Vážení spoluobčané, Smotnem BRKO?

číslo 1/2015

Vážení spoluobčané, rok 2015 je v plném proudu, všichni se asi připravujete na Velikonoce, uklízíte po zimě, připravujete zahrádky na sezonu a věnujete se prostě, jak jinak, jarním pracím. Nechci se pouštět do polemik kdo „založil“ Velikonoce, jestli pohané, křesťané nebo židé. Faktem je, že Velikonoce jsou jakýmsi očekáváním příchodu. Pro někoho příchodu Spasitele, pro další nové doby, pro jiné jara. Když jsem byl malý kluk a babička mi vštěpovala její křesťanský pohled na svět, nedávalo mi příliš smysl, proč jsou Velikonoce vždy v jiný den. Vždyť přece Ježíš musel být ukřižován v jeden konkrétní den, stejně jako se v jeden konkrétní den narodil. S postupem času jsem si začal uvědomovat, že ne všechno dle Bible muselo být doslova a do písmene, a že je tam mnoho náznaků a symbolů. Ať tak či onak, pro mne zůstanou Velikonoce svátkem příchodu jara i očekáváním příchodu něčeho nového. Budu se snažit, abych svým dětem přiblížil zvyky a tradice Velikonoc a vysvětlil jim, že to otvírání pokladů je trošku jinak než u Trautenberka (mimochodem, vynikající ukázka nenasytnosti – „Horo, horo, otevři se pro člověka poctivýho a vydej mu málo z bohatství svýho. Anče, že tys to spletla. Nemá tam bejt a vydej mu všechno z bohatství svýho?“). Doufám, že si odpočineme od všedních starostí, že nás vzbudí větší počet řehtačů než loni, a že poznám v sobě zas o něco víc, třeba to lepší. Vám přeji to samé.

„Smotnem BRKO“?

2

Tímto nadpisem rozhodně nikoho nenabádám k inhalačnímu užívání tzv. měkkých drog, ale poslouží mi jako oslí můstek k uvedení pro vás nové možnosti bezproblémově likvidovat váš odpad. Možná víte, že vstoupila v platnost novela zákona o odpadech, která mimo jiné nařizuje obcím a městům umožnit občanům uložit biologicky rozložitelný komunální odpad (odtud ta zkratka) a také kovový odpad. Jak již asi víte, ačkoliv v době podání žádosti na kompostárnu a svozovou techniku jsme ještě absolutně nevěděli, jaké povinnosti nám zákonodárci připraví, podařilo se nakonec získat dotaci a pořídit kompostovací zařízení a plně tak vyhovět novým povinnostem (jako jedna z mála obcí na českokrumlovsku). Byť považuji novelizovaný zákon za nepovedený (vhodný spíše do měst a velkých obcí) a v řadě případů velmi ztěžující stav hospodaření se zeleným odpadem, musíme se s novinkami vypořádat. V zastupitelstvu jsme tedy připravili režim odběru těchto „nových“ odpadů a já vás s ním nyní seznámím. Návrh na režim odběru kovového odpadu a BRKO v obci Brloh: A) Kovový odpad 1) Kovový odpad je jakýkoli kovový (barevné i nebarevné kovy) odpad, který pochází z produkce občanů (nikoli firem a podnikajících osob). Kovový odpad musí být čistý, bez příměsi jiných odpadů (jinak se stává směsným komunálním odpadem a je nutno ho uložit do běžné popelnice). Nepřípustné jsou např. plechovky se zbytky barev či ředidel (to je nebezpečný odpad).

2) Kovový odpad je možno bezplatně uložit do zvláštního kontejneru na kovový odpad ve sběrně odpadu (pod Sídlištěm Pod Stráží, parc. č. 17/4 v k.ú. Brloh pod Kletí) vždy v pátek od 15 do 17h a v sobotu od 9 do 11h. B) BRKO 1) BRKO je to biologicky rozložitelný komunální odpad, což je např. posečená tráva ze zahrady, rostlinné zbytky ze zahrádek (kupř. natě, hlízy rostlin, plevel, listí, spadané plody, apod.), ořezy větví z ovocných stromů a keřů, a dále zbytky z kuchyně pouze rostlinného původu. Nepřípustné jsou kameny, stavební suť a další typy odpadů. 2) BRKO rostlinného původu je možné bezplatně uložit do kontejneru, který bude připraven v prostoru u pošty, u sběrny či KD, u tenisových kurtů od dubna do října vždy ve středu a v sobotu od 12h do 18h. Mimo tyto doby je možné kontaktovat zaměstnance, provádějící údržbu veřejné zeleně v rámci plnění pracovních povinností a domluvit se na odběru tohoto typu odpadu. 3) BRKO dřevního původu (větve, keře atp.) je nutno ukládat odděleně od trávy (např. tráva vpředu, větve vzadu či naopak apod.). Je nutné dodržovat čistotu odebíraných odpadů, snížíme tím cenu za likvidaci odpadů sami sobě. Čistotu odpadu budeme kontrolovat. Pokud budete mít jakoukoli připomínku nebo nápad (např. jiný čas, jiné místo apod.), neváhejte se nám ozvat, uvítáme vaše zkušenosti a rady. K likvidaci zelených a kovových odpadů tímto způsobem pochopitelně nikoho nenutíme, pouze nabízíme možnost. Jsem totiž přesvědčen, že kdo si na zahradě dělá sám kompost, zná jeho výhody a naší kompostárny využije jen omezeně nebo vůbec. Po několika zkušebních měsících vyhodnotíme využití jednotlivých míst a je možné, že režim změníme. Určitě vás o tom budeme informovat na stránkách Zpravodaje, informační tabuli či obecním rozhlasem. Do budoucna uvažujeme o možnosti pro vás odebrat si hotový kompost, ale to bude reálné zřejmě až v příštím roce. Primárně budeme produkt kompostárny využívat k regeneraci a úpravám veřejného prostranství. Ještě jsem zapomněl zmínit, že první kontejnery budou přistaveny v průběhu dubna. I my se budeme učit novému režimu a proto vás žádám o shovívavost, když napoprvé nebude vše na jedničku s hvězdičkou. Obyvatele bydlící blízko „sběrných míst“ však chci ubezpečit, že kontejnery budou odváženy ještě týž večer a že tedy nehrozí zvýšený zápach a další nepříjemnosti. A úplně na závěr jedna pozitivní informace, tato nová možnost likvidace odpadů vás nebude stát nic navíc, částky za tříděný, velkoobjemový a nebezpečný odpad zůstanou stejné minimálně i pro rok 2016. Jedinou podmínkou bezplatného uložení je mít vyřešeny všechny závazky s obcí Brloh. Děkuji.

Mladý může, starý musí, aneb … třeba HŘBITOVNÍ KVÍTÍ S výše zmíněným systémem hospodaření s biologickým odpadem souvisí i odpad na hřbitově. Vývoz odpadu ze hřbitova obec ročně stojí desítky tisíc korun a jsem přesvědčen, že se ta částka dá poměrně výrazně snížit. V jednom z minulých čísel Zpravodaje jsem již psal o jednoduchém opatření, kdybychom na jednu stranu odkládali květiny, věnce a jinou výzdobu hrobů přírodního původu (zkrátka biologicky rozložitelné) a na druhou ten zbytek (např. kalíšky od svíček, umělé květiny, věnce). Uvažujeme ještě o rozšíření o kontejner na plasty a sklo. Zároveň bych rád upozornil, že popelnice před hřbitovem jsou určeny pouze na odpad ze hřbitova, nikoli na odpad z domácí produkce. Někteří bohužel nelení a holt se se svým sáčkem bordelu projdou až nahoru… Bohužel pak popelnice přetékají a hyzdí okolí. Nejinak tomu bývá u popelnic u obchodu Jednoty. Lidé, kteří si nekoupí žeton, pak vyšlapávají cestičku skoro každý den a myslí si, že je nikdo nevidí. Podle naší evidence prodaných žetonů byste se divili, kolik vícečlenných domácností neprodukuje žádný komunální odpad nebo si za rok koupí pouze 1-2 žetony. A pak se nesmíme divit, že žeton ty poctivé stojí tolik, kolik stojí a že v zastupitelstv u jednáme o zavedení jiného systému plateb za odpad, který je podobný paušálu. A přitom stačí tak málo… být poctivý a dobře třídit. Děkuji.

PARKOVÁNÍ na komunikacích I když již není zimní období, opět se vrátím k parkování na komunikacích. Tato zima k nám byla opět velmi milosrdná, co se přídělu sněhu týče (vlekaři smutní, silničáři jásají) a nastane opět jarní úklid komunikací a veřejného prostranství. I když každý řidič jistě zná zákon o provozu na pozemních komunikacích a s ním související předpisy, stává se, že zaparkuje tam, kde to není dovoleno. Nemusím připomínat, že prostor pod parkujícím vozidlem není možno uklidit a že na řadě míst nelze ani bezpečně projet osobním vozem, natož úklidovou technikou. Řidiči sice riskují pokutu ze strany Policie ČR, ale asi je to jednodušší než popojít pár kroků k místu, kde mohu svůj automobil bezpečně zaparkovat. Chápu, že Klondajk ani Šetřílkov i další části Brloha nepočítaly v době svého vzniku s takovým nárůstem vozidel, ale každý má přece možnost zaparkovat si vůz na svém pozemku či ve své garáži. A pokud tu možnost nemá, pak je tu řada míst k bezpečnému odstavení vozu nebo si holt nemůžu vůz dovolit. Obdobná situace je s parkováním na chodnících, kdy zejména maminky s kočárky nebo invalidní vozíky musí sjíždět na silnici. Dalším důvodem jsou ohledy k sousedům, kdy řešíme neshody typu „já nemůžu zajet k domu, protože on mi tu parkuje a třeba ještě dělá nepořádek…“. A tak se na Vás, majitele vozidel opět obracím s žádostí, parkujte s rozumem a využívejte především své či schválené pozemky. V zastupitelstvu totiž již převažuje názor, že zvláště v některých lokalitách je situace již natolik vážná, že je nutno na pomoc přivolat příslušníky Policie ČR a neposlušné řidiče pokutovat. Děkuji za pochopení. Martin Toman, starosta obce

Pracovníci obecního úřadu a zastupitelé obce Brloh přejí všem spoluobčanům příjemné prožití velikonočních svátků zalité teplem jarního sluníčka. NEPŘEHLÉDNĚTE!!! V sobotu 11. dubna 2015 proběhne očkování psů proti vzteklině, které provede MVDr. Peter Pavčík. Očkují se psi od stáří tří měsíců. Bude možnost zakoupit odčervovací tablety. Cena očkování je 85,- Kč. Očkovací průkazy vezměte s sebou. 8:00 hodin Rojšín u obchodu 8:20 Nová Hospoda u zastávky autobusu 8:35 Rychtářov u Konzala 8:50 Brloh u obecního úřadu 9:20 Jaronín u obchodu

Zápis do mateřské školy Od 13. 4. do 24. 4. 2015 bude probíhat zápis dětí do mateřské školy na příští školní rok 2015/2016. Zapisují se děti zpravidla starší tří let. Pokud vaše dítě dovrší věku tří let v průběhu školního roku 2015/2016 a budete je po tomto datu chtít umístit v MŠ, přijďte k zápisu NYNÍ. Děti se budou zapisovat pouze do naplnění kapacity MŠ. Dodatečný zápis se bude umožňovat pouze výjimečně, např. v případě přistěhování předškolního dítěte. Přihlášky pro Vás budou připravené k vyzvednutí a následného odevzdání v DOLNÍ třídě (v přízemí MŠ) následovně: ráno od 6:30 do 8:15 hodin, po obědě od 12:00 do 13:00 hodin, odpoledne od 15:00 do 15:30 hodin

3

Z jednání zastupitelstva obce V novém roce se zastupitelstvo sešlo 26. ledna v kanceláři starosty. V bodě číslo jedna zastupitelé projednali závěrečnou změnu rozpočtu obce č. 18/2014. V paragrafovém znění byla zveřejněna na úřední desce a úřední elektronické desce. Vzhledem k tomu, že tato změna rozpočtu reaguje na ukončení hospodaření obce a zastupitelstvo se jí věnovalo na své pracovní schůzce, nezazněly v diskuzi žádné dotazy (ani od přítomných občanů). Starosta přesto zmínil některé důležité body rozpočtu. Schodek rozpočtu bude kryt zůstatkem na BÚ (běžném účtu). Starosta informoval zastupitele i přítomné občany o stavu peněz na bankovních účtech k 31. 12. 2014. V bodě číslo dva starosta seznámil zastupitele i přítomné občany s rozpočtovým výhledem na roky 2016 2017. Zároveň připomněl, že je těžké odhadnout vývoj hospodaření v následujících dvou letech, ale přesto se ve spolupráci s hospodářkou snažili zakomponovat do tohoto materiálu budoucí plánované akce. Součástí rozpočtového výhledu je i plán investic a oprav plánovaných do budoucna. Ve třetím bodě starosta nabídl přítomným zastupitelům možnost stát se oddávajícími úředníky. Dobrovolně se této pravomoci nikdo neujal. Oddávajícími úředníky budou pouze starosta a místostarosta. V bodě různé starosta seznámil přítomné i zastupitele s nedávným problémem v dodávce pitné vody v oblasti zásobované vodojemem u Ondřeje, kdy bylo zjištěno poškození přípojky v oblasti Horánku. Též zmínil, že i další přípojky jsou pravděpodobně ve velmi žalostném stavu, neboť jejich stáří již dosahuje i 50 let. Starosta žádal předsedu kulturní komise o informaci,

zda se chtějí ucházet o některý z krajských grantů na podporu kultury v roce 2015 s tím, že čas na podání je již jen do konce ledna. Pan předseda kulturní komise navrhl, že by žádost mohla být podána na řezbářskou vernisáž a slíbil, že se ujme této věci. Dále se zmínil o tom, že by měl zájem o topoly, které by mohly být využity právě na vernisáž. Topoly, které se nacházejí na „Drahách“ u cesty na pozemku Lesů ČR, již byly pokáceny. Starosta zjistí, zda-li je možno toto dřevo získat. Přítomného občana z Jaronína zajímalo, jak to vypadá s výstavbou zastřešení terasy na hasičské zbrojnici/klubovně v Jaroníně. Starosta odpověděl, že již na jednom z loňských zasedání zastupitelstva se zastupitelé rozhodli přesunout tuto akci na letošní rok s tím, že by mohla být podána žádost o dotaci (např. do POV). Starosta dále zmínil, že na přístřešek byla podána žádost o dotaci a výsledky budou známy zřejmě do konce dubna. Pokud dotace nebude schválena, je s finančními prostředky počítáno i v rozpočtu obce a výstavba se bude tento rok realizovat. Obyvatelé Kuklova si stěžují na firmu, která stála za projektem Malá farma. V současné době zde byl zřízen chov prasat, který nyní čítá cca 30 prasat. Zápach obtěžuje občany, a proto by rádi věděli, zda tuto akci Obec Brloh povolila. Starosta zmínil, že o této informaci vůbec nic neví, obec nemá pravomoc tento typ hospodaření jakkoliv povolovat nebo zakazovat. Obyvatelé Kuklova se snažili dovolat u různých institucí (jako je hygiena) o vyřešení situace. Starosta slíbil, že zjistí potřebné informace. Tomáš Jungwirth, místostarosta

Z historie naší obce FARNÍ OSADA BRLOH (5. část) od místního učitele Jana Eliase z roku 1894

4

Brloh (Berlau), vesnice 8,5 km severně od sídla c. k. okres. soudu ve Chvalšinách, 19 km severozápadně od Č. Krumlova, sídla to c. k. okres. hejtmanství ležící, tvoří sama místní či politickou, berní či katastrální obec. Jest spolu sídlem i farního úřadu, i škol obecných, české i německé, nalézajíc se skorem ve středu celé farní osady. Vesnice tato dle posledního úředního sčítání r. 1890 měla 94 domů (nyní již 100), v nichž bydlelo 757 obyvatelů. Z těch přihlásilo se toliko 8 k národnosti německé. K vesnici náleží jednoty: Bych, Baisa v Luží, Šimeček, Krák, Perkář s hospodou, Smetana, Klimeš s mlýnem, Brodský, Drnomister, Tomeš, Kubíček, Matoušek, Charvát, Kopáč a Cvrček. Vesnice sama nalézá se v kotlině, tvořící údolí potoku Brložského či, jak se v zakládající listině kláštera Zlatokorunského z r. 1263 nazývá, Křemežského, po obou stranách potoka toho. Uprostřed mezi mlýnskou stokou a potokem nalézá se veliká náves, z části již také domy zastavená. Na nejvyšším

bodě vesnice této na svahu „Knězů vrchu“ vypíná se farní kostel SS. Apoštolů Šimona a Judy, kolem něhož do let 1890 nalézá se školní budova, r. 1857 postavená s hospodářským stavením, proti němuž hrobář bydlí. V místě samém nalézají se různí řemeslníci a obchodníci. Jest sídlem spolku dobrovolných hasičů, spolku vojenských vysloužilců s německým velením, spolku řemeslnického a zpěváckého spolku „Svornosti“. Místo samo jest dosti starého původu a náleželo povždy v držení pánů Č. Krumlovských. Roku 1372 dne 8. ledna připomíná se v listině, jíž desátky v Rojšíně a Krásletíně darovány byly faře Č. Krumlovské. Dle této měli občané zdejší právo bráti si dle potřeby své dříví ku palivu z lesů panských, jichž v okolí hojně se nalézá. Ve veškerých soupisech, které kdy sepsány byly o panství Č. Krumlovském, všude připomíná se také Brloh. Bylť Brloh vesnicí poddanou Rožmberkům a náležel ku panství Dívčího Kamene. Na den sv. Václava r. 1418, když pan Oldřich z Rožmberka let svých došel a vládu nad statky přejal, osvobozena jest vesnice tato s jinými ještě od úmrtě. V dřívějších dobách nesměl totiž lid poddaný před svou smrtí o svém statku o své vůli rozhodovati.

Nebylo-li potomků, spadl veškeren majetek na pána, který nad dotyčnou vesnicí vládl. Proto všemožně pečovaly vesnice, aby osvobozeny byly od úmrtě, po čemž mohli volně říditi před svou smrtí o statcích svých, arciť někdy za dosti veliké peníze a roboty. Brloh sám pro své položení zakoušel často dosti neznází a útrap válečných. Vždyť tudy vedla cesta od Prachatic ku Č. Budějovicům a ku Č. Krumlovu na statky Rožmberské, které byly lákadlem nepřátelským vojskům. Podobně jako v 15. stolení od vojsk husitských, jako v 17. století od vojsk pasovských i švédských zdejší okolí mnoho zakoužeti muselo, tak i ve století 18. hojně vojsk domácích tudy prošlo, která hojných škod nadělala. Tak pamětní kniha městečka Husince vypravuje: „Léta 1713 dne 10. června byl marš lidu pěšího od Brloha skrz Chroboly přes Prachatice a Husinec“. Podobných průchodů vojenských bylo velmi mnoho; vždyť tudy vedla cesta z Pasova po statcích Rožmberských, v Pošumaví rozložených, ku Praze. Rojšín či Roušín (Roisching) jest vesnice místní i berní na silnici ChvalšinskoKřemežské 18,2 km severně od Č. Krumlova, 1,5 km jihovýchodně od farního místa ležící a náleží k soudnímu okresu Č. Krumlovskému. Dle úředního sčítání z r. 1890 měla vesnice ta 27 domů, z části o 1. poschodí, v nichž 192 obyvatelů, českých to katolíků bydlelo. Středem vesnice, která po obojí straně silnice rozložena jest, táhne se potůček Rojšínský, který počátek svůj má v Rozích a zde na návsi malý rybníček vodou naplňuje. Potok ten ubíhá lukami a sesílen přítokem od vrchu Houby (Schwammenwald) již v Zlatokorunské listině roku 1263 připomenutého, spěchá ku potoku Brložskému, v němž se u Červeného mlýnu ztrácí. Občané zdejší živí se polním hospodářstvím, hlavně ale chovem hovězího dobytku. Vesnice Rojšín jest prastará; v dobách nejstarších patřila z části ku panství Křemežskému, z části Č. Krumlovskému pod moc Rožmberskou. Nad menší částí vesnice ku Křemži patříčí, vládli ve 14. a 15. století Dubenští z Chlumu, jimž mimo okolí Křemže ještě jiné statky náležely. Z rodiny té znám jest Jan Smil, o němž v letech 1422 – 1447 se tolik mluvilo. Tento pán býval nejdříve dvořenínem pánů Rožmberských, jichž úhlavním nepřítelem později byl; Vládna velikým jměním, k němuž i okolí hradu Husi (Gans) při Blánici Vodňanské ležícího

patřilo, přidal se ku Táborům za jichž pomoci veliké škody dělal pánům Č. Krumlovským. Než ale týž pán zajat jest od pana Oldřicha z Rožmberka na Č. Krumlovu kolem r. 1440 a donucen po několikaletém věznění odevzdati veškery zápisy od císařů a králů Karla IV. a Sigmunda na statky sobě dané pánu Č. Krumlovskému, což se stalo dne 25. července 1444, načež dle hrdelního práva co zbojník v první polovici roku 1447 o hrdlo připraven byl. Statky Smilovy zabrány jsou a ku panství Dívčího Kamene přivtěleny. Čásť jich ale s Křemží zase prodána jest pánům Dubenským z Chlumu. Synové Smilovi Přibík a Jiří byvše takto o statky své připraveni, obrátili se ku správci a hofmistru království Českého, panu Jiřímu z Poděbrad o pomoc, aby tento p. Rožmberka před soud pohnal a jim ku právu dopomohl. Narovnání skutečně mezi oběma stranami docíleno bylo dne 28. října 1455 a synové Smilovi spokojili se výplatou 1500 kop grošů pražských, za čež vložili Oldřichovi z Rožmberka ve desky zemské r. 1455 mimo jiné statky i vesnici Rojšín, čímž se stalo, že pak celá vesnice náležela ku panství Č. Krumlovskému. Druhá část vesnice této a sice 9 lánů náležela hned od počátku ku panství Rožmberskému. Když ale r. 1357 bratři Petr, Jošt, Oldřich a Jan, páni z Rožmberka založili v Č. Krumlově klášter minoritský a hojně jej nadali, brzy se přesvědčili, že tím ztenčeny jsou příjmy fary Čes. Krumlovské. Aby tomu odpomohli, darovali po smrti Joštově r. 1369 zbylí tří bratří a sice dne 8. ledna 1372 desátky své z 9 lánů ve vesnici této a sice z každého lánu 48 grošů ročně a 4 groše z jiného statku mimo obvyklé roboty – celkem tedy 7 kop 16 grošů ročně – ku faře Č. Krumlovské, ponechavše sobě toliko berně královské a vrchní panství nad lány těmi. Mimo tento desátek musili občané zdejší po dvou mírkách ovsa odváděti z každé světnice, v níž se topilo, a po 1 kuřeti, 1 sýru a 10 vejcích z každého lánu za to, že mohli pásti na panských pastvinách. Za to ale směli si bráti dříví k palivu z panských lesů. Za desátek z Rojšína a Krásletína braný musel farář Č. Krumlovský držeti dva středníky, aby tito určité mše svaté četli. Poddaných zdejších mohl dotýčný farář užívati jako svých. A skutečně zůstal Rojšín do poslední doby při prealatuře Č. Krumlovské.

Šestá várka citátů z „Památní knihy obce Roušínské“ z roku 1845: Kam rád chodí táta, tam i synek chvátá.

Zbytečným kdo strachem chřadne, snadno do neštěstí padne.

Nehonoš se vznešeností, již si svou nenabyl ctností.

Z toho, co sám činí, mnohý bratra viní.

Tvář a šat a tělesné švárnosti nepřidají cenu, aniž dají ctnosti.

Často koho zavrhujem, nejvíce ho potřebujem.

Kdo se chrání všeho zlého, obávat se nemá čeho.

Mnohý vyfintěný hejsek co běhne do kostela jako pejsek; tam se bez modlení otočí, z chrámu páně bez modlení vyskočí -zase jako pejsek.

Oko Páně vidí tebe, nepoddávej hříchu sebe!

Kdo se za pobožnost stydí, toho Pán Bůh nerad vidí; sotva že se pryč odklidí, tratí lásku hodných lidí.

Marta Tomanová

5

Jak se žije u nás ve škole lektorce angličtiny… Osobu, kterou jsem tentokrát požádala o rozhovor, asi neznáte. Zato žáci naší školy se s ní setkávají denně při různých vyučovacích hodinách. Jedná se o slečnu učitelku Paulinu Lamcha, která zde působí jako zahraniční lektor anglického jazyka. Co vás přivedlo až sem k nám? Po ukončení studia jazykové univerzity jsem přijela do Čech kvůli přátelům, se kterými jsem se seznámila ve Spojených Státech při práci s dětmi na letním táboře. Na zdejší škole působím jako zahraniční lektor v rámci projektu „Janua Linguarum Reserata“ (Brána jazyků otevřená – kniha Komenského). A co tento program přináší dětem? Program IANUA (Janička – janicka.scio.cz) financován z fondu Evropské Unie cílí na výuku školních předmětů za pomoci angličtiny a také výuku angličtiny zahraničním lektorem bez možnosti překladu do mateřského jazyka žáka. Znamená to, že žáci mají možnost naučit se novou látku v angličtině a také buď doplnit, nebo shrnout vědomosti za pomoci cizího jazyka. Díky mnohým pomůckám jako jsou fotky, videa a reálie (mapy, letáky atd.) jsou žáci přes jejich omezené znalosti jazyka schopni porozumět a využít nově nabytou látku. Program má také za cíl zlepšovat jazykové schopnosti ostatních učitelů díky každodennímu kontaktu s angličtinou díky mé přítomnosti. Řeknete nám něco o sobě, odkud pocházíte? Pocházím ze čtvrtého největšího, skoro miliónového města

6

v Polsku, které se jmenuje Wroclaw (česky Vratislav). Je to krásné město s více než 1000letou historií, jejíž část je svázána s českou, a to díky českému králi Janu Lucemburskému. Jelikož městem protéká řeka Odra, leží na několika desítkách ostrovů a má přes 300 mostů. Kolik jazyků ovládáte? Ovládám 5 jazyků: polštinu jako můj mateřský, angličtinu, španělštinu, francouzštinu a v současné době se také učím češtinu, která je díky stejnému původu s polštinou pro mne nejjednodušším jazykem k naučení. I bez cvičení gramatiky či slovní zásoby jsem schopna rozumět 50% toho, co se říká. Jak se vám pracuje s našimi dětmi? Jsou jiné než děti v Polsku nebo Americe? Práce s dětmi, které mají úplně jiné názory než ty, které znám z jiných států je velice náročná, ale satisfakční. Je těžké si říct: „Ano, to je to, co žáci mají rádi a bude to pro ně na lekci zajímavé“. Během posledních měsíců jsem se naučila nepředpokládat nic, na co jsem byla zvyklá a spíše úzce spolupracovat s učiteli, kteří znají brložské děti lépe než já. Například všechny děti v Polsku i Americe znají všechny populární pohádky od Walta Disneyho stejně tak jako zpěváky a zpěvačky. Pociťujete nějaké kulturní rozdíly mezi českou a třeba polskou společností? Musím říct, že jsem před příjezdem nebyla připravena na tolik rozdílů, kolik jsem objevila. Především si myslím, že Češi se snaží neukazovat své pocity a odhalovat co cítí. Je to pravda? Bohužel pro

mne jako osobu, která pracuje na komunikaci mezi lidmi, je to velmi náročné a chtěla bych naučit děti dávat zpětnou vazbu, která je v komunikaci velice důležitá. Z druhé strany se mi líbí to, jak Češi milují svoji zem a jsou na ni hrdí. Rádi povídají o svých městech, vesnicích a legendách s nimi souvisejících. Jak na vás působí prostředí naší školy? Prostředí školy je velice přátelské. Vybavení tříd je velice kvalitní, myslím, že za takové by se nemuseli stydět ani v soukromých školách. Co jste dělala předtím, než jste přišla k nám? Pět let jsem učila angličtinu na všech jazykových i věkových úrovních a mezitím jsem jezdila jako vedoucí na jazykové letní tábory v Polsku a sportovní tábory ve Spojených Státech. Po příjezdu do Čech jsem získala pozici hlavního metodika pro angličtinu v největší jazykové škole na Moravě. Jak se vám u nás vůbec líbí? Jste tady spokojená? Brložská škola je velmi přátelská a opravdu se snaží integrovat všechny žáky. Učitelé mě přijali velice dobře a myslím, že jsem se stala částí učitelského sboru. Bohužel musím říct, že si se mnou velmi zřídka někdo troufne mluvit anglicky, přestože mají takou možnost. Raději se snaží o pohodlnější a snadnější způsob, tedy česko-polsky. Co děláte ve volném čase? Každou moji volnou chvíli cestuji. Ať je to Kleť nebo Irsko na víkend. Zbožňuju poznávání nových míst, kultur, historie a lidí. Velmi zřídka mě můžete o víkendu potkat doma. Když mám jenom volnou chvilku, čtu hodně knížky, samozřejmě o cestování a kulturách, ale taky relaxační literaturu o zajímavých lidech a jejich životních příbězích. Vaříte si sama? A co máte ráda? Většinou vařím doma.

Mám ráda zdravou výživu, takže vždycky jím hodně zeleniny a ovoce. Zbožňuju také ryby a snažím se je mít minimálně jednou v týdnu, což je další rozdíl v porovnání s českým stolováním. Chutná Vám česká kuchyně? Ano, a nejvíc kachna se zelím a knedlíky. A stejně jako všichni Poláci, kteří jezdí do Čech na dovolenou, nikdy nepropásnu možnost, dát si smažák a tatarku ☺. V našem Zpravodaji uvádíme i kuchařské recepty. Dáte nám recept na nějaké vaše tradiční nebo oblíbené jídlo? Moje oblíbené polské jídlo je bigos. Je to směs zeli, rajčat, slaniny, klobásky, cibule, hub a vína. Samozřejmě ne všechno naráz, ale přesný recept v hlavě nemám. Tradičně se vaří po dobu několika dnů a poté se podává se šťouchanými bramborami. Jaké máte plány do budoucna? Určitě plánuji zůstat v jižních Čechách, protože mě v červnu čeká milá událost, a tou je moje svatba. ☺ Po ni během léta plánuji vyrazit na delší cestu do nějaké anglickojazyčné země. A profesně budu pokračovat v práci s cizími jazyky. A přání na závěr? Přeji všem v Brloze, abyste byli vždy otevřeni novým možnostem poznávání jazyků a lidí, protože věřím, že budete mít čím dál častěji šanci a potřebu cizí jazyk používat. A taky abyste měli možnost ho využít během letních prázdnin. Děkuji moc za rozhovor. Doufám, že jsem všechny odpovědi správně pochopila a dobře napsala. Do dalších let Vám přeji učenlivé žáky, opravdu šťastné manželství, pevné zdraví a ať na svých cestách potkáváte jen samé dobré lidi. MT

Pozvání do knihovny Nové knihy Beletrie pro děti: 3x VESELÁ FARMA: KOCOUR, EKOFARMA a KRÁLÍK Disney - SLAVNÝ MYŠÍ DETEKTIV, PRASÁTKO A JEHO VELKÝ PŘÍBĚH Havel Jiří - PŘEKLEPY A NEDOKLEPY Nejedlý Jan - MISTR SPORTU SKÁČE Z DORTU první čtení - ČARODĚJKA A KONÍK JONÁŠ fantasy: Tonollo Harald - PŘÍBĚHY RODINY SMRTIČOVY (4 díly) Paver Michelle - BOHOVÉ A VÁLEČNÍCI - OSTROV BOHYNĚ Brezina Thomas - BRÁNA ČASU. MAGICKÝ KÁMEN VIKINGŮ 2x RIPLEYHO ZÁHADY: VLČÍ DÍTĚ a HROZBA Z HLUBIN 2x TÝNA A PONY: NEROZLUČNÍ PŘÁTELÉ a ČTYŘNOHÝ ZACHRÁNCE Řeháčková Věra - TA HOLKA MÁ NOS NA PRŮŠVIHY

Naučná literatura pro děti: GUMIČKOMÁNIE NAUČ SE KRESLIT – 4 díly PÁRTY KUCHAŘKA PRO DĚTI PRIMA MÁMA PRIMA SYN Beletrie pro dospělé: Cook Robin - BLÍZKÝ KONEC Maupassant – KULIČKA Sobotka Richard - ZBOJNICKÉ LÉTO romány: Gabaldon Diana - VÁŽKA V JANTARU Pittnerová Vlasta - FORMAN LACINA, OSIŘELO DÍTĚ, NEZAVINĚNO Javořická Vlasta - DVĚ ANDULKY Lindsey Johanna – DAREBA Quinn Julia - TAJNÉ DENÍKY SLEČNY MIRANDY CHEEVEROVÉ Steel Danielle – NAROZENINY Coleman Rebecca - KRÁLOVSTVÍ NEVINNOSTI Brown Sandra – SKANDÁL Stainforth Alexander - ĎÁBLOVA NEVĚSTA Pospíšilová Jarmila - KATEDRÁLA Z PÍSKU

7

Coulter Catherine - ČAS SLUNEČNÍHO SVITU Francková Zuzana - TAJEMNÉ DĚDICTVÍ Howell Hannah - VÍTĚZ Z VYSOČINY válečné: Šolc Jiří - ZA FRONTOU NA VÝCHODĚ historické: Koláček Luboš Y. - BOŽSKÁ KRÁLOVNA PROKLETÝCH ADAMITŮ Dvořák Otomar - PAST NA KRÁLOVNU humorné: Zemanová Zuzana - A JE TO V KÝBLU! fantasy, sci-fi: Hunter C. C. - PROMĚNA ZA SOUMRAKU, HLAS MĚSÍČNÍHO SVITU Tatíčková Denisa - ANDĚL detektivky: Vandenberg Philipp - PURPUROVÉ STÍNY Damhaug Torkil - SLEPÁ SKVRNA Eastland Sam - OKO RUDÉHO CARA Chaloupka Otakar - ŠIVOVO TŘETÍ OKO Češka Stanislav - ARCIBISKUPOVA SMRT Jansa Pavel - PŘÍPAD SAMOROST Cílek Roman - ZDIVOČELÝ TLUKOT SRDCE Kačírková Eva - SMRT NECHODÍ PĚŠKY Prošková Hana - TAJEMSTVÍ PLANET, JAHODY SE ŠLEHAČKOU Kovályová Heda - NEVINA

8

skutečné příběhy: Byrne Lorna - ANDĚLÉ V MÝCH VLASECH, SCHODY DO NEBE, ANDĚLSKÉ POSELSTVÍ NADĚJE, NEBESKÁ LÁSKA Blackhall Sue - ZLOČINY Z VÁŠNĚ Mieszkowska Anna - DĚTI IRENY SENDLEROVÉ Cílek Roman - LETOPISY ZLOČINU Naučná literatura pro dospělé: KLEŤ A BLANSKÝ LES Rubín Sergio - PAPEŽ FRANTIŠEK Zachardová Magdalena - FASCINUJÍCÍ SVĚT ZÁHAD historie: Lakosil Jan - ŠUMAVA KRÁSNÁ I SMRTÍCÍ Martan Petr - ZA ŽELEZNOU OPONU Emmert František - ČESKOSLOVENŠTÍ LEGIONÁŘI ZA PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY Rychlík Jan - OD MINULOSTI K DNEŠKU zdraví a psychologie: ODHALTE SVŮJ OSUD, CESTA PRO DĚTI, Semina Irina - KLÍČ KE ŠTĚSTÍ a OBCHOD SE ŠTĚSTÍM Dále na vás čeká spousta knih i několik zvukových na CD ve výměnných souborech z Českého Krumlova, též bohatá nabídka časopisů a brožur. Kdo má zájem, může si zdarma (v chodbě na stolech před knihovnou) vybrat vyřazené knihy a časopisy. Přijďte, těší se na vás knihovnice Marta Tomanová

Děkuji děvčatům - čtenářkám z 8. třídy Terezce Proboštů a Anežce Váchů za nezištnou pomoc při kontrole a skládání knižního fondu.

Základní a Mateřská škola Brloh Vánoční besídka Na 18. prosince jsme připravili pro veřejnost Vánoční besídku. Všichni žáci se snažili a rodičům se besídka líbila.

9

10

Naše škola využívá dotace na projekty Integrovaná výuka předmětu a cizího jazyka Projekt, který realizuje společnost Scio ve spolupráci s Britskou Radou, se zaměřuje na zlepšení jazykových schopností žáků a učitelů základních škol. Na zúčastněných 40 školách z celé republiky probíhá integrovaná výuka předmětu a cizího jazyka. V praxi to znamená, že ve škole působí anglicky mluvící asistentka, která chodí do výuky, hovoří s dětmi o přestávkách, účastní se s nimi různých aktivit. Cílem projektu je přirozenou formou zdokonalovat děti v angličtině. Trvání projektu je jeden školní rok. Školení IT, notebooky Druhý dotační projekt startoval loni na podzim. Získali jsme finance na vzdělávání učitelů. Rozsah vzdělávání je: tříhodinový seminář pro ředitele, pětadvacetihodinové semináře pro 5 učitelů z oblasti informačních technologií a pětadvacetihodinové semináře pro 5 učitelů na proškolení oborových didaktik. Zároveň pro tyto učitele vyplývá z dotace přibližně 100 000 Kč na pořízení notebooků. Stanislava Hlaváčková, ředitelka školy

11

Zápis do 1. třídy 27. ledna jsme přivítali u zápisu budoucí prvňáčky. Přišlo 6 děvčat a 11 chlapců, jeden chlapec bude mít odklad povinné školní docházky.

12

Minivolejbal 29. ledna odměnou za vysvědčení nám byl 2. turnaj Krumlovské oblasti. Bohužel v té době už uhodilo „chřipkové období“ a proto nám chyběl jeden tým a to Grizzly. Ostatní ale opět úspěšně bodovali. Kodiak (Verunka Chromá, Tadeáš Šešina, Vojta Hajduch) - 1. místo, Baribal (Milan Fiala, Terezka Kadleců, Honza Pavlík) - 2. místo, v oranžové barvě hráli Kluci a Hoolky (Matteo Turchetta, Honza Hajduch, Lukáš Postl, Anežka Kapounová, Kačenka Fučíková) - oba týmy na 3. místě. 26. března nás čeká závěrečný turnaj, který rozhodne o případném postupu do kraje. My se budeme snažit, aby alespoň některému týmu se to podařilo a věřte – našlápnuto máme dobře.

V únoru se žáci 2., 3. a 5.třídy zúčastnili výukového programu Pojďte s námi do Vietnamu. Žáci získali mnoho nových informací o této zemi, učili se jíst hůlkami a vyráběli si vietnamský klobouk.

Dinopark Před jarními prázdninami byla 6. třída na výlet v Dinoparku na výstavišti v Českých Budějovicích. Výstava byla moc pěkná i s krátkým 3D filmem.

13

Žáci v akci Naše reportérka, Anežka Váchová z osmé třídy, oslovila dva bývalé žáky naší školy a položila jim tyto otázky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Jaké je Vaše jméno? Ve kterých letech jste školu navštěvoval? Kteří učitelé Vás učili a jak na ně vzpomínáte? Jací byli? Jaký byl tehdy počet žáků v jedné třídě? Byla Vaše třída v budově dnešní ZŠ? Pamatujete si ještě svůj první den ve škole? Jak jste trávili přestávky? Chodili jste do školy pěšky nebo jste jezdili autobusem? Také jste si chystali tablo, trička s potiskem a divadelní představení na konci deváté třídy? Jak se vařilo ve školní jídelně? Vzpomněl byste si na nějakou příhodu ze svých školních let, utkvělo Vám něco zvlášť v paměti? Jak se Vám jeví dnešní děti ve srovnání s Vaší generací?

Škoda, že si na reportéry nechtělo zahrát více současných žáků... Nakonec se ale přece jen ještě jedna reportérka našla, a to Terezka Proboštová z osmé třídy, a tytéž otázky položila paní Brožové. 1. 2. 3.

Jan Klement, 62 let 1958-1967 Paní Vejvarová, paní Štichová, pan Slanec, pan Lamboj a další, na tyto učitele vzpomíná dobře. Byli přísní a spravedliví. Paní učitelka Štichová chodila s rákoskou. 4. Třída byla v budově dnešní školy (neměla přístavbu). Ve třídě bylo kolem 25 žáků. 5. Pamatuje si na poslední den ve škole a vzpomíná na něj velmi dobře. 6. Přestávky trávili chozením po chodbách a o velké svačili. 7. Do školy chodil pěšky, bydlel v Brloze. 8. Společné fotografie byly z každého ročníku. Tablo, trika ani divadelní vystoupení za jejich dob nebylo obvyklé. 9. Ve školní jídelně se vařilo velmi dobře. 10. Příhodu si momentálně nevybavuje, ale na školu a dětská léta vzpomíná dodnes rád. 11. Dnešním dětem by neškodilo trošku slušnosti.

1. 2. 3.

Marie Váchová, 64 let 1957-1966 Paní učitelka Vejvarová (učila Čj, výborná učitelka), pan učitel Lamboj (matikář, měli ho rádi), pan učitel Slanec (třídní, učil Př, D) a pan učitel Červenka (učil ruštinu). 4. Ano byla, ale nebyla zde přístavba. Ve třídě jich bylo 33. 5. První den si nepamatuje. Ale když se loučili se školou bylo jim smutno, že odchází, tancovali ve třídě. 6. Přestávky trávili chozením po chodbách. 7. Ze začátku chodili pěšky (z Nové Vsi) a potom začal jezdit autobus. 8. Tablo si chystali, divadlo nedělali a trika taky neměli. 9. Vařilo se dobře, mnoho jídel z domova ani neznali. 10. Moje vzpomínka ze školních lavic zní: „Při zeměpisu vyvolal učitel žáka a ptal se ho na savanu, co tam žije a roste a on mu odpověděl, že neví, protože tam ještě nebyl.“ 11. Dnešním dětem by doporučila více skromnosti a větší vzájemnou úctu. Paní Anna Brožová, rozená Máčová Školu jsem navštěvovala v letech 1948 - 1956. Obecná škola byla tehdy na dnešním obecním úřadě, u kostela. Pamatuji si naše učitele, byli to pan učitel Dvořák, paní učitelky Štichová a Dražská, a také pan učitel Cipín. Od páté do osmé třídy nás učili Vejvarovi, Dřevikovských a pan učitel Stašek. Počet žáků ve třídě se měnil, v šesté třídě nás bylo 34, v sedmé 31, v osmé 27. Učitelé byli bezva, víte, každé dítě zlobí, ale nás trest neminul a padla i facka. A díky za ní, když byla zasloužená. Měla účinek a vše se vyřešilo ve třídě.

Co si přát na jaře?

14

Přání je jak známo otcem myšlenky. No, a protože moje (a nejspíš i vaše, pokud tedy nejste andělé) myšlenky jsou nejen dobré, ale i ty ne zrovna dobré, bude i jistý pan Přání poněkud citově rozkolísaný. Ve středním rodě ho neuvádím, je nepravděpodobné, že by se tak stal otcem. Čehokoli. Ve svém vlastním zájmu i v zájmu nás všech se tedy co nejrychleji snažím ovlivnit Přání pozitivně, jinak to díky psychicky labilnímu otci našich myšlenek nemůže se světem ani se mnou dobře dopadnout. Takže čím začnu? Přestanu si třeba přát, aby si moje zlolajná sousedka konečně rozbila svou jedovatou hubu o násadu hrábí, kterými večer co večer v 9.55 začíná mlátit do stropu svého bytu a dožaduje se naprostého klidu ve chvíli, kdy můj měsíční synoveček řve, jako kdyby ho měl ve spárech sám Herodes… Mohu si přece místo toho snadno přát, aby jí Duch svatý zredukoval slovní zásobu o 90%, tedy o všechny slova vulgární. A kdyby už nemohla křičet…mohla bych ji našeho broučka nechat

chvilku pochovat. Minule tak toužebně nakukovala do kočárku a já, já ji ovlivněna hráběmi jako prostředku komunikace nevlídně přešla. Možná to byla chyba a nad námi se už mohla rozklenout duha míru… Rovněž si přísně zakážu myslet na to, jak by bylo fajn, kdyby ta superštíhlá kočka odvedle nakynula jako těsto na lívance a velikost 54 se pro ni stala nedostižným ideálem. Co kdybych místo toho raději věnovala svoji pečlivě skrývanou čokoládu (a kdyby jenom jednu, co to kilové balení vánočních Santů zlevněných den po Novém roce, na kterém sedím jako Harpagon?) dětem na hřišti a domů se přestala vracet autobusem, ale pěkně po svých? A ten hezoun z vedlejšího oddělení, ať mě pánbůh potrestá, jestli si ještě někdy v myšlenkách (i když za ně může táta Přání) budu představovat, jako by bylo nádherné, kdyby ho husa kopla za to, jak je vůči mně nevšímavý – co kdyby se nedejbože, kde se vzala, tu se vzala husa velikosti pštrosa a kopnutím ho z her milostných vyřadila jednou pro vždy - to se snad raději poohlédnu s úsměvem kolem sebe. Třeba i na můj úsměv někdo čeká. A jestli nečeká dnes a tady, no tak čeká jinde. Musím být prostě všímavější. Nečekat, že mi osud všechno, po čem zatoužím, přihraje až pod nos. Musím se naučit vidět sklenici poloplnou a ne poloprázdnou. Nestěžovat si na málo peněz, ale být ráda, že mé prasátko pro mě stále ještě v bříšku opatruje hrst drobných a že mě desetikoruna věnovaná žebrákovi nepřivede k osobnímu bankrotu. Klasik říká, že žádná růže nekvete celý rok…a že každá skrývá trny. Jistěže nekvete celý rok, ale já si počkám, a trny mi vůni růží už nedokážou zošklivit. Ony vlastně nejsou ošklivé ani zlé, jsou tu proto, aby chránily krásu a naučily mě si jí vážit. P. S. A kdyby moje nově probuzené pozitivní jarní myšlení přece jen nestačilo… zamysleme se společně: pokud je Přání otcem, kdo je matkou myšlenky? Možná je nejvyšší čas po ní vyhlásit pátrání. Mami?!! Helena Kratochvílová + 9. třída

Zprávičky z naší školičky HALÓ PANE KARNEVALE, RAČTE DÁLE, RAČTE DÁLE… Na konci února proběhl v naší školce karneval. Děti si své masky vyráběly během celého týdne a na jeho konci si v nich mohly zařádit. Samy si vybraly, kterou masku si budou vystřihovat a zdobit. A že nešlo o ledajaké masky. Školkou se nám proháněla divá zvěř - žabky, slepičky, medvědi, pejsci, oslíci a mnoho jiných divotvorných stvoření. Někdo nebyl pod maskou vůbec k poznání. Nebudeme ale předbíhat, vezmeme to hezky od začátku. Nejprve jsme si ale trochu zasoutěžili. Proběhli a prolezli slalomovou dráhu, zaskákali v pytli, házeli na koš s malými míčky, chodili na chůdách, či zkoušeli, kdo nejrychleji najde a zašroubuje matici na šroub. Snažili jsme se o to, aby si mohli zasoutěžit všichni, aby ti méně průbojní nezůstali zapomenuti někde vzadu. Když jsme si dostatečně zazávodili, na řadu přišla hudba a tanec. Oblíbené písničky z pohádek se linuly naší školkou. Děti na jejich melodie tancovaly, skákaly, kroutily se do roztodivných otáček. Byla to prima podívaná. Někdo tancoval sám, jiný ve dvojici či čtveřici. Sladká odměna na konci našeho veselí žádného šikulu neminula. Snad bylo všem fajn. Tak KARNEVALE, příští rok Tě zase rádi u nás uvítáme…. Co všechno musí udělat jaro František Halas (ze sbírky Dětem) Vytáhnout trávu z hlíny Všem hadům svléci kůži, Včeličkám květy sladit a nazeleno natřít. načesat řádně louky, a děcka nutit vstávat Načernit pěkně stíny spočítat lístky růží a kožich kočkám hladit a všechno živé sbratřit. a pruty leštit, brouky. a peckám jádra dávat. Nachystat noty ptáčkům, obléci nahé stromy, vysmát se poškoláčkům, pozlatit střechy, domy.

Rozmíchat v lese barvy a kdeco zrána zrosit, probudit v zemi larvy a teplo do děr nosit.

... I my jsme se zeptali našich dětí „Co všechno musí udělat JARO?“ a tady jsou kýžené odpovědi: Všechny kytky probudit a listy zbarví. Sněženky to, sněženky vyrostou. (Vojtík K.) Jaro ještě musí vysušit sníh. Musí led, musí vysušit sněhem. Ještě musí vysušit kapky rosy. (Anička H.) Že musí růst kytičky. Že rostou jablíčka. (Kačenka K.) Kytičky, aby byly. Zvoneček a klíč. To je taky tulipán, ne? Petrklíč musí udělat, aby zvonil. (Tomášek H.) Sněženky a slunce. (Janička Š.) Jaro musí přichystat kytičky, mít pevnou sílu, aby přepralo zimu. Spoustu práce. Hlídat zimu, aby ho nepřepadla najednou. (Michalka W.) Teplo, aby bylo hezky. Abychom mohli jezdit na kole. Že se může někdo vozit na kolečku, někdo silný někoho malýho. Aby … slunce musí svítit, aby kytky rostly. (Karinka B.) Aby vylízaly kytičky. Kaštany, aby mohly vyrost ze stromu z těch lístečků. (Tomášek C.) SPOLEČNĚ S VÁMI SE TĚŠÍME NA JARO Vaše školička

15

Zimu neseme ze vsi, nové jaro do vsi. Žáci druhé třídy vyrobili symbol zimy a poslali jej po potoce. Oživili si tak dávno zapomenuté tradice.

Poděkování panu Litvanovi a paní Hrubešové. Děkujeme Vám, že jste nám věnovali chvilku ze svého času. Již víme, jak je náročné vyrobit košík a jakou potřebujeme zručnost při výrobě pomlázky. Děkujeme, žáci 2. třídy.

16

Informace obecního úřadu Připomínáme, že již uplynula splatnost úhrady za tříděný odpad. Ti, kteří nemají dosud zaplaceno, ať tak učiní co nejdříve. Splatnost poplatku za psy na rok 2015 je do 31. 3. 2015 Splatnost vodného a stočného za rok 2014 je do 31. 5. 2015 Poplatky a úhrady se platí v hotovosti na Obecním úřadu v Brloze.

Společenská kronika - blahopřání jubilantům. Duben 2015: Kateřina Lošková 95 let Růžena Filipová 83 let Miloslava Šiponová 82 let Ludmila Veberová 70 let Jiří Vlažný 70 let

Brloh Brloh Brloh Brloh Janské Údolí

Všem jubilantům srdečně blahopřejeme a přejeme do dalších let hodně štěstí a spokojenosti. Ať prožijete další léta ve zdraví, s úsměvem na tváři a v pohodě, v blízkosti svých příbuzných, přátel a známých.

Květen 2015 František Švarc 87 let Brloh Anna Ondřichová 81 let Jaronín Červen 2015: Jan Samec 89 let Jakub Jungwirth 87 let Anna Jakešová 75 let Marie Machová 70 let

Jaronín Brloh Brloh Brloh

Rádi bychom pogratulovali všem našim spoluobčanům. Bohužel, mnozí senioři neodevzdali na obecní úřad tiskopis se souhlasem zveřejňovat jejich jména, který je podle nového zákona k tomuto účelu nutný. Tiskopis je k dispozici na OÚ a stačí ho vyplnit pouze jednou před 60. narozeninami. Tento souhlas se vztahuje nejen na zveřejňování a zasílání blahopřání, ale i na předávání dárkových balíčků od obecního úřadu k životním jubileím (od 60 do 80 po 5 letech a po 80 každý rok).

Upozornění pro řidiče Vzhledem k tomu, že probíhá revitalizace trati České Budějovice – Kájov, bude docházet k uzavírání železničních přejezdů. Objízdné trasy budou značeny. Pro aktuální stav uzavírek sledujte dopravní informace v tisku i ostatních médiích. Od 2. 4. 2015 od 8. hodin do 11. 4. 2015 do 16.00 hodin jsou neprůjezdné úseky silnice přes železniční přejezdy v lokalitě Vrábče - zastávka a Korosecký kopec.

17

PŘIPOMÍNÁME Podle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů obec sama nemůže zvát rodiče dětí na vítání občánků. Pokud se chcete této akce zúčastnit, je nutné se na OÚ předem přihlásit. Předpokládáme, že další letošní vítání by se uskutečnilo v průběhu května, ovšem pokud se rodiče narozených dětí přihlásí do konce dubna. Děkujeme za pochopení a těšíme se na setkání s Vámi.

Poděkování Touto cestou děkujeme všem přátelům, známým a příbuzným, kteří se přišli v pondělí 9. března 2015 naposledy rozloučit s panem Vojtěchem Tancerem. Manželka, sestra a dcery

Příspěvky čtenářů Zpravodaje Rozsudek, který změnil svět

18

Také letos na jaře, stejně jako každý rok, si připomínáme svátek Velikonoc. Křesťané prožívají tento čas intenzivněji, ale i ateisté vědí, že se v tuto dobu oslavuje vzkříšení kohosi, kdo předtím zemřel mučednickou smrtí na kříži. Co by se stalo, kdyby Pilát Pontský neposlal Ježíše Krista na smrt? Můžeme si představit, pod jakým tlakem se zmíněný a dějinami nenáviděný člověk nacházel? V roce 33 našeho letopočtu zastupoval v tehdejší Judeji funkci prefekta-správce Římské říše. Dohlížel na pořádek, urovnával nepokoje. Ale stalo se nevyhnutelné: týden před židovskými svátky Pesach do Jeruzaléma přijel Ježíš. Jeho stoupenci jej vítali palmovými ratolestmi jako svého spasitele a duchovního vůdce. Ježíš však věděl, že ho čeká jistá smrt, protože musí naplnit vůli svého otce (na což se připravoval motlitbami předchozích 40 postních dnů v Getsemanské zahradě). Jak to nakonec dopadlo, ví anebo slyšela většina obyvatel této planety. Ježíš se setkal se svými apoštoly při utajené poslední obřadní hostině. Poté byl (plánovaně) zrazen Jidášem, vydán vojákům a předveden před Piláta z Pontu. K událostem, které Piláta tak neblaze proslavily, došlo, když židovští přední kněží a starší muži obžalovali Ježíše z toho, že se prohlašuje za krále, a Pilát toto obvinění prošetřoval. Když slyšel, že Ježíšovým posláním je vydávat svědectví o pravdě, pochopil, že tento vězeň nepředstavuje žádnou hrozbu pro Řím. „Co je pravda?“ zeptal se a zjevně byl toho mínění, že pravda je tak těžko postihnutelná, že nemá cenu se jí příliš zabývat. K jakému došel závěru ohledně Ježíše? „Neshledávám na tomto člověku žádný zločin.“ Tím teoreticky mělo přelíčení skončit, ale Židé neústupně trvali na tom, že Ježíš podvrací národ. Přední kněží Ježíše vydali ze závisti a Pilát to dobře věděl. Také však věděl, že pokud ho propustí, budou z toho potíže, a těm se chtěl vyhnout. Potíží bylo beztak dost — vždyť Barabáš a další lidé byli uvězněni za podněcování ke vzpouře a za vraždu. Navíc Pilát už kvůli svým dřívějším sporům se Židy neměl nejlepší pověst u císaře Tiberia, který byl nechvalně znám svým drsným zacházením se špatnými místodržiteli. Na druhé straně ustoupit Židům by bylo známkou slabosti. Pilát tak volil mezi dvěma nepříznivými možnostmi. Jakmile se dozvěděl, odkud Ježíš pochází, pokusil se případ předat oblastnímu vládci Galileje, Herodu Antipovi. Když i tento pokus selhal, chtěl lidi shromážděné před svým palácem přimět k tomu, aby v souladu se zvykem propustit o Pesachu jednoho vězně žádali o Ježíšovo

osvobození. Zástup se však dožadoval propuštění Barabáše. Pilát se snad chtěl zachovat správně, ale také se bál o své postavení a chtěl vyhovět zástupu. Nakonec před svědomím a spravedlností dal přednost kariéře. Požádal o vodu, umyl si ruce a prohlásil, že za smrt, kterou nyní úředně schválil, nenese vinu. I když nevěřil, že Ježíš je vinen, dal ho zbičovat a dovolil vojákům, aby se mu posmívali, tloukli ho a plivali na něj. Pilát se naposledy pokusil Ježíšovi dát svobodu, ale zástup na něj začal křičet, že pokud to udělá, není césarův přítel. Nato Pilát kapituloval. Jistý učenec o jeho rozhodnutí napsal: „Řešení bylo jednoduché: popravit toho muže. To jediné, co tak mohlo být ztraceno, byl život jednoho zdánlivě bezvýznamného Žida; bylo by pošetilé působit si kvůli němu další problémy.“ Co by se stalo, kdyby přesto byl Ježíš osvobozen a nezemřel mučednickou smrtí? Podle historiků by se Ježíš záhy po omilostnění stáhl z veřejného života, možná by vedl malou náboženskou obec v Galileji, která by se jako mnohé další sekty té doby rozpadla. Není vyloučeno, že by se jeho stoupenci radikalizovali a plánovali vzpouru proti Římu. Jedno je jisté: bez Ježíšova ukřižování by křesťanství nemělo šanci. Vzpomeňme však, jak křesťanství zahýbalo světem! Co přineslo dobrého: výtvarné umění, církevní hudbu, architekturu, literaturu, princip křesťanské lásky a pomoci bližnímu, ale i mnoho velmi negativního, od křižáckých výprav, čarodějnických procesů až po sexuální skandály církevních hodnostářů, bigotní tmářství a nesnášenlivost k jiným náboženstvím. To vše ve jménu a Boha a pro jeho slávu... Tak se ptám: „Které náboženství je to pravé?“ Zdraví vás a krásné Velikonoce přeje Ing. Marie Jurášová

Sedmnáct obyvatel obce Brloh si potvrdilo, že „Má pod čepicí“ Krátce před Vánocemi skončil v obci Brloh šestitýdenní vzdělávací kurz projektu Mám pod čepicí. Zúčastnilo se ho 14 žen a 3 muži. Kurz pořádala českobudějovická Attavena ve spolupráci se starostou obce Martinem Tomanem. Kurz byl zaměřen především na počítačové dovednosti, ale nezapomnělo se ani na spotřebitelské, právní a další užitečné znalosti. Co se tedy účastníci všechno naučili? Pracovali s internetem a e-mailem a zjistili, jak dohledat potřebné informace díky klíčovým slovům a frázím nebo pozvat známé k chatu. Seznámili se s nejdůležitějšími kancelářskými programy MS Word a MS Excel, které jim

poslouží k tvorbě textových dokumentů a tabulkových přehledů pomocí vybraných funkcí. Velmi se líbila i lekce o úpravě fotografií, ve které se všichni naučili stahovat obrázky z fotoaparátů do počítače, následně je upravit a pak třeba odeslat e-mailem přátelům. Jedním z účastníků byl i pan Jan Klement: „Vždy je co zlepšovat a já jsem si chtěl utřídit znalosti Wordu a Excelu. Díky srozumitelnému výkladu a přátelské atmosféře si každý v lekcích našel právě to, co ho nejvíce zajímalo.“ říká o účasti v kurzu. Pan Klement, stejně jako dalších 16 účastníků absolvoval kurz úspěšně a získal osvědčení. Všechny zaujala i lekce zaměřená na práva spotřebitelů při reklamacích a změny vyplývající z nového občanského zákoníku pod vedením Romana Bureše z asociace SOS (Sdružení obrany spotřebitelů). „Výuka v Brloze pro mne byla velice příjemná,“ říká zkušený lektor Jan Maule, který celý kurz vedl. „Za prvé je

to malebná obec a za druhé byli na kurzu fajn lidé.“ Účastníci měli kurz bezplatně. Projekt Mám pod čepicí (CZ.1.07/3.1.00/50.0021) je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR. Jako bonus každý účastník obdržel bezplatný přístup k vzdělávacímu portálu Virtuální kolega na adrese www.virtualnikolega.cz. Na něm si mohli vybrat ze spousty studijních materiálů videí, kvízů, cvičení a dalších materiálů k tématům MS Word, MS Excel, tvorba životopisu, webových stránek, příprava prezentací, úprava fotek a mnoho dalších. Brloh je jednou z devíti obcí do 2000 obyvatel v Jihočeském kraji, kde již kurzy proběhly. V dalších pěti právě probíhají a ještě nejméně 4 obce na Vysočině kurz teprve čeká. Více informací, ohlasy a fotografie z výuky lze nalézt na internetové adrese www.mampodcepici.webnode.cz. Marie Valentová

19

Vážení spoluobčané, Rád bych Vám popřál do tohoto roku 2015 vše nejlepší a hlavně hodně zdraví. Jsem z generace, která v mládí nezažila internet a mobilní aplikace, a tak jsem celý život žil s knihami. Nevím, zda mi to někdy nebude ke škodě, ale u knih jsem zůstal a facebooku a dalším elektronickým komunikačním kanálům se spíše vyhýbám. Snažil jsem se k tomu vést i své děti, ale nevím, zda uspěji u vnoučat. Každého intenzivního uživatele elektronických komunikačních možností by však měla varovat kniha německého psychologa Manfreda Spitzera „Digitální demence“. Recenze na tuto knihu zněla příznačně: „Kdyby Jobs vyrůstal s iPadem, nevymyslí ho“. Kromě toho, že internet a další elektronické možnosti usnadňují komunikaci, vedou ale na druhou stranu k devalvaci informací a hodnot: kdysi vzývaná informační dálnice mnohdy připomíná žumpu. Dnes může kdokoli cokoli napsat … proto nesedím u počítače, ale stále čtu knihy. Rád bych vám popřál do tohoto roku vše nejlepší, ale svět kolem nás je natolik složitý, že mohu pouze doufat, že to bude šťastný rok. Myslím si, že největším problémem současné Evropy je cca deset milionů válečných uprchlíků na jižních hranicích Evropy. Na jedné straně zcela jistě cítíme křesťanskou a historickou tradici pomoci trpícím lidem bez domova, na druhé straně vidíme důsledky vzniku muslimských komunit v západní Evropě. V Marseille či Paříži jsou dnes čtvrti, do nichž se policie bojí vstoupit, čtvrti, které mají vlastní islámskou samosprávu, pravidla a zákony. Vyšlo mnoho knih, které tuto problematiku popisují, bývalý člen správní rady německé Bundesbanky Thilo Sarrazin napsal slavnou knihu “Německo páchá sebevraždu“, ve zkratce o tom, že za dvě generace bude Německo muslimské. Dvě generace, to je cca 40 let a naši vnuci toho tedy budou svědky. Italská novinářka Oriana Fallaci popsala tisícileté úsilí muslimů o dobytí Evropy a jejich současné úspěchy v útlé knížce „Síla rozumu“ a všem ji doporučuji. Také jste byli v šoku, že před letošními Vánocemi francouzské soudy nařídily některým radnicím odstranit jesličky z radnic? Rád bych vám popřál do tohoto roku vše nejlepší, ale velký problém s neznámou budoucností je samozřejmě válka na východě Ukrajiny. Všichni doufali, že konflikt ukončí „ruská“ zima, ale ta letošní je teplá a válčí se dál. Každý vyhaslý lidský život je tragédie a na východě Ukrajiny nemine den, aby nezahynulo několik lidí. Ještě před vypuknutím „Majdanu“ vydal americký historik Timothy Snyder knihu „Krvavé země“, historii XX. století Ukrajiny,

Slovo zvenčí?!

20

Ve Zpravodaji obce Brloh číslo 3 z roku 2014 jsem zaznamenal polemiku na téma dopravního značení a způsobu likvidace biologického odpadu. Pokud jde o zvolený způsob likvidace biologického odpadu, tak lze jen pochválit vedení obce za pohotovost a předvídavost. Pohotovost prokázalo při rychlé reakci na možnost získat státní dotace a předvídavost v tom, že zanedbání povinnosti postarat se komplexně o likvidaci odpadů v obci, by všem jejím občanům přineslo již v brzké budoucnosti nemalé problémy. Zdálo by se, že na venkově si každý s biologickým odpadem dokáže poradit. Stále přísnější předpisy v této

Běloruska a pobaltských zemí, kde vysvětluje, jak se stalo, že v době míru zahynulo v těchto zemích 7 milionů lidí a v době války dalších 7 milionů lidí. Krvavé země. Z knihy se stal bestseller a „Majdan“ na knihu, bohužel, plynule navázal. Evropská unie krizi na Ukrajině nezvládla a v současné situaci Evropské unii (a nám) nezbývá, než Ukrajině půjčovat (dávat) a doufat, že v ní nevypuknou sociální bouře, které by válku mohly rozšířit do vnitrozemí. Znamenalo by to miliony uprchlíků i na východní hranici EU. Snyderova kniha zcela jistě stojí za přečtení. Rád bych vám popřál do tohoto roku 2015 vše nejlepší, ale obávám se, že Evropská unie, ve které žijeme, má (kromě výše uvedených) další dva velké problémy: nezvládnutá expanze společné měny EURO. V jižních státech Evropy je důsledkem zavedení EURO mimo jiné padesáti procentní nezaměstnanost mezi mladými lidmi do pětadvaceti let. Umíte si to někdo představit u nás? Abych neodkazoval pouze na polemiky k EURO prezidenta Václava Klause, za dvě zásadní knihy k tématu považuji knihu již zmíněného Thilo Sarrazina „Evropa EURO nepotřebuje“ a knihu Davida Marsche “EURO, boj o osud globální měny“. Kritika o Marshově knize říká, že se čte jako politický thriller. Kromě EURO vidím problém Evropské unie ve stále narůstající nadměrné byrokracii a administrativě. Stručně řečeno, náklady na udržení systému začínají být větší než výnosy. Historici se shodují na tom, že současný stav připomíná stav historických říší před jejich rozpadem. Při svých návštěvách Bruselu skutečnost vidím na vlastní oči: bruselská byrokracie žije ve věži ze slonové kosti a nevnímá reálný život. Krátce před Vánoci vyšla poslední kniha, o které se chci zmínit. Christopher Clark „Náměsíčníci“. Kdybych mohl, nařídil bych ji za povinné čtení pro všechny politiky. „Náměsíčníci“ je kniha o tom, s jakou lehkostí před sto lety tehdejší politici zahájili nejkrvavější válku historie. Vládli světu, ale chovali se jak náměsíčníci. Vím, že řada z vás nebude s některými mými výše uvedenými obavami souhlasit. Knihy neuvádím proto, abych prokázal svoji sečtělost, ale proto, že jsem nad nimi připraven diskutovat. Vážení spoluobčané, přes všechno výše uvedené věřím, že i tento rok bude šťastný a veselý. I když nás obklopuje složitý svět, záleží hodně na nás, jaký si nový rok uděláme. Zda na sebe budeme hodní, ohleduplní, zda se budeme na sebe usmívat a pomáhat si. Budeme-li se tak chovat, budeme mít určitě hezký rok 2015. Váš Tomáš Jirsa oblasti, které přinesl vstup ČR do EU, mohou současný způsob tohoto „poradění si“ producentům odpadů dost prodražit. Nebude to jenom ve vzdálenosti k místu uložení nebo likvidace, ale i ve výši eventuálních sankcí při porušování předpisů. V obci je již dnes nakládání s odpady zajištěno velmi dobře. Sběrný dvůr může sloužit jako vzor jiným obdobným zařízením včetně toho, jak v obci funguje sběr kovového odpadu. Doplnění systému o likvidaci odpadu biologického, je správným doplněním existujícího stavu. Obec se také dočkala dopravního značení, které přispívá k vyšší bezpečnosti silničního provozu v obci. Teď půjde hlavně o to jak zajistit, aby provoz podle dopravního

značení byl také dodržován. Zrušení služebny Policie ČR ve Křemži tomu určitě příliš neprospělo. Vedení obce bude jistě hledat způsob, jak kontrolu dodržování pravidel silničního provozu v obci zajistit. Slib vedení Policie ČR z okresního pracoviště, že bude i nadále pomáhat obcím při zajišťování bezpečnosti v rajonu rušené služby, by mohl být určitým vodítkem. Pokud jde o dopravu, má obec již teď a do budoucna může mít ještě větší problémy, a to s tranzitní nákladní dopravou. Komunikace v obci ani povrchem ani šířkou neodpovídá nájezdu těžkých kamionů a to není řeč o jejím profilu s nepřehlednými zatáčkami. Kdo se někdy potkal s kamionem plným písku v zatáčce u Dohnalů nebo při

vytáčení se u samoobsluhy ví, o čem je řeč. Jednání s příslušnými orgány o zákazu vjezdu vozidel nad 6,5 tuny od křižovatky ve Smědči by určitě mohlo být v rámci prevence nehodovosti s možnými těžkými následky přijato jako důvodné. A důvod proč píši do Zpravodaje? V obci se mi líbí. Není to žádná náhoda. Moji předkové jsou v kronikách obce uváděni již v sedmnáctém století a až do konce století devatenáctého v obci žili. Převážně v čp. 50 (Noháčů statek). Já asi nikdy nebudu Franta Noháčů, jak se říkalo mému otci, ale tak trochu ho do Brloha vracím. I když on už o tom neví. JUDr. František Mikeš

Ohlédnutí za kulturními akcemi Vánoční naladění v místním kostele sv. Šimona a Judy Pravou sváteční atmosféru nám navodili ZPĚVÁČCI pod vedením Kláiry Remsové a děti s ŽIVÝM BETLÉMEM a paní učitelkou Marii Markovou. Děkujeme za příjemné chvíle a potřební zastavení v předvánočním shonu.

Proměny krajiny Brložska a Blanského lesa Velký dík patří panu Ing. arch. Ondřeji Melounovi za přednášky „Proměny krajiny Brložska a Blanského lesa“, které pro nás připravil. První nesla název „Od pravěku do roku 1800“ a druhá o týden později „V nové době“. Ani jsem nečekala, že budou tak zajímavé. Přišlo vždy asi třicet posluchačů. Při projekci nikdo ani nedutal, všichni jsme se zájmem sledovali plátno a poslouchali výklad. Na závěr proběhla i diskuze. Děkuji též vedení školy za poskytnutí prostor a techniky. Třeba se jednou dočkáme bezbariérové knihovny s potřebným vybavením. To je přání nejen mé, ale většiny, hlavně starších čtenářů.

Ochotnický ples V letošním roce jsme ples pořádali již po třinácté. V posledních letech upadla návštěvnost našeho plesu, i přesto byl velmi zdařilý. Nechyběla bohatá tombola, k poslechu a tanci hrála kapela Grock. V příštím roce bude ples 26. ledna.

Maškarní ples Již několik let patří k nejoblíbenějším akcím pořádaných v našem sále. Z nápaditosti a krásy mnohých masek přecházejí zraky. Proto při vyhlašování masek není úplně jednoduché vybrat tu nejhezčí. Letos byli vybráni Flinstounovi, střihoruký Edward a bobisti z Jamaiky. Výhercům gratulujeme.

21

Masopustní průvod Průvod masek naší obcí organizují už mnoho let hasiči. Je veliká škoda, že se průvodu zúčastňuje velmi málo masek. Přitom je mezi námi mnoho lidí, kterým nechybí nápady při tvorbě kostýmů.

22

NEPŘEHLÉDNĚTE Ještě do 17. dubna 2015 můžete na obecní úřad přinést věci pro Diakonii Broumov, která nám napsala: Dovolujeme si Vás opět požádat o spolupráci při organizování sbírky použitého textilu. V posledních dvou letech vzrostl počet komerčních firem zabývajících se prodejem použitého textilu. Také charity, Červený kříž a Armády spásy s námi spolupracují v daleko menším měřítku, než tomu tak bývalo. Důsledkem této situace je stále větší nedostatek sbírek použitého ošacení pro potřebné lidi. Prosíme, zapojte se do sbírky i Vy.

23

…a teď něco na zub

Dnes jsem dostala tři recepty na sladké dobroty od paní Borovkové „tety Inge“. Ten první – Včelí žihadlo - je prý tradiční německý koláč. Recept na králíka nám poslal pan František Mikeš (nyní brložský chalupář od brodu). Oběma velice děkuji. Všechny zmíněné recepty jsem vyzkoušela a mohu vám je vřele doporučit. Celá naše rodina se oblizovala a pěla chválu. Včelí žihadlo vykynuté těsto jako na buchty, rozválíme na velký plech a propícháme vidličkou navrch: 250 g másla, 250 g cukru, 250 g nasekaných mandlí, 1 vejce, 1 vanilka, kondenzované mléko nebo šlehačka dle potřeby (asi 3 – 5 lžic) Rozehřejeme máslo a v něm rozpustíme cukr a vanilku, přidáme mandle, necháme zchladnout, přimícháme vejce a trochu šlehačky nebo kondenzovaného mléka, aby vznikla hladká hmota, kterou rozetřeme na vykynuté těsto a dáme péct na 180º C. Pozn.: kynuté těsto na jaké jste zvyklí (já dělám: 1 kg mouky – polohrubá a hladká napůl, ½ l mléka, kostka droždí, 4 žloutky, lžička soli, 200 g cukru, 200 g másla). Na žihadlo jsem použila asi polovinu této dávky. Koláč byl úžasný, chutnal všem.

Jednoduchý kynutý koláč Vykynuté těsto jako na buchty, rozválíme na velký plech a propícháme vidličkou, posypeme krystalovým a vanilkovým cukrem, poklademe vločkami másla, pokropíme šlehačkou a upečeme. Pozn.: másla jsem dala víc jak půlku a necelou šlehačku, nejlepší jsou ty „loužičky“.

Tvarohový dort 4 tvarohy ve vaničce, 5 vajec, 250 g másla, 250 g cukru, 1 vanilka, 125 g krupice (popř. hrubé mouky), 1 prášek do pečiva a šťáva i kůra z citronu Šleháme máslo s cukrem, po jednom přidáváme žloutky a vyšleháme až „do běla“. Přimícháme tvaroh a citron a pomalu krupici s práškem do pečiva. Nakonec opatrně vmícháme sníh z bílků. Nalijeme do dortové formy a pečeme asi hodinu (zkusíme špejlí). Pozn.: Tvarohový dort už jsem podle různých receptů dělala několikrát, ale tenhle byl jedním slovem lahodný. Miluji citronovou chuť, a tak jsem dala kůru i šťávu ze dvou biocitronů. Těsto jsem našlehala (v robotu) tak poctivě, že jsem ho musela dát na vysoký plech. Po upečení trochu kleslo, ale vůbec nebylo slité. Krásně vlahé, jak říká můj muž, žádná dusivka.

24

Králík podle F. Mikeše králičí stehna a hřbet vykostíme, nařízneme a rozložíme na plátky marináda: 6 lžic olivového nebo řepkového oleje, menší lžíce medu, lžíce citronové šťávy, dva stroužky rozmačkaného česneku, lžíce sojové omáčky, lžička červené papriky (místo toho může být lžička kurkumy - má to pak hezkou barvu), lžička provensálského koření (popř. i jiné koření na maso), dvě lžíce koňaku nebo jiné pálenky, plnotučná a kremžská hořčice, trochu másla a oleje, 2 dl bílého vína, 2 dl vývaru, smetana Všechny ingredience na marinádu důkladně metlou prošleháme, neosolené maso do ní naložíme a nejlépe přes

noc necháme v chladnu marinovat (občas otočíme). Po vyjmutí maso lehce papírovou utěrkou osušíme, osolíme a hojně z obou stran potřeme smíchanými hořčicemi (výhodné je potřít jednu stranu, dát potřenou stranou do pánve na rozpálené máslo s trochou oleje, nechat 3-4 minuty opražit, potřít horní stranu, obrátit a zase opéct. Nevadí, když se to trochu připéká na dno, ale nenechat připálit!). Pak maso vyjmeme, do pánve nalijeme víno, necháme odvařit připečené dno, přilijeme vývar, vložíme zpět maso a přikryté dusíme nebo pečeme v troubě asi 40 minut. Dle potřeby doléváme vývar. Nakonec přilijeme smetanu a prohřejeme. Chceme-li hustější omáčku, zahustíme lžící hladké mouky. Podáváme s rýží. Chcete-li zalévat opravdu dobrým vývarem, tak dejte přední hovězí a hovězí kosti (morkové jsou nejlepší) do kastrolu a nechte nasucho péct v troubě asi 40-50 minut při 180 stupních (do zhnědnutí). Pak zalijte studenou vodou a nechte na mírném ohni táhnout 4-5 hodin. Když toho uděláte víc, vydrží vám v krabičkách v mrazáku docela dlouho. Když se to nechá opravdu dlouho a pomalu vařit, tak se zmrazuje v podstatě gel. Nesolit, ale při vaření přidat omytou, neloupanou celou cibuli, a divoké koření (bobkový list, nové koření, celý pepř). Pozn.: dělala jsem přesně podle receptu, ale větší množství (aby zbylo na pondělí) a ohřáté bylo snad ještě lepší (jak to u jídel se smetanou bývá). Maso jsem opékala na teflonové pánvi, takže se mi nic nepřipalovalo a pak dala péct do pekáče do trouby. Omáčku jsem nezahušťovala. Opravdu moc dobré.

Elektronickou poštou jsem dostala dva návody na „biorepelenty“ proti klíšťatům a komárům. Autor píše, že jsou zaručeně účinné, bez chemie a za pár korun. Já je ještě otestované nemám, ale třeba se vám na léto budou hodit a vyzkoušíte je. Jsou velice jednoduché. Rozmarýnový odvar proti klíšťatům 1 sáček rozmarýnu (koření do jídla), 1 litr vody, 1 lžíce bílého vinného octa Vodu a přivedeme k varu, odstavíme, vsypeme rozmarýn, zamícháme a necháme přikryté pořádně vylouhovat až do vychladnutí. Potom scedíme a přidáme lžíci vinného octa. Přírodní repelent přelijeme do sprejové lahvičky a uložíme se do chladničky. Před každým výletem do přírody si nasprejujeme tělo, hlavně nohy od kolen dolů a také obuv. Hřebíčkový repelent proti komárům do skleničky alpy (200 ml) vložíme 30 kousků hřebíčků (koření) Necháme luhovat a po 24 hodinách se už můžeme mazat. Hřebíček v lahvičce necháme, alpa maličko zhnědne. Prostředek prý funguje naprosto nečekaně. Dobrou chuť a příjemné vaření s láskou přeje Marta Tomanová.

Rozpis zápasů – podzim 2015 FK NOVÁ VES - BRLOH Tímto zveme všechny naše příznivce, přijďte nás podpořit v jarní části sezóny. U týmu B nejsou známy ještě všechny přesné časy a místo konání utkání (najdete na stránkách Českokrumlovského deníku). Kolo 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 Kolo 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

FK Nová Ves – Brloh „A“ Datum N.Ves-Brloh Borovany 28.03. - 15:00 J. Hradec"B N.Ves-Brloh 05.04. - 10:30 N.Ves-Brloh Chýnov 12.04. - 16:30 Větřní N.Ves-Brloh 18.04. - 13:30 N.Ves-Brloh Hrdějovice 26.04. - 17:00 D.Voda N.Ves-Brloh 02.05. - 17:00 N.Ves-Brloh Roudné"B 10.05. - 10:15 Slavia ČB N.Ves-Brloh 16.05. - 17:00 N.Ves-Brloh Loko ČB 23.05. - 17:00 Bavorovice N.Ves-Brloh 30.05. - 10:00 Planá/Luž. N.Ves-Brloh 06.06. - 17:00 N.Ves-Brloh So S.Ústí 13.06. - 17:00 FK Nová Ves – Brloh „B“ Zápas Datum N.Ves-Brloh B D. Dvořiště 04.04. - 16:30 Vyš.Brod A N.Ves-Brloh B 11.04. - 16:30 N.Ves-Brloh B Frymburk B 18.04. - 00:00 FC Vltava N.Ves-Brloh B 25.04. - 17:00 N.Ves-Brloh B Chvalšiny 02.05. - 00:00 Velešín B N.Ves-Brloh B 09.05. - 17:00 N.Ves-Brloh B TJ Černá 16.05. - 00:00 So Kájov N.Ves-Brloh B 24.05. - 17:00 N.Ves-Brloh B So Přídolí A 30.05. - 00:00 Hor. Planá B N.Ves-Brloh B 07.06. - 14:00 N.Ves-Brloh B Zl. Koruna 13.06. - 00:00 Zápas

Den SO NE NE SO NE SO NE SO SO SO SO SO Den SO SO SO SO SO SO SO NE SO NE SO

Hřiště Nová Ves Tyršův st. Nová Ves Nová Ves Nová Ves Nová Ves

Nová Ves Hřiště Nová Ves Vyš. Brod Loučovice Velešín Kájov H.Planá

Anketa k průjezdu pod kulturním domem. V minulém vydání Zpravodaje jste se mohli seznámit se zkrácenou verzí studie na revitalizaci kulturního domu v Brloze. Kompletní materiál si můžete prohlédnout na obecním úřadě. V návrhu na rekonstrukci kulturního domu je zrušení průjezdu pod KD a využití vzniklého prostoru jako parkovací místa pro osobní vozidla a zázemí služeb obce. Uvědomujeme si, že se jedná o zásah do dopravní situace v oblasti kolem kulturního domu a proto bychom velmi rádi znali Váš názor na tuto skutečnost. Máte-li zájem, vážení spoluobčané, vyjádřete se, prosíme, k této změně dopravní obslužnosti v Brloze formou jednoduché anonymní ankety. Můžete navrhnout i vlastní řešení dopravní obslužnosti. □ Bydlím v Brloze

□ Bydlím v Brloze

□ Bydlím ve spádové osadě

□ Bydlím ve spádové osadě

□ Ano, souhlasím se zrušením průjezdu.

□ Ano, souhlasím se zrušením průjezdu.

□ Ne, nesouhlasím se zrušením průjezdu.

□ Ne, nesouhlasím se zrušením průjezdu.

………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… Zde nám můžete sdělit Váš názor nebo navrhnout jiné řešení. Anketní lístek je připraven pro odpovědi dvou osob každé domácnosti. Po vyplnění jej vhoďte, prosíme, do schránky na obecním úřadě, ve škole nebo do boxu v obchodě (i na osadách) a to nejlépe do konce dubna. Děkujeme za každý Váš názor. Vaši zastupitelé obce Brloh.

25

Luštění s medvědem

V každém čísle Zpravodaje Vám přinášíme jeden obrázek (uprostřed křížovky) z našeho brložského regionu a Vaším úkolem je určit, kde se nachází. K tomu si ještě vyluštíte křížovku, jejíž tajenka se též váže k naší obci. Pak stačí vše napsat a přinést do knihovny, vhodit do schránky na OÚ nebo poslat poštou či e-mailem [email protected], a to do konce května. Nezapomeňte na zpáteční adresu. O tom, jak krušný život měli u nás lidé za první světové války, jsem už ve Zpravodaji psala. Dnes jsem našla 100 let starou informaci, že ode dne 28. března 1915 byl (1. tajenka) + (2. tajenka). (3. tajenka) ve volném prodeji k dostání. Tři úspěšní vylosovaní dostanou praktický skládací silikonový cedník do kuchyně. Jak dopadlo luštění z minulého čísla? odpověď: na obrázku je LÍPY V SEDMI CHALUPÁCH Tajenka z křížovky zněla: 1. PÁTER FILIP MATOUŠ KLIMEŠ 2. ZAKLADATELEM KAPLE V ROJŠÍNĚ Tentokrát jsme od vás dostali 7 odpovědí, všechny správné. Dnes s radostí losovala Terezka Tomanová pod ostřížím zrakem tety Aleny a tady jsou tři výherci Jaroslava Jakešová, Marie Polášková a Jan Baier, všichni z Brloha. Srdečně blahopřejeme! Cena (tři antistresové míčky) je pro vás připravena v knihovně.

Kleť a Blanský les – krajina v obrazech V roce 2014 byl z iniciativy Českého svazu ochránců přírody v Českých Budějovicích připraven a vydán mimořádně zajímavý knižní titul „Kleť a Blanský les – obraz krajiny, krajina v obrazech“. V něm se hora Kleť i okolní přírodní či kulturní krajina na rozhraní Šumavy a českobudějovické kotliny představuje coby inspirační zdroj mnoha výtvarných umělců. Kniha představuje reprezentativní výběr 101 reprodukcí obrazů a grafiky od 18. století až do současnosti. (Jistě jste si všimli, že knihu máme ve fondu knihovny). Z převážné části originály těchto obrazů, zapůjčené z muzejních, z galerijních, ale také z obecních (i z Brloha) a ze soukromých sbírek, představí Regionální muzeum v Českém Krumlově na samostatné premiérové výstavě, která se bude konat ve výstavních sálech přízemí Regionálního muzea v Českém Krumlově od 17. dubna do 17. května 2015. Vernisáž výstavy se uskuteční v Regionálním muzeu v Českém Krumlově v pátek 17. dubna v 18.00 hodin.

Křížovka byla vytvořena v programu Crosswords - ITPro CZ -http://crosswords.itpro.cz

KULTURNÍ AKCE NA JARO 2015 neděle 5. dubna – KD Brloh

VELIKONOČNÍ FLORBALOVÝ TURNAJ Všechny nadšené volejbalisty zveme v pátek 10. dubna od 17:00 na tradiční volejbalové klání AJACUP - letos 10. ročník případné zájemce prosím o potvrzení účasti na tel. 605 814 061. neděle 12. dubna – kino Brloh 16:00 hodin generálka pro důchodce - 19:30 hodin premiéra divadelní komedie

AMANT

středa 15. dubna – kino Brloh - 17:00 hodin

JARNÍ KONCERT v podání pěveckého kroužku Zpěváčků z Brloha pod vedením Kláry Remsové sobota 18. dubna – KD Brloh od 21:00 – 02:00 hodin

WLASTENCI a PARKÁN taneční zábava sobota 25. dubna – kino Brloh 20:00 hodin koncert bluegrassové skupiny

G-RUNS 'N ROSE čtvrtek 30. dubna – v 18.00 hodin u Kampeličky

STAVĚNÍ MÁJE sobota 23. května – KD Brloh – 18:00 - 21:00 hodin k poslechu i tanci hraje

JIHOČESKÁ DECHOVÁ KAPELA JIŽANI sobota 30. května – ve 14:00 hodin - hřiště

DĚTSKÝ DEN čvrtek 25. června – 18:00 hodin - klášter Kuklov (v případě nepříznivého počasí se koncert přesouvá do kina v Brloze)

KONCERT K ZAKONČENÍ ŠKOLNÍHO ROKU všechny Vás zvou Zpěváčci z Brloha pod vedením Kláry Remsové

Vydavetel: obec Brloh, 382 06 Brloh, tel.: +420 380 745 119, www.obecbrloh.cz, evid. číslo: 10-403/16-38, IČO: 00245801, redakce: Marta Tomanová, e-mail: [email protected], tisk: Hořická ofsetová tiskárna s.r.o.