Y L O K Š O R P PROJEKCE
www.jedensvetnaskolach.cz/festival
JEDEN SVĚT DĚTEM
Filmy pro nižší ročníky základních škol (8–13 let) . Filmy jsou sestaveny do tří bloků, zahraniční snímky jsou opatřeny českým dabingem
Projekce č. 1 / věk 8–11 Byl jednou jeden kopec / 29 min. Tak to vidím já: Amia / 15 min. Moje sousedka / 8 min. Zvířata zachraňují svět / 3 min.
Projekce č. 2 / věk 10–12 Létající Anne / 20 min. Dětská práva: Anna / 4 min. Dětská práva: Romy / 4 min. Dětská práva: Alexandra / 3 min. Moje sousedka / 8 min. Zvířata zachraňují svět / 3 min.
Projekce č. 3 / věk 11–13 Muž, který sázel stromy / 30 min. Kde si máme hrát? / 22 min. Dětská práva: Antanas / 4 min. Dětská práva: Habibola / 3 min. Zvířata zachraňují svět / 3 min.
Byl jednou jeden kopec / Charlotta Copcutt, Anna Weitz, Anna Klara Ahrén / Švédsko, Chile / 2010
/ 29 min. Priscila, Esteban, Giselle a Felipe žijí na vrcholku jednoho z kopců města Valparaíso v Chile. Jejich skromné domovy skýtají nádherný výhled na mořské pobřeží. Ve snímku prokládaném animacem i sledujeme životy čtyř dětí z chudinské čtvrti, jejich problémy, nálady a touhy. Giselle žije jen s babičko u, Felipe se musí starat o svého mladšího bratra, Priscila touží být modelkou a Esteban nerad chodí ven, protože nemá žádné kamarády. Svoje starosti zachycují v komiksových příbězích v časopisu, který v místním centru pro děti vydávají a prodávají.
Tak to vidím já: Amia / Břetislav Rychlík / Česká republika / 2010 / 15 min.
Šestiletá Amia bydlí s rodiči a mladším bratrem Shivou na statku uprostřed šumavské samoty. Jejich rodiče opustili město a rozhodli se žít především v souladu s přírodou. Amia prožívá v šumavs ké divočině krásné dětství, jejím přáním je být kobylou, anebo vílou. Doma ale musí přirozeně také pomáhat s rodinnou farmou. Ve svém věku tak dokáže chytit koně do ohlávky, nakrmit hospodářská zvířata nebo obdělávat záhony. Rodičům se díky jejich tolerantní výchově daří v dětech rozvíjet bujnou fantazii, osobitost a temperament, ale také smysl pro zodpovědnost.
Moje sousedka / Louise-Marie Colon / Belgie / 2006 / 8 min.
domu. Každá z nich Loutkově animovaný snímek představuje jeden den v životě dvou obyvatelek jednoho koupele či sprchy, kávy, vaření vstávání, ranního od dvě obě e má jiné každodenní rituály a návyky. Sledujem že to sama pozná tak, plýtvá jimi a druhá ně zodpověd mi s energie sledování televize a vytápění. Jedna zachází nebo utahovat světlo ti z místnos odchodu po zhasínat Stačí těžké. na svých účtech. Přitom šetřit nemusí být opatření i drobná jak ukazuje, sousedek dvou zvyků domácích vodovodní kohoutek. Film na vtipném srovnání šetří energii a také peníze.
Létající Anne / Catherine Vam Campen / Nizozemí / 2010 / 20 min.
nakupuje se sestrami v superJedenáctiletá Anne je na první pohled obyčejná holandská dívka. Chodí do školy, ale bohužel trpí Tourettovým Anne ploty. na šplhá nebo ě trampolín na marketu, jezdí na kole a také ráda skáče začne točit na místě občas se Například tiky. různými projevuje se syndromem, mozkovou dysfunkcí, která Anne se za svoje mýdlo. třeba nebo ě v obchod účtenka být to Může nebo olizuje vše, co má zrovna nablízku. jete se naa potřebu vodou pod jste když jako stejné, to „Je pomoci. chování stydí, ale nemůže si jednoduše den. školní i celý vydrží to občas t, ovládnou tiky dechnout,“ popisuje. Někdy se jí daří své
Dětská práva: Anna / Ayfer Ergün / Nizozemí / 2010 / 4 min.
i uhodí,“ svěřuje se devítiletá „Nemám tuhle práci ráda, protože lidé na mě často křičí, nadávají mi a někdy mě čekajícím řidičům čelní myje kde zácpě, í v dopravn den každý tráví Anna z Albánie. Namísto školní docházky muži dávají více než a že peněz, více dostane usměje, řidiče na se když skla jejich aut. Časem vypozorovala, že a za vydělané radost mít budou rodiče že Ví, á. spokojen je eura, tři ženy. Pokud se jí podaří za den vydělat peníze nakoupí jídlo a další potřebné věci.
Dětská práva: Romy / Wilberry Jacobs / Nizozemí / 2009 / 4 min.
ve škole, kteří na ni s obDvanáctiletá Romy trpí nadváhou. Léta musí snášet šikanu ze strany svých spolužáků ostatním dětem, které a závidí pláče často , nešťastná je Romy jména. libou pokřikují a dávají jí různá urážlivá většinou ale svůj utekla, dětí ostatních i a urážkam problémy svými před si společně hrají na hřišti. Nejradši by ve školách jsou kteří dětí, jiných ce desetitisí jako Podobně hůř. ještě smutek zajídá sladkostmi, a cítí se pak nedělo. nic se by jako tvářit, rodiči denně šikanovány, se také ona snaží před
Dětská práva: Alexandra / Marjoleine Boonstra / Nizozemí / 2010 / 3 min.
Alexandra žije v malé vesnici nedaleko bosensko-chorvatské hranice. Když přijde ze školy, tráví většinu času s domácími zvířaty. Dříve si hrála se svým mladším bratrem Simonem. Až do dne, kdy si spolu hráli na louce a Alexandra našla podivný černý předmět. Zvedla ho ze země, podala Simonovi a v tu chvíli se ozvala strašlivá exploze. Šlo o nevybuchlý granát z doby válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii. Dodnes nechce Alexandra o tragické události, během níž zahynul její bratr, mluvit ani před rodiči.
Muž, který sázel stromy / Fredérick Back / Kanada / 1987 / 30 min.
V poetickém animovaném snímku sledujeme příběh fiktivní postavy Élzearda Bouffiera , osamělého pastevce z pustiny ve francouzských Alpách. Jednoho dne, datovaného do roku 1910, ho potká mladý poutník. Fascinovaně pozoruje muže, který každý den vysadí sto žaludů do neúrodné planiny, aby tak vrátil život do míst, jež zdánlivě navždy zahynula. Poutník nemůže na obětavého Élzearda zapomenout, proto se po deseti letech vrací a zjišťuje, že v oněch místech raší mladý les. Poustevník neúnavně a nezištně pokračuje ve své práci, která dává jeho životu smysl. Po mnoha letech se krajina díky jeho zásahu obrodí a osídlí ji zvířata i lidé. Příběh ukazuje, jak mocný může být zásah jediného člověka, který vytrvá ve své obětavé práci.
Kde si máme hrát? / Angeli Andrikopoulou, Argyris Tsepelikas / Řecko / 2010 / 22 min.
Skupinka dětí z jedné čtvrti v jednom řeckém městě miluje fotbal. Každý den po škole si kopají s míčem před domem, což ale nelibě nesou sousedé, a pravidelně je vyhánějí. Kam ale mají jít, když v blízkém okolí není žádné hřiště? „Každé dítě má právo si hrát, musíme se svého práva dovolat,“ rozhodno u se jednoho dne tři z nich. Alexandra, Vlad a Chrysa se vypraví za starostou města s žádostí o vybudo vání dětského hřiště na místě zarostlého a nevyužívaného plácku. Postupně ale zjišťují, že podání podobné žádosti není zdaleka tak jednoduché. Přesto se nevzdávají a podstupují všechny nutné kroky. Podaří se jim nakonec po ročním snažení dosáhnout svého cíle?
Dětská práva: Antanas / Dorothée Forma / Nizozemí / 2010 / 4 min.
„Každé ráno, když vstanu, si nasadím heterosexuální tvář,“ říká Antanas. V Litvě, kde žije, není jeho sexuální orientace akceptována. Jeho učitel biologie tvrdí, že homosexuálové jsou nemocní lidé, kteří by se měli léčit. Proto má raději falešnou přítelkyni Agne a se svým skutečným přítelem na veřejnost i raději předstírají, že jsou jen kamarádi. Antanas nechápe, proč zrovna v jeho zemi panuje taková nenávist vůči homosexuálům, a rád by tuto situaci změnil.
Nizozemí / 2010 / 3 min. táboře v Holandsku. tánu tráví už osmnáctý měsíc v utečeneckém Patnáctiletý Habibola pocházející z Afghánis a proto je připraven na náročné právníkem. Ví, že to nebude jednoduché, Jeho snem je stát se pilotem, lékařem či pší přátelé, kteří byli po í, že nedopadne stejně jako jeho dva nejle studium. Nejdříve ale musí získat azyl a věř Habibolovi po své vlasti a rodini zpět do země, odkud utekli. I když se několikaletém pobytu v táboře deportová něj tam není bezpečno. Jeho otce se tam pokusili zabít a ani pro čích stýská, ví, že se domů vrátit nemůže.
Dětská práva: Habibola / Christel Voorn /
Zvířata zachraňují svět / 3 min.
otnímu prostředí. V krátta radí lidem, jak se chovat šetrněji k živ Série animovaných spotů, ve kterých zvířa na lepší zacházení s přírodou ují nešetrné lidské způsoby, nabízejí tipy kých vtipných spotech postavičky parod k menší devastaci přírody. každý z nás může svým chováním přispět a jejími zdroji a současně zdůrazňují, že
Projekce pro základní a střední školy • projekce v dopoledních a časných odpoledních hodinách • dabované dokumentární filmy pro žáky nižších ročníků ZŠ • dokumentární filmy v původním znění s českými titulky pro vyšší ročníky ZŠ a SŠ • po každé projekci beseda s hostem
Festival Jeden svět • největší lidskoprávní filmový festival v Evropě • jedna z nejvýznamnějších kulturních akcí v ČR • již třináctý ročník • festival se uskuteční ve 35 městech ČR • v roce 2010 navštívilo projekce pro školy 48 000 diváků
www.jedensvetnaskolach.cz/festival www.jedensvet.cz
Program Jeden svět na školách • vzdělávání prostřednictvím dokumentárních filmů • tematické sady doprovodných metodických materiálů • zapojena každá druhá česká škola (více než 2 800 ZŠ a SŠ)
www.jedensvetnaskolach.cz
LY O K Š O R P E PROJEKC
www.jedensvetnaskolach.cz/festival
y Jeden svět pro stnícuh dent škol a pro střední školy Filmy pro vyšší ročníky základ
• Zahraniční filmy jsou opatřeny českými titulky. • U každého titulu uvádíme doporučený věk diváka. • Filmy jsou promítány jednotlivě, pouze snímky Svobodné jeviště a Stalin. Proč ne? jsou promítány společně v jednomu bloku.
Oči tygra / Jana Počtová / Česká republika / 2010 / 41 min. / 13+
„Než se doma nudit nebo se flákat po ulicích, lepší si jít zaboxovat,“ popisuje středoško lák z pražského Žižkova, proč několikrát týdně navštěvuje místní tělocvičnu. Boxerský klub Oči tygra si tu před lety otevřel bývalý šampion a osminásobný mistr republiky Stanislav Tišer, aby ochránil romské děti před nástrahami ulice. Za dobu existence se mu podařilo vybudovat z ošuntělého klubu důležité místo, které bezplatně navštěvují mladí lidé z celé Prahy, včetně těch romských. Mladší i starší, dívky i chlapce spojuje zápal pro box, ale i přátelství s vřelým romským trenérem, který jim často nahrazuje blízkého člena rodiny. Energické mu boxerovi se daří vštěpovat jim sportovní pravidla, jež jejich životu dávají řád a posilují mimo svalů i jejich křehká sebevědomí. Svižný snímek dokumentaristky Jany Počtové tak zachycuje nejen žižkovský fenomén, ale také pozitivní sílu sportu, jež vede mladé lidi k disciplíně a cílevědomosti.
Thembi / Jo Menell / Jižní Afrika / 2010 / 48 min. / 14+
Více než pět milionů jihoafričanů žije s HIV, virem, který způsobuje onemocnění AIDS. Většina z nich o své nemoci nechce mluvit a je přesvědčena, že momentem, kdy byli diagnostikováni jako HIV pozitivní, ztratil jejich život smysl. Tak to ale nebylo u mladé africké dívky Thembi, sršící nezdolno u energií, bezprostředností, smyslem pro humor a hlavně vůlí pokusit se prolomit hranice mlčení, které v její zemi tuto nemoc obestírají. Thembi onemocněla v 16 letech a o osm let později své nemoci podlehla. Během té doby se ale rozhodla seznámit se svým příběhem co největší počet lidí. V rámci svého „přednáškového turné“ o životě s AIDS objela nespočet škol, setkala se s americkým prezidentem, přednášela na půdě parlamen tu a skrze veřejnoprávní rádia se její příběh dostal k milionům posluchačů. Živě poskládaný portrét energické dívky je prokládán zdařilými animovanými sekvencemi, jež ilustrují její vnitřní monolog s démonizovanou nemocí.
Koupil jsem deštný prales / Helena Nygren, Jacob Andrén / Švédsko / 2010 / 58 min. / 15+
školáků do akce na záchranu Když bylo Jacobovi Andrénovi osm let, zapojil se stejně jako statisíce švédských ně měl být koupen kus za kde Ameriky, Latinské do deštných pralesů. Vybrané peníze byly tehdy odeslány že se pokusí vypátrat, rozhodl, Jacob se letech dvaceti Po . deštného pralesa, a tak zachráněn před vykácením deštného pralesa, část nachází případně se a kde určení zda finanční prostředky opravdu dorazily na místo nachází někde mezi se pralesa kus hledaný že zjišťuje, pátrání který pomohl zachránit. Při téměř detektivním vesničanů a na chudých život těžký poznává putování Během Hondurasem a Kostarikou, a vydává se na cestu. těží. Snínelegálně často zde které firmám, těžařským oběť za vlastní oči vidí, kolik deštného pralesa již padlo nost angažova lní individuá že , dokazuje a zároveň pralesů mek nenásilnou formou informuje o stavu deštných má svůj nepopiratelný význam.
Chci to zkusit / Susana Pilgrim / Itálie / 2010 / 62 min. / 16+
studijní pobyt ve Španělsku Třiadvacetiletý Luigi Fantinelli z Itálie studuje univerzitu v Bologni a hlásí se na účastní těchto stáží, je vůbec se kteří h, studujícíc milionů dvou v rámci programu Socrates Erasmus. Z více než 1977 speciální školy pro v roce zrušila Itálie m. syndrome ým prvním a zatím jediným studentem s Downov i handicapovaným studovat zdravým umožnil aby tak, systém děti s touto vadou a restrukturalizovala školský vysokoškolské vzdělání. získat je snem jehož Luigiho, ého společně. Režisérka filmu ukazuje příběh cílevědom a více osamostatňuje. více stále se také ale dráhu, ckou V Bologni se nejenom připravuje na budoucí pedagogi Murcie, kde ho španělské do odjíždí a později i přítelkyn si Bydlí v pronajatém bytu se svými spolužáky. Najde toho, jak je reflexe ani nechybí filmu Ve ované. handicap pro aci čeká studium ve španělštině a práce v organiz těžké se prosadit ve světě zdravých lidí.
Manželka za padesát ovcí / Nima Sarvestani / Švédsko / 2010 / 52 min. / 17+
letech prodal o 45 let Snímek představuje případ afghánské dívky Sabere, kterou nevlastní otec v deseti u,“ vzpomíná ve filmu sebevražd na myslela jsem „Často staršímu muži. Šest let byla jeho soukromou služkou. že se jí podařilo štěstí, měla však z mála jedna Jako v očích. šestnáctiletá Sabere na manželský život se slzami návrat k matce Sabeřin e sledujem filmu Ve osudem. ým s podobn uniknout a ukrýt se v azylovém domě pro ženy marnou ukazuje Film bydliště. své zatajovat a musí ohrožení do a jejímu novému muži. Všichni se tak dostávají . Když v bezpečí být možnost jedinou je představu ni pro který snahu Sabeřiny rodiny dosáhnout jejího rozvodu, Farzedesetileté dceři, další jeho kvůli at vyhrožov začnou se zdá, že jim je osud konečně nakloněn, otčímovi ut po jejích patnáctinách, nah, kterou slíbil výměnou za padesát ovcí jinému muži. „Splátka“ měla proběhno ženich si však usmyslel, že ji chce dříve.
Svobodné jeviště / Mathew Charles, Albina
Kovayova / Velká Británie / 2010 / 30 min. / 17+ Dostat se na vystoupení státem zakázanéh o běloruského Svobodného divadla není nic jednoduchého. Zájemci o vystoupení jsou pomocí e-mailů a sms zpráv nasměrováni na určité místo na okraj i hlavního města Minsku, odkud jsou pak nenápadně odvedeni do malého domku. V „poslední evropské dikta tuře“, jak bývá Lukašenkův režim často nazýván, představuje tento domek s malým improvizovaným sálem a partou divadelních nadšenců jedinečný ostrůvek svobody. Snímek zach ycuje hlavní postavy divadelního souboru Kolju s Natašou, kteří zasvětili svůj život divadlu, některé členy souboru a jejich každodenní problémy a rad osti, ale také neoficiální divadelní školu a její studenty. I když všich ni dobře vědí, že každé představení, v něm ž nekompromisně kritizují Lukašenkův režim, může být jejich posle dní, tak ve své práci pokračují. Svou podp oru členům divadla vyjádřil mimo jiných známých jmen i dramatik Tom Stoppard, který se zúčastnil také demonstra ce před běloruskou ambasádou v Londýně. Film bude promítán v bloku společně s filmem Stalin. Proč ne?
Stalin. Proč ne? / Kiril Sakharnov / Rusko /
2010 / 14 min. / 17+ „Kdys volnost jak slunce nám zářila v dál i, k ní veliký Lenin nás bouřemi veď; a věr nosti lidu vždy nás učil Stalin, nás učil jít v práci i hrdinství vpřed .“ Tento výňatek ze sovětské hymny z rok u 1943 zdobí zdi jedné moskevské stanice metra. V roce 2009 byl nápis obnoven v rámci nákladné rekonstruk ce. Autoři dokumentu se rozhodli zjistit, co si o tom myslí řadov í Moskvané. V náhodné anketě se ptali lidí, jaký mají názor na postavu Stalina. „Stalina můžeme vinit z jed iného, a sice že po sobě nezanechal nástu pce,“ dozvídají se mimo jiné. Snímek na jednu stranu prozrazuje , že někdejší sovětský diktátor se v Rusku dodnes těší kultu osobnosti. Zároveň však ukazuje, že část ruského obyv atelstva si uvědomuje, kdo Stalin opravdu byl a kolik nevinných lidí bylo za jeho vlády v politických procesech popraveno. Film bude promítán v bloku společně s filmem Svobodné jeviště.
Pořadatel festivalu:
Podpora: Tento projek t byl podpo řen z fondů Evropské unie.
Projek t byl podpo řen z prostře dků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci ráce. Programu zahraniční rozvojové spolup
