Vážení občané předkládáme vám Podomáček, zpravodaj, který vás bude informovat o dění v obci a práci obecního

Vážení občané předkládáme vám Podomáček, zpravodaj, který vás bude informovat o dění v obci a práci obecního úřadu. Najdete v něm také zajímavosti z historie obce a okolí. Dočtete se o práci společenských organizací v obci, jak se jim daří a co plánují do budoucna. Nebudou chybět infor-

mace o činnosti základní školy, či Barvínku. Nezapomněli jsme ani na děti, ty si budou moci v Podomáčku přečíst pohádku, nebo povídku. Doufáme, že vám Podomáček bude přinášet objektivní informace a najdete v něm také trochu zábavy i poučení. /red/

slovo starosty Kvituji s povděkem, že se našlo několik našich občanů a vzali na sebe úkol připravovat Podomáček. Vím, že to není práce jednoduchá a ne každý ji může dělat. Ale současně věřím, že Podomáček bude přinášet

hodnotné informace o naší obci, ale také některé historické i jiné zajímavosti. Proto mu přeji šťastné vykročení do života. František Ambros starosta obce

obecní sloupek obsah vydání Tauro a obec Podomí Sokol Podomí SDH v roce 2007 Rybáři a Rájecký rybník Současnost a budoucnost ZŠ v Podomí

str. 2 str. 2 str. 2

str. 3

str. 4

Barvínek v roce 2007 str. 5 Historické zajímavosti str. 5 “O vesnici regionu” str. 6 Z farnosti sv. Vavřince str. 6 Povídání o myslivcích str. 7 Místní knihovna str. 7 str. 8 Pohádka pro děti

1

Vážení spoluobčané. Chtěli bychom vás v tomto obecním zpravodaji seznámit s činností obecního zastupitelstva od voleb v Listopadu 2006 do května 2008 o akcích které v obci proběhly a samozřejmě o tom, co se připravuje pro nejbližší léta. V nastávajícím volebním období bude nové zastupitelstvo pracovat v tomto složení. Starosta obce František Ambros. Místostarosta Josef Ševčík. Předseda fin. Výboru ing. Alena Pernicová. Předseda kontol. Výboru PeadDr Karel Gregor. Členové zastupitelstva ing. Bohdana Gregorová, Dušan Fiala, Jan Gottwald, Ivo Sedláček, Jan Šebela. Rok 2006 Konec roku byl ve znamení voleb do zastupitelstev obcí. V naší obci byly zaregistrovány dvě kandidátní listiny, ze kterých vzešlo na ustavující schůzi dne 7. 11. 2006 výše uvedené zastupitelstvo obce. 12. prosince 2006 obecní zastupitelstvo na svém jednání schválilo jednací řád zastupitelstva. Zastupitelstvo následně schválilo rozpočtové provizorium na 1. čtvrtletí roku 2007, Rozpočet ZŠ a MŠ Podomí na rok 2007. Dále schválilo složení jednotlivých výborů. Finanční: ing. Alena Pernicová, ing. Bohdana Gregorová, Mgr. Radka Mikulášková. Kontrolní: PeadDr Karel Gregor, Dušan Fiala, Marie Flochová.

Rok 2007 Obecní úřad schválil 5 obecně závazných vyhlášek. Byl zpracován návrh investičních akcí na rok 2007 a byla zahájena výstavba sociálního zařízení u obecního sálu. Finance obecní 38 259 Kč. Dotace 150 000 Kč. Opravy a údržba byla financována z vlastních zdrojů. Dešťová kanalizace u obecního úřadu 64.560 Kč, oprava zámkové dlažby u ZŠ 66 590 Kč, el. zvonění ve zvonici 18 019 Kč, oprava pomníku v areálu ZŠ a výstavba chodníku u pomníku celkem 45000 Kč. Rekonstrukce sklepů v bytovce, nátěr střechy a opravy el. instalace 68.890 Kč. Projektová dokumentace na zateplení ZŠ, energetický audit 66 640 kč. Výměna oken v pohostinství 59 369 Kč. Dotace od pivovaru Vyškov 50 000 Kč. Zadání zpracování územního plánu 16 638 Kč. Zadání zpracování projektové dokumentace na čistění odpadních vod - dotace 420 000 Kč. Předpokládané investiční akce na rok 2008: Výměna oken v budově OÚ. Rekonstrukce el. instalace na OÚ. Výměna oken a zateplení ZŠ. Soc. zařízení v obecním sále. Ekologie: V budově obecního úřadu je umístěn E-Box do kterého je možno ukládat vyřazené drobné elektrospotřebiče, jako jsou vysloužilé kalkulačky, mobilní telefony, ad.

Podomáček 08

Tauro a obec Podomí Společnost Tauro jako podnikatelský subjekt vstoupila do obce Podomí na přelomu let 1993 a 1994. Pro svůj podnikatelský záměr, výrobu trezorů pro zahraničního partnera, hledala vhodný objekt, který by jí umožnil v co možná nejkratší době zahájit výrobu. Areál bývalého státního podniku VYAS Vyškov v Podomí se jevil svým strojním vybavením a velikostí jako ideální. Výroba prvních kusů trezorů byla zahájena prakticky ihned po převzetí objektů a vybavení. Ale jen díky tomu, že se podařilo dát dohromady velice rychle pracovní kolektiv s potřebnou kvalifikací. V tomto období byly také navázány první kontakty mezi vlastníky firmy a zástupci místní samosprávy. Obě strany se vzájemně informovaly o svých záměrech a představách, které, jak se zdálo, měly být přínosem pro obě strany. Bohužel, jak se v té době stávalo velice často, projekt dostal celkem záhy vážné trhliny, díky neserióznosti

Sokol Podomí

zahraničního partnera bylo vedení firmy postaveno před nelehký úkol. Ukončit výrobu a firmu zlikvidovat, nebo se pokusit firmu udržet a za provozu postupně zrestruktualizovat její výrobní náplň. Rozhodování nebylo jednoduché zejména proto, že každou z variant podporovala jiná pozitiva, která se nedala vzájemně srovnávat. Pro likvidaci hovořily celkem jasně ekonomické ukazatele, pro zachování výroby a její možný rozvoj zase příslib majitelů obci, že udělají vše pro snížení vysoké nezaměstnanosti v lokalitě. Každé z těchto hledisek mělo svoji váhu. Ale nakonec zvítězilo morální hledisko a vlastníci firmy se rozhodli pro udržení firmy. A tak se firma pustila do nelehkého boje o přežití, a to ve společenských a hospodářských podmínkách, které pro ni nebyly ani trochu příznivé. Přechodné období, ve kterém nebylo jisté, zda bude firma vůbec pokračovat dál, trvalo celých šest roků. Ke cti všem zástupcům obce slouží skutečnost, že v tomto období, pro firmu nelehkém, nezatěžovali firmu problémy, které se jí dotýkaly, a morálně ji podporovali v jejím existenčním zápase. Vedení firmy se na oplátku snažilo v rámci

svých možností finančně přispět na některé obecní projekty. Zásadní zlom ve vývoji firmy nastal při vstupu do nového tisíciletí. Postupně se podařilo vybrat a stabilizovat výrobní náplň, pro kterou má vhodné strojní vybavení a pro kterou je také schopna zajistit v Podomí a blízkém okolí potřebné pracovní síly. Každý další rok zvyšovala firma svoji výkonnost a současně rozšiřovala počet zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že zaměstnává v nemalé míře i zaměstnance s nízkou kvalifikací, přispěla zejména v poslední době ke zlikvidování nezaměstnanosti v Podomí a okolí. Zlepšení ekonomických ukazatelů firmy umožnilo výrazným způsobem zlepšit prostředí a pracovní podmínky všech zaměstnanců. Firma se začala postupně zapojovat do veřejných aktivit v Podomí a okolí. V současné době je jedním z hlavních organizátorů a sponzorů pravidelného celorepublikového silničního závodu tělesně postižených, který se koná v okolí Podomí. Závěrem je možno konstatovat, že po více jak deseti letech se konečně začíná dařit to, co vedení firmy a její vlastníci slíbili místní samosprávě. Pozdě, ale přece. Ing. Karel Nesrsta, ředitel společnost společnost TAURO

a volejbalový turnaj v Křenovicích. V květnu pak pochod do Křtin a okolí. Červen opět turnaj ve volejbalu, tentokrát v Krásensku. V červnu bývá sokol zapojen do zajišťování cyklistického závodu pro postižené. Srpen, vyjížďka na kolech do Moravského krasu. A v Prosinci turnaj v malé kopané. Z tohoto stručného výčtu akcí pořádaných TJ Sokol je zřejmé, že zájem o sokolské aktivity opravdu poklesl. Ale i přes to, tato organizace žije a snad se v budoucnu zableskne sokolům na lepší časy.

šení požáru se zúčastnili tři hasičské sbory - a to z Ruprechtova, Senetářova a profesionální jednotka z Vyškova. Naštěstí požár nebyl vážný a byl rychle uhašen. V sobotu 23. září jsme uspořádali brigádu na hasičce. Prováděla se oprava třetí garáže, Jednota byla založena roku 1957. V prvních kam přijdou umístit obě hasičské stříkačky létech byla hlavní činností cvičení prostná stříkačka z roku 1940 a starodávná stříkačka v nově zbudované tělocvičně školy Podomí. tažená koňskou silou. Museli jsme zde vybuNejaktivnější léta sokolů byla 1972 až 1983. dovat nová větší vstupní vrata. Dále se zde Za výrazné pomoci MNV a JZD bylo vybuprovedla nová elektroinstalace. dováno svépomocí kluziště s mantinely. V říjnu opět hořelo. Tentokrát to bylo Hokejový tým mužů Sokol Podomí hrál přímo v obci. Obyvatel domku na trávníkách /red/ č. p. 7 vysypal žhavý popel do plastové okresní přebor. Kluziště využívala také družstva a ostatní bruslaři. Díky elektrickému popelnice. Popelnice se vznítila a začala osvětlení až do večerních hodin. Ale přišel hořet. Jelikož ji měl umístěnou pod kůlnou rok 1979 a kluziště muselo ustoupit výstavbě mezi různým „harampádím“, začalo okolo nových rodinných domků. Ale již v roce 1973 hořet a oheň se rozšířil i na střechu kůlny. byl založen oddíl volejbalu. Volejbalové Majitel nemovitosti nejdříve začal hasit sám hřiště bylo zbudováno svépomocí v Krásens pomocí souseda a kýblů s vodou. Včasný sku za Rychtou. V tu dobu byly obě obce zásah našeho velitele Dušana Fialy a Jirky Krásensko a Podomí sloučeny pod jeden 23. února se uskutečnil masopustní průvod. Drápala s pomocí hadic a hydrantu nedovolil MNV. Volejbalové družstvo se zúčastňovalo Zúčastnilo se ho asi 20 masek. Mohli jsme ohni se dále rozšiřovat a tím ho dostali pod okresních přeborů. Sokol také pořádal zahlédnout masky vězňů, dva sedláky na kontrolu. každoročně několik tradičních akcí jako koních, nezbedného malého chlapečka na V listopadu naše jednotka koupila hasičturnaj ve volejbalu, ve stolním tenisu, v nokoloběžce a spoustu jiných krásných masek. ské vozidlo Avia (na financování se podílel hejbalu a také sportovní odpoledne pro školní V průvodu se vybralo celkem asi 3 000 Kč, OÚ). Avii jsme pořídili od hasičského sboru mládež se závěrečným fotbalovým utkáním, za které všem občanům obce mockrát děku- Krasová za 50 000 Kč. Avie je v dobrém svobodní a ženatí. V období roků 1992 až jeme. Tentýž večer se uskutečnil také maso- stavu, ale určité úpravy bude potřebovat. Do 1996 začalo postupně ubývat soutěžících dětí pustní bál na zdejším pohostinství Na Bělid- hasičského vozu se vejde 9 členná osádka na všech akcích a přišlo období, kdy na spor- le. V letošním roce se zábava vydařila, včetně řidiče. V zadní části vozu je prostor tovních akcích bylo více pořadatelů než sou- protože přišlo asi 90 lidí. K poslechu a tanci pro hadice, sací stříkačku a ostatní vybavení těžících dětí. Současnost TJ Sokol Podomí je hrála skupina DUOBEND ze Sloupu. Maso- potřebné k zásahu. skromnější. Členská základna se postupně pustní zábava naší jednotce vynesla 10 000 V prosinci jsme na náves zajistili vánoční snížila na 24 členů a jsou pořádány jen drob- Kč, které budou použity na chod jednotky. strom a jeho rozsvícení. nější akce, které nevyžadují velkou organiV sobotu 24. srpna v blízkosti naší obce Masopust 2008. Letošní masopustní průzační zajištěnost. V březnu to bývá pěší hořelo. Vznítil se pařez u lesa mezi vod se konal 2. února. Bohužel ale masky pochod za bledulemi do Rakoveckého údolí, Podomím, Krásenskem a Senetářovem. Ha- nebyly zastoupeny v hojném počtu průvod

SDH Podomí v roce 2007

Podomáček 08

2 1

tvořilo jen asi 10 masek. Na chod jednotky jsme vybrali 3 600 Kč. Večer se jako tradičně konala zábava na sále v pohostinství. Hrála zde skupina JIHOTRANS z Hodonína. Bavit se přišlo asi 60 lidí. Plány Hasičské jednotky na rok 2008: V jarních měsících provede naše jednotka sběr železného šrotu. Letos uběhne 120 let od založení hasičů v obci. Chystáme oslavy na měsíc září. /Dušan Fiala ml., Martin Štěpánek/

Rybáři a Rájecký rybník Podomští rybáři se starají o Rájecký rybník. Proč se jmenuje Rájecký, to je asi všem starším známo. Ale na vysvětlenou pro mladé jen dodávám, že rybník patřil do majetku panství Rájeckého, které mělo sídlo v Rájci Jestřebí u Blanska. A patrně pro to, že je nevelký a byl pro tehdejší panství nezajímavý, tak ho paní hraběnka darovala obci Podomí. Takže i přes to, že leží na katastru sousedního Senetářova, je majetkem naší obce. Samotný rybník a jeho romantické okolí vytváří nádherné, tiché zákoutí, na pokraji Rájeckých lesů. Dva hektary vodní plochy napájené potokem Podomkou, zabíhají do jehličnatého lesa a vysoké smrky se v jeho hladině zrcadlí. Je čas od času zarybňován, a proto je také využíván pro sportovní rybaření. Nejhojnější rybou je v rybníce kapr. Ale žijí tam i jiné druhy. Z dravců je tam štika, okoun a býval tam i candát. Ale také bychom mohli pod hladinou zahlédnout krásného lína. Na sluneční hladině se vyhřívají hejna drobných běliček, střevlí a žijí tam také karasi a cejni. V rákosí žije ondatra pižmová a divoké kachny březňačky. Kachna březňačka je velmi známá kachna, rozšířená po celé Eurasii i v mnohých jiných částech. Africe, Severní Americe, až po polární kruh. Je u ní výrazná pohlavní dvojtvárnost, zejména v období jarního páření. Kačer má pestrý svatební šat, zato kachna je jen tmavohnědá. Kachna je hlasitá a ozývá se hlasitým „kvék, kvék, kvék“. Jsou to kachny plovavé, tedy nepotápivé. Jsou monogamní, tedy žijí v páru. Manželství kachny uzavírají už na podzim ve svých zimovištích, kam od nás odlétají. Kachny jsou tedy tažné. Kačer není nijak věrný manžel, ale po celý život žije s kachnou v páru. Při jarních zásnubách kačeři pronásledují na rybníce manželku jiného kačera. Takže na rybníce uvidíme přelétat jednu kachnu a za ní třeba dva i více kačerů, z nichž jen jeden je manžel. Ostatní jsou záletníci. Ale když liché kačery většinou neúspěšné spády omrzí, vracejí se ke svým kachnám, které z toho počínání

3

nevyvozují žádné důsledky. A na konec každý kačer oplodní jen tu svou kachnu. Místo pro hnízdo zvolí kačer, ačkoliv ho sám stavět nepomáhá. A když přijde podzim a s ním první mrazy, kachny z našich krajů odlétají. Kdysi dávno, když bylo rákosí vysoké a rozsáhlé, tam žil prý také vodník Vrbička. Ale jeden čas rybník vyschl a nikdo se o něho nestaral, tak se vodník odstěhoval. Ale není známo kam. Ale není tomu tak dávno, kdy byl rybník ve velmi špatném stavu a hrozilo mu, že z něho zůstane jen nehostinná bažina. Ale na štěstí byl v tu dobu předsedou České vlády pan Korčák, který často navštěvoval příbuzné v Podomí a ten se postaral o zajištění potřebných peněz na opravu rybníka. Rybník byl odbahněn, hráze

opraveny a znovu zarybněn. A milé lesní zákoutí dýchá zase neocenitelným klidem. Podomští rybáři se o rybník starají a udržují ho. Starají se také o ryby, i když to mnohdy nemají lehké. Jak je vám známo, naše vesnice nemá čistírnu odpadních vod. A za letních dnů bývá někdy delší sucho a Podomský potok se pak stává stokou. A když posléze zaprší, veškerý neřád, který se v potoce nashromáždí, pak odteče do rybníka. A tak se nejednou stalo, že mnohé ryby uhynuly. Ale i přes tyto problémy jsou rybáři dobrou partou. A jen díky jejich snažení je Rájecký rybník takový, jaký je. A každý z nás k němu zajde rád na milou, tichou procházku. Petru Zdar /Karel Vágner/

/Rájecký rybník, foto J.G./

Podomáček 08

kvalifikovaně, dokonce procento aprobovanosti hlavních předmětů je velmi vysoké. Tento stav není samozřejmostí na všech školách. Učitelé se systematicky vzdělávají podle ročních plánů DVPP (dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků), někteří si rozšiřují odbornou kvalifikaci studiem pro splnění dalších kvalifikačních předpokladů. Výsledky našich žáků na středních školách (i na těch nejprestižnějších) jasně ukazují na kvalitu vzdělávání v ZŠ Podomí. V nejbližší době bude realizován projekt na výměnu zbytku oken a zateplení celé budovy školy. Jedná se o mnohamilionovou investici. Finanční prostředky se podařilo Základní škola a mateřská škola Podomí je získat zřizovateli, obci Podomí, prostřednicprávní subjekt (příspěvková organizace), ktetvím RPA (regionální poradenská agentura). rý poskytuje předškolní a základní vzdělávání Dále byl realizován projekt z nadace Tři brápro děti z Podomí a dalších spádových obcí ny (prázdninový jazykový pobyt učitelů školy (Ruprechtov, Krásensko, Senetářov). Naši ve Valticích) a projekt na environmentální školu navštěvují i děti z Rychtářova, Kotvrvzdělávání, který zabezpečil částku 100.000,dovic, Ježkovic a Kulířova. Současný počet Kč. Zde jsme byli mezi nejlepšími školami žáků je 157. Limit pro úplnou základní školu v ČR a paní učitelka RNDr. Dáša Zouharová, s devíti třídami je 153. Jsme tedy školou které projekt napsala, odvedla vysoce kvalitní těsně nadlimitní. Z poměrně nízkého průměrodbornou práci. Podomská škola je už řadu ného počtu žáků na třídu vyplývá menší přílet zapojena do projektu Sokrates, v jehož děl finančních prostředků z kraje. Jedná se rámci spolupracuje se školami ve Švédsku, na o přímé náklady na vzdělávání, což jsou platy Sardinii, v Polsku a na Martiniku. Všechny učitelů a správních zaměstnanců, pomůcky, země byly navštíveny i žáky - mimo Martiučebnice, vzdělávání pedagogů a další náklaniku, kde strávily týden dvě paní učitelky. dy související s kvalitou vzdělávání na škole. I touto formou se učitelé i žáci zdokonalují Specifikou školy je její environmentální v angličtině. (ekologicko přírodovědné) zaměření. EnviSpolupráce se zřizovatelem, obcí Podomí, ronmentální výchova má u nás dlouholetou má pro rozvoj školy zcela zásadní význam. tradici, ikdyž pojem „environmentální“ se Další plány do budoucna vycházejí z vize zavádí až v poslední době. Ze zaměření školy školy, jako kulturního, informačního a sporjasně vyplývá spolupráce s místním občantovního centra mikroregionu. V rámci projekským sdružením Barvínek, které bylo zřízeno tu Národní síť zdravých měst ČR se podařilo při základní škole a náplní jeho činnosti je zařadit projekty na opravu pódia v tělocvičně, ochrana přírody a mimoškolní vzdělávání na vybudování informačního centra a rekonmládeže. Základní škola v Podomí je členem strukci sportovního areálu školy. Finanční sdružení škol Moravského krasu CIRSIUM prostředky budou získávány z tvrdých pro(školy Jedovnice, Lipovec, Křtiny, Ostrov jektů podle možností zřizovatele tyto projekty u Macochy, Sloup). spolufinancovat. Činnost tohoto sdružení je velmi pestrá. V závěru bych chtěl zmínit rovněž velmi Vedení škol se pravidelně setkává, plánuje důležitou oblast rozvoje školy a tou je spoluspolečné akce - Cirsiády , které jsou obdobou práce s rodiči. Vedení školy se snaží o zintenolympiád v jednotlivých předmětech, hudební výchova k myšlení v evropských globálních zivnění této spolupráce Každý pedagogický souvislostech, multikulturní výchova, envisoutěže, sportovní a další. Setkávají se i učipracovník má svoji pracovní e-mailovou telé jednotlivých předmětů a předávají si zku- ronmentální výchova a mediální výchova). schránku, jejímž prostřednictvím mohou Na tvorbě ŠVP pracovali všichni učitelé šenosti. rodiče komunikovat s kýmkoli. Dále je k dispodomské školy pod vedením koordinátorky Podomská škola nabízí široký výběr mimopozici webová prezentace školy (web. stránky RNDr. Dáši Zouharové. Výsledkem práce je školních aktivit pro děti: 16 kroužků, jejichž jsem již výše uvedl) s dokumentací, plány téměř čtyřsetstránkový dokument, který lze skladba je velmi pestrá - od tancování až po akcí, jídelníček školy s možností odhlašování rybolov. Drtivou většinu aktivit tohoto druhu nalézt na webových stránkách školy a přihlašování obědů, diskuzní fórum žáků (www.zspodomi.cz). zajišťují učitelé, spolupracujeme i s rodiči. Nezbytným předpokladem ke kvalitnímu i učitelů … Rodiče se mohou kdykoli obrátit Z důvodu dramatického snížení úvazku na na pedagogy i vedení školy a informovat se fungování školy je, mimo kvalitně zpracoškolní klub jsme byli nuceni zrušit místo vyohledně všech záležitostí, které se týkají vaného a realizovaného vzdělávacího prochovatelky školního klubu a mimoškolní vzdělávání. Velmi si vážíme spolupráce s ročinnost z velké části zajišťujeme vlastními si- gramu, plánování rozvoje školy v dalších diči, jsme pevně přesvědčeni o tom, že škola klíčových oblastech personální zajištění výlami (prací učitelů). uky, materiální vybavení školy, údržba, plá- bude fungovat nadále s úplným počtem tříd Podobně jako všechny školy v České renování projektů na získávání finančních pro- a třídy budou naplněny takovými počty žáků, publice i naše škola prochází jistými změnastředků z EU jak na vzdělávání (měkké pro- které umožní větší dotace z krajského rozmi. Ty se týkají tzv. kurikulární reformy počtu (přímé náklady na vzdělávání) a škola jekty), tak i na přímé investice do oprav vzdělávání. Tato reforma spočívá v postupse bude dále rozvíjet a zvyšovat svoji úroveň. ném zavádění školního vzdělávacího progra- a rekonstrukcí. Personální zajištění výuky je /Mgr. Ivan Mazá Mazáč, č, ředitel školy/ školy/ velmi kvalitní, takřka všichni učitelé učí mu (dále jen ŠVP) do škol. Ve školním roce

Současnost a budoucnost Základní školy v Podomí

Podomáček 08

2007/2008 byl zaveden ŠVP do 1. a 6. ročníku ve všech školách ČR, vybrané školy začaly dokonce s ročním předstihem. Každý následující školní rok bude postupně ŠVP zaváděn na 1. a 2. stupni. V čem spočívají změny v souvislosti s novou reformou vzdělávacího systému? Je to částečná změna filozofie výuky. Od frontálního vzdělávání, kdy je učitel jediným zprostředkovatelem informací a žáci je pasivně přijímají, nové pojetí vzdělávání žáka více aktivizuje. Žák sám aktivně informace vyhledává a učí se s nimi pracovat. Cílem vzdělávání je dosažení tzv. klíčových kompetencí (životních dovedností). Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, kompetence občanské a pracovní. Prostřednictvím očekávaných výstupů jednotlivých vzdělávacích oborů žáci získávají tyto kompetence. Očekávané výstupy jsou konkrétní rozsah učiva, který by měli žáci zvládnout. Další změnou je začlenění tzv. průřezových témat, které integrují obsahy několika vzdělávacích oborů (osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana,

4 1

Barvínek v roce 2007 V roce 2007 Barvínek oslavil 10. výročí od svého založení. U této příležitosti Rada Barvínku připravila několik akcí. Nejprve jsme na Sněmu provedli analýzu silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení naší činnosti. Večer po Sněmu jsme narozeniny oslavili na první barvínkovské Oldies party. Oslavy vyvrcholili 10. dubna v Turistickém informačním centru ve Vyškově, tedy na den přesně od registrace našich prvních stanov, vernisáží výstavy „10 let Barvínku“ Rok 2007 s sebou přinesl i nového pracovníka ekologické poradny. Danka Nováková vystřídala Marušku a Dášu Zouharovy a aktivity naší poradny tak dostaly nový rozměr. Posláním sdružení je přiblížit lidem historii Drahanské vrchoviny a pečovat o její přírodní bohatství. Barvínek se věnuje práci s dětmi a mládeží, pečuje o přírodní rezervace, pořádá akce pro veřejnost a usiluje o oživení tradic a pospolitost především v okolních obcích. Aktivně spolupracuje s obcemi Mikroregionu Drahanská vrchovina, kde podporuje principy místní Agendy 21. Od roku 2005 provozuje Barvínek ekologickou poradnu. Aktivity Barvínku dělíme do dvou základních oblastí. První oblastí z nich jsou volnočasové aktivity připravované zejména pro děti, ale i pro dospělé. Tato činnost je realizována výhradně prací dobrovolníků a finančně podporovaná MŠMT, též dary z řad místních podnikatelů. Významná je i spolupráce se ZŠ a MŠ Podomí, která nám poskytuje zázemí ve svých prostorách. V rámci této oblasti pořádáme jednorázové akce pro veřejnost i činnosti pravidelných i nepravidelných klubu a kroužků. Druhou oblastí aktivit je ochrana přírody. Barvínek jednak provozuje ekologickou poradnu, která se zabývá osvětou veřejnosti a prací s dobrovolníky, ve spolupráci s mikroregionem Drahanská vrchovina také rozvojem komunitního života. Sdružení také pečuje o několik zvláště chráněných území či významných prvků v krajině. V nejbližší době Barvínek připravuje vydání dvou publikací - Devatero tipů pro pěší turistiku na Drahanské vrchovině a Mapu naučných stezek jihu Drahanské vrchoviny. Na konci srpna pak provedeme kosení Přírodní rezervace Studnické louky a uspořádáme Poprázdninový desetiboj. V září se pak budeme podílet na realizaci Velké vodácké pouti a letní aktivity zakončíme 13. září tzv. PraSečením. Bližší informace o všech akcích se můžete dozvědět na www.barvinek.net.

1938, v době největšího ohrožení naší republiky. V březnu 1939 obsadila české země německá armáda a v témž měsíci převzala i vojenský prostor s velitelstvím ve Vyškově. Vojenská střelnice měla být rozšířena, z Drahanské vrchoviny mělo být vystěhováno 33 obcí, 1 Mezi nimi i naše vesnice. Tehdy se začaly stavět bunkry i mimo dosavadní hranice výcvikového prostoru, tedy i mezi Podomím a Ruprechtovem, u Rychtářova a Lhoty, u Podivic a jinde. Tyto bunkry sloužily jako cvičné objekty, Pozornost návštěvníků naší obce a jejího blíz- jako pozorovatelny pro sledování výsledků kého okolí nejednou upoutají zarostlé betostřeleb, strojovny pro tahání cvičných cílů. nové bunkry obrácené úzkými vodorovnými Vojenský výcvik v prostoru byl intenzívní, průzory k silnici spojující Podomí s Ruprech- podle některých pamětníků zde byly cvičeny tovem. Také v dětech probouzejí zvědavost i divize, které bojovaly o Stalingrad. Koncem a kladou nám otázky týkající se většinou války pak Němci využívali těchto opevnění toho, kdy a proč byly tyto stavby vybudovák přímému boji s Rudou armádou (např. na ny, kdo je vlastně stavěl a zda se v nich za Ostravsku, v našem regionu u Lhoty a Rychválky bojovalo. Pamětníci se shodli na tom, tářova). To se však netýkalo bunkrů u Podože při výstavbě bunkrů bylo spotřebováno mí, i když svými střílnami ovládaly silnici neobyčejně velké množství materiálu, zejmé- z Vyškova, odkud v květnu 1945 postupovala na cementu a železa dováženého na mnoha sovětské a rumunské oddíly směremk nám vozech. a dál na Blansko. Fronta se totiž zastavila Vznik bunkrů souvisí s vojenským výcvi- u Ježkovic a tam němečtí vojáci 9. května kovým prostorem, který zasahuje až do blízr. 1945 kapitulovali (místo, kde vyvěsili bílý kosti naší obce a zabírá podstatnou část prapor, se nachází u silnice na kraji lesa a je Drahanské vrchoviny. Jeho zřízení se datuje tam nyní památník). Z Ruprechtova a Podomí od roku 1935 a vedlo k němu tehdy narůstauž Němci ustoupili bez boje, aby se nedostali jící nebezpečí ze strany nacistického Němec- do ruského zajetí. A tak se u zdejších bunkrů ka. Již následujícího roku byly budovány nakonec nebojovalo. bunkry v lesní nepřístupné části vojenské Dnes můžeme bunkry nejlépe vidět z cystřelnice. (Tato oblast byla mimochodem klistické stezky, odbočující ze silnice před zeměpisným středem Československa, dodmotorestem směrem na Jedovnice, popř. Ranes zde je umístěn malý pomníček, kovecké údolí. Několik menších s jednou vyznačující místo těžiště čs. státu). Důležitost místností, tzv. „ řopíky“, má střílny směrem našeho regionu při plánování obrany země k severovýchodu a jeden větší bunkr s třemi dokazuje i umístění generálního štábu česko- místnostmi jsou připomínkou doby, kdy naší slovenské armády do zámku v blízkých obci hrozilo vystěhování a českému národu Račicích právě v předmnichovské krizi v září zánik jeho existence.

Historické zajímavosti našeho regionu

Bunkry mezi Podomím a Ruprechtovem

/tzv. Hlavní bunkr v Maliné, foto: J.G./

/Karel Gregor/

/Marie Zouharová, předsedkyně Barvínku/

5

Podomáček 08

Tady jsme doma aneb soutěž „O vesnici regionu“ Okolí podomské školy se v posledních dnech školního roku stalo místem moderní výuky. Žáci šesté třídy docházející do Základní školy Podomí ze čtyř sousedních obcí se proměnili v obecní zastupitelstva svých obcí a v třídenním společném klání se snažili prokázat, že právě jejich obec je ze všech ta NEJ! Školní vzdělávací program základní školy Podomí nese název „Škola s rozhledem do kraje i do života“. Motivační název napovídá, že nejdůležitější zásadou výchovy a vzdělávání je propojování teorie s praxí, učebny s přírodou, osvojených informací s pamětí krajiny. Terénní environmentální výchova má v naší škole mnohaletou tradici. Žáci se již v páté třídě účastní „výzkumných expedic“, učí se odečítat vývoj přírody i běh dějin v krajině „za humny“ rodné vesnice. Jedním z mezníků je v šesté třídě předmět Člověk a příroda, který vznikl spojením tří oborů Přírodopisu, Zeměpisu a Výchovy ke zdraví. Ne nadarmo šesťáci během roku zkoumali rodný kraj, vyhledávali prameny říček a zkoumali jejich pouť k moři. Určovali živočichy v potoku a podle nich stanovili čistotu vody, pozorovali bezobratlé živočichy v lesní hrabance i brouky ve školním parku. V červnu na sebe vzali roli zastupitelstva obce a spolužáky ze sousedních vesnic provedli svojí vesnicí. Snažili se jim ukázat nejzajímavější místa nejdůležitější firmy, zemědělské podniky, rozmanité služby, historické objekty a muzea, ale také pozoruhodné výhledy na obec nebo domluvili zajímavou besedu s pamětníkem o tradicích, nářečí, dětských hrách a jiných zajímavostech. Už v této chvíli si byli vědomi, že „sbírají“ body do soutěže „O vesnici regionu“. Poté, co se vzájemně seznámili s Podomím, Ruprechtovem, Senetářovem i Krásenskem, „zastupitelstvo“ každé obce vyplnilo přihlášku do soutěže. Povinnou přílohou byl plánek obce orientovaný vzhledem ke světovým stranám, s přesně zaměřenou zeměpisnou polohou návsi, měřítkem, a schematickým znázorněním nejdůležitějších objektů, firem, služeb i významných krajinných prvků a památných stromů. Vyhodnocení soutěže a závěrečnou, téměř dvouhodinovou prezentaci, sledovalo v pod-

Podomáček 08

večerním čase více než dvacet pozorných posluchačů rodičů, pedagogů, spolužáků i členů školské rady. O to větší radost měli vítězové soutěže, „zastupitelé Krásenska“ Hana Zapletalová a Jakub Bohuslav. Putovní pohár jim předala osobně Hana Šíblová, starostka Krásenska. Třídenní projekt organizovala škola poprvé. Pedagogové i žáci museli překonat řadu úskalí. Žáci s pouhým poradenstvím pedagogů sami navrhli harmonogram projektu, oslovili firmy i pamětníky, vyplnili při/foto, Dáša Zouharová/

Z farnosti sv. Vavřince Nejprve malé ohlédnutí za nedávnou velkou akcí, kterou farnost ve spojení s obecními úřady organizovala. Bylo to divadelní setkání dětí a mládeže v Ruprechtově. Celkem pět představení na téma příběhy ze Starého Zákona sehrálo na sedmdesát dětí z osmi obcí. Krásensko, Podomí a Ruprechtov spojily své síly a jejich představení měli možnost zhlédnout zájemci i v rámci adventních dílen ve škole v Podomí. Chci poděkovat mnoha ochotným lidem, kteří ke zdárnému průběhu tohoto setkání přispěli i hercům za jejich nasazení. Divadelní setkání, při kterém hrály děti Biblické příběhy, nebylo náhodné. Stalo se přípravou na rok 2008, jenž je vyhlášen v naší diecézi rokem Bible. Tato kniha stála při zrodu naší kultury. Proto bych chtěl využít této příležitosti a pozvat Vás ke spolupráci na mimořádném díle. V mnoha muzeích jsou vystavované historické opisy Bible. A takovýto opis bych chtěl s Vaší pomocí sepsat. Neopisovala by se celá Bible, ale jen základní kámen Nového Zákona Evangelia. Náš opis bychom pak

hlášku do soutěže a veškeré výsledky více než měsíčního úsilí prezentovali dospělým posluchačům. Pedagogové úspěšnou žádostí o dotace zajistili rozmanité pomůcky pro terénní i činnostní výuku. Aktivity byly umožněny díky finanční podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a již na konci června při návštěvě podomské školy inspirovali účastníky specializačního studia pro koordinátory EVVO, pořádaného brněnskou Lipkou. Dáša Zouharová, koordinátorka projektu

nazvali Evangeliář farnosti sv. Vavřince, s podtitulem: „Sepsali obyvatelé Krásenska a Podomí.“ Každá domácnost dostane možnost opsat část Evangelia (stránka na dům). Psalo by se dokumentním inkoustem na jednotlivé kvalitní papíry (dodány s textem určeným k opisu). Ty by se poté nechaly svázat do umělecké vazby. Evangeliář bude obsahovat rejstřík jmen všech, kdo se na jeho vzniku budou podílet. Vznikne tak naprosto originální dílo, které bude mít jednou velkou historickou hodnotu. Za deset, dvacet, padesát let můžete přijít vy, nebo vaše děti či vnuci a říci: toto dílo jsem pomáhal vytvořit, nebo bude znít: tuto knihu psali mí rodiče, nebo prarodiče… Protože je to dílo, které přesahuje „ty kteří chodí do kostela“ a ponese název obcí, chci pozvat Vás všechny ke spolupráci. V Podomí bude možné vyzvednout texty k opisování od prvního prázdninového týdne na obecním úřadě. Evangeliář by měl být hotov do svátku sv. Vavřince (10. srpna), proto bych chtěl vyzvat všechny, kdo se chtějí zapojit, aby neotáleli a opsali vybranou část co nejdříve. Předem děkuji za spolupráci a věřím, že naše snaha přinese radost z pěkného díla. Na závěr přeji požehnané prázdniny a dovolené Všem farníkům i občanům. /P. Jan Plodr/

6 1

jetel na poli. Takoví opatrní srnci, bývají to už starší, zkušení páni, myslivci jim říkají profesoři, ti vycházejí z lesa až za úplné tmy a velmi opatrně a obezřetně. A tak se také stává, že myslivec, který není dost trpělivý, takového srnce vůbec nikdy neuvidí. A myslí si třebas, že tam v tom údolíčku, nebo u té malé lesní loučky žádný srnec není. Ale on tam je. Jen že velmi opatrný, ale jeho stopy Není jednoduché stát se myslivcem a mít ho v měkké půdě prozradí. Srnčí zvěř je věrprávo nosit loveckou zbraň. Není to jednoná svému rodišti. Tam kde se narodila a matduché, ale ani laciné. Nejdříve se mladík ka srna ji vodila na první pastvení, tam žije až přihlásí do mysliveckého kurzu, kam chodí do konce svého života. Nikam neodejde, ani a bedlivě naslouchá, co zkušení lektoři se nedá odehnat. I když ji lovecký ohař při přednášejí. Jeden přednáší mysliveckou zoo- honu zažene hodně daleko od jejího stávalogii, druhý nauku o loveckých psech, třetí niště. Počká až se les uklidní a pak se pomalu střelectví a nauku o zbraních, čtvrtý myslia potichu vrací zpátky do rodné smrčiny, nevecké zákony a tak dál. Je jich celkem sedm bo na rodnou stráň. A když přijde květen, sr. Učení je taková spousta, že se mladým ny rodí, myslivci říkají, že pokládají malá, adeptům, jak se žákům v mysliveckém kurroztomilá srnčata. Jedno, často má srna dvě, zu říká, točí z toho hlava. Ale nic není tak ale i tři roztomilá puntíkovaná srnčátka. A v složité, aby se to nedalo naučit. Každý adept teplém červenci nastává srnčí říje. Srnci vydostane svého patrona, to jest staršího mys- hledávají srny a nastává období srnčí lásky. livce, který se o něho téměř celý rok stará. Ale srnci jsou nevěrníci. Když si srnec najde Bere ho s sebou na čekání, na šoulačky, na srnu, tak s ní chodí jen několik dnů a pak si společenské hony na drobnou zvěř, ale také jde hledat jinou. Srnčí není monogamní, tedy na poslední leč. Aby poznal, že ani tam to nežije v páru. Dospělí srnci jsou samotáři není jednoduché. A tak si mladý adept pod a vyhledávají srny jen v období říje. O srnčí ochranou svého patrona mnohé osahá a poz- rodiny se starají srny matky. No ale tak už to ná v samotné praxi. No a rok uplyne, než by v přírodě chodí. A taková poznání a spousta se kdo nadál a mladý adept stojí trochu roze- jiných tajemství, co příroda skrývá, ukáže jen chvělý před závěrečnou, mysliveckou zkou- pozornému myslivci a to všechno na mladého škou. A když mu zkouška dopadne dobře myslivce čeká. a on ji zvládne, rázem před námi stojí mladý myslivec. Je to taková malá myslivecká ma- Jestřábí pár. turita. Ale opravdu jen malá. Všechno ostatní na něho v přírodě čeká. Když začne pravi- Na nebi letí hnědých ptáků pár, to jestřábi se letos snoubí, delně chodit do lesa a do přírody. Začne kdy kdyžž přeletí ten lesů lán, prožívat tiché večery a nádherná lesní rána. Začne poznávat přírodu, číst ve stopách zvě- ponoří se v jeho hloubi. ře, rozeznávat hlasy ptáků. Když na jaře za- Ten vlahý les je jim do vínku u užž dávno dán, kuká první kukačka, bude už vědět, že je to a v korunách stromů si svá hnízda staví, sameček. Proto, že samička nekuká. A že si jestřáb je korun stromů pán, kukačky nestaví hnízdo a samička snáší važivu si loví. v nich svou ob obživu jíčka do hnízd jiných ptáků, kteří se pak stávají mladým kukačkám náhradními rodiči. Nad lesem zas letí mých jestřábů pár A také, že jsou kukačky neobyčejně užiteččí svou krásu mají a drav dravčí né. Bude už umět rozeznat stopu jelena od oba uužž léta dobře znám, stopy laně. Naučí se přelstít srnce v říji /Karel Vágner/ můj obdiv uužž dávno mají. a přelstít ho srnčí vábničkou. Zatroubit na A těmito verši bych ukončil mé povídání podzim na jelena, aby se jelen rozdurdil, že o myslivcích a přírodě. Bude-li se vám to líbit, má nedaleko soka. Ale také zapísknou slamilí čtenáři, budu snad pokračovat i příště. bounce jako malá myška, aby přiskočila kmotra liška. A když vyjde nad les měsíc a rozžehne svíce hvězd, to nastává na posedu ta pravá chvíle. Zvěř vychází z úkrytů a les ukáže, co všechno ukrývá. Nejdříve vyjdou na pastvu srny se srnčaty a mladými srnkami a také mladí srnečci. Ti jsou nedočkaví a málo opatrní. Zato starší srnci, ti budou postávat na pokraji lesa, nebo houštiny hodně dlouho a pozorovat okolí, nasávat citlivými nozdrami vzduch, zdali je v okolí bezpečno. A mnohdy jim i slabý vánek prozradí přítomnost lovce a už nevyjdou. Zůstanou v úkrytu lesa a nezláká je ani mladý

Povídání o myslivcích a přírodě

7

Místní knihovna Podomí Knihovna je umístěna v levé části přízemí budovy OÚ Podomí společně s kanceláří občanského sdružení Barvínek. V současné době je zaregistrováno 51 čtenářů, z nichž 19 je mladších 15 let. K dispozici mají 1885 knih, které jsou každoročně doplňovány patnácti až dvaceti novými knihami, zakoupenými z finančního příspěvku OÚ. Dále využíváme možnost si několikrát do roka zapůjčit soubor třiceti až padesáti knih z okresní knihovny, a tak rozšířit nabídku o zajímavé tituly z beletrie i různých oborů. Knihovna dále umožňuje přístup k internetu na dvou počítačích. V současné době musíme konstatovat, že většina lidí čte méně než dříve. Způsobuje to hlavně velká konkurence jiných zdrojů informací a zábavy. Počítače, videa, televize se stále větším výběrem atraktivních programů zabírají zejména mladým lidem stále více času. Přitom čtení daleko více rozvíjí představivost a fantazii a čtenářské dovednosti umožňují rychleji se orientovat v rostoucí záplavě různých informací, které nás obklopují. V knihovně se střídají knihovníci - Karel Gregor, Pavla Šimková a Karel Ševčík. Aktivně pomáhají také žáci osmé třídy Jan Koutný a Ondřej Šimek, kteří mimo jiné rozšířili nabídku knihovny o možnost hraní stolních her a pořádání soutěží. V loňském roce bylo zapůjčeno 265 knih a veřejného internetu využilo několik desítek občanů. Byli bychom rádi, kdyby se počet čtenářů i půjčených knih zvýšil. V dalším období chceme proto zlepšit informovanost o novinkách a získat nové čtenáře zejména mezi mládeží. A na závěr ještě informace o půjčovní době. Od září do června se půjčují knihy v úterý od 18 do 20 hod a ve čtvrtek od 17 do 19 hod. O prázdninách se knihy nepůjčují v červenci, v srpnu jednou týdně ve středu od 18 do 20 hod /Karel Gregor/

Podomáček 08

pohádka (nejen) pro děti O podomském kováři Cirylkovi Stalo se to kdysi dávno. Paní Božena Němcová by napsala, dávno, dávno tomu již. Ve vesničce Podomí u lesa Zanýbla přebýval kovář Cirylek. Od božího rána do pozdního večera, až už sluníčko začalo nad lesem zívat, bušil do kovadla a koval. Kovářská výheň od rána vesele hořela a praskala a kovář Cirylek voněl kovářským ohněm. Koval a ostřil sousedům rýče, radlice k pluhům na orání polí a sousedkám motyky na okopávání zahrádek. Dílo se mu dařilo, každý den si u práce prozpěvoval a nikoho nikdy ani slůvkem nezarmoutil. Ale stalo se tak jednoho dne, už to bylo k večeru, když v podomské zvoničce akorát zvonilo klekání, že se nad lesem Zanýblem zablesklo. Ale jen tak z čistého nebe. A než se Cirylek nadál, stál vedle něho u kovadla jakýsi umouněný, zarostlý pocestný. Cirylek se chvíli na něho díval, ale pak ho oslovil. „No copak tak pozdě, už sem chtěl vyhasnout výheň. Neseš mě ještě dílo?“ Chlupáč chvíli mžoural očima a díval se do

výhně a pak promluvil. „Pěkně tě výheň hoří kováři, čím v ní topíš? Inu uhlím od uhlíře Smolňáčka. A copak, že se ptáš. A kdo vlastně si? Já su z lesa od černé skály. V rokli tam přebývám.“ „Ale to je čertovská rokle, povídá se, že tam čerti v temné díře nekalé pikle po celé rok kujó.“ „Třesky, plesky, “ odpověděl umouněnec, zamračil se a podával Cirylkovi velikánskou sekyru. „Když mě ju vykováš a naostříš, dobře se ti odměním. Ale musí být tak ostrá, že jedním rázem silný buk skrz na skrz přetnout musím. Tak neotálej a dej se do díla kováři.“ Pak umouněnec plivl do ohně a ten se rozhořel a výheň se rozzářila, jako by do ní deset ohniváků v tu ránu skočilo. A Cirylek si řekl: „Co naplat, musím se dát do toho čertovského díla. “ Vložil sekyru do ohně, rozdmýchal oheň koženými měchy, až zářila jako ranní slunce. Když byla sekyra do ruda rozžhavená, dal se do kování. Bác, bác, klep, klep, bác, bác, klep, klep, ale co to. Železo se

ani nepohnulo. Vzal tedy své největší kladivo a začal znovu do sekyry bušit s tím správným kovářským fortelem. Bác, bác, klep, klep a znovu a znovu. Bušil do sekyry, až z ní sršely proudy jisker a dílo se přece jen dařilo. Pak rozžhavil sekyru v ohni ještě jednou a naklepal jí rovné ostří a dílo bylo hotovo. Umouněnec jen koulel očima a očichával naostřenou sekyru. Pak ji potěžkal v chlupaté ruce a řekl. „Ještě dnes večer ji vyzkouším, a když bude sekat buky jednou ranou, přijdi si k černé skále zítra pro odměnu.“ Cirylek byl rád, že má čertovské dílo hotové a ani zaplatit by býval nechtěl. Ale vtom se podíval, kde je umouněnec, ale ten už byl pryč. Jak se v kovárně znenadání objevil, tak také zmizel. A ještě téhož večera se ozývaly z lesa u černé skály velké rány. To čert kácel silné buky. A když dokácel, tak se v lese zablesklo a ozval se hlas z hloubi lesa. „Dobře jsi kováři sekyru nakoval, zítra přijdi pro odměnu.“ No co naplat. Druhý den, chtě, nechtě, musel Cirylek večer do Zanýbla pro čertovskou odměnu. Moc chutí neměl, ale přece jen se k čertovské skále vydal. Vešel do tmavého lesa, a když se blížil k černé skále, spatřil to čertovské dílo. Okolo skály bylo všude pokáceno silných buků a rozštípaných na velká polena. Kovář šel dál a jen si pomyslel, jaká to musí být velká čertovská pec, do které se přikládají tak velká polena. A co tak přicházel blíž k černé skále, začal cítit kouř. Ale byl to jakýsi divný kouř. Ne takový, jaký vycházel z jeho kovárny. Tento kouř byl cítit sírou. A tak moc, že by se býval Cirylek rozkašlal. Ale pojednou se podíval a už stál u černé skály. Skála byla strašidelná. Měla černé stěny, očouzené od černého mouru, jako by pod ní deset výhní každý den hořelo. Pod skálou byla čertovská rokle, zarostlá trním a bodavým křovím, které bylo plné jedovatých hadů. Z rokle vystupoval pekelný kouř a ozývaly se podivné strašidelné zvuky. Cirylek se chvíli rozhlížel a dusil se sírou. A pojednou, kde se vzal, byl tu znovu umouněnec, co si nechal v kovárně vykovat čertovskou sekyru. Držel v ruce onu velkou sekyru a měl naježené vousy. A náhle máchl chlupatou rukou a z čertovské rokle vyšlehl sirný plamen skoro tak vysoko, kam až sahal ten nejvyšší buk, co rostl pod černou skálou. Pak máchl rukou podruhé a plamen se zase ztratil někde v hlubinách rokle. „Já su pánem pekelného ohně kováři. Mám jméno Lucifus.“ A kovář Cirylek hned věděl, že koval sekyru pro samotného čerta Lucifuse. Trochu se mu zachvěly nohy v kolenou, ale dodal si odvahy a odpověděl čertovi. „Tak teda Lucifusi, přišel sem si pro tu odměnu, kterou mám vod tebe slíbenou.“ Lucifus zvedl pekelnou sekyru, mocně se s ní rozmáchnul a jednou ranou rozetnul statný buk vejpůl, jen se kolem zablesklo. „Vyko-

vals ji dobře kováři a zasloužíš si odměnu. Můžeš si říct, co chceš, a já ti to dám. Chceš plný klobouk zlaťáků?“ Ale Cirylek se trošku už osmělil a odpověděl. „Ale to ne Lucifusi, dukáty ne. Co bych s nimi dělal. Ale když sme voba vod teho vohňa, já bych se rád podíval, jak ti hoří ten pekelné voheň.“ Lucifus zakoulel očima a řekl. „No když si tak troufáš, tak pojď za mnou.“ A pak vedl Cirylka křovinami, přes trní a šli mezi velkými kameny. Všude kolem bylo plno hadů a v křovinách se ozývali hejkalové a ježibaby tam v chatrčích vařily čarovné lektvary a pojednou se ocitli u velkých kamenných vrat. Z vrat vycházel kouř. Lucifus se jich dotkl rukou a vrata se s temným duněním otevřela. A vtom Cirylek uviděl samotné peklo. Hořely tam ohně, čerti přikládali pod velké kotle, ze kterých se ozýval nářek a úpění. Jiní čerti zas kovali řetězy a pouta. Všude bylo pekelné horko. Cirylek se díval očima plnýma děsu. Lucifus se k němu přetočil a zeptal se ho: „Tak co, kováři, líbí se ti pekelné ohně? Nechtěl bys u nás zůstat?“ Cirylek jen zakroutil hlavou a byl rád, že ho Lucifus vyvedl zpátky před černou skálu. Až tam si oddechl a už by nejraději byl zas zpátky ve své kovárně. A když od čerta nechtěl zlaťáky, dal mu za odměnu kouzlo. „Každé ráno kováři,“ řekl Lucifus, „když budeš chtít zapálit oheň ve výhni, řekni mé jméno Lucifus a oheň se rozhoří.“ /ilustrace F. Skála/

A tak se také stalo. Každého rána, když Cirylek řekl do vyhaslé výhně čertovské jméno Lucifus, ve výhni se zablesklo a rozhořel se oheň. A tak tomu bylo po celá léta. Od té doby v širokém okolí nebylo kováře, který koval tak ostré sekyry, jaké koval podomský kovář Cirylek. A když se z jeho kovárny kouřilo z komína, přece jen bylo vždycky trošičku cítit síru. Ale čert Lucifus z rokle od černé skály se u Cirylka v kovárně už nikdy neukázal. Tak dobře Cirylek tu pekelnou sekyru vykoval, že už se nikdy nemusela kovat znovu.

Podomáček Číslo 1/2008 červenec 08, občasník obce Podomí, vydává OÚ Podomí, 89, 68304, tel.:517 385 445. Zdarma, náklad 250Ks, vychází dvakrát ročně. Finančně podpořila firma TAURO Podomí Redakční rada: Karel Vágner, Karel Gregor, Josef Š evčík. Kontakt: [email protected] Ševčík. Needitováno, neprošlo jazykovou úpravou, příspěvky mohou být redakčně kráceny. Kresba na titulní straně E. Č. Křetínský. Grafický návrh a sazba: [email protected]

/Karel Vágner/

1 8