VIII. SEMINÁŘ PROTIPOŽÁRNÍ OCHRANA BUDOV A STAVEB 25. LISTOPAD

pořádá

VIII. SEMINÁŘ „PROTIPOŽÁRNÍ OCHRANA BUDOV A STAVEB“

25. LISTOPAD 2014 Centrum stavebního inženýrství a.s., Pražská 16/810, Praha 10

© Unie soudních znalců, o.s. Pod Višňovkou 1661/31 143 00 Praha 4 e-mail: [email protected] www.uniesoudnichznalcu.cz Tato publikace ani její části nesmí být reprodukovány a přepisovány bez písemného svolení Unie soudních znalců, o.s. a autorů příspěvků. Zneužití autorských práv je právně postižitelné. Unie soudních znalců, o.s. vydává ve spolupráci s Tiskárnou Kleinwächter. ISBN 978-80-905419-6-2

Obsah

1. Odpovědnost soudních znalců a revizních techniků v judikatuře ........................................ 7 Mgr. Bc. Stanislav Bruncko advokátní koncipient v Brně 2. Elektroinstalace a požární zabezpečení staveb z pohledu HZS (zkušenosti z praxe) ........ 17 Ing. Jiří Hošek náměstek ředitele HZS hl. m. Prahy Kpt. Ing. Petr Michut TUPO Praha 3. Úrazy kontra požáry při činnosti na elektrickém zařízení ................................................. 18 Ing. Bc. Radomír Kočíb inspektor, OIP Ostrava 4. Rozbor mimořádných událostí způsobených údery blesků v roce 2014............................ 24 Ing. Jiří Kutáč soudní znalec, Unie soudních znalců, o.s. 5. Aktivní hromosvod ESE versus soudní znalec .................................................................. 31 Ing. Jiří Kutáč soudní znalec, Unie soudních znalců, o.s. 6. Elektrický prúd - veľmi častý zdroj požiarov Ing. Ján Meravý ............................................................................................................... 41 soudní znalec, Unie soudních znalců, o.s. Mgr. Martin Herman ....................................................................................................... 52 soudní znalec, Unie soudních znalců, o.s.

4

www.uniesoudnichznalcu.cz

5

www.soudniznalecelektro.cz

6

Odpovědnost soudních znalců a revizních techniků v judikatuře Mgr. Bc. Stanislav Bruncko advokátní koncipient v Brně

I. Úvod a pojem právní odpovČdnosti Tento pĜíspČvek pĜedstaví a analyzuje významné rozsudky zejména Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu, které se zabývají odpovČdností soudních znalcĤ a revizních technikĤ, pĜiþemž u revizních technikĤ bude primárnČ zamČĜen na revizní techniky elektro. ByĢ problematika odpovČdnosti patĜí k nejsložitČjším v právní vČdČ a názory na podstatu odpovČdnosti se liší, v nejobecnČjším smyslu je právní odpovČdností dle odborné literatury mínČna povinnost subjektu snést zákonem stanovenou újmu v pĜípadČ, kdy nastane zákonem pĜedvídaná skuteþnost. Tato újma ve formČ negativního následku se nazývá sankcí. Onou skuteþností, po které nastává odpovČdnost, je obvykle porušení právní povinnosti (aĢ už jednáním nebo opomenutím), ale též jiný zákonu odporující stav, jako je napĜ. urþitá objektivní skuteþnost poškozující nČkoho jiného bez ohledu na to, zda pĜedcházelo porušení povinnosti (napĜ. u nČkterých typĤ odpovČdnosti u škod zpĤsobených provozem motorového vozidla).1 V právu je pĜitom odpovČdností na rozdíl od obecného úzu mínČna pouze odpovČdnost následná, tedy lze hovoĜit o odpovČdnosti jen tam, kde již k porušení právní povinnosti þi k negativnímu objektivnímu stavu došlo - o právní odpovČdnosti nelze hovoĜit v preventivním smyslu. Lze tedy hovoĜit o tom, že nČkdo odpovídá za to, že porušil povinnost splnit dluh ĜádnČ a vþas, nelze však hovoĜit tak, že nČkdo odpovídá za splnČní povinnosti splnit dluh ĜádnČ a vþas.2 Dle oblastí, v nichž jsou upraveny sankce, lze v právu rozlišovat odpovČdnost ústavní, mezinárodnČprávní, trestnČprávní, administrativní (správnČprávní) a civilní (soukromoprávní, pĜiþemž jedním z nČkolika druhĤ je obþanskoprávní odpovČdnost, dalším pak pracovnČprávní).3 V souvislosti se soudními znalci a revizními techniky má smysl hovoĜit o posledních tĜech typech odpovČdnosti. V tomto pĜíspČvku struþnČ pĜedstavíme nČkteré teoreticky pĜedstavitelné varianty právní odpovČdnosti soudních znalcĤ a revizních technikĤ elektro v oblasti soukromého práva, správního práva a trestního práva a posléze provedeme analýzu vybraných rozsudkĤ ze zmínČných oblastí. II. Soudní znalci a revizní technici a druhy jejich právní odpovČdnosti U obou profesí je jejich právní odpovČdnost navázána na právní pĜedpisy, které upravují povinnosti pĜi jejich þinnosti. TČžištČ þinnosti soudních znalcĤ spoþívá ve službČ, která pomáhá zejména státním orgánĤm pĜi jejich rozhodovací þinnosti, pĜípadnČ soukromým osobám pro potĜeby jejich právních úkonĤ4 – touto službou je zpracovávání odborných posudkĤ specifické kvality, pĜiþemž toto zpracovávání je upraveno zejména zákonem þ. 36/1967, o znalcích a tlumoþnících. Tento zákon spolu s procesními Ĝády a dále s provádČcí vyhláškou þ. 37/1967 Sb. vymezuje rovnČž povinnosti soudních znalcĤ související se znaleckou þinností. PrávČ porušení tČchto pĜedpisĤ má za následek vznik právní odpovČdnosti, pĜiþemž z pohledu právních vztahĤ mezi osobami rovného postavení je nejdĤležitČjší odpovČdnost soukromoprávní a z pohledu veĜejného poĜádku je dĤležitá odpovČdnost správnČprávní za ménČ závažná porušení povinností a odpovČdnost trestní za nejzávažnČjší porušení práva. 1 2 3 4

KNAPP, Viktor. Teorie práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 200. KNAPP, Viktor. Teorie práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 201. KNAPP, Viktor. Teorie práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 200. Srov. Bradáþ s. 8.

7

U revizních technikĤ se pro úþely tohoto pĜíspČvku se zamČĜíme na tu þást þinnosti revizních technikĤ elektro, jejichž výsledkem je provádČní revizí elektrických zaĜízení. ýinnost revizních technikĤ pĜi provádČní revizí, jejich zpĤsobilost, náležitosti dokumentace o provádČní revizí a související záležitosti upravuje nČkolik právních pĜedpisĤ, z nichž nejvýznamnČjšími jsou zejména zákon þ. 458/2000 Sb. (energetický zákon), vyhláška þ. 50/1978 Sb., o odborné zpĤsobilosti v elektrotechnice a vyhláška þ. 73/2010 Sb., o vyhrazených elektrických technických zaĜízeních. RovnČž i zde porušení tČchto pĜedpisĤ má za následek vznik právní odpovČdnosti, pĜiþemž z pohledu právních vztahĤ mezi osobami rovného postavení je nejdĤležitČjší odpovČdnost soukromoprávní a z pohledu veĜejného poĜádku je dĤležitá odpovČdnost správnČprávní za ménČ závažná porušení povinností a odpovČdnost trestní za nejzávažnČjší porušení. Zvláštní otázkou je pak závaznost technických norem – lze obecnČ Ĝíci, že nerespektování technických norem pĜi þinnosti revizního technika je v rozporu s obecnou povinností poþínat si tak, aby bylo pĜedcházeno škodám (§ 2900 a násl. zákona þ. 89/2012 Sb., obþanského zákoníku, dále jen „OZ“),5 takže rovnČž nerespektování technické normy mĤže mít v krajním pĜípadČ za následek nástup i všech tĜí druhĤ odpovČdnosti. III. Soukromoprávní odpovČdnost soudních znalcĤ a revizních technikĤ DruhĤ soukromoprávní odpovČdnosti, a to jak znalce, tak revizního technika, se mĤže vyskytnout nČkolik. V úvahu pĜipadají zejména odpovČdnost za vady, odpovČdnost za škodu (a její specifický poddruh, kterým je odpovČdnost za nemajetkovou újmu), odpovČdnost za prodlení a pracovnČprávní odpovČdnost. Znalecký posudek je z pohledu obþanského práva dílem (§ 2568 a násl. OZ). Takové dílo mĤže být vytvoĜeno jak na základČ zadání soudu, tak mĤže vzniknout na objednávku soukromé osoby. TvĤrce díla – tedy soudní znalec – odpovídá za jeho vady a dle principĤ obþanského práva za pĜípadnou škodu, která je v pĜímé pĜíþinné souvislosti s tČmito vadami, pĜiþemž odpovČdnost za škodu bude obvykle absorbovat odpovČdnost za vady, protože škoda bude následkem výskytu vady.6 PĜedpokladem vzniku odpovČdnosti za škodu je porušení právní povinnosti, majetková újma, pĜíþinná souvislost mezi tímto porušením a újmou a zavinČní (nedbalostní þi úmyslné). Možnou variantou, která mĤže v praxi nastat, je rovnČž znalecký posudek jakožto výsledek závislé práce, tedy práce konané v pracovním pomČru znalce jakožto zamČstnance pro svého zamČstnavatele. OdpovČdnost znalce za porušení povinností pĜi zpracování znaleckého posudku pak nastává dle pracovnČprávních pĜedpisĤ. RovnČž provádČní revizí revizním technikem je z pohledu soukromého práva druhem díla (a tedy výsledkem smlouvy o dílo dle § 2586 a násl. OZ), nebo výsledkem závislé práce provádČné v pracovním pomČru zamČstnancem – revizním technikem – pro svého zamČstnavatele. Nesprávné provedení revize mĤže mít opČt za následek nástup soukromoprávní odpovČdnosti (obþanskoprávní nebo pracovnČprávní – viz výše). Vzhledem k tomu, že ohlednČ revizních technikĤ elektro nám není známa žádná dostupná judikatura týkající se soukromoprávní odpovČdnosti revizních technikĤ elektro, pĜistoupili jsme níže k analýze judikatury týkající se soukromoprávní odpovČdnosti jiných revizních technikĤ, pĜiþemž závČry plynoucí z této judikatury jsou plnČ využitelné i pro revizní techniky elektro.

5

6

Srovnej þlánky: http://www.tzb-info.cz/3274-zavaznost-a-uplatnovani-ceskych-technickych-norem-iii https://www.patria.cz/pravo/2329910/o-technickych-normach-iii-proc-se-vyplati-je-dodrzovat-i-kdyz-nejsoupovinne.html KĜístek s. 127.

8

III. 1. Analýza relevantní judikatury pro soukromoprávní odpovČdnost soudních znalcĤ Pro soukromoprávní odpovČdnost soudních znalcĤ je dodnes stČžejním rozsudkem rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 883/2006. V této kauze Nejvyšší soud Ĝešil otázku, zda je žalovaný soudní znalec z oboru ekonomika, odvČtví ceny a odhady nemovitostí, odpovČdný za nesprávné stanovení výsledné ceny þlenských práv a povinností v bytovém družstvu, vážících se k družstevnímu bytu, pĜiþemž znalcem byl ustanoven soudem v Ĝízení o zrušení spoleþného nájmu družstevního bytu. Soudní znalec stanovil výslednou celkovou cenu práv na þástku 373.188,- Kþ, pĜiþemž žalobkynČ obdržela jako vypoĜádací podíl od svého manžela polovinu výsledné þástky jako vypoĜádací podíl. ŽalobkynČ si následnČ nechala vypracovat dva znalecké posudky, které stanovily obvyklou cenu pĜevodu þlenských práv a povinností k pĜedmČtnému bytu na 800.000,- Kþ. ŽalobkynČ proto dovozovala odpovČdnost žalovaného soudního znalce za škodu, která jí byla zpĤsobena chybnČ vypracovaným znaleckým posudkem a vynaložením nákladĤ za následné zpracování dvou znaleckých posudkĤ. Krajský soud v Plzni jako odvolací soud ve svém rozsudku uznal zjištČní Okresního soudu v Domažlicích jako soudu prvního stupnČ, že žalovaný znalec pĜi zpracování znaleckého posudku porušil vyhlášku Ministerstva financí þ. 279/1997 Sb., kterou se provádí zákon þ. 151/1997 Sb., o oceĖování majetku, avšak žalobu žalobkynČ zamítl s argumentací, že mezi porušením vyhlášky a škodou není pĜíþinná souvislost. Každý soud, který provádí dĤkaz znaleckým posudkem, sám hodnotí pĜesvČdþivost posudku, logické odĤvodnČní a soulad s ostatními provedenými dĤkazy a chybnČ provedený znalecký posudek tak ještČ neznamená, že zde musí nastat škoda. Navíc žalobkynČ mČla v pĜedmČtném Ĝízení možnost bránit se proti znaleckému posudku žalovaného pĜedložením jiných posudkĤ þi posléze podáním Ĝádného opravného prostĜedku, žádný takový procesní institut však nevyužila. Nejvyšší soud pĜedchozí rozhodnutí krajského soudu zrušil a vyslovil právní názor, že znalecký posudek v Ĝízení je tou pĜíþinou, která vyvolala škodu. Aþkoliv je znalecký posudek pouze podkladem pro vydání rozhodnutí, je jeho obsah zároveĖ dĤležitou a znaþnou pĜíþinou vzniku škody, která žalobkyni vznikla. Znalecký posudek, který je znalcem vyhotoven nesprávnČ þi dokonce v rozporu s právními pĜedpisy, tak mĤže být pĜíþinou vzniku škody, aþkoliv následky nesprávného znaleckého posudku nastanou až skrze soudní rozhodnutí, které je vydáno v Ĝízení, ve kterém je znalecký posudek využit jako dĤkaz. Ústavní soud pĜitom ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 312/05 ze dne 1. 11. 2007 dovodil, že odpovČdnost znalce za chybnČ zpracovaný znalecký posudek nastává, i když je znalecký posudek použit mimo soudní Ĝízení jako podklad pro rozhodování stran smlouvy pĜi dohodČ o výši kupní ceny. Žalovaný znalec byl pĜitom shledán odpovČdným za škodu, aþkoliv namítal, že posudek zpracoval pro úþely stanovení výše danČ, nikoliv pro úþely stanovení kupní ceny a aþkoliv rovnČž argumentoval, že pĜíþinou vzniku škody byla dohoda stran o výši kupní ceny, nikoliv znalecký posudek, který navíc zpracovával pro tĜetí osobu (byĢ pĜedmČtem bylo ocenČní nemovitosti, která následnČ byla bez vČdomí znalce pĜedmČtem kupní smlouvy). V Ĝízení bylo soudem jednoznaþnČ konstatováno, že znalecký posudek objednaný soukromou osobou je druhem díla, a soudní znalec jako zhotovitel je toto dílo povinen dle § 633 odst. 1 tehdy platného obþanského zákoníku (dnes § 2590 a násl. OZ) provést ĜádnČ (což mu ukládá i § 8 zákona þ. 36/1967 Sb.). Znalec nesprávným vypracováním znaleckého posudku tuto svou povinnost porušil. Ústavní soud pĜitom využil tzv. teorii adekvátnosti kausálního nexu, která vychází z toho, že smyslem odpovČdnosti za škodu je naĜídit náhradu škody tam, kde škĤdce škodu zpĤsobil, aþkoli mu lze vytknout, že ji zpĤsobit nemusel, že mohl jednat jinak. Taková odpovČdnost pĜedpokládá, že vĤbec bylo v lidských silách pĜedvídat, že pĜedmČtné jednání bude mít za následek danou škodu, což Ústavní soud v daném pĜípadČ uznal za splnČné. Základním kritériem je pĜedvídatelnost škodního následku pomČĜovaná hypotetickým zkušeným (tzv. optimálním) pozorovatelem, tedy myšlenou osobou, která zahrnuje veškerou zkušenost své doby a která personifikuje znalosti a zkušenost své doby. Pro odpovČdnost za škodu pĜitom není nutné, aby vznik urþité škody byl pro

9

jednajícího konkrétnČ pĜedvídatelný, nýbrž je dostateþné, že pro uvedeného optimálního pozorovatele není vznik škody vysoce nepravdČpodobný. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2706/2012 ze dne 26. 2. 2014 pĜitom odpovČdnost znalce nevyluþuje ani to, že již je promlþena þi prekludována možnost domáhat se nápravy vadných rozhodnutí vydaných v Ĝízeních, kde byl chybný znalecký posudek použit. Na druhou stranu, znalec je oprávnČn do urþité míry pĜi zpracovávání znaleckého posudku narušit osobnostní práva dotþených osob. Vyplývá to ze stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 13/2007, ze dne 14. 4. 2010, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 937/2011, ze dne 26. 10. 2011. Dojde-li k zásahu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených oprávnČní, resp. povinností, pravidelnČ nepĤjde o zásah neoprávnČný, pokud osoba (fyzická þi právnická), jež se zásahu dopustila, nevyboþila z mezí takto stanovených práv a povinností; zásah je tĜeba souþasnČ vždy posuzovat v kontextu s okolnostmi, za nichž k nČmu došlo, a dále s pĜihlédnutím k funkci, kterou výkon dotþených práv, resp. povinností, plní. Takovou osobou plnící povinnosti mĤže být i znalec zpracovávající znalecký posudek. Vyboþením z plnČní zákonné povinnosti a z využití zákonného oprávnČní pĜi podání znaleckého posudku v Ĝízení pĜed soudem je napĜ. jednání naplĖující znaky pĜeþinu podle § 346 trestního zákoníku, pĜípadnČ i jiná þinnost, která pĜes Ĝádné pouþení soudem ve smyslu ustanovení § 6 zák. þ. 36/1967 ve spojení s § 11 odst. 3 vyhl. þ. 37/1967 Sb. a bez podnČtu soudu vĤbec nesouvisí s pĜedmČtem znaleckého posudku a pĜedmČtem Ĝízení. Znalce rovnČž nelze þinit odpovČdným za nesprávný znalecký posudek v pĜípadech, kdy pĜíþinou nesprávnosti je neúplnost podkladĤ pro zpracování znaleckého posudku, která je zapĜíþinČna objednatelem. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 5. 11. 2013, sp. zn. 28 Cdo 527/2013, uvádí, že: „Je vČcí pĜedvídavosti objednatele (zadavatele) znaleckého posudku, zda vĤbec a nakolik pĜiléhavČ sám pĜedmČt znaleckého posouzení a pĜíslušné podklady k jeho zpracování vymezí a kvalifikuje. V tomto smČru jde o jeho odpovČdnost, kterou nelze pĜenášet na další subjekt (znalce), který je naopak z logiky právního vztahu zadáním zpracování znaleckého posudku vázán.“ III. 2. Analýza relevantní judikatury pro soukromoprávní odpovČdnost revizních technikĤ V rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2891/2012 ze dne 18. 2. 2014 byl Ĝešen pĜípad, který se týkal odpovČdnosti revizního technika kominíka. Nejvyšší soud se zde zabýval situací, kdy žalobkynČ se domáhala náhrady škody zpĤsobené požárem stavby. PĜíþinou požáru rodinného domu bylo vznícení dĜevČného stropního trámu zazdČného do komínového tČlesa. Projektant domu, který byl souþasnČ zhotovitelem a zároveĖ osobou vykonávající stavební dozor v rozporu s právními pĜedpisy nezabránil zazdČní dĜevČného trámu do komínového prĤduchu, ve stavební dokumentaci jednoznaþnČ nezakreslil prostupy do jednotlivých komínových prĤduchĤ ve všech podlažích domu ani nezajistil oznaþení komínových prĤduchĤ identifikaþními štítky s potĜebnými údaji o jejich charakteru a parametrech, tudíž nebylo možné odlišit prĤduchy urþené k odvČtrávání a k odvodu spalin. Revizní technik kominík následnČ vystavil revizní zprávu o stavu komínĤ a zaústČní spotĜebiþĤ neodpovídající skuteþnému stavu. OsvČdþení o nezávadnosti (revizní zpráva) bylo vydáno, pĜestože Ĝádnému provedení kontroly po celé délce komína bránilo podbití, a bylo v nČm uvedeno, že komínové prĤduchy jsou opatĜeny komínovými vložkami Schiedel, aþkoli prĤduch, v nČmž vznikl požár, vyvložkován nebyl. Nejvyšší soud se zde zabýval rozdČlením odpovČdnosti mezi projektantem, který porušil obecnou prevenþní povinnost dle § 420 odst. 1 tehdy platného obþanského zákoníku (dnes § 2900 a násl. OZ), a mezi revizním technikem – kominíkem, který porušil povinnost, která mu byla uložena tehdy platnou vyhláškou þ. 111/1981 Sb., o þištČní komínĤ, která upravovala postup revizního technika pĜi revizi komínĤ. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí schválil postup soudu nižšího stupnČ, který prolomily obvyklou zásadu spoleþné a nerozdílné odpovČdnosti více škĤdcĤ. Aþ projektant i revizní technik (kominík) závažným zpĤsobem porušili své povinnosti, bylo tĜeba se zabývat charakterem a závažností jednotlivých pochybení a jejich vlivem na vznik požáru. Porušení

10

povinností na stranČ revizního technika bylo shledáno závažnČjším, neboĢ vystavením revizní zprávy osvČdþující zpĤsobilost komína k užívání, tj. napojení na pĜíslušný spotĜebiþ, obsahující údaje neodpovídající skuteþnosti, kominík porušil zvláštní povinnosti stanovené pro výkon þinnosti revizního technika komínĤ právními pĜedpisy (vyhláškou þ. 111/1981 Sb.). Porušení speciálních pĜedpisĤ revizním technikem, jejichž úþelem je právČ zabránČní vzniku škody, bylo shledáno ve srovnání s porušením obecné prevenþní povinnosti projektantem jako významnČjší, a proto zde byl za pĜimČĜený shledán závČr, že projektant má nést pouze 20 % díl škody, zatímco revizní technik kominík 80 % díl škody. ZávČr, že kdyby projektant i kominík neporušili své povinnosti, nedošlo by k požáru, a proto mají tak nést oba škodu spoleþnČ a nerozdílnČ, Nejvyšší soud odmítl, neboĢ aþ porušení povinností obČma zmínČnými subjekty bylo podstatnou pĜíþinou škody, nebyla míra jejich úþasti na vzniku škody shodná. Další analyzované rozhodnutí se týká odpovČdnosti revizního technika plynaĜe. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 3585/2007 ze dne 26. 5. 2010 se zabýval otázkou odpovČdnosti revizního technika za vznik škody, kterým byla škoda na zdraví zpĤsobená otravou plynem. Žalovaná plynárna, která revizního technika zamČstnávala, namítala, že její revizní technik sice vystavil vadnou zprávu o revizi, spotĜebiþe napojil na topný systém, ale uvedení spotĜebiþĤ do provozu bylo provedeno pracovníkem jiného subjektu, a tak pĜíþinou otravy plynem nebylo jeho jednání spoþívající v napojení a ve vystavení vadné zprávy, ale jednání pracovníka jiného subjektu, který spotĜebiþe uvedl do provozu, a odpovČdným za škodu má být subjekt zamČstnávající tohoto jiného pracovníka. Soudy nižšího stupnČ zjistily, že instalaci plynového zaĜízení a dodání spotĜebiþĤ (plynového kotle a plynového sporáku) vþetnČ pĜipojení na stávající topný systém provedla na základČ ústní dohody plynárna prostĜednictvím svého zamČstnance (revizního technika plynaĜe) a uvedení spotĜebiþĤ do provozu bylo dohodnuto s jiným subjektem. Dne 26. 9. 1994 vystavil revizní technik plynárny zápis o tlakové zkoušce i zprávu o výchozí revizi plynového zaĜízení, jejíž pĜedmČtem byl rozvod od plynomČru po uzávČry pĜed spotĜebiþi, a to s výsledkem, že revidované zaĜízení je schopno bezpeþného provozu; souþástí této zprávy byla též technická zpráva o provedení tlakové zkoušky podle ýSN 38 6441 s tím, že zaĜízení nevykazuje netČsnost. Nejvyšší soud dovodil, že bezprostĜední pĜíþinou poškození zdraví žalobce byla inhalace svítiplynu unikajícího do prostoru pĜes nedostateþnČ utažené šroubení pĜívodu plynu do sporáku, tedy okolnost, že servisní zásah provedený revizním technikem nebyl proveden ĜádnČ a únik plynu umožnil. Je sice samozĜejmé, že bez vpuštČní plynu do celé soustavy v domČ by k takovému úþinku nedošlo, avšak pĜi ĜádnČ utaženém šroubení by ani tehdy nepĜíznivý následek nenastal. Vzhledem k tomu, že nebylo zároveĖ zjištČno, že by po instalaci spotĜebiþe nastaly skuteþnosti, které by mČly na netČsnost pĜipojení vliv a které by znamenaly pĜetržení pĜíþinné souvislosti, právČ jednání revizního technika bylo shledáno jako jedna z podstatných a rozhodujících pĜíþin, bez níž by ke vzniku škody nedošlo, a to bez ohledu na to, zda je možno uvažovat i o odpovČdnosti jiného subjektu v souvislosti s nČkterou z dalších pĜíþin, které mohly vyvolat škodlivý úþinek, neboĢ povinnost k náhradČ škody, která stíhá osobu, která za ni odpovídá, není vylouþena pĜípadnou spoluodpovČdností jiné osoby. IV. SprávnČprávní odpovČdnost soudních znalcĤ a revizních technikĤ Právní úprava tohoto druhu odpovČdnosti se nalézá v zákonČ þ. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumoþnících. Zákon zná v zásadČ þtyĜi lehþí pĜestupky, resp. správní sankce (nevykonávání þinnosti osobnČ, opakované nepodepsání písemného znaleckého posudku nebo nepĜipojení peþeti, nevedení znaleckého deníku Ĝádným zpĤsobem, nesprávné úþtování odmČny v pĜípadech, kdy je zadavatelem orgán veĜejné moci), kdy správním trestem je pokuta do 50.000,- Kþ, a pČt tČžších pĜestupkĤ; resp. správních sankcí (nevykonávání znalecké þinnosti ĜádnČ, vþas a pro obor, pro který byl znalec jmenován; porušení mlþenlivosti; podání znaleckého posudku, aþ je znalec podjatý; odmítnutí vypracování znaleckého posudku pro orgány veĜejné moci bez závažného dĤvodu; výkon

11

znalecké þinnosti v dobČ pozastavení práva výkonu þinnosti – tento poslední mĤže spáchat pouze znalec jakožto fyzická osoba), kdy správním trestem je pokuta až 100.000,- Kþ nebo vyškrtnutí ze seznamu znalcĤ þi znaleckých ústavĤ.7 Specifickým druhem sankce je udČlení výstrahy. Sankce jsou ukládány pĜedsedou krajského soudu, nebo ministerstvem spravedlnosti. Jak bylo uvedeno výše, þinnost revizních technikĤ pĜi provádČní revizí, jejich zpĤsobilost, náležitosti dokumentace o provádČní revizí a související záležitosti upravuje nČkolik právních pĜedpisĤ, z nichž nejvýznamnČjšími jsou zejména zákon þ. 458/2000 Sb. (energetický zákon), vyhláška þ. 50/1978 Sb., o odborné zpĤsobilosti v elektrotechnice a vyhláška þ. 73/2010 Sb., o vyhrazených elektrických technických zaĜízeních. Orgánem státního dozoru nad þinností revizních technikĤ je zejména Státní úĜad inspekce práce, který je zĜízen a funguje na základČ zákona þ. 251/2005 Sb., o státní inspekci práce, kde jsou upraveny mj. pĜestupky, resp. sankce na úseku vyhrazených technických zaĜízení (§ 20 a § 33 zákona) a kde je uzákonČn rozsáhlý systém správních trestĤ (zejména pokut v rĤzné výši, avšak též možnost úĜadu uložit zákaz þinnosti nebo odejmout oprávnČní nebo osvČdþení vydaného organizací státního odborného dozoru). U revizních technikĤ nám není známa judikatura, kde by byla Ĝešena jejich správnČprávní odpovČdnost, byĢ je taková judikatura pĜedstavitelná (zejména pak rozsudky správních soudĤ, které by se mohly týkat obrany revizních technikĤ proti udČlování správních trestĤ orgány veĜejného dozoru). Níže proto pĜistoupíme pouze k analýze judikatury, která se týká správní odpovČdnosti soudních znalcĤ. IV. 1. Analýza relevantní judikatury pro správnČprávní odpovČdnost soudních znalcĤ ByĢ od 1. 1. 2012 je zcela novČ upraveno správní trestání soudních znalcĤ za porušování jejich povinností, nadále je využitelná urþitá þást dosavadní starší judikatury, z níž za zmínku stojí rozsudek MČstského soudu v Praze þ.j. 11 Ca 231/2005-43, ze dne 13. 4. 2006. Soudnímu znalci bylo ve správním Ĝízení, které bylo proti nČmu vedeno pĜedsedkyní krajského soudu, a jehož výsledkem bylo rozhodnutí o odvolání znalce, kladeno k tíži, že ve vybraných znaleckých posudcích nepostupoval podle zjištČní poradního sboru znalcĤ v souladu se zákonem o znalcích a tlumoþnících a provádČcími pĜedpisy, pĜiþemž takovým nesouladem mČla být absence transparentnosti a správnosti znaleckého posudku, znalcovy posudky byly shledány nepĜezkoumatelnými pro nedostatek použitých vstupních údajĤ, dat a hodnot, výsledné hodnoty byly stanoveny bez jakýchkoli tolerantních mezí, což je technicky nereálné, neboĢ pĜíslušná metodika zcela pĜesné urþení jednotlivých hodnot nepĜipouští. Soud však konstatoval, že absence jiných náležitostí znaleckého posudku, než upravuje ustanovení § 13 vyhlášky þ. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumoþnících (tedy napĜ. popis zkoumaného materiálu, popĜípadČ jevĤ, souhrn skuteþností, k nimž pĜi úkonu pĜihlížel, výþet otázek, na které má odpovČdČt, s odpovČćmi na tyto otázky a další náležitosti, zejména formální), musí být jednoznaþnČ prokázána a v rozhodnutí o odvolání znalce musí být tyto dĤvody pro odvolání náležitČ a pĜesvČdþivČ odĤvodnČny. V tomto rozsudku je rovnČž vysloven závČr, který dle mého názoru je platný i za nynČjší právní úpravy, že pĜi správním odvolávání soudního znalce (dnes je analogickým institutem rozhodnutí o zániku práva znalce vykonávat znaleckou þinnost) se musí uplatnit vysoká míra procesní ochrany znalce.

7

PĜevzato z KĜístek s. 116-118, kde odkazujeme zájemce o podrobnČjší rozbor.

12

V. Trestní odpovČdnost soudních znalcĤ a revizních technikĤ TrestnČprávní odpovČdnost nastupuje tam, kde nepostaþuje uplatnČní odpovČdnosti dle jiných právních pĜedpisĤ. Normy trestního práva tedy dopadají pouze na spoleþensky nejzávažnČjší druhy protiprávního jednání, které jsou vymezeny v zákonČ þ. 40/2009 Sb., trestním zákoníku. Co se týþe profese soudního znalce, vzhledem k tomu, že znalecké posudky mají klíþový význam pro rozhodnutí rĤzných orgánĤ, aĢ už státní správy, samosprávy nebo i fyzických a právnických osob, postihuje trestní zákoník v § 346 odst. 1 podání nepravdivého, hrubČ zkresleného nebo neúplného znaleckého posudku. S ohledem na to, že jde o skutkovou podstatu dopadající v podstatČ výhradnČ na soudní znalce a tvoĜí tak páteĜ trestní odpovČdnosti znalcĤ, stojí za to pĜiblížit tento trestný þin ponČkud podrobnČji. Úprava dopadá na všechny pĜípady podání vČdomČ nepravdivého znaleckého posudku. Pachatelem mĤže být jak fyzická, tak i právnická osoba (viz § 7 zákona þ. 418/2011 Sb., o trestní odpovČdnosti právnických osob) – pachatelem tak mĤže být jak znalec, tak i znalecký ústav þi jiná právnická osoba specializovaná na znaleckou þinnost, vČdecký ústav, vysoká škola apod.8 Za nepravdivý posudek lze oznaþit posudek, který je ve všech podstatných okolnostech a svých závČrech lživý, tedy v podstatČ smyšlený nebo zfalšovaný. HrubČ zkreslený posudek mĤže þásteþnČ odpovídat skuteþnosti, ale nČkteré podstatné okolnosti þi závČry jsou vČdomČ hrubČ nepĜesné. O neúplném znaleckém posudku lze hovoĜit tam, kde znalec úmyslnČ zamlþí nČkteré podstatné okolnosti, které jsou pĜitom podstatné z hlediska úþelu a závČrĤ posudku a tyto okolnosti mají zásadní význam pro odborné závČry.9 Za tento trestný þin hrozí pachateli trest odnČtí svobody až 2 léta, nebo zákaz þinnosti, v pĜípadČ, že zpĤsobí þinem znaþnou škodu, nebo spáchá-li takový þin v úmyslu jiného vážnČ poškodit v zamČstnání, narušit jeho rodinné vztahy, nebo zpĤsobit mu jinou vážnou újmu, mĤže být pachatel potrestán trestem odnČtí svobody od dvou do deseti let (§ 346 odst. 3 trestního zákoníku). Ust. § 346 odst. 2 trestního zákoníku pak dopadá na pĜípady, kdy znalec uvede v rámci výslechu nebo v písemném znaleckém posudku úmyslnČ nepravdivý popis okolností, které v rámci znalecké þinnosti zjistil, nebo podstatné okolnosti zamlþí.10 Za toto jednání mĤže být pachatel potrestán odnČtím svobody na šest mČsícĤ až tĜi léta nebo zákazem þinnosti. Znalec mĤže rovnČž naplnit skutkovou podstatu trestného þinu pĜijetí úplatku dle § 331 trestního zákoníku, a to v pĜípadČ, kdy pĜijme úplatek s tím zámČrem, že zkreslí znalecký posudek (viz níže analyzované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1483/2009 Sb. ze dne 23. 6. 2010). I u porušení povinností revizním technikem jsou trestním právem sankcionovány jen pro spoleþnost nejvíce nebezpeþné pĜípady, pĜiþemž nejobvykleji je takové protiprávní jednání revizního technika kvalifikováno v pĜípadČ obecné nebezpeþnosti jako trestný þin obecného ohrožení (aĢ už v jeho úmyslné þi nedbalostní formČ dle § 272 a § 273 trestního zákoníku), nebo v pĜípadČ škodlivých individuálních následkĤ pod trestný þin ublížení na zdraví, aĢ už tČžké, lehké, úmyslné þi nedbalostní – viz skutkové podstaty dle §§ 145-148 trestního zákoníku. Za zvláštní zmínku stojí skutková podstata ublížení na zdraví z nedbalosti (tČžké þi lehké) pĜi porušení dĤležité povinnost vyplývající ze zamČstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uložené podle zákona v § 147 odst. 1 a § 148 odst. 2 trestního zákoníku, která se v pĜípadech porušení povinností revizních technikĤ mĤže vyskytnout. OhlednČ ublížení na zdraví je v obecné rovinČ zapotĜebí alespoĖ struþnČ uvést, že objektem tohoto trestného þinu je lidské zdraví, tj. normální funkce lidského tČla vþetnČ Ĝádné funkce všech orgánĤ, které jsou potĜebné k náležité þinnosti. Jde o trestný þin poruchový (je pĜedpokládána tČžká újma na zdraví nebo smrt), a proto pouhé ohrožení zdraví jiného z nedbalosti, byĢ by tČžká újma na zdraví nebo smrt hrozila, není tímto trestným þinem. Z hlediska subjektivní stránky se u tohoto trestného þinu vyžaduje nedbalost. ZavinČní z nedbalosti pĜitom není vylouþeno 8 9 10

Šámal 2012. s. 3242. Šámal 2012. s. 3244. Šámal 2012. s. 3245.

13

spoluzavinČním jiných osob, vþetnČ poškozeného. Kritériem nedbalosti v obou jejích formách je zachovávání urþité míry opatrnosti pachatele. Rozsah náležité opatrnosti je tĜeba zpravidla zkoumat na podkladČ zvláštních právních pĜedpisĤ - pĜi výkonu nČkterých povolání vyplývá nejen z bezpeþnostních pĜedpisĤ publikovaných ve Sbírce zákonĤ, ale i z technických norem apod.11 Za porušení dĤležité povinnosti ve smyslu trestního zákoníku pĜitom není možno mechanicky považovat porušení jakéhokoli pĜedpisu, ale jen takové povinnosti, jejíž porušení podstatnČ zvyšuje stupeĖ spoleþenské nebezpeþnosti þinu pro spoleþnost napĜ. tím, že má za následek nebezpeþí pro lidský život nebo zdraví.12 V. 1. Analýza relevantní judikatury pro trestnČprávní odpovČdnost soudních znalcĤ Rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1055/2013 ze dne 16. 10. 2013, bylo zamítnuto dovolání obvinČného, který byl odsouzen v pĜedchozím Ĝízení za pĜeþin kĜivé výpovČdi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 tr. zákoníku k trestu zákazu þinnosti spoþívající v zákazu výkonu þinnosti znalce v oboru ekonomika na dobu tĜí let. Trestný þin, jehož se obvinČný znalec dopustil, spoþíval v tom, že jako znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí a jednatel spoleþnosti, kdy byl usnesením MČstského soudu v Praze ustanoven ke stanovení hodnoty þistého obchodního majetku spoleþnosti s r.o. pro zjištČní vypoĜádacího podílu spoleþníka pĜi zániku jeho úþasti ve spoleþnosti ve znaleckém posudku v úmyslu dosáhnout nižší ceny oceĖovaných nemovitostí a s vČdomím, že dojde k podhodnocení þistého obchodního majetku uvedené spoleþnosti a tím i chybnému stanovení vypoĜádacího podílu spoleþníka, použil zkreslenČ nákladové a porovnávací metody. Zejména úmyslnČ zvolil nevhodné porovnávací objekty, nesprávnČ zohlednil vedení exekuþního Ĝízení na obchodní podíl spoleþníka, neuvedl výši závazkĤ spoleþnosti, se kterou pĜi vypracování posudku operoval. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1483/2009 Sb. ze dne 23. 6. 2010 je pĜitom z hlediska trestní odpovČdnosti nerozhodné, zda zadavatel požaduje vypracování „odborného posudku“. Pro závČr, že jde o znalecký posudek ve smyslu trestného þinu kĜivé výpovČdi a nepravdivého znaleckého posudku, je rozhodující skuteþnost, že posudek vypracovala osoba, která je znalcem ve smyslu zákona o znalcích a tlumoþnících, a že obsahuje zákonem vyžadované formální a obsahové náležitosti znaleckého posudku. Zákonný znak spoþívající v „podání znaleckého posudku“ je v pĜípadČ písemnČ vypracovaného znaleckého posudku naplnČn tím, že znalec vyhotoví posudek a pĜedá ho zadavateli, popĜípadČ i jiné osobČ. Dle téhož rozhodnutí mĤže rovnČž þinnost znalce zapsaného v seznamu znalcĤ (popĜípadČ pĜibraného ad hoc) spoþívající v podání znaleckého posudku být obstaráváním vČcí obecného zájmu, neboĢ objektivní a nestranné vypracování znaleckých posudkĤ, a tedy Ĝádný výkon znalecké þinnosti, je v zájmu celé spoleþnosti, zejména je-li podkladem pro rozhodování nebo jiný postup státního orgánu. Jako takové mĤže takové znalecké posuzování, kde znalec v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku požaduje úplatek za to, že v posudku uvede hrubČ zkreslené údaje, být posouzeno jako trestný þin pĜijímání úplatku podle § 331 trestního zákoníku. V. 2. Analýza relevantní judikatury pro trestnČprávní odpovČdnost revizních technikĤ Judikatura týkající se trestní odpovČdnosti revizního technika elektro je velice Ĝídká a pro úþely tohoto pĜíspČvku lze použít v podstatČ pouze rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1009/2008 ze dne 9. 3. 2008, které se týká zĜícení hotelu Oharka v Lounech po výbuchu boileru, kdy pĜi tomto neštČstí v roce 2002 zemĜelo šest lidí. Samotný revizní technik byl soudem obžaloby z trestného þinu obecného ohrožení zproštČn, neboĢ ve vypracované revizní zprávČ konstatoval závady, v dĤsledku nichž doporuþil vyĜadit z provozu rĤzná elektrická zaĜízení (osvČtlení, þerpadlo 11 12

Srov. Šámal 2004. díl I. str. 61. Srov. Šámal 2004. díl II. str. str. 1335).

14

boileru aj.), a tato doporuþení ještČ navíc adresoval v následném dopise jednateli spoleþnosti provozující hotel. Revizní technik navíc revizi nemohl dokonþit, neboĢ pĜi jejím provádČní a poté, co závady zjistil a poþal s jejich odstraĖováním v prostorách restaurace hotelu, byl vykázán spoleþníkem provozovatelské spoleþnosti z budovy hotelu. Odsouzen za obecné ohrožení však byl právČ jednatel spoleþnosti provozující hotel, a dále též technický námČstek spoleþnosti, která budovu hotelu vlastnila. K analýze jsou však vhodná rozhodnutí, která se týkají trestní odpovČdnosti revizních technikĤ jiných zaĜízení. Jako trestný þin obecného ohrožení z nedbalosti dle § 180 odst. 3 dĜíve platného trestního zákona bylo rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 116/2004 ze dne 20. 10. 2004 shledáno jednání revizního technika plynových zaĜízení, který vystavil zprávu o revizi plynového zaĜízení se závČrem, že plynové zaĜízení rodinného domu je schopno provozu, aþkoliv místo revize vĤbec nenavštívil a neprovČĜil kvalitu montážních prací a skuteþnost, zda byly provedeny pracovníky s pĜedepsanou odbornou zpĤsobilostí. V dĤsledku souhrnu pochybení revizního technika a osobou, která plynové zaĜízení nesprávnČ instalovala, došlo k úmrtí majitele domu pĜi výbuchu rodinného domu. Rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 713/05 ze dne 29. 11. 2006 byla odmítnuta ústavní stížnost revizní techniþky odsouzené k trestu odnČtí svobody v trvání osmi mČsícĤ za trestný þin ublížení na zdraví dle ust. § 224 odst. 1, 2 tehdy úþinného trestného zákona, neboĢ tato revizní techniþka jinému z nedbalosti zpĤsobila smrt a tento þin spáchala proto, že porušila dĤležitou povinnost vyplývající z jejího zamČstnání, neboĢ pĜi revizi plynového zaĜízení nevyvodila žádné dĤsledky z opakovanČ zjištČných závad pĜi revizi plynového zaĜízení v obytném domČ. Tyto závady zjištČné dne 2. 2. 2000 byly shodné se závadami zjištČnými pĜi první revizi dne 16. 1. 1997 a revizní techniþka dále nepožadovala pĜedložení kontrol komínĤ, naþež dne 16. 3. 2003 došlo v pĜedmČtném bytČ k úmrtí nájemce a za pĜíþinu jeho smrti byla oznaþena otrava oxidem uhelnatým ze spalin, které unikly od prĤtokového ohĜívaþe teplé vody v koupelnČ, neboĢ pĜipojení tohoto plynového spotĜebiþe a stav komínĤ neodpovídal platným normám. Jejím postupem tak došlo k hrubému porušení vyhlášky ýÚBP þ. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zaĜízeních. Dle této vyhlášky stČžovatelka mČla po posouzení plynového spotĜebiþe v daném bytČ žádat pĜedložení kontrol komínĤ (posudkĤ kouĜových cest) a výsledek potom zapsat do revizní zprávy. Vzhledem k tomu, že tak neuþinila, porušila závažným zpĤsobem tuto vyhlášku. Navíc nenaplnila obecnou povinnost dle ust. § 13 odst. 1 písm. d) dané vyhlášky, dle kterého "Revizní technik povČĜený revizí zaĜízení je povinen zejména v pĜípadČ, že zaĜízení bezprostĜednČ ohrožuje život a zdraví pracovníkĤ nebo majetek, navrhnout okamžitČ odstavení zaĜízení z provozu", pĜiþemž tato podmínka ohrožení byla dána, neboĢ zaĜízení bezprostĜednČ ohrožovalo život a zdraví poškozeného – stČžovatelka pĜesto netrvala na okamžitém odstavení zaĜízení z provozu, což vedlo v pĜíþinné souvislosti k úmrtí poškozeného. Ústavní soud rovnČž odmítl námitku, že odpovČdnost zde není dána, protože platnost provedené revize skonþila dne 3. 2. 2003 a k úmrtí poškozeného došlo až dne 16. 3. 2003, neboĢ bylo zjevné, že na smrti poškozeného se podílel dlouhotrvající stav. VI. ZávČr Judikatura týkající se odpovČdnosti znalcĤ a revizních technikĤ není pĜíliš poþetná a v nČkterých oblastech práva úplnČ chybí, nebo alespoĖ není veĜejnČ dostupná. Tento pĜíspČvek proto nemá ambice provést vyþerpávající a komplexní analýzu právní odpovČdnosti soudních znalcĤ a revizních technikĤ (a to ani pouze revizních technikĤ elektrických zaĜízení), což by ostatnČ na prostoru sborníku ani nebylo možné. PĜíspČvek se však pĜesto snaží alespoĖ struþným zpĤsobem nastínit základy právní odpovČdností obou profesních skupin, pĜiþemž analyzuje trestnČprávní, administrativní (správnČprávní) a civilní (soukromoprávní) odpovČdnost. Pokouší se uvést veškeré zásadní rozhodnutí vyšších soudĤ, které mohou zájemci o problematiku napovČdČt, jakým zpĤsobem jsou rozhodovány konkrétní pĜípady porušení právních pĜedpisĤ soudními znalci a revizními techniky. Z tČchto jednotlivých rozhodnutí je pĜitom patrné, že pĜi výkonu þinnosti obou

15

profesí je nutné postupovat s co nejvČtší opatrností a pĜi souþasném zachování veškerých relevantních právních pĜedpisĤ, neboĢ pĜípadné porušení mĤže mít za následek nejen nástup právní odpovČdnosti ve všech jejich formách, ale zejména mĤže pĜinést závažné škody na životČ, zdraví þi majetku osob, nezĜídka dosahujících tragických rozmČrĤ (viz napĜ. smrt nČkolika osob v troskách hotelu po výbuchu boileru, kde pĜíþinou bylo zanedbání provádČní revizí). Tento pĜíspČvek tak snad mĤže urþitým zpĤsobem pĜispČt ke zvýšení povČdomí o nutnosti co nejvyšší opatrnosti a dĤsledného dodržení alespoĖ té þásti pĜedpisĤ, u které je to možné – pokud by napomohl alespoĖ tomuto, byl by jeho úþel více než naplnČn. VII. Použitá literatura Monografie: BRADÁý, Albert, Miroslav KLEDUS a Pavel KREJýÍě. Soudní znalectví. Vyd. 1. Brno: Cerm, 2010, 242 s. ISBN 9788072047048. KNAPP, Viktor. Teorie práva. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 1995, xvi, 247 s. ISBN 8071790281. KěÍSTEK, Lukáš. Znalectví. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ýR, 2013, 331 s. ISBN 9788074780424. ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentáĜ. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s. v-xiv, 1451-3586. ISBN 9788074004285. ŠÁMAL, Pavel a Stanislav RIZMAN. Trestní zákon: komentáĜ. 6. dopl. a pĜeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2004, xxi, díl I. 721 s. ISBN 8071798967. ŠÁMAL, Pavel a Stanislav RIZMAN. Trestní zákon: komentáĜ. 6. dopl. a pĜeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2004, xv s., díl II. s. 723-1719. ISBN 8071798967. ýlánky: http://www.tzb-info.cz/3274-zavaznost-a-uplatnovani-ceskych-technickych-norem-iii https://www.patria.cz/pravo/2329910/o-technickych-normach-iii-proc-se-vyplati-je-dodrzovat-ikdyz-nejsou-povinne.html

16

Elektroinstalace a požární zabezpečení staveb z pohledu HZS (zkušenosti z praxe) Ing. Jiří Hošek náměstek ředitele HZS hl. m. Prahy Kpt. Ing. Petr Michut TUPO Praha

Vzhledem k situaci, kdy není ukončeno šetření orgánů HZS, není možné předběžné závěry vydat na datovém nosiči. Přednáška bude doplněna po ukončení šetření a odložení případu HZS. Pozn.: Přednáška může být patrně vydána v příštím sborníku.

17

Úrazy kontra požáry při činnosti na elektrickém zařízení Ing. Bc. Radomír Kočíb inspektor, OIP Ostrava

A. Úvod NejtČžším úkolem bylo vybrat obsah mé prezentace k tématu tohoto semináĜe "Protipožární ochrana budov". Hlavou se mi honily rĤzné myšlenky na obsah prezentace od jištČní instalací, po jejich provedení odbornou firmou až v koneþné fázi k výchozím revizím. Nakonec jsem se rozhodl prezentovat nČkteré pracovní úrazy, které se staly pĜi þinnostech na elektrickém zaĜízení. A tu moji prezentaci jsem nazval, jak je uvedeno v úvodu, protože Ĝada pracovních úrazĤ vzniká pĜi souþasném vzniku požáru jako dĤsledek nadýchání se zplodin hoĜení nebo popálením. Nechci zde probírat požáry vzniklé zkratem na elektrických instalacích nebo ve potĜebiþích. Toto je doména hasiþĤ a nerad bych jim takĜíkajíc "fušoval" do Ĝemesla. K této mojí prezentaci jsem si vybral nČkolik pracovních úrazĤ, kdy nedošlo pĜímo k zasažení pracovníka elektrickým proudem, ale vlivem vzniku zkratu a následnČ pak popálením vzniklým elektrickým obloukem. Nejprve bych zmínil v krátkosti nČco málo z pĜedpisĤ vztahujících se k problematice. PĜitom upozorĖuji, že pĜehled pĜedpisĤ není vyþerpávající. A taky na úvod bych rád upozornil ty jedince, co se domnívají, že v úrazech poznávají nČjaké Vaše nebo Vám známé úrazy, vČzte, že jde o podobnost þistČ náhodnou. B. Legislativa 1. zákon 262/2006 Sb. ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (zákoník práce) V tomto pĜedpisu je mimo jiné uložena zamČstnavateli povinnost vyhledávat možná nebezpeþí a vyhodnocovat rizika pĜi pracovních þinnostech. A v neposlední ĜadČ pĜijímat opatĜení k omezení nebo odstranČní identifikovaných rizik. 2. zákon þ. 309/2006 Sb. ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ V tomto pĜedpisu jsou pak uvedeny další požadavky bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci v pracovnČprávních vztazích, ale také pĜi þinnosti a poskytování služeb mimo pracovnČprávní vztahy na pracovištích, na staveništích, strojích, pĜi organizaci práce, na pracovní postupy a v neposlední ĜadČ taky na znaþky, znaþení a signály. 3. ostatní provádČcí pĜedpisy (naĜízení vlády, vyhlášky apod.) 4. ýSN EN 50110-1 Tato ýSN Ĝeší þinnost na elektrických zaĜízeních od roku 2003, kdy nahradila v té dobČ platné normy Ĝady ýSN 34 3100-34 3110. A to od prvního vydání, pĜes edici 2 vydanou v roce 2005 až po souþasnou edici 3 z letošního roku. V tČchto evropských normách byla a jsou uvedena pĜi mČĜení mČĜícími pĜístroji rizika vzniku zkratu a následného elektrického oblouku. Jenže v dokumentech zamČstnavatelĤ tato rizika nejsou podchycena a vyhodnocena a tím samozĜejmČ nejsou pĜijata ani opatĜení ke snížení nebo odstranČní tČchto rizik. SamozĜejmČ možnost vzniku zkratu s následným elektrickým obloukem není jen pĜi mČĜení mČĜícími pĜístroji, ale taky napĜ. pĜi výmČnČ nožových pojistek. V dĜívČjších vydáních pak rizika zkratu s následným obloukem nebyla více rozvedena a rozebrána, až v souþasném tĜetím vydání této normy je této problematice vČnována vČtší pozornost.

18

C. ýSN EN 50110-1 ed.3 V letošním roce v lednu byla schválena a vydána nová evropská norma ýSN EN 50110-1 ed.3 – ýinnost na elektrických zaĜízeních - þást 1: Obecné požadavky (platnost od 1.2.2014). Bohužel zatím ( k datu 29.10.2014) pouze v anglickém jazyce a v þeském jazyce bude vydána v krátké dobČ. Tato nová ýSN bude platit soubČžnČ s ýSN EN 50110-1 ed.2 až do 11.2.2016 a v této nové normČ jsou podrobnČji a lépe zapracovány požadavky na ochranu pĜed úþinky požáru, výbuchu a zkratu s následným elektrickým obloukem. 1. Ochrana pĜed požárem – hašení Možnost vzniku požáru nemĤže být bČhem provozu elektrických zaĜízení vylouþena. PĜi požáru mají být nebezpeþné nebo ohrožené þásti elektrického zaĜízení vypnuty, ledaže je požadováno, aby zĤstaly zapnuty pro hašení požáru nebo pokud by jejich vypnutí mohlo zpĤsobit další nebezpeþí. Pro hašení elektrických zaĜízení musí být pĜístupné a udržovány v pohotovosti hasicí pĜístroje nebo hasicí zaĜízení vhodného typu, pro tĜídu ohnČ, a pĜizpĤsobené typu a velikosti zaĜízení. K obsluze a používání hasicích pĜístrojĤ, zvláštČ pro hašení živých þástí, mají být vyškoleny vhodné osoby. Školení musí být v pĜíslušných intervalech opakována. PĜi použití hasicích pĜístrojĤ a hasicích systémĤ na elektrickém zaĜízení musí být dodržovány bezpeþné vzdušné vzdálenosti. Osoby si musí uvČdomovat, že z horkých a hoĜících materiálĤ mohou unikat toxické látky. Vysoce hoĜlavé materiály a pĜedmČty musí být umístČny nebo uskladnČny tak, aby nemohlo dojít k jejich snadnému vznícení. 2. PracovištČ s nebezpeþím výbuchu Pokud jsou elektrické práce provádČny v místech, kde hrozí nebezpeþí výbuchu, mají být pĜijata následující opatĜení: a) buć zakázat, nebo zastavit všechny pracovní þinnosti, dokud nejsou pĜijata pĜíslušná opatĜení ke snížení rizika výbuchu, napĜ. vylouþením emisí hoĜlavých plynĤ, vČtráním, atd.; b) nebo pĜijmout v souladu s druhem rizika výbuchu pĜíslušná opatĜení, aby riziko možného výbuchu bylo kontrolováno, napĜ.: 1) stálé monitorování ovzduší a zákaz takových zdrojĤ energie, které by mohly hoĜlavou smČs vznítit; 2) stálé vČtrání a monitorování ovzduší; 3) omezení pracovních þinností a použití jiskrovČ bezpeþného elektrického zaĜízení.

19

3. Nebezpeþí oblouku ObecnČ Osoby pracující v blízkosti elektrických zaĜízení jsou vystaveni nebezpeþí zpĤsobené elektrickým obloukem. Elektrické oblouky se vyskytují zĜídka. NicménČ, je vyžadována spolehlivá ochrana jelikož je nelze pĜedem vylouþit, zejména proto, že mohou být zpĤsobeny v prĤbČhu práce. Elektrické oblouky jsou nejen výsledkem zkratu, ale také pĜi odpojování živých þástí pod zatížením bez speciálních opatĜení (vedení, kabely, rozvadČþe, pojistky, atd.). Nebezpeþí Vliv tepelného pĤsobení elektrického oblouku závisí na úþinku elektrické energie (kapacita zkratu), která urþuje velikost oblouku (v závislosti na napČtí, proudu a dobČ trvání oblouku) a podmínkách pĜenosu tepla, vþetnČ podmínky vystavení se a vzdálenosti oblouku. ZpĤsob a intenzita pĜestupu tepla není specifická pro urþité úrovnČ napČtí (nízké nebo vysoké napČtí). KromČ tepelných úþinkĤ existují i další nebezpeþí, které je tĜeba posoudit, zejména: x x

x x

rázová vlna a þástice, které jsou uvolnČny a šíĜeny pĜi explozi elektrického oblouku; vysoká intenzita elektromagnetického záĜení zejména v rozsahu od ultrafialového (UV) a infraþerveného (IR) záĜení, ale i v oblasti viditelného svČtla, což mĤže vést k nevratnému poškození kĤže a oþí; akustický šok (silná rána); jedovaté plyny a þástice, které jsou zpĤsobeny roztavením a odpaĜováním materiálĤ v blízkosti nebo v prostĜedí elektrického oblouku.

Vhodné osobní ochranné prostĜedky (OOP) snižují tepelné úþinky elektrického oblouku a pĜispívají k ochranČ pracujících osob. OOP poskytující stoprocentní ochranu proti elektrickému oblouku neexistují. Je však možné nebezpeþí vzniku elektrického oblouku podstatnČ snížit, a v nČkterých pĜípadech eliminovat. Hodnocení rizika V pĜípadČ, že pracovištČ je v blízkosti elektrického zaĜízení nebo pod živými þástmi, je nezbytné provést vyhodnocení a posouzení rizika. PĜi provádČní práce je tĜeba provést obecná technická preventivní opatĜení, napĜ. prahy a dveĜe mají být otevĜeny, a pokud je to nutné, po urþitou dobu odstranČny. Pokud jsou tyto þinnosti souþástí údržby a nebezpeþí zasažení elektrickým obloukem nelze ani v budoucnu vylouþit, musí být splnČna vhodná opatĜení. Ostatní pracující osoby a subjekty mohou být v dosahu nebezpeþí od elektrického oblouku. Toto riziko má být zahrnuto do hodnocení rizik. NapĜ. pokyny pro používání OOP.

20

D. Úrazy 1. úraz pracovníka pĜi práci v míchárnČ barev V tomto pĜípadČ pracovalo nČkolik pracovníkĤ v míchárnČ barev jednoho nejmenovaného podniku. V prostoru míchárny byl prostor s nebezpeþím výbuchu plynĤ a par vzhledem k tomu, že se zde míchaly v míchacích nádržích hoĜlavé barvy. Barvy a Ĝedidla se do nádrží dopravovaly þerpadlem potrubím. V celém prostoru míchárny byla zóna 2, v míchacích nádržích pak zóna 0. Navíc se v míchárnČ využívalo zaĜízení na vážení množství barvy a Ĝedidel pro tiskací stroje na provoz, kde bylo nutné naplnit vždy urþité množství barvy a Ĝedidel. Po zvážení množství pak byly plnČny plechové sudy postavené na dĜevČných paletách, které se pak po naplnČní požadovaným množstvím hoĜlavé kapaliny pĜepravovaly na provoz. Takto to bylo provozováno nČkolik let bez problémĤ. Až jednoho dne došlo ke vznícení par kolem plnícího hrdla sudu a požáru celé pĜípravny barev. Všichni zamČstnaci v té dobČ tam pracující utekli rĤznými otvory v budovČ až na jednoho, který byl v bezvČdomí nalezen po uhašení požáru v zadní þásti míchárny barev pĜiotráven zplodinami hoĜení. Poi mČsíci pobytu v nemocnici pracovník zemĜel. PĜi šetĜení tohoto smrtelného pracovního úrazu byla zjištČna celá Ĝada pochybení. - V plechových sudech nebyla stanovena zóna. Obdoba míchacích nádrží. - Nebyla provedena opatĜení proti úþinkĤm statické elektĜiny napĜ. uzemnČním sudĤ, používáním antistatické plnící hadice, používáním antistatického obleþení pracovníky. - Nebyla zohlednČna rychlost þerpání hoĜlavé kapaliny do sĤdĤ, která rychlým proudČním a víĜením v sudu vytváĜela náboj statické elektĜiny. PĜi šetĜení úrazu bylo zjištČno, že velice pravdČpodobnČ došlo ke vzniku požáru od statické elektĜiny, protože dle výpovČdí zamČstnancĤ došlo v prĤbČhu plnČní sudu k výmČnČ pracovníkĤ, kteĜí pĜidržovali hadici v ústí hrdla sudu. A pĜi této výmČnČ došlo k zahoĜení par, protože náboj nahromadČný na kovovém sudu na odizolované dĜevČné paletČ se vybil pĜes nového pracovníka. PĜed výmČnou pracovníkĤ se pravdČpodobnČ náboj nehromadil, protože byl sveden pĜes tČlo prvního pracovníka. PĜi výmČnČ došlo nejprve k puštČní hadice a odstoupení prvního pracovníka a po krátké þasové prodlevČ teprve hadici uchopil nový pracovník a po další chvilce se teprve dotknul kovového sudu a došlo k zajiskĜení a vzniku požáru. 2. úraz pracovníkĤ pĜi mČĜení mČĜícím pĜístrojem Dva pracovníci mČli za úkol zjistit a odstranit zemní spojení na rozvodnČ nn. PĜi této pĜíležitosti zaþali mČĜit mČĜícím pĜístrojem (více funkþním multimetrem) napČtí. MČĜení realizovali mez dvČma fázovými pĜípojnicemi v jednom poli rozvadČþe rozvodny nn. PĜípojnice mČly nejbližší jištČní na sekundárním vinutí transformátoru a to 1750 A. PĜi mČĜení postupovali tak, že stáli pĜed polem rozvadČþe za sebou, kdy první pracovník držel mČĜící hroty a mČĜil napČtí a druhý pracovník stál za ním v zákrytu a v levé ruce držel mČĜící pĜístroj tak, aby první pracovník na vidČl na displej. PĜi pĜiložení hrotĤ k pĜípojnicím došlo ke zkratu a vyhoĜení mČĜícího pĜístroje, dále o pĤl metru níže pak ke zkratu krajní fáze na kostru odpínaþe a následnČ ke zkratu mezi všemi tĜemi fázemi. Oba pracobníci byli popáleni na rukou a v obliþeji, protože to bylo v þervenci a pracovali v triþku s krátkým rukávem.

21

PĜi šetĜení úrazu bylo zištČno, že: - pracovníci neodzkoušeli pĜed použitím funkþnost mČĜícího pĜístroje (s velkou pravdČpodobností byl zapojen jako ampérmetr, druhá možnost byl malý vnitĜní odpor volmetru - závada) - nebyly vzhodnocené rizika a možnost vzniku elektrického oblouku - nebyly stanovené osobní ochranné pomĤcky pro zamČstnance pro tuto þinnost - tato þinnost nebyla hlášená pracovníkovi odpovČdnému za bezpeþnost elektrického zaĜízení a tím nebyl vydán souhlas k zahájení prací A na rozdíl od dĜívČjší naší normy ýSN 34 3100, kde pro práce pod napČtím a nebo pĜi práci v blízkosti zaĜízení pod napČtím bylo naĜízeno používat upnutý odČv s dlouhými upnutými rukávy, v evropských normách je uvedeno, že se musí používat vhodné osobní ochranné prostĜedky pro práci na zaĜízeních. 3. úraz pracovníka pĜi výmČnČ nožových pojistek K úrazu došlo pĜi údržbČ elektrostatického odluþovaþe popílku. Údržba byla provádČna dodavatelským zpĤsobem na základČ smlouvy o dílo. Firma provozujíci elektrostatický odluþovaþ provedla elektrikáĜem zajištČní pracovištČ na základČ pĜíkazu "B". PĜedala takto zajištČné pracovištČ dodavatelské firmČ. Pracovník, kterému se stal úraz pak po provedených opravách chtČl zaĜízení vyzkoušet a za tím úþelem zaþal zasouvat do pojistkových spodkĤ nožové pojistky. PĜi této þinnosti pak došlo ke zkratu mezi fázemi pojistkou, kterou postižený zasouval. PĜi šetĜení úrazu bylo zjištČno, že: - postižený pracovník vlastnČ odjišĢoval pracovištČ, které zajišĢovala jiná firma, což mu nepĜíslušelo - nebyly vzhodnocené rizika a možnost vzniku elektrického oblouku - nebyly stanovené osobní ochranné pomĤcky pro zamČstnance pro tuto þinnost - v pĜíkazu "B" nebylo úplnČ a jednoznaþnČ stanoveno a vymezeno pracovištČ (pĜi šetĜení pak vyšlo najevo, že obČ firmy rozsah pracovištČ uvedené v pĜíkazu "B" chápali odlišnČ) 4. úraz pracovníka provádČjícího zateplení bytového domu K úrazu došlo pĜi provádČní zateplení fasády bytového domu. Postižený pracovník po nalepení izolaþního polystyrénu provádČl vrtání otvorĤ a následnČ osazení zajišĢovacích hmoždinek. PĜi vrtání došlo k navrtání pĜívodního kabelu do HDS a vzniku zkratu. POracovník byl popálený na rukou a v obliþeji. PĜi šetĜení úrazu bylo zjištČno, že: - zamČstnavatel nenechal vyhledat a oznaþit kabelová skrytá vedení, i když se dala pĜedpokládat. - zamČstnanec pracující s vrtaþkou v okolí elektrické skĜínČ oznaþené výstražnými tabulkami mohl pĜedpokládat, že do rozvadČþe povedou kabely ( no jo, nemĤžeme chtít po lidech, aby mysleli pĜi práci)

22

5. úraz pracovníka provádČjícího mČĜení zkoušeþkou napČtí Z10 PĜi šetĜení tohoto pracovního úrazu bylo zjištČno, že pracovník na rozvodnČ nn provádČl v poli rozvadČþe mČĜení napČtí zkoušeþkou Z10. Napájení rozvadČþe bylo pomocí pĜípojnic a nejbližší jištČní bylo na sekundárním vinutí transformátoru a to 1600 A. Pracovník byl jmenován pracovníke odpovČdným za bezpeþnost elektrického zaĜízení, splĖoval kvalifikaci, ale nikdo nevČdČl pĜoþ a za jakým úþelem do rozvodny postižený pracovník vlastnČ šel. Ani sám postižený si nic nepamatoval. Ke zkratu došlo na pĜívodních svorkách pojistkového odpínaþe mezi fázemi. Napojení pojistkového odpínaþe bylo provedeno izolovanými lany a tato odboþka sloužila jako rezerva. Pracobník byl popálený na rukou a v obliþeji, protože to bylo v þervenci a pracoval (jak jinak) v triþku s krátkým rukávem. PĜi šetĜení úrazu bylo zjištČno, že: - nebyly vzhodnocené rizika a možnost vzniku elektrického oblouku - nebyly stanovené osobní ochranné pomĤcky pro zamČstnance pro tuto þinnost - jako souþást pravidelné revize rozvodny nebyly provedeny úkony na odboþkách, které slouží a jsou uvedeny v dokumentaci jako rezervy E. ZávČr ZávČrem bych to vše v krátkosti shrnul konstatováním a možná povzdechnutím, že nové evropské pĜedpisy pĜedpokládají v hodnČ pĜípadech, že budou upĜesnČné a doplnČné v pĜedpisech zamČstnavatele. Jenže ejhle, na toto nejsme pravdČpodobnČ dostateþnČ vychováni a zvyklí. Byli jsme zvyklí, že naše pĜedpisy nám þinnosti Ĝešili až do detailĤ a na to poĜád spoléháme.

23

Mimořádné události způsobené údery blesků do staveb nebo budov v roce 2014 Ing. Jiří Kutáč znalec v oboru elektrotechnika a energetika specializace ochrana před bleskem a přepětím

1. Úvod

Podle zdrojĤ ýHMI Praha byly zaznamenány na území ýR blesky o vrcholové hodnotČ proudu 350 kA.

24

Statistická roþenka HZS 2013

72 561 000 Kþ

Škoda celkem Dva nejvČtší požáry zpĤsobené bleskem: -

Bioplynová stanice

25 000 000 Kþ,

-

Pension

30 000 000 Kþ.

2. Orientaþní pĜehled škod od úderu blesku http://www.kniska.eu/zasahy_bleskem_aktualni

25

3. Blesk uhodil do stožáru a zabil konČ. ýEZ musí zaplatit škodu.

Praha – Netradiþní spor prohrál energetický gigant ýEZ. FarmáĜka ze Šumperska zažalovala spoleþnost ýEZ Distribuce kvĤli odpovČdnosti za smrt dvou koní. TČm zlomilo vaz takzvané krokové napČtí, které se šíĜilo od zhruba 70 metrĤ vzdáleného stožáru elektrického vedení (v majetku ýEZu). Soudy daly žalobkyni za pravdu, i když se ýEZ bránil, že šlo o neodvratitelnou událost, na jejímž poþátku stál blesk. "ýEZ nedostál své povinnosti pĜedcházet vzniku škod," shrnula u krajského soudu advokátka VČnceslava Holubová, která farmáĜku zastupovala. Blesk uhodil do stožáru vedení vysokého napČtí, který podle soudních znalcĤ (a následnČ i názoru Okresního soudu v Šumperku a odvolacího Krajského soudu v OstravČ) nebyl správnČ uzemnČn. ýEZ tak musel farmáĜce zaplatit 137 915 korun a dalších zhruba sto tisíc na náhradách nákladĤ Ĝízení. Znalec: Podobný pĜípad Ĝeším poprvé ýEZ se proti rozhodnutí soudu prvního stupnČ odvolal, ale proti potvrzujícímu rozsudku krajského soudu už dovolání nepodával. "V prĤbČhu sporu byly zpracovány tĜi znalecké posudky. PĜestože ne všechny mČly stejný závČr, soud se pĜiklonil k posudku, který zpracoval František Popolanský - kapacita v oboru škod zpĤsobených bleskem," Ĝíká mluvþí ýEZu Ladislav KĜíž. Firma je navíc pojištČná pro podobné pĜípady a pojišĢovna jí podle KĜíže uhradí škody v plné výši.

26

PĜípad je podle KĜíže naprosto ojedinČlý. "Od doby vzniku ýEZ Distribuce - pĜed 10 lety - si nejsme vČdomi podobného rozsudku. A ani pamČtníci si nČco podobného nevybavují," dodává KĜíž. To potvrzuje i autor jednoho ze znaleckých posudkĤ, který u soudu dokládal vinu spoleþnosti ýEZ. "DČlám tuto práci od roku 1985 a ještČ jsem se k žádnému jinému smrtelnému pĜípadu nedostal," Ĝíká soudní znalec Stanislav Pokorný. ýEZ neudČlal vše, co mohl "Škoda vznikla nepochybnČ v pĜíþinné souvislosti s provozní þinností spoþívající v provozování distribuþní soustavy elektrické energie, neboĢ k šíĜení napČtí došlo právČ ze stožáru, který nebyl pĜed negativními dĤsledky úderu blesku spoþívajícími ve vzniku krokového napČtí dostateþnČ zabezpeþen (dostateþnČ uzemnČn). V dĤsledku nedostateþného uzemnČní došlo ke škodČ," stojí v rozsudku krajského soudu. Na poþátku neštČstí sice stál blesk, ale ýEZ neudČlal vše, co mohl, aby škodČ zabránil. "Žalovaný by musel prokázat, že uþinil veškerá opatĜení, která bylo možno uþinit k odvrácení události. Tak tomu však nebylo. ZaĜízení zjevnČ nebylo bezpeþné, neboĢ i pĜi podprĤmČrném blesku zpĤsobilo úhyn koní pasoucích se ve vzdálenosti 72 metrĤ," uvádí rozsudek. Firma mČla podle soudcĤ poþítat i s tím, že se v okolí nebezpeþného stožáru konČ pravidelnČ pohybují. Mohlo to zabít i þlovČka Znalec Pokorný vysvČtluje, že konČ jsou na elektrický proud mnohem citlivČjší než ostatní hospodáĜská zvíĜata a také než lidi. "Mají v tČle více minerálních látek, a mají tak vynikající vodivost," Ĝíká. "ýlovČk by v místČ, kde došlo k usmrcení obou koní, cítil maximálnČ lehké brnČní, protože jeho tČlo má vČtší odpor. Kdyby ale þlovČk stál zhruba do dvou metrĤ od neuzemnČného stožáru, mohl by v okamžiku, kdy do stožáru uhodí blesk, také zemĜít," upĜesĖuje Pokorný. Spoleþnost ýEZ ale problém tak vážnČ nevnímá. "Rozhodnutí soudu respektujeme, nicménČ nebylo prokázáno, že blesk opravdu udeĜil do stožáru vedení vysokého napČtí, a ani není známa pĜesná pĜíþina úhynu koní, neboĢ nebyla provedena pitva," opakuje mluvþí KĜíž obhajobu u soudu. Oba soudy pĜitom ve svých rozsudcích dospČly na základČ znaleckých posudkĤ a výpovČdí (napĜíklad veterináĜe) k závČru, že oba konČ zabil blesk, který uhodil do špatnČ uzemnČného stožáru. Ani znalecké posudky a rozhodnutí soudĤ ale ýEZ nepĜimČly k provedení rozsáhlých kontrol, které by provČĜily technický stav jeho stožárĤ. "ýEZ Distribuce nerealizovala žádné mimoĜádné revizní akce. Provádíme pravidelné kontroly uzemnČní spojené s diagnostickými mČĜeními na každém vedení v periodČ jednou za þtyĜi roky. Naše vedení považujeme za bezpeþné," ujišĢuje KĜíž.

27

4. Blesky zastavovaly vlaky na hlavním tahu Praha - Ostrava BouĜky zastavily vlaky na hlavním tahu, místy napršelo až 50 milimetrĤ BouĜky na VysoþinČ, Olomoucku a Pardubicku v nedČli odpoledne zastavovaly provoz na hlavních železniþních tratích v ýeské republice. Vlaky smČrem od Olomouce ve smČru na Prahu se kvĤli poruše elektroniky hromadily za ýeskou TĜebovou, stály i u ZábĜehu na MoravČ nebo v OstravČ. „Mezi Dlouhou TĜebovou a Ústí nad Orlicí je na jedné koleji plánovaná technická výluka a u druhé koleje se po bouĜce objevuje chybový stav, kdy zabezpeþovací zaĜízení hlásí vlak na trati, aþ tam žádný není. ElektrikáĜi usilovnČ hledají pĜíþinu,” Ĝekl pĜed tĜetí hodinou odpoledne Novinkám mluvþí Správy železniþní dopravní cesty Jakub Ptaþinský. PĜed þtvrtou hodinou zaþaly vlaky pomalu místem projíždČt. Problémy bouĜka udČlala i u ZábĜehu na MoravČ. Poškodila zabezpeþovací zaĜízení a vlaky zĤstaly stát. Závada byla kolem pĤl tĜetí odstranČna. Mimo provoz, jak postupovala vlna bouĜek, byly i úseky mezi Ostravou hlavním nádražím a Ostravou Svinovem, BČchovicemi a ýeským Brodem a Hradcem Králové a Praskaþkou. Rychlíky nabírají až hodinová zpoždČní. PrávČ v nedČli odpoledne jsou vlaky na hlavním koridoru nejvíce vytížené, protože lidé se z Moravy pĜesouvají na pracovní týden do hlavního mČsta. 5. Úderem blesku do anténního stožáru hoĜel rodinný dĤm NČkolik bouĜek pĜešlo pĜes noc Libereckým krajem. NejvČtší škodu z pohledu hasiþĤ za veþer zpĤsobil požár od úderu blesku, který zasáhl rodinný dĤm v Jablonci nad Nisou, þásti obce Mšeno nad Nisou. Požár byl ohlášen ve 20:53 hodin a operaþní dĤstojník na místo povolal profesionální hasiþe z Jablonce nad Nisou, Liberce a jejich dobrovolné kolegy z Jablonce n. N. – Pasek a Jablonce n. N. – Proseþe n. N. Obyvatelé domu se evakuovali pĜed pĜíjezdem jednotek.

28

Hasiþi odpojili objekt od elektĜiny a plynu a zaþali s hasebními pracemi pĤdního prostoru, pĜi kterých jim pomohl pĜedevším automobilový žebĜík. ýást stĜechy bylo nutné rozebrat a dohasit skrytá ohniska, která hasiþi vyhledávali termokamerou. Požár se jim podaĜilo lokalizovat po pĤl jedenácté, zcela zlikvidován byl chvíli po pĤlnoci. Aby otevĜenou stĜechou do domu nepršelo, udČlali hasiþi ještČ provizorní zakrytí. Jak došetĜení hasiþským vyšetĜovatelĤm potvrdilo, pĜíþinou požáru byl skuteþnČ úder blesku. Ten sjel po anténním svodu a zapálil pĤdní prostor. Škoda byla pĜedbČžnČ vyšetĜovatelem odhadnuta na 200.000 Kþ, uchránit se podaĜilo majetek v hodnotČ 2,5 milionu korun.

6. Shrnutí „Blesk nezná normy ani výrobce, ale normy a výrobci musí respektovat blesk jako jedineþný pĜírodní dČj“. V posledních létech dochází stále þastČji k extrémním úþinkĤm bleskových proudĤ a to až do hodnoty 350 kA. Varianta izolovaného/oddáleného hromosvodu pak je þasto jedinou cestou pro bezpeþné Ĝešení ochrany pĜed bleskem. Instalací vysokonapČĢových vodiþĤ je zabránČno pĜímému pĜeskoku bleskového proudu z hromosvodu na vnitĜní instalace (úþinky elektromagnetického pole bleskového proudu zĤstanou). Proto je nutno instalovat svodiþe pĜepČtí SPD typu 1, 2 a 3. Pro správný návrh izolovaného/oddáleného hromosvodu je klíþové správnČ stanovit dostateþnou vzdálenost s. Je nutno dodržovat montážní návody výrobcĤ pro splnČní platné legislativy ýR. 29

Literatura: Statistická roþenka 2013 ýR, MV-Gě HZS, Praha 2013 ýSN EN 62305 – 1 ed.2, 2011-09: Ochrana pĜed bleskem – þást 1: Obecné principy ýSN EN 62305 – 2, ed.2, 2013-02: Ochrana pĜed bleskem – þást 2: ěízení rizika ýSN EN 62305 – 3 ed. 2, 2012-01: Ochrana pĜed bleskem – þást 3: Hmotné škody na stavbách a ohrožení života ýSN EN 62305 – 4 ed.2, 2011-09: Ochrana pĜed bleskem – þást 4: Elektrické a elektronické systémy ve stavbách Kutáþ, J. , Meravý, J.: Ochrana pĜed bleskem a pĜepČtím z pohledu soudních znalcĤ, SPBI Ostrava 2010.

30

Aktivní hromosvod ESE versus soudní znalec Ing. Jiří Kutáč znalec v oboru elektrotechnika a energetika specializace ochrana před bleskem a přepětím

1.

Úvod

Tento þlánek vznikl na základČ konkrétních instalací aktivních jímaþĤ ESE v ýeské a na Slovensku. Autor v nČm chce upozornit na nejþastČjší chyby v dimenzování a instalacích tČchto hromosvodĤ jako „alternativní“ ochrany pĜed bleskem.

2.

Hlavní nesrovnalostí pĜi návrhu ochrany pĜed bleskem

Na poþátku tohoto rozboru je tĜeba si uvČdomit, že blesk „nezná“ normy, ale normy jsou nejprimitivnČjším vyjádĜením pĜírodních zákonitostí, které se odehrávají nezávislé na lidské þinnosti! 2.1

Ochranný prostor

Výpoþet ochranného prostoru je závislý na rychlosti šíĜení bleskového proudu v atmosféĜe. VČdci zkoumají tento parametr již od 30. let minulého století a ten se pohybuje v intervalu od 105 do 108 (m/s) [1]. Délka vstĜícného výboje blesku ¨L, tzn. ochranný prostor, se mĤže vypoþítat pro daný þas pĜedstihu výboje ¨ t = 100 .10-6 (s): - podle odborné literatury [1], ze které vycházejí mezinárodní soubory norem IEC 62305-1 až 4 ed 2. [2] a evropské soubory norem EN 62305-1 až 4 ed.2 [3]: ¨L = v x ¨ t = 105 (m/s) x 100 .10-6 (s) = 10 m kde: typická rychlost výboje

v = 105 (m/s)

þas pĜedstihu výboje

¨ t = 100 .10-6 (s)

-

podle francouzské národní normy NFC 17-102 (2011), þl. 5.2.3.2 [4], STN 34 1391, þl. A 1.2 [5] a STN 34 1398, þl. 5.2.3.2 [6] pro hodnotu rychlosti v = 106 (m/s).

¨L = v x ¨ t = 106 (m/s) x 100 .10-6 (s) = 100 m

31

kde: rychlost výboje podle

v = 106 (m/s),

þas pĜedstihu výboje

¨ t = 100 .10-6 (s).

Bezpeþnostní pĜedpisové normy v ochranČ pĜed bleskem musí pokrývat celé spektrum rychlostí, tzn. od 105 do 108 (m/s) [1]. Nesmí se omezit jen na urþité oblasti, které jsou výhodné, napĜ. pro alternativní jímaþe ESE. PĜi nedodržení výše uvedených podmínek hrozí úder blesku do ochranného prostoru jímaþĤ ESE Na základČ znaleckých posudkĤ autora tohoto þlánku jsou zde citovány kontrétní pĜípady selhání tČchto jímaþĤ ESE z hlediska návrhu ochranných prostorĤ: -

exploze bioplynové stanice v Malšicích (2011) [7] a [8],

-

zniþené systémy EPS, EZS, datová síĢ na kulturní památce v hodnotČ 3 000 000 Kþ (2012) [9],

-

smrt na stadionu, zpráva o osudném použití aktivního jímaþe (ESE) v Malajsii (2012) [10].

2.2 TĜída ochrany pĜed bleskem Soubor norem ýSN EN 62305-1 až 4, ed.1 a 2 [11 a 12] chrání stavby a osoby až do hodnoty bleskového proudu 150 kA pro tĜídu LPS II (školy, obchodní domy) a 200 kA pro tĜídu LPS I (nemocnice, školy, výbuchy). Jímaþe ESE podle NFC 17-102(2011), þl. C2.3 [4] a STN 34 1398 (2013) [6], þl. C 2.3, jsou zkoušeny jen bleskovým proudem 100 kA, což podle mezinárodního souboru norem IEC 62305-1 až 4 ed 2. [2] a evropského souboru norem EN 62305-1 až 4 ed.2 [3] odpovídá pouze tĜídČ ochrany LPS III a LPS IV (kategorie rodinných domĤ). PĜi nerespektování tČchto doporuþení hrozí pĜi úderu blesku zvýšené nebezpeþí vzniku poĜáru. V praxi to znamená, že jsou-li jímaþe ESE instalovány na nemocnicích, v prostĜedích s nebezpeþím výbuchu, školách, obchodních centrech (tĜída ochrany pĜed bleskem LPS I nebo II), tyto budovy nejsou dostateþnČ chránČny z hlediska maximálních hodnot bleskových proudĤ ani podle francouzské národní normy NF C 17-102 (2011) [4] a STN 34 1398 [6]. V souþasné dobČ jsou detekovány bleskové proudy systémem þidel firmy SIEMENS o hodnotách nad 350 kA nejen v ýeské republice, ale i v celé EvropČ.

32

2.3 Dostateþná vzdálenost s Tento parametr je klíþový pro posuzování ochrany pĜed bleskem z hlediska požární ochrany. Není-li dodržen, hrozí pĜeskok bleskového proudu z jímací soustavy nebo soustavy svodĤ na vnitĜní metalické instalace a následkem toho mĤže vzniknout požár. Dostateþná vzdálenost s se vypoþítá podle: -

mezinárodního souboru norem IEC 62305-1 až 4 ed 2. [2] a evropského souboru norem EN 62305-1 až 4 ed.2, þl. 6.3 [3]: ‫ ݏ‬ൌ ݇௜

௞೎ ௞೘

(1)

݈

kde: ki

je koeficient závislý na zvolené tĜídČ LPS (viz tabulka 10),

km

koeficient závislý na materiálu elektrické izolace (viz tabulka 11),

kc

koeficient závislý na (þásteþném) bleskovém proudu tekoucím jímaþi a svody (viz tabulka 12 a pĜíloha C),

l

délka v metrech, podél jímací soustavy a svodu, od bodu, kde je zjišĢována dostateþná vzdálenost, k nejbližšímu bodu ekvipotenciálního pospojování nebo zemnicí soustavy (viz E.6.3 pĜílohy E);

-

francouzské národní normy NF C 17-102 (2011), þl 5.6 [4]:

‫ ݏ‬ൌ ݇௜

௞೎ ௞೘

݈

(2)

kde: ki

je koeficient závislý na zvolené úrovni ochrany (viz tabulka 3),

km

koeficient závislý na materiálu elektrické izolace (viz tabulka 4),

kc

koeficient závislý na (þásteþném) bleskovém proudu tekoucím jímaþem a svodem,

l

délka v metrech, podél jímací soustavy a svodu, od bodu, kde je zjišĢována dostateþná vzdálenost, k nejbližšímu bodu ekvipotenciálního pospojování nebo zemnicí soustavy;

-

slovenské národní normy STN 34 1391 (1998), þl 3.1.2. [5]: ‫ ݏ‬ൌ ݊

kde: n

je poþet svodĤ na jednotlivý jímaþ ESE,

ki

koeficient závislý na zvolené úrovni ochrany,

33

௞೔ ௞೘

݈(3)

km

koeficient závislý na materiálu, který se nachází mezi dvČma koncovými body smyþky,

kc

koeficient závislý na (þásteþném) bleskovém proudu tekoucím jímaþem a svodem,

l

délka svodu v metrech od místa, kde se pĜedpokládá nejmenší vzdálenost k místu propojení; -

slovenské národní normy STN 34 1398 (2013), þl 5.6 [6]:

‫ ݏ‬ൌ ݇௜

௞೎ ௞೘

݈

(4)

kde: ki

je koeficient závislý na zvolené úrovni ochrany (viz tabulka 3),

km

koeficient závislý na materiálu elektrické izolace (viz tabulka 4),

kc

koeficient závislý na (þásteþném) bleskovém proudu tekoucím jímaþem a svodem,

l

délka v metrech, podél jímací soustavy a svodu, od bodu, kde je zjišĢována dostateþná vzdálenost, k nejbližšímu bodu ekvipotenciálního pospojování nebo zemnicí soustavy.

Autor pĜíspČvku provedl znalecký rozbor pĜípadu úderu blesku do objektu, který byl chránČn jímaþem ESE: novostavba hotelu zaþala hoĜet nedodržením dostateþné vzdálenosti s (Odry, 2007) [13].

3.

Konktrétní pĜíklad posouzení jímaþe ESE na multifunkþní budovČ

Tato budova je postavena ze železobetonu a nachází se v ní obchodní centrum ve tĜech podlažích s celkovou rozlohou 14 000 m2, kanceláĜské prostory a 365 bytových jednotek a lekaĜské ordinace. Dále je v ní umístČno sportovní centrum, ve kterém jsou zĜízeny dva tenisové a dva squashové kurty, fitness a wellness a 630 parkovacích míst v podzemních garážích pro rezidenty a návštČvníky.

Hromosvod byl navržen na obytném objektu podle slovenské národní normy STN 34 1391 [5]: - jeden aktivní jímaþ ESE – SATELIT + G2 ESE 6000, - þtyĜi svody v provedení AlMgSi 8 mm. Úkolem znalce bylo vyšetĜit možný pĜeskok bleskového proudu z hromosvodu na vnitĜní kovové instalace, které jsou v této budovČ. Na základČ výpoþtu Ĝízeného rizika se objekt nachází ve tĜídČ ochrany pĜed bleskem:

34

LPS I - pro jímací soustavu, soustavu svodĤ, uzemĖovací soustavu a pĜepČĢové ochrany pro telekomunikaþní vedení, -

2 krát lepší LPS I – napájecí vedení nízkého napČtí.

Obr. 1 Multifunkþní budova

NáslednČ byla provedena kontrola výpoþtu dostateþné vzdálenosti s pro výškovou úroveĖ stĜechy+ 82 m podle: -

mezinárodního souboru norem IEC 62305-1 až 4 ed 2. [2] a evropského souboru norem EN 62305-1 až 4 ed.2, þl. 6.3 [3]:

‫ ݏ‬ൌ ݇௜

௞೎ ௞೘

݈ ൌ ͲǡͲͺ

଴ǡସସ ଴ǡହ

(5)

ͳͲͶ ൌ ͹ǡ͵݉

35

-

francouzské národní normy NF C 17-102 (2011), þl 5.6 [4]:

‫ ݏ‬ൌ ݇௜

-

݈ ൌ ͲǡͲͺ

଴ǡସଵ ଴ǡହ

(6)

ͳͲͶ ൌ ͸ǡͺ݉

slovenské národní normy STN 34 1391 (1998), þl 3.1.2. [5]:

‫ ݏ‬ൌ ݊

-

௞೎ ௞೘

௞೔ ௞೘

݈ ൌ ͲǡͶ

଴ǡଵ ଴ǡହ

(7)

ͳͲͶ ൌ ͺǡ͵݉

slovenské národní normy STN 34 1398 (2013), þl 5.6 [6]:

‫ ݏ‬ൌ ݇௜

௞೎ ௞೘

݈ ൌ ͲǡͲͺ

଴ǡସସ ଴ǡହ

(8)

ͳͲͶ ൌ ͹ǡ͵݉

Z výše uvedených výpoþtĤ dostateþné vzdálenosti s a dále poskytnuté fotodokumentace musí být každému technikovi jasné, že nemĤže být dodržena dostateþná vzdálenost dle uvedených norem [2], [3], [4], [5], [6]: PĜi úderu blesku do jímací soustavy reálnČ existuje nebezpeþí (obr. 3 a 4): -

zavleþení bleskových proudĤ dovnitĜ objektu (bytĤ), požár elektrických a elektronických pĜístrojĤ a spotĜebiþĤ uvnitĜ budovy, ohrožení osob uvnitĜ objektu dotykovým napČtím, požár hoĜlavých instalaþních trubek skrytých svodĤ.

Obr. 2 Jímaþ ESE na stĜeše multifunkþního objektu

36

Obr. 3 Nedodržení dostateþné vzdálenosti mezi svodem a kovovou konstrukci na stĜeše objektu





Obr. 4 Skrytý svod umístČný v hoĜlavé instalaþní trubce/ pĜeskok blesku na vnitĜní instalace







Výpoþet dostateþné vzdálenosti s byl zkontrolován i pro výškovou úroveĖ + 55 m podle: -

mezinárodního souboru norem IEC 62305-1 až 4 ed 2. [2] a evropského souboru norem EN 62305-1 až 4 ed.2, þl. 6.3 [3]:

‫ ݏ‬ൌ ݇௜

-

௞೘

݈ ൌ ͲǡͲͺ

଴ǡସସ ଴ǡହ

͹ʹ ൌ ͷǡͳ݉(9)

francouzské národní normy NF C 17-102 (2011), þl 5.6 [4]:

‫ ݏ‬ൌ ݇௜

-

௞೎

௞೎ ௞೘

݈ ൌ ͲǡͲͺ

଴ǡସଵ ଴ǡହ

(10)

͹ʹ ൌ Ͷǡ͹݉

slovenské národní normy STN 34 1391 (1998), þl 3.1.2. [5]:

‫ ݏ‬ൌ ݊

௞೔ ௞೘

݈ ൌ ͲǡͶ

଴ǡଵ ଴ǡହ

(11)

͹ʹ ൌ ͷǡͺ݉

37

-

slovenské národní normy STN 34 1398 (2013), þl 5.6 [6]:

‫ ݏ‬ൌ ݇௜

௞೎ ௞೘

݈ ൌ ͲǡͲͺ

଴ǡସସ ଴ǡହ

(12)

͹ʹ ൌ ͷǡͳ݉

Provedené výpoþty a uvedená fotodokumentace dokládají, že není splnČna podmínka dostateþné vzdálenosti s a proto mĤže vzniknout mimoĜádná událost: -

vznícení zateplení objektu (obr. 5), ohrožení osob uvnitĜ bytĤ þásteþným bleskovým proudem (obr. 5).

Další selhání revizního technika: -

nepĜístupné zkušební svorky (obr. 6), skrytý svod, který je ukonþen v hoĜlavé instalaþní trubce (obr. 4 a 6).

Obr. 5 Nedodržení dostateþné vzdálenosti mezi svodem a kovovými topením/ elektroinstalací bytĤ



38



Obr. 6 NepĜístupné zkušební svorky/ skryté svody umístČné v hoĜlavých trubkách





 4. Shrnutí Na této výškové multifunkþní budovČ, která se nachází na území Slovenské republiky nejsou dodrženy žádné normy v ochranČ pĜed bleskem a revizní technik, tak jen formálnČ dokladuje tento soulad. Bohužel instalace aktivních jímaþĤ se opakují nejen na Slovensku, ale pĜedevším na území ýeské republiky, kde nejsou francouzská [4] a slovenské národní normy [5] a [6] právnČ úþinné. Celá situace je o to smutnČjší, že na této þinnosti se podílejí i nČkteĜí inspektoĜi státního odborného dozoru.

39

Literatura: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]

[9] [10] [11] [12] [13]

V. A Rakov, M. A. Uman, LIGHTNING PHYSICS AND EFFECTS, Cambridge University Press, 2003, str. 687,ISBN-10: 0521035414. IEC 62305-1 až 4 ed. 2, 2011: Ochrana pĜed bleskem. EN 62305-1 až 4 ed. 2, 2011: Ochrana pĜed bleskem. NF C 17-102; 2011-09: Protection against lightning - Early streamer emission lightning protection systems. STN 34 1391, 1998-06: Elektrotechnické pĜedpisy: Výber a stavba elektrických zariadení Ochrana pred bleskom. Aktívne bleskosvody. STN 34 1398, 2013-03: Elektrotechnické pĜedpisy: Výber a stavba elektrických zariadení Ochrana pred bleskom. Aktívne bleskosvody. Kutáþ, J., Martínek, Z., Mikeš, J., Petrák, M.,: MimoĜádná událost v areálu bioplynové stanice v Malšicích, pĜíspČvek Elektro þ. 11/2011, str. 23-26, ISSN 1210-0889. Kutáþ, J., Martínek, Z., Mikeš, J., Petrák, M.,: MimoĜádná událost v areálu bioplynové stanice v Malšicích, pĜíspČvek II. semináĜe UNIE SOUDNÍCH ZNALCģ“,.o.s. 2011, ISBN 978-80-260-1035-7 Kutáþ, J. Rozbor mimoĜádných událostí zpĤsobených údery bleskĤ v roce 2012, pĜíspČvek IV. semináĜe UNIE SOUDNÍCH ZNALCģ, 2012, ISBN 978-80-260-3382-0. Z. A. Hartono, I. Robiah, RNDr. Ivan Gabaš: Smrt na stadionu, pĜíspČvek Elektro þ. 10/2012, str. 27-28, ISSN 1210-0889. ýSN EN 62305-1 až 4 ed. 1, 2006: Ochrana pĜed bleskem. ýSN EN 62305-1 až 4 ed. 2, 2011-13: Ochrana pĜed bleskem. Kutáþ, J., Martínek, Z., Mikeš, J., ýernoch, D.,: Novostavba hotelu „chránČná“ aktivním jímaþem ESE v plamenech, pĜíspČvek Elektro þ. 8-9/2012, str. 83-85, ISSN 1210-0889.

40

Elektrický prúd - veľmi častý zdroj požiarov Ing. Ján Meravý soudní znalec, Unie soudních znalců, o.s.

Elektrický prúd, na jednej strane nezbytný pomocník, ktorý nám dobre slúži ako sluha, ale nesmieme mu dovoliĢ, aby sa choval ako pán, vtedy môže škodiĢ. Staþí tak málo, aby nám len dobre slúžil – dodržiavaĢ predpisy a príslušné normy ako aj príslušné prírodné zákony. Nie vždy je ale tomu tak. Z þasu na þas sa stanú udalosti, ktoré to len potvrdia. V ćalšom by som Vás oboznámil s niektorými prípadmi, ktoré som v poslednom období riešil ako znalec.

1. Vysoké prechodové odpory príþinou požiaru v rozvádzaþi V jednej zo zahraniþných firiem na Slovensku došlo k požiaru v rozvádzaþi pre klimatizáciu a firma požadovala od znalca zistiĢ príþinu tohto požiaru. Vzduchotechnika predmetného objektu bola po približne piatich hodinách chodu automaticky vypnutá na základe hlásenia EPS. Po príchode do priestoru rozvádzaþa bol tento celý zadymený. Z rozvádzaþa RM6 sa dym šíril do okolitého priestoru, þo zaregistrovala elektronická požiarna signalizácia prostredníctvom svojich snímaþov umiestnených v predmetnom priestore.

Obr.1.1 Celkový pohĐad na rozvádzaþ RM6 po požiari

V þase návštevy znalca (14 dní po udalosti) bolo predmetné zariadenie už po oprave a v prevádzke. Na spúšĢanie troch motorov pohonu vzduchotechniky (á 45 kW, In=85A) slúžilo celkove 9 stýkaþov: Poškodené prvky (stýkaþe, káble a pod.) boli z rozvádzaþa

41

zdemontované (vystrihnuté ako celok) a uložené v sklade. Celkove bolo poškodených 6 ks výkonových stýkaþov EP1 C10511, resp. EP1/R02 101, ktoré slúžili na spúšĢanie troch elektromotorov pohonu vzduchotechniky (ANL2.4, ANL2.5 a ANL2.6). Stýkaþe boli umiestnené v predmetnom rozvádzaþi RM6, pole 3 v dvoch radoch. V hornom rade sa nachádzali tri dvojice stýkaþov pre prepnutie každého z troch motorov do trojuholníka. Tieto boli poškodené (obr.1.2).

Obr.1.2 Detailný pohĐad na poškodené stýkaþe po požiari

V dolnom rade sa nachádzali nepoškodené tri stýkaþe pre prepnutie každého z troch motorov do hviezdy. Na „vystrihnutých“ šiestich stýkaþoch boli vykonané merania prechodových a izolaþných odporov v priestoroch dielne predmetnej spoloþnosti, aby sa preukázalo, þo bolo prvotnou príþinou vzniku požiaru. Merania ukázali, že stýkaþ (29K3), ktorý sa nachádzal v strede rady bol zdrojom požiaru z prehriatia (namerané prechodové odpory medzi kontaktami boli od 12,72 Ÿ do 17,03 Ÿ). Vysvetlenie vzniku požiaru : PrevádzkovateĐ uviedol, že pracovníci údržby deĖ pred udalosĢou vykonali pravidelnú roþnú údržbu predmetného rozvádzaþa RM6, ktorá pravdepodobne pozostávala z dotiahnutia skrutkových spojov na predmetných stýkaþoch a svorkovnicových spojoch v hornej þasti rozvádzaþa. SúþasĢou tejto údržby zrejme nebola kontrola spínacích kontaktov predmetných stýkaþov, nakoĐko táto þinnosĢ by musela byĢ spojená s þiastoþným rozobratím každého stýkaþa. Len pri rozobratí stýkaþa je možno vizuálne skontrolovaĢ technický stav jeho silových kontaktov (þi nie sú nadmerne opálené, vyhriate, zdeformované a pod.). Prechodom prúdu cez takéto kontakty nastáva ich postupné zohrievanie vplyvom prechodových odporov na dotykových (styþných) plochách. Táto teplota sa postupne zvyšuje a nastáva tepelné namáhanie spojov, dôsledkom þoho dochádza k deformácii kontaktných plôch. Zaþínajú sa tvoriĢ drobné oblúþky, ktoré po þase prejdú do väþšieho oblúka medzi poškodenými styþnými plochami. Ćalej dochádza k nárastu stratového tepla na jednotlivých silových spojoch, sálavé teplo postupne deformuje okolité konštrukþné plasty stýkaþa a dochádza k požiaru. Teplota pri takomto porucho-

42

vom jave na spínacích kontaktoch dosahuje spravidla až teplotu horiaceho oblúku þo predstavuje cca 2000 až 3000 °C. Farebné kovy pri takejto teplote sa tavia a izolanty, resp. plasty zuhoĐnatievajú. Stýkaþ 29K3 , ktorý v zlomku sekundy po rozpojení hviezdy (29K2) mal okamžite zopnúĢ silové kontakty všetkých 3-fáz do plne vodivej cesty, þo sa nestalo z dôvodu, že k zopnutiu kontaktov síce došlo u predmetného stýkaþa, ale len þiastoþne s následnými narastajúcimi prechodovými odpormi: (dôvod narušené dotykové plochy kontaktov). Vykonané merania na požiarom poškodených stýkaþoch merania a skúšky, ktoré pozostávali z merania izolaþných odporov medzi kontaktmi krajných vodiþov a prechodové odpory medzi zopnutými jednotlivými kontaktmi resp. úbytky napätia. Z nameraných hodnôt boli spracované tabuĐky nameraných a vypoþítaných hodnôt. Na stýkaþi 29K3, ktorý spína motor definitívne do trojuholníka boli namerané nasledovné hodnoty prechodových odporov z ktorých bol vypoþítaný aritmetický priemer. L1-L1´

L2-L2´

L3-L3´

17,03 :

13,66 :

12,72 :

Tieto prechodové odpory spôsobili tepelný stratový výkon (v mieste prechodu prúdu medzi kontaktami stykaþa jednej fázy) a tým vzniklo v okolí kontaktov nebezpeþné a neželané Joulové teplo. L1-L1´

L2-L2´

L3-L3´

123 kW

98,7 kW

91,9 kW

Vodivá cesta v stýkaþi 29K3 bola výškou napätia „donútená“ t.j. medzi nedokonale zopnutými kontaktmi stýkaþa každej fázy nastal el. oblúk, ktorý prenášal nominálne prúdy do motora. V mieste tohto prenosu prúdov náhradnou cestou t.j. pomocou horenia el. oblúka, síce motor vzduchotechniky bol v chode, ale súþasne v stýkaþi 29K3 nastalo epicentrum zdroja obrovskej tepelnej energie, ktorá bola odvádzaná po vodiþoch aj do susedného stýkaþa 29K1 a samozrejme aj do vinutia elektromotora. Ćalej vzniknuté sálavé teplo v okolí stýkaþa 29K3, pôsobilo deformaþne a zniþujúco na okolité elektrické prvky, ktoré boli v blízkosti. PodĐa fotodokumentácie jasne vidieĢ, ako veĐmi boli zniþené plastové þasti všetkých stýkaþov, ćalej ako boli zniþené teplom izolácie jednotlivých prepojovacích vodiþov,kontaktov a pod. 

2. Obchádzanie bezpeþnostných predpisov sa nevypláca V jednom nemenovanom obchodnom centre na Slovensku dochádzalo v poslednom období v rozvádzaþoch k viacerým poruchám a aj k drobným požiarom. Bola oslovená elektroinštalaþná firma, aby vykonala nápravu nežiaduceho stavu. KonateĐ dodávacej firmy spolu so svojim revíznym technikom a energetikom obchodného centra sa na mieste poradili ako odstrániĢ tento stav. V niekoĐkých rozvádzaþoch bolo treba vymeniĢ prívodné

43

vodiþe k istiacim prvkom, ktoré boli už krátko po uvedení do prevádzky zdrojom porúch. Prívody k istiþom boli pôvodne realizované lankovými vodiþmi CYA 10 mm2 bez ukonþenia návleþkami. Tieto vodiþe boli umiestnené naviac tesne vedĐa seba a vo viacerých miestach boli navzájom zlepené. Revízny technik skonštatoval, že uvedené práce nie je možné vykonaĢ pod napätím, lebo sa jednalo o rizikovú þinnosĢ. S týmto však nesúhlasil pracovník obchodného centra, ktorý trval, že zariadenie žiadneho z rozvádzaþov sa nemôže ako

celok vypínaĢ, ale len opravované/vymieĖané istiace prvky. KonateĐ dodávateĐskej firmy súhlasil s názorom prítomného revízneho technika až do chvíle, keć pracovník obchodného centra prehlásil, že si nájdu firmu, ktorá im to vykoná bez odpojenia, þiže pod napätím. Po chvíli rozmýšĐania konateĐ dodávacej súhlasil, že to teda aj oni zrealizujú pod napätím. Za pár dní sa dostavil konateĐ firmy so svojim pracovníkom, ktorý u neho robil ako živnostník do obchodného centra, aby vykonali opravu dohodnutého zariadenia. Oprava prebiehala tak, že prívodné vodiþe sa vytiahli zo svoriek istiaceho prvku, skrátili sa, konce sa odblankovali, nasadila sa návleþka, ktorá sa zalisovala a takto upravený prívod sa nasunul do svorky istiþa a dotiahol sa skrutkou. Každý pracovník pracoval samostatne vo svojom poli rozvádzaþa. Pracovník dodávateĐskej firmy, pracujúci ako živnostník zistil, že dva krajné vodiþe sú navzájom prilepené. Snažil sa teda silou svojich prstov tieto od seba oddeliĢ. Pri manipulácii nastal medzi už oddelenými vodiþmi oblúk, ktorý pracovníka zasiahol do rúk a tváre. Skratový prúd bol taký veĐký, že vyvolal vypnutie až hlavného 1600 A istiaceho prvku. Pracovníci dodávateĐskej elektroinštalaþnej firmy, ktorí mali Osvedþenie o odbornej spôsobilosti v elektrotechnike podĐa Vyhlášky þ. 508/2009 Z.z.,

44

§23 (elektrotechnik na riadenie þinnosti alebo na riadenie prevádzky) nepoužívali pri práci pod napätím tvárový/obliþajový štít ani ochranné rukavice. Túto neopatrnosĢ príroda tvrdo potrestala trvalým poškodením zraku, a spálením tváre a pokožky rúk. To, že konateĐ nepovedal elektrikárovi, ktorý u neho robil na živnosĢ, že idú robiĢ práce na elektrickom zariadení pod napätím, niþ neznamená, elektrotechnik s odbornou spôsobilosĢou §23 musí maĢ pri sebe stále ochranné a pracovné prostriedky akým sú ochranné rukavice, ochranná prilba, obliþajový štít, reflexné vesta, pracovná obuv a pod. My elektrikári v ýeskoslovensku sme mali bezpeþnostné predpisy akosi už v krvi. Len sa to akosi v poslednom období vytráca. Dôsledky bývajú veĐmi nepríjemné, već išlo o 27 roþného elektrikára, ktorý sa mal zakrátko ženiĢ.

3. ýasovaná bomba v byte - plynová hadica k šporáku Jeden veþer v jednom z bytov obytného domu prišla manželka za manželom do obývaþky, že v kuchyni nieþo syþí. Manžel sa pobral do kuchyne, ale nepoþul niþ. Skontroloval vodu, ale tá nikde netiekla. Pobral sa teda do priestoru WC, kde v bytovom jadre uzavrel plyn. Manželka mu zakriþala, že už to nesyþí. Odtiahol teda šporák so slovami, keć nemáš plyn, nemusíš maĢ ani elektrinu. Ako však vytiahol prívodnú vidlicu od šporáka zo zásuvky 230V, v byte nastala tma. Pri kontakte s opletenou gumovou hadicou (vić obr.3.1) zistil, že je poriadne horúca. Obr.3.1 Prasknutá prívodná plynová hadica k plynovému šporáku

Obr.3.2 Miesto prerušenia vodiþa PEN na stúpaþkovej svorkovnici (prvá sprava) v rozvádzaþi JOP na spoloþnej chodbeobytného domu

45

Obr.3.3 Stav po výmene prívodnej plynovej hadice k šporáku. Výmene predchádzalo pripojenie vodiþa PEN do stúpaþkovej svorkovnice v rozvádzaþi JOP na chodbe

Privolaný technik z rozvodných závodov po otvorení rozvádzaþa JOP na chodbe pred bytom zistil, že na stúpaþkovej svorkovnici bol úplne odpálený hliníkový vodiþ PEN (vić obr.3.2). Oþistil svorku, pripojil ho a opäĢ sa v byte svietilo. Následný deĖ privolaný technik - plynár demontoval plynovú hadicu k sporáku s opletením proti mechanickému poškodeniu. A tá mala na gumovej þasti dierku. Namontoval novú plynovú hadicu (vić obr.3.3) a všetko bolo opäĢ v poriadku. ýo sa vlastne stalo? V rozvádzaþi JOP na chodbe došlo k odpáleniu nulovacieho vodiþa PEN. To sa mohlo staĢ aj pred niekoĐkými dĖami. Elektrická inštalácia v byte si zobrala „zem“ z plynového potrubia cez opletenie prívodnej gumovej (pryžovej) hadice vedúcej k šporáku a z neho cez prívodnú šnúru sa dostala takáto „zem“ do elektrickej inštalácie bytu. Opletenie gumovej hadice nemohlo pretekajúci prúd vydržaĢ, takže sa zohrialo na vysokú teplotu, ktorá bola príþinou prasknutia prívodnej hadice k plynovému šporáku. Poviete si niþ neobvyklého. No keć si predstavíme, že by plyn unikal dlhšiu dobu a niekto z domácich by išiel v noci na toaletu, staþilo by zapnúĢ vypínaþ osvetlenia a nahromadená výbušná zmes plynu so vzduchom by bola iniciovaná iskrou z vypínaþa a následný výbuch by rozmetal budovu po okolí. Ćalšie nebezpeþenstvo hrozilo viacerým domácnostiam v stúpaþke, že na neživých vodivých þastiach šporákov sa mohlo objaviĢ nedovolené dotykové napätie, ktoré mohlo byĢ životu nebezpeþné. Tento prípad dopadol našĢastie pre obyvateĐov obytného domu dobre. Výkriþníkom za ním je fakt, že pred desiatimi dĖami bola v tomto obytnom dome vykonaná pravidelná odborná prehliadka a odborná skúška (revízia) elektrickej inštalácie spoloþných priestorov revíznym technikom, ktorý bol vybratý spomedzi uchádzaþov ako najlacnejší!!! ýo by mali nájomníci z toho, keć by takýto revízny technik skonþil v žalári? Stratené životy by už nikto nevrátil.

46

4. Požiar drevodomu (nie vždy býva príþina požiaru len v elektrickej inštalácii) Dnes je moderné stavaĢ nízkoenergetické domy a drevodom medzi takéto objekty patrí. Pán Juraj sa spolu s manželkou rozhodli, že si takýto domþek dajú postaviĢ. A tak v jednej rázovitej obci za pár mesiacov sa objavil na parcele dvojpodlažný, nepodpivniþený, voĐne stojaci montovaný drevodom s tupou sedlovou strechou, pokrytou škridĐovou krytinou. Jeho steny boli z drevotrieskových sendviþových panelov. Domþek postavila renomovaná spoloþnosĢ, ktorá sa zaoberá takýmito stavbami Blížil sa deĖ kedy sa mal pán Juraj do domþeka nasĢahovaĢ. Malo to byĢ pred Vianocami a sĢahovanie sa malo zaþaĢ od pondelka. V sobotu vrcholili práce na domþeku pred sĢahovaním. Od rána pán Juraj brúsil drevený masív podlahy ruþnou brúskou a manželka vykonávala náter podlahy. Práce skonþili vo veþerných hodinách obaja boli uĢahaní od roboty. V nedeĐu už práce toĐko nebolo, tak pán Juraj prišiel sám cca okolo 9,30 hod dokonþiĢ na domþeku práce. Po otvorení dverí, na jeho veĐké prekvapenie zistil, že celý jeho vnútorný priestor je poriadne zadymený. Prešiel po jednotlivých miestnostiach a zistil, že požiar vznikol na prvom nadpodlaží (prízemie) v miestnosti pracovne (obr.4.1). Rýchlo pootváral okná a dvere v predmetnom objekte, v snahe vyvetraĢ zadymený priestor. Nemal to však robiĢ, lebo tým oživil požiar, ktorý sa spolu so susedom snažili uhasiĢ vodou. Súþasne mobilom privolali hasiþov, ktorí sa v krátkom þase dostavili na miesto a zlikvidovali požiar. Po jeho likvidácii odporuþili majiteĐovi domu, aby sa obrátil na znalca, ktorý zistí jeho príþinu. Predpokladajú, že to bude pravdepodobne od elektrickej inštalácie.

Obr.4.1 PohĐad na miesto požiaru v technickej miestnosti napravo za jej vstupnými dverami (podlaha a boþná stena)

Znalec sa dostavil do rodinného domþeka, ktorý bol zvnútra obhorený a zaþal zisĢovaĢ príþiny požiaru. PodĐa projektovej dokumentácie elektrická inštalácia bola navrhnutá káblovým rozvodom v sústave TN-S celoplastovými káblami CYKY 3Cx 1,5 mm2, CYKY 3Cx 2,5 mm2, ktoré majú odolnosĢ voþi šíreniu plameĖa podĐa IEC 603332-1, umiestnenými

47

v ohybných plastových rúrkach ࢥ 16 mm pod povrchom. V skutoþnosti na základe želania majiteĐa bola elektrická inštalácia v predmetnom objekte vyhotovená káblami N2XH-J 3x 1,5 mm2, N2XH-J 3x 2,5 mm2, ktoré majú zvýšenú odolnosĢ proti šíreniu plameĖa podĐa IEC 60332-3--22 a ide o bezhalogénové káble s nízkou hustotou dymu pri horení podĐa STN IEC 61034-2, ktoré je možné používaĢ aj v prostrediach s nebezpeþenstvom požiaru a je možné ich inštalovaĢ aj do horĐavého podkladu a aj na horĐavý podklad. Po príchode pána Juraja v sobotu do objektu svojho rodinného domu bol už vybavený hlavný istiþ OEZ Minia B32A v pilierovom elektromerovom rozvádzaþi RE. V hlavnom domovom rozvádzaþi RD (obr.4.2) boli vypnuté ochranné prvky - hlavný prúdový chrániþ SEZ PCHB4 40A/4/0,3A - hlavný istiþ SEZ PR63 B32/3 - prúdový chrániþ SEZ PFB4 40A/4/0,03A, - istiþ SEZ PR61 B16/1 istiaci zásuvkový vývod miestnosti pracovne Z výpadku ochranných prvkov nebolo funkþné ani þerpadlo, preto domáci vodovodný okruh nebolo možné použiĢ na hasenie vzniknutého požiaru. Súþasne boli vykonané merania na hlavnom prúdovom chrániþi aj na predradenom prúdovom chrániþi príslušným okruhom. Namerané hodnoty menovitého rozdielového vypínacieho (reziduálneho) prúdu (Ir) a þasu vypnutia (tA) vyhovovali, takže znalec jednoznaþne konštatoval, že ochranné prístro-

je spoĐahlivo zareagovali a odpojili elektrickú inštaláciu od napätia. Teda príþina požiaru od elektrického zariadenia sa mohla vylúþiĢ. Tu by niekde sa aj skonþila úloha znalca na danej udalosti.

Obr.4.2PohĐad na rozvádzaþ RD po odstránení krytu. Dolná rada: prvý zĐava je hlavný istiþ SEZ PR63 B32/3. Štvrtý zĐava je hlavný prúdový chrániþ SEZ PCHB4 40A/300 mA Horná rada: Prvý zĐava je predradený prúdový chrániþ FI 1 SEZ PFB4 40A/30 mA. Piaty istiþ zĐava FA4 PR61 B16/1 pre vývod k zásuvkám 230V v technickej miestnosti. Jedenásty istiþ zĐava FA10 PR61 B10/1pre svetelný vývod 230V do technickej miestnosti

48

Kećže znalec má aj odbornosĢ BezpeþnosĢ a ochrana zdravia pri práci, spojil sa s odborným garantom pre požiarnu bezpeþnosĢ s pánom Dušanom, s ktorým si pozorne prezreli predmetné miesto rodinného domu a oboznámili sa so všetkými komponentami drevodomu. Detailne sa zamerali a analyzovali priestor, kde došlo k požiaru. Po oboznámení sa s predloženými podkladmi a po obhliadke predmetného rodinného domu, znalec konštatoval nasledovné skutoþnosti Že elektrická inštalácia v predmetnom objekte bola vyhotovená bezhalógenovými káblami so zvýšenou odolnosĢou proti šíreniu plameĖa N2XH-J 3x 1,5 mm2, N2XH-J 3x 2,5 mm2, ktoré majú zvýšenú odolnosĢ proti šíreniu plameĖa a je ich možno používaĢ aj v prostrediach s nebezpeþenstvom požiaru ako aj inštalovaĢ aj do horĐavého podkladu a aj na horĐavý podklad. Tieto sa naviac nachádzali v ohybných netrieštivých plastových rúrkach ࢥ 16 mm voĐne položené pod povrchom, na betónovom základe (obr.4.3). Niþ nachádzajúce sa v predmetnom objekte nepreukázalo, že by požiar vznikol od elektrickej inštalácie. Zhorené káble (obr.4.6) nejavia najmenší náznak skratu. Použité ochranné prístroje (hlavný prúdový chrániþ 300 mA , prúdový chrániþ FI 1 30 mA, v rozvádzaþi RD a hlavný istiþ B32 v elektromerovom rozvádzaþi, spoĐahlivo zareagovali a odpojili predmetný rodinný dom od sieĢového napájania skôr, ako by nastal požiar od skratu elektrickej inštalácie. Rezultát1: V predmetnom objekte nenastal požiar od elektrickej inštalácie.    

Obr.4.3PohĐad na káblové rozvody umiestnené na podkladnom betóne a štruktúra jednotlivých vrstiev podlahy  

Na základe zistených skutoþností na mieste požiaru podĐa vyjadrenia majiteĐa drevodomu, pána Juraja, tento, uložil v sobotu vo veþerných hodinách (cca o 20,00 hod) ruþnú elektrickú vĚtaþku s upnutým miešadlom v skluþovadle vedĐa vibraþnej brúsky s brúsnym kotúþom po ukonþení prác na drevenej podlahe pri prieþke, ktorá v spojení s podlahou nemala ešte inštalovanú obvodovú lištu a krátko na to uzamkol svoj domþek a spoloþne s manželkou a odišiel. V štrbine spojenia medzi podlahou a prieþkou bola umiestnená tepelnoizolaþná pena. VzhĐadom na prašnosĢ, ktorá vzniká pri brúsení dreva došlo k znaþnému zaneseniu ruþnej elektrickej vĚtaþky mikroþasticami horĐavého prachu zo smrekových podlahových

49

dosiek, ktoré sa následkom zohriateho elektrického náradia (vĚtaþky) vznietili a horĐavé þastice (iskry) spadli do štrbiny medzi podlahou a prieþkou Obr.4.4). Následne došlo k roztaveniu tepelnoizolaþnej peny a jej steþeniu k tepelnoizolaþným drevovláknitým doskám Hofatex, ktoré sú triedy horĐavosti E. Drevovláktnité dosky Hofatex majú sklon k samovznieteniu, þomu postaþuje dosiahnutie teploty 100oC, priþom teplota vzplanutia sa pohybuje v rozpätí od 160 do 240oC. a podĐa údajov uvedených v tabuĐkách horĐavých a nebezpeþných látok (vydal Svaz požární ochrany ýSSR, Praha 1980), drevovláknité dosky majú sklon k tepelnému samovznieteniu pri dosiahnutí §80oC a teplotu vzplanutia §225oC) – vić obr.4.5.

Obr.4.4 PohĐad na štruktúru položenia jednotlivých vrstiev. Kećže rohová lišta nebola na podlahe ešte inštalovaná, z položenej elektrickej vrtaþky a ruþnej brúsky sa dostali horúce þastice na izolaþnú penu, ktorá sa vznietila a rozšírila požiar na susedné horĐavé materiály

Obr.4.5Ukážka nehomogénneho horenia izolaþnej dosky HOFATEX, ktorá sa nachádzala pod podlahou

50

VzhĐadom na skutoþnosĢ, že mieste vznietenia sa drevoláknitých dosiek nebolo dostatoþné množstvo kyslíka došlo k nehomogénnemu odhorievaniu všetkých spomínaných horĐavých látok obsiahnutých v podlahe a v prieþke, þo spôsobilo silné zadymenie a nakumulovanie sálavého tepla pod stropnými konštrukciami, ktoré spôsobilo ohorenie týchto konštrukcií. Dôkazom nehomogénneho horenia v mieste ložiska požiaru bolo aj zuhoĐnatenie drevených hranolov pod ekopanelmi tvoriacimi prieþku. Rezultát 2: V predmetnom objekte spôsobila požiar tlejúca þastica (iskra) z elektrickej ruþnej vrtaþky, ktorá spadla do štrbiny spojenia podlahy s prieþkou miestnosti, kde sa nachádzala rohová lišta. Následne došlo k roztaveniu tepelnoizolaþnej peny a jej steþeniu k tepelnoizolaþným drevovláknitým doskám Hofatex, þím došlo k nehomogénnemu odhorievaniu horĐavých látok obsiahnutých v podlahe a v prieþke, þo spôsobilo silné zadymenie a naakumulovanie sálavého tepla v predmetnej miestnosti s následným ohorením týchto drevenných konštrukcií.

Obr.4.6 PohĐad na zhorené káble v mieste požiaru dokazujú, že neprišlo v žiadnom mieste ku skratu a že ochranné prvky odpojili elektrickú inštaláciu dávno pred požiarom  

Z uvedeného vyplýva, že nie vždy musí byĢ príþinou požiaru elektrina a že nové predpisy pokiaĐ sú správne aplikované, dokážu vylúþiĢ vplyv požiaru, þo v poslednom prípade bolo preukázané.

51

Elektrický prúd - veľmi častý zdroj požiarov Mgr. Martin Herman soudní znalec, Unie soudních znalců, o.s.

Zameranie prednášky na elektrické inštalácie, pod názvom: NEŽIADÚCE ZVYŠOVANIE TEPLOTY V ELEKTRICKEJ INŠTALÁCII SPÔSOBENÉ ELEKTRICKÝM PRÚDOM (nadprúd, preĢaženie, skratový prúd a pod.)  Úvod: Elektrické inštalácie (pevné a doþasné rozvody k elektrickým zariadeniam), ktoré sa realizujú na/do rôznych podkladov (horĐavých, nehorĐavých materiálov a pod.), vyžadujú zvýšenú pozornosĢ z hĐadiska predvídania možného nežiadúceho zvyšovania teploty povrchu káblov, z dôvodu preĢaženia nadprúdu, skratu a pod. Požiadavka na povrchovú teplotu, ktorá sa môže nedovolene zvýšiĢ na povrchu káblov, vodiþov, resp. elektrických zariadení má veĐký význam v elektrotechnickej i požiarnej bezpeþnosti a je súþasĢou prevencie všeobecnej bezpeþnosti. Pred vykonávaním montážnych prác je potrebné zodpovedne zvážiĢ všetky aspekty týchto elektrotechnických prác, t.j. od prípravy, výberu vhodných elektrotechnických materiálov, najmä u káblov, resp. vodiþov (dĎžku, prierez, uloženie, predpokladané zaĢaženie a správne istenie) s následným vykonaním montážnych prác. Úvodnou požiadavkou je vypracovanie projektovej dokumentácie, ktorá je predpokladom pre realizáciu elektroinštaláciu stavebného objektu s minimalizovaním možného rizika vzniku požiaru, kde iniciátor by boli nežiadúce prehriatia povrchu káblov, alebo vodiþov. Ak nie je kvalitný projekt elektrickej inštalácie z hĐadiska bezpeþnostných opatrení a následne realizovaná vlastná montáž môže to v praxi znamenaĢ veĐké riziko vzniku požiaru. 1. Nežiadúce oteplenie povrchu káblov elektrickým prúdom, zvyšuje riziko vzniku požiaru Z hĐadiska všeobecného je možné požiarnu bezpeþnosĢ chápaĢ ako neoddeliteĐnú súþasĢ bezpeþnosti stavby, ktorá v sebe zahĚĖa veĐmi silnú vzájomnú väzbu elektrotechnickej a požiarnej bezpeþnosti. BezpeþnosĢ v elektrotechnike sa nezaobíde bez stopercentného stavu elektrickej inštalácie pri súþasnom rešpektovaní protipožiarnych opatrení stavby, þo v praxi vyžaduje bohaté vedomosti a skúsenosti u všetkých elektrotechnikov. Na konci reĢazca je vždy revízny technik, ktorý sa dnes už nezaobíde bez základných vedomostí z problematiky požiarnej prevencie, t.j. mal by poznaĢ princípy horenia, fyzikálno-chemické vlastnosti horĐavých látok, prachov, plynných atmosfér, ako aj horĐavých kvapalín, jednotlivé charakteristiky prostredí, resp. požiarne i elektrotechnické riziká a pod. Problematika vzniku požiarov je úzko prepojená s uložením elektrotechnickej inštalácie na stavebných konštrukciách a zloženia od stavebných materiálov, v závislosti reakcie na oheĖ, ich požiarnej odolnosti a šírenia ohĖa. V tejto špecifickej problematike je najväþšia neznalosĢ revíznych technikov, ktorí elektrotechnické dielo posudzujú a vystavujú závereþné hodnotenie þi elektrická inštalácia je schopná (alebo nie je schopná) bezpeþnej prevádzky. V súþasnosti ak revízny technik nie je aj požiarnym technikom, tak nie je schopný odborne posúdiĢ a vyhodnotiĢ všetky odborné stanoviská z hĐadiska požiarnej bezpeþnosti a preto je potrebné, aby spolupracoval aj s požiarnym technikom. Potom výsledok revízie (odbornej prehliadky a odbornej skúšky- ćalej: OPaOS) elektrickej inštalácie, alebo elektrotechnického zariadenia zodpovedá kvalite a požadovanej úrovni. *Mgr.MartinHERMAN,revíznytechnik+projektantelektro,technikPO,BOZP,akreditovanýēlenILPCNeumarkt(DEHN), ēlenTK84SUTNaznalec(spoloēnosƛTRIPOSSLOVAKIAs.r.o.,ZlatéMoravceͲkompletnéslužbyvelektrotechnike)

52

PodĐa platných európskych noriem, ktoré sú plne aplikované i v našom normalizaþnom systéme v príslušných technických normách STN EN…, resp. STN…, v oblasti protipožiarnej prevencie, ako aj vzájomnej väzby - požiarna a elektrotechnická bezpeþnosĢ. Technicky je nepredstaviteĐné použitie stavebných a konštrukþných materiálov, ktoré by neboli presne zatriedené z hĐadiska požiarnej odolnosti, ako aj reakcie na oheĖ, samozrejme so znalosĢou ich indexu šírenia plameĖa – „is“, na ktoré alebo do ktorých sa spravidla ukladá elektrická inštalácia (káble, spojovacie škatule, škatule pod/nad omietku a iné). Dnes už nepostaþuje maĢ zvládnutú problematiku stavebných i konštrukþných materiálov z hĐadiska požiarnej odolnosti, ale dôležitá je protipožiarna bezpeþnosĢ elektrotechnických materiálov, z hĐadiska indexu šírenia plameĖa „is“. Izolácia káblov musí byĢ odolná proti šíreniu ohĖa po svojom povrchu v súlade s požiadavkou is = 0 mm/min. Najmenej problémov, je tam, kde je uplatnená vzájomná väzba požiarnej a elektrotechnickej bezpeþnosti pri prevádzkovaní elektrických inštalácií v normálnych podmienkach prostredia na základe vedomostí pracovníkov s požadovanou odbornou spôsobilosĢou. ZároveĖ by mala byĢ splnená aj požiadavka používania certifikovaných výrobkov. ZložitosĢ vonkajších vplyvov (podmienky prostredia, využitie, druh stavby a pod.) kladie na elektrickú inštaláciu množstvo požiadaviek z hĐadiska legislatívy a technických noriem. Z tohto vyplýva, že každý elektrotechnický projekt musí obsahovaĢ komisionálne urþenie vonkajších vplyvov, ktorým bude elektrotechnická inštalácia/zariadenie vystavená pri rešpektovaní vzájomnej zluþiteĐnosti použitých prvkov v rôznych zariadení (nemusí vždy ísĢ len o elektrotechnické prvky). „Protokol o urþení vonkajších vplyvov“ tvorí neoddeliteĐnú súþasĢ sprievodnej technickej dokumentácie projektu. Uvedené protokoly v projektoch veĐakrát chýbajú, alebo sú nekvalitne/neodborne vypracované pracovníkom, ktorý nemá na takúto þinnosĢ odbornú spôsobilosĢ, alebo, že „niekto“ supluje komisiu, ktorá mala takýto posudok/protokol vypracovaĢ. Je nesprávne ak si revízny technik urþí sám náhradným spôsobom vonkajšie vplyvy, aby mohol vôbec vykonaĢ revíziu. Takýto postup je neštandardný, ktorý legislatíva a technická norma, nepozná. Z hĐadiska právneho je nepravdepodobné, že by sa takýto postup dal obhájiĢ. Podcenenie vonkajších vplyvov možno oznaþiĢ za kritické najmä v priestoroch s nebezpeþím požiaru, alebo výbuchu. Štatistické údaje by mali byĢ dôrazným varovaním o riziku, ktoré takto vzniká. K problematike požiarov iniciovaných elektrotechnickým podnetom (iniciácia elektrickou iskrou, oblúkom, prehriatím a pod.) z minulých rokov nevyzerá priaznivo. Vychádzajúc zo štatistík a hodnotení z rokov 1999-2000, kde príþinou vzniku požiaru boli poruchy elektrických inštalácií/zariadení. V roku 1999 vzniklo 65-70% požiarov a v roku 2000 až 72% požiarov na území Slovenskej republiky (tab. 1).  Tab.1Prehűadpríēinvznikupožiarurok1999 Príēinavznikupožiaru Elektrický skrat Prechodový odpor Elektrické preĢaženie Atmosférická elektrina na chránených objektoch Atmosférická elektrina na nechránených objektoch

Poēetpožiarov

VýškaškodyvSk.Ͳ

625 165 37 13 29

43,5 mil. 29,3 mil. 3,9 mil. 30,4 mil. 3,2 mil.

Spolu 869   Tab.2Prehűadpožiarovresp.úrazovvdomácnostiachSRrok2007 Príēina(zdrojpožiarualeboúrazu) TepelnýspotrebiēͲvarenie Žehliēka(manipulácia) Konštrukcie(chybamateriálu) Opotrebeniemateriálu Porušenietesnostispoja Cudzípredmetvstroji Prerušenieuzemnenia Zvýšenétrenie

Poēetpožiarov 255 9 7 27 93 14 1 75

53

Škodav Sk 3847700.Ͳ 192500.Ͳ 97400.Ͳ 3093000.Ͳ 7713200.Ͳ 16160000.Ͳ nevyēíslená 5308700.Ͳ

110,3mil.

Poēetzranených 13 1 0 0 0 0 0 1

Prehriatie(zvýšenáteplota) Elektrickýskrat Zvýšenýelektrickýodpor(Rp) Preƛaženie(zvýšenýel.prúd) Spolu(lenelektrina) Dokonþenie tab.þ.2 z predošlej strany

58 540 132 19 1013

3837700.Ͳ 86941500.Ͳ 18932800.Ͳ 495500.Ͳ 114,25mil.

3 15 10 1 43

  Tab.3Informatívnyprehűadpožiarov,resp.úrazovodEZvrokoch2002Ͳ2011(10rokov)vSR  Rok

Poruchana zvodea uzemnení

 Elektrickýskrat

Zvýšený prechodovýodpor

Preƛaženieelektrickým prúdom

Poznámka (smrteűnýúraz)

2002

2

657

193

22

3

2003

3

688

193

24

1

2004

3

603

173

18

0

2005

2

605

167

17

1

2006

5

692

188

25

6

2007

2

716

182

26

4

2008



713

173

28

7

2009



733

154

31

2

2010



577

162

24

0

2011

2

559

159

18

2

19

6583

1744

233

26

Spolu

 Celkom (všetky požiare spôsobené elektrickými zariadeniami za 10 rokov): 8 579 Priemerný poþet požiarov za 1 rok: 858 Zhodnotenie situácie: Vznik požiarov od elektrických zariadení bolo v rozpätí 42-47 % z celkového poþtu požiarov, tieto þísla sú nižšie oproti rokom 1999-2000, cca o 25% (je to stále veĐa). Porovnanie so vznikom požiarov v ýR za roky 2010-2011: Tab.4Vznikpožiarovvrokoch2010Ͳ2011vR Rok

Poēetpožiarov

Škoda(vmil.Kē)

Usmrtenéosoby

Zranenéosoby

2010 2011

9263 12259

923,0 1249,6

58 64

510 598

Tab.5Poēetpožiarovpodűanajēastejšíchpríēin(všetkých): Príēina Úmyselnézapálenie HradetísohŸom Nedbalosƛdospelých Závady/chybykomínov Závady/chybyvyhrievacíchtelies Technickéchyby(okremkomínovavyhrievacíchtelies) Samovznietenie Výbuchy Blesky(atmosférickývýboj) Dopravnénehody

54

2010 743 121 1363 172 100 1351 34 8 15 54

2011 927 131 1462 186 71 1379 46 10 34 62

Poznámka nárast miernynárast miernynárast miernynárast pokles miernynárast nárast nárast nárast nárast

Nedošetrenépožiare Ostatnépríēiny(nešpecifikované) Neobjasnené,alebovšetrení Celkom

4871 19 412 9263

7328 15 608 12259

veűkýnárast pokles nárast nárast

Dokonþenie tab.þ.5 z predošlej strany

 Poznámka: Materiály boli publikované v odb. þasopise ELEKTRO þ. 4/2012. autor þlánku JUDr. Z. URBAN.: „Elektrická zaĜízení z hlediska požární bezpeþnosti“.

Pre porovnanie je možné uviesƛ požiarovosƛ od elektrických zariadení napr. vNemecku, za roky 2010– 2011. podűa štatistických údajov bol zaznamenaný pokles požiarovosti ato pod hranicu 10% (z celkového poētu požiarov), t.j. požiare spôsobené elektrickými podnetmi (napr. el. iskra, el. oblúk,prehriatieprúdomapod.),resp.atmosférickéhovýboja(blesku).   Príklad z praxe znalca: Požiar od prehriatych elektrických vodiþov v kompenzaþnom rozvádzaþi: V jednom z novopostavených zahraniþných supermarketov na západnom Slovensku krátko pred polnocou signalizovala súkromnej bezpeþnostnej službe jednotka EPS požiar v rozvodni NN, ktorá bola v prevádzke len niekoĐko dní. Nastali zmätky a bola privolaná požiarna jednotka, miestnosĢ rozvodne bola silno zadymená a viditeĐnosĢ takmer žiadna. Bol vykonaný neodkladný hasiaci zásah a priestor, ktorý bol zadymený bolo potrebné odsaĢ dym a horĐavé splodiny. Poškodenie rozvodne NN bolo znaþné, škoda prevyšovala hodnotu 33 000.- €. ýo sa vlastne stalo? Elektrotechnická montážna firma zrealizovala výrobu a montáž rozvodného elektrického zariadenia NN na základe vypracovanej projektovej dokumentácie. Vo svojej prevádzke si zhotovila hlavný oceloplechový skriĖový rozvádzaþ s jedenástimi poliami. Dva kompenzaþné rozvádzaþe si objednala ako subdodávku od inej dodávateĐskej firmy. Táto si kompenzaþné rozvádzaþe objednala u ćalšej firmy, ktorá ich aj vyrobila. DodávateĐská firma vykonala na obidvoch kompenzaþných rozvádzaþoch kusovú skúšku (þiastoþne typovo skúšaného rozvádzaþa PTTA) podĐa normy STN EN 60439-1 a vypracovala písomný doklad – „Protokol o kusovej skúške rozvádzaþa“, v ktorom uviedla, že skúška oteplenia nebola aplikovaná. Kompenzaþné skriĖové rozvádzaþe prebrala montážna firma (ktoré si objednala u subdodávateĐa), vykonala ich pripojenie k hlavnému rozvádzaþu (bez ćalších meraní, ako napr. meranie teplôt v kompenzaþných rozvádzaþoch, men. prúdov, batérií a pod.) Poþas skúšobnej prevádzky revízny technik vykonal „Východiskovú odbornú prehliadku a skúšku“ na celom bloku rozvádzaþov NN a na vývodoch ku kompenzaþným rozvádzaþom vykonal len merania izolaþného stavu prívodných káblov. Ostatné merania a skúšky na obidvoch kompenzaþných rozvádzaþoch neboli vykonané, nakoĐko tieto boli predmetom subdodávky a dodávateĐ vydal protokol o kusovej skúške. Zo strany revízneho technika došlo k podceneniu nebezpeþenstva, ktoré mohlo vzniknúĢ z kompenzaþných rozvádzaþov, v ktorých nebola výrobcom/resp. dodávateĐom aplikovaná skúška horením/oteplením. Poþas skúšobnej prevádzky na týchto kompenzaþných rozvádzaþoch, neboli vykonané žiadne ćalšie merania. Takéto podcenenie rizika, t.j. nemerania oteplenia kompenzaþných rozvádzaþov, bolo jednou z príþin vzniknutia požiaru zväzkovaných vodiþov (vo veĐkom poþte – 38 ks), ktoré boli navyše uložené v plastovom žĐabe. Z dôvodu nevyhovujúcich prierezov vodiþov došlo k ich vysokému prehriatu vo zväzku a následne k vytvoreniu oblúku (skratu) medzi jednotlivými krajnými vodiþmi (L1, L2, L3) s následným požiarom. Došlo k priamemu „zvareniu“ do uzla (17 krajných vodiþov) o priereze CYA 2,5 mm2. Pre vodiþ CYA 2,5 mm2 podĐa STN EN 33 2000-5-523 platí, že pri jeho najvyššej dovolenej teplote jadra 70°C pre uloženie „B“ je dovolená max. hodnota pretekajúceho prúdu 24 A. Menovitá hodnota pretekajúceho prúdu vodiþmi (38 ks) bola v skutoþnosti o 1,4 násobok vyššia, z dôvodu prítomnosti vyšších harmonických (tretia, piata, siedma a pod.), þo sa negatívne ovplyvnilo vznik vysokej teploty zväzkových vodiþov (38 ks).

55

V skutoþnosti pretekajúce prúdy týmito zväzkovými vodiþmi presiahli dovolenú maximálnu hodnotu 24 A a na takéto prúdy nebola elektrická inštalácia rozvádzaþa dimenzovaná vzhĐadom na uloženie vodiþov. Pretože poþet vodiþov vo zväzku bol až 38 ks, ktoré boli navyše stiahnuté zdrhovadlami a uložené v plastovom žĐabe, vzhĐadom na predpokladané vysoké oteplenie takto uložených vodiþov o priereze 2,5 mm2, nemalo zaĢaženie vodiþov prekroþiĢ prúdovú hodnotu 6 A. Poþas znaleckého šetrenia boli vykonané merania oteplenia v druhom kompenzaþnom rozvádzaþi (tento našĢastie nezhorel, pretože nebol ešte v prevádzke) a vo zväzku uložené vodiþe dosahovali hodnotu oteplenie na izolácii jednotlivých žíl 140 – 200 °C (za þas merania 3 – 5 min.). Záverom k tomuto prípadu sa ponúka otázka: Kto asi nesie zodpovednosĢ za tento požiar v kompenzaþnom rozvádzaþi? Odpoveć znie: Výrobca kompenzaþného rozvádzaþa podĐa § 1 Zákona þ. 294/1999 Z. z., z ktorého vyplýva: „Výrobca rozvádzaþa je zodpovedný za škodu spôsobenú jeho vadným výrobkom v plnom rozsahu.“ (Cudzie zavinenie nebolo preukázané a požiar bol monitorovaný zariadením EPS). Tu dochádza k porušeniu platnej legislatívy SR „§ 194 odst. 1, 3, 4, a § 199 písm. c, Vyhlášky SÚBP þ. 59/82 Zb. v znení Vyhlášky 454/90 Zb.“ (elektrické zariadenie kompenzaþného rozvádzaþa nebolo pred uvedením do prevádzky riadne vyskúšané a odborne preverené) napr. oteplenie vodiþov, rozvádzaþa, dovolené zaĢaženie vodiþov vzhĐadom na uloženie vo zväzku, nebolo vyhotovené automatické vetranie rozvádzaþa pri nedovolenom oteplení a pod. Elektrické zariadenie kompenzaþného rozvádzaþa nebolo vyhotovené tak, aby nedošlo za normálnych pracovných podmienok k nebezpeþnému zohriati vodiþov a pod. 2. BezpeþnosĢ elektrických inštalácií a zariadení (v závislosti na vzájomnej väzbe elektrotechnickej a požiarnej bezpeþnosti) STN 33 2000-1: 2009 Elektrické inštalácie nízkeho napätia ýasĢ 1: Základné princípy, stanovenie všeobecných charakteristík, definície, rieši základné princípy elektrotechnickej a požiarnej bezpeþnosti: (výber základných princípov); Výber z STN 33 2000-1 : Ochrana pred tepelnými úþinkami, znamená, že elektrická inštalácia v budove musí byĢ usporiadaná tak, aby vplyvom vysokej teploty, alebo elektrického oblúka nevzniklo nebezpeþenstvo vznietenia horĐavých materiálov. Okrem toho poþas normálnej prevádzky elektrického zariadenia, nesmú byĢ osoby ani hospodárske zvieratá vystavené nebezpeþenstvu popálenín. Ochrana pred nadprúdom, znamená pre osoby a hospodárske zvieratá také zabezpeþenie, aby boli chránení pred poranením a majetok sa musí chrániĢ pred poškodením zvýšenou teplotou (aby nevznikol požiar), alebo elektromechanickými silami spôsobenými akýmikoĐvek nadprúdmi, ktoré môžu vzniknúĢ v pracovných vodiþoch. Táto ochrana sa môže dosiahnuĢ jednou z týchto metód: - samoþinným odpojením pri výskyte nadprúdu, kde vypnutie musí nastaĢ skôr, ako tento nadprúd dosiahne nebezpeþnú hodnotu (zohĐadĖuje sa þas samoþinného odpojenia v závislosti na ampérsekundovej charakteristike príslušného istiaceho prvku); - obmedzením najvyššieho nadprúdu na bezpeþnú hodnou a bezpeþný þas trvania; Ochrana pred poruchovými prúdmi znamená, že vodiþe a káble musia byĢ nadimenzované tak, aby nimi prechádzali povrchové prúdy bez nadmerného zohrievania, alebo iného poškodenia (napr. požiar). Osobitnú pozornosĢ treba venovaĢ zemným povrchovým prúdom a unikajúcim prúdom. Ochrana pred prepätím, znamená zabezpeþiĢ osoby, alebo hospodárske zvieratá pred poranením, majetok sa musí chrániĢ pred škodlivými úþinkami vzniknutými poruchou medzi živými þasĢami obvodov napájaných rozdielnymi napätiami. Prepätia môžu byĢ dôsledkom atmosférických javov, spínacie prepätia a pod., nebezpeþné je najmä atmosferické prepätie, ktoré spravidla vždy spôsobí požiar a usmrtenie þloveka, zvieraĢa a pod. 56

Ochrana pred škodlivým pôsobením znamená, že elektrické zariadenie sa musí vyhotoviĢ tak, aby nepôsobilo škodlivo na iné zariadenia, alebo nezhoršovalo napájanie poþas normálnej prevádzky vrátane spínacích operácii. V tejto súvislosti sa za þinitele, ktoré môžu maĢ vplyv, považujú napr. - úþinník ( fázový posuv medzi napätím a prúdom každej fázy) - nárazový prúd - nesymetrické zaĢaženie - harmonické (rozumie sa vyššie harmonické, napr. tretia, piata, siedma , atd., ktoré majú veĐmi negatívny dopad na kvalitu el. energie, ale aj zvyšuje riziko požiaru ako nepriamy následok skratových prúdov, oscilaþných javov a pod.); Z ostatných hĐadísk bude dôležité akceptovaĢ podmienky prostredia, t.j. komisionálne urþenie vonkajších vplyvov prostredí podĐa európskych noriem, kde sa zohĐadnia všetky súvisiace skutoþnosti s ohĐadom na elektrotechnickú a požiarnu bezpeþnosĢ (pôsobenie prostredia na el. zariadenie a opaþne, resp. dosah použitých konštrukþných a stavebných materiálov na požiarnu bezpeþnosĢ objektu). Sem patrí: STN 33 2000-4-482: 2001 Elektrické inštalácie budov þasĢ 4: Zaistenie bezpeþnosti, kapitola 48, výber ochranných opatrení vzhĐadom na vonkajšie vplyvy, oddiel 482: Ochrana proti požiaru pri osobitných rizikách alebo nebezpeþenstve. Výber z STN 33 2000-4-482: V norme z hĐadiska požiarnej bezpeþnosti budov je navrhnuté použitie prúdového chrániþa s menovitým rozdielovým vypínacím prúdom I¨r ” 300 mA, ktorý zabezpeþí ochranu elektrickej inštalácie pred požiarom, ak by nastali v inštalaþných obvodoch poruchy na izolácií, (napr. skrat voþi ochrannému vodiþu PE alebo chránenej neživej þasti) a dôjde k samoþinnému vypnutiu þasti elektrickej inštalácie v þase do 0,2 sekundy. Teplota povrchu napr. svietidiel je obmedzená za normálnej prevádzky na 90 °C (max.) a pri poruche na 115 °C (max.), v priestoroch, v ktorých môže byĢ nebezpeþenstvo požiaru v dôsledku prachu alebo vlákien, ktoré sú usadené na povrchu elektrického prvku (svietidla a pod.) VzdialenosĢ bodových svietidiel resp. svetlometov od horĐavých materiálov musí byĢ: do 100 W min. vzdialenosĢ 0,5 metra od 100-300W min. vzdialenosĢ 0,8 metra od 300-500W min. vzdialenosĢ 1,0 metra > 500 W môžu byĢ potrebné väþšie vzdialenosti. Žiarovkové svietidlá musia byĢ už konštrukþne vybavené krytom, aby sa zabránilo „vypadnutiu“ poškodenej žiarovky zo svietidla (žiarovka po roztrhnutí sklenenej banky môže spôsobiĢ požiar horĐavých hmôt, prachov alebo kvapalín resp. spôsobí aj iniciovanie výbušnej zmesi, pretože teplota rozžeraveného wolframového vlákna je cca. do 2500 °C). V tejto norme sa kladie veĐký dôraz na výber a stavbu inštalácií z hĐadiska nebezpeþenstva požiaru, kde sa vyrábajú, spracovávajú alebo skladujú horĐavé materiály vrátane priestorov, kde sa usadzuje prach (sušiþky sena, píly, prevádzky v papierenskom priemysle resp. textilných továrĖach). Elektrické zariadenia sa musia navrhovaĢ a zostavovaĢ tak, že je nepravdepodobné, aby ich teplota v normálnej prevádzke a predpokladateĐné oteplenie pri poruche spôsobilo požiar pri zohĐadnení vonkajších vplyvov. Ak sa predpokladá, že by sa na krytoch elektrických zariadení mohol usadzovaĢ prach v množstvách dostatoþných na spôsobenie požiaru (napr. výška usadeného prachu 1 mm je už schopná šíriĢ požiar), musia byĢ prijaté vhodné opatrenia aby nedošlo k nadmernému zohriatiu krytov. Minimálne požadované krytie elektrických zariadení, kde sa môže usadzovaĢ prach je IP 5x (þiastoþne prachotesné). Elektrické rozvody, ktoré prechádzajú alebo napájajú takéto priestory, kde hrozí nebezpeþenstvo požiaru od elektrických zariadení, musia byĢ chránené nielen proti skratu, ale aj proti preĢaženiu, resp. je naprojektovaná už v hlavnom rozvádzaþi ochrana prúdovým chrániþom s rozd. prúdom I¨r = 300mA resp. I¨r =500 mA.

57

Ak prevádzkované elektrické zariadenie je ohrozené poruchou zníženia izolaþného odporu a môže takáto porucha spôsobiĢ požiar (napr. povrchové ohrievanie z vyhrievacími prvkami), je potrebné chrániĢ takýto obvod prúdovým chrániþom s rozdielovým vypínacím prúdom 30 mA. Pohyblivé káblové vedenia a „šnúry“ sa odporúþajú pre takéto prevádzky napr. typ HO7RN-F a iné. Elektromotory, ktoré sú ovládané diaĐkovo alebo nie sú pod trvalým dozorom musia byĢ chránené proti nadmernej teplote, prístrojom proti preĢaženiu alebo vnútorným termostatom, ktorý zabezpeþí minimalizovanie rizika. Elektrické ohrievaþe sa musia namontovaĢ na nehorĐavé podložky alebo vzdušná vzdialenosĢ musí byĢ dostatoþná, aby sa zabránilo vzniku požiaru od sálavého tepla (min. 50mm). Elektrický ohrievaþ v smere šírenia tepla má predpísanú minimálnu bezpeþnostnú vzdialenosĢ 1m. Norma bola nahradená v septembri 2013 novou normou STN 33 2312:2013 Elektrotechnické predpisy. Elektrické zariadenia malého a nízkeho napätia v pevných horĐavých materiáloch a na nich. STN 33 2000-4-42: 2012 Elektrické inštalácie nízkeho napätia ýasĢ 4-42: Zaistenie bezpeþnosti Ochrana pred úþinkami tepla Výber z STN 33 2000-4-42: Táto þasĢ z IEC 60364 platí pre elektrické inštalácie vzhĐadom na opatrenia na ochranu osôb, hospodárskych zvierat a majetku pred: -

úþinkami tepla, vznietením alebo znehodnotením materiálov a pred nebezpeþenstvom popálenia spôsobeného elektrickým zariadením plameĖmi v prípade požiarneho nebezpeþenstva šíreného z elektrických inštalácií do susedných požiarnych úsekov oddelených požiarnymi stenami, ktoré sú v blízkosti zhoršením bezpeþnej funkcie elektrických zariadení vrátane napájaní na bezpeþnostné úþely.

Poznámka 1: Na ochranu pred tepelnými úþinkami môžu byĢ aplikovateĐné národné požiadavky Poznámka 2: Ochranou pred nadprúdom sa zaoberá IEC 60364-4-43

Osoby, hospodárske zvieratá a majetok sa musia chrániĢ pred poranením alebo poškodením spôsobeným teplom alebo požiarom, ktorý sa môže vytváraĢ v elektrických inštaláciách alebo šíriĢ z elektrických inštalácií, berúc do úvahy požiadavky tejto normy a inštrukcie výrobcov zariadení. Teplo vytvárané elektrickými zariadeniami nesmie spôsobiĢ nebezpeþenstvo alebo škodlivé úþinky na susediace pevné materiály alebo na materiály, ktorých prítomnosĢ sa môže predpokladaĢ v blízkosti takýchto zariadení. Elektrické zariadenie nesmie vyvolávaĢ požiarne nebezpeþenstvo pre susediace materiály. Poznámka: Poškodenie, poranenie alebo vznietenie môže byĢ spôsobené napríklad týmito úþinkami: -

akumulovanie tepla, vyžarovanie tepla, horúce þastice, zhoršenie bezpeþnostnej funkcie elektrických zariadení, napríklad ochranných zariadení, ako sú napríklad istiace prístroje, termostaty obmedzovaþe teploty, tesnenia prestupov káblov a elektrické rozvody, nadprúd, poruchy izolácie a/alebo oblúky spôsobujúce rušenie, harmonické prúdy, údery blesku, pozri súbor IEC 62305, prepätia, pozri kapitolu 443 z IEC 60364-4-44: 2007, nesprávny výber alebo stavba zariadení.

Ako doplnok k požiadavkám súboru IEC 60364 sa musia braĢ do úvahy všetky relevantné montážne inštrukcie výrobcu. STN 33 2312: 2013 Elektrotechnické predpisy. Elektrické zariadenia malého a nízkeho napätia v pevných horĐavých materiáloch a na nich Pri požiaroch, ktoré vznikli od elektrických zariadení (inštalácií, rozvodov a pod.) sa vždy skúma práve spojitosĢ elektrotechnickej a požiarnej bezpeþnosti a rešpektovanie ustanovení technickej normy STN 33 2312, resp. do akej miery došlo k porušeniu zásad požiarnej bezpeþnosti, þi už pri montážnej þinnosti, alebo pri výkone odbornej prehliadky a skúšky. 58

Tu treba pripomenúĢ zodpovednosĢ projektanta, ktorý už pri tvorbe diela (projektovaní stavby) musí túto spojitosĢ elektrotechnickej a požiarnej bezpeþnosti rešpektovaĢ a zodpovedne posúdiĢ. AkékoĐvek zmeny poþas realizácie stavby v oblasti použitia stavebných látok musia byĢ konzultované s projektantom a všetky zmeny zachytené zmenami v súbore projektov. Požiare, ktoré sa stali práve z dôvodu svojvoĐných úprav a zmien poþas realizácie stavby oproti projektu, hovoria dosĢ zrozumiteĐne o podceĖovaní nebezpeþia z hĐadiska požiaru (priama súvislosĢ elektrotechnická a požiarna bezpeþnosĢ). Ustanovenia v STN 33 2312 odporúþajú, že najvyššia dovolená teplota elektrického zariadenia urþeného na priamu montáž do horĐavých materiálov, alebo na ne, v miestach styku s horĐavým materiálom táto teplota (hraniþná hodnota) môže byĢ najviac 115 °C (klasifikácia horĐavosti podĐa údajov zo skúšok reakcie na oheĖ, v zmysle tab.NA.1, STN EN 13501-1 je nasledovná: A- nehorĐavé B- neĐahko horĐavé C1- Ģažko horĐavé C2- stredne horĐavé C3- Đahko horĐavé

(pôvodné znaþenie) (pôvodné znaþenie) (pôvodné znaþenie) (pôvodné znaþenie) (pôvodné znaþenie)

A1/A2 s1, d0 ostatné A2, B C D,E F

nehorĐavé horĐavé horĐavé horĐavé horĐavé (ultra)

(nové znaþenie) (nové znaþenie) (nové znaþenie) (nové znaþenie) (nové znaþenie)

Hraniþná hodnota teploty bola stanovená príslušnej skúšobni (AO), na základe vyhodnotenia skúšky reakcie na oheĖ, alebo zo skúšok požiarnej odolnosti a nesmie byĢ prekroþená ani pri poruchových stavoch (napr. preĢaženie, skrat a iné), alebo zlyhaní funkcie elektrického predmetu. Ako tepelnoizolaþnú podložku alebo lôžku pre el. zariadenie uložené v horĐavých materiáloch a na ich povrchu, možno použiĢ každý materiál, ktorý má triedu reakcie na oheĖ A1, alebo A2-s1, d0, alebo ak neprispieva k požiaru (trieda A1, alebo tr.A1fl). Musí byĢ vždy splnená podmienka, že koeficient tepelnej vodivosti („lamda“). Ȝ < 0,5 [W . m-1 . K-1 ] Koeficienty tepelnej vodivosti sa uvádzajú v norme STN 73 0540-3:2012. Poznámka: materiály a výrobky neprispievajúce k požiaru sa uvádzajú v Prílohe A, STN 33 2312:2013 (str.10-11)

Ak posudzovaný konštrukþný materiál do ktorého, alebo na ktorý sa má uložiĢ el. zariadenie (inštalácia), nie je schváleným stavebným výrobkom, nemá stanovenú horĐavosĢ vyplývajúcu zo skúšky reakcie na oheĖ a nepatrí do skupiny uvedenej v Prílohe A (STN 33 2312), možno: a) stanoviĢ triedu reakcie na oheĖ vhodným využitím skúšok, ktoré sa používajú pre stavebné výrobky b) stanoviĢ triedu reakcie na oheĖ „F“, bez overenia vlastnosti skúškou a posúdiĢ materiál ako horĐavý (ultra horĐavý) Poznámka: stanovenie triedy reakcie na oheĖ bez overenia vlastností skúškou sa týka aj tried s doplĖujúcim indexom napr. Ffl, FL a Fca.

HorĐavé materiály s triedou reakcie na oheĖ C až F s hrúbkou < 1,0 mm, na povrchovú úpravu stavebných konštrukcií pripevnené na podklade z nehorĐavého materiálu, tvoria tzv. „nevýznamnú zložku“ a pri posudzovaní horĐavosti sa na ne neprihliada. HorĐavé materiály s triedou reakcie na oheĖ A2 (okrem A2-s1, d0 ), alebo B s hrúbkou < 5,0 mm, na povrchovú úpravu stavebnej konštrukcie pripevnené na podklade z nehorĐavého materiálu, tvoria tzv. „nevýznamnú zložku“ a pri posudzovaní horĐavosti sa na ne neprihliada. Požiadavky a skúšanie elektrických svietidiel urþených na montáž na horĐavé materiály upravuje STN EN 60598-1. Poznámka: oznaþenie svietidiel je uvedené v tab.N1, STN EN 60598-1:2009

59

Požiadavky na odolnosĢ inštalaþných materiálov, škatúl (krabíc) a úplných krytov alebo káblových vývodiek proti nadmernému teplu a horeniu sú uvedené v normách (napr. STN EN 60670-1, STN EN 50262, resp. STN 37 0181 a iné). Prístroje (spínaþe) zodpovedajúce STN EN 60669-1 spĎĖajú požiadavky na odolnosĢ inštalaþných materiálov proti nadmernému teplu a horeniu. Prístroje (zásuvky) zodpovedajúce STN EN 60309-1, alebo STN IEC 60884-1 spĎĖajú požiadavky na odolnosĢ inštalaþných materiálov proti nadmernému teplu a horeniu. OdolnosĢ proti šíreniu plameĖa sa skúša podĐa príslušných výrobných noriem (napr. STN 34 7661, STN EN 50085-1, STN EN 50086-1, STN EN 61386-1, STN EN 61534-1, STN EN 61439-1, STN EN 61537 a iné). V prípade ak príslušná výrobná norma neobsahuje skúšku proti šíreniu plameĖa, skúša sa podĐa STN EN 60695-9-1. PrístupnosĢ elektrických rozvodov: Elektroinštalaþné škatule (krabice, alebo iné spojovacie miesta) v stenách, prieþkach, stropoch, resp. v podlahách musia byĢ prístupné na montáž, údržbu, odbornú prehliadku a odbornú skúšku, aby ich bolo možné kedykoĐvek Đahko otvoriĢ a opäĢ zatvoriĢ. Vieþka škatúl (krabíc) musia byĢ viditeĐné, alebo ich poloha oznaþená tak, aby ich bolo možné nájsĢ. Ku škatuliam (krabiciam) umiestneným za obkladmi stien a prieþok, nad podhĐadom alebo pod nášĐapnou vrstvou podlahy sa musí prístup umožniĢ Đahko otvárateĐnými krytmi (napr. odklopením þasti steny, podkladu, resp. podlahového alebo stropného dielca), priþom tieto kryty musia byĢ viditeĐne oznaþené, aby škatule (krabice) bolo možné Đahko nájsĢ. Istenie elektrických rozvodov: Istenie elektrických silnoprúdových rozvodov ukladaných do horĐavých materiálov a na ne musí spĎĖaĢ požiadavky technických noriem (napr. STN 33 2000-4-42, STN 33 2000-4-43, STN 33 2000-4-482 a STN 33 2000-5-523), prednostne sa majú používaĢ istiþe s charakteristikou B (tzv. „rýchla vypínacia charakteristika“). Elektrické rozvody v požiarnych deliacich konštrukciach: Pre elektrické rozvody vedené v požiarnych deliacich konštrukciach platia podmienky uvedené v STN 33 2000-5-52 a na prestupy rozvodov cez požiarne deliace konštrukcie platia požiadavky právneho predpisu (Vyhl. MVSR þ.94/2004 Z.z.- rieši technické požiadavky na protipožiarnu bezpeþnosĢ pri výstavbe a pri užívaní stavieb). Prestupy elektrických rozvodov: Prestupy elektrických rozvodov cez ostatné stavebné konštrukcie z horĐavých materiálov sa musia vo zvislom aj vodorovnom smere zhotoviĢ tak, ako elektrické rozvody vedené v stavebných konštrukciách z horĐavých materiálov. Vlastnosti elektrických rozvodov: Súþasti elektrických rozvodov (káble a vodiþe, inštalaþné rúrky, káblové kanály, káblové lišty a žĐaby, príchytky, škatule a úplné kryty, resp. káblové vývodky a iné) sa môžu uložiĢ priamo do horĐavých materiálov, alebo na ne za predpokladu, že tieto súþasti sú aspoĖ odolné proti šíreniu plameĖa, podĐa þl. 4.1.7 cit. normy (vić str. 9 tejto prednášky, štvrtý odstavec zhora), alebo spĎĖajú požiadavky na odolnosĢ inštalaþných materiálov uvedených v þl.4.1.4 (vić str.9 tejto prednášky, prvý odstavec zhora). Pozn. káble s tr. reakcie na oheĖ Eca spĎĖajú požiadavku na odolnosĢ proti šíreniu plameĖa podĐa STN EN 60332-1-2

UkladaĢ káble a vodiþe priamo do horĐavých materiálov, alebo na ne vo zväzkoch možno za predpokladu, že tieto káble a vodiþe spĎĖajú požiadavku na odolnosĢ proti šíreniu plameĖa ak sú uložené vo zväzkoch, podĐa STN EN 60332-3-22. Pozn.: káble s tr. reakcie na oheĖ Cca spĎĖajú požiadavku na odolnosĢ proti šíreniu plameĖa vo zväzkoch podĐa STN EN 60332-3-22.

60

Podmienky montáže: Elektrické zariadenia na priamu montáž do horĐavých materiálov a na ne sa môžu montovaĢ bez osobitných opatrení, ak vyhoveli predpísaným podmienkam a skúškam, podĐa príslušných výrobných noriem a sú na takúto montáž riadne oznaþené. Poznámka: výrobca má uviesĢ v sprievodnej technickej dokumentácii k výrobku (elektrickému zariadeniu) jeho charakteristické parametre a vlastnosti pre možné použitie a z hĐadiska požiarneho nebezpeþenstva.

Pri montáži elektrických zariadení na priamu montáž do horĐavých materiálov a na ne nesmie dôjsĢ k ich konštrukþnej úprave, ktorá by znižovala schopnosĢ brániĢ šíreniu, alebo prenosu možných tepelných úþinkov (alebo plameĖa) na dotýkajúce sa horĐavé materiály (veĐkosĢ styþnej plochy nie je predmetom posudzovania v tejto norme). Takto konštrukþne upravené elektrické zariadenie nie je možné použiĢ na priamu montáž do horĐavých podkladov a na ne. Poznámka: typickým príkladom zníženia schopnosti brániĢ šíreniu, alebo prenosu možných tepelných úþinkov, alebo plameĖa sú otvory v prístrojových alebo rozvodných škatuliach (krabiciach) a ich krytov, ktoré sa vytvorili pri montáži (úmyselne alebo náhodne) odstránením niektorých konštrukþných þastí, z dôvodu umožnenia vstupu alebo výstupu káblov, vodiþov alebo iných elektrických prvkov. Na zabezpeþenie vstupu alebo výstupu káblov, resp. vodiþov sú urþené vhodné škatule (krabice) a úplné kryty, triedené podĐa tab.1, þl..7.3.1 – 7.3.6, v STN EN 60670-1:2005.

Ak je akákoĐvek pochybnosĢ o vhodnosti priamej montáže elektrického zariadenia do horĐavých materiálov alebo na ne, musí sa postupovaĢ ako v prípade ostatných elektrických zariadení, ktoré nespĎĖajú podmienky na priamu montáž do horĐavých materiálov alebo na ne. Ostatné elektrické zariadenia sa môžu ukladaĢ do horĐavých materiálov a na ne len za podmienok uvedených v tejto norme. Elektrické zariadenia (elektroinštalaþné prvky) sa musia oddeliĢ od horĐavých materiálov vzduchovou medzerou, tepelnoizolaþnou podložkou, alebo lôžkom, podĐa þl.3.1 cit. normy (vić str.8, piaty odstavec zhora, tejto prednášky), na celej styþnej ploche, podĐa tab.6.

Tab.6Použitietepelnoizolaēnejpodložky,lôžkaalebovzduchovejmedzery,podűaSTN332312  Por. ēíslo

1)

2) 3)

Druhelektrického zariadenia

Tepelnoizolaēnápodložka alebolôžkohrúbkynajmenej (mm)1)

Vzduchovámedzerahrúbky najmenej (mm)1);2)

Rozvádzaēe  Stroje 1 10 50 atransformátory............  Spotrebiēe Meracieaochrannéprístroje 2 Rozvodyaprístroje...3) 5 30 Svietidlá UpevŸovacie skrutky prechádzajúce tepelnoizolaēnou podložkou alebo vzduchovou medzerou sa nepokladajú za významnézhűadiskavedeniatepla. Vzduchovúmedzerumožnopoužiƛlenprimontážielektrickýchzariadenínahorűavémateriály,niedonich. Dohorűavýchmateriálovananesadovoűujeukladaƛelektricképrístroje16A/400V/ACprepoužitievdomácnostiach apodobnépevnéelektrickéinštalácie,aksúzmateriálovodolnýchprotišíreniuplameŸa.

Poznámka: PrednosĢ istenia istiþmi pred použitím poistiek nemožno si vysvetĐovaĢ tak, že istiþe sú bezpeþnejšie ako poistky. V praxi sa poistky veĐakrát opravujú – þasto nevedome predimenzovávajú, þo je veĐmi nebezpeþná prax a použitie istiþov je vhodnejšie z dôvodu operatívnosti a rýchlosti opätovného zapnutia. Minimalizuje sa neodborný zásah (opravy poistiek) obsluhou, ktorá nemá odborné vzdelanie, alebo spôsobilosĢ. Navrhovanie veĐkosti istiþa musí sledovaĢ zabezpeþenie príslušného obvodu pred skratom a preĢažením. Pri správnom naprojektovaní prierezu káblov a istiacich prvkov, svetelné obvody sú istené hodnotami do 10 A, jednofázové zásuvkové vývody do 16 A, veĐkosĢ istiaceho prvku musí byĢ pevne stanovená už v projekte a charakteristika istiþa „B“. Poistky chránia príslušný obvod len pred skratom, istiþe pred skratom i nadprúdom, pretože majú nadprúdovú spúšĢ i skratovú spúšĢ a vypínacie þasy sú kratšie ako u závitových poistiek.

61

3. Komentár autora prednášky: Na súþasnú elektrickú inštaláciu z hĐadiska požiarnej bezpeþnosti sú kladené viaceré požiadavky. Jednou z nich je používanie takých elektroinštalaþných prvkov, káblov a pod., aby boli „samozhášacie“ (aby nešírili po svojom povrchu plameĖ), resp. aby nevytvárali pri tlení alebo horení v epicentre požiaru jedovaté splodiny a dym. (napr. pri horení alebo tlení kábla CYKY ..., plášĢ kábla PVC (polyvinylchlorid) uvoĐĖuje jedovaté a karcinogénne splodiny. Preto v objektoch kde sa zhromažćujú Đudia (napr. v nemocniciach, hypermarketoch, štadiónoch a pod.) sa musia používaĢ bezhalógénové káble, ktoré neprodukujú pri horení alebo tlení žiadne toxické látky a po svojom povrchu nešíria plameĖ (sú samozhášacie). PodĐa IEC 60332-3 môžu byĢ použité káble napr.: 1-CXKE-R, resp. 1-CHKE-R a iné. PodĐa IEC 60331... napr. kábel 1-CHKE-V má odolnosĢ poþas požiaru až 180 minút t.j. nie sú narušené jeho funkþné schopnosti (napr. kábel pre EPS, resp. riadiaci systém, bezpeþnostné systémy a pod.) NN vodiþe a káble, elektroinštalaþné lišty s príslušenstvom , inštalaþné trubky s príslušenstvom, elektroinštalaþné kanály a krabice (ktoré nemajú osadené svorky) je možné uložiĢ do horĐavých podkladov a na ne všetkých stupĖov horĐavosti, pokiaĐ sú nehorĐavé, alebo boli skúšané na odolnosĢ proti šíreniu plameĖa. Silnoprúdové káble typu CYKY, AYKY sú skúšané na odolnosĢ proti šíreniu plameĖa podĐa STN 34 7007 a STN 34 7010. Uvedené typy káblov je možné priamo ukladaĢ na/do horĐavých podkladov všetkých stupĖov horĐavosti bez ćalších opatrení. V sporných prípadoch je potrebné deklarovaĢ písomným dokladom (atest, certifikát a pod.), odolnosĢ proti šíreniu plameĖa, povinnosĢ zostáva na výrobcovi káblov, dodávateĐovi káblov, alebo montážnej organizácii. Ak uvedená podmienka nie je splnená a nastane stav neistoty t.j. pochybnosĢ o požiarnej odolnosti proti šíreniu plameĖa, rozhodnutie revízneho technika bude: „takýto kábel nie je použiteĐný pre priame kladenie na a do horĐavých podkladov“. Ak elektroinštalaþný materiál nespĎĖa kritéria požiarnej odolnosti, v norme STN 37 0000 þl. 6 sa odporúþa oznaþiĢ horĐavé trubky a príslušenstvo oranžovou farbou a každý zväzok horĐavých trubiek musí maĢ pripojenú visaþku s nápisom „materiál nie je samozhášací„. Skúšku odolnosti proti šíreniu plameĖa na elektroinštalaþných materiálov je možné vykonaĢ i náhradným spôsobom, kedy sa nad plameĖ skúšobného kahanca (postaþí aj zapaĐovaþ ) priloží kontrolný vzorka na þas do 5 sekúnd a po oddialení musí materiál prestaĢ horieĢ. Ak po oddialení horiaci proces pokraþuje to znamená , že materiál nie je samozhášací a nie je ho možné použiĢ na priame kladenie na a do horĐavých podkladov. Poznámka: Takáto rýchla „samoskúška“ však nenahrádza atest, alebo certifikát zo autorizovanej skúšobni je urþená na rýchlu orientáciu šéfmontéra a pod., aby sa rozhodol rýchlo a správne. Elektrické predmety, ktoré majú byĢ montované na a do horĐavých podkladov všetkých stupĖov horĐavosti (okrem C3/F) priamo bez ćalších opatrení, musia byĢ pre túto montáž odskúšané podĐa ustanovení STN 34 5618 – skúšanie elektrických prístrojov pre montáž na a do horĐavých podkladov (látok). PokiaĐ elektrický predmet skúške vyhovie oznaþuje sa znaþkou, priamo na výrobku (napr. na elektrické svietidlo, na elektrický spínaþ -vypínaþ, na el. zásuvku 16A/230V a pod). PodĐa STN EN 60598-1 svietidlá pre montáž na horĐavé látky sú oznaþené písmenom F v trojuholníku. Ostatné elektrické zariadenia (neschválené) je možné montovaĢ na a do horĐavých podkladov všetkých stupĖov horĐavosti, len za podmienky, že budú od horĐavej látky oddelené nehorĐavou tepelneizolaþnou podložkou, lôžkom, alebo vzduchovou medzerou. (tab. 1 v STN 33 2312: 2013).

Ostatné súvisiace normy: STN EN 13501-1 +A1: 2010 Klasifikácia požiarnych charakteristík stavebných výrobkov a prvkov stavieb. ýasĢ 1: Klasifikácia využívajúca údaje zo skúšok reakcie na oheĖ. V tejto norme urþuje harmonizovaný postup klasifikácie reakcie stavebných výrobkov na oheĖ u stavebných výrobkov, ktorá je založená na skúšobných postupoch (podĐa kapitoly 5). STN EN 13501-2 +A1: 2010 Klasifikácia požiarnych charakteristík stavebných výrobkov a prvkov stavieb. ýasĢ 2: Klasifikácia využívajúca údaje zo skúšok požiarnej odolnosti (okrem ventilaþných zariadení. V tejto európskej norme sa urþuje postup klasifikácie stavebných výrobkov a prvkov stavieb na základe údajov zo skúšok požiarnej odolnosti a zo skúšok tesnosti proti prieniku dymu. Zoznam príslušných skúšobných metód vić. kapitoly 2 a 7. STN EN 13501Ͳ3 +A1: 2010 Klasifikácia požiarnych charakteristík stavebných výrobkov aprvkov stavieb. asƛ 3: Klasifikácia využívajúca údaje zo skúšok požiarnej odolnosti výrobkov aprvkov používaných vprevádzkových zariadeniachstavieb(potrubiaspožiarnouodolnosƛouapožiarnejklapky).

62

STN EN 13501-4 +A1: 2010 Klasifikácia požiarnych charakteristík stavebných výrobkov a prvkov stavieb. ýasĢ 4: Klasifikácia využívajúca údaje zo skúšok požiarnej odolnosti prvkov zariadení na odvod splodín horenia. STN EN 13501-5 +A1: 2010 Klasifikácia požiarnych charakteristík stavebných výrobkov a prvkov stavieb. ýasĢ 5: Klasifikácia využívajúca údaje zo skúšok striech namáhaných vonkajším ohĖom. 

Tab.7PorovnanietriedeniapodűahorűavostiareakcienaoheŸ,podűapôvodnejanovejnormy StupeŸ StupeŸhorűavostipodűaSTN730862  Rozdeleniepodűa a KlasifikáciapodűaSTN horűavosti STN730861 EN13501Ͳ1+A1 A nehorűavé A1,A2s1,d0 nehorűavé B neűahkohorűavé(veűmiƛažkohorűavé) ostatnéA2,B horűavé C1 ƛažkohorűavé C horűavé C2 strednehorűavé D,E horűavé C3 űahkohorűavé F veűmihorűavé(ultra) V Slovenskej republike po vydaní týchto noriem sú v platnosti aj všetky pôvodné normy (napr. STN 73 0802 a iné), ktoré súvisia s požiarnou bezpeþnosĢou stavieb, v súlade s prevzatými normami EU (STN EN 13501-1+A1 až STN EN 13501–5+A1). Z pôvodných noriem je potrebné spomenúĢ aspoĖ niektoré, ktoré sú i naćalej v platnosti napr. STN 73 0802, STN 73 0804, STN 73 0818, STN 73 0821, STN 73 0822, STN 73 0823, STN 73 0824, STN 73 0825 a iné.

4. Záver: Tepelná energia, má svoje kladné, ale aj negatívne stránky. Z negatívnych stránok prevažuje, hlavne požiar, ktorý už v minulosti, ale aj v súþasnosti predstavoval pre þloveka veĐké nebezpeþenstvo. ZnížiĢ možnosĢ vzniku požiarov sa dá len technickými a organizaþnými prostriedkami, t.j. využívaním a odporúþaním dodržiavaĢ príslušné technické normy (STN..., STN EN... a pod.). Problematika ochrany pred požiarmi v súþasnosti je realizovaná už na úrovni organizácií (právnická resp. podnikajúca fyzická osoba), alebo i priamo u obþanov, zamestnancov (napr. požiarna bezpeþnosĢ v domácností, pri spoloþenských udalostiach a pod.), formou požiarnych štatútov, poriadkov, smerníc a iných predpisov vyplývajúcich z platnej legislatívy. PovinnosĢ dodržiavania protipožiarnych opatrení platí nie len v elektrotechnike, ale aj u všetkých obþanov. Táto skutoþnosĢ vyplýva priamo zo zákona o požiarnej ochrane, ktorý je zameraný nielen na prevenciu, ale i na postih (t.j. pokuty, riešenie priestupkov resp. trestné stíhanie). Elektrické inštalácie/zariadenia vyhotovené v súlade s STN spĎĖajú kritériá požiarnej a elektrotechnickej bezpeþnosti. Vedomosti a skúsenosti v tejto oblasti sú nenahraditeĐné, dostupnosĢ získania týchto poznatkov je v STN a závisia len od samotného odborníka do akej hĎbky si tieto znalosti osvojí. V súþasnosti dochádza k zmene aj v tejto oblasti. Vydanie novej normy STN 33 2312: 2013, ktorá spolu s normami, napr. s STN 33 2000-4-42, STN EN 60598-1, STN EN 60598-1 predstavujú základné informácie, ktoré by mal vo svojej elektrotechnickej praxi využívaĢ hlavne projektant elektrických zariadení (elektroinštalácii) v stavebných objektoch a následne ich potvrdiĢ revízny technik kladnou revíznou správou. Literatúra a technické normy: STN 33 2000-1:2009, STN 33 2312: 2013, STN 33 2000-4-42:2012, STN 33 2000-4-43:2010, STN 33 2000-4-482:2001, STN 33 2000-5-52:2012, STN EN 13501-1+A1:2010, STN EN 135012+A1:2010, STN EN 13501-3+A1:2010, STN EN 13501-4+A1:2010, STN EN 13501-5+A1:2010, STN EN 60598-1: 2008 a iné. Procesy hoĜení a výbuchu (Ing. Peter Štroch, PhD.), vydavateĐstvo EDIS 2010 a iné      . . . 63

Internetový velkoobchod s elektromateriálem

EuroVolt www.eurovolt.cz www.eurovolt.sk

Istota bezpečia...

Internetový velkoobchod s elektromateriálem

EuroVolt

www.eurovolt.cz www.eurovolt.sk

Istota bezpečia...

Když televize, tak elektrická

www.elektrika.TV

ǢVhde^h egd h^acdegdjYdj ZaZ`igdiZX]c^`j eZXehdþ ǘWief_i fhe [b[ajhej[Y^d_ak

Fhe^bƽZdƻj[ i_ l_Z[eab_fo l [b[ajhed_Yaƽ l[hp_ je^eje loZȏdDž0 i[c_dȏĿ e FF (i. Ȃ) _dj[bb_][dj KFI (i. ǻǻ)

;B;AJHEJ;9>D?A heǘdDža ȁȄ ;B;AJHEJ;9>D?9Aû E8PEH il. ǼǻȀ



B?IJEF7: ǽǻǼǿ

;b[ajhed_Yaȏ l[hp[ ǘȍief_ik mmm.[[b.Yp/ȍhY^_l

JƾcW0 <eh ;d[h]e ǹǷǸǻ1 HeplǵZƼǙ[ W heplǵZƼǙelǵ j[Y^d_aW Lþpakc iodY^hed_pelWdƾ^e ŀdžp[ddž fe^edĘ 9[dW Ȁǽ Aǘ ǔ[iaǵ [aedec_aW W akhp aehkdo LeZ_Ǚ[ l heplǵZƼǙ_

ǘȍief_i loY^ȏpDž cƻiDžǘdƻ / fhelep, ĠZhôXW W h[l_p[ [b[ajh_YaþY^ pWĿDžp[dDž / [b[ajh_Yaƽ ijhe`[ W fĿDžijhe`[ / [b[ajh_Yaƽ hepleZo W _dijWbWY[ / dehco W fĿ[Zf_io / cƻĿ[dDž W paekĶao `Waeij_ / _d\ehcWY[ fhe fhe`[ajWdjo, fhelepdDž j[Y^d_ao W cedjǴôdDžao / X[pf[ǘdeij [b[ajh_YaþY^ pWĿDžp[dDž / jh^, eXY^eZ W feZd_aǴdDž / ǘ_ddeij [b[ajhej[Y^d_YaþY^ iZhkô[dDž W ifeb[ǘ[dij[l Y[dW Ȁǽ Aǘ heǘdDž fĿ[ZfbWjdƽ ȁǽǿ Aǘ heǘdDž fĿ[ZfbWjdƽ fhe ijkZ[djo Ȁǻǿ Aǘ

mmm.[[b.Yp <99 FK8B?9 i. h. e. , FeZ LeZǴh[diaek lƻôDž ǿ, Ǽȃǽ ǻȃ FhW^W ȃ, j[b.0 ǽȃȁ ȀȃǾ ǻǼǼ-Ǽǽ, \Wn0 ǽȃǿ ȁȃǾ ǻǽǽ, [-cW_b0 [b[ajhe6\YY]hekf.Yp