ÚZEMNÍ PLÁN ZLÁMANEC

Etapa územně plánovací dokumentace:“návrh“

ÚZEMNÍ PLÁN

ZLÁMANEC

II. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU

PARÉ Č. 1

Záznam o účinnosti (dle vyhlášky č. 500/2006 Sb.)

ÚZEMNÍ PLÁN ZLÁMENEC

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

Správní orgán, který územní plán vydal:

Zastupitelstvo obce Zlámanec Číslo usnesení:

Datum vydání:

Datum nabytí účinnosti: (otisk úředního razítka)

Pořizovatel:

Městský úřad Uherské Hradiště Jméno a příjmení:

Ing. Pavel Šupka Funkce:

Vedoucí oddělení ÚP

Podpis: (oprávněná úřední osoba pořizovatele)

(otisk úředního razítka)

Jméno a příjmení projektanta:

Ing. arch. Radoslav Špok

Podpis:

(otisk úředního razítka)

ÚZEMNÍ PLÁN ZLÁMANEC - ODŮVODNĚNÍ

str.2

1.

TEXTOVÁ ČÁST (podle přílohy č.7 k vyhlášce č.500/2006 Sb.-Textová část)

označení

1.a.1.

kapitola Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Širší vztahy

1.a.2.

Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály

6

1.a.3.

Koordinace vzájemných vztahů se sousedními obcemi

6

1.a.4.

Řešení požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje

6

1.a.5.

Řešení požadavků vyplývající ze ZÚR ZK

7

1.a.6.

Koncepční a rozvojové dokumenty vydané krajem

8

Údaje o splnění zadání Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Zdůvodnění přijatého řešení Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Informaci o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno. Informace o způsobu respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.

8

1.a.

1.b. 1.c. 1.c.1. 1.c.2.

1.d. 1.d.1. 1.e.


strana 6 6

str.3

13 13 23

27 27 27

2.

GRAFICKÁ ČÁST (podle přílohy č.7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. - Grafická část)

označení

kapitola

měřítko

II1

Koordinační výkres

M 1:5 000

II2

Výkres dopravní a technické infrastruktury

M 1:5 000

II3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

M 1:5 000

II4

Výkres širších vztahů


M 1:100 000

str.4

POUŽÍVANÉ ZKRATKY:

ÚPD ÚP ŽP ÚSES ZPF PUPFL OP SZ VPS VPO ZK ZUR ZK ÚAP ZÚO ZÚ EVL POV DO LBK LBC HZUO KU VTL STL NTL


územně plánovací dokumentace územní plán životní prostředí územní systém ekologické stability zemědělský půdní fond pozemky určené k plnění funkcí lesa ochranné pásmo stavební zákon (zak.č.183/2006 Sb.) veřejně prospěšné stavby veřejně prospěšná opatření Zlínský kraj Zásady územního rozvoje Zlínského kraje územně analytické podklady zastavěné území obce zastavitelné území evropsky významná lokalita program obnovy vesnice dotčené orgány lokální biokoridor lokální biocentrum hlavní zastavěné území obce katastrální území vysokotlaký (plynovod) středotlaký (plynovod) Nízkotlaký (plynovod)

str.5

1.

ČÁST II. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU – TEXTOVÁ ČÁST

1.a. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.

1.a.1. Širší vztahy Širší vztahy jsou graficky znázorněny výřezem ze ZÚR ZK v měřítku 1:100 000 ve výkresu II/2 „Výkres širších vztahů“. Z hlediska širších vztahů je řešené území obce Zlámanec součástí České republiky, Zlínského kraje a okresu Uherské Hradiště. Obec Zlámanec leží v údolí Zlámaneckého a Neradovského potoka v údolí Vizovických vrchů, v nadmořské výšce 254 m ve vzdálenosti 15 km severovýchodně od Uherského Hradiště. Rozsah katastru činí 810 ha, z nichž připadá 9 ha na zahrady, 29 ha na louky, 87 ha na pastviny a 314 ha na lesy. Obec Zlámanec je z hlediska širších dopravních vztahů napojena na silniční síť silnicí: • Silnice III/49711 ( Svárov – Zlámanec – Šarovy ) • Silnice III/49710 ( Březolupy – Častkov ). Území leží mimo zájmy dopravy železniční, vodní, letecké a mimo zájmy výstavby dálnic a rychlostních silnic. Významným prvkem technické infrastruktury bude napojení místního vodovodu na skupinový vodovod Luhačovice. Řešeným územím prochází STL plynovod. Obec Zlámanec je zásobována plynem prostřednictvím regulačních stanic VTL/STL. Obce je napojena na regulační stanici, která je v obci Nedachlebice, z ní vede plyn před obce Častkov, Svárov do Zlámance. Řešeným územím prochází dálkový telekomunikační kabel a radioreleová trasa. 1.a.2. Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály Správní území obce tvoří pouze katastrální území Zlámanec. Obec sousedí s k. ú. Březolupy, Svárov, Kelníky, Doubravy, Bohuslavice u Zlína. Celková výměra katastrálního území obce Zlámanec činí 810 ha. Spádovým centrem řešené obce je město Uherské Hradiště, a to především z pohledu pracovních příležitostí, občanské vybavenosti apod. Poloha obce v blízkosti města Uherské Hradiště vytváří předpoklady především pro rozvoj bydlení a ÚP se pro rozvoj těchto potenciálů snaží vytvářet optimální podmínky. 1.a.3. Koordinace vzájemných vztahů se sousedními obcemi Obec Zlámanec není srostlá s žádnou ze sousedních obcí, a je tak samostatným sídlem. V územním plánu jsou vymezeny trasy cyklotras, přičemž navazují na katastrálním území Březolupy, Bohuslavice u Zlína, Doubravy. V Územním plánu Zlámanec jsou dále v souladu se ZÚR ZK vymezeny plochy jednotlivých skladebních prvků ÚSES, a to při dodržení metodických principů pro vymezení ÚSES. Územní plán počítá s návazností těchto prvků i na sousední katastrální území. Územní plán počítá s návazností Nadregionálních biokoridorů na obce Březolupy, Bohuslavice u Zlína a Svárov. Dále je třeba zajistit návaznost navrhovaného vodovodu na sousedním katastrálním území. Územní plán Zlámanec navazuje na územní plány sousedních obcí (Březolupy, Bohuslavice u Zlína, Svárov, Doubravy, Kelníky). 1.a.4. Řešení požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje Ve spolupráci s ústředními orgány státní správy a kraji pořídilo Ministerstvo pro místní rozvoj dokument „Politika územního rozvoje České Republiky 2008“. Tento dokument byl schválen dne 20. 7. 2009 usnesením vlády č. 929. Z hlediska rozvojových ploch nadmístního významu, ploch a koridorů umožňujících umístění staveb dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, limitů využití území nadmístního významu a ploch pro veřejně prospěšné stavby nevyplývají, kromě ÚZEMNÍ PLÁN ZLÁMANEC - ODŮVODNĚNÍ

str.6

obecně platných povinností pro zachování charakteru a ochrany hodnot území mimo rozvojovou oblast a rozvojovou osu, pro návrh Územního plánu Zlámanec žádné další konkrétní požadavky. Vyhodnocení priorit PÚR ČR 2008 vzhledem k územnímu plánu Zlámanec: - vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro soudržnost společenství obyvatel v území a pro hospodářský rozvoj, - vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, eroze apod.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, - vytváří územní podmínky pro realizaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině, - vytváří podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika), při zachování a rozvoji hodnot území, - při stanovování základního funkčního využití území zohledňuje jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a s ním související životní úroveň obyvatel. 1.a.5. Řešení požadavků vyplývající ze ZÚR ZK Správní území obce Zlámanec bylo řešeno v Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje. Opatření obecné povahy ZÚR ZK vydalo Zastupitelstvo kraje dne 10. 9. 2008 usnesením č. 0761/Z23/08 a nabylo účinnosti dne 23. 10. 2008. Z návrhu ZÚR ZK vyplývají pro Územní plán Zlámanec tyto požadavky: - plochy prvků nadregionálního ÚSES – nadregionální biokoridor PU 13(141 – Buchlovské lesy Spálený) - plochy prvků nadregionálního ÚSES – nadregionální biokoridor PU 23(152 – Kostelecké polesí Hluboček) Požadavek ZÚR ZK - ,, plocha nadregionálního ÚSES – nadregionální biokoridor 141: Spálený ,,(PU13)“ se nachází při severní hranici katastrálního území Zlámance, Březolup a Bohuslavic u Zlína. A plocha nadregionálního ÚSES – nadregionální biokoridor 152: Hluboček ,,(PU23)“ se nachází při jižní hranici katastrálního území Zlámanece, Svárova u Uherského Hradiště a Březolup (viz výkres II1 ,,Koordinační výkres“). Požadavky vyplývající ze ZÚR ZK byly do Územního plánu zapracovány při dodržení metodických principů pro vymezení ÚSES. ÚP je v souladu se ZÚR ZK. Výřez ze ZÚR Zlínského kraje


str.7

1.a.6. Koncepční a rozvojové dokumenty vydané krajem Vyhodnocení souladu s Plánem oblasti povodí Moravy Zastupitelstvo Zlínského kraje schválilo dne 16.9.2009 usnesení č. 0163/Z07/09 Plán oblasti povodí Moravy. Závazná část byla vydána Nařízením Zlínského kraje č. 1/2010 ze dne 17. 5. 2010. Kromě obecně platných opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí nevyplynuly pro ÚP žádné konkrétní požadavky na řešení nebo zapracování. Územní plán je v souladu s tímto dokumentem. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Tento dokument byl schválen dne 20. 10. 2004 Zastupitelstvem Zlínského kraje usnesením č. 770/Z26/04. Požadavky vyplývající z tohoto dokumentu jsou uvedené v kapitole 1. c. 1. část f) a jsou zapracovány do návrhu územního plánu. Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje Návrh územního plánu respektuje tento dokument. Při zpracování návrhu ÚP se vycházelo z generelu ÚSES, který byl aktualizován na daný mapový podklad a stávající porosty. Vzhledem k potřebě doplnit územní systém ekologické stability o další stabilizační, přírodě blízká společenstva, byly tyto prvky v návrhu umístěny tam, kde mají další, zcela nesporný význam - protierozní, doprovodný, izolační, estetický, atd. Ostatní koncepční a rozvojové dokumenty kraje („Integrovaný krajský program snižování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje“, „Územní energetická koncepce Zlínského kraje“, „Plán odpadového hospodářství kraje“, „Návrh výhledové koncepce Generelu dopravy Zlínského kraje“, „ Plán odpadkového hospodářství kraje“, „Strategii rozvoje Zlínského kraje“, „Koncepce rozvoje cyklodopravy na území ZK“) byly zohledněny v odpovídající míře k úrovni územního plánu nevyplývají z nich pro ÚP Zlámanec požadavky, které řeší (kterými se zabývá) ÚP.

1.b. Údaje o splnění zadání

Zadáním bylo upravit platnou ÚPD obce Zlámanec, a to podle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen Stavební zákon) a podle metodiky digitálního zpracování Sjednocení. Má přitom jít jen o změnu vyjádření již dříve schválené koncepce podle požadavků platné právní úpravy, nevzniká nová koncepce ani není dosavadní koncepce měněna, např. vymezení nových zastavitelných ploch nebo změny ve využití již vymezených ploch. Metodika úpravy Stavební zákon říká, že dosavadní ÚPD lze podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat (§188, odst.1). Vzhledem k tomu, že postup uvedené úpravy není stavebním zákonem podrobně upraven, je nezbytné vycházet z podstaty této úpravy popsané v § 188 odst. 1 SZ, rozdílů mezi starou a současnou právní úpravou obsahu územního plánu a řídit se ustanoveními, které se vztahují k obsahu a pořizování návrhu územního plánu. Metodické sdělení ,,Úpravy územního plánu sídelního útvaru nebo územního plánu obce na územní plán“ vydaného odborem územního plánování MMR v dubnu 2010 k tomu m.j. uvádí: -

-

Upravit starší ÚPD na ÚP znamená textovou a grafickou část přepracovat dle přílohy č.7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. (správního úřadu). ÚP vzniklý úpravou a ÚP vydaný na základě klasického postupu se obsahově liší jen v odůvodnění, kde je popsán postup pořizování. Zastavěné území musí být navrženo v souladu s § 58 Stavebního zákona. Nelze vymezovat nové zastavitelné plochy.


str.8

-

-

-

Kategorizace ploch bude upravena dle vyhlášky č.501/2006 Sb. Ve znění pozdějších předpisů. I v případě, že půjde pouze o formální úpravu územního plánu, budou mít požadavky plynoucí na územní plán ze Stavebního zákona vliv také na věcný obsah, např. při transformaci veřejně prospěšných staveb vymezených podle zákona č. 50/1976 Sb. do veřejně prospěšných staveb ve smyslu nové právní úpravy, při stanovení podmínek pro využití ploch, prostorové uspořádání a ochrana krajinného rázu. Dále zastupitelstvo projedná potřebu zapracovat do územního plánu prvky, které nově nabízí stavební zákon, např.: vymezení ploch a koridorů územních rezerv, vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití apod. Při dodržení těchto zásad je nezbytné jasně rozlišit, které prvky řešení jsou pouze přebírány z původního územního plánu sídelního útvaru nebo územního plánu obce, a které jsou nově zapracovány.

Úpravě územního plánu dle nového stavebního zákona bezprostředně předcházela změna č. 3 územního plánu obce Zlámanec. Tato změna již částečně řešila konfliktní situace plynoucí z Úpravy územního plánu. Postup pořizování úpravy Při transformaci vyjádření zhotovitel řešil následující konfliktní požadavky. Překryvné jevy nyní vázány na určité plochy - odlišné Původní vyjádření ,,překryvných“ jevů (např. ÚSES) nebylo přísně svázáno s určitým způsobem využití ploch, zatímco nyní metodika Sjednocení vyžaduje, aby se určité jevy vyskytovaly pouze nad vybranými způsoby využití. -

ÚP v souladu –biocentra jsou jako plochy přírodní (P) a biokoridory jsou umístěny na plochách lesních (L), vodních (WT) a plochách krajinné zeleně (K).

Původní a nová klasifikace ploch Původní klasifikace ploch s rozdílným způsobem využití není jednoznačně převoditelná na klasifikace ploch dle platné právní úpravy, resp. dle metodiky Sjednocení a v řádě případů nebylo možné plochy pouze ,,přebarvit“ dle nového způsobu vyjádření, ale plochy musely být znovu zatříděny do kategorie, která se blíží původnímu koncepčnímu záměru a muselo dojít také k přečíslování návrhových ploch. Dříve měla každá plocha dle své kategorie svou sérii čísel. Dle nové metodiky je jen jedna série čísel pro všechny kategorie návrhových ploch. Převod klasifikace ploch: Plochy obytné výstavby – rodinné domy Plochy bytové zástavby – bytové domy Plochy občanské vybavenosti Sportovní plochy Rekreační plochy

Plochy pro bydlení individuální Plochy pro hromadné bydlení Plochy občanského vybavení Plochy pro tělovýchovu a sport Plochy rodinné rekreace

Plochy technické infrastruktury Technická infrastruktura byla v původní územně plánovací dokumentaci řešena pouze liniově s výjimkou plochy vymezené ve změně č. 3 pro vodovodní síť (TV 21), v původním územním plánu obce byla plošně řešena pouze plocha pro ČOV (TV 13). Tyto plochy jsou dle nové metodiky vymezeny jako plochy pro vodní hospodářství. Nově byla jako plocha pro vodní hospodářství vymezena plocha pro hlavní kanalizační sběrač navržený v původním územním plánu pouze liniově (plocha TV 22). Nově byla do územního plánu zapracována plocha TE 23 pro přeložku vedení VN, která byla v původním územním plánu vymezena pouze liniově.


str.9

Plochy výroby V původním územním plánu byla jako plocha zemědělské výroby vymezena pouze plocha zemědělské farmy. Na tuto plochu bezprostředně navazovaly plochy stávající a návrhové plochy drobné průmyslové výroby. Celý tento areál je v novém územním plánu vymezen jako plocha výroby a skladování. Podrobnější členění by vzhledem k charakteru plochy nebylo účelné. Plochy drobné zemědělské výroby navržené ve změně č. 3 původního územního plánu obce jsou v novém územním plánu vymezeny jako plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu. Tyto plochy jsou vymezeny pro chov koní a seník. Zde se tedy jedná skutečně pouze o zemědělskou výrobu. Jako stávající plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu byly v novém územním plánu vymezeny plochy zemědělských staveb v krajině (u hřbitova a v jižní části obce). Tyto stavby jsou zapsány v katastru nemovitostí a proto bylo třeba je vymezit i v novém územním plánu. Vodní plochy a toky Vodní toky a nádrže a zaklenutý vodní tok jsou v novém územním plánu vymezeny jako vodní plochy a toky. Plochy veřejné zeleně Většina ploch veřejné zeleně byla vymezena jako součást ploch veřejného prostranství. V novém územním plánu je vymezena pouze jedna plocha veřejné zeleně pod ochranným pásmem elektrického vedení VN. Tato plocha byla v souladu s metodikou transformována na plochu sídelní zeleně. Plochy zemědělské Jako plochy zemědělské byly v novém územním plánu vymezeny plochy orné půdy velkovýrobně obhospodařované, zahrady, sady, záhumenky, vinice, travnaté pásy podél vodotečí a silnic, trvalé travní porosty a nevyužívaná půda. Nový územní plán již neřeší rozdělení zemědělské půdy dle způsobu využívání. Plochy krajinné zeleně a plochy lesní Remízky a náletová zeleň byly v novém územním plánu vymezeny jako plochy krajinné zeleně. Návrhové plochy pro remízky a náletovou zeleň byly v novém územním plánu vymezeny jako plochy stávající krajinné zeleně na základě údajů z katastru nemovitostí. Toto řešení nemá vliv na celkovou koncepci územního plánu. Trvalé lesní porosty byly v novém územním plánu vymezeny jako plochy lesní. Většina návrhových ploch lesních porostů z původní ÚPD byla v novém územním plánu v souladu s metodikou vymezena jako plochy stávající plochy krajinné zeleně. Jedná se o relativně malé plochy na kterých se nachází vzrostlá zeleň. V novém územním plánu je tedy vymezena pouze jedna návrhová lesní plocha. Jedná se o rozsáhlou plochu, na které se v současné době nenachází vzrostlá zeleň.

Infrastruktura Navrhovaná dopravní a technická infrastruktura původně nebyla vymezovaná v plochách, zatímco nyní je požadováno vymezení návrhu infrastruktury v plochách. A dále, dříve návrh infrastruktury zabíhal do velkých detailů, prakticky se však jednalo jen o určené schéma. Zachování takového detailu by v současné právní úpravě (která je podstatně přísnější než tak původní) způsobilo nepřiměřené zvýšení regulace. Proto je nyní třeba rozlišit význam jednotlivých prvků, a ty které jsou pro návrh klíčové, tvoří hlavní kostru navrhovaného řešení, či zajišťují obslužnost dalších ploch, je třeba vymezit plošně, avšak podružné prvky potlačit nebo zcela vypustit. -

-

Koncepce dopravní a technické infrastruktury zůstala v novém územním plánu zachována V závazné části územního plánu byly nově vymezeny plochy pro hlavní sítě technické infrastruktury – vodovodní přivaděč, hlavní kanalizační sběrač a přeložka vedení VN a trafostanice. Tyto prvky jsou tedy nově vymezeny plošně, přičemž původní koncepce zůstává zachována. Navrhované komunikace, jež původně vedly uvnitř návrhových ploch, byly přeneseny do části odůvodnění, protože jejich ponechání v závazné části ÚP by způsobilo nepřiměřené regulace, a negativní zásah do práv občanů. Toto přesunutí však není na úkor koncepce, jež zůstává zachována. Návrh také dbá, aby byla zajištěna dostupnost jednotlivých lokalit stejným způsobem, jako bylo v původním ÚPD.


str.10

-

-

-

Vedení méně významných tras technické infrastruktury (splašková kanalizace, dešťová kanalizace, místní vodovod atd.) bylo přesunuto ze závazné části územního plánu do odůvodnění. Ponechání v návrhové části územního plánu by bylo nad rámec územního plánu. V původní ÚPD bylo vymezeno návrhové pásmo hygienické ochrany ČOV. Tento limit nebyl do nového územního plánu zapracován, protože pásmo hygienické ochrany lze stanovit až po realizaci samotné stavby. Koncepce zásobování teplem zůstává v obci nezměněna. V minulosti však již došlo k realizaci plynovodu. Změna navrhovaného plynovodu na stávající byla zdokumentována ve změně č. 3 původního územního plánu.

Veřejně prospěšné stavby Veřejně prospěšné stavby byly dříve evidovány jen jako určité vodítko. Nyní však jejich vyznačení v ÚP vyžaduje rozhodnutí o formě uplatnění těchto majetkových práv a okamžité důsledky pro majetkoprávní vztahy na straně občanů (zápis předkupního práva do katastru nemovitostí) i na straně obce (vyčlenění prostředků ve finančním plánu obce pro výkupy). Další roli zde hraje odlišný způsob vymezování (nyní již jako VPS mohou být označeny pouze plošné jevy, vymezené plochy s rozdílným způsobem využití), a přílišný detail původních VPS, jako bylo uvedeno výše. Veřejně prospěšné stavby byly proto revidovány a jejich rozsah podstatně omezen s ohledem na aktuální záměry obce. Veřejně prospěšná opatření Původní územní plán pojem veřejně prospěšná opatření neznal. Nově je jako plocha pro veřejně prospěšné opatření vymezena plocha navržená pro nadregionální biokoridor. Veřejná prostranství Nově je také zaveden pojem veřejná prostranství. V zastavěném území jsou jako veřejná prostranství vymezeny plochy komunikací, většina ploch veřejné zeleně a přidružený veřejný prostor. Nově je navrhována plocha veřejného prostranství, která bude sloužit pro zajištění dopravní a technické obslužnosti ploch navrhovaných pro individuální bydlení. Nově je tato plocha, v souladu se stavebním zákonem, navržena také jako plocha s možností uplatnění předkupního práva.

Plochy pro územní studie Původní návrh územního plánu obce požadoval vypracování urbanistických studií v několika lokalitách (dle původního územního plánu B1, B2, B3 a B11). Ve změně č. 3 byla územní studie předepsána pro plochu B 14. V novém územní plánu je územní studie požadována pro plochy BI 1 (vznikla spojením ploch B1 a B14) a BI 2 (v původním ÚPO B1). Územní studie u ploch B3 a B11 již nejsou požadovány. Plocha B3 byla změnou č. 3 vyhodnocena jako plocha zastavěná a zpracování územní studie by bylo bezpředmětné. Plocha B11 byla změnou č. 1 navržena jako sportovní plocha bez nutnosti zpracování územní studie. V novém územním plánu je tedy rozsah ploch pro které je třeba zpracovat územní studii stejný jako v původním územním plánu. Plochy přestavby Nově byly do územního plánu doplněny plochy přestavby. Vymezení ploch přestavby je vyžadováno metodikou v místech, kde je zastavitelná plocha navrhovaná uvnitř zastavěného území. Etapizace V původním územním plánu byla stanovena etapizace výstavby pro plochy pro bydlení, plochy pro občanskou vybavenost a pro plochy pro výrobu. Etapizace výstavby byla stanoveny v závislosti na budování veřejné infrastruktury. Přičemž bylo stanoveno v jaké posloupnosti mají být plochy zastavovány. ÚZEMNÍ PLÁN ZLÁMANEC - ODŮVODNĚNÍ

str.11

V novém územním plánu je etapizace v principu řešena stejně tzn. nejprve bude vybudovaná potřebná infrastruktura a teprve potom dojde k zastavění jednotlivých lokalit. Konkrétní pořadí v jakém mají být jednotlivé plochy zastavovány nebylo do nového územního plánu zapracováno, protože většina ploch navrhovaných v původním územním plánu je v novém územním plánu vymezena jako stávající. Charakteristika ploch s rozdílným způsobem využití Regulativy k jednotlivým funkčním plochám bylo třeba přehodnotit ve vztahu k novému stavebnímu zákonu. Omezení, která nejsou v souladu s ustanovení stavebního zákona byla z charakteristiky ploch s rozdílným využitím vypuštěna. Jedná se o podrobnosti, které již nejsou předmětem řešení v územním plánu např. sklon a tvar střechy. Charakteristika ploch s rozdílným způsobem využití tedy odpovídá požadavkům nového stavebního zákona. Kulturní památky Seznam nemovitých kulturních památek byl do nového územního plánu převzat z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který je dostupný na internetových stránkách MonumNet. Oproti původnímu územnímu plánu jsou do tohoto seznamu doplněny další dvě nemovité kulturní památky (seník a budova sušárny ovoce patřící k venkovské usedlosti čp. 7). Památky místního významu byly převzaty z původního územního plánu. Kategorie památkově zajímavé objekty není jasně definována v hierarchii památkové ochrany a není tedy jasný účel ani původ vymezení těchto prvků, proto byl seznam těchto kulturně zajímavých objektů z nového územního plánu vypuštěn. V souladu se zákonem o státní památkové péči byla do územního plánu dopracována informace týkající se archeologických nalezišť v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Významné stromy Významné stromy byly z řešení územního plánu vypuštěny. V původním územním plánu jsou tyto stromy pouze vyjmenovány, ale není popsán důvod jejich vymezení ani jejich úloha v území. Vzhledem k tomu, že se nejedná o Památné stromy podle zákona o ochraně přírody a krajiny byly z řešení územního plánu vypuštěny. Jejich vypuštění z územního plánu nebude mít vliv na celkovou koncepci, protože jejich úloha nebyla v původním územním plánu nijak definována.


str.12

1.c.

Komplexní odůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území,

1.c.1. Zdůvodnění přijatého řešení Zastavěné území Zastavěné území bylo do územního plánu převzato ze změny č. 3 ÚPO Zlámanec. Zastavěné území bylo vymezeno ke dni 13. 6. 2010 dle § 58 stavebního zákona. Novým vymezením zastavěného území došlo také k tomu, že část návrhových ploch (převážně pro bydlení) byla zařazena do ploch stávajících. Urbanistická koncepce Vzhledem k tomu, že se jedná o Úpravu územního plánu není možné měnit urbanistickou koncepci navrženou v původním Územním plánu obce Zlámanec. Urbanistická koncepce tedy zůstává nezměněna. Vyhodnocení potřeby vymezení nových zastavitelných ploch Do Návrhu územního plánu Zlámanec byly všechny zastavitelné návrhové plochy s výjimkou ploch pro technickou infrastrukturu (v souladu s metodikou) převzaty z původního Územního plánu obce Zlámanec a jeho změn. Při Úpravě územního plánu nelze navrhovat nové zastavitelné plochy, a z tohoto důvodu není nutné vyhodnotit potřebu vymezení nových zastavitelných ploch. Odůvodnění návrhových ploch je proto zpracováno v souladu s původním Územním plánem obce Zlámanec. a) Obyvatelstvo a bytový fond Koncepce rozvoje ploch pro bydlení vycházela ze statistických údajů o vývoji počtu obyvatel, věkovém složení obyvatel v řešeném území a vývoji trvale obydlených bytů a domů. Na základě těchto údajů byla předpokládaná stagnace či mírný nárůst počtu obyvatel. V návrhu řešení bylo v roce 2015 uvažováno s počtem cca 340 obyvatel. Pro případ nepředvídaného rozvoje řešeného území pak byla stanovena urbanistická rezerva ve výši 5 % z navrhovaného počtu obyvatel. Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (v období 1850 – 1991):

Rok: 1850 1880 1900 1921 1930 1950 1970 1980 1991

Počet obyvatel: 322 368 363 412 425 420 392 335 316

Počet domů: 66 74 77 87 93 101* 93* 110

* Pozn.: Pouze trvale obydlené byty Výhledový počet obyvatel: 1991 (dle sčítání obyvatel)……………………………………………………………316 obyv. 1997 (stav k 15. 1.1. 1997)…………………………………………………………...309 obyv. 2015……………………………………………………………………………………..340 obyv.


str.13

Urbanistická rezerva:

Rok Navrhovaný počet obyvatel Urbanistická rezerva 5 % Počet obyvatel včetně urbanistické rezervy

r. 2015 340 17 357

Bytový fond (podle výsledků sčítání obyvatel v roce 1991): Počet domů celkem……………………………110 Z toho trvale obydlené…………………………82 Počet neobydlených domů…………………….28 Z toho nevyčleněných chalup…………………26 Počet objektů individuální rekreace…………..1 Počet bytů celkem……………………………..113 Počet neobydlených bytů……………………...28 Počet trvale obydlených bytů…………………85 Bilance potřeby bytového fondu:

Rok Výhledový počet obyvatel Odhad průměrného počtu osob /byt Potřeba bytů v návrh. období Přirozený úbytek bytového fondu Celková potřeba bytového fondu

2015 340 3,50 98 6 104

Z uvedeného rozboru je patrné, že v návrhovém období bude potřeba bytů vyšší, než je stávající stav. Potřeba bytů v návrhovém období bude zajištěna jednak navrženými plochami pro individuální bytovou výstavbu rodinných domků, jednak rezervami ve stávajícím bytovém fondu. Všechny návrhové plochy pro bydlení byly převzaty z původního Územního plánu obce Zlámanec a ze schválených změn. Nejsou navrhovány nové návrhové plochy, protože při Úpravě územního plánu podle nového zákona nelze navrhovat nové zastavitelné plochy. Nově navrhované domky mohou být izolované (solitérní). Charakter novostaveb, vestaveb a přístav musí být přizpůsoben okolní zástavbě. Návrhové plochy pro bydlení individuální: BI 1 - plocha bydlení se nachází v severní části obce mimo HZÚO. Územní studie bude řešit umístění objektů, umístění inženýrských sítí (vodovod, kanalizace, elektřina, plyn) a dopravní obslužnost navrhovaných objektů (příjezdové komunikace, parkovací a odstavné plochy). BI 2 - návrhová plocha bydlení se nachází v severní části obce mimo HZÚO. Plocha přímo navazuje na stávající zástavbu. Územní studie bude řešit umístění objektů, umístění inženýrských sítí (vodovod, kanalizace, elektřina, plyn) a dopravní obslužnost navrhovaných objektů (příjezdové komunikace, parkovací a odstavné plochy). BI 4 - Plocha bydlení se nachází v severovýchodní části obce mimo HZÚO. Pro dopravní dostupnost návrhové lokality bude využívána místní komunikace. Inženýrské sítě jsou k plochám přivedeny. BI 5 - Plocha je navržena u západní části HZÚO. Plocha bude dostupná z účelové komunikace. Plocha navazuje na stávající HZÚO. Výhodou je těsné sousedství s dotaženými sítěmi technické infrastruktury.


str.14

Údaje o návrhových plochách bydlení: Označení plochy pro bydlení:

Plocha (ha):

Předpokládaný počet bytů:

BI 1

2,2544

22

BI 2

0,5413

5

BI 4

1,0029

10

BI 5

0,3568

3

Celkem

4,1554

40

Pozn.: Předpokládaný počet bytů je pouze orientační.

b) Občanské vybavení V územním plánu jsou v souladu s původním územním plánem vymezeny stávající a návrhové plochy občanského vybavení a plochy pro tělovýchovu a sport. Návrh územního plánu respektuje stávající plochy občanského vybavení. Výstavba nové občanské vybavenosti, resp. rekonstrukce a modernizace stávající občanské vybavenosti bude závislá na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. Občanská vybavenost je jednou ze základních funkčních složek sídel, která určuje standard životní úrovně obyvatel a jeho životní styl. Do občanského vybavení řadíme ty objekty, které slouží k periodickým potřebám obyvatel. Územní plán přebírá z původního územního plánu plochu pro tělovýchovu a sport.

Plochy pro tělovýchovu a sport - OS OS 6 – Plocha je navržena v severní části HZÚO. Napojení na dopravní infrastrukturu bude řešeno pomocí stávající účelové komunikace. Plocha rozšiřuje stávající sportovní areál. c) Ekonomický rozvoj Podle výsledků sčítání obyvatel z roku 1991 více než devět desetin ekonomicky aktivních obyvatel (93,3%) vyjíždělo za prací mimo obec. Vyjížďka se uskutečňovala především do průmyslových závodů v okolí (Uherského Hradiště). Část těchto obyvatel byla zaměstnána ve službách. Ekonomicky aktivní obyvatelé, kteří nevyjíždějí za prací, jsou zaměstnáni zejména v drobných provozovnách průmyslového charakteru, část pracuje ve službách. V návrhovém období by mělo dojít ke zvýšení počtu pracovních příležitostí v místních výrobních provozech a ve službách. Cílem řešení je rozvržení a uspořádání výrobních ploch tak, aby nedocházelo ke kolizím mezi výrobní činností a obytnou funkcí okolního zastavěného území. Nová výrobní zařízení mohou být umístěna na volných plochách, které se nachází uvnitř stávajícího výrobního areálu zahrnujícího také zemědělské družstvo. A na plochách navržených v souladu s původním územním plánem. Drobnou řemeslnou výrobu, nezávadné a neobtěžující provozy lze případně umisťovat přímo do obytné zástavby. Plochy výroby a skladování - V V 3 – navržená plocha pro výrobu a skladování se nachází v severovýchodní části KÚ mimo zastavěné území obce. Plocha navazuje na stávající plochu výroby a skladování – jedná se tedy o její rozšíření. Vznikne tak ucelený výrobní areál a jeho realizací bude umožněn rozvoj nových pracovních příležitostí. Lokalita je vymezena pro průmyslové a jiné výrobní odvětví.


str.15

Plochy pro zemědělskou a lesnickou výrobu - VZ VZ 12 – Plocha se nachází ve východní části KÚ, mimo HZÚO. Plocha je využívána pro skladování sena. Plocha bude snadno dopravně přístupná z účelové komunikace. VZ 14 – Plocha se nachází v západní části KÚ, mimo HZÚO. Plocha bude využívána pro chov koní. Plocha bude snadno přístupná ze stávající silnice III/49711.

d) Rekreace a cestovní ruch Plochy rodinné rekreace- RI V řešeném území jsou dobré předpoklady pro rekreaci a cestovní ruch. Územní plán ponechává stávající cyklostezky, které obec propojují s obcí Březolupy, Doubravy, Bohuslavice u Zlína. Pro rekreaci jsou v území vytvořeny poměrně příhodné podmínky, přestože se v katastrálním území se nacházejí pouze 4 objekty individuální rekreace – paseky. Paseky jsou dobře dopravně přípustné ze severovýchodního okraje Zlámance zemědělskou účelovou komunikací. V obci jsou k rekreaci využívány také některé domy, které nejsou trvale obydlené. V návrhovém období by mohly být případně některé další trvale neobydlené domy převedeny k rekreačnímu využívání. Zřizování rekreačních a zahrádkářských lokalit není v územním plánu uvažováno. Navrhované plochy rodinné rekreace jsou převzaty z původního územního plánu. RI 8, 9, 10 – Plochy jsou navrženy v severovýchodní části řešeného území mimo HZÚO. Dopravní napojení bude zajišťovat účelová komunikace. Inženýrské sítě jsou dovedeny k hranicím návrhových ploch. Plochy vhodně doplňují stávající plochy RI.

e) Dopravní infrastruktura V řešeném území má své zájmy doprava silniční ve formě dvou silnic III. třídy, místních komunikací, účelových komunikací, dopravy statické, hromadné, dále dopravy cyklistické a pěší. Řešené území leží mimo zájmy dopravy železniční, vodní a letecké a mimo zájmy výstavby dálnic. Silnice Katastrálním územím obce Zlámanec prochází v současnosti tyto silnice:

Legenda:


str.16

• • -

Silnice III/49711 (Svárov – Zlámanec - Šarovy) tato dvoupruhová obousměrná silnice vede na katastrální území obce ze západu a dále pokračuje zastavěným územím obce (kde se na ni napojují místní komunikace), pro malý dopravní význam nebylo sčítání intenzit dopravy na této silnici III. třídy prováděno. Silnice III/49710 (Březolupy – Častkov) silnice začíná na lesních pozemcích v západní části katastrálního území obce Zlámanec a pokračuje lesem až na k.ú. obce Březolupy. pro malý dopravní význam nebylo sčítání intenzit dopravy na této silnici III. třídy prováděno.

V současné době jsou všechny silnice v řešeném území stabilizovány a rozsáhlejší úpravy se nepředpokládají. Místní komunikace Územní plán navrhuje jen jednu místní komunikaci v severovýchodní části obce. Rozhledové poměry na křižovatkách byly v zastavěném území obce Zlámanec posouzeny pomocí rozhledových trojúhelníků dle ČSN 73 6102 „Projektování křižovatek na pozemních komunikacích“, resp. ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“. V případě nedostatečných rozhledových poměrů na místních komunikacích je zapotřebí zvážit odstranění clonících objektů, případně pomocí dopravních opatření (např. úprava průjezdu křižovatkou) nebo místní úpravou provozu (dopravní značky, dopravní zrcadla) zlepšit podmínky pro bezpečnost silničního provozu.

Účelové komunikace Účelové komunikace jsou pozemní komunikace, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele. V ÚP jsou vyznačeny všechny zpevněné účelové komunikace, a také významné nezpevněné účelové komunikace. Ostatní účelové komunikace (polní a lesní cesty) jsou součástí okolních ploch (plochy Z, K popř. L) a v grafické části ÚP jsou zobrazeny pomocí parcelní kresby. Územní plán nenavrhuje nové plochy pro vymezení tras účelových komunikací. Hromadná doprava Bude i nadále zajišťována pravidelnými autobusovými linkami ČSAD. V obci jsou 3 autobusové zastávky. Počet autobusových zastávek je v obci dostatečný. Doprava v klidu Dopravu v klidu je možné dle normy rozdělit na plochy odstavné a parkovací. • odstavné plochy – slouží pro umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace (zpravidla v místě bydliště, popř. v sídle provozovatele vozidla) po dobu, kdy se vozidlo nepoužívá. V případě obce Zlámanec se v současné době jedná především o odstavování vozidel v blízkosti rodinných domů. • parkovací plochy – zřizují se pro umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikací (např. po dobu nákupu, návštěvy, zaměstnání, naložení nebo vyložení nákladu). V obci jsou parkovací plochy situovány u kulturního domu a u místního hostince. Parkování je v blízkosti rodinných domů realizováno na soukromých pozemcích - vjezdech resp. na vozovkách. ÚZEMNÍ PLÁN ZLÁMANEC - ODŮVODNĚNÍ

str.17

Garážování vozidel je řešeno přímo v objektech rodinných domků nebo na jejich pozemcích. Územní plán ponechává beze změny stávající odstavné a parkovací plochy a navrhuje nové plochy pro dopravu v klidu v intravilánu obce, které budou součástí veřejných prostranství. Počet parkovacích ploch musí odpovídat požadavkům ČSN 73 6110 („Projektování místních komunikací“) pro stupeň automobilizace 1:2,5. Dle této normy je dále zapotřebí pro všechna zařízení občanské vybavenosti zajistit dostatečný počet parkovacích stání. Pěší doprava Pohyb pěších se odehrává především na chodnících v přidruženém prostoru místních komunikací. Uliční prostor většinou umožňuje vedení souběžných chodníků. Pouze příčná propojení místních komunikací chodníky nemají. Samostatné pěší trasy jsou v příčném i podélném směru vedeny podél potoka. Cyklistická doprava V obci jsou vedeny samostatné cyklistické stezky. Obcí je vedena značená cyklotrasa 5055. V obci Zlámanec je cyklistická doprava dostačující. Obec je cyklisticky propojena s obcemi Březolupy, Bohuslavice u Zlína, Doubravy.

Plochy pro silniční dopravu - DS: V obci se žádná nová plocha DS nenavrhuje, v obci jsou plochy dopravní dostatečné.

Plochy veřejných prostranství– P* Veřejným prostranstvím se rozumí celý prostor místních komunikací, a to jak hlavní dopravní prostor, tak i přidružený prostor, včetně veřejné zeleně, který slouží obecnému užívání. Navrhované plochy veřejných prostranství většinou korespondují s návrhovými plochami bydlení a jsou určeny pro zajištění dopravní dostupnosti k pozemkům a stavebním objektům (vybudování přístupových místních komunikací) a pro umístění nezbytných inženýrských sítí. Stávající i navrhované plochy veřejných prostranství jsou v územním plánu nově vymezeny v souladu se stavebním zákonem a s koncepcí původního územního plánu. P* 24 – Plocha je navržena pro vybudování místní komunikace, bude zajišťovat dopravní dostupnost k plochám BI (1, 2) v severovýchodní části obce.

f)

Technická infrastruktura

Zásobování vodou Obec Zlámanec má veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Zlámanec – Svárov. Rozvodná síť obce je v majetku obce i provozovaný obcí Zlámanec, ostatní objekty skupinového vodovodu jsou v majetku i provozu obce Svárov. Zdrojem skupinového vodovodu jsou dvě studny -1 situované v údolní nivě Neradovského potoka v k.ú. Kelníky Q = 0,6 I.s (s možností zvýšeného -1 odběru až na Qvyd = 1 až 1,5 i.s ). Výtlačným řádem je voda čerpaná do vodojemu Zlámanec 2x25 3 m s max. hl. 358,76 m. n. n.. Odkud dvěma samostatnými zásobovacími řady DN 80 jsou zásobované obce Svárov a Zlámanec. Obec Zlámanec je zásobovaná přes přerušovací komoru s max. hlad. 299,70 m. n. m. situovanou na prvotřídním řadu asi 300m od okraje zástavby. Vodovod je v provozu od roku 1994. Zásobování pitnou vodou areálu zemědělského družstva a areálu firmy STAK spol. s.r.o. bude i nadále zajišťováno z vlastních studní. Územní plán přebírá z původní územně plánovací dokumentace koridor TV 21 pro nově navrhovaný vodovod, který obec napojí na skupinový vodovod Luhačovice. Tento záměr je v souladu s PRVKZK. Realizací navrhovaného řešení dojde k výraznému zlepšení zásobování obce pitnou vodou.


str.18

Nové trasy vodovodu ve stávající zástavbě a zásobování nově navržených lokalit lze budovat v plochách zastavěných a zastavitelných.

Odkanalizování Obec má zemědělský charakter, areál zemědělského družstva Nedachlebice – farma Zlámanec, je odkanalizován samostatným systémem oddílné kanalizace, kde splaškové odpadní vody jsou jímány v jímkách na vyvážení. V obci Zlámanec je stávající jednotná kanalizace z části v majetku SVK a.s. Uherské Hradiště a z části obce. Stáří kanalizace je cca 30 let. Kanalizace jsou vyústěny nejkratším směrem do recipientu. Část obyvatel je napojena do kanalizace bez předčištění, část po předchozím předčištění v septicích, zbývající obyvatelé mají žumpy na vyvážení. Řešení navrhuje odkanalizování obce kombinovaným kanalizačním systémem. Stávající stoky budou rekonstruovány a budou doplněny o navrhované úseky jednotné kanalizace. Tyto nové kanalizační stoky jsou orientačně zakresleny v grafické části odůvodnění územního plánu (výkresy II1, II2). Jižní část zastavěného území obce (zástavba situovaná v blízkosti sportovního areálu), bude odkanalizovaná systémem oddílné kanalizace. Dešťové vody budou zaústěny do recipientu. Splaškové odpadní vody budou zaústěny do navrhované splaškové kanalizace a dále do hlavního kanalizačního sběrače. Stávající stoky jednotné kanalizace budou do navrhovaného hlavního kanalizačního sběrače zaústěny po odlehčení. Do nového územního plánu byla převzata plocha TV (13) pro vybudování ČOV. Nově byla v územním plánu navržena plocha TV (22) pro kanalizační sběrač. Východní část zastavěného území obce je chráněna proti extravilánovým vodám záchytnými příkopy, které budou přes lapače splavenin zaústěny do dešťové kanalizace.

Zásobování plynem Obec Zlámanec je zásobována plynem z Regulační stanice plynu VTL/STL/NTL která je umístěna v obci Nedachlebice. Regulační stanice zásobuje plynem Nedachlebice, Častkov, Svárov, Zlámanec. Plynovody jsou převážně o dimenzích průměru vedení 160, 110, 90, 63, 32. Plynovod je veden většinou v chodnících, ve vozovkách a ve vzrostlém terénu. Územní plán respektuje veškerá plynárenská zařízení, včetně ochranných pásem, i stávající plně vyhovující systém zásobování obce Zlámanec zemním plynem. Územní plán navrhuje prodloužení plynovodní sítě do ploch nové výstavby.

Zásobování el.energií Koncepce zásobování obce elektrickou energií je v souladu s původní ÚPD. Celá elektrická síť má dostatečné rezervy v osazení stávajících trafostanic transformátory větších výkonů. To platí i při případném větším nárůstu spotřeby, způsobeném například zvětšením počtu elektrického vytápění domů. Obec je z hlediska zásobování elektrickou energií na dobré úrovni, jak po technické stránce vedení, tak po stránce výkonných rezerv. Z původní ÚPD byl převzat záměr přeložky vedení VN a trafostanice T3 - OÚ. Nově byl tento záměr vymezen plošně. Plocha TE (23) je tedy navržena v souladu s původní ÚPD. TRANSFORMOVNY: T1 - U obchodu T2 - PILA T3 - OÚ


str.19

Zásobování teplem Převážná část obyvatelstva a služeb užívá k vytápění zemní plyn s doplňkovou funkcí pevných paliv a el. energie. V návrhovém období bude upřednostňováno vytápění zemním plynem. Část domácností, případně i některá výrobní zařízení, by mohla k vytápění používat i dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevené štěpky, sláma, seno apod.)

Telekomunikace Hlavní provozovatel spojovacích zařízení v obci (mimo mobilní sítě) je Telefónica O2 Czech Republic, a.s. (dříve ČESKÝ TELECOM a.s.). Společnost disponuje v současnosti digitální technologií s dostatečnou kapacitou vedení účastnické přístupové sítě a spojových zařízení. Je schopný uspokojit všechny požadavky zákazníků na telekomunikační služby, poskytnuté touto společností. Komplexní plošná rekonstrukce komunikační sítě byla v obci ukončena včetně spojovacích technologií (telefonní ústředny). V naprosté většině jsou telekomunikační sítě v provedeních podzemních, kabelových. Další dílčí úpravy přístupové sítě, rekonstrukce nebo rozšiřování sítě, jsou odvislé od ekonomických možností provozovatele sítě a závazných požadavků zákazníků. Přenosová (transportní) veřejná komunikační síť Je provozována dálkovými optickými kabely. Místní (přístupová) veřejná komunikační síť Je řešena v zastavěném území obce podzemními metalickými kabely s dostatečnou kapacitou. V nevýznamném rozsahu provozuje v rámci stávající konfigurace komunikační sítě i nadzemní vedení umístěné na vlastních opěrných bodech a opěrných bodech cizích vlastníků, např. E.ON Česká republika, a. s., nebo na stožárech veřejného osvětlení v majetku obce.

Radioreléové trasy Podle vyjádření Českých radiokomunikací a.s. Praha neprochází vzdušným koridorem obce Zlámanec radioreléové trasy prvního a druhého řádu, které jsou provozovány ČR a.s. Podle informací Českých radiokomunikací Praha jsou v oblasti přijímatelny tyto rozhlasové stanice s celostátní působností : -

ČRO1 – Radiožurnál ČRO2 – Praha ČRO3 – Vltava ČRO R – Regina.

Na základě průzkumu, který byl konán ve Zlámanci, lze konstatovat, že příjem rozhlasového signálu všech vlnových délek je ve všech částech obce dobrý. Televizní signál Podle sdělení Obecního úřadu ve Zlámanci se v katastru obce nenachází žádný televizní převaděč. Dle sdělení Českých radiokomunikací a.s. Praha je v dané oblasti distribuce televizního signálu zajišťovat takto: Skutečně přijímání signálů lze určit jen na základě měření pokynů. Je-li oblast televizním signálem pokryta nedostatečně, stává se iniciátorem dokrývání buď Česká televize nebo držitel licence pro nezávislé vysílání. Televizní signál je v obci dostatečný.

Nakládání s odpady Nakládání s odpady a jejich likvidace bude probíhat v souladu s souladu s obecně závaznou vyhláškou o nakládaní s odpady. Odpad bude likvidován mimo řešené území. V řešeném území se nachází bývalá skládka, která byla v souladu s původní ÚPD rekultivována. ÚZEMNÍ PLÁN ZLÁMANEC - ODŮVODNĚNÍ

str.20

Protierozní a protipovodňové opatření Vodní eroze je jevem velmi častým a její důvody jsou zejména neúměrná délka svahů, velké sklony, likvidace mezí a hrází, utužení půdy těžkými zemědělskými mechanizmy apod. Opatření proti erozi je možné velmi stručně charakterizovat jako organizační, agrotechnická a technická např. protierozní meze nebo zatravňovací průlehy apod. Tato protierozní opatření lze realizovat na plochách zemědělských.

Plochy sídelní zeleně – Z* Plochy sídelní zeleně většinou nejsou samostatně vymezovány s výjimkou plochy pod ochranným pásmem vedení VN. Plochy zeleně na volných, nezastavěných prostranstvích jsou většinou součástí ploch veřejných prostranství případně ploch bydlení. Nové plochy sídelní zeleně nejsou v územním plánu navrhovány.

g) Ochrana přírodních hodnot Územní plán plně respektuje a zachovává stávající přírodní hodnoty v řešeném území, a to především: - lesní porosty, - vodní plochy a toky, - všechny typy zemědělsky využívané půdy, - krajinnou zeleň. Katastr Zlámance se rozkládá v jižní části Vizovických vrchů a je charakterizován značně členitým terénem s vysokým zastoupením lesů, krajinné zeleně a trvalých travnatých porostů. Původně značně diverzifikovaná krajina s bohatým spektrem rostlinných společenstev byla v minulosti částečně ochuzena intenzivním využíváním především zemědělského půdního fondu, které překračovalo dané zejména půdně – stanovištní podmínky a to jak na orné půdě, tak i na trvalých travních porostech. Téměř polovinu katastrálního území zaujímají plochy orné půdy (23%) a trvalé travnaté porosty – louky a pastviny (24%). Lesní porosty vyplňují více než dvě pětiny (44%) katastrálního území. Velmi důležitou součástí zeleně jsou remízky, bohatá břehová zeleň, aleje a doprovodná zeleň. Tato zeleň, která na mnohých místech vytváří ostrou hranici s ornou půdou a na mnoha místech se dostává až k vlastnímu sídelnímu útvaru. Vodní plochy a toky – WT Hlavním recipientem katastrálního území Zlámanec je Zlámanecký potok se svými přítoky. Územní plán stabilizuje stávající vodní plochy a v souladu s původní ÚPD navrhuje nové vodní plochy, ve kterých budou vybudovány malé retenční nádrže. Na zlepšení kvality vodních toků a ploch bude mít pozitivní vliv dobudování kanalizační sítě a odvedení splaškových vod na čistírnu odpadních vod. Návrhové plochy: WT 7– plocha v severní části k. ú. Zlámanec. Plocha bude přístupná ze stávající účelové komunikace. WT 11 – plocha je navržena ve východní části k. ú. Zlámanec. Bude přístupná ze stávající účelové komunikace. Plochy krajinné zeleně - K Nejdůležitější prvky krajinné zeleně jsou plochy remízků a náletové zeleně, které vznikly většinou na těžce obdělávaných a přístupných plochách a svazích. Původní kultury jako byly louky či pastviny byly potlačeny a v průběhu několika desítek let dokázaly tyto porosty částečně změnit výraz zemědělsky obhospodařované krajiny. V posledním desetiletí dochází k rozsáhlejšímu zarůstání bývalých pastevních areálů v jižní a východní části katastrálního území. Vzhledem ke snížení intenzity zemědělské výroby je předpoklad, že některé části budou v budoucnu převáděny do ploch trvalých lesních porostů a následně zalesňovány. Na druhé straně však v průběhu kolektivizace zanikla spousta krajinné zelně, která měla výrazně protierozní charakter – mezní porosty, aleje, ÚZEMNÍ PLÁN ZLÁMANEC - ODŮVODNĚNÍ

str.21

stromořadí, větrolamy apod. Největší škody byly ale způsobeny zcelováním pozemků v 70. a 80. letech, které se provádělo na základě Souhrnných pozemkových úprav nebo HTÚ. Výše uvedené remízky se stávají významnými ekologickými prvky v celé krajině, protože se vyznačují přirozenou skladbou dřevin a porostů, umožňující život celé řady rostlinných a živočišných druhů a jejich vzájemnou migraci, která byla právě zemědělskými úpravami a chemizací zemědělství značně narušena. Důležitými krajinnými společenstvy jsou břehové porosty podél Zlámaneckého potoka a jeho bezejmenných přítoků, které se vyznačují vysokou druhovou pestrostí (diverzitou). V nivách potoků se vyskytují i mokřadní společenstva. Významnými prvky krajinné zeleně jsou i rozptýlená zeleň a aleje, které se s břehovou a doprovodnou zelení stávají významnými liniovými prvky, které vytvářejí přirozený rámec vodotečí a komunikací. V územním plánu je v souladu s původní ÚPD navržena jedna plocha krajinné zeleně. Plocha K (25) je navržena v severozápadní části k. ú. Zlámanec pro nadregionální biokoridor 152 Kostelecké polesí – Hluboček.

Plochy přírodní - P Plochy přírodní byly nově vymezeny v místech stávajících biocenter. Všechny plochy přírodní, jsou zpřesněním generelu ÚSES, které navrhl projektant ÚSES. Biocentrum je ekologicky významný segment krajiny, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje trvalou existenci vyspělých přirozených nebo přírodě blízkých společenstev. Územní plán obce Zlámanec nenavrhuje žádné nové plochy přírodní.

Plochy lesní V katastrálním území obce Zlámanec se nachází rozsáhlé lesní celky v severozápadní, severní a severovýchodní části katastru. Na výše uvedené lesní porosty navazují za severní a západní hranicí katastrálního území další rozsáhlé lesní segmenty (v k.ú. Březolupy a Bohuslavice u Zlína) Neradovského lesa. Část těchto lesních porostů byla v územním plánu vymezena jako plochy přírodní v místech, která byla vymezena jako biocentra. Do nového územního plánu bylo převzato navrhované zalesnění tak, jak je popsáno v kapitole 1.b. L 20 - ÚP navrhuje lesní plochu v jihovýchodní části řešeného území. Jedná se o rozšíření stávající lesní plochy.

h)

Požadavky na ochranu kulturních památek a kulturních hodnot v území

Celé k. ú. Zlámance je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, a při realizaci staveb je nutné respektovat podmínky § 22 a 23 tohoto zákona. Nemovité kulturní památky: Na k. ú. Zlámanec jsou vymezeny nemovité kulturní památky zapsané do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek (dle evidence Národního památkového ústavu – Monumnet): -

Venkovská usedlost čp.7, z toho jen: budova sušárny ovoce (číslo rejstříku: 100472), Kříž (číslo rejstříku: 22997/7-3567), Seník (číslo rejstříku:15486/7-3570), Venkovská usedlost čp.5 (číslo rejstříku: 34972/7-3568), Venkovská usedlost čp.37 (číslo rejstříku: 28760/7-3569).

Dále jsou v územním plánu vymezeny památky místního významu: - Kříž z r. 1874 – dřevěný kříž při vjezdu do obce od Svárova - Kaplička (boží muka) – sloupcovitá drobná stavba západně od areálu zemědělského družstva - Kaple – menší stavba u areálu bývalého dvora severně od obecního úřadu - Kříž z r. 1914 – kamenný kříž na západním okraji obce - Kříž z r. 1906 – kamenný kříž naproti sportovnímu hřišti - Hřbitov obětem 1. sv. války – malý hřbitov severně od obce ÚZEMNÍ PLÁN ZLÁMANEC - ODŮVODNĚNÍ

str.22

Územní plán nemovité kulturní památky respektuje v plném rozsahu a v souladu se zákonem č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. dodržuje jejich plnou ochranu.

1.c.2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků přijatého řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje na daném území Cílem ÚP je vytvoření vhodných podmínek pro trvale udržitelný rozvoj území obce Zlámanec (resp. zajištění rovnováhy sociální, ekologické a ekonomické složky).

a) Vodstvo Hlavním recipientem katastrálního území obce Zlámanec je Zlámanecký potok se svými levostrannými a pravostrannými přítoky, který protéká katastrálním územím obce ve směru východ – západ, dále směrem severozápadním, zastavěným územím obce ve směru jihovýchodním, jižním a pod zastavěným územím obce ve směru jihozápadním. Hlavním přítokem Zlámaneckého potoka, na levém břehu potoka je levostranný přítok – Neradovský potok. V údolní nivě Neradovského potoka, na levém břehu potoka (v k.ú. obce Kelníky) se nachází zdroj vodovodního systému obcí Zlámanec a Svárov. Navrženým řešením dojde ke zlepšení retenční schopnosti krajiny. Územní plán navrhuje nové vodní plochy (plochy 7, 11). Realizací vodních ploch dojde ke zvýšení ekologické stability území. Dobudování kanalizační sítě a odvedení splaškových vod na novou čistírnu odpadních vod dojde ke zlepšení kvality vodních toků.

b) Geologie Podkladem území je třetihorní magurský flyš. Převážná část katastru (severního) je tvořena eocénem střední, eoceném svrchním a oligocénem spodním suboddělením. Toto území je tvořeno Flyšovými vrstvami s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci. Typy hornin jsou zde zpevněný sediment. Mineralogické složení je zde drobový, glaukonický. Menší část katastru (jih) je tvořena z kamenitým až hlinito – kamenitým sedimentem. Typ hornin je v tomto území Sediment nezpevněný. Zrnitost půdy je kamenitá až hlinito – kamenitá, místy jsou bloky nebo eolická příměs. Území patří do soustavy Českého masivu – pokrytého útvary a postvariské magmatity. V jižní části katastru je také ještě obsažena půda se složením spraše a sprašové hlíny. Typ horniny je nezpevněný sediment. V minerálním složení je obsažen křemen, příměsi – CaCO3. Ochrana proti radonu Podle odvozené mapy radonového rizika v měr. 1:200 000 (zpracovatelé Ústřední ústav geologický Praha, Uranový průzkum Liberec, Geofizika Praha a Přírodovědná fakulta UK Praha) se většina řešeného území k.ú Zlámanec nachází ve 2. kategorii radonového rizika (střední riziko). Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku, pro jednotlivé lokality a stavby.

Těžba nerostných surovin V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor, ložiskové území nerostných surovin, prognózní zdroj ani poddolované území. V návrhu řešeného území nebudou uvažovány žádné plochy pro těžbu nerostných surovin.


str.23

c) Hygiena životního prostředí

Ovzduší V obci se nachází jediný větší zdroj znečišťování ovzduší, jímž je farma zemědělské živočišné výroby specializovaná nyní na chov dobytka. Místními zdroji znečištění jsou lokalní topidla na tuhá paliva. Pro zlepšení kvality ovzduší bude nutno převést zbývající domácnosti na ekologické zdroje vytápění. Dne 7.11.2005 bylo usnesením Rady Zlínského kraje č. 0886/R22/05 schváleno nařízení kraje č. 1/2005, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje. Dle analýz se obec Zlámanec nenachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Významný vliv na kvalitu ovzduší má taky spalování suchých rostlinných materiálů hlavně v letních měsících. Bylo stanovena Obecně závazná vyhláška obce Zlámanec č.3/2007, kterou se stanovují podmínky pro spalování suchých rostlinných materiálů v obci Zlámanec. Kterou si zastupitelstvo obce Zlámanec na svém zasedání dne 23.8.2007 odsouhlasilo, usnesení č.7/5. Navržené řešení nebude mít žádný negativné vliv na kvalitu ovzduší v řešeném území.

Hluk z dopravy Hluk je možné definovat jako každý zvuk, který člověka ruší, obtěžuje, nebo který působí škodlivě na jeho zdraví. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku z pozemní dopravy, v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb, určuje nařízení vlády 148/2006, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A [dB] (s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq = 50 dB a příslušné korekce pro denní dobu a místo. Korekce ve chráněných venkovních prostorech: Hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací a drah:

+ 5 dB

Hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy.

+ 10 dB

Stará hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kde starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti způsobený dopravou + 20 dB na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech a staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. * * Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu, výměně kolejového svršku, případně rozšíření vozovky při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

Korekce rozlišující denní dobu (pro silniční dopravu): ± 0 dB Den Noc


- 10 dB

str.24

Jednotlivé přípustné hladiny hluku v obci Zlámanec: •

•

Den (6:00 – 22:00 hodin): Přípustná hladina hluku pro nové plochy bydlení v blízkosti pozemních komunikací

55 dB

Přípustná hladina hluku pro plochy bydlení v místech, kde působí stará hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích

70 dB

Noc (22:00 – 6:00 hodin): Přípustná hladina hluku pro nové plochy bydlení v blízkosti pozemních komunikací

45 dB

Přípustná hladina hluku pro plochy bydlení v místech, kde působí stará hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích

60 dB

Výpočet hlukové zátěže ze silniční dopravy je možné provést na základě novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy z roku 2004, resp. s využitím technických podmínek TP 219 „Dopravně inženýrská data pro kvantifikaci vlivů automobilové dopravy na životní prostředí“ z roku 2009. Základními vstupními údaji pro výpočet hluku dopravy na pozemních komunikacích jsou, dle výše uvedené metodiky, hodnoty intenzit dopravy v jednotlivých denních obdobích. Tyto vstupní údaje, spolu s charakteristikami dopravní cesty (druh krytu vozovky, podélný sklon nivelety komunikace), umožňují výpočet emisní hlučnosti, vztažené k provozu na posuzovaném úseku komunikace. Z hlediska aktivního snižování zátěže životního prostředí hlukem provozu na pozemních komunikacích jsou tyto vstupy (spolu s průměrnou rychlostí dopravního proudu) primárními a zásadními výpočtovými parametry a umožňují hlukovou kvantifikaci provozu na pozemní komunikaci. Pro malý dopravní význam nebylo na silnici III/49711 provedeno v roce 2005 sčítání dopravy a nejsou tak zjištěny intenzity dopravy, potřebné pro výpočet hlukové zátěže. Vzhledem ke skutečnosti, že tuto silnici III. třídy využívají zejména místní obyvatelé (absence tranzitní dopravy), je možné předpokládat nízkou intenzitu vozidel a s tím související minimální hlukovou zátěž, která nepřekročí předepsané limitní hodnoty. d)

Ochrana přírody a krajiny

Územní plán plně respektuje požadavky a limity, vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a dalších zákonných předpisů Do jihozápadní části řešeného území zasahuje NRBK 152 Kostelecké polesí – Hluboček. Do severní části řešeného území pak zasahuje část trasy NRBK 141 Buchlovské lesy – Spálený. V ÚP je navrženo integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající segmenty zeleně a prvků ÚSES. Tato základní síť by měla plnit funkci kostky ekologické stability, na níž by měla být postupně navázána další dílčí opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability území. Realizace navržených opatření by měla mít i kladný vliv na krajinný ráz. Vzhledem k tomu, že se navržené řešení dotýká především nezastavěné části řešeného území, bude mít pozitivní vliv na vytváření kvalitního životního prostředí včetně zvyšování jeho kvality, a současně nijak negativně neovlivní hospodářský ani sociální rozvoj. Obecně platí, že výměra lokálního biocentra nemá být menší než 3 ha, délka lokálního biokoridoru by neměla překročit 2000 metrů a šířka by měla činit minimálně 15 metrů. Realizace územních systémů ekologické stability je zejména v zemědělsky intenzivně využívané krajině předpokladem pro obnovu ekologické stability krajiny. Musí být však doprovázena i dalšími procesy, jako obnova rozptýlené krajinné zeleně, obnova drobných vodních toků v přirozených korytech a ekologizace zemědělského a lesnického hospodaření. ÚZEMNÍ PLÁN ZLÁMANEC - ODŮVODNĚNÍ

str.25

e)

Ochrana ZPF a pozemků určených k plnění funkcí lesa

Realizací záměrů dojde k záboru ZPF, protože se část zastavěného a k zastavění uvažovaného území nachází na půdách s II., III., IV. a V. třídou ochrany ZPF. Návrhem územního plánu nedojde k záboru PUPFL Podrobné zdůvodnění záborů půdního fondu je uvedeno v kapitole „1.e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“, této textové části. V případě, že budou požadované zábory půdního fondu zásadně zmenšeny, může v řešeném území dojít jednak k útlumu nebo stagnaci rozvoje, a tím by nebyly naplněny požadavky na vyvážený udržitelný rozvoj. Pokud by bylo preferováno zachování podmínek pro příznivě životní prostředí (ochrana půd s největší produktivitou) na úkor hospodářského (výroba) a sociálního (bydlení, občanská vybavenost, zaměstnanost atd.) rozvoje, může dojít ke zhoršení obytného prostředí obce i jejího okolí. f)

Veřejná dopravní a technická infrastruktura

Navržené řešení vyvolává požadavky na novou veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Nová dopravní infrastruktura vychází zejména z požadavků na zajištění místní obsluhy území. V případě technické infrastruktury se jedná především o nově navržený vodovod, hlavní kanalizační sběrač a ČOV. Bez rozvoje dopravní a technické infrastruktury nelze uvažovat o hospodářském a sociálním rozvoji. g)

Sociodemografické podmínky

Navržené řešení splňuje požadavky pro zajištění udržitelného rozvoje území, protože vytváří dobré předpoklady pro zachování, obnovu a rozvíjení příznivého životního prostředí (ochrana životního prostředí, ochrana přírody, krajiny a krajinného rázu, optimalizuje nároky na zábory půdního fondu) a současně vytváří podmínky pro pozitivní demografický vývoj (nárůst počtu obyvatel), zlepšování a rozvoj mimopracovních aktivit (sport, turistika a cestovní ruch), zvyšování zaměstnanosti (rozvoj výroby a služeb) a hospodářský rozvoj obce (nové výrobní plochy, rozvoj dopravní a technické infrastruktury). h)

Bydlení

V uplynulých 20 letech se křivka vývoje počtu obyvatel v obci Zlámanec nacházela mezi hodnotami 302 (rok 2008) – 341 (rok 1981), přičemž docházelo k poklesu počtu obyvatel. Další vývoj počtu obyvatel bude záviset na věkové struktuře obyvatelstva (přirozená obměna), ale také na migračních tendencích, přičemž je žádoucí imigrace do sídla. Důležitou roli zde bude mít přirozený pohyb obyvatelstva, prioritně reprezentovaný dojížďkou za prací. S tím bezprostředně souvisí nároky na bydlení a odpovídající občanské vybavení. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva bude klíčovou pro další nárůst obyvatelstva. Proto byly v řešeném území navrženy dostatečně dimenzované územní rezervy pro bydlení. i)

Rekreace

Zájmové území leží v údolí Vizovických vrchů. Území je částečně vhodné pro pobytovou rekreaci, a jsou zde také dobré podmínky pro rozvoj cykloturistiky a hipoturistiky ve vazbě na širší okolí. V obci se nachází několik objektů využívaných jako rekreační chalupy. Navržené řešení bude mít pozitivní vliv na udržitelný rozvoj území, protože dojde k rozvoji mimopracovních aktivit.

Rekreace krátkodobá – každodenní Zahrádkařením na pozemcích u rodinných domů a navazujících plochách drobné držby. Formou vycházek a vyjížděk do okolí. Neorganizovanou činností na dětských a maloplodých hřištích pro mládež. Neorganizovanou a organizovanou sportovní činností ve sportovním areálu na severním okraji obce.


str.26

Pro rekreaci krátkodobou víkendovou a rekreaci dlouhodobou jsou v území vytvořeny, nebo navrženy podmínky. Krátkodobou rekreaci lze provozovat ve výše uvedených rekreačních chalupách a další trvale neobydlených rodinných domech. Navržené plochy pro rekreační aktivity V Územním plánu Zlámanec územní plán navrhuje nové plochy pro individuální rekreaci RI - 8, 9, 10 v severovýchodní části obce. j)

Hospodářské podmínky

Výhledově by v obci mělo dojít k dalšímu zvýšení počtu pracovních míst ve výrobní sféře, a to formou využití stávajících, resp. nově navržených ploch výroby a skladování. V ÚP je nově navržena plocha výroby a skladování V - 3, která rozšiřuje stávající výrobní areál. Intenzifikace stávajících výrobních ploch může mít pozitivní vliv na zvyšování ekonomického potenciálu v obci. Pokud by došlo k podstatnému zvýšení zaměstnanosti, měla by tato skutečnost pozitivní vliv také na demografický a sociální rozvoj.

1.d. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí,

Na katastrálním území Zlámanec se nenachází evropsky významné lokality. V celém území jsou základní složky – bydlení, rozvoj ekonomického a hospodářského potenciálu, životní prostředí a sociální vazby řešeny komplexně a se snahou zachovat rovnováhu mezi jednotlivými složkami.

1.d.1. Informace o způsobu respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí V průběhu projednávání Územního plánu Zlámanec nebyl vznesen požadavek na vyhodnocení vlivů navrženého řešení na životní prostředí.

1.e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.

Úvod Kapitola “Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“ slouží orgánům ochrany ZPF k posouzení předpokládaného odnětí půdy pro účely územního rozvoje obce Zlámanec. Zemědělská část je zpracována podle zákona č. 231/99 Sb. o ochraně ZPF, kterým se upravují některé podrobnosti zákona č. 334/92 Sb. o ochraně ZPF, Vyhlášky č. 13 Ministerstva ŽP ČR ze dne 29. 12. 1993 a Metodického pokynu Ministerstva ŽP ČR ze dne 1. 10. 1996.

Výchozí podklady pro zpracování hranice předpokládaného odnětí půdy hranice BPEJ


str.27

Charakteristika a zastoupení BPEJ a HPJ

Bonitovaně půdně ekologické jednotky jsou v řešeném území zastoupeny v pěti třídách ochrany zemědělské půdy: • Do II. třídy patří půdy (BPEJ) s nadprůměrnou produkční schopností. Jsou vysoce chráněny a pouze podmíněně odnímatelné. • Ve III. třídě ochrany jsou půdy (BPEJ) s průměrnou bonitou, využitelné pro výstavbu. • Ve IV. třídě ochrany jsou půdy (BPEJ) s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou. • Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty BPEJ s velmi nízkou produkční schopností a s nízkou třídou ochrany. Tabulka č.1

32051 67101 62021 61410 62051 30850 34167 62441 64177 64167 34177 31410 62411 62451

IV. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF II. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF III. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF III. třída ochrany ZPF III. třída ochrany ZPF III. třída ochrany ZPF

Hlavní půdní jednotka (HPJ): Je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením (je vyjádřena třetí číslicí číselného kódu BPEJ). V řešeném území se nachází tyto HPJ: HPJ 08 – Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50%, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. HPJ 14 – Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry. HPJ 20 – Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i prararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené HPJ 24 – Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin – flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností


str.28

HPJ 41 – Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry. HPJ 71 – Gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami. Klimatická charakteristika Klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. (Je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu BPEJ). Tabulka č. 2 Kód regionu

Symbol regionů

Charakteristika Suma regionů teplot nad 10ºC

Průměrná Průměrný roční roční úhrn teplota ºC srážek v mm

Suchá vegetačních období

Vláhová jistota

3

T3

Teplý, mírně vlhký

25002800

7–9

550-700

10-20

4-7

6

MT 3

Mírně teplý, vlhký, nížinný

25002700

7,5 – 8,5

700-900

0-10

nad 10

Charakteristika sklonitosti a expozice Sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku a je vyjádřen čtvrtou číslicí číselného kódu BPEJ, která je výsledkem jejich kombinace. Sklonitost Tabulka č.3 Kód

Kategorie

Charakteristika

0

0 - 1 st.

úplná rovina

1

1 - 3 st.

rovina

2

3 - 7 st.

mírný sklon

3

7 - 12 st.

střední sklon

4

12 - 17 st.

výrazný sklon

5

17 - 25 st.

příkrý sklon

6

25 st.

sráz


str.29

Expozice (Vyjadřuje polohu území BPEJ vůči světovým stranám ve čtyřech kategoriích označených kódy 0 – 3). Tabulka č. 4

Kód

Charakteristika

0

se všesměrnou expozicí

1

jih (jihozápad až jihovýchod)

2

východ a západ (jihozápad až severozápad, jihovýchod až severovýchod)

3

sever (severozápad až severovýchod)

Souhrnný přehled a výměra jednotlivých kultur a ostatních ploch v řešeném území + grafické znázornění Tabulka č. 5

Kultura

Výměra v ha

Orná půda

190

Zahrady

11

Ovocné sady

0

Vinice

0

Trvale travní porosty

194

PUPFL

355

Ostatní plochy

49

Zastavěné plochy

7

Vodní plochy

4

CELKEM

810


str.30

Zdůvodnění jednotlivých lokalit navržených pro odnětí ze ZPF a PUPFL:

BI – PLOCHY PRO BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ Lokalita BI 1 – je vymezena pro bydlení. Plocha je navržena v severní části obce v přímé návaznosti na hranici zastavěného území obce. Pozemky jsou roztříštěny obhospodařováním v drobné držbě. Plocha leží na pozemcích zařazených do IV. a V. třídy ochrany ZPF. Plocha svým tvarem a velikostí nijak nenaruší obhospodařování okolních zemědělských pozemků. Síť zemědělských účelových komunikací zůstane zachována. Na ploše se nenacházejí investice do půdy. Nedojde k narušení hydrologických a odtokových poměrů v území.

Lokalita BI 2 – je vymezena pro bydlení v severní části obce v přímé návaznosti na hranici zastavěného území. Plocha leží na pozemcích zařazených do III. a IV. třídy ochrany ZPF. Druh dotčených pozemků je trvalý travní porost. Plocha je navržena na pozemcích roztříštěných v drobné držbě. Do plochy nezasahují investice do půdy.

Lokalita BI 4 – je vymezena pro bydlení v severovýchodní části obce v přímé návaznosti na hranici zastavěného území obce. Plocha leží na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Druh dotčených pozemků je trvalý travní porost. Půdy zařazené do V. třídy ochrany ZPF mají podprůměrnou produkční schopnost a pro zemědělský půdní fond jsou postradatelné.

Lokalita BI 5 – je vymezena pro bydlení v západní části obce v přímé návaznosti na hranici zastavěného území obce. Plocha leží na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Druh dotčených pozemků je trvalý travní porost. Síť zemědělských účelových komunikací nebude narušena. Do plochy nezasahují investice do půdy. Nedojde k narušení hydrologických a odtokových poměrů v území.


str.31

V – PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Lokalita V 3 – je vymezena pro plochu výroby a skladování v severní části obce v přímé návaznosti na hranici zastavěného území obce. Plocha je navržena z důvodu rozšíření stávajícího areálu výroby skladování. Dotčené pozemky jsou zařazeny do II. a III. třídy ochrany ZPF. Druh dotčených pozemků je ostatní plocha a orná půda. Do plochy nezasahují investice do půdy. Nedojde k narušení hydrologických a geologických poměrů v území. Plocha svým tvarem a velikostí nijak nenaruší obhospodařování okolních zemědělských pozemků.

WT – PLOCHY VODNÍ A TOKY Návrhová lokalita WT 7 – je vymezena pro vodní plochu. Odůvodnění navrhovaného řešení: Plocha je převzata ze změny č. 3 ÚP obce Zlámanec, která byla vydaná 1.4.2011. Novým ÚP se jedná o změnu vyjádření již dříve schválené koncepce podle požadavků platné právní úpravy, nevzniká nová koncepce ani není dosavadní koncepce měněna, např. vymezení nových funkčních ploch (viz. odůvodnění ÚP). Dotčené pozemky jsou zařazeny do IV. a V. třídy ochrany ZPF. Půdy zařazené do IV. a V. třídy ochrany jsou půdy s podprůměrnou produkční schopností, které jsou pro navrhovaný účel využitelné. Realizací nedojde k narušení uceleného honu, ani ke ztížení zemědělského obhospodařování. Plocha svým tvarem, velikostí a umístěním nijak nenaruší organizaci zemědělského půdního fondu. Tvar návrhové plochy nevytváří žádné zbytkové plochy zemědělské půdy, které by svým tvarem a velikostí ztěžovaly obhospodařování zemědělského půdního fondu. Návrhová lokalita WT 11 – je vymezena pro vodní plochu. Odůvodnění navrhovaného řešení: Plocha je převzata ze změny č. 3 ÚP obce Zlámanec. Plocha je vymezena na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Půdy zařazené do V. třídy ochrany ZPF mají podprůměrnou produkční schopnost. Na ploše se nachází krajinná zeleň. Pro zemědělské účely jsou tyto pozemky postradatelné. Realizací nedojde k narušení uceleného honu, ani ke ztížení zemědělského obhospodařování. Plocha svým tvarem, velikostí a umístěním nijak nenaruší organizaci zemědělského půdního fondu. Tvar návrhové plochy nevytváří žádné zbytkové plochy zemědělské půdy, které by svým tvarem a velikostí ztěžovaly obhospodařování zemědělského půdního fondu. Důsledky navrhovaného řešení návrhových vodních ploch WT 7, 11: Projektant prověřil území a jiné varianty pro umístění vodních ploch nepřipouští. Plochy přímo navazují na stávající vodní tok, což pro zemědělský půdní fond je nejvýhodnější řešení. Ve srovnání s ostatními variantami, by došlo k vymezení vodních ploch bez návaznost na stávající vodní tok. Důsledkem navrhovaného řešení je zadržení vody v krajině a zlepšení retenční schopnosti. Tímto protipovodňovým opatřením tak dojde k ochraně zastavěného území a zlepšení ekologické funkce v území. Využití pozemků pro vodní plochu neznamená jejich devastaci, nýbrž mohou být kdykoli navráceny k jejich zemědělskému využití bez nutnosti případné rekultivace, která by byla nutná v případě jejich nezemědělského využití. Realizací nedojde k poškození okolních pozemků ani ke zhoršení fyzikálních biologických a chemických vlastností půdy.

RI – PLOCHY RODINNÉ REKREACE Návrhové lokality RI 8, 9, 10 – jsou vymezeny pro rodinnou rekreaci v severovýchodní části obce. Druh dotčených pozemků je ovocný sad, trvale travní porost a zahrada. Dotčené pozemky leží na půdách zařazených do IV. třídy ochrany ZPF. Plocha není zasažena investicemi do půdy. Hydrologické a odtokové poměry v území nebudou narušeny. ÚZEMNÍ PLÁN ZLÁMANEC - ODŮVODNĚNÍ

str.32

OS – PLOCHY PRO TĚLOVÝCHOVU A SPORT Návrhová lokalita OS 6 – je vymezena pro tělovýchovu a sport. Plocha leží v západní části obce v návaznosti na hranici zastavěného území obce a návrhovou plochu bydlení BI 1. Plocha leží na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Jedná se o půdy s podprůměrnou produkční schopností, které jsou pro navrhovaný účel využitelné. Plocha není zasažena investicemi do půdy.

VZ – PLOCHY PRO ZEMĚDĚLSKOU A LESNICKOU VÝROBU Návrhová lokalita VZ 12 – je vymezena pro zemědělskou a lesnickou výrobu. Plocha se nachází ve východní části obce, na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Plocha není zasažena investicemi do půdy. Síť zemědělských účelových komunikací není narušena. Hydrologické a odtokové poměry v území nebudou narušeny.

Návrhová lokalita VZ 14 – je vymezena pro zemědělskou a lesnickou výrobu. Plocha se nachází v západní části obce. Na ploše se nenachází investice do půdy. Plocha leží na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Na ploše se již nachází objekt zemědělské a lesnické výroby, jedná se tedy o uvedení do souladu se skutečným stavem v území.

TV – PLOCHY PRO VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Návrhová lokalita TV 13 – je vymezena pro vodní hospodářství v jižní části obce na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Plocha je situována v jižní části obce v sevření mezi stávající komunikací a vodním tokem. Pro zemědělské obhospodařování je tato plocha postradatelná. Plocha není zasažena investicemi do půdy.

Návrhová lokalita TV 21 – je vymezena pro vodní hospodářství na pozemcích zařazených do III. třídy ochrany ZPF. Realizací nedojde k narušení uceleného honu. Na ploše se nenachází investice do půdy. Pro zemědělský půdní fond je tato plocha postradatelná.

Návrhová lokalita TV 22 – je vymezena pro vodní hospodářství. Plocha nepodléhá záboru ZPF.

TE – PLOCHY PRO ENERGETIKU Návrhová lokalita TE 23 - plocha je vymezena pro energetiku. Plocha je navržena na pozemcích zařazených do III. třídy ochrany ZPF. Z převážné části leží plocha uvnitř hranice zastavěného území obce. Pro zemědělský půdní fond jsou tyto pozemky postradatelné.

P* – PLOCHY VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ Návrhová lokalita P* 24 – plocha je navržena z důvodu dopravního zpřístupnění návrhových ploch BI 1 a BI 2. Plocha leží na pozemcích zařazených do IV. třídy ochrany ZPF. Zábor bude pouze minimální a to pro vybudování liniové stavby.

L – PLOCHY LESNÍ Návrhová lokalita L 20 – je vymezena pro plochu lesní v jižní části obce v přímé návaznosti na stávající lesní plochu. Plocha je převzata ze změny č. 3 ÚP obce Zlámanec. Druh dotčených pozemků je ostatní plocha. Plocha leží na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Půdy ÚZEMNÍ PLÁN ZLÁMANEC - ODŮVODNĚNÍ

str.33

zařazené do a V. třídy ochrany jsou půdy s podprůměrnou produkční schopností, které jsou pro navrhovaný účel využitelné. Plocha je již z převážné části zalesněna. Jedná se tedy o uvedení do souladu se stávajícím stavem v území. Do plochy nezasahují investice do půdy. Vzhledem k těmto skutečnostem je toto řešení ve srovnání s jiným nejvýhodnější.

K – PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ Návrhová lokalita K 25 – je vymezena pro nadregionální biokoridor. Plochy krajinné zeleně podporují biocentra a umožňují a podporují migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů. Dotčené pozemky budou zatravněné, dojde k výsadbě dřevin a krajinné zeleně. Plocha leží na pozemcích zařazených do IV. třídy ochrany ZPF. 1.e.8.

Eroze půdy a navrhovaná protierozní opatření

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ EROZI 1.

Sklon svahu jako dlouhodobý až trvalý faktor ovlivňuje erozní procesy významnou měrou. Jako podklad byl proveden jeho rozbor.

2.

Dalším faktorem ovlivňujícím erozní procesy je délka svahu jako nepřerušená délka povrchového odtoku. Tento faktor má charakter krátkodobý, protože se do něj promítají technická a organizační opatření. Je to tedy jeden z regulovatelných prvků a možných nástrojů protierozní ochrany

3. a 4. Faktory ochranného vlivu vegetace a účinnosti protierozních opatření mají rovněž krátkodobý charakter a proto jsou také chápány jako nástroje regulace a protierozní ochrany. 5. a 6. Faktory dešťový a půdní jsou naopak charakteru dlouhodobého a trvalého. Faktor dešťový můžeme navíc chápat pro celé zájmové území jako prakticky konstantní. Faktor půdní vykazuje relativně nejmenší rozpětí hodnot pro různé půdy.

Nebezpečí eroze dle sklonu svahu: I. plochy na zemědělské půdě se sklonem svahu od 5 do 12% - střední erozí ohrožené zemědělské půdy. Na půdách patřících do tohoto stupně je třeba změnit agrotechniku (vrstevnicová orba), použít i dalších organizačních opatření, např. pásové střídání plodin, změna tvaru pozemků, dále se vyhnout plodinám náchylným k erozi, případně použít stavebně technických opatření (viz „Typy protierozních opatření“ na konci kapitoly).

II.

III.

plochy na zemědělské půdě se sklonem svahu od 12 do 18% - silné ohrožení zemědělské půdy. Na těchto pozemcích je nutné provést pozemkové úpravy a pozemky protierozně zabezpečit. Je nutné změnit agrotechniku, případně vyloučit intenzivní hospodaření a pokud je to možné, pozemky zatravnit nebo je alespoň rozčlenit technickými opatřeními jako pozemky drobné držby. plochy na zemědělské půdě se sklonem svahu nad 18% - velmi silné ohrožení zemědělské půdy, tyto pozemky je nutné zatravnit nebo zalesnit.

TYPY PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ 1. Organizační – dotýkají se vždy celých ploch řešených pozemků. Lze uvažovat tato konkrétní opatření: - zatravnění - zalesnění - protierozní osevní postup - pásové střídání plodin - změna velikosti a tvaru pozemků (i jako důsledek stavebně-technických opatření a zahuštění cestní sítě) ÚZEMNÍ PLÁN ZLÁMANEC - ODŮVODNĚNÍ

str.34

2.

3.

Agrotechnická a vegetační – dotýkají se vždy celých ploch, proto jsou tato opatření navrhována vždy společně s opatřeními organizačními: - vrstevnicová orba - výsev do ochranné plodiny - důlkování, hrázkování, brázdování - dlátování, hloubkové kypření - organizace pastvy - obnova drnu - mulčování Stavebně-technická – se dotýkají buď konkrétních kritických ploch, nebo pomocí liniových zařízení nedovolují koncentraci povrchového odtoku vody: - terénní urovnávky - terasy - průlehy (s ozeleněním jako základ budoucích mezí) - nádrže a suché poldry - příkopy – případně společně se zpevněnými cestami - zasakovací drény - ochranné hrázky Při aplikaci protierozních opatření jednoznačně preferujeme ta, která odstraňují příčiny eroze a zvyšují odolnost půdy proti erozi. Opatření odstraňující nebo eliminující škody způsobené erozní činností se doporučuje použít až v případě nedostatečnosti opatření proti příčinám.


str.35

ÚZEMNÍ PLÁN ZLÁMANEC

Recommend Documents