VI. Výsledky připomínkového řízení. Návrh zákona o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů

VI. Výsledky připomínkového řízení Návrh zákona o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů Resort Ministerstvo financí

Připomínky Vypořádání K § 11: Akceptováno.Text upraven. S návrhem tohoto ustanovení (tj. s možností vytvářet daňovou rezervu na splnění povinností podle návrhu) zásadně nesouhlasíme, neboť: a) návrh ukládá provozovatelům povinnost „vytvářet rezervu finančních prostředků na splnění všech povinností podle tohoto zákona nebo předpisů vydaných na jeho základě …“. Podle našeho názoru jsou již účely, na které je nutné vytvářet rezervu, vymezeny v horním zákoně a tento návrh řeší pouze následný monitoring a řešení případných dalších škod, které nastanou až po provedení sanací a rekultivací, které jsou vyčíslitelné a finančně zajištěné již přímo pro tyto účely deponovanými prostředky rezerv, b) problematiku „následné péče“ o sanovaná a zrekultivovaná území v podobě monitoringu není nezbytné řešit formou nového právního předpisu, který je navíc nad rámec požadavků EU a navíc se překrývá se stávajícím horním zákonem, ale lze ji řešit výše uvedenou novelizací stávajících předpisů formou začlenění monitoringu do účelů, na které jsou podle těchto předpisů vytvářeny rezervy, c) návrh je umělou a ze strany EU nepožadovanou byrokratickou zátěží jak pro úřady, tak i pro podnikatele. Ta je navíc zpracována velmi nepřesně a dubluje již v převažujícím rozsahu v ČR fungující systém rezerv. Směrnice totiž stanoví nutnost garance v oblasti nakládání s odpady z těžebního průmyslu právě proto, že řada členských států nemá tak rozsáhlý a dlouhodobě uplatňovaný systém tvorby rezerv a současně pevně deponovaných finančních prostředků nepodléhajících konkursu, exekuci, výkonu rozhodnutí podle horního zákona, jako je v ČR, d) po doplnění chybějící problematiky do horního zákona je vše možno řešit v rámci jedné administrativy a jednoho rozhodovacího procesu v rámci plánu otvírky, přípravy a dobývání, což navíc zajistí eliminaci dublování zdrojů, e) všechny ostatní případné nahodilé škody není nutné řešit formou rezervy, neboť tyto náklady jsou předem nevyčíslitelné a těžko odhadnutelné a ani výše uvedená směrnice nehovoří o nutnosti vytváření rezervy, ale o nutnosti „finanční záruky“ (to předkladatel

1

mimo jiné sám potvrzuje i v důvodové zprávě k tomuto ustanovení), přičemž v tomto případě je podle našeho názoru nejvhodnější pojištění těchto případných rizik a deponování případné pojistné náhrady na daný účel, f) pojistnou ochranu je možné hradit již v předpokládaném rozsahu v průběhu těžby jako běžný provozní výdaj, čímž může vzniknout nejlepší způsob finanční záruky předem přesně nevyčíslitelných výdajů i do budoucna, kdy bude již probíhat pouze monitoring, který je vyčíslitelný a zahrnutelný do tvorby rezerv podle horního zákona. Právě takovéto řešení přesně naplňuje požadavky EU, g) je naprosto zavádějící a nesmyslné uvádět v jakémkoliv předpisu, že je tvorba rezervy daňovým nákladem, neboť vymezení daňově účinných nákladů a podmínky jejich uplatňování může stanovit pouze daňový zákon (tj. v tomto případě zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů) a žádný jiný předpis. Tato připomínka je v souvislosti s novelizací „báňských předpisů“ opakovaně uplatňována, avšak i z předloženého materiálu jasně vyplývá, že tato skutečnost bohužel nebyla dosud zcela jasně a do všech důsledků pochopena, h) skutečnost, že si výše uvedené předkladatel neuvědomuje, je možno doložit i tím, že materiál nebyl projednán ani konzultován např. s daňovou legislativou, naopak však byly využity poznatky s.p. DIAMO a Palivového kombinátu Ústí, které rezervy v rozsahu běžně užívaném v daném sektoru vůbec netvoří, neboť vše hradí stát. Pozn.: státní podniky Palivový kombinát Ústí a DIAMO ze zákona netvoří rezervu na sanace, rekultivace a na zahlazování důlních škod. Nyní se jim však (stejně jako všem dalším) stanovuje nutnost tvořit rezervu na „splnění všech povinností podle tohoto zákona nebo předpisů…“(pokuta za nedodržení této povinnosti až ve výši 500 tis. Kč), což může mít výrazný dopad na státní rozpočet (resp. rozpočet příslušné kapitoly). Konkrétně se jedná o vícenáklady na vytvoření plánu nakládání s těžebními odpady, příp. zásady prevence závažných havárií při nakládání s těžebními odpady, na vytvoření plánů a opatření pro pravidelné monitorování. Zvýšené náklady přinese i likvidace (sanace, rekultivace) odvalů, hald, odkališť vytvářených po delší období. Zjednodušeně lze tedy konstatovat, že EU požaduje garance pro oblast, která z finančního zajištění není v mnohých státech EU vůbec řešena, předkladatel věc konzultuje s tím, kdo rezervy v rozsahu obvyklém pro ostatní komerční subjekty v daném sektoru v ČR vůbec netvoří. Přitom v ČR již v dané oblasti po mnoho let funguje pro danou oblast prakticky pokrývající tvorba rezerv, jejichž zdroje jsou vyčleněné z běžných podnikatelských rizik, jejichž tvorba a čerpání podléhá schvalování báňským úřadům a tedy státu.

2

K předkládací zprávě - bod 7. (Předpokládaný hospodářský a finanční dosah) Akceptováno.Text upraven. K důvodové zprávě – obecná část Předkládací zpráva materiálu není plně v souladu s Jednacím řádem vlády, který v článku IV. Náležitosti materiálů pro jednání vlády v odstavci 7 stanoví, že závěry obsažené v předkládací zprávě musejí obsahovat zhodnocení z hlediska jejich případných dopadů na jednotlivé druhy veřejných rozpočtů v tříletém výhledu. Předkládací zpráva neobsahuje konkrétní zdroj, z kterého budou tyto nároky pokryty (přesun v rámci rozpočtu kapitoly nebo snížení výdajů jiné kapitoly státního rozpočtu a podobně). Upozorňujeme, že Ministerstvu financí lze jen výjimečně navrhovat uložení obecného úkolu, aby zabezpečil finanční krytí navrženého opatření nebo aby, mimo režim projednávání návrhu státního rozpočtu vládou, promítl finanční krytí do návrhu státního rozpočtu na následující roky. Požadujeme proto blíže specifikovat uváděné jednorázové finanční dopady na báňské organizace (150 mil. Kč) a dopady na veřejné rozpočty (Ministerstvo životního prostředí – v letech 2008-2012 celkem o cca 90 mil. Kč a navýšení státní báňské správy ročně o 11 mil. Kč). K požadovanému zvýšení počtu funkčních míst v kapitole 348 – ČBÚ cca o 10 nových zaměstnanců zaměřených na agendu těžebních odpadů uvádíme, že tento požadavek je v rozporu se záměry obsaženými v Programovém prohlášení vlády v oblasti snižování počtu zaměstnanců státní správy do roku 2010. K uplatňovanému rozsahu zvýšení počtu funkčních míst poznamenáváme, že předkládaný materiál sice obsahuje povinné hodnocení dopadů regulace (v tomto případě formou „Malá RIA“), ale zcela postrádáme konkrétní vyhodnocení pracnosti nových agend, tj. zdůvodnění rozsahu požadovaného zvýšení počtu zaměstnanců. Návrh evidentně vychází pouze z organizačního členění úřadu – nárůst o jedno funkční místo na každý dekoncentrát úřadu. Takový přístup považujeme za nedostatečný. Pokud se týká uváděných rozpočtových dopadů ve výši 11 mil. Kč, není specifikováno, co vše je do těchto výdajů zahrnuto. Není tedy možno posoudit přiměřenost požadavku. Obecného charakteru: Vysvětleno. a) implementace směrnice 2006/21/ES (dále jen „směrnice“) mohla být provedena novelizací příslušných stávajících předpisů (horního zákona, zákona č. 61/1988 Sb., zákona o odpadech popřípadě dalších jako např. vyhlášky č. 104/1988 Sb.) a nikoliv formou návrhu zcela nového předpisu, o čemž navíc jasně svědčí i novelizace uvedených předpisů (zejména pak doplnění § 31 horního zákona), které jsou součástí tohoto návrhu. Podle našeho názoru v našich podmínkách již sanace a rekultivace

3

realizovaná prostřednictvím rezerv dle horního zákona částečně tuto oblast pokrývá, b) problém je v samotném pojetí směrnice, jejímž cílem v oblasti ukládání odpadů je mimo jiné zajistit finanční záruky pro rekultivaci území zasaženého provozem zařízení pro nakládání s odpady. Směrnice tedy nepožaduje reálné zajištění zdrojů striktně pouze v podobě reálného deponování či hmotného krytí, ale její náplň lze realizovat například i formou pojistných smluv či dalších produktů, c) v § 2 návrhu je definován těžební odpad jako nerostné hmoty a zeminy, které jsou získávány a nebo vznikají v souvislosti s vyhledáváním, těžbou a úpravou nerostů, kterých se těžař trvale zbavuje, neboť pro ně není v dané době po vytěžení nebo zpracování další využití. Tato umělá formulace však neříká, zda se má jednat o něco, pro co není využití pouze u těžaře a pro jiného např. i dceřinou firmu těžaře může jít o surovinu, za kterou je ochoten dokonce uhradit i určitou smluvní cenu. Snaha vysvětlit nepřesný text navrhované právní úpravy § 2 v důvodové zprávě má tak následující problémy: - důvodová zpráva nemůže nahrazovat text a nepřesnou definici v právní normě, - text zákona nehovoří ani o prodeji ani o pomyslné „bráně závodu“ zmiňované právě v důvodové zprávě, - navíc výše uvedeným „výkladovým hranicím“ vyhoví například i prodej odvalu či odkaliště včetně souvisejících pozemků jiné osobě s takovým časovým rozlišením, že do té doby může tato druhá osoba využívat surovinu v uvedených oblastech na základě smluvního sjednávání výkonů podle nepojmenovaných smluv, kde náplň umožní této druhé osobě disponovat se surovinou a těžaře nenutí rozpouštět rezervu. Navíc může výše uvedený termínový odklad prodeje zajistit pouze vhodný prostor pro uložení materiálu, který se po určité době využije k sanačním a rekultivačním pracím u jiných subjektů (např. zavážení pískoven) nebo se využije jako materiál pro budoucí liniové stavby atd., důvodová zpráva vysvětluje, že se má jednat o „trvalé ukládání“. Návrh však pouze stanoví, že se surovin „trvale zbavuje těžař“. Navíc trvalý zákaz manipulace s v budoucnu možná využitelnou surovinou nelze ani do zákona zavést, neboť pokud by v budoucnu bylo možné či nezbytné s tímto materiálem dále manipulovat, resp. by se stal využitelným zdrojem, tak by vlastně došlo k porušení zákona (trvalost sama o sobě je velmi relativní pojem). K malé RIA a důvodové zprávě: Malá RIA a první polovina obecné části důvodové zprávy Vysvětleno. Akceptováno. Text jsou zcela identické. V obou jsou zmíněny dopady na podnikatelskou sféru a na veřejné upraven. rozpočty (včetně navýšení počtu státních zaměstnanců), ale z materiálu vůbec není zřejmé, jak

4

se ke konkrétním uváděným částkám dospělo a zda je dodržován princip přiměřenosti. Toto je nutno rozepsat a odůvodnit. K § 1 odst. 2: Doporučujeme vymezit vztah navrženého zákona k připravovanému návrhu zákona o předcházení ekologické újmě a její nápravě, který je nyní projednáván v Poslanecké sněmovně (sn. tisk č. 322), který též upravuje nápravu ekologické újmy na půdě v širším slova smyslu, aby pak nedocházelo ke kolizím těchto dvou zákonů. K § 1 odst. 2 písm. a): Navrhujeme místo slov „podle zvláštního zákona“ použít novou terminologii dle čl. 45 odst. 4 Legislativních pravidel vlády, a to buď „jiný právní předpis“ nebo zde konkrétněji „zákon upravující nakládání s odpady“. Obdobná připomínka platí i k dalším ustanovením zákona [např. § 1 odst. 2 písm. e), § 2 odst. 3 písm. e), § 3]. K § 3 odst. 1 : Navrhujeme slova „případně ochranná pásma stanovená podle zvláštních předpisů“ nahradit slovy „případně jiná chráněná území nebo ochranná pásma podle jiných právních předpisů“. Odůvodnění: Právní předpisy znají širší okruh chráněných území, kterých by se to mohlo týkat. Proto je lépe uvést to obecně a ne vyjmenovat jen některé z nich. K § 4 odst. 4 : Doporučujeme v poslední větě odstranit nadbytečné slovo „revizi“. K § 6 odst. 3 : Návrh zákona neobsahuje vymezení dotčené veřejnosti dle znění čl. 3 odst. 23 směrnice. Doporučujeme tento termín v návrhu zákona definovat. Rovněž není jasné, jak pro ni příslušný orgán zajistí poskytnutí informací. K § 7 odst. 3 písm. b) : Není jasné, o který místně příslušný orgán jde. Navrhujeme alespoň odkázat na příslušné kompetenční ustanovení v tomto návrhu zákona. K § 8 odst. 5 : Požadujeme odstranit překlep v poslední větě u slova „nvá“. K § 11 : Upozorňujeme na čl. 39 odst. 2 Legislativních pravidel vlády, podle kterých by v jednom paragrafu nemělo být obsaženo více než 6 odstavců, a doporučujeme zvážit rozdělení zde uvedené úpravy do dvou paragrafů. K § 16 odst. 1 a 3 : Při výčtu skutkových podstat správních deliktů v jednotlivých písmenech doporučujeme před poslední písmeno vložit čárku a slovo „nebo“. K § 20 : Dle znění čl. 2 odst. 3 směrnice může příslušný orgán snížit požadavky nebo upustit od požadavků na ukládání odpadu pouze v případě, že je přesvědčen o splnění požadavků článku 4 směrnice. Tuto omezující podmínku návrh znění § 20 neobsahuje. K § 21 odst. 3 : Doporučujeme text začínající slovy „Český báňský …“ uvést jako samostatný odstavec s tím, že slova „tyto případy“ budou nahrazena textem „případy podle odstavce 3“. K § 21 odst. 4: Pokládáme za vhodné blíže specifikovat pojem „slabá kyselina“ (mimochodem ani směrnice 2006/21/ES, ze které je tento pojem plně převzat, jej též blíže neurčuje). K § 22: Upozorňujeme, že jednotlivé body je třeba označit číslem s tečkou (nikoliv půlkulatou závorkou).

5

Vysvětleno.

Akceptováno. Text upraven.


Akceptováno. Text upraven. Akceptováno. Text upraven. Akceptováno. Text upraven. Akceptováno. Text upraven. Vysvětleno Vysvětleno Vysvětleno Akceptováno. Text upraven. Text upraven. Připomínka bezpředmětná. Akceptováno. Text upraven.

Ministerstvo zahraničních věcí

K § 25 : Vzhledem k obvyklé délce legislativního procesu se domníváme, že není reálné, aby zákon nabyl účinnosti již dnem 1. května 2008. K poznámce pod čarou č. 22: Dle znění čl. 47 Legislativních pravidel vlády je třeba, odkazujeli se na právní předpis poprvé, uvést úplnou citaci tohoto právního předpisu. Obecně k návrhu zákona: Předkládaný návrh zákona, jehož účelem je transponovat do právního řádu ČR směrnici 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES (dále jen „směrnice“), vykazuje z hlediska posouzení jeho souladu s právem ES zásadní nedostatky. Přijetí návrhu zákona ve znění nereflektujícím níže uvedené připomínky povede podle názoru MZV dříve či později k zahájení řízení o porušení Smlouvy ve smyslu čl. 226 Smlouvy o založení ES (dále jen "SES") Komisí ES proti České republice. Vedle samotného textu (paragrafovaného znění) předkládaného návrhu zákona uplatňuje MZV připomínky také k důvodové zprávě, která v rozporu s Legislativními pravidly vlády /čl. 9 odst. 2 písm. c)/ neobsahuje zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s judikaturou Evropského soudního dvora (dále jen "ESD") o odpadech a nakládání s nimi. MZV upozorňuje také na podstatné vady srovnávací tabulky, která je neúplná a nepřesná především pokud jde o odkazy na další právní předpisy obsahující ustanovení provádějící povinnosti uložené členským státům směrnicí, a tedy neumožňuje komplexně posoudit správnost a rozsah transpozice směrnice do právního řádu ČR. Některá ustanovení návrhu zákona, která směrnici transponují, do srovnávací tabulky vložena nebyla, např. u čl. 11 odst. 2 směrnice chybí odkaz na ustanovení § 8 odst. 3 návrhu zákona a u čl. 11 odst. 3 směrnice odkaz na ustanovení § 8 odst. 4 a 6 návrhu zákona. Notifikace srovnávací tabulky Komisi ES v předkládané podobě bude podle názoru MZV jasným impulzem k zahájení již výše uvedeného řízení podle čl. 226 SES. K § 1 odst. 2 písm b) návrhu zákona: Ustanovení § 1 odst. 2 písm. b) návrhu zákona vyjímá z jeho působnosti provoz odvalů a odkališť, na kterých nedochází k nakládání s těžebními odpady. Jestliže se ve smyslu ustanovení § 1 návrhu zákona tento návrh vztahuje na nakládání s těžebním odpadem, pak je logické, že se nevztahuje na takový provoz odvalů a odkališť, při kterém k nakládání s těžebním odpadem nedochází – explicitní stanovení výjimky je tedy nadbytečné, může nicméně podle našeho názoru vést k právní nejistotě ohledně působnosti zákona ve vztahu k odvalům a odkalištím. Výjimku uvedenou v ustanovení § 1 odst. 2 písm. b) návrhu zákona proto MZV požaduje vypustit. Tuto připomínku považuje MZV za zásadní.

6

Text upraven. Připomínka bezpředmětná. Akceptováno. Text upraven. Akceptováno. Text upraven. Vysvětleno.

Akceptováno, vysvětleno, text upraven.

b) K § 1 odst. 2 písm. e) návrhu zákona: Akceptováno, text upraven. Vzhledem k tomu, že: - směrnice definuje těžební odpad jako „odpad vznikající při vyhledávání, těžbě, úpravě a skladování nerostných surovin a při provozu lomů“, tedy prostřednictvím definice odpadu obsažené ve směrnici 75/442/EHS (resp. 2006/12/ES) o odpadech; podle směrnice o odpadech je odpadem „jakákoli látka nebo předmět spadající do kategorií uvedených v příloze I, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil“; - směrnice je zvláštní směrnicí ve vztahu ke směrnici o odpadech (v souladu s bodem 6 preambule směrnice by nakládání s těžebními odpady podle směrnice mělo odrážet zásady a priority stanovené ve směrnici 75/442/EHS, která se v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) bodem ii) uvedené směrnice nadále vztahuje na veškeré aspekty nakládání s odpady z těžebního průmyslu, které nespadají do působnosti této směrnice); a dále vzhledem k tomu, že z judikatury ESD vyplývá, že: - pojmy „odpad“ a „zbavit se“ by neměly být vykládány restriktivním způsobem (viz zejména rozsudky C-418/97 a C-419/97 ARCO Chemie Nederland a další; C-252/05 Thames Water Utilities) - pojem „odpad“ nevylučuje látky a předměty, které je možné opětovně hospodářsky využít (viz zejména rozsudky C-304/94, C-330/94, C-342/94 a C-224/95 Tombesi) - v určitých situacích může předmět, materiál nebo surovina, jež vznikají těžebním nebo výrobním postupem, který není určen hlavně k jeho výrobě, představovat nikoli zbytek, ale vedlejší produkt, kterého se držitel nechce „zbavit“ ve smyslu čl. 1 písm. a) směrnice o odpadech, ale který chce za podmínek, které jsou pro něj výhodné, používat nebo uvádět na trh, za podmínky, že toto opětovné použití je jisté, nevyžaduje předchozí zpracování a navazuje na výrobní proces nebo využití (viz zejména rozsudky C-9/00 Palin Granit, body 34 až 36; C-114/04 AvestaPolarit Chrome, body 33 až 38; C-457/02 Niselli, bod 47); - míra pravděpodobnosti opětovného použití této látky bez předchozího zpracování představuje kritérium relevantní pro účely posouzení, zda tato látka je, nebo není „odpadem“ ve smyslu směrnice o odpadech. (C-9/00 Palin Granit, bod 37; C-457/02 Niselli, bod 46); - každé ustanovení vnitrostátního práva, které obecně omezuje rozsah povinností vyplývajících ze směrnice o odpadech nad rámec toho, co je povoleno v jejím čl. 2 odst. 1, nutně porušuje rozsah působnosti této směrnice (viz C-62/03 Komise proti Spojenému království, bod 11), a má nepříznivý vliv na účinnost článku 174 ES (viz C-

7

418/97 a C-419/97 ARCO Chemie Nederland a další, bod 42); pokud opětovné použití vyžaduje skladování, které může být i dlouhodobé, a může tedy představovat pro držitele zátěž a být případně zdrojem poškození životního prostředí, jehož omezení je jedním z účelů směrnice o odpadech, nelze ho kvalifikovat jako jisté a lze ho brát v úvahu pouze z více či méně dlouhodobého hlediska, takže dotyčná látka musí být považována v zásadě za odpad (viz C-9/00 Palin Granit, bod 38 a C-114/01 AvestaPolarit Chrome, bod 39) se MZV domnívá, že je třeba vypustit z návrhu zákona výjimku uvedenou v ustanovení § 1 odst. 2 písm. e). Výjimka totiž vylučuje z působnosti návrhu zákona vytěžené horniny na základě jejich budoucího použití k sanačním a rekultivačním pracím, aniž by bylo možné toto budoucí použití považovat za jisté. Doba, po kterou jsou materiály skladovány, je totiž natolik dlouhá, že jejich použití pro uvedené účely nelze zaručit. Navíc jsou uvedené materiály po tuto dobu zdrojem rizika poškození životního prostředí, o jehož omezení usiluje směrnice o odpadech, jejíž cíle je třeba respektovat. Tuto připomínku považuje MZV za zásadní. c) K § 1 odst. 2 návrhu zákona: Akceptováno, vysvětleno, text Vedle výše uvedeného navrhuje MZV doplnit § 1 odst. 2 návrhu zákona o další odstavec, upraven. kterým bude v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice vyjmut z působnosti návrhu zákona: "x) odpad vznikající při vyhledávání, těžbě a úpravě nerostných surovin a při provozu lomů, který však nevzniká přímo při těchto činnostech". -

Tuto připomínku považuje MZV za zásadní. K § 2 odst. 1 návrhu zákona: S ohledem na skutečnosti uvedené v připomínce k § 1 odst. 2 písm. e) návrhu zákona (viz výše) dále navrhuje MZV, aby byl pojem „těžební odpad“ v návrhu zákona definován prostřednictvím pojmu odpad odkazem na jeho definici v zákoně č. 185/2001 Sb. o odpadech. Definice upravená v návrhu zákona totiž podle názoru MZV zakládá rozpor s právem ES, a to zejména použití spojení „těžař se jich trvale zbavuje“. Z judikatury ESD jednoznačně vyplývá, že je třeba za odpad považovat nejen materiál, kterého se jeho původce či držitel zbavuje, ale také materiál určený k dalšímu využití, jehož budoucí uplatnění není jisté (srov. C-9/00 Palin Granit, bod 38 a C-114/01 AvestaPolarit Chrome, bod 39). V opačném případě by pouhé označení vytěženého materiálu jako materiálu určeného k využití někdy v budoucnu vedlo k jeho vyloučení z působnosti pojmu odpad. Dlouhodobé skladování takto určeného materiálu však může přinášet značná rizika pro životní prostředí, což je zjevně v rozporu s cílem směrnice o odpadech, na kterou se směrnice odvolává.

8


Definováním pojmu „těžební odpad“ prostřednictvím odkazu na pojem odpad bude také eliminován další nedostatek navrhované definice, a to skutečnost, že v návrhu zákona obsažená definice uvádí jako osobu, která se odpadu zbavuje, pouze těžaře, tedy původce odpadu. Osobou, která se odpadu zbavuje, však může být také držitel odpadu, který musí, stejně jako původce odpadu, dbát pravidel pro nakládání s odpady v návrhu zákona stanovených. Tuto připomínku považuje MZV za zásadní. a) K § 2 odst. 2 a odst. 3 návrhu zákona obecně: Ustanovení § 2 návrhu zákona ani jeho jiná ustanovení neprovádějí mnohé z pojmů, jejichž definice jsou uvedeny v čl. 3 směrnice. Současně ustanovení návrhu zákona neobsahují ve vztahu k níže uvedeným pojmům odkaz na definici těchto pojmů v jiném vnitrostátním právním předpise. Neúplná je v tomto směru také srovnávací tabulka. Některé pojmy přitom již právními předpisy ČR upraveny jsou v rozsahu, který je pro účely provedení směrnice dostačující – srov. např. definici „nerostu“ uvedenou v § 2 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Provedení nebo odkaz na příslušný předpis v návrhu zákona, v každém případě však doplnění srovnávací tabulky v tomto ohledu, požaduje MZV u těchto pojmů: "neznečištěná zemina", "nerostná surovina" nebo "nerost", "těžební průmysl", "úprava", "hlušina", "odval", "hráz", "odkaliště", "kyanid rozložitelný ve slabé kyselině", "zařízení pro nakládání s odpady", "nebezpečná látka", "nejlepší dostupné techniky", "vodní recipient", "vyhledávání", "veřejnost", "dotčená veřejnost", "držitel odpadů". Uvedený požadavek je podpořen též praktickou zkušeností s řízeními podle čl. 226 SES, podle které se Komise ES v rámci přezkumu souladu právních předpisů členských států z hlediska jejich souladu s právem ES zaměřuje v první řadě na správné a úplné provedení pojmů (legálních definic) obsažených ve směrnicích ES (viz např. probíhající řízení o porušení Smlouvy ES č. 2006/2478 týkající se provedení směrnice o skládkách odpadů). Tuto připomínku považuje MZV za zásadní. b) K § 2 odst. 2 písm. b) návrhu zákona: V ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) obsažená definice „inertního těžebního odpadu“ neprovádí v plném rozsahu čl. 3 odst. 3 směrnice, protože neobsahuje následující požadavek směrnice: „Celkové množství vznikajících průsakových vod a obsah znečišťujících látek v odpadu stejně jako ekotoxicita průsakových vod musí být zanedbatelné, zejména pak nesmí poškozovat jakost povrchových nebo podzemních vod;“ Relevantní chybějící část definice požaduje MZV doplnit. Tuto připomínku považuje MZV za zásadní. c) K § 2 odst. 3 písm. b) návrhu zákona: Podle čl. 3 odst. 14 směrnice je třeba za „průsakovou vodu“ považovat:

9


Akceptováno, text upraven.


„jakoukoli kapalinu, která prosakuje uloženým odpadem a vytéká ze zařízení pro nakládání s odpady nebo je v něm zadržována, včetně znečištěného odvodňovacího systému, a která může mít nepříznivý vliv na životní prostředí, pokud není vhodně upravena.“ Definice obsažená v § 2 odst. 3 písm. b) návrhu zákona však za průsakovou vodu nepovažuje vodu vytékající ze zařízení pro nakládání s odpady nebo v něm zadržovanou, včetně odvodňovacího systému. V tomto ohledu je navrhovaná definice pojata příliš úzce, proto MZV požaduje její rozšíření, aby odpovídala legální definici obsažené ve směrnici. Tuto připomínku považuje MZV za zásadní Nedostatečné provedení ustanovení směrnice o účasti veřejnosti na procesu vydání povolení pro nakládání s odpady (zejména čl. 8 směrnice) Čl. 8 směrnice ukládá členským státům k provedení řadu povinností týkajících se zajištění účasti veřejnosti na řízení o vydání povolení pro nakládání s těžebními odpady, včetně specifikace druhu informací, které mají být veřejnosti zpřístupněny, a to jak v rané fázi povolovacího řízení, tak po vydání rozhodnutí, před jehož vydáním musí být veřejnosti umožněno sdělit své připomínky a stanoviska. Předkládaný návrh zákona ust. čl. 8 směrnice prakticky vůbec neprovádí. Za zcela nedostatečný považuje MZV v tomto ohledu odkaz na ustanovení o správním řízení, uvedený v § 18 návrhu zákona. V důvodové zprávě není vysvětleno, proč nebylo přikročeno k provedení uvedených ustanovení směrnice. Je přitom zřejmé, že legislativní úprava práva veřejnosti na informace o životním prostředí, obsažená v zákoně č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí, je pro účely provedení čl. 8 směrnice zcela nedostatečná. K § 11 návrhu zákona: Z ustanovení čl. 14 směrnice vyplývá povinnost vytvořit finanční záruky. Předkládaný návrh zákona upravuje v ustanovení § 11 pouze finanční rezervu, která se vytváří až po začátku provozu úložného místa (obdobně jako je tomu při vytváření finanční rezervy podle zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon). Povinnost zajistit, aby již před zahájením jakékoli činnosti související s hromaděním nebo ukládáním odpadu byla složena finanční nebo jiná rovnocenná záruka, tak není v předkládaném návrhu provedena. MZV navrhuje v tomto smyslu ustanovení § 11 doplnit a současně založit pravomoc příslušného orgánu kontrolovat existenci finanční záruky v období před udělením povolení. Tuto připomínku považuje MZV za zásadní.

10


Akceptováno, text upraven ve smyslu zásadních připomínek MF.

a) K § 4 návrhu zákona: Akceptováno, text upraven. Čl. 5 odst. 2 směrnice, upravující cíle plánu pro nakládání s odpady, není do návrhu zákona proveden. Z důvodové zprávy jasně nevyplývá, zda předkladatel hodlá cíle upravit ve vyhlášce předvídané v § 19 návrhu zákona. I přes tento možný záměr navrhuje MZV zapracovat cíle plánu pro nakládání s odpady přímo do zákona. Tuto připomínku považuje MZV za zásadní. b) K § 6 návrhu zákona: Akceptováno, text upraven. Čl. 6 odst. 4 směrnice – podobně jako v případě cílů plánu pro nakládání s odpady podle čl. 5 odst. 2 směrnice, neprovádí návrh zákona ani cíle havarijního plánu. Také v tomto ohledu požaduje MZV návrh zákona doplnit. Současně v § 6 odst. 4 návrhu zákona není proveden požadavek uvedený v čl. 6 odst. 6 směrnice, aby informace, poskytované veřejnosti o bezpečnostních opatřeních a úkonech požadovaných v případě havárie, byly každé tři roky přezkoumány a podle potřeby aktualizovány. Dále chybí stanovení minimálního rozsahu informací, které musí být ve vztahu k havarijním plánům přístupné veřejnosti. Předmětné ustanovení požaduje MZV v tomto smyslu doplnit. Tuto připomínku považuje MZV za zásadní. c) K § 7 odst. 7 návrhu zákona: Akceptováno, text upraven. Čl. 7 odst. 4 směrnice ukládající členskému státu zajistit, aby příslušný orgán pravidelně posuzoval povolení a podle potřeby je aktualizoval, pokud v provozu zařízení pro nakládání s odpady nebo u ukládaného odpadu došlo k podstatným změnám, není náležitě proveden. V ustanovení § 7 odst. 7 návrhu zákona je uvedený požadavek transponován zúženě, když je vztažen jen na takové změny v provozu úložného místa, které by mohly mít významný nepříznivý vliv na lidské zdraví nebo na životní prostředí. MZV požaduje návrh zákona ve smyslu směrnice upravit. Tuto připomínku považuje MZV za zásadní. d) K § 13 návrhu zákona: Vysvětleno. Text upraven. Návrh zákona neprovádí požadavek čl. 16 odst. 2 směrnice, podle kterého musí být žádosti o povolení v případech přeshraničních účinků zařízení pro nakládání s těžebními odpady „po přiměřenou dobu zpřístupněny rovněž dotčené veřejnosti členského státu, který by mohl být postižen, aby tato veřejnost mohla využít práva sdělit své připomínky předtím, než příslušný orgán dospěje k rozhodnutí“. Problematiku neupravuje § 13 návrhu zákona ani jeho jiná ustanovení, což mimo jiné souvisí s obecným nedostatkem návrhu zákona, a to neupravením otázky účasti veřejnosti na procesu vydání povolení pro nakládání s odpady. Předmětné ustanovení proto požaduje MZV v uvedeném smyslu doplnit. Tuto připomínku považuje MZV za zásadní. e) K čl. 10 směrnice: Akceptováno, text upraven.

11

Ministerstvo školství

Národní bezpečnostní úřad

Čl. 10 směrnice („Vytěžené prostory“) není návrhem zákona transponován; současně chybí odkaz na jiný právní předpis, který by problematiku řešil. Odkaz není uveden ani ve srovnávací tabulce. MZV požaduje v tomto smyslu návrh zákona doplnit. Tuto připomínku považuje MZV za zásadní. K § 11 odst. 2, odkazu a poznámce pod čarou č. 27): Vzhledem k tomu, že bylo ustanovení § 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích několikrát novelizováno, doporučujeme zde doplnit" ,ve znění pozdějších předpisů". V této souvislosti doporučujeme v celém návrhu zákona přezkoumat veškeré poznámky pod čarou (čI. 61 odst. 3 písm.) Legislativních pravidel vlády). Taktéž v celém návrhu zákona doporučujeme sjednotit terminologii, pokud jde o používané výrazy "bez zbytečného odkladu" (např. § 4 odst. 4, § 8 odst. 4), "bezodkladně" (např. § 12 odst. 1), "neprodleně" (např. § 12 odst. 3). Zvlášť v případě § 12 toto považujeme za vhodné. V § 16 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob doporučujeme zvážit doplnění i obecnějších ustanovení ukládajících různé povinnosti, např. § 3 celkově a nikoliv jen § 3 odst. 4 (§ 16 odst. 1 písmo a) ).


Akceptováno, text upraven. K části první V § 4 odst. 4 ve větě třetí vypustit slovo „revize“. 1. V § 22 bod 1 zní: „1. V § 30 odst. 3 písm. d) se za slova „hmoty a hlušiny“ vkládají


slova „ , které nemají charakter těžebních odpadů“.“ 2. V § 22 bod 2 zní: „2. V § 31 odst. 5 ve větě první se za slova „pozemků dotčených těžbou“ vkládají slova „a nakládáním s těžebním odpadem“.“

12


U všech tří bodů v části druhé změnit číslování. Body novely se podle čl. 28 odst. 4


Legislativních pravidel Vlády ČR označují arabskými čísly s tečkou. K nadpisu části druhé až čtvrté 1. Nadpis části druhé zákona zní: „Změna horního zákona“. 2. Nadpis části třetí zákona zní: „Změna vodního zákona“. 3. Nadpis části čtvrté zákona zní: „Změna zákona o odpadech“. Ministerstvo vnitra

1. Upozorňujeme, že přímo v textu právních předpisů je nutné místo slov „zvláštní zákon/právní předpis“ uvést normativní odkaz na tento zvláštní zákon/právní předpis nebo jej alespoň obsahově vymezit a do poznámky pod čarou uvést jeho číslo (např. § 11 odst. 2 písm. a), atd.). Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 2. Doporučujeme v návrhu přesně používat pojmy, které jsou zavedeny již jinými zákony. Jedná se např. o pojmy „havárie“ a „závažná havárie“, jejichž používání v návrhu není důsledné. Přitom pojem „závažná havárie“, který je definován v § 2 písm.e) zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, je třeba odlišovat od pojmu „závažná provozní nehoda (havárie) podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Část první:




Je třeba doplnit název této části, tedy slova „Zákon o nakládání s těžebním odpadem“. Akceptováno, text upraven. K § 1: 1. V odst. 1 doporučujeme za písm. c) vložit závorku a slova „působnost správních orgánů“ nahradit slovy „výkon státní správy“. 2. V odst. 3 požadujeme slova „kategorií s vyšším stupněm nebezpečí“ přeformulovat tak, aby bylo zřejmé, co se jimi rozumí, a to např. formou odkazu na bližší definici. Vysvětleno. Text upraven. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. V odst. 3 je dále třeba před slovo „pokud“ vložit čárku.

13

K § 2: 1. V odst. 1 dále doporučujeme slova „právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná Akceptováno, text upraven. k podnikání“ nahradit slovy „právnická nebo podnikající fyzická osoba“, neboť používání označení podnikatele jako podnikající fyzické osoby je již v právních předpisech ustáleno. Označení „právnická nebo podnikající fyzická osoba“ je třeba používat i dále v textu návrhu (např. § 2 odst. 3 písm. f), atd.). 2. V odst. 2 písm. b) se domníváme, že slova „odpad se nerozkládá“ a slova „odpad není biologicky rozložitelný“ znamenají totéž. Navrhujeme tedy použít pouze jednu variantu. 3. V odst. 3 písm. f) doporučujeme za slovo „provozovatelem“ doplnit, čeho je Akceptováno, text upraven. provozovatelem. Dále je třeba jako deklaratorní vypustit slova „orgánem státní správy (§ 14)“. Není zcela jasné, co znamenají slova „rozhodující ekonomická pravomoc nad fungováním provozní činnosti“; z insolvenčního zákona toto nevyplývá. Akceptováno, text upraven. K § 3: 1. Odstavec 1 navrhujeme přeformulovat tak, aby ukládal povinnost provozovateli.


2. V odst. 3 je třeba část věty „aniž……použít.“ vypustit jako nenormativní. Akceptováno, text upraven. K § 4: 1. V odst. 1 doporučujeme slova „u něhož odpady vznikají“ vypustit, a to s ohledem na Text upraven. zavedenou legislativní zkratku „těžař“ v § 2 odst. 1. bezpředmětná.

Připomínka

2. V odst. 2 navrhujeme slova „musí být zpracován těžařem“ nahradit slovy „zpracovává těžař“. Text upraven. Připomínka bezpředmětná. 3. V odst. 3 doporučujeme vypustit slova „podle odstavce 1“ a slova „z plán“ nahradit slovy „z plánu“. Akceptováno, text upraven. 4. V odst. 3 je třeba upřesnit, jaké „údaje“ provozovatel do plánu zapracuje. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

14


5. V odst. 4 požadujeme upřesnit neurčitý pojem „podstatným změnám“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

Vysvětleno. Text upraven. Připomínka bezpředmětná.

6. Dále v odst. 4 upozorňujeme, že v § 14 chybí kompetence pro vydávání „vyjádření“; do návrhu je třeba zapracovat, o který příslušný orgán státní správy jde. Akceptováno, text upraven. Totéž platí i pro změny plánu. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 7. Dále z odst. 4 není jasné, co se myslí „revizí plánu“. V případě, že se jedná o další schválení plánu příslušným orgánem státní správy, je nutné dopracovat kompetenci v § 14. Vysvětleno. Text upraven. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K § 5: 1. Požadujeme v návrhu jednoznačně definovat, z důvodu vyloučení kompetenčních Vysvětleno. Text upraven. nejasností při aplikaci návrhu, úřad odpovědný za zpracování zhodnocení rizik, na základě kterého se posuzuje závažnost možné havárie podle odst. 2 písm. a). Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 2. V odst. 2 písm. a) doporučujeme slova „by mohla“ nahradit slovy „by mohly“ a vložit před ně čárku. Před slovem „jako“ je naopak třeba čárku vypustit.


3. V odst. 2 písm. a) dále doporučujeme vysvětlit, o čí „selhání“ a „chybnou manipulaci“ Vysvětleno. s čím se jedná. K § 6: 1. Požadujeme upřesnit, nejlépe v prováděcím právním předpise, co mají obsahovat „zásady prevence“ v odst. 1 písm. a). Akceptováno, text upraven. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 2. Požadujeme, v případě, že se nejedná o záměrné použití pojmu „havarijní plán“ ve smyslu Vysvětleno. Text upraven. zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, použít jiný pojem tak, aby bylo zřejmé, že ustanovení nesouvisí se zákonem č. 59/2006 Sb. (např. „plán řešení havárie“). V případě, že se pojem k tomuto zákonu vztahuje, požadujeme na něj odkázat v poznámce pod čarou. Pojem „havarijní plán“ je užit v mnoha právních předpisech a mohlo by dojít

15

k pojmovému nesouladu. Např. vyhláška Českého báňského úřadu č. 71/2002 Sb., o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu, již vymezuje pojem „havarijní plán“, který by se mohl plést s havarijním plánem příslušného orgánu, havarijním plánem zpracovaným provozovatelem a havarijním plánem zpracovaným organizací. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 3. Požadujeme jednoznačně uvést, který „příslušný orgán“ zpracovává „havarijní plán“, neboť z odst. 2 není jasné, zda je to na základě § 14 odst. 9 krajský úřad nebo jiný orgán. Dále požadujeme jednoznačně uvést, zda další jiný havarijní plán zpracovává Akceptováno, text upraven. i provozovatel tak, jak naznačuje druhá věta odst. 2. U obou plánů je třeba uvést, co je obsahem havarijního plánu, což by bylo vhodné upravit např. prováděcím právním předpisem. Tato připomínka platí i pro § 7 odst. 2 písm. k). Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 4. Domníváme se, že odstavce 3 a 4 jsou pouze proklamativní. Není jasné, jak příslušný orgán zajistí, aby veřejnost dostala včas příležitost, jak je informována, jak jsou jí Akceptováno, text upraven. postupovány informace a poučení, jakým způsobem je jí k dispozici havarijní plán. Toto je třeba normativně upravit, jinak je právní úprava bezzubá. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno, text upraven. K § 7: 1. V odst. 1 není jasné, zda u „výjimky“ nejsou třeba žádná jiná povolení nebo ohlášení. Dále je třeba před slovo „jsou-li“ vložit čárku. 2. V návětí odst. 2 požadujeme vypustit slovo „zejména“ a výčet tak uvést taxativně, a to s ohledem na požadavek na určitost právních předpisů, v souladu s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Akceptováno, text upraven. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 3. V odst. 2 písm. a) požadujeme blíže specifikovat, o jaké identifikační údaje žadatele se jedná (např. jméno, popřípadě jména, a příjmení). Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

Vysvětleno. Ustoupeno od zásadní připomínky.

4. V odst. 2 doporučujeme na konci písm. c) uvést slova „podle stupně nebezpečí“.

Vysvětleno. Text upraven.

16

5. Doporučujeme upřesnit odst. 2 písm. e), např. slovy „návrh na tvorbu finanční rezervy“, neboť není jasné, co se myslí „opatřením“ týkajícím se finanční rezervy.

Text upraven. Připomínka bezpředmětná.

6. V odst. 2 písm. j) je třeba před slova „a určení“ vložit čárku.


7. Požadujeme vypustit odst. 3 a jeho obsah upravit v § 14. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


8. Požadujeme vypustit odst. 4, neboť obsah první věty vyplývá již z odst. 1 a 2 a druhá věta je nadbytečná, vzhledem k § 1 odst. 2 správního řádu, který uvádí, že správní řád nebo jeho Akceptováno, text upraven. jednotlivá ustanovení se použijí tehdy, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 9. Požadujeme vypustit odst. 5 a jeho obsah upravit v § 14. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


10. Odst. 6 požadujeme přeformulovat jako povinnost provozovatele (např. obdobně § 4 odst. 4 návrhu). Akceptováno, text upraven. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 11. V odst. 7 doporučujeme slova „z vlastního podnětu“ nahradit slovy „z moci úřední“ a v písm. b) a c) doporučujeme slovo „zjistí – li“ nahradit slovem „zjistí“. Akceptováno, text upraven. 12. V odst. 8 upozorňujeme, že je zde nutné postupovat dle správního řádu. Orgán je povinen nejprve vyzvat k doplnění žádosti o povolení (§ 37 odst. 3 a § 45 odst. 2 správního řádu) a teprve kdyby nebyly odstraněny podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení, příslušný orgán usnesením řízení o žádosti zastaví (§ 66 odst. 1 písm. c) správního řádu). Akceptováno, text upraven. Dále požadujeme vypustit slova „nebo zvláštními předpisy“, neboť náležitosti žádosti jsou upraveny pouze v § 7 odst. 2 tohoto návrhu. Pokud má být jednou z těchto náležitostí určení odpovědné osoby podle § 8 odst. 1, je třeba to v odst. 2 výslovně uvést. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 13. Odstavec 9 požadujeme vypustit, a to vzhledem k právní úpravě v zákoně č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Upozorňujeme, že pojem „citlivé informace ryze obchodní Akceptováno, text upraven.

17

povahy“ není zákonným pojmem, ani z judikatury nevyplývá, co si pod ním představit. Navíc „zveřejňování“ není poskytováním údajů. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno, text upraven. K § 8: 1. V odst. 1 doporučujeme slova „musí ustanovit“ nahradit slovy „ustanoví“. 2. V odst. 2 písm. a) je třeba vypustit čárku před slovy „a navrhnout“ a slova „je omezena“ Akceptováno, text upraven. nahradit slovy „byla omezena“. 3. V odst. 3 požadujeme nahradit pojem „protokolárně“ zákonným pojmem. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


4. V odst. 4 požadujeme doplnění definice pojmu „mimořádná událost“, event. použití Akceptováno, text upraven. odkazu, aby se předešlo interpretačním nejasnostem. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 5. Dále navrhujeme přeformulovat první větu odst. 4, neboť není zcela jasné, zda je provozovatel povinen oznamovat do 24 hodin od vzniku i každý nepříznivý vliv úložného Akceptováno, text upraven. místa na životní prostředí zjištěný při kontrole nebo monitorování. Mimo to je třeba před slova „a každý“ vložit čárku. 6. V odst. 5 je třeba doplnit, odkdy běží lhůta 14 kalendářních dnů. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


7. Dále je třeba v odst. 5 slovo „nvá“ nahradit slovem „nová“. Akceptováno, text upraven. 8. V odst. 6 požadujeme specifikovat, nejlépe v prováděcím právním předpise, rozsah a obsah „zprávy“. Tato připomínka platí i pro § 9 odst. 1. Akceptováno, text upraven. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K § 9: 1. V odst. 1 upozorňujeme, že provoz úložného místa lze ukončit na základě povolení. Žádost o povolení o ukončení provozu podává provozovatel a její součástí je zpráva Akceptováno, text upraven. o celkovém způsobu vyhodnocení úložného místa včetně způsobu jeho zajištění.

18

2. V odst. 2 požadujeme upřesnit, co má být ověřováno, co je cílem ověřování a ve spolupráci Akceptováno, text upraven. se kterými orgány kraje probíhá. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 3. V odst. 2 a 3 je upraven nejasný mechanismus 2 rozhodnutí, což odporuje i odstavci 2, Akceptováno, vysvětleno, text který hovoří o povolení o ukončení provozu, nikoli o nějakém „mezipovolení“. Je třeba upraven. dopracovat i režim odst. 4 – jedná se o rozhodnutí ex offo nebo na žádost? Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 4. V odst. 5 navrhujeme část věty „kterou příslušný orgán považuje za nutnou s přihlédnutím k povaze a trvání nebezpečí a kterou příslušný orgán stanoví v povolení podle odstavce 3“ Akceptováno, text upraven. vypustit, neboť je třeba jasně stanovit meze státní moci tak, aby právní postavení provozovatele nebylo nejisté, a nebylo tedy i v rozporu s Listinou základních práv a svobod (čl. 2 odst. 2) a Ústavou České republiky (čl. 2 odst. 3). Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 5. Dále v odst. 5 navrhujeme vypustit slova „aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající ze Akceptováno, text upraven. zvláštních předpisů“. 6. V odst. 6 písm. a) doporučujeme vypustit čárku před slovem „umístěných“.


7. V odst. 8 požadujeme upřesnit neurčitý pojem „podstatné zhoršení“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


K § 10: 1. Upozorňujeme, že z § 14 nevyplývá, o jaký příslušný orgán se v odst. 2 jedná. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


2. V odst. 2 je dále třeba vložit čárku před slovo „pokud“.


3. Požadujeme vypustit odst. 3, neboť je pouze deklaratorní. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


K § 11: 1. V odst. 1 doporučujeme slovo „rezervy“ nahradit slovem „rezervu“ a vypustit slova „na Akceptováno, text upraven.

19

splnění všech povinností podle tohoto zákona nebo předpisů vydaných na jeho základě, včetně ustanovení týkajících se období po ukončení provozu, pokud již nebyly vytvořeny podle zvláštního předpisu25)“, včetně poznámky pod čarou č. 25, neboť jsou pouze deklaratorní. Dále doporučujeme vypustit poslední větu, neboť je nelegislativního charakteru. 2. Z odst. 2 nevyplývá, jak se výše rezervy vypočítá. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


3. Z odst. 2 písm. c) není jasné, co je „projekt monitoringu“.

Vysvětleno.

4. V odst. 3 je v první a druhé větě nevhodně užit ne/dokonavý vid, ze kterého nevyplývá, kdy je provozovatel povinen rezervu vytvořit (s touto připomínkou souvisí i poslední věta odst. 5). Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


5. Dále v odst. 3 doporučujeme slova „změnu tvorby rezervy“ nahradit slovy „změnu výše rezervy“ a slova „upravit tvorbu“ nahradit slovy „rozhodnout o změně výše“.


6. V odst. 3 požadujeme vypustit třetí větu, neboť vyplývá již z § 7 odst. 2 písm. e). Navíc Text upraven. Připomínka upozorňujeme, že slova „návrhu na povolení“ je třeba nahradit slovy „žádosti bezpředmětná. o povolení“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Text upraven. Připomínka 7. V odst. 4 doporučujeme slova „může čerpat“ nahradit slovem „čerpá“. bezpředmětná. 8. V odst. 5 požadujeme specifikovat, kdy provozovatel vytvoření účtu prokáže. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


9. V odst. 5 je třeba slovo „dokladuje“ nahradit slovem „prokazuje“. 10. V odst. 6 doporučujeme vypustit slova „na zvláštním vázaném účtu“ pro nadbytečnost.


11. V odst. 7 není jasné, jak by mohlo dojít ke změně provozovatele, když povolení se vydává konkrétnímu provozovateli; nový musí žádat o nové povolení.


20

Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 12. V odst. 7 je dále třeba vypustit slovo „převést“, které se zde vyskytuje dvakrát. Dále je Text upraven. Připomínka třeba přeformulovat část věty za středníkem, neboť nedává smysl. Neplatnou by měla být bezpředmětná. změna provozovatele. 13. V odst. 9 požadujeme nahradit slovo „příkazy“ zákonným pojmem (např. „rozhodnutí“, Text upraven. Připomínka „opatření“). bezpředmětná. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 14. Dále v odst. 9 požadujeme vypustit poslední větu, neboť je pouze deklaratorní. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


15. V odst. 9 je třeba slova „u níž je finanční rezerva vedena“ nahradit slovy „u níž je veden zvláštní vázaný účet“ a slova „od doručení pravomocného rozhodnutí“ nahradit slovy „ode Text upraven. Připomínka dne, kdy jí bylo pravomocné rozhodnutí doručeno“. bezpředmětná. Dále je třeba specifikovat, kdo je „osoba, která splnění povinností zajistí. K § 12: 1. Požadujeme obsahově sjednotit odst. 1 až 3, neboť si vzájemně odporují nebo se naopak v některých věcech zbytečně opakují. Např. není jasné, jaký je rozdíl mezi odst. 1 a 2 Akceptováno, text upraven. (v subjektu povinnosti?). Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 2. V odst. 1 je třeba specifikovat pojem „závažná havárie“, dále určit „příslušný orgán“ dle § 14, a zpřesnit a vysvětlit použití pojmů „dotčeným orgánům“ a „dotčeným obcím“. Dále požadujeme přesněji vyjádřit, kdo o závažné havárii informuje. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


3. Požadujeme vypustit jako deklaratorní poslední větu odst. 2. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


4. Vzhledem k tomu, že z § 1 odst. 3 písm. e) zákona č. 59/2006 Sb. vyplývá, že tento zákon se nevztahuje na „dobývání ložisek nerostů v dolech, lomech nebo prostřednictvím vrtů, Akceptováno, text upraven. s výjimkou povrchových objektů, a zařízení chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jsou-li v souvislosti s těmito

21

činnostmi umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo chemické přípravky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II; touto úpravou nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů“, se domníváme, že návrhem nelze působnost zákona č. 59/2006 Sb. rozšířit (viz poznámka pod čarou č. 30). Jednalo by se o nepřímou novelu zákona č. 59/2006 Sb. Požadujeme tedy odst. 2 upravit tak, aby provozovatel postupoval v případě následků závažné havárie podle kritérií stanovených v prováděcím předpise Českého báňského úřadu (např. kriterium množství látky), nikoliv podle zákona č. 59/2006 Sb., který kritéria dopadu závažné havárie řeší ve velmi úzké vazbě na konkrétní množství nebezpečné chemické látky nebo přípravku tak, jak jsou uvedeny v příloze č.1 části 1 v tabulce I nebo II sloupci 2 zákona. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 5. Odst. 4 je třeba přeformulovat, neboť spojení slova „informuje“ a slov „kde uvede“ nedává smysl. Dále je třeba specifikovat slova „jakmile je to možné“, neboť jsou příliš Akceptováno, text upraven. nekonkrétní. V písm. a) je třeba za slovo „datum“ vložit slovo „vzniku“, za slovo „dobu“ vložit slovo„trvání“ a blíže specifikovat „identifikační údaje“ provozovatele. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 6. V odst. 4 písm. b) navrhujeme slovo „okolností“ nahradit slovy „příčin vzniku“, slovo „dotyčných“ např. slovem „přítomných“ a slovo „člověka“ slovy „lidské zdraví“.


7. V odst. 4 písm. b) a c) navrhujeme před slovo „havárie“ vložit slovo „závažné“. K § 13: 1. V odst. 1 doporučujeme slovo „mohlo“ nahradit slovem „mohl“.


2. V odst. 1 požadujeme jako nenormativní a zbytečnou vypustit poslední větu. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

Akceptováno, text upraven. Akceptováno, text upraven.

3. V odst. 2 požadujeme jako nenormativní vypustit část věty „ , aby…..poškození životního Vysvětleno, text upraven. prostředí“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 4. V odst. 2 se domníváme, že Český báňský úřad by měl sám informace předat, nikoliv Akceptováno, text upraven. zajistit jejich předání sousednímu členskému státu, aniž by bylo specifikováno, jakým

22

způsobem. Dále je třeba upřesnit neurčitý pojem „nezbytné informace“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K § 14: 1. Požadujeme vypustit odst. 1 jako deklaratorní, neboť není jasné, které orgány vykonávají státní správu dle tohoto návrhu. Tato připomínka platí obdobně i pro odst. 3. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


2. V odst. 3 požadujeme vypustit jako deklaratorní část věty „s výjimkou výkonu státní Akceptováno, text upraven. správy v případech těžby, úpravy a skladování rašeliny, kde tento dozor vykonává Ministerstvo zemědělství a s výjimkou geologických prací, kde tento dozor vykonává Ministerstvo životního prostředí“. Působnost Ministerstva zemědělství je stanovena již v odst. 2 a působnost Ministerstva životního prostředí vyplývá z § 21 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 3. Z odst. 4 navrhujeme vypustit jako deklaratorní část věty „kromě povinností stanovených Akceptováno, text upraven. zvláštním předpisem“. Dále je třeba v písm. c) rozepsat slovy zkratku EK a před slovo „Komisi“ vložit slovo „Evropské“. V písm. d) navrhujeme vypustit slova „ , které zpřístupní ČBÚ na požádání veřejnosti“ nebo je uvést zvlášť jako samostatnou kompetenci. V písm. e) navrhujeme vypustit část věty „ , aby sousední státy…nebo informace.“ 4. Požadujeme vyjasnit vztah § 13 odst. 2 a § 14 odst. 4 písm. e), neboť jsou ve vzájemném rozporu, ačkoliv upravují obdobnou materii. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


5. Z odst. 5 navrhujeme vypustit jako deklaratorní část věty „kromě činností uvedených ve Akceptováno, text upraven. zvláštním předpise33)“, a to včetně poznámky pod čarou č. 33. Dále navrhujeme v písm. a) před slovo „ukončení“ vložit slova „rozhodují o“. Akceptováno, text upraven. 6. Doporučujeme spojit odst. 6 a 7. V odst. 6 doporučujeme slova „zabezpečuje zjišťování“ nahradit slovem „zjišťuje“.

23

7. Domníváme se, že odstavec 8 by měl být obsahově spojen s odstavcem 2.

Text upraven, připomínka bezpředmětná.

8. Požadujeme obsahově a pojmově sjednotit odst. 9 s § 6 odst. 2. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


9. V odst. 9 dále upozorňujeme, že by bylo vhodné za slova „havarijní plán kraje“ doplnit odkaz na zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.


10. V odst. 10 písm. a) je třeba vypustit spojku „a“.


K § 15: 1. V odst. 1 doporučujeme před slovo „tak“ vložit čárku, vypustit slova „ověřuje plnění Akceptováno, text upraven. podmínek povolení a“ (může přece ověřovat cokoliv) a slovo „stanovených“ před slovy „tímto zákonem“. 2. V odst. 2 požadujeme specifikovat příliš široké označení „aktuální dokumentaci a informace o všech činnostech…“. Není jasné, co je provozovatel povinen předložit. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


3. V odst. 3 je třeba slovo „provoz“ nahradit slovem „provozu“.


K § 16 a 17: 1. V konstrukci skutkových podstat správních deliktů obsažených v odst. 1 je celá řada nedostatků. Subjektem správních deliktů není obecně právnická nebo podnikající fyzická Akceptováno, text upraven. osoba, ale těžař (např. § 16 odst. 1 písm. a)), provozovatel (např. § 16 odst. 1 písm. d)) nebo těžař anebo provozovatel (§ 16 odst. 1 písm. b)). Některé skutkové podstaty neodpovídají z hlediska znaků protiprávnosti hmotně právní úpravě. Např. podle § 16 odst. 1 písm. c) se správního deliktu dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nepřezkoumá plán pro nakládání s těžebními odpady podle § 4 odst. 2 nebo jej neupraví ve lhůtě stanovené v § 4 odst. 4. V § 4 odst. 2 však žádná povinnost ve vztahu k přezkoumávání plánu pro nakládání s těžebními odpady není stanovena. V této souvislosti upozorňujeme, že pro plán pro nakládání s těžebními odpady je v § 4 zavedena legislativní zkratka „plán“, což je třeba dodržovat v celém návrhu, tedy i ve skutkových podstatách správních deliktů. Skutkové podstaty správních deliktů bude proto třeba

24

přepracovat a utřídit tak, aby se vztahovaly jen k tomu subjektu, jemuž je v zákoně stanovena povinnost a objektivní stránka každého z nich odpovídala stanovené povinnosti. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 2. V § 17 požadujeme odst. 4 uvést ve znění: „(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává obvodní báňský úřad Akceptováno, text upraven. nebo Český báňský úřad. Český báňský úřad jen tehdy, je-li porušení povinnosti zjištěno při výkonu vrchního dozoru prováděného tímto úřadem.“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 3. V § 17 odst. 5 doporučujeme za slovo „osoby“ vložit odkaz na poznámku pod čarou obsahující slova „§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku“. K § 18: Požadujeme navrhované ustanovení vypustit pro nadbytečnost, neboť v § 1 odst. 2 správního řádu se uvádí, že správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí tehdy, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Tím je obecně vyjádřena zásada subsidiarity správního řádu vůči jiným zákonům upravujícím procesní postupy správních orgánů při výkonu veřejnoprávní působnosti v oblasti veřejné správy. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K § 19: 1. V odst. 1 doporučujeme nahradit část věty „náležitosti zřizování,…místa.“ Domníváme se, že se má jednat spíše o podmínky než o formální náležitosti.

Text upraven.



2. Doporučujeme podrobněji specifikovat kritéria pro popis těžebního odpadu, která budou dle odst. 2 obsahem vyhlášky, tedy např. kritéria pro množství látky, obsah a kontrolu Vysvětleno. havarijního plánu, způsob vyhodnocení rizik, apod. K § 20: 1. Navrhujeme ustanovení specifikovat tak, aby bylo jasné, v čem má být rozsah zmírněn Akceptováno, text upraven. a do jaké míry; meze správního uvážení by měly být dány zákonem. 2. Doporučujeme slova „s výjimkou ropy, kamenné soli a solí draselných, borových, bromových a jodových“ oddělit čárkami.


K § 21: 1. V odst. 1 doporučujeme slova „musí zajistit“ nahradit slovem „zajistí“, a to v kontextu Akceptováno, text upraven.

25

navrhovaného ustanovení. 2. V odst. 3 je třeba vypustit slovo „zejména“, a stanovit tak povinnost jednoznačně.


3. V odst. 3 písm. c) požadujeme nahradit slovo „skutečně“; např. slovem „potvrzení“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.


4. V odst. 3 písm. c) dále není jasné, jak Český báňský úřad zajistí, že provozovatel přijme Akceptováno, text upraven. daná opatření. Toto je třeba doplnit. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno, text upraven. 5. V odst. 3 písm. c) je třeba specifikovat „právní předpis v oblasti ochrany vod“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 6. V odst. 4 doporučujeme vypustit slova „podle dosavadních právních předpisů“, neboť jsou Akceptováno, text upraven. nadbytečná. 7. V odst. 6 je třeba specifikovat, o jaké ministerstvo jde. Ustanovení je také třeba Akceptováno, text upraven. terminologicky sjednotit s § 14 odst. 2 (zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup?) a upravit § 14. Akceptováno, text upraven. K bodu 2: Je třeba doplnit čárku před slova „o provozování“. Připomínky k důvodové zprávě: Obecná část – písm. A) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných Akceptováno, text upraven. zásad: 1. Doporučujeme v bodě 1 definovat chybějící legislativní úpravu, její formu a problematiku, kterou má návrh řešit. 2. Dále doporučujeme v bodě 2 doplnit „Návrh možných variant řešení“ o srovnání současného stavu se stavem, kterého je třeba dosáhnout příslušnou legislativní úpravou, a to z věcného hlediska, tedy z pohledu nakládání s odpady vzniklými při těžbě nerostů Akceptováno, text upraven. a nejen z hlediska transpozice Směrnice č. 2006/21/ES do našeho právního řádu.

26

3. V bodě 3 (Vyhodnocení nákladů a přínosů) se uvádí předpokládané dopady na veřejné rozpočty spojené s činnostmi Ministerstva životního prostředí a státní báňské správy. Jedná Akceptováno, text upraven. se o navýšení mandatorních výdajů, což je v rozporu s Programovým prohlášením vlády. Požadujeme proto doplnit, zda a jakým způsobem, případně z jakých zdrojů, budou tyto zvýšené výdaje kompenzovány. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 4. V bodě 3 (Vyhodnocení nákladů a přínosů) jsou též odhadnuty předpokládané dopady na podnikatelské subjekty, a to, mimo navýšení administrativy (zpracování plánů pro Akceptováno, text upraven. nakládání s těžebními odpady), především finanční náklady jednorázové ve výši cca 150 mil. Kč a náklady spojené s průběžným plněním povinností plynoucích z návrhu ve výši 30 - 40 mil. Kč. Vzhledem k tomu že se jedná a nezanedbatelné zatížení podnikatelské sféry, považujeme za nutné doplnit tyto údaje alespoň o základní kalkulaci podle druhu nákladů (průměr na jeden podnikatelský subjekt, počet dotčených subjektů). Zároveň by mělo hodnocení dopadů této navrhované regulace obsahovat výčet nových povinností dotčených organizací, se kterými bude toto navýšení nákladů spojeno, a to v porovnání s případnými pozitivy, které by navrhovaná legislativní norma a její implementace měla přinést. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 5. Upozorňujeme, že důvodová zpráva obsahuje řadu legislativně – technických Akceptováno, text upraven. nepřesností, které je třeba opravit. Ministerstvo dopravy

Obecně: Upozorňujeme na skutečnost, že na základě srovnávací tabulky lze dojít k závěru, že Vysvětleno. Text upraven některá ustanovení směrnice nebyla do českého právního řádu transponována (byť se v důvodové zprávě k návrhu tvrdí, že je implementována v plném rozsahu), neboť je zpracovatel vyhodnotil jako netransponovaná (jde např. o čl. 3 směrnice – definice). Doporučujeme proto doplnit ve srovnávací tabulce u ustanovení vyhodnocených jako netransponovaná odůvodnění, proč nejsou z hlediska transpozice relevantní, eventuálně uvést současná ustanovení některého právního předpisu, která již tuto transpozici zajišťují. Dále doporučujeme provést před odesláním materiálu do další fáze legislativního procesu důkladnou textovou revizi návrhu a odstranit časté drobné textové chyby a překlepy (např. v části první v § 1 odst. 1 v písmeni c) doplnit označení písmene na „c)“, v poznámce pod čarou č. 2 nahradit v označení vyhlášky č. 294/2005 Sb. ve slově „vyhláška“ malé písmeno

27

písmenem velkým, nebo v textech poznámek pod čarou důsledně ukončovat jednotlivé citace právních předpisů tečkou na konci apod.). K části druhé: U číselného označení novelizačních bodů navrhujeme vypustit závorky a zavést tečky.


K bodu 1: Doporučujeme na začátek a na konec textu v uvozovkách vkládaných slov vložit čárky.


K bodu 2: V souladu s čl. 58 odst. 7 a 8 Legislativních pravidel vlády (dále jen „LPV“) navrhujeme následující znění bodu: „V § 31 odst. 5 se na konci textu věty první za slova „pozemků dotčených těžbou“ doplňují slova „a nakládáním s těžebním odpadem“.“.


K části třetí: K bodu 1: Doporučujeme toto znění úvodního textu bodu souladné s čl. 58 odst. 4 písm. b) LPV: „V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně Akceptováno, text upraven. poznámky pod čarou č. 10b zní:…“. Zároveň navrhujeme zakončit navrhovaný text písmene f) tečkou a podobně zakončit text poznámky pod čarou uvozovkami a tečkou. K bodu 2: Doporučujeme na začátek uvozovek vkládaných slov vložit čárku.


K bodu 3: Navrhujeme v souladu s čl. 58 odst. 7 a 8 LPV upravit druhou větu tohoto bodu takto: „… a na konci textu odstavce se za slova „skládek odpadu“ doplňují slova „…“.“. Akceptováno, text upraven. K části páté:

28

Doporučujeme uvést nadpis „Účinnost“ velkými písmeny tak, jak plyne z čl. 30 odst. 4 LPV. Ministerstvo průmyslu


Obecně k textu návrhu zákona: V předkládací a důvodové zprávě je absence transpozice některých pojmů (definic) vysvětlena nemožností právně se vypořádat s nejednotnost názvosloví (např. pojmy odkaliště, Akceptováno, vysvětleno, text halda, apod.), která jsou dle předkladatele uvedena v jiných právních předpisech ČR. upraven. Domníváme se však, že předkladatel by měl znovu důkladně zvážit uvedenou problematiku pojmů a definic tak, aby Evropská komise nemohla následně namítnout ČR nesprávnou transpozici směrnice 2006/21/ES, neboť předložení schválené zákonné úpravy Evropské komisi s odůvodněním, že některé články směrnice nebyly transponovány proto, že by Česká republika musela novelizovat řadu svých národních předpisů, by ČR zbytečně vystavovalo možnosti zahájení řízení o porušení Smlouvy ES. Zmíněný nedostatek v oblasti pojmů a definic je však možno odstranit i tím, že charakteristika pojmů (viz výše) uvedených v jiných právních předpisech se ocituje k pojmu uvedenému v příslušném článku směrnice, a to ve srovnávací tabulce, která bude po zveřejnění zákona ve Sbírce zákonů zaslána Evropské komisi za účelem kontroly provedené transpozice. Další možností pak zůstává důkladné zdůvodnění na podporu správnosti zvoleného způsobu transpozice některých pojmů a definic ze směrnice 2006/21/ES, a to opět ve zmíněné srovnávací tabulce. Pokud však pojmosloví neodpovídá ani ustanovením uvedeným v jiných předpisech a neexistuje žádné uspokojivé zdůvodnění tohoto stavu, které by mohlo být prezentováno Evropské komisi, pak je třeba, dle našeho názoru, přistoupit k jeho novelizaci. K přiložené srovnávací tabulce pro posouzení implementace předpisu Evropské unie: Upozorňujeme předkladatele na skutečnost, že k návrhu zákona byla přiložena nesprávná tabulka s nesprávným názvem. Podle Legislativních pravidel vlády (Příloha č. 5, část III.) je třeba k návrhům zákonů, kterými je zajišťována implementace práva ES/EU přiložit tzv „Rozdílovou tabulku návrhu předpisu ČR s legislativou ES“ s tím, že na jedné straně se uvede úplné znění ustanovení navrženého zákona nebo charakteristika obsahu tohoto ustanovení a na druhé straně tomu odpovídající znění normativního ustanovení předpisu ES nebo charakteristika jeho obsahu (viz šablona tabulky v příslušné části LPV). V závěru tabulky Akceptováno, text upraven. se uvádí název předpisu ES přeložený do českého jazyka s jeho identifikačním číslem (CELEX). Upozorňujeme předkladatele, že je třeba rozlišovat mezi tzv. „srovnávací“ a „rozdílovou“ tabulkou, neboť obě se zpracovávají v jiných fázích legislativních procesu a slouží také rozdílným účelům. V této souvislosti rovněž poukazujeme na čl. II odst. 1 zmiňované přílohy č. 5 LPV, podle které je zapotřebí v návrhu zákona příslušná transpoziční či

29

adaptační ustanovení podtrhnout a pod těmito ustanoveními na levé straně uvést celexové číslo odpovídajícího předpisu ES/EU. Požadujeme proto upravit předložený materiál v souladu s touto připomínkou. 1. K Návrhu usnesení vlády: Do bodu III. 1. doporučujeme za slova „k dalšímu projednání“ doplnit slova „s upozorněním, že se tento vládní návrh zákona týká členství České republiky v Evropské unii,“. 2. K Předkládací zprávě: str. 2.,odst.3., řád.2. - …a Rady 2006/21/Es … – opravit na /ES str. 2.,odst.3., řád.7. - …návrhu zákona. Zákona by měl… - opravit na Zákon Dopady na podnikatelský a veřejný sektor(str. 3): Předpokládané zvýšené nároky na činnost MŽP a na navýšení počtu pracovníků státní báňské správy nejsou dopadem na veřejné rozpočty, ale na státní rozpočet. Doporučujeme upravit. 1. V § 2 se zavádí pojem „těžař“, který se v žádné jiné naší obecně závazné právní normě nevyskytuje. Doporučujeme ještě zvážit zavádění tohoto pojmu, s nímž budou potíže při překladu přinejmenším do angličtiny. V případě, že bude ponechán, bylo by vhodné alespoň navrhovaný text odstavce 1 rozdělit do dvou písmen - zvlášť vymezit „těžební odpad“ a do druhého písmene ony podnikající osoby. Navrhovaný termín nabytí účinnosti dnem 1. května 2008 nepovažujeme vzhledem k obvyklé délce legislativního procesu za reálný, a to ani v případě, že by byla sněmovna požádána, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu PSP ČR. Tento požadavek by navíc musel být uveden a odůvodněn v závěru obecné části důvodové zprávy. Kromě toho je třeba vzít v úvahu, že na rozdíl od minulých volebních období, poslanecká sněmovna již nepovažuje stanovení data účinnosti za legislativně technickou záležitost, kterou lze jednoduše upravit ve třetím čtení. Změny lze dosáhnout pouze návrhem poslance nebo jako součást usnesení výboru, jemuž byl sněmovní tisk přikázán. K § 4 odst. 4 V tomto odstavci je lhůta, ve které je provozovatel povinen změnit plán, stanovena formulací: „bez zbytečného odkladu“. Touto formulací není přesně vymezená lhůta, na kterou odkazuje sankční § 16 písm. d), což může v praxi činit značné potíže. Doporučujeme proto uvést konkrétní lhůtu, např. 3 měsíce.

Akceptováno, text upraven. Akceptováno, text upraven.




Vysvětleno, text upraven.

K § 8 odst. 4 Zde jsou zahrnuty dvě povinnosti provozovatele, které spolu nesouvisejí. Doporučujeme proto poslední větu: „Provozovatel informuje příslušný orgán Text

30

upraven,

připomínka

vždy, ztratí-li odpovědná osoba způsobilost k výkonu činnosti.“ zařadit pod odstavec 1. Zároveň doporučujeme vymezit lhůtu pro ustanovení nové odpovědné osoby. K § 9 odst. 1 Upravit první větu: „Provozovatel podá žádost o ukončení provozu ve smyslu ukládání odpadu příslušnému orgánu“ K § 16 Je zde volně vložena věta: „Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že nakládá s těžebními odpady bez povolení.“, ačkoli by měla být zařazena pod příslušný odstavec. Je tedy nutné doplnit číslování odstavců a tuto větu zařadit pod odstavec 2. Dále upozorňujeme, že příslušné orgány státní správy uvedené v tomto zákoně v § 14 nemají v tomto § řádně vymezeny kompetence. § 19 doporučujeme upravit takto: „§19 Český báňský úřad stanoví vyhláškou a) náležitosti plánu pro nakládání s těžebními odpady a náležitosti zřizováním provozu a ukončení provozu úložného místa a b) kritéria pro popis těžebního odpadu a limity pro rozdělení úložných míst.“. . K § 21 odst. 2 Upravit větu ve znění: „Odstavec 1 se nevztahuje na úložná místa t.j., která ukončila provoz ve smyslu ukládání odpadu do 1. května 2008“. B. Legislativně technické připomínky 1. V § 1 odst. 3 vložit čárku za slova „odst. 4“. 2. Předložený návrh není novelou, nýbrž novým zákonem. V takovém případě se čísla paragrafů a jejich nadpisy nepodtrhují. Část první je třeba doplnit názvem V částech druhé až čtvrté by místo číselného označení dotčených zákonů měl být uveden pouze název zákona – např. ČÁST DRUHÁ Změna horního zákona“. Změny v přímých novelách se označují jako body, proto je třeba poloviční závorky nahradit tečkami. V části páté je slovo účinnost třeba napsat velkými písmeny vzhledem k tomu, že neobsahuje novelizaci. Ve výčtu novel horního zákona chybí zákon č. 313/2006 Sb. V novelizačním bodě 2 horního zákona je třeba slovo „vkládají“ nahradit slovem „doplňují“, neboť tím věta končí.

31

bezpředmětná. Text upraven, bezpředmětná.

připomínka



Akceptováno, text upraven. Akceptováno, text upraven. Akceptováno, text upraven. Akceptováno, text upraven. Akceptováno, text upraven. Akceptováno, text upraven. Akceptováno, text upraven. Akceptováno, text upraven.

V novelizačním bodě 2 vodního zákona bude třeba za slova „terénních úprav“ vložit čárku, Akceptováno, text upraven. neboť jinak by text nedával smysl Doporučujeme znovu posoudit všechny poznámky pod čarou a odstranit legislativní Akceptováno, text upraven. nedostatky. Jestliže je v poznámce pod čarou uvedeno více předpisů, uvádí se každý na samostatném řádku a odděluje se tečkou. Například poznámka č.2 má znít: „2) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.“. (Uveden i nepřesný název.) K poznámce pod čarou č. 9: zde uvedené nařízení vlády č. 350/2002 Sb. bylo Akceptováno, text upraven. zrušeno nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), je třeba doplnit novelou „ve znění zákona č. 68/2007 Sb.“ Správní řád je zmiňován v poznámce pod čarou č. 22 poprvé. Proto je třeba jej uvést takto: „22) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.“ Vzhledem k závažnosti změn, k nimž došlo v § 37a horního zákona zákonem č. 313/2006 Sb., doporučujeme poznámku pod čarou č. 25 uvést takto: „28) § 37a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 313/2006 Sb.“ § 39 zákona č. 61/1988 Sb. byl novelizován bodem č. 23 zákona č. 376/2007 Sb. Je třeba doplnit. K Důvodové zprávě: C/ Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami a s právem Evropské unie

Akceptováno, text upraven. Akceptováno, text upraven. Akceptováno, text upraven. Akceptováno, text upraven. Akceptováno, text upraven.

odst.1., řád.3. - …a Rady 2006/21/Es … – opravit na /ES K§1

Akceptováno, text upraven. odst.2. – přeformulovat vazbu "těžba úprava" nerostů v moři na "těžba/úprava" nebo "těžba a/nebo úprava" odst.2. – přeformulovat, protože to vyznívá, jakoby těžba nerostů v moři byla upravena skládkovou směrnicí 1999/31/ES

32

odst.3. - přeformulovat vazbu "těžba úprava" rašeliny na "těžba/úprava" nebo "těžba a/nebo úprava" 2. K § 2 Akceptováno, text upraven. Ve druhém odstavci písm.a) zrušit slovo „a“ a v písm. b) zrušit čárku za slovem „využít“. 3. K § 9 odstavci 2: zřejmě by měla být zrušena čárka za slovy „povolení ukončení“, neboť jinak je text nejasný. 4. K § 11 odst.4., řád.1. - …na vytváření určití finanční … - opravit na určité


Doporučujeme přeformulovat poslední odstavec. Jediná věta na 9 řádcích textu je značně nepřehledná a ztrácí vypovídací schopnost. 5. K § 12 Dáváme ke zvážení, zda by slova „Evropskou unii“ neměla být nahrazena slovy „Evropskou komisi“ tak, aby důvodová zpráva odpovídala navrženému zákonnému textu (§ 12 odst. 4), jakož i § 45 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. 6. K § 16 a 17 odst.1., řád.1. - …právnických osoba podnikajících … - opravit na osob a



Doporučujeme upravit text: „pojednává o správních deliktech právnických osob a podnikajících fyzických osob“ 7. K § 18 Text upraven. Druhý odstavec zabývající se finančními prostředky na provedení komplexní bezpředmětná. inventury všech odvalů a odkališť neodpovídá obsahu navrhovaného § 18 zákona, v němž se stanoví procesní předpisy, podle nichž se v řízení postupuje. Doporučujeme vypustit - jedná se zřejmě o rezidium z některé předchozí verze návrhu zákona.

Připomínka

1. Podle přílohy č. 5 platných Legislativních pravidel vlády již není součástí materiálu Akceptováno, text upraven. srovnávací tabulka, nýbrž Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES, v jejíž levé části je náš navrhovaný právní předpis a v pravé části odpovídající předpis ES. V tomto směru je návrh třeba upravit a rovněž změnit název bodu VII. na obálce.

33

2. Směrnice obsahuje Přílohy I, II a III. U všech návrh zákona uvádí text směrnice a současně je označeno, že byly plně transponovány (PT), avšak na pravé straně není uveden žádný implementační předpis ČR nebo alespoň popsáno, jak byla plná Akceptováno, text upraven. transpozice provedena. 3. Současně doporučujeme provést i grafickou úpravu tabulek tak, aby na každé stránce nebyl velký nevyužitý prostor. Při rozsahu tabulek 67 stran a velkém počtu výtisků, které bude nutno v rámci legislativního procesu postoupit dál, se Akceptováno, text upraven. bude jednat o nemalou úsporu papíru.

Ministerstvo místní rozvoj

str.1, §1, odst.1 – opravit písmeno c) str.6, §2, odst.3, písm.b) - opravit velikost písma str.11. §4, odst.4, řád.9 – vymazat slovo revizi, je dvakrát str.18, §4, odst.4, řád.3 – vymazat slovo revizi, je dvakrát str.18, §4, odst.3, řád.3 - …údaje z plánu … str.23, §7, odst.2, písm.f) – spojit roztržený text str.30, §8, odst.2, písm.a) - spojit roztržený text str.31, §8, odst.2,písm. c) - spojit roztržený text (dvakrát) str.33, §9, odst.5 - spojit roztržený text str.42, §11, odst.7, řád.3 - …dosud nevyužitou rezervu převést na …- vypustit převést (je dvakrát) str.42, §11, odst.9 - spojit roztržený text str.46, §15, odst.3, řád.2 - …začátkem jeho provozu. pro Doporučujeme do návrhu zákona zapracovat možnost vstupů dotčené veřejnosti do řízení prováděných podle navrhované právní úpravy. K části první Doporučujeme doplnit nadpis části první (viz čl. 30 odst. 3 a 34 odst. 1 Legislativních pravidel vlády). K § 14 Podle navrhovaného znění odstavce 10 by stavební úřady měly mimo dobývací prostor povolovat stavbu úložného místa a provoz úložných míst; v rámci povolování provozu

34


Akceptováno, vysvětleno, upraven. Akceptováno, text upraven.


text

úložných míst by stavební úřady ve stanovených případech také měly schvalovat návrh na vytvoření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených nakládáním s těžebním odpadem a rozhodovat o jejich čerpání. Orgán, který je příslušný k povolení provozu úložných míst, rozhoduje dále podle § 5 odst. 2 návrhu zákona o zařazení úložného místa. S navrhovaným zněním § 14 odst. 10 zásadně nesouhlasíme a požadujeme jej vypustit. Tato připomínka je z á s a d n í. Odpadové hospodářství patří do působnosti Ministerstva životního prostředí. Stavební úřady vykonávají činnosti podle stavebního zákona a úředníci pracující na stavebních úřadech vykonávající správní činnosti v územním plánování, při územním rozhodování a při rozhodování na úseku stavebního řádu musí prokázat zvláštní odbornou způsobilost. Zákonem o nakládání s těžebním odpadem nelze svěřovat stavebním úřadům působnost nad rámec daný stavebním zákonem. Povolování provozu úložného místa za podmínek § 7 návrhu zákona a rozhodování o finančních rezervách a jejich čerpání je zcela mimo působnost rozhodování stavebních úřadů. Pokud jde o povolování „stavby“ úložného místa, jedná se podle § 2 odst. 3 písm. c) návrhu zákona o prostory určené podle dokumentace pro uložení těžebních odpadů; nejedná se tedy o stavbu v tom smyslu, jak ji chápe stavební zákon. Stavbou se podle stavebního zákona rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií. Úložný prostor by vyžadoval územní rozhodnutí o změně využití území podle § 80 stavebního zákona, kde stavební úřad stanoví podmínky pro navrhované využití území nestavebního charakteru, např. terénních úprav. Terénní úpravy, které pro své provedení nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, upravuje stavební zákon v § 103 odst. 1 písm. f), terénní úpravy vyžadující ohlášení pak v § 104 odst. 2 písm. f) stavebního zákona. Pokud by skladové plochy byly větší než 200m², vyžadují stavební povolení. Provedené terénní úpravy či skladové plochy, jsou-li provedeny v souladu s ohlášením nebo povolením, mohou být užívány. V případě, že by byly provedeny bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu anebo v rozporu s ním, stavební úřad postupuje podle § 129 stavebního zákona a zahájí řízení o jejich odstranění. Zmíněné rozšíření působnosti stavebních úřadů by bylo striktně odmítnuto již při přípravě návrhu, pokud by předkladatel návrhu Ministerstvu pro místní rozvoj jako ústřednímu orgánu

35

ve věcech územního plánování a stavebního řádu svůj záměr sdělil a předběžně s ním o jeho obsahu jednal, což se nestalo. Z § 1 odst. 2 není jasné, zda se zákon vztahuje také na těžební odpad vzniklý při stavbě Vysvětleno, text upraven. tunelů. Pokud se tento zákon nevztahuje na těžební odpad vzniklý při stavbě tunelů, je třeba to v § 1 odstavci 2 uvést včetně odkazu na poznámku pod čarou, kde bude uveden zvláštní předpis, který předmětnou problematiku upravuje. Stavba tunelů podléhá správě příslušného báňského úřadu. Dále by měl být alespoň odkazem na poznámku pod čarou vyjádřen v příslušném ustanovení návrhu vztah k zákonu č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

Hospodářská komora

K § 4 odst. 4


V poslední větě ustanovení je nedopatřením 2 x uvedeno slovo „revizi“. K § 7 odst. 2 písm. i)

Akceptováno, upraven.

Pod tímto písmenem se uvádí, že žádost o povolení úložného místa obsahuje i schválený provozní a manipulační řád odkaliště, pokud jejich zpracování bylo uloženo vodoprávním úřadem. Bude proto nutné upřesnit specifikaci provozního a manipulačního řádu. Nabízí se proto otázka, zda to bude v prováděcím předpise k tomuto zákonu, nebo odkazem na jiný právní předpis. Je proto nutné tuto nejasnost upřesnit. K § 7 odst. 2 písm. k) Akceptováno, upraven. Pod tímto písmenem se uvádí, že žádost o povolení úložného místa obsahuje havarijní plán určující opatření, která je nutné provést na místě havárie. Z návrhu není jasné, podle jakého právního předpisu se bude řídit specifikace havarijního plánu. V úvahu přichází vyhláška č. 450/2005 Sb., nebo zákon č. 59/2006 Sb. Také v tomto případě je nutné požadavek návrhu upřesnit. Státní úřad jadernou bezpečnost

pro

Z návrhu zákona o nakládání s těžebním odpadem není zřejmé, zda navrhovaná právní Akceptováno, úprava bere v úvahu tu skutečnost, že těžba, úprava a zpracování radioaktivních nerostů je upraven. radiační činností podle zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. Pokud by zákon o nakládání s těžebním odpadem zahrnoval i tyto radiační činnosti, musel by zákon v řadě

36

vysvětleno,

text

vysvětleno,

text

vysvětleno,

text

svých ustanoveních reagovat na to, že tato činnost podléhá též úpravě podle atomového zákona a musely by být obě právní úpravy dány do souladu. Jestliže má být těžba, úprava a zpracování radioaktivních nerostů z navrhované právní úpravy vyloučena, pak v § 1 a § 2 návrhu musí být uvedeno, že se netýká těžby, úpravy a zpracování radioaktivních nerostů. Podle § 6 odst. 1 atomového zákona se těžba, úprava a zpracování radioaktivních nerostů považuje za radiační činnost (zařazená mezi pracoviště III. kategorie) a podle § 8 atomového zákona se řídí uvádění radionuklidů do životního prostředí. Z toho vychází i příslušná ustanovení prováděcí vyhlášky k atomovému zákonu - vyhlášky 307/2002 Sb., o radiační ochraně ( např. § 14 písm. f), § 36 odst.1 písm. j), § 36 odst. 2 písm. f), § 35, § 56 a § 57 ). Ve srovnání s atomovým zákonem v předloženém návrhu není vůbec v návrhu řešen problém odvalů, výsypek a kalových polí po těžbě uranových rud, kde činnost byla již delší či kratší dobu ukončena (§ 6a atomového zákona). Navíc, pokud by těžební odpady po těžbě a zpracování uranových rud byly označeny za radioaktivní odpady, vztahují se na ně ustanovení § 2, § 9, § 13 a § 24 atomového zákona. Navržený předpis nepředkládá věcný způsob řešení tohoto problému ze strany provozovatele. Nevyjasněný vztah obou právních předpisů má dopad i na další jeho ustanovení (§ 2, § 3, § 7 a § 9), která by se měla vztahovat i na těžbu, úpravu a zpracování radioaktivních nerostů. Tato připomínka je zásadní. 1. k § 10 Pokud se jedná o úložné místo související s těžbou a úpravou radioaktivních nerostů (to je pak povoleno jako pracoviště III. kategorie podle atomového zákona), či o úložné místo, ze Vysvětleno, text upraven. kterého dochází k uvolňování radionuklidů do životního prostředí, tak v návrhu ustanovení § 10 uvedené pravomoci přísluší podle atomového zákona SÚJB a nikoliv báňské správě či místně příslušnému orgánu. Tyto připomínky jsou zásadní. 2. k § 12 Stejně jako v předcházejícím ustanovení jedná-li se o úložné místo související s těžbou a zpracováním radioaktivních surovin, nebo o úložné místo ze kterého dochází k uvolňování

37

radionuklidů do životního prostředí, musí být eventuelní havárie (mimořádná událost) opět oznámena především SÚJB. Tyto připomínky jsou zásadní. 3. k § 14 S ohledem na výše uvedené by měl být mezi orgány vykonávající státní správu zahrnut SÚJB, který vykonává podle atomového zákona správní činnost pokud jde o úložné místo související s těžbou a zpracováním radioaktivních surovin, která je radiační činností.

Ministerstvo zemědělství

Tyto připomínky jsou zásadní. K § 1 odst. 2 písm. d):


Vysvětleno, Ustoupeno připomínky.

text od

upraven. zásadní


Znění ustanovení neodpovídá znění čl. 2 odst. 2 písm. c) směrnice. Požadujeme text ustanovení upravit ve smyslu znění ustanovení směrnice 2000/60/ES, na které je odkazováno. Zásadní připomínka K § 2 odst. 3 písm. b):


Požadujeme nahradit pojem „průsaková voda“ pojmem „průsak“ se stejným obsahem, neboť není možné definovat průsakovou vodu ve smyslu čl. 3 odst. 14 směrnice navrhovaným způsobem. Průsaková voda je pouze „voda“, a to voda odpadní. Je nutné v této souvislosti respektovat § 39 vodního zákona, který upravuje závadné látky, neboť ve smyslu definice ve směrnici se počítá i s jinými kapalinami, než je voda. Ustanovení § 39 je navíc obecné a bezesporu platí i pro nakládání s těžebním odpadem. Pojem „průsak“ bude vyhovovat potřebám směrnice spíše, neboť jej lze vztáhnout též na jiné kapaliny než vody. V tomto smyslu je nutné upravit též další ustanovení navrhované úpravy. Zásadní připomínka K § 2 odst. 3 písm. c)


Požadujeme doplnit definici úložného místa podle definice obsažené 15 směrnice.

v čl. 3 odst.

Zásadní připomínka K § 5 odst. 2 písm. a):


Požadujeme vodní díla odkaliště, jakožto úložná místa rozdělení, podřídit rovněž technickobezpečnostnímu dohledu (§ 61 a 62 vodního zákona a prováděcí vyhláška č. 471/20001 Sb.). Je nutné v dalším textu zákona v případě odkališť respektovat ustanovení vodního zákona a jeho

38

prováděcích předpisů týkající se výkonu technicko-bezpečnostního dohledu. Za slova „na základě zhodnocení rizik“ požadujeme tedy doplnit slova „ , u odkališť zejména na základě posudku osoby pověřené podle § 61 vodního zákona Akceptováno, K § 7 ost. 2 písm. g), i), j): upraven. - požadujeme nakonec textu písmena g) doplnit slova „, případně stavební povolení, pokud se jedná o stavbu“. V případě staveb odkališť je dle našeho názoru nutné nejdříve povolit stavbu a poté až její provoz, nepostačí tedy územní rozhodnutí. Navíc si nelze představit, že vodoprávní úřad schválí provozní nebo manipulační řád před stavebním povolením, podle § 59 odst. 2 je nutné jeho zpracování nejprve uložit, - požadujeme v textu písmene j) nahradit slovo „výluhů“ slovem „průsaků“ a slovo „výluzích“ slovem „průsakách“. Akceptováno, upraven.

K § 7 odst. 3 písm. b):

vysvětleno,

text

vysvětleno,

text

požadujeme na konci textu písmene b) nahradit slova „místně příslušný orgán“ slovy „orgán příslušný k vydání stavebního povolení; v případě, že není stavební povolení třeba, orgán příslušný k vydání územního rozhodnutí“. V případě odkališť mimo dobývací prostor budou jejich provoz povolovat vodoprávní úřady jako speciální stavební úřady, zároveň požadujeme zahrnout v Důvodové zprávě náklady na jejich rozšířenou agendu Akceptováno, text upraven. K § 8 odst. 1: -

Požadujeme na konec textu odstavce doplnit větu „Pro odkaliště je takovou osobou hlavní pracovník technicko-bezpečnostního dohledu.“. Akceptováno, text upraven.

K § 8 odst. 2 písm. a) Požadujeme slovo „výluhů“nahradit slovem „průsaků“.


K § 8 odst. 4: Požadujeme doplnit text ustanovení v tom smyslu, aby: -

-

každou událost, která může ohrozit stabilitu odkaliště, nahlásil provozovatel i příslušnému vodoprávnímu úřadu, v případě, že není orgánem příslušným k provozu úložného místa, u odkališť byly oznamovány takové události podle postupu uvedeného v Programu technicko-bezpečnostního dohledu. Pokud se jedná o dosažení stanovených kritických

39

hodnot, vedle vodoprávního úřadu se informují příslušné povodňové orgány a HZS ČR. Akceptováno, text upraven.

K § 10 odst. 1 písm. b): Požadujeme slova „odpadní vodu“ nahradit slovy „znečištěné vody a průsaky“ a dále doplnit za slova „pro jejich vypouštění“ slova „podle vodního zákona“ a poznámku pod čarou č. 23 vypustit.


K § 23: V bodě 1 požadujeme: - slova „k provozování úložných míst“ nahradit slovy „k úložným místům“ a za slova „s těžebním odpadem“ vložit slova „ , pokud jejich provoz může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,“, - slova „odpadní vodu a výluhy“ nahradit slovy „znečištěnou vodu a průsaky“. V bodě 3 požadujeme:


- slova „nebo z jiných“ nahradit slovy „a z“, - vypustit větu v části začínající slovy „a dále se za slova…“. DOPORUČUJÍCÍ PŘIPOMÍNKY K návrhu zákona: -

-

-

upozorňujeme, že navrhovaná právní úprava ne zcela plně transponuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES o nakládání s odpady z těžebního Akceptováno, text upraven. průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES (dále jen směrnice) a v některých případech jde svými požadavky nad její rámec, doporučujeme identifikační číslo (CELEX) příslušného předpisu umístit pod podtržená ustanovení, jimiž je zajišťována jeho transpozice, v souladu s čl. II bodem 1 přílohy č. 5 Legislativních pravidel vlády, poznámky pod čarou v celém textu uvést do souladu s čl. 47 odst. 3 Legislativních pravidel vlády, doporučuji uvést citace novelizovaných právních předpisů v poznámkách pod čarou do souladu s č. 64 a 65 Legislativních pravidel vlády. K části první:

K § 1 odst. 2 písm. a):

40

Doporučujeme tečku za slovem „podzemí“ nahradit čárkou.


K § 1 odst. 2 písm. d): Znění ustanovení neodpovídá znění čl. 2 odst. 2 písm. c) směrnice. Požadujeme upravit ve smyslu znění ustanovení směrnice 2000/60/ES, na které je odkazováno. Akceptováno, text upraven. K § 2 odst. 3 písm. n) až e): Na konci písmene vždy nahradit středník čárkou. Akceptováno, text upraven.

K § 3 odst. 1:

V poznámce pod čarou č. 9 uvedené nařízení vlády již bylo zrušeno nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Doporučujeme odkázat na platný právní předpis. Akceptováno, text upraven. K § 4: -

-

-

doporučujeme zahrnout do zákona alespoň základní požadavky na plán pro nakládání s těžebním odpadem, v odstavci jedna doporučujeme doplnit za slovo „vznikají“ čárku a spojku „a“ nahradit spojkou „nebo“ s ohledem na výklad k § 4 uvedený Akceptováno, text upraven. v důvodové zprávě, upozorňujeme, že v odstavci čtyři v předposlední větě má být v závorce patrně odkaz na § 7 odst. 5, v odstavci čtyři poslední větě doporučujeme vypustit jednou slovo „revizi“, neboť je uvedeno dvakrát. Rovněž upozorňujeme na nutnost revize plánu v maximálně pětiletých intervalech od schválení ne od poslední změny (čl. 5 odst. 4 směrnice), na straně 4 v prvním řádku vypustit slova „zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci“ a doplnit je do příslušné poznámky pod čarou.

K § 5 odst. 2: Ve větě druhé doporučujeme slovo „stupně“ nahradit slovem „stupněm“. K § 7 odst. 2 písm. a) až f: Doporučujeme vždy na konci písmene nahradit středník čárkou nebo doplnit čárku. K § 7 odst. 7 písm. a), b):

41


Doporučujeme vždy před slovo „nebo“ na konci písmene doplnit čárku. K § 7 odst. 8: Ve větě první doporučujeme vypustit čárku za slovem „nevydá“. K § 8 odst. 2 písm. a): Za slovem „faktory“ doporučujeme vypustit čárku.

Text upraven. Připomínka bezpředmětná. Text upraven. Připomínka bezpředmětná. Text upraven. Připomínka bezpředmětná.

K § 8 odst. 2 písm. a) až d): - doporučujeme vždy na konci písmene nahradit středník čárkou, - v písm. a) za slovem „faktory“ doporučujeme vypustit čárku. K § 8 odst. 5:

Text upraven. Připomínka bezpředmětná. Text upraven. Připomínka bezpředmětná.

Slovo „nvá“ doporučujeme nahradit slovem „nová“. K § 9:

Akceptováno, text upraven. upozorňujeme na skutečnost, že v případě odkališť je nutné i po ukončení provozu dále provádět technicko-bezpečnostní dohled (viz i čl. 12 odst. 3 směrnice). Doporučujeme zvážit, zda tuto povinnost pro upřesnění nedoplnit, vyplývá však již z vodního zákona, - v odst. 6 písm. a) doporučujeme na konci písmene nahradit středník čárkou. Akceptováno, text upraven. K § 12: -

Na straně 21 v prvním řádku vypustit slova „zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně“ a doplnit je do příslušné poznámky pod čarou. Text upraven.

K § 14 odst. 10 písm. b): Doporučujeme na konci písmene nahradit čárku tečkou. K § 15 odst. 3: Doporučujeme slovo „provoz“ nahradit slovem „provozu“.

Text upraven.

K § 16 odst. 1 písm. a), j): Text upraven.

Doporučujeme na konci textu doplnit čárku. K § 16 odst. 2 písm. c):

42

Doporučujeme na konci textu nahradit tečku čárkou.

Text upraven.

K § 21, 25: Doporučujeme upravit účinnost reálně s dalším legislativním procesem v souvislosti s tím upravit rovněž i přechodná ustanovení.

a

Text upraven.

Text upraven. Ministerstvo životního prostředí

I. K návrhu usnesení vlády Do bodu II. návrhu usnesení vlády požadujeme za slova „Českého báňského úřadu“ vložit Nemůže být předmětem rozporu; slova „a ministrem životního prostředí“ a dále do bodu III. odst. 2 za slovo „aby“ slova „ve otázku gescí řeší Plán spolupráci s ministrem životního prostředí“ a do odst. 3 za slovo „aby“ slova „ve spolupráci legislativních prací vlády. s ministrem životního prostředí“. Odůvodnění: Hlavním účelem směrnice 2006/21/ES a navrhovaného zákona je stanovit pravidla pro předcházení nepříznivým vlivům na životní prostředí způsobených nakládáním s těžebním odpadem a pro nejvyšší možné omezení takových vlivů, zejména na vodu, ovzduší, půdu, rostliny, živočichy a krajinu. Vzhledem k tomu požadujeme, aby předkládání tohoto návrhu zákona v Parlamentu ČR bylo zajišťováno ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, které je podle § 19 zákona č. 2/1969 Sb. orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí a ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro ochranu horninového prostředí, pro ekologický dohled nad těžbou a pro odpadové hospodářství. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. II. K předkládací zprávě K bodu 1 (Zhodnocení platného právního stavu) Zhodnocení platného právního stavu je podle našeho názoru nedostatečné. Předkládací zpráva Akceptováno, text upraven. zejména neobsahuje analýzu platné právní úpravy obsažené v báňské legislativě (tj. v horním zákoně, v zákoně o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě a ve vyhláškách

43

ČBÚ vydaných k jejich provedení) i v legislativě odpadového hospodářství (tj. není obsažena vazba na zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí předpisy). Ze zhodnocení platného právního stavu (stejně tak jako ze závěrečné zprávy RIA) rovněž dostatečně nevyplývá, proč nedošlo k transpozici směrnice 2006/21/ES do právního řádu ČR prostřednictvím změn již platných právních předpisů a proč je ji potřeba provádět prostřednictvím nového právního předpisu. Z předkládací zprávy vyplývá, že plán pro nakládání s těžebními odpady je součástí žádosti o stanovení průzkumného území, což neodpovídá paragrafovému znění návrhu zákona. K bodu 6 Akceptováno, (Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s akty práva ES/EU) upraven. Podle našeho názoru není navrhovaná právní úprava plně slučitelná s právními předpisy ES. Návrh zákona je podle našeho názoru v dílčích otázkách v rozporu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15) a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 9). V rozporu s čl. 9 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády neobsahuje předkládací zpráva zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s judikaturou Evropského soudního dvora. Návrh zákona je podle našeho názoru v rozporu s judikaturou Evropského soudního dvora, která se týká nakládání s odpadem (např. C-359/88 Zanetti, C-422/92 Komise v. Německo, C304/94 Tombesi, C-418/97 ARCO Chemie Nederland, C-235/02 Saetti Order, C-457/02 Niselli, C-195/05, C-252/05 Thames Water Utilities nebo C-263/05) a zejména nakládání s odpadem z těžebního průmyslu (C-9/00 ve věci Palin Granit Oy, C-114/01 ve věci Avesta Polarit Chrome Oy a ve věci C-194/05, jejímž předmětem je žaloba Evropské komise proti Italské republice pro nesplnění povinnosti na základě čl. 226 Smlouvy o ES). Členské státy ES mají povinnost vykládat pojem „odpad“, resp. pojem „zbavit se“ široce (nikoli zužujícím způsobem) a to s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora (viz např. C-418/97, C-419/97, body 36 až 40 nebo C-252/05, bod 27 a další). Soudní dvůr např. konstatoval, že vytěžené úlomky z žulového lomu, které nejsou produktem, o jehož získání těžitel především usiloval, představují v zásadě odpad (viz C-9/00, bod 32 a 33). Z judikatury ESD dále vyplývá, že věc, materiál nebo surovina, které jsou výsledkem těžebního nebo výrobního procesu, který není určen k jejich výrobě, mohou být považovány za vedlejší

44

vysvětleno,

text

produkty, kterých se držitel nechce zbavit, pouze tehdy, pokud jejich opětovné použití, a to i pro potřeby hospodářských subjektů odlišných od subjektu, který je vyrobil, není pouze možností, ale je jisté, nevyžaduje předchozí zpracování a probíhá za trvání výrobního nebo spotřebního procesu (viz např. C-9/00, body 34 až 36, C-114/01, body 33 až 38, C-457/02, bod 47). Pokud však takové opětovné použití vyžaduje skladování, které může být i dlouhodobé, a může tedy představovat pro držitele zátěž a být případně zdrojem poškození životního prostředí, o jehož omezení se směrnice právě snaží, nelze ho kvalifikovat jako jisté a lze ho brát v úvahu pouze z více či méně dlouhodobého hlediska, takže dotyčná látka musí být považována v zásadě za odpad (viz C-9/00, bod 38 a C-114/01, bod 39). Předkládací zpráva ani návrh zákona rovněž obsahově nevychází ze Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 21.2.2007 – Interpretační sdělení o odpadech a vedlejších produktech – KOM(2007) 59 v konečném znění. Cílem tohoto sdělení je vysvětlit definici pojmu „odpad“ uvedenou v rámcové směrnici o odpadech, jak ji vyložil Evropský soudní dvůr, aby se zajistilo správné provádění rámcové směrnice o odpadech a potažmo též směrnice o těžebních odpadech. 1. Podstatným nedostatkem návrhu zákona je nerespektování definice pojmu odpad, tak jak je uvedena ve směrnici 2006/12/ES o odpadech. Tato skutečnost představuje hrubý Text upraven. Od zásah nejen pokud jde o vlastní transpozici směrnice 2006/21/ES, ale v důsledku i o připomínky ustoupeno. dodržování čl. 174 smlouvy o ES. Je nutné vzít do úvahy, že politika Společenství v oblasti životního prostředí je zaměřena na vysokou úroveň ochrany a restriktivní pojetí definice pojmu těžební odpad je sto způsobit odlišnou úroveň ochrany životního prostředí v ČR v rámci Společenství. Z čl. 10 smlouvy o ES pak jasně vyplývá povinnost členských států zdržet se jakýchkoli opatření, jež by mohla ohrozit uskutečnění cílů této smlouvy. Vztah směrnice 2006/21/ES ke směrnici 2006/12/ES o odpadech je vymezen v čl. 6 preambule směrnice 2006/21/ES. Dle tohoto článku by nakládání s odpady z pozemního těžebního průmyslu „mělo odrážet zásady a priority stanovené ve směrnici 75/442/EHS“. (pozn. zmíněná směrnice 75/442/EHS byla zrušena a nahrazena směrnicí 2006/12/ES o odpadech, přičemž předmětné ustanovení je zachováno, jelikož nová směrnice byla vydána kvůli kodifikaci novel původní směrnice o odpadech). V této souvislosti je navržena dílčí novela zákona o odpadech, vymezující vztah k nakládání s těžebními odpady, a to tak, že zákon o odpadech se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou těžebních odpadů, pokud zvláštní předpis (tím má být

45

zásadní

právě připomínkovaný zákon o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů) nestanoví jinak. Návrh zákona o těžebních odpadech však na zákon o odpadech odkazuje pouze v případě § 2 odst. 2 písm. a) a § 7 odst. 8. Jinými slovy, aby se novelizační ustanovení v § 2 odst. 1 písm. b) zákona o odpadech nestalo významově prázdné, je třeba zákon o nakládání s těžebním odpadem doplnit o příslušná ustanovení. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. 2. Návrh zákona neobsahuje úpravu za jakých podmínek lze těžební odpad předávat dalším osobám a kterým. Vzhledem k výše popsanému vztahu směrnice 2006/21/ES ke Vysvětleno, text upraven. směrnici 2006/12/ES je nutné upravit, že těžař (v postavení původce), ale rovněž jakýkoli jiný držitel těžebního odpadu tyto odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu se zákonem, může předat (či převést do vlastnictví) pouze osobě oprávněné k jejich převzetí. Odůvodnění: Směrnice 2006/12/ES o odpadech ve svém čl. 4 uvádí, že členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že odpady se využívají nebo odstraňují bez ohrožení lidského zdraví a bez použití postupů či metod, které mohou poškodit životní prostředí a dále uvádí demonstrativní výčet. Pro účely uplatňování tohoto článku musí každé zařízení, které odpad odstraňuje nebo využívá získat povolení od příslušného orgánu (viz čl. 9 a 10). Konečně i směrnice 2006/12/ES podle čl. 4 ukládá, aby členské státy přijaly nezbytná opatření vedoucí k zákazu nekontrolovaného ponechávání, skládkování nebo neřízeného ukládání těžebního odpadu. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. 3. Z návrhu zákona jednoznačně nevyplývá povinnost původce těžebních odpadů Vysvětleno, text upraven. zařazovat jej podle druhů a kategorií, resp. odpad popisovat, tak jak ukládá čl. 5 odst. 3 písm. b) směrnice 2006/21/ES. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. 4. Návrh zákona netransponuje čl. 10 směrnice 2006/21/ES, který se týká vytěžených Akceptováno, text upraven. prostor. Současně chybí odkaz na jiný právní předpis, který by problematiku řešil. Odkaz není uveden ani ve srovnávací tabulce. Požadujeme doplnit. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní.

46


K § 1 odst. 2 písm. a) Za slova „ukládání“ doporučujeme vložit slovo „těžebních“.


K § 1 odst. 2 písm. b) Toto ustanovení požadujeme vypustit. Odůvodnění: Návrh tohoto ustanovení není plně slučitelný se směrnicí 2006/21/ES i s judikaturou Evropského soudního dvora, která se týká nakládání s těžebními odpady (viz zejména rozsudky ESD C-9/00, C-114/01 a C-194/05). Směrnice 2006/21/ES výjimku navrhovanou v § 1 odst. 2 písm. b) neobsahuje ani nepřipouští (viz zejména čl. 2 odst. 1 směrnice 2006/21/ES).

Jestliže se podle § 1 návrhu zákona tento návrh vztahuje na nakládání s těžebním odpadem, pak je logické, že se nevztahuje na takový provoz odvalů a odkališť, při kterém k nakládání s těžebním odpadem nedochází – explicitní stanovení výjimky je tedy nadbytečné. Pojmy „odkaliště“ a „odval“ nejsou navíc v návrhu zákonu definovány, pojem „odval“ není v české právní úpravě definován vůbec. Pokud jsou na takovýchto zařízeních ukládány/uloženy těžební odpady, spadají tato zařízení pod pojem „úložný prostor“, definovaný v návrhu zákona v § 2 odst. 3 písm. c), který je místem pro ukládání těžebního odpadu (což je jedna z forem nakládání s těžebním odpadem). Provoz takovýchto zařízení pak je vždy nakládáním s těžebním odpadem a zákon se na ně vztahuje, a to i tehdy, bude-li v době platnosti zákona ukládání ukončeno. Pokud jde o nahromadění materiálů, které nejsou odpadem ve smyslu definice pojmu odpad, pak nespadají do působnosti navrhovaného zákona, kterou vymezuje § 1 odst. 1 písm. b), a je zavádějící uvádět tuto výjimku (nadto s nedefinovanými pojmy umožňujícími nejednoznačný výklad). Navrhované ustanovení by v rozporu s právem ES umožňovalo obcházení účelu směrnice i zákonné úpravy neoprávněným vylučováním provozu některých úložných prostorů z působnosti navrhovaného zákona. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Akceptováno, text upraven. K § 1 odst. 2 písm. d) Znění této výjimky neodpovídá znění čl. 2 odst. 2 písm. c) směrnice 2006/21/ES. Požadujeme upravit ve smyslu čl. 11 odst. 3 písm. j) směrnice 2000/60/ES, na které je ve směrnici 2006/21/ES odkazováno. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní.

47


K § 1 odst. 2 písm. e) Toto ustanovení požadujeme vypustit. Odůvodnění: Návrh této výjimky není plně slučitelný se směrnicí 2006/21/ES i s judikaturou Evropského soudního dvora, která se týká nakládání s těžebními odpady (viz zejména rozsudky ESD C9/00, C-114/01 a C-194/05). Směrnice 2006/21/ES výjimku navrhovanou v § 1 odst. 2 písm. e) neobsahuje ani nepřipouští (viz zejména čl. 2 odst. 1 směrnice 2006/21/ES). Základní pojem používaný ve směrnici 2006/21/ES, tj. pojem „těžební odpad“ je definován prostřednictvím definice pojmu „odpad“ obsažené ve směrnici 2006/12/ES jako „jakákoli látka nebo předmět spadající do kategorií uvedených v příloze I, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil“ (viz čl. 3 odst. 1 směrnice 2006/21/ES). Směrnice 2006/21/ES je zvláštní směrnicí ve vztahu ke směrnici o odpadech. Podle bodu 6 preambule směrnice 2006/21/ES „by nakládání s těžebním odpadem mělo odrážet zásady a priority stanovené ve směrnici 75/442/EHS, která se v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) bodem ii) uvedené směrnice nadále vztahuje na veškeré aspekty nakládání s odpady z těžebního průmyslu, které nespadají do působnosti této směrnice. Návrh § 1 odst. 2 písm. e) však nevychází z definice pojmu „odpad“ (prostřednictvím kterého je ve směrnici 2006/21/ES definován pojem „těžební odpad“) a obchází použití definice odpadů stanovenou směrnicí Rady 75/442/EHS o odpadech (resp. směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES, která nahradila směrnici 75/442/EHS). Interpretuje co má či nemá být považováno za odpad zužujícím způsobem a vylučuje z působnosti návrhu zákona a priori vytěžené horniny na základě jejich budoucího použití bez zkoumání, zda se proces opětovného použití uskutečňuje současně s procesem vzniku horninových zbytků, nebo v přiměřené době, tedy dříve, než uložení horninových zbytků (hlušiny) může způsobit škodu (viz rozsudek ESD ve věci C194/05 ze dne 18.12.2007, Komise vs. Italská republika). Z rozsudku ESD C-114/01 ve věci Avesta Polarit Chrome Oy ze dne 11.9.2003 vyplývá, že držitel zbytků hornin z provozování dolu musí poskytnout dostatečné záruky ohledně identifikace a skutečného použití látek, které mají být použity k vyplnění štol. To musí platit i u materiálu určeného pro sanační a rekultivační práce, kde je problematické to, že doba, po kterou budou dané materiály skladovány před jejich použitím pro sanační a rekultivační práce je natolik dlouhá, že takové záruky nelze ve skutečnosti poskytnout (viz rozsudek ESD C114/01, bod 39). Zda je tedy materiál určený k sanaci či rekultivaci odpadem či nikoli musí být

48

posuzováno v jednotlivých případech vždy individuálně s ohledem na platnou definici pojmu odpad a s přihlédnutím k judikatuře ESD. Navrhované ustanovení by v rozporu s právem ES umožňovalo obcházení tohoto procesu aplikací plošné výjimky, která by vylučovala z působnosti návrhu zákona vytěžené horniny na základě jejich budoucího použití k sanačním a rekultivačním pracím, aniž by bylo možné toto budoucí použití považovat za jisté. Doba, po kterou jsou materiály skladovány, může být totiž natolik dlouhá, že jejich použití pro uvedené účely nelze zaručit. Navíc jsou uvedené materiály po tuto dobu zdrojem rizika poškození životního prostředí, o jehož omezení usiluje směrnice o odpadech i směrnice o těžebních odpadech, jejichž cíle je třeba respektovat. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Akceptováno, text upraven. . K § 1 odst. 2 Požadujeme do § 1 odst. 2 návrhu zákona doplnit nové písmeno, které zní: „x) odpad vznikající při vyhledávání, průzkumu, těžbě či úpravě nerostů, při skladování nerostů nebo při těžbě, úpravě a skladování rašeliny, který však nevzniká přímo při těchto činnostech“. Odůvodnění: Návrh zákona není plně slučitelný s čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice 2006/21/ES, neboť tuto výjimku neobsahuje. Vynechání tohoto ustanovení by umožňovalo ukládat na úložná místa směsi těžebního odpadu a zbytků nástrojů nebo předmětů používaných při těžbě (např. výdřeva, těžební stroje), např. jako odpadu katalogové č. 010102, což je v rozporu s § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, které ukládá původci odpadů shromažďovat odpad utříděný podle jednotlivých druhů a kategorií. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. K § 1 odst. 3 Znění tohoto ustanovení doporučujeme uvést do souladu s pojmy užívanými v dalším textu návrhu zákona. Místo slov „pokud nejsou uloženy na místě pro nakládání s těžebním odpadem v kategorii s vyšším stupněm nebezpečí“ doporučujeme uvést slova „pokud nejsou uloženy na úložném místě s vyšším stupněm nebezpečí“, což je v souladu se zněním § 5 odst. 1 návrhu zákona. K § 2 odst. 1 Požadujeme znění odstavce 1 upravit takto: „(1) Pro účely tohoto zákona se těžebním odpadem rozumí odpadx) tvořený nerosty,

49


Text upraven. Od připomínky ustoupeno.

zásadní

zeminou, půdou nebo rašelinou, které jsou získávány nebo vznikají při vyhledávání, průzkumu, těžbě či úpravě nerostů,4) při skladování nerostů nebo při těžbě, úpravě a skladování rašeliny.“ ___________________ x) § 3 zákona č. 185/2001 Sb. 4) § 2 písm. a), b), c), d) a e) zákona č. 61/1988 Sb. § 3 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb.“. Odůvodnění: Navrhovaná definice pojmu „těžební odpad“ není plně slučitelná s právem ES, tj. se směrnicí 75/442/EHS (resp. 2006/12/ES), směrnicí 2006/21/ES (zejména čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 1) a s judikaturou Evropského soudního dvora, která se týká nakládání s těžebními odpady (viz zejména rozsudky ESD C-9/00, C-114/01 nebo C-194/05). Základní pojem používaný ve směrnici 2006/21/ES, tj. pojem „těžební odpad“ je definován směrnicí 2006/21/ES prostřednictvím definice pojmu „odpad“ obsažené ve směrnici 2006/12/ES jako „jakákoli látka nebo předmět spadající do kategorií uvedených v příloze I, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil“ (viz čl. 3 odst. 1 směrnice 2006/21/ES). Podle bodu 6 preambule směrnice 2006/21/ES „by nakládání s těžebním odpadem mělo odrážet zásady a priority stanovené ve směrnici 75/442/EHS, která se v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) bodem ii) uvedené směrnice nadále vztahuje na veškeré aspekty nakládání s odpady z těžebního průmyslu, které nespadají do působnosti této směrnice.“ Navrhovaná definice se skládá ze dvou částí. První část vymezuje těžební odpady oproti ostatním odpadům, a to jejich původem. Tato část transponuje definici těžebního odpadu, jak je ve směrnici 2006/21/ES uvedena formou legislativní zkratky v čl. 2 odst. 1 ve spojením s definicí pojmu „odpad“ uvedenou v čl. 3 odst. 1 směrnice 2006/21/ES (odkazem na definici tohoto pojmu ve směrnici 75/442/EHS, resp. 2006/12/ES). Druhá část definice pojmu „těžební odpad“ obsažená v návrhu zákona, která začíná slovy „a právnická osoba“, nahrazuje definici pojmu odpad, a to způsobem, který je omezující oproti tomu, jak definuje pojem odpad směrnice 2006/21/ES (tj. odkazem na čl. 1 písm. a) směrnice 75/442/EHS). Druhá část definice je v rozporu s judikaturou Evropského soudního dvora (srov. rozsudky ESD v případech C9/00, C-114/01 nebo C-194/05) a v mnoha ohledech je zmatečná a zneužitelná. Pojem „odpad“ nevylučuje látky a předměty, které je možné opětovně hospodářsky využít. Systém dozoru a správy stanovený ve směrnici 2006/21/ES má za cíl pokrýt všechny hmoty

50

vzniklé při vyhledávání, těžbě, úpravě a skladování nerostných surovin, kterých se držitel zbavuje, i když mají hospodářskou hodnotu a jsou sbírány za obchodním účelem, aby byly recyklovány, využity nebo opětovně použity. Z pouhé okolnosti, že dotčené materiály budou opětovně použity (tedy z toho, jak zní navrhovaná definice, že pro ně je v dané době po vytěžení nebo zpracování další využití) tedy nelze vyvodit, že nepředstavují „odpady“ ve smyslu definice ve směrnici 2006/12/ES, na kterou v definici odpadu směrnice 2006/21/ES odkazuje. Při posuzování, zda jde o vedlejší produkt a ne o odpad, je důležité (viz rozsudky ESD ve věci C-9/00, bod 38, C-114/01, bod 39 nebo C-194/05, bod 40), zda opětovné použití vyžaduje skladování, které může být i dlouhodobé a může tedy představovat pro držitele zátěž a být případně zdrojem poškození životního prostředí, o jehož omezení se směrnice 2006/21/ES právě snaží. Opětovné použití pak nelze kvalifikovat jako jisté a lze ho brát v úvahu pouze jako možné ve více či méně vzdálené budoucnosti, takže dotyčná hmota musí být v zásadě považována za odpad. Skutečná existence „odpadu“ ve smyslu směrnice o odpadech tak musí být ověřena s ohledem na všechny okolnosti, přičemž se zohlední cíl směrnice a dbá se na to, aby nebyla omezena její účinnost, nesmí být restriktivní. To navrhovaná definice pojmu „těžební odpad“ neumožňuje. Členské státy ES mají povinnost vykládat pojem „odpad“ široce (nikoli zužujícím způsobem) a s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora. Věc, materiál nebo surovina, které jsou výsledkem výrobního procesu, který není určen k jejich výrobě, mohou být považovány za vedlejší produkty, kterých se držitel nechce zbavit, pouze tehdy, pokud jejich opětovné použití, a to i pro potřeby hospodářských subjektů odlišných od subjektu, který je vyrobil, není pouze možností, ale je jisté, nevyžaduje předchozí zpracování a probíhá za trvání výrobního nebo spotřebního procesu. Použití podmínky „trvale zbavuje“, jak je uvedena v návrhu zákona, by ve skutečnosti umožňovalo prakticky neomezeně dlouhé skladování materiálů pocházejících z těžby nerostů s tím, že původce by je deklaroval jako materiál s budoucím uplatněním a obešla by se ta ustanovení práva ES, jejichž smyslem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí, protože by nebyla brána v potaz možnost negativního dopadu dlouhodobého skladování vytěžených hmot nebo hmot zbývajících po úpravě nerostů na životní prostředí. Problematické je dále to, že navrhovaná definice vztahuje úmysl zbavit se nerostných hmot získaných při těžbě pouze na těžaře tedy původce odpadů. Osobou, která se odpadu zbavuje, však může být také držitel odpadu, který musí stejně jako původce odpadu dbát pravidel pro nakládání s odpady v návrhu zákona stanovených. Návrh by tak umožňoval obcházení zákona prodejem hlušin třetí osobě,

51

která by ji pak mohla skladovat, aniž by mohly být vymáhány způsoby nakládání s těžebním odpadem ukládané navrhovaným zákonem, které mají zajistit ochranu životního prostředí. Návrh definice v § 2 odst. 1 („těžební odpady jsou ukládány na místa pro nakládání s těžebními odpady“) je dále v rozporu s § 3 odst. 4 návrhu zákona, který ukládání těžebního odpadu mimo úložná místa zakazuje. To by kromě jiného ve svých důsledcích znamenalo, že hlušina nebo zbytky z úpravy nerostů vysypané mimo úložná místa pojmově nenaplňovaly definice těžebních odpadů, nespadaly by tak do působnosti navrhovaného zákona a takovou činnost by nebylo možno podle navrhovaného zákona sankcionovat. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Akceptováno, text upraven. K § 2 odst. 2 písm. a) Za účelem řádné transpozice čl. 3 odst. 2 směrnice 2006/21/ES požadujeme upravit definici nebezpečného odpadu v návrhu zákona odkazem na definici nebezpečného odpadu, která je již obsažena v zákoně o odpadech (§ 4 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb.) a dále doplnit větu, která zní: „kategorizace a hodnocení nebezpečných vlastností těžebních odpadů se provádí podle zvláštního právního předpisu,xx) _____________________ xx) § 6 až 9 zákona č. 185/2002 Sb., ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 188/2004 Sb. a zákona č. 7/2005 Sb.“. Odůvodnění: Směrnice 2006/21/ES definuje pojem „nebezpečný odpad“ prostřednictvím definice uvedené v čl. 1 odst. 4 směrnice 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (čl. 3 odst. 2 směrnice 2006/21/ES). Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. . K § 2 odst. 2 písm. b) Akceptováno, text upraven. Požadujeme doplnit definici inertního odpadu v souladu s definicí použitou v čl. 3 odst. 3 směrnice 2006/21/ES: „Celková vyluhovatelnost, obsah znečišťujících látek, obsah sulfidické síry a ekotoxicita výluhu musí být zanedbatelná, zejména nesmí poškozovat jakost povrchových nebo podzemních vod.“ Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Text upraven, K § 2 odst. 3 písm. a) Požadujeme nahradit čárku za slovy „tohoto provozu“ spojkou „a“ a za slova „provádění připomínka bezpředmětná. opatření“ vložit slova „a monitoringu“ a dále tečku na konci věty nahradit čárkou a doplnit

52

slova „jakož i dočasné skladování a využívání těžebního odpadu“. Návrh nezahrnuje mezi nakládání s odpadem z těžby využití odpadu, ačkoli cílem plánu pro nakládání s odpady podle čl. 5 odst. 2 písm. b) je podpora využití těžebního odpadu pomocí recyklace, opětovného použití nebo regenerace. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní Vysvětleno, text upraven.

K § 2 odst. 3 písm. b)

Podle našeho názoru nelze definovat pojem uvedený v § 2 odst. 3 písm. b) jako „průsakovou vodu“ ve smyslu čl. 3 odst. 14 směrnice. Průsaková voda je pouze „voda“ a to voda odpadní (viz navrhovaná změna § 38 odst. 1 vodního zákona v § 23). Je třeba v této souvislosti vycházet z § 39 vodního zákona, který upravuje závadné látky, jelikož ve smyslu definice ve směrnici se počítá i s jinými kapalinami, než je voda. Ustanovení § 39 je navíc obecné a bezesporu platí i pro nakládání s těžebním odpadem. Proto navrhujeme nahradit pojem „průsaková voda“ pojmem „průsak“. Pojem „průsak“ bude vyhovovat potřebám směrnice spíše, jelikož jej lze vztáhnout též na jiné kapaliny než vody. V tomto smyslu je nutné upravit též další ustanovení navrhované úpravy. Návrh definice dále za průsakovou vodu (resp. průsak) nepovažuje vodu vytékající ze zařízení pro nakládání s odpady nebo v něm zadržovanou, včetně odvodňovacího systému. V tomto ohledu je navrhovaná definice pojata příliš úzce a požadujeme její rozšíření, aby odpovídala definici obsažené v čl. 3 odst. 14 směrnice 2006/21/ES. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní Vysvětleno, text upraven. . K § 2 odst. 3 písm. c) Požadujeme upravit definici pojmu „úložné místo“ v souladu s čl. 3 odst. 15 směrnice 2006/21/ES. Odůvodnění: Vzhledem k tomu, že podle směrnice 2006/21/ES a související judikatury ESD mohou být vytěžené hmoty odpadem i když pro ně existuje v budoucnu další využití a nelze tedy apriori vyřadit materiál ukládaný na výsypky z definice pojmu těžební odpad, považujeme vynechání časové diferenciace pro určení úložných míst uvedenou v čl. 3 odst. 15 směrnice 2006/21/ES za podstatnou součást definice pojmu „úložné místo“. Skladování vytěžených hmot po dobu delší než tři roky lze vnímat ve smyslu uvedené judikatury ESD (viz C-9/00, bod 38, C-114/01, bod 39, C-194/05, bod 40) jako zdroj nejistoty z hlediska jejich možného negativního vlivu na životní prostředí. Při uskladnění nekontaminovaných zemin určených k budoucí rekultivaci

53

nebo zpětnému zásypu vytěžených prostor po dobu kratší než tři roky (viz čtvrtá odrážka čl. 3 odst. 15 směrnice 2006/21/ES) je však možnost negativních vlivů na životní prostředí prakticky zanedbatelná a je možné akceptovat po tuto dobu zmírnění požadavků oproti těm, které jsou podle směrnice kladeny na provoz úložného místa. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní Akceptováno, text upraven. K § 2 odst. 3 písm. f) Požadujeme za slova "právnická osoba nebo" vložit slovo "podnikající", vypustit slova „a které bylo orgánem státní správy (§ 14) pro tuto činnost vydáno povolení podle tohoto zákona“ a dále vypustit slova „provozovatelem může být i těžař, provozuje-li úložné místo.“ Odůvodnění: Definice pojmu provozovatel je oproti čl. 3 odst. 24 směrnice 2006/21/ES užší, omezuje provozovatele pouze na osoby, kterým bylo vydáno povolení. Jedná se tedy pouze o provozovatele úložných míst, zatímco provozovatel ve smyslu směrnice je každá osoba odpovědná za nakládání s těžebním odpadem. Návrh zákona tak například nikomu neukládá povinnosti související s nakládáním s odpadem jiného typu než je jeho ukládání na úložné místo a provoz úložného místa (např. doprava, dočasné skladování či monitoring po ukončení provozu úložného místa). Provozovatelem, který nakládá s těžebním odpadem, by dále zcela jistě neměla být jen fyzická osoba, ale podnikající fyzická osoba; v § 16 návrhu jsou upraveny správní delikty podnikajících fyzických osob, nikoli přestupky fyzických osob. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Akceptováno, text upraven. K§2 Požadujeme doplnit do návrhu zákona definici pojmu „držitel odpadu“ v souladu čl. 3 odst. 25 směrnice 2006/21/ES. Odůvodnění: Držitel odpadu je definován jako „původce odpadů nebo fyzická či právnická osoba, která má tyto odpady v držení“ (viz čl. 3 odst. 25 směrnice 2006/21/ES). Držitel odpadů tak nemusí být shodný s původcem odpadu (těžařem) ani s provozovatelem úložného místa. Pokud je např. po uzavření úložné místo předáno třetí osobě, nebo jej jakoukoli cestou získá do svého vlastnictví, musí mít povinnost provádění opatření zamezujícímu negativnímu vlivu na zdraví lidí nebo na životní prostředí (např. monitoring stavu podzemních vod, sběr a likvidace kontaminovaných průsakových vod, stabilita), i když mu nebyly uloženy formou povolení podle § 7 odst. 1 návrhu zákona. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní.

54

.K§2 Akceptováno, text upraven. Požadujeme doplnit definici pojmu „neznečištěná zemina“ v souladu s čl. 3 odst. 4 směrnice 2006/21/ES: „x) neznečištěnou zeminou zemina, která se odstraňuje z horní vrstvy povrchu země během těžebních prací a není považována za znečištěnoux), ________________ x) Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.“. Odůvodnění: Tato definice je nutná pro jednoznačné stanovení rozdílu mezi neznečištěnou a znečištěnou zeminou, což je rozhodující pro uplatnění výjimky v § 1 odst. 3 návrhu zákona, která je zásadní pro stanovování povinnosti vytvářet finanční rezervu. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Akceptováno, text upraven. K § 3 odst. 1 V souladu s čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/21/ES požadujeme slova „Provozem úložného místa“ nahradit slovy „Nakládáním s těžebním odpadem“. Provoz úložného místa je pouze jednou z forem nakládání s těžebním odpadem (srov. § 2 odst. 3 písm. a) návrhu zákona), kdežto podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/21/ES mají členské státy přijmout nezbytná opatření, aby zajistily, že nakládání s těžebním odpadem neohrožuje lidské zdraví či životní prostředí. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Akceptováno, text upraven. K § 3 odst. 2 V souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 2006/21/ES požadujeme slova „provozem úložného místa“ nahradit slovy „nakládáním s těžebním odpadem“ a dále za slova „takových vlivů během“ vložit slova „nakládání s těžebním odpadem, včetně“. Provoz úložného místa je pouze jednou z forem nakládání s těžebním odpadem (srov. § 2 odst. 3 písm. a) návrhu zákona), kdežto podle čl. 4 odst. 2 směrnice 2006/21/ES mají členské státy zajistit, aby provozovatel přijal všechna nezbytná opatření za účelem předcházení nepříznivým účinkům na životní prostředí a lidské zdraví způsobeným nakládáním s těžebním odpadem nebo nejvyššího možného omezení takových vlivů. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Vysvětleno, text upraven. K § 3 odst. 3 Za účelem zachování smyslu čl. 4 odst. 3 směrnice 2006/21/ES doporučujeme přeformulovat tento odstavec takto:

55

„(3) Opatření podle odstavce 2 se zakládají mimo jiné na nejlepších dostupných technikách11) s přihlédnutím k technickým vlastnostem úložného místa, k jeho zeměpisné poloze a místním podmínkám životního prostředí, aniž by bylo stanoveno, kterou konkrétní techniku či specifickou technologii je nutné použít.“ K § 4 odst. 1, 3 a 4 Vzhledem k požadavku na změnu definice pojmu „provozovatel“ uvedený v § 2 odst. 3 písm. f) návrhu zákona požadujeme doplnit v jednotlivých odstavcích za slovo „provozovatel“ slova „úložného místa“. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. K§4 Náležitosti plánu pro nakládání s těžebními odpady má podle zmocnění v § 19 návrhu zákona obsahovat prováděcí vyhláška ČBÚ. Požadujeme, aby základní cíle plánů pro nakládání s těžebními odpady stanovené v souladu s čl. 5 odst. 2 směrnice 2006/21/ES byly uvedeny přímo v zákoně. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. K § 4 odst. 2 a 3 Požadavek na soulad plánu s principy udržitelného rozvoje je stanoven pouze pro těžaře, což je restriktivní oproti znění směrnice (čl. 5 odst. 1). Požadujeme uvést tento požadavek jako samostatný bod v § 4 s platností pro těžaře i provozovatele úložného místa. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. K § 6 odst. 1 V souladu s čl. 6 odst. 1 směrnice 2006/21/ES požadujeme za slova v návětí „s vyšším stupněm nebezpečí“ doplnit slova „na které se nevztahuje zákon o prevenci závažných haváriíx)“. _________________ x) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií).“. Odůvodnění: Článek 6 směrnice 2006/21/ES se vztahuje na zařízení pro nakládání s odpady kategorie A kromě zařízení, které spadají do oblasti působnosti směrnice 96/82/ES. Stejně tak podle bodu 14 preambule směrnice 2006/21/ES by se požadavky směrnice na prevenci závažných havárií neměly vztahovat na zařízení pro nakládání s těžebními odpady spadající do působnosti

56





směrnice Rady 96/82/ES. Právní úprava prevence závažných havárií způsobených na odkalištích obsahujících nebezpečné látky je obsažena v zákoně č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb. , o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), který transponuje směrnici 96/82/ES. Podle § 1 odst. 3 písm. e) zákona č. 59/2006 Sb. se tento zákon nevztahuje na dobývání ložisek nerostů v dolech, lomech nebo prostřednictvím vrtů, s výjimkou povrchových objektů, a zařízení chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo chemické přípravky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Akceptováno, text upraven. . K § 6 odst. 1 Za účelem transpozice čl. 6 odst. 4 směrnice 2006/21/ES požadujeme doplnit nové písmeno d), které zní: „d) v případě závažné havárie okamžitě poskytnout příslušnému orgánu všechny informace, které pomohou minimalizovat důsledky pro lidské zdraví, a zhodnotit a minimalizoval skutečný nebo možný rozsah poškození životního prostředí.“ Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Akceptováno, text upraven. K§6 V návrhu zákona chybí transpozice některých požadavků uvedených v čl. 6 směrnice 2006/21/ES. Vzhledem k tomu požadujeme: -

doplnit požadavek na jmenování bezpečnostního technika odpovědného za zajišťování prevence závažných havárií a kontroly účinnosti takových opatření (čl. 6 odst. 3 směrnice 2006/21/ES), doplnit požadavky na havarijní plán, které implementují cíle uvedené v čl. 6 odst. 4 směrnice 2006/21/ES a část 1 přílohy I směrnice 2006/21/ES, doplnit, že havarijní plán musí zahrnovat i opatření k zajištění rekultivace, sanace a vyčištění životního prostředí po závažné havárii (viz čl. 6 odst. 4 písm. d) směrnice 2006/21/ES), doplnit v druhé větě odstavce 2 odkaz na ustanovení zvláštního zákona, podle kterého

57

má provozovatel povinnost zpracovávat vnitřní havarijní plány (ve smyslu čl. 6 odst. 3 směrnice 2006/21/ES). Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Akceptováno, vysvětleno, K § 6 odst. 4 Požadujeme doplnit požadavek na minimální rozsah informací, které musí být přístupné upraven. veřejnosti podle přílohy I, část 2 směrnice 2006/21/ES. Tato směrnice stanoví povinnost aktualizovat každé 3 roky informace poskytované veřejnosti o bezpečnostních opatřeních a úkonech požadovaných v případě havárie (viz čl. 6 odst. 6 směrnice 2006/21/ES). Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Vysvětleno, text upraven. K§7 Požadujeme doplnit právní úpravu účasti veřejnosti, resp. dotčené veřejnosti podle čl. 8 směrnice 2006/21/ES. Jedná se například o stanovení povinnosti pro příslušné orgány zveřejňovat na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup informace uvedené v čl. 8 odst. 1 směrnice 2006/21/ES nebo o výslovnou právní úpravu účastenství nevládních organizací v řízení o povolení provozu úložných míst či o jeho změně přímo v navrhovaném zákoně. Odkaz na obecnou právní úpravu účastenství v řízení obsaženou ve správním řádu nepovažujeme za dostatečný. Odůvodnění: V návrhu zákona chybí řádná a úplná transpozice čl. 8 směrnice 2006/21/ES, který se týká účasti veřejnosti v řízení o povolení provozu úložného místa. Účinná účast veřejnosti na přijímání rozhodnutí umožňuje veřejnosti vyjádřit své názory a obavy, které mohou být pro tato rozhodnutí podstatné, a těm, kdo rozhodují, umožňuje vzít tyto názory a obavy v úvahu, čímž se zvyšuje zodpovědnost a transparentnost rozhodovacího procesu a přispívá k uvědomělému vztahu veřejnosti k otázkám životního prostředí a k veřejné podpoře učiněných rozhodnutí. Pojmy „veřejnost“ a „dotčená veřejnost“ je třeba vykládat konformním způsobem v souladu s mezinárodním právem a právem Evropských společenství. Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (vyhlášena pod č. 124/2004 Sb.m.s.) a některé právní akty ES (zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES) definují pojem „veřejnost“ jako „jednu nebo více fyzických nebo právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi“ a pojem „dotčená veřejnost“ jako „veřejnost, která je nebo by mohla být ovlivněna rozhodovacími řízeními v oblasti ochrany životního prostředí, nebo

58

text

která má na těchto řízeních určitý zájem; pro účely této definice se předpokládá, že nevládní organizace podporující ochranu životního prostředí a splňující požadavky vnitrostátních právních předpisů mají na rozhodování ve věcech životního prostředí zájem“. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. K § 7 odst. 4 Vzhledem k § 18 návrhu zákona považujeme druhou větu za nadbytečnou. Naopak Text upraven, požadujeme doplnit větu, která zní: „Dotčeným orgánem v řízení o vydání povolení provozu připomínka bezpředmětná. úložného místa nebo jeho změny je Česká inspekce životního prostředí.“ Odůvodnění: Podle § 16 návrhu zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (transpozice směrnice 2004/35/ES) je Česká inspekce životního prostředí příslušným orgánem státní správy na úseku předcházení a nápravy ekologické újmy, k jejímuž vzniku může dojít rovněž při nakládání s těžebními odpady (bod 15 přílohy č. 1 k návrhu zákona). Vzhledem k tomu by ČIŽP měla být rovněž dotčeným orgánem v řízení o povolení provozu úložného místa, stejně tak jako jsou obvodní báňské úřady dotčeným orgánem v řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření podle § 17 odst. 5 návrhu zákona o předcházení a nápravě ekologické újmy. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. K § 7 odst. 2 písm. e) Doporučujeme slovo „vhodná“ nahradit slovem „přiměřená“ což odpovídá smyslu směrnice a Text upraven, je lepším překladem anglického slova „adequate“. připomínka bezpředmětná. . K § 7 odst. 7 písm. a) Podle čl. 7 odst. 4 směrnice 2006/21/ES mají členské státy zajistit, aby příslušný orgán Akceptováno, text upraven. pravidelně posuzoval povolení a podle potřeby je aktualizoval, pokud v provozu zařízení pro nakládání s těžebními odpady nebo u ukládaného odpadu došlo k podstatným změnám. Za účelem řádné transpozice čl. 7 odst. 4 ve spojením s čl. 3 odst. 29 směrnice 2006/21/ES proto požadujeme za slova „změny v provozu úložného místa“ doplnit slova „nebo ve složení ukládaného odpadu“. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Text upraven, K § 7 odst. 7 písm. b) Doporučujeme nahradit slova „zjistí-li změny“ slovy „zjistí změny“. připomínka bezpředmětná. K § 7 odst. 7 písm. c)

Text upraven,

59

Požadujeme slova „zjistí vážné nedostatky v provozu úložného místa“ vypustit z písm. c) a zařadit samostatně jako písm. d). Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. K§7 Vzhledem k tomu, že § 11 odst. 3 návrhu zákona požaduje, aby byla finanční záruka vytvořena během platnosti povolení požadujeme, aby byl do § 7 doplněn požadavek na stanovení doby platnosti povolení. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. K § 8 odst. 2 písm. a) Doporučujeme slova „…, a je omezena eroze …“ nahradit slovy „ …, a byla omezena eroze…“. K § 9 odst. 5, 6, 7 a 8 Požadujeme v odstavcích 5 až 8 za slova „provozovatel“ doplnit slova „popř. držitel těžebních odpadů“. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. K § 10 odst. 1 písm. b)

připomínka bezpředmětná.


Text upraven, připomínka bezpředmětná. Akceptováno, text upraven.


Požadujeme slova „odpadní vodu“ nahradit slovy „znečištěné vody a průsaky“ a dále doplnit za slova „pro jejich vypouštění“ slova „podle vodního zákona“ a poznámku pod čarou č. 23 vypustit. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Akceptováno, text upraven. K § 10 odst. 1 písm. c) Ustanovení požadujeme upravit takto: „c) přijmout vhodná opatření za účelem omezení a předcházení emisím znečišťujících látek do ovzduší v souladu se zvláštním právním předpisemX). _______________________ X) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.“. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Text upraven, K § 11 Směrnice 2006/21/ES v článku 14 ukládá povinnost vytvořit finanční záruku, zatímco návrh připomínka bezpředmětná. zákona upravuje pouze finanční rezervu. Vzhledem k požadavku směrnice, aby již na začátku provozu úložného místa finanční záruka existovala, není toho možno dosáhnout formou finanční rezervy vytvářené postupně jako např. podle horního zákona. Návrh zákona nestanoví povinnost, aby již před zahájením jakékoli činnosti související s hromaděním nebo ukládáním odpadu v úložném místě byla složena finanční nebo jiná rovnocenná záruka.

60

Vytvoření finanční rezervy ještě před zahájením ukládání (čl. 14 odst. 1 směrnice 2006/21/ES), která by splňovala v plné výši veškeré budoucí požadavky vypočítané podle § 11 odst. 2 návrhu zákona, by znamenalo pro provozovatele nadměrnou zátěž. Doporučujeme doplnit možnost použití finanční záruky (s uvedením její formy), která by měla pokrývat rozdíl mezi aktuálně naakumulovanou finanční rezervou a výší nákladů potřebných podle § 11 odst. 2 návrhu zákona. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. K § 11 odst. 3 Směrnice v čl. 14 odst. 1 jednoznačně ukládá, že kompetentní orgány státní správy musí požadovat, aby byly vytvořeny finanční záruky na splnění všech požadavků plánu již před zahájením shromažďování nebo ukládání těžebního odpadu v úložném místě. Tento požadavek není v návrhu zákona implementován. Požadujeme doplnit. K § 11 nebo § 14 Kompetentním orgánům není v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2006/21/ES uložena povinnost kontrolovat existenci finanční záruky před začátkem ukládání těžebního odpadu, nelze za to považovat schvalování návrhu na vytvoření finančních rezerv (§ 14 odst. 5 písm. b), § 14 odst. 10 písm. b). Požadujeme doplnit. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. K § 11 odst. 1 Návrh omezuje v druhé části výroku rozsah platnosti první části (monitoring je v § 9 a není to rekultivace) a mohlo by vést k nejednoznačným výkladům. Doporučujeme, aby účely tvorby finančního zajištění byly uvedeny ve dvou samostatných, gramaticky souřadných částech obdobným způsobem, jako je tomu v čl. 14 odst. 1 směrnice 2006/21/ES. K § 11 odst. 2 Způsob výpočtu výše finanční rezervy je jedním z klíčových ustanovení návrhu zákona. Způsob uvedený v předloženém návrhu umožňuje velmi různorodý výklad. Odvolání se na dokumentaci podle zvláštních předpisů nestanovuje, co z této dokumentace je rozhodné pro výpočet, jak to alespoň rámcově uvádí směrnice 2006/21/ES v čl. 14 odst. 2 písm. a). Není vůbec zohledněn požadavek směrnice (čl. 14, odst. 2 písm. b), aby se výše finančního zajištění odvozovala od obvyklé ceny rekultivace, kdyby jí měla provést nezávislá odborně způsobilá firma. V tom je smysl rezervy pro případ, že rekultivaci (a např. monitoring po uzavření úložného místa) by z jakýchkoli důvodů nemohl realizovat provozovatel. Požadujeme přepracování požadavků na způsob výpočtu výše finanční rezervy v souladu se směrnicí 2006/21/ES.

61





Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. K § 11 odst. 3 Návrh podle kterého má být provozovatel povinen vytvořit finanční rezervu během doby platnosti povolení znamená, že povolení je vydáváno na určitou dobu, což je třeba zohlednit v § 7. K § 13 Návrh zákona neprovádí požadavek čl. 16 odst. 2 směrnice, podle kterého musí být žádosti o povolení v případech přeshraničních účinků zařízení pro nakládání s těžebními odpady „po přiměřenou dobu zpřístupněny rovněž dotčené veřejnosti členského státu, který by mohl být postižen, aby tato veřejnost mohla využít práva sdělit své připomínky předtím, než příslušný orgán dospěje k rozhodnutí“. Tento nedostatek mimo jiné souvisí s obecným nedostatkem návrhu zákona, a to neupravením otázky účasti veřejnosti na procesu vydání povolení pro nakládání s odpady. Předmětné ustanovení proto požadujeme v uvedeném smyslu doplnit. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. K § 13 odst. 1 Doporučujeme přeformulovat takto: „V případě, že provoz úložného místa podle § 5 odst. 1 písm. a) by mohl mít významný nepříznivý vliv na životní prostředí v jiném členském státě Evropské unie (dále jen „členský stát“) nebo představovat významné riziko pro lidské zdraví jeho obyvatel, nebo pokud o to …“. K § 14 odst. 4 Za účelem transpozice čl. 21 odst. 2 ve spojení s čl. 7 odst. 4 směrnice 2006/21/ES požadujeme doplnit nové písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. X) zní:

Text upraven, připomínka bezpředmětná. Akceptováno, text upraven.



„f) sleduje vývoj nejlepších dostupných technikX) v oblasti nakládání s těžebními odpady“. ____________________ x) § 2 písm. f) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).“. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Akceptováno, text upraven. K § 14 odst. 3 Požadujeme vypustit slova „a s výjimkou geologických prací, kde tento dozor vykonává Ministerstvo životního prostředí“. Odůvodnění:

62

Platná právní úprava neobsahuje ani nedefinuje pojem „geologická činnost“, jedná se zřejmě o odpady z vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek a ložisek nevyhrazených nerostů podle § 2 písm. a) a § 3 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, které povolují orgány státní báňské správy v rámci hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Není tudíž důvod, aby dozor nad nakládáním s těžebními odpady, které vzniknou při provádění ložiskových geologických prací (tj. při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem), vykonávalo Ministerstvo životního prostředí. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Akceptováno, text upraven. K § 14 odst. 10 písm. a) Požadujeme vypustit slova „o těžební odpady z geologické činnosti a“. Odůvodnění: Platná právní úprava neobsahuje ani nedefinuje pojem „geologická činnost“, jedná se zřejmě o odpady z vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek a ložisek nevyhrazených nerostů podle § 2 písm. a) a § 3 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, které povolují orgány státní báňské správy v rámci hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, a není tudíž důvod, aby stavby úložných míst pro ukládání těchto odpadů povolovaly stavební úřady. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Akceptováno, text upraven. K § 19 odst. 1 a 2 Požadujeme v odstavci 1 i 2 vložit za slova „Český báňský úřad“ slova „v dohodě s Ministerstvem životního prostředí“. Odůvodnění: Prováděcí vyhlášky mají mít úzkou vazbu k odpadovému hospodářství, které podle zákona č. 2/1969 Sb. spadá do kompetence Ministerstva životního prostředí. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. Text upraven, K § 19 Doporučujeme doplnit do § 19 návrhu zákona explicitně zmocnění ke stanovení kritérií pro připomínka bezpředmětná. zařazení těžebního odpadu mezi inertní. Akceptováno, text upraven. K § 20 Požadujeme upravit znění tohoto ustanovení takto: „Příslušný orgán může zmírnit rozsah plnění požadavků na ukládání těžebních odpadů

63

neklasifikovaných jako nebezpečné, které vznikají při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů nebo rašeliny, s výjimkou ropy, kamenné soli či solí draselných, borových, bromových nebo jodových; obecné požadavky stanovené v § 3 zůstávají nedotčeny.“ Odůvodnění: Toto ustanovení transponuje čl. 2 odst. 3 směrnice 2006/21/ES. Obdobně jako ve směrnici je třeba do zákona doplnit požadavek, aby nakládání s těžebními odpady vznikajícími při vyhledávání ložisek nerostů a rašeliny vždy splňovalo obecné požadavky na ochranu lidského zdraví a životního prostředí uvedené v článku 4 směrnice 2006/21/ES, resp. v § 3 návrhu zákona. Tuto připomínku považuje Ministerstvo životního prostředí za zásadní. IV. K důvodové zprávě 1. K § 2 Odůvodnění jasně ukazuje neudržitelnost některých definic, která jsou v rozporu s ustanoveními a smyslem směrnice 2006/21/ES. Zcela zmatečný je výklad ve čtvrtém odstavci, kdy se snaží předkladatel zdůvodnit, proč nepoužívá definici odpadu použitou v zákonu o odpadech. Zbytky výdřevy, pásových dopravníků apod. nejsou těžebním odpadem (směrnice čl. 2 odst. 2 písm. a) a je-li takový materiál přimíšen k těžebnímu odpadu, pak to řeší zákon o odpadech v § 12 odst. 6. To, co neřeší při nakládání s těžebními odpady zákon o těžebních odpadech spadá do působnosti zákona o odpadech. Není důvod obcházet směrnici 2006/21/ES, resp. 2006/12/ES restriktivním výkladem pojmu odpad. K§3 Není jasné, co předkladatel myslí tím, že by provozovatelé ve snaze vyhovět zákonu používali zastaralé metody a nemoderní technologie. Čl. 4 odst. 3 směrnice 2006/21/ES požaduje použití nejlepších dostupných technologií s tím, že nemá být apriori stanoveno kterými; to má být stanoveno až s přihlédnutím k místním podmínkám a vlastnostem konkrétního těžebního odpadu. Jestli toto předkladatel v navrhovaném znění § 3 odst. 3 nevnímá, pak by měl znění ustanovení jasněji formulovat. K § 11 Důvodová zpráva rekapituluje stávající právní úpravu finanční rezervy a požadavky stanovené ve směrnici 2006/21/ES, nezabývá se ovšem tím, proč v rozporu s požadavkem čl. 14 této směrnice návrh zákona nepožaduje vytvoření finanční rezervy před zahájením činnosti úložného místa. V. Ke srovnávací tabulce

Text upraven. Ustoupeno zásadní připomínky.




64

od

Úřad průmyslového vlastnictví Ministerstvo práce a sociálních věcí

Srovnávací tabulka pro posouzení implementace předpisu EU je v mnoha místech nepřesná nebo neúplná a neplní dostatečně účel, tj. možnost spolehlivě posoudit, zda byla všechna ustanovení směrnice 2006/21/ES správně implementována. Ve srovnávací tabulce jsou místy nepřesné údaje, např. „citace ustanovení“ implementujícího čl. 2 odst. 2 písm. c) směrnice je odlišné od § 1 odst. 2 návrhu zákona. Nebo u čl. 3 odst. 15 směrnice (definice zařízení pro nakládání s těžebními odpady) je uvedeno, že není implementován, i když je částečně implementován definicí úložného místa v § 2 odst. 3 písm.c) návrhu zákona. Doporučujeme z hlediska legislativně technického dodržovat čl. 30 Legislativních pravidel Akceptováno, text upraven. vlády a doplnit název ČÁSTI PRVNÍ, nepodtrhávat nadpisy paragrafů, název ČÁSTI PÁTÉ napsat tučně velkými písmeny, neboť neobsahuje novelu. Dále upozorňujeme, že při prokazování slučitelnosti s právem ES není dodržena příloha č. 5 Legislativních pravidel vlády, podle které je třeba vypracovat rozdílovou tabulku nikoliv srovnávací. Obecně Akceptováno, text upraven. Považujeme za vhodné v textu návrhu vymezit pojem „příslušný orgán“. Pojem je použit v § 6 odst. 2 a dále, aniž by z textu bylo zřejmé, který orgán státní správy je tím míněn. Důvodem připomínky je odstranění případných nejasností při aplikaci předpisu. Lze se domnívat, že „příslušný orgán“ je legislativní zkratka použitá pro orgány vykonávající státní správu podle § 14. Akceptováno, upraven.

K § 4 odst. 4

vysvětleno,

Upozorňujeme na vágnost pojmů „bez zbytečného odkladu“ a „neprodleně“, jejichž výklad může v budoucnu při aplikaci zákona způsobit nežádoucí problémy. Navrhujeme zvážit, zda by je nebylo možno nahradit přesným časovým určením. Akceptováno, text upraven. K § 7 odst. 4 Doporučujeme vypustit větu druhou („Pro řízení se použijí obecné předpisy o správním řízení.“), a to s ohledem na § 18, kde je stanoveno, že na řízení podle tohoto zákona se vztahují

65

text

obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. K§9 Doporučujeme v důvodové zprávě ujasnit obsah odstavců 3 a 4, resp. vztah dvou v návrhu uváděných rozhodnutí –

Text upraven, bezpředmětná.

připomínka

„povolení k zahájení procesu ukončení provozu“ a

„rozhodnutí o ukončení provozu“, případně upravit text zákona. Ze zákona vyplývá, že „rozhodnutí o ukončení provozu“ podle odstavce 4 je vydáváno na základě žádosti podané podle odstavce 1. Není ovšem zřejmé, z jakého titulu je vydáváno „povolení k zahájení procesu ukončení provozu“. Důvodová zpráva toto rozhodnutí nezmiňuje vůbec. Tato otázka má podle našeho názoru rovněž význam pro upřesnění formulace odstavce 3. Nepovažujeme dále za zcela vhodnou formulaci odstavce 3 : „na základě zjištěných skutečností může příslušný orgán vydat povolení…“, kterou doporučujeme upravit např. takto: Povolení k zahájení procesu ukončení provozu vydá příslušný orgán, pokud na základě zjištění provedených podle odstavce 2 dospěje k závěru, že jsou splněny podmínky stanovené ……….“ (máme za to, že je na místě se domnívat, že „rozhodnutí“ byť negativní, bude vydáváno vždy). K § 12 odst. 4


Obdobně doporučujeme vloženou větu „jakmile je to možné“ vypustit, případně ji nahradit bližším časovým určením. Důvodem připomínky je odstranění případných nejasností při aplikaci předpisu. K § 16 odst. 1 písm. c)


Upozorňujeme, že je zde použit pojem „neupraví“, na rozdíl od § 4 odst. 4, který používá pojem „změnit“. Doporučujeme pojmově sjednotit. Právě zde se projevuje rovněž shora uvedený problém „lhůty“, která je u povinnosti změnit plán stanovena jako „bez zbytečného odkladu“. Dopustí-li se povinný nesplněním této

66

„lhůty“ správního deliktu, má upřesnění, resp. konkretizace

lhůty, pro aplikaci zákona

nesporný význam. Obdobně platí pro písmeno d). Vysvětleno, text upraven.

K § 21 odst. 4 a 5 Navrhujeme zvážit, zda by neplnění zde uvedených povinností nemělo být podřazeno pod skutkové podstaty správních deliktů. ČMKOS

1. K § 2:


V tomto ustanovení, ve kterém jsou vymezeny základní pojmy zákona, postrádáme definici dále používaného pojmu dotčená veřejnost. Pro předejití výkladových problémů doporučujeme tento pojem pro potřebu tohoto zákona blíže vymezit. 2. § 12 odst. 1 včetně poznámky pod čarou č. 29 zní:


„(1) Pokud dojde při nakládání s těžebním odpadem k závažné havárii, je těžař nebo provozovatel povinen tuto skutečnost bezodkladně ohlásit příslušnému orgánu, dotčeným orgánům veřejné správy podle zvláštního právního předpisu 29) a dotčeným obcím a bezodkladně o ní informovat odborovou organizaci, radu zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nepůsobí-li u těžaře nebo provozovatele žádný ze zástupců zaměstnanců uvedených ve větě první, musí být zaměstnanci informování přímo. 29)

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.“.

Tuto připomínku považuje Českomoravská konfederace odborových svazů za zásadní. Odůvodnění: S ohledem na možné důsledky závažných havárií při nakládání s těžebním odpadem, by zákon měl výslovně uložit těžaři či provozovateli povinnost bezodkladně informovat o této události příslušnou odborovou organizaci, radu zaměstnanců, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo přímo své zaměstnance. Hlavní báňská


§ 6, odst. 2. - doporučuji vypustit.

67

záchranná stanice Praha

Domnívám se, že by pro každou lokalitu měl být zpracován pouze jeden havarijní plán, který by měl vypracovat provozovatel a schválit příslušný orgán. § 6, odst. 3. - doporučuji vypustit. Z procesu zpracování a schvalování havarijního plánu by měla být vyloučena veřejnost, je to záležitost odborníků Str. 1, § 1, bod 1 a) 1 a) pravidla pro předcházení nepříznivým vlivům na životní prostředí způsobených nakládáním s těžebním odpadem a z toho plynoucím rizikům ohrožení lidského zdraví a pravidla pro nejvyšší možné omezení takových vlivů, zejména na vodu, ~ ovzduší, půdu, rostliny, živočichy a krajinu a z toho plynoucí rizika pro lidského zdraví. (Opakující se pasáž). Str. 4, § 4, bod 3 3. Plán podle odstavce 1 zpracovaný provozovatelem je součástí žádosti o povolení provozu úložného místa. Provozovatel do plánu zapracuje údaje z plánu zpracovaného těžařem (chybí u), jehož těžební odpady budou na úložném místě ukládány. Str. 4, § 4, bod 4 4. Provozovatel je povinen plán bez zbytečného odkladu změnit, pokud dojde v provozu úložného místa nebo u ukládaného těžebního odpadu k podstatným změnám v jeho složení nebo k takovým změnám v provozu úložného místa, které by podle vyjádření příslušného orgánu mohly mít významný nepříznivý vliv na lidské zdraví nebo na . životní prostředí. O povolení těchto změn (§ 7, odst. 2) neprodleně požádá provozovatel příslušný orgán. Provozovatel provede revizi revizi (2x revizi) plánu vždy po pěti letech od jeho poslední změny. Str. 8, § 8, bod 5 5. Provozovatel nese náklady uložených opatření; je vždy povinen zastavit provoz, přestane-li odpovědná osoba vykonávat svoji funkci a nebyla-li do 14 kalendářních dnů ustavena nvá (chybí v nová "o") odpovědná osoba. Str. 11, § 11, bod 7 7. Pokud dojde v průběhu provozu úložného místa ke změně provozovatele, je povinen dosavadní držitel povolení převést vytvořenou a dosud nevyužitou rezervu převést

68

Vysvětleno. Akceptováno, text upraven.



vysvětleno,

text



připomínka

(2x převést) na nového držitele povolení; bez převedení rezervy je převod neplatný. Str. 11, § 12, bod 1 Pokud dojde k při (nepatřící k) nakládání s těžebním odpadem k závažné havárii, je těžař nebo provozovatel povinen tuto skutečnost bezodkladně ohlásit příslušnému orgánu, dotčeným orgánům veřejné správy podle zvláštního právního předpisu 29) a dotčeným obcím. Vysvětleno, text upraven. Str. 11, § 12, bod 2 V případě, že následky závažné havárie vyvolaly důsledky stanovené v příloze ke zvláštnímu právnímu předpisu, 30) postupuje provozovatel podle tohoto zvláštního předpisu. O závažné havárii zpracuje ten, u něhož vznikla, konečnou písemnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie a doručí ji nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie (kam ?). Akceptováno, text upraven. Str. 14, § 14, bod 10a Povolují stavbu úložného místa, jedná-li se o těžební odpady z geologické činnosti a a (2x a) provoz úložných míst, která se nachází mimo dobývací prostor Ministerstvo vnitra - HZS

Akceptováno, K § 1 odst. 3 Doporučujeme ustanovení „kategorií s vyšším stupněm nebezpečí“ formulovat upraven. takovým způsobem, aby bylo zřejmé, co se tím rozumí, např. formou odkazu nebo bližší definicí. Tuto připomínku považujeme za zásadní! Odůvodnění

vysvětleno,

text

vysvětleno,

text

Pro odstranění případných nejasností považujeme za nezbytné doplnění definic pojmů, nebo jiné jejich vysvětlení. K § 4 odst. 4 Požadujeme bližší kvantifikaci neurčitého pojmu „podstatným“, nebo jeho nahrazení jiným pojmem. Tuto připomínku považujeme za zásadní ! Odůvodnění: Z důvodu odstranění případných nejasností při použití předpisu.

69



K § 5 odst. 2 Jak vyplývá z návrhu textu zákona, závažnost možné havárie se posuzuje na základě „zhodnocení rizik“. Požadujeme v dalším textu návrhu zákona jednoznačně definovat odpovědný úřad za zpracování tohoto zhodnocení. Tuto připomínku považujeme za zásadní! Odůvodnění: Z důvodu vyloučení kompetenčních nejasností při aplikaci zákona. K§6 Z návrhu zákona, respektive z tohoto ustanovení, jasně nevyplývá, který příslušný orgán zpracovává „havarijní plán“, a co tento „havarijní plán“ konkrétně obsahuje.


vysvětleno,

text

Tuto připomínku považujeme za zásadní! Odůvodnění: Je potřeba jednoznačně definovat zpracovatele a konkrétní obsah havarijního plánu. Domníváme se, že obsah tohoto plánu by měl být řešen prováděcím právním předpisem. Akceptováno, text upraven.

K § 6 odst. 2 a průběžně dále v návrhu Vyskytuje se zde pojem „příslušný orgán“, který není definován, ani není pro jeho přiblížení použit odkaz. Požadujeme doplnění definování, event. vysvětlení. Tuto připomínku považujeme za zásadní! Odůvodnění: Odstranění případných nejasností při použití předpisu. K § 8 odst. 4 Požadujeme doplnění definice pojmu „mimořádné události“ event. použití odkazu. Tuto připomínku považujeme za zásadní Odůvodnění: Odstranění případných nejasností při použití předpisu.

70

Akceptováno, upraven

vysvětleno,

text

K § 9 odst. 8 Požadujeme bližší kvantifikaci slova „podstatné“, nebo jeho nahrazení jiným pojmem.


vysvětleno,

text


vysvětleno,

text


vysvětleno,

text


vysvětleno,

text

Tuto připomínku považujeme za zásadní Odůvodnění: Z důvodu odstranění případných nejasností při použití předpisu. K §12 odst. 2. Požadujeme text upravit tak, aby provozovatel postupoval v případě následků závažné havárie podle kritérií stanovených v prováděcím předpise Českého báňského úřadu (např. kriterium množství látky), nikoliv podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, který kritéria dopadu závažné havárie řeší ve velmi úzké vazbě na konkrétní množství nebezpečné chemické látky nebo přípravku, tak jak jsou uvedeny v příloze č.1 části 1 v tabulce I nebo II sloupci 2 zákona. Tuto připomínku považujeme za zásadní! Odůvodnění: Domníváme se, že kritéria použitá pro zákon o prevenci závažných havárií nebudou stejná jako v případě prováděcího předpisu k zákonu o nakládání s těžebním odpadem. Doporučujeme nastavit vlastní systém postupu, který může být součástí prováděcího právního předpisu. K § 12 odst. 4 Požadujeme blíže specifikovat časové vyjádření „jakmile je to možné“, které je nekonkrétní. Tuto připomínku považujeme za zásadní! Odůvodnění: Z důvodu odstranění případných nejasností při použití předpisu. K § 14 odst. 9 Za slovní spojení havarijní plán kraje doporučujeme doplnit odkaz na zákon č. 239/2000

71

Sb., o integrovaném záchranném systému. Královehradecký kraj


Obecné připomínky Návrh zákona nově definuje pojem těžební odpad a upravuje specifická pravidla pro nakládání s ním, přičemž některými odkazy deklaruje zákon o odpadech za zákon vůči navrhovanému zákonu speciální. Vazbu mezi těmito zákony více nijak neupravuje. Návrh zákona dále zřizuje pojem úložné místo a institut povolení provozu úložného místa pro těžební odpad, přičemž úložná místa dělí na úložná místa s vyšším stupněm nebezpečí a úložná místa ostatní. Dále zřizuje např. institut povolení k zahájení procesu ukončení provozu úložného místa, institut finanční rezervy, jíž musí provozovatel vytvořit, a která musí být pohotově k použití pro rekultivace dotčených území. Z obsahu návrhu znění zákona pak lze dále vyrozumět, že správnímu orgánu příslušnému k povolení provozu úložného místa pro těžební odpad dále stanoví povinnosti kontrolní činnosti nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona a zakotvuje instituty, kterými je při ohrožení veřejného zájmu tento orgán povinen z moci úřední zasáhnout za účelem nápravy závadného stavu atd. Nutno připomenout, že příslušný správní orgán při své činnosti např. hodnotí, zda těžební odpad určený k uložení obsahuje nebezpečné odpady nad stanovený limit nebo chemické látky, posuzuje podklady, jako je např. vyhodnocení možnosti tvorby výluhů, včetně obsahu znečišťujících látek ve výluzích, a jeho pH, posuzuje soulad s Plánem odpadového hospodářství kraje, rozhoduje o tom, zda je nutno zajistit účinný sběr znečištěné vody a výluhů, posuzuje výši rezervy finančních prostředků na splnění všech povinností podle navrhovaného zákona, a to např. podle plánu otvírky, přípravy a dobývání, která je i přílohou žádosti o

72

vysvětleno,

text

povolení dobývání, o níž rozhoduje obvodní báňský úřad, posuzuje dokumentaci a informace o všech činnostech souvisejících s nakládáním s těžebním odpadem, včetně výsledku monitoringu atd. Zákon připouští, aby se úložné místo pro těžební odpad nacházelo buď uvnitř dobývacího prostoru, nebo i mimo něj. V případě, že se úložné místo pro těžební odpad nachází mimo dobývací prostor, pak výše uvedenou činnost příslušného správního orgánu svěřuje stavebnímu úřadu. Podle tohoto návrhu stavební úřad podle § 7 navrhovaného zákona v územích mimo stanovený dobývací prostor povoluje provoz úložného místa (tj. např. násypů a odkališť), v rámci tohoto povolování schvaluje návrh na vytvoření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených nakládáním s těžebním odpadem a rozhoduje o čerpání těchto rezerv atd. Z naší strany nutno uvést, že svěření této kompetence stavebnímu úřadu považujeme za nepřípadné, úkol dohledu stavebních úřadů nad územím vyplývajícím ze stavebního zákona v případě úložného místa těžebního odpadu je naplněn tím, že povolení úložného místa předchází územní rozhodnutí podle stavebního zákona. Institut povolení úložného místa těžebního odpadu se pak již stavebního zákona (pokud neobsahuje stavbu nebo zařízení ve smyslu stavebního zákona) nikterak nedotýká, neboť z pohledu stavebního zákona místo pro uložení těžebního odpadu bez dalšího, tzn. pokud neobsahuje stavbu nebo zařízení ve smyslu stavebního zákona, není stavbou či zařízením, ani není terénní úpravou. Stavebnímu řádu tedy nepodléhá, z čehož vyplývá, že na něho nemá žádnou vazbu. Navzdory uvedené skutečnosti, že těžební odpad definici odpadu upravenou zákonem o odpadech v zásadě naplňuje a navzdory

73

tomu, že ukládání těžebního odpadu má přímou vazbu na činnost báňských úřadů, však návrh zákona uvedené kompetence a povinnosti přiděluje stavebním úřadům, tzn. správním orgánům, které na rozdíl od orgánů báňské správy či orgánů odpadového hospodářství nejsou pro tuto činnost personálně vybaveny, neboť tato činnost není jejich činností, opět na rozdíl od činností jiných zde zmíněných orgánů, blízká. Za těchto okolností přitom zákon orgány báňské správy ani orgány odpadového hospodářství nestaví ani do pozice dotčeného orgánu státní správy v řízeních, jejichž vedení stavebním úřadům svěřuje. Na základě uvedeného máme uvedený návrh zákona v tomto ohledu za nelogický a v rozporu se základními principy dobré správy. Podle našeho názoru, aby mohlo být výše uvedené svěření kompetencí stavebním úřadům i jen teoreticky akceptováno, musel by mít navrhovaný zákon charakter poměrně rozsáhlé novely stavebního zákona. To však jeho dikce nestanoví. Proto nutno tento návrh zákona shledat v rozporu se stavebním zákonem. Svěření uvedených kompetencí stavebním úřadům tímto způsobem má stejnou povahu i logiku, jako kdyby byly svěřeny např. matrikám, orgánům správy sociálního zabezpečení či finančním úřadům apod. Tato úprava kompetence zakotvená v § 14 odst. 10 návrhu zákona je k tomu v rozporu s § 14 odst. 1 návrhu zákona. Vzhledem k tomu, že v předkládací zprávě k tomuto návrhu zákona o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů je uvedeno, že byla připravena pracovní skupinou v níž nebyl zástupce MMR a není zde ani uvedeno, že se váže ke stavebnímu zákonu, důsledkem čehož by mohlo být, že úsekům zabývajícím se stavebním zákonem tento návrh zákona nebyl poskytnut k vyjádření, považovali jsme za případné Vás na tento návrh upozornit, neboť podle našeho přesvědčení stojí za povšimnutí stavebních úřadů a jejich nadřízených orgánů. Jihomoravský kraj

Akceptováno,

Zásadní připomínka č. 1:

74

vysvětleno,

text

upraven. Ustanovení § 14 odst. 10 zní : „Stavební úřady : a) povolují stavbu úložného místa, jedná li se o těžební odpady z geologické činnosti a provoz úložných míst, která se nachází mimo dobývací prostor b) schvalují v rámci povolování provozu úložného místa podle písmene a) návrh na vytvoření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených nakládáním s těžebním odpadem a rozhodují o jejich čerpání.“ Navrhujeme změnu citovaného ustanovení následovně : Varianta I : Text § 14 odst. 10 vypustit jako celek a kompetence ve věci povolení provozu úložných míst a schvalování návrhu na vytvoření finančních rezerv a rozhodování o jejich čerpání svěřit některému z orgánů uvedených v odst. 1-9 předmětného ustanovení. Varianta II : Návrh znění § 14 odst. 10 : „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností : a) povolují provoz úložných míst, která se nachází mimo dobývací prostor b) schvalují v rámci povolování provozu úložného místa podle písmene a) návrh na vytvoření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených nakládáním s těžebním odpadem a rozhodují o jejich čerpání.“ Akceptováno, Zásadní připomínka č. 2: upraven. K textu návrhu zákona o nakládání s těžebním odpadem sdělujeme, že zásadně nesouhlasíme s nepřímou novelou vodního zákona. Navrhujeme, aby : Část třetí - změna zákona č.254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obsahující nepřímou novelizaci ustanovení § 17 vodního zákona a ustanovení § 38 vodního zákona, byla vypuštěna. Akceptováno, Zásadní připomínka č. 3 : upraven. Připomínky ve vztahu k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) Navrhujeme změnu textu ust. § 7 odst. 8 následovně :

75

vysvětleno,

text

vysvětleno,

text

„Příslušný orgán povolení nevydá, nebo ho v rámci řízení o změně odejme, pokud žádost nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem (např. neurčí odpovědnou osobu podle § 8 odst. 1) nebo zvláštními předpisy nebo je-li nakládání s těžebním odpadem v přímém rozporu s Plánem odpadového hospodářství kraje18) nebo ho jiným způsobem porušuje.“ Akceptováno, upraven.

vysvětleno,

text

Akceptováno, V § 3 odst. 1 je uveden odkaz na poznámku pod čarou č. 9). Zde je pak vedeno upraven. nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se ……. Toto nařízení již neplatí, bylo zrušeno. Správně má být uvedeno nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Akceptováno, § 1 definovat, zda se předmětný zákon vztahuje či nevztahuje na radioaktivní těžební upraven. odpad a odpad z přepracování radioaktivního těžebního odpadu.

vysvětleno,

text

vysvětleno,

text

Akceptováno, § 2 - přesně vymezit pojem průsakových vod a výluhů z uloženého těžebního odpadu upraven. ve vazbě na vodní zákon (voda odpadní, popř. povrchová).

vysvětleno,

text

Zásadní připomínka č. 4 : Navrhujeme změnu textu části čtvrté – změna zákona č. 185/2001 Sb. následovně : 1. V § 2 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č.3zní: pokud zvláštní předpis3) nestanoví jinak“.

„b) těžebních odpadů,

1. V § 2 odst. 1 se doplňuje písmeno j) včetně poznámky pod čarou č.51 zní: těžebních odpadů, pokud zvláštní předpis3) nestanoví jinak“. Liberecký kraj

-

-

„j)

Definovat odkaliště jako vodní dílo a popřípadě řešit jako přechodové ustanovení co se stávajícími odkališti, která byla povolena jako vodní dílo a ukládá se zde těžební odpad popř. odpad z přepracování těžebního odpadu, popř. radioaktivní těžební odpad vzniklý hornickou činností.


-

Akceptováno, § 12 doplnit odstavec o povinnosti odstranit ekologickou zátěž z havárie a kdo bude upraven. nařizovat odstranění a stanovovat cílové parametry sanace a dozorovat.

vysvětleno,

text

-

§ 14 pokud se bude zákon vztahovat i na radioaktivní odpady z těžební činnosti, pak


vysvětleno,

text

76

je nutné do správních orgánů začlenit SÚJB.

Středočeský kraj

-

Část třetí – změna vodního zákona – dořešit otázku odkališť jako vodních děl ve vazbě na ustanovení § 55 odst. 1 písm. h). Přesně definovat, kdy se jedná o tento případ nebo písmeno h) zrušit bez náhrady.

-

Provázat na atomový zákon pro radioaktivní těžební odpad.


vysvětleno,

text

Vysvětleno, text upraven. Vysvětleno, text upraven.

K § 1 odst. 2 písm. a)

V definici by mělo být jednoznačně uvedeno, že se tento zákon nevztahuje na ukládání těžebních odpadů na skládky i do podzemí; obecně by mělo nakládání s těžebními odpady v uvedených zařízeních podléhat zákonu o odpadech. Akceptováno, K § 1 odst. 2 písm. e) upraven. Doporučujeme místo termínu „hmoty“ uvést označení „odpady“ - sanační a rekultivační práce po ukončení těžby probíhají v režimu zákona o odpadech (§ 14 vyhlášky č. 294/2005 Sb.). Vysvětleno. K § 1 odst. 3 Text tohoto ustanovení v případě neznečištěné zeminy by neměl být v rozporu s připravovanou novelou zákona o odpadech, která řeší nakládání se zeminami. Vysvětleno. K § 2 odst. 1 Domníváme se, že pro účely uvedeného zákona by měl být těžebním odpadem pouze materiál vzniklý těžaři při uváděných činnostech, který může sám využít nebo sám trvale zbavit. V případě jeho předání jiné osobě nebo do jiného zařízení by další nakládání mělo podléhat zákonu o odpadech. Rovněž místo uložení by nemělo ovlivnit chápání pojmu „těžební odpad“. K § 2 odst. 3 písm. a) Nakládání s těžebním odpadem je zde zúženo jen na dopravu, jeho ukládání do úložného místa a provoz úložného místa. Postrádáme úpravu ostatních způsobů nakládání s těžebním odpadem, např. přechodné deponování apod. K § 2 odst. 3 písm. c) Není blíže specifikována dokumentace pro uložení těžebních odpadů, z čeho sestává a na základě jakého právního předpisu má být zpracována.

77

Vysvětleno.

vysvětleno,

text

K § 2 odst. 3 písm. e)

Vysvětleno.

V tomto znění se pojem rekultivace zužuje pouze na biologickou rekultivaci. K § 2 odst. 3 písm. f)


Není jednoznačně stanoveno, jestli se provozovatelem rozumí každá fyzická osoba nebo jen fyzická osoba oprávněná k podnikání. Požadujeme upřesnit odpovídajícím způsobem text v celém návrhu zákona, kde se v textu uvádí slova fyzická osoba. Zásadní připomínka Akceptováno, text upraven. K§3 Obecné požadavky se musí vztahovat na všechny činnosti spojené s nakládáním s těžebním odpadem. Uváděný provoz úložného místa je jen jednou z činností - viz stávající znění § 2 odst. 3 písm. a). Zásadní připomínka. Akceptováno, vysvětleno, K § 4 odst. 3 upraven. Není uveden obsah (náležitosti) plánu, ani není uveden odkaz na příslušný právní předpis. K § 4 odst. 4 Technická poznámka (v § 4 odst. 4 je dvakrát uvedeno slovo „revizi“. Jedno slovo vypustit).


K § 7 odst. 1


Měly by být jednoznačně stanoveny náležitosti povolení (co má vydané povolení obsahovat). Např. pro jaké těžební odpady je úložné místo vhodné apod. Zásadní připomínka. K § 7 odst. 2 písm. f) povolení provozu úložného místa Vysvětleno, text upraven. Podle současné právní úpravy zákona č.100/2001 Sb., Přílohy č.1, není zcela zřejmé, podle kterého bodu přílohy by se tento záměr posuzoval. Body se týkají převážně pouze těžby. V citovaném zákoně by bylo potřebné doplnit uvedenou přílohu a vyžádat závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Akceptováno, text upraven. K § 7 odst. 8

78

text

V řízení o povolení provozu zajistit účast místně příslušného krajského úřadu, případně obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jako dotčeného orgánu, na jehož území bude provozováno úložné místo, s právem se k povolení vyjádřit, zda je provoz v souladu s jeho závaznými dokumenty (např. POH). Zásadní připomínka. Text upraven, připomínka K § 7 odst. 9 bezpředmětná. Znění tohoto ustanovení by mělo být v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a se zákonem č. 123/98 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Vysvětleno, text upraven. K § 8 odst. 2 písm. c) Není uveden, alespoň příkladmo, obsah plánu, případně odkaz na příslušný předpis. Akceptováno, text upraven.

K § 8 odst. 3 Požadujeme, aby všechny dokumenty spojené s provozem úložného místa byly vedeny delší dobu než je v ustanovení uvedena s ohledem na rozdělení podle stupně nebezpečí (§ 5 odst.1). Zásadní připomínka. Nesplnění této povinnosti není uvedeno jako skutková podstata správního deliktu v ustanovení § 16 návrhu zákona Zásadní připomínka. K § 8 odst. 5

Akceptováno, text upraven. Text upraven, bezpředmětná.

připomínka

Požadujeme upravit text způsobem, aby nebyl vždy zastaven provoz, ale spíše příjem dalších těžebních odpadů. V případě zastavení provozu by provozovatel nemohl zajišťovat zabezpečovací a udržovací práce v úložném místě. Zásadní připomínka. K § 9 odst. 2 Akceptováno, text upraven. Není zřejmé, z jakého důvodu je vyžadována spolupráce s příslušnými orgány kraje, jestliže rekultivaci mohou povolit a kontrolovat i další příslušné orgány (ORP, MŽP). Zásadní připomínka. K § 9 odst. 3

79

Akceptováno, text upraven. Není definováno, co povolení obsahuje. Zásadní připomínka. K § 9 odst. 4 Akceptováno, text upraven. Není stanoveno, co rozhodnutí obsahuje. Zásadní připomínka. V případě, že vydané rozhodnutí o ukončení provozu je z procesního pohledu stejné jako povolení provozu, měl by být odpovídajícím způsobem upraven i text § 7, kde se rozhodnutí neuvádí. Akceptováno, text upraven. K § 9 odst. 8 Není uvedeno, jakým způsobem může příslušný orgán rozsah upravit, např. rozhodnutím. Nesplnění této povinnosti není uvedeno jako skutková podstata správního deliktu v § 16. Zásadní připomínka. K § 11 odst. 2 Doporučujeme konkrétněji stanovit postup výpočtu výše rezervy. Stávající text je velmi obecný. K § 11 odst. 3 Doporučujeme upřesnit o jaké povolení se konkrétně jedná. K § 11 odst. 4


připomínka


připomínka


připomínka

Porušení povinnosti provozovatele čerpat vytvořenou rezervu pouze k účelu, pro který byla vytvořena, není uvedena jako skutková podstata správního deliktu v § 16. Zásadní připomínka. Text upraven, připomínka K § 11 odst. 6 bezpředmětná. Neplnění této povinnosti provozovatelem není uvedeno jako skutková podstata správního deliktu v § 16. Zásadní připomínka. Akceptováno, text upraven. K § 12 odst. 2

80

Není uvedeno, jakému orgánu se doručí písemná zpráva o závažné havárii. Uvádí to až následný odstavec Akceptováno, text upraven. K § 15 odst. 1 Obecně postrádáme možnost provádět kontrolu povinností vyplývajících pro provozovatele z tohoto zákona a možnost ukládat při jejich neplnění i v tomto případě opatření k nápravě. V textu se počítá pouze s kontrolami k ověření plnění podmínek povolení. Zásadní připomínka. Akceptováno, text upraven. K § 16 Doporučujeme s ohledem na § 2 odst. 3 písm. f) používat stejné pojmy. Správní delikty by se měly vztahovat na právnické osoby a každou fyzickou osobu nebo jen na fyzickou osobu oprávněnou k podnikání (zavedený pojem a nikoli podnikající fyzická osoba). Ve stávajícím znění by se ale správní delikty nevztahovaly na fyzické osoby nepodnikající, a není to v souladu stávajícím znění § 2 odst. 3 písm. f). Na fyzické osoby nepodnikající by se musel vztahovat zákon o přestupcích. Dále doporučujeme, aby skutkové podstaty a sankce byly rozlišeny podle rozdělení těžebních odpadů podle jejich vlastností (§ 2 odst. 2) a mají rozdílný dopad na životní prostředí. Text upraven, K § 16 odst. 1 písm.c) bezpředmětná. V uváděném ustanovení § 4 odst. 2 není stanovena žádná povinnost k přezkoumávání. Lhůta stanovená v § 4 odst. 4 je neurčitá a delikt by se obtížně prokazoval.

připomínka


K § 16 odst. 1 písm. d)

Nesprávná formulace, provozovatel neoznamuje změnu plánu, ale žádá o povolení změn. Lhůta je opětovně neurčitá. Akceptováno, text upraven. K § 16 odst. 1 písm. i) Není zřejmé, jak se bude vhodné umístění následně posuzovat, jestliže bude mít provozovatel všechna příslušná povolení. Zásadní připomínka

81


K § 16 odst. 1 písm. l)

Svaz podnikatelů ve stavebnictví

V zákoně není definován pojem provoz úložného místa. Podle § 2 odst. 3 písm. a) jím není ukládání těžebního odpadu. Text upraven, připomínka K § 16 odst. 1 písm. w) bezpředmětná. Není uveden rovněž odstavec 2 a 3. Zásadní připomínka. Text upraven, připomínka K § 16 odst. 3 bezpředmětná. Ve porovnání správního deliktu podle odstavce 2 a správního deliktu podle odst. 1 písm. a), kdy se jedná o velmi podobný skutek, je výše pokuty do 100 000,- Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm.a) nepřiměřeně nízká, oproti výši pokuty do 5 000 000,- Kč, za správní delikt podle odstavce 2. Akceptováno, text upraven. K § 17 Obecně nevyjasněno jako u § 2 odst. 3 písm. f) a § 16 (fyzická osoba). Text upraven, připomínka K § 17 odst. 5 bezpředmětná. Požadujeme jednoznačně stanovit, zda se uvedené ustanovení vztahuje na každou fyzickou osobu, tj. oprávněnou k podnikání a nepodnikající, nebo se vztahuje jen na fyzickou osobu oprávněnou k podnikání. Na fyzické osoby nepodnikající by se vztahoval zákon o přestupcích. Zásadní připomínka. K návrhu tohoto právního předpisu nemám zásadním připomínek. Musím ovšem upozornit na Vysvětleno. část úpravy prevence závažných havárií podle textu § 6, zejména odstavce 3). Toto ustanovení přejímá v podstatě přístup, který zvolilo Ministerstvo životního prostředí při přípravě novelizace zákonů č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí a zákona I 14/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V této souvislosti připomínám. že vymezení pojmu „ dotčená veřejnost“. v sobě zahrnuje značné riziko, které souvisí nejen s těžební činností ale s prováděním staveb všeobecně. Dotčená veřejnost je totiž vymezena jako neohraničený a neohraničitelný okruh subjektů. které mohou zasahovat do výkonu státní správy (včetně oprávnění k přezkumnému řízení), aniž byly povinny prokázat oprávněný zájem, místní i časovou souvislost námitek a především svou odbornou způsobilost k uplatňování kvalifikovaných stanovisek. Z praxe je známo, že za tzv. "dotčenou veřejností" jsou skryta různá lobbystická sdružení. jejichž činnost mnohdy nemá žádnou (nebo má jen předstíranou) souvislost s ochranou životního prostředí a tedy i s realizací báňské činnosti. Jsme

82

přesvědčeni, že vymezení uvedeného pojmu v českém právním řádu jde nad rámec evropských směrnic Praha

K § 1 odst. 3 V navrhovaném ustanovení jsou pro vymezené druhy materiálů nastavená určitá snížení požadavků k dalšímu nakládání s nimi. S tímto ustanovením zásadně nesouhlasíme, neboť zmiňovaným snížením požadavků je subjekt, který nakládá s vymezeným okruhem materiálů, zbaven dalších povinností, mj. předcházení znečišťování životního prostředí, např. ovzduší, podzemních nebo povrchových vod, omezování eroze způsobované větrem a vodou, zajištění fyzické stability úložného místa a povinnosti co možná nejvíce minimalizovat poškození krajiny, určení vhodných opatření pro ukončení provozu úložného místa a jeho rekultivaci. Tato připomínka je zásadní K § 2 odst. 2 Z popisu rozdělení jednotlivých druhů těžebních odpadů není patrná hranice určení odpadu inertního (§ 2 odst.2 písm.b) návrhu) a odpadu ostatního (§2 odst.2 písm.c) návrhu), např. chemické složení, ekotoxicita atd. Vzhledem k tomu, že není uveden ani odkaz na prováděcí právní předpis, který by další podmínky dále specifikoval, požadujeme jasné vymezení hranice rozdělení zmiňovaných druhů těžebních odpadů. Tato připomínka je zásadní K § 6 odst. 2 a § 14 odst.9 V tomto ustanovení je zmiňovaná povinnost „příslušného orgánu“ k vypracování havarijního plánu, který určuje opatření, jež je nutno v případě havárie provést mimo úložné místo s vyšším stupněm nebezpečí. V § 14 návrhu však tato kompetence není přiřazena žádnému orgánu státní správy – lze se domnívat, že se jedná o krajský úřad (§ 14 odst.9 návrhu). Podle našeho názoru je však třeba tuto povinnost vyjádřit jasně a srozumitelně. Kromě toho text § 14 odst.9 návrhu je poněkud matoucí, z hlediska mluvnického je potřeba jej upravit, a to, s ohledem na předložku „do“ uvedenou za slovem „provozovatele“, buď slovo „vypracovává“ nahradit slovem „zapracovává“ nebo změnit text celého § 14 odst.9 tak, aby odpovídal explicitně znění § 6 odst.2 návrhu. K pojmu „Příslušný orgán“ V předloženém návrhu je několikrát uváděn pojem „příslušný orgán“, avšak není zřejmé, o který věcně, příp. místně příslušný orgán se jedná. Tato připomínka je zásadní K § 7 odst. 2 písm. h)

83






Před slovo „souhlas“ požadujeme doplnit slova „stavební povolení nebo“, aby byl úplně naplněn obsah ustanovení uvedených v poznámce pod čarou č.16. I když je výčet dokumentů určujících obsah žádosti podle ustanovení § 7 odst. 2 pouze demonstrativní, mohlo by dojít k výkladovým rozporům. Tato připomínka je zásadní Akceptováno. Text upraven. K § 9 odst. 6 Z navrhovaného ustanovení není zřejmé jak dlouho musejí být navrhovaná opatření zajišťována, např.trvale nebo 20 let anebo do doby, kdy se prokáže… apod. Požadujeme proto tento údaj, tedy odpovídající časový interval plnění povinností stanovených v tomto ustanovení, doplnit. Tato připomínka je zásadní Vysvětleno, text upraven. K § 10 odst. 2 Cit. ustanovení stanoví pro provozovatele určité uvolnění povinností při shromažďování a upravování výluhů pokud tak rozhodne příslušný úřad. Pro tento závažný rozhodovací proces je však nutné stanovit jasná pravidla, a proto požadujeme v tomto smyslu výše uvedené ustanovení návrhu doplnit. Tato připomínka je zásadní Akceptováno. Text upraven. Připomínky legislativně technické povahy Při citaci právních předpisů v poznámkách pod čarou je třeba postupovat podle příslušných ustanovení Legislativních pravidel vlády (dále jen „Legislativní pravidla“). K poznámkám pod čarou č. 2, 3, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 20, 21, 22, 26, 27, Akceptováno. Text upraven. 29 Text poznámek pod čarou je třeba uvést do souladu s čl.47 odst.3 Legislativních pravidel: - je-li v poznámce pod čarou uvedeno více právních předpisů oddělují se tečkou (čl.47 odst.3 věta druhá Legislativních pravidel); - text poznámky pod čarou začíná velkým písmenem a končí tečkou (čl.47 odst.3 věta první Legislativních pravidel); - začíná-li text poznámky pod čarou slovem „Například“ jednotlivé právní předpisy se v souvislém textu oddělují čárkou (čl. 47 odst.3 věta třetí Legislativních pravidel). K poznámce pod čarou č.5 Je třeba opravit rok 2002 na 2001 (nikoliv z.č.185/2002 Sb. ale z.č.185/2001 Sb.). Akceptováno. Text upraven.

84

K poznámkám pod čarou č. 4, 14, 16, 18, 25, 26, 27, 28, 32, 33, 34 Text poznámek pod čarou je třeba uvést do souladu s čl.65 odst.2 Legislativních pravidel. K poznámce pod čarou č. 18 Název citovaného právního předpisu doplnit slovy „a o změně některých dalších zákonů“.


K poznámce pod čarou č. 21 Za slovy „Zákon č.86/2002 Sb.“ vyznačit čárku.


K poznámce pod čarou č. 22 Zákon č.500/2004 Sb., je třeba citovat v této poznámce včetně názvu, tedy - úplná citace (čl. Akceptováno. Text upraven. 61 odst.3 písm.c) Legislativních pravidel). K poznámce pod čarou č. 27 Název citovaného právního předpisu doplnit slovy „a o Českém geologickém úřadu“.

Ústecký kraj


Akceptováno. Text upraven. Návrh zákona o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů odmítáme jako Vysvětleno. celek a navrhujeme zároveň předkladateli zevrubnější prodiskutování důvodů předložení návrhu, východisek a předpokladů. Předložený návrh vyvolává podle našeho názoru velké množství otázek, které se týkají jeho dopadů na dosavadní právní úpravu a správní praxi v oblasti těžby nerostů a rekultivací pozemků dotčených těžbou, nakládání s odpady a prevence závažných havárií, jakož i na rozsah působnosti a s ní spojených nákladů na výkon státní správy u krajských a stavebních úřadů. Domníváme se, že všechny tyto otázky a nejasnosti nemohou být vypořádány v rámci standardního připomínkového řízení a je třeba provést mnohem podrobnější analýzu. Rovněž důvodová zpráva je - vzhledem k tomu, že se jedná o zcela novou právní úpravu dotýkající se většího počtu dosud platných právních předpisů – velmi lakonická; postrádá například alespoň stručný nástin dosavadní situace v oblasti nakládání s těžebními odpady, z níž by bylo možné odvodit předpokládaný rozsah agendy spojený s novou právní úpravou. 1. Navrhovaná úprava se zřejmě vůbec netýká těžebních odpadů vznikajících při dobývání Vysvětleno. nevýhradních ložisek (viz. odkaz na horní zákon v § 2 odst. 1); to je ovšem v rozporu s transponovanou směrnicí a postrádá to smyslu.

85

Zásadní připomínka. 2. Návrh obsahuje nejasnosti ve vymezení kompetencí a jeho kompetenční ustanovení Akceptováno, vysvětleno, nekorespondují zcela s navrhovanou hmotněprávní úpravou - například není určen správní text upraven. orgán příslušný pro schválení plánu nakládání s inertním odpadem nebo pro vypracování havarijního plánu podle § 6 odst. 2 (kompetence krajského úřadu podle § 14 odst. 9 je formulována poněkud odlišně), naproti tomu z nejasných příčin je stanovena kompetence pro ministerstvo zemědělství, která je značně vzdálená řešené materii a zřejmě i transponované směrnici – totiž příslušnost k povolování těžby rašeliny. Zásadní připomínka. 3. Systematika navrhovaného zákona je nepřehledná, a to například ve vztahu k inertním těžebním odpadům, když podstatná část ustanovení, které se inertního odpadu týkají, odkazují na ustanovení, která se na nakládání s inertním odpadem podle § 1 odst. 2 nevztahují (i v tomto směru se však v návrhu vyskytuje řada nejasností, například Vysvětleno, text upraven. povinnost zpracovat plán nakládání s těžebním odpadem se na inertní odpady sice vztahuje, ale je součástí žádosti o povolení provozu úložného místa, které se u inertních odpadů nepředpokládá). Zásadní připomínka. 4. Návrh zcela postrádá způsob určení kategorie těžebního odpadu v pochybnostech; tato Akceptováno. Text upraven. skutečnost je zcela zásadní zejména u kategorie inertní a ostatní, při jejichž vymezení například v případě skrývkových hmot u hnědouhelných dolů mohou vznikat pochybnosti. Zásadní připomínka. 5. Z návrhu nevyplývá obsah, zaměření a účel plánu nakládání s těžebními odpady; není tudíž Akceptováno. Text upraven. jasné, do jaké míry má například zahrnovat plány sanace a rekultivace úložného místa, nebo nahrazovat plány sanace a rekultivace vytvořené podle dosavadních předpisů. Zásadní připomínka. 6. V § 14 odst.10 a v § 15 požadujeme vypuštění kompetencí (povinností) vyplývajících Akceptováno. Text upraven. stavebním úřadům z výše citovaných ustanovení; kompetence stavebního úřadu mají končit vydáním územního rozhodnutí. Dále je v § 14 odst.10 rozpor mezi písm.a) a b). Dle písm. a) se povoluje „stavba“ úložného místa, v písm. b) se pojednává o schvalování v rámci povolování „provozu“ úložného místa podle písm. a). Ve vazbě na § 9 návrhu (ukončení provozu) jde přitom o dvě rozdílné záležitosti. O ukončení provozu úložného místa vydá příslušný orgán rozhodnutí (přičemž není stanoveno, který je tento orgán, což není určeno jasně ani

86

v případě povolení provozu úložného místa), nicméně „stavba“ úložného místa existuje i nadále. V uvedených případech se jedná o specifickou a vysoce odbornou rozhodovací a kontrolní činnost (dle § 5 návrhu zákona by stavební úřad povoloval i úložná místa s vyšším stupněm nebezpečí, schvaloval finanční rezervy a rozhodoval o jejich čerpání), která jednak nekoresponduje se stavebním zákonem, jednak pro ni nejsou stavební úřady personálně vybaveny. Zásadní připomínka. 7. Generální zmocnění pro všechny příslušné orgány „ke zmírnění rozsahu plnění požadavků podle tohoto zákona“ je zneužitelný, neurčitý a v této podobě krajně neobvyklý.


Zásadní připomínka. Je zřejmé, že naznačené problémy nevyčerpávají beze zbytku výčet nejasností a otázek Vysvětleno. Ustoupeno spojených s navrhovanou úpravou. Podle našeho názoru by se v první řadě mělo opět zásadní připomínky. zhodnotit, zda by příslušná směrnice nemohla být transponována změnou dosavadních předpisů, které tuto problematiku věcně pokrývají – jedná se především o horní zákon, zákon o odpadech, zákon o prevenci závažných havárií a případně zákon stavební. Máme za to, že navržená právní úprava je ve vztahu k těmto předpisům místy duplicitní. Zásadní připomínka. Jihočeský kraj

Z návrhu není zřejmé, zda povolení stavby (pojem stavby se uvádí v § 14 odst. 10 písm. a) Akceptováno, text upraven. nebo provozu (pojem se uvádí v § 14 odst. 5 písm. a) úložného místa, změny jeho provozu a ukončení jeho provozu, je konečné rozhodnutí ve věci a na základě těchto rozhodnutí lze odpad ukládat. V návaznosti na právě uvedené není krajskému úřadu jasné, jak má rozumět § 7 odst. 2 Akceptováno, text upraven. písm. i) (žádost o povolení obsahuje schválený provozní a manipulační řád odkaliště, pokud jejich zpracování bylo uloženo vodoprávním úřadem). Dle názoru krajského úřadu jde o nesoulad s vodním zákonem. Vodoprávní úřad může schvalovat provozní nebo manipulační řád pouze pro jím povolená a zkolaudovaná vodní díla. Návrhu však rozumíme tak, že konečným rozhodnutím – povolením stavby úložného místa je rozhodnutí podle návrhu zákona (tedy ne podle vodního zákona) a příslušným správním úřadem bude stavební úřad nebo obvodní báňský úřad (tedy ne vodoprávní úřad). Návrh zákona také důsledně neupravuje kompetence „orgánu“ v návaznosti na všechny práva Akceptováno, text upraven. a povinnosti upravené tímto zákonem pro správní orgány. Za všechny například § 15 odst. 1 „Při provádění kontrol si příslušný orgán… „ nelze přiřadit v pravomocích jednotlivých

87

od

správních orgánů, které jsou upraveny v § 14. Není zřejmé, který správní orgán ukládá pokuty za správní delikt. Návrh zákona ne zcela důsledně odlišuje dopady zákona na existující úložná místa upravená přechodným ustanovením - § 21 odst. 3. Např. ustanovení 21 odst. 3 stanovuje, že na vymezená existující úložná místa se nevztahuje „Ustanovení § 4, § 6 odst. 2 a 3, § 7, § 8, § 9, a § 11 odst. 1 ….“ ale! v § 6 odst. 1 písm a), který není mezi výslovně vyjmenovanými, se stanoví: „Provozovatel je povinen u úložných míst s vyšším stupněm nebezpečí zpracovat jako součást plánu zásady prevence závažných havárií při nakládání s těžebními odpady“. Plán je legislativní zkratka pro Plán pro nakládání s těžebními odpady. Plán je upraven v § 4, který mezi výslovně vyjmenovanými je.

Moravskoslezský kraj

Naše zásadní připomínky směřují k ustanovení § 14 odst. 10 návrhu zákona také z pohledu stavebního zákona. Ukládání těžebního odpadu do úložných míst mimo dobývací prostor nepovažujeme za stavbu, ale terénní úpravy (osoba zabývající se těžební činností se těžebního odpadu trvale zbavuje viz. odst.1, §2 návrhu zákona), jejichž zřizování je ošetřeno v zákoně č. 183/2006 Sb., v platném znění. Terénní úpravy v takovém případě budou vyžadovat územní rozhodnutí o změně využití území a následné ohlášení. Povolování provozu úložného místa pak nespadá do kompetence obecného stavebního úřadu. Schvalování návrhu na vytvoření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených nakládáním s těžebním odpadem a rozhodování o jejich čerpání nelze podle našeho názoru směrovat na stavební úřady, tyto činnosti by měly být směrovány na orgány zabývající se ochranou životního prostředí, stejně tak jako povolení provozu úložného místa. Zásadní připomínky: 1. k § 7 odst. 3 písm.b) a § 14 odst. 10 písm. a) a b) Vypustit tato ustanovení. a) Nesouhlasíme se stanovením kompetence stavebním úřadům (konkrétně obecným stavebním úřadům) spočívající v povolení „provozu“ úložných míst mimo dobývací prostor. Odůvodnění: Jde o činnost, respektive činnosti, k nimž nejsou obecné stavební úřady odborně vybaveny, nedisponují zaměstnanci, kteří mají příslušné odborné znalosti a zkušenosti z oblasti chemických látek a chemických přípravků, oblasti odpadů, zejména pak hodnocení

88

Vysvětleno, text upraven. Vysvětleno.


nebezpečných vlastností odpadů, ani z oblasti horninového prostředí. Totéž platí o oblasti prevence závažných havárií, apod. Obecný stavební úřad tak nebude odborně schopen rozhodovat např. o zařazení úložných míst do kategorií podle stupně nebezpečí (§ 5). Toto rozhodnutí je totiž podle odst. 2 závislé na zvážení možnosti vzniku závažné havárie, přitom závažnost možné havárie se posuzuje na základě zhodnocení rizik, případně také na obsahu nebezpečných chemických látek v návazností na stanovený limit, apod. Samotné povolení provozu úložného místa je pak rovněž vázáno na zhodnocení skutečností, které jsou mimo odborné znalosti zaměstnanců stavebních úřadů (např. § 7, 8, apod.). S povolováním provozu úložného místa je spojena pro příslušný orgán povinnost přijímat oznámení o událostech, které by mohly ovlivnit stabilitu úložného místa a každý jeho nepříznivý vliv na životní prostředí zjištěný při kontrole nebo monitorování, přijímat roční zprávy o dodržování podmínek povolení, na jejichž základě může nařizovat vypracování odborného posudku nebo ukládat opatření k nápravě. To jsou činnosti vyžadující znalosti a zkušenosti z již vyjmenovaných oblastí, ale i dalších oblastí, jimiž stavební úřady nedisponují. Příkladem je zde ustanovení § 10, podle kterého má příslušný orgán např. rozhodovat o tom, že provozovatel nemusí shromažďovat výluhy podle odst. 1, pokud úložné místo nepředstavuje možné nebezpečí pro půdu a podzemní nebo povrchové vody. Opět jde o posuzování odborných záležitostí z oblasti ochrany vod a půdy. V neposlední řadě jde o rozhodování o povinnosti vytvářet finanční rezervu (§ 11), kde platí vše, co bylo výše uvedeno. Obecně je nutno konstatovat, že výše uvedená kompetence je obecnému stavebnímu úřadu založena naprosto nesystémově. b) Nesouhlasíme rovněž se stanovením kompetence stavebním úřadům k „povolování stavby“ úložného místa - § 14 odst. 10 písm. a). Odůvodnění: Nejasnost zákona zde spatřujeme v prvé řadě v nesouladu pojmu „stavba úložného místa“ s pojmem „stavba“ ve stavebním zákoně. Stavební zákon definuje stavbu v ustanovení § 2 odst. 3, kde se uvádí, že stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Předkládaný návrh zákona definuje úložné místo v § 2 odst. 3 písm. c) tak, že úložným místem se rozumí „prostory“ určené podle dokumentace pro uložení těžebních odpadů. V ustanovení § 14 odst. 10 písm. a) se však uvádí, že stavební úřady povolují „stavbu“

89

úložného místa. Druhou nejasností a nepřesností předkládaného návrhu zákona je skutečnost, že neřeší povolování stavby úložného místa v dobývacích prostorech. V § 14 odst. 5 je totiž uvedeno, že obvodní báňské úřady povolují pouze „provoz úložného místa“, nachází-li se v dobývacím prostoru, povolování „stavby úložného místa“ však obvodním báňským úřadům svěřeno není. V tom smyslu je však nutno se zabývat ustanoveními stávajících zákonů. Zde pak není jednoznačně vyřešen především vztah k zákonu č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, kde v ustanovení § 2 pod písm. e) se stanoví, že hornickou činností se podle tohoto zákona mimo jiné rozumí „zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť“ při činnostech uvedených v písmenech a) až d) citovaného ustanovení. Z uvedeného vyplývá, že zřizování odvalů a odkališť, nyní podle nově navrhované právní úpravy označených jako úložná místa, je „hornickou činností“, a tu povolují obvodní báňské úřady vždy, bez ohledu na to, zda se provádí v dobývacím prostoru nebo mimo něj. Se změnou zákona č. 61/1988 Sb. přitom navrhovaný zákon nepočítá. Přesto, že zřizování odvalů a odkališť (tedy úložných míst) je hornickou činností, navrhovaný zákon nesystémově jejich povolování mimo dobývací prostory svěřuje stavebním úřadům. Takový postup se z hlediska docílení řádného výkonu veřejné správy jeví jako nepřijatelný.

Tuto připomínku považujeme za zásadní. Vysvětleno, text upraven. 2. k důvodové zprávě (obecná část) a závěrečné zprávě „MALÁ RIA“ Nesouhlasíme s obsahem vyhodnocení uvedeného pod bodem 3 obou zpráv, obsahujícím vyhodnocení nákladů a přínosů nové právní úpravy. Odůvodnění: Ani v jedné z těchto zpráv není posouzen dopad na veřejné rozpočty, konkrétně rozpočty obcí, případně krajů jako odvolacích orgánů ve vztahu k činnosti obecných stavebních úřadů při povolování staveb úložných míst či povolování provozu úložných míst. Jak bylo v předchozí zásadní připomínce uvedeno, obecné stavební úřady nejsou odborně vybaveny k výkonu kompetencí svěřených jim tímto návrhem zákona. Jde výhradně o kompetence vyžadující odborné znalosti a vědomosti z oblastí životního prostředí (odpady, vodní hospodářství, chemické látky, prevence závažných havárií, horninové prostředí, a další), k nimž zaměstnanci obcí a krajů vykonávající státní správu svěřenou stavebním úřadům nemají příslušné vzdělání, praktické zkušenosti ani zvláštní způsobilost. Aby tuto činnost mohly obecné stavební úřady vykonávat, musely by pro to být na obcích a krajích vytvořeny personální i materiální předpoklady (proškolení zaměstnanců, náklady na ZOZ, případně i vytvoření

90

nových pracovních míst). Přesto, že předkládaný zákon nové kompetence stavebním úřadům zakládá, dopad zejména do nákladů veřejných rozpočtů nevyhodnocuje. Obě zprávy jsou v tom smyslu neúplné a tedy i jejich obsah pro územní samosprávné celky nepřijatelný. Tato připomínka bude považována za vypořádanou v případě, kdy bude vyhověno zásadní připomínce č. 1. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Vysvětleno, text upraven. 1. k § 10 odst. 2 Podle § 10 odst. 2 navrhovaného zákona „příslušný orgán může rozhodnout, že provozovatel nemusí shromažďovat a upravovat výluhy podle odstavce 1 pokud úložné místo nepředstavuje možné nebezpečí pro půdu a podzemní nebo povrchové vody.“. Z tohoto znění navrhované právní normy však jednoznačně nevyplývá, který orgán je považován za příslušný k uváděnému rozhodnutí, a bez hlubší znalosti dané problematiky mohou u toho, kdo bude s touto normou pracovat, vzniknout i pochyby, zda se dokonce nemá jednat o vodoprávní úřad. S ohledem na to, že zřejmě se tímto orgánem myslí orgán státní báňské správy, když vodoprávní úřad má k tomuto rozhodnutí udělovat souhlas (viz část třetí bod 1 návrhu zákona), navrhujeme znění § 10 odst. 2 upravit následovně: „Příslušný orgán státní báňské správy může rozhodnout, že provozovatel nemusí shromažďovat a upravovat odpadní vody a výluhy podle odst. 1 písm. b), pokud úložné místo nepředstavuje možné nebezpečí pro půdu a podzemní nebo povrchové vody a pokud k tomu udělí souhlas příslušný vodoprávní úřad.“. Vysvětleno. 2. k části třetí bodu 1 V této části návrhu zákona je novelizován zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“). Podle bodu 1 má být v § 17 odst. 1 vodního zákona doplněno písmeno f) ve znění „k provozování úložných míst pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí o povinnosti shromažďovat a upravovat odpadní vodu a výluhy podle zvláštního zákona10b“. Poznámka pod čarou č. 10b má odkazovat na navrhovaný zákon. Jelikož však začátek § 17 odst. 1 vodního zákona zní „Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to“, jeví se nám znění textu písm. f) jako nevhodné v návaznosti na tuto uvozující část odstavce 1. Proto navrhujeme zamýšlený text písmene f) změnit, a to v rozsahu části textu „k rozhodnutí o povinnosti shromažďovat a upravovat odpadní vodu a výluhy podle zvláštního zákona“ tak, aby se upřesnilo, že se má jednat o

91

rozhodnutí, na základě něhož provozovatel nemusí danou povinnost plnit, a že souhlas nesměřuje bezprostředně k rozhodnutí orgánu státní báňské správy, nýbrž k umožnění provozovateli neshromažďovat a neupravovat odpadní vodu a výluhy. upraven, 1. V § 17 odst. 1 se na konci odstavce tečka za písmenem e) nahrazuje čárkou a doplňuje Text bezpředmětná. se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 10b zní:

připomínka

„f) k provozování úložných míst pro nakládání s těžebním odpadem nebo k neshromažďování a neupravování odpadních vod a výluhů podle zvláštního zákona10b. __________________ 10b) Zákon č. … /2008 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů. Těžarská komora

Vysvětleno. Předkládaný návrh zákona Těžařská komora odmítá. Máme za to, že problematiku "těžebních odpadů" lze v podmínkách České republiky zabezpečit Připomínka bezpředmětná. stávajícím horním právem (i přes výhrady k němu), implemtaci problematiky do nového zákona pokládáme za ryze účelovou a "násilnou".

Návrh zákona pokládáme za nedopracovaný jak z formálního, tak i technického a procesního hlediska. Například institut "vymezení pojmů" je neúplný a nepřesný; aplikace zákona zvýší jak technickou, tak administrativní náročnost na straně organizací, odhady nákladů na zabezpečení zákona se jeví jako podhodnocené; některé postupové kroky jsou v řešení "přetržené" bez možnosti dalšího postupu, chybí modelové schéma postupových kroků, atp. Pro posouzení dopadů zákona na provozovanou hornickou činnost společnosti Vysvětleno. Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. je rozhodující připravovaná vyhláška ČBÚ Praha. Až ve vyhlášce bude zakotveno, zda těžená skrývka bude „inertní těžební odpad“ či „těžební odpad“ se všemi důsledky a obdobně, jakým úložným místem budou provozované výsypky. Každopádně vznikne zákon, který ještě více zkomplikuje již tak složité podmínky báňského podnikání. Nelze také akceptovat odhadovaný finanční dopad zákona na podnikatelskou sféru uvedený v důvodové zprávě. Do odhadovaného finančního dopadu není v žádném případě promítnutá povinnost používání nejlepších dostupných technik. S ohledem na možné značné dopady zákona o nakládání s těžebním odpadem a jeho prováděcí vyhlášky, je žádoucí věnovat návrhům maximální pozornost a zabezpečit vznik kvalitních předpisů. Předložený návrh zákona má řadu nedostatků. Používá nestandardní

92

výrazy, chybí vzájemná provázanost se stávající platnou legislativou, povinnosti nejsou správně specifikované, jiné povinnosti jsou již obsažené ve stávající legislativě apod. Jde o formální a nekonkrétní zpracování řídícího dokumentu. K § 1 předmět úpravy – působnost zákona V odst. 2 - do působnosti návrhu zákona doporučujeme uvést, že se tento zákon rovněž nevztahuje na odpady v režimu zákona o odpadech, tzn. odpady, které vznikají při těžbě nebo úpravě nerostných surovin, avšak nejsou s těmito činnostmi přímo spojeny nebo uvést odkaz na oblast působnosti ve znění článku 2 směrnice 2004/35/ES. K § 2 – vymezení pojmů Uváděné pojmosloví není v souladu se směrnicí ES 2004/35, ani se zákonem č. 185/2001 Sb., v platném znění. Návrh zákona používá další nezavedené pojmy, popř. nové odlišné definice. Do pojmů nejsou zahrnuty rovněž další související pojmy uvedené ve Směrnice ES 2004/35 (čl. 3). Pojem ostatní těžební odpad se již dále v návrhu zákona nevyskytuje. U odvolávky na zákon č. 185/2001 Sb. je nesprávně uveden rok 2002. K § 3 odst. 1 – obecné požadavky K ekologické újmě při hornické činnosti (především při povrchové těžbě) dochází neustále. Odvodnění území, zábory zemědělské a lesní půdy, kácení zeleně, pohyb techniky a další. Povolení hornické činnosti předchází proces EIA, v kterém jsou stanoveny podmínky a přípustné ovlivnění životního prostředí. Navrhované ustanovení zákona nepřipouští žádné poškození životního prostředí. Tento rozpor umožňuje permanentní přezkum a postihy, a to i v případě, že těžař stanovené podmínky hornické činnosti dodržuje. K § 4 odst.4 Vzhledem k § 16 odst. 1 c) a d) a stanovené minimální sankci za správní delikt 100 tis. Kč (dle důvodové zprávy) je nutné exaktně stanovit co je podstatná změna složení těžebního odpadu a provozu úložního místa. Aby poté definování správního deliktu nebylo na libovůli úředníka a správním deliktem nebylo například opominutí neodkladného nahlášení přívalové srážky.



Vysvětleno.


K § 9 odst. 5 Doporučujeme stanovit maximální dobu uložení odpovědnosti, neboť pro kategorii „navždy“ lze těžko vyhovět požadavku § 11 Vysvětleno, text upraven. K § 9 odst. 6 Text upraven. Doporučujeme nahradit slovo „fyzickou“ výrazem „fyzikálně-mechanickou“. Obdobně v § 16 bezpředmětná. odst. 1 o) K § 10 odst. 1 a) Vysvětleno.

93

Připomínka

Odbor kompatibility

V praxi si nelze představit plnění požadavku „předcházet průsakům“. To by musela být výsypka ze skrývkových zemin zastřešená či přikrytá. K § 11 – finanční rezerva Viz poznámka k §9 odst. 5 – Nemůže být známá výše potřebných prostředků pro rezervu, když nelze odhadnout stanovená opatření po ukončení provozu úložního místa. Příslušný orgánu by neměl mít pravomoc upravovat výši tvorby a čas tvorby rezervy, měla by mít pouze pravomoc schválit výši tvorby a čas tvorby rezervy. Proti převedení rezervy na jinou osobu (odst. 9) musí být poskytnuty opravné prostředky. K § 14 odst. 10 Schvalování návrhu tvorby rezervy na sanaci a rekultivaci by v případech hornické činnosti mělo i mimo dobývací prostory příslušet obvodní báňský úřad a to vzhledem ke komplexnosti zahlazení hornické činnosti na dobývací i zakládací straně, a definici rezervy na sanaci a rekultivaci dle horního zákona. K § 16 – správní delikty Za správní delikt je označeno i prakticky každé opominutí, přitom nejsou jasně formulovány pojmy a povinnosti. Těžař či provozovatel tak má značnou právní nejistotu. Po stránce formální:

Text upraven. bezpředmětná.

Připomínka


Připomínka


Připomínka

Akceptováno. Text upraven. Pokud jde o vymezení vztahu návrhu k právu ES/EU, předkladatel splnil pouze částečně formální náležitosti stanovené zejména Legislativními pravidly vlády, v platném znění a Metodickými pokyny pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, které byly schváleny usnesením vlády České republiky ze dne 12. října 2005 č. 1304, neboť neuvedl veškeré předpisy práva ES/EU, které se návrhu dotýkají. Je tedy třeba důvodovou zprávu v tomto smyslu doplnit. Dále je třeba upravit rozdílovou tabulku tak, aby odpovídala předkládanému návrhu a také řádně vymezit, která ustanovení jsou implementační a ty podtrhnout a označit číslem CELEX narozdíl od těch, která implementační nejsou a neměla by se tudíž podtrhávat a ani označovat číslem CELEX (viz příloha č. 5 LPV). Akceptováno. Text upraven. Připomínky a návrhy změn: Obecně k návrhu: Do návrhu, kterým, jak předkladatel deklaruje v důvodové zprávě, dochází k úplné transpozici směrnice, nebyly ovšem (aniž by předkladatel tuto skutečnost vysvětlil v důvodové zprávě) vůbec transponovány články 8 a 10 směrnice. Požadujeme tedy, aby byla tato ustanovení do návrhu transponována. Dále se domníváme, že z důvodu právní jistoty a větší přehlednosti právního řádu by se

94

do návrhu (do § 2 návrhu) měly transponovat některé definice uvedené ve směrnici (konkrétněji se k definicím vyjadřujeme v níže uvedených připomínkách). -tato připomínka je zásadní K § 1 odst. 1: V souladu s čl. 48 odst. 3 LPV je třeba nahradit slovo „stanoví“ v návětí slovem Akceptováno. Text upraven. „upravuje“. K § 1 odst. 2: Celé toto ustanovení transponuje článek 2 směrnice, kterým se vymezuje Akceptováno. Text upraven. působnost směrnice a ve kterém se uvádí výjimky z působnosti směrnice. K písm. b): Předkladatel do tohoto výčtu výjimek, nad rámec směrnice, zařadil písm. b), které uvádí, že zákon se nevztahuje na případy, kdy není nakládáno s těžebními odpady. Na tyto případy se však zákon stejně vztáhnout nemůže (viz odst. 1), a proto z důvodu logického souladu navrhujeme písm. b) vypustit. K písm. d): V písm. d) tohoto ustanovení je z působnosti zákona vyjmuto „zpětné vtlačování podzemní vody čerpané z dolů a lomů“. Tímto ustanovením je transponován čl. 2 odst. 2 písm. c) směrnice, ve kterém se odkazuje na čl. 11 odst. 3 písm. j) první a druhou odrážku směrnice 2000/60/ES1. Dotčené ustanovení směrnice 2000/60/ES je ovšem rozsáhlejší, než je uvedeno v návrhu. Požadujeme tedy ustanovení uvést v soulad s čl. 2 odst. 2 písm. c) směrnice, potažmo s čl. 11 odst. 3 písm. j) první a druhou odrážkou směrnice 2000/60/ES. K písm. e): Písm. e) tohoto ustanovení taktéž neodpovídá směrnici v ustanoveních, které se zabývají výjimkami z působnosti směrnice. V tomto ustanovení předkladatel automaticky z působnosti zákona vyjímá určité hmoty, které jsou určeny pro sanační a rekultivační práce po ukončení daných činností nebo pro zajištění dolů a lomů při dočasném ukončení těžby. Dle judikatury ESD je však nutno pojem odpad vykládat široce a to, zda je materiál odpadem či nikoliv musí příslušný orgán rozhodovat případ od případu (srv. Sdělení Komise KOM(2007) 59). Navrhované ustanovení je tedy v rozporu s judikaturou ESD týkající se pojmu odpad. Z rozsudku C-114/01 ve věci AvestaPolarit Chrome Oy ESD judikoval, že provozovatel musí příslušnému orgánu poskytnout dostatečné záruky na to, že důlní zbytky budou použity na zasypání vytěžených prostor a že záleží na příslušném orgánu, aby vyhodnotil, po jak dlouhou dobu může ten, kdo tyto důlní zbytky hodlá použít k zasypání, důlní zbytky skladovat, aby dostál poskytnutým zárukám (bod 39 rozsudku). V rozsudku C-9/00 ve věci Palin Granit Oy ESD konstatoval, že důležitým kritériem pro stanovení, zda určitá hmota je či není odpadem, je míra pravděpodobnosti, že tato hmota 1

Mohou též vydat povolení s vymezením podmínek pro:

95

bude zpracována bez předchozího zpracování (bod 37) . V bodě 38 téhož rozsudku ESD dospěl k názoru, že ve většině případů je dlouhodobé skladování příčinou znečištění životního prostředí. V bodě 39 tohoto rozsudku bylo judikováno, že vytěžené úlomky, které jsou skladovány na neurčitě dlouho dobu s tím, že je možno je později použít, musí být považovány za odpad ve smyslu směrnice 75/442/EHS (nyní směrnice 2006/12/ES). Z bodu 52 dále vyplývá, že pro určení, zda vytěžené úlomky jsou či nejsou odpadem, není relevantní skutečnost, že nepředstavují žádné nebezpečí pro lidské zdraví nebo pro životní prostředí. V rozsudku C-194/05 ve věci Komise Evropských společenství proti Italské republice ESD konstatoval, že pokud opětovné použití vyžaduje skladování, které může být i dlouhodobé, a může tedy představovat pro držitele zátěž a být případně zdrojem poškození životního prostředí, o jehož omezení se směrnice právě snaží, nelze ho kvalifikovat jako jisté a lze ho brát v úvahu pouze z více či méně dlouhodobého hlediska, takže dotyčná látka musí být považována v zásadě za odpad (bod 40). Z výše uvedeného vyplývá, že navrhované ustanovení je v rozporu s judikaturou ESD v tom smyslu, že automaticky, pouze na základě prohlášení držitele odpadu, určité látky vyjímá z režimu odpadů. V navrhovaném ustanovení není specifikováno, za jak dlouhou dobu musí držitel těchto hmot tyto hmoty pro sanační a rekultivační práce použít ani to, že je vůbec povinen je pro tyto účely použít. Je tedy třeba toto ustanovení upravit tak, aby bylo v souladu s judikaturou ESD i se sdělením Komise KOM(2007) 59. -tato připomínka je zásadní K § 1 odst. 3: Ustanovením se transponuje čl. 2 odst. 3 první pododstavec směrnice, který Akceptováno. Text upraven. uvádí jaká ustanovení směrnice se nevztahují na určité druhy odpadů (na inertní odpad, neznečištěnou zeminu, která vzniká při vyhledávání, těžbě, úpravě a skladování nerostných surovin a na odpad vznikající při těžbě, úpravě a skladování rašeliny). V návrhu se ovšem nekonkretizuje, při jakých činnostech se tyto výjimky vztahují na neznečištěnou zeminu, jak je to uvedeno u rašeliny. Požadujeme tedy, aby byly doplněny činnosti týkající se neznečištěné zeminy tak, jak je to uvedeno v příslušném ustanovení směrnice. Dále podotýkáme, že by bylo vhodné do § 2 návrhu doplnit definici neznečištěné zeminy, jak je uvedena v čl. 3 odst. 4 směrnice, aby nedocházelo k situacím, že nebude zřejmé, co je a co není neznečištěná zemina. Dále je v tomto ustanovení chybně uvedeno, že na tyto odpady se nevztahuje § 8 odst. 2, což je v rozporu se směrnicí, která povoluje, aby se na uvedené odpady nevztahoval čl. 11 odst. 1 a 3, které se týkají určení způsobilé osoby a ohlašování událostí provozovatelem, nákladů přijatých opatření a prokazování dodržování podmínek povolení. § 8 odst. 2 ovšem transponuje čl. 11 odst. 2, který není ve směrnici do výjimek v tomto případě zahrnut. Je tudíž třeba z tohoto ustanovení vypustit uvedení § 8 odst. 2. Naopak je nutno do tohoto ustanovení

96

doplnit § 8 odst. 4 a 6, kterými se transponuje čl. 11 odst. 3 směrnice a který má být do těchto výjimek zahrnut. Navrhujeme, aby se sjednotila terminologie pro ve směrnici uvedený termín „zařízení pro nakládání s odpady“ (čl. 3 odst. 15), který byl transponován do § 2 odst. 3 písm. c), kde je uveden pod názvem „úložné místo“. V § 1 odst. 3 je nicméně uveden termín „místo pro nakládání s těžebním odpadem“. Není tedy zřejmé, zda-li se jedná o místo totožné či zda-li se jedná o místo, které se liší od „úložného místa“. Dále je nutné upravit rozdílovou tabulku, neboť v ní nejsou uvedena všechna ustanovení návrhu, kterými se transponuje čl. 11 odst. 3 směrnice. -tato připomínka je zásadní K § 2 odst. 1: V tomto ustanovení se definuje pojem „těžební odpad“. Tento pojem není ve směrnici přímo definován, nicméně v čl. 3 odst. 1 je vymezen pojem „odpad“ jako odpad ve smyslu čl. 1 písm. a) směrnice 75/442/EHS. Tuto definici ovšem návrh zcela opomíjí a definuje odpad, aniž by vzal v potaz, že ve směrnici se odkazuje na směrnici 75/442/EHS. Je nutné definici v tomto ustanovení upravit tak, aby odpovídala i směrnici 75/442/EHS, neboť navrhovaná definice je zužující. Navíc se definicí zužuje i okruh osob, na něž by se tento pojem měl vztahovat. Je zřejmé, že „těžební odpad“ nemůže být definován pouze pro případy, kdy se ho bude chtít zbavit „právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, jejíž činností odpad vznikl“, neboť tím by se z definice vyloučil odpad, který by měl v držení i někdo jiný než v definici uvedené osoby (viz např. pojem „držitel odpadu“ definovaný v čl. 3 odst. 25 směrnice) a chtěl se ho zbavit. Co se týče dalšího vymezení pojmu odpad, tak odkazujeme na naši připomínku k § 1 odst. 1. -tato připomínka je zásadní K § 2 odst. 2 písm. b): Transponovaná definice inertního odpadu v tomto ustanovení neodpovídá definici v čl. 3 odst. 3 směrnice. Požadujeme doplnit definici v návrhu o poslední větu definice ze směrnice, bez tohoto doplnění nebude definice inertního odpadu v zákoně úplná. -tato připomínka je zásadní K § 2 odst. 3 písm. a): Toto ustanovení není, ani dle dodané rozdílové tabulky, transpozičním ustanovením, tudíž požadujeme, aby nebylo podtrženo. K § 2 odst. 3 písm. b): Definice průsakové vody neodpovídá zcela definici uvedené v čl. 3 odst. 14 směrnice. Požadujeme tedy definici upravit tak, aby byla v souladu s definicí ve směrnici, která např. zmiňuje znečištěný odvodňovací systém nebo fakt, že průsaková voda může mít vliv na životní prostředí, není-li vhodně upravena, což v návrhu chybí. Dále se domníváme, že pojem „životní prostředí“ uvedený v definici ve směrnici je pojmem širším než

97


připomínka


Akceptováno. Text upraven. Akceptováno. Text upraven.

je půda a povrchové a podzemní vody, neboť zahrnuje i živočichy a rostliny. Je tedy třeba, aby se ustanovení upravilo tak, aby definice průsakové vody, v souladu se směrnicí, zahrnovala skutečnost, že průsaková voda může mít vliv na celé životní prostředí a ne pouze na některé jeho součásti, jak je uvedeno v návrhu. -tato připomínka je zásadní K § 2 odst. 3 písm c): V tomto ustanovení se transponuje definice „zařízení pro nakládání s odpady“, jak ji uvádí čl. 3 odst. 15 směrnice. Tato definice ovšem není do návrhu zohledněna tak, jak ji uvádí směrnice zejména co se týče časového rozdělení zařízení pro nakládání s odpady. Směrnice neponechává na uvážení členských států, zda-li toto rozdělení přijmou či nikoliv. Předkladatel v důvodové zprávě nevysvětlil, proč se rozhodl nezohlednit toto rozdělení. Požadujeme tedy definici upravit tak, aby odpovídala definici uvedené ve směrnici. -tato připomínka je zásadní K § 2 odst. 3 písm. e): Ustanovení transponuje čl. 3 odst. 20 směrnice, ve kterém je uvedena definice pojmu „rekultivace“, která obsahuje, co všechno má být uvedeno do uspokojivého stavu na území zasaženém zařízením pro nakládání s odpady (např. půda, přírodní stanoviště, krajina atd.). V návrhu je rekultivace definována jako „úprava území dotčeného nakládáním s těžebními odpady prováděná podle zvláštního právního předpisu“. V poznámce pod čarou je příkladmo uveden zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Rekultivace se však dále provádí např. na základě zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona nebo dle zákona č. 61/1977 Sb., o lesích. V těchto zvláštních právních předpisech ale není pojem rekultivace definován, což může vyvolávat nejasnosti v tom směru, co by měla prováděná rekultivace obsahovat. Navrhujeme tedy, aby předkladatel z důvodu jasnosti a z důvodu právní jistoty převzal definici uvedenou ve směrnici. -tato připomínka je zásadní K § 4 obecně: § 4 návrhu transponuje článek 5 směrnice, který se týká plánů pro nakládání s odpady. Do návrhu ovšem nebyly vůbec transponovány následující ustanovení směrnice: čl. 5 odst. 5 a čl. 5 odst. 6. Požadujeme, aby tato ustanovení byla do návrhu řádně transponována. -tato připomínka je zásadní K § 4 odst. 2: Plán pro nakládání s odpady je povinen vypracovat každý provozovatel. V § 4 odst. 2 se nicméně povinnost tento plán na základě jistých principů vypracovat ukládá pouze těžaři, což je v rozporu s čl. 5 odst. 1 směrnice. Požadujeme tedy do ustanovení doplnit, že kromě těžaře tento plán založený na uvedených zásadách musí vypracovat i provozovatel. -tato připomínka je zásadní K § 4 odst. 3: Co se týče tohoto ustanovení, není jasné, zda-li je provozovateli ještě před podáním žádosti o povolení k provozu úložného místa známo, od jakého těžaře bude na tomto

98






úložném místě odpad ukládat, a tudíž není zcela zřejmé, jestli by byl schopen do svého plánu zapracovat i plán zpracovaný těžařem. Poslední věta tohoto ustanovení je nadbytečná; navrhujeme tedy její vypuštění. K § 4 odst. 4: Toto ustanovení transponuje čl. 5 odst. 4 směrnice, ve kterém je uvedeno, že Akceptováno. Text upraven. plán pro nakládání s odpady se přezkoumá každých pět let a že za určitých okolností musí být pozměněn. V návrhu je uvedeno, že provozovatel provede revizi plánu vždy po pěti letech od jeho poslední změny, což není v souladu se směrnicí, neboť dle směrnice se plán přezkoumá každých pět let bez ohledu na to, zda došlo k nějakým změnám či nikoliv. Dále se, v rozporu se směrnicí, požaduje, aby provozovatel požádal o povolení změn příslušný orgán. Ve směrnici je ale stanoveno, že provozovatel veškeré změny příslušnému orgánu pouze oznámí, z čehož vyplývá, že nepotřebuje jeho souhlas ke změně plánu. -tato připomínka je zásadní K § 5 odst. 2: Požadujeme, aby toto ustanovení bylo doplněno do rozdílové tabulky jako Akceptováno. Text upraven. ustanovení transponující přílohu III ke směrnici. V § 5 odst. 2 písm. b) má být transponován požadavek přílohy III a to, že zařízení pro nakládání s odpady se zařadí do kategorie A (v návrhu jako „úložné místo s větším stupněm nebezpečí“) v případě, že „obsahuje odpady zařazené do kategorie nebezpečných odpadů podle směrnice 91/689/EHS nad daný limit“. V návrhu ale není tento požadavek zohledněn, neboť se v něm stanoví, že o zařazení úložného místa do této kategorie se rozhodne v případě, že „úložné místo obsahuje těžební odpady nebezpečné v množství nad stanovený limit“, aniž by byl alespoň učiněn odkaz na předpis, kterým byla do českého právního řádu transponována směrnice 91/689/EHS tak, jak je uvedeno v § 5 odst. 2 písm. c). V návrhu dochází k tomu, že se pojem „odpady zařazené do kategorie nebezpečných odpadů podle směrnice 91/689/EHS nad daný limit“ zužuje na pojem „těžební odpady“, který ale nezahrnuje všechny odpady, na které se vztahuje dané ustanovení přílohy III směrnice. -tato připomínka je zásadní K § 6: Zcela chybí transpozice některých ustanovení směrnice, které se týkají prevence Akceptováno. Text upraven. závažných havárií – do návrhu je nutno transponovat tato ustanovení směrnice: čl. 6 odst. 3 druhá odrážka (povinnost provozovatele jmenovat bezpečnostního technika), čl. 6 odst. 4 (stanovení cílů havarijních plánů), čl. 6 odst. 6 a příloha I směrnice. V článku 6 směrnice, který je transponován do § 6 návrhu, se stanoví, že tento článek se „vztahuje na zařízení pro nakládání s odpady kategorie A, kromě zařízení, která spadají do oblasti působnosti směrnice 96/82/ES.“ Tato výjimka z působnosti článku 6 směrnice nicméně nebyla do návrhu transponována. Je tedy nezbytné, aby předkladatel tento požadavek zohlednil a ustanovení § 6 v tomto smyslu doplnil.

99

Dále doporučujeme, aby se v návrhu jasněji rozlišilo mezi vnitřním havarijním plánem, zpracovaným provozovatelem a vnějším havarijním plánem, který vypracovává příslušný orgán. Domníváme se, že by bylo z důvodu lepší přehlednosti vhodné tyto dva plány nazvat, v souladu se směrnicí i s českým právním řádem, „vnitřní havarijní plán“ a „vnější havarijní plán“. -tato připomínka je zásadní K § 7 odst. 2: V rozporu s čl. 7 odst. 2 písm. b) směrnice se v § 7 odst. 2 písm. b) nepožaduje, aby provozovatel navrhl možná alternativní umístění úložného místa. Požadujeme tedy předmětné ustanovení doplnit. § 7 odst. 2 písm. g) až k) a § 7 odst. 3, odst. 4 a odst. 6 nejsou transpozicí žádného ustanovení směrnice, požadujeme tedy, aby nebyly podtrženy. -tato připomínka je zásadní K § 7 odst. 6: Požadujeme v souladu s čl. 7 odst. 4 ve spojení s čl. 3 odst. 29 směrnice upravit znění ustanovení tak, aby odpovídalo významu, který je obsažen ve směrnici. -tato připomínka je zásadní K § 8 odst. 2 písm. a): V tomto ustanovení se, narozdíl od čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice, neuvádí u účinného sběru průsaková voda (namísto „průsakové vody“ je v návrhu uveden „výluh“). Požadujeme tedy, aby bylo ustanovení uvedeno do souladu se směrnicí, či aby předkladatel vysvětlil, zda-li se pojem „výluh“ významově kryje s pojmem „průsaková voda“. Je-li tomu tak, pak by i v tomto případě bylo vhodné dodržet terminologii, která je v návrhu používána. Připomínka ohledně použití termínu „výluh“ se týká také § 10. -tato připomínka je zásadní K § 9 odst. 2: V návrhu se stanoví, že příslušný orgán ve spolupráci s příslušnými orgány kraje „ověří stav rekultivačních prací“. Z toho vyplývá, že rekultivační práce nemusely ještě skončit. Naproti tomu v čl. 12 odst. 3 směrnice je doslova stanoveno, že příslušný orgán „potvrdí, že na území zasaženém provozem zařízení pro nakládání s odpady proběhla rekultivace“. Ze znění předmětného článku směrnice jednoznačně vyplývá, že rekultivační práce musí proběhnout před tím, než se vysloví souhlas s ukončením provozu. Požadujeme v tomto smyslu upravit znění ustanovení návrhu. -tato připomínka je zásadní





K § 9 odst. 3: Chybí transpozice požadavku čl. 12 odst. 3, který požaduje, aby souhlas Akceptováno. Text upraven. nesnižoval povinnosti provozovatele, které pro něho vyplývají z podmínek povolení. Požadujeme tedy v tomto smyslu ustanovení doplnit. -tato připomínka je zásadní

100

K § 9 odst. 7: V tomto ustanovení, kterým se transponuje čl. 12 odst. 6, chybí požadavek na to, že v případě potřeby provozovatel provede vnitřní havarijní plán. Požadujeme tedy doplnění znění návrhu o tuto skutečnost. -tato připomínka je zásadní K § 10: Není provedena transpozice čl. 13 odst. 1 písm. a), je tedy třeba toto ustanovení do návrhu transponovat. Doporučujeme dodržet terminologii návrhu a namísto termínu „průsak“ používat termínu „průsaková voda“. -tato připomínka je zásadní K § 11: Ustanovením se transponuje článek 14 směrnice týkající se finanční záruky, která slouží ke splnění povinností vycházejících z povolení k provozu úložného místa a k provedení rekultivace. Na základě § 11 odst. 1 je provozovatel povinen vytvářet rezervy. To je však ve spojení s § 11 odst. 3 v rozporu s čl. 14 odst. 1 směrnice, který požaduje, aby provozovatel poskytl finanční záruku „před zahájením jakékoliv činnosti související s hromaděním nebo ukládáním odpadu v zařízení pro nakládání s odpady“. Z ustanovení směrnice tedy vyplývá, že dotčená finanční záruka musí být poskytnuta před zahájením činnosti a ne během doby platnosti povolení, jak se uvádí v § 11 odst. 3. Ve směrnici je stanoven způsob, kterým má být vypočítána výše finanční záruky (čl. 14 odst. 2 směrnice). Předmětné ustanovení směrnice ale nebylo do návrhu vůbec promítnuto. Požadujeme tedy, aby předmětné ustanovení směrnice bylo do návrhu transponováno. Dále není v návrhu transponován požadavek směrnice uvedený v čl. 14 odst. 3, ve kterém se uvádí, že „výše záruky se pravidelně upraví v souladu s jakoukoliv rekultivační prací, kterou je nutno provést na území zasaženém zařízením pro nakládání s odpady“. Požadujeme tedy, aby tento požadavek směrnice byl v návrhu zohledněn. -tato připomínka je zásadní K § 20: Toto ustanovení návrhu působí zmatečně a je třeba ho přeformulovat. Jedná se o nepřesnou transpozici čl. 2 odst. 3 druhého pododstavce směrnice, kde se stanoví, že příslušný orgán může za určitých podmínek snížit požadavky nebo od nich upustit, jedná-li se o ukládání odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný při vyhledávání nerostných surovin nebo jedná-li se o ukládání neznečištěné zeminy nebo jedná-li se o odpad vznikající při těžbě, úpravě a skladování rašeliny. Příslušný orgán může snížit požadavky nebo od nich upustit pouze za předpokladu, že jsou splněny požadavky článku 4 směrnice, kde jsou stanoveny obecné požadavky (tento článek je transponován do § 3). Předkladatel v tomto ustanovení tedy nezohlednil požadavek směrnice, že příslušný orgán musí být přesvědčen o tom, že byly splněny požadavky článku 4 směrnice. Splnění

101




připomínka


Moravské naftové doly

požadavků článku 4 je jedním z předpokladů, aby se toto ustanovení mohlo aplikovat. V předmětném ustanovení návrhu je příslušný orgán oprávněn zmírnit požadavky celého zákona, tedy i ustanovení, do nichž byl článek 4 směrnice transponován, což je v rozporu se směrnicí. Je tedy nutno ustanovení doplnit tak, aby odpovídalo směrnici. Do navrhovaného ustanovení předkladatel zcela opominul zahrnout, aniž by tuto skutečnost vysvětlil v důvodové zprávě, neznečištěnou zeminu. Čl. 2 odst. 3 směrnice se vztahuje na odpad, který není nebezpečný a který vzniká při vyhledávání nerostných surovin a na odpad vznikající při těžbě, úpravě a skladování rašeliny. Je tedy nutno rozlišovat činnosti, které se na danou hmotu v tomto článku vztahují, což předkladatel v návrhu neučinil a tyto činnosti zúžil na vyhledávání ložisek, přičemž v případě rašeliny jde o okruh širší. Dále není v důvodové zprávě vysvětleno, z jakého důvodu se předkladatel rozhodl pro variantu, že příslušný orgán může požadavky pouze zmírnit a ne od nich i ustoupit, jak umožňuje směrnice. -tato připomínka je zásadní §2 odst.3 písm.c) úložným místem jsou prostory určené podle dokumentace pro trvalé uložení těžebních odpadů, §3 odst. 4 Ukládání těžebního odpadu mimo úložné místo je zakázáno. Tento odstavec je zbytečný, protože podle definice je těžební odpad ten, který je ukládán na úložné místo. Pokud odpad není uložen na úložné místo, nejedná se o nakládání s těžebním odpadem, ale o nakládání s odpady dle zákona 185/2001 Sb. §4 Plán pro nakládání s těžebními odpady Není stanoveno, jaké jsou náležitosti plánu pro nakládání s těžebními odpady – dle § 19 budou stanoveny vyhláškou. Podle definice je nakládání s těžebními odpady jejich doprava a ukládání na úložné místo, provoz a ukončení provozu úložného místa. Pokud těžař neprovádí dopravu těžebních odpadů, ale zajišťuje ji prostřednictvím dopravce, tak s těžebními odpady vlastně nenakládá – musí zpracovat plán pro nakládání s těžebními odpady? V odstavci 4 není stanoven termín, za jak dlouho se má vyjádřit příslušný orgán, zda změny v provozu úložného místa mohou mít významný nepříznivý vliv na lidské zdraví nebo životní prostředí. Provozovatel úložného místa je totiž povinen neprodleně požádat o povolení těchto změn. §7 Povolení provozu úložného místa Podle § 3 provoz povoluje OBÚ v dobývacích prostorech, nebo příslušný stavební úřad mimo

102

Text upraven, bezpředmětná. Vysvětleno.

připomínka



dobývací prostor. Pokud se úložné místo v dobývacím prostoru považuje za stavbu, není příslušný OBÚ speciálním stavebním úřadem. Pokud se o stavbu nejedná, tak by neměl mimo dobývací prostor povolovat úložné místo a jeho provoz stavební úřad, ale orgán kraje – tak jak je to v případě provozoven pro nakládání s odpady dle zákona 185/2001 Sb. §12 Poskytování informací o vzniku a dopadech závažné havárie Není jasné, kdy je povinen oznámit závažnou havárii těžař – vzhledem k tomu, že závažná havárie je událost na úložném místě, měl by mít oznamovací povinnost pouze provozovatel úložného místa. §16 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob odst.1 písm. a) – pokud je odpad uložen mimo úložné místo – tedy je uložen na skládku nebo do zařízení k nakládání s odpady podle zákona 185/2001 Sb., nevztahuje se na něj zákon o nakládání s těžebním odpadem, proto se nemůže jednat o správní delikt podle tohoto zákona. odst.1 písm. b) – pokud těžař nebo provozovatel nevypracuje plán pro nakládání s těžebními odpady, nebude mu vydáno povolení těžby nebo povolení provozu úložného místa – proto k tomuto správnímu deliktu ani nemůže dojít, ledaže by bylo správním deliktem už to, že k žádosti o povolení těžby nebo provozu úložného místa nedoloží plán pro nakládání s těžebními odpady. § 19 Zmocňovací ustanovení Český báňský úřad je zmocněn stanovit vyhláškou náležitosti plánu pro nakládání s těžebními odpady a popis těžebního odpadu. Vyhláška by měla obsahovat také způsob provozní evidence ukládaných těžebních odpadů a způsob, jakým bude těžař prokazovat kvalitu či nebezpečnost těchto odpadů.

103


Vysvětleno.

VI. Výsledky připomínkového řízení. Návrh zákona o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů

Recommend Documents