Váleční veteráni převzali od kraje diplomy

ŠKOLA VOLÁ PO REKONSTRUKCI

PRVNÍ HŘÍBĚ PO STALETÍCH

Historická budova průmyslovky v Mladé Boleslavi nutně potřebuje stamiliony na zásadní opravy. Pomůže kraji ministryně školství?  STRANA 10

V milovické rezervaci se narodilo hříbě divokého koně, v Česku první po několika stovkách let. Divocí koně, pratuři a bizoni tu mají nahradit sekačky. STRANA 18–19

ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE | ZDARMA | PROSINEC 2015

Váleční veteráni převzali od kraje diplomy MLADÁ BOLESLAV | Ve Středočeském kraji žije už jen jedenapadesát veteránů z  druhé světové války. Deset z  nich přijalo v  pátek 20. listopadu pozvání do Leteckého muzea Metoděje Vlacha v  Mladé Boleslavi, kde osobně převzali ocenění z  rukou náměstka hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Karla Horčičky. Mezi oceněnými byl například člen odbojové skupiny Boris Valníček, účastnice bojů na Dukle Věra Holubeva, účastník Pražského povstání František Kyncl a další. Náměstek Horčička také předal místopředsedovi Československé obce legionářské Tichomíru Mirkovičovi šek v  hodnotě 190 000 korun. (pro)

Náměstek Karel Horčička předal legionářům žijícím ve Středočeském kraji šek na nákup léků a potravinových doplňků  Foto | Jiří Kubík

Nová silnice ulehčí dopravě v Mladé Boleslavi Po tříleté výstavbě provázené nečekanými komplikacemi byla ve středu 11. listopadu slavnostně otevřena Severovýchodní tangenta v Mladé Boleslavi. Nová dopravní tepna o délce bezmála 1,5 kilometru by měla odvést dopravu z centra města a umožnit jím rychlejší průjezd.

PETR KUČERA MLADÁ BOLESLAV | Od druhé listopadové středy se řidičům v Mladé Boleslavi výrazně urychlila cesta od Body centra a autobusového nádraží směrem k  rychlostní komunikaci R10 a obráceně. Umožnila to nová páteřní komunikace, která je na jižní straně ohraničena okružní křižovatkou na ulici

Jičínská u  hypermarketu Albert a  na severní straně je vyústěna světelnou křižovatkou na třídu Václava Klementa. Významný přínos bude mít i  pro zaměstnance automobilky Škoda Auto, protože přivede dopravu k  budoucímu parkovišti u brány č. 6. Stavbu oficiálně nazvanou Severovýchodní tangenta v  Mladé Boleslavi financoval Středočeský kraj s  využitím dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Stavební náklady se vyšplhaly na 270,5 milionu korun, z  čehož kraj přispěl 26,1 milionu. K tomu je třeba přičíst další nutné výdaje, které se ještě budou proplácet, takže celková cena za investiční akci může dosáhnout až bezmála 293 milionů korun.  Pokračování na straně 7

Součástí projektu Severovýchodní tangenty byla i výstavba stezky pro chodce a cyklisty Foto | Jiří Kubík

Středočeské obce zlepšily ochranu vod STŘEDOČESKÝ KRAJ | Hned několika obcím ve Středočeském kraji se podařilo v říjnu a listopadu ukončit dlouho očekávané projekty na vylepšení obecní kanalizace a výstavbu čističky odpadních vod. Reagují tak na zvyšující se počty obyvatel a na požadavek důslednější ochrany životního prostředí. „Jsme rádi, že nám evropské peníze pomáhají v  ekologických projektech, jako jsou třeba právě stavby čističek odpadních vod. Z krajského nebo státního rozpočtu bychom tyto stavby zaplatit nedokázali, přitom jsou pro ochranu přírody nejen v  dotčených lokalitách velmi důležité,“ poznamenal náměstek pro oblast životního prostředí a  zemědělství Marek Semerád.  Podrobnosti na straně 11

KRÁTCE Z RADY KRAJE Rada Středočeského kraje schválila 16. listopadu investiční záměr akce „Okružní křižovatka Týnec Nad Sázavou – II/102 x  III/10513“ na zpracování projektové dokumentace pro přestavbu stávající stykové křižovatky na okružní se samostatným jízdním pruhem pro cyklisty. Středočeský kraj nyní vypíše veřejnou zakázku na zhotovitele projektové dokumentace, která je potřebná pro stavební řízení a  získání stavebního povolení. Jelikož se tento úsek komunikace v  Týnci nad Sázavou nachází na Prioritní regionální silniční síti, bude Středočeský kraj usilovat o  finanční podporu projektu z  Integrovaného regionálního operačního programu, jehož dotace tvoří 85 procent z celkových způsobilých nákladů. Středočeská krajská rada odsouhlasila obsah Programu a  Výzvy „Výměna zdrojů tepla na pevná paliva v  rodinných domech ve Středočeském kraji 2015–2018“, na jejichž základě budou středočeští občané seznámeni s konkrétním datem, od kdy budou moci podávat žádosti na poskytnutí dotace na výměnu zdrojů na pevná paliva v  rodinných domech. Program a text výzvy ještě musí schválit Zastupitelstvo kraje, poté budou viset po dobu 30 dnů na úřední desce. Po uplynutí této doby budou moci zájemci svoji žádost o dotaci podat u krajského úřadu. Podle plánu by se tak mělo stát 15. ledna příštího roku. Kraj ale zatím stále čeká na rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o  udělení dotace ve výši téměř 518 milionů korun.

Hejtman ocenil péči o hroby

O pietní místo věnované československým legionářům se ve Slaném stará Ľudovít Široký

Ve Středočeském kraji se nachází bezmála tři tisíce válečných hrobů. Péče o ně je sice obecně v gesci Ministerstva obrany, ale realita se neobejde bez obětavé práce řady dobrovolníků, kteří se o ně starají. A právě ty ministerstvo ve spolupráci se Středočeským krajem už čtvrtým rokem oceňuje.

VĚRA KUBÍČKOVÁ STŘEDOČESKÝ KRAJ | Hejtman Středočeského kraje Miloš Petera a zástupce ředitele Odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany Milan Bachan předali ve středu 18. listopadu na Krajském úřadě Středočeského kraje pamětní listy a plakety dobrovolníkům, kteří pečují o válečné hroby v regionu.

„Mnoho lidí si neuvědomuje, že tato památeční místa existují a že se o ně někdo stará. Jsem rád, že jsme snahu těchto dobrovolníků mohli ocenit a  třeba tím trochu podpoříme veřejné povědomí o  této záslužné činnosti,“ uvedl hejtman Petera. Ocenění letos převzali Miroslav Čerepušťák za péči o  italský vojenský hřbitov v  Milovicích, Josef Šnajdr za údržbu pomníků

Foto | archiv

v  Doubravě, Žďáru a  na Žehrově, Marie Daňková, která se stará o památníky padlých na městském hřbitově v  Nymburce, a  Ľudovít Široký za péči o pohřebiště legionářů na hřbitově ve Slaném. V  kraji se nachází 2  127 pietních míst a 863 válečných hrobů s  ostatky. V  naprosto převážné většině jde o  oběti první a  druhé světové války, ale je zde např. i  60  válečných hrobů z  období napoleonské války a  prusko-rakouské války. Nejvíce válečných hrobů v  Česku je příslušníků národů bývalého SSSR a  Němců, pak Rumunů, Italů, Poláků, Francouzů a Britů.

Kutnohorský GASK rozveselily Svatomartinské hody KUTNÁ HORA | Oslavy svátku svatého Martina mají na českém území dlouhou tradici. Světec ze čtvrtého století, svatý Martin z  Tours, se totiž stal symbolem dne, kdy čeledi končila nasmlouvaná služba a  vyplacení mzdy bylo důvodem ke všeobecnému veselí, na němž nemohl chybět kaldoun, pečená husa, zelí a knedlíky. A také první víno ročníku, Svatomartinské. Nic z  toho nechybělo na středočeských Svatomartinských hodech, které se uskutečnily v  Galerii Středočeského kraje

2

| Z NAŠEHO KRAJE 

v  kutnohorské Jezuitské koleji. V refektáři a na chodbách se prezentovali vinaři, místní pivovary, studenti a učni středočeských odborných škol a učilišť, ale i věhlasný kuchař Jaroslav Sapík. Zájem byl velký. „Obnovená tradice Svatomartinských hodů a vín si získává stále větší popularitu. Jsem ráda, že i naše hody v GASKu se povedly, přišlo hodně lidí a užívali si dobrého jídla, pití i zábavy,“ pochválila akci i středočeská radní a kutnohorská místostarostka Zuzana Moravčíková.(pek)

Prvního vína z letošní, podle vinařů vynikající sklizně okusili na hodech i radní Zuzana Moravčíková a hejtman Miloš Petera Foto | Jan Šajbidor ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Muzeum v Lysé je opět přístupné LYSÁ NAD LABEM | Ve středu 28.  října byly slavnostně otevřeny pro veřejnost zrekonstruované prostory Muzea Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem. Rekonstrukce spočívala v  celkové obnově objektu včetně zahrad, zachování a  zhodnocení stávajících hodnotných konstrukcí a  prvků a  rovněž rehabilitaci a  navrácení původních hodnotných konstrukcí na původní místa. „Jsem rád, že mohu být při otevření zrekonstruovaného muzea, které je věnováno jedné z velkých osobností v  historii tohoto města a  přináší i  další expozice. Chtěl bych za úspěšnou realizaci

projektu poděkovat zejména investorovi – městu Lysá nad Labem,“ řekl radní pro kulturu a památkovou péči Zdeněk Štefek, který pak společně se senátorkou Emilií Třískovou, starostou města Jiřím Havelkou, ředitelem Polabského muzea Janem Vinduškou a  zástupkyní ROP Střední Čechy přestřihl slavnostní pásku.

Rozluštitel písma Chetitů Muzeum Bedřicha Hrozného, které se nachází v  jádru městské památkové zóny Lysá nad Labem, je pobočkou Polabského muzea a  seznamuje návštěvníka s  životem a  dílem zdejšího rodáka,

předního orientalisty a  rozluštitele chetitského jazyka profesora Bedřicha Hrozného. Při celkové obnově objektu však došlo i k rozšíření výstavních prostor, takže místo tu našla i expozice historie města Lysá nad Labem. Výstavní prostory pokrývají celé přízemí, přičemž zázemí pro zaměstnance a depozitář jsou přemístěny do druhého patra. Investorem akce se stalo jako vlastník objektu město Lysá nad Labem, které na projekt v  hodnotě 17 milionů korun získalo dotaci z  Regionálního operačního programu ve výši 11 milionů korun.(red)

Velimští sportovci dostali nové hřiště VELIM | Parametry moderního sportovního areálu získalo hřiště ve Velimi na Kolínsku. Bezbariérový víceúčelový areál vyrostl v části obce Horní Nouzov. Hřiště má umělý travnatý povrch III. generace, je osvětlené a vhodné pro volejbal, tenis i  malou kopanou. Kolem je tréninková atletická dráha a nechybí samozřejmě ani sociální zázemí a mobiliář. Podél hřiště byl vybudován nový chodník a plocha pro parkování vozidel. Obec Velim získala na tento projekt v  hodnotě 21 milionů korun dotaci z ROP Střední Čechy ve výši zhruba 18,7 milionu korun. Zbytek nákladů uhradila z rozpočtu. „Vím, že Velimští o  podobný areál dlouho usilovali. Jsem rád, že se jim to s  pomocí evropských peněz opravdu povedlo,“ konstatoval náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí Marek Semerád, který se slavnostního otevření zúčastnil. (pro)

Za 21 milionů korun vyrostlo ve Velimi krásné moderní sportoviště

Foto | Jiří Kubík

Kraj podpořil projekt na podporu pohybu dětí KLADNO | Středočeský kraj podpořil projekt všeobecné sportovní přípravy dětí předškolního a  mladšího školního věku Děti na startu v  rámci iniciativy Česko se hýbe, který je zaměřen na rozvoj základní pohybové motoriky, koordinace, obratnosti, rychlosti a síly. Klade si za cíl vzbudit v dětech pozitivní vztah k pohybu, sportu a aktivnímu trávení volného času. ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

Ve středních Čechách se do projektu zapojily asi dvě desítky středisek – pět jich má Kladno, po dvou jsou v Sedlčanech a Mníšku pod Brdy. Své středisko mají také Černuc, Dobříš, Zdyměřice, Králův Dvůr, Čelákovice, Mladá Boleslav, Český Brod, Zeleneč a Kralupy nad Vltavou. Středočeský kraj jejich činnost podpořil celkovou částkou 200 000 korun, která je určena na pronájem prostor,

odměny pro lektory a  celá polovina částky na sportovní vybavení oddílů Děti na startu. V  projektu Děti na startu jde v podstatě o zájmové kroužky všeobecné sportovní přípravy pro děti od čtyř do devíti let. Jeho autoři se brání předčasné sportovní specializaci u těchto mladších dětí a zaměřují se naopak na přirozený a rovnoměrný rozvoj jejich tělesné zdatnosti.  (íčko)

SLOVO HEJTMANA

Vážení čtenáři, pátek třináctého je prý den, který nosí smůlu. V pátek 13. listopadu se tato lidová pověra zhmotnila do obludného činu. Zpráva o  teroristickém útoku v Paříži, na který doplatily životem desítky bezbranných lidí, šokovala celý civilizovaný svět. I já jsem nevěřícně sledoval vývoj situace v médiích. A jako velký sportovní fanoušek jsem se zděsil představy, co by asi nastalo, kdyby se podařil útok na vyprodaný fotbalový stadion… Hned v pondělí jsme za Středočeský kraj zaslali kondolenci francouzskému velvyslanectví. Je to sice jen symbolické gesto, které nemůže zmírnit bolest pozůstalých, ale Paříž i celá Francie musí vědět, že svět je s nimi. Česko je sice zatím stranou zájmu teroristických organizací, které zneužívají islámského učení k vyvolávání strachu. Ovšem to neznamená, že můžeme zůstat v  klidu. Proto jsem uvítal zpřísněná bezpečnostní opatření, která okamžitě po pařížském útoku vyhlásila vláda Bohuslava Sobotky. A jsem rád, že i  Středočeskému kraji se shodou okolností v tutéž dobu podařilo spustit speciální portál pro krizové situace. Věřím, že se podaří dopadnout všechny strůjce pařížského zločinu a  zvýšenou ochranou všech evropských zemí dalším podobným masakrům předejít.  Miloš Petera

Úřad hledá posily STŘEDOČESKÝ KRAJ | Odbor dopravy Krajského úřadu Středočeského kraje hledá zaměstnance se zkušenostmi v  oblasti dopravně správních agend, kteří by posílili jeho činnost. Pokud vás nabídka zaujala, sledujte vyhlášená výběrová řízení, která se nacházejí na veřejné desce krajského úřadu, přístupné na adrese www.kr-s.cz, a  případně zašlete strukturovaný životopis na adresu [email protected]. Z NAŠEHO KRAJE |

3

Výbuch v domě otestoval záchranku i nemocnici V úterý 10. listopadu v podvečer měly Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje a Oblastní nemocnice Kladno opravdu napilno. V půl páté totiž v Kladně vypuklo taktické cvičení, ve kterém si mohli záchranáři a zaměstnanci nemocnice vyzkoušet krizovou situaci při hromadném neštěstí.

LUKÁŠ GIBIEC KLADNO | Devatenáct zranění, z  toho čtyři těžká, si vyžádal výbuch a  následná destrukce jedné z kladenských budov. Černá můra pro záchranáře i nemocniční týmy byla tentokrát naštěstí jen fiktivní. Zraněné si s  chutí a  s  nasazením profesionálních herců zahráli studenti Střední zdravotnické školy

a  Vyšší odborné školy zdravotnické Kladno. Zato záchranné týmy šly do akce naostro. „Bylo důležité si důkladně vyzkoušet vzájemnou spolupráci pod tlakem. To sice děláme nad našimi pacienty každý den, ale zpravidla se jedná o  svým způsobem rutinní zásahy. Toto cvičení prověřilo, že jsme připraveni i  na události, které se naštěstí nestávají

Pro záchranu životů při hromadném neštěstí je základem určit priority záchranářů

Zraněné si zahráli studenti kladenských zdravotních škol Foto | 3x Slavomír Šuba často,“ konstatoval ředitel Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Martin Houdek.

Důležitá prověrka

Cvičení prověřilo možnosti příjmových oddělení nemocnice

Cvičení mělo především prověřit transport většího počtu zraněných a jejich následné přijetí na centrálním a  urgentním příjmu. Za nemocnici se ho účastnilo přes dvacet zaměstnanců z  urgentního a  centrálního příjmu, RDG, ARO,

útvaru krizového managementu, krizového štábu a  dopravní zdravotní služby. „Pro nemocnici jsou podobná cvičení ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou důležitá. Cílem je především připravit nemocniční personál na příjem většího počtu raněných v  případě mimořádné události,“ podotkl ředitel Oblastní nemocnice Kladno Vladimír Lemon.

Na pacienty v Kolíně čeká zmodernizovaná vodoléčba KOLÍN | Kompletní rekonstrukcí prošlo pracoviště vodoléčby rehabilitačního oddělení Oblastní nemocnice Kolín. Její součástí byla instalace dvou nových vodoléčebných van pro vířivé koupele a podvodní masáže celého těla a  čtyři vodoléčebné vany pro vířivé koupele horních a  dolních končetin. Pacienti mají k dispozici také nový rehabilitační bazén v  nerezovém provedení s vodními prvky. „Zájemcům nabízíme také preventivní program Plavání kojenců. Při plavání dochází

4

| ZDRAVOTNICTVÍ 

k  rozvoji psychomotorických schopností, zlepšuje se koordinace pohybů a orientační schopnosti dítětě. A v neposlední řadě dochází i  k  prohloubení vzájemné citové vazby mezi dítětem a rodičem,“ konstatoval ředitel Oblastní nemocnice Kolín Petr Chudomel. Náklady na rekonstrukci vodoléčby činily necelých 2,5 milionu korun. (red) Pacientům rehabilitačního oddělení kolínské nemocnice jsou k dispozici nové moderní vodoléčebné vany Foto | ONK ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Tady jsem správně! Jsme víc než jen úspěšná mezinárodní obchodní společnost. Základem našeho úspěchu jsou lidé a na spokojenosti našich zaměstnanců nám opravdu záleží! Jste týmový hráč, který oceňuje stabilitu, otevřenost a spolehlivost? Pak jste tu správně! Hledáme právě Vás na pozici

Stabilní zaměstnavatel

Vedoucí obchodního domu

Požadujeme: • SŠ/VŠ vzdělání, prokazatelnou, úspěšnou praxi v oblasti maloobchodu, zkušenosti s vedením kolektivu pracovníků, bezúhonnost, odhodlání převzít na sebe zodpovědnost a samozřejmě i ochotu ke spolupráci s hlavním cílem: vytvoření a stmelení funkčního a výkonného pracovního týmu a prosazení Vám svěřeného obchodního domu na trhu. Komunikativní znalost německého či anglického jazyka je výhodou. Nabízíme: • zázemí prosperující mezinárodní společnosti, možnost seberealizace a osobního rozvoje, motivující mzdové ohodnocení, práci v dynamickém kolektivu, pracovní smlouvu na dobu neurčitou, důkladné zaškolení a návazné firemní vzdělání, nadstandardní příplatky za práci v noci, další nadstandardní benefity. Kontakt: Kaufland Česká republika v.o.s. Personální úsek Bělohorská 203, 169 00 Praha 6 [email protected]

RV 1500679/02

Staňte se součástí našeho týmu! www.kaufland.cz/kariera

Vážená podnikatelko, vážený podnikateli, rádi bychom vám poděkovali za pozitivní reakce na první vydání Zpravodaje Středočech, oficiálního zpravodaje Středočeského kraje, který naše vydavatelství připravuje. Velmi si vážíme všech podnikatelů, jež investovali či zvažují investici do prezentace na stránkách Zpravodaje Středočech, zpravodaje s pokrytím cca 15 % území celé České republiky, přestože oslovují pouze určitou část našeho kraje. Vaše podpora i zpětná vazba nás motivují k hledání cest, jak vám investice do této inzerce co nejvíce cenově přiblížit, a tedy i zefektivnit vaši regionální propagaci. Od lednového vydání jsme pro vás proto připravili možnost zacílení na menší části kraje. Můžete si tak vybrat, zda budete chtít oslovit všechny středočechy, nebo se budete chtít zaměřit na obyvatelé okresů ze svého okolí. Celkový náklad 527 000 ks vydání rozdělíme na sedm následujících celků: 1) Okresy Mělník + Mladá Boleslav, 85 000 ks 2) Okresy Nymburk + Kolín, 79 000 ks 3) Okresy Kutná Hora + Benešov, 74 000 ks 4) Okresy Příbram + Beroun, 81 000 ks 5) Okresy Kladno + Rakovník, 90 000 ks 6) Okres Praha-východ, 62 000 ks 7) Okres Praha-západ, 56 000 ks Propagací v jednotlivých mutacích tak výrazně snížíte zatížení svého reklamního rozpočtu, a přesto získáte významný plošný zásah domácností v okolí svého podnikání. Objednat si můžete běžnou plošnou inzerci, public relations nebo řádkovou inzerci včetně zvýrazněné rámečkové inzerce. Regionální zacílení můžete využít například k efektivnější propagaci zboží, služeb, ale i náboru nových pracovníků. V případě zájmu o netradiční prezentaci vás představíme i formou rozhovoru či jiné redakčně-komerční formy. Pro detailní informace kontaktujte naše manažery inzerce, případně naše centrální pracoviště na telefonním čísle 266 311 596, nebo e-mailové adrese [email protected]. Příjemné prožití adventního času i Vánoc a co nejlepší vstup do roku 2016 přeje celý tým středočeské divize Regionálního vydavatelství. ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

INZERCE |

5

Pražská ulice v Brandýse dostala nový kabát O čtrnáct dnů dříve oproti plánu se rozběhl provoz na nově zrekonstruované ulici Pražská v Brandýse nad Labem. Rozsáhlé práce na komunikaci, která je součástí silnice II. třídy č. 610, probíhaly od poloviny února tohoto roku.

VĚRA KUBÍČKOVÁ BRANDÝS NAD LABEM–STARÁ BOLESLAV | Pražská ulice v  Brandýse nad Labem se za pochodu změnila k  nepoznání. Po osmi měsících intenzivních prací dostala nejen nový povrch, chodníky a parkovací a zásobovací stání, ale i  moderní mobiliář, zahrnující autobusovou zastávku, vodní prvek v  podobě fontány, žulové

sedáky, schodiště, litinové sloupy nebo koše. Řidiči jistě velmi ocení zrekonstruovaný železniční přejezd, který byl v havarijním stavu a byl opraven ve spolupráci se Správou železniční dopravní cesty. Kompletně nové je také odvodnění celé ulice. „Objednavatelem stavby byl Středočeský kraj společně s městem Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Cena projektu byla Starosta souměstí Vlastimil Picek ukazuje hejtmanu Miloši Peterovi, co všechno se v rámci projektu opravilo Foto | 2x Jiří Kubík celkem 42,2 milionu korun,“ uvedl středočeský hejtman Miloš

ROP Střední 7,9 z dotace Čechy milionu přispělo přispěla Brandýsa nad 34,3 radnice Labem-Staré Boleslavi

milionu bylo financováno

Kompletní rekonstrukce ulice Pražská vyšla na 42,2 milionu korun

Kraj opravil silnici mezi Dolním a Horním Bezděkovem HORNÍ BEZDĚKOV | Náročnou rekonstrukcí prošla silnice mezi Dolním a Horním Bezděkovem na Kladensku. Stála téměř 16 milionů korun, přičemž pětaosmdesát procent uznatelných nákladů pokryla dotace z  Regionálního operačního programu Střední Čechy. Projekt zahrnoval rekonstrukci stávajících komunikací v  obou obcích a silnice mezi nimi. Oprava se dělila na dva úseky, první úsek v  Dolním Bezděkově dostal kompletně novou konstrukci vozovky s obrubníky a dešťovou kanalizaci. Ve druhém úseku došlo k odfrézování obrusné vrstvy a položení nového povrchu vozovky. V  Dolním Bezděkově žije asi 120 obyvatel a  od roku 1980 je obec sloučena s  Bratronicemi, obci asi 740 obyvateli. Samostatný Horní Bezděkov má 612 obyvatel. Oblast leží na pradávné lovecké stezce vedoucí z Prahy do Zbečna a dále na Křivoklát.  (íčko)

6

| DOPRAVA 

Petera při slavnostním ukončení projektu ve středu 21. října. Rekonstrukce, rozdělená do dvou etap, byla financována

částkou 7,9 milionu korun z  Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy, město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav významně přispělo částkou 34,3 milionu korun, přičemž využilo dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 2,8 milionu korun z  celkové částky 8,5 milionu korun na vybudování chodníků, zásobovacích ploch a parkovacích stání.

Zničená vozovka v Krchlebích je minulostí KRCHLEBY | Nově opravenou silnici mohou nyní využívat řidiči v obci Krchleby na Nymbursku. Nahradila nevyhovující stávající vozovku, jež byla zničená kvůli nevhodnému a  nefunkčnímu odvodnění a  také zátěži z těžké nákladní dopravy. „Původní silnice byla opravdu ve špatném stavu, byla plná trhlin, výtluků, hrbolů a  odlámaných krajů,“ připomněl středočeský hejtman Miloš Petera při slavnostním otevření silnice ve čtvrtek 29. října. Konkrétně se jedná o  komunikaci III. třídy č. 2759 v  ulici Loučeňská. V  rámci rekonstrukce došlo k  souběhu čtyř staveb, kde se k  výstavbě odvodnění silnice a  opravě povrchu připojila i  obec Krchleby výstavbou chodníků a  pokládkou obrub. Opravy, které začaly letos v  červnu, zahrnovaly také rekonstrukci stávajícího povrchu, který byl nově upraven tak, aby lépe odváděl dešťové vody z povrchu komunikace.

Loučeňská ulice v Krchlebích dostala nový povrch, chodníky i odvodnění  Foto | Jiří Kubík Celkové náklady na opravu se vyšplhaly na dvanáct milionů korun. Odvodnění komunikace financoval kraj částkou šest milionů, opravy povrchu silnice hradil

Státní fond dopravy a infrastruktury dotací 3,1 milionu korun. Obec Krchleby pak zaplatila téměř tři miliony za pokládku obrub a  výstavbu chodníků. (kub) ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Změny jízdního řádu zlepší cestování Od 13. prosince začne platit nový jízdní řád železniční i autobusové dopravy. Kromě celostátních spojů se bude týkat i regionálních středočeských spojů drážní osobní dopravy a veřejné linkové dopravy. Pro Středočechy jsou však změny v podstatě jen příznivé.

Rakovník–Jesenice–Blatno a Kralupy–Neratovice. O  víkendech a  svátcích bude rozšířen provoz vložených spojů na trase Praha– Benešov na delší letní období, přibude nový spoj mezi Rakovníkem a Berounem a dojde k prodloužení trasy spojů z  Prahy do Kladna do zastávky Kladno-Ostrovec.

Návrat na trať Mělník–Mšeno

PETR KUČERA STŘEDOČESKÝ KRAJ | Do jízdního řádu na období 2015/2016 se podařilo Odboru dopravy Středočeského kraje prosadit několik pozitivních změn, které obyvatelům středních Čech usnadní cesty za prací i za zábavou. Změny se týkají především železniční dopravy, autobusové jízdní řády doplní jen několik vybraných školních či jiných důležitých spojů na žádost starostů měst a obcí. Většina změn v  jízdním řádu železnic směřuje k  posílení nejvytíženějších tratí, a  to především ve spojení Prahy s  okolními obcemi a městy. Přidávají se nové spoje, zvyšuje se kapacita některých

Nový jízdní řád by měl Středočechům opět zkvalitnit a usnadnit cestu za prací i zábavou Ilustrační foto | Jiří Kubík stávajících, a to jak v pracovní dny, tak i o víkendech a svátcích.

Kratší intervaly, delší vlaky Například na trati Praha – Český Brod se nově zavádějí v dopravní špičce patnáctiminutové intervaly. Zvyšuje se i  provoz na trati Praha–Nymburk–Kolín. Čtyři páry vlaků v  odpolední špičce nově nebudou končit v Čelákovicích, ale až v  Lysé nad Labem (rozšíření platí i pro opačný směr), spoje z Kolína

do Strančic a ze Strančic do Prahy budou mít v ranní špičce zdvojené soupravy. Prodloužením dvou párů vlaků se rozšiřuje kapacita spojů v ranní a odpolední špičce i na trase Praha-Radotín – Řevnice (a zpět) a nový pár vlaků pojede ráno směrem z  Vraného nad Vltavou do Prahy a odpoledne opačným směrem. Na nový pár spojů ve večerních hodinách se mohou těšit cestující na trasách Kralupy–Vraňany–Lužec,

Vlaky by se s  novým jízdním řádem měly vrátit i  na trať Mělník–Mšeno, která byla zhruba rok a  čtvrt uzavřena z  důvodu rekonstrukce. Cestující z  Rudenska určitě potěší i  vytvoření přímé návaznosti linky S6 s  linkou S7 na nádraží Praha-Smíchov, což jim umožní se s přestupem rychle dostat až na pražské Hlavní nádraží. Na tuto změnu navíc navazují i další na lokálních přípojích. „Středočeský kraj těmito dopravními opatřeními dokazuje, že má zájem o  rozvoj železniční dopravy v regionu, a podtrhuje tak její význam coby páteřního a  kapacitního druhu dopravy,“ okomentoval změny středočeský hejtman Miloš Petera.

Nová silnice ulehčí dopravě v Mladé Boleslavi (Dokončení ze strany 1) „Severovýchodní tangenta výrazně přispěje ke zlepšení obslužnosti města, zpřístupní jeho centrum a zároveň odlehčí jeho velmi zatíženým komunikacím. Významně tak ovlivní kvalitu života občanů v regionu,“ konstatoval hejtman Miloš Petera během slavnostního otevření silnice, jehož se zúčastnili kromě dalších hostů i  předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Problémy si vyžádaly pauzu Už tak náročnou stavbu, jejíž součástí byly mj. i demolice stávajících objektů, výstavba mostních objektů, opěrných zdí či přeložky inženýrských sítí a  železniční trati Mladá Boleslav – Dolní Bousov, zkomplikovala a protáhla řada faktorů. Hned zkraje celou investiční akci zablokovalo město Mladá Boleslav, které sice zajistilo projektovou dokumentaci, pozemky a stavební povolení, ale odmítlo už ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

financovat stavební objekty (chodníky, cyklostezku, veřejné osvětlení), jež nelze zaplatit ze státní dotace. Aby mohla stavba začít, vzal tyto závazky na sebe nakonec kraj. Dalších 12,9 milionu korun zaplatila firma VaK Mladá Boleslav za pokládku nového vodovodu. Podobné problémy vznikaly při jednání s  magistrátem i  ohledně proplácení tzv. víceprací. Vzhledem k těmto nejasnostem musely být práce dokonce na rok přerušeny. „V  závěru stavby ale začalo město s krajem aktivně spolupracovat a konstruktivně řešit problémy s výstavbou, a tak jsem rád, že se nám společně podařilo tento na krajské poměry mimořádně technicky složitý a  finančně náročný projekt dovést do zdárného konce,“ podotkl hejtman.

Na řadě je třída V. Klementa Dalším krokem ke zlepšení provozu v  Mladé Boleslavi by mělo být rozšíření třídy Václava Klementa. Na tuto navazující

Slavnostního otevření se zúčastnili i předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, hejtman Miloš Petera a radní pro oblast regionálního rozvoje Karel Horčička  Foto | Jiří Kubík akci vláda uvolnila dalších více než 142 milionů korun. Město se zavázalo zajistit vydání územního a  stavebního povolení a  uhradit vedlejší náklady stavby, na které nepůjde uplatnit státní dotace. Jejím příjemcem, a tím i investorem, bude opět Středočeský kraj, do jehož silniční sítě bude třída Václava Klimenta po dokončení převedena.

Výsledkem její přestavby má být zvýšení kapacity komunikace, na níž Severovýchodní tangenta ústí, a tím další zrychlení průjezdu městem. Zároveň budou upraveny i  křižovatky, navazující prostranství a  inženýrské sítě a  instalovány nové dopravně bezpečnostní prvky. Celá stavba by měla podle prvních odhadů stát 233 milionů korun. DOPRAVA |

7

Seniorští zpěváci soutěžili o Velvarský tolar Třináct seniorských zpěváků, klientů středočeských domovů pro seniory, a šest sborů se zúčastnilo druhého ročníku hudební pěvecké soutěže „Velvarský tolar“, která se konala v úterý 20. října v Domově Velvary.

MARKÉTA PROKEŠOVÁ VELVARY | Velké zaujetí i více než solidní pěvecké výkony mohli sledovat diváci druhého ročníku hudební pěvecké soutěže „Velvarský tolar“, kterou uspořádal Domov Velvary pro seniorská zařízení středočeského regionu. Soutěžilo se ve dvou kategoriích, jednotlivci a  sbory. V  kategorii jednotlivců se zúčastnilo třináct účinkujících, v  kategorii sborového zpěvu se do soutěže přihlásilo šest kolektivů.

Mezi jednotlivci se na prvním místě umístila Anna Plicková za Sociální služby Kralupy nad Vltavou, druhá v  pořadí skončila Jaroslava Vokálová z Centra seniorů Mělník a  na třetím místě Jiří Červinka rovněž z Centra seniorů Mělník. V kategorii sborů se na prvním místě umístili zpěváci reprezentující Centrum seniorů Mělník, na druhém místě byl sbor Sociálních služeb Kralupy nad Vltavou a  na třetím místě se umístili zástupci Domu kněžny Emmy Neratovice. Ceny vítězům předala středočeská radní a  senátorka Emilie Třísková. „Byla to příjemně strávená část dne. Lidé si myslí, že senioři žijí pasivní život a jsou odkázáni pouze na personál domovů. Tak to ale není. Snažíme se jim připravovat aktivity, při

Ceny nejlepším předávala středočeská radní Emilie Třísková  Foto | Domov Velvary kterých se budou nejen bavit, ale i  rozvíjet své záliby, dovednosti či schopnosti. Sama jsem viděla,

jak nadšeně se do soutěže zapojili, což mi udělalo velkou radost,“ konstatovala.

Nejkrásnější mobilní záhonek v Sedlčanech ozdobily dýně SEDLČANY | Zahrádkaření je mezi Čechy velmi oblíbenou činností. Zvlášť lidé v důchodovém věku se mu rádi věnují, pokud k tomu mají příležitost. Ale co senioři, kteří musí být s ohledem na věk či zdravotní stav umístěni v domově sociálních služeb? V Domově Sedlčany dokazují, že ani to není problém. Vedení domova jim zakoupilo nové speciální mobilní záhonky. „Chtěli jsme, aby se ergoterapii mohli věnovat i  imobilní klienti,“ konstatovala vedoucí sociálního úseku Domova Sedlčany Hana Kubištová.

Speciální mobilní záhonky umožňují užít si „zahradničení“ i imobilním klientům  Foto | 2x Domov Sedlčany

A  protože člověk je mimo jiné tvor soutěživý, rozhodli se v Sedlčanech vyhlásit soutěž o  nejkrásnější mobilní záhonek – „Záhonkobraní“. Zájem klientů domova byl velký, kromě účasti v  soutěži se stali i  porotci, kteří v  pondělí 9. listopadu soutěž vyhodnotili. Vítězem se stal podzimní záhonek z  druhého oddělení, jenž byl dokrášlen ozdobnými dýněmi. Předávání cen se pro klienty domova stalo malou společenskou událostí, kterou zpestřil hudební produkcí přítomný harmonikář.  (pek)

Zámecké prozpěvování přispělo na dobrou věc LYSÁ NAD LABEM | Druhý ročník Zámeckého prozpěvování rozezněl Domov Na Zámku v  Lysé nad Labem duchovními i  světskými skladbami v  pečlivě připravených aranžmá. Pod taktovkou sbormistryně Ivany Trnečkové tu vystoupil Smíšený sbor sv. Cecílie Poděbrady, sbormistr Petr Bajer pak řídil Chrámový sbor u  sv. Jana Křtitele z Lysé nad Labem. Akce spolupořádaná Občanským sdružením SONUS zaplnila sál místními klienty i  dalšími návštěvníky. „Jsme moc rádi, že

8

| SOCIÁLNÍ PÉČE 

náš domov navštěvuje veřejnost. Bonusem je, že jsou to lidé, kteří nás chtějí podpořit v  nelehké práci, a za to jim patří velký dík. Už nyní se těšíme na další zajímavé hosty, kteří nás přijdou podpořit - bez nároku na honorář, zato s velkou dávkou nadšení i  obdivu,“ ocenil ředitel Domova na Zámku Jiří Hendrich. Vstupné na koncert bylo dobrovolné, výtěžek bude použit pro aktivizační činnost klientů domova. „Děkujeme všem, kteří přispěli na dobrou věc,“ konstatoval ředitel. (pek)

K atmosféře koncertu přispělo i krásné prostředí

Foto| Domov Na Zámku

ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

V kraji přibývá sociálně vyloučených lokalit Kvalifikovaným odhadem až pět a půl tisíce osob ve Středočeském kraji žije v tzv. sociálně vyloučených lokalitách. Jak proti sociálnímu vyloučení bojovat a jak lidem, kteří v těchto lokalitách žijí pomoci, řešila listopadová konference Stop sociálnímu vyloučení, již kraj uspořádal pod záštitou radní pro oblast sociálních věcí Emilie Třískové v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře.

PETR KUČERA KUTNÁ HORA | Počet sociálně vyloučených lokalit v  České republice v  posledních letech poměrně dramaticky roste. Od roku 2006 se podle analýzy provedené společností GAC téměř zdvojnásobil z 310 na 606 míst, v nichž žije až 115 000 osob. V  Karlovarském a  Moravskoslezském kraji zjistili odborníci dokonce více než trojnásobný nárůst. Ani Středočeský kraj na tom není právě nejlépe: Ze 36  zaznamenaných v  roce 2006 bylo v roce 2014 už 64 sociálně vyloučených lokalit. Mezi území nejvíce zasažená fenoménem sociálního vyloučení patří ve Středočeském kraji Kladensko, Slánsko, pás od Libčic nad Vltavou přes Kralupy ke Spomyšli a Horním Počáplům, Mladá Boleslav a okolí, Neratovice, Kolín a  Kutnohorsko. Většinu obyvatel těchto míst tvoří Romové, jichž ve středních Čechách žije přibližně dvacet tisíc.

Na vzniku mají podíl i obce Většina romských rodin, které dnes tvoří jádro obyvatelstva sociálně vyloučených lokalit, pochází z oblasti východního Slovenska. Ke vzniku těchto „ghett“ dochází

jednak samovolným sestěhováním romských rodin do míst, kde je levnější bydlení, cíleným sestěhováváním problémových skupin obyvatelstva, jako jsou neplatiči, dlužníci atd., či přednostním přidělováním bytů romským rodinám v  lokalitách, kde už žijí jiní Romové. Postupně se tak v těchto lokalitách stala z původní majoritní skupiny obyvatelstva fakticky minorita, což s  sebou kromě řady jiných sociálních problémů nese i zvýšené napětí při soužití romských a  neromských rodin a mnohde je i živnou půdou pro různá extremistická hnutí. „Řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit je důležité pro celou společnost,“ podotkla radní pro oblast sociálních věcí Emilie Třísková. „Je nezbytně nutné předcházet jejich vzniku a  zasadit se o zrušení těch stávajících. Jedná se ovšem o dlouhodobý proces, při kterém je nutná zejména politická vůle představitelů obcí a samospráv,“ konstatovala.

Pomoci může vládní agentura Právě pro zástupce obcí s  rozšířenou působností a  poskytovatele sociálních služeb ve středních

Sociálně vyloučené lokality ve středních Čechách Obec s rozšířenou působností

Počet lokalit

Odhad počtu obyvatel

Čáslav

4

100–200

Mělník

5

200–300

Kolín

1

100–200

Kladno

12

700–1 300

Kutná Hora

4

200–300

Neratovice

4

200–300

Slaný

10

600–900

Příbram

6

600–700

Kralupy nad Vltavou

4

200–300

Hořovice

1

100

Černošice

1

100

Nymburk

6

200–400

Mladá Boleslav

3

600–900

Poděbrady

1

100

Lysá n. Labem

1

100–200

ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

Z analýzy představené agenturou GAC vyplynulo, že počet sociálně vyloučených lokalit stále stoupá Čechách byla kutnohorská konference určena. Do Jezuitské koleje jich přijelo bezmála padesát. Účastníci dostali informace třeba o  možnostech financování sociálních projektů, o  novinkách v  novele Zákona o  hmotné nouzi či o tom, jak jim může pomoci vládní Agentura pro sociální začleňování. Shodli se, že řešení problematiky sociálního vyloučení vyžaduje koordinovaný přístup všech zainteresovaných stran v mnoha oblastech, jako jsou třeba vzdělání, zaměstnanost, bydlení, prevence kriminality či třeba finanční gramotnost. Podporu Agentury pro sociální začleňování využívá či využívalo šest středočeských měst – Slaný, Kralupy nad Vltavou, Příbram, Kutná Hora, Mělník a Kolín. Města se s její pomocí snaží hledat řešení problémů osob, které se dlouhodobě ocitly v sociálně nepříznivé situaci, a tato spolupráce nese pozitivní výsledky. „Proto bych velmi uvítal, aby se ke spolupráci s  vládní Agenturou

pro sociální začleňování přihlásilo co nejvíce středočeských měst, která se s  problematikou sociálně vyloučených lokalit na svém území potýkají,“ zdůraznil koordinátor pro romské záležitosti Středočeského kraje Cyril Koky.

Kraj integraci podporuje Také Středočeský kraj aktivně podporuje poskytovatele sociálních služeb, kteří v sociálně vyloučených lokalitách působí. „V  rámci projektu Základní síť sociálních služeb ve Středočeském kraji jsme za rok 2014 přerozdělili poskytovatelům sociálních služeb finanční prostředky ve výši téměř 4,4 milionu korun a dalšími 700 000 korunami jsme podpořili konkrétní projekty z krajského Humanitárního fondu,“ připomněla radní Třísková. „Velmi dobře si totiž uvědomujeme složitost a  naléhavost tohoto problému, jehož dlouhodobé neřešení a  podcenění může mít velmi vážné důsledky pro celou společnost,“ dodala.

Na konferenci do Kutné Hory, pořádanou Středočeským krajem, přijelo téměř padesát zástupců obcí a poskytovatelů sociální péče Foto | 2x KÚSK SOCIÁLNÍ PÉČE |

9

Budova průmyslovky volá po záchraně Sídlit v historické, navíc památkově chráněné budově má obvykle výhodu pobytu v unikátních prostorách. Má to však také řadu nevýhod, o nichž se v posledních letech stále častěji přesvědčují ve Střední průmyslové škole Mladá Boleslav. O naléhavé nutnosti investovat do rekonstrukce objektu tu koncem října přesvědčovali i ministryni školství Kateřinu Valachovou.

PETR KUČERA

a  to nepočítám dílny, je totiž na 600 oken,“ povzdechl si. Původní odhad ceny základní rekonstrukce zhruba sto milionů korun tím pádem vzal za své. „A to by se jednalo jen o to nejnutnější,“ podotkl ředitel Kubát. „Nejhorší situace je s  elektroinstalací. Přibývá počítačů a  dalších elektrických přístrojů a síť to už neutáhne. Elektrické rozvody a  jističe nevyhovují normám. Revizní technik nám při pravidelných kontrolách hrozí, že nám potvrzení nedá, a to by fakticky znamenalo školu zavřít. Vodovodní potrubí je stále vedeno v  olovu, každou chvíli to někde praskne, a instalatéři to už odmítají opravovat,“ popsal tristní stav.

MLADÁ BOLESLAV | Historie střední průmyslové školy v Mladé Boleslavi sahá až do roku 1867. Až do padesátých let minulého století zůstávala jedinou specializovanou průmyslovou školou v  tehdejším Československu. Od roku 1927 sídlí v nádherné funkcionalistické budově architekta Jiřího Krohy. Problém ovšem je, že památkově chráněný objekt, jehož vlastníkem je kraj, je ve špatném stavu a  rekonstrukce bude finančně nesmírně náročná. „Největším problémem jsou elektroinstalace, vodovodní rozvody a  odpady. Je potřeba provést také nově izolaci celé budovy, protože do objektu proniká vlhkost, vyměnit okna a  zrekonstruovat parkety,“ vypočítal hlavní závady ředitel školy Martin Kubát. „Zrovna před pár dny jsme dostali odhad ceny za výměnu oken – vychází to na čtyřicet milionů korun. Jen v  budově školy,

Mokré skvrny na omítce jsou živným prostředím pro plísně, některá zákoutí školy připomínají spíš středověký hrad… „Poslední velkou investicí, kterou pamatuji, byla nová fasáda. A  to už

Středočeští strážníci se učili asertivitě

Výuku ve Vlašimi vylepšila nová aula

STŘEDOČESKÝ KRAJ | Součástí Programu prevence kriminality Středočeského kraje na rok 2015 byl i  projekt zaměřený na odborné profesní vzdělávání strážníků městských a  obecních policií. Obsahoval pět dvoudenních seminářů a  byl finančně podpořen dotací ministerstva vnitra ve výši 65 000 korun, spoluúčast kraje činila 26 000 korun. Vzdělávání se zaměřilo na komunikační techniky zvládání osob ohrožených sociálním vyloučením, asertivní techniky, základy sociálně situační prevence při výkonu služby a  jejich praktické uplatňování. Kurzů se od června do listopadu zdarma zúčastnilo 78 středočeských strážníků, a  to hlavně z menších obecních policií, jako jsou Říčany, Veltrusy, Černošice, Líbeznice, Průhonice či Bakov nad Jizerou.  (red)

10

| ŠKOLSTVÍ 

Pomoci musí stát či EU

Ředitel školy Martin Kubát (vpředu vpravo) provádí budovou školy ministryni školství Kateřinu Valachovou v  doprovodu předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka a krajských radních Milana Němce a Karla Horčičky.  Foto | Petr Kučera je nějakých dvacet let, to jsem na školu zrovna nastupoval,“ posteskl si ředitel Kubát. „O  situaci v  mladoboleslavské škole samozřejmě víme. Jenže rekonstrukce je i vzhledem k památkové ochraně finančně nesmírně náročná, z  krajského rozpočtu to sami bez pomoci státu nezvládneme,“ konstatoval náměstek hejtmana pro oblast školství, mládeže a sportu Milan Němec. I proto ve spolupráci s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem, mladoboleslavským

Do nové auly vlašimské průmyslovky se vejde devadesát posluchačů VLAŠIM | Nová multifunkční přednášková aula, vybavená moderní technikou, šatnou a  sociálním zázemím vylepšila vzdělávání studentů Střední průmyslové školy Vlašim. Vznikla z  nevyužívané části budovy kovárny a  má kapacitu devadesát

míst. Přestavba a  vybavení vyšly na 11,24 milionu korun, přičemž 9,4 milionu pokryla evropská dotace prostřednictvím programu z ROP Střední Čechy. Zbytek zaplatil kraj. „Škola od sloučení se Středním odborným učilištěm a Odborným

patriotem, pozvali do průmyslovky ministryni školství Kateřinu Valachovou. „Dostali jsme od paní ministryně příslib, že se pokusí získat na rekonstrukci finanční prostředky i  třeba za pomoci peněz z  Evropské unie. Tak uvidíme, zatím od návštěvy uplynula jen krátká doba. Ale my se na to samozřejmě nespoléháme a bojujeme na všech stranách. Jednáme třeba s  památkáři tady ve městě, i menší částky nám pomohou hasit alespoň ty nejvážnější problémy,“ konstatoval ředitel Kubát.

Foto | Jiří Kubík učilištěm strojírenským řeší nárůst počtu žáků. Nová aula slouží nejen pro výuku, ale i  pro videokonference, přednášky nebo prezentace ročníkových prací,“ podotkl náměstek hejtmana pro oblast školství, mládeže a  sportu Milan Němec. (íčko) ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Nové čističky pomohou chránit přírodu Evropské dotace z Operačního programu Životní prostředí, peníze ze státní poklady vyplacené prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, ale i finanční prostředky Středočeského kraje a jednotlivých obcí pomohly k vylepšení životního prostředí a zlepšení ochrany vod, a tím i celé přírody. Nové, moderní čističky odpadních vod pomohou i rozvoji dotčených obcí, protože počítají i s možným nárůstem počtu obyvatel.

HELENA FRINTOVÁ STŘEDOČESKÝ KRAJ | Rozsáhlý projekt stavby nové kanalizační sítě a  čistírny odpadních vod dokončila například obec Svatý Mikuláš, která slučuje čtyři obce – Svatý Mikuláš, Svatou Kateřinu, Sulovice a  Lišice. Odkanalizování Svatého Mikuláše a  Svaté Kateřiny vyšlo na 82,4 milionu korun. S  financováním pomohly dotace z  Operačního programu Životní prostředí ve výši 48,8 mil. korun a  Státního fondu životního prostředí ve výši 2,9 mil. korun. Středočeský kraj přispěl na projekt třemi miliony korun, zbytek hradila obec z  rozpočtu. Nově jsou odpadní vody odvedeny do ČOV,

Čistička odpadních vod v Benátecké Vrutici už kapacitně nestačila, modernizace vyšla na 40 milionů korun vybudované u potoka Černá strouha s  kapacitou 1 400  EO (ekvivalentních obyvatel), jež zaručuje dostatečnou rezervu.

Kouty mají vodovod Také Benátecká Vrutice, součást Milovic, je nyní napojena na zmodernizovanou čističku. Její vylepšení tak, aby kapacitně a  technologicky odpovídala zvýšeným nárokům populačně se rozvíjející lokality i  přísnější legislativy, stála 40 milionů korun. Dotaci ve výši 34,7 milionu korun poskytlo Ministerstvo životního prostředí. Obyvatelé obce Kouty na Nymbursku se kromě nové kanalizace

a  moderní čističky odpadních vod dočkali i  veřejného vodovodu. Vybudování kanalizace a  čističky včetně přípojek stálo celkem 30,5  milionu korun a  veřejný vodovod s přípojkami vyšel na 17 milionů. Oba projekty se obci podařilo realizovat i  uvést do provozu současně. „Ačkoli se obci Kouty podařilo na oba projekty získat dotace, musela ze svého rozpočtu na vodovod, kanalizaci a  čističku uvolnit značné finanční prostředky. Nemalými částkami přispěli na přípojky kanalizace i vodovodu rovněž místní občané. Díky této ekologické investici je však konečně zabezpečeno

Foto | Jiří Kubík

zásobování obyvatel Kout nezávadnou vodou a je zajištěna vysoká efektivita čištění odpadních vod, a tím také lepší ochrana životního prostředí,“ konstatoval středočeský hejtman Miloš Petera.

Pomohl stát a EU Na 18 milionů korun pak přišlo dokončení kompletního odkanalizování obce Chleby o  osadu Draho, ještě o  7,5 milionu korun více stál obdobný projekt v nedalekých Senicích. I tady významně pomohl stát a evropské fondy. Jen v Senicích dotace z  Operačního programu Životní prostředí činila více než 19 milionů korun.

Cyklostezku u Kladrub ocení i vozíčkáři a rodiny s dětmi Středočeský kraj vybudoval na Benešovsku speciální cyklostezku se zvláštním povrchem vhodným i pro invalidní vozíky. Její trasa vede okolo Rehabilitačního ústavu Kladruby, vyhlášeného centra, v němž se zotavují lidé po těžkých úrazech a nemocech.

JIŘÍ KUBÍK KLADRUBY | Projekt „Cyklostezka vozíčkářům přátelská Trhový Štěpánov – Rehabilitační ústav Kladruby – Tehov“ stál celkem 15,5 mil. korun a z toho 6,6 mil. korun zaplatily evropské fondy prostřednictvím Regionálního operačního programu Střední Čechy. Nová cyklostezka v  délce 4,123 km se napojila na cyklotrasu ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

Trhový Štěpánov – Malovanka a  na naučnou stezku v  okolí Rehabilitačního ústavu Kladruby. „Vozíčkáři se budou moci pohodlně a  hlavně bezpečně projet po cyklostezce, která vede krásnou přírodou. Jsem přesvědčen, že do regionu přibyde více turistů, které přiláká nejen krása a památky Posázaví, ale také možnost sportovního vyžití i  pro hendikepované,“ konstatoval středočeský hejtman Miloš Petera. Cyklostezka „vozíčkářům přátelská“ byla vybudována vzhledem k demografické struktuře obyvatel regionu a blízkosti Rehabilitačního ústavu Kladruby. „Na trase cyklostezky bylo umístěno několik laviček a informačních tabulí speciálně uzpůsobených tak, aby informace byly snadno viditelné pro turisty

Málo vídanou součástí slavnostního otevření cyklostezky bylo požehnání místního duchovního Foto | Jiří Kubík na invalidních vozících a  handbicích. Speciální asfaltový povrch cyklostezky však jistě ocení i senioři

a rodiny s dětmi,“ dodal náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Karel Horčička. Z REGIONŮ |

11

Naše nemocnice už patří do jedenadvacátého století Středočeský kraj provozuje pět velkých zdravotnických zařízení. Mohutně v nich investuje, aby udržely krok s moderní lékařskou vědou a současnými standardy péče o pacienty, a zároveň se snaží, aby jejich hospodaření nezruinovalo krajský rozpočet. Nejen to má v gesci radní pro oblast zdravotnictví Jiřina Fialová.

„Každý ředitel křičí, že do jiných nemocnic dáváme více, ale naší snahou je, aby peníze na investice byly co nejúčelněji využity,“ říká Jiřina Fialová 

PETR KUČERA Na vládní úrovni je zdravotnictví rizikovým resortem a ministři se tu dlouhodobě střídali jako figury na orloji. Jak je tomu na kraji? Takový politický tlak na radního jako na ministerstvu tu není. Ale zase jsme víc pod tlakem veřejnosti. Lidé k  nám často volají s  nejrůznějšími stížnostmi. Někdy to vypadá, že zdravotnictví rozumí každý, kdo měl rýmu… A s těmi změnami je to taky složité. Když je ministr každou chvíli z jiné politické strany, s jiným programem, to určitě zdravotnictví neprospívá. Poznali jsme to hlavně v tom, jak se změnily úhrady za péči nebo vzdělávání zdravotních sester a  lékařů. Důsledkem je, že jak zdravotních sester, tak i lékařů je velký nedostatek a nemocnice si je přetahují, uplácejí je třeba náborovým příspěvkem. Zvyšují se i jejich náklady – personál slouží přesčasy, které se musejí proplácet, a není to dobrá situace.

12

| ROZHOVOR 

Nedostatek zdravotních sester a lékařů je celostátní problém. Jak na tom tedy jsou středočeské nemocnice? Ve všech chybějí. Nemocnice se je snaží různými pobídkami motivovat, už jsem zmínila

””

Kde je situace nejhorší? Nedávno jsem třeba byla v Mladé Boleslavi a pan ředitel mi říkal, kolik mu chybí ve stavu zdravotnických zaměstnanců. Nejvíce scházejí, a to je ve všech nemocnicích, na interně a chirurgii, protože to jsou zároveň nejtěžší oddělení.

Naše nemocnice mají velkou spádovou oblast a všechny vykazují například vysokou, skoro devadesátiprocentní obložnost lůžek, což je výborné číslo. náborový příspěvek, který je až 70  000  korun. Odměnu dostane i zaměstnanec, který někoho dalšího přivede. Snažíme se zajistit jim ubytování a  další benefity, jako jsou jesle a  mateřská škola, aby se sestřičky či lékařky mohly dříve vrátit po rodičovské dovolené a bylo postaráno o jejich děti, ale bohužel chybí nám v  našich pěti krajských zařízeních snad stovka sester.

Zaměstnáváme už i  lékaře a  sestry ze zahraničí a  samozřejmě jednáme dál. Snažíme se získat další, abychom stavy naplnily. Máme smůlu i  v  tom, že nám je přetahují pražské nemocnice, takže jim musíme zvyšovat odměny, abychom je udrželi. Druhou cestou jsou investice do nemocnic, abychom lepší prostředí vytvořili nejen pro klienty, ale i pro zaměstnance.

Foto | 2x Jiří Kubík

Kraj do nemocnic investuje velké částky i kvůli zvýšení konkurenceschopnosti vůči pražským nemocnicím. Na druhou stranu se ale často objevují i kritické hlasy, hlavně ze strany zdravotních pojišťoven, že nemocnice kupují drahé přístroje a investují do specializovaných pracovišť, která pak nemají takové využití, což celý systém zdravotního pojištění stojí zbytečné výdaje… Naše nemocnice mají velkou spádovou oblast a všechny vykazují například vysokou, skoro devadesátiprocentní obložnost lůžek, což je výborné číslo, kterého asi nedosahují ani pražské kliniky. Podobné je to i  s  vytížeností nemocničních ambulancí. Zdravotnictví je specifické v tom, že v něm investice oproti jiným obchodním společnostem automaticky neznamenají vyšší zisk. Naopak, jsou s  tím spojené často vyšší náklady. Zisk spočívá v komfortu pro pacienty a  zaměstnance. ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

A můžu říci, že dostáváme mnoho pochvalných odezev, jak se naše nemocnice vylepšují. Už to nejsou nemocnice z  devatenáctého nebo začátku dvacátého století. Jsou to nemocnice z  jedenadvacátého století. Ve které nemocnici je ještě potřeba v modernizování nejvíce přitlačit? Snažíme se vylepšovat všude. Samozřejmě každý ředitel křičí, že na něj zapomínáme a  že dáváme do jiných nemocnic. Ale věřte mi, že naší snahou je, aby finanční prostředky do modernizace byly skutečně účelně využity podle toho, co je potřeba. Je jasné, jak už oznámil pan hejtman, že bychom během čtyř pěti let na dokončení všech úprav a  vylepšení potřebovali asi dvě a  půl miliardy korun. Každým rokem do našich nemocnic investujeme zhruba půl miliardy korun a  snažíme se na tyto investice získat dotace, protože ne všechno můžeme zvládnout zaplatit z rozpočtu kraje nebo jednotlivých nemocnic. Jak jsou na tom středočeské nemocnice ekonomicky? Pokud vím, tak problémy má snad jen kladenská. Je to pravda? Ano, kladenská nemocnice je jediná, která hospodaří v záporných číslech. Jinak všechny ostatní v letošním roce vykazují od začátku zisk. Chtěla bych připomenout, že hospodářský výsledek všech pěti nemocnic v  roce 2012 byl minus 142 milionů, v  roce 2013 minus 199 milionů a  v  roce 2014 to bylo už plus asi 2,5 milionu. V  současné době, kdyby nemocnice Kladno nebyla ve zhruba čtyřicetimilionovém minusu, máme přes padesát milionů zisk. Všechny čtyři ostatní vydělávají. Zrovna včera jsme s  panem hejtmanem řešili, jak s kladenskou nemocnicí dál postupovat. Služby, nájmy, to vše se přesoutěžuje. Kladenská nemocnice si nese zátěž z  minulosti. Patřila k  ní třeba nemocnice v Berouně, která byla hluboko pod cenou prodána. Bylo tam zařízení pro následnou péči, rovněž hluboko pod cenou prodané. Nemocnice má kromě toho nasmlouvané velmi nízké paušální úhrady od zdravotních pojišťoven, má také jiné jejich portfolio než ostatní naše nemocnice. Nejvyšší ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

S hejtmanem Milošem Peterou doprovázela ministra zdravotnictví Zdeňka Němečka při návštěvě nymburské nemocnice úhrady jsou od VZP, ale Kladno má u  VZP jen 42 procent klientů. A když je rozdíl mezi paušály deset tisíc korun, to už je pak na výsledku znát. Takže vedení jedná se všemi pojišťovnami, aby jim tyto úhrady navýšily, a já doufám, že se to povede. Když vezmete, že v roce 2013 skončili ve ztrátě 99 milionů a letos je to 41 milionů, je tam znát pokrok, jen bohužel zatím nedostatečný. Svého času vedly levicové strany velmi negativní kampaň vůči transformaci krajských nemocnic na akciové společnosti. Teď už několik let kraji vládnou, nicméně nemocnice jsou stále akciovkami. Znamená to, že jste zjistili, že je to vhodná právní forma, nebo že jiná alternativa prostě zatím není? Spíš, že jiná není. Ale ono ani není dobře nemocnice zase znovu přetransformovávat. My jsme přišli o spoustu peněz tím, že se menší nemocnice prodaly. Jen jejich účetní hodnota byla zhruba 1,2 miliardy a prodaly se za necelých 500 milionů, což je ohromná ztráta. A  než se krajské nemocnice rozjely jako akciovky, trvalo to dlouhou dobu a  stálo to velké výdaje. Vzhledem k tomu, že jako kraj jsme jediný akcionář, přece jen máme možnost s  nemocnicemi mnohem lépe komunikovat a  máme mnohem silnější slovo, než kdyby akcionářů bylo více. Na druhou stranu, všechny nemocnice táhnou dolů dluhy z  minulých let, kdy hospodařily

ztrátově, a hrozí nebezpečí, že jejich zadlužení převýší o  padesát procent základní jmění společnosti a pak by na sebe musely vyhlásit konkurz. Takže ono to opravdu není jednoduché. V současné době je v připomínkovém řízení návrh zákona o neziskových zdravotnických zařízeních. Diskutovali jsme o  tom na poradě s řediteli a ekonomy nemocnic, byla by to varianta, nicméně další transformace by mohla znovu zdržet rozvoj našich nemocnic. Jak jste se vlastně ke zdravotnictví dostala? Jsem zastupitelkou kraje od roku 2000, kdy vznikl. V  našem klubu nebyl nikdo jiný, kdo by se aspoň trochu o  zdravotnictví zajímal. Já jsem k  tomu měla nejblíž vzhledem k  tomu, že má sestra je zdravotní sestra a pocházím z Horních Beřkovic, kde bylo zdravotnické zařízení, i  když psychiatrické, ve kterém jsem také pracovala. Sama jsem navíc měla smůlu, že jsem byla poměrně vážně nemocná a  poznala jsem dlouhodobě

chod fakultních nemocnic. Zajímala jsem se o tuto problematiku, už když jsem byla v  Poslanecké sněmovně, kde jsem taky byla členkou zdravotnického výboru. No a z toho vyplynulo, že jsem se stala radní Středočeského kraje pro zdravotnictví. A vyhovuje vám to, nebo byste si raději vybrala nějaký jiný odbor? Dnes už bych neměnila. Zkraje jsem měla větší zájem o  regionální rozvoj, protože jsem také starostovala a stále jsem v zastupitelstvu obce Vraňany. Ale dá se říci, že jsem už zdravotnictvím „postižená“, velice mě to baví. Chválím lidi z  odboru zdravotnictví, kteří mi pomáhají a se kterými se radím. Chválím i  pana hejtmana, že zdravotnictví neodstrkuje ze svého zorného pole a  snaží se řešit problémy, které společně projednáváme. Doufám, že se nám i  dál podaří mít zdravotnictví ve své gesci a že budeme moci dokončit naše další plány, ty dvě a půl miliardy.

Jiřina Fialová • narozena 29. března 1950 v Dolních Beřkovicích • radní Středočeského kraje pro oblast zdravotnictví • v letech 1998–2002 starostkou obce Vraňany • v letech 2002–2010 poslankyní Poslanecké sněmovny PČR za KSČM • zastupitelkou Středočeského kraje od listopadu 2000 • pracovala v dělnických profesích, např. jako skladnice, či jako vedoucí skladu • členka KSČM

ROZHOVOR |

13

Patnáct aktérů silných příběhů převzalo ocenění Posedmé uděloval Ústav pro studium totalitních režimů Ceny Václava Bendy pro československé občany, kteří se navzdory riziku tvrdých postihů postavili totalitní moci – ať už nacistické za války, nebo komunistické po ní.

PETR KUČERA KUTNÁ HORA | Patnáctkrát zazněl zaplněným refektářem Jezuitské koleje v Kutné Hoře potlesk na počest statečných lidí, kteří neváhali obětovat majetek, svobodu a  někteří i život na boj proti totalitnímu režimu. Pamětní medaile „Za svobodu a demokracii“ uděluje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) pravidelně u  příležitosti výročí 17. listopadu. Letos poprvé se tak stalo mimo Prahu – v  kutnohorské Galerii Středočeského kraje. Největší aplaus ze všech laureátů si vysloužila Zdena Mašínová,

dcera legendárního protinacistického odbojáře Josefa Mašína a  sestra Josefa a  Ctirada Mašínových, kteří se se zbraní v ruce postavili komunistické moci. Křehká žena kvůli ilegální činnosti otce i bratrů trpěla, její matka zemřela v  komunistickém lágru. Přesto se nikdy nepoddala a postojů své rodiny nelituje. „Postoje našich rodičů pro nás byly zcela samozřejmé a  nikdy jsem nepovažovala za újmu, co jsem kvůli nim musela prožívat. Naopak bylo to pro mne podporou pro celý život,“ konstatovala. Její rodina, za první republiky dobře situovaná, přišla o veškerý majetek.

Zdenu Mašínovou ocenění překvapilo. „Takové zásluhy nemám,“ myslí si.  Foto | Jan Šajbidor „V naší rodině nikdy nehrál zvláštní roli. Neumím si představit, kolik lidí by dnes bylo ochotno vzdát se svého postavení. Pro nás to ale bylo druhotné. Pro nás byly vzory náš otec a matka, kteří neváhali obětovat všechno,“ podotkla. Ocenění považuje za určité zadostiučinění. „Ale jsem trochu v rozpacích. Nemám pocit, že mám takové zásluhy, které by si podobné vyznamenání zasloužily. Není to falešná skromnost, opravdu mne to překvapilo a vážím si toho,“ řekla skromně.

Laureáti Ceny Václava Bendy za rok 2015

Objevují silné příběhy

Ing. Viktor Boháč – in memoriam, Miroslav Crha, Karel Egger – in memoriam, Jiří Gruntorád, Marie Rút Křížková, Vladimír Levora – in memoriam, Imrich Lichtenfeldt – in memoriam, Zdena Mašínová, Joachim kardinál Meisner, Eva Mosnáková, Augustin Navrátil – in memoriam, Oleg Pastier, Tomáš Petřivý – in memoriam, Mons. Prof. ThDr. Karel Skalický, Štábní kapitán Bohumil Valtr – in memoriam.

Laureáty každoročně vybírá komise složená z  historiků ÚSTR, kteří se zabývají nacistickým obdobím a  komunistickou diktaturou. „Zpravidla až na nějaké výjimky se jedná o  osobnosti, které až dosud

neobdržely žádné vyznamenání. Naším cílem je na těchto příbězích, které jsou velmi silné a pestré, připomenout cestu československé společnosti dvacátým stoletím, zejména s  akcentem na období 1938–1989. Oceněné spojuje snaha aktivně se zasadit o obnovu demokracie a  svobody v  tehdejším Československu,“ vysvětlil ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra. Přesunout slavnostní vyhlášení z  hlavního města by podle něj mohlo pomoci dostat tyto ceny i  jejich laureáty do širšího povědomí veřejnosti. „Možná jsme tím odstartovali nějakou další tradici. Musím poděkovat Středočeskému kraji, který nám tuto možnost nabídl, a  jsem rád, že kraj tyto ceny podpořil a  že Galerie Středočeského kraje poskytla tyto nádherné prostory,“ dodal.

Kladenská knihovna může skenovat cenná díla KLADNO | Pět milionů korun stála nová skenovací jednotka s  počítačovým programem na zpracování dat a  zpřístupnění digitálního obsahu, kterou mohou od listopadu využívat ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně. Umožní do digitální podoby převést vzácné a ohrožené dokumenty a zpřístupnit je tak badatelům. „Středočeský kraj si dosud nechával digitalizovat dokumenty jako službu, tedy objednávkou digitalizace počtu stran u  externích subjektů. Nyní máme vlastní digitalizační pracoviště. Začneme systémově digitalizovat historické dokumenty včetně obecních kronik a  dalších pramenů z  obcí a  měst, které pak následně můžeme zpřístupňovat veřejnosti,“ řekl

14

| KULTURA 

středočeský radní pro kulturu a památkovou péči Zdeněk Štefek.

Většinu zaplatila EU Skenovací linka pro digitalizaci dokumentových fondů vyšla zhruba na 1,25 milionu korun, zbytek do pětimilionové částky tvoří výdaje za programové vybavení pro evidenci v krajském digitálním repozitáři, licence a  implementaci, rozhraní pro vybudování webových služeb, import dat ze stávajících řešení, školení uživatelů a administrátorů a servis a zákaznická podpora. Projekt přispěje k  rozvoji vědeckého bádání a  poznání. Podle ředitele krajské knihovny Jiřího Miky  je hlavním cílem digitalizace ochrana vzácných a ohrožených

Nová skenovací jednotka umožní knihovně elektronicky archivovat cenné tisky  Foto | Středočeská knihovna v Kladně dokumentů a jejich snadnější zpřístupnění badatelům, pedagogům, studentům i všem zájemcům o informace o  Středočeském kraji. Na vybavení nového pracoviště

středočeské knihovny přispějí z  převážné části evropské fondy. Pokryjí 85 procent způsobilých nákladů prostřednictvím Integrovaného operačního programu. (pek) ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Za českými motýly zamiřte do Votic Jak lze smysluplně využít pětadvacet let opuštěné skleníky? O tom se vloni na podzim mohli poprvé přesvědčit návštěvníci nového středočeského motýlária ve Voticích.

JIŘÍ KUBÍK VOTICE | Do světa blanokřídlé nádhery se dostanou návštěvníci votického motýlária, v  Česku ojedinělého projektu, který spustila obecně prospěšná společnost Ochrana fauny ČR. „Nápad udělat ve sklenících bývalého zahradnictví motýlárium jsem dostal koncem roku 2014. Než jsme mohli letos v létě přivítat první návštěvníky, čekala na nás spousta práce. Museli jsme vyřezat náletové dřeviny, uklidit sklo z rozbitých oken nebo odstranit rezavé, dávno nefunkční vodovodní a teplovodní trubky,“ popsal začátky Pavel Křížek, zakladatel a vedoucí společnosti Ochrana fauny ČR. Votické motýlárium je specifické tím, že je věnováno pouze českým druhům motýlů. „Naším cílem není lákat lidi na pestrobarevné tropické motýly. Naopak chceme návštěvníkům ukázat druhy motýlů, kterých byly dříve plné louky. Naši motýli sice nejsou tak atraktivní, jako jejich tropičtí příbuzní, ale měli bychom si jich i přesto velmi vážit a  poznat jejich krásu. Dnes bohužel motýli z české přírody rychle ubývají. Nejspíš je to způsobeno změnou obhospodařování krajiny, chemizací zemědělství či likvidací původních stanovišť.

Nahoře: Zleva modrásek, perleťovec stříbropásek a housenka lišaje Dole: „V životě motýlů máme pořád co objevovat,“ říká Pavel Zadražil, který o skleníky pečuje  Každopádně spatřit motýly v  naší volné přírodě je čím dál vzácnější,“ posteskl si Pavel Křížek.

Housenky sežrali parazité V  současné době se votické motýlárium připravuje na novou sezonu. Pro veřejnost by se prostory měly otevřít nejpozději o letních prázdninách. Ve sklenících budou dočasně postaveny dva stany ze síťoviny. Uvnitř vzniknou dva biotopy – stepní a mokřad.

„Počítáme s tím, že zde budeme chovat nejméně šestnáct druhů motýlů. Budeme tu také pěstovat mateřské rostliny, na nichž se vyvíjejí housenky jednotlivých druhů. Po zkušenostech z  loňského roku musíme zajistit lepší ochranu motýlů, a především jejich larválních stádií, před predátory. Vloni se nám bohužel stalo, že housenky motýlů napadl nejrůznější parazitický hmyz,“ vysvětlil Pavel Zadražil, který o votické motýlárium pečuje.

Projekt podpořil kraj

Než se vylíhnou noví motýli, mohou se návštěvníci kochat alespoň barevnými snímky Marka Vojtíška  Foto | Jiří Kubík ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

Motýlárium ve Voticích významně podpořil Středočeský kraj. „Z  projektu ekologické výchovy jsme letos tuto zajímavou expozici podpořili částkou 625 000 korun. Domnívám se, že tento projekt je velmi přínosný. Jednak tím, že se podařilo využít opuštěné skleníky ve Voticích, a  také vytvořením nových pracovních míst. Ale nejdůležitější je, že návštěvníci mají příležitost spatřit naše motýly, mohou sledovat jejich vývojová stádia a poznat také vztah motýlů k biotopům, v nichž žijí. Myslím si, že

Foto | Jiří Kubík

votické motýlárium může přispět ke zvýšení povědomí veřejnosti o  nutnosti chránit naše životní prostředí, v němž mají nezastupitelné místo i ti nejmenší tvorové,“ řekl Marek Semerád, náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství. Pracovníci motýlária podle Pavla Zadražila neustále objevují nová tajemství ze života motýlů. „I když jsem toho o nich hodně přečetl, v praxi se téměř každý den dozvím něco nového. Motýli sice patří k atraktivním a všeobecně známým druhům hmyzu, ve skutečnosti je v jejich životě ještě spousta neprobádaných tajemství. A tak není divu, že k nám pravidelně přijíždějí motýly zkoumat i studenti pražské Karlovy univerzity,“ doplnil Pavel Zadražil. Prázdné skleníky ve Voticích přes zimu zatím čekají na novou generaci motýlů. Do té doby mohou návštěvníci vzít zavděk výstavou v přiléhajícím ekocentru, kde je možné spatřit unikátní motýlí fotografie Marka Vojtíška, doplněné sbírkami motýlů zapůjčenými z českých muzeí. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ |

15

Změny v rozdělování peněz z FROMu jsou potřeba Středočeský kraj každoroč

Klub krajských zastupitelů ODS navrhl změny v rozdělování finančních částek v  nejdůležitějším fondu – Fondu rozvoje měst a obcí (FROM). V době, kdy píši tento článek, ještě nezasedla Komise pro rozvoj měst a obcí, takže nevíme, jestli naše zásadní požadavky byly začleněny do pravidel nové výzvy na rok 2016, které budou předloženy zastupitelstvu Středočeského kraje v  prosinci 2015. Hlavním cílem našich návrhů je zvýšit konkurenceschopnost menších obcí, které nemají dostatek prostředků a  zejména zázemí většího počtu úředníků na vypracování a zajištění žádostí o  dotace. Naším cílem je, aby

menší obce mohly získat až 95 % dotace z  celkové částky projektu. Díky tomuto opatření se narovnají možnosti uspět v soutěži pro malé obce v  konkurenci s  většími městy. Dalším bodem našich návrhů je větší kontrola duplicity tematických zadání dotačních titulů, například ze SFŽP. Rovněž požadujeme větší připravenost projektů při podání žádosti. Velmi zásadní je také hodnotící kritérium, ve kterém navrhujeme prvotně ze seznamu žádostí vyřadit obce či města, která v posledních třech výzvách za sebou byla úspěšná, a to minimálně na jeden rok. Jsou totiž obce, které zatím v žádostech o dotaci neuspěly nikdy, zatímco jiné jsou už léta rekordmany. Dalším silným hodnotícím kritériem připravenosti projektu by se mělo stát stavební povolení, zda již proběhlého výběrového řízení a následné přesné stanovení finančních nákladů. Dalším důležitým krokem je změna minimální požadované výše dotace z  60  000 na 500  000  Kč a  maximální požadovanou výši dotace navrhujeme

snížit ze šesti milionů na čtyři miliony korun. Dosáhneme tím možnosti vyhovět většímu počtu žádostí obcí i měst. Vnímáme, že je rok před krajskými volbami, ale do budoucna bychom rádi FROM rozdělili na dotace pro menší obce, kde by obce do velikosti tisíc obyvatel mohly žádat ve výrazně širších tematických zadáních (možnosti žádostí o  dotaci by vycházely vstříc potřebám malých obcí), přičemž pro větší obce a města by měly existovat jasně definované programy. V současné době preferujeme zvýšení kapacity školek, základních škol a  rekonstrukce chodníků a komunikací. Petr Vychodil, krajský zastupitel a starosta Králova Dvora

milionů korun na rozvojov regionu. Počet žádostí a p požadovaných peněz prav převyšuje možnosti krajsk většinu žadatelů nedostan bez vášnivých diskusí a po všechny ční jedna otázka: krajských dotací funkční a

Jeden příklad z  mnoha: Na opravu ulic Horní a  Spojovací dostala obec Žilina z krajského Fondu rozvoje měst a obcí tři miliony korun.  Foto | Jiří Kubík

Tomu dali, tomu málo, tomu víc a na většinu nezbylo nic

Tu říkanku jistě znáte ze svého dětství. Tentokrát to není o  myšičce, co vařila kašičku, ale o  rozdělování středočeských dotací. Opravdu je to tak, že 80 % všech peněz se rozdělí mezi 20 % žadatelů a  opravdu uspěje jen zlomek z  nich. U  některých fondů méně než desetina. Nejhorší na tom je, že každoroční rozdělování stovek milionů z krajského rozpočtu není ve středních Čechách fér. Podívejme se na to podrobněji.

16

| FÓRUM 

Každoročně (kromě roku 2013) se rozdělují stovky milionů korun. Na základě zveřejněných výsledků se dá spočítat pravděpodobnost úspěchu jednoho žadatele např. v  pěti a  více fondech současně. Ta se pohybuje kolem jedné ku tisíci. To je stejné, jako když vám v  jednom hodu deseti mincemi padne orel na všech mincích současně. V  praxi vyloučené, řeknete. Ale u  některých středočeských obcí se to stává. Dokonce pravidelně. Tato málo pravděpodobná událost nastala v roce 2015 u obcí Cerhenice a  Rožmitál pod Třemšínem. Možná měly štěstí. Přejme jim to, řeknete si. Zajímavé je aplikovat obdobný výpočet i na předchozí období. V  roce 2012 se ve středočeské fondové loterii opět objeví stejní výherci, ke kterým se ještě přidává obec Zdice. Podíváme-li se na rok 2011, zjistíme, že

opět vyhrává stejná dvojice a tentokrát ji doprovází Jince. Co znamená ta kumulace štěstí, resp. málo pravděpodobných jevů pouze u některých obcí? Pravděpodobnost, že dvě libovolné středočeské obce současně uspějí v  mnoha fondech najednou ve třech pokusech ze čtyř možných (dotace v  letech 2011, 2012, 2014 a  2015) je v  řádu jedna ku deseti tisícům. To je stejně pravděpodobné jako smrt v důsledku konzumace jedné láhve vína ročně. Pozoruhodné na tom je, že ze všech možných dvojic obcí mezi stovkami žádajících si „náhoda“ opakovaně vybrala právě Cerhenice a Rožmitál pod Třemšínem. Opakovaně jsou velmi úspěšné pouze některé obce, jiné opakovaně nedostanou vůbec nic. K  tomu je ještě potřeba přidat systém individuálních dotací. Zajímavé je se podívat na celkové

součty za období od roku 2010. V  pořadí prvních osm obcí obdrželo z  krajského rozpočtu téměř 300  mil. korun. Jsou to Zdice 74,4 mil., Cerhenice 59,6 mil., Rožmitál 33,4 mil., Chlumín 32,5 mil., Jince 28,5 mil., Církvice 25,7 mil., Bohdaneč 24,5  mil. a  Křinec 18,3  mil. V  celém kraji máme 1 142 obcí, pouze v 83 vládne ČSSD nebo KSČM, což je něco málo přes 5 %. V těch osmi krajem nejpodporovanějších obcích je to přesně naopak. Ve všech vládne ČSSD nebo KSČM. Jejich představitelé jsou zároveň významnými stranickými funkcionáři. Náhoda? Nikoli. Naopak důkaz. Důkaz toho, že dotace jsou v našem kraji přidělovány nespravedlivě. Že na Středočeském kraji již osm let vládne kultura stranického klientelismu. Důkaz toho, že je na čase to změnit. Věslav Michalik, krajský zastupitel za STAN a starosta Dolních Břežan ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

čně rozděluje desítky Středočeské fondy budou ještě efektivnější vé projekty měst a obcí především objem videlně mnohonásobně kého rozpočtu, a tak se na ne. Neobejde se to logicky olemik, z nichž nad Je systém rozdělování a spravedlivý? Myslím, že Středočeský kraj v  agendě dotací postupuje dobře. Potvrdilo se to i  díky protestům části starostů. Pokud si z  celkového počtu 1 145 obcí stěžuje jen zhruba padesát, je to známka, že odvádíme kvalitní práci. Můžeme totiž rozdělit jen určitou částku a  nikdy nedokážeme uspokojit všechny žadatele – někteří tak vždy budou úspěšnější než jiní. Vždyť jen v  letošním roce bylo podáno 2  972  žádostí a  rozděleno bylo 342 milionů místo požadovaných více než dvou miliard korun. Pro rok příští chystáme několik úprav, které předložíme ke schválení na dalším zasedání Zastupitelstva Středočeského kraje, jež se uskuteční 7.  prosince. Po diskusi, jak podpořit více žadatelů než v  letošním roce, jsme rozhodli, že do Fondu rozvoje obcí a  měst, který je pro všechny žadatele asi nejzásadnější, jednak alokujeme větší částku – fond by měl být navýšen z letošních dvou set milionů korun na tři sta milionů korun a změníme jeho strukturu. Sto milionů korun bude nově určeno na Program obnovy

venkova, kde bude maximální výše podpory stanovena na půl milionu korun, a 200 milionů na Velké projekty, zde chceme podpořit výstavbu, rekonstrukci a modernizaci škol, školek a tělovýchovných zařízení využívaných školami. V tomto programu mohou žadatelé získat maximálně deset milionů korun. Myslím, že tak bude fond ještě efektivnější a  tímto opatřením předejdeme různým dohadům a spekulacím ze strany neuspokojených žadatelů. Úpravy však rozhodně čekají i ostatní fondy. Navýšení o 33 procent se například dočká Fond hejtmana a  zmírnění následků živelních katastrof, o  80  procent Fond kultury a  obnovy památek a o 42 procent Středočeský Fond cestovního ruchu. Celkem chceme mezi žadatele rozdělit částku bezmála půl miliardy korun. Oproti loňskému roku také posunujeme termíny tak, aby byly jednotlivé žádosti schváleny již na jaře a uspíšilo se vyplácení peněz. Pochopitelně, že se jednotlivé fondy dočkají i  dalších úprav. Na tomto místě ale nemá smysl je všechny do detailu vyjmenovávat.

Podrobnosti budou uveřejněny po prosincovém jednání zastupitelstva a  velký prostor bude fondům věnován i  v  příštím vydání Středočecha. Věřte, že bychom rádi mezi obce, spolky, dobrovolné hasiče, podnikatele a  občany rozdělili daleko více peněz, ale bohužel musíme vycházet z  možností daných rozpočtem a  předpokládaným rozpočtovým určením daní, které by se v  příštím roce mělo vrátit na úroveň roku 2011. I díky tomu předpokládáme, že rozdělíme o třicet pět procent více peněz než v letošním roce. Karel Horčička, náměstek hejtmana pro regionální rozvoj

Na nastavení dotačních priorit není třeba nic měnit Krajské dotační fondy se dají pochopit jako velmi dobrá pomoc tam, kde nestačí rozpočty obcí, různých organizací, spolků, sportovních družstev, ale i  jednotlivých osob fyzických či právnických. Středočeské fondy jsou rozděleny do deseti titulů a všechny jsou plně využívány. Díky dobrému vývoji hospodaření můžeme pro rok 2016 oproti roku 2015 navýšit alokaci na fondy z 360 na 496,5 milionu korun. Víme však, že ani tato částka nebude dostačující na všechny žádosti, které každoročně přicházejí v  počtu několika tisíc a  v  objemu dvou až tří miliard korun. Každá žádost prochází kontrolním systémem. Nejdříve je kontrolováno, zda byla podána správně, to znamená do určeného termínu, a  to jak elektronicky, tak písemně s  ověřeným podpisem žadatele. Poté je kontrolováno, zda žádost obsahuje ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

všechny určené přílohy a  náležitosti. Pokud je možné chybu nějak jednoduše napravit, jsou žadatelé k  tomu vyzváni, v  opačném případě je žádost zařazena mezi nevyhovující, u  nichž budou členové hodnotitelské komise rozhodovat o  jejím případném vyřazení. Zbylé žádosti hodnotitelské komise posuzují a  hodnotí přidělením bodů v rozmezí 0–100 podle daných kritérií u jednotlivých fondů. Na hodnocení každého fondu je jmenována jiná komise, složená ze zastupitelů, které nominovaly jednotlivé politické kluby. Samozřejmě, že pokud někdo bude chtít, tak svým hodnocením může některého žadatele poškodit, nebo naopak „povznést“, ale tomu jen těžko zabráníme a  já věřím, že každý klub nominuje do komisí členy, kteří hodnotí spravedlivě. Poslední slovo k  vyhodnocení

jednotlivých dotací má na jednání Zastupitelstvo, které přidělení dotací schvaluje. Někdy jsme opozicí napadáni, že dotace získávají pouze obce, kde máme naše zástupce. Ze seznamu úspěšných žadatelů však zjistíte, že to není pravda. To by potom nemohly získat žádné dotace obce, kde jsou v  čele starostové „Nezávislí“, protože ti nemají ani jednoho zastupitele, a  přitom tito „Nezávislí“ jsou nejvíce úspěšní. Vzpomenu-li si na přidělování dotací v  prvních dvou volebních obdobích, za vlády ODS, tak minimálně opozice vůbec nevěděla, jak a  kdo žádosti hodnotí, a  o  to víc jsme byli překvapeni, jak si k některým příjemcům dotace našly cestu. Vzpomínám si, že někde to byly tisíce, jinde miliony. Například naše obec jednou získala 121 000 korun z Programu rozvoje

vesnice, už ani nevím přesně na co, domnívám se, že snad na opravu místní komunikace. Ovšem takový pětihvězdičkový hotel Chateau Mcely, tam pluly ty miliony… A jaké by tedy měly být dotační priority? Myslím, že dotační tituly včetně příslušných alokací máme nastaveny dle potřeby, možností a priorit pro náš Středočeský kraj, a tak bych nic neměnila. Jiřina Fialová, radní pro oblast zdravotnictví FÓRUM |

17

O několik staletí zpátky, do doby, kdy v české přírodě volně pobíhali divocí velcí kopytníci, se vrátily pláně na okraji Milovic v sousedství bývalého vojenského prostoru Mladá. Nezisková společnost Česká krajina tu ve spolupráci s městem Milovice a Středočeským krajem vypustila do rozlehlých výběhů stádo divokých koní a chovnou skupinu praturů. A už tu netrpělivě vyhlížejí příjezd osmi zubrů z Polska, kteří by měli kolekci v Česku vyhynulých druhů zkompletovat.

PETR KUČERA MILOVICE | Z  podzimní mlhy přece jen vykouklo slunce, což kvitují skupinky zvědavců, kteří se rozhodli zpestřit si listopadové sobotní odpoledne exkurzí do dávné minulosti, z  níž se stala atraktivní současnost – po staletích se na českém území opět narodilo hříbě divokého koně. Nestátní rezervace na okraji Milovic udělala během pár měsíců existence z  pustého území oblíbené výletní místo. Vyrážíme s dcerou po vyšlapané cestě podél aklimatizační ohrady, kde se v poklidu popásá stádo šesti mladých praturů, které po říjnovém příjezdu z Nizozemska v Milovicích rychle zdomácnělo. Mohutná černá zvířata s  úctyhodnými rohy jsou novodobými pokračovateli živočišného druhu, jenž žil v Evropě od pravěku až do 17. století, kdy původní pratury lidé definitivně vybili. Až na začátku tohoto století, téměř po 400 letech, se nizozemským odborníkům podařilo z vhodných plemen skotu vyšlechtit nový druh, který se svým prapředkům maximálně přibližuje.

Klisnu otrávil chléb Pratuři jsou nádherná zvířata, nás ale samozřejmě nejvíc zajímá hříbě divokého koně ve vedlejší, podstatně větší ohradě. Koně přijeli v  lednu z  Anglie a  ani čeští chovatelé netušili, že jedna z klisen už je březí. Míjíme další rodinku

výletníků. „Že se nestydíš. Vzali jsme tě na hříbátko, jeho maminka tam leží a vypadá nějaká nemocná, a tebe to vůbec nezajímalo!“ peskuje zrovna matka malého syna. Klisna leží? To obvykle není dobrá zpráva. Rozhlížíme se po pastvině a  ani Sgurr, jak se koňská máma jmenuje, ani její hříbě u stáda nevidíme. Netušíme, že nedaleko, někde v trávě mezi keři, se právě odehrává drama. Klisna sežrala chléb či pečivo, které nějaký návštěvník přes výslovný zákaz hodil do ohrady, a postihla ji těžká kolika. Její život, a tím i život cenného mláděte, se ocitl ve velkém ohrožení. „Tito koně se celý život pasou volně na pláních národního parku Exmoor. Jejich trávicí ústrojí je přizpůsobeno chudé stravě na náhorní plošině. Jakékoli kaloricky vydatné žrádlo, jako třeba chléb či pečivo, s  nimiž se nikdy nesetkali, je může zabít,“ vysvětluje ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. „Bohužel, někteří lidé jsou nezodpovědní. Pomalu každý den naši zaměstnanci odstraňují z  výběhu zbytky, které sem přes zákaz někdo naházel v domnění, že zvířatům přilepší. A ono je to právě naopak,“ konstatuje.

Zvířata namísto sekaček Vrátit vyhynulá zvířata do české přírody stojí velké úsilí a  také nemálo finančních prostředků. Na začátku projektu, jednoho z  řady,

Zatím nejcennější přírůstek – první hříbě divokého koně, které se v Česku po staletích narodilo Foto | Michal Köpping, www.ceska-krajina.cz

18

| REPORTÁŽ 

Pro divoká zvířata platí

Stádo praturů dorazilo do milovické rezervace v říjnu a evidentně se tu rychle zabydlelo které Česká krajina na ochranu cenných přírodních lokalit v  Česku rozjela, byl nápad, jak levně, a  přitom efektivně a  navíc bohulibě ošetřovat otevřená prostranství, tedy louky a stepi, které charakterem připomínají původní tvář krajiny ve střední Evropě. Údržba bezlesí je důležitá pro záchranu mnoha dalších rostlinných i  živočišných druhů, například vzácných druhů motýlů. „Na základě zkušeností ze zahraničí, kde se k péči o tyto lokality využívají velcí kopytníci, jsme začali připravovat projekty na jejich návrat do Česka. Zaměřili jsme se především na současné či bývalé vojenské prostory, protože tam díky působení armády zůstaly velké plochy bezlesí. Jednali jsme o několika lokalitách, nicméně nejvstřícnější přístup jsme našli právě ve středních Čechách, a to jak ze strany vedení kraje, tak i okolních obcí. Proto jsme pilotní projekt rozjeli právě tady,“ říká Dostál. Velký divoce žijící skot, koně a  zubři po tisíce let pomáhali formovat zdejší krajinu. Dnes se o to

musí starat člověk pomocí mechanizace nebo ručního kosení, případně chovná zvířata, která jsou ale náchylná k nemocem a vyžadují drahou veterinární péči. „To všechno stojí řádově miliardy korun. My naproti tomu máme nějaké vyšší náklady na začátku – musí se vyhradit prostor, vybudovat studna, zakoupit a  dovézt zvířata. Ale potom tyto otužilé druhy už nevyžadují žádnou péči, pouze dozor. Do jejich života s  výjimkou řešení nějakých případných úrazů či jiných mimořádných situací už nezasahujeme,“ konstatuje.

O Milovicích ví celý svět Například pořízení skupiny osmi zubrů, kteří by měli do Milovic dorazit koncem listopadu, vyjde se vším všudy na zhruba 650 000 korun. „Pro nás jako neziskovku jsou to samozřejmě velké peníze. Proto jsme rádi, že jsme dostali finanční pomoc jak z  Operačního programu Životní prostředí, tak i od Středočeského kraje (kraj projekt podpořil milionem korun – pozn. aut.). Ale když vezmeme ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

hlavně: Nekrmit!

Ústřední postava společnosti Česká krajina Dalibor Dostál se k projektu návratu velkých zvířat do přírody dostal jako novinář, když popisoval obdobné projekty v zahraničí a mrzelo ho, že v Česku nic takového neexistuje  Foto | Petr Kučera

Foto | Michal Köpping, www.ceska-krajina.cz v  potaz, jaký potenciál má využití zvířat pro management krajiny a jaké obrovské částky se vynakládají na údržbu bezlesí, jsou vstupní náklady velmi příznivé,“ poukazuje Dostál. A  co víc – projekt má obrovskou odezvu u veřejnosti, a to nejen v Česku. „Je skvělé, jak velký zájem o naši rezervaci je. Za hezkého počasí chodila kolem ohrady doslova procesí,“ směje se ředitel. „Jak příjezd koní, tak i  praturů byly zprávy, které obletěly doslova celý svět. Psalo se o nich na všech kontinentech, a  to i  v  prestižních médiích. Myslím si, že u nás asi nenajdeme srovnatelný neziskový projekt, který by měl takovou celosvětovou publicitu. Velice nás potěšilo, že jsme přišli s něčím, co dělá České republice i Středočeskému kraji v zahraničí velmi dobré jméno.“

V plánu je další rozšíření Cílem pilotního projektu je odchovat dostatek vlastních mláďat, která by pak v kombinaci s dalšími jednotlivě dovezenými kusy vytvořila další chovné skupiny ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

na jiných vhodných lokalitách v Česku. Rozšířit by se měla i plocha obývaná divokými kopytníky u  Milovic a  v  plánu je i  výstavba malých rozhledem a  jiných pozorovacích míst. „Konkrétní další místa zatím prozrazovat nechceme, protože vedení dotčených národních parků a CHKO to chce nejprve projednat s místními obyvateli a organizacemi. Máme vytipované dvě lokality na jižní Moravě a jednu na rozhraní Ústeckého a Karlovarského kraje a  na Vysočině. V  úvahu samozřejmě připadá i  bývalý vojenský prostor Brdy. Tamní bezlesé lokality, které jsou navíc ohrazeny prstencem lesů, by byly třeba pro divoké koně úplně vynikající,“ soudí Dostál.

Špičkoví odborníci jsou podmínkou Za úspěchem projektu je kromě nadšení lidí i  špičkové odborné zázemí, nezbytná podmínka pro spolupráci se zahraničními chovateli. Česká krajina proto od počátku spolupracuje s  Biologickým

centrem a Ústavem biologie obratlovců Akademie věd ČR, Karlovou a Jihočeskou univerzitou. „Kvalitní odborné zázemí je pro projekt klíčové. Vědci musí například stanovit parametry, jak velká plocha musí být vyčleněna pro kolik zvířat, jaký typ vegetace tam je, jestli prostředí je pro daný druh vhodné, jak musí být zajištěn třeba přístup zvířat k vodě a mnoho dalších parametrů, které naši zahraniční partneři velice přísně posuzují,“ poukazuje Dostál. Práci neziskovky Česká krajina oceňuje i  středočeský hejtman Miloš Petera. „Pro ochranu cenných přírodních lokalit odvádějí

lidé kolem pana Dostála velký kus práce. A sledovat ta nádherná zvířata, jak se radují ze života v novém prostředí, je opravdu zážitek. Jsem rád, že jsme jako kraj k tomu mohli také přispět,“ říká. I  příběh klisny Sgurr nakonec dopadl šťastně. Rychlý zásah odborníků a  převoz na specializovanou kliniku jí i  mláděti zachránil život a po několika dnech se mohli oba vrátit ke stádu, které je bez problémů přijalo zpět. My jsme hříbě sice neviděli, ale aspoň máme důvod se do Milovic vrátit. A na jaře by jich mělo být mnohem více – všechny ostatní klisny ve stádu jsou totiž už také březí…

Česká krajina, o. p. s. • celostátní nezisková organizace působící v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí • jejím hlavním cílem je ochrana biologické rozmanitosti a zmírňování dopadů klimatických změn na přírodu i člověka a adaptace krajiny na změny klimatu • vytváří síť nestátních přírodních rezervací, které umožní přežití ohrožených druhů rostlin a zvířat, případně jejich návrat do oblastí, kde byly v minulých staletích vyhubeny • spolupracuje s předními institucemi, vědeckými ústavy i významnými podniky a společnostmi • do přírodní rezervace Milovice o velikosti cca 40 ha zatím letos dovezla patnáct divokých koní z Exmooru v Anglii (zvaných těž Exmoor pony), jejichž původ sahá ke konci doby ledové, a šest praturů, divokého skotu vyšlechtěného nizozemskou organizací Taurus Foundation do podoby původních pravěkých zvířat • koncem listopadu má do Milovic dorazit skupina osmi zubrů z Polska, v plánu je výstavba dalšího velkého výběhu • činnost neziskové organizace můžete podpořit příspěvkem do veřejné sbírky na účet 2100540679/2010 u Fio banky, případně zasláním dárcovské SMS ve formátu DMS KRAJINA na číslo 87 777

REPORTÁŽ |

19

POZVÁNKY Středočeská vědecká knihovna Kladno pořádá od 7. do 18. prosince tradiční vánoční prodejní výstavu dekorací ze šustí, slámy a  dalších materiálů. Zahájení výstavy doprovodí 7. prosince od 17 hodin komentovaná prohlídka výstavy Řemesla stále živá (19. 11. – 5. 1. 2016) v Malé galerii knihovny. Jedinečné dárky nejen na Vánoce v  podobě malovaného skla, keramiky, šperků a  textilních výrobků si můžete až do 8. ledna odnést z  Galerie Samson Cafée, kavárny muzea T. G. M. v Rakovníku. Originální a vkusné výrobky tu nabízí několik regionálních autorů. Sládečkovo vlastivědné muzeum Kladno připravilo od 3. prosince výstavu Kladenský starosta Jaroslav Hruška. Na fotografické části stejnojmenné knihy muzeum spolupracovalo se spolkem Halda. V  Památníku Karla Čapka ve Staré Huti byla v  listopadu zahájena výstava Čapkova lóže Národ – Setkání se svobodnými zednáři. Výstava přibližuje vztah bratří Čapků k  zednářské lóži Národ v  širším kontextu historie vzniku této lóže. Potrvá až do dubna příštího roku. Zajímavou ukázku, jak prožívají adventní čas a vánoční svátky na severu Evropy, nabízí výstava Advent a  Vánoce v  zemi Joulupukkiho, kterou až do 10. ledna nabízí Regionální muzeum Mělník. Seznámíte se tu s dějinami a přírodou Finska prostřednictvím stručných textů, fotografií ze současného života Finů i skrze vystavované exponáty. Až do 30. prosince můžete v Polabském národopisném muzeu Přerov nad Labem navštívit tradiční vánoční výstavu Lidové Vánoce v Polabí. Probíhá v celém areálu skanzenu a nedílnou součástí je i tradiční doprovodný program. Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u  Kladna připravil na sobotu 5. prosince tematické vánoční kování v  kovárně Čertoviny a čertovské kování na Mayrau. Přítomnost opravdových čertů je samozřejmostí! Na sobotu 12. prosince připravilo Muzeum Podblanicka ve Vlašimi přednášku Františka Kafky Místní dráha Benešov–Vlašim v  dobových proměnách. Přiblíží vznik a  vývoj místní dráhy, od jejíhož zprovoznění letos uplynulo 120 let.

20

| ZVEME VÁS 

Jezuitskou kolejí se rozevlají plesové róby Zimní měsíce nejsou jen sníh a plískanice, ale také nasvícené sály a v nich dámy v róbách a pánové v oblecích či fracích. Každoroční plesovou sezonu letos rozšíří i obnovená premiéra reprezentačního plesu Středočeského kraje.

PETR KUČERA KUTNÁ HORA | Galerií Středočeského kraje v  Jezuitské koleji v  Kutné Hoře se v  sobotu 16. ledna od 20 hodin rozezní tóny tanečních skladeb. Reprezentační ples Středočeského kraje pod patronací hejtmana Miloše Petery bude uvádět populární herečka Yvetta Blanarovičová. Na hlavním parketu v  refektáři Jezuitské koleje bude hrát slavný Orchestr Václava Hybše a  během večera se tu hosté budou moci těšit na vystoupení populárního frontmana skupiny Kabát a  oblíbeného muzikálového herce Josefa Vojtka, který v duetech s Yvettou Blanarovičovou zazpívá šlágry z  nejznámějších muzikálů, jako jsou třeba Tři Mušketýři, Mata Hari, Kleopatra, Fantom Opery či West Side Story. Hudební program je připraven i  na druhém parketu, který bude situován v  chodbě

u  barokní lékárny, kde se uskuteční mj. oblíbená diskotéka. Oba taneční prostory budou doplněny o  zateplené stany na nádvoří koleje, kde bude k  dispozici - stejně jako na dalších

místech areálu - pestrá nabídka občerstvení. Vstupenky v  ceně 500 korun (v částce je zahrnuto i občerstvení) budou v předprodeji od 18. listopadu v síti TICKETPORTAL.

Poznejte Vánoce na hornický způsob PŘÍBRAM | Jak prožívali Vánoce horníci na Příbramsku v minulém a  předminulém století? Odpověď dá návštěvníkům speciální vánoční expozice v hornickém domku Hornického skanzenu Březové Hory v Příbrami. Od 7. do 18. prosince si tu budou moci užít atmosféru vánočních svátků hornické rodiny všemi smysly. Hornický domek ozvláštní vůně pečiva, tradiční lidová vánoční výzdoba a  lidové popěvky. Zájemci si budou moci vyzkoušet lidová řemesla a vžít se tak do doby před sto a  více lety, kdy se hornická rodina chystala na příchod Vánoc.  (pek)

Ve vánoční atmosféře v hornickém domku nebudou chybět ani lidové popěvky  Foto | Hornické muzeum Příbram ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

DIVADLO A. DVOŘÁKA PŘÍBRAM 6. 12., 16:00 8. 12., 19:00 12. 12., 10:00 13., 14., 15. 12. 19:00 16. 12., 19:00 17. 12., 19:00 18. 12., 19:00 18. 12., 19:30 19. 12., 11:00 19. 12., 19:00 21. 12., 16:30 22. 12., 19:00 22. 12., 19:00 23. 12., 19:00 23. 12., 19:00 28. 12., 17:00 30. 12., 19:00 31. 12., 13:00 31. 12., 17:00 31. 12., 20:00 31. 12., 20:00

Adventní koncert – slavnostní koncert žáků ZUŠ Příbram I, Velká scéna Umění vraždy – Joe DiPietro, Velká scéna Vánoce v divadle, Velká scéna Den plný pohádek, koled a vánoční pohody Vánoční koncert Ginevry a jejich hostů „Vánoce v podbrdské hudební škole“, Velká scéna Máme rádi zvířata – Písničky na vámi zvolené téma hrají a zpívají Los Trumberos, D-klub Prodaná nevěsta – Bedřich Smetana, Malá scéna Prodaná nevěsta – Bedřich Smetana, Malá scéna Česká mše vánoční – známá Rybova vánoční mše a další skladby, Velká scéna Vánoční show dětí ze Sportklubu Oxygen, Velká scéna M. Martiníková – filmové a muzikálové melodie, Malá scéna Vánoční koncert ZŠ 28. října 1, Příbram, Velká scéna Vojtaano a Sirotčinec – vánoční koncert, Malá scéna Příbramský Big Band – vánoční koncert, Velká scéna Příbramský Big Band – vánoční koncert, Velká scéna Prodaná nevěsta – Bedřich Smetana, Malá scéna Balada pro banditu – Milan Uhde a Miloš Štědroň, Velká scéna Klášterní tajemství – Divadlo za vodou, Malá scéna Tajemný hrad v Karpatech – Jules Verne, Vít Peřina, Malá scéna Hvězdné manýry – Michael McKeever, Velká scéna Silvestrovská oldies party, Parket Rozpaky zubaře Svatopluka Nováka – K. Lupinec a S. Štemberová, Malá scéna

MĚSTSKÉ DIVADLO MLADÁ BOLESLAV 6. 12., 19:00 8. 12., 19:00 9. 12., 19:00 9. 12., 19:00 10. 12., 19:00 11. 12., 19:00 12. 12., 19:00 13. 12., 18:00 14. 12., 19:00 15. 12., 18:00 17. 12., 18:00 18. 12., 19:00

Balada pro banditu – Milan Uhde a Miloš Štědroň Cyrano z Bergeracu – Edmond Rostand Novecento (1900) – Alessandro Baricco, Malá scéna Smrt obchodního cestujícího – Arthur Miller (derniéra), Velká scéna Návštěvy u pana Greena – Jeff Baron Scapinova šibalství – Molière (derniéra) Bosé nohy v parku – Neil Simon Vánoční koncert Michala Hrůzy Vražda na faře – Agatha Christie Rákosníček a hvězdy – Denisa Dašková Jak je důležité míti Filipa – Oscar Wilde Jak je důležité míti Filipa – Oscar Wilde

20. 12., 15:00 Vánoce s Paprskem 20. 12., 18:00 Vánoce s Paprskem 21. 12., 10:00 a 19:00, 22. 12., 18:00, 28. 12., 19:00 Jak je důležité míti Filipa – Oscar Wilde 29. 12., 19:00 Pygmalion – George Bernard Shaw 30. 12., 19:00 Muži v offsidu – Poláček & Vačkář & Havelka. Dozvíte se, co učiní vášeň fotbalová z pana Načeradce, majitele obchodu s konfekcí a gumáky, a kterak otec a syn Habáskovi skrze lásku k žižkovské Viktorce dojdou rodinného štěstí. Přitom se bude vaše bránice třepetat jako míč ve svatyni soupeřova brankáře. 31. 12., 18:00 Jak je důležité míti Filipa – Oscar Wilde

MĚSTSKÉ DIVADLO KLADNO – DIVADLO LAMPION 6. 12., 15:00 Nekonečný příběh – Michael Ende 7. 12., 9:00 a 11:00, 8. a 9. 12., 9:30 České Vánoce Josefa Lady 9. 12., 19:30 Brémská svoboda – Rainer Werner Fassbinder 10. a 11. 12, 9:30, 12. 11., 10:00 Vánoce ve Špekově – Petr Kolečko 13. 12., 15:00, 14. 12., 9:00 a 14. 12., 11:00 České Vánoce Josefa Lady 15. 12., 19:30 Vražda na Nilu 16. 12. 10:00 Plíce – Duncan Macmillan 17. 12., 9:30 České Vánoce Josefa Lady 19. 12., 10:00 České Vánoce Josefa Lady 20. 12., 15:00 O dvanácti měsíčkách – Božena Němcová, Jiří Ondra. Klasická pohádka Boženy Němcové o hodné Marušce, kterou krutá macecha a zákeřná sestra Holena vyženou do mrazu natrhat fialky, jahody a jablka a jíž nečekaně pomůže dvanáct tajemných postav. 21. a 22. 12. 9:00 a 11:00, 23. 12. 10:00 České Vánoce Josefa Lady 26. 12., 18:00 Písničkáři k Vánocům – Michal Koberstein, Jan Lonek, Karel Pazderka 27. 12., 15:00 České Vánoce Josefa Lady 29. 12., 19:30 Plíce – Duncan Macmillan 30. 12., 18:00 Otec, Matka – Florian Zeller, poslední uvedení obou her v jediný večer! 31. 12., 10:00 Vánoce ve Špekově, 17:00 Podnájem na bulváru Courteline – Georges Courteline

TIRÁŽ

ČTENÁŘSKÁ SOUTĚŽ

| Středočech, informační měsíčník Středočeského kraje | Vydavatel: Středočeský kraj, Zborovská 11, 150 00 Praha 5, IČ: 70891095 | Ev. č.: MK ČR E 19097 | Šéfredaktor: Petr Kučera | Předsedkyně redakční rady: Markéta Tomčíková | Kontakt na redakci: [email protected], tel.: 257 280 409 | Pro Středočeský kraj zhotovuje Profi-Tisk Group s. r. o., Krakovská 14, Olomouc, 779 00 | Inzerci zajišťuje Regionální vydavatelství, Pod Pekárnami 10, Praha 9, 190 00, [email protected] | Manažeři inzerce: Dana Brejchová, 603 588 338, [email protected]; Jan Bureš, 736 460 720, [email protected]; Karel Dobiáš, 739 300 390, [email protected]; Patrik Horn, 736 404 651, [email protected]; Jan Lát, 722 201 511, [email protected] | Distribuce: Česká pošta, s. p. | Zdarma do všech domácností. | Náklad: 527 000 | Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí | Redakční uzávěrka: 13. listopadu 2015 | Číslo 3/2015 vyšlo 1. prosince 2015 | Příští číslo vyjde 5. ledna 2015 | Další informace: www.stredocech.cz, www.kr-stredocesky.cz

Četli jste pozorně aktuální číslo krajského magazínu Středočech? Pak vám jistě neunikla odpověď na naši soutěžní otázku:

ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

Jak se jmenuje klisna, která přivedla na svět první české hříbě divokého koně po několika stoletích? Odpovědi zasílejte do 31. 12. 2015 na e-mail [email protected], do předmětu zprávy uveďte heslo „Soutěž – prosinec“ a nezapomeňte připojit své jméno a kontaktní údaje. Pět autorů správných odpovědí od nás obdrží volnou vstupenku do všech muzeí a galerií zřizovaných Středočeským krajem na rok 2016 a balíček propagačních předmětů. Výherci z říjnového čísla: V. Herelová, Kolín; L. Braunerová, Bříství; D. Puková, Církvice; I. Zingrová, Rakovník; J. Čadilová, Pečky. ZVEME VÁS |

21

Více než 300 ohrožených dětí v Klokánkách potřebuje Vaši pomoc!

Ml. Boleslav a Kvasiny!

Přispět můžete: • jednorázově dárcovskou SMS ve tvaru DMS FODKLOKANEK na telefonní číslo 87 777, cena DMS je 30 Kč, • pravidelně měsíčně po dobu jednoho roku dárcovskou SMS ve tvaru DMS ROK FODKLOKANEK na telefonní číslo 87 777, cena DMS je 30 Kč měsíčně, • jednorázově nebo pravidelně libovolnou částkou na účet Fondu ohrožených dětí 3055103/0300.

Montážní dělník, řidič VZV, svářecí dělník Nabízíme: • •

výdělek až 26 800 Kč hrubého měsíčně ubytování zajištěno s příspěvkem

Kontakt:

www.manpower.cz

RV 1500768/01

T: 314 004 249 E: [email protected]

Za Vaši pomoc mnohokrát děkujeme! www.fod.cz

Společná realitní a advokátní kancelář

JURIS REAL, spol. s r. o. ihned vykoupí či zprostředkuje prodej rodinného domu, bytu, chaty, pozemku. Vyřešíme právní vady, dluhy, exekuce i privatizaci. Okamžitá výplata zálohy.

Tel: 774 335 502.

RV 1500537/03

BRIGÁDY

RV 1500552/57

NABÍRÁME pro Škoda Auto

DÁRKOVÝ ŠEK

Dárek, který zaručeně potěší. VEDLE

ARENY

ČESKOMORAVSKÁ

ZDARMA

RV 1500762/01

V hodnotě 100, 500 a 1000 Kč lze zakoupit na Info stánku v přízemí. WWW.GALERIEHARFA.CZ

Vanocni sek 2015 inzerce Středočech 188x63.indd 1

11/23/2015 5:28:54 PM

Chcete stáří prožít důstojně? Zavolejte do FINEMO.CZ a nechte si poradit, jak získat peníze z Vaší nemovitosti. ◾ Získejte peníze k důchodu navíc a přitom zůstanete nadále bydlet ve svém ◾ Poznejte nový finanční produkt pro seniory – Renta z nemovitosti

Více se dozvíte na www.rentaznemovitosti.cz

RV 1500773/01

▪ Radiostanice pro amatérské i profesionální použití, přehledové a komunikační přijímače, antény, zdroje, maloobchod i velkoobchod, záruční a pozáruční servis, www.elix.cz ▪ Chcete zefektivnit chod Vaší firmy? Zlepšit komunikaci se zákazníky? Programujeme on-line

ŘÁDKOVÁ INZERCE

aplikace na míru. Zajímavé ceny a jméno okresu, ve kterém chcei úspěšné projekty.www.vaseit.cz te působit PRÁCE ▪ Manažer inzerce pro zpravodaj Středočech. Časově nezávislá práce na DPP nebo ŽL, možnost práce z domova, nadstandardní odměňování, zastupování nejsilnějšího média ve středních Čechách s garancí Středočeského kraje či dalších 60-ti zpravodajů po celé republice. Životopis a motivační dopis pošlete na nabor@regionalnivydavatelstvi. cz s označením Manažer inzerce

▪ Staň se bezpečnostním profíkem! Smlouva na dobu neurčitou i brigáda. Recepce, vrátnice, obchoďáky. Nástupní bonus 2000 Kč. tel. 800 111 112, [email protected]

| INZERCE 

Muzikál Karla Svobody, Zdeňka Borovce a Richarda Hese

NEMOVITOSTI ▪ Vykoupíme váš dům či chatu ve Středočeském kraji za nejvyšší tržní cenu. Peníze do tří dnů. Právní servis zajištěn. Nezávazně nabídnětel.: 734 319 300

Kupon na řádkovou inzerci ke stažení www.regionalnivydavatelstvi.cz/kupon

22

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ ČESKÁ LEGENDA!

Vstupenky v pokladně divadla, Křižíkova 10, Praha 8, tel.: 221 868 666, obchodním odd. tel.: 221 868 777, 888, 999, e-mail: [email protected] a v síti TicketArt vč. všech poboček CK Čedok. www.hdk.cz Hlavní mediální partner

me

ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

RV 1500780/01

SLUŽBY ▪ Levný a kvalitní tisk - letáky, brožury, časopisy i knihy, poptávky posílejte na [email protected], mobil: 733 758 888

 233 321 850

RV 1500777/01

Rádi Vám odpovíme na jakékoliv dotazy

RV 1500717/03

ZÍSKEJTE FINANČNÍ PODPORU

PRO REALIZACI MEZINÁRODNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROJEKTU!

Program Erasmus+ je určen jak pro jednotlivce, tak pro vzdělávací instituce – od mateřských škol až po organizace vzdělávající dospělé nebo pracující s mladými lidmi. Termíny výzvy pro předkládání žádostí o grant jsou: Pro oblast školního, odborného, vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání dospělých:

2. února 2016 | Projekty mobility – KA1 10. února 2016 | Projekty budování kapacit

v oblasti vysokoškolského vzdělávání – KA2

31. března 2016

| Projekty partnerství – KA2

Pro oblast mládeže: | všechny klíčové akce – KA1, KA2 a KA3

2. února 2016 26. dubna 2016 4. října 2016 Pro Aktivity programu Jean Monnet:

25. února 2016 Více na www.naerasmusplus.cz

ZPRAVODAJ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 

RV 1500694/01

Dům zahraniční spolupráce, Na Poříčí 1025/4, Praha 1

INZERCE |

23

RV 1500772/01 15345 UPC NB inzerce 188x264 Stredocech pankac.indd 1

25.11.15 14:24