ÚZEMNÍ PLÁN VESELÍČKO

ÚZEMNÍ PLÁN VESELÍČKO

C – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST Objednatel: Zhotovitel:

Obec Veselíčko

Pořizovatel:

Městský úřad Lipník nad Bečvou

Institut regionálních informací, s.r.o.

Osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě: Ing. arch. Michal Hadlač Číslo autorizace: 03 497 Projektanti: Ing. Štěpán Malach Projektant ÚSES:

Mgr. Vladimíra Macurová Ing. Petra Šalapková

Autorizační razítko

C

–

Textová část – obsah

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ............... 4 2. Vyhodnocení splnění požadavků zadání ....................................................................... 5 2.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů ....................................... 5 2.1.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje .................................................. 5 2.1.2. Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem ............... 7 2.2. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů ..............................10 2.3. Požadavky na rozvoj území obce ................................................................................12 2.4. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) .......................................................................................13 2.5. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury. ................................................................13 2.6. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území .............................................................13 2.7. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace .......14 2.8. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky civilní ochrany, obrany státu, ochrany ložisek nerostných surovin, ochrany před povodněmi)14 2.9. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území .................14 2.10. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby .................................14 2.11. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií ...........................................................................................14 2.12. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem ..................................................14 2.13. Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území .............14 2.14. Případný požadavek na zpracování konceptu, požadavky na zpracování variant ........14 2.15. Požadavky na uspořádání návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení.......................................................................................................15 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení .......................................................................16 3.1. Obyvatelstvo a bydlení.................................................................................................16 3.1.1. Sociodemografické podmínky ................................................................................16 3.1.2. Bydlení ...................................................................................................................18 3.2. Koncepce uspořádání krajiny .......................................................................................18 3.3. Urbanistické řešení ......................................................................................................19 3.4. Koncepce bydlení ........................................................................................................20 3.5. Koncepce výroby a skladování ....................................................................................25 3.6. Koncepce rekreace ......................................................................................................25 3.7. Koncepce občanské vybavenosti .................................................................................27 3.8. Koncepce veřejných prostranství .................................................................................27 3.9. Koncepce dopravní infrastruktury ................................................................................27 3.9.1. Pozemní komunikace .............................................................................................27 3.9.2. Doprava v klidu ......................................................................................................28 3.9.3. Drážní doprava .......................................................................................................28 3.9.4. Vodní doprava ........................................................................................................29 3.9.5. Pěší doprava a cyklistická doprava ........................................................................29 3.9.6. Odůvodnění vymezení koridorů dopravní infrastruktury ..........................................29 3.10. Koncepce technické infrastruktury ...............................................................................30

2

3.10.1. Vodní režim ........................................................................................................30 3.10.2. Řešení zásobování pitnou vodou ........................................................................31 3.10.3. Řešení odvádění a čištění odpadních vod ..........................................................31 3.10.4. Zásobování plynem ............................................................................................32 3.10.5. Zásobování elektrickou energií ...........................................................................33 3.10.6. Odpadové hospodářství ......................................................................................33 3.10.7. Spoje ..................................................................................................................33 3.11. Územní systém ekologické stability..............................................................................33 3.11.1. Regionální a nadregionální ÚSES ......................................................................34 3.11.2. Lokální ÚSES .....................................................................................................35 4. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ...............................................37 5. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch .....................................................................................................37 5.1. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území ......................................................37 5.2. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ..................................................42 6. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ...............................................................44 6.1. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy, náležející do zemědělského půdního fondu a pozemků určených pro funkci lesa .............................44 6.2. Vyhodnocení vlivu návrhových ploch na organizaci zemědělského půdního fondu ......44 6.3. Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a o jejich předpokládaném porušení ..................................................................................44 6.4. Údaje o areálech zemědělské prvovýroby, zemědělských usedlostech a jejich předpokládaném porušení ...........................................................................................45 6.5. Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území a opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny............................................................................................45 6.6. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa .....................................................................................................45 6.7. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů .......................................................................................45 6.8. Pořadí změn v území (etapizace) ................................................................................46 7. Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než stanovuje vyhláška č. 501/2006 Sb. ...............................................................................................................46 8. Přílohy .........................................................................................................................46

D D1 D2 D3 D4

– – – – –

Grafická část – obsah Koordinační výkres (1: 5 000) Výkres širších vztahů (1: 50 000) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu (1: 5 000) Koncepce dopravní a technické infrastruktury (1: 5 000)

3

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Navrhované řešení bylo vyhodnoceno z hlediska koordinace využívání území a širších vztahů v rozsahu ve vazbě na okolní obce a jejich platnou nebo rozpracovanou územně plánovací dokumentaci: návaznost na územní systém ekologické stability – návaznost byla zajištěna na tyto vydané nebo rozpracované územní plány obcí: o Územní plán sídelního útvaru Osek nad Bečvou (vydaný 10. 1.1997), včetně platných změn  návaznost LBK13 (ÚP Veselíčko) na LBK8 (ÚP Osek nad Bečvou) zajištěna,  návaznost LBK15 (ÚP Veselíčko) na LBK3 (ÚP Osek nad Bečvou) zajištěna,  návaznost LBK17 (ÚP Veselíčko) na LBK5, IP (ÚP Osek nad Bečvou) zajištěna,  návaznost IP25 (ÚP Veselíčko) na LBK4 (ÚP Osek nad Bečvou) zajištěna, o Územní plán města Lipník nad Bečvou (vydaný 22. 2. 2005), včetně platných změn  návaznost IP20 (ÚP Veselíčko) na IP80 (ÚP Lipník nad Bečvou) zajištěna, o Územní plán obce Dolní Újezd (vydaný 5. 10. 2006)  návaznost LBK7 (ÚP Veselíčko) na LBK (ÚP Dolní Újezd) zajištěna,  návaznost RK1521 (ÚP Veselíčko) na RK1521 (ÚP Dolní Újezd) zajištěna,  návaznost LBK8 (ÚP Veselíčko) na LBK8 ÚP Dolní Újezd) zajištěna,  návaznost LBK10 (ÚP Veselíčko) na LBK10 (ÚP Dolní Újezd) zajištěna,  návaznost LBK17 (ÚP Veselíčko) na LBK13 (ÚP Dolní Újezd) zajištěna,  návaznost IP17 (ÚP Veselíčko) na IP51, IP52, IP81 (ÚP Dolní Újezd) zajištěna, o Územní plán obce Výkleky (vydaný 27. 6. 2005), včetně platných změn  návaznost LBK6 (ÚP Veselíčko) na LBK (ÚP Výkleky) zajištěna,  návaznost LBK6 (ÚP Veselíčko) na LBC (ÚP Výkleky) zajištěna,  návaznost LBK7 (ÚP Veselíčko) na LBK (ÚP Výkleky) zajištěna, o Územní plán obce Lazníky (vydaný 25. 9. 2002) a Územní plán Lazníky ve fázi projednávání  návaznost regionálního biocentra OK38 (ÚP Veselíčko) na RBC Nad Říkou (ÚP Lazníky) zajištěna,  návaznost regionálního biocentra OK38 (ÚP Veselíčko) na LBK-BK12 (ÚP Lazníky) zajištěna, o Územní plán obce Radvanice (vydaný 14. 12. 2006), včetně platných změn  návaznost LBK11 (ÚP Veselíčko) na LBK9 (ÚP Radvanice) zajištěna,  návaznost LBC6 (ÚP Veselíčko) na IP38 (ÚP Radvanice) zajištěna, o Územní plán obce Lazníčky (vydaný 4. 4. 2005), včetně platných změn  návaznost regionálního biocentra OK38 (ÚP Veselíčko) na LBCBC20/26 (ÚP Lazníčky) zajištěna, návaznost ploch a koridorů dopravy: o Územní plán obce Dolní Újezd (vydaný 5. 10. 2006)  návaznost koridoru dálnice D1 a koridoru vodní cesty D-O-L zajištěna,

4

Územní plán sídelního útvaru Osek nad Bečvou (vydaný 10. 1.1997), včetně platných změn  návaznost koridoru VRT, koridoru dálnice D1 a koridoru vodní cesty D-O-L zajištěna o Územní plán města Lipník nad Bečvou (vydaný 22. 2. 2005), včetně platných změn  návaznost koridor VRT zajištěna návaznost ploch a koridorů technické infrastruktury – není požadována všechny návaznosti na stávající technické sítě a na dopravní síť zůstávají zachovány. o

Požadavky na koordinaci v územních plánech okolních obcí: Osek nad Bečvou o návaznost na koridor KD7 pro účelovou komunikaci s cyklostezkou – v k.ú. Osek nad Bečvou navazuje koridor na účelovou komunikaci, o návaznost na interakční prvek IP25, Lipník nad Bečvou o návaznost není zapotřebí zajistit, na hranicích s městem Lipník nad Bečvou nebyl žádný nový návrh vymezen, Dolní Újezd o návaznost na koridor KD10 pro cyklostezku Veselíčko – Dolní Újezd, o návaznost na lokální biokoridor LBK16, o návaznost na interakční prvek IP1, o návaznost na interakční prvek IP3, o návaznost na interakční prvek IP4, Výkleky o návaznost není zapotřebí zajistit, na hranicích s obcí Výkleky nebyl žádný nový návrh vymezen, Lazníky o návaznost není zapotřebí zajistit, na hranicích s obcí Lazníky nebyl žádný nový návrh vymezen, Radvanice o návaznost na interakční prvek IP29, Lazníčky o návaznost není zapotřebí zajistit, na hranicích s obcí Lazníčky nebyl žádný nový návrh vymezen.

2. Vyhodnocení splnění požadavků zadání 2.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů 2.1.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje Politika územního rozvoje ČR (dále jen PÚR ČR) byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009. Územní plán Veselíčko naplňuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (č. 14-32) takto: (14)

Územní plán zachovává tradiční ráz zástavby bez tvorby satelitních sídel a zastavitelných ploch, odloučených od zastavěného území. Zastavitelné plochy byly vymezeny v těsné návaznosti na zastavěné území a vytvářejí tradiční uliční strukturu. Územní plán vyznačil v koordinačním výkrese chráněné hodnoty, jako jsou nemovité kulturní památky a archeologická naleziště I. a II. typu a stanovil

5

základní podmínky prostorového uspořádání na ochranu krajinného rázu. Územní plán podporuje ekologickou stabilitu krajiny vymezením dostatečně rozsáhlých a vhodně propojených ploch zeleně a ploch přírodních. (15)

Územní plán vymezil nové zastavitelné plochy v návaznosti na stabilizované obytné území, nebyly vymezeny žádné plochy pro bydlení, které by svým charakterem podporovaly vznik sociální segregace.

(16)

Územní plán stanovil plochy s rozdílným využitím území, určil převládající způsob využití, pokud bylo možné jej stanovit, přípustné, nepřípustné, případně podmíněně přípustné využití, a to takovým způsobem, aby bylo možné využití ploch a jejich rozvoj v souladu se stávajícím stavem, s přihlédnutím k budoucímu zkvalitňování podmínek pro bydlení a rozvoji podnikatelských aktivit v území.

(17)

Územní plán stabilizoval stávající plochy zemědělských areálů, je v nich umožněno pokračování zemědělské výroby, případně agroturistika. Plocha bývalého lomu byla navržena pro změnu využití na plochu hromadné rekreace. Dále byly vymezeny dvě plochy drobné a řemeslné výroby, což rovněž přispívá k tvorbě pracovních příležitostí v obci.

(18)

Rozvoj obce navržený v územním plánu, stabilizuje osídlení v území, omezuje případný úbytek obyvatelstva v obci a rozvíjí funkce obslužné a rekreační, čímž je podpořen polycentrický rozvoj sídelní struktury.

(19)

Výrazným brownfieldem je plocha bývalého lomu, která je po rekultivaci navržena jako plocha rekreace hromadné, na bývalých manipulačních plochách byly vymezeny dvě plochy pro drobnou a řemeslnou výrobu.

(20)

Územní plán nevymezil žádné záměry, které by mohly významně ovlivnit charakter krajiny.

(21)

Územní plán vymezil rozsáhlé plochy krajinné zeleně a to zejména v blízkosti obytných ploch a rekreační zóny. V centru obce byla stabilizována plocha zámeckého parku a přilehlé hospodářské zahrady.

(22)

Řešeným územím procházejí cyklotrasy i turistické trasy. Ke zlepšení podmínek pro cykloturistiku byla navržena podél silnice III. třídy cyklostezka do Dolního Újezdu a dále byla navržena cyklostezka v návaznosti na účelovou komunikaci mezi Veselíčkem a Osekem nad Bečvou. Agroturistiku je možné rozvíjet ve stabilizovaných plochách zemědělské výroby.

(23)

Řešeným územím prochází koridor dálnice D1, která zlepší dopravní dostupnost území. Návrhem cyklostezky podél silnice III. třídy mezi Veselíčkem a Dolním Újezdem se zlepší dopravní propustnost tohoto silničního úseku, čímž bude podpořena návaznost na plánovanou mimoúrovňovou křižovatku na D1. Koridory pro vysokorychlostní trať a pro průplavní spojení Dunaj – Odra – Labe byly vymezeny v souběhu s dálnicí D1, což snižuje míru fragmentace krajiny.

(24)

Z hlediska zlepšování dostupnosti území byla rozšířena a zkvalitněna dopravní infrastruktura pro cyklistickou dopravu s návazností na dopravu veřejnou. Byl navržen koridor pro účelovou komunikaci s cyklostezkou, spojující obec s železniční stanicí Osek nad Bečvou.

(25)

Vzhledem k tomu, že se v řešeném území nevyskytují záplavová nebo sesuvná území, byla pozornost v územním plánu zaměřena na zvýšení přirozené retence srážkových vod. Byly navrženy plochy tři vodní plochy a dále rozsáhlé plochy přírodního charakteru, které skladbou porostů podporují ochranu území před vodní a větrnou erozí, k čemuž slouží i bohatě navržená síť interakčních prvků.

(26)

V řešeném území se nevyskytují záplavová území.

6

(27)

Pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území vymezil územní plán koridory dopravní a technické infrastruktury, které umožňují vedení nových komunikací spolu s inženýrskými sítěmi.

(28)

Pro zajištění kvality života obyvatel územní plán zohlednil nároky dalšího vývoje území, v dlouhodobých souvislostech navrhl doplnění veřejné infrastruktury nejen pro současnou potřebu, tedy návrhem chybějících inženýrských sítí a komunikací, ale i do budoucna návrhem infrastruktury, která bude obsluhovat navržené plochy.

(29)

Cyklistická doprava navazuje na dopravu železniční a je v územním plánu umožněna vymezením sítě místních a účelových komunikací a ploch veřejných prostranství. Byl navržen koridor pro účelovou komunikaci s cyklostezkou, spojující obec s železniční stanicí Osek nad Bečvou, a koridor cyklostezky podél silnice III. třídy mezi Veselíčkem a Dolním Újezdem.

(30)

Stávající systém zásobování vodou, který je územním plánem dále rozvíjen, a především systém kanalizace, který umožňuje jak využití stávající čistírny odpadních vod v Oseku nad Bečvou, tak i výstavbu nových čistíren, splňují požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.

(31)

Území je dostatečně zásobováno energiemi, rozvoj výroby energie z obnovitelných není územním plánem podporován.

(32)

Netýká se řešeného území.

Vztah rozvojových oblastí, os, specifických oblastí, koridorů a ploch dopravy, koridorů a ploch technické infrastruktury vymezených v Politice územního rozvoje ČR k řešenému územnímu plánu: řešené území neleží v žádné rozvojové oblasti řešené území je součástí rozvojové osy OS10 (tato osa byla vymezena jako obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnice D1, D2 a D47, rychlostní silnice R35, R46 a R48 a železniční trať č. 250 v úseku Brno – Břeclav a č. 270 v úseku Bohumín – Lipník nad Bečvou – Olomouc. Konkrétní úkoly pro řešené území nejsou v PÚR ČR uvedeny) řešené území neleží ve specifických oblastech vymezených v PÚR ČR řešené území leží v trase dopravních koridorů vymezených v PÚR ČR – koridor vysokorychlostní trati – koridor vysokorychlostní trati VR1 je zapracován jako územní rezerva pro drážní dopravu R2 řešené území neleží v trase technické infrastruktury vymezené v PÚR ČR 2.1.2. Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem Ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, které byly vydány usnesením UZ/21/32/2008 dne 22.2.2008 Zastupitelstvem Olomouckého kraje formou opatření obecné povahy pod č.j. KÚOK/8832/2008/OSR-1/274 a nabyly účinnosti 28.3.2008 a aktualizaci č.1 ZUR OK usnesením č. UZ 19/44/2011 ze dne 22.4.2011 pod č.j KUOK 28400/2011 účinnost 14.7.2011 pro územní plán Veselíčko vyplývá: Úkoly pro územní plánování obcí vzhledem k poloze na rozvojové ose OS11 řešit územní souvislosti spojené zejména o s ochranou koridoru pro D1 Kroměříž – Lipník nad Bečvou – koridor dálnice D1 byl vzhledem k tomu, že již bylo vydáno stavební povolení, vymezen ve stavu jako plocha dopravy silniční DS o s návrhem na modernizaci koridorové tratě č. 270 – plocha koridorové tratě byla vymezena jako stabilizovaná plocha drážní dopravy DZ, o s ochranou koridoru územní rezervy pro výstavbu vysokorychlostní tratě – ochrana koridoru byla zajištěna vymezením koridoru dopravní infrastruktury KD12 v rozsahu územní rezervy R2,

7

o s ochranou koridoru pro dopravní napojení ve směru sever – jih výstavbu dálnice D1 v úseku hranice kraje OK/ZK – Přerov – Lipník n. B. – hranice kraje OK /MSK – koridor dálnice D1 byl vzhledem k tomu, že již bylo vydáno stavební povolení, vymezen ve stavu jako plocha dopravy silniční DS

na území obce hájit koridory pro tyto návrhy na dostavbu a modernizaci komunikačních tahů mezinárodního a celostátního významu: o pro napojení ve směru sever – jih výstavbu dálnice D1 v úseku hranice kraje OK/ZK – Přerov – Lipník n. B. – hranice kraje OK/MSK – koridor dálnice D1 koridor dálnice D1 byl vzhledem k tomu, že již bylo vydáno stavební povolení, vymezen ve stavu jako plocha dopravy silniční DS o územní rezervu pro výstavbu vysokorychlostní tratě – byl vymezen koridor dopravní infrastruktury KD12 v rozsahu územní rezervy R2, o akceptovat územní rezervu pro výstavbu vodní cesty Dunaj – Odra – Labe – byl vymezen koridor dopravní infrastruktury KD11 v rozsahu územní rezervy R1.

dodržovat obecná ustanovení s účinností pro návrhy jednotlivých druhů dopravy – bylo respektováno při využití území respektovat vymezení nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability krajiny a dodržovat stanovené zásady k ochraně jednotlivých prvků ÚSES a způsobům zapracování do územně plánovací dokumentace – nadregionální ÚSES není v obci zastoupen. Regionální ÚSES respektuje a koncepčně odpovídá vymezení ÚSES dle platných zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Při vymezování došlo pouze k upřesnění stávajících a návrhových ploch nad katastrální mapou a k dodržení návaznosti na ÚSES sousedících obcí. při využití území a jeho změnách respektovat vymezení, charakter a funkci jednotlivých skladebných prvků ÚSES: o regionální biocentra 167 a OK38 o regionální biokoridory RK 1520 a RK 1521

Regionální ÚSES je zastoupen čtyřmi prvky – biocentrem 167 Zámecký kopec, biocentrem OK38 Nad Říkou, biokoridorem RK1520 OK38 - Zámecký kopec a biokoridorem RK1521 Jezernice - Zámecký kopec – při vymezování došlo pouze k upřesnění stávajících a návrhových ploch nad katastrální mapou a k dodržení návaznosti na ÚSES sousedících obcí. respektovat rozčlenění řešeného území Olomouckého kraje na tyto krajinné celky (řešené území se nachází v v krajinném celku A. Haná) – bylo respektováno v krajinném celku A. udržet charakter otevřené kulturní venkovské krajiny s dominantní zemědělskou funkcí (zemědělský a lesozemědělský typ krajiny), v nivách podporovat především typ lesozemědělské a lesní krajiny a navíc dbát na omezení výstavby pouze na jejich břehy. Zpřesnit vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření o úprava polohy koridoru a označení stavby D1, hranice kraje (Říkovice – Lipník n/B) – stavba dálnice D1 má již vydané stavební povolení, nebyla tudíž vymezena jako veřejně prospěšná stavba, ale jako stavová plocha dopravy silniční DS, o regionální biocentra 167 a OK38 – po zpřesnění vymezení lze konstatovat, že obě biocentra jsou funkční a tudíž není nutné jejich plochy vymezovat jako veřejně prospěšná opatření, pouze u biocentra RBC 167 je navrženo rozšíření, plocha K37, která byla vymezena jako veřejně prospěšné opatření VU1.

8

Dodržovat zásady uvedené v bodě A.8.2 (ZÚR) Požadavky pro provádění změn v území, pro vymezování ploch s rozdílným způsobem využití a návrh veřejné infrastruktury – zásady byly dodrženy takto: 90.1. Územní plán zachovává tradiční ráz kulturní zástavby bez tvorby satelitních sídel a zastavitelných ploch, odloučených od zastavěného území. Zastavitelné plochy byly vymezeny v těsné návaznosti na zastavěné území a vytvářejí tradiční uliční strukturu. Rozvoj obytné funkce odpovídá umístění obce v rámci rozvojové osy i jejímu postavení v systému osídlení. 90.2. Vymezením zastavitelných ploch přispívá územní plán k stabilizaci osídlení venkova, byly vymezeny i plochy pro rozvoj rekreace hromadné i rodinné. 90.3. Rozvoj obce navržený v územním plánu, stabilizuje osídlení v území, omezuje případný úbytek obyvatelstva v obci a rozvíjí funkce obslužné a rekreační, čímž je podpořen polycentrický rozvoj sídelní struktury. 90.4. V územním plánu nevznikají žádná satelitní městečka. 90.5. Řešené území se nenachází v rozvojové oblasti. 91.1. Vzhledem k vysoké míře využití zastavěného území se předpokládá realizace zhruba 5% nových bytů v rámci již vymezených stávajících ploch. 91.2. Vzhledem k poloze obce ve struktuře osídlení (obec je součástí rozvojové osy OS 11 a je nepříliš vzdálena od tří rozvojových oblastí – republikové OB8 Olomouc a nadmístních RO 3 Lipník nad Bečvou – Hranice a RO 6 Přerov) lze předpokládat růst počtu obyvatel do roku 2027 o cca 10%, čemuž odpovídá rozsah vymezených zastavitelných ploch pro bydlení (více viz kapitolu 3.1.1.). 91.3. Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení byl dimenzován s ohledem na předpokládaný růst počtu obyvatel, odpad bytového fondu a zmenšování velikosti domácností. Byla započtena i rezerva z hlediska obtížné dostupnosti pozemků z hlediska majetkových vztahů (více viz kapitolu 5.2.). 91.4. Navržený rozvoj obce byl posouzen z hlediska udržitelného rozvoje, viz níže v kapitole 2.2. 91.5. Rozvoj druhého bydlení byl v územním plánu řešen okrajově, potenciál pro rozvoj chatových oblastí je v obci již vyčerpán, důraz byl kladen na rozvoj prvního bydlení. 91.6. Bilance vývoje počtu obyvatel a bydlení jsou podrobně obsaženy v kapitole 3.1. 91.7. Stanovení reálného rozsahu nové bytové výstavby je podrobně popsáno v kapitole 5.2., kapitola 3.10. obsahuje koncepci rozvoje veřejné technické infrastruktury obce. 92.1. Vymezení koridorů dálnice D1, průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe a vysokorychlostní tratě bylo koordinováno s vymezením koridorů v navazujících územních plánech – návaznost je zobrazena v koordinačním výkrese. 92.2. Řešené území se nenachází v rozvojové oblasti. 92.3. Vymezení regionálního biokoridoru RK 1520 i vymezení regionálního biocentra OK38 bylo koordinováno s vymezením regionálního ÚSES v navazujících územních plánech – návaznost je zobrazena v koordinačním výkrese.. 92.4. Ke křížení regionálních a nadergionálních biokoridorů s komunikacemi vyšších kategorií v řešeném území nedochází. 92.5. Čerpací stanice pohonných hmot začleněné do nouzového zásobování ropnými produkty se v řešeném území nevykytují. 92.6. Pro řešené území nevyplývají žádné dohodnuté záměry, které je nutné zapracovat do územního plánu. 9

92.7. Perspektivní posádky, stávající objekty a zařízení vojenské správy se v řešeném území nevyskytují, do řešeného území zasahuje zájmové území elektronického komunikačního zařízení Ministerstva obrany, které však není řešením územního plánu nijak narušeno. 92.8. V územním plánu nebyly navrženy plochy pro fotovoltaické nebo větrné elektrárny. 92.9. Řešené území se nenachází v rekreačním krajinném celku. 92.10. Požadavky na ochranu kritické infrastruktury a zajištění správné funkčnosti integrovaného záchranného systému nejsou pro řešené území stanoveny. 92.11. V řešeném území se nenacházejí nemovitosti ve vlastnictví Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje a nemovitosti, ke kterým má příslušnost hospodaření MV ČR. 92.13 Z hlediska ochrany panoramatu zámku je v nově vymezených plochách pro bydlení omezena výška na 2 nadzemní podlaží, maximální intenzita zastavění pozemků je stanovena na 0,4, velké komerční plochy nákupních a zábavních center nejsou v řešeném území vymezeny. 2.2. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Z územně analytických podkladů (ÚAP) vyplývá: rozvíjet tyto silné stránky: o vyšší výskyt zdrojů nerostných surovin (stavebního kamene a štěrkopísku) nikoliv však směrem k obci a Zámeckém kopci – rozvoj těžby nerostných surovin není územním plánem podporován, těžba v dobývacím prostoru v Zámeckém kopci byla ukončena, plocha je navržena pro rekultivaci se změnou využití na rekreaci hromadnou. o vysoký podíl kvalitních půd v 1. a 2. řídě ochrany – zastavitelné plochy byly vymezeny především na zemědělském půdním fondu s nižší ochranou, pouze menší část (včetně ploch pro dopravní a technickou infrastrukturu) byla vymezena na plochách s 1. a 2. třídou ochrany. o kulturně-historické památky (zámek a zámecký park Veselíčko) – odráží se na vzhledu obce a jejím potenciálu pro cestovní ruch – plochy zámku, navazujícího parku a zahrad byly v územním plánu vymezeny jako plochy občanského vybavení, zeleně veřejné a zeleně soukromé vyhrazené, výstavba v nově vymezených zastavitelných plochách pro bydlení je výškově omezena tak, aby nedocházelo k negativnímu ovlivnění pohledů na panoráma zámku. potlačovat tyto slabé stránky: o nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod a podzemních vod z hlediska chemického – obec má v současnosti na většině území jednotnou kanalizaci s odváděním odpadních vod na čistírnu v Oseku nad Bečvou, v části Tupec však je jednotná kanalizace zaústěna do příkopu. Ke zlepšení kvality povrchových i podzemních vod dojde buď napojením všech částí obce na ČOV v Oseku nad Bečvou, nebo vybudováním dvou čistíren, zastavitelné plochy Z34 a Z35. Odpadní vody z části Vicínov budou převedeny čerpací stanicí s výtlačným řadem do stávající kanalizační sítě nebo budou likvidovány v malé čistírně odpadních vod, zastavitelná plocha Z36. o nedostatek pracovních příležitostí – územní plán stabilizoval stávající plochy zemědělských areálů, je v nich umožněno pokračování zemědělské výroby, popř. agroturistika. Dále byly vymezeny dvě plochy drobné a řemeslné výroby, což rovněž může přispět k tvorbě pracovních příležitostí v obci.

10

v územním plánu řešit tyto problémy: o dobudování dálnice D1 – dálnice D1 byla vzhledem k tomu, že již bylo vydáno stavební povolení, vymezena ve stavu jako plocha dopravy silniční DS

o dobudování sítě cyklostezek návazných na páteřní trasu „Cyklostezky Bečva", zejména jde o napojení na okolní obce, která budou sloužit nejen pro zvýšení turistického ruchu, ale zejména pro každodenní využití v rámci pravidelné dojížďky za prací, do škol, apod. – pro zlepšení napojení na okolní obce byla podél silnice III. třídy navržena cyklostezka do Dolního Újezdu a dále byla navržena cyklostezka v návaznosti na účelovou komunikaci mezi Veselíčkem a Osekem nad Bečvou – tato cyklostezka má přímou vazbu na páteřní trasu podél Bečvy. Respektovat limity využití území: pozemky určené k plnění funkce lesa a ochranné pásmo – vymezením zastavitelných ploch nedošlo k záborům pozemků určených k plnění funkce lesa, zastavitelné plochy byly vymezeny v ochranném pásmu lesa jen výjimečně, jedná se o plochy Z25 a Z26 pro rodinnou rekreaci (plochy navazují na okolní zastavěné plochy a objekty na nich lze situovat v dostatečné vzdálenosti od lesa), plochu Z22 pro smíšené bydlení venkovské (od lesa je plocha oddělena stávající plochou bydlení, objekt lze situovat v dostatečné vzdálenosti od lesa) a Z11 rovněž pro smíšené bydlení venkovské (plocha navazuje na zastavěné území, od lesa je oddělena silnicí III. třídy, vzhledem k velikosti a orientaci pozemků lze objekty situovat v dostatečné vzdálenosti od lesa). vodní toky – vodní toky – byly respektovány, byly navrženy tři nové vodní plochy, k výraznému zásahu do vodních toků a ploch dojde při realizaci průplavního spojení D-O-L, pro které je vymezen koridor územní rezervy. Natura 2000 – Evropsky významná lokalita Dolní a Prostřední Svrčov CZ0713394, Veselíčko CZ0713746 (půdní prostory diagnostického výchovného ústavu) – vymezení EVL Dolní a prostřední Svrčov je stabilizováno jako plochy přírodní, plochy zeleně přírodního charakteru a plochy vodní a vodohospodářské, prakticky celá lokalita je zahrnuta do lokálního biocentra LBC3, lokalita Veselíčko je situována ve stabilizované ploše občanského vybavení. ÚSES prověřit a zachovat skladbu ze stávajícího územního plánu – regionální ÚSES byl vymezen dle platných zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Při zpřesňování skladebných částí regionálního ÚSES i při vymezování lokálního ÚSES byl v maximální možné míře respektován platný územní plán, a to i z hlediska vymezování interakčních prvků. dobývací prostor evt.č. 7/0510, stanoven pro organizaci Kamenolomy ČR s.r.o. – vzhledem k tomu, že těžba byla ukončena, je plocha dobývacího prostoru navržena pro rekultivaci se změnou využití na rekreaci hromadnou. výhradní ložisko č. 303320000 ve vlastnictví ČR – vzhledem k tomu, že těžba byla ukončena, je plocha dobývacího prostoru navržena pro rekultivaci se změnou využití na rekreaci hromadnou. ochranné pásmo hřbitova – do ochranného pásma hřbitova zasahují zastavitelné plocha Z1 a Z2, ty jsou však odděleny od hřbitova silnicí III. třídy, takže nedochází přímému sousedství ploch, které by mohlo narušovat pietnost prostředí, navíc vzhledem k tomu, že obě plochy budou zásobovány vodou z obecního vodovodu, nedojde ani ke konfliktům hygienickým. nemovitá kulturní památka – památky jsou buď situovány v plochách veřejných prostranství (popř. v jiných plochách s rozdílným způsobem využití), nebo jsou

11

vymezeny, jako v případě zámku, jako samostatné plochy. Vymezené zastavitelné plochy nejsou s památkami v konfliktu. o 37953 / 8-604 Veselíčko zvonička konec obce o 39334 / 8-600 Veselíčko socha sv. Aloise při bočním vstupu do zámeckého areálu o 30178 / 8-599 Veselíčko socha sv. Antonína Paduánského v polích na konci aleje u zámku o 45928 / 8-601 Veselíčko socha sv. Floriána v předzámčí o 19829 / 8-602 Veselíčko socha sv. Josefa v předzámčí o 23307 / 8-603 Veselíčko pomník - na vojenském pohřebišti z roku 1805 v lese, nad obcí o 29627 / 8-598 Veselíčko čp.1 zámek ve svahu SV od centra obce o V k.ú. Veselíčko se nachází ochranné pásmo nemovité kulturní památky areál zámku, které bylo vyhlášeno rozhodnutím RK OkÚ Přerov č.j. kult: 1015/94404/5 dne 23.12.1994 a má rejstříkové číslo 11555 ochranné pásmo vodovodu – respektováno, stávající řady jsou většinou umístěny ve vymezených plochách veřejných prostranství, nové řady, které zásobují zastavitelné plochy, budou pokládány do nově vymezených ploch dopravy silniční. ochranné pásmo kanalizace – respektováno, stávající řady jsou většinou umístěny ve vymezených plochách veřejných prostranství, nové řady, které zásobují zastavitelné plochy, budou pokládány do nově vymezených ploch dopravy silniční. ochranné pásmo elektrického vedení – respektováno, do ochranného pásma vedení VN okrajově zasahují zastavitelné plochy Z 15, Z16, Z17, Z18 a Z19 pro bydlení, plocha Z33 pro drobnou a řemeslnou výrobu a plocha Z35 pro technickou infrastrukturu – čistírnu odpadních vod. Vzhledem k velikosti všech uvedených ploch není ochranné pásmo elektrického vedení omezením pro jejich využití. ochranné pásmo plynovodu a objektů – respektováno, v ochranném ani bezpečnostním pásmu VTL plynovodů nebyly vymezeny zastavitelné plochy, stávající STL plynovody jsou většinou umístěny ve vymezených plochách veřejných prostranství, nové plynovody, které zásobují zastavitelné plochy, budou pokládány do nově vymezených ploch dopravy silniční. ochranné pásmo telekomunikačního vedení – respektováno, v řešeném území se nacházejí ochranná pásma objektů na telekomunikační síti, ochranné pásmo radaru i zájmové území elektronického komunikačního zařízení Ministerstva obrany – vzhledem k nízké výškové hladině navrhované zástavby nejsou tato ochranná pásma narušena. ochranné pásmo silnice II a III třídy – respektováno, zastavitelné plochy, které zasahují do ochranného pásma silnice III. třídy, jsou dostatečně rozsáhlé, aby stavby mohly být umístěny mimo toto ochranné pásmo. ochranné pásmo železnice – respektováno, v ochranném pásmu železnice nebyly vymezeny žádné zastavitelné plochy. ochranné pásmo vojenského výcvikového prostoru – respektováno, v ochranném pásmu nebyly vymezeny žádné zastavitelné plochy 2.3. Požadavky na rozvoj území obce V územním plánu budou vymezeny plochy pro: bydlení – plochy pro bydlení byly vymezeny jako plochy obytné vesnické v rozsahu 22,43 ha,

12

sport a rekreaci – plochy pro sport a rekreaci byly vymezeny jako plochy staveb pro rodinnou rekreaci v rozsahu 0,63 ha a jako plochy staveb pro hromadnou rekreaci v rozsahu 13,99 ha. smíšenou zástavbu, podnikání a bydlení – plochy pro smíšenou zástavbu, podnikáni a bydlení byly vymezeny jako plochy obytné vesnické v rozsahu 22,43 ha, zemědělskou výrobu a průmyslovou výrobu – byly vymezeny pouze plochy pro drobnou a řemeslnou výrobu v rozsahu 0,66 ha, technickou a občanskou vybavenost – byly vymezeny plochy inženýrských sítí (především plochy pro nové čistírny odpadních vod) v rozsahu 6,35 ha, krajinnou zeleň – byly vymezeny plochy přírodní, plochy zeleně přírodního charakteru a plochy ochranné a izolační zeleně v celkovém rozsahu 33,40 ha, dopravní a technickou infrastrukturu v návaznosti na nové plochy – byly vymezeny plochy silniční dopravy určené i pro ukládání technické infrastruktury v rozsahu 1,29 ha. 2.4. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Stávající urbanistická koncepce obce bude zachována – popis urbanistické koncepce je podrobně obsažen v kapitole 3.3. ÚP stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití území (hlavní využití, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné) Dále ÚP stanoví podmínky prostorového uspořádání s ohledem na krajinný ráz a na stávající způsob zástavby – podmínky pro využití ploch i podmínky prostorového uspořádání byly stanoveny v kapitole 6. výrokové části. 2.5. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury. ÚP bude respektovat stávající dopravní řešení. Projektant prověří dopravní závadu v prostoru u hospody – dopravní závada byla prověřena, lokalita je zařazena do ploch dopravy silniční, vzhledem ke stísněnosti prostoru a vzhledem k absenci záměrů na řešení dopravní závady, nebyly pro vymezeny žádné plochy s nutnosti změny způsobu využití na dopravu silniční. Bude prověřena trasa pro cyklostezku Veselíčko – Dolní Újezd – byly vymezeny koridory cyklostezky KD9 a KD10 podél silnice Veselíčko – Dolní Újezd. Nově navržené plochy budou napojeny na stávající komunikace – všechny nově vymezené zastavitelné plochy je možné napojit buď na stávající komunikace, nebo na komunikace navržené jako plochy dopravy silniční. 2.6. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Kromě hodnot území stanovených právními předpisy se za hodnoty území považují: památky místního významu Veselíčko: o kříž – na křižovatce u obecního úřadu o socha sv. Antonína Paduánského – na křižovatce polních cest na Svrčov o kříž – u požární zbrojnice o kaple P. Marie – na Zámeckém vrchu o památník obětem II. světové války o kříž – ústřední na hřbitově o socha P. Marie Bolestné – před č.p. 85 o boží muka P. Marie Lurdské – v lesích za potokem Lukavec o socha P. Marie Hostýnské – v zahradě o kaple sv. Jana Nepomuckého – místní část Vicínov o kříž – na cestě mezi Tupcem a Osekem památky místního významu Tupec: o kaple sv. Trojice - na návsi u čp. 28

13

o kříž u kaple Nové plochy navrhovat tak, aby neohrozily památky místního významu. – památky jsou buď situovány v plochách veřejných prostranství, popř. v jiných plochách s rozdílným způsobem využití. Vymezené zastavitelné plochy nejsou s památkami v konfliktu. 2.7. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Veřejně prospěšné stavby a opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: plochy a koridory veřejné infrastruktury převzaté ze ZÚR – mezi veřejně prospěšné stavby nebyla zařazena Úprava polohy koridoru a označení stavby D1, hranice kraje (Říkovice – Lipník nad Bečvou) vzhledem k tomu, že již bylo ukončeno územní řízení a vydáno stavební povolení, není nutné tuto stavbu vymezit v územním plánu jako veřejně prospěšnou stavbu, koridor byl vymezen ve stavu jako plocha dopravy silniční DS nefukční části skladebných prvků ÚSES – nefunkční části skladebných částí ÚSES byly vymezeny jako veřejně prospěšná opatření. dopravní a technická infrastruktura, která vyplyne po navržení nových ploch – jako veřejně prospěšné stavby byly vymezeny plochy místních komunikací a cyklostezky Veselíčko – Dolní Újezd. 2.8. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky civilní ochrany, obrany státu, ochrany ložisek nerostných surovin, ochrany před povodněmi) Bude respektováno výhradní ložisko č. 303320000 ve vlastnictví ČR – vzhledem k tomu, že těžba byla ukončena, je plocha dobývacího prostoru navržena pro rekultivaci se změnou využití na rekreaci hromadnou. 2.9. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Prověřit možnost řešení dopravních závad v obci – dopravní závada u hospody byla prověřena, lokalita je zařazena do ploch dopravy silniční, vzhledem ke stísněnosti prostoru a vzhledem k absenci záměrů na řešení dopravní závady, nebyly pro vymezeny žádné plochy s nutnosti změny způsobu využití na dopravu silniční. 2.10. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby S ohledem na rozvoj obce budou vymezené nové zastavitelné plochy viz bod c ) zadání – rozsah vymezených zastavitelných ploch je uveden v bodě 2.3.. 2.11. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií V územním plánu se nevyskytuje.

2.12. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem V územním plánu se nevyskytuje. 2.13. Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území Není nutné posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí. 2.14. Případný požadavek na zpracování konceptu, požadavky na zpracování variant Koncept nebude zpracován.

14

2.15. Požadavky na uspořádání návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení  Bude dodržen obsah ÚP podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.  ÚP bude zpracován digitálně v měřítku 1: 5000  Návrh ÚP bude pro účely projednání odevzdán ve třech vyhotoveních (1paré obec + 2 paré pořizovatel)  Návrh ÚP (čistopis) bude odevzdán ve čtyřech vyhotoveních + elektronicky na CD. ÚP bude obsahovat: A) textovou část (podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.) B) grafickou část 1. Výkres základního členění území 2. Hlavní výkres 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací Odůvodnění bude obsahovat: A) textovou část (podle přílohy č. 7 k vyhlášce č.500/2006 Sb.) B) grafickou část 1. Koordinační výkres 2. Výkres širších vztahů 3. Výkres předpokládaných záborů ZPF 4. Koncepce dopravní a technické infrastruktury

15

3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 3.1. Obyvatelstvo a bydlení Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) – zaměstnanost (hospodářské podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou součást civilizačních hodnot území. Hlavním cílem kapitoly je sestavení prognózy vývoje počtu obyvatel (včetně bilance bydlení) v řešeném území ve střednědobém výhledu (očekávané platnosti územního plánu). Prognóza vychází z rozboru demografických a širších podmínek řešeného území. Slouží především jako podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro návrh, posouzení potřeby a přiměřenosti nových ploch pro bydlení. 3.1.1. Sociodemografické podmínky Počet obyvatel ve Veselíčku klesal už v minulosti – v druhé polovině 19. století, zejména vlivem těžkých hospodářských podmínek obcí širšího regionu (jejich relativního přelidnění). Důsledky II. světové války se promítly do dalšího poklesu počtu obyvatel. Velmi mírný růst nastal v padesátých letech minulého století. Byl však brzy vystřídán dlouhodobým poklesem, který trval až do devadesátých let minulého století. Na vývoj počtu obyvatel v řešeném území mají vliv, zejména: Poloha v zemědělské krajině. Malá velikost obce, omezující její vybavenost. Průměrné dopravní napojení obce a blízkost Lipníku nad Bečvou. Změna vnímání a kvality obytného, zejména rekreačního a životního prostředí v posledních desetiletích, stoupající preference bydlení v příměstských obcích. Dlouhodobý (od r. 1869) a krátkodobý (po r. 2000) vývoj počtu obyvatel v řešeném území je patrný z následujících tabulek. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území (zdroj: ČSÚ, obec) Skutečnost

Prognóza

Rok

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Veselíčko

893

753

779

716

744

774

650

670

666

Tupec

231

243

287

238

246

140

185

159

168

Celkem

1124

996

1066

954

990

914

835

829

834

2011

2027

882

cca 950

Vývoj počtu obyvatel v posledních letech v řešeném území (zdroj: ČSÚ) Rok

Stav 1.1.

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

838 828 824 821 811 815 815 829 828 834

2011 2012 Průměr

859 882

Přistěho- Vystěhovaní vaní 7 13 9 13 4 7 13 14 8 7 9 13 7 6 2 13 9 11 14 8 7 7 18 18 9 11 27 11 11 7 21 26 8 8 25 19 8 7 14 10 Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011 12 3 31 17

Narození

8

Zemřelí

8

17

15

Přirozená měna -6 -3 1 1 -2 0 -2 4 0 1

Saldo migrace -4 -1 -4 -11 6 0 16 -5 6 4

9

14

Změna celkem -10 -4 -3 -10 4 0 14 -1 6 5 20 23

0

2

2

16

Podle údajů ČSÚ bylo v obci na začátku r. 2012 dosaženo počtu 882 trvale bydlících obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v řešeném území je možné z hlediska obecných demografických podmínek (pokles počtu obyvatel v některých regionech, především městech) považovat za příznivý. Hlavním faktorem pozitivně ovlivňujícím vývoj počtu obyvatel po r. 2001, zejména po r. 2005 je kladné saldo migrace. Ukazatele vývoje přirozenou měnou jsou také příznivé. Migrace vykazuje v jednotlivých letech značnou variabilitu (což je dáno zejména malou velikostí obce, ale i kolísáním bytové výstavby). Věková struktura obyvatel vykazuje průměrné zastoupení obyvatel v poproduktivním věku ve srovnání s Olomouckým krajem (r. 2011). Podíl dětí (věkové skupiny 0-14 let) byl rovněž blížící se průměru kraje. Dlouhodobý vývoj bude doprovázet „stárnutí“ obyvatel, které se promítá do potřeb školských a sociálně zdravotních zařízení (komunálního plánování). Počet obyvatel v řešeném území a srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ) v tom podle věku

v tom Kraj, obec

Obyvatelstvo celkem

muži

ženy

0 - 14 let

15 - 64 let

65 a více let včetně nezjištěno

Veselíčko

871

428

443

127

602

142

Veselíčko

100%

49,1%

50,9%

14,6%

69,1%

16,3%

Olomoucký kraj

100%

48,9%

51,1%

14,5%

69,5%

16,1%

Míra nezaměstnanosti odvozená z předběžných výsledků sčítání (11,4%) je vyšší než srovnatelný průměr ČR (9,6%). Nezaměstnanost v řešeném území i širším regionu (okres Přerov), pokud se bude i nadále zvyšovat, může zpomalovat další rozvoj obce. Prognózy vývoje počtu obyvatel u obcí podobné velikosti jsou zatíženy značnou nejistotou. V zásadě lze vycházet z těchto kriterií: dynamika dosavadního růstu počtu obyvatel – počet obyvatel od roku 1991 trvale roste, navíc se v posledních letech zrychluje, poloha obce ve struktuře osídlení – obec je součástí rozvojové osy OS 11 a je nepříliš vzdálena od tří rozvojových oblastí – republikové OB8 Olomouc a nadmístních RO 3 (Lipník nad Bečvou – Hranice) a RO 6 Přerov – rozvojové osy zahrnují obce, v nichž existují, nebo lze reálně očekávat zvýšené požadavky na změny v území, vyvolané dopravní vazbou na existující nebo připravované kapacitní silnice při spolupůsobení rozvojové dynamiky příslušných center osídlení, návaznost na stávající nebo připravované dopravní systémy – obce má již dnes výbornou vazbu na dálnici D1 (směr Ostrava), rychlostní silnici R35 (směr Olomouc), po vybudování úseku dálnice D1 mezi Lipníkem nad Bečvou a Říkovicemi se výrazně zlepší napojení obce ve směru na Přerov, Zlín a Brno, atraktivita obytného prostředí – obec má klidnou polohu na jižním až jihovýchodním úbočí zalesněného Zámeckého kopce s výhledem na Hostýnské vrchy s absencí průjezdné automobilové dopravy, potenciál pro rekreaci potvrzuje existence rozsáhlých chatových a zahrádkových oblastí, nízké zastoupení občanské vybavenosti vyvažuje krátká dojížďková vzdálenost do okolních center osídlení Výsledky hodnocení podle výše uvedených kritérií ukazují, že obec má předpoklady pro rozvoj obytných funkcí i funkcí rekreačních a v nastávajícím období lze očekávat stálý růst počtu obyvatel, do roku 2028 lze počítat s jeho nárůstem až na cca 950 obyvatel.

17

3.1.2. Bydlení Počet obydlených bytů v řešeném území je na začátku roku 2012 odhadován na cca 310. Podle definitivních výsledků sčítání bylo v roce 2001 v obci 280 trvale obydlených bytů, z toho 20 mimo rodinné domy. Značný rozsah – 50 bytů vykazovaly „trvale neobydlené byty“, signalizující rezervy v intenzitě využití bytového fondu. V obci je cca 80 objektů individuální rekreace, zahradních chat, naprostá většina v části Veselíčko. Celkový rozsah druhého bydlení (jehož nemalou část tvoří tzv. neobydlené byty) je odhadován na cca 120 jednotek druhého bydlení. Bytový fond (zdroj: ČSÚ) Sčítání – rozhodné datum Obyvatel Trvale obydlené byty (ČSÚ) Zalidněnost bytů (obyvatel/byt) První bydlení-bytů (odhad) Zalidněnost bytů (obyvatel/byt) Druhé bydlení (odhad)

3.3.1991 815 261 3,12 261 3,12 135

1.3.2001 834 280 2,98 280 2,98 140

26.3.2011 871 290 3,00 310 2,81 120-130

V období 2001 – 2011 bylo v obci získáno 15 nových bytů (podle ČSÚ). Čistý přírůstek obydlených bytů je však zřejmě větší, mohl být realizován zejména intenzifikací využití stavebního fondu, na úkor neobydlených bytů (o čemž svědčí mírný pokles druhého bydlení a vývoj zalidněnosti bytů). Nová bytová výstavba v posledních letech (zdroj: ČSÚ) Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Dokončené 1 1 2 0 0 0 2 6 2 0 1 byty Očekávaný rozsah nové bytové výstavby během návrhového období bude ovlivňovat: Odpad bytového fondu v rozsahu asi 0,2-0,3% z výchozího počtu bytů ročně, přitom často nepůjde o fyzický odpad (demolice), ale spíš o slučování bytů, nebo převod na druhé bydlení apod. Neustálé zmenšování průměrné velikosti domácnosti (růst podílu jednočlenných domácností důchodců, rozvedených a samostatně žijících osob apod.). Okrajovým faktorem je i možné snížení rozsahu soužití domácností. Růst soužití domácností, který probíhá v posledních letech, není možno považovat (především ve vesnické zástavbě) za jednoznačně negativní proces. Dochází tím jak k efektivnějšímu využívání obytných kapacit, tak i k posilování sociální soudržnosti obyvatel (zejména na úrovni vlastních rodin) Změna počtu obyvatel. 3.2. Koncepce uspořádání krajiny Správní území Veselíčka se rozkládá na pomezí dvou charakterem zcela odlišných geomorfologických celků – Nízkého Jeseníku a Moravské brány. Hranice mezi oběma celky je výrazná, podmíněná geologickou stavbou. Severozápadní část území náleží Nízkému Jeseníku. Reliéf je zde relativně členitý. Jednotlivé hřbety s plochými zarovnanými temeny a různě ukloněnými svahy jsou navzájem oddělené různě hlubokými údolími vodních toků (např. potok Lukavec). Jihovýchodní část řešeného území přísluší k Moravské bráně a je vymezena přibližně linií silnice III/43610 Vicínov – Veselíčko – Tupec – Dolní Újezd. Reliéf jihovýchodní části území je poměrně plochý s málo zahloubenými údolími vodních toků s mírnými svahy (např. potok Lubeň).

18

Řešené území má charakter zemědělsko-lesní kulturní krajiny, ráz určují vedle proměnlivě dynamického reliéfu především různé způsoby využití. Severní část území, nad silnicí III/43610, pokrývají z velké části navzájem propojené lesní celky, jen okrajově doplněné plochami trvalých travních porostů a vodními plochami. Tok Lukavce zde představuje hluboce zaříznuté údolí do lesního komplexu tzv. Zámeckého kopce. Ze zastavěného území Veselíčka vybíhá do lesního celku pokrývajícího Zámecký kopec vklíněný dobývací prostor. Jižní až východní část řešeného území je méně členitá, bez hlubších terénních zářezů. V této části území převažují zemědělsky intenzivně obhospodařované pozemky. Orná půda je soustředěna především v nejplošších částech území, při jižním a východním okraji území. Významné je rozsáhlé zastoupení intenzivních ovocných sadů (zejména v okolí Tupce a Vicínova). V jihovýchodní části území, na levém břehu potoku Lubeň, jsou zastoupeny chmelnice. Údolí Lukavce se zde otevírá do zemědělské krajiny, tok Lukavce se vlévá z pravé strany do Lubně a je lemován bohatými břehovými porosty, rákosím a podmáčenými loukami. Koncepce uspořádání respektuje stav krajiny daný jejím současným stavem. Navržené zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území. Zemědělský charakter krajiny zůstává zachováván. Územní plán upřednostňuje ochranu stávajících krajinných hodnot a optimální využívání krajiny, nevytváří žádné odtržené enklávy osídlení. Obraz krajiny je doplněn vymezením skladebných prvků ÚSES, především lokálních biokoridorů a vymezením interakčních prvků, které člení rozsáhlé plochy zemědělské půdy a zvyšují rozmanitost krajiny. Významným záměrem, který dotváří charakter krajin, jsou návrhy nových vodních ploch včetně doprovodné zeleně. 3.3. Urbanistické řešení Zastavěné území Veselíčka tvoří společně se zástavbou Tupce stavebně srostlý podlouhlý kompaktní útvar zasazený na úpatí Zámeckého kopce. Hlavní urbanizační směr určuje linie silnice III. třídy Radvanice – Vicínov Veselíčko – Tupec – Dolní Újezd. Enklávu zastavěného území představuje místní část Vicínov, která leží od Veselíčka západním směrem. Hlavní urbanizační směr východ – západ je doplněn zástavbou, která vybíhá z centra Veselíčka jižním směrem, podél silnice III. třídy na Osek nad Bečvou. Urbanistická kompozice zastavěného území odráží historický vývoj obce, kompozici můžeme rozdělit na tři základní části, dříve samostatné sídelní útvary: Veselíčko, Tupec a Vicínov. Zástavba obce Veselíčko je charakteristická řadovou zástavbou, případně volným řazením objektů podél silnic a ostatních místních komunikací. Starší obytná struktura je tvořena řadově stojícími objekty zemědělských usedlosti. Doplňkem této urbanistické struktury je domkářská zástavba v západní části obce. Původní zástavba netvoří jasně vymezený návesní prostor. Za subcentrum je možné považovat okolí obecního úřadu a dále prostor před vjezdem do zámku. Výraznou dominantou v urbanistické kompozici je objekt zámku se zámeckým parkem. Mladší obytná struktura je tvořena řadově nebo samostatně stojícími objekty bydlení s původně výraznou hospodářskou funkcí. Zástavba poválečného období je z větší části tvořena opět řadovou nebo volně stojící zástavbou rodinnými domy městského typu již téměř jako zástavba čistého bydlení. Původní zástavbu lze charakterizovat jako typicky venkovskou, současná forma zástavby se spíše přiblížila městskému typu rodinného bydlení. Z měřítka stávající urbanistické struktury se částečně vyděluje středisko zemědělské výroby, které je však situováno v okrajové poloze obce. Výraznou části obce Veselíčko jsou plochy individuální rekreace v západní části obce, v prostoru směrem na Vicínov a v okolí dobývacího prostoru. Původní objekty individuální rekreace dnes samovolně přechází ve smíšenou funkci s bydlením. Zástavba místní části Tupec je rovněž charakteristická řadovou zástavbou, případně volným řazením objektů podél komunikací. Starší obytná struktura je tvořena opět řadově stojícími objekty. Doplňkem této urbanistické struktury je domkářská zástavba v severní části obce. Za subcentrum je možné považovat okolí kulturního domu v severní části zastavěného území. Výraznou dominantou v urbanistické kompozici je objekt kapličky. Zástavba 19

poválečného období je z větší části tvořena opět řadovou nebo volně stojící zástavbou rodinnými domy městského typu. Zástavba rodinných domů blízká bydlení městského typu se vyvinula zejména na spojnici mezi Veselíčkem a Tupcem, podél silnice III. třídy Radvanice – Dolní Újezd. V tomto prostoru je kompozice doplněna o bydlení hromadné (bytový dům). Středisko zemědělské výroby leží jižně od zastavěného území, urbanistickou strukturu Tupce nenarušuje. Zástavba místní části Vicínov je charakteristická řadovou zástavbou, případně volným řazením objektů podél silnice. Obytná struktura je tvořena řadově nebo samostatně stojícími objekty bydlení s původně výraznou hospodářskou funkcí. Zástavba poválečného období je z větší části tvořena opět řadovou nebo volně stojící zástavbou rodinnými domy městského typu, kde převažuje čisté bydlení. Vicínov nemá vymezený centrální návesní prostor. Směrem na Veselíčko se rozvinuly plochy chatových a zahrádkářských kolonií. Urbanistická koncepce zachovává tradiční ráz zástavby bez vymezení zastavitelných ploch, odloučených od zastavěného území. Rozvoj bydlení byl situován především do jižní části obce v návaznosti na zastavěné území. Pro bydlení byly využity i stávající plochy rodinné rekreace. Další zastavitelné plochy pro bydlení byly vymezeny v návaznosti na zastavěné území podél stávajících komunikací. Plochy pro rekreaci byly vymezeny v jižní části obce v návaznosti na zastavitelné plochy pro bydlení a na nově vymezené vodní plochy. Pro rekreaci hromadnou byla vymezena i plocha bývalého lomu. Plochy zemědělské výroby jsou stabilizované, s dalším rozvojem se neuvažuje. 3.4. Koncepce bydlení Nové rozvojové plochy byly vymezeny s ohledem na platný územní plán, původní koncepce návrhových ploch byl a doplněna o požadavky obce a soukromých investorů. Zastavitelné plochy pro bydlení byly vymezeny především v návaznosti na zastavěné území obce, aby nebyl ráz krajiny zatěžován rozptýlenou zástavbou a bylo usnadněno jejich napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Podrobné zdůvodnění vymezených zastavitelných ploch pro bydlení: ID plochy

Způsob využití plochy

Výměra v ha

Z1

Plochy smíšené obytné venkovské

2,54

Z2


1,65

Odůvodnění vymezení Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová plocha bydlení, částečně jako smíšená plocha drobné výroby, občanského vybavení a služeb. Plocha navazuje na zastavěné území, je v dobré dopravně dostupné poloze ve vztahu k silnici Veselíčko - Osek nad Bečvou, potřebná technická infrastruktura je vedena v blízkosti plochy, pro zajištění dopravní obsluhy lokality je nutné vybudovat novou místní komunikaci. Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako výhled (územní rezerva) ploch pro bydlení a částečně jako výhled smíšených ploch drobné výroby, občanského vybavení a služeb. Rozvoj smíšených obytných ploch v této lokalitě bylo požadavkem obce. Plocha navazuje na zastavěné území a představuje rozvoj bydlení v návaznosti na plochu Z1 dle navržené místní komunikace. Potřebné inženýrské sítě jsou vedeny v blízkosti plochy.

20

ID plochy


Výměra v ha

Z3


1,39

Z4


1,49

Z5


0,12

Z6


0,30

Z7


0,70

Odůvodnění vymezení Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová plocha bydlení, navazuje na zastavěné území, je dobře dopravně obsloužena ze stávající místní komunikace (komunikace bude zpevněna v celé délce), potřebná technická infrastruktura je vedena v blízkosti plochy. Jedná se o rovinu, která se velmi mírně svažuje k jihu. Plocha představuje dokončení urbanizace lokality "Na Podvesní louce", směrem, který vychází z dosavadní koncepce rozvoje sídla. Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová plocha bydlení, část plochy již byla zastavěnu. Plocha navazuje na zastavěné území a je dobře dopravně obsloužena ze stávající místní komunikace. Potřebná technická infrastruktura je vedena v blízkosti plochy. Plocha vychází z dosavadní koncepce rozvoje sídla a představuje reciproční rozvoj k ploše Z3 dle stejné obslužné komunikace. Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová plocha bydlení, část plochy vymezené v původním územním plánu je dnes již zastavěno. V případě plochy Z5 se jedná v podstatě o vyplnění větší stavební proluky podél místní komunikace v lokalitě "Za vývozem" mezi starou a novou zástavbou. Plocha přímo navazuje na zastavěné území, je dobře dopravně obsloužena ze stávající zpevněné místní komunikace, potřebná technická infrastruktura je vedena v blízkosti plochy. Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová plocha bydlení, část plochy vymezené v původním územním plánu je dnes již zastavěno. V případě plochy Z6 se jedná o pokračování nové zástavby podél místní komunikace v lokalitě "Za vývozem". Plocha přímo navazuje na zastavěné území a je dobře dopravně obsloužena ze stávající zpevněné místní komunikace, potřebná technická infrastruktura je vedena v blízkosti plochy. Plocha je nově vymezena na základě požadavku obce. Jedná se o převedení ploch dnešních zahrad na bydlení. Plocha doplňuje zastavěné území ve směru stávajících urbanizovaných ploch podél silnice III. třídy Radvanice Vicínov - Veselíčko - Tupec. Dopravně obsloužena bude nově navrženou místní komunikací v rámci urbanizace širšího prostoru lokality "Za vývozem". Technická infrastruktura bude řešena v rámci navržených dopravních ploch.

21

ID plochy

Z8



Výměra v ha

Odůvodnění vymezení

0,86

Plocha navazuje na plochu 1001 vymezenou v platném územním plánu pro bydlení. Plocha 1001 je dnes již zastavěna. Plocha Z8 rozvíjí prostor v lokalitě "Za vývozem" pro bydlení. Plocha byla vymezena na základě požadavku obce. Plocha je součástí nového koncepčního řešení prostoru v lokalitě "Za vývozem". Urbanizace prostoru "Za vývozem" navazuje na zastavěné území, jižním směrem od sportovního areálu "Sokolská zahrada". Rozvojový potenciál získávají plochy zejména vzhledem k blízkosti kvalitního prostředí Zámeckého areálu, který představuje společně se sportovním areálem a zástavbou v okolí obecního úřadu přirozené centrum sídla. Jedná se o pozemky s výhodnou konfigurací terénu, s mírnou jižní orientací. Dopravně bude plocha obsloužena, jak ze stávající místní komunikace, tak nově navrženými místními komunikacemi. Potřebná technická infrastruktura je vedena v blízkosti plochy.

Z9


1,33

Z10


1,64

Z11


0,42

Plocha je nově vymezena na základě požadavku obce. Plocha je součástí nového koncepčního řešení lokality "Za vývozem". Urbanizace prostoru "Za vývozem" navazuje na zastavěné území, jižním směrem od sportovního areálu "Sokolská zahrada". Rozvojový potenciál získávají plochy zejména vzhledem k blízkosti kvalitního prostředí Zámeckého areálu, který představuje společně se sportovním areálem a zástavbou v okolí obecního úřadu přirozené centrum sídla. Jedná se o pozemky s výhodnou konfigurací terénu, s mírnou jižní orientací. Plocha bude dopravně obsloužena nově navrženými místními komunikacemi. Technické infrastruktura bude řešena v rámci navržených dopravních ploch. Plocha je nově vymezena na základě požadavku obce. Plocha je součástí nového koncepčního řešení lokality "Za vývozem". Urbanizace prostoru "Za vývozem" navazuje na zastavěné území, jižním směrem od sportovního areálu "Sokolská zahrada". Rozvojový potenciál získávají plochy zejména vzhledem k blízkosti kvalitního prostředí Zámeckého areálu. Jedná se o pozemky s výhodnou konfigurací terénu, s mírnou jižní orientací. Plocha představuje doplnění k plochám Z8 a Z9, návrhem plochy bude efektivně využita vybudovaná dopravní a technická infrastruktura v ose navržené místní komunikace Z42. Stávající inženýrské sítě jsou vedeny v blízkosti plochy, takže bude snadno připojena. Zhruba polovina plochy byla v platném územním plánu vymezena jako zastavitelná plocha pro hromadnou rekreaci. Plocha je nově vymezena na základě požadavku obce. Plocha doplňuje zastavěné území ve stávajícím urbanizačním směru podél silnice III. třídy Radvanice Vicínov - Veselíčko - Tupec. Částečne se jedná o plochu zeleně vyjmoutou ze ZPF, částečně pak o rekreačně využívanou zahradu. Dopravně bude plocha obsloužena nově navrženou místní komunikací nebo přímo ze silnice III. Potřebné inženýrské sítě jsou vedeny v blízkosti plochy.

22

ID plochy

Z12



Výměra v ha


1,00

Plocha je nově vymezena na základě požadavku obce. Plocha rozvíjí zastavěné území ve stávajícím urbanizačním směru podél silnice III. třídy Radvanice - Vicínov Veselíčko - Tupec. Jedná o se plochy zahrad, mnohdy již zastavěné rekreačními objekty. Dopravně bude plocha obsloužena nově navrženou místní komunikací. Potřebné inženýrské sítě jsou vedeny v blízkosti plochy.

Z13


0,75

Z14


1,75

Z15


1,30

Z16


0,23

Plocha je nově vymezena na základě požadavku obce. Plocha rozvíjí zastavěné území ve stávajícím urbanizačním směru podél silnice III. třídy Radvanice - Vicínov Veselíčko - Tupec. Jedná o se plochy zahrad, mnohdy již zastavěné rekreačními objekty. Dopravně bude plocha obsloužena nově navrženou místní komunikací. Potřebné inženýrské sítě jsou vedeny v blízkosti plochy. Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová plocha bydlení (resp. ve změně územního plánu), část plochy byla zastavěna a je zařazena do zastavěného území. Původně rekreační objekty dnes plní převážně funkci trvalého bydlení. Návrhová plocha Z14 dokončuje urbanizaci v trati "U topolu" při toku Lukavce v návaznosti na lesní komplex Zámeckého kopce. Plocha také částečně legalizuje stávající rekreační objekt s rozsáhlou přilehlou zahradou. Plocha je dobře dopravně obsloužena ze stávající místní komunikace. Potřebná technická infrastruktura bude řešena v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury, případně veřejných prostranství. Plocha je nově vymezena na základě požadavku obce. Plocha rozvíjí prostor mezi plochami stávajícího bydlení v trati "U topolu" a terénní archeologickou základnou při silnici III. Radvanice - Vicínov - Veselíčko - Tupec. Plocha je dobře dopravně obsloužena ze stávající silnice III. třídy a místní komunikace směrem na Svrčov. Plocha zakončuje urbanizační celek smíšených obytných ploch v trati "U topolu" při toku Lukavce. Využití části plochy je omezeno ochranným pásmem nadzemního vedení VN 20 kV. Potřebná technická infrastruktura bude řešena v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury, případně veřejných prostranství. Plocha je nově vymezena na základě požadavku obce, navazuje na stávající zastavěnou plochu bydlení. Jedná se o převedení zahrady využívané k rekreačním účelům do ploch smíšených obytných. Plocha je dobře dopravně dostupná, přímo ze silnice III. třídy Radvanice - Vicínov Veselíčko - Tupec. Potřebná technická infrastruktura bude řešena v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury, případně veřejných prostranství.

23

ID plochy


Výměra v ha

Z17


1,42

Z18


0,85

Z19


0,70

Z20


0,19

Z21


0,20

Odůvodnění vymezení Plocha je nově vymezena na základě požadavku obce. Plocha rozvíjí smíšené obytné plochy v místní části Vicínov podél urbanizační osy dané silnicí III. třídy Radvanice Vicínov - Veselíčko - Tupec směrem k Veselíčku. Část dříve rekreačně využívaných ploch ve Vicínově dnes plní spíše funkci trvalého bydlení a jsou vymezeny jako zastavěné území. Zastavitelná plocha Z17 poskytuje daší plochy pro rozvoj bydlení ve Vicínově v návaznosti na stávající zastavěné plochy. Plocha je dobře dopravně dostupná, přímo ze silnice III. třídy Radvanice - Vicínov Veselíčko - Tupec. Potřebná technická infrastruktura bude řešena v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury, případně veřejných prostranství. Plocha je nově vymezena na základě požadavku obce. Plocha rozvíjí bydlení v místní části Vicínov ve směru dosavadní koncepce rozvoje sídla. Jedná se o rozsáhlou zahradu na výhodně orientovaném jihovýchodním svahu. Plocha navazuje na zastavěné území a je dobře dopravně dostupná jak ze silnice III. třídy Radvanice - Vicínov Veselíčko - Tupec, tak ze stávající místní komunikace. Potřebná technická infrastruktura bude řešena v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury, případně veřejných prostranství. Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová plocha bydlení ve větším rozsahu (resp. ve změně územního plánu), část plochy již byla zastavěna. Nově vymezená plocha je redukována a pouze doplňuje větší stavební proluku mezi zastavěným územím Tupce a nově zastavěným územím. Plocha navazuje na zastavěné území, je dobře dopravně obsloužena ze silnice III. třídy Veselíčko - Tupec - Dolní Újezd. Potřebná technická infrastruktura je vedena v blízkosti plochy, případně bude řešena v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury a veřejných prostranství. Jedná se o výhodnou polohu na mírném jižním svahu. Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová plocha smíšených aktivit (včetně bydlení). Část plochy je dnes již zastavěna a je proto zařazena do stávajících smíšených obytných ploch, čímž je splněn požadavek investora v této lokalitě. Navrhovaná plocha navazuje na zastavěné území v místní části Tupec, je dobře dopravně dostupná ze stávající silnice III. třídy Veselíčko - Tupec - Dolní Újezd, potřebná technická infrastruktura je vedena v blízkosti plochy. Plocha byla vymezena v platném územním plánu částečně jako návrhová plocha smíšených aktivit (včetně bydlení) a částečně jako návrhová plocha technické vybavenosti. Vymezená plocha Z22 navazuje na zastavěné území a představuje logický doplněk k rozvojové ploše Z21. Plocha je dobře dopravně dostupná ze stávající silnice III. třídy Veselíčko - Tupec - Dolní Újezd, potřebná technická infrastruktura je vedena v blízkosti plochy.

24

ID plochy

Z22

Z47


Výměra v ha




0,21

Plocha je nově vymezena, umožňuje zastavět plochu dnes využívanou jako zahradu v místní části Stání v přímé návaznosti na zastavěné území. Plocha je dopravně dobře dostupná ze stávající silnice III. třídy Lazníky - Svrčov Výkleky. Potřebná technická infrastruktura bude řešena v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury, případně veřejných prostranství.

0,63

Plocha v k.ú. Tupec, byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová plocha bydlení, navazuje na zastavěné území, je dopravně obsloužena ze stávající místní komunikace, potřebná technická infrastruktura je vedena v blízkosti plochy. Plocha byla zařazena na základě požadavku občana a to vzhledem k již probíhajícímu jednání ohledně výstavby rodinných domů.

3.5. Koncepce výroby a skladování Ve Veselíčku se nenachází žádný významný výrobní areál. Převážnou část zemědělských ploch obhospodařuje Podzámčí zemědělská a.s. – Dolní Újezd. Zemědělské družstvo užívá v řešeném území několik areálů zemědělské výroby. Stávající plochy výroby jsou územním plánem stabilizovány, nové rozvojové plochy pro zemědělskou výrobu navrženy nebyly. Jen okrajový význam mají dvě vymezené zastavitelné plochy pro drobnou a řemeslnou výrobu. Podrobné zdůvodnění vymezených zastavitelných ploch pro výrobu a skladování: ID plochy

Způsob využití Výměra plochy v ha

Z32

Plochy drobné a řemeslné výroby

0,17

Z33


0,49

Odůvodnění vymezení Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová smíšená plocha drobné výroby, občanského vybavení a služeb. Plocha bude sloužit k drobné výrobě, skladování a službám, případně ke smíšeným funkcím s administrativou. Plocha doplňuje stávající zastavěné plochy pro drobnou výrobu a smíšené využití v lokalitě, je dobře dopravně dostupná - přímo ze silnice III. třídy Vicínov - Veselíčko. Technická infrastruktura bude řešena v rámci stávajících dopravních ploch, případně veřejných prostranství. Plocha byla vymezena v platném územním plánu částečně jako návrhová plocha smíšená drobné výroby, občanského vybavení a služeb, částečně jako návrhová plocha odstavných a záchytných parkovišť a částečně jako plocha pro technickou vybavenost (ČOV). Plocha bude sloužit k drobné výrobě, skladování a službám, případně ke smíšeným funkcím s administrativou. Plocha navazuje na stávající zastavěné plochy pro drobnou výrobu a smíšené využití v lokalitě a rozvíjí spolu s plochou Z34 menší výrobní okrsek na okraji obce, mimo stávající obytné plochy. Plocha je dobře dopravně dostupná přímo ze silnice III. třídy Vicínov - Veselíčko. Technická infrastruktura bude řešena v rámci stávajících dopravních ploch, případně veřejných prostranství.

3.6. Koncepce rekreace Sportovní areál „Sokolská zahrada“ je umístěn v jihozápadní části obce, v těsné blízkosti okolní obytné zástavby, nedaleko zámeckého areálu. Plocha slouží jak potřebám venkovního

25

sportoviště, tak i jako výletiště pro konání zábav a společenských akcí. V ploše jsou situována sportoviště pro drobné míčové hry, tenis a fotbalové hřiště. S rozšířením stabilizované plochy se neuvažuje. Z tělovýchovných zařízení se v obci dále nachází sokolovna, která je situována při silnici III.třídy Radvanice – Dolní Újezd, v sousedství hasičské zbrojnice. Pro individuální rekreaci jsou využívány chalupy, zahrádky a chaty. Objekty individuální rekreace jsou dnes částečně integrovány k obytným plochám a není účelné je oddělovat od obytné složky. Samostatné chatové a zahrádkářské kolonie se nachází v prostoru mezi Vicínovem a Veselíčkem a v západní části Veselíčka, v některých plochách dnes ovšem dochází k samovolnému přechodu spíše k obytným funkcím. Podrobné zdůvodnění vymezených zastavitelných ploch: ID plochy



Z23

Plochy staveb pro rodinnou rekreaci

0,20

Plocha byla vymezena v platném územním plánu (resp. ve změně územního plánu), plocha doplňuje zastavěnou plochu individuální rekreace o sousední zahrady. Plocha je dobře dopravně dostupná ze stávající místní komunikace. Technická infrastruktura bude řešena v rámci stávajících dopravních ploch.

Z24


0,09

Plocha byla nově vymezena, navazuje na zastavěnou plochu individuální rekreace, jedná se v podstatě o legalizaci stávajícího využívání.

Z25


0,34

Z26

Plochy staveb pro hromadnou rekreaci

1,10

Z27


0,72

Z28


11,76

Plocha byla nově vymezena, navazuje na zastavěnou plochu individuální rekreace v blízkosti Svrčova, jedná se v částečně o legalizaci stávajícího využívání a doplnění ploch rekreační osady. Plocha je dobře dopravně dostupná po stávající místní komunikaci. Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová plocha hromadné rekreace a sportu. Nově vymezená plocha je rozšířena s ohledem na novou koncepci rozvoje lokality "Za vývozem". Plocha navazuje na zastavěné území. Dopravně bude obsloužena návrhem nových místních komunikací. Technické sítě budou řešeny v rámci navrhovaných dopravních ploch. Jedná se v podstatě o zázemí k navrhované vodní ploše pro rekreační účely. Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová plocha hromadné rekreace a sportu ve větším rozsahu. Nově vymezená plocha byla zmenšena s ohledem na novou koncepci rozvoje širšího prostoru lokality "Za vývozem" a urbanizaci "Podvesní louky". Plocha bude sloužit jako zázemí navrhovanému k rybníku pro sportovní rybolov a rekreaci. Plocha je dobře dopravně dostupná po stávající místní komunikaci (ta bude třeba zpevnit). Technické sítě budou řešeny v rámci stávajících dopravních ploch. Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová plocha hromadné rekreace a sportu ve stejném rozsahu. Jedná se o budoucí formu rekultivace areálu dobývacího prostoru. Součástí řešení bude i vodní plocha a plocha přírodního charakteru. Plocha bude mít velký rekreační potenciál i v souvislosti s výstavbou dálnice D1. Plocha je dobře dopravně dostupná po stávající místní komunikaci. Technické sítě budou řešeny v rámci stávajících dopravních ploch případně veřejných prostranství.

26

ID plochy


Z29


0,18

Z30


0,24

Odůvodnění vymezení Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová plocha pro sport a hromadnou rekreaci ve stejném rozsahu. Plocha bude sloužit k jako zázemí k památníku vojenského hřbitovu a přírodním plochám v případě budování naučných stezek. V ploše bude umožněno v případě potřeby parkování, možná je výstavba rozhledny. Plocha je dobře dopravně dostupná po stávající místní komunikaci. Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrhová plocha pro sport a hromadnou rekreaci ve stejném rozsahu. Jedná se o areál bývalé střelnice, dnes již spíše přírodního charakteru. Plocha budu sloužit jako přírodní tábořiště, může zde být vybudováno sociální zázemí, případně multifunkční sportoviště pro volnočasové aktivity. Plocha je dobře dopravně dostupná po stávající místní komunikaci. Potřebné inženýrské sítě jsou vedeny v blízkosti plochy.

3.7. Koncepce občanské vybavenosti Objekty občanské vybavenosti jsou rozptýleny zejména podél silnice III. třídy Radvanice – Dolní Újezd, která představuje páteřní obslužnou osu sídla. Nejvíce objektů občanské vybavenosti je soustředěno ve Veselíčku, částečně pak v Tupci. Ve Vicínově občanskou vybavenost nenalezneme. Základní škola v obci není. V budově bývalé základní školy je dnes situován obecní úřad, pošta, knihovna a kadeřnictví. V budově zámku je umístěno výchovné zařízení Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, nicméně se jedná o zařízení uzavřené pro veřejnost. Z veřejné vybavenosti se v obci dále nachází hasičská zbrojnice a hřbitov. Mezi Veselíčkem a Vicínovem, v blízkosti dobývacího prostoru, je situována terénní archeologická základna Archeologického centra Olomouc. V obci není kostel, nicméně je zde rozmístěna řada drobných sakrálních staveb, většinou chráněných jako nemovité kulturní památky. Regionálně významnou památku představuje zámek s areálem, situovaný v centru obce. Základní maloobchodní zařízení jsou rozptýlena po obci, další prodejny nalezneme pak v dalších okolních sídlech. V obci jsou umístěna také tři pohostinství. Stávající občanskou vybavenost lze považovat za stabilizovanou, nové plochy nebyly vymezeny. 3.8. Koncepce veřejných prostranství Plochy veřejných prostranství byly stabilizovány s přihlédnutím k fyzickému stavu území a byla vymezena jedna nová plocha: ID plochy

Z31

Způsob využití Výměra plochy v ha Plochy veřejných prostranství

0,28

Odůvodnění vymezení Plocha byla nově vymezena dle studie "Revitalizace zeleně ve Veselíčku" (Atelier LIST, 2012). Plocha umožňuje revitalizování obsažené zeleně, případně rekonstrukci veřejných prostor. Dále umožněno využití k dopravním funkcím.

3.9. Koncepce dopravní infrastruktury 3.9.1. Pozemní komunikace Řešeným územím procházejí tyto silnice: III/43610 Prosenice – Radvanice – Veselíčko – Dolní Újezd

27

III/43612 Osek nad Bečvou – Veselíčko III/43613 Lazník – Výkleky Zastavěným územím obce prochází od západu k východu silnice III/43610, která tvoří základní komunikační a prostorovou osu Veselíčka a Tupce. V centrální části obce se od jihu na silnici III/43610 napojuje silnice III. třídy III/43610, která vytváří spojení ve směru na Osek nad Bečvou. V západní části řešeného území prochází silnice III/43613 z Lazníků do Výklek, která nemá vztah k současně zastavěnému území Veselíčka nebo Tupce. Hromadná silniční doprava je zajišťována autobusy veřejné dopravy, obec je napojena linkami Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje – v obci je celkem 8 autobusových zastávek. Dle platných zásad územního rozvoje prochází jihovýchodní částí řešeného území návrh koridoru pro dálnici D1 v úseku hranice kraje OK/ZK – Přerov – Lipník n. B. – hranice kraje OK/MSK. Pro vymezení koridoru jsou dle zásad stanoveny šířkové parametry uváděné od osy na obě strany na 300 m. Vzhledem k tomu, že na stavbu dálnice D1 již bylo vydáno stavební povolení, byl koridor vymezen ve stavu jako plocha dopravy silniční DS. Podrobné zdůvodnění vymezených zastavitelných ploch pro silniční dopravu: ID plochy


Z38

Plochy silniční dopravy


0,22

Plocha byla vymezena v platném územním plánu. Jedná se o místní obslužnou komunikaci ke smíšeným obytným plochám.

Z39


0,40

Plocha byla částečně vymezena v platném územním plánu. Jedná se o stavbu místní obslužné komunikace ke smíšeným obytným plochám v lokalitě "Za vývozem" v trase stávající nezpevněné komunikace.

Z40


0,46

Plocha je nově vymezena, jedná se o stavbu místní obslužné komunikace ke smíšeným obytným plochám v lokalitě "Za vývozem".

Z41


0,21

Plocha byla částečně vymezena v platném územním plánu. Jedná se o stavbu místní obslužné komunikace k navrženým smíšeným obytným plochám v západní části Veselíčka v trase stávající nezpevněné komunikace.

Z42


0,41

Plocha je nově vymezena. Jedná se o stabilizaci dnes využívané účelové komunikace k areálu zemědělské výroby v místní části Tupec.

3.9.2. Doprava v klidu Pro odstavování vozidel jsou využívány stávající garáže a přístřešky na pozemcích rodinných domů. Samostatné parkování se nachází pouze v centru obce u občanské vybavenosti. Pro tento druh dopravy nebyly vymezeny konkrétní plochy, realizace této činnosti se předpokládá v plochách silniční dopravy a veřejných prostranství. 3.9.3. Drážní doprava Plochy železnice jsou stabilizované, nejsou vymezeny žádné zastavitelné plochy. Pro dopravní koridor vysokorychlostní železnice VR1 je vymezena územní rezerva R2.

28

3.9.4. Vodní doprava Obec nemá stávající napojení na vodní cesty. Jižní částí řešeného území prochází koridor průplav Dunaj – Odra – Labe, který je vymezen v souladu s platnými zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje jako územní rezerva R1 v celkové šíři 200 m.

3.9.5. Pěší doprava a cyklistická doprava Cyklistická a pěší doprava v obci je vedena především v dopravním prostoru místních komunikací a v přidruženém dopravním prostoru silnice III. třídy, procházející zastavěnou části obce. Plochy jsou vymezeny jako plochy veřejných prostranství a silniční dopravy. V návrhových plochách silniční dopravy, které jsou vymezeny výše, bude dle možností a místních podmínek vymezen prostor pro pěší a cyklistickou dopravu. Byl navržen koridor pro účelovou komunikaci s cyklostezkou, spojující obec s železniční stanicí Osek nad Bečvou, a koridor cyklostezky podél silnice III. třídy mezi Veselíčkem a Dolním Újezdem. Podrobné zdůvodnění vymezených zastavitelných ploch pro cyklistickou dopravu: ID plochy



Z43


0,94

Plocha je nově vymezena. Jedná se o stavbu (zpevnění) místní víceúčelové komunikace v trase stávající nezpevněné účelové komunikace Veselíčko - Osek nad Bečvou. Komunikace bude umožňovat cyklistickou dopravu a obsluhu zemědělských ploch. Křížení se stavbou dálnice D1 bude řešeno podjezdem.

Z44


0,10

Plocha je nově vymezena. Jedná se o stavbu (zpevnění) místní víceúčelové komunikace v trase stávající nezpevněné účelové komunikace Veselíčko - Osek nad Bečvou. Komunikace bude umožňovat cyklistickou dopravu a obsluhu zemědělských ploch. Křížení se stavbou dálnice D1 bude řešeno podjezdem.

Z45

Plochy dopravní infrastruktury se specifickým využitím

0,03

Plocha je nově vymezena na základě požadavku obce. Jedná se o výstavbu cyklostezky Tupec - Dolní Újezd.

Z46

Plochy dopravní infrastruktury se specifickým využitím

0,23

Plocha je nově vymezena na základě požadavku obce. Jedná se o výstavbu cyklostezky Tupec - Dolní Újezd.

3.9.6. Odůvodnění vymezení koridorů dopravní infrastruktury V územním plánu byly vymezeny tyto koridory dopravní infrastruktury: Označení Identifikace zastavitelné koridoru plochy KD2

Z38

Název koridoru

Místní komunikace

Důvod vymezení koridoru Koridor umožňuje dopravní obsluhu návrhových ploch pro bydlení, spolu s vybudováním potřebné technické infrastruktury

29

Označení Identifikace zastavitelné koridoru plochy

Název koridoru

KD3

Z39

Místní komunikace

KD4

Z40

Místní komunikace

KD5

Z41

Místní komunikace

KD6

Z42

Účelová komunikace k napojení zemědělského areálu

KD7

Z43

Účelová komunikace, cyklostezka Veselíčko – Osek nad Bečvou

KD8

Z44

Účelová komunikace, cyklostezka Veselíčko – Osek nad Bečvou

KD9

Z45

KD10

Z46

Cyklostezka Veselíčko – Dolní Újezd Cyklostezka Veselíčko – Dolní Újezd

Důvod vymezení koridoru Koridor umožňuje dopravní obsluhu návrhových ploch pro bydlení, spolu s vybudováním potřebné technické infrastruktury Koridor umožňuje dopravní obsluhu návrhových ploch pro bydlení, spolu s vybudováním potřebné technické infrastruktury Koridor umožňuje dopravní obsluhu návrhových ploch pro bydlení, spolu s vybudováním potřebné technické infrastruktury Koridor umožňuje vybudování účelové komunikace, zajišťující obsluhu stávajícího zemědělského areálu. Koridor umožňuje zpevnění místní víceúčelové komunikace, která bude umožňovat cyklistickou dopravu i obsluhu zemědělských ploch. Koridor umožňuje zpevnění místní víceúčelové komunikace, která bude umožňovat cyklistickou dopravu i obsluhu zemědělských ploch. Koridor umožňuje vybudování cyklostezky. Koridor umožňuje vybudování cyklostezky.

V územním plánu jsou vymezeny tyto koridory územních rezerv pro dopravní infrastrukturu: Identifikace koridoru

Označení územní rezervy

KD11

R1

Koridor vodní cesty D-O-L

KD12

R2

Koridor vysokorychlostní dopravy

3.10.

Název koridoru

Důvod vymezení koridoru Koridor byl vymezen v souladu s platnými zásadami územního rozvoje v celkové šíři 200 m. Koridor byl vymezen v souladu s platnými zásadami územního rozvoje.

Koncepce technické infrastruktury

3.10.1. Vodní režim Většina řešeného území přísluší do povodí řeky Bečvy, avšak severozápadní část, která je odvodňovaná Říkou, spadá do dílčího povodí Olešnice (ústící přímo do Moravy). Východní a střední část území odvodňuje potok Lubeň (pravostranný přítok Bečvy) se svým pravostranným přítokem Lukavcem. Západní část území odvodňuje převážně Říka a v malé míře i Ztracený potok, který představuje levostranný přítoky Říky. Přirozené vodní nádrže se v území nevyskytují. Umělé nádrže v území reprezentují rybníky. Při jižní hranici řešeného území se nachází rybník Mlýnec – obtočný rybník na Lubni při soutoku s Lukavcem. V severozápadní části území jsou situována soustava rybníků: Horní, Prostřední a Dolní Svrčov (na pravostranném přítoku Lukavce). Na toku Lukavce je severně od zastavěného

30

území Veselíčka vybudována vodní nádrž Lukavec s navazujícími tůněmi. Další bezejmenná vodní plocha vznikla zátopou části dobývacího prostoru. Byly navrženy tyto vodní plochy: ID plochy


Výměra v ha

K1

Plochy vodní a vodohospodářské

1,38

K2


2,92

K3


1,34

Odůvodnění vymezení Vymezení plochy vychází z platného územního plánu, plocha navazuje na zastavitelnou plochu pro rekreaci hromadnou Z26 a bude sloužit k rekreaci u vody. Vymezení plochy vychází z platného územního plánu, plocha navazuje na zastavitelnou plochu pro rekreaci hromadnou Z27 a bude sloužit k chovu ryb. Vymezení plochy vychází z platného územního plánu, plocha bude součástí lokálního biokoridoru LBK11.

Dotčené území není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Řešené území neleží ve zranitelné oblasti dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. 3.10.2. Řešení zásobování pitnou vodou Obec Veselíčko má vodovod, který je v majetku i provozovaný VaK Přerov, a.s. Vodovodní řad je připojen na přivaděč skupinového vodovodu Přerov – Lipník nad Bečvou v čerpací stanici na přívodním řadu pod obcí Veselíčko přes přečerpávací stanici Veselíčko, voda je dodávána do sítě a přebytek do vodojemu 2 x 50 m3 v obci. Vodovod byl vybudován v roce 2004. Materiál a profil hlavních řadů – litina o DN 80,100, 150 mm. Místní část Tupec je propojena s rozvodnou sítí Veselíčka, vodovodní řad je zde také litinový o světlosti DN 80 mm. Ve výhledu je ve Veselíčku uvažováno se změnou systému zásobování skupinového vodovodu Lipník, novým zdrojem vody bude pitná voda z Ostravského oblastního vodovodu – z vodojemu Moravská Brána. Tato pitná voda ze systému Ostravského oblastního vodovodu bude dodávána do skupinového vodovodu Lipník a dopravována stávající vodovodní sítí i obci Veselíčko. Stávající systém zásobování obce Veselíčko pitnou vodou je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. Výpočet nárůstu výhledové denní spotřeby pitné vody: Navržený počet bydlících obyvatel 70 x 130 l: Upraveno koeficientem denní nerovnoměrnosti 1,5: Maximální denní potřeba v roce 2010: Výhledová maximální denní potřeba celkem:

9100 l =

9,1 m3 13,7 m3 213,9 m3 227,6 m3

Vzhledem k výhledovému napojení na Ostravský oblastní vodovod lze předpokládat, že možné zvýšení potřeby pitné vody bude možné bez problémů pokrýt. Všechny rozsáhlejší vymezené zastavitelné plochy je možné připojit pomocí nových vodovodních řadů na stávající vodovod. Dostatečné množství požární vody bude zajištěno instalací požárních hydrantů na stávajících a nových rozvodech vody s průměrem min DN 100. Potřebné plochy pro vodovodní řady budou vymezeny při zpracování návrhu územního plánu podle vybrané varianty. Zastavěné území nenapojené na vodovod a menší zastavitelné plochy, které není možné připojit, budou zásobeny pitnou vodou ze soukromých studní. 3.10.3. Řešení odvádění a čištění odpadních vod V obci je vybudována stávající jednotná kanalizační síť. Je vybudován přivaděč do kanalizační sítě obce Osek nad Bečvou, kde jsou odpadní vody přiváděny na stávající

31

čistírnu odpadních vod. Kanalizační stoky v obci včetně sběrače na Osek nad Bečvou jsou z trub betonových DN 300 – 800 mm a byly budovány v 80. letech. Do kanalizace je zaústěna odvodňovací drenáž, což způsobuje značné naředění odpadních vod, které jsou odváděny na ČOV Osek nad Bečvou. V obci se nevyskytuje žádný významný producent odpadních vod. Vzhledem ke značnému naředění splaškových odpadních vod, které jsou nyní odváděny na ČOV Osek nad Bečvou uvažuje obec s výstavbou vlastní ČOV pod obcí. Místní část Tupec leží od Veselíčka severovýchodně a bezprostředně na Veselíčko navazuje. V obci je vybudována jednotná kanalizace DN 400, která však není ukončena do ČOV a je vyústěná do příkopu. Část obyvatel je na tuto kanalizaci napojena po předchozím předčištění v septicích a část obyvatel má splaškové odpadní vody odváděny do jímek na vyvážení. V návrhovém období je v místní části Tupec uvažováno s napojením kanalizace na ČOV. Pod místní částí Tupec bude vybudována nová. Z obce Tupec bude na novou ČOV vybudován kanalizační přivaděč DN 400 v délce cca 350 m. Odpadní vody z části Vicínov budou buď likvidovány v malé čistírně odpadních vod, nebo budou přečerpávány do kanalizační sítě ve Veselíčku. Podrobné zdůvodnění vymezených zastavitelných ploch pro technickou infrastrukturu: ID plochy


Z34

Plochy inženýrských sítí

Z35


Z36



2,50

Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrh čistírny odpadních vod (plocha pro technickou vybavenost). Dle požadavku obce zůstává plocha zachována v původním rozsahu.

3,50

Plocha byla vymezena v platném územním plánu jako návrh čistírny odpadních vod (plocha pro technickou vybavenost). Dle požadavku obce zůstává plocha zachována v původním rozsahu.

0,35

Jedná se o plochu pro čistírnu odpadních vod. V platném územním plánu byla jedna čistírna odpadních vod vymezena u Ztraceného potoka na konci zastavěného území Vicínova a druhá v sousedství terénní archeologické stanice u silnice III. třídy Vicínov - Veselíčko. Navržená čistírna bude využita ke sběru odpadních vod, jak z Vicínova, tak z rekreačních a smíšených obytných ploch a výrobního okrsku (prostor Vicínov Lukavec - Zámecký kopec).

3.10.4. Zásobování plynem Obec je plynofikována. Jižně od zastavěného území Veselíčka prochází vysokotlaký plynovod. Regulační stanice se nachází v blízkosti areálu zemědělského družstva v lokalitě Za Pastviskem, odtud je rozveden středotlaký plynovod do zastavěného území, část zástavby je připojena nízkotlakým plynovodem. Všechny vymezené zastavitelné plochy mohou být napojeny na plynovod. Za předpokladu plynofikace 100 % (celkem cca 59 bytových jednotek) lze uvažovat o následující spotřebě plynu v kategorii obyvatelstva: vaření jídel 59 b.j. x 120 m3 = 7 080 m3/rok 3 příprava teplé užitkové vody 59 b.j x 600 m = 35 400 m3/rok vytápění bytu v rodinných domech 59 b.j x 3 000 m3 = 177 000 m3/rok Celkem = 219 480 m3/rok V případě plynofikace zastavitelných ploch by byl nárůst roční spotřeby cca 220 000 m3.

32

3.10.5. Zásobování elektrickou energií Obec je připojena na distribuční síť elektrické energie pomocí nadzemního vedení VN 22 kV. Jihovýchodním okrajem řešeného území prochází vedení VVN 110 kV. V platných zásadách územního rozvoje nejsou v řešeném území vymezeny žádné návrhové koridory vedení elektrické energie. Vzhledem k tomu, že obec je plynofikována, vychází se při výpočtu nárůstu spotřeby elektrické energie ze stupně ze stupně elektrizace „A“, tj. základního stupně (předpokládaný nárůst počtu bytů je stanoven v kapitole 5.2.). Výpočet: Pb = 5,5 x 59 x 0,3 =97,35 kW. Nárůst spotřeby elektrické energie daný rozvoje bydlení je možné odhadnout o cca 100 kW. Nárůst spotřeby pro výrobu či jiné funkce ve stabilizovaných plochách bude záviset na konkrétním charakteru navrhovaných záměrů. 3.10.6. Odpadové hospodářství V obci se nenachází významný producent odpadu, nejvíce odpadu je produkováno obyvateli. V jihozápadní části řešeného území při hranici s obcí Lazníky se nachází bývalá skládka odpadu. Areál skládky je záměr využívat jako kompostárnu, již bylo vydáno územní rozhodnutí vydané 19. 3. 2012 stavebním úřadem MěÚ Lipník nad Bečvou č. j. MU/05105/2012/SÚ-UŘO1/387. Obec nemá sběrný dvůr, sběr nebezpečného a velkoobjemového odpadu je realizován cca dvakrát ročně na vyhrazených místech. V územním plánu nebyly vymezeny nové plochy pro nakládání s odpady. 3.10.7. Spoje V řešeném území se nevyskytují zařízení telekomunikační sítě a radioreleové trasy. Jižně od zastavěného území prochází kabelové komunikační vedení. Celé řešené území spadá do ochranného pásma radaru letiště Přerov, převažující část území spadá do zájmového území elektronického komunikačního zařízení Ministerstva obrany. Ve vymezených zájmových územích lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu pouze na základě stanoviska ČR – Ministerstva obrany, VUSS Brno. Veřejné komunikační sítě se nemění, nové plochy ani koridory nejsou vymezeny, sítě a objekty na komunikačních sítích mohou být realizovány, při dodržení výše zmíněných postupů, v plochách s rozdílným způsobem využití, především v plochách dopravy silniční a v plochách veřejných prostranství. 3.11. Územní systém ekologické stability Soustava závazných skladebných částí územního systému ekologické stability (dále jen „ÚSES“) správního území obce Veselíčko byla vymezena na základě platných zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, územního plánu obce Veselíčko z roku 2005, včetně jeho následných změn (změny č. 1 a 2), a územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Lipník nad Bečvou. Vymezení ÚSES bylo provedeno nad katastrální mapou, byly využity výsledky terénního průzkumu a dodržovány zásady, týkajících se zejména propojení lokálního ÚSES na regionální a nadregionální úroveň, maximálního využití stávající kostry ekologické stability, dodržování návaznosti na již vymezené prvky ÚSES v rámci sousedních obcí, reprezentativnosti navržených biocenter a biokoridorů z hlediska rozmístění a velikosti a dodržování doporučených prostorových parametrů prvků ÚSES (Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability, 1995).

33

3.11.1. Regionální a nadregionální ÚSES Nadregionální ÚSES není v obci zastoupen. Regionální ÚSES respektuje a koncepčně odpovídá vymezení ÚSES dle platných zásad územního rozvoje olomouckého kraje. Při vymezování došlo pouze k upřesnění stávajících a návrhových ploch nad katastrální mapou a k dodržení návaznosti na ÚSES sousedících obcí. Regionální ÚSES je zastoupen čtyřmi prvky – biocentrem 167 Zámecký kopec, biocentrem OK38 Nad Říkou, biokoridorem RK1520 OK38 - Zámecký kopec a biokoridorem RK1521 Jezernice - Zámecký kopec. Biocentrum 167 Zámecký kopec je vymezeno v souladu se ZÚR a stávajícím územním plánem (K37NP). Biocentrum OK38 Nad Říkou je vymezeno v souladu se ZÚR. Jedná se o nově navrhované biocentrum v rámci ZÚR. Vzhledem ke skutečnosti, že je vymezeno na lesních plochách, jedná se o biocentrum stávající. Biokoridor RK1520 OK38 - Zámecký kopec odpovídá jak ZÚR, tak stávajícímu územnímu plánu. Na základě zpřesnění trasy a vymezení vložených biocenter (LBC3 a LBC4) se trasa oproti platnému územnímu plánu částečně liší. Biokoridor je vymezen v šířce 50m (K11ZP, K17ZP). Biokoridor RK1521 Jezernice - Zámecký kopec odpovídá jak ZÚR, tak stávajícímu územnímu plánu. Biokoridor je vymezen v šířce minimálně 40 m (a více) a je tvořen vlastní osou současně s vloženým biocentrem LBC2 (K13ZP, K14ZP, K15ZP a K38ZP).

Převzata z předchozí ÚPD

Popis funkční plochy

Podrobné zdůvodnění navržených ploch:


K11ZP

Ano

Plocha byla navržena pro založení ÚSES.

K13ZP

Ano


K14ZP

Ano


K15ZP

Ano


K17ZP

Ne


K37NP

Ano

K38ZP

Ne

Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES.

Poznámka

Založení úseku regionálního biokoridoru RK1520 OK38 – Zámecký kopec Založení úseku regionálního biokoridoru RK1521 Jezernice Zámecký kopec Založení úseku regionálního biokoridoru RK1521 Jezernice Zámecký kopec Založení úseku regionálního biokoridoru RK1521 Jezernice Zámecký kopec Založení úseku regionálního biokoridoru RK1520 OK38 – Zámecký kopec Založení části regionálního biocentra 167 Zámecký kopec Založení úseku regionálního biokoridoru RK1521 Jezernice Zámecký kopec

34

3.11.2. Lokální ÚSES Celková koncepce sítě skladebných částí lokálního ÚSES byla zachována, prvky ÚSES byly zpřesněny nad katastrální mapou a mapou porostní lesnickou. Systém označení a názvů biocenter a biokoridorů byl převzat z ÚPD. Lokální biocentrum LBC2 Nad Tupcem je převzato z platné ÚPD a tvoří jej převážně návrhová plocha K34NP. V současné době se jedná o lesní biocentrum k založení, je nutné vypracovat realizační projekt výsadby původních dřevin. Stávající lokální biocentrum LBC3 Horní Svrčov převzato z platné ÚPD je tvořeno lesními a vodními společenstvy. Při dosadbách je nutné respektovat cílová společenstva. Lokální biocentrum LBC4 Kopanina vychází z platné ÚPD, vymezení biocentra je upraveno dle lesnické mapy porostní. Jedná se o stávající lesní biocentrum. Lokální biocentrum LBC6 Na Debři je převzato z platné ÚPD a je tvořeno plochou stávající a návrhovou K35NP. Jedná se o lesní biocentrum, návrhovou část je nutné zalesnit v návaznosti na stávající část biocentra a respektovat původní dřeviny. Lokální biocentrum LBC7 Na Lubni převzato z platné ÚPD, vymezení biocentra je upraveno. Původně byla plocha biocentra rozdělena výrobním areálem na dvě části, v rámci návrhu došlo k vymezení návrhové plochy K36NP pouze na sever od areálu, docílí se tak kompaktnosti biocentra, čímž se zvýší jeho funkčnost do budoucna. V současné době se jedná o lesní (u vodoteče mokřadní, doprovodné porosty) biocentrum k založení, je nutné vypracovat realizační projekt výsadby původních dřevin. Stávající lokální biocentra LBC8 Lukavecká plošina a LBC9 Nad lomem vychází z platné ÚPD, vymezení biocenter je upraveno dle lesnické mapy porostní. Jedná se o stávající lesní biocentra. Stávající lokální biokoridory LBK6 k.ú. Výkleky - Nad lomem, LBK7 Nad lomem – k.ú. Staměřice, LBK8 Nad lomem - Lukavecká plošina, LBK9 Lukavecká plošina - Zámecký kopec, LBK10 Lukavecká plošina - Zámecký kopec vycházejí z platné ÚPD. Biokoridory LBK8 a LBK9 jsou částečně přetrasovány oproti stávající ÚPD obce, trasa byla upřesněna v závislosti na lesnické porostní mapě. Částečně navrhovaný lokální biokoridor LBK11 Zámecký kopec - Na Debři vychází z ÚPD obce. Řadí se mezi vodou ovlivněné prvky ÚSES a je trasován břehy místní vodoteče, jedná se tudíž o biokoridor nivní (nivní louky a doprovodné břehové porosty K16ZP, K18ZP, K20ZP, K21ZP a vodní plocha K3W). Lokální biokoridor LBK12 Horní Svrčov – LBK11 je spojnicí lokálního biocentra LBC3 a LBK11. Je tvořen břehy místní vodoteče. Návrhová plocha K19ZP. Navrhovaný lokální biokoridor LBK13 Na Debři - k.ú. Osek nad Bečvou vychází z ÚPD obce. Vymezen v šířce 25m, jedná se o lesní společenstva (K28ZP). Převážně stávající lokální biokoridor LBK14 Na Debři - LBK15 vychází z ÚPD obce. Je vymezen v přirozené nivě vodního toku. Tvoří jej doprovodné břehové porosty a nivní louky. Návrhová plocha bude odpovídat stávajícím společenstvům (K22ZP). Navrhovaný lokální biokoridor LBK15 k.ú. Osek nad Bečvou - Na Lubni vychází z ÚPD obce. Koridor budou tvořit doprovodné břehovými porosty (K23ZP, K24ZP, K25ZP, K29ZP) v celkové šířce 20m. Navrhovaný lokální biokoridor LBK16 Na Lubni - k.ú. Dolní Újezd u Lipníka nad Bečvou vychází z ÚPD obce. Koridor budou tvořit lesní porosty (K26ZP, K27ZP) v celkové šířce 15m. Navrhovaný lokální biokoridor LBK17 k.ú. Dolní Újezd u Lipníka nad Bečvou – k.ú. Osek nad Bečvou vychází z ÚPD obce. Biokoridor budou tvořit lesní společenstva (K12ZP, K30ZP, K31ZP).

35

Nedílnou součástí koncepce ÚSES na lokální úrovni jsou interakční prvky. Jedná se o významné krajinné segmenty, které doplňují základní skladebné části ÚSES (biocentra, biokoridory) a zvyšují tak příznivé působení na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Interakční prvky dále plní funkci protierozní, půdoochrannou, krajinotvornou a významně se podílejí na zvyšování ekologické stability území, zejména pak v oblastech silně zasažených zemědělským obhospodařováním. Na území obce bylo navrženo celkem 29 interakčních prvků, z toho jsou 2 prvky plošné a 27 prvků liniových. Interakční prvek IP1 (K32ZP) vychází z platného územního plánu, je vymezen v šířce 50m a jedná se o pás dřevin, který bude plnit funkci protierozní, půdoochrannou, krajinotvornou a estetickou. Interakční prvek IP2 (K33ZP) vychází z platného územního plánu. Jedná se o remízek o rozloze 2,3ha. Při výsadbách je nutné respektovat původní druhy dřevin. Interakční prvky IP3 – IP29 vycházejí z platného územního plánu, jsou navrženy liniově. Jedná se o stromořadí (případně smíšené pásy dřevin – stromy, keře). Při výsadbách je nutné respektovat původní druhy dřevin. Popis funkční plochy


Podrobné zdůvodnění navržených ploch:

K34NP

Ano

K35NP

Ano

K36NP

Ano

K3W

Ano

K12ZP

Ano

K16ZP

Ano

K18ZP

Ano

K19ZP

Ano

K20ZP

Ano

K21ZP

Ano

K22ZP

Ano

K23ZP

Ano

K24ZP

Ano

K25ZP

Ano

K26ZP

Ano

K27ZP

Ano

K28ZP

Ano


Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES.

Poznámka

Založení lokálního biocentra LBC2 Založení části lokálního biocentra LBC6 Založení části lokálního biocentra LBC7 Založení úseku lokálního biokoridoru LBK11 Založení lokálního biokoridoru LBK17 Založení úseku lokálního biokoridoru LBK11 Založení úseku lokálního biokoridoru LBK11 Založení úseku lokálního biokoridoru LBK12 Založení úseku lokálního biokoridoru LBK11 Založení úseku lokálního biokoridoru LBK11 Založení úseku lokálního biokoridoru LBK14 Založení úseku lokálního biokoridoru LBK15 Založení úseku lokálního biokoridoru LBK15 Založení úseku lokálního biokoridoru LBK15 Založení lokálního biokoridoru LBK16 Založení lokálního biokoridoru LBK16 Založení lokálního biokoridoru LBK13

36

Popis funkční plochy


K29ZP

Ano

K30ZP

Ano

K31ZP

Ano

K32ZP

Ano

K33ZP

Ano


Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES. Plocha byla navržena pro založení ÚSES.

Poznámka

Založení úseku lokálního biokoridoru LBK15 Založení lokálního biokoridoru LBK17 Založení lokálního biokoridoru LBK17 Založení interakčního prvku IP1 Založení interakčního prvku IP2

4. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání neuplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí.

5. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 5.1. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území Vyhodnocení účelného využití zastavěného území vychází z posouzení současného stavu využití zastavěného území a z posouzení záměrů v platném územním plánu. Stav využití území obce Plochy s rozdílným způsobem využití

Celková výměra (ha)

Plochy bydlení v bytových domech

BH

0,60


RI

3,44


RH

0,31

Plochy veřejné infrastruktury

OV

1,81

Plochy komerčních zařízení malých a středních

OM

0,56

Plochy tělovýchovných a sportovních zařízení

OS

1,33

Plochy hřbitovů

OH

0,28

Plochy veřejných prostranství

PV

8,35

Plochy smíšené obytné vesnické

SV

58,98


VD

0,28

Plochy zemědělské výroby

VZ

6,14


TI

0,20

Plochy staveb a zařízení pro nakládání s odpady

TO

0,50

Celkem vymezené zastavěné území

82,78

37

Největší výměru mají vymezené plochy smíšené obytné vesnické, více než 70% zastavěného území. Na této ploše se nachází 290 trvalé obydlených bytů, převážně v rodinných domech. Průměrná výměra pozemku na jeden byt je včetně zahrad a veřejných prostranství 2784 m2. Tato průměrná výměra odpovídá historickému vývoji i charakteru zástavby a nelze ji výrazně snižovat zahušťováním původní zástavby. Do stabilizované struktury obce lze přidat maximálně 10 – 12 dalších bytů, což odpovídá zhruba 5 % celkové předpokládané potřeby bytů (viz kapitolu 5.2.). Zbývající nové byty je nutné umístit na nově vymezené plochy a to buď na zbývající disponibilní plochy dle platného územního plánu, nebo na plochy nově vymezené. Vyhodnocení stavu vymezených ploch v platném územním plánu Způsob využití Číslo Výměra v původním plochy (ha) ÚP

Plochy předměstského bydlení

1001

0,82

Zastavěno (ha)

Výsledek prověření

Způsob využití po prověření

Zastavitelná plocha po prověření (ha)

0,82

Celá plocha převedena do ZÚ

ZÚ

0,00

Z5/SV, Z6/SV

0,41

Z4/SV

0,29

Z4/SV

1,12

Z3/SV

1,39

Z1/SV

1,43

Z47/SV

0,59

ZÚ

0,00


1002

0,50

0,09


1003

1,51

1,22


1004

1,12

0,00


1005

1,39

0,00


1006

1,43

0,00


1026

0,59

0,00


změna č. 1 1001

2,33

2,33

Plocha ponechána jako zastavitelná plocha bydlení (resp. SV), část plochy převedena do ZÚ Plocha ponechána jako zastavitelná plocha bydlení (resp. SV), část plochy převedena do ZÚ Plocha ponechána jako zastavitelná plocha bydlení (resp. SV) Plocha ponechána jako zastavitelná plocha bydlení (resp. SV) Plocha ponechána jako zastavitelná plocha bydlení (resp. SV) Plocha ponechána jako zastavitelná plocha bydlení (resp. SV) Celá plocha převedena do ZÚ

Poznámka

38

Způsob využití Číslo Výměra v původním plochy (ha) ÚP

Zastavěno (ha)




Z14/SV

1,75


změna č. 1 1002

2,19

0,44

Plocha ponechána jako zastavitelná plocha bydlení (resp. SV), část plochy převedena do ZÚ


změna č. 1 1003

0,80

0,80


ZÚ

0,00


změna č. 1 1005

0,47

0,47


ZÚ

0,00

0,69

Větší část plochy převedena na ZPF, část plochy již zastavěna, část plochy ponechána jako zastavitelná plocha bydlení

Z19/SV, ZÚ, ZPF

0,70

0,69

Větší část plochy převedena na ZPF, část plochy již zastavěna, část plochy ponechána jako zastavitelná plocha bydlení

Z19/SV, ZÚ, ZPF

0,70

Z33/VD

0,11

Z29/RH

0,05

Z26/RH, Z40/DS

0,34



změna č. 2 Z2/2

změna č. 2 Z2/2

6,18

6,18

Plochy odstavných a záchytných parkovišť

1020

0,11

0,00

Plochy odstavných a záchytných parkovišť

1021

0,05

0,00

Plochy pro sportovní a rekreační zařízení

1012

0,34

0,00

Plocha převedena do zastavitelné plochy drobné a řemeslné výroby Plocha převedena do zastavitelné plochy staveb pro hromadnou rekreaci, parkování bude řešeno v rámci této plochy Plocha ponechána jako zastavitelná plocha pro rekreaci (resp. RH), část plochy bude řešena jako přístupová komunikace DS

Poznámka

Plocha byla rozšířena

39

Způsob využití Číslo Výměra v původním plochy (ha) ÚP

Zastavěno (ha)

Výsledek prověření Plocha byla zmenšena, část plochy převedena do ZPF, část ponechána jako zastavitelná plochy pro rekreaci (RH) Část plochy převedena do ZPF, část plochy převedena do zastavitelných ploch pro bydlení (resp. SV) Plocha ponechána jako zastavitelná plocha pro rekreaci (resp. RH) Plocha ponechána jako zastavitelná plocha pro rekreaci (resp. RH) Plocha ponechána v původním rozsahu a využití jako zastavitelná plocha pro rekreaci (RH)



Z27/RH, ZPF

0,72

Z10/SV, ZPF

0,71

Z29/RH

0,13

Z30/RH

0,24

Z28/RH

11,76


1013

1,83

0,00


1013

0,99

0,00


1014

0,13

0,00


1015

0,24

0,00


1016

11,76

0,00

Plochy pro individuální rekreaci v zahrádkářských chatách

1024

0,96

0,00

Celá plocha byla převedena do ZPF

ZPF

0,00

0,00

Plocha ponechána jako zastavitelná plocha pro individuální rekreaci

Z23/RI

0,20

0,48

Část plochy již zastavěna, část plochy převedena do zastavitelných ploch pro drobnou a řemeslnou výrobu

Z32/VD, Z33/VD

0,35

0,00

Celá plocha převedena do plochy pro bydlení (resp. SV)

Z1/SV

1,12

Plochy pro individuální změna rekreaci v č. 2 zahrádkářských Z2/3 chatách Smíšené plochy drobné výroby, občanského vybavení a služeb Smíšené plochy drobné výroby, občanského vybavení a služeb

1009

1010

0,20

0,83

1,12

Poznámka

40

Způsob využití Číslo Výměra v původním plochy (ha) ÚP Plochy smíšených aktivit

1007

0,40

Zastavěno (ha)




0,40

Plocha převedena do ZÚ

ZÚ

0,00

Z20/SV, Z21/SV

0,32

Z35/TI

3,40

v původním ÚP jako ČOV

Z34/TI

2,50


ZPF

0,00


Z21/SV, ZÚ

0,08

Z33/SV, Z15/SV

0,62


ZPF

0,00

v původním ÚP (změna č.1) jako ČOV

ZPF

0,00

v původním ÚP pro fotovoltaiku

Plochy smíšených aktivit

1008

0,50

0,18

Plochy pro technickou vybavenost

1018

3,76

0,00


1019

3,23

0,00


1025

0,10

0,00


1027

0,19

0,11


1029

0,62

0,00


změna č. 1 1004

0,11

0,00

Plochy pro výrobu

změna č. 2 Z2/1

1,66

0,00

Část plochy již zastavěna, zbytek plochy ponechán jako plochy smíšené obytné (SV) Plocha ponechána jako zastavitelná plocha pro technickou infrastrukturu, rozsah byl mírně redukován vzhledem k průchodu ÚSES Rozsah plochy byl redukován kvůli průchodu koridoru DOL, jinak byla ponechána pro původní využití jako zastavitelná plocha pro TI Plocha byla vzhledem ke změně koncepce odkanalizování vypuštěna Část plochy převedena do ZÚ, část plochy převedena do zastavitelných plochy smíšených obytných (SV) Plocha byla vzhledem ke změně koncepce odkanalizování převedena do zastavitelných plochy SV a VD Plocha byla vzhledem ke změně koncepce odkanalizování vypuštěna Plocha byla převedena na ZPF

Poznámka

41

Způsob využití Číslo Výměra v původním plochy (ha) ÚP Plochy pro zemědělskou výrobu a sport

1017

1,35

Zastavěno (ha)




0,00

Plocha byla převedena na ZPF

ZPF

0,00

Poznámka

Na základě výše uvedené tabulky lze provést sumarizaci záměrů platného územního plánu z hlediska bydlení. Míra naplnění odhadované potřeby zastavitelných ploch pro bydlení Zastavitelné plochy pro bydlení Platný územní plán Plochy zařazené do zastavěného území Plochy vrácené do půdního fondu Plochy převzaté z platného územního plánu

Výměra v ha 20,21 7,44 4,75 8,02

Bilance ukazuje, že více než třetina návrhových ploch jej již zastavěna nebo je součástí zastavěného území a jejich využití pro novu výstavbu je omezené. Vzhledem k nereálnosti záměrů je skoro čtvrtina ploch vrácena zpět do půdního fondu. Ploch z platného územního plánu zůstává k dispozici pouze necelá polovina. 5.2. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Odhad potřeby zastavitelných ploch byl proveden pomocí urbanistické kalkulačky URBANKA (www.iri.cz/urbanka), která umožňuje optimalizaci potřeby ploch pro novou bytovou výstavbu, přičemž rozvojové nároky hodnotí s ohledem na zvolenou koncepci urbanistického rozvoje obce, na prognózu růstu počtu obyvatel, volbu zástavby a demografická specifika území. Kalkulačka byla vyvinuta Institutem regionálních informací, s.r.o. v rámci projektu „Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit“ podpořeného Ministerstvem pro místní rozvoj pod číslem WD-05-07-3. Kalkulačka URBANKA při výpočtu vychází z předpokladu dlouhodobého poklesu zalidněnosti bytů, ke kterému dochází především změnou rodinných forem života. Kromě stálého zmenšování velikosti cenzových domácností se na poklesu zalidněnosti podílí i transformace trvalého na druhé bydlení, přičemž i nová bytová výstavba slouží často jako druhé, rekreační bydlení. Dále kalkulačka vychází z prognózy vývoje počtu obyvatel v období zhruba 15 let od vydání územního plánu obce (návrhové období územního plánu). Vstupní údaje do kalkulačky URBANKA Vstupní hodnoty Výchozí rok bilance Výchozí počet obyvatel v bytech Výchozí počet bytů (BD, RD a jiné objekty) Předpokládané hodnoty pro cílový rok Cílový rok bilance Předpokládaný počet obyvatel Předpokládaná roční intenzita odpadu bytů Předpokládaný roční pokles zalidněnosti bytů Parametry územního plánu Podíl nových bytů na zastavitelných plochách Podíl nových bytů v rodinných domech Průměrná velikost pozemku rodinného domu vč. funkčně propojených ploch Rezerva - nedostupnost pozemků

2012 882 290 2027 950 0,22% 0,62% 95% 100% 1320 m2 50%

42

Odhadnout reálnou potřebu nových ploch pro obytnou výstavbu v řešeném území je poměrně obtížné. Výstavba na plochách vymezených územním plánem závisí na připravenosti a tržní dostupnosti pozemků, na jejich ceně a na celkové ekonomické situaci společnosti, proto bylo počítáno s plošnými rezervami pro novou bytovou výstavbu v rozsahu cca 50%. Výsledky výpočtu v kalkulačce URBANKA Vypočtené hodnoty pro cílový rok 2027 Odpad bytů Průměrná zalidněnost Potřeba nových bytů a zastavitelných ploch Celková potřeba nových bytů Celková potřeba nových zastavitelných ploch

10 2,76 59 11,1 ha

Odhadnutá potřeba zastavitelných ploch pro bydlení byla porovnána s rozsahem disponibilních ploch platného územního plánu a s rozsahem vymezených zastavitelných ploch pro bydlení v novém územním plánu. Míra naplnění odhadované potřeby zastavitelných ploch pro bydlení Zastavitelné plochy pro bydlení Plochy převzaté z platného územního plánu Nově navržené plochy Nový územní plán celkem Odhad potřeby ploch (kalkulačka URBANKA)

Výměra v ha 8,02 13,63 21,65 11,1

Uvedený převis nabídky zastavitelných ploch nad odhadem potřeby je způsoben specifickými podmínkami v obci, danými zhoršenou dostupností pozemků pro výstavbu: Platný územní plán vymezuje celkem 20,21 ha zastavitelných ploch, z nichž je již 7,44 ha buď zastavěno, nebo byly plochy zařazeny do zastavěného území. Ze zbývající výměry je převzato pouze 8,02 ha. Chybějící kapacita je nahrazena nově vymezenými plochami. Postupná proměna ploch využívaných pro rodinnou rekreaci (zahrádky, chatové oblasti). Jedná se o plochy o celkové výměře 3,29 ha – tyto plochy jsou obtížně dosažitelné pro zájemce o bydlení v obci, vzhledem k majetkové držbě a k předpokladu, že zde budou stavby postupně realizovat pouze jejich majitelé, popř. jejich rodiny. V některých zastavitelných plochách se již nacházejí objekty a pozemky, které již dnes využívají pro bydlení, aniž se však tento fakt promítl do katastru nemovitostí a tudíž tyto plochy nemohly být vymezeny jako zastavěné území. Jedná se o plochu Z14, kde je již pro bydlení využívána plocha 0,49 ha. Některé zastavitelné plochy mají rozdrobené vlastnictví a parcely jsou nevhodně uspořádané z hlediska nové výstavby, jedná se o plochy o celkové výměře 7,52 ha. Pokud tedy výše uvedené zastavitelné plochy považujeme za obtížně dostupné pro investory, zmenšuje se aktuální disponibilní výměra zastavitelných ploch o 11,3 ha na výměru 10,35 ha, což je výměra odpovídající odhadu potřeby ploch kalkulačkou URBANKA.

43

6. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Řešení územního plánu bylo zpracováno v souladu s ust. § 5 odst. 2 zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), v platném znění. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF je provedeno v souladu s platnými provádějícími předpisy o ochraně ZPF, především podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. Zvýšená ochrana je zajištěna u pozemků, které jsou dle kvality půdy zařazeny do I. a II. třídy ochrany dle metodického pokynu č. j. OOLP/1067/96. 6.1. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy, náležející do zemědělského půdního fondu a pozemků určených pro funkci lesa Předpokládaný zábor půdního fondu je vyhodnocen v příloze č. 1 odůvodnění územního plánu, v tabulce předpokládaných záborů půdního fondu. 6.2. Vyhodnocení vlivu návrhových ploch na organizaci zemědělského půdního fondu Vyhodnocení vlivu návrhových ploch na organizaci zemědělského půdního fondu je zaměřeno především na půdy s vyšší bonitou – I. a II. třída ochrany ZPF. Vzhledem k tomu, že se obec nachází v nížinné poloze v blízkosti vodních toků v příznivém klimatickém pásmu na středně kvalitních půdách, převážná část navržených ploch se nachází na půdách, které jsou zařazeny do III. třídy ochrany ZPF (12,87 ha) a do IV. třídy ochrany (11,69 ha) V malém rozsahu se jedná také o půdy s I. třídou ochrany ZPF (3,74 ha). Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) Způsob využití Plochy dopravní infrastruktury Plochy veřejných prostranství Plochy rekreace Plochy smíšené obytné Plochy technické infrastruktury Plochy výroby a skladování Plochy vodní a vodohospodářské Plochy zeleně CELKEM

III. třída IV. třída V. třída

Zábor ZPF (ha)

Zábor PUPFL (ha)

Výměra plochy celkem

I. třída

II. třída

0,29

0,41

0,66

0,21

0,00

1,57

0,00

3,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,28

0,00

0,00

1,43

0,69

0,02

2,13

0,00

14,63

1,73

4,16

7,47

7,61

0,14

21,11

0,00

21,66

1,72

1,90

2,45

0,00

0,00

6,07

0,00

6,35

0,00

0,06

0,31

0,00

0,00

0,37

0,00

0,66

0,00

0,00

0,00

2,46

1,83

4,30

0,00

4,30

0,00

0,26

0,55

0,72

0,00

1,53

0,00

1,56

3,74

6,79

12,87

11,69

1,99

37,08

0,00

52,44

Nové zastavitelné plochy byly vymezovány tak, aby: byly vyplněny proluky v zastavěném území, nezůstávaly neobdělávatelné zbytkové plochy, nebyla narušena základní organizace ZPF, byla zachována přístupnost zemědělské půdy v okolí návrhových ploch. 6.3. Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a o jejich předpokládaném porušení Ve vymezených zastavitelných plochách Z3, Z8, Z9, Z10, Z14 (malá část), Z17, Z23 Z24 (malá část), Z26, Z27, Z35, Z36, Z39, Z40, Z43 (malá část), Z44 (malá část) a Z47 dochází

44

ke střetu s plošnými investicemi do půdy (odvodnění apod.). Při realizaci staveb budou odvodňovací zařízení upravena tak, aby byla v nedotčených plochách ZPF nadále provozuschopná. U ostatních návrhových ploch nedojde ke střetu s plošnými investicemi do půdy. 6.4. Údaje o areálech zemědělské prvovýroby, zemědělských usedlostech a jejich předpokládaném porušení Převážnou část zemědělských ploch obhospodařuje Podzámčí zemědělská a.s. – Dolní Újezd. Zemědělské družstvo užívá v řešeném území několik areálů zemědělské výroby. Další dále v obci hospodaří soukromí zemědělci. Významný soukromý subjekt zemědělské výroby představují SADY Pospíšil, s.r.o. (pěstování ovoce, sady). Další subjekt představuje RANČ MUSTANG VESELÍČKO – Občanské sdružení, které se zabývá chovem koní, převážně amerických plemen, a westernovou drezůrou. Chovatelská činnost je provozována v budově bývalého kravína ve Veselíčku. Areály zemědělské výroby jsou v územním plánu zachovány ve stávajícím rozsahu, jsou vymezeny jako plochy zemědělské výroby a jejich funkčnost není navrhovaným řešením porušena. 6.5. Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území a opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny Uspořádání zemědělského půdního fondu: Celkové výměra území obce Zemědělský půdní fond (ZPF) Orná půda Chmelnice Ovocné sady Zahrady Trvalé travní porosty

1316 ha 631 ha 307 ha 31 ha 172 ha 57 ha 64 ha

47,9 % z celkové výměry 48,7 % z výměry ZPF 4,9 % z výměry ZPF 27,3 % z výměry ZPF 9,0% z výměry ZPF 10,1 % z výměry ZPF

Z hlediska zájmů ekologické stability nedojde návrhem nových lokalit k narušení navrhovaného ani stávajícího ÚSES. Skladebné části ÚSES jsou řešeny na plochách, které nejsou určeny k zástavbě a nezasahují do zastavěné části obce. 6.6. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa Vymezením zastavitelných ploch nedošlo k záborům pozemků určených k plnění funkce lesa. 6.7. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů Územní plán Veselíčko navazuje na urbanistickou strukturu a koncepci prosazovanou a rozvinutou v dosavadním územně plánovací dokumentaci. Respektuje a uplatňuje požadavky obce na rozvoj hlavních funkcí, zejména bydlení a rekreace. V rámci zpracování nového územního plánu byly vyhodnoceny a zapracovány další požadavky stanovené v zadání územního plánu a také požadavky vlastníků pozemků na změny využití ploch, které schválilo a uplatnilo zastupitelstvo obce. Dále byl nový územní plán řešen tak, aby plochy pro budoucí výstavbu navazovaly na zastavěné území obce, případně byly vymezeny do zbývajících proluk. Nebyly navrženy samostatné enklávy (výrobní, ani obytné), které by na zastavěné území nenavazovaly, nedojde tak narušení celistvosti souvislých zemědělských půd, ani k vytvoření těžko obdělávatelných zemědělských ploch. Všeobecně byla při

45

navrhování nových ploch jednou z hlavních priorit snaha minimalizovat zábory zemědělské půdy. Bylo provedeno posouzení dopadů navrhovaného řešení na obhospodařování pozemků kolem zastavěného území a v okolí návrhových ploch. Obhospodařování je zajištěno ze stávajících účelových komunikací. Byla navržena protierozní opatření a opatření pro zlepšení zadržování vody v krajině, byl posílen přírodní charakter území s vysokým podílem zemědělské půdy. Podrobné zdůvodnění navrhovaného řešení je obsaženo v kapitole 3. Komplexní zdůvodnění navrhovaného řešení. Kapitola obsahuje podrobné zdůvodnění vymezení zastavitelných i s informací, zda je lokalita převzata z předchozího územně plánovací dokumentace. Vyhodnocení záměrů na změny v území, pocházející z předešlé územně plánovací dokumentace je zpracováno v kapitole 5.1. odůvodnění územního plánu. 6.8. Pořadí změn v území (etapizace) Pořadí změn v území (etapizace) bylo stanoveno na základě stanoviska Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, č.j. KUOK 56290/2013 ze dne 19. 6. 2013.

7. Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než stanovuje vyhláška č. 501/2006 Sb. V územním plánu byly stanoveny jiné druhy ploch s rozdílným způsobem využití, než uvádí vyhláška č. 501/2006 Sb. Jedná se o vymezení ploch těchto ploch: Plochy veřejné zeleně (ZV), které byly vymezeny z důvodu lepšího zohlednění specifických podmínek a charakteru částí zastavěného území a potřeby vymezení systému sídelní zeleně, podmínky pro využití těchto ploch zaručují jejich ochranu před zastavěním, Plochy zeleně soukromé a vyhrazené (ZS), byly vymezeny z důvodu lepšího zohlednění specifických podmínek a charakteru ploch zeleně sloužících soukromým účelům, které přímo navazují na zastavěné území. Podmínky pro využití těchto ploch zaručují jejich ochranu před zastavěním. Plochy zeleně ochranné a izolační (ZO), byly vymezeny z důvodu lepšího zohlednění specifických podmínek a charakteru částí zastavěného území a potřeby vymezení systému sídelní zeleně. Podmínky pro využití těchto ploch zaručují jejich ochranu před zastavěním. Plochy zeleně přírodního charakteru (ZP), byly vymezeny z důvodů zachování a zvýšení krajinné diverzity, posílení mimoprodukčních funkcí krajiny a potřeby naplnění koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení prvků územního systému ekologické stability. Podmínky pro využití těchto ploch zaručují jejich ochranu před zastavěním.

8. Přílohy Příloha č. 1 Tabulka předpokládaných záborů půdního fondu

46

ÚZEMNÍ PLÁN VESELÍČKO

Recommend Documents