Variace Trávicí soustava

Variace

1

Trávicí soustava

21.7.2014 16:17:47

Powered by EduBase

BIOLOGIE ČLOVĚKA TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVENÍ VSTŘEBÁVÁNÍ ZAŽÍVÁNÍ

Trávicí soustava

SOŠS a SOU Kadaň

Biologie člověka - Trávicí soustava

2

Trávicí soustava  



Hlavový a hrudní oddíl (dutina ústní, hltan, jícen) Břišní a pánevní oddíl (žaludek, játra, pankreas, tenké střevo) Oddíly tlustého střeva (slepé, vzestupný, příčný, sestupný a esovitý tračník a konečník)

SOŠS a SOU Kadaň


3

Stavba trávicí trubice  

 

Trávicí trubice – průchod od dutiny ústní, přes dutinu hrudní, břišní a pánevní Stěna trávicí trubice:  Sliznice (mukóza) – v tenkém střevě vytváří klky  Podslizniční vazivo – řídké vazivo s uzlíky mízní tkáně  Hladká svalovina (část konečníku pruhovaná)  Pobřišnice (peritoneum nebo adventicie) K trávicí trubici jsou připojeny žlázy:  Drobné žlázky uloženy přímo ve stěně trubice Samostatné žlázy: příušní, podčelistní a podjazyková slinná žláza, slinivka břišní a játra.

SOŠS a SOU Kadaň


4

Mikroklky – absorbční epitel

SOŠS a SOU Kadaň


5

Dutina ústní 



  

Ústní dutina je prostor ohraničený patrem, rty a tvářemi. Spodinu dutiny tvoří jazyk, připojený svaly k dolní čelisti. Jazyk – pohyblivý orgán. Funkce: rozmělnění a posun potravy, chuťové pohárky se smyslovými buňkami a tvorba hlásek nezbytná pro tvorbu řeči. Zuby rozmělňují potravu – 32 zubů (úplný chrup) Stoličky, třenové zuby, špičáky, řezáky 3, 2, 1, 2 x 4

SOŠS a SOU Kadaň


6

32 zubů – úplný chrup člověka

SOŠS a SOU Kadaň


7

Srovnání dětského a dospělého chrupu

SOŠS a SOU Kadaň


8

Zubní vzorce Vzorec dětského chrupu

Vzorec dospělého chrupu

SOŠS a SOU Kadaň


9

Anatomie zubu

SOŠS a SOU Kadaň


10

Trávicí soustava

SOŠS a SOU Kadaň


11

Trávení v dutině ústní   

Slinné žlázy (páry) - ústí slinovody do ústní dutiny: příušní žlázy, podčelistní a podjazykové. Denně se vytvoří asi 1 až 1,5 litru slin. Složení: 99 % vody, zbytek jsou mucin (vazká bílkovina), enzym ptyalin (štěpí škroby na jednoduchý cukr) a různé soli.

SOŠS a SOU Kadaň


12

Hltan 



Hltan - oblast od měkkého patra až po vstup do jícnu. Měkké patro - sval a vazivo oddělující nos od úst. Vzadu končí čípkem. Svaly napomáhají například sání a tvorbě patrových hlásek (g, ch ...). Nosohltan je nejširší místo hltanu, ústí do něj nosní dutina, středoušní vývody (Eustachovy trubice) a nosní mandle.

SOŠS a SOU Kadaň


13

Hltan 



Ústní část začíná kořenem jazyka a měkkým patrem. V této oblasti jsou i patrové mandle. Všechny mandle jsou součástí mízního obranného systému. Hrtanová část je krátká a trubicovitá. Je na rozhraní mezi vstupem do jícnu nebo dýchací trubice. K zamezení vniknutí sousta do dýchací soustavy slouží hrtanová příklopka, která reaguje automaticky (reflexivně) řízením prodlouženou míchou (proto při polykání nelze dýchat).

SOŠS a SOU Kadaň


14

Jícen 

Jícen - je přes 25 cm dlouhá trubice ze svalů, která propojuje žaludek s hltanem. Je umístěna za průdušnicí blíže k páteři. Potrava sama nemůže touto trubicí do žaludku projít. Jícen proto aktivně i tekutá sousta posunuje ke vstupu do žaludku rytmickým smršťováním svalů.

SOŠS a SOU Kadaň


15

Průchod potravy jícnem peristaltika

SOŠS a SOU Kadaň


16

Anatomie žaludku 





Žaludek - trávicí trubice rozšířená do vaku. Jeho stěna je tvořena kruhovým svěracím svalem. Vstup jícnu do žaludku se jmenuje kardie (česlo), na kardii navazuje vlastní tělo žaludku (corpus), které se nahoru vyklenuje v klenbu a dolů doprava se zužuje v trubicovitý konec pylorus (vrátník). Stěna – sliznice složena v podélné řasy, válcovitý epitel s trubicovitými žlázkami, ostatní odpovídá základnímu schématu stavby. Funkce žaludku – mechanická a chemická.

SOŠS a SOU Kadaň


17

Anatomie žaludku

SOŠS a SOU Kadaň


18

Žaludek 

Plnění žaludku: pojme 1-2 litry rozmělněné stravy. Svalstvo obsah pomalu promíchává (rychlost je stravou a jejím složením ovlivňována) a po určité době (několik hodin) po částech je chymus (čili promíchaná potrava) propouštěn do prvního úseku tenkého střeva dvanáct(er)níku.

SOŠS a SOU Kadaň


19

Trávení chemické a enzymatické 



Žaludeční šťáva (1,5 až 2 litry/24 hodin) je tvořena žlázkami žaludeční stěny. Je silně kyselá, obsahuje různě koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou (HCl), mucin (povléká stěnu žaludku a chrání ji před kyselinou), chymozin (sráží mléčnou bílkovinu), pepsin (zahajuje štěpení bílkovin, ale jen v kyselém prostředí), lipázu (štěpí tuky, ale zde s malou účinností), vnitřní faktor (umožňuje vstřebávání vitaminu B12). Řízení tvorby žaludeční šťávy podléhá nervovým a látkovým podrážděním. Proto i stres může napomoci například k nemocem žaludku a dvanáctníku. Tvorba hormonu gastrinu žaludeční sliznicí.

SOŠS a SOU Kadaň


20

Trávicí trubice

SOŠS a SOU Kadaň


21

Tenké střevo 



Tenké střevo - 3 až 5 m dlouhá trubice v podobě kliček zavěšená v dutině břišní. Známe tři plynule spojené úseky: dvanáct(er)ník, lačník, kyčelník. Do první části ústí vývody žlučových cest a slinivky. Vnitřní povrch dalších částí je mohutně zvětšen (na 40 m2) malými kyjovitými a pohyblivými výčnělky klky. V lačníku dochází k hlavnímu štěpení, v poslední části hlavně k vstřebávání.

SOŠS a SOU Kadaň


22

Mikroklky

SOŠS a SOU Kadaň


23

Tenké střevo 





Celý vnitřní povrch tenkého střeva prostřednictvím žlázek tvoří denně 1-3 litry mírně zásadité střevní šťávy (dokončující štěpení bílkovin až na aminokyseliny erepsin, tuků na glycerol a VMK - lipázy a složitých cukrů na jednodušší - amylázy) a hlenovitou kapalinu chránící sliznici před účinky kyseliny chlorovodíkové. V dvanáct(er)níku žluč emulguje tuk tak, aby mohl být střevní lipázou a lipázou slinivky břišní rozštěpen na glycerol a VMK. Celou trubici pokrývá okružní a podélná svalovina, která zajišťuje rytmické smršťování a prodlužování střeva. Tím se promíchává a posouvá střevní obsah. Je-li rytmus pohybů rychlý, pasáž tráveniny se zrychluje, úbytek vody zpomaluje - vzniká průjem. SOŠS a SOU Kadaň


24

Dvanáctník a pankreas

SOŠS a SOU Kadaň


25

Slinivka břišní - pankreas   



Žláza s vnitřní i vnější sekrecí Asi 28 cm dlouhá žláza ležící za žaludkem Vnitřně sekretorickou část tvoří Langerhansovy ostrůvky produkující inzulín (snižuje hladinu krevního cukru a umožňuje průnik cukrů do tkání, pro které je hlavním zdrojem energie). Zevně sekreční část je složena z nepravidelných lalůčků tvořených žlázovým epitelem – produkce pankreatické šťávy:     

až 1 litr za den odtéká do dvanáctníku silně zásaditá reakce tripsinový komplex – proteázy štěpí bílkoviny pankreatická lipáza – aktivována žlučí, štěpí tuky pankreatická amyláza – štěpí škrob na jednoduché cukry

SOŠS a SOU Kadaň


26

Játra  





Žlutý uzel - játra, slinivka břišní a žlučové cesty. Játra jsou největší metabolickou žlázou, která váží asi 1,5 kg. Je uložena v pravém podžebří a rozdělena na několik laloků. V jedné rýze mezi laloky je umístěn žlučník shromažďující a koncentrující žluč (asi 60 ml), v jaterní bráně nalezneme. Žlučovody ústí do dvanáctníku. Játry též probíhají mízní vlásečnice.

SOŠS a SOU Kadaň


27

Játra

SOŠS a SOU Kadaň


28

Funkce jater 



Jaterní buňky - žlázové, zevně sekretorické buňky produkující žluč do žlučových kanálků:  800-1000 ml žluči za den  hustá zelenožlutá kapalina z vody, hlenu, žlučových barviv (bilirubin a biliverdin), solí žlučových kyselin (emulgují tuky na drobné kapénky, cholesterolu a minerálních látek Další funkce jater:  Přeměna cukrů na glykogen  Rozklad aminokyselin a tvorba nové bílkoviny  Ukládání tuků a cukrů  Zásobárna vitaminů  Tvorba látek zabezpečující srážení krve  Detoxikační funkce (alkohol, amoniak aj.)

SOŠS a SOU Kadaň


29

Játra

SOŠS a SOU Kadaň


30

Žlutý uzel - játra, slinivka břišní a žlučové cesty

SOŠS a SOU Kadaň


31

Dolní cesty trávicí 



Tlusté střevo má délku asi 1,5 m. Je sestaveno z několik oddílů: slepé střevo, tračník vzestupný, příčný, sestupný a esovitý zakončený konečníkem. Úkolem tlustého střeva je vstřebat vodu (hlavně ve vzestupném tračníku), zahustit obsah (hlenem) a po zkvašení zajistit odchod zbytků z těla.

SOŠS a SOU Kadaň


32

Tlusté střevo 

 



Uvnitř tlusté střevo nemá klky, ale hlenové žlázky tvorbou hlenu zajišťují ochranu sliznice před poškozením při likvidaci zbytků. Tlusté střevo se pohybuje podobně jako tenké střevo, jen trávenina v něm zůstává asi 8-12 hodin. Zbytky potravy hnijí působením bakterií, které hlavně rozkládají špatně stravitelnou buničinu. Tím se ale vyvíjejí jedovaté plyny: sirovodík, metan a mrtvolné plyny. Postupně vzniká stolice, složená z nestrávených a odpadních zbytků. Vypuzování stolice je reflexní děj. Slepé střevo je dosti objemné. K němu je připojen přívěsek slepého střeva (appendix vermicularis) pověstný svými častými záněty. SOŠS a SOU Kadaň


33

Tlusté střevo 1 – jícen 2 – žaludek 3 – dvanácterník 4 – tenké střevo 5 – slepé střevo 6 – červovitý přívěšek 7 – tlusté střevo 8 – konečbík 9 – anální otvor

SOŠS a SOU Kadaň


34

Opakování 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Co je lipáza? Kde se nachází vzestupný tračník? Co je žlutý uzel? Kde se nachází mikroklky? Co je to mucin? Jaký je zubní vzorec dospělého člověka?

SOŠS a SOU Kadaň


35

Přiřazování pojmů Žluč

32 zubů

Dvanáctník

Vyústění žlučníku a pankreatu

Tlusté střevo

Emulgace tuků

Tenké střevo

Mikroklky

Trvalý chrup

Tračník

SOŠS a SOU Kadaň


36

Použité zdroje 

Dylevský, I., Trojan, S.: Somatologie I., II. Avicenum, Praha, 1990

SOŠS a SOU Kadaň


37

Trávicí soustava

1

Obsah 2

1. Trávicí soustava

21.7.2014 16:17:47

Powered by EduBase

3

Variace Trávicí soustava

Recommend Documents