ÚZEMNÍ PLÁN UHERSKÉ HRADIŠTĚ

PROJEKT BYL SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE, EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

ÚZEMNÍ PLÁN UHERSKÉ HRADIŠTĚ

POSOUZENÍ VLIVU KONCEPCE na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zák. č. 114/1992 Sb.

OSTRAVA, ČERVENEC 2010

Posouzení vlivu koncepce „Územní plán Uherské Hradiště“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

Zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D. osoba autorizovaná k provádění posouzení podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění (číslo rozhodnutí: 630/3242/04) http://www.ekogroup.cz, tel. 605-567905, email: [email protected]

Červenec 2010

Posouzení vlivu koncepce - „Územní plán Uherské Hradiště“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

Obsah:

1. Úvod........................................................................................................................................ 3 1.1 Cíl hodnocení ................................................................................................................ 3 1.2 Zadání............................................................................................................................ 3 1.3 Postup vypracování hodnocení...................................................................................... 3 2. Údaje o koncepci..................................................................................................................... 4 2.1 Základní popis koncepce ............................................................................................... 4 3. Údaje o evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech ............................................. 13 3.1 Základní charakteristika zájmového území a identifikace jeho potenciálně dotčených částí .................................................................................................................. 13 3.2 Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a jejich charakteristika ............ 17 3.3 Identifikace a základní popis dotčených předmětů ochrany........................................ 19 4. Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.......................... 24 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti ...................................................................................... 24 4.2 Vztah hodnocené koncepce k managementu lokalit soustavy Natura 2000................ 24 4.3 Metodika hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti ................................................................................................................................ 25 4.4 Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti ...................................................................................... 27 4.5 Hodnocení vlivů koncepce na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ................................................................................................................................ 30 4.6 Kumulativní vlivy ostatních známých záměrů a koncepcí v zájmovém území na evropsky významné lokality a ptačí oblasti ...................................................................... 31 4.7 Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant koncepce na na evropsky významné lokality a ptačí oblasti ...................................................................................... 31 5. Návrh konkrétních opatření k eliminaci rizika negativních vlivů koncepce a ke zlepšení stavu předmětu ochrany a celistvosti EVL Rochus................................................................... 32 5.1 Návrh opatření k eliminaci rizika negativních vlivů koncepce na předmět ochrany a celistvost EVL Rochus ..................................................................................... 32 5.2 Návrh opatření ke zlepšení stavu předmětu ochrany a celistvosti EVL Rochus, náměty pro budoucí management území ........................................................................... 32 6. Shrnutí a závěr ...................................................................................................................... 33 7. Seznam použité literatury, dokumentace a dalších podkladů ............................................... 34 Přílohy ....................................................................................................................................... 35

Vysvětlení zkratek a vybraných pojmů: PO: Ptačí oblast EVL: Evropsky významná lokalita Naturové hodnocení: dokument vypracovaný pro potřeby naturového posouzení osobou autorizovanou podle § 45i odst. 3 ZOPK, který je v daných případech součástí oznámení, dokumentace, posudku anebo vyhodnocení podle ZPV. OOP: Orgány ochrany přírody PO: Ptačí oblast ZOPK: Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění ZPV: Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 2 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


1. Úvod 1.1 Cíl hodnocení Předmětem předkládaného naturového hodnocení dle §45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK) je posouzení vlivu koncepce: „Územní plán Uherské Hradiště“ (dále též: návrh ÚPD či koncepce) na lokality soustavy Natura 2000. Hodnocená koncepce je ve fázi návrhu územního plánu. Cílem předkládaného hodnocení je zjistit, zda návrh ÚPD může mít významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.

1.2 Zadání Zadavatelem hodnocení je město Uherské Hradiště.

1.3 Postup vypracování hodnocení Předkládané hodnocení je zpracováno v souladu s §45h,i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákona č. 100/2001 Sb., v platných zněních, směrnicí o ptácích 79/409/EHS, směrnicí o stanovištích 92/43/EHS, metodickými doporučeními MŽP ČR a Evropské komise (viz Kolektiv 2001, 2001a, MŽP ČR 2007). Právní rámec, terminologie a pozadí procesu hodnocení dle §45i ZOPK jsou detailně řešeny v doporučené metodice hodnocení vydané MŽP ČR (viz MŽP ČR 2007). Vliv hodnocené koncepce na lokality soustavy Natura 2000 nebyl vyloučen na základě stanoviska Krajského úřadu Zlínského kraje dle §45i ZOPK ze dne 21.7.2009, č.j. KUZL 40757/2009 k návrhu zadání ÚPD Uherské Hradiště. V textu stanoviska Krajského úřadu Zlínského kraje je konkrétně uvedeno, že pro hodnocenou koncepci nelze vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu CZ0723024 Rochus. Naturové hodnocení vychází z textových a mapových podkladů návrhu územního plánu obce dodaných zadavatelem posouzení (viz Urbanistické středisko Ostrava 2010), stanoviska Krajského úřadu Zlínského kraje vydaného dle § 45i ZOPK, terénního průzkumu zájmového území (duben 2008) a zpracování dalších tištěných a digitálních dat o sledovaném území (viz seznam literatury). Pozornost hodnocení dle §45i ZOPK byla zaměřena na návrhovou část koncepce, která obsahuje návrhy konkrétních záměrů, tedy změn funkčního využití území. Některé navrhované změny využití území mohou potenciálně ovlivnit území EVL Rochus, resp. její předmět ochrany – bourovce trnkového. Pro posouzení aktuálního stavu rozšíření bourovce trnkového na lokalitě Rochus bylo provedeno orientační terénní šetření s cílem lokalizace vhodných biotopů pro vývoj larválních stádií, tedy klíčových míst pro vývoj bourovce. Lokalita byla navštívena v jarním období (konec dubna 2008), tj. v období koloniálního výskytu housenek, kdy jsou tyto nejlépe zaznamenatelé v terénu. V rámci monitoringu byla celá EVL systematicky projita ve třech osobách. Cíleně byla hledána hnízda housenek. Každé nalezené hnízdo bylo zaneseno do mapového podkladu a v případě každého hnízda byla determinována živná rostlina a charakter stanoviště (slunný okraj porostu, interiér porostu, solitérní keř apod.). Dále byly využity výsledky provedeného terénního průzkumu F. Kopečka, P. Juřeny a A. Gottwalda z __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 3 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


dubna 2007 a 2008. Výše uvedená data, spolu s informacemi o biologii a ekologii druhu, se stala výchozím materiálem pro posouzení možné zranitelnosti území z hlediska turistickorekreačního využití území v rámci předloženého záměru. Podrobný popis jednotlivých aspektů koncepce a jejích vlivů na dílčí složky životního prostředí nejsou předmětem tohoto hodnocení dle § 45i ZOPK. Další informace lze získat zejména v textu návrhu a ve vyhodnocení SEA dle ZPV.

2. Údaje o koncepci 2.1 Základní popis koncepce Zájmovým územím předloženého naturového hodnocení je prostor města Uherské Hradiště. Obr. 1: Situační mapa polohy zájmového území – města Uherské Hradiště (podkladová data: CENIA).

Hranice zájmového území

Následující popis hodnocené koncepce vychází z textu výrokové části návrhu ÚPD, odůvodnění ÚPD a hlavního výkresu návrhu ÚPD (viz Urbanistické středisko Ostrava 2010).

__________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 4 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


V řešeném území města Uherské Hradiště jsou vymezeny následující typy ploch s rozdílným způsobem využití: plochy bydlení − BH plochy bydlení hromadného − BI plochy bydlení individuálního plochy rekreace − RZ plochy individuální rekreace - zahrádkářských osad − RX plochy rekreace specifických forem plochy občanského vybavení − OV plochy veřejné vybavenosti − OK plochy občanského vybavení komerčního − OS plochy tělovýchovy a sportu − OH plochy veřejných pohřebišť a souvisejících služeb − OX plochy občanského vybavení specifických forem plochy veřejných prostranství − PV plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch − PZ plochy veřejných prostranství s převahou nezpevněných ploch plochy smíšené obytné − SO.1 plochy smíšené obytné v centrální zóně − SO.2 plochy smíšené obytné městské − SO.3 plochy smíšené obytné vesnické plochy dopravní infrastruktury − DS plochy silniční dopravy − DZ plochy drážní dopravy − DV plochy vodní dopravy plochy technické infrastruktury − T* plochy technické infrastruktury − TE plochy technické infrastruktury pro energetiku − TV plochy technické infrastruktury pro kanalizační sběrače plochy výroby a skladování − VP plochy průmyslové výroby a skladů − VD plochy drobné výroby a služeb − VZ plochy zemědělské a lesnické výroby − VX plochy specifické výroby a skladování plochy smíšené výrobní − SP plochy smíšené výrobní plochy vodní a vodohospodářské − WT plochy vodních ploch a toků plochy zemědělské − Z plochy zemědělské − Z.1 plochy zemědělské specifické plochy lesní − L plochy lesní plochy přírodní − P plochy přírodní __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 5 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


plochy specifické − X plochy specifické plochy sídelní zeleně − Z* plochy sídelní zeleně plochy krajinné zeleně − K plochy krajinné zeleně V návrhu ÚPD jsou navrženy zejména zastavitelné a přestavbové plochy a dále 11 rezervních zastavitelných a přestavbových ploch (viz Urbanistické středisko Ostrava 2010). Navržené změny využití území jsou situovány v rámci stávajícího zastavitelného území obce a dále částečně ve volné krajině. Pozornost je dále v textu věnována rozvojovým aktivitám – změnám využití území, které by potenciálně mohly ovlivnit území nejbližších lokalit soustavy Natura 2000. Po prostudování koncepce bylo konstatováno, že podrobnější pozornost hodnocení bude věnována těm funkčním plochám (rozvojovým aktivitám), které navrhují novou zástavbu či významnou funkční změnu stávajících biotopů na území EVL Rochus či v jejím bezprostředním okolí. Konkrétně byly definovány následující potenciálně kolizní rozvojové plochy (změny funkčního využití území), zasahující do prostoru EVL Rochus: Plocha 24: OS, plochy tělovýchovy a sportu Plocha 31: PV, veřejná prostranství s přev. zpevněných ploch Plocha 35: OX, plochy občanského vybavení specifických forem Plocha 36: PV, veřejná prostranství s přev. zpevněných ploch Plocha 37: DS, plochy silniční dopravy Plocha 39: VZ, plochy zemědělské a lesnické výroby Plocha 40: PV, veřejná prostranství s přev. zpevněných ploch Plocha 151: TE, plochy technické infrastruktury – liniových vedení Plocha 245: DS, plochy silniční dopravy Plocha 304: L, plochy lesní Plocha 306: K, plochy krajinné zeleně Plocha 354: X, plochy specifické Plocha 355: X, plochy specifické Plocha 387: X, plochy specifické



Jak vyplývá z výše uvedeného přehledu, v návrhu ÚPD zasahují do prostoru EVL Rochus následující typy ploch s navrženým rozdílným způsobem využití: OS, plochy tělovýchovy a sportu PV, veřejná prostranství s přev. zpevněných ploch OX, plochy občanského vybavení specifických forem DS, plochy silniční dopravy VZ, plochy zemědělské a lesnické výroby TE, plochy technické infrastruktury – liniových vedení L, plochy lesní K, plochy krajinné zeleně X, plochy specifické V textu návrhu ÚPD je uvedena podrobná charakteristika jednotlivých způsobů využití území: OS, plochy tělovýchovy a sportu: Hlavní využití Samostatná zařízení sportu a rekreace mající vyhrazené urbanistické plochy mimo areály škol a jiných zařízení občanského vybavení mající sportovní vybavení. Přípustné využití − tělovýchova a sport vyššího významu; − občanské vybavení komerční - jen v nezbytném rozsahu a v přímé souvislosti s hlavní funkcí – sociální zázemí, veřejné stravování, ubytování; − bydlení - majitelů, správců integrované; − dopravní infrastruktura - místní komunikace funkčních skupin C a D, parkovací plochy a další stavby související s dopravní infrastrukturou; − zeleň; − nezbytná technická infrastruktura. Nepřípustné využití − funkční využití, stavby a zařízení pro jiné účely než je uvedeno ve využití přípustném. PV, veřejná prostranství s přev. zpevněných ploch: Hlavní využití Jedná se o plochy veřejnosti volně přístupné a veřejností využívané. U ploch s převahou zpevněné plochy se jedná především o plochy náměstí s převažujícím pevným povrchem a o další větší ucelené plochy s pevným povrchem nad 50%. Přípustné využití − veřejně přístupné plochy podél komunikací, chodníky, zastávky hromadné dopravy, parkoviště, apod.; − občanské vybavení komerční – stánkový prodej; − zpevněné plochy náměstí; − zeleň na veřejných prostranstvích; − prvky drobné architektury, drobný mobiliář, stánky pro prodej denního tisku a časopisů; − technická infrastruktura liniová a nezbytná zařízení technické infrastruktury; __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 7 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


−

dopravní infrastruktura.

Nepřípustné využití − funkční využití, stavby a zařízení pro jiné účely než je uvedeno ve využití přípustném. OX, plochy občanského vybavení specifických forem: Hlavní využití Plocha muzea v přírodě a souvisejících zařízení. Přípustné využití − plochy a areály pro umístění a prezentace objektů lidové architektury a souvisejícího mobiliáře; − funkce environmentálního centra; − občanské vybavení komerční – jen přímo související s hlavní funkcí; − dopravní infrastruktura - komunikace funkčních skupin C a D; − nezbytná technická infrastruktura; − zeleň. − Nepřípustné využití − funkční využití, stavby a zařízení pro jiné účely než je uvedeno ve využití přípustném. DS, plochy silniční dopravy: Hlavní využití Jedná se veřejný prostor definovaný jako plochy stávající a navržené silniční sítě, včetně autobusového nádraží, zastávek hromadné dopravy, výhyben a točen; plochy chodníků pro pěší a cyklistických stezek. K těmto plochám patří i veřejné parkovací a odstavné plochy, parkovací domy, garáže a zařízení pro dopravu (čerpací stanice PHM, mycí linky, apod.) Přípustné využití − dopravní infrastruktura o pozemní komunikace; o cyklostezky; o komunikace pro pěší; o hromadní doprava osob o garážování; o odstavování a garážování vozidel; − občanská vybavenost nezbytná pro funkci hromadné dopravy osob; − prodej pohonných hmot v plochách mimo záplavové území; − ochranná zeleň; Nepřípustné využití − funkční využití, stavby a zařízení pro jiné účely než je uvedeno ve využití přípustném. VZ, plochy zemědělské a lesnické výroby: Hlavní využití Jedná se o plochy areálů zemědělské výroby. Tyto areály mohou svou činností negativně ovlivňovat využití okolních ploch s rozdílným způsobem využití. Tato skutečnost je pak vyjádřena např. vymezením ochranného pásma. __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 8 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


Přípustné využití − výroba a skladování (související se zemědělskou výrobou); − chov hospodářských zvířat; − sběr a zpracování produktů zemědělské výroby; − maloobchodní prodej zemědělských produktů; − administrativa; − občanské vybavení komerční související s hlavní funkcí – veřejné stravování, doplňkový prodej, relaxace zaměstnanců; − bydlení majitelů, hlídačů a správců; − dopravní infrastruktura o pozemní komunikace; o cyklostezky; o komunikace pro pěší; o železniční vlečky; o garážování; o odstavování a garážování vozidel; − garáže všech tipů; − prodej pohonných hmot v plochách mimo záplavové území; − zeleň ochranná a izolační; − nezbytná technická infrastruktura; − výroba elektrické energie fotovoltaickým způsobem (panely na střechách a fasádách objektů); − výroba bioplynu a jeho skladování; Nepřípustné využití − funkční využití, stavby a zařízení pro jiné účely než je uvedeno ve využití přípustném. TE, plochy technické infrastruktury – liniových vedení: Hlavní využití Do těchto ploch jsou zahrnuty plochy s křížením či souběhem funkcí jinak definovaných v samostatných plochách s rozdílným způsobem využití; jedná se zejména o souběh krajinné zeleně, ploch dopravní infrastruktury, ploch veřejných prostranství, ploch technické infrastruktury a ploch přírodních, reprezentujících prvky územního systému ekologické stability. Typ 7 - křížení technické infrastruktury (VVN) s plochami lesními Přípustné využití − technická infrastruktura – vzdušné vedení VVN; − lesní porost – max.výška vzrostlé zeleně 6m; − travnaté plochy, keřová zeleň do 2m výšky; − obslužné komunikace; Nepřípustné využití − funkční využití, stavby a zařízení pro jiné účely než je uvedeno ve využití přípustném. L, plochy lesní: Hlavní využití Plochy zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa – pozemky lesní půdy podle aktuální katastrální mapy, poskytnuté pořizovatelem pro zpracování ÚP, kde je převládající funkcí __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 9 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


lesní hospodářství a další mimoprodukční funkce lesa (zejména rekreační, vodohospodářská apod.) je možno rozvíjet pouze omezeně. Přípustné využití − veřejně přístupná zeleň tvořená lesními porosty (pozemky určenými k plnění funkcí lesa); − lesní výroba; − zalesnění; − komunikace funkční skupiny D2, účelové komunikace s povrchovou úpravou blízkou přírodě, stezky pro in-line bruslení − nezbytná obslužná a veřejná dopravní a technická infrastruktura; Nepřípustné využití − funkční využití, stavby a zařízení pro jiné účely než je uvedeno ve využití hlavním a přípustném; K, plochy krajinné zeleně: Hlavní využití Plochy doprovodné břehové zeleně, zeleně významných krajinných prvků a dalších významnějších ploch zeleně situované mimo lesní pozemky (pozemky určené k plnění funkcí lesa). Přípustné využití − plochy stromových a keřových porostů a zatravněné plochy nezahrnuté do ploch lesních (pozemků určených k plnění funkcí lesa), plochy doprovodné zeleně vodních toků, ostatní plochy apod.; − pěší a naučné stezky s povrchem blízkým přírodě; − místních komunikace funkční skupiny D2; − účelové komunikace s povrchovou úpravou blízkou přírodě; − provádění pozemkových úprav; − nezbytná dopravní a technická infrastruktura. Nepřípustné využití − funkční využití, stavby a zařízení pro jiné účely než je uvedeno ve využití přípustném. X, plochy specifické: Hlavní využití Plochy 354 a 355: do těchto ploch jsou zahrnuty plochy s křížením či souběhem funkcí jinak definovaných v samostatných plochách s rozdílným způsobem využití; jedná se zejména o souběh krajinné zeleně, ploch dopravní infrastruktury, ploch veřejných prostranství, ploch technické infrastruktury a ploch přírodních, reprezentujících prvky územního systému ekologické stability. Typ 1 – Rochus Plochy leží ve vymezeném území soustavy Natura 2000 v přírodním rekreačním areálu Rochus a navazují na plochy přírodní v této lokalitě; tyto plochy jsou charakteristické zvýšenou ochranou blízkou plochám přírodním; podléhají režimu ochrany evropsky významných lokalit a konkrétním stanoveným podmínkám. __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 10 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


Plocha 387: do těchto ploch jsou zahrnuty plochy s křížením či souběhem funkcí jinak definovaných v samostatných plochách s rozdílným způsobem využití; jedná se zejména o souběh krajinné zeleně, ploch dopravní infrastruktury, ploch veřejných prostranství, ploch technické infrastruktury a ploch přírodních, reprezentujících prvky územního systému ekologické stability. Typ 2 – plochy podél řeky Moravy – biokoridor, břehové porosty, cyklo a pěší trasy Přípustné využití Plochy 354 a 355 − přírodní zeleň – v souladu s charakterem místa; − cyklotrasy bez osvětlení, s povrchem blízkým přírodě; − pěší trasy a naučné stezky s povrchem blízkým přírodě; − místní komunikace funkční skupiny C; − účelové komunikace s povrchovou úpravou blízkou přírodě; − parkovací plochy s povrchovou úpravou blízkou přírodě na okraji plochy; − nezbytná technická infrastruktura; Plocha 387 − prvky územního systému ekologické stability - biokoridorů; − nezbytná technická a dopravní infrastruktura, která je v zájmu ochrany přírody a krajiny; − pěší a cyklistické komunikace v souběhu s trasou biokoridorů (s preferencí povrchové úpravy blízké přírodě); − sport a rekreace; − břehová zeleň; − vodní hospodářství; Nepřípustné využití − funkční využití, stavby a zařízení pro jiné účely než je uvedeno ve využití přípustném; Prostorové detaily jednotlivých navržených změn využití území, zasahujících do prostoru EVL Rochus jsou patrné z následujícího Obr. 2.


24

36 35 354

306 245

304

39 355

37

40

Obr. 2: Mapa navržených změn využití území zasahujících do prostoru EVL Rochus (zdroj: Urbanistické středisko Ostrava 2010, hlavní výkres)

151

31

367


2.2 Navržené varianty řešení Návrh ÚPD je předložen v jediné variantě, která je popsána výše. Kromě navržené (aktivní) varianty lze definovat nulovou variantu, která znamená absenci nového územního plánu a zachování stávajícího, pro rozvoj města již nevyhovujícího územního plánu.

3. Údaje o evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech 3.1 Základní charakteristika zájmového území a identifikace jeho potenciálně dotčených částí Jak bylo uvedeno výše, bližší pozornost předloženého naturového hodnocení byla věnována EVL Rochus, do níž zasahují některé z navržených změn využití území. Zájmové území EVl Rochus je situováno v prostoru převážně západně až severozápadně orientovaného svahu Černé hory pod kaplí sv. Rocha. Místo bylo historicky vždy pod vlivem člověka. Naposledy se jednalo o vojenské cvičiště Rochus (80. léta). Posléze bylo území ponecháno spontánnímu sukcesnímu vývoji. Tento stav přetrvává do současnosti. V zájmovém území se v současnosti nachází mozaika lučních biotopů, křovin a mladších, drobných lesních porostů, doplněných sítí stezek a objektem kaple sv. Rocha. Aktuálně je území charakteristické plošným zárůstáním keřo-stromovými formacemi a to na úkor dřívějších lučních, resp. bezlesých porostů. Z dřevin se významně uplatňují hlohy, trnky, šípky, kvantitativně méně zastoupeny jsou též javory, svída, osiky, třešně, vrby a další. Území je od západu obklopeno sady, zahrádkami a zahrádkářskou kolonií včetně drobných políček. Ve směru od Jarošova je situován sportovní areál přírodního charakteru s umělou lyžařskou sjezdovkou. Okolní volná krajina je tvořena agrocenózami s fragmenty lesní a křovinné vegetace. Nadmořská výška území činí cca 194 – 302 m n.m. Klimaticky leží řešené území v teplé klimatické oblasti na rozhraní jednotek T2 a T4. Území je charakteristické dlouhým až velmi dlouhým, teplým až velmi teplým a suchým až velmi suchým létem. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 8,0°C, přičemž nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec (Quitt 1971). Geologický podklad území je tvořen třetihorními paleogenními sedimenty flyšového pásma Západních Karpat (magurský flyš). Terciérní horniny jsou překryty pleistocenními sprašovými pokryvy a pokryvy sprašových hlín (Demek ed. 1987). Plochu řešeného území zaujímají hnědozemě a kambizemě. Povrchové vody řešeného území jsou odváděny do řeky Moravy prostřednictvím méně významných drobných vodotečí. V jižní části je to tzv. Vinohradský potok. Směrem k severu je území odvodněno víceméně paralelními 3 drobnými vodotečemi. Zájmové území je situováno v Hluckém bioregionu (Culek ed. 1995). Území je součástí EVL Rochus. Kromě předmětu ochrany této EVL – bourovce trnkového se v území vyskytuje řada zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (viz Kolektiv 2006). Jednotlivé části EVL Rochus se svým charakterem z hlediska ekologických nároků bourovce trnkového poměrně výrazně odlišují. Při západním okraji EVL se nachází luční __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 13 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


porosty s rozptýlenými keři jimž dominuje růže šípková (Rosa cf. canina) a hloh (Crataegus sp.), vzácněji trnka obecná (Prunus spinosa), třešeň ptačí (Prunus avium) a další druhy dřevin. Obr. 3: Charakter biotopu při západním okraji EVL Rochus

V jihozápadním cípu EVL se nachází mozaika výrazněji ruderalizovaných ploch doplněných hustým porostem jasanu (Fraxinus excelsior) s příměsí akátu (Robinia pseudoacacia), smrku (Picea abies), nevhodných z hlediska životních nároků bourovce. Tyto porosty jsou na hranici EVL doplněny zapojenými keři (Rosa cf. canina, Crataegus sp., Prunus padus), ojediněle s trnkou (Prunus spinosa). Obr. 4: Mozaika výrazněji ruderalizované vegetace a druhotných lesních porostů v jihozápadním cípu EVL jež jsou nevhodné pro bourovce trnkového.

Směrem dále k východu se nachází nejhustěji zapojené porosty keřů (vzácněji nižších stromů) na území EVL. Této části území výrazně dominuje hloh (Crataegus sp.) s příměsí růže šípkové (Rosa cf. canina), svídy krvavé (Cornus sanguinea) a dalších dřevin. Trnka se



v této části území vyskytuje velmi vzácně. Daný prostor není v současnosti, z důvodu vysokého zápoje porostů, vhodný pro přežívání bourovce trnkového, nicméně po provedení cílených managementových zásahů (rozvolnění a stratifikace porostů) je značně perspektivní. Bourovce zde lze v současnosti nalézt pouze vzácně při okrajích zapojených porostů, zejména v severní části tohoto segmentu (viz Obr. 14, 15). Obr. 5: Rozsáhlé, výrazně zapojené porosty keřů s dominancí hlohu (Crataegus sp.) v západní části EVL v současnosti nenabízí vhodné podmínky pro přežívání bourovce trnkového.

V současnosti patrně nejvhodnější porosty pro bourovce trnkového se nachází v centrální části EVL v širším okolí cyklotrialové trasy a v okolí stezky severně od kaple sv. Rocha (viz Obr. 13, 14). V daném prostoru se vyskytuje větší množství rozvolněných porostů trnky (Prunus spinosa) na nichž bylo nalezeno několik hnízd housenek. Obr. 6: Spíše solitérně rostoucí mladé trnkové keře a okraje souvislejších trnkových keřových formací (nejen v centrální části zájmového území) jsou kolonizovány bourovcem trnkovým



Obr. 7: Charakter biotopu v centrální části zájmového území

V jižním cípu EVL, v bezprostředním okolí kaple sv. Rocha se nachází mozaika lučních porostů a drobných lesních porostů v nichž se uplatňuje dub (Quercus spp.), jasan (Fraxinus excelsior), babyka (Acer campestre), lípa (Tilia cordata), bříza (Betula pendula). Lesní porost je částečně opláštěn keřovými porosty s růží (Rosa cf. canina), hlohem (Crataegus sp.) a trnkou (Prunus spinosa). Tento segment je v současnosti málo vhodný pro přežívání bourovce trnkového. Obr. 8: Charakter biotopu při jižním okraji zájmového území v okolí kaple sv. Rocha

Východní část EVL je tvořena převážně lučními porosty s mozaikou keřů s výraznou dominancí růže šípkové (Rosa cf. canina), místy hlohu (Crataegus sp.). V této části území byl zjištěn výskyt bourovce trnkového zcela ojediněle (viz Obr. 14).



Obr. 9: Charakter biotopu ve východní části EVL Rochus

Při severním okraji EVL místy keřové porosty ustupují drobným polním kulturám, intenzivním loukám a lesním remízům. Obr. 10: Charakter biotopu při severním okraji EVL Rochus

3.2 Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a jejich charakteristika Na území města Uherské Hradiště se nachází jedna evropsky významná lokalita – Rochus (CZ0723024). V okolí hranice města Uherské Hradiště se nachází několik dalších EVL: Čerťák, Nedakonický les, Kněžpolský les, Popovické rybníky. Prostorové detaily polohy hranice města ve vztahu k hranicím uvedených lokalit soustavy Natura 2000 jsou k dispozici na Obr. 11. __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 17 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


Jak je uvedeno v kap. 2.1, 14 ploch navržených změn využití území zasahuje do prostoru EVL Rochus. Žádná další lokalita Natura 2000 se v prostoru města Uherské Hradiště nevyskytuje a nebude proto realizací návrhu ÚPD ovlivněna. Z tohoto důvodu byla podrobná pozornost předloženého naturového hodnocení věnována vyhodnocení vlivu návrhu ÚPD na EVL Rochus. Obr. 11: Poloha lokalit soustavy Natura 2000 ve vztahu k hranicím zájmového území – města Uherské Hradiště (zdroj: CENIA). EVL Kněžpolský les Hranice města Uh.Hradiště

EVL Čerťák

EVL Nedakonický les

EVL Rochus

EVL Popovické rybníky

3.2.1 Charakteristika EVL Rochus Evropsky významná lokalita Rochus (CZ0723024) byla vyhlášena nařízením Vlády č. 132/2005 Sb. na ploše 57,93 ha v k.ú. Jarošov u Uherského Hradiště, Mařatice. Jedná se o rozsáhlou plochu vysokých mezofilních a xerofilních křovin, pionýrských dřevin a ruderální bylinné vegetace, jež hostí významnou populaci výskytu bourovce trnkového (Eriogaster catax), který je v této EVL jediným předmětem ochrany. Území se nachází severovýchodně od Uherského Hradiště, mezi obcemi Jarošov a Mařatice, ve svahu Černé hory. Geologickým podkladem území jsou spraše a sprašové hlíny. V půdním pokryvu se vyvíjejí hnědozemě. Z hlediska geomorfologického členění spadá lokalita do celku Vizovická vrchovina, podcelku Hlucká pahorkatina, okrsku Prakšická pahorkatina. Reliéf je tvořen poměrně prudkým členitým svahem se severní až západní orientací. Nadmořská výška EVL činí cca 220- 300 m n.m. Území představuje poměrně rozsáhlou neobdělávanou plochu v jinak intenzivně využívané krajině. Prostor EVL je recentně ohrožen zejména zarůstáním dřevinami. Vhodným managementem území je sečení travnatých ploch vedené snahou zabránit plošné sukcesi směrem k lesním biotopům (upraveno dle AOPK ČR). __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 18 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


Obr. 12: Schematická mapa hranice EVL Rochus (zdroj: nařízení Vlády č. 132/2005 Sb.).

3.3 Identifikace a základní popis dotčených předmětů ochrany 3.3.1 Identifikace a základní popis dotčeného předmětu ochrany EVL Rochus Bourovec trnkový (Eriogaster catax): Bourovec trnkový byl na celém území České republiky vždy lokální, výskytem omezený na teplé nížiny a pahorkatiny. V Čechách se druh vyskytoval pouze v okolí Prahy, na Křivoklátsku, ve východních Čechách u České Skalice a nepotvrzený výskyt byl hlášen i z okolí Karlových Varu (Sterneck 1929). V žádné z uvedených oblastí nebyl bourovec po mnoho desetiletí potvrzen a lze ho tak považovat v celých Čechách za vymřelého (Novák & Liška 1997; Laštůvka 1998). Na Moravě býval rozšířenější: od jižní a jihovýchodní Moravy, okolí Brna, po severní Moravu a Slezsko (Nový Jičín, Bílovec, Frýdek, Krnov; Skala, 1912, 1936). V severní polovině území vymizel už v první polovině 20. století, recentně přežívá velmi lokálně pouze v jižní části Bílých Karpat, v okolí Břeclavi, Uherského Brodu, na Pálavě a v okolí Mikulova, nove byl nalezen u Havraníku v Podyjí. Druh byl v minulosti vázán (obdobně jako v Německu či Rakousku) na řídké lesy obhospodařované jako pařeziny. S ústupem od tradičních forem lesního hospodaření motýl na většině území vymizel, z mnoha oblastí státu zřejmě již na konci 19. století (v řade regionu pravděpodobně dříve, než mohl být jeho výskyt vůbec zaznamenán). __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 19 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


V poválečné historii bourovec trnkový vymírá v celé západní a střední Evropě. Aktuální výskyt druhu na území Moravy je rovněž alarmující, přičemž oblast Prakšické vrchoviny je jedna z posledních, kde je možno bourovce doposud pravidelně sledovat (současně se jedná o nejsevernější aktuální výskyt druhu na našem území). Příčiny vymírání bourovce trnkového jsou známé a analogické příčinám vymírání denních motýlů s vazbou na rozvolněné, slunné a křovinaté lesy a lesostepi. Likvidační pro bourovce byl zejména historický zánik těchto stanovišť a to v důsledku trvalého zarostení vhodných ploch a jejich sukcesní přeměna na vzrostlý, tj. stinný les. Bourovec byl u nás v minulosti vázaný především na řídké teplé listnaté lesy nížin a pahorkatin – obhospodařované jako nízké či střední lesy. Ve světlých listnatých lesích a křovinatých lesních pláštích druh dosud přežívá v jižní polovině Bavorska, výskyt je zde omezen pouze na lesy obhospodařované výmladkovým způsobem, druh zde preferuje mladší fáze spodní etáže (3-15 let; Boltz 1998, Dolek 2005). V České republice je druh v současnosti vázán na křovinami zarůstající xerotermní stráně (širší Mikulovsko a Břeclavsko) a na liniové křovinaté biotopy (křovinaté meze a remízky v okolí Uherského Brodu a v Bílých Karpatech). Výskyt larválních hnízd je omezen pouze na nízké, osluněné a většinou závětrné keře hlohu (výjimečně trnek). Dospělé, solitérní larvy opět vyžadují teplé, před větrem chráněné keře, na jejich stáří a konkrétním druhu dřeviny však zřejmě již tolik nezaleží (Bolz 1998). Housenky požírají listy listnatých keřů. Z České republiky, stejně jako z Německa (Ebert 1994, Bergman 1953), Švýcarska (Lepidopterologen-Arbeitsgruppe 2000) a Itálie (Bertacini 1994) je znám výskyt gregarických larválních hnízd pouze na trnce (Prunus spinosa) a hlozích (Crataegus spp.). V Bavorsku druh upřednostňuje trnku (Bolz 1998). Solitérně žijící larvy posledního instaru již nejsou tak potravně specializované a žír dokončují na řade dalších druhu listnatých dřevin – např. Pyrus spp., Betula spp., Quercus spp., Salix spp., Populus spp., Ulmus spp., Berberis spp. (Boltz 1998; De Freina, Witt 1987). Dospělci potravu nepřijímají. Druh je univoltinní druh s výskytem imág od konce září do poloviny října. Líhnutí dospělců nastává až v prvních chladných podzimních dnech (až denní teploty klesnou pod 8°C). Po vylíhnutí nepřijímají potravu a ihned se připravují na páření. Samice lákají samce feromony a prakticky nelétají, zatímco samci létají velice rychle. Ke světelnému zdroji druh přilétá zřídka a většinou pouze samci. Samice kladou spirálovité shluky vajíček na silnější větvičky živné rostliny a ty přikrývají chloupky z konce zadečku. Přezimují vajíčka, ze kterých se v poslední dekádě dubna až počátkem května líhnou hromadně housenky. Stejně jako u většiny dalších druhu bourovců žijí housenky gregarickým způsobem života v zapředených larválních hnízdech. Hnízda jsou velmi nápadná na hlozích s rašícími pupeny či s mladými listy. Od čtvrtého instaru opouští housenky čím dál častěji společné hnízdo a v posledním instaru se již v hnízdě nezdržují. V této poslední, solitérní fázi vývoje jsou velmi žravé a značně mobilní. Kuklí se na konci července v charakteristickém pevném zámotku ve vegetaci na zemi. Populační biologie druhu nebyla studována. Druh vytváří lokální izolované populace, což je zřejmě dáno minimální mobilitou samic. Disperzi a transfer genu zajišťují samci a zřejmě také mobilní housenky posledního instaru.



Výskyt bourovce trnkového v zájmovém území dotčeném hodnocenou koncepcí a možnost jeho ovlivnění V rámci zběžného průzkumu území, který proběhnul koncem dubna 2008 (viz kap. 1.3) bylo celkem zaznamenáno 14 definovaných hnízd bourovce (gregaricky žijících housenek). Zhruba 5 hnízd lze považovat za hnízda jimž dalo základ více kladoucích samic bourovce (hnízda byla tvořena více než 50ti jedinci housenek bourovce). Dle očekáváni byla hnízda nacházena na trnce obecné (Prunus spinosa) a hlohu (Crataegus spp.). Nepoměrně vyšší podíl lokalizovaných hnízd připadal na keře trnky (12 hnízd) oproti hlohu (2 hnízda). Pozorování z lokality Rochus se tak rozchází s pozorováními z ostatních jihomoravských lokalit (Šumpich 2002), kde jsou ve vyšší míře kolonizovány právě keře hlohu. Pozici zaznamenaných hnízd a druh osídlené dřeviny podává Obr. 14. Obr. 13: Jedno z nalezených hnízd housenek na větvi trnky v jižní části EVL Rochus.

Významným momentem, v souvislosti s lokalizací housenčích hnízd, byl fakt, že většina z nalezených hnízd byla situována na slunné, zpravidla závětrné okraje trnkových porostů (cca 80% hnízd). Všechna hnízda byla nalezena ve střední části EVL, tj. v keři zarostlé svažité partii území. Z hlediska přežívání druhu v místě se tato část jeví jako nejcennější a současně nejcitlivější z hlediska realizace projektu.



Obr. 14: Pozice hnízd housenek bourovce trnkového (Eriogaster catax) na území EVL Rochus na základě vlastního terénního šetření z konce dubna 2008.

Kromě vlastního terénního šetření byla pro účely naturového hodnocení využita také data kolegů, kteří v prostoru EVL Rochus v minulosti prováděli mapování výskytu bourovce trnkového. Výsledky tohoto mapování jsou k dispozici na Obr. 15.



Obr. 15: Pozice hnízd housenek bourovce trnkového (Eriogaster catax) na území EVL Rochus na základě terénního šetření F. Kopečka, P. Juřeny a A. Gottwalda z dubna 2007 a 2008 (zdroj: K. Fryšták, Arvita).

Vzhledem k výskytu bourovce trnkového v prostoru dotčeném navrženým záměrem nelze Vzhledem k tomu, že se jediný předmět ochrany EVL Rochus – bourovec trnkový vyskytuje v bezprostřední blízkosti některých navržených změn využití území, nelze vyloučit jeho negativní ovlivnění a tomuto druhu je proto dále věnována pozornost hodnocení. Na základě dostupných údajů o výskytu hnízd housenek bourovce a současně plošného výskytu živných rostlin (tj. zejména trnky, případně hlohu) byla vymezena jádrová zóna EVL (viz Obr. 16), jejíž kvalitu je zapotřebí zachovat, resp. zlepšit. Fakticky se jedná o plochu, která nesmí být realizací jednotlivých dílčích budoucích záměrů výrazně přeměněna ve smyslu snížení zastoupení trnky a částečně též hlohu.



Obr. 16: Vymezená jádrová zóna EVL Rochus se zjištěným výskytem hnízd housenek bourovce a současně plošného výskytu živných rostlin

4. Hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Hodnocení koncepce nebylo prováděno metodou ex ante (tedy současně se zpracováním samotné koncepce – návrhu ÚPD). Podklady dodané zadavatelem (viz kap. 1.3, kap.7), provedený terénní průzkum i zpracování ostatních digitálních a tištěných podkladů byly dostatečné pro provedení hodnocení.

4.2 Vztah hodnocené koncepce k managementu lokalit soustavy Natura 2000 Hodnocená koncepce „Územní plán Uherské Hradiště“ není koncepčním nástrojem managementu evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Jedná se o dokument, jehož cílem je navrhnout budoucí rozvoj města Uherské Hradiště. Hodnocená koncepce řeší v popisných částech textu problematiku soustavy Natura 2000 – eviduje existenci EVL Rochus v prostoru města Uherské Hradiště a částečně navrhuje možnosti budoucího využití EVL. Některé v koncepci navržené změny využití území potenciálně mohou ovlivnit území EVL Rochus, resp. její předmět ochrany (viz kap. 4.4). __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 24 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


4.3 Metodika hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Cílem naturového hodnocení je obecně zjistit, zda má koncepce významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významých lokalit a ptačích oblastí. Za referenční cíl pro vyhodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti bylo v souladu s metodickými doporučeními Evropské komise (viz Kolektiv 2001, Kolektiv 2001a) a platnou legislativou zvoleno: zachování příznivého stavu z hlediska ochrany pro předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (typy přírodních stanovišť, evropsky významné druhy, ptačí druhy). Jako konkrétní metoda pro vyhodnocení vlivů koncepce bylo zvoleno slovní vyhodnocení všech potenciálně relevantních vlivů koncepce. Významnost vlivů byla hodnocena podle následující stupnice, jež je navržena metodickým doporučením MŽP ČR (viz MŽP ČR 2007): Hodnota Termín Popis -2

Významný negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0 +1

Bez vlivu Mírně pozitivní vliv

+2

Významný pozitivní vliv

?

Vliv nelze vyhodnotit

Negativní vliv dle odst. 9 § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění Vylučuje realizaci koncepce (resp. koncepci je možné realizovat pouze v případech určených dle odst. 9 a 10 § 45i zákona) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu – záměru, opatření atd.). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný vliv. Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Z obecného zadání koncepce není možné vyhodnotit vliv (jedná se o nedostatečnost dat na straně koncepce, resp. jí plánovaných úkolů, která je způsobena obecnou povahou dílčího úkolu/opatření).

Konkrétní indikátory, jež definují hladinu významného negativního vlivu dle odst. 9 § 45i ZOPK, resp. dle směrnice o stanovištích (92/43/EEC) lze stanovit na základě analogie s přístupem používaným při hodnocení míry významnosti vlivů v jiných evropských zemích (Percival 2001, Bernotat 2007). Za významný negativní vliv je typicky považována přímá a trvalá ztráta části stanoviště druhu či typu přírodního stanoviště, které jsou předmětem ochrany EVL nebo PO. Za hlavní kritérium (hladinu významnosti vlivu) lze konkrétně považovat likvidaci minimálně 1% rozlohy typu přírodního stanoviště či 1% velikosti populace evropsky významného druhu na území dané EVL nebo ptačího druhu na území ptačí oblasti (Bernotat 2007, Percival 2001). __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 25 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


V předloženém hodnocení jsou za indikátory významně negativního vlivu na předmět ochrany a celistvost EVL Rochus považovány také eventuální významné změny určujících ekologických podmínek, jež zajišťují příznivý stav předmětu ochrany. V tomto případě jde zejména o likvidaci stávajících rozptýlených porostů hlohu a trnky, zásahy do keřové vegetace (prořezávání) v nevhodnou dobu, rozsáhlou zástavbu vhodného biotopu či jeho zalesňování. Vzhledem k tomu, že se žádný z rozvojových návrhů, uvedených v hodnocené koncepci nenachází v blízkosti jiných evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí než EVL Rochus ani nelze předpokládat dálkový vliv rozvojových návrhů na ostatní lokality Natura 2000 (vzhledem ke značné vzdálenosti) je dále řešen pouze eventuální vliv návrhu ÚPD na EVL Rochus. Jak vyplývá z provedené identifikace potenciálně dotčených lokalit, resp. předmětů ochrany (viz kap. 3.2, 3.3) pozornost hodnocení dle §45i ZOPK byla detailně zaměřena na návrhy změn funkčního využití některých ploch na území EVL Rochus. Konkrétně se jedná o posouzení vlivů 14 ploch navržené změny využití území: Plocha 24: OS, plochy tělovýchovy a sportu Plocha 31: PV, veřejná prostranství s přev. zpevněných ploch Plocha 35: OX, plochy občanského vybavení specifických forem Plocha 36: PV, veřejná prostranství s přev. zpevněných ploch Plocha 37: DS, plochy silniční dopravy Plocha 39: VZ, plochy zemědělské a lesnické výroby Plocha 40: PV, veřejná prostranství s přev. zpevněných ploch Plocha 151: TE, plochy technické infrastruktury – liniových vedení Plocha 245: DS, plochy silniční dopravy Plocha 304: L, plochy lesní Plocha 306: K, plochy krajinné zeleně Plocha 354: X, plochy specifické Plocha 355: X, plochy specifické Plocha 387: X, plochy specifické Uvedené návrhy změn využití území jsou řešeny vzhledem k možnému ovlivnění bourovce trnkového a jeho biotopu. Ostatní navržené změny funkčního využití ploch v zájmovém území města Uherské Hradiště (viz Urbanistické středisko Ostrava 2010) nebudou mít žádný vliv na lokality soustavy Natura 2000. Důvodem je skutečnost, že se nachází v dostatečné vzdálenosti od hranice lokalit Natura 2000, případně v těsné blízkosti stávajících zastavěných ploch či v prolukách intravilánu mimo území lokalit Natura 2000, nebo se jedná o změnu využití plochy pro účely ÚSES, což lze chápat pozitivně ve vztahu k zájmům ochrany přírody.



4.4 Popis a vyhodnocení přímých a nepřímých vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti 4.4.1 Vyhodnocení nepřímých a přímých vlivů koncepce na území evropsky významné lokality Rochus, resp. na bourovce trnkového a jeho biotop Z hlediska řešeného naturového hodnocení lze vzhledem k charakteru koncepce uvažovat s potenciálně negativními vlivy záměru na bourovce trnkového zejména v následujících případech: − při likvidaci rozptýlených keřových porostů trnky či hlohu − při zástavbě vhodných biotopů (spojených s likvidací keřů) − při zalesňování či umožnění zapojování volných ploch mezi rozptýlenými keřovými porosty trnky či hlohu − prořezávání keřových porostů v nevhodný termín (v období od konce září do konce června) − používání biocidů a hnojiv při obhospodařování EVL V následující části textu jsou rozebrány potenciální vlivy jednotlivých navržených změn využití území (viz Obr. 2) na bourovce trnkového s ohledem na výše uvedené faktory ohrožení druhu. Plocha 24: OS, plochy tělovýchovy a sportu: Navržené plochy tělovýchovy a sportu jsou situovány v severní části EVL. Území v současnosti není atraktivní pro bourovce trnkového a není ani součástí vymezeného jádrového území. Realizace sportovišť může znamenat změnu charakteru stávající vegetace, případně zpevnění ploch v části navržených funkčních ploch, tedy zábor části plochy EVL, která může být při vhodně zvoleném managementu do budoucna atraktivní z hlediska ekologických nároků bourovce trnkového. Z tohoto důvodu lze vliv realizace sportovišť na bourovce trnkového obecně hodnotit jako mírně negativní (-1). V případě, že bude minimalizován rozsah zpevněných ploch a konkrétní projekt sportovišť bude doplněn o rozptýlenou výsadbu keřů trnky, případně hlohu lze naopak očekávat zlepšení stávajících podmínek pro bourovce, tedy mírně pozitivní vliv (+1). Plocha 31: PV, veřejná prostranství s přev. zpevněných ploch: Jedná se o plochu v západním lemu EVL, která není atraktivní pro bourovce trnkového a není ani součástí vymezeného jádrového území. Obecně lze konstatovat mírně negativní ovlivnění (-1) bourovce trnkového, protože realizace části ploch veřejných prostranství může znamenat zastavění (zpevnění) části území EVL, tedy zábor části plochy EVL, která může být při vhodně zvoleném managementu do budoucna atraktivní z hlediska ekologických nároků bourovce trnkového. V případě, že budou plochy veřejných prostranství doplněny lemem rozptýlených výsadeb porostů trnky či hlohu lze naopak očekávat zlepšení stávajících podmínek pro bourovce, tedy mírně pozitivní vliv (+1). Plocha 35: OX, plochy občanského vybavení specifických forem: Navržená plocha se nachází při jižním okraji EVL podél stávající přístupové cesty na vrchol Černé hory v území, které v současnosti není atraktivní pro bourovce trnkového. Daný prostor není součástí vymezeného jádrového území. __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 27 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


Realizace této plochy bude zřejmě znamenat zastavění části území EVL budovami, tedy zábor části plochy EVL, která může být při vhodně zvoleném managementu do budoucna atraktivní z hlediska ekologických nároků bourovce trnkového. Z tohoto důvodu lze vliv realizace této plochy obecně hodnotit jako mírně negativní (-1). V případě, že bude konkrétní projekt využití plochy doplněn o rozptýlenou výsadbu keřů trnky a hlohu v rámci areálu muzea lze naopak očekávat zlepšení stávajících podmínek pro bourovce, tedy mírně pozitivní vliv (+1). Plocha 36: PV, veřejná prostranství s přev. zpevněných ploch: Jedná se o plochu v jižním lemu EVL, západně od kaple, která není atraktivní pro bourovce trnkového a není ani součástí vymezeného jádrového území. Obecně lze konstatovat mírně negativní ovlivnění (-1) bourovce trnkového, protože realizace části plochy veřejných prostranství může znamenat zastavění (zpevnění) části území EVL, tedy zábor části plochy EVL, která může být při vhodně zvoleném managementu do budoucna atraktivní z hlediska ekologických nároků bourovce trnkového. V případě, že bude plocha veřejných prostranství doplněna lemem rozptýlených výsadeb porostů trnky či hlohu lze naopak očekávat zlepšení stávajících podmínek pro bourovce, tedy mírně pozitivní vliv (+1). Plocha 37: DS, plochy silniční dopravy: Jedná se o plochu při jižním okraji EVL, v bezprostřední blízkosti kaple sv. Rocha, která není atraktivní pro bourovce trnkového a není ani součástí vymezeného jádrového území. Obecně lze konstatovat mírně negativní ovlivnění (-1) bourovce trnkového, protože realizace plochy silniční dopravy bude znamenat zastavění (zpevnění) části území EVL, tedy zábor části plochy EVL, která může být při vhodně zvoleném managementu do budoucna atraktivní z hlediska ekologických nároků bourovce trnkového. V případě, že budou nově budované komunikace doplněny lemem rozptýlených výsadeb porostů trnky či hlohu lze naopak očekávat zlepšení stávajících podmínek pro bourovce, tedy mírně pozitivní vliv (+1). Plocha 39: VZ, plochy zemědělské a lesnické výroby: Navržená plocha se nachází těsně za jihovýchodním okrajem (vně) EVL. Daný prostor není atraktivní pro bourovce trnkového. Vzhledem k tomu, že navržená plocha zemědělské výroby je situována vně EVL lze konstatovat nulové ovlivnění (0) bourovce trnkového. V případě, že bude konkrétní projekt zemědělské výroby doplněn o rozptýlenou výsadbu keřů trnky a hlohu v rámci dané plochy, lze naopak očekávat zlepšení stávajících podmínek pro bourovce, tedy mírně pozitivní vliv (+1). Plocha 40: PV, veřejná prostranství s přev. zpevněných ploch: Navržená plocha se nachází v bezprostřední blízkosti plochy 39, tedy taktéž těsně za jihovýchodním okrajem (vně) EVL. Daný prostor není atraktivní pro bourovce trnkového. Vzhledem k tomu, že navržená plocha je situována vně EVL lze konstatovat nulové ovlivnění (0) bourovce trnkového. V případě, že bude konkrétní projekt realizace veřejných prostranství doplněn o rozptýlenou výsadbu keřů trnky a hlohu v rámci dané plochy, lze naopak očekávat zlepšení stávajících podmínek pro bourovce, tedy mírně pozitivní vliv (+1).



Plocha 151: TE, plochy technické infrastruktury – liniových vedení: Navržená plocha nadzemního energetického vedení je situována do severovýchodního cípu EVL Rochus do prostoru, který není atraktivní pro bourovce trnkového a není ani součástí vymezeného jádrového území. Obecně lze konstatovat riziko mírně negativní ovlivnění (-1) bourovce trnkového, v případě, kdy by realizace energetického vedení znamenala kácení stávajících porostů trnky či hlohu, případně výstavbu nových sloupů na území EVL - zastavění (zpevnění) části území EVL. V takovém případě by došlo k záboru části plochy EVL, která může být při vhodně zvoleném managementu do budoucna atraktivní z hlediska ekologických nároků bourovce trnkového. V případě, že bude koridor energetického vedení doplněn lemem rozptýlených výsadeb porostů trnky či hlohu, lze naopak očekávat zlepšení stávajících podmínek pro bourovce, tedy mírně pozitivní vliv (+1). Plocha 245: DS, plochy silniční dopravy: Jedná se o plochu v jihozápadním lemu EVL, jež není atraktivní pro bourovce trnkového a není ani součástí vymezeného jádrového území. Obecně lze konstatovat mírně negativní ovlivnění (-1) bourovce trnkového, protože realizace plochy silniční dopravy bude znamenat zastavění (zpevnění) části území EVL, tedy zábor části plochy EVL, která může být při vhodně zvoleném managementu do budoucna atraktivní z hlediska ekologických nároků bourovce trnkového. V případě, že budou nově budované komunikace doplněny lemem rozptýlených výsadeb porostů trnky či hlohu lze naopak očekávat zlepšení stávajících podmínek pro bourovce, tedy mírně pozitivní vliv (+1). Plocha 304: L, plochy lesní: Navržená lesní plocha je situována v jihovýchodním a východním lemu EVL. Dané území není v současnosti atraktivní pro bourovce trnkového a není ani součástí vymezeného jádrového území. Obecně lze konstatovat riziko mírně negativní ovlivnění (-1) bourovce trnkového, pouze v případě, že by na této ploše bylo realizováno konvenční lesní hospodaření (hustý zápoj porostu, výsadba nepůvodních druhů dřevin, pěstování vysokokmenného lesa apod.). V takovém případě by de facto došlo k záboru části plochy EVL, která může být při vhodně zvoleném managementu do budoucna atraktivní z hlediska ekologických nároků bourovce trnkového. V případě, že na dané ploše bude realizováno hospodaření ve formě tzv. nízkého lesa lze očekávat zlepšení stávajících podmínek pro bourovce, tedy mírně pozitivní vliv (+1), jak ukazují zkušenosti z jiných lokalit. Plocha 306: K, plochy krajinné zeleně: Navržená plocha je lokalizována v západní části EVL. Toto území v současnosti není ve zvýšené míře atraktivní pro bourovce trnkového a není součástí vymezeného jádrového území. Obecně lze konstatovat riziko mírně negativní ovlivnění (-1) bourovce trnkového, pouze v případě, že by na této ploše byla realizována výstavba doprovodných stezek či drobné infrastruktury, spojené se zásahem do stávajících porostů hlohu či trnky. V takovém případě by de facto došlo k záboru části plochy EVL, která může být při vhodně zvoleném managementu do budoucna atraktivní z hlediska ekologických nároků bourovce trnkového. V případě, že při realizaci navržené plochy nedojde k zásahům do rozptýlených porostů trnky či hlohu, případně budou-li výsadby doplněny lemem rozptýlených výsadeb těchto __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 29 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


keřů lze naopak očekávat zlepšení stávajících podmínek pro bourovce, tedy mírně pozitivní vliv (+1). Plocha 354: X, plochy specifické: Navržená plocha se nachází v jihozápadní okraji EVL. Území v současnosti prakticky není atraktivní pro bourovce trnkového. Daný prostor není součástí vymezeného jádrového území. Obecně lze konstatovat riziko mírně negativního ovlivnění (-1) bourovce trnkového, protože realizace části plochy může znamenat zastavění (zpevnění) části území EVL, tedy zábor části plochy EVL, která může být při vhodně zvoleném managementu do budoucna atraktivní z hlediska ekologických nároků bourovce trnkového. V případě, že bude navržená plocha doplněna lemem rozptýlených výsadeb porostů trnky či hlohu lze naopak očekávat zlepšení stávajících podmínek pro bourovce, tedy mírně pozitivní vliv (+1). Plocha 355: X, plochy specifické: Jedná se o plochu při jižním okraji EVL, v širším okolí kaple sv. Rocha. Plocha není atraktivní pro bourovce trnkového a není ani součástí vymezeného jádrového území. Obecně lze konstatovat riziko mírně negativního ovlivnění (-1) bourovce trnkového, protože realizace části plochy může znamenat zastavění (zpevnění) části území EVL, tedy zábor části plochy EVL, která může být při vhodně zvoleném managementu do budoucna atraktivní z hlediska ekologických nároků bourovce trnkového. V případě, že bude navržená plocha doplněna lemem rozptýlených výsadeb porostů trnky či hlohu lze naopak očekávat zlepšení stávajících podmínek pro bourovce, tedy mírně pozitivní vliv (+1). Plocha 387: X, plochy specifické: Navržená plocha se nachází v jihozápadní okraji EVL. Území v současnosti prakticky není atraktivní pro bourovce trnkového. Daný prostor není součástí vymezeného jádrového území. Obecně lze konstatovat riziko mírně negativního ovlivnění (-1) bourovce trnkového, protože realizace části plochy může znamenat zastavění (zpevnění) části území EVL, tedy zábor části plochy EVL, která může být při vhodně zvoleném managementu do budoucna atraktivní z hlediska ekologických nároků bourovce trnkového. V případě, že bude navržená plocha doplněna lemem rozptýlených výsadeb porostů trnky či hlohu lze naopak očekávat zlepšení stávajících podmínek pro bourovce, tedy mírně pozitivní vliv (+1).

4.5 Hodnocení vlivů koncepce na celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí 4.5.1 Metodika hodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Úvodem je vhodné uvést, že celistvostí u EVL/PO obecně rozumíme udržení kvality lokality z hlediska naplňování jejích ekologických funkcí ve vztahu k předmětům ochrany. V dynamickém pojetí jde o schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem, který je příznivý pro předměty ochrany z hlediska zachování, popř. zlepšení jejich stávajícího stavu. Celistvost lokality je zachována, pokud má lokalita vysoký potenciál pro zabezpečení cílů __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 30 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


ochrany, má zachovány ekologické funkce, samočisticí a obnovné schopnosti v rámci své dynamiky (MŽP ČR 2007). V souladu s metodickým doporučením MŽP ČR (viz MŽP ČR 2007) se hodnocení vlivů záměru na celistvost EVL Rochus zaměřilo na zjištění, zda koncepce: • způsobuje změny důležitých ekologických funkcí • významně redukuje plochy výskytu předmětu ochrany EVL • redukuje diverzitu lokality • vede ke fragmentaci lokality • vede ke ztrátě nebo redukci klíčových charakteristik lokality, na nichž závisí stav předmětu ochrany • narušuje naplňování cílů ochrany lokality

4.5.2 Výsledky hodnocení významnosti vlivů na celistvost lokalit Relevantní argumenty pro vyhodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit (ekologickou integritu) jsou obsaženy již v předchozím hodnocení vlivů záměru na předmět ochrany EVL Rochus. Pro detailní popis ekologických souvislostí je tedy vhodné odkázat na zmíněné hodnocení (viz kap. 4.4). Z provedeného hodnocení (viz výše) vyplývá, že nedojde k významně negativnímu ovlivnění ekologické integrity EVL v důsledku navržených změn využití území.

4.6 Kumulativní vlivy ostatních známých záměrů a koncepcí v zájmovém území na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Konkrétní navržené záměry budou posouzeny procesem EIA pokud to bude vyžadováno dle ZPV nebo procesem dle § 45h,i ZOPK. Z analýzy databáze informačního systému EIA/SEA (viz http://www.mzp.cz) navíc vyplývá, že v prostoru EVL Rochus a v jejím bezprostředním okolí nejsou známy další realizované či připravované záměry, které by měly aktuálně významně ovlivnit území EVL Rochus či její předmět ochrany. Z těchto důvodů lze kumulativní vlivy nyní vyloučit.

4.7 Srovnání významnosti vlivů jednotlivých variant koncepce na na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Realizace nulové varianty znamená zachování současného stavu území, tedy existence stávajícího územního plánu města Uherské Hradiště. Tato skutečnost by však znamenala výraznou překážku dalšího rozvoje města. Provedení aktivní varianty (předložené koncepce) neznamená významné ovlivnění území EVL Rochus ani dalších lokalit soustavy Natura 2000. Lze tedy konstatovat, že významnost vlivů obou variant na lokality Natura 2000 je srovnatelná.



5. Návrh konkrétních opatření k eliminaci rizika negativních vlivů koncepce a ke zlepšení stavu předmětu ochrany a celistvosti EVL Rochus 5.1 Návrh opatření k eliminaci rizika negativních vlivů koncepce na předmět ochrany a celistvost EVL Rochus Pro minimalizaci rizika případného negativního vlivu realizace hodnocené koncepce na EVL Rochus je vhodné respektovat následující doporučení: •

Ve vymezeném jádrovém území, které bylo stanoveno v centrální části EVL neprovádět žádné změny využití území spojené s kácením porostů trnky či hlohu. Jedná se zejména o zástavbu či zpevněné plochy na úkor stávajících porostů. Souvislé porosty trnky či hlohu však zde mohou být rozčleněny, prosvětleny, čímž lze očekávat zlepšení podmínek pro výskyt bourovce trnkového.

•

Jakékoli zásahy do keřo-stromové vegetace na území EVL je potřeba realizovat mimo období výskytu snůšek vajíček a mimo hlavní období výskytu housenek. To znamená, že jediným vhodným obdobím pro zásahy do keřo-stromové vegetace je léto (červenec - září).

•

Při použití venkovního osvětlení nepoužívat ostré bílé světlo, vhodnější je instalovat sodíkové výbojky.

•

Při výsadbách dřevin na území EVL nepoužívat jehličnany a nepůvodní druhy dřevin.

5.2 Návrh opatření ke zlepšení stavu předmětu ochrany a celistvosti EVL Rochus, náměty pro budoucí management území •

Udržení příznivého stavu předmětu ochrany – bourovce trnkového, nebo jeho zlepšení neznamená ponechat keřové porosty na území EVL Rochus jako apriori bezzásahové. Takový přístup by do budoucna znamenal postupný sukcesní zárůst ploch a zánik vhodných podmínek pro vývoj druhu. Je potřeba si uvědomit, že i v nedávné historii území toto bylo více či méně antropicky narušováno (naposledy jako vojensky využívaná plocha). Místa se zapojenými vzrostlými keři trnky a hlohu by tudíž bylo vhodné rozvolnit tak, aby zapojené formace keřo-stromové vegetace nabyly parkové mozaikovité formy, kde se budou střídat keře (s dominancí trnky) a travino-bylinné vegetace. Cílovým stavem by mělo být dosažení pokrytí cca 20 40% rozlohy EVL dřevinami (s dominancí trnky) a 60 - 80% plochy bezlesím. Sanační zásahy – prosvětlování stávajících zapojených keřových porostů a výsadba nových rozptýlených porostů trnky a hlohu by ve finále měla vytvořit mozaiku polykormonů dřevin s proměnlivou velikostí ploch (od několika m2 až po několik



desítek až stovek m2) a proměnlivým tvarem okrajů. Uvedená opatření je vhodné alespoň zčásti realizovat v rámci hodnoceného investičního záměru. •

V rámci opatření, jež by vedly k posílení kvality území z hlediska vývoje bourovce lze doporučit náhradní výsadbu trnky zejména v prostoru jižní a jihozápadní části EVL. Obdobně je možno posílit podíl trnky v severní a severozápadní části EVL, kde zhruba třetina plochy EVL sukcesně zarůstá téměř výhradně šípkem.

•

V rámci zlepšení stanovištních podmínek je možno uvažovat také o fragmentaci souvislého vzrostlého porostu trnky při severovýchodním okraji EVL. Keřový polykormon trnky je po svém obvodu obsekán a osluněn. Fragmentace (rozčlenění) polykormonu na 5-8 menších polykormonů by mohla vést ke zlepšení podmínek pro kolonizaci plochy bourovcem.

6. Shrnutí a závěr Předmětem předkládaného hodnocení dle §45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění je posouzení vlivu koncepce - „Územní plán Uherské Hradiště“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Zájmovou lokalitou je území města Uherské Hradiště. Cílem předkládaného hodnocení je zjistit, zda má koncepce významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost konkrétních evropsky významných lokalit a/nebo ptačích oblastí. Provedené analýza prokázala, že do prostoru EVL Rochus zasahuje celkem 14 navržených změn využití území. Bylo zjištěno, že realizace návrhů změn využití území, uvedených v hodnocené koncepci, nepřináší rizika významně negativních vlivů na lokality soustavy Natura 2000. Míra budoucího ovlivnění předmětu ochrany EVL Rochus – bourovce trnkového, resp. celistvosti lokality závisí na konkrétní intenzitě využití jednotlivých částí území – způsobu realizace jednotlivých budoucích záměrů. Celkově však intenzita vlivu nepřesahuje míru potenciálně mírně negativního vlivu. Při respektování konkrétních doporučení uvedených v kap. 5 a kap. 4.4.1 lze dokonce očekávat zlepšení stavu EVL Rochus v důsledku realizace jednotlivých budoucích záměrů. Na základě vyhodnocení předložené koncepce v souladu s § 45h,i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění lze konstatovat, že uvedená koncepce při dodržení předložené specifikace nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. V Olomouci dne 29. července 2010 RNDr. Marek Banaš, Ph.D.



7. Seznam použité literatury, dokumentace a dalších podkladů Banaš M. (2008): Posouzení vlivu záměru „Investiční záměr Rochus park – udržitelné hospodaření a osvěta v lokalitě Natura 2000“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 43 s. + přílohy. Banaš M. (2009): Posouzení vlivu záměru „Investiční záměr Rochus park – udržitelné hospodaření a osvěta v lokalitě Natura 2000“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 45 s. + přílohy. Bergmann A (1953) Die Großschmetterlinge Mitteldeutschlands – Band 3. Urania Verlag, 552 pp. Bernotat D. (2007): Practical experience of appropriate assessment in Germany. Bundesamt für Naturschutz, Presentation at – a workshop: „European Exchange of Experience on the Assessment of Plans and Projects Significantly Affecting Natura 2000 Sites According to Article 6 (3) and (4) of the Habitats Directive (92/43/EEC), 29.-30.3.2007, Berlin. Bolz R (1998) Zur Biologie und Okologie des Heckenwollafters Eriogaster catax (Linnaeus, 1758) in Bayern (Lepidoptera: Lasiocampidae). Nachrichten des Entomologischen Vereins Apollo 18: 331340. Culek M (ed.) (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Demek J. (ed.) a kol. (1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 584s. Dolek M (2005) Habitat needs of Euphydryas maturna and Eriogaster catax and conservation of lihgt-penetradet forests for rare Lepidoptera. In: Conference Abstract „Ecology and Conservation of Butterflies in Europe“ UFZ Lepzig- Halle, Germany, 5th to 9th December 2005. Ebert G (1994) Lasiocampidae, 14-91. In: Ebert, G. (ed.), 1994: Schmetterlinge Baden- Württenbergs – Band 4. Ulmer Verlag, Stuttgart, 535 pp. de Freina JJ, Witt T J (1987) Die Bombyces und Sphinges der Westpalaearktis – Band 1. Verlag GmbH, München, 708 pp. Háková A, Klaudisová A, Sádlo J (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 8/2004. MŽP ČR. Chytrý M et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, 307 s. Kolektiv (2001): Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4. Kolektiv (2001a): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1. Kolektiv (2006): Biologické hodnocení evropsky významné lokality Rochus (Uherské Hradiště). CD ROM. Laštůvka Z (1998) (ed) Seznam motýlu Ceské a Slovenské republiky (Insecta, Lepidoptera). (Checklist of Lepidoptera of Czech and Slovak Republics). Konvoj, Brno. Lepidopterologen-Arbeitsgruppe (2000): Schmetterlinge und ihre Lebesnräume. Band 3. Schweizerischer Bund für Naturschutz, Basel, 914 pp. MŽP ČR (2007): 15. Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP ČR, částka 11, s. 1 – 23. Novák I, Liška J (eds) (1997) Katalog motýlu (Lepidoptera) Cech [Catalogue of Bohemian Lepidoptera]. Klapalekiana 33 (Suppl.): 1-159. Pavelčík P. (2009): Par Rochus. Návrh funkčního využití území. Souhrnná zpráva o upřesněné koncepci ploch areálu Park Rochus. Město Uherské Hradiště, 13 s. Percival S. M. (2001): Assessment of the Effects of Offshore Wind Farms on Birds. Ecology Consulting, 96 p. Polák P, Saxa A (eds). (2005): Priaznivý stav biotopov a druhov európského významu. ŠOP SR, Banská Bystrica, 736 s. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. Geogr. úst. ČSAV Brno. Skala H (1912) Die Lepidopterenfauna Mahrens I. Verh. naturforsch. Ver. Brünn 50: 63-241. __________________________________________________________________________________________________ RNDr. Marek Banaš, Ph.D., Ekogroup czech s.r.o., Polívkova 15, 779 00 Olomouc 34 tel. 605-567905, http://www.ekogroup.cz


Skala H (1936) Zur Lepidopterenfauna Mährens und Schlesiens. Acta Musei Moraviae 30 (Suppl.): 1197. Směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21.5.1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (NATURA 2000). Soušková A. et al. (2009): Park Rochus – komponovaná krajina. Studie. Atelier List. 16 s. Soušková A. et Vrána L. (2009): Park Rochus. Návrh komplexního využití území. Mapa 1:5 000, verze .pdf. Sterneck J (1929) Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens. Selbsverlag, Karlsbad. Šumpich J (2002) Metody monitoringu druhu Callimorpha quadripunctaria, Eriogaster catax, Lycaena dispar, Maculinea nausithous, M. teleius, Colias myrmidone a Leptidea morsei, Lepidoptera (motýli). 32 pp. Manuskript pro potřeby AOPK. Urbanistické středisko Ostrava (2010): Územní plán Uherské Hradiště. Návrh (výrok). Odůvodnění. Hlavní výkres. Koordinační výkres. Zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Dále byly použity internetové zdroje: http://www.natura2000.cz/, http://www.cenia.cz. Zdroje mapových dat jsou uvedeny u jednotlivých obrázků v textu.

http://www.mzp.cz,

Přílohy Kopie rozhodnutí MŽP ČR o udělení autorizace k provádění posouzení podle §45i zákona č.114/1992 Sb.


19

ÚZEMNÍ PLÁN UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Recommend Documents