Vládní návrh
ZÁKON ze dne ……. 2016, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 104/2016 Sb. a zákona č…./2016 Sb., se mění takto: 1.
V názvu zákona se slova „a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.“ zrušují.
2.
V § 5 odst. 1 větě druhé se slova „Poskytovatel stavebního spoření“ nahrazují slovy „Stavební spořitelna“.
3.
V § 5 odst. 1 větě čtvrté se slova „Smlouva účastníka, pokud je jím fyzická osoba, musí“ nahrazují slovy „Je-li účastníkem fyzická osoba, musí smlouva“.
4.
V § 5 odst. 3 větě třetí se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu věty třetí 1
se doplňují slova „a partner podle zákona upravujícího registrované partnerství“. 5.
V § 5 odst. 9 se slova „poskytovatele stavebního spoření“ nahrazují slovy „stavební spořitelny“ a slova „poskytovatel stavebního spoření poskytl“ se nahrazují slovy „stavební spořitelna poskytla“.
6.
V § 9a odst. 1 písm. a) se slova „kontroly dodržování“ nahrazují slovy „dozoru nad dodržováním“.
7.
V § 9a odstavec 6 zní: „(6) Ministerstvo poskytne účastníkovi na jeho žádost údaje podle odstavce 2 vedené v informačním systému k jeho osobě. V žádosti účastník uvede kromě náležitostí podle správního řádu své rodné číslo.“.
8.
V § 9a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Na postup při vyřizování žádosti podle odstavce 6 se nepoužijí ustanovení správního řádu o správním řízení.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
9.
V § 11 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Nárok na vyplacení zálohy státní podpory uplatňuje souhrnně za účastníky stavební spořitelna písemnou žádostí u ministerstva ve lhůtě do 20. února a 14. července následujícího roku, a to vždy po uplynutí kalendářního roku, a ve lhůtě do 5. srpna aktuálního kalendářního roku v případě smluv uzavřených do 31. prosince 2003, pokud účastníci ukončili stavební spoření do 30. června aktuálního kalendářního roku.“.
10. V § 11 odstavec 7 zní: „(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou technické podrobnosti podání žádosti podle odstavce 2 včetně způsobu zajišťování jejích oprav nebo doplnění.“. 11. V § 12 odst. 3 se slova „2 měsíců“ nahrazují slovy „konce kalendářního měsíce, ve kterém uplynou 2 měsíce“ a slovo „zjistí“ se nahrazuje slovy „stavební spořitelna zjistila“. 2
12. V § 13 odst. 3 větě první se za slova „stavební spořitelna“ vkládá slovo „zejména“, ve větě druhé se za slovo „vrátit“ vkládají slova „evidovanou nebo“ a slova „2 měsíců“ se nahrazují slovy „konce kalendářního měsíce, ve kterém uplynou 2 měsíce“. 13. V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Evidovanou státní podporu, u které stavební spořitelna zjistila, že nebyla splněna zákonná podmínka pro její poskytnutí, a která k okamžiku tohoto zjištění nebyla stavební spořitelně ministerstvem poukázána podle § 11 odst. 4, je stavební spořitelna povinna vrátit ministerstvu nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplynou 2 měsíce ode dne jejího poukázání ministerstvem stavební spořitelně.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 14. V § 13 odstavce 6 až 8 znějí: „(6) Při vracení evidované nebo vyplacené státní podpory podle odstavce 3 nebo evidované státní podpory podle odstavce 4 může stavební spořitelna požádat ministerstvo o změnu údajů o účastnících evidovaných v informačním systému, a to osmkrát ročně ve lhůtě do 5. ledna, 30. ledna, 29. dubna, 14. června, 22. července, 27. srpna, 7. října a 20. listopadu kalendářního roku. (7) Při vracení státní podpory podává stavební spořitelna ministerstvu informaci o vracené evidované nebo vyplacené státní podpoře podle odstavce 3 nebo o vracené evidované státní podpoře podle odstavce 4, ve které jsou uvedeny údaje o účastnících podle tohoto zákona, a to devětkrát ročně ve lhůtě do 5. ledna, 30. ledna, 14. března, 29. dubna, 14. června, 22. července, 27. srpna, 7. října a 20. listopadu kalendářního roku. Stavební spořitelna je povinna podat tuto informaci tak, aby vrátila státní podporu ministerstvu ve lhůtě podle odstavce 3 nebo 4. (8) Ministerstvo je povinno zpracovat informaci podle odstavce 7 a předat výsledek zpracování stavební spořitelně do 7 kalendářních dnů ode dne podání informace podle odstavce 7 stavební spořitelnou.“. 15. V § 13 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Informace podle odstavce 7 a žádost o změnu evidovaných údajů 3
o účastnících se zpracovávají za použití informačního systému. Ministerstvo stanoví vyhláškou technické podrobnosti podání informace podle odstavce 7 a technické podrobnosti podání žádosti o změnu údajů o účastnících.“. 16. V nadpisu § 15 se slova „Kontrola dodržování“ nahrazují slovy „Dozor nad dodržováním“. 17. V § 15 odst. 1 se slova „Kontrolu dodržování“ nahrazují slovy „Dozor nad dodržováním“. 18. V § 15 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Pro účely výkonu dozoru nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory je ministerstvo oprávněno vyžadovat informace a objasnění skutečností souvisejících s tímto dozorem od stavební spořitelny. (3) Stavební spořitelna je povinna poskytnout potřebnou součinnost k výkonu oprávnění ministerstva podle odstavce 2.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 4 až 9. 19. V § 15 odst. 4, 6 a 8 se slova „kontroly dodržování“ nahrazují slovy „dozoru nad dodržováním“. 20. V § 15 odst. 7 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 6“. 21. V § 15a odst. 1 až 3 se slova „kontroly dodržování“ nahrazují slovy „dozoru nad dodržováním“. 22. V § 15a odst. 5 písm. a) se doplňují body 3 a 4, které znějí: „3. datum narození, 4. datum úmrtí,“. 23. V § 15a odst. 5 písm. b) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: „3. datum narození,“. Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 4 až 6. 4
24. V § 15a odst. 5 písm. c) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: „3. datum narození,“. Dosavadní body 3 až 6 se označují jako body 4 až 7. 25. V § 16 odst. 1 větě první se za slovo „částku“ vkládají slova „evidované nebo“. 26. V § 16 odst. 2 se slova „dvou měsíců“ nahrazují slovy „konce kalendářního měsíce, ve kterém uplynou 2 měsíce“ a slovo „doručení“ se nahrazuje slovy „právní moci“. 27. V § 16 odstavec 3 zní: „(3) Uložit vrácení vyplacené státní podpory podle odstavce 1 lze do 3 let od zjištění, že podmínky pro čerpání státní podpory byly porušeny, nejdéle však do pěti let od porušení těchto podmínek. Stavební spořitelna je povinna podat informaci o vracené státní podpoře tak, aby vrátila státní podporu ministerstvu ve lhůtě podle odstavce 2. Ministerstvo je povinno zpracovat informaci o vracené státní podpoře a předat výsledek zpracování stavební spořitelně do 7 kalendářních dnů ode dne podání informace o vracené státní podpoře stavební spořitelnou.“. 28. V § 16 odst. 4 se slovo „vrácené“ nahrazuje slovem „vracené“. 29. V § 16a odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) v rozporu s § 5 odst. 5 poskytne úvěr na jiný účel, než je úhrada nákladů na řešení bytových potřeb,". Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena f) až j). 30. V § 16a odst. 3 písm. d) se za text „§ 13 odst. 3“ vkládá text „nebo 4“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „ nebo zálohu státní podpory“.
5
31. V § 16a odst. 4 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“ a za slovo „nebo“ se vkládá slovo „podle“. 32. V § 16a odst. 4 písm. c) se text „, i) a j)“ nahrazuje textem „nebo i)“. 33. V § 16b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 34. V § 16b odst. 4 větě třetí se slovo „také“ nahrazuje slovy „v těchto případech“. 35. V § 16b se odstavec 6 zrušuje. 36. Za § 16b se vkládá nový § 16ba, který včetně nadpisu zní: „§ 16ba Pořádková pokuta (1) Stavební spořitelně, která nesplní povinnost podle § 15 odst. 3, může ministerstvo uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč. (2) Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně, není-li povinnost splněna ani po předchozím uložení pořádkové pokuty. Úhrn pokut za porušení stejné povinnosti nesmí převyšovat 20 000 000 Kč. (3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.“.
37. Část III se včetně poznámky pod čarou č. 4a zrušuje.
6
Čl. II Přechodné ustanovení Správní řízení zahájená podle zákona č. 96/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a lhůty pro vrácení státní podpory se posuzují podle zákona č. 96/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
7
Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
A. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy jako celku Důvodem předložení návrhu zákona je především zefektivnění výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření podle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o stavebním spoření“). Mezi další změny zákona o stavebním spoření patří doplnění registrovaného partnera mezi osoby blízké. Nově bude umožněno poskytnout úvěr ze stavebního spoření také k financování bytových potřeb této osoby. Tím dochází k odstranění neodůvodněné diskriminace těchto osob. Dále je návrhem zákona provedeno několik menších úprav v oblasti předávání informací o vracené státní podpoře mezi stavební spořitelnou a Ministerstvem financí (dále jen „ministerstvo“), které mají za cíl přispět k lepšímu praktickému fungování této výměny informací. 2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. 3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s právem Evropské unie Z právních předpisů Evropské unie ani judikatury Evropského soudního dvora nevyplývají žádné specifické požadavky vztahující se k oblastem upraveným návrhem zákona. Návrh zákona je v souladu s právem EU, s judikaturou soudních orgánů EU a s obecnými právními zásadami práva EU, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty. 8
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. 4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad a případné další dopady navrhované právní úpravy Navrhované úpravy nepřinášejí žádné významné dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Na podnikatelské prostředí České republiky se rovněž žádný významný negativní hospodářský a finanční dopad nepředpokládá. Podrobnosti jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace. 5. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhované úpravy budou znamenat dopady ve vztahu k ochraně osobních údajů. Poskytování a vracení státní podpory stavebního spoření v rozsahu povinností uložených zákonem o stavebním spoření stavebním spořitelnám podléhá kontrole vykonávané ministerstvem. Výkon kontroly je založen zejména na informačních tocích mezi stavebními spořitelnami a kontrolním orgánem, tzn. ministerstvem. Pro účely řádného výkonu této kontroly se ministerstvo v navrženém ustanovení § 15 zákona o stavebním spoření opravňuje ke kontrole údajů nezbytných pro posouzení výše uvedených nároků. Z tohoto důvodu má ministerstvo právo vyžadovat tyto údaje od stavebních spořitelen, které těmito údaji disponují, a to i mimo rámec kontroly vykonávané podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, resp. mimo rámec správního řízení vedeného podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Zpracovávání těchto údajů ministerstvem je neveřejné. Stavební spořitelna je povinna poskytnout ministerstvu na jeho žádost potřebnou součinnost. Doplněním § 15a o datum narození, resp. datum úmrtí dochází k rozšíření údajů poskytovaných ministerstvu ze strany Ministerstva vnitra. Tento požadavek vychází z potřeby technického zabezpečení přístupu do agendových informačních systémů. Důvodem rozšíření rozsahu poskytovaných údajů ze strany Ministerstva vnitra je technicky zabezpečit aplikaci ustanovení § 15a odst. 5 zákona o stavebním spoření tak, aby bylo při výkonu státní správy na úseku kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření možné jednoznačně identifikovat účastníka v příslušných registrech a následně posoudit jeho nárok na poskytnutí státní podpory stavebního spoření. Vzhledem k tomu, že již nyní poskytuje Ministerstvo vnitra ministerstvu některé osobní údaje stanovené v § 15a, neznamená rozšíření rozsahu poskytovaných údajů významný zásah do jejich ochrany ani nevzniká potenciálně nebezpečí neoprávněného přístupu nebo zneužití osobních údajů oproti současnému stavu. 9
6. Zhodnocení současného stavu ve vztahu k rovnosti mužů a žen, dopad na životní prostředí a sociální dopady navrhované právní úpravy Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen ani dopad na životní prostředí. Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní sociální dopad, neboť doplnění registrovaného partnera mezi osoby blízké rozšiřuje i okruh osob, v jejichž prospěch může být čerpán úvěr ze stavebního spoření. 7. Zhodnocení korupčních rizik Navrhovaná právní úprava byla posuzovaná v souladu se schválenou vládní metodikou na hodnocení korupčních rizik (CIA – Corrupt Impact Assessment). V rámci postupu CIA (vč. jejich skrytých forem) zpracovatelé návrhu dospěli k závěru, že právní úprava žádným způsobem neusnadňuje korupční jednání a ani neznesnadňuje jeho odhalování. 8. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na bezpečnost ani obranu státu.
10
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K čl. I K bodu 1 Dochází k úpravě názvu zákona, který je zatížen formulací o novele zákona o dani z příjmů jakožto součásti zákona o stavebním spoření, přijatého v roce 1993. Tato novela nemá dnes již žádný význam, protože § 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, jehož se novela provedená zákonem o stavebním spoření dotkla, dnes zní zcela jinak. Proto je žádoucí část III zákona o stavebním spoření zrušit a název zákona upravit. Úpravou dochází k žádoucímu zjednodušení názvu zákona a k odstranění dnes již zcela obsoletního ustanovení zákona o dani z příjmů z právního řádu, a tedy i k jeho zjednodušení. K bodům 2 a 5 (§ 5 odst. 1 věta druhá a odst. 9) Jedná se o opravu legislativně technické chyby, která v zákoně vznikla v souvislosti s jeho novelizací zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. K bodu 3 (§ 5 odst. 1 věta čtvrtá) Jedná se o opravu legislativně technického nedostatku. S ohledem na legislativní zkratku „smlouva“ zavedenou v první větě daného odstavce bylo upraveno znění věty čtvrté. K bodu 4 (§ 5 odst. 3) Důvodem navrhované úpravy je doplnění registrovaného partnera do definice osoby blízké pro účely zákona o stavebním spoření, neboť není důvod, aby bylo na registrované partnerství pro účely financování bytových potřeb osob blízkých nahlíženo jinak, než je tomu v případě manželství. K bodu 6 (§ 9a odst. 1) Cílem navrhované úpravy je zamezit takovému výkladu zákona, podle kterého by ministerstvo provádělo kontrolu dodržování podmínek pro poskytování státní podpory pouze na základě zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Ministerstvo provádí tzv. dozor nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory, což je pojem širší než kontrola podle kontrolního řádu. Dozor nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory zahrnuje jednak provádění kontroly podle kontrolního řádu, ale také další činnosti, které v této oblasti ministerstvo provádí (viz dále odůvodnění ke změně § 15). K bodu 7 (§ 9a odst. 6) Důvodem navrhované legislativní úpravy je zjednodušení zákonem stanovených podmínek, za kterých jsou fyzickým osobám poskytovány údaje vedené o nich 11
v jednotlivých informačních systémech veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jejichž správcem je ministerstvo. Účastníkovi tak budou na jeho žádost poskytnuty údaje podle § 9a odst. 2 zákona o stavebním spoření vedené k jeho osobě v informačním systému, jehož správcem je podle § 9a odst. 1 zákona o stavebním spoření ministerstvo, za obdobných podmínek jako jsou poskytovány fyzickým osobám – účastníkům doplňkového penzijního spoření z informačního systému doplňkového penzijního spoření provozovaného a spravovaného ministerstvem na základě § 15 odst. 5 a 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o doplňkovém penzijním spoření“). Z ustanovení byla dále vypuštěna povinnost opatřit písemnou žádost úředně ověřeným podpisem, neboť jde o zbytečný náklad účastníka a není ani důvod pro přísnější požadavek, než vyžaduje správní řád. K bodu 8 (§ 9a odst. 7) Ustanovením se vylučuje použití části druhé a třetí zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, při vyřizování žádosti účastníka o poskytnutí informací, které jsou k jeho osobě vedeny v informačním systému. Automaticky se tedy bude postupovat podle části čtvrté správního řádu, neboť materiálně půjde o sdělení. K bodu 9 (§ 11 odst. 2) Navrhovanou úpravou dochází k odstranění nedostatku stávajícího zákona spočívajícího v tom, že lhůty pro podání žádosti stavební spořitelny o vyplacení záloh státní podpory byly dosud upraveny ve vyhlášce, nikoliv v zákoně. Proto dochází k jejich přesunu do zákona. Z tohoto důvodu budou provedeny odpovídající změny ve vyhlášce č. 236/2005 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o stavebním spoření. K bodu 10 (§ 11 odst. 7) Jedná se o jazykovou úpravu znění daného ustanovení, která byla provedena s ohledem na fakt, že obecné náležitosti podání a způsob podání jsou upraveny v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (§ 37 odst. 2 a 4) a nelze je upravovat podzákonným předpisem. K bodu 11 (§ 12) Navrženou změnou dochází k úpravě lhůty pro vrácení státní podpory stavební spořitelnou ministerstvu tak, aby se lhůty sjednotily ke konci měsíce a umožnilo se, aby stavební spořitelny vracely státní podporu hromadně, nikoliv jednotlivě v průběhu měsíce v závislosti na tom, kdy stavební spořitelna zjistí, že účastník ztratil na výplatu záloh státní podpory nárok.
12
K bodům 12 až 15 (§ 13) Odstavec 3: Cílem navrhované úpravy je zamezit výkladu, že stavební spořitelna provádí kontrolu toho, zda účastníkovi trvá právo na státní podporu evidovanou na jeho účtu, případně zda byly splněny podmínky pro výplatu státní podpory účastníkovi, pouze na základě dokladů předložených účastníkem. Kromě dokladů předložených účastníkem lze ke kontrole využít také např. informace od ministerstva, které obsahují důvody ovlivňující právo na státní podporu u jednotlivých účastníků. Povinnost stavební spořitelny vrátit vyplacenou státní podporu je rozšířena o povinnost vrátit také evidovanou státní podporu, neboť v některých případech nemuselo k vyplacení státní podpory ještě dojít. Dále dochází k úpravě lhůty pro vrácení státní podpory stavební spořitelnou ministerstvu tak, aby se lhůty sjednotily ke konci měsíce a umožnilo se, aby stavební spořitelny mohly vracet státní podporu hromadně, nikoliv jednotlivě v průběhu měsíce v závislosti na tom, kdy stavební spořitelna zjistí důvody pro vrácení státní podpory. Odstavec 4, 6, 7, 8 a 9: V souvislosti s výkonem kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření, kterou v souladu s § 15 zákona o stavebním spoření provádí ministerstvo, zejména pak v souvislosti s vracením státní podpory stavebního spoření, byla jako problematická shledána skutečnost, že zákon o stavebním spoření upravuje jak lhůty pro vracení státní podpory stavebního spoření stavebními spořitelnami (viz § 12 odst. 3, § 13 odst. 3 a § 16 odst. 2 zákona o stavebním spoření), tak způsob vracení státní podpory stavebního spoření, kdy podle § 13 odst. 6 a § 16 odst. 4 zákona o stavebním spoření stavební spořitelna předává informaci o vracené státní podpoře stavebního spoření elektronicky za použití informačního systému. Tuto informaci přitom stavební spořitelna může předat pouze v termínech, které jsou v souladu s přílohou 2 vyhlášky č. 236/2005 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o stavebním spoření, stanoveny v provozní dokumentaci informačního systému (jedná se celkem o 9 termínů, ve kterých může stavební spořitelna ministerstvu předat informaci o vracené státní podpoře stavebního spoření). Vzhledem k tomu, že není vhodné, aby termíny pro podání informace o vracené státní podpoře ministerstvu financí ze strany stavební spořitelny upravovala vyhláška, resp. provozní dokumentace, byly tyto termíny přesunuty do zákona. V této souvislosti budou provedeny odpovídající změny také ve vyhlášce č. 236/2005 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o stavebním spoření. Z uvedeného vyplývá, že stavební spořitelna nemůže ministerstvu vrátit státní podporu stavebního spoření, aniž by ministerstvu nepředala tzv. informaci o vracené státní podpoře stavebního spoření. Tato informace slouží k identifikaci smluv o stavebním spoření, k nimž se vracená státní podpora stavebního spoření váže, a k ověření výše vracené státní podpory stavebního spoření. Předání informace 13
o vracené státní podpoře stavebního spoření stavební spořitelnou tedy musí předcházet vlastnímu fyzickému vrácení státní podpory stavebního spoření. Lhůtu pro předání informace o vracené státní podpoře stavebního spoření stavební spořitelnou ministerstvu však zákon o stavebním spoření na rozdíl od lhůty pro její vlastní fyzické vrácení dosud neupravoval. Proto s ohledem na praktickou aplikaci zákona o stavebním spoření dochází k úpravě příslušných ustanovení týkajících se vracení státní podpory stavebního spoření stavebními spořitelnami ministerstvu, která sladí lhůty pro vracení státní podpory se způsobem jejího vracení. Konkrétně úpravou v § 13 odst. 4 je řešena situace, kdy stavební spořitelna o vyplacení zálohy státní podpory již ministerstvo požádala, avšak ještě předtím, než obdržela příslušnou částku zálohy státní podpory (dle ustanovení § 11 odst. 4 může toto období dosahovat až 2 měsíců), zjistila, že účastník na připsání či vyplacení této zálohy státní podpory nemá právo a vzhledem k okolnostem nebylo zabráněno tomu, aby ministerstvo příslušnou částku zálohy státní podpory stavební spořitelně zaslalo. V takovém případě nemůže běžet lhůta pro vrácení takové zálohy státní podpory ode dne zjištění důvodu pro vrácení (jak obecně ukládá ustanovení § 13 odst. 3), neboť stavební spořitelna příslušnou částku ještě neobdržela a tedy nemůže ji ani vrátit. Proto ustanovení § 13 odst. 4 stanovuje v tomto případě začátek běhu lhůty na den poukázání příslušné částky zálohy státní podpory Ministerstvem financí stavební spořitelně. S ohledem na fakt, že obecné náležitosti podání a způsob podání jsou upraveny v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (§ 37 odst. 2 a 4) a nelze je upravovat podzákonným předpisem, byla provedena úprava ve zmocnění k vydání vyhlášky v odst. 9. Dále navrhované změny upřesňují jazykové znění daných ustanovení. Vzhledem k tomu, že ne vždy se jedná v daném ustanovení o informaci o státní podpoře, která již byla fakticky vrácena, je vhodnější použití nedokonavého vidu, tj. slov „vracená státní podpora“, namísto „vrácená státní podpora“. K bodům 16 až 20 (§ 15) Poskytování a vracení státní podpory stavebního spoření v rozsahu povinností uložených zákonem o stavebním spoření stavebním spořitelnám podléhá dozoru vykonávanému ministerstvem. Pojem dozor je širší než pojem kontrola, kterou se zpravidla rozumí kontrola podle kontrolního řádu. Proto došlo v zákoně na relevantních místech k úpravě terminologie, konkrétně k nahrazení pojmu kontrola pojmem dozor. Výkon dozoru je založen zejména na informačních tocích mezi stavebními spořitelnami a kontrolním orgánem, tzn. ministerstvem. Cílem dozoru prováděného ministerstvem je jednak zajistit, aby byla řádně a včas poskytnuta účastníkům státní podpora stavebního spoření, na kterou jim vznikl nárok, a současně, aby byla ministerstvu stavebními spořitelnami vrácena poskytnutá státní 14
podpora stavebního spoření, pokud nárok na její poskytnutí zanikl, resp. vůbec nevznikl. Úkolem kontrolního orgánu je tak chránit oprávněné nároky účastníků, resp. kontrolovat a vynucovat včasné plnění povinností stavebními spořitelnami jak vůči účastníkům, tak i vůči státnímu rozpočtu. Pro účely řádného výkonu tohoto dozoru se ministerstvo opravňuje ke kontrole údajů nezbytných pro posouzení výše uvedených nároků. Z tohoto důvodu má ministerstvo právo vyžadovat tyto údaje a vysvětlení k nim od stavebních spořitelen, a to i mimo rámec kontroly vykonávané podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů. Mezi informace, kterými disponuje pouze stavební spořitelna, patří například úplné a aktuální výpisy z účtů účastníků, doklady prokazující doručení dokladů souvisejících s výkonem exekuce do stavební spořitelny, korespondence vedená mezi notářem a stavební spořitelnou v souvislosti s úmrtím účastníka, doklady prokazující datum doručení dokladu informujícího o změně mající vliv na nárok na státní podporu do stavební spořitelny. V souvislosti s vložením nových odstavců do § 15 dochází k přečíslování odkazu v odstavci 7. K bodu 21 (§ 15a odst. 1 až 3) Změny v ustanoveních jsou provedeny s cílem sjednotit terminologii v souladu s úpravami terminologie v § 15. K bodům 22 až 24 (§ 15a) Důvodem navrhované legislativní úpravy je technicky zabezpečit aplikaci ustanovení § 15a odst. 5 tak, aby bylo při výkonu státní správy na úseku dozoru nad dodržováním podmínek pro poskytování státní podpory stavebního spoření možné jednoznačně identifikovat účastníka v příslušných registrech a následně posoudit jeho nárok na poskytnutí státní podpory stavebního spoření při respektování způsobu získávání těchto údajů. Z tohoto důvodu je nezbytné rozšířit rozsah poskytovaných údajů, které Ministerstvo vnitra poskytuje ministerstvu, uvedený v § 15a odst. 5, o datum narození a datum úmrtí. K bodům 25 až 28 (§ 16) Odstavec 1: Povinnost ministerstva uložit stavební spořitelně povinnost vrátit část, příp. celkovou částku vyplacené státní podpory, je upřesněna, a to z toho důvodu, že v některých případech zatím nejde o vyplacenou státní podporu, ale teprve o evidovanou státní podporu. Odstavec 2: Mění se lhůta pro vrácení státní podpory stavební spořitelnou ministerstvu tak, aby 15
se lhůty sjednotily ke konci měsíce a umožnilo se, aby stavební spořitelny vracely státní podporu hromadně, nikoliv jednotlivě v průběhu měsíce v závislosti na tom, kdy bylo doručeno rozhodnutí ministerstva. Dále se upřesňuje okamžik, od kterého je počítána lhůta pro vrácení státní podpory. Vzhledem k tomu, že je možné, aby rozhodnutí ministerstva nabylo právní moci později než okamžikem doručení rozhodnutí, je vhodné, aby se lhůta vázala na právní moc rozhodnutí ministerstva. Pokud by tomu tak nebylo, mohla by teoreticky nastat situace, při které by měla stavební spořitelna povinnost vrátit státní podporu, aniž by nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit část, případně celkovou částku státní podpory. Odstavec 3: Podle ustanovení § 13 odst. 9 zákona o stavebním spoření se informace o státní podpoře, kterou vrací stavební spořitelna ministerstvu, zpracovává za použití informačního systému ministerstva. Zpracováním informace o vracené státní podpoře se rozumí kontrola informace obsažené v datových větách po formální stránce (např. existence smlouvy, ke které se má informace vztahovat, správný syntax datové věty apod.). Výsledkem tohoto zpracování informace je vytvoření příslušného datového souboru, který obsahuje údaje o tom, které z údajů předaných v datových souborech stavební spořitelnou ministerstvu byly úspěšně zpracovány a které nikoliv. Údaje, které nebyly úspěšně zpracovány, je pak stavební spořitelna povinna upravit tak, aby další zpracování informace ministerstvem mohlo být úspěšné. Je povinností stavební spořitelny zajistit, aby byla s ministerstvem verifikována informace o vracených státních podporách v takových lhůtách, aby stavební spořitelna dostála povinnosti dané v odstavci 3. Stavební spořitelny proto musí mít na paměti, že po předání informace o vracené státní podpoře ministerstvu financí, má ministerstvo sedm dní na zpracování informace a indikaci chybných dat a poté musí mít stavební spořitelna ještě tolik času, aby stihla ve lhůtě podle odstavce 3 dát tato data do souladu s požadavkem ministerstva a podle nich specifikovat výši státní podpory a účastníky, jichž se vracení týká. Odstavec 4: Navrhovaná změna představuje jazykové upřesnění daného ustanovení. Vzhledem k tomu, že ne vždy se jedná v daném ustanovení o informaci o státní podpoře, která již byla fakticky vrácena, je vhodnější použití nedokonavého vidu, tj. slov „vracená státní podpora“, namísto „vrácená státní podpora“. K bodu 29 (§ 16a odst. 2 písm. e)) Překlenovací úvěr podle § 5 odst. 5 zákona o stavebním spoření může stavební spořitelna poskytnout, stejně jako úvěr ze stavebního spoření, pouze k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb. V zákoně však dosud chyběl správní delikt postihující porušení této povinnosti stavební spořitelnou. Dochází proto k jeho doplnění. 16
K bodu 30 (§ 16a odst. 3 písm. d)) Vzhledem k doplnění povinnosti stavební spořitelny vrátit ministerstvu zálohy státní podpory do zákona je třeba, aby byl rovněž doplněn správní delikt postihující porušení této povinnosti. K bodu 31 (§ 16a odst. 4 písm. b)) Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejímž cílem je postavit najisto, že k tomu, aby bylo možno uložit pokutu, stačí vždy spáchání pouze jednoho správního deliktu, nikoliv všech současně. K bodu 32 (§ 16a odst. 4 písm. c)) Jedná se o opravu chybného odkazu na § 16a odst. 1 písm. j), které se však v zákoně nevyskytuje. Zároveň jde o úpravu, jejímž cílem je postavit najisto, že k tomu, aby bylo možno uložit pokutu, stačí vždy spáchání pouze jednoho správního deliktu, nikoliv všech současně. K bodu 33 (§ 16b odst. 3) Jedná se doplnění chybějícího ustanovení, které vztahuje úpravu odpovědnosti a postihu právnických osob také na podnikající fyzické osoby obdobně, jako je tomu např. v § 36i odst. 8 zákona o bankách nebo v § 27e odst. 8 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Vychází se tak z principu shodného posouzení odpovědnosti za jednání, a to bez ohledu na skutečnost, zda jde o jednání fyzické či právnické osoby. K bodu 34 (§ 16b odst. 4) Provedená úprava přispívá k odstranění případných výkladových problémů při aplikaci § 16b odst. 4, které by mohly plynout z čistě jazykového výkladu poslední věty tohoto ustanovení. Staví se najisto, že ministerstvo vybírá a vymáhá pouze pokuty za správní delikty, které ministerstvo projednalo. Pokuty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá příslušný celní úřad, jak vyplývá z § 46b odst. 6 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. K bodu 35 (§ 16b odst. 6) Z důvodu zkvalitnění textu zákona dochází k vypuštění ustanovení, které je nadbytečné. Obsah ustanovení vyplývá již z § 6 odst. 1 písm. q) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (rozpočtová pravidla), podle něhož pokuty tvoří příjem státního rozpočtu, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. K bodu 36 (§ 16ba) Vzhledem k doplnění povinnosti stavební spořitelny poskytnout ministerstvu potřebnou součinnost podle § 15 odst. 3 je třeba, aby byla rovněž doplněna odpovídající sankce postihující porušení této povinnosti. Vzhledem k tomu, že jde o typickou procesní povinnost (povinnost uloženou v kontrolních procesech), byla 17
zvolena pro postih porušení této povinnosti pořádková pokuta. Nastavená výše pokuty byla zvolena s ohledem na obdobnou úpravu v § 158 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů. K bodu 37 (Část III) Dochází k vypuštění části III zákona o stavebním spoření. Úpravou dochází k odstranění dnes již zcela obsoletního ustanovení zákona o dani z příjmů z právního řádu, a tedy i k jeho zjednodušení.
K čl. II (Přechodné ustanovení) Přechodné ustanovení staví najisto, že správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a lhůty pro vrácení státní podpory se posuzují podle stávající platné úpravy.
K čl. III (Účinnost) Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh zákona, který obsahuje úpravy převážně legislativně technického charakteru, které směřují ke zkvalitnění textu zákona, není potřebná dlouhá legisvakanční lhůta. Zákon proto nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
V Praze dne 11. dubna 2016
Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.
1. místopředseda vlády a ministr financí: Ing. Andrej Babiš v. r.
18
