ÚZEMNÍ PLÁN VYŠKOVEC

Etapa územně plánovací dokumentace “návrh“

ÚZEMNÍ PLÁN

VYŠKOVEC

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

PARÉ Č. 1 12.2011

Záznam o účinnosti (dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., § 14 ) ÚZEMNÍ PLÁN VYŠKOVEC

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Vyškovec Číslo usnesení:

Datum vydání:

Datum nabytí účinnosti: Bohumil Hodulík – starosta

Pořizovatel: Městský úřad Uherský Brod Jméno a příjmení: Ing. Jiří Kolouch Funkce: Vedoucí oddělení územního plánování Podpis: (oprávněná úřední osoba pořizovatele)

(otisk úředního razítka)

Jméno a příjmení projektanta : Ing.arch. Radoslav Špok

Podpis:

(otisk úředního razítka)

ÚZEMNÍ PLÁN VYŠKOVEC - ODŮVODNĚNÍ

str.2

1.

TEXTOVÁ ČÁST (podle přílohy č.7 k vyhlášce č.500/2006 Sb.-Textová část) Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje, kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu a náležitostí uvedených v § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona zejména označení 1.a.

kapitola strana Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů 5 v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou

1.a.1.

krajem. Širší vztahy

5

1.a.2.

Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály

6

1.a.3.

Koordinace vzájemných vztahů částí obce a vztahů se sousedními obcemi

6

1.a.4.

Řešení požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje

6

1.a.5.

Řešení požadavků vyplývajících ze ZÚR ZK, vyhodnocení souladu s Plánem oblastí povodí Moravy Další koncepční a rozvojové dokumenty vydané krajem

7 7

1.b.

Údaje o splnění zadání.

8

1.c.

Komplexní

1.a.6.

zdůvodnění

přijatého

řešení,

včetně

vyhodnocení

10

předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území. 1.c.1.

Zdůvodnění přijatého řešení

11

1.c.2.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu

21

1.d.

1.e.

2.

k rozboru udržitelného rozvoje území Informaci o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.

25

26

GRAFICKÁ ČÁST (podle přílohy č.7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. - Grafická část)

označení

II1

kapitola

měřítko

Koordinační výkres

M 1:5 000

Koordinační výkres - detail

M 1:2 000

II2

Výkres dopravní a technické infrastruktury

M 1:5 000

II3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

M 1:5 000

II4

Výkres širších vztahů

M 1:100 000

II1-D


str.3

POUŽÍVANÉ ZKRATKY: ÚPD ZÚP ÚP PÚP ÚPN SÚ ZO ŽP ÚSES ZPF OÚ MU PUPFL OP BP SZ VPS VPO AS ZK PD ÚAP ZUR ZK PRVK ZK JDTM ZK ZÚO ZÚ DO LBC LBK RBK IP CHKO ČOV VN (NN) VTL (STL) (NTL) ÚK MK RD

územně plánovací dokumentace změna územního plánu územní plán původní územní plán schválený v roce 1996 územní plán sídelního útvaru zastupitelstvo obce životní prostředí územní systém ekologické stability zemědělský půdní fond obecní úřad městský úřad pozemky určené k plnění funkcí lesa ochranné pásmo bezpečnostní pásmo stavební zákon (zak.č.183/2006 Sb.) veřejně prospěšné stavby veřejně prospěšná opatření asanace Zlínský kraj projektová dokumentace územně analytické podklady Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Jednotná digitální mapa Zlínského kraje zastavěné území obce zastavitelné území dotčené orgány lokální biocentrum lokální biokoridor regionální biokoridor interakční prvek chráněná krajinná oblast čistírna odpadních vod vysoké napětí (nízké napětí) vysokotlaký plynovod (středotlaký plynov.) (nízkotlaký plynov.) účelová komunikace místní komunikace rodinný dům

PŘEHLED POUŽITÝCH ODBORNÝCH TERMÍNŮ : -

potenciál – souhrn schopností, celková možnost něco udělat potenciální – možný, uskutečnitelný, eventuální, založený na potenciálu struktura – stavba, uspořádání, vnitřní řád, soustava, složení

Další odborné termíny a výrazy, které se týkají územního plánování, lze vyhledat ve slovníku územního plánování na webových stránkách UUR.


str.4

1. 1a.

TEXTOVÁ ČÁST Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.

1.a.1. Širší vztahy Z hlediska širších vztahů spadá obec Vyškovec do území správního obvodu obce s rozšířenou působností – města Uherský Brod, které se nachází ve vzdálenosti 25km severozápadně od obce Vyškovec. Na město Uherský Brod má obec nejsilnější vazby. Území je dotčeno návrhem obchvatu silnice I/50 (Starého Hrozenkova) ze ZÚR ZK. Z hlediska širších dopravních vztahů je obec Vyškovec připojena na silniční síť silnicí III/05022 (Komňa – Mikulčin Vrch – Vyškovec), III/05024 (Starý Hrozenkov – Vyškovec). ÚP navrhuje významnou účelovou komunikaci s přesahem na k.ú. St.Hrozenkov – tato bude respektována v návrhu ÚP St.Hrozenkov (DS 86,87,88,96). Obec Vyškovec nemá veřejný vodovod. Stávající zásobení pitnou vodou je z individuálních zdrojů - studní. Pouze objekt bývalé školy, objekt celní správy a prodejna je zásobena vodou ze společného zdroje trubním vedením dl. cca 1000 m. Kanalizace ani plynofikace v obci není vybudována - nepřesahuje hranice katastru obce. Obec je zásobována elektrickou energií převážně z venkovního vedení VN 22 kV. Venkovní vedení VN přesahuje na katastr obce Vápenice u St.Hrozenkova. Řešeným územím prochází dálkový telekomunikační kabel. Stávající radioreleové trasy přesahují na katastr obce Lopeník a na katastr St.Hrozenkova. Území je součástí CHKO Bílé Karpaty, na katastru obce se nachází Natura 2000 – EVL Bílé Karpaty (přesah z k.ú. Starý Hrozenkov, Vápenice u St.Hrozenkova a Lopeník).

Výřez ze ZÚR Zlínského kraje


str.5

1.a.2. Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály Správní území obce tvoří pouze katastrální území Vyškovec. Obec sousedí s k.ú. – Lopeník, Vápenice u St.Hozenkova, St.Hrozenkov, Drietoma (SR), Chocholná-Velčice (SR), Nová Bošáca (SR). Obecně nejpříznivějším předpokladem dalšího vývoje obce Vyškovec je její poloha v blízkosti města Uherského Brodu, velmi významnou je také blízkost silnice I/50 a hranice ze Slovenskou republikou. Navržené řešení územního plánu vytváří optimální podmínky pro rozvoj jednotlivých územních potenciálů. 1.a.3. Koordinace vzájemných vztahů částí obce a vztahů se sousedními obcemi Obec Vyškovec není srostlá s žádnou další obcí nebo její částí. ÚP v řešení navazuje na ÚP sousedních obcí Vápenice (Návrh), Komňa, Lopeník, Starý Hrozenkov (koncept ÚP), Drietoma (SR), Chocholná-Velčice (SR), Nová Bošáca (SR) a není s nimi v rozporu. V návrhu je řešena koordinace : - Místní ÚSES byly zpřesněny projektantem ÚSES. Přesahy a návaznosti ÚSES na hranicích katastrů - přesah LBK XIV na k.ú. Lopeník, přesah LBK XXIV na k.ú. St.Hrozenkov, přesah LBK X na k.ú.Chocholná-Velčice. - Přesah regionálního biokoridoru RBK (161) IV na k.ú. St.Hrozenkov, k.ú. Vápenice u St.Hrozenkova a k.ú. Lopeník. - Přesah regionálního biokoridoru RBK (162) na k.ú. St.Hrozenkov. - V ÚP jsou vyznačeny přesahy ÚK, cyklotras a stezek pro pěší na sousední katastry. - Je navržena koordinace přesahu návrhové plochy silnice I/50 – obchvat St.Hrozenkova (ze ZÚR ZK). - Přesah pohledového horizontu, jehož ochranu ÚP respektuje (ze ZÚR ZK), na k.ú. Lopeník a k.ú. Vápenice u St.Hrozenkova 1.a.4. Řešení požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje „Návrh politiky územního rozvoje České republiky 2008“ schválené dne 20.7.2009 usnesením vlády č. 929/2009 je návrhem ÚP respektován. Politika územního rozvoje České republiky 2008 stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (priority 14-32), rozvojové osy a rozvojové oblasti, specifické oblasti, koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů a další úkoly územního plánování. Soulad ÚP s republikovými prioritami : - Ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovává ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Jejich ochrana je provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. - Předchází při vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. - Při stanovování funkčního využití v územně plánovací dokumentaci upřednostňuje komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků. Při stanovování funkčního využití území byly zohledněny jak ochrana přírody, tak i hospodářský rozvoj a ním související životní úroveň obyvatel. - Řešení územního plánu vytváří podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. ÚP, v souvislosti s potřebou chybějícího rekreačního prvku v obci, navrhuje plochu občanského vybavení O (42) a plochu vodní WT (22). - ÚP vytváří podmínky pro zlepšení dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury – v území se nachází návrhová plocha I/50 DS (94) (obchvat ze ZÚR ZK), nové účelové komunikace jsou navrhovány na plochách DS (82, 86, 87, 88, 96). - Územní plán vytváří podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (např. eroze) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Jsou to návrhové plochy K (19, 36, 37, 38) a K (25, 26), K (30, 32, 34, 35) - návrhová krajinná zeleň – protierozní opatření (interakční prvky, či BK). Částečně mohou plnit tuto funkci také plochy K (72, 89, 90). V Obci Vyškovec nejsou záplavová území. - Řešení územního plánu vytváří územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině. ÚZEMNÍ PLÁN VYŠKOVEC - ODŮVODNĚNÍ

str.6

-

Úroveň technické infrastruktury je odpovídající místním a terénním podmínkám (vysoká svažitost a členitost terénu) – není vybudována kanalizace, vodovod je vybudován pouze části u obecního úřadu a v ulici západně od OÚ.

Projednávané území neleží v žádné rozvojové ose a rozvojové oblasti, ani v žádné specifické oblasti, ani v koridorech a plochách technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů. V politice územního rozvoje České republiky jsou stanoveny další úkoly pro územní plánování ukládající řešení problémů, které mají nadmístní charakter, ale nesplňují požadavky pro rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti. Jako území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje, bylo vymezeno území Bílých Karpat. 1.a.5. Řešení požadavků vyplývajících ze ZÚR ZK Návrh územního plánu je v souladu s nadřazenou ÚPD – ZÚR ZK, která byla vydána formou opatření obecné povahy dne 10.9.2008 zastupitelstvem Zlínského kraje pod č.usn.0761/Z23/08 a nabyla účinnosti dne 23.10.2008. Ze ZÚR ZK vyplynuly pro územní plán obce Vyškovec tyto následující požadavky, které jsou do ÚP zapracovány : - PK08 Starý Hrozenkov - obchvat (silnice I/50 – silnice nadmístního významu). V návrhu ÚP je to návrhová plocha DS 94. - PU132 – RBK 161 - Bošačky – Na Zárubě. V návrhu ÚP byly plochy regionálního biokoridoru upraveny na daný mapový podklad a dle porostové skladby. Jsou v území stabilizovány. - PU133 – RBK 162 - Na Zárubě – ZS kraj. V návrhu ÚP byly plochy regionálního biokoridoru upraveny na daný mapový podklad a dle porostové skladby. Jsou stabilizovány. - PU28 – RBC 67 - Na Zárubě. V návrhu ÚP byly plochy regionálního biocentra upraveny na daný mapový podklad a dle porostové skladby. Jsou stabilizovány. - ÚP je respektována plocha pro ochranu pohledového horizontu nadregionálního významu ze ZÚR ZK. - požadavek zapracování územní studie „Rozvoj dopravní infrastruktury, obslužnosti a vybavenosti pro sport a rekreaci příhraničního československého prostoru“ – dosud nebyla vypracována. 1.a.6. Další koncepční a rozvojové dokumenty vydané krajem Plán oblasti povodí Moravy Plán oblasti povodí Moravy byl schválen dne 16. 9. 2009 Zastupitelstvem Zlínského kraje usnesením č. 0163/Zo7/09. Pro řešené území nevyplývají z tohoto dokumentu žádné požadavky. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Tento dokument byl schválen dne 20. 10. 2004 Zastupitelstvem Zlínského kraje usnesením č. 770/Z26/04. Požadavky vyplývající z tohoto dokumentu jsou uvedené v kapitole 1. c. 1. část f) a jsou zapracovány do návrhu územního plánu. Plán odpadového hospodářství kraje Požadavky vyplývající z tohoto dokumentu jsou uvedené v kapitole 1. c. 1. část f) a jsou zapracovány do návrhu územního plánu. Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje Návrh územního plánu respektuje tento dokument. Při zpracování návrhu ÚP se vycházelo z generelu ÚSES, který byl aktualizován na daný mapový podklad a stávající porosty. Vzhledem k potřebě doplnit územní systém ekologické stability o další stabilizační, přírodě blízká společenstva, byly tyto prvky v návrhu umístěny tam, kde mají další, zcela nesporný význam - protierozní, doprovodný, izolační, estetický, atd. Ostatní koncepční a rozvojové dokumenty kraje („Integrovaný krajský program snižování emisí oxidu siřičitého, oxidu dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje“, „Územní energetická koncepce Zlínského kraje“, „Plán odpadového hospodářství kraje“, „Návrh výhledové koncepce Generelu dopravy Zlínského kraje“, „Strategii rozvoje Zlínského kraje“, „Koncepce rozvoje cyklodopravy na území ZK“) byly zohledněny v odpovídající míře k úrovni územního plánu - nevyplývají z nich pro ÚP Vyškovec požadavky, které řeší (kterými se zabývá) ÚP.


str.7

1.b.

Údaje o splnění zadání Návrh ÚP Vyškovec vychází ze schváleného zadání územního plánu Vyškovec, schváleného OZ 24.3.2010. Vyhodnocení splnění požadavků ze zadání: - zachování stávajícího urbanistického rázu obce – rozptýlený způsob zástavby, plochy pro bydlení či rekreaci budou navrhovány přednostně na místech historického osídlení území z důvodu zachování charakteristiky krajinného rázu Moravských Kopanic – je splněno - vymezení optimálního počtu nových ploch vhodných pro individuální bydlení v rodinných domech s ohledem na ochranu životního prostředí, ekologickou únosnost území a statut obce ležící v CHKO – je splněno - navrhnout další vhodné rozvojové plochy pro: občanskou vybavenost – plocha O 42 sport a rekreaci – plocha WT 22, RI (76, 78, 95, 98) výrobní činnosti a podnikatelské aktivity dle rozvojových záměrů obce - VZ 80 - vymezení zastavěného území dle § 58 stavebního zákona – je splněno - v grafické části dokumentace bude vymezeno nové zastavitelné území s ohledem na ochranu životního prostředí, ekologickou únosnost území a statut obce ležící v CHKO – bylo splněno, stávající i návrhové plochy byly konzultovány na společném pracovním výboru projektanta s pořizovatelem, určeným zastupitelem a zástupcem CHKO - z důvodu ochrany dochované sídelní struktury (dvorcové zástavby) jakožto zásadní historické charakteristiky krajinného rázu Moravských Kopanic navrhovat plochy pro bydlení či individuální rekreaci přednostně na místech historického osídlení – návrh ÚP zachovává charakter krajinného rázu Moravských Kopanic. Plochy jsou navrženy přednostně na místech historického osídlení na původních PK stavebních parcelách (plocha SO.3 40). V návrhu ÚP je uvažováno rovněž s opětovným zastavěním stavebních pozemků zbořenišť, kterých je v katastru obce 11 ks (plocha smíšená obytná vesnická stávající). - při návrhu urbanistické koncepce rozvoje obce vycházet ze stávající struktury osídlení, prověřit záměry ze schválené územně plánovací dokumentace (platný územní plán a jeho změny) – plochy změn a plochy v PÚP byly projektantem prověřeny - některé plochy byly vyřazeny, jiné opětovně navrženy. - stanovení intenzity využití pozemků max. počtem hlavních staveb pro každou návrhovou plochu a s ohledem na vsakování dešťových vod – splněno - nově navrhované lokality budou dopravně napojeny ze st. silnice vždy max. jedním sjezdem – splněno - v intravilánu obce si zpřístupnění rozvojových lokalit pro bydlení vyžádá dobudování místních a účelových komunikací – přístupové komunikace ke stávajícím plochám SO.3 jsou existující a dlouhodobě zaužívané. Nově je navržena přístupová komunikace DS 82. - návrh ÚP bude obsahovat výpočet hluku ze silniční dopravy v návaznosti na navrhovanou obytnou zástavbu - pro malý dopravní význam však nebylo na žádné ze silnic III. třídy (silnice III/05022 a III/05024) provedeno v roce 2005 sčítání dopravy a nejsou tak zjištěny intenzity dopravy, potřebné pro výpočet hlukové zátěže. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou obě silnice na území obce ukončeny a jsou využívány zejména místními obyvateli (absence tranzitní dopravy), je možné předpokládat nízkou intenzitu vozidel a s tím související minimální hlukovou zátěž, která nepřekročí předepsané limitní hodnoty. - v novém ÚP prověřit dořešení sítě cyklostezek, cyklotras a pěších stezek – projektant prověřil potřebu doplnění stávající sítě cyklostezek, cyklotras a pěších stezek, shledal ji jako vyhovující a dostatečnou předpokládanému rozvoji obce - nejsou ÚP navrhovány. - Vodovod - navrhnout prodloužení vodovodní sítě do všech rozvojových lokalit, případně i ve stávající zástavbě - je navržena rezervní plocha TV 100 pro realizaci nového zdroje vody, a akumulace 2x25 m3. Zařízení rozvodné sítě není ÚP navrhováno, protože dle PRVK ZK je dle sdělení starosty výstavba vodovodu ve výhledu do r.2015 nereálná – bude řešeno v aktualizací ÚP. - Odpadové hospodářství - problematiku likvidace tuhých komunálních odpadů řešit i nadále separovaným sběrem a odvozem na řízené skládky mimo k.ú. obce. Prověřit možnosti a popř. navrhnout plochu pro sběr a třídění odpadů – námět řešení z RURÚ - pro zvýšení míry separace komunálních odpadů je počítáno s vybudováním dalších sběrných míst (kontejnerových stání) v obci – v plochách které to svými regulativy umožní. - Občanské vybavení - prověřit existenci záměrů rozvoje občanské vybavenosti obsažených ve schválené ÚPD a jejich změnách – ÚP navrhuje plochu O 42 ÚZEMNÍ PLÁN VYŠKOVEC - ODŮVODNĚNÍ

str.8

-

-

-

-

-

Veřejná prostranství - v případě potřeby samostatně vymezit plochy veřejných prostranství a stanovit podmínky pro jejich využití – vzhledem k roztroušenému charakteru zástavby nebudou nové plochy veřejných prostranství navrhovány zapracovat, upřesnit a respektovat prvky generelu ÚSES a prvky místního ÚSES (biocentra, biokoridory a interakční prvky) stanovené v Plánu územního systému ekologické stability pro k.ú. Vápenice u Starého Hrozenkova a Vyškovec. Dále zajistit základní předpoklady pro dosažení kvalitnějšího, ekologicky stabilnějšího životního prostředí, tzn. vytvoření územních rezerv pro postupné budování funkčního územního systému ekologické stability a doplnění interakčních prvků na plochách intenzivně zemědělsky využívaných – plochy ÚSES jsou navrženy v souladu s oborovou dokumentací ochrany přírody poskytnutou projektantovi správou CHKO Bílé Karpaty. Jde o "Plán lokálního ÚSES pro k. ú. Vápenice u Starého Hrozenkova a Vyškovec" (Urbanistické středisko Brno, spol. s r. o., vypracoval Mgr. Martin Novotný, 2003). Plochy byly převzaty a upraveny projektantem ÚSES na aktuální mapový podklad a dle stávajícího stavu porostů. prověřit požadavek p. Ludmily Jurigové a Ing. Zity Odstrčilové na vyloučení rozvojové plochy G1 a G2 - označení dle platného ÚP – (pozemky p.č. 9054 a 9039) z nového ÚP - potřebnost ploch byla opětovně zhodnocena - plochy jsou nadále navrženy k zastavění. prověřit požadavek p. Ludmily Jurigové – možnost změny ve funkčním využití pozemku p.č. 9050/2 z plochy občanské vybavenosti na plochu pro individuální bydlení včetně stavby kůlny před domem – je splněno prověřit požadavek p. Kubíka na vyřazení plochy SO.3 na pozemku p.č. st. 390, lokalita Vlčí, z kategorie SO.3 na plochu bez možnosti zástavby – je splněno připomínky ZO ČSOP ZACHRAŇ ORCHIDEJ k návrhu zadání : 1.,2. Požadavek zpracovat k návrhu ÚP vyhodnocení vlivů na životní prostředí – ve stanovisku DO k návrhu zadání není požadováno vyhodnocení vlivů na životní prostředí – nebude zpracováno. 3. Nesouhlas s vymezením návrhu záměru č.6 – plocha smíšená obytná vesnická – plocha je v souladu s PÚP, byla opětovně projednána s pořizovateli, CHKO a určeným zastupitelem na pracovním výboru návrhu ÚP a bude nadále navržena k zastavění. Požadavku se vyhovuje částečně - proti PÚP je i na základě požadavku CHKO výrazně zmenšena a povolený počet RD je 2ks. 4. Požadavek, aby byl v maximální míře respektován unikátní urbanistický a krajinný ráz obce Vyškovec se svou charakteristickou rozptýlenou zástavbou kopaničářského typu – je splněno. Návrhové plochy, jak jsou vyznačeny v návrhu ÚP, jsou výrazně redukovány proti PÚP (počty, umístění a velikosti jednotlivých návrhových ploch). Taktéž byly redukovány povolené počty RD v jednotlivých plochách – na základě konzultace projektanta na pracovním výboru za účasti pořizovatele, zástupce CHKO a určeného zastupitele obce. 5. Požadavek u záměrů č.1,2,3,4 a 7 - jejich umístění prověřit krajinářskou studií na základě souladnosti s krajinným rázem – ve stanovisku DO k návrhu zadání není požadováno prověření záměrů č.1,2,3,4 a 7 krajinářskou studií – nebude zpracována. Požadavek, aby plocha uvedená u záměrů č.1,2,3,4 a 7 byla zmenšena : – záměr č.4 byl z návrhu ÚP vyřazen – záměru č.1 odpovídají v návrhu ÚP návrhové plochy SO.3 (20) a SO.3 (21) – došlo tedy k velmi výraznému zmenšení plochy o celou střední část. Plochy SO.3 (20) a (21) daleko přesněji určují místa (dvorce) výstavby. V každé ploše je navíc povolen pouze 1RD. – záměru č.2 odpovídá v návrhu ÚP návrhová plocha SO.3 (16) – na základě tohoto požadavku bylo na posledním pracovním výboru dohodnuto, že bude návrhová plocha (16) zasahovat pouze na parcely č.8540/12 a 8540/11 – takto to bude opraveno před veřejným projednáním návrhu ÚP. Je zde proti PÚP také jednoznačně redukován povolený počet RD na 1ks. – záměru č.7 odpovídá v návrhu ÚP návrhová plocha SO.3 (17) – plocha byla přesně umístěna. Povolený počet RD je 2ks. – záměru č.3 odpovídá v návrhu ÚP návrhová plocha SO.3 (24) – opět byla plocha zmenšena a přesněji vymezuje místo výstavby. V ploše je možno vystavět max. 2 RD. Na základě požadavku DO byla SO.3 (24) nahrazena návrhovou plochou RI (95). Plocha SO.3 (24) byla vyřazena – v místě záměru č.3 tedy není navržena žádná plocha.


str.9

6.

Doporučení, aby u záměru č.5 byla přezkoumána jeho potřebnost a soulad s krajinným rázem na základě krajinářské studie – DO nebylo požadováno zkoumat soulad s krajinným rázem, přesto byla plocha v návrhu ÚP přesunuta na druhou stranu cesty do místa výrazně méně pohledově exponovaného. 7. V případě ploch pro bydlení a občanskou vybavenost je požadavek, aby byl dodržen charakter výše uvedené rozptýlené zástavby – je splněno. Návrhové plochy, jak jsou vyznačeny v návrhu ÚP, jsou výrazně redukovány proti PÚP (počty, umístění a velikosti jednotlivých návrhových ploch). Taktéž byly redukovány povolené počty RD – na základě konzultace projektanta na pracovním výboru za účasti pořizovatele, zástupce CHKO a určeného zastupitele obce. 8. Požadavek, aby návrh ÚP zohlednil lokality, na které byly v minulosti získány finanční prostředky z fondů EU, SF6P, popř.z jiných veřejných zdrojů, pro tradiční hospodaření v krajině a obnovu karpatských orchidejových luk. Požadavek, aby nový ÚP tyto lokality vymezil a ochránil před nežádoucím zastavěním – informace o lokalitách, pro které byly poskytnuty dotace z různých fondů, nemáme k dispozici a není to jev, který je ÚP sledován. 9. Požadavek, aby ÚP v maximální možné míře zohlednil a aplikoval postupy dle Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat, (tzv. Karpatské úmluvy), vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 47/2006 - ÚP Vyškovec je v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací ZÚR ZK a PUR ČR, která zohledňuje požadavky na udržitelný rozvoj území a územní soudržnost, které pro ČR vyplývají z členství v EU, z mezinárodních smluv, dohod či úmluv.

1.c.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území. Návrh územního plánu Vyškovec je zpracován v souladu se zněním zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), Vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území a Vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, zejména s přílohou č.7, která specifikuje obsah grafické a textové části územního plánu. Návrh územního plánu Vyškovec je zpracován v souladu s Metodikou digitálního zpracování územně plánovací dokumentace pro GIS pro kraje Zlínský, Karlovarský, Moravskoslezský, Olomoucký a Vysočinu. Závazná část ve formě regulativů je součástí textové části ÚP. Po dohodě s pořizovatelem a zástupci obce byly do návrhu územního plánu zapracovány i stávající a návrhové plochy menší než 2000 m2 - např. stávající i návrhové plochy doprovodné krajinné zeleně podél cest (pruhy šířky 5m a délky dle komunikace). Všechny návrhové plochy byly konzultovány na prac.výboru pořizovatele ze zástupci obce a zpracovatele územního plánu a proto zde nebude proveden přesný soupis všech ploch menších než 2000 m2. Velikost návrhových ploch lze zjistit v tabulce hl.výkresu - výkres č.I2. Výchozím podkladem pro zpracování ÚP jsou ÚAP, doplňující průzkumy a rozbory a skutečnosti zjištěné v terénu. Řešení je invariantní. Zdůvodnění přijatého řešení je zřejmé z následujícího textu : Vymezení zastavěného území Je vymezeno jedno hlavní zastavěné území obce (cca bývalý intravilán) a 146 dílčích ZÚO. Při vymezování zastavěného území se vycházelo z PÚP obce Vyškovec schváleného zastupitelstvem obce 3.9.1999, z hranice intravilánu z r.66 a z aktualizace r.1985. Hranice byla doplněna na základě údajů katastru nemovitostí, skutečností zjištěných průzkumem území ve smyslu právní úpravy (§ 58 zákona č. 183/2006 Sb.), aktuálních informací předaných pořizovatelem a koordinována s údaji z ÚAP pro ORP Uherský Brod. Rozvoj území obce Při stanovení koncepce se vycházelo zejména z historicky vzniklé urbanistické struktury - z rozptýlené dvorcové zástavby charakteru Moravských kopanic – rozptýlená kopaničářská zástavba, jejíž charakter musí být zachován i u nově navrhovaných staveb. Proto jsou nové rozvojové plochy bydlení (smíšené obytné vesnické) navrhovány tak, aby byl zachován rozptýlený charakter zástavby s novostavbami tradiční proporcionality (viz základní podmínky ochrany krajinného rázu uvedené níže). ÚZEMNÍ PLÁN VYŠKOVEC - ODŮVODNĚNÍ

str.10

Zastavitelné plochy se vymezují pro zabezpečení vyváženého rozvoje obce, zejména doplněním funkcí rekreace, bydlení, občanského vybavení, ploch pro zemědělskou a lesnickou výrobu, s nezbytným rozvojem dopravní a technické infrastruktury s cílem zabezpečení udržitelného rozvoje území. Současná zástavba ve stávajících plochách smíšených obytných vesnických nebude zahušťována dalšími stavbami rodinných domů, současná zástavba ve stávajících plochách rekreace a rodinné rekreace nebude zahušťována dalšími stavbami rekreace a rodinné rekreace, současná zástavba ve stávajících plochách pro zemědělskou a lesnickou výrobu nebude zahušťována dalšími stavbami pro zem.a les.výrobu a současná zástavba ve stávajících plochách občanského vybavení nebude zahušťována dalšími stavbami ubytovacích zařízení. Pro zastavěné území a zastavitelné plochy bez ohledu na zatřídění podle rozdílného způsobu využití se stanovují tyto základní podmínky ochrany krajinného rázu : 1) ochrana sídelní struktury – respektovat dochované půdorysné uspořádání zástavby 2) ochrana forem zástavby – novostavby budou respektovat tradiční proporcionalitu (poměry základních proporcí regionálně typických staveb) a jejich architektonický výraz bude korespondovat s dochovanou architekturou 3) výšková regulace zástavby – u novostaveb a stavebních úprav max.8m nad upraveným terénem 4) intenzita využití pro zastavěné území – hustota zástavby daná počtem RD bude odpovídat počtu stavebních parcel s č.p. resp. č.e., případně počtu stavebních parcel zapsaných v KN jako zbořeniště, nebo počtu stavebních parcel ve zjednodušené evidenci 5) intenzita využití pro zastavitelné plochy – v plochách SO.3 (17) a SO.3 (51) budou přípustné max. 2 rodinné domy a ve všech ostatních max.1 rodinný dům. V zastavěném území se předpokládá průběžná obnova stavebního fondu v souladu se stanovenými podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Plochy občanského vybavení jsou v současné době stabilizované. ÚP navrhuje novou rozvojovou plochu občanského vybavení. Plochy podnikání jsou stabilizované, pro zajištění dalšího rozvoje území, zvýšení zaměstnanosti v místě a snížení počtu vyjíždějících za prací, je ÚP navržena nová plocha pro zemědělskou a lesnickou Další drobné podnikání a živnostenské provozovny jsou umožněny regulativy stávajících i návrhových ploch smíšených obytných vesnických. ÚP Vyškovec nenavrhuje žádné plochy přestavby, vymezuje dvě plochy asanace. Ochrana a rozvoj hodnot území obce ÚP respektuje současné a vytváří nové podmínky k ochraně všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území, se kterými je koordinován.

1.c.1 Zdůvodnění přijatého řešení

a) Obyvatelstvo a bytový fond 1. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel V řešeném území obce Vyškovec je sledován dlouhodobý úbytek počtu obyvatel (--23,1%). Tento úbytek lze řešit zajištěním služeb a pracovních příležitostí v obci, zvýšením atraktivity bydlení (ÚP navrhuje nové plochy pro bydlení smíšené obytné vesnické, plochu pro zemědělskou a lesnickou výrobu VZ 80), dalším lákadlem je přírodní bohatství (CHKO, vysoce lesnaté území, relativně čisté ovzduší). 2. Bytový fond Obytná zástavba je ve Vyškovci je převážně nízkopodlažní, tvořená původními zemědělskými usedlostmi s hospodářským zázemím, novějšími rodinnými domky izolovanými.


str.11

3. Koncepce rozvoje bydlení V případě katastru obce Vyškovec nelze použít princip dostavby proluk v území. Musí zde být zachován stávající urbanistický ráz obce – rozptýlený způsob zástavby. Do budoucna je možné uvažovat s opětovným zastavěním stavebních pozemků zbořenišť, kterých je v katastru obce 11 ks. Na těchto pozemcích jsou územním plánem zachovány stávající plochy rodinné rekreace a stávající plochy smíšené obytné vesnické. Pro předpokládaný další rozvoj obce je návrhem územního plánu vymezen optimální počet nových návrhových ploch vhodných pro bydlení s větším podílem hospodářské složky – plochy smíšené obytné vesnické SO.3. S vědomím vysokého stupně ochrany přírody v řešeném území a s ohledem na celoroční dostupnost nových lokalit jsou plochy navrhovány pouze v blízkosti hlavního zastavěného území a přiléhající ke komunikacím. Navržení optimálního počtu ploch smíšených obytných vesnických je jediná možnost, jak udržet a rozvíjet počet obyvatel v obci. Vzhledem k tomu, že umístění některých návrhových ploch bydlení ve stávajícím platném ÚP, dle vzájemných konzultací projektanta nového územního plánu s určeným zástupitelem, je nerealizovatelné např. vzhledem ke stávajícím terénním podmínkám typu „svažitost“ a „močálové podloží“, jsou všechny návrhové plochy platného ÚP znovu posouzeny a navrženy pouze v těch místech, které to umožňují. Na základě výše popsaného posouzení byly vypuštěny tyto návrhové plochy stávajícího platného ÚP a nebudou novým ÚP navrženy : B1, B2 – plochy jsou výrazně pohledově exponované – byly nahrazeny návrhovou plochou O 42 v méně exponovaném místě C1 - část plochy (realizací bydlení by zde došlo k přílišnému zahuštění zástavby) C2 – (močál) C3 - část plochy (nachází se na zlomu svahu - velká svažitost terénu, možnost sesuvu po zásahu do svahu) D1, D3, D2, D5 a část D4 (realizací bydlení by zde došlo k přílišnému zahuštění zástavby) F1-F5, F7, F8 – (realizací bydlení by zde došlo k přílišnému zahuštění zástavby) F6 - část plochy (realizací bydlení v celé ploše by zde došlo k přílišnému zahuštění zástavby a zrušení zaužívané přístupové komunikace ke stávající ploše SO.3), G2 - část plochy (realizací bydlení by zde došlo k přílišnému zahuštění zástavby) H1, H2 – vzhledem k ochraně pohledového horizontu plochy nebyly ÚP navrženy Návrhové plochy smíšené obytné vesnické : SO.3 (21) – návrhová plocha v lokalitě Chmelinec. Byla navrhována v PÚP jako plocha pro bydlení (plocha C3). Byla znovu prověřena a zmenšena o část, která se nachází na zlomu svahu. Nachází se vedle komunikace. Výhodou je také blízkost stávajícího vodovodu a sdělovacího vedení. Není možné ji umístit západně, východně, ani jižně od svého nynějšího umístění. Došlo by tak k nežádoucímu zahuštění zástavby v těchto místech. Ve velikosti, tvaru a nynějším umístění je tedy nejvhodnější pro výstavbu. Je zde možno vystavět max.1 RD. SO.3 (20) – návrhová plocha v lokalitě Chmelinec. Byla navrhována v PÚP jako plocha pro bydlení (plocha C1). Byla znovu prověřena a zmenšena o západní část, protože by realizací bydlení v celé ploše, jak je navržena PÚP, došlo k přílišnému zahuštění zástavby. Byl by porušen charakter rozptýlené zástavby kopanic. Proto byla zmenšena a tvarově upravena, aby zde bylo možno vystavět pouze max. 1 RD. Výhodou je blízkost dostupných sítí technické infrastruktury, je umístěna vedle komunikace. SO.3 (16, 17) – návrhové plochy v lokalitě Chmelinec. Byly navrženy v PÚP jako plochy pro bydlení (plocha E1, E2 a E3). V návrhu ÚP byly shledány pro výstavbu jako jedny z nejvhodnějších. Projektantem byly při zpracování návrhu znovu prověřeny a zmenšeny na odpovídající velikost, aby nedošlo k přílišnému zahuštění zástavby. V ploše 16 je možno vystavět max.1 RD a v ploše 17 max. 2 RD. Plochy leží v blízkosti el.sítě NN, zdroje vody, vodovodu a vedle komunikace. SO.3 (75, 31) – návrhové plochy v lokalitě Chmelinec. Plochy SO.3 (75) a SO.3 (31) byly, na základě projednání DO (na požadavek DO), vyřazeny. SO.3 (28) – návrhová plocha v lokalitě Chmelinec. Na základě projednání DO byla, na požadavek DO, vyřazena. ÚZEMNÍ PLÁN VYŠKOVEC - ODŮVODNĚNÍ

str.12

SO.3 (33) – návrhová plocha v lokalitě Chmelinec. Byla navrhována v PÚP jako plocha pro bydlení (plocha E4). Plocha je svažitá, pro výstavbu 1 RD vhodná a dopravně dostupná. Byla proti PÚP přemístěna na sousední parcelu, protože v místě, kde byla navržena v PÚP by zahustila zástavbu. V ploše je možno vystavět max. 1 RD. SO.3 (9) – návrhová plocha v lokalitě Bošáčky. Je navržena již změnou č.3 PÚP, jako plocha pro bydlení. Byla znovu prověřena a shledána jako vhodná pro výstavbu, zejména z důvodu nezahuštění stávající zástavby a také vzhledem k blízkosti hlavní průjezdní komunikace. V ploše je možno vystavět max. 1 RD. SO.3 (24) – návrhová plocha v lokalitě Bošáčky. Na základě projednání DO byla, na požadavek DO, vyřazena. Byla nahrazena návrhovou plochou RI (95). SO.3 (77) – návrhová plocha v lokalitě Bošáčky. Na základě projednání DO byla, na požadavek DO, vyřazena. SO.3 (40) – návrhová plocha v lokalitě Bošáčky. Je to bývalá PK stavební parcela – pozemek, který byl v minulosti zastavěn. ÚP navrhuje jeho opětovné zastavění. Je zde možno vystavět pouze max. 1 RD. SO.3 (43) – návrhová plocha v lokalitě Chmelinec. Plocha má nahradit stávající zastavěnou plochu umístěnou severně (parcela st.747), která je v ÚP navržena k asanaci (asanace_2). Vzhledem k velké svažitosti této bývalé plochy smíšené obytné vesnické, a ztížené dopravní dostupnosti, uvažuje majitel této nemovitosti o jejím přesunu do návrhové lokality SO.3 (43). Část stávající příjezdové komunikace bude rovněž součástí plochy asanace_2. Zbývající část příjezdové komunikace zůstane stávající, jak je dlouhodobě zaužívána. V ploše SO.3(43) je možno vystavět max. 1RD. SO.3 (79) – návrhová plocha v lokalitě Vlčí. Plocha má nahradit stávající zbořeniště plochy SO.3 umístěné jižně (parcela st.878). Majitel této parcely požaduje návrat parcely st.878 do ZPF výměnou za návrhovou plochu SO.3 (79) s výrazně lepší dopravní dostupností. Max. 1 RD. SO.3 (51) – návrhová plocha v lokalitě Vlčí. Byla navrhována v PÚP jako plocha pro bydlení (plocha G1). Plocha byla při zpracování návrhu prověřena a shledána pro dané funkční využití vhodná. Proti PÚP byla výrazně zmenšena, aby nedošlo k nežádoucímu zahuštění zástavby. Je velmi dobře přístupná z okolní komunikace a je zde možno vystavět max. 2 RD. Na základě veřejného projednání byla zvětšena v jihozápadní části. SO.3 (52) – návrhová plocha v lokalitě Vlčí. Byla navrhována v PÚP jako plocha pro bydlení (plocha G2). Byla při zpracování návrhu rovněž prověřena a rovněž výrazně zmenšena, aby byl zachován charakter okolní zástavby. Rovněž je velmi dobře obsloužitelná z okolní komunikace a je možno zde vystavět max.1 RD. SO.3 (81) – návrhová plocha v lokalitě Vlčí. Vzhledem k tomu, že cca polovina ploch navržených v PÚP byla při posouzení projektantem, obcí a CHKO shledána pro výstavbu jako nevhodná a nebude ÚP navržena (viz výše), je nutno pro přiměřený rozvoj obce nalézt dostatečný počet náhradních ploch. Jednou z vhodných lokalit je plocha SO.3 (81). Plocha je velmi mírně svažitá, nachází se za horizontem a je tak pohledově minimálně exponovaná. Pro výstavbu je vhodná zejména v souvislosti s realizací vedlejší návrhové plochy VZ (80) a příjezdové komunikace DS (82). V ploše je možno vystavět max. 1 RD. SO.3 (83) – nová návrhová plocha v lokalitě Vlčí. Na základě projednání DO byla, na požadavek DO, vyřazena. SO.3 (93) – nová návrhová plocha v lokalitě Vlčí. Na základě projednání DO byla, na požadavek DO, vyřazena.


str.13

b) Občanské vybavení Stávající plochy občanského vybavení jsou v obci stabilizovány – budova OÚ, budova knihovny, sušírna, zvonička. Návrhová plocha : O (42) – nová návrhová plocha v lokalitě Bošáčky. Je navržena vedle komunikace a je pohledově kryta lesním porostem. Při návrhu se vycházelo ze schváleného zadání ÚP. Plocha má sloužit pro shromažďování občanů a jako turistický infobod Moravských kopanic. Ostatní návrhové plochy občanského vybavení z PÚP jsou pohledově velmi exponované. Stávající množství ploch občanské vybavenosti spolu s výše popsanou návrhovou plochou je dostačující potřebám rozvoje obce a proto nejsou ÚP navrženy. ÚP zohledňuje potřeby nejen místních obyvatel, ale i návštěvníků.

c) Ekonomický rozvoj území 1. Základní údaje o zaměstnanosti Ze 153 obyvatel je 60 lidí práce schopných, přičemž se obec mírou nezaměstnanosti 40% řadí na první příčku v nezaměstnanosti ČR, ale vymyká se také ostatním obcím v okrese Uherské Hradiště, kde se nezaměstnanost pohybuje kolem 11-19%. Pravidelné dojíždění do práce je složité především během zimního období, kdy je problematické se z roztroušených usedlostí po kopcích dostat k autobusu, či vyjet přes závěje vlastním vozidlem. Ekonomicky aktivní obyvatelé, kteří nevyjížděli za prací, byli zaměstnáni zejména ve službách a místních podnikatelských aktivitách. Vyjížďka se uskutečňovala především v rámci okresu a kraje. 2. Rozvojové předpoklady a tendence Zřízením a vybudováním nových provozoven nebo využitím stávajících volných ploch by došlo ke snížení salda pohybu ekonomicky aktivního obyvatelstva, s cílem dalšího snižování vyjíždění za prací ze sídla. Potřeba a nárůst počtu pracovních sil v obci budou závislé na celkovém oživování ekonomiky a rozvoji celého zájmového území a regionu. Návrhové plochy : VZ (80) - plocha v lokalitě Vlčí. Je navržena k zabezpečení potřeb rozvoje výrobních aktivit v katastru obce v oblasti zemědělství. 3. Odůvodnění navrženého řešení V obci se nenachází žádná stávající plocha výroby a skladování. Drobné podnikání nerušícího a neobtěžujícího charakteru a zemědělskou činnost umožňují svým regulativem plochy smíšené obytné vesnické. Vzhledem k tomu, že v obci neexistuje žádný areál stávající výroby, je potřebná jakákoliv plocha drobných výrobních aktivit pro možnost rozšíření zaměstnanosti v obci. Menší živnostenské provozovny, které nebudou mít negativní vliv na své okolí, mohou být umísťovány i v obytné zástavbě.

d) Rekreace a cestovní ruch 1. Rozvojové předpoklady a tendence V řešeném území jsou dobré předpoklady pro rekreaci. Obec je atraktivní dochovanou sídelní strukturou charakteristiky krajinného rázu Moravských Kopanic, bohatou vegetací a krajinářsky cennými územími. K tomu má významnou měrou přispět již vybudovaná naučná stezka Okolo Hrozenka – její jižní část. Záměrem je umožnit návštěvníkům obce strávit v její blízkosti dovolenou a svůj volný čas, přičemž se jistě zvýší i přímá návštěvnost obce a poroste ekonomika firem zajišťujících v obci služby. Bylo by tedy vhodné podporovat cestovní ruch např. zkvalitněním stávajících služeb rekreace a dále také rozvojem tzv. měkké formy turismu (agroturistika, turistika) spolu s kulturním vyžitím (památky, přírodní zajímavosti, apod.). 2. Zajištění rekreačních aktivit Rekreace krátkodobá - každodenní bude v řešeném území i nadále uspokojována: - zahrádkařením na pozemcích u rodinných domků a přilehlých záhumenkách - organizovanou i neorganizovanou činností ve stávajících rekreačních areálech - neorganizovanou činností na dětských a maloplošných hřištích pro mládež - formou vycházek a vyjížděk do okolí - v zimním období formou běžeckého lyžování a sjezdového lyžování (sjezdovka u Valmontu) ÚZEMNÍ PLÁN VYŠKOVEC - ODŮVODNĚNÍ

str.14

Rekreace krátkodobá – víkendová a rekreace dlouhodobá. V řešeném území se nacházejí stávající rekreační areály a plochy rodinných chat. Je možno je považovat za stabilizované. 3. Navržené plochy pro rekreační aktivity V území jsou navrženy čtyři návrhové plochy rodinné rekreace RI (76, 78, 95, 98) – mají napomoci rozvoji rekreační funkce atraktivního a krajinářsky cenného území Moravských kopanic rozšířením nabídky rekreace individuální. Návrhové plochy R (5) a RI (84, 85) byly na základě projednání DO byla (na požadavek DO) vyřazeny.

e) Dopravní infrastruktura Řešeného území obce Vyškovec se dotýkají zájmy dopravy pozemní motorové ve formě silnice III. třídy, místních a účelových komunikací, dopravy statické a hromadné, dále dopravy cyklistické a pěší. Území leží mimo zájmy dopravy železniční, lodní, letecké a mimo zájmy výstavby dálnic. Doprava silniční : Silnice I.třídy DS (94) – návrhová plocha pro I/50 (obchvat) ze ZÚR ZK. Plocha byla zpřesněna dle stávající zástavby na hraně katastru ve St.Hrozenkově. Na základě požadavku DO byla upravena tak, aby dosáhla šířky minimálně 50m – aby byla splněna podmínka vzdálenosti okraje plochy minimálně 50m od osy plánované komunikace. Silnice III.třídy Řešeným územím prochází silnice III/05022 (Komňa – Mikulčin Vrch – Vyškovec), III/05024 (Starý Hrozenkov – Vyškovec). Nové plochy se nenavrhují. Místní komunikace (MK) Stávající místní komunikace jsou v území stabilizovány. Nové místní komunikace nejsou ÚP navrhovány. Účelové komunikace (ÚK) Stávající účelové komunikace jsou ponechány v současném stavu. Návrhové plochy : DS (86, 87, 88, 96) – návrhové plochy pro významnou účelovou komunikaci – původně plánované propojení silnice III/05022 (Komňa – Mikulčin Vrch – Vyškovec) do centra obce, které dosud nebylo realizováno. Jsou návrhovou plochou již v PÚP. Plochy byly projektantem i pověřeným zastupitelem obce prověřeny a shledány, jako vhodné a účelné k realizaci. Jsou zařazeny do VPS. DS (82) – návrhová plocha pro příjezd k návrhové ploše SO.3 (81) a návrhové ploše pro zemědělskou a lesnickou výrobu VZ (80) . Doprava pěší : Vzhledem k absenci chodníků a stezek určených pro pohyb pěších (stezka pro chodce, stezka pro chodce a cyklisty se společným, resp. odděleným provozem), využívají chodci v řešeném území výhradně vozovek silnic a místních, případně účelových komunikací. Z nízké hustoty osídlení vyplývá i absence výrazných pěších tahů. Řešeným územím prochází dvě značené turistické stezky (žlutá a červená) a jedna naučná stezka (NS Okolo Hrozenka). Nové plochy na stezky pro pěší nejsou ÚP navrhovány. Doprava hromadná : Bude i nadále zajišťována pravidelnými autobusovými linkami. Doprava v klidu : Dělí se na dva základní druhy – odstavování a parkování osobních vozidel:


str.15

a) Odstavování – je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace, po dobu kdy se nepoužívá. Součástí odstavování je garážování (umístění vozidla v krytých objektech). V obci se jedná především o garážování v blízkosti rodinných domů, příp.u rekreačních objektů. b) Parkování - je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace, po dobu kdy se nepoužívá. Jedná se zejména o umisťování u objektů občanské vybavenosti, zaměstnání nebo bydlení. V obci jsou realizovány parkovací plochy u objektů občanské vybavenosti, na ploše u OÚ a knihovny. Územní plán ponechává beze změny stávající odstavné a parkovací plochy a nenavrhuje nové plochy pro parkoviště. Nová parkoviště mohou být vybudována v plochách zastavitelných dle příslušných regulativů. Doprava cyklistická : Vzhledem k velmi kopcovitému terénu nemá obec optimální podmínky pro cyklistickou dopravu (resp. pro rozvoj cyklistických stezek a cyklistických tras s funkcí dopravní). Naopak přírodní bohatství a hodnoty v řešeném území (CHKO Bílé Karpaty apod.) vytváří ideální podmínky pro cykloturistiku, která přispívá ke zdravému životnímu stylu, k harmonickému rozvoji venkovského prostoru a v neposlední řadě podporuje rozvoj cestovního ruchu. Katastrálním územím Vyškovec neprochází v současné době žádná cyklistická stezka, pouze jedna cyklistická trasa (cyklotrasa). Ve směru východ – západ prochází řešeným územím po silnici III/05022, resp. III/05024 dálková cyklotrasa č. 46 (Český Těšín – Vsetín – Vizovice – Starý Hrozenkov – Strážnice – Sudoměřice nad Moravou). Plní v řešeném území zejména rekreačně-turistickou funkci. Nové plochy pro cyklostezky nejsou ÚP navrhovány. Doprava vodní, drážní a letecká : Území leží mimo zájmy vodní, drážní a letecké dopravy.

f) Technická infrastruktura Vodovod Pro zpracování koncepce zásobování vodou bylo použito informací z materiálu PRVK ZK, JDTM ZK, z ÚAP a z fáze dokumentace - průzkumy a rozbory. Stávající stav: Obec Vyškovec nemá veřejný vodovod ani žádnou studii zásobování pitnou vodou. Stávající zásobení pitnou vodou je z individuálních zdrojů - studní. Pouze objekt bývalé školy, objekt celní správy a prodejna je zásobena vodou ze společného zdroje trubním vedením dl. cca 1000 m. Zdroje často neodpovídají svými parametry vyhlášce 376/2000 Sb. Není prováděno hygienické sledování kvality a nezávadnosti zdrojů. Kvantitou studny většinou při úsporné spotřebě vyhoví požadavkům spotřebitelů. V obci dosud není nalezen a ověřen vhodný zdroj pro veřejné hromadné zásobení pitnou vodou. Vzhledem k poměrně značně rozsáhlé a řídké zástavbě, značně členitému a svažitému terénu a nezájmu obce se jeví jako neekonomické a nereálné vybudování veřejného vodovodu do roku 2015. Návrh: Je navržena rezervní plocha TV 100 pro realizaci nového zdroje vody, a akumulace 2x25 m3. Zařízení rozvodné sítě není ÚP navrhováno, protože dle PRVK ZK je dle sdělení starosty výstavba vodovodu ve výhledu do r.2015 nereálná (zásobení roztroušených nemovitostí je provozně i ekonomicky nereálné) – bude řešeno v aktualizací ÚP. Kanalizace Pro zpracování koncepce odkanalizování bylo použito informací z materiálu PRVK ZK, JDTM ZK, z ÚAP a z fáze dokumentace - průzkumy a rozbory. Stávající stav: V katastru obce se nachází rekreační středisko s ubytovací kapacitou 45 osob (jímky na vyvážení). Dešťové odpadní vody z obce jsou odváděny příkopy a krátkými kanalizačními stokami do recipientů. Splaškové odpadní vody jsou vedeny do jímek k vyvážení. Návrh: Vzhledem k malém počtu obyvatel a roztříštěnosti zástavby není uvažováno s budováním kanalizačního sběrače s centrální ČOV. Budování tohoto systému by bylo neúměrně investičně náročné. OV budou i nadále čištěny u jednotlivých nemovitostí, eventuelně vyváženy z žump. ÚZEMNÍ PLÁN VYŠKOVEC - ODŮVODNĚNÍ

str.16

Rekreační středisko uvažuje s vybudováním domovní ČOV. Stávající septiky budou postupně intenzifikovány, popřípadě nahrazeny domovními ČOV. Kanalizace, ani plochy pro realizaci kanalizace nejsou ÚP navrhovány.

Protipovodňová ochrana Není navrhována žádná protipovodňová ochrana.

Protierozní opatření V celém řešeném územím je navrhován územní systém ekologické stability, který je doplněn systémem interakčních prvků. Realizací těchto opatření dojde ke zmírnění erozních procesů v řešeném území. Návrhová plocha : K (19, 36, 37, 38) a K (25, 26), K (30, 32, 34, 35) - návrhová krajinná zeleň – protierozní opatření (interakční prvky, či LBK). Částečně mohou plnit tuto fci také plochy K (72, 89, 90).

Plynovod Stávající stav: Obec není plynofikována. Návrh: Plynofikace ani návrhové plochy k realizaci plynofikace nejsou, vzhledem k vysoké finanční nákladovosti dané členitostí terénu, ÚP navrženy. Obyvatelé budou řešit pro své nemovitosti alternativní způsoby vytápění - neřeší ÚP.

Zásobování el.energií Stávající stav: Nový územní plán obce respektuje stávající způsob zásobování a rozvodu el. energie v řešeném území, který je stabilizovaný. Síť linek a trafostanic VN je v obci Vyškovec dostačující. Část rozvodů NN byla rekonstruována, další část je připravena k rekonstrukci. Návrh: Nové rozvojové lokality budou napojeny ze stávajících rozvodů NN, či jejich prodloužením. Nový Územní plán respektuje trasy a objekty stávající elektrické sítě a jejich ochranné a bezpečnostní pásma. Jako ostatní objekty jsou uvažována odběrná místa napájení z distribučních trafostanic – rekreační odběry, drobné živnostenské provozovny, objekty občanské vybavenosti apod. Nové plochy se nenavrhují.

Telekomunikace Územní plán respektuje stávající vedení dálkového telekomunikačního kabelu, radioreleové trasy, OP vysílače a základnovou stanici v řešeném území. Sítě všech hlavních mobilních operátorů jsou odpovídající složitosti a členitosti terénu. Území je složité i pro pokrytí televizním signálem - v celém řešeném území je realizováno pouze za použití satelitních přijímačů. Vzhledem k dané složitosti a členitosti terénu ÚP neřeší potřebu televizního převaděče a převaděčů pro telefonní mobilní sítě. Nové plochy se nenavrhují.

Zásobování teplem Nová výstavba bude řešit vytápění tuhými palivy, nebo využitím el.energie, event. alternativními zdroji energie.

Nakládání s odpady Současná koncepce odpadového hospodářství vyhovuje současným i očekávaným požadavkům a bude proto zachována. Nové plochy technického zabezpečení obce se nenavrhují.


str.17

Na několika místech v obci jsou umístěny kontejnery pro separovaný odpad – plasty, papír, sklo. Nová sběrná místa pro kontejnery mohou být budována v plochách, které to svými regulativy umožní.

g) veřejná prostranství Veřejným prostranstvím se v řešeném území obce Vyškovec vymezují všechny návesní prostory, ulice, chodníky a další prostory přístupné každému bez omezení, sloužící obecnému užívání a to bez ohledu na vlastnictví k tomu prostoru. Nové návrhové plochy veřejných prostranství nejsou ÚP navrhovány.

h) Koncepce krajiny a sídelní zeleně Krajinný ráz Zásady územního rozvoje Zlínského kraje na základě dokumentu „Krajinný ráz Zlínského kraje“ a pro potřeby cílových charakteristik krajiny stanovují obec Vyškovec jako základní typ krajiny „krajinu lesní s lukařením“ a začleňují obec Vyškovec do krajinného celku Bojkovicko a krajinného prostoru Hrozenkovské Kopanice. Územní systém ekologické stability Je navrženo provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající segmenty zeleně, prvky ÚSES. Tato základní síť by měla plnit funkci kostry ekologické stability, na níž by měla být postupně navázána další dílčí opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability území. Realizace navržených opatření by měla mít i kladný vliv na krajinný ráz. Vzhledem k tomu, že se navržené řešení dotýká zejména nezastavěné části řešeného území, bude mít pozitivní vliv na životní prostředí včetně zvyšování jeho kvality, a současně nijak negativně neovlivní hospodářský ani sociální rozvoj. Realizace územních systémů ekologické stability je zejména v zemědělsky intenzivně využívané krajině předpokladem pro obnovu ekologické stability krajiny. Musí být však doprovázena i dalšími procesy, jako obnova rozptýlené krajinné zeleně, obnova drobných vodních toků v přirozených korytech a ekologizace zemědělského a lesnického hospodaření. Soulad ÚSES se ZÚR V území byla vymezena a stabilizována plocha stávajícího regionálního biokoridoru RBK 161 Bošačky – Na Zárubě a plocha stávajícího regionálního biocentra RBC 67 Na Zárubě. Byly vymezeny v souladu se ZÚR. Jsou zároveň v souladu s oborovou dokumentací ochrany přírody CHKO Bílé Karpaty "Plán lokálního ÚSES pro k. ú. Vápenice u Starého Hrozenkova a Vyškovec", který je zpřesněním generelu ÚSES. RBK 162 Na Zárubě – ZS kraj byla vymezena a stabilizována v souladu se ZÚR ZK (jedna větev). Zde se oborová dokumentace CHKO od ZÚR ZK značně liší (druhá větev). CHKO Bílé Karpaty řeší aktualizaci ZÚR ZK schválením oborové dokumentace tak, aby nahradila generel ÚSES (a upřesnila ZÚR ZK) v katastru obcí Vápenice u St.Hrozenkova a Vyškovec – zatím neproběhlo. Proto jsou v návrhu ÚP zařazeny obě větve reg.biokoridoru RBK 162. Obě větve jsou upraveny dle stavu porostů a dle aktuálního mapového podkladu. Lokální (místní) ÚSES Návrh plánu místních (lokálních) ÚSES, který vychází ze vztahů nadregionálního a regionálního systému, je zpracován na základě již vypracovaných generelů místního ÚSES nebo územněplánovacích dokumentací různého stupně. Biokoridory místního významu představují trasy kontaktující několik biochor i více typů společenstev.

Interakční prvky Vzhledem k potřebě doplnit územní systém ekologické stability o další stabilizační, přírodě blízká společenstva, byly tyto prvky v návrhu umístěny tam, kde mají další, zcela nesporný význam protierozní, doprovodný, izolační, estetický, atd. Důležitou funkcí interakčního prvku v okolí sídel je "vtažení" systému ekologické stability do zastavěného území, propojení se zelení sídel a posilnění její stabilizační funkce. Funkci interakčního prvku může plnit doprovodná vegetace vodotečí, komunikací, protierozní meze, travnaté průlehy, luční enklávy a další přírodě blízké formace.


str.18

Po posouzení stávající sítě ÚSES, by (ve sledovaném území) nemělo dojít k vážnějším střetům a kolizím prvků ÚSES s celospolečenskými zájmy a záměry ve stávajících lokalitách a trasách, které by nešly vyřešit v konkrétních prováděcích projektech. Jedná se zejména o místa průchodu LBK pod el. vedením VN, v okolí vodovodních řádů atd. Předpokládá se spíše úprava vegetačního pokryvu v místech střetu, než uplatnění možného přerušení. PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ – Z* Stávající plochy v obci jsou stabilizovány. Nové plochy nejsou ÚP navrhovány.

PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ - K Navržené plochy krajinné zeleně jsou určeny pro plochy izolační zeleně oddělující vzájemně kolizní funkce v území a také pro provedení opatření na ZPF s cílem zmírnit erozní procesy v krajině. Jedná se o souvislé zalesněné plochy, ale i o remízky a další drobné plochy doprovodné zeleně např. podél komunikací, podél vodních toků, mezí apod. Vymezené plochy krajinné zeleně se nachází mimo ZÚO. Realizací navržených ploch krajinné zeleně dojde ke zlepšení ekologické funkce v území. Z ekologického hlediska mají drobné plochy krajinné zeleně mimořádný význam. Přirozená rostlinná společenstva s výčtem druhů dřevin, keřů a rostlin jsou uvedena v „Průzkumech a rozborech“. Návrhem územního plánu nedojde ke snižování rostlinných druhů. Návrhové plochy : K (1, 2, 6, 7(část plochy), 74, 89) – Plochy v severní části k.ú. obce - K (1, 2, severní část plochy7) je plocha na vymezení nového lokálního biokoridoru - K (6, 74, 89) je plocha na vymezení nového interakčního prvku plošného K (70, 71, 72, 73) – Plochy v jihovýchodní části k.ú. obce - K (70, 71, 72, 73) je plocha na vymezení nového lokálního biokoridoru K (46, 48, 49, 50, 53, 55, 56, 60, 61, 62, 64, 65, 66, 67, 68, 90) – Plochy v jižní části k.ú. obce - K (46, 48, 49, 64, 65, 67, 68) jsou plochy na vymezení nových lokálních biokoridorů - K (50, 53, 55, 56, 60, 61, 62, 66, 90) je plocha na vymezení nového interakčního prvku plošného K (39) – Plocha v jihozápadní části k.ú. obce - K (39) je plocha krajinné zeleně k uvedení do souladu se stávajícím stavem v území K (10, 11, 13, 25, 26, 27) – Plochy v západní části k.ú. obce - K (10, 11, 13) jsou plochy na vymezení nových lokálních biokoridorů - K (25, 26, 27) je plocha na vymezení nového interakčního prvku plošného K (7(část plochy), 8, 14, 15, 19, 29, 30, 32, 34, 35, 36, 37, 38) – Plochy ve střední části k.ú. obce - K (jižní část plochy7,14, 15, 29, 30, 32) jsou plochy na vymezení nových lokálních biokoridorů - K (8, 19, 36, 37, 38, 34, 35) je plocha na vymezení nového interakčního prvku plošného Plochy lokálních biokoridorů a interakčních prvků plošných jsou navrženy v souladu s oborovou dokumentací ochrany přírody poskytnutou projektantovi správou CHKO Bílé Karpaty. Jde o "Plán lokálního ÚSES pro k. ú. Vápenice u Starého Hrozenkova a Vyškovec" (Urbanistické středisko Brno, spol. s r. o., vypracoval Mgr. Martin Novotný, 2003). Plochy byly převzaty a upraveny projektantem ÚSES Ing. Tomášem Horkým na aktuální mapový podklad a dle stávajícího stavu porostů.

PLOCHY PŘÍRODNÍ - P Základní plochy přírodní, jsou zároveň prvky ÚSES (LBC) - jsou zpřesněním generelu ÚSES (ÚAP) projektantem ÚSES. Zbývající plochy přírodní jsou pozemky v přírodní rezervaci, v přírodních památkách, v první zóně odstupňované ochrany přírody a pohledových horizontech neregionálního významu a jejich ochranných pásmech Návrhové plochy : P (3, 4) – Plochy v severní části k.ú. obce Jsou to plochy na vymezení nového lokálního biocentra P (69) – Plocha v jihovýchodní části k.ú. obce Je to plocha na vymezení nového lokálního biocentra ÚZEMNÍ PLÁN VYŠKOVEC - ODŮVODNĚNÍ

str.19

P (12, 92) – Plochy v západní části k.ú. obce Jsou to plochy na vymezení nového lokálního biocentra Plochy v jižní části k.ú. obce P (47, 57, 58, 59, 63) - jsou to plochy na vymezení nového lokálního biocentra P (41, 54, 91) – jsou plochy na vymezení nového interakčního prvku plošného (součást I.zóny CHKO) Plochy ve střední části k.ú. obce P (23, 99) – jsou plochy na vymezení nového interakčního prvku plošného (P 23 je součástí I.zóny CHKO) Plochy lokálních biocenter jsou navrženy v souladu s oborovou dokumentací ochrany přírody poskytnutou projektantovi správou CHKO Bílé Karpaty. Jde o "Plán lokálního ÚSES pro k. ú. Vápenice u Starého Hrozenkova a Vyškovec" (Urbanistické středisko Brno, spol. s r. o., vypracoval Mgr. Martin Novotný, 2003). Plochy byly převzaty a upraveny projektantem ÚSES Ing. Tomášem Horkým na aktuální mapový podklad a dle stávajícího stavu porostů.

PLOCHY VODNÍ A TOKY – WT Stávající plochy jsou v katastru obce stabilizovány. Návrhová plocha : WT (22) – návrhová vodní plocha se nachází ve střední části katastru obce, severně od obecního úřadu, vedle vodního toku. V PÚP byla řešena jako plocha sportoviště A2. Oddechová a sportovně rekreační funkce bude v ploše WT zachována.

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ - Z Stávající plochy jsou v katastru obce stabilizovány. Návrhová plocha : Z (45) – návrhová plocha vzniklá v místě zbořeniště (je nahrazena návrhovou plochou SO.3 79´) návrat do ZPF. Z (97) – návrhová plocha vzniklá v místě přeložení RD do návrhové plochy SO.3 43 - návrat do ZPF.

PLOCHY LESNÍ - L Stávající plochy lesa jsou v katastru obce stabilizovány. Nové plochy nejsou ÚP navrhovány.

i) Požadavky na ochranu kulturních památek, památkově chráněných území a jejich ochranných pásem Celé k.ú. Vyškovec je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, a při realizaci staveb je nutné respektovat podmínky § 22 a 23 tohoto zákona. Nemovité kulturní památky Na území obce se vyskytují Objekty zapsané do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Při realizaci územního plánu jsou tyto nemovité kulturní památky respektovány v plném rozsahu. V souladu se zákonem č.20/87 Sb. o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. musí být dodržována jejich plná ochrana. Dle informace OÚ památky vyžadují opravy a údržbu. Kulturní památky dle evidence Národního památkového ústavu – MonumNet : Číslo rejstříku uz Název okresu Sídelní útvar Část obce

čp.

Památka

č.or. HZ R

35956 / 7-7118 S Uher.Hradiště Vlčí

Vyškovec čp.44 venkovská usedlost

M

26358 / 7-3564 S Uher.Hradiště Vlčí


M

25278 / 7-3560 S Uher.Hradiště Vyškovec


M



M



M


str.20

Seznam NKP - zbořeniště : č.p. 65 – venkovská usedlost č.p. 45 – venkovská usedlost Památky místního významu - pam.kříž – památník americkým letcům sestřel.ve II.světové válce - pamětní dřevěný kříž (2x) - kopaničářská usedlost dům č.12 - pamětní kamenný kříž (3x) - zvonice - památník americkým letcům - usedlosti č.p. 15, 29, 30, 41, 54, 59, 109, 120, 138 (škola)

i) VPS, VPO, ASANACE V ÚP jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby pro zajištění a pro realizaci dopravní infrastruktury v oblasti silniční dopravy a to D1 – ID (86, 87, 88, 96) pro realizaci účelových komunikací a D2 (ZÚR) – ID 94 pro realizaci obchvatu silnice I.třídy. Jde o veřejný zájem obce (v případě obchvatu jde o zájem kraje) na zkvalitnění základní dopravní sítě. V ÚP jsou dále vymezeny veřejně prospěšná opatření s možností vložení předkupního práva ve prospěch obce : 1.) Ú1 - ID (1, 2), Ú3 – ID (7, 14), Ú4 – ID (10, 11), Ú6 – ID (13, 15, 29, 30, 32, 46), Ú8 – ID (48, 49), Ú10 – ID (64, 65, 67, 68), Ú12 – ID (70, 71, 72, 73) … pro realizaci LBK 2.) Ú2 – ID (3, 4), Ú5 – ID 12, Ú7 – ID 47, Ú9 – ID (57, 58, 59, 63), Ú11 – ID 69 … pro realizaci LBC Veřejná prospěšnost a právo vyvlastnění pro stavby a opatření s označením „(ZÚR)“ vyplývá ze ZÚR. Asanace je vymezena na plochách Z 45 a Z 97.

1.c.2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území K využití silných stránek a příležitostí a posílení slabých stránek přispívá ÚP Vápenice tím že : - zachovává a doplňuje návrhovými plochami lesa, zeleně a plochami přírodními již tak vysokou ekologickou stabilitu území a respektuje přitom režim chráněné krajinné oblasti - stabilizuje plochy regionálního biokoridoru a plochy regionálního biocentra - respektuje přijatelný stav povrchových a podzemních vod - respektuje ochranu pohledového horizontu - respektuje bohatý společenský život a dodržování kulturních tradic (fašanky, kopaničářské slavnosti) - eliminuje vysoký výskyt sesuvných území návrhem rozvojových ploch v lokalitách, kde nejsou tyto jevy lokalizovány, případně na tyto jevy u minima návrhových ploch jenž je v sobě obsahují upozorňuje, aby byly tyto pozemky (svahy) proti sesuvu při realizaci bydlení zabezpečeny. Vhodným využitím pozemků se sesuvy jsou navrhované plochy přírodní a plochy krajinné zeleně, které budou svahy stabilizovat. - nulový podíl půd v I. až III. třídě ochrany chrání návrhem bydlení převážně v místech historického osídlení, zbytek půdy je ve třídách ochrany IV.-V. - navrhuje plochu VZ, která přispěje ke zvýšení zaměstnanosti v obci. - navrhuje dostatek ploch SO.3 pro bydlení, aby bylo možnost nabídnout zájemcům rozvojové plochy a zvýšit tak dlouhodobý úbytek počtu obyvatel (území obce může potenciálním zájemcům o bydlení nabídnout čistou a kvalitní přírodou s unikátním koloritem kopaničářské zástavby). Tím jsou naplněny základní cíle a úkoly územního plánování na úrovni ÚP. a) Horninové prostředí, geologie a geomorfologie V bioregionu převládají flyšové horniny račanské jednotky magurského flyše, tvořené pískovci a jílovci bez vápnitého tmelu. Z pokryvů převládají svahoviny s přechody do sprašových hlín, v nižších ÚZEMNÍ PLÁN VYŠKOVEC - ODŮVODNĚNÍ

str.21

okrajových polohách až do spraší. Reliéf je tvořen převážně plochými, širokými a nepříliš dlouhými hřbety, které jsou rozčleněny či od sebe odděleny 80 – 150 m hlubokými otevřenými údolími bez strmých svahů. Výjimkou je pouze úzký hřbet Komenské hornatiny.Celkově se území mírně zvedá od západu k východu a od okrajů ke středu. Skalní útvary jsou malé, vázané na hřbet Komenské hornatiny a jsou bez většího významu pro vegetaci. Velmi hojné jsou sesuvy. V obci Vyškovec se nenachází prognózní, ani výhradní ložiska nerostných surovin, ani chráněné ložiskové území. Jsou zde evidována sesuvná území. Uvnitř SDA se nachází návrhové plochy SO.3 (20, 21, 16, 17), DS (88) a WT (22). Vlastník pozemků musí provést inženýrsko – geologické zhodnocení situace v odpovídající podrobnosti. Pokud i přes záporný výsledek možnosti výstavby, plynoucí z tohoto zhodnocení, vlastník stavbu provede, přebírá na sebe veškerá rizika s tím spojená. Navržené řešení nebude mít žádný vliv na horninové prostředí ani na geologii území.

b) Vodní režim Stávající stav Obyvatelé obce Vyškovec jsou ohroženi přívaly vody a bahna z okolních pozemků. Obecnou hrozbou je masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění, kterým se zpřístupňují podzemní vody možnému znečistění. Navrhované řešení ÚP navrhuje realizaci zakládání nových ekologicky stabilních porostů převážně liniového charakteru, vytvářejících jednak protierozní opatření, jednak opticky rozčleňující stávající nedělené nadměrné plochy polí. ÚP navrhuje protierozní opatření – krajinnou zeleň K (19, 36, 37, 38) a K (25, 26), K (30, 32, 34, 35) (interakční prvky, či BK). Částečně mohou plnit tuto fci také plochy K (72, 89, 90). Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (stav r.2004) Obec

Ekologický stav "nejistý" 79

Vyškovec

Chemický stav

"rizikový"

"nejistý" 0

"rizikový" 0

0

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu Obec Vyškovec

% plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Kvantitativní stav

Chemický stav 0

100

Navrženým řešením dojde také ke zlepšení retenční schopnosti krajiny. Územní plán navrhuje nové vodní plochy (plocha 22).

c) hygiena životního prostředí Ovzduší Dne 7.11.2005 bylo usnesením Rady Zlínského kraje č. 0886/R22/05 schváleno nařízení kraje č. 1/2005, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje. Je nutné respektovat veškeré požadavky vyplývající z této koncepce. Obec Vyškovec nemá ve smyslu zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, v platném znění, schválený program snižování emisí, případně program zlepšování kvality ovzduší v obci. Sezónní zhoršení kvality ovzduší, je chápáno jako důsledek vytápění domácností. Místními zdroji znečištění jsou lokální topidla na tuhá paliva. Pro zlepšení kvality ovzduší bude nutno převést zbývající domácnosti na ekologické zdroje vytápění. Vzhledem k absenci plynovodu je možné uvažovat pouze o využití el.energie a alternativních zdrojů vytápění. ÚZEMNÍ PLÁN VYŠKOVEC - ODŮVODNĚNÍ

str.22

Při ostatní činnosti v území (např. při umisťování nových provozoven) musí být v navazujících správních řízeních zajištěna a učiněna taková opatření, aby nedocházelo ke zvyšování emisní zátěže v území. Hluk ze silniční dopravy Hluk je definován jako každý zvuk, který může být pro zdraví člověka škodlivý, nebo jinak nebezpečný. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku z pozemní dopravy, v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb, určuje nařízení vlády 148/2006, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A [dB] (s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq = 50 dB a příslušné korekce pro denní dobu a místo. Jednotlivé přípustné hladiny hluku v obci Vyškovec: • Den (6:00 – 22:00 hodin):

•

Přípustná hladina hluku pro nové plochy bydlení v blízkosti pozemních komunikací

55 dB

Přípustná hladina hluku pro plochy bydlení v místech, kde působí stará hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích

70 dB

Noc (22:00 – 6:00 hodin): Přípustná hladina hluku pro nové plochy bydlení v blízkosti pozemních komunikací

45 dB

Přípustná hladina hluku pro plochy bydlení v místech, kde působí stará hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích

60 dB

Pro malý dopravní význam nebylo na žádné ze silnic III. třídy (silnice III/05022 a III/05024) provedeno v roce 2005 sčítání dopravy a nejsou tak zjištěny intenzity dopravy, potřebné pro výpočet hlukové zátěže. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou obě silnice na území obce ukončeny a jsou využívány zejména místními obyvateli (absence tranzitní dopravy), je možné předpokládat nízkou intenzitu vozidel a s tím související minimální hlukovou zátěž, která nepřekročí předepsané limitní hodnoty. Odpady Obec Vyškovec vyprodukovala za r.2009 160,7 kg/os/rok KO, míra separace se zvýšila z rozmezí 0 - 5% na 11.3% (stav r.2009). Pro další zvýšení míry separace komunálních odpadů je počítáno s vybudováním dalších sběrných míst (kontejnerových stání) v obci – v plochách, které to svými regulativy umožní.

d) Ochrana přírody a krajiny V řešení územního plánu jsou plně respektovány limity vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ochrana vodních toků a ploch, územní systém ekologické stability krajiny), zákona o ochraně životního prostředí a dalších zákonných předpisů. V katastru obce se vyskytuje území patřící do Natury 2000 – Bílé Karpaty. Další chráněná území jsou přírodní památka Chmelinec, Pod Hribovňou a Ve Vlčí, přírodní rezervace Ve Vlčí, CHKO - I.,II. a III. zóna, památný strom Mandincova lípa, Rapantova lípa, Lípa u Šamáků a Klen ve Vlčí. Koeficient ekologické stability území je vysoký … 3,78 (stav r.2010). V území je stabilizován regionální biokoridor RBK 161, 162 a regionální biocentrum RBC 67. ÚP dořešuje systém ekologické stability návrhovými plochami lokálních biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, které spolu se stávajícími uzavírají ekologicky stabilní celek. ÚP dále navrhuje krajinné zeleně pro uvedení do souladu se stavem v území (K 39).


str.23

e) Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) Návrhem územního plánu dojde k záboru zemědělského půdního fondu (ZPF), protože se část zastavěného a k zastavění uvažovaného území nachází na půdách s IV. a V. třídou ochrany ZPF. Návrhem územního plánu dojde k záboru PUPFL. Jde o plochu DS 88, DS 94, O 42 a P 3. Podrobné zdůvodnění záborů půdního fondu je uvedeno v kapitole 1.e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa této textové části. V případě, že budou požadované zábory půdního fondu zásadně zmenšeny, může v řešeném území dojít jednak k útlumu nebo stagnaci rozvoje a tím by nebyly naplněny požadavky na vyvážený udržitelný rozvoj, kdy by bylo preferováno zachování podmínek pro příznivé životní prostředí (ochrana nejprodukčnějších půd) na úkor hospodářského (výroba) a sociálního (bydlení, občanská vybavenost, zaměstnanost ad.) rozvoje, jednak ke zhoršení obytného prostředí obce i jejího okolí. Minimalizace liniových staveb vedoucích k rozdělení stávajících lesních komplexů – je ÚP respektováno.

f) Veřejná dopravní a technická infrastruktura Navržené řešení vyvolává požadavky na novou veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Dopravní infrastruktura : Nová dopravní infrastruktura vychází z požadavků na zajištění místní obsluhy území, obsahuje rovněž plochu : DS 94 obchvat I/50 Starého Hrozenkova - plocha byla zpřesněna dle stávající zástavby na hraně katastru ve St.Hrozenkově. Další navržená dopravní infrastruktura : DS (86, 87, 88, 96) – návrhové plochy pro významnou účelovou komunikaci – jsou návrhovou plochou již v PÚP. DS 82 – návrhová plocha pro příjezd k návrhové ploše SO.3 (81) a VZ (80) . Technická infrastruktura : Kanalizace - nadále je uvažováno v souladu s PRVK ZK se zachováním stávajícího systému likvidace odpadních vod. Ke zlepšení stavu povrchových a podzemních vod přispěje čištění odpadních vod v domovních ČOV realizovaných již nyní u některých stávajících objektů bydlení a při intenzifikaci stávajících septiků, případně při jejich nahrazení domovními ČOV. Vodovod – část nemovitostí je napojena na vodovod (stav vyhovující). Je navržena rezervní plocha TV 100 pro realizaci nového zdroje vody a akumulace 2x25 m3. Další síť není ÚP navrhována, protože dle PRVK ZK je dle sdělení starosty výstavba vodovodu ve výhledu do r.2015 nereálná (zásobení roztroušených nemovitostí je provozně i ekonomicky nereálné) – bude řešeno v aktualizací ÚP. Plynovod – plynofikace, ani návrhové plochy k realizaci plynofikace nejsou, vzhledem k vysoké finanční nákladovosti dané členitostí terénu, ÚP navrženy. Zásobení el.energií - nové plochy se nenavrhují, stávající stav je vyhovující. Telekomunikační systémy – stav vyhovující

g) Sociodemografické podmínky Vysoký index stáří 1,93 (stav r.2009) a dlouhodobý úbytek počtu obyvatel (rozdíl r.2009x1999 -22 občanů, tj.-12,87%) v obci lze řešit zajištěním služeb v obci a zvýšením atraktivity bydlení (přednostní zastavování lokalit historického osídlení v plochách SO.3 40 a nabídka dalších kvalitních ploch odpovídající velikosti při zachování charakteru Moravských kopanic). ÚP řeší podmínky pro ÚZEMNÍ PLÁN VYŠKOVEC - ODŮVODNĚNÍ

str.24

zajištění a zkvalitnění služeb v obci stabilizací ploch rekreačních areálů a sportovišť. Rozvoj služeb areálů ale není předmětem řešení ÚP a je závislý do značné míry na vlastnících areálů. Navrhované řešení naplňuje požadavky na zajištění udržitelného rozvoje území, protože vytváří dobré předpoklady pro zachování, obnovu a rozvíjení příznivého životního prostředí (ochrana životního prostředí, ochrana přírody, krajiny a krajinného rázu, optimalizuje nároky na zábory půdního fondu) a současně vytváří podmínky pro pozitivní demografický vývoj (nárůst počtu obyvatel), zlepšování a rozvoj mimopracovních aktivit (sport, turistika a cestovní ruch – např. zkvalitněním stávajících zařízení a dále také rozvojem tzv. měkké formy turismu (agroturistika, turistika) spolu s kulturním vyžitím (památky, přírodní zajímavosti, apod.), zvyšování zaměstnanosti a hospodářský rozvoj obce (rozvoj ploch pro zemědělskou a lesnickou výrobu, možnost drobného podnikání nerušícího a neobtěžujícího charakteru v plochách smíšených obytných vesnických, rozvoj a zkvalitnění služeb, rozvoj dopravy, technická infrastruktura). h) Bydlení V obci je patrný dlouhodobý úbytek počtu obyvatel. Další demografická prognóza bude záviset na vývoji věkové struktury obyvatelstva a s ní spojené přirozené obměně a na migračních tendencích (emigrace ze sídla do měst, nebo naopak imigraci do sídla). ÚP stabilizuje stávající plochy smíšené obytné vesnické a navrhuje přiměřené množství ploch nových. Podpora atraktivity bydlení nelze řešit ÚP. Nejdůležitějším bude pravděpodobně faktor pracovního dojíždění, nebo vyjíždění ze sídla, s tím spojené nároky na bydlení a možnosti nabídky občanské vybavenosti a služeb. Zde budou hrát velkou roli zejména pracovní příležitosti uvnitř sídla, tj. rozvoj firem v obci (podnikatelská zóna).

i) Rekreace Stávající rekreace je v území zajišťována zahrádkařením na pozemcích u rodinných domků a přilehlých záhumenkách, organizovanou i neorganizovanou činností ve stávajících rekreačních a areálech a plochách rodinných chat, neorganizovanou činností na dětských a maloplošných hřištích pro mládež, formou vycházek a vyjížděk do okolí (turistické značené cesty a naučná stezka), v zimním období formou běžeckého a sjezdového lyžování (sjezdovka u Valmontu). V katastru obce Vyškovec jsou navrženy čtyři plochy rodinné rekreace RI (76, 78, 95, 98) pro realizaci maximálně 1ks rodinné chaty v každé ploše.

j) Hospodářské podmínky V obci Vyškovec je vysoká míra nezaměstnanosti (35,42% za 1.-4.2010) - průměr je 25,46% a nízká míra daňové výtěžnosti na obyvatele. Nejsou zde žádné stávající plochy výroby a skladování, ani výrobní areály. Pravděpodobně, vzhledem k místním podmínkám a velikosti návrhové plochy VZ 80 pro zemědělskou a lesnickou výrobu, nedojde k podstatnému zvýšení zaměstnanosti, i když by tato skutečnost měla mít pozitivní vliv také na demografický a sociální rozvoj. Jako důležité se jeví přizpůsobení kvalifikací a rekvalifikací na trh práce.

1.d.

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace o způsobu respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

1.d.1. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území V průběhu projednávání zadání Územního plánu Vyškovec nebyl vznesen požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. 1.d.2. Informace o způsobu respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Ve smyslu stanoviska dotčeného orgánu k návrhu zadání ÚP Vyškovec není nutno posoudit územní plán z hlediska vlivů na životní prostředí a lze vyloučit jeho významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast. Proto není stanoven požadavek na vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území.


str.25

1.e. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Úvod Kapitola “Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa“ slouží orgánům ochrany ZPF k posouzení předpokládaného odnětí půdy pro účely územního rozvoje obce Vyškovec. Zemědělská část je zpracována podle zákona č. 231/99 Sb. o ochraně ZPF, kterým se upravují některé podrobnosti zákona č. 334/92 Sb. o ochraně ZPF, Vyhlášky č. 13 Ministerstva ŽP ČR ze dne 29. 12. 1993 a Metodického pokynu Ministerstva ŽP ČR ze dne 1. 10. 1996.

Výchozí podklady pro zpracování hranice předpokládaného odnětí půdy hranice BPEJ

Charakteristika a zastoupení BPEJ a HPJ Bonitovaně půdně ekologické jednotky jsou v řešeném území zařazeny do II., IV. a V. třídy ochrany ZPF: - Do II. třídy patří půdy (BPEJ) s nadprůměrnou produkční schopností. Jsou vysoce chráněny a pouze podmíněně odnímatelné. -

Ve IV. třídě ochrany jsou půdy (BPEJ) s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou.

-

Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty BPEJ s velmi nízkou produkční schopností a s nízkou třídou ochrany.

Zastoupení BPEJ v řešeném území: Tab. č. 1

8.35.41 8.41.68 8.41.89 8.35.41 8.35.54 8.35.44 8.40.67 8.40.68 8.40.77 8.40.78 8.40.89 8.40.99 8.41.67 8.41.89 8.41.99 8.41.78 8.48.41 7.58.00


IV. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF V. třída ochrany ZPF IV. třída ochrany ZPF II. třída ochrany ZPF

str.26

Hlavní půdní jednotka (HPJ): Je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením (je vyjádřena třetí číslicí číselného kódu BPEJ).

V řešeném území se nachází tyto HPJ: Tab. č.2

HPJ

HPJ 35

HPJ 40

HPJ 41

HPJ 48

HPJ 58

Charakteristika HPJ

Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu.

Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry.

Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření.

Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé.


str.27

Klimatická charakteristika Klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. (Je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu BPEJ). Tab. č. 3

Kód regionu Symbol regionů

Charakteristika Suma regionů teplot nad 10ºC

Průměrná Průměrný roční roční úhrn teplota ºC srážek v mm

Suchá vegetačních období

Vláhová jistota

7

MT 4

Mírně teplý, vlhký

2200 2400

6–7

650 – 750

5-15

nad 10

8

MCh

Mírně chladný, vlhký

2000 2200

5–6

700 – 800

0-5

nad 10

Charakteristika sklonitosti a expozice Sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku a je vyjádřen čtvrtou číslicí číselného kódu BPEJ, která je výsledkem jejich kombinace).

Sklonitost Tab. č. 4

Kód

Kategorie

Charakteristika

0

0 - 1 st.

úplná rovina

1

1 - 3 st.

rovina

2

3 - 7 st.

mírný sklon

3

7 - 12 st.

střední sklon

4

12 - 17 st.

výrazný sklon

5

17 - 25 st.

příkrý sklon

6

25 st.

sráz


str.28

Expozice Vyjadřuje polohu území BPEJ vůči světovým stranám ve čtyřech kategoriích označených kódy 0 – 3. Tab. č. 5

Kód

Charakteristika

0

se všesměrnou expozicí

1

jih (jihozápad až jihovýchod)

2

východ a západ (jihozápad až severozápad, jihovýchod až severovýchod)

3

sever (severozápad až severovýchod)

Souhrnný přehled a výměra jednotlivých kultur a ostatních ploch v řešeném území Tab. č. 6

Kultura

Rozloha v ha

Orná půda

78

Zahrady

8

Ovocné sady

4

Vinice

-

Trvale travní porosty

310

PUPFL

561

Ostatní plochy

148

Vodní plochy

2

Zastavěné plochy

7

CELKEM

1118


str.29

Souhrnný přehled struktury a záboru ZPF a PUPFL v navržených lokalitách dotčených urbanistickým řešením

Podmínky ochrany ZPF jsou dány zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 13/1994 Sb., a Metodickým pokynem MŽP č.j. OOLP/1067/97, jimiž se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF bude sloužit k posouzení předpokládaného odnětí půdy pro účely ÚP obce Vyškovec. Přehled ploch projednaných v původním ÚPN SÚ Vyškovec Tab. č. 7

Označení plochy v novém ÚP

Označení plochy v původním ÚPN SÚ a jeho změnách

SO.3 (16)

E1, E2

SO.3 (17)

E3

SO.3 (20)

C1

SO.3 (21)

C3

SO.3 (33)

E4

SO.3 (9)

Změna č. 3 ÚPN SÚ, lokalita F10

SO.3 (51)

G1

SO.3 (52)

G2


str.30

Popis a zdůvodnění jednotlivých lokalit navržených pro odnětí ze ZPF a PUPFL: Zemědělská půda tvoří 36% katastrálního území, trvalé travní porosty 77%, lesní pozemky 50%, vodní plochy tvoří 0,2%, ostatní plochy tvoří 14% katastrálního území obce Vyškovec. Z hlediska záboru ZPF je podstatné, že navrhované řešení omezuje zábor ZPF na nejmenší možnou míru. Zástavba navrhovaných lokalit nezpůsobí narušení organizace zemědělského půdního fondu a nemůže ani ztížit jeho obhospodařování. Plochy jsou navrženy na půdách zařazených do IV. a V. třídy ochrany ZPF.

O.3 – PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ VESNICKÉ Lokality SO.3 (9, 16, 17, 20, 21, 33) – jsou vymezeny pro plochy smíšené obytné vesnické. Nachází se ve střední části katastrálního území obce. Jsou převzaty z původního územního plánu sídelního útvaru Vyškovec - plochy E1, E2, E3, C1, C3 a E4 a ze změny č. 3 ÚPN SÚ Vyškovec – plocha F10. Dotčené pozemky leží na půdách zařazených do IV. a V. třídy ochrany ZPF. Půdy zařazené do IV. a V. třídy ochrany ZPF jsou půdy s podprůměrnou a velmi nízkou produkční schopností a jsou využitelné pro navrhovanou změnu funkčního využití.

Lokalita SO.3 (40) – je vymezena pro plochu smíšenou obytnou vesnickou. Plocha je navržena v jihozápadní části katastrálního území obce na bývalé PK stavební parcele. Na ploše se z převážné většiny nachází krajinná zeleň. Zábor pozemků se týká půd zařazených do IV. a převážně do V. třídy ochrany ZPF. Pro zemědělský půdní fond jsou tyto pozemky postradatelné.

Lokality SO.3 (43, 79) – jsou vymezeny pro plochy smíšené obytné vesnické v jižní části katastrálního území obce na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Vzhledem ke svažitosti pozemku a velmi nízké třídě ochrany ZPF, jsou tyto pozemky pro zemědělský půdní fond postradatelné.

Lokality SO.3 (51, 52) – jsou vymezeny pro plochy smíšené obytné vesnické v jižní části katastrálního území obce na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Pro zemědělské obhospodařování jsou tyto pozemky vzhledem ke svažitosti pozemků nedostupné. Plochy jsou převzaty z původního ÚPN SÚ Vyškovec – plochy G1, G2. V ploše SO.3 (51) jsou povoleny 2 RD a v ploše SO.3 (52) 1 RD.

Lokalita SO.3 (81) – je vymezena pro plochu smíšenou obytnou vesnickou. Pozemky leží v V. třídě ochrany ZPF. Na ploše se již nachází 1 RD, jedná se tedy o uvedení do souladu nového ÚP se skutečným stavem území.

O – PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Lokalita O (42) – je vymezena pro občanské vybavení. Plocha nepodléhá záboru ZPF, ale zabírá pozemky určené k plnění funkce lesa. Na ploše se nachází objekt Hribovňa. Jedná se o uvedení do souladu se skutečným stavem v území. Plocha nijak nenarušuje hospodaření v lese. Nedochází k nevhodnému dělení lesa, ani k ohrožení sousedních lesních porostů.

VZ – PLOCHY PRO ZEMĚDĚLSKOU A LESNICKOU VÝROBU Lokalita VZ (80) – je vymezena pro zemědělskou a lesnickou výrobu. Plocha leží v jižní části obce na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Pozemky jsou roztříštěny obhospodařováním v drobné držbě. Pro zemědělský půdní fond jsou tyto pozemky postradatelné.


str.31

RI – PLOCHY RODINNÉ REKREACE Lokality RI (76, 78, 98) – jsou vymezeny pro rodinnou rekreaci. Plochy RI (76, 78) nepodléhají záboru ZPF. Na ploše RI (98) dochází k záboru PUPFL. Realizací návrhové plochy nedojde k narušení hospodaření v lese, ani k jeho nevhodnému dělení.

Lokalita RI (95) – je vymezena pro rodinnou rekreaci. Plocha leží na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Vzhledem k tomu, že se plocha nachází ve velmi svažitém terénu, jsou tyto pozemky pro zemědělský půdní fond postradatelné.

DS – PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY PRO SILNIČNÍ DOPRAVU Lokality DS (82, 86, 87, 88, 96) – jsou vymezeny pro silniční dopravu. Plocha DS 88 nepodléhá záboru ZPF, část však podléhá záboru PUPFL. V ostatních plochách je zábor pouze minimální pro vybudování liniové stavby na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Plochy jsou převzaty z původního ÚPN SÚ Vyškovec pro plánované propojení silnice III/05022. Lokalita DS (94) – je vymezena pro obchvat Starého Hrozenkova – silnice I/50. Plocha je převzata z nadřazené dokumentace ZÚR ZK, kterou je projektant povinen respektovat. Na ploše dochází k záboru PUPFL. Obchvat zabírá pouze okrajovou část lesa. Realizací tedy nedojde k narušení hospodaření v lese, ani k jeho nevhodnému dělení.

K – PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ K (1, 2, 7, 10, 11, 13, 14, 15, 29, 30, 32, 46, 48, 49, 64, 65, 67, 68, 70, 71, 72, 73) – plochy krajinné zeleně – lokální biokoridor. Plochy návrhových lokálních biokoridorů jsou navrženy na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. K (6, 8, 19, 25, 26, 27, 34, 35, 36, 37, 38, 50, 53, 55, 56, 60, 61, 62, 66, 74, 89, 90) – plochy krajinné zeleně – interakční prvky plošné. Plochy interakčních prvků plošných jsou navrženy na pozemcích zařazených do IV. a převážná většina do V. třídy ochrany ZPF. K (39) – plocha krajinné zeleně – krajinná zeleň. Plocha se nachází na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. U navržených lokalit dojde k trvalému vynětí ze ZPF. Dotčené pozemky budou zatravněny, dojde k výsadbě dřevin a krajinné zeleně. Plochy jsou navrženy z důvodu upevnění ekologické stability krajiny, zamezení nežádoucích erozních vlivů a navrácení zeleně. Plochy jsou převzaty z Plánu lokálního ÚSES pro k.ú. Vápenice u Starého Hrozenkova a Vyškovec, Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., Mgr. Martin Novotný, 2003. Tento Plán byl zpracován na základě požadavku CHKO Bílé Karpaty. Projektant je povinen tento dokument respektovat.

P – PLOCHY PŘÍRODNÍ Biocentrum je základní stavebním prvkem územního systému ekologické stability. Umožňují trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného geofondu krajiny. U dotčených pozemků dojde především k zatravnění, k výsadbě dřevin a krajinné zeleně. Dojde k posílení a upevnění ekologické stability přírody.


str.32

P (3, 4, 12, 23, 41, 47, 54, 57, 58, 59, 63, 69, 91, 92, 99) – jsou vymezeny pro lokální biocentra. Plochy leží na pozemcích zařazených do V. třídy ochrany ZPF. Jejich realizace nijak nenaruší organizaci zemědělského půdního fondu. Plochy jsou převzaty z Plánu lokálního ÚSES pro k.ú. Vápenice u Starého Hrozenkova a Vyškovec, Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., Mgr. Martin Novotný, 2003. Tento Plán byl zpracován na základě požadavku CHKO Bílé Karpaty. Projektant je povinen tento dokument respektovat.

WT – PLOCHY VODNÍ A TOKY WT (22) – je vymezena pro vodní plochu. Plocha leží na pozemcích zařazených do IV. třídy ochrany ZPF. Druh dotčených pozemků je trvalý travní porost. Vodní plocha bude napojena na stávající vodní tok. Vybudováním vodních ploch je snaha ke zlepšení uspořádání krajiny, o zvýšení retenční schopnosti krajiny, protipovodňovou ochranu obce a zlepšení ekologické funkce území.

Z – PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Z (45, 97) – jsou vymezeny pro zemědělskou plochu. Plochy nepodléhají záboru ZPF, jedná se o návrat do ZPF.

Eroze půdy a navrhovaná protierozní opatření Téměř všechny zorněné pozemky v katastru jsou ohroženy v různé míře vodní erozí. Je to způsobeno především (pro tento terén nepřiměřenou) velikostí honů, kdy se s prodlužující délkou svahu zvětšuje neúměrně erozní ohrožení. Erozí jsou rovněž postižena některá místa i v lese a to v údolích obou potoků, zvláště tam, kde dochází k podemílání příkrých svahů a v místech, kde byly lesní svážnice poškozeny pojezdy mechanizačních prostředků při těžbě a svážení dřeva. Problém eroze je však aktuálně hlavně na orné půdě. Zde dochází, zejména ve spodní části honů, ke značným splachům ornice.

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ EROZI 1.

Sklon svahu jako dlouhodobý až trvalý faktor ovlivňuje erozní procesy významnou měrou. Jako podklad byl proveden jeho rozbor.

2.

Dalším faktorem ovlivňujícím erozní procesy je délka svahu jako nepřerušená délka povrchového odtoku. Tento faktor má charakter krátkodobý, protože se do něj promítají technická a organizační opatření. Je to tedy jeden z regulovatelných prvků a možných nástrojů protierozní ochrany

3. a 4. Faktory ochranného vlivu vegetace a účinnosti protierozních opatření mají rovněž krátkodobý charakter a proto jsou také chápány jako nástroje regulace a protierozní ochrany. 5. a 6. Faktory dešťový a půdní jsou naopak charakteru dlouhodobého a trvalého. Faktor dešťový můžeme navíc chápat pro celé zájmové území jako prakticky konstantní. Faktor půdní vykazuje relativně nejmenší rozpětí hodnot pro různé půdy.

Nebezpečí eroze dle sklonu svahu: I. plochy na zemědělské půdě se sklonem svahu od 5 do 12% - střední erozí ohrožené zemědělské půdy. Na půdách patřících do tohoto stupně je třeba změnit agrotechniku (vrstevnicová orba), použít i dalších organizačních opatření, např. pásové střídání plodin,


str.33

II.

III.

změna tvaru pozemků, dále se vyhnout plodinám náchylným k erozi, případně použít stavebně technických opatření (viz „Typy protierozních opatření“ na konci kapitoly). plochy na zemědělské půdě se sklonem svahu od 12 do 18% - silné ohrožení zemědělské půdy. Na těchto pozemcích je nutné provést pozemkové úpravy a pozemky protierozně zabezpečit. Je nutné změnit agrotechniku, případně vyloučit intenzivní hospodaření a pokud je to možné, pozemky zatravnit nebo je alespoň rozčlenit technickými opatřeními jako pozemky drobné držby. plochy na zemědělské půdě se sklonem svahu nad 18% - velmi silné ohrožení zemědělské půdy, tyto pozemky je nutné zatravnit nebo zalesnit.

TYPY PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ 1. Organizační – dotýkají se vždy celých ploch řešených pozemků. Lze uvažovat tato konkrétní opatření: - zatravnění - zalesnění - protierozní osevní postup - pásové střídání plodin - změna velikosti a tvaru pozemků (i jako důsledek stavebně-technických opatření a zahuštění cestní sítě) 2. Agrotechnická a vegetační – dotýkají se vždy celých ploch, proto jsou tato opatření navrhována vždy společně s opatřeními organizačními: - vrstevnicová orba - výsev do ochranné plodiny - důlkování, hrázkování, brázdování - dlátování, hloubkové kypření - organizace pastvy - obnova drnu - mulčování 3. Stavebně-technická – se dotýkají buď konkrétních kritických ploch, nebo pomocí liniových zařízení nedovolují koncentraci povrchového odtoku vody: - terénní urovnávky - terasy - průlehy (s ozeleněním jako základ budoucích mezí) - nádrže a suché poldry - příkopy – případně společně se zpevněnými cestami - zasakovací drény - ochranné hrázky Při aplikaci protierozních opatření jednoznačně preferujeme ta, která odstraňují příčiny eroze a zvyšují odolnost půdy proti erozi. Opatření odstraňující nebo eliminující škody způsobené erozní činností se doporučuje použít až v případě nedostatečnosti opatření proti příčinám.


str.34

ÚZEMNÍ PLÁN VYŠKOVEC

Recommend Documents