VEŘEJNÁ PODPORA. Zdroj bolení hlavy nebo prospěšná pravidla? Dan Michal, 12. 11. 2015
Prezentace část první
Teorie: Proč pravidla veřejné podpory a jak fungují o Důvod pro existenci pravidel o Výklad hlavních pojmů veřejný podpory
V druhé části: Praxe o Zahraniční zkušenosti – Německo a Velká Británie o Postřehy pro administraci pravidel
2
Veřejné výdaje mají být lékem na tržní selhání
Ale jen v míře, která je nezbytná = 4 koruna by byla již nadbytečná!
3
Teorie
Veřejná podpora má nálepku nežádoucí byrokracie. Je opravdu přítěží nebo skutečným přínosem?
Pravidla veřejné podpory s sebou nesou určitou administraci, nicméně při žádoucím použití přináší tato administrace výrazně pozitivní výsledky: Chrání soutěž mezi příjemci finančních podpor (dotací): Pro fungování tržního prostředí je škodlivé, pokud jeden subjekt dostává od státu finanční podporu a druhý nikoliv. Šetří veřejné rozpočty: Při správném použití prověřují, kde je použití veřejných prostředků ještě žádoucí (a za jakých podmínek) a kde už veřejné výdaje nejsou nutné.
4
Jak pravidla VP člení veřejné výdaje
Manévrovací prostor pro veřejné výdaje: Nepřekročitelné linie
Reálné veřejné výdaje: Podmnožina přípustných podpor Ano
Žádná omezení
(nezakládá VP)
Podmínky pro poskytnutí (zakládá VP)
Ano Ano
Nelze poskytnout (zakázaná VP)
5
Teorie
Podstata pravidel: Co je veřejná podpora? Odpověď – čl. 107 smlouvy TEU.
1) Podpora je poskytnutá z veřejných prostředků. 2) Udělení podpory narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže. 3) Podpora je selektivní – zvýhodňuje určité podniky nebo odvětví výroby. 4) Podpora ovlivňuje obchod mezi členskými státy. o Splnění všech podmínek = veřejná podpora. o Nesplnění podmínek = není veřejná podpora.
6
Teorie
Co se rozumí.. . 1) „podporou poskytnutou z veřejných prostředků”?
Pro klasifikaci veřejných prostředků není podstatná forma, ani vlastnictví a není ani rozhodné, zda byly poskytnuty přímo státem či prostřednictvím veřejných či soukromých institucí - jedná se o všechny možné operace, které mají vliv na veřejné rozpočty. Příklady formy podpory: dotace, zvýhodněné půjčky, státní garance, neplošné úlevy na daních, netržní prodej veřejného majetku, apod.
7
Teorie
Co se rozumí.. . 2) „narušením či hrozbou narušit hospodářskou soutěž”?
Podpora umožňuje získání hospodářské výhody, kterou by podnik nezískal v rámci běžného podnikání. Podle práva EU je podnikem jakýkoliv subjekt bez ohledu na právní status či způsob financování vykonávající tzv. ekonomickou činnost. Rozhodující není právní forma, ani forma vlastnictví či způsob financování, ale zda jeho činnost spočívá v nabízení zboží či služeb na trhu.
8
Teorie
Co se rozumí.. . 3) „zvýhodněním podniků či určitých odvětví”?
Jde o zvýhodnění příjemce podpory, které by nezískal za běžných tržních podmínek. Nejedná se o obecné opatření, které by bylo určeno bez rozdílu všem soutěžitelům, ale jedná-li se o zvýhodnění určitých podniků či odvětví výroby, o tzv. selektivitu. Kritérium selektivity je rovněž splněno, jestliže se režim podpory vztahuje pouze na část území členského státu.
9
Teorie
Co se rozumí.. . „obecným opatřením”
Jde o projev sociální nebo hospodářské politiky, které se používá vůči všem subjektům v souladu s objektivními kritérii bez ohledu na místo, sektor či podnik. Může se projevovat vůči jeho příjemcům (podnikům) také různě, přičemž tyto efekty jsou nezávislé na jeho systému, nebo kde jsou tyto efekty ospravedlnitelné vlivem jeho podstaty. Financování takový aktivit z veřejných zdrojů nezakládá veřejnou podporu (absence selektivního účinku).
10
Teorie
Co se rozumí.. . „principem tržního investora”
Financování určitých aktivit z veřejných zdrojů nezakládá veřejnou podporu, pokud by za stejných okolností - s přihlédnutím k reálně očekávanému zisku a bez ohledu na všechny sociální, regionální a jiné sektorové dopadyfinancoval takové aktivity rovněž soukromý podnik…
11
Teorie
Co se rozumí.. . 4) „ovlivněním obchodu mezi členskými státy”?
Postačující je existence subjektu podnikajícím ve stejném oboru v jiném členském státě Evropské unie, v důsledku čehož může dojít narušení hospodářské soutěže. Nezáleží na rozsahu činnosti, právní formě, velikosti subjektu, množství podpory, absenci exportu služeb nebo zboží apod. Ovlivnění obchodu mezi členskými státy Evropské unie se předpokládá a priori.
12
Teorie
Výsledek posouzení 4 znaků: Nutné určení režimu veřejné podpory.
Projekt zakládá veřejnou podporu
Jsou splněny souběžně všechny 4 podmínky.
Projekt nezakládá veřejnou podporu
Podporu lze udělit na základě výjimky
Podporu nelze udělit na základě výjimky
Podpora spadá pod aplikaci některé z tzv. blokových výjimek
Podpora je schválená EK na základě předešlé notifikace.
Zakázaná/ nedovolená veřejná podpora
Například podpora zachování kulturního dědictví – článek 107/3d Smlouvy TEU.
Pokud je udělena, musí být vrácena, včetně sankčních poplatků.
13
Prezentace část druhá
Příklady veřejné podpory v oblasti cestovního ruchu/ vztah k soukromému sektoru o Podpora cestovního ruchu v Německu o Zkušenost Velké Británie o Závěrečné postřehy pro administraci pravidel
14
Německo
Německá centrála cestovního ruchu. Otevřené partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Centrála zajišťuje spolupráci se 72 členy a 12 sponzory, mezi které patří podniky cestovního ruchu, asociace a všechny marketingové organizace federálních zemí. Princip fungování: členství, kdo nesplňuje podmínky, může se účastnit na bázi sponzorství.
15
Německo
Partneři centrály na bázi členství. Soukromé společnosti.
16
Německo
Jaká je náplň činnosti centrály? Kdo, co získává?
Podpora značky Německo. Ovlivňování klíčových hráčů světového trhu (veletrhy, mezinárodní workshopy), PR, světová média apod. Poradenství pro poskytovatele služeb a organizace cestovního ruchu při tvorbě specifických produktů cestovního ruchu. Správa webu www.gemany.travel. Zúčastněným nabízí přístup k marketingovým analýzám centrály a tematickým marketingovým kampaním, tak aby produkty německého cestovního ruchu získaly maximální publicitu.
17
Německo
Výdaje a příjmy agentury. Multiplikační efekt získaný z finančních prostředků.
Soukromý sektor se přímo podílí na řízení organizace (rady ředitelů, poradní výbor, marketingový výbor apod.) Volení členové – „vstupenkou není jen Vaše funkce“.
18
Německo
Co si vzít z německého modelu jako závěr? Poučení, inspirace, vzor, model, benchmark…převzít!
Co ho odlišuje od českého modelu? Efektivní výdaje = Otevřená spolupráce se soukromým sektorem podléhá jasně stanoveným kritériím, která jsou stanovena na nediskriminačním základě. Soukromý sektor také sdílí některé výdaje (platí si za to, co dostává, navíc jeho poradenství je otevřeně zpoplatněno). Nelze určit komerční subjekt, který by se mohl cítit poškozen daným systémem (je-li dodržovaná zásada nediskriminace).
19
Británie
Stížnost 2 soukromých společností k Evropské komisi. Zkušenost britské administrativy.
Stížnost se týkala online rezervací VisitBritain je strategickou institucí pro příjezdový cestovní ruchfinancovanou ministerstvem sportu a cestovního ruchu (Department for Culture, Media & Sport). VisitBritain podle stížnosti nabízela komerční služby, čímž na trhu konkurovala soukromým podnikům, které nabízely obdobné služby.
20
Británie
Výsledky dohody s Evropskou komisí. Bez podpory rezervací a přímého prodeje služeb.
Poskytování rezervačních systému (apletu) na webových stránkách, které byly financovány z veřejných zdrojů, je komerční aktivitou, jejíž provozování nepředstavuje naplňování veřejného zájmu Velké Británie. Organizace, které jsou financované z veřejných zdrojů, nesmí zajišťovat komerční aktivity, které nejsou primárně orientované na zajišťování veřejného zájmu poskytování turistických informací a propagace země (regionu) a které mohou nebo jsou v soutěži s aktivitami soukromých poskytovatelů služeb v oblasti cestovního ruchu, zejména poskytování rezervací, nákup a prodej cestovních zájezdů, ubytování a propagace. 21
Británie
Co si vzít z britského případu jako závěr? Selský rozum, ale i systémový přístup…tipy.
Umět rozlišit mezi úlohou soukromého a veřejného sektoru (kde jsou hranice veřejného zájmu, ani v dobré víře nedublovat soukromý sektor). Uplatňovat zásadu nediskriminace (nikoliv na oko nebo formálně, ale reálně, dobrá opatření nejsou žádné rychlokvašky, jednoduchost vyžaduje složité úvahy).
22
Závěr ze zahraniční praxe, který rozhodně neplatí
Všechno dovoleno & všechno zakázáno
Rozhoduje obsah, transparentnost, nediskriminace!
23
Praxe
Jak uniknout problémům s veřejnou podporou? Využijme zahraničních zkušeností.
Požadován musí být maximální efekt z vynakládaných veřejných zdrojů. Podstatné jsou cíle opatření, jeho organizace a ekonomika, vliv na trh. Soulad s pravidly veřejné podpory zajistí například: o Obecná opatření veřejného orgánu o Aplikace principu tržního investora
24
Praxe
Shrneme-li, pravidla si nezaslouží naši zlobu. Držme se jejich principů, nikoliv našich pocitů.
Podstatou pravidel je uplatňování určitých principů, které nemohou za to, že si jejich výklad zjednodušujeme, nebo že ho neumíme provést. Doporučení: Směřujme veřejné výdaje pouze tam, kde si soukromý sektor nedokáže pomoci (s řádným zdůvodněním). Posouzení podobných situací dejme jednotný výklad. Identifikujme řádně efekt/podstatu daného opatření.
25
Děkuji za pozornost.
Dan Michal www.verejne-podpory.cz
26