Parlament České republiky POSLANECKÁ
SNĚMOVNA
2011 ------------------------------------------------------------6. volební období
výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Zápis
7. schůze výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, konaná dne 19. ledna 2011 od 10.00 hod. v místnosti č. 106/1. patro Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, Praha 1
Leden
-2 -
Z jednání výboru omluveni: posl. Boháč, posl. Rykala Jednání řídila předsedkyně posl. Putnová Přítomni dle prezenční listiny Hlasování probíhá hlasovacím zařízením, posl. Petráň hlasuje aklamací
10.00 hod bod 1. - Sdělení předsedkyně - v úvodu předs. Putnová přivítala nového poslance výboru Miroslava Petráně - výbor byl informován o dohodě s výborem pro sociální politiku, že příští jednání bude zasedat v týdnu od 21. února a v týdnu od 28. února budou zasedat oni. Dne 24. února bude výbor výjimečně nikoli v místnosti 106/1. patro, ale v budově Poslanecké sněmovny Praha 1 - Malá Strana, vchod z Malostranského náměstí č. 7/19 v zasedací místnosti č. 48/přízemí - tzv. "Konírna“ - poslanci byli upozorněni, že v poště v sekretariátu výboru mají ucelenou nabídku služeb parlamentní knihovny - poslanci byli upozorněni, že je třeba přijmout usnesení k zahraničním cestám. Návrh na čerpání prostředků všichni znají prostřednictvím klubů. Na základě požadavků, které byly dosud dodány byly navrženy tyto cesty - Dánsko, Francie a Polsko nebo Německo. Hlasováno bude v bodě různé - poslanci byli upozorňuji, že jako druhý bod jednání je zařazen Poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (tisk 80), který ale neprošel 1. čtením. Bylo proto hlasováno o vyřazení tohoto bodu z programu schůze 1. hlas. - 16(+ posl. Petráň) pro,0,1 - poslanci byli upozorněni na kolovadlo, kde se seznámili se žádostí prezidenta letecké asociace. V této věci konstatovali, že Poslanecké sněmovně nepřísluší do této záležitosti zasahovat, toto je zcela v kompetenci MŠMT Vzhledem k vypuštěné bodu 2 bylo hlasováno o přesunutí bodu 3. a 4. do vzniklé přestávky - 2. hlas. - zmatečné, - 3. hlas. - 17(všichni) pro
-3 bod 4. - Různé 1) - posl. Bohdalová - informovala o včerejším jednání podvýboru pro regionální školství, prvním bodem bylo zjištění výzkumu PISA 2009, podkladový materiál je v příloze, druhým bodem byl senátní návrh zákona uvedený v tisku 212, kde podvýbor doporučuje výboru navrhnout Poslanecké sněmovně vyslovit nesouhlas s tímto návrhem 2) - k zahraničním cestám: - posl. Levá - doporučuje - Rakousko - důvod školství - posl. Ohlídal - doporučuje - Francii - důvod školství - posl. Petráň - doporučuje - Finsko - důvod školství - posl. Putnová - doporučuje Dánsko a Polsko, přijetí Slovenská delegace - posl. Wenigerová - 4. hlas. - 19(všichni) pro
doporučuje
- posl. Putnová - doporučuje - 5. hlas. - 15(+ posl. Petráň) pro,0,4
hlasovat
hlasovat
o
o
Francii
Polsku
jako
a
Finsku o
a
náhradní
přijetí cestě
- přijato usnesení č. 35 k zahr. cestám 3) - posl. Putnová - upozornila na pražské kvadrienále 4) - posl. Wenigerová - informovala o projektu “Dětská cena prevence kriminality”, výbor přijal usnesení a nad tímto projektem převzal záštitu - 6. hlas. - 18(+ posl. Petráň) pro,0,1 - hlasováno o vystoupení prof. Zlatušky - 7. hlas. - 18(+ posl. Petráň) pro,0,1 - prof. Zlatuška se vyjadřoval k poskytování záštit 5) - hlasováno o vystoupení zástupců Národního institutu dětí a mládeže ve věci projektu Klíče pro život - 9. hlas. - 12(+ posl. Petráň) pro,0,6 - materiál je v příloze tohoto zápisu 6) - posl. Šarapatka se obrátil na výbor s tím, že by bylo třeba aby se výbor zapojil do diskuze o optimalizaci středních škol. V této věci vystoupili tito poslanci: posl. Bém, posl. Bartoš, posl. Bohdalová, posl. Levá, posl. Wenigerová, posl. Navrátilová, posl. Drastichová, posl. Ohlídal, posl. Jandák a posl. Semelová. Závěrem se poslanci shodli na tom, že pokud školy zřizují a financují kraje a obce, nelze jim v této věci nic nařizovat.
-4 bod 5. - Schválení termínu a programu další schůze - posl. Ohlídal - navrhuje zařadit bod Informace iniciativy Věda žije! pozvánka schválena - 8. hlas. - 19(všichni) pro 11. 30 hod bod 3. - Koncepce a efektivita využití finančních prostředků vysokých škol na základě žádosti poslanců je zápis z tohoto bodu jednání proveden formou stenografického záznamu: Poslankyně Anna Putnová: Ještě jednou dobré odpoledne pro ty z vás, kteří přibyli k nám, tak si vás dovoluji přivítat na jednání našeho výboru a vítám také zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pana náměstka Kouckého, protože téma, které teď chceme otevřít, se bude týkat vysokých škol. My jsme se koncem loňského roku zabývali otázkou financování vysokých škol a při té příležitosti vyplynul dotaz, zda se měří efektivita či návratnost těch finančních zdrojů, které do vysokého školství plynou. Vyvolalo to potřebu, abychom se touto otázkou zabývali více, a proto jsme si dovolili požádat pana náměstka, zda by se k tomu tématu vyjádřil, jestli je nějaká metodika a jakým způsobem se v tomto smyslu chce ministerstvo do budoucna orientovat. Takže prosím, pane náměstku. Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jan Koucký: Děkuji, paní předsedkyně, vážené dámy, pánové, děkuji vám za pozvání do výboru s tím, že jsem přišel osobně a neboť – a to chci na úvod paní předsedkyni i vám všem deklarovat to, že jednání výboru a vůbec projednávání s vámi považuji za velmi významné, čímž zároveň říkám, že kdykoli si budu moci udělat čas, tak v každém případě přijdu. Teď jsem souhlasil s panem poslancem s tím, že bych se stal, pokud to navrhne a projde to, členem příslušného podvýboru. S tím samozřejmě také souhlasím a kdykoli si budete přát, můžeme jednat o jakékoli věci, která se týká kompetencí, které na ministerstvu mám. Poslankyně Anna Putnová: To není možné. Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jan Koucký: Není to možné? Když to není možné, tak to není možné, tak to panu poslanci rozmluvíte. To jsem nevěděl, dobře. V pořádku. Myslím, že o nic nejde. Pokud se pamatuji, v 90. letech, když jsem byl v podobné funkci, tak jsem chodil i na jednání samozřejmě podvýboru. Tím jsem chtěl tohle deklarovat, nic jiného. Za druhé, bod vašeho jednání, jak jsem dostal pozvánku, se týká koncepce a efektivity využívání finančních prostředků. To je téma, které se dá načít z různých stran. Dovolil bych si vám ve stručnosti říci vůbec kroky, které chystáme nebo už provádíme v tomto období v oblasti vysokého školství. Nebudu se tedy dnes zabývat tou druhou částí věda a výzkum, ale vysokými školami, jak zní v pozvánce. A samozřejmě pak se zaměřím na financování a na efektivitu využívání prostředků. Ale ono to souvisí i s jinými kroky, které mně se zdá, že je důležité, nebojte se, můj úvod nebude příliš dlouhý, abych vás příliš nezdržel. Je to zároveň
-5 bod, který vlastně v podobném znění budu zítra prezentovat na jednání předsednictva Rady vysokých škol. My jsme částečně už o tom, ale jenom skutečně částečně mluvili minule, takže já jenom zopakuji, připomenu a řeknu, kam jsme se mezitím dostali, ty základní kroky. Za prvé připravujeme vysokoškolskou legislativu. Kompletní, to znamená v tuto chvíli vycházejíc z vládního prohlášení bude mít dvě legislativní normy, obsahovat, myslím na úrovni zákona, a to sice vysokoškolský zákon nebo zákon o terciárním vzdělávání. Situace kolem vyšších odborných škol se docela rychle vyvíjí, takže ještě budeme i o tomto diskutovat. A samozřejmě můžu i dnes s vámi. Věcný záměr tohoto zákona máme vlastně právě dneska hotový, dneska jsme ho dokončili, ale dohodu s panem ministrem jsme udělali takovou, že to nejprve – a to je celkem logické – projednám s ním a to jednání se uskuteční příští čtvrtek 27. ledna. Pokud pan ministr bude souhlasit, tak to bude materiál věcný záměr zákona, který dáme do toho, jak jsme říkali od února, že chceme začít konzultační proces. Čili bude to diskusní materiál, ale bude obsahovat základní představy o tom, jak si myslíme, že má být nová hlavní legislativa pro vysoké školství upravena. A budeme to, jak jsme předeslali, projednávat jak s Radou vysokých škol, s Českou konferencí rektorů a pokud budete chtít, tak samozřejmě i s vámi. S tím, že zahájíme – prosím vás, já teď mluvím o pracovní verzi záměru, nic jiného. Protože předpokládám, že po jednáních s vysokoškolskou reprezentací, která chceme vést, jak jsme říkali, až do léta, že dojde k celé řadě různých dalších diskusí a změn. Pochopitelně. To znamená, že předpokládáme, že do léta bychom tento proces ukončili, protože navíc v létě akademická obec není tak intenzívně připravena tyto věci diskutovat, tak proto chceme skončit před tím. A naopak my využijeme letní a další měsíce k tomu, abychom udělali všechny formální nezbytné kroky, to znamená začali to projednávat oficiálně s připomínkovými místy. Tu verzi červnovou nebo na začátku července, verzi, která vyjde z tohoto konzultačního procesu, tedy samozřejmě pak samozřejmě i s vámi a s dalšími, abychom do konce roku materiál předložili vládě, jak máme v plánu. S tím, že … Poslankyně Anna Putnová: Promiňte, mohu? Omlouvám se, že do toho vstupuji, ale my jsme se minule domlouvali, když tu byl pan ministr, že budeme diskutovat zákony už v oblasti věcného záměru. Takže předpokládám, že dostaneme věcný záměr po projednání s panem ministrem, že budeme informováni o věcném záměru. Takže to si jenom dovoluji připomenout. Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jan Koucký: Paní předsedkyně, samozřejmě, že jsem s tím počítal. Já jsem jenom říkal, budete-li to chtít projednávat v tom období s námi. Poslankyně Anna Putnová: To považujeme za svoji povinnosti. Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jan Koucký: Ale určitě ho dostanete. Znovu říkám, že se nám, zdá se, podaří splnit to, co jsme slíbili, že od února začne konzultační proces. Takže to je jeden bod. Druhý bod je druhý zákon, o finanční pomoci studentům. To je zákon, který, jak víte, začal vznikat ještě před volbami. To znamená, že my jsme svým způsobem cosi zdědili. A protože to ve vládním prohlášení je docela intenzívně zmíněno, tak v tuto chvíli prostě máme politický úkol tento zákon také dotáhnout. Předpokládáme, že bude probíhat zhruba ve stejném rytmu, ale jeho uvedení, ta první fáze konzultační bude kratší. V tuto chvíli je jmenována
-6 meziresortní komise, kde je například zástupce Rady vysokých škol pan Hodulík, který je zde přítomen, pan Jašurek za komoru studentů a další a další. Tato meziresortní komise, která má asi dvanáct členů, začne jednat bezprostředně poté, kdy bude ministrem jmenována, protože konečně všechny resorty nominovaly své zástupce. A začne jednat hned na začátku února. To znamená, že materiály, které rozešleme této komisi, budou svým způsobem materiály sice pracovními, ale už opustí stěny ministerstva. Hlavní otázka, velmi významná otázka, která je spojena s tímto zákonem, je, zda se podaří a jak dobře se podaří propojit řešení s tzv. džimem (?), protože to je klíčové pro to, aby to celé řešení nevyvolalo žádné pobuřující náklady pro státní rozpočet. To je naprosto zásadní podmínka, kterou klademe pro případnou realizaci zákona a toho řešení. To je druhá věc, kterou jsem považoval za podstatnou v oblasti legislativní. Tím opouštím oblast legislativní, která samozřejmě, rozumím tomu, je pro vás nejdůležitější. Ta druhá, o které teď budu mluvit, je také pro nás velmi důležitá. A opět informuji proto, protože kdykoli si budete přát, tak do toho procesu samozřejmě velice rádi, do diskuse, vstoupíme s vámi. V rámci projednávání české pozice k tzv. Unii inovací Evropské unie, což je jedna z tzv. sedmi vlajkových lodí Evropské unie v programu Evropa 2020, jsme připravovali už na podzim stanovisko České republiky společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Mezitím se situace velmi dynamicky vyvinula tak, že v současné době to vypadá následovně: Dohodli jsme s Ministerstvem průmyslu a obchodu s panem ministrem Kocourkem, že pan ministr Kocourek předkládá příští týden do vlády materiál o strategii konkurenceschopnosti České republiky. Je to samozřejmě jakoby vstupní materiál, který vlastně říká to nejdůležitější, co říká, kromě analýzy konkurenceschopnosti České republiky jakoby analytického materiálu říká, co se bude dít v následujících měsících s tím, že do června by měl být vládě předložen tento materiál Strategie konkurenceschopnosti České republiky, v rámci níž bude zpracována také oblast inovací, Strategie inovací a tedy česká pozice vůči Unii inovací tam dojde konkrétního naplnění, v konkrétních opatřeních. A za druhé tam bude zpracována celá i vzdělávací oblast, to znamená včetně vysokého školství. Jinými slovy, předpokládám, že v nejbližších, když to nechci přehánět, týdnech, tak v měsících v každém případě, ale skutečně v nejbližších, připravíme v rámci tohoto materiálu jakoby klíčový strategický materiál našeho resortu, který ale bude navázán na strategii konkurenceschopnosti, kterou jak víte, navíc pro vládu v tuto chvíli připravuje NERV. Tento materiál já považuji za další velmi podstatnou věc a opět nabízím, paní předsedkyně, že vám ho samozřejmě pošleme na vědomí. A nabízím, pokud budete chtít k němu svolat jednání s námi, tak se ho účastníme nebo podvýboru, jakkoli bude potřeba. Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Myslím, že to je nabídka, kterou přijímáme rádi. To je jedna věc. A druhá věc je, pokud jsem mluvila naposledy s panem ministrem školství, říkal, že se připravuje strategie rozvoje vysokých škol, která by měla jít do konce ledna do vlády. Je tomu tak? Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jan Koucký: Ne, je to skutečně zasazeno v tom rámci, o kterém jsem teď mluvil. V lednu do vlády určitě ne. Původně jsme mluvili o tom, že strategie inovací by měla jít na konci února do vlády. V tuto chvíli je to rozšířeno na celou oblast nejenom strategie inovací, ale na celou oblast, která se týká našeho resortu. V tuhle chvíli tedy mluvím samozřejmě hlavně za vzdělávání, vědu, výzkum. A to jako součást toho širšího materiálu. To znamená, náš podklad, pokud chcete termín, protože jinak
-7 termín pan ministr Kocourek ve spolupráci s dalšími ministry včetně ministra Dobeše bude mít pravděpodobně do konce června. Pokud chcete mít termín našeho materiálu, tak myslím, že by mohl být do konce března. Poslankyně Anna Putnová: Dobře. Takže pokud to bude tedy materiál, který už můžete uvolnit tomuto výboru, tak si můžeme dát na dubnový termín jako bod jednání „Strategie rozvoje vysokých škol“, duben 2011. Rozumím tomu dobře? Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jan Koucký: Ano. Poslankyně Anna Putnová: Dobře, děkuji. Technicky? Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, paní předsedkyně. Omlouvám se panu náměstkovi, ale já vycházím z bodu, který říká: „Koncepce a efektivita využití finančních prostředků vysokých škol. Odůvodní zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.“ Zatím jsme tedy nic neslyšeli. Zatím jsme slyšeli, že všechno bude. Pakliže to bude, tak si myslím, a není-li to zatím, tak mám pocit, že diskuse je tady poněkud planá nebo i zbytečná, ne? Myslím, že čas je to nejdražší, co máme, ale zatím jsem neslyšel nic o Koncepci a efektivitě využití finančních prostředků vysokých škol. To je bod, který máme projednat. Zatím jsme se ho ani nedotkli. Děkuji. Poslankyně Anna Putnová: Pan náměstek řekl, že to uvede obecněji. Čili to je ten obecný úvod. Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jan Koucký: Skutečně, pane poslanče, už se blížím k tomu názvu. Jenom ještě uvedu, že součástí strategie, o kterém mluvím a kterou předesílám na březen, jsou v podstatě základní směry, které jsou obsaženy už v dlouhodobém záměru, ale my je ještě výrazně posilujeme a řekněme zintenzivňujeme, které bude obsahovat, a to je kvalita v oblasti vysokého školství. Kvalita, diverzifikace a efektivita. A teď už se dostávám konečně k tomuto bodu. Ale ono je to totiž podstatné, protože ony všechny tři linie velmi úzce spolu souvisí a jedna ovlivňuje druhou. Teď tady budu mluvit jenom o té poslední, neboť jste si to takhle vyžádali. Ale vůči panu poslanci musím říci: Koncepce a efektivita není žádný materiál, který já vám dneska předkládám, o to jsem nebyl požádán. Byl jsem požádán a skutečně jsem nedostal nic jiného nežli název toho bodu, abych o tom referoval. Já nemám žádný materiál, který dnes odůvodňuji, já prostě jen referuji o tom, co děláme a jak postupujeme. Pro rok 2011 byly schváleny zásady a pravidla financování vysokých škol, která jsou již platná v tomto roce a jsou poměrně inovativní. Nevím, jestli je to všeobecně známo, ale nová pravidla skutečně dělají výrazný krok proti předchozímu, a to nejenom proto, že posilují kvalitativní ukazatele, ale já jsem přesvědčen, že ještě více pro to, že právě podporují vývoj k diverzifikovanému vysokému školství, ve kterém budou různé instituce nebo části institucí plnit různé funkce. A to jak na jedné straně funkce třeba světově špičkových pracovišť v oblasti vědy a výzkumu a z hlediska mezinárodních kontaktů a podobně, tak na druhé straně budou plnit funkce institucí, které připravují pracovní sílu pro zaměstnavatele v daném regionu. A říkáme zároveň, že žádná z těchto funkcí není podřazena nebo nadřazena. Prostě to jsou všechno funkce moderního systému vysokého školství, které ten systém musí plnit. A
-8 všechna pravidla, která jsou v něm nastavena, včetně pravidel financování, musí prostě plnění těchto různých funkcí podporovat. Zásady a pravidla financování pro rok 2011 už jsou schváleny a už v podstatě fungují. My jsme na úterní poradě vedení schválili rozpis rozpočtu pro vysoké školy, které ony dostanou do konce týdne. Podle pravidel, která projednávala reprezentace vysokých škol s ministerstvem a na kterých jsme se v podstatě shodli s ní. Zároveň ale připravujeme v tuhle chvíli pravidla pro rozpočtový rok 2012, která jsou velmi podstatná a velmi akutní, protože ovlivňují, ovlivní přijímací řízení už pro rok 2011, to znamená pro následující nejbližší akademický rok. První verzi těchto pravidel jsme předali reprezentaci vysokých škol 15. prosince a dohodli jsme se s nimi na měsíční lhůtě k připomínkám. Dostali jsme připomínky, tento materiál se dostal i mimo reprezentaci vysokých škol, čemuž jsme nikterak nebránili a nikterak nebudeme opomíjet připomínky, které jsme dostali mimo, například od vládního Výboru pro tělesně postižené a podobně, čili všechny připomínky, které došly do 15. ledna, dokonce i ty, které přišly do pondělí 17. ledna, v tuto chvíli zpracováváme. Je to zhruba 100 stránek, což je naprosto v pořádku. Náš úkol se tím nemění. To znamená, že předložíme reprezentaci vysokých škol druhý návrh a pak třetí návrh už musí být výsledný, protože jsme se s nimi dohodli, že definitivní návrh bude schválen do konce března tohoto roku. Zásady a pravidla financování jsou velice podstatná, protože nejenom, jak jsem říkal, upraví rozpočet příštího roku a ovlivní přijímací řízení tohoto roku, ale za další povedou k reálné diverzifikaci celého systému. To jsou zcela konkrétní kroky. To je koncepce. Efektivita, to znamená jestli a zda jsou peníze vynakládány efektivně, na to existují ve světě některé metody. Jsou velice přibližné, v podstatě ty základní, které jsou alespoň mně známy z odborné literatury, spočívají v tom – Poslankyně Anna Putnová: Omlouvám se. Pan místopředseda Ohlídal chtěl reagovat. Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. Pane náměstku, nechci být druhým poslancem, který vás přerušuje a žádá vás o konkrétnost, ale opravdu mně nic jiného nezbývá, protože to, že existují nějaké metody ve světě, které hodnotí efektivnost vynakládání finančních prostředků na vysokých školách ve světě, to víme. Mě by zajímalo konkrétně to, co je vztaženo k České republice. Nezlobte se na mě, já jsem od vás ještě neslyšel za celou dobu vašeho projevu jedinou konkrétní informaci. Poslankyně Anna Putnová: Omlouvám se, ale myslím si, že bylo třeba nastínit hlavní koncepci. Ujasnili jsme si některé procesy, které budou v tomto a následujícím roce. Myslím si, že v tuto chvíli přerušení bylo v době, kdy se efektivita začala zmiňovat. Prosím, omlouvám se za přerušení. Náměstek ministra školství Jan Koucký: Efektivita využívání prostředků v oblasti vysokých škol je problematika, která, a říkám to naprosto zodpovědně, v žádné zemi Evropy není řešena do té míry, aby kterákoliv země mohla říct: naše peníze jsou vynakládány absolutně efektivně. Tak tomu prostě není a nemůže tomu být z teoretických ani empirických důvodů. To, co děláme my, nebudu mluvit o tom, co se dělá, co se může dělat, je, že vynakládáme peníze na základě charakteristik výstupu a ne vstupu, respektive posouváme se
-9 tímto směrem. Abych to k něčemu přirovnal, od počtu studentů se přesouváme k tomu, jak jsou uplatněni tito absolventi na trhu práce, jak se využívá výsledků vědy a výzkumu, jak se prosazují ve vědeckém hodnocení na celém světě a podobně. Čili přecházíme od toho, že peníze rozdělujeme vysokým školám na základě výkonu, který prokazují. Za druhé. Samozřejmě děláme kontroly toho, jestli peníze nejsou nějakým způsobem využívány neracionálním způsobem, neefektivně. Tyto kontroly jsou samozřejmě nahodilé. Neexistuje aparát zase ani nikde jinde, který by mohl sledovat všechny vysoké školy ve všech jejich výdajích. Na druhé straně ovšem můžu říci, že výdaje na vysoké školství v České republice jsou skutečně tak nízké z hlediska počtu studentů a velikosti systému, že já osobně nemám obavu, že by peníze byly vynakládány mimořádně nějakým způsobem problematickým, protože ten prostor tam prostě není. Naopak se domnívám, že zvýšení výdajů na studenta, tím pádem zvýšení výdajů na vysoké školství, by mělo být, a dejme tomu, že i Poslanecká sněmovna udělala v tomto pozitivní krok na konci minulého roku, prioritou výdajů této vlády. Myslím si, že tyto dva kroky k podpoře efektivity, které v tuto chvíli děláme, jsou klíčové, a abychom měřili rating, jako se to někde dělá, to můžeme, ale domnívám se, že to tuto otázku příliš nezlepší. Můžeme také diskutovat o tom, zdali jisté zapojení studentů, a to souvisí samozřejmě se druhým zákonem, o kterém jsem mluvil, do financování svého studia samozřejmě v omezené míře je dalším krokem k efektivitě, neboť existují hypotézy částečně ověřené, ale přiznávám jenom částečně ověřené, že poté, kdy se zavede nějaká forma poplatků, studenti více zvažují a více efektivněji rozhodují o alokaci už i svých vlastních prostředků. Tento krok je, jak víte, připravován. Také jsem o tom mluvil. Pokud mám mluvit o efektivitě v jednom slovu, které jsem dostal v názvu dnešního bodu, tak v tuto chvíli mohu odpovídat na další dotazy a pokud nemám mluvit o něčem jiném, tak jsem svůj úvod skončil. Děkuji. Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Předala bych slovo panu zpravodaji a potom otevřeme diskusi. Zpravodajem k tomuto bodu byl určen pan poslanec Jirků, takže, jestli dovolíte, pane poslanče, dovolím si vás takto oslovit. Poslanec Ladislav Jirků: Jenom bych k tomu připomněl, že celá tato oblast je teprve v počátcích. Jak efektivita, tak především stanovení kritérií, podle kterých se bude měřit, je na začátku a souvisí to s novým, nebo v tuto chvíli novým zákonem, který má řešit celé vysoké školství, nebo chcete-li terciární vzdělávání. Takže já si myslím, že v tuto chvíli je spíš prostor pro dotazy, než pro nějaké ucelené resumé toho, co se udělalo, protože ten prostor byl tak krátký, že se zatím toho udělat mnoho ani nemohlo. Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Otevírám diskusi, pan místopředseda Ohlídal. Poslanec Ivan Ohlídal: Protože pořád trvám na tom, že v proslovu pana náměstka nebylo příliš mnoho konkrétního, tak se na jednu konkrétní věc přímo zeptám. Pokud vím, tak ministerstvo přistupuje, co se týče financování vzdělávací činnosti, od čistě kvantitativních kritérií částečně také ke kvalitativním kritériím. Mám na mysli to, že vyhláškou nebo nějakou směrnicí ministerstvo chce, aby se v rámci vzdělávací činnosti rozdělovaly finanční prostředky nejen podle počtu studentů na dané vysoké škole, na dané fakultě, ale také na základě takzvaného VKM, to znamená výzkum, kvalifikace a mobilita. Nebudu vysvětlovat jednotlivé položky, abych kolegy nezdržoval, ale právě na VKM
-10z celkové částky na vzdělávací činnost by mělo jít 10 %. Já velmi chválím tento postup ministerstva. Je to opravdu krok velmi dobrým a velmi správným směrem. Ale jsou zde jakési nejasnosti a nepřesnosti. Znám minimálně jednu vysokou školu, kde v interním předpisu, který se týká rozpočtových pravidel, čili pravidel pro vytváření rozpočtu vysoké školy, byla tato míra 10 % zkrácena na 5 %, což vlastně je jakýsi postup, který řekl bych jde proti směrům a záměrům ministerstva. Mě by zajímalo, jestli ministerstvo o této situaci ví a pokud ví, jestli učiní nějaké kroky, aby jeho směrnice nebo vyhláška, kde je obsaženo 10 %, byla naplněna na všech vysokých školách. To je můj konkrétní dotaz týkající se konkrétní věci spojené s efektivností vynakládání finančních prostředků na vysokých školách v České republice. Náměstek ministra školství Jan Koucký: Děkuji, pane poslanče, jestli to tak mohu brát, že jste nás částečně pochválil. Jenom tedy vysvětlím, že to, o čem mluvil pan poslanec, se týká pravidel pro rok, který už běží, pro rok 2011, kde je VKM zavedeno skutečně poprvé a kde je 10 %. K tomu řeknu, že toto je právě v těch nových pravidlech dále rozpracováváno ne samozřejmě v definitivní verzi, ale parametr bude dále posilován. Navrhujeme teď 15 %, není to ale výsledná verze, a postupně to prostě začne zabírat větší část rozpočtu. Důležitější tam ovšem ještě je to, že od tohoto parametru jsou odvozovány limity pro přijímání do bakalářského, magisterského i doktorského studia. To je jaksi v tomto smyslu ještě mnohem významnější. Na druhé straně pravidla, podle kterých my rozepisujeme na vysoké školy, jsou pravidla samozřejmě, která je nepochybně motivují a orientují určitým směrem, ale my si v žádném případě nemyslíme, dokonce bychom to považovali ze nebezpečné, kdyby to školy chtěly aplikovat v rámci svých institucí. Naštěstí vysoké školy jsou v tomto smyslu autonomní instituce a na nic takového se nás nebudou ani ptát, jak si to budou ony rozdělovat. My jsme rádi, když se to dozvíme a ve většině případů to víme, ale nedoporučujeme vysokým školám, protože známe úskalí toho, kdyby se to udělalo, je to na nich, ani jim v tom samozřejmě nebráníme, ale nedoporučujeme, aby postupovaly stejně například při rozdělování na fakulty. Uvedu konkrétní příklad Univerzity Karlovy v Praze, která má 17 fakult, a rozdělování na fakulty je nesmírně komplikovaná a složitá věc a musí ji prostě mít v rukou vedení této univerzity a v žádném případě ne ministerstvo. A některé z ukazatelů, a vy znáte některé z nich, nejsou úplně ideální, jsou to například body z RIVu, body o takzvaném vědeckém výkonu vysoké školy. Tyto body z RIVu, kdyby uplatnila skutečně Univerzita Karlova na jednotlivé fakulty, tak by to vedlo k tomu, že bychom postupně všechny studenty vehnali na matematicko-fyzikální fakultu, případně na několik málo dalších fakult, a vyhnali je ze zbytku fakult, jako jsou fakulty teologické, humanitní a podobně. To v žádném případě není naším záměrem a my naopak velmi kvitujeme to, že Karlova Univerzita takto nepostupuje. Postupuje podle své strategie, podle své představy o tom, jak se má vyvíjet a tak dále. To je také důvod, proč my dokonce nedáváme univerzitám k dispozici údaje o fakultách, přestože je ve většině případů máme. Když si je samy vyhledají a víme, že některé školy to dělají, a dále to rozpočítávají, je to jejich pravomoc a také jejich zodpovědnost za to, jak se jejich škola vyvíjí. To znamená, že případ Karlovy Univerzity, nebo jestli jste měl na mysli nějakou jinou univerzitu, ve své odpovědi musím jaksi své stanovisko uvést, že se domnívám, že je skutečně v jejich kompetenci, jak to dělají. Nepochybně celkový tah a tlak, který my pravidly vyvíjíme, povede vysoké školy k tomu, že si budou samy zavádět svoje vnitřní mechanismy
-11vyhodnocování kvality, vyhodnocování výkonu v různých oblastech, efektivity toho, co dělají a budou podle toho i upravovat svoje rozpočtová pravidla. To ale bude teprve následovat. Děkuji. Poslankyně Anna Putnová: Také děkuji. Ještě se hlásil pan místopředseda. Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. Já samozřejmě situaci chápu. Vysoké školy samy o sobě jsou autonomní, samozřejmě i v otázkách svých rozpočtů. S tím naprosto souhlasím. Když teď ale říkáte, že vy vlastně rozdělujete potom finanční prostředky s tímto kritériem, které jsem zmiňoval vzhledem k vysokým školám jako celkům, to jsem tak pochopil, a v podstatě už tedy je na vysoké škole, jak dál postupuje, čili jinými slovy řečeno de facto může být situace taková, že vaše snaha o zefektivnění se může, co se týče jednotlivých fakult, úplně minout účinkem. Jenom to směřujeme k celku jako vysokým školám. Je to tak? Náměstek ministra školství Jan Koucký: První část toho, co říkáte, je správná. Směřujeme to jenom k vysokým školám. Druhá se domnívám, že není správná, ověřuje se mi to v reakcích celé řady děkanů, a to sice, že vysoké školy samozřejmě mění své chování podle pravidel. Zároveň jsou v tom skrytá rizika. Uvědomme si rizika. Jestliže se začne za vědecký výkon financovat, nebo už se začalo podle zákona přijatého dávno před naším nástupem, myslím tím i této Sněmovny, i této vlády, financovat podle počtu bodů v RIVu, tak bude velmi obtížné, aby kterýkoliv rektor nebo poté kterýkoliv děkan říkal: já peníze rozdělím úplně nějak, neboť pochopitelně velice dobře ví, a některé školy už mi to signalizují a mění své chování právě proto, že na to budou reagovat lidé. Jestli vy nám peníze za body, které jste dostali, nedáte, tak my prostě přestaneme vytvářet body. A vysoká škola půjde tím pádem v této oblasti nebo v kterékoliv jiné dolů a odrazí se to velice silně na jejím dalším vývoji. A proto má vysoká škola samosprávné orgány, které jsou velmi důležité a které toto všechno hlídají vůči svému vedení a ve vzájemné komunikaci se prostě snaží hledat nejlepší řešení pro danou instituci. Já osobně se domnívám, a navíc i světová zkušenost a poslední analýzy evropské asociace univerzit a jiných orgánů ukazují, že míra autonomie vysokých škol je přímo úměrná efektivnosti toho, jak se chovají. To skutečně analýzy potvrzují. Čili já v žádném případě nebudu nikdy zastánce toho, aby se oslabovala samostatnost našich univerzit. Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Já k tomu mohu jenom udělat takovou krátkou poznámku, protože pochopitelně fakulty i univerzity se chovaly velmi racionálně, takže je to živé téma a my jsme se k tomu vlastně dostávali oklikou. Mám k tomu potom ještě jeden příspěvek, ale dávám teď slovo panu místopředsedovi. Poslanec Ivan Ohlídal: Vy jste, pane náměstku, situaci s body a s chováním fakult vůči vlastní univerzitě, vůči vlastní vysoké škole, velmi zjednodušil. Tak to skutečně není, že by se najednou škola rozhodla neprodukovat nějaké body. Nejsou tam jenom body za výzkum, je tam i kvalifikace a mobilita. Je to poněkud složitější. Takže vy to pořád velmi zjednodušujete. Ale samozřejmě to, co jsem říkal já, vůbec nezpochybňuje samostatnost vysokých škol ve svém rozhodování. Já jenom říkám, že to, jak jsme si to vysvětlili, jak podnikáte tento krok na zefektivnění, se může minout účinkem v rámci jednotlivých vysokých škol. A jsem ochoten to doložit konkrétně i číselně, ale to samozřejmě ne zde, ale třeba vám, pokud budete ochoten
-12mi naslouchat. Já jenom říkám, že tento krok ministerstva je málo efektivní. Nic víc, nic míň. O žádném autonomním významu vysokých škol, co se týče rozhodování samy o sobě, jsem vůbec nemluvil. Takže vy jste to zase převedl do jakési obecné roviny, se kterou já nemohu souhlasit. Ale to uzavřeme, abychom zde kolegy neobtěžovali a neokrádali je o čas. Zeptám se ještě na druhou věc. Já jsem se dozvěděl, že v rámci čerpání finančních prostředků v operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost dochází k velkým problémům, že Brusel je nespokojen, dokonce po třech upozorněních na potíže v tomto operačním programu přistoupil k sankcím, které souvisí například s odejmutím alokace a tak dále. Jsou tady tyto informace správné? Máte o tom nějakou povědomost? A nebo jsou to nějaké, jak se říká lidově, šumy, protože pokud by toto skutečně existovalo, tak to by bylo strašně vážné. Poslankyně Anna Putnová: Upozorňuji, že jsme se dostali už do takové diskuse trošku… Pokud chce na to reagovat pan náměstek, prosím. Náměstek Jan Koucký: Děkuji. Dovolím si, pane místopředsedo, vám za prvé říci, že vy jste ve svém vystoupení uvedl větu: „pokud vám budu ochoten naslouchat“. Samozřejmě, kdykoliv byste chtěl se se mnou setkat osobně, jsem připraven na takovou schůzku. Pochopitelně. Za druhé. Já jsem se skutečně snažil zobecňovat. Každé zobecnění je trošku zjednodušením. To víme. A to proto, že jsem byl – i vámi – upozorněn, abych to zkrátil. Mohl bych dokládat tedy spoustou konkrétních příkladů, které potvrzují moje zobecnění. Samozřejmě, žádné zobecnění není stoprocentní, ani mé zobecnění nebylo stoprocentní. Myslím si, že se potvrzuje zkušenost, kterou jsem načerpal z jiných zemí. Řekněme, že chování autonomních univerzit v podstatě je racionální a efektivní. Opravdu. To je moje velice silné přesvědčení. K vaší druhé otázce. Skutečně to není přímo moje gesce, ale pokusím se odpovědět tak, jak v tuto chvíli jsem schopen. O žádné skutečné sankci v tuto chvíli nevím. Vím jenom o tom, že jsme byli upozorněni, že všechny výzvy bychom měli vyhlásit zhruba v prvním čtvrtletí, maximálně v prvních čtyřech měsících tohoto roku. Bylo by velice komplikované, kdybychom nějakou odsunuli po polovině tohoto roku. Pak by skutečně mohlo dojít dokonce ke krácení prostředků. Takové upozornění jsme dostali. V tomto smyslu informace je částečně pravdivá. A my skutečně takto budeme jednat. V následujících měsících, dvou – třech, hodláme vypsat veškeré zbývající výzvy.
Poslankyně Anna Putnová: Viděla jsem, že se hlásil pan rektor ČVUT Havlíček. Já musím nechat, pane rektore, s dovolením hlasovat. Kdo je, prosím, pro, abychom vyslechli pana rektora, ať zvedne ruku a hlasuje. Děkuji. - 10. hlas. - 11(+ posl. Petráň) pro,0,5 Pane rektore, máte slovo.
-13Rektor ČVUT Václav Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem velice rád, že jste mi umožnili velice krátké vystoupení. Chtěl bych plně potvrdit slova pana náměstka Koutského z pozice místopředsedy České konference rektorů pro ekonomické otázky, že pravidla tak, jak je ministerstvo připravuje, důkladně analyzuje, jsou nesmírně silně pozitivní. Deset procent se někomu z vás může zdát hodně, tedy málo, ale ono je to hodně, protože pro některé školy to může znamenat značné skokové změny rozpočtu, které by mohly celý systém rozkolísat. Čili, určitě to nejde provádět rychleji. To je jedna věc. A druhá věc. Domnívám se skutečně, že obava pana poslance Ohlídala o to, že by si některé školy dovolily svými vnitřními mechanismy se razantně odchylovat od politiky celostátní, je naprosto lichá, protože v takovém případě by se řítily do záhuby. A to si nikdo z odpovědných činitelů nedovolí. A ministerstvo skutečně legislativně nemá možnost ovlivnit vnitřní rozdělovací mechanismy, protože na základě návrhu rektora schvaluje rozdělení prostředků pro jednotlivé fakulty akademický senát školy. Čili, musel by se chovat velmi špatně rektor a musel by se velmi neodpovědně chovat akademický senát, aby mohlo dojít k tomu, co vy jste tady naznačil. Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. A pan místopředseda chce reagovat. Poslanec Ivan Ohlídal: Reagoval bych na to, co říkal teď pan rektor Havlíček. Moje obavy nejsou liché, protože na některých vysokých školách došlo k tomu, co jsem zde vyslovoval – že ta desetiprocentní část byla snížena na pětiprocentní. Nevím, jestli to považujete za málo nebo moc. Já to považuji za … (Z místa se ozývá pan rektor Havlíček: Musí to být logické, pane poslanče.) Já vím, může to být logické, ale také nemusí. Když budeme třeba soukromě hovořit, uvedl bych vám příklad jedné nebo dvou univerzit, kde to logické není. Doložitelně. A že se tam uskutečňují jakési jiné lobbyistické zájmy v rámci senátu a podobně. Já, samozřejmě, nemám liché obavy. Mám reálné obavy, které mohu doložit číselně a i se jmenováním konkrétních univerzit, pane rektore. Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Prosím. (Asi reakce pana rektora Havlíčka, ale nebylo rozumět.) Hlásí se ještě někdo dál do diskuse? (Ne.) Chtěla bych říci, že zadání pro Ministerstvo školství bylo opravdu velmi vágní, protože jsme měli takovou představu, abychom se dozvěděli něco o koncepci hodnocení efektivity. V tuto chvíli tedy je zřejmé, že se systém začíná překlápět na kvalitu výstupů, ať už se jedná třeba o absolventy vědeckých výzkumů, což je jeden z takových konkrétních závěrů. A já jsem tedy třeba očekávala, že se dozvíme o tom, jestli jsou nějaké modely, jestli se připravily nějaké modely, které by ukazovaly, jak by se měnilo financování nebo míra efektivity, pokud by se zadaly jiné parametry. Myslím tím, že by se uvažovalo tak – vy jste řekl, že není možné jít teď rychleji, než tou desetiprocentní hranicí – co by to udělalo, kdyby to bylo třeba 15 % nebo 20 %. Chtěla jsem se tedy zeptat, jestli takové modely nebo taková nějaká studie byla provedena k tomu, abychom měli představu, že toto je ta cesta, která je optimální a zřejmě tak rychlá, jakou unese naše vysoké školství. Takže, jestli dovolíte, mám tento dotaz.
-14Náměstek Jan Koucký: Děkuji, paní předsedkyně. Tam jsou dvě důležité věci, které v tom hrají roli. První je, jak se vyvíjí celkový rozpočet vysokých škol. Země, které dělaly podobné reformy v období ekonomického růstu a tudíž zvyšování rozpočtu vysokých škol, je mohly dělat rychleji a razantněji. Pro zemi – a v té situaci jsme dneska my – která horko těžko pro rok 2011 – a v dalších letech to asi nebude o moc lepší – dokázala udržet rozpočet na loňské, zhruba na loňské výši, a to ještě samozřejmě s inflačními ztrátami, je samozřejmě velice problematické dělat ty změny velmi rychle. Proto se mně zdá, že to, co jsme dohodli s reprezentací vysokých škol – že změna pravidel by se neměla dotknout žádné vysoké školy o více než minus 5 %, pardon, to je návrh v tuto chvíli, ještě to není definitivní – minus 5 %, domnívám se, je rozumné, protože prostě zabrání tomu, aby se nějaká škola ocitla z roku na rok v naprosté finanční pasti. Za druhé ale – druhou část odpovědi – směřuji k tomu, co opravdu je velice důležité, a to sice, že neexistuje zatím materiál … Pardon, ty modely jsme… (Konec strany A.) (Strana B.) … přesahuje nejenom 5, ale dokonce 10 %, takže jsme na základě právě těchto modelů ustoupili od vyšší hranice. A posun, který navrhujeme nyní, na 15 %, je umožněn právě díky tomu, že už vlastně těch 10 % to někam posunulo a že tedy by to nemuselo rozkmit dále zvyšovat. Velice důležitá je ale druhá část mé odpovědi, a to sice to, že zatím neexistuje materiál ministerstva – pokud vím, ani nikoho jiného, zatím jsme to jenom probírali v různých diskusích – co se stane, když taková pravidla nebo podobná pravidla budou uplatňována po dobu pěti, šesti let. My se pořád bavíme jenom „ z roku na rok“. Ono to totiž bude mít velmi závažné důsledky pro vysokoškolský systém. To je bez pochyby. A opět jsme dohodli s reprezentací, že jakmile dopracujeme tuto fázi – říkal jsem do konce března – ihned vzápětí připravíme takovouto studii pro reprezentaci vysokých škol. To znamená, co se stane – při uplatňování kritérií, řekněme, na bázi dohodnutých pro rok 2012 – co se stane za pět let po roce 2012, zvláště když tam přijde demografický spád. To je opravdu velmi vážná otázka, protože mluví o tom, jak bude vypadat mapa vysokého školství v České republice, dejme tomu, kolem roku 2017. A to je nepochybně třeba projednávat. A jsem opět připraven – budete-li mít zájem – to projednat i zde ve výboru.
Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Ještě vidím, že se z našich hostů hlásí zástupce Rady vysokých škol. Opět nechávám hlasovat, zda můžeme dát prostor pro vystoupení. Kdo je, prosím, pro? - 11. hlas. - 10(+ posl. Petráň) pro,0,5. Děkuji. Pane docente, pane profesore, máte slovo. Prof. Hasse, zástupce Rady vysokých škol: (vzdálený mikrofon) Budu velmi stručný. Jenom k tomu rozkolísání minus 5 %. Prosím vás, to není absolutní pokles o minus 5 %, ale
-15pouze vliv změny pravidel. Čili, tam vím, že poklesy mohou být v podstatě větší – ale jenom jako důsledek změny pravidel. Jenom – aby nedošlo k určitému nedorozumění. Pan náměstek nezdůraznil, že nám je to jasné. Poslankyně Anna Putnová: Děkuji, pane profesore. Chtěla bych jenom říci – podpořit vypracování strategie pro vysoké školství, protože my všichni pracujeme v dlouhodobých termínech. Cyklus je minimálně tříletý, ale obvykle pětiletý. Takže změny, které vyvolávají, rozkolísávají opravdu systém a přináší míru nejistoty, která začíná být v některých oblastech a na některých typech škol už přesahující normální míru rizika, kterou by vysoké školy mohly nést. Ano. Ještě vidím pana profesora Zlatušku. Zase musíme, prosím, hlasovat. Kdo je pro, aby pan profesor mohl sdělit svoje stanovisko? - 12. hlas. - 10(+ posl. Petráň) pro,0,5. Prosím, pane profesore. Prof. Zlatuška: (mimo mikrofon) Paní předsedkyně výboru tady říkala, že … doplňující otázku. Tady se jedná jenom o spočítání efektů (šum) … financování vysoké školy, ale dopady… Vysoké školy se zapojují … mimo Prahu, ale i v Praze do programů, do operačního programu, kde vznikají závazky … udržitelnosti, které jsou – řekněme – na dalších pět, šest let … tyto rozvojové … eventuální…. Z hlediska kvality bych si dovolil ještě … s financemi. Počítá se s tím, že využije také finanční nástroj, například školné (?), využívání zákonného požadavku na dodržování kvalifikací … na školách v té podobě … Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Náměstek Jan Koucký: Pane profesore, první část vaší otázky je skutečně velmi vážná a já ji tak vnímám. Souvisí to s projednáváním kohezní politiky na období po roce 2013. Tedy – především. Ne jenom, ale především. Mně se zdá, že to přesahuje rámec této diskuse, a nebudu to otevírat. Omlouvám se vám. Můžeme to otevřít někde jinde. My samozřejmě jsme ihned – to znamená v tuto chvíli, od prosince, z mého hlediska od prosince – začali vyjednávat s Ministerstvem pro místní rozvoj, které je k tomu kompetentní, aby naše pozice v dalším programovacím období prostě nedoznala takového oslabení, abychom měli problémy, které nepochybně budou i tak. To je jasné. Udržitelnost je problém. To je jasné. Dovolil bych si v tuto chvíli už dál nepokračovat v odpovědi. V druhé naopak – velmi rád. A vy jako předseda nebo – pardon – člen předsednictva RVŠ víte, že velmi budu přijímat návrhy na podobné ukazatele. Na mnoho různých takovýchto nápadů. Konec konců i můj návrh z prosince byl svým způsobem jakýmsi souborem různých nápadů. Důležité je ale to, že musíme dospět ke konsensu, ne, samozřejmě, stoprocentnímu, to se nepodaří, ale k tomu, aby ministerstvo společně s oběma reprezentacemi a pochopitelně s repre komisí především v tomto smyslu dospělo k tomu, že prostě určitý návrh je návrh, který je třeba dobrý, je třeba ho vzít v úvahu. A potom je na nás, abychom dokázali ho zapracovat smysluplně do pravidel, o kterých mluvíme. Čili, nejenom že uvažujeme, ale zároveň moc děkuji dopředu za podobné návrhy. Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Ještě má někdo nějakou připomínku nebo dotaz, komentář? Pokud tomu tak není, jestli dovolíte, shrnu dnešní bod.
-16Myslím, že jsme otevřeli řadu témat, která nás čekají a pravděpodobně nás čekají v první polovině tohoto roku, protože efektivita bude souviset i s rámcem přípravy zákonů, které v nejbližším období očekáváme. Jak jsem řekla, předpokládám, že budeme informováni v období přijetí věcného záměru tak, jak jsme si to dohodli s panem ministrem a jak jsme byli ujištěni, že budeme informováni s předstihem. Chtěla bych připomenout tedy ještě termín – březen 2011, ve kterém by měla být pracovní verze koncepce rozvoje nebo strategie rozvoje vysokých škol. Předpokládám, že se ještě nad touto strategií sejdeme. Na tu bude potom navazovat rozvoj a konkurenceschopnost České republiky jako komplexní materiál do konce června 2011. Máme spoustu námětů a úkolů, které budou vyplývat z legislativní činnosti a z činnosti koncepční. Očekávám, že se na této půdě a na půdě podvýborů budeme k těmto otázkám vracet. Přiznám se, že jsem byla zvědavá třeba na modely, které … Nebyl to požadavek, já to nekritizuji. Jenom, pokud budu mít nějakou příležitost, třeba na ministerstvu, se seznámit s konkrétními modely, které byly vypracovány pro financování a jejich dopady, tak se přiznám, že mě osobně to bude docela zajímat. Ptám se, jestli je ještě nějaké poslední slovo nebo dotaz, komentář. Není-li tomu tak, chci poděkovat panu náměstku Kouckému za to, že se ujal úkolu, který byl komplexně pojatý a nebyl příliš přesně definován. Věřím, že se budeme potkávat na úkolech, které nás v nejbližší době čekají. Ještě jednou vám děkuji. Na závěr připomínám, že termín další schůze je 23. a 24. února 2011.
Ivana Levá v. r. ověřovatelka výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Anna Putnová v. r. předsedkyně výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
