Vulvovaginální kandidózy

Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd

Vulvovaginální kandidózy (bakalářská práce)

Vedoucí práce: Ing. Lucie Křivčíková

Hradec Králové, 2011

Lenka Javorská

Prohlášení: „Prohlašuji, ţe tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem a veškeré myšlenky, data a jejich zdroje, z nichţ jsem pro zpracování čerpala, řádně cituji. Práce nebyla vyuţita k získání jiného nebo stejného titulu“.

datum

podpis

Poděkování Děkuji školitelce Ing. Lucii Křivčíkové za cenné rady a všestrannou pomoc při vzniku této bakalářské práce.

Obsah

1

Úvod a zadání práce .......................................................................... 5

2

Candida sp......................................................................................... 6

3

2.1

Obecná charakteristika rodu Candida ......................................... 6

2.2

Morfologie rodu Candida ............................................................. 6

2.3

Rozmnoţování rodu Candida ...................................................... 8

2.4

Biochemické vlastnosti ................................................................ 8

2.5

Antigenní struktura ...................................................................... 8

2.6

Klinický význam ........................................................................... 9

2.7

Zástupci rodu Candida ................................................................ 9

Kandidózy ........................................................................................ 11 3.1

Povrchové kandidózy ................................................................ 11

3.1.1 Orální kandidóza ................................................................. 11 3.1.2 Kandidóza hrtanové příklopky a jícnu ................................. 12 3.1.3 Kandidóza ţaludku .............................................................. 13 3.1.4 Kandidóza střeva ................................................................ 13 3.1.5 Kandidóza kůţe a nehtů ...................................................... 13 3.1.6 Chronická mukokutánní kandidóza ..................................... 14 3.1.7 Vulvovaginální kandidóza ( viz. kap. 4) ............................... 14 3.2 4

Systémové kandidózy ............................................................... 14

Vulvovaginální kandidózy ................................................................ 17 4.1

Poševní sliznice a její mikroflóra ............................................... 17

4.2

Patogeneze ............................................................................... 18

4.2.1 Adherence ........................................................................... 18 4.2.2 Germinace a tvorba hyf ....................................................... 19 4.2.3 Produkce proteináz a fosfolipáz .......................................... 19 4.3

Charakteristika onemocnění...................................................... 20

4.4

Predispoziční faktory ................................................................. 20

4.4.1 Hormonální změny v organismu .......................................... 21 4.4.2 Zvýšená nabídka cukrů ....................................................... 21 4.4.3 Poruchy imunitního systému ............................................... 22 4.4.4 Střevní zdroj ........................................................................ 23 4.4.5 Další predispoziční faktory .................................................. 23 4.5

Klinické projevy ......................................................................... 24 1

4.6

Laboratorní diagnostika ............................................................. 24

4.6.1 Odběr materiálu .................................................................. 24 4.6.2 Mikroskopické vyšetření ...................................................... 25 4.6.3 Kultivace.............................................................................. 25 4.6.4 Nepřímé metody .................................................................. 27 4.7

Terapie vulvovaginálních kandidóz ........................................... 28

4.7.1 Farmakologická léčba ......................................................... 28 4.7.2 Léčba rekurentní VVK ......................................................... 29 4.8

Alternativní moţnosti léčby........................................................ 30

4.8.1 Česnek (Allium sativum)...................................................... 31 4.8.2 Čínský pórek (Allium tuberosum) ........................................ 31 4.8.3 Propolis ............................................................................... 31 4.8.4 Tea tree olej ........................................................................ 32 4.8.5 Probiotika ............................................................................ 33 4.8.6 Dietní opatření..................................................................... 34 4.8.7 Posílení imunity a celkové pročištění organismu ................. 34 5

Dotazníková studie .......................................................................... 36

6

Diskuze ............................................................................................ 37

7

Závěr ............................................................................................... 40

8

Seznam zdrojů ................................................................................. 41

9

Seznam obrázků .............................................................................. 48

Přílohy ................................................................................................... 49

2

Abstrakt Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd

Kandidát: Lenka Javorská Školitel: Ing. Lucie Křivčíková Název bakalářské práce: Vulvovaginální kandidózy

Bakalářská

práce

se

zabývá

problematikou

onemocnění

zvaného

vulvovaginální kandidóza (VVK). Jedná se o mykotické onemocnění pochvy způsobené kvasinkami rodu Candida, které je významné z důvodu vysokého procenta výskytu v ţenské populaci a často se objevujícím recidivám. Práce je rozdělena do tří částí. V první části je popsána charakteristika rodu Candida, druhá část se zabývá charakteristikou kandidóz jako celé skupiny onemocnění a zařazením vulvovaginálních kandidóz do této skupiny. Třetí a zároveň nejobsáhlejší část práce se zabývá komplexním pohledem na problematiku vulvovaginálních kandidóz, který zahrnuje charakteristiku onemocnění, popis predispozičních faktorů a klinických projevů, laboratorní diagnostiku a léčbu. Součástí práce je i dotazníková studie, která VVK zkoumá na základě frekvence výskytu onemocnění ve zkoumané populaci, predispoziční faktory a postoj ţen k léčbě.

klíčová slova: kandidóza, vulvovaginální kandidóza, Candida sp., poševní sliznice, predispoziční faktor

3

Abstract Charles University in Prague Faculty of Pharmacy in Hradec Králové Department of Biochemical Sciences

Candidate: Lenka Javorská Supervisor: Ing. Lucie Křivčíková Title of bachelor thesis: Vulvovaginal candidiasis My Bachelor thesis deals with the disease known as vulvovaginal candidiasis. It is a fungal disease caused by vaginal yeast genus Candida, which is important because a high percentage of female population in the emerging and often relapse. The work is divided into three parts. The first part describes the characteristics of the genus Candida, the second part deals with the characteristics of of candidiasis as a class of diseases and the inclusion of vulvovaginal candidiasis in this group. Third and most extensive part deals with a

comprehensive

candidiasis, which includes

view

on

disease

the predisposing factors and clinical treatment. The work has incidence of

the

also

the

issue

characteristics, a

of

vulvovaginal

description

of

manifestations, laboratory diagnosis and

a questionnaire

study, which examines the

disease, predisposing factors and women's

attitude

to

treatment.

Key words: candidiasis, vulvovaginal candidiasis, Candida sp., vaginal mucosa, predisposing factor, opportunistic pathogen

4

1 Úvod a zadání práce Bakalářská práce je zaměřená na onemocnění zvané vulvovaginální kandidóza. Jedná se o mykotické onemocnění pochvy způsobené kvasinkami rodu Candida. Toto onemocnění není samo o sobě nijak závaţné a ţivot ohroţující, ale je to o onemocnění velice nepříjemné. Ţeny trpící opakovaně tímto onemocněním, tzv. rekurentní formou vulvovaginální kandidózy, jsou často postiţeny i po psychické stránce.

Musí neustále podstupovat koloběh

léčby, naděje z úplného vyléčení a opětovného zklamání při znovupropuknutí infekce. Vulvovaginální kandidóza postihuje vysoké procento ţen. V literatuře je uváděno, ţe toto onemocnění postihne minimálně jednou za ţivot aţ 75% ţen. Onemocnění můţe vyvolat řada predispozičních faktorů, které v mnoha případech nejsou ani objasněny. Cílem této práce je rešeršní zpracování poznatků, týkajících se onemocnění vulvovaginální kandidóza. V první části práce se zabývám obecnou charakteristikou rodu Candida a charakteristikou onemocnění zvané kandidózy jako celku. Zbývající část práce je zaměřena uţ čistě jen na onemocnění vulvovaginální kandidózou. Touto problematikou se zabývám z pohledu moţných predispozičních faktorů, klinických projevů, odběru klinického materiálu k laboratorní diagnostice a následně i laboratorní diagnostikou. Také je zde uvedena charakteristika poševní sliznice a její přirozené mikroflóry poskytující za fyziologického stavu ochranu před patogeny. V závěru práce pojednávám o moţnostech léčby tohoto onemocnění a to jak z pohledu konvenční medicíny, tak i z pohledu léčby přípravky a postupy propagovanými alternativní medicínou. V příloze práce je uvedena dotazníková studie, ve které jsem se pokusila zjistit frekvenci výskytu tohoto onemocnění ve zkoumané ţenské populaci, jaké predispoziční faktory nejčastěji předcházejí jeho vzniku a postoj ţen k léčbě. Zajímala jsem se také o to, jestli ţeny vyuţívají k léčbě i přírodní produkty nebo spoléhají pouze na konvenční medicínu. 5

2 Candida sp. 2.1 Obecná charakteristika rodu Candida Název pochází z latinského candidus = bílý. Kandidy jsou kvasinkovité eukaryotní mikroorganismy, patřící do skupiny mikroskopických hub- mikromycet. Taxonomie : říše: Fungi podříše: Dikarya kmen: Ascomycota podkmen: Ascomycotina třída: Ascomycetes řád: Saccharomycetales čeleď: Saccharomycetaceae rod: Candida (Elias a kol., 2009)

2.2 Morfologie rodu Candida Rod Candida se řadí do skupiny dimorfních hub. Typickým rysem C. albicans a dalších C. non- albicans druhů, s výjimkou C. glabrata je, ţe se vyskytují ve dvou základních formách a to buď v podobě kvasinkovité saprofytické nebo vláknité parazitární. Tento jev hraje významnou roli v jejich patogenitě. (Votava, 2003; Bednář, 1996) K morfologickému dimorfismu dochází v závislosti na podmínkách prostředí (teplota, pH, typu a sloţení kultivačního média) (Bottone, 2006). Přechod jedné formy ve druhou je reverzibilní proces (Kocková-Kratochvílová, 1982). Základ

těla

kandid

vytváří

kvasinkovité

buňky-

blastokonidie

(blastospory). Jedná se o kulaté nebo oválné buňky průměrné velikosti (u C. 6

albicans) 3-5 µm. Z blastokonidií pučí dceřiné buňky, které se postupně protahují a zůstávají spojeny navzájem mezi sebou i s mateřskou buňkou. V místě spojení dochází k zaškrcení. Vznikají tak větvené řetízky – pseudohyfy (pseudomycelium). K tvorbě pseudomycelií dochází zejména v místech, kde je nedostatek ţivin. Proto je můţeme pozorovat zejména na okrajích kolonií, coţ by mohlo značit mnoţení buněk směrem k okraji kolonie, kde ţiviny ještě nejsou vyčerpány (Janderová, Bendová, 1999). Při určitých podmínkách (např. nutričním

nedostatku,

změně

teplot,

suchu)

mohou

kandidy

vytvářet

chlamydospory (téţ chlamydokonidie). Jedná se o rezistentní, silnostěnné, kulaté buňky, větší neţ blastokonidie. Dochází v nich ke shromaţdování tukových látek a proteinů. Nachází se většinou na koncích hyf. (Bednář a kol., 1996; Votava, 2003; Bottone, 2006; Janderová, Bendová, 1999) Některé kandidy, zejména C. albicans a také C. dubliniensis, mají schopnost vytvářet pravé hyfy (pravé mycelium). Ty mohou vznikat ze zárodečných klíčků, které vyrůstají z blastokonidií a vytvářejí tenké trubičkovité útvary (Votava, 2003). Proces tvorby zárodečných klíčků se nazývá germinace (Bednář a kol., 1996). Pravé hyfy se od pseudohyf odlišují tím, ţe v místě kde opouštějí blastokonidii se nenachází zaškrcení (Votava, 2003), průřez hyfou je v celém jejím objemu stejný (Janderová, Bendová, 1999).

1

2

Obr. č. 1: Základní formy buněk Candida sp. 1 – pseudomycelium, 2- pravé mycelium (zdroj: Calderone, 2001)

7

2.3 Rozmnožování rodu Candida Pro většinu zástupců tohoto rodu je charakteristické rozmnoţování pučením z polárních konců buňky. Na mateřské buňce vzniká pupen, který se postupně zvětšuje. V mateřské buňce dochází k fragmentaci organel a rozdělení jádra. Část tohoto materiálu se postupně posunuje do pupenu. Dochází k postupnému uzavírání zúţeniny mezi mateřskou buňkou a nově vznikající dceřinou buňkou. Dceřiná buňka se poté můţe od mateřské buňky zcela oddělit nebo s ní zůstane spojena a vytváří tak jiţ zmíněnou pseudohyfu. (Janderová a Bendová, 1999) U některých zástupců se naopak můţe uplatňovat vedle vegetativního i sexuální rozmnoţování pomocí pohlavních spor. Jsou to např.: C. crusei, C. gulliermondii, C. kefyr, C. lusitaniae, C. utilis, atd. (Calderone, 2002).

2.4 Biochemické vlastnosti Při svých metabolických procesech zkvašují kandidy různé druhy cukrů za tvorby CO2. Rozdíl ve zkvašování jednotlivých druhů cukrů je důleţitým znakem při identifikaci jednotlivých zástupců tohoto rodu. Testy vyuţívající tuto vlastnost se nazývají zymogramy. Kandidy mají také schopnost utilizovat různé cukry a dusíkaté látky. Tato vlastnost patří k identifikačním znakům, které jsou vyuţívány u testu s názvem auxanogram. (Bednář a kol., 1996; Votava, 2003)

2.5 Antigenní struktura Na

buněčné

stěně

kandid

se

nachází

komplex

antigenů

polysacharidového, proteinového a glykoproteinového typu. Hyfy a zárodečné klíčky mají od blastokonidií odlišné povrchové znaky, včetně antigenů. Při diseminované formě onemocnění se polysacharidové antigeny hyf uvolňují do krevního oběhu. (Bednář, 1999; Tömölová, Zmrhal, 2005)

8

Zastoupení jednotlivých typů antigenní struktury umoţňuje další moţný způsob identifikace (Bednář, 1996).

2.6 Klinický význam Kvasinky rodu Candida se vyskytují u člověka běţně jako součást přirozené mikroflóry sliznic dutiny ústní, genitálu a střev. Zde se nejčastěji vyskytuje C. albicans. Na kůţi je častým zástupcem tohoto rodu C. parapsilosis, vzácněji C. guilliermondii. (Jedličková a kol., 2008). Např. výskyt C. albicans, jako běţného komenzála ve sputu, stolici a moči, je u 10-20% zdravých lidí zjišťován v mnoţství 102 – 103/ ml (Janderová, Bendová, 1999). Onemocnění vyvolaná kandidami se označují jako kandidózy (téţ candidosis, candidiasis) (Kalban, 2005; Hedayati, 2010). Aby došlo k vyvolání onemocnění je zapotřebí působení určitých predispozičních faktorů, které způsobí, ţe se saprofitní forma kandid změní na formu parazitární (Bottone, 2006). Kandidózy se nejčastěji rozdělují do dvou základních skupin. První skupinou jsou povrchové kandidózy, které postihují nejčastěji kůţi a sliznice. Do druhé skupiny patří systémové kandidózy (Haber a kol., 1995; Jedličková a kol., 2008; Jedličková, 2006; Votava, 2003; Greenwood a kol., 1999). Kandidy jsou také významnými původci nozokomiálních infekcí (Wright, Wenzel, 1997). Velký problém představují hlavně invazivní infekce krevního řečiště, které jsou spojeny s vysokou úmrtností (Morrell a kol., 2005).

2.7 Zástupci rodu Candida Rod Candida zahrnuje asi 200 popsaných druhů. Z tohoto mnoţství jen malý počet zástupců můţe vyvolat onemocnění u člověka. Jedná se o počet kolem 15- 20 druhů. (Calderone, 2001; Votava, 2003)

9

Na počátku 20. století byl pouze druh C. albicans povaţován za medicínsky významného patogena. Zástupci C. non-albicans, jako C. tropicalis, C. parapsilosis, C. guilliermondii, byly povaţovány za pouze zřídka se vyskytující patogeny. V letech 1980- 1990 se zvýšil nárůst onemocnění způsobených druhy C. non-albicans. U druhů, které byly dříve povaţovány za nepatogenní, jako např. C. glabrata, C. krusei, C. lusitanie, se začal prokazovat také patogenní výskyt. Důvodem pro tento epidemiologický zvrat bylo vyuţívání nových medicínských postupů. A to např. rozšíření pouţívání širokospektrých antibiotik a dalších medicínských prostředků (katétrů, atd.). Také tento trend výrazně ovlivnil nárůst imunodeficitních pacientů a rozšíření epidemie AIDS. (Calderone, 2001) V 85 – 90% všech kandidóz je izolována Candida albicans, která je stále povaţována za nejvíce patogenního zástupce tohoto rodu. Méně častým původcem je Candida tropicalis, Candida glabrata, Candida parapsilosis. Vzácněji mohou být kandidózy způsobovány i druhy Candida

krusei,

Candida

luisitaniae,

Candida

guillermondii,

Candida

dubliniensis, Candida kefyr (C. pseudotropicalis), Candida lipolytica, C. pulcherrima a C. ravantii (Greenwood a kol.,1999; Bottone., 2006; Kalban, 2005; Votava, 2003). Zvýšený výskyt C. non-albicans druhů je zaznamenán zejména u imunodeficitních pacientů (AIDS, neutropenie, chemoterapie, transplantace orgánů) nebo u pacientů uţívajících zejména antifungální léčiva typu azolů (např. flukonazol), na který vykazují některé C. non-albicans sníţenou citlivost. Jedná se hlavně o C. krusei a C. glabrata. (Ruhnke, 2006; Nguyen a kol., 1996; Kocmanová, 2009)

10

3 Kandidózy 3.1 Povrchové kandidózy Povrchové

kandidózy

(téţ lokální,

mukokutánní kandidózy)

jsou

nejčastěji se vyskytujícím klinickým projevem infekce způsobené rodem Candida. Jedná se o lokalizované slizniční nebo koţní formy, které neprostupují do hlubších tkání (Haber a kol., 1995)

3.1.1Orální kandidóza Orální kandidóza patří mezi často se vyskytující slizniční kandidózy. K jejímu rozvoji vede řada predispozičních faktorů. Vyskytuje se převáţně u osob se sníţenou imunitou. Typický výskyt je při manifestaci onemocnění AIDS (aţ u 90 % případů se vyskytne minimálně jedna epizoda tohoto onemocnění). Dále se můţe vyskytovat při protinádorové terapii (chemoterapie, ozařování krku a hlavy), u kojenců, při sníţené tvorbě slin a nedostatečné ústní hygieně, při onemocnění diabetes mellitus, při kouření a v případech, kdy dojde potlačení přirozené ústní bakteriální mikroflóry. U starších osob se vyskytuje v souvislosti s nošením zubní náhrady. (Akpan, Morgan, 2002; Hedayati, Shafiei, 2010) Orální kandidózy se rozdělují do třech základních skupin: akutní orální kandidóza, chronická orální kandidóza a angulární cheilitida (Akpan, Morgan, 2002). Do skupiny akutní orální kandidózy patří: 

Akutní pseudomembranózní kandidóza, při které se v ústech nachází typické bělavé povlaky - tzv. pseudomembrány. Tyto povlaky jsou tvořeny kvasinkami rodu Candida, olupujícími se endotelovými

buňkami,

leukocyty,

bakteriemi,

nekrotickými

buňkami a zbytky potravy. Po mechanickém odstranění se objevuje zarudlá nebo krvácející sliznice. Povlaky se nacházejí na jazyku, dásních, patře i hrtanu. (Haber a kol. 1995; Hedayati, Shafiei, 2010).

11



Akutní atrofická kandidóza, která vzniká zejména při antibiotické léčbě, kdy dochází k potlačení přirozené orální mikroflóry. Projevuje se jasně červeným jazykem a pocitem pálení při jídle v ústech nebo na jazyku. (Gajdziok a kol., 2010; Haber a kol., 1995)

Do skupiny chronické orální kandidózy paří: 

Chronická atrofická kandidóza - vyskytuje se zejména ve spojitosti s nošením zubní protézy. Projevem jsou zarudlá loţiska pod zubní protézou. Neobjevují se bílé povlaky. (Gajdziok a kol., 2010; Hedayati, Shafiei, 2010)



Chronická hyperplastická kandidóza (téţ kandidová leukoplakie) se projevuje výskytem bílých hustých plaků na bukální sliznici nebo boční straně jazyka. Vyskytuje se především u kuřáků. (Gajdziok a kol., 2010; Hedayati, Shafiei, 2010)

Samostatnou skupinou je angulární cheilitida, která se projevuje bolestivou erozí jednoho nebo obou ústních koutků (Akpan, Morgan, 2002). Při nadměrném růstu kandid v dutině ústní hrozí šíření infekce do dalších orgánů, proto je nutná včasná a účinná terapie (Yamamoto, 2010). Mezi nejčastěji izolované patogeny z dutiny ústní patří: C. albicans, C. glabrata, C. tropicalis (Yamamoto, 2010).

3.1.2Kandidóza hrtanové příklopky a jícnu Souvisí většinou s progresí onemocnění z orofaryngeální oblasti. Častý výskyt je zejména zaznamenán u imunodeficitních pacientů (leukemie, ADIS, infekce způsobené herpes simplex virem a cytomegalovirem, benigní steatózy jícnu). (Haber a kol., 1995; Hedayati, Shafiei, 2010) Při větším rozsahu lézí můţe docházet k penetracím do hlubších tkání. Jedná se o závaţnou komplikaci, která můţe být zdrojem kandidémie a diseminované kandidózy s orgánovým poškozením. Velkým rizikem je zde také perforace jícnu. (Haber a kol., 1995)

12

Při endoskopickém vyšetření jsou vidět pseudomembranózní povlaky na silně zánětlivé, edematózní, krvácející sliznici s četnými erozemi a ulceracemi (Haber a kol. 1995). Mezi symptomy patří dysfagie, nevolnost, zvracení, bolest na hrudi, pocit obstrukce při polykání (Hedayati, Shafiei, 2010).

3.1.3 Kandidóza žaludku Vzniká nejčastěji v souvislosti s chirurgickými zákroky a endoskopickými vyšetřeními. Méně často vzniká v souvislosti s vředovou chorobou, kde kandidy kolonizují spodinu vředu. Riziko nastává zejména při perforaci ţaludku a následné moţnosti vzniku kandidové peritonitidy. Klinický projev je podobný jako u kandidózy jícnu. (Haber a kol., 1995).

3.1.4 Kandidóza střeva Postihuje sliznici tenkého i tlustého střeva. Má opět charakter pseudomembranózních povlaků, zpočátku roztroušených. Je spojena s erozemi sliznice, ulceracemi a krvácivými projevy. Perforace střeva jsou vzácné. (Hedayati, Shafiei, 2010; Haber, 1995)

3.1.5 Kandidóza kůže a nehtů K rozvoji infekce kůţe dochází nejčastěji na místech vlhké zapářky v ohybech kůţe. Často postiţenými místy jsou axily, třísla, perineum, pod prsy, mezi prsty a u dětí v místech pod plenkami. (Greenwood a kol., 1999; Skořepová, 2010) Nejčastěji izolovanými původci jsou C. albicans, C. parapsilosis, C. tropicalis, C. krusei (Skořepová, 2010; Kuklová, 2006) Mezi faktory podporujícími rozvoj onemocnění patří diabetes mellitus, poruchy štítné ţlázy, léčba antibiotiky, kortikoidy a cytostatiky, uţívání hormonální antikoncepce a těhotenství. (Kuklová, 2006)

13

Klinickým projevem je svědivé zarudnutí kůţe s centrální trhlinou, která je lemována bílými macerovanými šupinami. Objevují se také pustuly a vezikuly. Nejčastější formou je intertriginózní kandidóza. (Skořepová, 2010) Kandidóza nehtu a nehtového lůţka je spojována s častým máčením rukou ve vodě nebo častým kontaktem se sacharidy. Doprovází také onemocnění diabetes mellitus. Nečastější formou je kandidóza nehtových valů a nehtové ploténky. Projevuje se zduřením, zarudnutím a bolestivostí nehtového valu, který bývá odloučen od nehtu. Z pod nehtu se dá vytlačit hustý bělavý hnis. (Jedličková a kol., 2008; Kuklová, 2006)

3.1.6

Chronická mukokutánní kandidóza Jedná se o heterogenní skupinu přetrvávajících a často se opakujících

kandidóz sliznic, kůţe, nehtů. Postihuje zejména osoby s imunologickými nebo endokrinologickými poruchami. Často můţe být tato infekce spojena s dysfunkcí T- lymfocytů. Nemocní obvykle neodpovídají na běţnou léčbu. (Jedličková a kol., 2008; Hedayati, 2010)

3.1.7

Vulvovaginální kandidóza ( viz. kap. 4)

3.2 Systémové kandidózy Jsou charakterizovány invazí vláknitých forem druhů Candida sp. do hlubších tkání a vnitřních orgánů nebo jejich diseminací do celého organismu (Rozsypal, 2003). Jedná se o závaţná ţivot ohroţující onemocnění, jejichţ mortalita dosahuje aţ hodnoty kolem 50% (Haber a kol., 2008). Nárůst incidence systémových kandidóz byl pozorován zejména od 80. let 20. století z důvodu zavádění

agresivnějších

léčebných

postupů

(chemoterapie,

pouţívání

širokospektrých antibiotik, atd.). Koncem 90. let dochází k poklesu incidence, 14

coţ je způsobeno hlavně zavedením flukonazolu do profylaxe a díky včasné empirické léčbě zaloţené na poznatcích predispozičních faktorů (Haber a kol., 2008). Hlavními původci jsou kvasinky druhu Candida albicans. V současné době dochází také k nárůstu případů, kdy původcem jsou kvasinky ze skupiny C. non-albicans. Jedná se zejména o druhy C. krusei, C. glabrata, C. tropicalis, C. parapsilosis. Tento jev je způsoben zejména díky rezistenci některých C. non-albicans původců k flukonazolu. (Sedláček, 2008) Rizikovou skupinou jsou zejména osoby s oslabeným imunitním systémem (neutropenie, cytostatická a imunosupresivní terapie nádorových onemocnění, AIDS, transplantace). Mezi rizikové faktory patří i pobyt pacientů na jednotce intenzivní péče, zavedený centrální ţilní katétr, věk nad 70 let, chirurgický zákrok na gastrointestinálním traktu, podávání širokospektrých antibiotik, akutní renální selhání, parenterální výţiva, slizniční kandidózy, diabetes mellitus, pankreatitida, orgánové dysfunkce. (Sedláček, 2008; Hedayati, 2010) Systémové kandidózy se dělí na orgánové kandidózy, které postihují nejčastěji plíce, játra, slezinu, ledviny, oči, CNS a na diseminované kandidózy, kdy dochází k postiţení více orgánů najednou nebo jednoho orgánu a současné kandidémii. (Haber a kol., 1995; Jedličková, 2006) V některé literatuře je i kandidémie (přítomnost kvasinek v krvi) uváděna jako samostatná klinická jednotka. Téměř v polovině případů se vyskytuje jako přechodná a často v souvislosti s dlouhodobě zavedeným nitroţilním katértem. Orgánová manifestace této infekce je spojena aţ s 50% mortalitou, proto je nutný včasný záchyt a léčba. (Haber a kol, 1995) Diseminovaná kandidóza můţe mít průběh akutní i chronický. Chronická diseminovaná kandidóza postihuje zejména nemocné s hematologickými malignitami (akutní leukémií s prolongovanou, ale jiţ s odezněnou epizodou neutropenie). Vyskytuje se tedy u osob s imunodeficiencí nebo po cytostatické léčbě. Uniformně bývá postiţeno trávicí ústrojí, jehoţ poškozenou sliznicí dochází k invazi kandid do krevního řečiště. Primárně jsou zasaţeny játra a slezina, kde se vytváří mikroabscesy. Často jsou současně postiţeny i ledviny. Následně mohou být infiltrovány všechny tkáně a orgány. Klinickými projevy 15

jsou horečka, hepatosplenomegálie, nevolnost, bolesti břicha. Koţními projevy jsou bezbolestné podkoţní uzlíky nebo pustuly, které jsou buď seskupeny na jakékoliv oblasti těla nebo se mohou vyskytovat i jednotlivě. (Haber a kol, 1995; Hedayati, 2010) U osob bez imunodeficience jsou branou vstupu nečastěji cévní katétry (Haber a kol., 1995). Postiţení CNS se vyskytuje obvykle jako komplikace diseminované kandidózy. Vytváří se mikroabscesy nebo malé makroabscesy, které mohou být roztroušeny po celém mozku. Klinickým projevem jsou pak meningitidy, mozkové abscesy, encefalitidy (Haber a kol, 1995; Hedayati, 2010) Infikováno můţe být také srdce, kdy se nejčastěji vyskytuje kandidóza endokardu, která vzniká jako primární infekce v souvislosti s vadami chlopní. Komplikací u pacientů na jednotkách intenzivní péče je vznik biofilmu tvořený druhy Candida sp. na umělých chlopních. Na vině můţe být také zavedený centrální

ţilní

katétr.

Klinickými

projevy

postiţení

srdce

jsou

potom

endokarditidy, mykotické emboly, horečka, postupné zhoršování celkové kondice, změna charakteru srdečního šelestu, splenomegalie, atd. (Haber a kol., 1995; Venditti, 2009) Renální postiţení můţe vzniknout v rámci diseminované infekce nebo ascendentně při infekci močových cest, která postihuje muţe i ţeny. Často vzniká u imunodeficitních osob nebo sekundárně hematogenní cestou. (Hedayati, 2010; Rozsypal, 2003). Dále můţe klinicky docházet k endoftalmitidě, osteomyelitidě, atd. (Rozsypal, 2003).

16

4 Vulvovaginální kandidózy 4.1 Poševní sliznice a její mikroflóra Poševní sliznice je tvořena vícevrstevným dlaţdicovitým epitelem, který se obnovuje dělením buněk bazální vrstvy. Poševní sliznice vytváří vhodné podmínky pro osídlení mikrobiální poševní flórou, která je za fyziologických podmínek v rovnováze s poševním epitelem. Pokud dojde k porušení této rovnováhy, zvyšuje se riziko vzniku infekce. (Mašata a kol., 2004) Poševní mikroflóru tvoří různé druhy bakterií. Nachází se zde jak bakterie aerobní, anaerobní i fakultativně anaerobní. V 1 gramu poševního sekretu se můţe nacházet aţ 10 miliónů bakterií (Havránek, 2007). Významným zástupcem fyziologické vaginální mikroflóry je Lactobacillus vaginalis, Lactobacillus acidophilus. Jedná se o anaerobní nebo fakultativně anaerobní nepohyblivou grampozitivní tyčku, která nevytváří spory. (Bednář a kol., 1996; Havránek, 2007) Laktobacily se výrazně podílejí na obranyschopnosti pochvy. Plošně adherují na odlupující se epitelové buňky poševní sliznice a za současného působení enzymů je rozkládají. Při rozkladu se uvolňuje glykogen, který je dále laktobacily metabolizován aţ na kyselinu mléčnou. Díky vzniku kyseliny mléčné se v pochvě udrţuje kyselé prostředí (pH 3,8- 4,5 v reprodukčním věku). Tato hodnota pH brání rozvoji lokální infekce a omezuje poševní mikroflóru na acidorezistení druhy. Hladina glykogenu je ovlivněna estrogeny. Některé nové poznatky ukazují, ţe ne všechny laktobacily jsou schopné metabolizovat glykogen, a ţe poševní kyselost můţe být vytvářena i bez účasti bakterií. (Mašata a kol., 2004; Havránek, 2007; Bednář a kol., 1996; Dvořák, 2007) Další sloučeninou produkovanou metabolismem laktobacilů je peroxid vodíku, pomocí něhoţ inhibují jiné bakterie. (Bednář a kol., 1996; Dvořák, 2007) Osídlení poševní sliznice laktobacily je závislé na estrogenní stimulaci. U novorozených děvčátek, u kterých jsou přeneseny placentární estrogeny od matky, se nachází výrazné osídlení pochvy laktobacily. Jejich mnoţství se s přibývajícím věkem sniţuje a můţe do menarche úplně vymizet. 17

Kolonizace laktobacily se zvyšuje v reprodukčním období, hlavně v těhotenství a začne znovu klesat aţ v období menopauzy. (Mašata a kol., 2004) Kvasinky rodu Candida, patří mezi oportunní patogeny vyskytující se také jako součást vaginální mikroflóry asi u 20% ţen, bez jakýchkoliv klinických projevů. Příčina této asymptomatické kolonizace je neznámá a můţe přetrvávat měsíce i roky (Jedličková a kol., 2008). Problém nastává při celkovém podávání antibiotik, které způsobují potlačení růstu bakteriální mikroflóry v pochvě, coţ má za následek přemnoţení kandid a rozvinutí jejich biologické aktivity. (Dvořák, 2007) Důleţitou roli při obraně proti infekci zde hraje také slizniční imunitní systém, jehoţ buněčnými sloţkami jsou lymfocyty B a T, neutrofily a makrofágy. Důleţitou

humorální

sloţkou,

poskytující

ochranou

funkci

sliznic

je

imunoglobulin A. Vytváří se v děloţním hrdle a spolu se sloţkami buněčné imunity tvoří součást cervikovaginálního sekretu. (Havránek, 2007)

4.2 Patogeneze Aby mohli zástupci rodu Candida, způsobit rozvoj infekce, musí projít tří stupňovým procesem: adherence, germinace a tvorba hyf, sekrece proteináz.

4.2.1 Adherence Tento pojem znamená přichycení k biologickým, ale i nebiologickým povrchům a je prvním krokem nezbytným pro rozvoj infekce. Kandidy jsou schopny adherovat i k povrchům jako jsou ţilní katétry, protézy, umělé srdeční chlopně a vytvářet tak na nich biofilm. (Yang, 2003) K poševní sliznici má Candida albicans mnohem vyšší afinitu neţ ostatní druhy kandid (C. glabrata, C. krusei, atd.). To vysvětluje častější frekvenci výskytu infekcí pochvy způsobených právě druhem Candida albicans. (Mašata a kol., 2004) Na povrchu poševní sliznice se nachází receptory tvořené fosfolipidy a fibronektiny, které jsou rozpoznávány kvasinkovitými buňkami (blastosporami). 18

Ty se na ně navazují pomocí adhezivního proteinu- manoproteinu (dříve adhezin), který je obsaţen v buněčné membráně blastospor. Tento protein chrání blastospory před fagocytózou a zvyšuje tak jejich virulenci. Zástupci rodu Candida, kteří jej neprodukují, nejsou virulentní. Rozdílná vnímavost ţen k infekci je dána zejména různým výskytem těchto receptorů. (Bednář a kol. 1996; Mašata a kol., 2004) Adherence je ovlivňována působením estrogenů na poševní sliznici, které zvyšují procento výskytu receptorů umoţňující adherenci kandid. Proto se vulvovaginální kandidóza vyskytuje častěji v reprodukčním věku, těhotenství nebo při uţívání antikoncepce s vysokou hladinou estrogenů (Mašata a kol., 2004) Za normálního fyziologického stavu brání adherenci kandid přítomnost laktobacilů a to tím, ţe se shlukují kolem receptorů. Dochází tak ke kompetici mezi laktobacily a kandidami o receptory (Mašata a kol., 2004).

4.2.2 Germinace a tvorba hyf Následujícím krokem po adherenci blastospory k receptoru poševní sliznice je germinace (vznik zárodečných klíčků) a tvorba hyf. Germinace umoţňuje lepší přilnutí ke sliznici. Tvorba hyf a mycelií způsobuje invazi kandid do tkání. (Bednář a kol., 1996)

4.2.3 Produkce proteináz a fosfolipáz Proteináza je enzym, který způsobuje degradaci mnoha proteinů lidského těla - albuminu, keratinu, hemoglobinu, IgA. Její produkce se objevuje zejména u patogenních druhů C. albicans, které vyuţívají její proteolytické aktivity k invazi do tkání. Geny pro tvorbu proteináz byly identifikovány i u ostatních druhů, např. C. tropicalis, C. dubliniensis a dalších. (Yang, 2003; Bednář a kol., 1996) Faktorem patogenity rodu Candida je i produkce fosfolipáz. Kandidy, které produkují méně fosfolipázy, jsou méně virulentní neţ ty, které ji produkují hodně. Druh C. albicans produkuje fosfolipázu B. (Yang, 2003) 19

4.3 Charakteristika onemocnění Vulvovaginální kandidóza je mykotické onemocnění, postihující sliznici vnějšího pohlavního ústrojí ţeny. Je způsobováno zástupci oportunních patogenů rodu Candida. V 80- 90% případů tohoto onemocnění je izolována Candida albicans, asi v 10% případů Candida glabrata a Candida tropicalis. Záchyt ostatních druhů jako např. Candida crusei, C. parapsilosis, C. guilliermondi je vzácnější. (Havránek, 2007) Jedná se o velmi často se vyskytující onemocnění, u kterého dochází v posledních letech k nárůstu incidence. V USA a v Evropě se povaţuje za druhé se nejčastěji vyskytující onemocnění pochvy, hned za bakteriální vaginózou. Alespoň jedenkrát za ţivot postihne kolem 75 % ţen, a to nečastěji v jejich reprodukčním období. Můţe se ale objevovat v jakémkoliv věku, i dětském. U 40- 50 % ţenské populace se vyskytuje dvakrát. Některé ţeny (5-8 %) trpí tzv. rekurentní formou vulvovaginální kandidózy, která se svými ataky projevuje třikrát a vícekrát ročně. (Havránek, 2007; Špaček a kol., 2000; Mašata a kol., 2004) Vulvovaginální kandidóza není povaţována v přesném slova smyslu za přenosnou pohlavní nemoc. Při pohlavním styku lze sice přenést kandidy z ţeny na muţe, ale nelze přenést onemocnění jako takové. Tento přenos je častější zejména u rekurentní vulvovaginální kandidózy. Vyskytuje se také přenos anogenitální cestou, zejména orogenitální. (Líbalová, Čeptický, 2009; Ono, Yasumuto, 2009)

4.4 Predispoziční faktory Jak jiţ bylo uvedeno dříve, kandidy se vyskytují jako součást poševní mikroflóry asi u 20% asymptomatických ţen. Vlivem určitých predispozičních faktorů, které způsobují nejčastěji potlačení ostatní mikroflóry, dochází k jejich přemnoţení a projevům patogenity, kdy se přeměňuje kvasinkovitá forma saprofitická ve formu vláknitou, parazitární a dochází k invazi do tkáně.

20

4.4.1 Hormonální změny v organismu Těhotenství V těhotenství je poševní sliznice náchylnější ke vzniku vulvovaginální kandidózy. Nejvyšší výskyt je zaznamenáván ve třetím trimestru těhotenství. Příčinou je zejména vyšší hladina estrogenů v těle. Tyto pohlavní hormony zvyšují hladinu glykogenu v pochvě, coţ vytváří příznivé podmínky pro mnoţení kandid. Působením estrogenů se zvyšuje procento výskytu receptorů poševní sliznice a tím se zvyšuje pravděpodobnost adherence kandid. Estrogeny podporují také tvorbu mycelií. Úspěšnost léčby se v těhotenství výrazně sniţuje. (Mašata a kol., 2004) Vulvovaginální kandidóza v těhotenství můţe způsobit neonatální kandidózu, která je častou příčinou sepse novorozenců. Výskyt těchto případu je sice vzácný, ale velmi závaţný. Míra úmrtnosti dosahuje aţ 25- 50%. (Mashburn, 2006) V těhotenství je proto nutné vţdy vyhledat lékaře a zvolit šetrnou léčbu. Hormonální antikoncepce Spojitost s projevem vulvovaginální kandidózy má především uţívání hormonální antikoncepce s vysokým obsahem estrogenů. Rozvoj onemocnění má potom stejný princip jako v těhotenství. U antikoncepce s nízkým obsahem estrogenů nebyla jednoznačně spojitost s vyšším výskytem onemocnění prokázána. Ţenám, které trpí opakovaným výskytem vulvovaginální kandidózy se doporučuje změna antikoncepce i v případě uţívání nízkých dávek estrogenu. (Líbalová, 2006; Mašata a kol., 2004)

4.4.2 Zvýšená nabídka cukrů Diabetes mellitus U ţen, které trpí onemocněním diabetes mellitus, se prokazuje zvýšená kolonizace pochvy kandidami. Pravděpodobnost rozvoje a vyšší frekvence výskytu vulvovaginální kandidózy se nachází zejména u ţen s neléčeným nebo 21

špatně léčeným diabetem.

Onemocnění diabetes mellitus není povaţováno

jako predispoziční faktor rekurentní vulvovaginální kandidózy. (Mašata a kol., 2004) Nesprávné stravování Jedná se zejména o převahu konzumace potravin s vysokým obsahem cukrů. Tento predispoziční faktor se projevuje při nedostatku laktobacilů v pochvě. Zvýšená nabídka glykogenu tak přispívá k přemnoţení kandid, protoţe glykogen je jejich nutričním zdrojem. (Tömölová, Zmrhal, 2005)

4.4.3 Poruchy imunitního systému HIV infekce Vulvovaginální kandidóza se vyskytuje často u ţen infikovaných virem lidské imunitní nedostatečnosti. U těchto ţen je zaznamenáno také vyšší procento výskytu rekurentní formy vulvovaginální kandidózy. Často se projevující vulvovaginální kandidóza můţe být znakem HIV infekce. (White, 1996) Léčba kortikosteroidy Kortikosteroidy

zasahují

komplexně

do

obranných

imunitních

mechanismů. Ovlivňují funkce B- i T-lymfocytů, neutrofilů, monocytů a produkce cytokinů. Dochází tak ke zvýšené náchylnosti organismu k řadě infekcí, včetně vulvovaginální kandidózy. (Rozsypal, 2001)

Imunosupresivní léčba U imunosupresivní léčby dochází k celkovému sníţení funkce imunitního systému. Organismus se tak stává náchylnější k infekci.

22

Antibiotická léčba Vulvovaginální kandidóza se vyskytuje velmi často v souvislosti s léčbou širokospektrými antibiotiky. Antibiotická léčba způsobuje eliminaci přirozené poševní mikroflóry, která chrání poševní sliznici před zvýšenou kolonizací kandidami a jinými patogenními mikroorganismy. Sníţení koncentrace nebo úplné vymizení laktobacilů umoţňuje rozvoj patogenní aktivity kandid. Po této léčbě se také často vyskytuje zvýšené asymptomatické osídlení poševní sliznice zástupci rodu Candida. (Havránek, 2007; Dvořák a kol., 2007; Mašata a kol., 2004)

4.4.4 Střevní zdroj Candida sp. tvoří asi 15% přirozené střevní mikroflóry. Některé teorie předpokládají, ţe tento střevní rezervoár by mohl být příčinou recidivujících vulvovaginálních kandidóz. Tento předpoklad nebyl jednoznačně prokázán. (Mašata a kol., 2004)

4.4.5 Další predispoziční faktory Mezi další faktory, které by se mohly podílet na zvýšení incidence vulvovaginální kandidózy patří zvýšená mechanická traumatizace pochvy, ke které můţe docházet při zvýšené frekvenci pohlavních styků a uţívání různých sexuálních

pomůcek.

Nošení

přiléhavých

kalhot

a

spodního

prádla

z neprodyšných syntetických materiálů způsobuje zvýšenou teplotu a vlhkost v genitální oblasti. Stejně tak dlouhodobé nošení mokrých plavek. Pouţívání výplachů, deodorantů, parfémovaných mýdel, vloţek, toaletního papíru můţe vést k narušení přirozeného pH a dalších parametrů poševního prostředí. Také plavání v chlorovaných bazénech můţe představovat zvýšené riziko výskytu vulvovaginální kandidózy. Poševní prostředí mohou ovlivnit i různé alergeny a zvýšená hypersenzitivita. (Havránek, 2007; Líbalová, 2006; Mašata a kol., 2004)

23

4.5 Klinické projevy Typickým projevem vulvovaginální kandidózy je akutní puritus- úporné svědění vulvy nebo pochvy. Zřídka se můţe vyskytovat i pocit pálení. Ne ve všech případech se vyskytuje tvarohovitý (hrudkovitý) výtok, bělavé nebo ţlutobílé barvy, většinou bez zápachu. Výtok můţe být řídké nebo i husté konzistence. Poševní sliznice je zarudlá, překrvená a pokrytá bílými povlaky. Dalším znakem je bolestivost pochvy při pohlavním styku (dyspareunie) a bolest nebo pálení při močení (dysurie). Dochází k otoku malých i velkých stydkých pysků, objevuje se zarudnutí. Na okrajích se mohou nacházet drobné papulopustulky. (Mashburn, 2006; Líbalová a Čeptický, 2009; Mašata a kol., 2004; Tömölová a Zmrhal, 2005) Příznaky se objevují většinou týden před menstruací a během menstruace se mohou lehce zmírnit (Mašata a kol., 2004) Klinický obraz se u jednotlivých pacientek mnohdy liší. Subjektivní popis symptomů pacientkou můţe často vést ke zbytečné léčbě, proto je potřeba provést další vyšetření. (Havránek, 2007)

4.6 Laboratorní diagnostika Správná diagnóza vulvovaginální kandidózy by měla být zaloţena na nálezu klinických symptomů, mikroskopickém a kultivačním vyšetření. Po přijetí vzorku laboratoří se nejprve odebraný materiál naočkuje na tekuté i tuhé půdy a ze zbytku materiálu se zhotoví mikroskopický preparát (Jedličková a kol., 2008).

4.6.1Odběr materiálu Stěr z poševní sliznice se provádí suchým nebo navlhčeným sterilním tampónem na špejli. Odebraný materiál lze přímo ze sterilního tampónu nanést na pevné půdy dodávané laboratoří. Součástí odběru je také nátěr odebraného

24

materiálu na dvě sterilní podloţní sklíčka, kde se nechá volně zaschnout. Odebraný biologický materiál je nutné v co nejkratší době dopravit do laboratoře. Do doby transportu je nutné skladování v lednici při teplotě 4 ˚C. Pokud není moţný transport do dvou hodin, vyuţívají se transportní média (např. Amiesova, Stuartova půda). V tomto případě je moţné skladování při pokojové teplotě. (Jedličková a kol., 2008)

4.6.2 Mikroskopické vyšetření Jedná se o jednoduchou metodu vyšetření vaginálního sekretu. Provádí se přímo z odebraného biologického materiálu. (Jedličková a kol., 2008). Mikroskopické

vyšetření

by

mělo

být

běţnou

diagnostickou

metodou

vyuţívanou i v ambulancích lékařů, aby se předcházelo chybné diagnóze nebo nesprávné a často i zbytečné léčbě zaloţené na pouhé domněnce lékaře (David a Soper, 2005). Nejprve se vyšetřuje nativní preparát, který umoţňuje potvrdit přítomnost blastospor a mycelií, a také vyloučit přítomnost jiných patogenů jako jsou např. trichomonády. Senzitivnější metoda vyšetření nátěru poševního sekretu na sklíčku se docílí přidáním 10% KOH, který odstraní nečistoty. Mikroskopické vyšetření umoţňuje rychle určit negativitu vzorku. Mikroskopicky lze určit i kvantitu. Hodnocení preparátu se zaměřuje hlavně na výskyt vláken (hyf a pseudohyf). (Mašata a kol., 2004; David a Soper, 2005) Hojně se vyuţívají i barvené preparáty. Například metoda barvení dle Grama, kde se kandidy barví grampozitivně aţ gramlabilně. Barvené preparáty umoţňují lépe zhodnotit validitu vzorku, přítomnost zánětu, bakterií a dalších zástupců mikromycet. (Votava a kol., 2000; Jedličková a kol., 2008)

4.6.3 Kultivace Všechny druhy kandid jsou kultivačně nenáročné aerobní organismy. Rostou při teplotě 20 i 37°C během 24-37 hodin. (Bednář a kol., 1996; Votava, 2003)

25

Pro identifikaci nebo potvrzení negativního nálezu je nutná kultivace po dobu 4-7 dnů. (Jedličková a kol., 2008) Kultivace se doporučuje provádět hlavně při negativním mikroskopickém nálezu a u rekurentní formy vulvovaginální kandidózy (Jedličková a kol., 2008). Univerzálně vyuţívanou půdou je Sabouraudův agar se 4% glukosy nebo manosy a nebo jeho modifikace s přídavky antibiotik (např. chloramfenikolu), které potlačí růst ostatních mikroorganismů. Další hojně vyuţívanou půdou je Nickersonův agar a krevní agar. (Votava a kol., 2000) Jak jiţ bylo uvedeno dříve, kandidy se vyskytují jako asymptomatická součást poševní mikroflóry, proto pozitivní kultivační nález nelze pouţít jako samostatnou diagnostickou metodu. Mnoţství kandid většinou koreluje se závaţností infekce. (Mašata a kol., 2004; Jedličková a kol., 2008; Mashburn, 2006) Kultivační metody lze vyuţít i při druhové identifikaci kandid. Tyto metody jsou zaloţeny na morfologických a biochemických vlastnostech jednotlivých druhů. Ke druhové identifikaci lze vyuţít Sabouraudův agar, kde se sledují odlišnosti ve vzhledu kolonií jednotlivých druhů. Posuzuje se tvar, velikost, barva a struktura povrchu kolonií. Příkladem jsou: 

C. albicans roste na tomto agaru ve formě smetanově bílých,

hladkých, vypouklých, mazlavých, neprůhledných koloniích. Můţe se vyskytovat i v matné, šedavé fenotypové formě. 

C. tropicalis, C. parapsillosis vytváří drsné kolonie, okrajem vrostlé

do agaru. Povrchová struktura kolonií připomíná krajku. 

C. krusei roste v pro ni typických oploštělých, matných, šedo-

béţových koloniích s charakteristickým zápachem po acetonu. 

C. glabrata tvoří mírně vyklenuté, lesklé kolonie bělavé barvy.

(Bednář a kol., 1996; Votava a kol., 2000; Jílek a kol., 2002) Jednodušší odlišení podle barvy kolonií umoţňují agary obsahující chromogenní substrát. Barva kolonií jednotlivých druhů je udávána výrobcem a nápadně se od sebe liší. V rutinní diagnostice jde zejména o odlišení C. albicans od C. nonalbicans druhů. K tomu slouţí tzv. germ-tube test. Jako nejvhodnější provedení 26

se jeví metoda, kdy se kandidy kultivují ve zvířecím nebo lidském séru po dobu dvou hodin a potom se v nativním preparátu hodnotí mikroskopicky tvorba pravých klíčků. Test je pozitivní u druhů C. albicans a C. dubliniensis. Další moţnost představuje vyuţití rýţových nebo kukuřičných agarů, které jsou vhodné k popisování morfologických znaků jednotlivých druhů, jako je tvorba pseudomycelií, zárodečných klíčků a následně pravých mycelií, chlamydospor. (Votava a kol., 2000; Jílek a kol., 2002) Často vyuţívané a přesné metody jsou metody zaloţené na identifikaci biochemické aktivity charakteristické pro jednotlivé druhy rodu Candida. Testuje se asimilace, coţ znamená vyuţívání cukerných a dusíkatých látek jako zdroje uhlíku (cukerné a dusíkaté auxanogramy), štěpení cukrů (zymogramy), tvorba ureázy, hydrolýza ţluči. Původní pracné ruční testování je nahrazováno komerčními soupravami, které umoţňují sledovat utilizaci celé řady organických substrátů. (Votava a kol., 2000; Jedličková a kol., 2008)

4.6.4 Nepřímé metody K diagnostice lze vyuţít i nekultivační metody. Do této skupiny patří sérologické metody, zaloţené na principu průkazu antigenních determinant exprimovaných na povrchu kandid nebo jimi produkovaných metabolitů. Příkladem můţe být latexový aglutinační test, který vykazuje dobrou senzitivitu, ale nemusí být vţdy spolehlivý. Dalšími metodami jsou RIA, ELISA, PCR. Nevýhodou, oproti jiným běţně vyuţívaným metodám, je vysoká cena a náročnost na vybavení laboratoře. V praxi, při diagnostice vulvovaginálních kandidóz se tyto metody většinou nepouţívají. Uplatňují se hlavně v diagnóze systémových mykóz. (Bednář a kol., 1996; Jedličková a kol., 2008; Haber a kol., 1995; Tömölová, Zmrhal, 2005)

27

4.7 Terapie vulvovaginálních kandidóz 4.7.1Farmakologická léčba Na trhu je dostupné široké spektrum antimykotik, jejichţ účinnost dosahuje 80- 90%. Volba antimykotických preparátů závisí na tom, jestli se jedná o akutní nebo recidivující formu vulvovaginální kandidózy. (Tömölová a Zmrhal, 2005)

4.7.1.1 Lokální léčba akutní VVK Lokální antimykotika jsou dostupná v různých lékových formách- krémy, čípky, tablety, globule, atd. Azolová antimykotika V současné době jsou k léčbě nejvíce vyuţívány azolové deriváty (Jedličková a kol., 2008). Jejich mechanismus účinku je zaloţen na inhibici biosyntézy ergostelu, který je sloţkou buněčné membrány nejen kandid, ale všech mikromycet. Tím dochází k poruše permeability a fluidity buněčné membáry a následné jejich smrti. Azolová antimykotika působí fungistaticky, v některých případech aţ fungicidně. (Haber a kol., 1995; Horák, 2009) Do první generace azolových antimykotik patří dodnes hojně vyuţívaný ekonazol, klotrimazol a mikonazol. Jejich výhodou je, ţe se dají vyuţívat i u smíšených kvasinkových a bakteriálních infekcí způsobených grampozitivními koky. Klotrimazol je účinný i při trichomonádové infekci. Mezi novější azolová antimykotika patří fentikonazol, terkonazol, oxikonazol, bifonazol. Všechny tyto uvedená antimykotika vykazují vysokou a přibliţně stejnou účinnost. (Buchta a kol., 1998; Mašata a kol., 2004; Tömölová a Zmrhal, 2005) Polyenová antimykotika Polyenová antimykotika se hojně vyuţívaly dříve. Příkladem této skupiny jsou nistamin a natamycin. Obě tyto antimykotika mohou být uţívány i perorálně, čímţ dochází k potlačení výskytu kandid v trávicí trubici, které by mohly být zdrojem kandidové infekce. (Buchta a kol., 1998) 28

Jejich mechanismus účinku je zaloţen na vazbě na steroly v membráně mikromycet a narušení tak jejich permeability s následným únikem iontů a nízkomolekulárních látek z cytoplazmy (Haber a kol., 1995). Tyto antimykotika mají lehce niţší účinnost ve srovnání s azolovými preparáty (Mašata a kol., 2004).

4.7.1.2 Systémová léčba VVK perorálními preparáty Triazolové a imidazolové deriváty Pro systémovou léčbu jsou nejvíce vyuţívanými antimykotiky triazolové deriváty- flukonazol a itrakonazol. Uţívání ketonazolu, který patří do skupiny imidazolů, je spojeno s vyšším výskytem neţádoucích účinků, proto je postupně vytlačován, těmito dvěma uvedenými triazolovými deriváty. (Buchta a kol., 1998; Tömölová a Zmrhal, 2005) Lékem první volby při akutní formě vulvovaginální kandidózy se stal flukonazol, díky příznivému farmakologickému profilu (malé procento výskytu vedlejších účinků a lékových interakcí) a moţnosti pouze jednorázové aplikace. (Buchta a kol., 1998). Nevýhodou je, ţe někteří zástupci rodu Candida, jako druh C. glabrata, C. tropicalis, C. krusei, mohou k tomuto antimykotiku vykazovat rezistenci. Týká se to ale zejména imunodeficitních pacientů se systémovou infekcí. U HIV pozitivních pacientů, trpících slizničními kandidózami, můţe docházet k rozvoji rezistence i u C. albicans. (Buchta a kol., 1998) Tyto preparáty vykazují opět vysokou účinnost, nedá se ale říct, ţe by byly výrazně účinnější neţ antimykotika uţívaná lokálně. Při volbě léčby je proto nutné zváţit riziko vedlejších účinků systémově podávaných antimykotik, kterým můţe být například hepatotoxicita a moţné lékové interakce. (Mašata a kol., 2004)

4.7.2Léčba rekurentní VVK Léčba rekurentní vulvovaginální kandidózy je často velmi náročná, zdlouhavá a vyţaduje velkou trpělivost. Důleţitou součástí je stanovení přesné 29

anamnézy, identifikace a omezení vyvolávajících predispozičních faktorů. (Havránek, 2007) Doporučuje se podávání antimykotik delší dobu (dva týdny), aby se zvýšila pravděpodobnost eliminace kandid a zabránění vzniku nové epizody. Úplná eliminace ve většině případů není často úspěšná a dochází k recidivě onemocnění. (Buchta a kol., 1998; Havránek, 2007) Pro ţeny trpící touto chronickou formou kandidózy byla vypracována dlouhodobá léčebná schémata, která se skládají z eliminační a udrţovací fáze. V udrţovací fázi jsou podávány antimykotika ve standardních dávkách jedenkrát za měsíc nebo týden. Nečastěji se doporučuje uţívání 150- 300 mg flukonazolu při zahájení menses po dobu 4 aţ 12 měsíců. Při rezistenci na fulkonazol (moţná u C. tropicalis, C. krusei) je moţné uţívat itrakonazol, na který můţe být ovšem rezistentní C. glabrata. Při léčbě infekce způsobené C. glabrata byl prokázán efekt u boraxglycerinu. U závaţných forem je moţné doplnit léčbu aplikací lokálních antimykotik, např. clotrimazol. (Havránek, 2007; Buchta a kol., 1998; Mašata a kol., 2004) Pro léčbu lze také vyuţít autovakcíny připravené izolací právě konkrétního agens dané pacientky (Tömölová a Zmrhal, 2005).

4.8 Alternativní možnosti léčby Pomoc při léčbě vulvovaginální kandidózy se můţe nacházet také v přírodě. Některé druhy přírodních látek vykazují antifungální účinky. Léčebné metody a rady vycházející z přírodních zdrojů jsou tradovány uţ velmi dlouhou dobu a v současné době přicházejí do velké obliby. Řada těchto produktů je dostupná i v lékárnách nebo v prodejnách se zdravou výţivou. Tyto produkty lze zakoupit i upraveny do různých lékových forem. Alternativní metody léčby jsou doporučovány hlavně jako podpůrné prostředky farmakologické léčby. Existuje velká spousta rostlin obsahujících látky, které mají antifungální účinky. Z tohoto důvodu jsem vybrala pouze několik příkladů těchto rostlin a přírodních produktů. Důleţitou roli můţe hrát i správné stravování.

30

4.8.1 Česnek (Allium sativum) Léčebné, nejen antimikrobiální účinky česneku jsou známy uţ řadu let. Účinnými látkami vykazujícími antifungální vlastnosti, jsou allylsulfidy a allicin. Z allylsulfidů vykazují nejvyšší antifungální aktivitu diallyl tetrasulfidy. Allicin je obsaţen zejména v čerstvě rozetřeném česneku a vykazuje antimikrobiální aktivitu vůči širokému spektru grampozitivních i gramnegativních bakterií. Jeho výrazná antifungální aktivita je namířena hlavně proti C. albicans. (Hronek a kol., 2005) Další látkou obsaţenou v česneku je ajoene, který má také silné antifungální účinky. Jeho antifungální účinek můţe být silnější ve vztahu k druhu C. albicas neţ u allicinu. Inhibuje i růst druhu C. glabrata a C. tropicalis. (Yoshida a kol.,1987; Naganawa a kol., 1996) Česnek se dá zakoupit zpracovaný do různých forem. Můţe z něj být připraven prášek, alkoholové a vodné extrakty, oleje nebo můţe být pouţíván čerstvý v rozetřené formě. (Hronek a kol., 2005) Některé z těchto forem jsou určeny přímo i pro pouţití v oblasti intimních partií. Silnější antifungální účinky vykazuje česnek ve formě extraktu neţ v prášku (Lemar a kol., 2002).

4.8.2 Čínský pórek (Allium tuberosum) Olej připravený z čínského pórku vykazuje také antimykotické účinky. Stejně jako u česneku, jsou účinné látky v něm obsaţené diallyl sulfidy. Mezi čtyři nejdůleţitější patří diallyl monosulfid, diallyl disulfid, diallyl trisulfid a diallyl tetrasulfid. Ve srovnání antimykotické aktivity oleje připraveného z pórku a oleje připraveného z česneku, vykazuje olej z pórku tuto aktivitu niţší, díky niţšímu obsahu diallyl sulfidů. (Hronek a kol., 2005; Tsao, Yin, 2001)

4.8.3 Propolis Léčebné účinky propolisu v lidové medicíně jsou dlouhodobě známy a vyuţívány. Byly prokázány antibakteriální, antifungální i antivirové účinky. (Marcucci, 1995) 31

Propolis je látka pryskyřičné povahy, které je sbírána včelami z různých částí rostlin. Včely jej pouţívají např. jako tmel v úlech, k zabránění rozkladu zvířat, která byla jimi zabita po napadení úlu a k desinfekci úlu. (Marcucci, 1995) Látky nacházející se v propolisu jsou pryskyřice, balzámy, vosky, aromatické a éterické oleje, pyl, vitamíny, minerální látky a další organické látky. Na vzniku propolisu se podílí také látky vylučované ze slinných ţláz včel. Mezi látky vykazující poţadované biologické účinky patří flavonoidy a estery fenolových kyselin. Podíl těchto látek závisí na oblasti a období sběru. (Marcucci, 1995; Castaldo, Capasso, 2002) Na druh C.albicnas vykazuje vysokou antifungální aktivitu proposlis obsahující vysokou koncentraci esterů kyseliny kávové a triterpenoidů (Hronek a kol., 2005). Citlivost zástupců rodu Candida

na antifungální působení propolisu

klesá v pořadí: C. albicans, C. krusei, C. tropicalis, C. guilliermondii (Ota a kol., 2001). Propolis se nejčastěji pouţívá ve formě extraktu v alkoholu. K dostání je formě tinktur, mastí, prášku, atd. Při vulvovaginální kandidóze se doporučuje pouţívat ve formě vaginálních výplachů. Studie provedená Imhof a kol. (2005) prokazuje pozitivní účinky propolisu na zlepšení zdravotního stavu i u pacientek trpících rekurentní formou vulvovaginální kandidózy (Imhof a kol., 2005). Pouţívání propolisu při terapii antifungálními farmaceutickými léčivy můţe výrazně zvýšit jejich účinek (Marcucci, 1995). Propolis vykazuje své farmakologické účinky pouze jako přírodní celek (Castaldo, Capasso, 2002).

4.8.4 Tea tree olej Jedná se o přírodní esenciální olej vyráběný z australského stromu Malaleuca alternifolia, který se běţně nazývá jako “tea tree“. Jedná se o naţloutlou viskózní kapalinu s výrazným štiplavým zápachem. Obsahuje směs aromatických terpenů. Hlavní terapeutickou sloţkou je terpinen-4-ol, který je

32

v oleji obsaţen nejčastěji v koncentraci 30-40%. Dále γ- terpin, α- terpin, 1,8cineol a další. (Carson, Ryley, 1993; Fait, 2009) Má široké spektrum antimikrobiálních účinků a v současné době bývá obsaţen ve velkém mnoţství různých přípravků nebo je k dostání i ve formě oleje k topickému pouţití (Gustavsonová a O´Sheaová, 1997). Pouţívá se také jako přídavek do lokálních přípravků pouţívaných jako součást podpůrné léčby vulvovaginální kandidózy (Hronek a kol., 2005) Antifungální účinek tea tree oleje se projevuje na zástupce rodu Candida uţ při nízkých koncentracích. K fungistatickému účinku postačuje koncentrace kolem 0,5% a k fungicidnímu kolem 2%. Výhodou je, ţe topické pouţívání oleje působí i na kmeny kandid rezistentní k léčbě flukonazolem. (Hronek a kol., 2005; Fait, 2009)

4.8.5 Probiotika Probiotika jsou ţivé mikroorganismy, které pokud jsou podávány v dostatečném mnoţství, pozitivně ovlivňují zdravotní stav člověka. Mohou být podávány ve formě tablet, kapslí, koktejlu, atd. Jsou obsaţeny i v potravinách a to v jogurtu, sýrech a v dalších zakysaných mléčných výrobcích. Důleţitou roli zde hraje hlavně výběr správného kmene mikroorganismů a jejich mnoţství. (Hořejší, 2008) Jako součást probiotických produktů se uplatňují zejména bakterie mléčného kvašení (laktobacily a bifidobakterie), ale i jiné druhy bakterií (enterokoky, některé kmeny E. coli). (Hořejší, 2008) Laktobacily jsou významnou součástí mikroflóry poševní sliznice a podílejí se na její obranyschopnosti. Pokud dojde k poklesu populace laktobacilů, dochází k významnému nárůstu rizika vzniku infekce. Viz. kap. 4.1. Ne všechny kmeny laktobacilů jsou vhodné při léčbě nebo jako prevence vulvovaginálních kandidóz. Mezi vhodné kmeny patří: Lactobacillus rhamnosus GR-1 a Lactobacillus fermentum RC-14, B-54, podávané orálně. Ve formě gelových kapslí kmeny Lactobacillus brevis CD-2, L. salivarius FV-2, L. gasseri MB 335, L. planarum a v podobě vaginálních tablet Lactobacillus gasseri. (Hronek a kol, 2006) 33

Bílý jogurt jako zdroj laktobacilů můţe být buď konzumován, čímţ podpoří kolonizaci střev laktobacily nebo aplikován přímo do pochvy. Důleţitý je ale výběr jogurtu. Nesmí obsahovat ţádná dochucovadla, zejména vysoké mnoţství cukru, které by vedly spíše ke zhoršení stavu. (Hronek a kol., 2006) Studie provedená Hilton a kol. (1992) ukazuje, ţe denní konzumace jogurtu (po dobu alespoň jednoho roku) obsahující Lactobacillus acidophilus vedla ke sníţení kolonizace kandid v pochvě (Hilton, 1992).

4.8.6 Dietní opatření Protikvasinková

dieta je

zaloţena

hlavně

na

eliminaci potravin

obsahujících vysoké mnoţství cukru. Doporučuje se také vyloučit pečivo z bílé mouky, omezit kávu, alkohol, sůl. (Havránek, 2007; Křenková, 2007) Dieta je rozdělena do dvou základních bloků a měla by trvat 3-6 měsíců. V prvních dvou týdnech, od objevení prvních příznaků, se doporučuje konzumace zejména libového masa, nejlépe kuřecího a rybího, mléčných výrobků (přírodního jogurtu a kysaných výrobků), zeleniny (kysané zelí, cibule, pórek, ředkev, česnek, křen), lískových oříšků, slunečnicových a dýňových semínek. (Křenková, 2007) V další fázi se do jídelníčku zařazuje ovoce (hlavně kyselé, sladké druhy nejsou vhodné), celozrnné pečivo, brambory, celozrnná rýţe. Je moţné konzumovat i za studena lisované a nerafinované čisté margaríny, rostlinné oleje, mléčný cukr nebo umělá sladidla. (Křenková, 2007)

4.8.7 Posílení imunity a celkové pročištění organismu Důleţitou součástí, dle alternativní medicíny, je posílení imunity a pročištění organismu, které by mělo zabránit dalšímu propuknutí infekce nebo alespoň jej oddálit. K pročistění střev můţe být doporučována Chlorella pyrenoidosa. Je to zelená sladkovodní řasa, která má schopnost díky vysokému obsahu vlákniny vázat toxické a neţádoucí látky ve střevech a odvádět je stolicí pryč z těla. Má

34

také výrazné dezinfekční a antioxidační účinky. K dostání je ve formě tablet. (Standa, 2005) Dalším moţným doporučením je přípravek Pau d´Arco, známý také pod názvem LaPacho. Jedná se o přípravek vyrobený z kůry stromu Iperoxo (Jiţní Amerika). Jeho uváděné účinky jsou široké. Patří mezi ně např. posílení obranyschopnosti těla, antioxidační účinky, zlepšení metabolismu, antifungální účinky, atd. Je k dostání buď ve formě kapslí nebo čaje. Některé ţeny uvádějí, ţe pouţívání tohoto výrobku ve formě výplachu je účinné při léčbě vulvovaginální kandidózy. (Gustafsonová, O´Sheaová, 1997, Standa, 2005)

35

5 Dotazníková studie V rámci bakalářské práce byla sestavena krátká dotazníková studie (viz příloha), která by potvrdila nebo vyvrátila shromáţděné informace. Dotazník byl umístěn na veřejné, volně přístupné webové stránky www.vyplnto.cz

(http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/vulvovaginalni-

kandidozy-kva/), které se zabývají internetovým průzkumem. Studie se zúčastnilo 186 respondentek od 14 let věku. Celkem 24 otázek studie bylo zaměřeno na základní informace o respondentkách (věk, atd.), na všeobecné znalosti prevence, predispoziční faktory a léčbu vulvovaginální kandidózy. Výsledky byly zpracovány graficky (viz. příloha)

36

6 Diskuze Vulvovaginální kandidóza je onemocnění, které postihuje velké procento ţenské populace. I z mé dotazníkové studie vyplývá, ţe z celkového počtu 186 (100%) dotázaných ţen, trpí nebo alespoň jednou trpělo tímto onemocněním 146 ţen, coţ je 78% z celkového počtu respondentek, to odpovídá i hodnotě 75% zjištěné pomocí klinických studií (Havránek, 2007; Špaček a kol., 2000; Mašata a kol., 2004) Z těchto 146 (100%) ţen dále uvedlo 123 (84%), ţe trpí tímto onemocněním opakovaně. Toto číslo je zvýšené oproti klinickému výzkumu. Pravděpodobně vyšší procento respondentek se k této dotazníkové studii dostalo právě pro svůj zvýšený zájem o informace o své chorobě. Zásadním

předpokladem

v boji

proti

tak

vysokému

výskytu

vulvovaginálních kandidóz je vyhýbání se predispozičním faktorům a prevence. 121 (65%) ţen z celkového počtu 186 (100%) uvedlo, ţe dodrţují preventivní opatření. Jako nečastěji uváděné se ukázalo nepouţívání parfémovaných přípravků pro intimní hygienu (93x). Na dalších příčkách se umístilo vyhýbání se nošení mokrých plavek po delší dobu (74x), preferování spodního prádla z přírodních materiálů (64x), konzumace mléčných produktů s ţivými kulturami (53x), atd. Jako vhodné preventivní opatření se jeví pouţívání hygienických přípravků určených pro intimní hygienu. 60 (46%) z celkového počtu 130 (100%) dotázaných ţen trpících vulvovaginální kandidózou potvrdilo pozitivní účinek těchto přípravků na výskyt infekce. Ale naopak 38 (29%) uvedlo, ţe nepozorují ţádné zlepšení svého stavu a dokonce 5 ţen (4%) uvedlo, ţe tyto přípravky přestaly pouţívat z důvodu pocitu zhoršení svého zdravotního stavu a mají pocit, ţe mohlo být právě jimi zaviněno. Prospěšné pro prevenci proti vulvovaginální kandidóze je uţívání probiotik a konzumace produktů, které je obsahují. 18 (30%) ţen z celkového počtu 61 (100%) pravidelně konzumujících tyto výrobky odpovědělo, ţe pozorují zlepšení svého zdravotního stavu. Bohuţel, 24 (39%) ţen nedokáţe účinky těchto produktů posoudit a 19 (31%) uvádí, ţe ke zlepšení zdravotního stavu nedošlo. Přestoţe je dostupné velké mnoţství informací o prevenci vulvovaginální kandidózy, 23 ţen (13%) uvedlo, ţe ţádná taková preventivní opatření nezná. 37

Důleţitou roli zde hrají predispoziční faktory, kterých je velké mnoţství a často se na rozvoji onemocnění podílejí jejich kombinace, coţ způsobuje velké problémy při jejich identifikaci. Jak bylo zmíněno v práci (Mašata a kol., 2004), jedním z často se objevujících predispozičních faktorů je těhotenství, coţ potvrdilo i 26 ţen (55%) z celkového počtu 47(100%) ţen, které jsou nebo byly jiţ těhotné. Z počtu 146 (100%) ţen trpících vulvovaginální kandidózou 77 (53%) ţen uvedlo, ţe uţívá nízkohormonální antikoncepci a 7 (5%) vysokohormonální antikoncepci, která je povaţována také za moţný predispoziční faktor. Na otázku jestli zpozorovaly ţeny zlepšení stavu, které by mohlo souviset s vysazením antikoncepce (nízko i vysokohormonální), 18 (41%) z celkového počtu 44 odpovědělo záporně. 9 ţen (20%) pozoruje zlepšení stavu, 4 ţeny (9%) uvedly, ţe infekce se od vysazení jiţ neobjevuje. Celkový počet ţen, které ji přestaly uţívat, byl 45 (31%). Vliv onemocnění diabetes mellitus se dotazníkovou studií nepodařilo prokázat, protoţe toto onemocnění v době studie uvedly pouze 3 ţeny (2%) z počtu 146 ţen trpících vulvovaginální kandidózou. Coţ je dáno spíše nízkou věkovou kategorii většiny respondentek, ve které se zejména diabetes mellitus II. typu objevuje jen zřídka, případně nebylo toto onemocnění diagnostikováno. Mezi nejčastěji uváděné predispoziční faktory se zařadil pohlavní styk (67x), uţívání antibiotik (56x), stres (46x), oslabení imunity (42x) a další. 36 ţen uvedlo, ţe vyvolávající příčinu nezná. Tyto výsledky odpovídají i informacím uvedeným v předcházejících studiích (Havránek, 2007; Líbalová, 2006; Mašata a kol., 2004) Závislost výskytu infekce na menstruačním cyklu uváděná v literatuře v mé studii jednoznačně potvrzena nebyla. 52 ţen (36%) z počtu 146 (100%) uvádí nezávislost výskytu na menstruačním cyklu a 38 ţen (26%) nedokáţe posoudit. Zbývajících 56 (38%) ţen tuto souvislost uvádí a to nejčastěji tak, ţe u nejvyššího počtu (27 z těchto 56) ţen dochází k propuknutí infekce před menstruací. Tato souvislost je uváděna např. v knize Mašata a kol., 2004. V dotazníkové studii jsem se zajímala také o přístup ţen k léčbě tohoto onemocnění. Poloţila jsem jim proto otázku, kterou jsem chtěla zjistit, co dělají, kdyţ se u nich objeví první příznaky infekce. Nejčastější odpovědí bylo, ţe si 38

zakoupí v lékárně některý z volně prodejných přípravků. Odpovědělo tak 60 (41%) ţen z celkového počtu 146 (100%) dotázaných. 35 ţen (24%) navštíví v nejbliţší době svého gynekologa, dalších 35 ţen (24%) počká, jak se bude infekce vyvíjet a aţ pokud nedojde ke zlepšení stavu, navštíví gynekologa. Nejvíce překvapivá byla odpověď 5 ţen (3%), ţe nedělají nic a čekají, aţ infekce sama zmizí. Zbývajících 11 (8%) ţen hledá pomoc v alternativní medicíně. 17 dotázaných (12%) z celkového počtu 146 (100%) nikdy gynekologa s tímto problémem nenavštívilo. 114 (78%) ţen z celkového počtu 146 (100%) dotázaných uvedlo, ţe zkoušely samoléčbu. Pouze u 30 (21%) ţen došlo k vyléčení a infekce se znovu neobjevila. Alternativní medicína a s ní spojená přírodní léčba byla další otázkou, která mě velmi zajímala. 24 (16%) ţen z celkového počtu 146 (100%) uvedlo, ţe vyuţívá při léčbě tohoto onemocnění alternativní medicínu. Pouze 5 (3%) ţen, její rady vyuţívá pravidelně. Mezi nejčastěji vyuţívaný produkt se zařadil bílý jogurt s ţivými kulturami. Uvedlo jej celkem 14 ţen a z toho 9 potvrdilo jeho pozitivní účinky. Další pozitivní účinky uvedly ţeny při uţívání zelené řasy Chlorella (2 ze 3 ţen), pití čaje LaPacho (2 ze 2 ţen), při konzumaci česneku (2 ze 3 ţen). 1 ţena uvedla, ţe vyzkoušela striktní dodrţování protikvasinkové diety několik týdnů, a pozorovala přitom výrazné zlepšení svého stavu. I 59 (40%) ţen z celkového počtu 146 (100%) uvedlo, ţe se částečně řídí některými radami protikvasinkové diety.

39

7 Závěr Vulvovaginální kandidóza je stále diskutované onemocnění. Téměř u kaţdé ţeny propukne toto onemocnění alespoň jedenkrát za ţivot, u 5 – 8 % ţen je diagnostikována chronická (rekurentní) vulvovaginální kandidóza, jejímţ hlavním příznakem jsou více jak tři ataky ročně. Hlavním faktorem vzniku onemocnění jsou predispoziční faktory jako diabetes

mellitus,

těhotenství,

špatné

stravování,

uţívání

hormonální

antikoncepce (zejména vysokohormonální), oslabení imunitního systému, stres, atd. Protoţe téměř 20 % ţen jsou bezpříznakovými nosičkami kandid v pochvě, můţe u nich právě některý z těchto predispozičních faktorů způsobit propuknutí tohoto onemocnění. Léčba vulvovaginální kandidózy zahrnuje široké spektrum moţností a je lehce dostupná. Je moţné vyuţít jak farmaka, tak i prostředky alternativní medicíny. U rekurentní formy vulvovaginální kandidózy je nutná dlouhodobá aplikace těchto léčiv (aţ 4 týdny podle závaţnosti infekce). Předčasné ukončení léčby díky vymizení hlavních příznaků (svědění, výtok) podporuje adaptaci kandid na léčivé přípravky a je jednou z hlavních příčin opakovaných atak vulvovaginální kandidózy. Kaţdá ţena je jiná a tím je dána i různá reakce na léčbu a případné vyvolávající predispoziční faktory. Proto by se mělo k léčbě přistupovat komplexně a zkoušet různá řešení, jako třeba kombinace syntetických farmak a přírodních produktů. Bohuţel řada lékařů tuto variantu nepropaguje. Obrovskou roli při tomto onemocnění hraje také informovanost ţen o této problematice. Dotazníková studie prokázala, ţe vulvovaginální kandidóza je aktuálním problémem. Z výsledků je patrná vyšší informovanost respondentek o správné léčbě a prevenci. Přesto určité procento ţen některé příznaky onemocnění ignoruje, případně svým chováním podporuje jeho vznik. Výsledky ve většině případů odpovídají klinickým studiím.

40

8 Seznam zdrojů Knižní zdroje ANAISSIE, E.J., McGINNIS, M.R., PFALLER, M.A.: Clinical mycology. 1. vyd. New York: Churchill Livingstone Elsevier, 2009. 688 s. ISBN 978-1-4160-56805 GREENWOOD, D., SCHINDLER, J., SLACK, R.C.B., PEUTHERER, J.F.: Lékařská mikrobiologie: přehled infekčních onemocnění: patogeneze, imunita, laboratorní diagnostika a epidemiologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 686 s. ISBN 80-7169-365-0. BEDNÁŘ, M., FRAŇKOVÁ, V., SCHINDLER, J., SOUČEK, A., VÁVRA, J.: Lékařská mikrobiologie: bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vyd. Praha: Mavril,1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6 BOTTONE, E.J.: An atlas of the clilical Microbiology of the infectious diseases: viral, fungal and parasitic agents. 1. vyd. Oxon: Taylor & Francis, 2006. 240 s. ISBN 1-84214-240-2 CALDERONE, R. A.: Candida and candidiasis. 1. vyd. Washington, DS.: ASMPress, 2001. 472 s. ISBN 978-1-55581-212-6 GUSTAFSONOVÁ, H., O´SHEAOVÁ, M.: Candida: základní kniha & kuchařka. 1. vyd. Praha: Pragma, 1997. ISBN 80-7205-474-0 HABER, J., JESENSKÁ, Z., KRČMÉRY, V., MÁŠOVÁ, I.: Systémové mykózy a jejich léčba. 1. vyd. Praha: Galén, 1995. 320 s. ISBN 80-85824-16-7 JANDEROVÁ, B., BENDOVÁ, O.: Úvod do biologie kvasinek. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 108 s. ISBN 80-7184-990-1 JEDLIČKOVÁ, A.: Systémové mykózy. 1. vyd. Praha 4: Maxdorf, 2006. 130 s. ISBN 80-7345-000-X JEDLIČKOVÁ, A., MAŠATA, J., SKOŘEPOVÁ, M.: Lokální mykózy: průvodce ošetřujícího lékaře. 1. vyd. Praha 4: Maxdorf, 2008. 176 s. ISBN 978-80-7345150-9 JÍLEK, P., BUCHTA, V., KUBANOVÁ, P., FÖRSTL: Úvod do mikrobiologických vyšetřovacích metod ve zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 104 s. ISBN 80-246-0459-0 KALBAN, V.: Ilustrovaný mikrobiologický slovník. 1.vyd. Praha 5: Galén, 2005. 654 s. ISBN 80-7262-341-9

41

KOCKOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ, A.: Kvasinky a kvasinkovité mikroorganismy. 1. vyd. Bratislava: Alfa; Praha: Nakladatelství technické literatury, 1982. 483 s. ISBN neuvedeno MAŠATA, J., JEDLIČKOVÁ, A., ŘEZÁČOVÁ, J., MARTAN, A., HALAŠKA, M.: Infekce v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2004. 371 s. ISBN 80-7345-038-0 ROZSYPAL, H.: Kandidóza systémová. Lékařské repetitorium. Holý, K. 1. vyd. Praha: Galén, 2003. s. 273-274. ISBN 80-7262-241-2 VOTAVA, M., ČERNOHORSKÁ, L., HEROLDOVÁ, M., HOLÁ, V., MEJZLÍKOVÁ, L., ONDROVČÍK, P., RŮŢIČKA, F., DVOŘÁČKVÁ, M., WOZNICOVÁ, V., ZAHRADNÍČEK, O.: Lékařská mikrobiologie speciální. 1.vyd. Praha: Neptun, 2003. 497 s. ISBN 80-902896-6-5 VOTAVA, M., OBDRŢÁLEK, V., ONDROVČÍK, P., RŮŢIČKA, F., ZAHRADNÍČEK. O., WOZNICOVÁ, V.: Lékařská mikrobiologie II. : Přehled vyšetřovacích metod v lékařské mikrobiologii. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 309 s. ISBN 80-210-2272-8 Internetové zdroje APKAN, A., MORGAM, R.: Oral candidiasis. Postgrad Med J. [online] 2002, roč.78, č. 922, s. 455-459. [cit.2011-3-21] Dostupné z http://pmj.bmj.com/content/78/922/455.abstract BUCHTA, V., ŠPAČEK, J., JÍLEK, P.: Mykotické infekce ţenského genitálu III. terapie. Gynekolog. [online] 1998, roč. 7, č. 2, s. 73. [cit.2011-4-7] Dostupné z http://www.gyne.cz/clanky/1998/298cl10.htm CARSON, C. F., RILEY, T. V.: Anatimicrobial activity of the essential oil of Melaleuca alternifolia. Letters in Applied Microbiology. [online] 1993, roč. 16, č. 2, s. 49-55. [cit.2011-4-13] Dostupné z http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1472765X.1993.tb00340.x/abstract CASTALDO, S., CAPASSO, F.: Propolis, an old remedy used in modern medicine. Fitoterapia. [online] 2002, roč. 73, č. 1, s. S1-S6. [cit.2011-4-13] Dostupné z http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6VSC46YXV1F1&_user=10297534&_coverDate=11%2F30%2F2002&_rdoc=1&_fmt=high&_ori g=gateway&_origin=gateway&_sort=d&_docanchor=&view=c&_searchStrId=17 16542565&_rerunOrigin=scholar.google&_acct=C000050221&_version=1&_url Version=0&_userid=10297534&md5=f965fdab23bb071f213499001eccd60e&se archtype=a 42

DAVID, E., SOPER, M.D.: Diagnostika a léčba vaginitidy. Gynekologie po promoci. [online] 2005, roč. 5 , č. 3 , s. 6. [cit.2011-4-2] Dostupné z http://www.tribune.cz/clanek/7306 DVOŘÁK, V., UNZEITIG, V., BUČEK, R.: Prevence vulvovaginálních kandidóz u ţen při systémovém podávání antibiotik. Medicína po promoci. [online] 2007, roč. 8, č. 6, s. 78-79. [cit.2011-3-28] Dostupné z http://www.tribune.cz/clanek/11302 FAIT, T.: Tea Tree Oil- moţnosti klinického pouţití. Praktická gynekologie. [online] 2009, roč. 13, č.3, s. 161-162. [cit.2011-4-13] Dostupné z http://www.praktickagynekologie.cz/pdf/pg_09_03_09.pdf GAJDZIOK, J., TAJOVSKÁ, E., BAJEROVÁ, M., CHALUPOVÁ, Z.: Choroby sliznice dutiny ústní. Praktické lékárenství. [online] 2010, roč. 6, č. 1., s. 26-28. [cit.2011-3-22] Dostupné z http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2010/01/06.pdf HABER, J., MALLÁTOVÁ, N., KOLEŠKOVÁ, E., HNÁTKOVÁ, M., KOŘEN, J., HEROLD, I.: Epidemiologie invazivní kandidózy a kandidémie- stále aktuální problém. Anesteziologie a intenzivní medicína. [online] 2008, roč. 19. č. 2, s. 110-119. [cit.2011-3-30] Abstrakt z databáze časopisy ČLS JEP. Dostupné z http://www.prolekare.cz/anesteziologie-intenzivni-medicinaclanek?id=1142&confirm_rules=1%29 HAVRÁNEK, E.: Vulvovaginální infekce. Ambulantná terapia. [online] 2007, roč. 5, č. 3-4, s. 161-165. [cit.2011-3-30] Dostupné z http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2838&magazine_id=12 HEDAYATI, T., SHAFIEI, G.: Candidiasis in emergency medicine. Medscape´s Continually Updated Clinical Reference .[online] Apr 2010. [cit.2011-322]Dostupné z HILTON, E., ISENBERG, H.D., ALPERSTEIN, P., FRANCE, K., BORENSTEIN, M.T.: Ingestion of yogurt containing Lactobacillus acidophilus as prophylaxis for candidal vaginitis. Ann. Intern. Med. [online] 1992, roč. 116, č.5, s. 353-7. [cit.2011-4-13] Abstrakt databáze PubMed. Dostupné z http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1736766 HORÁK, P.: Systémová antimykotika. SOLUTIO informační server pro lékárny. 2009 [cit.2011-4-7] Dostupné z http://www.medonsolutio.cz/online2008/index.php?linkID=txt8&lang=1

43

HOŘEJŠÍ, J.: Probiotika a prebiotika- fascinace místo podceňování. Medical Tribune. [online] 2008, roč. 4, č. 21, s. A15. [cit.2011-4-13] Dostupné z http://www.tribune.cz/clanek/12378-probiotika-a-prebiotika-ampfascinace-misto-podcenovani HRONEK, M., KUDLÁČKOVÁ, Z., JÍLEK, P., HRNČIARIKOVÁ, D.: Probiotika v profylaxi a terapii nádorových onemocnění a vulvovaginitid. Praktické lékárenství. [online] 2006, roč. 2 , č. 2, s. 63-65. [cit.2011-4-13] Dostupné z http://www.praktickelekarenstvi.cz/savepdfs/lek/2006/02/03.pdf HRONEK, M., VACHTLOVÁ, D., KUDLÁČKOVÁ, Z., JÍLEK P.: Česká gynekologie. [online] 2005, roč. 70, č. 5, s. 395-399. [cit.2011-4-9] Dostupné z http://www.medvik.cz/kramerius/document/ABA008_07005_MED000109812005-70.5_s.329404.pdf;jsessionid=E844CA64C2B74303E0CCA8887BBE742C?id=355240 IMHOF, M., LIPOVAC, M., KURZ, CH., BARTA, J., VERHOEVEN, H.C., HUBER, J.C.: Propolis solution for the treatment of chronic vaginitis. International Journal of Gynecology & Obstetric. [online] 2005, roč. 89, č. 2, s. 127-132. [cit.2011-4-12] Dostupné z http://www.ijgo.org/article/S0020-7292%2805%2900082-2/abstract KOCMANOVÁ, I.: Mikrobilogická rizika spojená s antimykotickou profylaxínázor mikrobiologa. Postgraduální medicína. [online] 6.11.2009, příloha 9/2009. [cit.2011-3-25] Dostupné z < http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicinapriloha/spojena-s-antimykotickou-rizika-profylaxi-nazor-mikrobiologa-448243> KŘENKOVÁ, H.: Kvasinky Candida abicans neboli kvasinky. Celostní medicína.cz [online] Vystaveno 19.12.2007. [cit.2011-4-15] Dostupné z http://www.celostnimedicina.cz/candida-albicans-nebolikvasinky.htm KUKLOVÁ, I.: Mykózy kůţe a nehtu. Medicína pro praxi.[online] 2006, roč.3, č.3, s. 129-131. [cit.2011-3-23] Dostupné z < http://www.solen.cz/pdfs/med/2006/03/06.pdf > LEMAR, K.M., TURNER, M.P., LLOYD, D.: Garlic (Allium sativum) as an antiCandida agent: a comparison of the efficacy of fresh garlic and freeze-dried extract. J Appl Microbiol. [online] 2002, roč. 93, č. 3, s. 398-405. [cit.2011-4-11] Abstrakt databáze PubMed. Dostupné z http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12174037 LÍBALOVÁ, Z., ČEPTICKÝ, P.: Vulvovaginální diskomfort. Lékařské listy. [online] 4.5.2009, příloha 9/2009. [cit.2011-3-29] Dostupné z http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/vulvovaginalnidiskomfort-420073

44

LÍBALOVÁ, Z.: Kvasinkové infekce zevního pohlavního ústrojí. Moderní babictví. [online] 2006, č. 9. [cit.2011-4-1] Dostupné z http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2006-9/clanek.php?c=4 MARCUCCI, M.C.: Propolis: chemical composition, biological properties and therapeutic activity. Apidologie. [online] 1995, roč. 26, s. 83-99. [cit.2011-4-12] Dostupné z http://www.apidologie.org/index.php?option=com_article&access=standard&Ite mid=129&url=/articles/apido/pdf/1995/02/Apidologie_00448435_1995_26_2_ART0002.pdf MASHBURN, J.: Etiology, Diagnosis, and Management of Vaginitis. J Midwifery womens Health. [online] 2006, roč. 51, č.6, s. 423-430. [cit.2011-4-1] Dostupné z http://www.medscape.com/viewarticle/551019_4 MORRELL, M., FRASER, V.J., KOLLEF, M.H.: Delaying the Empiric Treatment of Candida Bloodstream Infection until Positive Blood Culture Results Are Obtained: a Potential Risk Factor for Hospital Mortality. Antimicrobial Agents and Chemoterapy. [online] 2005, roč. 49, č. 9. s. 3640-3645. [cit.2011-3-23] Dostupné z http://aac.asm.org/cgi/content/abstract/49/9/3640 NAGANAWA, R., IWATA, N., ISHIKAWA, K., FUKUDA, H., FUJINO, T., SUZUKI, A.: Inhibition of microbial grow by ajoene, a sulfur- containing compound derived from garlic. Applied and Enviromental microbiology. [online] 1996, roč. 62, č. 11, s. 4238-4242. [cit.2011-4-11] Dostupné z http://aem.asm.org/cgi/reprint/62/11/4238 NGUYEN, M.H., PEACOCK, J.E., MORRIS, A.J., TANNER, D.C., NGUYEN, M.L., SNYDMAN, D.R., WAGENER, M.M., RINALDI, M.G., YU,V.L.: The changing face of candidemia: emergence of non-Candida albicans species and antifungal resistance. Am J Med. [online] 1996, roč. 100, č. 6., s. 617-23. [cit.2011-3-20] Abstrakt databáze PubMed. Dostupné z http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8678081 ONO, F., YASUMOTO, S.: Genital candidiasis. Nippon Rinsho. [online] 2009, roč. 67, č.1, s. 157-61. [cit.2011-4-1] Abstrakt databáze PubMed. Dostupné z http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19177766 OTA, C., UNTERKIRCHE, C., FANTINATO, V., SHIMIZU, M.T.: Antifungal activity of propolis on different species of Candida. Mycoses. [online] 2001, roč. 44, č. 9-10, s. 375-378. [cit.2011-4-12] Dostupné z http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.14390507.2001.00671.x/abstract

45

ROZSYPAL, H.: Infekce specifických skupin. [online] Vystaveno 5.9.2001. [cit.2011-4-2] Dostupné z http://inf3.lf1.cuni.cz/~hrozs/disp1.htm RUHNKE, M.: Epidemiology of Candida albicans infections and role of non Candida-albicans yeasts. Current drug targets. [online] 2006, roč. 7, č. 4., s. 495-504 [cit.2011-3-20] Abstrakt databáze ResearchGate. Dostupné z http://www.researchgate.net/publication/7169228_Epidemiology_of_Candida_al bicaal_infections_and_role_of_non-Candida-albicans_yeasts SEDLÁČEK, P.: Terapie invazivních mykotických infekcí u imunosuprimovaných pacientů. Onkologie. [online] 2008, roč. 2, č.3, s. 186-190. [cit.2011-3-30] Dostupné z http://www.solen.cz/pdfs/xon/2008/03/09.pdf SKOŘEPOVÁ, M.: Dermatomykózy. Dermatologie pro praxi. [online] 2010, roč.4 , č.2 s.74-76. [cit.2011-3-23] Dostupné z http://www.solen.cz/pdfs/der/2010/02/02.pdf STANDA: Čaj LaPacho. Candida albicans. [online] Vystaveno 28.12.2005. [cit.2011-4-15] Dostupné z http://candida.inetcz.com/view.php?cisloclanku=2005122701 STANDA: Chlorea pyrenoidosa a její působení v těle. Candida albicans. [online] Vystaveno 25.12.200. [cit.2011-4-15] Dostupné z http://candida.inetcz.com/view.php?cisloclanku=2005122701 ŠPAČEK, J., BUCHTA, V., JÍLEK, P.: Rekurentní vulvovaginální kandidóza. Gynekolog. [online] 2000, roč. 9, č. 6, s. 274. [cit.2011-3-29] Dostupné z http://www.gyne.cz/clanky/2000/600cl10.htm TÖMÖLOVÁ, Z., ZMRHAL, J.: Mykotické vulvovaginitidy v našich ambulancích. Praktická gynekologie. [online] 2005, roč. 9, č. 2, s. 35-39. [cit.2011-3-23] Dostupné z http://www.praktickagynekologie.cz/pdf/pg_05_02_08.pdf TSAO, S.-M., YIN, M.-C.: In- vitro antimicrobial activity of four diallyl sulphides occurring naturally in garlic and Chinese leek oils. J. Med. Microbiol. [online] 2001, roč. 50, s. 646-649. [cit.2011-4-12] Dostupné z http://jmm.sgmjournals.org/cgi/reprint/50/7/646 VENDITTI, M.: Clinical aspects of invasive candidiasis: endocarditis and other lacalized infection. Drugs. [online] 2009, roč. 69, č. 1, s. 39-43. [cit.2011-3-30] Abstrakt databáze Pubmed. Dostupné z http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19877733 WHITE, M.H.: Is Vulvovaginal Candidiasis an AIDS- Related Illnesess?. Clinical Infectious Disease. [online] 1996, č.2, roč. 22, s. 124- 127. [cit.2011-4-1] Dostupné z http://cid.oxfordjournals.org/content/22/Supplement_2/S124.full.pdf+html

46

WRIGHT, W.L., WENZEL, R.P.: Nosocomial candida: Epidemiology, Transmission, and Prevention. Infectious Disease Clinics of North America [online] 1997, roč. 11, č.2., s. 411-25. [cit.2011-3-20]. Abstrakt databáze PubMed. Dostupné z http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9187954 YAMAMOTO, T.: Oral candidiasis: clinical features and kontrol. Rinsho Byori. [online] 2010, roč. 58, č.10, s. 1027-34. [cit.2011-3-21] Abstrakt databáze PubMed. Dostupné z http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21077293

YANG, Y.- L.: Virulence faktors of Candida species. J Microbiol Immunol Infect. [online] 2003, roč. 36, s. 223-228 [cit.2011-3-29] Dostupné z http://front.cc.nctu.edu.tw/Richfiles/11574-v36n4p223.pdf YOSHIDA, S., KASUGA, S., HAYASHI, N., USHIROGUCHI, T., MATSUURA, H., NAKAGAWA, S.: Antifungal activity of ajoene derived from gralic. Applied and Enviromental microbiology. [online] 1987, roč. 53, č. 3, s. 615-617. [cit.2011-4-11] Dostupné z http://aem.asm.org/cgi/reprint/53/3/615

47

9 Seznam obrázků Obr. č.1: Základní formy buněk Candida sp.......................................................7

48

Přílohy Dotazníková studie Váţené dámy, slečny, jsem studentkou Farmaceutické fakulty v Hradci Králové a ráda bych Vás touto cestou poprosila o vyplnění dotazníku, týkajícího se onemocnění Vulvovaginální kandidózy. Synonymní a moţná známější název tohoto onemocnění je také kvasinková poševní infekce nebo mykotická infekce pochvy. Dotazník se zabývá studiem frekvence výskytu tohoto onemocnění, faktorů ovlivňujících jeho rozvoj a postoji k léčbě. Získané informace vyuţiji ve své bakalářské práci zabývající se tímto tématem. Dotazník je zcela anonymní. 1. Kolik je Vám let? a) 14- 19 b) 20- 29 c) 30-49 d) 50 a více 2. Trpíte nebo trpěla jste někdy vulvovaginální kandidózou (kvasinkovou infekcí)? (příznaky: svědění nebo pálení zevních genitálií doprovázeno tvarohovitým, řídkým nebo hustým výtokem bělavé barvy bez zápachu. Pozn. Výtok nemusí být vţdy přítomen.) a) ano b) ne c) nevím 3. Dodrţujete nějaká preventivní opatření, abyste se tomuto onemocnění vyvarovala? a) ano b) ne c) ţádná neznám Pokud je Vaše odpověď na tuto otázku (č.3) ano, pokračujte prosím dalšími otázkami. Pokud je Vaše odpověď ne nebo nevím, dalšími otázkami nepokračujte, děkuji za Vaši ochotu.

4. Pokud ano zatrhněte prosím jaká: (moţnost více odpovědí) a) nosím spodní prádlo z přírodních materiálů 49

b) vyhýbám se zvýšené konzumaci sladkého c) konzumuji pravidelně mléčné výrobky s ţivými kulturami d) nepouţívám parfémovaná mýdla a sprchové gely pro svou intimní hygienu e) nepouţívám parfémované vloţky f) vyhýbám se nošení těsných kalhot a neprodyšného oblečení g) vyhýbám se delšímu nošení mokrých plavek h) neuţívám nebo přestala jsem uţívat hormonální antikoncepci i) snaţím se vyhýbat stresovým situacím j) jiné 5. Jaký typ antikoncepce pouţíváte? a) prezervativ b) nízkohormonální antikoncepci (pilulky, náplasti, injekce) c) vysokohormonální antikoncepci d) nitroděloţní tělísko e) pesar f) ţádnou antikoncepci nepouţívám 6. Hormonální antikoncepci uţíváte: a) méně neţ 1 rok b) 1-5 let c) více neţ 5 let d) uţívala jsem, ale jiţ neuţívám e) nikdy jsem neuţívala Pokud jste odpověděla užívala jsem, ale již neužívám pokračujte otázkou č.7. Pokud jste zvolila jinou odpověď, pokračujte otázkou č.8. 7. Pokud jste uţívala hormonální antikoncepci, ale jiţ ji neuţíváte, pozorujete nějakou změnu, co se týká výskytu vaginální kandidózy? a) ano, infekce se jiţ neobjevuje b) ano, výskyt je méně častý c) ne, ţádnou změnu nepozoruji d) nedokáţu posoudit 8. Jaký přípravek pouţíváte pro intimní hygienu? (moţnost více odpovědí) a) tuhé mýdlo b) sprchový gel c) přípravky určené přímo pro intimní hygienu d) pouţívám pouze čistou vodu

50

9. Pokud pouţíváte hygienické přípravky určené pro intimní hygienu, jaké s nimi máte zkušenosti v souvislosti s vulvovaginální kandidózou? a) ano pouţívám, infekce se jiţ neobjevuje b) ano pouţívám, došlo ke sníţení frekvence výskytu infekce c) ano pouţívám, ale zlepšení nepozoruji d) pouţívala jsem, ale z důvodu zhoršení potíţí jsem přestala e) pouţívám jen v průběhu infekce f) nepouţívám 10. Jaký druh spodního prádla upřednostňujete? a) z přírodních materiálů (bavlna, len) b) ze smíšených materiálů (bavlna, len s příměsí syntetických materiálů) c) ze syntetických materiálů d) upřednostňuji výběr dle vzhledu bez ohledu na materiál 11. Vyskytla se u Vás vulvovaginální kandidóza během těhotenství? a) ano b) ne c) nebyla jsem těhotná 12. Trpíte onemocněním diabetes mellitus? a) ano b) ne 13. Jaké okolnosti nejčastěji předcházely propuknutí infekce? (moţnost více odpovědí) a) návštěva veřejného bazénu nebo koupaliště b) uţívání antibiotik c) pohlavní styk d) zánět močových cest e) období zvýšeného stresu f) onemocnění, které způsobilo oslabení imunity g) nemoţnost provést osobní hygienu dle normálních zvyklostí h) pouţití jiného neţ Vámi běţně uţívaného kosmetického přípravku i) zvýšená konzumace sladkého j) jiné k) neznám příčinu 14. Vulvovaginální kandidóza se většinou objeví nebo objevila: a) před menstruací b) uprostřed cyklu c) po menstruaci 51

d) nezávisle na cyklu 15. Jak často se u Vás projevuje vulvovaginální kandidóza? a) 2x za měsíc a častěji b) 1x měsíčně c) 1x za čtvrt roku d) 1x za půl roku e) 1x za rok a méně f) onemocněním jsem trpěla pouze jednou, k opakovanému výskytu nedochází g) jiná odpověď 16. Upravila jste svůj jídelníček dle rad protikvasinkové diety? a) ano, dietu striktně dodrţuji b) částečně ano, řídím se některými radami c) ne d) tento pojem mi nic neříká 17. Jak často konzumujete sladké? a) kaţdý den b) 2x-3x týdně c) méně často d) sladkému se vyhýbám 18. Konzumujete často mléčné výrobky s ţivými kulturami (kysané výrobky)? a) ano b) ne c) občas 19. Pokud konzumujete tyto výrobky často, pozorovala jste zlepšení svého zdrav. stavu v souvislosti s vulvovaginální kandidózou? a) ano b) ne c) nevím 20. Co děláte, kdyţ se u Vás objeví příznaky, které by mohly nasvědčovat vulvovaginální kandidóze? a) v co nejbliţší době navštívím gynekologa b) v co nejbliţší době navštívím praktického lékaře c) počkám, jak se bude infekce vyvíjet a pokud nedojde ke zlepšení stavu, navštívím gynekologa d) v lékárně si zakoupím nějaký volně prodejný přípravek

52

e) pouţiji některou z rad alternativní medicíny nebo dietních rad (př. česnek, extrakt z grepových jader, jogurt, bylinky, vynechání sladkých jídel, atd.) f) nedělám nic, čekám aţ infekce sama vymizí 21. Pokud jste navštívila gynekologa, byla léčba účinná? a) ano, ale za určitou dobu se infekce znovu objevila a stále se vrací b) ano, a infekce se znovu neobjevila c) ne, infekce přetrvávala i po léčbě, musela jsem znovu navštívit gynekologa nebo vyzkoušet jiný způsob léčby d) gynekologa jsem s nikdy s tímto problémem nenavštívila 22. Pokud jste se léčila sama (bez návštěvy gynekologa), byla léčba účinná? a) b) c) d)

ano, a infekce se znovu neobjevila ano, ale za určitou dobu se infekce znovu objevila a stále se vrací ne, infekce přetrvávala i po léčbě vţdy jsem navštívila gynekologa

23. Vyzkoušela jste někdy léčbu vulvovaginální kandidózy pomocí alternativní medicíny (téţ: produkty domácí lékárny, rady našich babiček)? a) ano b) ano, vyuţívám ji pravidelně d) ne 24. Pokud jste v předchozí otázce odpověděla ano, napište prosím jaké metody, prostředky a jestli došlo ke zlepšení stavu, úplnému potlačení infekce, neprojevil se ţádný efekt nebo se pokuste popsat účinek vlastními slovy.

53

Výsledky dotazníkové studie Otázka č. 1 Kolik je Vám let?

počet respondentek

procenta

14- 19

15

88,71%

20- 39

165

8,06%

40- 49

4

2,15%

50 a více

2

1,08%

celkem

186

100%

50 a více

40- 49

20- 39

14-19

0

20

40

60

80

54

100

120

140

160

180

Otázka č. 2 Trpíte nebo trpěla jste někdy vulvovaginální kandidózou?

počet respondentek

procenta

ano

146

78,49%

ne

34

18,28%

nevím

6

3,23%

celkem

186

100%

nevím

ne

ano

0

20

40

60

80

100

počet respondentek

55

120

140

160

Otázka č. 3 Dodržujete nějaká preventivní opatření, abyste se tomuto onemocnění vyvarovala?

počet respondentek

procenta

ano

121

65,05%

ne

40

21,51%

ţádné neznám

25

13,44%

celkem

186

100%

žádné neznám

ne

ano

0

20

40

60

80

počet respondentek

56

100

120

140

Otázka č. 4 Pokud ano, zatrhněte jaká (možnost více odpovědí):

počet odpovědí

procenta

93

19,53%

74

15,55%

nosím spodní prádlo z přírodních materiálů

64

13,45%

nepouţívám parfémované vloţky

64

13,45%

53

11,13%

36

7,56%

35

7,35%

29

6,09%

snaţím se vyhýbat stresovým situacím

15

3,15%

provádím pravidelné výplachy

4

0,84%

jiné

9

1,89%

celkem

476

100%

nepouţívám parfémované mýdla a sprchové gely pro intimní hygienu vyhýbám se delšímu nošení mokrých plavek

konzumuji pravidelně mléčné výrobky s ţivými kulturami neuţívám nebo přestala jsem uţívat hormonální antikoncepci vyhýbám se nošení těsných kalhot a neprodyšného spodního prádla vyhýbám se zvýšené konzumaci sladkého

57

jiné provádím pravidelné výplachy snažím se vyhýbat stresovým situacím vyhýbám se zvýšené konzumaci sladkého vyhýbám se nošení těsných kalhot a neprodyšného spodního prádla neužívám nebo přestala jsem užívat hormonální antikoncepci konzumuji pravidelně mléčné výrobky s živými kulturami nepoužívám parfémované vložky nosím spodní prádlo z přírodních materiálů vyhýbám se delšímu nošení mokrých plavek nepoužívám parfémované mýdla a sprchové gely pro intimní hygienu 0

20

40

60

počet odpovědí

58

80

100

Otázka č. 5 Jaký typ antikoncepce používáte?

počet respondentek

procenta

nízkohormonální antikoncepci

77

52,74%

ţádnou antikoncepci nepouţívám

31

21,24%

prezervativ

20

13,70%

nitroděloţní tělísko

10

6,85%

vysokohormonální antikoncepci

7

4,79%

pesar

1

0,68%

celkem

146

100%

pesar

vysokohormonální antikoncepci

nitroděložní tělísko

prezervativ

žádnou antikoncepci nepoužívám

nízkohormonální antikoncepci

0

10

20

30

40

50

60

počet respondentek

59

70

80

90

Otázka č. 6 Hormonální antikoncepci užíváte:

počet respondentek

procenta

1-5 let

48

32,88%

uţívala jsem, ale jiţ neuţívám

45

30,82%

více neţ 5 let

32

21,92

nikdy jsem neuţívala

13

8,90%

méně neţ 1 rok

8

5,48%

celkem

146

100%

méně než 1 rok

nikdy jsem neužívala

více než 5 let

užívala jsem, ale již neužívám

1-5 let

0

10

20

30

40

počet respondentek

60

50

60

Otázka č. 7: Pokud jste užívala hormonální antikoncepci, ale již ji neužíváte, pozorujete nějakou změnu, co se týká výskytu vulvovaginální kandidózy?

počet respondentek

procenta

ne, ţádnou změnu nepozoruji

18

40,91%

nedokáţu posoudit

13

29,55%

ano, výskyt je méně častý

9

20,45%

ano, infekce se jiţ neobjevuje

4

9,09%

celkem

44

100%

ano, infekce se již neobjevuje

ano, výskyt je méně častý

nedokážu posoudit

ne, žádnou změnu nepozoruji

0

2

4

6

8

10

12

počet respondentek

61

14

16

18

20

Otázka č. 8: Jaký přípravek používáte pro intimní hygienu? (možnost více odpovědí)

počet odpovědí

procenta

přípravky určené přímo pro intimní hygienu

104

60,82%

pouţívám pouze čistou vodu

37

21,64%

sprchový gel

26

15,20%

tuhé mýdlo

4

2,34%

celkem

171

100%

tuhé mýdlo

sprchový gel

používám pouze čistou vodu

přípravky určené přímo pro intimní hygienu

0

20

40

60

80

počet odpovědí

62

100

120

Otázka č. 9 Pokud používáte hygienické přípravky určené pro intimní hygienu, jaké s nimi máte zkušenosti v souvislosti s vulvovaginální kandidózou?

počet respondentek

procenta

ano pouţívám, došlo ke sníţení frekvence výskytu

45

34,62%

ano pouţívám, ale zlepšení nepozoruji

38

29,23%

nepouţívám

24

18,46%

ano pouţívám, infekce se jiţ neobjevuje

15

11,54%

pouţívala jsem, ale z důvodu zhoršení potíţí jsem přestala

5

3,85%

pouţívám jen v průběhu infekce

3

2,31%

celkem

130

100%

používám jen v průběhu infekce používala jsem, ale z důvodu zhoršení potíží jsem přestala ano používám, infekce se již neobjevuje

nepoužívám

ano používám, ale zlepšení nepozoruji ano používám, došlo ke snížení frekvence výskytu 0

5

10

15

20

25

30

35

počet respondentek

63

40

45

50

Otázka č. 10 Jaký druh spodního prádla upřednostňujete?

počet respondentek

procenta

80

54,79%

39

26,72%

27

18,49%

146

100%

z přírodních materiálů (bavlna, len) ze smíšených materiálů (bavlna, len s příměsí syntetických materiálů) upřednostňuji výběr dle vzhledu bez ohledu na materiál celkem

upřednostňuji výběr dle vzhledu bez ohledu na materiál

ze smíšených materiálů

z přírodních materiálů

0

10

20

30

40

50

60

počet respondentek

64

70

80

90

Otázka č. 11 Vyskytla se u Vás vulvovaginální kandidóza během těhotenství?

počet respondentek

procenta

nebyla jsem těhotná

99

67,81%

ano

26

17,81%

ne

21

14,38%

celkem

146

100%

ne

ano

nebyla jsem těhotná

0

20

40

60 počet respondentek

65

80

100

120

Otázka č. 12 Trpíte onemocněním diabetes mellitus?

počet respondentek

procenta

ne

143

97,95%

ano

3

2,05%

celkem

146

100%

ano

ne

0

20

40

60

80

100

počet respondentek

66

120

140

160

Otázka

č.

13:

Jaké

okolnosti

nejčastěji

předcházely

propuknutí

vulvovaginální kandidózy? (možnost více odpovědí)

počet odpovědí

procenta

pohlavní styk

67

17,54%

uţívání antibiotik

56

14,66%

období zvýšeného stresu

49

12,83%

onemocnění, které způsobilo oslabení imunity

42

10,99%

neznám příčinu

36

9,42%

návštěva veřejného bazénu nebo koupaliště

36

9,42%

31

8,12%

27

7,07%

zánět močových cest

19

4,97

pouţití jiného neţ běţně pouţívaného hygienického přípravku

12

3,14%

lubrikační gel

2

0,52

jiné

5

1,31%

celkem

382

100%

zvýšená konzumace sladkého nemoţnost provést osobní hygienu dle normálních zvyklostí

67

jiné lubrikační gel použití jiného než běžně používáného hygienického přípravku zánět močových cest nemožnost provést osobní hygienu dle normálních zvyklostí zvýšená konzumace sladkého návštěva verějného bazénu nebo koupaliště neznám příčinu onemocnění, které způsobilo oslabení imunity období zvýšeného stresu užívání antibiotik pohlavní styk 0

20

40 počet odpovědí

68

60

80

Otázka č. 14 Vulvovaginální kandidóza se většinou objeví nebo objevila:

počet respondentek

procenta

nezávisle na cyklu

52

35,62%

nevím

38

26,03%

před menstruací

27

18,49%

uprostřed cyklu

17

11,64%

po menstruaci

12

8,22%

celkem

146

100%

po menstruaci

uprostřed cyklu

před menstruací

nevím

nezávisle na cyklu 0

10

20

30 počet respondentek

69

40

50

60

Otázka č. 15: Jak často se u Vás projevuje vulvovaginální kandidóza?

počet respondentek

procenta

1x za čtvrt roku

41

28,08%

1x za půl roku

25

17,12%

1x měsíčně

22

15,07%

1x za rok a méně

22

15,07%

onemocněním jsem trpěla pouze jednou, k opakovanému výskytu nedochází

23

15,75%

2x za měsíc a častěji

7

4,79%

jinak

6

4,11%

celkem

146

100%

jinak 2x za měsíc a častěji onemocněním jsem trpěla pouze jednou, k opakovanému výskytu nedochází 1x za rok a méně 1x měsíčně 1x za půl roku 1x za čtvrt roku 0

5

10

15

20

25

30

počet respondentek

70

35

40

45

Otázka č. 16 Upravila jste svůj jídelníček dle rad protikvasinkové diety?

počet respondentek

procenta

částečně ano, řídím se některými radami

59

40,41%

tento pojem mi nic neříká

45

30,82%

ne

42

28,77%

ano, dietu striktně dodrţuji

0

0%

celkem

146

100%

ano, dietu striktně dodržuji

ne

tento pojem mi nic neříká

částečně ano, řídím se některými radami

0

10

20

30

40

počet respondentek

71

50

60

70

Otázka č. 17 Jak často konzumujete sladké?

počet respondentek

procenta

2x- 3x týdně

59

40,41%

kaţdý den

54

36,99%

méně často

27

18,49%

sladkému se vyhýbám

6

4,11%

celkem

146

100%

sladkému se vyhýbám

méně často

každý den

2x- 3x týdně

0

10

20

30

40

počet respondentek

72

50

60

70

Otázka č. 18 Konzumujete často mléčné výrobky s živými kulturami (kysané výrobky)?

počet respondentek

procenta

jen občas

68

46,58%

ano

61

41,78%

ne

17

11,64%

celkem

146

100%

ne

ano

jen občas

0

10

20

30

40

50

počet respondentek

73

60

70

80

Otázka č. 19 Pokud konzumujete tyto výrobky často, pozorovala jste zlepšení svého zdrav. stavu v souvislosti s vulvovaginální kandidózou?

počet respondentek

procenta

nevím

24

39,34%

ano

18

29,51%

ne

19

31,15%

celkem

61

100%

ne

ano

nevím

0

5

10

15 počet respondentek

74

20

25

30

Otázka č. 20: Co děláte, když se u Vás objeví příznaky, které by mohly nasvědčovat vulvovaginální kandidóze (kvasinkové infekci)?

v lékárně si zakoupím nějaký volně prodejný přípravek v co nejbliţší době navštívím gynekologa počkám, jak se bude infekce vyvíjet a pokud nedojde ke zlepšení stavu, navštívím gynekologa pouţiji některou z rad alternativní medicíny nebo dietních rad nedělám nic, čekám aţ infekce sama vymizí celkem

počet respondentek

procenta

60

41,10%

35

23,97%

35

23,97%

11

7,53%

5

3,42%

146

100%

nedělám nic, čekám až infekce sama vymizí

použiji některou z rad alternativní medicíny nebo dietních rad počkám, jak se bude infekce vyvíjet a pokud nedojde ke zlepšení stavu, navštívím gynekologa

v co nejbližší době navštívím gynekologa

v lékárně si zakoupím nějaký volně prodejný přípravek 0

10

20

30

40

50

počet respondentek

75

60

70

Otázka č. 21 Pokud jste navštívila gynekologa, byla léčba účinná? počet respondentek

procenta

66

45,21%

45

30,82%

18

12,33%

17

11,64%

146

100%

ano, ale za určitou dobu se infekce znovu objevila a stále se vrací ano, a infekce se znovu neobjevila ne, infekce přetrvávala i po léčbě, musela jsem znovu navštívit gynekologa nebo vyzkoušet jiný způsob léčby gynekologa jsem s nikdy s tímto problémem nenavštívila celkem

gynekologa jsem s nikdy s tímto problémem nenavštívila

ne, infekce přetrvávala i po léčbě, musela jsem znovu navštívit gynekologa nebo vyzkoušet jiný způsob léčby

ano, a infekce se znovu neobjevila

ano, ale za určitou dobu se infekce znovu objevila a stále se vrací

0

10

20

30

40

50

počet respondentek

76

60

70

Otázka č. 22 Pokud jste se léčila sama (bez návštěvy gynekologa), byla léčba účinná? počet respondentek

procenta

63

43,15%

32

21,92%

ano, a infekce se znovu neobjevila

30

20,55%

ne, infekce přetrvávala i po léčbě

14

9,59%

jak kdy

3

2,05%

jiná odpověď

4

2,74%

celkem

146

100%

ano, ale za určitou dobu se infekce znovu objevila a stále se vrací vţdy jsem navštívila gynekologa

jiná odpověď

jak kdy

ne, infekce přetrvávala i po léčbě

ano, a infekce se znovu neobjevila

vždy jsem navštívila gynekologa ano, ale za určitou dobu se infekce znovu objevila a stále se vrací 0

10

20

30

40

počet respondentek

77

50

60

70

Otázka č. 23 Vyzkoušela jste někdy léčbu vulvovaginální kandidózy pomocí alternativní medicíny (též: produkty domácí lékárny, rady našich babiček)?

počet respondentek

procenta

ne

117

80,14%

ano

24

16,44%

ano, vyuţívám ji pravidelně

5

3,42%

celkem

146

100%

ano, využívám ji pravidelně

ano

ne

0

20

40

60

80

počet respondentek

78

100

120

140

Otázka č. 24 Napište prosím, jaké metody nebo prostředky alternativní medicíny jste vyzkoušela a jestli došlo ke zlepšení stavu, úplnému potlačení infekce, neprojevil se žádný efekt nebo se pokuste popsat účinek vlastními slovy. počet uţivatelek

zlepšení

aloe vera

1

0

bílý jogurt (aplikace do pochvy i konzumace)

14

9

zelená řasa Chlorella

3

2

ocet (výplachy)

3

1

heřmánek (výplachy)

2

0

tea tree olej

2

1

LaPacho čaj

2

2

česnek (konzumace)

3

2

extrakt z grepových jader

2

0

omezení sladkého

3

2

protikvasinková dieta

1

1

protikvasinková dieta omezení sladkého extrakt z grepových jader česněk (konzumace) LaPacho čaj tea tree olej

zlepšení počet uživatelek

heřmánek (výplachy) ocet (výplachy) zelená řasa Chlorella bílý jogurt (aplikace do pochvy i… aloe vera 0

2

4

6

79

8

10

12

14

16