ÚZEMNÍ PLÁN TĚCHONÍN

ÚZEMNÍ PLÁN TĚCHONÍN Zastupitelstvo obce Těchonín, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), za použití § 43 odst. 4 a § 54 odst. 2 stavebního zákona, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,

VYDÁVÁ

ÚZEMNÍ PLÁN TĚCHONÍN jako opatření obecné povahy č. ………….

ÚZEMNÍ PLÁN TĚCHONÍN - NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST

ŽALUDA, projektová kancelář

2

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ______________________________________________________________________________________________________________________________________________________

ORGÁN, KTERÝ ÚZEMNÍ PLÁN TĚCHONÍN VYDAL: Zastupitelstvo obce Těchonín OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY: Název: Územní plán Těchonín Číslo opatření obecné povahy: ..………. Datum nabytí účinnosti opatření obecné povahy: …………………… ______________________________________________________________________________________________________________________________________________________

POŘIZOVATEL: Městský úřad Žamberk, Masarykovo náměstí 166, 56401, Žamberk Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Jméno:

Razítko:

Bc. Melanie Holubová, DiS. Odbor regionálního rozvoje a územního plánování Oddělení územního plánování

Funkce: referent oddělení


Podpis:

3

1

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Zastavěné území je územním plánem vymezeno k datu 1. 3. 2014. Hranice zastavěného území je zakreslena v grafické části dokumentace (výkres základního členění, hlavní výkres). 2 2.1

ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

Vymezení řešeného území

Řešeným územím je správní území obce Těchonín tvořené katastrálními územími Celné a Těchonín (ORP Žamberk, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj). 2.2

Koncepce rozvoje území obce Prioritami koncepce rozvoje území obce jsou: zohlednit pozici obce na celorepublikově významném koridoru; zintenzivnit socioekonomickou kooperaci, především s okolními obcemi; podpořit nárůst diferenciace struktury hospodářství, zejména využít potenciálu cestovního ruchu; zvrátit nepříznivý trend populačního vývoje; identifikovat zóny se souvztažným funkčním využitím a v rámci nich usilovat o maximální variabilitu užití.

2.3

Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území Územní plán stanovuje ochranu následujících hodnot:

2.3.1

Hodnoty urbanistické, architektonické, kulturní soustředěná zástavba jednotlivých sídel historicky vázaná na hlavní vodoteče v území; veřejná prostranství v rámci zastavěného území; jednotlivé historicky i architektonicky významné objekty (kostel sv. Markéty, kaple Růžencové Panny Marie, historické roubené domy). Při rozhodování o změnách v území je požadováno:

2.3.2

-

respektovat a citlivě rozvíjet stávající kompoziční vztahy a historicky vytvořené struktury a vazby v sídlech, mezi sídly, v krajině a mezi sídlem a krajinou;

-

stabilizovat, chránit a rozvíjet veřejná prostranství v příslušných plochách s rozdílným způsobem využití.

Přírodní hodnoty prvky územního systému ekologické stability všech kategorií; neregistrované významné krajinné prvky; významnější plochy zeleně – krajinné formace, břehové porosty, remízy, meze, solitérní stromy i skupinové porosty ve volné krajině; plochy v nezastavěném území vymezené v územním plánu jako plochy přírodní - NP a plochy smíšené nezastavěného území – NSpz. Při rozhodování o změnách v území je požadováno:

2.3.3

-

realizovat opatření zvyšujících funkčnost skladebných prvků ÚSES všech kategorií;

-

chránit stávající a podpořit zakládání nových interakčních prvků, zejména ve formě doprovodných liniových výsadeb, izolační zeleně, skupinových porostů a solitérních stromů;

-

zvyšovat podíl extenzivních forem hospodaření na zemědělské půdě nižší bonity;

-

chránit zemědělsky a lesnicky cenné plochy a zároveň umožnit realizaci hydroretenčních, ekologickostabilizačních a protierozních opatření.

Hodnoty civilizační a technické systémy technické a dopravní infrastruktury, včetně cestní sítě ve volné krajině; občanská vybavenost veřejného charakteru; stabilizované plochy výroby s potenciálem dalšího rozvoje, případně restrukturalizace ekonomických aktivit; vodohospodářské stavby a opatření v krajině (rybníky, retenční přehrážky, úpravy vodních toků, opevnění břehů);


4

komplex dělostřelecké tvrze Bouda; areál Centra biologické ochrany. Při rozhodování o změnách v území je žádoucí:

3 3.1

-

soustředit rozvoj především v dosahu provozovaných systémů dopravní a technické infrastruktury;

-

chránit stabilizované plochy občanského vybavení ve struktuře obce a dále podporovat přirozenou integraci objektů a zařízení občanského vybavení zejména v plochách bydlení;

-

umožnit intenzifikaci využití ve stabilizovaných plochách výroby s podmínkou prokázání vzájemné slučitelnosti (využívání veř. infrastruktury, hygienické limity) s ostatními funkcemi v urbanizovaném území;

-

podpořit revitalizaci vodohospodářských staveb a opatření v krajině s důrazem na vzájemnou koexistenci ochranných (zejména retenčních), estetických, přírodních a rekreačních funkcí;

-

participovat na potenciálu specifického cestovního ruchu vázaného na bývalé vojenské objekty.

URBANISTICKÁ KONCEPCE VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Urbanistická koncepce Obecnými prioritami urbanistické koncepce jsou:

3.2

-

posílit integraci vzájemně se nerušících funkcí;

-

směřovat prostorovou expanzi v rozhodující míře v přímé vazbě na socioekonomické jádro obce;

-

podpořit rekultivaci/revitalizaci zanedbaných, neefektivně využívaných nemovitostí;

-

upřednostňovat využití stávajících stabilizovaných ploch před plochami zastavitelnými;

-

respektovat polarizaci území na urbanizační (zastavěné území, zastavitelné plochy) a nezastavitelné.

Plošné uspořádání

Územní plán v řešeném území definuje dvě přirozené, funkčně a prostorově odlišné zóny se specifickou strukturou a charakterem. Pro každou z nich stanovuje zásady rozvoje: 1) urbanizační prostor – veškeré zastavěné území sídel Celné, Těchonín a Stanovník včetně přiléhajících zastavitelných ploch Veškerá sídla v řešeném území lze popsat jako liniová. Struktura je podmíněna fyzicko-geografickými vlastnostmi území. V minulosti se zástavba rozvíjela relativně spořádaně s respektem k danému skeletu (charakteristické je historické prolínání jednotlivých funkcí a postupné zahušťování). V polovině 20. století potom docházelo dokonce k redukci počtu stavení. Redukce byla zvrácena až koncem 70. let, mimo jiné realizací hromadného bydlení. Sídliště Bahna reprezentuje počínající arytmiku v urbanistické struktuře. Společně s dnešním Centrem biologické ochrany představují rozhodující převážení hmoty sídel (druhotně i funkcí) do daných prostor a umocňují váhu těžiště socioekonomického centra. Vzhledem ke specifické, na realizaci veřejné infrastruktury náročné struktuře obce je zmíněný růst prostorové a funkční dominance jádra žádoucí. Určujícím typem zástavby jsou starší obytné budovy venkovského charakteru s obdélníkovým, případně odvozeným půdorysem (zemědělské usedlosti, chalupy) spojené s hospodářskými objekty, dvory a zahradami a dále jednopodlažní až dvoupodlažní samostatně stojící rodinné domy s podkrovím. Rodinné domy realizované od poloviny 20. století jsou typicky jednopodlažní až dvoupodlažní, čtvercového až obdélníkového půdorysu. Bytové domy disponují maximálně třemi podlažími. Převládá sedlový typ střechy doplněný polo/valbou, případně mansardou. Pultová střecha se objevuje na mladších rodinných i bytových domech. Obytné stavby jsou doplněny zázemím v podobě hospodářských objektů (stodol), garáží, skleníků, zahradních pergol, přístřešků, skladů, bazénů, apod. Společně s bytovými domy dominují svým měřítkem, hmotovým uspořádáním i celkovou výškou stavby výroby, občanského vybavení i specifické prostory Centra biologické ochrany. Z hlediska funkcí převládá bydlení venkovského charakteru, doplněné výrobní činností zemědělskou i lehkým průmyslem. V poslední době dochází k dílčímu obnovování starších obytných nemovitostí, často k rekreačním účelům. Portfolio typů staveb doplňuje občanská vybavenost a specifický vojenský prostor. Rozsáhlejší plochy zeleně v této zóně představují jistou syntézu přírodního charakteru a veřejně přístupných urbanizovaných prostranství. Zásady rozvoje: -

rozvíjet funkční i prostorovou kooperaci mezi Celným, Stanovníkem a centrem obce Těchonínem;

-

umožnit přirozenou koexistenci vzájemně se nerušících funkcí;

-

umožnit zvýšení kapacity jednotlivých výrobních areálů i jejich prostorovou expanzi pouze za podmínky, že nebudou mít negativní vliv na okolí;


5

-

zajistit odpovídající rozvoj systémů dopravní a technické infrastruktury;

-

podpořit revitalizaci Těchonínského rybníku.

2) lesozemědělská krajina – volná krajina včetně rozptýlených zbořenišť, která vyplňuje zbytek řešeného území Je v naprosté většině nezastavěná. Její charakter spoluvytvářejí zejména jednotlivé vrchy jižní části Orlických hor svažující se k údolím vodních toků. Plošně zaujímá zcela dominantní pozici lesní soubor ve východní části stoupající k hlavnímu, severojižně orientovanému hřebeni celé oblasti Vysoký Kámen – Strážka. Lesní celek představuje z hlediska ochrany přírody nejhodnotnější prostor, což plošně vyjadřuje zejména rozsáhlý přírodní park Suchý vrch – Buková hora. Jeho součástí je i síť turistických tras nadregionálního významu a s nimi spjatý komplex dělostřelecké tvrze Bouda. Kýžená je větší angažovanost a participace Těchonína na této turistické magistrále. Zbytek území pokrývá převážně ZPF a to v podobě spíše extenzivně obhospodařovaného. Integrální součástí je několik zbořenišť a samot. Obytné objekty na samotách lze charakterizovat jako podélné přízemní se sedlovou střechou. Většinou jsou doplněny hospodářským zázemím. Plochy volné krajiny jsou kromě liniových porostů a sítě dopravní infrastruktury (významným estetickým a ekostabilizačním prvkem je struktura polních cest) členěny zejména zmiňovanými vodními toky. Významným prostorotvorným efektem disponuje Tichá Orlice a Těchonínský potok. Zásady rozvoje: -

podporovat intenzivnější souvztah sídel a volné krajiny, zejména v rámci rozvoje cestovního ruchu;

-

upřednostnit a systematicky podpořit rozvoj turistické infrastruktury zejména v multifunkčních turistických koridorech;

-

nezakládat nová sídla v krajině;

-

umožnit realizaci cest v jejich původních trasách.

V rámci urbanistické koncepce jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v kapitole 6: BH – Bydlení – v bytových domech BV – Bydlení – v rodinných domech – venkovské OV – Občanské vybavení – veřejná infrastruktura OM – Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední OS – Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OH – Občanské vybavení – hřbitovy DS – Dopravní infrastruktura – silniční DZ – Dopravní infrastruktura – železniční TI – Technická infrastruktura – inženýrské sítě VL – Výroba a skladování – lehký průmysl ZP – Zeleň – přírodního charakteru X – Specifické – vojenské 3.3

Vymezení zastavitelných ploch Územní plán vymezuje následující zastavitelné plochy:

ozn.

funkční využití

podmínky pro vydání územního rozhodnutí

rozloha (ha)

Z1

Dopravní infrastruktura – silniční (DS)

-

0,09

Z2

Bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV)

- realizovat výstavbu mimo záplavové území Q100

0,05

Z3


-

0,26

Z4

Výroba a skladování – lehký průmysl (VL)

-

0,52

Z5

Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS)

-

0,37

Z6


-

0,13

Z7


-

0,28

Z8


- plochu přednostně využít jako parkoviště - při realizaci neznehodnotit sousední zdroj vody - respektovat ochranné pásmo lesa

0,16

Z9


- respektovat ochranné pásmo lesa

0,08

Z10


-

0,4


6


- zpracovat územní studii jako podmínku pro rozhodování; její součástí bude nad rámec podmínek stanovených v kapitole 11 měření hlučnosti prokazující splnění hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru staveb

6,27

Z13


-

0,71

Z14


-

0,67

Z15

Zeleň – přírodního charakteru (ZP)

- při realizaci staveb, zařízení a jiných opatření upřednostnit řešení umožňující vzájemnou koexistenci zemědělských, přírodních, vodohospodářských a sportovně-rekreačních funkcí

1,17

Z16


-

0,4

Z11

4 4.1

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ

Občanské vybavení

Koncepce uspořádání občanského vybavení vymezuje následující plochy s rozdílným způsobem využití a stanovuje zásady pro jejich využívání: Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) -

podporovat rozvoj občanského vybavení veřejného charakteru, zejména v jádru sídla Těchonín;

-

využívat plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury zejména pro veřejné účely;

-

podporovat realizaci staveb a zařízení občanského vybavení – veřejné infrastruktury i v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, v nichž jsou umožněny.

Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) -

podporovat rozvoj komerčního občanského vybavení, zejména v jádru sídla Těchonín;

-

umísťovat stavby a zařízení komerčního občanského vybavení v dosahu veřejné infrastruktury, zejména dopravní a technické;

-

jako podmínku pro realizaci staveb a zařízení občanského vybavení – komerčních zařízení realizovat kapacitně odpovídající dopravní a technickou infrastrukturu.

Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) -

jako podmínku pro realizaci staveb a zařízení občanského vybavení – tělovýchovných a sportovních zařízení realizovat kapacitně odpovídající dopravní a technickou infrastrukturu.

Občanské vybavení – hřbitovy (OH)

4.2

-

chránit plochy hřbitovů jako významné složky sídelní/veřejné zeleně a ekologicky stabilnější fragmenty území;

-

posilovat kulturně historický význam hřbitovů.

Veřejná prostranství

Územní plán nevymezuje samostatně plochy veřejných prostranství. Realizace veřejných prostranství je umožněna plošně v zastavěném území a zastavitelných plochách. Je třeba dodržovat zejména následující zásady:

4.3

-

chránit a rozvíjet prostorotvorný aspekt veřejných prostranství;

-

zpřístupnit veřejná prostranství obecnému užívání bez ohledu na jejich vlastnictví;

-

koordinovaně vymezovat nové plochy veřejných prostranství zejména v zastavitelných plochách bydlení.

Dopravní infrastruktura Územní plán vymezuje následující plochy dopravní infrastruktury a stanovuje zásady jejich využívání:

Dopravní infrastruktura – silniční (DS) -

územně chránit koridor D28 pro přeložku silnice I/11 Šedivec – Lichkov a rezervu R1 pro napojení přeložky na dopravní systém obce;

-

prověřit potřebu vymezení parkovacích a odstavných ploch v zastavitelných plochách;

-

nesnižovat v rámci realizace dopravních staveb funkčnost všech prvků ÚSES;

-

respektovat vedení stávajících cyklotras i pěších turistických tras a umožnit jejich trasování po silnicích II. a III. třídy, místních a účelových komunikacích.


7

Územní plán vymezuje následující koridory: ozn.

využití

podmínky využití koridoru

D28

přeložka silnice I/11 Šedivec – Lichkov a

- žádným způsobem neznemožnit nebo neztížit realizaci přeložky silnice I/11 ve stanoveném koridoru D28 - zachovat funkčnost všech dotčených prvků ÚSES - prověřit možnost napojení přeložky silnice I/11 na dopravní systém obce pomocí rezervy R1

KC1

realizace chodníku podél II/311

- v navazujících stupních projektové dokumentace vést vždy po jedné straně silnice II/311 chodník pro pěší; v případě střídání stran zajistit bezpečný přechod

Podmínky stanovené v koridorech pozbývají platnosti realizací staveb a opatření, pro něž jsou vymezeny. Dopravní infrastruktura – železniční (DZ) 4.4

prověřit možnost realizace železniční zastávky v Celném.

Technická infrastruktura Pro rozhodování v území jsou stanoveny následující zásady:

Zásobování vodou -

zachovat stávající koncepci zásobování pitnou vodou;

-

zajistit v maximální možné míře zokruhování vodovodních řadů;

-

umísťovat vodovodní řady přednostně v rámci ploch veřejné infrastruktury;

-

posoudit v koncových úsecích vodovodní sítě nebo u specifických požadavků na potřebu požární vody situaci individuálně a případně řešit dodávku požární vody i jiným způsobem (vodní tok, nádrž, apod.).

Kanalizace -

umožnit rozvoj kanalizace v zastavěném území a zastavitelných plochách;

-

u objektů v dosahu kanalizační sítě upřednostnit její využití, u objektů mimo dosah kanalizační sítě řešit likvidaci odpadních vod individuálním způsobem;

-

umísťovat kanalizační řady přednostně v rámci ploch veřejné infrastruktury;

-

upřednostňovat likvidaci srážkových vod v maximální míře přímo na pozemcích (akumulací, vsakováním).

Zásobování elektrickou energií -

zajistit požadovaný výkon pro distribuci ze stávajících trafostanic, které se dle potřeby přezbrojí,

-

v případě deficitu umožnit výstavbu nových trafostanic s primární přípojkou;

-

připojovat novou zástavbu kabelovým sekundárním vedením a postupně dle možností a požadavků kabelizovat stávající nadzemní rozvodnou síť v zastavěném území.

Zásobování plynem -

plynovodní řady umísťovat přednostně v rámci ploch veřejné infrastruktury.

Nakládání s odpady -

5

5.1

umožnit umístění shromažďovacích ploch pro tříděný odpad v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jako zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území.

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ Koncepce uspořádání krajiny, opatření v krajině Koncepce uspořádání krajiny v územním plánu stanovuje následující priority: -

chránit a podporovat rozšiřování ekologicky stabilnějších fragmentů krajiny;

-

vytvářet podmínky pro zadržování vody v krajině;

-

zachovat (a dále postupně zvyšovat) fyzickou i biologickou prostupnost krajiny.

Územním plánem je umožněno umísťovat v nezastavěném území stavby, zařízení a jiná opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování


8

jejich důsledků včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, za předpokladu: -

že, nebude ohroženo ani omezeno hlavní a přípustné využití daných ploch s rozdílným způsobem využití;

-

respektování charakteru a struktury příslušné zóny.

Nezastavěné území je členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v kapitole 6: W – vodní a vodohospodářské NL – lesní NP – přírodní NSpz – smíšené nezastavěného území – přírodní, zemědělské V krajině budou uplatňovány další obecné zásady: ochrana a nová výsadba solitérních stromů v krajině s využitím dlouhověkých dřevin; doplnění mimolesních porostů v podobě liniových výsadeb podél cest a vodních toků (interakční prvky) s využitím druhově původních dřevin; podpora ekologicko-stabilizačních funkcí krajiny; revitalizace vodních ploch a toků.

-

Prostupnost krajiny Zásady pro zachování a zvýšení prostupnosti krajiny: 5.2

při realizaci nových staveb, zvláště liniového charakteru realizovat konkrétní opatření za účelem zvyšování prostupnosti krajiny, zejména cest, pěšin, stezek, propustků, mostů, lávek, apod.; podporovat obnovu mimosídelních komunikací, jejich další významy a funkce (zejména dopravní, rekreační, estetická, ochranná protierozní, atp.) promítnout do vlastního technického řešení; zajistit biologickou prostupnost krajiny zakládáním a ochranou prvků ÚSES.

Návrh systému ekologické stability Územní plán vymezuje následující prvky ÚSES: nadregionální biokoridor: K 80 regionální biocentra: RBC 481, RBC 493 regionální biokoridory: RBK 822, RBK 830B lokální biocentra: LBC 1 – LBC 13 lokální biokoridory: LBK 1 – LBK 4 Pro plochy biocenter a biokoridorů obecně platí následující zásady:

6

-

upřednostnit přirozenou obnovu porostů;

-

podporovat selektivní management obhospodařování;

-

neumísťovat stavby v plochách biocenter a biokoridorů mimo staveb a zařízení veřejné infrastruktury;

-

na orné půdě zakládat travnaté pásy a doplňovat výsadbou druhově původních dřevin;

-

neredukovat plochy trvalých travních porostů, zachovat extenzivní způsob hospodaření;

-

zvyšovat migrační prostupnost vodních toků.

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘÍPADĚ STANOVENÍ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘÍKLAD VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ)

Ve všech plochách s rozdílným způsobem využití zahrnutých v zastavěném území a zastavitelných plochách se umožňuje realizace veřejných prostranství a zeleně. Řešené území je členěno na následující plochy s rozdílnými způsoby využití:


9

Bydlení – v bytových domech (BH) hlavní využití: -

bydlení v bytových domech a související využití

přípustné využití: -

bydlení v rodinných domech občanské vybavení dopravní a technická infrastruktura

podmíněně přípustné využití: -

výroba a skladování za podmínky, že nebude mít negativní vliv na okolí zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude se jednat o technická zařízení staveb

nepřípustné využití: -

jiné využití než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití

podmínky prostorového uspořádání: -

respektovat charakter a strukturu příslušné zóny

Bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV) hlavní využití: -

bydlení v rodinných domech a související využití


občanské vybavení dopravní a technická infrastruktura rekreace


výroba a skladování za podmínky, že nebude mít negativní vliv na okolí zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude se jednat o technická zařízení staveb


jiné využití než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití



Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) hlavní využití: -

občanské vybavení veřejné povahy


dopravní a technická infrastruktura


občanské vybavení komerční povahy za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude omezovat hlavní využití bydlení za podmínky přímé funkční vazby na hlavní využití zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude se jednat o technická zařízení staveb


jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití



Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) hlavní využití: -

občanské vybavení komerční povahy


10




bydlení za podmínky přímé funkční vazby na hlavní využití zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude se jednat o technická zařízení staveb výroba a skladování za podmínky, že nebude mít negativní vliv na okolí

nepřípustné využití: jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití

-

podmínky prostorového uspořádání: respektovat charakter a strukturu příslušné zóny

-

Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) hlavní využití: -

občanské vybavení sportovně-tělovýchovné povahy



podmíněně přípustné využití: ostatní občanské vybavení za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude omezovat hlavní využití rekreace za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude omezovat hlavní využití bydlení za podmínky přímé funkční vazby na hlavní využití zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude se jednat o technická zařízení staveb

-


-



Občanské vybavení – hřbitovy (OH) hlavní využití: -

pohřebiště




občanské vybavení za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude omezovat hlavní využití





Dopravní infrastruktura – silniční (DS) hlavní využití: -

silniční doprava








11

Dopravní infrastruktura – železniční (DZ) hlavní využití: -

železniční doprava




zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude se jednat o technická zařízení staveb





Technická infrastruktura – inženýrské sítě (TI) hlavní využití: -

technická infrastruktura


dopravní infrastruktura


zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude se jednat o technická zařízení staveb





Výroba a skladování – lehký průmysl (VL) hlavní využití: -

výroba a skladování




zemědělská výroba za podmínky, že nebude mít negativní vliv na okolí občanské vybavení a bydlení za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude omezovat hlavní využití zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude se jednat o technická zařízení staveb





Zeleň – přírodního charakteru (ZP) hlavní využití: -

zeleň přípustné využití:

-

plochy zemědělského půdního fondu vodní plochy a toky dopravní a technická infrastruktura

podmíněně přípustné využití:


12

-

občanské vybavení zvyšující využitelnost ploch za podmínky, že bude funkcí doplňkovou k hlavnímu využití





Vodní a vodohospodářské (W) hlavní využití: -

vodní plochy a toky

přípustné využití: stavby a zařízení pro snižování rizika přírodních katastrof dopravní a technická infrastruktura

-


revitalizace vodních toků a ploch za podmínky, že zásadním způsobem nenaruší vodní režim v území


-

Lesní (NL) hlavní využití: -

pozemky učené k plnění funkce lesa

přípustné využití: vodní plochy a toky dopravní a technická infrastruktura

-


snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami za podmínky, že nebude omezena hlavní funkce



Přírodní (NP) hlavní využití: -

ochrana a obnova spontánních druhů


zabezpečení prostoru pro relativně nerušenou existenci a vývoj přírodních a přírodě blízkých společenstev


snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohromami za podmínky, že nebude omezena hlavní funkce dopravní a technická infrastruktura za podmínky, že neomezí přípustné využití



Smíšené nezastavěného území – přírodní, zemědělské (NSpz) hlavní využití: -

plochy zemědělského půdního fondu zeleň zajišťující mimoprodukční funkce krajiny


vodní plochy a toky dopravní a technická infrastruktura


zalesnění za podmínky plnění ekostabilizační funkce


13


-

Specifické – vojenské (X) hlavní využití: -

obrana a bezpečnost státu



podmíněné využití: -

občanské vybavení a bydlení za podmínky, že bude funkcí doplňkovou a nebude omezovat hlavní využití výroba a skladování za podmínky, že nebude mít negativní vliv na okolí zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude se jednat o technická zařízení staveb


7

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

Územním plánem jsou vymezeny následující veřejně prospěšné stavby a opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit. Veřejně prospěšné stavby: ozn.

funkční využ.

popis

ozn. (dle ZÚR PK)

ozn. (dle ÚP)

VD1

DS

přístupová komunikace

-

Z1

katastr. území Celné

VD2

DS

parkoviště

-

Z8

Těchonín

VD3

DS

přístupová komunikace

-

Z13

Těchonín

VD4

DS

chodník podél silnice II/311

-

KC1

Celné, Těchonín

VD5

DS

přeložka silnice I/11

D28

D28

Celné, Těchonín

Veřejně prospěšná opatření: ozn.

funkční využ.

popis

ozn. (dle ZÚR PK)

ozn. (dle ÚP)

katastr. území

VU1

ÚSES

nadregionální biokoridor

K 80

K 80

Těchonín

VU2

ÚSES

regionální biocentrum

RBC 481

RBC 481

Těchonín

VU3

ÚSES

regionální biocentrum

RBC 493

RBC 493

Celné, Těchonín

VU4

ÚSES

regionální biokoridor

RBK 822

RBK 822

Těchonín

VU5

ÚSES

regionální biokoridor

RBK 830B

RBK 830B

Těchonín

VU6

ÚSES

lokální prvky ÚSES

-

-

Celné, Těchonín

8

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA

Územním plánem jsou stanoveny následující veřejně prospěšné stavby a veřejná prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo. ozn.

funkční využ.

popis

ozn. (dle ÚP)

katastr. území

dotčené parcely dle katastru nemovitostí

možnost uplatnění práva ve prospěch:

PP2

ZP

veřejně přístupná zeleň

Z15

Těchonín

969/17

obec Těchonín

9

STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA

Územním plánem nejsou stanovena kompenzační opatření. 10 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ Územním plánem jsou vymezeny následující koridory územních rezerv a stanoveny podmínky využití.


14

ozn.

případné funkční využití dopravní infrastruktura – silniční

R1

katastrální území

podmínky využití ploch územních rezerv

Celné, Těchonín

nepřípustné využití: realizace jakýchkoliv staveb (včetně staveb dočasných), zařízení, opatření a úprav krajiny (zejm. zalesnění, vodní plochy, apod.), jejichž realizace by výrazně znesnadnila nebo podstatným způsobem zvýšila náklady na případné budoucí využití ploch územní rezervy

11 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍM PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ ÚPLÁNOVACÍ ČINNOSTI Územním plánem je vymezena následující plocha, ve které je podmínkou pro rozhodování o změnách využití zpracování územní studie: ozn.

Z11

funkční využití

podmínky pro pořízení

lhůta (v měsících)


- prověřit architektonické a urbanistické působení plochy ve vztahu k okolní zástavbě a volné krajině; - prověřit základní dopravní vztahy; - prověřit umístění jednotlivých staveb; - stanovit optimální velikost parcel; - řešit systémy technické infrastruktury; - vymezit plochy veřejných prostranství a plochy zeleně.

48

Lhůta pro pořízení územní studie se stanovuje na 4 roky od nabytí účinnosti opatření obecné povahy, jímž se územní plán vydává. Stanovená lhůta se vztahuje k datu splnění povinností stanovených stavebním zákonem – schválení a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. 12

ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI

Textová část územního plánu obsahuje 15 listů. Grafická část územního plánu obsahuje 3 výkresy (Výkres základního členění území, Hlavní výkres a Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření). PŘÍLOHA Č. 1 – VYMEZENÍ POJMŮ Areál – provozně propojený soubor pozemků, staveb a zařízení sloužící určitému využití. Jeho součástí mohou být také pozemky zeleně, provozních prostranství. Doplňkové funkce – představují doplňkové využití území, nejsou v dané funkční ploše vyjmenovány, jsou samostatně nezobrazitelné, tvoří jejich doplněk, nejsou v rozporu s charakterem ploch a lze je povolit pouze tehdy, nenaruší-li svým působením hlavní využití plochy. Hlavní využití – je takové využití území, které v dané funkční ploše umožňuje umísťovat a povolovat stavby a zařízení a jejich změny, změny v užívání a rozhodovat o využití území, které v území nebo ploše převládají. Negativní vliv na okolí - představuje především z pohledu hygieny prostředí nepřijatelnou zátěž nad přípustnou mez stanovenou zvláštními právními předpisy, dopadající, či působící na okolní funkce, stavby a zařízení zejména produkcí hluku, produkci chemicky nebo biologicky závadných látek plynných, kapalných a tuhých bez zajištění jejich bezpečné a nezávadné likvidace, produkcí pachů a prachových částic, produkcí vibrací a jiných seismických vlivů, produkcí záření zdraví poškozující povahy. Nepřípustné využití – je takové využití území, které neodpovídá hlavnímu a přípustnému využití území stanovenému pro danou plochu s rozdílným způsobem využití a nelze jej v dané ploše umísťovat a povolovat. Přípustné využití - je takové využití území, které v dané funkční ploše umožňuje umísťovat a povolovat stavby a zařízení a jejich změny, změny v užívání a rozhodovat o využití území, které nejsou plošně a významově rozhodující, ale slouží k doplnění hlavního využití a k dosažení optimálního využití plochy s rozdílným způsobem využití. Současně mu rovněž odpovídají stavby nebo zařízení, které nemohou být v území či ploše umístěny samostatně, ale pouze jako součást nebo doplněk přípustného využití plochy, nebo jsou nezbytným vybavením pro obsluhu dané lokality.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŽALUDA, projektová kancelář

15

TĚCHONÍN – NÁVRH 13

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Zahájení prací: O pořízení nového územního plánu rozhodlo Zastupitelstvo obce Těchonín usnesením ze zasedání zastupitelstva obce Těchonín, konaného dne 18. 4. 2012; současně obec požádala MěÚ Žamberk, odbor regionálního rozvoje a územního plánování o pořízení nového územního plánu a určilo spolupracujícího zastupitele ve věci pořízení nového ÚP místostarostu J.Šafáře. Na základě výběrového řízení byl vybrán zhotovitel nové UPD – Ing. E. Žaluda, Praha. V dalším období probíhaly přípravné práce, sběr požadavků a návrhů na využití území. Byl proveden vlastní podrobný průzkum v daném území. Pro zpracování návrhu zadání bylo dále využito stávající platné územně plánovací dokumentace – Územní plán Těchonín a aktuální územně analytické podklady ORP Žamberk.

Zadání: V souladu s § 46 stavebního zákona pořizovatel převzal návrhy na pořízení, posoudil je a postoupil je se svým stanoviskem zastupitelstvu obce k rozhodnutí. V listopadu 2012 byl vypracován návrh zadání; oznámení o jeho vyvěšení bylo zveřejněno na úředních deskách pořizovatele i obce od 10.12.2012 do 9.1.2013. V průběhu projednávání měly možnost dotčené orgány a krajský úřad uplatnit své požadavky na obsah územního plánu. Ve stejné lhůtě mohly uplatňovat své podněty sousední obce. Požadavky na obsah ÚP od KrÚ obsahovaly respektování priorit územního plánování, vymezit a zpřesnit veřejně prospěšné stavby D28 – přeložka silnice I/11, vymezit a zpřesnit NRBK K 80 a doplnit zásadu neumisťování zastavitelných ploch do záplavového území. K předloženému návrhu bylo podáno stanovisko KrÚ Pardubice, odboru životního prostředí a zemědělství, ve kterém nebyl vyloučen významný vliv na evropsky významnou lokalitu (EVL) Tichá Orlice a na EVL Bouda u Těchonína. Orgán posuzování vlivů na životní prostředí ve svém stanovisku požadoval zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Návrh zadání byl upraven a doplněn dle požadavků dotčených orgánů a předložen zastupitelstvu ke schválení. Zadání bylo schváleno 16.1.2013 usnesením č. 2/2013.

Návrh - společné jednání: Projednávání návrhu územního plánu bylo zahájeno od 10.12.2013 do 6. 2. 2014. Společné jednání bylo vypsáno 6. 1. 2014 od 13.00 hodin na MěÚ v Žamberku. Do doby společného jednání nebyl podán požadavek o prodloužení lhůty pro podání stanoviska. Před projednáváním návrhu byl orgán ochrany přírody požádán o nové stanovisko k posuzování vlivů na ŽP a vlivu EVL na koncepci, z důvodu upřesnění zastavitelných ploch a vymezení přeložky silnice I/11 jako rezervy. Stanovisko o neposuzování vlivů a nevýznamného vlivu na EVL bylo zasláno v 11/2013. K návrhu se vyjádřily dotčené orgány a KrÚ s upozorněním na rozpor ÚP a ZÚR v souvislosti s vymezením přeložky silnice I/11 jako rezervy, neboť tato je v ZÚR uvedena jako stavba veřejně prospěšná. Ve stanovisku orgánu ochrany přírody a lesa KrÚ Pardubice byl vysloven částečný nesouhlas s vyhodnocením důsledků na OZPF z důvodu vymezení multifunkčního turistického koridoru KT01-KT04. Při společném jednání za účasti starosty a místostarosty obce, ing. Žaludy a pořizovatele dne 6. 1. 2014 bylo na tuto problematiku upozorněno. Návrh byl upraven v souladu se ZÚR Pk (trasa přeložky jako VPS, vysvětleno vymezení multifunkčních koridorů) a pořizovatel opětovně požádal o nové stanovisko orgán ochrany životního prostředí ve věci vlivu koncepce na vymezené ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Odbor životního prostředí KrÚ po předložení podrobného zdůvodnění koncepce stanovil, že územní plán Těchonín nemůže mít významný vliv na vymezené ptačí oblasti ani evropsky významnou lokalitu Tichá Orlice a Bouda u Těchonína. Orgán posuzování vlivů na životní prostředí v květnu 2014 stanovil,že je nutno zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Po společných konzultacích odboru ŽP a MŽP a zpracované metodiky MŽP v červnu 2014 tento orgán zaslal již stanovisko bez požadavku zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí s odůvodněním, že koridor VPS č. D 28 (přeložka silnice I/11) je přejatý z nadřazené územně plánovací dokumentace, která již byla vyhodnocena v procesu SEA. Dále bylo konstatováno, že se parametry navržené v návrhu UP Těchonín a stanovené v ZUR Pk zásadně neliší. Na základě této skutečnosti bylo pořizovatelem zpracováno vyhodnocení připomínek po společném jednání o návrhu územního plánu Těchonín a dne 4.7.2014 požádáno příslušný KrÚ o stanovisko k návrhu územního plánu z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. ŽALUDA, projektová kancelář

16

Krajský úřad na základě posouzení konstatoval (stanovisko č. j. KrÚ 48655/2014 z 30. 7. 2014), že byly naplněny požadavky na zajištění koordinace využívání území a byl zajištěn soulad územního plánu s PÚR a ZÚR. Návrh - veřejné řízení:……. bude doplněno na základě veřejného projednání 14

14.1 14.1.1

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Základní údaje Tabulka č. 1: Základní údaje o řešeném území

řešené území kód obce (NUTS5) počet obyvatel rozloha řešeného území kraj (NUTS3) okres (NUTS4) obec s rozšířenou působností obec s pověřeným obecním úřadem

14.1.2

k. ú. Těchonín, k. ú. Celné 581054 599 (dle ČSÚ ke dni 1. 1. 2013) 1901 ha (dle ČSÚ ke dni 1. 1. 2012) Pardubický Ústí nad Orlicí Žamberk Jablonné nad Orlicí

Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy

Z hlediska územně správního uspořádání leží obec v severovýchodní části Pardubického kraje, nedaleko hranic s Olomouckým krajem a Polskou republikou (Dolnoslezské vojvodství). Pověřeným obecním úřadem je Jablonné nad Orlicí, obcí s rozšířenou působností Žamberk. Krajské město Pardubice leží osmdesát kilometrů západně. Seznam podstatných socioekonomických center doplňují Letohrad, Králíky, Lanškroun a bývalé okresní město Ústí nad Orlicí. V rámci systému osídlení spadá obec mezi perifernější části kraje, mimo hlavní rozvojové oblasti a osy. Situaci částečně vyvažuje poloha v rekreačně atraktivním pohraničí (pomezí Orlických hor, masivu Kralického Sněžníku a historické oblasti Kladska) i na trase celorepublikově významného koridoru kombinované dopravy KD1 (Miedzylesie – Lichkov – Ústí nad Orlicí). Územní plán Těchonín respektuje schválenou územně plánovací dokumentaci sousedních obcí. Z hlediska širších vztahů je řešena návaznost jednotlivých ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb, zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a navazujících prvků územního systému ekologické stability. Sousední územní obvody a seznam nejpodstatnějších záměrů, které je třeba v rámci přeshraniční koordinace řešit, vypisuje tabulka č. 2: Tabulka č. 2: Sousední obce a katastrální území k. ú. Vlčkovice u Mladkova Mladkov Lichkov Dolní Boříkovice Orličky Jamné nad Orlicí Sobkovice Studené

14.1.3

hranice severozápadní severní, severovýchodní východní východní jihovýchodní jižní jihozápadní západní

obec

záměry

Mladkov

ÚSES, přeložka silnice I/11, multifunkční turistický koridor

Lichkov Králíky Orličky Jamné nad Orlicí Sobkovice Studené

ÚSES ÚSES, multifunkční turistický koridor ÚSES, multifunkční turistický koridor ÚSES, multifunkční turistický koridor ÚSES ÚSES, přeložka silnice I/11

Přírodní podmínky

Přírodním determinantem řešeného území je především jeho vrchovinný charakter rozrušovaný tokem Tiché Orlice, resp. jejím levým přítokem Těchonínským potokem. S liniemi toků jsou svázány i obě hlavní urbanizační osy obce, na které ve východní části řešeného území navazuje rozsáhlý lesní porost zabírající celkem dvě třetiny rozlohy obce. Správní území obce je dotčeno následujícími přírodními prvky nadmístního významu: nadregionální biokoridor K 80 Sedloňovský vrch, Topielsko – Raškov regionální biocentra 481 Těchonín, 493 Studenský horní les a regionální biokoridory 822 Studenský horní les Těchonín, 830B Dolní les – Těchonín přírodní rezervace Hynkovice přírodní park Orlice a Suchý vrch – Buková hora EVL Tichá Orlice a Bouda u Těchonína CHOPAV Žamberk – Králíky


17

14.1.4

Širší dopravní vazby

Širší oblast je postupně osídlována od konce neolitu, kdy se na území Čech objevují stopy dálkových cest. Obec Těchonín leží v severojižně položeném údolí Tiché Orlice, které vede rovnoběžně s částí historické trasy tzv. Severomoravské stezky spojující nejpozději od dob Slovanského osídlení oblast Kladska s Olomouckem. Vzhledem ke geomorfologickým podmínkám tvoří tyto dvě varianty nejpříhodnější spojení celého severu českomoravského pomezí s Polskem. Význam západní varianty, zahrnující i území obce Těchonín, v posledních letech v rámci dopravy roste a to jak v případě dopravy železniční, tak i silniční. Železnice se týká již realizovaný příhraniční koridor kombinované dopravy KD1. Jedná se o modernizaci a elektrifikaci železniční trati celostátního významu č. 024 (Ústí nad Orlicí – Lichkov – Štíty/Miedzylesie) se železniční stanicí v Těchoníně. V Ústí nad Orlicí trať navazuje na I. tranzitní železniční koridor (Děčín – Břeclav). V rámci silniční dopravy se jedná o záměr přeložky silnice I/11 (Šedivec – Lichkov), jejíž trasa je v současné době vedena jižně od řešeného území, přímo skrz Červenovodské sedlo. Tato komunikace, spojující Východní Čechy s Ostravskem, platí pro Těchonín i ve svém současném vedení za nejdůležitější nadmístní silniční trasu. Svou obslužností přesahuje význam obce i silnice II/311, která tvoří páteřní komunikaci celých Orlických hor. 14.1.5

Širší vazby technické infrastruktury

Zásobování vodou, kanalizace Na území obce nejsou provozovány nadmístní vodovodní ani kanalizační systémy. Zásobování elektrickou energií Na území obce nejsou provozovány nadmístní systémy elektrizační soustavy. Zásobování plynem Řešené území je zásobováno zemním plynem z RS VTL/STL Jablonné nad Orlicí napájené VTL plynovodem Letohrad – Jablonné nad Orlicí. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z TO 46 Pardubice. Řešeným územím prochází několik radioreléových spojů a dalších komunikačních vedení. 14.2 14.2.1

Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem Soulad s politikou územního rozvoje

Řešené území je dotčeno koridorem kombinované dopravy KD1 (Miedzylesie (Polsko-PKP) – Lichkov – Ústí nad Orlicí (I. TŽK)) vymezené v Politice územního rozvoje České republiky 2008, schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009. PÚR ČR 2008 vymezuje koridor z důvodu splnění požadavků AGTC. Jak vyplývá ze ZÚR Pardubického kraje i z terénního průzkumu zhotovitele, je již železniční trať v řešeném území v plném rozsahu elektrifikována a další úpravy nejsou plánovány. ÚP proto nevymezuje konkrétní koridor. Ochrana železniční trati včetně souvisejících staveb a zařízení je standardně zajištěna vymezením příslušných ploch s rozdílným způsobem využití a respektováním ochranného pásma železnice. Obecné priority Územní plán Těchonín dále respektuje obecné zásady Politiky územního rozvoje ČR, vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů a je v souladu zejména s republikovými prioritami územního plánování vyjádřenými body: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Koncepce územního plánu vychází z historicky vytvořené struktury sídla. Ve vhodných lokalitách navazujících bezprostředně na zastavěné území jsou vymezeny zastavitelné plochy zejména pro funkci bydlení. Soustředěním převážné většiny zastavitelných ploch mimo biologicky nejhodnotnější prostory je deklarována priorita ochrany přírodních hodnot území. Podmínky plošného a prostorového uspořádání funkcí v zastavěném území a zastavitelných plochách jsou


18

formulovány s ohledem na historicky vytvořenou strukturu zástavby. Lokalizací zastavitelných ploch do logických rozvojových míst a směrů jsou vytvořeny podmínky pro ochranu a rozvoj civilizačních a kulturních hodnot. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově-sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. Rozvojové plochy jsou lokalizovány výhradně v návaznosti na stávající zástavbu. Systém veřejné infrastruktury propojuje tyto plochy s jádry obou sídel. Rozsáhlá zastavitelná plocha Z11 fyzicky propojuje sídla Těchonín a Stanovník. Realizace výstavby je zde zároveň podmíněna vytvořením detailní studie, která podrobným způsobem vyřeší zejména uspořádání veřejné infrastruktury a zajistí její účelné využití. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci upřednostnit komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Územní plán vychází ze stávajícího optimálního rozložení všech funkčních složek v území. Primární funkci v urbanizovaném území představují plochy bydlení. Tyto umožňují integraci bydlení, rekreace, občanského vybavení případně nerušící výroby. Vymezením stabilizovaných ploch občanského vybavení jsou vytvořeny podmínky pro jejich ochranu ve struktuře sídla a případný kvalitativní rozvoj. Jedním ze základních principů tvorby územního plánu je komunikace nejen s obcí a dotčenými orgány, ale také s širší veřejností. V průběhu zpracování územního plánu proběhlo pracovní jednání s cílem seznámit zástupce obce s navrženou koncepcí a reagovat na jednotlivé podněty. Ze strany obce byla vyjádřena jednoznačná podpora participace všech zainteresovaných. (17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak k řešení problémů v těchto územích. V obci jsou registrovány významné ekonomické subjekty především v oblasti priméru a sekundéru. Ekonomické aktivity jsou umožněny i jako přípustné nebo podmíněně přípustné využití velké části ploch s rozdílným způsobem využití. Plošný rozvoj významnějších výrobních kapacit je směřován do severní části území mimo plochy s vysokou koncentrací obytné funkce a v přímé návaznosti na potenciální přeložku silnice I/11. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. Obec je z hlediska funkčního uspořádání do značné míry soběstačná. V rámci širších vztahů však je a dále bude nutná kooperace Těchonína především s přilehlým Jablonným nad Orlicí, resp. Letohradem, Žamberkem. ÚP v rámci zastavitelných ploch vytváří podmínky zejména pro bydlení, výrobu a rekreaci, obsahově se snaží o funkční i prostorovou koncentraci. Posiluje tak pozici Těchonína v rámci nadregionálních turistických aktivit. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, vč. minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Vymezením stabilizovaných ploch, včetně stanovených podmínek, je definována jednoznačná priorita intenzifikace a variability za účelem polyfunkčního užívání. Veškeré zastavitelné plochy jsou situovány v přímé vazbě na stávající zástavbu. Jejich umístění vychází z limitů využití i snahy ÚP o jednoznačné vyprofilování sídla Těchonín jako funkčního jádra celého řešeného území, čímž se výrazně sníží náklady na využívání urbanizovaného území. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.


19

Územní plán respektuje a dále rozvíjí stabilizovanou strukturu sídla. Územní aktivity jsou soustředěny zejména v rámci jádra samotného sídla Těchonín. Cílem je stabilizace pozice obce ve struktuře osídlení a posílení primární socioekonomické svébytnosti. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavitelném území vymezeny především stabilizované plochy vodní, přírodní, lesní a plochy smíšené nezastavěného území. Rovněž je respektována řada chráněných území, prvky ÚSES apod. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). ÚP považuje cestovní ruch za jedno z klíčových témat rozvoje řešeného území. V rámci ploch bydlení je explicitně podpořena rekreace, občanské vybavení i nerušící výroba. Obnovou zaniklých cest je navyšována fyzická i biologická prostupnost krajiny a tím i její ekologická a estetická hodnota. ÚP přejímá cyklo a turistické trasy, které jsou součástí širší turistické sítě. Větší zapojení všech sídel do této sítě je zároveň podpořeno multifunkčními turistickými koridory. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. ÚP vymezuje zejména stabilizované plochy silniční a železniční dopravní infrastruktury s primárním cílem zachování kvalitního dopravního napojení Těchonína. Potenciál dalšího zkvalitnění s sebou nese přeložka silnice I/11 v severozápadní části řešeného území. Prostupnost krajiny je posílena obnovou původních místních cest, které posilují její ekologicko-stabilizační funkce a obnovují mozaikovitou strukturu krajiny. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V územním plánu jsou vymezeny plochy primárně určené k posílení ekologické stability území (plochy přírodní – P, plochy smíšené nezastavěného území – NSpz, plochy lesní – NL). Ve většině ostatních ploch je umožněna realizace dalších opatření (liniové výsadby, zatravňovací pásy, protierozní průlehy, meze a cesty s protierozním charakterem, apod.) zvyšujících přirozenou retenční schopnost území. Do záplavového území Tiché Orlice částečně zasahuje jedna zastavitelná plocha. Její využití je podmíněno výstavbou mimo Q100. (26)Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Do záplavového území Tiché Orlice částečně zasahuje jedna zastavitelná plocha. Její využití je podmíněno výstavbou mimo Q100. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítě regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. ÚP je koncipován s ohledem na účelné využívání jednotlivých složek veřejné infrastruktury. Zastavitelné plochy jsou lokalizovány v dosahu provozovaných systémů dopravní a technické infrastruktury. V plochách s rozdílným způsobem využití v urbanizovaném území jsou vytvořeny podmínky pro koordinované umísťování jednotlivých druhů veřejné infrastruktury. Za účelem zefektivnění dopravního spojení je vymezen koridor pro přeložku silnice I/11. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.


20

Zastavitelné plochy jsou situovány ve vazbě na plochy stabilizované tak, aby bylo možné zajistit efektivní napojení na veškerou veřejnou infrastrukturu. Na rozsáhlejší ploše (Z11) je uložena povinnost zpracování územní studie, která prověří možnou urbanistickou strukturu a navrhne uspořádání veřejné infrastruktury. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. V rámci jednoznačně formulovaných podmínek plošného a prostorového uspořádání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití je územním plánem umožněna výroba energie z obnovitelných zdrojů za předpokladu, že se jedná o technická zařízení staveb. 14.2.2

Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Řešené území je zahrnuto v Zásadách územního rozvoje Pardubického kraje. ZÚR Pardubického kraje byly vydány Usnesením zastupitelstva Pardubického kraje Z/170/10 dne 29. 4. 2010 a nabyly účinnosti 15. 6. 2010. Z tohoto dokumentu jsou v územním plánu respektovány následující limity: v oblasti dopravní infrastruktury: o

silnice II/311 včetně ochranného pásma

o

železniční trať č. 024 včetně ochranného pásma (v ZÚR PK chybně zanesena jako trať č. 021)

v oblasti ochrany přírody: o

přírodní rezervace Hynkovice

o

přírodní park Orlice a Suchý vrch – Buková hora

o

EVL Tichá Orlice a Bouda u Těchonína

v oblasti vodního režimu: o

stanovené záplavové území na řece Tichá Orlice

o

CHOPAV Žamberk – Králíky

Dále jsou respektovány navrhované plochy a koridory nadmístního významu: v oblasti dopravní infrastruktury: o

koridor pro umístění stavby D28 - přeložka silnice I/11, úsek Šedivec – Lichkov (VPS)

v oblasti ochrany přírody: o

nadregionální biokoridor K 80 Sedloňovský vrch, Topielsko – Raškov (VPO)

o

regionální biocentra 481 Těchonín, 493 Studenský horní les (VPO)

o

regionální biokoridory 822 Studenský horní les - Těchonín, 830B Dolní les – Těchonín (VPO)

ZÚR vymezují koridor pro dopravní stavbu, přeložku silnice I/11 (ozn. D28). Šířka koridoru je stanovena 300 m. (82) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zajistit vymezení a zpřesnění šířky koridorů v závislosti na podmínkách průchodu koridoru daným územím s ohledem na jeho hodnoty a konfiguraci terénu b) v šířkách koridorů dle čl. 82 a) nevymezovat nové zastavitelné plochy kromě ploch dopravní infrastruktury I přes absenci relevantních podkladů (ÚP při stanovování rozsahu přeložky čerpá kromě ZÚR PK také z ÚAP ORP Žamberk i z ÚP okolních obcí – Studené, Mladkov) je vymezen plošně rozsáhlý koridor dopravy D28. V rámci něj je zajištěn a chráněn dostatečný prostor pro realizaci dosud nijak podrobněji nespecifikované dopravní stavby (více viz kapitola 10. 4. 3). ZÚR vymezují v řešeném území ÚSES nadregionální a regionální úrovně: (113) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zpřesnit vymezení regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridorů v souladu s metodikou ÚSES a požadavky specifických oborových dokumentací tak, aby byly dodrženy nejméně jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost; b) zpřesnit vymezení ochranných zón nadregionálních biokoridorů podle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území tak, aby byly dodrženy prostorové parametry biokoridorů. V rámci mapování krajiny, vytváření a zpřesňování kostry ekologické stability byly v řešeném území vymezeny prvky územního systému ekologické stability nadregionální, regionální i lokální kategorie. Jako podklad sloužil ÚPO Těchonín, ZÚR PK, ÚAP ORP Žamberk, aktuální ortofoto snímky a terénní průzkum zhotovitele. ZÚR zařazují Těchonín do dvou krajinných typů (krajina lesní, krajina lesozemědělská).


21

(127) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) lesní hospodaření směřovat k diferencované a přirozené skladbě lesů a eliminovat tak rizika poškození krajiny nesprávným lesním hospodařením, zejména velkoplošnou holosečí a výsadbou jehličnatých monokultur; b) zastavitelné plochy mimo zastavěná území obcí navrhovat pouze v nezbytné míře při zohlednění krajinných hodnot území s tím, že zastavitelné plochy nebudou vymezovány na úkor ploch lesa; c) zábor PUPFL připouštět pouze v nezbytných odůvodněných případech výstavby technické a dopravní infrastruktury; d) eliminovat riziko narušení kompaktního lesního horizontu umístěním nevhodných staveb zejména vertikálních a liniových. (131) ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) lesní hospodaření směřovat k diferencovanější a přirozenější skladbě lesů a eliminovat tak rizika poškození krajiny nesprávným lesním hospodařením; b) zastavitelné plochy mimo zastavěná území obcí navrhovat pouze v nezbytně nutné míře při zohlednění krajinných hodnot území s tím, že zastavitelné plochy nebudou vymezovány na úkor ploch lesa; c) zábor PUPFL připouštět pouze v nezbytných odůvodněných případech výstavby technické a dopravní infrastruktury; d) chránit a rozvíjet harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny, zejména udržovat vyvážený podíl zahrad a trvalých travních porostů a zastavěných a intenzivně využívaných ploch; e) rekreační ubytovací zařízení s vyšší kapacitou lůžek připouštět pouze na základě vyhodnocení únosnosti krajiny. Jednou z explicitně řečených priorit ÚP je ochrana a podpora rozšiřování ekologicky stabilnějších fragmentů krajiny, mezi které patří lesní plochy, ale také plochy NSpz, vodní plochy nebo plochy zeleně přírodního charakteru. Zastavitelné plochy jsou navrhovány v bezprostřední vazbě na zastavěné území a v žádném případě nedochází k záboru lesních pozemků. ÚP rovněž vystihuje stěžejní momenty charakteru a struktury řešeného území, na jejichž základě lze v navazujících stupních projektových dokumentací zvážit ne/vhodnost konkrétních zásahů do urbanizovaného území i volné krajiny. ZÚR jsou stanoveny priority územního plánování platné pro celý Pardubický kraj. Pro řešené území jsou podstatné především níže uvedené odstavce: (01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Pardubického kraje založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů obcí, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území. Územním plánem jsou obecně vytvořeny podmínky pro maximální ochranu hodnot území, především přírodních, civilizačních a kulturních. Jednotlivé zastavitelné plochy vycházejí s kompaktní struktury a umožňují rozvoj řešeného území v rámci všech tří pilířů. Socioekonomický rozvoj je převážně založen na terciérních aktivitách spjatých s výjimečným přírodním a kulturním prostředím, čímž je umocněna jejich vzájemná provázanost a tím i ochrana. (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje. Přitom se soustředit zejména na: a)

zachování přírodních hodnot, biologické rozmanitosti a ekologicko-stabilizační funkce krajiny;

b)

ochranu pozitivních znaků krajinného rázu;

c)

zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny;

d)

ochrana obyvatel před zdravotními riziky z narušené kvality životního prostředí, zejména ve vztahu k vysoké zátěži hlukem, škodlivými látkami v ovzduší a znečišťování povrchových vod využívaných ke koupání;

e)

ochranu před vznikem sociální prostorové segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel;

f)

rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do nejméně konfliktních lokalit.

Na bázi dosud platného ÚPO Těchonín je aktualizován dlouhodobý rámec rozvoje. Kýžená je především demografická a hospodářská revitalizace opírající se o kvalitní přírodně-kulturní zázemí řešeného území a zajímavou polohu při hranicích s Polskem. Řadou dílčích kroků (vymezení ploch zeleně, ploch přírodních, smíšených nezastavěných, prvků ÚSES apod.) ÚP podporuje růst biologické rozmanitosti a zároveň ekologické stability území.


22

ÚP řeší obnovu v minulosti zaniklých cest vytvářejících spolu s liniovými výsadbami stromů charakteristickou strukturu krajiny. Jednotlivá opatření sledují nejen funkce dopravní, ekologicko-stabilizační a ochranné, ale jejich cílem je rovněž zvýšení estetických hodnot krajiny. Zastavitelné plochy jsou lokalizovány výhradně v návaznosti na stávající zástavbu. Systém místních komunikací zajišťuje propojení s prostory veřejných prostranství. V případě rozsáhlejší zastavitelné plochy je výstavba podmíněna zpracováním územní studie, která prověří uspořádání veřejné infrastruktury a zajistí její účelné využití. Územní aktivity jsou soustředěny v kontaktu s urbanizovanými plochami. Zásadním rozvojovým záměrem je zastavitelná plocha Z11, jejímž cílem je co do funkce nabídnout plnohodnotnou rozvojovou plochu pro bydlení a co do prostoru zcelit roztříštěnou strukturu území včetně jasného označení centra obce. Druhým podstatným záměrem je přeložka silnice I/11 v úseku Šedivec – Lichkov, která je vymezena jako koridor dopravy D28. (09) Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů, zejména Královéhradeckého, Středočeského a Olomouckého, s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje (odstraňování administrativních bariér). ÚP vymezuje stabilizované plochy dopravní, které zahrnují mimo jiné železniční trať č. 024 a silnici II/311. Dále je vymezen koridor pro plánovanou přeložku silnice I/11 a rezerva pro její případné přímé napojení sídla Celné. Jedná se o prvky nadregionálního významu, které zajišťují (v případě přeložky dále zkvalitňují) kontakt krajů Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého. 15

VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Soulad s cíli a úkoly územního plánování tak, jak je stanovují § 18 a 19 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Pro ÚP Těchonín jsou důležité zejména následující cíle a úkoly: 15.1

Soulad s cíli územního plánování

(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a uspokojující potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. ÚP vytváří předpoklady pro výstavbu vymezením zastavěného území (kap. 1) a zastavitelných ploch (kap. 3.3) určených pro bydlení. Těmito kroky (a jejich dílčími aspekty jako např. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití včetně podmínek využití) je rovněž podpořena rovnováha podmínek pro konsolidaci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje v území. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. ÚP dosahuje souladu s daným cílem respektováním obsahového rámce a metodického postupu prací stanovených příslušnou legislativou (včetně souvisejících judikátů), která se promítá nejen do všech fází zpracování samotného ÚP, ale rovněž do souvisejících dokumentů s přímým vlivem na ÚP. Nedílnou součástí tvorby ÚP budou také stanoviska dotčených orgánů a námitky a připomínky zainteresovaných soukromých i veřejných subjektů, čímž bude podpořen soulad širokého spektra zájmů na rozvoji území. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. ÚP stanovuje koncepci rozvoje řešeného území (kap. 2.2, 2.3) a explicitně postihuje kulturní, přírodní i civilizační hodnoty, které je třeba chránit (kap. 2.3). Dále ÚP základním členěním řešeného území na zastavěné území, zastavitelné plochy a nezastavěné území (kap. 1, 3, 5) stimuluje přednostní využívání již urbanizovaných ploch. Hospodárné, dlouhodobě udržitelné využívání veškerých ploch je podpořeno stanovením regulativů pro jednotlivé funkce (kap. 6). (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. V rámci koncepce řešení krajiny člení ÚP nezastavěné území na plochy vodní a vodohospodářské, lesní, přírodní, smíšené nezastavěného území a stanovuje zásady jejich využívání (kap. 5. 1). V těchto plochách je umožněno umísťovat stavby a opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou


23

dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra (kap. 6). (6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. V nezastavitelném území je umožněna realizace prvků dopravní a technické infrastruktury (kap. 6). 15.2

Soulad s úkoly územního plánování (1) Úkolem územního plánování je zejména: a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,

ÚP na základě informací uvedených v nadřazených územně plánovacích dokumentacích a dat poskytnutých dotčenými orgány vymezuje přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území a člení řešené území dle terénního průzkumu a skutečného stavu v území na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití. b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, ÚP stanovuje základní koncepci rozvoje území obce (kap. 2.2) a dále podrobněji vyjmenovává a chrání hodnoty urbanistické, architektonické a kulturní (kap 2.3.1), přírodní (2.3.2) i civilizační a technické (kap. 2.3.3). c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, ÚP prověřuje a posuzuje potřebu změn v území zejména s ohledem na fyzicko- i sociogeografické charakteristiky a její strategické cíle. Podrobně je vyhodnoceno účelné využití zastavěného území (kap 10.1.5 odůvodnění). Rizika vyplývající z případných střetů záměrů s limity využití území jsou v ÚP eliminována lokalizací převážné části zastavitelných ploch mimo přírodní, hospodářské a technické limity využití území. d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, ÚP v mezích stanovených stavebním zákonem a jeho prováděcími právními předpisy definuje požadavky na prostorové uspořádání a využívání řešeného území. Jedná se zejména o kapitoly 2, 3, 4, 5 a 6. ÚP dále ukládá ve vybraných zastavitelných plochách prověření změn jejich využití územní studií, která bude podmínkou pro rozhodování o změnách v území (kap. 3.3). Územní studie se zadávají z důvodu nutnosti prověřit možnou urbanistickou strukturu a navrhnout uspořádání veřejné infrastruktury. e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, Řešené území je rozčleněno do dvou specifických zón, v rámci nichž jsou stanoveny limity i možné směry rozvoje na základě jejich struktury a charakteru (kapitola 3.2). Pro vybrané zastavitelné plochy je v ÚP stanovena podmínka zpracování územní studie. f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci), V rámci zpracování územních studií pro zastavitelné plochy je doporučeno stanovit pořadí provádění změn v území (etapizaci) zejména s ohledem na účelné využití vymezených zastavitelných ploch. g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, ÚP vymezuje plochy určené k posílení ekologické stability území (přírodní, smíšené nezastavěného území, vodní a vodohospodářské, kap. 5.1). V nich je umožněna realizace opatření zvyšujících přirozenou retenční schopnost území (kap. 6). Snižování nebezpečí ekologických katastrof a případné odstraňování jejich důsledků je ÚP umožněno také stabilizací a rozvojem veřejné infrastruktury (kap. 2.3.3, 3.2, 3.3, 4). h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, ÚP stabilizuje v území konkrétní plochy s hospodářským využitím (výroba a skladování, občanské vybavení komerčního charakteru). Ekonomické aktivity jsou dále umožněny v rámci přípustného a podmíněně přípustného využití ploch bydlení (kap. 6). Rozvoj odvětvově rozmanitých výrobních aktivit je umožněn v zastavitelné ploše určené pro lehký průmysl (kap. 3.2). i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, Tyto podmínky jsou jednou ze základních priorit celkové koncepce ÚP (kap. 2.2). Promítají se např. do ochrany a rozvoje všech identifikovaných hodnot území (kap. 2.3), do urbanistické koncepce (3.1) nebo do vymezení ploch s rozdílným způsobem využití včetně určení podmínek využití (kap. 6).


24

j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, ÚP respektuje tento úkol především v rámci urbanistické koncepce, kdy je kladen mimořádný důraz na bezprostřední návaznost rozvojových ploch na zastavěné území (kap. 3). Tím je minimalizována finanční, časová, realizační náročnost napojení těchto ploch na veškerou veřejnou infrastrukturu. k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, ÚP vymezuje a zpřesňuje plochy a koridory veřejné infrastruktury (kap. 4, 6), které zkvalitňují celkové podmínky pro zajištění civilní ochrany řešeného území. l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, ÚP umožňuje v rámci zastavěného území (v mezích regulativů daných funkcí) rekultivační zásahy, které přispějí k opětovnému využití nevyužívaných ploch (kap. 3). m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, ÚP respektuje podmínky pro ochranu území stanovené ve zvláštních právních předpisech (v rámci přechodných ustanovení jako součást stavebního zákona), což potvrzuje mimo jiné absence požadavku na zpracování vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí. n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, ÚP nejsou vymezeny stabilizované ani návrhové plochy pro využívání přírodních zdrojů. o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče, Na zpracování ÚP se podílel multidisciplinární tým odborníků. Byly uplatňovány poznatky zejména z výše uvedených oborů, ale i dalších technických, přírodovědných a humanitních disciplín. 16

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Návrh územního plánu je v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, a v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. 17

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ – SOULAD SE STANOVISKY DOTZČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ

Projednání návrhu územního plánu Těchonín bylo provedeno dle § 50 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a oznámeno jednotlivě dotčeným orgánům 6.12.2013 s lhůtou vyvěšení od 10. 12. 2013 do 6. 2. 2014. Společné projednávání s dotčenými orgány se uskutečnilo 6. 1. 2014 u pořizovatele - MěÚ v Žamberku. Lhůta pro uplatnění stanovisek a připomínek byla stanovena do 6. 2. 2014. Žádný z dotčených orgánů nepředložil důvody pro prodloužení lhůty o 30 dnů. Do 30 dnů ode dne společného projednání mohly dotčené orgány uplatnit svá stanoviska; sousední obce mohly ve stejné lhůtě uplatnit své připomínky z hlediska využití navazujícího území. Ve stanovené lhůtě sousední obce neuplatnily připomínky.

Dotčené orgány se vyjádřily takto:

Ministerstvo průmyslu obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1, č.j. 50842/2013/31100 z 11.12. 2013 –neuplatňují žádné připomínky z důvodu neexistence výhradních ložisek nerostných surovin. Vyhodnocení: Bez vyhodnocení

Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje, územní odbor Ústí nad Orlicí, Hylváty 5, 562 03 Ústí nad Orlicí, č.j. HSPA-6851/2013 z 18.12.2013 – souhlasné stanovisko. Vyhodnocení: Bez vyhodnocení


25

Ministerstvo životního prostředí, Hradec Králové, Resslova 1229/2a, č.j. 2112/550/13-Hd z 17. 12. 2013 - ve svodném území nejsou evidována výhradní ložiska nerostných surovin a nebylo zde stanoveno chráněné ložiskové území. Vyhodnocení: Bez vyhodnocení

Obvodní báňský úřad,pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, Wonkova 1142/1, 500 02 Hradec Králové, č.j. SBS 36532/2013/ObÚ-09/1 z 13. 12. 2013 – bez připomínek Vyhodnocení: Bez vyhodnocení

ČR – Ministerstvo obrany – Agentura hospodaření s nemovitým majetkem, odbor územní správy majetku Pardubice, Teplého 1899, 530 02 Pardubice, č.j. 28461/8897/2014-6440-OÚZ-PCE z 15. 1. 2014 – ve stanovisku požadavky,které jsou územně analytickými podklady- informace o poskytnutí údajů o území dle zákona č. 183/2006 Sb., na pasportních listech. Vyhodnocení: Údaje o území jsou podkladem pro zpracování UDP. Všeobecné informace pro území a stavební činnosti v řešeném území platí pro další stupeň řízení (územní, stavební) a do ÚP nepřísluší.

Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, č.j. KrÚ 987/2014/OŽPZ/Se z 7. 1. 2014 Orgán ochrany ovzduší – bez připomínek Vyhodnocení: Bez vyhodnocení Orgán ochrany přírody – požadavek vypuštění nebo přehodnocení lokalit KT 01 a KT 02. Plochy se nachází v přírodním parku Suchý vrch – Buková hora. Tyto lokality nelze seriózně posoudit. Vyhodnocení: Lokality pro multifunkční koridor byly ze záborů k vynětí ze ZPF vypuštěny – jedná se pouze o informativní údaj v UPD k využití pro cestovní ruch. Tyto koridory nezakládají zábor ZPF. V textové části i v grafické nebude uvedeno, že nejde o koridor, ale o překryvné znázornění. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu – souhlas s vyhodnocením důsledků navrhovaného řešení na OZPF k lokalitám pro bydlení, dopravu, občanské vybavení, výrobu a zeleň. Nesouhlas s lokalitami KT01-04 a s navrženým využitím lokality č. Z 12 pro zeleň. Vyhodnocení: Lokality pro multifunkční koridor byly ze záborů k vynětí ze ZPF vypuštěny – jedná se pouze o informativní údaj v UPD k využití pro cestovní ruch. Tyto koridory nezakládají zábor ZPF. V textové části i v grafické nebude uvedeno, že nejde o koridor, ale o překryvné znázornění. Lokalita Z 12 byla z návrhu ÚP vypuštěna. Orgán státní správy lesů – požadavek specifikace ploch koridorů KT 1-4 a jejich případný dopad na pozemky určené k plnění funkcí lesa. U lokalit Z8 a Z9 dojde k dotčení ochranného pásma lesa do 50 m od okraje lesa. V případě, že návrh ÚP nebude umisťovat sportovní a rekreační stavby na pozemky určené k plnění funkcí lesa, bude dotčeným orgánem státní správy obecní úřad obce s rozšířenou působností MěÚ Žamberk. Vyhodnocení: Lokality pro multifunkční koridor byly ze záborů k vynětí ze ZPF vypuštěny – jedná se pouze o informativní údaj v UPD k využití pro cestovní ruch – nebudou zasaženy pozemky k plnění funkcí lesa. Orgán státní správy lesů MěÚ Žamberk požaduje respektovat OP lesa, min. ve vzdálenosti 20 m. Podmínka byla zahrnuta do textové části návrhu ÚP – výroku.

Městský úřad Žamberk, odbor životního prostředí a zemědělství, č.j. MUZBK-28352/2013/ZPZE/POKM/SOU/223 z 7. 1. 2014 Orgán ochrany přírody a krajiny-upozornění na výskyt významných krajinných prvků, přírodní park Suchý vrch – Buková hora, přírodní rezervace Hynkovice a EVL. Vyhodnocení: Jedná se o údaje, které jsou podkladem o území (územně analytické podklady) a byly v rámci pořízení nového ÚP do UPD zahrnuty. Další upozornění se týkají dalšího stupně řízení (územního a stavebního), kterými se ÚP nezabývá. Orgán státní správy lesů - respektovat ochranné pásmo lesa ve vzdálenosti min. 20 m Vyhodnocení: Tato skutečnost byla doplněna v textové části dokumentace. Vodoprávní úřad – upozornění na zavádějící text v souvislosti s retenční přehrážkou na Těchonínském potoce Vyhodnocení: Text byl v kapitole 20. 3. upraven


26

Ministerstvo dopravy, Praha, č.j. 70/2014-910-UPR/2 z 27. 1. 2014 – požadavek uvedení textové části ÚP Těchonín do souladu s nadřazenou ÚPD v souvislosti s vymezením koridoru pro přeložku silnice I/11 v úseku Šedivec – Lichkov (v ZÚR je stavba přeložky sledována jako VPS č. 28, nikoliv jako územní rezerva jak je uváděno v textové části ÚP Těchonín).V grafické části jasně vymezit a popsat koridor pro stavbu přeložky min. v šíři ochranného pásma silnice I. třídy dle zákona o pozemních komunikacích, tj. 100 m od osy přeložky. Vyhodnocení: Textová část byla upravena, trasa přeložky je již sledována v souladu s ÚPD kraje – koridor v šíři 300 m.

Ředitelství silnic a dálnic, Praha, č. j. 442-ŘSD-14-11110 z 15. 1. 2014 – dtto MD

České dráhy, GŘ Praha, č. j. 909/2014/031 z 28. 1. 2014 – doporučení nesituovat do ochranného pásma dráhy ani její blízkosti plochy bydlení, ani rekreace a sportu. V případě funkčního využití ploch smíšených doporučujeme situování obytné výstavby v odsazení zaručujícím nepřekročení hodnot hygienických limitů hluku ze stávající i výhledové želez. dopravy. Vyhodnocení: Územním plánem nejsou navrhovány zastavitelné lokality v blízkosti OPD.

Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích, územní pracoviště Ústí nad Orlicí, č.j. KHSPA 18601/2013/HOK-UO z 4. 2. 2014 – podmínka využití lokality Z11 – vzdálenost objektů pro bydlení od komunikace č. II/311 bude na základě výsledků měření hlučnosti, prokazujícího splnění hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru staveb. Výsledek měření hlučnosti bude předložen k územnímu řízení, jehož součástí bude parcelace pozemků (i k územnímu řízení na inženýrské sítě). Vyhodnocení: Podmínka byla uvedena v textové části – výroku.

18

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

Územní plán Těchonín je vyhotoven na základě zadání zpracovaného pořizovatelem ÚP Těchonín (dále také jen zadání), Městským úřadem Žamberk, schváleného zastupitelstvem obce v lednu 2013. Zadání stanovuje pro zpracování územního plánu požadavky, které musí být respektovány. Jedná se o následující body:

18.1

Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů ÚP veškeré priority stanovené PÚR ČR a ZÚR ÚK týkající se Těchonínu respektuje (viz kapitola 4.2).

18.2

Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů

Územně analytické podklady správního území ORP Žamberk Z II. aktualizace ÚAP ORP Žamberk vyplývá především respektování následujících požadavků: rozvíjet silné stránky v území (zachovalý vesnický ráz, klidné prostředí) ÚP v rámci stanovené struktury a charakteru území, ploch s rozdílným způsobem využití atd. respektuje a citlivě rozvíjí ráz urbanizačního i nezastavitelného území. odstranit slabé stránky (dobudování kanalizace a ČOV, nedostatečná vybavenost sociálními službami) ÚP zejména pomocí daných regulativů umožňuje dobudování a další zkvalitňování dopravní a technické infrastruktury téměř ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Realizace občanské vybavenosti (obzvláště té veřejného charakteru) je umožněna nejen v takto definovaných plochách, ale rovněž v plochách bydlení. Záměrem je kýžené prolínání vzájemně konvergentních funkcí. využití příležitostí (rozšířit nabídku volnočasových aktivit, zvýšit rekreační potenciál) Podobná tolerance jako v případě umísťování občanského vybavení veřejného charakteru platí i pro komerční občanské vybavení, rekreaci a výrobu. Za podmínky vzájemné slučitelnosti je umožněno prolínání, které podstatným způsobem podnítí využití potenciálu cestovního ruchu. Za tímto účelem jsou rovněž nastíněny multifunkční turistické koridory. potlačit hrozby (finanční náročnost při budování systému veřejné infrastruktury) Veškeré návrhové plochy jsou vymezování v bezprostřední návaznosti na zastavěné území a tedy v dosahu nutné veřejné infrastruktury.


27

18.3

Požadavky na rozvoj území obce

hospodářský rozvoj využít dopravních koridorů nadmístního významu (D28, KD1) jako potenciálních socioekonomických akcelerátorů rozvoje území a v souvislosti se záměry nadmístního významu v oblasti dopravní infrastruktury prověřit strategické cíle obce ÚP vzhledem k potenciálu rozvoje obce vyplývajícího z nadřazených dokumentací i vlastních analýz zhotovitele vytyčil jako základní priority koncepce rozvoje území obce následující body: zohlednit pozici obce na celorepublikově významném koridoru; zintenzivnit socioekonomickou kooperaci, především s okolními obcemi; podpořit nárůst diferenciace struktury hospodářství, zejména využít potenciálu cestovního ruchu; zvrátit nepříznivý trend populačního vývoje; identifikovat zóny se souvztažným funkčním využitím a v rámci nich usilovat o maximální variabilitu užití. ÚP zohlední funkční a prostorové vazby zastavěných území na sousední obce a zajistí koordinaci záměrů obce se záměry územních plánů těchto obcí Během zpracovávání ÚP Těchonín byly mimo jiné brány v potaz veškeré dostupné ÚPD okolních obcí. sociální soudržnost stabilizovat a v případě potřeby doplnit nabídku občanského vybavení v obci a umožnit přirozené prolínání vzájemně se nerušících funkcí v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití Realizace občanské vybavenosti (obzvláště té veřejného charakteru) je umožněna nejen v takto definovaných plochách, ale rovněž v plochách bydlení. Záměrem je kýžené prolínání vzájemně konvergentních funkcí. zachovat dopravní obslužnost a komunikační propojení ÚP zachovává dopravní obslužnost a komunikační propojení řešeného území a tyto faktory dále umožňuje rozvíjet. Jak např. vymezenými plochami s rozdílným způsobem využití a stanovenými regulativy, tak zcela konkrétním záměrem jakým je koridor přeložky silnice I/11. zvrátit nepříznivý demografický vývoj (pokles počtu obyvatel, zvyšování průměrného věku obyvatel) a vytvořit podmínky pro kvalitní bydlení obyvatel a podporu podnikání ÚP reaguje na záporné saldo pohybu obyvatel za posledních deset let. Jako relevantní důvod demografických charakteristik se jeví dosud nekoncepční řešení nabídky rozvojových ploch (počet dojíždějících do Těchonína za prací totiž za posledních 10 let vzrostl). ÚP proto vymezuje zastavitelné plochy pro bydlení, zejména rozsáhlou Z11, která bude po zpracování územní studie tvořit pilíř rozvoje bydlení. Umožněna je samozřejmě intenzifikace využití zastavěného území. kvalitní životní podmínky nepřipustit další umístění zařízení snižující kvalitu prostředí (hluk, exhalace, zápach apod.) ÚP nevymezuje žádnou novou plochu, u které by byl zřejmý předpoklad negativních vlivů na okolí. Konkrétnější parametry jednotlivých realizací specifikuje navazující projektová dokumentace, která rovněž stanoví nutné standardy na kvalitu prostředí. chránit urbanistické a architektonické hodnoty ÚP v rámci stanovené struktury a charakteru území, ploch s rozdílným způsobem využití atd. respektuje a citlivě rozvíjí urbanistické a architektonické hodnoty. další náměty k řešení identifikovat nesoulad mezi stavem v území a katastrem nemovitostí Při realizace ÚP Těchonín byl zhotovitelem konfrontován stav katastru nemovitostí se stavem v území a to ke dni 1. 3. 2014. zvážit další ochranu prostoru pro vybudování lyžařského vleku a svahu pro sjezdové lyžování na východním okraji obce - části Hluchov Zhotovitel ÚP se po dialogu se zástupci obce rozhodl pro vypuštění tohoto záměru. Hlavními důvody jsou nedostatečné parametry fyzickogeografických podmínek a nezájem aktérů v území o realizaci takovéhoto záměru. prostorová divergence sídelní struktury vyvolává zvýšené nároky na realizaci veřejné infrastruktury ÚP podporuje jednoznačné vyprofilování sídla Těchonín jako socioekonomicky-administrativního jádra celého řešeného území. Při souběžném spolupůsobení velmi vyhraněných fyzickogeografických podmínek směřuje ÚP plošný rozvoj v největší míře do trojúhelníku Těchonín – Celné – Centrum biologické ochrany. Výhodou je dosah veškeré veřejné infrastruktury. Funkčně se jedná zejména o plochy bydlení, ale pomocí odpovídajících regulativů je v rozsáhlé zastavitelné ploše Z11 umožněna rovněž realizace např. občanské vybavenosti, rekreace nebo výroby (za dodržení příslušných limitů). 18.4

Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území území bude ÚP členěno na plochy s rozdílným způsobem využití, které lze s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit dle § 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb.; dále tyto plochy budou vymezeny v souladu s metodikou MINIS Pardubického kraje


28

Jak zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), včetně všech prováděcích předpisů, tak metodika MINIS tvoří základní podklady během celého procesu tvorby ÚP. bude respektováno a posíleno centrum obce, dominanty obce a stávající charakter sídla a hladina zástavby Územní plán respektuje a dále rozvíjí stabilizovanou strukturu sídla. Zvláštní důraz je kladen na posílení jádra sídla Těchonín jakožto dlouhodobě se profilujícího socioekonomického centra řešeného území. Celé řešené území je rozčleněno do dvou logických zón. ÚP je blíže popisuje z hlediska jejich struktury a charakteru, čímž stanovuje limity i možné směry rozvoje. zastavitelné plochy budou řešeny tak, aby sídlo vhodně zahušťovaly a minimalizovaly zábor krajiny. Bude prověřena aktuálnost záměrů a nároky na dopravní a technickou infrastrukturu, včetně veřejné zeleně Zastavitelné plochy jsou lokalizovány výhradně v prolukách nebo v návaznosti na stávající zástavbu. Systém místních komunikací je propojuje s prostory veřejných prostranství. V případě rozsáhlejší zastavitelné plochy Z11 je výstavba podmíněna zpracováním územní studie, která prověří uspořádání veřejné infrastruktury a zajistí jejich účelné využití. Jakožto kompenzace rozsáhlejší plochy Z11 došlo po dohodě s vlastníkem pozemků k vypuštění plochy 11 – Bv z ÚPO Těchonín. ÚP stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití – stanoví hlavní, přípustně, nepřípustné, popřípadě podmíněně přípustné využití ÚP stanoví v kapitole č. 6 pro každou plochu s rozdílným způsobem využití její hlavní, přípustné, podmíněně přípustné i nepřípustné využití a podmínky jejího prostorového uspořádání tak, jak je stanoveno zákonem č. 183/2006, včetně všech prováděcích předpisů. při vymezování zastavitelných ploch zohlednit možné přemístění zástavby v území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod Z osmi zastavitelných ploch určených pro bydlení jsou až na jednu (ta zasahuje do Q100 částečně) všechny vymezeny mimo záplavové území Tiché Orlice. Rozhodující část je směřována do prostor mezi sídla Těchonín a Stanovník se snahou o žádoucí koncentraci aktivit. bude upřesněn a respektován nadregionální a regionální územní systém ekologické stability (ÚSES) a prověřeno řešení lokálního ÚSES; včetně koordinace prvků ÚSES na hranicích se sousedními obcemi ÚP vymezuje a zpřesňuje v souladu se ZÚR PK, na základě zpracovaných podkladů a aktuálního stavu krajiny jednotlivé skladebné prvky ÚSES. Dále jsou vymezeny komunikace ve stopách zaniklých zemědělských cest s cílem obnovit mozaikovitou strukturu krajiny, zvýšit její retenční schopnost a zajistit fyzickou i biologickou prostupnost. bude posilováno propojení obce s krajinou, prověřena síť účelových komunikací s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky a pěší turistiky V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou zohledněny v minulosti zaniklé převážně zemědělské cesty, evidované v katastru nemovitostí. Cílem je zvýšení fyzické a biologické prostupnosti krajiny omezené intenzifikací zemědělství. Dále jsou přejaty cyklotrasy i trasy turistické. v záplavovém území toku nebudou navrhovány nové zastavitelné plochy Do záplavového území Tiché Orlice částečně zasahuje jedna zastavitelná plocha. Její využití je podmíněno výstavbou mimo Q100. 18.5

Požadavky na řešení veřejné infrastruktury

doprava budou prověřeny možnosti řešení dopravních závad na komunikacích ÚP prověří potřeby parkovacích ploch, cyklistických stezek bude řešeno dopravní napojení zastavitelných ploch prověřit realizaci železniční zastávky v Celném V rámci přípravných prací na ÚP byly vyhodnoceny jednotlivé složky veřejné infrastruktury, určeny problémy a deficity. V ÚP jsou navržena konkrétní opatření především v oblastech dopravní a technické infrastruktury, občanského vybavení a uspořádání veřejných prostranství. technická infrastruktura zásobování vodou a čištění odpadních vod bude řešeno v koordinaci se schváleným PRVK Pardubického kraje, případně se prověří možností nového řešení v rámci nových zastavitelných ploch se prověří možnosti napojení na TI


29

Realizace kanalizačních řadů a objektů na síti je územním plánem umožněna v rámci přípustného využití ve velké části ploch s rozdílným způsobem využití. Tím je umožněna variantnost řešení. 18.6

Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území

přírodní a kulturní hodnoty území bude zachováno harmonické měřítko krajiny, pohledové osy a dominanty obce respektovat přírodní hodnoty s legislativní ochranou návrh bude respektovat a chránit urbanistické a kulturně historické hodnoty, drobné sakrální stavby apod. bude zachován charakter zástavby a lokality se zachovalým místním rázem respektování kulturních hodnot s legislativní ochranou řešené území považovat za celé území s archeologickými nálezy V kap 2.3 ÚP jsou definovány jednotlivé hodnoty území a stanovena koncepce jejich ochrany a rozvoje. Urbanistická koncepce a dílčí koncepce v oblastech veřejné infrastruktury, uspořádání krajiny, atd. jsou stanoveny zejména s ohledem na zachování všech identifikovaných hodnot v území. 18.7

Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů respektovat podmínky ochrany zdravých životních podmínek, zájmy civilní a požární ochrany a záplavové území vodního toku

Vztah ÚP k ochraně zdraví, zájmům civilní i požární ochrany vyjadřuje zejména kapitola 10.3 odůvodnění. Veškeré relevantní podmínky jsou respektovány. Do záplavového území Tiché Orlice částečně zasahuje jedna zastavitelná plocha. Její využití je podmíněno výstavbou mimo Q100. 18.8

Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů, zájmů a problémů v území střet záměrů s limity využití území, ohrožením území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy prvky ÚSES s koridorem pro umístění stavby přeložky I/11 zastavěné území s evropsky významnou lokalitou a přírodním parkem

Jedním z primárních cílů ÚP Těchonín je úsilí o vyvážený vztah všech tří pilířů udržitelného rozvoje území. Jako podstatný nástroj koordinace případných sporných momentů v dokumentaci slouží mimo jiné nutnost konsenzu s příslušnými dotčenými orgány během procesu zpracování ÚP. 18.9

Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose řešit hlavní směry rozvoje obce (bydlení v rodinných domech venkovského typu, výroba a skladování, individuální rekreace, zemědělská výroba, zeleň)

ÚP vymezuje celkem patnáct zastavitelných ploch, v osmi případech se jedná o plochy bydlení, ve třech případech o dopravní plochy, ve dvou o zeleň přírodního charakteru a po jednom o občanské vybavení a výrobu. Vzhledem k charakteru obce, její pozice v turisticky atraktivní oblasti i snaze po provázanosti jsou některé funkce umožněny plošně v ostatních významově blízkých funkcích. ve vztahu k nové koncepci ÚP prověřit zastavitelné plochy, které byly navrženy ÚPO Těchonín a nevyužity ÚP prověřil veškeré zastavitelné plochy vymezené v ÚPO Těchonín. V případě plochy 11 – Bv došlo na žádost majitele nemovitosti k jejímu vyřazení. 18.10 Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit Ze zadání ÚP Těchonín nevyplynul požadavek na vymezení ploch a koridorů územních rezerv. Během zpracování ÚP však vykrystalizovala potřeba na vymezení jednoho koridoru rezervy. Jedná se o napojení přeložky silnice I/11 na dopravní systém v obci. 18.11 Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo ÚP vymezuje veřejně prospěšné stavby a opatření (kapitoly 7 a 8). Jejich označení v grafické části dokumentace je provedeno nezaměnitelným způsobem. Součástí příslušných kapitol textové části odůvodnění ÚP je řádné zdůvodnění jejich zařazení mezi VPS a VPO.


30

18.12 Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci Ze zadání ÚP nevyplynul požadavek na vymezení ploch a koridorů, pro něž budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny reg. plánem, územní studií nebo dohodou o parcelaci. V ÚP je vymezena plocha Z11, pro kterou je vzhledem k jejímu rozsahu stanovena jako podmínka pro rozhodování o změnách využití zpracování územní studie. 18.13 Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast Z důvodů podrobně rozepsaných v kapitole č. 11 odůvodnění nebylo s ohledem na ustanovení § 47 odst. 3 stavebního zákona vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zpracováno. 18.14 Případný požadavek na zpracování variantních řešení Požadavek na zpracování variantního řešení nebyl uplatněn. 18.15 Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Uspořádání obsahu textových částí ÚP odpovídá rozsahu požadovaném schváleným zadáním ÚP Těchonín. Požadavek na zpracování samostatného výkresu dopravní a technické infrastruktury nebyl s ohledem na rozsah navrhovaných opatření respektován. Grafické vyjádření koncepce dopravní a technické infrastruktury je v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. součástí hlavního výkresu zpracovaného v měřítku 1: 5 000. 19

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE VČETNĚ ODŮVODNĚNÍ JEJICH VYMEZENÍ ÚP neobsahuje záměry nadmístního významu, které by nebyly součástí ZÚR Pardubického kraje.

20

20.1

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch

20.1.1

Vymezení řešeného území

Řešené území je vymezeno správním územím obce Těchonín, zahrnujícím dvě katastrální území (Těchonín, Celné). Celková rozloha území obce je 1901 ha. Dle administrativního členění je pro Těchonín obcí s rozšířenou působností město Žamberk, pověřeným obecním úřadem město Jablonné nad Orlicí, okresním městem Ústí nad Orlicí a krajským městem Pardubice. 20.1.2

Demografické předpoklady

Vývoj počtu obyvatel V tabulce č. 3 a následně také vizuálně v grafu č. 1 je znázorněn dlouhodobý vývoj počtu obyvatel týkající se rozmezí let 1869 (počátek novodobého sčítání lidu) až 2011 (poslední cenzus z března daného roku). Je patrné, že až na marginální výkyvy dochází ke kontinuálnímu poklesu počtu obyvatel. Nejmarkantnější propad je vidět mezi roky 1890 a 1900, kdy počet obyvatel klesl z čísla 1908 na 1522. Naopak dvacetiletí kolem II. světové války nevykazuje zásadní pokles, v oblasti Sudet očekávatelný. V posledních třiceti letech se tempo poklesu obyvatel zpomalilo. Celkový úbytek za necelých sto padesát let však i přes to činí více jak dvanáct set, tedy dvě třetiny. Tabulka č. 3: Vývoj počtu obyvatel v Těchoníně v letech 1869 – 2011: rok Těchonín

1869 1850

1880 1949

1890 1908

1900 1522

1910 1476

1921 1274

1930 1267

1950 1175

1961 1003

1970 757

1980 836

1991 702

2001 646

2011 616

Následující tabulka č. 4 přibližuje vývoj počtu obyvatel Těchonína v posledních dvaceti letech. Tento pohled pomocí podrobnějšího měřítka potvrzuje trend kontinuálního poklesu počtu obyvatel (explicitně ho zaznamenává spojnice trendu). Tabulka č. 4: Vývoj počtu obyvatel v Těchoníně v letech 1992 – 2013:


31

rok Těchonín rok Těchonín

1992 696 2003 636

1993 696 2004 613

1994 698 2005 610

1995 694 2006 612

1996 685 2007 617

1997 701 2008 620

1998 705 2009 617

1999 687 2010 605

2000 672 2011 616

2001 641 2012 593

2002 634 2013 599

Z dlouhodobého pohledu tedy dnes počet obyvatel Těchonína dosahuje svého historického minima. Jaké demografické jevy se konkrétně na vývoji počtu obyvatel podílejí v posledním desetiletí, rozebírá tabulka č. 5. Graf č. 1: Historický vývoj počtu obyvatel a domů obce Těchonín

Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel obce Těchonín v posledních dvaceti letech

Z grafu č. 2 je patrná klesající tendence. Lze identifikovat, jakou mírou se na tomto vývoji podílí jednotlivé složky pohybu obyvatelstva, přirozený přírůstek a migrační přírůstek. Tyto informace poskytuje tabulka č. 5, z níž je vidět dominance migrace. Za jedenáct let nabyla záporných hodnot v sedmi případech, zatímco přirozený přírůstek (respektive úbytek) byl záporný v pěti letech. Přirozený přírůstek má navíc menší rozptyl, kdy nejnižší hodnota činí -4, nejvyšší 5. Je tedy stabilnější než migrace. Ta nabývá v rámci sedmi záporných let i hodnoty -20, v opačném případě 8. Tabulka č. 5: Vývoj pohybu obyvatel v Těchoníně v letech 2002 – 2012: Rok Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační přírůstek Přírůstek celkový

2002 4 4 0 14 21 -7 -7

2003 5 5 0 16 14 2 2

2004 2 5 -3 6 26 -20 -23

2005 9 11 -2 21 22 -1 -3

2006 6 10 -4 21 15 6 2

2007 4 4 0 20 15 5 5

2008 10 5 5 23 25 -2 3

2009 11 7 4 14 21 -7 -3

2010 10 9 1 10 23 -13 -12

2011 7 8 -1 20 24 -4 -5

2012 6 8 -2 24 16 8 6

Hustota zalidnění Těchonína dosahuje 32,5 obyvatel/km2, což je zhruba čtvrtina celostátního průměru. Je však nutné podotknout, že Těchonín disponuje rozsáhlou rozlohou správního území vzhledem k počtu obyvatel, 1901 ha. Jak ukazuje tabulka č. 6, věkové rozložení obyvatelstva Těchonína je standardní, ve shodě s celokrajským průměrem. Drobné


32

nuance se týkají pouze poměru střední a nejstarší věkové skupiny. Abnormální jev nevykazuje ani porovnání obyvatel podle pohlaví – podíl je vyrovnaný, avšak rozdíl narůstá s přibývajícím věkem, což vyplývá z vyššího věku dožití žen (cca o pět let). Průměrný věk obyvatel v případě Těchonína činí 42 let, v případě celého kraje 41 let. Tabulka č. 6: Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin v Pardubickém kraji a Těchoníně k 31. 12. 2012 Obyvatelstvo celkem

Kraj / obec Pardubický kraj Těchonín

celkem 0-14 15 15

516 440 599

15-64 69 69

65+ 16 16

Věková skupina v % muži 0-14 15-64 65+ 15 71 14 15 69 16

ženy 0-14 14 14

15-64 67 68

65+ 19 18

Odhad budoucího demografického vývoje Z výše zmíněných demografických charakteristik je zřejmý dlouhodobý pokles počtu obyvatel Těchonína. Průměrné saldo pohybu v posledních jedenácti letech činí -3,2 obyvatel za rok. ÚP jako jednu z příčin spatřuje dosud nekoncepční řešení možnosti výstavby a pokouší se tento trend zvrátit mimo jiné vymezením kompaktní rozsáhlejší zastavitelné plochy mezi Těchonínem a Stanovníkem. Obecnější snahy tohoto charakteru se týkají celkového posílení významu obce v socioekonomické struktuře sídel (rezerva pro přímé napojení obce na přeložku silnice I/11, multifunkční turistické koridory) či ochraně a navyšování hodnotných ploch z hlediska životního prostředí. Bytový a domovní fond Vývoj počtu domů přibližuje tabulka č. 7 a graf č. 1. V průběhu sledovaného období došlo k poklesu z 268 budov na 250. Maxima bylo dosaženo v roce 1880 a to hodnotou 291. Následoval kontinuální pokles až do roku 1980. K nejvýraznějšímu propadu došlo v padesátých letech. V posledních dvaceti letech číslo postupně roste (na současných 250). To nemá oporu ve vývoji počtu obyvatel, ale souvisí spíše s postupnou atomizací rodiny v rámci jednoho domu. Tabulka č. 7: Vývoj počtu domů v Těchoníně v letech1869 – 2011 rok Těchonín

1869 268

1880 291

1890 289

1900 288

1910 285

1921 279

1930 279

1950 258

1961 201

1970 187

1980 179

1991 235

2001 242

2011 250

Podle SLDB 2011 bylo v Těchoníně tedy registrováno 250 domů, z toho trvale obydlených 144. Převážnou část registrovaných domů tvořily rodinné (90 %). Hospodářství Dle databáze ČSÚ bylo k 31. 12. 2012 v Těchoníně registrováno celkem 134 ekonomických subjektů. Z ekonomicky aktivních působí přes 11,5 % v priméru a 30 % v sekundéru. Denně vyjíždí mimo obec do zaměstnání 71 obyvatel, naopak dojíždějících je 94 (obě hodnoty se vztahují k SLDB 2011). Nejfrekventovanější destinací je Letohrad, Jablonné a Žamberk (13, 9 a 9 vyjíždějících) naopak mezi obcemi vyjížďky do Těchonína dominují Jablonné, Králíky, Mladkov (16, 14 a 10). Pro dokreslení situace v samotné obci slouží tabulka č. 8. Ta znázorňuje strukturu podnikatelských subjektů, dle odvětvové činnosti. Dominuje stavebnictví společně s obchodem a opravami a údržbou motorových vozidel. Tabulka č. 8: Struktura vybraných podnikatelských subjektů v Těchoníně v roce 2012 Počet podnikatelských subj. celkem 134

20.1.3

Zemědělství, lesnictví, rybolov 17

Průmysl

Stavebnictví

Doprava a spoje

12

23

8

Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba mot. vozidel 27

Ubytování, stravování, pohostinství

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

Školství a zdravotnictví

9

2

3

Odůvodnění koncepce rozvoje území obce

Východiska koncepce rozvoje území obce Základním východiskem pro koncepci rozvoje území obce je maximální respektování a ochrana přírodních, krajinných a urbanistických hodnot a limitů. Rozvoj je proto zaměřen převážně na zkvalitnění stávajícího prostředí a koordinovaný růst osídlení v souladu se zachováním charakteru krajiny a přírodního prostředí. Fyzickogeografickým determinantem řešeného území je jeho vrchovinný charakter rozrušovaný tokem Tiché Orlice, resp. jeho přítoky. V údolí podél nich se všechna sídla historicky koncentrovala. Tichá Orlice má vymezené záplavové území Q100, které zasahuje do zastavěného území obou katastrů. Z těchto důvodů se v celém řešeném území nachází pouze několik prostor s potenciálem plošného rozvoje. Sociogeograficky Těchonín ovlivňuje především poloha na silnici II/311, resp. železnici č. 024. V nedávné době elektrifikovaná železnice je součástí celorepublikově významného koridoru kombinované dopravy KD1 a do budoucna lze předpokládat narůstající význam přeshraniční kooperace se sousedním Polskem. Ve spojení s řadou přírodních a historických hodnot tkví největší potenciál rozvoje v terciérních odvětvích, které nejsou plně využity. Koncepce rozvoje vychází zejména z následujících charakteristik řešeného území: nadmístní


33

poloha na sociogeograficky významném koridoru KD1; determinace funkčně-prostorového uspořádání přírodními limity a liniovými dopravními stavbami; poloha při rekreačně atraktivní oblasti, u hranic s Polskem; pokles obyvatel za posledních 100 let o dvě třetiny (1850 v. 616); marginální pozice v rámci současné hierarchie sídelní struktury. místní sídelní struktura náročná na realizaci veřejné infrastruktury; saldo pohybu obyvatel za posledních deset let -3/rok; vysoké zastoupení priméru a sekundéru v hospodářském portfoliu města; charakteristický lesozemědělský až lesní krajinný typ; stávající veřejná infrastruktura v území (dopravní systém, technické a občanské vybavení). Odůvodnění koncepce rozvoje území Mottem rozvojové koncepce ÚP je prostorově kompaktní, demograficky stabilizovaná obec s přiměřenou nabídkou socioekonomické infrastruktury, která plně využívá potenciálu cestovního ruchu. Koncepce rozvoje území obce stanovená územním plánem vychází z následujících priorit: zohlednit pozici obce na celorepublikově významném koridoru; Podnětem pro vymezení koridoru KD1 v PÚR ČR byla kompletní rekonstrukce a elektrifikace úseku železniční tratě Ústí nad Orlicí – Lichkov (– Miedzylesie). Tyto již v řešeném území proběhly a ÚP proto vedení samotného koridoru KD1 nezohledňuje. Kýženým efektem, který naopak v ÚP zvážený být musí, je intenzifikace přeshraničních vztahů se sousedním Kladskem. Společně s plánovanou přeložkou silnice I/11 se jedná o dva výrazné socioekonomické impulsy. Při současném zohlednění fyzickogeografických daností se potom jako základní hospodářský pilíř jeví rozvoj terciéru, v největší míře cestovního ruchu. zintenzivnit socioekonomickou kooperaci, především s okolními obcemi; ÚP vychází z historicky vytvořených kompozičních i sociogeografických vztahů se sousedními obcemi. Aby byla posílena váha/čitelnost obce Těchonín v odpovídající hierarchické vrstvě, podporuje ÚP jednoznačné vyprofilování sídla Těchonín jako socioekonomicky-administrativního jádra celého řešeného území. Při souběžném spolupůsobení velmi vyhraněných fyzickogeografických podmínek směřuje ÚP plošný rozvoj v největší míře do trojúhelníku Těchonín – Celné – Centrum biologické ochrany. Výhodou je dosah veškeré veřejné infrastruktury. Funkčně se jedná zejména o plochy bydlení, ale díky odpovídajícím regulativům je v rozsáhlé zastavitelné ploše Z11 umožněna rovněž realizace např. občanské vybavenosti, rekreace nebo lehké výroby (za dodržení příslušných limitů). podpořit nárůst diferenciace struktury hospodářství, zejména využít potenciálu cestovního ruchu; Snahou ÚP je nebránit prolínaní funkcí, které se vzájemně negativně neovlivňují. V plochách bydlení je tak na příklad v rámci regulativů připuštěna i občanská vybavenost, tedy i ta komerčního charakteru. ÚP vytváří podmínky pro co nejvariabilnější a nejúčelnější využití systému veřejné infrastruktury v rámci zastavěného území a zastavitelných ploch. Realizace veřejných prostranství a zeleně je v zastavěném území i zastavitelných plochách umožněna paušálně. Pro naznačení potenciálu funkční participace na nadřazených oblastech cestovního ruchu (na východě hřebenný turistický koridor, na západě nádrž Pastviny, na severu Orlické hory a Kladsko) slouží tzv. multifunkční turistické koridory, jejichž význam je vzhledem ke stanoveným podmínkám především symbolický, iniciační. Vycházejí ze stávajících polních cest, případně historických zvykových tras. zvrátit nepříznivý trend populačního vývoje; ÚP reaguje na záporné saldo pohybu obyvatel za posledních deset let i na příslušnost řešeného území do celorepublikově významného koridoru. Jako relevantní důvod demografických charakteristik se jeví dosud nekoncepční řešení nabídky rozvojových ploch (počet dojíždějících do Těchonína za prací totiž za posledních 10 let vzrostl). ÚP proto vymezuje zastavitelné plochy pro bydlení, zejména rozsáhlou Z11, která bude po zpracování územní studie tvořit pilíř rozvoje bydlení. Umožněna je samozřejmě intenzifikace využití zastavěného území. identifikovat zóny se souvztažným funkčním využitím a v rámci nich usilovat o maximální variabilitu užití. ÚP v rámci plošného uspořádání v řešeném území stanovuje dvě elementární funkčně sevřené zóny – urbanizační prostor a lesozemědělská krajina. Každá zahrnuje charakteristické plochy s rozdílným způsobem využití a specifické zásady rozvoje vycházející s odlišných vlastností jejich struktury a charakteru. Kromě usměrňujícího je akcentován i jednotící význam. V jednotlivých zónách je usilováno o maximální funkční provázání a variabilitu užití. Dochází tedy k relativnímu


34

zjednodušení a zpřehlední pro procesy navazujících projektových dokumentací, aniž by byly snižovány nároky jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití na vzájemnou koexistenci (více viz kapitola 10. 1. 4 odůvodnění ÚP). Územní studie V rozsáhlé zastavitelné ploše Z11 je výstavba podmíněna zpracováním územní studie. Ta prověří, navrhne zejména prostorové a funkční uspořádání jednotlivých staveb i veřejné infrastruktury a zajistí tak účelné využití daných ploch. 20.1.4

Urbanistická struktura, vývoj osídlení

Urbanistický vývoj území Těchonín leží v severojižně položeném údolí Tiché Orlice, které vede rovnoběžně s částí historické trasy tzv. Severomoravské stezky spojující nejpozději od dob Slovanského osídlení oblast Kladska s Olomouckem. Vzhledem ke geomorfologickým podmínkám tvoří tyto dvě varianty nejpříhodnější spojení celého severu českomoravského pomezí s Polskem. První písemná zmínka pochází z první poloviny 16. století, obec však patrně existovala již podstatně dříve a to v podobě obydlí strážců hlídajících obchodní cestu do Kladska. Z hlediska struktury zástavby se jedná o liniové uspořádání reagující na údolní charakter celého území, příznačné pro osídlení členitého terénu ve vyšších nadmořských výškách. V minulosti se zástavba rozvíjela relativně spořádaně s respektem k danému skeletu (charakteristické je historické prolínání jednotlivých funkcí a postupné zahušťování). V souvislosti s poválečným vývojem potom docházelo k redukci počtu stavení. Redukce (týkající se pouze stavení, nikoliv počtu obyvatel) byla zvrácena až koncem 70. let, mimo jiné realizací staveb hromadného bydlení. Sídliště Bahna reprezentují počínající arytmiku v urbanistické struktuře. Společně s dnešním Centrem biologické ochrany představují rozhodující převážení hmoty sídel (druhotně i funkcí) do daných prostor a umocňují váhu těžiště socioekonomického centra. Vzhledem ke specifické, na realizaci veřejné infrastruktury náročné struktuře obce je zmíněný růst prostorové a funkční dominance jádra žádoucí. Mezi nejvýznamnější architektonické dominanty obce patří kostel sv. Markéty v Těchoníně vybudovaný v roce 1704 a kaple Růžencové Panny Marie v Celném. Odůvodnění urbanistické koncepce Zastavěné území lze považovat za stabilizované a efektivně využívané. Rezervu tvoří proluky mezi stávajícími objekty, hospodářské zahrady a zadní trakty bývalých hospodářských staveb. Převažující formou bydlení jsou obytné stavby s hospodářskými objekty a novější samostatné rodinné domy. Základním východiskem pro lokalizaci rozvojových ploch je zejména platný ÚPO a dále stabilizovaná urbanistická struktura, bezprostřední návaznost na zastavěné území, přírodní limity (prostorové i ochranné) a existence stávající veřejné infrastruktury (dopravní systém, inženýrské sítě, občanská vybavenost). Zóny se souvztažným funkčním využitím Územní plán v rámci celistvé urbanistické koncepce identifikuje dva základní funkčně a prostorově sevřené celky, tzv. „zóny“. V nich stanovuje specifické zásady rozvoje, které tvoří plnohodnotný přívlastek k primárním regulativům využití ploch s rozdílným způsobem využití. Důvodem vymezení je postihnutí výjimečného charakteru prostor, jež zóny reprezentují a jejich odpovídající využití. Pomocí většího měřítka je umožněno plastičtější využití pojmenovaných, logicky sevřených celků. Současně jsou však účelně zpřesněny podmínky prostorového uspořádání, v rámci mezí stanovených stavebním zákonem. Prostorové vymezení je stanoveno pomocí grafické části ÚP (veškeré výkresy kromě širších vztahů a VPS). Do zóny 1 spadá veškeré zastavěné území sídel Celné, Těchonín a Stanovník včetně bezprostředně přiléhajících zastavitelných ploch, do zóny 2 zbytek řešeného území. Zanesené zóny jsou chápány jako žádoucí a vhodné doplnění v rámci eventualit využití výše zmíněných prvků. 1) urbanizační prostor

dlouhodobě rostlá, geomorfologicky podmíněná, stabilizovaná sídla Celné, Těchonín a Stanovník včetně bezprostředně přiléhajících zastavitelných ploch.

V tomto stěžejním celku dochází, oproti stávajícímu ÚPO, k nejvýraznějším změnám. V prostorovém rámci jde o expanzi zastavitelných ploch, logické svázání jednotlivých zastavěných území a to v kompaktní podobě ctící obalovou křivku. Jedná se převážně o bydlení v rodinných domech – venkovské (zastavitelné plochy Z2, Z3, Z6, Z7, Z9, Z10, Z11, Z13) a plochy zeleně – přírodního charakteru (Z15). Plochy Z11, Z14 a Z15 spolu přímo prostorově souvisí a jsou fundamentem budoucího dlouhodobého rozvoje obce. Plochu Z11 celistvě zastřešuje funkce bydlení (z podstaty tímto ÚP stanovené metodiky), ale povinná územní studie prostor detailněji a funkčně srozumitelněji rozčlení. Regulativ umožňuje např. výstavbu domu s pečovatelskou službou jakožto bezprostřední součástí chodu obce. Zbylé zastavitelné funkce pouze „dolaďují“ stanovenou koncepci. Plochy dopravy vymezují přístupové komunikace, resp. parkoviště na podporu cestovního ruchu, plocha tělovýchovných a sportovních zařízení rozšiřuje stávající sportovní areál a plocha výroby využívá menší proluky výhodně situované při komunikaci II/311.


35

Mezi sídly Těchonín a Celné je veden koridor KC1, který umožňuje realizaci potřebného chodníku při frekventované komunikaci II/311. Výraznými liniovými limity jsou potom zejména záplavové území Tiché Orlice a ochranné pásmo železniční trati i silnice druhé třídy. 2) lesozemědělská krajina

okolní lesozemědělská krajina včetně rozptýlených samot disponující z hlediska ochrany přírody nejhodnotnějšími prvky v rámci celého území

Nejrozsáhlejšími plochami s rozdílným způsobem využití v této zóně jsou plochy lesní. Zabírají dvě třetiny celého řešeného území a jsou koncentrovány zejména v jeho východní části. Zahrnují větší část chráněných území, prvky ÚSES, ale jsou zde vedeny rovněž (cyklo)turistické trasy. Z důvodu většího zapojení Těchonína do významné turistické oblasti jsou v koordinačním výkrese nastíněny multifunkční turistické koridory, vedené převážně ve stopách stávajících, případně historických zvykových cest. Akcentují prostor vhodný pro realizaci takových technických opatření a staveb, které zlepší podmínky využití pro účely rekreace a cestovního ruchu (cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra) tak, jak je umožňuje v nezastavěném území §18, odst. 5 stavebního zákona. Multifunkční turistické koridory jsou rovněž vedeny přes plochy smíšené nezastavěného území – přírodní zemědělské, které v zóně 2 doplňují plochy lesní. V severním cípu řešeného území tak koridor pomocí potenciální nemotorové trasy napojuje obec Těchonín na centrum celé turistické oblasti, Mladkov. Plochy smíšené nezastavěného území zahrnují jak intenzivně využívanou ornou půdu, tak louky a pastviny nebo podmáčené nivní pásy podél vodotečí. Význam jednotící funkce odráží snahu celkové rozvojové koncepce o co nejnižší funkční tříštění a citlivé prolínání obsahově podobných ploch. Ve volné krajině ÚP dále vymezuje plochy vodní, silniční a železniční dopravy a přírodní, které jsou společné pro obě zóny a vytvářejí tak mezi nimi určitý pojící motiv. Ve volné krajině jsou rovněž vymezeny stabilizované plochy solitérních samot bez ambic na jejich budoucí rozvoj. Vymezené plochy s rozdílným způsobem využití V souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. jsou v územním plánu vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití, pro něž je stanoveno hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. Plochy bydlení jsou samostatně vymezeny v případě, kdy bydlení převažuje nad ostatními funkcemi. Umožňují nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. -

BH – bydlení – v bytových domech – vyskytují se v centrální části Těchonína. Jedná se o stabilizované plochy zahrnující bytové domy o třech nadzemních podlažích.

-

BV – bydlení – v rodinných domech – venkovské – jedná se o plochy, v nichž převládají rodinné domy s chovatelským a pěstitelským zázemím. Zahrnují zbývající části území určené primárně k bydlení.

Plochy občanského vybavení jsou vymezeny zejména za účelem ochrany základního občanského vybavení veřejného charakteru. Samostatně jsou vymezeny zvláště významnější objekty a areály veřejného charakteru, obchodu, služeb, sportu a hřbitovy. -

OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura – územním plánem jsou samostatně vymezeny významné stabilizované plochy základního občanského vybavení lokalizované v centrální části Těchonína (obecní úřad, škola, školka, kostel).

-

OM – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední – samostatně jsou vymezeny významnější plochy tohoto charakteru umístěné v centru obce (samoobsluha) a u železničního nadjezdu (pohostinství). Ostatní méně významné nebo víceúčelové objekty a zařízení jsou součástí ostatních ploch (bydlení, výroby).

-

OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení – ÚP vymezuje dvě plochy, kde jsou výhradním využitím sportovní aktivity. Jedná se o fotbalový stadión v Celném (včetně související zastavitelné plochy vymezené vzhledem k veřejné povaze jako VPS) a hřiště přiléhající k základní škole.

-

OH – občanské vybavení – hřbitovy – v řešeném území jsou vymezeny pouze stabilizované plochy. Jedná se o stávající kapacitně vyhovující hřbitovy na severovýchodě Celného a na úpatí Mlýnského kopce v Těchoníně, kde polovina plochy náleží hřbitovu řeckému.

Plochy dopravní infrastruktury zahrnují pozemky staveb a zařízení pozemních komunikací a drah. Vymezují se samostatně v případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a dále v případech, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti. -

DS – dopravní infrastruktura – silniční – zahrnují zejména stabilizované plochy silnice druhé třídy, místních a účelových komunikací, manipulačních a odstavných ploch. Jako DS je rovněž vymezena zastavitelná plocha při východním okraji Hluchova (parkoviště), koridor pro přeložku silnice I/11, resp. rezerva pro její napojení od Těchonína.


36

-

DZ – dopravní infrastruktura – železniční – v řešeném území představují plochy železniční trati č. 024 včetně souvisejících staveb a zařízení.

Plochy technické infrastruktury zahrnují pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení pro vodovody, kanalizace, elektrické vedení, plynovody, komunikační vedení apod. Vymezují se v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití. -

TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě – v řešeném území zahrnuje stavby a zařízení sloužící k získávání, úpravě a zadržování vody.

Plochy výroby a skladování jsou určené pro průmyslovou nebo zemědělskou výrobu, skladování, pro výrobní služby a pro činnosti spojené s provozováním sítí technické infrastruktury. -

VL – výroba a skladování – lehký průmysl – zahrnují dva areály zemědělské výroby i továrnu Kümpers v Těchoníně a dva stávající prostory v Celném (pila, sklady), jeden navrhovaný.

Plochy zeleně jsou plochy s vysokým podílem zeleně, vodních ploch a toků v zastavěném území, zastavitelných plochách a plochách přestavby, výjimečně v nezastavěném území. -

ZP – zeleň – přírodního charakteru – plochy zahrnují funkčně i prostorově izolované pozemky v zastavěném území s potřebou omezení stavební činnosti a vytvoření vizuální ochrany. Z tohoto důvodu je návrhová plocha Z15 zařazena mezi plochy, pro které lze uplatnit předkupní právo. Specifikem jsou plochy zbořenišť.

Plochy vodní a vodohospodářské se vymezují za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem a regulaci vodního režimu území. -

W – plochy vodní a vodohospodářské – v rámci řešeného území se jedná především o vodní toky, plochy, ale také o retenční přehrážku východně od Hluchova.

Plochy lesní zahrnují veškeré pozemky určené k plnění funkce lesa. Patří sem také pozemky staveb, které vyhovují § 18, odst. 5 stavebního zákona. -

NL – plochy lesní – větší plochy lesů se rozkládají v celém řešeném území, zcela však dominuje kompaktní celek zahrnující východní část řešeného území. Lesní pozemky, které jsou součástí biocenter, jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP) s převahou ekologicko-stabilizační funkce.

Plochy přírodní se samostatně vymezují v nezastavěném území za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny a ucelených území se zvýšenou ochranou krajinného rázu. -

NP – plochy přírodní – jako plochy přírodní jsou územním plánem vymezeny skladebné části ÚSES biocentra.

Plochy smíšené nezastavěného území jsou funkčně nejednoznačné. Vymezují se v případech, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území nebo jeho ochranu není účelné jeho členění, například na plochy vodní, zemědělské a lesní. -

NSpz – smíšené nezastavěného území – přírodní, zemědělské – jedná se o stabilizované plochy všech druhů zemědělského půdního fondu.

Plochy specifické – vojenské se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění zvláštních podmínek, které vyžadují zejména pozemky staveb a zařízení pro obranu a bezpečnost státu, civilní ochranu, vězeňství, sklady nebezpečných látek. -

X – plochy specifické – jedná se o areál Centra biologické ochrany.

Plochy jiného využití než stanovuje § 4 - 19, vyhl. č. 501/2006 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že některé současné i navrhované způsoby využití není možné do okruhu ploch uvedených ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ani při jejich podrobném členění zařadit a zvláště z důvodu upřesnění podmínek jejich využívání, vzniká potřeba stanovit plochy s jiným způsobem využití než stanoví § 4 až 19 vyhlášky. Zeleň – přírodního charakteru (ZP) – hlavními důvody pro vymezení plochy je ochrana a stabilizace přírodní složky v zastavěném území a zajištění jejich ochrany před zastavěním. Jedná se o jednotlivé rozsáhlejší plochy zahrad, sadů nebo ZPF, které plní současně funkci ochranou a izolační, estetickou a ekologicko-stabilizační i rekreační. Podmínky využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny ve výrokové části ÚP. Koridory Koridory představují překryvné plochy, v nichž je možné realizovat uvažovaná opatření. Jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě konkrétně stanovených podmínek využití plní i množství ostatních funkcí v závislosti na


37

ploše, kterou překrývají. Přesné umístění je vhodné specifikovat v rámci navazujících projektových prací s ohledem na konkrétní podmínky a požadavky v území. 20.1.5

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch

Zastavěné území bylo vymezeno k datu 1. 3. 2014 a vychází ze stavu zastavěnosti území zjištěného terénním průzkumem a ze stanoveného intravilánu, resp. evidence zastavěných ploch a nádvoří v katastru nemovitostí. Využití zastavitelných ploch vymezených v předchozí ÚPO bylo odborným odhadem stanoveno na 15 %. S ohledem na ochranu přírody a krajiny, jakožto podstatné složky prostředí života obyvatel, určuje územní plán účelné využití zastavěného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěného území vytváří podmínky pro nové funkční využití vybraných ploch. Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení dále reaguje na analýzu demografického vývoje, na příslušnost řešeného území do celorepublikově významného koridoru a rovněž na konkrétní žádosti majitelů pozemků. Nevyužité zastavitelné plochy vymezené v předchozím ÚPO jsou územním plánem částečně převzaty, doplněny, jedna na žádost majitele vypuštěna. Lokalizace zastavitelných ploch vychází zejména z následujících principů: -

fyzickogeografické mantinely využití území;

-

plošná a prostorová vazba stabilizovaných a navržených ploch s rozdílným způsobem využití;

-

respektování historicky vytvořené urbanistické struktury sídla;

-

vytvoření podmínek pro intenzifikaci zastavěného území v rámci jednoznačně stanovených podmínek využití;

-

respektování vymezených ploch a koridorů veřejné infrastruktury, stanoveného záplavového území a dalších limitů využití území (chráněná území, prvky ÚSES, NARURA 2000, kvalitní zemědělská půda, atd.);

-

vytvoření odpovídající nabídky ploch pro bydlení, podmíněné pozicí obce v sídelní struktuře.

Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: -

požadavky vyplývající z demografického vývoje

10 BJ

-

požadavky vyplývající z nechtěného soužití

15 BJ

-

požadavky vyplývající z polohy obce (dopravní dostupnost spádových center, poloha obce na významném dopravním koridoru) 30 BJ Celkem

55 BJ 2

S ohledem na charakter, strukturu zástavby a limity využití území je počítáno s potřebou 1300 m na 2 1 BJ v případě rodinných domů, a 200 m na 1 BJ v případě bytových domů. Vzhledem k charakteru obce a předpokládanému zájmu žadatelů se stanovuje poměr BJ následovně: 0 % BJ v bytových domech (tj. 0 BJ) a 100 % BJ v rodinných domech (tj. 55 BJ). Výpočet potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: 2

-

potřeba ploch bydlení v rodinných domech (55 BJ x 1300)

71 500 m

-

rezerva 10%

7 150 m

Potřeba ploch pro bydlení celkem

78 650 m

2

Zastavitelné plochy pro bydlení vyplývající z ÚP

85 500 m

2

2

2

V obci je celková potřeba cca 78 650 m ploch pro bydlení. Vymezené zastavitelné plochy ji převyšují o 10 %. Zastavitelné plochy vyjadřují žádoucí směr rozvoje. Cílem ÚP je celistvě podchytit a dlouhodobě usměrnit charakteristiky výstavby v řešeném území. Rozsah a funkční využití vymezených zastavitelných ploch představuje účelný status quo. Principem je podpora samotného sídla Těchonín v jeho centristických ambicích. Jde o veskrze logický rozvoj co nejméně náročný na realizaci a koordinaci veškeré infrastruktury a zároveň podporující její smysluplný kvantitativní i kvalitativní růst. Jako relevantní důvod záporných demografických charakteristik se jeví dosud nekoncepční řešení nabídky rozvojových ploch (dle porovnání SLDB 2001 a 2011 totiž počet dojíždějících do Těchonína za prací vzrostl). ÚP proto chápe jako nejpodstatnější zastavitelnou plochy pro bydlení plochu Z11, která bude po zpracování územní studie tvořit pilíř rozvoje bydlení. Její rozsah nijak nezaostává za rozsahem zastavitelné plochy 11 – Bv vymezené v předchozí ÚPO, která byla vyřazena. Tím je vyvážen eventuální zábor ZPF. Tabulka č. 9: Odhad nabídky ploch pro bydlení: počet navrhovaných BJ


počet obyv. (BJ x 2,5)

nárůst počtu obyv. při odhadu 20 % realizace

38

55

20.2

137

27

Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot

20.2.1

Ochrana kulturních památek

Kulturní památky Do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky jsou zařazeny dva objekty v k. ú. Celné. Jedná se o kapli Růžencové Panny Marie (sv. Jana Nepomuckého) se soškou sv. Floriána (číslo rejstříku 105247) a sochu sv. Jana Nepomuckého (číslo rejstříku 105257). Dle zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech, ve znění pozdějších předpisů, je nutno chránit veškerá pietní místa, pamětní desky, pomníky a památníky, které lze považovat ve smyslu tohoto zákona za válečné hroby. V území se dále nacházejí objekty historicky i architektonicky významné, které mohou být nazývány památkami místního významu. Jedná se především o kostel sv. Markéty v Těchoníně, kapli sv. Jana Nepomuckého v Celném, řadu soch a sousoší v jednotlivých sídlech a drobné objekty v krajině. Dále je třeba rovněž brát ohled na dochované stavby lidové architektury využívané v současné době převážně jako rekreační chalupy. Celková koncepce rozvoje území obce stanovená v územním plánu respektuje památkově hodnotné objekty v řešeném území a jejich prostředí. Archeologické lokality V řešeném území se dle Státního archeologického seznamu ČR nacházejí následující území s archeologickými nálezy (viz tabulka č. 10). Tabulka č. 10: Seznam archeologických lokalit v obci Těchonín Poř. č. SAS 14-14-25/1 14-14-25/2

Název UAN Těchonín obec Celné obec

Kategorie II II

Reg. správce Východočeské muzeum Pardubice Východočeské muzeum Pardubice

Katastr Těchonín Celné

Lokality jsou charakterizovány jako „území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je 51–100%“ (ÚAN II. kategorie), dle metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“, ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o památkové péči“). Archeologické nálezy je možno očekávat na celém území obce. Proto je nutné dále upozornit na § 23 zákona o památkové péči, ve kterém jsou upraveny povinnosti potenciálního nálezce a obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Vzhledem k prokázané přítomnosti archeologického dědictví je nutné, aby v souladu s platnými právními předpisy vlastníci nemovitostí, resp. stavebníci (obecně investoři) tuto skutečnost zohlednili a nejpozději ve fázi přípravy projektu zkontaktovali organizaci oprávněnou provádět v tomto území archeologické výzkumy. Výše uvedené se týká zejména záměrů rozvoje obce mimo zastavěné území, v jejichž případě je pravděpodobnost do zásahu archeologických situací nejvyšší. V grafické části územního plánu jsou zakresleny archeologické lokality dle Státního archeologického seznamu. 20.2.2

Ochrana přírodních památek

Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), se v řešeném území nacházejí následující lokality: Přírodní rezervace V řešeném území se nachází přírodní rezervace Hynkovice (k. ú. Těchonín). Přírodní park V řešeném území se nachází dva přírodní parky, Orlice (k. ú. Celné, k. ú. Těchonín) a Suchý vrch – Buková hora (k. ú. Celné, k. ú. Těchonín). VKP registrované/neregistrované V území je evidován registrovaný významný krajinný prvek (dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) – Remízek. V řešeném území se nachází řada významných krajinných prvků dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jedná se především o lesy, vodní toky a plochy. Evropsky významná lokalita


39

V řešeném území se nachází dvě Evropsky významné lokality – Tichá Orlice (k. ú. Celné, k. ú. Těchonín) a Bouda u Těchonína (k. ú. Těchonín). Památné stromy V území nejsou evidovány žádné památné stromy (dle zákona o ochraně přírody a krajiny). Interakční prvky Interakční prvky v řešeném území představují především doprovodnou, izolační zeleň podél výrobních areálů. Jedná se o stabilizované i navrhované prvky vymezené v rámci ostatních ploch, jejichž obnova a funkčnost souvisí především s funkčním i estetickým odstíněním areálů. Územní systém ekologické stability Koncepce návrhu ÚSES Pro zachování a zvýšení ekologické stability je nutné vymezení ekostabilizačních prvků a jejich vzájemné propojení. Kostra ekologické stability je navržena na základě srovnání aktuálního a potenciálního přírodního stavu ekosystémů v krajině. Pro skladebné prvky ÚSES jsou vymezovány především zbytky přírodních a přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou stabilitou. Tyto segmenty krajiny mají příznivý vliv na okolní méně stabilní části krajiny a jsou nezbytné pro ochranu druhové a genové diverzity. V rámci mapování krajiny a vytváření kostry ekologické stability byly v řešeném území vymezeny a zpřesněny prvky územního systému ekologické stability nadregionální, regionální a lokální kategorie. Převážná část prvků ÚSES má zajištěny prostorové parametry a jejich funkčnost spočívá ve vhodném způsobu hospodaření. Podle § 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zajišťuje vymezení systému ekologické stability uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytváření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků vytvářejících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Pro vymezení prvků ÚSES v řešeném území sloužily následující podklady: ÚPO Těchonín ZÚR Pardubického kraje a ÚAP ORP Žamberk Biogeografie – multimediální výuková příručka (DIVÍŠEK, J., CULEK, M., JIROUŠEK, M.) terénní průzkum, mapování aktuálního stavu území aktuální ortofotosnímky Jednotlivé prvky ÚSES jsou aktualizovány, upřesněny v měřítku územního plánu a zařazeny mezi VPO. Přehled prvků ÚSES Struktura ÚSES je v území tvořena následujícími prvky nadregionálního, regionálního a lokálního charakteru zobrazenými v tabulkách č. 11, 12, 13, 14 a 15: Tabulka č. 11: Nadregionální biokoridory označení

název

délka/šířka (m)

K 80

Sedloňovský vrch, Topielsko – Raškov

2900/40

základní charakteristika Biokoridor se skládá ze dvou částí: mezofilní hájová osa a mezofilní bučinná osa. V řešeném území sleduje část východní hranice, hřebenný průsečík tří významných terénních bodů: U tří pánů, Bouda, Vysoký kámen. Po celou dobu prochází jedlovými a jedlosmrkovými bučinami a protíná dvě lokální biocentra.

Tabulka č. 12: Regionální biocentra označení RBC 481 Těchonín RBC 493 Studenský horní les

popis biocentrum mezi reg. biokoridory 830B a 822 reg. biocentrum mezi reg. biokoridory 822 a 821

rozloha (ha) 41

6,7

základní charakteristika Biocentrum je na prudším jižním svahu k Černovickému potoku v nadm. výšce 500 - 700 m n. m. Převládají hospodářské smrkové porosty, místy s jedlí, modřínem, bukem. Lesní komplex na severozápadní hranici. Do řešeného území zasahuje východním svahem vrchu Studený v nadm. výškách kolem 600 m n. m. Převažují smrko-jedlové porosty, ale hojněji zastoupeny jsou rovněž bučiny, místy klen.

Tabulka č. 13: Regionálních biokoridory označení

popis

délka/šířka (m)

RBK 822

reg. biokoridor spojující regionální biocentra Studenský horní les Těchonín

1500/40


základní charakteristika Biokoridor v řešeném území vystupuje z jižního cípu RBC 493. Prochází sousedním k. ú. Studené a do Těchonína se vrací navázáním na tok Tiché Orlice. Biokoridor tedy vede jak po souši (smrkové monokultury, jedliny, bučiny, druhově chudší TTP) tak po vodním toku (samotná řeka, mokřady, pobřežní křoviny, hydrofilní trávníky).

40

RBK 830B

reg. biokoridor spojující regionální biocentra 9010 Dolní les – 481 Těchonín

Biokoridor vychází z LBC12 při řece Tiché Orlici a mírně stoupá severovýchodním směrem dokud nedosáhne nadreg. biokor. K 80. Reg. biokor. musí překročit relativně frekventovanou silnici II/311. Dále již vede celistvým tělesem Těchonínského lesa (smrkové monokultury, jedliny, bučiny).

5500/40

Tabulka č. 14: Lokální biocentra označení

název

rozloha (ha)

LBC 1

U Celné

1,7

LBC 2

Vysoký kámen

2,5

LBC 3

Na hřebenu

0,7

LBC 4

U Studeného

1,3

LBC 5 LBC 6 LBC 7 LBC 8 LBC 9 LBC 10

Uhlířský důl U Těchonína U Černého lesa U srubu Nad Hynkovicemi Javorné

6 2,8 1,6 5,7 6,8 10,5

LBC 11

Rybárna

1,6

LBC 12

Černý les

4,8

LBC 13

Hynkovice

6

základní charakteristika Terasa při Tiché Orlici s naplaveninami. V břehovém porostu dominuje olše s jasanem, dále klen, vrba, bříza. Mírný svah s převážně jižní expozicí. Smrkový porost dosahuje stáří sta let, vtroušený jeřáb. Středně prudký svah se severozápadní expozicí. Smrkový porost cca padesátiletý. Severní cíp komplexu lesa mezi Těchonínem a Studeným. Východní svah. Zcela dominují smrkové monokultury. Svah s jižní expozicí. Porost buko-smrkový, doplněný o jedli a klen. Širší terasy podél Divoké Orlice. V břehovém porostu dominuje olše s jasanem, dále klen, vrba, bříza, osika. Kyselé jedlové bučiny, jedlosmrkové bučiny, smrkové monokultury většinou 80tileté, místy mladší. Jižní svah včetně vodní plochy Černovického potoka. Na souši dominují smrkové monokultury. Na opačném břehu funguje rybárna s řadou betonových nádrží. Jižní cíp Černého lesa na pomezí tří k. ú. (Těchonín, Sobkovice, Jamné n. O.). Jižní svah. Dominance smrkové monokultury. Svahové (jižní) rašeliniště při Černovickém potoce. Mimo hlavní rašelinou oblast dominuje smrková monokultura.

Tabulka č. 15: Lokální biokoridory označení

název

délka/šířka (m)

LBK 1

Hubálků dolík

1300/20

LBK 2

Tichá Orlice

4000/15

LBK 3

Těchonínský les

3000/30

LBK 4

Černovický potok

3100/20

charakter dotčených pozemků V severozápadním výběžku řešeného území sleduje bezejmenný přítok Tiché Orlice. Nivní plochy jsou doplněny relativně bohatou skladbou dřevin, z velké části listnatých. Kopíruje tok Tiché Orlice. V řešeném území prochází z větší části zastavěným územím, kde jsou přirozené břehové porosty nahrazeny zástavbou a nevyspělou dřevinou skladbou. Severojižní spojnice K80 a RBC 481. V celém průběhu veden na PUPFL. Jedlové bučiny, smrkové monokultury, buk, modřín. Vychází ze čtyřmezí k. ú. Těchonín, Dolní Boříkovice, Orličky, Jamné n. O. a tvoří svodnici Černovického potoku. Nivní plochy jsou doplněny převážně smrkovou monokulturou.

Funkční, částečně funkční i nově založená biocentra jsou v územním plánu vymezena jako Plochy přírodní (P) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a Plochy vodní (W) v případě rozsáhlejších samostatně vymezených vodních ploch a toků. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Pro plochy biokoridorů v řešeném území obecně platí následující: -

zakládání a podpora liniových výsadeb podél vodních toků a mimosídelních komunikací

-

výběrové zalučnění zorněných ploch

-

podpora přirozené dřevinné skladby

-

úprava způsobu hospodaření, resp. podpora podmínek pro zakládání květnatých luk

-

omezení zástavby v rámci průchodu zastavěným územím

Zvýšení ekologické stability krajiny ÚP dále podporuje vymezením ploch smíšených nezastavěného území (NSpz). Na těchto plochách je mimo zemědělské produkce podpořena funkce ekologicko-stabilizační. 20.2.3

Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území V řešeném území nejsou evidována žádná ložiska nerostných surovin, poddolovaná ani sesuvná území.

20.2.4

Ochrana vodních zdrojů

Celé území obce spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Žamberk – Králíky (vyhlášena nařízením vlády č. 10/1979 Sb.). V chráněných vodohospodářských oblastech se zakazuje:


41

a) zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení, b) odvodňovat u lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy, c) odvodňovat u zemědělských pozemků více než 50 ha souvislé plochy, pokud se neprokáže na základě hydrogeologického zhodnocení, že odvodnění neohrozí oběh podzemních vod, 3

d) těžit rašelinu v množství přesahujícím 500 tisíc m v jedné lokalitě, pokud se neprokáže na základě hydrogeologického zhodnocení, že těžba rašeliny neohrozí oběh podzemních vod; zákaz se nevztahuje na těžbu rašeliny z přírodních léčivých zdrojů, e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod; zákaz se nevztahuje na těžbu: 1. štěrků, písků a štěrkopísků, budou-li časový postup a technologie těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska, 2. v kamenolomech, v nichž je nutno přejít k polojámové nebo jámové těžbě a nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha, 3. všech druhů uhlí, nedojde-li k narušení důležitých funkcí území z hlediska ochrany životního prostředí, 4. ostatních vyhrazených nerostů, nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha, f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, u nichž není zajištěno zneškodňování odpadů v souladu s předpisy na ochranu jakosti vod, g) ukládat radioaktivní odpady z výroby nebo regenerace palivových článků pro jaderné elektrárny a radioaktivní odpady z jaderných elektráren, h) provádět geologické a hydrogeologické průzkumné práce, pokud jednotlivé průzkumné objekty nebudou následně vodohospodářsky využity nebo nebudou následně upraveny tak, aby nedocházelo k ohrožení podzemních vod, i) provádět výstavbu: 1. zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, 2. závodů na zpracování ropy a dále závodů chemické výroby, využívajících ropu nebo ropné látky jako surovinu, 3

3. skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m , 4. dálkových potrubí pro přepravu ropných látek včetně příslušenství, pokud nebudou opatřena proti úniku ropných látek do povrchových a podzemních vod nebo pokud nebude vybudován kontrolní systém pro zajišťování jejich úniku, 5. provozních skladů látek, které nejsou odpadními vodami a které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových nebo podzemních vod, s kapacitou přesahující potřebu provozu závodu, 6. tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW. Výše vypsané zákazy se v chráněných vodohospodářských oblastech nevztahují na: a) stavby a zařízení, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy ve výstavbě nebo v užívání, b) činnosti, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení v souladu s předpisy provozovány, c) činnosti uvedené v písm. a), d) a e), souvisí-li s výstavbou vodních nádrží, s úpravami koryt vodohospodářsky významných vodních toků a s výstavbou jímacích zařízení pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, d) dobývání ložisek vyhrazených nerostů, ve stanovených dobývacích prostorech a na úpravu radioaktivních surovin v souvislosti s dobýváním v těchto dobývacích prostorech. Podmínky využívání území v rámci CHOPAV Žamberk - Králíky jsou územním plánem respektovány. V souladu s ustanovením § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen „vodní zákon“), je v řešeném území nutné respektovat stanovené ochranné pásmo vodního zdroje I. a II. stupně. 20.3 20.3.1

Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky Civilní ochrana

Požadavky vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jsou územním plánem respektovány v těch bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního plánu a krizového plánu PK. Zóny havarijního plánování


42

Území obce je součástí zóny havarijního plánování. Je vymezená hasičským záchranným sborem Pardubického kraje a to ekvidistantou 200 m podél silnic č. II/311 a III/3114. Důvodem je přeprava chlóru, propan-butanu a výbušnin. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V řešeném území se nenachází žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít dočasné úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby. Dočasné úkryty budou u nové výstavby zřizovány v souladu s metodickou pomůckou pro samosprávu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby „Sebeochrana obyvatelstva“. Územním plánem není vymezena plocha pro realizaci stálého úkrytu. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Pro shromáždění obyvatel v případě mimořádné události budou sloužit místa určená krizovým štábem. K těmto účelům jsou vhodné zejména plochy veřejných prostranství v jádrové části obce. Obyvatele postižené mimořádnou událostí bude možno přechodně ubytovat v objektech občanského vybavení (obecní úřad, objekt pohostinství, základní a mateřská škola) a dále v soukromých objektech na území obce. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Na území obce Těchonín se nachází následující sklad materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci – Hasičská zbrojnice sboru dobrovolných hasičů (SDH) Těchonín. V případě nutnosti budou určena místa pro jeho výdej (objekty a plochy občanského vybavení veřejného charakteru). Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V případě úniku nebezpečných látek budou tyto odvezeny mimo řešené území (v řešeném území se objekty či plochy vhodné pro jejich uskladnění nenacházejí). V případě havárie bude vyvezení a uskladnění nebezpečných látek řízeno Obecním úřadem Těchonín. Územním plánem nejsou nové plochy navrhovány. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích bude podílet hasičský záchranný sbor (HZS) Králíky za pomoci SDH obce Těchonín, případně dalších právnických i fyzických osob dle charakteru mimořádné události v koordinaci s obcí Těchonín. Pro dekontaminaci budou užívány vhodné zpevněné plochy s odpadem a přívodem vody (např. ve výrobních areálech). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného PRVK Pardubického kraje. V době výpadku dodávky pitné vody bude zásobování zajišťováno z neporušené části skupinového vodovodu v kilometráži před poruchou, dopravou pitné vody pomocí cisteren ze skupinového vodovodu Jablonné nad Orlicí, dovozem vody z prameniště Suchý vrch, případně vodou balenou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. V případě potřeby nouzového zásobování el. energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje. 20.3.2

Obrana státu

V k. ú. Těchonín se nachází areál Centra biologické ochrany, který je zařazen mezi objekty důležité pro obranu státu. Je vymezen jako stabilizovaná plocha specifická – vojenská. V územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra lze v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jejich závazného stanoviska. 20.3.3

Požární ochrana

Jako zdroj vody k protipožárním účelům slouží vodní nádrže v zastavěném území, případně řeka Tichá Orlice a Těchonínský potok. Pro výstavbu v rámci zástavby bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody v souladu s ustanovením § 29 odst. 1 písm. k) zákona č. 133/1985 Sb. a dále dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804. 20.3.4

Radonový index geologického podloží Dle databáze české geologické služby se řešené území nachází v oblastech s nízkým a středním radonovým

rizikem. 20.3.5

Ochrana před povodněmi

Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“) je limitem využití území stanovené záplavové území. Záplavové území je vymezeno pro řeku Tichou Orlici. Na podkladu předchozí ÚPD byl v rámci doplňujících průzkumů a rozborů na dolním toku Těchonínského potoka vymezen informativní koridor přibližně v rozsahu povodně z roku 1997. Pro vodní tok nebylo záplavové území stanoveno.


43

Za účelem zachycení splavenin a stabilizace toku byla v roce 2007 na Těchonínském potoce nad zastavěným územím vybudována retenční přehrážka včetně regulace toku v délce 68 m. Za předpokladu uvolnění retenčního prostoru 3 plní přehrážka částečně funkci protipovodňové ochrany. Úprava koryta je hydrotechnicky dimenzována na průtok 18,1 m /s (Q100). V souladu s celkovou koncepcí uspořádání krajiny je v územním plánu zdůrazněna nutnost vytvářet podmínky pro zadržování vody v krajině. Podél vodních toků je ponechán volný manipulační prostor o šíři 6 m pro potřeby údržby a správy vodního toku a břehových porostů. 20.4 20.4.1

Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury Občanské vybavení

Plochy občanského vybavení specifikované v § 2 odst. 1, písm. k) stavebního zákona a § 6 odst. 2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, jsou v územním plánu Těchonín členěny podrobněji na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Občanské vybavení – veřejná vybavenost (OV) – plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu apod. Občanské vybavení – komerční zařízení (OM) – plochy převážně komerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro administrativu, obchody, ubytování, stravování. Negativní vlivy těchto ploch na okolí nepřekračují přípustné limity. Občanské vybavení – tělovýchova a sport (OS) – plochy pro tělovýchovu a sport. Občanské vybavení – pohřebiště a související služby (OH) – plochy veřejných pohřebišť. Podrobnější rozpis ploch občanského vybavení viz kapitola 10. 1. 4. Obecná koncepce v oblasti občanského vybavení vychází ze současného optimálního rozložení stabilizovaných ploch v území. Jediná zastavitelná plocha (Z5 v Celném) je vymezena s cílem zvýšit kapacitu, dostupnost a využitelnost fotbalového areálu. Umísťování objektů a zařízení občanské vybavenosti je umožněno také v plochách bydlení v souladu s jejich hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. 20.4.2

Veřejná prostranství

Plochy veřejných prostranství nejsou samostatně vymezeny. Tvoří přirozenou a nedílnou součást většiny ostatních ploch s rozdílným způsobem využití v rámci zastavěného území a zastavitelných ploch (viz kapitola č. 6 výroku). 20.4.3

Dopravní infrastruktura

Silniční doprava Širší vztahy Obec Těchonín leží v severojižně položeném údolí Tiché Orlice spojujícím oblast Kladska s pardubickoolomouckým pomezím. Význam této trasy v rámci dopravy v posledních letech roste. Děje se tak díky postupnému uvolňování národních hranic v rámci EU, v tomto případě s Polskou republikou. Zintenzivnění probíhá jak na úrovni dopravy silniční, tak železniční. Konkrétní záměry silniční dopravy spočívají v přeložení silnice I/11 (úsek Šedivec – Lichkov), jejíž trasa je v současné době vedena jižně od řešeného území, přímo skrz Červenovodské sedlo. Tato komunikace, spojující Východní Čechy s Ostravskem, platí pro Těchonín i ve svém současném vedení za nejdůležitější nadmístní silniční trasu. Svou obslužností přesahuje význam obce i silnice II/311, která tvoří páteřní komunikaci celých Orlických hor. Silnice II. třídy II/311 – Lanškroun (I/43, II/315) – Horní Čermná (II/314) – Jablonné nad Orlicí (I/11) – Mladkov (II/312) – Bartošovice v Orlických horách (II/319) – Deštné v Orlických horách (II/310). Stěžejní komunikace tvořící rovněž hlavní urbanizační osu. Do řešeného území vstupuje z jihu z Jamného nad Orlicí. Jako prvním sídlem prochází Stanovníkem, který je na ní ortogonálně napojen pomocí místní komunikace. Podobně se k II/311 připojuje druhá nejvýznamnější sídelní osa v Těchoníně. Po překročení řeky silnice pokračuje do Celného, kde do ní od západu ústí silnice III/3114. Z Celného komunikace pokračuje do Mladkova. Zde se stáčí k severozápadu a ve zbylém úseku obsluhuje českou část hřebenu Orlických hor. Silnice III. třídy III/3114 – Těchonín (II/311) – Studené – Nekoř (I/11) Spojnice silnic I/11 a II/311 s lokálním obslužným charakterem. Z I/11 se odpojuje v Nekoři. Pokračuje severovýchodním směrem do Studeného, jehož je primární urbanizační osou. Poté již vstupuje do katastru Těchonína a do silnice II/311 ústí v Celném.


44

Místní komunikace Pro místní dopravu jsou využívány výše zmíněné silnice druhé a třetí třídy, které zajišťují rovněž přímou obsluhu jednotlivých objektů. Na ně navazuje systém místních komunikací proměnlivých parametrů. Komunikace mají většinou charakter cest se zpevněným povrchem bez chodníků, o šířce kolem 3 m, vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Síť místních komunikací doplňují místní účelové komunikace, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů. Stávající rozsah sítě místních komunikací je v územním plánu stabilizován. Krátké úseky místních komunikací Z1, Z13 jsou vymezeny z důvodu zajištění přístupu nemovitostí, Z8 umožňuje realizaci parkovací plochy. Mimosídelní komunikace ve volné krajině jsou plošně umožněny příslušnými regulativy. V rámci jednotlivých zastavitelných ploch, které jsou napojeny na silniční síť, případně místní komunikace budou zřízeny, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých, zejména rozsáhlejších ploch. Dopravní řešení v rámci zastavitelných ploch bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících stupních projektových dokumentací. Při návrhu parcelace v zastavitelných plochách je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí o minimální šířce 9 m mezi oploceními. Při návrhu je též nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Dopravní připojení staveb musí splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě. Celostátní sčítání dopravy je prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané úseky silnic III. třídy a místních komunikací. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Pro řešené území je využitelný následující sčítací úsek (viz tabulka č. 16), v rámci něhož byly potom v posledních třech sčítacích obdobích naměřeny hodnoty zobrazené v tabulce č. 17. Tabulka č. 16: Sčítací úseky v obci Těchonín Číslo silnice 311

Úsek 5-5150

Začátek úseku vyústění z 312

Konec úseku Jablonné, x s 11

Tabulka č. 17: Hodnoty sčítacího úseku 5-5150 Rok 1995 2000 2005 2010

Nákladní 129 149 245 173

Osobní 498 567 1069 747

Motocykly 26 20 10 27

Celkem 653 736 1324 947

* Na ostatních komunikacích v řešeném území dopravní sčítání prováděno nebylo, proto lze předpokládat, že intenzity nepřekročí hodnotu 500 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce.

Z uvedených hodnot je patrné narůstající dopravní zatížení silnice II/311, které bylo v posledních letech přibrzděno ekonomickou regresí. Vzhledem k charakteru silnice (jedno ze dvou nejpříhodnějších spojení celého severu českomoravského pomezí s Polskem), lze předpokládat další zvýšení dopravní zátěže. Tento trend by výrazně pozměnila realizace přeložky silnice I/11 (Šedivec – Lichkov). Kategorizace silnic a funkční skupiny V rámci ZÚR Pardubického kraje je silnice II/311 zařazena mezi významné silnice II. třídy. Její kategorie S 7,5/60 stanovená v Návrhu kategorizace silnic I a II třídy v ČSR (1985) zůstane nadále zachována. Pro silnice III. třídy není kategorie stanovena. S ohledem na dopravní význam a zatížení však bude pro silnici III/3114 vyhovovat kategorie minimální – S7,5/50. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové obousměrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných případech lze šířku snížit na 1,5 m.


45

Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních komunikací nevyhovující. Tento stav je nutno řešit v odůvodněných případech změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími ve společném prostoru komunikace. Předpokládá se šířka zpevnění cca 4,5 m s oboustranným zeleným pásem. Silnice III. třídy jsou dle ČSN 73 6110 zařazeny ve skupině B. Místní komunikace mají funkční skupinu C a D, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2. Dopravní závady Problémy s dopravou jsou bez výjimky odvislé od silnice II/311. Dvě závady se týkají nevhodných parametrů napojení místních komunikací na silnici II/311 pod i nad obecním úřadem (nedostatečné rozhledové poměry, úhel napojení) a jedna plyne z křížení II/311 se železniční tratí č. 024. Křížení je mimoúrovňové, nevyhovující je však podjezdová výška, která činí 3,7 metrů, což podstatně omezuje dopravní využitelnost silnice. Negativem je rovněž absence chodníku podél II/311 v celém úseku mezi Těchonínem a Celným. Výstavba chodníku je explicitně podpořena vymezením koridoru KC1, zbylé tři závady umožňuje ÚP řešit v rámci většiny ploch s rozdílným způsobem využití jakožto realizaci dopravní, případně technické infrastruktury. Přeložka silnice I/11, úsek Šedivec – Lichkov ÚP respektuje nadřazenou dokumentaci ZÚR PK, vymezuje a zpřesňuje vedení koridoru pro dopravní stavbu přeložky silnice I/11, úsek Šedivec – Lichkov. Jedná se o koridor D28 v severozápadním segmentu řešeného území. Se zpřesněním přeložky sinice I/11 pracuje již ÚPO Těchonín, který byl schválen téměř paralelně s ÚP VÚC PK. Vzhledem k absenci relevantních podkladů je však vymezení v ÚPO velmi vágní (tenká přerušovaná linie) a se současnou podobou záměru se částečně rozchází. ÚP při stanovování rozsahu přeložky čerpá kromě ZÚR PK také z ÚAP ORP Žamberk i z ÚP okolních obcí (Studené, Mladkov) a na základě těchto dokumentů vymezuje plošně rozsáhlý koridor dopravy D28. V rámci něj je zajištěn a chráněn dostatečný prostor pro realizaci dosud nijak podrobněji nespecifikované dopravní stavby. Potenciální dopravní napojení obce (přesněji k. ú. Celné) na tuto přeložku má charakter rezervy (R1). Nepřipravenost záměru dopravní stavby potvrzuje rovněž součást dokumentace ZÚR PK, konkrétně Posouzení vlivů koncepce na EVL a ptačí oblasti: „…Z důvodu nedostatečné podrobnosti vstupních dat o navrženém záměru je před výstavbou nezbytné požádat příslušný OOP o stanovisko dle §45i ZOPK a důsledně řešit celý proces projektové EIA, i s ohledem na nivu Tiché Orlice. Dále je vhodné před započetím výstavby provést biologický průzkum území a přijmout konkrétní opatření s cílem zajistit eliminaci negativního ovlivnění biotopu v nivě a vyloučení přímých vlivů na průtočný profil toku.“ Komunikace pro pěší Chodníky jsou realizovány pouze lokálně podél průtahu silnice II/311 v prostoru před základní školou a v místní části Celné u autobusové zastávky. Chybějící úseky chodníků při silnici II/311 je třeba doplnit (viz níže). Struktura zástavby a intenzita provozu umožňují využívat pro pohyb pěších rovněž většinu místních komunikací. V návaznosti na vyhledávanou turistickou oblast jsou řešeným územím vedeny tři značené pěší turistické trasy (červená, zelená, modrá) a jedna naučná stezka „Betonová hranice.“ Multifunkční turistické koridory ÚP nabízí rozšíření možností nemotorové dopravy o multifunkční turistické koridory. Snahou je co nejvýraznější prostorové i funkční zapojení obce do významné osy cestovního ruchu vedoucí po hřebenech Bukovohorské hornatiny. Koridory proto přímo spojují obec s turistickou magistrálou v prostorech hory Bradlo a dělostřelecké tvrze Bouda. Dále propojují Těchonín se sportovním areálem v Celném (částečně pomocí bývalých polních cest) a vedou i z Celného do Mladkova, rovněž mimo hlavní dopravní tah, silnici II/311. Trasování koridorů ve velké míře využívá stávající či zaniklé (zvykové) cesty. Rovněž jejich využití v nezastavěném území nijak nevybočuje ze standardů nastavených §18, odst. 5 zákona 183/2005 Sb. Jejich smysl spočívá do značné míry v rovině strategického plánování, naznačení prostorového i ideového směru. Chodník podél silnice II/311 Samostatné chodníky nejsou v územním plánu navrženy, jejich realizace je možná v rámci hlavního a přípustného využití většiny ploch s rozdílným způsobem využití. Z důvodu nevyhovující situace pěších účastníků silničního provozu v rámci zastavěného území podél silnice II/311 ÚP přesto akcentuje potřebuje souvislé, od automobilové dopravy oddělené, trasy pro chodce. Koridor KC1 je vymezen od prostoru základní školy v Těchoníně až k autobusové zastávce v Celném. Kromě samotné silnice II/311 zahrnuje přilehlé pásy veřejných i soukromých prostor, kde by mělo být umožněno zrealizovat po jedné či druhé straně chodník. Dojde tak výraznému navýšení pěší prostupnosti prostorově značně roztříštěného území. Cyklistická doprava V řešeném území je množství komunikací s nízkou intenzitou automobilové dopravy, které lze pro účely cykloturistiky využívat. Několik z nich je zahrnuto přímo do cykloturistické sítě.


46

Cyklistické trasy (cyklotrasy) jsou rozděleny do čtyř tříd, metodickým garantem jejich značení je Klub českých turistů. Cyklistická trasa je trasa pro cyklisty vedená po pozemních komunikacích vhodných pro cyklistický provoz a je označena orientačním dopravním nebo turistickým značením. Pro cyklistické trasy s převažujícím turistickým účelem se používá označení cykloturistická trasa. Stezka pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její jízdní pás vyhrazené dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole. Řešeným územím prochází cyklotrasy č. 4069 a 4071. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v obci zajišťována prostředky autobusové a vlakové osobní dopravy. Vlakovou dopravu na traťovém úseku Ústí nad Orlicí – Lichkov – Štíty/Miedzylesie zajišťují České dráhy a.s. v počtu 12 spojů v každém směru. Železniční stanice Těchonín se nachází na západním okraji obce v katastru Těchonína. Autobusovou dopravu v řešeném území provozují firmy ČSAD Ústí nad Orlicí, a. s., Josef Pinkas, autodoprava, Radek Bartoš. Na území obce je šest autobusových zastávek (Studené, odb. Vlčkovice; Těchonín, Celné, kaple; Těchonín, Celné, rozc.; Těchonín, host.; Těchonín, u kostela; Těchonín, Stanovník). Docházkové vzdálenosti a počet spojů lze považovat za vyhovující. Integrovaný dopravní systém Pardubický kraj ve spolupráci s Královéhradeckým provozuje systém integrované regionální dopravy (IREDO). Jedná se o vytvoření jednotlivých tarifních zón na území krajů, návaznosti jednotlivých linek i o koordinaci autobusové a železniční dopravy včetně její provázanosti s obdobnými systémy v sousedních krajích. Území obce se nachází v zóně 961. Statická doprava - doprava v klidu Pro parkování slouží především soukromé pozemky, profily místních komunikací a veřejná parkoviště. Parkovací stání spíše soukromého charakteru jsou součástí některých ploch s rozdílným způsobem využití (plochy bydlení, výroby a skladování, apod.). Plochy pro odstavování vozidel ve veřejném prostoru jsou převážně menší parkoviště s kapacitou kolem 5 – 15 vozidel, jedná se především o odstavné plochy u objektů občanského vybavení (prodejna potravin, obecní úřad, mateřská škola, fotbalové hřiště) a u bytových domů. Plochy jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury – silniční, případně přejímají funkci dominující. Největší parkovací plochy jsou součástí areálů firmy Kümpers textil a Centra biologické ochrany. Návrh parkoviště (zastavitelná plocha Z8) je vymezen východně od Těchonína, směrem k Boudě jakožto odstavná plocha pro návštěvníky turistické zajímavosti. Garážová stání jsou reprezentována převážně garážemi na soukromých pozemcích a u bytových domů. Individuální i hromadné garáže lze v rámci přípustného využití realizovat v dalších plochách s rozdílným způsobem využití. Veřejně prospěšné stavby V rámci silniční dopravy jsou jako veřejně prospěšné stavby vymezeny zastavitelné plochy Z1 (VD1), Z8 (VD2), Z13 (VD3) a koridor KC1 (VD4). Důvodem je zajištění bezproblémového přístupu k nemovitostem (VD1, 3), výstavba veřejného parkoviště (VD2), resp. realizace chodníku podél silnice II/311 (VD4). Železniční doprava Řešeným územím prochází jednokolejná elektrifikovaná železniční trať celostátního významu.č. 024 (Ústí nad Orlicí – Lichkov – Štíty/Miedzylesie) s železniční stanicí v Těchoníně. V Ústí nad Orlicí trať navazuje na I. tranzitní železniční koridor (Děčín – Břeclav). Na základě plnění požadavků plynoucích z dohody AGTC je na trati č. 024 v PÚR ČR 2008 vymezen a v ZÚR Pardubického kraje zpřesněn koridor kombinované dopravy KD1. Další železniční přechody hranic se nacházejí až v Javornickém výběžku východně a v Broumovském výběžku západně od řešeného území. Na trati proběhla rozsáhlá modernizace (zejména kompletní elektrifikace) a dle ZÚR Pardubického kraje již není sledováno další zlepšování parametrů. V rámci zkvalitňování dopravní infrastruktury ukládá ÚP povinnost prověřit případnou realizaci železniční zastávky v Celném, která by značně navýšila mobilitu obyvatel. Ochranná pásma Silniční doprava Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikace nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve


47

vzdálenosti 15 m od osy vozovky v případě silnic II. a III. tříd. Železniční doprava Železniční ochranné pásmo je stanoveno zákonem č. 266/94 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a tvoří prostor po obou stranách dráhy do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však do vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby, výjimky lze udělit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení vedení, měřičských znaků a signálů a jen v odůvodněných případech pro ostatní pozemní stavby. Výjimky povoluje drážní správní orgán, který současně stanoví podmínky. 20.4.4

Technická infrastruktura

Zásobování pitnou vodou Obec je zásobována ze dvou lokálních zdrojů. Sídla Těchonín a Celné čerpají vodu z vrtu při Těchonínském potoce, nedaleko původního jímacího zařízení. Odběrné zařízení je umístěno na pravém břehu toku zhruba v jeho střední části, 2,5 km od pramene. Voda z vrtu je odváděna do 3 m široké sběrné studny a odtud čerpána do úpravny vody. Následuje kumulace v podzemním vodojemu a rozvod pomocí sítě o celkové délce přes 6 km. Vlastníkem i provozovatelem vodovodu je VaK Jablonné nad Orlicí a. s. V řešení je rovněž varianta propojení vodovodu Těchonín s vodovodem Mladkov, případně vodovodem Králíky. V případě sídla Stanovník je majitelem i provozovatelem vodovodu obec Těchonín. Voda je jímána ze studny a dvou zářezů ve svahu nad Stanovníkem. K akumulaci dochází v podzemním vodojemu, kde je voda rovněž jednorázově dezinfikována. Do jednotlivých spotřebišť je voda přiváděna pomocí gravitačního potrubí. Jeho celková délka činí necelý kilometr. Dle PRVK Pardubického kraje je ve Stanovníku nutná rekonstrukce vodovodních řadů nižších stupňů z důvodu nevyhovujících parametrů pro zásobování požární vodou. Na systém veřejného vodovodu je v současnosti napojeno 95 % obyvatel. Bilance potřeby pro návrh Tabulka č. 18: Bilanční údaje potřeby vody v Těchoníně Položka počet obyvatel počet všech zás. obyvatel průměrná denní potřeba koef. denní nerov. max. denní potřeba spec. potř. vod. vyrob.

označení N Nv Qp kd Qd Qs,v

jednotka obyv. obyv m3/d 1,35 m3/d l/(os.d)

2010 605 746 120,1 1,35 162,2 162,4

2015 617 762 125,9 1,35 170,3 167,1

2020 620 773 127,2 1,35 178,0 170,3

2025 626 786 128,0 1,35 184,2 173,8

Územní plán počítá s kapacitou pro bytovou výstavbu cca 55 BJ a to ve formě RD. Územní plán předpokládá v období 2013 - 2025: - nárůst počtu obyvatel napojených na vodovod o

27 obyv.

- ke zvýšení průměrné denní potřeby pitné vody o

5 m /den

3

Potřebné množství vody je možné zajistit ze stávajícího vodovodního systému.

Jako základ vývoje je uvažován trend, naznačený v Programu rozvoje vodovodů a kanalizací z roku 2005, tento trend je částečně korigován předpokládanými kapacitami rozvojových ploch a skutečným vývojem potřeb v období po zpracování PRVK. Bilanční údaje jsou uvedeny do roku 2025. Návrh koncepce zásobování vodou Koncepce zásobování pitnou vodou je řešena v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje, který předpokládá zachování stávajícího stavu. Zdroje a akumulace jsou kapacitně vyhovující a vodovodní síť stabilizovaná. Případná realizace vodovodních řadů a objektů na síti je umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. V návrhovém období se předpokládá postupné rozšíření vodovodní sítě, zejména v zastavitelných plochách vymezených územním plánem. Kapacita skupinového vodovodu umožní jejich napojení. S ohledem na odhadované úniky 3 (6 000 m /kmr) a použité materiály je doporučena postupná rekonstrukce vodovodní sítě. Ochranná pásma K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok.


48

Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a to: - u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně

1,5 m

- u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm

2,5 m

Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: a)

provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování.

b)

vysazovat trvalé porosty.

c)

provádět skládky jakéhokoliv odpadu.

d)

provádět terénní úpravy.

Zásobování požární vodou Veřejný vodovod v Těchoníně a Celném lze využít rovněž pro zásobování požární vodou. V části Stanovník bude nutná rekonstrukce stávajících rozvodů. Pro požární účely lze dále využít vodní nádrže a toky na území obce, u kterých bude nutné vybudovat odběrné objekty. V případě vodovodních řadů musí být nejmenší odběr zajištěn podle tabulky č. 19 2 v množství pro v = 1,5 m/s. Plocha v m v prvním sloupci představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží). Na navrhovaných vodovodních řadech budou umístěny požární hydranty. Minimální dimenze vodovodních řadů je DN 90 (PVC) – odpovídá požadavkům normy. Rozvodné řady zajišťují průtok požární vody 4 l/s, při maximální rychlosti 0,8 m/s. Detaily rozmístění odběrných míst popisuje tabulka č. 20. Tabulka č. 19: Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a objemu nádrže Potrubí DN (v mm) 80 100

Objekt

Rodinné domy a nevýrobní objekty do 120 m2 Nevýrobní objekty 120 – 1500 m2 a výrobní objekty a sklady do 500 m2 Nevýrobní objekty větší než 1500 m2, výrobní objekty a sklady 500 – 1500 125 m2, otevřené tech. zařízení do 1500 m2 2 Výrobní objekty, sklady a otevřené tech. zařízení do 1500 m 150 Výrobní objekty a sklady s vysokým požárním zatížením větší než 2500 m2 200

Odběr Q (v l/s) pro v=0,8 m/s 4 6

Odběr Q (v l/s) pro v=1,5 m/s 7,5 12

Obsah nádrže(v m3) 14 22

9,5

18

35

14 25

25 40

45 72

Tabulka č. 20: Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v m) - od objektu/mezi sebou číslo položky 1 2 3 4 5

hydrant 200/400 150/300 150/300 100/200 100/200

výtokový stojan 600/1200 600/1200 500/1000 400/800 300/600

plnicí místo 3000 / 6000 2500 / 5000 2000 / 4000 1500 / 3000 1000 / 2000

vodní tok nebo nádrž 600 400 500 400 300

* U objektů s vyšší potřebou požární vody a při detailnějším řešení menších částí území je vždy nutno prověřit dimenze přívodu včetně navazujících rozvodů.

Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje. Nouzové zásobování bude zajišťováno dodávkou pitné vody cisternami ze skupinového vodovodu „Jablonné nad Orlicí“ (vzdálenost do 5 km), z neporušené části skupinového vodovodu v kilometráži před poruchou, případně dovozem pitné vody z prameniště Suchý vrch (dovozová vzdálenost cca 11 km). Pro nouzové zásobování budou využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Kanalizace Stávající stav Těchonín Krátký úsek jednotné veřejné kanalizace je vybudován pouze v centrální části Těchonína. Vlastníkem i


49

provozovatelem je obec. Jedná se o kamenicové potrubí DN 300 – 400 o celkové délce 0,8 km, které odvádí na ČOV při Těchonínském potoce odpad převážně z blízkých bytových domů. Vlastní ČOV s výpustí do Tiché Orlice disponuje areál výroby textilií Kümpers textil a. s. V sídle se dále nachází 97 bezodtokových jímek a 34 septiků. Odpad z jímek je vyvážen na přilehlá pole, odpad ze septiků se po předčištění odvádí do povrchových vod. V rámci návrhového stavu kanalizace v sídle Těchonín se PRVK PK přiklání k variantě vybudování několika lokálních ČOV a navazujících úseků oddílné kanalizace, doplněné o zrekonstruované jímky a septiky. Řešení odráží rozptýlený charakter zástavby jednotlivých sídel i celé obce, kde se realizace soustavné kanalizační sítě a jedné centrální ČOV jeví finančně i technicky velmi náročná. Celné Celné nedisponuje žádným úsekem veřejné kanalizace. Využívá se systém příkopů, struh a propustků. Nachází se zde 58 bezodtokových jímek a 10 septiků. Odpad z jímek je vyvážen na přilehlá pole, odpad ze septiků se po předčištění odvádí do Tiché Orlice. V rámci návrhového stavu se i v Celném PRVK PK přiklání k variantě vybudování několika lokálních ČOV a navazujících úseků oddílné kanalizace, doplněné o zrekonstruované jímky a septiky. Stanovník Rovněž Stanovník využívá systém příkopů, struh a propustků. Nachází se zde 6 bezodtokových jímek a 1 septik. Odpad z jímek je vyvážen na přilehlá pole, odpad ze septiku se po předčištění odvádí do místní vodoteče. Ve Stanovníku jakožto prostorově zcela odděleném sídle s nízkým počtem obyvatel navrhuje PRVK PK řešit nakládání a likvidaci odpadních vod zcela individuálním způsobem, pomocí zrekonstruovaných jímek a septiků. Bilance odpadních vod a znečištění: Bilanční údaje jsou uvedeny do roku 2025 a vycházejí z vývoje předpokládaného územním plánem. Tabulka č. 21: Bilanční údaje kanalizace v Těchoníně celková produkce odpadních vod BSK5 NL CHSK Počet EO odp. vod likvidované na ČOV odp. vod likvidované v septicích odp. vod likvidované jiným způsobem

jedn. m3/d kg/d kg/d kg/d os m3/d m3/d m3/d

2010 47,75 1,32 1,30 5,87 374 17,40 22,70 63,75

2015 48,20 1,35 1,33 5,89 377 17,95 13,95 38,40

2020 48,40 1,39 1,34 5,93 380 18,20 13,15 38,05

2025 48,50 1,40 1,34 5,92 382 18,05 13,10 37,65

Návrh koncepce kanalizace Koncepce odvádění a čištění odpadních vod je řešena v souladu s PRVK PK. Územní plán respektuje schválenou koncepci a na základě aktuálních požadavků vytváří podmínky pro realizaci jednotlivých opatření. Realizace kanalizačních řadů a objektů na síti je umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití.

Koncepce odvádění dešťových vod zůstane zachována. V návrhových lokalitách budou srážkové vody z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací – zálivkou, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Srážkové vody budou z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů. Ochranná pásma K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a to:

a)

u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně -

b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm ŽALUDA, projektová kancelář

1,5 m 2,5 m 50

c)

u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1 m

Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko-bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy). Jedná se zejména o následující činnosti: a)

provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování;

b)

vysazovat trvalé porosty;

c)

provádět skládky jakéhokoliv odpadu;

d)

provádět terénní úpravy.

Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků) resp. 6 m od břehové čáry dle § 49 vodního zákona a vyhlášky č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Zákres kanalizačních řadů, vodovodních řadů a objektů na obou sítích v grafické části dokumentace je s ohledem na měřítko výkresů pouze schematickým vyjádřením koncepce odkanalizování bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V navazujících stupních projektových prací je nutné upřesnit trasy jednotlivých řadů a umístění jednotlivých objektů na kanalizační síti. Zásobování elektrickou energií Provozovatel elektrické sítě: ČEZ Distribuce a.s. Způsob napájení Řešené území je napájeno elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 22 kV z kmenových linek vyvedených z TR 110/22 Jablonné nad Orlicí. Mimo zmíněný systém 22 kV neprochází řešeným územím žádné vedení vn, vvn nebo zvn. Primární rozvod Kmenová linka vn 22 kV z Jablonného se na území obce větví a napájí jednotlivé trafostanice. Přes Těchonín pokračuje dále do Mladkova. Sekundární rozvod Sekundární rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou, převážně vrchním vedením. Centrální část obce je dílem kabelizovaná. V transformaci vn/nn je menší rezerva výkonu, v případě zvýšených nároků bude nutné konkrétní trafostanice přezbrojit, popřípadě realizovat zcela nové.

Návrh koncepce zásobování el. energií Územní plán uvažuje s výstavbou cca 55 BJ převážně ve formě rodinných domů. Obec Těchonín je plynofikována. Převážná část zastavitelných ploch je lokalizována v dosahu plynovodní sítě. Vytápění navrhované zástavby bude zajišťováno převážně plynem (cca 80 %) a využití el. energie pro vytápění bude pouze doplňkové. Výpočet požadovaného příkonu je proveden samostatně pro navrhovanou zástavbu: 11 BJ el. vytápěných 44 BJ ost. vytápění Σ BJ OV Σ navrhovaná zástavba

1/2

P1 = 11 * (6 + 4/11 ) = 79 kW 1/2 P2 = 44 * (1,6 + 6,4/44 ) = 113 kW P3 = P1 + P2 = 79 + 113 = 192 kW P4 = 0,3 * P3 = 0,3 * 192 = 57,6 kW P5 = P3 + P4 = 192 + 57,6 = 249,6 kW

V případě vzniku většího průmyslového odběru bude situace řešená realizací nové trafostanice s primární přípojkou. Způsob napájení zůstane i nadále nezměněn, tj. stávajícím vrchním systémem 22 kV. Primární rozvodný systém 22 kV zůstane zachován.


51

Ochranná pásma Dle zákona č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.2000 a po 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů (ochr. pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení) Vrchní primární vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů. Trafostanice vn/nn do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice vn/nn do 35 kV – zděná – 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů (ochr. pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení) Vrchní primární vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů. Trafostanice vn/nn do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice vn/nn do 35 kV – zděná – 30 m od obvodové zdi. Kabelová vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z telefonního obvodu TO 46 Pardubice. V obci byla provedena kabelizace telefonní sítě. Provozovatelem telefonní sítě je Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Stávající telekomunikační síť pokryje s rezervou požadavky do roku 2020. Připojení nové bytové výstavby bude řešeno v rámci stávající sítě, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby. Řešeným územím prochází několik radioreléových spojů a dalších komunikačních vedení. S ohledem na plošnou telekomunikační síť je při stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjádření k existenci telekomunikačních kabelů a zařízení v dotčeném území. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního vodiče. Zásobování plynem Řešené území je zásobováno středotlakým potrubím z RS VTL/STL u výrobního závodu Dřevotvar v Jablonném nad Orlicí. Do Jablonného je plyn přiváděn VTL plynovodem Letohrad – Jablonné nad orlicí. Středotlak vstupuje do katastru Těchonína z jihozápadu. Hlavní větev, která pokračuje dále do Mladkova, sleduje při průchodu celým řešeným územím stopu silnice II/311 a postupně se větví do odboček pokrývajících celé zastavěné území obce. K redukci tlaku dochází na úrovni jednotlivých zásobovaných objektů. Návrh koncepce zásobování plynem Navržené řešení vychází z Územní energetické koncepce Pardubického kraje. Rozvoj plynofikace je v souladu se stanovenými zásadami užití jednotlivých druhů paliv a energie. Stávající STL plynovodní síť v obci je kapacitně dimenzována i pro potřeby rozvoje obce. Návrh počítá s plynofikací rozvojových lokalit prostřednictvím prodloužených STL plynovodních řadů, které je možno napojit na stávající síť. Souběžně s uvedenými druhy energie pro vytápění je doporučeno například pro předehřev teplé užitkové vody využívat obnovitelné zdroje energie. Realizace plynovodní sítě je umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití ploch prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Objekty nenapojené na rozvod zemního plynu je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrného paliva.


52

Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Budou respektována ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů: Ochranná pásma: a)

u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu,

b)

u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu,

c)

u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu

Bezpečnostní pásma činí: odpařovací stanice zkapalněných plynů

100 m,

regulační stanice vysokotlaké

10 m,

regulační stanice velmi vysokotlaké

20 m,

vysokotlaké plynovody

do DN 100 mm

15 m

do DN 250 mm

20 m

nad DN 250 mm

40 m

velmi vysokotlaké plynovody do DN 300 mm

100 m

do DN 500 mm

150 m

nad DN 500 mm

200 m

Nakládání s odpady Nakládání s odpady vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje z roku 2004. Při nakládání s odpady je nutné respektovat zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad se shromažďuje do sběrných nádob (typizované sběrné nádoby, odpadkové koše na veřejných prostranstvích). Sběr a svoz směsného komunálního odpadu zajišťuje obec prostřednictvím právnické osoby (Kuka Výprachtice). Tříděný odpad Tříděný odpad je v řešeném území shromažďován do zvláštních sběrných nádob a likvidován prostřednictvím firmy KOS Jablonné nad Orlicí. Nebezpečný odpad Sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu zajišťuje obec prostřednictvím právnické osoby (Ekola Č. Libchavy) dvakrát ročně jejich odebíráním na předem stanovených přechodných stanovištích přímo do zvláštních sběrných nádob. V současné době se v území nenachází žádná registrovaná tzv. černá skládka. Všechny případné, v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prostředí (především ochranu vod) v souladu se zásadami stanovenými zákonem o odpadech. Stávající koncepce nakládání s odpady je vyhovující, v budoucnu se předpokládá její zachování. V obci nebude založena žádná další skládka. 20.5 20.5.1

Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny Přírodní podmínky

Přírodní podmínky jsou jedním z výchozích podkladů jak pro koncepci uspořádání krajiny, tak i pro urbanistické řešení. Jedná se zvláště o podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, hydrologické, pedologické a fytogeografické. Geologické podmínky Geologicky je řešená oblast postupně součástí Českého masivu, Krkonošsko-Jesenické jednotky a Orlicko – Kladské klenby. Z hlediska konkrétních hornin v Těchoníně převládají proterozoické (starohorní) horniny, převrásněné v prvohorách. Jedná se o břidlice, svory, pararuly. Geomorfologické podmínky, reliéf


53

Přírodním determinantem řešeného území je především jeho vrchovinný charakter rozrušovaný tokem Tiché Orlice, resp. jejími přítoky. Tichá Orlice rovněž tvoří geomorfologickou hranici na úrovni podcelku (viz tabulka č. 22). Nadmořská výška se pohybuje od 438 m n. m. při hladině Tiché Orlice na jihozápadní hranici obce do 885 m n. m. na bezejmenném vrcholu v jihovýchodní části území. Převýšení v rámci řešeného území tedy činí 447 m. Tabulka č. 22: Geomorfologické členění členění systém subsystém provincie soustava (subprovincie) podsoustava (oblast) celek podcelek okrsek

východně od Tiché Orlice západně od Tiché Orlice Hercynský Hercynská pohoří Česká vysočina Krušnohorská soustava Orlická Orlické hory Bukovohorská hornatina Mladkovská vrchovina Orličský hřbet Pastvinská vrchovina

Hydrologické podmínky Hydrologicky náleží dané území do povodí Labe, tedy do úmoří Severního moře, konkrétně se jedná o povodí I. řádu číslo 1 (Labe), povodí II. řádu číslo 02 (Orlice), povodí III. řádu číslo 02 (Tichá Orlice) a povodí IV. jednotlivých vodotečí, tedy 1 – 02 – 02 – xxx. Tichá Orlice Jedna ze dvou zdrojnic řeky Orlice pramení na západním svahu hory Jeřáb v Hanušovické hornatině v nadm. výšce 819 m n. m. Směrem na západ protíná Králickou brázdu, v Mladkově se stáčí k jihu a protéká řešeným územím. V Jablonném se stáčí opět k západu a vytváří konvexní východozápadní linii, která je ukončena v Týništi nad Orlicí, kde v nadm. v. 247 m n. m. vzniká soutokem s Divokou Orlicí řeka Orlice. Tichá Orlice se řadí mezi významné vodní toky. Je předmětem ochrany z důvodu zachovalého meandrovitého charakteru toku. V rámci řešeného území je na celém průběhu toku vymezeno záplavové území. Těchonínský potok Tato vodoteč pramení na svahu hřebene mezi vrchy Bouda a Bradlo v nadm. výšce 820 m n. m. Směrem na západ vytváří údolí, které je zároveň hlavní urbanizační osou celé obce. V řešeném území se v nadm. výšce 461 m n. m. zleva vlévá do Tiché Orlice. Vodoteč slouží jako zdroj veřejného vodovodu. Z důvodu nízkoobjemového koryta toku docházelo v obci k pravidelnému vybřežení. To by měla v současné době eliminovat retenční přehrážka postavená nad Hluchovem. Černovický potok Pramení v nadm. výšce 886 m n. m. na západním svahu Suchého vrchu a stejně jako Těchonínský potok teče přímo na západ. Do Tiché Orlice se vlévá v nadm. výšce 438 m n. m. Potok tvoří většinu svého průběhu přirozenou hranici mezi obcemi Těchonín a Jamné nad Orlicí. Na dolní části toku v místní části Rybárna je zbudováno několik nádrží na chov ryb. Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků) resp. 6 m od břehové čáry dle § 49 zákona o vodách a vyhlášky č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Tabulka č. 24: Hydrologická data vodních toků Povodí Tichá Orlice Těchonínský potok Černovický potok

pořadí vodních toků 1 – 02 – 02 – 009 1 – 02 – 02 – 011 1 – 02 – 02 – 010 1 – 02 – 02 – 012

dílčí plocha povodí 22,709 km2 5,662 km2 8,077 km2 6,682 km2

celková plocha povodí 83,227 km2 96,966 km2 8,077 km2 6,682 km2

správce

povodí Labe

Klimatické podmínky Naprostá většina území leží (dle Quitta) v chladné oblasti – CH7, západní část zasahuje do výběžku mírně teplé oblasti – MT3. Charakteristické pro oblast CH7 je kratší, vlhčí léto, přechodné období delší s chladnějším jarem i podzimem, delší, studenou zimou, s delším trváním sněhové pokrývky. Tabulka č. 23: Klimatické regiony klimatická charakteristika počet letních dnů počet dnů s teplotou >10°C počet mrazových dnů počet ledových dnů


CH7 10 – 30 120 – 140 140 – 160 50 – 60

MT3 20 – 30 120 – 140 130 – 160 40 – 50

54

průměrná teplota v lednu průměrná teplota v dubnu průměrná teplota v červenci průměrná teplota v říjnu počet dnů se srážkami > = 1 mm úhrn srážek ve vegetačním období úhrn srážek v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet zamračených dnů počet jasných dnů

-3 – -4 4–6 15 – 16 6–7 120 – 130 500 – 600 350 – 400 100 – 120 150 – 160 40 – 50

-3 – -4 6–7 16 – 17 6–7 110 – 120 350 – 450 250 – 300 60 – 100 120 – 150 40 – 50

Fytogeografie a fytocenologie Fytogeograficky se řešené území člení mezi dvě oblasti, mezofitikum (63 Českomoravské mezihoří) a oreofitikum (95 Orlické hory). Podle lesnického členění leží dané území v přírodní lesní oblasti PLO 25 – Orlické hory. Z hlediska přirozených lesních vegetačních stupňů je zastoupen jedlobukový a smrkobukový. 20.5.2

Návrh koncepce uspořádání krajiny

Krajina je v ÚP členěna na plochy s rozdílným způsobem využití vyjmenované v kapitole 10.1.4. Koncepce uspořádání krajiny vychází z následujících priorit: chránit ekologicky stabilnější fragmenty krajiny; vytvářet podmínky pro zadržování vody v krajině; zachovat (a dále postupně zvyšovat) fyzickou i biologickou prostupnost krajiny. Ty jsou obsaženy v těchto tématech: Podpora alternativních a extenzivních forem zemědělské činnosti Při hospodaření na zemědělské půdě upřednostňovat postupy, způsoby a formy zaměřené na ochranu a šetrné využívání zemědělských půd, zadržování srážkové vody. Podporovat kvalitativní hlediska před kvantitou. Posilování rekreačních funkcí krajiny V rámci stanovených podmínek umožnit rekreační využívání krajiny. Zvyšovat celkovou prostupnost krajiny, zakládat turisticky atraktivní místa a lokality pro krátkodobý pobyt ve volné krajině. Identifikace a návrh způsobu ochrany charakteristických krajinných prvků Obnovit zaniklé cesty zejména v souvislosti se zakládáním prvků ÚSES, případně realizací opatření protipovodňové a protierozní ochrany, ale rovněž jako přivaděče k blízkým turistickým trasám a cílům. Na ostatní části území zakládat zejména liniové výsadby podél cest, potoků a hranic pozemků (aleje, stromořadí, větrolamy, keřové meze, apod.). Do řešení promítnout aspekty protierozní, ekologicko-stabilizační, dopravní, ekonomické, apod.

Posílení retenčních schopností území V urbanizovaných plochách upřednostňovat řešení umožňující akumulaci, příp. vsakování srážkových vod. Obecně minimalizovat povrchový odtok. Na zemědělské půdě preferovat postupy a způsoby hospodaření směřující k maximálnímu zpomalení odtoku dešťových vod. Na vodních tocích protékajících územím a v údolních nivách umožnit realizaci revitalizačních opatření, vymezit plochy pro řízené rozlivy a upřednostnit extenzivní formy hospodaření. 20.6

Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v ÚAP, na výsledky SWOT analýzy v území

V zadání ÚP Těchonín z ledna 2013 je zmíněna potřeba zohlednit ÚAP ORP Žamberk, do jehož obvodu obec patří. V územním plánu Těchonín je uvedeno vyhodnocení ve vztahu k jevům obsaženým v II. aktualizaci ÚAP z roku 2012. Aktualizované ÚAP obsahují Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, (dále též „PRURÚ“) a vlastní Rozbor udržitelného rozvoje území (dále též „RURÚ“). RURÚ dle vyhlášky 500/2006 Sb. zjišťuje a vyhodnocuje udržitelný rozvoj území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT analýza) a také určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích. Pro řešené území vyplývá z daného podkladu zejména následující: Tabulka č. 25: Reakce na SWOT analýzu z 2. aktualizace ÚAP ORP Žamberk


55

zohlednění silných stránek a využití příležitostí horninové prostředí a geologie silné stránky a příležitosti - absence sesuvných území

vodní režim silné stránky a příležitosti - přítomnost významných vodních toků (Tichá Orlice, Těchonínský a Černovický potok) - CHOPAV Žamberk - Králíky - 0% rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska ekologického a chemického stavu ochrana přírody, krajiny a památek silné stránky a příležitosti - vysoký počet území chráněných určitou formou ochrany přírody a krajiny - nejvyšší hodnota koeficientu ekologické stability v rámci celého ORP zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa silné stránky a příležitosti - absolutně i relativně nejvyšší podíl PUPFL na celkové výměře veřejná dopravní a technická infrastruktura silné stránky a příležitosti - blízkost plánované přeložky silnice I/11 - existence železniční trati a stanice - vytvoření propojené sítě kvalitních cyklistických tras a jejich vybavení dalšími službami - veřejný vodovod, plynofikace

rekreace silné stránky a příležitosti - vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu - největší podíl potenciálních rekreačních ploch

reakce ÚP ÚP tuto skutečnost dále posiluje řadou kroků vedoucích k navýšení retenční schopnosti a fragmentace krajiny v rámci ploch s rozdílným způsobem využití reakce ÚP ÚP navrhuje taková opatření, která vedou ke stabilizaci popsaných silných stránek (např. kap. 10.5.2)

reakce ÚP ÚP respektuje veškeré limity plynoucí z existence chráněných území; rovněž přejímá a dále v návaznosti na místní specifika zpřesňuje jednotlivé prvky ÚSES

reakce ÚP ÚP vymezuje stabilizované lesní plochy i PUPFL, čímž zajišťuje jejich ochranu a další péči reakce ÚP ÚP vymezuje koridor rezervu R2 tak, aby bylo v případě realizace přeložky silnice I/11 možné přímě napojení řešeného území na tuto komunikaci ÚP vymezuje multifunkční koridory, které podpoří napojení řešeného území na hlavní turistické destinace v okolí; konkrétními regulativy je rovněž protěžován rozvoj zázemí cestovního ruchu v samotné obci dopravní a technická infrastruktura jakožto nedílná součást rozvoje území je umožněna téměř ve všech plochách s rozdílným způsobem využití reakce ÚP ÚP respektuje polohu Těchonína v blízkosti rekreačně exponovaných oblastí, chrání přírodní i kulturním, turisticky zajímavé prvky, vymezuje multifunkční turistické koridory

hospodářské podmínky silné stránky a příležitosti reakce ÚP - v rámci ORP vyšší míra podnikatelské aktivity, vyšší daňová ÚP se snaží o co možná nejvyšší provázání vzájemně konvenujících výtěžnost, za poslední čtyři roky v průměru 3. nejnižší míra funkcí tak, aby nebránil rozvoji široké škály socioekonomických nezaměstnanosti činností vytvoření podmínek pro řešení slabých stránek a předcházení hrozeb horninové prostředí a geologie slabé stránky a hrozby reakce ÚP - vysoký podíl ploch se svažitou ornou půdou (85 % orné půdy) ÚP tuto skutečnost řeší umožněním zvýšení retenční schopnosti a fragmentace krajiny v rámci ploch s rozdílným způsobem využití vodní režim slabé stránky a hrozby reakce ÚP - záplavové území Q100 na řece Tiché Orlici do záplavového území Q100 zasahuje (z části) jediná zastavitelná plocha, výstavba je zde podmíněna realizací mimo záplavové území veřejná dopravní a technická infrastruktura slabé stránky a hrozby reakce ÚP - absence kanalizace téměř ve všech plochách s rozdílným způsobem využití je umožněna realizace dopravní a technické infrastruktury bydlení slabé stránky a hrozby reakce ÚP - v rámci ORP jedna z nejnižších intenzit bytové výstavby ÚP podněcuje rozvoj sídla, vymezuje nové plochy bydlení


56

sociodemografické podmínky slabé stránky a hrozby - nízká hustota zalidnění - dlouhodobý pokles počtu obyvatel - 5. nejvyšší index stáří v rámci ORP

reakce ÚP ÚP podněcuje rozvoj sídla, vymezuje nové plochy bydlení, relativně plošně umožňuje rovněž veškerou veřejnou infrastrukturu

Problémy k řešení v ÚPD Environmentální pilíř: -

nedostatečné odkanalizování obce

Téměř ve všech plochách s rozdílným způsobem využití je umožněna realizace dopravní a technické infrastruktury. Sociální pilíř: -

výstavba multifunkčního sportoviště

ÚP vymezuje prostory za základní školou jako stabilizované plochy občanského vybavení pro sport a umožňuje tak jejich využití pro výstavbu multifunkčního sportovního areálu. -

nízká kvalita zdroje pitné vody

Tento bod již není aktuální. V roce 2013 byl uskutečněn nedaleko předchozího zdroje pitné vody hloubkový vrt, který nyní zajišťuje přívod kvalitní pitné vody pro Těchonín a Celné. Stanovník disponuje studnou a dvěma zářezy s relativně kvalitní vodou. -

nedostatečná kapacita sociálních zařízení

Územní plán vymezuje zastavitelné plochy pro bydlení. V nich, i ve většině ostatních plochách v rámci zastavěného území, je umožněna realizace veškeré občanské vybavenosti, tedy i sociálních zařízení. -

nedostatečná bytová zástavba

Územní plán vymezuje osm zastavitelných ploch pro bydlení, rezervami disponuje i zastavěné území. 20.7

Věcné úpravy provedené v návrhu ÚP Těchonín provedené po společném jednání o řízení o územním plánu

ÚPRAVA Č.

PROVEDENÁ ÚPRAVA

1

Byla vyřazena zastavitelná plocha Z12 – bydlení v rodinných domech venkovské (BV).

2

Byla přidána zastavitelná plocha Z16 – bydlení v rodinných domech venkovské (BV).

3

Byly přidány dvě nemovité kulturní památky: kaple (k. ú. Celné, stavební parcela č. 43) a socha (k. ú. Celné, pozemková parcela č. 879/1).

4

Parcely č. 365/1, 365/2 a 364 v k. ú. Těchonín byly vymezeny jako plochy lesní.

5

Byl vymezen koridor D28 pro přeložku silnice I/11 (namísto původní rezervy). Koridor D28 byl rovněž zařazen mezi VPS.

6

Multifunkční turistické koridory byly graficky redukovány na linie a v textové části byl blíže specifikován jejich význam.

7

Pro zastavitelnou plochu Z11 byla doplněna podmínka pro vydání územního rozhodnutí týkající se hygienických limitů.

8

Z přípustného využití ploch Bydlení – v bytových domech (BH) byla vypuštěna rekreace.

9

Do hlavního využití ploch Smíšené nezastavěného území – přírodní, zemědělské (NSpz) byly doplněny plochy zemědělského půdního fondu a zeleň zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a do podmíněně přípustného využití zalesnění za podmínky plnění ekostabilizační funkce.

10

Zastavitelná plocha Z5 – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení byla vyřazena z ploch pro umístění veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo.

11

Pro zastavitelné plochy Z8 a Z9 byla doplněna podmínka pro vydání územního rozhodnutí týkající se respektování ochranného pásma lesa.


57

21

VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Orgán ochrany přírody ve svém stanovisku zn.: 77816/2012/OŽPZ/Le ze dne 13. 12. 2012 dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nevyloučil významný vliv koncepce na evropsky významnou lokalitu Tichá Orlice a na evropsky významnou lokalitu Bouda u Těchonína. Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný správní orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, ve svém stanovisku k návrhu zadání ÚP Těchonín (č. j. KrÚ76729/2012/OŽPZ/PI ze dne 7. 1. 2013) uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. V průběhu zpracování návrhu územního plánu byla upřesněna celková rozvojová koncepce a po dohodě s pořizovatelem (MěÚ Žamberk) znovu předložena orgánu ochrany přírody (krajskému úřadu), k posouzení (dopis č.j. 29076/2013/REUP ze dne 30. 10. 2013). Na základě zpřesněných záměrů dotčený orgán ve svém stanovisku č.j. 75302/2013/OŽPZ/Le ze dne 21. 11. 2013 konstatoval následující: „Žádná řešená rozvojová plocha ÚP nezasahuje do EVL Tichá Orlice ani se nenachází v její blízkosti. Stejně tak je tomu v případě EVL Bouda u Těchonína, vyjma vymezení multifunkčního turistického koridoru, v jehož ploše je přímo situována tato EVL. V tomto případě se jedná o grafické a spíše symbolické vyjádření zdůrazňující hlavní turistickou trasu. Činnost je zde omezena § 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje v rámci cílů územního plánování charakter umisťovaných staveb v nezastavěném území. Krajský úřad Pardubického kraje posoudil předmět koncepce a její jednotlivé rozvojové plochy včetně jejich umístění a dospěl k závěru, že výše uvedená koncepce nemůže mít významný vliv na vymezené ptačí oblasti ani na vymezenou EVL Tichá Orlice a EVL Bouda u Těchonína či jiné evropsky významné lokality, jak ve svém stanovisku uvádí.“ Orgán posuzování vlivů na životní prostředí posoudil předložený návrh zadání územně plánovací dokumentace a ve svém stanovisku č.j. KrÚ 80346/2013/OŽPZ/CH ze dne 21. 11.2013 upustil od požadavku na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Z výše uvedených důvodů se územní plán Těchonín s ohledem na ustanovení § 47 odst. 3 stavebního zákona nevyhodnocoval z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí. 22

22.1 22.1.1

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Zemědělský půdní fond Hranice zastavěného území

Zastavěné území je vymezeno územním plánem k datu 1.3.2014. Hranice zastavěného území je vyjádřena v grafické části výroku (výkres základního členění, hlavní výkres, výkres veřejně prospěšných staveb) i odůvodnění (koordinační výkres, výkres předpokládaných záborů půdního fondu). 22.1.2

Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky

Z hlediska půdních poměrů se většina řešeného území řadí mezi tzv. hnědé, lesní půdy, kambizemě. Jsou vázány na členitý, svažitý reliéf, kde dochází k relativně silnému zvětrávání a uvolňování železa a dalších živin. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. BPEJ je pětimístný číselný kód vyjadřující hlavní půdní a klimatické podmínky, jež mají vliv na produkční schopnosti půdy. Číslo na první pozici udává příslušnost ke klimatickému regionu, následující 2 číslice značí kategorii hlavní půdní jednotky, čtvrtá hodnota stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku a pátá pozice patří kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovosti. V řešeném území se vyskytují půdy všech kategorií BPEJ, kromě třídy III. 22.1.3

Struktura využití pozemků

Z tabulky č. 26 je patrná dominance lesní půdy na celkové rozloze, což potvrzuje i relativizovaný podíl. I v rámci ZPF mají na úkor orné půdy vysoké zastoupení trvalé travní porosty. Fyzickogeografické charakteristiky tak území předurčují k extenzivním formám zemědělství. Zastavěné plochy pokrývají 18 ha (0,9 %) a ostatní plochy 77 ha (4 %). Tabulka č. 26: Rozloha jednotlivých druhů pozemků v obci Těchonín k 31. 12. 2011 Druh pozemku Orná půda Chmelnice Zahrady Ovocné sady


Rozloha (ha) 131 0 15 2

podíl na celku (%) 6,9 0 0,8 0,1

58

Trvalé travní porosty Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Celková výměra pozemků

22.1.4

430 1220 8 18 77 1901

22,6 64,3 0,4 0,9 4,0 100

Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám

Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové předpoklady obce Těchonín. Respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady obce pro obnovu a rozvoj. Koncepce rozvoje vychází z předchozí ÚPD a je korigována s ohledem na aktuální stav a požadavky zejména v souvislosti s polohou obce (prostorovou i funkční) v sídelní struktuře. Rozsah zastavitelných ploch reaguje na záporné saldo pohybu obyvatel za posledních deset let i na příslušnost řešeného území do celorepublikově významného koridoru. Jako relevantní důvod demografických charakteristik se jeví dosud nekoncepční řešení nabídky rozvojových ploch. ÚP proto vymezuje zastavitelné plochy pro bydlení, zejména rozsáhlou Z11, která bude po zpracování územní studie tvořit pilíř rozvoje bydlení. Umožněna je samozřejmě intenzifikace využití zastavěného území. Soustředění zastavitelných ploch výhradně ve vazbě na zastavěné území a stávající sytém veřejné infrastruktury vychází z předpokladu zajištění komplexní obsluhy území. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Za podstatnou kompenzaci celkového záboru zemědělského půdního fondu lze považovat vyřazení rozsáhlé zastavitelné plochy (v ÚPO Těchonín označená 11 – Bv) o rozloze přesahující 2,5 ha. ÚP tak činí na žádost majitele pozemku. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zemědělského půdního fondu. Plošné vyhodnocení záboru ZPF je uvedeno v následujících tabulkách: Tabulka č. 27: Přehled odnětí půdního fondu - zastavitelné plochy označení plochy

celková výměra plochy (ha)

Z5 ∑

0,37 0,37

Z15

1,17

∑

1,17

Z2 Z3 Z6 Z7

0,05 0,26 0,13 0,28

Z9

0,08

Z10

0,40

Z11

6,27

Z14

0,67

Z16 ∑

0,4 8,54

Z1 Z8

0,09 0,16

Z13

0,71

∑

0,96


výměra zemědělské půdy podíl plochy převzaté ze schváleného ÚP třída ochr. kultura dílčí výměra (ha) plochy občanského vybavení 8.34.41 IV. TTP 0,37 0% 0,37 plochy zeleně 8.34.41 IV. TTP 1,16 0% 8.34.51 IV. TTP 0,01 1,17 plochy bydlení 8.58.00 II. TTP 0,05 0% 8.34.41 IV. TTP 0,26 100 % 8.40.99 V. TTP 0,13 0% 8.34.21 I. TTP 0,28 80 % ostatní plocha 0,02 20 % 8.40.77 V. ostatní plocha 0,06 8.34.51 IV. orná půda 0,40 100 % 8.34.31 II. TTP 2,66 25 % 8.34.41 IV. TTP 3,61 IV. TTP 0,00 8.34.51 IV. TTP 0,00 100 % 8.34.41 IV. TTP 0,67 8.34.21 IV. TTP 0,4 0% 8,54 plochy dopravní infrastruktury 8.34.41 IV. orná půda 0,09 0% 8.34.41 IV. TTP 0,16 40 % IV. ostatní plocha 0,03 8.34.41 0% IV. TTP 0,68 0,96 plochy výroby BPEJ

59

Z4

0,52

∑ celkem

0,52 11,56

8.40.68 8.34.41 8.58.00 8.40.68 8.40.68 8.40.68 8.58.00 8.58.00 8.40.68

V. IV. II. V. V. V. II. II. V.

TTP TTP TTP ostatní plocha TTP TTP ostatní plocha TTP TTP

0,01 0,01 0,26 0,01 0,01 0,02 0,04 0,14 0,02 0,52 11,56

90 %

Tabulka č. 28: Přehled odnětí půdního fondu - koridory návrh funkčního využití plochy DS DS celkem

označení plochy KC1 D28

zábor zemědělské půdy (ha) 1 75 76

* výsledný zábor je odhadnut na 3 –5 % ze stávajících koridorů – bude zpřesněno v dalších stupních PD

22.1.5

Pozemkové úpravy Komplexní pozemkové úpravy dosud nebyly v řešeném území provedeny.

22.1.6

Investice do půdy

Zemědělské pozemky v řešeném území jsou místy meliorovány. Zastavitelná plocha Z3 do těchto ploch částečně zasahuje. Existenci melioračního systemuje třeba v případě realizace výstavby zohlednit. 22.1.7

Opatření k zajištění ekologické stability

Územním plánem jsou vymezeny prvky systému ekologické stability, které jsou v řešeném území zastoupeny prvky nadregionálního, regionálního a lokálního charakteru. Celková plocha záboru prvků ÚSES tvoří 4,5 ha pozemků zemědělského půdního fondu. V plochách smíšených nezastavěného území (NSpz) zahrnujících převážnou část ZPF na území obce jsou vytvořeny podmínky pro realizaci ochranných, ekologicko-stabilizačních, protierozních a revitalizačních opatření, např. úprava velikosti a tvaru pozemku, průlehy zatravněné a obdělávané, terénní úpravy, urovnávky, hloubkové kypření, protierozní osevní postupy, pásové střídání plodin, vrstevnicové obdělávání půdy, výsev do strniště, pěstování ochranných plodin, důlkování a přerušování, brázdování, mulčování, protivětrné zábrany, ochranné zatravnění, obnova drnu, apod. 22.1.8

Zemědělské účelové komunikace

Systém zemědělských účelových komunikací není územním plánem dotčen. Samostatné plochy pro zemědělské komunikace jsou částečně vymezeny. Ve většině ploch s rozdílným způsobem využití je umožněn jejich další rozvoj. 22.1.9

Zemědělská prvovýroba

V řešeném území jsou provozovány dva areály zemědělské prvovýroby. Nejrozsáhlejší zemědělský areál se nachází v k. ú. Těchonín, na vyvýšené ploše západně od zastavěného území. V k. ú. Celné se jedná o rodinnou farmu v rámci zástavby. Drobná zemědělská a chovatelská činnost, která nemá negativní vliv na okolní zástavbu je dále umožněna v rámci ploch bydlení a komerčního občanského vybavení. 22.2

Pozemky určené k plnění funkce lesa

Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých předpisů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Hospodaření v lesích je řízeno lesním hospodářským plánem (výměra nad 50 ha) nebo lesními hospodářskými osnovami (výměra pod 50 ha) zpracované na období deseti let. Podle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkcí lesa zařazeny i bezlesí (drobné vodní plochy, loučky pro zvěř, lesní skládky, nezpevněné cesty, průseky) a ostatní lesní plochy (zpevněné lesní cesty, políčka pro zvěř). Státní správu vykonává Krajský úřad Pardubického kraje.


60

22.2.1

Aktuální stav lesa

Lesnatost území je výrazně nadprůměrná. Při výměře 1220 ha lesních ploch, z celkové rozlohy obce 1901 ha, činí 64 % (průměr v ČR je 33,3 %, průměr v Pardubickém kraji potom 29,6 %). Tento fakt se také odráží na vysokém koeficientu ekologické stability zmíněném v ÚAP ORP Žamberk (7,41). Jedná se o vůbec nejvyšší hodnotu v rámci celého ORP. Lze usuzovat na krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur. 22.2.2

Lesní oblast, lesní vegetační stupeň (LVS) Podle lesnického členění leží dané území v přírodní lesní oblasti PLO 25 – Orlické hory.

Vegetační stupňovitost vyjadřuje vztah mezi klimatem a biocenózou (souvislost sledu rozdílů výškového a expozičního klimatu se sledem rozdílů vegetace a živočichů). Území je zařazeno do dvou přirozených lesních vegetačních stupňů – 5 jedlobukový a (v nejvyšších polohách na východě území) 6 smrkobukový: 5 – jedlobukový (600 – 700 m n. m.) Zaujímá lokality klimaticky podmíněné průměrnou roční teplotou 5,5 - 6,0 0C, průměrným ročním úhrnem srážek 800 až 900 mm a délkou vegetační doby 130 až 140 dní. Na základě lokálních rozdílů převažuje buď buk lesní (Fagus sylvatica), nebo jedle bělokorá (Abies alba). Přirozeně je přítomen už i smrk ztepilý (Picea abies), který má v tomto stupni své produkční optimum. V bylinném patře se hojně vyskytují tzv. bučinné druhy, přítomny jsou i druhy vodou ovlivněných půd nižších stupňů. V inverzních polohách se vyskytují již tzv. subalpinské bylinné druhy. Chudá jedlová bučina je rozšířena ve vrchovinách v nadmořských výškách kolem 500 až 700, a to především v horních částech svahů, na hřebenech a kupách, ale i na vyklenutých svazích různých sklonů a na zvlněných plošinách. Funkce lesa je intenzivně hospodářská, produkce převážně nadprůměrná. 6 – smrkobukový (700 – 900 m n. m.) Zaujímá lokality klimaticky podmíněné průměrnou roční teplotou 4,5 až 5,5 0C, průměrným ročním úhrnem srážek 900 až 1050 mm a délku vegetační doby 115 až 130 dní. Hlavní dřeviny tvoří tzv. hercynskou směs. Jedná se o smrk ztepilý (Picea abies), buk lesní (Fagus sylvatica) a jedli bělokorou (Abies alba). V bylinném patře se nacházejí ojediněle tzv. smrkové druhy. Významně je zde zastoupena věsenka nachová (Prenanthes purpurea), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kostřava nejvyšší (Festuca altissima), na živinově chudších stanovištích pak třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa). 22.2.3

Kategorie lesů

Podle zákona o lesích se lesy člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských a zvláštního určení (§ 7, 8, 9 lesního zákona). 22.2.4

Dřevinná skladba

Lesní typy Biota odpovídá biogeografické provincii středoevropského listnatého lesa, podprovincii hercynské, bioregionu Orlickohorskému. Nejvíce zastoupeným lesním typem je v rámci lesního společenství 6K – kyselá smrková bučina. Pro něj je charakteristický výskyt v členitých vrchovinách a v hornatinách na kyselých horninách. V některých hornatinách je nejrozšířenějším souborem lesních typů (například právě v Orlických horách). Zaujímá svahy, hřbety a zvlněné plošiny v nadmořských výškách 650 až 950 m n. m. Dále se v území nachází typ 5K – kyselá jedlová bučina. Vyskytuje se převážně na kyselých horninách. Zaujímá různé svahy, hřbety a zvlněné plošiny ve vrchovinách, převážně v nadmořských výškách 500 až 700 m n. m. Půda je středně hluboká až hluboká, hlinitopísčitá až písčitohlinitá, čerstvě až mírně vlhká, slabě až středně skeletovitá. Posledním významným typem je 5S – svěží jedlová bučina. Na rozdíl od kyselé varianty zahrnuje půdy více zásobené živinami. Jsou převážně hluboké, čerstvě vlhké, hlinitopísčité až písčitohlinité, slabě štěrkovité až štěrkovité. 22.2.5

Ochrana lesa

Do zastavěného území a zastavitelných ploch zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa. Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle § 14 odst. 2 lesního zákona). 22.2.6

Zábor pozemků Z vymezení zastavitelných ploch nevyplývají žádné požadavky na zábor lesních pozemků. 23

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ

Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.


61

24

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK

Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.

25

OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU

I. 1

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................................................ 4

2

ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT ............................................... 4 2.1

Vymezení řešeného území ......................................................................................................................................... 4

2.2

Koncepce rozvoje území obce .................................................................................................................................... 4

2.3

Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území ................................................................................................................ 4 2.3.1 2.3.2 2.3.3

Hodnoty urbanistické, architektonické, kulturní ................................................................................................ 4 Přírodní hodnoty ................................................................................................................................................ 4 Hodnoty civilizační a technické .......................................................................................................................... 4

3 URBANISTICKÁ KONCEPCE VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ............................................................................................................................................................................... 5 3.1

Urbanistická koncepce ............................................................................................................................................... 5

3.2

Plošné uspořádání ...................................................................................................................................................... 5

3.3 4

Vymezení zastavitelných ploch ................................................................................................................................... 6 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ ................................................ 7

4.1

Občanské vybavení ..................................................................................................................................................... 7

4.2

Veřejná prostranství ................................................................................................................................................... 7

4.3

Dopravní infrastruktura .............................................................................................................................................. 7

4.4

Technická infrastruktura............................................................................................................................................. 8 Zásobování vodou ........................................................................................................................................................... 8 Kanalizace........................................................................................................................................................................ 8

5 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ .......................................................... 8 5.1

Koncepce uspořádání krajiny, opatření v krajině ....................................................................................................... 8

5.2

Návrh systému ekologické stability ............................................................................................................................ 9

6 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘÍPADĚ STANOVENÍ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘÍKLAD VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ) ............................................. 9 7 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT .................................................................................................................................................... 14 8 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA ............................. 14 9

STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA........................................... 14


62

10 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ ................................................................................................................................... 14 11 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍM PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ ÚPLÁNOVACÍ ČINNOSTI .......................................................................................... 15 12

ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI ..................... 15

PŘÍLOHA Č. 1 – VYMEZENÍ POJMŮ ................................................................................................................................... 15 13

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU .............................................................................................................. 16

14 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ............................................................................................. 17 14.1

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů ..................................................................... 17

14.1.1 14.1.2 14.1.3 14.1.4 14.1.5 14.2

Základní údaje .................................................................................................................................................. 17 Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy ............................................................................................... 17 Přírodní podmínky ............................................................................................................................................ 17 Širší dopravní vazby .......................................................................................................................................... 18 Širší vazby technické infrastruktury ................................................................................................................. 18

Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem .................................................... 18

14.2.1 Soulad s politikou územního rozvoje................................................................................................................ 18 14.2.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem .............................................................................. 21 15

16

VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ........................................................................ 23 15.1

Soulad s cíli územního plánování .......................................................................................................................... 23

15.2

Soulad s úkoly územního plánování ...................................................................................................................... 24

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ...... 25

17 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ – SOULAD SE STANOVISKY DOTZČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ............ 25 18

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ..................................................................................................................................... 27 18.1 Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů ........................................................................................................................................ 27 18.2

Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů ........................................................................ 27

18.3

Požadavky na rozvoj území obce .......................................................................................................................... 28

18.4

Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území .......................................................................................... 28

18.5

Požadavky na řešení veřejné infrastruktury .......................................................................................................... 29

18.6

Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území...................................................................................................... 30

18.7

Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů................................................................................. 30

18.8

Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů, zájmů a problémů v území ........................................................ 30

18.9 Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose ......................................................................................................... 30 18.10 Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit 30 18.11 Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo .......................................................................................... 30 18.12 Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci ...................... 31 18.13 Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast ............................................................... 31 18.14

Případný požadavek na zpracování variantních řešení ......................................................................................... 31

18.15 Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení ....................................................... 31 19 VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE VČETNĚ ODŮVODNĚNÍ JEJICH VYMEZENÍ ...................................................................................................................................... 31 20 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................... 31 20.1 Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch ............................................................................................................................................................ 31 ŽALUDA, projektová kancelář

63

20.1.1 Vymezení řešeného území ............................................................................................................................... 31 20.1.2 Demografické předpoklady .............................................................................................................................. 31 20.1.3 Odůvodnění koncepce rozvoje území obce...................................................................................................... 33 Východiska koncepce rozvoje území obce ..................................................................................................................... 33 20.1.4 Urbanistická struktura, vývoj osídlení .............................................................................................................. 35 20.1.5 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch ........................ 38 20.2

Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot..................................................................................... 39

20.2.1 20.2.2 20.2.3 20.2.4 20.3

Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky ....................................................... 42

20.3.1 20.3.2 20.3.3 20.3.4 20.3.5 20.4

Civilní ochrana .................................................................................................................................................. 42 Obrana státu .................................................................................................................................................... 43 Požární ochrana ............................................................................................................................................... 43 Radonový index geologického podloží ............................................................................................................. 43 Ochrana před povodněmi ................................................................................................................................ 43

Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury ....................................................................................................... 44

20.4.1 20.4.2 20.4.3 20.4.4 20.5

Ochrana kulturních památek ............................................................................................................................ 39 Ochrana přírodních památek ........................................................................................................................... 39 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území ............................................................................ 41 Ochrana vodních zdrojů ................................................................................................................................... 41

Občanské vybavení........................................................................................................................................... 44 Veřejná prostranství ......................................................................................................................................... 44 Dopravní infrastruktura .................................................................................................................................... 44 Technická infrastruktura .................................................................................................................................. 48

Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny ............................................................................................................ 53

20.5.1 Přírodní podmínky ............................................................................................................................................ 53 20.5.2 Návrh koncepce uspořádání krajiny ................................................................................................................. 55 20.6 Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v ÚAP, na výsledky SWOT analýzy v území ........................................................................................................................................................ 55 20.7

Věcné úpravy provedené v návrhu ÚP Těchonín provedené po společném jednání o řízení o územním plánu .. 57

21 VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................. 58 22 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ...................................................................................................................... 58 22.1

Zemědělský půdní fond ......................................................................................................................................... 58

22.1.1 22.1.2 22.1.3 22.1.4 22.1.5 22.1.6 22.1.7 22.1.8 22.1.9 22.2

Hranice zastavěného území ............................................................................................................................. 58 Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky ......................................................................................... 58 Struktura využití pozemků ............................................................................................................................... 58 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám ................................................................. 59 Pozemkové úpravy ........................................................................................................................................... 60 Investice do půdy ............................................................................................................................................. 60 Opatření k zajištění ekologické stability ........................................................................................................... 60 Zemědělské účelové komunikace..................................................................................................................... 60 Zemědělská prvovýroba ................................................................................................................................... 60

Pozemky určené k plnění funkce lesa ................................................................................................................... 60

22.2.1 22.2.2 22.2.3 22.2.4 22.2.5 22.2.6

Aktuální stav lesa ............................................................................................................................................. 61 Lesní oblast, lesní vegetační stupeň (LVS) ........................................................................................................ 61 Kategorie lesů................................................................................................................................................... 61 Dřevinná skladba .............................................................................................................................................. 61 Ochrana lesa..................................................................................................................................................... 61 Zábor pozemků ................................................................................................................................................ 61

23

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ ............................................................................................ 61

24

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK ................................................................................................................................. 62

25

OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU ..................................................................................................................................... 62

26

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................................................................... 65

POUČENÍ .......................................................................................................................................................................... 66 ŽALUDA, projektová kancelář

64

Obsah grafické části ÚP: 1

Výkres základního členění území

2

Hlavní výkres

3

Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

4

Koordinační výkres

5

Výkres širších vztahů

6

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

26

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AGTC

dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech

BPEJ

bonitovaná půdně-ekologická jednotka

ČOV

čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EU

Evropská unie

CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

IREDO

integrovaná regionální doprava

k. ú.

katastrální území

LVS

Lesní vegetační stupeň

NUTS

Nomenclature des Unites Territoriales Statistique (nomenklatura územních statistických jednotek)

ORP

Obec s rozšířenou působností

PK

Pardubický kraj

PLO

přírodní lesní oblast

PRVK

plán rozvoje vodovodů a kanalizací

PUPFL

Pozemek určený k plnění funkce lesa

PÚR

Politika územního rozvoje

TTP

trvalý travní porost

ÚAN

Území s archeologickými nálezy

ÚAP

Územně analytické podklady

ÚP

Územní plán

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

významný krajinný prvek

VPO

veřejně prospěšné opatření

VPS

veřejně prospěšná stavba

ZPF

Zemědělský půdní fond

ZÚR

Zásady územního rozvoje


65

POŘIZOVATEL:

Městský úřad Žamberk Odbor regionálního rozvoje a územního plánování Masarykovo náměstí 166 564 01 Žamberk

OBJEDNATEL:

Obec Těchonín Těchonín 80 561 66 Těchonín

ZHOTOVITEL:

ŽALUDA, projektová kancelář Železná 493/20, 110 00 Praha 1 tel./fax: 737 149 299/225 096 854 e-mail: [email protected]

PROJEKTANT:

Ing. Eduard Žaluda (autorizace ČKA 4077)

AUTORSKÝ KOLEKTIV:

Ing. Eduard Žaluda Mgr. Vít Holub Ing. Slavomír Jaroš Ing. Roman Vodný Ing. arch. Edita Vávrová Ing. Renata Kašpárková Petr Schejbal

DATUM ZPRACOVÁNÍ:

březen 2014

POUČENÍ Proti Územnímu plánu Těchonín vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Dnem nabytí účinnosti tohoto Opatření obecné povahy pozbývá účinnosti: Územní plán Těchonín, schválený Zastupitelstvem obce v Těchoníně na svém zasedání dne 13.12.2006, usnesením č. 80,81, jehož závazná část byla vydána Obecně závaznou vyhláškou obce Těchonín č. 3/2006.

ULOŽENÍ DOKUMENTACE Územní plán Těchonín, opatřený záznamem o účinnosti se ukládá v souladu s ustanovením § 165 stavebního zákona u Obce Těchonín, na Městském úřadu Žamberk, odboru regionálního rozvoje a územního plánování – oddělení územního plánování a na Krajském úřadu Pardubického kraje, odbor rozvoje, fondů EU, cestovního ruchu a sportu.

ÚČINNOST Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky /§ 173 odst. 1) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů/.

V Těchoníně, dne ………………..

……………………………

………………………….

Daniel Krejsa

Jiří Šafář

starosta obce

místostarosta obce


66

otisk razítko

Tato písemnost musí být vyvěšena po dobu 15 dnů na úřední desce, a to včetně jejího zveřejnění způsobem, umožňujícím dálkový přístup.

Vyvěšeno dne: .........................................

Sejmuto dne: .........................................

Písemnost byla dne ……………..…. zveřejněna na adrese ……………………………………………………………….

Toto opatření obecné povahy nabylo účinnosti dne ……………………...

Razítko a podpis osoby, která potvrzuje vyvěšení/sejmutí z úřední desky a zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup.


67

ÚZEMNÍ PLÁN TĚCHONÍN

Recommend Documents