STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU
č. ev. listu NAD 3514 č. archivní pomůcky 8889
Velitelství četnického oddělení Náchod 1906 - 1943 inventář
Mgr. Jana Černínová Zámrsk 2013
Obsah Úvod
3 I. Vývoj původce archivního souboru II. Vývoj a dějiny archivního souboru III. Archivní charakteristika archivního souboru IV. Stručný rozbor archivního souboru V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky Seznam použité literatury a zkratek
Inventární seznam I. ÚŘEDNÍ KNIHY II. REGISTRATURNÍ POMŮCKY III. SPISOVÝ MATERIÁL IV. FOTOGRAFICKÝ MATERIÁL
Tiráž
4 7 8 8 10 11
13 14 14 14 15
16
Úvod
I. Vývoj původce archivního souboru
Počátky četnictva, někdy také označované termínem dle francouzského a pruského vzoru Gendarmerie (tedy "ozbrojený lid"), na našem území jsou zasazeny do období Rakouské monarchie. Po Napoleonských válkách a Vídeňském kongresu v letech 1814-1815 připadla Rakousku severní část bývalého Italského království včetně Četnického pluku v Lombardii, který později posloužil jako vzor pro vybudování četnictva na celém území monarchie. Lombardské četnictvo bylo vojenským celkem, který se nerozpouštěl ani v době míru a sloužil k vykonávání bezpečnostních funkcí. Z organizačního hlediska byl pluk členěn na 5 eskadron, eskadrona se dělila na 2 křídla, ta na 2 čety, které se skládaly z několika sekcí o 2-3 brigádách o síle 4-5 mužů. Po revolučním roce 1848 a po poražení maďarské revoluce v roce 1849 byl učiněn první krok k rozvoji četnického aparátu. Tím bylo zřízení dalšího četnického pluku v Uhrách. Další krok, pro rozšíření na celé území monarchie, připravil Alexandr Bach, který sestavil zákon o založení četnictva, který vyšel v lednu 1850, jež podepsal František Josef I. Četnictvo bylo ustanoveno jako elitní vojensky organizovaný sbor podléhající ministerstvu války a určený k udržování veřejné bezpečnosti, klidu a pořádku. V čele četnictva stál generální inspektor četnictva, jako prvním jím byl baron Kempen von Fichtenstamm. Po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867, po němž se z Rakouského císařství stalo Rakousko-Uhersko, došlo k reorganizaci četnictva. Byly zrušeny četnické pluky a místo nich byly zřízeny Zemská četnická velitelství (ZČV) a pod ním postupně velitelství oddělení, okresní velitelství a velitelství četnických stanic. Po první světové válce a rozpadu rakouského mocnářství v roce 1918 došlo k ustanovení samostatného Československa. Organizace československého četnictva vycházela z rakouského systému, jehož činnost byla zavedena, již zmíněným zákonem v lednu 1850. Československé četnictvo nabylo své definitivní podoby po vydání zákona o četnictvu č. 299/1920 Sb., v němž bylo četnictvo charakterizováno jako vojensky organizovaný strážní sbor k udržování veřejného pořádku a bezpečnosti na celém tehdejším území Československé republiky a také jako orgán politické státní správy. Struktura četnictva byla přizpůsobena teritoriální organizaci republiky. Na vrcholu hierarchie stálo Ministerstvo vnitra, odbor pro četnictvo ČSR, kterému všechny složky podléhaly. Pod ním byl nejvýše postaveným generální velitel četnictva (GVČ) a nejvyšší, již jen teritoriální kompetence, měla zemská četnická velitelství (ZČV), která se dále dělila na velitelství četnických oddělení (VČO), jenž zahrnovala území dvou i více politických okresů. Pod oddělení spadala -4-
okresní četnická velitelství OČV, jež v rámci své působnosti spravovala několik četnických stanic osazených dvěma až šestnácti četníky s územní kompetencí zahrnující 4-5 katastrů obcí, z nichž jedna stanice byla umístěna v místě sídla okresního hejtmanství a plnila funkci okresního četnického velitelství (OČV). VČO působilo v rozsahu dvou a více okresů (bývalých žup), jeho územní obvody však podléhaly změnám. V případě VČO Náchod to vypadalo následovně: - v roce 1922 mu podléhaly OČV Náchod, OČV Nové Město nad Metují, OČV Rychnov nad Kněžnou, OČV Žamberk, - k roku 1924 mu byly celkem podřízeny 4 OČV, 40 ČS o souhrnném obsazení 212 četníků, - v roce 1935 mu podléhaly OČV Náchod, OČV Broumov, OČV Nové Město nad Metují, OČV Rychnov nad Kněžnou o celkovém počtu 44 ČS, - v roce 1939 a 1940 mu byly podřízeny OČV Náchod, OČV Nové Město nad Metují, OČV Rychnov nad Kněžnou, OČV Žamberk - celkem 52 ČS, 1 ČPKŽPS a 4 ČPKSPS, - a následně v letech 1943-1944 bylo VČO Náchod ročleněno mezi okolní VČO. Do roku 1924 byla oddělení číslována, Náchodu náleželo číslo 26. To bylo později zrušeno a zůstal pouze místní název určující sídlo VČO. V čele oddělení stál četnický důstojník, nebyl-li žádný určen, plnil jeho funkce okresní četnický velitel, jehož sídlo se nacházelo ve stejném městě jako oddělení. Povinnostmi velitelů s ohledem k nadřízeným nebo sobě rovným složkám bylo především udržování kontaktu se ZČV, politickými a soudními úřady. Povinnostmi velitelů s ohledem na podřízené složky bylo: kontrola četnických stanic, udržování kázně, další vojenské vzdělávání a vojenský dohled nad četníky ve svém regionu, zajištění praktického cvičení v bezpečnostní službě. Dále také dohled nad výstrojí, výzbrojí, stravováním a ubytováním četníků, vedením kanceláře, evidencí peněz a materiálu. K jeho povinnostem patřilo hledání vhodných příkladů k sestavení Poučných rozkazů, jejichž koncepci museli předkládat prvně ZČV v Praze ke schválení. Písemná agenda měla být omezena na nezbytně nutnou míru. Neměly vznikat neúčelné dokumenty a jejich stylizace měla být především výstižná a stručná. K této organizační struktuře přibyly výnosem ministerstva vnitra ze dne 22.11.1927 s účinností ke dni 1.1.1928 četnické pátrací stanice (ČPS) v rámci Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Z počátku vznikaly u některých okresních četnických velitelství, především v sídlech krajských soudů. Výkon pátrací služby byl řízen Ústředním četnickým pátracím oddělením (ÚČPO) v Praze vytvořeným u ZČV v Praze, jenž byl i ústředním orgánem pro četnické pohraniční kontrolní stanice (ČPKS), četnické letecké hlídky (ČLH) a četnické -5-
silniční kontrolní stanice (ČSKS). Mezi hlavní úkoly vykonávané pátracími stanicemi patřilo spolupátrání při vyšetřování trestných činů, sledování zločinnosti a vedení evidence zločinnosti, evidence cikánů a potulných tlup, motorizované objížďky a podobně. K zefektivnění jejich činnosti používaly různé prostředky, např. motorizované kolo a od roku 1931 služební automobil, fotografický přístroj, soupravu daktyloskopických potřeb, služebního psa. Četnictvo bylo uniformovaný ozbrojený sbor, který měl hájit zájmy občanů, uchovávat pokoj, řád, bezpečnost, veřejný pořádek a bojovat proti kriminalitě s působností mimo obvody měst. Na rozdíl od toho policie, která byla z části uniformovaná a ozbrojená a jejíž funkce byla především preventivního a represivního charakteru, chránící zájmy státu, jeho právní status a vnitřní bezpečnost. Celkově byla služba v četnickém sboru vnímána jako prestižní záležitost, proto byla při výběru nováčků do četnických řad stanovena přísná kriteria. Byl kladen důraz i na celkové vystupování a chování. Pracovní náplň a vystupování četníků byl po dobu služby a v jistých případech i mimo ni podřízen předem daným povinnostem a zákazům. Na druhou stranu byla stanovena i práva a systém požitků, tedy odměn, za konanou četnickou službu dle náročnosti výkonu práce. Pro jednoznačnou identifikaci byli četníci vybaveni jednotnou výstrojí a výzbrojí. Odlišný stejnokroj oblékali od roku 1935 členové četnické letecké hlídky (ČLH). Být příslušníkem četnictva mělo také svoje omezení. V první řadě tím byl zákaz působení v politických stranách a roku 1927 byli zbaveni volebního práva stejně jako ostatní příslušníci ozbrojených sil. Později měli zakázán i vstup do sportovních a zájmových organizací. Sňatek mohl být povolen až po dosažení třiceti let věku a po odsloužení čtyř let. Mohl jim být ale i zamítnut, v případě, že by poškozoval nebo ohrožoval dobré jméno četnictva. V období nacistické okupace nedošlo v organizaci četnictva k zásadním změnám, i když rozsah jejich pravomocí oslaboval. Za Protektorátu Čechy a Morava se situovalo spíše do pozice pořádkové služby, která měla kompetence pouze k protektorátním příslušníkům. Stejně jako německé četnictvo bylo české četnictvo určeno pro práci v terénu a jednotně bylo organizováno podle výnosu říšského vůdce SS z 1.6.1936, který odstraňoval odchylky v rámci jednotlivých zemí daný pruským zákonem o policejní správě z roku 1931. Protektorátní četnictvo tedy bez větších změn v organizační struktuře fungovalo až do konce okupace a druhé světové války v květnu 1945. Ještě před osvobozením, v dubnu 1945, komunisté při projednávání budoucího uspořádání bezpečnostních složek prosadili zrušení četnictva i celého tehdejšího policejního aparátu. Tento dlouhotrvající systém byl následně nahrazen vytvořením jednotné organizace - Sboru národní -6-
bezpečnosti (SNB), který se stal jediným uniformovaným i neuniformovaným sborem operující v rámci tehdejší republiky. Výnosem ministerstva vnitra z 30. června 1945 byly zrušeny všechny sbory četnictva, uniformované státní policie a obecní policie a byly nahrazeny jednotně organizovaným SNB. SNB měl ve své působnosti činnosti obvykle vykonávané policií, v tomto případě Veřejnou bezpečností (VB) a také byl zaměřen na boj s vnitřním i vnějším nepřítelem vykonávaný prostřednictvím Státní bezpečnosti (StB). V roce 1990 byla tato organizace transformována do Policie, která fungovala i po roce 1993, kdy došlo k rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku a tedy i k rozdělení Policie na českou a slovenskou část. Česká policie je dodnes aktivní složkou státu, jejímž heslem je "pomáhat a chránit".
II. Vývoj a dějiny archivního souboru
Archiválie fondu Velitelství četnického oddělení Náchod byly zprvu umístěny v archivním oddělení KS MV v Hradci Králové se sídlem v Pardubicích. Po jeho zrušení byly na příkaz tehdejšího náčelníka oddělení převezeny do archivu při FMV ve Spišském Podhradí, včetně větší části dalšího archivního materiálu vzniklého z činnosti policejních a bezpečnostních složek. Po vzájemném jednání se Státním oblastním archivem v Zámrsku v roce 1979 byly písemnosti těchto fondů vzniklé do roku 1945 navráceny do východních Čech. Následně v roce 1990 bylo jednáno o navrácení zbytku písemností tj. do roku 1948, kdy byly bezpečnostní složky přetransformovány do nově vytvořeného SNB. Archiválie vzniklé činností policejních a bepečnostních složek, tematicky označované "Policie a četnictvo do roku 1945" byly v roce 2000 rozdelimitovány do Státních okresních archivů při Státním oblastním archivu v Zámrsku dle územních kompetencí původců, kdy v přímé péči Státního oblastního archivu v Zámrsku zůstaly pouze archivní fondy Velitelství četnických oddělení Náchod, Hradec Králové, Chrudim a Jičín; Četnická pátrací stanice Hradec Králové, Velitelství protektorátní uniformované policie Hradec Králové; Protektorátní kriminální policie, úřadovna Hradec Králové a archivní fond Exponovaný štábní četnický důstojník Hradec Králové. Poslední změnou v celkovém obsahu archiválií fondu Velitelství četnického oddělení Náchod byl přírůstek z roku 2003 (číslo přírůstku 112/2003), který byl předán z Archivu MV ČR,
-7-
jímž byl Protokol o pochvalách vedený v letech 1929-1940 a balík písemností z let (1906) 19081915 (1918).
III. Archivní charakteristika archivního souboru
Archivní fond Velitelství četnického oddělení Náchod zaujímá 00,12 bm. Je tvořen šesti evidenčními jednotkami (4 knihy, 1 karton, 1 fotografie na papírové podložce) a šestnácti inventárními jednotkami. Archiválie tohoto fondu vznikly v rozmezí let 1906-1943. Dochovaly se dvě knihy úřední - památník a protokol o pochvalách a dvě registraturní pomůcky - podací deníky, jeden důvěrný a druhý pro zapisování obyčejné agendy. Spisový materiál je roztříden věcně-chronologicky, je obsahem jednoho kartonu a dvěma hlavními kategoriemi byly stanoveny normálie a písemnosti služebně-personálního charakteru. Obsahem fondu je také jedna dochovaná fotografie na papírové podložce. Během pořádání nebyl vytříděn žádný materiál. Knihy, spisový materiál i fotografie jsou zachovány bez zjevného poškození. Základní věcné schéma pro pořádání bylo vymezeno následovně: I.
Úřední knihy
II. Registraturní pomůcky III. Spisový materiál Normálie Služebně-personální záležitosti IV. Fotografický materiál Fotografie na papírové podložce
IV. Stručný rozbor archivního souboru
Archiválie Velitelství četnického oddělení Náchod jsou nerovnoměrně dochovány z průběhu let 1906-1943. Fond obsahuje neucelenou řadu více typů knih v podobě památníku, protokolu o pochvalách a podacích deníků, obyčejného a důvěrného. Všechny knihy jsou vedeny pouze v určitém časovém úseku, nikoliv pro celý časový rozsah fondu. Všechny knihy jsou opatřeny předtištěnými rubrikami a užitým jazykem je ve všech případech čeština. -8-
V památníku lze nalézt údaje o zřízení a umístění daného velitelství, jméno nejblíže představeného velitele s časovým vymezením jeho působení, seznam velitelů oddělení s obdobím jejich působnosti v úřadě a v neposlední řadě popis důležitých událostí začínajících vznikem ČSR a obsahující převážně události s celorepublikovým dopadem, vydání nebo úpravy služebních četnických řádů, zákonů a podobně, popis oslav prezidentových narozenin a výročí vzniku republiky, hlášky o povodních, volbách, návštěvách důležitých osobností v regionu nebo podstatných změn na stanici a jiné. Protokol o pochvalách registruje jména a příjmení četníků spolu s jejich hodností, příčinou a druhem vyznamenání (např. pochvalné uznání, veřejná pochvala, pochvalné vysvědčení, čsl. válečný kříž, čsl. revoluční medaile, finanční odměna) a kým bylo vyznamenání uděleno. Závěr knihy je opatřen jmenným rejstříkem. Důvěrný podací protokol je veden v obvyklých rubrikách (došlo, kdo zasílá, číslo jednací, předmět, kdy a jak vyřízeno, poznámka) a jsou v něm evidovány písemnosti jako například obsazení Okresních četnických velitelství (OČV), povýšení, periodické zprávy, zprávy o součinnosti četnictva, zprávy o hospodaření, cvičení říšsko-německého vojska u hranic, nařízení pro odvod koní k vojenským účelům apod. Obyčejný podací protokol z let 1941-1942 je taktéž veden v rubrikách a jsou v něm evidovány dokumenty jako např. objednávky, telefonní výkazy, povolení k sňatku, výkaz činnosti, doplnění výstroje a výzbroje, ohlášení ztráty služební zbraně, prosba o příznání odškodného a podobně. Spisový materiál je taktéž dochován spíše torzovitě. Největší podíl na obsahu mají normálie a poté písemnosti služebně-personálního charakteru. Jazyková úprava spisového materiálu je česká a německá. V kategorie normálií jsou nejvíce zastoupeny Poučné rozkazy (Belehrender Befehl), jsou to rozkazy, které na základě konkrétního příkladu vyvozují opatření, díky kterým by se situace neměla již opakovat. Týkají se například úniku zatčených během eskorty, opatrnosti při služebních zákrocích, využití daktyloskopie a služebních psů k vypátrání podezřelých a jiné. Další kategorií jsou Denní rozkazy (TagsBefehl), ty pojednávají v tomto případě například o nároku na prací prostředky, zákazu svatebních inzerátů četníků, poskytnutí služebních pokojů atd. V dalším uskupení písemností označených jako Ostatní se nacházejí rozkazy, výnosy, poučení, opatření, pokyny informující o omezení cizího dopravního provozu, využití zbraní, propouštění zatčených a jiné. Další vymezené kategorie, již svým názvem, vypovídají o svém obsahu: pověření k zatčení osob, pravidla pro vyvěšování vlajek a výnosy k vyvěšování říšských -9-
vlajek. Služebně personální agenda obsahuje saznam četníků sloužících v Stráži obrany státu (SOS) nebo u polního četnictva, evidenci četníků dle znalostí německého jazyka a písemnosti týkající se pochval. Fond obsahuje také obrazový materiál ve formě jednoho kusu fotografie na papírové podložce, na které je vyobrazen Strážm. Adolf Rychnovský ze stanice Týniště nad Orlicí, který byl dle zápisu v Památníku dne 21.4.1921 "zastřelen v lese Remízku 19tiletým pytlákem Karlem Horákem z Albrechtic (mimo službu)". Archivní fond obsahuje základní, i když torzovité, údaje o činnosti Velitelství četnického oddělení Náchod a je vhodný pro další badatelské využití. Lze ho využít pro studium četnictva jako všeobecného celku nebo pro hlubší studium velitelství četnických oddělení. Dochované archiválie mohou poskytnout také náhled do formy a obsahu písemné agendy organizace. Z hlediska historického by mohl být využit pro studium pozadí historických událostí a jejich vliv na činnost četnictva nebo pro nástin problematiky, kterou se četníci v daném časovém rozsahu zaobírali. Další informace k problematice velitelství četnických oddělení lze získat při studiu archivních fondů v NA v Praze, kterými by mohly například být: Generální velitel četnictva, Praha; Generální velitel uniformované protektorátní policie, Praha; Inspektor uniformované protektorátní policie, Praha a Zemské četnické velitelství, Praha.
V. Záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky
Archivní fond Velitelství četnického oddělení Náchod z časového údobí 1906-1943 uspořádala a koncept archivní pomůcky připravila v březnu roku 2013 Mgr. Jana Černínová v Státním oblastním archivu v Zámrsku. Čistopis byl vyhotoven v květnu roku 2013 po zpracování čtyř tematicky stejných archivních fondů, ale jiných územních působností, jimiž jsou Velitelství četnického oddělení Náchod, Hradec Králové, Chrudim a Jičín, všech uložených a v přímé péči Státního oblastního archivu v Zámsrku.
Inventář schválil ředitel Státního oblastního archivu v Zámrsku Petr Zimmermann, prom. hist.
- 10 -
Seznam použité literatury
Almanach čs. branné moci a četnictva. VIII. ročník. Praha, 1935. ERHART, Josef. Rukověť četnictva. Praha, 1936. HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. 2. vyd. Praha, 2007. MACEK, Pavel; UHLÍŘ Lubomír. Dějiny policie a četnictva. I - III. díl. Praha, 1997 - 2001. VOJÁČEK, Ladislav. Četnické humoresky z jiného pohledu. Četníci na veřejnosti za první republiky. In Historický obzor, roč. 14, IX/X 2003. str. 224-229. Zákon č. 299/1920 Sb. Zákon o četnictvu, novelizovaný roku 1928.
Seznam použitých zkratek
ČES
četnická eskortní stanice
ČLH
četnická letecká hlídka
ČPKS
četnická pohraniční kontrolní stanice
ČPKSPS
četnická pohraniční kontrolní silniční pasová stanice
ČPKŽPS
četnická pohraniční kontrolní železniční pasová stanice
ČPO
četnický pohotovostní oddíl
ČPS
četnická pátrací stanice
ČS
četnická stanice
ČSKS
četnická silniční kontrolní stanice
FMV
federální ministerstvo vnitra
GVČ
generální velitel četnictva
KV MV
krajská správa ministerstva vnitra
MV
ministerstvo vnitra
NA
národní archiv
OČV
okresní četnické velitelství
SNB
sbor národní bezpečnosti
SOS
stráž obrany státu
StB
státní bezpečnost
ÚČPO
ústřední četnické pátrací oddělení - 11 -
VB
veřejná bezpečnost
VČO
velitelství četnického oddělení
ZČV
zemské četnické velitelství
- 12 -
Inventární seznam
-4-
inv.č. obsah
časový rozsah
evid. jedn.
I. ÚŘEDNÍ KNIHY 1
Památník 21 x 34 cm, vazba: poloplátěná, čeština (kniha v kartonu č. 1)
1918-1938
ukn 1
2
Protokol o pochvalách 25 x 40 cm, vazba: poloplátěná, čeština obsahuje jmenný rejstřík (kniha v kartonu č. 1)
1928-1942
ukn 2
II. REGISTRATURNÍ POMŮCKY 3
Podací protokol důvěrný 25 x 40 cm, vazba: poloplátěná, čeština (kniha v kartonu č. 1)
1926-1928
ukn 3
4
Podací protokol obyčejný 31 x 42 cm, vazba: poloplátěná, čeština
1941-1942
ukn 4
III. SPISOVÝ MATERIÁL Normálie 5
Sborové rozkazy
1921
kar 1
6
Poučné rozkazy
1909-1915, 1918, 1938
kar 1
7
Denní rozkazy
1918
kar 1
8
Ostatní rozkazy, pokyny pro výkon služby
1906, 1908, 1910, 1916-1918, 1939-1941
kar 1
9
Oběžníky
1913
kar 1
10
Pověření k zatčení osob
1940
kar 1
11
Pravidla pro vyvěšování vlajek
1940
kar 1
12
Výnosy pro poznávací značky a bezpečnostní 1939-1941, 1943 opatření při jízdě hodnostářů
kar 1
Služebně-personální záležitosti 13
Seznamy četníků sloužících v Stráži obrany státu (SOS) nebo u polních četníků
- 14 -
1938-1939
kar 1
inv.č. obsah
časový rozsah
evid. jedn.
14
Evidence četníků dle znalosti německého jazyka - seznam četníků dle znalosti německého jazyka - služební lístky s ohlášením znalosti německého jazyka
1940
kar 1
15
Pochvaly - výpisy z protokolu o pochvalách - žádosti o výpis z protokolu o pochvalách
1938-1942
kar 1
1921
ftn 1
IV. FOTOGRAFICKÝ MATERIÁL 16
Fotografie na papírové podložce Strážm. Adolf Rychnovský rozměry: 6,5 x 10,5 cm (fotografie v kartonu č. 1)
- 15 -
Tiráž (evidenční údaje o fondu) 1.
Název archivní pomůcky (fondu)
Velitelství četnického oddělení Náchod
2.
Zkratka názvu fondu
VČO Náchod
3.
Časový rozsah
1906-1943
4.
Počet evidenčních jednotek
6 (4 knihy, 1 karton, 1 fotografie na papírové podložce)
5.
Počet inventárních jednotek
16
6.
Velikost v bm
0,12
7.
Uložení
Státní oblastní archiv v Zámrsku
8.
Stav ke dni
06. 05. 2013
9.
Fond uspořádala a inventarizovala
Mgr. Jana Černínová
10. Pomůcku sestavila
Mgr. Jana Černínová
11. Počet stran
16 (z toho 12 stran úvodu)
12. Pomůcku schválil
Petr Zimmermann, prom. hist., ředitel SOA v Zámrsku, čj. SOAZ-713/ZA-2013, dne 20. 5. 2013
13. Počet exemplářů
4
14. Čistopis inventáře
Mgr. Jana Černínová
15. Číslo archivní pomůcky
8889
16. Číslo listu NAD
3514
-4-
