VŠEOBECNÝ SYSTÉM PREFERENCÍ (GSP)
(uváděný překlad předpisu je pouze pracovní verzí)
OBSAH
KAPITOLA 2
PREFERENČNÍ PŮVOD
Článek 66
Definice pojmů
ODDÍL 1
VŠEOBECNÝ SYSTÉM PREFERENCÍ
Pododdíl 1
Definice pojmu „původní výrobky“
Článek 67
Všeobecné požadavky
Článek 68
Zcela získané výrobky
Článek 69
Dostatečně opracované nebo zpracované výrobky
Článek 70
Nedostatečné opracování nebo zpracování
Článek 70a
Určující jednotka
Článek 71
Všeobecná hodnotová tolerance
Článek 72
Regionální kumulace
Článek 72a
Regionální kumulace – alokace původu
Článek 72b
Regionální kumulace - použití
Článek 73
Příslušenství, náhradní díly a nástroje
Článek 74
Soupravy (sady)
Článek 75
Neutrální prvky
Článek 76
Odchylky od ustanovení tohoto oddílu
Článek 77
Územní princip
Článek 78
Přímá doprava
Článek 79
Výstavy
Pododdíl 2
Důkaz původu
Článek 80
Všeobecné požadavky
(a) OSVĚDČENÍ O PUVODU FORM A Článek 81
Podmínky pro vydání osvědčení o původu FORM A
Článek 82
Dovoz po částech
Článek 83
Opatření k ověřování FORM A
Článek 84
Předkládání důkazů původu
Článek 85
Osvědčení o původu FORM A vystavená dodatečně
Článek 86
Vydání duplikátu osvědčení o původu FORM A
Článek 87
Náhradní osvědčení o původu FORM A (pro EU, NO, CH)
Článek 88
Náhradní osvědčení o původu FORM A (z NO, CH)
(b) PROHLÁŠENÍ NA FAKTUŘE Článek 89
Podmínky pro vydání prohlášení na faktuře
Článek 90
Schválený vývozce
GSP / str. 2
Článek 90a
Důkazy původu vydané ve Společenství
Článek 90b
Platnost důkazu původu
Článek 90c
Osvobození od důkazu původu
Článek 91
Zohlednění průvodního osvědčení EUR.1
Článek 92
Nesrovnalosti a formální chyby
Pododdíl 3
Metody administrativní spolupráce
Článek 93
Vzájemná spolupráce (notifikace)
Článek 93a
Dodržování pravidel původu zboží
Článek 94
Ověřování důkazů původu
Článek 95
Uplatnění článků 78 a 88
Pododdíl 4
Ceuta a Melilla
Článek 96
Uplatnění a zvláštní podmínky
Pododdíl 5
Závěrečná ustanovení
Článek 97
Uznání nebo znovu uznání za zvýhodněnou zemi
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 14:
Úvodní poznámky k příloze 15
Příloha 15:
Opracování nebo zpracování nepůvodních materiálů, nezbytné pro získání statusu původu
Příloha 16:
Pracovní operace vyloučené z regionální kumulace všeobecného systému preferencí
Příloha 17:
Osvědčení o původu FORM A
Příloha 18:
Prohlášení na faktuře
Příloha 21:
Průvodní osvědčení EUR.1
GSP / str. 3
KAPITOLA 2 PREFERENČNÍ PŮVOD Článek 66 Pro účely této kapitoly: (a)
„výroba“ znamená jakékoli opracování nebo zpracování, včetně sestavování nebo zvláštních postupů;
(b)
„materiál“ znamená jakékoli příměsi, suroviny, části, součásti apod., které jsou používány při výrobě výrobku;
(c)
„výrobkem“ se rozumí právě vyráběný výrobek, i když je zamýšleno jeho pozdější použití v jiné výrobní operaci;
(d)
„zboží“ znamená obojí, materiály i výrobky;
(e)
„celní hodnotou“ se rozumí hodnota stanovená podle Dohody o provádění Článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (dohoda Světové obchodní organizace o celním hodnocení);
(f)
„cena ze závodu“ v seznamu přílohy 15 znamená cenu zaplacenou za výrobek výrobci, v jehož podniku je prováděno poslední opracování nebo zpracování, za předpokladu, že tato cena zahrnuje hodnotu všech použitých materiálů sníženou o veškeré vnitřní daně, které se vracejí nebo mohou vracet, je-li získaný výrobek vyvážen;
(g)
„hodnota materiálů“ v seznamu přílohy 15 znamená celní hodnotu použitých nepůvodních materiálů v době dovozu nebo, není-li tato známa a nelze ji zjistit, první zjistitelnou cenu zaplacenou za tyto materiály ve Společenství nebo ve zvýhodněné zemi ve smyslu článku 67 (1) nebo ve zvýhodněné republice ve smyslu článku 98 (1). Pokud má být stanovena hodnota použitých původních materiálů, toto písmeno se uplatní mutatis mutandis;
(h)
„kapitoly“ a „čísla“ znamenají kapitoly a čísla (čtyřmístné kódy) používané v nomenklatuře Harmonizovaného systému;
(i)
„zařazení“ znamená zatřídění výrobku nebo materiálu do příslušného čísla;
(j)
„zásilkou“ se rozumějí výrobky, které jsou současně zasílány jedním vývozcem jednomu příjemci nebo jsou uvedeny v jednom dopravním dokladu, vztahujícím se na jejich dopravu od vývozce k příjemci nebo, neexistuje-li takový doklad, jsou uvedeny v jedné faktuře.
ODDÍL 1 VŠEOBECNÝ SYSTÉM PREFERENCÍ
Pododdíl 1 Definice pojmu „původní výrobky“ Článek 67 1.
Pro účely ustanovení týkajících se všeobecných celních preferencí poskytovaných Společenstvím na výrobky původní v rozvojových zemích (dále jen „zvýhodněné země“), se následující výrobky pokládají za původní ve zvýhodněné zemi: (a)
výrobky zcela získané v této zemi ve smyslu článku 68;
(b)
výrobky získané v této zemi, při jejichž výrobě byly použity výrobky jiné než ty uvedené v (a), za předpokladu, že takové výrobky byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování ve smyslu článku 69.
GSP / str. 4
2.
Pro účely tohoto oddílu se výrobky původní ve Společenství ve smyslu odstavce 3 považují za původní ve zvýhodněné zemi, pokud byly v této zemi podrobeny opracování nebo zpracování přesahujícímu operace uvedené v článku 70.
3.
Ustanovení odstavce 1 se uplatní mutatis mutandis za účelem stanovení původu výrobků získaných ve Společenství.
4.
Pokud Norsko a Švýcarsko poskytují všeobecné celní preference pro výrobky původní ve zvýhodněných zemích uvedených v odstavci 1 a uplatňují definici pojmu původní výrobky odpovídající pojmu původní výrobky stanovenému v tomto oddílu, považují se výrobky původní ve Společenství, Norsku nebo Švýcarsku za původní ve zvýhodněné zemi, pokud v této zvýhodněné zemi byly podrobeny opracování nebo zpracování přesahujícímu operace uvedené v článku 70. Ustanovení prvního odstavce se uplatní pouze na výrobky původní ve Společenství, Norsku nebo Švýcarsku (ve smyslu pravidel původu pro příslušné celní preference), které jsou vyváženy přímo do zvýhodněné země. Ustanovení prvního odstavce se neuplatní na výrobky kapitol 1 až 24 Harmonizovaného systému. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropských Společenství (série C) datum, od kterého se uplatní ustanovení odstavců 1 a 2.
5.
Ustanovení odstavce 4 se uplatní za předpokladu, že Norsko a Švýcarsko poskytnou na základě vzájemnosti stejné zacházení na výrobky Společenství. Článek 68
1.
2.
Následující výrobky se pokládají za zcela získané ve zvýhodněné zemi nebo ve Společenství: (a)
nerostné produkty těžené z jejich půdy nebo mořského dna;
(b)
rostlinné výrobky sklízené zde;
(c)
živá zvířata narozená a chovaná zde;
(d)
výrobky z živých zvířat chovaných zde;
(e)
produkty získané lovem nebo rybolovem zde prováděným;
(f)
produkty mořského rybolovu a jiné produkty pocházející z moře mimo jejich teritoriální vody, získané jejich plavidly;
(g)
výrobky zhotovené na jejich rybářských zpracovatelských lodích výhradně z produktů uvedených v písmeni (f);
(h)
upotřebené předměty zde sebrané, které lze využít pouze pro získání surovin;
(i)
odpad a šrot pocházející z výrobních operací zde prováděných;
(j)
produkty vytěžené z mořského dna nebo podmořské půdy mimo jejich teritoriální vody, avšak kde mají výhradní práva je využívat;
(k)
zboží vyráběné zde výhradně z výrobků uvedených v písmenech (a) až (j).
Pojmy „jejich plavidla“ a „jejich rybářské zpracovatelské lodě“ uvedené v odstavci 1, písmenech (f) a (g), se rozumějí pouze plavidla a rybářské zpracovatelské lodě: -
která jsou registrována nebo zaznamenána ve zvýhodněné zemi nebo v členském státu;
-
která plují pod vlajkou zvýhodněné země nebo členského státu;
-
která jsou vlastněna nejméně z 50 procent státními příslušníky zvýhodněné země nebo členských států, nebo společností s ústředím v takové zemi nebo v jednom z těchto členských států, jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní rady nebo dozorčí rady a většina členů těchto rad jsou státní příslušníci takové zvýhodněné země nebo členských států a navíc, v případě partnerství nebo společností s ručením omezeným, alespoň polovina kapitálu patří této zvýhodněné zemi nebo členským státům, nebo veřejným institucím nebo státním příslušníkům této zvýhodněné země nebo členských států;
-
jejichž kapitán a důstojníci jsou státní příslušníci zvýhodněné země nebo členských států; a
GSP / str. 5
-
jejichž posádku tvoří alespoň ze 75 procent státní příslušníci zvýhodněné země nebo členských států.
3.
Pojmy „zvýhodněná země“ a „Společenství“ zahrnují také teritoriální vody této země nebo členských států.
4.
Plavidla plující na volném moři, včetně zpracovatelských lodí, na kterých se chycené ryby opracovávají nebo zpracovávají, se považují za součást území zvýhodněné země nebo členského státu, kterému patří, za předpokladu, že splní podmínky stanovené v odstavci 2. Článek 69
Pro účely článku 67 se výrobky, které nebyly zcela získány, považují za dostatečně opracované nebo zpracované ve zvýhodněné zemi nebo ve Společenství, pokud jsou splněny podmínky uvedené v příloze 15. Tyto podmínky stanovují pro všechny výrobky, na něž se vztahuje tento oddíl, opracování nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých při výrobě, a uplatňují se pouze ve vztahu k takovým materiálům. Je-li při výrobě jiného výrobku použit meziprodukt, který získá status původu splněním podmínek uvedených v seznamu, potom se na něj nevztahují podmínky platné pro výrobek, ve kterém je tento meziprodukt obsažen, a žádné nepůvodní materiály použité při výrobě meziproduktu se neberou v úvahu. Článek 70 1.
2.
Bez dotčení odstavce 2 se dále uvedené operace považují za opracování nebo zpracování nepostačující pro přiznání statusu původu, a to bez ohledu na splnění požadavků uvedených v článku 69: (a)
operace, které formou ochrany zajišťují dobrý stav výrobků během dopravy a skladování;
(b)
rozebírání a sestavování balíků;
(c)
mytí, praní, čištění; odstraňování prachu, oxidu, oleje, nátěru nebo jiných povrchových vrstev;
(d)
žehlení nebo mandlování textilií;
(e)
prosté natírání, malování, leštění;
(f)
loupání, částečné nebo úplné bělení, leštění a glazování obilovin a rýže;
(g)
operace spočívající v barvení cukru nebo vytváření kostek cukru a podobných tvarů z cukru;
(h)
loupání, vypeckování a louskání, ovoce, ořechů a zeleniny;
(i)
broušení, ostření; prosté mletí, drcení nebo prosté řezání, stříhání, krájení, sekání, štípání;
(j)
prosévání, prohazování, třídění, zařazování, srovnávání, sdružování; (včetně tvorby souprav předmětů);
(k)
prosté uložení do láhví, plechovek, baněk, sáčků, pytlů, pouzder, beden, krabic, upevnění na podložky a všechny ostatní prosté balicí operace;
(l)
připojování nebo tištění značek, štítků, log a jiných rozlišovacích označení na výrobky nebo jejich obaly;
(m)
prosté mísení výrobků, též různých druhů, pokud jedna nebo více součástí směsí nesplňuje podmínky stanovené v tomto oddílu pro to, aby byly považovány za původní ve zvýhodněné zemi nebo ve Společenství;
(n)
prosté sestavování částí výrobků za účelem vytvoření kompletního výrobku nebo rozebírání výrobků na části;
(o)
kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech (a) až (n);
(p)
porážka zvířat.
Všechny operace provedené s daným výrobkem buď ve zvýhodněné zemi nebo ve Společenství, jsou posuzovány společně při určování, zda je opracování nebo zpracování, kterému byly tyto výrobky podrobeny, považováno za nedostatečné ve smyslu odstavce 1.
GSP / str. 6
Článek 70a 1.
Určující jednotkou pro uplatnění ustanovení tohoto oddílu se rozumí konkrétní výrobek, který je považován za základní jednotku k zařazení do nomenklatury Harmonizovaného systému. Z toho vyplývá, že:
2.
(a)
je-li výrobek, skládající se ze sady nebo sestavy předmětů, zařazen podle pravidel Harmonizovaného systému do jednoho čísla, tvoří celek určující jednotku;
(b)
sestává-li zásilka z řady stejných výrobků zařazených ve stejném čísle Harmonizovaného systému, musí se při uplatnění pravidel tohoto oddílu brát každý výrobek jednotlivě.
Je-li podle všeobecného pravidla 5 pro interpretaci Harmonizovaného systému zařazen spolu s výrobkem i obal, pak je zahrnut do stejného čísla také pro účely stanovení původu. Článek 71
1.
Odchylně od článku 69, nepůvodní materiály se mohou použít při výrobě daného výrobku za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 10% ceny výrobku ze závodu. Pokud je stanovené jedno nebo několik procentních vyjádření nejvyšší hodnoty nepůvodních materiálů v seznamu, takové procentní vyjádření nesmí být překročeno uplatněním prvního odstavce.
2.
Tento odstavec se nevztahuje na výrobky zařazené v kapitolách 50 – 63 Harmonizovaného systému. Článek 72
1.
Odchylně od článku 67, pro účely určení, zda je výrobek vyrobený ve zvýhodněné zemi, která je členem regionální skupiny, a je v ní původní ve smyslu článku 67, se výrobky původní v jakékoli ze zemí této regionální skupiny a použité v další výrobě v jiné zemi této skupiny, považují jako by byly původní v zemi další výroby (regionální kumulace).
2.
Země původu konečného výrobku se určí v souladu s článkem 72a.
3.
Regionální kumulace se uplatní pro tři samostatné regionální skupiny zemí zvýhodněných všeobecným systémem preferencí:
4.
(a)
Skupina I: Brunei-Darussalam, Kambodža, Indonésie, Laos, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko, Vietnam;
(b)
Skupina II: Bolívie, Kolumbie, Kostarika, Ekvádor, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua, Panama, Peru, Venezuela;
(c)
Skupina III: Bangladéš, Bhután, Indie, Maledivy, Nepál, Pakistán, Srí Lanka.
Výraz „regionální skupina“ označuje podle souvislosti Skupinu I, Skupinu II nebo Skupinu III. Článek 72a
1.
Pokud je zboží původní v zemi, která je členem regionální skupiny, opracováno nebo zpracováno v jiné zemi stejné regionální skupiny, má původ země regionální skupiny, kde bylo provedeno poslední opracování nebo zpracování, za předpokladu, že: (a)
zde přidaná hodnota ve smyslu odstavce 3, je vyšší než nejvyšší celní hodnota použitých výrobků původních v jakékoli z ostatních zemí této regionální skupiny, a
(b)
opracování nebo zpracování zde provedené přesahuje opracování nebo zpracován uvedené v článku 70 a v případě textilních výrobků, také operace uvedené v příloze 16.
2.
Pokud nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1(a) a (b), výrobky mají původ v té zemi regionální skupiny, na níž připadá nejvyšší celní hodnota výrobků původních v jiných zemí regionální skupiny.
3.
„Přidanou hodnotou“ se rozumí cena ze závodu snížená o celní hodnotu všech použitých výrobků původních v jiné zemi regionální skupiny.
GSP / str. 7
4.
Důkaz o statusu původu zboží vyváženého z jedné země regionální skupiny do jiné země stejné skupiny k dalšímu opracování nebo zpracování nebo ke zpětnému vývozu bez dalšího opracování nebo zpracování, se podává prostřednictvím osvědčení FORM A vydaným v první v zemi.
5.
Důkaz o statusu původu získaného nebo ponechaného podle článku 72, tohoto článku a článku 72b, zboží vyváženého ze země regionální skupiny do Společenství, se podává prostřednictvím vydaného osvědčení o původu FORM A nebo prohlášením na faktuře vystaveným v této zemi na základě osvědčení o původu FORM A, který byl vydán v souladu s ustanoveními odstavce 4.
6.
Země původu se označí do odstavce 12 osvědčení o původu FORM A nebo do prohlášení na faktuře, touto zemí se rozumí: -
v případě výrobků vyvážených bez dalšího opracování nebo zpracování ve smyslu odstavce 4, země výroby;
-
v případě výrobků vyvážených po dalším opracování nebo zpracování, země původu určená ve smyslu odstavce 1. Článek 72b
1.
Články 72 a 72a se uplatní pouze tehdy, pokud: (a)
pravidla upravující obchod v souvislosti s regionální kumulací mezi zeměmi regionální skupiny jsou shodná s ustanoveními tohoto oddílu;
(b)
každá země regionální skupiny se zavázala dodržovat nebo zajistit dodržování ustanovení tohoto oddílu a poskytnout administrativní spolupráci nezbytnou pro Společenství a ostatní země regionální skupiny k zajištění správného vydávání svědčení o původu FORM A a verifikaci osvědčení o původu FORM A a prohlášení na faktuře. Tento závazek sdělí Komisi následující Sekretariáty, kterými jsou: (i)
Skupina I: Generální sekretariát ASEAN;
(ii)
Skupina II: Andské Společenství – Stálý společný výbor pro původ Středoamerického společného trhu a Panamy;
(iii)
Skupina III: Sekretariát Jihoasijské asociace pro regionální spolupráci (SAARC).
2.
Komise informuje členské státy, pokud jsou splněny podmínky v odstavci 1 pro jednotlivou regionální skupinu.
3.
Ustanovení článku 78 (1)(b) se neuplatní na výrobky původní v jakékoli ze zemí regionální skupiny, pokud jsou přepravovány přes území jakékoli jiné země této regionální skupiny, bez ohledu na to, zda zde byly dále opracovány nebo zpracovány. Článek 73
Příslušenství, náhradní díly a nástroje odeslané se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, které jsou součástí běžného vybavení a jsou zahrnuty do ceny nebo nejsou zvlášť fakturovány, se pokládají za celek takového zařízení, stroje, přístroje nebo vozidla. Článek 74 Soupravy (sady), definované všeobecným pravidlem 3 pro interpretaci Harmonizovaného systému, se považují za původní, jsou-li původní všechny jejich části. Sestává-li však souprava (sada) z původních a nepůvodních výrobků, pak se jako celek pokládá za původní, jestliže hodnota nepůvodních výrobků nepřesahuje 15 procent ceny soupravy (sady) ze závodu. Článek 75 Pro účely stanovení, zda je výrobek původní, není nutné určovat původ následujících prvků, které mohou být použity při jeho výrobě:
GSP / str. 8
(a)
elektrická energie a palivo;
(b)
zařízení a vybavení;
(c)
stroje a nástroje;
(d)
zboží, které není nebo nemá být součástí konečného složení výrobku. Článek 76
1.
Odchylky od ustanovení tohoto oddílu mohou být povoleny ve prospěch nejméně rozvinutých zvýhodněných zemí zvýhodněných všeobecným systémem preferencí, pokud je to odůvodněno rozvojem stávajících průmyslových odvětví nebo vytvářením nových průmyslových odvětví. Tyto nejméně rozvinuté zvýhodněné země jsou uvedeny v nařízeních Rady ES a rozhodnutí ESUO týkající se používání všeobecných celních preferencí. Za tímto účelem předloží příslušná země Komisi žádost o derogaci s odůvodněním v souladu s ustanovením odstavce 3.
2.
Při přezkoumávání žádostí se přihlédne zejména k:
3.
(a)
případům, kdy by používání stávajících pravidel původu mohlo značně narušit možnosti stávajícího průmyslového odvětví příslušné země pokračovat ve vývozech do Společenství, a zejména případům, kdy by používání mělo za následek zastavení činnosti;
(b)
zvláštním případům, v nichž může být jednoznačně prokázáno, že pravidla původu by mohla zabránit větším investicím do některého průmyslového odvětví, a v nichž by odchylka usnadnila provádění investičního programu a umožnila tak postupné dodržování těchto pravidel;
(c)
zvláštním hospodářským a sociálním vlivům rozhodnutí, která mají být přijata, na zvýhodněné země a Společenství, zejména k vlivům na situaci zaměstnanosti.
Za účelem zjednodušení přezkoumávání žádostí o udělení výjimky předloží badatelská země k odůvodnění své žádosti co možná nejúplnější informace, obsahující zejména tyto údaje: -
popis hotového výrobku,
-
druh a množství materiálů původních ve třetí zemi,
-
výrobní postup,
-
přidaná hodnota,
-
počet zaměstnanců dotčeného podniku,
-
předpokládaný objem vývozů do Společenství,
-
jiné možnosti zásobování surovinami,
-
odůvodnění požadované doby trvání výjimky,
-
jiné poznámky.
4.
Komise předloží žádost o udělení výjimky Výboru. Rozhodne se v souladu s procedurálními postupy výboru.
5.
V případě použití výjimky se v odstavci 4 osvědčení o původu FORM A nebo v prohlášení na faktuře podle článku 89 musí uvést následující fráze: „Výjimka – nařízení (ES) č. …/... “.
6.
Ustanovení odstavců 1 až 5 se uplatní také pro případná prodloužení výjimky. Článek 77
Podmínky pro získání statusu původu stanovené v tomto oddílu musí být ve zvýhodněné zemi nebo ve Společenství splněny bez přerušení. Jestliže jsou původní výrobky vyvezené ze zvýhodněné země nebo ze Společenství do jiné země dovezeny zpět, musí být považovány za nepůvodní, pokud nemůže být příslušným orgánům věrohodně doloženo, že:
GSP / str. 9
-
zpětně dovezené výrobky jsou totožné s vyvezenými výrobky, a
-
nebyly podrobeny operacím přesahujícím nezbytné operace k zajištění jejich dobrého stavu během umístění v této zemi nebo během přepravy. Článek 78
1.
2.
Následující se považuje za přímo přepravované ze zvýhodněné země do Společenství nebo ze Společenství do zvýhodněné země: (a)
výrobky přepravované bez toho, aby byly dopravovány přes území jakékoli jiné země, vyjma případu území jiné země stejné regionální skupiny, pokud se uplatní článek 72;
(b)
výrobky tvořící jedinou zásilku přepravovanou přes území zemí jiných, než zvýhodněná země nebo Společenství, případně i s překládkou nebo dočasným uskladněním v těchto zemích, pokud výrobky zůstaly v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohledem a byly zde pouze vyloženy nebo přeloženy nebo podrobeny zpracovatelské operaci zaměřené na uchování jejich dobrého stavu;
(c)
výrobky přepravované přes území Norska nebo Švýcarska a následně zpětně vyvezené do Společenství, pokud zůstaly v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohledem a byly zde pouze vyloženy nebo přeloženy nebo podrobeny zpracovatelské operaci směřující k uchování jejich dobrého stavu;
(d)
výrobky přepravované bez přerušení potrubním vedením přes jiná území než území zvýhodněné země nebo Společenství.
Důkaz, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 (b) a (c) se podává předložením některého z následujících dokladů celním orgánům země dovozu: (a)
jednotného dopravního dokumentu, který se vztahuje na dopravu přes země tranzitu; nebo
(b)
osvědčení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje:
(c)
-
přesný popis výrobků;
-
datum vyložení a přeložení zboží a případně názvy lodí nebo jiných použitých dopravních prostředků; a
-
potvrzení podmínek, za kterých se zboží nacházelo v zemi tranzitu;
jinými průkaznými doklady, není-li možno předložit doklady uvedené výše. Článek 79
1.
2.
Původní výrobky zaslané ze zvýhodněné země na výstavu do země jiné, a následně prodané a dovezené do Společenství, mají při dovozu nárok na uplatnění preferencí podle článku 67 za předpokladu, že výrobky splní požadavky tohoto oddílu opravňujícím považovat je za původní ve zvýhodněné zemi a za předpokladu, že celním orgánům ve Společenství je uspokojivým způsobem prokázáno, že: (a)
vývozce zaslal tyto výrobky ze zvýhodněné země přímo do země, kde se koná výstava, a vystavil je v této zemi;
(b)
vývozce tyto výrobky prodal nebo jiným způsobem přenechal subjektu ve Společenství;
(c)
výrobky byly odeslány během výstavy nebo bezprostředně po ní do Společenství ve stejném stavu, v jakém byly zaslány na výstavu;
(d)
výrobky nebyly od okamžiku odeslání na výstavu použity pro jiný účel než předvádění na výstavě.
Osvědčení o původu FORM A se předloží celním orgánům ve Společenství obvyklým způsobem. Na důkaz původu je nutno uvést název a adresu výstavy. V případě potřeby je možno požadovat další písemné doklady o povaze výrobků a o podmínkách, za kterých byly vystaveny.
GSP / str. 10
3.
Odstavec 1 platí pro jakoukoliv obchodní, průmyslovou, zemědělskou nebo uměleckou výstavu, veletrh nebo podobnou veřejnou akci, která není organizována pro soukromé účely v obchodech nebo podnikatelských provozovnách s úmyslem prodeje zahraničních výrobků a během níž výrobky zůstávají pod celním dohledem.
Pododdíl 2 Důkaz původu Článek 80 Výrobky původní ve zvýhodněné zemi mají nárok na uplatnění celních preferencí uvedených v článku 67, pokud je předloženo: (a)
osvědčení o původu FORM A, jehož vzor je uveden v příloze 17; nebo
(b)
v případech uvedených v článku 89 (1), prohlášení, jehož text je uveden v příloze 18, vyhotovené vývozcem na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu, který popisuje výrobky takovým způsobem, aby je bylo možno ztotožnit (dále uváděné jako „prohlášení na faktuře“).
(a) OSVĚDČENÍ O PUVODU FORM A Článek 81 1.
Výrobkům původním ve smyslu tohoto oddílu se při dovozu do Společenství umožní poskytnout celní preference uvedené v článku 67, za předpokladu, že byly přepraveny přímo ve smyslu článku 78, po předložení osvědčení o původu FORM A, vydaného celními orgány nebo jinými příslušnými vládními orgány zvýhodněné země, za předpokladu, že dotčená země: -
předložila Komisi údaje požadované podle článku 93, a
-
spolupracuje se Společenstvím tak, že celním orgánům členských států dovolí přezkoumat pravost osvědčení a správnost údajů o skutečném původu dotčených výrobků.
2.
Osvědčení o původu FORM A může být vydáno pouze tehdy, pokud může sloužit jako doklad požadovaný pro účely celních preferencí uvedených v článku 67.
3.
Osvědčení o původu FORM A se vydá pouze na základě písemné žádosti vývozce nebo jeho zplnomocněného zástupce.
4.
Vývozce nebo jeho zplnomocněný zástupce předloží s žádostí jakékoli podpůrné dokumenty prokazující, že pro vyvážené výrobky může být vydáno osvědčení o původu FORM A.
5.
Osvědčení je vydáno příslušnými vládními orgány zvýhodněné země, pokud vyvážené výrobky mohou být považovány za původní v této zemi ve smyslu pododdílu 1. Osvědčení je vývozci dáno k dispozici, jakmile je vývoz uskutečněn nebo zajištěn.
6.
Pro účely ověření splnění podmínek stanovených v odstavci 5 mají příslušné vládní orgány právo požadovat jakékoli důkazní prostředky nebo provádět jakoukoli kontrolu, kterou považují za účelnou.
7.
Příslušné vládní orgány zvýhodněné země zodpovídají za řádné vyplnění osvědčení a žádostí.
8.
Vyplnění odstavce 2 osvědčení o původu FORM A je nepovinné. Odstavec 12 je řádně vyplněn vepsáním textu „Evropské společenství“ nebo jednoho z členských států.
9.
Datum vydání osvědčení o původu FORM A se uvádí v odstavci 11. Podpis v tomto odstavci, který je vyhrazen příslušným vládním orgánům vydávajícím osvědčení, je vlastnoruční.
GSP / str. 11
Článek 82 V případě, kdy se na žádost dovozce a za podmínek stanovených celními orgány dovážející země, dováží ve smyslu všeobecného pravidla 2 (a) pro interpretaci Harmonizovaného systému po částech rozebraný nebo nesestavený výrobek, zařazený do třídy XVI nebo XVII nebo do čísel 7308 nebo 9406 Harmonizovaného systému, je jediný důkaz původu předkládán celním orgánům při dovozu první části. Článek 83 Vzhledem k tomu, že osvědčení o původu FORM A je dokladem pro uplatnění ustanovení týkajících se celních preferencí uvedených v článku 67, patří do pravomoci příslušných vládních orgánů vývozní země přijímat jakákoli opatření nezbytná k ověření původu výrobků a k ověřování ostatních údajů uvedených v osvědčení o původu. Článek 84 Důkazy původu se předkládají celním orgánům členských států dovozu v souladu s postupy uvedenými v článku 62 kodexu. Zmíněné celní orgány mohou požadovat překlad důkazu původu a mohou rovněž požadovat, aby k dovoznímu celnímu prohlášení bylo přiloženo prohlášení dovozce o tom, že výrobky splňují podmínky vyžadované pro účely provádění tohoto oddílu. Článek 85 1.
Odchylně od článku 81 (5) lze za výjimečných okolností vydat osvědčení o původu FORM A po uskutečnění vývozu výrobků, kterých se osvědčení týká, jestliže: (a)
nebylo vydáno v době vývozu z důvodu omylu, nechtěného opomenutí nebo zvláštních okolností; nebo
(b)
je příslušným vládním orgánům náležitě prokázáno, že osvědčení o původu FORM A bylo vydáno, ale nebylo při dovozu přijato z technických důvodů.
2.
Příslušné vládní orgány mohou vydat osvědčení dodatečně pouze po ověření, zda údaje v žádosti vývozce souhlasí s příslušnými vývozními dokumenty a zda již nebylo při vývozu dotčených výrobků osvědčení o původu FORM A v souladu s ustanoveními tohoto oddílu vydáno.
3.
Odstavec 4 osvědčení o původu FORM A vydaných dodatečně musí obsahovat poznámku „Issued retrospectively“ nebo „Délivré a posteriori“. Článek 86
1.
V případě krádeže, ztráty nebo zničení osvědčení o původu FORM A smí vývozce písemně požádat příslušné vládní orgány, které osvědčení vydaly, o duplikát vystavený na základě vývozních dokumentů, které vlastní. Odstavec 4 duplikátu osvědčení FORM A vydaného tímto způsobem musí obsahovat slovo „Duplicate“ nebo „Duplicita“ společně s datem vydání a pořadovým číslem původního osvědčení.
2.
Pro účely článku 90 (b), duplikát je platný od data původního osvědčení. Článek 87
1.
Jsou-li původní výrobky pod dohledem celních orgánů ve Společenství, je možno vyměnit původní důkaz původu za jedno nebo více osvědčení o původu FORM A, pro účely zaslání všech nebo části těchto výrobků na jiné území v rámci Společenství nebo do Švýcarska nebo Norska. Nahrazující osvědčení o původu FORM A vydá celní úřad, pod jehož dohledem se zboží nachází.
2.
Náhradní osvědčení o původu vydané podle odstavce 1 nebo článku 88 se pro výrobky v něm uvedené považuje za konečné osvědčení o původu. Toto náhradní osvědčení se vydá na základě písemné žádosti dalšího vývozce.
3.
V náhradním osvědčení musí být v odstavci vpravo nahoře uvedena země, ve které bylo náhradní osvědčení vydáno.
GSP / str. 12
Odstavec 4 obsahuje slova „Replacement certificate“ nebo „Certificat de remplacement“ a datum vydání a pořadové číslo původního osvědčení o původu. Jméno dalšího vývozce se uvede v odstavci 1. Jméno konečného příjemce lze uvést v odstavci 2. Všechny údaje obsažené v původním osvědčení, které se vztahují na zpětně vyvezené výrobky, se přenesou do odstavců 3 až 9. Odkaz na fakturu dalšího vývozce se uvede v odstavci 10. Celní orgány, které vydaly náhradní osvědčení, jej potvrdí v odstavci 11. Tento orgán je zodpovědný jen za vydání náhradního osvědčení. Do odstavce 12 se zapíší údaje o zemi původu a určení, které byly uvedeny v původním osvědčení. Tento odstavec podepisuje nový vývozce. Nový vývozce, který tento odstavec podepíše v dobré víře, není zodpovědný za správnost údajů uvedených v původním osvědčení. 4.
Celní úřad, který je požádán o provedení úkonu uvedeného v odstavci 1 vyznačí v původním osvědčení váhy, čísla a druh zaslaných výrobků a označí na něm pořadové číslo příslušného náhradního osvědčení. Původní osvědčení je u příslušného celního úřadu uloženo po dobu nejméně tří let.
5.
Fotokopie původního osvědčení může být přiložena k náhradnímu osvědčení.
6.
V případě výrobků, které jsou zvýhodněny celními preferencemi uvedenými v článku 67, v rámci výjimky poskytované v souladu s podmínkami článku 76, použije se postup podle tohoto článku jen pro výrobky, které jsou určeny pro Společenství. Článek 88
Výrobky původní ve smyslu tohoto oddílu jsou při dovozu do Společenství zvýhodněny celními preferencemi uvedenými v článku 67 po předložení náhradního osvědčení o původu FORM A vydaného celními orgány Norska nebo Švýcarska na základě osvědčení o původu FORM A vydaného příslušnými vládními orgány zvýhodněné země, za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 78 a pokud Norsko nebo Švýcarsko spolupracuje se Společenstvím tak, že jeho celním orgánům umožní ověřit pravost a řádnost vydaných osvědčení. Ověřovací (verifikační) řízení podle článku 94 se uplatní mutatis mutandis. Lhůta uvedená v článku 94 (3) se prodlužuje na osm měsíců.
(b) PROHLÁŠENÍ NA FAKTUŘE Článek 89 1.
Prohlášení na faktuře může vystavit: (a)
schválený vývozce ve Společenství ve smyslu článku 90, nebo
(b)
kterýkoli vývozce pro jakoukoli zásilku sestávající z jednoho nebo více nákladových kusů a obsahující původní výrobky, jejichž celková hodnota nepřesahuje 6 000 EUR, pokud se spolupráce uvedená v článku 81 (1) uplatní pro tento postup.
2.
Prohlášení na faktuře může být vystaveno, jestliže se jedná o výrobky původní ve Společenství nebo ve zvýhodněné zemi a jsou-li splněny ostatní podmínky tohoto oddílu.
3.
Vývozce vystavující prohlášení na faktuře je povinen kdykoli na požádání celních nebo jiných příslušných vládních orgánů vyvážející země předložit všechny nezbytné doklady prokazující původ výrobků a splnění ostatních podmínek tohoto oddílu.
4.
Prohlášení na faktuře vyhotoví vývozce buď ve francouzštině nebo v angličtině na psacím stroji, otiskem razítka nebo tiskem na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu. Prohlášení, jehož vzor je uveden v příloze 18. Jestliže je prohlášení napsáno ručně, je třeba použít inkoustové pero a psát hůlkovým písmem.
GSP / str. 13
5.
Prohlášení na faktuře musí být vývozcem vlastnoručně podepsáno. Avšak schválený vývozce ve smyslu článku 90 nemusí tato prohlášení podepisovat za předpokladu, že písemně potvrdí celním orgánům vyvážející země, že na sebe bere veškerou zodpovědnost za prohlášení na faktuře, na které je uvedeno jeho jméno, jako by jej vlastnoručně podepsal.
6.
V případech uvedených v odstavci 1 (b) podléhá použití prohlášení na faktuře dále uvedeným zvláštním požadavkům: (a)
pro každou zásilku se vyhotoví jedno prohlášení na faktuře;
(b)
pokud již bylo zboží obsažené v zásilce předmětem ověření ve vývozní zemi ve smyslu definice „původní výrobky“, může to vývozce v prohlášení na faktuře uvést.
Ustanovení prvního pododstavce nezbavuje vývozce povinnosti splnit ostatní formální náležitosti vyžadované celními nebo poštovními předpisy. Článek 90 1.
Celní orgány Společenství mohou oprávnit vývozce dále jen „schválený vývozce“, který uskutečňuje časté vývozy výrobků původních ve Společenství ve smyslu článku 67 (2), a který musí poskytnout celním orgánům dostatečné záruky nezbytné k ověření statusu původu výrobků a splnění ostatních podmínek tohoto oddílu, aby vystavoval prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu těchto výrobků.
2.
Celní orgány mají právo podmínit udělení statusu schváleného vývozce splněním jakýchkoli požadavků, které považují za účelné.
3.
Celní orgány přidělí schválenému vývozci číslo celního oprávnění, které bude uváděno v prohlášení na faktuře.
4.
Celní orgány kontrolují využívání tohoto oprávnění schváleným vývozcem.
5.
Celní orgány mohou kdykoli odebrat toto oprávnění. Musí tak učinit, pokud schválený vývozce nadále neposkytuje veškeré záruky zmíněné v odstavci 1, nadále nesplňuje podmínky zmíněné v odstavci 2 nebo jinak nesprávně používá své oprávnění. Článek 90a
1.
Důkaz, že výrobky Společenství mají status původu ve smyslu článku 67 (2), se podává předložením: (a)
průvodního osvědčení EUR.1, jehož vzor je uveden v příloze 21; nebo
(b)
prohlášením na faktuře podle článku 89.
2.
Vývozce nebo jeho zplnomocněný zástupce uvedou v odstavci 2 průvodního osvědčení EUR.1 „GSP beneficiary countries“ a „EC“, nebo „Pays bénéficiaires du SPG“ a „CE“.
3.
Ustanovení tohoto oddílu o vydávání, používání a dodatečném ověření osvědčení o původu FORM A se uplatní mutatis mutandis na průvodní osvědčení EUR.1 a, s výjimkou ustanovení o vydávání, na prohlášení na faktuře. Článek 90b
1.
Důkaz původu je platný 10 měsíců od data jeho vystavení ve vyvážející zemi a musí být předložen v této lhůtě celním orgánům dovážející země.
2.
Důkazy původu, předkládané celním orgánům dovážející země po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, lze přijmout pro účely uplatnění celních preferencí uvedených v článku 67, v případech, kdy nepředložení těchto osvědčení ve stanovené lhůtě je způsobeno výjimečnými okolnostmi.
3.
V jiných případech opožděného předložení mohou celní orgány dovážející země přijmout důkazy původu za předpokladu, že jim byly před uplynutím této lhůty předloženy výrobky.
4.
Na žádost dovozce může být za podmínek stanovených celními orgány dovozního členského státu předložen celním orgánům při dovozu první zásilky jediný doklad o původu, pokud je zboží: (a)
dováženo v rámci pravidelných a nepřetržitých obchodních styků značné obchodní hodnoty;
GSP / str. 14
(b)
předmětem jediné kupní smlouvy, jejíž strany mají sídlo v zemi vývozu nebo ve Společenství;
(c)
jsou zařazeny ve stejném „osmimístném“ kódu kombinované nomenklatury;
(d)
dodáváno jedním a týmž vývozcem výhradně jednomu a témuž dovozci a jsou splněny dovozní celní náležitosti u jednoho a téhož celního úřadu Společenství.
Tento postup platí pro množství a po dobu stanovenou příslušnými celními orgány. Tato doba nesmí v žádném případě přesáhnout tři měsíce. Článek 90c 1.
Výrobky posílané jako malé zásilky soukromými osobami soukromým osobám nebo tvořící část osobních zavazadel cestujících jsou pokládány za původní výrobky zvýhodněné celními preferencemi uvedenými v článku 67 bez předložení osvědčení o původu FORM A nebo prohlášení na faktuře, za předpokladu, že tyto výrobky nejsou dováženy pro obchodní účely, byly prohlášeny za výrobky splňující požadavky tohoto oddílu a neexistují žádné pochybnosti o pravdivosti takového prohlášení.
2.
Dovozy, které jsou příležitostné a sestávají výhradně z výrobků pro uspokojení osobních potřeb příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, se nepovažují za obchodní, je-li z povahy a množství výrobků zřejmé, že nejde o obchodní účel dovozu. Celková hodnota těchto výrobků nesmí přesáhnout 500 EUR v případě malých zásilek a 1 200 EUR v případě výrobků tvořících část osobních zavazadel cestujícího. Článek 91
1.
Pokud se uplatní článek 67 (2), (3) nebo (4), příslušné vládní orgány zvýhodněné země, u nichž je podána žádost o vydání osvědčení o původu FORM A pro výrobky, při jejichž výrobě byly použity materiály původní ve Společenství, v Norsku nebo ve Švýcarsku, zohlední průvodní osvědčení EUR.1 nebo, pokud je nezbytné, prohlášení na faktuře.
2.
Odstavec 4 osvědčení o původu FORM A vydaných v případech stanovených v odstavci 1 obsahuje poznámku „EC cumulation“, „Norway cumulation“, „Switzerland cumulation“, nebo „Cumul CE“, „Cumul Norvége“, „Cumul Suisse“. Článek 92
Zjištění drobných rozdílů mezi údaji uvedenými na osvědčení o původu FORM A, v průvodním osvědčení EUR.1 nebo na prohlášení na faktuře a v dokumentech předložených celnímu úřadu za účelem propuštění dovážených výrobků nezbavuje důkaz původu ipso facto platnosti, jestliže je náležitě prokázáno, že se důkaz původu vztahuje k předloženým výrobkům. Zřejmé formální chyby, jako například překlepy na osvědčení o původu FORM A, průvodním osvědčení EUR.1 nebo na prohlášení na faktuře, nejsou důvodem pro jeho nepřijetí, pokud takové chyby nevyvolají pochybnosti o pravdivosti prohlášení uvedeném v tomto důkazu.
GSP / str. 15
Pododdíl 3 Metody administrativní spolupráce Článek 93 1.
Zvýhodněné země sdělí Komisi označení a adresy vládních orgánů na svém území zmocněných vydávat osvědčení o původu FORM A, předají jí vzorové otisky razítek používaných těmito orgány a sdělí jí označení a adresy vládních orgánů zodpovědných za přezkoumávání osvědčení o původu FORM A a prohlášení na fakturách. Razítka jsou platná od data doručení vzorů Komisi. Komise předá tyto údaje celním orgánům členských států. Pokud se tato sdělení týkají aktualizace dřívějších sdělení, udá Komise na základě údajů poskytnutých příslušnými vládními orgány zvýhodněných zemí, od kterého data jsou nová razítka platná. Tyto údaje pro úřední použití; avšak pokud je zboží propuštěno do volného oběhu, dotčené celní orgány mohou dovolit dovozci nebo jeho zplnomocněnému zástupci nahlédnout do vzorových otisků zmíněných v tomto odstavci.
2.
Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství (série „C“) datum, kdy nové zvýhodněné země uvedené v článku 97 splnily povinnosti stanovené v odstavci 1.
3.
Komise předá zvýhodněným zemím vzorové otisky razítek používaných celními orgány členských států pro vydávání průvodních osvědčení EUR.1. Článek 93a
Pro účely ustanovení týkajících se celních preferencí uvedených v článku 67, každá zvýhodněná země dodržuje nebo zabezpečuje dodržování pravidel týkajících se původu výrobků, vyhotovení a vydávání osvědčení o původu FORM A, podmínek pro použití prohlášení na fakturách a podmínek týkajících se metod administrativní spolupráce. Článek 94 1.
Následné ověřování osvědčení o původu FORM A a prohlášení na fakturách se provádí namátkově nebo kdykoli mají celní orgány Společenství opodstatněnou pochybnost o pravosti těchto dokumentů, o původu výrobků v nich uvedených nebo o splnění jiných podmínek tohoto oddílu.
2.
Za účelem provádění ustanovení odstavce 1 vrátí celní orgány ve Společenství osvědčení o původu FORM A a fakturu, pokud je předložena, prohlášení na faktuře nebo kopie těchto dokumentů příslušným vládním orgánům vyvážející země, je-li to možné, též s uvedením důvodů tohoto požadavku. Jakékoli získané dokumenty a informace o tom, že údaje uvedené na důkazu původu jsou nesprávné, jsou zaslány spolu se žádostí o ověření. Rozhodnou-li zmíněné orgány pozastavit uplatnění celních preferencí uvedených v článku 67 až do výsledku ověření, umožní dovozci nakládat se zbožím při splnění podmínek, které pokládají za nezbytné.
3.
Pokud byla podána žádost o dodatečné ověření podle odstavce 1, musí být toto ověření provedeno a jeho výsledek oznámen celním orgánům ve Společenství nejpozději do šesti měsíců. Z výsledků musí být zřejmé, zda se ověřovaný důkaz původu vztahuje ke skutečně vyvezeným výrobkům a zda tyto výrobky mohou být považovány za výrobky původní ve zvýhodněné zemi nebo ve Společenství.
4.
V případě osvědčení o původu FORM A vydaných v souladu s článkem 91, odpověď zahrnuje kopii(kopie) průvodního (průvodních) osvědčení EUR.1 nebo, případně, prohlášení na faktuře.
5.
Neobdrží-li v případech opodstatněných pochybností žádající orgány žádnou odpověď do šesti měsíců uvedených v odstavci 3, nebo nebude-li odpověď obsahovat dostatečné informace pro určení pravosti předmětného dokumentu nebo skutečného původu výrobků, zašle se příslušným orgánům druhé sdělení. Pokud po tomto druhém sdělení nebyly žádajícím orgánům sděleny výsledky ověření do čtyř měsíců nebo pokud tyto výsledky nedovolují rozhodnout o pravosti příslušného dokumentu nebo skutečném původu výrobků, odmítnou tyto celní orgány poskytnutí celních preferencí, kromě případů způsobených výjimečnými okolnostmi. Ustanovení prvního pododstavce se uplatní mezi zeměmi stejné regionální skupiny pro účely následné verifikace osvědčení o původu FORM A vydaných v souladu s tímto oddílem.
GSP / str. 16
6.
Pokud je možno z ověřovacího procesu nebo jiných dostupných údajů usuzovat na to, že ustanovení tohoto oddílu nebyla dodržena, provede vývozní zvýhodněná země z vlastního podnětu nebo na žádost Společenství nezbytná šetření nebo přijme potřebná opatření pro provedení těchto šetření s náležitou naléhavostí, aby byla taková porušení zjištěna a zabránilo se jim. Pro tento účel se může Společenství spolupodílet na šetřeních.
7.
Pro účely následného ověření osvědčení o původu FORM A uchovají příslušné vládní orgány vývozní zvýhodněné země kopie osvědčení, stejně jako příslušných vývozních dokumentů, po dobu nejméně tří let. Článek 95
Článek 78 (1)(c) a článek 88 se uplatní pouze tehdy, pokud bude Norsko a Švýcarsko v rámci celních preferencí poskytovaných těmito státy určitým výrobkům původním v rozvojových zemích uplatňovat obdobná ustanovení jako Společenství. Komise oznámí celním orgánům členských států přijetí těchto ustanovení Norskem a Švýcarskem a sdělí jim datum, od kdy jsou uplatňována ustanovení článku 78 (1)(c) a článku 88, a obdobná ustanovení přijatých Norskem a Švýcarskem. Tato ustanovení se uplatní za předpokladu, že Společenství, Norsko a Švýcarsko uzavřely dohodu, která mimo jiné stanoví, že si navzájem poskytují nezbytnou vzájemnou pomoc v oblasti administrativní spolupráce.
Pododdíl 4 Ceuta a Melilla Článek 96 1.
Pojem „Společenství“ použitý v tomto oddílu nezahrnuje Ceutu a Melillu. Pojem „výrobky původní ve Společenství“ nezahrnují výrobky původní v Ceutě a Melille.
2.
Tento oddíl se uplatní mutatis mutandis při určení, zda výrobky, pokud jsou dováženy do Ceuty a Melilly, mohou být považovány za původní ve vývozní zvýhodněné zemi zvýhodněné všeobecným systémem preferencí, nebo jako původní v Ceutě a Melille.
3.
Ceuta a Melilla se pokládají za jedno území.
4.
Podmínky tohoto oddílu týkající se vydávání, používání a následném ověřování osvědčení o původu FORM A se uplatní mutatis mutandis pro výrobky původní v Ceutě a Melille.
5.
Za správnou aplikaci tohoto oddílu v Ceutě a Melille jsou odpovědné španělské celní orgány.
Pododdíl 5 Závěrečná ustanovení Článek 97 Pokud je země nebo území, ohledně výrobků uvedených v příslušných nařízeních Rady nebo rozhodnutí ESUO, uznána nebo znovu uznána za zvýhodněnou zemi, zboží původní v této zemi nebo území může být zvýhodněno všeobecným systémem preferencí, za podmínky, že byly vyvezeny ze zvýhodněné země nebo území nebo po datumu uvedeném v článku 93 (2).
GSP / str. 17
