Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ – VYBRANÉ PROBLÉMY Local Government Elections - selected issues Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Irena OPLUŠTILOVÁ
Autor: Jiří KOSAN
Brno, 2012
J m én o a p ří j m en í au t o ra:
Jiří Kosan
Náz ev b ak al á řs k é p r áce:
Volby do zastupitelstev obcí – vybrané problémy
Náz ev v an gl i ck ém j az yc e:
Local Government Elections - selected issues
Kat ed ra:
Katedra regionální ekonomie a správy
Ved o u cí b ak al ářs k é p ráce:
Ing. Irena Opluštilová
R o k o b h aj o b y:
2012
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá některými problémy spjatými s volbami do zastupitelstev obcí. V obecné části je přiblížena pozice zastupitelstva a volební proces, čímž jsou položeny základy pro představení vybraných problémů. Těmito problémy jsou nejdříve volební formule, uzavírací klauzule a preferenční hlasování jako problémy matematicky související se složením zastupitelstev. Další část se zabývá tendencemi a porovnáním výsledky komunálních voleb ve velkých a malých obcích. Poslední část této práce je věnována nekalým volebním praktikám.
Annotation This bachelor thesis deals with some problems connected to elections to local government elections. The position of the local government and election process is introduced in the general part, which lies down basis for introduction into the problems. These problems are at first election formula, closing clause and preference voting which have influence on the form of local government. The next part deals with trends regarding to election in big and small municipalities. The last part is devoted to dishonest election practices.
Klíčová slova Volby, obecní zastupitelstvo, volební formule, uzavírací klauzule, preferenční hlasování, velké a malé obce
Key words Elections, local government, election formula, closing clause, preference voting, big and small municipalities
1
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Volby do zastupitelstev obcí – vybrané problémy“ vypracoval samostatně pod vedením Ing. Ireny Opluštilové a uvedl jsem v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“
V Brně dne 18. května 2012 _________________________________ 2
Touto cestou chci vyjádřit poděkování Ing. Ireně Opluštilové za její pozitivní přístup a cenné rady, které mi při psaní poskytla. Zároveň děkuji své manželce Haničce Kosanové za péči, kterou i v nesnadném období pokročilého stádia těhotenství věnovala kontrole gramatiky a formálních náležitostí této práce.
3
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 1 Obec, zastupitelstvo, mandát zastupitele ............................................................................ 7 1.1 Základní vymezení postavení obce .............................................................................. 7 1.2 Zastupitelstvo ............................................................................................................... 7 1.3 Mandát zastupitele ....................................................................................................... 8 2 Volby .................................................................................................................................. 9 2.1 Úvod do problematiky voleb........................................................................................ 9 2.2 Volby do zastupitelstva obce ....................................................................................... 9 2.3 Průběh voleb do zastupitelstva obce .......................................................................... 10 2.3.1 Registrace volebních stran .................................................................................. 11 2.3.2 Hlasovací proces ................................................................................................. 12 3 Rozdělování mandátů volebním stranám.......................................................................... 14 3.1 Volební formule ......................................................................................................... 14 3.2 Uzavírací klauzule a přirozený práh .......................................................................... 15 3.3 Příklad ........................................................................................................................ 17 3.3.1 Uzavírací klauzule: volby v Brně ....................................................................... 17 3.3.2 Uzavírací klauzule: volby v Hrádku ................................................................... 21 3.3.3 Uzavírací klauzule: shrnutí ................................................................................. 22 3.3.4 Porovnání výsledků voleb v Brně při použití různých volebních formulí .......... 22 3.3.5 Porovnání výsledků voleb v Hrádku při použití různých volebních formulí ..... 25 3.4 Shrnutí výsledků ........................................................................................................ 30 4 Preferenční hlasování ........................................................................................................ 31 4.1 Volby do poslanecké sněmovny a do obecních zastupitelstev .................................. 31 4.2 Výsledky v „Malenově“ ............................................................................................. 32 4.3 Výsledky v „Obrově“ ................................................................................................. 33 4.4 Vysvětlení rozdílů a hledání příčin ............................................................................ 34 4.5 Shrnutí ........................................................................................................................ 36 5 Volební strany ve „velkých“ a „malých“ obcích .............................................................. 37 5.1 Teoretická východiska předpokládaných rozdílů ...................................................... 37 5.2 Představení metodiky ................................................................................................. 38 5.3 Výsledky ze srovnání vyplývající .............................................................................. 41 6 Nekalé volební praktiky a nové volby .............................................................................. 42 6.1 Přehlašování pobytu při volbách do zastupitelstva .................................................... 43 6.2 Uplácení při volbách do zastupitelstva ...................................................................... 44 6.3 Nezvolení - plán „B“ .................................................................................................. 46 Závěr ......................................................................................................................................... 47 Použitá literatura ....................................................................................................................... 49 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 49 Seznam tabulek a grafů ............................................................................................................. 50 Příloha – Výsledky komunálních voleb ve vesnicích a městech v letech 2006 a 2010
4
Úvod Obce bývají nejmenší územní jednotkou každého státu. V mnoha ohledech nejdůležitějším orgánem obce je zastupitelstvo. Ač je proces jeho utváření recentní legislativou upraven poměrně komplexně, přesto existuje celá řada problematických otázek, které volby do zastupitelstva obcí provázejí. Tato práce má za cíl některé z těchto problémů blíže představit, přiblížit jejich podstatu a pak ve stručnosti nabídnout jejich řešení. Metody za tím účelem použité jsou především deskriptivně analytická a synteticky komparativní. Rovněž ve zvláštní části sáhneme i po induktivně modelačních metodách, zahrnující kromě tvorby samostatných zjednodušujících příkladů i grafická znázornění výsledků a jejich zachycení v tabulkách. Prvky kvantitativního výzkumu jsou místy doplněny formulací závěrů na bázi dedukce vycházející z kvalitativního způsobu bádání. Obce se co do počtu obyvatelstva svou velikostí značně liší. Ač se snažíme přistupovat k nim pokud možno komplexně, k drobnému zjednodušení přesto přistoupíme – nebudeme věnovat pozornost Praze. Důvod je prostý – její velikost jí nekompromisně exkomunikuje z rámce „běžných“ obcí a mnohem více jí staví na roveň voleb do zastupitelstva krajů, nebo dokonce zastupitelského orgánu státu, než na pozici srovnatelnou s běžnou komunální politikou. Povaha této práce vychází především z politologických pramenů poznání. Jako taková se tak opírá pouze o nejjednodušší matematické operace. Laskavý čtenář jistě promine, že mu nebude nabídnuta žádná velká statistika. Z důvodů pouze omezeného rozsahu a účelu nám totiž nezbude, než se zaměřit spíše na položení základů, než na vyčerpávající popis složitějších matematicko-statistických souvislostí, pro které bude jistě místo v případné práci diplomové. Cílem této práce není poskytnout úplný přehled všech problémů, ani nabídnout jejich stoprocentně účinná řešení. Prvořadým cílem je popis těch, které jsou implicitně obsaženy ve volebních systémech do obecních zastupitelstev. Dále se v duchu kvantitativních přístupů pokusíme prověřit tvrzenou všeobecnou platnost některých zákonitostí a případně formulovat případy, kdy se neuplatní. Jelikož každý problém má své řešení, nabídneme jako námět k úvahám pro další práci i ta jejich v úvahu přicházející. Posledním, leč nejvíce ambiciózním cílem této práce je, aby se stala odrazovým můstkem – zdrojem a inspirací – pro hlubší výzkum jednotlivých popsaných problémů. A tomu je podřízena i systematika. Obecná část ve stručnosti uvede základní vymezení obce i roli zastupitelstva v něm. Rovněž ve zkratce přiblíží volební proces. Ve zvláštní části se nejprve blíže podíváme na způsob rozdělování mandátů mezi jednotlivé politické strany. Zjistíme, že totožný přepočtový model nemusí nutně vždy vést ke stejným výsledkům. Ukážeme, jakým způsobem se do těchto modelů promítá velikost obce. Ta se jako červená nit coby determinant hlavních disparit táhne téměř celou prací. Pak se zaměříme na způsob přidělování mandátů jednotlivým kandidátům v rámci volebních stran. Jelikož teorie spočívá velice často na principu modelování a následném zobecňování výsledků z modelů získaných, podržíme se i my tohoto přístupu. Aby rozdíly v možnosti preferenčními hlasy ovlivnit výsledky hlasování (a tím i posun kandidátů v rámci kandidátky) lépe vynikly, použijeme jako neutrální srovnávací kritérium preferenční hlasování ve volbách do poslanecké sněmovny. Na tomto základě pak budeme formulovat závěry. Dále se pokusíme uchopit neuchopitelné zmapováním rozdílů v chování voličů v malých a velkých obcích tím, že (při jisté míře zjednodušení) budeme srovnávat volební výsledky různě velkých urbanistických celků. Na závěr učiníme malou exkurzi do způsobů nekalého ovlivňování výsledků komunálních voleb, kterými se nechvalně proslavily zejména 5
volby v roce 2010. Spolu s těmito nekalými praktikami pak budou stručně představeny i způsoby „předčasných“ voleb do obecních zastupitelstev. Z důvodů lepší přehlednosti a systematického uspořádání obsahuje každá z kapitol věnující se konkrétním problémům vlastní úvod a na konci vlastní shrnutí nejdůležitějších závěrů a způsobů řešení. Jsme toho názoru, že právě tento způsob prezentace myšlenkových proudů důsledně těžící z výhod krátkodobé paměti vede k nejlepšímu možnému pochopení námi formulovaných souvislostí. Věříme, že takový přístup bude přínosem především pro čtenáře.
6
1 Obec, zastupitelstvo, mandát zastupitele 1.1 Základní vymezení postavení obce Obecní zřízení je zakotveno ústavněprávními předpisy a je charakterizováno jako samosprávné společenství občanů organizovaných na územním základě. Veřejnoprávní povaha obce se projevuje v tom, že je obec povolána k plnění úkolů, které jsou jí vyhrazeny, k čemuž obec disponuje pravomocí a působností. Jde o atributy vlastní veřejné moci. V rámci výkonu veřejné moci existuje dualita pojmu „veřejná moc“, která zahrnuje jak obecní výkon moci státní (státní správa), tak i výkon tzv. veřejné moci od moci státní odvozené – jinak nazývané též samosprávou. 1 Tyto dvě složky veřejné moci od sebe nejsou oddělené, ale naopak se doplňují a prolínají a nelze mezi nimi využít princip podřízenosti a nadřízenosti. 2 Při výkonu státní správy obecními orgány hovoříme o přenesené působnosti. Naopak plnění úkolů samosprávy je spojováno s termínem samostatné působnosti. V obecné rovině je výkon samosprávy svěřen právě zastupitelstvu obce (viz. čl. 104 odst. (2) Ústavy a § 5 odst. (1) zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) (dále jen „OZ“)). Nejen v rámci samostatné působnosti je zastupitelstvo nejvyšším orgánem obce. 3
1.2 Zastupitelstvo Zastupitelstvo je orgánem kolektivním. Počet jeho členů se liší v závislosti na dvou hlavních faktorech. Prvním je objektivní kritérium velikosti obce. Nejmenší obce (do 500 obyvatel) mohou mít i jen 5 členů zastupitelstva, naopak největší obce (s více, než 150.000 obyvateli) mohou mít až 55. 4 Druhý faktor, který určuje počet zastupitelů obce, je politické rozhodnutí zastupitelstva, které vykonávalo svůj mandát v předcházejícím volebním období (§ 67 OZ). Nedojde-li k explicitnímu rozhodnutí o změně počtu členů zastupitelstva v následujícím volebním období, zůstává zachován stejný počet zastupitelů, jaký byl v předcházejícím volebním období (§ 68 odst. (4) OZ). Určení velikosti zastupitelstva nelze podceňovat. Je zřejmé, že čím je zastupitelstvo menší, tím lépe hledá kompromis a tím snazší je zaplnění kandidátních listin. Na druhou stranu čím je zastupitelstvo početnější, tím menší je šance na ovlivnění rozhodovacího procesu nejrůznějšími nátlakovými skupinami. Je méně pravděpodobné, že takovým tlakům podlehne např. dvanáct zastupitelů, než zastupitelé dva. Počet přidělovaných mandátů má i další konsekvence, jak bude uvedeno níže. Pravomoci zastupitelstva lze obecně členit na pravomoci, které nejsou výslovně uvedeny v OZ či v jiném zákoně (nelze totiž úplným způsobem popsat rozsah samostatné působnosti obce), ale spadají (musí spadat) do samostatné působnosti obce, a dále pravomoci, které OZ či jiný zákon výslovně stanoví. Mezi takové výslovně stanovené pravomoci patří např. finanční pravomoci (schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu obce, zřizování trvalých a dočasných peněžních fondů obce); normotvorná pravomoc (vydávání obecně závazných vyhlášek obce; v obci, kde se nevolí rada obce se tato pravomoc rozšiřuje i na vydávání
1
Filip, J., Svatoň, J. Státověda. 5. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 41. Horzinková, E., Novotný, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň : Vydavatelství Aleš Čeněk, 2008, s. 11. 3 Břeň, Jan. Právní postavení zastupitelstva obce. Moderní obec. Červenec 2011. s. 21. 4 Počet obyvatel obce pro určení rozptylu množství členů zastupitelstva se určuje podle stavu k 1. lednu roku, v němž se konají volby (§ 68 OZ a § 48 zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze). 2
7
nařízení; organizační a personální pravomoci (např. volba vybraných funkcionářů obce, zřizování a rušení obecní policie, výborů zastupitelstva obce); 5 Pravomoc zastupitelstva dále zahrnuje mj. i poskytování věcných i peněžitých darů fyzickým i právnickým osobám přesahující v jednom roce hodnotu 20.000,- Kč; poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným subjektům s obdobnou činností, přesahující 50.000,- Kč či vydání komunálních dluhopisů. Nad rámec uvedeného je zastupitelstvo výslovně oprávněno vyhradit si i další pravomoc v samostatné působnosti obce. Přitom je limitováno jen pravomocemi vyhrazenými radě obce.
1.3 Mandát zastupitele Do zastupitelstva může být dle § 5 zák. č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí (dále jen „ZVZ“) zvolena pouze fyzická osoba, která má sama právo do zastupitelstva volit. Do zastupitelstva může volit (a být i volen) pouze ten, kdo je zároveň: a) občanem obce (dle § 4 ZVZ ve spojení s § 16 odst. (1) OZ jde o fyzickou osobu, která je občanem České republiky a zároveň je v obci hlášena k trvalému pobytu); b) který v době konání voleb dosáhl věku alespoň 18 let; c) a je v den konání voleb přihlášen k trvalému pobytu v dané obci. I cizinci, kteří dosáhli v době konání voleb alespoň 18 let věku a jsou hlášeni k trvalému pobytu na území obce, mohou volit (a být voleni) do zastupitelstva, pokud jim toto právo přiznává mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv. Překážkou výkonu volebního práva (ať už aktivního či pasivního) je výkon trestu odnětí svobody, zbavení způsobilosti k právním úkonům, omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu a výkon základní vojenské služby, vyžaduje-li to plnění služebních povinností. Nezbytnou podmínkou (často opomíjenou) je i prohlášení osoby, kandidující ve volbách do zastupitelstev obcí, že souhlasí se svou kandidaturou a že jí nejsou známy žádné překážky volitelnosti. Mandát představuje formálním způsobem (volbami či jmenováním) udělené oprávnění (a povinnost) určité osoby bezprostředně participovat na určité činnosti a v zastoupení tak hájit a prosazovat zájmy těch, kteří toto oprávnění udělili. Existuje několik druhů mandátů. Státoprávní teorie (např. Jan Filip6) hovoří o mandátu reprezentativním (nebo též volném), vázaném a imperativním. Z dikce § 69 odst. (4) OZ je zřejmé, že mandát člena zastupitelstva je mandátem volným, protože člen zastupitelstva není při výkonu mandátu vázán žádnými příkazy. Mandát člena zastupitelstva vzniká jeho zvolením. Zvolení nastává okamžikem, kdy je ukončeno hlasování ve volební místnosti a mandát vznikl i přesto, že výsledky doposud nejsou známy. Tedy registrační úřad vydáním osvědčení o zvolení pouze deklaruje, že daná osoba byla zvolena zastupitelem. Toto osvědčení se vydává nejpozději do prvního zasedání zastupitelstva. Dle § 55 ZVZ členovi zastupitelstva mandát zaniká např. odmítnutím slibu člena zastupitelstva obce nebo složením slibu zastupitele obce s výhradou; dnem, kdy je rezignace na funkci člena zastupitelstva doručena starostovi/primátorovi, nebo dnem, kdy je na zasedání zastupitelstva podána rezignace starosty/primátora; úmrtím člena zastupitelstva nebo
5 6
Tamtéž, s. 26. Filip, J., Svatoň, J. Státověda. 5. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 208 – 210.
8
rozhodnutím zastupitelstva (z důvodů nekompatibility funkcí; ztráty volitelnosti; rozhodnutí o uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody). Úprava z roku 1990 zakotvovala (oproti dnešnímu ZVZ) automatický zánik mandátu z důvodu spáchání úmyslného trestného činu (tedy nikoliv až uložením nepodmíněného trestu) a ke ztrátě volitelnosti nebylo nutné rozhodnutí žádného orgánu. 7
2 Volby 2.1 Úvod do problematiky voleb Za hlavní úkol voleb je považováno zjištění aktuálního rozložení politických sil v daném politickém prostoru a zajištění odpovídající reprezentace. Čmejrek uvádí 3 základní funkce voleb do obecních zastupitelstev. Jde o funkci kontrolní, legitimizační a integrační. Kontrolní funkce znamená, že voliči mají (teoretickou) možnost vyměnit politickou reprezentaci, s níž jsou nespokojeni. Legitimizační funkcí získávají volení zástupci mandát od elektorátu k výkonu veřejné funkce. Integrační funkce se projevuje v integraci různých politických názorů, zájmů a cílů a tím i k integraci celé společnosti. 8 Základním ústavně-právním východiskem všech druhů voleb v České republice je čl. 5 Ústavy. Podle něj je politický systém založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektující základní demokratické principy. Ve spojení s čl. 8 Ústavy, který zaručuje právo na samosprávu, jsou tím dány základní mantinely voleb (nejen do obecních zastupitelstev). Jejich porušení může vést až k nutnosti opakování volební procedury, jak bude vysvětleno a ukázáno níže. Za hlavní charakteristické proměnné poměrného volebního systému uvádí Chytilek a kol. 9 velikost volebního obvodu, volební formuli, uzavírací klauzuli a počet a charakter úrovní, na nichž probíhá distribuce mandátů. V dalším textu ponecháme bez povšimnutí poslední z definičních znaků, protože v případě voleb do zastupitelstva obcí se systém skrutinií neuplatňuje. Rovněž i velikost volebních obvodů také zmíníme spíše nepřímo. Naopak výrazně více prostoru bude ponecháno problematice volebních formulí a uzavírací klauzuli. S volbami do zastupitelstev obcí souvisí i celá řada dalších problémů. Pro potřeby této práce, s ohledem na její účel a limitovaný rozsah, si ale vystačíme jen s těmi výše zmíněným.
2.2 Volby do zastupitelstva obce Zastupitelstvo obce je složeno z osob, které byly zvoleny na základě všeobecného (volit mohou všichni bez rozdílu pohlaví, rasy, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku apod. 10), rovného (každý má pouze jeden hlas a každý hlas má stejnou hodnotu 11) a přímého (nevolí se nepřímo, prostřednictvím volitelů 12) volebního práva tajným hlasováním podle zásad poměrného zastoupení (§ 2 ZVZ). M. Klíma uvádí, že politologie zná dvě možné definice poměrného zastoupení. Definice v užším slova smyslu vymezuje jako poměrné všechny volební mechanismy, které 7
Balík, S. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha : Grada publishing, a. s., 2009, s. 87. Čmejrek, J. in Čmejrek, J., Bubeníček, V., Čopík, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010, s. 51. 9 Chytilek, R., Šedo, J., Lebeda, T., Čaloud, D. Volební systémy. 2. vydání. Praha : Portál, 2009. s. 184. 10 Čebišová, T. a kol. OBEC postavení, správa, činnost. Praha : ISV, 1996, s. 54. 11 Tamtéž, s. 54. 12 Tamtéž, s. 54. 8
9
používají vícemandátové obvody, protože v každém obvodu dochází k přidělování mandátu v určitých proporcích. 13 Širší definice vychází z myšlenky, že poměr získaných hlasů by se měl odrazit v poměru získaných mandátů. Podle Klímy ale obě definice zpravidla splývají. 14 Vedle poměrného volebního systému, podle nějž se v rámci jednoho obvodu rozděluje poměrným způsobem více mandátů, je nutné zmínit i volební systém většinový. Ten se uplatní v případě, kdy v rámci jednoho volebního obvodu získává mandát pouze jediný kandidát. Většinový volební systém se v České republice uplatňuje například ve volbách do Senátu Parlamentu ČR. Existují ale i další systémy (např. semiproporční), které nicméně nedosahují takového významu, jako první dva uvedené. 15
2.3 Průběh voleb do zastupitelstva obce Volby do zastupitelstev obcí vyhlašuje prezident republiky a to nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Konkrétní dobu a místo ale zveřejní oznámením starosta 15 dní přede dnem voleb. Podle § 27 ZVZ tvoří obec jeden volební obvod, ale je možné, aby zastupitelstvo obce vytvořilo nejpozději 85 dní přede dnem konání voleb i více volebních obvodů, přičemž v takovém případě je nutné dodržet určitý minimální počet mandátů přidělovaných za každý volební obvod. Volební obvod, ačkoliv je konstruován na územním základě, je určován především počtem obyvatel. 16 V předchozích právních úpravách rozhodovala o vytvoření volebních obvodů rada. Rovněž bylo nutno dodržet pravidlo volby poměrné části zastupitelů volených v tom kterém volebním obvodě. V dnešní úpravě poměrnost neakcentuje, což dává zastupitelstvu volnou ruku při tvorbě velikosti volebních obvodů. Teoreticky se tak může stát, že obec s počtem 40.000 obyvatel, kde je rozdělováno 35 mandátů (§ 68 OZ), bude rozhodnutím zastupitelstva rozděleno na 2 nestejně velké volební obvody tak, aby ve větším z nich, kde žije cca 90 % voličů, bylo přiděleno jen minimální množství mandátů (tj. 7) a ve větším z nich, kde žije cca 10 % všech voličů, bude voleno zbývajících 28 členů zastupitelstva. Netřeba dodávat, že v takovém případě racionálně uvažující aktuálně v zastupitelstvu dominantní politická síla bude usilovat o to, aby v menším z obou volebních obvodů měla jisté vítězství. Tento postup je označován jako tzv. gerrymandering. Na druhou stranu tato volnost umožňuje nastavení vyšší míry participace například okrajových částí měst, jejichž zájmy by bez patřičně silné reprezentace v zastupitelstvu jinak mohly být upozaďovány. 17 Platí ale, že městská část nebo městský obvod statutárních měst může být vždy pouze jedním volebním obvodem. Od volebního obvodu je nutné odlišit volební okresek, který je účelovou organizační pod-jednotkou vytvořenou pouze k usnadnění průběhu hlasování a sčítání hlasovacích lístků.
13
Klíma, M. Kvalita demokracie v České republice a volební inženýrství. Praha : Radix, spol. s r. o., 2001, s. 124. 14 Tamtéž, s. 124. 15 Chytilek, R., Šedo, J., Lebeda, T. Čaloud, D. Volební systémy. 2. vydání. Praha : Portál, 2009. s. 25. 16 Čmejrek, J. in Čmejrek, J., Bubeníček, V., Čopík, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010, s. 54. 17 Bubeníček, V. in Čmejrek, J., Bubeníček, V., Čopík, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010, s. 94.
10
2.3.1 Registrace volebních stran Registračním úřadům18 se mohou kandidátní listiny podávat až do doby 66 dnů přede dnem voleb. Kandidátní listiny představují obdobu přihlášky, kterou volební strany deklarují svůj zájem kandidovat ve volbách. Volební stranou může být registrovaná politická strana a politické hnutí, jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. Platí ale, že v jednom volebním obvodu se může jedno uskupení a jeden kandidát vyskytovat pouze na jedné kandidátní listině. S výjimkou malých obcí, může být na každé kandidátní listině nejvýše tolik kandidátů, kolik mandátů se v daném volebním obvodu volí. V případě obcí, kde je obsazováno sedm a méně zastupitelských míst, může od roku 2001 volební strana uvést počet kandidátů až o třetinu vyšší, než je počet volených členů zastupitelstva, zaokrouhlený na celé číslo směrem dolů. Stanislav Balík uvádí, že od roku 1990 došlo ke dvěma pokusům ztížit kandidaturu nezávislých – v roce 1994 (znemožnit kandidaturu sdružením) a v roce 2001 (jednotlivým nezávislým). V obou případech ale vyšla tato snaha na prázdno. 19 I přesto se dnes postavení nezávislých kandidátů či jejich sdružení od postavení politických stran či politických hnutí výrazně liší. Politickým stranám a hnutím stačí pouhá registrace. Nezávislí kandidáti a sdružení nezávislých kandidátů musí svou kandidátní listinu podložit určitým množstvím podpisů voličů. Množství podpisů stanovuje příloha k ZVZ a je uvedena i v následující tabulce č. 1. Tabulka č. 1 – Množství podpisů nutných pro registraci nezávislých kandidátů a hnutí. Obec, městská část, městský obvod, v seznamech popřípadě volební obvod nezávislých kandidátů
Potřebné počty podpisů zapsaných voličů pro nezávislé kandidáty
pro sdružení nezávislých kandidátů
z počtu obyvatel obce, městské části, městského obvodu, popřípadě volebního obvodu
do 500 obyvatel
5%
7%
nad 500 do 3000 obyvatel
4%, nejméně 25
7%
nad 3000 do 10 000 obyvatel
3%, nejméně 120
7%
nad 10 000 do 50 000 obyvatel
2%, nejméně 600
7%
nad 50 000 do 150 000 obyvatel
1%, nejméně 1000
7%
0,5%, nejméně 1500
7%
nad 150 000 obyvatel
Zdroj: Z legislativy převzato a upraveno autorem.
Tato úprava platí od roku 1994. Předtím zákony č. 298/1992 Sb., i zákon č. 368/1990 Sb., požadoval menší počet podpisů voličů na podporu kandidátních listin nezávislých kandidátů či jejich sdružení. S. Balík uvádí, že právě toto zpřísnění bylo důvodem, proč po 18 19
Jde o obecní úřady, které byly příslušným obecním úřadem určeny k podávání kandidátních listin. Balík, S. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha : Grada publishing, a. s., 2009, s. 90.
11
roce 1994 začala vznikat „politická“ uskupení – strany – původně nezávislých kandidátů, která ale ve svém názvu mají zdůrazněnu „nezávislost“ (např. SNK-ED, Sdružení pražských nezávislých či Nestraníci). 20 Tyto formální strany totiž nepotřebovaly ke své kandidatuře stanovený počet podpisů. Jiným způsobem, jak může nestranický kandidát bez nutnosti získávání podpisů získat mandát do obecního zastupitelstva, je kandidatura na kandidátce určité politické strany jako nestranický kandidát, tzv. „osoba bez politické příslušnosti“. ZVZ tuto možnost výslovně připouští a implicitně tak umožňuje, aby byla stranická kandidátka politické strany složena i jen z osob bez politické příslušnosti. Od okamžiku doručení kandidátních listin registrační úřad přezkoumá náležitosti kandidátních listin, podle potřeby vyzve k odstranění vad, a 48 dní přede dnem voleb rozhodne buď o vyškrtnutí jednoho či více kandidátů, nebo odmítnutí celé kandidátní listy pro nesplnění podmínek. 21 V opačném případě rozhodne o registraci volební strany, o čemž vydá rozhodnutí, které doručuje zástupcům volebních stran a zároveň vyvěsí na úřední desce. Od okamžiku registrace registrační úřad zajistí tisk hlasovacích lístků. Na každém hlasovacím lístku jsou obsaženy kandidátky všech volebních stran, přičemž pořadí těchto kandidátek je určováno losem. Nejpozději 3 dny přede dnem voleb zajistí starosta distribuci hlasovacích lístků všem voličům a v den konání voleb i všem okrskovým komisím. Od třetího dne přede dnem voleb až do ukončení hlasování je zakázáno zveřejňování jakýchkoliv výsledků předvolebních a volebních průzkumů. Dva dny přede dnem voleb v 16:00 dojde k uzavření seznamu voličů oprávněných volit v daném volebním okrsku, přidání do tohoto seznamu je možné jen poté, co volič prokáže okreskové volební komisi své právo volit (§ 28 ve spojení s § 33 odst. (4) ZVZ).
2.3.2 Hlasovací proces Řádné volby trvají dva dny a to v pátek (14:00 – 22:00 hodin) a v sobotu (8:00 – 14:00 hodin), přičemž za den voleb je označován první z obou volebních dnů. V den voleb, před zahájením hlasování, předseda okrskové volební komise zkontroluje správnost vybavení volební místnosti a zapečetí prázdné hlasovací schránky. Poté prohlásí volby za zahájené. Před hlasováním každý volič členům volební komise prokáže svou totožnost a občanství České republiky (příp. občanství státu, jehož příslušníci mají právo v ČR volit). Poté se odebere do prostoru pro úpravu hlasovacích lístků a následně vhodí do příslušné schránky upravený hlasovací lístek v obálce. Po uplynutí doby stanovené pro hlasování umožní volební komise odhlasovat všem, kteří se ještě nacházejí v prostoru před volební místností a v ní a poté předseda okrskové komise prohlásí hlasování za ukončené. Poté následuje sčítání hlasů. Volič má tři možnosti, jak volební lístky upravit. Volič může křížkem označit celou kandidátní listinu jediné volební strany. Pak taková kandidátní listina získává tolik hlasů, kolik se přiděluje mandátů, přičemž každá z osob na kandidátce uvedených, získává po jednom hlasu. Druhým způsobem je označení křížkem jednotlivých kandidátů napříč kandidátními listinami a to v počtu nepřevyšujícím počet přidělovaných mandátů. Takto vybraní kandidáti pak získávají každý po jednom hlase a volební strany získávají tolik hlasů, kolik osob v rámci jejich kandidátní listiny získalo hlas. Třetí způsob je kombinací obou 20
Tamtéž s. 91 – 92. Vyškrtnutí kandidáti nebo volební strany, jejichž kandidátky byly odmítnuty, mají možnost obrátit se na soud. Rozhodne-li tak soud, zapíše registrační úřad tyto kandidáty/kandidátní listiny ve lhůtě nejpozději 20 dnů přede dnem voleb. 21
12
předchozích. Volič křížkem označí několik kandidátů z různých kandidátních listin a zároveň kandidátní listinu jedné volební strany, na níž neoznačí žádnou osobu. Hlasy se pak přičtou jednotlivým zakřížkovaným kandidátům a rozdíl mezi počtem zakřížkovaných kandidátů a množstvím rozdělovaných mandátů se přičte jednotlivým osobám v pořadí uvedeném na kandidátní listině označené jako celek, přičemž každá volební strana získává takový počet hlasů, kolik osob na příslušné kandidátní listině uvedených získalo hlas. Tento systém, kdy volič může označit více, než jednoho kandidáta různých volebních stran, můžeme označit za systém volných, nebo též otevřených, kandidátních listin. Systém otevřených kandidátních listin směřuje k posílení personalizace voleb. 22 Samotný proces „vytváření“ kandidátky plně dle preferencí je označováno termínem panašování. Politologická teorie rozeznává ještě systém vázaných kandidátních listin, který voliči neumožňuje výběr kandidátů různých volebních stran, ale pouze v rámci jedné, a (nejstarší) i systém přísně vázaných kandidátních listin, které voličům neumožňují preferenčními hlasy ovlivnit pořadí uchazečů na kandidátních listinách. 23 O preferenčních hlasech a vlivu na pořadí osob na kandidátce je blíže pojednáno v jiné části této práce. Není-li označena žádná volební strana ani žádný kandidát, jsou-li křížkem označeny zároveň dvě a více volební strany, je-li označeno více kandidátů, než se rozděluje mandátů, nebyl-li hlasovací lístek vložen do úřední obálky, je-li v obálce vloženo více hlasovacích lístků nebo je-li hlasovací lístek přetržen, je hlas voliče považovaný za neplatný. Naopak neplatným se nestává hlasovací lístek, v němž je označena volební strana jako celek a zároveň i kandidáti této strany. Zde se uplatní pravidlo, dle kterého se nepřihlíží k hlasům označených kandidátů a postupuje se, jako by byla označena právě tato strana. Otázkou ale zůstává, jak postupovat v případě, kdy zároveň je označeno více kandidátů a zároveň i kandidátní listina jedné volební strany některých z takto označených kandidátů. Nepřesahuje-li počet všech označených kandidátů počet celkově ve volebním obvodě přidělovaných mandátů, pak dle našeho názoru je možné nepřihlížet k zakřížkovaným kandidátům volební strany označené jako celek. V případě, kdy je celkově označeno více kandidátů, než je počet přidělovaných mandátů, přičemž nebyl-li by překročen počet mandátů, pokud by se odhlédlo od kandidátů označených na kandidátní listině volební strany označené jako celek, jsme toho názoru, že hlasovací lístek by neplatný nebyl. Zde jsme přesvědčeni, že je nutno před neplatností z důvodu označení více kandidátů, než je počet mandátů, upřednostnit opět pravidlo, podle kterého se nepřihlíží k označení kandidátů volební strany, která byla označena jako celek. Právo volit totiž patří k základním politickým právům obsaženým v Listině (čl. 21 Listiny). Jako takové pak musí být případné zásahy do tohoto práva prováděny za uplatnění restriktivního výkladu, z čehož vyplývá, že obdobně jako v trestním právu procesním, i v případě voleb se uplatní zásada v pochybnostech ve prospěch (voliče).24 Předčil-li by ale i po odečtení počtu kandidátů z kandidátní listiny označené jako celek i pak počet označených kandidátů více, než kolik činí počet mandátů, pak bude patrně nutné hlasovací lístek považovat za neplatný. Po sečtení výsledků hlasování dojde k vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování každou okrskovou volební komisí. Stejnopis tohoto zápisu je následně poskytován Českému statistickému úřadu (dále jen „ČSÚ“), který provede přepočet mandátů na jednotlivé kandidáty. ČSÚ vytvoří zápis o výsledku voleb, který předává příslušným 22
Čmejrek, J. in Čmejrek, J., Bubeníček, V., Čopík, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010, s. 56. 23 Balík, S. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha : Grada publishing, a. s., 2009, s. 95 96. 24 In dubio pro reo.
13
registračním úřadům. Registrační úřady zajistí vyhlášení výsledků voleb ve svém obvodu na úřední desce. ČSÚ zároveň informuje písemně jednotlivé volební strany o výsledku voleb v daných obvodech. ČSÚ podává i zprávu o výsledku voleb do zastupitelstva Státní volební komisi, která vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcí.
3 Rozdělování mandátů volebním stranám Způsob rozdělování mandátů volebním stranám je tématem citlivým. Volební formule může podstatně ovlivnit složení obecního zastupitelstva. V této souvislosti nelze nezmínit uzavírací klauzuli a efektivní práh. Teorie uvádí, že velikost volebního obvodu má podstatný vliv na proporcionalitu voleb. Čím je volební obvod větší, tím proporcionálnější jsou výsledky. Naopak čím menší je volební obvod, tím více jsou znevýhodněny menší volební strany. 25 Mohlo by se tak zdát, že situace ve velkých městech je oproti menším obcím ideální. Jak si ale ukážeme, věc je poněkud složitější.
3.1 Volební formule Způsobů, jak rozdělit mandáty mezi jednotlivá politická uskupení při poměrném volebním systému, je několik. Pro potřeby této práce si vystačíme s uvedením dvou, respektive tří, základních systémů volebních formulí. Státovědná a politologická teorie 26 uvádí a níže uvedeným způsobem specifikuje systém volebního kvocientu (k němu jako „doplňkové“ systémy pro využití zbytkových hlasů) a systémy volebního dělitele. Systém volebního kvocientu (nebo též volebního čísla) spočívá v tom, že celkový počet hlasů získaný příslušnou stranou je vydělen volebním kvocientem. Volební kvocient je získáván jako podíl všech hlasů ve volbách odevzdaných vůči počtu mandátů ve volbách rozdělovaných (případně je počet mandátů zvyšován o jedna, o dvě atd.). Jde o vyjádření počtu hlasů, potřebných pro zisk jednoho mandátu a tudíž (zjednodušeně řečeno) vyjadřuje i tzv. přirozený práh pro vstup do zastupitelského orgánu.27 Je zřejmé, že při takovémto systému nevyjde nikdy celé číslo a vždy zůstane určité množství hlasů (a z nich odvozených mandátů), které „nejsou využity“. Tyto zbytkové hlasy (přesněji zbytkové mandáty) jsou pak udělovány například straně s nejvyšším počtem mandátů (systém největšího zbytku) nebo straně s nejvyšším průměrem hlasů na jeden získaný mandát (systém největšího průměru). Jako příklad využití takového systému volebních kvót uvádíme tzv. Hareovu kvótu. Volební kvocient je prostým podílem všech hlasů odevzdaných ve volbách, vydělený počtem mandátů, o něž se vede volební souboj. Nevyužité mandáty se rozdělují podle metody největšího zbytkového počtu hlasů. 28 Současná legislativa ale pro volby do obecního zastupitelstva využívá systémy volebního dělitele. Postup v tomto systému je obecně takový, že počet hlasů udělených 25
např. Čmejrek, J. in Čmejrek, J., Bubeníček, V., Čopík, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010, s. 54. nebo též Chytilek, R., Šedo, J., Lebeda, T. Čaloud, D. Volební systémy. 2. vydání. Praha : Portál, 2009. s. 39. 26 např. Filip, J., Svatoň, J. Státověda. 5. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 148 – 151. Klíma, M. Kvalita demokracie v České republice a volební inženýrství. Praha : Radix, spol. s r. o., 2001, s. 61 – 76. Balík, S. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha : Grada publishing, a. s., 2009, s. 101 - 104. 27 Čmejrek, J. in Čmejrek, J., Bubeníček, V., Čopík, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010, s. 58. 28 Klíma, M. Kvalita demokracie v České republice a volební inženýrství. Praha : Radix, spol. s r. o., 2001, s. 75.
14
jednotlivým stranám je pro každou stranu dělen určitým číslem n, které nabývá (v závislosti na metodě) různých hodnot a počet dělících operací pro každou stranu odpovídá počtu všech přidělovaných mandátů. Takto získané výsledky všech stran se sestaví podle velikosti v jedinou číselnou řadu a mandáty jsou přidělovány jen tolika nejvyšším číslům, kolik činí počet mandátů. Podle toho, jakou řadou čísel jsou počty hlasů jednotlivých stran děleny, rozeznáváme jednotlivé systémy. Základním systémem je systém ďHondtův, který dělí řadou čísel 1, 2, 3 atd. Ostatní systémy jsou modifikací tohoto systému. Ve volbách do obecních zastupitelstev je aktuálně užívána d’Hondtova volební formule. Imperialiho systém spočívá v tom, že buď nedochází k dělení 1, ale začíná se až od čísla 2, nebo dochází k dělení 1, druhým v pořadí je 1,5, následuje dělení 2, poté 2,5 atd. Tento systém podle Filipa 29 zmírňuje výhodu velkých stran. Naopak systém Saint-Laguëvův, kdy dochází k dělení lichými čísly, počínaje číslem 1, zmiňuje Filip 30 jako matematicky prokazatelně neutrální vůči velkým i malým stranám. Tento systém se v českém prostředí uplatňoval při volbách do obecního zastupitelstva až do nabytí účinnosti současného ZVZ. M. Klíma uvádí, že naproti tomu upravený systém SaintLaguëvův, který se od „čisté“ varianty liší pouze tím, že na místě prvním dochází k dělení číslem 1,4, je méně proporční, než jeho původní varianta.31 Podle obecně přijímaných teorií platí, že čím nižší jsou intervaly mezi jednotlivými děliteli (ďHondt), tím více je posilována pozice silných stran. Větší intervaly (např. dánský model s děliteli 1, 4, 7…) naopak nahrávají menším politickým stranám. Teorie je zajedno také v tom, že silnějším stranám nahrává i vysoko postavený první dělitel a rovněž nezanedbatelnou úlohu při posuzování výhodnosti či nevýhodnosti hrají velikosti volebních obvodů – tím i přidělovaných mandátů. Čím větší volební obvody jsou, tím menší je vliv jednotlivých volebních formulí. 32 Způsoby, jakými se různé systémy přepočtu hlasů na mandáty promítají do výsledku voleb, je ilustrováno na příkladu uvedeném níže.
3.2 Uzavírací klauzule a přirozený práh Neméně důležitá, jako volební formule, je i tzv. uzavírací klauzule. Uzavírací klauzule je opatřením, které brání malým politickým stranám v participaci na kolegiálních sborech. Funkce uzavírací klauzule je tak redukční, ovšem rizikem s její existencí spojeným je konzervace stávajícího rozdělení politických sil v důsledku zamezení přístupu nových politických subjektů do zastupitelského orgánu. 33 ZVZ v platném znění uvádí dvě skutečnosti ovlivňující její výši. Dle § 45 odst. (1) ZVZ činí uzavírací klauzule ve volbách do zastupitelstev obcí 5% z celkového počtu platných hlasů poděleného voleným počtem členů zastupitelstva a vynásobeného počtem jejích kandidátů. V případě, kdy uzavírací klauzuli překročila jen jedna z více kandidujících volebních stran, dochází ke snížení 5% hranice vždy o jeden procentní bod až do doby, kdy mandáty připadnou alespoň dvěma uskupením. Druhou podmínkou je, aby byla i po tomto snížení obsazena alespoň nadpoloviční většina mandátů, resp. aby bylo obsazeno více, než 5 mandátů. Není-li splněna tato podmínka, 29
Filip, J., Svatoň, J. Státověda. 5. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 150. Tamtéž, s. 150. 31 Klíma, M. Kvalita demokracie v České republice a volební inženýrství. Praha : Radix, spol. s r. o., 2001, s. 67. 32 Čmejrek, J., Bubeníček, V., Čopík, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha : Grada publishing, a. s., 2010, s. 58 – 69. 33 Tamtéž, s. 57 - 58. 30
15
dochází k opětovnému snižování hranice uzavírací klauzule až do doby, než je splněna i tato podmínka. Uzavírací klauzule byla do současného volebního systému komunálních voleb zavedena až současným ZVZ. Její zavedení doprovázela značná polemika. Spor o to, na kolik je či není žádoucí mít uzavírací klauzuli, je ve skutečnosti sporem o to, zda má být kolektivní orgán co nejvíce reprezentativní, nebo zda má reprezentativita ustoupit ve prospěch větší akceschopnosti. 34 Její zavedení ale nebylo voliči bezproblémově přijato, protože například v komunálních volbách v roce 2002 v Brně pod uvedenou hranicí zůstalo více, než 19 % hlasů. Tím došlo i ke zkreslení v poměru počtu mandátů k dosaženému počtu hlasů – např. ODS v Brně v těchto volbách získala za 32 % hlasů 40 % (!) mandátů. 35 Ani překročení uzavírací klauzule ale automaticky neznamená přidělení alespoň jednoho mandátu. To souvisí s tzv. přirozeným prahem, s nímž nelze uzavírací klauzuli směšovat. 36 Uzavírací klauzule je stanovena zákonem. Přirozený práh je naopak určován velikostí volebních obvodů a použitou metodou výpočtu přidělovaných hlasů.37 Rozlišujeme 3 druhy prahu. Práh nejnižšího zahrnutí (dolní práh) představuje nejnižší procento hlasů, po jehož získání by strana za naplnění těch nejpříznivějších předpokladů postoupila do zastupitelstva. Jeho výpočet uvádí vzorec:
„M“ značí počet členů zastupitelstva, „nv“ je efektivní počet stran. 38 Efektivní počet stran vyjadřuje, kolik stran je fakticky obsaženo v určitém politickém tělesu, přičemž je v úvahu brána velikost těchto stran. Způsob výpočtu metodou LaaksoTageperovou spočívá v dělení čísla jedna součtem druhých mocnin proporcí zastoupených v daném kolektivním orgánu. 39 Práh nejvyššího vyloučení (horní práh) udává, jaké procento hlasů za maximálně nepříznivých podmínek může způsobit, že strana žádný mandát nezíská. Efektivní práh je průměrem obou uvedených prahů. Postup výpočtu horního prahu je následující: 40
„M“ opět značí počet členů zastupitelstva.
34
Balík, S. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha : Grada publishing, a. s., 2009, s. 95 98. 35 Balík, S. Politické strany a komunální volby v Brně 1989-2006. In Balík, Stanislav. Lokální politický pluralismus. Brno ve třech stoletích. 1. vyd. Brno : CDK - ISPO, 2006. s. 105. 36 Bubeníček, V. in Čmejrek, J., Bubeníček, V., Čopík, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010, s. 100. 37 Klíma, M. Kvalita demokracie v České republice a volební inženýrství. Praha : Radix, spol. s r. o., 2001, s. 125. 38 Balík, S. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha : Grada publishing, a. s., 2009, s. 95 – 98 - 99. 39 Novák, M. Volby do Poslanecké sněmovny, vládní nestabilita a perspektivy demokracie v ČR, Sociologický časopis. XXXII. 4/1996. s. 414. 40 Balík, S. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha : Grada publishing, a. s., 2009, s. 98 99.
16
V menších obcích je přirozený práh elementem, který brání tomu, aby se volební seskupení s menší podporou dostala do zastupitelstva. 41 Způsoby, jakými se výše uzavírací klauzule a efektivního prahu promítá, nebo by mohlo promítat, do volebních výsledků si ukážeme nyní.
3.3 Příklad Pro názorné předvedení problémů spjatých s volební formulí a uzavírací klauzulí jsme sáhli po volebních výsledcích komunálních voleb, které se konaly v roce 2010. Jako vzorové město bylo vybráno Brno, protože jde o největší město, kterým se v této práci zabýváme. Jako takové má největší předpoklady pro to, aby se v něm vyskytovalo velké množství nejrůznějších volebních stran. Čím více stran s různými volebními výsledky, tím více mohou vyniknout rozdíly ve způsobu přidělování mandátů politickým uskupením. Pro porovnání vlivu jednotlivých volebních formulí na výsledky voleb jsou dále porovnávány systémy: d’Hondtův, upravený systém Saint-Laguëvův a Hareova kvóta. Důvodem výběru právě těchto formulí je tvrzení M. Klímy42 o různé míře reflexe poměrnosti od nejméně poměrného d’Hondta, přes přechodného, upraveného Saint-Laguëva, až po proporčně nejvěrnější Hareovu kvótu. Ačkoliv mezi nejvíce poměrné systémy přepočtu je řazen čistý Saint-Laguëv, považovali jsme za vhodné konfrontovat výsledky získané dle „nejméně poměrného“ současného systému přepočtu hlasů s dalšími systémy rozdílnými i od sebe navzájem především z hlediska různé míry proporcionality. Vztah mezi uzavírací klauzulí a přirozeným prahem je ovlivňován především počtem mandátů, zprostředkovaně tak i velikostí obce. Rovněž se podle teorie vliv použité volební formule snižuje s tím, jak se zvětšuje volební obvod. Proto budeme pracovat i s výsledky voleb do obecního zastupitelstva obce Hrádek (okr. Frýdek-Místek, 1805 obyv.), která byla zvolena jako největší z malých obcí vybraných v části 5 této práce (níže uvedeným způsobem).
3.3.1 Uzavírací klauzule: volby v Brně Volbami do zastupitelstva města Brna mělo být rozděleno 55 mandátů. Volby se konaly ve dnech 15. a 16. listopadu 2010. Kandidovalo celkem 17 volebních stran. Jejich jména, vylosovaná čísla a počet kandidátů uvádí tabulka č. 2.
41 42
Chytilek, R., Šedo, J., Lebeda, T. Čaloud, D. Volební systémy. 2. vydání. Praha : Portál, 2009. s. 185. Klíma, M. Kvalita demokracie v České republice a volební inženýrství. Praha : Radix, spol. s r. o., 2001, s. 76.
17
Tabulka č. 2 – Volební strany v komunálních volbách, Brno 2010 Číslo Strana Kandidáti 1 Dělnic.str.sociální spravedl. 55 2 Folklor i Spol.,hnutí za sn.z. 35 3 TOP 09 55 4 Volte Pr.Blok www.cibulka.net 4 5 Věci veřejné 55 6 Brno 2010 - Společně pro Brno 55 7 Strana svobodných občanů 15 8 Strana zelených 55 9 Koalice M a ČSNS 55 10 Česká pirátská strana 55 11 Strana Práv Občanů ZEMANOVCI 55 12 "Strana soukromníků ČR" 17 13 Komunistická str.Čech a Moravy 55 14 Česká str.sociálně demokrat. 55 15 Občanská demokratická strana 55 16 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 55 17 SUVERENITA a NEZ. DEM. 55 Zdroj: Údaje ČSÚ
Dosažené volební výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 3. V této tabulce uvádíme počty hlasů relativním vyjádřením v počtu procent i v absolutních číslech získaných hlasů. Jsou zde uvedeny i počty mandátů přidělené jednotlivým volebním stranám tak, jak byly přiděleny d’Hondtovým systémem.
18
Tabulka č. 3 – Volební výsledky v komunálních volbách, Brno 2010 Získané hlasy Získané Počet Pořadí Strana hlasy v % mandátů absolutně 1 Česká str.sociálně demokrat. 2 004 330 30,4 19 2 Občanská demokratická strana 1 447 360 21,95 14 3 TOP 09 932 790 14,15 9 4 Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. 605 298 9,18 6 5 Komunistická str.Čech a Moravy 487 629 7,39 4 6 Strana zelených 372 917 5,65 3 7 Brno 2010 - Společně pro Brno 206 923 3,13 0 8 Věci veřejné 198 032 3 0 9 SUVERENITA a NEZ. DEM. 110 474 1,67 0 10 Česká pirátská strana 60 894 0,92 0 11 Strana Práv Občanů ZEMANOVCI 60 285 0,91 0 12 Strana svobodných občanů 12 655 0,7 0 13 Dělnic.str.sociální spravedl. 37 534 0,56 0 14 Koalice M a ČSNS 36 483 0,55 0 15 Volte Pr.Blok www.cibulka.net 2 266 0,47 0 16 Folklor i Spol.,hnutí za sn.z. 12 395 0,29 0 17 "Strana soukromníků ČR" 3 830 0,18 0 Zdroj: Údaje ČSÚ.
Podívejme se nejprve na nastavení uzavírací klauzule. Tu, jak z uvedených údajů patrno, překročilo 6 uskupení ze 17 a nebylo tak nutné přikročit k jejímu snižování. Zkusme si ale vypočítat přirozený práh. Podle výše uvedeného vzorce vypočteme nejprve dolní práh. K tomu potřebujeme určit efektivní počet stran (nv). Ten v daném případě činí:
Výpočet dolního prahu (Tl) je následující:
Horní práh (TE) vypočteme opět dosazením do shora zmíněného vzorce:
19
Efektivní práh, vypočtený jako aritmetický průměr obou uvedených hodnot, činí 1,731 %. Jde o číslo značně vzdálené od uzavírací klauzule. Již na první pohled je zřejmé, že pokud by žádná uzavírací klauzule neexistovala, pak by s největší pravděpodobností získaly mandáty i volební strana Brno 2010 - Společně pro Brno a Věci veřejné, a možná i SUVERENITA a NEZ. DEM. Uvedené závěry se pokusíme ověřit. V tabulce č. 4 je uveden přepočet mandátů mezi jednotlivé volební strany využitím d’Hondtovy volební formule bez zohlednění uzavírací klauzule. Pro srovnání tabulka obsahuje i počet mandátů přidělených při použití uzavírací klauzule. Tabulka č. 4 – porovnání výsledků voleb (ne)použitím uzavírací klauzule Bez S % hlasů klauzule klauzulí Česká str.sociálně demokrat. Občanská demokratická strana
19
19
30,4
13
14
21,95
8
9
14,15
5
6
9,18
4
4
7,39
Strana zelených
3
3
5,65
Brno 2010 Společně pro Brno
1
0
3,13
Věci veřejné
1
0
3
SUVERENITA a NEZ. DEM.
1
0
1,67
TOP 09 Křesť.demokr.unieČs.str.lid. Komunistická str.Čech a Moravy
Zdroj: Údaje ČSÚ Z uvedeného je patrné, že při neexistenci uzavírací klauzule a využití pouze existence přirozeného prahu by se do zastupitelstva města Brna dostalo více politických stran. Skutečnost, že strana SUVERENITA a NEZ. DEM. by s počtem 1,67 % získaných hlasů na zastupitelstvu participovala, lze považovat za důkaz korektně vypočtené výše dolního prahu, který činil 1,67%. Můžeme říci, že SUVERENITA a NEZ. DEM. by naplnila podmínku „nejvýše příznivých okolností“. Z tabulky rovněž vyplývá zajímavá skutečnost – totiž, že v tomto případě by neexistence uzavírací klauzule nijak neovlivnila celkový počet mandátů získaných nejúspěšnější volební stranou. Ten zůstává v obou případech ve výši 19. K úbytku počtu mandátů došlo jen v případě druhé, třetí a čtvrté nejúspěšnější strany. Přesun mandátů znázorňuje graf č. 1. 20
Graf č. 1 – Znázornění rozdílů v počtu mandátů při (ne)použití uzavírací klauzule 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
%
Bez klauzule S klauzulí
Zdroj: Údaje ČSÚ, výpočty autora.
Výsledky dokazují, že v daném případě uzavírací klauzule vliv na výsledky voleb nepochybně měla, protože její hranice je vyšší, než je přirozený práh.
3.3.2 Uzavírací klauzule: volby v Hrádku V obci Hrádek v okrese Frýdek-Místek v roce 2010 proběhly volby do 15 členného obecního zastupitelstva. Voleb se zúčastnilo celkem 5 volebních stran, které nasadily nejvyšší možný počet kandidátů – každá celkem 15. Výsledky voleb jsou obsaženy v tabulce č. 5. Tabulka č. 5 - Volební výsledky v komunálních volbách, Hrádek 2010 Počet Získané hlasy Získané absolutně hlasy v % mandátů
Pořadí
Strana
1 2 3 4 5
Hrádek - náš domov COEXISTENTIA Věci veřejné Česká str.sociálně demokrat. Sdruž.nezáv.kand. Hrád.2010
3 257 2 785 2 029 1 977 1 580
28 23,95 17,44 17 13,58
4 4 3 2 2
Zdroj: Údaje ČSÚ.
Shora popsaným způsobem vypočteme velikost přirozeného prahu jako průměrnou hodnotu čísel 5,35 % (dolní práh) a 6,25 % (horní práh). Přirozený práh činí 5,8 %. Efektivní počet stran vyšel 4,6. Situace, kdy je přirozený práh větší, než uzavírací klauzule. vede k závěru, že v případě malých obcí dochází k tomu, že uzavírací klauzule na volby nemá vliv. Její roli totiž bezezbytku plní přirozený práh. Jelikož v uvedeném případě každá z volebních stran přesáhla přirozený práh i uzavírací klauzuli, bylo by nadbytečné vytvářet graf nebo tabulku zachycující situaci, kdy by uzavírací klauzule neexistovala.
21
3.3.3 Uzavírací klauzule: shrnutí Není nutné vést diskusi nad tím, že uzavírací klauzule působí jako účinný nástroj k vyloučení menších volebních uskupení (počítáno dle množství získaných hlasů) z participace v daných kolektivních orgánech. Uvedené výsledky nás ale nutně vedou k závěru, že (i s ohledem na způsob výpočtu přirozeného prahu, který závisí na počtu přidělovaných mandátů a v konečných důsledcích i na počtu a výsledcích „úspěšných“ stran) čím větší obec je, tím větší je vliv uzavírací klauzule na výsledky voleb. Na druhou stranu je třeba připomenout, že přirozený práh v menších obcích představuje sám o sobě účinný filtr, který brání tomu, aby se volební seskupení s menší podporou dostaly do zastupitelstva. 43
3.3.4 Porovnání výsledků voleb v Brně při použití různých volebních formulí Vraťme se ale nyní opět k volebním výsledkům komunálních voleb v roce 2010 v Brně. Jak jsme uvedli, uzavírací klauzuli překročilo pouze 6 stran. Protože se dle § 45 odst. (1) ZVZ přidělují mandáty pouze jim, budeme se v další části této práce zabývat pouze těmito šesti. V tabulce č. 3 výše jsou uvedeny výsledky přepočtu mandátů za využití d‘Hondtovy volební formule. Tabulka č. 6 ukazuje, jakým způsobem by dopadlo přidělování mandátů jednotlivým stranám na základě systému upravené volební Saint-Laguëovy formule (prvním číslem, kterým se dělí, je 1,4) a výsledky dosažené použitím Hareovy volební kvóty. 44 Totéž zobrazuje i graf č. 2. Tabulka č. 6 – porovnání volebních výsledků dle použitých metod, Brno 2010 Metoda přepočtu a počty mandátů Volební strana Upr. Hareova d'Hondt Saintkvóta Laguëv ČSSD
19
18
19
ODS
14
13
14
TOP09
9
10
9
KDU-ČSL
6
6
6
KSČM
4
5
4
SZ
3
3
3
Zdroj: Údaje ČSÚ, výpočty autora
43
Chytilek, R., Šedo, J., Lebeda, T. Čaloud, D. Volební systémy. 2. vydání. Praha : Portál, 2009. s. 185. Při výpočtu Hareovy volební kvóty jsme jako základ použili počet hlasů odevzdaných pouze těm stranám, které překročily uzavírací klauzuli.
44
22
Graf č. 2 - porovnání volebních výsledků dle použitých metod, Brno 2010 20 % 18 16 14 12
d'Hondt
10
Upr. Saint-Laguëv
8
Hareova kvóta
6 4 2 0 ČSSD
ODS
TOP09 KDU-ČSL KSČM
SZ
Zdroj: Údaje ČSÚ, výpočty autora
Výsledky zjištěné porovnáním uvedených metod nahrávají tvrzení, že zatímco d’Hondtova metoda přepočtu počtu hlasů na jednotlivé mandáty je příznivá pro větší volební strany, menší volební uskupení jsou zvýhodňovány upravenou formulí Saint-Laguëovou. Naopak využití Hareovy kvóty se jeví být srovnatelné s výsledky získanými použitou d’Hondtovou metodou. Zdá se, že teorie o vztahu mezi velikostí rozdílů jednotlivých jmenovatelů užitých v rámci různých volebních formulí (zde d’Hondtovy a upravené Saint-Laguëovy) jsou opravdu způsobilé zvýhodnit větší či menší strany a zajistit tak (ne)zachování proporcionality ve vztahu „váhy“ mandátů vůči počtu hlasů na ně odevzdaných. Tuto skutečnost budeme demonstrovat na průměrném pořadí, v jakém jsou mandáty přidělovány. Vycházíme z toho, že použitím různé volební formule se liší pořadí, v jaké mají být mandáty přidělovány. Na tomto místě budeme s číselným údajem vyjadřujícím pořadí, v jakém se strany umístili dle počtu získaných hlasů pro potřeby rozdělování mandátů, zacházet jako s údajem kardinálním. Jsme si vědomi toho, že jde o zkreslení – vždyť pořadí je proměnnou ordinální, u níž by za normálních okolností nemělo příliš význam zjišťovat průměr. Nicméně s ohledem na velikost souboru čísel vyjadřujících pořadí (317), lze dle našeho názoru bez obav toto zjednodušení připustit. Jelikož každá ze stran, které se podařilo překonat 5 % hranici, umožnila kandidaturu 55 osobám, jsou jmenovatelé pro výpočet průměrného pořadí stejné. Abychom mohli snáze porovnat tendence vlivu volební formule d’Hondtovy s tendencí vlivu upravené volební formule Saint-Laguëovy, bude vhodné rozdíly zdůraznit umocněním těchto průměrů. Fakticky tak mezi sebou budeme srovnávat čtverce průměrného pořadí kandidátů. Výsledky tohoto srovnání ukazuje tabulka č. 7.
23
Strana
Tabulka č. 7 – Porovnání kvadrátů pořadí volebních formulí, Brno 2010 Kvadrát průměrného Suma pořadí Rozdíl kvadrátů Průměrné pořadí pořadí Upr.SaintUpr.SaintUpr.SaintRelativně v d'Hondt d'Hondt d'Hondt Absolutně Laguë Laguë Laguë %
ČSSD
3707
3789
67,4
68,89091
4542,76
4745,95
203,19
4,28
ODS
5253
5304
95,50
96,43
9121,98
9299,97
177,98
1,91
TOP 09
7581
7597
137,83
138,12
18998,86 19079,14
80,28
0,42
KDU-ČSL
10022
9992
182,21
181,67
33203,47 33004,98
-198,48
-0,59
KSČM
11255
11210
204,63
203,81
41876,04 41541,85
-334,19
-0,79
SZ
12676
12602
230,47
229,12
53117,68 52499,31
-618,37
-1,16
Zdroj: Údaje ČSÚ, výpočty autora.
V ní jsou v prvním sloupci uvedeny jednotlivé volební strany. Ve druhém a třetím sloupci jsou obsaženy údaje o součtu číselných hodnot uděleného pořadí. Čím je hodnota menší, tím výše v rámci volebních výsledků daná strana stojí a tím má větší šanci na získání mandátů. Čtvrtý a pátý sloupec uvádí, jaké je průměrné pořadí kandidátů, vypočtené jako podíl celkového pořadí všech kandidátů dané strany a počtu nasazených kandidátů. Šestý a sedmý sloupec udává hodnotu kvadrátu průměrného pořadí a poslední dva sloupce obsahují údaje o srovnání kvadrátů. Čím vyšší je hodnota rozdílů, tím složitější je pro danou stranu získání jediného mandátu použitím druhé (upr. Saint-Laguëovy) volební formule. Naopak čím je tato hodnota menší, tím větší je šance strany na přerozdělení mandátů v její prospěch. Ze srovnání obou modelů vyplývá, že upravený Saint-Laguë nevede automaticky ke zvýhodnění malých stran. Zvýhodnění malých stran je totiž oproti d’Hondtovi pouze ve výši 1,16 %. Síla upraveného Saint-Laguëva zde spočívá mnohem spíše v tom, že znevýhodňuje velké strany. Odchylka ztížení byla vypočtena na 4,28 %. Zarážející je i rozdíl mezi vlivem použité metody na výsledky první a druhé nejúspěšnější volební strany. Zatímco vítězná ČSSD by byla použitím druhé z obou metod znevýhodněna poměrně značně, druhá ODS by byla znevýhodněna o poznání méně. Zajímavým zjištěním je porovnání celkového počtu získaných mandátů stranou TOP 09, která by si použitím upravené Saint-Laguëovy volební formule pomohla o jeden mandát, ačkoliv dle rozdílu kvadrátů by měla mít pozici ztíženou. Vysvětlením podle našeho názoru je skutečnost, že míra, s jakou první dvě nejúspěšnější strany ztrácí užitím upraveného SaintLaguëva mandáty je větší, než míra, s jakou tentýž model znevýhodňuje TOP 09. Skutečnost, že by si KSČM o jeden mandát užitím upravené Saint-Laguëovy formule polepšila, ale Strana zelených by zůstala na své hodnotě 3 mandátů, si vysvětlujeme tím, že je větší rozdíl mezi výsledky u obou různých modelů v případě Strany zelených (kde činí 1,16 %), než v případě KSČM (kde je 0,79 %).
24
3.3.5 Porovnání výsledků voleb v Hrádku při použití různých volebních formulí Podobné údaje a srovnání, které jsme učinili v případě města Brna, se pokusíme zachytit i na příkladu Hrádku. Zde se do zastupitelstva v rámci obecních voleb podařilo probojovat všem pěti volebním stranám. K tabulce č. 5, reflektující d’Hondtův přepočtový mechanismus, je níže uvedena tabulka č. 8, uvádějící výsledky, které by se uplatnily v případě využití upraveného mechanismu Saint-Laguëova a Hareovy kvóty. Tato tabulka je opět doplněna grafem, který znázorňuje uvedené graficky. Tabulka č. 8 - porovnání volebních výsledků dle použitých metod, Hrádek 2010 Metoda přepočtu a počty mandátů Volební strana Upr. Hareova d'Hondt Saintkvůta Laguë Hrádek - ND
4
4
5
COEX.
4
4
4
VV
3
3
2
ČSSD
2
2
2
Nezávislí
2
2
2
Zdroj: Údaje ČSÚ, výpočty autora
Graf č. 3 - porovnání volebních výsledků dle použitých metod, Hrádek 2010 5
Počet mandátů
4
3
d'Hondt Upr. Saint-Laguëv
2
Hareova kvóta
1
0 1
2
3
4
5
Pořadí stran
Zdroj: Údaje ČSÚ, výpočty autora
Jediný na první pohled zřejmý rozdíl v použitých metodách je rozdíl ve výsledcích při přepočtu dle volebních formulí oproti situaci, kdy byla k přepočtu použita Hareova kvóta. 25
Upravený Saint-Laguëův systém přepočtu mandátů v tomto případě oproti d’Hondtovu mechanismu nevede k žádným na první pohled patrným rozdílům. Uvidíme, jak se situace změní, když zaměříme pozornost na pořadí, v jakém byly mandáty stranám přiznávány.
Suma pořadí
Kvadrát průměrného Rozdíl kvadrátů pořadí Upr.SaintUpr.SaintRelativně d'Hondt Absolutně Laguë Laguë v%
Průměrné pořadí
Strana
d'Hondt
Upr.SaintLaguë
d'Hondt
Hrádek - ND
411
396
27,4
26,4
750,76
696,96
-53,8
-7,16
COEX.
474
468
31,6
31,2
998,56
973,44
-25,12
-2,51
VV
611
614
40,73
40,93
1659,20
1675,53
16,33
0,97
ČSSD
632
634
42,13
42,26
1775,21
1786,47
11,25
0,62
Nezávislí
722
738
48,13
49,2
2316,81
2420,64
103,82
4,28
Zdroj: Údaje ČSÚ, výpočty autora.
Z výsledků je patrné, že v případě Hrádku by měla metoda upraveného SaintLaguëova vliv na pořadí přidělovaných mandátů ve zcela opačném směru, než v případě města Brna. Zatímco v Brně by tato volební formule ztěžovala úspěch ve volbách stranám s větším množstvím celkově získaných hlasů a naopak by posilovala postavení slabších stran, v Hrádku by došlo k posunu pořadí směrem vzhůru u větších stran a naopak menší strany by se propadly. Ačkoliv tedy počet mandátů přerozdělovaný oběma z volebních formulí zůstal stejný, tendence posilovat postavení menších stran se v tomto případě nepotvrdila. Různý vliv na volební pořadí v Brně a Hrádku lze demonstrovat na grafu č. 4.
26
Graf č. 4 – porovnání vlivu volebních formulí na výsledky v Brně a Hrádku, volby 2010 6
Rozdíl čtverců v %
4 2 Pořadí stran
0 0
1
2
3
4
5
6
7
Brno Hrádek
-2 -4 -6 -8 Zdroj: Údaje ČSÚ, výpočty autora
Jak je možné, že grafy se od sebe tolik liší? Podle našeho názoru je rozhodujícím faktorem, ovlivňujícím různé dopady upr. Saint-Laguëva ve srovnání s d’Hondtem nutné hledat v poměru rozdílů v počtu získaných hlasů. Nebo jinak též v rovnoměrnosti rozdělení hlasů. Toto srovnání je možné učinit pomocí kumulovaných procent volebních zisků jednotlivých stran a za použití Lorenzovy křivky znázornit. Abychom mohli srovnávat výsledky v obou obcích, převedeme počty hlasů odevzdaných stranám ve volbách do zastupitelstva Brna na kumulovaná procenta s tím, že 100 % bude součet hlasů odevzdaných pouze stranám, které překročily uzavírací klauzuli. Přepočet ukazuje tabulka č. 10 a grafické znázornění ukazují grafy č. 5 a 6. Tabulka č. 10 – Porovnání rozdílů mezi úspěchy volebních stran v Brně a Hrádku, 2010 Kumulovaná procenta Hrádek
Kumulovaná procenta Brno
Nezávislí
13,58
Strana zelených
6,37
ČSSD
30,58
KSČM
14,71
VV
54,53
KDU-ČSL
25,06
COEX.
71,97
TOP 09
41,00
Hrádek - ND
99,97
ODS
65,74
ČSSD
100
Zdroj: Údaje ČSÚ, výpočty autora.
27
Graf č. 5 – Lorenzova křivka výsledků voleb do zastupitelstva v Hrádku a v Brně, volby 2010 %
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Kumulovaná procenta Hrádek Srovnání
Pořadí stran
0
1
2
3
4
%
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
5
Kumulovaná procenta Brno Srovnání
Pořadí stran
0
1
2
3
4
5
6
Zdroj: Údaje ČSÚ, výpočty autora.
Je notorietou, že čím více se kumulovaná procenta vyznačená v grafech modře blíží k přímce, označené zde jako „Srovnání“, tím rovnoměrnější výsledky jsou. Naopak čím více je křivka od přímky „Srovnání“ prohnutá, tím nerovnoměrnější výsledky dostáváme a tím větší jsou rozdíly mezi vítězi a poraženými. Máme tedy teorii, podle níž čím rovnoměrnější je rozložení výsledků voleb, tím více upravená Saint-Laguëova volební formule znevýhodňuje menší strany ve prospěch velkých a naopak. Potvrdilo se, že upravený Saint-Laguë by tak na rozdíl od d‘Hondtova systému mohl v určitých případech působit jako nástroj vhodný k zajištění větší proporcionality. Pro ověření této teorie zkusíme vytvořit fiktivní výsledky voleb pro Hrádek tak, aby byly co nejméně rovnoměrné. Výsledky ukazuje tabulka č. 11 a nerovnoměrnost rozložení v takové situaci ilustruje graf č. 6. 45 Tabulka č. 11 – modelové výsledky voleb v Hrádku Hrádek - ND 40 4 651 COEX. 28 3 256 VV 17 1 977 ČSSD 11 1 279 Nezávislí 4 465 Zdroj: Autor
Graf č. 6 – Lorenzova křivka výsledků voleb do zastupitelstva v Hrádku %
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Kumulovaná procenta Hrádek Srovnání
Pořadí stran
0
1
2
3
4
5
Zdroj: Autor 45
Při této konstrukci zcela odhlížíme od uzavírací klauzule a budeme tak počítat i se stranou Nezávislých, kterým jsme pro zvýraznění rozdílů určili jen 4 % zisk hlasů.
28
Porovnání výsledků dosažených jednotlivými volebními stranami při použití d’Hondtovy a upr. Saint-Laguëovy volební formule jsou zachyceny v tabulce č. 12. Porovnáme-li její devátý sloupec, zachycující rozdíl kvadrátů s posledním sloupcem tabulky č. 9 a tabulky č. 7, zjistíme, že jsou mnohem podobnější výsledkům proporčně podobným Brnu (tab. 7), než Hrádku (tab. 9). Tabulka č. 12 – Porovnání kvadrátů pořadí volebních formulí fiktivních voleb v Hrádku Kvadrát průměrného Průměrné pořadí Rozdíl kvadrátů Suma pořadí pořadí Upr.SaintUpr.SaintUpr.SaintRelativně Strana d'Hondt d'Hondt d'Hondt Absolutně Laguë Laguë Laguë v% Hrádek - ND
270
282
18
18,8
324
353,44
-29,44
8,32
COEX.
383
394
25,53
26,26
651,95
689,93
-37,98
5,50
VV
552
552
36,8
36,8
1354,24
1354,24
0
0
ČSSD
697
689
46,46
45,93
2159,15
2109,87
49,28
-2,28
Nezávislí
948
933
63,2
62,2
3994,24
3868,84
125,4
-3,13
Zdroj: Autor Pro lepší názornost výsledky ještě zobrazíme v grafu č. 7, porovnávajícím nerovnoměrné výsledky fiktivních voleb v Hrádku s reálnými výsledky (rovněž nerovnoměrnými) voleb Brně. Graf č. 7 - porovnání vlivu volebních formulí na výsledky voleb v Brně 2010 a fiktivních voleb v Hrádku 10 Rozdíl čtverců v % 8 6 4
Brno
2
Hrádek Pořadí stran
0 0
1
2
3
4
5
6
7
-2 -4 Zdroj: Autor
Již na první pohled je patrné, že průběh obou grafů je podobný a dopady stejné. Pokud by výsledky voleb do obecního zastupitelstva v Hrádku dopadly tak, že rozdíly v přidělených 29
mandátech by byly větší, vedlo by i zde použití upraveného Saint-Laguëva místo d‘Hondta ke znevýhodnění velkých stran ve prospěch malých. Obdobně bychom mohli postupovat i v případě Brna, kde bychom mohli použít fiktivní výsledky voleb rovnoměrných. Po grafickém znázornění bychom nepochybně získali graf s průběhem podobným grafu Hrádku znázorněnému v grafu č. 4.
3.4
Shrnutí výsledků
Shrneme-li výše uvedené závěry, pak můžeme říci, že nelze jen porovnávat dopady Saint-Laguëova a d‘Hondtova přepočtového modelu. Faktorem se zásadní důležitostí je i rovnoměrnost rozdělení hlasů. Z výsledků popsaných a zobrazených výše se zdá, že čím rovnoměrněji jsou hlasy mezi volební strany rozděleny, tím více ve srovnání s d‘Hondtem Saint-Laguëova volební formule znevýhodňuje malé strany ve prospěch velkých. Čím nerovnoměrněji jsou výsledky voleb rozloženy, tím více jsou použitím Saint-Laguëova vzorce podporovány malé strany. Zajímavou skutečností, která se projevuje i v grafu č. 4, ale mnohem zřetelnější je v grafu č. 6, je různá síla dopadů rozdílných volebních formulí. V Brně se rozdíl ve vlivu použitých modelů pohybuje od cca 4 % do –1% (tj. rozsah tohoto intervalu činí 5 %). V Hrádku by se ve fiktivních volbách pohyboval od 8 % do –3 % (tj. rozsah intervalu je 11 %). Graficky je v grafu č. 7 rozdíl zobrazen různou strmostí průběhu obou funkcí. To lze nepochybně považovat za potvrzení výše citovaného teoretického poznatku, že se zvyšující se velikostí volebních obvodů se snižuje i vliv použité volební formule na výsledky voleb. Pokud bychom uvažovali o nekonečně velké obci, pak zde by se rozdíly v použitých volebních formulí nekonečně blížily k nule a graf by měl podobu přímky rovnoběžné s osobou x. Tato skutečnost je nepochybně způsobena tím, že ve větších obvodech je přidělováno více mandátů, než v obvodech menších a tedy citlivost na dosažené procento hlasů je vyšší ve volbách do větších zastupitelstev, než ve volbách do zastupitelstev malých. Se vzrůstající citlivostí pak dochází k věrnější reflexi proporcionality volebních preferencí. Čím je věrnější zachycení hlasování voličů, tím méně prostoru je dáno pro vlivy různých matematických přepočtových metod. Na druhou stranu jsme si ukázali, že ve větších obcích stačí k přesunu mandátů i menší rozdíl odchylky kvadrátů, než v obcích menších. Jsme přesvědčeni, že zde lze hledat vysvětlení toho, že zatímco v komunálních volbách do Hrádku v roce 2010 i přes výraznější rozdíly v použitých metodách přepočtu hlasů nedošlo k žádnému přesunu mandátů, v případě komunálních voleb v Brně k přesunům došlo i při existenci menších rozdílů mezi odchylkami. Tím lze vysvětlit i tvrzení o tom, že čím větší je volební obvod, tím menší vliv na výsledky má použitá volební formule. Vezmeme-li v úvahu navíc i vliv uzavírací klauzule, pak při jisté míře zjednodušení si troufáme tvrdit, že i použití stejné volební formule se odlišným způsobem promítají do výsledků voleb v obcích větších a menších. Podle našeho názoru by možným řešením mohlo být zavedení dvou různých volebních mechanismů a to samostatně pro každé z voleb jak do menších, tak i do větších obcí. Jiným řešením by mohlo být rozdělení obce na tolik volebních obvodů, kolik je přidělovaných mandátů. Rozhodující by bylo, aby tyto mandáty byly stejně velké (s možnou odchylkou v řádu jen několika procent). V takových obvodech by pak probíhala volba většinovým systémem, kdy by z voleb vycházel jako vítěz jen jediný z kandidátů. Samotnou existenci uzavírací klauzule, jako faktor podporující flexibilitu činnosti zastupitelstva, považujeme za nadbytečnou. Jak jsme ukázali, její vliv je omezen na velké 30
obce. Zde ale rozhodovací procesy zpravidla nezávisejí na jediném zastupiteli a proto je její existence i v tomto případě neopodstatněná. Řešením by bylo její zrušení, což je stav, který předcházel současnému ZVZ.
4 Preferenční hlasování Jak bylo uvedeno, volič má v komunálních volbách možnost zvolit až tolik kandidátů, kolik je rozdělovaných mandátů. Politologické teorie považují preferenční hlasování, jakožto možnost voličů těsněji ovlivňovat výsledky voleb, za záruku větší míry demokratičnosti volebního procesu. 46 Rovněž je možnost preferenčního hlasování považována za nástroj posilující jeho personalizaci. 47 Jak si ale ukážeme, situace je v tomto směru jiná, než by se na první pohled zdála být.
4.1 Volby do poslanecké sněmovny a do obecních zastupitelstev Na mysli máme především omezení vyplývající z podmínek, které musí kandidát splnit, aby se posunul z místa na kandidátce, které mu bylo přiděleno v rámci volební strany. Podle § 45 odst. (4) ZVZ zjišťuje volební komise nejprve průměrný počet hlasů, které byly odevzdány v rámci dané kandidátní listiny kandidátům, a až teprve pokud počet hlasů jednotlivého kandidáta přesáhne 10% tohoto průměru, tak dochází k jeho posunu do čela kandidátní listiny. Zde musíme poukázat na to, že raně „porevoluční“ zákonodárství počátku devadesátých let původně žádnou hranici pro získávání preferenčních hlasů nezakotvovalo. Po sečtení hlasů odevzdaných jednotlivým volebním stranám a po zjištění počtu mandátů pro každou z nich docházelo k přidělování mandátů kandidátům dle pořadí hlasů, jaké obdrželi od voličů, a jen v případě rovnosti se přihlédlo k pořadí určenému stranami. Důvod, proč došlo k odklonu od tohoto principu, je ten, aby strany získaly možnost větší kontroly nad rozdělováním mandátů. Volby do obecních zastupitelstev jsou totiž postaveny primárně na principu volby stran a až v jejich rámci na přidělování hlasů jednotlivým kandidátům. Nelze totiž odevzdat hlas pro kandidáta a zároveň tímto hlasem (stejnou měrou) nepodpořit i celou jeho volební stranu. 48 Aby bylo možné popsat slabiny tohoto systému, budeme jej dále porovnávat s jiným druhem voleb. V případě voleb do poslanecké sněmovny, je dle § 50 zák. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky (dále jen „ZVP“) k přesunu kandidáta do čela kandidátní listiny nutné, aby kandidát získal nejméně 5 % z celkového počtu hlasů, udělených dané politické straně. Jaké dopady ale může mít rozdílný systém výpočtu preferencí na možnost voličů dostat do čela svého favorita? Zatímco v případě voleb do zastupitelstev obcí voliči udělují své preferenční hlasy „křížkováním“ (§ 36 odst. (3) ZVZ), v případě voleb do poslanecké sněmovny jsou tyto udělovány „kroužkováním“ (§ 39 ZVP). Pro zjednodušení výkladu budeme v dalším textu hovořit o „křížkování“ v případě voleb do zastupitelstev a o „kroužkování“ v případě voleb do poslanecké sněmovny. Analýzu rozdílných dopadů „křížkování“ a „kroužkování“ začneme tím, že se podíváme, jakým způsobem se různé metody výpočtu preferenčních hlasů promítají do voleb 46
Balík, S. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha : Grada publishing, a. s., 2009, s. 104. Čmejrek, J. in Čmejrek, J., Bubeníček, V., Čopík, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010, s. 53. 48 Balík, S. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha : Grada publishing, a. s., 2009, s. 106. 47
31
zastupitelů/poslanců v menších obvodech/menších stranách a jak ovlivňují výsledky ve větších obvodech/větších stran. Pro snazší práci budeme uvažovat o fiktivních obcích/politických stranách se vzorovými vlastnostmi.49
4.2 Výsledky v „Malenově“ Představme si situaci v obci, nazvěme jí třeba Malenov, která má 1.500 obyvatel. Podle § 68 odst. (1) OZ je možné mít v Malenově zastupitelstvo čítající 7 až 15 členů, zastupitelstvo čítá 11 členů (uvedené číslo bylo zvoleno jako aritmetický průměr uvedených hodnot). Pro potřeby voleb do poslanecké sněmovny je Malenov zařazen do Jihomoravského volebního kraje. V rámci tohoto kraje i obce existuje strana Malenovští, která kandiduje jak v Malenově, kde postavila 11 člennou kandidátku, tak i v celostátních volbách. Jelikož z hlediska konstrukce systému preferenčních hlasů nehraje počet kandidátů ve volbách do poslanecké sněmovny roli, ponecháme ve vztahu k těmto volbám počet kandidátů Malenovských zcela bez povšimnutí. Kolik hlasů by ve volbách do obecního zastupitelstva potřeboval kandidát Malenovských, který by chtěl „překřížkováním“ přeskočit ostatní kandidáty při počtu odevzdaných hlasů 150, 300, 450, 600 a 750? A kolik hlasů by při stejném počtu odevzdaných hlasů potřeboval na „překroužkování“ ostatních kandidát, který by chtěl přeskočit ve volbách do poslanecké sněmovny? To ukazuje následující tabulka č. 13. Tabulka č. 13 - počet preferenčních hlasů potřebných pro postup v malé obci
Hlasy pro postup
Počet hlasů pro stranu
Počet kandidátů
Průměr
Zastupitelstvo obce
Poslanecká sněmovna
150
11
13,63
15
7,5
300
11
27,27
30
15
450
11
40,91
45
22,5
600
11
54,55
60
30
750
11
68,18
75
37,5
Zdroj: Autor.
Grafické znázornění výsledků je uvedeno v grafu č. 8.
49
Nezastíráme ale, že pro přiblížení číselných údajů realitě jsme při jejich určování volně vycházeli z obce Ostopovice, jako předobrazu „Malenova“, a z obce Znojmo, jakožto inspirace k obci „Obrov“. Údaje o nich byly nalezeny na stránkách ČSÚ pod odkazem: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12n_2012-64 [citováno dne 15. 4. 2012].
32
Graf č. 8 – počet preferenčních hlasů potřebných pro postup v malé obci 80
Hlasy pro postup
70 60 50 40 30 20 10 Celkový počet odevzdaných hlasů
0 150
300 Obec
450
600
750
Poslanecká sněmovna
Zdroj: Autor.
Z uvedených údajů by se mohlo zdát, že je mnohem těžší ostatní kandidáty „překřížkovat“, než je „překroužkovat“. Tedy míra participace voličů na jmenovitém obsazení voleného zastupitelského orgánu se zdá být menší při volbách do obecních zastupitelstev, než při volbách do poslanecké sněmovny. Je tomu ale opravdu tak i v případě velkých obcí? Ač se to na první pohled zdá jako nesmyslná otázka, přesto provedeme podobnou modelaci i pro „velká“ města.
4.3 Výsledky v „Obrově“ Představme si, že v Jihomoravském volebním kraji existuje obec „Obrov“. Tato obec má 110 000 obyvatel a její zastupitelstvo si z rozmezí daného § 68 odst. (1) OZ určilo počet 34 zastupitelů (jde o nejvyšší možnou hodnotu počtu mandátů přidělovaných v Jihomoravském volebním kraji a zároveň o hodnotu nejbližší střední hodnotě mezi 25 a 45). Volební/politická strana, o níž bude řeč zde, se jmenuje „Obrováci“, kteří (obdobně jako Malenovští) postavili kandidátku se všemi 35 kandidáty ve volbách do obecního zastupitelstva a kandidují zároveň i na celostátní úrovni. Počty hlasů, které budou použity v případě Obrováků jsou 65000, 75000, 85000, 95000 a 105000. Výsledky jsou zobrazeny v tabulce č. 14 a v grafu č. 8.
33
Tabulka č. 14 - počet preferenčních hlasů nutných pro postup ve velkém obvodu
Hlasy pro postup
Počet hlasů pro stranu
Počet kandidátů
Průměr
Zastupitelstvo obce
Poslanecká sněmovna
65000
34
1911,76
2102,94
3250
75000
34
2205,88
2426,47
3750
85000
34
2500
2750
4250
95000
34
2794,11
3073,53
4750
105000
34
3088,24
3397,06
5250
Zdroj: Autor.
Graf č. 9 – počet preferenčních hlasů potřebných pro postup ve velkém obvodu 6000
Hlasy pro postup
5000 4000 3000 2000 1000 Celkový odevzdaný počet hlasů
0 65000
75000 Obec
85000
95000
105000
Poslanecká sněmovna
Zdroj: Autor.
Už na první pohled je zřejmé, že v případě velkých volebních obvodů, resp. politických stran s větším volebním úspěchem, se situace zcela obrací. Zde je snazší „vykřížkování“, než „vykroužkování“. Jak je to možné?
4.4 Vysvětlení rozdílů a hledání příčin Pro odpověď se budeme muset zaměřit na jednotlivé proměnné, které hrají v určování výpočtu preferenčních hlasů roli. U „kroužkovacího“ systému je brán v úvahu pouze počet hlasů odevzdaných politické straně a počet hlasů odevzdaný jednotlivému kandidátovi. Roli pak hraje ještě pěti procentní konstanta. V případě „křížkovacího“ systému opět hraje roli celkový počet hlasů získaný volební stranou, počet preferenčních hlasů jednotlivých 34
kandidátů a i zde hraje roli určitá konstanta (deset procent). Rozdíl je ale v tom, že u voleb do obecních zastupitelstev se přihlíží i k počtu kandidátů, který je ve volbách do poslanecké sněmovny zcela opomíjen. Je tak zřejmé, že nasazením určitého množství kandidátů mohou volební strany v případě voleb do obecních zastupitelstev ovlivnit, jak velký vliv budou voliči mít na pořadí kandidátů na kandidátních listinách. Jaký je ale hraniční počet kandidátů který vede ke stejným možnostem ovlivnit pořadí ve volbách komunálních i do poslanecké sněmovny? To zjistíme jednoduchou matematickou operací. Způsob výpočtu preferenčních hlasů potřebných pro postup v případě voleb do obecních zastupitelstev lze vyjádřit vzorcem:
V tomto vzorci „OZ“ představuje zkratku „obecní zastupitelstva“, „k“ je počet osob kandidujících za jednu volební stranu a „x“ počet hlasů odevzdaných politické straně jako celku, což se zde rovná součtu počtu hlasů odevzdaných jejím jednotlivým kandidátům. Konstanta 0,1 vyjadřuje podmínku nutnou pro postup. Vzorec pro výpočet minimálního potřebného množství preferenčních hlasů u kroužkovací metody voleb do poslanecké sněmovny lze vyjádřit takto:
Zde „PS“ znamená „poslanecká sněmovna“, „y“ je označením počtu hlasů, které získala politická strana jako celek (tedy jde o počet voličů, kteří této straně odevzdali hlas) a konstanta 0,05 je vyjádřením pěti procentní hranice. Je nezbytné poukázat na skutečnost, že zatímco v případě voleb do obecních zastupitelstev se celkový počet hlasů odevzdaný dané volební straně rovná součtu hlasů odevzdaných jejím jednotlivým kandidátům, v případě voleb do poslanecké sněmovny je počet hlasů odevzdaných určité politické straně roven celkovému počtu volebních lístků této strany, které všichni voliči této strany vhodili v obálce do volební urny. V případě voleb do poslanecké sněmovny navíc volič vždy uděluje jen jeden hlas jediné straně a až v jejím rámci uděluje preference jednotlivým kandidátům „kroužkováním“. V případě obecních voleb uděluje volič až tolik hlasů, kolik činí počet kandidátů na kandidátní listině. Pro potřeby porovnání preferenčních hlasů, které vycházejí z absolutního počtu hlasů odevzdaných politickému uskupení / volební straně, ale můžeme zobecnit, že platí vztah:
Z důvodu zjednodušení dalších výpočtů budeme celkový počet hlasů odevzdaných příslušnému politickému subjektu dále označovat písmenem „C“. Hledáme-li počet mandátů, resp. počet kandidátů volebních stran, které jsou pomyslnou hranicí určující volnost voličů při udělování pořadí, vycházíme z rovnice: Která bude (při využití písmene „C“ označující celkový počet hlasů odevzdaných jedinému politickému subjektu) vypadat takto:
35
neboli:
z čehož několika jednoduchými úpravami dostaneme:
Hraniční hodnotou, která určuje míru volnosti, jakou mají voliči na pořadí volených kandidátů, činí 22 kandidátů. Při této hodnotě by voliči teoreticky měli mít stejnou naději na ovlivnění pořadí kandidátů ve volbách do poslanecké sněmovny i do obecních zastupitelstev. Tabulka č. 15 uvedené závěry potvrzuje – bez ohledu na počet hlasů odevzdaných jednotlivým stranám a kandidátům, by při počtu 22 kandidátů (mandátů) počet hlasů potřebných pro posun díky preferenčním hlasům v případě obou voleb měl být stejný. 50 Tabulka č. 15 - počet preferenčních hlasů nutných pro postup při počtu 22 kandidátů
Hlasy pro postup
Počet hlasů pro stranu
Počet kandidátů
Průměr
Zastupitelstvo obce
Poslanecká sněmovna
150
22
6,81
7,5
7,5
450
22
20,45
22,5
22,5
750
22
34,09
37,5
37,5
75000
22
3409,09
3750
3750
95000
22
4318,18
4750
4750
Zdroj: Autor.
4.5 Shrnutí Je zřejmé, že volební inženýrství opírající se o počet 22 kandidátů lze teoreticky využít pouze za kumulativního splnění dvou podmínek. První podmínkou je, že obec bude mít více, než 10.000 obyvatel. Jen tak totiž může určit takový počet zastupitelů, který přesahuje 22. Druhou podmínkou je, že se na počtu 22 členů zastupitelstva (a vyšším) shodne zastupitelstvo při určování jeho velikosti na další volební období. Ani to ale neposkytuje žádné záruky. Uvedený model nicméně nereflektoval skutečnost, že k tomu, aby byl kandidát určitého politického subjektu zvolen do poslanecké sněmovny, potřebuje řádově mnohem více hlasů, než kolik potřebuje kandidát, který usiluje o zvolení ve volbách do obecního zastupitelstva. 50
Pro úplnost ještě uveďme, že při porovnání systému preferenčních hlasů při volbách obecních s volbami do zastupitelstva krajů je situace obdobná situaci s volbami do poslanecké sněmovny s tím rozdílem, že určující by nebyla pěti procentní hranice, ale hranice deseti procent. To vede k poklesu hraničního počtu kandidátů na polovinu – z 22 na 11.
36
Dalším faktorem, který je třeba brát v úvahu, je skutečnost, že zatímco v případě voleb obecních má volič až tolik preferenčních hlasů, kolik činí počet mandátů, v případě voleb do poslanecké sněmovny je počet preferenčních hlasů omezen na čtyři. Tím, že zároveň výpočet absolutního počtu hlasů odevzdaných v rámci obecních voleb jednomu subjektu bývá při stejném množství voličů výrazně vyšší, než v případě voleb do poslanecké sněmovny, dochází k tomu, že preferenční hlasy mají menší váhu v obecních volbách, než ve volbách do poslanecké sněmovny. 51 Tento rozdíl je do určité míry kompenzován „snadností“, jakou je možno dosáhnout změnu pořadí na kandidátkách ve velkých obcích (s větším počtem voličů a s větším počtem kandidátů). Zde totiž působí oba faktory – nízká váha preferenčního hlasu a snadnost změny – proti sobě. Naopak při posuzování možnosti prosazení kandidáta při volbách v menších městech (při počtu kandidátů nepřesahujících 22) již dochází k výraznému ztížení možnosti volbu ovlivnit, protože oba uvedené faktory se sčítají. Při jisté míře zjednodušení tak lze uzavřít, že vliv na pořadí osob na kandidátních listinách mají voliči nepochybně větší v případě voleb celostátních, než v případě voleb obecních. Proto dochází k tomu, že v obecních volbách, a především ve volbách v menších obcích, mají voliči jen omezené možnosti „vykřížkovat“ nepohodlného kandidáta. Porovnáním s volbami do poslanecké sněmovny jsme ukázali, že v podstatě i v případě preferenčního hlasování existují rozdíly mezi volbami do malých a do velkých obcí. I v případě preferenčního hlasování platí, že čím méně mandátů je přidělováno (oč menší obec je), tím menší šance na „vykřížkování“ nepohodlných kandidátů volič má. Možná řešení jsou dvě. Za prvé lze uvažovat o dvou různých volebních systémech, a to voleb do malých obcí a voleb do velkých obcí. Druhou variantou je možnost kumulace – tj. přidělení i několika hlasů jedinému kandidátovi jediným voličem. Třetí možností je již výše zmíněný přechod na systém většinový.
5 Volební strany ve „velkých“ a „malých“ obcích Již v předchozím textu jsme poukázali na několik signifikantních rozdílů mezi volbami do menších a větších obcí. Všechny ale byly svou povahou spíše z rodiny případů matematicko-statistických. V této části se pokusíme nastínit rozdíly, které bychom mohli klasifikovat jako sociálně-strukturální. Ještě před tím, než ale přistoupíme k jakémukoliv zjišťování výsledků a formulaci závěrů, musíme nejprve představit základní teoretické koncepce, na nichž tato část spočívá, a dále uvést a zdůvodnit použitou metodiku, jíž budeme tyto teorie posuzovat.
5.1 Teoretická východiska předpokládaných rozdílů Na tomto místě se pokusíme ověřit platnost tvrzení politologické teorie, podle níž lze očekávat nižší volební účast ve velkých městech oproti volební účasti na vesnicích. Rovněž se
51
Pokud bychom chtěli kvantifikovat různou váhu preferenčních hlasů ve srovnání voleb do PS a voleb komunálních, mohli bychom použít vztah vOZ=4/M. Pokud bychom tímto vynásobili počet mandátů rozdělovaných ve volbách do poslanecké sněmovny, pak by nám vyšlo, kolik mandátů by se muselo rozdělovat v dané obci v komunálních volbách tak, aby šance na postup v rámci kandidátky byly v obou volbách stejný. Mandáty rozdělované ve volbách do obecního zastupitelstva bychom museli násobit obráceným poměrem vPS=M/4.
37
pokusíme reflektovat i závěr o silnějších pozicích nezávislých kandidátů na vesnicích, ve srovnání s výraznějšími úspěchy vládních stran (ODS a ČSSD) ve velkých městech. 52 Silnější pozice nezávislých kandidátů jsou odrazem představ, podle kterých politické strany jsou v malých obcích chápány jako zdroj nesvárů a politikaření, nezávislé osobnosti oproti tomu představují pracovitost a schopnost spolupráce. 53 Zabývat se budeme až posledními dvěma volbami do obecních zastupitelstev a to v letech 2006 a 2010. Hlavním důvodem je skutečnost, že ve volbách před rokem 2002 neexistovala uzavírací klauzule, tudíž výsledky před jejím zavedením by byly neporovnatelné s výsledky po jejím zavedení. Volby v roce 2002 nebudeme rovněž zohledňovat, protože zavedení uzavírací klauzule rok před jejich konáním nebylo dostatečně reflektováno voliči a tudíž vlivem velkého množství nezapočítaných hlasů (viz výsledky v Brně 54) je nutno i tyto výsledky považovat za nekomparabilně zkreslené. Dalším důvodem je skutečnost, že údaje o volebních výsledcích v jednotlivých obcích jsou veřejně dostupné pouze za tato poslední dvě období.
5.2 Představení metodiky Česká republika patří k zemím s nejvyšším množstvím obcí s množstvím obyvatel do 1.000. Zatímco ve srovnatelně velkých zemích západní Evropy (Belgie, Nizozemsko, Portugalsko, Švédko) žije v obcích s více, než 10.000 obyvateli 70 – 90 % populace, v České republice žije více, než 80 % lidí v obcích do 1.000 obyvatel. Takováto fragmentace, srovnatelná snad jedině s Francií, vyžaduje speciální metodiku. 55 Existuje celá řada definic měst. Pro potřeby této práce budeme ale využívat jen počet obyvatel. Důvodem je skutečnost, že velikost zastupitelstva je závislá na počtu obyvatel. Dále je zřejmé, že až od určité míry anonymity obyvatel je snazší sebeidentifikace se známou politickou stranou (s neznámými členy), než s konkrétním jednotlivcem a naopak. Podívejme se tedy na počty obyvatel ve městech a „běžných“ obcích. Dle údajů Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) je v České republice 6258 obcí, 593 z nich jsou registrována jako města. 56 Porovnání údajů, které jsme při naší konstrukci „města“ brali v úvahu, uvádí tabulka č. 16.
52
Balík, S. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha : Grada publishing, a. s., 2009, s. 95 – 144; Čmejrek, J. in Čmejrek, J., Bubeníček, V., Čopík, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010, s. 70. 53 JÜPTNER, Petr. Komunální koalice a politické modely. Politologická revue. 2004, roč. 10, č. 2, s. 90. 54 Balík, S. Politické strany a komunální volby v Brně 1989-2006. In Balík, Stanislav. Lokální politický pluralismus. Brno ve třech stoletích. 1. vyd. Brno : CDK - ISPO, 2006. s. 105. 55 Balík, S., Hoskovec, L. Formáty českých lokálních stranických systémů. Evropská volební studia, Brno : ISPO, 2010. s. 28. 56 Údaje ČSÚ dostupné na adrese: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4001-11 a na adrese: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/select_obyvatelstvo, [citováno dne 16. 4. 2012].
38
Tabulka č. 16 - Porovnání měst a vesnic k 1. 1. 2011 Nejmenší obec: Nejmenší město: Největší obec/město:
Název
Počet obyvatel
Březina (okr. Vyškov) Přebuz (okr. Sokolov) Praha
3 81 1.257.158
Počet obcí Obce menší, než nejmenší město:
319
5 % všech obcí
Města s méně, než 10.000 obyvateli
461
78 % všech měst
Neměstské obce s méně, než 10.000 obyvateli
5.337
94 % neměstských obcí
Zdroj: Údaje ČSÚ, výpočty autora.
Z nastíněného vyplývá, že chceme-li se zabývat rozdíly mezi městy a „menšími“ obcemi, musíme zvolit jiné kritérium, než oficiální zařazení obcí mezi města. Jelikož OZ stanoví určité hranice pro počty mandátů přidělovaných v jednotlivých obcích o různých velikostech, budeme konstrukci města – a hranice pro to, co je již město a co nikoliv – určovat právě s ohledem na toto kritérium. Až obce, které mají více, než 50.000 obyvatel mají zastupitelstva přesahující 25 členů. Za města tak budeme považovat pouze města Chomutov, Karlovy Vary, Teplice, Jihlava, Děčín, Frýdek-Místek, Opava, Karviná, Most, Kladno, Zlín, Havířov, Pardubice, Hradec Králové, České Budějovice, Ústí nad Labem, Olomouc, Liberec, Plzeň, Ostrava a Brno. Záměrně se nebudeme zabývat Prahou, která má díky své velikosti blíže ke krajům, než k obcím a je tak fenoménem sui generis. Nabízí se otázka, proč jsme při konstrukci města nevycházeli z měst statutárních. Důvod je ten, že většina těchto statutárních měst, jak jsou vymezena v § 4 OZ, je obsažena i v našem výběru. Druhým důvodem je skutečnost, že primárním hlediskem pro nás bylo množství občanů, protože toto je určujícím kritériem pro určení velikosti obecního zastupitelstva. Ta ze statutárních měst, která se do našeho výběru nedostala, měla k 1. 1. 2011 méně, než 50.000 obyvatel. Uvedených 21 měst jsme vybrali jako zástupce „velkých“ obcí. Nyní se zaměříme na volbu jejich protějšku – „malých“ obcí. Tyto malé obce budeme pro zjednodušení nazývat v dalším textu jen jako „vesnice“. Obdobně jako v případě měst, i v případě vesnic budeme vycházet z prahů nastavených § 68 OZ. Pro určení počtu obyvatel, který je hraniční pro zařazení obce mezi vesnice, budeme (v souladu s metodikou národního strategického plánu rozvoje venkova) vycházet z počtu 2.000 obyvatel. Důvodem volby této hranice je mj. i skutečnost, že právě v obcích do této velikosti se nacházejí neúplná spektra politických stran. 57 V obci s touto velikostí je možné rozdělovat od 7 do 15 mandátů, přičemž tuto možnost mají všechny obce s počtem od 500 do 3.000 obyvatel. Jak jsme uvedli, za horní hranici budeme považovat 2.000 obyvatel, spodní zachováme na 500. Ačkoliv bychom mohli uvažovat o obcích od 3 (Březina okr. Vyškov) do 2000 obyvatel, zvolili jsme i dolní hranici a 57
Bubeníček, V. in Čmejrek, J., Bubeníček, V., Čopík, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010, s. 114.
39
to proto, že v nejmenších obcích leckdy kandiduje pouze jediná volební strana. 58 Konkrétně v roce 2006 k tomu došlo v bezmála v 54 % procentech obcí s počtem obyvatel menším, než 500. 59 A OZ ve svém § 68 tyto nejmenší obce shrnuje jako ty, které nemají ani 500 obyvatel. Zcela tak pomineme kritéria hustoty zalidnění nebo formálního označení za města, městyse a obce, které jako možná kritéria někdy uvádí i politologická teorie. 60 Z obcí, jejichž počet obyvatel je v tomto rozmezí, náhodně vybereme 21 tak, aby byl kopírovaný počet měst. Náhodná volba padla na tyto obce: Hrádek (okr. Frýdek-Místek, 1805 obyv.), Lukov (okr. Zlín, 1748 obyv.), Teplice nad Metují (okr. Náchod, 1747 obyv.), Doubrava (okr. Karviná, 1337 obyv.), Suchá Loz (okr. Uherské Hradiště, 1165 obyv.) Karlovice (okr. Bruntál, 1120 obyv.), Albrechtice nad Orlicí (okr. Rychnov nad Kněžnou, 1032 obyv.), Horní Beřkovice (okr. Litoměřice, 910 obyv.), Praskolesy (okr. Beroun, 892 obyv.), Rtyně nad Bílinou (okr. Teplice, 807 obyv.), Sloup v Čechách (okr. Česká Lípa, 725 obyv.), Voděrady (okr. Rychnov nad Kněžnou, 683 obyv.), Oslavice (okr. Žďár nad Sázavou, 649 obyv.), Sázava (okr. Žďár nad Sázavou, 626 obyv.), Nová Ves u Nového Města na Moravě (okr. Žďár nad Sázavou, 626 obyv.), Chožov (okr. Louny, 599 obyv.), Slavkov pod Hostýnem (okr. Kroměříž, 592 obyv.), Horní Lhota (okr. Zlín, 558 obyv.), Staré Hamry (okr. Frýdek-Místek, 549 obyv.), Študlov (okr. Vsetín, 507 obyv.) a Tučapy (okr. Vyškov, 507 obyv.). Ačkoliv v databázi ČSÚ je možné dohledat údaje o všech vesnicích, nikoliv jen o těchto vybraných, zvolili jsme pro zjednodušení tuto cestu výběru. Naše rozhodnutí zohledňuje limitovaný rozsah této práce a požadavky na ní kladené. Jsme přesvědčeni, že skutečnost, že k výběru došlo na základě klíče náhodnosti, je dostatečnou zárukou, že výsledky z tohoto výběru získané můžeme při určité míře zjednodušení zobecnit. Protože tato práce není zaměřená na jednu konkrétní obec, ale snažíme se zde zachytit obecné souvislosti, vytvoříme z uvedených měst a vesnic na základě jejich volebních výsledků vzorovou obec pro město („super-město“) a vzorovou obec pro vesnice („supervesnici“), v nichž budou zachyceny všechny potřebné informace. Pomocné údaje pro tyto výpočty jsou uvedeny v tabulkách, které tvoří přílohu této práce. Budeme si všímat jen volebních stran, které získaly minimální počet hlasů potřebný pro překročení uzavírací klauzule. Pro snazší srovnání rozdělíme tyto politické subjekty do tří skupin. V první skupině budou zahrnuty politické subjekty, které v době komunálních voleb měly zastoupení i v poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Pro tyto strany, vyznačující se určitou kontinuitou a organizační stabilitou, 61 budeme používat pojem „Parlamentní strany“. Důvodem k zavedení pojmu „Parlamentní strany“ je mimo jiné i proměnlivost účasti jednotlivých stran v poslanecké sněmovně a tedy mírou jejich viditelnosti a (ne)atraktivity pro voliče. Dopustíme se zde ale metodického zjednodušení, kdy odhlédneme od toho, že v mnoha případech na kandidátce Parlamentních stran kandidují osobnosti bez politické příslušnosti – nezávislí kandidáti 62 – které bychom jinak museli zahrnout pod níže uvedenou kategorii „Nezávislých stran“. Politické subjekty, které mají lokální zastoupení pouze v jediné obci, budeme označovat „Nezávislými stranami“. Bez ohledu na jejich označení se zpravidla jedná o strany vzniklé ad hoc za účelem úspěchu právě jen v jediné obci, přičemž tyto strany mívají 58
Tamtéž, s. 114. Balík, S., Hoskovec, L. Formáty českých lokálních stranických systémů. Evropská volební studia, Brno : ISPO, 2010. s. 32 -35. 60 Čmejrek, J. in Čmejrek, J., Bubeníček, V., Čopík, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010, s. 89 – 93. 61 Tamtéž, s. 67. 62 Tamtéž, s. 72. 59
40
charakter subjektů buď se vymezujícím proti dlouhodobě etablovaným (Parlamentním) stranám, nebo úzce spjaté s konkrétním problémem dané obce. Takováto uskupení často nedisponují organizačními strukturami a mechanismy, jež by zajišťovaly kontinuitu politického působení. 63 Bez ohledu na případné totožné názvy tyto strany netvoří celostátně organizované celky podobné stranám Parlamentním. Zatímco Parlamentní strany jsou charakteristické kontinuitou navázanou spíše na organizaci a struktury, Nezávislé strany jsou spíše spojeny s konkrétními osobnostmi. 64 Ostatní politické subjekty, které v komunálních volbách překonají uzavírací klauzuli i jen v jediné obci, ale které kandidovaly ve více obcích, které vykazují větší míru organizovanosti, než strany Nezávislé, ale nedosahují úrovně stran Parlamentních, budeme řadit do kolonky „Malé strany“. V této skupině jsou zahrnuty nejčastěji strany regionálního významu a bývalé parlamentní strany. Ačkoliv pro potřeby srovnání by možná bylo pohodlnější tuto kategorii vypustit, domníváme se, že pro úplnost bude vhodnější s ní pracovat jako s kategorií doplňkovou.
5.3 Výsledky ze srovnání vyplývající Z porovnání výsledků voleb do obecních zastupitelstev v roce 2006 a 2010 konaných v super-městě a super-vesnici jsme vytvořili tabulku č. 17. Tabulka č. 17 – porovnání volebních výsledků komunálních voleb 2006 a 2010 v super-městě a super-vesnici Parlamentní strany (v %)
Malé strany Nezávislí (v (v %) %)
Účast v %
Nezapočítané hlasy v %
Město volby 2010
69,2
10,68
13,34
38,6
6,78
Město volby 2006
83,17
3,85
8,95
35,45
4,03
32,91
64,92
62,34
2,17
45,77
52,94
61,6
1,28
Vesnice volby 2010 Vesnice volby 2006 Zdroj: Údaje ČSÚ, výpočty autora.
Uvedené výsledky dokládají, že volební účast byla výrazně vyšší ve vzorku obcí, z nichž je vytvořena super-vesnice. Téměř dvoutřetinová účast ve vesnicích je bezmála dvojnásobkem oproti zhruba třetinové průměrné účasti ve městech. V tomto místě tak můžeme říci, že výsledky dokládají tvrzení o nižší volební morálce obyvatel velkých měst oproti obyvatelům malých obcí. Tento jev by dle našeho názoru bylo možné odstranit zlepšením politické kultury obecně. Dalším řešením, možná až marketingové povahy, je přiblížení obecních problémů širšímu obyvatelstvu. Podle našeho názoru je totiž vyšší volební účast v malých obcích, než ve velkých městech, spojena právě s tím, že v malých obcích mají občané k obecním problémům blíže, než ve městech. Porovnáním počtů získaných hlasů docházíme ke dvěma závěrům. Za prvé můžeme říci, že fenomén malých stran je spjat pouze s městy. Nicméně se domníváme, že suburbální 63 64
Tamtéž, s. 67. Tamtéž, s. 68.
41
obce v blízkém okolí velkých měst by mohly na svých kandidátních listinách i tyto Malé strany mít. Druhý závěr, který můžeme z extrahovaných dat učinit, je potvrzení teorie o vyšším výskytu podpory nezávislých (a lokálních) volebních stran ve vesnicích, než ve městech. I když v roce 2006 byl poměr Nezávislých k Parlamentním stranám na vybraných vesnicích srovnatelný, v roce 2010 byla podpora Nezávislých téměř dvojnásobná ve srovnání s podporou Parlamentních stran. Ve městech jsme naopak svědky konzistentní podpory stran etablovaných celostátně. Nicméně i zde byla podpora Parlamentních stran v roce 2006 vyšší, než v roce 2010. Ačkoliv příčiny tohoto stavu vysvětlit nedovedeme, je patrné, že hlasy, které chyběly Parlamentním stranám v roce 2010, se přelily především do Malých stran a nikoliv stranám Nezávislým. Ve městech byly volební úspěchy Nezávislých výrazně menší ve srovnání s výsledky Nezávislých ve vesnicích. Za povšimnutí stojí i množství hlasů obsažených v posledním sloupci. Zde jsou uvedeny hlasy, které (ačkoliv byly posouzeny jako platné) nebyly zahrnuty do celkového sčítání hlasů. Jde o případy, kdy hlasy byly odevzdány jiným stranám než těm, které se dostaly do obecních zastupitelstev. Hlasy takto zachycené jsou ztrátou jdoucí na vrub uzavírací klauzule, resp. přirozeného prahu. Ve skutečnosti by toto číslo mělo být ještě o několik desetin procent vyšší. Ke zkreslení došlo tím, že pokud strana v některé z obcí dosáhla na přidělované mandáty, tak její volební výsledky byly automaticky počítány i v těch obcích, kde se do zastupitelstva nedostala. Dlužno říci, že nejčastěji tato situace postihovala ve volbách do měst Stranu Zelených a SNK-ED v roce 2006 a Stranu Zelených spolu s KDU-ČSL v roce 2010. I přes toto zkreslení z výsledků zřetelně vyplývá skutečnost, že ve vesnicích propadlo méně platných hlasů, než ve městech. Jde o potvrzení teorie, podle které má uzavírací klauzule větší vliv na výsledky voleb ve městech, než na vesnicích. Jak bylo vysvětleno výše, jde o důsledek rozdílné výše přirozeného prahu a uzavírací klauzule. Vliv uzavírací klauzule na komunální volby je až cca třikrát větší ve velkých městech, než v malých vesnicích. S ohledem na všechna doposud uvedená srovnání výsledků voleb do obecních zastupitelstev malých obcí a velkých měst proto souhlasíme s diskusí nad tím, zda by s ohledem na množství odlišností ve způsobech volby do malých obcí a velkých měst, nestálo za to, zavést odlišné druhy volebních mechanismů. S. Balík nabízí jako jednu z alternativ většinový volební systém pro malé obce a případné zrušení uzavírací klauzule. 65 Další možností by podle nás mohla být úprava (či zrušení) minimálního množství podpisů nutného pro kandidaturu nezávislých, protože tak nebudou tito kandidáti ve velkých městech oproti vesnicím znevýhodňováni.
6 Nekalé volební praktiky a nové volby Doposud popsané vlastnosti, zákonitosti, slabiny a souvislosti spojené a vznikající v souvislosti s volbami do obecních zastupitelstev byly svou povahou spíše latentní. Ty otevírají dveře pro volební inženýrství a zásahy před veřejností lehce obhajitelné, protože s výjimkou omezeného okruhu několika stovek zasvěcených si jejich dopady široký elektorát neuvědomuje. Jako kontrast k těmto veskrze jemným a zákonným metodám ovlivňování výsledků voleb nyní provedeme krátký exkurz do metody manifestního porušování elementárních volebních principů tak, jak byly medializovány především v souvislosti s komunálními volbami v roce 2010. Máme na mysli uplácení a účelové přehlašování pobytu 65
Balík, S. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha : Grada publishing, a. s., 2009, s. 110.
42
při volbách do obecních zastupitelstev. Obě tyto skutečnosti budeme demonstrovat na názoru Ústavního soudu vyjádřeném v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 59/10 a sp. zn. Pl. ÚS 57/10. K popisu mechanismu, jakým se soud může zapojit do volebního procesu, využijeme citaci z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 59/10: Podle ustanovení § 60 odst. (1) zákona č. 491/2001 Sb. podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva ("navrhovatel"). Dle dikce ustanovení § 60 odst. 3 téhož zákona, návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.
6.1 Přehlašování pobytu při volbách do zastupitelstva Tento případ a v jeho rámci vyslovený názor se týká komunálních voleb z roku 2010 v obci Hřensko. V době mezi 1. a 15. říjnem došlo k přihlášení 67 voličů k trvalému pobytu v této obci (44 z nich 12. října). Jde o cca třetinový nárůst počtu obyvatel oproti stavu k 30. září (kdy mělo Hřensko 161 voličů). Šedesát z nich v předmětných volbách hlasovalo. Všichni tito lidé byli přihlášeni k trvalému pobytu do prostor, které nebyly určeny k trvalému bydlení a ani se zde nezdržovali. Objekty, v nichž měl být trvalý pobyt realizován, byly ve stavu vylučujícím byť i jen krátkodobé bydlení. Příslušný krajský soud v Ústí nad Labem žalobu na neplatnost voleb zamítl s odůvodněním, že neexistuje zákonné omezení k přehlašování místa trvalého pobytu a proto nelze volby prohlásit za neplatné jen proto, že tohoto práva někdo využívá. Z toho důvodu se celou kauzou zabýval Ústavní soud. Ačkoliv Ústavní soud neposuzuje (ani nemůže) regulérnost průběhu komunálních voleb, přesto uvádí zajímavé ústavněprávní názory na problematiku voleb do obecních zastupitelstev. Předně Ústavní soud zmiňuje základní ústavně-právní zásady voleb do obecního zastupitelstva. Ve vztahu k volebním stranám je zdůrazňován především požadavek na svobodnou soutěž politických stran, protože právě tato soutěž je jedním z předpokladů demokracie (čl. 22 Listiny). Dále uvádí, že zrušení voleb není trestem za porušení pravidel, ale jen prostředkem k zajištění legitimity voleného orgánu.66 Rovněž zmiňuje pravidlo, podle kterého nikoliv každé porušení pravidel volebního boje by mělo vést ke zrušení voleb. To vyplývá z presumpce jejich ústavnosti a zákonnosti. Možnost prohlášení voleb za neplatné by měla být aplikována až v případě, kdy je význam všech vad a pochybení v rámci volebního procesu takový, že reálně ovlivňují výsledky voleb. Až teprve v této situaci, kdy vyvstanou pochybnosti o tom, zda volby a jejich výsledky jsou projevem skutečné vůle voličů, je možno soudně zasáhnout. Přitom je nutné důsledně dodržovat zásadu příčinné souvislosti. Kdo namítá tento stav, je pak povinen jej věrohodně doložit. 67 Pokud tedy došlo k přihlášení trvalého pobytu vícero osob těsně před volbami na určitou adresu spjatou vlastnickými právy s konkrétními kandidáty, pak je nutné zabývat se otázkou, jak toto ovlivnilo výsledky voleb a zda skutečně došlo k takovému zásahu do demokratických principů, že je nutné přistoupit ke zrušení voleb. 66
Nález ÚS č. Pl. ÚS 57/10 S ohledem na zásadu tajnosti hlasování jsme ale přesvědčeni, že poskytnutí takového důkazu je téměř nemožné.
67
43
Ústavní soud odmítl formalismus soudu krajského a rozhodl tak, že se uvedenou věcí musel Krajský soud v Ústí nad Labem zabývat ještě jednou. Ústavní soud mu poskytl pokyny pro posouzení uvedené stížnosti. Mělo dojít k materiálnímu posouzení účelu změny trvalého pobytu, protože to mohlo mít vliv na výsledky voleb. Dále měla být posouzena příčinná souvislost mezi namítaným postupem (přihlašování k trvalému pobytu) a výsledky voleb a nakonec i pravděpodobnými dopady účelové změny místa trvalého pobytu. Není bez zajímavosti, že Ústavnímu soudu se nezamlouvá současný stav legislativy, kdy nejsou přesně nastaveny mantinely volebního zápolení, pravidla jsou jen kusá a v podstatě tkvící v podmínkách úpravy odpovídajícím „volbám“ z dob minulého režimu 68 a nepřímo nabádá zákonodárce, aby došlo ke změně situace. Výsledkem bylo zrušení voleb do Hřenska. Nové volby se konaly dne 28. 1. 2012. Výsledky obou voleb nabízíme pro srovnání v tabulce č. 18. Tabulka č. 18 – porovnání výsledků voleb po prohlášení původních voleb za neplatné Volby 15. - 16. 10. 2010 Kandidující strany Strana Práv Občanů ZEMANOVCI Občanská demokratická strana Soutěsky-věc veř., v.neprodej Str.za trv.prosper ob.soutěsek
Volby 28. 1. 2011
% Hlasů
Mandáty
5,44
0
13,84
1
43,79
3
36,91
3
Kandidující strany Občanská demokratická strana Sdruž.nezáv.kand.-N. Hřen.Rod. Str.za tr. prosper.ob.Soutěsek Sout. věc veř., věc neprodejná
% Hlasů
Mandáty
20,5
1
15,35
1
28,83
2
35,3
3
Zdroj: Údaje ČSÚ, výpočty autora.
V souvislosti s touto kauzou se nabízí otázka, zda i nadále by byla osoba s účelově přehlášeným místem trvalého pobytu i po prohlášení voleb za neplatné připuštěna k hlasování či nikoliv. Podle našeho názoru není zcela jasné, zda současná legislativa nabízí možnost odepřít výkon volebního práva v případě, kdy jsou formální podmínky splněny.
6.2 Uplácení při volbách do zastupitelstva Problematika uplácení při volbách do obecních zastupitelstev je demonstrována na příkladu Krupky. V té došlo k organizovanému svážení voličů do volebních místností a za hlasování ve prospěch volební strany č. 3 (tj. Sdružení ČSNS a Šance pro město) byli voliči odměňováni peněžní úplatou. Zároveň bylo na hlasování těchto posléze „odměňovaných“ voličů dohlíženo, čímž byla narušena zásada tajnosti hlasování. Strana s číslem 3 se stala přesvědčivým vítězem komunálních voleb. Stejně jako v předchozím případě, i tyto volby se předtím, než se jimi zabýval Ústavní soud, dostaly nejprve ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Na rozdíl od příkladu s přehlašováním trvalého pobytu ale nyní krajský soud volby za neplatné ve třech okrscích prohlásil. Zajímavé je jeho odůvodnění. Krajský soud se vůbec nezabýval porušením zásady tajného hlasování a jeho důsledky. Místo toho považoval organizované svážení voličů do volebních místností v den voleb za nepovolenou volební kampaň, přičemž toto byl podle něj 68
Nález ÚS č. Pl. ÚS 57/10
44
jediný důvod, pro který rozhodl o (částečné) neplatnosti voleb. Nejpřekvapivější je ale názor o tom, že ačkoliv toto jednání nepovažuje za čestné, pojetí volební kampaně obchodně tržním způsobem není jednáním, které by představovalo nějaké porušení volebního zákona ve volbách do zastupitelstev obcí. 69 Tento názor je o to překvapivější, že Krajský soud v Ostravě obdobné věci (č. j. 22 A 151/2010-132) došel ke zcela opačnému závěru, totiž, že podplácení voličů (pojetí volební kampaně obchodně tržním způsobem) je jednáním, které ústavní právo České republiky jednoznačně zapovídá. I z toho důvodu se Ústavní soud (pro sjednocení názoru české justice) vyjádřil k problému uplácení. Jednoznačně došel k závěru, že názor o přípustnosti „obchodně tržního“ pojetí voleb je východiskem, které je s principy demokratického právního státu v extrémním a hrubém nesouladu. V předchozím případě jsme uvedli názor Ústavního soudu, podle nějž by prohlášení voleb za neplatné mělo předcházet posouzení dopadů „nekalého volebního jednání“ a jen v případě podstatných reflexí do volebních výsledků by mělo dojít k prohlášení voleb za neplatné. Ve věci uplácení bylo ale přijato přísnější stanovisko. Pokud se ukáže, že v průběhu voleb došlo k uplácení, pak by volby měly být prohlášeny za neplatné i v případě, kdy by z provedeného dokazování nebyla zjištěna objektivní "příčinná souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možná příčinná souvislost". 70 Opačný přístup by zpochybnil legitimitu a dobré jméno zvoleného orgánu. Navíc by došlo k vyvrácení domněnky, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Smyslem voleb do obecního zastupitelstva není dražba funkcí v obecní samosprávě, ale vyjádření nezávislé vůle voličů při výběru kandidátů. Vůle voliče, který je zkorumpován, není nezávislá. K otázce, zda za neplatné prohlásit volby v celém volebním obvodu, nebo jen v některých okrscích, rozhodl Ústavní soud jednoznačně o neplatnosti voleb v celém obvodu. Důvodem je porušení principu rovnosti hlasů, protože pokud by došlo k volbám jen v některých okrscích, pak by voliči těchto okrsků měli již představu o výsledcích v jiných okrscích a mohli by tomu přizpůsobit své hlasování. Závěrem uvádíme, že Ústavní soud shledává „nekalé volební praktiky“ ve volbách do obecních zastupitelstev za nepřípustné z důvodů jejich přesahu. Je logické, že pokud by totiž Ústavní soud umožnil uplácení jako legitimní způsob, jak získat hlasy voličů na úrovni voleb komunálních, jen obtížně by pak bylo možné toto jednání zakazovat ve volbách do Senátu, do Poslanecké sněmovny nebo do krajských zastupitelstev. Dopady na demokratické zřízení by mohly v takovém případě fatální. V jistém slova smyslu jsou tak komunální volby principiálně způsobilé být předzvěstí fungování volebních systémů a politické kultury v České republice obecně. Je otázkou, jakým způsobem uvedené situaci čelit. Jednou z možností je patrně represe v podobě vysokých trestů za podobná jednání (ať už uplácení nebo přehlašování trvalého pobytu). Možné by bylo i vyloučení strany, mající z nekalého volebního jednání prospěch, z účasti na politickém boji v nových volbách. Bohužel, jde ale o možnost snadno zneužitelnou. I v tomto případě tak platí, že mnohem účinnější, než represe, by bylo zlepšení politické kultury v České republice. To je ale běh na dlouhou trať a zatím podle nás nejsou zřetelné snahy o změnu statu quo.
69 70
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 15 A 92/2010 Nález ÚS č. Pl. ÚS 59/10
45
6.3 Nezvolení - plán „B“ V situaci, kdy jsou volby do obecního zastupitelstva prohlášeny za neplatné, musí dojít k jejich opakování. ZVZ rozeznává několik pojmů, významově zdánlivě podobných, které by se na první pohled mohly dát v takovém případě použít. Jde o termín dodatečné volby, opakované volby, opakované hlasování a nové volby. Opakované volby, dodatečné volby a opakované hlasování jsou definovány v § 54 ZVZ. Opakované volby se konají v případě, kdy místně příslušný specializovaný senát krajského soudu rozhodne o tom, že buď hlasování, volby nebo zvolení kandidáta bylo neplatné v důsledku takových porušení ZVZ, že toto porušení mělo dopady na toto hlasování, volby nebo zvolení kandidáta. Institut dodatečných voleb se uplatní tehdy, pokud po registraci kandidátů do voleb do obecního zastupitelstva nedosáhne počet kandidátů ani nadpoloviční většiny počtu členů zastupitelstva (resp. je tento počet nižší, než 5). V tom případě se volby nekonají v běžném termínu, ale ve lhůtě do 30 dnů po uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí dochází k vyhlášení dodatečných voleb. Opakované hlasování je opatřením pro případ, kdy jsou v zápise o výsledku hlasování v okrskových komisích chyby, a tyto chyby nejsou ani v dodatečné k tomu Českým statistickým úřadem stanovené lhůtě odstraněny, popřípadě zápis není odevzdán vůbec. Zde se nabízí otázka, zda by v takovém případě nebylo nutno provést volby v celém volebním obvodu. Podle logiky Ústavního soudu by totiž takové opakované hlasování nutně vedlo k tomu, že voliči by již předem znali výsledky voleb z ostatních volebních okrsků, což by vedlo k narušení principu rovnosti hlasů. V duchu tohoto výkladu se tak podle nás jedná o ustanovení, které je svými dopady protiústavní. Opakované volby, dodatečné volby a opakované hlasování řeší situaci, kdy je z důvodů porušení procesu komunálních voleb nutné provést náhradní řešení. Ve všech těchto případech je náhradní hlasování v podstatě opravným prostředkem. Nové volby se konají v situaci, kdy není naplněno minimální množství členů zastupitelstva, kdy zastupitelstvo dlouhodobě neplní svou funkci (a je následně rozpuštěno), nebo když dojde ke vzniku nové obce (např. oddělením na základě referenda), městské části/městského obvodu (na základě změny statutu města). Nové volby, jak jsou definovány v § 58 ZVZ, mají tedy povahu odlišnou od zmíněných voleb „reparátních“. Jejich smyslem není náprava chyb vzniklých v rámci volebního procesu. Nové volby jsou vyhlašovány především jako pojistný mechanismus, který (ve spojení se stanovením minimálního počtu zastupitelů potřebných pro usnášeníschopnost zastupitelstva) má zajistit, aby posuzování veřejných záležitostí, svěřených k rozhodování obecním zastupitelům, řešil patřičný kolektivní orgán s potřebným množstvím osob. Pro zajištění pokud možno co nejefektivnějšího chodu a správy obecních záležitostí, stanovil zákonodárce možnost vyhlášení nových (předčasných) voleb namísto čekání na volby řádné. Ve všech uvedených případech – tj. ve volbách opakovaných, dodatečných, nových i v opakovaném hlasování – se pro jejich postup používají jen s minimálními odchylkami pravidla pro volby řádné.
46
Závěr Ačkoliv je samotný proces voleb do zastupitelstev obcí upraven poměrně komplexně a zdánlivě bezproblémově, přesto některá slabší místa má. Pokud bychom měli přistoupit ke shrnutí těchto problémů, musíme se jimi zabývat jednotlivě tak, jak byly výše uvedeny. Vliv uzavírací klauzule na volby do zastupitelstev obcí se liší. Rozhodující je přitom vztah mezi uzavírací klauzulí a přirozeným prahem. V menších obcích hraje prim přirozený práh. Uzavírací klauzule naopak působí ve větších městech. Právě z toho důvodu, že uzavírací klauzule nalézá uplatnění ve velkých zastupitelstvech, vyplývá i jeho sporná povaha. Je totiž stanovena jako kompromis mezi reprezentativitou a akceschopností zastupitelstva. Ve větších zastupitelstvech ale vlivem přítomnosti větších stran nebývá problém s paralýzou činnosti vlivem jednoho či dvou solitérních zastupitelů. To je svízel spjatá s malými zastupitelstvy, kde se ale uzavírací klauzule nachází až pod přirozeným prahem. Uzavírací klauzule, která tak má podstatný vliv na výsledky voleb ve velkých obcích, je dle našeho názoru nadbytečná. Přepočet odevzdaných hlasů na mandáty a následná distribuce mandátů mezi volební strany se svými účinky může lišit v závislosti na použití různých volebních formulí. Z výsledků formulovaných výše vyplývá, že nikoliv vždy bez dalšího dochází ke zvýhodnění menších či větších stran. Ukázali jsme, že dalším z důležitých faktorů, který má na rozdělení hlasů na základě jiné volební formule vliv, je i jejich proporcionalita. V obecné rovině jsme ukázali, jakým způsobem se liší citlivost distribuce mandátů na počet odevzdaných hlasů a tím způsobem nakolik je v závislosti na velikosti obsazovaného zastupitelstva volební formule prvkem určujícím složení zastupitelstva. Za patrně nejvhodnější řešení problémů spjatých s volebními formulemi považujeme přechod na většinový volební systém. Každý volební obvod by byl rozdělen na tolik samostatných volebních obvodů, kolik je voleno mandátů. Takové volební obvody by byly co do počtu voličů stejně velké (s tolerovanou odchylkou v řádu nejvýše několik jednotek procent). V čem vidíme slabinu tohoto systému, je administrativní náročnost při tvorbě takových obvodů před každými volbami v závislosti na demografickém vývoji a změny velikosti obecních zastupitelstev. Většinový systém je i jedním z řešení, která přicházej v úvahu v případě preferenčního hlasování. Za pomoci mechanismu, jakým preferenční hlasy ovlivňují pořadí ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jsme předvedli, jak různou váhu má preferenční hlasování do velkých a malých obcí. Ačkoliv z důvodů vysoké variability obcí nelze nikdy dosáhnout ideálního stavu rovnosti všech hlasů, jsme toho názoru, že rozdíly v možnosti ovlivnit preferenčním hlasováním kandidátku v obcích o různých velikostech dosahuje až téměř protiústavních rozměrů. Dalším z možných řešení je možnost kumulace, tj. přidělování i více hlasů jedinému kandidátovi. Ve všech uvedených případech je ale zdrojem rozdílů a potenciálních problémů především velikost volebního obvodu, resp. počet přidělovaných mandátů. Právě tyto rozdíly nás pak vedou i k zamyšlení nad tím, zda by nebyl „spravedlivější“ systém duality komunálních voleb. Tak by totiž bylo možné v zájmu přiblížení se rovnosti a proporcionality zavést samostatný volební proces pro volby ve větších městech a v malých obcích. Takovým způsobem by bylo lze eliminovat nevýhody v používaných matematických schématech implicitně obsažené a naopak posílit prvky demokratičnosti celého volebního procesu. S velikostí obcí pak souvisí i rozdíly ve výsledcích voleb. Jak jsme za použití zjednodušujícího modelu ukázali, docházelo v roce 2006 a 2010 k podpoře velkých politických stran disponující pevnou organizační strukturou, časovou kontinuitou a celostátním dosahem především ve velkých městech. V malých obcích byly naproti tomu podporovány více nezávislá volební uskupení. Příčiny lze patrně hledat v situaci, kdy je 47
přístup nezávislých stran a kandidátů k registraci značně ztížen vlivem požadavku na minimální podporu, formálně vyjádřenou počtem podpisů oprávněných voličů. Další příčinu lze pak hledat v té skutečnosti, že komunální politika v malých obcích je především doménou osobností, kdežto v případě větších měst jde o sepjetí s organizacemi. Jiným problémem, empiricky zkoumaným, je i nízká volební účast v městských obcích oproti výrazně vyšší volební účasti na venkově. Zatímco první z uvedených disparit závislých na velikosti sídelních celků je odstranitelná především zrušením doplňujících podmínek kandidatury nezávislých kandidátů a stran, druhý problém nelze odstranit jinak, než změnou politické kultury a zvýšením zájmu potenciálního elektorátu o komunální politická témata. Samostatnou kapitolou vyhodnocování problémů spojených s volbami do zastupitelstev obcí jsou nekalé volební praktiky. Obě uvedené – podplácení i účelová změna trvalého pobytu – jsou pochybení závažná a ohrožující demokratické zřízení. Represivní opatření v podobě ukládání vysokých trestů a znemožnění kandidatury aktérů tohoto jednání jsou sice možná, ale o jejich účinnosti lze s úspěchem pochybovat. Jakkoliv by totiž tato opatření skvěle vypadala v podobě paragrafového znění, jejich vliv by díky bezbřehé perverzní kreativitě lidstva byl citelně omezený. Bohužel jediným opravdu účinným řešením je jen (již výše zmiňovaná) změna politické kultury a občanská uvědomělost. To ale při pohledu na stávající společenské poměry v dnešní době zůstává i nadále spíše v rovině přání, než blízké realizace.
48
Použitá literatura Listinné zdroje: BALÍK, S. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha : Grada publishing, a. s., 2009. 250 s. ISBN 9788024729084. BALÍK, S. Politické strany a komunální volby v Brně 1989-2006. In Balík, Stanislav. Lokální politický pluralismus. Brno ve třech stoletích. 1. vyd. Brno : CDK - ISPO, 2006. 199 s. ISBN 8073251108. BŘEŇ, Jan. Právní postavení zastupitelstva obce. Moderní obec. Červenec 2011. Praha : ECONOMIA. ČEBIŠOVÁ, T. a kol. OBEC postavení, správa, činnost. Praha : ISV, 1996. 387 s. ISBN 8085866196. ČMEJREK, J., BUBENÍČEK, V., ČOPÍK, J. Demokracie v lokálním politickém prostoru. Praha : Grada Publishing, a. s., 2010. 240 s. ISBN 9788024730615. FILIP, J., SVATOŇ, J. Státověda. 5. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011. 400 s. ISBN 9788073576851. HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň : Vydavatelství Aleš Čeněk, 2008. 234 s. ISBN 9788073800963. CHYTILEK, R., ŠEDO, J., LEBEDA, T., ČALOUD, D. Volební systémy. 2. vydání. Praha : Portál, 2009. 375 s. ISBN 9788073675486. JÜPTNER, Petr. Komunální koalice a politické modely. Politologická revue. 2004, roč. 10, č. 2, s. 81-101. ISSN 1211-0353. KLÍMA, M. Kvalita demokracie v České republice a volební inženýrství. Praha : Radix, spol. s r. o., 2001. 180 s. ISBN 80-86031-29-2. NOVÁK, M. Volby do Poslanecké sněmovny, vládní nestabilita a perspektivy demokracie v ČR, Sociologický časopis. XXXII. 4/1996. Praha : Sociologický ústav AV ČR. Elektronické zdroje: www.volby.cz www.csu.cz
Seznam použitých zkratek ČSÚ
- Český statistický úřad
OZ
- zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
ZVP
- zák. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky
ZVZ
- zák. č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí 49
Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1 – Množství podpisů nutných pro registraci nezávislých kandidátů a hnutí. (s. 12) Tabulka č. 2 – Volební strany v komunálních volbách, Brno 2010 (s. 19) Tabulka č. 3 – Volební výsledky v komunálních volbách, Brno 2010 (s. 20) Tabulka č. 4 – porovnání výsledků voleb (ne)použitím uzavírací klauzule (s. 21) Tabulka č. 5 - Volební výsledky v komunálních volbách, Hrádek 2010 (s. 22) Tabulka č. 6 – porovnání volebních výsledků dle použitých metod, Brno 2010 (s. 23) Tabulka č. 7 – Porovnání kvadrátů pořadí volebních formulí, Brno 2010 (s. 25) Tabulka č. 8 - porovnání volebních výsledků dle použitých metod, Hrádek 2010 (s. 26) Tabulka č. 9 – Porovnání kvadrátů pořadí volebních formulí, Hrádek 2010 (s. 27) Tabulka č. 10 – Porovnání rozdílů mezi úspěchy volebních stran v Brně a Hrádku, 2010 (s. 28) Tabulka č. 11 – modelové výsledky voleb v Hrádku (s. 29) Tabulka č. 12 – Porovnání kvadrátů pořadí volebních formulí fiktivních voleb v Hrádku (s. 30) Tabulka č. 13 - počet preferenčních hlasů potřebných pro postup v malé obci (s. 33) Tabulka č. 14 - počet preferenčních hlasů nutných pro postup ve velkém obvodu (s. 35) Tabulka č. 15 - počet preferenčních hlasů nutných pro postup při počtu 22 kandidátů (s. 37) Tabulka č. 16 - Porovnání měst a vesnic k 1. 1. 2011 (s. 40) Tabulka č. 17 – porovnání volebních výsledků komunálních voleb 2006 a 2010 v super-městě a super-vesnici (s. 42) Tabulka č. 18 – porovnání výsledků voleb po prohlášení původních voleb za neplatné (s. 45)
Graf č. 1 – Znázornění rozdílů v počtu mandátů při (ne)použití uzavírací klauzule (s. 22) Graf č. 2 - porovnání volebních výsledků dle použitých metod, Brno 2010 (s. 24) Graf č. 3 - porovnání volebních výsledků dle použitých metod, Hrádek 2010 (s. 26) Graf č. 4 – porovnání vlivu volebních formulí na výsledky v Brně a Hrádku, volby 2010 (s. 28) Graf č. 5 – Lorenzova křivka výsledků voleb do zastupitelstva v Hrádku a v Brně, volby 2010 (s. 29) Graf č. 6 – Lorenzova křivka výsledků voleb do zastupitelstva v Hrádku (s. 29) Graf č. 7 - porovnání vlivu volebních formulí na výsledky voleb v Brně 2010 a fiktivních voleb v Hrádku (s. 30) Graf č. 8 – počet preferenčních hlasů potřebných pro postup v malé obci (s. 34) Graf č. 9 – počet preferenčních hlasů potřebných pro postup ve velkém obvodu (s. 35)
50
Příloha – Výsledky komunálních voleb ve vesnicích a městech v letech 2006 a 2010
BRNO2006-tým J.Zlatušky Plzeňská aliance Pravá volba pro Plzeň SOS pro Liberec Hradecký demokratický klub Zelená pro Pardubice Koal.pro Pard.,KDU +Nes. Sdružení pro Pardubice Hnutí pro Havířov VOLBA PRO ZLÍN Zlínské hnutí nezávislých Sdružení Mostečané Mostu Naše Karvinsko Chcete změnu?Volte mladé! NEZÁVISLÍ Nezávislí občané Jihlavy Karlovar.občanská alternativa
SNK Evropští demokraté Sdr.pro zdr.,sport a prosper. Volba pro město Unie pro sport a zdraví
ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL Strana Zelených
Počet rozdělovaných mandátů Volební účast Počet nezapočítaných hlasů Počet započítaných hlasů Počet odevzdaných hlasů
Příloha Volby ve městech 2006
Ostrava
Plzeň
Liberec
Celkový počet hlasů "Nezávislých stran":
102 316 Celkový počet hlasů "Malých stran": 580 795 168 750 177 562 236 848
55 55 47 39 40,56 32,16 37,06 38,68 293857 204139 2263 3159 6228050 3780195 2224023 1125961 6 521 907 3 984 334 2 226 286 1 129 120 Průměrná volební účast v %: 35,45 1 419 646 1 099 507 451 520 161 564 2 159 341 1 502 593 1 007 049 326 189 565 541 661 084 277 883 98 964 725 032 227 816 141 259 777 695 164 056 127 974 Celkový počet hlasů "Velkých stran": 125 139 72 106
Brno
2274382
980106
164 206 350 327 124 618 15 618 38 247
59 673 88 178 27 257 20 192 16 581 21154313 11 997 121 428
Ústí n. L. 37 33,8 66124 814444 880 568
Olomouc 45 33,69 -24390720 24632679 241 959
Hradec K. Pardubice 37 39 41,11 37,62 28318 2100 1100361 969692 1 128 679 971 792
Havířov 43 31,98 61738 757998 819 736
76 954 51 957 186 912 66 593
Celkový počet hlasů "Nezávislých stran" v %:
87 185
Celkový počet hlasů "Malých stran" v %:
93 375
181 222 172 812 170 239 192 971 530 845 484 805 371 675 211 563 149 522 145 899 111 955 209 155 95 304 51 383 33 988 85 745 44 750 31 203 Celkový počet hlasů "Velkých stran" v %: 62 367 20 152 12 525
45 35,83 39402 1105005 1 144 407
Č. Bud.
8,94
88 897 68 640
7,7
31 193 83,17
190 536 353 055 95 833
41 38,79 949589,06 8,94 949 598
Zlín
BRNO2006-tým J.Zlatušky Plzeňská aliance Pravá volba pro Plzeň SOS pro Liberec Hradecký demokratický klub Zelená pro Pardubice Koal.pro Pard.,KDU+Nes. Sdružení pro Pardubice Hnutí pro Havířov VOLBA PRO ZLÍN Zlínské hnutí nezávislých Sdružení Mostečané Mostu Naše Karvinsko Chcete změnu?Volte mladé! NEZÁVISLÍ Nezávislí občané Jihlavy Karlovar.občanská alternativa
SNK Evropští demokraté Sdr.pro zdr.,sport a prosper. Volba pro město Unie pro sport a zdraví
ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL Strana Zelených
25 972
113 028 282 217 90 933 19 949 10 253
Volby ve městech 2006 (pokračování) Kladno 33 Počet rozdělovaných mandátů 31,17 Volební účast 545524 Počet nezapočítaných hlasů 0 Počet započítaných hlasů 545 524 Počet odevzdaných hlasů
272 009
42 133 31 939
39 997
96 077 162 370 129 250
45 37,17 815278 0 815 278
Most
34 121
150 058 104 177 170 027 25 812 19 286
Karviná 41 27,07 510931 0 510 931
39 127
53 340
180 632 241 502 79 442 67 511 33 308
45 37,56 725188 0 725 188
Opava
37 715
30 541
87 821 248 534 23 558
250 969
Frýdek40 37,63 687401 0 687 401
33 809
11 904
76 963 153 976 32 526 12 510 9 671
25 36,02 341952 0 341 952
Děčín
56 815
41 511
94 647 143 515 81 004 39 979 36 007
37 36,53 501913 0 501 913
Jihlava
23 305
30 028
87 286 206 908 60 013
33 34,68 437056 0 437 056
Teplice
43 502
34 863
109 387 178 729 59 820 35 015 28 925
17 095
12 289
35 147
95 867 119 052 55 364
K. Vary Chomutov 38 35 35,72 29,55 525894 345535 0 0 525 894 345 535
Ostravak Pravá volba pro PlzeĖ Liberec obþanĤm Unie pro sport a zdraví ZmČna pro Liberec Obþané pro BudČjovice Sdružení ALTERNATIVA, NK ZmČna pro Hradec SDRUŽENÍ PRO PARD. PARDUBÁCI Hnutí pro HavíĜov M.O.R.-Za Morál. Oþistu Rad. Zlínské hnutí nezávislých
KDU-ýSL Strana Zelených Obþané CZ NEZÁVISLÍ Severoþeši.cz Str.Zdraví Sportu Prosperity Volba pro mČsto Sdružení ALT., NK
TOP09 KSýM ýSSD ODS VČci VeĜejné
Poþet rozdČlovaných mandátĤ Volební úþast Poþet nezapoþítaných hlasĤ Poþet zapoþítaných hlasĤ Poþet odevzdaných hlasĤ
Volby ve mČstech 2010
Ostrava PlzeĖ Liberec Olomouc Ústí n. L. ý. Bud. Hradec K. Pardubice HavíĜov Zlín 55 55 47 39 45 37 45 37 39 43 41 41,94 35,39 39,44 43,58 36,97 33,29 39,71 45,24 41,54 34,12 46,92 -1323550,4 -2242096,4 -1597246,5 -2199587,7 -27366384 -1010469,6 -1297690,7 -1473802 -1529998,8 -1146872 61187,79 7915645,39 6588525,38 3879942,51 3416864,66 27624184,4 1835991,61 2568809,69 2671700,04 2570747,84 2051682,04 1085293,21 6592095 4346429 2282696 1217277 257800 825522 1271119 1197898 1040749 904810 1146481 38,6 PrĤmČrná volební úþast v %: 932790 283267 280985 38165 95774 128425 129940 76604 51617 266724 487629 553571 221476 84176 26164 100739 144751 139530 103011 219770 83612 2004330 1396112 543564 204874 73907 192890 213433 231800 230915 273544 168560 1447360 803243 565614 215899 62330 156838 189277 189361 162370 108235 148678 198032 85218 60762 88437 12437 22710 35061 41481 28332 68353 60577 18690168 69,2 Celkový poþet hlasĤ "Velkých stran": Celkový poþet hlasĤ "Velkých stran" v %: 605298 168421 98644 19432 2134 47939 75337 81202 372917 47863 9245 28257 24433 15148 206734 1495 110760 47052 18737 49150 99839 108320 149849 2885814 10,68 Celkový poþet hlasĤ "Malých stran": Celkový poþet hlasĤ "Malých stran" v %: 694207 115104 163246 84662 251179 333958 149849 91778 209074 107794 72172 179930 60537 Celkový poþet hlasĤ "Nezávislých stran": 3601916 Celkový poþet hlasĤ "Nezávislých stran" v %: 13,33
Brno
41521 82268 106016 96905 28344
35745 76243 139603 218326 11076
13137
113768
TOP09 KSýM ýSSD ODS VČci VeĜejné
KDU-ýSL Strana Zelených Obþané CZ NEZÁVISLÍ Severoþeši.cz Str.Zdraví Sportu Prosperity Volba pro mČsto Sdružení ALT., NK
VOLBA PRO KLADNO Sdružení Mosteþané Mostu Naše Karvinsko SOS pro Opavu Krásná Jihlava NOJ-JA-Svob. Karlovar.obþanská alternativa Hnutí O co jim jde?! Pro Chomutov NESPOKOJENÍ OBýANÉ
422891
45 39,38 833917 0 833917
Most
Volby ve mČstech 2010 (pokraþování) Kladno Poþet rozdČlovaných mandátĤ 33 Volební úþast 36,39 Poþet nezapoþítaných hlasĤ 629661 Poþet zapoþítaných hlasĤ 0 Poþet odevzdaných hlasĤ 629661
24965
25268 11653
20088 125415 302452 65393 9430
Karviná 41 32,51 601161 0 601161
229842
29616
46108
35205 75186 142134 119405 17577
36876
50323
69887 90933 279823 137992 55247
Frýdek-Místek 45 43 41,66 38,36 814616 741722 0 0 814616 741722
Opava
22434 18090 66948
19927 37315 90609 84220 11128
27 36,61 368463 0 368463
DČþín
41720
31897 19742
52110 76478 122135 113702 15013
37 37,69 501547 0 501547
Jihlava
17123
9324
40175 45046 101910 200383 22008
33 37,04 464208 0 464208
Teplice
98024 41078
62069
8867
52907 55883 85513 80017 13510
81431 34707
28133
26910 64482 89697 62390 11232
K. Vary Chomutov 38 35 40,84 32,04 565134 405945 0 0 565134 405945
Sdruž.nezáv.kand. Hrádek 2006 SNK-Hrádek-náš domov Coexistentia Sdružení nez.kandidátů Hrádek Sdruž. nez. kandidátů Lukov SNK - Společně a slušně SNK - "ROVNĚ" SNK - Nezávislí 2006 NEZÁVISLÍ SNK Evropští demokraté Sucholozští nezávislí Sdruž.nez.kand.Suchá Loz "SNK 2006" Strana zdravého rozumu NEZÁVISLÍ Pro občany Sdruž.nezáv.kand.o.Praskolesy Sdruž.nezáv.kand. JANA PEJČINOVIČOVÁ
ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL
Počet rozdělovaných mandátů Volební účast Počet nezapočítaných hlasů Počet započítaných hlasů Počet odevzdaných hlasů
Volby ve vesnicích 2006
Lukov
Celkový počet hlasů "Nezávislých stran":
49647
1 198 2 914
874 42 924
9 69,64 -98984,03 103 970 4 986
Teplice n/M Doubrava Suchá Loz
15 15 11 11 59,9 60,9 52,43 37,04 -12416,42 -5112,41 -13103,37 -6521,72 23 623 16 188 20 802 10 569 11 207 11 076 7 699 4 047 Průměrná volební účast v %: 61,6 1 488 598 4 076 1 091 650 2 532 530 Celkový počet hlasů "Velkých stran": 2 460 2 157 2 374 2 595 4 468 1 650 1 733 3 225 637 1 377
Hrádek
1 550 1 043 1 779
799 837 567
15 52,59 -10064,13 16 639 6 575
1 808
15 55,83 -5912,22 10 975 5 063 394
2 398 1 748
2 496 1 804 Celkový počet hlasů "Nezávislých stran" v %:
3 255
507
9 59,61 -5670,48 8 375 2 705
15 73,64 -7498,82 14 141 6 642
Celkový počet hlasů "Velkých stran" v %:
5 002 1 633
15 56,22 -3885,04 10 520 6 635
Karlovice AlbrechticeH.Beřkovice Praskolesy Rtyně n. B.
224 52,94
45,77
1 106
11 56,22 97,29 1 429 1 526
Sloup
2 909 1 246
ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL
Pavel Švec, NK Josef Maloušek, NK Ladislav Vafek, NK Ing. Zdeněk Hanák, NK Milan Peterka, NK SNK Nová Ves u N.Města n.Mor. NEZÁVISLÍ PRO LEPŠÍ VENKOV SNK O.Chožov "Vše pro ob.i sl" Sdruž.nezáv.kand.č.2 SNK SLAVKOV P.HOST. Karel Václavík, NK František Žáček, NK Josef Šenovský, NK Ladislav Jakubčák, NK Josef Plšek, NK Vladimír Váňa, NK Karel Perůtka, NK SNK-STR.NEZÁV.STAROHAM. Študl.sdruž.nezáv.kand. Sdruž.nezáv.kand.ob.Študlov SNK Za obec krásnější
15 69,42 4155 0 4 155
Počet rozdělovaných mandátů Volební účast Počet nezapočítaných hlasů Počet započítaných hlasů Počet odevzdaných hlasů
Voděrady
Volby ve vesnicích 2006 (pokračování)
171 141 218 118 170
178
432
9 65,41 1805 0 1 805
Oslavice
2 661
1 679
15 68,37 4340 0 4 340
Sázava
867
1 367
9 65,72 2234 0 2 234
N. Ves
623 399
1 094
9 56,03 2116 0 2 116
1 259 2 069
11 69,13 3328 0 3 328
151 170 216 196 162 126 171
7 66,04 1310 0 1 310
Chožov Slavkov p. H. H. Lhota
497
835
548
7 67,22 1979 0 1 979
S. Hamry
358 1 044
1 051
9 74,82 2481 0 2 481
Študlov
1 582
286
9 57,48 1868 0 1 868
Tučapy
Lukov
572 352
11 36,54 0 3 818 3 818 64,92 894
60638
1 763 1 395 711
657 30729
9 60,91 -91367 95 893 4 526
Teplice n/M Doubrava Suchá Loz
15 15 11 59,07 61,98 54,78 0 0 690 11 628 11 852 7 303 11 628 11 852 7 993 Průměrná volební účast v %: 1 977 2 029 5 964 811
Hrádek
Celkový počet hlasů "Velkých stran": Hrádek - náš domov 3 257 COEXISTENTIA 2 785 Sdruž.nezáv.kand. Hrád.2010 1 580 Úcta k životu 2 205 Sdruž. nezáv. kand. pro Lukov 1 708 Sdruž. nezáv. kand. Lukov 1 975 "STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ" 2 349 SNK-Nezávislí 2010 1 214 SNK-NOVÁ VOLBA-ZMĚNA PRO MĚSTO 1 194 SNK-SVORNOST 1 735 SNK Evropští demokraté 1 426 NEZÁVISLÍ 574 Sdruž.nezáv.kand.Suchá Loz Sucholozští nezávislí Sdruž.nezáv.kand. "PRO OBNOVU KARLOVIC" Str.závislých (sdr.nez.kan.) SNK.- NEZÁVISLÍ. SNK Albrechtice n.O. "Pro občany" Sdruž.nezáv.kand. ,,Sdružení nezávislých kandidá Celkový počet hlasů "Nezávislých stran":
ČSSD VV ODS KSČM KDU-ČSL
Počet rozdělovaných mandátů Volební účast Počet nezapočítaných hlasů Počet započítaných hlasů Celkový počet odevzdaných hlasů
Volby ve vesnicích 2010
1 317 437 883
363 470 397
9 54,05 201 3 867 4 068
1 259
15 52,24 0 4 527 4 527
1 699
15 62,61 0 5 390 5 390
3 268 3 691 1 996 Celkový počet hlasů "Nezávislých stran" v %:
4 577
467
7 65,36 103 2 463 2 566
Celkový počet hlasů "Velkých stran" v %:
1 553
15 56,46 0 6 130 6 130
Karlovice AlbrechticeH. Beřkovice Praskolesy Rtyně n. B.
64.92
32,91
11 63,74 279 3 013 3 292
"NA OBCI NÁM ZÁLEŽÍ" 2 438 Za lepší Sloup 575 SNK Vršáci OSLAVICKÉ ŽENY ZA ROZVOJ OBCE Luboš Žundálek, NK SNK Nová Ves u Nového Města PRO LEPŠÍ VENKOV SNK OBCÍ CHOŽOV, M.TÝNCE, TŘTĚ "Za obec krásnější" Sdruž.nezáv.kand.č.2 Sdruž.nezáv.kand Karel Perůtka, NK Karel Václavík, NK Vladimír Váňa, NK Josef Šenovský, NK Stanislav Martinec, NK Ladislav Jakubčák, NK František Žáček, NK SDRUŽ.NEZÁV.STAROHAMŘANŮ Staré Hamry Za řádné hospod.a smysl.roz.ob Sdruž.nezáv.kand.-Obč.sdruž.II
ČSSD VV ODS KSČM KDU-ČSL
Počet rozdělovaných mandátů Volební účast Počet nezapočítaných hlasů Počet započítaných hlasů Celkový počet odevzdaných hlasů
Sloup
Volby ve vesnicích 2010 (pokračování 1)
2 517
1 869
15 70,34 4386 0 4 386
Voděrady
346 828 184
469
362
9 68,12 2449 0 2 449
Oslavice
2 468
2 143
15 68,01 4611 0 4 611
Sázava
652
1 370
9 70,96 2373 0 2 373
N. Ves
377 411 824
499
9 56,16 2135 0 2 135
1 701 1 864
11 71,22 3581 0 3 581
137 126 121 200 173 162 155
7 57,88 1184 0 1 184
279 541 576
402
469
7 71,58 2267 0 2 267
Chožov Slavkov p. H. H. Lhota Staré Hamry
1 214
7 78,19 2140 0 2 140
Študlov
9 68,99 2485 0 2 485
Tučapy
Sdruž.nezáv.kand.-Obč.sdr.III Sdruž.nezáv.kand.-Obč.sdruž.I OBČANÉ OBCE TUČAPY II. SNK Za obec krásnější OBČANÉ OBCE TUČAPY I.
Volby ve vesnicích 2010 (pokračování 2) 271 270 385
Študlov
443 1 530
Tučapy
