Územní plán STÁDLEC ODŮVODNĚNÍ

Územní plán

STÁDLEC

ODŮVODNĚNÍ TEXTOVÁ ČÁST

Objednatel: Obec Stádlec Pořizovatel: Úřad územního plánování MěÚ Tábor - odbor územního rozvoje Schvalující orgán: Zastupitelstvo obce Stádlec Projektant: atelier KA 21, M.A.A.T. Autor koncepce: Zodpovědný projektant: Projektant: Projektant ÚSES: Grafické zpracování:

Ing. arch. Martin Jirovský, Ph. D. Ing. arch. Alena Kalinová Ing. arch. Jan Kolář Mgr. Václav Novák Monika Juráčková

Srpen 2010

Projekt „Územní plán Stádlec“ byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj.

1

Záznam o účinnosti Územní plán vydává: Zastupitelstvo obce Stádlec Číslo jednací: OÚ57/2008 Datum vydání: 9. 8. 2010 Datum nabytí účinnosti: 24. 8. 2010

Územní plán pořizuje: Úřad územního plánování Městský úřad v Táboře Odbor územního rozvoje Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Ing. Vlastimil Křemen, vedoucí odboru Podpis:


2

OBSAH seznam použitých zkratek

1. Postup při pořízení územního plánu

str.

5-6

str.

7

2. Vyhodnocení souladu s PÚR a ÚPD vydanou krajem, vyhodnocení

koordinace využívání území z hlediska širších vztahů 2.1 Soulad s PÚR a ÚPD vydanou krajem 2.2 Širší vztahy 2.3 Limity využití území

3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování 4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona

a jeho prováděcích právních předpisů

str. 7 str. 7-8 str. 8-12 str. 12-13 str.

13-15

str.

15

5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů

– soulad se stanovisky DO podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů str.

15

6. Vyhodnocení splnění zadání

str.

15

7. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 7.1 Zdůvodnění urbanistického řešení a koncepce krajiny

str. str.

15 15

7.1.1 Zastavěné území a zastavitelné plochy 7.1.1.1 Plochy bydlení venkovského 7.1.1.2 Plochy bydlení městského 7.1.1.3 Plochy smíšené obytné 7.1.1.4 Plochy rekreace 7.1.1.5 Plochy občanské vybavenosti 7.1.1.6 Plochy veřejných prostranství 7.1.1.7 Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba 7.1.1.8 Plochy smíšené výrobní 7.1.2 Nezastavěné území 7.1.2.1 Vodní plochy a toky 7.1.2.2 Plochy lesní 7.1.2.3 Významné krajinné prvky 7.1.2.4 Zeleň v sídlech 7.1.2.5 Nelesní zeleň mimo plochy sídel a ÚSES 7.1.2.5.1 Plochy zemědělské - trvalé travní porosty 7.1.2.5.2 Plochy smíšené nezast. úz. - krajinná zeleň 7.1.2.6 Plochy přírodní a přírodě blízkých ekosystémů 7.1.2.6.1 Biocentra 7.1.2.6.2 Biokoridory


3

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

15-16 16-17 17 17 17 18 18 18-19 19 19-20 20 21 21 21 21 21-22 22 22-23 23-32 32-49

7.1.2.6.3 Interakční prvky 7.1.2.7 Orná půda

str. str.

50-52 52-53

str. str.

53 53-54

str.

54

str. str. str. str. str.

54 54 54-57 57-58 58

str.

59

str.

59-60

str.

60-61

8. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

str.

61

9. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL 9.1 Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu 9.2 Vyhodnocení záboru ZPF 9.3 Zdůvodnění záboru ZPF – zastavitelné plochy 9.3.1 Hájky 9.3.2 Křída 9.3.3 Sítiny 9.3.4 Slavňovice 9.3.5 Staré Sedlo 9.3.6 Stádlec 9.4 Zdůvodnění záboru ZPF – nezastavěné území 9.5 Zábor PUPFL

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

62 62 62-67 67 67 67 68 68 68 68-69 70-71 71

10. Rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění

str.

71

11. Vyhodnocení připomínek

str.

72

12. Údaje o počtu stran odůvodnění ÚP a počtu výkresů k němu připojené grafické části

str.

72

7.2 Zdůvodnění z hlediska dynamiky rozvoje 7.3 Zdůvodnění z hlediska umístění plošného rozvoje 7.4 Zdůvodnění z hlediska umístění ploch a vedení koridorů dopravní a technické infrastruktury 7.4.1 7.4.2 7.4.2.1 7.4.2.2 7.4.2.3

Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Vodovod a kanalizace Elektrická energie Zásobování plynem a teplem

7.5 Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno v prováděcím právním předpisu 7.6 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch 7.7 Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území


4

Seznam použitých zkratek: BC BK bk BM bo BP BPEJ bř BSo BV BVo ČOV ČR ČSR db DO DOK DSIII DSm DSú EVL hb II IP jd jv KN LBK LHP lp LT MěÚ N NL NSk NSm NZo NZt OOLP OP OV OVh OVo OVs PUPFL PÚR R

biocentrum biokoridor buk plochy bydlení městského (textový regulativ) borovice bezpečnostní pásmo bonitovaná půdně ekologická jednotka bříza plochy smíšené obytné s ochranným režimem (textový regulativ) plochy bydlení venkovského (textový regulativ) plochy bydlení venkovského s ochranným režimem (textový regulativ) čistírna odpadních vod Česká republika Československá republika dub dotčený orgán dálkový optický kabel plochy silnice III. třídy (textový regulativ) plochy místní komunikace (textový regulativ) plochy účelové veřejné komunikace (textový regulativ) evropsky významná lokalita habr II. etapa interakční prvek jedle javor katastr nemovitostí lokální biokoridor lesní hospodářský plán lípa lesní typ městský úřad návrh plochy lesní (textový regulativ) plochy krajinné zeleně (textový regulativ) plochy mokřad (textový regulativ) plochy orné půdy (textový regulativ) plochy trvalých travních porostů (textový regulativ) odbor ochrany lesa a půdy ochranné pásmo plochy občanského vybavení (textový regulativ) plochy občanského vybavení – pl. hřbitova (textový regulativ) plochy občanského vybavení s ochranným režimem (textový regulativ) plochy občanského vybavení – sport (textový regulativ) pozemky určené k plnění funkcí lesa politika územního rozvoje územní rezerva


5

RBK RD Rh Ri ŘÚ S SLT sm STG TEMMK TS TTP TV2-5 ÚP ÚPD URÚ ÚSES ÚSKP VDJ VN VP VPa VPK VPO VPS VPz Vr VS VTL VÚC VVN Vz W ZD ZCHÚP ZP ZPF ZÚ ZÚRK Zz

regionální biokoridor rodinný dům plochy hromadné rekreace (textový regulativ) plochy individuální rekreace (textový regulativ) řešené území stav soubor lesních typů smrk skupiny typů geobiocénů transevropský multimodální koridor trafostanice trvalé travní porosty plochy technické infrastruktury (textový regulativ) územní plán územně plánovací dokumentace udržitelný rozvoj území územní systém ekologické stability ústřední seznam kulturních památek vodojem vysoké napětí plochy veřejných prostranství (textový regulativ) plochy veřejných prostranství – park (textový regulativ) významný krajinný prvek veřejně prospěšné opatření veřejně prospěšná stavba plochy zeleně na veř. prostranstvích (textový regulativ) veřejně prospěšné opatření/veřejně prospěšná stavba ke zvyšování retence plochy smíšené výrobní (textový regulativ) vysokotlaký velký územní celek velmi vysoké napětí plochy zemědělské výroby (textový regulativ) plochy vodní (textový regulativ) zemědělské družstvo zvláště chráněné území přírody zastavitelná plocha zemědělský půdní fond zastavěné území zásady územního rozvoje kraje plochy zeleně v zástavbě (textový regulativ)


6

1

Postup při pořízení územního plánu

O pořízení územního plánu bylo rozhodnuto usnesením zastupitelstva obce č. 47/6 dne 17. 12. 2007. Bylo rovněž rozhodnuto požádat o pořizování obec s rozšířenou působností, tj. úřad územního plánování MěÚ v Táboře, odbor územního rozvoje. Na základě výběrového řízení byl obcí vybrán projektant, Atelier KA 21 a M.A.A.T., se zodpovědným projektantem Ing. arch. Alenou Kalinovou a byla uzavřena mezi obcí Stádlec a projektantem smlouva o zhotovení územního plánu. Na základě podrobných průzkumů a rozborů byla připravena úvodní verze zadání územního plánu. Pořizovatel zahájil oznámením ze dne 26. 9. 2008 projednávání zadání, připomínky bylo možno uplatnit v době od 3. 10. 2008 do 1. 11. 2008. Ve smyslu uplatněných požadavků bylo zadání doplněno a usnesením zastupitelstva č. 81/11 ze dne 15. 1. 2009 schváleno. Schválené zadání neobsahovalo požadavek na zpracování konceptu ÚP, projektant připravil k projednávání návrh ÚP. Společné projednání návrhu bylo oznámeno oznámením ze dne 10. 8. 2009, jednání se uskutečnilo 31. 8. 2009, stanoviska a připomínky bylo možno uplatnit do 30. 9. 2009. Po úpravě dokumentace návrhu ve smyslu požadavků projednání byl návrh společně se zprávou předložen krajskému úřadu k posouzení. Stanovisko ze dne 22. 3. 2010 neobsahovalo upozornění na nedostatky a umožnilo pokračovat v projednávání. Řízení o vydání ÚP Stádlec bylo zahájeno veřejnou vyhláškou ze dne 29. 3. 2010, s veřejným projednáním 28. 5. 2010. Po posledních, nepodstatných úpravách dokumentace, byl návrh ÚP předložen zastupitelstvu obce Stádlec k vydání.

2

Vyhodnocení souladu s PÚR a ÚPD vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

2.1

Soulad s politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem

Soulad s PÚR Dokument, schválený usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 12. 7. 2009, obsahuje republikové priority územního plánování, stanovené k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Tyto republikové priority územního plánování jsou určeny ke konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj v územně plánovací činnosti obcí, kterou jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétním území.


7

ÚP Stádlec v souladu s PÚR: −

vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území.

−

ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického dědictví. Zachovává ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice (regulativy, podmínky prostorového uspořádání, krajinná opatření).

−

při stanovování funkčního využití území zohledňuje jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel s cílem nalezení vyváženého řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území.

−

stanoví podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území (podmínky pro využití ploch, regulativy, etapizace); Vytváří předpoklady pro nové využívání opuštěných areálů a ploch (plochy přestavby).

−

vytváří podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika, lyžování), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporuje propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).

−

vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny (regulativy, návrh nových cest).

−

vytváří podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod (návrh ZP, krajinná opatření).

−

stanovuje podrobnější podmínky pro využití a uspořádání území vymezených ploch v souladu s jejich určením a charakterem (regulativy, podmínky prostorového uspořádání, etapizace).

Řešené území není součástí žádné rozvojové osy ani koridoru. Přes řešené území je vedena stávající trasa produktovodu (celorepublikový význam, uváděn v PÚR 2008), která je územním plánem plně respektována. Soulad se ZÚRK Platnou ÚPD kraje je ÚP VÚC Táborsko, schválen 20. 2. 2001 (aktualizovaný dle § 187 zákona č. 183/2006 Sb.) vč. jeho změn č. 1 a 2: 1. změna – schváleno 15. 11. 2005, 2. změna nabyla účinnosti 26. 6. 2007 Tato dokumentace je závazná ve stanoveném rozsahu pro ÚP obcí v záležitostech nadmístního významu. Jejím základním cílem je navrhnout nejvhodnější využití vymezeného území, řešení dopravy a technické infrastruktury a jejich vzájemné uspořádání a vazby. Účelem je vytvářet podmínky pro rozvoj území, zabezpečit soulad jednotlivých činností v území, omezit na přípustnou míru jejich negativní vlivy, zajistit předpoklady pro zlepšování kvality životního prostředí, pro


8

ochranu přírody a krajiny, umožňovat pouze přiměřené využívání neobnovitelných přírodních zdrojů a zachovávat kvalitativní ukazatele obnovitelných přírodních zdrojů. ÚP Stádlec je v souladu s ÚP VÚC Táborsko ve všech těchto ohledech. Aktualizovaný ÚP VÚC Táborsko vymezuje v návrhu ve správním území obce Stádlec tyto VPS: Vodní hospodářství: V13. Revitalizace Oltyňského potoka ÚP navrhuje 2 plochy pro tuto VPS. Tato VPS je reprezentována plochami Vr 22 a Vr 23.

2.2

Širší vztahy

Obec Stádlec se nachází v oblasti Bechyňské pahorkatiny. Přirozenou hranici správního území na východě tvoří geomorfologický útvar kaňonu řeky Lužnice. Větší lesní celky se nacházejí ve východní části území podél řeky Lužnice a také na západě kolem Starého Sedla. V okolním prostoru je většinou orná půda. Krajinné celky jsou pak rozbrázděny několika údolními nivami. Nejvyšším vrchem jsou Hájky s nadmořskou výškou 479 m.n.m.

Postavení obce v systému osídlení Obec Stádlec leží 9 km severně od města Bechyně a asi 15 km jihozápadně od města Tábor. Rozsah území řešeného ÚP Stádlec je dán správním územím obce, jež čítá 4 katastrální území, a to Křída u Stádlce, Slavňovice, Stádlec a Staré Sedlo u Stádlce. Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 31. 12. 2005 je 631. Podle čísel popisných je v osadě Hájky 13, v Křídě u Stádlce 29, ve Slavňovicích 37, ve Stádlci 155 a ve Starém Sedle u Stádlce 42 domů (jedná se o RD, bytové a nebytové domy). Stádlec se řadí do kategorie menších venkovských obcí, s výrazným zemědělským charakterem krajiny. Poloha obce stranou významných dopravních tahů, navíc již poměrně vzdálená od okresního města, dává předpoklady pouze omezeného rozvoje, region se bude rozvíjet spíše pozvolně na základě vlastního potenciálu. Obec, vč. místních částí, má převážně rezidenční charakter, velkou roli zde hrají také výrobní areály, vč. býv. areálů zemědělské výroby, což je dáno historicky velkou mírou zemědělského využití území. Obec Stádlec je působištěm několika firem a drobných provozoven výrobních a nevýrobních služeb, dominantní roli hraje zemědělská výroba (ZD Opařany obhospodařuje většinu zemědělských ploch a využívá areály zemědělské výroby). Obec představuje lokální středisko pracovních příležitostí pro místní, i pro okolní obce. Výrazný podíl na zaměstnanosti (zejména v důsledku absence větších průmyslových ploch a terciéru) mají však okolní větší centra, především město Tábor. ÚP nastavením flexibilních regulativů obytných ploch a návrhem nových ploch smíšené výroby vytváří podmínky pro zvrácení tohoto trendu, tedy k většímu podílu uspokojení pracovních příležitostí v místě a snížení vyjížďky za prací mimo správní území obce.


9

Obec Stádlec disponuje základní občanskou vybaveností. V tomto ohledu má spádový význam pro mnohé menší obce ve svém okolí. Službami místními jsou zejména mateřská a základní škola, hřiště, knihovna, obecní úřad a zdravotní středisko, pošta, hřbitov, kostel, restaurace a prodejna, zámek (kaple). Služby nadmístního významu (obchod, zdravotní služby, střední a vysoké školství, kultura, sport apod.) jsou poskytovány městy Tábor, Bechyně, Milevsko a Jistebnice. ÚP podporuje toto postavení obce v systému osídlení.

Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury Širší dopravní vztahy Letecká doprava Řešené území se nachází v oblasti, kde umístěním stavby nebo zařízení může docházet k ohrožování bezpečnosti letového provozu nebo k rušení funkcí leteckých zabezpečovacích přístrojů v souladu s § 41 zák. 49/1997 Sb. o civilním letectví, ve znění zák. 225/2006 Sb., zejména při umisťování větrných elektráren. Tyto se však v ŘÚ nenavrhují, zástavba v ŘÚ bude dosahovat výškových parametrů obvyklých pro obydlené venkovské oblasti. Silniční doprava Obec Stádlec leží stranou hlavních komunikačních tahů. Komunikační páteř území tvoří síť silnic II. a III. tříd. Řešeným územím prochází tyto krajské silnice: – – – – –

silnice II/120 vede z Opařan přes Staré Sedlo směr Bechyně silnice III/1228 vedoucí ze silnice II/122 přes Stádlec a Slavňovice směr Řepeč silnice III/1229 vedoucí ze silnice II/122 ve Starém Sedle, vede přes Křídu a končí ve Stádlci, kde se napojuje na silnici III/1228 silnice III/12210 vedoucí ze silnice II/122 ve Starém Sedle a vede přes Srlín, kde se napojuje na silnici I/29 silnice III/13711 vedoucí z Opařan prochází Stádlcem přes Stádlecký most směr Dobřejice

Kromě svého lokálního významu uvedené silnice zprostředkovávají spojení s širším okolím, především s městem Tábor (ležícím cca 15 km severovýchodně na hlavním komunikačním koridoru celostátního významu Praha – České Budějovice – Rakousko) a s městem Bechyně cca 10 km jižně, ale i s ostatními většími sídly v okolí (na severu město Jistebnice, na SZ město Milevsko, blízká obec Opařany a východně v prostoru za řekou městys Malšice). Jednotlivé účelové veřejné komunikace mají rovněž přesahy na okolní území.


10

Cyklotrasy Řešeným územím prochází tyto značené cyklotrasy: –

–

Cyklotrasa č. 31 vstupuje do území z východu od Malšic přes Stádlecký most. Směřuje na západ a vede přes Stádlec, Křídu, Staré Sedlo, kde se stáčí na jih a vede podél hlavní silnice a směřuje na Rataje a Bernartice. Cyklotrasa č. 1153 přichází do území ze západu od Sepekova a Srlína a prochází Starým Sedlem, kde se napojuje na cyklotrasu č. 31. Trasy využívají stávající síť silnic II a III. třídy a účelových komunikací. Turistické stezky Řešeným územím procházejí tyto turistické stezky:

– –

Žlutá turistická stezka vstupuje do řešeného území ze severozápadu od Sepekova a směřuje na jihovýchod. Vede přes Sítiny, Stádlec a Stádlecký most a dále pokračuje na Dobřejice a Malšice Červená stezka vede z Dobronic u Bechyně a vede údolím řeky Lužnice na východním okraji řešeného území. Směřuje přes Stádlecký most na Příběnice.

Širší vztahy technické infrastruktury ŘÚ prochází ve směru sever-JZ trasa nadzemního vedení VVN 110kV. ŘÚ prochází síť nadzemních vedení VN 22kV. ŘÚ prochází ve směru sever-jih trasa VTL plynovodu, s odbočkou do sídla Stádlec. Severní polovinou ŘÚ prochází ve směru východ-západ trasa produktovodu. Západní částí ŘÚ prochází ve směru sever-jih 3 radioreléové trasy ve správě spol. České radiokomunikace a. s.

ÚP respektuje uvedené dopravní vazby a technickou infrastrukturu v jejich dosavadním významu a rozsahu.

Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů Řešeným územím prochází regionální ÚSES, který se váže na výrazný geomorfologický útvar zalesněného kaňonu řeky Lužnice, lemující východní hranici ŘÚ. Střední a dolní tok řeky je zároveň vyhlášenou lokalitou Natura 2000. ÚP respektuje regionální ÚSES a navrhuje opatření k jeho lepší funkčnosti. Lokální větve ÚSES přichází do tohoto regionálního koridoru z obou stran a zpravidla se váží na zalesněná kaňonovitá údolí přítoků Lužnice – v případě správního území potoků Slavňovického a Oltyňského. Další lokální větve s využitím bočních, zpravidla bezejmenných


11

přítoků, masivem údolních Božetice

již překonávají zemědělskou kulturní krajinu a propojují systém s rozsáhlým lesním zasahujícím do západní části řešeného území. Jde o souvislé lesnaté území vrcholových a partií řeky Smutné, sahající od přírodního parku Plziny poblíž Bechyně na jihu, až k obci na úpatí Jistebnické vrchoviny na severu (přírodní park Jistebnická vrchovina).

ÚP respektuje lokální ÚSES a navrhuje opatření k jeho lepší funkčnosti. Do ŘÚ okrajově zasahuje přírodní park Kukle (východní okraj ŘÚ - břeh Lužnice). Přírodní park Kukle se rozkládá na levém břehu řeky Lužnice v prostoru vymezeném sídly Dobřejice, Třebelice a Dobronice u Bechyně. Zahrnuje rozsáhlý komplex lesů Kukle a Potálov, který se váže na tok řeky Lužnice a jeho levostranné přítoky – potoky Dobřejický, Od Kukle a Třebelický. Jeho území tvoří členitá pahorkatina v povodí Lužnice. Svahy říčního i potočních údolí představují z geomorfologického a floristického hlediska významný přírodní fenomén. Unikátní technickou památkou na území parku je pak Stádlecký most přes Lužnici. ÚP respektuje přírodní park Kukle. Východní a západní okraj ŘÚ je ve větší míře tvořen lesními porosty, které se váží na toky řek Lužnice a Smutná. Tyto lesní masivy pak definují krajinné prostory. Jejich provázanost na sousední území je patrná severním a jižním směrem, ve vazbě na toky zmíněných řek. ÚP respektuje PUPFL v jejich stávajícím rozsahu. K jejich záboru pro jiné funkce dochází pouze marginálně. ÚP vymezuje nové plochy k zalesnění a nové plochy krajinné zeleně.

2.3

Limity využití území

V řešeném území jsou uplatněny tyto limity využití území, vyplývající z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů anebo správních rozhodnutí: Z hlediska kulturního dědictví: • vyhlášené nemovité národní kulturní památky: − silniční most řetězový přes Lužnici (přemístěn z Podolska) č. ÚSKP 11764/3-5373, parc.č. 539/2 (část), 596 (část), k.ú. Stádlec, parc.č. 836/1 (část), k.ú. Dobřejice • vyhlášené nemovité kulturní památky: Slavňovice − návesní kaple č. ÚSKP 33932/3-5063, k.ú. Slavňovice

Stádlec − židovský hřbitov č. ÚSKP 40483/3-5059, parc.č. 122, k.ú. Stádlec − socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí na východní straně č. ÚSKP 13907/3-5060, parc.č. 2 (část), k.ú. Stádlec


12

− sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí na severní straně č. ÚSKP 36899/3-5061, parc.č 559/1 (část), k.ú. Stádlec − socha sv. Floriána na náměstí na západní straně č. ÚSKP 46404/3-5062, parc.č. 559/1 (část), k.ú. Stádlec − synagoga č. ÚSKP 29398/3-5058, st. parc.č. 49, k.ú. Stádlec − měšťanský dům čp. 22 č. ÚSKP 30315/3-5056, st. parc.č. 31, k.ú. Stádlec − zámek č. ÚSKP 24257/3-5056, st. parc.č. 1, 2/1, 2/2, 2/3, 2/4, 2/5, 89; poz. parc.č. 2, 3, 60, 61/2, 64, 65, 67, 69/1, 69/8, 69/9, 69/10, 69/11, 470, 473, 478/1, 478/2, 611; vodní plocha – parc.č. 473; potok – parc.č. 597 (část), k.ú. Stádlec

Z hlediska dopravní infrastruktury: • vymezená trasa silnice II. třídy, vč. OP • vymezená trasa silnic III. třídy, vč. OP Z hlediska technické infrastruktury: • kmenové trasy vodovodních přivaděčů • hlavní kanalizační řady • vymezená trasa el. vedení VVN 110kV a VN 22kV, vč. OP • trafostanice, vč. OP • vymezené radioreléové trasy, vč. OP • vymezená trasa vedení DOK • vymezená trasa VTL plynovodu, vč. OP a BP • regulační stanice, vč. OP • zařízení katodové ochrany • vymezená trasa produktovodu, vč. OP Z hlediska ochrany přírody a krajiny: • regionální prvky ÚSES: RBK 316 Příběnice - Dobronice • Přírodní park Kukle • vzdálenost 50 m od okraje lesa Z hlediska ochrany obyvatel: • vojenský brod přes řeku Lužnici • aktivní zóna záplavového území

ÚP Stádlec tyto limity respektuje.


13

3

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování

Hlavním cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který uspokojí požadavky současné generace, aniž by ohrozil podmínky života generací budoucích. ÚP v souladu s cíli a úkoly územního plánování: −

sleduje trvalý soulad všech hodnot území se zřetelem na péči o ochranu životního prostředí

−

vyvážený stav mezi krajinou a návrhem rozvojových nově zastavitelných ploch je podstatnou náplní ÚP

−

stanoví podmínky pro výstavbu na rozvojových plochách

−

regulativy chrání kulturní hodnoty sídla

−

hospodárně využívá zastavěné území

−

stanoví etapizaci využití ZP

−

prostřednictvím regulativů chrání nezastavěné území

−

podporuje ekologickou rozmanitost a stabilitu krajiny

−

snižuje nebezpečí ekologických a přírodních katastrof ÚP bezezbytku naplňuje hlavní vytýčené priority územně plánovací činnosti, kterými jsou:

−

podpora bydlení, koncentrovaná zejména do sídla Stádlec

−

podpora ploch přestavby pro vznik pracovních příležitostí (nevyužívané, chátrající areály zemědělské výroby – Hájky, Křída, Slavňovice; změna funkce z důvodu eliminace možných negativních vlivů zemědělské produkce na těsně sousedící obytnou zástavbu – Stádlec, Staré Sedlo)

−

podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace: − návrh ploch pro sport a rekreaci - sportoviště, koupaliště, stravovací a ubytovací zařízení, agroturistika... (individuální i hromadná rekreace – širší prostor řeky Lužnice, OVs)

−

vymezení takových regulativů, které nebudou bránit ubytovací činnosti - ubytování podporují regulativy všech funkcí bydlení (BV, BVo, BM, BSo), rekreace (Ri, Rh), občanské vybavenosti (OV, OVo).

−

řešení postupné revitalizace krajiny: − ochrana přírody a krajiny

(urbanistická

koncepce,


14

regulativy

plošného

a

−

−

− −

−

4

prostorového uspořádání, vymezená limitní ochranná pásma, vymezené plochy ÚSES, návrh ploch krajinných opatření, respektování přírodního parku) obnova ekologické rozmanitosti krajiny, obnova prvků krajinné zeleně – mezí, remízů, mokřadů apod. (zejména návrh ploch krajinných opatření, krajinné zeleně - NSk, ploch ÚSES) návrh protierozních a protipovodňových opatření - obnova přírodních toků, rozčlenění velkých lánů polí, nové plochy TTP, krajinné zeleně, plochy k zalesnění (návrh ploch NZt, NSk, NL) možnost návrhu nových vodních ploch (v rámci ploch NZo, NZt, NL, NSm a NSk) zlepšení prostupnosti krajiny, optimalizace cestní sítě (návrh ploch DSú, regulativy ploch NZt, NSk, NSm)

řešení dopravní a technické infrastruktury: − návrh nových úseků místních a veřejných účelových komunikací − návrh řešení odkanalizování včetně způsobu likvidace odpadních vod v sídlech, kde dosud není vyhovující (návrh ploch TV2-N) − návrh nových trafostanic pro nové ZP

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů

Zpracování ÚP Stádlec bylo provedeno v souladu s ustanoveními stavebního zákona a navazujících vyhlášek v platném znění.

5

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky DO podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

Zpracování ÚP Stádlec bylo provedeno v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky DO podle zvláštních právních předpisů.

6

Vyhodnocení splnění zadání

ÚP Stádlec je zpracován v souladu se zadáním, schváleným zastupitelstvem obce Stádlec. Ze schváleného zadání nevyplynul požadavek na zpracování konceptu ÚP, návrh byl tedy zpracován přímo na základě zadání.


15

7.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

7.1

Zdůvodnění urbanistického řešení a koncepce krajiny

7.1.1 Zastavěné území a zastavitelné plochy ZÚ bylo projektantem vymezeno postupem podle stavebního zákona ke dni 24. 7. 2009. Výchozím podkladem byly hranice intravilánu z r. 1966. Do ZÚ byly dále doplněny plochy ostatních zastavěných stavebních pozemků a části pozemních komunikací, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky ZÚ. Základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití jsou vymezeny v souladu s vyhl. 501/2006 Sb. Některé typy ploch jsou dále členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území. Každému typu plochy je přiřazen specifický kód. Návrh řešení se snaží provádět co možná nejmenší zásahy do struktury sídla tak, aby výrazným způsobem neovlivnil dosavadní vlastníky. Hlavní cíle rozvoje zástavby jsou definovat takové funkční uspořádání, aby byly vytvořeny či zachovány vhodné podmínky pro rozvoj bydlení v obci, včetně drobného podnikání. Cílem, zejména u menších sídel, je rovněž využití stávajícího potenciálu zastavěného území a dekoncentrovaný rozvoj rozsahem malých zastavitelných ploch. Velký důraz je kladen na zapojení krajinných složek (zejména zeleně) pronikajících i do zastavěného území. Tyto cenné zelené plochy v sídlech představují ozeleněné prostory návsí. Rozvoj zástavby ve volné krajině je minimalizován na několik plošně malých lokalit s funkcí individuální rekreace. Pro všechna sídla je doplnění zástavby rovnoměrné, úměrné dosavadnímu urbanistickému kontextu. Pro Stádlec jsou navrženy navíc prostorové rezervy zastavitelných ploch. Při vymezování ZP jde v zásadě o řešení těchto nejdůležitějších tématických okruhů:      

stávající městské a venkovské bydlení a jeho ochrana rekreační funkce a hledisko dobré prostupnosti území zapojení zeleně a odclonění ploch výroby, spojené s možnou transformací vymezení nových ploch a využití stávajících prostorových rezerv stanovení podmínek využití stávajících výrobních ploch v sídlech s ohledem na zachování kvality životního prostředí dobrá dostupnost ZP, zejména pak bezkolizní obslužnost ploch výroby

ÚP definuje jednotlivé funkční složky a jejich lokalizaci.

7.1.1.1

Plochy bydlení venkovského charakteru (BV) Plochy bydlení venkovského charakteru s ochranným režimem (BVo)

Bydlení venkovské je zastoupeno nejširší měrou na území menších sídel ve správním území. Tvoří dominantní urbanistické uspořádání sídlel a tato role zůstane pravděpodobně vůdčí i v budoucnosti. Jedná se o plochy určené pro bydlení venkovského charakteru spojené s plochami zahrad.


16

Tato zástavba je regulativy upravena tak, aby adekvátní formou respektovala genius loci venkovské zástavby. Regulativy nelze docílit kvalitní architektury. Lze však zabránit nejhorším prohřeškům vůči principům formování tradiční venkovské zástavby. Plochy bydlení venkovského charakteru s ochranným režimem lze charakterizovat jako urbanisticky hodnotné, zejména díky charakteru současné bytové, drobné zástavby a jejího umístění. Jde o zástavbu původní dochované typické urbanistické struktury, vymezující centrální prostor návsi sídel Staré Sedlo, Křída, Slavňovice, usedlosti U Marka v údolí Lužnice a v případě Stádlce zástavbu kolem návsi, vč. zástavby pův. jižní příbřežní fronty někdejšího rybníka JZ od návsi (dnes zasypaného). Pro tyto plochy je ÚP vymezen zpřísňující prostorový regulativ. Na nejhodnotnější plochy, charakterizované kompozičně ucelenými stavebními bloky, je (kromě standardního omezení výšky staveb) uplatněn požadavek dodržení stavebních čar, předepsané orientace štítu + max. úroveň výšky vstupního podlaží. ÚP zde přebírá určité zpřesňující prvky regulace, které jsou pro zachování urbanistických hodnot těchto vybraných lokalit (v duchu tradiční venkovské zástavby) zcela zásadní, a to bez nutnosti stanovovat pro tyto plochy pořízení regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování v území. Vzhledem k hodnotám, významu a rozsahu těchto ploch by takový požadavek byl (i finančně a časově) nereálný.

7.1.1.2

Plochy bydlení městského charakteru (BM)

Bydlení městské se ve správním území realizuje výhradně v sídle Stádlec. Jde o plochy formované ulicovou příměstskou rodinnou solitérní zástavbou typickou pro 2. pol. 20. stol. v SZ části sídla. ÚP pro tento typ bydlení vymezuje nové plochy ve vazbě na plochy stávající.

7.1.1.3

Plochy smíšené obytné s ochranným režimem (BSo)

Bydlení smíšené rozšiřuje zejména možnosti uplatnění širšího spektra funkcí v koexistenci s bydlením. Ve správním území se tato funkce vymezuje ojediněle – pro samotu v lokalitě Odměna. Regulativy připouštějí celou škálu možností využití, které je s bydlením slučitelné. Plochy bydlení smíšeného s ochranným režimem lze charakterizovat jako urbanisticky hodnotné, zejména díky charakteru dochované zástavby a jejího umístění. Jde o zástavbu původní dochované typické urbanistické struktury, formované jako větší uzavřené dvorcové usedlosti a hospodářské dvory, stojící často excentricky či volně v krajině, uplatňující se výrazně v obrazu sídel a krajiny. Pro tyto plochy je ÚP vymezen zpřísňující prostorový regulativ. Na nejhodnotnější plochy, charakterizované kompozičně ucelenými stavebními bloky, je (kromě standardního omezení výšky staveb) uplatněn požadavek dodržení stavebních čar, předepsané orientace štítu + max. úroveň výšky vstupního podlaží. ÚP zde přebírá určité zpřesňující prvky regulace, které jsou pro zachování urbanistických hodnot těchto vybraných lokalit (v duchu tradiční venkovské zástavby) zcela zásadní, a to bez nutnosti stanovovat pro tyto plochy pořízení regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování v území. Vzhledem k hodnotám, významu a rozsahu těchto ploch by takový požadavek byl (i finančně a časově) nereálný.


17

7.1.1.4

Plochy rekreace individuální (Ri) Plochy rekreace hromadné (Rh)

ÚP potvrzuje stávající plochy individuální rekreace a doplňuje je o nové plochy. Jedná se o rekreaci individuální s možností existence penzionů (Slavňovice). Funkce rekreace hromadné, je rovněž rozšířena o nové návrhové plochy. Jde o plochy v sídlech, vymezované primárně z důvodu potřeby umístění sportoviště (Staré Sedlo, Stádlec).

7.1.1.5

Plochy Plochy Plochy Plochy

občanské občanské občanské občanské

vybavenosti vybavenosti vybavenosti vybavenosti

(OV) s ochranným režimem (OVo) – plochy hřbitova (OVh) – sport (OVs)

Návrh potvrzuje ve svém statutu stávající plochy občanského vybavení (OV). Jedná se o objekty církevní (kostely, kapličky, hřbitov), správní (budova obecního úřadu, úřadovny místních samospráv), vzdělávací (školka, areál školy), služby ostatní (zdravotní středisko, budovy hasičských zbrojnic, společenských místností obce). Plocha areálu stádleckého zámku je z důvodu zachování a ochrany urbanistických a architektonických hodnot, definována jako plocha ochranného režimu (zpřísňující prostorové regulativy). Nová ZP pro funkci občanské vybavenosti je navržena v souvislosti s rozšířením ploch hřbitova na JZ okraji sídla Stádlec (OVh-N), na severním okraji sídla je navržena plocha pro hřiště (OVs-N). Možnosti vymezovat občanskou vybavenost jsou regulativy dané rovněž pro nově vymezené zastavitelné plochy obytné zástavby.

7.1.1.6

Plochy veřejných prostranství (VP) Plochy veřejných prostranství – veř. a parková zeleň (VPz) Plochy veřejných prostranství – park (VPa)

ÚP vymezuje všechny plochy návsí, rozšířených úseků ulic apod. jako plochy veřejných prostranství. Pro plochy veřejných prostranství platí podmínka komplexního zastoupení veřejné parkové zeleně, sloužící obecnému užívání. Jako VPz jsou označeny plochy sloužící primárně pro veřejnou zeleň. Zeleň má mnoho pozitivních funkcí, které zvyšují kvalitu pracovního a životního prostředí (funkce mikroklimatická, hygienická, ochranná, estetická, biologický význam). Neméně důležitý je její význam městotvorný a kompoziční. Podíl těchto ploch při formování veřejného prostoru proto nesmí být snižován. Jako VPa je označena rozlehlá plocha zeleně v areálu stádleckého zámku – zámecká zahrada. ÚP potvrzuje stávající plochy veř. prostranství v jejich dosavadním významu a rozsahu. Nové plochy nejsou vymezovány. Regulativy většiny ostatních urbanizujících funkcí nicméně jejich vznik umožňují.


18

7.1.1.7

Plochy výroby a skladování – plochy zemědělské výroby (Vz)

Územní plán nevymezuje nové plochy pro zemědělskou výrobu. Stávající kapacita areálů v sídlech Křída a Staré Sedlo je pro případný rozvoj dostačující. Původní zemědělské areály v ostatních sídlech (Stádlec, Slavňovice, Hájky) jsou navrženy k funkční konverzi na výrobu smíšenou, což dává uživatelům širší možnosti využití těchto ploch a zároveň eliminuje možné střety se zdravým obytným prostředím v důsledku negativních vlivů zemědělských výrobních provozů. Plochy jsou nadále vhodné pro umístění objektů a zařízení zemědělské výroby a skladování pouze za předpokladu, že budou bez negativního účinku na životní prostředí. Pro areály zemědělské výroby, u kterých je jejich funkce potvrzena (Křída, Staré Sedlo) je navrženo limitní OP. Negativní vlivy z provozu, vč. zemědělské výroby, nesmí tuto limitní hranici překročit. Pokud bude zdroj negativního vlivu v rámci vymezené plochy umístěn blíže k obytné zástavbě, vzdálenost k hranici ochranného pásma se pro tento zdroj snižuje a úměrně s tím musí klesnout i jeho intenzita (např. kapacita ustájených zvířat), ledaže lze provést na zdroji účinná opatření k eliminaci či snížení hodnot negativních vlivů (např. hluku) na přípustnou mez. Tyto aspekty pak musí stavebník/stavební úřad zohlednit v územním řízení.

7.1.1.8

Plochy smíšené výrobní (VS)

Tyto plochy lze charakterizovat jako plochy s možností umisťovat zařízení pro drobnou výrobu, skladování a služby. Jedná se zejména o zařízení drobné výroby a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy. Pro tyto plochy je stanovena i řada podmíněných funkcí s podmínkami, které se snaží předejít případným kolizím či střetům zájmů, jež by v případě realizace mohly vzniknout. Územní plán tak dává široké možnosti uplatnění za současné eliminace nejvyšších možných rizik. Ve správním území je navržena funkční konverze vybraných ploch bývalých zemědělských areálů, čímž se má docílit opětovného využití těchto znehodnocených ploch, za současného zmírnění negativního vlivu na okolní plochy bydlení, včetně eliminace negativního působení v krajině.

7.1.2

Nezastavěné území a nezastavitelné plochy

Tak jako je věnována pozornost zastavěnému území a zastavitelným plochám, řeší ÚP stejně důsledně i koncepci území nezastavěného. Podle Evropské úmluvy o krajině se „péčí o krajinu“ rozumí činnosti, které směřují v perspektivě trvale udržitelného rozvoje k uchování krajiny v dobrém stavu řízením a harmonizací změn, vyvolaných sociálním, ekonomickým a environmentálním vývojem. V souladu s tímto úkolem se územní plánování považuje za zvláště významnou činnost, která ve svých důsledcích směřuje ke zhodnocení, obnově nebo tvorbě krajiny. ÚP respektuje zásady Evropské úmluvy o krajině, vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití v krajině a formou regulativů stanovuje podmínky pro změny v jejich využití. Krajinné matrixy jsou členěny do 6 typů funkčních ploch. Plochy orné půdy (NZo) jsou návrhem fragmentovány na menší plošné celky a doplňují se tak plochy trvalých travních porostů (NZt) v plošném uspořádání, a plochy krajinné zeleně (NSk), plochy pozemků určených k plnění funkce lesa (NL) a plochy mokřadní (NSm) v liniovém a plošném uspořádání.


19

V nezastavěném území (tj. mimo zastavěné území a zastavitelné plochy) probíhají činnosti stávající či navrhované, které je nutné vhodně regulovat. Jedná se o tradiční hospodářské využívání krajiny (zemědělství, lesnictví), které se rozhodujícím způsobem podílí na vytváření krajinného rázu. Ochrana ZPF jako (ne)obnovitelného vyčerpatelného přírodního zdroje je rovněž jedním ze základních úkolů územního plánování. Mimo tyto funkce plní krajina další, pro trvale udržitelný rozvoj nezastupitelné mimoprodukční funkce, např. funkce přírodních a přirozených refugií rostlin a živočichů, významného a jediného zdroje pitné a užitkové vody apod. Významnou funkcí pro trvale udržitelný rozvoj je i kulturní a estetická hodnota daná předchozím historickým vývojem. Volná krajina je rovněž nejpřirozenějším a nezastupitelným prostorem pro rekreaci a relaxaci obyvatelstva. Mezi hlavní úkoly územního plánování v nezastavěném území patří vytváření podmínek pro zachování vysoké kvality základních složek životního prostředí, respektování a ochrana krajinného rázu a významná podpora přirozeného členění sekundární krajinné struktury – přirozeného krajinného rámce sídel, včetně jeho kompozičních aspektů (průhledy, dálkové pohledy, dominanty apod.). Je pochopitelně na uživatelích, která forma využití pozemků bude pro ně adekvátní. Územní plán se snaží skloubit podmínky pro rozvoj a ochranu všech složek prostředí, společně s různorodými, často protichůdnými zájmy a požadavky obyvatel. Výsledkem je kompromis mezi potřebami člověka a hodnotami a limity území (krajiny). ÚP ukazuje možnosti revitalizací vodních toků, výsadeb lesních a nelesních porostů. Všechny tyto kroky by měly vést k posílení vitality krajiny a zájmu člověka o ni. ÚP podporuje a rozvíjí prostupnost území. Funkční rozložení ploch je navrženo s ohledem na potřebu zvýšení ekologické stability a možnosti zprůchodnění správního území, které je dnes pokryto převážně zorněnou půdou. Tři funkční typy krajiny - trvalé travní porosty (NZt), plochy lesů (NL) a krajinné zeleně (NSk) - umožňují přímý kontakt návštěvníka s krajinnými složkami bez nutnosti obcházet rozsáhlé bloky, jako je tomu v případě orné půdy. Rekreační potenciál je zvyšován nabídkou ploch nových účelových veřejných komunikací, doplňujících stávající síť komunikací a silnic II. a III. třídy.

7.1.2.1

Vodní plochy a toky (W)

Jedná se o plochy vodních toků, rybníků, retenčních a ostatních vodních nádrží, které plní funkce ekologicko-stabilizační, retenční, rekreační, estetické a hospodářské. Vodní plochy a toky zůstávají nejdůležitějšími přírodními činiteli v krajině. Podél nich je směřována většina biokoridorů a interakčních prvků a právě ony se se svými břehovými partiemi podílejí nejsilnější měrou na migraci a reprodukci většiny rostlinných a živočišných druhů. ÚP v oblasti koncepce vodních ploch a toků definuje zejména tyto tématické okruhy: 1) Problematika vodohospodářských úprav ve formě retenčních zdrží, poldrů a mokřadů, splavů, revitalizaci melioračních koryt 2) Ochranný režim ploch biokoridorů a biocenter daný regulativy a ÚSES Ve správním území územní plán dále doporučuje zejména tyto kroky: 1) Vykácení nežádoucích náletů a výsadba hodnotných dřevin a stromových porostů 2) Možná otevření melioračních koryt 3) Revitalizaci rybníků s přírodními břehovými partiemi


20

Systém opatření posiluje retenci krajiny a zlepšuje její biodiverzitu. Ačkoli výrazné přímé ohrožení povodní u ploch ve správním území nehrozí (výjimkou je specifický prostor kaňonu Lužnice), protipovodňová funkce zde hraje rovněž svou důležitou roli. Opatření mají zmírnit rychlý odtok vod zejména do řeky Lužnice, kam většina ŘÚ spáduje, a chránit tak níže položená území. ŘÚ disponuje poměrně velkým množstvím menších vodních ploch, nezřídka v kaskádovém zapojení. ÚP proto nové plochy nevymezuje. Regulativy ostatních ploch nezastavěného území nicméně zřízení drobných vodních ploch a vodohospodářských úprav umožňují.

7.1.2.2

Plochy lesní (NL)

7.1.2.3

Významné krajinné prvky

7.1.2.4

Zeleň v sídlech

Jedná se o plochy lesa pro upevnění funkce ekologicko-stabilizační, krajinotvorné, rekreační, estetické a hospodářské. Návrh lesních ploch podporuje obnovení krajinné mozaiky v zorněné krajině. V návrhu ploch pro zalesnění jsou zohledněny požadavky plánu ÚSES. Zpracovatel vymezuje i další plochy pro upevnění ekologické kostry krajiny. Důvodem jejich vymezení je i ochrana sídel před negativními účinky vanoucích větrů (Sítiny, Stádlec). Nové lesní plochy jsou navrženy s doporučenými regulativy obhospodařování. To má být šetrné ke krajině (doplňování listnatých porostů a šetrné způsoby těžby lesa s vyloučením holosečí).

Charakteristický ráz krajiny v řešeném území tvoří významné krajinné prvky ze zákona (podle §3, odst. 1b zákona č. 114/92 Sb. jimi jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy). Registrované VKP v ŘÚ nejsou.

Vzhledem k rozvolněnému způsobu zástavby hraje důležitou roli zeleň veřejná (VPz), ale i zahrady v rámci ploch BM, BV, BVo, BSo, vč. nezastavitelných ploch sídelní zeleně Zz. Regulativy je umožněna redukce ploch místních komunikací ve prospěch veřejné zeleně. Pro podporu sídelní a přilehlé sídelní zeleně ÚP vymezuje tyto funkční plochy a opatření: 1) Plochy stávajících nelesních porostů s převážně vzrostlými stromy s ochranným režimem nezastavitelnosti – nelesní porosty, veřejná zeleň (NSk, VPz) 2) Revitalizace břehových partií rybníků, odstranění nežádoucích náletů a výsadba hodnotných dřevin 3) Redukce šířkových profilů místních komunikací ve prospěch veřejné zeleně (stromové, keřové a bylinné patro) 4) Plochy účelových veřejných komunikací (DSú) s výsadbou zeleného stromořadí po jedné, případně obou stranách 5) Plochy místních komunikací (DSm) a veřejných prostranství (VP) se založením travnatých ploch a výsadbou stromů


21

7.1.2.5

Nelesní zeleň mimo plochy sídel a ÚSES

7.1.2.5.1

Plochy zemědělské - trvalé travní porosty (NZt) Jde o plochy luk a pastvin, jedná se o trvalé a speciální kultury ve volné krajině (nezastavěném území). ÚP nevylučuje možnost částečného, poměrně variabilního zemědělského i nezemědělského využití, a to za podmínek daných regulativy. Navrženy k založení jsou TTP převážně v souvislosti s plochami, které jsou ekologicky labilní, podléhají erozím. Navrženy jsou rovněž v plochách, kde je jejich hospodářská a krajinná funkce žádoucí a přínosná. Dalším důvodem pro jejich vymezení je podpora krajinné mozaiky a charakteru krajinného rázu a v neposlední řadě eliminace negativních vlivů v důsledku intenzivní zemědělské výroby (erozní splachy, prašnost). Navrženými regulativy je ochráněn i režim stávajících ploch. Tyto plochy představují významný ekologický fenomén, jsou dočasnými rezervoáry dešťových srážek, poskytují útočiště rozmanitým společenstvím živočišných a rostlinných druhů – jsou významnou součástí kostry ekologické stability. Významnou roli bude hrát výběr směsi lučních osiv pro obnovení květnatých luk, procentuální zastoupení určitého typu lučního biotopu, monokulturní plochy luk jsou prvkem nežádoucím. 7.1.2.5.2

Plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň (NSk) Jde převážně o maloplošná, často liniová a bodová území. Jsou nárazovými prvky erozních splachů a odvodňují za pomoci dešťových koryt přebytečnou vodu. Jsou útočištěm volně žijících živočichů a „zásobárnou“ přirozených druhů bylin a trav pro postupnou revitalizaci krajiny. Jejich ochrana a postupné doplňování je pro přírodní biodiverzitu krajiny a krajinný ráz zcela zásadní a nenahraditelná. Významnou roli bude hrát procentuelní zastoupení jednotlivých prvků vegetace a jejich vzájemná rozmanitost a uskupení. V ÚP se jedná o potvrzení stavu ploch charakterizovaných zejména jako ostatní (dle katastrálních map), ochrana a ukotvení jejich funkce. Nové plochy jsou vymezeny jako protierozní, pro zvýšení retence, zvýšení biodiverzity a ekologické stability, obohacení krajinné mozaiky a podporu charakteru krajinného rázu a v neposlední řadě pro žádoucí odclonění funkčních složek v sídle a jejich kompoziční dotvoření.

7.1.2.6

Plochy přírodní a přírodě blízkých ekosystémů

Plochy ÚSES – plochy biokoridorů (BK), biocenter (BC) a interakčních prvků (IP) jsou základem kostry ekologické stability krajiny. Tyto plochy, vedle lesů, vodních ploch a mokřadů, představují vůbec nejdůležitější složky krajinných matrixů. Plochy jsou v ÚP chráněny nejpřísnějšími regulativy. Obzvlášť pečlivý musí být postup revitalizací, spojený s revitalizací a renaturalizací vodních recipientů, na které se ÚSES váže především. Zákon o ochraně přírody definuje navíc vodní toky a údolní nivy jako významné krajinné prvky (VKP). ÚP vymezuje funkční plochy ÚSES. Základní skladebnou součástí ÚSES je biocentrum (centrum biotické diverzity). Jeho plocha je nebo má být tvořena ekologicky významným segmentem krajiny, který svou velikostí a


22

stavem ekologických podmínek umožňuje trvalou existenci druhů i společenstev přirozeného genofondu krajiny. Jedná se o biotop nebo soubor biotopů, jenž svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je skladebnou součástí ÚSES, která je nebo cílově má být tvořena ekologicky významným segmentem krajiny, který propojuje biocentra a umožňuje a podporuje migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů. Na rozdíl od biocenter nemusí umožňovat trvalou existenci všech druhů zastoupených společenstev. Funkčnost biokoridorů podmiňují jejich prostorové parametry, stav trvalých ekologických podmínek a struktury i druhové složení biocenóz. Vymezené biokoridory jsou většinou vedeny drobnými vodními toky a břehovými partiemi rybníků. Skladebné části systému ekologické stability doplňují interakční prvky. Jsou to ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně ovlivňujícím fungování ekosystémů kulturní krajiny. V místním územním systému zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. IP jsou součástí ekologické niky různých druhů organismů, které jsou zapojeny do potravních řetězců i okolních, méně stabilních společenstev. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v kulturní krajině a tím podmiňují vznik regulačních mechanismů, zvyšujících celkovou ekologickou stabilitu krajiny. IP v ŘÚ jsou vymezeny jako dodatkové maloplošné a liniové prvky doplňující návrh místní úrovně ÚSES v území s převahou zemědělské půdy. IP nepatří mezi skladebné části ÚSES, ÚP však potvrzuje jejich statut různými opatřeními a stanoveným managementem. V řešeném území je vymezena regionální a lokální úroveň ÚSES. Bližší specifikace a návrh opatření pro využití ploch ÚSES stanoví tabulková část ÚSES: 7.1.2.6.1

Biocentra

Číslo: 1

Název: Srubec (784)

Katastrální území: Opařany, Stádlec Mapový list: 22-24-23 ekologicky významný segment Rozloha: 6,2 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Druh pozemku: lesní p., louky, vodní plocha Geobiocenologická typizace: 4B3, 4BC3, 3AB3a

Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je vymezeno v údolí Oltyňského potoka. Koryto vodního toku je upravené s provedenou směrovou a spádovou úpravou, s úpravou příčného profilu (zemní koryto). Vodní a pobřežní společenstva jsou narušená a ruderalizovaná. Součástí biocentra je drobná vodní nádrž s břehovými porosty olše, dubu,


23

smrku a topolu osiky. Největší plochu upravené nivy zaujímají degradované pcháčové louky. Vodní tok má nesouvislý vegetační doprovod dřevin (vrby a olše). Lesní porosty na údolních svazích jsou tvořeny různověkými porosty smrku a borovice, pomístně s vtroušenými dřevinami přirozené druhové skladby – dub letní, olše bělokorá (zejména na okrajích lesních porostů), v kontaktu s potoční nivou - olše lepkavá a vrba křehká. SLT: 3K, 4K, 3S. Bylinné patro: Mokřady kolem vodního toku sv. Phalaridion arundinaceae s dominancí Phalaris arundinacea. Degradované pcháčové louky přechod mezi podsvazy Calthenion a Filipendulenion s Scirpus sylvaticus, Dactylis glomerata, Juncus effusus a Sanguisorba officinalis. Půdy: Nivní půdy, drnoglejové půdy, na svazích mezotrofní hnědé půdy. Návrh opatření: Cílem opatření je zachovat a chránit sukcesní stádia přirozených travinobylinných společenstev, resp. mozaiky extenzivních mokrých luk a lužních dřevinných skupin. Lukařské využití zpravidla s jednou sečí ročně, při event. pravidelnějším dvojím kosení občasné vynechání některé seče střídavě v různých částech lokality pro umožnění existence druhů neschopných regenerace v cyklu dvou pravidelných sečí. Termín senoseče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech a částech lokality. Vyloučit hnojení, obnovy drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosení je reálné za použití lehké mechanizace. Seno pokud možno sušit přirozeným způsobem na pokose (mimo ruderální partie). Pravidelně kosit event. nitrofilní bylinné lemy kolem vodního toku. Při menší intenzitě hospodaření by bylo vhodné dle potřeby provádět občasné mechanické potlačování náletu křovin, vhodné by bylo zajistit alespoň občasné kosení. Okraje potoka s břehovými porosty ponechat bez zásahu, pouze zdravotní výběr. V lesních porostech na svazích hospodařit dle LHP, obnova maloplošnou holosečí, násekem, clonnou sečí. Zajistit alespoň 30-40% podíl dřevin přirozené skladby (buk, jedle). Přirozená dřevinná skladba lesních porostů: 3K – bk 6, db 3, jd 1, bo, (lp); 4K – bk 7, jd 2, db 1.

Číslo: 2

Název: Mlýnský Stádlec (789)

Katastrální území: Stádlec Mapový list: 22-24-23 ekologicky významný segment

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM

Rozloha: 10,5 ha

Druh pozemku: les (ODD 139E), vodní plocha Geobiocenologická typizace: 4BC5, 4B3, 4AB3


24

Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je vymezeno v údolí Oltyňského potoka. Převážnou část plochy zaujímá rybník Mlýnský Stádlec a na východním okraji rybníka zalesněný údolní svah. Litorální pásmo je úzké. Na okraji rybníka rostou v přechodovém pásmu jednotlivě a ve skupinách olšové porosty. Lesní porosty na údolních svazích tvoří borovice a smrk s příměsí břízy a modřínu, v kontaktu s okrajem rybníka je vyšší zastoupení vrby křehké, olše lepkavé a břízy bělokoré. Převažují lesní typy 3K9 a 3S9. Půdy: Glejová půda na nevápnité nivní uloženině. Hnědá půda na metamorfovaných horninách. Hnědá půda slabě oglejená na zvětralinách rul. SLT: 3K – kyselá dubová bučina 3S – svěží dubová bučina Fytocenologie: Luzulo-Fagion, s druhy Avenella flexuosa, Mycelis muralis, Vaccinium myrtillus, Mnium sp., Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum; Melica nutans, Poa nemoralis, Calamagrostis arundinacea, Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Dryopteris filix-mas, Stellaria holostea, v kontaktu s nivou Urtica dioica, Geranium robertianum. Návrh opatření: Omezovat eutrofizaci rybníka vytvořením ochranného zatravnění v šíři 20 – 50 m s extenzivním využitím. V lesních porostech hospodařit dle LHP, při obnově klást důraz na zvyšování podílu dřevin přirozené druhové skladby (v porostech na údolních svazích zejména dubu letního, buku lesního, lípy srdčité). Travinobylinná společenstva kolem vodního toku, nevyužívaná lada v nivě (mimo silně podmáčené plochy) pravidelně alespoň 1x ročně kosit, je nutné zabránit postupné ruderalizaci porostů. V nivě nepoužívat žádné chemické prostředky ochrany rostlin a hnojiva. Přirozená druhová skladba lesních porostů: SLT 3K – bk 6, db 3, jd 1, bo, (lp). SLT 3S – bk 6, db 3, lp 1, jd, hb.

Číslo: 3

Název: U Marků (799)

Katastrální území: Dobřejice, Křída u Stádlce Mapový list: 22-24-23

ekologicky významný segment

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM

Rozloha: 8,5 ha

Druh pozemku: les (ODD 362A,B)


25

Geobiocenologická typizace: 3 BC 3, 3 B 3, 3BC4-5 Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru je vymezeno v údolí řeky Lužnice. Upravený tok řeky Lužnice tvoří osu biocentra a součástí biocentra je úzká niva sevřená zalesněnými údolními svahy. Vodní tok doprovází dřeviny, především Salix fragilis a také Alnus glutinosa, také jej obklopuje ruderální vegetace s dominancí Urtica dioica a Phalaris arundinacea a výskytem Impatiens glandulifera. Luční porosty v nivě představují nejčastěji degradované vlhké pcháčové louky, doplněné travinobylinnými lady. Kolem chat jsou nejčastěji udržované plochy kulturních trávníků. Na údolních svazích převažují porosty (kmenoviny) Picea abies a Pinus sylvestris, vtroušeny jsou Fagus sylvatica, Tilia sp. a Abies alba, v bylinném patře s druhy acidofilních doubrav např. Luzula luzuloides a Calamagrostis arundinacea. V jižní části biocentra tvoří část údolního svahu skalní stěny a členité skalnaté svahy s biotopy skal a drolin. – lesní porosty tvoří společenstva suťových lesů - lipových javořin, na ostatní ploše dubová bučina. Lesní porosty: 362A,B. Lesní typy: 3A3, 3M3, 3S1, 3S8, 3S9. Porost 362 B1 je ochranný les. LT: 3S9 - svěží dubová bučina šťavelová na příkrých svazích, 3A3 - lipodubová bučina s pitulníkem na srázných svazích. Půdy: Humózní podzolovaná hnědá půda písčitá, typický moder, středně až silně kyselá, s ojedinělým skeletem, hluboká, čerstvě vlhká; mezotrofní hnědá půda, mulový moder až moder, středně kyselá, slabě skeletovitá až skeletovitá, středně hluboká, stále čerstvě vlhká. Bylinné patro lesních porostů: Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Vaccinium myrtillus, Mnium sp., Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum; Melica nutans, Poa nemoralis, Carex digitata, Calamagrostis arundinacea, Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Dryopteris filix-mas, Stellaria holostea, Asarum europaeum, Urtica dioica, Geranium robertianum. Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP, v porostech s přirozenou druhovou skladbou zvýšit obmýtí na fyzický věk dřevin. Jednotlivý až skupinovitý výběr, na vhodných stanovištích clonná seč ve smrkových skupinách. Redukce smrku - při obnově nahradit dřevinami přirozené skladby. Výhledově vytvořit věkově, prostorově a druhově diferencovaný porost obnovovaný na nepříznivých stanovištích jednotlivě až skupinovitě výběrným způsobem, na ostatní ploše podrostní hospodářství. Přirozená druhová skladba: 3A3 - bk 5, lp 2, db 1, jv 1, jd 1, 3S9 - bk 6, db 3, lp 1, jd, hb. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na obnovu a doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Je nutné trvale zachovat stávající porosty dřevin, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin.


26

Číslo: 4

Název: Slupiště (801)

Katastrální území: Stádlec Mapový list: 22-24-23

ekologicky významný segment Rozloha: 3,9 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Druh pozemku: vodní plocha, les Geobiocenologická typizace: 3 AB-B 3, 3 BC 5

Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru je vymezené v údolí řeky Lužnice. Osou biocentra je tok řeky Lužnice a součástí biocentra je navazující úzká niva s přilehlými, většinou zalesněnými údolními stráněmi. Na údolních svazích převažují kmenoviny smrku (Picea abies) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris). Podél vodního toku roste ruderální vegetace s chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), kopřivou (Urtica dioica) a místy neofytem říčních údolí netýkavkou žláznatou (Impatiens glandulifera). Vodní tok doprovázejí liniové porosty vrby křehké (Salix fragilis) a olše lepkavé (Alnus glutinosa). Výskyt tužebníkových lad s dominantním tužebníkem (Filipendula ulmaria) a pcháčem (Cirsium oleraceum). V okolí chatek pečlivě udržované kosené trávníky. Vlastní niva je většinou velmi úzká, místy rozšířená o úzké ploché louky, které jsou většinou využívány k rekreačním účelům (tábory, kempy, chaty). Na svazích lesní typy: 2S9, 3A3, 3S9. Odd. 361 J5 - věk 99 r., zakm.10, sm 85 bo 15. LT 3S9 - svěží dubová bučina šťavelových na příkrých svazích, 3K9 - kyselá dubová bučina biková na příkrých svazích. Půdy: Oligotrofní hnědá půda až mullová rendzina, surový moder až mull, silně kyselá až neutrální, skeletovitá, mělká až středně hluboká, mírně až čerstvě vlhká. Fytocenologie: Říční niva se společenstvy sladkovodních rákosin tekoucích vod s dominantní lesknicí rákosovitou a druhy nitrofilních a heminitrofilních společenstev (sv. Phalaridion arundinaceae a tř. Galio-Urticetea), dřevinné nárosty sukcesního charakteru podél břehů lze označit jako fragmenty společenstev vrbových olšin (ř. Salicetalia purpureae). Luční společenstva lze rámcově zařadit do ř. Molinietalia (sv. Molinion, Calthion, Deschampsion). Lesní porosty jsou většinou přeměněné, s převahou smrku a borovice, stanovištně podsv. Eu-Fagenion, sv. Luzulo-Fagion, význačná jsou lesní společenstva na stanovištích sv. Tilio-Acerion (listnáče), na exponovaných stanovištích borové porosty sv. Dicrano-Pinion a listnaté porosty s dubem sv. Genisto germanicaeQuercion. Údolí Lužnice je velmi významné z botanického i zoologického hlediska - výskyt chráněných bezobratlých živočichů, ptáků (výr velký), rostlin. Návrh opatření: Dřevinné nárosty v nivě bez zásahu, louky pravidelně sekat, lesní


27

porosty do obnovy obhospodařovat dle LHP s důrazem na zvyšování zastoupení přirozené se vyskytujících listnatých dřevin a jedle, redukce smrku, borovici ponechat na stanovištích reliktních borů a jako příměs v listnaté směsi. Hospodářská opatření volit jemnější, vyloučení holosečí na prudkých svazích - nebezpečí eroze, podrostní obnovní způsob, okrajové clonné seče na vhodných stanovištích, předsunuté kotlíky s dubem, bukem, lípou a jedlí dle odpovídajícího LT. Na exponovaných stanovištích prodloužit obnovní dobu na nepřetržitou a obmýtí na fyzický věk dřevin - obnova jednotlivým až skupinovitým výběrem s důrazem na udržení přirozeného zápoje s využitím keřového patra. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. V zastavěných úsecích je nutné dbát na minimální šíři nezastavěného pásma (10 m na každé straně toku), tj. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na obnovu a doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Tyto porosty budou plnit funkci skladebné části ÚSES a v případě průchodu zastavěnou částí nivy (osadou, skupinou staveb) vytvoří základ přirozených krajinářských úprav. Je nutné trvale zachovat stávající porosty dřevin, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin. U topolů a vrb provádět pravidelné zdravotní probírky s ohledem na jejich rychlý růst a poměrně nízkou dobu obmýtí (30-40 let). Travinobylinná společenstva kolem vodního toku, nevyužívaná lada v nivě (mimo silně podmáčené plochy) pravidelně alespoň 1x ročně kosit, je nutné zabránit postupné ruderalizaci porostů. V nivě nepoužívat žádné chemické prostředky Přirozená druhová skladba: 3S - bk 6, db 3, lp 1, jd, hb, 3K - bk 6, db 3, jd 1, bo, (lp).

Číslo: 5

Název: U rybárny (805)

Katastrální území: Slavňovice Mapový list: 22-24-24 ekologicky významný segment Rozloha: 8,1 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Druh pozemku: vodní plocha, les

Geobiocenologická typizace: 3 BC 3, 3 AB 1, 3 B 3, 3 BC 5 Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru je vymezené v údolí řeky Lužnice. Osou biocentra je tok řeky Lužnice a součástí


28

biocentra je navazující úzká niva s přilehlými, většinou zalesněnými údolními stráněmi. Biocentrum je tvořeno katénou společenstev od toku Lužnice po příkré svahy porostlé lesními porosty na stanovištích lipových javořin, reliktních borů a dubových bučin. V nivě vrboolšový luh s podrostem lesknice rákosovité s druhy nitrofilních společenstev. Lesní porosty jsou tvořeny převážně borovou kmenovinou se smrkem, s vtroušeným dubem a břízou. Reliktní bor na skalách s rozvolněným až mezernatým zápojem. Ochranný les. Odd. 360 L41 - věk 43 r., zakm. 10, sm 100. L42 - věk 70 r., zakm. 10, sm 34 bo 65 br 1 L43 - věk 117 r., zakm. 7, bo 100 L44 - věk 137 r., zakm. 10, bo 91 db 8 sm 1 LT 3S9 - svěží dubová bučina šťavelová na příkrých svazích, 3A3 - lipodubová bučina s pitulníkem na srázných svazích, 0Z1 - reliktní bor skalnatý na srázech a hřebenech. Pedologie: Humózní podzolovaná hnědá půda písčitá, typický moder, středně až silně kyselá, s ojedinělým skeletem, hluboká, čerstvě vlhká; mezotrofní hnědá půda, mulový moder až moder, středně kyselá, slabě skeletovitá až skeletovitá, středně hluboká, stále čerstvě vlhká. Na stanovišti reliktního boru nevyvinutá hnědá půda podzolovaná, surový moder, silně kyselá, mělká, vyprahlá. Fytocenologie: Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Vaccinium myrtillus, Mnium sp., Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum; Melica nutans, Poa nemoralis, Carex digitata, Calamagrostis arundinacea, Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Dryopteris filix-mas, Stellaria holostea, Asarum europaeum, Urtica dioica, Geranium robertianum; na výsušném stanovišti Avenella flexuosa, Festuca ovina, Genista tinctoria, Viscaria vulgaris, Hieracium pilosella, Dicranum scoparium, Dicranum undulatum, lišejníky Cladonia sp., Cetraria sp. Návrh opatření: Dřevinné nárosty v nivě bez zásahu, louky pravidelně sekat, lesní porosty do obnovy obhospodařovat dle LHP s důrazem na zvyšování zastoupení přirozené se vyskytujících listnatých dřevin a jedle, redukce smrku, borovici ponechat na stanovištích reliktních borů a jako příměs v listnaté směsi. Hospodářská opatření volit jemnější, vyloučení holosečí na prudkých svazích - nebezpečí eroze, podrostní obnovní způsob, okrajové clonné seče na vhodných stanovištích, předsunuté kotlíky s dubem, bukem, lípou a jedlí dle odpovídajícího LT. Na exponovaných stanovištích prodloužit obnovní dobu na nepřetržitou a obmýtí na fyzický věk dřevin - obnova jednotlivým až skupinovitým výběrem s důrazem na udržení přirozeného zápoje s využitím keřového patra. Reliktní bor bez zásahu, udržet zápoj - proti erozi. Výhledově vytvořit věkově, prostorově a druhově diferencované lesní porosty obnovované na nepříznivých stanovištích jednotlivě až skupinovitě výběrným způsobem, na ostatní ploše podrostní hospodářství. Přirozená druhová skladba: 3A3 - bk 5, lp 2, db 1, jv 1, jd 1; 3S9 - bk 6, db 3, lp 1, jd, hb, 0Z1 - bo 9, bř 1, db (bk, sm) (LT 0Z1).


29

Číslo: 6

Název: Liška (958)

Katastrální území: Dobřejice, Křída u Stádlce Mapový list: 22-42-03

ekologicky významný segment Rozloha: 19,5 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Druh pozemku: vodní plocha, louka, les (ODD 462J, 447J) Geobiocenologická typizace: 3BC3, 3BC4-5, 3B3

Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru je vymezeno v údolí řeky Lužnice. Upravený tok řeky Lužnice tvoří osu biocentra a součástí biocentra je úzká niva sevřená zalesněnými údolními svahy Břehové porosty jsou tvořeny společenstvy vrboolšového luhu s podrostem lesknice rákosovité a druhů nitrofilních společenstev (Urtica dioica, Phalaris arundinacea a Impatiens glandulifera). Menší louka s významným podílem přirozeně rostoucích druhů. Lesní porosty jsou různého stáří jednotlivě až skupinovitě smíšené, s výrazným až dominantním zastoupením smrku, s příměsí borovice lesní, jedle bělokoré. Zápoj plný, místy ve starších skupinách, rozvolněný až mezernatý. V keřovém patře místy Corylus avellana. V bylinném patře na úpatí svahů se Galium sylvaticum, Pulmonaria officinalis a Poa nemoralis. Lesní typy: 3A3, 3A6, 3S4, 3S9. Půdy: Mezotrofní hnědá půda, mulový moder až moder, středně kyselá, slabě skeletovitá až skeletovitá, středně hluboká, stále čerstvě vlhká. Bylinné patro lesních porostů: Melica nutans, Poa nemoralis, Carex digitata, Calamagrostis arundinacea, Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Dryopteris filix-mas, Stellaria holostea, Asarum europaeum, Urtica dioica, Geranium robertianum. Návrh opatření: Do obnovy hospodařit v lesních porostech dle LHP s důrazem na výchovu dubu - vypěstování kvalitních jedinců, ponechání části podúrovňového dubu v porostech (vytvoření spodní etáže), postupná redukce smrku, modřínu, akátu a břízy. Při obnově jednotlivý až skupinovitý výběr, ve smrku násek až holá seč, vpravit do porostů lípu a javor, popř. jedli (předsunuté kotlíky). Na ploše biocentra nelze povolovat další výstavbu chat, přestavbu stávajících objektů, vedlejší stavby jakéhokoliv druhu. Nepovolovat zpevněné plochy, betonové a zděné stavební prvky, opěrné zídky, chodníky, cesty, manipulační plochy apod. Mimo zdravotní výběr dřevin neomezovat vývoj vegetačního doprovodu vodního toku. Luční porosty pravidelně sekat, nehnojit průmyslovými hnojivy, nedoplňovat druhovou skladbu dosevem kulturních druhů.


30

Číslo: 7

Název: Plotiště (956)

Katastrální území: Křída u Stádlce Mapový list: 22-42-03 ekologicky významný segment Rozloha: 7,9 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Druh pozemku: les Geobiocenologická typizace: 3AB-B3

Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum vymezené v zalesněném údolí Oltyňského potoka. Koryto vodního toku je přirozené. Vodní a pobřežní společenstva jsou mírně narušená a ruderalizovaná. Lesní porosty jsou tvořeny mýtnou kmenovinou smrku s příměsí borovice. Zápoj plný. Ochranný les v kontaktu s potoční nivou - olše lepkavá a vrba křehká. Odd. 363 F3 - věk 117 r., zakm. 10, sm 76 bo 24. LT 3S8 - svěží dubová bučina s bikou chlupatou. 3K9 - kyselá dubová bučina biková na příkrých svazích. Půdy: Nivní naplavené půdy, na svazích hnědá rendzina, mullový moder až mull, mírně kyselá, slabě skeletovitá, hluboká, čerstvě až mírně vlhká; oligotrofní hnědá půda, surový moder, silně kyselá, dospod se skeletem, středně hluboká, mírně vlhká. Bylinné patro lesních porostů: Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Luzula pilosa, Calamagrostis arundinacea, Hieracium murorum, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Fragaria vesca, Convallaria majalis, Hylocomium splendens. Návrh opatření: Současné lesní porosty s nevhodnou druhovou skladbou, při obnově postupná redukce smrku a borovice - náhrada dřevinami přirození skladby. Obnovní způsob - násek, clonná seč, skupinovitý výběr, předsunuté kotlíky s bukem, dubem a jedlí, popř. lípou na bohatším stanovišti. Přirozená druhová skladba: 3K - bk 6, db 3, jd 1, bo, (lp), 3S - bk 6, db 3, lp 1, jd, hb.


31

Číslo: 8

Název: Prašivka (791)

Katastrální území: Stádlec, Staré Sedlo u Stádlce Mapový list: 22-24-23 ekologicky významný segment

Plocha: 6 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Druh pozemku: lesní p., louky, vodní plocha Geobiocenologická typizace: 4AB3, 4BC4-5

Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je vymezeno v soustavě rybníků Závist – Mostecký. Je lokalizováno v rybníku Prašivka, přilehlých loukách v jižní části a navazujícím remízu. Litorální pásmo rybníka je velmi omezené, hráz lemují vrby a olše. Přechod do lučních společenstev je ostrý a vlastní společenstva jsou druhově chudá. Přilehlý remíz je složen ze dřevin smrku, borovice, břízy a osiky. Půdy: Glejová půda na nevápnité nivní uloženině. Oglejené půdy na zahliněném rozpadu metamorfovaných hornin. Fytocenologie: Calthion. Návrh opatření: Omezovat eutrofizaci rybníka vytvořením ochranného zatravnění v šíři 20–50 m s extenzivním využitím. Břehy dosadit autochtonními dřevinami. Louky extenzivně hospodářsky využívat. Přísevem zvyšovat druhovou diverzitu. Ponechávat neposečené menší segmenty po ploše pro dokončení reprodukčního cyklu mikrofauny.

7.1.2.6.2

Biokoridory

Číslo: 1-2

Název: Oltyňský potok I. (788)


LOKÁLNÍ BIOKORIDOR

Délka: 1300 m

Druh pozemku: lesní p., vodní plocha, louky


32

Geobiocenologická typizace: 4BC4-5, 4B5, 3B3, 3AB3 Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen v údolí Oltyňského potoka. Koryto vodního toku je upravené s provedenou směrovou a spádovou úpravou, s úpravou příčného profilu (zemní koryto). Vodní a pobřežní společenstva jsou narušená a ruderalizovaná. Střední a jižní část biokoridoru (východně od Stádlce) prochází lesními porosty tvořenými především smrkem s příměsí borovice, a v nivě s dubem letním, olší a vrbou křehkou. Největší plochu upravené nivy zaujímají degradované pcháčové louky. Vodní tok má nesouvislý vegetační doprovod dřevin (vrby křehké a olše). Lesní porosty na údolních svazích jsou tvořeny různověkými porosty smrku a borovice, pomístně s vtroušenými dřevinami přirozené druhové skladby – dub letní, olše bělokorá (zejména na okrajích lesních porostů), v kontaktu s potoční nivou - olše lepkavá a vrba křehká. SLT: 3K, 4K, 3S. Bylinné patro: Mokřady kolem vodního toku potoční rákosiny sv. Phalaridion arundinaceae s dominancí Phalaris arundinacea. Luční porosty tvoří degradované pcháčové louky přechod mezi podsvazy Calthenion a Filipendulenion s Scirpus sylvaticus, Dactylis glomerata, Juncus effusus a Sanguisorba officinalis. Půdy: Nivní půdy, drnoglejové půdy, na svazích mezotrofní hnědé půdy. Návrh opatření: V celém úseku biokoridoru (včetně sídel) zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných organismů. V zastavěných úsecích a v úsecích, kde je niva zorněná je nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na každé straně toku), tzn. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků, ornou půdu převádět na přirozené nivní luční porosty. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na obnovu a doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Je nutné trvale zachovat stávající porosty dřevin, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin. V lesních porostech hospodařit dle LHP, při obnově klást důraz na zvyšování podílu dřevin přirozené druhové skladby v porostech ležících na trase biokoridoru (v porostech na údolních svazích zejména dubu letního, buku lesního, lípy srdčité). Travinobylinná společenstva kolem vodního toku, nevyužívaná lada v nivě (mimo silně podmáčené plochy) pravidelně alespoň 1x ročně kosit, je nutné zabránit postupné ruderalizaci porostů. V nivě nepoužívat žádné chemické prostředky ochrany rostlin a hnojiva.


33

Číslo: 2-x

Název: Na vladykách (783)


LOKÁLNÍ BIOKORIDOR – částečně návrh

Délka: 1900 m

Druh pozemku: les, louky, vodní tok Geobiocenologická typizace: 3BC4-5, 4B5, 4B3, 4AB3 Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezený v údolí bezejmenného drobného přítoku Oltyňského potoka nad Stádlcem a od silnice Stádlec – Opařany po okraj lesního porostu Noviny je biokoridor navržený na orné půdě. Ve východní části je osou biokoridoru vodní tok, z větší části zatrubněný. Součástí biokoridoru je potoční niva a drobné vodní nádrže (rybníky). Nezatrubněné koryto vodního toku je směrově a spádově upraveno. V technicky upravených úsecích je narušena přirozená niva, luční porosty jsou upravené melioračním odvodněním. V upravených úsecích toku jsou dosud nevyvinutá břehová společenstva. Půdy: Drnoglejové a glejové půdy, hnědé půdy. Návrh opatření: V krátkodobém horizontu ponechat současné způsoby hospodářského využívání. Koryto vodního toku dále neupravovat. Ve střednědobém časovém horizontu lze předpokládat dílčí revitalizační úpravy. V celém úseku biokoridoru zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na obnovu a doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Tyto porosty vytvoří budoucí základ přirozených krajinářských úprav. Opatření pro komplexní pozemkovou úpravu: Cílem opatření v úseku biokoridoru navrženém na orné půdě je založit v min. celkové š. 20 m pás trvalé extenzivní louky doplněný liniovou, popř. rozptýlenou skupinovou zelení; v louce vhodným hospodařením iniciovat vznik druhově pestrého bylinného společenstva, přirozenou dřevinnou zeleň situovat jako liniovou při okraji lučního pásu (např. pás š. 5 m při jednom okraji louky a alej při druhém), popř. jako sled dřevinných skupin vhodně umístěných uvnitř pásu Po vhodné předplodině, tak aby půda byla minimálně zatížena dusíkem a semeny plevelů provést výsev směsi přirozených druhů trav. V prvním období do zapojení drnu pravidelné kosení, dvakrát ročně s poněkud pozdějším termínem první seče. V této fázi je rovněž možno dle potřeby provést přísev, ve vhodné míře válení, smykování. Po zapojení drnu snížit počet sečí, nadále nedosévat, vyloučit hnojení, obnovu drnu a další


34

pratotechnické zásahy (s event. výjimkou občasného smykování, např. pro rozhrnutí krtin). Kosit dle stavu společenstva jeden až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na menší části plochy střídavě v různých místech lokality, tak aby bylo umožněno uchycení a existence druhů, neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Dvě seče používat zejména v případě nutnosti potlačení expanze nitrofilních druhů a pro zvýšené zapojení drnu. Při dobrém stavu louky kosit nejčastěji jedenkrát ročně, se střídavým posouváním doby provedení seče. Při časném kosení provést dle možností event. druhou seč po konci vegetace pro odstranění stařiny. Ke kosení využívat pokud možno lehké mechanizace, nevjíždět do louky při rozmoklé půdě. Seno pokud možno sušit přirozeným způsobem na pokose. Vhodné může být i občasné extenzivní pastevní využití s jedním, max. dvěma kratšími pastevními cykly, vždy s následným posekáním nedopasků a ponecháním prostoru pro revitalizaci porostu, při jednom cyklu dle stavu společenstev s event. druhou sečí na konci vegetace. Do zapojeného lučního porostu provést výsadbu pásů (příp. skupin) dřevinné zeleně při okraji (příp. uvnitř) louky, sortiment stromů místy doplněných keři dle příslušných vymezených STG, jamková výsadba, obdélníkový spon pro umožnění mechanizované údržby. Výsadbu je nutné v několikaletém období do úplného zajištění vylepšovat, ošetřovat a chránit před okusem, poté provádět občasnou vhodnou výchovu a údržbu.

Číslo: 2-3

Název: Oltyňský potok II. (797)

Katastrální území: Křída u Stádlce, Stádlec Mapový list: 22-24-23 ekologicky významný segment Délka: 1260 m

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Druh pozemku: les, louka, vodní tok Geobiocenologická typizace: 3AB-B3, 3BC4-5, 4B4

Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen v údolí Oltyňského potoka. Koryto vodního toku je upravené s provedenou směrovou a spádovou úpravou, s úpravou příčného profilu (zemní koryto). Vodní a pobřežní společenstva jsou narušená a ruderalizovaná. Jižní část biokoridoru prochází lesními porosty tvořenými především smrkem s příměsí borovice, a v nivě s dubem letním, olší a vrbou křehkou. Největší plochu upravené luční nivy zaujímají degradované pcháčové louky. Vodní tok má v horní části nesouvislý vegetační doprovod dřevin (vrby křehké a olše). Lesní porosty na údolních svazích jsou tvořeny různověkými porosty smrku a borovice, pomístně s vtroušenými dřevinami přirozené druhové skladby – dub letní, olše bělokorá (zejména na okrajích lesních porostů), v kontaktu s potoční nivou - olše lepkavá a vrba křehká.


35

SLT: 3K, 4K, 3S. Fytocenologie: V dolní části toku jsou dobře vyvinuté olšiny a vrbiny podsv. Alnenion glutinoso-incanae a sv. Salicion albae tvořeny Alnus glutinosa a Salix fragilis, s příměsí Salix caprea, na okrajových částech nivy častější výskyt Quercus robur a Corylus avellana. Mokřady kolem vodního toku potoční rákosiny sv. Phalaridion arundinaceae s dominancí Phalaris arundinacea. Luční porosty tvoří nejčastěji degradované pcháčové louky přechod mezi podsvazy Calthenion a Filipendulenion s Scirpus sylvaticus, Dactylis glomerata, Juncus effusus a Sanguisorba officinalis. Půdy: Nivní půdy, drnoglejové půdy, na svazích mezotrofní hnědé půdy. Návrh opatření: V celém úseku biokoridoru (včetně sídel) zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných organismů. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na obnovu a doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Je nutné trvale zachovat stávající porosty dřevin, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin. V lesních porostech hospodařit dle LHP, při obnově klást důraz na zvyšování podílu dřevin přirozené druhové skladby v porostech ležících na trase biokoridoru (v porostech na údolních svazích zejména dubu letního, buku lesního, lípy srdčité). Travinobylinná společenstva kolem vodního toku, nevyužívaná lada v nivě (mimo silně podmáčené plochy) pravidelně alespoň 1x ročně kosit, je nutné zabránit postupné ruderalizaci porostů. V nivě nepoužívat žádné chemické prostředky ochrany rostlin a hnojiva.

Číslo: 3-4

Název: Lužnice (800)

Katastrální území: Dobřejice, Křída u Stádlce, Stádlec Mapový list: 22-24-23 ekologicky významný segment Délka: 800 m

REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR Druh pozemku: les, vodní plocha, louka


36

Geobiocenol. typizace: 3BC4-5, 3B3, 3AB3, 3B5 Charakteristika ekotopu a bioty: Regionální biokoridor vymezený v údolí řeky Lužnice. Osou biokoridoru je tok řeky Lužnice a součástí biokoridoru je navazující úzká niva s přilehlými, většinou zalesněnými údolními stráněmi. Plocha biokoridoru zahrnuje pestrou mozaiku společenstev 2.-4. vegetačního stupně, typickou pro kaňonovité údolí s četnými mikro a mezoklimatickými odlišnostmi svahů různých expozic. Lesní porosty mají charakter ochranných lesů, druhová skladba lesních porostů je většinou pozměněná. Vlastní niva je většinou velmi úzká, místy rozšířená o úzké ploché louky, které jsou většinou využívány k rekreačním účelům (tábory, kempy, chaty). Břehy jsou lemovány víceméně souvislým liniovým doprovodem s dominantní vrbou křehkou a olší lepkavou, místy přistupuje jasan, dub a topolové výsadby, v okolí vodního toku převažuje ruderální vegetace s Urtica dioica a Phalaris arundinacea. V okolí chat kulturní často kosené trávníky s ruderálními druhy, také jsou zde skupiny dřevin (většinou mladých) Picea abies, Pinus sylvestris, Betula pendula a Populus tremula. Na svazích lesní typy: 2C3, 2S1, 2S9, 3I1. Půdy: mozaika různých půdních typů od mělkých nevyvinutých půd a hnědých rankerů, přes oligomezotrofní a mezotrofní hnědé půdy k eutrofně mezotrofním naplaveným půdám s glejovou spodinou v nivě řeky. Fytocenologie: niva se společenstvy sladkovodních rákosin tekoucích vod s dominantní lesknicí rákosovitou a druhy nitrofilních a heminitrofilních společenstev (sv. Phalaridion arundinaceae a tř. Galio-Urticetea), dřevinné nárosty sukcesního charakteru podél břehů lze označit jako fragmenty společenstev vrbových olšin (ř. Salicetalia purpureae). Luční společenstva lze rámcově zařadit do ř. Molinietalia (sv. Alopecurion, Molinion, Calthion, Deschampsion). Lesní porosty jsou většinou přeměněné, s převahou smrku a borovice, stanovištně podsv. Eu-Fagenion, sv. Luzulo-Fagion, význačná jsou lesní společenstva na stanovištích sv. Tilio-Acerion (listnáče), na exponovaných stanovištích borové porosty sv. Dicrano-Pinion a listnaté porosty s dubem sv. Genisto germanicae-Quercion. Údolí Lužnice je velmi významné z botanického i zoologického hlediska - výskyt chráněných bezobratlých živočichů, ptáků (výr velký), rostlin. Návrh opatření: Dřevinné nárosty v nivě bez zásahu, louky pravidelně sekat, lesní porosty obecně dle předpisu LHP s důrazem na zvyšování zastoupení přirozené se vyskytujících listnatých dřevin a jedle, redukce smrku, borovici ponechat na stanovištích reliktních borů a jako příměs v listnaté směsi. Hospodářská opatření volit jemnější, vyloučení holosečí na prudkých svazích - nebezpečí eroze, podrostní obnovní způsob, okrajové clonné seče na vhodných stanovištích, předsunuté kotlíky s dubem, bukem, lípou a jedlí dle odpovídajícího LT. Na exponovaných stanovištích prodloužit obnovní dobu na nepřetržitou a obmýtí na fyzický věk dřevin - obnova jednotlivým až skupinovitým výběrem s důrazem na udržení přirozeného zápoje s využitím keřového patra. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. V zastavěných úsecích břehu je nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na každé straně toku), tzn. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na obnovu a


37

doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Tyto porosty budou plnit funkci skladebné části ÚSES a v případě průchodu zastavěnou částí nivy (osadou, skupinou staveb) vytvoří základ přirozených krajinářských úprav. Je nutné trvale zachovat stávající porosty dřevin, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin. U topolů a vrb provádět pravidelné zdravotní probírky s ohledem na jejich rychlý růst a poměrně nízkou dobu obmýtí (30-40 let). Travinobylinná společenstva kolem vodního toku, nevyužívaná lada v nivě (mimo silně podmáčené plochy) pravidelně alespoň 1x ročně kosit, je nutné zabránit postupné ruderalizaci porostů. V nivě nepoužívat žádné chemické prostředky ochrany rostlin a hnojiva.

Číslo: 3-6


Katastrální území: Dobřejice, Křída u Stádlce Mapový list: 22-24-23, 22-42-03 ekologicky významný segment Délka: 350 m

REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR Druh pozemku: les, vodní plocha, louka

Geobiocenol. typizace: 3BC4-5, 3-4BC3, 3C3, 3AB1, 2-3BC4, 2AB1, 2-4B3 Charakteristika ekotopu a bioty: Regionální biokoridor vymezený v údolí řeky Lužnice. Osou biokoridoru je tok řeky Lužnice a součástí biokoridoru je navazující úzká niva s přilehlými, většinou zalesněnými údolními stráněmi. Na údolních svazích převažují kmenoviny smrku (Picea abies) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris). Podél vodního toku roste ruderální vegetace s chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), kopřivou (Urtica dioica) a místy neofytem říčních údolí netýkavkou žláznatou (Impatiens glandulifera). Vodní tok doprovázejí liniové porosty vrby křehké (Salix fragilis) a olše lepkavé (Alnus glutinosa). Výskyt tužebníkových lad s dominantním tužebníkem (Filipendula ulmaria) a pcháčem (Cirsium oleraceum). V okolí chatek pečlivě udržované kosené trávníky. Vlastní niva je většinou velmi úzká, místy rozšířená o úzké ploché louky, které jsou většinou využívány k rekreačním účelům (tábory, kempy, chaty). Na svazích lesní typy: 2S9, 3A3, 3S9. Půdy: Mozaika různých půdních typů od mělkých nevyvinutých půd a hnědých rankerů, přes oligomezotrofní a mezotrofní hnědé půdy k eutrofně mezotrofním naplaveným


38

půdám s glejovou spodinou v nivě řeky. Fytocenologie: Niva se společenstvy sladkovodních rákosin tekoucích vod s dominantní lesknicí rákosovitou a druhy nitrofilních a heminitrofilních společenstev (sv. Phalaridion arundinaceae a tř. Galio-Urticetea), dřevinné nárosty sukcesního charakteru podél břehů lze označit jako fragmenty společenstev vrbových olšin (ř. Salicetalia purpureae). Luční společenstva lze rámcově zařadit do ř. Molinietalia (sv. Alopecurion, Molinion, Calthion, Deschampsion). Lesní porosty jsou většinou přeměněné, s převahou smrku a borovice, stanovištně podsv. Eu-Fagenion, sv. Luzulo-Fagion, význačná jsou lesní společenstva na stanovištích sv. Tilio-Acerion (listnáče), na exponovaných stanovištích borové porosty sv. Dicrano-Pinion a listnaté porosty s dubem sv. Genisto germanicae-Quercion. Údolí Lužnice je velmi významné z botanického i zoologického hlediska - výskyt chráněných bezobratlých živočichů, ptáků (výr velký), rostlin. Návrh opatření: Dřevinné nárosty v nivě bez zásahu, louky pravidelně sekat, lesní porosty obecně dle předpisu LHP s důrazem na zvyšování zastoupení přirozené se vyskytujících listnatých dřevin a jedle, redukce smrku, borovici ponechat na stanovištích reliktních borů a jako příměs v listnaté směsi. Hospodářská opatření volit jemnější, vyloučení holosečí na prudkých svazích - nebezpečí eroze, podrostní obnovní způsob, okrajové clonné seče na vhodných stanovištích, předsunuté kotlíky s dubem, bukem, lípou a jedlí dle odpovídajícího LT. Na exponovaných stanovištích prodloužit obnovní dobu na nepřetržitou a obmýtí na fyzický věk dřevin - obnova jednotlivým až skupinovitým výběrem s důrazem na udržení přirozeného zápoje s využitím keřového patra. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. V zastavěných úsecích nivy je nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na každé straně toku), tzn. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na obnovu a doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Tyto porosty budou plnit funkci skladebné části ÚSES a v případě průchodu zastavěnou částí nivy (osadou, skupinou staveb) vytvoří základ přirozených krajinářských úprav. Je nutné trvale zachovat stávající porosty dřevin, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin. U topolů a vrb provádět pravidelné zdravotní probírky s ohledem na jejich rychlý růst a poměrně nízkou dobu obmýtí (30-40 let). Travinobylinná společenstva kolem vodního toku, nevyužívaná lada v nivě (mimo silně podmáčené plochy) pravidelně alespoň 1x ročně kosit, je nutné zabránit postupné ruderalizaci porostů. V nivě nepoužívat žádné chemické prostředky ochrany rostlin a hnojiva.


39

Číslo: 4-5


Katastrální území: Stádlec, Slavňovice, Dobřejice Mapový list: 22-24-23, 22-24-24 ekologicky významný segment Délka: 1150 m

REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR Druh pozemku: les, vodní plocha, louka Geobiocenol. typizace: 3BC4-5, 3B3, 3AB3, 3B5

Charakteristika ekotopu a bioty: Regionální biokoridor vymezený v údolí řeky Lužnice. Osou biokoridoru je tok řeky Lužnice a součástí biokoridoru je navazující úzká niva s přilehlými, většinou zalesněnými údolními stráněmi. Na údolních svazích převažují kmenoviny smrku (Picea abies) s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris). Podél vodního toku roste ruderální vegetace s chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), kopřivou (Urtica dioica) a místy neofytem říčních údolí netýkavkou žláznatou (Impatiens glandulifera). Vodní tok doprovázejí liniové porosty vrby křehké (Salix fragilis) a olše lepkavé (Alnus glutinosa). Výskyt tužebníkových lad s dominantním tužebníkem (Filipendula ulmaria) a pcháčem (Cirsium oleraceum). V okolí chatek pečlivě udržované kosené trávníky. Vlastní niva je většinou velmi úzká, místy rozšířená o úzké ploché louky, které jsou většinou využívány k rekreačním účelům (tábory, kempy, chaty). Na svazích lesní typy: 2S9, 3A3, 3S9. Půdy: Mozaika různých půdních typů od mělkých nevyvinutých půd a hnědých rankerů, přes oligomezotrofní a mezotrofní hnědé půdy k eutrofně mezotrofním naplaveným půdám s glejovou spodinou v nivě řeky. Fytocenologie: Niva se společenstvy sladkovodních rákosin tekoucích vod s dominantní lesknicí rákosovitou a druhy nitrofilních a heminitrofilních společenstev (sv. Phalaridion arundinaceae a tř. Galio-Urticetea), dřevinné nárosty sukcesního charakteru podél břehů lze označit jako fragmenty společenstev vrbových olšin (ř. Salicetalia purpureae). Luční společenstva lze rámcově zařadit do ř. Molinietalia (sv. Alopecurion, Molinion, Calthion, Deschampsion). Lesní porosty jsou většinou přeměněné, s převahou smrku a borovice, stanovištně podsv. Eu-Fagenion, sv. Luzulo-Fagion, význačná jsou lesní společenstva na stanovištích sv. Tilio-Acerion (listnáče), na exponovaných stanovištích borové porosty sv. Dicrano-Pinion a listnaté porosty s dubem sv. Genisto germanicae-Quercion. Údolí Lužnice je velmi významné z botanického i zoologického hlediska - výskyt chráněných bezobratlých živočichů, ptáků (výr velký), rostlin. Návrh opatření: Dřevinné nárosty v nivě bez zásahu, louky pravidelně sekat, lesní porosty obecně dle předpisu LHP s důrazem na zvyšování zastoupení přirozené se vyskytujících listnatých dřevin a jedle, redukce smrku, borovici ponechat na stanovištích


40

reliktních borů a jako příměs v listnaté směsi. Hospodářská opatření volit jemnější, vyloučení holosečí na prudkých svazích - nebezpečí eroze, podrostní obnovní způsob, okrajové clonné seče na vhodných stanovištích, předsunuté kotlíky s dubem, bukem, lípou a jedlí dle odpovídajícího LT. Na exponovaných stanovištích prodloužit obnovní dobu na nepřetržitou a obmýtí na fyzický věk dřevin - obnova jednotlivým až skupinovitým výběrem s důrazem na udržení přirozeného zápoje s využitím keřového patra. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. V zastavěných úsecích je nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na každé straně toku), tzn. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na obnovu a doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Tyto porosty budou plnit funkci skladebné části ÚSES a v případě průchodu zastavěnou částí nivy (osadou, skupinou staveb) vytvoří základ přirozených krajinářských úprav. Je nutné trvale zachovat stávající porosty dřevin, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin. U topolů a vrb provádět pravidelné zdravotní probírky s ohledem na jejich rychlý růst a poměrně nízkou dobu obmýtí (30-40 let). Travinobylinná společenstva kolem vodního toku, nevyužívaná lada v nivě (mimo silně podmáčené plochy) pravidelně alespoň 1x ročně kosit, je nutné zabránit postupné ruderalizaci porostů. V nivě nepoužívat žádné chemické prostředky ochrany rostlin a hnojiva.

Číslo: 5-x

Název: Na loukách (806)

Katastrální území: Stádlec, Bečice n. Lužnicí Mapový list: 22-24-24 ekologicky významný segment Délka: 600 m

REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR Druh pozemku: louka, les, vodní tok, ostatní plochy Geobiocenologická typizace: 3BC4-5, 3AB3, 3B3

Charakteristika ekotopu a bioty: Regionální biokoridor vymezený v údolí řeky Lužnice. Osou biokoridoru je tok řeky Lužnice a součástí biokoridoru je navazující úzká niva s přilehlými, většinou zalesněnými údolními stráněmi. Nivu tvoří vodou ovlivněné travinobylinné porosty se sečenými a nesečenými společenstvy sv. Calthion, Molinion, Alopecurion, na svahu pod lesem přecházejícími do sušších mezofilních luk sv.


41

Arrhenatherion, na nejvlhčích stanovištích fragmenty mokřadních společenstev sv. Phragmition a společenstva sladkovodních rákosin tekoucích vod s dominantní lesknicí rákosovitou a druhy nitrofilních a heminitrofilních společenstev (sv. Phalaridion arundinaceae a tř. Galio-Urticetea),. Po ploše nárosty olše lepkavé, vrby křehké. Vysoká druhová diverzita, polopřirozená až přirozená luční a dřevinná společenstva. Louky a jejich okolí sezónně využívané k rekreaci - tábořiště vodáků. Břehové porosty s vrbou křehkou, olší lepkavou, jasanem. V podrostu běžná společenstva doprovázející vodní toky - lesknice rákosovitá, nitrofily. Půdy: Naplavené hnědé půdy, vlhké až mokré, dospod oglejené, místy glejové, na sušším svahu hnědé půdy kyselé, mírně až čerstvě vlhké. Návrh opatření: Sušší části luk nadále pravidelně sekat, podmáčené plochy sekat alespoň 1x ročně, mokřad bez zásahu. Dřevinné nárosty bez zásahu, blokovat jejich sukcesi na okolní luční ploše. Nehnojit, nepoužívat chemické prostředky, nezasahovat do vodního režimu. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích řeky. V zastavěných úsecích je nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na každé straně toku), tzn. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na obnovu a doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Tyto porosty budou plnit funkci skladebné části ÚSES a v případě průchodu zastavěnou částí nivy (osadou, skupinou staveb) vytvoří základ přirozených krajinářských úprav.

Číslo: 5-y

Název: Za strouhou (787)

Katastrální území: Slavňovice, Stádlec Mapový list: 22-24-23 ekologicky významný segment


Délka: 1750 m

Druh pozemku: orná půda, vodní plocha, louky Geobiocenologická typizace: 4B4, 4B3, 4AB3, 4BC4 Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biokoridor spojující zalesněné údolí řeky Lužnice a údolí Oltyňského potoka. V jižní částí je biokoridor vymezen v údolí Slavňovického potoka a jeho bezejmenného přítoku od ústí potoka do řeky Lužnice až k silnici Slavňovice – Řepeč. Západní část navržené trasy biokoridoru je vymezena na plošině nad


42

osadou Hájky a do údolí Oltyňského potoka vstupuje v terénní depresi. Koryta vodních toků jsou v horní části upravená s provedenou směrovou a spádovou úpravou, s úpravou příčného profilu (zemní koryto). Vodní a pobřežní společenstva jsou narušená a ruderalizovaná. Slavňovický potok prochází lesními porosty tvořenými především smrkem s příměsí borovice, a v nivě s dubem letním, olší a vrbou křehkou. Vodní tok má v horní části nesouvislý vegetační doprovod dřevin (vrby křehké a olše). Půdy: Hnědá půda slabě oglejená na zvětralinách rul. Oglejené půdy na zahliněném rozpadu metamorfovaných hornin. Glejová půda na nevápnité nivní uloženině. Fytocenologie: V dolní části toku Slavňovického potoka jsou vyvinuté olšiny a vrbiny podsv. Alnenion glutinoso-incanae a sv. Salicion albae tvořeny Alnus glutinosa a Salix fragilis, s příměsí Salix caprea, na okrajových částech nivy častější výskyt Quercus robur a Corylus avellana. Návrh opatření: V lesních porostech v trase biokoridoru hospodařit dle LHP s důrazem na zvyšování zastoupení přirozeně se vyskytujících listnatých dřevin a jedle, redukce smrku, borovici ponechat na stanovištích reliktních borů a jako příměs v listnaté směsi. Hospodářská opatření volit jemnější, vyloučit holoseče na prudkých svazích - nebezpečí eroze, podrostní obnovní způsob, okrajové clonné seče na vhodných stanovištích, předsunuté kotlíky s dubem, bukem, lípou a jedlí dle odpovídajícího LT. Opatření pro komplexní pozemkovou úpravu: Cílem opatření v úseku biokoridoru navrženém na orné půdě je založit v min. celkové š. 20 m pás trvalé extenzivní louky doplněný liniovou, popř. rozptýlenou skupinovou zelení; v louce vhodným hospodařením iniciovat vznik druhově pestrého bylinného společenstva, přirozenou dřevinnou zeleň situovat jako liniovou při okraji lučního pásu (např. pás š. 5 m při jednom okraji louky a alej při druhém), popř. jako sled dřevinných skupin vhodně umístěných uvnitř pásu. Po vhodné předplodině, tak aby půda byla minimálně zatížena dusíkem a semeny plevelů provést výsev směsi přirozených druhů trav. V prvním období do zapojení drnu pravidelné kosení, dvakrát ročně s poněkud pozdějším termínem první seče. V této fázi je rovněž možno dle potřeby provést přísev, ve vhodné míře válení, smykování. Po zapojení drnu snížit počet sečí, nadále nedosévat, vyloučit hnojení, obnovu drnu a další pratotechnické zásahy (s event. výjimkou občasného smykování, např. pro rozhrnutí krtin). Kosit dle stavu společenstva jeden až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na menší části plochy střídavě v různých místech lokality, tak aby bylo umožněno uchycení a existence druhů, neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Dvě seče používat zejména v případě nutnosti potlačení expanze nitrofilních druhů a pro zvýšené zapojení drnu. Při dobrém stavu louky kosit nejčastěji jedenkrát ročně, se střídavým posouváním doby provedení seče. Při časném kosení provést dle možností event. druhou seč po konci vegetace pro odstranění stařiny. Ke kosení využívat pokud možno lehké mechanizace, nevjíždět do louky při rozmoklé půdě. Seno pokud možno sušit přirozeným způsobem na pokose. Vhodné může být i občasné extenzivní pastevní využití s jedním, max. dvěma kratšími pastevními cykly, vždy s následným posekáním nedopasků a ponecháním prostoru pro revitalizaci porostu, při jednom cyklu dle stavu společenstev s event. druhou sečí na konci vegetace. Do zapojeného lučního porostu provést výsadbu pásů (příp. skupin) dřevinné zeleně při okraji (příp. uvnitř) louky, sortiment stromů místy doplněných keři dle příslušných vymezených STG, jamková výsadba, obdélníkový spon pro


43

umožnění mechanizované údržby. Výsadbu je nutné v několikaletém období do úplného zajištění vylepšovat, ošetřovat a chránit před okusem, poté provádět občasnou vhodnou výchovu a údržbu.

Číslo: 6-7

Název: Oltyňský potok III. (957)

Katastrální území: Křída u Stádlce Mapový list: 22-42-03 ekologicky významný segment

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR

Délka: 1200 m

Druh pozemku: les, louka, vodní tok Geobiocenologická typizace: 3AB-B3, 3BC4-5, 4B4 Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen v zalesněném údolí Oltyňského potoka. Koryto vodního toku je přirozené. Vodní a pobřežní společenstva jsou mírně narušená a ruderalizovaná. Lesní porosty na údolních svazích jsou tvořeny různověkými porosty smrku a borovice, pomístně s vtroušenými dřevinami přirozené druhové skladby – dub letní, olše bělokorá (zejména na okrajích lesních porostů), v kontaktu s potoční nivou - olše lepkavá a vrba křehká. SLT: 3K, 4K, 3S. Fytocenologie: V nivě jsou dobře vyvinuté olšiny a vrbiny podsv. Alnenion glutinosoincanae a sv. Salicion albae tvořeny Alnus glutinosa a Salix fragilis, s příměsí Salix caprea, na okrajových částech nivy častější výskyt Quercus robur a Corylus avellana. Mokřady kolem vodního toku potoční rákosiny sv. Phalaridion arundinaceae s dominancí Phalaris arundinacea. Půdy: Nivní půdy, drnoglejové půdy, na svazích mezotrofní hnědé půdy. Návrh opatření: V lesních porostech v trase biokoridoru hospodařit dle LHP s důrazem na zvyšování zastoupení přirozeně se vyskytujících listnatých dřevin a jedle, redukce smrku, borovici ponechat jako příměs v listnaté směsi. Hospodářská opatření volit jemnější, vyloučit holoseče na prudkých svazích - nebezpečí eroze, podrostní obnovní způsob, okrajové clonné seče na vhodných stanovištích, předsunuté kotlíky s dubem, bukem, lípou a jedlí dle odpovídajícího LT.


44

Číslo: 6-x


Katastrální území: Křída u Stádlce, Dobronice u Bechyně Mapový list: 22-42-03 ekologicky významný segment Délka: 650 m

REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR Druh pozemku: les, vodní plocha, louka Geobiocenol. typizace: 3BC4-5, 3B3, 3AB3, 3B5

Charakteristika ekotopu a bioty: Regionální biokoridor vymezený v údolí řeky Lužnice. Osou biokoridoru je tok řeky Lužnice a součástí biokoridoru je navazující úzká niva s přilehlými, většinou zalesněnými údolními stráněmi. Téměř celá plocha nivy slouží k rekreačním účelům. Převažují kulturní louky s malými plochami ruderální vegetace s Phalaris arundinacea, Urtica dioica a Impatiens glandulifera. Podél vody občas dřeviny Alnus glutinosa a Salix fragilis. V říčním toku je ostrůvek se zděnými břehy. Vlastní niva je většinou úzká, místy rozšířená o úzké ploché louky, které jsou většinou využívány k rekreačním účelům (tábory, kempy, chaty). Na svazích lesní typy: 2S9, 3A3, 3S9. Půdy: Mozaika různých půdních typů od mělkých nevyvinutých půd a hnědých rankerů, přes oligomezotrofní a mezotrofní hnědé půdy k eutrofně mezotrofním naplaveným půdám s glejovou spodinou v nivě řeky. Fytocenologie: Niva se společenstvy sladkovodních rákosin tekoucích vod s dominantní lesknicí rákosovitou a druhy nitrofilních a heminitrofilních společenstev (sv. Phalaridion arundinaceae a tř. Galio-Urticetea), dřevinné nárosty sukcesního charakteru podél břehů lze označit jako fragmenty společenstev vrbových olšin (ř. Salicetalia purpureae). Lesní porosty na údolních svazích jsou většinou přeměněné, s převahou smrku a borovice, stanovištně podsv. Eu-Fagenion, sv. Luzulo-Fagion. Návrh opatření: Dřevinné nárosty v nivě bez zásahu, louky pravidelně sekat, lesní porosty obecně dle předpisu LHP s důrazem na zvyšování zastoupení přirozené se vyskytujících listnatých dřevin a jedle, redukce smrku, borovici ponechat na stanovištích reliktních borů a jako příměs v listnaté směsi. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. V zastavěných úsecích je nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na každé straně toku), tzn. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na obnovu a doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Tyto porosty budou plnit funkci skladebné části ÚSES a v případě průchodu zastavěnou částí nivy (osadou, skupinou staveb) vytvoří základ


45

přirozených krajinářských úprav. Je nutné trvale zachovat stávající porosty dřevin, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin. U topolů a vrb provádět pravidelné zdravotní probírky s ohledem na jejich rychlý růst a poměrně nízkou dobu obmýtí (30-40 let). Travinobylinná společenstva kolem vodního toku, nevyužívaná lada v nivě (mimo silně podmáčené plochy) pravidelně alespoň 1x ročně kosit, je nutné zabránit postupné ruderalizaci porostů. V nivě nepoužívat žádné chemické prostředky ochrany rostlin a hnojiva.

Číslo: 7-8

Název: Mostický rybník – Hluboký rybník (790)

Katastrální území: Křída u Stádlce, Stádlec Mapový list: 22-24-23 ekologicky významný segment

Délka: 1950 m

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Druh pozemku: louky, vodní plocha, lesní p. Geobiocenologická typizace: 3B3, 4BC4-5, 3AB5a

Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen v údolí bezejmenného přítoku Oltyňského potoka jižně od obce Stádlec. Koryto vodního toku je upravené se soustavou rybničních nádrží (Hluboký rybník, Mostický rybník, Prašivka), vodní tok má provedenou směrovou a spádovou úpravou, s úpravou příčného profilu (zemní koryto). Vodní a pobřežní společenstva jsou narušená a ruderalizovaná. Východní část biokoridoru prochází porosty dřevin tvořenými především smrkem s příměsí borovice, a v nivě s dubem letním, olší a vrbou křehkou. Největší plochu upravené luční nivy zaujímají degradované pcháčové louky. Vodní tok má v horní části nesouvislý vegetační doprovod dřevin (vrby křehké a olše). Fytocenologie: Ve východní části toku jsou vyvinuté olšiny a vrbiny podsv. Alnenion glutinoso-incanae a sv. Salicion albae tvořeny Alnus glutinosa a Salix fragilis, s příměsí Salix caprea, na okrajových částech nivy častější výskyt Quercus robur a Corylus avellana. Mokřady kolem vodního toku potoční rákosiny sv. Phalaridion arundinaceae s dominancí Phalaris arundinacea. Luční porosty tvoří nejčastěji degradované pcháčové louky přechod mezi podsvazy Calthenion a Filipendulenion s Scirpus sylvaticus, Dactylis glomerata, Juncus effusus a Sanguisorba officinalis. Půdy: Nivní půdy, drnoglejové půdy, na svazích mezotrofní hnědé půdy.


46

Návrh opatření: V celém úseku biokoridoru (včetně sídel) zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi (cesta Stádlec – Křída) a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných organismů. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na obnovu a doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Je nutné trvale zachovat stávající porosty dřevin, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin. Travinobylinná společenstva kolem vodního toku, nevyužívaná lada v nivě (mimo silně podmáčené plochy) pravidelně alespoň 1x ročně kosit, je nutné zabránit postupné ruderalizaci porostů. V nivě nepoužívat žádné chemické prostředky ochrany rostlin.

Číslo: 8-x

Název: U Křandousky (792)

Katastrální území: Opařany, Staré Sedlo u Stádlce, Stádlec Mapový list: 22-24-23 ekologicky významný segment


Délka: 1350 m

Druh pozemku: orná půda, louky, vodní plocha, lesní p. Geobiocenologická typizace: 3AB-3a, 3BC4,4B4 Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen v lesních porostech na hranici řešeného území a do řešeného území vstupuje osady Sítiny. Navržen je na orné půdě v délce 600 m a dále v terénní depresi (horní části bezejmenného vodního toku) k rybníku Závist. Od rybníka Závist sleduje biokoridor vodní tok s navazujícími vlhkými loukami do rybníka Prašivka. Hráz rybníka Závist lemují vrbové porosty. Půdy: Hnědá půda na metamorfovaných horninách. Hnědá půda slabě oglejená na zvětralinách rul. Glejová půda na nevápnité nivní uloženině. Fytocenologie: Mokřady kolem vodního toku tvoří potoční rákosiny sv. Phalaridion arundinaceae s dominancí Phalaris arundinacea. Luční porosty tvoří nejčastěji degradované pcháčové louky přechod mezi podsvazy Calthenion a Filipendulenion s Scirpus sylvaticus, Dactylis glomerata, Juncus effusus a Sanguisorba officinalis.


47

Návrh opatření: Travinobylinná společenstva kolem vodního toku, nevyužívaná lada v nivě (mimo silně podmáčené plochy) pravidelně alespoň 1x ročně kosit, je nutné zabránit postupné ruderalizaci porostů. V nivě nepoužívat žádné chem. prostředky ochrany rostlin. Opatření pro komplexní pozemkovou úpravu: Cílem opatření v úseku biokoridoru navrženém na orné půdě je založit v min. celkové š. 20 m pás trvalé extenzivní louky doplněný liniovou, popř. rozptýlenou skupinovou zelení; v louce vhodným hospodařením iniciovat vznik druhově pestrého bylinného společenstva, přirozenou dřevinnou zeleň situovat jako liniovou při okraji lučního pásu (např. pás š. 5 m při jednom okraji louky a alej při druhém), popř. jako sled dřevinných skupin vhodně umístěných uvnitř pásu. Po vhodné předplodině, tak aby půda byla minimálně zatížena dusíkem a semeny plevelů provést výsev směsi přirozených druhů trav. V prvním období do zapojení drnu pravidelné kosení, dvakrát ročně s poněkud pozdějším termínem první seče. V této fázi je rovněž možno dle potřeby provést přísev, ve vhodné míře válení, smykování. Po zapojení drnu snížit počet sečí, nadále nedosévat, vyloučit hnojení, obnovu drnu a další pratotechnické zásahy (s event. výjimkou občasného smykování, např. pro rozhrnutí krtin). Kosit dle stavu společenstva jeden až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na menší části plochy střídavě v různých místech lokality, tak aby bylo umožněno uchycení a existence druhů, neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Dvě seče používat zejména v případě nutnosti potlačení expanze nitrofilních druhů a pro zvýšené zapojení drnu. Při dobrém stavu louky kosit nejčastěji jedenkrát ročně, se střídavým posouváním doby provedení seče. Při časném kosení provést dle možností event. druhou seč po konci vegetace pro odstranění stařiny. Ke kosení využívat pokud možno lehké mechanizace, nevjíždět do louky při rozmoklé půdě. Seno pokud možno sušit přirozeným způsobem na pokose. Vhodné může být i občasné extenzivní pastevní využití s jedním, max. dvěma kratšími pastevními cykly, vždy s následným posekáním nedopasků a ponecháním prostoru pro revitalizaci porostu, při jednom cyklu dle stavu společenstev s event. druhou sečí na konci vegetace. Do zapojeného lučního porostu provést výsadbu pásů (příp. skupin) dřevinné zeleně při okraji (příp. uvnitř) louky, sortiment stromů místy doplněných keři dle příslušných vymezených STG, jamková výsadba, obdélníkový spon pro umožnění mechanizované údržby. Výsadbu je nutné v několikaletém období do úplného zajištění vylepšovat, ošetřovat a chránit před okusem, poté provádět občasnou vhodnou výchovu a údržbu.

Číslo: 8-y

Název: Sedlo (796)

Katastrální území: Staré Sedlo u Stádlce Mapový list: 22-24-23, 22-42-03 ekologicky významný segment

Délka: 1940 m

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Druh pozemku: orná půda, louky


48

Geobiocenologická typizace: 4BC3, 4AB3 Charakteristika ekotopu a bioty: Nově navržený biokoridor mezi biocentrem Prašivka a lesním porostem na hranici řešeného území. Biokoridor je navržen na orné půdě. Půdy: Hnědá půda na metamorfovaných horninách. Hnědá půda slabě oglejená na zvětralinách rul. Oglejené půdy na zahliněném rozpadu metamorfovaných hornin. Návrh opatření: Opatření pro komplexní pozemkovou úpravu: Cílem opatření v úseku biokoridoru navrženém na orné půdě je založit v min. celkové š. 20 m pás trvalé extenzivní louky doplněný liniovou, popř. rozptýlenou skupinovou zelení; v louce vhodným hospodařením iniciovat vznik druhově pestrého bylinného společenstva, přirozenou dřevinnou zeleň situovat jako liniovou při okraji lučního pásu (např. pás š. 5 m při jednom okraji louky a alej při druhém), popř. jako sled dřevinných skupin vhodně umístěných uvnitř pásu. Po vhodné předplodině, tak aby půda byla minimálně zatížena dusíkem a semeny plevelů provést výsev směsi přirozených druhů trav. V prvním období do zapojení drnu pravidelné kosení, dvakrát ročně s poněkud pozdějším termínem první seče. V této fázi je rovněž možno dle potřeby provést přísev, ve vhodné míře válení, smykování. Po zapojení drnu snížit počet sečí, nadále nedosévat, vyloučit hnojení, obnovu drnu a další pratotechnické zásahy (s event. výjimkou občasného smykování, např. pro rozhrnutí krtin). Kosit dle stavu společenstva jeden až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na menší části plochy střídavě v různých místech lokality, tak aby bylo umožněno uchycení a existence druhů, neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Dvě seče používat zejména v případě nutnosti potlačení expanze nitrofilních druhů a pro zvýšené zapojení drnu. Při dobrém stavu louky kosit nejčastěji jedenkrát ročně, se střídavým posouváním doby provedení seče. Při časném kosení provést dle možností event. druhou seč po konci vegetace pro odstranění stařiny. Ke kosení využívat pokud možno lehké mechanizace, nevjíždět do louky při rozmoklé půdě. Seno pokud možno sušit přirozeným způsobem na pokose. Vhodné může být i občasné extenzivní pastevní využití s jedním, max. dvěma kratšími pastevními cykly, vždy s následným posekáním nedopasků a ponecháním prostoru pro revitalizaci porostu, při jednom cyklu dle stavu společenstev s event. druhou sečí na konci vegetace. Do zapojeného lučního porostu provést výsadbu pásů (příp. skupin) dřevinné zeleně při okraji (příp. uvnitř) louky, sortiment stromů místy doplněných keři dle příslušných vymezených STG, jamková výsadba, obdélníkový spon pro umožnění mechanizované údržby. Výsadbu je nutné v několikaletém období do úplného zajištění vylepšovat, ošetřovat a chránit před okusem, poté provádět občasnou vhodnou výchovu a údržbu.


49

7.1.2.6.3

Interakční prvky

Číslo: IP 1

Název: Chudátko (795)

Katastrální území: Stádlec Mapový list: 22-24-23 ekologicky významný segment Délka: 980 m

INTERAKČNÍ PRVEK Druh pozemku: vodní tok, louky, les, ostatní plochy, lada Geobiocenologická typizace: 3BC-C (4)5a, 3B3, 3B5

Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v údolí bezejmenného vodního toku přítoku Oltyňského potoka. Koryto vodního toku má provedenou směrovou a spádovou úpravu, úpravu příčného profilu. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní společenstva jsou narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy rostlin ruderální vegetace. Součástí IP jsou drobné eutrofizované vodní nádrže s makrofytní vodní vegetací s vyvinutými břehovými porosty. Podél vodního toku jsou jednotlivé nebo liniové porosty dřevin a na okraj interakčního prvku navazují intenzivně využívané luční porosty. V úzkém pásu kolem vodního toku převládá ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a Galio-Urticetea s Rumex obtusifolius, Aegopodium podagrari, Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Daucus carota, Elytrigia repens, Urtica dioica, Cirsium arvense a Calamagrostis epigeios. Kulturní louky kolem koryta vodního toku jsou fytocenologicky nezařaditelné s převládající Taraxacum sp. a s výskytem Aegopodium podagraria a Dactylis glomerata. Ruderální vegetace náleží do třídy Galio-Urticetea s převládajícími druhy Cirsium arvense a Calamgrostis epigeios. Půdy: Nivní/antropogenní půdy. Návrh opatření: V krátkodobém horizontu ponechat současné způsoby hospodářského využívání. Koryto vodního toku dále neupravovat. Ve střednědobém časovém horizontu lze předpokládat dílčí revitalizační úpravy. V celém úseku IP zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi (silnice Křída – Stádlec) a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných organismů. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na obnovu a doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Tyto porosty budou plnit funkci skladebné části ÚSES


50

a vytvoří základ přirozených krajinářských úprav. Je nutné trvale zachovat stávající porosty dřevin, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin. Travinobylinná společenstva kolem vodního toku, nevyužívaná lada v nivě (mimo silně podmáčené plochy) pravidelně alespoň 1x ročně kosit, je nutné zabránit postupné ruderalizaci porostů. V nivě nepoužívat žádné chemické prostředky ochrany rostlin a hnojiva.

Číslo: IP 2

Název: K jámám

Katastrální území: Křída u Stádlce Mapový list: 22-24-23 ekologicky významný segment

INTERAKČNÍ PRVEK – částečně návrh

Délka: 900 m

Druh pozemku: vodní tok, louky, les, ostatní plochy, lada Geobiocenologická typizace: 3 BC-C (4)5a , 3B3, 3B5 Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v údolí bezejmenného vodního toku přítoku Oltyňského potoka. Koryto vodního toku má provedenou směrovou a spádovou úpravu, úpravu příčného profilu, ve střední části, kde interakční prvek prochází zceleným lánem orné půdy je vodní tok zatrubněn. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní společenstva jsou narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy rostlin ruderální vegetace. Součástí IP jsou drobné eutrofizované vodní nádrže bez makrofytní vodní vegetace s vyvinutými břehovými porosty. Podél vodního toku jsou jednotlivé nebo liniové porosty dřevin a na okraj interakčního prvku navazují intenzivně využívané luční porosty. V úzkém pásu kolem vodního toku převládá ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a Galio-Urticetea s Rumex obtusifolius, Aegopodium podagrari, Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Daucus carota, Elytrigia repens, Urtica dioica, Cirsium arvense a Calamagrostis epigeios. Kulturní louky kolem koryta vodního toku jsou fytocenologicky nezařaditelné s převládající Taraxacum sp. a s výskytem Aegopodium podagraria a Dactylis glomerata. Ruderální vegetace náleží do třídy Galio-Urticetea s převládajícími druhy Cirsium arvense a Calamgrostis epigeios. Půdy: Nivní/antropogenní půdy. Návrh opatření: V krátkodobém horizontu ponechat současné způsoby hospodářského využívání. Koryto vodního toku dále neupravovat. Ve střednědobém časovém horizontu


51

lze předpokládat dílčí revitalizační úpravy. V celém úseku biokoridoru zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných organismů. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na obnovu a doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Tyto porosty budou plnit funkci skladebné části ÚSES a v případě průchodu zastavěnou částí vesnice (osadou, skupinou staveb) vytvoří základ přirozených krajinářských úprav. Je nutné trvale zachovat stávající porosty dřevin, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin. Travinobylinná společenstva kolem vodního toku, nevyužívaná lada v nivě (mimo silně podmáčené plochy) pravidelně alespoň 1x ročně kosit, je nutné zabránit postupné ruderalizaci porostů. V nivě nepoužívat žádné chemické prostředky ochrany rostlin a hnojiva. ÚP pro plochy ÚSES stanovuje regulativy funkčního využití. Tyto plochy jsou harmonicky doplněny do ploch uspořádání krajiny (společně s interakčními prvky) a tvoří tak nedílnou součást celého krajinného rámce (kap. 6.2.7 textové části ÚP). Plochy ÚSES vč. IP, plochy krajinné zeleně (NSk) a mokřadů (NSm) jsou plochy, kde by veřejný zájem měl v případě možných změn převažovat nad individuálním a jako takové by neměly za žádných okolností sloužit k zastavění či intenzivnímu zemědělskému a nezemědělskému produkčnímu využití (v případě změn ÚPD).

7.1.2.7

Orná půda

Jedná se o plochy orné půdy, které plní výhradně hospodářské funkce. ÚP rozsah plochy orné půdy mírně zmenšil ve prospěch krajinné zeleně, lesních a vodních ploch a ploch trvalých travních porostů. Důvodem jsou protierozní opatření a nestabilní ekologická funkce takových orných ploch. ÚP dále doporučuje na obdělávaných plochách dodržování těchto protierozních zásad: Z hlediska vodní a půdní eroze: Organizační opatření: − Soustředění širokořádkových plodin na pozemky rovinaté, max. do 4° svažitosti (okopaniny, kukuřice, bob apod.). − −

Na středně ohrožené půdě se sklonem do 7° lze pěstovat i širokořádkové plodiny za předpokladu uplatnění protierozní agrotechniky. Výrazně erozně ohrožené pozemky ((svažitost 7 - 12°) chránit před erozí vysokým podílem


52

víceletých pícnin. Pozemky se svažitostí vyšší než 12° převést na trvalé travní porosty. Agrotechnická opatření: − Obdělávat svažité pozemky (do 7°) po vrstevnicích. − Využívat brázdování a hrázkování svažitých pozemků. − Pěstovat plodiny v pásech (okopaniny, obilniny, víceleté pícniny). − Minimalizovat zpracování půdy, využívat bezorebného setí do strniště předplodin nebo setí do hrubé brázdy. Technická opatření: − Zřizovat záchytné příkopy kolem ohrožených pozemků. − Zřizovat obdělávané nebo zatravněné průlehy. − Terasování svažitých pozemků, znovuzřizování některých zrušených mezí a jejich osazení přirozenou vegetací, která ohrožované plochy zpevňuje, zachycuje erodované části substrátu, poskytuje útočiště mnoha druhům vyšších i nižších živočichů. − Zatravněné pásy okolo otevřených melioračních stok. Z hlediska větrné eroze: Uplatňování správné agrotechniky (viz výše) a dále tato opatření: − výsadba dřevin a zatravnění pásů podél cest − pastva ovcí a koz namísto kosení některých pozemků − terasování svažitých pozemků a budování protierozních valů (mezí) vč. výsadby vhodné vegetace.

7.2

Zdůvodnění z hlediska dynamiky rozvoje

Řešení zastavitelných ploch, plošných a prostorových regulativů je nastaveno tak, že se nepředpokládají žádné výrazné výkyvy od dosavadního stavu. Řešené území je poměrně stabilizované a nárůst rozvojového potenciálu se očekává velmi pozvolný (Stádlec) nebo spíše stagnující (ostatní sídla). Určitou dynamiku lze předpokládat pro plochy krajiny, kde se očekává posílení její retence a biologické vitality.

7.3

Zdůvodnění z hlediska umístění plošného rozvoje

Těžiště zastavitelných ploch je v případě Stádlce situováno na západním a jižním okraji sídla. Důvodem jsou přírodní a kulturně-přírodní limity na východě (potoční niva, Podhrázský rybník, zámecký park), kam se tedy sídlo rozšiřovat nemůže. SV část sídla je věnována výrobním funkcím a technické infrastruktuře, ve vazbě na stávající výrobní areál. Nové výrobní plochy jsou situovány rovněž v JZ části sídla v periferní poloze, ve vazbě na stávající výrobní areál při silnici III. třídy. Důvodem tohoto umístění ploch výroby je zejména jejich bezkolizní dopravní dostupnost, odstup od stávajících i navrhovaných obytných ploch (prevence možných střetů) a v neposlední řadě též uplatnění z hlediska krajinného


53

rázu s ohledem na předpokládané větší objemy zástavby. V sídle převažují plochy venkovského bydlení, výrazněji jsou zastoupeny též plochy smíšené výroby. Ostatní venkovská sídla jsou doplňována ZP výběrově, v duchu urbanistické koncepce původního sídla (radiální/ulicová/rostlá), zpravidla s využitím prostorových rezerv a navázáním podél komunikací.

7.4

Zdůvodnění z hlediska umístění ploch a vedení koridorů dopravní a technické infrastruktury

7.4.1 Dopravní infrastruktura Komunikační kostru území tvoří síť stávajících silnic II. a III. třídy. ÚP respektuje stávající základní komunikační síť v jejím dosavadním rozsahu a významu. Severní část ŘÚ je dotčena návrhem jižního obchvatu sousední obce Oltyně, resp. prostorem křižovatky silnic I/19 a III/13711. ÚP pro plochu této dopravní stavby vymezuje příslušný koridor (plochy Z.STÁ.23, a Z.STÁ.24). ÚP dílčím způsobem přidává i místní a účelové komunikace v souvislosti s návrhem nových ZP a zprůchodněním krajiny. Koncepce dopravy nedoznává v ÚP zásadních změn.

7.4.2 Technická infrastruktura ÚP respektuje stávající technickou infrastrukturu v jejím dosavadním významu a rozsahu. Výraznější změny se navrhují v oblasti vodohospodářské (ČOV Stádlec) a v oblasti zásobování sídel el. energií. Ostatní systémy tech. infrastruktury zůstávají beze změn.

7.4.2.1

Vodovod a kanalizace

STÁDLEC Vodovod Sídlo Stádlec je napojena na zásobní řad z obce Opařany a tím na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy. Společnou akumulací je VDJ Hodušín I 1×650 m3 (540,40/535,40), tlak je určen hladinami ve VDJ/PK Skrýchov 1×400 m3 (516,50/513,00 m.n.m.). Vodovodní síť je smíšená (větvená a okruhová), v dobrém technickém stavu a její rozšiřování je v souladu s ÚPD. Provozovatelem vodovodu je VaK JČ, a.s., divize Tábor. Systém zásobování pitnou vodou se nebude v budoucnu měnit. Kanalizace Sídlo Stádlec má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojena celá obec.


54

Splaškové vody jsou předčištěny v septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do jednotné kanalizace. Kanalizace je při západním okraji obce zaústěna do bezejmenné vodoteče, která se po 250-ti m vlévá do Oltyňského potoka (150 m nad rybníkem Mlýnský Stádlec). Dešťové vody obce jsou odváděny jednotnou kanalizací. Pro čištění splaškových vod je uvažováno s výstavbou nové čistírny odpadních vod. Návrh vymezuje plochy Z.STÁ.17 a Z.STÁ.18 pro umístění ČOV v SV a JV části sídla a koridory pro umístění kanalizačního sběrače. Plocha Z.STÁ.17 je umístěna v nejnižším místě sídla a umožní gravitační přívod splaškových vod z celé obce, s výjimkou SV části. Zde je proto navržena druhá plocha ČOV, která obslouží zejména zde umístěné výrobní plochy. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do Oltyňského potoka. Po uvedení kanalizace a ČOV do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků. S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály, doporučujeme v této lokalitě postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě.

HÁJKY Vodovod Sídlo Hájky je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu ve využívaných studních a v případě, že nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000 Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Kanalizace Místní část obce Stádlec – Hájky nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí k likvidaci na ČOV Opařany – vzdálenost 3 km. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. S ohledem na velikost místní části Hájky není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukci stávajících akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Stádlec.

KŘÍDA Vodovod Sídlo Křída je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k vyšším investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu ve využívaných studních a v případě, že nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000 Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si


55

obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Kanalizace Místní část obce Stádlec - Křída má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojena celá tato místní část. Kanalizace je ve správě obce. Splaškové vody jsou předčištěny v septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do jednotné kanalizace. Kanalizace je vyústěna do bezejmenné vodoteče, která se po 550-ti m vlévá do Oltyňského potoka. Dešťové vody obce jsou odváděny jednotnou kanalizací. S ohledem na velikost místní části Křída není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. Nejpozději v roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Stádlec. Vzhledem k stávajícímu rozsahu odkanalizování je možné zvážit i variantu uvažující s intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní mikročistírny. Při posuzování této varianty je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které budou i nadále využívány.

SLAVŇOVICE Vodovod Sídlo Slavňovice je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k vyšším investičním nákladům předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu ve využívaných studních a v případě, že nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000 Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Kanalizace Místní část obce Stádlec – Slavňovice má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojena celá tato místní část. Kanalizace je ve správě obce. Splaškové vody jsou předčištěny v septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do stávající jednotné kanalizace. Kanalizace je jihovýchodně od osady vyústěna do bezejmenné vodoteče, která se po 600-ti m vlévá do Slavňovického potoka. Dešťové vody obce jsou odváděny jednotnou kanalizací. S ohledem na velikost místní části Slavňovice není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. Nejpozději v roce 2020 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Stádlec. Vzhledem k stávajícímu rozsahu odkanalizování je možné zvážit i variantu uvažující s intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní mikročistírny. Při posuzování této varianty je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které budou i nadále využívány.


56

STARÉ SEDLO Vodovod Sídlo Staré Sedlo je v současné době zásobena z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné. Kvalita vody ve studních není známa. Vzhledem k vyšším investičním nákladům předpokládáme i do budoucnosti zásobování z individuálních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu ve využívaných studních a v případě, že nebude vyhovovat Vyhlášce č. 376/2000 Sb., bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Kanalizace Místní část obce Stádlec – Staré Sedlo má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojena celá tato místní část. Kanalizace je ve správě obce. Splaškové vody jsou předčištěny v septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do kanalizace. Kanalizace je vyústěna jihozápadně od osady do bezejmenné vodoteče, která se vlévá do říčky Smutná. Dešťové vody obce jsou odváděny jednotnou kanalizací. S ohledem na velikost místní části Staré Sedlo není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. Nejpozději v roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Stádlec. Vzhledem k stávajícímu rozsahu odkanalizování je možné zvážit i variantu uvažující s intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní mikročistírny. Při posuzování této varianty je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které budou i nadále využívány.

7.4.2.2

Elektrická energie Zástavba v ŘÚ je na síť VN napojena celkem 13 trafostanicemi:

Hájky TS 1 Areál pily - jih Slavňovice TS 2 Rodinná zástavba - západ Stádlec TS 3 Areál ZD - sever TS 4 Rodinná zástavba - sever TS 5 Areál firmy DITA - západ TS 6 Rodinná zástavba - jih TS 7 Odměna - jihovýchod TS 8 Slupiště -východ TS 9 U Marka – jihovýchod


57

Křída TS 10 Rodinná zástavba – jihozápad Sítiny TS 11 Rodinná zástavba - sever Staré Sedlo TS 12 Rodinná zástavba – východ TS 13 Areál pily – jih Trafostanice jsou napojeny na venkovní vedení VN 22 kV. ÚP dále vymezuje nové plochy pro zásobování el. energií.

STÁDLEC Kapacita stávajících trafostanic je pro navrhované zastavitelné plochy nedostačující. Návrh vymezuje 1 novou plochu (TV3-N) pro umístění nové trafostanice. Tato plocha je lokalizována na ploše sousedící s plochou VS-N Z.STÁ.11. –

Bude zřízena nová TS (TS14-N), p.č. 139/1 KN (viz výkresová dokumentace)

Pro ostatní sídla je systém zásobování el. energií vyhovující a nebude se v budoucnu měnit.

7.4.2.3

Zásobování plynem a teplem

Sídlo Stádlec disponuje středotlakým plynovodem. Regulační stanice se nacházejí v areálu ZD v severní části a na východním okraji sídla. Využití plynu je možné pro navrhované zastavitelné plochy. V ostatních sídlech se plyn ani teplo z externího zdroje nevyužívá, s jejich využitím se nepočítá ani v budoucnu. V rámci koncepce technické infrastruktury proto návrh nevymezuje plochy pro tento typ energie. Pro tato sídla se předpokládá i do budoucna využití jiných zdrojů energie (elektřina, tuhá paliva). ÚP nicméně umožňuje využití centrálního zdroje tepla, například s možností spalování biomasy, a to v rámci přípustných regulativů jiných ploch (regulativy funkčního využití umožňují vymezení nových plynofikačních soustav či centrálních systémů vytápění kdekoliv pro zastavitelné plochy správního území obce Stádlec).


58

7.5

Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno v prováděcím právním předpisu (vyhl. 501/2006 o obecných požadavcích na využívání území)

V návrhu ÚP bylo stanoveno funkční využití nad rámec obsahu citovaného právního předpisu. Jde o plochy zeleně, konkrétně vyhrazené zeleně v zástavbě (Zz), tedy zpravidla na soukromých pozemcích. Významová škála těchto ploch je poměrně široká. V zastavěném území zahrnuje plochy rozptýlené zeleně, mající takřka přírodní charakter, přes plochy zemědělsky využívané (sady, zahrady) až po plochy parkové a parkově upravené. Přitom jde vesměs o zeleň, která není veřejně přístupná. Ve venkovských sídlech jde zpravidla o plochy zahrad a sadů, zpravidla na soukromých pozemcích, přiléhajících a tvořících neodmyslitelnou součást kompozice tradičních venkovských stavení v rámci zastavěného území. Tyto plochy zaručují typické prolnutí přírodních prvků se zástavbou, zprostředkovávají přechod záhumenních partií sídla do volné krajiny. Často vyplňují prostor mezi velkými objemy stodol a podílí se tak na utváření rozvolněné rostlé urbanistické kompozice sídla, představující jeho genius loci. Vymezení všech takových ploch má společného jmenovatele, a tím je potřeba jejich zachování a ochrany, zejména před zastavěním. Jsou nedílnou součástí systému sídelní zeleně (spolu se zelení veřejných prostranství a drobnou zelení soukromou nebo vyhrazenou). Jejich význam tkví rovněž ve zprostředkování přirozeného přechodu urbanizovaných ploch do krajiny, často se fakticky prolínají např. s plochami krajinné zeleně. Tyto plochy přivádějí biotu do zástavby, příznivě ovlivňují mikroklima a mají tedy nesporný význam pro kvalitu životního prostředí. Zástavbu těchto ploch nelze připustit. Regulativy těchto ploch jejich ochranu před zastavěním zaručují. Funkční regulativy pro tyto plochy vyžadují jiné parametry, než je tomu u ostatních ploch nezastavěného území, jež definuje vyhláška. Hlavním problémem je již fakt, že tyto plochy se nalézají uvnitř zastavěného území. Proto na ně nelze aplikovat žádné vhodné funkční využití, které vyhláška nabízí. Z těchto důvodů se projektant rozhodl ke stanovení funkčního využití označeného kódem Zz.

7.6

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch

Plochy nové zástavby jsou vymezeny v přiměřeném, u venkovských sídel spíše malém rozsahu a to nejen k relativně malému procentu poptávky a obecně spíše klesajícímu demografickému vývoji, ale i vzhledem k prostorovým rezervám rozvolněné zástavby v rámci ZÚ. Využití těchto rezerv by mělo být prvořadým úkolem při rozhodování o změnách v území. Poněkud z jiného úhlu je pak potřeba nahlížet na plochy ochranných režimů, kde je rozvolněnost zástavby naopak zpravidla žádoucí a regulativy chráněna. Hlavní cíle rozvoje zástavby tedy tkví v omezeném využití stávajícího potenciálu


59

zastavěného území a dekoncentrovaném rozvoji rozsahem malých zastavitelných ploch, zpravidla po obvodu sídel a podél příjezdových komunikací. Výjimkou je sídlo Stádlec, pro jehož rozvoj je navržen plošně větší celek na jižním okraji. Důvodem je absence rozhodujících prostorových rezerv v rámci ZÚ a vyloučení zástavby na východním okraji sídla (potoční niva, zámecká zahrada). Zástavba na těchto plochách je částečně možná až ve II. etapě (jih, JZ). V souladu s možností cíleného rekreačního využití krajiny byly vymezeny plochy pro rekreaci hromadnou (Podhrázský rybník, Staré Sedlo) a individuální (Slavňovice – východ, údolí řeky Lužnice), v okrajových polohách sídel, v návaznosti na stávající rekreační plochy. Nové plochy výroby (Stádlec), byly zpravidla situovány do sousedství stávajících areálů a provozoven. ÚP maximální měrou reflektuje potřebu opětovného využití znehodnocených ploch opuštěných zemědělských areálů, které navrhuje pro funkci smíšené výroby jako plochy přestavby (Hájky, Křída, Slavňovice). Pro sídlo Stádlec byly vymezeny rovněž plochy technické infrastruktury pro umístění ČOV. Tyto plochy jsou situovány na okraji stabilizovaného území, do níže položených míst v blízkosti vodoteče, kam přirozeně území spáduje.

7.7

Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

ÚP stanoví urbanistickou koncepci a koncepci veř. Infrastruktury, jež do budoucna dostatečně umožní odpovídající rozvoj obce. Vytváří tím předpoklady pro stabilizaci populace. ÚP zároveň přistupuje k řešení uspořádání krajiny v duchu obnovy její ekologicko-stabilizační funkce, podpory větší biodiverzity, rozmanitosti a potažmo i atraktivity z hlediska rekreace a cestovního ruchu. Regulativy umožňují rozvoj nezbytné turistické infrastruktury a zlepšení prostupnosti krajiny. ÚP podporuje hospodářská odvětví, která by mohla těžit z místních podmínek, tradice, potenciálu pracovní síly a existující, ale i navržené infrastruktury a vytváří tak do budoucna více pracovních příležitostí v místě (stávající průmyslové a zemědělské provozy, rozšíření průmyslové zóny, drobné podnikání a výroba vč. zemědělské, zpracování biomasy, turistický ruch). Cílem URÚ je trvalý soulad přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území se zřetelem na ochranu krajiny. ÚP vymezil nové zastavitelné plochy. Jejich rozsah vychází z potřeb obce korigovaných potenciálem rozvoje území. Jednotlivé funkční typy ploch mají stanoveny regulativy hlavní, přípustné, příp. podmíněně přípustné a nepřípustné činnosti. Jsou stanoveny zásady věcné, časové koordinace, zejména se zřetelem na ochranu krajinných hodnot území. Prvotní je v rozvojové ploše vždy vybudování veřejné technické a dopravní infrastruktury. Zastavěné území je doplňováno s využitím volných přilehlých ploch zemědělské půdy se zřetelem na dokomponování urbanisticky neukončených lokalit. Okrajově jsou navrženy nové solitéry zastavitelných ploch ve volné krajině, a to výhradně pro funkci rekreace. Návrh ZP eliminuje nedostupné nebo těžko obhospodařovatelé plochy zemědělských pozemků. Je dosaženo trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Návrh ÚP sleduje zajištění ekologicky stabilní krajiny a kvalitního životního prostředí, hospodářský rozvoj, zajištění kvalitních sociálních vztahů a zajištění podmínek pro ochranu hodnot kulturního dědictví.


60

ÚP respektuje a rozvijí přírodní hodnoty území, jsou stanoveny regulativy pro vymezené plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské, lesní, krajinné zeleně, plochy skladebných částí ÚSES. Je vymezena řada ploch krajinných opatření pro zvyšování retenčních schopností území a také VPO pro založení prvků ÚSES. Jsou respektovány vyhlášené ZCHÚP - přírodní park Kukle. Je respektována EVL Natura 2000 – Údolí Lužnice a Nežárky. Koncepce uspořádání krajiny zajišťuje její vyšší ekologickou stabilitu, eliminuje negativní přírodní i antropogenní vlivy a zvyšuje její vitalitu, atraktivitu a rekreační potenciál. Návrhem urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny jsou respektovány a dále rozvíjeny všechny VKP ze zákona. Je chráněna významná sídelní zeleň jako zásadní činitel kvalitního životního prostředí obcí a tradiční nenahraditelný fenomén české venkovské krajiny. Civilizační hodnoty jsou taktéž posunuty kladným směrem. Stávající technická a dopravní infrastruktura včetně ochranných pásem je respektována. Je zajištěna prostupnost urbanizovaného území, jsou navrženy nové úseky a propojení místních komunikací a účelových veřejných komunikací. Vymezením ZP se otevírá prostor pro další rozvoj, včetně jeho zabezpečení technickou infrastrukturou. Je navrženo dořešení odkanalizování sídel a likvidace splaškových vod. Je navržena plocha pro novou trafostanici. Limitem pro výstavbu v nových plochách budou ochranná pásma veškerých nově vybudovaných inženýrských sítí a objektů technické vybavenosti, které jsou nezbytné pro navrhované plochy (vodovod, kanalizace, plynovod, energetická a sdělovací vedení). Je navržen způsob hospodárného využívání krajiny, zajišťující zároveň částečnou energetickou soběstačnost a vytvářející pracovní příležitosti (pěstování a zpracování biomasy). Jsou zajištěny podmínky pro kvalitní trvalé bydlení i předpoklady pro místní pracovní příležitosti a hospodářský rozvoj. Regulativy umožňují rozvoj turistické infrastruktury jako předpoklad k rozvinutí rekreačního potenciálu území. Vymezením limitních ochranných pásem zemědělské výroby a ČOV jsou dány předpoklady pro zachování kvalitního životního prostředí obce. Kulturní hodnoty sídla jsou respektovány - viz urbanistická koncepce. Jsou respektovány všechny vyhlášené nemovité kulturní památky a nemovitá národní kulturní památka Stádlecký most. Zachování nejvýznamnějších urbanistických celků a architektonických kvalit vybraných staveb nebo souborů je dán stanovením ploch ochranných režimů (dochovaná původní jádra sídel a samot...) a i stanovením staveb, pro které může architektonickou část projektové dokumentace (v navazujících řízeních) zpracovávat pouze autorizovaný architekt (zámecký areál, vč. zahrady). V územním plánu jsou vytvořeny předpoklady pro udržitelný rozvoj území v souladu s cíli a úkoly územního plánování.

8. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů ÚP na URÚ Závěrem zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění zákona č. 93/2004 Sb. bylo zjištění, že územní plán není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. K územnímu plánu nebyly rovněž připomínky z hlediska zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění (soustava Natura 2000). Předmětem zadání ÚP tedy nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území.


61

9.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL

9.1

Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu Klimatické podmínky

Podle klimatické rajonizace ČSR patří území do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku, který je charakteristický normálně dlouhým mírným létem a normálně dlouhou, popř. krátkou teplou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje od 7 do 7.5°C, průměrný roční úhrn srážek 550 mm. V relativní četnosti jednotlivých směrů větru převládá západní až severozápadní proudění.

9.2

Vyhodnocení záboru ZPF

Formální stránka vyhodnocení: V tabulkové části jsou v základní tabulce jednotlivé očíslované lokality charakterizovány jejich navrhovaným funkčním využitím (tabulka obsahuje všechny lokality, tedy jak plochy krajinných opatření, tak zastavitelné plochy). Dále jsou uvedeny kódy BPEJ s třídou ochrany a plocha záboru v jednotlivých třídách ochrany, s rozlišením, zda se jedná o zábor plochy orné půdy, TTP, PUPFL a ploch ostatních. Dále jsou zde rozlišeny lokality záboru v závislosti na etapě (zábory realizované v etapě návrhu a ve II. etapě) – tab. 1. Dále je vyhodnocena změna kultur na plochách dotčených záborem v nezastavěném území (tab. 2). Tabulkovou část uzavírá přehled celkových záborů pro jednotlivé druhy navržených funkcí urbanizovaných ploch vůči pozemkům ZPF (tab. 3) a celkových záborů pro jednotlivé třídy ochrany ZPF (tab. 4). V grafické části (Výkres předpokládaných záborů půdního fondu M 1 : 5000) je v řešeném území vyznačen zákres hranic BPEJ s jejich kódem a třídou ochrany a vyznačen zákres lokalit záboru s jejich označením a barevným rozlišením dle tříd ochrany ZPF.

Kód BPEJ

PUPFL 1

NL-N

7.15.00 7.68.11 7.29.11 7.71.01 7.46.00 7.29.11 5.29.01

PUPFL 2

PUPFL 4 Mezisoučet

NL-N

NL-N

Třída ochrany I.

II. 1,32

III.

IV.

V.

Ostatní

Fční využití

PUPFL

Lokalita

tab. 1 – základní tabulka Celk. [ha]

Zemědělská půda [ha] Orná

Celk.

1,42

1,42

1,42

1,87

1,87

1,87

3,37

3,37

TTP

0,01 0,09 0,09 0,40 1,38 3,37

6,66

1,47

5,09

1,47

5,09

3,37 0,00

0,00

0,10

0,00

0,00

0 6,66

0,10


62

6,66

0,00

6,66

6,66

21 22

Ri–N Ri–N

7.68.11

0,01

7.15.00

0,26

7.68.11

0,23

7.15.10

0,02

0,27

0,00

0,27

0,23

0,23

0,02

24

DSm-N

7.15.00

0,09

0,09

0,09

0,09

25

BV-N

7.15.00

0,30

0,30

0,30

0,30

26

DSm-N

7.29.01

0,03

0,03

29

DSú-N

7.29.01

0,02

0,26

0,09

0,72

0,72

0,03

0,03

0,17

0,26

0,05 7.15.00

0,04 0,07

7.29.04

0,08

30

BV-N

7.29.04

0,72

31

BV-N

7.29.04

0,25

32

DSm-N

7.29.04

0,10

33

BV-N

7.29.11

0,01

7.29.14

34

DSIII-R

0,12

0,72

0,37

0,25

0,25

0,10

0,10

0,10

0,60

0,60

0,60

5,38

7,62

0,13

0,13

0,15

7.29.04

0,44

7.46.00

1,95

7,81

2,24

0,60 7.64.01

1,48 1,57 0,05

7.47.00

0,03

35 7.29.01

0,14 1,92 0,07

35

DSIII-R

7.46.00

0,13

0,13

36

TV2-N

7.64.01

0,22

0,22

0,22

37

DSm-N

7.64.01

0,02

0,05

0,03

0,22 0,02

0,05

0,63

0,63

0,63

1,84

1,84

1,84

0,03 38

39

TV5-N

VS-N

7.46.10

0,37

7.46.00

0,09

7.64.01

0,17

7.64.01

1,15

7.46.00

0,69

40

DSm-N

7.64.01

0,24

0,24

0,24

0,24

41

OVs-N

7.46.00

1,56

1,56

1,56

1,56

42

DSm-N

7.46.00

0,07

0,07

0,07

0,07

43

BM-N

7.46.00

1,25

1,25

1,25

1,25

44

DSú-N

7.46.00

0,14

0,22

0,22

0,22

7.29.01

0,08


63

45

BM-N

7.46.00 7.29.01

0,10 0,07

0,87

0,17

0,17

0,34

0,09

0,02

0,02

0,04

0,95

0,57

0,18

0,75

0,53

0,17 46

DSm-N

7.46.00 7.29.01

0,01 0,01

0,05

0,02 47

BM-N

7.46.00 7.29.01

0,24 0,33

0,20

0,18 48

DSm-N

7.29.01

0,14

0,14

0,14

0,14

50

DSm-N

7.29.01

0,02

0,22

0,22

0,22

7.46.00 53

BV-N

7.67.01

54

TV3-N

7.46.00

58

DSm-N

59 60

0,20 0,63

0,63

0,63

0,63

0,06

0,06

0,06

0,06

7.46.00

0,06

0,06

0,06

0,06

OVh-N

7.46.00

0,53

0,53

0,53

0,53

BV-N

7.29.01

1,81

1,81

1,81

0,51

0,51

0,51

1,72

7.46.00 61

DSm-N

7.29.01

0,09 0,50

7.46.00 64

DSm-N

65

BV-N

66 67

DSm-N TV2-N

68

Rh-N

73 74 75 76 78 79

DSm-N BV-N BV-N BV-N DSú-N BV-N

0,01

7.29.01

0,11

0,19

0,19

0,19

7.29.11 7.29.01 7.29.11 7.46.10 7.46.10 7.29.11 7.46.10 34 5.29.01 5.29.01 5.46.00 5.46.00 5.29.14 5.67.01 5.52.01

0,08 0,68 1,22

1,90

1,90

1,90

0,13 0,72

0,72

0,00 0,72

0,86

0,21

0,21

0,03 0,15 0,32 0,76 0,06 0,49

0,03 0,15

0,03 0,15 0,28 0,76 0,06 0,49

0,13 0,68 0,04 0,21

0,13 0,52

0,03 0,15 0,28 0,76

0,04 0,06 0,28

0,28 0,76 0,06 0,49

0,01

5.46.00

0,20

80

BV-N

5.46.00

1,32

1,32

1,32

1,32

83 84

BV-N BV-N

1,26 0,69

1,26 0,69

BV-N BV-N Rh-N BV-N

1,26 0,56 0,13 0,54 0,53 0,91

1,26 0,69

85 86 87 88

0,54 0,53 0,91 0,51

0,54 0,53 0,91

0,54 0,53 0,91 0,00

89

DSm-N

5.29.01 5.29.01 5.46.00 5.29.01 5.29.01 5.29.01 5.29.01 5.29.14 5.29.01 7.67.01 5.29.01

90

BV-N

0,04 0,47 0,09 0,03 0,42


64

0,14

0,12

0,12

0,42

0,42

0,42

0,02

91 92 93

94

BV-N DSm-N DSú-N

BV-N

Mezisoučet

23 27 28 56 63

BV-N II BV-N II BV-N II VS-N II BV-N II

72 BV-N II Mezisoučet

49 62 Mezisoučet

BM-R BV-R

7.67.01 7.29.01 5.29.01 7.67.01 7.29.01

0,14 0,01 0,02

7,97

21,97

1,73

7,23

0,78

5,07

0,07

1,31

25,78

7,19

16,90

1,66

0,03

0,25

0,18

0,01 0,48

0,01 0,24

0,26 0,00

0,01 1,34

0,00

2,77

0,89 0,38 0,27 0,08 3,52 1,86 0,13 2,64 0,27 2,37

7.29.01 1,98 7.29.01 3,57 5,55 5,55 0,00 5,55 5,55

CELKEM

0,20

0,18

0,24

0,01 0,48

0,26

0,26

25,78

33,01

0,38

0,89 0,38 0,35

0,24 0,22

7.46.10 7.40.67 33,01

7.15.00 7.29.01 7.29.01 7.15.00 7.46.00 7.29.01 7.29.11 5.29.01 7,67 4,76 2,91

0,02

0,04

0,54 5,03 4,49 0,54

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

17,63 32,09 1,73 0,00 1,44 I.tř. II.tř. III.tř. IV.tř. V.tř.

35,78

7,23

0,89 0,38 0,35

0,89

3,52 1,99

3,52

0,00 0,00

0,54 7,67

0,00 0,00

1,98 3,57 5,55

0,00 2,77 Ost.

55,66 Celk

PUPFL

0,35

1,99

3,52 1,99

4,76

0,54 2,91

0,54 7,67

0,00

1,98 3,57 5,55

1,98 3,57 5,55

11,99 40,90 TTP Orná

52,89 Zem.

tab. 2 podíl záborů ZPF připadající na jednotlivé nové kultury přírodních ploch navržených v rámci nezastavěného území Nová kultura

Původní kultura (zábor)

CELKOVÁ PLOCHA [ha]

NL – PUPFL (plochy PUPFL 1 – 4)

NZo – orná půda

6,66

NZt – trvalý travní porost

0

W – vodní plocha

NZo – orná půda

0

NZt – trvalý travní porost

0

Celková plocha záborů ZPF pro přírodní plochy v nezastavěném území činí 6,66 ha, a to ve prospěch PUPFL.


65

tab. 3 tabulka záborů pro jednotlivé druhy navržených funkcí urbanizovaných ploch vůči pozemkům ZPF Funkce

NÁVRH 13,09 2,34 0,23 1,12 0,53 1,56 1,84 0,94 0,06 0,63 7,75 1,90 1,02 33,01

BV – bydlení venkovské BM – bydlení městské Ri – rekreace individuální Rh – rekreace hromadná OVh – občanská vybavenost-hřbitov OVs – občanská vybavenost-sport VS – výroba smíšená TV2 – tech. infrastruktura – kanalizace TV3 – tech. infrastruktura – elektro TV5- techn. infr.-bioodpad DSIII – silnice III. třídy DSm – místní komunikace DSú – účelové komunikace Celkem

Plocha [ha] II. etapaúz. rezerva Celkem 4,15 3,57 20,81 1,98 4,32 0,23 1,12 0,53 1,56 3,52 5,36 0,94 0,06 0,63 7,75 1,90 1,02 7,67 5,55 46,23

Celková plocha záborů ZPF pro zastavitelné plochy činí 46,23 ha, z toho 33,01 ha v etapě návrhu, 7,67 ha ve II. etapě a 5,55 ha v rámci územních rezerv. tab. 4 tabulka odnětí půdy ze ZPF dle tříd ochrany ZPF Třída ochrany ZPF

Orná půda

Původní kultura NÁVRH

II. etapa ÚZEMNÍ REZERVA

TTP

III.

21,99 2,37

IV.

Územní NÁVRH II. etapa rezerva

V.

1,66

0,13

32,44

0,54

2,91

5,55 0,78

II. etapa ÚZEMNÍ REZERVA NÁVRH

II.

8,66

II. etapa ÚZEMNÍ REZERVA NÁVRH

Celkem [ha]

I.

Plocha celkem [ha]

5,55 5,07

0,27

0,07

1,31

7,23

4,49

4,76 0,00

9,44

27,06 2,64

1,73 5,03

5,55 17,63

0,00 0,00

0,00 32,09

1,44 0,00

0,00 1,73

39,67 0,00

0,00 0,00

7,67 0,00

1,44

5,55 52,89

Celková plocha záborů ZPF vyplývající z ÚP činí 52,89 ha. Z toho je 17,63 ha v I. třídě ochrany a 32,09 ha ve II. třídě ochrany ZPF.


66

Třídy ochrany zemědělské půdy (možné rozpětí I. - V.; příloha metodického pokynu ze dne 12.6.1996 č.j.: OOLP/1067/96) o do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, popř. pro liniové stavby zásadního významu o do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci klimatického regionu nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné o do 3. třídy jsou sloučeny půdy v klimatickém regionu s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možné v územním plánování využít pro event. výstavbu o do 4. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu, s jen omezenou ochranou a využitelné i pro výstavbu o do 5. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností, vč. půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské pozemky pro zemědělské účely postradatelné, lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde o půdy s nižším stupněm ochrany, s vyjímkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

9.3

Zdůvodnění záboru ZPF – zastavitelné plochy

Vyhodnocení záboru ZPF bylo provedeno pro plochy zemědělské půdy zabírané ve prospěch ZP a plochy staveb dopravní infrastruktury. Celková plocha záborů zemědělské půdy pro zastavitelné plochy a komunikace tvoří 46,23 ha.

9.3.1 Hájky Na území sídla Hájky je vymezena 1 zastavitelná plocha pro venkovské bydlení (BV-N). Plocha pro venkovské bydlení byla vymezena v SZ části sídla. Plocha těsně navazuje na zastavěné území formou rozšíření záhumenních partií. Sídlo Hájky se rozprostírá kompletně na půdách II. třídy ochrany. Pro zábor ZPF neexistuje příznivější alternativa.

9.3.2 Křída Na území sídla Křída jsou vymezovány ZP pro venkovské bydlení (BV-N, BV-N II). Plochy pro venkovské bydlení byly vymezeny na okraji sídla při příjezdových komunikacích vedoucích od severu a západu. Plochy těsně navazují na zastavěné území a jsou umísťovány podél komunikací. Sídlo a jeho okolí se nacházejí převážně půdy II. třídy ochrany, pouze od východu sem zasahuje výběžek III. třídy. Plochy jsou umístěny logicky s ohledem na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Návrh rozvíjí periferie zástavby do formy ulicové kompozice. ZP v severní části se navrhuje k realizaci ve II. etapě. Pro zábor ZPF neexistuje příznivější alternativa.


67

9.3.3 Sítiny Plochy pro venkovské bydlení byly vymezeny v centrální části sídla. Bylo využito proluk stávající zástavby. Plochy těsně navazují na zastavěné území a jsou umísťovány podél komunikací. Sídlo a jeho okolí se nacházejí převážně půdy I. a II. třídy ochrany, pouze od severu sem zasahuje výběžek V. třídy. Severní část osady je na V. tř. Plochy jsou umístěny logicky s ohledem na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Vymezením dochází ke scelení zástavby, pro zástavbu je částečně využita nekvalitní půda v V. tř. Pro zábor ZPF neexistuje příznivější alternativa.

9.3.4 Slavňovice Na území sídla Slavňovice jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BV-N) a pro individuální rekreaci (Ri-N). Plochy bydlení byly vymezeny v těsné vazbě na ZÚ, přimykají se k přístupovým a místním komunikacím. Převážná část sídla (západ, střed) se rozprostírá na půdách v I. a II. třídě ochrany, ve východní části jsou zastoupeny půdy ve III. a V. tř. ochrany (terénní deprese, nivní území). Vymezením ZP pro bydlení dochází ke scelení zástavby. Plochy byly vymezeny logicky s ohledem na dobrou dopravní dostupnost a maximální využití stávající veřejné infrastruktury (silnice III. tř.). Plochy v severní části jsou realizovatelné ve II. etapě. Plochy rekreace vymezené východně od sídla jsou malého rozsahu a částečně zabírají půdy podřadných kvalit. Pro zábor ZPF neexistuje příznivější alternativa. Případná zástavba východního okraje sídla (na půdách ve III. třídě ochrany) naráží na nevhodnost k zástavbě (svažitost, nevhodná expozice vzhledem ke světovým stranám), špatnou dopravní dostupnost (absence dopravní infrastruktury) a mj. nemožnost případného odkanalizování ploch.

9.3.5 Staré Sedlo Na území sídla Staré Sedlo jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BV-N) a pro hromadnou rekreaci (Rh-N). Plochy BV-N byly vymezeny v těsné vazbě na ZÚ, přimykají se k přístupovým komunikacím anebo jde o zahuštění záhumenních partií (JV část). Sídlo se rozprostírá z velké části na půdách v I. a II. třídě ochrany. Vymezením dochází ke scelení zástavby, která dostává kompaktní tvar. Nejsou vymezovány plochy volně v krajině. V jižní a západní části jsou pro zástavbu využity půdy průměrných a podřadných kvalit. Pro zábor ZPF neexistuje příznivější alternativa. Případná zástavba JZ směrem (III. tř. ochrany) naráží na vedení a OP VVN a OP lesa, rozvoji směrem na jih (V. třída) brání vymezené limitní OP areálu zemědělské výroby situovaného jižně od sídla.

9.3.6 Stádlec Na území sídla Stádlec jsou vymezovány zastavitelné plochy převážně pro venkovské a městské bydlení (BV-N, BV-N II, BM-N), pro hřiště (OVs-N), pro rozšíření hřbitova (OVh-N), pro smíšenou výrobu (VS-N, VS-N II) a pro ČOV (TV2-N). Významný zábor představují rovněž plochy pro koridor přeložky silnice III/13711 severně od sídla Stádlec. Prvním kritériem pro vymezování ZP bylo doplnění proluk a plošných rezerv stávající


68

zástavby. Vzhledem k malým prostorovým rezervám uvnitř zastavěného území byly však v souladu s požadavky na rozvoj sídla navrženy četné nové ZP. Plochy byly vymezeny v těsné vazbě na sídlo, přimykají se k přístupovým místním komunikacím, případně k procházejícím silnicím III. třídy. Funkční rozvržení ploch a jejich umístění je dáno dosavadní urbanistickou koncepcí sídla a podmíněno přírodně-kulturními hodnotami/limity sídla, kterými jsou hodnotný areál zámecké zahrady a potoční niva – obojí ve východní části sídla. Limitujícími je také niva SV vodoteče – bezejmenného přítoku Oltyňského potoka, s kaskádou vodních nádrží. Rozvojové plochy byly tedy situovány do severní (VS, OVs), severozápadní (BM), jihozápadní (VS) a jižní části (BV). Plochy bydlení městského jsou doplněny v SZ části, v návaznosti na stávající plochy příměstské zástavby. Plochy bydlení venkovského byly situovány diagonálně, tedy na JV a jih. Jsou umístěny adicí, při komunikacích, s územní rezervou vyplňující záhumenní partie jižní stavební fronty. V SV a JZ části byl potvrzen průmyslový a výrobní charakter (nové plochy smíšené výroby byly situovány výhradně do této části). Tyto plochy jsou co do rozlohy nejvýznamnější. Jejich lokalizace je zdůvodnitelná existencí stávajících výrobních areálů a situováním na periferiích sídla při hlavních příjezdových silnicích III. třídy, tedy v příhodné poloze vzhledem k dopravní obsluze s bezkolizním napojením na nadřazené dopravní systémy (silnice I/19). Plocha Z.STÁ.11 (JZ) je realizovatelná ve II. etapě. Všechny plochy jsou koncipovány jako navázání na stávající strukturu či dotvoření neukončené urbanistické struktury a zcelení zástavby, v těsné vazbě na zastavěné území. Návrh nevymezuje plochy volně v krajině. Shrnutí: Sídlo Stádlec se nalézá kompletně na nejkvalitnějších půdách v I. a II. třídě ochrany (střed, sever, severovýchod) a okrajově III. třídě (SV) ochrany ZPF. Vymezením ZP jsou zde nejvíce dotčeny právě pozemky nejkvalitnějších půd, které jsou zabírány zejména plochami pro bydlení a smíšenou výrobu. Plochy bydlení byly logicky voleny v příznivých, k jihu sklonitých partiích, v návaznosti na zastavěné území, zároveň s možností dobré dopravní dostupnosti a vybavení technickou infrastrukturou. Rovněž plochy výroby jsou umístěny logicky, dobře a bezkolizně dostupné, formou adice ke stávajícím výrobním areálům. Půda v I. tř. ochrany je nejvíce zabírána plochami BV na JV okraji sídla. S ohledem na tuto skutečnost byla část ploch navržena k realizaci až ve II. etapě, resp. je navrženo prověření (úz. rezerva). Půda v I. třídě a méně kvalitní půda ve III. třídě ochrany se v záborech uplatňuje rovněž u ploch výroby (lokalita v SV části sídla). Z hlediska ochrany ZPF neexistuje pro umístění ploch příznivější řešení. Směrování rozvoje do východní části je vyloučeno z důvodu existence přírodního komplexu zalesněné potoční nivy a zámeckého parku. Rozvoj směrem na SV, kde se vyskytují půdy průměrných kvalit, naráží na nivní plochy s prvky ÚSES. Navíc by byl nelogický, koncepčně a ekonomicky neopodstatněný, bez jakéhokoli vztahu k dosavadnímu urbanistickému kontextu. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na velikost a význam sídel, jejich charakter, rozvojový potenciál, vhodnost k zástavbě a dosažitelnost dopravní a technické infrastruktury. Důsledně byly zváženy možnosti využít pro zástavbu disponibilních půd horších kvalit. Přednostně byly vytipovány lokality, kde vymezením ZP dojde ke scelení stávající zástavby, k logickému doplnění neukončené urbanistické kompozice či vyplnění proluk. Vodítkem pro jejich vymezení byly rovněž záměry obce a některých vlastníků dotčených pozemků.


69

9.4

Zdůvodnění záboru ZPF – nezastavěné území

Celková plocha záborů ZPF pro přírodní plochy v nezastavěném území činí 6,66 ha. Plochy zemědělské půdy v krajině jsou zabírány ve prospěch PUPFL. Při jejich vymezování byly maximálně respektovány plochy nejkvalitnějších půd v I. a II. třídě ochrany. Přesto dochází k jejich záboru ve všech dotčených lokalitách: 





severně od Slavňovic (lokalita PUPFL 1) – lesních plocha v terénní depresi v návaznosti na lokální biokoridor LBK 5-y (Za strouhou). Obnova krajinné mozaiky, podpora segmentace odlesněné SV části území. Krajinotvorné, protierozní a ekostabilizační opatření. na SV okraji Stádlce (lokalita PUPFL 2) – zalesnění svahových partií nad Oltyňským potokem. Součást zeleného systému údolní nivy (VKP) a součást ÚSES (částečně jako VPO). Ochrana sídla a plochy hřiště (OVs-S). Retenční, protieroz. a ekostabil. funkce. JZ od osady Sítiny (lokalita PUPFL 4) - rozšíření lesních ploch v návaznosti na lokální biokoridor vedený v lesním porostu západně od osady Sítiny. Částečně jako VPO pro založení prvku ÚSES (LBK 8-x). Ochrana sídla, krajinotvorné opatření. Protierozní a ekostabilizační opatření.

K záborům ZPF na zmíněných plochách dochází z důvodu převažujícího veřejného zájmu, kterým je zejména: − ochrana přírody a krajiny (podpora ekologicko-stabilizační funkce krajiny, zvyšování biodiverzity, podpora ÚSES); důvodem je velký rozsah zornění zemědělsky intenzivně využívané krajiny a z toho plynoucí nízká míra ekologické stability území. Řada z těchto ploch byla také zároveň vymezena jako VPO pro založení prvků ÚSES. − protipovodňová ochrana (podpora schopnosti krajiny vázat vodu, udržení vody v krajině a zpomalení jejího odtoku z území); důvodem je nežádoucí zrychlený odtok povrchových vod z velkých nečleněných ploch orné půdy. Řada z těchto ploch byla zároveň vymezena jako VPO pro zvýšení retenčních schopností území. − ochrana životního prostředí (ochrana vodních zdrojů, eliminace důsledků potenciálního znečišťování podzemních vod). − ochrana proti erozi (eliminace vodní, půdní a větrné eroze); důvodem jsou četné splachy kvalitní svrchní vrstvy půdy v důsledku malé retence rozlehlých zorněných ploch. − zvýšení rekreačního potenciálu území (obnova a podpora rozmanitosti, malebnosti a lepší prostupnosti krajiny), nové vodní plochy (přírodní koupaliště) jako opatření zlepšující podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu atd. − potřeba zvýšení estetické a přírodní hodnoty krajiny, obnovy členité morfologie a segmentace krajiny, zpestření krajinné mozaiky, obnovy přirozených přírodních dominant – zalesněných návrší v zemědělské krajině, identifikace krajinných prostorů a posílení návaznosti na přírodní plochy v okolních správních územích. Při návrhu koncepce uspořádání krajiny byly respektovány požadavky ucelenosti a dobré dostupnosti pozemků zemědělské půdy. Navržené plochy krajinných opatření, přestože mohou znamenat zmenšení rozsahu zemědělsky využívaných ploch, na druhou stranu napomáhají udržení produkčních kvalit půdy (např. eliminace větrné a půdní eroze, udržení vody v krajině – stabilizace a eliminace extrémů vodního režimu).


70

Uvedené zábory tvoří jen část koncepce uspořádání krajiny. Plochy navržených vodních ploch a ploch navržených k zalesnění jsou v návrhu dále doplněny plochami krajinné zeleně (NSk) a plochami trvalých travních porostů (NZt), které však z hlediska ochrany ZPF nepředstavují zábor. ÚP respektuje zásady Evropské úmluvy o krajině. Koncepce uspořádání krajiny, jejíž nedílnou součástí jsou výše zmíněné plochy, byla navržena v souladu s hlavními cíli územního plánování. Těmi jsou ochrana a rozvoj hodnot území za současné ochrany krajiny jako podstatné složky života obyvatel území a základu jejich totožnosti. Koncepce uspořádání krajiny je významnou náplní územního plánu. Její redukce na výčet přípustných opatření zemědělských ploch, paušálně bez vztahu ke konkrétní lokalitě, by byl pro potřeby stanovení této koncepce povrchní a nedostačující. V krajině se odehrává mnoho složitých, vzájemně provázaných komplexních dějů, než abychom na ni mohli nazírat jednostranným, navíc produkčně (a tedy komerčně) zaměřeným pohledem. Vymezení ploch krajinných opatření je tedy jedním (nikoli jediným) ze základních předpokladů naplňování krajinné koncepce, s cílem zvýšení hodnoty krajiny, s celou řadou pozitivních dopadů v různých oblastech (zemědělství nevyjímaje) viz příkladný výčet výše, z nichž řada svým významem a důsledky přesahuje dané správní území, a které jsou, stejně jako ochrana ZPF, ve veřejném zájmu.

9.5

Zábor PUPFL

Pozemky s kulturou nebo bonitou lesa v nezastavěném území programově nebyly v návrhu ÚP ke změně funkce vymezovány.

10. Rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění Námitka (podle ustanovení stavebního zákona připomínka): Karel Kosobud, Pod lipami 74, 130 00 Praha 3 – Jarov Majitel pozemku parc. č. 89 v k.ú.Stádlec (výměra 2.162 m 2) požaduje pozemek zařadit do zastavitelného území obytného nebo smíšeného (rekreace – bydlení). Rozhodnutí o námitce: požadavek námitky bude akceptován, pozemek bude určen jako zastavitelné území BV – plochy bydlení venkovského charakteru, podmíněn umístěním objektu bydlení min. 25 m od hranice lesa. Odůvodnění: Stanoviska dotčených orgánů: Ochrana ZPF – jedná se o plochu proti zastavěné a zastavitelné ploše, na pozemku s průměrnou kvalitou a III. třídou ochrany půdy. Svým umístěním na okraji půdního bloku nedojde k narušení organizace ZPF. Lze akceptovat rozšíření záboru ZPF o tuto lokalitu při dodržení zákonných podmínek (např. OP lesa apod.). Státní správa lesů – souhlasí se zařazením pozemku ZE parc. č. 89 v k.ú. Stádlec do ploch bydlení za předpokladu, že stavba bude umístěna ve vzdálenosti min. 25 m od nejbližší hranice pozemku určeného k plnění funkcí lesa (dle KN parc. č. 91/1).


71

11.

Vyhodnocení připomínek

Připomínka: Bauer Technics s.r.o., Komenského 1864, Tábor – Ing. Karel Líkař, jednatel společnosti, vlastník pozemků parc. č. 6/3, 6/4, 6/8, 5, 10 v k.ú. Stádlec požaduje, aby pozemky byly určeny k průmyslové zástavbě VS-S tak, jak je to v horní části areálu vlastníka. Jako budoucí vlastník pozemku parc. č. 6/1 v k.ú. Stádlec požaduje, aby pozemek byl určen k zástavbě BV-S (rodinné domy). Připomínka bude územním plánem akceptována. Odůvodnění: Ochrana ZPF – ochrany ZPF se týká pouze parc. č. 6/1 - zahrada. Pozemek v centru obce Stádlec se nevyužívá k zemědělským účelům. Zastupitelstvo obce Stádlec usnesením č. 130/17, dle odst. č. 7, ze dne 17. 6. 2010, souhlasí s akceptováním požadavku připomínky v územním plánu. Pozemky parc. č. 6/3, 6/4, 6/8, 5, 10 v k.ú. Stádlec: Pozemky jsou součástí areálu firmy, z velké části ostatní, manipulační plochy nebo zbořené zastavěné území. Území lze určit jako stávající zastavěné území, VS-S plochy smíšené výrobní. Pozemek parc. č. 6/1 v k.ú.Stádlec: Pozemek je připraven k zástavbě vybudovanou páteřní kanalizací. Vzhledem k tomu, že návrh územního plánu určuje část pozemku jako zastavěné území (proluka mezi stávajícími objekty), není důvod nezahrnout celý pozemek do zastavěného území.

12. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část odůvodnění ÚP Stádlec obsahuje 72 stran formátu A4. Grafická část odůvodnění ÚP Stádlec obsahuje 5 výkresů: O1

Koordinační výkres

1 : 5 000

O2

Koordinační výkres – detail Stádlec

1 : 2 000

O3

Výkres koncepce veřejné infrastruktury

1 : 5 000

O4

Výkres širších vztahů

1 : 25 000

O5

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

Grafická část odůvodnění, skládající se z výše uvedených výkresů, je nedílnou součástí odůvodnění tohoto opatření obecné povahy.


72

Územní plán STÁDLEC ODŮVODNĚNÍ

Recommend Documents