Vládní návrh ZÁKON. ze dne. 2015, ČÁST PRVNÍ Změna zákona o bankách. Čl. I

Vládní návrh ZÁKON ze dne ……. 2015, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o bankách

Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., se mění takto: 1.

V § 5a odst. 4 se slova „§ 11 odst. 1, 2 a 5“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 1 až 6 a 9“.

2.

V § 5a se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8.

1

3.

V § 5a odst. 6 písm. a) se slova „§ 11 odst. 1, 2 a 5“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 1 až 6 a 9“.

4.

Za § 7a se vkládá nový § 7b, který včetně nadpisu zní: „§ 7b Speciální ustanovení o udělení licence ve vztahu k řešení krize

(1) Česká národní banka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit licenci překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, nesplňuje-li tato instituce podmínky pro udělení licence podle § 4. (2) Předloží-li nabyvatel majetku nebo závazků povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení licence, Česká národní banka žádost bez zbytečného odkladu posoudí.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 38 odst. 7, čl. 41 odst. 1 posl. pododstavec) 5.

V § 11 odst. 1 větě první se slova „Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny informovat“ nahrazují slovy „Banka a pobočka zahraniční banky informuje“ a ve větě druhé se slova „jsou povinny poskytnout“ nahrazují slovem „poskytuje“.

6.

V § 11 odstavec 2 zní:

„(2) Banka a pobočka zahraniční banky informuje klienta o systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého se účastní, a poskytne mu rovněž další informace o fungování příslušného systému pojištění pohledávek z vkladů v rozsahu informačního přehledu pro klienta podle odstavce 6. Tyto informace se klientovi poskytují prokazatelným způsobem před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladu, a to v českém jazyce nebo v jazyce, na kterém se banka nebo pobočka zahraniční banky s klientem dohodla. Banka nebo pobočka zahraniční banky zajistí písemné potvrzení klienta o tom, že tyto informace obdržel, a uchovává jej po celou dobu trvání vkladu.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 16 odst. 1, 2 a 4) 7.

V § 11 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí:

„(3) Pokud daná pohledávka z vkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů, uvede to banka a pobočka zahraniční banky ve výpisu z účtu nebo v obdobném dokumentu určeném klientovi, a v takovém případě v něm dále uvede odkaz na informační přehled pro klienta podle odstavce 6. Tento informační přehled poskytuje banka nebo pobočka zahraniční banky klientovi alespoň jednou ročně. (4) Pokud klient využívá systém elektronického bankovnictví, může mu banka nebo 2

pobočka zahraniční banky sdělit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 prostřednictvím tohoto systému. Na žádost klienta poskytne banka nebo pobočka zahraniční banky tyto informace v listinné podobě. (5) Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace týkající se zejména podmínek pojištění pohledávek z vkladů, postupu jejich uplatnění a výplaty z Fondu pojištění vkladů (dále jen „Fond“). (6) Informační přehled pro klienta obsahuje základní informace o limitu pojištění, lhůtě pro výplatu a měně, ve které bude náhrada za pohledávku z vkladu vyplacena, a o tom, kterému systému pojištění pohledávek z vkladů daný vklad podléhá, a další související informace potřebné pro klienta. Česká národní banka stanoví vyhláškou vzor tohoto informačního přehledu.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce jako 7 až 9. CELEX: 32014L0049 (čl. 16 odst. 3 pododst. 1 a 2, čl. 16 odst. 8) 8.

V § 11 odst. 9 se slova „Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny zavést“ nahrazují slovy „Banka a pobočka zahraniční banky zavede“ a slovo „informovat“ se nahrazuje slovem „informuje“ .

9.

V § 16 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. CELEX: 32014L0059 (čl. 40)

10.

V § 20 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 38 odst. 8)

11.

V § 25a odst. 1 se slova „nebo nucenou správu“ zrušují. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35)

12.

V § 25a odst. 2 se slova „, nucené správy“ zrušují. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35) 3

13.

V § 25a odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo orgánu příslušnému k řešení krize“. CELEX: 32014L0059 (čl. 84)

14.

V § 25a odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo pro účely řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu“. CELEX: 32014L0059 (čl. 84)

15.

V § 25a odst. 3 písm. c) se za slovo „trhem“ vkládají slova „nebo na řešení krize“. CELEX: 32014L0059 (čl. 84)

16.

V § 25a odst. 4 písm. k) se slova „a pojištění investorů“ nahrazují slovy „, systémů pojištění a mechanismů financování řešení krize,“. CELEX: 32014L0059 (čl. 84)

17.

V § 25a odst. 4 se na konci písmene l)tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno m), které zní: „m) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 84)

18.

§ 25f se včetně poznámky pod čarou č. 30 zrušuje. CELEX: 32014L0059 (čl. 124)

19.

V § 26 odst. 6 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f). CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35)

20.

V § 26 odst. 8 se slova „odstavce 6 písm. c) a e)“ nahrazují slovy „odstavce 6 písm. d)“. 4

21.

V § 26 odst. 8 se slova „a odstavce 6 písm. c)“ zrušují.

22.

V § 26 odst. 9 se slova „odstavce 6 písm. g)“ nahrazují slovy „odstavce 6 písm. f)“.

23.

Část devátá se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6c, 15 a 16 zrušuje. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35)

24.

V § 34 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35)

25.

V § 34 odst. 3 větě druhé se slova „v nucené správě nebo o banku zvláštního určení“ nahrazují slovy „, vůči které bylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu“. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35)

26.

V § 36 odst. 4 se za slova „České národní bance“ vkládají slova „a Garančnímu systému“ a za slova „České národní banky“ vkládají slova „a Garančního systému“.

27.

V § 36b se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.

28.

V § 36b odst. 4 se slova „Fondu pojištění vkladů“ nahrazují slovy „Garančnímu systému a informaci o vkladech“ a slova „§ 41d odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 41d odst. 4 a 5 a § 41g odst. 5“.

29.

V § 36b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

30.

V § 36b odst. 7 písm. a) se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 4 nebo 5“.

31.

V § 36b odst. 7 písm. b) se slova „odstavce 1 až 4“ nahrazují slovy „odstavce 1 až 3“. 5

32.

V § 36e odst. 1 písm. h) se slova „nebo 2“ nahrazují slovy „až 4“.

33.

V § 36e odst. 1 písm. i) se slova „§ 11 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 8“.

34.

V § 36e odst. 5 písm. f) se slova „pojištění vkladů“ zrušují.

35.

V § 36e odst. 5 písm. h) se slova „Fondu pojištění vkladů“ nahrazují slovy „Garančnímu systému a informaci o vkladech“, slova „§ 41c odst. 11, § 41d odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5“ a za slova „§ 41f odst. 3“ se vkládají slova „, § 41g odst. 5“.

36.

V § 36e odst. 5 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3,“. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena j) a k).

37.

V § 36g odst. 1 písm. c) se slova „nebo 2“ nahrazují slovy „až 4“.

38.

V § 36g odst. 1 písm. d) se slova „§ 11 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 9“.

39.

V § 36g se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

40.

V § 36g odst. 2 písm. c) se slova „nebo odstavce 2“ zrušují.

41.

V § 36h odst. 1 písm. g) se slova „§ 11 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 7“.

42.

V § 36h odst. 1 písm. h) se slova „§ 11 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 8“.

43.

V § 36h odst. 1 písm. i) se slova „§ 11 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 9“.

44.

V § 36h odst. 3 písm. m) se slova „pojištění vkladů, nebo“ nahrazují čárkou.

45.

V § 36h odst. 3 písm. n) se slova „Fondu pojištění vkladů“ nahrazují slovy „Garančnímu systému a informaci o vkladech“, slova „§ 41c odst. 11, § 41d odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 41c odst. 10, § 41d odst. 4 a 5“ a za slova „§ 41f odst. 3“ se vkládají slova „, § 41g odst. 5“.

46.

V § 36h se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno 6

o), které zní: „o) neposkytne součinnost Garančnímu systému podle § 41eb odst. 3.“. 47.

V § 36h odst. 4 písm. c) se slova „nebo n)“ nahrazují slovy „, n) nebo o)“.

48.

V § 38d odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; v informaci o udělené licenci vždy uvede, že pohledávky z vkladů u banky jsou pojištěny u Garančního systému“. CELEX: 32014L0049 (čl. 17 odst. 1)

49.

V § 38d odst. 2 písm. d) bodě 1 se slovo „eur“ nahrazuje slovem „EUR“.

50.

V § 39 odst. 1 větě poslední se slova „§ 41d odst. 2“ nahrazují slovy „§ 41d odst. 4 a 5, § 41g odst. 5“.

51.

V § 41a odstavce 1 až 4 znějí:

„(1) Pojištění pohledávek z vkladů v České republice zajišťuje Garanční systém zřízený podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. (2) Garanční systém spravuje část svého jmění ve Fondu. (3) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu se účastní systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívá do Fondu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a poboček bank z jiného než členského státu, peněžní prostředky, které si Garanční systém obstaral podle § 41i, dotace, návratné finanční výpomoci a úvěry poskytnuté Českou národní bankou podle zákona o České národní bance. Zdrojem Fondu jsou i další příjmy, kterými jsou zejména výnosy z investování peněžních prostředků a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení.“. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje. CELEX: 32014L0049 (čl. 10 odst. 1 pododst. 2 a odst. 9, čl. 14 odst. 1, čl. 15 odst. 1) 52.

V § 41a odst. 5 se slova „činnost Fondu“ nahrazují slovy „činnost Garančního systému“.

53.

V § 41a se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 7

54.

V § 41a odst. 6 se slovo „Fond“ nahrazuje slovy „Garanční systém“.

55.

V § 41b se odstavce 1 až 7 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 8. CELEX: 32014L0059 (čl. 100 odst. 1, čl. 100 odst. 2)

56.

V § 41b se věta první zrušuje a za slovo „mlčenlivost“ se vkládají slova „podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu“ a slova „a § 41o odst. 2“ se nahrazují slovy „, § 41o odst. 2, § 41p odst. 1 a 2 a § 41q odst. 2“.

57.

V § 41c odst. 1 se za slova „odstavci 3“ vkládají slova „a v zákoně upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti “. CELEX: 32014L0049 (čl. 5 odst. 1 písm. f))

58.

V § 41c odstavec 2 zní: „(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů

a) banky, pobočky banky z jiného členského státu spořitelního a úvěrního družstva, obchodníka s cennými papíry a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f, b) finanční instituce a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f, c) pojišťovny, zajišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti, d) zdravotní pojišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti, e) státu, f) územního samosprávného celku, jehož daňové příjmy podle zákona o rozpočtovém určení daní (dále jen „daňový příjem“) jsou vyšší než částka odpovídající 500 000 EUR, za podmínek uvedených v odstavci 8, g) představující pohledávky, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu ve formě podřízeného dluhu, a h) pocházející podle pravomocného rozsudku z úmyslně spáchaného trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, nebyly-li zajištěny ve prospěch oběti trestné činnosti.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 5 odst. 1 písm. a) a c) až j), čl. 5 odst. 2 písm. b)) 59.

V § 41c odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „Banka“ vkládají slova „a pobočka banky z jiného než členského státu“.

8

60.

V § 41c odstavce 6 až 9 znějí:

„(6) Částka pro účely určení výše daňových příjmů územního samosprávného celku podle odstavce 2 písm. f) se přepočte na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují. (7) Územní samosprávný celek dokládá bance a pobočce banky z jiného než členského státu výši daňových příjmů podle odstavce 2 písm. f) skutečnými daňovými příjmy za rok, který o 2 roky předchází roku, v němž mají být pojištěny pohledávky z vkladů územního samosprávného celku. (8) Pohledávky z vkladů územního samosprávného celku jsou pojištěny, pokud územní samosprávný celek doloží bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu, že výše skutečných daňových příjmů podle odstavce 7 nepřesahuje výši stanovenou v odstavci 2 písm. f). Pohledávky z vkladů územního samosprávného celku jsou pojištěny od začátku kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 7, nebo ode dne, kdy banka vydá potvrzení podle odstavce 9 o tom, že pohledávky z vkladů územního samosprávného celku splňují podmínky pro jejich pojištění, podle toho, který okamžik nastane později, do konce kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 7. K doložení skutečných daňových příjmů po rozhodném dni podle § 41d odst. 2 se nepřihlíží. (9) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu vydá bez zbytečného odkladu po doložení skutečných daňových příjmů podle odstavce 7 územnímu samosprávnému celku potvrzení, zda a po které období jsou pohledávky z vkladů územního samosprávného celku pojištěny.“. 61.

V § 41c se odstavec 10 zrušuje. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 10.

62.

V § 41c odst. 10 se za slovo „Banka“ vkládají slova „a pobočka banky z jiného než členského státu“, číslo „2“ se nahrazuje číslem „4“ a slovo „Fondu“ se nahrazuje slovy „Garančnímu systému“.

63.

Za § 41c se vkládají nové § 41ca až 41ce, které včetně poznámky pod čarou č. 33 znějí: „§ 41ca

(1) Garanční systém do 10. dubna každého roku sdělí České národní bance aktuální výši prostředků ve Fondu k 31. březnu příslušného roku. (2) Česká národní banka stanoví do 31. května každého roku výši ročního příspěvku banky podle obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví upravujících metody výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů tak, aby zohledňovala celkový objem krytých pohledávek z vkladů a míru rizika, které banka podstupuje. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup roční sazbu příspěvků a hodnotu koeficientu upravujícího celkovou výši ročních příspěvků. 9

(3) Česká národní banka zveřejní způsob výpočtu rizikových vah formou úředního sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky. (4) Dosáhne-li objem prostředků ve Fondu hodnoty 0,8 % objemu pojištěných pohledávek z vkladů podle § 41c odst. 1, jejichž výše nepřevyšuje částku odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu (dále jen „krytá pohledávka z vkladu“), stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků tak, aby celková výše ročních příspěvků stanovených v příslušném kalendářním roce odpovídala hodnotě 0,045 % objemu krytých pohledávek z vkladů. (5) Poklesne-li objem prostředků ve Fondu pod hodnotu 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo v přiměřené době, nejpozději do 5 let od konce kalendářního roku, ve kterém k tomuto poklesu došlo, v závislosti na objemu chybějících prostředků ve Fondu. Pokud objem prostředků ve Fondu poklesne pod dvě třetiny z hodnoty 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo do 6 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k tomuto poklesu. § 41cb (1) Česká národní banka informuje do 31. května každého roku Garanční systém o výši ročního příspěvku stanoveného bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu. (2) Garanční systém do 10. června každého roku oznámí způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda a jaká část příspěvku v příslušném roce může mít formu neodvolatelného platebního příslibu tak, aby podíl neodvolatelných platebních příslibů nepřekročil hodnotu 30 % objemu prostředků ve Fondu; při tomto určení přihlédne k obecným pokynům Evropského orgánu pro bankovnictví upravujícím platební přísliby. V oznámení Garanční systém uvede podrobnosti uplatnění platebního příslibu a zejména podmínky pro rizikovost, likvidnost a diverzifikaci poskytovaného zajištění; podmínky lze stanovit odlišně v závislosti na výši ročního příspěvku. (3) Garanční systém může přijmout platební příslib pouze, pokud je zajištěný aktivem s nízkým rizikem nezatíženým právy třetích stran a pokud získá právo s tímto aktivem volně nakládat. Aktivem s nízkým rizikem se rozumí dluhový cenný papír, který by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržel rizikovou váhu do výše 50 %33). (4) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí stanovený roční příspěvek do 30. června příslušného kalendářního roku. Podání rozkladu proti rozhodnutí podle § 41ca odst. 2, jímž se stanovuje výše ročního příspěvku banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.

10

§ 41cc (1) Nepostačují-li prostředky Fondu k vyplacení zákonem stanovených náhrad, Garanční systém o této skutečnosti informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku a sdělí jí předpokládanou výši chybějících prostředků. (2) Česká národní banka stanoví bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu povinnost platit mimořádný příspěvek v jí stanovené výši obdobně podle § 41ca odst. 2. Sazbu mimořádného příspěvku přitom stanoví tak, aby celková výše stanoveného mimořádného příspěvku nepřekročila v kalendářním roce 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Za výjimečných okolností může Česká národní banka stanovit i vyšší sazbu mimořádného příspěvku. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup sazbu mimořádného příspěvku. (3) Řízení podle odstavce 2 může být zahájeno vydáním rozhodnutí. Podání rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného příspěvku bance a pobočce banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek. (4) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Garanční systém o výši mimořádného příspěvku stanoveného bance a pobočce banky z jiného než členského státu. (5) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí mimořádný příspěvek do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o výši mimořádného příspěvku. Mimořádný příspěvek nemůže mít formu platebního příslibu. (6) Česká národní banka může dočasně snížit výši mimořádného příspěvku nebo pozastavit povinnost banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu zaplatit mimořádný příspěvek, pokud by zaplacení ohrozilo likviditu nebo solventnost banky, a to i opakovaně až na dobu 6 měsíců. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku takového snížení nebo pozastavení nebyla zaplacena řádně a včas, se stává splatnou uplynutím této doby. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Garanční systém o tomto rozhodnutí. § 41cd Garanční systém bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, zda a v jaké výši banka a pobočka banky z jiného než členského státu zaplatily příspěvek. Je-li banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu v prodlení se zaplacením příspěvku, platí z dlužné částky úroky z prodlení stanovené občanským zákoníkem. Zaplacení příspěvku a úroku z prodlení vymáhá Garanční systém. § 41ce Příspěvek se stanovuje a platí v české měně. ____________________ 33)

Článek 336 odst. 1 tabulka č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“.

11

CELEX: 32014L0049 (čl. 2 odst. 1 pododst. 13 a 14, čl. 10 odst. 1, odst. 2 pododst. 1 až 3, odst. 3 pododst. 1 a odst. 8, čl. 13 odst. 1 pododst. 1 a odst. 3) 64.

V § 41d odstavec 1 zní:

„(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, kdy a)

Garanční systém obdržel písemné oznámení České národní banky o neschopnosti banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek; Česká národní banka vydá takové oznámení bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nevyplácí splatné vklady, nejeví se podle názoru České národní banky v době vydání oznámení dotčená banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu v době vydání oznámení nejeví být schopna z důvodů přímo souvisejících s její finanční situací dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám a nemá vyhlídky, že tak bude moci učinit, nebo b) soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí z důvodů přímo souvisejících s finanční situací banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů nakládat s vklady, na které se vztahuje pojištění.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 2 odst. 1 bod 8, čl. 3 odst. 2 pododst. 2 a čl. 7 odst. 4) 65.

V § 41d se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Den, kdy Česká národní banka vydala oznámení podle odstavce 1 písm. a), nebo kdy soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), se považuje za rozhodný den. (3) Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, kdy rozhodný den podle odstavce 2 nastal. Oznámení podle odstavce 1 písm. a) a informaci, že došlo k vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) Česká národní banka sdělí bezodkladně dotčené bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu a Garančnímu systému.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. CELEX: 32014L0049 (čl. 2 odst. 1 bod 8, čl. 3 odst. 2 pododst. 2 a čl. 7 odst. 4) 66.

V § 41d odst. 4 se slova „nebo bývalá banka,“ nahrazují slovy „, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a“ a slovo „Fondu“ se nahrazuje slovy „Garančnímu systému“.

12

67.

V § 41d odst. 4 se číslo „8“ nahrazuje číslem „3“.

68.

V § 41d se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a informaci o vkladech podle § 41r odst. 2; to neplatí, jde-li o případ podle odstavce 5“.

69.

V § 41d se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 10 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle § 41r odst. 2, které je bance, bývalé bance, pobočce banky z jiného než členského státu, bývalé pobočce z jiného než členského státu a likvidátorovi, správci nebo insolvenčnímu správci povinna poskytnout osoba podle § 41f odst. 7 a 8.“. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8. 70.

V § 41d odst. 6 větě první se číslo „12“ nahrazuje číslem „6“. CELEX: 32014L0049 (čl. 8 odst. 1)

71.

V § 41d odst. 6 větě první se slovo „Fond“ nahrazuje slovy „Garanční systém“, za slovo „náhrad“ se vkládají slova „podle § 41e odst. 2“ a za slovo „je“ se vkládají slova „spolu s výzvou podle § 41e odst. 4“. CELEX: 32014L0049 (čl. 8 odst. 1)

72.

V § 41d odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 2 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 7 pracovních dnů od rozhodného dne.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 8 odst. 1)

73.

V § 41d odst. 6 se věta poslední nahrazuje větou „To neplatí, jde-li o náhrady podle odstavce 7.“

74.

V § 41d se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) Garanční systém nejpozději do 14 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, které se poskytují osobám podle § 41f odst. 7 a 8, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí 13

a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 15 pracovních dnů od rozhodného dne.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. CELEX: 32014L0049R (čl. 8 odst. 3) 75.

V § 41d odst. 8 se číslo „2“ nahrazuje slovy „4 a 5“ a slovo „Fond“ se nahrazuje slovy „Garanční systém“.

76.

V § 41d se odstavec 9 zrušuje.

77.

§ 41e zní: „§ 41e

(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů, podle stavu k rozhodnému dni. Není-li bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu doloženo jinak, má se za to, že podíly spolumajitelů účtu jsou stejné. Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet náhrady se provádí v měně státu, v němž se nachází daný účet; u pohledávek z vkladů vedených v jiné měně než je měna státu, v němž se nachází daný účet, se přepočet na měnu státu, v němž se nachází daný účet, provádí podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v měně státu, v němž se nachází daný účet. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu. (2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 3. Ekvivalent limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den. (3) Pokud oprávněná osoba, která je fyzickou osobou, doloží podle § 41ea, že splňuje podmínky pro výplatu zvýšené náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladu a požádá o ni podle § 41eb odst. 1, poskytne Garanční systém oprávněné osobě zvýšenou náhradu za tu část pohledávky z vkladu, u které doložila splnění podmínek podle § 41ea až do výše, o kterou částka vypočtená podle odstavce 1 převyšuje částku stanovenou v odstavci 2, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky (dále jen „zvýšená náhrada“). Ekvivalent tohoto limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu, vyhlášených Českou národní bankou pro rozhodný den. (4) Výzvou uveřejněnou způsobem umožňujícím dálkový přístup Garanční systém vyzve oprávněné fyzické osoby, aby doložily Garančnímu systému do 2 měsíců od 14

rozhodného dne dokumenty podle § 41eb odst. 1 pro účely posouzení nároku na zvýšenou náhradu za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3. (5) Náhrada za pojištěné pohledávky z vkladů podle § 41f odst. 7 a 8 se poskytuje až poté, kdy byly plně nahrazeny všechny ostatní kryté pohledávky z vkladů oprávněné osoby, a to podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na jednotlivé osoby podle § 41f odst. 7 a 8. (6) Za pohledávky z vkladů podle § 41f se zvýšená náhrada podle odstavce 3 neposkytne; to neplatí, pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii. (7) Pokud má oprávněná osoba pojištěnou pohledávku z vkladu u banky i u pobočky téže banky podle § 5c odst. 1 v jiném členském státě, započítávají se jednotlivé pohledávky z vkladu pro účely výpočtu náhrady podle odstavce 2 podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na banku a pobočku téže banky v jiném členském státě.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 6 odst. 1, čl. 6 odst. 2, odst. 4 písm. e,) čl. 7 odst. 1, čl. 7 odst. 2, čl. 7 odst. 4, čl. 7 odst. 7, čl. 8 odst. 5 písm. d)) 78.

Za § 41e se vkládají nové § 41ea a 41eb, které znějí: „§ 41ea

(1) Nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3 vznikne, po splnění podmínek stanovených v § 41e odst. 3 a § 41eb odst. 1, pokud rozhodný den nastal ve lhůtě 3 měsíců ode dne připsání částky na účet a zároveň je tato částka a) úhradou kupní ceny plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží k bydlení podle evidence v katastru nemovitostí, pokud byl tento prodej doložen návrhem na zahájení vkladového řízení do katastru nemovitostí, včetně příloh, a tento návrh byl podán před rozhodným dnem, b) vypořádáním společného jmění manželů při rozvodu manželství, pokud bylo doloženo pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství, jehož součástí je vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku, nebo pravomocným rozsudkem o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění, c) pojistným plněním pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti, pokud bylo doloženo potvrzením pojišťovny o vyplacení pojistného plnění, d) dědictvím, pokud bylo jeho nabytí doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o dědictví, e) vyplacením jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření, pokud bylo doloženo potvrzením penzijní společnosti o vyplacení jednorázového vyrovnání, f) odstupným vyplaceným při výpovědi z pracovního poměru, při které náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, odstupným vyplaceným při rozvázání pracovního poměru dohodou, při kterém náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, odbytným nebo odchodným vyplaceným při skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu, při kterém má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného nebo odchodného, a odchodným vyplaceným při skončení služebního poměru fyzických osob, které 15

v bezpečnostním sboru vykonávají službu, při kterém mají fyzické osoby, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, nárok na odchodné, pokud bylo doloženo potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a vyúčtováním mzdy, g) pojistným plněním pro případ újmy způsobené trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o spáchaném trestném činu a potvrzením o vyplacení pojistného plnění, h) vyplacením náhrady újmy způsobené trestným činem, nebo vydáním bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o přiznání náhrady újmy způsobené trestným činem nebo o přiznání nároku na vydání bezdůvodného obohacení, i) vyplacením náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu, rozhodnutím ministerstva, nebo jiného ústředního správního úřadu o přiznání náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, nebo j) poskytnutím peněžité pomoci oběti trestného činu, pokud bylo doloženo rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti. (2) Pokud není vkladatel jeho zákonný zástupce nebo opatrovník v den připsání částky podle odstavce 1 písm. a) až j) na účet oprávněn s touto částkou nakládat, lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník nabyde oprávnění s touto částkou poprvé nakládat. § 41eb (1) Oprávněná osoba, která požaduje vyplacení zvýšené náhrady, předloží Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne, spolu s dokumenty dokládajícími její nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3, žádost o výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu na předepsaném formuláři. Vzor formuláře uveřejní Garanční systém způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Garanční systém na základě dokumentů podle odstavce 1 předložených oprávněnou osobou a informací, které mu pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady poskytne banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení, posoudí do 4 měsíců od rozhodného dne, zda má oprávněná osoba nárok na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3. (3) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení poskytne pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle odstavce 2 Garančnímu systému součinnost bez zbytečného odkladu po vyžádání Garančním systémem. (4) Garanční systém do 4 měsíců od rozhodného dne, oznámí oprávněné osobě, jaká výše zvýšené náhrady za pohledávky z vkladů jí náleží, den zahájení, místo a způsob výplaty zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 3 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 4 měsíce od 16

rozhodného dne. (5) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 3 oznámí Garanční systém neprodleně České národní bance.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 6 odst. 2, čl. 8 odst. 5 písm. d)) 79.

V § 41f odst. 2 větě první se za slovo „bance“ vkládají slova „nebo pobočce banky z jiného než členského státu“.

80.

V § 41f odst. 2 větě druhé se za slovo „Banka“ vkládají slova „nebo pobočka banky z jiného než členského státu“.

81.

V § 41f odst. 3 větě první se slova „banka povinna předložit Fondu“ nahrazují slovy „banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu povinna předložit Garančnímu systému“ a ve větě druhé se slovo „Fondu“ nahrazuje slovy „Garančnímu systému“.

82.

V § 41f odst. 5 větě druhé se za slovo „bance“ vkládají slova „nebo pobočce banky z jiného než členského státu“ a za slovo „banka“ se vkládají slova „nebo pobočka banky z jiného než členského státu“.

83.

V § 41f odst. 7 větě první se za slovo „bance“ vkládají slova „nebo pobočce banky z jiného než členského státu“.

84.

V § 41f odst. 7 větě druhé se za slovo „výpočtu“ vkládají slova „výše příspěvku do Fondu“ a ve větě poslední se slova „na její požádání bez zbytečného odkladu“ nahrazují slovy „nebo pobočce banky z jiného než členského státu na základě její žádosti do 5 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti“.

85.

V § 41f se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Banka s těmito osobami sjedná písemně způsob, jakým tyto osoby poskytují bance informace tak, aby banka dostála povinnostem stanoveným tímto zákonem v souvislosti se stanovením výše příspěvku do Fondu.“.

86.

V § 41f odst. 9 se za slovo „banka“ vkládají slova „nebo pobočka banky z jiného než členského státu“ a slovo „Fondu“ se nahrazuje slovy „Garančnímu systému“.

87.

V § 41g odst. 1 se slovo „Fond“ nahrazuje slovy „Garanční systém“.

88.

V § 41g odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Garanční systém pozastaví výplatu náhrady přede dnem zahájení výplaty náhrad 17

za ty pohledávky z vkladů, u kterých se od orgánů činných v trestním řízení nebo od osob uvedených v odstavci 5 dozví, že by mohlo jít o pohledávky z vkladů, které mají původ v trestné činnosti, a že bylo zahájeno trestní stíhání pro tuto trestnou činnost. (3) Garanční systém pozastaví přede dnem zahájení výplaty náhrad výplatu náhrady za pohledávky z vkladů, u kterých a) zjistí že, není jisté, zda a kdo je oprávněn obdržet výplatu náhrady, b) je Garančnímu systému doloženo, že je pojištěná pohledávka z vkladu předmětem právního sporu, c) je Garančnímu systému doloženo, že pojištěná pohledávka z vkladu je předmětem opatření omezujícího nakládání s vkladem podle jiného právního předpisu nebo právního předpisu jiného státu, anebo stanoveného mezinárodní organizací, nebo d) má výplatu v souladu s ustanovením § 41p odst. 2 provést provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů a potřebné prostředky nelze provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů poskytnout do dne zahájení výplaty náhrad. (4) Garanční systém obnoví výplatu náhrady pozastavenou podle odstavců 2 a 3 písm. a) až c), pokud pominou okolnosti, pro které byla výplata pozastavena.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 8 odst. 5, čl. 8 odst. 8) 89.

V § 41g se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Banka nebo bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu, likvidátor, správce nebo insolvenční správce poskytnou Garančnímu systému současně s údaji podle § 41d odst. 4 nebo 5 nebo § 41eb odst. 3 informace, na základě kterých lze pozastavit výplatu náhrad podle odstavců 2 a 3 a následně Garanční systém informují, pokud se dozví o změně podstatných skutečností majících vliv na toto pozastavení.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 90.

§ 41g odst. 6 písm. a) se za slovo „banky“ vkládají slova „nebo pobočky banky z jiného než členského státu“.

91.

V § 41g se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 5 oznámí Garanční systém České národní bance bez zbytečného odkladu poté, co se o nesplnění této povinnosti dozví.“.

18

92.

V § 41h odst. 1 se slovo „plateb“ nahrazuje slovy „výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a § 41eb odst. 4“ a za slovo „bance“ se vkládají slova „nebo pobočce banky z jiného než členského státu“.

93.

V § 41h odst. 2 se slovo „Fond“ nahrazuje slovy „Garanční systém“ a za slovo „banky“ se vkládají slova „nebo pobočky banky z jiného než členského státu“.

94.

V § 41h odst. 3 se slovo „plateb“ nahrazuje slovy „výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a podle § 41eb odst. 4“ a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Po dobu pozastavení výplaty náhrad podle § 41g odst. 2 a 3 tato promlčecí lhůta neběží.“.

95.

V § 41i se za slova „V případě, že prostředky Fondu“ vkládají slova „získané z uhrazených příspěvků podle § 41cb nebo mimořádných příspěvků podle § 41cc“ a slovo „Fond“ se nahrazuje slovy „Garanční systém“. CELEX: 32014L0049 (čl. 10 odst. 9)

96.

V § 41i se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Garanční systém může požádat provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu o úvěr, pokud a) není schopen dostát závazkům spojeným s výplatou tímto zákonem stanovených náhrad z důvodu nedostatku prostředků ve Fondu, b) využil mimořádných příspěvků podle § 41cc, c) se zaváže použít zapůjčené prostředky pro výplatu tímto zákonem stanovených náhrad, d) není vázán povinností splatit ve stejné době úvěr jinému systému pojištění pohledávek z vkladů, e) požaduje finanční prostředky v objemu, který nepřekročí 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladů, f) informoval Evropský orgán pro bankovnictví o důvodech žádosti o úvěr, výši úvěru a době jeho trvání a o výši počáteční úrokové sazby a g) zaváže se splatit úvěr nejpozději do 5 let ode dne jeho poskytnutí; úroky jsou splatné ke dni úplného splacení úvěru.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 12 odst. 1 až 3) 97.

V § 41j zní: „§ 41j

Garanční systém může, se souhlasem Ministerstva financí, poskytnout provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu úvěr za účelem výplaty 19

náhrad za pohledávky z vkladů, jehož úroková sazba se stanoví nejméně ve výši odpovídající sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během doby trvání úvěru. Garanční systém může úvěr poskytnout pouze v případě, že provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu splní podmínky podle § 41i odst. 2 obdobně.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 12 odst. 1 až 3) 98.

§ 41k zní: „§ 41k

(1) V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci podle § 41i, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc od kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci poskytnuty. V kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém byly úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci splaceny, rozhodne Česká národní banka o ukončení výběru mimořádných příspěvků. (2) V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc tak, aby Garanční systém úvěr splatil nejpozději do 5 let od jeho poskytnutí.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 12 odst. 3) 99.

V § 41m se odstavce 1 a 2 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 3. CELEX: 32014L0049 (čl. 14 odst. 1)

100. V § 41m se slova „Banky nesmějí“ nahrazují slovy „Banka a pobočka banky z členského státu nesmí“ a na konci textu § 41m se doplňují slova „ani zmiňovat neomezené pojištění pohledávek z vkladů“. CELEX: 32014L0049 (čl. 16 odst. 5) 101. Na konci § 41m se doplňuje věta „Banka a pobočka banky z členského státu může v reklamě uvést pouze odkaz na příslušný systém pojištění pohledávek z vkladů a popis fungování tohoto systému.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 16 odst. 5)

20

102. § 41n zní: „§ 41n Garanční systém ověřuje pravidelně nejméně jedenkrát ročně funkčnost systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem financí, bankami a pobočkami bank z jiného než členského státu, které jsou povinny Garančnímu systému na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být kratší než 3 pracovní dny, poskytnout údaje vedené podle § 41c odst. 3 a § 41f odst. 2 až 5, a ve lhůtě, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů, poskytnout údaje vedené podle § 41f odst. 7 a 8. Zprávu o výsledcích ověření je Garanční systém povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí.“. 103. V § 41n se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Garanční systém provede alespoň jedenkrát za 3 roky zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém může získávat údaje nutné k provedení tohoto zátěžového testu pouze za tímto účelem a uchovávat je jen po dobu nezbytně nutnou. (3) Garanční systém do konce prvního kalendářního čtvrtletí každého roku oznámí Evropskému orgánu pro bankovnictví výši krytých pohledávek z vkladů a objem prostředků ve Fondu k poslednímu dni bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 4 odst. 10 pododst. 1, pododst. 2 věta první, odst. 11 a čl. 10 odst. 10) 104. V § 41o odst. 1 se slovo „Fond“ nahrazuje slovy „Garanční systém“, za slovo „spolupracuje“ se vkládají slova „ a vyměňuje si údaje vedené podle § 41c odst. 3, které jsou banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu, likvidátor, správce nebo insolvenční správce povinni poskytnout Garančnímu systému podle § 41d odst. 4 za účelem výplaty náhrad pohledávek z vkladů vkladatelům, a údaje získané na základě provedených zátěžových testů podle § 41n odst. 2“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „z členských států, včetně osob zprostředkujících vzájemnou výměnu těchto informací mezi provozovateli zahraničních systémů pojištění vkladů z členských států“. CELEX: 32014L0049 (čl. 14 odst. 4, 6 a 7) 105. V § 41o se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 14 odst. 4, 6 a 7)

21

106. V § 41o odstavec 2 zní: „(2) Garanční systém uzavře s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu písemnou dohodu o spolupráci zejména při výplatě náhrad za pohledávky z vkladů a poskytování úvěrů za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladů podle § 41i odst. 2 a § 41j odst. 2.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 14 odst. 5) 107. V § 41o se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Garanční systém informuje o uzavření a obsahu dohody podle odstavce 2 Evropský orgán pro bankovnictví a Českou národní banku. (4) Pokud uzavření dohody s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů nelze dosáhnout nebo není shoda na výkladu uzavřené dohody, může Garanční systém požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).“. CELEX: 32014L0049 (čl. 14 odst. 5) 108. Za § 41o se před označení „ČÁST ČTRNÁCTÁ“ vkládají nové § 41p až 41s, které znějí: „§ 41p (1) V případě úpadku zahraniční banky z členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky provede Garanční systém výplatu náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu a v souladu s jeho pokyny. Garanční systém není odpovědný za jednání učiněné v souladu s těmito pokyny. Garanční systém nezahájí výplatu náhrad, dokud neobdrží potřebné peněžní prostředky od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém poskytuje oprávněným osobám informace a přijímá písemná podání jménem provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů. (2) V případě úpadku banky se sídlem v České republice vykonávající činnost na území jiného členského státu prostřednictvím své pobočky vydá Garanční systém pokyn příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v tomto jiném členském státu k provedení výplaty náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady Garančního systému. Garanční systém je odpovědný za jednání provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, je-li takové jednání v souladu s pokyny Garančního systému. Garanční systém poskytne potřebné peněžní prostředky k výplatě náhrad provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů tak, aby provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek 22

z vkladů měl tyto peněžní prostředky k dispozici ke dni zahájení výplaty náhrad. (3) Pokud dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z jiného členského státu, převede Garanční systém částku odpovídající příspěvkům banky do Fondu, s výjimkou mimořádných příspěvků podle § 41cc, uhrazeným v kalendářním roce předcházejícím roku, ve kterém dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z členského státu, příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v poměru k výši převedených pohledávek z vkladů. (4) Pokud banka hodlá provést převod své činnosti na zahraniční banku z jiného členského státu, informuje o tom alespoň 6 měsíců předem Garanční systém a příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého je tato zahraniční banka účastna. § 41q (1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z jiných než členských států. (2) Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Garančním systémem a provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu, může být v případě úpadku a) zahraniční banky z jiného než členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky Garanční systém zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu, jehož se zahraniční banka účastní, b) banky se sídlem v České republice vykonávající činnost v zahraničí prostřednictvím své pobočky zapojen do výplaty náhrad za pohledávky z vkladů zahraniční systém pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu. § 41r (1) Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami použije a) úřední jazyk členského státu, který banka nebo pobočka banky, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, používá pro písemnou komunikaci s majitelem účtu, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, nebo b) úřední jazyk, nebo jazyky členského státu, ve kterém má sídlo banka, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, nebo ve kterém je usazena pobočka banky podle § 5c odst. 1, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu. (2) Pokud je účet, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, veden u banky podle § 5c odst. 2, použije Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami jazyk, který si majitel účtu zvolil při založení účtu. Tato banka je povinna poskytnout Garančnímu systému do 31. ledna každého roku informaci o vkladech, u kterých si majitel účtu zvolil jiný než český jazyk, s uvedením příslušného jazyka zvoleného majitelem účtu, a to podle stavu ke konci předcházejícího kalendářního roku.

23

§ 41s (1) Banka nebo pobočka zahraniční banky informuje vkladatele o fúzi nebo rozdělení banky, přeměně banky na pobočku banky z členského státu, převodu jmění na banku jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti těchto právních jednání. Česká národní banka může povolit zkrácení této lhůty z důvodu ochrany obchodního tajemství nebo zachování finanční stability. (2) Od doby, kdy byli vkladatelé informováni o skutečnostech podle odstavce 1, mohou ve lhůtě 3 měsíců bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky z vkladů včetně příslušných úroků, v rozsahu, v jakém v tomto okamžiku jejich vklady přesahují výši náhrady stanovenou v § 41e odst. 2.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 8 odst. 7, čl. 14 odst. 2, odst. 3 pododst. 2, odst. 4 pododst. 2, čl. 16 odst. 6 pododst. 1 a 2) 109. Označení „ČÁST ČTRNÁCTÁ“ umístěné nad § 42 obsahující přechodná a závěrečná ustanovení se nahrazuje označením „ČÁST PATNÁCTÁ“. 110. Za § 44c se vkládají nové § 44d až 44f, které znějí: „§ 44d Garanční systém provede první zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladů podle § 41n odst. 2 do 3. července 2017. § 44e (1) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek banky a pobočky banky z jiného než členského státu do Fondu 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů banka a pobočka banky z jiného než členského státu propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet. (2) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek spořitelního a úvěrního družstva do Fondu 0,08 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů spořitelní a úvěrní družstvo propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl členovi nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, ke kterému je prováděn výpočet. (3) Do 31. prosince 2015 činí příspěvek stavební spořitelny do Fondu 0,02 % 24

z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu. (4) Do 31. prosince 2015 banka, pobočka banky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna zaplatí příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho nezaplacení informuje Garanční systém neprodleně Českou národní banku. Je-li banka, pobočka banky z jiného než členského státu, spořitelní a úvěrní družstvo a stavební spořitelna s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Garančnímu systému úroky z prodlení stanovené podle občanského zákoníku. § 44f Česká národní banka při stanovení výše ročního příspěvku banky podle § 41ca odst. 2 postupuje tak, aby do 3. července 2024 dosáhl objem prostředků ve Fondu alespoň 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Tato lhůta se prodlužuje do 3. července 2028, pokud dojde před jejím uplynutím k čerpání prostředků Fondu v souhrnné výši převyšující 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů. Tato povinnost zaniká okamžikem, kdy objem prostředků ve Fondu poprvé dosáhne 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Od tohoto okamžiku Česká národní banka postupuje podle § 41ca odst. 4 a 5.“. CELEX: 32014L0049 (čl. 4 odst. 10 pododst. 2, čl. 10 odst. 2, pododst. 1 a 5) Čl. II Přechodná ustanovení 1. Banka a pobočka zahraniční banky sdělí klientovi, se kterým uzavřela smlouvu o účtu nebo od něj přijala vklad přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, informace podle § 11 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pohledávky z vkladů, které podléhaly ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nadále již nebudou podléhat ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů, podléhají ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů podle zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, až do stanoveného data jejich splatnosti, pokud byly tyto vklady evidovány u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva přede dnem 2. července 2014 a pokud byla při jejich založení stanovena splatnost jiná než na viděnou. CELEX: 32014L0049 (čl. 19 odst. 1)

25

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. III Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb. a zákona č. 333/2014 Sb., se mění takto: 1. Za § 2a se vkládá nový § 2aa, který včetně nadpisu zní: „§ 2aa Speciální ustanovení o udělení povolení ve vztahu k řešení krize (1) Česká národní banka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit povolení překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, nesplňuje-li tato instituce podmínky pro udělení povolení podle § 2a odst. 4. (2) Předloží-li nabyvatel majetku nebo závazků povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení povolení, posoudí ji Česká národní banka bez zbytečného odkladu.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 41 odst. 1 posl. pododstavec, čl. 38 odst. 7) 2. V § 2b se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 38 odst. 8) 3. V § 4 odst. 1 se slova „a podmínkami pojištění vkladů“ zrušují.

26

4. § 14 zní: „§ 14 Družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části čtrnácté zákona o bankách. Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, jakož i ustanovení upravující postupy České národní banky při výpočtu, stanovení a povinnosti zaplatit příspěvek do Fondu pojištění vkladů, ustanovení upravující informační povinnost bank vůči klientům ve vztahu k systému pojištění pohledávek z vkladů a dále ustanovení upravující povinnosti likvidátorů, správců, insolvenčních správců a Garančního systému finančního trhu při uplatňování tohoto systému se vztahují na družstevní záložny, likvidátory a insolvenční správce obdobně, a to včetně ustanovení o odpovědnosti za jejich porušení a uplatňování příslušných sankcí. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části čtrnácté zákona o bankách.“. Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje. CELEX: 32014L0049 (čl. 10, čl. 16) 5. § 21d se včetně poznámky pod čarou č. 42 zrušuje. CELEX: 32014L0059 (čl. 124) 6. V § 25a odst. 4 písm. j) se slova „vkladů a pojištění investorů“ nahrazují slovy „vkladů, systémů pojištění investorů a mechanismů financování řešení krize“. 7. V § 25a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 84)

27

ČÁST TŘETÍ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. IV Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. zákona č. 303/2013 Sb., zákona č.135/2014 Sb. a zákona č. 336/2014 Sb., se mění takto: 1. Za § 7a se vkládá nový § 7b, který včetně nadpisu zní: „§ 7b Povolovací řízení ve vztahu k řešení krize (1) Česká národní banka může z moci úřední udělit povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu na časově omezenou dobu, nesplňuje-li tato instituce podmínky pro udělení povolení podle § 6. (2) Česká národní banka rozhodne o žádosti nabyvatele majetku nebo závazků povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry podle § 6 bez zbytečného odkladu.“ CELEX: 32014L0059 (čl. 41 odst. 1 posl. pododstavec, čl. 38 odst. 7) 2. V § 10d se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize.“ CELEX: 32014L0059 (čl. 38 odst. 8) 3. V § 116 se za slovo „správcem,“ vkládají slova „dočasným správcem a osobou vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,“. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35) 28

4. V § 130 odst. 11 se za větu první vkládá věta „Je-li u obchodníka s cennými papíry zavedena dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, má tuto povinnost osoba určená podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35) 5. § 135e se včetně poznámky pod čarou č. 46 zrušuje. CELEX: 32014L0059 (čl.124) 6. V § 137 odst. 4 se za slova „srovnatelné opatření,“ vkládají slova „nebo na žádost orgánu příslušného k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,“. CELEX: 32014L0059 (čl. 64 odst. 1 písm. c)) 7. V § 138 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „papíry,“ vkládají slova „který není obchodníkem s cennými papíry podle § 8a odst. 1 a který není bankou“ a za slovo „republice“ se vkládají slova „, který není bankou“. CELEX: 32014L0059 (čl. 2 odst. 1 bod 3, čl. 35) 8. V § 138 odstavec 2 zní: „(2) Česká národní banka může zavést nucenou správu obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 1, který není bankou, jestliže jsou ohroženy zájmy osob, kterým tato osoba poskytuje své služby, a hrozí nebezpečí z prodlení.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 2 odst. 1 bod 3, čl. 35) 9. V § 193 odst. 4 se za slovo „správy“ vkládají slova „nebo s uplatněním opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu“. CELEX: 32014L0059 (čl. 118 odst. 1)

29

ČÁST ČTVRTÁ Změna insolvenčního zákona Čl. V Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb. a zákona č.294/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. k) se za slovo „družstvo,“ vkládají slova „obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 4 odstavce 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (dále jen „obchodník s cennými papíry“),“. CELEX: 32014L0059 (čl. 117 odst. 1) 2. § 6 odst. 1 písmeno e) zní: „e) Garanční systém finančního trhu a jím spravované fondy“. 3. V § 6 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; toto se nevztahuje na obchodníka s cennými papíry“. CELEX: 32014L0059 (čl. 117 odst. 1) 4. V části druhé hlavě IV se nadpis dílu 1 nahrazuje nadpisem „Úpadek bank, spořitelních a úvěrních družstev, některých zahraničních bank, obchodníků s cennými papíry a jiných osob“. CELEX: 32014L0059 (čl. 117 odst. 1) 5. V § 367 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až f), která, včetně poznámky pod čarou 62, znějí: „d) obchodníka s cennými papíry, e) zahraničního obchodníku s cennými papíry poskytujícího investiční služby na území České republiky na základě povolení podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu62), f) pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry jiného než uvedeného v písmenu e), 30

g) povinných osob podle § 3 písm. b) a c) zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.“. ____________________ 62)

§ 24 až § 27 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

CELEX: 32014L0059 (čl. 117 odst. 1) 6. V § 367 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „b)“ vkládají slova „a e)“. CELEX: 32014L0059 (čl. 117 odst. 1) 7. V § 367 odst. 3 se slova „a) a c)“ nahrazují slovy „a), c), d) a f) a osob podle odstavce 1 písm. g), bylo-li vůči nim uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu (dále jen „opatření k řešení krize“)“. CELEX: 32014L0059 (čl. 117 odst. 1) 8. V části druhé hlavě IV dílu 1 se na konci nadpisu oddílu 2 doplňují slova „, úpadek obchodníka s cennými papíry, pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry uvedené v § 367 odst. 1 písm. f) nebo osoby uvedené v § 367 odst. 1 písm. g)“. CELEX: 32014L0059 (čl. 117 odst. 1) 9. V § 368 odst. 3 se slova „a úpadek,“ nahrazují slovem „, úpadek“ a za slovo „c)“ se vkládají slova „, obchodníka s cennými papíry, pobočky zahraničního obchodníka s cennými papíry uvedené v § 367 odst. 1 písm. f) a osoby uvedené v § 367 odst. 1 písm. g), bylo-li vůči nim uplatněno opatření k řešení krize,“. CELEX: 32014L0059 (čl. 117 odst. 1) 10. Za § 368 se vkládají nové § 368a až 368e, které znějí: „§ 368a Na insolvenční řízení vůči dlužníkovi, který je obchodníkem s cennými papíry, který je povinnou osobou podle § 2 písm. a) zákona o ozdravených postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „obchodník s cennými papíry s počátečním kapitálem 730 000 EUR“) nebo osobou podle § 367 odst. 1 písm. g) se § 97 odst. 1 část věty za středníkem nepoužije.

31

§ 368b Je-li podán insolvenční návrh vůči dlužníkovi, který je obchodníkem s cennými papíry s počátečním kapitálem 730 000 EUR nebo osobou podle § 367 odst. 1 písm. g), insolvenční soud o této skutečnosti vyrozumí orgán příslušný k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu (dále jen „orgán příslušný k řešení krize“) a orgán, který je oprávněn vykonávat dozor nebo dohled nad činností osob uvedených v § 367 odst. 1 nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Jestliže insolvenční návrh dojde insolvenčnímu soudu v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního soudu zbývají méně než 2 hodiny, nebo ve dnech pracovního klidu, insolvenční soud o této skutečnosti vyrozumí orgán příslušný k řešení krize a orgán dozoru nebo dohledu nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu. § 368c Orgán příslušný k řešení krize insolvenčnímu soudu ve lhůtě 7 dní ode dne vyrozumění podle § 368b písemně sdělí, zda dlužník, který je obchodníkem s cennými papíry s počátečním kapitálem 730 000 EUR nebo osobou podle § 367 odst. 1 písm. g) splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize. Insolvenční soud o tomto dlužníka neprodleně vyrozumí. § 368d Insolvenční řízení vůči dlužníkovi, který je obchodníkem s cennými papíry s počátečním kapitálem 730 000 EUR nebo osobou podle § 367 odst. 1 písm. g), se zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu a a) orgán příslušný k řešení krize soudu podle §368c sdělí, že dlužník, který je obchodníkem s cennými papíry s počátečním kapitálem 730 000 EUR nebo osobou podle § 367 odst. 1 písm. g), splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize, nebo b) uplynula-li lhůta 7 dní ode dne vyrozumění podle § 368b a orgán příslušný k řešení krize se v této lhůtě nevyjádřil. § 368e (1) Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní neprodleně, nejpozději do konce nejblíže následujícího pracovního dne po zahájení insolvenčního řízení. Vyhláška musí splňovat náležitosti podle § 101 písm. a) až f). (2) Vyhláška podle odstavce 1 se doručuje účastníkům insolvenčního řízení; odvolání proti ní není přípustné.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 1, čl. 2 odst. 1 bod 3, čl. 86 odst. 1, 2 a čl. 117 odst. 1) 11. V § 370 odst. 1 větě první se slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“ nahrazují slovy „, spořitelního a úvěrního družstva, obchodníka s cennými papíry nebo osoby uvedené v § 367 odst. 1 písm. g), bylo-li vůči ní uplatněno opatření k řešení krize,“. CELEX: 32014L0059 (čl. 117 odst. 1) 32

12. V § 370 odst. 5 se za slova „písm. c)“ vkládají slova „nebo pobočky zahraničního obchodníka s cenný mi papíry uvedené v § 367 odst. 1 písm. f),“. CELEX: 32014L0059 (čl. 117 odst. 1) 13. Za § 373 se vkládají nové § 374 a 374a, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 63 znějí: „§ 374 Pohledávky za bankami, úvěrními a spořitelními družstvy (1) Pohledávky jsou uspokojovány před pohledávkami nezajištěných věřitelů a) z té části vkladů fyzických osob, malých a středních podniků63), která přesahuje limit pojištění podle § 41e odst. 2 zákona o bankách, b) z vkladů fyzických osob, malých a středních podniků63), které by byly pojištěnými vklady ve smyslu § 41c zákona o bankách, kdyby nebyly přijaty prostřednictvím pobočky ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, c) z vkladů do výše náhrady podle § 41e odst. 2 zákona o bankách a d) Fondu pojištění vkladů vzniklé podle § 41h odst. 2 zákona o bankách. (2) Pohledávky podle odstavce 1 písmen c) a d) jsou uspokojovány před pohledávkami podle odstavce 1 písmen a) a b). § 374a Pohledávky orgánu příslušného k řešení krize Pohledávky orgánu příslušného k řešení krize vyplývající z úvěrů poskytnutých povinné osobě podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a pohledávky vyplývající z nároku na úhradu nákladů, které orgán příslušný k řešení krize vynaložil v souvislosti s uplatněním opatření k řešení krize, se považují za pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou.“. ____________________ 63)

Čl. 2 odst. 1 Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

CELEX: 32014L0059 (čl. 37 odst. 7 písm. c) a čl. 108) 14. V § 376 se slova „banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo“ nahrazují slovy „banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry nebo osoba uvedená v § 367 odst. 1 písm. g), bylo-li vůči ní uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,“. CELEX: 32014L0059 (čl. 117 odst. 1)

33

15. V části druhé hlavě IV dílu 1 se nadpis dílu 3 nahrazuje nadpisem „Úpadek zahraniční banky a zahraničního obchodníka s cennými papíry“. CELEX: 32014L0059 (čl. 117 odst. 1) 16.

V § 377 se slovo „obdržela“ nahrazuje slovy „, zahraniční banka uvedená v § 367 odst. 1 písm. b) a zahraniční obchodník s cennými papíry uvedený v § 367 odst. 1 písm. e) obdrželi.“

CELEX: 32014L0059 (čl. 117 odst. 1)

34

ČÁST PÁTÁ Změna občanského soudního řádu Čl. VI Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb. a zákona č. 139/2015 Sb., se mění takto:

35

1. V § 21 odstavec 3 zní: “(3) Byla-li u právnické osoby zavedena nucená správa, dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, jedná za ni nucený správce, dočasný správce nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, která má podle zákona postavení jejího statutárního orgánu, popřípadě zaměstnanci právnické osoby, které tím nucený správce, dočasný správce nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize pověřila; jinak se postupuje podle odstavců 1 a 2.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35) 2. V§ 109 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Soud může řízení přerušit i na základě návrhu České národní banky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 86 odst. 3) 3. V § 111 odst. 2 se za slova „§ 109“ nahrazují slovy „§ 109 odst. 1 a 2“. 4. V § 111 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže je řízení přerušeno podle § 109 odst. 3, soud pokračuje v řízení po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. CELEX: 32014L0059 (čl. 86 odst. 3) 5. V § 260b odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. “. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35)

36

ČÁST ŠESTÁ Změna soudního řádu správního Čl. VII Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., a zákona č. 87/2015 Sb. se mění takto: 1. V § 48 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Soud může řízení přerušit i na základě návrhu České národní banky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. CELEX: 32014L0059 (čl. 86 odst. 3) 2. V § 48 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Jestliže je řízení přerušeno podle odstavce 4, soud pokračuje v řízení po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 86 odst. 3)

37

ČÁST SEDMÁ Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů Čl. VIII Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2014 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 26 odst. 2 se na konci písmene a) doplňují slova „a při řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,“. 2. V § 26 odst. 2 písm. c) bodě 1 se za slova „nuceným správcem,“ vkládají slova „dočasným správcem, osobou vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,“. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35) 3. V § 26 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) jiným osobám nebo orgánům, je-li to nezbytné k řešení krize a není-li to porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 84)

38

ČÁST OSMÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. IX V § 30 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Jedná-li se o nabytí družstevního podílu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, zákaz nabývání členství v družstvu podle věty první se neuplatní.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 57 odst. 1, čl. 58 odst. 2 písm. a))

39

ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Čl. X Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb. a zákona č. 86/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 28 odst. 1 se slova „podle jiného právního předpisu“ nahrazují slovy „ anebo uplatnění opatření k řešení krize nebo opatření včasného zásahu podle jiných právních předpisů“. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35) 2. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní: „§ 33a Státní zástupce a v řízení před soudem soud může při zvážení všech rozhodných skutečností na odůvodněnou žádost České národní banky přerušit trestní stíhání proti právnické osobě, je-li to zapotřebí pro zajištění účinného uplatnění opatření k řešení krize nebo opatření včasného zásahu uloženého podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“.

40

ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém Čl. XI V § 112 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, odstavec 1 zní: „(1) Finanční institucí se pro účely tohoto zákona rozumí banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka, pokud požívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, v případě odstavců 2, 5 až 9 a 12 až 14 v případě odstavců 2 a 5, § 113 odst. 1 až 3 a § 114 odst. 1 až 3 i zahraniční banka z jiného než členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“), která má pobočku alespoň ve dvou členských státech, obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 4 odstavce 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, pobočka, prostřednictvím které zahraniční osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která je investičním podnikem podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky poskytuje investiční služby v České republice a povinná osoba podle § 2 písm. b), c) zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, bylo-li uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 117 odst. 1)

41

ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o finančním zajištění Čl. XII V § 21 odst. 2 zákona č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, se za slovo „příjemce“ vkládají slova „anebo s uplatněním opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu vůči poskytovateli nebo příjemci“. CELEX: 32014L0059 (čl. 118 odst. 1)

42

ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XIII Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 332/2014 Sb., se mění takto:

43

1. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) fond ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 100 odst. 1, 2) 2. V § 19 odst. 1 písm. f) se slova „a příjem Fondu pojištění vkladů“ nahrazují slovy „, příjem Garančního systému finančního trhu a příjem fondu ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu“. CELEX: 32014L0059 (čl. 100 odst. 1, 2)

44

ČÁST TŘINÁCTÁ Změna daňového řádu Čl. XIV V § 180 odst. 5 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, se za slovo „správa,“ vkládají slova „dočasná správa nebo správa pro řešení krize,“. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35)

45

ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o veřejných zakázkách Čl. XV Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 76/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 179/2010 Sb., zákona č. 423/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 258/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 55/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření senátu č. 341/2013 Sb. a zákona č. 40/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 53 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) vůči němuž nebyla v posledních 3 letech zavedena dočasná správa nebo v posledních 3 letech uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35) 2. V § 53 odst. 3 písm. d) se slovo „k)“ nahrazuje slovem „l)“.

46

ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o veřejných dražbách Čl. XVI V § 3 odst. 5 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 315/2006 Sb., se slova „likvidátor nebo nucený správce“ nahrazují slovy „likvidátor, nucený správce, dočasný správce nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu“. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35)

47

ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Čl. XVII V § 17 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 296/2007 Sb., a zákona č. 255/2011 Sb., se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo v posledních 3 letech dočasná správa anebo na něj v posledních 3 letech bylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu“. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35)

48

ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o veřejných sbírkách Čl. XVIII V § 5 odst. 4 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách) ve znění zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb., se na konci textu písmene b) doplňují slova „ nebo u ní nebyla v posledních 3 letech zavedena dočasná správa anebo na ni v posledních 3 letech nebylo uplatněno opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu“. CELEX: 32014L0059 (čl. 29, čl. 35)

49

ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o auditorech Čl. XIX V § 20a odst. 3 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 334/2014 Sb., se na konci písmene e) doplňují slova „nebo pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,“. CELEX: 32014L0059 (čl. 63 odst. 1 písm. a))

50

ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o České národní bance Čl. XX Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a orgánem příslušným k řešení krize“. CELEX: 32014L0059 (čl. 3 odst. 1, 2, 3) 2. V § 2 odst. 3 se za slova „zahraničními orgány zabývajícími se dohledem nad finančním trhem,“ vkládají slova „zahraničními orgány příslušnými k řešení krize,“. CELEX: 32014L0059 (čl. 7, čl. 92) 3. V § 5 odst. 1 větě poslední se slova „politiky a“ nahrazují slovem „politiky,“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a v oblasti řešení krize na finančním trhu“. CELEX: 32014L0059 (čl. 3 odst. 1, 2, 3) 4. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně nadpisu zní: „§ 33a Poskytnutí nouzové likvidity Garančnímu systému finančního trhu V případě, že Garanční systém finančního trhu nemá dostatek volných finančních prostředků za účelem plnění svých úkolů a taková situace by mohla ohrozit stabilitu na finančním trhu, na základě žádosti mu Česká národní banka může poskytnout krátkodobý úvěr zajištěný státními dluhopisy nebo jinými cennými papíry se státní zárukou ve vlastnictví Garančního systému finančního trhu, a to na dobu nejvýše tří měsíců.“.

51

5.

V § 44 odst. 2 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „, nejde-li o řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,“. CELEX: 32014L0059 (čl. 3 odst. 1, 2, 3)

52

ČÁST DVACÁTÁ Změna exekučního řádu Čl. XXI V § 33 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 428/2011 Sb., se slova „Fond pojištění vkladů“ nahrazují slovy „Garanční systém finančního trhu“.

53

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. XXII V § 2 odst. 2 písmeno i) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, se slova „Fondu pojištění vkladů podle“ nahrazují slovy „Garančního systému finančního trhu a jím spravovaných fondů podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a“.

54

ČÁST DVÁCÁTÁ DRUHÁ ÚČINNOST Čl. XXIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 67, 70 a 72, která nabývají účinnosti dnem 1. června 2016.

55

DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů

A. OBECNÁ ČÁST Návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s implementací směrnice o systémech pojištění vkladů se a) implementuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (dále jen „směrnice DGSD“) a b) mění se některé zákony (dále jen „změnový zákon k ZOPRK“) v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „ZOPRK“), kterým se implementuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, jež se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (dále jen „BRRD“). Implementace směrnic DGSD a BRRD do českého právního řádu je kromě zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ke kterému se nevztahuje tato důvodová zpráva, provedena změnami jednotlivých právních předpisů, kterými jsou: 1. zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoB“), 2. zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚD“), 3. zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT“), 4. zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“, příp. „InsZ“), 5. zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, 6. zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, 7. zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 8. zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, 9. zákon č. 418/2011, o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, 10. zákon č. 91/2012, o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, 11. zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, ve znění pozdějších předpisů, 12. zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, 56

13. zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, 14. zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, 15. zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, 16. zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, 17. zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 18. zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 19. zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů 20. zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 21. zákon č. 227/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

I. Zhodnocení dopadů regulace Zhodnocení dopadů regulace, vztahující se ke změnovému zákonu k ZOPRK, který je proveden v návrzích novel dotčených zákonů, vyplývá ze Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, která tvoří přílohu k důvodové zprávě k návrhu zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Zhodnocení dopadů regulace, vztahující se k implementaci směrnice DGSD, která je provedena v návrzích novel ZoB a ZSÚD, je obsaženo v příloze k této důvodové zprávě – Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů (vztahující se k části, která je transpozicí směrnice upravující systém pojištění vkladů).

II. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

III. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami a jeho slučitelnost s právem Evropské unie Navrhovaná část zákona, která je změnovým zákonem k ZOPRK, je plně v souladu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z jejího členství v EU a z mezinárodních smluv. Rovněž je návrh zákona v souladu s judikaturou Soudního dvora EU a obecnými právními zásadami práva EU, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty. Část navrhované právní úpravy je založena na implementaci směrnice DGSD. Jelikož cíle směrnice DGSD, tj. harmonizace pravidel týkajících se fungování systému pojištění vkladů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu 57

a účinků může být lépe dosaženo na úrovni EU, smí EU přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje směrnice DGSD rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. Navrhovaná část zákona, která se týká implementace směrnice DGSD, je v souladu s právními akty EU, s judikaturou soudních orgánů EU a s obecnými právními zásadami práva EU, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty. Transpoziční lhůta směrnice DGSD je stanovena na 3. července 2015. Transpozice směrnice DGSD do českého právního řádu nebude ve stanovené lhůtě provedena. Mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu ČR podle čl. 10 Ústavy (vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je ČR vázána), mají z hlediska hierarchie právních předpisů aplikační přednost před zákony a právními předpisy nižší právní síly. Princip aplikační přednosti je přitom explicitně stanoven přímo v čl. 10 Ústavy. Stanoví-li tedy mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Je tedy zaručeno, že při případném nesouladu vnitrostátního práva s mezinárodní smlouvou musí být respektována právě mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy. Na oblast navrhované úpravy se vztahuje zejména Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb.). Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a některé další mezinárodní smlouvy v oblasti lidských práv a základních svobod mají hierarchickou přednost před zákonem, kterou dovodil Ústavní soud v části VII. svého nálezu Pl. ÚS 36/01 (zveřejněn ve Sbírce pod č. 403/2002 Sb.). Pokud jde o aplikaci Úmluvy v oblasti systému pojištění pohledávek z vkladů, je třeba zajistit soulad návrhu zákona implementujícího směrnici DGSD s Úmluvou v několika oblastech. Právo na respektování soukromého a rodinného života Pokud jde o článek 8 Úmluvy, který zakotvuje právo na respektování soukromého a rodinného života, návrh zákona do tohoto práva zasahuje tím, že zpřesňuje rozsah informací, které si Fond pojištění vkladů (dále jen „Fond“) s jinými subjekty vyměňuje. Dále navrhovaná úprava zavádí dva nové případy, kdy bude třeba zpracovávat osobní údaje, jimiž jsou zátěžové testy a výplata zvýšených náhrad za pohledávky z vkladů. Zásah do ochrany soukromí a osobních údajů však sleduje legitimní cíl, kterým je ochrana vkladatelů úvěrových institucí, resp. umožnění a zabezpečení hladkého a rychlého průběhu výplaty náhrad vkladů v případě selhání úvěrové instituce. Vzhledem k tomu, že zásah do ochrany soukromého a rodinného života je přiměřený sledovanému cíli, lze konstatovat, že navržená právní úprava je v souladu s právem na respektování soukromého a rodinného života.

58

Právo na účinný právní prostředek nápravy Článek 13 Úmluvy deklaruje právo na účinný vnitrostátní prostředek nápravy v případě porušení práva zaručeného Úmluvou. Ten je v případě Fondu, který není správním orgánem, zajištěn možností klienta podat tzv. reklamaci u Fondu, pokud se klient cítí poškozen např. výší vyplacené náhrady, nepřiznáním zvýšené náhrady apod. Popřípadě má klient možnost domáhat se soudní ochrany a také právo domáhat se náhrady škody a nemajetkové újmy, která byla porušením základního práva chráněného Úmluvou způsobena. Z tohoto hlediska je tedy soulad navrhované právní úpravy s Úmluvou zajištěn. Zákaz diskriminace Zákaz diskriminace vyjádřený v článku 14 Úmluvy směřuje proti takovému zacházení, kdy by s osobami, které jsou ve stejném nebo obdobném postavení, bylo zacházeno nerovně, nebo naopak, kdy by s osobami, které se nacházejí v rozdílném postavení, bylo zacházeno stejně. Pokud by tento přístup neměl žádné opodstatnění, tedy pokud by nebyl opřen o žádný legitimní a objektivní důvod, byl by diskriminační. Navrhovaná právní úprava počítá s výší příspěvků bank a družstevních záložen do Fondu diferencovanou podle výše pojištěných vkladů a míry rizika, jež dotčená úvěrová instituce podstupuje. Právě diferenciace výše příspěvku by mohla být vnímána jako diskriminační. Rozdílnost výše příspěvků je však odůvodněna rozdílnými rizikovými profily jednotlivých úvěrových institucí. Smyslem diferenciace výše příspěvku je zohlednit skutečnost, že u úvěrových institucí s vyšším rizikovým profilem je vyšší riziko selhání, a proto i jejich příspěvek do Fondu musí být vyšší. Z tohoto důvodu nelze diferenciaci příspěvků považovat za diskriminační. Návrh zákona nerozlišuje klienty úvěrových institucí pro účely pojištění pohledávek z vkladů podle jejich pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry, náboženství, politického a jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní úprava je tak v souladu s požadavkem Úmluvy zakazujícím diskriminaci. Závěrem lze konstatovat, že s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti je navrhovaná právní úprava plně slučitelná s Úmluvou.

IV. Zhodnocení současného stavu ve vztahu k rovnosti mužů a žen, dopad na životní prostředí a sociální dopady návrhu zákona Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen, na životní prostředí a nepředpokládají se ani jiné sociální dopady.

V. Zhodnocení dopadů návrhu zákona ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhovaná část právní úpravy, která je změnovým zákonem k ZOPRK, nebude mít dopad na ochranu soukromí a osobních údajů. 59

Navrhovaná část právní úpravy na základě transpozice směrnice DGSD doplňuje z hlediska dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů seznam subjektů, se kterými Fond spolupracuje, resp. zpřesňuje rozsah informací, které si s jinými subjekty vyměňuje. Dále navrhovaná úprava zavádí dva nové případy, kdy bude třeba zpracovávat osobní údaje, jimiž jsou zátěžové testy a výplata zvýšených náhrad vkladů. Zásah do ochrany soukromí a osobních údajů je odůvodněn ochranou vkladatelů úvěrových institucí, jakožto umožněním a zabezpečením hladkého a rychlého průběhu výplaty náhrad vkladů v případě selhání úvěrové instituce. Na základě stávající právní úpravy Fond za účelem přípravy výplaty náhrad pohledávek z vkladů spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z členských států. Tato spolupráce (dle stávající právní úpravy) však v praxi znamená také výměnu informací potřebných k zajištění výplaty náhrad v zahraničí, do které by byl příslušný zahraniční systém pojištění pohledávek z vkladů zapojen. Návrh nově přímo v předmětném ustanovení zpřesňuje, že si Fond vedle spolupráce také vyměňuje údaje nutné pro identifikaci vkladatele (jedná se o identifikační údaje vkladatelů, čísla bankovních účtů a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu) získané od banky, bývalé banky, likvidátora, správce a insolvenčního správce s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z členských států. Dále návrh rozšiřuje výše uvedenou spolupráci Fondu také na Českou národní banku (dále jen „ČNB“) a Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „EBA“), jimž však osobní údaje vkladatelů poskytovány nebudou. O nové zpracování osobních údajů se bude jednat ve spojitosti s vyplácením zvýšených náhrad za pohledávky z vkladů. Oprávněné osoby, které budou požadovat vyplacení zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu, budou předkládat Fondu dokumenty dokládající jejich nárok na zvýšenou náhradu za pojištěnou pohledávku z vkladu a dále formulář přihlášky k výplatě zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu. Tyto dokumenty budou obsahovat osobní údaje vkladatelů (identifikační údaje vkladatelů, čísla bankovních účtů a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu). Jelikož bude Fond dále oprávněn požadovat od banky, bývalé banky, likvidátora, správce nebo insolvenčního správce a orgánu sociálního zabezpečení součinnost při ověřování nároku oprávněných osob, při identifikaci oprávněných osob a jejich transakcí bude opět využívat tyto osobní údaje. Fond bude dále povinen zavést zátěžové testy svých systémů pojištění pohledávek z vkladů, jejichž provádění si rovněž vyžádá nové zpracování osobních údajů. Jelikož účelem zátěžových testů je simulovat celý faktický proces výplaty náhrad pohledávek z vkladů vkladatelům, je nutné pracovat s aktuálními údaji, jež stejně jako v případě výplaty náhrad obsahují osobní údaje vkladatelů (kromě identifikačních údajů vkladatelů se jedná o čísla bankovních účtů a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu). Za účelem získání údajů nezbytných k provedení zátěžových testů Fond spolupracuje s bankami. Takto získané údaje jsou Fondem zpracovávány výhradně pro účely zátěžových testů a uchovávány jen po dobu nutnou pro provedení zátěžového testu. Údaje získané na základě provedených zátěžových testů bude Fond sdílet s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z členských států, pokud bude přímo použitelným předpisem (jehož vydání se 60

očekává v průběhu roku 2015) stanoveno, že součástí zátěžových testů bude i spolupráce s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z členských států. Zpracování osobních údajů a jejich sdílení bude v případě zátěžových testů odpovídat zpracování a sdílení v případě výplaty náhrad pohledávek z vkladů. Některé údaje získané na základě provedených zátěžových testů bude Fond dále sdílet s ČNB a s EBA, nicméně nepředpokládá se sdílení osobních údajů, tedy údajů na úrovni jednotlivých vkladatelů. Práva subjektu údajů tato úprava nemění.

VI. Zhodnocení korupčních rizik návrhu zákona Navrhovaná právní úprava byla posuzována v souladu se schválenou vládní metodikou na hodnocení korupčních rizik (CIA – Corrupt Impact Assessment). V rámci postupu CIA (vč. jejich skrytých forem) zpracovatelé návrhu dospěli k závěru, že právní úprava žádným způsobem neusnadňuje korupční jednání a ani neznesnadňuje jeho odhalování. Předkládaný návrh je svým rozsahem přiměřený složitosti a komplexnosti řešené problematiky a nevybočuje z běžných standardů. Zvolený postup navržený v zákoně naopak odpovídá evropským standardům a z iniciativy směrnice EU je implementován do české legislativy. Z návrhu jsou zřejmé pravomoci orgánů, které v daných situacích jsou kompetentní rozhodovat a činit příslušné úkony. Jedná se zejména o ČNB a nově zaváděný Garanční systém finančního trhu, který bude odpovědný za správu prostředků ve Fondu pojištění vkladů a v nově zřízeném Fondu pro řešení krize. Přestože návrh mírně posiluje jejich kompetence, nezávislé postavení obou institucí vyplývající z Ústavy ČR resp. zákona vč. jejich vysoce kvalifikovaného odborného aparátu dává dostatečné záruky, že k navýšení korupčních rizik nedojde.

VII. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona již v prvém čtení Z hlediska harmonizačních účinků směrnice BRRD, jakožto klíčové součásti tzv. bankovní unie, je nutné, aby tato transpozice (vč. změnového zákona k ZOPRK) byla ve všech členských státech, včetně České republiky, provedena co nejdříve, a to především s ohledem na to, že transpoziční lhůta vypršela již 31. prosince 2014. Taktéž směrnice DGSD je součástí projektu tzv. bankovní unie s tím, že transpoziční lhůta uplyne 3. července 2014. Nezajištění harmonizace s právem EU v prostředí národní legislativy je kvalifikováno jako porušení závazku členského státu vůči EU a ČR je vystavena riziku postihu ze strany Komise v podobě zahájení řízení o porušení Smlouvy o fungování EU u Soudního dvora EU (tzv. „infringement procedure“). Komise klade na transpozici předpisů, které jsou součástí tzv. bankovní unie, obzvlášť silný důraz a průběh transpozičních prací a následného legislativního procesu bedlivě sleduje. Krátká transpoziční lhůta v kontextu legislativního procesu v ČR významným způsobem komplikuje dosažení požadovaných termínů implementace BRRD a DGSD. Zejména s ohledem na riziko postihu ČR ze strany Komise se proto navrhuje, aby vláda v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve 61

znění pozdějších předpisů, navrhla Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Tento návrh vychází také ze skutečnosti, že předkládaný návrh zákona je čistou transpozicí právních předpisů EU, čímž je plněn závazek ČR jako členského státu zavést postupy pro řešení krize na finančním trhu a harmonizovat úpravu systému pojištění vkladů s ostatními členskými státy EU.

62

Použité zkratky BRRD

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků,

CRD

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013, o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky,

CRR

nařízení Evropského parlamentu a Rady 575/2013/EU ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012,

ČNB

Česká národní banka,

DGSD

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů,

EU

Evropská unie,

Fond

Fond pojištění vkladů,

FSB

Rada pro finanční stabilitu,

InsZ

zákon č. 182/ 2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Komise

Evropská komise,

OCP

obchodník s cennými papíry,

Úmluva

Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod,

ÚSC

územní samosprávné celky,

ZMPS

zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů,

ZoB

zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů,

ZOK

zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů,

ZOPRK

zákon č…./2015 Sb. o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu,

ZPKT

zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů,

ZSÚD

zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

63

B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

Část první (Změna zákona o bankách) K bodu 1 (§ 5a odst. 4) Jedná se o legislativně technické změny v souvislosti s přečíslováním odstavců, na které je v ustanovení odkazováno. K bodu 2 (§ 5a odst. 6) Jedná se o legislativně technickou změnu související se zrušením odstavců 1 a 2 v § 41m. K bodu 3 (§ 5a odst. 6 písm. a)) Jedná se o legislativně technické změny v souvislosti s přečíslováním odstavců, na které je v ustanovení odkazováno. K bodu 4 (§ 7b odst. 1 a 2) Vložení nového § 7b odst. 1 souvisí se závěrečným odstavcem čl. 41 odst. 1 směrnice BRRD, který stanoví, že nesplňuje-li překlenovací instituce podmínky pro udělení oprávnění, lze jí udělit časově omezenou licenci. Vložení nového § 7b odst. 2 souvisí s čl. 38 odst. 7 směrnice BRRD, který požaduje, aby případná žádost nabyvatele u převodu činnosti o potřebné oprávnění, byla posouzena bez zbytečného odkladu tak, aby nedošlo ke zmaření účelu řešení krize. K bodům 5 a 8 (§ 11 odst. 1 a 9) Jedná se o legislativně technické úpravy v souladu s čl. 40 odst. 5 Legislativních pravidel vlády. K bodu 6 (§ 11 odst. 2) Toto ustanovení je transpozicí čl. 16 odst. 1, 2 a 4 směrnice DGSD. Podle § 11 odst. 2 je banka a pobočka zahraniční banky povinna poskytovat informace klientovi o systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého se účastní, zejména týkající se limitů pro výplatu jedné oprávněné osobě, způsobu výplaty náhrady ze systému pojištění pohledávek z vkladů, způsobu uplatnění nároku u systému pojištění pohledávek z vkladů, vyloučení z ochrany poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů apod. K tomuto účelu bude rovněž sloužit informační přehled pro klienta, jehož vzor je obsažený v příloze I směrnice DGSD. V rámci transpozice čl. 16 odst. 2 směrnice DGSD bylo do návrhu zákona doplněno, že výše uvedené informace musí být klientovi sděleny před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladu. Formulací „přijetí vkladu“ není v tomto případě myšleno přijetí částky na účet ve smyslu např. příchozí položky na již existující účet, ale tento pojem má pokrýt jiné 64

depozitní produkty než účty, např. vklady potvrzené vkladní knížkou, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem (viz § 2676 a následující občanského zákoníku). Vkladní knížka, vkladní list či jiný obdobný dokument slouží pouze k potvrzení přijetí vkladu a mají spíše průkazní funkci. Výčet těchto potvrzení o vkladu není vhodné v zákoně výslovně uvádět, byla proto zvolena obecnější formulace. Klient jednorázově potvrdí, že tyto informace obdržel prokazatelným způsobem, tj. potvrdí obdržení těchto informací svým podpisem na formuláři obsahujícím informační přehled pro klienta před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladu. Banka nebo pobočka zahraniční banky je povinna uchovávat výše uvedené potvrzení klienta po celou dobu trvání vkladu. Banka nebo pobočka zahraniční banky musí na základě transpozice čl. 16 odst. 4 směrnice DGSD tyto informace klientovi poskytnout před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladu v českém jazyce nebo v jazyce, na kterém se banka nebo pobočka zahraniční banky s klientem dohodla. K bodu 7 (§ 11 odst. 3 až 6) Odstavec 3 Předmětné ustanovení bylo do návrhu zákona vloženo na základě transpozice čl. 16 odst. 3 směrnice DGSD. Banka a pobočka zahraniční banky musí vkladateli potvrdit na výpisu z účtu či v jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu, že daná pohledávka z vkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů a uvést v něm odkaz na informační přehled, který musí být poskytnut klientovi alespoň jednou ročně. Toto potvrzení bude uvedeno na každém výpisu z účtu, jeho obsahem bude údaj o tom, zda se v konkrétním případě jedná o pojištěnou pohledávku z vkladu. Banka nebo pobočka zahraniční banky není v tomto potvrzení povinna uvádět přesnou výši poskytované náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladu. Tento postup je v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice DGSD, jak je vykládá Komise. Odstavec 4 V souvislosti s transpozicí čl. 16 odst. 8 směrnice DGSD je zakotveno v návrhu zákona oprávnění banky sdělit klientovi výše uvedené informace elektronickými prostředky, pokud klient využívá internetové bankovnictví. V návrhu zákona byl záměrně použit výraz „elektronické bankovnictví“, který je již v právním řádu ČR používán. Není nutné v tomto případě rozlišovat mezi jednotlivými druhy komunikace na dálku. Naopak pojem „internetové bankovnictví“, jak jej používá směrnice DGSD, nebyl v návrhu zákona použit, neboť by mohl být chápán v poněkud užším smyslu.

65

Ustanovení dále uvádí, že pouze na výslovnou žádost klienta je banka nebo pobočka zahraniční banky povinna poskytnout tyto údaje v listinné podobě. Odstavec 5 Na základě transpozice čl. 16 odst. 3 směrnice DGSD byl do návrhu zákona zapracován požadavek směrnice DGSD spočívající v tom, že systém pojištění pohledávek z vkladů musí na svých internetových stránkách zveřejňovat informace týkající se zejména podmínek pojištění pohledávek z vkladů, postupu jejich uplatnění a výplaty náhrady. Odstavec 6 Jedná se o transpozici čl. 16 odst. 3 směrnice DGSD. V tomto ustanovení směrnice DGSD je uvedeno, že banka nebo pobočka zahraniční banky musí uvést ve výpisu z účtu či v jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu odkaz na informační přehled podrobněji specifikovaný výše, který musí být poskytnut klientovi alespoň jednou ročně. V tomto ustanovení je zakotveno zmocnění pro ČNB vydat vyhlášku, kterou se stanoví vzor informačního přehledu poskytovaného klientovi. Na tento vzor je odkazováno v odst. 2 a 3. Obsahem vzoru informačního přehledu budou základní informace o ochraně vkladu daného klienta podle vzoru uvedeného v příloze I směrnice DGSD. Tento vzorový formulář obsahuje také pole pro potvrzení vkladatele, že informace obdržel. Je-li formulář klientovi předáván v písemné podobě, předpokládá se i písemné potvrzení jeho obdržení. Jiná forma předání informace a potvrzení jejího přijetí je upravena v ustanovení § 11 odst. 5. V tomto informačním přehledu musí být uveden rovněž odkaz na internetové stránky příslušného systému pojištění pohledávek z vkladů, na kterých musí být uvedeny výše požadované informace poskytované klientovi. K bodu 9 (§ 16 odst. 5) Dochází ke zrušení ustanovení z důvodu zavedení překlenovací instituce v rámci návrhu ZOPRK, kterým je implementován čl. 40 a následující směrnice BRRD. Překlenovací instituce nahrazuje institut banky zvláštního určení. K bodu 10 (§ 20 odst. 7) Změna ustanovení souvisí s implementací čl. 38 odst. 8 BRRD, který požaduje, aby o ČNB jako orgán dohledu postupovala tak, aby realizace převodu činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize. K bodům 11 až 17 (§ 25a odst. 1 a 2, § 25a odst. 3 písm. a) až c), § 25a odst. 4 písm. k) a m)) V souvislosti s transpozicí čl. 29 a 35 směrnice BRRD návrh ZOPRK zavádí nový institut dočasné správy a správy pro řešení krize, jež nahrazují současnou úpravu nucené správy podle 66

příslušných sektorových právních předpisů. Další změny v předmětných ustanoveních pramení z potřeby funkčně navázat na úpravu mlčenlivosti v souladu s návrhem ZOPRK. K bodu 18 (§ 25f ) Dochází ke zrušení ustanovení v důsledku zavedení ozdravných plánů v návrhu ZOPRK. Článek 124 BRRD ruší článek 74 odst. 4 směrnice CRD, který upravoval ozdravné plány vymezených institucí. Tuto úpravu nyní obsahuje směrnice BRRD. Článek 74 odst. 4 směrnice CRD byl mimo jiné implementován do § 25f ZoB. K bodu 19 (§ 26 odst. 6 písm. c)) Dochází ke zrušení ustanovení v návaznosti na zrušení části zákona upravující nucenou správu. K bodům 20 až 22 (§ 26 odst. 8 a 9) Legislativně technická úprava v souvislosti se zrušením § 26 odst. 6 písm. c). K bodu 23 (§ 27 až § 33a) Dochází ke zrušení části zákona upravující nucenou správu. Návrh ZOPRK zavádí nový institut dočasné správy a správy pro řešení krize (transpozice čl. 29 a 35 směrnice BRRD), jež nahrazují současnou úpravu nucené správy podle příslušných sektorových právních předpisů. K bodu 24 (§ 34 odst. 1) Dochází ke zrušení poslední části věty za středníkem v souvislosti se zrušením části zákona upravující nucenou správu. K bodu 25 (§ 34 odst. 3) Dochází k úpravě ustanovení v návaznosti na zrušení části zákona upravující nucenou správu a ustanovení upravujícího banku zvláštního určení. K bodu 26 (§ 36 odst. 4) Jedná se o úpravu, která Garančnímu systému finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) zajišťuje právo na příslušné informace v případě, že je banka v likvidaci. Obdobným právem Garanční systém disponuje v případě insolvenčního řízení. K bodu 27 (§ 36b odst. 4) Dochází ke zrušení skutkové podstaty přestupku v souvislosti se zřízením Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK. K bodům 28, 35 a 45 (§ 36b odst. 4, § 36e odst. 5 písm. h), § 36h odst. 3 písm. n)) V souvislosti se zřízením Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK dochází k nahrazení Fondu Garančním systémem. Dále jsou provedeny legislativně technické změny v souvislosti s přečíslováním odstavců, na které je v ustanovení odkazováno. 67

K bodu 29 (§ 36b odst. 5) Byla doplněna nová skutková podstata přestupku, jejímž znakem je porušení povinnosti součinnosti likvidátora, správce, zástupce správce nebo insolvenčního správce podle § 41eb odst. 3. K bodům 30 a 31 (§ 36b odst. 7) V souvislosti se zrušením odstavce 4 a doplněním nového odstavce 5 dochází k přečíslování odkazů na odstavce v ustanovení, které stanoví výši pokut za přestupky. K bodům 32 a 33 (§ 36e odst. 1 písm. h), § 36e odst. 1 písm. i)) Jedná se o legislativně technické změny související s úpravou odkazů na další ustanovení zákona. K bodům 34 a 44 (§ 36e odst. 5 písm. f), § 36h odst. 3 písm. m)) Dochází k úpravě znění ustanovení v souvislosti se zavedením legislativní zkratky „Fond“ v § 11. K bodu 36 (§ 36e odst. 5) Byla doplněna nová skutková podstata správního deliktu, jejímž znakem je porušení povinnosti součinnosti banky podle § 41eb odst. 3. K bodům 37, 38, 41 až 43 a 50 (§ 36g odst. 1 písm. c) a d), § 36h odst. 1 písm. g) až i), § 39 odst. 1) Jedná se o legislativně technické změny související s úpravou odkazů na další ustanovení zákona. K bodům 39 a 40 (§ 36g odst. 2) Vzhledem ke zrušení možnosti připojištění pobočky podle § 41m dochází ke zrušení správních deliktů souvisejících s tímto připojištěním. K bodům 46 a 47 (§ 36h odst. 3 písm. o) a odst. 4 písm. c)) Byla doplněna nová skutková podstata správního deliktu, jejímž znakem je porušení povinnosti součinnosti zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě podle § 41eb odst. 3. Zároveň byl odkaz na nové písmeno doplněn v ustanovení, které stanoví výši pokut za správní delikty. K bodu 48 (§ 38d odst. 2 písm. b)) Na základě transpozice čl. 17 odst. 1 směrnice DGSD byla do předmětného ustanovení vložena povinnost ČNB uvést v informaci poskytované EBA o udělené licenci, že pohledávky z vkladů u banky jsou pojištěny u Garančního systému. Tento požadavek je doplněn do 68

ustanovení § 38d odst. 2 písm. b), ve kterém je transponován také čl. 20 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU, o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, týkajícím se povolení vydaných podle čl. 8 této směrnice. K bodu 49 (§ 38d odst. 2 písm. d) bod 1) Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti s opravou chybného označení peněžní evropské měny euro (viz čl. 43 odst. 2 Legislativních pravidel vlády). K bodu 51 (§ 41a odst. 1 až 4) V souvislosti se zřízením Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK dochází k úpravě znění ustanovení. Fond již nemá právní osobnost, subjektem práv a povinností je Garanční systém, který spravuje část svého jmění ve Fondu. Podrobnosti týkající se Garančního systému upravuje návrh ZOPRK. Dále dochází k úpravě ustanovení v podobě vypuštění povinnosti poboček zahraničních bank z členského státu, které využily připojištění podle § 41m, účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívat do Fondu z důvodu zrušení relevantních ustanovení § 41m. Vklady u poboček zahraničních bank jsou chráněny systémem pojištění pohledávek z vkladů domovského členského státu. Výplatu náhrad provede systém pojištění pohledávek z vkladů hostitelského členského státu jménem a v souladu s pokyny systému pojištění pohledávek z vkladů domovského členského státu, který před výplatou náhrad poskytne systému pojištění pohledávek z vkladů v hostitelském členském státě potřebné finanční prostředky a nahradí mu náklady související s výplatou náhrad pohledávek z vkladů. Čl. 15 odst. 1 směrnice DGSD v případě zahraniční banky z jiného než členského státu působící na území ČR prostřednictvím pobočky požaduje, aby ČR ověřila rovnocennost ochrany systému pojištění pohledávek z vkladů v tomto jiném než členském státě, a pokud tato ochrana rovnocenná není, stanovila povinnost účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů v ČR. Recitál směrnice DGSD však současně v bodu 11 uvádí, že je na rozhodnutí členského státu, jaký zvolí přístup k pobočkám zahraničních bank z jiných než členských států s ohledem na ochranu vkladatelů a integritu finančního systému. To umožňuje zachovat současný přístup, kdy jsou pobočky zahraničních bank z jiného než členského státu povinny přispívat do Fondu bez ohledu na úroveň ochrany vkladatelů v daném jiném než členském státu, přičemž v případě úpadku zahraniční banky z jiného než členského státu působící na území ČR prostřednictvím pobočky může být Garanční systém zapojen do výplaty náhrad. Zároveň dochází k vypuštění legislativní zkratky „banka“ pro tuto část zákona, neboť tato zkratka nebyla v souladu s Legislativními pravidly vlády. V příslušných výskytech dochází k jejímu nahrazení slovy „banka a pobočka banky z jiného než členského státu“ v příslušném tvaru. 69

K bodu 52 (§ 41a odst. 5) V souvislosti se zřízením Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK dochází k úpravě znění ustanovení, kdy se Fond nahrazuje Garančním systémem. K bodu 53 (§ 41a odst. 6) Dochází ke zrušení ustanovení v souvislosti se zřízením Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK, ve kterém je příslušná právní úprava obsažena. K bodu 54 (§ 41a odst. 6) V souvislosti se zřízením Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK dochází k úpravě znění ustanovení, kdy se Fond nahrazuje Garančním systémem. K bodu 55 (§ 41b odst. 1 až 7) Vzhledem k tomu, že Fond přestává být právnickou osobou, zrušují se ustanovení upravující správu a řízení Fondu. K bodu 56 (§ 41b) Dochází ke zrušení věty první v souvislosti se zřízením Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK, ve kterém je povinnost mlčenlivosti upravena. Dále jsou provedeny legislativně technické změny související s úpravou odkazů na další ustanovení zákona. K bodu 57 (§ 41c odst. 1) Do ustanovení byl doplněn odkaz na zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 5 odst. 1 písm. f) směrnice DGSD požaduje, aby byly vyloučeny z pojištění vkladů ty pohledávky z vkladů, jejichž majitel nebyl nikdy zjištěn podle čl. 9 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (dále jen „směrnice 2005/60/ES“). Povinnost identifikace je transponována zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto důvodu byl do ustanovení vložen odkaz na tento zákon. K bodu 58 (§ 41c odst. 2) Novelizační bod stanovuje v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. c) a j) směrnice DGSD, že pohledávky z vkladů, státních orgánů, orgánů ÚSC a pohledávky z vkladů, u nichž byl pravomocným rozsudkem prokázán původ v úmyslně spáchaném trestném činu legalizace výnosů z trestné činnosti, jsou vyňaty ze systému pojištění pohledávek z vkladů. Ostatní osoby, jejichž vyloučení ze systému pojištění pohledávek z vkladů požaduje směrnice DGSD, jsou vyloučeny již podle stávajícího znění § 41c odst. 2. Mezi tyto osoby patří rovněž investiční společnosti obhospodařující investiční fondy i penzijní společnosti spravující účastnické, transformované a důchodové fondy, neboť jsou finančními institucemi podle § 17a odst. 2. Pro zlepšení přehlednosti ustanovení, která je v dosavadním znění zákona velmi 70

nízká, bylo v návrhu zákona přikročeno k rozdělení jednotlivých případů vyloučení z pojištění do písmen. Nově jsou podle písmen e) a f) tohoto ustanovení a v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. j) směrnice DGSD ze systému pojištění pohledávek z vkladů vyjmuty pohledávky z vkladů státních orgánů a orgánů ÚSC. Směrnice DGSD však v čl. 5 odst. 2 písm. b) umožňuje zachovat v systému pojištění pohledávek z vkladů vklady místních orgánů s ročním rozpočtem do výše 500 000 EUR. Místním orgánům odpovídají ÚSC, ukazatelem, který byl podle ZZ RIA k návrhu zákona vybrán pro účely doložení výše ročního rozpočtu, jsou daňové příjmy ÚSC. Tento ukazatel byl zvolen zejména s ohledem na jeho časovou stálost. Daňové příjmy jsou daňové příjmy vykázané obcemi a kraji ve výkaze FIN2-12M, sestaveného podle vyhlášky č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů ÚSC, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti (Příloha č. 6 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.). Jedná se o přijaté daňové příjmy ÚSC, ve výkaze FIN2-12M ve sloupci „výsledek od počátku roku“. Zahrnutí pohledávek z vkladů orgánů ÚSC, jejichž roční daňové příjmy jsou nižší než částka 500 000 EUR, do systému pojištění pohledávek z vkladů bylo v písmeni f), ke kterému se váže další novelizační bod. Zahrnutí pohledávek z vkladů ÚSC do pojištěných pohledávek z vkladů bylo ponecháno na základě diskrece umožněné členským státům v čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice DGSD. Stejně jako vklady obcí, jejichž roční rozpočet přesahuje limit 500 000 EUR, budou z pojištění pohledávek z vkladů vyloučeny i vklady dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti, jejichž roční rozpočet přesahuje limit 500 000 EUR, protože směrnice DGSD požaduje vyloučení pohledávek z vkladů veřejných orgánů. Tyto orgány pak můžeme považovat za místní orgány sui generis. Za pohledávky z vkladů, u nichž byl pravomocným rozsudkem prokázán původ v trestné činnosti, není podle stávajícího znění § 41g odst. 2 poskytována náhrada z Fondu, podle § 41g odst. 4 však jsou za tyto vklady odváděny příspěvky do Fondu. Vzhledem k nové konstrukci, kdy je výše příspěvků stanovena na základě objemu krytých pohledávek z vkladů, což jsou pohledávky z vkladů do výše limitu 100 000 EUR, ke kterým jsou vypláceny náhrady, bylo nutné úplně vyloučit pohledávky z vkladů, u nichž byl pravomocným rozsudkem prokázán původ v trestné činnosti ze systému pojištění pohledávek z vkladů. Pokud by totiž stejně jako doposud nebyly vyloučeny, bylo by nutné platit z jejich výše příspěvky. Při určení rozsahu vyloučení z pojištění pohledávek z vkladů, které pocházejí z trestné činnosti, bylo v písmeni h) tohoto ustanovení přikročeno ke znění textu, které jde v určitých jednotlivostech nad rámec směrnice 2005/60/ES. Vzhledem k tomu, že úmyslnému trestnému činu obsaženému v čl. 1 odst. 2 směrnice 2005/60/ES odpovídá v českém právním řádu úmyslný trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti obsažený v ustanovení § 216 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“), ve znění pozdějších předpisů, byl v návrhu ustanovení použit odkaz na tento trestný čin. 71

Dále se v písmenech a) a b) tohoto ustanovení zakotvují výjimky z vynětí některých osob ze systému pojištění pohledávek z vkladů. Těmito výjimkami jsou pohledávky z vkladů bank a zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev vložených těmito institucemi vlastním jménem na účet třetí osoby, za splnění podmínek podle § 41f. Povinnost zakotvit krytí pohledávek z vkladů bank a zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev vložených těmito institucemi vlastním jménem a na účet třetí osoby systémem pojištěním pohledávek z vkladů vyplývá přímo z textu čl. 5 odst. 2 písm. a) směrnice DGSD. Další výjimkou z vynětí pohledávek z vkladů z pojištění jsou vklady orgánů ÚSC, jejichž skutečné daňové příjmy jsou nižší než částka 500 000 EUR a jsou-li současně splněny podmínky uvedené v odstavci 8. Podle písmene b) tohoto ustanovení vklady platebních institucí, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu, institucí elektronických peněz nebo vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu vložené na účet banky vlastním jménem ve prospěch třetí osoby, za splnění podmínek podle § 41f, budou pojištěny i nadále. Zahrnutí těchto vkladů bylo provedeno na základě vyjádření Komise, která připouští možnost zahrnutí takových vkladů do systému pojištění pohledávek z vkladů, pokud členský stát toto zdůvodní a vyřeší případné související komplikace. Vyjmutí státních fondů z okruhu osob, jejichž pohledávky z vkladů nepodléhají pojištění, bylo provedeno v souladu s ustanovením § 3 písm. h) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, protože státní fondy podle tohoto ustanovení s účinností od 1. 1. 2013 nemohou vést účty v bankách, ale pouze v ČNB. Ponechání výjimky z pojištění pohledávek z vkladů státních fondů by proto v rámci stávajícího systému byla nadbytečná a nekonzistentní s právní úpravou obsaženou v jiném zákoně. K bodu 59 (§ 41c odst. 3) V souvislosti se zrušením legislativní zkratky „banka“ pro tuto část zákona dochází k jejímu nahrazení slovy „banka a pobočka banky z jiného než členského státu“ v příslušném tvaru. K bodům 60 až 62 (§ 41c odst. 6 až 10) V souvislosti s novou úpravou financování Garančního systému, včetně nového způsobu výpočtu ročních příspěvků bank do Fondu, zavedením mimořádných příspěvků a jejich placením (§ 41ca až 41ce), dochází ke zrušení relevantních ustanovení zákona. Ustanovení jsou nahrazena ustanoveními upravujícími pojištění pohledávek z vkladů ÚSC, jejichž roční skutečné daňové příjmy jsou nižší než 500 000 EUR. Ustanovení zakotvují určení částky pro účely určení výše skutečných daňových příjmů, určení období, pro nějž jsou pohledávky ÚSC pojištěny s ohledem na rozpočtový rok, k němuž přísluší dané skutečné daňové příjmy, a na den, kdy skutečné daňové příjmy ÚSC dokládá, a dále obsahují určení dne, ke kterému se provede přepočet limitu 500 000 EUR na českou měnu.

72

Skutečné daňové příjmy v české měně jsou porovnávány s částkou 500 000 EUR, převedenou na českou měnu podle kurzu vyhlášeného ČNB pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se skutečné daňové příjmy vztahují, neboli ve kterém ÚSC daňové příjmy realizoval. Co se týče dokládání skutečných daňových příjmů, jsou pro účely pojištění pohledávek z vkladů ÚSC v určitém roce (např. 2015), dokládány výší skutečných daňových příjmů ÚSC v roce o dva roky předcházejícím (z r. 2013) roku pojištění. Doložení skutečných daňových příjmů bude moci být ÚSC provedeno buď v předstihu v roce, který předchází roku, v němž mají být pohledávky z vkladů ÚSC pojištěny, nebo přímo v roce, v němž mají být pohledávky z vkladů ÚSC pojištěny. Banka vydá bez zbytečného odkladu po doložení skutečných daňových příjmů ÚSC potvrzení, zda a po které období jsou pohledávky z vkladů ÚSC pojištěny. Pohledávky z vkladů ÚSC jsou pojištěny od začátku kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 7, nebo ode dne, kdy banka vydá potvrzení o pojištění pohledávek z vkladů ÚSC. Druhý případ nastane, pokud ÚSC doloží skutečné daňové příjmy přímo v roce, v němž mají být pohledávky z vkladů ÚSC pojištěny, anebo v posledních dnech předchozího roku a banka nestihne do konce roku vydat potvrzení podle předchozí věty (lhůta „bez zbytečného odkladu“ implikuje možnost až několikadenního zpoždění). Nárok na výplatu náhrady za pohledávku z vkladu ÚSC nevznikne, pokud jsou skutečné daňové příjmy ÚSC doloženy až po rozhodném dni podle § 41d odst. 1. Zároveň v souvislosti se zrušením legislativní zkratky „banka“ pro tuto část zákona dochází k jejímu nahrazení slovy „banka a pobočka banky z jiného než členského státu“ v příslušném tvaru a v návaznosti na zřízení Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK dochází k úpravě znění ustanovení, kdy se Fond nahrazuje Garančním systémem. K bodu 63 (§ 41ca až § 41ce) K § 41ca Odstavec 1 Ustanovení zakotvuje povinnost Garančního systému sdělit ČNB nejpozději do 10. dubna každého roku aktuální objem prostředků ve Fondu k 31. březnu příslušného roku pro účely stanovení výše ročního příspěvku banky do Fondu. Odstavec 2 Zakotvuje se povinnost pro ČNB stanovit nejpozději do 31. května každého roku výši ročního příspěvku banky do Fondu pro příslušný kalendářní rok. Při stanovení ročního příspěvku banky postupuje ČNB podle obecných pokynů EBA upravujících metody výpočtu příspěvků 73

do systémů pojištění pohledávek z vkladů. V rámci tohoto výpočtu ČNB stanoví roční sazbu příspěvků a hodnotu koeficientu upravujícího celkovou výši ročních příspěvků; tyto dva údaje je ČNB povinna uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Roční sazbou příspěvků se rozumí celková hodnota ročních příspěvků bank, kterou ČNB stanoví pro každý kalendářní rok, vyjádřená jako procento z celkového objemu krytých pohledávek z vkladů. Koeficientem upravujícím roční výši příspěvku se rozumí koeficient pokrývající dopady, které může mít zohlednění rizikového profilu banky na celkovou výši ročních příspěvků, popř. zohlednění fáze hospodářského cyklu a možných dopadů procyklických příspěvků. Odstavec 3 Upravuje se povinnost pro ČNB vydat úřední sdělení, kterým ČNB oznámí způsob výpočtu rizikových vah sloužících pro účely výpočtu výše příspěvku banky do Fondu. Odstavec 4 V případě, že objem prostředků ve Fondu dosáhne 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, ukládá se ČNB povinnost stanovit roční sazbu příspěvků tak, aby celková výše ročních příspěvků stanovených v příslušném kalendářním roce odpovídala hodnotě 0,045 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Toto ustanovení zajistí, že budou vybírány příspěvky i po dosažení cílové výše 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů a tedy nadále poroste objem prostředků Fondu. Zvolená výše ročního příspěvku 0,045 % vychází z výpočtů uvedených v ZZ RIA. Ustanovení současně zavádí pro pojištěné pohledávky z vkladů podle § 41c odst. 1, jejichž výše nepřevyšuje částku odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky, legislativní zkratku „krytá pohledávka z vkladu“. Legislativní zkratka nezahrnuje zvýšené náhrady podle § 41ea, přičemž tento přístup je v souladu s výkladem Komise k příslušným ustanovením směrnice DGSD. Odstavec 5 Ustanovení upravuje v souladu s čl. 10 odst. 2 směrnice DGSD postup pro případ, že dojde k poklesu objemu prostředků ve Fondu pod cílovou úroveň, tedy pod 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. V takovém případě je ČNB povinna stanovit parametry pro výběr příspěvků (roční sazbu příspěvků a hodnotu koeficientu upravujícího roční výši příspěvku) tak, aby bylo v přiměřené době znovu dosaženo objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Přestože směrnice DGSD neuvádí konkrétní dobu, během které má být znovu dosaženo úrovně 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, měla by tato doba odpovídat objemu chybějících prostředků ve Fondu. Proto byla zvolena formulace „v přiměřené době, nejpozději do 5 let“. Je tedy předpokládáno, že požadované úrovně by mělo být dosaženo v období 1 roku až 5 let podle toho, v jaké části intervalu 99,9 % - 66,7 % požadovaného objemu prostředků Fondu ve výši 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů se skutečný objem prostředků ve Fondu nachází. Poklesne-li objem prostředků ve Fondu pod dvě třetiny z 0,8 % objemu krytých vkladů, stanoví ČNB parametry pro výběr příspěvků tak, aby tohoto objemu bylo znovu dosaženo nejpozději do 74

6 let od konce roku, ve kterém došlo k tomuto poklesu. Postup podle tohoto ustanovení se použije poté, kdy objem prostředků ve Fondu dosáhl poprvé ode dne nabytí účinnosti zákona 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Ačkoli lze očekávat, že objem prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých vkladů bude dosažen ke dni účinnosti zákona, návrh zákona musí reflektovat i možnost, že před nabytím účinnosti zákona dojde k čerpání prostředků z Fondu pod úroveň 0,8 % objemu krytých vkladů. K § 41cb Odstavec 1 Zakotvuje se povinnost pro ČNB sdělit nejpozději do 31. května každého roku Garančnímu systému Fondu informaci o výši příspěvku stanoveného bance pro příslušný kalendářní rok pro účely provedení kontroly, zda byl příspěvek do Fondu pro příslušný rok bankou řádně a včas uhrazen, resp. pro účely případného následného vymáhání zaplacení příspěvku a úroku z prodlení. Odstavec 2 Ustanovení je transpozicí čl. 10 odst. 3 směrnice DGSD. Garanční systém do 10. června každého roku oznámí způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda a jaká část z ročního příspěvku banky může být uhrazena ve formě neodvolatelného platebního příslibu, přičemž přihlíží k pokynům EBA upravujícím další podrobnosti pro uplatňování neodvolatelných platebních příslibů. Výše neodvolatelných platebních příslibů je omezena na 30 % celkového objemu prostředků ve Fondu. Vzhledem k tomu, že omezení se vztahuje na celkový objem prostředků ve Fondu, nelze předpokládat, že podíl neodvolatelných platebních příslibů na ročním příspěvku banky bude vždy činit 30 %, a to např. i z důvodu poklesu hodnoty portfolia Fondu, jehož relativní podíl se oproti nominální hodnotě platebních příslibů změní. Z tohoto důvodu právě Garanční systém rozhodne a následně oznámí limit pro akceptaci neodvolatelných platebních příslibů v příslušném roce. Ustanovení současně zakotvuje pro Garanční systém povinnost uvést v oznámení podmínky pro zajištění neodvolatelného platebního příslibu. Odstavec 3 Ustanovení v souladu s čl. 2 odst. 1 bodem 13) směrnice DGSD upravuje podmínky, za kterých Garanční systém může přijmout neodvolatelný platební příslib. Odstavec 4 Zakotvuje se povinnost banky zaplatit roční příspěvek do Fondu stanovený ČNB pro příslušný kalendářní rok do 30. června každého roku. Ustanovení současně zakotvuje odchylku od zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), spočívající v tom, že opravný prostředek (rozklad) nemá odkladný účinek a rozhodnutí ČNB je tedy předběžně vykonatelné - příspěvek banky do Fondu tedy bude uhrazen před tím, než bude o případném opravném prostředku rozhodnuto. 75

K § 41cc Odstavec 1 Ustanovením se ukládá Garančnímu systému povinnost informovat bez zbytečného odkladu ČNB o skutečnosti, že prostředky ve Fondu nepostačují k výplatě zákonem stanovených náhrad, a sdělit ČNB předpokládanou výši chybějících prostředků pro účely stanovení mimořádných příspěvků. Odstavec 2 V souladu s čl. 10 odst. 8 směrnice DGSD upravuje toto ustanovení výběr mimořádných příspěvků v situaci, že prostředky ve Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad. V takovém případě se ČNB ukládá povinnost stanovit mimořádný příspěvek banky, přičemž při stanovení jeho výše ČNB postupuje obdobně jako při stanovení výše příspěvku podle § 41ca odst. 2. Povinnost zaplatit mimořádný příspěvek může být bance uložena v jednom roce i opakovaně, avšak celkový objem mimořádných příspěvků zaplacených bankami v jednom kalendářním roce nesmí převýšit 0,5 % objemu krytých vkladů. Nad tuto úroveň může mimořádné příspěvky požadovat ČNB pouze ve výjimečných případech. Výjimečným případem může být nutnost zajištění funkce Fondu v případě, že prostředky Fondu nejsou ani po odvodu mimořádných příspěvků v objemu 0,5 % krytých vkladů dostatečné k výplatě náhrad vkladů a Fond si nedokáže obstarat chybějící prostředky alternativním způsobem v dostatečném množství či potřebném čase. Navýšení odvodu mimořádných příspěvků však v žádném případě nesmí ohrozit likviditu či solventnost přispívajících úvěrových institucí. Výjimečným případem může dále být dle výkladu Komise například i situace, kdy ČNB dočasně osvobodí některé banky od povinnosti zaplatit mimořádný příspěvek, resp. sníží jeho výši, pokud tato povinnost ohrožuje likviditu nebo solventnost těchto bank, a z tohoto důvodu objem zaplacených mimořádných příspěvků nedosahuje požadované výše. Odstavec 3 Z důvodu urychlení procesu získání prostředků z mimořádného příspěvku se zakotvuje speciální úprava oproti správnímu řádu, kdy rozhodnutí je prvním úkonem v řízení. Současně se zakotvuje odchylka od správního řádu spočívající v tom, že opravný prostředek (rozklad) nemá odkladný účinek, a rozhodnutí ČNB je tedy předběžně vykonatelné - příspěvek banky do Fondu tedy bude uhrazen před tím, než bude o případném opravném prostředku rozhodnuto. Odstavec 4 Zakotvuje se povinnost pro ČNB sdělit bez zbytečného odkladu Garančnímu systému informaci o výši mimořádného příspěvku stanoveného bance pro účely provedení kontroly, zda byl mimořádný příspěvek do Fondu řádně a včas uhrazen, resp. pro účely případného následného vymáhání zaplacení mimořádného příspěvku a úroku z prodlení.

76

Odstavec 5 Bance se ukládá povinnost zaplatit mimořádný příspěvek do Fondu ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy banka obdržela rozhodnutí ČNB, kterým je jí tato povinnost uložena. S ohledem na účel, pro který je mimořádný příspěvek vybírán (výplata náhrad vkladů), nemůže být mimořádný příspěvek uhrazen ve formě neodvolatelného platebního příslibu. Odstavec 6 Ustanovení transponuje článek 10 odst. 8 směrnice DGSD. Zakotvuje se právo ČNB dočasně osvobodit banku od povinnosti zaplatit mimořádný příspěvek, resp. snížit jeho výši, pokud by tato povinnost mohla ohrozit likviditu nebo solventnost banky. ČNB je povinna bez zbytečného odkladu informovat o tomto rozhodnutí Garanční systém. K § 41cd Garančnímu systému se ukládá povinnost bez zbytečného odkladu informovat ČNB o výši příspěvku nebo mimořádného příspěvku zaplaceného bankou, resp. o tom, že banka takový příspěvek nezaplatila tak, aby ČNB měla tyto informace k dispozici pro účely dohledu a případného uložení pokuty za spáchání správního deliktu bankou podle § 36e odst. 5 písm. f) (resp. spořitelní a úvěrní družstva podle § 27b odst. 3 písm. h) ZSÚD), není-li příspěvek zaplacen řádně a včas. Pokud není příspěvek uhrazen řádně a včas, je banka povinna uhradit spolu s příspěvkem také úrok z prodlení na základě § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Od 1. ledna 2014 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Zaplacení příspěvku a úroku z prodlení bude stejně jako podle dosud platné úpravy vymáhat Garanční systém. K § 41ce Ustanovením se zakotvuje povinnost ČNB stanovit a bance zaplatit příspěvek nebo mimořádný příspěvek v českých korunách. K bodům 64 a 65 (§ 41d odst. 1 až 3) Odstavce 1 a 2 Změnou ustanovení v § 41d odst. 1 a novým ustanovením v odstavci 2 se upřesňují podmínky pro zahájení výplat náhrad z Fondu v souladu se směrnicí DGSD. Platná právní úprava vyvolává při praktické aplikaci § 41d odst. 1 nejasnosti. Z hlediska spuštění mechanismu výplaty náhrad z Fondu je podle nové i stávající směrnice zásadní podmínka, že banka přestala vyplácet splatné vklady a nejeví se být schopna dostát svým závazkům (tj. vyplatit vklady) za zákonných i smluvních podmínek. Přitom ale musejí být splněny dvě dodatečné podmínky, tj. že neschopnost banky je způsobena její finanční situací a zároveň bez perspektivy zlepšení v dohledné době. 77

Zjištěním rozhodné skutečnosti (tj. „neschopnosti dostát závazkům za zákonných a smluvních podmínek“) podle stávajícího zákona je stav, kdy lze učinit závěr, že vzniklá nepříznivá finanční situace úvěrové instituce, která zavřela svá obchodní místa a zastavila vyplácení vkladů a s tím související platební transakce, není jen přechodná. Jak k tomu uvádí komentářová literatura, „Orgán dohledu může vydat oznámení podle prvního odstavce v podstatě pouze ve stadiu úpadku banky, popř. v situaci, kdy je nevyhnutelné, že se banka v úpadku v blízké době ocitne …přes možná příliš volnou dikci čl. 2 písm. e) DGS nelze považovat za relevantní důvod pro vydání každou situaci, kdy banka nevyplatí „splatný a vymahatelný“ vklad“. Je totiž jasné, že pokud by banka ještě v úpadku nebyla, oznámení jej způsobí. Oznámení může být proto vydáno jen v situaci, kdy má tato skutečnost povahu strukturálního problému banky, a není jen excesem.". Neschopnost dostát závazkům podle ZoB, tedy znamená, že vklady nejsou disponibilní podle zákonných a smluvních podmínek z důvodu, který vychází z finanční situace úvěrové instituce, a zároveň neexistují reálné předpoklady zlepšení, tj. vzniklá situace nemá přechodný charakter. Nebere se tudíž v potaz neschopnost pouze dočasná či způsobená např. živelní katastrofou, výpadkem energie, selháním informačního systému v důsledku výpadku počítačové sítě apod. (sama o sobě, tj. pokud nezpůsobila finanční obtíže). Platný zákon však výše uvedená kritéria stanovená ve směrnici DGSD explicitně nezmiňuje a je nutné je dovozovat eurokonformním výkladem a výkladem podle smyslu právní úpravy. Dalším případem, kdy dosavadní i nová směrnice o systémech pojištění vkladů předpokládají aktivaci mechanismu výplaty náhrad vkladatelům, je soudní rozhodnutí vydané z důvodů přímo souvisejících s finanční situací úvěrové instituce, jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů uplatňovat vůči této instituci pohledávky. V případě ČR půjde vždy o případy, kdy soud rozhodne podle insolvenčního zákona o úpadku banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu EU. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu 29 Odo 242/2006, je třeba mezi případy, kdy vzniká nárok na výplatu náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladu, zahrnout například i předběžné rozhodnutí týkající se dispozicí s majetkem, který má u sebe v držení finanční instituce. Nejvyšší soud v souvislosti s tím mj. výslovně uvedl: „...okamžikem, kdy soud nařídil předběžné opatření, které... přímo souvisí s finanční situací obchodníka s cennými papíry, byly splněny podmínky vzniku nároku pro výplatu náhrady z Garančního fondu.“ (citováno podle ASPI). Důvody zahájení výplaty náhrad ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů, jejíž aplikace se rozsudek týká, jsou přitom shodné s podmínkami směrnice DGSD o systémech pojištění vkladů. Znění ustanovení § 41d odst. 1 dále reflektuje skutečnost, že směrnice DGSD již neobsahuje 78

úpravu připojištění pobočky úvěrové instituce v hostitelském členském státě. Odstavec 3 V návaznosti na ustanovení odstavce 1 a 2 se v odstavci 3 upravuje, jakým způsobem a komu ČNB sdělí informaci, kdy nastal rozhodný den. Přesné stanovení rozhodného dne a informování o tom, zda a kdy nastal, je nezbytné z toho důvodu, že na tento den je navázána lhůta, ve které musí banka nebo bývalá banka, likvidátor, správce nebo insolvenční správce poskytnout Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3, dále lhůta, ve které musí Garanční systém informovat o dni zahájení, místu a způsobu vyplácení náhrad, a také lhůta, ve které musí zahájit výplatu náhrad a ve které vyzve oprávněné fyzické osoby, aby doložily Garančnímu systému splnění právního důvodu vzniku pohledávky z vkladu podle § 41ea. Oznámení o tom, že nastal rozhodný den, sdělí ČNB bezodkladně dotčené bance a Garančnímu systému. Garanční systém je v této souvislosti o možnosti postupu podle § 41d odst. 1 informován již v předstihu podle § 41a odst. 8. K bodům 66 a 68 (§ 41d odst. 4) Do ustanovení se doplňuje povinnost pro banku, bývalou banku, likvidátora, správce nebo insolvenčního správce poskytnout Garančnímu systému informaci o zvoleném jazyku u vkladů, u kterých si majitel účtu zvolil jiný jazyk, než jazyk český podle § 41r odst. 2. Tato povinnost je nutná z toho důvodu, aby Garanční systém věděl, v jakém jazyce má s majiteli pojištěných pohledávek z vkladů komunikovat. Věta za středníkem se vkládá z důvodu využití diskrece v čl. 8 odst. 3 směrnice DGSD, z čehož vyplývá, že se pro vklady podle odstavce 5 lhůty podle tohoto odstavce nepoužijí pro úpravu výplaty náhrad vkladů osobám podle § 41f odst. 7 a 8. K bodům 67, 70 a 72 (§ 41d odst. 4 a 6) Ustanovení v odstavcích 4 a 6 byla vložena do zákona v souvislosti s transpozicí čl. 8 odst. 1 směrnice DGSD, podle kterého členské státy zajistí, aby náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu byla k dispozici do 7 pracovních dnů od rozhodného dne. Sedmidenní lhůta vzhledem k odložené účinnosti těchto novelizačních bodů bude aplikována až od 1. června 2016. Do této doby bude vzhledem k využití diskrece v čl. 8 odst. 2 písm. a) směrnice DGSD základní doba pro výplatu beze změn. V návaznosti na zkrácení lhůty pro výplatu náhrad za pohledávky z vkladů a vzhledem k vyhodnocení dopadů v ZZ RIA je nutné zkrátit i lhůtu pro poskytnutí údajů bankou nebo bývalou bankou, likvidátorem, správcem nebo insolvenčním správcem Garančnímu systému na 3 pracovní dny od rozhodného dne. Do 6 pracovních dnů od rozhodného dne pak je povinen Garanční systém stanovit den zahájení, místo a způsob výplaty náhrad podle § 41e odst. 2, a vhodným způsobem je spolu s výzvou podle odstavce 7 uveřejnit a vyrozumět o tom Ministerstvo financí a ČNB. 79

K bodu 69 (§ 41d odst. 5) V souvislosti s tím, že se v souladu s využitím diskrece obsažené v čl. 8 odst. 3 směrnice DGSD prodlužuje lhůta pro zahájení výplaty náhrad u vkladů vedených podle § 41f odst. 7 a 8 na 15 pracovních dnů, prodlužuje se i lhůta pro poskytnutí údajů podle § 41f odst. 7 a 8 bankou nebo bývalou bankou, likvidátorem, správcem nebo insolvenčním správcem Garančnímu systému na 10 pracovních dnů od rozhodného dne. K bodu 71 (§ 41d odst. 6) V textu ustanovení je zavedena povinnost pro Garanční systém stanovit do 6 dnů od rozhodného dne pouze den zahájení, místo a způsob výplaty náhrad za pohledávky z vkladů podle § 41e odst. 2, nikoliv pro účely výplaty zvýšené náhrady podle § 41e odst. 3. Dále se stanoví, že Garanční systém spolu s informacemi uvedenými výše uveřejní i výzvu, aby oprávněné fyzické osoby doložily Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne svůj nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3. K bodu 73 (§ 41d odst. 6) Z ustanovení v odstavci 5 je vypuštěna poslední věta, protože směrnice DGSD neumožňuje žádnou libovůli státu a orgánů ohledně lhůty pro vyplácení náhrad. Výplata náhrady za pohledávky z vkladů může být odložena pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 41g odst. 3, které bylo vloženo na základě ustanovení čl. 8 odst. 5 směrnice DGSD. Dále se v souvislosti s tím, že se v souladu s využitím diskrece obsažené v čl. 8 odst. 3 směrnice DGSD prodlužuje lhůta pro zahájení výplaty náhrad u vkladů vedených podle § 41f odst. 7 a 8 na 15 pracovních dnů, zavádí výjimka z obecného postupu pro vklady vedené podle § 41f odst. 7 a 8 upravená v novém odstavci 7. K bodu 74 (§ 41d odst. 7) V textu ustanovení je zavedena povinnost pro Garanční systém stanovit do 14 dnů od rozhodného dne den zahájení, místo a způsob výplaty náhrad za pohledávky z vkladů osob podle § 41f odst. 7 a 8. Odstavec 7 byl doplněn z toho důvodu, že banka nebo bývalá banka, likvidátor, správce nebo insolvenční správce nemohou ve lhůtě 6 dnů stihnout poskytnout Garančnímu systému informace, které těmto osobám má poskytnout osoba podle § 41f odst. 7 a 8. U těchto osob je totiž odlišná úprava předávání dat než v obecné úpravě účtů, u kterých je osoba majitele účtu odlišná od osoby, která je vlastníkem prostředků uložených na účtu podle § 41f odst. 1 až 6 (podle této obecné úpravy musí skutečný vlastník při zakládání účtu nebo při nejbližší dispozici s prostředky na účtu identifikovat osoby, které jsou vlastníky prostředků uložených na účtu a takto poskytovat i informace podle § 41c odst. 3). Naproti tomu osoby podle § 41f odst. 7 a 8 mají povinnost předat data o osobách vlastnících prostředky na účtu až poté, co nastane rozhodný den, nebo pro účely testování systému pojištění pohledávek z vkladů. 80

Vzhledem k tomu, že podle směrnice DGSD je nutné zkrátit lhůtu pro výplatu náhrad a tuto lhůtu by právě z výše uvedeného důvodu při výplatě náhrad za pohledávky z vkladů podle § 41f odst. 7 a 8 nebylo možné stihnout, umožňuje směrnice DGSD u vkladů, u kterých je osoba majitele účtu odlišná od osoby, která je vlastníkem prostředků uložených na účtu, prodloužit lhůtu pro výplatu až na 3 měsíce. V ustanovení je proto upravena lhůta pro poskytnutí náhrady, která bude delší, než je tomu u náhrady za ostatní pohledávky z vkladů. Tato lhůta byla v souladu se závěry vyhodnocení konzultací s dotčenými místy stanovena jako patnáctidenní. 5 dní tak mají osoby podle § 41f odst. 7 a 8 na to, aby předaly data bance nebo bývalé bance, likvidátorovi, správci nebo insolvenčnímu správci, dalších 5 dnů má banka, bývalá banka, likvidátor, správce či insolvenční správce na to, aby data zpracoval a ve správném formátu je předal Garančnímu systému, a Garanční systém pak má 5 dnů na zajištění výplaty náhrad. K bodu 75 (§ 41d odst. 8) Legislativně technická úprava z důvodu přečíslování předchozích odstavců. K bodu 76 (§ 41d odst. 9) Jedná se o opravu chyby, která v zákoně vznikla jeho předcházející novelou. V § 41d odst. 8 je porušení povinnosti likvidátora, správce nebo insolvenčního správce podle § 41d odst. 2 označeno za přestupek, za který je stanovena sankce ve výši 500 000 Kč. Porušení stejné povinnosti označuje za přestupek i § 36b odst. 5 v části Správní delikty a podle § 36b odst. 7 písm. a) lze za něj uložit pokutu do výše 2 000 000 Kč. Ponecháním tohoto stavu by zákon na dvou místech uváděl dvojí maximální výši pokuty jako postih za nesplnění stejné povinnosti. Proto se celé ustanovení § 41d odst. 8 ze zákona vypouští. K bodu 77 (§ 41e) Odstavce 1 a 2 Náhrada za pojištěné pohledávky z vkladů se podle návrhu zákona bude poskytovat v měně členského státu, v němž se nachází daný účet, přepočet se pak bude provádět podle kurzu nebo kurzů vyhlášeného ČNB k rozhodnému dni. Pokud ČNB nevyhlašuje kurz pro daný měnový pár, převede se nejdříve částka v EUR do měny české. Následně se částka v české měně převede do měny cizí, ve které se bude vyplácet náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu. Měna, ve které se bude provádět výplata, byla vybrána na základě využití diskrece obsažené v čl. 6 bod 4 písm. e) směrnice DGSD. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni, čímž jsou myšleny i přirostlé, i když do rozhodného dne nezapočtené úroky ve smyslu čl. 7 odst. 7 směrnice DGSD. Pro úplnost je třeba dodat, že ČNB v souladu s § 35 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje kurz české měny k cizím měnám. Tyto kurzy vyhlašuje 81

buď jako kurzy devizového trhu, nebo kurzy ostatních měn. Kurzy devizového trhu jsou vyhlašovány pro běžně obchodované měny, a to každý pracovní den po 14:30 hodin s platností pro aktuální pracovní den a pro případnou následující sobotu, neděli či státní svátek (tj. např. kurz vyhlášený v úterý 23. 12. platí pro úterý 23. 12., státní svátky 24.12 až 26. 12. a pro sobotu 27. 12. a neděli 28.12.). Kurzy ostatních měn se vyhlašují pro tzv. “exotické měny“ (t. č. např. i islandská koruna či ukrajinská hřivna), a to poslední pracovní den v měsíci s platností pro celý následující měsíc (tj. kurz vyhlášený v pátek 26. 2. platí pro každý den v období 1.3 až 31.3.); u těchto měn nelze očekávat přesnost vyhlášeného kurzu, protože “exotické měny“ podléhají častým devizovým restrikcím příslušného státu a jejich úřední kurz tedy může být odlišný od tržního. Vzhledem k tomu, že situace, v nichž bude třeba pro účely ZoB, kurz přepočítat (vklady v cizích měnách, pobočky českých bank v zahraničí atd.) mohou nastávat u jakýchkoliv měn, je třeba použít odkaz na kurz (české měny k cizí měně) vyhlášený ČNB (bez omezení na kurzy devizového trhu), jinak nebude pro konkrétní situace příslušný kurz ČNB určen. Rovněž tak je vhodné respektovat užívanou terminologii, podle které se kurz vyhlašuje pro den, nikoliv ke dni. Pokud nebude daný kurz ČNB vůbec vyhlašovat, použije se per analogiam kurz centrální banky státu, který vydává danou měnu. Upravené znění odstavce 2 v návrhu znění zákona upravuje základní výši výplaty náhrad, která zůstává nezměněna na úrovni 100 000 EUR pro jednu osobu. Tzv. zvýšená náhrada je upravena v navrhovaném odstavci třetím. Odstavec 3 Ustanovení vyjmenovává právní skutečnosti, které musejí nastat, aby oprávněné osobě mohla být poskytnuta zvýšená náhrada, stanovuje maximální výši zvýšené náhrady a způsob jejího výpočtu a způsob jakým je přepočtena částka náhrady za pohledávku z vkladu na měnu, ve které má být náhrada vyplacena. Základním předpokladem pro použití ustanovení odstavce 3 je, že částka vypočtená podle odstavce 1 pro jednu osobu k rozhodnému dni přesahuje částku 100 000 EUR. Zvýšená náhrada se pak poskytuje ve výši, o níž částka vypočtená podle odstavce 1 převyšuje částku 100 000 EUR, maximálně však ve výši 100 000 EUR. Přesná výše zvýšené náhrady se vypočte součtem všech částek, pro které jsou splněny skutečnosti podle § 41ea, a porovnáním s částkou, o níž částka vypočtená podle odstavce 1 převyšuje částku 100 000 EUR. V úvahu se pak bere nižší z těchto částek. Pro upřesnění je lze uvést tento příklad. Vkladatel bude mít na svém účtu (předpokládáme existenci pouze jednoho účtu vkladatele u příslušné banky) 70 000 EUR, následně budou na jeho účet připsány částky 50 000 EUR a 40 000 EUR, které (obě) splňují předpoklady pro uznání zvýšené náhrady (ačkoliv vznikly z rozdílných právních důvodů podle § 41ea, obě splňují i časový test 3 měsíců), později bude vybráno z účtu 80 000 EUR a nakonec připsáno 82

na účet 100 000 EUR, jejichž připsání nesplňuje předpoklady pro uznání zvýšené náhrady. Konečný zůstatek vkladatele v rozhodný den pak je částka 180 000 EUR. Částka, o kterou částka vypočtená podle odstavce 1 převyšuje částku 100 000 EUR, je částka 80 000 EUR. Náhrada ve lhůtě 7 pracovních dnů je poskytnuta do výše limitu 100 000 EUR. Zvýšená náhrada se pak poskytne (na základě žádosti vkladatele) maximálně ve výši 80 000 EUR. Dále je nutné stanovit součet částek, které splňují předpoklady pro uznání zvýšené náhrady, což je v tomto případě 90 000 EUR. Nižší částkou z částek 90 000 EUR a 80 000 EUR je částka 80 000 EUR. Zvýšená náhrada se tak v tomto případě poskytne ve výši 80 000 EUR. Právními skutečnostmi, které jsou předpokladem pro vznik právního nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady, jsou následující: 1) oprávněná osoba se přihlásí Garančnímu systému v prekluzivní lhůtě dvou měsíců podle § 41eb odst. 1, 2) částka byla připsána z právních důvodů upravených v § 41ea písm. a) až i) a tyto právní důvody byly vkladatelem doloženy v souladu se zákonem, a 3) rozhodný den nastal nejpozději do tří měsíců ode dne připsání částky, nebo ode dne, kdy se částka stala právně převoditelnou (z těchto dnů se počítá se dnem, který nastal později) 4) oprávněná osoba je fyzickou osobou. Přepočet částky zvýšené náhrady na měnu, ve které má být náhrada vyplacena, se provádí obdobně, jako je tomu u přepočtu částky výplaty podle odstavce 2. Odstavec 4 Pro účely výplaty zvýšených náhrad je nezbytné, aby Garanční systém vyzval oprávněné osoby, aby do 2 měsíců od rozhodného dne doložily splnění právního důvodu vzniku pohledávky z vkladu podle navrhovaného § 41ea. Výzvu Garanční systém zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, v tomto případě ji zejména zveřejní na svých internetových stránkách. Právní skutečnosti vedoucí ke splnění právního důvodu pro výplatu zvýšené náhrady jsou popsány v odůvodnění příslušného ustanovení. Pokud oprávněné osoby do 2 měsíců od rozhodného dne nedoloží splnění právního důvodu podle § 41ea, jejich právo na zvýšenou náhradu zaniká. Odstavec 5 Ustanovení je do zákona doplněno z toho důvodu, že podle současné právní úpravy není zřejmé, jakým způsobem se má postupovat při výplatě náhrad, pokud jsou peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu podle § 41f odst. 7 a 8, tedy v případech, kdy se náhrada neposkytuje přímo oprávněné osobě, ale platební instituci, instituci elektronických peněz, OCP a exekutorovi podle § 41f odst. 7 a 8. Zejména není jasné, v jakém poměru se dané osoby mají uspokojit. Staví se tedy najisto, že při výpočtu náhrady se nejdříve poskytuje náhrada za pohledávky z vkladů, která se poskytuje přímo vlastníkovi prostředků (součet účtů dané osoby, kromě účtů podle § 41f odst. 7 a 8). 83

Pokud pak součet vkladů na účtech dané osoby, kromě účtů podle § 41f odst. 7 a 8 nedosahuje 100 000 EUR, poskytuje se náhrada za pohledávky z vkladů osobám podle § 41f odst. 7 a 8 podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na jednotlivé osoby podle § 41f odst. 7 a 8. Pro názornost je vhodné uvést příklad. Osoba má na účtech u banky uloženy prostředky ve výši 50 000 EUR, advokát drží ve prospěch této osoby na účtech u téže banky 10 000 EUR a dva OCP drží na účtech u banky ve prospěch této osoby 30 000 EUR a 90 000 EUR. Rozdělí se náhrady následovně. Osoba přímo obdrží náhradu za pohledávku z vkladu ve výši 60 000 EUR (vklady vložené touto osobou a vklady vložené advokátem na účet ve prospěch této se sčítají a náhrada je vyplácena přímo osobě). Do limitu výplaty náhrad (100 000 EUR) zbývá pouze 40 000 EUR, proto dojde u výplat náhrad vkladů držených OCP ke krácení – za celkových 120 000 EUR bude vyplacena náhrada pouze 40 000 EUR, která se rozdělí mezi tyto dva OCP v poměru jejich vkladů ve prospěch klienta. Vzhledem k tomu, že vklady OCP ve prospěch osoby jsou v poměru 1 ku 3, obdrží první OCP 10 000 EUR a druhý OCP 30 000 EUR. Odstavec 6 Zvýšená náhrada se neposkytuje za všechny vklady podle § 41f. Poskytuje se pouze v případech, ve kterých jsou vklady částkou předanou do notářské úschovy podle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že k advokátní a notářské úschově je i z důvodu povinnosti advokátů a notářů pojistit se proti profesní chybě všeobecně chována vysoká důvěra a vzhledem k tomu, že za profesní chybu nelze považovat uložení částky klienta advokátem či notářem na účet u banky, která se dostane do úpadku, je třeba chránit zvýšeně i tyto vklady. Odstavec 7 Vzhledem k nejasnostem, které by mohly vyplynout ze situace, kdy by měl klient uloženy prostředky v bance i v pobočce téže banky v jiném členském státě, zakotvuje se v tomto ustanovení postup při výpočtu výše náhrady v tomto případě. Bude se postupovat tak, že se zjistí poměr mezi výší pohledávky z vkladu u banky a u pobočky téže banky v jiném členském státě. V tomto poměru se pak započítají dané pohledávky z vkladů do limitu 100 000 EUR. Pokud tedy klient bude mít uloženy prostředky u banky v ČR ve výši ekvivalentu 50 000 EUR a u pobočky téže banky v jiném členském státě bude mít uloženy prostředky ve výši ekvivalentu 150 000 EUR, poskytne se tomuto klientovi náhrada za pohledávku z vkladu v ČR ve výši ekvivalentu 25 000 EUR a za pohledávku z vkladu pobočce téže banky v jiném členském státě ve výši ekvivalentu 75 000 EUR (poměr 1 ku 3). Klientovi jsou poskytovány náhrady v tomto případě na 2 místech, v místě příslušném pro výplatu náhrad pro banku a pro pobočku téže banky v jiném členském státě. 84

K bodu 78 (§ 41ea a § 41eb) K § 41ea odst. 1 a 2 Obsahem ustanovení jsou právní důvody, které musejí být splněny pro to, aby oprávněná osoba měla nárok na výplatu zvýšené náhrady v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice DGSD. V ustanovení jsou obsaženy čtyři právní důvody, které musejí být kumulativně splněny pro splnění podmínek pro přiznání zvýšené náhrady. Tyto důvody jsou: 1) oprávněná osoba se přihlásí Garančnímu systému v prekluzivní lhůtě 2 měsíců podle § 41eb odst. 1 (v § 41eb je stanovena povinnost doložit požadované dokumenty pro přiznání zvýšené náhrady), 2) rozhodný den nastal nejpozději do 3 měsíců ode dne připsání částky, nebo ode dne, kdy se částka stala právně převoditelnou (z těchto dnů se počítá se dnem, který nastal později), 3) částka byla připsána z právních důvodů upravených v jednotlivých písmenech tohoto ustanovení, a 4) oprávněná osoba je fyzickou osobou (tato právní skutečnost obsažena v § 41e odst. 3). Lhůta, po kterou je vklad připsaný z právních důvodů podle jednotlivých písmen ustanovení chráněn, trvá, pokud rozhodný den nastal ve lhůtě ode dne připsání částky na účet až do 3 měsíců po dni, od kterého se daná částka stala právně převoditelnou. Tříměsíční lhůta tedy běží ode dne, kdy byly prostředky připsány na účet, nebo ode dne, kdy se prostředky staly právně převoditelnými. Pokud rozhodný den nastane mezi dnem připsání prostředků na účet a dnem právní převoditelnosti, lhůta neběží a částka požívá zvýšenou ochranu po celou tuto dobu. Typicky však okamžik připsání vkladu na účet a okamžik právní převoditelnosti nastane zároveň. Pokud tyto okamžiky nenastanou zároveň pak den, kdy se částka stala právně převoditelnou, je den, který nastane až po dni připsání dané částky na účet. Po připsání dané částky totiž může být na účtu, na který byla připsána částka, z různých důvodů, provedena blokace prostředků a oprávněná osoba tak s prostředky na účtu nemůže nakládat. Podle praxe bank se jedná zejména o vinkulace s přivolením soudu na základě rozhodnutí soudu (typicky u účtů nezletilých osob, nebo u osob s omezenou svéprávností), blokace účtu na základě předběžného rozhodnutí soudu, u dětských kont omezení nakládání s částkou přesahující běžnou správu podle § 898 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v případě trestního zajištění účtu oprávněné osoby, blokace prostředků na účtu oprávněné osoby na základě zákona 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, apod. Touto blokací však není myšlena situace, kdy je částka přímo připsána na termínovaný účet. Připsáním částky na účet se pro účely začátku běhu lhůty rozumí připsání na první účet v dané bance. I přesto, že vklad bude nadále zvýšeně chráněn i v případě, že oprávněná osoba převede prostředky získané z právních důvodů pro přiznání zvýšené náhrady na jiný účet ve stejné bance, lhůta se neprodlužuje. Pokud však oprávněná osoba převede prostředky získané z právních důvodů pro přiznání zvýšené náhrady na účet v jiné bance, není možné, aby tyto prostředky byly v této jiné bance nadále chráněny. Budou chráněny ve výše popsané lhůtě pouze v bance prvního připsání daných prostředků, pokud zůstatek na účtu u dané banky bude 85

v rozhodný den přesahovat 100 000 EUR. Výše popsaná koncepce byla zvolena z toho důvodu, aby se předešlo různým podvodům (např. řetězení vkladů na účty s dokládáním stejným dokumentem) a aby systém byl co nejjednodušší pro účely výplaty zvýšených náhrad. Další právní důvody pro přiznání zvýšené náhrady jsou popsány v jednotlivých písmenech tohoto ustanovení. Tyto další právní důvody mohou být splněny jak jednotlivě, tak i kumulativně, pro účely výpočtu zvýšené náhrady se počítá součet částek připsaných v souvislosti s jednotlivými případy a celkový limit výplaty zvýšených náhrad zůstává nezměněn. Právní skutečnosti podle jednotlivých písmen tohoto ustanovení vycházejí z čl. 6 odst. 2 směrnice DGSD. Písmeno a) Podle tohoto ustanovení, které je transpozicí čl. 6 odst. 2 písm. a) směrnice DGSD, je právním důvodem pro přiznání zvýšené náhrady připsání částky, která je úhradou kupní ceny z prodeje nemovité věci sloužící k bydlení podle zákona č. 256/2013, o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Oprávněná osoba doloží tuto skutečnost návrhem na zahájení vkladového řízení, jehož povinnou součástí je kupní smlouva, v níž by mělo být uvedeno i číslo účtu, na který má být částka plynoucí z prodeje nemovitosti připsána. Skutečnost, že je nemovitá věc určená k bydlení, plyne z označení nemovitosti v katastru nemovitostí. Nemovitou věcí určenou k bydlení se rozumí nemovitá věc podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 357/2013 Sb., katastrální vyhlášky, která byla vydána k provedení zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších přepisů, která je bytovým domem nebo rodinným domem. Pokud se pak jedná o prodej jednotky, bude se pro účely tohoto zákona rozumět nemovitou věcí určenou k bydlení pouze bytová jednotka, nikoliv však nebytová jednotka. Písmeno b) Podle tohoto ustanovení, které je transpozicí čl. 6 odst. 2 písm. b) směrnice DGSD (v tomto případě se jedná o připsání částky v souvislosti „s rozvodem“ podle směrnice DGSD), je právním důvodem pro přiznání zvýšené náhrady připsání částky, která je vypořádáním společného jmění manželů, kde jedním z manželů byla oprávněná osoba. Vypořádání společného jmění manželů může být součástí rozsudku o rozvodu manželství nebo rozsudku o vypořádání jmění manželů vydaném po rozvodu manželství. Zmíněnými pravomocnými rozsudky bude splnění právního předpokladu obsaženého v tomto písmenu dokládáno. Splněním předpokladu nebude vypořádání společného jmění manželů během manželství, protože tato skutečnost není jako skutečnost pro přiznání zvýšené náhrady podle čl. 6 odst. 2 směrnice DGSD aprobována. Písmeno c) Podle tohoto ustanovení, které je transpozicí čl. 6 odst. 2 písm. b) směrnice DGSD (v tomto případě se jedná o připsání částky v souvislosti „se smrtí nebo invaliditou“ podle směrnice 86

DGSD), je právním důvodem pro přiznání zvýšené náhrady připsání částky, která je pojistným plněním oprávněné osobě pro případ invalidity nebo smrti. V tomto případě se bude jednat o jednorázovou výplatu pojistného plnění. Písmeno d) Podle tohoto ustanovení, které je transpozicí čl. 6 odst. 2 písm. b) směrnice DGSD (v tomto případě se jedná o připsání částky v souvislosti „se smrtí“ podle směrnice DGSD) je právním důvodem pro přiznání zvýšené náhrady připsání částky v důsledku nabytí dědictví oprávněnou osobou. Dokumentem, kterým se bude splnění předpokladu dokládat, je rozsudek soudu, kterým bylo potvrzeno nabytí dědictví oprávněné osobě. Písmeno e) Podle tohoto ustanovení, které je transpozicí čl. 6 odst. 2 písm. b) směrnice DGSD (v tomto případě se jedná o připsání částky v souvislosti „s odchodem do důchodu“ podle směrnice DGSD), je právním důvodem pro přiznání zvýšené náhrady připsání částky, která je výplatou jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření, které je doloženo potvrzením penzijní společnosti o vyplacení jednorázového vyrovnání. V tomto případě se bude jednat o jednorázovou výplatu vyrovnání, nikoliv o výplatu státem přiznaného starobního důchodu, protože tyto důchody jsou poskytovány ve více platbách, typicky po dobu několika let v poměrně nízkých částkách. Písmeno f) Podle tohoto ustanovení, které je transpozicí čl. 6 odst. 2 písm. b) směrnice DGSD (v tomto případě se jedná o připsání částky v souvislosti „s propuštěním ze zaměstnání“ podle směrnice DGSD), je právním důvodem pro přiznání zvýšené náhrady připsání částky, která je vyplacením odstupného oprávněné osobě při výpovědi z pracovního poměru, při které náleží zaměstnanci odstupné podle zákona č. 262/2006, zákoník práce, odstupného vyplaceného při rozvázání pracovního poměru dohodou, při kterém náleží zaměstnanci odstupné podle zákona č. 262/2006, zákoník práce, odbytného nebo odchodného vyplaceného oprávněné osobě při skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu, při kterém má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného nebo odchodného, nebo odchodného vyplaceného oprávněné osobě při skončení služebního poměru fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, při kterém mají fyzické osoby, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, nárok na odchodné. Všechny tyto skutečnosti budou doloženy potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti (jedná se o formulář Úřadu práce) a vyúčtováním mzdy. Předložení vyúčtování mzdy je nezbytné z toho důvodu, že potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti neobsahuje výši částky odstupného, odbytného nebo odchodného. Písmena g), h) a i) Podle těchto ustanovení, které jsou transpozicí čl. 6 odst. 2 písm. c) směrnice DGSD (v tomto případě se jedná o připsání částky v souvislosti „s vyplacením pojistného plnění, nebo 87

odškodnění za újmu utrpěnou v důsledku trestného činu“ podle směrnice DGSD), je jedním z předpokladů pro přiznání zvýšené náhrady připsání částky, která je vyplacením náhrady újmy, vydáním bezdůvodného obohacení získaného trestným činem nebo vyplacením pojistného plnění pro případ újmy způsobené oprávněné osobě trestným činem, které je doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o spáchaném trestném činu a potvrzením o vyplacení pojistného plnění (potvrzení pouze u přiznání pojistného plnění). Dále je jedním z předpokladů pro přiznání zvýšené náhrady připsání částky, která je poskytnutím peněžité pomoci oběti trestného činu podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, ve znění pozdějších předpisů. Splnění tohoto předpokladu musí být doloženo rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti o poskytnutí této pomoci. Písmeno j) Podle tohoto ustanovení, které je transpozicí čl. 6 odst. písm. c) směrnice DGSD (v tomto případě se jedná o připsání částky v souvislosti „s vyplacením odškodnění za újmu utrpěnou neoprávněného odsouzení“ podle směrnice DGSD), je právním důvodem pro přiznání zvýšené náhrady připsání částky, která je náhradou škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu a ochranném opatření, které je doloženo pravomocným rozhodnutím soudu, rozhodnutím ministerstva, nebo jiného ústředního správního úřadu o přiznání náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu a ochranném opatření. V tomto případě se bude jednat o případy upravené v zákoně č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, ve znění pozdějších předpisů, v § 9 a následujících. K § 41eb Navrhované ustanovení upravuje proces podávání žádostí o výplatu zvýšené náhrady a předkládání dokumentů k prokázání nároku na zvýšenou náhradu oprávněnými osobami, hodnocení těchto žádostí a dokumentů, výplaty zvýšených náhrad a sankce při nedodržení požadavků na spolupráci jednotlivých povinných osob s Garančním systémem. Odstavec 1 Oprávněná osoba, která požaduje vyplacení zvýšené náhrady, doloží v prekluzivní lhůtě 2 měsíců Garančnímu systému dokumenty prokazující splnění podmínek podle § 41ea a řádně vyplněný formulář, jehož vzor vypracuje Garanční systém a uveřejní jej na svých internetových stránkách. Předpokládá se, že ve vzoru by měla být zejména stanovena povinnost identifikace oprávněné osoby, identifikace právních skutečností podle § 41ea, pro které jsou dokládány dokumenty, identifikace jednotlivých listin, číslo účtu osoby, ze kterého byla odepsána částka splňující předpoklady podle § 41ea ve prospěch oprávněné osoby, účet oprávněné osoby, na který byla připsána částka splňující předpoklady podle § 41ea a datum, nebo časové rozmezí, ve kterém byla částka připsána. Poskytnutí těchto údajů je nezbytné z toho důvodu, aby osoba, která bude identifikovat, zda byla částka skutečně připsána a zda splňuje požadované parametry, nemusela procházet celou historii klienta u všech účtů u dané banky. Používání vzoru má za cíl zkrátit celý proces výplaty zvýšených náhrad.

88

Odstavce 2 až 4 Garanční systém do 4 měsíců od rozhodného dne provede posouzení dokumentů podle odstavce 1 i informací pro účely posouzení nároku na zvýšenou náhradu, k čemuž mu poskytne součinnost banka, bývalá banka, likvidátor, správce nebo insolvenční správce a orgán sociálního zabezpečení. Součinnost banky, bývalé banky, likvidátora, správce nebo insolvenčního správce je nezbytná z toho důvodu, že jen oni disponují potřebnými daty o účtech oprávněné osoby vedených v bance nebo v bývalé bance. Součinnost orgánu sociálního zabezpečení je nezbytná pro ověření nároku vkladatele podle § 41ea písm. f), protože Garanční systém sám nemá k potřebným informacím přístup. Vzhledem k tomu, že oprávněná osoba nemusí mít po rozhodném dni z různých důvodů všechny potřebné informace, provede Garanční systém, pokud nebude na účtu uvedeném na formuláři podle odstavce 1 transakce podložená předloženými dokumenty, prověření i ostatních účtů oprávněné osoby a jiných období, než těch, která byla uvedena na formuláři. V tomto smyslu tedy nelze chápat chybné označení účtu a doby připsání částky ve formuláři jako skutečnost, že formulář nebyl řádně vyplněn podle odstavce 1 se všemi tomu odpovídajícími právními důsledky. Garanční systém do 4 měsíců od rozhodného dne oznámí oprávněné osobě, jaká výše zvýšené náhrady jí náleží, den zahájení, místo a způsob vyplácení zvýšených náhrad. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 3 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 4 měsíce od rozhodného dne. Lhůta 4 měsíců od rozhodného byla záměrně zvolena jako jediná pro posouzení nároku, vydání oznámení o výplatě i pro den výplat. Garanční systém musí nejdříve posoudit, zda oprávněná osoba má či nemá nárok na výplatu zvýšené náhrady, následně musí oznámit den výplaty a nakonec nastane den výplaty. Není však jasné, jak budou tyto úkony časově náročné. Dá se očekávat, že nejvíce časově náročnou bude fáze posouzení nároku. Společná lhůta dá Garančnímu systému možnost rozložit všechny kroky tak, aby byly provedeny v celkové lhůtě 4 měsíců. Např. bude možný tento scénář: Garanční systém bude hodnotit nároky vkladatelů 3 měsíce a 20 dnů, oznámení vydá ve 4. měsíci a 25. dnu a výplata bude zahájena v 28. dni 4. měsíce. Maximální lhůta v délce 4 měsíců od rozhodného dne byla zvolena z toho důvodu, že podle § 373 odst. 4 insolvenčního zákona je možné, aby věřitel, který nesouhlasí s výší nebo charakterem své pohledávky, do 4 měsíců uplatnil u insolvenčního správce písemnou námitku. A vzhledem k tomu, že Garanční systém, který se stává věřitelem banky ve výši práv oprávněných osob banky na plnění z Fondu podle § 41h zákona (do těchto práv vstupuje dnem zahájení plateb, ať už za pohledávky podle § 41e odst. 2, tak i za pohledávky podle § 41e odst. 3), do doby oznámení podle § 41eb odst. 4 nebude vědět, jakou výši pohledávky vůči bance by měl po výplatě zvýšených náhrad mít, je nezbytné, aby byla zvolena lhůta 4 měsíců. Nastavení lhůty 4 měsíců odhlíží od skutečnosti, že rozhodný den většinou nebude 89

zároveň dnem, kdy by mělo být s bankou zahájeno insolvenční řízení, nicméně nebude mu předcházet. Podle § 41d odst. 1 písm. b) totiž není možné, aby rozhodný den nastal až po prohlášení insolvence na banku. Zde je nutné upozornit, že u banky, která je nositelem licence, nemůže být podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, nemůže být prohlášen úpadek. Odstavec 5 Protože Garanční systém nemůže daným subjektům ukládat sankce, je nezbytné, aby informaci o tom, že dané subjekty nesplnily svou povinnost podle zákona, poskytl orgánu dohledu, který je oprávněn tuto sankci uložit. K bodům 79, 80, 82 a 83 (§ 41f odst. 2, 5 a 7) V souvislosti se zrušením legislativní zkratky „banka“ pro tuto část zákona dochází k jejímu nahrazení slovy „banka a pobočka banky z jiného než členského státu“ v příslušném tvaru. K bodu 81 (§ 41f odst. 3) V souvislosti se zřízením Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK dochází k nahrazení Fondu Garančním systémem. K bodům 84 a 85 (§ 41f odst. 7) Podle směrnice DGSD je nutné zkrátit lhůtu pro výplatu náhrad na 7 pracovních dnů. V případě výplat náhrad za pohledávky z vkladů podle § 41f odst. 7 a 8 však může být dodržení této lhůty problematické. Směrnice DGSD ale u vkladů, u kterých je osoba majitele účtu odlišná od osoby, která je vlastníkem prostředků uložených na účtu (tedy situace dle § 41f odst. 7 a 8), prodloužit lhůtu pro výplatu až na 3 měsíce. Na základě ZZ RIA pak byla tato diskrece využita s tím, že se doba pro výplatu náhrady za pohledávky z vkladů podle § 41f odst. 7 a 8 prodlužuje na 15 dnů od rozhodného dne. To znamená, že je možné úměrně tomu prodloužit i lhůtu, za kterou musí osoba podle § 41f odst. 7 a 8 poskytnout bance nebo bývalé bance, likvidátorovi, správci nebo insolvenčnímu správci informace podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle § 41r odst. 2 na 5 pracovních dnů od rozhodného dne. Vzhledem k nové konstrukci, kdy je výše příspěvků do Fondu stanovena na základě objemu krytých pohledávek z vkladů, je nezbytné, aby banka měla k dispozici i potřebné údaje o vkladech vedených podle §41f odst. 7 a 8 a správně stanovila, resp. orgánu dohledu sdělila výši krytých pohledávek z vkladů. V tomto ustanovení však nebylo možné specifikovat frekvenci poskytování údajů osobami podle § 41f odst. 7 a 8 vůči bance, protože doposud není známo znění obecných pokynů EBA, které bude podrobně upravovat stanovení výše příspěvků bank do Fondu. Proto bylo v ustanovení zakotveno, že banka je povinna s osobami podle § 41f odst. 7 a 8 uzavřít písemnou smlouvu upravující způsob, jakým tyto osoby poskytují bance informace pro účely výpočtu výše příspěvku tak, aby banka dostála svým povinnostem daným orgánem dohledu. 90

K bodu 86 (§ 41f odst. 9) V souvislosti se zrušením legislativní zkratky „banka“ pro tuto část zákona dochází k jejímu nahrazení slovy „banka a pobočka banky z jiného než členského státu“ v příslušném tvaru a dále v souvislosti se zřízením Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK dochází k nahrazení Fondu Garančním systémem. K bodům 87 až 91 (§ 41g) Odstavec 1 V souvislosti se zřízením Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK dochází k nahrazení Fondu pojištění vkladů Garančním systémem. Odstavec 2 Text ustanovení navrhovaného ustanovení § 41g odst. 2 (původně odstavec 3) je nutné změnit z toho důvodu, že již není možné se v tomto ustanovení odkazovat na ustanovení odst. 2 písm. b), které se touto novelou vypouští. Podle ustanovení, které je transpozicí čl. 8 odstavec 8 směrnice DGSD má Garanční systém povinnost pozastavit výplatu náhrady, pokud se od orgánů činných v trestním řízení nebo osob uvedených v odstavci 5 dozví, že by mohlo jít o pohledávky z vkladů pocházejících z trestné činnosti. Toto pozastavení může provést, pouze pokud bylo zahájeno trestní stíhání pro trestnou činnost, ze které by měla pocházet pohledávka z vkladu. Výplatu náhrad Garanční systém pozastaví do okamžiku stanoveného v odstavci 4. Garanční systém může provést pozastavení výplaty náhrad provést pouze přede dnem výplaty náhrad stanoveným podle § 41d odst. 6 a 7 a § 41eb odst. 4. Pokud však výplatu náhrad pozastaví, je pozastavena až do té doby, kdy pominou okolnosti, kvůli kterým byla výplata pozastavena. Toto omezení je provedeno, protože pozastavení výplaty náhrad by bylo velmi obtížné v případech, kdy již Garanční systém předá výplatní bance výplatní databázi. Za pohledávky z vkladů, u nichž byl pravomocným rozsudkem prokázán původ v trestné činnosti, není podle stávajícího znění § 41g odst. 2 poskytována náhrada z Fondu. Podle § 41g odst. 4 však jsou za tyto vklady odváděny příspěvky do Fondu. Vzhledem k nové konstrukci, kdy je výše příspěvků do Fondu stanovena na základě objemu krytých pohledávek z vkladů, za něž má být poskytnuta náhrada, bylo nutné úplně vyloučit pohledávky z vkladů, u nichž byl pravomocným rozsudkem prokázán původ v trestné činnosti ze systému pojištění pohledávek z vkladů. Pokud by totiž stejně jako doposud nebyly vyloučeny, bylo by nutné platit z jejich výše příspěvky. Dále se podle směrnice DGSD osobám, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, poskytují náhrady za pojištěné pohledávky z vkladů. Z tohoto důvodu se ustanovení, které vylučuje tyto osoby z poskytnutí náhrady za pojištěné pohledávky z vkladů, ze zákona vypouští. 91

Odstavec 3 a 4 Ustanovení reflektuje čl. 8 odst. 5 směrnice DGSD, podle které je možné pozastavit výplatu náhrad v některých, taxativně vymezených případech. Pokud se jedná o výplatu zvýšené náhrady, její odklad může být odložen již z logiky věci podle § 41d odst. 5, protože Garanční systém stanoví den výplaty náhrad podle § 41e odst. 2, nikoliv den výplaty náhrad podle § 41e odst. 3. Úprava výplaty zvýšených náhrad je obsažena v ustanovení § 41eb. Výplatu náhrad Garanční systém pozastaví, pokud a) zjistí, že není jisté, zda a kdo je oprávněn obdržet výplatu náhrady, b) je Garančnímu systému doloženo, že pohledávka z vkladu je předmětem právního sporu, c) je Garančnímu systému doloženo, že je pojištěná pohledávka z vkladu předmětem opatření omezujícího nakládání s vkladem a uloženého v souladu s vnitrostátním právním předpisem, právním předpisem jiného státu nebo stanoveného mezinárodní organizací, nebo d) má výplatu v souladu s ustanovením § 41p odst. 1 provést provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů a potřebné prostředky nelze provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů poskytnout do dne zahájení výplaty náhrad. K písmenu c) je ještě třeba doplnit, že daným opatřením, které může omezit nakládání s vkladem, jsou např. i akty, které na základě aktů přijímaných na půdě OSN vydává v rámci EU Rada - může vydat nařízení o zmrazení účtů, které tak představuje ještě další stupeň ukládání restriktivních opatření. Pokud jde o ustanovení písmene a), b) a c), pozastavení výplaty musí být ukončeno poté, kdy pominou okolnosti, kvůli kterým byla výplata pozastavena. Pokud má výplatu v souladu s ustanovením § 41p odst. 1 provést provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, je toto pozastavení výplaty provedeno až do doby výplaty provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, které je provedeno poté, co jsou provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů poskytnuty potřebné prostředky. Co se týče pozastavení výplaty náhrad podle odstavce 2, výplata bude obnovena například poté, co soud nebo jiný orgán činný v trestním řízení vydá rozhodnutí o zastavení, nebo podmíněném zastavení trestního stíhání. Garanční systém může provést pozastavení výplaty náhrad provést pouze před dnem výplaty náhrad stanoveným podle § 41d odst. 6 a 7 a § 41eb odst. 4. Pokud však výplatu náhrad pozastaví, je pozastavena až do té doby kdy pominou okolnosti, kvůli kterým byla výplata pozastavena. Toto omezení je provedeno, protože pozastavení výplaty náhrad by bylo velmi obtížné v případech, kdy již Garanční systém předá výplatní bance výplatní databázi. Co se týče čl. 8 odst. 5 písm. c) směrnice DGSD ve spojení s čl. 8 odst. 9 směrnice DGSD, není transpozice těchto ustanovení pro ČR relevantní. Důvodem je to, že náklady na výpočet samotných „administrativních nákladů“ na výplatu jednotlivých náhrad podle těchto ustanovení by v případě ČR dalece přesáhly uspořenou částku získanou nevyplacením těchto náhrad. Tím spíše, že podle informací vyplácejících bank zůstává většina nižších částek 92

nevyzvednuta oprávněnými osobami. Tím by byl popřen cíl směrnice DGSD, která se snaží o maximální racionalizaci nákladů spojených se systémy pojištění vkladů. Možnost netransponovat dané ustanovení plyne i z vyjádření Komise k dotazu položenému zástupci Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, která také argumentovala zvýšením administrativních nákladů v důsledku transpozice daného ustanovení. Odstavec 5 a 7 Ustanovení zakotvují povinnost banky nebo bývalé banky, likvidátora, správce nebo insolvenčního správce poskytnout Garančnímu systému spolu s poskytnutím údajů o vkladatelích vedených podle § 41c odst. 3. Poskytnutí těchto údajů je nezbytné proto, aby na jejich základě mohl Garanční systém pozastavit výplaty náhrad jednotlivým vkladatelům. V případě, že povinné osoby informace Garančnímu systému neposkytnou, bude jim uložena sankce stanovená v příslušných ustanoveních. Vzhledem k tomu, že Garanční systém není správním orgánem a nemůže použít správní trestání, je povinen poskytnout ČNB informaci o tom, že mu daná osoba neposkytla požadované údaje. K bodům 92 až 94 (§ 41h) Úprava se provádí z důvodu nutnosti zpřesnit terminologii zákona. Zákon totiž v § 41h hovoří o zahájení plateb a tento termín ZoB nezná. Naopak se v zákoně používá termín zahájení výplaty náhrad. Vzhledem k tomu, že se nově zavádějí dva další termíny výplaty náhrad (zvýšené náhrady a náhrady osobám podle § 41f odst. 7 a 8) staví se v navrhovaném ustanovení najisto, ke kterým přesně dnům se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance a od kterého dne běží promlčecí lhůta na plnění oprávněné osoby z Fondu. Tato promlčecí lhůta vždy běží od jednotlivých dnů výplaty náhrad. Zároveň v souvislosti se zrušením legislativní zkratky „banka“ pro tuto část zákona dochází k jejímu nahrazení slovy „banka a pobočka banky z jiného než členského státu“ v příslušném tvaru a v návaznosti na zřízení Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK dochází k úpravě znění ustanovení, kdy se Fond nahrazuje Garančním systémem. K bodu 95 (§ 41i odst. 1) Dochází ke zpřesnění ustanovení v návaznosti na nový § 41cb a 41cc a současně v návaznosti na zřízení Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK dochází k úpravě znění ustanovení, kdy se Fond nahrazuje Garančním systémem. K bodu 96 (§ 41i odst. 2) Ustanovení je transpozicí čl. 12 směrnice DGSD. V případě, že prostředky ve Fondu nepostačují k výplatě zákonem stanovených náhrad a výběrem mimořádných příspěvků nelze požadované prostředky zajistit v přiměřeném čase nebo dostačující výši, může si Garanční systém obstarat za stanovených podmínek potřebné prostředky formou úvěru od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu. 93

K bodu 97 (§ 41j) Ustanovení upravuje v souladu s čl. 12 směrnice DGSD situaci, kdy provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu požádá Garanční systém o úvěr. Garanční systém poskytne úvěr pouze za předpokladu, že provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu žádající o úvěr splní podmínky stanovené v § 41i odst. 2 písm. a) až g) obdobně. Garanční systém je povinen stanovit úrokovou sazbu alespoň ve výši odpovídající sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během doby trvání úvěru (v rámci mezní zápůjční facility mají banky možnost vypůjčit si přes noc od centrální banky likviditu formou repo operace; finanční prostředky v rámci této facility jsou úročeny lombardní sazbou). Před poskytnutím úvěru je Garanční systém povinen požádat o souhlas Ministerstvo financí, neboť poskytnutím takového úvěru se do doby jeho splacení snižuje objem disponibilních prostředků Fondu a zvyšuje se tím riziko případného budoucího nedostatku prostředků Fondu pro výplatu náhrad. K bodu 98 (§ 41k) Ustanovení upravuje povinnost ČNB rozhodnout o výběru mimořádných příspěvků v případě, že prostředky nedostačují k výplatě zákonem stanovených náhrad a Garanční systém si musí potřebné prostředky obstarat formou úvěru nebo návratné finanční výpomoci podle § 41i. Je-li Garančnímu systému poskytnut úvěr od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, ČNB rozhodne o výběru mimořádných příspěvků tak, aby Garanční systém splatil úvěr v souladu s § 41 odst. 2 písm. g) do 5 let od jeho poskytnutí. K bodu 99 (§ 41m odst. 1 a 2) Dochází k zrušení ustanovení. Vklady u poboček zahraničních bank z jiného členského státu jsou chráněny systémem pojištění pohledávek z vkladů domovského členského státu. Výplatu náhrad provede systém pojištění pohledávek z vkladů hostitelského členského státu jménem a v souladu s pokyny systému pojištění pohledávek z vkladů domovského členského státu, který před výplatou náhrad poskytne systému pojištění pohledávek z vkladů v hostitelském členském státě potřebné finanční prostředky a nahradí mu náklady související s výplatou náhrad pohledávek z vkladů. K bodům 100 a 101 (§ 41m) Toto ustanovení je transpozicí čl. 16 odst. 5 směrnice DGSD a upravuje omezení použití informací poskytovaných klientům k reklamním účelům. Banky a pobočky bank z členských států nesmějí v reklamě zmiňovat neomezené pojištění pohledávek z vkladů a mohou uvést v reklamě pouze odkaz na příslušný systém pojištění pohledávek z vkladů, kterého se účastní a popis fungování tohoto systému. K bodu 102 (§ 41n) V tomto ustanovení byla doplněna povinnost bank poskytnout Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a § 41f odst. 2 až 5 ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být 94

kratší než 3 pracovní dny. V souvislosti s využitím diskrece obsažené v čl. 8 odst. 3 směrnice DGSD pak je doplněna prodloužená lhůta (10 pracovních dnů) pro údaje vedené podle § 41f odst. 7 a 8. Ověřování funkčnosti systému vyplácení náhrad upraveného v § 41n není v současné podobě zátěžovým testem podle čl. 4 odst. 10 směrnice DGSD a rozumí se jím pouze ověřování funkčnosti předávaných dat z hlediska jejich struktury a formy. K bodu 103 (§ 41n odst. 2 a 3) Na základě transpozice čl. 4 odst. 10 a 11 směrnice DGSD je v návrhu zákona uvedena povinnost Garančního systému provést nejméně jedenkrát za 3 roky zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladů. Údaje nutné k provedení tohoto zátěžového testu může Garanční systém získávat pouze za tímto účelem a uchovávat je jen po dobu nezbytně nutnou. Účelem zátěžových testů podle čl. 4 odst. 10 směrnice DGSD bude simulace celého procesu pádu banky. Nebude se jednat pouze o ověřování funkčnosti předávaných dat z hlediska jejich struktury a formy, ale bude se simulovat celý proces pádu konkrétní banky, půjde tedy i o testování připravenosti vyplácející banky, příp. nutnosti dodání likvidity bance, možnosti zajištění dalších prostředků ve Fondu atd. Na základě takto provedených zátěžových testů by měly systémy pojištění pohledávek z vkladů posoudit, zda je nutné zdokonalit jejich systémy. Směrnice DGSD požaduje, aby byly realizovány nejméně jedenkrát za 3 roky. Ustanovení § 41n odst. 3 je transpozicí čl. 10 odst. 10 směrnice DGSD. Garančnímu systému se ukládá povinnost informovat každoročně do 31. března EBA o výši krytých pohledávek z vkladů a objemu prostředků ve Fondu k 31. prosinci předcházejícího roku. K bodu 104 (§ 41o odst. 1) V souvislosti s transpozicí čl. 14 odst. 4 pododst. 1 směrnice DGSD byla do návrhu zákona doplněna povinnost Garančního systému vyměňovat si údaje podle § 41c odst. 3, které je banka nebo bývalá banka, likvidátor, správce nebo insolvenční správce povinna poskytnout Garančnímu systému podle § 41d odst. 4 za účelem přípravy výplaty náhrad za pohledávky z vkladů, a dále údaje získané na základě provedených zátěžových testů podle § 41n odst. 2 s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z členských států. Tato výměna informací může probíhat přímo nebo prostřednictvím osob, které ji zprostředkovávají. K bodu 105 (§ 41o odst. 1) Na základě transpozice čl. 14 odst. 6 a 7 směrnice DGSD bylo doplněno do návrhu zákona ustanovení o spolupráci Garančního systému při jeho činnosti s ČNB a EBA. K bodům 106 a 107 (§ 41o odst. 2 až 4) V souladu s čl. 14 odst. 5 směrnice DGSD se zakotvuje povinnost Garančního systému 95

uzavřít s provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu písemné dohody o spolupráci při výplatě náhrad za pohledávky z vkladů a poskytování úvěrů. O obsahu písemných dohod je Garanční systém povinen informovat EBA. V případě, že nelze takové dohody dosáhnout nebo vznikne-li spor o výklad dohody, má Garanční systém právo požádat EBA o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. K bodu 108 (§ 41p až § 41s) K § 41p Odstavec 1 a 2 Ustanovení upravují na základě čl. 14 odst. 2 směrnice DGSD spolupráci Garančního systému a provozovatelů zahraničních systémů pojištění pohledávek z jiných členských států při výplatě náhrad pohledávek z vkladů. V případě, že dojde k úpadku zahraniční banky z jiného členského státu podnikající na území ČR prostřednictvím pobočky, je Garanční systém povinen v souladu s pokyny provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu provést výplatu náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady tohoto provozovatele, přičemž za jednání učiněné v souladu s pokyny provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu nenese Garanční systém odpovědnost. Současně se stanoví, že Garanční systém zahájí výplatu náhrad pohledávek z vkladů až poté, kdy provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů Garančnímu systému poskytne potřebné finanční prostředky k výplatě náhrad. Garanční systém je rovněž povinen jménem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu poskytovat oprávněným osobám informace a přijímat korespondenci týkající se výplaty náhrad pohledávek z vkladů. V případě, že dojde k úpadku banky se sídlem v ČR podnikající na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky, je Garanční systém povinen vydat pokyn, na jehož základě provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu provede výplatu náhrad oprávněným osobám jménem a na náklady Garančního systému. Garančnímu systému se současně ukládá povinnost poskytnout potřebné prostředky k výplatě náhrad provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů tak, aby provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů měl tyto prostředky k dispozici ke dni zahájení výplaty náhrad. Za jednání provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu učiněné v souladu s pokyny Garančního systému nese odpovědnost Garanční systém. Odstavec 3 a 4 Ustanovení transponují čl. 14 odst. 3 pododst. 2 a odst. 4 pododst. 2 směrnice DGSD. V případě, že banka převede svou činnost na zahraniční banku z členského státu (např. přesune-li banka svoje sídlo na území jiného členského státu), ukládá se Garančnímu systému 96

povinnost převést částku odpovídající příspěvkům banky do Fondu zaplaceným v posledním kalendářním roce předcházejícím roku, ve kterém dochází k převodu činnosti banky na zahraniční banku, a to ve výši odpovídající převedeným pohledávkám z vkladů. Tato povinnost se nevztahuje na příspěvky, které banka uhradila jako mimořádné příspěvky podle § 41cc. Banka je povinna 6 měsíců před provedením převodu činnosti oznámit tuto skutečnost Garančnímu systému a příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů. K § 41q Ustanovení vychází ze zrušeného § 41o, přičemž upravuje spolupráci Garančního systému a provozovatelů zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů a jejich zapojení do výplaty náhrad pohledávek z vkladů v případě úpadku banky se sídlem v ČR podnikající na území jiných než členských států prostřednictvím pobočky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu podnikající prostřednictvím pobočky na území ČR. K § 41r Ustanovení upravují podmínky pro zajištění řádné komunikace mezi klienty, resp. majiteli bankovních účtů a Garančního systému. Odstavec 1 Ustanovení je transpozicí čl. 8 odst. 7 pododst. 1 směrnice DGSD. Podle § 41r odst. 1 návrhu zákona je Garanční systém povinen při komunikaci s majitelem bankovního účtu použít úřední jazyk členského státu, který je používán bankou, u které je uložena pohledávka z vkladu klienta, nebo v úředním jazyce, nebo jazycích, členského státu, ve kterém se pohledávka z vkladu nachází. Odstavec 2 Ustanovení je transpozicí čl. 8 odst. 7 pododst. 2 směrnice DGSD. Podle § 41r odst. 2 návrhu zákona je Garanční systém povinen při komunikaci s majitelem bankovního účtu použít jazyk, který si majitel sám zvolil při jeho zakládání, pokud banka přímo působí v jiném členském státě, aniž by tam zřídila pobočku. Za účelem naplnění tohoto závazku se stanovuje povinnost pro banky poskytnout Garančnímu systému informace o účtech, u kterých byl zvolen jiný jazyk při komunikaci s jejich majiteli, než jazyk český. Banky jsou povinny tyto informace poskytnout Garančnímu systému do 31. ledna každého kalendářního roku. K § 41s Jedná se o transpozici čl. 16 odst. 6 směrnice DGSD. V souladu s požadavkem této směrnice musí být vkladatelé informováni o fúzi nebo rozdělení banky, přeměně banky na pobočku z členského státu, převodu jmění na banku jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti těchto právních jednání. ČNB může povolit zkrácení této lhůty z důvodu ochrany obchodního tajemství nebo zachování finanční 97

stability. Od doby, kdy byli vkladatelé informováni o těchto skutečnostech, mohou ve lhůtě 3 měsíců bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky z vkladů včetně příslušných úroků, v rozsahu, v jakém v tomto okamžiku přesahují výši náhrady stanovenou v § 41e odst. 2. Touto výší náhrady se rozumí částka vyšší než 100 000 EUR u každé jednotlivé instituce, u které došlo ke změně, kterou je možné vybrat nebo převést do jiné banky včetně příslušných úroků. K bodu 109 (označení části) Jedná se o opravu legislativně technické chyby, která v zákoně vznikla předchozí novelizací. K bodu 110 (§ 44d až 44f) K § 44d V rámci transpozice čl. 4 odst. 10 směrnice DGSD byla doplněna do návrhu zákona povinnost Garančního systému provést první zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladů podle § 41n odst. 2 nejpozději dne 3. července 2017. K § 44e Banky, pobočky bank z jiných než členských států, stavební spořitelny a spořitelní a úvěrní družstva mají povinnost přispívat do Fondu podle nových pravidel dle směrnice DGSD, resp. tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že nabytí účinnosti zákona se předpokládá v průběhu 2. pololetí 2015, je postaveno najisto, podle jakých pravidel banky zaplatí příspěvek od účinnosti tohoto zákona do 1. ledna 2016 a nevznikla bankám duplicitní povinnost zaplatit příspěvek jak podle staré, tak nové právní úpravy. Do Ustanovení přechodných a závěrečných bylo doplněno ustanovení, které bankám stanoví povinnost do konce roku 2015 zaplatit příspěvek pouze podle dosavadních pravidel. V případě, že by banka nesplnila tuto povinnost, lze banku sankcionovat na základě ustanovení § 36e odst. 5 písm. f), kde je zakotven správní delikt, kterého se dopustí banka tím, že nepřispívá v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu. Obdobně lze sankcionovat spořitelní a úvěrní družstvo podle § 27b odst. 3 písm. h) ZSÚD. K § 44f Ustanovení v souladu s čl. 10 odst. 2 směrnice DGSD ukládá povinnost ČNB stanovit výši ročního příspěvku banky podle § 41ca odst. 2 tak, aby nejpozději do 3. července 2024 dosáhl objem prostředků ve Fondu alespoň 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. V případě, že dojde před uplynutím této lhůty k čerpání prostředků Fondu v souhrnné výši převyšující 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, prodlužuje se tato lhůta o čtyři roky. Tato povinnost je relevantní pouze do okamžiku, kdy objem prostředků ve Fondu poprvé dosáhne 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Poté se postupuje podle § 41ca odst. 4 a 5. Lze očekávat, že objem prostředků ve Fondu dosáhne výše 0,8 % objemu krytých vkladů ke dni účinnosti zákona. 98

K čl. II (přechodná ustanovení) K bodu 1 V souvislosti s transpozicí čl. 16 odst. 1, 2 a 4 směrnice DGSD a vzhledem k tomu, že text směrnice DGSD výslovně uvádí, že členské státy „zajistí, aby úvěrové instituce poskytly současným i případným budoucím vkladatelům informace“, bylo nutné uvést v návrhu zákona, že banka a pobočka zahraniční banky je povinna poskytnout informaci podle § 11 odst. 2 i klientovi, se kterým již uzavřela smlouvu o účtu nebo od něj přijala vklad. Vzhledem k tomu, že banky musejí v souvislosti s předáváním povinných informací podle novely zákona upravit svoje systémy, jejichž úprava si vyžádá nemalé množství času, a k tomu, že nabytí účinnosti zákona se předpokládá v průběhu 2. pololetí 2015, je stanoveno, aby informace podle § 11 odst. 2 byly banky povinny poskytnout nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K bodu 2 Tento bod přechodných ustanovení obsahuje úpravu ochrany poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů těm pohledávkám z vkladů, které podléhaly a již nebudou nadále podléhat ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů až do stanoveného data jejich splatnosti, pokud byly evidovány u banky nebo pobočky zahraniční banky přede dnem 2. července 2014 a pokud byla při jejich založení stanovena splatnost jiná než na viděnou. V tomto případě se bude jednat zejména o termínované vklady některých ÚSC a státu.

Část druhá (Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech) K bodu 1 (2aa) Vložení nového § 2aa odst. 1 souvisí se závěrečným odstavcem čl. 41 odst. 1 směrnice BRRD, který stanoví, že časově omezené oprávnění lze udělit i překlenovací instituci, která nesplňuje podmínky pro udělení takového oprávnění. Vložení nového § 2aa odst. 2 souvisí s čl. 38 odst. 7 směrnice BRRD, který požaduje, aby případná žádost nabyvatele u převodu činnosti o potřebné oprávnění byla posouzena bez zbytečného odkladu. K bodu 2 (§ 2b) Tato změna souvisí s čl. 38 odst. 8 směrnice BRRD, který požaduje, aby ČNB jako orgán dohledu postupovala tak, aby realizace převodu činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize. K bodu 3 (§ 4 odst. 1) Tato změna byla provedena pro upřesnění znění zákona, jelikož pro družstevní záložny se použije pro účely poskytování informací o systémech pojištění pohledávek z vkladů zvláštní úprava obsažená v ZoB. 99

K bodu 4 (§ 14 odst. 1 a 2) Odstavec 1 V tomto ustanovení byla provedena úprava spočívající v uvedení do souladu znění ZoB, a ZSÚD, týkající se doplnění kompetence ČNB v souvislosti s výpočtem a stanovením příspěvku družstevních záložen do Fondu a dále povinnosti bank poskytovat informace klientům o systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého se účastní. Informační povinnost upravená v ZoB, se pro banky vztahuje na družstevní záložny analogicky. Směrnice DGSD neumožňuje zachovat stávající nastavení dvojnásobné procentní sazby příspěvku družstevních záložen do Fondu ve vztahu k příspěvku bank. Směrnice DGSD nově zavádí rizikově vážené příspěvky, kdy je riziko měřeno na úrovni jednotlivých subjektů, nikoli celých subsektorů. Případná vyšší rizikovost některých úvěrových institucí, bez ohledu na jejich právní formu, bude zohledněna v podobě vyššího příspěvku do Fondu. V tomto ustanovení byla zrušena poznámka pod čarou č. 17 v důsledku nadbytečného uvedení odkazu na ustanovení zákona. Rovněž byla provedena legislativně technická úprava v souvislosti s opravou chybného označení uvedené části. Odstavec 2 Podle směrnice DGSD se osobám, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, poskytují náhrady za pojištěné pohledávky z vkladů. Z tohoto důvodu se ustanovení, které vylučuje tyto osoby z poskytnutí náhrady za pojištěné pohledávky z vkladů, ze zákona vypouští. K bodu 5 (§ 21d) Čl. 124 směrnice BRRD ruší článek 74 odst. 4 směrnice CRD, který upravoval ozdravné plány úvěrových institucí, neboť tuto úpravu nyní obsahuje směrnice BRRD resp. ZOPRK. Čl. 74 odst. 4 směrnice CRD byl mimo jiné implementován do ustanovení § 21d ZSÚD. V důsledku zrušení transponovaného ustanovení a zavedení ozdravných plánů v ZOPRK bude příslušné ustanovení zrušeno. K bodům 6 a 7 (§ 25a odst. 4 písm. j) a l)) Dochází ke změnám provedeným v souvislosti s úpravou mlčenlivosti a zavedením mechanismu financování řešení krize v ZOPRK.

Část třetí (Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu) K bodu 1 (§ 7b) Vložení nového § 7b souvisí se závěrečným odstavcem čl. 41 odst. 1 směrnice BRRD, který stanoví, že nesplňuje-li překlenovací instituce podmínky pro udělení oprávnění, lze jí udělit časově omezené oprávnění. Vložení odstavce 2 souvisí s čl. 38 odst. 7 směrnice BRRD, který 100

požaduje, aby případná žádost nabyvatele u převodu činnosti o potřebné oprávnění, byla posouzena bez zbytečného odkladu. K bodu 2 (§ 10d odst. 2) Tato změna souvisí s čl. 38 odst. 8 směrnice BRRD, který požaduje, aby a ČNB jako orgán dohledu postupovala tak, aby realizace převodu činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize. K bodům 3 a 4 (§ 116, § 130 odst. 11) ZOPRK zavádí nový institut dočasné správy a správy pro řešení krize (transpozice čl. 29 a 35 směrnice BRRD), jež nahrazují současnou úpravu nucené správy podle příslušných sektorových právních předpisů. K bodu 5 (§ 135e) Čl. 124 BRRD ruší čl. 74 odst. 4 směrnice CRD, který upravoval ozdravné plány vymezených institucí. Tuto úpravu nyní obsahuje BRRD. Čl. 74 odst. 4 směrnice CRD byl mimo jiné implementován do § 135e ZPKT. V důsledku zrušení transponovaného ustanovení a zavedení ozdravných plánů v ZOPRK bude příslušné ustanovení zrušeno. K bodu 6 (§ 137 odst. 4) Novelizace tohoto ustanovení reflektuje skutečnost, že dle návrhu ZOPRK má orgán příslušný k řešení krize právo požádat orgán dohledu o pozastavení obchodování nástrojů na regulovaných trzích. K bodu 7 (§ 138 odst. 1) Úprava nucené správy v tomto zákoně se vztahuje pouze OCP, kteří mají povinnost mít počáteční kapitál nižší než 730 000 EUR. Nevztahuje se tedy na banku, jejíž základní kapitál musí podle ZoB dosahovat alespoň 500 mil. Kč. K bodu 8 (§ 138 odst. 2) Podle § 3 písm. b) návrhu ZOPRK se jeho působnost vztahuje jen na OCP, kteří mají povinnost mít počáteční kapitál alespoň 730 000 EUR (dále jen „OCP podle § 8a odst. 1 ZPKT“). To znamená, že i dočasná správa a správa k řešení krize upravená v ZOPRK se vztahuje pouze na OCP podle § 8a odst. 1 ZPKT. Úprava nucené správy podle § 138 odst. 1 písm. a) a b) v ZPKT se tedy nadále vztahuje na OCP, kteří nejsou OCP podle § 8a odst. 1 ZPKT. Pro OCP podle § 8a odst. 1 ZPKT zůstane nucená správa zachována pouze podle písmene b), která míří na zabránění ohrožení zájmů klientů OCP. Ostatní případy budou pokryty dočasnou správou a správou pro řešení krize upravenou v ZOPRK. K bodu 9 (§ 193 odst. 4) Tato novelizace souvisí s čl. 118 odst. 1 směrnice BRRD, který stanoví, že čl. 4 až 7 směrnice 2002/47 EC se nemají aplikovat v případě použití opatření k řešení krize. 101

Část čtvrtá (Změna insolvenčního zákona) K bodu 1 (§ 2 písm. k) Dochází k transpozici čl. 117 odst. 1 směrnice BRRD, který rozšiřuje působnost směrnice 2001/24/EC upravující reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí na OCP ve smyslu definice bodu 2 čl. 4 odst. 1 nařízení CRR. K bodu 2 (§ 6 odst. 1 písm. e)) Dochází ke změně související se zavedením Garančního systému v ZOPRK. K bodu 3 (§ 6 odst. 2 písm. a)) Tato změna souvisí s čl. 117 odst. 1 BRRD, který rozšiřuje působnost směrnice 2001/24/EC upravující reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí na OCP ve smyslu definice bodu 2 článku 4 odst. 1 nařízení CRR a navazuje na nové znění § 2 písm. k) InsZ. Současná úprava vylučuje při splnění stanovených podmínek vedení řízení proti některým subjektům. Na rozdíl od bank a spořitelních či úvěrních družstev, u nichž je touto podmínkou držení licence, může být vůči OCP vedeno řízení i v případě, kdy je nadále nositelem povolení. V tomto smyslu je tedy nezbytné, aby se výjimka z působnosti zákona podle § 6 odst. 2 písm. a) InsZ neuplatnila vůči OCP. K bodu 4 (nadpis) Dochází ke změně v souvislosti s rozšířením výčtu v rámci § 367 odst. 1 a vložením nových § 368a a následujících do insolvenčního zákona. K bodům 5 až 9, 11, 12, 14 až 16 (§ 367 odst. 1 písm. d) až f), § 367 odst. 2, § 367 odst. 3, § 368 odst. 3, § 370 odst. 1, § 370 odst. 5, § 376 a § 377) Tato změna souvisí s čl. 117 odst. 1 směrnice BRRD, který rozšiřuje působnost směrnice 2001/24/EC upravující reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí na OCP a jeho pobočky ve smyslu definice bodu 2 článku 4 odst. 1 nařízení CRR tak, jak je definován v bodě 2 čl. 4 odst. 1 nařízení CRR a na jeho pobočky nacházející se v jiných státech, než ve kterých má své sídlo. V případě použití opatření k řešení krize podle směrnice BRRD se tato směrnice použije také na finanční instituce, firmy a mateřské podniky, které spadají do působnosti směrnice BRRD (povinné osoby podle § 2 písm. b) a c) ZOPRK). K bodu 10 (§ 368a až § 368e) Tato ustanovení jsou transpozicí čl. 1, čl. 2 odst. 1 bodu 3, čl. 86 odst. 1 a 2 a čl. 117 odst. 1 směrnice BRRD. Obecným požadavkem vyplývajícím zejména z čl. 86 je, aby k zahájení insolvenčního řízení vůči povinným osobám podle ZOPRK docházelo pouze se souhlasem orgánu příslušného k řešení krize. Pro banky a družstevní záložny je tento cíl naplněn skrze ustanovení § 6 odst. 2 písm. a) InsZ, kdy k postupu podle insolvenčního zákona, respektive k zahájení řízení vůči těmto osobám, může dojít dříve než okamžikem odnětí jejich licence. V rámci výměny informací mezi jednotlivými útvary ČNB, bude o tomto procesu informován 102

orgán příslušný k řešení krize. V zásadě je tedy vyloučeno, aby insolvenční řízení vůči příslušným osobám bylo zahájeno bez vědomí a faktického souhlasu orgánu příslušného k řešení krize. Naproti tomu vůči OCP, kteří podléhají požadavku na počáteční kapitál stanovený v čl. 28 odst. 2 směrnice 2013/36/EU (dále jen „OCP s počátečním kapitálem 730 000 EUR“) a povinným osobám podle § 3 písm. b) a c) ZOPRK je nezbytné konstruovat v souladu s požadavkem čl. 86 zvláštní způsob zahajování insolvenčního řízení. K bodu 13 (§ 374 a § 374a) K § 374 Toto ustanovení je promítnutím čl. 108 směrnice BRRD a upravuje se jím pořadí pohledávek za bankami, úvěrními a spořitelními družstvy v případě jejich úpadku. Prioritizace pohledávek v rámci předložené evropské úpravy týkající se selhání subjektů působících na finančním trhu do značné míry souvisí se zavedením principu „no creditor worse off“ podle kterého musí v důsledku řešení krize dojít alespoň k takovému uspokojení všech pohledávek a dluhů, k jakému by došlo postupem podle InsZ. Případné neprovedení navrhovaných změn v pořadí pohledávek by tedy neúměrně zvýšilo expozici fondu pro řešení krize, respektive celkové náklady spojené s řešením selhání subjektů na finančním trhu. Pohledávky odpovídající pojištěné pohledávce vkladu do výše náhrady z FPV a pohledávky FPV odpovídající náhradě poskytnuté za pojištěné pohledávky z vkladů tedy budou uspokojovány před pohledávkami nezajištěných věřitelů. Pohledávky z vkladů do výše náhrady podle § 41e odst. 2 ZOB a pohledávky Fondu pojištění vkladů vzniklé podle § 41h odst. 2 ZOB jsou uspokojovány před pohledávkami vkladů fyzických a právnických osob podle § 374 odst. 1 písm. a) a b) InsZ. Obecně řečeno jsou pohledávky z vkladů do výše náhrady podle § 41e odst. 2 ZOB, tak i další pohledávky, zejména ty, které přesahují limit pojištění podle § 41e odst. 2 ZOB potenciálně k dispozici pro účely absorpce ztrát. Ve smyslu poskytnutí určité míry ochrany fyzickým osobám, malým a středním podnikům, které drží vklady nad objem pojištěných vkladů, by tedy pohledávky vyplývající z těchto vkladů měly mít vyšší prioritu než pohledávky běžných – nezajištěných - věřitelů. Současné se jeví jako účelné, aby pohledávky z vkladů podle § 41e odst. 2 ZOB, respektive pohledávky vzniklé podle § 41h odst. 2 ZOB, měly vyšší stupeň priority než výše uvedené kategorie pohledávek. K § 374a Novelizační bod stanovuje v souladu s čl. 37 odst. 7 písm. c) směrnice BRRD, že pohledávky ČNB na úhradu nákladů podle ZOPRK byly zařazeny mezi pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou ve smyslu § 169 odst. 1 písm. h) InsZ.

Část pátá (Změna občanského soudního řádu) K bodu 1 (§ 21 odst. 3) ZOPRK zavádí nový institut dočasné správy a správy pro řešení krize (transpozice čl. 29 a 35 103

směrnice BRRD), jež nahrazují současnou úpravu nucené správy podle příslušných sektorových právních předpisů. K bodům 2 až 4 (§ 109 odst. 3, § 111 odst. 2 a 3) Jedná se o transpozici čl. 83 odst. 3 směrnice BRRD, kdy požadavkem směrnice je, aby orgán příslušný k řešení krize byl oprávněn požádat soud o přerušení daného řízení. K bodu 5 (§ 260b odst. 2 písm. b)) ZOPRK zavádí nový institut dočasné správy a správy pro řešení krize (transpozice čl. 29 a 35 BRRD), jež nahrazují současnou úpravu nucené správy podle příslušných sektorových právních předpisů.

Část šestá (Změna soudního řádu správního) K bodům 1 a 2 (§ 48 odst. 4 a 7) Jedná se o transpozici čl. 83 odst. 3 směrnice BRRD, kdy požadavkem směrnice je, aby orgán příslušný k řešení krize byl oprávněn požádat soud o přerušení daného řízení.

Část sedmá (Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů) K bodům 1 až 3 (§ 26 odst. 2) ZOPRK zavádí nový institut dočasné správy a správy pro řešení krize (transpozice čl. 29 a 35 BRRD), jež nahrazují současnou úpravu nucené správy podle ZoB a částečně i nucenou správu OCP podle § 8a odst. 1 ZPKT. Další změny v těchto ustanoveních pramení z potřeby funkčně navázat na úpravu mlčenlivosti v souladu s přijetím ZOPRK.

Část osmá (Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích) Státu se umožňuje v souladu se směrnicí BRRD nabývat účast v družstvu pro případ řešení krize družstevní záložny uplatněním veřejné kapitálové podpory nebo přechodného veřejného vlastnictví.

Část devátá (Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim) K bodům 1 a 2 (§ 28 a § 33a) Tímto ustanovením došlo k doplnění slovního spojení opatření k řešení krize nebo opatření včasného zásahu jako specifikace jiného nápravného opatření. Navíc se zakládá oprávnění 104

ČNB podat žádost o přerušení trestního stíhání právnické osoby, a to v situacích, kdy by trestním stíháním osoby mohlo dojít k zmaření účelu řešení krize.

Část desátá (Změna zákona o mezinárodním právu soukromém) Tato změna souvisí s čl. 117 odst. 1 BRRD, který rozšiřuje působnost směrnice 2001/24/EC upravující reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí na OCP tak, jak je definován v bodě 2 čl. 4 odst. 1 nařízení CRR a na jeho pobočky nacházející se v jiných státech, než ve kterých má své sídlo. Směrnice rovněž stanovuje, že v případě použití opatření k řešení krize podle BRRD se směrnice o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí použije také na finanční instituce, firmy a mateřské podniky, které spadají do působnosti směrnice BRRD (povinné osoby podle § 2 písm. b) a c) ZOPRK). Tato změna se projeví v § 112 odst. 1 ZMPS, kde dojde k rozšíření speciální úpravy úpadku finančních institucí o OCP, jeho pobočky, a v případě uplatnění opatření k řešení krize i o povinné osoby podle § 2 písm. b) a c) ZOPRK.

Část jedenáctá (Změna zákona o finančním zajištění) Toto ustanovení transponuje čl. 118 odst. 1 BRRD a stanovuje, že účinky uplatnění opatření k řešení krize a odpisu a konverze kapitálových nástrojů na finanční zajištění upravuje ZOPRK.

Část dvanáctá (Změna zákona o daních z příjmů) K bodu 1 (§ 17 odst. 1) Navrhované ustanovení stanovuje, že nově vzniklé fondy Garančního systému finančního trhu, které jsou prosty právní osobnosti, představují samostatné poplatníky daně z příjmů právnických osob, přičemž právě Garanční systém vykonává veškerá práva a povinnosti vyplývající ze ZOPRK. Tato úprava navazuje na stávající systém zdaňování subjektů bez právní osobnosti a dává těmto fondům obdobný režim, jako mají podílové fondy či fondy penzijní společnosti. V tomto smyslu se jedná o formální úpravu, neboť z věcného hlediska nedochází k žádné změně; všechny tři subjekty v rámci Garančního systému jsou osvobozeny od daně z příjmů. Toto osvobození je ovšem nezbavuje povinnosti podávat daňové přiznání a je nutné proto stanovit odpovídající režim tak, aby odpovídal stávajícím systémům daňové správy i současným požadavkům na co nejvyšší transparentnost daňového systému (viz nové ustanovení § 38v – oznámení o osvobozených příjmech u fyzických osob). K bodu 2 (§ 19 odst. 1) Navrhované ustanovení reaguje na zavedení Garančního systému finančního trhu a dává tomuto systému včetně fondů, které obhospodařuje, stejný daňový režim (tj. osvobození všech příjmů), které měl dosavadní Fond. 105

Osvobození se vztahuje na příjmy Garančního systému finančního trhu a na příjmy pouze těch fondů, které spravuje Garanční systém podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, tj. Fond a Fond pro řešení krize.

Část třináctá (Změna daňového řádu) Změna tohoto ustanovení souvisí se skutečností, že ZOPRK zavádí nový institut dočasné správy a správy pro řešení krize (transpozice čl. 29 a 35 směrnice BRRD), čímž se nahrazuje nucená správa upravená v ZoB a částečně i nucená správa OCP podle ZPKT.

Část čtrnáctá (Změna zákona o veřejných zakázkách) K bodům 1 a 2 (§ 53) Změna tohoto ustanovení souvisí se skutečností, že ZOPRK zavádí nový institut dočasné správy a správy pro řešení krize (transpozice čl. 29 a 35 BRRD), čímž se nahrazuje nucená správa upravená v ZoB a částečně i nucená správa OCP podle ZPKT. Dále se stanovuje, že kvalifikační předpoklady nesplňuje dodavatel, vůči kterému byla zavedena dočasná správa nebo v posledních třech letech uplatněno opatření k řešení krize.

Část patnáctá (Změna zákona o veřejných dražbách) Změna tohoto ustanovení souvisí se skutečností, že ZOPRK zavádí nový institut dočasné správy a správy pro řešení krize (transpozice čl. 29 a 35 směrnice BRRD), čímž se nahrazuje nucená správa upravená v ZoB a částečně i nucená správa OCP podle ZPKT. Dále se stanovuje, že dočasný správce a osoby vykonávající správu pro řešení krize nemohou být účastníkem dražby.

Část šestnáctá (Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti) Změna tohoto ustanovení souvisí se skutečností, že ZOPRK zavádí nový institut dočasné správy a správy pro řešení krize, tyto dva instituty nahrazují nucenou správu upravenou v zákoně o bankách a částečně nucenou správu OCP podle ZPKT. Dále se stanovuje, že podmínku ekonomické stability nesplňuje podnikatel, vůči kterému byla zavedena dočasná správa nebo na něj v posledních třech letech nebylo uplatněno opatření k řešení krize. 106

Část sedmnáctá (Změna zákona o veřejných sbírkách) Změna tohoto ustanovení souvisí se skutečností, že ZOPRK zavádí nový institut dočasné správy a správy pro řešení krize (transpozice čl. 29 a 35 směrnice BRRD), tyto dva instituty nahrazují nucenou správu upravenou v ZoB a částečně nucenou správu OCP podle ZPKT. Dále se stanovuje, že právnická osoba k oznámení konání veřejné sbírky připojí rovněž čestné prohlášení o tom, že vůči osobě, která sbírku koná, nebyla zavedena dočasná správa nebo na ni v posledních třech letech nebylo uplatněno opatření k řešení krize

Část osmnáctá (Změna zákona o auditorech) Ustanovení je transpozicí čl. 63 odst. 1 písm. a) směrnice BRRD, který dává ČNB oprávnění požadovat informace, které potřebují pro výkon činností podle ZOPRK.

Část devatenáctá (Změna zákona o České národní bance) K bodům 1 až 3 (§ 1 odst. 1, § 2 odst. 3, § 5 odst. 1) Tyto změny souvisí se skutečností, že ČNB byla podle ZOPRK ustanovena orgánem příslušným k řešení krize. K bodu 4 (§ 33a) Ustanovení § 33a upravuje možnost ČNB poskytnout nouzovou likviditu Fondu pojištění vkladů. Likviditní pomoc se poskytuje pouze za situace možného ohrožení finanční stability a pouze za účelem zajištění dostatečné likvidity fondu v podmínkách krizové situace. Při naplňování pravomoci podle tohoto ustanovení je současně nutné dodržet zákaz měnového financování. K bodu 5 (§ 44 odst. 2) Tyto změny souvisí se skutečností, že ČNB je podle ZOPRK orgánem příslušným k řešení krize, a tudíž ČNB k dohledové funkci přibyla další významná funkce orgánu příslušného k řešení krize.

Část dvacátá (Změna exekučního řádu) V souvislosti se zřízením Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK dochází k úpravě znění ustanovení, kdy se Fond nahrazuje Garančním systémem.

Část dvacátá první (Změna zákona o pojišťovnictví) V souvislosti se zřízením Garančního systému v rámci návrhu ZOPRK dochází k úpravě znění ustanovení, kdy se Fond nahrazuje Garančním systémem. 107

Část dvacátá druhá (Účinnost) Odložená účinnost novelizačních bodů 67, 70 a 72 v části první návrhu zákona je zakotvena z důvodu využití diskrece obsažené v čl. 8 odst. 2 písm. a) směrnice DGSD, podle které je možné do 31. prosince 2018 použít pro výplatu náhrad prodlouženou lhůtu v délce 20 pracovních dnů. Diskrece bude využita až do 1. června 2016, protože pokud by byla využita i po uplynutí této doby, byla by ČR povinna zavést tzv. „předvýplaty“ podle čl. 8 odst. 4 směrnice DGSD, což je povinnost členského státu umožnit oprávněným osobám přístup k prostředkům do 5 dnů od rozhodného dne. Zavedení těchto „předvýplat“ by však v podmínkách ČR bylo komplikované a náročné, proto bylo na základě vyhodnocení v ZZ RIA přistoupeno k jednorázovému zkrácení lhůty pro výplatu náhrad na 7 pracovních dnů (pak není zavedení „předvýplat“ směrnicí DGSD vyžadováno).

V Praze dne 1. července 2015

Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r. předseda vlády

Ing. Andrej Babiš, v.r. 1. místopředseda vlády a ministr financí

108