STRU.NE SHRNUTi UDAJO UvEDENvcH
v zADosTI
l.ldentif ikace provozovatele (iadatele) SPOLANA a.s., ul. prAce 657,277 11 Neratovice
v6ienlich provozovatelem
Predmdtem stdvajiciho integrovan6ho povoleni je v,f,roba chloru a louhu sodn6ho elektrolizou a ddle lliroba kapaln6ho chloru, kyseiiny chlorovodikove,
,..lg,i;;;
chlornanu sodndho a chladfcicn solanek typu R V'/roba je v podniku SPOLANA zaiazena pod z6vod Elektroliiza. z;ivod Elektrol,l,za ,e umist6n v blocich E 4 (hravni vtrobni zaifzeni zdvodu) a B 1 (vr/roba kyseriny chrorovodi**eJ.-p'r*o. zaiizeni byl povolen v roce 2007. O t6 doby nedo5lo ke zm6n6 technologie, zavedena a vylepiena byra piedevifm opatieni ke sni:ovdni emisi (piedeviim rtuti) a energetick6 ndrodnosti procesu. Povolend zaiizeni patii podle piilohy
.
i. l
zdkona 8.76/2002Sb. do kategorte:
Viroba chloru - 4.2a _ chemickd zaiizeni na v,l,robu zikladnich anorganickich chemickvch ldtek.
'v\i'robakyselinychrorovodikov6-4.2b-chemickazaiheninavlrobuzdkradnichanorganicklich chemickych ldtek.
'
v\troba hydroxidu (louhu) sodn6ho chemickvch ldtek.
4.2c- chemicka
zaiizeni na rnlrobu zdkladnich anorganicklch
'wrobachlornanusodn6hoasolanekR-4.2d-chemickdzaiizeninavlirobuzdkladnichanorganicktch chemickich ldtek. Mimo rdmec piilohy a. 1je zaiazeno zaiizenf na zkapahiovdni chloru. Rtu{ov'i elektrolytickli proces je v Evropd pouiivdn ji: od roku 1892 a v soudasn6
dobd je v zemich
_
EU 27 a EFTA provozovino z cerkovr/ch 91 v'l'robnfch jednotek chroru 33 jednotek rtut'owch a 58 jednotek nepouiivajicich rtu{ (48 membrdnov'/ch a 10 ostatnich jednotek - diafragmovlich, , tauuniny rotil. oo*o se provozuji rtut'ov6 procesy ve vsech zemich EU-27 a EFTA s rnlimkou trtizozemi, Norsta,' eortugalsla, Rakouska, slovinska a rrska. v iadd zemi byry nEkter6 nutov6 ereltrorfzy konvertovdny na membrdnov!, proces, aviak rtutbv6 procesy jsou bez existence alternativniho membrdnovdho nebo diafragmoveho procesu provozovdny st6re iestd ve jv€dsku fiedin6 zaiizeni), svrl'carsku fedin€ zaiizeni), iesk6 iepubrice (dvd zaiizeni) a Slovensku [edin6 zaiizeni V'iroba chloru (Clr) a louhu (NaOHl - elektroliza zdkladnim principem rn/roby hydroxidu sodn6ho a plynndho chloru je elektrolytickv rozklad t€mdi nasycendho roztoku chroridu sodn6ho(Nacr) v amargamov,/ch erektroiyz6rech. horkdho a vedLliim produktem viroby je vodik (Hr). v primdrnim elektrolyz6ru neboli solankov6m ildnku protdkii vyiistEnS nasycend solanka (chlorid sodny; deliim ilabem nepatrn6 odklondnry'm od horizontSlni osy. Na dn6 ilabu teie tenkii vrstva rtuti, taiooa,
protiproudn€ k solance. TEsnd nad katodou je zav6sena sestava anodv.
Katoda:je tvoiena tenkou vrstvou rtuti, kterd tete erektroryz6rem od jednoho konce k druh6mu v
d0sledku mal6ho horizontdlniho skronu.
Anoda:je z titanu pokrytd oxidem rutheniiit\im a titaniiit,im. pouiiti titanowch anod sniiuje spotiebu energie asi o 10 % a jejich iivotnost je vyiii. Elektrolyticki rozklad, kterr/ je ziikladem v'l,roby, probihi podle chemick6 reakce: 2 NaCl + 2 HrO
)
2 NaOH + CL + H,
chlor,iako hlavni produkt erektrorizy,ie z erektroryzdru odvdddn a neJprve chrazen, prt .ri* a komprimovin a diire rozvdd€,n re spotiebd v podniku (Wroba pvc, tvv' uud r vL? :::":j":1Till':]ll_T-'ri:y",
chlornanu sodn6ho, kyseliny chlorovodfkov6) nebo Hydroxid sodny,iako druhli hlavni produkt elektrolvzy solanky, jev roztoku o koncentraci cca so % d6le chlazen, filtrovdn a demerkurizovdn ve dvou stupnich a nakonec skradov5n. Ze zdsobniku je hydroxid
zkapaliovdn.
sodni o koncentraci 50 % stiien do ieleznidnich cisteren nebo autocisteren. Mensi idst hydroxidu 0/o a vyuzivana v podniku. Na domaci i
sodn€ho je po filtraci ieddna na hydroxid sodnf o koncentraci 20 zahranidnf trhyje doddvdn jako 49% vodni roztok
Vodik, iako
tieti soubdinli produkt procesu elektrol,/zy, rovndi nejprve ie chtazen, pak komprimovan, a potrubimi rozvody rozvid6n wrr..o"c te spotreua v podniku (v,/roba kyseriny
demerkurizov,n
chlorovodikovd,parivo ve virobni jednotce vinyrchrorid monomeru - vcM a ve vodikovdm kotri).
Vfroba kyseliny chtorovodikov6 (HCt) Kyselina chlorovodikovii je vyribdna kontinu6lni exotermnf chemickou reakci plynn6ho chloru s vodikem v mirnem piebytku a s ndslednou absorpci vznikajiciho chlorovodiku
v demineralizovan6 vod6 za vzniku
kyseliny chlorovodikov6 o minimdlni koncentraci 3i % hm. V prvni tj. spalovaci f6zi probihd chemickd reakce:
U2 H, (s)
+ 7/2 clr (g) = H61
k;
V dalSi fiizi je
plynni chlorovodik absorbovdn ve vodE. Tato vvroba slouii spolu s jednotkou vliroby chlornanu sodn6ho jako jednotka na likvidaci chloru piitomn6ho v plynnr/ch odpadnich proudech. produkt je ddstein6 vyuiivdn v podniku a ve velk6 miie proddvdn.
Vfroba chlornanu sodn6ho {NaClO} chlornan sodnv se vyrdbi chemickou reakci chroru obsaien6ho
v odpadnich prynech a cirkurujicfho roztokem hydroxidu sodn6ho o vlichozi koncentra ci cca 2o%. K chemosorpci dochdzi v absorpini vEii s v'lplni Raschigovfmi krouiky. chroraini proces je sarioviti. Je zde vyuir.vdn p;"ua:nc ouiiJni .ito,. vznikajici
v
ostatnich provoznfch souborech, chror uvorn6n,/
pii
naji:d6ni
oartruouini-
frouoru elektrolrl'zy a chlor z mimoi6dnlch havarijnich situaci. v piipad6 havarijniho stavu je zaiizeni schopno absorbovat celou produkci chloru po dobu 1s minut. Tim poskytuje dostaiek iasu r, op,.ue poru.r,v nioo odstaveni zaiizeni.Zaifzeni tedy zdroveri srouii jako rikvidaini stanice cnroru. Hotov\i, produkt je proddvdn Chlornan sodnV vznikd chemickou reakci mezi chlorem obsaien,/m v odplynech a cirkulujicim roztokem hydroxidu sodn6ho o vichozi koncentr aci cca 2oyo.
"
2NaOH + Cl, )NaClO + NaCl + HrO
Vfroba chladicich solanek R chladici solanky R jsou tvoieny zdkradnim roztokem chroridu vdpenat6ho (cacrr), do n6hoi je priddno mal6 mno:stvi dichromanu drasern6ho jako inhibitoru koroze a triethanoraminu jako stabiri;dt;r;;H. Tyto chladici solanky jsou vyriibdny ve dvou druzich, a to solanka R a sotanka R koncentrovand, kter6 se od sebe li5i koncentraci jednotlivich sloiek a s ni souvisejici teplotou tuhnuti. chlortd sodn! je vyriildn rozpouit6nim vdpence v kyselin6 chlorovodikov6.
3.
Popis surovin a pomocnfch materiil0, daliich l6tek a energii
Z6kladni surovinou pro erektrorlizu je sir (chrorid sodnli), neni krasifikovdna jako nebezpeini rdtia. Spotieba soli se pohybuje kolem 1,69 tuny na tunu Wrobendho chloru. Jako katoda se v amargdmovd technorogii v'/roby chroru vyuiiv;i
tunu chloru.
rtuf
(Hg). Jejf spotieba rtuti je cca 5 g na
Dalii Wznamnou surovinou je voda. Pro elektrolizu je vyuiivdna demineralizovand voda v mnoistvi
2,4 m3 na tunu chloru.
cJ.
Da15im v\i'znamnim zdrojem erektrorlzy je erektrickd energie. Erektrorytickr/ proces je vysoce enerSeticky ndrodnr/ V piedmdtnim provozovanem zaiizeni s ud6ren,im integrovanlim povorenim;" nu tun, "r;rooy chloru spotiebovdno cca 3 4OO kWh.
DalSimi surovinami pro elektrolfzu .lsou: uhliditan sodn'l' kalcinovani,
. . . . . . . .
kyselinachlorovodikovdtechnickd, kyselina sirovd koncentrovand, hydrazinsulfdt,
grafitovd idstice do rozkladadf
suienf tlako4i vzduch, hydroxid sodni, aktivni uhli.
Suroviny pro navazujici technologie jsou: plynnr/ chlor, chladivo R22, plynnli vodik, tlako\ i'plynni dusik, hydroxid sodnrl',
. . . . . . . . . . .
uhliiitan vipenati, kyselinachlorovodikov6, hydroxid v6penatv,
trietanolamin, dvojchromandraselni, chlorid vipenatv.
4. Popis zdroji emisi ze zaiizeni, popi. daliich vliv0 zaiizeni na iivotni prostiedi
Zdrojem zneii5fovdni z elektrolr/zy jsou plynn6 emise rtuti a chloru, slouieniny rtuti a chloru v odpadnich voddch a v tuh'/ch odpadech. Vitrobo HCI
Zdrojem znediSt'ovd ni jsou plynn6 emise chloru a chlorovodiku, slouteniny chloru v odpadnfch vod6ch.
Virobd NoCIO Zdrojem
zn
eiiStovd nI jsou plynnd emise chloru a chlorovodiku.
Emise do ovzduSi a
opatieni
Elektroliza Hlavnim zdrojem emisi rtuti do ovzduii jsou emise z ventilace haly elektrolyz6r0. Emise rtuti v hare elektrolyz6r0 jsou pravidernd mdieny a erektroryz6ry isou udrioviny v dobr6m provoznim stavu. K systematicke produkci emisi s obsahem chloru nedochdzi, veiker6 zdroje chrorovry'ch odplynri jsou odv;idEny do rny'robny chlornanu sodn6ho. Vyroba HCI
Odplyny jsou skrdpdny vodou v absorb6rech, kde je absorbovdn chlorovodik. pii najiid6ni a v havarijnich situacich jsou odplyny z wroby Hcl likvidovdny absorpci v hydroxidu sodn6m za vzniku chlornanu sodndho.
Vitobd NoCIO
chlornanovd stanice srouii jako rikvidaini stanice chroru a jako havarijni pojistka. Na vr/duchu z chlornanov6 stanice jsou m6ieny emise chroru, pii normdrnim piouoru 1ro, emise v\i'raznd pod emisnim limitem.
Odpadni vody a opatieni Elektroli,zo
odpadnf vody
z procesu
erektrorli'zy obsahujici
rtut jsou v prvni f6zi redukovdny hydrazinsurfdtem demerkurizovdny fittraci pies ndptavu aktivniho ,r,ri'u tiirtrp,roue ::j::::::-,TI-j_-:::r:0"6 jednotce a vypou5t6ny do sbErni jimky chemickd demerkurizaini kanarizace. Z nii jsou ddre vedenfna chemickou i5st podnikov6 iistirny odpadnfch vod. Vyrobo HCI
odpadni vody z absorpanich kolon s obsahem chlorovodiku jsou vypousteny do chemick6 kanalizace fiitdny na podnikov6 iistirn6 odpadnich vod.
a
Virobo NoCIO bdin6ho provozu ke vzniku kapalnry'ch odpadi nedochdzi. Tuh6 odpady Elektroli,za
odpadajici aktivni uhri z demerkurizace odpadnich vod je sporein6 s dariimi odpady s obsahem rturr (grafit) zpracovdvdno v jednotce praieni rtufovlich odpairi. ziskani rtut' je op6t vracena do uyrounino procesu Demerkurizovanf odpad je uroien na skrddce toxick6ho odpadu (sro). odpad s obsahem rtutr nezpracovatelny v jednotce praZeni rtutbvich odpad0 je pfeddvdn speciatizovanvm firmdm. Virobo HCI vzniku tuh';ch odpadri nedochdzi.
Ke
V,iroba N1CIO Ke
vzniku
nedochdzi.
5. Piedpoklidan6 mnoistvi emisi
do jednotlirrr/ch sloiek iivotniho Drostiedi
ovzdu;i - emisni limit rtr.rti: st6vajfcim integrovanim povorenim je pro provoz erektrorfzystanovei emisni limit rtuti na hodnotu 1 g/tunu kapacity chloru.Tento emisni limit je dlouho;ob6 pod stanovenoudrovnidodriovdn (viz nile uveden'/ graf vfvoje mirnlich emisi v reteih zooz-zort1. od r. 2006 SPOLANA plni i dobrovolnli zdvazek evropskd asociace EURocHLoR docilit mErnd celkovi emise rtuti z elektrolizy 1glt kapacity chloru. Mirn6arnire rtuti
do
ovrduli
600.0
sooo 400,0
ms/i
309 0 200,o 100,
o
gG
2009
2010
ro|(
"'*'* Ht na €elk.
Wobu **.HB na kapa.iiu Cl
Emisni rimit pro chror z provozu Erektroriza je stanoveni integrovanym povorenim na hodnotu s mc/rnl t: proudy.obsahujici chror veieny do rikvida.ni chtornanov6 stanice, kde
I.i]",1:T, L,^::-r: i:_:: "i::nr jsou vyuiivdny pro vrl'robu chlornanu sodn6ho, jsou emise chloru do ovzduii na uf,razn6 niili tirovnr, zv'iseni hodnoty mi:e dojit pri havarijnfch stavech, k piekrodeni emisniho Iimitu vjak nedochdzi. V'irobo kyseliny chlorovodikovi - velki zdroj zneiii{ovdni ovzduii:
. .
M6rnd vlirobni emise HCI (viduch 006) 18 mglm3. Monitoring - jednordzovd mdieni.
Zoiizeni no vyrobu chradicich soronek R, obsorpini korond Pii hmotnostnim toku vlech znedii{ujicich riitek vy5sim
- mqti zdroj zneciitovoni ovzduii nei 5oo gjh nesmi b\i,t prekrotena (hrnnd
hmotnostni koncentrace 5 mg/m3 tEchto zneii!t'ujicich liitek v Jpadnim plynu. . Monitoring - jednordzov€ mEieni. Vodikovi, kotel -- stFedni zdroj zneiiifovdni ovzdu!i Emise NO, (viduch 033):200 mglm3.
. o .
Emise CO (vliduch 033):100 mg/m3. Monitoring: 1x roan6 autorizovan6 mEieni. Dodriovdni zdkona i. 76/2002 Sb. o integrovan6 prevenci v platnem znEni a plndni zdvaznlich podminek provozu rtufove elektrolizy bylo od doby vyddni integrovan6ho povoteni celkem sx kontrolovdno pracovnfkv alzp of praha a to v terminech 7r/2007, o5/roo8, 03/2070, 06/2010 a 07/207r. pii tdchro kontrolSch nikdy nebyro narezeno poru5eni pratn6 regisrativy nebo nedodriovini z:ivizn,ich pournin"*
provozu zaiheni
.
6. Charakteristika stavu dotden6ho dzemi
Budovy povolovane vr/'roby umistdn v blocich
,rou u.O,U
4 (hravni vyrobni zaiizeni z|vodur a B 1 (viroba kyseriny chrorovodikovd). Hlavni f6st zdvodu Erektroriza v broku E 4 sousedi s n6sredujicimi podnikovymi ii mimopodnikovfmi subjekty:
o o . . .
E
pifrodni rezervaci derninsko (sever), se zivodem pVC (zipad, jih, jihovrl,chod), s
s
objekty ve sprdv6 Sprdvy nevlirobniho majetku (ziipad),
se zdvodem LAO (vgchod),
se z6vodem Finalizace a expedice (severowchod),
Vr,robna kyseliny chlorovodikov6 v bloku B 1 sousedi s ndsledujicimi podnikovr/mi subjekty: s dceiinou spoteinosti NERAAGRO (jih) a objektem B 1160 ve sprdvd Spr6vy nevfrobniho majetku (zdpad), s objekty ve sprdvE Sprdvy ne\^y'robniho majetku (v1ichod, sever), se z6vodem Finalizace a expedice (jihovr/chod). cdst Wrobniho zaiizen[ je umistdna v zastieienich stavebnich objektech, i6st zaiizeni je ve venkovnim prove0ent.
-
r . . .
T Popis technologie Nejvliznamndjii
z
a dalifch technik urienrl'ch k piedch6zeni nebo omezeni emisi ze zaiizeni
ekologick€ho hledist
u
jro,
Pro sniieni koncentrace rtuti v hale elektrolyzdr0, kteri je nejvEtsim zdrojem emisi v roce2006realizovdno odsdvdni koncovrich dihi elektrolyz6r0 s investiinimi
rtuti do ovzduSi bylo ndklady 5,8 mil. Ki. Pro sniieni emisi v odpadnich voddch je v technologii zavedena vicestupriovd demerkurizace odpadnicn vod, obsah rtuti v odpadni vod6 je demerkurizaci niiii nei 0,3 mg/r, d;ire je pak tato odpadni voda iistdna na podnikov6 aOV. Rtut' v odpadnich voddch je od roku 2006 monitorovina denn6. Emise chloru jsou minimarizovdny v jednotce vrl'roby chlornanu sodn6ho. v letech 2oo7 - 2011 bylo na ekologizaci rtutovq elektrolizy Wnaloleno celkem 91,6 mil. Ka. 8.Popis opatieni k piedchdzeni vzniku, rjprav6 a vyuiiti odprd"
S
odpady je v zdvodE Elektroliza, stejnE jako
poiadavkrl Jsou tiiddny, upravovdny dre poiadavk0, shromaidbvdny na urienrf,ch miste;h a
uklSddny na sklddce toxickvch odpad0 nebo pieddv6ny specializovanym firmdm. vzhledem k pouiivdni vakuov6 sori s nfzkfm obsahem neiistot je odpad z technorogie minimarizovin.
Nejv€tii ekologickou zdtdii jsou odpady
s obsahem
;;ti.
rtuti. so;ddstl povoren€ho zaiizeni je jednotka
na
zpracov6ni pomocnVch materiil0 s obsahem rtuti. tjielem zaiizeni je zpracov6ni odpadu s obsahem rtuti s cilem regenerace rtuti a minimalizace obsahu rtuti ve vypraien6m odpadu. zaiizeni sniii obsah rtuti na cca 2% p0vodni hodnoty. Ziskand kovovd rtutje vracena zp€t do elektrolyz6r0. 9.Popis opatieni k mEieni a monitorovdni emisi vypoustEnich do :ivotniho prostiedf
V hale elektrolyzdr0 je provddEno vrastni m6ienf koncentrace rtuti; kaidi misic jsou zmEieny emise ve 20 vybranlich mistech. Na odsdv6ni elektrolyzdr0, demerkurizaci vodiku a prazeni rtuti 1e auiorizovane mdieni koncentrace rtuti provdd6no 2x roen6. Koncentrace rtuti v odpadni vod6 v jimce chemick6 kanarizace je mEiena ve sm6sn6m vzorku (dirii vzorkov6ni kaid6 4 hodiny) v pracovnich dnech. Viroba HCI obsah chlorovodikuv odplynu vypouit6n6m do atmosf€ry j€ kontinudln6 monitorov6n analyzdtorem.
Vitobs NICIO Na chlornanov6 stanice je kontinuirnd mEiena koncentrace chroru na vistupu do atmosf6ry.
l0.Porovndni zaiizenis nejlep!imi dostupnimi technikami v\i'robni zaiizeni rtut'ovd elektrolr/zy bylo porovndno s idaji a informacemi obsazenlimi v BReF dokumentuo nejlep5ich dostupnr/ch technikdch pro vlrobu chloru a louhu sodn6ho. Amalgdmovd elektrol,/za neni klasifikov6na jako irustrativni nejrepii dostupn6 technika (BAT).Na rtu{ov6 erektror,l,z" u" ,por"inor,,
SP.LANA je v.ak aplikovdn vysoki podetobecn'/ch nejrepiich dostupnich technik (BAT), ktere isou uvedeny viddosti o integrovan6 povoreni provozu rtut'ovd erektrorlizy, na jejim: z;iriad6 uyro vyiJno Rozhodnuti o povoleni provozu zaiizeni. Diky vysokd miie aplikace BAT a iady preventivnich a korekinich opatieni na jednotce rtut'ov6 elektrohl'zy mohla sPotANA v r. 2006 splnit dobrovolnry' zdvazek Evropsk6 asociace EURocHLoR tj., ie do roku 2007 viechny ilensk6 firmy asociace EURocHLoR sni:i celkov€ emise rtuti pod 1glt kapacity vvroby chloru. 11'Popis dal!ich pldnovanlich opatienf k Ne ju/znamnd
. o o .
zajiitini
prnEni povinnosti preventivniho charakteru
jiibezpeinostnirizikoWroUyp;eAstauuJ.e.
Vyrdb6nV plynnrl' a skladovanf kapalnrl,chlor. Rtut' poulivand jako katoda pii elektrolVze. Vodik, kter17 vznikd jako vedlejii produkt elektrolizy. Kyseliny a hydroxid sodnV.
Kapalni chlor je skladovin v 5 z6sobnicich. V5echny zdsobniky jsou opatieny pojistnvm pruiinovlm ventilem s prritrinou membrdnou pod nim a uzaviracimi armaturami piimo na viku kaid6ho ziisobnik ventily pro manipulace s chrorem jsou umistdny na potrubnich rozddrovaEich na vndjii strane skladu.Mimo to jsou viechny zdsobniky kapalndho chloru vybaveny pneumatickimi bezpeinostnimi ventily zaji5tujici uzavieni zdsobniku v piipadE mimoiddn6 situace, napf. 0niku chloru. TWo ventilv se automaticky zaviraji v piipadd 2. stupn6 plynov6 detekce nebo havarijnimi tladitkv.
Sklady kopalneho chloru
maji.
obsluin6
4ironu.chtoru.v.prostoru sktadu nastavenim ods6vaci trasy do vr/,robny :f::^:"-:":i:^r:1.::-1,oi, chlornanu sodndho. Nedirnou sout6sti skradov6ni a expedice kaparn6ho chroru je
orou;ocn'i piedepsanich revizi a periodickr/ch zkou!ek trakovich nridob ni kaparn6m chroru. Rtui kteri, se wu:ivi k erektrorize, je sredovdna ve vlech sioikiich iivotniho prostiedi. visredky monitoringu jsou pravidelnd vyhodnocov6ny spolu s opatienimi k omezeni emisf. vodik neni v zivodd skladovdn a je ihned na mistd spotiebov6n bud ve vr/robd kyseliny chlorovodikovd, anebo v dalSich technologiich v aredlu. Kyseliny o hydroxid sodnf jsou skladovdny ve spoleindm skladu.
odplyny s obsdhem chloru jsou vedeny do centrdlni jimky chemick6 kanalizace.
{roby
Nacro. skrad je wbaven zichytnou vanou s odtokem do
v
zdvodu Elektroltza je instalovin systdm plynov6 detekce. Ten je zamdien na kontinu6lni sledovani 0niku nebezpeinrl'ch r6tek do ovzduli. Je tvoien iidry rozmisGnfmi v rdmci zdvodu Erektroriza,
pienosov'im syst6mem a vyhodnocovacimi jednotkami.
spolednost SPoLANA, a.s. md vypracovanou a schvdrenou Bezpeinostni zprdvu a Havarijni prdny pro ceri aredl Kaid'i z6vod m6 ddre vnitini a dirti havarijni a povodriov6 prdny zpracovan6 dre pratne
tegiitativy
enl
N6vrh zm€ny:
ohledem
S 14 il. z;ikona 76/ 202 Sb. i k zamezeni opakovdni situace zdsahem ,,vy!!i moci", i6d6 sporeinost spoLANA, iako provozovater zaiizenf amargdmovd eret
k obsahu ustanoveni
(3)
i.
vypustit 2e z'vaznfch podminek provozu opatieni zavazujici provozovatele konvertovat zaiizeni amalg6mov6 elektrorrizy na novou technorogii v'iroby chroru tzv. membr6nov,im procesem a ukonait provoz amalg6mov6 elektrolfzy nejpozdEji do 31. :.Z. ZOL4. v kapitole 12.3,,ukonieni provozu" iddosti o zm6nu provozovater dekraruje, ie provoz stdvajfci rtufove elektrollzy bude ukonien v souradu s dobrovornlim zdvazkem asociace EURocHLoRU nejpozddji do r. 2o20' zarovei navrhuje kompetentnim orgdn0m stdtni sprdvy, ie provozovater uuoe t
soolefnosti. ZdAvodnini
1. D0vodem ndvrhu zmEny v retech 2oo8 ai 20L1 podnik hospodaiir s trvarou ztr6tou. provedena finandni anal'/za ukdzara, ;e podnik je ve finanin6 nestabirnim stavu, na co: ukdzary ipatnd vlisredr
2. zedn6 integrovan6 povoreni v zemich EU nemd zahrnutou konverzi do zavaznich podminek a termrn realizace konverze je ie!en konkr6tnim terminem platnosti integrovan6ho povoleni provozu rtut'ov6 elektrollizy. Z hlediska souiasn6 evropskd legislativy neexistuje iddnrl, zdvaznli termin ukonEeni provozu amargamovfch erektrorfz. v,i sredkem iady jedndni asociace EURocH LoR je, :e v\i,roba chroru s pouiitim rtuti by mEra btt v Evropd ukondena nejpozddji v roce 2020, are pouze na zdkradd dobrovoln6ho zdvazku, kterr/ piijari vvrobci v rdmci Evropski asociace EURocHLoR. proto je zddoucl
soulad zdvaznich podminek s obsahem ustanoveni s 14 opakov6ni situace zdsahem ,,vy55i moci,,.
ir. (3) zikona
i.
76/2002 sh. a zamezenl
Vedle teto zm6ny provozovatel navrhuje ndsledujici dvE nov6 a vstiicna oDatieni:
'v\imdnu chladiva Freon 22v zaiizeni na zkaparriovSni chroru 2a jine chradici medium. 'rekonstrukci chemick6 kanarizace, ktere zajisti bezpetnou a bezporuchovou funkci chemic(e kanarizace odv6ddjici pr'mysrov6 odpadni vody obsahujici rtut' ze zdvodu Erektroriza k eov. Vfm6na Freonu 22 s investiinimi ndkrady cca 5 mir. Ki zajisti ndhradu chradiva spadajiciho pod reguraci
ldtek poskozujicich oz6novou vrstvu zem6 podre zdkona i.86/2002 sb., o ochran€ ovzduii. Rekonstrukce chemickd kanalizace s investianimi ndklady cca 4,5 mil. Kt zajisti bezpeinou a bezporuchovou
odv_ddEjici pr0mystov6 odpadni vody obsahulici rtuti ze zdvodu eiJ,r.l,7r. r l{i.::l:I:*,U f-l"atizace Realizaci opatieni bude sniieno riziko havdrie kanarizace a zneii
