VDT, funkční poruchy pohybového aparátu

VDT, funkční poruchy pohybového aparátu Ing. Bc. Vanda Casková

Využití hipoterapie u VDT 

velká disproporce mezi historicky danou a vyvinutou koncepcí struktury pohybového aparátu a požadavky kladenými na ni při současném stylu života

Faktory ovlivňující držení těla Držení těla je v každém věku výrazem komplexní souhry tělesných a duševních faktorů, ovládání podléhá mnoha vlivům:       

zděděná kvalita tkáně kondice jedince pohlaví – vliv hormonů kondice svalstva (zkrácené a oslabené svaly) opotřebení pohybového aparátu - věk – stáří, zátěž.. prostředí, ve kterém žijeme - zaměstnání, pracovní vytížení, pracovní polohy atd. psychický stav - stres

Vývoj motorických schopností    

vývoj je nerovnoměrný střídají se dynamická období a období stagnace dynamická období = sensitivní období znalost důležitá ve vztahu ke správnému časování jejich rozvoje

První dětství – období batolete - (1 až 3 roky)      

vývoj lokomoce je hlavní motorickou činností vyvíjí se zakřivení páteře po prvním roce dítě ujde asi 20 kroků nemá představu o vzdálenostech předmětů – zvláště o hloubce od jednoho roku dítě kutálí míčem a hází před hodem a skokem se vždy zastaví

Druhé dětství – předškolní věk - (3 až 6 roků)    

v tomto období teprve dochází k zautomatizování chůze a běhu dítě ve čtyřech letech dokáže spojit běh se skokem v šesti letech teprve dítě dokáže spojit chytání a házení zakřivení páteře není ještě trvalého charakteru

Prepubescence – mladší školní věk (6 -11 let)   

zakřivení páteře není ještě trvalého charakteru dbát na správné držení těla a podporovat všestranný pohybový rozvoj a pohybové návyky v osmi létech je výkonnost chlapců a dívek přibližně stejná - v desíti již se od sebe výrazně liší

  

velice oblíbené začínají být kolektivní hry – podpora ve skupině - děti v 8 letech již dokáží organizovaně spolupracovat při hře začínají se objevovat značné rozdíly ve výkonnosti jedinců vlivem odlišného působení vnějšího prostředí a rozvoje individuálních vloh období 8 – 12 let se popisuje jako zlatý věk motorického učení

Pubescence (11- 14-15 let)      

nejbouřlivější fáze přeměny dítěte v dospělého člověka zrychlený a nerovnoměrný růst kostí a svalů způsobuje disproporcionalitu a s ní související nekoordinované pohyby dívky o něco v tělesném vývoji předbíhají chlapce - v testech motoriky jsou lepší chlapci na konci tohoto období můžeme pozorovat typicky ženskou a mužskou motoriku žena: zaoblenost a plynulost pohybu, pružnost muž: hranatost a silový projev  navazování vztahů k vrstevníkům, skupinová identita, sexualita

Adolescence (16 – 21 let) - Teenager      

revolta, kritika rodičů, nekritické přijímání nových vzorů x kritičnost k autoritám a jejich tvrzením emancipace od rodiny dosažení jasného a stabilního pocitu vlastní identity – hledání vlastního postavení - „své role“ mladý člověk si vybírá osobní vzory a navazuje intimní osobní vztahy poznání svých možností i mezí, hodnocení svého vzhledu - kolísání sebehodnocení - význam v sebeprožívání hraje jeho celková atraktivita osifikace kostí ukončena - zakončení vývoje evoluce - zakřivení páteře je trvalého charakteru

Dospělost - (adult)     

přechod z dospívání do dospělosti probíhá průběžně a je charakterizován dosažením osobní zralosti biologická (tělesná) - spojeno se schopností zakládat rodiny a rodit děti - reprodukce zachování rodu dospělost psychická - samostatnost v rozhodování - nést odpovědnost za sebe a za své jednání, ochota podstoupit riziko a přijmout event. následky v České republice se člověk stane plnoletým v 18 letech v psychosociální rovině je dospělosti dosahováno až mezi 20. a 25. rokem

Mladší dospělost: (18) 25 - 30 let     

růst tělesné výšky se zastavil, zvyšuje se hmotnost těla vyšší fyziologická zdatnost – tělesná obratnost, nejkratší reaktivní doba rychlá myšlenková a pohybová pohotovost vrchol zdraví a síly - harmonie všech složek osobnosti biologicky vhodná pro definitivní vyhledávání životního partnera a pro zakládání rodiny

Střední dospělost - u většiny lidí zhruba asi mezi 31. a 45. rokem 

období vrcholu životních sil, dosažené osobní „zralosti“

  

kolem 40. roku života dochází k tzv. kariérovému plató - dovršení vývoje v dané profesi organismus se postupně opotřebovává, větší unavitelnost, delší regenerace pohybová aktivita je důležitá pro udržení dobrého zdravotního stavu, musí odpovídat věku a stimulovat org. harmonicky a všestranně

Pozdní dospělost - zhruba mezi 45. a 65. rokem      

ubývání sil - pokles výkonnosti, hromadění zdravotních potíží okolo 50. roku nastává ukončení reprodukčního období u ženy (klimakterium vyúsťující do menopauzy) u mužů reprodukční schopnost do pozdního věku „období bilancování“ – „krize středního věku“ životní cíle jsou nyní kriticky přezkoumávány, člověk bilancuje hodnotí se správné řešení i omyly ve volbě partnera, ve výchově dětí, v pracovní činnosti a v tvořivých seberealizačních činnostech

Stáří Počáteční stáří (60 až 75 let) 

počínající involuce lidské motoriky

Pokročilé stáří (75 až 90 let) 

stádium involuce lidské motoriky

Krajní stáří (nad 90 let) 

stádium úpadku lidské motoriky

intraindividuální variabilita      

snižuje se vitalita, zvyšuje se zranitelnost organismu, pokles fcí orgánů snižuje se adaptace na vnější prostředí, ubývá svalová hmota, klesá schopnost regenerace snižuje se respirační schopnost, výkonnost transportního systému, atrofické změny buněk změny v procesu stárnutí jsou ireverzibilní degenerativní artrotické změny kloubů, úbytek vápníku (osteoporóza)-riziko častějších fraktur pohybová aktivita podle možností

Stáří     

zhoršuje se smyslové vnímání, paměť afektivní prožívání ve stáří se rovněž mění odchod do důchodu v tomto období vede často k nižšímu sociálnímu a ekonomickému statusu a proto často i k poruchám sebevědomí, sebehodnocení, k pocitům nedostačivosti, nedoceněnosti a proto i ke zvýšené urážlivosti, vztahovačnosti

Funkční mechanismy držení těla Na vzpřímeném držení těla jsou zapojeny všechny součásti pohybového systému:   

složka podpůrná – pasivní, jejímž základem je kostra, složka výkonná – aktivní – svaly – typy, energie složka řídící – inervace svalů a řízení pohybu nervovým systémem

Správné držení těla 



z hlediska biomechanického za optimální považujeme takové držení těla, při kterém těžnice hlavních segmentů těla na sebe přímo navazují (každý segment je vyvážen nad nejblíže nižším), takže součet sil, které narušují rovnováhu v jednotlivých kostních spojeních je minimální k tomu je nezbytná práce svalů, vnitřních aktivních sil, které postavení jednotlivých segmentů kontrolují a v případě potřeby korigují

Páteř     

zakřivení páteře se formuje a upevňuje v době, kdy dítě z polohy na břiše zdvihá hlavu činností šíjového svalstva kyfóza hrudní - s vrcholem při Th6 -Th7 - přechází od dolní hrudní páteře (od Th10 ) v bederní lordózu je zbytkem původního plynulého kyfotického zakřivení v prenatálním období lordóza bederní - vrchol při L3-L4 - vzniká později činností hlubokého zádového svalstva, až v době, kdy si dítě sedá a učí se stát a chodit os sacrum pokračuje od promontoria kyfotickým zakřivením

Komponenty držení těla Držení hlavy   

má směrodatný vliv na celkové držení těla poloha hlavy nad krčí páteří je udržována aktivním napětím šíjového svalstva pohyb hlavy startuje především pohyb v atlantookcipiálním kloubu a postupně i pohyb v další páteřních oddílech

Krční páteř      

v krční páteři je možný pohyb (především díky tvaru prvních 2 obratlů) ve velkém rozsahu do předklonu, záklonu, úklonu i rotací funkční poruchy zde vzniklé mohou být způsobeny předsunutým držením hlavy a nadměrnou statickou zátěží horních končetin blokádou hlavových kloubů při těchto poruchách může mimo bolestivost a omezený pohyb dojít k bolestem hlavy, závratím a vegetativním potížím ekonomika pohybu

Hrudní páteř  

nejméně pohyblivým úsekem oblast Th 4 - 5 tvoří funkční rozhraní anatomicky plynulého přechodu mezi horní a dolní hrudní páteří

  

tato hranice je dána různými osami rotace horních a dolních žeber při dýchání k funkčním poruchám dochází spíše v oblasti skloubení obratlů s hlavičkami žeber a omezením rotačních pohybů žeber při dýchání vedle bolestivosti v oblasti hrudní páteře může dojít k tzv. vertebrokardiálnímu syndromu, kdy při funkční poruše na hrudní páteři vzniká stav, který připomíná postižení infarkt myokardu

Bederní páteř    

obratlová těla a výběžky jsou velmi mohutné vzhledem k větší zátěži a úponu silných svalů po fyziologickém kyfotickém zakřivení hrudní páteře následuje fyziologická lordóza páteře zatímco v oblasti dolní hrudní páteře byl největší pohyb do rotace, v nižších částech a na přechodu bederní páteře v křížovou tato možnost již mizí předklon, záklon i úklon jsou možné ve velkém rozsahu

Bederní páteř   

etáže horní bederní odráží i poruchy dolních břišních orgánů a orgánů malé pánve oblast lumbosakrální je monitorem pro poruchy z oblasti malé pánve a kyčelních kloubů vedle toho ovlivňuje jeho funkci LS přechodu i stav pánevního dna a svalstva ischiokrurálního a pelvifemorálního

Křížová oblast   

svou pevností křížová kost čelí vertikálnímu zatížení, které je hmotnosti celého trupu největší z různých úseků v tomto místě je páteř značně zatížena meziobratlové ploténky je pod silným tlakem

Kostrč    

navazuje na křížovou kost vazivovým, příp. kostním spojením doplňuje kyfotické zakřivení křížové páteře a je různě pohyblivá má vztah ke svalstvu pánevního dna – m. levator ani může dlouhodobě bolet při poruchách funkce ve vyšších etážích páteře, zejména v oblasti bederní a křížové

Pánev  

pánev funguje jako přechodová oblast přenášející zátěž z páteře na dolní končetiny a zpětně síly vznikající při akci dolních končetin jsou přenášeny přes kyčelní klouby a SI skloubení na páteř

Křížokyčelní skloubení - SI     

SI jako klenák (klenáková klenba) rozdíl v postavení horního a dolního SI posuny a blokády v SI skloubení s iritací do podbřišku nebo zadní části pánve, omezené rozvíjení bederní páteře, bolesti v bederním úseku, změny nastavení v kyčli, dolní končetiny coccygodynie, bolesti třísel změny v oblasti SI a kostrče se přenáší na pánevní dno

   

funkční porucha v tomto skloubení - působením svalových sil při svalové inkoordinaci či nerovnováze ostrá bolest v horní polovině hýždě omezuje v běžných činnostech - např. chůze, chůze do schodů, vystupování z auta.. instinktivně omezuje zatížení nemocné strany, což se může projevit kývavou chůzí příčina blokády SI může být v postavení nohy, kolene, kyčle

Svaly ovlivňující postavení pánve M.iliopsaos - diverzant pánve     

m. psoas začíná na tělech obratlů a ploténkách od Th12 -L4 m.iliacus ve fossa iliaca fascie psoatu komunikuje s diafragmou a komunikuje i s fascií m.quadratus lumborum má velkou tendenci se zkracovat a stahovat celou kyčelní oblast při jeho zkrácení v rámci jeho polohy táhne pánev dopředu a následně zvětšuje bederní lordózu

M. iliopsoas má řadu různých funkcí      

silný kyčelní flexor při fixovaném trupu při fixovaných DK se podílí na flexi trupu podílí se i na vnější rotaci stehna jeho hlavní posturální funkcí je udržovat rovnováhu pánve ve vztahu k páteři působí ve spojení s extensory zad, vyvažuje však vliv extenzorů nacházejících se na zadní straně páteře tím působí na stabilizaci pánve, ve skutečnosti pomáhá napřímení či protažení páteře

Vazby mezi svaly   

tah m. iliopsoas lordotizuje pánev do anteflexe k tomu participují flexory kolene – hamstringy ale i svaly břišní zejména m.rectus abdominis, které působí proti tahu m.iliopsoas

Gluteální svaly M. gluteus maximus, medius a minimus tvoří svalový komplex  

jejich aktivita tvoří opozici vůči m. iliopsoas v kyčelním kloubu mají nezastupitelnou funkci při udržování vzpřímeného postoje a rovnováhy

M. quadratus lumborum  

Začátek - costa duodecima, processus costales L1-4 (L5) Úpon - crista iliaca, lig. iliolumbale

Funkce:   

retroflexe bederní páteře (při oboustranné kontrakci) lateroflexe bederní páteře (při jednostrané kontrakci) fixace 12. žebra pro kontrakci bránice

Rotátory kyčelního kloubu

     

m. obturatorius internus a externus - oba procházejí okénkem v kyčelní kosti m. gemelleus inf. a sup. m. piriformis svým uložením a průběhem ovlivňují PD vliv polohy končetin na svaly PD význam polohy pro terapeutický vstup

Sy m. piriformis       

na začátku je svalová dysbalance v bederní páteři a porucha statiky celé pánve bolest v hloubce hýžďového svalstva nebo bolest střílející do zadní strany stehna až do oblasti lýtka pseudoradikulární sy častá je vazba na zvýšené prohnutí v bedrech spát s polštářem mezi koleny, nesedět dlouho protahování při jízdě na koni křeč v zevním kvadrantu hýždě

Adduktory KK   

začínají na kostech pánve a sice na stydké kosti – dvoukloubové, jednokloubové odkud se postupně rozbíhají dolů k vnitřní straně stehenní kosti, na kterou se v různých úrovních upínají m. adductor longus, brevis a magnus, m. gracilis

Kyčelní kloub Centrace kyčelních kloubů, sklon pánve Inklinační úhel - kolodiafyzální úhel    

hlavice s tělem kosti při narození kolem 150° - tzv. fyziologická valgozita v dospělosti se snižuje na 125°ženy – 135° muži ženy mají širší pánev, kratší femur a kolodiafyzální úhel menší než 125° proto je u nich valgózní postavení dolních končetin (X) častější délka krčku je u dospělých lidí kolem 5 cm

Deklinační úhel 

krček s hlavicí je proti příčné ose kosti pootočen asi o 10 - 15° dopředu

Jiný sed na koni žena a jiný muž

SVALOVÁ DYSBALANCE každý člověk má svou vlastní pohybovou strategii - každý má své typické postoje, pohyby, gesta příčiny poruchy mohou být různé   

nedostatek pohybu přetížení svalu, kloubu, vazu často hraje roli úraz

Stabilita systému   

je zabezpečována pružností axiálních vazivových struktur a svaly vazivo svou pružností působí jako brzda – tlumič nárazů vznikajících při náhlých pohybech zajišťuje přenos svalové síly, ploché a silné svalové povázky (fascie) jsou i místy mechanické opory tzv. svalových řetězců

Organizace pohybového systému   

funkci svalů posuzujeme nejen podle vykonaného pohybu, ale i podle zapojování svalů do určitého pohybu – podle koordinace zapojení jednotlivých svalů do pohybu nemusí za určitých stavů odpovídat jejich předpokládané funkci svaly nepracují izolovaně, ale ve funkčních řetězcích, které se navzájem ovlivňují, síla a pořadí aktivace svalů ve svalovém řetězci je řízena CNS

Svalové skupiny s převahou tónických vláken       

přizpůsobené pro statickou ( posturální ) funkci a pomalou pohybovou činnost nižší intenzity vytrvalostního charakteru jsou vývojově starší a odolnější vůči škodlivým vlivům (přetěžování) flekční poloha jsou silnější a odolnější vůči námaze tendence k nadměrnému zvyšování klidového napětí – hypertonie - což vede ke zkracování zkracují se především flexorové skupiny tyto svaly je nutno uvolňovat a protahovat snadno až nadměrně - hyperaktivně se zapojují do pohybových programů a nesprávně nahrazují práci oslabených svalů z druhé skupiny

Svalové skupiny s převahou fázických vláken       

svaly převážně fázické jsou uzpůsobeny pro dynamickou práci podmiňují činnost maximální a submaximální intenzity kontrahují se velice rychle a jsou velice rychle unavitelné jsou v jistém slova smyslu protihráči svalů posturálních jsou vývojově mladší a výrazně unavitelnější nižší klidové napětí - hypotonie vedoucí k oslabování tyto svaly je tedy třeba hlavně posilovat

Následky svalové dysbalance  

zkrácené a oslabené svaly - nerovnoměrné zatížení v kloubech to vede k nefyziologické zatížení šlach, vazů, kloubních pouzder

     

anatomická přestavba architektoniky kloubu i kostí zpočátku reverzibilní funkční změny vedou k reflexním změnám v pohybovém vzorci asymetrický tah v kloubu vede časem ke změnám kvality vazů a šlach stažení fascií k postupné ischemizaci svalu - bolest což vede k častějšímu výskytu mikrotraumat (entezopatie) a v poslední řadě ke nevratným změnám např. v podobě artróz

Bludný kruh       

při svalové nerovnováze hypertonické posturální svaly přebírají stále větší díl práce při zajišťování stability segmentu v nefyziologickém jsou zatěžovány ještě víc a jejich hypertonus se stále stupňuje, někdy až do křečovitého napětí – spasmu zkrácený sval může být zároveň i ochablý a naopak na druhé straně v kloubu dochází k poklesu svalového napětí - hypotonu a k funkčnímu útlumu zde umístěných svalů z činnosti vyřazované hypotonické fázické svaly postupně ochabují a ztrácejí i na hmotnosti atrofují výsledkem je snížení jejich svalové síly špatná fixace struktury

Nesprávné držení těla    

za nesprávné držení těla označujeme takové držení těla, u kterého nacházíme odchylky od správného držení těla porucha posturální funkce - řadíme ji k funkčním poruchám hybného systému tato oslabení nejsou trvalá a lze je, na rozdíl od ortopedických vad či deformit, vyrovnat svalovou aktivitou stahem vadné držení těla – VDT u dětí

Příčiny VDT Vnitřní faktory   

vrozené vady - vady zraku, sluchu, neprůchodnost dýchacích cest, zpožděný mentální vývoj úrazy pohybového aparátu prodělaná onemocnění

Vnější faktory   

hypokineze jednostranné zatížení nevhodné pohybové návyky

SVALOVÁ DYSBALANCE   

všechny poruchy držení těla vedou k postupně k pravidelným bolestivým potížím většina z nich se dá buď odstranit nebo alespoň významně snížit pomocí vhodného cvičení význam motivace pro pravidelné cvičení

Hluboký stabilizační systém       

k udržení vertikální polohy těla proti gravitaci práce celého osového systému – stabilizace systému uplatňuje se jako významný prvek v držení těla (posturální funkce) v dynamické stabilitě páteře je klíčový pro zajištění tzv. posturální báze pohybu je výrazně provázán s funkcí dechovou

Dysfunkce svalů HSSP Svaly HSSP mají některé charakteristiky vedoucí k jejich větší funkční fragilitě:   

při pohybovém vývoji jedince se tyto svaly zapojují do držení těla již mezi 4. – 6. týdnem po narození u více než 1/3 populace dochází k neoptimálnímu uzrání pohybových programů v mozku, které řídí funkci těchto svalů není-li tento stav během prvních měsíců až jednoho roku života odhalen a adekvátně upraven, dochází k fixaci dysfunkce, která je pak trvalá a velmi špatně ovlivnitelná cvičením

Dysfunkce svalů HSSP    

jedním ze znaků této dysfunkce viditelných i v dospělosti může být tzv. diastáza (rozestup) břišních svalů fungují společně jako jedna funkční jednotka dysfunkce jediného z nich znamená vždy dysfunkci celého tohoto systému poruchy HSSP jsou důležitým faktorem při vzniku vertebrogeních obtíží

Dynamická stabilita páteře Pro stabilizaci páteře je rozhodující zapojením hluboko uložených především trupových svalů:    

bránice (diafragma) m. tranversus abdominis svaly pánevního dna krátké autochtonní zádové svaly mm. multifides

MM. multifides   

nejhlubší stabilizační systém neovladatelný vůlí systém krátkých svalů mezi sousedními obratli

Pánevní dno     Bránice

ovládání močení a vyměšování vliv na sexuální fce podpora vnitřních orgánů posturální a dechová funkce

    

plochý sval oddělující příčně břišní dutinu od dutiny hrudní svalové snopce bránice začínají po obvodu dolní části hrudníku na žebrech, dolní části hrudní kosti a prvních dvou (horních) bederních obratlích všechny snopce se sbíhají do šlašitého středu, který se při výdechovém postavení bránice nachází relativně vysoko v hrudní dutině v úrovni 4 - 5 mezižebří, což dává bránici tvar kupole funkce dechová – hlavní „dýchací sval“ funkce posturální

Musculus transversus abdominis      

příčný břišní sval tvoří "široký opasek " od dolních žeber až k pánvi začíná na 7. – 12. žebru, zádové fascii a kosti kyčelní snopce probíhají jako pás kolem břišní dutiny a přecházejí v aponeurosu, která tvoří zadní část pochvy m. rectus upíná se do linea alba do pochvy přímého břišního svalu tlačí obsah břišní dutiny vzad proti páteři a tím poskytuje páteři oporu zepředu sval se účastní dýchacích pohybů břišní stěny a rotací trupu

Dysfunkce svalů HSSP      

největším úskalím svalů HSSP je to, že nejsou vidět to, co není vidět, většinou člověka nezajímá správně se funkční svaly HSSP aktivují už při pouhé představě pohybu a nastavují tak správné výchozí nastavení páteře a trupu pro následný pohyb dlouhodobá monotónní statická zátěž jako např. sezení (v práci, v autě, apod.) nepřináší potřebné podněty dochází k útlumu aktivity svalů HSSP a zvyšování napětí povrchových svalových skupin, které musí jejich výpadek kompenzovat opakovaná pravidelná aktivace povrchových svalů při dysfunkci HSSP vede ke zvýšení klidového svalového tonu a hyperaktivitě svalů povrchových a snížení klidového svalového tonu a útlumu svalů hlubokých – např. posilování, plavání

Aktivita svalů HSSP 

závisí na psychickém stavu - faktory jako duševní únava, deprese, nedostatečná koncentrace, vedou k narušení jejich funkce



zapojení hlubokých vrstev, do kterých navíc patří svaly klenby chodidla, není záležitost jednoduchá krátké svaly stabilizačního systému jsou navíc vůlí obtížně dostupné izolovaná aktivace v podstatě neexistuje tyto systémy se zapojují do funkce společně především v situacích, kdy znovuobnovujeme rovnováhu

  

Terapie HSSP     

senzomotorická cvičení alternativní metody jako je jóga a tai-chi(dech) cvičení svalů pánevního dna cílené aktivace jednotlivých svalů v různých pozicích na nestabilních plochách Vojtova metoda reflexní lokomoce



hipoterapie

Hluboký stabilizační systém - k aktivaci se využívá nejrůznějších pomůcek s nestabilní plochou      

velké balanční míče - gymbaly overbaly balanční míče s dynamickou stabilizační zátěží bosu nestabilní plošinky hipoterapie – koňský hřbet jako balanční plocha

Adaptace pohybového systému na pohyb hřbetu koně    

sed v hipoterapii je rovnovážný, nikoli silový při hipoterapii se nepoužívá klasický jezdecký sed ale balanční každý klient se snaží na koni zaujmout pro jeho vlastní handicap nejvhodnější polohu umožňující plynulý přenos pohybů ze hřbetu koně cílem je zaujmout optimální terapeutický sed, který by se měl blížit balančnímu sedu

Adaptace       

při hipoterapii jezdec neustále nachází a udržuje rovnováhu během pohybu čím níže se jeho těžiště nachází, tím je řešení této úlohy jednodušší pružné držení jezdcova těla umožní koni snadnější nesení a nalezení rovnováhy. schopnost adaptovat se na pohyb zvířete vnucuje jezdci jiný rytmus a potřebu se na něj adaptovat při pravidelném tréninku dochází k adaptaci funkcí posturálního systému ta závisí na schopnosti přizpůsobivosti – na schopnosti adaptace – čili – není kůň jako kůň vliv emočního napětí – je-li kladný vztah – adaptibilita je větší

Fáze adaptace na pohyb koně 1.etapa – z hlediska ovládání koně pasivní     

vytvořit adaptační mechanizmy na nové pohybové vzory při pohybu koně s cílem pokusit se o vytvoření pohybového dialogu mezi jezdcem a koněm výběr koně – důraz kladen na mechaniku pohybu, charakter při práci, důraz kladen na bezprostřední osobní zkušenost využití vztahů mezi klienty a koňmi – již samotný kontakt s koněm vyvolá silný emotivní zážitek natož pak jízda na něm adaptací na nové podněty se stále stimuluje CNS

2. etapa - aktivní řízení pohybu koně    

schopnost adaptovat se na pohyb zvířete vnucuje jezdci jiný rytmus a na něj se adaptovat při pravidelném tréninku dochází k adaptaci funkcí posturálního systému ta závisí na schopnosti přizpůsobivosti – na schopnosti adaptace – čili – není kůň jako kůň vliv emočního napětí – je-li kladný vztah – adaptibilita je větší

Při jízdě na koni trénujeme řídící systém pohybu – CNS - v pravidelném rytmu – CNS musí být flexibilní 

jízda na koni splňuje moderní pohled na pohybový systém jako celek včetně dýchání



necvičíme svaly – cvičíme nervový systém za přítomnosti kladného vlivu psychiky na nejvyšší úrovni řízení pohybu

Držení těla zasluhuje naši nejvyšší pozornost, neboť je odrazem našeho tělesného i duševního zdraví.