Volební programy českých politických stran pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014 z pohledu konceptu druhořadých voleb

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Evropská studia

Volební programy českých politických stran pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014 z pohledu konceptu druhořadých voleb Diplomová práce Michaela Šimonová

Vedoucí práce: PhDr. Petr Kaniok, Ph.D. UČO: 231 708 Obor: Evropská studia Imatrikulační ročník: 2013

Uherské Hradiště, 2016

Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Volební programy českých politických stran pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014 z pohledu konceptu druhořadých voleb“ vypracovala samostatně. Veškeré zdroje informací využité k vyhotovení této práce jsou uvedeny v seznamu zdrojů.

V Uherském Hradišti 3.1.2016

Poděkování Děkuji vedoucímu této diplomové práce PhDr. Petru Kaniokovi, PhD. za odborné vedení při psaní práce, vstřícný a trpělivý přístup a řadu cenných rad a podnětů, bez kterých by tato diplomová práce vypadala zcela jinak.

Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................... 6 2. Konceptualizace a shrnutí současného stavu bádání .............................................................. 8 3. Metodologie a design výzkumu ........................................................................................... 11 3.1 Metoda kvantitativní obsahové analýzy ............................................................................. 11 3.2 Euromanifesto Project a Euromanifesto kódovací schéma ............................................... 13 3.3 Design výzkumu ................................................................................................................. 15 3.3.1 Výběr výzkumného vzorku ..................................................................................... 15 3.3.2 Výběr relevantních dokumentů pro výzkum ........................................................... 16 3.3.3 Definování hledaných kategorií .............................................................................. 17 3. 4 Limity výzkumu ................................................................................................................ 18 4. Cíl práce a stanovení výzkumných otázek ........................................................................... 20 4.1 Cíl výzkumu ....................................................................................................................... 20 4.2 Výzkumné otázky ............................................................................................................... 20 4.2.1 Hlavní výzkumná otázka ......................................................................................... 20 4.2.2 Vedlejší výzkumné otázky ...................................................................................... 20 4.2.3 Metodologie analýzy témat arény voleb prvního řádu ............................................ 22 5. Analýza témat arény voleb prvního řádu ............................................................................. 24 5.1 Kódovací schéma ............................................................................................................... 24 5.2 Analýza volebních programů pro volby do Poslanecké sněmovny ................................... 26 5.2.1 Česká strana sociálně demokratická ........................................................................ 26 5.2.2 ANO 2011 ............................................................................................................... 27 5.2.3 Komunistická strana Čech a Moravy ...................................................................... 28 5.2.4 TOP 09 a Starostové ................................................................................................ 30 5.2.5 Občanská demokratická strana ................................................................................ 31 5.2.6 Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury ............................................................... 32 5.2.7 Křesťanská a demokratická unie –Československá strana lidová ........................... 34 5.2.8 Strana zelených ....................................................................................................... 35 5.2.9 Česká strana pirátská ............................................................................................... 37 5.2.10 Strana svobodných občanů .................................................................................... 38 5.3 Komparace analýz programů pro volby do Poslanecké sněmovny .................................... 39

6. Analýza volebních programů pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014 ............... 42 6.1 Česká strana sociálně demokratická ................................................................................... 42 6.2 ANO 2011 .......................................................................................................................... 44 6.3. Komunistická strana Čech a Moravy ................................................................................ 47 6.4 TOP 09 a Starostové ........................................................................................................... 51 6.5 Občanská demokratická strana ........................................................................................... 55 6.6 Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury .......................................................................... 57 6.7 Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová ..................................... 59 6.8 Strana zelených .................................................................................................................. 63 6.9 Česká strana pirátská .......................................................................................................... 66 6.10 Strana svobodných občanů ............................................................................................... 67 7. Komparace ........................................................................................................................... 70 7.1 Tematika programů ............................................................................................................ 70 7.2 Úroveň vládnutí .................................................................................................................. 71 7.3 Vztah vlády a opozice v tématech arény voleb prvního řádu ........................................... 74 8. Závěr..................................................................................................................................... 78 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 80 Literatura .................................................................................................................................. 82 Primární zdroje: ........................................................................................................................ 82 Sekundární zdroje:.................................................................................................................... 84

1. Úvod Tato diplomová práce analyzuje volební programy vybraných českých politických stran pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014 s cílem zjistit, zda se politické strany ve svých programech chovají v rámci zákonitostí konceptu voleb druhého řádu. Proč je důležité upírat pozornost na volby do Evropského parlamentu? Evropský parlament (dále jen „EP“ nebo „Parlament“) je jediný přímo volený orgán Evropské unie (dále jen „EU“ nebo „Unie“) a občané tak mají jedinečnou možnost se aktivně „zapojit“ do běhu unijní politiky, což je také posíleno tím, že výsledky voleb nyní ovlivňují pozici kandidáta na předsedu Evropské komise a postavení Parlamentu v legislativní proceduře v posledních letech konstantně posiluje. Právo volit ve volbách do EP je ostatně také jedním ze základních práv EU (článek 39 Listiny základních práv Evropské unie). Dalším důvodem je možnost stran „realizovat se“ na mezinárodní scéně a získat svůj podíl vlivu na rozhodování EU. Malá volební účast v některých zemích nahrává paradoxně menším politickým uskupením, které v domácí politice hrají méně důležitou roli. Při menší účasti voličů je pro ně snazší projít přes volební práh. V neposlední řadě je také zajímavé sledovat, jak se politické strany adaptují na evropskou politickou scénu a jak se „vypořádávají“ ve svých programech s unijními tématy. V úvodních kapitolách práce, zaměřených především teoreticky, autorka představí koncept voleb druhého řádu, reflektuje výzkum této problematiky a shrne hlavní body teorie voleb druhého řádu. Důraz bude kladem především na problematiku zkoumání volebních programů optikou voleb druhého řádu. Následně bude představena výzkumná metoda práce, a to obsahová analýza. Autorka zde představí nejen tuto metodu, ale i to, jak bude samotný výzkum konstituován. Dále zde bude přiblížen výběr výzkumného vzorku i vhodných dat pro výzkum. Nebudou opomenuty ani možné limity práce, které jsou spojeny především s vybranou výzkumnou metodou. V této části práce také bude stručně nastíněno kódovací schéma pro obsahovou analýzu, které vychází z projektu Euromanifesto. Poslední kapitola „teoretické části“ představí hlavní cíl práce a výzkumné otázky, na které práce hledá odpovědi. Další kapitoly práce již budou zaměřeny analyticky. První část analytického oddílu práce bude probíhat v rámci volebních programů pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013, a to s cílem nalézt nejvíce frekventovaná témata arény voleb prvního řádu v tomto období. Druhá část analytického oddílu se zaměřuje na volební programy pro 6

volby do Evropského parlamentu, přičemž volební program každé z deseti vybraných politických stran bude podroben obsahové analýze, která přinese dílčí závěry pro danou stranu. V závěru práce budou výsledky analýz všech volebních programů komparovány a z finální komparace budou stanoveny závěry výzkumu a zodpovězeny všechny výzkumné otázky.

7

2. Konceptualizace a shrnutí současného stavu bádání První přímé volby do EP se odehrály v roce 1979 a staly se pro Parlament přelomovou změnou. Jednak se Parlament osamostatnil od parlamentů národních, ale také se ruku v ruce s osamostatněním posilovaly i samotné pravomoci této instituce (Dočkal, Kaniok a Závěšický 2007, 26). Ač se o možnosti zavedení přímých voleb v členských státech diskutovalo již od založení Evropských společenství, plány se podařilo převést v realitu až v druhé polovině 70. let, kdy vrcholem těchto diskuzí bylo přijetí Aktu o zavedení přímých voleb a všeobecných voleb poslanců Shromáždění 20. září 1976. První přímé volby do EP se tak konaly 7. a 10. května 1979. I když od zavedení přímých voleb občané členských zemí volili své zástupce do EP již osmkrát, volební systém, který by měl jednotnou formu pro celou EU, prozatím nevznikl (Fiala a Pitrová 2009, 312-313). Volby v roce 2014 se konaly od 22. do 25. května ve dvaceti osmi členských zemích EU. Čeští voliči hlasovali 24. až 25. května a vybírali dvacet jedna zástupců z třiceti osmi politických subjektů, které kandidovaly do voleb do EP. Přímé volby do EP se staly další výzvou pro národní politické strany v prostředí EU. Stranám se „otevřela“ nová politická aréna, ve které začala probíhat politická soutěž a politické strany jí tak musely přizpůsobit svou strukturu i programatiku. Přímé volby do EP tak na sebe pochopitelně již od svého počátku poutaly pozornost politologů a analytiků, protože se jedná o specifický druh instituce a s ním spojený specifický druh voleb. Reakcí na výsledky prvních voleb do EP byla studie Hermanna Schmitta a Karlheinze Reifa, která v roce 1980 vymezila první základy teorie voleb druhého řádu. Teorie voleb druhého řádu vychází z předpokladu, že volby lze rozdělit do dvou „kategorií“, a to dle důležitosti – jak pro voliče, tak i pro strany. Tato teorie dělí volby na volby prvořadé a volby druhého řádu. Mezi volby prvního řádu patří jednoznačně volby parlamentní, v některých zemích i prezidentské či volby do horní komory parlamentu v parlamentních režimech, kde mají komory parlamentu podobné postavení. Jedná se tedy o volby, kde se „rozděluje“ hlavní politická moc v zemi. Mezi druhořadé volby řadí autoři volby do EP a dále se mezi ně mohou začlenit například také volby regionální, místní, někdy i volby do horní komory parlamentu. Toto rozdělení často záleží na politickém systému dané země. Zkoumání rozdílů mezi volbami prvního řádu a volbami druhého řádu autoři rozdělili do šesti dimenzí, z nichž každá představuje několik závěrů. Nejdůležitějšími důsledky „druhořadosti“ tohoto typu voleb jsou nižší volební účast či riskantnější chování voličů, které 8

ústí ve volební ztráty vládních stran, volbu menších či nových stran, anebo v hlasování pro vládní opozici. Volební kampaň hraje ve volbách druhého řádu důležitější roli, a to i z toho důvodu, že strany mají více možností, jak ji mohou pojmout (Reif a Schmitt 1980, 9-15). Dimenzi kampaně, která je pro tento výzkum nejdůležitějším bodem teorie voleb druhého řádu, o pár let později Karlheinz Reif doplnil tvrzením, že ve volbách druhého řádu strany v kampaních věnují velký prostor tématům voleb prvního řádu a témata voleb druhého řádu se často snaží podat tak, aby „zapadla“ do konceptu národní arény (Reif 1984, 245-248). Platnost závěrů teorie voleb druhého řádu byla s dalšími volbami do EP nesčetněkrát ověřena, potvrzena a upřesněna (například Reif 1997, Norris 1997, Marsh 1998 nebo Freire 2003), a to včetně závěru, že národní problematika hraje v evropských volbách důležitou roli (například Lodge 1986 nebo Lodge 1996, Irwin 1995). Podle Karlheinze Reifa podporuje „připomínání“ politických stran ve volebních programech pro volby do EP, že Parlament stále nedosahuje podoby běžných státních parlamentů, občanské vnímání evropských voleb jako voleb druhého řádu (Reif 1997, 120). Pippa Norris spojuje nedostatečný důraz na evropské otázky ve volebních kampaních s hojně propíraným demokratickým deficitem Unie. Chybějící alternativní postoje v evropských otázkách ve volebních programech posléze ústí ve slabou vazbu mezi veřejnými preferencemi a ústavními rozhodnutími evropských orgánů (Norris 1997, 114). Vstup zemí střední a východní Evropy, zapojení voličů nových členských zemí do volebního procesu EU, ale také posilování pravomocí EP, bylo pro řadu politologů dalším impulsem ke zkoumání konceptu teorie druhořadých voleb s cílem zjistit, zda i v nových zemích bude tato teorie „fungovat“(například Schmitt 2005, Auers 2005, Koepke a Ringe 2006, Hix a Marsh 2007, van der Brug, Franklin a Tóka 2008, Šaradín 2008, Karvai a Plenta 2010, Jogheeová a Havlík, 2010 nebo Cabada 2010). Většina studií se však zaměřovala na ověřování teorie voleb druhého řádu z pohledu voličů, především tedy na volební účast a volební zisky. Zkoumání problematiky z hlediska politických stran a konkrétně zkoumání volebních programů je méně časté. Pokud se autoři zabývali i otázkou volebních programů pro volby do EP z pohledu teorie voleb druhého řádu bylo potvrzeno stanovisko, že „národní“ témata v nich dostávají velký prostor (například Auers 2005, 750). Jednou z ojedinělých studií zaměřující se na problematiku volebních programů pro volby do EP je studie Jana Kováře,

9

která sleduje volební programy především z pohledu evropeizace a teorii voleb druhého řádu bere jako další teoretickou podporu (Kovář 2014)1. I když je teorie voleb druhého řádu oblíbeným zájmem politologů a po každých volbách do EP se objeví několik studií ověřujících volební výsledky, problematika volebních programů a skladby témat je v těchto studiích reflektována mnohem méně, než otázka volební účasti či volební zisky konkrétních typů stran. Ve studiích, které se tímto méně frekventovaným tématem zabývaly, se autoři shodují v tom, že ve volebních programech pro volby do EP dostává národní tematika velký prostor, velikost tohoto prostoru se však samozřejmě liší stranu od strany. V otázce ověřování teorie voleb druhého řádu v prostředí ČR z hlediska politických stran autorka pociťuje určitý „nedostatek zkoumání“. I z tohoto důvodu se tato studie zaměří na verifikování této teorie na volbách do EP 2014 právě z pohledu českých politických stran a bude definovat jejich chování pomocí volebních programů, které jsou primárním zdrojem pro to, aby si volič i analytik mohl udělat „obrázek“ o názorech jednotlivých politických stran na dění, politiku a budoucnost EU.

1

Skladbou témat ve volebních programech českých politických stran pro volby do EP v roce 2009 se zabývají i autoři knihy EUROVOLBY 2009: Prostor pro evropeizaci politických stran ve středovýchodní Evropě?, avšak i zde je na toto téma nahlíženo primárně optikou evropeizace (Cabada, Hloušek et al. 2009).

10

3. Metodologie a design výzkumu Jako vhodná výzkumná metoda pro tuto studii byla vybrána kvantitativní obsahová analýza. Tato metoda bude v následujících řádcích ve stručnosti popsána a bude také zdůvodněn její výběr. Následně bude přiblížen Euromanifesto Project, který práci slouží jako podklad pro určení kódovacích kategorií a následné kódování. Dále také bude představen design výzkumu, se všemi jeho náležitostmi. Poslední část této kapitoly se zaměří na výčet možných limitů práce, které jsou spojeny především s použitím metody obsahové analýzy, a bude také nastíněno, jak jim hodlá autorka předejít.

3.1 Metoda kvantitativní obsahové analýzy Obsahová analýza je jednou z kvantitativních výzkumných metod a používá se především ve společenských vědách. Tato metoda je vhodná pro analýzu dat vycházejících z převážně textových souborů, ale nejen z nich. Schopnost aplikovat tuto metodu na různorodé a často také obsáhlé texty je také jedním z velkých kladů této metody. Mezi další patří schopnost zobecnění výsledků obsahové analýzy, které zaručí odosobnění autora a jeho myšlenkových idejí od výsledků výzkumu. Klaus Krippendorff ve své knize Content Analysis. An Introduction to Its Methodology předkládá tři různé pohledy na obsahovou analýzu. První způsobem, jak je možné nahlížet na obsahovou analýzu, je sledovat ji jako empiricky zakotvenou metodu, která se zaměřuje na pochopení informací, přenášených na příjemce z textových, zvukových či obrazových zdrojů. Druhým způsobem je možné sledovat obsahovou analýzu jako přesah představ symbolů, obsahů a záměrů. Krippendorff tuto „charakteristiku“ obsahové analýzy spojuje s evolucí konceptu komunikace, která je pochopitelně spojená také s rozvojem nových technologií. Třetím pohledem Krippendorffa na obsahovou analýzu, je pohled z perspektivy výzkumníků, pro které bylo „nutností“ vytvořit vlastní metodologii, která by usnadnila přípravu, zpracování a kritické zhodnocení údajů analýzy (Krippendorff 2013, 1-4). Klaus Krippendorff dělí obsahovou analýzu do šesti fází, a to sjednocení, odběr vzorků, zaznamenávání/kódování, redukce dat, abduktivní odvozování kontextuálních jevů a popis odpovědí na výzkumné otázky. Cílem fáze sjednocování je definovat skupinu jednotek, které budou relevantní pro výzkum a následně sledovány a hodnoceny. Ve fázi odběru vzorků výzkumník vytváří „podmnožinu“ neboli reprezentativní vzorek pro svůj výzkum. Fáze zaznamenávání či kódování se zaměřuje na vytvoření kódovacího schématu a hledání 11

přítomnosti kódovacích kategorií ve výzkumném vzorku. Redukce dat slouží ke zpřehlednění dat získaných ve fází kódování, cílem je zjednodušení nebo shrnutí těchto dat. Fáze abduktivního vyvozování kontextuálních jevů „přesunuje“ analýzu od dat k prvním výsledkům, kterých výzkumník dosahuje prostřednictvím předchozích fází. V poslední fázi, fázi odpovědí na výzkumné otázky, výzkumník již dochází k finálním výsledkům a nalézá odpovědi na otázky, které si v úvodu určil (Krippendorff 2003, 84-86). Nejpoužívanějším typem obsahové analýzy je tzv. konvenční obsahová analýza (conventional content analysis), která klasicky vytváří kódovací kategorie ze samotného textu. Oproti tomu řízená obsahová analýza (directed content analysis) vychází z již uskutečněných výzkumů či daných teorií. Kódovací kategorie v tomto typu obsahové analýzy jsou tedy dané předem a výzkum se snaží ověřit či obohatit předchozí teorie (Hsieh and Shannon 2005, 1281). Vzhledem k tomu, že tato práce bude ve své stěžejní části vycházet z kódovacího schématu Euromanifesto Project a také se bude opírat o dosavadní poznatky zkoumání teorie voleb druhého řádu, jako vhodný typ obsahové analýzy byla vybrána právě řízená obsahová analýza. Obsahová analýza tohoto výzkumu bude tedy vycházet z kódovacího schématu projektu Euromanifesto. Každý z volebních programů relevantních politických stran bude podroben kvantitativní obsahové analýze, přičemž autorka bude v prvním kroku kódování hledat výskyt témat kódovacího schématu Euromanifesto, jejichž přítomnost bude následně dále analyzovat. Autorka se rozhodla zachovat i jednotku analýzy projektu Euromanifesto, kterou je kvazi-věta ve smyslu myšlenky či argumentu. Důvodem je především to, že některé věty mohou obsahovat myšlenky politické strany hned k několika kategoriím či podkategoriím, proto je vhodné místo striktního vymezování na věty třídit text na jednotlivé argumenty, čili kvazi-věty (European Election Studies 2009, 19-21). V druhém kroku kódování bude u každého zjištěného argumentu posuzováno, zda můžeme jeho význam chápat jako pozitivní či jako negativní. Význam argumentu je v tomto výzkumu podstatný pro zasazení domácí politické soutěže do kontextu konceptu voleb druhého řádu. Následně bude u nalezených kategorií posuzováno, v jaké úrovni vládnutí se daná myšlenka „pohybuje“, tedy zda se názory politické strany ve volebním programu na dané téma pohybují v rámci evropského, národního či mezinárodního schématu. Úroveň vládnutí je pro tento výzkum velmi důležitým údajem, protože pomocí ní, můžeme poznat, jak často ve svém programu strana upřednostňuje kterou úroveň. V neposlední řadě můžeme také sledovat, ve kterých tématech mají jednotlivé strany tendenci ve své rétorice přecházet z evropské úrovně vládnutí na národní. Pro každý volební program budou na základě analýzy 12

stanoveny dílčí závěry, ze kterých budou následně v závěrečné komparaci vyvozeny komplexní závěry a budou zodpovězeny výzkumné otázky, které jsou podrobně popsány v kapitole 4 a vycházejí ze zákonitostí konceptu voleb druhého řádu.

3.2 Euromanifesto Project a Euromanifesto kódovací schéma Euromanifesto Project je jednou z výzkumných složek European Election Studies, které se zabývají především volbami do EP a volebním chováním při těchto volbách. Tyto studie zaštiťuje PIREDEU2 Design Studies, která se stará o infrastrukturu výzkumů. Euromanifesto Project většinou „kompletuje“ Centrum pro evropský sociální výzkum v Mannheimu3. Cílem Euromanifesto je analýza volebních programů pomocí kvantitativní obsahové analýzy. Kódovací schéma Euromanifesto vychází z kódovacího rámu Comparative Manifesto Project (dále jen CMP) a Manifest Research Group (dále jen MRG), které jsou pro potřeby projektu upraveny pro podmínky výzkumu v rámci EU, a to především rozšířením kódovacího rámu o úroveň evropskou. Kódovací schéma Euromanifestos (Euromanifestos Coding Scheme, dále jen EMCS), bylo v roce 2004 inovováno na EMCS II a pro volební manifesty z roku 2009 bylo použito EMCS III. Postupně byla projektem kódována většina volebních manifestů od volebních programů pro první přímé volby do EP v roce 1979 až po programy pro současné evropské volby4. Programy jsou ručně kódovány vybranými výzkumníky, kteří prochází odborným školením, a posléze jsou programy kódovány pro další výzkumné potřeby i počítačově (European Election Studies 2015b a European Election Studies 2015c). EMCS III dělí kódování do devíti oblastí, které obsahují vždy několik kategorií, případně i podkategorií. U každé nalezené kategorie či podkategorie může kodér určit, zda je její význam pozitivní (označováno jako „+“) či negativní (označováno jako „-“). V následující tabulce bude představeno devět tematických oblastí, v rámci kterých kódovací schéma EMCS III zpracovává obsahovou analýzu volebních programů.

2

Neboli Providing an Infrastructure for Research on Electoral Democracy in the European Union. Výjimkou byl jen výzkum voleb do EP z roku 2009, které koordinoval Evropský univerzitní institut ve Florencii (European Election Studies 2015c). 4 Volby do EP v roce 2014 zatím zpracovány nebyly. Kódování manifestů bylo zahájeno na podzim roku 2015 a data budou uvolněny na začátku roku 2016 (European Election Studies 2015a). 3

13

Tabulka č. 1: Tematické oblasti a kategorie EMCS III OBLAST

KATEGORIE Zvláštní zahraniční vztahy, Anti-imperialismus, Vojenství, Mír,

Vnější vztahy

Internacionalismus, Evropa + ES/EU

Svoboda a lidská práva

Svoboda a lidská práva, Demokracie, Konstitucionalismus

Politický systém (obecně)

Decentralizace, Efektivnost exekutivy a administrativy, Politická korupce, Politická autorita Kompetence EP, Kompetence EK, Kompetence ER a Rady, Kompetence

Politický systém EU

ESD, Kompetence dalších institucí ES/EU, Rozšiřování ES/EU, Komplexnost politického systému EU Svobodné podnikání, Řízená ekonomika, Hospodářské plánování,

Ekonomická struktura

Zestátňování, Korporativismus, Regulace trhu, Marxistická analýza Pobídky, Keynesiánské řízení poptávky, Produktivita, Technologie a

Hospodářská politika a cíle

infrastruktura, Protekcionismus, Antirůstová ekonomika, Ekonomická ortodoxie, Ekonomické cíle

Welfare a kvalita života Struktura společnosti

Ochrana životního prostředí, Kultura, Sociální spravedlnost, Welfare State, Vzdělávání Multikulturalismus, Tradiční morálka, Právo a pořádek, Sociální harmonie, Národní způsob života Pracovní skupiny, Zemědělci a farmáři, Střední třídy a profesní skupiny,

Sociální skupiny

Znevýhodněné menšinové skupiny, Neekonomické demografické skupiny

zdroj: autorka z kódovacího schématu EMCS III (European Election Studies 2009, 33-46) Dalším krokem kódování je identifikace úrovně vládnutí, která se dělí následovně: Tabulka č. 2: Úrovně vládnutí v rámci EMCS III ÚROVEŇ VLÁDNUTÍ

OZNAČENÍ POPIS ÚROVNĚ

V KÓDOVACÍM SCHÉMATU

Národní

sdělení odkazuje na národní či subnárodní úroveň

1

Evropská

sdělení odkazuje na úroveň EU či odkazuje na Evropu

2

Globální

sdělení odkazuje na úroveň globálního či světového vládnutí

3

Nespecifikovaná

sdělení neobsahuje ani jednu z vládních úrovní

4

zdroj: autorka z kódovacího schématu EMCS III (European Election Studies 2009, 21-22)

14

3.3 Design výzkumu Tento výzkum se dá rozdělit do dvou fází, z nichž ta první se zaměří na čtení textů, sběr dat a kódování a fáze druhá bude data z první fáze vyhodnocovat a srovnávat. Následující řádky představí základní skutečnosti důležité pro výzkum, které bylo nutné vyřešit před započetím samotného výzkumu.

3.3.1 Výběr výzkumného vzorku Při výběru relevantních českých politických stran pro výzkum si studie jako kritérium pro „průchod sítem“ vymezuje zisk minimálně 1,5 % hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny České republiky v roce 2013. Tento zisk zaručuje stranám, hnutím či koalicím příspěvek ze státního rozpočtu na úhradu volebních nákladů, přičemž za každý získaný hlas dostane strana 100,-- Kč (§ 85 zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů). Jak je patrné z následující tabulky, zisku nad 1,5 % dosáhlo v parlamentních volbách v roce 2013 celkem jedenáct politických subjektů. Tabulka č. 3: Zisk politických stran ve volbách do Poslanecké sněmovny České republiky v roce 2013 NÁZEV POLITICKÉ STRANY

ZISK HLASŮ V PROCENTECH

Česká strana sociálně demokratická

20,45 %

ANO 2011

18,65 %

Komunistická strana Čech a Moravy

14,91 %

TOP 09 a Starostové

11,99 %

Občanská demokratická strana

7,72 %

Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury

6,88 %

Křesťanská a demokratická unie – Československá

6,78 %

strana lidová Strana zelených

3,19 %

Česká strana pirátská

2,66 %

Strana svobodných občanů

2,46 %

Strana Práv Občanů ZEMANOVCI

1,51 %

Dělnická strana sociální spravedlnosti

0,86 %

politické hnutí Změna

0,57 %

HLAVU VZHŮRU – volební blok

0,42 %

15

Suverenita – Strana zdravého rozumu

0,27 %

Strana soukromníků ČR

0,26 %

Koruna Česká (monarchistická strana)

0,17 %

LEV 21 – Národní socialisté

0,07 %

Aktiv nezávislých občanů

0,02 %

Volte Pravý Blok www.cibulka.net

0,02 %

Romská demokratická strana

0,01 %

OBČANÉ 2011

0,00 %

Klub angažovaných nestraníků

0,00 %

zdroj: autorka z volebních výsledků na stránkách volby.cz (volby.cz 2015) Z jedenácti stran, které dosáhly v parlamentních volbách v roce 2013 výsledku nad 1,5 %, do voleb do EP, konaných 23. a 24. května 2014, nekandidovala Strana Práv Občanů ZEMANOVCI. Výzkumný vzorek pro tuto studii se tedy omezil na deset následujících politických stran a hnutí: 1. Česká strana sociálně demokratická 2. ANO 2011 3. Komunistická strana Čech a Moravy 4. TOP 09 a Starostové 5. Občanská demokratická strana 6. Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury 7. Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 8. Strana zelených 9. Česká strana pirátská 10. Strana svobodných občanů

3.3.2 Výběr relevantních dokumentů pro výzkum Jako dokumenty pro výzkum postojů politických stran k volbám do EP byly vybrány volební programy, které logicky nejlépe vypovídají o prioritách stran pro volby do EP a názorech na EU. Politické strany se samozřejmě vyjadřují k EU i v jiných prohlášeních, například v rámci komunikace v médiích či v programech pro národní volby, avšak program pro volby do EP je nejdůležitějším názorovým dokumentem pro tuto událost. Některé z politických stran před volbami odkazovaly na více dokumentů, ze kterých mohli voliči 16

vyčíst jejich názory na EU, její budoucnost a budoucnost ČR v EU. Pro účely studie však byly vybrány pouze dokumenty, které samy strany označují za primární zdroj pro volby do EP. V těchto zdrojích lze u českých politických stran odhalit vcelku široké spektrum, ať už jsou to výslovně volební programy, manifesty či „pouhé“ stručné nastínění priorit pro evropské volby na webových stránkách, pro účely studie jsou však všechny tyto zdroje relevantní. Preferovanou podobou zkoumaných programů byl formát pdf, některé zkoumané strany však mají své programy pouze na svých internetových stránkách, a proto v těchto případech byly použity programy v této podobě5. K výzkumu byly vybrány následující dokumenty: 1. Česká strana sociálně demokratická - Programový manifest ČSSD pro volby do Evropského parlamentu 23.–24. 5. 2014. 2. ANO 2011 – Náš program pro volby do Evropského parlamentu. ANO v Evropě. 3. Komunistická strana Čech a Moravy – Volební program KSČM pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014. 4. TOP 09 a Starostové – Volby do Evropského parlamentu 2014. Volební program. 5. Občanská demokratická strana – Volby do Evropského parlamentu 2014. Otáčíme EU správným směrem. 6. Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury – Eurovolby. 7. Křesťansko-demokratická unie – Česká strana lidová – Program KDU-ČSL pro volby do Evropského parlamentu 23. a 24. května 2014. 8. Strana zelených – Program Strany zelených pro volby do Evropského parlamentu 2014. Česko dopředu. 9. Česká strana pirátská – Společný program Pirátských stran pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014. 10. Strana svobodných občanů – Volební program Svobodných pro volby do Evropského parlamentu. „EU má alternativu“. 3.3.3 Definování hledaných kategorií Nesmírně důležitou fází výzkumu pomocí metody obsahové analýzy je definování kategorií pro kódování textů. Kódovací kategorie této studie vychází z kategorií kódovacího schématu Euromanifesto Project tak, jak si je tento výzkumný projekt stanovil pro analýzu volebních programů pro volby do EP v roce 2009 prostředictvím schématu EMCS III. Obsahová analýza tedy bude kódovat dle kategorií a podkategorií představených v kapitole 5

Konkrétně se jedná o Českou stranu pirátskou, Úsvit přímé demokracie a hnutí ANO 2011.

17

3.2. U daných kategorií a podkategorií bude kromě výskytu sledováno také to, zda jsou zmíněny v pozitivním či negativním smyslu. Pozitivní zmínka je označena „+“, negativní „-“. Stejně jako výzkum Euromanifesto Project, i tato studie bude v obsahové analýze sledovat, v jaké úrovni vládnutí strana daný argument prezentuje, zda v úrovni národní, evropské, globální či nespecifikované. Označovat se budou dle EMCS III – národní bude označována jako „1“, evropská úroveň jako „2“, globální jako „3“ a nespecifikovaná vládní úroveň bude označena jako „4“.

3. 4 Limity výzkumu Přes nesporná pozitiva obsahové analýzy jako výzkumné metody, skýtá tato metoda i jistá nebezpečí spojená s jejím použitím v praxi. Lisa Harrison ve své knize Political Research: An Introduction zmiňuje čtyři překážky, na které může výzkumník při výzkumu pomocí obsahové analýzy narazit, a to přístup, odběr vzorků, kritéria a kontext. V otázce přístupu autorka zmiňuje horší dosažitelnost některých zdrojů nutných pro uskutečnění obsahové analýz. Výzkumník by si vždy měl být jist, že všechna potřebná data pro něj budou dostupná, což je často problematické u některých interních politických dokumentů. Problematika odběru vzorků je úzce spojena s výběrem zkoumané populace, který patří k zásadním krokům výzkumu. V případě, že je populace nedostatečně či špatně definována, mohou být výsledky výzkumu neuspokojivé či vágní. Srovnatelně důležité je i stanovení kritérií obsahové analýzy, tj. klíčových slov či frází. Vágní či naopak příliš omezená kritéria analýzy opět mohou znamenat nedostatečné výstupy. Posledním úskalím obsahové analýzy dle Harrison může být kontext, v rámci kterého je nutné dokument interpretovat způsobem, pro který byl určen (Harrison 2001, 117-118). Autorka tohoto výzkumu se tedy snažila vyvarovat nadnesených problémů a zohlednila je již při tvorbě designu výzkumu. Co se týká otázky přístupu ke zdrojům, tato studie vychází z volebních programů politických stran, které jsou všechny volně a dobře dostupné. Při výběru výzkumného vzorku neboli populace se autorka snažila zahrnout všechny relevantní české politické strany a také se snažila zohlednit ideovou „různorodost“ těchto stran. Kritérium 1,5 % získaných hlasů v parlamentních volbách v roce 2013 z celkového množství 38 stran omezilo populaci na 11, posléze finálních 10 stran, parlamentních i neparlamentních, z odlišných stran politického spektra. V neposlední řadě se také jedná o strany, které získaly nezanedbatelné množství hlasů právě ve volbách do Parlamentu. Kritéria obsahové analýzy vycházela z kritérií stanovených Euromanifesto 18

Project, studie která je uznávaná a její výzkum má dlouhodobou tradici. Dalším výrazným plusem je neustálé inovování kódovacího schématu Euromanifesto Project. Tato práce tak využije poslední zveřejněnou podobu, použitou pro volby do EP v roce 2009. V otázce kontextu autorka postupovala dle „rad“ Lisy Harrison a volební programy politických stran interpretovala v kontextu výzkumu volebních programů. Na problematiku kontextu se však dá dívat také z všeobecného hlediska. Volební programy politických stran jsou oficiálních prohlášením strany pro určitý druh voleb, v tomto případě volby do Evropského parlamentu. Jsou tedy zkoumány z tohoto hlediska. Politické strany však mohou své názory týkající se fungování EU, vztahu České republiky a EU a působení ČR v EU šířit i v rámci jiných dokumentů, například v programech do parlamentních voleb či v politických prohlášeních, ale také lze tyto názory vysledovat i v konkrétních krocích strany. Komplexní pohled na „evropská témata“ by tedy poskytlo další prohloubení studie, obohacené o další zdroje dat a také například o použití kvalitativní metody, které by témata zkoumaly z širšího hlediska. Jak již bylo řečeno výše, obsahová analýza díky stanovení kódovacích kategorií „napomáhá“ odosobnění autora od textu a zvyšuje míru objektivity studie. Subjektivitu autorových názorů však nelze úplně omezit a vymítit. Výzkumníkovy názory se mohou promítnout jak do stanovení výzkumných kategorií, tak i při samotném čtení a kódování. Subjektivitě v otázce stanovení kategorií kódování v této studii zabraňuje předem dané schéma Euromanifesto Project, jehož kategorie jsou pevně dané a autorka se jimi závazně řídí.

19

4. Cíl práce a stanovení výzkumných otázek Tato práce se opírá o výzkum teorie voleb druhého řádu, který se rozvíjí už od 80. let 20. století a volby do EP „napomáhaly“ jejímu formování. Jak stanoví koncept voleb druhého řádu, voliči i politické strany se k těmto volbám staví jinak než k volbám řádu prvního. Strany a voliči se chovají se odlišně a také výsledky voleb jsou logicky rozdílné. Studie se zaměřuje výhradně na chování politických stran v České republice a jejich chování ve volbách do EP sleduje skrze volební programy jako primární názorový zdroj pro tyto volby.

4.1 Cíl výzkumu Cílem tohoto výzkumu je zjistit pomocí podrobné obsahové analýzy volebních programů, zda české politické strany přistupují v dimenzi volební kampaně k volbám do EP jako k volbám druhého řádu. Práce vychází z předpokladů Reifa a Schmitta, že volbám druhého řádu politické strany věnují méně pozornosti a ve svých programech často „sklouzávají“ k rétorice národní politiky a uchylují se k vyjadřování k tématům důležitým pro národní politiku, ač jde o volby do orgánu EU.

4.2 Výzkumné otázky 4.2.1 Hlavní výzkumná otázka Hlavní výzkumná otázka zkoumá předpoklad, že pro české politické strany jsou volby do EP volbami druhořadými a vyjadřování a chování stran v programech by tak mělo odpovídat vzorcům typickým pro teorii voleb druhého řádu. Přistupují české politické strany ve svých programech pro volby do Evropského parlamentu k volbám do EP jako k volbám druhého řádu?

4.2.2 Vedlejší výzkumné otázky Vedlejší výzkumné otázky rozvíjejí předpoklad, že české politické strany se ve svých volebních programech do EP chovají v rámci zákonitostí konceptu voleb druhého řádu. První z vedlejších výzkumných otázek vychází ze závěru konceptu voleb druhého řádu, že politické strany mají ve svých programech tendenci preferovat témata „domácí“ na úkor témat voleb řádu druhého. Tato výzkumná otázka tedy bude sledovat tematickou skladbu volebních 20

programů a zaměřuje se na zjištění, zda politické strany v programech do EP upřednostňují témata voleb prvního řádu. První vedlejší výzkumná otázka tedy zní: 1) Upřednostňují české politické strany v programech pro volby do EP témata důležitá pro prvořadou arénu? Z poznatků teorie voleb druhého řádu dále vyplývá, že politické strany ve volbách druhého řádu nejen preferují témata prvořadé arény, ale také, že celkové vyjadřování stran v programech má národní „nádech“. Pojímání voleb jako druhořadých napovídá i diskurs vyjadřování stran v programu, na což se zaměřuje druhá a třetí výzkumná otázka. Národní úroveň vládnutí mohou politické strany užívat v tématech důležitých pro domácí politiku, ale i k zásadním tématům unijní politiky se mohou strany stavět z domácí pozice, tedy snažit se je zasadit do kontextu národní politiky a tato témata tak „domestikovat“. Druhá výzkumná otázka sleduje úroveň vládnutí ve volebních programech komplexně a analyzuje, zda národní úroveň vládnutí celkově dominuje ve volebních programech nad evropskou úrovní vládnutí: 2) Je v rámci volebních programů českých politických stran pro volby do EP upřednostňována národní úroveň vládnutí před evropskou? Třetí vedlejší výzkumná otázka pak rozvíjí poznatky první a druhé vedlejší otázky a sleduje, zda se strany v tématech prvořadé arény zároveň ve své rétorice „pohybují“ v národní dimenzi vládnutí: 3) Vyjadřují se české politické strany v programech pro volby do EP k tématům důležitým pro prvořadou arénu s důrazem na národní úroveň vládnutí? V dalším kroku se práce zaměřuje na vztah vláda X opozice v kontextu volebních programů pro volby druhého řádu. Ze závěrů teorie voleb druhého řádu vyplývá, že tyto volby se často stávají hlasováním o „popularitě“ vlády (Reif 1984, později také například Norris 1997, 112 nebo Marsh 1998, 606-607). Nahlížet na volby druhého řádu jako na volby, kde je možné hlasovat o stávající vládě však mohou nejen voliči, ale také politické strany. Co se týká pozice vládních stran v prostředí voleb druhého řádu, autorka vychází z předpokladu Reifa a Schmitta, že politické strany, které mají ve volbách druhého řádu vysoké šance na úspěch, věnují kampani „méně úsilí“ a především nechtějí „provokovat voliče“ a ohrozit tak své případné dobré výsledky (Reif a Schmitt 1980, 14). Důležitou roli v tomto ohledu hraje pro vládní strany také to, v jakém období se nachází volební cyklus 21

stranického systému dané země a jaké časové období tedy od sebe dělí volby druhého řádu od voleb řádu prvního. V případě, že mezi oběma volbami uplyne méně než dvanáct měsíců, hovoří se o tzv. fázi líbánek, kdy zisky vládních stran mohou být ve volbách druhého řádu stejně vysoké či vyšší než byly ve volbách prvního řádu (Reif 1984, 244-248 a Freire 2003, 14-15). Jelikož volby do Poslanecké sněmovny ČR se odehrály v říjnu 2013 a volby do EP v květnu 2014, fáze volebního cyklu mezi těmito volbami se dá považovat za fázi líbánek a české vládní strany tak mohly ve volbách do EP „těžit“ z výsledků voleb do Poslanecké sněmovny. Vládu ČR po parlamentních volbách v roce 2013 vytvořily strany ČSSD, KDUČSL a ANO. Opoziční politické strany mají podle teorie voleb druhého řádu v těchto volbách jiné postavení, mohou pojmout volební programy pro volby druhého řádu jako prostor pro kritiku vlády a zaměřit se jednak na témata domácí arény a jednak v nich vyjádřit své kritické mínění o „stavu domácí politiky“. Parlamentní opozici po předčasných volbách do Parlamentu ČR tvoří strany TOP 09, ODS, Úsvit přímé demokracie a KSČM. Podle předpokladů teorie voleb druhého řádu by tedy strany vládní a strany opoziční měly v programech voleb druhého řádu vykazovat odlišné chování a opoziční strany by se měly proti vládním vymezovat. Na tuto skutečnost se zaměřuje čtvrtá vedlejší výzkumná otázka: 4)Vymezují se v programech pro volby do EP v tématech prvořadé arény vůči sobě opoziční strany a strany vládní? Všechny vedlejší výzkumné otázky „povedou“ výzkum k zodpovězení hlavní výzkumné otázky a určení, zda se české politické strany chovají ve svých programech pro EP jako ve volbách druhého řádu.

4.2.3 Metodologie analýzy témat arény voleb prvního řádu Pro zpracování vedlejších výzkumných otázek je důležité předem vymezit, která témata považuje autorka za témata „domácí“ neboli témata důležitá pro prvořadou volební arénu. Jako adekvátní zdroj pro zjištění těchto informaci byly vybrány volební programy českých stran pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013, ze kterých je možné vyčíst, kterým tématům dávají strany větší prostor než jiným a která témata se ve volebních programech opakují častěji. Analýza bude provedena v rámci následujících programových dokumentů pro volby do Poslanecké sněmovny: 22

1. Česká strana sociálně demokratická – Volební program ČSSD. Volby do Poslanecké sněmovny PČR 25. – 26.10.2013 2. ANO 2011 – Resortní program. 3. Komunistická strana Čech a Moravy – Program pro budoucnost. 4. TOP 09 a Starostové – Volby 2013 do Poslanecké sněmovny. Volební program. 5. Občanská demokratická strana – Volební program. 6. Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury – Program hnutí. 7. Křesťansko-demokratická unie – Československá strana lidová – Volební program KDU-ČSL 2013-2017. 8. Strana zelených – Volební program Strany zelených. Volby do poslanecké sněmovny 2013. 9. Česká strana pirátská – Volební program Pirátů pro volby do sněmovny 2013. 10. Strana svobodných občanů – Politický program Strany svobodných občanů. Metodou pro tuto část analýzy bude opět kvantitativní obsahová analýza, která ovšem nyní bude vytvářet kódovací kategorie na základě výchozích textů. Jedná se tedy o tzv. konvenční obsahovou analýzu. Jednotkou analýzy bude i v této fázi kvazi-věta ve smyslu myšlenky či argumentu. Analýza témat voleb prvního řádu v ČR bude probíhat pomocí konvenční obsahové analýzy ve dvou fázích. V první fázi budou na základě čtení programových dokumentů stanoveny tematické kategorie, ve kterých se strany ve svých prohlášeních pohybují a které budou sloužit jako podklad pro obsahovou analýzu v následující fázi. Ve druhé fázi analýzy budou programy při opětovném čtení kódovány podle kódovacího schématu z první fáze a následně bude stanoven přesný výskyt jednotlivých tematických kategorií v programech konkrétních stran. Výskyt témat bude vyjádřen jak v počtu jednotek, tak i v procentu, kterým je téma zastoupeno v programu jako celku. Závěrečnou komparací výsledků všech volebních programů bude poté stanovena desítka témat, která v programech českých politických stran pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 dostala největší prostor. Obě fáze analýzy témat voleb prvního řádu a také závěry analýzy budou představeny v následující kapitole. Z výsledků této dílčí obsahové analýzy pak bude autorka vycházet při analýze volebních programů pro volby do EP a při hledání odpovědí na vedlejší výzkumné otázky.

23

5. Analýza témat arény voleb prvního řádu Koncept voleb druhého řádu zdůrazňuje důležitost arény voleb prvního řádu pro volby druhého řádu. Prvořadá volební aréna tedy dle závěrů teorie voleb druhého řádu ovlivňuje druhořadou volební arénu i v oblasti tematiky a témata důležitá pro volby prvního řádu by se měla promítnout i do voleb druhého řádu. Tato kapitola pomocí analýzy programů pro předčasné volby do PS hledá témata, která se v programech nejčastěji opakují a na která strany kladou největší důraz.

5.1 Kódovací schéma V první fázi obsahové analýzy volebních programů pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 bylo zjištěno, že v programech se strany vyjadřují k tematickým kategoriím, které představuje níže uvedená tabulka. Pro větší přehlednost byla témata rozdělena do čtyř tematických oblastí. První oblastí jsou témata obecně-politická a autorka do této kategorie řadí témata úzce související s fungováním státu, jako je například veřejný rozpočet, politická situace země, problémy politického systému nebo veřejná správa. Dále jsou do této tematické oblasti zařazeny i principy, na kterých je založena společnost i politický systém země, mezi které patří například demokracie, svoboda či lidská práva a jejich prosazování. Samostatnou kategorií je pak korupce, kterou většina z politických stran zmiňuje jako jeden z největších problémů českého politického systému. Do oblasti ekonomických témat patří pro potřeby tohoto výzkumy témata, která ovlivňují ekonomiku země a podílejí se na jejím růstu, pádech či stagnaci. Kromě obecného zaměření na ekonomiku a návrhy, jak posílit její růst se strany ve svých programech zaměřovaly i na hospodářská odvětví, jako jsou průmysl či zemědělství. Z pohledu domácností jsou pak pro ekonomiku důležitá například daňová problematika, otázka zaměstnanosti či služby poskytované občanům státem nebo soukromými firmami, jako je doprava a energetika. Mezi tzv. „občanská“ témata autorka zařazuje tematické kategorie, které úzce souvisí s občany a značně ovlivňují jejich život. Například se jedná o sociální problematiku, zajišťování bezpečnosti, vzdělávání či zdravotnictví. Život občanů se odvíjí i od situace v jednotlivých regionech a celkově i od stavu prostředí a společnosti, ve které žijí a kterou mohou sami formovat, například v rámci účasti v různých organizacích občanské společnosti. 24

Informační technologie pak mohou zjednodušit život občanů jak v soukromém životě, tak i v rámci jejich komunikace s orgány veřejné správy. Strany se ve svých programech zaměřovaly také na volnočasové činnosti, jako je kultura, sport či obecně trávení volného času. Zahraničně-politická oblast tematiky souvisí se zahraniční politikou země a strany se zde vyjadřovaly k zahraniční politice všeobecně, ale také ke vztahu ČR k určitým zemím či určitým mezinárodním organizacím. Protože EU je pro ČR zásadní organizací, která každodenně ovlivňuje život lidí i běh země, je pro tuto organizaci vytvořena samostatná kategorie. Tabulka č. 4: Kategorie kódování pro obsahovou analýzu volebních programů pro volby do PS TÉMATA OBECNĚ-

EKONOMICKÁ

„OBČANSKÁ“

ZAHRANIČNĚ-

POLITICKÁ

TÉMATA

TÉMATA

POLITICKÁ TÉMATA

Politický systém

Ekonomika

Zdravotnictví

ČR ve světě obecně

Demokracie

Průmysl

Vzdělávání

ČR v EU

Svoboda

Zemědělství

Životní prostředí

Společnost

Podnikání

Sociální politika

Korupce

Daňová politika

Bezpečnost

Veřejná a státní správa

Politika zaměstnanosti

Občanská společnost

Justice

Mzdová politika

Regionální politika

Lidská práva

Doprava

Kultura

Stát a jeho fungování

Energetika

Sport

Veřejný rozpočet

Mezinárodní organizace (mimo EU) Vztahy se třetími zeměmi

Volný čas Informační technologie Věda a výzkum

zdroj: autorka Tyto tematické kategorie tedy tvoří kódovací schéma pro druhou fázi obsahové analýzy volebních programů voleb do Poslanecké sněmovny a v následujících podkapitolách bude představen výskyt jednotlivých témat v konkrétních politických stranách.

25

5.2 Analýza volebních programů pro volby do Poslanecké sněmovny 5.2.1 Česká strana sociálně demokratická ČSSD dělí svůj program do pěti tematických částí – Člověk, Ekonomika, Regiony, Krajina a Společnost. Heslem programu ČSSD je slogan „Prosadíme dobře fungující stát“ a je uvozen „promluvou“ předsedy strany Bohuslava Sobotky k občanům ČR (Česká strana sociálně demokratická, 2013). Tabulka č. 5: Výsledky analýzy volebního programu ČSSD POČET

VÝSKYT

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

JEDNOTEK

V%

49

9,72 %

Společnost

11

2,18 %

36

7,14 %

Sport

11

2,18 %

Zdravotnictví

32

6,35 %

Politický systém

10

1,98 %

Sociální politika

31

6,15 %

10

1,98 %

30

5,95 %

ČR ve světě

9

1,79 %

Daňová politika

26

5,16 %

Veřejný rozpočet

8

1,59 %

Energetika

26

5,16 %

Věda a výzkum

7

1,39 %

Vzdělávání

23

4,56 %

6

1,19 %

Zemědělství

20

3,97 %

Politická korupce

4

0,79 %

19

3,77 %

Demokracie

3

0,60 %

Bezpečnost

19

3,77 %

Podnikání

3

0,60 %


19

3,77 %

3

0,60 %

Doprava

18

3,58 %

2

0,40 %

ČR v EU

16

3,17 %

2

0,40 %

Kultura

13

2,58 %

Lidská práva

1

0,20 %

Justice

12

2,38 %

Volný čas

1

0,20 %

12

2,38 %

Svoboda

0

0%

12

2,38 %

TÉMA Životní prostředí Politika zaměstnanosti


Ekonomika a její růst

Občanská společnost Mzdová politika

TÉMA


Vztahy se třetími zeměmi

Informační technologie Průmysl Mezinárodní organizace

Zdroj: autorka z programu ČSSD (Česká strana sociálně demokratická, 2013) 26

Značnému zájmu ČSSD se v programu v souladu s principy strany očekávaně těšily politiky úzce souvisící s obyvatelstvem, jako je politika zaměstnanosti, zdravotnictví, sociální politika či vzdělávací politika. Jak je však patrné z výsledků, strana překvapivě mezi jednotlivými tématy věnovala nejvíce politických argumentů otázkám ochrany životního prostředí. Velmi důležitou byla pro stranu i problematika státní a veřejné správy, kde apelovala na „zprůhlednění“ a posílit její funkčnost. Důležitou roli hraje i daňová politika, ve které se ČSSD často vymezuje vůči předchozí vládě a v programu představuje řadu změn, které v téhle oblasti hodlá podniknout. Nevelkého prostoru se naopak dostává tématům zahraničně-politický, s výjimkou působení ČR v EU, a také otázkám lidských práv či svobody jako takové.

5.2.2 ANO 2011 Program hnutí ANO 2011, který můžeme nalézt na stránkách hnutí, lze rozdělit do čtyř částí - „Priority“, ve kterých ANO ve třech bodech představuje priority své politiky, „Východiska“, „Resortní program“, podrobně přibližující voličům, jaké jsou konkrétní cíle hnutí v jednotlivých politikách a „Zkrácený program“, kde ANO tentokrát již stručněji opakuje, co přinese občanům její zvolení ve volbách (ANO 2011 2013a, ANO 2011 2013b, ANO 2011 2013c a ANO 2011 2013d). Tabulka č. 6: Výsledky analýzy volebního programu ANO 2011 POČET

VÝSKYT

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

JEDNOTEK

V%

89

8,33 %

25

2,34 %

Justice

80

7,49 %

25

2,34 %

Daňová politika

70

6,55 %

Ekonomika

22

2,06 %

Sociální politika

63

5,90 %

Společnost

21

1,97 %

Zdravotnictví

61

5,71 %

Korupce

21

1,97 %

60

5,62 %

Průmysl

18

1,69 %

Bezpečnost

52

4,87 %

Sport

18

1,69 %

Zemědělství

51

4,78 %

ČR v EU

18

1,69 %

Vzdělávání

44

4,12 %

Mezinárodní

10

0,94 %

TÉMA Veřejná a státní správa


TÉMA Stát a jeho fungování Veřejný rozpočet

27

organizace Energetika

40

3,75 %

Politický systém

38

3,56 %

Věda a výzkum

34

3,18 %


33

3,09 %

Doprava

32

3%

31

2,90 %

ČR ve světě

31

2,90 %

Podnikání

29

2,72 %

Kultura

29

2,72 %


Demokracie

5

0,47 %

5

0,47 %

Lidská práva

4

0,67 %

Mzdová politika

2

0,19 %

2

0,19 %

2

0,19 %

2

0,19 %

1

0,09 %


Občanská společnost Volný čas Informační technologie Svoboda

zdroj: autorka z programu strany ANO 2011 (ANO 2011 2013a, ANO 2011 2013b, ANO 2011 2013c a ANO 2011 2013d) Hnutí ANO 2011 „založilo“ svou politiku na kritice stávající politické scény a současného fungování státu a v podobném duchu se nese i její volební program, který se v tomto směru zaměřuje především na fungování veřejné a státní správy, problematiku justice a otázky daňového systému. V duchu svého hesla „ANO, bude líp“ se pak hnutí zaměřovalo na sociální oblast, ale také na zdravotnictví a politiku zaměstnanosti. ANO však nepodceňuje ani zájem o bezpečnost země, a to jak z hlediska domácího, tak i z hlediska vnějšího – mezinárodní bezpečnosti.

5.2.3 Komunistická strana Čech a Moravy Program KSČM je nazván „Program pro budoucnost“ a strana v něm již v úvodu kritizuje minulé vlády a jejich rozhodnutí. Samotný text programu se dělí do šesti částí, z nichž každá se věnuje určité oblasti politiky, například fungování veřejné správy, politice zaměstnanosti, sociální problematice, otázkám ochrany životního prostředí nebo postavení ČR v mezinárodním prostředí (Komunistická strana Čech a Moravy 2013).

28

Tabulka č. 7: Výsledky analýzy volebního programu KSČM POČET

VÝSKYT

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

JEDNOTEK

V%

Sociální politika

36

10 %

Kultura

8

2,22 %


25

6,94 %

Doprava

8

2,22 %

Politický systém

24

6,67 %

Mzdová politika

7

1,94 %

23

6,39 %

5

1,39 %

20

5,56 %

4

1,11 %

Ekonomika

20

5,56 %

4

1,11 %

Bezpečnost

19

5,28 %

ČR v EU

4

1,11 %

Korupce

15

4,17 %

Demokracie

3

0,83 %

Daňová politika

15

4,17 %

Svoboda

3

0,83 %

Zdravotnictví

15

4,17 %

Lidská práva

3

0,83 %

Vzdělávání

13

3,61 %

3

0,83 %

12

3,33 %

Podnikání

2

0,56 %

ČR ve světě

12

3,33 %

Průmysl

2

0,56 %

Justice

11

3,06 %

2

0,56 %

Zemědělství

11

3,06 %

Sport

1

0,28 %

Energetika

11

3,06 %

Volný čas

1

0,28 %

9

2,50 %

Věda a výzkum

1

0,28 %

8

2,22 %

TÉMA

Politika zaměstnanosti Veřejná a státní správa


Mezinárodní organizace Veřejný rozpočet

TÉMA

Stát a jeho fungování Společnost Informační technologie



Zdroj: autorka z programu KSČM (Komunistická strana Čech a Moravy 2013) KSČM se ve svém volebním programu vyjadřuje v souladu se svými prioritami a orientuje se především na sociální politiku a politiku zaměstnanosti. V rámci kritiky současné české politiky hrají důležitou roli navrhované změny v českém politickém systému a veřejné správě, politickou korupci pak KSČM spojuje především s předchozí pravicovou vládou. Hodně prostoru však dostávají i otázky spojené s životním prostředím, jeho udržováním a ochranou, ekonomika, u které se pochopitelně soustředí na to, jak podpořit její růst, či představení vize KSČM v otázce role ČR ve světové politice. 29

5.2.4 TOP 09 a Starostové Strana TOP 09 s podporou Starostů svůj volební program uvozuje „připomenutím“ důležitosti udržení demokratických principů v české politice. Samotný program je pak rozdělen na dvanáct kategorií podle jednotlivých politik, které strana považuje za prioritní. V „Závěru“ pak strana představuje vlastnosti, které předpokládá u svého voliče (TOP 09 2013). Tabulka č. 8: Výsledky analýzy volebního programu TOP 09 POČET

VÝSKYT

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

JEDNOTEK

V%

Vzdělávání

70

9,60 %

Demokracie

15

2,06 %

Společnost

46

6,31 %

Sport

13

1,78 %

Zdravotnictví

46

6,31 %

Korupce

12

1,65 %

Ekonomika

45

6,17 %

Energetika

12

1,65 %

Sociální politika

44

6,04 %

Věda a výzkum

12

1,65 %

Politický systém

36

4,94 %

Svoboda

11

1,51 %

35

4,80 %

11

1,51 %


35

4,80 %

10

1,37 %

Kultura

33

4,53 %

Podnikání

9

1,23 %

32

4,39 %

Zemědělství

6

0,82 %

Bezpečnost

28

3,84 %

6

0,82 %

Daňová politika

25

3,43 %

ČR ve světě

6

0,82 %

ČR v EU

25

3,43 %

Lidská práva

4

0,55 %

21

2,88 %

Průmysl

4

0,55 %

19

2,61 %

4

0,55 %

18

2,47 %

Mzdová politika

3

0,41 %

17

2,33 %

Volný čas

0

0%

16

2,19 %

TÉMA

Veřejný rozpočet


Regionální politika Justice Politika zaměstnanosti Doprava Občanská společnost

TÉMA

Vztahy se třetími zeměmi Stát a jeho fungování

Informační technologie

Mezinárodní organizace

zdroj: autorka z volebního programu TOP 09 (TOP 09 2013)

30

Strana TOP 09 se ve svém programu věnuje nejvíce vzdělávání, a to nejen ve školství, ale i vzdělávání občanů mimo školské prostředí. Dalšími důležitými politikami pro stranu jsou zdravotnictví a sociální politika. Strana neopomíná ani ekonomickou oblast a představuje kroky, které by podle ní měly posílit konkurenceschopnost české ekonomiky. Velmi důležité jsou pro TOP 09 i otázky principů ve společnosti a také principy českého politického systému, kterým je věnován značný prostor. Naopak na malém prostoru strana diskutuje například problematiku průmyslu a zemědělství či mzdovou politiku.

5.2.5 Občanská demokratická strana ODS svůj volební program pojmenovala hashtagem „#Volím_pravici“ v duchu předkládání „pravicových“ řešení, které strana označuje za ta „správná“, na rozdíl od „levicových“. V „Preambuli“ ODS shrnuje své působení v politice v uplynulých letech a představuje základní principy svého programu. Samotný program je pak rozdělen do čtrnácti kapitol, obsahujících „klasické“ politiky, o které se občan zajímá, ale také například kapitolu „Politický systém“, kde strana apeluje na občany, že volby jsou důležité pro podobu demokracie státu (Občanská demokratická strana 2013). Tabulka č. 9: Výsledky analýzy volebního programu ODS POČET

VÝSKYT

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

JEDNOTEK

V%

Sociální politika

85

10,44 %

Společnost

21

2,58 %

Bezpečnost

62

7,62 %

Doprava

20

2,46 %

52

6,39 %

19

2,33 %

Ekonomika

46

5,65 %

14

1,72 %

Kultura

40

4,91 %

Zemědělství

14

1,72 %

Daňová politika

37

4,55 %

Sport

11

1,35 %

Politický systém

36

4,42 %

Svoboda

7

0,86 %

35

4,30 %

Průmysl

6

0,74 %

Vzdělávání

35

4,30 %

6

0,74 %

Podnikání

32

3,93 %

Mzdová politika

4

0,49 %

ČR v EU

30

3,69 %

Demokracie

3

0,37 %

Veřejný

29

3,56 %

Lidská práva

3

0,37 %

TÉMA



TÉMA

Regionální politika Stát a jeho fungování


31

rozpočet Zdravotnictví

29

3,56 %


29

3,56 %

ČR ve světě

28

3,44 %

Justice

26

Informační technologie Energetika

Občanská

3

0,37 %

3

0,37 %

Věda a výzkum

2

0,25 %

3,19 %

Korupce

0

0%

24

2,95 %

Volný čas

0

0%

23

2,83 %

společnost Mezinárodní organizace

zdroj: autorka z programu ODS (Občanská demokratická strana 2013) Jako překvapivý výsledek analýzy programu ODS se může na první pohled jevit vysoká relevance sociální politiky, a to především v kontextu vztahu občana a státu, strana zde však připomínala nejen povinnost státu se o tyto občany postarat, ale využila program i pro kritiku sociální politiky, kdy zdůrazňuje povinnosti občana, pro kterého nemůže být stát garantem jediného příjmu. ODS také často sociální oblast spojovala s politikou zaměstnanosti, která má v programu také významné místo. Za velmi důležitou oblast podle množství zmínek považuje strana i otázky bezpečnosti, a to jak domácí, kdy zmiňuje policii, hasičský sbor či Armádu ČR, tak i bezpečnosti vnější, která je dle ODS jednou z hlavních priorit české zahraniční politiky. Hojně zastoupené jsou v souladu s ideami strany i ekonomické otázky, ať už je to cesta k posílení české ekonomiky, podmínky pro podnikatele či problematika daňového systému.

5.2.6 Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury své priority pro volby do Poslanecké sněmovny šířil pomocí „Programu hnutí“ na svých webových stránkách6. Program lze rozdělit do tří oddílů, přičemž v prvním oddíle je představeno deset programových bodů, na kterých je politika Úsvitu založena. Každý bod je „uvozen“ pádným nadpisem, který je posléze v pár větách rozebrán v následujícím odstavci. V druhém oddíle programu se Úsvit zaměřuje na změny, které hodlá v politice podporovat. Tato část je velmi stručná a sestává se především z jednovětných argumentů. V poslední části nazvané „Celkový program“ Úsvit opakuje, co

6

Na webových stránkách hnutí lze nalézt ještě volně ke stažení programový dokument „Program hnutí“ ve formátu pdf, který představuje část výše zmíněného programu. V komunikaci s hnutím byla však autorka odkázána na „Program hnutí“ z webových stránek.

32

považuje ve svém programu za klíčové a následně se zde podrobněji věnuje jednotlivým tematickým oblastem (Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury 2013). Tabulka č. 10: Výsledky analýzy volebního programu Úsvitu přímé demokracie POČET

VÝSKYT

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

JEDNOTEK

V%

Sociální politika

51

13,04 %

Demokracie

7

1,79 %

Vzdělávání

32

8,18 %

Energetika

7

1,79 %

Daňová politika

29

7,42 %

Korupce

6

1,53 %

Politický systém

27

6,91 %

Sport

5

1,28 %

Podnikání

25

6,39 %

Věda a výzkum

4

1,02 %

Justice

23

5,88 %

ČR ve světě

3

0,77 %

Kultura

19

4,86 %

Svoboda

2

0,51 %

17

4,35 %

Lidská práva

2

0,51 %

17

4,35 %

Průmysl

2

0,51 %

16

4,09 %

2

0,51 %

Společnost

15

3,84 %

2

0,51 %

Ekonomika

15

3,84 %

1

0,26 %

13

3,32 %

Doprava

1

0,26 %

12

3,07 %

Volný čas

0

0%

Zemědělství

9

2,30 %

0

0%

Mzdová politika

9

2,30 %

0

0%

Bezpečnost

9

2,30 %

0

0%

ČR v EU

9

2,30 %

TÉMA

Politika zaměstnanosti Zdravotnictví Veřejná a státní správa

Stát a jeho fungování Veřejný rozpočet

TÉMA

Občanská společnost Regionální politika Životní prostředí

Informační technologie Mezinárodní organizace Vztahy se třetími zeměmi

zdroj: autorka z programu Úsvitu přímé demokracie (Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury 2013) Hnutí Úsvit přímé demokracie ve svém programu věnuje největší pozornost otázkám sociální politiky, a to se značnou převahou oproti ostatním tématům. Úsvit přímé demokracie 33

si zakládá na tom, že současné politické poměry v ČR nejsou dle jeho představ, a proto není překvapující, že problematika politického systému a jeho fungování zastupuje v programu jedno z předních míst, podobně jako fungování justice a veřejné a státní správy, které také úzce souvisí s fungováním země. Neopominutelné jsou v programu z ekonomických otázek i podmínky pro podnikání či politika zaměstnanosti.

5.2.7 Křesťanská a demokratická unie –Československá strana lidová KDU-ČSL dělí svůj program podle jednotlivých tematických oblastí, které považuje strana za důležitá pro svou politiku. Heslo volebního programu „Dáme zemi do pořádku“ následuje „doporučení“ proč tuto stranu volit - „Chcete se mít jako v Německu? Volte jako v Německu“. Úvod programu opět patří předsedovi strany Pavlu Bělobrádkovi, který se věnuje především cestě ČR z krizového období. Mezi politiky, kterým se strana věnuje, patří například sociální politika, zdravotnictví, vzdělávání, doprava či regionální rozvoj (Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 2013).

Tabulka č. 11: Výsledky analýzy volebního programu KDU-ČSL POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

Sociální politika

33

8,03%

Zdravotnictví

26

6,33%

Daňová politika

25

6,08%

Vzdělávání

25

6,08%

Doprava

25

6,08%

24

5,84%

22

5,35%

Justice

22

5,35%

Energetika

22

5,35%

Zemědělství

21

5,11%


18

4,38%

TÉMA

Politika zaměstnanosti Veřejná a státní správa

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

9

2,19%

9

2,19%

8

1,95%

5

1,22%

4

0,97%

3

0,73%

Demokracie

3

0,73%

Svoboda

3

0,73%

3

0,73%

Společnost

2

0,49%

Lidská práva

2

0,49%

TÉMA Regionální politika ČR ve světě Veřejný rozpočet Stát a jeho fungování Věda a výzkum Politický systém


34

Bezpečnost

17

4,14%

Korupce

15

3,65%

Kultura

13

3,16%

ČR v EU

13

Mezinárodní

2

0,49%

2

0,49%

Průmysl

1

0,24%

3,16%

Mzdová politika

1

0,24%

12

2,92%

Volný čas

1

0,24%

Ekonomika

11

2,68%

Sport

0

0%

Podnikání

9

2,19%


organizace Vztahy se třetími zeměmi

Zdroj: autorka z programu KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 2013). Výsledky analýzy programu KDU-ČSL odpovídají předpokladům a strana nejčastěji přestavuje své cíle v záležitostech sociální politiky. Důležitou roli zaujímaly i další politiky spojené s občanem, jako je vzdělávání, zdravotnictví, doprava či politika zaměstnanosti. Ve spojitosti se sociální oblastí se strana často vyjadřovala také ke zdanění a různým slevám na daních. I KDU-ČSL navrhovala změny v oblasti veřejné a státní správy, spojené především s jejím lepším a efektivnějším fungováním. Mezi méně frekventovaná témata programu pak patří například ekonomická témata, jako je ekonomika obecně, průmysl či mzdová politika.

5.2.8 Strana zelených Program Strany zelených je rozdělen do čtyř větších kapitol, které rozebírají ve svém textu různorodé politiky. V kapitole „Důstojný život v moderní společnosti“ se strana vyjadřuje například k otázkám sociální politiky, zdravotnictví či vzdělávání. Zemědělstvím, dopravou a ochranou životního prostředí se zabývá oddíl „Zdravé prostředí: kvalitní potraviny, zdravá krajina, čistý vzduch“. V kapitole „Oživení ekonomiky a nová pracovní místa“ se snaží strana navrhnout, jak posílit českou ekonomiku a zlepšit daňový systém země. Poslední část „Fungující demokracie otevřená občanům“ patří obecně-politickým tématům jako je demokracie či politická korupce, ale také například pozici ČR v EU (Strana zelených 2013).

35

Tabulka č. 12: Výsledky analýzy volebního programu Strany zelených POČET

VÝSKYT

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

JEDNOTEK

V%


78

16,12 %

6

1,23 %

Sociální politika

48

9,86 %

Věda a výzkum

5

1,03 %

Energetika

41

8,42 %

Korupce

4

0,82 %

Vzdělávání

38

7,80 %

4

0,82 %

Zdravotnictví

35

7,19 %

Mzdová politika

3

0,62 %

Doprava

27

5,54 %

Bezpečnost

3

0,62 %

Zemědělství

26

5,34 %

Volný čas

3

0,62 %

25

5,13 %

Společnost

2

0,41 %

24

4,93 %

2

0,41 %

Daňová politika

22

4,52 %

Podnikání

2

0,41 %

Politický systém

15

3,08 %

Průmysl

2

0,41 %

ČR v EU

15

3,08 %

2

0,41 %

Lidská práva

13

2,67 %

1

0,21 %

Kultura

13

2,67 %

1

0,21 %

Ekonomika

8

1,64 %

Svoboda

0

0%

ČR ve světě

7

1,44 %

Sport

0

0%

Justice

6

1,23 %

0

0%

6

1,23 %

TÉMA

Informační technologie Veřejná a státní správa


TÉMA Občanská společnost

Veřejný rozpočet


Mezinárodní organizace Demokracie Regionální politika


Zdroj: autorka z programu Strany zelených (Strana zelených 2013) Z výsledků analýzy vyplývá, že Strana zelených ve svém programu dostává svého jména a nejvíce zmiňovaným tématem jejího programu je právě životní prostředí a jeho ochrana, což je zapříčiněno i tím, že se ochrana životního prostředí u Zelených promítá do skoro všech dalších politických oblastí, například i do druhého nejfrekventovanějšího tématu – energetiky. Důležitou část programu však zabírají i politiky úzce spojené s občanem, jako je sociální politika, vzdělávání či zdravotnictví. Naopak témata zahraničně-politická se s výjimkou fungování ČR v EU v programu Zelených příliš nevyskytují. 36

5.2.9 Česká strana pirátská Piráti představili na svých webových stránkách poměrně obsáhlý program, kdy u každého tématu nejprve stručně představili směr, kterým chtějí tuto politiku vést a poté vždy pod nadpisem „Proč?“ představili na konkrétním příkladu, z jakého důvodu tuto pozici zastávají. Jednalo se jak o reálné případy, tak i o představení různých osobnosti, jejichž „příkladu“ v těchto myšlenkách následují. Pod nadpisem „Jak?“ pak Piráti vysvětlovali, jakým konkrétním způsobem hodlají dané ideje prosazovat (Česká strana pirátská 2013). Tabulka č. 13: Výsledky analýzy volebního programu České strany pirátské POČET

VÝSKYT

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

JEDNOTEK

V%

109

13,89 %

9

1,15 %

108

13,76 %

8

1,02 %

Politický systém

81

10,32 %

8

1,02 %

Justice

56

7,13 %

Demokracie

6

0,76 %

Vzdělávání

51

6,50 %

Průmysl

6

0,76 %

Kultura

49

6,24 %

Zemědělství

4

0,51 %

Korupce

36

4,59 %

ČR ve světě

4

0,51 %

Ekonomika

34

4,33 %

Bezpečnost

3

0,38 %

Podnikání

34

4,33 %

ČR v EU

3

0,38 %

Společnost

26

3,31 %

Doprava

1

0,13 %

Sociální politika

23

2,93 %

Mzdová politika

0

0%

Lidská práva

22

2,80 %

0

0%

Daňová politika

20

2,55 %

Energetika

0

0%

Svoboda

19

2,42 %

Sport

0

0%

Věda a výzkum

19

2,42 %

Volný čas

0

0%

17

2,17 %

0

0%

16

2,04 %

0

0%

13

1,66 %

TÉMA Informační technologie Veřejná a státní správa

Občanská společnost Stát a jeho fungování Veřejný rozpočet

TÉMA Politika zaměstnanosti Zdravotnictví Regionální politika


Mezinárodní organizace Vztahy se třetími zeměmi

zdroj: autorka z programu České strany pirátské (Česká strana pirátská 2013)

37

Pirátská strana se drží svých idejí a ve svém programu nejčastěji akcentuje téma informačních technologií, a to jak v otázce svobodného internetu, tak i v otázce posílení informačních technologií a například i svobodného šíření formulářů v rámci veřejné správy, která je druhým nejčastějším tématem programu. V otázkách veřejné a státní správy Piráti navrhují řadu reforem, které by zprůhlednily a pro občany zjednodušily její fungování. Piráti se podobně jako Úsvit či Svobodní vymezují proti současnému fungování politiky v ČR, a proto i problematika politického systému zaujímá v jejich programu jedno z předních míst. Naopak otázky zahraničně-politické nejsou ani u této strany v programu preferovány.

5.2.10 Strana svobodných občanů Obsahová analýza programu Strany svobodných občanů vycházela z „Politického programu Strany svobodných občanů“, který je ke stažení na jejich stránkách. Etrana jej používá již od roku 2009 a je pravidelně revidován a doplňován. Program je uvozen nadpisem „Svoboda, odpovědnost a spravedlnost“, přičemž se tyto principy posléze prolínají celým obsahem. Tento text sloužil jako volební program také pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013. Program je rozdělen do čtrnácti kapitol, které obsahují jednotlivé politické oblasti, jako je například pojetí státu podle SSO, zahraniční politika či zdravotnictví a školství. „Zakončen“ je dvěma přílohami, přičemž „Příloha 1: Programový dokument Svobodný trh informací“ je zaměřena, jak už napovídá název na problematiku šíření informací a v „Příloze 2 – Evropská dohoda“ Svobodní představují alternativní uspořádání Unie (Strana svobodných občanů 2013). Tabulka č. 14: Výsledky analýzy volebního programu Strany svobodných občanů POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

ČR v EU

65

7,39 %

Vzdělávání

64

7,28 %

53

6,03 %

Sociální politika

53

6,03 %

Ekonomika

52

5,92 %

Daňová politika

52

5,92 %


52

Doprava

44

TÉMA

Veřejný rozpočet

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

Lidská práva

19

2,16 %

Zemědělství

18

2,05 %

18

2,05 %

17

1,93 %

16

1,82 %

Svoboda

15

1,71 %

5,92 %

Energetika

15

1,71 %

5,01 %

Společnost

13

1,48 %

TÉMA

Regionální politika Demokracie Vztahy se třetími zeměmi

38

Zdravotnictví

40

4,55 %

Kultura

8

0,91 %

33

3,75 %

Korupce

6

0,68 %

33

3,75 %

Podnikání

6

0,68 %

32

3,64 %

6

0,68 %

27

3,07 %

Mzdová politika

4

0,46 %

26

2,96 %

Věda a výzkum

4

0,46 %

24

2,73 %

Průmysl

1

0,11 %

22

2,50 %

Sport

0

0%

Justice

21

2,39 %

Volný čas

0

0%

Politický systém

20

2,28 %

Veřejná a státní správa Stát a jeho fungování ČR ve světě Politika zaměstnanosti Mezinárodní organizace Bezpečnost Informační technologie


zdroj: autorka z programu Strany svobodných občanů (Strana svobodných občanů 2013) Největší prostor v programu Svobodných „získala“ problematika postavení ČR v EU, což je způsobeno jak hojnou kritikou současné podoby EU, na které strana staví základy své politiky, tak také zařazením textu „Evropské dohody“. Tento text představuje podle SSO vhodný základ pro diskuzi o alternativní podobě Evropy (Strana svobodných občanů 2015, 37). Frekventovaná jsou i ekonomická témata, jako jsou veřejný rozpočet a daňová problematika, která jsou u Svobodných úzce provázána a zrušením určitých druhů daní se podle strany odlehčí občanům, ale také se na nákladech odlehčí státnímu rozpočtu. Výsledky analýzy tak odpovídají politickým prioritám strany. V obecně ekonomických tématech Svobodní pak prosazují menší regulaci trhu a větší svobodu. Z občanských témat strana věnovala nejvíce prostoru tématu vzdělávání, kde Svobodní upřednostňují co největší volnost vzdělávacího systému, problematice sociální politiky nebo například životnímu prostředí.

5.3 Komparace analýz programů pro volby do Poslanecké sněmovny V předchozích kapitolách byly podrobně rozebrány volební programy jednotlivých politických stran ve volbách do PS v roce 2013 a bylo zjištěno, že některá ze zmiňovaných témat se objevují na předních místech obsahové analýzy častěji než jiná a mnohdy si jen nejčastěji zmiňované oblasti u jednotlivých stran prohazují pořadí. V následující tabulce bude 39

představen konkrétní výskyt jednotlivých témat v celkovém srovnání volebních programů všech stran, a to jak v počtu jednotek, tak i vyjádřením v procentuálním poměru z celkového objemu všech programů. Tabulka č. 15: Závěrečné výsledky analýzy volebních programů českých politických stran pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 POČET

VÝSKYT

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

JEDNOTEK

V%

467

7,27 %

Společnost

161

2,50 %

409

6,36 %

Podnikání

151

2,35 %

Vzdělávání

395

6,14 %

ČR ve světě

141

2,19 %

Daňová politika

321

4,99 %

133

2,07 %


320

4,98 %

131

2,04 %

Zdravotnictví

309

4,81 %

Korupce

119

1,85 %

Politický systém

290

4,51 %

Věda a výzkum

92

1,43 %

Justice

276

4,29 %

79

1,23 %

Ekonomika

272

4,23 %

Lidská práva

73

1,14 %

272

4,23 %

Demokracie

63

0,98 %

Bezpečnost

236

3,67 %

Svoboda

61

0,95 %

Kultura

225

3,50 %

Sport

59

0,92 %

207

3,22 %

58

0,90 %

ČR v EU

198

3,08 %

48

0,75 %

Energetika

197

3,06 %

Mzdová politika

45

0,70 %

195

3,03 %

Průmysl

44

0,68 %

Doprava

193

3%

Volný čas

8

0,12 %

Zemědělství

180

2,80 %

TÉMA Sociální politika Veřejná a státní správa



Veřejný rozpočet

TÉMA

Stát a jeho fungování Regionální politika


Mezinárodní organizace Vztahy se třetími zeměmi

Zdroj: autorka

40

Pomocí analýzy volebních programů vybraných politických stran bylo tedy zjištěno, že deseti stranami nejčastěji zmiňovanými tématy jsou ve volebních programech do PS v roce 2013 tato témata: 1. Sociální politika 2. Veřejná a státní správa 3. Vzdělávání 4. Daňová politika 5. Životní prostředí 6. Zdravotnictví 7. Politický systém 8. Ekonomika 10. Politika zaměstnanosti Tato témata považuje autorka na základě analýzy volebních programů za důležitá pro národní politiku a za témata zásadní pro arénu voleb prvního řádu v daném období. Výskyt těchto témat tedy bude akcentován v politických programech pro volby do EP a s jeho pomocí budou zodpovězeny některé z výzkumných otázek.

41

6. Analýza volebních programů pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014 V následujících kapitolách bude představena analýza jednotlivých programů politických stran pro volby do EP v roce 2014. Po stručném nastínění podoby programů budou vždy představeny výsledky obsahové analýzy pomocí tabulek s kvantitativními výsledky. První z tabulek se zaměřuje na tematiku programu a vycházejí z ní odpovědi na první vedlejší výzkumnou otázku. Druhá tabulka se zaměřuje na posouzení úrovně vládnutí ve výsledcích obsahové analýzy, což vede k zodpovězení druhé a třetí vedlejší výzkumné otázku. Třetí tabulka představuje kontext vyjadřování strany v tématech zásadních pro arénu voleb prvního řádu. Údaje druhé a třetí tabulky u parlamentních stran slouží k formulaci vztahů mezi vládou a opozicí v programech pro volby do EP optikou voleb druhého řádu, odpověď na čtvrtou vedlejší výzkumnou otázku však bude možné představit až pomocí komparace výsledků všech stran, která bude následovat v sedmé kapitole.

6.1 Česká strana sociálně demokratická „Programový manifest ČSSD pro volby do Evropského parlamentu 23.-24.5.2014“ je rozdělen na kandidátku a programovou část, koncipované jako stručné nastínění postojů strany s úvodním shrnutím vstupu ČR do EU a následným představením cílů, které bude v případě svého úspěchu v EU prosazovat (Česká strana sociálně demokratická 2014). Tabulka č. 16: Výsledky analýzy volebního programu ČSSD - témata POČET

VÝSKYT

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

JEDNOTEK

V%

Evropa, ES/EU

16

22,22 %

5

6,94 %

Lidská práva

1

1,39 %

1

1,39 %

4

5,56 %

Sociální spravedlnost

3

4,17 %

Politická korupce

1

1,39 %

Welfare State

4

5,56 %

Politická autorita

4

5,56 %

Penze

2

2,78 %

Kompetence EP

5

6,94 %

2

2,78 %

Kompetence EK

3

4,17 %

1

1,39 %

TÉMA

Exekutiva a administrativa

TÉMA Jednotný trh Ochrana životního prostředí

Zdravotní péče a pečovatelská služba Vzdělávání

42

Pobídky Technologie a infrastruktura Ekonomické cíle Vytváření pracovních míst

1

1,39 %

Sociální harmonie

1

1,39 %

1

1,39 %

Pracovní skupiny

7

9,72 %

5

6,94 %

Daňová politika7

3

4,17 %

2

2,78 %

zdroj: autorka z programu ČSSD (Česká strana sociálně demokratická 2014) Ve svém volebním programu se ČSSD převážně vyjadřuje k zásadním tématům arény voleb prvního řádu, které zaujímají jak významnou část v tematickém složení, tak i většinu v počtu celkových jednotek obsahové analýzy. Sociální demokracie tak z pohledu konceptu teorie voleb druhého řádu ve svém programu jednoznačně potvrzuje závěry o důležitosti prvořadé volební arény, která „tvoří“ tematický základ pro arénu voleb druhého řádu. Tabulka č. 17: Výsledky analýzy volebního programu ČSSD – úroveň vládnutí ÚROVEŇ

ÚROVEŇ

VLÁDNUTÍ

TÉMA 1

2

3

4

Evropa, ES/EU

7

9

-

-

Lidská práva

-

1

-

-

4

-

-

-

Politická korupce

-

1

-

Politická autorita

2

2

Kompetence EP

2

Kompetence EK Pobídky


Technologie a infrastruktura Ekonomické cíle Vytváření pracovních míst

VLÁDNUTÍ

TÉMA 1

2

3

4

-

5

-

-

-

1

-

-


-

2

-

1

-

Welfare State

-

3

-

1

-

-

Penze

1

1

-

-

3

-

-

1

1

-

-

2

1

-

-

Vzdělávání

1

-

-

-

-

1

-

-

Sociální harmonie

-

1

-

-

-

1

-

-

Pracovní skupiny

1

6

-

-

-

5

-

-

Daňová politika

-

3

-

-

-

2

-

-

Jednotný trh Ochrana životního prostředí

Zdravotní péče a pečovatelská služba

zdroj: autorka z programu ČSSD (Česká strana sociálně demokratická 2014) 7

Problematika daňové politiky není mezi témata EMCS III zahrnuta, jelikož se však toto téma v euromanifestech relevantních stran objevuje a také je podle analýzy v kapitole 5 jedním z témat zásadních pro arénu voleb prvního řádu, přidala toto téma autorka ke schématu dodatečně.

43

ČSSD voličům ve svém programu „předkládá“ svá politická řešení převážně v kontextu evropské roviny vládnutí, která je „využita“ v polovině případů. Přestože v národní rovině představuje své cíle strana zhruba v jedné čtvrtině případů, nejsou naplněna očekávání o vysoké relevanci národní úrovně vládnutí. Tabulka č. 18: Výsledky analýzy volebního programu ČSSD – témata prvořadé arény TÉMA

POČET JEDNOTEK

KONTEXT ZMÍNKY +

-

1

-

1

3

1

2

Welfare State

4

4

Penze

2

TÉMA

POČET JEDNOTEK

KONTEXT ZMÍNKY +

-

2

1

1

Politická autorita

4

4

-

-

Politická korupce

1

-

1

1

1

Ekonomické cíle

5

3

2

4

-

4

Pobídky

1

-

1

Vzdělávání

1

-

1

1

1

-

Daňová politika

3

2

1

7

2

5

1

1

-

2

2

-

Sociální harmonie Sociální spravedlnost


Ochrana životního prostředí


Technologie a infrastruktura Pracovní skupiny Vytváření pracovních míst

zdroj: autorka z programu ČSSD (Česká strana sociálně demokratická 2014) Předpoklad konceptu voleb druhého řádu o důležitosti národní roviny vládnutí nepotvrzuje sociální demokracie ani v případě témat „domácí“ volební arény, ke kterým se také vyjadřuje převážně v unijní rovině vládnutí, s výjimkou problematiky exekutivy a administrativy. ČSSD je v otázce „domácích“ témat často také poměrně kritická, a proto je poměr kritických a pozitivních zmínek v tomto ohledu vyrovnán.

6.2 ANO 2011 Volební program pro volby do EP hnutí ANO prezentovalo prostřednictvím svých webových stránek. Program není rozdělen podle jednotlivých politik, ale je rozdělen do sedmi větších částí, ve kterých hnutí představuje své cíle v různých politických oblastech (ANO 2011 2014). 44

Tabulka č. 19: Výsledky analýzy volebního programu ANO 2011 - témata POČET

VÝSKYT

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

JEDNOTEK

V%

3

1,13 %

2

0,75 %

1

0,38 %

2

0,75 %

Mír

4

1,50 %

3

1,13 %

Evropa, ES/EU

46

17,29 %

18

6,77 %

Financování ES/EU

5

ˇ1,88 %

4

1,50 %

Lidská práva

2

0,75 %

18

6,77 %

Demokracie

2

0,75 %

31

11,65 %

Přenos moci na EU

3

1,13 %

17

6,39 %

7

2,63 %


1

0,38 %

Politická korupce

1

0,38 %

Welfare State

4

1,50 %

Politická autorita

17

6,39 %

Vzdělávání

7

2,63 %

Kompetence EP

22

8,27 %

Právo a pořádek

9

3,38 %

Kompetence EK

4

1,50 %

Boj proti terorismu

1

0,38 %

1

0,38 %

Imigrace

7

2,63 %

12

4,51 %

Pracovní skupiny

2

0,75

4

1,50 %

5

1,88 %

1

0,38 %

TÉMA Zvláštní zahraniční vztahy: Obecně Zahraniční vztahy s Ruskem


Kompetence ER/Rady ministrů Rozšiřování ES/EU Přistoupení východních zemí Přistoupení balkánských zemí

TÉMA Strukturální fondy ES/EU Produktivita Technologie a infrastruktura Ekonomické cíle Vytváření pracovních míst Jednotný trh Evropská měnová unie Ochrana životního prostředí

Sociální skupiny – imigranti a cizinci

zdroj: autorka z programu ANO 2011 (ANO 2011 2014) Hnutí ANO 2011 svým volebním programem pro volby do EP z pohledu konceptu voleb druhého řádu v otázce tematiky nenaplňuje očekávání a témata arény voleb prvního řádu nezaujímají dominantní pozici v rétorice hnutí. Naopak zásadní programové okruhy „domácí“ volební arény ustupují do pozadí vůči ostatním politickým zájmům strany jak v počtu jednotlivých témat v programu, tak i v rámci počtu jednotek.

45

Tabulka č. 20: Výsledky analýzy volebního programu ANO 2011 – úroveň vládnutí ÚROVEŇ

ÚROVEŇ

VLÁDNUTÍ

TÉMA 1

2

3

4

2

1

-

-

1

-

-

-

-

3

1

-

21

15

9

1

2

3

-

-

Lidská práva

-

2

-

-

Demokracie

-

2

-

-

Přenos moci na EU

-

3

-

-

1

6

-

-

Politická korupce

1

-

-

Politická autorita

13

3

Kompetence EP

7

Kompetence EK

Zvláštní zahraniční vztahy: Obecně Zahraniční vztahy s Ruskem Mír Evropa, ES/EU Financování ES/EU


Kompetence ER/Rady ministrů Rozšiřování ES/EU Přistoupení východních zemí Přistoupení balkánských zemí

VLÁDNUTÍ

TÉMA 1

2

3

4

2

-

-

-

-

2

-

-

-

3

-

-

2

16

-

-

1

3

-

-

10

8

-

-

9

22

-

-

2

14

1

-


-

1

-

-

-

Welfare State

-

4

-

-

-

1

Vzdělávání

-

7

-

-

14

-

1

Právo a pořádek

2

7

-

-

3

1

-

-

Boj proti terorismu

-

1

-

-

-

1

-

-

Imigrace

1

6

-

-

1

11

-

-

Pracovní skupiny

-

2

-

-

-

3

-

1

-

5

-

-

-

1

-

-

Strukturální fondy ES/EU Produktivita Technologie a infrastruktura Ekonomické cíle Vytváření pracovních míst Jednotný trh Evropská měnová unie Ochrana životního prostředí

Sociální skupiny – imigranti a cizinci

zdroj: autorka z programu ANO 2011 (ANO 2011 2014) Výsledky obsahové analýzy hnutí ANO neodpovídají z pohledu úrovně vládnutí používané v programových vyjádřeních konceptu voleb druhého řádu a ani kontext národní úroveň vládnutí se globálně v programu výrazněji neprosazuje, výraznější výjimkou je problematika politické autority. Naopak k řadě témat úzce spojených s EU a jejím

46

fungováním se hnutí vyjadřuje často z pohledu ČR a potvrzuje tak závěr teorie voleb druhého řádu, podle kterého se strany snaží domestikovat „evropská“ témata. Tabulka č. 21: Výsledky analýzy volebního programu ANO 2011 – témata prvořadé arény TÉMA

POČET JEDNOTEK

KONTEXT ZMÍNKY

TÉMA

+

-

1

1

-

Politická korupce

Welfare State

4

3

1

Imigrace

7

7

-

5

5

-

7

6

1

7

7

-

17

9

8


Sociální skupiny – imigranti a cizinci Exekutiva a administrativa Vzdělávání Ochrana životního prostředí

POČET JEDNOTEK

KONTEXT ZMÍNKY +

-

1

-

1

Politická autorita

17

15

2

Produktivita

2

1

1

3

3

-

18

16

2

4

3

1

2

2

-

Technologie a infrastruktura Ekonomické cíle Vytváření pracovních míst Pracovní skupiny

zdroj: autorka z programu ANO 2011 (ANO 2011 2014) Národní úroveň vládnutí nehraje výraznou roli při vyjadřování ANO ani v případě témat arény voleb prvního řádu, tudíž ani v tomto ohledu program hnutí nevykazuje přístup k evropským volbám v rámci volebního programu jako k volbám druhořadým. Kontext programových prohlášení k tématům důležitým pro prvořadou arénu je v případě hnutí ANO výrazně pozitivní, s výjimkou problematiky ochrany životního prostředí, což je způsobeno značnou kritikou hnutí v otázkách zavádění některých omezení.

6.3. Komunistická strana Čech a Moravy Program KSČM pro volby do EP se dělí na preambuli, apelující na voliče z hlediska důležitosti jejich hlasu a na pět tematických kapitol, představujících cíle KSČM v EU (Komunistická strana Čech a Moravy 2014).

47

Tabulka č. 22: Výsledky analýzy volebního programu KSČM - témata POČET

VÝSKYT

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

JEDNOTEK

V%

5

2,40 %

3

1,44 %

2

0,96 %

3

1,44 %

2

0,96 %

11

5,29 %

Vojenství

8

3,85 %

15

7,21 %

Mír

6

2,88 %


11

5,29 %

Internacionalismus

8

3,85 %

Welfare State

6

2,88 %

Evropa, ES/EU

18

8,65 %

Penze

2

0,96 %

5

2,40 %

4

1,92 %

Lidská práva

6

2,88 %

Pracovní programy

1

0,48 %

Demokracie

6

2,88 %

Vzdělávání

4

1,92 %

Decentralizace

2

0,96 %

Tradiční morálka

2

0,96 %

2

0,96 %

Právo a pořádek

4

1,92 %

Politická autorita

3

1,44 %

Boj proti terorismu

1

0,48 %

Kompetence EP

1

0,48 %

Sociální harmonie

6

2,88 %

Kompetence EK

2

0,96 %

Imigrace

6

2,88 %

1

0,48 %

Integrace EU

7

3,37 %

Rozšiřování ES/EU

3

1,44 %

Pracovní skupiny

6

2,88 %

Společné vlastnictví

3

1,44 %

4

1,92 %

1

0,48 %

Mladí lidé

1

0,48 %

2

0,96 %

Daňová politika

7

3,37 %

18

8,65 %

TÉMA Zvláštní zahraniční vztahy

TÉMA Vytváření pracovních míst

Zvláštní zahraniční vztahy s východními

Jednotný trh

zeměmi mimo EU Zvláštní zahraniční vztahy s USA

Svoboda a lidská práva: Obecně

Exekutiva administrativa

Kompetence dalších institucí ES/EU

Strukturální fondy ES/EU Technologie a infrastruktura Ekonomické cíle

Evropská měnová unie Ochrana životního prostředí


Sociální skupiny – Imigranti a cizinci

zdroj: autorka z programu KSČM (Komunistická strana Čech a Moravy 2014) Tématům arény voleb prvního řádu věnuje KSČM hodně prostoru a jejich výskyt vůči ostatním programovým prioritám je poměrně vyrovnaný co do počtu jednotek i do výskytu, 48

přesto vyjadřování strany k ostatní tématům mírně převažuje. Program KSČM z pohledu konceptu voleb druhého řádu tedy potvrzuje vysokou relevantnost domácí volební arény a „přenášení“ jejích témat do voleb druhořadé arény, přestože tato témata nejsou dominantní a odpověď na druhou vedlejší výzkumnou otázku je v případě KSČM negativní. Tabulka č. 23: Výsledky analýzy volebního programu KSČM – úroveň vládnutí ÚROVEŇ

ÚROVEŇ

VLÁDNUTÍ

TÉMA

VLÁDNUTÍ

TÉMA

1

2

3

4

1

2

3

4

1

3

1

-

-

1

-

2

-

2

-

-

1

2

-

-

-

1

1

-

2

9

-

-

Vojenství

-

8

-

-

1

3

1

10

Mír

-

3

1

2


-

9

1

1

Internacionalismus

-

2

6

-

Welfare State

-

3

-

3

Evropa, ES/EU

3

14

1

-

Penze

-

-

-

2

-

5

-

-

-

1

-

3

Lidská práva

-

5

1

-

Pracovní programy

-

1

-

-

Demokracie

-

5

-

1

Vzdělávání

-

1

-

3

Decentralizace

-

2

-

-

Tradiční morálka

-

2

-

-

2

-

-

-

Právo a pořádek

-

2

1

1

Politická autorita

--

3

-

-

Boj proti terorismu

-

-

1

-

Kompetence EP

-

1

-

-

Sociální harmonie

-

5

-

1

Kompetence EK

-

2

-

-

Imigrace

-

6

-

-

-

1

-

-

Integrace EU

-

7

-

-

1

-

2

-

Pracovní skupiny

-

3

-

3

-

1

-

2

-

4

-

-

Zvláštní zahraniční vztahy

Vytváření pracovních míst

Zvláštní zahraniční vztahy s východními

Jednotný trh

zeměmi mimo EU Zvláštní zahraniční vztahy s USA


Exekutiva administrativa



Kompetence dalších institucí ES/EU Rozšiřování ES/EU Společné vlastnictví

Sociální skupiny – Imigranti a cizinci

49

Strukturální fondy ES/EU Technologie a infrastruktura Ekonomické cíle

-

1

-

-

Mladí lidé

-

-

-

1

-

-

-

2

Daňová politika

-

7

-

-

1

6

1

10

zdroj: autorka z programu KSČM (Komunistická strana Čech a Moravy 2014) Program KSČM z pohledu teorie voleb druhého řádu nenaplňuje její zákonitosti ani v případě vládního kontextu, ve kterém svá programová prohlášení prezentuje. Národní rovina vládnutí v případě programu KSČM vykazuje nízkou relevanci a při pohledu na tabulku je zjevné, že tato úroveň je ve výsledcích obsahové analýzy nejméně frekventovanou. Tabulka č. 24: Výsledky analýzy volebního programu KSČM – témata prvořadé arény TÉMA

POČET JEDNOTEK

KONTEXT ZMÍNKY +

-

11

10

1

Welfare State

6

6

-

Penze

2

2

-

Sociální harmonie

6

4

2

Imigrace

6

6

-

4

3

1

1

1

-

2

1

1

Vzdělávání

4

4

-

Daňová politika

7

5

2


Sociální skupiny – Imigranti a cizinci Mladí lidé Exekutiva administrativa

TÉMA

POČET JEDNOTEK

KONTEXT ZMÍNKY +

-

15

15

-

4

4

-

Politická autorita

3

3

-

Společné vlastnictví

3

3

-

2

2

-

18

18

-

3

3

-

Pracovní programy

1

1

-

Pracovní skupiny

6

6

-

Ochrana životního prostředí Zdravotní péče a pečovatelská služba


zdroj: autorka z programu KSČM (Komunistická strana Čech a Moravy 2014) KSČM nemá ve svém programu tendenci vyjadřovat své cíle v národní rovině vládnutí ani v případě zásadních témat arény voleb prvního řádu a ani v tomto případě tedy strana nepojímá volby do EP jako druhořadé a věnuje se jim z hlediska EU či obecně. Kontext 50

programových sdělení KSČM je výrazně pozitivní a strana se k tématům arény voleb prvního řádu vyjadřuje umírněně a nekriticky.

6.4 TOP 09 a Starostové Společný program TOP 09 a Starostů je uvozen nadpisem „Evropa jsme my, ne oni“ a heslem „Nekašlete na Evropu“, kterými strana vyjadřuje svůj pozitivní postoj k EU a evropské integraci. Po stručném úvodu se slovy tehdejšího předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga následuje program rozdělený do patnácti kapitol, z nich každá se věnuje určité politické oblasti (TOP 09 2014). Tabulka č. 25: Výsledky analýzy volebního programu TOP 09 - témata POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

15

5,21 %

15

5,21 %

4

1,39 %

4

1,39 %

Vojenství

8

2,78 %

Mír

3

1,04 %

Internacionalismus

3

1,04 %

Evropa, ES/EU

30

10,42 %

Financování ES/EU

5

1,74 %

2

0,69 %

Svoboda

4

1,39 %

Lidská práva

1

0,35 %

5

1,74 %


POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

3

1,04 %

Protekcionismus

6

2,08 %

Ekonomické cíle

21

7,29 %

2

0,69 %

Pracovní migrace

3

1,04 %

Jednotný trh

9

3,13 %

23

7,99 %

21

7,29 %

Kultura

3

1,04 %

Welfare State

2

0,69 %

1

0,35 %

Pracovní programy

1

0,35 %

Vzdělávání

13

4,51 %

TÉMA Technologie a infrastruktura

Zvláštní zahraniční vztahy s východními zeměmi mimo EU Zvláštní zahraniční vztahy s Ruskem Zvláštní zahraniční vztahy s USA






51

Politická korupce

1

0,35 %

Tradiční morálka

3

1,04 %

Kompetence EP

7

2,43 %

Právo a pořádek

11

3,82 %

Kompetence EK

5

1,74 %

Boj proti terorismu

1

0,35 %

1

0,35 %

Sociální harmonie

3

1,04 %

3

1,04 %

Imigrace

7

2,43 %

2

0,69 %

Integrace EU

3

1,04 %

1

0,35 %

4

1,39 %

2

0,69 %

2

0,69 %

5

1,74 %

5

1,74 %

Kompetence ER/Rady ministrů Kompetence další institucí ES/EU Rozšiřování ES/EU Přistoupení zemí východní Evropy Přistoupení balkánských zemí

Sociální skupiny – Zemědělci a farmáři Sociální skupiny – Imigranti a cizinci Neekonomické

Svobodné podnikání

4

demografické

1,39 %

skupiny – Mladí lidé Strukturální fondy ES/EU Produktivita

4

1,39 %

3

1,04 %

Daňová politika

zdroj: autorka z programu TOP 09 (TOP 09 2014) Přestože se k tématům arény voleb prvního řádu vyjadřuje TOP 09 často, jejich poměr v tematickém složení programu není dominantní a ani nepřevažují ani v počtu jednotek obsahové analýzy. V otázce tematiky volebního programu tak TOP 09 neodpovídá očekávání konceptu voleb druhého řádu a témata prvořadé arény nepřevažují nad ostatními.

Tabulka č. 26: Výsledky analýzy volebního programu TOP 09 – úroveň vládnutí ÚROVEŇ VLÁDNUTÍ


ÚROVEŇ VLÁDNUTÍ

TÉMA

1

2

3

4

1

8

3

3

1

10

2

2

-

1

-

3

1

2

3

4

1

2

-

-

Protekcionismus

2

4

-

-

Ekonomické cíle

4

16

-

1

Technologie a infrastruktura

Zvláštní zahraniční vztahy s východními zeměmi mimo EU Zvláštní zahraniční vztahy s Ruskem

52

Zvláštní zahraniční

-

4

-

-

Vojenství

1

5

2

-

Mír

-

1

2

-

Internacionalismus

-

-

3

-

16

14

-

-

1

4

-

-

-

2

-

-

Svoboda

-

3

-

1

Lidská práva

-

1

-

-

1

3

-

Politická korupce

1

-

Kompetence EP

4

Kompetence EK

vztahy s USA

Evropa, ES/EU Financování ES/EU Svoboda a lidská práva: Obecně


Kompetence ER/Rady ministrů Kompetence další institucí ES/EU Rozšiřování ES/EU Přistoupení zemí východní Evropy Přistoupení balkánských zemí Svobodné podnikání Strukturální fondy ES/EU Produktivita

Vytváření pracovních

-

1

-

1

Pracovní migrace

-

3

-

-

Jednotný trh

1

8

-

-

10

9

-

4

6

10

-

5

Kultura

1

-

-

2

Welfare State

1

1

-

-

1

-

-

-

Pracovní programy

-

-

-

1

1

Vzdělávání

2

4

-

7

-

-

Tradiční morálka

-

3

-

-

3

-

-

Právo a pořádek

5

6

-

-

-

5

-

-

Boj proti terorismu

-

1

-

-

-

1

-

-

Sociální harmonie

1

-

-

2

-

2

1

-

Imigrace

1

5

1

-

-

2

-

-

Integrace

1

2

-

-

-

1

-

-

2

2

-

-

-

2

-

-

-

-

-

2

-

-

-

5

4

5

-

-

míst



Sociální skupiny – Zemědělci a farmáři Sociální skupiny – Imigranti a cizinci Neekonomické

1

3

-

-

demografické skupiny – Mladí lidé

3

1

-

-

-

3

-

-

Daňová politika

zdroj: autorka z programu TOP 09 (TOP 09 2014) V otázce vládního kontextu, ve kterém strana představuje své politické priority, naplňuje slova svého volebního hesla a evropská rovina vládnutí jednoznačně dominuje. TOP 53

09 se tedy ve svém volebním programu ani z hlediska úrovně vládnutí nechová k volbám do EP jako k volbám druhého řádu. Podobně jako u hnutí ANO se však i TOP 09 k řadě z „evropských“ témat vyjadřuje v národní rovině vládnutí a snaží se tato témata „zdomácnět“. Tabulka č. 27: Výsledky analýzy volebního programu TOP 09 – témata prvořadé arény TÉMA

POČET JEDNOTEK

KONTEXT ZMÍNKY +

-

TÉMA Zdravotní péče a

POČET JEDNOTEK

KONTEXT ZMÍNKY +

-

1

1

-

Welfare State

2

1

1

Sociální harmonie

3

3

-

Politická korupce

1

-

1

Imigrace

7

6

1


4

4

-

4

4

-

Produktivita

3

3

-

2

-

2

3

3

-

5

4

1

Protekcionismus

6

2

4

5

3

2

Ekonomické cíle

21

18

3

Vzdělávání

13

13

-

2

2

-

Daňová politika

9

8

1

Pracovní migrace

3

2

1

21

19

2

Pracovní programy

1

1

-

pečovatelská služba

Sociální skupiny – Zemědělci a farmáři Sociální skupiny – Imigranti a cizinci


Neekonomické demografické skupiny – Mladí lidé Exekutiva a administrativa



zdroj: autorka z programu TOP 09 (TOP 09 2014) K relevantním tématům arény prvního řádu předkládá TOP 09 řešení také především v evropské rovině vládnutí a i v případě „domácích“ témat strana z pohledu voleb druhého řádu je odpověď na výzkumnou otázku negativní. V otázkách zásadních pro národní politickou arénu pak opět převažuje pozitivní kontext sdělení, s výjimkou témat jako je politická korupce či otázka zařazení imigrantů a cizinců do společnosti, u kterých není kritika překvapující.

54

6.5 Občanská demokratická strana V programu ODS s heslem „Otáčíme EU správným směrem“ následuje po krátkém úvodním slovu předsedy strany Petra Fialy a místopředsedy Jana Zahradila představení základních cílů ODS v EU a představení kandidátů na posty v Evropském parlamentu (Občanská demokratická strana 2014). Tabulka č. 28: Výsledky analýzy volebního programu ODS - témata POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

Evropa, ES/EU

16

17,58 %

Financování ES/EU

4

4,40 %

6

6,59 %

Politická korupce

1

1,10 %

Kompetence EP

17

18,68 %

4

4,40 %

5 8

TÉMA


POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

1

1,10 %

8

8,79 %

3

3,30 %

3

3,30 %

4

4,40 %

Vzdělávání

2

2,20 %

5,50 %

Imigrace

5

5,50 %

8,79 %

Daňová politika

4

4,40 %

TÉMA Jednotný trh Evropská měnová unie Ochrana životního prostředí Welfare State Zdravotní péče a pečovatelská služba

Komplexnost politického systému ES/EU Strukturální fondy ES/EU Ekonomické cíle

zdroj: autorka z programu ODS (Občanská demokratická strana 2014) Přestože témata prvořadé arény v programu ODS mírně převažují nad ostatními, v počtu jednotek jednoznačně hrají slabší roli. ODS tedy potvrzuje, že témata voleb prvního řádu mají strany tendenci „přenášet“ i na nadnárodní úroveň, přesto je této problematice v konečném důsledku věnováno méně prostoru co do počtu jednotek obsahové analýzy.

Tabulka č. 29: Výsledky analýzy volebního programu ODS – úroveň vládnutí ÚROVEŇ VLÁDNUTÍ

TÉMA

Evropa, ES/EU

ÚROVEŇ VLÁDNUTÍ

TÉMA

1

2

3

4

14

2

-

-

Jednotný trh

55

1

2

3

4

-

1

-

-

Financování

1

3

-

-

-

6

-

-

Politická korupce

-

1

-

-

Kompetence EP

-

17

-

-

-

4

-

-

3

2

-

2

6

-

ES/EU Exekutiva a administrativa

Evropská měnová

5

3

-

-

1

1

-

1

-

-

-

3

-

-

-

4

Vzdělávání

-

-

-

2

-

Imigrace

-

5

-

-

-

Daňová politika

1

2

-

1

unie Ochrana životního prostředí Welfare State Zdravotní péče a pečovatelská služba

Komplexnost politického systému ES/EU Strukturální fondy ES/EU Ekonomické cíle

zdroj: autorka z programu ODS (Občanská demokratická strana 2014) Chování ODS ve volebním programu pro volby do EP neodpovídá závěrům teorie voleb druhého řádu ani v případě vládní úrovně. ODS nejčastěji představuje své postoje v rétorice evropské úrovně vládnutí, což je také způsobeno tím, že její vyjadřování je velmi kritické a když „používá“ evropskou úroveň vládnutí, často tak činí právě v kritické rovině. I v programu ODS se však objevuje tendence vyjadřovat se k „evropským“ tématům z hlediska národní úrovně vládnutí a v tomto ohledu strana potvrzuje závěr teorie voleb druhého řádu o snaze domestikovat evropskou problematiku. Tabulka č. 30: Výsledky analýzy volebního programu ODS – témata prvořadé arény TÉMA

POČET JEDNOTEK

KONTEXT ZMÍNKY +

-

TÉMA

POČET JEDNOTEK

Ochrana životního

KONTEXT ZMÍNKY +

-

3

1

2

4

4

-

Welfare State

3

3

-

Imigrace

5

1

4

6

-

6

Politická korupce

1

-

1

Vzdělávání

2

2

-

Ekonomické cíle

8

5

3

Daňová politika

4

2

2


prostředí Zdravotní péče a pečovatelská služba

zdroj: autorka z programu ODS (Občanská demokratická strana 2014)

56

Občanští demokraté se ve svém volebním programu nestaví k unijním volbám jako k druhořadým ani v rámci témat arény voleb prvního řádu, ke kterým předkládají své politické postoje především v kontextu evropské roviny vládnutí. Program ODS je však poměrně kritický a strana kritizuje nejen „evropská“, ale i témata zásadní pro arénu prvořadou.

6.6 Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury Úsvit přímé demokracie představil svůj program prostřednictvím svých webových stránek pod názvem „Eurovolby“. Tento program je velmi stručný a programová část je tak „pouhým“ výčtem „pro“ a „proti“, který zahrnuje celkem patnáct odrážek, ve kterých strana tlumočí své postoje (Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury 2014). Tabulka č. 31: Výsledky analýzy volebního programu Úsvitu přímé demokracie- témata POČET

VÝSKYT

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

JEDNOTEK

V%

Vojenství

1

2,50 %

2

5%

Evropa, ES/EU

11

27,50 %


3

7,50 %

Svoboda

2

5%

Tradiční morálka

2

5%

1

2,50 %

Právo a pořádek

1

2,50 %

Politická korupce

1

2,50%

Imigrace

2

5%

Kompetence EP

2

5%

Pracovní skupiny

1

2,50 %

2

5%

1

2,50 %

1

2,50 %

1

2,50 %

1

2,50 %

TÉMA


Strukturální fondy ES/EU

TÉMA Evropská měnová unie

Sociální skupiny – Zemědělci a farmáři Znevýhodněné

Ekonomické cíle

1

2,50 %

menšinové skupinyHandicapovaní

Vytváření pracovních míst Jednotný trh

Neekonomické 1

2,50 %

demografické skupiny – Staří lidé

3

7,50 %

Daňová politika

zdroj: autorka z programu Úsvitu přímé demokracie (Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury 2014) Úsvit přímé demokracie dokázal i na stručném prostoru vyjádřil své postoje k řadě politických oblastí, kdy v tematice programu převažují témata arény voleb prvního řádu. 57

V počtu jednotek obsahové analýzy však témata prvořadé arény voleb nehrají ve volebním programu Úsvitu primární roli a ostatní oblasti jsou frekventovanější. V případě Úsvitu tedy neplatí závěr teorie voleb druhého řádu o preferování témat arény voleb prvního řádu. Tabulka č. 32: Výsledky analýzy volebního programu Úsvitu přímé demokracie – úroveň vládnutí ÚROVEŇ

ÚROVEŇ

VLÁDNUTÍ

TÉMA 1

2

3

4

Vojenství

-

1

-

-

Evropa, ES/EU

3

7

-

1

Svoboda

-

-

-

-

1

Politická korupce

-

Kompetence EP



VLÁDNUTÍ

TÉMA 1

2

3

4

-

2

-

-


-

1

-

2

2

Tradiční morálka

-

1

-

1

-

-

Právo a pořádek

-

1

-

-

1

-

-

Imigrace

-

1

-

1

1

1

-

-

Pracovní skupiny

-

-

-

1

-

2

-

-

1

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

1

-

1

-

-

Evropská měnová unie

Sociální skupiny – Zemědělci a farmáři Znevýhodněné

Ekonomické cíle

-

1

-

-

menšinové skupinyHandicapovaní

Vytváření pracovních míst Jednotný trh

Neekonomické -

-

-

1

demografické skupiny – Staří lidé

-

3

-

-

Daňová politika

zdroj: autorka z programu Úsvitu přímé demokracie (Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury 2014) Hnutí Úsvit nenaplňuje předpoklad teorie voleb druhého řádu ani v otázce úrovně vládnutí, ve které strana představuje své priority, kdy hnutí by mělo dle teorie preferovat ve svých vyjádřeních národní úrovně vládnutí. Politická sdělení strany učiněná v kontextu národní úrovně vládnutí hrají marginální roli a nedostávají příliš prostoru.

58

Tabulka č. 33: Výsledky analýzy volebního programu Úsvit přímé demokracie – témata prvořadé arény TÉMA Sociální spravedlnost Imigrace

POČET JEDNOTEK

KONTEXT ZMÍNKY

TÉMA

+

-

3

1

2

Daňová politika

2

1

1

1

1

-

1

1

-

1

1

-

1

1

-

POČET JEDNOTEK

KONTEXT ZMÍNKY +

-

1

1

-

Politická korupce

1

-

1

Ekonomické cíle

1

1

-

1

1

-

1

1

-

Sociální skupiny – Zemědělci a farmáři Znevýhodněné menšinové skupiny-


Handicapovaní Neekonomické demografické

Pracovní skupiny

skupiny – Staří lidé Exekutiva a administrativa

zdroj: autorka z programu Úsvitu přímé demokracie (Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury 2014) Ani témata voleb prvního řádu, která hnutí „přenáší“ na nadnárodní úroveň neprezentuje v národní úrovni vládnutí, naopak i úroveň vládnutí přenáší na evropskou úroveň či se k úrovni vládnutí blíže nevyjadřuje. Ani v případě témat arény voleb prvního řádu tedy Úsvit nepotvrzuje závěry teorie voleb druhého řádu a chová se odlišně od teorie. Kontext politických vyjádření hnutí k tématům arény voleb je pak převážně pozitivní.

6.7 Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová KDU-ČSL postavila svůj program pro volby do EP na svých konzervativních hodnotách a cílech směřujících k posílení ekonomiky (Křesťanská a demokratická unieČeskoslovenská strana lidová 2014).

59

Tabulka č. 34: Výsledky analýzy volebního programu KDU-ČSL - témata POČET

VÝSKYT

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

JEDNOTEK

V%

4

2,53 %

3

1,90 %

1

0,63 %


1

0,63 %

1

0,63 %

Welfare State

5

3,16 %

1

0,63 %

4

2,53 %

Vojenství

2

1,27 %

Péče o děti

4

2,53 %

Evropa, ES/ES

14

8,86 %

Pracovní programy

1

0,63 %

Svoboda

6

3,80 %

Vzdělávání

7

4,43 %

Lidská práva

5

3,16 %

Tradiční morálka

3

1,90 %

Demokracie

1

0,63 %

Právo a pořádek

5

3,16 %

3

1,90 %

Boj proti terorismu

3

1,90 %

Politická korupce

4

2,53 %

Sociální harmonie

1

0,63 %

Kompetence EP

8

5,06 %

Imigrace

3

1,90 %

2

1,27 %

Pracovní skupiny

4

2,53 %

1

0,63 %

Zemědělci a farmáři

4

2,53 %

3

1,90 %

1

0,63 %

2

1,27 %

2

1,27 %

3

1,90 %


TÉMA Ochrana životního prostředí



Členství Turecka v EU Svobodné podnikání Hospodářské plánování Strukturální fondy ES/EU



Znevýhodněné 2

1,27 %

menšinové skupiny Handicapovaní Neekonomické

7

4,43 %

demografické skupiny – Ženy Neekonomické

2

1,27 %

demografické skupiny – Staří lidé Neekonomické

Ekonomické cíle

17

10,76 %


Jednotný trh Evropská měnová unie

10

6,33 %

8

5,06 %

Daňová politika

60

zdroj: autorka z programu KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 2014) Zásadní témata voleb prvního řádu v programu KDU-ČSL pro volby do EP převažují ostatní z hlediska programové skladby. V tomto ohledu lze konstatovat důležitost této problematiky a potvrzení předpokladu teorie voleb druhého řádu o nastolování domácí volební agendy na úroveň evropských voleb. V počtu jednotek však „vítězí“ ostatní problematika a témata prvořadých voleb zastupují jen třetinu z celkového počtu jednotek obsahové analýzy. Tabulka č. 35: Výsledky analýzy volebního programu KDU-ČSL – úroveň vládnutí ÚROVEŇ

ÚROVEŇ

VLÁDNUTÍ

TÉMA

VLÁDNUTÍ

TÉMA

1

2

3

4

1

2

3

4

-

3

1

-

1

2

-

-

-

1

-

-


1

-

-

-

-

1

-

-

Welfare State

-

3

-

2

-

1

-

-

-

4

-

-

Vojenství

-

2

-

-

Péče o děti

-

4

-

-

Evropa, ES/ES

8

5

-

-

Pracovní programy

-

1

-

-

Svoboda

1

4

-

1

Vzdělávání

1

4

-

2

Lidská práva

-

5

-

-

Tradiční morálka

-

3

-

-

Demokracie

1

-

-

-

Právo a pořádek

-

5

-

-

1

2

-

-

Boj proti terorismu

-

3

-

-

Politická korupce

-

4

-

-

Sociální harmonie

-

1

-

-

Kompetence EP

5

3

-

-

Imigrace

-

3

-

-

-

2

-

-

Pracovní skupiny

-

4

-

-

1

-

-

-


4

-

-

-

Zvláštní zahraniční vztahy




Členství Turecka v EU Svobodné podnikání


61

Hospodářské plánování Strukturální fondy ES/EU

Znevýhodněné 2

-

-

-

menšinové skupiny -

-

3

-

-

-

1

-

-

-

2

-

-

-

2

-

-

-

3

-

-

Handicapovaní Neekonomické 3

4

-

-

demografické skupiny – Ženy


Neekonomické -

-

-

2

demografické skupiny – Staří lidé Neekonomické

Ekonomické cíle

3

12

-

2


Jednotný trh Evropská měnová unie

-

10

-

-

1

7

-

-

Daňová politika

zdroj: autorka z programu KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 2014) Volební program KDU-ČSL nenaplňuje tvrzení teorie voleb druhého řádu a strana ve svých prohlášeních nepreferuje řešení na národní úrovni vládnutí a naopak ve svém vyjadřování výrazně upřednostňuje evropskou rovinu vládnutí. V národní rovině vládnutí strana představuje především otázky zemědělství a podobně jako předchozí strany některá z témat „evropských“.

Tabulka č. 36: Výsledky analýzy volebního programu KDU-ČSL – témata prvořadé arény TÉMA

POČET JEDNOTEK

KONTEXT ZMÍNKY +

-

1

1

-

Welfare State

5

5

-

Péče o děti

4

4

-

Sociální harmonie

1

1

-

Imigrace

3

3

-


TÉMA

POČET JEDNOTEK

KONTEXT ZMÍNKY +

-

3

2

1

3

2

1

4

4

-

Politická korupce

4

3

1


1

1

-

Daňová politika Ochrana životního prostředí Zdravotní péče a pečovatelská služba

62

Znevýhodněné menšinové skupiny

3

3

-

2

1

1

1

1

-

2

2

-

2

2

-

Ekonomické cíle

17

17

-

2

2

-

Pracovní programy

1

1

-

3

3

-

Pracovní skupiny

4

4

-

7

7

-

- Handicapovaní Neekonomické demografické

Hospodářské

skupiny – Ženy

plánování


Neekonomické demografické skupiny – Staří lidé Neekonomické demografické skupiny – Mladí lidé Exekutiva a administrativa Vzdělávání

zdroj: autorka z programu KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 2014) Také v případě domácích témat vyjadřuje KDU-ČSL své cíle především s důrazem na řešení v rámci EU. I KDU-ČSL má tendenci určitá z témat zabývajících se fungováním EU domestikovat a hovořit o nich z hlediska národní úrovně vládnutí. Kontextu vyjadřování KDU-ČSL k programové agendě arény voleb druhého řádu je výrazně pozitivní.

6.8 Strana zelených Program Strany zelených prezentovaný pod heslem „Česko dopředu“ se nese v duchu její silně ekologicky a také sociálně zaměřené politiky (Strana zelených 2014).

Tabulka č. 37: Výsledky analýzy volebního programu Strana zelených - témata TÉMA Zvláštní zahraniční vztahy Zvláštní zahraniční vztahy s USA

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

6

1,89 %

4

1,26 %

TÉMA Pracovní migrace: pozitivní Jednotný trh

63

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

1

0,32 %

12

3,79 %

Vojenství

13

4,10 %

Mír

2

0,63 %

Evropa, ES/EU

16

5,05 %

Financování ES/EU

7

2,21 %

Svoboda

3

0,95 %

Lidská práva

9

2,84 %

Demokracie

12

Evropská měnová

8

2,52 %

67

21,14 %

Kultura

6

1,89 %

Welfare State

4

1,26 %

4

1,26 %

Péče o děti

7

2,21 %

3,79 %

Pracovní programy

2

0,63 %

6

1,89 %

Vzdělávání

17

5,36 %

Politická korupce

4

1,26 %

Sociální harmonie

3

0,95 %

Politická autorita

4

1,26 %

Imigrace

6

1,89 %

Kompetence EP

6

1,89 %

Pracovní skupiny

8

Kompetence EK

4

1,26 %


1

0,32 %

2

0,63 %

13

4,10 %

2

0,63 %

10

3,15 %


unie Ochrana životního prostředí


Neekonomické Rozšiřování ES/EU

1

0,32 %

demografické skupiny


Neekonomické 4

1,26 %

demografické skupiny - Ženy


Neekonomické 23

7,26 %


11

3,47 %

9

2,84 %

Daňová politika

zdroj: autorka z programu Strany zelených (Strana zelených 2014) Strana zelených podobně jako ostatní zkoumané strany „přenáší“ témata důležitá pro volby prvořadé arény i do voleb arény voleb řádu druhého. Strana se v celkovém počtu jednotek vyjadřuje k „domácí“ programové agendě zhruba ve dvou třetinách obsahu a zároveň převažuje i v rámci tematické skladby programu Strany zelených. Strana zelených tak ve svém programu pro volby do EP jednoznačně potvrzuje závěry konceptu voleb druhého řádu o vysoké relevanci témat arény voleb prvního řádu.

64

Tabulka č. 38: Výsledky analýzy volebního programu Strany zelených – úroveň vládnutí ÚROVEŇ

ÚROVEŇ

VLÁDNUTÍ

TÉMA

VLÁDNUTÍ

TÉMA

1

2

3

4

1

2

3

4

-

6

-

-

-

1

-

-

-

4

-

-

2

3

-

7

Vojenství

2

10

1

-

4

4

-

-

Mír

-

2

-

-

6

37

3

21

Evropa, ES/EU

3

13

-

-

Kultura

3

2

-

1

Financování ES/EU

-

7

-

-

Welfare State

1

2

-

1

Svoboda

-

-

-

3

-

1

-

3

Lidská práva

-

7

-

2

Péče o děti

2

4

-

1

Demokracie

-

12

-

-

Pracovní programy

-

1

-

1

-

6

-

-

Vzdělávání

2

14

1

-

Politická korupce

-

3

-

1

Sociální harmonie

-

1

-

2

Politická autorita

2

2

-

-

Imigrace

-

6

-

-

Kompetence EP

-

6

-

-

Pracovní skupiny

-

7

-

1

Kompetence EK

-

4

-

-


-

-

-

1

1

1

-

-

-

6

-

7

-

2

-

-

2

5

-

3

Zvláštní zahraniční vztahy Zvláštní zahraniční vztahy s USA


Pracovní migrace: pozitivní Jednotný trh Evropská měnová unie Ochrana životního prostředí


Neekonomické Rozšiřování ES/EU

-

1

-

-

demografické skupiny



Neekonomické -

1

-

3

demografické skupiny - Ženy Neekonomické

-

9

1

13


-

5

-

6

-

4

-

5

Daňová politika

zdroj: autorka z programu Strany zelených (Strana zelených 2014)

65

Strana zelených své programové priority prezentuje především z hlediska evropské roviny vládnutí. Národní úroveň vládnutí v programu hraje pouze malou roli a strana tedy v tomto ohledu nenaplňuje očekávání a její program neodpovídá předpokladu konceptu voleb druhého řádu o preferování národní úrovně vládnutí v programatice voleb arény voleb druhého řádu, a to ani v případě témat prvořadé arény.

6.9 Česká strana pirátská Pirátská strana „vyrazila“ do boje o místa v EP se společným programem pirátských stran, který se zaměřuje především na posílení občanských práv a svobod a šíření informačních technologií (Česká strana pirátská 2014). Tabulka č. 39: Výsledky analýzy volebního programu Pirátů - témata TÉMA Zvláštní zahraniční vztahy

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

TÉMA

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

2

1,18 %

4

2,37 %

Komplexnost 2

1,18 %

politického systému ES/EU

Evropa, ES/EU

Technologie a

14

8,28 %

12

7,10 %

Ekonomické cíle

11

6,51 %

Svoboda

4

2,37 %

Jednotný trh

20

11,83 %

Lidská práva

20

11,83 %

Kultura

16

9,47 %

Demokracie

7

4,14 %


1

0,59 %

12

7,10 %

Vzdělávání

15

8,88 %

Politická korupce

2

1,18 %

Právo a pořádek

22

13.02 %

Kompetence EP

4

2,37 %

Imigrace

1

0,59 %



infrastruktura

zdroj: autorka z programu Pirátů (Česká strana pirátská 2014) Témata arény voleb prvního řádu Piráti ve svém volebním programu zohledňují, avšak netvoří většinu ani v počtu jednotek, ani v rámci jednotlivých témat. Ostatní programové okruhy tak témata prvořadé arény převyšují a volební program Pirátské strany z hlediska své skladby neodpovídá závěru konceptu voleb druhého řádu.

66

Tabulka č. 40: Výsledky analýzy volebního programu Pirátů – úroveň vládnutí ÚROVEŇ VLÁDNUTÍ

TÉMA 1 Zvláštní zahraniční vztahy

ÚROVEŇ

2

3

VLÁDNUTÍ

TÉMA 4

1

2

3

4

-

2

-

-

-

3

-

1

Komplexnost -

2

-

-

politického systému ES/EU

Evropa, ES/EU

Technologie a

2

10

-

2

-

3

-

9

Ekonomické cíle

-

7

-

4

Svoboda

-

2

-

2

Jednotný trh

-

5

-

15

Lidská práva

-

7

3

10

Kultura

1

3

-

12

Demokracie

1

4

-

2


-

-

-

1

-

3

-

9

Vzdělávání

-

3

-

12

Politická korupce

-

-

-

2

Právo a pořádek

2

10

-

10

Kompetence EP

-

4

-

-

Imigrace

-

1

-

-



infrastruktura

zdroj: autorka z programu Pirátů (Česká strana pirátská 2014) Pirátská strana ve svém programu pro volby do EP nepotvrzuje ani další závěr teorie voleb druhého řádu, podle něhož strany preferují národní úroveň vládnutí. Piráti své cíle představují prostřednictvím národní úrovně minimálně a naopak se nejčastěji vyjadřují prostřednictvím evropské úrovně, či vyjadřují své politické preference obecně, bez specifikování úrovně vládnutí. Piráti nepreferují řešení na národní úrovni vládnutí ani u témat důležitých pro arénu voleb prvního řádu a ani v tomto ohledu tedy nepotvrzují předpoklad konceptu voleb druhého řádu.

6.10 Strana svobodných občanů Strana svobodných občanů se ve svém volebním programu pro volby do EP „řídí“ heslem „EU má alternativu“ a ve svém programu tedy strana představuje alternativy současného fungování Unie ze svého pohledu (Strana svobodných občanů 2014).

67

Tabulka č. 41: Výsledky analýzy volebního programu Svobodných - témata POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

Mír

1

1,43 %

Evropa, ES/EU

21

30 %

Financování ES/EU

5

7,14 %

Svoboda

3

4,29 %

Lidská práva

1

1,43 %

Demokracie

1

TÉMA

Exekutiva a administrativa Politická autorita

POČET

VÝSKYT

JEDNOTEK

V%

6

8,57 %

Ekonomické cíle

3

4,29 %

Jednotný trh

7

10 %

5

7,14 %

Integrace EU

2

2,86 %

1,43 %

Pracovní skupiny

1

1,43 %

1

1,43 %


2

2,86 %

7

10 %

Daňová politika

4

5,71 %

TÉMA Strukturální fondy ES/EU


zdroj: autorka z programu Svobodných (Strana svobodných občanů 2014) Svobodní se ve svém programu na poměrně úzce vymezeném prostoru vyjadřují především k tématům úzce spojeným s EU a jejím fungováním. Programové okruhy důležité pro arénu voleb prvního řádu tak zůstávají v programu Svobodných v pozadí a hrají marginální roli, a to jak do počtu témat, tak i do počtu jednotek. SSO tedy z pohledu tematiky programu neodpovídá závěrům teorie voleb druhého řádu a závěr pro Svobodné v případě první vedlejší výzkumné otázky je negativní.

Tabulka č. 42: Výsledky analýzy volebního programu Svobodných – úroveň vládnutí ÚROVEŇ

ÚROVEŇ

VLÁDNUTÍ

TÉMA 1

2

3

4

-

1

-

-

11

6

-

-

1

4

-

-

Svoboda

3

-

-

-

Lidská práva

1

-

-

-

Demokracie

1

-

-

-

Mír Evropa, ES/EU Financování ES/EU

VLÁDNUTÍ

TÉMA 1

2

3

4

1

5

-

-

Ekonomické cíle

1

1

-

1

Jednotný trh

3

3

1

-

3

2

-

-

Integrace EU

2

-

-

-

Pracovní skupiny

1

-

-

-



68

Exekutiva a administrativa Politická autorita

-

1

-

-


-

2

-

-

3

4

-

-

Daňová politika

2

1

-

1

zdroj: autorka z programu Svobodných (Strana svobodných občanů 2014) SSO ve svém programu pro volby do EP představují nejvíce priorit své politiky prostřednictvím národní úrovně vládnutí. V otázce úrovně vládnutí tak strana jednoznačně naplňuje předpoklad konceptu voleb druhého řádu, že národní úroveň vládnutí hraje v těchto volbách zásadní roli a strany mají tendenci preferovat řešení na národní úrovni vládnutí. V případě témat prvořadé arény však mírně převažují politická vyjádření strany učiněná v rámci evropské roviny vládnutí.

69

7. Komparace 7.1 Tematika programů Tabulka č. 43: Závěrečné srovnání výsledků obsahové analýzy – tematika programů TÉMATA VOLEB PRVNÍHO ŘÁDU

POLITICKÁ

OSTATNÍ TÉMATA PROGRAMU

POČET

JEDNOTKY V

POČET

JEDNOTKY V

TÉMAT

PROCENTECH

TÉMAT

PROCENTECH

ČSSD

16

58,33 %

5

41,67 %

ANO 2011

14

35,71 %

19

64,29 %

KSČM

19

50 %

22

50 %

TOP 09

20

40,28 %

27

59,72 %

ODS

9

39,56 %

7

60,44 %

Úsvit

11

35 %

9

65 %

KDU-ČSL

22

48,73 %

17

51,27 %

Strana zelených

21

64,35 %

16

35,65 %

Piráti

7

27,22 %

11

72,78 %

SSO

6

25,71 %

10

74,29 %

145

44,79 %

143

55,21 %

STRANA

CELKOVÝ POMĚR

zdroj: autorka z výsledků obsahových analýz V případě tematického složení volebních programů relevantních politických stran se výsledky liší a lze je rozdělit do tří skupin. První skupinou jsou strany, které jednají naprosto ve shodě se zákonitostmi konceptu voleb druhého řádu a v jejichž programech témata důležitá pro arénu voleb prvního řádu dominují, a to jak v tematickém složení programů, tak i v počtu jednotek. Mezi zkoumanými stranami dosáhly tohoto výsledku pouze ČSSD a Strana zelených, které relevanci „domácích“ témat potvrdily v obou zkoumaných položkách. U této skupiny politických stran je odpověď na první výzkumnou otázku jednoznačná a nelze pochybovat o tom, že obě strany upřednostňovaly ve svých volebních programech témata zásadní pro prvořadou volební arénu. Druhou skupinu tvoří politické strany, jejichž výsledky potvrzují vysokou relevanci domácí volební arény pouze v jedné ze zkoumaných jednotek. U těchto stran buď převažují témata prvořadé arény v tematickém složení anebo v počtu jednotek obsahové analýzy. Stranami s těmito výsledky jsou ODS, Úsvit přímé demokracie, KDU-ČSL a KSČM, u které 70

jsou výsledky v případě jednotek rovnocenné. Jaká je tedy odpověď na první z vedlejších výzkumných otázek u těchto stran? Dané strany potvrzují, že témata arény voleb prvního řádu hrají v případě programů pro volby druhého řádu důležitou roli a jsou „přenášena“ do druhořadé arény, avšak v programech nehrají zcela dominantní roli a odpověď na první vedlejší výzkumnou otázku, tak jak je položena, tedy nemůže být souhlasná. Do třetí a poslední skupiny patří strany, u kterých výsledky nepotvrzují v případě tematiky závěry konceptu voleb druhého řádu a témata prvořadé volební arény v jejich programech pro volby do EP nedominují. Mezi strany, u kterých je odpověď na první vedlejší výzkumnou otázku záporná, patří ANO, TOP 09, Piráti a Svobodní. V případě souhrnných výsledků je reflektována důležitost programové agendy prvořadé arény především v rámci tematického složení programů, kdy je jejich výskyt vyšší než výskyt ostatních problematiky. Dalším faktem je, že u všech programů se témata prvořadé arény objevila a v mnohých případech dokonce všechna. Pokud jde o poměr jednotek, ostatním tématům v tomto ohledu přece jen strany ve svých prohlášeních „věnují“ více prostoru a v tomto případě tedy témata voleb prvního řádu nedominují.

7.2 Úroveň vládnutí Tabulka č. 44: Závěrečné srovnání výsledků obsahové analýzy – úroveň vládnutí ÚROVEŇ VLÁDNUTÍ V PROCENTECH

POLITICKÁ NÁRODNÍ

EVROPSKÁ

GLOBÁLNÍ

NESPECIFIKOVANÁ

ČSSD

29,17 %

68,06 %

0

2,78 %

ANO 2011

30,45 %

63,91 %

4,14 %

1,50 %

KSČM

5,77 %

62,98 %

8,65 %

22,60 %

TOP 09

25,35 %

55,90 %

4,86 %

13,89 %

ODS

29,67 %

58,24 %

0

12,09 %

Úsvit

12,50 %

60 %

0

27,50 %

KDU-ČSL

20,89 %

72,15 %

0,63 %

6,33 %

Strana zelených

9,46 %

62,78 %

1,89 %

25,87 %

Piráti

3,55 %

40,83 %

1,78 %

53,85 %

SSO

47,14 %

42,86 %

1,43 %

8,57 %

312

973

54

299

STRANA

CELKEM

zdroj: autorka z výsledků obsahových analýz Výsledky v otázce roviny vládnutí, ve které strany představují politické argumenty svých volebních programů, lze sledovat z několika úhlů. 71

Prvním z nich je role, kterou hraje národní rovina vládnutí v programech stran v rámci celého programu. Z výsledků obsahových analýz jednotlivých stran je patrné, že národní úroveň ve svých cílech preferovali nad evropskou úrovní vládnutí pouze Svobodní. Ostatní strany pak s výjimkou Pirátů, své programové cíle prezentovaly nejčastěji v rámci evropské roviny. Evropská rovina je také dominantní v rámci celkového počtu jednotek, kde jednoznačně „vítězí“. V tomto ohledu je tedy odpověď na druhou vedlejší výzkumnou otázku záporná a české politické strany ve svých volebních programech pro volby do EP z komplexního pohledu národní úroveň nepreferují před rovinou evropskou. Úroveň vládnutí je pak možné také sledovat v rámci témat arény voleb prvního řádu. Třetí vedlejší výzkumná otázka se tázala právě na to, zda strany kromě toho, že v jejich programech hrají důležitou roli „domácí“ témata, představují voličům politické priority v těchto tématech také z národního pohledu čili v kontextu národní úrovně vládnutí. Z výsledků však vyplývá, že strany témata prvořadé arény primárně v národní rovině vládnutí nediskutují. Ani u jedné ze zkoumaných politických stran nepřevažuje v tématech prvořadé arény vyjadřování cílů v národní rovině vládnutí a naopak všechny strany je „přenášejí“ na evropskou úroveň vládnutí. Tabulka č. 46: Závěrečné srovnání výsledků obsahové analýzy – úroveň vládnutí u „evropských“ témat ÚROVEŇ

POLITICKÉ STRANY

VLÁDNUTÍ U VYBRANÝCH

ČSSD

ANO 2011

TOP 09

ODS

KDU-ČSL

SSO

Národní rovina

43,75%

45,65 %

53,33 %

53,85 %

61,54 %

64,71 %

Evropská rovina

56,25 %

32,61 %

46,67 %

46,15 %

38,46 %

35,29 %

Globální rovina

0

19,57 %

0

0

0

0

Nespecifikovaná

0

2,17 %

0

0

0

0

Národní rovina

40 %

31,82 %

57,14 %

0

62,50 %

-

Evropská rovina

60 %

63,64 %

42,86 %

100 %

37,50 %

-

Globální rovina

0

0

0

0

0

-

Nespecifikovaná

0

4,55 %

0

0

0

-

66,67 %

75 %

0

-

-

TÉMAT (V PROCENTECH) Evropa, ES/EU

Kompetence EP

Kompetence EK Národní rovina

72

Evropská rovina

33,33 %

25 %

100 %

-

-

Globální rovina

0

0

0

-

-

Nespecifikovaná

0

0

0

-

-

Národní rovina

-

100 %

75 %

60 %

42,86 %

16,67 %

Evropská rovina

-

0

25 %

40 %

57,14 %

83,33 %

Globální rovina

-

0

0

0

0

0

Nespecifikovaná

-

0

0

0

0

0

Národní rovina

0

55,56 %

11,11 %

0

0

42,86 %

Evropská rovina

100 %

44,44 %

88,89 %

100 %

100 %

42,86 %

Globální rovina

0

0

0

0

0

14,29 %

Nespecifikovaná

0

0

0

0

0

0

Národní rovina

-

29,03 %

43,48 %

62,50 %

12,50 %

60 %

Evropská rovina

-

70,97 %

39,13 %

37,50 %

87,50 %

40 %

Globální rovina

-

0

0

0

0

0

Nespecifikovaná

-

0

17,39 %

0

0

0

Strukturální fondy

Jednotný trh


zdroj: autorka z výsledků obsahových analýz Poslední možností, jak analyzovat výsledky přítomnosti jednotlivých úrovní vládnutí v euromanifestech, je zaměřit se na „evropská“ témata. Tato část analýzy vyplývá z výsledků jednotlivých obsahových analýz, které ukázaly u některých politických stran tendenci tato témata diskutovat z pohledu národní úrovně vládnutí, což odpovídá tezi konceptu voleb druhého řádu, podle níž se strany snaží „evropská“ témata domestikovat. Nejčastěji se zkoumané politické strany stavěly z domácí pozice k tématu zabývajícímu se Evropou a EU obecně, avšak i záležitosti EMÚ byly několika stranami diskutovány v národní rovině vládnutí, a to především díky problematice přijetí eura Českou republikou. V případě „evropských“ témat zkoumaných programů lze tedy konstatovat, že u některých stran je preferována národní úroveň vládnutí a tyto výsledky potvrzují závěry teorie voleb druhého řádu o snaze politických stran témata druhořadé volební arény představovat především z národního pohledu.

73

7.3 Vztah vlády a opozice v tématech arény voleb prvního řádu Tabulka č. 47: Závěrečné srovnání výsledků vládních stran v tématech arény voleb prvního řádu ČSSD

ANO 2011

KDU-ČSL

„DOMÁCÍ“

Úroveň

Kontext

Úroveň

Kontext

Úroveň

Kontext

TÉMATA

vládnutí

zmínky

vládnutí

zmínky

vládnutí

zmínky

1

2

3

4

+

-

1

2

3

4

+

-

1

2

3

4

+

-

Sociální harmonie

0

1

0

0

0

1

-

-

-

-

-

-

0

1

0

0

1

0


0

2

0

1

1

2

0

1

0

0

1

0

1

0

0

0

1

0

Welfare State

0

3

0

1

4

0

0

4

0

0

3

1

0

3

0

2

5

0

Penze

1

1

0

0

1

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Péče o děti

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

4

0

0

4

0

Imigrace

-

-

-

-

-

-

1

6

0

0

7

0

0

3

0

0

3

0

-

-

-

-

-

-

0

5

0

0

5

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

3

0

0

3

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

1

0

0

1

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

2

0

0

2

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

2

0

0

2

0


4

0

0

0

0

4

1

6

0

0

6

1

1

2

0

0

3

0

Vzdělávání

1

0

0

0

0

1

0

7

0

0

7

0

1

4

0

2

7

0

Daňová politika

0

3

0

0

2

1

-

-

-

-

-

-

0

3

0

0

2

1


0

1

0

0

1

0

2

14

1

0

9

8

1

2

0

0

2

1

1

1

0

0

1

1

-

-

-

-

-

-

0

4

0

0

4

0

Politická korupce

0

1

0

0

0

1

1

0

0

0

0

1

0

4

0

0

3

1

Politická autorita

2

2

0

0

4

0

13

3

0

1

15

2

-

-

-

-

-

-


-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

0

0

0

1

0

Hospodářské plánování

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

0

0

0

1

1

Produktivita

-

-

-

-

-

-

0

2

0

0

1

1

-

-

-

-

-

-


0

1

0

0

1

0

0

3

0

0

3

0

0

0

0

2

2

0

Ekonomické cíle

0

5

0

0

3

2

2

16

0

0

16

2

3

12

0

2

17

0

Pobídky

0

1

0

0

0

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Pracovní programy

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

1

0

0

1

0

Pracovní skupiny

1

6

0

0

2

5

0

2

0

0

2

0

0

4

0

0

4

0


0

2

0

0

2

0

1

3

0

0

3

1

-

-

-

-

-

-

Sociální skupiny – Imigranti a cizinci Znevýhodněné menšinové skupiny - Handicapovaní Neekonomické demografické skupiny – Ženy Neekonomické demografické skupiny – Staří lidé Neekonomické demografické skupiny – Mladí lidé


zdroj: autorka z výsledků obsahových analýz

74

Poslední část analýzy sledovala vztah vládních a opozičních stran v rámci programů pro volby do EP z pohledu konceptu voleb druhého řádu. Podle konceptu by měly strany vykazovat odlišné chování a určitým způsobem se proti sobě tedy vymezovat. Výsledky analýzy programů vládních stran ukazují, že co se týká tematické skladby, v programech všech vládních stran hrály důležitou roli ekonomická problematika, politika zaměstnanosti, exekutiva a administrativa a některé z otázek sociální politiky. K tématům prvořadé arény se tyto strany vyjadřují shodně především v rámci evropské roviny vládnutí. Z hlediska kontextu lze pozorovat odlišný postoj ČSSD, která prezentuje své cíle v tématech prvořadé arény značně kriticky a ANO s KDU-ČSL, které „domácí“ témata představují především v pozitivním kontextu. Umírněnější chování ANO a KDU-ČSL tak „zapadá“ do závěrů propojení konceptu voleb druhého řádu a volebního cyklu, dle kterého mají vládní strany ve „fázi líbánek“ velkou šanci na vítězství a nemusejí se tudíž tolik snažit zaujmout voliče či se je dokonce snaží „neprovokovat“. Tabulka č. 48: Závěrečné srovnání výsledků opozičních stran v tématech arény voleb prvního řádu KSČM

TOP 09

Úsvit

ODS

„DOMÁCÍ“

Úroveň

Kontext

Úroveň

Kontext

Úroveň

Kontext

Úroveň

Kontext

TÉMATA

vládnutí

zmínky

vládnutí

zmínky

vládnutí

zmínky

vládnutí

zmínky

1

2

3

4

+

-

1

2

3

4

+

-

1

2

3

4

+

-

1

2

3

4

+

-

0

5

0

1

4

2

1

0

0

2

3

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

9

1

1

10

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

1

0

2

1

2

Welfare State

0

3

0

3

6

0

1

1

0

0

1

1

0

0

0

3

3

0

-

-

-

-

-

-

Penze

0

0

0

2

2

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Imigrace

0

6

0

0

6

0

1

5

1

0

6

1

0

5

0

0

1

4

0

1

0

1

1

1

0

4

0

0

3

1

0

0

0

2

0

2

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

2

0

0

4

0

-

-

-

-

-

-

1

0

0

0

1

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

0

0

1

1

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

0

0

1

1

0

Sociální harmonie Sociální spravedlnost

Sociální skupiny – Imigranti a cizinci Sociální skupiny – Zemědělci a farmáři Neekonomické demografické skupiny – Handicapovaní Neekonomické demografické

75

skupiny – Staří lidé Neekonomické demografické

0

0

0

1

1

0

0

0

0

5

4

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

0

0

0

1

1

1

3

0

1

3

2

0

6

0

0

0

6

0

1

0

0

1

0

Vzdělávání

0

1

0

3

4

0

2

4

0

7

13

0

0

0

0

2

2

0

-

-

-

-

-

-

Daňová politika

0

7

0

0

5

2

4

5

0

0

8

1

1

2

0

1

2

2

0

1

0

0

1

0

1

3

1

10

15

0

6

10

0

5

19

2

1

1

0

1

1

2

-

-

-

-

-

-

0

3

4

0

1

0

0

0

1

0

0

0

0

4

4

0

-

-

-

-

-

-

skupiny – Mladí lidé Exekutiva a administrativa

Ochrana životního prostředí Zdravotní péče a pečovatelská

0

služba Politická

-

-

-

-

-

-

1

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

1

0

1

0

0

0

1

0

3

0

0

3

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

1

0

2

3

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

3

0

0

4

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

3

0

0

3

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

0

0

2

2

0

1

2

0

0

3

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Protekcionismus

-

-

-

-

-

-

2

4

0

0

2

4

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Ekonomické cíle

1

6

1

10

18

0

4

16

0

1

18

3

2

6

0

0

5

3

0

1

0

0

1

0

0

1

0

0

1

0

0

0

0

1

1

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

3

0

0

2

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

3

0

3

6

0

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

0

0

1

1

0

-

-

-

-

-

-

0

1

0

1

2

0

-

-

-

-

-

-

0

0

0

1

1

0

korupce Politická autorita Společné vlastnictví Svobodné podnikání Produktivita Technologie a infrastruktura

Pracovní programy Pracovní migrace Pracovní skupiny Vytváření pracovních míst

zdroj: autorka z výsledků obsahových analýz Společnými „domácími“ tématy v programech všech opozičních stran byly ekonomické cíle, daňová politika, problematika imigrace a exekutiva a administrativa. K tématům prvořadé arény se strany vyjadřují především v kontextu evropské úrovně, ale 76

například hnutí Úsvit u řady svých cílů blíže nespecifikuje úroveň vládnutí, ve které je chce prosazovat. S výjimkou ODS se všechny opoziční strany vyjadřují k tématům důležitým pro „domácí“ volební arénu převážně v pozitivním kontextu. ODS však kritiku u „domácí“ volební agendy vyjadřuje především v souvislosti s evropskou rovinou vládnutí a jde tedy jasně o kritiku evropské volební scény a ne vymezování se proti domácí politické scéně čili vládním stranám. Opoziční strany tedy z tohoto hlediska nenaplnily předpoklad konceptu voleb druhého řádu, dle kterého může opozice pojmout volby druhého řádu jako prostředí pro získání voličů, a to kritikou vlády a vymezováním se vůči ní. Z výsledků analýzy tedy pro vztah vlády a opozice nevyplývá, že by se strany proti sobě vymezovaly a že by jejich chování ve volebních programech bylo výrazně odlišné. S výjimkou ODS a ČSSD se vládní i opoziční strany vyjadřují k „domácím“ tématům v mírném duchu a pozitivním kontextu. Kritika ODS a ČSSD je pak v programech spojena především s evropskou úrovní vládnutí a jde tedy o vymezování se vůči EU. U opozičních stran tedy nejsou naplněny předpoklady teorie voleb druhého řádu a odpověď na čtvrtou vedlejší výzkumnou otázku je díky blízké pozici opozičních i vládních stran v tématech prvořadé arény negativní.

77

8. Závěr Tato diplomová práce si vytyčila za cíl zjistit postoje českých politických stran k volbám do Evropského parlamentu v roce 2014 z pohledu konceptu voleb druhého řádu, a to prostřednictvím analýzy volebních programů. Tento koncept je hojně ověřovaným fenoménem a české volby do EP byly z tohoto hlediska také několikrát zkoumány. Většina výzkumů však „dává přednost“ zkoumání především z pohledu voličů a politické strany jsou tak svým způsobem odsunuty z hlavního pole zájmu. I z tohoto důvodu se práce zaměřila právě na postoje českých politických stran, které prezentují ve svých volebních programech pro tyto volby. K nalezení odpovědi na hlavní výzkumnou otázku byly vytvořeny čtyři vedlejší výzkumné otázky, vycházející z poznatků teorie voleb druhého řádu, které představují „nahlížení“ jednotlivých stran na volby do EP z různých hledisek. První z vedlejších výzkumných otázek zkoumala tematiku jednotlivých volebních programů. Tematické složení pro kódování vycházelo z kódovacího schématu projektu Euromanifesto a pro vyhodnocení výsledků bylo zásadní určit „poměr“ a výskyt volební agendy důležité pro arénu voleb prvního řádu. Témata prvořadé arény byla vymezena v rámci obsahové analýzy v kapitole 5. Výsledky analýzy volebních programů pro EP potvrdily důležitost programové agendy „domácí" volební arény a všechny strany tato témata ve svých programech akcentovaly. Pozornost, kterou „domácím“ tématům věnovaly, se však u jednotlivých stran lišila. Zatímco některé strany tuto problematiku upřednostňovala z hlediska tematického složení i počtu argumentů tématu věnovaných, u jiných stran byla relevance volební agendy provořadé arény potvrzena jen v jednom ohledu. Další skupina stran pak témata arény voleb prvního řádu nepreferovala před ostatními, avšak i tyto strany se k „domácím“ tématům vyjadřují a „přenášejí“ je do arény voleb druhého řádu. Na úroveň vládnutí, ve které jsou programové priority stran v euromanifestech předkládány, se zaměřovala druhá vedlejší výzkumná otázka, která dle konceptu voleb druhého řádu předpokládala vysokou relevanci národní roviny vládnutí, a také třetí vedlejší výzkumná otázka, která tuto problematiku zkoumala v rámci témat zásadních pro prvořadou volební arénu. V obou případech výsledky obsahové analýzy předpoklady teorie voleb druhého řádu, s výjimkou Strany svobodných občanů, u které jako jediné národní rovina vládnutí v programových vyjádřeních dominovala, nepotvrdily. V problematice úrovně vládnutí přesto obsahová analýza přinesla zajímavé výsledky z hlediska témat soustředících se na EU a jí blízká témata, ve kterých více než polovina zkoumaných stran měla tendenci předkládat svá politická řešení z pozice národní úrovně vládnutí. V tomto ohledu tedy některé 78

politické strany potvrdily závěry konceptu o „přenášení“ témat evropských na domácí úroveň v rámci programové rétoriky. Poslední část výzkumu a také poslední vedlejší výzkumná otázka studovaly vztah české vlády a opozice z pohledu konceptu voleb druhého řádu, který předpokládal jejich odlišné chování a vymezené postoje. Pro stanovení tohoto vztahu je důležité znát postoje obou „táborů“. Vládní i opoziční strany se však chovají ve svých programech podobně, preferují i v tématech prvořadé arény především evropskou úroveň vládnutí a také své priority představují především v pozitivním kontextu. V případě vládních stran není zdrženlivé chování v rozporu s konceptem voleb druhého řádu, který ve „spolupráci“ s teorií volebního cyklu v daném případě nepředpokládá, že by se strany chtěly ve svém programu výrazně vymezovat a v očekávání vysokého volebního výsledku voliče nechtějí provokovat. Ostatně fakt, že volby do Evropského parlamentu se v roce 2014 konaly pouhých sedm měsíců po parlamentních volbách v ČR, mohl sehrát svou roli i v případě opozičních stran. Strany v takto krátkém rozestupu mezi volbami neměly jednak dostatek času na přípravu svých volebních programů a především se na politické scéně ještě nestačily zcela „stabilizovat“ vztahy a pozice jednotlivých stran. Absence snahy vládních a především opozičních stran vymezovat se proti sobě tak může plynout právě z termínu konání evropských voleb. Vybrané politické strany z hlediska volebních programů v řadě oblastí potvrdily zákonitosti konceptu voleb druhého řádu a volby do EP v roce 2014 se tedy v otázce programů dají označit za druhořadé. Výsledky v jednotlivých oblastech se však liší a tak zatímco z hlediska tematiky je jednoznačně potvrzena důležitost prvořadé arény pro vytváření programové agendy voleb druhého řádu, z hlediska úrovně vládnutí není výskyt národní úrovně vládnutí natolik výrazný. Přestože nebyla potvrzena vysoká relevance národní úrovně vládnutí v programech relevantních stran, v průběhu analýzy byl potvrzen závěr teorie voleb druhého řádu o domestikaci témat spjatých s EU. Samotnou kategorií je pak vztah vlády a opozice z hlediska konceptu voleb druhého řádu, který dle výsledků analýzy nebyl vyhrocený, a postoje většiny zkoumaných stran byly v tématech důležitých pro prvořadou volební arénu velmi podobné. Absenci vymezených postojů však můžeme také zdůvodnit, jak bylo již výše zmíněno, fází, ve které se volební cyklus při těchto volbách do EP nacházel. Brzké konání evropských voleb po volbách parlamentních však může hrát svou roli i v ostatních aspektech a při větším rozestupu mezi volbami by chování českých politických stran mohlo odpovídat zákonitostem konceptu voleb druhého řádu ještě výrazněji.

79

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Tematické oblasti a kategorie EMCS III Tabulka č. 2: Úrovně vládnutí EMCS III Tabulka č. 3: Zisk politických stran ve volbách do Poslanecké sněmovny České republiky v roce 2013 Tabulka č. 4: Kategorie kódování pro obsahovou analýzu volebních programů pro volby do PS Tabulka č. 5: Výsledky analýzy volebního programu ČSSD Tabulka č. 6: Výsledky analýzy volebního programu ANO 2011 Tabulka č. 7: Výsledky analýzy volebního programu KSČM Tabulka č. 8: Výsledky analýzy volebního programu TOP 09 Tabulka č. 9: Výsledky analýzy volebního programu ODS Tabulka č. 10: Výsledky analýzy volebního programu Úsvitu přímé demokracie Tabulka č. 11: Výsledky analýzy volebního programu KDU-ČSL Tabulka č. 12: Výsledky analýzy volebního programu Strany zelených Tabulka č. 13: Výsledky analýzy volebního programu Pirátů Tabulka č. 14: Výsledky analýzy volebního programu Svobodných Tabulka č. 15: Závěrečné výsledky analýzy volebních programů českých politických stran pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 Tabulka č. 16: Výsledky analýzy volebního programu ČSSD - témata Tabulka č. 17: Výsledky analýzy volebního programu ČSSD – úroveň vládnutí Tabulka č. 18: Výsledky analýzy volebního programu ČSSD – témata prvořadé arény Tabulka č. 19: Výsledky analýzy volebního programu ANO 2011 - témata Tabulka č. 20: Výsledky analýzy volebního programu ANO 2011 – úroveň vládnutí Tabulka č. 21: Výsledky analýzy volebního programu ANO 2011 – témata prvořadé arény Tabulka č. 22: Výsledky analýzy volebního programu KSČM - témata Tabulka č. 23: Výsledky analýzy volebního programu KSČM – úroveň vládnutí Tabulka č. 24: Výsledky analýzy volebního programu KSČM – témata prvořadé arény Tabulka č. 25: Výsledky analýzy volebního programu TOP 09 - témata Tabulka č. 26: Výsledky analýzy volebního programu TOP 09 – úroveň vládnutí Tabulka č. 27: Výsledky analýzy volebního programu TOP 09 – témata prvořadé arény Tabulka č. 28: Výsledky analýzy volebního programu ODS - témata Tabulka č. 29: Výsledky analýzy volebního programu ODS – úroveň vládnutí 80

Tabulka č. 30: Výsledky analýzy volebního programu ODS – témata prvořadé arény Tabulka č. 31: Výsledky analýzy volebního programu Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury - témata Tabulka č. 32: Výsledky analýzy volebního programu Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury – úroveň vládnutí Tabulka č. 33: Výsledky analýzy volebního programu Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury – témata prvořadé arény Tabulka č. 34: Výsledky analýzy volebního programu KDU-ČSL - témata Tabulka č. 35: Výsledky analýzy volebního programu KDU-ČSL – úroveň vládnutí Tabulka č. 36: Výsledky analýzy volebního programu KDU-ČSL – témata prvořadé arény Tabulka č. 37: Výsledky analýzy volebního programu Strany zelených - témata Tabulka č. 38: Výsledky analýzy volebního programu Strany zelených – úroveň vládnutí Tabulka č. 39: Výsledky analýzy volebního programu Pirátů – témata Tabulka č. 40: Výsledky analýzy volebního programu Pirátů – úroveň vládnutí Tabulka č. 41: Výsledky analýzy volebního programu Svobodných – témata Tabulka č. 42: Výsledky analýzy volebního programu Svobodných – úroveň vládnutí Tabulka č. 43: Závěrečné srovnání výsledků obsahové analýzy – tematika programů Tabulka č. 44: Závěrečné srovnání výsledků obsahové analýzy – úroveň vládnutí Tabulka č. 45: Závěrečné srovnání výsledků obsahové analýzy – úroveň vládnutí u témat arény voleb druhého řádu Tabulka č. 46: Závěrečné srovnání výsledků obsahové analýzy – úroveň vládnutí u „evropských“ témat Tabulka č. 47: Závěrečné srovnání výsledků vládních stran v tématech arény voleb prvního řádu Tabulka č. 48: Závěrečné srovnání výsledků opozičních stran v tématech arény voleb prvního řádu

81

Literatura Primární zdroje:  ANO 2011. 2013a. „Priority.“ Dostupné z: http://www.anobudelip.cz/cs/o-nas/program/  ANO 2011. 2013b. „Resortní program.“ Dostupné z: http://www.anobudelip.cz/cs/o-nas/program/resortni-program/  ANO 2011. 2013c. „Východiska.“ Dostupné z: http://www.anobudelip.cz/cs/o-nas/program/vychodiska/  ANO 2011. 2013d. „Zkrácený program.“ Dostupné z: http://www.anobudelip.cz/cs/o-nas/program/zkraceny-program/  ANO 2011. 2014. „Náš program pro volby do Evropského parlamentu. ANO v Evropě.“ Dostupné z: http://www.anobudelip.cz/cs/o-nas/program-do-eurovoleb/  Česká strana pirátská. 2013. „Volební program Pirátů pro volby do sněmovny 2013.“ Dostupné z: https://www.pirati.cz/volby2013/program?redirect=1  Česká strana pirátská. 2014. „Společný program Pirátských stran pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014.“ Dostupné z: https://www.pirati.cz/zo/spolecnyep2014  Česká strana sociálně demokratická. 2013. „Volební program ČSSD. Volby do Poslanecké sněmovny PČR 25. – 26. 10. 2013.“ Dostupné z: http://www.cssd.cz/data/files/volebni_program.pdf  Česká strana sociálně demokratická. 2014. „Programový manifest ČSSD pro volby do Evropského parlamentu 23.-24.5.2014.“ Dostupné z: http://www.cssd.cz/data/files/manifest.pdf  Komunistická strana Čech a Moravy. 2013. „Program pro budoucnost.“ Dostupné z: https://www.kscm.cz/politika-kscm/volebni-program  Komunistická strana Čech a Moravy. 2014. „Volební program KSČM pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014.“ Dostupné z: https://www.kscm.cz/volby-a-akce/evropsky-parlament2/program  Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová. 2013. „Volební program KDU-ČSL 2013-2017.“

82

Dostupné z: http://volby.kdu.cz/getmedia/0bb4631e-0fb2-478e-9d17eaa3ffd840df/KDU-CSL---Volebni-program-2013-2017.pdf.aspx  Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidové. 2014. „Program KDU-ČSL pro volby do Evropského parlamentu 23. a 24. května 2014.“ Dostupné z: http://volbydoep.cz/getmedia/b2402746-09d9-4fef-956faaff11b92712/Europrogram_KDU_2014.pdf.aspx  Listina základních práv Evropské unie. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:12010P/TXT&from=CS  Občanská demokratická strana. 2013. „Volební program.“ Dostupné z: http://www.ods.cz/docs/programy/volebni-program-2013.pdf  Občanská demokratická strana. 2014. „Volby do Evropského parlamentu 2014. Otáčíme EU správným směrem.“ Dostupné z: http://www.ods.cz/docs/programy/program-volbyEP2014.pdf  Strana svobodných občanů. 2013. „Politický program Strany svobodných občanů.“ Accessed October 25, 2015. Dostupné z: https://web.svobodni.cz/public/media/Archiv-dokumentu/Politickyprogram-1.pdf  Strana svobodných občanů. 2014. „Volební program Svobodných pro volby do Evropského parlamentu. „EU má alternativu“.“ Dostupné z: https://web.svobodni.cz/public/media/Archiv-dokumentu/VOLEBNIPRGRAM-DRAFT-1.pdf  Strana zelených. 2013. „Volební program Strany zelených. Volby do poslanecké sněmovny 2013.“ Dostupné z: http://www.zeleni.cz/wpcontent/uploads/2013/10/program_Strana_zelenych_2013.pdf  Strana zelených. 2014. „Program Strany zelených pro volby do Evropského parlamentu 2014.“ Dostupné z: http://www.zeleni.cz/wp-content/uploads/2014/03/PROGRAM-SZfinal1.pdf  TOP 09. 2013. „Volby 2013 do Poslanecké sněmovny. Volební program.“

83

Dostupné z: http://www.top09.cz/files/soubory/volebni-program-2013-do-poslaneckesnemovny_894.pdf  TOP 09. 2014. „Volby 2014 do Evropského parlamentu. Volební program.“ Dostupné z: http://www.top09.cz/files/soubory/volebni-program-do-evropskehoparlamentu-2014_1043.pdf  Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. 2013. „Program hnutí.“ Dostupné z: http://www.usvitnarodnikoalice.cz/program-hnuti/  Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. 2014. „Eurovolby.“ Dostupné z: http://www.usvitnarodnikoalice.cz/euro-volby/  zákon č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=43269&fulltext=volby~20do~ 20Parlamentu~20~C4~8Cesk~C3~A9~20republiky&rpp=15#local-content

Sekundární zdroje:  Auers, Daunis. 2005. „ European elections in eight new EU member states.“ Electoral studies 24 (4): 741-784.  Cabada, Ladislav, Hloušek, Vít et al. 2009. EUROVOLBY 2009: Prostor pro evropeizaci politických stran ve středovýchodní Evropě? Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.  Cabada, Ladislav. 2010. Volby do Evropského parlamentu jako volby druhého řádu: reflexe voleb v nových členských zemích EU ze středovýchodní Evropy. Praha: Oeconomica.  Dočkal, Vít, Kaniok, Petr a Závěšický, Jan. 2007. Evropský parlament. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav.  European Election Studies. 2009. European Parliament Election Study 2009, Manifesto Study Data, Advance Release (user beware/ pre-release B), 22/07/2010, (www.piredeu.eu)  European Election Studies. 2015a. „EES 2014 Study.“ Dostupné z: http://eeshomepage.net/ees-2014-study/  European Election Studies. 2015b. „Euromanifesto Project.“ 84

Dostupné z: http://eeshomepage.net/euromanifesto-study/  European Election Studies. 2015c. „Home.“ Dostupné z: http://eeshomepage.net/home/  Fiala, Petr a Pitrová, Markéta. 2009. Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.  Freire, André. 2003. „Second Order Elections in Democratic Portugal, 1975-2002.“ Working Papers, Instituto de Ciencia Sociais, Universidade de Lisboa. Dostupné z: http://www.ics.ul.pt/publicacoes/workingpapers/wp2003/wp3-2003.pdf  Harrison, Lisa. 2001. Political Research: An Introduction. London and New York: Routledge.  Hix, Simon a Marsh, Michael. 2007. „Punishment or Protest? Understanding European Parliament Elections.“ The Journal of Politics 2 (69): 495-510.  Hsieh, Hsiu-Fang a Shannon, Sarah E. 2005. „Three Approaches to Qualitative Content Analysis.“ Quatitative Health Research 15 (9): 1277-1288.  Irwin, Galen. 1995. „Second-order or Third-rate? Issues in the Campaign for the Elections for the European Parliament 1994.“ Electoral studies 14 (2): 183-199.  Jogheeová, Eva a Havlík, Vlastimil. 2010. „Volby do Evropského parlamentu v roce 2009 optikou konceptu voleb druhého řádu.“ European Electoral Studies 5 (1): 111129.  Karvai, Alexander a Plenta, Peter. 2010. „Volebné správanie vo voľbách do Európskeho parlamentu.“ European Electoral Studies 5 (1): 130-147.  Koepke, Jason R. a Nils, Ringe. 2006. „The Second-Order Election Model in an Enlarged Europe.“ European Union Politics 7 (3): 321-346.  Kovář, Jan. 2014. „Europeizace volebních programů pro volby do EP.“ Politické vedy 17 (3): 32-67. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/279061149_Europeizace_volebnich_progra mu_pro_volby_do_EP  Krippendorff, Klaus. 2013. Content Analysis. An Introduction to Its Methodology. Los Angeles: Sage.  Lodge, Juliet. 1986. Direct Elections to the European Parliament, 1984. London: Palgrave Macmillian.

85

 Lodge, Juliet. 1996. The 1994 Elections to the European Parliament. New York: Pinter Pub Ltd.  Marsh, Michael. 1998. „Testing the Second-Order Election Model after Four European Elections.“ British Journal of Political Science 28 (4) 591-607.  Norris, Pippa. 1997. „Nomination: Second-order revisited.“ European Journal of Political Research 31(1): 109-124.  Reif, Karlheinz a Schmitt, Hermann. 1980. „Nine Second-order National Elections – A Conceptual Framework for the Analysis of European Election Results.“ European Journal of Political Research 8 (1): 3–44.  Reif, Karlheinz. 1984. „National Electoral Cycles and European Elections 1979 and 1984.“ Electoral Studies 3 (3): 244-255.  Reif, Karlheinz. 1997 „Reflections: European Elections as Member State Second-order Elections Revisited.“ European Journal of Political Research 31 (1): 115-124.  Schmitt, Hermann. 2005. „The European Elections of June 2004: Still Second Order?“ West European Politics 28 (3): 650-679.  Šaradín, Pavel. 2008. Teorie voleb druhého řádu a možnosti jejich aplikace v České republice. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.  van der Brug, Wouter, Franklin, Mark a Tóka, Gábor. 2008. „One electorate or many? Differences in party preference formation between new and established European democracies.“ Electoral Studies 27 (4): 589-600).  Volby.cz. 2015. „Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013.“ http://www.volby.cz/pls/ps2013/ps2?xjazyk=CZ Všechny elektronické zdroje byly ověřeny ke dni 2.1.2016.

86

Volební programy českých politických stran pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014 z pohledu konceptu druhořadých voleb

Recommend Documents