„V politice všechno nejde tak úsečně „Když se daří podnikatelům v kraji, jako v manažerské praxi,“ vrací se to v rozvoji regionu,“ říká hejtman Libereckého kraje tvrdí prezident Hospodářské komory ČR Stanislav Eichler Petr Kužel ROZHOVOR STRANY 6 A 7
Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR
www.krajskenoviny.cz
číslo 7 / červenec 2011
ročník 10
Vláda prošla rekonstrukcí
Objevujte Česko – zajímavosti soutěže Ceny Kudy z nudy
Prezentace
KOMENTÁŘ STRANA 2 cena 15 Kč
KOMENTÁŘ
strana 20 INZERCE
www.kudyznudy.cz
KOMENTÁŘ Jestliže jsem vloni, když prezident jmenoval nový vládní kabinet, napsala, že můžeme mít obavy z kompetencí některých nových ministrů, jsem sice nebyla daleko od pravdy, nicméně mě tenkrát, asi kvůli vedru, nenapadlo, že nekompetentnost pánů ministrů bude tím posledním, co by mohlo vládě škodit. Z vlády odpadávali a možná ještě budou odpadávat ministři především za aféry korupčního charakteru, přestože boj proti korupci byl jednou z priorit nově etablované vlády. Jak absurdní. V těchto dnech probíhá jednání o tom, zda parlament vydá či nikoli bývalého ministra Víta Bártu a jeho bývalého kolegu z véček, poslance Jaroslava Škarku za kupčení s loajalitou. Úsměvné na tom všem je, že Bárta se v ten samý den, kdy policie žádá o jeho zbavení imunity, aby mohl být trestně stíhán, uchází o post šéfa poslaneckého klubu Věci veřejné. V této souvislosti stojí za zamyšlení, zda kroužkování při volbách, kterého se celý národ zhostil s obrovským entuziasmem v naději z přílivu nových tváří, bylo to pravé ořechové. Vláda není holubník, řekl nedávno pan kníže. Mám trochu obavy, zda holubník není spíš vznešeným synonymem pro příbytek jiného domácího zvířectva. Moje slova dotvrzuje to, že devět Čechů z deseti si přeje jiný vládní kabinet či předčasné volby.
Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka
Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu ČR
Od počátku prázdnin funguje český kabinet v novém složení. Po dlouhotrvajících vyjednáváních se novým ministrem dopravy stal Pavel Dobeš, který ve funkci nahradil Radka Šmerdu. Doposud zcela mužskou vládu zkrášlila také žena, prezident jmenoval místopředsedkyní kabinetu Karolínu Peake, která od poloviny července zastává také post předsedkyně Legislativní rady vlády. foto: vlada.cz
Pomoc podnikatelům? Přímé dotace i zlepšování podmínek Ani ekonomická krize příliš nenarušila dlouhodobý trend nárůstu počtu podnikatelů v České republice. Situace se ovšem liší kraj od kraje. Zatímco do Prahy se stěhují podnikatelé i z jiných krajů, jiné regiony bojují o každou firmu na svém území. A jak se stát i kraje snaží podnikání podporovat? Dvěma cestami – přímou a nepřímou. Podle našeho zjištění je v českých krajích využívána hlavně ta nepřímá. V posledních letech byla situace pro světové hospodářství obtížná. Jednotlivé ekonomiky zatížila nejistota krize, veřejný i soukromý prostor musel škrtat a propouštět. České firmy si však vedly a vedou poměrně dobře. „České podniky v uplynulém období výrazně zvýšily produktivitu práce, počínaly si rozumně ve zvyšování mezd a zefektivnily vnitřní procesy,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. „Pozitivní je, že průmyslovým firmám
se stále více daří získávat nové zakázky, a to především v zahraničí. Je to dobrý základ pro pokračování růstu tohoto odvětví, které je klíčové pro prosperitu celé české ekonomiky.“ Podle něj je tradičním tahounem českého průmyslu výroba automobilů a strojní výroba. Do problémů se dostává potravinářství. Že se české podnikání drželo v solidní kondici i na pozadí hospodářské krize potvrzují i údaje České kapitálové informační agentury. Z její zprávy vy-
plývá, že podnikatelů v České republice stále pomalu přibývá. Na konci minulého roku bylo podle údajů ČEKIA registrováno přes 340 tisíc kapitálových společností. A to je o 6,4 procenta víc než v roce 2009. Nových firem vznikly téměř 24 tisíce. „Z našich dlouhodobých analýz vyplývá, že ekonomická krize v České republice zájem o podnikání ovlivnila jen minimálně, když počet nově vznikajících firem meziročně vykazoval jen mírné výkyvy,“ okomentovala výsledky průzkumu analytička agentury Petra Štěpánová. PODNIKATELÉ PŘESÍDLUJÍ DO PRAHY Podle ní je ale nutné počítat s tím, že zhruba 20 procent
společností zapsaných v obchodním rejstříku tvoří tzv. mrtvé schránky, které nevykazují žádnou podnikatelskou činnost. „Přesto lze trend narůstajícího počtu společností pro tuzemskou ekonomiku hodnotit jako pozitivní.“ A co statistika podnikání v jednotlivých krajích? Není překvapením, že nejvíce podnikatelských subjektů je každoročně založeno v Praze. V loňském roce to byla 43 procenta všech nově založených podniků. Silnou pozici si drží také Jihomoravský kraj s více než dvěma tisíci založených podniků. Na dalších místech jsou Moravskoslezský a Středočeský kraj. (pokračování na straně 2)
Bouře ve zdravotnictví: reforma putuje parlamentem a kraje založí pojišťovnu Zdravotnictví letos provází jedna bouře za druhou. Po protestech lékařů je to nyní zdravotnická reforma a návrh krajů na založení vlastní pojišťovny. Zatímco první část kontroverzní zdravotnické reformy už prošla u poslanců, zřízení nové „krajské“ zdravotní pojišťovny je zatím jen na papíře. Začněme zdravotnickou reformou, která se týká bez výjimky každého. Co nového přináší? Těch opatření je hned několik. Dojde například k navýšení poplatku za pobyt v nemocnici
ze 60 na 100 korun denně. Levnější léky by si navíc měli pacienti hradit sami. Na druhou stranu čeká pacienty mírná sleva v lékárnách. Nově by se totiž mělo platit 30 korun za celý recept a niko-
liv za každou položku. Zdravotnictví by mělo generovat víc peněz i díky opatření, které nařizuje zdravotním pojišťovnám vracet třetinu zůstatků na svých účtech zpět do systému zdravotního pojištění. Ovšem zdaleka největší rozpory vyvolává rozdělení péče na standard a nadstandard. Mezi kritiky opatření panují obavy, že se standard péče výrazně sníží a dojde
k rozdělení na péči pro chudé a péči pro bohaté. Obavy mírní ministr Leoš Heger. Podle něj se bude nadstandard týkat pouze nejmodernějších nebo zbytných výkonů. Hejtman Středočeského kraje a stínový ministr zdravotnictví David Rath s tím nesouhlasí. „Jde jen o to vytáhnout z lidí víc peněz a zavést dvourychlostní medicínu pro bohaté a chudé,“ láteří. (pokračování na straně 23)
Podnikání v regionech mimo hlavní město má svoje výhody, ale i nevýhody. Vždy bude záležet na tom, do čeho se ten který podnik chce pustit. Praha na jednu stranu znamená dobrou dopravní infrastrukturu, vysokou kupní sílu nebo místo, kde najdete špičkové odborníky. Na druhou stranu stejným odborníkům musíte špičkově zaplatit, protože konkurence na pracovním trhu je vysoká, musíte počítat s vysokým nájmem i dalšími náklady. A tady přichází důležitá výhoda podnikání v regionech – právě mimo hlavní město totiž stát umí nedostatky v podobě třeba slabší infrastruktury kompenzovat z celé řady různých programů určených na podporu podnikání. Přitom platí specifická poučka – čím je ten který region hospodářsky slabší, tím sladší může být pomoc od státu. Podstatná část této podpory je přitom právě na ministerstvu průmyslu a obchodu. Největší koláč je pro podnikatele připravený v rámci evropského Operačního programu Podnikání a inovace. Ten mezi české podnikatele postupně rozdělí bezmála 90 miliard korun. Peníze se vyplácejí zpětně – čili je nejdřív nutné třeba novou výrobní linku zprovoznit, a pak na ni podnikatel dostane vyplacenou podporu, která u malých podniků může být až 60 procent z výše původní investice. Zatím jsme z tohoto programu mezi domácí podnikatele rozdělili přes dvacet miliard korun. Většina zbylých peněz je už přitom přislíbená na jednotlivé projekty, které podnikatelé zatím staví, takže v letošním roce už některé programy vyhlašujeme přinejmenším do roku 2014 naposled. Vedle toho ovšem existuje i řada národních programů, pro které opět platí, že nejlepší podmínky může podnikatel získat jen mimo Prahu. Vedle těchto výhod je podnikání v menších oblastech samozřejmě také mnohem víc spjaté se svým regionem a s lidmi, kteří v něm žijí. To je hodnota, kterou nikdo neumí vyčíslit, ale zároveň je to hodnota, která je možná nejdůležitější. Cílem ministerstva průmyslu a obchodu vždy bylo podporovat rozvoj podnikání. V tom určitě budeme pokračovat.
2
TÉMA
KN | červenec 2011 |
Pomoc podnikatelům? Přímé dotace i zlepšování podmínek (pokračování ze strany 1)
Naopak nejméně firem v roce 2010 vzniklo v Libereckém, Karlovarském kraji a na Vysočině. Dominanci Prahy v této oblasti potvrzuje i fakt, že se městu v posledních letech daří přetahovat podniky jiným regionům. Podnikatelé většinou přesunou své sídlo do Prahy, ale provoz minimálně zčásti zanechají v původním regionu. K největšímu transferu podnikatelských subjektů dochází mezi Středočeským krajem a Prahou. Jen v loňském roce přesídlilo do Prahy z tohoto kraje skoro tři tisíce firem. I proto nemůže jiný kraj konkurovat hlavnímu městu v nárůstu podnikatelů. „Bohužel nežijeme v době, která by byla pro podnikatelské prostředí stabilní. Proto mě velmi těší, když i v tak těžkém období v Praze meziročně přibylo 17 966 nových podnikatelských subjektů, což představuje nárůst jejich počtu o 3,7 procenta,“ řekl primátor města Bohuslav Svoboda. VLASTNÍ ZDROJE I EVROPSKÉ FONDY Strategie jednotlivých krajů při podpoře podnikání se zásadně neliší. Největší rozdíly najdeme v poměru přímé a nepřímé podpory. Tedy podpory prostřednictvím finančních grantů, příspěvků a dotací a podpory skrze investice do infrastruktury, vzdělání a dalších souvisejících oblastí. Přímou cestou jsou podporovány především menší firmy. Velké možnosti se jim otevírají na poli evropských dotací. Například v Praze tvoří evropské dotace většinu přímé podpory. V rámci několika operačních programů lze žádat například o peníze na rozvoj a realizaci dalšího vzdělávání, na spolupráci firem s vědeckými pracovišti nebo na rozvoj malých a středních podniků skrze OP Podnikání a inovace. Z toho si drobní podnikatelé z celé ČR rozdělili ke
konci dubna už 18,7 miliardy korun. Ovšem některé kraje nabízí podnikatelům i peníze z vlastního rozpočtu. Například Jihočeský kraj má svůj vlastní grantový program s názvem Zvýhodněný regionální úvěr pro malé a drobné podnikatele. Kraj poskytuje Českomoravské záruční a rozvojové bance k realizaci programu úvěrový rámec ve výši 24,5 milionu korun, což je o půl milionu víc než v loňském roce. „Programem se snažíme vycházet vstříc začínajícím a drobným podnikatelům v jejich živnostech. Zaměstnanci banky pak zjišťují kredibilitu uchazečů o zvýhodněný úvěr,“ řekl k organizaci úvěru hejtman Jiří Zimola. Podobné programy mají také v Jihomoravském kraji nebo na Vysočině. Například Vysočina rozdělila menším podnikům od roku 2004 už přes 75 milionů korun. Jihomoravský kraj podporuje hlavně podnikatele v oblastech s nejvyšší nezaměstnaností. „Kraj chce i letos, po dohodě s hospodářskými komorami, přispět k tomu, aby drobní podnikatelé měli možnost startovat se základní podporou od Jihomoravského kraje. Usilujeme tak o částečné řešení současné vysoké nezaměstnanosti podporou lidí, kteří mají zájem řešit svoji situaci po ztrátě zaměstnání samostatnou výdělečnou činností,“ řekl hejtman Michal Hašek. VĚDA JE KLÍČEM K ÚSPĚCHU Řada dalších krajů pak nemá dotační programy, které by poskytovaly peníze přímo na konkrétní projekty jednotlivých firem. Spíše jde o podporu vzdělávání, mezinárodní spolupráce nebo výstavby a údržby průmyslových zón. Právě průmyslové zóny, které mohou vzniknout například v místech bývalých brownfieldů, jsou pro kraje zajímavou možností, jak nabídnout podnikatelům dobré zázemí pro jejich činnost. Ne vždy
Jednou z podpor podnikatelů je i vyhlašování soutěží a vybírání těch úspěšných. se ovšem daří vytvořené zóny optimálně zaplnit. Úplně snadno to nejde ani v případě známé průmyslové zóny Triangle na Žatecku v Ústeckém kraji. „Řešení problematiky nezaměstnanosti v Ústeckém kraji a obsazení průmyslové zóny Triangle je pro nás jednou z priorit roku 2011,“ řekla hejtmanka kraje Jana Vaňhová. Naprosto zásadní je pro některé kraje podpora vědy a výzkumu a s tím spojená podpora inovačních firem. Jde především o vznik vědeckých center. Ty v různé míře vznikají po celé České republice a jejich zaměření je různé. Mezi největší projekty posledních let patří vznik odborného vědeckého centra CEITEC v Brně. „Projekt dá vzniknout novým pracovním místům s vysokou přidanou hodnotou, vytvoří podmínky pro úzkou spolupráci, přenos technologií a znalostí mezi výzkumnou sférou a firmami. V neposlední řadě se bude podílet na rozvoji podnikání a vytvoření prostředí pro kvalitní investice zahraničních firem,“ uvedl hejtman Ha-
šek. Projekt za 5,2 miliardy korun získal dotaci z OP Výzkum a vývoj pro inovace. Z toho lze na podobné projekty do roku 2013 čerpat přes 48 miliard korun. STÁT SNIŽUJE BYROKRACII Stát podporuje podnikatele hlavně prostřednictvím své agentury CzechInvest. Ta se stará o kvalitní informování například prostřednictvím svých regionálních poboček nebo specializovaných seminářů, kterých v průběhu roku organizuje celou řadu. O podpoře podnikatelům informovalo také ministerstvo průmyslu a obchodu. To v loňském roce pokračovalo především ve zjednodušování pravidel. „Vyjádřeno v penězích, podnikatelé loni díky jednodušší administrativě a odstranění zbytečné byrokracie ve srovnání s rokem 2005 ušetřili 11,5 miliardy korun,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Podle vlastní zprávy navíc ministerstvo v loňském roce po-
zdroj: Ernst&Young
mohlo 361 malým a středním českým podnikům zúčastnit se prestižních mezinárodních výstav a veletrhů. „Pro nastartování podnikání v odeznívající hospodářské krizi pomohlo ministerstvo 1 435 malým a středním podnikům získat díky národnímu programu Záruka úvěry pro provozní či investiční akce ve výši přes devět miliard korun,“ pokračoval mluvčí ministerstva Pavel Vlček. Podle něj poskytlo ministerstvo ze stejného programu také 72 bankovní záruky, které pomohly firmám postiženým loňskými povodněmi získat úvěry v celkové hodnotě půl miliardy korun. A výhled do dalších let? Kraje budou s velkou pravděpodobností pokračovat ve svých strategiích. Otázkou je, jak dopadne situace kolem podoby evropských dotačních programů po roce 2014. Právě to totiž z velké míry určí, jakým způsobem a v jaké míře budou podporováni podnikatelé v českých regionech. Filip Appl
KOMENTÁŘE Založit úspěšnou firmu můžete kdekoliv v České republice. Důležité je mít kvalitní podnikatelský záměr, promyšlenou strategii a trochu toho štěstí. Nezbytné jsou samozřejmě i finanční prostředky. Ledacos lze ovšem uhradit z evropských fondů a větší projekty mohou dokonce dosáhnout na investiční pobídky. Evropské programy podpory, v případě pod-
nikatelů zejména Operační program Podnikání a inovace, který spravuje agentura CzechInvest, jasně dávají najevo, že podnikání není pouze o Praze, ale o všech krajích v České republice. Projekty podpořené z tohoto programu proto dokonce musí být realizovány mimo Prahu. Celý proces čerpání dotací z evropských fondů je sice poměrně složitý, podnika-
telé v tom však nejsou sami. Mohou se obrátit na informační linku o programech podpory podnikání 800 800 777 nebo mohou využít služeb 13 regionálních poboček CzechInvestu, kde jim zadarmo poradíme. Podnikatelé zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu mohou v případě investice vyšší než 50 mi-
lionů Kč získat investiční pobídky v podobě slevy na dani z příjmů a finanční podpory nových pracovních míst nebo školení a rekvalifikací. Kraje a obce podporují podnikání výstavbou průmyslových zón a další infrastruktury, vědí totiž, že s každým novým projektem přitečou peníze do krajské či obecní kasy, a sníží se tak vysoká nezaměstnanost, která řadu z nich trá-
pí. Stále je ale co vylepšovat. Nasloucháme proto podnikatelům a snažíme se jim vyjít vstříc, a to například postupným snižováním administrativy na minimum, k čemuž se zavázalo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky a s ním i CzechInvest. Zrychlit by se rovněž mělo čerpání evropských peněz.
Města a obce jsou vedle státu a krajů významnými spolutvůrci ekonomického prostředí, které determinuje možnosti firem a živnostníků podnikat a dosahovat konkurenceschopnosti. V první řadě jsou to právě obce a města, která spoluovlivňují kde firmy podnikají. Ovlivňují totiž, zda je prostředí a služby příznivé a dostupné pro firmy. Firmy se o umístění svého sídla na daném území rozhodují často na základě dopravní do-
stupnosti, věhlasu a image místa, kvality životního prostředí, podmínek pro bydlení, zajišťování služeb předškolní péče či kulturní a sportovní nabídky k trávení volného času svých zaměstnanců. To vše jsou faktory, které mohou právě radnice značně ovlivnit. Obce a města jsou také přímo odpovědná za územní plánování, de facto proto rozhodují, kde podnikatelé mohou rozvíjet své aktivity. Města totiž připravují
strategická území pro podnikání. Konkrétní akce a projekty je přitom žádoucí dělat až na základě strategie, kterou si obec stanoví pro dlouhodobější horizont. Přestože tuto věc dnes evropské fondy řeší jen omezeně, jde o nástroj, jak zdroje efektivně zacílit. Je nutné začít více přemýšlet o zákonu o meziobecní spolupráci, který by obce motivačně podpořil ke spolupráci a společnému využití evropských prostředků na dobrovolné bázi
a o lépe nastaveném systému implementace (např. integrované plány rozvoje měst řešit pro větší území než jen území města atp.) a o větší podpoře samospráv v oblasti strategického plánování. Místní samosprávy jsou v neposlední řadě prvním kontaktním místem nejenom pro podnikatele, ale i pro občany. Zjednodušení administrativní zátěže, po kterém podnikatelé opakovaně volají, proto do velké míry
leží na nich. V této souvislosti dosud města a obce nevyužívají tzv. digitální agendu do té míry, do které by to bylo možné. Je nutné propojit a sdílet databáze veřejné správy a usilovat o rozšíření elektronické identifikace (např. elektronické podpisy apod.). V oblasti státní správy jsou to ale také obce, které jsou přespříliš zatíženy administrativou ze strany státní správy. Je proto třeba se soustředit nejen na snižování administrativy
vůči občanům, ale také vůči obcím ze strany státu.
Hospodářská komora České republiky a podnikatelé v ní zastoupení vnímají zástupce samosprávy, a to zejména v obcích, městech a v neposlední řadě v krajích, jako svého přirozeného partnera. Podle našeho názoru by například bylo správné se vrátit k takové variantě rozpočtového určení daní, která by alespoň část finančních prostředků získaných zdaněním právnických osob vrátila tam, kde vznikly. Čím se více bude dařit podnikatelům a firmám v regionu, tím více by se pak mohlo vrátit danému regionu a jeho rozvoji.
Hospodářská komora České republiky zná problémy v regionech, protože je zastoupena ve všech okresech a krajích. Podobnou síť kontaktů po celé zemi má již jen Česká pošta nebo banky. Komora má zastoupení v tripartitách všech 14 krajů a na těchto fórech zástupci podnikatelů spolu se zástupci samosprávy řeší reálné hospodářské i sociální problémy v daném regionu. Toto zastoupení Hospodářské komory ve všech krajích vytváří nenahraditelnou platformu nejen pro dialog a spolupráci podnikatelů a veřejné správy v da-
ném regionu, ale také pro přenášení problematiky rozvoje regionů na celorepublikovou úroveň, do dialogu HK ČR s představiteli vlády a parlamentu v případech, kdy lze je nutné řešení celostátního charakteru. Spolupráce krajských úřadů a krajských hospodářských komor například přispívá k lepšímu čerpání peněz z různých evropských fondů, v oblasti vzdělávání a školství zase k tomu, aby v regionu bylo poskytováno vzdělávání, které bude pro jeho absolventy představovat šanci uplatnit se na zdejším pracovním trhu
a zaměstnavatelům bude nabízet pracovníky požadovaných profesí, zejména řemeslných a technických. Výsledky této spolupráce jsou patrné i při podpoře exportu. Regionální exportní místa HK poskytují místním vývozcům proexportní služby, na druhou stranu některé krajské úřady společně s krajskými komorami organizují i podnikatelské mise. Důležité je, že kraje i krajské komory otevřeně proklamují, že vzájemnou spolupráci chtějí prohlubovat a také hledají možnosti pro nové společné projekty.
Hospodářská komora ČR si také uvědomuje zásadní důležitost dopravní infrastruktury pro hospodářský i sociální rozvoj jednotlivých regionů, a proto se na celostátní úrovni vytrvale zasazuje o to, aby stát do této oblasti i nadále investoval a považoval to za jednu ze svých strategických priorit. Výdaje na dopravní infrastrukturu mají jednoznačný prorůstový efekt, když mimo jiné pomáhají k oživení stavebnictví a přispívají k zaměstnanosti. Především pak dobrá dopravní infrastruktura pomáhá k propojení jednotlivých regio-
nů navzájem a v delším horizontu je jedním z činitelů ovlivňujících investice v jednotlivých regionech.
Miroslav Křížek, generální ředitel Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest
Oldřich Vlasák, místopředseda pro evropské záležitosti SMO ČR, poslanec Evropského parlamentu
Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR
PARDUBICKÝ KRAJ
KN | červenec 2011 |
Kraj pomáhá penězi i odborným vedením Pardubický kraj se snaží o podporu podnikání, a i když má poměrně málo možností, jak podnikatelskou sféru podpořit přímo, alespoň se snaží perspektivním investorům otvírat cesty a pomáhat jim například prostřednictvím evropských fondů. Podle náměstka hejtmana Romana Línka má ovšem hlavní kompetence v této oblasti stát prostřednictvím agentury pro podporu a podnikání CzechInvest.
TÉMA Jak je na tom kraj se strukturou podnikání? Ke konci loňského roku bylo podle údajů Českého statistického úřadu v Pardubickém kraji evidováno přes 83 tisíce živnostníků. Zajímavé je, že i přes krizi v posledních letech, se jejich počet za posledních deset let zvýšil o více než 26 procent. Právnických osob bylo v loňském roce evidováno přes 23 tisíce. Od roku 2001 vzrostl jejich počet více než o polovinu. Nutno říci, že těch opravdu velkých podniků jsou v kraji spíše jen desítky a většinu podnikatelské sféry tak tvoří malé a střední podniky a živnostníci. Největší část z nich působí v oblasti obchodu, ubytování a stravování. Následuje průmysl, stavebnictví a nejmenší část připadá na zemědělství, lesnictví a rybářství. Podle zprávy Pavla Kalivody, šéfa odboru strategického rozvoje a evropských fondů, je kraj regionem spíše průměrným. „Ukazatele popisující průmyslovou výrobu však naznačují, že se v této oblasti může skrývat poměrně významný rozvojový potenciál.“
A jak je to tedy s podporou podnikání na území kraje? Podle náměstka Línka má kraj velmi omezené finanční zdroje na takovou podporu a navíc existují problémy s legislativním vymezením podpory podnikání. „Soustředíme se tak hlavně na plošnou podporu pro území celého kraje zaměřenou na zlepšování celkových podmínek možností kraje v oblasti podnikání,“ upřesňuje Línek.
Z jednorázových dotací lze jmenovat tu do průmyslových zón. Už v roce 2004 přispěl kraj osmi miliony na zainvestování obecních průmyslových zón. Miliony korun každý rok míří za podnikateli také formou grantových programů kraje. Náměstek Línek jmenuje dva: Podporu realizace rozvojových projektů obcí v problémových mikroregionech a Podporu budování infrastruktury cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Na ten první je v letošním rozpočtu vyhrazeno 2,8 milionu korun. Druhý má poměrně široký záběr a je v něm letos připraveno 3,5 milionu korun.
PROJEKT PORADIL JAK ZAČÍT Velmi důležitou možností pro podnikatele jsou samozřejmě evropské fondy. Poskytují totiž někdy i stovky milionů korun na projekty ze všech ekonomických oblastí a za splnění určitých podmínek je může využít každý. „Pardubický kraj spolufinancuje ze svých zdrojů podnikatelské projekty v oblasti cestovního ruchu a regenerace brownfields na občanskou vybavenost. Od roku 2007 šlo o částku cca 50 milionů korun,“ doplňuje Línek. V historii kraje lze najít samozřejmě celou řadu dalších zají-
mavých projektů, které podpořily podnikání. Ať už jde o různé startovací mechanismy, informační semináře a nebo podporu infrastruktury. Na závěr lze jmenovat například projekt „Rozvoj podnikání na Pardubicku“ z roku 2007. Projekt firmy CC Systems, kraje a Krajské hospodářské komory podpořil skoro stovku osob a prostřednictvím specializovaných kurzů přispěl k širšímu povědomí veřejnosti o možnostech podnikání a napomohl zúčastněným zahájit nebo zachovat stávající živnost nebo nalézt zaměstnání. Filip Appl
PŘÍMÁ PODPORA V ŘÁDECH MILIONŮ Podle náměstka tak kraj podporuje podnikání dvěma způsoby: Přímo, prostřednictvím grantů a dotací i nepřímo, tedy především formou dokumentace, veletrhů nebo seminářů. Dotace na podporu podnikání poskytuje kraj každoročně. Jde například o 400 tisícovou dotaci na náklady spojené s činností oblastních informačních míst pro podnikatele. Podle hejtmana Radko Martínka jde o relativně malou, ale důležitou dotaci. „Podnikatelé jsou hybateli nejen regionální ekonomiky a dosavadní praxe ukazuje, že informační centra jim v jejich činnosti významně pomáhají. Podpora těchto center je tedy bezesporu v souladu se zájmy kraje.“
Pardubický kraj i letos podpořil činnost oblastních informačních míst pro podnikatele. Smlouvu podepsal hejtman Radko Martínek. zdroj: www.khkpce.cz
3
STRUČNĚ A JASNĚ ● Byla představena poslední verze návrhu modernizace nádražní budovy v Ústí nad Orlicí. Náměstek hejtmana Jan Tichý vyjádřil nesouhlas s řešením, které zavrhuje využití staré budovy. „Nepovažuji za nutné stavět novou výpravní budovu za miliony korun. Když se podařilo zachránit historickou budovu, tak by se měla co nejvíce využívat jako zázemí pro provoz i cestující,“ uvedl náměstek. ● Městský obvod Pardubice I vybudoval nové dětské hřiště, které obsahuje řadu moderních atrakcí. Hřiště bylo postaveno díky příspěvkům dvou firem. „Je to jeden z projektů v rámci naší snahy zvelebit centrum města a nabídnout dětem další příležitost, kde trávit volný čas. Jsem velmi rád, že hřiště otevíráme právě před prázdninami. Hřiště bude mít příležitost ukázat, co umí a co vydrží,“ prohlásil starosta městského obvodu Jaroslav Menšík. ● Dobrá zpráva pro obyvatele Pardubic. Společnost AVE CZ nedostala povolení na výstavbu spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví u Pardubic. Důvodem je nesplnění jedné z hlavních podmínek. „Předložená akce není v souladu s plánem odpadového hospodářství kraje a není ani v souladu s územním plánem obce Rybitví. Se záměrem nesouhlasilo na 50 tisíc lidí, ale hlavně ani obec, na jejímž území má být spalovna provozována,“ uvedl radní Václav Kroutil. PREZENTACE/INZERCE
Startuje pořizování nového územního plánu Pardubic Pardubice budou mít v roce 2015 nový územní plán, jeho příprava však začíná už letos. Dokument, který stanoví základní koncepci rozvoje města a jasně vymezuje možnosti využití jednotlivých lokalit, je nutné vytvořit na základě stavebního zákona. Ten obcím ukládá do zmiňovaného roku 2015 buď překlopit do nové podoby územní plán stávající, nebo vytvořit zcela nový. „My jsme se rozhodli jít druhou cestou. Naším cílem je vytvořit liberální a neomezující plán, který bude pochopitelný a použitelný pro každého. I proto bude během čtyřletého procesu vzniku územního plánu kladen maximální důraz na komunikaci a informovanost občanů města, stavebníků, podnikatelů a dalších zájmových skupin,“ okomentoval pořizování nového územního plánu náměstek primátorky Martin Bílek. V současném územním plánu jsou pozemky v městském katast-
ru rozděleny do velkého množství kategorií, v jejichž rámci je velmi striktně dáno, co může být v daném místě postaveno či vybudováno. Nový územní plán by měl počet těchto kategorií významně snížit. „To bude v praxi znamenat, že se výrazně zvětší rozsah projektů, které bude možné v každé jednotlivé kategorii realizovat. Majitelé půdy a investoři tak budou mít podstatně volnější ruku při nakládání s danými pozemky. A územní plán díky tomu bude mít daleko trvalejší charakter. Už nebude nutné kvůli každé maličkosti provádět jeho změnu,“ doplnila hlavní architektka města Petra Nacu. „Že bude územní plán liberál-
nější ale neznamená, že budoucí rozvoj města ponecháme v cizích rukou. V záležitostech, které spadají do kategorie veřejného zájmu, budeme naopak přísnější, než tomu bylo dosud,“ dodala Nacu. Pořizování nového územního plánu bude vycházet z analýzy současného stavu, kterou už má město zpracovanou. Analýza například ukázala, že lokality vyčleněné pro bydlení mají potenciál pojmout více než 20 000 lidí, pro občanskou vybavenost a pro komerční sféru je stále k dispozici 414 ha. „Územní plán by tedy neměl vytvářet nové průmyslové zóny nebo nová sídliště, důraz bude kladen na využití stávajícího potenciálu. Nový dokument už by měl naopak zahrnovat třeba koncepci dopravy ve městě včetně obchvatů a železničních tratí, chceme posílit význam historického jádra města a soustředit se i na volnočasové aktivity a rekreační zóny,“ uzavřel Bílek. Proces pořizování nového územního plánu začíná už letos, kdy bude vybrán jeho zpracovatel a budou zahájeny práce na konceptu. Ten bude dokončen v roce následujícím. V roce 2013 se s konceptem seznámí odborníci i široká veřejnost a po zapracování jejich připomínek přikročí zpracovatel k zahájení prací na návrhu územního plánu. I ten projde posléze veřejným projednáváním. To vše proběhne v roce 2014 a město by tak mělo mít celý rok na splnění zákonné lhůty a vydání nového územního plánu do 31. prosince 2015. Ondřej Tušl
Nevíte, kam na dovolenou?
Vyzkoušejte některý z bohaté nabídky léčebných nebo wellness pobytů Léčebná péče (novinka - intenzivní samoplátecká léčebná péče)
Medical wellness léčebné pobyty Wellness pobyty Wellness víkendy
www.llb.cz
4
KN | červenec 2011 |
STRUČNĚ A JASNĚ ● Primátor Prahy Bohuslav Svoboda vyjel na pozvání honorárního konzula ČR v Benátsku Giorgia Boatta zastupovat Prahu do italských Benátek. Hlavním bodem programu byla účast na prvním ročníku oslav České republiky v Benátkách. Primátor se setkal se starostou Benátek Giorgiem Orsonim, se kterým probral spolupráci obou měst na poli ekonomickém i kulturním. ● Základní škola v Kunraticích se dočkala modernizace. Zrekonstruována byla školní jídelna a otevřeny dvě třídy mateřské školy. Ty byly hrazeny z rozpočtu hlavního města, a to částkou 31 milion korun. „Velice mě těší, když vidím, že prostředky města byly vynaloženy správně. Zvláště pak jsem potěšen, že součástí kuchyně a jídelny bude i nový stravovací program, který umožňuje použít Opencard k objednávce a výdeji obědů,“ řekl primátor Bohuslav Svoboda. ● Rada hl. m. Prahy schválila nový požární poplachový plán. A nejde jen o drobnosti, které nestojí za pozornost. Naopak, zbystřit by měli všichni vlastníci nemovitostí. „Nařízení stanoví podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů. Současně ukládá vlastníkům povinnost udržovat je v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody pro hašení,“ řekl primátor Bohuslav Svoboda.
PRAHA
Praha úspěšně buduje prostředí pro podnikatele Přestože má Praha neotřesitelnou pozici v oblasti většiny ekonomických ukazatelů, ani zde nezapomínají tuto pozici udržovat odpovídající podporou podnikatelské sféry. Cílem je podle magistrátu město s dobrou konkurenceschopností, ekonomicky silné a poskytující prostor pro vysoce kvalifikované odborníky. Jak se toho snaží Praha dosáhnout?
TÉMA „Praha musí zůstat metropolí přitažlivou pro podnikatele, významné světové instituce a prestižní firmy a organizace,“ píše magistrát na svém webu a podle všeho se to zatím daří. V po-
sledních letech se totiž řada podnikatelů z ostatních krajů rozhodla přestěhovat své sídlo právě do Prahy. To většinou znamená, že provoz zůstává zachován v původním regionu, ale firma oficiálně sídlí na pražské adrese. A důvod? Hlavně snaha získat prestižnější obchodní adresu. Na Praze je přitažlivá také větší anonymita a méně časté
finanční kontroly. „Bohužel nežijeme v době, která by byla pro podnikatelské prostředí stabilní. Proto mě velmi těší, když i v tak těžkém období v Praze meziročně přibylo 17 966 nových podnikatelských subjektů, což představuje nárůst jejich počtu o 3,7 procenta,“ řekl primátor města Bohuslav Svoboda na letošním předávání ocenění Podnikatel roku 2010. „Zájmem každého představitele města by v první řadě mělo být to, aby právě v jeho obci byl alokován dostatečný počet kvalitních podnikatelských subjektů, které se stanou základem dalšího rozvoje města.“
Doprovodnou aktivitou, která může podpořit snahu podnikatelů, je i každoroční soutěž o podnikatele roku. Letošní ceny předal primátor Bohuslav Svoboda. zdroj: www.praha.eu
PRVEK ZAČAL SVOU ČINNOST Podle tiskové mluvčí města Terezy M. Krásenské realizuje město hned několik konkrétních strategií, kterými podporuje podnikání na svém území. Jednou z nich je i zřízení nové pracovní skupiny s názvem PRVEK (Pražská rada pro výzkum a ekonomiku). Skupina je platformou zřízenou pro konzultování a vypracování vize Prahy jako klíčového ekonomického regionu ČR. Mezi její hlavní cíle budou patřit zejména aktualizace Regionální inovační strategie a definování nové strategie podpory podnikání v Praze. První setkání skupiny se uskutečnilo v dubnu a sešla se na něm řada politických osobností i expertů z oblasti podnikání. „Mám svou představu stejně jako každý ze zde přítomných. Všichni jsme v zajetí svých oborů, svých zkušeností a tady bychom je měli konfrontovat, konzultovat a také koordinovat s cílem vypracování středně- i dlouhodobé vize, jaký by měl být další vývoj a vize Prahy,“ prohlásil primátor Bohuslav Svoboda. „Chci otevřít větší diskuzi na téma školství, vědy, výzkumu a inovací a zlepšit jejich vzájemnou komunikaci a propojení.“ PRVEK se podle něj bude scházet přibližně jednou měsíčně. Mezi další předsevzetí patří rozšíření ve programu podpory učňovského školství „Řemeslo žije!“ nebo vytvoření Pražské rady hospodářské a sociální
dohody. „Druhý bod je v současné době splněn, Pražská rada byla vytvořena a pracuje. Plnění prvního bodu je průběžné, projekt běží už několik let,“ dodala Tereza M. Krásenská. ŽÁDNÉ KLACKY POD NOHY A jak je to s financováním podpory podnikání v našem hlavním městě? Podle tiskové mluvčí není možné relevantně vyčíslit, kolik peněz na tuto podporu město vydá. Situace je tak podobná jako v ostatních regionech, kde podporují podnikatele hlavně nepřímo. „Jde o komplexní problematiku, která zahrnuje příliš mnoho oblastí s mnoha možnostmi výkladu. Podporou podnikání je de facto všechno počínaje budováním a konče údržbou infrastruktury,“ dodává tisková mluvčí. Nepřímá podpora podnikání v Praze zahrnuje i další strategie. Například podporu vzniku podnikatelských inkubátorů a zřizování podnikatelských center. Město se také snaží neházet podnikatelům klacky pod nohy. „Praha například v posledních letech nezvýšila nájmy nájemcům městských objektů a podpora zahrnuje i další oblasti. Ale určitě je potřeba hledat stále i další formy podpory a rozšiřovat ji. Právě proto primátor Prahy například založil jak PRVEK, tak Pražskou radu hospodářské a sociální dohody,“ doplňuje Krásenská. Filip Appl
STŘEDOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● V Domově seniorů Oleška se sešli senioři z celého Středočeského kraje, aby mezi sebou soutěžili. Sportovně-společenský den, kterého se účastnila radní Středočeského kraje Zuzana Jentschke Stöcklová, se děje každoročně a láká všechny klienty středočeských seniorských domovů. Tentokrát si senioři porovnávali síly v kuželkách, hodu na cíl, vědomostním kvízu i Ruských kuželkách. ● Na hradě Krakovec byla odhalena netradiční socha Mistra Jana Husa. Tu nechal zhotovit Středočeský kraj. Představení sochy doprovázel také bohatý doprovodný program. Hrad Krakovec, poslední Husovo útočiště v době prohlášení za kacíře, je bohatší o další historický prvek. Atypickou sochu tohoto významného myslitele odhalil náměstek středočeského hejtmana Marcel Chládek. ● Středočeši vybojovali na Hrách V. letní olympiády dětí a mládeže ČR bronz. Soutěž, která se konala v Olomouckém kraji, má už vybudovanou tradici a i v minulých letech se Středočeský kraj umístil na předních příčkách. Již po prvním olympijském dni se Středočeský kraj v průběžném hodnocení krajů probojoval na 2. místo a zařadil se tak za Jihomoravský kraj, suverénního vítěze letošních her.
Sedm milionů pro malé a střední podnikatele Středočeský kraj vypisuje každoročně dotační programy, které jsou prioritně zaměřeny na vyvážený rozvoj Středočeského kraje. Loni v listopadu byla krajem vyhlášena výzva pro podávání žádostí o dotace ze Středočeského Fondu cestovního ruchu a podpory podnikání pro rok 2011.
TÉMA Celkem jsou navrženy dotace za sedm milionů korun pro 23 firmy a živnostníky. Mezi projekty na podporu podnikání patří například vybavení dílen podnikatelů Josefa Bláhy z Příbrami nebo hrnčířské dílny Vladimíra Junga ze stejného města. Oba dostanou po stotisícových částkách. Dále sem patří například nákup strojového vybavení nebo výroba propagačních materiálů. Ve srovnání s ostatními kraji byl počet ekonomických jednotek ve Středočeském kraji v minulých letech druhý nejvyšší po Praze, tvořil 12 procent z republikového celku. Nejvíce ekonomických subjektů bylo evidováno v zázemí hlavního města - okresy Praha východ a Praha západ, ve kterých byly zaznamenány za posledních osm let také nejvyšší nárůsty nových jednotek. Nejčastější formou podnikání ve Středočeském kraji byla fyzická osoba, konkrétněji živnostník nezapsaný v obchodním rejstříku. Ti tvoří téměř tři
čtvrtiny z celkového počtu. Z hlediska převažující ekonomické činnosti působí nejvíce subjektů ve Středočeském kraji v oblasti velkoobchodu, maloobchodu a služeb spojených s opravou a údržbou motorových vozidel. Druhým a třetím nejčastějším zaměřením v podnikatelské sféře je stavebnictví a průmysl. Nejlepším městem pro podnikání ve Středočeském kraji je přitom podle loňského krajského srovnávacího výzkumu Město pro byznys Beroun. Město se může podle průzkumu pochlubit vysokým počtem podnikatelů, jichž zde podle výzkumu působí o třetinu více než v ostatních sledovaných městech regionu. O čtvrtinu více je zde také podnikajících cizinců. Ze všech 26 hodnocených měst zároveň disponuje třetí nejvíce ekologicky vyváženou krajinou, která také zásadně ovlivňuje podnikatelské prostředí. Na druhé příčce se loni umístilo Kladno, kde se stabilně daří větším firmám a kde je sektor služeb druhým nejrozvinutějším v kraji. Místní obyvatele rovněž potěší nejnižší kriminalita, jež meziročně klesla o pěti-
Společnost Lego zajistí Kladnu nové investice ale i pracovní místa. nu, i značný počet úředních hodin na radnici. Kladenská radnice je podle výzkumu třetí nejúspěšnější v získávání evropských dotací a v testu elektronické komunikace uspěla jako jedna z nejlepších v regionu. KLADNO SE CHYSTÁ NA OBŘÍ INVESTICI Kladno se také může těšit na jednu z největších investic v kraji. Světoznámý výrobce hraček Lego investuje v Kladně další 1,2 miliardy korun. Firma plánuje podstatně rozšířit výrobu ve stávají-
cím podniku. Práci tak najde nejméně 200 lidí z celého regionu. Projekt společnost Lego představila v březnu veřejnosti za účasti předsedy vlády Petra Nečase, ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, generálního ředitele agentury CzechInvest Miroslava Křížka a primátora města Kladna Dana Jiránka. „Několikaměsíční úsilí pracovníků CzechInvestu a služby naší agentury poskytnuté výrobci populárních kostiček se vyplatily. Velkou konkurencí pro Českou republiku bylo Maďarsko, kde už Lego jeden závod také má,“ upozorňuje generál-
zdroj: pointec
ní ředitel CzechInvestu Miroslav Křížek. Významnou roli na rozhodování společnosti mělo přímo statutární město Kladno. „Jsem rád, že dlouhodobá jednání města se společností Lego nesou opět úspěch, a Kladno tak bude mít další nová pracovní místa. Věřím, že rozvoj Lega na Kladně ještě zdaleka nekončí,“ řekl primátor Kladna Dan Jiránek. Dánská společnost Lego působí v Kladně více než deset let a patří k nejvýznamnějším zaměstnavatelům na Kladensku. Zaměstnává kolem 1 200 lidí. Marek Turek
PREZENTACE
KN | červenec 2011 |
5
ROP Severovýchod vsadil na pohyblivou reklamu Až do konce letošního roku budou po Hradci Králové, Liberci a Pardubicích jezdit dva autobusy a tramvaj upozorňující na Regionální operační program Severovýchod a jeho investice, které se neztratí. I když se linky budou několikrát měnit, pětileté děti se zeměkoulí, v níž je koláž realizovaných projektů, si od 1. července prohlédnou v Hradci Králové na lince 25, v Pardubicích na lince 6
a v Liberci na trase tramvaje 2. V polovině července běžel na Rádiu Černá Hora spot namluvený opět pětiletou dvojicí. Do konce září vás děti z plakátu osloví také z prosklených vitrín u zastávek MHD i jinde v krajských městech severovýchodních Čech. „Regionální rada oslavila 1. července páté výročí od svého založení, proto nás reprezentují pětileté děti. Chceme regionální operační program zviditel-
nit a prostřednictvím kampaně říci, že se v severovýchodních Čechách úspěšně čerpají dotace. Důkazem nejsou jen fotografie hotových projektů, ale fakt, že v nejbližších měsících proplatíme příjemcům dotací už polovinu evropských prostředků vyčleněných na náš program, tedy 328 milionů eur,“ komentoval propagační aktivity ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. (ej)
Investice, Investice,
Na konci června se v královéhradeckém Dopravním podniku polepoval autobus logy ROP Severovýchod. foto: Eva Jouklová
Další miliony z Unie pro Severovýchod ROP pozval do kina devět výherců
které sese neztratí které neztratí
Bezmála 130 milionů korun z Evropské unie půjde prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod do severovýchodních Čech. Schválili to 20. června zástupci Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého kraje na Výboru Regionální rady. Statutární město Hradec Králové bude čerpat na vybavení sálu a prostor filharmonie 8,3 milionu korun. Volejbalový klub Technické univerzity v Liberci zase může počítat s více než 13 miliony korun. Ty využije na obnovu sportovišť. Další dotace plynou na projekty, které mají do Kuksu
a jeho okolí přivést turisty a zlepšit nabídku tamějších služeb v oblasti cestovního ruchu. Více než 25 milionů korun získala obec Kuks na rekonstrukci centra. Počítá se s vybudováním vycházkového okruhu, dostavbou cyklostezky a jejím následným propojením s další cyklostez-
kou Modrý pás Labe. Obecně prospěšná společnost Revitalizace KUKS může čerpat 31,4 milionu na projekt nazvaný Braunův kraj II. Jde o revitalizaci dvou historických objektů v památkové rezervaci. Nedaleko Hospitalu bude otevřeno návštěvnické centrum se sociálním zařízením pro turisty a rodiny s dětmi. Vznikne i zázemí pro destinační společnost. Akciová společnost ZOO Dvůr Králové získala 26,4 milionu korun. Díky dotaci dojde ke změně ar-
chitektonického řešení vnitřní části i výběhů dnešního pavilonu lidoopů, který se promění v pavilon goril. Bezmála 16 milionů korun může vyčerpat Stanislav Bohadlo na Rentzovu barokní tiskárnu a pouliční divadlo v Kuksu. V objektu budou instalovány ukázky barokního divadla, hudby a historických barokních řemesel vázaných k výrobě knih, knihtisku, výroby ručního papíru, mědirytu a vazby. (ej)
O dvacet sedm vstupenek do multikin CineStar se utkali milovníci filmů, kteří se zapojili do soutěže s ROPem. Devět z nich vylosoval 20. června Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady.
Soutěž probíhala po tři červnové týdny a navazovala na promítaný videospot o ROPu v libereckém, hradeckém a pardubickém kině. Stačilo zjistit, kolik prioritních os má ROP Severovýchod, a znát alespoň tři projekty podpořené bruselskými dotacemi. Sto dvacet tři účastníci soutěže odpověděli správně, štěstí přálo de-
víti z nich. Eva Hamplová, Renáta Knollová, Leoš Křeček, Ondřej Matoušek, Vítězslav Dufek, Dita Rindtová, Kateřina Slováková, Lenka Šádková a Anna Šilhánová si tak mohou až do konce listopadu tohoto roku zajít na tři libovolně zvolené filmy v síti CineStar, a to navíc kdekoli v České republice. (ej)
Regionální operační program NUTS NUTS II Severovýchod Regionální operační program II Severovýchod
6
ROZHOVOR
KN | červenec 2011 |
„V politice všechno nejde tak úsečn
říká v rozhovoru pro Krajské noviny hejtman Libereckéh Stanislav Eichler měl v krajské politice doslova raketový start. Do doby, než se stal hejtmanem Libereckého kraje, byl pouze komunálním politikem. Před posledními krajskými volbami stanul v čele sociálnědemokratické kandidátky, kterou v silně pravicovém regionu přivedl k vítězství. To ale nebyl jeho jediný úspěch, jako zdatný představitel kraje se ukázal loni, kdy sever Čech postihly ničivé povodně. Na první pohled je hejtman Eichler pragmatický, strohý, až úřednicky profesionální. Na položené otázky odpovídá téměř bez emocí, bez dlouhého rozmýšlení. I při krátkém setkání ale umí být méně formální a při focení i nenucený a usměvavý. V posledních měsících Krajské noviny otiskují rozhovory s jednotlivými hejtmany. Všechny je zatím spojuje, troufnu si to tak říct, určitá averze vůči současné vládě. Je i váš pocit, že nyní je nejhorší období ve vztahu krajů a vlády? Malinko bych to poopravil, ona to není averze k vládě a jednotlivým členům vlády, je to averze vůči připravovaným reformám a krokům, které tato vláda bezohledně dělá. Ty kroky, protože se vesměs jedná o velmi citlivá témata, vyžadují širokou diskuzi. O tak zásadních otázkách, na kterých současná vláda pracuje, jako je například sociální reforma, je potřeba komunikovat s opozicí, je potřeba komunikovat na úrovni nejenom sněmovny, ale také měst, obcí a krajů. Bohužel, osobně mi připadá, že některé kroky vlády potvrzují pravidlo „korunu musím ušetřit, i kdyby mne to stovku mělo stát“. To není akceptovatelné, není to možné a navíc je zřejmé, že všechny kroky míří na sociálně slabší občany. Součástí vaší práce je hájení zájmů kraje a jeho občanů, a to samozřejmě i ve vztahu k centrálním orgánům. Máte v tomto nějakou negativní zkušenost, například v podobě bloku v komunikaci? Ono to není snad ani o bloku v komunikaci. Stále hovoříme o připravovaných změnách v jednotlivých rezortech a tam je ten problém veliký. Ať se jedná například o úřady práce a jejich strukturu. Rozumím tomu, že lze šetřit a chápu, pokud úřady práce budou šetřit v obslužné rovině a například mzdy se budou zpracovávat v Praze a nebude na každém kraji sedět jedna účetní. Ovšem snižovat stavy pracovníků v terénu, rušit některá konzultační střediska, to je nezodpovědné. To potom rozhodně nepřispěje ke komunikaci s nezaměstnanými a v konečném důsledku to, podle mého názoru, přinese větší počet nezaměstnaných, právě proto, že nebudou mít dostatek relevantních informací, neboť by pro ně museli jezdit desítky kilometrů daleko. To samé se týká i připravované reformy sociálních služeb. My všichni samozřejmě nesouhlasíme se zneužíváním sociálních dávek a plně podporujeme nápravná opatření v tomto směru. Nikoliv ale v tom, že si občané pro sociální dávky budou muset jezdit několik desítek kilometrů daleko. Jestliže někdo dostává sociální dávky, je na tom většinou finančně velmi špatně a počítá každou korunu a pokud pak má dát desítky korun za dopravu na úřad, je to krok špatným směrem. Liberecký kraj, v jehož čele stojíte, je nejmenším, byť ne nejméně lidnatým, regionem České republiky. Samozřejmě pokud vynecháme Prahu. Cítíte to jako handicap? Mám na mysli například otázku daňových příjmů v závislosti na nutných investicích. Neřekl bych, že je to handicap. Vždycky to musíme posuzovat v širších souvislostech. Liberecký kraj je nejmenší co do rozlohy a hned po Karlovarském kraji je druhým nejmenším co do počtu obyvatel. To jsou fakta. Nicméně právě Libe-
recký kraj má velmi strategickou polohu, protože leží na rozhraní tří států, sousedíme s Polskem a Německem. Náš kraj a Liberec samotný byl vždycky významnou průmyslovou oblastí, a tak je tomu i nyní. Pokud se podíváme na složení průmyslové infrastruktury, vidíme, že zde působí řada nových firem. Po krizi textilního a sklářského průmyslu, který byl pro Liberec a okolí tradiční, sem přišla spousta investorů, především z automobilového průmyslu. Přece jen, nemáte pocit, že velikost regionu může být důležitá pro vyjednávací pozici. Není to třeba poněkud jiné, přijde-li jednat představitel velkého kraje? Tenhle pocit rozhodně nemám, vždy záleží na té osobnosti a je nakonec úplně jedno, jestli jste hejtmanem velkého kraje nebo malého. Co se týká vstřícnosti ministerstev a také ministrů, tak nemohu říct, že bych zaznamenal negativní postoj vůči Libereckému kraji kvůli jeho velikosti. Ale chtěl bych se ještě vrátit k reformám, o kterých jsme hovořili. Nejenom, že se nám zdá, že se musí ušetřit koruna i kdyby to mělo stokorunu stát. Podle mého názoru jdou kroky současné vlády proti evropské politice. Evropská unie dnes hlásá zásadu subsidiarity, to znamená, že rozhodovací pravomoci týkající se jednotlivých krajů, měst a obcí by se měly přenést na tyto články. A to byl i jeden z důvodů, proč byly v roce 2000 založeny kraje a vznikla krajská struktura – z centra přenést pravomoce na jednotlivé regiony, kde k těm problémům je nejblíže. A nyní, po jedenácti letech, se to úplně obrací a najednou se začíná zase praktikovat pragocentrismus a všechny pravomoci se stahují do Prahy. Proto tvrdím, že kroky této vlády jdou proti linii Evropské unie, která hlásá zásadu subsidiarity. V této souvislosti mne, pane hejtmane, zajímá váš názor na případnou změnu čerpání evropských dotací. Nemáte obavu, že by zmíněný pragocentrismus zafungoval i v této oblasti a byly by omezeny regionální operační programy? Přispět by k tomu třeba mohly nedávné aféry na některých regionálních radách. Pokud budete chtít psa bíti, tak si vždycky hůl najdete. To, že je každý proces o lidech a kvalitě těchto lidí, je také zřejmé. Jestli mají jižní Čechy problémy… Osobně tvrdím, že pokud by měly nastaveny takové kontrolní mechanismy, jako tomu je v NUTS II Severovýchod, který sdružuje Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj, tak by k tomu nikdy nemohlo dojít. My to máme ošetřeno tak, že jednotlivci absolutně nemohou ovlivnit jakákoliv výběrová řízení, protože jsou tři komise, kterými hodnocení procesů prochází. Regionální operační programy jsou nejlépe čerpajícím uskupením a jakýkoliv přechod na ministerstva by neměl hlavu ani patu. Jednoznačně jsou to právě ministerstva a jejich projekty, které se nečerpají z evropských fondů, respektive
se čerpají nejhůře. Logiku to možná nedává, ale hovoří se na toto téma… To je zase výraz toho, co jsem říkal, tedy pošlapání všech zásad subsidiarity. Nedovedu si představit, jak by kdokoliv z Prahy mohl vědět nejlépe, co potřebuje starosta ve Frýdlantském výběžku. To je přece nesmysl. Jestli tam někdo může dohlédnout, tak tam možná může dohlédnout z kraje, pokud bude mít zájem, ale v žádném případě ne z Prahy. Pokrýt celou republiku a rozumět jednotlivým problémům mikroregionů z Prahy zkrátka není možné, což se potvrdilo v celé Evropě. Proto dává Evropská unie takový důraz na zásadu subsidiarity. Máte tedy obavu z toho, že k takové situaci může dojít? Stálo by vás to asi poměrně hodně peněz, už proto, že Severovýchod se přetahuje s jižní Moravou o pozici nejúspěšnějšího regionu z hlediska čerpání evropských dotací. Máte pravdu, náš region, přestože ho jako jediný tvoří tři kraje, které se vždy musí domluvit, je vedle jižní Moravy nejlépe čerpajícím. Pokud dojde k nějaké koncentraci evropských peněz na další plánovací období, tedy na roky 2014 až 2020, směrem do Prahy, bude to další nezodpovědný krok současné vlády a byl by to důkaz o snaze usurpovat moc a posilovat pragocentrismus. Dovolím si nyní, kdy zmiňujeme NUTS II Severovýchod, malou podotázku. Na začátku volebního období se hovořilo o jakési dohodě o rotaci hejtmanů v čele regionální rady, kterou ale od počátku stále vede hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Z té dohody sešlo? Je pravda, že jsme na začátku byli takto domluveni a měli jsme si po třetinách rozdělit předsednictví, to ale bylo na začátku, kdy jsme měli jen málo informací o tom, jak celý systém funguje. Na návrh můj a mého kolegy z Královéhradeckého kraje Lubomíra France zůstane hierarchie zachována tak, jak je nastavena od počátku. Je to i z toho důvodu, že hejtman Radko Martínek má s touto oblastí jako někdejší ministr pro místní rozvoj největší zkušenosti a pokud bychom něco měnili, jistě by to nefungovalo tak dobře jako nyní. Je to konsenzus všech tří hejtmanů a s tímto návrhem jsme za panem Martínkem přišli my s hejtmanem Francem. Ale pojďme zpět. Velmi rád se ptám na to, zda je pro hejtmany lepší, aby jednotlivé politické úrovně měly stejnou „barvu“, většinou se ten dotaz týká krajů a vlády. Ve vašem případě mne ale víc zajímá tento vztah s krajskou municipalitou, protože nedávno v Liberci došlo ke změnám ve vedení radnice, kterou nyní řídí sociálnědemokratická primátorka. Tedy, máte pocit, že vztah kraje a krajského města je lepší než dosud? To nemohu takto hodnotit. Domnívám se, že vztah kraje a krajského města byl vždycky dobrý. Nakonec v předešlém krajském volebním období byla stejnobarevná vláda na kraji i městě, kraj i město ovládala ODS. Ta komunikace tehdy fungovala a fungovala i v okamžiku, kdy jsme do vedení Libereckého kraje přišli my, přičemž ve vedení Liberce přetrvávala vláda ODS. Neviděl bych to v tom, jaký kdo nosí dres, vždy je to o lidech a o tom, zda se chtějí na rozumných věcech domluvit. Mnohdy se stane, že jsou lidé, kteří se prostě nechtějí domluvit, což byl myslím i důvod dění na liberecké radnici. Po loň-
ských komunálních volbách do čela nastoupili lidé, kteří se domluvit nechtěli a logicky se muselo udělat opatření, aby se komunikace zlepšila. A nyní je komunikace mezi statutárním městem Liberec a Libereckým krajem na velmi vysoké úrovni. Máte pocit, byť na hodnocení jste zatím měl poměrně málo času, že Liberec pod novým vedením funguje lépe? Určitě funguje lépe, než fungoval první půl rok po loňských komunálních volbách. Je obecně známo, že Liberec má velké problémy, které se nasbíraly postupem času, trpí nedostatkem peněz v důsledku velkých investic, úvěrů a také hospodářské krize. Myslím, že proměna ve vedení radnice městu velmi prospěla, protože nyní je už zřejmé, kdo za co odpovídá a také komunikace byla nastavena na velice dobrou úroveň. Pro má slova svědčí i to, že minulé vedení města sabotovalo i projekty, které byly vysoutěženy v rámci regionálních operačních programů. Mám na mysli především současný problém číslo jedna, což jsou liberecké lázně a další peníze, které šly do dostavby bazénu. Výměnou ve vedení města se podařilo tento projekt zachránit a nyní se velmi usilovně pracuje na tom, aby tyto projekty byly realizovány a aby stavba z poloviny devatenáctého století byla dána do původního stavu a stala se z ní galerie.
Mluvíme, myslím, o dvou projektech, z nichž v jednom je dodavatelem zdejší stavební gigant Syner. V této souvislosti mi nedá nepoložit otázku, která se týká mediálního obrazu Liberecka, občas nazývaného Synerov, které viděno očima zvenčí nemá právě dobrou pověst. Nakolik je podle vás tento mediální obraz zkreslený a nakolik poškozuje tento region? Víte, jedna věc je mediální obraz, druhá do jaké míry je objektivní. Zmínil jste Synerov. Myslím, že firma Syner dnes není problémem, který by měl tížit Liberec, protože už změnou vlády na kraji, kdy přišli sociální demokraté, byly nastaveny rovné podmínky. Musím také říct, že firma Syner je bezesporu dynamickou firmou, největší firmou v regionu, něčeho dosáhla nejenom v tomto regionu, ale v celé České republice a dokonce v zahraničí a dnes by bylo špatné tuto firmu diskriminovat. Tato firma zaměstnává spoustu lidí z Libereckého kraje, platí tady daně a jakákoliv diskriminace by byla špatná. To bylo pravděpodobně největším problémem předchozího vedení, kdy přetrvával názor, že Syner může všechno. Dneska to tak není, Syner dělá to, na co má, to, co poctivě vysoutěží a nelze ho diskriminovat. Ale v poslední době to už zavánělo diskriminací a proti tomu se musím postavit. Nakonec ta šetření, která prováděl NKÚ,
ROZHOVOR
KN | červenec 2011 |
7
ně jako v manažerské praxi,“
ho kraje Stanislav Eichler ní dluh představuje stovky milionů korun, je zřejmá. Naším největším problémem je ale to, co jste zmínil, a totiž to, že loni v srpnu nás postihly přívalové deště a povodně. Ty si bohužel vyžádaly pět lidských životů a způsobily obrovské škody na majetku obyvatel, státu a kraje, které dosáhly celkové výše osmi miliard dvě stě dvanácti milionů korun. Libereckému kraji při těchto povodních vznikla škoda dvou miliard padesáti milionů korun na silnicích II. a III. třídy, mostech a mostcích. Na mostech a mostcích zhruba pět set milionů korun, zhruba jednu miliardu pět set padesát milionů korun pak na svršcích silnic II. a III. třídy a dalších sto padesát milionů korun na majetku, který je ve vlastnictví Libereckého kraje. A tady se opět dostáváme do prekérní situace nedokonalosti českých zákonů, protože na rozdíl od obcí a měst může Liberecký kraj čerpat pouze do výše padesáti procent finančních prostředků potřebných na obnovu těchto silnic. Proč říkám na rozdíl od měst a obcí? Protože města a obce mohou čerpat až do výše sta procent, s podmínkou, jak u kraje, tak u obcí, že škody překročí pětadvacet procent ročního rozpočtu. A to je ten zásadní problém. My jsme okamžitě po povodních vyvolali jednání na ministerstvu dopravy, ministerstvu pro místní rozvoj, dokonce jsme měli model, jakým způsobem toto vyřešit. Liberecký kraj si vzal půlmiliardový úvěr, aby mohl čerpat alespoň půl miliardy, proti každé koruně, totiž musíme dát korunu i my. Do většího úvěru jít nemůžeme, protože bychom zhoršili rating kraje. Proto byl bezprostředně po povodních vypracován ve spolupráci s tehdejším ministrem dopravy a ministrem pro místní rozvoj návrh jak z tohoto kruhu ven, který byl předložen vládě. Počítal s tím, že bude posílen fond dopravní infrastruktury, ze kterého bude dofinancována miliarda korun na obnovu území po povodních. Bohužel, ministerstvo financí a ministr Kalousek tento návrh zamítli, takže jsme se ocitli opět na začátku a v současné době jednáme o jiném způsobu pomoci.
hovoří o tom, že výběrová řízení proběhla v pořádku a bez závad. A to svědčí o tom, co říkám, že dnes jsou pravidla narovnána a hraje se férový boj. Bylo by špatné kvůli ambicím někdejšího vedení města, přijít o investice, které by vedly sem do Liberce. Museli bychom je vrátit zpět do NUTSu a mohly by skončit mimo Liberecký kraj. Mé předchozí otázky střílely tak trochu mimo terč, když se týkaly komunální úrovně. Vrátím tedy téma rozhovoru zpět na krajskou úroveň. Už na počátku jsme zmínili určitou daňovou výnosnost kraje, kterou bych rád dal do souvislosti s nutnými výdaji. Nejvíc krajských peněz obvykle míří do silnic a váš kraj má jistou nevýhodu ve svých klimatických podmínkách. Navíc vám před rokem komunikace poškodily povodně, takže je nasnadě zeptat se, jak velký problém pro vás představuje údržba silnic? Samozřejmě, že to problém je. Na druhou stranu, počty kilometrů silnic II. a III. třídy a mostů a mostků, které vlastní Liberecký kraj, jsou úměrné jeho velikosti. Není to tedy o tom, že by Liberecký kraj byl malý a měl by příliš silnic. Je to v porovnání s jinými kraji odpovídající velikosti kraje a počtu obyvatel. Skutečnost, že byly silnice převedeny na kraje v zuboženém stavu a jejich vnitř-
Doprava je významným odvětvím, které mají kraje na starosti, není ale jediným. Liberecký kraj nyní řeší problémy ve zdravotnictví, konkrétně v liberecké nemocnici, kde se řeší personální otázky. Blíží se nějak řešení této situace, při které se dokonce odehrála i jakási demonstrace zaměstnanců? Víte, já jsem dělal třicet let manažera a mám trochu zkušenosti s řízením firem. A to je o tom, že když přijdete s něčím novým, tak to nikdy není vnímáno pozitivně. Liberecká nemocnice má více než dva tisíce dvě stě zaměstnanců a jednotlivé zájmové skupiny se snaží usurpovat různé množství zaměstnanců, kteří jsou ochotni za nimi jít. Proto nemůžeme hovořit o všech zaměstnancích. Naopak, dostávám spoustu mailů, esemesek a dopisů na podporu nového vedení. V liberecké nemocnici je to tak trochu hra o tom, že lidé nemají rádi změny. Nicméně, celou situací se zabýváme a pokud někdo z managementu pochybí, tak nezbude nic jiného, než ho vyměnit. Přesto musím konstatovat, že liberecká nemocnice je ve velmi dobré kondici z hlediska financí a věřím, že i nové vedení bude prospěšné pro všechny, jak pro pacienty tak pro zaměstnance. Vaším předchůdcem v křesle hejtmana Libereckého kraje byl současný poslanec Petr Skokan. O něm se vcelku pravidelně hovoří jako o možném ministrovi, většinou se jedná o rezort
dopravy nebo místního rozvoje. Bylo by pro váš kraj prospěšné, kdyby se skutečně stal členem kabinetu? K osobě mého předchůdce musím říct to, že se ke mně choval vždy velmi kulantně a domnívám se, že byl jedním z mála hejtmanů, ne-li jediný, který předal funkci tak, jak se má, tedy protokolárně a skutečně se předání věnoval a byl mi nápomocen. Od toho se odvíjí moje komunikace s panem Skokanem, která je velmi otevřená. On má snahu pomoci, výhodou je, že zná problematiku, navíc má vystudovanou stavebně-dopravní průmyslovku, takže mu tato oblast není cizí. Čtyři roky dělal hejtmana, takže ví, co nás v kraji nejvíce trápí. Pokud se ptáte na to, zda by to bylo prospěšné tak, že by z naší komunikace vznikl nějaký výsledný produkt, obávám se, že to už není o komunikaci hejtmana nebo vedení Libereckého kraje a ministra dopravy. O všech krocích, které by potom vedly k pomoci, rozhoduje vláda. A jeden člověk ve vládě nic neznamená. Jak jsem říkal, už loni předložil ministr Bárta, který z našeho kraje není, smysluplný návrh na získání prostředků na opravu a obnovu postižených území a bylo to ministrem Kalouskem zamítnuto. Takže to skutečně není jednoduché. (Rozhovor vznikal před rekonstrukcí vlády, při které ovšem bývalý hejtman Libereckého kraje Petr Skokan žádné místo v kabinetu nezískal – pozn. red.) Jestli, pane hejtmane, dovolíte, rád bych se dostal blíž k vaší osobě. Na rozdíl od hejtmanů, kteří byli už před svým angažmá v čele kraje veřejnosti známí, jste do křesla usedl „pouze“ se zkušeností z komunálního zastupitelstva. Za raketový nástup by se dalo označit i to, že v sociální demokracii jste teprve od roku 2004. Lze tedy říci, že nemáte tolik praktických zkušeností s politikou jako vaši kolegové. Jaká vlastně z vašeho pohledu ta zkušenost je, dobrá nebo špatná? Od roku 2004, kdy jsem vstoupil do sociální demokracie, jsem si prošel nejrůznějšími posty, kdy jsem byl předsedou základní organizace, posléze jsem se stal místopředsedou okresního výkonného výboru strany, následně na to i členem krajského výkonného výboru a jeho předsednictva, následovalo období, kdy jsem se stal členem ústředního výkonného výboru. Pravda, to všechno se odehrálo během krátkého období dvou tří let, kdy padlo rozhodnutí, že budu lídrem kandidátky ČSSD v krajských volbách. On někdy člověk v té politice začít musí. Já jsem měl obrovskou výhodu v tom, že jsem třicet let pracoval jako manažer, z toho posledních pět šest let jako krizový manažer. Takže to, abych se seznámil s úřadem, jeho chodem a fungováním, pro mne problém nebyl, zkušenost jsem měl z civilního manažerského působení. Co jsem se musel naučit, co pro mne bylo nové, to byla například komunikace s médii, na kterou jsem zvyklý nebyl. Chci věřit tomu, že se mi i toto postupem doby podařilo. A v čem se liší praxe manažerská od té praxe politické? V politice neplatí manažerské zásady vertikálního řízení, nýbrž horizontálního. Musel jsem se naučit trochu jinému způsobu komunikace s kolegy, všechno chtělo větší trpělivost a větší míru vysvětlování, než tomu bylo v manažerské pozici. Tam jsem pracoval s profesionály v jednom oboru, se kterými jsme měli společnou řeč, tady je to široká škála lidí různého vzdělání, různých zájmů, to vše se musí sjednotit. V politice všechno nejde tak úsečně jako v manažerské praxi.
Napadá mne, a berte to spíš jako odlehčení našeho rozhovoru, zda jste se i z tohoto důvodu nevrhnul na studium speciální pedagogiky, které jste loni ukončil… Ne, to ne. Vysokou školu jsem začal studovat před šesti lety, kdy jsem ještě neměl žádné plány v politice. Motivací pro studium byla skutečnost, že dlouhodobě pracuji s lidmi a jestliže se má člověk zdokonalovat, musí studovat disciplíny, které mi toto studium umožňovalo, ať je to filozofie, sociologie, psychologie, pedagogika. To všechno se dá při vedení lidí zúročit, protože dobrý šéf by měl umět a znát minimálně to, co jeho podřízený. Baví vás politika natolik, že byste rád postupoval dál nebo si řeknete, že vám tato zkušenost stačí? Vždycky je to o tom, co od toho člověk očekává. A k rozhodnutí, že bych v politice rád zůstal a že mne tato práce baví přispěly paradoxně loňské povodně. Tehdy jsem viděl, že dělám smysluplnou práci, které si lidé váží a při které je schopný pro lidi něco udělat. Domnívám se, že mohu pro občany v Libereckém kraji udělat to, co ode mne očekávají a jsem schopen jim pomoci. To, že nemůžete všem vždy vyhovět, je jasné, to není v lidských silách. Musím ale říct, že řada lidí přijde, řekne, bohužel to nedopadlo, ale víme, že jste pro to udělal všechno, co jste mohl. Celý život jsem rád pomáhal lidem a měl jsem radost, když jsem pomoci mohl a nyní mám pocit, že se mi to vrací a lidé to oceňují. Sociální demokracie, přestože vyhrála sněmovní volby, je na vládní úrovni v opozici. Časem se ale jistě ve vládě ocitne, budete mít potom ambice jít v politice výš? Vím, že jste loni neúspěšně kandidoval do senátu proti jeho předsedovi, neopustily vás tedy myšlenky na vyšší politické posty? Myslím, že jste si na tu otázku vlastně odpověděl sám. To, že jsem ambice měl a budu mít, to potvrzuje moje kandidatura na senátora proti panu Sobotkovi. Vůbec jsem si v tomto sou-
boji nepřipadal jako poražený, mým velkým osobním vítězstvím bylo prohrát o pouhá čtyři procenta s předsedou senátu. Ono to ovšem není tak jednoduché, protože jedna věc jsou osobní ambice, druhou věcí je realita, kdy musíte projít primárkami v sociální demokracii. Musí být vůle spolustraníků mne na kandidátku postavit, dalším kolem je volební kampaň a přesvědčení voličů. Jednoduché to není, ale každá taková příležitost je pro mne výzvou a nejsem zvyklý na výzvy říkat ne. Takže jsem připraven ji přijmout. Jednoduché to jistě není, ale myslím, že pokud bych se vás před krajskými volbami zeptal, zda ve velmi modrém kraji s velmi modrým krajským městem vyhraje sociální demokracie krajské volby, tak byste mi asi řekl totéž… Neřekl bych vám totéž, protože myslím, že v roce 2008, kdy byly krajské volby, nikdo nevěřil tomu, že vyhraje sociální demokracie právě v Libereckém kraji, který je považovaný za velmi pravicový. Očekávalo se vítězství sociální demokracie případně ve všech krajích s výjimkou středních Čech a Liberecka. Takové bylo podvědomí a o to větší bylo naše vítězství překvapením a historickým úspěchem. Za rok a pár měsíců budou znovu krajské volby. Uvažujete už nyní o tom, jaká bude vaše kampaň nebo to budete řešit až příští rok v srpnu? To rozhodně ne. O primárních volbách a o tom, jak bude vypadat kandidátka, se na stranické úrovni začne hovořit někdy na podzim letošního roku. Musí nejprve proběhnout okresní konference, následovat bude krajská konference a po ní se začne připravovat kampaň, což by mělo být koncem prvního kvartálu příštího roku. Jsem ale přesvědčen, že politik, který se uchází znovu o hlasy svých voličů, by měl začít kampaň hned první den, kdy vstoupí do funkce. S hejtmanem Stanislavem Eichlerem hovořil Miloš Spáčil
8
JIHOČESKÝ KRAJ
KN | červenec 2011 |
STRUČNĚ A JASNĚ ● Zastupitelstvo Jihočeského kraje schválilo spolupráci kraje s krajskou sítí environmentálních center v jižních Čechách KRASEC. Dohoda o spolupráci mezi Jihočeským krajem a sdružením Krasec je oficiálním deklarováním spolupráce, která de facto již delší dobu existuje. ● Ministr školství Josef Dobeš přijal žáky a učitele Střední školy obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborné školy Kněžskodvorská v Českých Budějovicích, aby jim poblahopřál k vítězství v kategorii „Spolupráce" v březnovém evropském finále soutěže firmy Microsoft „Innovative Education Forum“ v Moskvě. Škola měla úspěch s česko-polským projektem „Zmizelé a nalézané osudy. Memento dvou světových válek 20. století pro mladého člověka. Pogubione i odnalezione koraliki losu. Memento dwóch wojen światowych w XX wieku dla mlodych.“ ● Velká diskuze o kácení stromů se rozpoutala v jihočeském Milevsku. Zástupci KDU-ČSL a církve by chtěli nechat vykácet stromy před kostelem svatého Bartoloměje na náměstí. Důvodem je především to, že stromy stíní kostelu a stavba trpí vlhkostí. To se ale obyvatelům města vůbec nelíbí. Hlavním argumentem zastánců stromů je skutečnost, že stromy jsou součástí stavby, vidět jsou už na fotografiích z počátku minulého století.
Podnikatelé mohou využít zvýhodněných úvěrů Jihočeský kraj již několik let nabízí v rámci podpory podnikání malým a drobným podnikatelům možnost čerpání zvýhodněného regionálního úvěru prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. Cílem programu je pomocí podpory ve formě zvýhodněných regionálních úvěrů umožnit realizaci podnikatelských projektů drobných a malých podnikatelů v Jihočeském kraji. Vyhlašovatelem Programu zvýhodněných regionálních úvěrů je Jihočeský kraj a poskytovatelem podpory a zároveň „správcem“ peněz je Českomoravská záruční a rozvojová banka.
TÉMA Drobní a malí podnikatelé do 50 zaměstnanců si mohou tímto způsobem zažádat o úvěr až do výše 1 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 5 % p.a. a dobou splatnosti úvěru maximálně 5 let. „Dalším programem, který podporuje podnikání v Jihočeském kraji, je grantový program Rozvoj malých podnikatelů ve vybraných regionech. I tento program kraj provozuje už několik let. V letošním roce je na něj alokováno 2,5 milionu korun. V rámci schváleného Akčního plánu byly pro rok 2011 vyčleněny 2,5 mil. Kč na podporu malých podnikatelů ve vybraných regionech. Všeobecným cílem programu je zvýšit prosperitu Jihočeského kraje, neboť celkový hospodářský rozvoj regionů je velice závislý na rozvoji místních podnikatelských aktivit. Ty mají specifickou vlastnost pronikat do všech obcí a měst a přispívat tak k rozvoji okrajových území regionů a zvyšování zaměstnanosti v těchto oblastech,“ popisuje jednu z podpor hejtman Jiří Zimola. Grantový program je vyhla-
šován se záměrem pomoci a podpořit malé podnikatele do pěti zaměstnanců s místem realizace podnikatelské činnosti na vybraném území Jihočeského kraje při realizaci investičních záměrů, a to investic na stavební úpravy či na hmotný a nehmotný investiční majetek pořízení strojů, technologií, výrobních zařízení, odborného softwaru, rekonstrukce a rozšíření podnikatelských prostor-ve vybraných odvětvích klasifikace CZ-NACE. Jinou možnost podpory pro podnikatele – tentokráte jihočeské zemědělce - nabízí grantový program Podpora přímého prodeje jihočeských zemědělských a potravinářských produktů. „Letos se vyhlašoval poprvé s alokací dva miliony korun. Cílem tohoto programu je rozšíření přímého prodeje jihočeských zemědělských a potravinářských produktů v Jihočeském kraji,“ říká Jiří Zimola. JIHOČESKÝ KRAJ PODPORUJE TRADICI Jak vyplývá z výše uvedeného, Jihočeský kraj podporuje široké spektrum podnikatelských oborů. Větší důraz je podle slov hejtmana kladen
na podporu tradičních oborů, které vyplývají z charakteru Jihočeského kraje, tedy na zemědělství a turistický ruch a s ním spojené služby. Podpora podnikání se kraji vyplatí. „Jihočeský kraj se dlouhodobě drží na předních příčkách v nejnižší míře nezaměstnanosti v ČR. Programy podpory jsou směřovány k rozvoji firem, které si tak mohou dovolit rozvíjet svou činnost a zvyšovat počet zaměstnanců a tím přispívat ke snižování nezaměstnanosti v Jihočeském kraji. Tento fakt má samozřejmě také pozitivní dopad do daňových příjmů,“ vyjmenovává pozitivní dopady podpory podnikání v kraji hejtman Jiří Zimola. O podporu podnikání se však nestará pouze kraj, ale také jednotlivá města. Stranou tohoto dění samozřejmě nezůstává ani krajská metropole. „České Budějovice jsou hospodářským centrem a trh zde skýtá mnoho podnikatelských příležitostí. Město rozvoj podnikání podporuje, především svými projekty v oblasti cestovního ruchu, společně s Jihočeskou agenturou pro podporu inovačního podnikání a Jihočeskou univerzitou se město podílí na vzniku Jihočeského vědeckotechnického parku, úzce spolupracujeme i s Jihočeskou hospodářskou komorou, kterou pravidelně finančně podporujeme a společně jsme vytvořili platformu pro komunikaci s podnikateli. Živnostenský úřad českobudějovického magistrátu je centrálním registračním místem (CRM), které bylo zřízeno především pro zjednodušení administrativních postupů v rámci podnikatelské činnosti a také Jednotným kontaktním místem (JKM) zaměřeným na pomoc podnikatelům
Podpora podnikatelům se vrací nejenom kraji, ale i krajskému městu, které v ní za regionem nezůstává pozadu. foto: CzechTourism a spotřebitelům v oblasti poskytování služeb,“ popisuje pomoc podnikatelům primátor Juraj Thoma. České Budějovice zvítězily v rámci Jihočeského kraje v roce 2008 v soutěži o cenu týdeníku Ekonom a získaly titul Město pro byznys s nejlepšími podmínkami pro podnikání. Přesto by se podle primátora dalo ještě mnohé vylepšit. „Zlepšit by se dalo například kvalitní dopravní spojení, chybí dálnice D3, i když město právě prochází modernizací IV. železničního koridoru, dá se v této oblasti ještě mnohé zlepšovat,“ vyjmenovává možnosti primátor. A na jaké obory je v krajském městě především podpora cílená? „Jedním příkladem může být dotačním program na podporu cestovního ruchu, který byl zahájen v roce 2008 a alokované finanční prostředky jsou celkově za čtyři roky 14 mil 450 tisíc korun,“ odpovídá na tuto otázku primátor. Město rovněž připravuje podmínky pro rozvoj kvalit-
ních podnikatelských oborů. Příkladem může být podpora jednoho z největších místních zaměstnavatelů, firmy Robert Bosch. Tato firma chystá rozšíření provozu a plánuje vytvoření vědecko-výzkumného centra. Město jí podle primátorových slov vyšlo maximálně vstříc při změně územního plánu, která je podmiňující podmínkou pro vznik pracoviště. I v Českých Budějovicích se podpora podnikání projevuje kladně. „České Budějovice se řadí k městům s vůbec nejnižší nezaměstnaností v rámci České republiky, aktuálně kolem 5,62 %. Přesto, že světová finanční krize negativně ovlivnila celkové ekonomické prostředí města, daří se podnikatelskou činnost a zaměstnanost na území města udržovat na velmi dobré úrovni. Sice se slábnoucím vlivem, ale stále platí, že České Budějovice jsou Mekkou zaměstnanosti a rozvoje regionu,“ uzavírá primátor. Jana Bartošová PREZENTACE
Jihočeši představili poprvé Strategii pro odstranění důsledků železné opony v Bruselu Jihočeský kraj představil Strategii pro odstranění důsledků železné opony v Bruselu. Stalo se tak na společné česko-bavorské konferenci, která se konala 30. června v prostorách Stálého bavorského zastoupení v těsné blízkosti Evropského parlamentu. Nad konferencí, která nesla název Evropský region Dunaj-Vltava; Budoucnost bez hranic; převzal záštitu ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg. Jádro Evropského regionu, který sdružuje šest regionů, tvoří Jihočeský kraj, Horní Rakousko a Dolní Bavorsko. Celkem v této oblasti žije 6 milionů lidí. Euroregion by měl být nositelem Strategie pro odstranění železné opony. Realizace strategie by měla přispět k naplnění myšlenky pospolitosti, ke smazání rozdílů mezi centrem regionů a periferiemi u hranic. „Realizaci příhraničních projektů už jsme si vyzkoušeli na bilaterální úrovni. Vznikla řada projektů pro zlepšení dopravního spojení v sociální oblasti a školství. Pokračování ve spolupráci na trilaterální úrovni by mohlo opět nastartovat život a spolupráci v dnes vylidněném pohraničí,“ uvedl člen politického řídícího výboru
za Horní Rakousko Viktor Sigl. „Podíváme-li se do příhraničních oblastí po obou stranách hranic, zjistíme, že mají mnohdy podobu periferií. V okresech na Prachaticku nebo Českokrumlovsku je čitelná vyšší nezaměstnanost a výrazně nižší hustota zalidnění než mají vnitrozemské oblasti. Lidé zde mají dlouhodobě nízkou úroveň měsíčních mezd a v průměru 25kilometrovou dojezdovou vzdálenost od ekonomických center,“ komentuje ukazatele důsled-
ků umělého rozdělení Evropy jihočeský hejtman Jiří Zimola (zároveň člen politického řídícího výboru ERDV). Podle něj je potřeba v příhraničních oblastech obnovit tradiční a přirozené vazby, přerušené ve 20. století. „Problémy se nezastavují na hranicích. Oblast bývalé železné opony by měla být preferovanou oblastí i po roce 2013, kdy skončí financování současných přeshraničních projektů,“ doplnil Zimola. Iniciativa Jihočeského kraje, ke které se připojilo na 22 států a regionů střední a východní Evropy, má napomoci k obnovení tradičních a přirozených vazeb přerušených druhou světovou a studenou válkou a železnou oponou. „Nyní je podstatné začít vnímat území podél železné opony nikoli jako periferie dvou členských států, ale jako jedno celistvé území. Dva kovové pásy této opony plné speciálních zubů kdysi
uměle rozdělily střední Evropu. Před 22 lety začaly postupně oba pásy do sebe zapadat. Aby mohla střední Evropa tento zip úplně dopnout, bude potřebovat podporu. Proto jsem rád, že se Strategii pro odstranění důsledků železné opony podařilo představit v centru Evropské unie, v Bruselu,“ uzavírá Zimola. Základní kámen pro odstranění důsledků železné opony byl postaven založením Evropského regionu Dunaj Vltava. Spolupráce sdružených regionů byla v předešlých letech vynikající. „Ve společném regionu budeme silnější. Předpokladem pro úspěch práce Euroregionu Dunaj Vltava není, jestli na strategii budou peníze, ale předpokladem je vytvoření prvního příhraničního euroregionu. A to jsme udělali. Ve vlastních strukturách už spolupracujeme, vyměňujeme si zkušenosti a informace,“ uvedl bavorský europoslanec Manfred Weber.
Dodal, že podle dosavadních jednání Evropské komise i Evropského parlamentu je pravděpodobné, že finanční prostředky na příhraniční projekty budou po roce 2013 nejen uvolněny, ale i navýšeny.
Podporu a přesvědčení o smysluplnosti spolupráce regionů sdružených v Evropském regionu Dunaj - Vltava na konferenci vyjádřil také například bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. (jčk)
Hospodaření kraje v roce 2010 skončilo přebytkem Jihočeský kraj v roce 2010 hospodařil s přebytkem. Příjmy kraje byly 10,2 miliardy a výdaje 9,8 miliardy. Po odečtení všech smluvně vázaných financí z přebytku kraji zbývá k využití v letošním roce 37 milionů korun. Kladného výsledku kraj dosáhl i přes problémy, které hospodaření v roce 2010 provázely. V první řadě to bylo nenaplnění daňových příjmů, kde došlo k propadu zhruba o 110 milionů korun. Kraj musí ještě splatit úvěry v hodnotě 397 milionů korun, které si vzalo minulé politické vedení kraje na předfinancování a spolufinancování Evropských projektů. „Chtěli bychom se s nimi vypořádat během letošního a maximálně příštího roku,“ uvedl radní pro ekonomiku Jaromír Slíva. Přebytek hospodaření z roku 2010 kraj přerozdělí. Závěrečný účet kraje a návrh na přerozdělení přebytku schválilo Za-
stupitelstvo Jihočeského kraje na svém posledním jednání 28. 6. 2011. Schválilo, že 27 milionů bude převedeno do
rozpočtové rezervy Jihočeského kraje, která slouží ke krytí neočekávaných výkyvů v hospodaření kraje. O 3,1 milionu bude posílen fond rozvoje školství, z něhož jsou financovány investiční potřeby škol. Další 3 miliony korun posílí grantový program na podporu výstavby a rekonstrukcí vodohospodářské infrastruktury a o 2 miliony bude navýšen grantový program na podporu sborů dobrovolných hasičů obcí. Grantový program na podporu sítě protidrogových služeb získá 700 tisíc korun, stejnou částku obdrží Dětské centrum ve
Strakonicích a 100 tisíc korun dostane Krizové centrum pro děti a rodinu v Českých Budějovicích. Hospodaření Jihočeského kraje v roce 2010 velmi kladně zhodnotil také nezávislý audit, který provádělo Ministerstvo financí ČR. „Audit za rok 2010 skončil poprvé v historii krajů absolutně bez výhrad. Jsme jedním z mála krajů, který je takto oceněn ministerstvem financí. Hospodaření a vedení účetnictví Jihočeského kraje bylo uznáno absolutně bez výhrad," řekl hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. V následujících letech očekává kraj ne-
gativní vývoj v hospodaření. Především pak další propad daňových příjmů, a to o 100 až 150 milionů korun. „Ještě v letošním roce se musíme vypořádat se systémovou korekcí, kdy Jihočeský kraj může reálně očekávat další neplánovaný výdaj ve výši 150 milionů korun. Další zvýšené výdaje bude pro kraj představovat zrušení 7,5% příspěvku státu na kofinancování projektů regionálního operačního programu u soukromých žadatelů," uvedl radní Slíva. V letech 2012 a 2013 by navýšení DPH mohlo zvýšit výdaje kraje o 200 milionů korun. (jčk)
PLZEŇSKÝ KRAJ
KN | červenec 2011 |
Krajské město láká hlavně znalostní ekonomikou Podpora podnikání, to na Plzeňsku není jen otázka krajská, podpory se podnikatelům dostává i na úrovni komunální. „Město Plzeň je otevřené zejména podnikům, které svou činností podporují jeho harmonický rozvoj. Jak se město vyvíjí, mění se i jeho potřeby,“ říká primátor Martin Baxa.
TÉMA „V devadesátých letech prošla plzeňská ekonomika procesem restrukturalizace průmyslové základny. Bylo třeba vyřešit hrozbu vysoké nezaměstnanosti při propouštění v závodech Škoda, což se podařilo zejména díky realizaci projektu Městského industriálního parku Plzeň Borská pole, kde se soustředila většina zahraničních výrob-
ních investic. Tradiční podniky orientované na výrobu pro domácí trh doplnily nové investice s vysokým podílem exportu. Borská pole jsou však v současnosti zaplněna,“ říká o této podpoře Baxa. Dnes má podle jeho slov město zájem zejména o lokalizaci firem z oblasti znalostní ekonomiky. Podpora podnikání však nemá podobu nižší prodejní ceny pozemků nebo daňových zvýhodnění. Město spíše upřednostňuje výstavbu areálů, kde mohou tyto podniky umístit své sídlo, například
Podpořit podnikatelské kruhy by mohla i skutečnost, že Plzeň bude v roce 2015 evropským městem kultury a už nyní se na tento významný rok musí připravovat. foto: CzechTourism
v Plzeňském vědecko-technologickém parku nebo v prostorách BIC Plzeň. PLZEŇ BUDE EVROPSKÝM MĚSTEM KULTURY „Město se v současné době zabývá také zpříjemněním veřejných prostranství a budováním kulturní infrastruktury potřebné k naplnění vize Plzně jako Evropského hlavního města kultury 2015. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně na jaře zveřejnil průzkum prováděný mezi více než 350 respondenty, který ukázal, že Plzeňanům schází navzdory sadovému okruhu v centru města zeleň, klidové zóny a posezení na předzahrádkách restaurací a kaváren. V současné době proto již město podniká kroky ke zlepšení podmínek pro provozovatele restauračních zařízení zejména formou snížení ceny za pronájem venkovní plochy. Na druhou stranu město bude požadovat, aby posezení mělo předepsanou estetickou úroveň,“ vyjmenovává další aktivity města Martin Baxa. Na rozvoji města v oblasti výzkumu a vývoje má podle primátorových slov velký podíl zejména soukromý sektor, technické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a Lékařská fakulta UK v Plzni. Město v této oblasti plní spíše funkci propagační. Již pátým rokem například vydává elektro-
nický newsletter, který je distribuován na více než tři sta emailových adres včetně ambasád a příležitostně též zahraničním návštěvám či na veletrzích. Například i výše zmíněné snížení pronájmu za předzahrádky začíná nést své ovoce. V letošním roce se jich objevilo v centrální oblasti města jednoznačně nejvíce za posledních deset let. Plzeň podporuje všechny podnikatelské subjekty, které svou činností přispívají k budování dobrého jména města. Podpora vědy a výzkumu navazující na zlepšení výrobních postupů či inovaci konkrétních výrobků je správnou cestou. „V rámci Integrovaného plánu rozvoje města podporuje Plzeň zejména aktivity v oblasti výzkumu a vývoje. Do roku 2013 by měla být na Borských polích dokončena stavba nového objektu pro výzkumné centrum Fakulty aplikovaných věd orientované na materiálový výzkum tzv. NTIS (Nové technologie pro informační společnost). Do poloviny roku 2014 by měla vzniknout také infrastrukturní část pro nový objekt laboratoří Regionálního inovačního centra elektrotechniky (RICE) a do téže doby chce Fakulta strojní vybudovat Regionální technologický institut (RTI) přístavbou experimentálních hal. V rámci I. a II. etapy výstavby Plzeňského vědecko-technologického parku je dále lokalizován projekt CEN-
TEM (Centrum nových technologií a materiálů),“ říká primátor Baxa. Snahou města je dále naplnit co nejvíce vizi Plzně jako Evropského hlavního města kultury 2015. Vyvíjí proto úsilí k vybudování potřebné kulturní a volnočasové infrastruktury. Jedná se například o výstavbu nového divadla v Jízdecké ulici, revitalizaci areálu bývalého pivovaru Světovar, vznik relaxačního centra ve Štruncových sadech ad. S tématem se mohou podrobně seznámit všichni, kdo přijdou do 21. srpna do Návštěvnického centra pivovaru Plzeňský Prazdroj na výstavu Proměna města: Plzeň v roce 2015. A jak se podpora podnikání ve městě projevuje? „Plzeň patří dlouhodobě mezi města s nižší nezaměstnaností než je republikový průměr. Zatímco v České republice byla ke konci letošního května nezaměstnanost 8,2 %, v Plzni to bylo ke stejnému datu pouze 5,6 %. Také průměrná měsíční mzda je v Plzeňském kraji 3. nejvyšší v republice, přičemž Plzeň jako přirozené centrum regionu má na této skutečnosti největší podíl. S předpokládanou změnou rozpočtového určení daní se však Plzeň v příštím roce obává výrazného snížení příjmů ze státního rozpočtu,“ vyjmenovává dopady podpory Martin Baxa. Jana Bartošová
9
STRUČNĚ A JASNĚ ● Mezimetropolitní region Dunaj – Vltava má konkurovat velkým městům. Plzeňský kraj by chtěl získat co nejvíce peněz v příštím plánovacím období Evropské unie v letech 2014 až 2020. Peníze by měly směřovat především do příhraničních oblastí Plzeňského kraje, dále pak Dolního Bavorska, Horní Falce, Horního Rakouska a Jihočeského kraje, s nimiž plzeňská oblast vytváří mezimetropolitní region Dunaj - Vltava. ● Plzeňský kraj nehodlá v nejbližších měsících jakkoli omezovat rozsah zdravotní péče ve svých zařízeních. Nezvažuje omezení počtu akutních lůžek v nemocnicích ve Stodě a Rokycanech, o jejichž redukci v posledních dnech spekulují s odvoláním na informace ze zdravotních pojišťoven některá média. Provoz obou nemocnic bude i nadále zachován na stávající úrovni. ● Parkování v centru Plzně by se mohlo zlepšit. Parkovací dům Rychtářka v blízkosti centra začal včera sloužit motoristům. Parkovací dům vznikl v Česku jako první PPP projekt partnerství veřejného a soukromého sektoru. Stavbu za 250 milionů korun postavil soukromý investor, magistrát mu bude po 19 let platit 18,5 milionu korun ročně poplatek za dostupnost, do městské kasy ale zároveň půjde veškerý příjem z parkovného ze 447 parkovacích míst a osmi míst pro autobusy. PREZENTACE
Regionální potravina má své vítěze i v Plzeňském kraji Výsledky 2. ročníku soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje 2011 byly vyhlášeny hejtmanem Milanem Chovancem a dalšími členy Rady Plzeňského kraje v polovině června. Vítězové si převzali certifikát a keramický pohár. Všechny oceněné výrobky mohli lidé ochutnat i zakoupit na Festivalu regionálních potravin, který se historicky poprvé konal na nádvoří Krajského úřadu Plzeňského kraje. „Bereme podporu regionální potraviny velmi vážně, protože chceme, abychom my i naše děti jedli zdravé potraviny a k tomu vede právě tato cesta. Budeme podporovat malé výrobce, kteří mají chuť své produkty dělat poctivě a řádně, “ řekl hejtman Milan Chovanec při po-
zdravu občanům na nádvoří úřadu. V tomto roce byl přihlášen 21 výrobce s 62 výrobky. Loni soutěžilo 25 výrobců se 116 výrobky. V letošních pravidlech soutěže došlo k omezení počtu přihlášených výrobků od jednoho výrobce o polovinu. Vítězové mohou používat u vítězného výrobku po čtyři roky označení Regionální potravina Plzeňského kraje a jsou uvedeni v samostatném katalogu, který je součástí propagace soutěže a je distribuován na regionálních akcích a ak-
M.Chovanec předává ocenění zástupci Řeznictví a uzenářství Herejk za Přešínský špekáček a klobásu.
cích ministerstva zemědělství. V letošním roce se soutěžilo v devíti kategoriích (masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas, masné výrobky trvanlivé, sýry včetně tvarohu, mléčné výrobky ostatní, pekařské výrobky včetně těstovin, cukrářské výrobky včetně cukrovinek, alkoholické a nealkoholické nápoje, ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě, ostatní potraviny). S vítěznými výrobky a s výrobky, které prošly soutěží, se má veřejnost možnost seznámit na ochutnávkách, které proběhnou ve všech okresech Plzeňského kraje a na dalších akcích pořádaných především Plzeňským krajem. Plzeňský kraj bude spolupracovat se všemi výrobci regionálních potravin, kteří se do jednotlivých ročníků soutěže přihlásili a jejichž výrobky úspěšně prošly hodnotitelskou komisí, pouze se neumístily na prvním místě. Historicky první prodejní Festival regionálních potravin, který připravil Krajský úřad Plzeňského kraje na nádvoří úřadu byl zahájen v
Kategorie
Výrobek
Výrobce
Masné výrobky tepelně opracované, včetně
Přešínský špekáček
Řeznictví a uzenářství Herejk s.r.o.
Masné výrobky trvanlivé
Přešínská klobása
Řeznictví a uzenářství Herejk s.r.o.
Sýry včetně tvarohu
Přírodní sýr
Minimlékárna JOMA – Josef Martínek
Mléčné výrobky ostatní
Kysané mléko
Minimlékárna JOMA – Josef Martínek
Pekařské výrobky, včetně těstovin
Víkendový chléb
PEKO - Němečková s.r.o.
Cukrářské výrobky, včetně cukrovinek
Oříškový rohlíček
Západočeské konzumní družstvo Sušice
Alkoholické a nealkoholické nápoje
Purkmistr tmavý ležák 12°
LUKRÉCIUS a.s.
Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracova-
Kysané zelí
Josef Krůs a syn
Tolstolobik uzený porcovaný
Zpracovna ryb Klatovy a.s.
uzených mas
né formě Ostatní
pátek 17. června a končil v sobotu 18. června v podvečer. Součástí festivalu byl i farmářský trh zaměřený především na produkty z Plzeňského kraje a ochutnávky vítězných výrobků z loňského i letošního ročníku soutěže Regionální potravina. V bohatém
programu byla k vidění kuchařská show, zaměřená na přípravu jídel z lokálních potravin, konaly se zajímavé besedy a hudební vystoupení. Děti bavila Magda Reifová z televizní Kouzelné školky společně s hercem a moderátorem Petrem Vackem. Souběžně s festivalem probí-
haly také kurzy vaření z regionálních potravin. Festival regionálních potravin spolupořádály: Místní akční skupina Pošumaví z.s.p.o., Úhlava o.p.s. společně se sdružením ENVIC o.s., které pořádá Farmářské trhy v Plzni. (pzk)
Centrální nákup – transparentní cesta k milionovým úsporám Za dobu své existence uspořil centrální nákup Plzeňskému kraji více než 77 milionů Kč. Příspěvková organizace Centrální nákup je organizace zřízená 1. ledna 2010 Plzeňským krajem za účelem realizace centralizovaného zadávání veřejných zakázek pro kraj a jím založené a zřízené organizace. Centralizované zadávání veřej-
ných zakázek je v současné době hledání úspor velmi aktuálním tématem u téměř všech veřejných institucí, které se snaží hospodárně vynakládat veřejné prostředky. Nákup ve větším množství totiž přináší mnohdy výrazně nižší ceny do-
dávek či služeb, než když je poptává pouze jedna organizace v několikanásobně nižším objemu. Plzeňský kraj je v centralizovaném zadávání o něco dále, když zřídil samostatný subjekt - Centrální nákup – který se specializuje právě na centralizované zadávání veřejných zakázek a může tak Plzeňskému kraji ušetřit nezanedbatelné finanční prostředky.
V poslední době Centrální nákup poptával dodavatele telekomunikačních služeb a v měsíci květnu byl centrálně vybrán dodavatel elektrické energie a plynu, čímž Plzeňský kraj uspoří okamžitě 14 milionů korun a úspory se ještě projeví koncem roku 2011, kdy podle analytiků půjdou ceny energií ještě výše, přičemž Plzeňský kraj bude mít ceny
na úrovni cen vysoutěžených. Centrální nákup dále působí také jako tzv. pověřená osoba v zadávacích řízeních, kdy zastupuje jiného veřejného zadavatele Plzeňského kraje (např. školu nebo nemocnici) v zadávacím řízení a činí za něj některé procesní kroky podle zákona o veřejných zakázkách. Vzhledem k tomu, že Centrální nákup se specializuje na
veřejné zakázky, je tak zajištěna vysoká míra profesionality zadávacího řízení, což eliminuje možnou chybovost v rámci zadávacího procesu, která může být napadána jednotlivými dodavateli. Tím se rovněž zvyšuje transparentnost a eliminuje se diskriminace vůči dodavatelům a riziko postihu ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. (pzk)
10
PREZENTACE
KN | červenec 2011 |
Školáci vytvářeli postavy a příběhy k třídění odpadu, nejlepší byli ze Studnice na Náchodsku Žáci čtvrté třídy základní školy ve Studnici u Náchoda zvítězili v soutěži „Třídíme s Nikitou“, ve které měli za úkol vytvořit postavu z vytříděného odpadu a vymyslet k ní zajímavý příběh na téma třídění odpadů. Organizátory soutěže nejvíce zaujala právě jejich kráva „Wůdy“. Všechny děti z týmu absolutního vítěze soutěže nyní za odměnu stráví dva dny v ZOO ve Dvoře Králové nad Labem. „Začali jsme tím, že jsme posbírali v naší obci odpadky, vytřídili je a některé z nich jsme si i nechali pro naši práci. Děti se rozhodly použít plastový odpad,“ popsala průběh přípravy vítězného projektu třinácti žáků studnické školy jejich učitelka Renata Řídká. „Hlavní hrdinkou našeho příběhu je kravička Wůdy vyrobená z igelitových pytlíků, PET lahví, ramínek, která chodí po světě, požírá plastový odpad a pak jej dál recykluje.“ Dalšími oceněnými postavami z tří-
děného odpadu je „Robotek Emilek“ z Nového Města nad Metují a „Recyklovaná třída“ z Chlumce nad Cidlinou. Příběh „Plastová láhev“ hradecké základní školy Štefánikova a příběh již zmiňovaného „Robota Emilka“ získaly ocenění za literární útvar. Třetím soutěžním úkolem bylo správně odpovědět na co nejvíce testových otázek, které přispěly k vyhodnocení absolutního vítěze. V této kategorii byl nejlepší tým mateřské a základní školy z Miletína, absolutní vítěz před-
chozích dvou ročníků soutěže, který správně odpověděl na 43 kvízové otázky z celkových padesáti. „Každá iniciativa v osvětě k třídění a recyklace odpadu je důležitá, obzvlášť v dnešní době, kdy jsme zavaleni obaly, výrobky na jedno použití či všemožnými letáky. Často by se dospělí mohli v přístupu k třídění odpadu od dětí učit,“ řekl Otakar Ruml, předseda Výboru pro životní prostředí a zemědělství Zastupitelstva Královéhradeckého kraje. Do čtvrtého ročníku soutěže „Třídíme s Nikitou“, která je součástí kraj-
Co mají společného?
ského projektu na podporu třídění odpadu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“, se přihlásily 22 školy z celého Královéhradeckého kraje. Hodnotitelská komise letos posuzovala 34 projekty, na nichž se podíleli 383 žáci, což je o více než stovku více než loni. „Soutěž má každým rokem větší ohlas. Děti se prostřednictvím soutěže seznamují s jednotlivými druhy odpadů a dozvídají se informace o třídění a využití odpadů. Letos na podzim chceme vyhlásit další ročník soutěže pro základní školy a doufáme, že bude stejně úspěš-
ný jako ten letošní,“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, která v kraji organizuje a propaguje systém třídění odpadů a je partnerem projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“. Další informace k soutěži „Třídíme s Nikitou“ a k projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“ najdete na www.cistykraj.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s
Denně je používáte Výrobky z recyklátu jsou stejně krásné! Možná jste nevěděli, že i dětské hřiště, na kterém si rády hrají Vaše děti, je vyrobeno z Vámi vytříděného a následně recyklovaného materiálu. Důvěřujte recyklaci!
až 50 % RECYKLÁT
Recyklaci! Moderní počítač a obyčejný kbelík – co mají společného? Při výrobě obou těchto věcí byly použity recyklované materiály. Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci.
www.cistykraj.cz
www.jaktridit.cz
KARLOVARSKÝ KRAJ
KN | červenec 2011 |
Výhodnou polohu podnikatelé nevyužívají Podporu podnikání v Karlovarském kraji zajišťuje Karlovarská agentura rozvoje podnikání (KARP). Ta vznikla výhradně za účelem zajištění realizace Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje a koordinace aktivit v oblasti rozvoje podnikání v kraji. Svými aktivitami KARP doplňuje krajské zastoupení CzechInvestu a strukturu hospodářské komory a podporuje rozvojové snahy měst a kraje.
TÉMA Vzhledem k tomu, že Karlovarský kraj je dlouhodobě ekonomicky nejslabším krajem v Česku, je smyslem činnosti agentury KARP urychlit konverzi ekonomiky kraje od tradičních oborů a systémů fungování podniků k oborům novým, více konkurenceschopným. Jedním z projektů, na kterém se agentura KARP podílí, je Vědecko-technický park Kralovarského kraje. Předmětem investice je výstavba tří nově vybudovaných dvoupodlažních budov a vstupní haly s konferenční místností, které budou představovat plochu přes šest půl tisíce čtverečních metrů. Tato nově vybudovaná infrastruktura bude sloužit zejména jako podpora podnikání v oblasti vývoje a výzkumu a pro zakládání a rozvoj inovačních firem. „Jde o budovu, která bude sloužit studentům na vědeckotechnické aktivity. Vlastně se jedná o jakési inkubátory pro podnikatele, které budou ale určeny studentům,“ řekl náměstek hejtmana Petr Navrá-
til s tím, že park by měl pomoci k podpoře vysokého školství v Karlovarském kraji. Předpokládaná výše výdajů projektu je 300 milionů korun, maximální možná výše dotace pro odhadovanou investici je 225 milionů korun. Registrační žádost o dotaci byla schválena loni v červnu, během letošního srpna kraj počítá se schválením Plné žádosti o dotaci. Stavba by měla být dokončena do konce roku 2013. Jaké jsou další podoby podpory podnikání v Karlovarském kraji? V souvislosti s postupem Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje byl mezi podnikateli v kraji proveden průzkum inovačního potenciálu firem. Průzkum s názvem Karlovarský inovační svět poskytuje podle kraje důležité informace o prioritách, problémech a potřebách inovačně zaměřených firem.
ně s nejvyšším vedením dané firmy, tedy s ředitelem nebo přímo s vlastníkem. Trvaly kolem jedné hodiny a týkaly se předmětu podnikání dané firmy, její tržní strategie, exportní orientace a v neposlední řadě mapovaly poptávku po konkrétních asistenčních nástrojích, které by daná firma využila k udržitelnému rozvoji svých aktivit v Karlovarském kraji. Cílem návštěv bylo poznat a popsat situaci firem v kraji, zprostředkovat tyto informace tvůrcům a realizátorům Stra-
tegie konkurenceschopnosti tak, aby mohli připravit asistenční nástroje na míru pro konkrétní rozvojové potřeby firem a zahájit trvalejší komunikaci s firmami, které svými aktivitami přispívají k udržitelnému ekonomickému rozvoji. Jaké závěry vyplynuly pro podnikání v regionu? Poloha Karlovarského kraje na hranicích s Německem společně s nízkou úrovní mezd oproti německému trhu práce umožňuje německým firmám při zadávání činností ná-
STRUČNĚ A JASNĚ
ročných na pracovní sílu výrazně snížit provozní náklady. Tato výhoda však dosud v regionu nebyla podnikateli využita, „Firmy v Karlovarském kraji se dostávají do obtížné situace: na jedné straně pro aktivity s nízkou přidanou hodnotou jsou dražší ve srovnání s oblastmi na Ukrajině nebo v Číně a na druhé straně pro náročnější aktivity si nevybudovaly potřebné kapacity a specializované kompetence,“ uvedl z závěrečné zprávě odborný konzultant Jan Vozáb. Marek Turek
● Projekt revitalizace Císařských lázní je ohrožen. Přestože Magistrát města Karlovy Vary již před dvěma lety souhlasil s projektem revitalizace Císařských lázní, kdy měl rašelinový pavilon ustoupit technickému zázemí celého objektu, v současné době radikálně změnil názor. „V momentě, kdy je rekonstrukce historické budovy těsně před zahájením, řeklo politické vedení města Karlovy Vary, že nechce, aby byl pavilon zbourán. Dva roky práce na projektu tak vyšly naprázdno,“ uvedl hejtman Josef Novotný . ● Chléb, uzeniny, sýry, jogurty, koláčky i pivo. Tyto a další výrobky byly přihlášeny do 2. ročníku klání Regionální potravina Karlovarského kraje. Na organizaci soutěže se za podpory Karlovarského kraje podílí agrární komora, regionální centrum svazu PRO-BIO a Střední zemědělská škola Dalovice. „Do soutěže se přihlásili 23 výrobci s 85 produkty,“ informoval krajský radní a člen hodnotitelské komise Jaroslav Bradáč s tím, že při loňské premiéře klání soutěžilo 18 výrobců s 58 produkty.
ŘEDITELÉ PODSTOUPILI HODINOVÝ ROZHOVOR Vybrané firmy byly navštíveny odbornými konzultanty, které doprovázel některý ze zaměstnanců agentury KARP. Rozhovory byly vedeny téměř výhrad-
11
Vědecko-technický park Karlovarského kraje se úspěšně prezentoval na akci Inovace 2010.
zdroj: Karlovarský kraj
● Brána do Krušnohoří - obec Merklín - se stala držitelem titulu Vesnice desetiletí. Soutěž vyhlásil Karlovarský kraj u příležitosti 10 let svého vzniku. Merklín zvítězil mezi 12 nominovanými obcemi a získal finanční dar ve výši 120 tisíc korun.
ÚSTECKÝ KRAJ
Podnikatelům vadí korupce a byrokracie Definovat klíčové problémy a priority zaměstnavatelů působících v Ústeckém kraji, zjistit jejich hodnocení kvality podnikatelského prostředí a vyjasnit jejich názor na krajskou a vládní politiku si kladlo za cíl dotazníkové šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi členskými i nečlenskými firmami.
TÉMA Z šetření podle závěrů Svazu vyplynulo, že za největší problémy považují ústečtí zaměstnavatelé a podnikatelé byrokracii a korupci. Všichni respondenti ohodnotili tyto fenomény jako významné či velmi významné. Další problém respondenti spatřují v nedostatečně kvalitní dopravní infrastruktuře. Pro všechny účastníky šetření znamená tato oblast stejně jako předchozí významnou překážku v podnikání. Celkem čtyřicet procent podnikatelů považuje nedostatečnou kvalitu infrastruktury za velký problém. Přesto se nedá říct, že by rozvoj podnikání v kraji ustrnul. Například s cílem navýšit celkovou výrobní kapacitu japonský koncern Kyocera Group plánuje investovat více než 700 milionů korun do výstavby už druhé výrobní haly na solární panely v Kadani. Nová výrobní hala s kapacitou 360 MW by měla být dokončena na podzim 2011. K současným šesti stovkám zaměstnanců tak přibude přes čtyři sta nových. S objemem výroby 560 MW bude český závod
v rámci skupiny Kyocera tím největším. „Rozhodnutí společnosti Kyocera rozšířit v Kadani svoji výrobu vnímáme velice pozitivně. Cílem agentury CzechInvest je nejen zahraniční investory do České republiky nalákat, ale také je zde udržet a poskytnout jim takové podmínky, aby zde expandovali. A to se v tomto případě podařilo. Pro Ústecký kraj, který trápí vysoká nezaměstnanost, je výstavba nové výrobní haly velkým přínosem,“ řekl generální ředitel agentury CzechInvest Miroslav Křížek.
PROBLÉMEM JE NEZAMĚSTNANOST Jak vypadají aktivity, které mají napomáhat rozvoji podnikatelského prostředí v Ústeckém kraji? Vzhledem k charakteru regionu jde zejména o vytváření nových pracovních míst a boj s nezaměstnaností. Jedním z projektů je například Práce na Mostecku pro každého, který potrvá do letošního listopadu. Je určen pro uchazeče a zájemce o zaměstnání se základním vzděláním nebo s kvalifikací, kterou tato cílová skupina nemůže uplatnit na trhu práce, ať už z důvodu zdravotního stavu, sociální zátěže, jako například péče o děti, nebo ztráty profesních dovedností u lidí, kteří dlouhodobě nevykonávali profesi,
v níž se původně vyučili. Klientům mosteckého úřadu práce bude poskytnuta komplexní služba zahrnující diagnostiku, motivaci a vzdělávání ústící do vstupu na trh práce s možností podpory formou mzdových příspěvků po dobu deseti měsíců. Mezi podnikateli je však také zájem o zviditelnění jejich firmy, o čem svědčí každoroční účast v soutěžích Firma roku a Živnostník roku. Například Firmou roku 2010 Ústeckého kraje je výrobce plastových výtisků LakoPlast a Živnostníkem roku 2010 je prodejce Vlastislav Stárek. Stárek během své sedmnáctileté kariéry prodal a profesionálně přepravil již několik desítek pian. Porota u Vlastislava Stárka ocenila silnou orientaci na zákazní-
STRUČNĚ A JASNĚ
ka a schopnost pomoci s jakýmkoliv problémem s hudebním nástrojem. V soutěži firem zvítězil výrobce plastových výtisků LakoPlast. Firma vznikla sloučením tří podniků a navázala na dlouholetou tradici výroby plastových technických dílů. Touto fúzí se podařilo zachránit výrobní tradici v kraji. V současné době zaměstnává devět zaměstnanců. Odpovědnou firmou roku Ústeckého kraje se stala společnost Enlogit. Firma Enlogit pro zdraví zaměstnanců pořizuje ke každému notebooku ergonomické židle a klávesnice, podporuje práci z domova a na svých akcích využívá cateringové služby místní chráněné dílny Focus, která začleňuje duševně nemocné zpět do života. Marek Turek
Japonský koncern Kyocera Group plánuje investovat více než 700 milionů korun do výstavby výrobní haly na solární panely v Kadani.
zdroj: Kyocera
● Dopravní protipovodňové opatření na silnici I/30 bylo dnes oficiálně otevřeno za účasti hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové a ústeckého primátora Víta Mandíka. Povodňová hráz, která je součástí základního komunikačního systému krajského města, byla pro motoristy zprovozněna 1. července. Cílem této stavby, která omezí častá zaplavení vozovky podél Labe v centru krajského města, bylo zlepšení průjezdnosti a posílení kapacity v Přístavní ulici, která se změnila ve čtyřproudovou komunikaci. ● Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje se zapojila do dalšího mezinárodního projektu, který si klade za cíl posílit rovnoměrný rozvoj měst v bývalých socialistických zemích prostřednictvím snižování disparit mezi městskými částmi, které byly vybudovány za socialistické éry. Součástí prvního projektového setkání bylo mimo jiné technické školení pro partnery projektu v problematice řešení veřejných prostranství a poznávací návštěva v městské čtvrti Ursynów. ● Autory nejlepších letošních bakalářských a diplomových prací z vysokých škol v Ústeckém kraji čeká odměna. Téma ale musí být „krajské“. Dvacet tisíc korun za první, deset tisíc za druhé a pět tisíc korun za třetí místo. Taková je výše finanční odměny pro ty, jejichž práce se umístí v Soutěži závěrečných prací absolventů vysokých škol v Ústeckém kraji.
12
KN | červenec 2011 |
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
Otevřených výzev v Operačním programu Doprava je v současnosti osm Modernizace železničních tratí, rozvoj dálnic, rekonstrukce silnic I. třídy nebo rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest – to všechno jsou oblasti, ve kterých je možno podávat projektové žádosti o finanční podporu z Operačního programu Doprava. U všech výzev je shodné jedno datum. Je jím termín 30. června 2015, do kdy je možné žádosti podávat. Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T První oblastí podpory je prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 - Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T včetně železničních uzlů. Cílem prioritní osy je zlepšení železniční dopravy na síti TEN-T (transevropské dopravní síti). Znamená to, že podporované projekty mají být zaměřeny na modernizaci tranzitních koridorů, na pokračování výstavby dalších úseků sítě TEN-T, na modernizaci rozhodujících železničních uzlů na síti TEN-T, na rekonstrukci dalších železničních tratí zařazených do sítě TEN-T za účelem zajištění požadovaných parametrů či na realizaci technických opatření vedoucích k minimalizaci vlivů dokončených staveb na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Formou podpory je nevratná přímá pomoc pro jednotlivé projekty z Fondu soudržnosti až do výše 85 % uznatelných nákladů. O podporu mohou žádat vlastníci či správci železniční infrastruktury nebo státní investorská organizace zřízená Ministerstvem dopravy ČR. Zajištění interoperability na železničních tratích Oblast podpory 1.2 s titulem Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj systémů je stejně jako předchozí prioritní osa zaměřena na zlepšení železniční dopravy na síti TEN-T. Podporované projekty musí být
zaměřeny na zavádění technologií pro dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení a řízení dopravy či na zvýšení bezpečnosti provozu novými, dokonalejšími technologickými zařízeními. Dalšími typy podpořených projektů mohou být záměry zvyšování cestovní rychlosti a bezpečnosti cestování nebo projekty zaměřené na zvyšování spolehlivosti a pravidelnosti v osobní i nákladní dopravě. Podobně jako u prioritní osy 1.1 je pomoc poskytována z Fondu soudržnosti až do výše 85 % uznatelných nákladů. Modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítě TEN-T Modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítě TEN-T je oblast podpory 2.1 v prioritní ose 2. Cílem je zlepšení silniční dopravy na síti TEN-T formou pokračování ve výstavbě dalších úseků na této síti a modernizací a zkapacitnění již provozovaných úseků dálnic a rychlostních silnic a silnic I. třídy. Projekty mohou být zaměřeny také na realizaci technických opatření vedoucích k minimalizování vlivů dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví a ke zvýšení bezpečnosti dopravy a investice do infrastruktury vedoucí k zlepšení dohledu nad bezpečností a plynulostí dopravy. Příjemci podpory musí být vlastníci či správci dotčené infrastruktury. Nevratná přímá pomoc poplyne z Fondu soudržnosti, a to až do výše 85 % uznatelných nákladů projektu.
Modernizace a rozvoj železničních tratí mimo síť TEN-T Finanční podpora z Operačního programu Doprava může plynout i projektům zaměřeným na modernizaci železničních tratí mimo transevropskou dopravní síť TEN-T. Je to možné díky prioritní ose 3, oblasti podpory 3.1. Podporované projekty se ale musí zabývat modernizací důležitých tratí a železničních uzlů, rekonstrukcí přeshraničních úseků na území České republiky, elektrizace železničních tratí a tzv. uvedení do optimálního stavu celostátních a vybraných regionálních tratí včetně navázání na drážní systémy regionální a městské hromadné dopravy. Posledním typem podporovaných projektů je realizace technických opatření vedoucích k minimalizaci dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví. Stejně jako u předchozích výzev může finanční podpora z Fondu soudržnosti dosáhnout až 85 % uznatelných nákladů. Rekonstrukce na silnicích I. třídy mimo síť TEN-T Další aktuálně otevřenou výzvou je prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 zaměřená na modernizaci a rekonstrukci silnic I. třídy mimo síť TEN-T. Jedná se zejména o projekty s cílem zajistit kvalitní síť silnic I. třídy, modernizovat a odstranit závady na těchto silnicích a zajistit postupnou implementaci telematických systémů na silnicích I. třídy. Podpořené budou také projekty zaměřené na budování obchvatů a zklidňování dopravy v obydlené zástavbě, na zabezpečení dostatečné kapacity silniční dopravy v příhraničních a citlivých oblastech a na projekty vedoucí ke zvýšení bezpečnosti silničního provo-
zu na silnicích I. třídy. Poslední, neméně důležitou oblastí podpory, jsou projekty vedoucí k realizaci takových opatření, která zjistí snížení vlivu staveb na životní prostředí a veřejné zdraví. Žada-
telé, vlastníci a správci dotčené infrastruktury, mohou získat až 85 % uznatelných nákladů projektu z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest Šestou aktuálně otevřenou výzvou je prioritní osa 6, konkrétně oblast podpory 6.2 zaměřená na rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest v rámci sítě TEN-T i mimo ni. Cílem osy je zvýšení multimodality v nákladní přepravě a zlepšení vnitrozemské vodní dopravy. Znamená to, že podpořeny budou projekty zaměřené na výstavbu a rekonstrukci plavebních objektů na stávající vodní cestě, na rozvoj vodních částí přístavů, na vybavenost stávajících vodních cest chybějícími objekty pro vyšší a bezpečnější využití dopravních cest pro osobní, rekreační a sportovní dopravu a také projekty zaměřené na zlepšení stavu infrastruktury a dalších funkčních parametrů vodní dopravy řešením problémů splavnosti a bezpečnosti plavebního provozu. Žadateli mohou být vlastníci a správci dotčené infrastruktury a Ředitelství vodních cest ČR. Nevratná přímá pomoc až do výše 85 % uznatelných nákladů bude tentokrát uvolněna z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze je oblast podpory 5.2 v rámci
prioritní osy 5. Cílem je zlepšení městské hromadné dopravy výstavbou metra a systému řízení silniční dopravy v hlavním městě. Žadateli mohou být vlastníci a správci dotčené infrastruktury a také Magistrát hlavního města Prahy. Získat mohou až 85 % uznatelných nákladů jako nevratnou přímou pomoc z Fondu soudržnosti. Rozvoj sítě metra v Praze Samostatnou oblastí podpory 5.1 v rámci prioritní osy 5 je Rozvoj metra v hlavním městě Praze. V této, ale i předchozí oblasti dopravy (5.2) mají být projekty zaměřeny na zvýšení plynulosti provozu na vybraných úsecích hlavního města Prahy, na zvýšení bezpečnosti provozu na vybraných úsecích a na snížení negativních důsledků silniční dopravy na životní prostředí v Praze. I v této oblasti mohou vlastníci a správci dotčené infrastruktury, případně magistrát, získat až 85 % uznatelných nákladů projektu z Fondu soudržnosti. Jak žádat? Detailní údaje ke zpracování projektové žádosti, podmínky předložení žádosti lze zjistit v Pokynech pro žadatele, které jsou zveřejněny na www.opd.cz. Zájemci tam mohou také nalézt formuláře projektové žádosti včetně seznamu povinných příloh a přesný postup předkládání žádosti. Předložené žádosti jsou hodnoceny průběžně. Více informací je na internetových stránkách http://www.opd.cz/cz/Informace-pro-zadatele.
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
KN | červenec 2011 |
13
Státní fond spustil druhé kolo poskytování dotací na cyklostezky S účinností od 1. července 2011 vydal Státní fond dopravní infrastrukturu (SFDI), na základě usnesení Výboru SFDI, pravidla pro poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek pro rok 2011. Jedná se už o druhé kolo tohoto programu, jehož uzávěrka je 16. září 2011. Příspěvky jsou poskytovány z rozpočtu SFDI. Věcná orientace akcí V souladu s účelem, pro který se poskytuje finanční příspěvek z rozpočtu SFDI podle těchto Pravidel, lze poskytnout finanční příspěvek výhradně na výstavbu cyklistické stezky či údržbu cyklistické stezky. Cyklistická stezka je pro účel těchto pravidel místní komunikací IV. třídy nebo veřejnou účelovou komunikací, ze které je vyloučen provoz silničních motorových vozidel. V případě, že žadatel o příspěvek hodlá na cyklistické stezce, pro kterou se příspěvek žádá, upravit provoz udělením výjimky ze zákazu vjezdu motorových vozidel na cyklistickou stezku, je povinen ve své žádosti specifikovat rozsah této výjimky, tj. konkretizovat a specifikovat motorová vozidla, kterých se taková výjimka bude týkat. Zmiňovaná účelová komunikace musí svými parametry splňovat požadavky pro cyklistické stezky uvedené v ČSN 73 61 10 a v Technických podmínkách 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“, musí být zařazena silničním správním úřadem jako cyklistická stezka nebo smíšená stezka pro pěší a cyklisty nedělená nebo dělená a značena ve smyslu vyhlášky Ministerstva dopravy ČR č. 30/2001 Sb. Výstavbou se pro účel těchto Pravidel rozumí proces realizace nové cyklistické stezky nebo přestavba stávající cyklistické stezky spočívající ve stavebních úpravách spojených s přestavbou zemního tělesa, čímž se rozumí rozšíření koruny komunikace, změna nivelety nebo přemístění osy komunikace tak, že nelze zachovat její vnější půdorysné nebo výškové ohraničení. Údržbou se pro účel těchto Pravidel rozumí rozsáhlejší práce dle Přílohy č. 5 vyhlášky Ministerstva dopravy ČR č. 104/1997 Sb., v platném znění prováděné na cyklistické stezce, kterými se tato udržuje v provozně a technicky vyhovujícím stavu a odstraňují se na ní vady a nedostatky uvedením do původního stavu. Výše příspěvku a procento spoluúčasti Z rozpočtu SFDI pro rok 2011 lze poskytnout příspěvek na vybranou akci maximálně do výše 65 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů stavební části při výstavbě cyklistické stezky nebo skutečně vynaložených uznatelných nákladů na údržbu cyklistické stezky, případně její části realizované v roce 2011. Příspěvek SFDI nelze kombinovat s prostředky strukturálních fondů EU a regionálního operačního programu. V rámci akce, která byla vybrána pro poskytnutí příspěvku, SFDI nefinancuje jako neuznatelné náklady např. chodníky pro pěší u cyklostezky, veřejné osvětlení, odpočívací plochy včetně jejich vybavení, přeložky sítí, sjezdy k sousedním nemovitostem či osázení vegetací. SFDI si vyhrazuje právo označit za neuznatelné i další náklady akce. Vyvolané náklady jsou uznatelnými náklady nejvýše do 25 % celkových uznatelných nákladů stavební části akce. Výši finančního příspěvku a procento spoluúčasti pro každou vybranou akci schvaluje Výbor SFDI jako limitní a nepřekročitelné a příspěvek je poskytován v tisících korunách se zaokrouhlením na nejbližší tisícikorunu směrem dolů. U akcí realizovaných dodavatelsky, u kterých v době uzavírání Smlouvy o poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu SFDI nejsou známy výsledky zadávacího řízení na realizaci předmětné akce, bude ve Smlouvě uvedena výše příspěvku na financování akce a pro-
cento spoluúčasti schválené Výborem SFDI. Toto bude upraveno v Dodatku ke Smlouvě v návaznosti na předloženou Smlouvu o dílo uzavřenou na základě výsledků zadávacího řízení. Před uzavřením Dodatku ke Smlouvě nebudou zesmluvněné finanční prostředky příjemci uvolněny k čerpání. U akcí realizovaných přímo žadatelem nesmí být do nákladů akce, ze kterých se stanoví výše příspěvku, zahrnut zisk. V případě, že celkové skutečně vynaložené uznatelné náklady stavební části při výstavbě nebo skutečně vynaložené uznatelné náklady na údržbu cyklistické stezky budou vyšší než celkové uznatelné náklady na akci uváděné v položkovém rozpočtu akce předkládaném se žádostí o příspěvek, hradí toto navýšení nákladů příjemce z vlastních zdrojů. V případě, že celkové skutečně vynaložené uznatelné náklady stavební části nebo skutečně vynaložené uznatelné náklady na údržbu cyklistické stezky budou nižší, bude dodrženo procento spoluúčasti příspěvku SFDI na financování výstavby či údržby cyklistické stezky schválené Výborem SFDI. Příjemce příspěvku Příjemcem příspěvku může být obec jako vlastník cyklistické stezky, případně svazek obcí, pokud je akce, pro kterou příspěvek žádá, v souladu s předmětem jeho činnosti. Podmínky pro poskytnutí příspěvku Poskytování příspěvku z rozpočtu SFDI se řídí „Pravidly pro financování programů, staveb a akcí z rozpočtu SFDI“. Příspěvek je účelový a jeho čerpání je vázáno jen na financování akce, na kterou byl poskytnut. O příspěvek lze požádat i na akce již započaté za podmínky samostatného vyčíslení plánovaných finančních nákladů na etapu akce, pro kterou se příspěvek žádá a která má být realizována v roce 2011. Příspěvek nelze žádat na refundaci již uhrazených nákladů akce. Příspěvek je určen na úhradu nákladů stavební části (investiční náklady) v roce 2011 v případě výstavby cyklistické stezky a v případě údržby cyklistické stezky na úhradu nákladů na údržbu cyklistické stezky (neinvestiční náklady) v roce 2011. Žadatel o příspěvek musí dokladovat schopnost spolufinancovat akci tak, aby spolu s poskytnutým příspěvkem ze SFDI bylo finančně kryto 100 % nákladů stavební části při výstavbě cyklistické stezky nebo 100 % nákladů na údržbu cyklistické stezky plánovaných v roce 2011. Náležitosti žádosti Aby mohla být žádost přijata, musí splňovat jasně daná kritéria. Žádost musí být předložena písemně v listinné formě a být podána osobou oprávněnou ve smyslu platné právní úpravy jednat za žadatele. Její součástí musí být vyplněný průvodní list, doklad o vlastnictví, spoluvlastnictví nebo jiném právu žadatele k nemovitostem (pozemkům a objektům), jichž se akce týká, resp. uvedeným ve stavebním povolení, popř. doklad o řešení vlastnických či jiných práv žadatele o příspěvek k těmto nemovitostem, které jsou ve vlastnictví třetích osob. Takovými doklady jsou kopie výpisu z katastru nemovitostí ne starší 3 měsíce k datu podání žádosti a snímku katastrální mapy a smlouva o převodu pozemků (např. darovací, kupní, směnná) či Smlouva o zřízení věcného břemene nebo Smlouva o smlouvě budoucí (na převod pozemků nebo o zří-
zení věcného břemene). V případě, kdy stavbou dotčené nemovitosti (pozemky a objekty) jsou v majetku státu (např. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa železniční dopravní cesty s.o., ČD, a.s., státní podniky Povodí, s.p., Pozemkový fond ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových), může být tento doklad nahrazen souhlasem statutárního zástupce organizační složky státu nebo subjektu, který hospodaří s tímto majetkem se specifikací budoucího majetkového vypořádání. Všechny pozemky, na kterých se těleso stavby nebo její části nachází, financované z prostředků SFDI musí být v žádosti uvedeny. Žádost musí také obsahovat položkový rozpočet stavebních objektů akce, jichž se poskytovaný příspěvek týká. Pokud u akce, pro kterou se žádost o příspěvek předkládá, již proběhlo zadávací řízení na zhotovitele, předkládá žadatel i vysoutěženou cenovou nabídku. Další součástí žádosti musí být pravomocné stavební povolení pro danou akci nebo písemný souhlas speciálního stavebního úřadu s ohlášenou stavbou nebo další doklad (Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby, Certifikát autorizovaného inspektora spolu s oznámením stavby stavebnímu úřadu) ve smyslu stavebního zákona. Předkladatel žádosti nesmí zapomenout ani na ověřenou projektovou dokumentaci schválenou ve stavebním řízení ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění v rozsahu předepsaném vyhl. č.146/2008 Sb. o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, zpracovanou v souladu s platnou legislativou a respektující požadavky na bezbariérové užívání staveb. Požadavky na bezbariérové užívání stavby se týkají cyklostezky smíšené pro chodce a cyklisty. K datu podání žádosti nesmí být předkládaná projektová dokumentace pro poskytnutí příspěvku starší dvou let. V případě, že součástí stavby budou stavební objekty na infrastruktuře v majetku třetích osob (železniční přejezdy, světelná signalizační zařízení atd.), nebo jejich úpravy, předloží žadatel o příspěvek doklad o zajištění financování těchto stavebních objektů, na které nelze dle těchto „Pravidel“ poskytnout příspěvek z rozpočtu SFDI. Žádost musí být doplněna i prohlášením statutárního orgánu žadatele o zajištění vlastních prostředků ve výši od-
povídající navrhovanému podílu žadatele na nákladech stavební části při výstavbě cyklistické stezky nebo na nákladech na údržbu cyklistické stezky pro rok 2011, které spolu s požadovaným příspěvkem z rozpočtu SFDI pokryjí 100 % nákladů stavební části při výstavbě cyklostezky nebo nákladů na údržbu cyklostezky v roce 2011 a také čestné prohlášení statutárního orgánu žadatele, že nejméně po dobu 8 let po ukončení akce, která byla financována nebo spolufinancována z rozpočtu SFDI, nepřevede majetek nabytý z poskytnutých finančních prostředků do vlastnictví třetích osob, ani jej jinak nezcizí, ani nepředá do úplatného užívání třetím osobám s výjimkou vyvolaných investic nebo převodů vyplývajících ze zákonných ustanovení, nezastaví tento majetek po uvedenou dobu, ani jinak nezatíží právy třetích osob vyjma případů, kde toto zatížení vyplývá z platné právní úpravy. Současně se žadatel zaváže zajistit, aby tento majetek mohl být po uvedenou dobu i po jejím uplynutí trvale bezplatně užíván k účelu, ke kterému je určen s výjimkou těch případů, kde možnost úplatného užívání tohoto majetku je upravena zákonem. V případě, že cyklostezka je místní komunikací IV. třídy vedoucí po katastrálních územích více obcí, doloží žadatel o příspěvek Smlouvu o spolupráci uzavřenou mezi těmito obcemi, která bude řešit mj. finanční a majetkoprávní vypořádání akce. Pokud bude stavba cyklostezky realizována ve vymezené zóně stanoveného záplavového území příslušného vodního toku, předloží žadatel o příspěvek kopii uzavřené pojistné smlouvy ke krytí škodných událostí vzniklých na předmětné stavbě v průběhu její realizace i po jejím dokončení v důsledku záplav. Specifické náležitosti žádosti Pro prezentaci dané akce musí žadatel zpracovat také krátký DVD záznam dané lokality, kterým bude prezentována současná situace. Doporučuje se, aby na DVD byl obrazový záznam ze segmentu uvažované trasy, vhodné je doplnit jej o mapovou přílohu. Obrazem by měly být ukázány také úseky, které již byly zrealizovány. Slovně má být popsáno funkční využití, tedy za jakým účelem je akce realizována a jaké jsou očekávané přínosy a vlivy opatření. Specifickou náležitostí žádosti je také textový dokument, který bude obsaho-
vat základní informace o funkčním využití a základní parametry cyklostezky jako jsou délka, šířka, technologie povrchu apod. Součástí by měly být i statistické údaje intenzity automobilové dopravy a cyklistické dopravy buď na komunikaci, ze které je cílem odklonit provoz cyklistů na novou cyklostezku, případně údaje vztahující se k nejbližší frekventované komunikaci a také stanovisko Policie ČR, že se jedná o nehodovou lokalitu. Uvedeny musí být i údaje ke koncepčním kritériím typu soulad akce se schválenými rozvojovými dokumenty, spolupráce s okolními územně samosprávnými celky na výstavbě a provozování cyklistických stezek, předchozí zkušenost žadatele s realizací cyklistických stezek (pokud existují) a další. U ekonomických kritérií musí být v textovém dokumentu uveden podíl požadovaného příspěvku z rozpočtu SFDI v roce 2011, celková výše požadovaného příspěvku a finanční náročnost akce na 1m2. Výběr akce Žádosti a jednotlivé projekty budou posuzovány z hlediska bezpečnostního, ekonomického a z hlediska koncepce dle bezpečnostních kritérií (50% váha), ekonomických kritérií (25% váha) a koncepčních kritérií (25% váha). Bezpečnostní kritéria v sobě zahrnují např. nehodovost na souvisejících úsecích dopravní infrastruktury, intenzitu dopravy i zdůvodnění bezpečné cesty např. do školy či do práce. Finanční kritéria mimo jiné znamenají finanční náročnost projektu na 1 m2. Za koncepčním kritériem se skrývá např. spolupráce s okolními územně samosprávnými celky či předchozí zkušenosti. V případě města se za koncepční dokument považuje územní plán, studie či generel cyklistické dopravy, v případě regionálního projektu se musí jednat o návaznost na koncepci, strategii, program daného regionu, kde je cyklostezka výslovně uvedena. Podání žádosti o příspěvek Žadatel může podat pouze jednu žádost, a to v termínu do 16. září. Hodnotitelská komise zasedne během října, kdy by také jednotlivé příspěvky měl schválit Výbor SFDI. Kompletní znění Pravidel, včetně souvisejících formulářů, je uveřejněno na stránkách www.sfdi.cz.
14
KN | červenec 2011 |
STRUČNĚ A JASNĚ ● Liberecký kraj chce postavit cyklotrasu v Liberci. Trasa má vést ulicemi Sokolská - Zhořelecká - Generála Svobody a napojit se na dětské dopravní hřiště. Na projekt chce kraj získat evropskou dotaci. „Z 85 procent by měl být projekt financován z evropských fondů a z 15 procent z rozpočtu kraje. Celkové předpokládané náklady projektu jsou 10 milionů korun,“ odhaduje Martin Sepp, náměstek hejtmana pro dopravu. ● Vedení kraje se setkalo se starosty měst a obcí. Společně se shodli, že spolupráce kraje a starostů je prioritou pro fungování regionu. „Účastníci se seznámili s tématy, jako je například záměr založit evropské sdružení pro územní spolupráci, budoucnost vzdělávání v kraji, aktualizace povodňových škod v dopravní infrastruktuře, novela stavebního zákona nebo restrukturalizace nemocničních lůžek,“ představil jednotlivá témata hejtman Eichler. ● Deklarace o budoucí spolupráci mezi kraji při vytváření Evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) byla podepsána hejtmany Libereckého, Karlovarského a Ústeckého kraje. Uskupení by mělo regionům usnadnit přeshraniční, mezinárodní a meziregionální spolupráci, proto byly vytvořeny tři pracovní skupiny, které se tímto úkolem budou zabývat. Sdružení by navíc mohlo do regionu přinést další evropské dotace.
LIBERECKÝ KRAJ
Podpora je o vytváření správných podmínek Liberecký kraj je tradičně typicky průmyslovým regionem. Je zde rozvinutý sklářský, strojírenský a zpracovatelský průmysl. Naopak zemědělství je v kraji zastoupeno minimálně a dříve tradiční textilní průmysl také upadá. Podpora podnikatelů působících v regionu je podobná jako v jiných regionech a je především nepřímá. To znamená důraz na nástroje, které hlavně zlepšují podmínky pro podnikání.
TÉMA Od roku 2000 do roku 2009 se počet ekonomických subjektů sídlících na území Libereckého kraje navýšil dokonce o více než 28 procent. Rostl především počet právnických osob. V roce 2009 jich v Libereckém kraji sídlilo přes 22 tisíce. Odvětvím s nejvyšším počtem subjektů je obchod a také opravy motorových vozidel a spotřebního zboží. Rostoucí trend však nemusí vydržet věčně a vedení kraje musí usilovat o to, aby udrželo podmínky pro podnikání na území regionu co nejlepší. „Kraj se snaží k problematice přistupovat nikoliv formou přímé podpory konkrétním podnikatelským subjektům, ale nepřímou formou, a to zlepšováním prostředí, informovanosti a spolupráce,“ řekla Krajským novinám Květa Šírová z odboru kanceláře hejtmana. Podle ní se kraj zaměřuje na několik klíčových strategií. Mezi ty hlavní patří podpora inovací. Cílem je podle Šírové postupně zvyšovat regionální konkurenceschopnost prostřednictvím posílení prostředí příznivého pro výzkum, vývoj a inovace. „Slovo prostředí je zdů-
razněno, protože krajské finance jsou financemi veřejnými a jejich rozdělování podléhá legislativním omezením. Zde mám na mysli zejména pravidla o veřejné podpoře,“ upřesňuje Šírová. SOUČÁSTÍ JE I PODPORA TECHNICKÝCH OBORŮ Strategie při podpoře inovací je přitom známá od roku 2009, kdy novou koncepci přijalo zastupitelstvo. V současnosti probíhá implementace Akčního plánu této strategie. Součástí podpory inovací jsou samozřejmě centra pro výzkum a vývoj. Těch je v kraji hned několik. Za všechny lze zmínit například vysokoškolský Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Projekt Technické univerzity v Liberci vznikl s podporou OP VaVpI. Z dalších podpůrných aktivit Šírová jmenuje spolupráci Libereckého kraje a Podnikatelské rady kraje nebo účast regionu na veletrzích, kde se prezentuje podnikatelské prostředí. Jednou ročně tak region navštíví například URBIS INVEST v Brně, kde se snaží ukázat, že je Liberecký kraj atraktivním místem pro podnikání. Samozřejmostí je také správa a aktualizace databáze brownfields, greenfields.
I letos se konala každoroční soutěž Firma roku. Ocenění předal přímo hejtman Stanislav Eichler. Zdroj: Liberecký kraj Podnikatelé si mohou na stránkách kraje sami vyhledat zajímavou lokalitu pro svou činnost. „Za součást nepřímé podpory by se dala označit také podpora středoškolských technických oborů prostřednictvím kampaně TECHYES, stipendijní programy pro žáky technických středních škol nebo pořádání tradičních soutěží Stavba roku, Výrobek roku a Podnikatel roku,“ dodává Květa Šírová. MOŽNOSTI V ZAHRANIČÍ Podle ní nelze říci, kolik peněz kraj na všechny tyto aktivity vydá. Pro-
středky kraje směřují prioritně do oblastí podmiňujících fungování podnikatelského prostředí. Samozřejmostí je například i budování odpovídající dopravní infrastruktury. K podpoře podnikání a rozvoji investičního prostředí v regionu se snaží přispívat i hejtman Stanislav Eichler, a to třeba i prostřednictvím řady setkání s podnikateli a dalšími spolupracujícími subjekty, které vedení kraje organizuje. Začátkem tohoto roku například proběhlo ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou setkání hejtmana s podnikateli Liberecka na téma
obchodní a investiční příležitosti v netradičních destinacích. „Tyto nové příležitosti obchodu a investic se snažíme, jakožto zástupci Libereckého kraje, hledat prostřednictvím navazování zahraničních vztahů a spolupráce. Připravujeme tak pro podnikatele úrodnou půdu v různých zemích světa. V rámci zahraničních návštěv vedeme jednání i s netradičními destinacemi, jako jsou například Egyptská arabská republika, Čínská lidová republika, Tchaj-wan, Vietnamská socialistická republika, Kanada nebo Turecká republika,“ uvedl Stanislav Eichler. Filip Appl PREZENTACE
Europoslanec Kožušník se pyšní cizím peřím Úplná pravda o penězích z Fondu solidarity EU Evropský parlament v úterý schválil poskytnutí finančních prostředků z Fondu solidarity EU na obnovu území poškozeného povodněmi ze srpna 2010, a to ve výši 260 mil. Kč pro Ústecký a Liberecký kraj. Europoslanec Eduard Kožušník si nyní připisuje neoprávněné zásluhy na získání těchto finančních prostředků. Vyzdvihuje také zásluhy prvního místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Přemysla Sobotky a starosty města Frýdlant v Čechách Dana Ramzera. Rád bych ale důrazně
upozornil na fakt, že ani jeden ze jmenovaných politiků se na podání žádosti do Fondu solidarity EU nijak nepodílel. Prvotní zájem na podání žádosti o poskytnutí finančních prostředků z Fondu solidarity EU měl předseda vlády Svobodného státu Sasko Stanislaw Tilich,
který mě formou osobního dopisu požádal, abych oslovil vládu ČR a premiéra Petra Nečase a požádal jej o součinnost v žádosti do Fondu solidarity EU. Stal jsem se tedy, jako hejtman nejvíce postiženého kraje, integrační částí mezi našimi národy (Německo, Česká republika). Česká republika by sama celkovou výší škod, dle kritérií Fondu solidarity na čerpání finančních prostředků prostřednictvím tohoto fondu, nedosáhla.
Bylo tedy nutné zahájit jednání mezi našimi vládami, a to právě na základě výše zmíněného dopisu a jednání, která jsem poté s panem premiérem vedl. Žádost o poskytnutí finančních prostředků z Fondu solidarity EU může být podána pouze za podmínek: • žádost podává stát – nikoli jednotlivec, • žádost podávají členské země EU, jejichž území (nejméně dvou států) bylo zasaženo pří-
rodní katastrofou, • kritériem pro poskytnutí pomoci z Fondu solidarity EU je dosažení škod v určitém procentuálním poměru k výši HDP. Fond solidarity není ovlivnitelný zásahem jednotlivého europoslance, a to z toho důvodu, že spadá zejména do kompetence Evropské komise. Evropský parlament schvaluje žádosti do Fondu solidarity, takže své „pro“ museli vyslovit a vyslovili zástupci celé Evropy, ni-
koli pouze samotný europoslanec Eduard Kožušník. Jediným záslužným činem europoslance Eduarda Kožušníka tedy bylo, že zdvihl s dalšími 22 českými europoslanci ruku a společně vyslovili souhlas s poskytnutím finančních prostředků z Fondu solidarity EU i České republice, konkrétně Libereckému a Ústeckému kraji. Stanislav Eichler hejtman Libereckého kraje
Krajské slavnosti přivítaly tisícovku návštěvníků Na Krajské slavnosti, které se konaly v pátek 24. června, pod záštitou hejtmana Libereckého kraje Stanislava Eichlera v areálu Zámku v Lomnici nad Popelkou zavítala tisícovka návštěvníků. „Krajské slavnosti, které pořádá každý rok Liberecký kraj, se letos konaly v Lomnici nad Popelkou. Slavnosti nejsou ale záležitostí pouze kraje, ale celého regionu, ve kterém se konají. V semilském regionu se konaly naposledy v roce 2007, a to ve městě Turnov. Letos se do regionu opět vrátily. Lomnice nad Popelkou a její představitelé v čele se starostou Vladimírem Mastníkem připravili pro slavnosti skvělé podmínky a za to jim patří velký dík,“ řekl hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler. „Program slavností byl opět sestaven tak, aby oslovil a zaujal návštěvníky všech věkových kategorií a přiblížil jim dění a dovednosti nejen regionálních, ale také přespolních umělců,“ přiblížil průběh slavností náměstek hejtmana LK Vít Příkaský, který je společně se starostou Lomnice nad Popel-
kou Vladimírem Mastníkem slavnostně zahajoval. Program slavností zahájil dětský pěvecký sbor ZŠ Lomnice nad Popelkou. Následovalo divadelní představení „Stolečku, prostři se“ v podání Luďka Richtera z Divadelní společnosti Kejklíř. Své dovednosti a šikovnost předvedly v průběhu dvouhodinového bloku děti z DDM Sluníčko v Lomnici nad Popelkou. Na své si jistě přišli také milovníci dechové hudby, a to hudebním blokem dechové hudby Táboranka, kterou doprovázelo vystoupení mažoretek z DDM Sluníčko. Děti také velmi pobavila oblíbená balónková show. Následovaly hudební bloky kapel Bohemia Univerzal Band, OLD STARS Liberecký dixieland a ostravských Nightwish revival. Adrenalin v krvi návštěvníků
zvedl Honza Sladký, který předvedl perfektní biketrialovou show včetně přeskakování figurantů z řad diváků. Dalším adrenalinovým vystoupením byla ukázka, co všechno se dá zvládnout na trampolíně v podání závodníků a čerstvých mistrů ČR z Lokomotivy Liberec. Správný rytmus nastolila bubenická show skupiny Barrel Battery. Disciplínu a výcvik zámeckých stráží předvedla skupina dobového šermu MANUS REGIS. Součástí programu slavností byl také Krajský pětiboj členů Rady Libereckého kraje. Své síly mezi sebou měřilo sedm členů Rady LK, a to hejtman Stanislav Eichler, statutární náměstkyně hejtmana Lidie Vajnerová, náměstci hejtmana Vít Příkaský a Radek Cikl, radní Zdeněk Bursa, Jaroslav Podzimek a Pavel Petráček. Celkem v pěti disciplínách, bylo úkolem radních LK předvést, co všechno musí politik zvládnout. První disciplínou byl kop na
bránu, protože každý politik musí mít správnou trefu. Druhou disciplínou bylo vázání kravaty. Třetí disciplína byl skok z místa, protože každý politik se musí rychle přizpůsobit a Lomnice nad Popelkou je skokanským městem. Poslední dvě disciplíny byly věnovány zdravovědě a bezpečnosti na silnici. Radní LK měli proto za úkol resuscitovat miminko a správně připoutat dětskou autosedačku. Poté se již areál Zámku zaplnil do posledního místečka a na pódiu rozbalil svou show hlavní host večera XINDL X s kapelou. Téměř hodinovou show pobavil tisícovku návštěvníků. Následovala delší odmlka, po které to fantasticky rozbalila kapela ŠKWOR. Ohňovou tečku za celými slavnostmi udělali muži a ženy ze seskupení Firelovers, kteří rozsvítili areál ohňovými efekty. Kromě dění na pódiu a před ním byl pro návštěvníky přichystán také bohatý doprovodný program: Pre-
zentace Týmu silniční bezpečnosti Libereckého kraje, Ukázka vybavení a kurzy první pomoci Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje, Prezentace cestovního ruchu v Libereckém kraji, Atrakce pro děti: Skákací hrad a trampolína, Malování na obličej, Workshop pro děti – DDM Lomnice nad Popelkou, Prodej regionálních potravinářských výrobků, ukázka řemesel a další. V průběhu čtyřměsíčních příprav Krajských slavností probíhala také fotosoutěž na téma Toulky Českým Rájem určená studentům středních škol se sídlem v Libereckém kraji.
Odborná porota ve složení fotografové Milan Drahoňovský a Zdeněk Lín a zástupce Krajského úřadu Libereckého kraje Romana Halušková vybrala z došlých fotografií tři vítěze. Slavnostní vyhlášení se konalo v rámci programu krajských slavností, takže z rukou hejtmana Libereckého kraje Stanislava Eichlera si diplom za první místo odnesla Hana Pešková, druhé místo převzala Barbora Vítová a třetí patřilo Lucii Tvrzníkové. Ostatní autoři fotografií si mohli o svých dílkách alespoň popovídat s fotografy při besedě, která se po vyhlášení konala v prostorách zámku. (lbk)
PREZENTACE
KN | červenec 2011 |
15
S okny Harmonie získá váš domov novou tvář Podstatnou část našeho života trávíme v uzavřeném prostoru. Zdravé a příjemné prostředí, ve kterém bydlíme či pracujeme, je důležitou součástí zdravého životního stylu. Okna patří mezi podstatné prvky, které mají vliv na tepelnou, světelnou i zvukovou pohodu vašeho života. V neposlední řadě má každé okno budovy zásadní vliv na její energetickou bilanci. Podstatná část tepelných ztrát může být způsobena zastaralými či technicky nedokonalými okny. S ohledem na současnou a zejména do budoucna předpokládanou cenu energie je tedy správná volba při výběru oken pro novostavbu či rekonstruk-
ci velmi důležitá. Šetření energií, její hospodárné využití vyžadují nové technické standardy. Jedná se však o investice do vašeho pohodlí, životního prostředí a v neposlední řadě o významné úspory. Nároky na dobré okno jsou poměrně vysoké. Vaše rozhodování ale nemusí být složité. Okna značky Harmonie splňují veškeré požadavky pro zdravé, bezpečné i hospodárné užívání. Jsou vyráběny z německého profilového systému RO-
PLASTO, který splňuje veškeré požadavky kladené na kvalitu PVC oken a dveří, osazeny celoobvodovým kováním ROTO s bezpečnostními prvky a termoizolačními dvojskly či trojskly SANCO se zvýšenou tepelnou izolací. Respektují individuální představy a požadavky zákazníků. Dle technických možností, a po poradě s odbornými pracovníky firmy, lze zhotovit okna nejen standardních tvarů a rozměrů, ale také v atypickém provedení. Správným zvolením tvarů a dispozic oken získá váš domov novou tvář.
- český výrobce s dlouholetou tradicí - certifikovaná výroba - německý profilový systém ROPLASTO - bezolovnaté profily - německé celoobvodové kování ROTO - bezpečnostní kování v základním provedení - demontáž, montáž, likvidace starých oken, zednické zapravení - záruční, pozáruční servis Výrobní závod: Areál Slatina - budova I Tuřanka 115, 627 00 Brno tel.: 800 193 391, 545 231 050 e-mail:
[email protected]
volejte zdarma
800 193 391 SPARTAK – česká hodinářská legenda slaví 55 let Mezi jednu z nejdůležitějších etap české hodinářské historie zcela jistě patří výroba ověřovací série prvních československých náramkových hodinek SPARTAK, která spatřila světlo světa v továrně v Novém Městě nad Metují před Vánoci roku 1956. Tato ověřovací série byla
vyrobena v celkovém počtu 1 500 hodinek a jednoznačně prokázala schopnost novoměstské hodinářské továrny zahájit výrobu mechanických náramkových hodinek. Po úspěšném vyhodnocení ověřovací série byla v roce 1957 vyrobena nultá série v počtu 2 000 kusů a v roce 1958
byla zahájena sériová výroba československých náramkových hodinek, ale již pod obchodním názvem PRIM. Není bez zajímavosti, že v novoměstské továrně společnosti ELTON hodinářská se model Spartak vyrábí dodnes, stejně jako mnoho dalších modelů, inspirovaných oblíbenými designy z 60. let. Jako připomenutí této události, která stála u zrodu československého hodinářského průmyslu, jeho kvality a následné popularity značky PRIM, připravila společnost ELTON z Nového Města nad Metují speciální limitované edice hodinek SPARTAK. Více informací o této limitované edici a hodinkách PRIM naleznete na webových stránkách www.prim.cz.
16
KN | červenec 2011 |
STRUČNĚ A JASNĚ ● V kraji bude moderní centrum pro výchovu mladých strojařů. Po prázdninách ho otevře SOŠ a SOU v Hradební ulici v Hradci Králové. „Na vybudování centra, které vyjde na 25 milionů korun, získal Královéhradecký kraj přes 20 milionů korun z finančních zdrojů z EU. Díky investicím bude moci škola zkvalitnit výuku žáků ve strojírenských oborech, o jejichž absolventy je v současnosti na trhu práce velký zájem,“ uvedl hejtman Lubomír Franc. ● Bude se zateplovat budova interny Oblastní nemocnice Trutnov. Stavební práce, které začaly před několika týdny a skončí letos na podzim, vyjdou na více než 17 milionů korun. Díky rekonstrukci by se měly snížit energetické ztráty tohoto pavilonu podhorské nemocnice. „Dvě třetiny nákladů této stavby uhradí kraj, zbytek pokryje EU. Letos do investic v nemocnicích kraj vloží zhruba 80 milionů korun,“ uvedla radní Jana Třešňáková. ● Kraj zpracuje „Strategii integrované spolupráce česko – polského příhraničí“, ve které bude s regiony na česko-polské hranici hledat možnosti čerpání evropské podpory v letech 2014 – 2020. „V současné době se otevírají další možnosti, jak je možné získat peníze z Evropy na regionální projekty, a to chceme začít prověřovat,“ uvedl hejtman Lubomír Franc. Do projektu jsou pod vedením Královéhradeckého kraje kromě polských regionů zapojeny kraje Olomoucký, Pardubický a Liberecký.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
Dobrá zpráva pro podnikatele: D11 má zelenou Královéhradecký kraj má v porovnání s jinými regiony spíše slabší podnikatelskou základnu. I proto se samospráva snaží o podporu podnikání, a to hlavně o podporu nepřímou. Přímou podporu v kraji zajišťují v současnosti pouze evropské fondy prostřednictvím celé řady operačních programů. Jak je na tom tedy kraj s nepřímou podporou podnikání?
TÉMA Bohužel zdaleka ne ideálně. V porovnání s ostatními regiony je Královéhradecký kraj z hlediska počtu ekonomicky aktivních subjektů v druhé půlce pomyslného žebříčku. „Kraj nepatří k těm, které by se pravidelně umisťovaly na špici různých podnikatelských studií. Na druhou stranu, ve srovnání s okolními regiony se můžeme pochlubit nižší nezaměstnaností a co mě těší možná ještě víc – podle mnoha výzkumů patří obyvatelé našeho kraje k nejspokojenějším v České republice,“ prohlásil již dříve hejtman kraje Lubomír Franc. Koncem roku 2009 bylo na území kraje skoro 130 tisíc ekonomicky aktivních subjektů. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo nejvíc podnikatelů zaznamenáno logicky na území Hradce Králové. Nejméně naopak v okrese Rychnov nad Kněžnou. Přes 80 procent všech ekonomicky aktivních subjektů tvoří živnostníci. Jejich počet se i navzdory ekonomické krizi postupně zvyšuje. Z hlediska převažující ekonomické činnosti působí největší část subjektů v oblasti obchodu, oprav mo-
torových vozidel a ve zpracovatelském průmyslu. Co podle představitelů kraje brání většímu rozvoji podnikání? Největšími problémy jsou byrokracie, korupce, nedostatek technických profesí a na některých místech stále problematická dopravní infrastruktura. „Podporovat podnikatele přímo kraj nemůže, ale určité nepřímé nástroje tu jsou,“ řekl hejtman Franc. „Jednou z věcí, kterou se snažíme ovlivnit, je snaha o zlepšování dopravní infrastruktury.“ D11 DO HRADCE UŽ ZA DVA ROKY? Na mysli má hejtman přitom především situaci kolem dálnice D11, která se snad blíží ke zdárnému vyřešení. Po dvaceti letech totiž Ludmila Havránková podepsala s Ředitelstvím silnic a dálnic smlouvu na prodej svých pozemků. „V tuto chvíli se jedná o zprovoznění úseku 3,7 kilometru, z čehož 1,2 kilometru je už postaveno ale neprovozováno, takže zbývá postavit zhruba 2,5 kilometru,“ řekla mluvčí ŘSD Martina Vápeníková. Po dálnici až do Hradce by se tak mohlo jezdit už za dva roky, a to je dobrá zpráva nejen pro podnikatele, ale pro všech-
Jedním z projektů podpořených EU je i vybudování školícího střediska pro podnikatele RYCON Academy. Prezentace proběhla v Hradci Králové. zdroj: www.rycon.cz ny řidiče, kterým nedodělaná dálnice komplikovala život. Podle hejtmana France je dalším efektivním nástrojem úspěšná spolupráce s hospodářskou komorou Královéhradeckého kraje. Tedy subjektem, který zastupuje podnikatelskou veřejnost v regionu. „Komora od nás dostává každoročně jakýsi příspěvek na činnost. Druhá věc je ta, že se její jednotliví představitelé zúčastňují skoro všech schůzek, které máme se zahraničními partnery,“ řekl hejtman a jako příklad uvedl schůzku s velvyslankyní z Rumunska. „Díky tomu byla domluvena spolupráce mezi krajskou hospodářskou komorou a rumunskými partnery.“
Kromě hospodářské komory Královéhradeckého kraje region spolupracuje například i se státní agenturou CzechInvest. VELETRHY, SOUTĚŽE A PODPORA VĚDY A co další možnosti podpory? Jsou to například veletrhy, na kterých kraj představuje možnosti pro investory. Je to také podpora výstavby a zkvalitňování průmyslových zón a jsou to také soutěže. V minulosti například úspěšně proběhla soutěž o nejlepší podnikatelský záměr a nedávno pak byla vyhlášena soutěž Manažer
roku. Setkání posloužilo jako konference o podnikání v kraji. „Ekonomický růst jde ruku v ruce s vyšší kvalitou života obecně. Proto je třeba úspěšným podnikatelům a zaměstnavatelům nabídnout maximální podporu a součinnost i z naší strany,“ řekl při té příležitosti náměstek hejtmana Helmut Dohnálek. Za součást podpory podnikání považuje vedení kraje také podporu vědy a výzkumu. Kraj se snaží podporovat vznik výzkumných center a inkubátorů, které slouží jako odrazový můstek začínajícím podnikatelům a firmám s inovačním potenciálem. Filip Appl
KRAJ VYSOČINA STRUČNĚ A JASNĚ ● 4,4 milionu stál projekt informačních brožur zaměřených na slohová období, typy kulturních a druhy přírodních památek a regiony, doplněných přehlednou mapkou. Součástí projektu jsou i webové stránky www.dedictvivysociny.cz. „Cílem projektu bylo vytvořit ucelenou prezentaci kulturního a přírodního potenciálu kraje,“ vysvětluje Alena Prokešová z odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Většina peněz šla z ROP Jihovýchod. ● V prostorách Střední průmyslové školy v Třebíči se konala konference k projektu „Snižování energetické náročnosti“. Akce je podpořena z OP Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013“. „Projekt je zaměřen na předávání zkušeností mezi partnery s opatřeními vedoucími ke snižování energetické náročnosti budov,“ uvedl radní kraje Martin Hyský. ● Ve školách se začalo opravovat. Podle náměstka hejtmana Libora Joukla vynaloží kraj na letošní opravy svých školských budov 150 milionů korun. Jedná se o téměř padesátku akcí. „V 90 procentech jde o akce realizované v době letních prázdnin, tak aby byl co nejméně omezen provoz škol.“ Mezi největší stavební akce patří letos o prázdninách například rekonstrukce kuchyně a její přístavba pro Hotelovou školu Třebíč.
Vysočina podpořila podnikatele už více než 75 miliony Přirozenou součástí hospodářské politiky je na Vysočině i podpora podnikání. A je co zlepšovat. Z hlediska počtu podnikatelů na tom Vysočina rozhodně není nejlépe. Dobře si vede především v zemědělství, a to i přes ne úplně nejpříznivější geografické podmínky. Co tedy vedení kraje dělá pro to, aby měli podnikatelé v regionu co nejlepší prostředí?
TÉMA Podle údajů Českého statistického úřadu byl na konci roku 2009 ve statistickém registru ekonomických subjektů na území Vysočiny evidován téměř 101 tisíc subjektů. To řadí Vysočinu na předposlední místo před Karlovarský kraj. Vzhledem k počtu obyvatel to svědčí o poměrně malém stupni podnikatelské aktivity. Kraj Vysočina se tento nepříznivý obraz snaží měnit přímou i nepřímou podporou podnikatelských subjektů. Nejvýznamnější aktivitou je již zavedený grantový program Rozvoj podnikatelů. Program je vyhlašován už od roku 2004 v rámci samostatného účelového Fondu Vysočiny. „Tato podpora v maximální výši 150 tisíc korun je cílena na překonávání objektivních nevýhod malých a středních podniků ve srovnání s velkými podniky (zejména horší přístup ke kapitálu),“ řekl Krajským novinám Jan Nechvátal z tiskového oddělení kraje Vysočina. Podle něj je taková pomoc významná hlavně v době hospodářské recese, neboť význam těchto firem je
dán jak rozhodující rolí v zaměstnanosti obyvatelstva, tak jejich přizpůsobivostí. „Hlavním cílem je posílení malých podniků v kraji Vysočina a zvýšení jejich konkurenceschopnosti příspěvkem na nákup technologií, nákup strojů a stavební úpravy na firmách vedoucí k jejich rozvoji.“ V KRAJI JE 40 PRŮMYSLOVÝCH ZÓN Podobně jako u evropských fondů, které jsou mimochodem dalším zásadním mechanismem, jak podpořit podnikatelský projekt, i v tomto případě je nutná spoluúčast. „Tím docílíme toho, že dotace se dostane do rukou stabilních a životaschopných firem,“ upřesňuje mluvčí. Nepřímým nástrojem podpory podnikání jsou třeba veletrhy. Vysočina pořádá od loňského roku Veletrh produktů typických po kraj Vysočina. Podle Nechvátala slouží setkání k seznámení veřejnosti s regionálními produkty a je to možnost pro firmy a živnostníky, jak prezentovat své výrobky na prestižní akci a tím podpořit své podnikání. „Tuto úspěšnou a veřejností vysoce ceněnou akci po-
Důležitou možností pro podnikatele a investory je veletrh URBIS INVEST v Brně.
zdroj: www.stavebnictvi3000.cz
ROZDÁNO PŘES 75 MILIONŮ
A co finanční stránka podpory? Nepřímou podporu podnikatelské sféry lze vyčíslit jen těžko. Spadá do ní celá řada aktivit od propagace regionu, přes dopravní infrastrukturu či podporu výstavby podnikatelských center a inkubátorů. Vyčíslit přímou podporu už je snazší. Od roku 2004 rozdělil kraj Vysočina formou grantové podpory přes 75 milionů korun. „Programy pro malé podnikatele patří standardně k nejvyhledávanějším formám podpory kraje Vysočina s cílem zlepšení konkurenční pozice v rámci regionální ekonomiky,“ uzavírá Jan Nechvátal. Filip Appl
řádáme pod hlavičkou Zdravého kraje Vysočina.“ Na veletrhy jezdí i přímo kraj Vysočina. Například na veletrzích URBIS INVEST v Brně nebo REAL VIENNA ve Vídni se snaží propagovat kraj jako místo vhodné pro tuzemské i zahraniční investory. „Průmyslové zóny, kterých je v kraji téměř 40, rozvojové plochy a objekty brownfields jsou zpracovány do každoročně aktualizované databáze, která je dána k dispozici investorům, developerům a stavebním korporacím, jež se zaměřují na vyhledávání vhodných lokalit a objektů pro své investiční záměry,“ pokračuje Jan Nechvátal.
Samozřejmostí pro podporu podnikání na Vysočině je spolupráce s Krajskou hospodářskou komorou. Vzájemnou komunikaci si představitelé obou stran chválí jako efektivní a velmi přínosnou pro rozvoj regionu. Dalším důležitým konceptem je důraz na vhodné propojení veřejné sféry a podnikatelského sektoru. Podobně jako v jiných krajích i zástupci Vysočiny jezdí na zahraniční cesty propagovat region jako atraktivní podnikatelský prostor. Takové zahraniční cesty jsou pořádány například do Polska, Belgie nebo na Zakarpatskou Ukrajinu.
PREZENTACE
KN | červenec 2011 |
17
Letní fotografická soutěž Vyfoť projekt Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zahájilo letní fotografickou soutěž pod názvem „Vyfoť projekt“. Zúčastnit se může každý, kdo zajímavým způsobem objektivem fotoaparátu zachytí některý z projektů podpořených z evropských fondů. Soutěž bude možné sledovat přímo na internetu na stránce www.vyfotprojekt.cz.
Pomocí soutěže chce ministerstvo seznámit veřejnost s výsledky doposud investovaných evropských financí. V České republice bylo příjemcům jen v tomto programovém období proplaceno už více než 235 miliard korun. Fotografická soutěž může výsledky projektů přiblížit i v lehce hravé formě. Fotografie pořízené na území České republiky budou soutěžící moci v červenci a srpnu nahrát na stránky www.vyfotprojekt.cz. Vítězové budou vyhlášeni v hlavní kategorii Nejtalentovanější fotograf/ka a
vedlejší kategorii Nejaktivnější fotograf/ka. Všichni přihlášení soutěžící budou automaticky zařazeni do týdenních slosování o ceny. Soutěžící nejsou nijak omezeni, co se týče volby tématu. Platí jediná podmínka, a to zachytit projekt financovaný z evropských fondů. Jestli to bude opravená kulturní památka, nový úsek železnice, nebo jednotka CT v nemocnici už je na nich samotných. Více informací o soutěži naleznete na webových stránkách www.vyfotprojekt.cz.
Hranice na Moravě - Regenerace historického jádra města.
Soutěžní fotografie letiště Karlovy Vary.
Soutěžní fotografie Kuks - Granátové jablko.
Pravidla soutěže 1. Fotografickou soutěž „Vyfoť projekt“ (dále jen „soutěž“) vyhlašuje ČR - Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „vyhlašovatel“), Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1. Organizátorem soutěže je Samostatné oddělení publicity EU. Účelem soutěže je zviditelnění konkrétní a přínosné pomoci peněz čerpaných z evropských fondů. 2. Soutěž probíhá od 1. 7. 2011 do 31. 8. 2011. 3. Přihlášení do soutěže probíhá formou registračního formuláře, který se nachází na internetových stránkách soutěže www.vyfotprojekt.cz (dále jen „internetových stránkách soutěže“). 4. Do soutěže se přijímají fotografie prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách soutěže, pomocí kterého soutěžící vytvoří soutěžní fotoalbum. 5. Do soutěže budou zařazena soutěžní fotoalba obsahující fotografie tématicky související s realizovanými projekty spolufinancovanými z fondů Evropské unie nacházejícími se na území České republiky. 6. Fotografie musí vyhovovat pravidlům soutěže. 7. V soutěži jsou hodnocena celá fotoalba. Celé fotoalbum může být hodnoceno
Regenerace historického jádra města Písek.
na základě jedné skutečně vydařené fotografie nebo na základě všech fotografií ve fotoalbu. 8. Jedno fotoalbum může obsahovat maximálně 3 fotografie. Každá fotografie může být o velikosti maximálně 3 MB. 9. Jeden soutěžící může přihlásit více fotoalb různých projektů. 10. Každé fotoalbum musí obsahovat popisné údaje umožňující identifikaci fotografovaného projektu. Tyto údaje se vyplňují prostřednictvím elektronického formuláře. 11. Fotoalbum může do soutěže poskytnout pouze skutečný autor fotografií, který musí být na vyžádání schopen zaslat její originál. 12. Soutěže se mohou zúčastnit osoby bez omezení věku, s trvalým bydlištěm v České republice a s platnou adresou pro doručování na území České republiky (dále jen „soutěžící“). Nezletilé osoby zastoupí v případě potřeby (převzetí ceny apod.) jejich zákonný zástupce. 13. Ze soutěže jsou vyloučeni všichni zaměstnanci organizátora - Ministerstva pro místní rozvoj ČR a technického realizátora soutěže. 14. V případě, že se výhercem stane osoba uvedená v předchozím odstavci, cena
se takovému výherci neodevzdá a bude předána dalšímu kandidátovi v pořadí. 15. Přihlášení soutěžící se svými fotoalby automaticky účastní soutěže v hlavní soutěžní kategorii „Nejtalentovanější fotograf/ka“ a vedlejší kategorii „Nejaktivnější fotograf/ka“, přičemž jeden soutěžící může vyhrát nejvýše jednu cenu v kategorii „Nejtalentovanější fotograf/ka“ a zároveň nejvýše jednu cenu v kategorii „Nejaktivnější fotograf/ka“. Toto pravidlo se vztahuje i na vítěze losování o ceny. 16. Přihlášení soutěžící jsou se svými fotoalby automaticky zařazeni do losování o ceny, které probíhat po celou dobu trvání soutěže. 17. Ceny jsou uvedeny na internetových stánkách soutěže. 18. O vítězích v soutěžní kategorii Nejtalentovanější fotograf/ka rozhodne odborná porota. 19. Vítězi soutěžní kategorie Nejaktivnější fotograf/ka se stanou soutěžící, kteří během trvání soutěže zveřejní nejvíce platných soutěžních fotoalb. 20. Ve sporných případech si organizátor vyhrazuje právo rozhodnout s konečnou platností. 21. Vyhlášení vítězů proběhne po ukon-
čení soutěže. Termín vyhlášení vítězů bude upřesněn organizátorem soutěže nejpozději do 31. 8. 2011 na internetových stránkách soutěže. 22. Vítězové soutěže a vylosovaní výherci budou vyrozuměni pomocí přihlašovací e-mailové adresy daného soutěžícího. Tento e-mail musí být platným e-mailem. Pokud se nepodaří kontaktovat soutěžícího, bude ze soutěže vyřazen a cena předána dalšímu soutěžícímu v pořadí. 23. Pořadatel soutěže se zavazuje zaslat nebo předat výhru výherci nejpozději do 30 dní od vyhlášení vítězů a posledních vylosovaných výherců soutěže. 24. Seznam vítězů a vylosovaných výherců bude zveřejněn na internetových stránkách soutěže. 25. Na výhru v soutěži nemá soutěžící právní nárok a výhru nelze ani alternativně plnit či proměnit v penězích. Pořadatel neodpovídá za vady, poškození či ztrátu spojené s dodávkou výher. Reklamace na výhry se nevztahují. 26. Soutěžící dává svou účastí v soutěži souhlas s pravidly soutěže stanovené organizátorem a zavazuje se je dodržovat. V případě, že soutěžící bude soutěžit v rozporu s těmito pravidly, vyhrazuje si organizátor prá-
vo vyřadit takového soutěžícího ze soutěže. 27. Soutěžící dává svou účastí v soutěži souhlas s bezplatným užitím jím poskytnutých fotografií v souladu s těmito pravidly, zejména k prezentaci této soutěže a vyhlašovatele soutěže a jeho partnerů a mediálních partnerů v tištěných, elektronických a jiných komunikačních médiích, bez omezení území, času a množství. 28. Soutěžící registrací v soutěži uděluje v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, souhlas se zpracováním osobních údajů poskytnutých v rozsahu této soutěže pořadateli soutěže. Zároveň tento souhlas uděluje k účelu vyhodnocení soutěže a dalšího marketingového zpracování. Zejména se jedná o souhlas s užitím poskytnutého jména a adresy ve sdělovacích prostředcích a na webových stránkách pořadatele, a to po dobu 5 let od udělení souhlasu, resp. od registrace v soutěži. 29. V otázkách zde neupravených se soutěž řídí právním řádem České republiky s vyloučením kolizních norem mezinárodního práva soukromého. 30. Soutěžící se přihlášením do soutěže zavazuje, že souhlasí s uvedenými podmínkami v pravidlech soutěže a s dalším nakládáním se soutěžními fotografiemi v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., autorským zákonem, ve znění pozdějších předpisů. 31. Soutěžící přihlášením fotografií do soutěže prohlašuje, že má řádně vypořádány případné nároky třetích osob týkající se práv na ochranu osobnosti a majetku v souladu se zákonem č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, občanským zákoníkem. 32. Organizátor si vyhrazuje právo v odůvodněných případech soutěž zkrátit, prodloužit, změnit nebo zrušit.
18
KN | červenec 2011 |
STRUČNĚ A JASNĚ ● Hejtman Martin Tesařík se zúčastnil tradiční Jízdy králů obcí Doloplazy u Olomouce. Akci, která se konala za deštivého a větrného počasí, přihlíželi také účastníci II. Setkání Hanáků, kterých se sjelo více než čtyři sta. Následné folklórní odpoledne se kvůli dešti uskutečnilo v sále kulturního domu. Vrcholem byl koncert hudební skupiny Hradišťan v čele s Jiřím Pavlicou. Nedělní Jízdě králů předcházela v sobotu hodová zábava, na které se představily exotické folklórní soubory z Mexika a Kolumbie. ● Nadace Partnerství letos rozdělila 1,3 milionu korun 26 školám ve dvanácti krajích republiky na projekty, které se snaží zlepšit životní prostředí v regionech. Přes sto tisíc korun získaly i dvě školy v Olomouckém kraji. Dokázaly se prosadit v konkurenci dalších 58 projektů, které nadace v letošním roce přijala. Základní škola v Přerově obdržela grant ve výši 50 750 korun na projekt s názvem „Živá školní zahrada“, který počítá s obnovou venkovních prostor školy k výuce přírodovědných předmětů. ● Slavnostního nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil se na Velitelství společných sil zúčastnil hejtman Martin Tesařík. Mezi hosty nechyběli například poslanci Roman Váňa a Zdeněk Boháč. Hejtman ve svém projevu mimo jiné připomněl oběti zahraničních operací a humanitárních misí 19 padlých českých vojáků za posledních 20 let.
OLOMOUCKÝ KRAJ
Podnikatelé dosáhli na 15 miliard, na Moravě však nejméně Do konce listopadu loňského roku získali podnikatelé v Olomouckém kraji dotace z Operačního programu Podnikání a inovace celkem na 328 projektů. To je nejméně ze všech moravských regionů. Například v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji to byl téměř dvojnásobek. Údaje vychází z dlouhodobých statistik agentury CzechInvest.
TÉMA „Objem doposud přidělených dotací přesáhl v Olomouckém kraji částku 1,5 miliardy korun. To je ve srovnání s ostatními moravskými regiony nejméně. V celorepublikovém měřítku však Olomoucký kraj patří k lepšímu průměru,“ uvedl předseda Unie malých a středních podnikatelů David Šeich. Největší zájem mezi podnikateli na střední Moravě je o programy podpory EKO-energie, Marketing a Rozvoj. Naopak minimum žádostí o dotaci je registrováno v rámci programu Inovace a Inovační technologie. Podpora rozvoje inovačních technologií má přitom zásadní význam pro rozvoj celého regionu. „Tento program umožňuje českým firmám pořízení moderních strojů, zařízení, know-how nebo licencí nutných k realizaci projektů, které by firmy jen stěží mohly financovat z vlastních zdrojů. Díky tomuto programu se tak české podniky stávají v celoevropském měřítku více konkurenceschopnými,“ dodal Šeich.
Podnikatelé se v Olomouckém kraji mohou etablovat například prostřednictvím průmyslové zóny Šlechtitelů v Olomouci. Teď se tam chystá usídlit společnost Htech cz, která se zabývá výrobou a instalací automatických balících linek na ovoce a zeleninu. Nové prostory firma z Olomouce potřebuje pro svůj další rozvoj. Díky němu by měla rozšířit počet zaměstnanců z 20 na zhruba 35. Společnost Htech cz má svůj výrobní areál nedaleko průmyslové zóny. Část výroby má i v pronajaté hale v Polsku. Záměrem firmy je přemístit ji z Polska do olomoucké průmyslové zóny. „Přenesení výrobního areálu z Polska do blízkosti areálu firmy v ulici Šlechtitelů by snížilo především logistické náklady, zvýšilo operativnost a získalo lepší kontrolu kvality,“ uvedl mluvčí olomoucké radnice Martin Hála. Radnice už dříve schválila žádosti více než desítce firem, které projevily zájem o koupi pozemků v průmyslové zóně Šlechtitelů. Areál pro investory, který má rozlohu zhruba 17 hektarů, radnice dokončila na podzim 2006 a už nyní jsou pozemky v něm téměř rozebrané. Druhá městská průmyslová zóna
Účastníci soutěže Podnikavá hlava předstupovalu před komisi se svými podnikatelksými nápady. Keplerova je zaplněná zcela. Do budování průmyslových zón v minulosti investovala mnohá další města v Olomouckém kraji. NÁPADY PŘICHÁZEJÍ OD CHYTRÝCH HLAV Jak vypadá podpora podnikání Olomouckého kraje? Například je to soutěž Podnikavá hlava o nejlepší podnikatelský záměr, letos proběhl už druhý ročník. Úkolem soutěžících je předložit soutěžní příspěvek ve formě podnikatelského
záměru, který dosud nerealizovali. Jeho následné uskutečnění na trhu přitom není podmínkou. Ve veřejném finále 11. května zvítězili tito soutěžící: Anna Chytilová s projektem Kreativní cirkus KlerAnč, na druhém místě skončil Jaroslav Mátl s Cestovní agenturou Lana, která je určena tělesně postiženým, a třetí skončil Marek Kaleta s projektem Výroba a zpracování ovčího mléka. Výherce dostal finanční odměnu ve výši 50 000 korun, pronájem kanceláře v Podnikatelském inkubátoru Vědecko-
zdroj: VTPUP
technického parku Univerzity Palackého v Olomouci a poradenské služby na jeden rok zdarma. Na soutěži se podílí Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci, který poskytuje pronájem kanceláří a výrobních prostor, poradenské služby a využití přístrojů a know-how Univerzity Palackého za zvýhodněných podmínek. Prostřednictvím Podnikatelského inkubátoru pomáhá začínajícím podnikatelům s rozjezdem firmy s ojedinělým nápadem a zaměřením. Marek Turek
ZLÍNSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Dnů lidí dobré vůle, konaných ve dnech 4. a 5. července na Velehradě pod záštitou Livie Klausové, manželky prezidenta České republiky, olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera a hejtmana Zlínského kraje Stanislava Mišáka při příležitosti státního svátku svatých Cyrila a Metoděje, se zúčastnili také nejvyšší představitelé Zlínského kraje a veřejného života - společně s tisíci návštěvníky a poutníky, které neodradilo ani nejisté počasí. ● Nová publikace Klenoty přírody Trenčianského kraja a Zlínského kraje byla slavnostně představena v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, kde ji symbolicky pokřtil hejtman Stanislav Mišák. Kniha je výsledkem tříleté mezinárodní spolupráce českých a slovenských pracovníků participujících na projektu Západné Karpaty – spoločná hranica, s nímž uspěli předkladatelé – Hornonitrianské múzeum v Prievidzi a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. ● Náměstek hejtmana Zlínského kraje Jindřich Ondruš zastupuje Zlínský kraj v národní cyrilometodějské komisi, jejíž členové se poprvé sešli v pondělí 27. června na Arcibiskupství pražském, aby se zabývali přípravou Cyrilometodějského výročí v roce 2013. Přáním organizátorů je, aby se oslav zúčastnil také papež Benedikt XVI.
Na Zlínsku myslí i na podnikatelky Regionální podpůrný zdroj je společnost s ručením omezeným stoprocentně vlastněná Zlínským krajem. Kraj ji založil za účelem podpory rozvoje podnikatelské činnosti a realizace rozvojových projektů. Zdroj podporuje projekty, které například vytvářejí nová pracovní místa, nebo podporuje projekty malých a středních podniků, které zvýší export, dále projekty obcí Zlínského kraje a právnických osob založených nebo zřízených Zlínským krajem.
TÉMA Regionální podpůrný zdroj vyhlásil několik programů, jedním z nich je například podpora Zlínského kraje. Cílem progra-
mu je podpora sociálních služeb ve Zlínském kraji formou poskytování krátkodobých půjček poskytovatelům sociálních služeb, kterým byla schválena dotace ze státního rozpočtu v rámci vyhlášeného dotačního řízení pro daný kalendářní rok, pro překlenutí
období mezi schválením dotace a jejím připsáním na účet poskytovatele sociální služby. Podpora podnikání ve zlínském regionu by udělala radost všem zastáncům genderu. Projekt Asistenčního centra pro podnikání žen má za cíl prosazování cílených opatření pro plnění principu rovných příležitostí na trhu práce a vytváření podmínek pro soulad rodinného a pracovního života. Je určen pro cílovou skupinu šedesáti žen, které chtějí začít podnikat, včetně žen nezaměstnaných, žen s dětmi, čerstvých absolventek nebo tělesně
postižených. „Zlínský kraj jednoznačně deklaruje podporu rovným příležitostem mužů a žen a oblast podnikání není výjimkou. V minulém roce jsme například na financování aktivit podporující podnikání žen poskytli 500 tisíc korun,“ uvedl náměstek hejtmana Libor Lukáš. Asistenční centrum pro podporu podnikání žen ve Zlíně poskytuje zájemkyním zdarma služby individuálního poradenství při přípravě podnikatelského záměru, při vstupu do podnikání včetně odborných konzultací, coaching v oblasti slaďování pracovního a rodinného života a pořádání odborných seminářů. Projekt skončí v srpnu letošního roku. DO KRAJE UŽ PŘIŠLO PŘES 23 MILIARDY
Investici v hodnotě 42 milionů korun přinesl do kraje výrobce nerezových zařízení Pharmix.
zdroj: Pharmix
Zlínský kraj získal loni prostřednictvím agentury CzechInvest investice v hodnotě 2,246 miliardy korun. Oproti roku 2009 je to více než čtyřnásobek. Loňský objem investic v regionu je druhý nejvyšší v České republice, který vládní agentura zprostředkovala. Z tabulek agentury CzechInvest vyplývá, že největší loňskou investici ve Zlínském kraji uskutečnila Česká gumárenská společnost prostřednictvím otrokovického Mitasu, výrobce plášťů pro průmyslové a zemědělské stroje, a to v hodnotě 915 milionu korun. Významnou investici v hodnotě téměř 42 milionů ko-
run podnikl výrobce a dodavatel strojů a zařízení pro farmaceutický, potravinářský a chemický průmysl Pharmix. Většina investorů směrovala peníze do projektů informačních technologií a vývoje softwaru, což ale podle odborníků není v Česku žádná výjimka. Podniky stále častěji investují do výzkumu a vývoje nebo do strategických služeb. Od roku 1993 agentura CzechInvest Zlínský kraj zprostředkovala 84 investory, kteří v regionu proinvestovali bezmála 23,5 miliardy korun. Tyto projekty postupně vytvářejí pracovní místa pro 5 695 lidí. Zlínský kraj se také letos zúčastnil mezinárodního veletrhu investičních příležitostí, podnikání a rozvoje v regionech Urbis Invest 2011, který se konal v areálu brněnského výstaviště. Ústředním tématem prezentace Zlínského kraje na stánku o ploše 15 čtverečních metrů byla Strategická průmyslová zóna Holešov a zmapované lokality starých nevyužívaných, popřípadě málo využívaných areálů, takzvaných brownfields. „Dále byly prezentovány aktivity Zlínského kraje, regionální sítě vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů a Kontaktního centra pro východní trhy v oblasti podpory inovací a podnikání,“ uvedla tisková mluvčí kraje Gabriela Sýkorová Dvorníková. Marek Turek
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
KN | červenec 2011 |
Podpora podnikání - hlavně věda a výzkum Podpora podnikání v kraji to není jen podpora konkrétních podnikatelů. Jde o posílení konkurenceschopnosti, snižování nezaměstnanosti a také o podporu vědy, výzkumu a inovací. Právě na poslední jmenovanou oblast je v Jihomoravském kraji kladen velký důraz. Brno totiž pomalu ale jistě získává pověst města s obrovským potenciálem pro výzkum.
TÉMA Jak je na tom kraj z hlediska počtu a skladby podnikatelů? Všeobecně platí, že především díky Brnu patří Jihomoravský kraj mezi nejrozvinutější kraje v České republice. V oblasti podnikání tomu není jinak. Ke konci loňského roku bylo v registru ekonomických subjektů evidováno přes 280 tisíc subjektů se sídlem v Jihomoravském kraji. To je třetí nejvyšší počet mezi kraji. První místa patří celkem logicky Praze a Středočeskému kraji. Také v Jihomoravském kraji se počet ekonomických subjektů a tím i podnikatelů zvýšil. Oproti roku 2009 o necelá tři procenta. Naprostá většina podnikajících v kraji jsou živnostníci. Mezi okresy kraje byla nejvyšší intenzita podnikatelské aktivity zjištěna v Brně-městě a v okresech Vyškov a Znojmo, naopak nejnižší v okrese Blansko. Právě nezaměstnanost je podle hejtmana Michala Haška pádný důvod pro pomoc podnikatelům formou přímé podpory. V letošním roce jde na podporu začí-
najících podnikatelů 3,7 milionu korun. Peníze jsou určeny hlavně pro začínající malé podnikatele, kteří začínají s podnikáním v regionech s největší nezaměstnaností. Žadatelé o maximálně 80 tisícový příspěvek nesmí mít žádné nesplacené závazky a musí absolvovat rekvalifikační kurz pro začínající podnikatele. KRAJ PLNÍ INOVAČNÍ STRATEGII „U starších žadatelů zaměstnaných nejméně pětadvacet let, nebo u budoucích podnikatelů bydlících v regionu se soustředěnou podporou státu, činí maximální výše dotace na jeden projekt sto tisíc korun,“ uvedl hejtman kraje Michal Hašek. Podle něj to budou právě okresy jako Blansko, Hodonín a Znojmo, kam půjde většina z připravených peněz. Ty se mohou navíc podle potřeby ještě navýšit. „Kraj chce i letos, po dohodě s hospodářskými komorami, přispět k tomu, aby drobní podnikatelé měli možnost startovat se základní podporou od Jihomoravského kraje,“ řekl hejtman. A co nepřímá podpora? Strategie se příliš neliší od jiných regionů: Je to hlavně podpora učňov-
ského školství, investice do klíčové dopravní infrastruktury, lákání investorů prostřednictvím veletrhů (například brněnského veletrhu URBIS INVEST) či zahraničních cest, snaha o revitalizace brownfields a široká podpora vědy, výzkumu a inovací. Věda a výzkum je přitom pro úspěšné podnikání stále důležitější. Podle hejtmana Haška kraj pokračuje ve svém programu budování infrastruktury pro podnikání v oblasti nových technologií a materiálů a naplňuje svou Regionální inovační strategii. Součástí strategie je například inkubační program a samotná podpora vzniku podnikatelských inkubá-
torů. Ty jsou totiž velmi důležité pro úspěšný začátek podnikatelů. V BRNĚ CENTRUM ZA MILIARDY V souvislosti s podporou vědy se blíží realizace jednoho z největších projektů. Jde o Středoevropský technologický institut CEITEC za 5,2 miliardy korun, který vznikne v Brně. Projekt získal finanční podporu z EU, má propojit výzkum v přírodních vědách a technických oborech. Využívat ho budou nejen české, ale i zahraniční firmy. „CEITEC výrazně přispěje k přepisu mapy vědy v ČR a ve střední Evropě ve prospěch Jiho-
19
STRUČNĚ A JASNĚ
moravského regionu,” konstatoval rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais. „Navíc by měla vzniknout nová pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou, vytvoří podmínky pro úzkou spolupráci, přenos technologií a znalostí mezi výzkumnou sférou a firmami,“ doplňuje Michal Hašek. Podle něj se projekt podílí na rozvoji podnikání a vytvoření prostředí pro kvalitní investice zahraničních firem. „Plně se hlásíme k tomu, že jsme nejinovativnější region České republiky mimo hlavní město. Vybudování nového vědeckého parku by toto postavení našeho kraje mělo ještě posílit,“ uzavírá Hašek. Filip Appl
Důležitou pomoc pro začínající podnikatele poskytují inkubátory – tedy prostor pro rozjezd podnikání. zdroj: www.jic.cz
● Série TOP výletních cílů na jižní Moravě se rozrostla o další dva památkové objekty. Projekt představuje to nejlepší a nejzajímavější, co může region nabídnout turistům. „Navázali jsme na zkušenosti kolegů z Dolního Rakouska, kde síť TOP cílů budují už od roku 2004. Usilujeme nejen o vytvoření značky, ale také o spolupráci mezi těmito objekty, ať už jsou v ČR nebo v Rakousku,“ řekla ředitelka Centrály cestovního ruchu JM Zuzana Vojtová. ● Hejtman kraje Michal Hašek přijal v sídle kraje princeznu Marii-Piu Kothbauerovou, velvyslankyni Lichtenštejnského knížectví v Rakousku s gescí pro ČR. Tématem hovoru bylo pozvání lichtenštejnského vicepremiéra a ministra hospodářství i s podnikateli do Jihomoravského kraje nebo možná spolupráce Lichtenštejnského knížectví v rámci Lednicko-valtického areálu. ● První etapa optimalizace lůžkového fondu uzavřena. Podpisem to stvrdil hejtman Michal Hašek, ministr zdravotnictví Leoš Heger, ředitel VZP Pavel Horák a prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Jaromír Gajdáček. „Snížení počtu lůžek o 563 představuje zhruba osm procent akutního lůžkového fondu Jihomoravského kraje. Nicméně základním parametrem je pro nás zachování kvality, rozsahu a dostupnosti péče,“ uklidňuje Hašek.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Moravskoslezský kraj vsadil na panelovou diskuzi Jak rozhýbat podnikání v Moravskoslezském kraji byl název panelové diskuze, kterou uspořádaly letos v březnu Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Výbor pro regiony Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, Diakonický institut a Centrum sociálního podnikání při FVP SU v Opavě. Cílem byla témata, jak konkrétně může sociální podnikání přispět k rozvoji regionu, co bude potřeba udělat pro rozvoj těchto podnikatelských aktivit a jaká existuje podpora ze strany státu.
TÉMA V rámci panelové diskuze se představili zástupci dvou úspěšných sociálních podniků v Moravskoslezském kraji, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním znevýhodněním. Zájemci o založení sociálního podniku a o prosazování sociálního podnikání v Moravskoslezském kraji měli možnost zúčastnit se skupinové konzultace s panelisty, kteří jsou předními odborníky na sociální podnikání. DO KRAJE ŠLO NEJVÍCE INVESTIC V loňském roce přitom do Moravskoslezského kraje mířily největší investice. Z celkových více než 16 miliard korun kraj získal téměř tři a půl miliardy. Během loňského roku se zde rozhodlo investovat 29 společností. Postupně díky nim v regionu vznikne až 975 nových pracovních příležitostí. Největší investici v hodnotě 1,776 mi-
liardy korun zde vloni uskutečnila rakouská společnost Heinzel Holding prostřednictvím své společnosti Biocel Paskov, tradičního výrobce buničiny. Druhou největší investici v hodnotě přes 920 milionu korun provedla italská firma Brembo, která se zabývá vývojem a výrobou brzdových komponentů. Většina ostatních investorů, stejně jako v roce 2009, směrovala peníze do projektů v oblasti IT a vývoje softwaru.
firma slibuje posílení stávající pozice na Slovensku a zakotvení na strojírenském trhu v Polsku. „Od roku 2007 získalo podporu z programu Marketing téměř 800 českých podnikatelů,“ říká Petr Očko, ředitel sekce fondů Evropské unie, výzkumu a vývoje. „Program Marketing patří v rámci Operačního programu Podnikání a inovace k nejoblíbenějším dotačním programům, což svědčí o tom, že je dnes marketing nedílnou součástí aktivit každé firmy,“ dodal Očko.
„O finanční podporu na prezentaci svých výrobků či poskytovaných služeb na zahraničních veletrzích a výstavách mohou nyní stejně, jako to udělala společnost Alváris Profile Systems, požádat další české firmy. V květnu jsme v rámci programu Marketing vyhlásili pokračování druhé výzvy k předkládání žádostí o dotaci,“ uvedl generální ředitel agentury CzechInvest Miroslav Křížek. „Mohou si rozdělit až 300 milionů korun,“ dodal. Společnost Alváris Profile Systems vznikla v roce 2004 a za-
bývá se výrobou a prodejem hliníkových profilů, konstrukcí a výrobou jednoúčelových strojů, pásových dopravníků a pracovních stolů z hliníkových profilů a komponentů. „Slovenský strojírenský veletrh patří mezi největší a hojně navštěvované strojírenské veletrhy na Slovensku. Měli jsme tak možnost přímo oslovit svoji cílovou skupinu. To platí i pro veletrh v Polsku,“ uvedl Edmund Kubíček, jednatel společnosti Alváris Profile Systems. Marek Turek
PODPORA MÍŘÍ I DO PROPAGACE Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji míří do propagace těch podniků, které se chtějí uchytit na zahraničních trzích. S cílem zvýšit svoji konkurenceschopnost na slovenském a polském trhu se například česká firma Alváris Profile Systems z Petřvaldu zúčastnila tamních nejvýznamnějších strojírenských veletrhů. Náklady na prezentaci v zahraničí jí z poloviny vykompenzovala dotace z Operačního programu Podnikání a inovace. Od projektu si
Společnost Alváris Profile Systems se úspěšně prezentuje i na zahraničních veletrzích.
zdroj: Czechinvest
STRUČNĚ A JASNĚ ● Prvního července začala letní fotosoutěž s Moravskoslezským krajem. Lidé do ní mohou posílat své fotografie na téma Hory a doly v Moravskoslezském kraji. Do konce prázdnin bude každých 14 dní vyhlášeno soutěžní kolo, kdy lidé budou moci hlasovat o nejlepší fotografie přímo na webu kraje. Hodnotit se bude formou přidělování hvězdiček. Z nejlepších fotek z jednotlivých kol nakonec vybere odborná komise tři vítěze, kteří budou odměněni hodnotnými cenami. ● V polovině července se v budově Krajského úřadu Moravskoslezského kraje uskutečnil školící seminář pro potenciální projektové žadatele, kteří mají zájem získat finanční příspěvek v rámci Fondu mikroprojektů Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007 – 2013. ● Skupina 30 mladých lidí navštěvujících gymnázia v Moravskoslezském kraji ve městech Opava, Orlová a Bohumín v červnu vyrazila do města Vannes, hlavního města francouzského departmentu Morbihan, který leží v nejzápadnější části Francie v regionu Bretaň. Ve Vannes se tato neformální skupinka setkala se svými protějšky pod vedením gymnázia Lessage. Toto setkání se mohlo uskutečnit díky projektu Echanges et citoyenneté, le sport un vecteur de connaissance neboli Výměny a evropské občanství, sport jako vektor vzdělávání.
20
PREZENTACE
KN | červenec 2011 |
Objevujte Česko – zajímavosti soutěže Ceny Kudy z nudy Nový ročník soutěže Ceny Kudy z nudy odstartoval. I letos vám přinášíme spoustu novinek a tipů na výlety ze všech regionů České republiky. Obáváte se, že byste se v tak pestré nabídce ztratili? Nechte se inspirovat našimi tipy! S dětmi vyrazte za Rumcajsem nebo do DinoParku, užijte si romantiky v pivních lázních a nechte se šokovat unikátními exponáty v barokní lékárně U Bílého jednorožce v Klatovech.
Praha nabízí daleko více, než jen tradiční turistické cíle, věděli jste například, že se na střeše obchodního centra Galerie Harfa se můžete potkat s dinosaury? V DinoParku stanete tváří v tvář vyhynulým ještěrům a atmosféru tajemných druhohor si vychutnáte také díky věrným zvukovým a světelným efektům. Na zámek v Mělníku se nemusíte vypravit jen za sbírkami rodiny Lobkowiczů, mlsné jazýčky jistě neodolají zámecké cukrárně ve stylu Ludvíka XIV., s bohatou nabídkou dortů vlastní výroby, čokoládových pralinek i kávy. Pravou aristokratickou atmosféru dotváří klavírista, který zde vystupuje každou neděli. Pokud před sladkým pokušením dáváte přednost vinné révě, nenechte si ujít prohlídku rozsáhlého zámeckého sklepení s ochutnávkou. Novinkou letošní sezóny se v Českém Krumlově stalo Hradní muzeum, které vás zavede do dob pánů z Krumlova, Rožmberků a dalších významných šlechticů, kteří v průběhu staletí ve městě sídlili. K vidě-
ní tu jsou obrazy šlechticů, důležité listiny, ale také kuriozity, jakým je například pohřební praporec Jana Kristiána z Eggenbergu. V kinematografu potom můžete zhlédnout filmy z počátku 20. století. V neposlední řadě vás určitě okouzlí dosud neznámé výhledy na Český Krumlov. Ideálním výletním cílem jsou Klatovy, kde letos otevřeli nově zrekonstruovanou unikátní barokní lékárnu U Bílého jednorožce, která zde byla v provozu už roku 1639. V expozici vás překvapí rozličné lékárenské přísady, například sušená kozlí krev, račí očka, prášek z jeleních parohů nebo tři metry dlouhá tasemnice v lihu, kterou lékaři vyjmuli z teprve dvouleté holčičky. Další zastávkou ve městě karafiátů může být 81 metr vysoká Černá věž, odkud se vám otevře pohled nejen na město, ale i na překrásné panorama Šumavy. Když do Plzně, tak do pivovaru – zatímco návštěva nitra Plzeňského Prazdroje je už nějakou dobu samozřejmostí, v případě jejího mladšího bratříčka to donedávna možné nebylo. V září 2010, kdy zde byla otevřena nová prohlídková trasa, se brá-
ny pivovaru Gambrinus poprvé otevřely veřejnosti. Exkurze vám dovolí nahlédnout do provozu pivovaru, představí vám suroviny, tradiční postupy a nejmodernější technologie, které stojí za nejoblíbenějším českým pivem. Na západě Čech bude neobvyklým zážitkem návštěva rozsáhlého Geoparku Egeria. Součástí geoparku o rozloze 2 500 čtverečních kilometrů je takzvaný oherský prolom, propadlina, která je geologicky nejaktivnější oblastí Českého masivu. Geologickou rozmanitost území dokládají ložiska hnědého uhlí, keramických surovin, rud a drahých kovů, vzácné nerosty i minerální prameny. Novou atrakcí letošní sezóny se stal Litoměřický hrad, který milovníkům vína nabízí moderní expozici historie vinařství na Litoměřicku, kterou provází hologram císaře Karla IV. promítaný na sklo. Klenotem hradu je kompletně opravená gotická kaple se zachovalou klenbou. Nechybí ani degustační prostory spojené s prezentací pěstování a výroby vína v Čechách. Do sítě moderních horských středisek přibyl od zimní sezóny 2010/2011 Obří sud Javorník v Jeřmanicích. V areálu najdete nejdelší bobovou dráhu v Libereckém kraji a čtyřsedačkovou lanovou dráhu, která vás dopraví na vrchol Javorníku, kde se na-
chází mnoho turistických, cyklistických a krosových tras. Kdo by neznal loupežníka Rumcajse výtvarníka Radka Pilaře! Navštívit jeho svět můžete, kde jinde než v Jičíně, v jedinečné expozici s interaktivními modely pohádkových motivů, které lze pomocí důmyslných mechanismů uvádět do pohybu. Zajímáte se o technické památky? Pak rozhodně neopomeňte navštívit evropskou raritu, Berlovu vápenku, která zpracovávala vápenec již před 150 lety. V jejích prostorách bylo otevřeno muzeum plné zajímavých exponátů a informací. Obrovské kusy vápence se do vápenky z lomu dostávaly v devadesáti vozech po pětikilometrové lanové dráze. Patříte-li k milovníkům koní a platí pro vás, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu, vypravte se do jízdárny Litoboř, která nabízí výuku jízdy na koni pro začátečníky i pokročilé jezdce. Pro ty, kteří si netroufnou do sedla je připravena možnost výletů v kočáře. Také v Třebíči je mnoho nového od letošního února bylo v židovské čtvrti otevřeno nové Židovské muzeum. Nachází se zde expozice židovského bydlení, unikátní židovský obchod, historický vstup na ženskou galerii synagogy a moderní přednáškové prostory. Zrekonstruovaný Mincmistrovský sklep v Brně láká návštěvníky
do prostor tajemného a spletitého sklepení. Samotný historický sklep původního domu mincmistrů se nachází v pravé horní části Dominikánského náměstí a jeho klenba leží pouhých 60 centimetrů pod dlažbou náměstí. Sklep ve své době sloužil královskému mincmistrovi jako sklad surovin a nových mincí před jejich vpuštěním do oběhu. Nezapomenutelným zážitkem pro milovníky wellnessu bude léčebná kúra v Olomouckých pivních lázních, která je pro vás připravena ve dřevěných vanách, má mnoho uvolňujících a blahodárných účinků na tělo i duši a je připravena z pravého černého piva obohaceného o pivní kvasnice. Oblíbeným turistickým cílem je krásný zámek Hradec nad Moravicí, který nabízí dva prohlídkové okruhy bílým i červeným zámkem. Přírodně krajinářský park, který zámek obklopuje, je svou rozlohou největší v Moravsko-
slezském kraji. Během léta se na zámku koná řada kulturních akcí, jakými jsou večerní kostýmované prohlídky (2. 7. a 3. 9.), hudební festival Moravské hrady či divadelní představení Nabucco (6. 8.). Vybírejte během léta nejlepší turistickou nabídku Česka a vyhrajte! Pomozte nám najít nejlepší českou turistickou aktivitu roku 2011 prezentovanou na portále Kudy z nudy a získejte zajímavé ceny pro správné cestovatele. Do hlasování v soutěži Ceny Kudy z nudy 2011 se může zapojit každý, kdo rád podniká výlety po Česku. Připraveny jsou skvělé ceny, které určitě přijdou vhod při dalším poznávání a cestování – 17 terénních koloběžek pro vylosované a 20 párů holí pro nordic walking pro každého 1 000.hlasujícího a spousta dalších cen. Redakce portálu Kudy z nudy, CzechTourism
Objem veřejné dopravy se v kraji zvýší Od poloviny letošního prosince čekají na cestující veřejnou dopravou v Pardubickém kraji velké změny. Celý proces dopravní obslužnosti regionu prošel optimalizací, jejímž cílem je systém zkvalitnit a zatraktivnit. Cestující by se měli dočkat většího počtu spojů, přehlednějších jízdních řádů a dojde i k tarifním změnám. „Vzhledem k množství finančních prostředků, které máme k zajištění dopravní obslužnosti k dispozici, jsme měli dvě možnosti – buď jednoduše škrtat v jízdních řádech a zmenšovat počet linek nebo dopravu optimalizovat,“ vysvětluje náměstek hejtmana Pardubického kraje Jan Tichý.
Kraj organizaci celého procesu svěřil společnosti Oredo, která byla zřízena Královéhradeckým krajem. Pardubický kraj do ní majetkově vstoupil a nyní vlastní její polovinu. Oredo provedlo důkladnou analýzu spojů, které v regionu zajišťují dopravní obslužnost a na kterých kraj platí takzvanou
prokazatelnou ztrátu. Z šetření je patrné, které spoje jsou málo využívané, i důvody proč tomu tak je. „Rozhodli jsme se využít železnici jako páteř osobní dopravy v regionu a lokality, ve kterých osobní vlaky jezdí prázdné nebo poloprázdné, obsloužit výrazně levnějšími autobusy,“ říká Tichý. To přinese výraznou úsporu. Prokazatelná ztráta, kterou kraj platí za jeden kilometr jízdy na železnici totiž průměrně činí zhruba 90 korun, v případě autobusu je to „pouhých“ cca 18 korun. „Platit z veřejných prostředků devadesát korun za kilometr u vlaku, ve kterém cestují tři lidé, když můžeme oblast obsloužit daleko levněji autobusem, by bylo přinejmenším ekonomicky nesmyslné,“ konstatuje politik. Vedení Pardubického kraje společně se zástupci společnosti Oredo už na jaře vyjelo na cesty po obcích, které budou optimalizací dotčeny tím, že přijdou o osobní železniční dopravu, kterou nahradí autobusy. Ve všech těchto obcích proběhla jednání, při kterých byly podrobně vysvětleny principy optimalizace i důvody, které kraj k tomuto kroku vedou. Diskuze se samosprávami vedly na některých místech ke korekcím projektu, nicméně v zásadě se na něm nic nezměnilo a představitelé obcí s ním souhlasili. Následovalo kolečko cest po obcích s rozšířenou působností, kde na setkáních se starosty celého správního obvodu kraj informuje o celém procesu. Záměr optimalizace veřejné dopravy v kraji už také schválila Rada Pardubického kraje a změnám teď už nic nestojí v cestě. „Osobní železniční dopravu budeme objednávat nadále ve stejném kilometrovém objemu. Jen ji budeme objednávat tam, kde je z hlediska počtu cestujících perspektivní, na těch trasách, kde je pro-
kazatelná ztráta menší, budeme navyšovat počet objednaných spojů. V konečném důsledku nám tak optimalizace přinese vedle stejného počtu najetých kilometrů osobní dopravy na železnici ještě nárůst autobusové dopravy o přibliž-
ně deset procent,“ popisuje náměstek hejtmana Tichý důsledek optimalizace, který se projeví od nového jízdního řádu, který vejde v platnost v polovině letošního prosince. (red)
PUBLICISTIKA
KN | červenec 2011 |
21
MĚSTA A OBCE
Vysoké Mýto (Pardubický kraj) V rámci seriálu, ve kterém představujeme zajímavá města a obce naší republiky, jsme tentokrát zavítali do Vysokého Mýta. Pro seznámení s tímto městem jsme zvolili formu, která v této rubrice není tradiční, a to formu rozhovoru. Partnerem nám byl současný starosta města Miloslav Soušek.
VYSOKÉ MÝTO Statut Kraj Založení Počet obyvatel Starosta Rada Zastupitelstvo Web Rozpočet Nezaměstnanost
město Pardubický kolem roku 1262 Přemyslem Otakarem II. 12 634 Ing. Miloslav Soušek 7 21 www.vysoke-myto.cz 302 896 200 Kč, vyrovnaný 8,7 %
vě oni byli u zrodu ekonomické krize. Vysoké Mýto je v relativně dobré kondici. Opatrnosti není však nikdy dost. Právě proto jsme omezili výdaje na velké projekty. Naopak chceme jít cestou menších, ale velmi důležitých akcí. Krize má i svá pozitiva. Umožňuje daleko více, odpovědněji a střízlivěji se zabývat koncepcí pro budoucnost.
Vysoké Mýto je město s dlouhou historií sahající do třináctého století, řekl byste, že jeho současnost je nejlepším obdobím v dosavadní existenci? Města Vysoké Mýto a Chrudim v historii patřila mezi nejvýznamnější v kraji. Zásahem „funkcionářů“ v nedávné minulosti bylo Vysoké Mýto zbaveno statutu okresního města a jeho rozvoj byl potlačen. Následný pobyt sovětských vojsk přinesl též citelné a viditelné ztráty na obrazu města. Proto dnes nelze mluvit o historicky nejlepším období města. Jsem ale optimista. Dynamika rozvoje, ale i spádovost kolem 45 000 obyvatel, řadí celé Vysokomýtsko k nadějným regionům. Byl bych rád, kdyby se nám podařilo dostat Vysoké Mýto na výsluní, tak jak nás zavazuje naše historie.
Město proslavil mimo jiné automobilový průmysl spjatý se jménem Sodomka, posléze Karosa a nyní Iveco. Jak vám pomáhá existence silné továrny bojovat s nezaměstnaností? Je nezaměstnanost pro město problém? Ano, průmysl je hlavním ekonomickým motorem. Symbióza firmy Iveco a Vysokého Mýta je nezaměnitelná. Jsem rád, že spolupráce je na velmi dobré úrovni. V každém případě i ostatní podnikatelské prostředí je dle mého mínění republikový nadstandard. Nezaměstnanost však narostla i u nás. Viditelná je především krize (a nezaměstnanost) stavebnictví. Určitě si však nemůžeme naříkat jako např. na Bruntálsku. Horší je, že nezaměstnanost se týká především některých věkových a společenských kategorií. Jedná se například o občany s nízkým vzděláním, starší ženy se středoškolským vzděláním či mladé absolventy škol. Právě proto rada města zřídila komisi pro zastupování podnikatelů. Nezaměstnanost je nepřímo úměrná dobrým výsledkům firem a živnostníků. Jsme si vědomi toho, že město musí v době krize ekonomickému prostředí vyjít vstříc.
Svět se dostává z následků hospodářské krize, Vysoké Mýto má ale vyrovnaný rozpočet. Znamená to, že z ekonomického hlediska jste na tom dobře? Krize je fenomén, který postihl celou Evropu. Osobně se domnívám, že hlavní dopady krize jsou ještě před námi. Zcela nedůvěřuji finančním analytikům a jejich pozitivismu. Prá-
Město leží na významné dopravní tepně, komunikaci I/35. Dlouhou dobu se hovoří o výstavbě rychlostní komunikace R35. Jak velký problém pro město představuje tranzitní doprava a neexistence obchvatu, který by tuto dopravu vyvedl mimo město? Situace je blízko slovu katastrofa. R35 protíná město středem.
Přejet tuto komunikaci v pátek vyžaduje značnou dávku trpělivosti a psychické odolnosti. O ekologii, hluku, poškozování staveb nemá snad ani smyslu hovořit. Pravdou však je, že Vysoké Mýto bylo v minulosti zastáncem tzv. „severní varianty“. Toto nesmyslné trasování značně zpozdilo výstavbu R35. Jeho jedinou „výhodou“ byly značné zisky pro stavební lobby. Dnes je sice jižní varianta v přípravném procesu, ale ztracené roky a promrhané finance už nikdo nenahradí. Bohužel se zdá, že osobní odpovědnost nefunguje ani po stránce morální. Vysoké Mýto leží na území Pardubického kraje, jak hodnotíte spolupráci s vedením regionu? Je podle vás dobrá, případně v čem vidíte nedostatky? Myslím, že s většinou věcí se s PK docela dobře shodneme. Vážné nedostatky vidím v plánování a financování sociálních služeb. Po svém nástupu do funkce starosty jsem se zděšením zjistil, že původní dohody a plány nejsou z hlediska kraje dodržovány. Dlouho jsem pracoval v soukromé sféře a tam se s pojmem „návratnost a využitelnost investic“ pracuje daleko odpovědněji. Není možné přesunovat břemeno sociální oblasti na města tak, jak se zrovna hodí. Především proto, že finance od daňových poplatníků nepřicházejí do rozpočtu měst. Jaké hlavní cíle si současné vedení města dalo pro nynější volební období a jak velké jsou podle vás šance na jejich splnění? Obyčejně se na tuto otázku očekává slib vysokých investic. Domnívám se, že daleko důležitější je to, aby se lidem ve městě dobře žilo. Pokusili jsme se vše definovat do volebního programu. Nebudu citovat, jde o tři strany textu. Po vytvoření velmi široké koalice jsme dospěli k průniku cílů všech partnerů. Hodnocení po necelém půl roce by bylo příliš odvážné. Snad jen základní parametr. Investiční akce jsou dnes zhruba ze 70 % rozpracované a dá se věřit tomu, že budou do konce volebního období zdárně dokončeny. Pro mne osobně je důležitější například snížení kriminality, dopravní infrastruktura, podpora sportu, dostupnost zdravotní péče a podobně.
Na webových stránkách města se píše, že většina lidí zná Vysoké Mýto pouze z jeho průjezdu a prakticky neví, jaké Mýto skutečně je. Na co byste přilákali turisty, co by si z města měli prohlédnout, čím byste se pochlubili? Člověk si obyčejně málo všímá toho, co má ve své bezprostřední blízkosti. Považuje to za samozřejmé. Měst s dochovaným historickým půdorysem a zajímavými stavbami není mnoho. Právě proto se mi líbí motto „Vysoké Mýto, město bran a věží“. Ze své vlastní zkušenosti vím, že návštěvníci, kteří přijedou do města poprvé, jsou mile překvapeni náměstím a jeho nejbližším okolím. Především cizinci. To je rozhodně největší deviza. Za zmínku stojí určitě Tyršova veřejná plovárna. Příznivci motorismu kromě Brna a Mostu už dobře znají i Vysoké Mýto. Doufám, že i letiště má svoji dobrou budoucnost před sebou. Pro krásný ale zdevastovaný pivovar neplatí Nerudovo „kam s ním“, ale co s ním. Mrzí mě, že vysokomýtské podzemní chodby jsou poškozené a dnes nepřístupné. To by byl skutečný magnet pro turisty. Překážkou jsou značné technické i finanční nároky. Třeba se někdy řešení najde. Přání bývá otcem myšlenky.
ANKETA Domníváte se, že stát a regionální samosprávy dostatečným způsobem podporují podnikatele a živnostníky? NE
NE
A těžko říct, zda to vůbec někdy bude dost. Myslím, že Topolánkova vláda udělala pro zjednodušení podnikání hodně. Zejména pokud jde o živnostníky. Přímá podpora podnikatelům je v evJiří Oberfalzer, senátor (ODS) ropských směrnicích nepřípustná. Stát může využívat nepřímé nástroje (například daně nebo dotace obyvatelům), ale je třeba dát pozor, aby byly účelné. Šrotovné se například ukázalo jako cesta špatným směrem. Jsem pro snižování daní nebo alespoň jejich nezvyšování. To pomůže spotřebě a potažmo i podnikatelům. Rozhodující je hledání možností, kde mohou stát nebo samosprávy sdružit své zájmy s podnikovým sektorem. Jsou to například PPP projekty. A v těch se nám zatím nedaří. Myslím, že zejména ve stavebnictví by to dnes bylo potřeba. Dopravní stavby projdou v příštích dvou letech dramatickým útlumem. Tomu kraje i stát mohly a měly zabránit.
Zdržuji se odpovědi. Na tuto otázku se nedá odpovědět jednoznačně, protože vždy to může být lepší. Ale říci NE bych se neodvažoval. Hlavní motto, které se snažím i v mém politickém působení uptatňovat, je : NEŠKODIT. Resp., co nejméně Tomáš Jirsa, senátor (ODS) škodit. A nebo také: BOHATOU OBEC DĚLAJÍ BOHATÍ OBČANÉ. Jsem si vědom, že všechny regulace a předpisy škodí, na druhou stranu u nás v jižních Čechách se regionální samosprávy snaží neházet podnikatelům klacky pod nohy. A stát, v rámci možností bruselské administrativy, nakonec také.
Už léta je pro podnikatele a živnostníky největším problémem přebujelá byrokracie. A stejně dlouhou dobu každá vláda slibuje, jak s tímto nešvarem zatočí. Zatím jsme se nedočkali. Je to z části samozřejPetr Gawlas, senátor (ČSSD) mě zaviněno i tím, že koalice a opozice si představují reformy vždy trochu jinak, a to zásadní – shoda alespoň na základních premisách v České republice obvykle chybí. Takže - zjednodušme administrativu při založení živnosti, zpřehledněme a zkraťme komunikaci s finančním úřadem, sjednoťme podmínky pro výběr zdravotního a sociálního pojištění. Pak je tady další problém, a to je otázka daní. Dokážu si představit daňové zvýhodnění v prvních dvou letech podnikatelské činnosti, kdy jsou investice do rozjíždějící se živnosti nejvyšší.
ANO Určitě ano, samozřejmě jsou v podpoře podnikání místa, která by se měla vylepšit. Z pozice státu je to zjednodušení vstupu do podnikání, zjednodušení daní, účetnictví a odbourání zbytečné administrativTomáš Kladívko, senátor (ODS) ní zátěže podnikatelů. Z pozice regionů je to nabídka míst k podnikání, ať už jsou to nebytové prostory pro živnostníky nebo prostory v tzv. obchodně průmyslových zónách pro podnikatele, kteří přináší i nové pracovní příležitosti. Regiony by měly více zapojovat podnikatele a živnostníky do celospolečenských projektů a vytvářet podmínky pro propagaci podnikatelů společně s prezentací svých regionů.
NEVÍM Odpověď „nevím” jsem zvolil jako neutrální, protože si myslím, že podpora není špatná, ale zároveň by mohla být lepší. Když se podíváme na webové stránky ministerstva průJozef Regec, senátor (ČSSD) myslu a obchodu nebo na stránky Jihomoravského kraje, ve kterém žiji, nalezneme tam sekce pro podnikatele, kde jsou jak základní informace, tak i různé operační programy pro zlepšování podnikatelského prostředí nebo např. dotační programy pro začínající podnikatele v případě JMK. Podle mého názoru je potřeba neustále snižovat administrativní zátěž, která mnohdy dělá živnostníkům a podnikatelům nepořádek v jejich práci.
NE
NE Zástupci malých a středních podniků a živnostníci vidí obecné bariéry pro podnikání především v českém byrokratickém prostředí, které prohlubuje vzájemnou nedůvěrou mezi podnikateli a státní správou. KraMiroslav Antl, senátor (BEZPP) je prostřednictvím strukturálních fondů financují jen některé projekty. Největší problémy spatřuji ve velké administrativní a časové náročnosti celého procesu, také některé výzvy neodpovídají potřebám, nedostatky jsou v nejednotné metodice a nepřesné specifikaci výzev, ale i v průběžném financování projektů. Od státu pak navíc chybí podpora inovační aktivity firem, kdy tyto musí řešit hlavně provozní záležitosti. Přínosem by bylo jednotné inkasní místo, kde by se odváděly daně společně se soc. a zdrav. pojištěním.
NEVÍM
Především si myslím, že Na tuto otázku se nedá jedrestriktivní politika česnoznačně odpovědět, důvod ké vlády, ať už v oblasti je prostý jsou jistě rozdíly (a přímých investic, nebo mohou být i velké) v tom, jak skokového snižování jednotlivé regionální samoplatů státních a dalších správy podporují podnikatele veřejných zaměstnanců, a živnostníky. Takže žádátevede k tomu, že podni- Soňa Paukrtová, li jasnou odpověď za všechMilan Štěch, předseda Senátu (ČSSD) katelské aktivity v řadě senátorka (BEZPP) ny regionální samosprávy, regionů stagnují nebo se tak nevím. Pokud bych měla omezují. Neboť pokud neinvestuje stát a z nedostat- odpovědět, jak podporuje Liberecký kraj, mohu jednoznačně ku přídělu z veřejného rozpočtu pro regiony a obce odpovědět, že nepodporuje podnikatele a živnostníky. Ukázalo neinvestují ani kraje a obce, má to přímé i sekun- se to na bižuterním průmyslu, který měl v posledních dvou ledární dopady na podnikatelské aktivity. Jsem proto tech velké problémy, a pokud se zmírnily, tak si podnikatelé a přesvědčen, že na vině je jednoznačně současná pro- živnostníci pomohli sami za pomoci měst a obcí. Stát z mého tihospodářsky zaměřená politika vlády Petra Neča- pohledu podporuje podnikatele a živnostníky, neboť zvyšuje se. pouze nepřímé daně a tím nezvyšuje cenu práce.
KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail:
[email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redakce: Filip Appl, Michal Tillgen, Jana Bartošová, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.
Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail:
[email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 10. Číslo: 7. Vychází: 15. července 2011 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
22
PUBLICITA
KN | červenec 2011 |
Příjem žádostí o podporu na modernizaci říčních plavidel byl již ukončen MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – KVĚTEN 2011
Na poslední chvíli své projekty předložilo čtyřiatřicet žadatelů. Vyplývá to z aktuální monitorovací zprávy o průběhu čerpání strukturálních fondů. Pravidelnou měsíční monitorovací zprávu o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů vydal Národní orgán pro koordinaci, který má přístup k informacím o strukturální pomoci Evropské unie v České republice. Jedná se o hlavní výstup finančního monitoringu realizace operačních programů v rámci období 2007 – 2013. Účel vydávání monitorovací zprávy je dvojí - zpráva podává informace o pokroku čerpání strukturální pomoci zainteresovaným institucím i veřejnosti a také je nástrojem efektivního řízení strukturální pomoci Evropské unie. Z hlediska finančních alokací je nejobjemnějším Operační program Doprava, jehož finanční prostředky jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy a dopravní infrastruktury. Řídícím orgánem Operačního programu Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu pak vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Aktuální zpráva je vždy dostupná na internetových stránkách www.strukturalni-fondy. cz/Stav-cerpani/Mesicni-m onitorovaci-zprava.
zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou pro podporu podaných žádostí jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. OP Doprava je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Fondu soudržnosti (FS). Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro – intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území ČR. Řídícím orgánem OP Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách www.opd.cz.
Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 19 - Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory
Podané žádosti
Žádosti vyřazené z administrace
Žádosti ve schvalovacím procesu
Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou
počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč a b c d e f g h i j od počátku období od počátku období od počátku období aktuální stav od počátku období 24 60 251,5 0 0,0 3 10 862,7 21 49 283,1 9 13 557,6 1.1 17 2 418,0 2 21,7 12 669,5 3 1 726,8 2 1 069,1 1.2 41 62 669,5 2 21,7 15 11 532,2 24 51 010,0 11 14 626,7 1 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 72 098,6 0 0,0 2.1 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2.2 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 72 098,6 0 0,0 2 12 4 544,7 0 0,0 0 0,0 12 4 532,3 8 3 749,2 3.1 12 4 544,7 0 0,0 0 0,0 12 4 532,3 8 3 749,2 3 48 45 774,3 5 10 573,2 1 660,6 42 34 677,6 23 12 089,7 4.1 48 45 774,3 5 10 573,2 1 660,6 42 34 677,6 23 12 089,7 4 1 18 414,8 0 0,0 1 18 414,8 0 0,0 0 0,0 5.1 2 1 236,1 0 0,0 0 0,0 2 1 236,1 0 0,0 5.2 3 19 650,8 0 0,0 1 18 414,8 2 1 236,1 0 0,0 5 25 768,6 13 471,7 9 265,8 3 31,1 3 31,1 6.1 14 3 685,5 1 190,0 0 0,0 13 3 495,6 10 850,0 6.2 82 130,6 19 28,6 58 94,0 5 7,5 5 7,5 6.3 121 4 584,8 33 690,2 67 359,7 21 3 534,2 18 888,6 6 18 908,3 0 0,0 0 0,0 18 1 413,0 3 24,7 7.1 18 908,3 0 0,0 0 0,0 18 1 413,0 3 24,7 7 169 50 359,1 38 11 263,4 68 1 020,3 63 38 211,8 41 12 978,3 ERDF 84 157 635,2 2 21,7 16 29 946,9 66 130 290,0 22 18 400,6 FS 253 207 994,3 40 11 285,1 84 30 967,3 129 168 501,8 63 31 379,0 OP D Poznámka: Poznámka: V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Zdroj: MSC2007 – 3. 6. 2011 - V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Zdroj: MSC2007 – 3. 6. 2011
Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie
Operační program Doprava Operační program Doprava (dále jen OP Doprava) je z hlediska finančních alokací nejobjemnější operační program ČR. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke
výši 50,0 mld. Kč, tedy 29,6 % z Proplacené prostředky celkové alokace. V OP Doprava příjemcům V průběhu května 2011 do- nebyl oproti minulému měsíci zašlo k nárůstu objemu pro- 50znamenán nárůst. středků proplacených příjem- V souvislosti se závěry kontrol cům ve výši 1,4 mld. Kč, což provedených ministerstvem dozvýšilo celkový objem proplace- pravy na jednotlivých projekných prostředků příjemcům na tech spolufinancovaných z evropProjekty s vydaným 100,7 mld. Kč (59,7 % z celkové ských fondů a předběžných náleRozhodnutím/ podepsanou alokace OP Doprava). Vzhledem zů auditu Evropského účetního Smlouvou Řídicí orgán vydal v průbě- k časové a finanční náročnosti dvora, rozhodlo ministerstvo dohu května 2011 Rozhodnutí u většiny realizovaných projektů v pravy o pozastavení předkládá3 projektů a s vybranými příjem- OP Doprava probíhá čerpání fi- ní prostředků k certifikaci na Evci podepsal Smlouvy. Jedná se nančních prostředků zejména na ropskou komisi, a to v rámci ceo projekty technické pomoci ve základě předkládání průběžných lého OP Doprava. Opatření po7. prioritní ose. Celkově byla žádostí o platby, jejichž podkla- trvá do doby, než dojde k ověřeke 3. červnu 2011 vydána Roz- dem jsou fakturace provedených ní správnosti a oprávněnosti výdajů. hodnutí / podepsána Smlouva u prací v měsíčních intervalech. 129 projektů s výší schválené Ve sledovaném období byly v Do účetního systému Viola bylo Podané žádosti Objem finančních prostředků, dotace 168,5 mld. Kč, což před- OP Doprava finančně ukonče- zaúčtováno v rámci OP Doprava které jsou požadovány v poda- stavuje 99,9 % z alokace na ope- ny 2 projekty. Ke 3. červnu 2011 50,1 mld. Kč, tedy 29,7 % z celkoných žádostech, se ke 3. červnu rační program na období 2007– byly celkem finančně ukončeny vé alokace programu. K mezimě2011 zvýšil o 35 podaných žá- 2013. Nejvyšší podíl schvále- 63 projekty o finančním objemu síčnímu nárůstu ve sledovaném dostí v hodnotě 116,5 mil. Kč. ných prostředků vzhledem k alo- 31,4 mld. Kč (tj. 48,8 % z celko- období nedošlo. Vyjma jedné žádosti se jedná o kacím jednotlivých oblastí pod- vého počtu schválených projekUkončená výzva v oblasti projekty předložené ve výzvě na pory je stále evidován v oblas- tů). podpory modernizace říčních oblast podpory 6.3 „Podpora a tech podporujících modernizaci plavidel modernizace říčních plavidel“, silnic a vnitrozemských vodních Certifikované výdaje K datu 29. dubna 2011 bylo předložené Evropské komisi cest. Ve všech uvedených přípakde byl příjem žádostí ukončen MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – KVĚTEN 2011 dech jsou alokace pro jednotlivé Od počátku programového ob- ukončeno 3. kolo výzvy pro předna konci dubna 2011. dobí byly certifikovány výdaje ve kládání projektových žádostí o Od počátku realizace OP Do- aktivity již přezávazkovány. Realizace OP Doprava Od počátku realizace OP Doprava byly ke 3. červnu 2011 podány 253 žádosti v celkové hodnotě 208,0 mld. Kč, to představuje 123,3 % z celkové alokace na program. Z podaných žádostí jich bylo schváleno 129 v souhrnné výši 168,5 mld. Kč (99,9 % z alokace programu). Příjemcům byly proplaceny prostředky ve výši 100,7 mld. Kč, což představuje 59,7 % z celkové alokace na období 2007–2013. Certifikované výdaje dosahují 50,0 mld. Kč, to je 29,6 % z alokace na OP Doprava.
prava bylo ke 3. červnu podáno 253 žádostí s finančním požadavkem 208,0 mld. Kč, což o 23,3 % přesahuje alokaci OP Doprava na programové období 2007–2013.
Celková alokace podpory 2007–2013
Podané žádosti
Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou
Proplacené prostředky příjemcům
Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO
Certifikované výdaje předložené EK
mil. Kč mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % a b b/a c c/a d d/a e e/a f f/a 60 353,5 60 251,5 99,8 49 283,1 81,7 32 392,4 53,7 27 398,8 45,4 27 398,8 45,4 1.1 3 284,1 2 418,0 73,6 1 726,8 52,6 1 001,7 30,5 1 001,7 30,5 1 001,7 30,5 1.2 63 637,6 62 669,5 98,5 51 010,0 80,2 33 394,1 52,5 28 400,4 44,6 28 400,4 44,6 1 44 031,0 69 861,8 158,7 72 098,6 163,7 37 743,8 85,7 2 367,4 5,4 2 229,3 5,1 2.1 2 549,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2.2 46 580,6 69 861,8 150,0 72 098,6 154,8 37 743,8 81,0 2 367,4 5,1 2 229,3 4,8 2 11 376,1 4 544,7 39,9 4 532,3 39,8 3 718,1 32,7 1 276,8 11,2 1 276,8 11,2 3.1 11 376,1 4 544,7 39,9 4 532,3 39,8 3 718,1 32,7 1 276,8 11,2 1 276,8 11,2 3 32 071,9 45 774,3 142,7 34 677,6 108,1 22 217,9 69,3 15 100,4 47,1 15 100,4 47,1 4.1 32 071,9 45 774,3 142,7 34 677,6 108,1 22 217,9 69,3 15 100,4 47,1 15 100,4 47,1 4 8 565,7 18 414,8 215,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5.1 951,7 1 236,1 129,9 1 236,1 129,9 484,0 50,9 94,6 9,9 94,6 9,9 5.2 9 517,4 19 650,8 206,5 1 236,1 13,0 484,0 5,1 94,6 1,0 94,6 1,0 5 225,1 768,6 341,5 31,1 13,8 31,1 13,8 31,1 13,8 31,1 13,8 6.1 3 077,6 3 685,5 119,8 3 495,6 113,6 2 741,3 89,1 2 570,8 83,5 2 570,8 83,5 6.2 220,9 130,6 59,1 7,5 3,4 7,3 3,3 0,0 0,0 0,0 0,0 6.3 3 523,6 4 584,8 130,1 3 534,2 100,3 2 779,7 78,9 2 601,9 73,8 2 601,9 73,8 6 2 003,9 908,3 45,3 1 413,0 70,5 331,7 16,6 248,8 12,4 248,8 12,4 7.1 2 003,9 908,3 45,3 1 413,0 70,5 331,7 16,6 248,8 12,4 248,8 12,4 7 35 595,4 50 359,1 141,5 38 211,8 107,4 24 997,6 70,2 17 702,2 49,7 17 702,2 49,7 ERDF 133 115,5 157 635,2 118,4 130 290,0 97,9 75 671,7 56,8 32 388,1 24,3 32 249,9 24,2 FS 168 711,0 207 994,3 123,3 168 501,8 99,9 100 669,2 59,7 50 090,3 29,7 49 952,2 29,6 OP D Poznámka: Poznámka: Měnový kurz: 1 EUR = 24,51 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepoč- Měnový kurz: 1 EUR = 24,51 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem teny kurzem v doběvzaúčtování IS Viola, tj. kurzsnení shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC2007 – 3. 6. 2011 v době zaúčtování IS Viola, tj.vkurz není shodný aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC2007 – 3. 6. 2011
51
finanční podporu z Operačního programu Doprava, prioritní osy 6. V oblasti podpory 6.3 bylo možné žádat o podporu modernizace říčních plavidel. Tato podpora je cílena na zmírnění negativních vlivů dopravy na životní prostředí snížením emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů a také na převedení části přeprav zboží na vnitrozemskou vodní nákladní dopravu, která je nejvíce šetrná k životnímu prostředí. Třetím cílem podpory je zvýšení bezpečnosti vnitrozemské vodní nákladní dopravy, která v konečném důsledku povede k výraznému snížení potencionálních ekologických škod. Podporované investice jsou ve třech podprogramech zaměřeny na nízkoemisní pohonné a pomocné jednotky s finančním objemem podpory ve výši 40 milionů korun, dále na modernizaci plavidel za účelem zvýšení multimodality, což obnáší např. přepravní rámy na automobily nebo pořízení odlehčených stohovacích krytů nákladních prostorů. Tady je finanční objem podpory stanoven ve výši 20 milionů korun. Podprogram číslo 3 je určen na modernizaci plavidel vedoucí ke zvýšení bezpečnosti vnitrozemské vodní dopravy. Finanční objem ve výši 24 milionů korun může směřovat na dovybavení plavidel příďovým dokormidlovacím zařízením, zhotovení ocelových podlah nákladových prostorů či na vybavení radarovým zařízením. Příjemci podpory mohou být vlastníci nebo provozovatelé plavidel vnitrozemské vodní nákladní dopravy, jejichž plavidla jsou vedena v rejstříku České republiky bez ohledu na státní příslušnost provozovatele. Projekty předložené v rámci 3. kola výzvy musí být dokončeny nejpozději do 31. prosince 2013. Předpokládaná alokace pro tuto výzvu je ve výši 71,4 milionu korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ve výši 12,6 milionu korun ze státního rozpočtu.
Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav
stav k 01
Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje)
Tab. 20 - Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory
Finančně ukončené projekty
PUBLICISTIKA
KN | červenec 2011 |
23
Bouře ve zdravotnictví: reforma putuje parlamentem a kraje založí pojišťovnu (pokračování ze strany 1)
NOVÁ POJIŠŤOVNA?
„Budeme dělat vše pro to, aby Senát návrh zákona vrátil do sněmovny.“ Senátoři ovšem celý proces zřejmě jen pozdrží. A tak přijde nejspíš na řadu již tradiční evergreen – ústavní stížnost. Tu chce ČSSD opřít o způsob určování nadstandardních výkonů. „Ústava ČR jasně říká, že to, co lze hradit z veřejného zdravotního pojištění, stanoví zákon a nikoli úředník ministerstva či úředník pojišťovny,“ uvedl David Rath.
Vláda si však za svými návrhy stojí. A podle zdravotnického experta strany a poslance za VV Jiřího Štětiny bude reforma pokračovat dalšími zákony, které leží před parlamentem. „Zákon o zdravotních službách, zákon o specifických zdravotních službách a zákon o zdravotnické záchranné službě jsou legislativním rámcem reformy zdravotnictví. Jsem přesvědčený o tom, že jejich koncepce je postavena správně, neboť řeší obec-
né podmínky poskytování zdravotnické péče,“ uvedl Štětina a dodal, že zákony vymezují nová práva a povinnosti nejen pacientům, ale i poskytovatelům zdravotní péče. Dalším problémem, který bublá na pozadí zdravotnické reformy, je problém krajů s rozdílem v úhradách pro fakultní a pro krajské nemocnice. A tak hejtmani přišli s řešením – založí si vlastní zdravotní pojišťovnu. „Nůžky mezi úhradami pro fakultní a krajské nemocnice se stále rozevírají a my nevidíme jinou cestu, jak se
tomu bránit,“ uvedl šéf Asociace krajů Michal Hašek. Hejtmanům se nelíbí rozdíly v úhradách stejných výkonů, kdy pojišťovny za stejný zákrok v krajské nemocnici platí třeba 25 tisíc, ale fakultní nemocnici i o 10 tisíc víc. Krajská pojišťovna by podle Haška měla nastolit stejné podmínky pro všechny. „V současné době je na českém trhu žádoucí naopak počet pojišťoven snížit,“ reagoval mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. Kraje by se podle něj měly spíše zamyslet nad tím, jak fi-
nancují své nemocnice a ne takto zbytečně navyšovat administrativu. Zřízení pojišťovny navíc nebude jen tak. Je nutný zákonný kapitál a určitý počet pojištěnců. Do dvou let jich pojišťovna musí mít 100 tisíc. „Čtrnáct krajů jistě dokáže dát kapitál i takové množství pojištěnců dohromady,“ soudí Hašek a dodává, že kraje osloví všechny své občany. „Předpokládáme, že tato pojišťovna bude mít zcela rovné podmínky pro uzavírání smluv se všemi zdravotnickými zařízeními.“ Filip Appl
Hejtmani k novému ministrovi: fraška pokračuje Ministerstvo dopravy má nového šéfa. A tentokrát vzbuzuje snad i víc rozporuplných reakcí než všichni jeho předchůdci. Víta Bártu a po něm Radka Šmerdu nyní nahrazuje devětadvacetiletý manažer Věcí veřejných Pavel Dobeš. Společně s Karolínou Peake, která se stala vicepremiérkou, byl Dobeš jmenován po dohodě vládních stran o dodatku ke koaliční smlouvě. A co na to veřejnost? Ministerstvo dopravy, tedy rezort zásadní pro komunální politiku, tak vede veřejnosti neznámý mladík bez výraznějších zkušeností z vysoké politiky. Alespoň tak to vnímá většina opozice. Vždyť i premiér Petr Nečas přiznává, že Dobeše ještě nedávno vůbec neznal. A kdo je vlastně nový ministr? Ve straně Věci veřejné zastával funkci tajemníka, na starost měl například organizaci volby šéfa strany v květnu. Je také spoluautorem kampaně pro komunální volby v Praze a lídrem stranické buňky v Praze 3. Ještě nedávno byl navíc většinovým vlastníkem stranického časopisu Pražan. I proto je jeho jmenování hořkou pilulkou především pro ČSSD. „Je s podivem, že fraška zvaná vládnutí této koalice pokračuje. ABL
dál prorůstá do vlády a Nečas dělá, že se ho to netýká. Hrůza pokračuje,“ prohlásil například hejtman Středočeského kraje David Rath. A více nebo méně s ním souhlasí i další hejtmani. „Už to, že řídil redakci Pražana, je na pováženou. Koaliční partneři prodají udržení u moci za cokoliv a je jasně vidět, že pánové z ABL mají šťastnou ruku při hledání talentů,“ prohlásil hejtman Plzeňského kraje a stínový ministr dopravy Milan Chovanec. Předseda Rady Asociace krajů Michal Hašek se pozastavuje hlavně nad počtem ministrů, kteří se na rezortu vystřídali: „Máme asi šestého ministra dopravy za dva roky, ty výměny jsou už skoro tak rychlé jako rychlostní limity na německých dálnicích, tedy neomezené,“ smutně vtipkuje Hašek.
MÝTNÉ A OMBUDSMAN ČD A co čeká českou dopravu pod novým ministrem? Dobeš chce například prosazovat zavedení mýtného pro kamiony i na silnice nižších tříd, což je pro kraje velmi důležité téma. Šmerdova nástupce čeká také problém převodu několika tisíc zaměstnanců Českých drah pod Správu železniční dopravní cesty. Další opatření záleží na tom, kolik se jeho ministerstvu podaří ukrojit z rozpočtového koláče pro rok 2012. „Rozhodně to ale nechci stavět tak, že budu prosazovat Bártovu nebo Šmerdovu koncepci,“ prohlásil Dobeš. Co ovšem hejtmany nadzvedlo ze židle, je prohlášení nového ministra, že možná opět zavede funkci ombudsmana Českých drah. Pozice s platem 300 tisíc měsíčně byla v minulosti považována za pouhou trafiku pro Petra Fejka. Ten z ní nakonec odešel. „Budeme nejdřív analyzovat, jestli ta práce byla přínosná. A pokud byla, tak nevidím jediný důvod, proč bychom ten post neměli obsadit,“
Nový ministr dopravy Pavel Dobeš. prohlásil Dobeš. A opět tím popudil opoziční ČSSD. Podle hejtmanů jsou v zemi daleko větší problémy, které je po-
třeba řešit. „Myslel jsem si, že pan ministr si vezme nějaký čas na rozkoukání ve složitém resortu, než si začne stanovovat pri-
zdroj: MD ČR
ority. Jak je vidět, tak tomu tak asi nebude,“ prohlásil Milan Chovanec. Filip Appl
Novela stavebního zákona se nelíbí ekologům ani opozici Ministerstvo pro místní rozvoj představilo návrh nového stavebního zákona, který má v brzké době projednat vláda. A tentokrát nejde o žádné kosmetické úpravy, ale o balík opatření, které mají urychlit celé stavební řízení. Ale nic se neobejde bez kritiky, a tak v tomto případě protestují ekologické organizace. Podle nich jde o omezování možnosti vyjadřovat se k záměrům velkých staveb. Cílem novely je podle náměstka Miroslava Kalouse zjednodušení a zrychlení řízení o využití území a povolování staveb, snížení obstrukcí při povolování konkrétních staveb a také posílení role občanských sdružení v územních řízeních. „Chceme tím zjednodušit a zpřesnit procesy vedoucí k povolování a provádění staveb.“ Podle náměstka jde o reakci na to, že například dálnice v ČR vznikají v průměru kolem deseti let. Jen čtrnáct procent z této doby přitom připadá na
samotnou výstavbu. Jako příklad ministerstvo uvádí dostavbu dálnice D8. Tu zdržují různá občanská sdružení přes deset let. Opakovaně totiž podávají podněty k soudním řízením, žalují ministerstvo dopravy a ŘSD, jen aby se stavba pozdržela. V této oblasti jsou aktivní především Děti Země, jejichž žalobám čelí ŘSD neustále. A jak tedy budou vypadat konkrétní změny? Je jich celá řada. Mezi ty nejdůležitější patří rozšíření seznamu staveb, u nichž nebude po-
třeba územní rozhodnutí a stavební povolení. Má se také zpřesnit proces územního a stavebního řízení. Velké úpravy se dočkala možnost občanských sdružení vstupovat do průběhu povolování stavby. „Dosavadní úprava se neosvědčila a v mnoha případech byla zneužívána k obstrukcím. Proto jsme se rozhodli výrazněji podpořit procesní rozdíly mezi územním a stavebním řízením.“ V praxi to znamená, že zatímco v rámci územního řízení bude role občanských sdružení posílena, ze stavebního řízení jsou tyto organizace naopak zcela vyloučeny. „Ve stavebním řízení, kdy se řeší již konkrétní technologické parametry stavby, je účast neziskových organizací kontraproduktivní,“ řekl Miroslav Kalous. To znamená, že veřejnost a
občanské iniciativy budou moci o plánovaných stavbách rozhodovat hlavně v počáteční fázi, kdy se jedná o územním plánu. V navazujícím rozhodování budou schopné ovlivnit již jen detaily. CHCEME DISKUSI, VOLÁ OPOZICE A právě to je jablkem sváru a důvod k protestu pro ekologické aktivisty. Podle nich jde o jasné krácení jejich práv. „Lidé by se mohli sice vyjádřit například k tomu, zda má v jejich obci vyrůst továrna, ale nemohli by nijak ovlivnit způsob jejího provozu, organizaci výstavby a staveništní dopravy nebo ozelenění okolí,“ prohlásil Lukáš Matějka ze sdružení Arnika. Ale ministerstvo nesouhlasí a mluví o nedorozumění. „Stavební řízení je je-
den typ řízení v rámci stavebního práva, v rámci kterého se rozhoduje o tom, jestli budou okna plastová nebo dřevěná. O tom, jak bude stavba vypadat, jaký bude mít vliv na životní prostředí se rozhoduje v územním řízení,“ vysvětluje Kalous. Do zákona patří i další kroky. Například princip jedna stavba – jeden úřad – jedno rozhodnutí. Součástí je i návrh, že pokud by stavební úřad dodatečně zjistil, že nebyly splněny podmínky pro provedení stavby, může do jednoho roku rozhodnout, že toto právo nevzniklo. Souběžně se stavebním zákonem bude novelizován i zákon o vyvlastnění. Nově mají být jednání o vyvlastnění a jednání o ceně oddělená. To zjednodušeně znamená, že nejdřív dojde k vyvlastnění a začne se stavět bez ohledu na to, zda vlast-
ník souhlasí s výkupní cenou nabídnutou státem. Náhrada se bude v takovém případě řešit během realizace projektu. A co na tato opatření říká opozice? Podle stínového ministra pro místní rozvoj Petra Hulinského lze s řadou opatření souhlasit, problém je ale v přístupu ministerstva. „Změnám takových zákonů, jakým je zákon stavební, musí předcházet rozsáhlá veřejná diskuse, kterou jsem v tomto případě postrádal. Ačkoliv můžu mít pro některé argumenty MMR pochopení, musím podpořit občanské iniciativy v jejich kritice této novely, a to především pro způsob, jakým se jí MMR zhostilo,“ řekl Hulinský. Ministerstvo pro místní rozvoj chce novelu zákona již brzy předložit vládě. Fungovat by tak mohla od příštího roku. Filip Appl
Tradiční výrobce zápalek mění název Prodejce zápalek Solo Sirkárna se rozhodl změnit název společnosti na Solo Matches & Flames, a. s. Vede jej k tomu snaha výstižněji vyjádřit aktuální obchodní orientaci firmy, ale rovněž zjednodušit komunikaci se zahraničními partnery. Hlavním dodávaným artiklem zůstávají tradiční zápalky - „Matches,“ druhý výraz v novém názvu „Flames“ – plameny, pak označuje zařazení dalších produktů na bázi plamene do portfolia firmy s dlouholetou tradicí. Pro mnoho zahraničních partnerů společnosti je totiž výraz „sirkárna“ obtížně pochopitelný i vyslovitelný. Vzhledem k tomu, že jde o firmu s výrazným exportním zamě-
řením, přiklonilo se současné vedení k mezinárodně srozumitelnému slovnímu spojení v anglickém jazyce, který je v obchodní sféře nejpoužívanější.
Úpravy a zjednodušení neminuly ani internetovou doménu společnosti. Na www. solo.cz mohou zájemci najít kompletní portfolio firmy dostupné ve třech jazykových mutacích. Dodavatelé společnosti se rekrutují především ze zahraničí a také vývoz zboží v současné době tvoří zhruba 50 % tržeb Solo Matches & Flames, v případě samotných zápalek se pak jedná dokonce o více než 60 %. V roce 2010 společnost prodala
150 milionů krabiček zápalek, z nichž plné 92 miliony putovaly na zahraniční trhy. Značkové zápalky s tradičními známkami The Scissors, The Key, The Pipe firma exportuje do mnoha evropských zemí, na Blízký východ, do afrických zemí, Latinské Ameriky nebo do Karibské oblasti. Na domácím trhu představuje podíl společnosti zhruba 95 %. Dalším důvodem, který Solo Sirkárnu dovedl ke změně názvu, je také rozšiřující se orientace na další produkty. Společnost totiž
nabízí také zapalovače, podpalovače ohně, svíčky nebo atypické formáty zápalek. Společnost Solo Sirkárna se na počátku roku 2009 transformovala z výrobně-obchodní na obchodní společnost. Na konci roku 2008 byla výroba zápalek v Sušici zastavena. K tomuto kroku se společnost rozhodla na základě dlouhodobých trendů poklesu spotřeby zápalek na evropských trzích a konkurenci na světových trzích. Jana Bartošová
24
INZERCE
KN | červenec 2011 |
GARANTI AKCE:
Prezentujte svou sPolečnost a služby na největším silničním veletrhu Jednodenní prezentační výstava oboru silničního hospodářství. silniční technika | nákladní automobily | stavební stroje stavební materiály | dopravní značení | veřejné osvětlení komunální technika | dodavatelé stavebních prací
ODBORNÍ GARANTI AKCE:
3%6#*$ 1" &
/* /¥7& &5 4*ZÁŠTITA
3)
3%6#*$ 1" & ) 3
/* /¥7&&5 4*-
Mezinárodní Silniční veletrh
2011
Pardubice - 9. září 2011 www.silnicniveletrh.cz
X.
ročník
VÍCE INFORMACÍ NAJDETE NA WEBU:
POMAHAMEPRIRODE.CZ
110344_Inzerce_priroda_2011_KN.indd 2
16.5.11 13:54
