VI. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STATUTU JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

VI. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STATUTU JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZE DNE 29. ŘÍJNA 2014

Vnitřní předpisy Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 11. června 2007 pod čj. 15 340/2007-30 Statut Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Změny Statutu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích byly registrovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 36 odst. 2 a 5 zákona o vysokých školách dne 6. srpna 2008 pod čj. 14 991/2009-30, dne 30. listopadu 2009 pod čj. 27 130/2009-30, dne 24. listopadu 2011 pod čj. 37 008/2011-30, dne 18. dubna 2013 pod čj. 16431/2013-30, dne 30. prosince 2013 pod čj. MSMT-50327/2013-1 a dne 29. října 2014 pod čj. MSMT-39055/2014.

VI. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STATUTU JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ze dne 29. října 2014 PREAMBULE Statut Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vyjadřuje vůli akademické obce vycházející z vědomí o významu univerzity pro rozvoj lidského poznání, vzdělanosti a kultury a jejího poslání sloužit pravdě a rozvíjet ideály lidství v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody, usilující o prohloubení idejí univerzity jakožto společenství, ve kterém jsou vzájemné vztahy členů určovány autoritou duchovní, nikoliv mocí, ve kterém jsou zachovány principy akademických svobod jako nutný základ existence akademické obce a její činnosti vědecké i pedagogické, mající na zřeteli prohloubení samosprávného a autonomního charakteru univerzity, jakož i její nezávislost na mocenských nebo politických strukturách, akceptující snahu umožnit vzdělání všem, kdo po něm touží, hlásící se k myšlence celosvětové spolupráce univerzit nejen jako základu mezinárodního vědeckého výzkumu, ale především jako předpokladu výchovy nových generací k porozumění, toleranci a snahou zaujmout ve společenství svobodných univerzit důstojné postavení.

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Základní ustanovení (1) Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (dále jen „JU“) je univerzitní veřejnou vysokou školou podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a Statut Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „statut“) je základním dokumentem JU, která je vymezena těmito základními údaji: a) úplný název: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, b) zkrácený název: JU, c) sídlo: České Budějovice, Branišovská 1645/31a, PSČ: 370 05, d) IČO: 60076658. (2) JU je právním nástupcem Jihočeské univerzity zřízené dne 28. září 1991 zákonem České národní rady č. 314/1991 Sb., o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity.

Vnitřní předpisy Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

(3) Cizojazyčná znění názvu JU jsou: a) anglický jazyk: „University of South Bohemia in České Budějovice“, b) německý jazyk: „Südböhmische Universität in České Budějovice“, c) francouzský jazyk: „L´Université de Bohême du Sud à České Budějovice“, d) latinský jazyk: „Universitas Bohemiae Meridionalis Budovicensis“. Článek 2 Poslání a činnost univerzity (1) JU jako součást nejvyššího článku vzdělávací soustavy je orientována na rozvoj vzdělanosti, podporu nezávislého poznání a tvůrčí činnosti ve vědecké, sociální, kulturní a ekonomické oblasti. (2) Vzdělávací, vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnost rozvíjená na JU zahrnuje studijní programy v ekonomických, humanitních, pedagogických, přírodovědných, teologických, uměleckých, zdravotně sociálních, zemědělských a vybraných technických oborech. (3) Vzdělávací činnost je uskutečňována v akreditovaných studijních programech a v programech celoživotního vzdělávání. Vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnost je realizována v celém rozsahu od badatelského výzkumu, přes aplikovaný výzkum a vývojové činnosti až po řešení aktuálních společenských objednávek a potřeb praxe. (4) JU uskutečňuje činnost doplňkovou. Doplňková činnost je realizována ve smyslu § 20 zákona a musí pomáhat naplňovat poslání JU. (5) Pro podporu svých činností vytváří a zajišťuje JU: a) pracovní a studijní podmínky odpovídající jejím finančním, materiálním a prostorovým možnostem, b) informační služby, knihovní fondy a přístup k nim, přístup k elektronickým informacím a informačním technologiím, ediční služby v oblasti studijních a vědeckovýzkumných materiálů a ostatní služby pro studenty související s jejich studiem, c) podmínky pro sportovní a kulturní činnosti organizované jako dobrovolné, popřípadě jako povinné nebo volitelné v rámci studijních programů, d) sociální podmínky v rozsahu svých možností včetně ubytování studentů a stravování studentů a zaměstnanců ve vlastních účelových zařízeních. (6) JU rozvíjí mezinárodní spolupráci, podporuje společné projekty, a vysokoškolských diplomů a výměnu akademických pracovníků a studentů.

vzájemné

uznávání

studia

(7) JU organizuje činnosti pro vytváření vzájemných vztahů mezi vysokými školami, nadnárodními, národními a regionálními institucemi, orgány státní správy a samosprávy, podnikovou a kulturní sférou, včetně vytváření a udržování vztahů s absolventy JU. Článek 3 Vnitřní předpisy JU (1) Vnitřními předpisy JU jsou předpisy uvedené v § 17 odst. 1 zákona. Podle § 17 odst. 1 písm. i) zákona jsou dalšími vnitřními předpisy JU: a) Pravidla hospodaření JU, b) Řád celoživotního vzdělávání JU, c) Pravidla pro zakládání právnických osob a pro peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob JU. Tyto předpisy podléhají registraci Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). (2) Vnitřními normami JU, které nepodléhají registraci MŠMT, jsou vedle vnitřních předpisů fakult: a) vnitřní normy součástí JU, které nejsou fakultami, vymezující jejich postavení, funkci a organizaci, b) Organizační řád JU a Rektorátu JU, c) Pracovní řád JU,

2


d) opatření rektora týkající se metodických, organizačních nebo operativních záležitostí JU, e) opatření kvestora týkající se hospodaření JU, f) pravidla pro spisovou službu a skartaci, g) metodické pokyny pro činnost JU.

ČÁST DRUHÁ ORGÁNY JU Článek 4 Samosprávnými akademickými a dalšími orgány JU jsou orgány uvedené v § 7 zákona. Článek 5 Akademický senát (1) Právní postavení Akademického senátu JU (dále jen „senát“) je upraveno v § 8 a 9 zákona. (2) Členství v senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů. (3) Postup při volbách do senátu a způsob jednání senátu upravuje Volební a jednací řád Akademického senátu JU. (4) Materiální a administrativní podporu činnosti senátu zabezpečuje Rektorát JU. (5) Senát a jeho členové odpovídají za svoji činnost akademické obci JU. Při výkonu své funkce nejsou členové senátu vázáni příkazy nebo usneseními orgánů fakulty, na níž byli zvoleni, ale pouze svým svědomím, a jsou povinni dbát zájmů univerzity jako celku. (6) Vnitřní předpisy JU a součástí, které nejsou fakultami, schvaluje senát na návrh rektora, vnitřní předpisy fakult schvaluje senát na základě postoupení předpisu akademickým senátem fakulty. Článek 6 Rektor (1) Právní postavení rektora je vymezeno zákonem. V případech, kdy zvláštní předpis předpokládá působnost statutárního orgánu, plní ji rektor. (2) Rektor vydává rozhodnutí o počtu prorektorů, rozsahu jejich působnosti a určuje prorektora, který je oprávněn jej zastupovat v jeho nepřítomnosti. Článek 7 Vědecká rada (1) Právní postavení Vědecké rady JU je upraveno v § 11 a 12 zákona. (2) Rektor do tří měsíců po svém jmenování předloží senátu návrh na odvolání a jmenování členů Vědecké rady JU. (3) Vědecká rada JU se při svém jednání řídí Jednacím řádem Vědecké rady JU. (4) Materiální a administrativní podporu činnosti Vědecké rady JU zabezpečuje Rektorát JU. Článek 8 Správní rada (1) Právní postavení Správní rady JU je upraveno v § 14 a 15 zákona. (2) Správní rada JU má dvanáct členů. (3) Volbu předsedy, místopředsedů a způsob jednání Správní rady JU upravuje Statut Správní rady JU, schválený ministrem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministr“). (4) Administrativní činnost Správní rady JU zabezpečuje tajemník Správní rady JU, kterého po vyjádření předsedy Správní rady JU jmenuje a odvolává rektor. Tajemník Správní rady JU je zaměstnancem JU. 3


Článek 9 Kvestor (1) Právní postavení kvestora je upraveno v § 16 zákona. (2) Kvestor řídí hospodaření a správu majetku JU jako celku a vystupuje jménem JU v rozsahu, který určí rektor svým opatřením. (3) Kvestor metodicky řídí tajemníky fakult a vedoucí ekonomických útvarů ostatních součástí JU. V rámci svých kompetencí je oprávněn ukládat úkoly a kontrolovat jejich plnění. (4) Kvestora jmenuje a odvolává rektor, kterému je kvestor podřízen a odpovědný za svou činnost. Článek 10 Disciplinární komise (1) Právní postavení Disciplinární komise JU je upraveno v § 13 zákona. (2) Disciplinární komise JU se při svém jednání řídí Disciplinárním řádem JU, ostatními příslušnými právními předpisy a vnitřními předpisy JU.

ČÁST TŘETÍ STUDIUM A PŘIJÍMÁNÍ KE STUDIU Článek 11 Studijní program (1) Vysokoškolské vzdělání se získává na JU studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia. (2) Seznam akreditovaných studijních programů je zveřejňován na úřední desce JU a jejích webových stránkách a na úředních deskách fakult a jejich webových stránkách. Článek 12 Podmínky pro přijetí ke studiu ve studijním programu (1) Podmínky pro přijetí ke studiu v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu jsou stanoveny obecně v § 48 až 50 zákona. (2) Podmínky pro přijetí ke studiu podle odstavce 1 se pro každý akademický rok na všech fakultách aktualizují. Podrobná pravidla pro přijímací řízení a podmínky pro přijetí ke studiu stanoví v návaznosti na zákon a vnitřní předpisy opatření děkana. Tato opatření musí obsahovat zejména: a) lhůtu pro podávání přihlášek a jejich formu, b) formu přijímací zkoušky se specifikací předmětů a požadovaných znalostí, c) požadavky na talentovou nebo praktickou zkoušku, pokud je součástí přijímacího řízení, a její časový harmonogram, d) způsob hodnocení výsledků přijímací zkoušky a dalších skutečností dokládajících předpoklady ke studiu v daném studijním programu, zejména výsledků maturitní zkoušky, absolutoria nebo státní zkoušky, e) pravidla upravující prominutí přijímací zkoušky, f) minimální úroveň splnění požadavků nezbytných pro přijetí ke studiu, g) nejvyšší počet studentů, které může děkan pro daný program nebo studijní obor přijmout, h) závazné termíny, zejména termíny konání přijímacích zkoušek a termíny, kdy může uchazeč v souladu s § 50 odst. 6 zákona nahlédnout do svých materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu, i) způsob posuzování omluv nepřítomnosti při přijímací zkoušce, popřípadě vymezení možnosti konat přijímací zkoušku v náhradním termínu, j) způsob vytváření zkušebních a přijímacích komisí a vymezení jejich povinností a pravomocí. 4


Článek 13 Přijímací řízení (1) Uchazeči o studium podávají písemnou přihlášku ke studiu ve studijních programech. Formu přihlášky stanoví opatření rektora. (2) Má-li přihláška formální nedostatky, je vrácena uchazeči k opravě a doplnění. Pokud uchazeč ve stanoveném termínu závady neodstraní, nesplnil základní podmínku pro přijetí. (3) JU stanovuje poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, a to ve výši 500 Kč. Je-li 20 % základu nižší než výše poplatku podle věty první, poplatek činí 20 % základu, zaokrouhlený dolů na celé desetikoruny. Uchazeč poplatek hradí v hotovosti v pokladně fakulty, na niž podává přihlášku, nebo na bankovní účet této fakulty způsobem určeným touto fakultou, vždy nejpozději do konce lhůty pro podávání přihlášek. Uchazeč, který neuhradí ve stanoveném termínu a určenou formou poplatek stanovený větou první a druhou, nesplnil základní podmínku pro přijetí. (4) K přijímací zkoušce je uchazeč pozván písemně. Nedostaví-li se uchazeč bez písemné omluvy k přijímací zkoušce nebo není-li jeho omluva přijata, nekoná přijímací zkoušku. (5) Způsob vedení dokumentace o přijímací zkoušce a dalších skutečnostech rozhodných pro přijetí ke studiu určí opatření rektora. Článek 14 Podmínky studia Podmínky studia ve studijních programech stanoví studijní programy a Studijní a zkušební řád JU. Článek 15 Podmínky studia cizinců (1) Ke studiu ve studijním programu v českém jazyce za podmínek shodných s ostatními studenty mohou být přijímáni cizinci, pokud: a) jim bylo uznáno dosažené vzdělání vyžadované zákonem k přijetí do daného typu studijního programu, b) vyhověli podmínkám stanoveným pro přijetí ke studiu pro ostatní uchazeče. (2) Při přijímání cizinců ke studiu v rámci mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, se podmínky odstavce 1 aplikují přiměřeně, s možnou modifikací zejména časových termínů přijímacího řízení, způsobu ověřování znalosti českého jazyka a uznání dosaženého vzdělání. Článek 16 Celoživotní vzdělávání (1) Celoživotní vzdělávání upravuje § 60 zákona a Řád celoživotního vzdělávání JU. (2) Účastníci celoživotního vzdělávání nejsou studenty ve smyslu zákona.

ČÁST ČTVRTÁ STUDENTI Článek 17 Práva a povinnosti studentů (1) Právní postavení studenta je upraveno v § 61 až 63 zákona. (2) Uchazeč o studium ve studijním programu uskutečňovaném na JU se stává studentem dnem zápisu do studia na příslušné fakultě. Osoba, které bylo studium přerušeno podle § 54 zákona, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. (3) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušením studia. (4) Student má právo podávat žádosti, podněty a stížnosti rektorovi. Rektor do 30 dnů od doručení rozhodne o způsobu vyřízení a studenta o svém rozhodnutí písemně vyrozumí. 5


Článek 18 Poplatky za studium (1) Poplatky spojené se studiem upravuje § 58 zákona a opatření rektora, které vyhlašuje výši poplatků stanovenou na JU pro jednotlivé druhy poplatkové povinnosti; poplatek za přijímací řízení vymezuje čl. 13. (2) Podle § 58 odst. 3 zákona, pro studenty, kteří studují déle, než je standardní doba studia příslušného studijního programu prodloužená o jeden rok, činí výše poplatku za studium za každých započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu pro stanovení poplatků spojených se studiem vyhlašovaného MŠMT. Na jednotlivých fakultách JU je výše tohoto poplatku za delší studium za každých dalších započatých šest měsíců studia stanovena vzorci: a) pro studenty fakult s průměrným koeficientem náročnosti studia (KEN) menším nebo rovným 1,5: základ x 3,5; b) pro studenty fakult s průměrným KEN větším než 1,5 a menším nebo rovným 2,0: základ x 4,25; c) pro studenty fakult s průměrným KEN větším než 2,0: základ x 5. Koeficienty 3,5, 4,25 a 5 diferencují ekonomickou náročnost studia na fakultách podle průměrných KEN a jsou násobkem základu. Výsledky výpočtu se zaokrouhlují na celé desetikoruny nahoru. Průměrný KEN fakulty se vypočte jako vážený průměr na základě údajů uvedených ve Sdružené matrice studentů MŠMT (SIMS) k datu 31. 10. roku, který předchází tomu roku, pro který je poplatek stanovován. (3) Pokud poklesne základ pro stanovení poplatků spojených se studiem vyhlašovaný MŠMT pod částku 2 400,Kč, dosazuje se do vzorce pro výpočet poplatku za delší studium namísto základu minimum stanovené § 58 odst. 3 zákona, tj. jedenapůlnásobek základu. (4) Po vyhlášení základu pro stanovení poplatků spojených se studiem MŠMT, zveřejní JU konkrétní výši poplatku za studium pro studenty jednotlivých fakult JU na následující akademický rok. (5) Poplatek za studium podle § 58 odst. 4 zákona činí základ zaokrouhlený na celé desetikoruny dolů na jeden akademický rok. (6) Poplatek za studium ve studijním programu uskutečňovaném v cizím jazyce podle § 58 odst. 5 zákona činí 500,- Kč až 210.000,- Kč za jeden rok. Výše poplatku v tomto rozmezí se stanoví s přihlédnutím na náklady potřebné pro uskutečňování příslušného studijního programu. (7) Student poplatek hradí v hotovosti v pokladně fakulty, jejímž je studentem, nebo na bankovní účet této fakulty způsobem určeným touto fakultou, vždy nejpozději do konce lhůty stanovené v rozhodnutí o poplatku za studium. Student může požádat o prominutí, snížení nebo odložení termínu splatnosti poplatku za studium. Důvodem pro to, za předpokladu dobrých studijních výsledků, jsou: a) tíživá sociální situace, b) jiné důvody hodné zvláštního zřetele. (8) Okolnosti uvedené v odstavci 7 musí student doložit při podání písemné žádosti o přezkoumání rozhodnutí o vyměření poplatku za studium, kterou podává děkanovi fakulty, na které je zapsán ke studiu. Děkan může žádosti sám pouze vyhovět, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Článek 19 Úhrada vybíraná za některé úkony od studentů (1) Za úkony určené v opatření kvestora lze od studentů v souladu se zákonem a ostatními zvláštními předpisy vybírat úhradu do výše nákladů, které jsou s těmito úkony spojeny. (2) Bez zaplacení úhrady podle odstavce 1 se úkon neprovede. Článek 20 Doručování písemností studentům (1) Rozhodnutí o přijetí ke studiu se doručuje na poštovní adresu určenou pro doručování uchazečem na přihlášce ke studiu na JU, jinak na adresu jeho trvalého pobytu. Uvede-li uchazeč na přihlášce identifikátor své datové schránky, rozhodnutí se mu doručuje v elektronické podobě do uvedené datové schránky. (2) Písemnost se studentovi doručuje osobně, kdekoliv bude zastižen; doručení písemnosti student písemně potvrdí. Není-li osobní doručení dobře možné, písemnost se doručuje na adresu určenou studentem pro 6


doručování [§ 63 odst. 3 písm. b) zákona o vysokých školách]. Uvede-li student namísto poštovní adresy identifikátor datové schránky, rozhodnutí se mu doručuje v elektronické podobě do uvedené datové schránky. (3) Písemnost se považuje za doručenou, i když adresát její převzetí odepře nebo nevyzvedne-li si ji v úložní lhůtě (10 dní). (4) Nelze-li rozhodnutí doručit stanoveným způsobem, zejm. není-li adresát na dané adrese znám, odstěhoval-li se adresát bez udání nové adresy, byla-li datová schránka znepřístupněna apod., písemnost se doručuje veřejnou vyhláškou na úřední desce fakulty, která písemnost vydala, a jde-li o písemnost rektora či rektorátu, pak na úřední desce JU.

ČÁST PÁTÁ AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI Článek 21 Akademičtí pracovníci (1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci JU, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Akademickými pracovníky jsou profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti. (2) Pokud akademický pracovník vykonává svou činnost na více fakultách JU, o jeho pracovněprávních otázkách rozhoduje děkan té fakulty, kde vykonává větší díl své činnosti. V případě, že je podíl na všech fakultách JU stejný, rozhoduje rektor. (3) Odměňování akademických zaměstnanců upravuje Mzdový předpis JU. (4) Akademickým pracovníkům lze poskytnou tvůrčí volno za podmínek stanovených v § 76 zákona. Článek 22 Jmenování docentem a profesorem (1) Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě habilitačního řízení, v němž se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a další vědecká, odborná, umělecká a pedagogická činnost. Habilitační řízení, které se zahajuje na návrh uchazeče, upravuje § 72 a 75 zákona. (2) Jmenování profesora pro určitý obor na návrh Vědecké rady JU upravují § 73 až 75 zákona. (3) Seznam oborů habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem je zveřejněn na úřední desce JU a jejích webových stránkách a úředních deskách a webových stránkách příslušných fakult JU. Článek 23 Hostující profesor (1) Označení „hostující profesor JU“ (dále jen „hostující profesor“) může po dobu působení na JU užívat učitel jiné tuzemské i zahraniční vysoké školy, kterému bylo označení rektorem na návrh děkana nebo ředitele vysokoškolského ústavu přiznáno. Dokladem o přiznání označení hostující profesor je jmenovací dekret, vymezující poslání hostujícího profesora, které odpovídá činnostem profesora nebo docenta, a dobu jeho působení na JU. (2) Hostující profesor je po dobu působení na JU akademickým pracovníkem JU. (3) Hostující profesoři mohou být členy komisí pro státní zkoušky jedině tehdy, splňují-li požadavky stanovené v § 53 odst. 2 zákona. Článek 24 Emeritní profesoři (1) Emeritním profesorem JU může být jmenován profesor, který z pracovního poměru k JU odešel do důchodu nebo je v důchodu a byl dříve zaměstnancem JU. Emeritní profesory jmenuje rektor na návrh děkana po vyjádření vědecké rady příslušné fakulty JU.

7


(2) Emeritní profesor JU je čestný titul, který nezakládá členství v akademické obci JU. Emeritní profesoři mají právo účastnit se tvůrčí činnosti na JU a za tím účelem používat její zařízení a informační technologie. Emeritní profesoři mají právo, aby jim bylo uděleno slovo na shromáždění akademické obce JU. Jmenování emeritním profesorem nezakládá žádné majetkoprávní nároky. Článek 25 Čestné hodnosti (1) JU uděluje čestnou hodnost „doktor honoris causa“ (ve zkratce „Dr.h.c.“), (dále jen „čestná hodnost“) významným domácím a zahraničním osobnostem, které výrazně přispěly k rozvoji oblastí, které tvoří zaměření JU. (2) O udělení čestné hodnosti rozhoduje Vědecká rada JU. Návrhy mohou podávat: a) rektor, b) vědecké rady fakult JU, c) členové Vědecké rady JU. (3) S udělením čestné hodnosti musí navrhovaná osobnost předem vyslovit souhlas. O souhlas ji požádá po předběžném souhlasu Vědecké rady JU rektor. Čestná hodnost se uděluje na slavnostním akademickém obřadu. Článek 26 Akademická obec (1) Akademickou obec JU tvoří její akademičtí pracovníci a její studenti. (2) Akademická obec JU je společným a nedílným garantem akademických svobod a práv každého svého člena. Současně je povinností všech členů akademické obce tyto svobody a práva hájit a rozvíjet. (3) JU podporuje činnost vědeckých, odborných, profesních, studentských, odborových a jiných zájmových sdružení sdružujících členy akademické obce JU, jejichž činnost napomáhá plnit poslání JU a může poskytovat těmto sdružením pomoc. (4) Akademická obec JU se svolává k projednání závažných záležitostí nebo opatření v rámci působení JU. (5) Právo svolat shromáždění akademické obce JU má rektor nebo předseda senátu.

ČÁST ŠESTÁ HODNOCENÍ ČINNOSTI JU A JEJÍCH SOUČÁSTÍ Článek 27 Obsah hodnocení (1) Pravidelné hodnocení činností JU zahrnuje hodnocení: a) kvality vzdělávacích a vědeckých, výzkumných, vývojových, uměleckých a dalších tvůrčích činností, b) kvality akademického a samosprávného prostředí, c) úrovně činností členů akademické obce JU, d) funkční a hospodářské efektivnosti. (2) Kvalita, úroveň a efektivita jsou posuzovány: a) ve vztahu k dlouhodobému záměru JU a jeho naplňování, b) srovnatelností s jinými domácími a zahraničními vysokými školami, c) uznáním a zájmem veřejnosti. (3) Kvalita, úroveň a efektivnost jsou vyjadřovány soustavou kriterií používaných ve vysokoškolské oblasti v České republice i v zahraničí. (4) Důvodem hodnocení činnosti JU je snaha o systematické sledování, usměrňování a ovlivňování všech činností univerzity. 8


(5) Při hodnocení se využívá rovněž výsledků vyplývajících z hodnocení ze strany studentů. Článek 28 Četnost hodnocení Hodnocení podle čl. 27 se uskutečňuje: a) každoročně jako součást zpracování a hodnocení výročních zpráv podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona, b) operativně rozhodnutím rektora, jestliže na JU nebo jejích součástech nastaly důvody, které hodnocení vyžadují.

ČÁST SEDMÁ ORGANIZAČNÍ STRUKTURA JU Článek 29 Součásti JU (1) JU se člení na součásti, jimiž jsou fakulty, jiná pracoviště pro vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb a účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména zaměstnanců JU nebo k zajišťování provozu JU. (2) Fakultami podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona jsou: a) Ekonomická fakulta, b) Filozofická fakulta, c) Pedagogická fakulta, d) Přírodovědecká fakulta, e) Fakulta rybářství na ochrany vod, f) Teologická fakulta, g) Zdravotně sociální fakulta, h) Zemědělská fakulta. (3) Pracovišti podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona jsou: a) Akademická knihovna, b) Britské centrum, c) Centrum informačních technologií, d) Goethe-Zentrum. (4) Účelovými zařízeními podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona jsou: a) Koleje a menzy. Článek 30 Řídící struktura JU (1) Rektorát JU: a) zabezpečuje potřeby JU jako celku, b) uskutečňuje organizační, koordinační, konzultačně poradní, metodickou, evidenční a kontrolní činnost v oblasti studijní, vědecké, ekonomické, personální, právní, investiční, vnějších vztahů, marketingu, zahraničních styků a vnitřní správy, c) zabezpečuje po stránce materiální a administrativní činnost rektora, prorektorů a kvestora. Podrobnosti o činnosti a organizaci Rektorátu JU stanoví Organizační řád Rektorátu JU.

9


(2) Stálým poradním orgánem rektora je kolegium rektora, jeho složení určuje rektor. Rektor může podle potřeby ustanovit další poradní orgány. (3) Řízení fakult a dalších součástí JU: a) děkan odpovídá za svoji činnost rektorovi, působnost děkana ve věcech podle § 24 zákona tím není dotčena, b) ředitelé dalších součástí JU, které nejsou fakultami, jsou přímo podřízeni rektorovi, c) má-li rektor za to, že některé opatření orgánu součásti JU, jehož následný přezkum není jinak upraven, je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy nebo vnitřními předpisy JU, upozorní na tuto skutečnost tento orgán; jestliže tento upozorněný orgán na svém rozhodnutí trvá, má právo požádat rektora o slyšení; nestane-li se tak bez zbytečného odkladu, nebo nedojde-li ani po projednání věci ke shodě mezi rektorem a upozorněným orgánem, je rektor oprávněn učinit v mezích své působnosti opatření potřebná k nápravě, d) právní postavení součástí JU, organizační uspořádání, vymezení činností, práv a povinností je uvedeno v zákoně, vnitřních předpisech JU a ve vnitřních předpisech jednotlivých součástí JU. Článek 31 Rozhodování a podepisování (1) Za JU rozhoduje, je oprávněn ke všem právním jednáním v souladu se zákonem a jedná navenek vůči třetím osobám: a) rektor ve věcech stanovených zákonem a statutem, b) prorektor v rozsahu stanoveném rektorem, c) kancléř v rozsahu stanoveném rektorem, d) kvestor v rozsahu stanoveném zákonem, statutem a rektorem, e) ředitelé součástí JU, které nejsou fakultami, v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy JU, f) u zakázek malého rozsahu podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, které se týkají pouze činnosti příslušné součásti JU a jejichž financování je zajištěno z prostředků, s nimiž má příslušná součást právo hospodařit v souladu se zvláštními právními předpisy nebo vnitřními normami JU, jsou oprávněni o zadání veřejné zakázky rozhodnout děkani a ředitelé ostatních součástí JU. (2) Osoby uvedené v odstavci 1 písmeno a) až f) jsou oprávněny zmocnit další osoby k právním úkonům pouze v rozsahu svých pravomocí. (3) Podepisování jménem JU se realizuje tak, že k natištěnému, vytištěnému nebo jinak nadepsanému názvu JU připojí oprávněná osoba svůj podpis.

ČÁST OSMÁ HOSPODÁŘSKÉ ZÁLEŽITOSTI Článek 32 Hospodaření JU (1) Hospodaření JU upravují Pravidla hospodaření JU a opatření rektora stanovující pravidla hospodaření s majetkem včetně jeho evidence, inventarizace, odpovědnosti a pravomocí při nakládání s majetkem JU. (2) Pravidla pro sestavení rozpočtu JU a návrh rozpočtu předkládá rektor ke schválení senátu. V případě, že návrh rozpočtu předložený rektorem nebude schválen, předloží rektor nejpozději do čtrnácti dnů návrh nový. V případě neschválení rozpočtu senátem se hospodaření JU řídí rozpočtovým provizoriem, jehož pravidla stanoví rektor v návrhu rozpočtu. (3) Pokud některá součást JU vykáže při svém hospodaření na konci kalendářního roku ztrátu, může rektor po posouzení charakteru ztráty uložit sankční postih. (4) Majetek JU je svěřen do správy rektorátu, fakultám a ostatním součástem JU.

10


(5) Za účelné využívání finančních prostředků a řádné hospodaření s majetkem JU jsou rektorovi odpovědni kvestor, děkani a ředitelé ostatních součástí JU.

ČÁST DEVÁTÁ AKADEMICKÉ SYMBOLY A OBŘADY Článek 33 Akademické insignie (1) Výrazem akademických tradic, práv a svobod a odpovědnosti rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů (dále jen „akademický funkcionář“) jsou akademické insignie JU a akademické insignie fakult, které při slavnostních příležitostech užívají akademičtí funkcionáři. (2) Akademickými insigniemi JU a jejích fakult jsou akademická žezla, řetězy a taláry. (3) Používání akademických insignií JU a jejích fakult, způsob uložení těchto akademických insignií a odpovědnost za jejich evidenci a správu stanoví pro akademické insignie JU rektor a pro akademické insignie fakult děkani. (4) Taláry JU jsou při slavnostních příležitostech oprávněni používat: a) akademičtí funkcionáři a promotoři, b) další zaměstnanci JU podle rozhodnutí rektora nebo děkana, c) absolventi studia ve studijních programech uskutečňovaných na JU, d) navrhované osobnosti při udělování titulu „doctor honoris causa“ (Dr.h.c.), e) pedelové. Článek 34 Akademické obřady (1) Akademickými obřady jsou zejména: a) slavnostní inaugurace rektora nebo děkana jako výraz uvedení do jejich funkcí, b) slavnostní imatrikulace studentů jako výraz přijetí studenta do akademické obce, c) promoce, při nichž je absolventům JU slavnostně předáván doklad o získání vysokoškolského vzdělání, d) slavnostní udělení čestné hodnosti. (2) Obsah, formu a způsob provedení akademických obřadů navrhuje v duchu univerzitních tradic příslušný prorektor nebo proděkan a schvaluje rektor nebo děkan příslušné fakulty. Článek 35 Medaile a ocenění (1) Medaile a ocenění JU uděluje rektor jako uznání za zásluhy o rozvoj JU, za významné působení na JU a za vztahy k ní, jakož i za činnosti v oblastech vztahujících se k zaměření JU a další zásluhy podle rozhodnutí rektora. (2) Řád pro udělování medailí a ocenění stanoví rektor. Matrika o udělených medailích a oceněních je vedena na Rektorátě JU. Článek 36 Pečeť, znak, kulaté razítko (1) JU používá univerzitní pečeť se symbolikou Čech a jihočeského regionu s textem „Sigillum Universitatis Bohemiae Meridionalis“. (2) JU používá univerzitní znak/logo v souladu s platným jednotným vizuálním stylem JU.

11


(3) JU používá kulaté razítko se státním znakem České republiky a textem „Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích“. Kulaté razítko se používá k vydávání rozhodnutí JU a potvrzení důležitých právních skutečností v souladu s obecnými předpisy o používání státních symbolů České republiky.

ČÁST DESÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 37 (1) Zrušuje se Statut Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích registrovaný MŠMT dne 24. května 1999 pod č.j. 21 981/99-30, ve znění pozdějších změn. (2) Tento statut byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona senátem dne 15. května 2007. (3) Tento statut nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace MŠMT. *** Změny Statutu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích dne 27. května 2008, dne 6. října 2009, dne 24. května 2011, dne 2. dubna 2013, dne 10. prosince 2013 a dne 21. října 2014. Změny Statutu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Změny Statutu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nabývají účinnosti dnem platnosti s výjimkou změn zaregistrovaných dne 24. listopadu 2011 pod čj. 37 008/2011-30 (změny č. 3), které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012 a změn zaregistrovaných dne 18. dubna 2013 pod čj. MSMT-16431/2013-30 (změny č. 4), které nabývají účinnosti dnem 1. května 2013.

prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., v. r. rektor

12


13

VI. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STATUTU JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Recommend Documents