• •
Dostává se vám do rukou poslední letošní íslo Ob asníku, který poprvné vyšel p ed p ti lety v srpnu 2004 a který se t ší stále v tšímu zájmu, o emž sv d í nar stající po et výtisk . Za ínali jsme na 75 výtiscích a nyní už tiskneme výtisk 120. P eji panu J. Machá kovi, který má nejv tší zásluhy na vydávání Ob asníku, aby i v budoucnu m l š astnou ruku na zajímavé lánky ze sou asnosti i z historie. Pan Jaroslav Fo t, rodák z Dolc , se dožil 1. íjna 84 let. P i této p íležitosti ho byla navštívit v Domov klidného stá í v Žinkovech delegace z rodné obce. Za SDH se zúastnili p. Josef Machá ek, p. Josef Kanta a p. Josef Bultas, za OÚ paní Lenka Szikszayová a starosta obce. Pan Jaroslav Fo t byl návšt vou velmi pot šen a nechává pozdravovat všechny ob any naší obce. „Chodníková novela“ nám p id lala nemalé starosti. Vlastníkem chodníku je obec a ob ané m li zákonnou povinn o s t v zimních m sících chodník p il é h a j í c í k jejich nemovitosti udržovat. Zákonnou novelou byli tohoto stavu zbaveni a veškerá povinnost se p esunula na obec. Obce nesouhlasily s tímto rozhodnutím a argumentovaly námitkou, kde na to vezmou finan ní prost edky. Bylo doporu e-
no zvýšit koeficienty dan z nemovitostí, které jdou do rozpo tu obce (až na p tinásobek základní sazby), a tím pokrýt zvýšené náklady. Takže ve finále zaplatí za úklid zase ob ané. Zastupitelstvo naší obce koeficient dan z nemovitostí ponechalo na rok 2010 na nejnižší možné hranici. Žádám tímto ob any, i když to není jejich povinností, aby jako doposud si p ed svou nemovitostí chodník udržovali. D kuji všem ob an m, kterým není vzhled obce lhostejný a starají se o její zvelebování. Op t bych cht l upozornit n které ob any, že do kontejner umístn ných u prodejny Coop, pat í jen to, co je na nich napsáno. N kte í nemohou pochopit, že když je tam napsáno papír, sklo a plasty, tak tam pat í papír, sklo, plasty a ne plechovky, hadry a ji-
Šindelá ovou, zda by se postarala o úklid a dohled v prostoru kolem kontejner . Od té doby se po ádek v t chto místech velice zlepšil a svozová firma, která odpad vyváží, nešet í pochvalou, že jsme jediná obec, kde se kolem kontejner nic nepovaluje. Proto bych cht l paní Šindeláové velmi pod kovat za to, že prostor udržuje ve vzorném po ádku, i když si musí vyslechnout od n kterých ob an n kdy opravdu „VELKÁ SLOVA DÍK “. V ned li 29. listopadu byl v obci postaven, ozdoben a rozsvícen váno ní strome ek. Pod kování pat í panu revírnímu Rudolfovi za darování váno ního stromku obci Dolce. Dále ob an m p. Josefu Bultasovi, Ádovi Mafkovi, Václavu Duchkovi, Miroslavu Mrázovi st., Pavlu Jeslínkovi, Mírovi Paluchovi a Jakubovi Paluchovi, kte í v novali sv j volný as a postarali se o to, aby se stromeek v obci rozzá il a p ipomn l, že pomalu p ichází svátky váno ní. Blíží se konec roku a ekají nás krásné sváte ní dny. Vzpome te si, že Vánoce nejsou jen dárky a p ekvapení, ale je to p edevším láska, porozum ní, tolerance, pohlazení a úsm v. Nad takový dar žádný jiný není. To, co se Vám nesplnilo v tomto roce, a Vám vyjde nap esrok. Klidné a spokojené Vánoce, š astn prožitý nastávající rok vám všem p eje starosta obce St.Ziegler
Vítáme nového ob ánka
Jitku Šestákovou p. 21
P ejeme hodn št stí do života né v ci. Tato služba je pro obany zdarma. Je placena z rozpo tu obce, a proto mn není lhostejné, jak to kolem kontejner vypadá a co se tam vhazuje. Požádal jsem paní
"!$#&%('*)+!$,.-0/$132345' <>=@?BAC<>+D AEF HGC IJKL?M>NOMPD@Q RSPTLMUV 6 6 7 8 8 7 7 88 6 9
WYXIZPX$[ \+]_^`BaXb>cB\Pd>^`BaegfhjiUekXIaelWm` n op X_b n qkp X SE KONÁ VE STr EDU
Základní škola a Mate ská škola Horšice, p ísp vková organizace, oznamuje: Zápis do 1. ro níku základní školy se uskute ní v úterý, 19. ledna 2010 od 13,00 do 17,00 hod. v budov školy. Rodi e p inesou rodný list dít te a ob anský pr kaz.
30.12.2009 OD 18.00 hod. v ZASEDACÍ MÍSTNOSTI OÚ.
Na zasedání bude projednán mimo jiné rozpo et na p íští rok a plán akcí na rok 2010.
s
t
u v
Zastupitelstvo obce Dolce srde n zve na toto zasedání všechny ob any naší obce.
u
6
6
8
6
7 8
6
8
w
7
x 5x z x
67
6
6
6
76 6 6
6 7 7
6 7
Jedním ze symbol Vánoc je jmelí. Jmelí jako symbol provází Vánoce již velmi dlouho. Roste vysoko na stromech, jejichž listí opadává, ale ono samo z stává v n zelené. Dozrává v zimním období, tedy v dob , kdy nekvete a nedozrává tém nic a jeho plody se podobají drahým perlám. Jmelí je symbol, v jehož kouzelnou moc v ili lidé odpradávna. Zav šené jmelí prý p ináší do domu št stí a lásku. Kouzelná moc se umoc uje, je-li snítka jmelí darována, nikoliv zakoupena. Zvyk líbat se s partnerem i partnerkou pod zav šeným jmelím prý zajiš uje plodnost. Dalším symbolem Vánoc je ryba, speciáln kapr, který je dnes nejd ležit jší sou ástí št drove erní ve e e. Na št drove erním stole se ryba za ala objevovat až n kdy v 19.století. Vánoce jsou svátky rodinné, jejichž hlavním úkolem je p ispívat ke smiování rodiny, ale i p íležitost k návšt vám. V minulých asech si naši p edci velmi považovali host , zejména toho prvního, který p išel v dob Vánoc do domu. Vstoupil-li do domu jako první host muž, v ilo se a znamenalo to, že se budou ve chlév této rodiny rodit samí bý ci a beránci. Jestliže to byla žena, p icházely na sv t kravi ky a ove ky. Dnes je jiná doba, sv t se zm nil natolik, že se m žeme o zvycích našich p edk dozv d t jen z knih. P esto m žu dotvrdit, že za mého d tství, kdy v každé venkovské chalup n jaký dobytek byl, jsem to asto slýchával, ale vztahovalo se to na hosta, který p išel na návšt vu jako prvý na Št drý den.
w
859 6
30.zá í 2009 dva zástupci obecní samosprávy a t i zástupci místních hasi navštívili „ Domov klidného stá í“ v Žinkovech, kde pobývá náš ob an Jaroslav Fo t ze Štíhlova. Hlavním d vodem návšt vy byl ten, že 1. íjna 2009 se pan Fo t dožíval 84. let. Naše návšt va byla p edem telefonicky oznámena. Sestra, která m la službu, když tam naše paní ú etní volala, p islíbila, že to oslavenci neprozradí. Ale bohužel, tajemství bylo prozrazeno. Pan Fo t nás o ekával a snažil se v rámci svých možností nás pohostit, za což mu všichni velice d kujeme. P i naší gratulaci mu byly p edány malé pozornosti. Odvedl nás do p íjemného prost edí knihovny, kde jsme mohli v klidu nikým nerušeni hovo it. B hem p átelského hovoru všeho druhu bylo zjevn vid t, že oslavenec za ten
96
+56 &+
6
necelý rok, co v Žinkovech pobývá, si zvykl na nové prost edí a je spokojen. Akorát se svým zdravím spokojen nebyl, nebo za átkem záí „chytil“ n jaký bacil a celý otekl. Musel být hospitalizován v plze ské nemocnici n kolik dní. P i naší návšt v byl už zcela „fit“ tak, jak ho všichni známe. V p átelské besed jsme pobyli dv hodiny. P i našem lou ení od oslavence zazn la slova dík a hlavn mnoho p átelských popro zdrav všechny naše ob any. Dom jsme odjížd li s pocitem uspokojení, že jsme svou návšt vou vykonali dobrý skutek.
6
77
7
7
: 8 6
;
6
7 7 6 9 8
77
86
9
79
7
Ma.
x5y x x x5z
{
y x | x x x yy x y x z z z x y z x x5z y z x xy x y wx x zx wz y x x z x x
z
y w yz
z w
x
w
Ma.
, $ 7 $ !89
&
$
M síc prosinec bývá nejen asem vánoc, ale i asem, kdy se kontroluje a vyhodnocuje vykonaná práce ve všech státních, ale i zájmových orga nizacích za práv kon ící rok. Nejinak tomu bývá i v organizaci hasi v naší obci. I my hasi i na Dolcích máme v letošním prosinci takové ma lé jubileum. Práv p ed deseti lety a to 4. prosince 1999 se konala Výro ní valná hromada našich hasi po šesti letech poprvé v zasedací místnosti obecního ú adu v nov p estav né budov obce. V t ch šesti letech, kdy
op t v zasedací místnosti obecního ú adu vyzdobené prapory tak, jak je na Do lcích vždy zvykem. C o í c i k pr b hu této slavnostní s c h z e ? Z pohledu letitého funkcioná e a jednatele
naše obec byla bez hostince, jsme sch zovali v roce 1994 v Újezd a zbylá léta v Radkovicích, ovšem za pomoci objednaného autobusu, který ú astníky p ivezl a odvezl. Letošní Valná hromada se konala 5. prosince
této organizace jsem m l dobrý pocit z p ipravenosti a pr b hu celé sch ze. Rovn ž zpráva jednatele byla velmi dob e p ipravená a obsahovala veškerou innost b hem celé ho roku. Nechyb l sb r železného šrotu, spoluú ast hasi na d tském odpoledni Za Pární kem, ú ast na požárních sout žích v rámci okrsku, ú ast na sout ži požárních družstev „ O pohár starosty v Dolní Lukavici“, kde se naši chlap ci umístnili na 3. míst . Nejv tší akcí v tomto roce byl 9. ro ník sout že požárních družstev „ O putovní pohár starosty naší obce“, kde naše družstvo skon ilo na 2. míst . Jednatel dále p ipomn l i kulturní a spole enské akce, které se po ádaly Za Párníkem ve form tane ních zábav b hem celého roku. Letošní Valnou hromadu navštívili jako hosté hasi i z Horšic a Týništ . V otev ené disku-
' $& :; 6 % 9: 5 : & '! etnost svoz ro n 1 x týdn (52) Kombinovaný (40) 1 x 14 dní (26) 1 x za m síc (12) Pytle Jednorázový odvoz
%$ ' $5 $ *! %# %: - <=>= Cena s DPH 2.342,- K
1.975,- K
1.557,- K
869,- K
83,- K /ks 89,- K /ks
7 ' 5
yw y
x y
si vystoupil starosta našeho okrsku . 8 Horšice p. Rašpli ka, který pod koval našim hasi m za dosažené výsledky v letošním roce. Rovn ž nastínil p ipravené akce na rok 2010 v rámci okresu. Záv rem bych cht l jménem nás všech našim hasi m pod kovat za veškerou práci a záslužnou innost, kterou pro nás ob any, ale i obec ve svém volném ase d lají. Do nového roku jim p eji hodn zdraví a úsp ch v jejich práci na poli sportovních hasi ských sout ží a samoz ejm po celý rok žádný požár ani žádnou mimo ádnou událost.
x
wy z
z
y5w x yx y z x x
x
x y
z x
x
Ma
V prosinci oslaví Josef Kasl
88 let
V lednu 2010 oslaví Marie Benediktová Petr Kalina Václav Blacký Božena Kaslová
86 let 60 let 82 let 83 let
V únoru 2010 oslaví Karel Kutílek Marie Ku erová
80 let 70 let
?$ : 9 %
as plyne jako voda, dny stereotypn krájí týden po týdnu, m síc po m síci a než se nadáme stojíme p ed branami posledního m síce roku. Snad nemusím p ipomínat, že nám starším se zdá, že náš as nyní utíká rychleji než d íve. Ale to je domn nka, která je p evzatá od našich babi ek, d d , ale i rodi . as však je snad jediným initelem, který m í a utíká všem stejn bez rozdílu spole enského postavení. Tak tu máme p edváno ní as, as plný shonu, nervozity a samoz ejm as, kdy utrácíme více, než kdy jindy. P ece Vánoce jsou nejv tší a nejkrásn jší svátky v roce, na které se t ší lidé všech v kových kategorií. Toto období se opakuje rok co rok, desetiletí, ale i staletí. Svátky váno ní jsou ur it tou nejlepší p íležitostí k d lání radosti svým blízkým, p átel m i sob . Št drove erní nadílka pod zá ícím strome kem bývá ve v tšin rodin tím zlatým h ebem celého ve era. Zvlášt v rodinách s malými d tmi je chvíle, kdy se rozzá í d tské o i nad zjišt ním, že jejich dopis Ježíškovi opravdu došel, ta nejkouzeln jší. Ale i dosp lí dostávají rádi dárky. Je ur it p íkladné, když pod váno ním strome kem najdou dárek nejen d ti, ale i rodi e, a když se n jakou tou mali kostí myslí i na prarodi-
)5
e, i jiné blízké. D ti by m ly již od mali ka v d t a cítit, co je smyslem váno ního obdarovávání. Je p ece krásné dárek dostat, avšak ješt krásn jší je n co darovat. Dnes však obdarovávání je o n em jiném, kupují se v ci drahé, kterých si d ti mnohdy ani neváží. Bylo by správné vést d ti tak, aby m ly radost i z malého, finan n nenáro ného dárku, t eba i z dárku vlastnoru n vyrobeného. I my dosp lí bychom m li jít p íkladem a projevit radost nad dárkem, který d ti samy vymyslely a vyrobily, aby pot šily své blízké. My starší a sta í, kterým již dávno vylétly d ti i vnou ata z rodných chalup, se také t šíme na tyto nejkrásn jší svátky a máme je rádi. Je to však pro nás spíš as rozjímání a vzpomínání. V tento váno ní as více, než kdy jindy vzpomínáme na své blízké, kte í již nejsou mezi námi. Vybavují se nám r zné p íb hy z d tství, ale i z dosp losti, kdy ti, na které z láskou vzpomínáme byli živi. Nejvíce se vzpomíná i na váno ní d tské prožitky, umocn né zasn ženou krajinou, kterou dnes známe pomalu jen z obrázk Josefa Lady.
•
• •
• •
MA.
•
3 %
'
•
Cht l bych touto cestou pod kovat firm Gastop – Zden k Št pán za sponzorský dar obci Dolce, který poskytl formou opravy vodovodu do budovy obecního ú adu. starosta obce St. Ziegler
?
$
9! $ % !
•
Hod boží váno ní by se nem lo pra covat a nemá se chodit po návšt vách. Ve er se pozorovala obloha. Objevilo-li se hodn hv zdi ek, znamenalo to, že slepice budou dob e snášet a urodí se hodn brambor. Tmavé nebe bez hv zd zna ilo málo krmiva pro dobytek. Druhý svátek váno ní na Svatého Št pána bývalo veselo, po ádaly se tancova ky, cho dilo se na návšt vy a koledovat. I když jsou pro nás tyto zvyky již zcela neznámé a vzdálené, p ece jen se n co do dnešních dn dochovalo. V tomto váno ním ase jsou na sebe lidé hodní, zdvo ilí a ohleduplní, což b hem roku se íci nedá.
#
MA.
MA.
7 '9+ + Magické kouzlo Vánoc bylo provázeno r znými zvyky, zvyklostmi a pov rami, které se léta p enášely z generace na generaci. Tyto zvyky a pov ry byly od pradávna p i le ovány k jednotlivým sváte ním dn m. Nejvíce se jich však vztahuje ke Št drému dni. Na Št drý den hned po rozb esku ten, kdo cht l být po celý rok zdravý, musel se umýt v tekoucí nebo erstv nabrané vod u studny. B hem tohoto sváte ního dne se každý snažil vyhnout jakémukoliv klení a nadávání. V podve er hospodyn sto ila do kruhu et z nebo provaz a nasy pala do n j slepicím zrní. Slepice, které zobaly mimo kruh, byly tzv. „ tula ky“, které snášely vají ka mimo hnízdo. Na
Tak op t vládne mezi ob any naší obce spokojenost, nebo od 13. ervence 2009 máme po 445 dnech otev enou prodejnu. Tímto se usnadnil život našim starším ob an m, kte í osamoceni m li potíže s nákupy v P ešticích. Sortiment zboží v prodejn podle mého názoru je na naší obec dosta ující, takže všeobecná spokojenost je na míst . Snad jen chybí pár asopis a denní tisk, ale v ím, že asem se i toto doplní. P íjemná a usm vavá paní prodava ka je zajisté také spokojena, jak s prací, tak s chováním a mentalitou v tšiny zákazník . Nyní záleží na nás ob anech, abychom prodejnu co nejvíce navšt vovali. Samoz ejm bychom byli všichni rádi, kdyby paní Drábová zakotvila v naší obci na delší dobu, ale nejrad ji natrvalo.
•
V roce 1901 italský vynálezce Guglielmo Markoni uskute nil první radiotelegrafické spojení p es Atlantský oceán. Ameri an Charles Lindbergh v roce 1927 p elet l jako první lov k Atlantský oceán. Rok 1928 byl významný pro léka ství, nebo Brit Alexander Fleming objevil penicilin. P ed 70 lety v roce 1939 a to 16. b ezna Adolf Hitler vydal v Praze výnos o z ízení Protektorátu echy a Morava. 21. b ezna 1939 byla stanovena n m ina jako ú ední jazyk v tzv. protektorátu. 1. zá í 1939 N mecko p epadlo bez vypov zení války Polsko - tím byla za ata druhá sv tová válka. V zá í 1939 byla v USA Igorem Sikorským zkonstruována první helikoptéra.Téhož roku byl usku te n n v N mecku první let proudovým letadlem. P ed 50 lety – 1.1.1959 se stala Aljaška 49. státem USA. V roce 1959 byl uveden na trh první p enosný tranzistorový televizor. P ed 60 lety v roce 1949 byla v Plzni z ízena Vysoká škola strojní a elektronická, prvním rekto rem byl prof. dr. Vojt ch Voleník. MA.
3-
$
+
„P išla svatá Kate ina (25.listopadu), nevzdaluj se od komína.“ „Chodí-li na Kate inu husa na rybníku na led , na Barboru (4.prosince) na n m bude plavat.“ „Jestliže sníh listopadový dlouho z stane, více než hn j polím prosp je.“ „Na svatého Mikuláše už je zima celá naše.“ „Studený prosinec – blízké jaro.“ „Když m síc o Vánocích ubývá, rolníku úrody p ibývá.“
'
P ísloví: Rodina: „Zdárná rodina je ten nejkrásn jší dar Boží. Já bych jí p irovnala k nalad né ly e: každá struna jiný tón, a p ece v spolku nej istší souhlas“. B. N mcová
„P ítel vás m že mít rád pro vaši inteligenci, milenka pro váš p vab, ale rodina vás miluje bez d vodu, ale p ece vás m že rozhn vat jako žádná jiná lidská skupina“. A.Maurois
@; AB B
svatém Martinu, který má svátek 11. listopadu, se od dávných as íká, že v tento den p ijíždí na bílém koni, což p edstavuje po átek zimy a m l by na jeho svátek padat sníh. Legenda o tomto známém sv tci uvádí, že se narodil v roce 316 v rodin ímského d stojníka. Po vzoru svého otce musel jako mladý vstoupit do císa ské armády k jezdectvu. Vypráví se, že jednou v zim projížd l na bílém koni m stskou branou a potkal chladem se t esoucího žebráka. Martin nem l u sebe nic, jen sv j ervený vojenský pláš . Roz al ho svým me em na p l a jednu polovinu žebrákovi daroval. Rozd lil se s ním o teplo. Následující noci m l vid ní, v n mž se mu zjevil Kristus s polovinou jeho plášt . To bylo d vodem k okamžitému odchodu od vojska. Dal se pok tít a žil skromným životem jako poustevník. Pozd ji byl zvolen biskupem, sv j život ale nezm nil a tím získal oblibu. Po smrti v roce 397 byl prohlášen za svatého. Jízdní vojáci ( husa i, dragouni) uctívali Martina jako ochránce svého a svých koní. Pozd ji se stal patronem také ková i dalších emeslník . Pros-
alší legendou je legenda o tý lid ho považoval za ochránce dosvaté Barbo e. Její otec byl mácích zví at, zejména hus. K tomubohatý turecký šlechtic, kteto sv tci se váže mnoho legend a pra- rý velmi pe liv st ežil její ctnost. nostik, které p e kaly do dnešních Nechal jí zav ít ve v ži, kde m la dn . Stojí za zmínku svatomartinské pohodlí, ale p ece jen nebyla svoposvícení, které bylo ve znamení zábodná. Jeden ze sloužících byl tajný k es an, ten Barboru obrátil na víru. k es anskou Barbora se nechala tajn pok tít. Otec nenávid l k es any. Jednou, když u ní našel k íž, velmi se rozzlobil. Barbo e se poda ilo z v zení utéci, ale brzy byla prozrazena pastý em a dovle ena zp t. Otci se nepoda ilo jí p inutit, aby se k es anství z ekla. Soudci, kte í v té dob pronásledovali k es any, jí odsoudili na smrt. Popravu provedl její vlastní otec - u al jí hlavu. Cestou na popravu prý Barbora utrhla v tvi ku, která uprost ed zimy rozkvetla. Tím dala pravd podobn podn t k pov rám praktikovaným dodnes. Tato state ná dívka se stala sv ticí a bylo bavy, veselí a hodování. Pro tyto jí zasv ceno mnoho kostel , kaplí a slavnostní chvíle se krmily husy zvon . Ochra ovala také mnohá (Martinské husy), na kterých si po- emesla i povolání. Zejména jí uctíchutnávali ve m stech i na vesnicích. vali horníci. Nejznám jší chrám zaPodle legendy tento zvyk vznikl tak, s v c e n ý s v a t é B a r b o e j e že svatého Martina p i kázání rušily v hornickém m st Kutná Hora. husy, a proto za to pykají na svatomartinských peká ích. Zpracováno dle publikace „Lidové tradice“
Zastupitelstvo obce a redakce Dolckého ob asníku p ejí všem tená m krásné a klidné prožití váno ních svátk a do nového roku 2010 2010 hodn št stí, pevné zdraví, osobní i pracovní úsp chy.
Ma
D m p. 91 postavili v padesátých letech minulého století manželé Jan a Marie Valešovi, kte í d íve bydleli se svojí rodinou v p. 81. Dnešní majitelkou je nejmladší dcera Drahomíra provdaná Regnerová s manželem. D m p. 92 postavili v padesátých letech minulého století manželé Václav a Marie Kaslovi. Po jejich smrti zd dila d m dcera Helena, provdaná Hlavá ová, která tento d m p epsala na svého syna Josefa. Ke konci minulého století nový majitel d m zboural a postavil na tomto míst nový v dnešní podob . D m p. 93 postavili v šedesátých letech manželé Vojt ch a Magdalena Tolarovi, kte í d íve vlastnili d m p. 78, kde s celou rodinou bydleli. Dnešní majitelkou je dcera V ra, provdaná Musilová. D m p. 94 postavil v šedesátých letech minulého století Josef Matas s manželkou Zde kou, kte í d íve bydleli se svoji rodinou v p. 79. Dnes je majitelkou
"!$#&%('(%*)+#,%*).-0/ 132 '(4050!6798
(pokra ování z minulého Ob asníku)
dcera Zde ka, provdaná Juliusová. D m p. 95 postavil v šedesátých letech minulého století Josef Machá ek s manželkou Marií, kte í d íve bydleli se svoji rodinou v p. 82. Dnes je majitelem syn Miroslav Machá ek. D m p. 96 postavil v šedesátých letech minulého století Josef Šiling s manželkou Annou, kte í se svou rodinou bydleli v p. 61. Dnes je majitelem prost ední ze t í syn Pavel Šiling s manželkou Miroslavou. D m p. 97 postavil na po átku sedmdesátých let minulého století Jaroslav Šiling s manželkou Boženou, kte í d íve bydleli v p.13. Po smrti Jaroslava Šilinga (8.5.2000) se stala majitelkou manželka Božena Šilingová. D m p. 98 postavil v osmdesátých letech minulého století František Hodan. Po jeho smrti (27.11.2005), zd dil d m jeho p íbuzný Vladimír Hole ek. P estože je trvale hlášený v naší obci,
bydlí v Klatovech. p. 99 p estav l z ásti domu p. 40 v sedmdesátých letech minulého století Zden k Benedikt s manželkou Marcelou. Po smrti Zde ka Benedikta (30.03.2006) zd dil d m nejmladší ze t í d tí, syn Michal Benedikt. D m p.100 je budova obecního ú adu a hasi ské zbrojnice. P ed n kolika m síci byl prodán d m p.60(bývalý majitel p. Sutner). Novým majitelem se stal Khomych Serhiy s manželkou Innou. D m zna n zanedbaný majitel za íná kvapem opravovat. Bydlí zatím na své staré adrese v P ešticích. Rovn ž p. 73 (Visinger) bylo v minulých týdnech prodáno. Novým majitelem se stal Pavel Kozumplík s manželkou Magdou z Lužan. MA
Ke konci roku 2009: • žije v naší obci: 138 muž 129 žen Celkem: 267 ob an • je zaregistrováno - 122 popisných ísel dom • pr m rný v k - 41,17 • nej ast ji používané p íjmení – Bultasová (10x) • nej ast ji používané mužské jméno – Josef (18x) • nej ast ji používané ženské jméno – Marie (13x) ________________________________
: BEseD&uskute svoz odpad ; <=>?=@AC FHGIBEFJBE ní K&K& L
V 52.týdnu r. 2009
: KMseBEuskute níKOsvoz ; <=>?=@A$ FNKOGFJBE GK odpad
V 53.týdnu r. 2009
Od 1. týdne r. 2010 PRQTbude SUV svoz WX odpad P probíhat op t
@Y
Z b,c0d^E]_e0fhg0i[NjlknmpoqaJbn]_[Jr?s V pátek 16.10 2009 se celá škola vydala na dopravní h išt v Blovicích. V autobusu jsme si mysleli, že na kolech ani nebudeme jezdit, protože byla velká zima a padal sníh. Když jsme p ijeli na místo, 1., 2. a 3. t ída šla do dopravní družiny. 4. a 5. t ída se pustila do jízdy na kole. Po así nám však nep álo a tak jsme po 15 minutách šli do u ebny, kde na nás ekal pan Tolar, se kterým jsme si zopakovali dopravní zna ky a dopravní pravidla na k ižovatkách. V p l jedenácté jsme šli k autobusu a odjeli zp t do školy.
F
t
b,aJe0uvHslwyxyz{e0m
I p es špatné po así se nám moc líbilo a Již druhým rokem naše mate ská škola navšt vuje op t solnou jest šíme se na jaro, kdy op t pojedeme. Martin Muchka kyni v P ešticích.Jde o relaxa ní pobyt, kdy si d ti hrají se solí, sleZ\[N]_^&`0aJb dují pohádky a také se na n p iNaše mate ská škola navštívila divadel- jde podívat Solánek se Solankou. ní p edstavení „Cuka a Kuka“ v P ešti- Je tam p íjemné prost edí, které cích. D ti byly zapojeny po celou dobu, dob e p sobí na zdraví d tí. Zvyzpívaly a rytmizovaly. Lucinka Náprst- šuje se jejich imunitní systém, ková vystoupila i jako zp va ka na po- zlepšuje se innost horních i doldium, kde krásn zazpívala. Proto se ních cest dýchacích a má vliv i na m že pochlubit i spole nou fotografií s kožní onemocn ní. Jarka z MŠ
Cukem. Jarka z MŠ
HJIKMLNPOQIR!SUTVWXYN : = U; X W<= ;!>A?=; X V úterý 10.11.2009 se naše mate ská škola Jany Boškové d ti pracovaly s keramic- P i vyu ování 54% vyrušuji, 46% se u ím, ale na to, co d lám p i vyu ování vypravila na divadelní p edstavení do KKC jsem pyšný. Myslím na u ení. Kdybych v P ešticích. Divadelní spole myslel na zlobení, ekaly by na m ur ité nost Krapet zde sehrála pohádtresty nap . zahanbení u itelem a ostatku podle p edlohy Ji ího Kaními žáky, možná n jaké úkoly navíc houna Zimní p íhody v elích nebo napomenutí t ídního u itele. T eba medvídk . Celé p edstavení také náro ná cvi ení z matematiky nebo bylo provázeno rytmickými z eštiny, zákaz televize do té doby, než písni kami Petra Skoumala s dostanu n jakou pochvalu nebo známku, texty ZdeZ ka Sv ráka. D ti se která by uspokojila nebo p ekvapila mé mohly setkat se známými hrdirodi e. Když budu myslet na u ení, objez ve erní kového seriálu – [nymeldou ví se mi v žákovské knížce nebo sešit a Brumdou, jejich p kná známka. Možná, že i za tento maminkou, panem Babo kou, Kvapíkem, Pu melounem, strý kem Cvr - kou hlínou. Práce jim šla p kn od ruky. trestný úkol dostanu n jakou p knou kem, Beruškou, stonožkou Božkou a ostat- A výsledek? Ten se dostaví na váno ní známku nebo pochvalu. Když ano, budu ními. besídce, kde d ti svá vlastnoru n vyro- velice p ekvapen a když ne, nevadí. Povede se n kdy p íšt . A kone n jsem Další naše kroky vedly do keramické dílny bená dílka p edají rodi\ m. p i ZUŠ v P ešticích, kde pod vedením paní Dana ] ihošková pochopil, že nemám vyrušovat p i vyu o!#"$&%''(!)+*+,-/.%0,-"132'45647+(-"82'9!$!%10*'7 vání. Práce Pep@ i Bo A íka ze 4. ro @ níku ZŠ Horšice Pro@ nemám vyrušovat? Nejen velké školy, ale i naše malá ško- inností, které zábavnou formou našim ` ^ _ I QP# XTUQ li ka se od ledna 2009 „pyšní“ inter- žák m p iblíží probírané nebo už proaktivní tabulí. cvi ené u ivo, a to z jakéhokoli p ed- Ve tvrtek 15.10.2009 po ádala naše Pro toho, komu je tento název zcela m tu. Interaktivní tabuli máme propo- mate ská škola již tradi ní Drakiádu na neznámý, malá instruktáž. Jedná se o jenou s po íta i, takže výuky se aktivn H rce. V minulém ro níku nám krásn novou, moderní technologii, na jejímž ú astní celá t ída. Aktivní výuka zna- svítilo sluní ko a ú ast byla hojná, ale základ dochází k tzv. interaktivní mená, že aktivní je p edevším žák. To letos to bylo úpln naopak. P epadla nás výuce. Jde o velkou obrazovku / u nás je zárukou kvalitn jší a efektivn jší vý- zima se vším všudy. Našli se ale i odvážcca 140cm x 80cm /, spojenou uky a pro samotného žáka jde i o zají- livci, kte í p išli poušt t draky spole n s dataprojektorem, na které se, laicky mav jší zp sob získávání nových po- se sn hovými vlo kami. Všem ú astní e eno, mohou žáci do sytosti vy á- znatk nebo ov ování již nau eného. k m pat í velké pod kování a uznání. Jarka z MŠ dit – tabule umí žák m odpov d t, Rozvíjí žáka a jeho vlastnosti ve všech S Y Y < Y W = A> @ pokud nap . n co chybn doplní, m - oblastech, rozvíjí i jeho tvo ivost. Proto že se na ní psát, r zn p esouvat slova se asi právem mezi kantory vžil název Koncem m síce zá í p išla na naši školu i celé v ty a provád t mnoho dalších „chytrá tabule.“ Pavla Nohavcová nabídka s ú astí v logické olympiád , P A X < PRX QTU PRQ kterou po ádá sdružení Mensa. V naší škole máme talentované d ti, a proto Za átek adventu je pro d ti p edjsme spole n s paní editelkou oslovizv stí, že se blíží as mikulášské naly jednotlivé žáky, kte í by se této dílky, ale i nejkrásn jších svátk v olympiády mohli zhostit. Nakonec se roce Vánoc. A protože se v naší škotéto p íležitosti chytil Pep a Bo ík ze li ce snažíme dodržovat tradice, p i4. ro níku. S jeho rodi i jsme se došel mezi žáky op t po roce ctihodný mluvili, že se Pepa této olympiády Mikuláš s and ly a erty. D ti se na zú astní. Do 6. 10. 2009 m ly být vyjeho p íchod d kladn p iB
slwlkn^DC(^ xFE0aNkE0dbGE
pravily a každý m l v zásob n jakou tu básni ku i písni ku. Nejistota a obavy, aby je p ece jen erti za n jaký ten h íšek nestr ili do pytle a neodnesli je, ud laly své. Hlásky se klepaly, o i se zalévaly slzi kami. Ukázalo se však, že strach byl zbyte ný a erti odešli s nepo ízenou. Zato každý žá ek svíral v ruce odm nu - sá ek plný sladkostí. Blanka Velkoborská
pracovány úkoly, které byly zadány testovou formou na PC. Za 14 dní jsme byli informováni, že se Pepa umístil a postupuje do krajského kola, které se uskute nilo v Plzni 6. 11. 2009. I zde Pepa zabodoval a obhájil 11. místo. Je to ur it výborný výsledek, protože ú ast v takovéto olympiád není v bec jednoduchá. Touto cestou bych cht la také pod kovat rodi m Pep i Bo íka, že se školou dokáží udržovat neustálý kontakt a jeví zájem o jakékoliv aktivity, které jsou p ipravovány pro naše žáky. Jana Tolarová, t . u . 4. a 5. ro níku
x bGEGC(syaJeCOvHsyg0aJs
hlavn kouzelná jehla, v rukách hodného t lov ka dokázala m nit vše ošklivé =? Q U; @ v krásné, avšak v rukách zloducha p sobila pravý opak. Zápas zla proti dobru Ve 4. ro níku se p i hodinách eského jasledovali malí diváci s velkým nap tím. zyka v bec nenudíme. Je zajímavé, jak Když pak dobro zvít zilo nad zlem a to n které d ti dokáží i mimo rámec svých bylo po zásluze potrestáno, všichni si školních povinností plnit tzv. prémiové oddychli, o emž sv d il radostný potlesk úkoly, za které jsou ohodnoceny body nea úsm vy na tvá ích. Blanka Velkoborská bo n jakým pamlskem. " ekla bych, že tyto d ti jsou velmi zapálené do jakékoliv práce navíc a cht jí se také mnohé dozv d t. Jsem tomu velice ráda, protože po asové odmlce tu máme zase d ti, které do ur ité míry dokáží ocenit a pochopit to, co pro n jako u itelé d láme. #$ %'&)(+*-,.$ %0/
První výprava žák naší školi ky za kulturou v tomto školním roce se uskute nila v pond lí 19.10.2009. V tento den jsme v KKC P eštice m li možnost zhlédnout p edstavení havlí kobrodského Divadýlka Mrak. A protože šlo o klasickou pohádku, nechyb l král a princezna, zlá a po neomezené moci toužící paní Eulálie, nebojácný krej ík, hodná královna vil a
bC(e0uE]_u spis slwyaJ^ Návšt vou keramické dílny jsme odstartovali tématický celek s názvem Poznáváme emesla. Byl to dvoutýdenní program, ve kterém se d ti seznámily s r znými druhy emesel a
povolání. Každý den jsme si „hráli“ na jinou profesi. Vše jsme zahájili plavbou na širém mo i, kde jsme jako námo níci kormidlovali velkou lo , kterou si d ti postavily. Druhý alky jsme nastoupili na rozcvi ku a stali se den se náš hrací prostor ve t íd prom nil v z nás sportovci. Další den jsme navrhovali p ehlídkové molo, na kterém p edvád ly stavby dom , byli z nás architekti. Hrací molimodelky své módní výst elky. Za zvuku píš- tanové kostky se zm nily v cihly a rázem vznikaly navržené domy. Profese, která se týkala zdraví, byla u d tí velmi oblíbená. Léka i, za asistence zdravotních sest i ek, pe liv ošet ovali své nemocné pacienty. K dalšímu povolání jsme pot ebovali barvy a vále ky - byli z nás malí i pokoj . Hru na poslední povolání nám zahájilo zvon ní. Ocitli jsme se ve škole a stali se z nás u itelky a u itelé. Celé to však byla jen hra, kterou si d ti prožily na vlastní k ži. Formou prožitkového u ení si tak d ti mohly odnést mnoho zajímavého. Dana ihošková
!
D
E
E
E
E
E
E
E
u&e0b ?e0fC(c0fN]_u&e0f?]_s"[Nwyr?gM^yr?g
Dorotka Doležalová – 4. ro ník Mlyná Plyš, rozšlápl myš. Klekl si na lýtko, rozsypal krmítko, vyvzlykal slzy. Pro je takhle brzy?
12%0354
Veronika Kepková – 4. ro ník U mlýna jsem vid l staré lyže, které starý mlyná líže. Plyšov se poté leskly a kolem n j létaly blesky.
687:9<;>=@?BA
Eva Záveská – 4. ro ník U mlýna plynula vodi ka, Blýskala se na ní lodi ka. Neplýtvej zbyte n vodi kou, Nevzlykej nad každou lodi kou.
]
E ^ q[Nk knsye0^ E Již se stalo tradicí, že p ed váno ními pamlsk a upomínkových dárk . Trochu svátky naši žáci jedou do Nittenau zp í- jsme je musely krotit, aby zbyte n neujemnit adventní as zp vem koled. V pá- trácely. Unavení, ale spokojení jsme se po tek 4.12. 2009 p edvedlo10 našich žák 21 hodin vrátili do svých domov . Naše své vystoupení nejprve v partnerské ško- žáky musíme moc pochválit za vzorné le ve Fischbachu, pak v domov d chod- vystupování i chování v pr b hu celého c St. Valentin a nakonec i na slavnost- dne. A kdo nás letos reprezentoval? Elišním zahájení váno ních trh v Nittenau. ka Bláhová, Barunka Mandíková, MadAkci organizoval Mikroregion P ešticko lenka Benešová, Verunka Kepková, Doa krom naší školy tento mikroregion rotka Doležalová, Domík Jení ek, Pepa reprezentoval i p vecký sbor Základní Bo ík, Marškoly Chlum any. Naši žáci se zhostili tínek Muchúkolu velmi zodpov dn a p edvedli veli- ka, Dane ek ce p kný výkon. Ve Fischbachu jsme jako K ížek a vždy byli velmi v ele p ivítáni a odvezli Filda Lehr. jsme si odtud krásnou Mikulášskou na- Pod kování dílku. I v Nittenau bylo o nás perfektn pat í i naší postaráno v etn ob da a odpolední sva- bývalé žáky iny. P estože po así p íliš nep álo a na ni Kate in váno ních trzích byla už p kná zima, pro Doležalové, d ti to byl nezapomenutelný zážitek. Vi- která si našla d ly krásného Mikuláše a and la, jesli ky as a vycesse živým oslem, ale i spoustu lákadel ve tovala s námi váno ních stáncích v podob r zných jako tlumo -
nice. Velké p ekvapení na nás ekalo v P ešticích na nám stí, kdy nám v tšina rodi p išla pod kovat, že jsme se o jejich d ti postaraly a v po ádku je dovezly dom . Již dlouho se nám nedostalo takového uznání ze strany rodi , o to více si toho vážíme a je to pro nás povzbuzení, že práce, kterou d láme navíc i ve svém volném ase, není zbyte ná a má své opodstatn ní, ale i ocen ní.
\
Pavla Nohavcová
Dolcký ob asník Vydává OÚ Dolce, zodpovídá: Josef Machá ek, vychází tvrtletn , cena výtisku: bezplatn , registrováno: MK R E 15544, po et výtisk 120