Večery u kapucínů
Cyklus benefičních akcí, které se konají první středu v měsíci (mimo letní prázdniny) od 19 hodin v prostorách kláštera bratří kapucínů v Praze na Hradčanech. Svým dobrovolným darem v libovolné výši můžete podpořit každý měsíc jinou instituci podle výběru bratří kapucínů. www.veceryukapucinu.cz
Výtěžek dobrovolného vstupného z dubnové benefice bude věnován
Rané péči EDA o.p.s., která poskytuje sociální službu rané péče v domácím prostředí rodinám dětí se zrakovým a kombinovaným postižením od narození do 7 let věku. (www.ranapece.eu)
Večery u kapucínů 2. ročník 2011/2012 21. benefice v prostorách kláštera bratří kapucínů v Praze na Hradčanech středa 4. dubna 2012 v 19.00
Strunou i hlasem postním časem Účinkuje soubor
Columba Lauretana v obsazení:
Josefína Matyášová (zpěv, housle), Dominika Prokopová (zpěv), Helena Jagielská (zpěv), Markéta Hartingerová (zpěv, flétna), Kateřina Brunová (viola), Vojtěch Nejedlý (violoncello, zpěv), Vít Janata (positiv, zpěv), Jakub Kunčík (zpěv), Jan Hartinger (zpěv), Milan Duspiva (teorba) a Petr Štěpán (hoboj)
Soubor Columba Lauretana se poprvé sešel při natáčení CD pro podporu Farní charity Kyje, které probíhalo v Kostele Panny Marie Andělské na Loretánském náměstí v Praze. Přestože jeho členové většinou nejsou profesionální hudebníci, měli již s barokní hudbou zkušenost při absolvování interpretačních kursů, či sborové praxi. Vzniklo těleso, jehož základem je skupina zpěváků doprovázených bassem continuem v podobě violoncella s theorbou a sólovými vstupy hoboje, houslí a flétny. Občas se připojují i bicí nástroje, které v barokní praxi nesměly chybět. www.capella.wz.cz
Program: Jan Jozeff Božan Nitida Stella (Slavíček rájský, 1719) Píseň sv. Kazimíra (Slavíček rájský, 1719) Václav Matěj Šteyer Duchovní minuet (Kancionál český, 1683) Jan Miroslav Weingart Staré včely Loiset Compére (1445–1518) O Bone Jesu Adam Václav Michna z Otradovic Píseň o sv. Františku Seraphickém svět pokořujícím (Svatoroční muzika, 1661)
Alberik Mazák Laudate Pueri (CULTUS HARMONICUS, 1649)
Adam Václav Michna z Otradovic Utrpnost křesťana s Rodičkou Boží pod křížem (Stabat Mater) (Česká mariánská muzika, 1647)
Tomás Luis de Victoria (1548–1611) Animam meam dilectam (velikonoční responsorium)
Václav Karel Hollan Rovenský Loučení P. Krista s Pannou Marií (CAPELLA REGIA MUSICALIS, 1693)
Stála matka litující (Stabat Mater) (CAPELLA REGIA MUSICALIS, 1693)
Lamentace Krista Ukřižovaného na lid (CAPELLA REGIA MUSICALIS, 1693)
Jan Dismas Zelenka (1679–1745) Sepulto Domino (velikonoční responsorium)
Jacob Handl Gallus (1550–1591) Ave Maria (Gallus) Václav Karel Hollan Rovenský Píseň na úsvitě (Anjele Boží) (CAPELLA REGIA MUSICALIS, 1693)
Jan Jozeff Božan Slunce za horu zapadá (Slavíček rájský, 1719)
Texty písní: Nitida Stella Nitida Stella, alma puela, tu es florum flos. O Mater pia, Virgo Maria, ora pro nobis. Jesu, Salvator, Mundi amator, tu es florum flos, O Jesu pie, fili Mariae, eja audi nos. Mater Benignam, honore digna, tu es florum flos... Alme Rex regum, Conditor Legum, tu es florum flos... O gratiosa, o coeli Rosa, tu es florum flos... Sit Tibi Christe, modulus iste, tu es florum flos...
Prosiž Syna, ať promina hřích, osvítí milostí: Srdce naše satnanáše zbaví lstivé chytrosti. Matkous byla, všaks nezbyla po porodu Panenství: Krále Králů, Pána Pánů, toť jest tvé Důstojenství
Duchovní Minuet Umříti musím, tenkráte zkusím, jaký ten první den kvartýr bude. Když duše od těla, tělo do popela síla herbům, krása červům pokrm bude. Oslepnou oči, více se netočí kde co milé, neb spanilé ten svět nosí. Barva se promění a jazyk oněmí smutná lamentací všecko změní.
Coeli Regina, Virgo Divina, tu es florum flos...
Píseň sv. Kazimíra Každého dne Chvály hodné vzdej Marii Duše má, Její Svátky a památky cti a slav Oudy všema Rozvaž právě, mysli zdravě jakéž to důstojenství Matkou býti a nevzíti porušení v Panenství Ačkoli znám, že Rty své mám k chválám hloupé, zpozdilé: povinnosti dlé možnosti neminou žádné chvíle. Buď má Vůdce i zástupce, pokoje ať dostanu: před mukami, pokutami bezpečen ať zůstanu. Radůj se již, a veseliž Panno vší pocty hodna tys ztraceným, poblouzeným sama cesta příhodná. Dej v umění, zásobení v Písních svatých cvičení: státi v kázni, Boží bázni vždycky až do skončení. Těš se z toho, Panno, mnoho žes nás ďábla zprostila: v čistém těle, když jsi cele nám Boha porodila.
Potratí uši sluch, na věčnost půjde duch a nevěda, zdaliž běda, neb jak bude. Jak umru v tom místě pohřben jsem zajistě, zlé skutky mít půtky duše bude. Nebudou přímluvy platit, ani smlouvy, krom: „cos činil, co jsi mínil,“ soudce mluví. Třese se každý oud bázní se nemůž hnout, nad peklo hroznější bude ten soud. Cokoliv milého, rozkošného bylo jsa jen prach, živý strach má z mrtvého. Na cestu tě strojí velmi v divném kroji: plátno, hadr na ten vandr nic jiného. Nedají co bys měl na cestu kam bys šel, krom cos činil, co jsi mínil vždy dobrého. Přátelé tě k hrobu provodí v tu dobu, tebe tam nechají, půjdou domů. Na světs nic nepřines, ssebou nic nevezmeš, proč medlé tak v sobě v něm zakládáš? Čekat máš noviny každé čtvrt hodiny na chvíle, na časy proč odkládáš? Jsi na zemi pára a mlha nestálá jenž s větrem a sluncem rychle sejde. Dřív než se zatočíš, smrt k tobě přiskočí, poslední marš trouby v uších ti zní.
Staré včely Staré včely, dělnice tu na pískovcové dlažbě leží. Lidé nevědí, po čem šlapou. Píli směny půlroční ocení jen anděl smrti blažené svým úsměvem spanilým. A pozváním na cestu okřídleným tak dobře známou...
O Bone Jesu
O Sv. Františku Seraphickém, svět potupujícím Když František, muž svatý milováním Božím jatý od života světského, zboží pomíjitedlného k svaté ctnosti přistupoval, takto vroucím srdcem říkal: „Ó, Bože můj a všecko! Měj se dobře, světská čest, nejsi nežli podvod a lest, lidské duše podvodíš, od věčné slávy odvodíš. Ach! nechci já tebe míti, o věčnou slávu přijíti. Měj se dobře, světská čest. Ježíši, tys milejší, nad těla rozkoš líbější, nad světskou čest vzáctnější, nad všeliké zboží dražší. Když Tě mám, milý Ježíši, nestojím o celou říši, ty jsi můj Bůh a všecko.“ To řka, světských marností odřekl se na věčností, chudobu zamiloval, aby Krista následoval. My již Františka svatého, příkladem Krista chudého, laskavě pozdravůjme. Zdráv buď, Františku svatý, muži v ctnostech přebohatý, Krista Pána ranami okrášlený jak perlami. Cherubíne v rozjímání, serafíne v milování, v těle pravý anděle.
Františku, slúho Boží pros Boha, ať v nás rozmnoží dar své svaté milosti, ať známe světa marnosti, po rozkoší netoužíme, jemu samému sloužíme a nebe zasloužíme.
Laudate Pueri [Žalm 113] Chvalte, služebníci, Hospodina, chvalte jméno Hospodinovo. Buď velebeno jméno Hospodinovo od nynějška až na věky. Od východu slunce až k západu zaslouží chválu jméno Hospodinovo. Hospodin je povznesen nade všechny národy a nad nebesa jeho sláva. Kdo je jako Hospodin, náš Bůh, jenž přebývá na výsostech a shlíží shůry na nebe i na zem? On pozvedá ze země slabého a ze smetiště napřimuje chudého, aby mu dal místo spolu s knížaty, s knížaty svého lidu. On nechává v domě bydlet ženu neplodnou jako radostnou matku synů. Sláva Otci ... Jako byla ... Amen.
Utrpnost křesťana s Rodičkou Boží Stála Matka litující, u dřeva kříže plačící, když na něm pněl Kristus Pán. Jejížto srdce žalostné, zarmoucené a bolestné prorazil meč z obou stran. Kdo by neměl zaplakati, vida Matku Páně státi tím hořem obklíčenou. Kdo by neměl litovati, kdyby chtěl považovati Máteř s Synem souženou. Pro hříchy svého národu viděla ho nésti škodu a biči zmrskaného. Viděla Syna milého při smrti opuštěného, když pustil ducha svého. Popřej mi s tebou plakati a Krista vždy litovati, dokud v těle zůstávám.
Vedlé kříže s tebou státi a v tvé žalosti trvati za to tě věrně žádám.
Animam Meam Dilectam Loučení P. Krista s Pannou Marií Ó Matko má Máti milá z tisícův vyvolená, ty jenž jsi má radost byla nyní tak zarmoucená, ej já Syn tvůj tobě milý s tebou se rozžehnávám, tebe v tuto smutnou chvíli Bohu Otci oddávám. K tomu jsem já z Nebe vyšel a Tělo z tebe přijal bych nevinně na Kříž přišel a za lid život vydal, by skrze mé Umučení A tu přehořkou smrt mou všem Lidem přišlo spasení, však s velkou bolestí tvou. Již hle tedy se ubírám ještě s tebou se loučím, již k Olivetu pospíchám a Bohu tě poroučím. Pot je již na mně krvavý Počíná vyrážeti, když Oči vidím slzavý Líce tvé tak smáčeti.
Lamentacy i žaloba Krysta ukřižovaného na Lid Ó, vy, jenž jdete cestou, drobet se zastavte pozorůjte věc jistou a pilně uvažte jaká je mé bolesti zde bolest podobná a žalost žalosti mé na tom Světě rovná. Lid jsem sobě vyvolil a pracně vychoval z tisíc jiných vás zvolil, do zrostu dochoval, ale vy jste nevděční té mé k vám milosti již mne na smrt vydáte beze vší lítosti. To tehdy pozorněji lide rozjímejte uvážíc bedlivěji na to pozor dejte zdali jest bolesti mé kde bolest podobná a žalost žalosti mé na tom světě rovná. O Kriste pro tvé svaté drahé Umučení bychom z hříchův všech mrzkých došli očištění a pro tvé svatých Otcův mile navštívení dej bez hříchů spatřit tvé veselé vzkříšení.
Sepulto Domino Stála Matka litující Stála Matka litující u dřeva kříže plačící, když na něm pněl Kristus Pán. Jejížto srdce žalostné, zarmoucené a bolestné prorazil meč z obou stran. Svatá Máti, rač popříti, bych mohla srdce raniti ranami Syna tvého. Jenž ráčil pro mne trpěti a tak těžce raněn býti, rozděl mne s strasti jeho. Rač nás křížem ostříhati, smrti Krista odívati a chovati v milosti. Když zde v světě tělo zhyne a duše se z něho vyhne, aby šla do radosti.
Ave Maria Anjele Boží (píseň večerní) Anjele Boží, strážce můj, rač vždycky být ochránce můj, mě vždycky veď a napravuj, ke všemu dobrému vzbuzuj. Ctnostem svatým mě vyučuj, ať jsem tak živ, jak chce Bůh můj. Tělo, svět, ďábla přemáhám, na tvá vnuknutí pozor dám. A v tom svatém obcování ať setrvám do skonání, po smrti pak v nebi věčně chválím Boha ustavičně.
Slunce za horu zapadá Slunce za horu zapadá, noc mocí temnou k nám padá. Kriste Světlo rač svítiti nedej v temnostech blouditi.
Odpusť což jsme hněvali tě buďto zjevně neb skrytě, nedej Duši v tom hynouti přej v pokoji nám vstanouti.
Budižť poděkováno, žes skrz Anjely nás chránil dnes od škod a nebezpečenství z Božského milosrdenství.
Na stráž Anjely své postav, strachu pekelného nás zbav, zruš velikou ďábelskou moc a rač nám dáti dobrou noc.
Adam Václav Michna z Otradovic (1600–1672) se narodil v Jindřichově Hradci jako syn purkrabího a varhaníka Michala Michny. Vystudoval na tamní jesuitské koleji (zde se snad seznámil se soudobou italskou hudbou) a od r. 1633 zde působil jako varhaník a člen literátského bratrstva, pro jehož hudební praxi pravděpodobně začal skládat i duchovní písně na české texty. Je autorem kancionálů „Česká mariánská muzika“ a „Svatoroční muzika“ (které pořadím písní provázejí církevní rok) a sbírky 13 písní „Loutna česká“. Pro liturgické účely složil i několik mší, žalmy a další skladby v latině. Michnova hudba stojí na rozhraní baroka a renesance a silně ovlivňuje a inspiruje jeho následovníky. Žádný z pozdějších kancionálů se jeho melodiím a textům nevyhnul (např. V. M. Šteyer převzal od Michny celkem 142 nápěvů a 75 textů, z nichž některé jsou součástí zpěvníků dodnes).
Václav Karel Hollan Rovenský (1644–1718) Narozen r. 1644 v Rovensku pod Troskami jako syn rychtáře Jana Holana. Po studiích na gymnasiu při jesuitské koleji v Jičíně působil v Rovensku pod Troskami, Turnově a Dobrovici jako učitel a varhaník. R. 1668 odešel do Prahy a působil jako varhaník na Vyšehradě. V r. 1674 se pravděpodobně dostal při procesí až do Říma. V letech 1693/4 vydal kancionál „CAPELLA REGIA MUSICALIS“, který obsahuje 765 písní. Nepracoval na něm pouze jako autor a sběratel písní, ale i jako sazeč a možná i rytec. Inspirace některými Michnovými díly zde nelze přehlédnout. Kolem r. 1694 odchází z Prahy na pozvání místního panstva do zřícenin hradu Valdštejna, kde se usídlil jako poustevník u právě postavené kaple. Od r. 1704 působil jako kameník opět v rodném Rovensku pod Troskami (kamenné sluneční hodiny místního kostela). Pohřben je ve svém rodném městě v kostele pod kazatelnou.
Jan Josef Božan (1644-1716) se narodil ve Frýdku-Místku a v letech 1683–1716 působil jako farář v Chroustovicích. Napsal kancionál „Slavíček rájský“, který obsahuje text i notový materiál 845 písní. Jeho vydání se však již nedočkal. R. 1719 hrabě František Antonín Špork v rámci snahy o urovnání dlouholeté pře s církví (jmenovitě s jesuitským konventem v Žírči) vydal toto dílo v tehdy nebývalém nákladu 12 000 výtisků v Hradci Králové. Tak se stal Slavíček rájský součástí muzicírování snad na každém českém kůru.
Alberik Mazák (1609–1661) byl cisterciácký mnich z Vídně. Dochované biografické informace nám o jeho životě mnoho neprozrazují. Ve svých skladbách dosahoval s minimálními prostředky velmi přesného vyjádření textu. Rovněž v jeho díle lze vysledovat jistý ohlas hudby A. V. Michny, i když ne tak zřetelně jako u předchozích.
Raná péče EDA, o.p.s. Raná péče je terénní sociální služba poskytovaná rodinám, ve kterých se narodilo a vyrůstá dítě se zdravotním postižením. Služba se zaměřuje na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte, současně bere ohled na požadavky každého jednotlivce. Služba je terénní zejména kvůli tomu, aby lidé, kteří ji využívají, byli v prostředí, které je jim blízké a ve kterém se cítí jistě. Právě v tomto prostředí jsou totiž děti nejlépe schopny využívat všechny své možnosti, schopnosti a nadání. Rodina handicapovaného dítěte prostřednictvím Rané péče EDA získá veškeré dostupné informace o metodách, pomůckách a postupech práce s dítětem, které má postižení nebo jehož vývoj je ohrožen, dále o svých právech a nárocích (dávky a výhody sociálního zabezpečení, získávání rehabilitačních a zdravotních pomůcek) a o dalších službách a zařízeních (respitní péče, předškolní zařízení, speciálně pedagogická centra atd.) nebo o kontaktech na odborníky. Rodiče učí používat vhodné metody podpory svého dítěte. Dítě tak dosáhne maximálního možného rozvoje svých schopností a dovedností. Rodina se cítí jistá v samostatném rozhodování o možnostech a budoucnosti své a svého dítěte.
č. ú. Rané péče EDA o.p.s.:
241046261/0300
Přijměte pozvání na 22. benefici v prostorách kláštera bratří kapucínů v Praze na Hradčanech středa 2. května 2012 v 19.00
Zvony a zvonohry českých kostelů Přednáška s hudebními ukázkami
Radek Rejšek – hudební skladatel, varhaník, carillonér pražské Lorety
Váš dobrovolný příspěvek na květnové benefici bude věnován
Centru zprostředkování simultánního přepisu České unie neslyšících, které formou terénních služeb zajišťuje pro osoby se sluchovým postižením simultánní přepis. (www.eprepis.cz nebo www.prepis.cun.cz)
