ÚZEMNÍ PLÁN SLAVĚTICE

ÚZEMNÍ PLÁN

SLAVĚTICE

Textová část 2008

ÚZEMNÍ PLÁN VYDAL : ZASTUPITELSTVO OBCE SLAVĚTICE Slavětice 58, 675 55 Hrotovice POŘIZOVATEL : MĚSTSKÝ ÚŘAD TŘEBÍČ Úřad územního plánování Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč

ZPRACOVATEL : Ing.arch. Ladislav Brožek J.Faimonové 12, 628 00 Brno, IČO 121 47 168 adresa kanceláře:

Atelier nad viaduktem Ondráčkova 101, 628 00 Brno tel/fax 543 245 340, mobil 603 413 153 e-mail: [email protected] www.atviadukt.cz

ZPRACOVALI: URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Ing. arch. Ladislav Brožek

DOPRAVA

Ing. René Uxa Ing. Jiří Matula

VODOHOSPODÁŘSKÁ ČÁST, ZÁSOBENÍ PLYNEM

Ing. Milan Zámečník

OCHRANA PŘÍRODY, ÚSES

Agroprojekt PSO s.r.o., Brno Ing. David Mikolášek

DIGITÁLNÍ DATA

Zuzana Kučerová

Brno, červen 2008

2

Územní plán obsahuje: počet listů textové části

50

počet výkresů připojené grafické části celkem seznam výkresů 1. ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ 2. HLAVNÍ VÝKRES 2.1. URBANISTICKÁ KONCEPCE 2.2. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

10 měřítko 1: 10 000 1: 10 000 1: 5 000

2.2.1. 2.2.2. 2.2.3. 2.2.4. 2.2.5. 3. 4.

1: 5 000 1: 5 000 1: 5 000 1: 5 000 1: 5 000 1: 5 000 1: 5 000

DOPRAVA VODOVOD KANALIZACE PLYNOVOD ELEKTRICKÁ ENERGIE, SPOJE VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY ETAPIZACE

Odůvodnění územního plánu obsahuje: počet listů textové části

9

počet výkresů připojené grafické části celkem seznam výkresů grafické části a. KOORDINAČNÍ VÝKRES b. ŠIRŠÍ VZTAHY c. ZÁBOR ZPF A PUPFL

3 měřítko 1: 10 000 1: 10 000

Záznam o účinnosti územně plánovací dokumentace Název dokumentace (ÚP, RP, ZÚP, ZRP) :

Územní plán Slavětice

Správní orgán (název obce) který dokumentaci vydal :

Obec Slavětice

Datum vydání :

Nabytí účinnosti :

Číslo jednací :

Oprávněná úřední osoba pořizovatele : Jméno a příjmení: Funkce :

Podpis a otisk úředního razítka

3

I. Územní plán - TEXTOVÁ ČÁST Obsah: Úvod Část (1) Základní koncepce rozvoje území a) Vymezení zastavěného území b) Koncepce rozvoje území, ochrany a rozvoje jeho hodnot c) Urbanistická koncepce - vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně d) Koncepce veřejné infrastruktury a podmínky pro její umisťování e) Koncepce uspořádání krajiny - vymezení ploch, stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývaní nerostů a další. f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo Část (2) Doplňující podmínky rozvoje území i) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, podmínky pro jeho prověření j) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti k) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č.9 l) Stanovení pořadí změn v území (etapizace) m) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných ploch, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt n) Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 stavebního zákona

4

Úvod O pořízení ÚP Slavětice rozhodlo zastupitelstvo obce Slavětice. Důvodem rozhodnutí byla absence územně plánovací dokumentace pro území obce, potřebné k cílevědomému a koordinovanému vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území. Na svém zasedání dne 21.9.2006 schválilo Zadání pro zpracování Územního plánu Slavětice ve smyslu § 20 odst.1 zák.č.50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon).

Územní plán – TEXTOVÁ ČÁST (1) ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ A) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Na základě ustanovení § 58 zák.č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) v platném znění bylo ke dni 30.6.2007 vymezeno zastavěné území na území obce Slavětice. Hranice je zobrazena v grafické části územního plánu.

B) KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ Základní koncepce rozvoje území obce Obec Slavětice leží jihovýchodně od města Třebíče ve vzdálenosti cca 23 km v nadmořské výšce 384 m n.m. Jedná se o venkovské sídlo s funkcí bydlení. Základní vybavenost je dostupná v Hrotovicích (MŠ, ZŠ, pošta, základní zdravotní péče – 3 km), vyšší vybavenost, úřady a záchranná služba v Třebíči (23 km, 30 min.). Na území obce převládá zemědělská půda (50,5 % rozlohy k.ú). Pozemky určené k plnění funkcí lesa tvoří (37 %), vyšší podíl než obvykle připadá na ostatní a zastavěné plochy (8.5 %) i na vodní plochy (4 %) díky energetickým stavbám a ploše vodního díla Dalešice. Počet obyvatel je v posledních letech stabilní, k 31.12.2004 zde bylo evidováno 236 bydlících obyvatel. Ekonomicky aktivní obyvatelé tvoří 47 % z celkového počtu obyvatel obce. Pracují v odvětví průmyslu a stavebnictví (40 %), v zemědělství (25 %), méně ve veřejné správě a službách (17 %). Denně vyjíždí za svým zaměstnáním mimo obec 47 % ekonomicky aktivních obyvatel (méně než v jiných srovnatelných obcích).V obci nemá sídlo žádný významnější podnik. Blízkým velkým zaměstnavatelem je jaderná elektrárna Dukovany (cca 3 km). Celkově však region Třebíčska patří v současnosti z hlediska hospodářské prosperity k hospodářsky slabým a strukturálně postiženým oblastem České republiky. V rámci územní činnosti je třeba vytvářet podmínky pro povzbuzení nových i stávajících ekonomických činností. Věkový průměr obyvatel 43.4 let patří k vyšším. V obci má sídlo celkem 37 podnikatelských subjektů (ČSÚ 2004). Obec má dobré podmínky pro bydlení. Z hlediska regenerace bytového fondu a udržení rozvojového potenciálu obce je nová výstavba v obci žádoucí a je z toho důvodu samosprávou obce podporována. Směry rozvoje obce jsou značně omezeny hledisky ochrany zemědělské půdního fondu. Velká část ploch, které navazují na současně zastavěné území obce je zařazena jako vysoce chráněné půdy (I.tř. ochrany ZPF).

5

Obec je dobře vybavena technickou infrastrukturou. Má veřejný vodovod, síť kanalizace s ČOV a je plynofikována. Současná dopravní infrastruktura je stabilizována, v technicky dobrém stavu. Bude zkvalitňována odstraněním některých dílčích dopravních závad nebo úpravami dle požadavků ČSN v jednotlivých funkčních třídách. Nevyhovující jsou hygienické podmínky (hluk) podél průtahu silnice II/152, která zalištuje dopravní napojení velké oblasti jihozápadní Moravy směrem na Brno a na které trvale stoupá dopravní zatížení. Z toho důvodu je navržen obchvat zastavěné části obce, tato stavba je obsažena v seznamu VPS konceptu ÚPN VÚC kraje Vysočina (D52). V obci je obchod smíšeným zbožím, knihovna, kulturní zařízení, sportovní hřiště. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů. Řešení poskytuje přiměřené možnosti pro stabilizaci a rozvoj osídlení a zabezpečení potřeb obyvatel. Byly zvažovány varianty etapizace obytné zástavby a lokalizace rozvojových ploch: - na severním a východním okraji zastavěného území obce - na západním okraji zastavěného území směrem k plánovanému obchvatu silnice II/152 Ve všech případech dochází ve větší nebo menší míře ke střetu se zájmy ochrany zemědělského půdního fondu. Ve vybrané variantě je k tomuto hledisku přihlédnuto. Jsou redukovány zastavitelné plochy v severní a východní části obce tak, aby nedocházelo k záboru na půdách I.tř. ochrany. Výstavba je soustředěna do hlavní rozvojové zóny na jihozápadním okraji. Vzhledem k velké kapacitě území je rozdělena do dvou samostatných etap, druhá etapa může být zahájena až po vyčerpání kapacity etapy první. Toto řešení nejlépe vyhovuje požadavkům na ochranu neobnovitelných zdrojů, zemědělského půdního fondu a krajiny. Kromě zastavitelných ploch jsou navrženy také území k přestavbě. Jedná se o blok uvnitř návsi u průtahu silnice II/152, který je vhodný pro umisťování občanského vybavení a pro jehož přestavbu má obec připravenu koncepční studii. Dalším přestavbovým územím je plocha zemědělského areálu, kde je navrženo po uvolnění zemědělskou prvovýrobou lokalizovat svým charakterem vhodnější podnikatelské a jiné aktivity včetně možného bydlení. Urbanistický celek jádra obce s návsí tvoří působivý celek. Při povolování stavebních úprav a staveb v tomto prostoru doporučujeme postupovat maximálně citlivě. Koncepce rozvoje obce považuje přírodní prostředí na území obce za důležitou hodnotu a předpokládá jeho zhodnocení při rozvoji kvalitního bydlení a služeb, včetně služeb cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že se na území obce nevyskytují žádné výjimečné turistické zajímavosti, doporučujeme s ohledem na kvalitu přírodního prostředí, aby se obec spojila s dalšími partnery (cestovní kanceláře, agentury, blízká města a obce Jaroměřice nad Rokytnou, Hrotovice, Dalešice a další) a podílela se na budování zázemí pro nenáročnou turistiku rodinného typu, cykloturistiku, agroturistiku apod. Poloha v širším okolí města Třebíče a v sousedství EDU, která je rozhodujícím zaměstnavatelem v regionu, poskytuje dobré ekonomické zázemí. Ochrana hodnot území Velkou část území obce lze vyhodnotit jako zónu s vysokou nebo zvýšenou hodnotou z hlediska trendů směřujících k udržitelnosti přírodních, kulturních a civilizačních složek a jako území se stabilní a přírodě blízkou vegetací. Severní část katastru je pokryta lesy a svažuje do údolí řeky Jihlavy a k hladině vodního díla Dalešice. Severojižním směrem protéká katastr obce potok Olešná, na kterém jsou rybníky Skalník a Pila. Na tomto toku je

6

navrženo vybudování tří nových rybníků v místech, kde bývaly v historické době a jsou zobrazeny na starých mapách z 18.stol. Zastavěné území je obklopeno plochami intenzivně využívané zemědělské půdy. Z hlediska ochrany ZPF je značná část těchto ploch zařazena jako vysoce chráněné půdy. Na východním okraji obce byla vybudována na ploše odpovídající téměř polovině vlastního obytného jádra transformovna 420/110 kV a rozvodna 110 kV, které zprostředkují propojení jaderné elektrárny Dukovany a elektrárny VD Dalešice do elektrorozvodné sítě. Tyto faktory omezují případný extenzivní stavební rozvoj. Obytné území tvoří harmonický celek. Bytový fond je postupně modernizován. Na celém katastru území obce jsou nepřípustné veškeré činnosti, negativně ovlivňující přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Charakter obce by měl při intenzifikaci zástavby citlivě respektován. Jako místo pro bydlení bude obec i v budoucnosti atraktivní zejména pro obyvatele, kteří budou preferovat bydlení v rodinných domcích. Pozornost bude věnována zvýšení kvality a doplnění veřejné infrastruktury. Hygienické závady, způsobené dopravou (zejména hluk), je navrženo eliminovány výstavbou obchvatu silnice II/152. Plochy pro zemědělskou prvovýrobu jsou stabilizovány a vzhledem k předpokládanému výhledovému útlumu uručeny k přestavbě pro podnikání a další činnosti v souladu s výše uvedenými zásadami. Doporučujeme, aby se hospodaření na zemědělské půdě na území obce orientovalo na postupy šetrné k životnímu prostředí (integrovanou produkci a ekologické zemědělství).

C) URBANISTICKÁ KONCEPCE Plošné a prostorové uspořádání Historická obec Slavětice byla založena nad nivou malého, nyní zatrubněného, potoka u jeho soutoku s jiným, vodnatějším tokem Olešné. Zastavěné území obce si do značné míry zachovává historickou urbanistickou strukturu ulicového typu s potokem protékajícím pod kapličkou návsí (nyní zatrubněn) od bažantnice k návesnímu rybníku. Rozlehlá náves byla v průběhu 19. století vyplněna blokem s obytnými domy a další domky vznikly na jižním a západním okraji vsi. Silnice prochází východozápadním směrem přes toto historické jádro. Za největším statkem u rybníka Skalníka vzniklo zemědělské středisko, které je dosud v provozu. Ve výhledu předpokládáme v případě útlumu zemědělské výroby jeho rekonverzi s vhodnějším využitím pro podnikatelské aktivity kombinované případně s bydlením. Průjezdná doprava bude po realizaci navrženého obchvatu z jádra obce vyloučena. Navržené změny v území jsou lokalizovány převážně na jihozápadní okraj zastavěného území. Jedná se o plochy pro výstavbu nových rodinných domů s dostatečnou výhledovou kapacitou, zástavba je rozčleněna do dvou postupných etap. Navržená trasa je do budoucna limitujícím prvkem po rozšiřování zastavěných ploch v obci. Před novou výstavbou na volné ploše bude preferováno zkvalitňování bydlení ve stávajících domech, rekonstrukce a případné dostavby.

7

Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby Koncepce prostorového rozvoje obce předpokládá budoucí plošné rozšiřování zastavěného území v jihozápadním sektoru. Záměr bytové výstavby se zde střetává se zájmy ochrany ZPF (půdy I.tř.ochrany). Je proto třeba pro ekonomické využití území řídit výstavbu kvalitním zastavovacím plánem. Plochy pro ekonomické aktivity (služby, drobnou výrobu, podnikání, řemesla) nejsou samostatně vymezeny. Předpokládá se zřizování nerušících provozoven uvnitř obytné zóny buď vestavbou do stávajících objektů nebo i výjimečně budováním samostatných provozoven. Činnosti náročnější na dopravní obsluhu nebo jiné, zejména výrobní služby a drobná výroba, mohou být lokalizovány do zemědělského areálu, kde je možné intenzivnější využití stávajících objektů i ploch, nebo jejich rekonstrukce a do smíšené zóny ve východní části obce u silnice II/152. Areál zemědělské prvovýroby s navazujícími plochami nad rybníkem v jeho sousedství, je považován za plošně stabilizovaný, v dlouhodobém časovém horizontu je učen k přestavbě s postupným útlumem aktivit zemědělské výroby. Plochy smíšené na opačném břehu u rybníka Skalníka jsou vhodné také pro umisťování infrastruktury cestovního ruchu. Vybavení veřejnou infrastrukturou bude v budoucnu zkvalitňováno rekonstrukcí stávajících objektů, přestavbou v objektů v centrální části a rozvojem na nových plochách . Nové plochy jsou navrženy pro doplnění technického vybavení: místní komunikace, rozvodna a distribuční trafostanice. Systém sídelní zeleně Bohatá zeleň v zastavěném území je tvořena především plochami užitkových zahrad. K plochám veřejné zeleně patří zelená plocha návsi a doprovodné plochy u komunikací. Zelený charakter obce bude i v budoucnu zachován. Pozornost je třeba věnovat provedení výsadeb u nově realizovaných objektů a včasné údržbě stávajících dřevin i keřů. Při nových výsadbách je doporučeno preferovat na užitkových i okrasných plochách použití vhodných druhů, odpovídajících stanovišti, zejména domácí tradiční ovocné odrůdy i druhy okrasných stromů a keřů. Sídelní zeleň je propojena s plochami navazující zeleně krajinné vybíhající do volné zemědělsky využívané krajiny podél koryt potoků, na březích rybníka, mezích a příkopech u silnic. Je navrženo zkvalitňování a údržba stávajících ploch sídelní i krajinné zeleně, obnova luk na původních stanovištích a budování prvků ÚSES. S ohledem na charakter obce nové celistvé plochy veřejné zeleně (parky) nejsou navrhovány.

8

D) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 1. DOPRAVA 1. Přepravní vztahy Obec Slavětice dopravně spáduje především k asi 4 km vzdálenému regionálnímu centru Hrotovice (II/152). Silnice II/152 umožňuje napojení širokého regionu jihozápadní Moravy na krajské město Brno, opačným směrem je možné spojení přes Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice (II/152) a dále jižním směrem (I/38, Znojmo, Rakousko). Dobré napojení je na město Třebíč (II/351 - mimo katastr, odtud dále na D 1), přímé spojení na jih poskytuje méně pohodlná II/399. Svým významem je v dopravních vztazích naprosto převažující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. Nejbližší železniční stanice je v asi 18 km vzdálených Kralicích na trati č.240 Brno – Jihlava – Havlíčkův Brod. Železniční vlečka do blízké JE Dukovany (mimo území obce) není určena veřejné dopravě. 2. Silniční síť Katastrálním územím obce Slavětice prochází silnice: II/152 N.Bystřice – M.Budějovice – Ivančice – Brno, Slatina II/399 Velká Bíteš – Náměšť n.Oslavou – Znojmo (dotýká se západní hranice katastru) III/39218 Kramolín - Slavětice III/15247 Slavětice - Dalešice Celostátní sčítání dopravy bylo v roce 2005 provedeno ve sčítacím místě 6-1820 na silnici II/152. Pro silnici III/ 15247 bylo dopravní zatížení stanoveno odborným odhadem tak, aby bylo možné posoudit hlukovou hladinu v katastru obce (kap.8). 2.1 Výhledové řešení silniční sítě, dopravní závady Ve výhledovém řešení silniční sítě se v katastru obce připravuje přeložka silnice II/152 mimo obec (samostatná příloha). Mimo této akce se dle vyjádření příslušných správních orgánů neočekávají výraznější změny již stabilizovaných silnic třídy s výjimkou odstranění existujících dopravních závad a průběžné úpravy komunikací ve třídách, požadovaných ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, případně ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dopravní závady a návrh jejich řešení: DZ 1 - Průtah silnice III/15247 obcí neodpovídá na několika místech požadovanému typu MO2 9/7,5/50 (malá šířka, místy chybí chodník). Provedení stavebních úprav (homogenizace úseku) je obtížně řešitelné vzhledem k nedostatečné šířce mezi okolní zástavbou. Návrh řešení: V případě rekonstrukce objektů, zužujících profil, stanoví stavební úřad novou stavební čáru tak, aby bylo možné provést úpravy komunikace dle platných předpisů. DZ 2 - Nepřehledná situace na napojení III/15247 na II/152, při jízdě od Hrotovic není zřejmý směr odbočení. Návrh řešení: Zmírnění nebezpečí závady výstavbou obchvatu II/152.

9

DZ 3 - Nevyhovující rozhledové poměry na napojení MK- závada se opakuje Návrh řešení: Řešit organizačně - SDZ (svislé dopravní značení) C2 (stůj, dej přednost v jízdě). DZ 4 - Nevyhovující sjezdy ze silnic III/15247 a III/39212 na přilehlé pozemky - závada se opakuje. Návrh řešení: Realizovat technickou úpravu sjezdů. DZ 5 - Nevyhovující šířkové poměry na MK. Návrh řešení: Organizační opatření – SDZ. 2.2 Kategorizace silnic Dle kategorizace silniční sítě dle zásad ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic" byly provedeny úpravy silnice II/152 mimo zastavěné území v návrhové kategorii S 9,5/70. V zastavěné části obce byl v souladu s požadavky ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ zařazen silniční průtah II/152 a III/15247 obcí Slavětice ve funkční skupině C (obslužná). Neplnění technických požadavků (šířkových parametrů) u III/15247 je označeno jako DZ 1. Ochranné pásmo u silnic II. a III. třídy včetně průtahů silnice zastavěným územím činí 15 m od osy komunikace. 3. Síť místních komunikací Většinu dopravní obsluhy v obci je možné realizovat po silnicích II/152 resp. III/15247, které jsou zařazené do funkční skupiny C typ MO2 13/8,0/50, resp. MO2 10/7,0/30. Do MK funkční skupiny C (typ MO2 9/7,0/30) je třeba zařadit novou MK v centrální části obce nad kostelem a dále příjezdovou MK k objektům zemědělské výroby. Úpravy ostatních MK v obci jsou realizovány ve funkční skupině D 1 (bez chodníků). 4. Doprava v klidu S ohledem na nízkou kapacitu většiny objektů občanské vybavenosti v obci je výpočet dle ČSN 73 6110 (čl.14.1) problematický, parkovací plochy je nutno navrhovat spíše podle potřeb jednotlivých objektů. Při použití součinitele vlivu stupně automobilizace (=1) a součinitele redukce počtu stání (= 1) nejsou stanovené počty stání dále upravovány. Současný a požadovaný stav odstavných a parkovacích ploch je zachycený v následující tabulce : druh objektu

účel.jed./1stání potřeba

skutečný stav

OÚ

25 m2

3

4 před objektem

obchod JMB

50 m2

2

5 mezi objekty-vyznačit/upravit *

restaurace Pod Zábradlím

6-8 míst

4-5

5 mezi objekty-vyznačit/upravit *

15

20, upravit - zejména vjezd

3-5

8 v objektu

3-5

6 v objektu

Parkoviště u zdi Dalešické v.n. II. Objekty energetiky 4 zaměstnanci III. Zemědělská výroba 4 zaměstnanci

* , **- sdílené odstavné plochy mezi objekty Uspokojování potřeb dopravy v klidu v obytné zástavbě se předpokládá především na vlastních pozemcích rod. domků (garáže, zahrady). U bytovek jsou vybudovány 4 plechové garáže.

10

Při výstavbě nových rodinných domků doporučujeme v podmínkách stavebního povolení požadovat vyřešení odstavování vozidel v objektu, příp. na pozemku stavebníka. Stejné podmínky je třeba vyžadovat i při povolování stavebních úprav v oblastech, kde je odstavování vozidel problematické - především podél průtahu silnice. 5. Veřejná hromadná doprava osob Svým významem je v dopravních vztazích rozhodující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. 5.1. Autobusová doprava: V zastavěné části obce (na průtahu II/152) se nachází jedna zastávka HD – s dvěma zálivy a dvěma čekárnami. Docházkové vzdálenosti jsou pro většinu obyvatel obce přijatelné (do 500 m). 5.2.Železniční doprava: Nejbližší železniční stanice je v asi 18 km vzdálených Kralicích, resp. Náměšti nad Oslavou (trať č.240 Brno – Jihlava – Havlíčkův Brod). 6. Účelová doprava Účelové komunikace v katastru slouží zejména zemědělské výrobě a obsluze hospodářských objektů usedlostí. Významné jsou dvě záhumenních cesty, zejména od křižovatky III/15247 a III/39218 k objektům ZD, které snižují provoz zemědělské techniky přes obec. Relativně nedávno vybudované účelové komunikace slouží k obsluze energetických zařízení a přehradního díla (rozvodna, hráz v.d. Dalešice apod.). Tyto ÚK jsou poměrně kvalitní (asfaltové hutněné směsi), částečně je na nich omezen provoz pro ostatní uživatele. ÚK pro potřeby zemědělského a lesního hospodářství jsou většinou jen lehce zpevněné s nevyhovujícím napojením na silnice (III/15247 a III/39218). Výjimku tvoří kvalitněji vybudovaná ÚK v západní části katastru směrem na Rouchovany. 7. Pěší a cyklistická doprava 7.1.Pěší doprava Samostatné pěší komunikace (chodníky, schodiště) se nachází v centrální části obce (restaurace, kaple,..) U MK ve funkční skupině D1 chodníky nejsou, což vzhledem k jejich zařazení jako zklidněné nelze považovat za závadu. Územím obce prochází tyto značené turistické cesty: zelená – Biskupice-Pulkov, Hrotovice, Slavětice, Rabštejn, Dukovany, údolí Rokytné červená – Třebíč, Vladislav, Kramolín, Ivančice 7.2. Cyklistická doprava Intenzity cyklistické dopravy se zvyšují s rozvojem cykloturistiky v tomto regionu. Severním okrajem katastru obce vede značená cyklotrasa č.5107 (Klučov- 401, Oslava, Dukovany) a dále z větší části souběžná cyklotrasa 5175 (Kramolín, Rouchovany rozc.401). 8. Vliv dopravy na životní prostředí Hladina hluku z dopravy ve venkovním prostoru je stanovena výpočtem podél průtahu silnic II/152 zastavěnou části obce v průměrné vzdálenosti 15 m od osy komunikace a výšce 1,5 m nad terénem. Nejvyšší přípustné hladiny hluku z dopravy ve venkovním prostoru jsou stanoveny ve smyslu Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č.502/2000Sb. ze dne 27.listopadu 2000 ve znění Nařízení vlády č.88/2004 Sb. ze dne 21.1.2004. Podle tohoto předpisu je nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru pro účely územního plánování stanovena v 11

hodnotě L Aeq,T = 50 dB. Po započtení korekcí dle přílohy č. 6, odstavec č.3 je nejvyšší přípustná 24 hodinová dlouhodobá ekvivalentní hladina pro obytné území v okolí hlavních komunikací L dvn rovna 60 dB, noční dlouhodobá ekvivalentní hladina Ln potom 50 dB vypočtené hodnoty (63,49 resp. 50,43 dB) pro silnici II/152 nevyhovují těmto požadavkům. Pro silnici II/152 byla informativně stanovena izofona 50/40 dB pro rok 2005 a ve výhledu roku 2025. Výpočet hladin hluku je proveden dle novelizované metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy, zpracované Ing. Kozákem, CSc. a RNDr. Liberkem - Praha 1995 a je přílohou textové části ÚP. Přesnější stanovení hlukové hladiny v obci je nutno ověřit podrobnějším rozborem a hlukovou studií.

2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU 1.1. Současný stav Obec Slavětice je členem svazku obcí Vodovody a kanalizace se sídlem ve Třebíči. Vodovod je majetkem obce a provozuje ho Vodárenská akciová společnost a.s., divize Třebíč. Vodovod je napojen na přivaděč Mor.Budějovice – Mor.Krumlov oblastního vodovodu Třebíč, který prochází severním okrajem zastavěného území obce. Zdrojem vody je úpravna vody ve Štítarech – Vranovská přehrada. Západním okrajem zastavěného území prochází odbočka oblastního vodovodu - vodovodní přivaděč DN 250 do vodojemu Rouchovany. Na sever od areálu rozvodny se nachází starý zásobovací řad z oceli DN 125, který sloužil pro zařízení staveniště jaderné elektrárny Dukovany. V současné době je mimo provoz. Vodovodní sítí je pokryta celá obec. Mimo provoz je původní zásobovací řad ze starého zdroje vody v Bažantnici. V případě havárie na skupinovém vodovodu ale není možné, pro špatný technický stav, vodovodní systém napojit zpět na místní zdroj vody. Základní parametry odběrů vody podle PRVK kraje Vysočina Rok

2000

2005

2015

Počet zásobených obyvatel Nz obyv. Voda vyrobená celkem VVR (tis. m3/r) Voda fakturovaná VFC (tis.m3/r) Voda fakturovaná pro obyvatele VFD (tis. m3/r) Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva Qs,d l/(os.den) Spec. potř. fakt. vody Qs l/(os.den) Spec. potř. vody vyrobené Qs, l/(os.den) Průměrná denní potřeba Qp m3/d Max. denní potřeba Qd m3/d

221 7,4 5,3 2,8 34,7 65,4 92,1 20,4 30,5

222 9 5,6 3,1 38,2 68,8 110,6 24,6 36,8

221 14,5 6,5 4 50 80,7 180 39,8 59,7

Areál rozvodny je napojen samostatnou přípojkou vody přímo z vodojemu Slavětice. Přípojka vody je v majetku E.ON ČR a.s. Je z ní zásobována administrativní budova E.ON, ve které je 30 zaměstnanců E.ON a v pronájmu je zde jeden zaměstnanec firmy ČEPS, a.s.

12

1.2. Místní zdroje vody, jejich kvalita a ochranná pásma Na východním okraji obce v „Bažantnici“ se nachází opuštěný zdroj vody ze kterého byla původně zásobována obec a zemědělské družstvo. Ochranná pásma vodního zdroje nejsou stanovena a vydatnost a kvalita vody ve zdroji není známa. Pod areálem rozvodny se nachází opuštěný vodní zdroj, ze kterého byla dříve rozvodna zásobována. Na veřejných prostranstvích se nachází pět domovních studní s ruční pumpou. Studny jsou obecním úřadem udržovány, kvalita vody ve studních však není obecním úřadem sledována. 1.3. Akumulace vody Veřejný vodovod pro obec Slavětice je zásobený z VDJ Slavětice 1000 m3 (422,0 / 418,0 m n.m.) Dle ČSN 75 5401 nemá max. doporučený hydrostatický tlak překračovat hodnotu 60 m ( 0.6 Mpa ). V odůvodněných případech může být až 70 m ( 0,7 Mpa ). Min. doporučený hydrostatický tlak má mít v místě napojení vodovodní přípojky hodnotu 15 m ( 0.15 Mpa ) při zástavbě do dvou nadzemních podlaží. U hydrantu pro odběr požární vody má být podle ČSN 73 0873 zajištěn statický přetlak nejméně 0,2 Mpa ( 20 m ). Při odběru nemá přetlak poklesnout pod 0,05 Mpa ( 5 m ). nejvýše položená zástavba v obci nejníže položená zástavba v obci

390,0 377,0

Čára min. hydrostatického tlaku max. hydrostatický tlak v obci ( 418,0 – 377,0 ) min. hydrostatický tlak v obci ( 418,0 – 390,0 )

418,0 m n.m. 41,0 m 28,0 m

Stávající zástavba v obci a návrhové plochy je pokryta dostatečným tlakem ve vodovodní síti i pro případ požáru.

1.4. Doporučení - sledovat občasnou kontrolou místní zdroje vody ( kvalitu a vydatnost ) a zajistit jejich použitelnost pro případ havárie na skupinovém vodovodu pro zásobení užitkovou vodou. 1.5. Ochranné pásmo vodovodu Podle zákona č. 274 / 2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích je ochranné pásmo vodovodu od vnějšího líce stěny potrubí na obě strany: - do DN 500 mm včetně 1,5 m - nad 500 mm 2,5 m

13

2. ODKANALIZOVÁNÍ OBCE 2.1. Současný stav V obci se nachází částečně jednotná a z části oddílná kanalizační síť, která také slouží pro převádění extravilánových dešťových vod z území nad obcí. Kanalizace jednotná a splašková je zakončena na čistírně odpadních vod. Kanalizační síť vznikala postupně v průběhu minulých 40-ti let. Pouze nová kanalizace vybudovaná v roce 2002 – 2004, včetně tlakové stoky z rozvodny, je řádně zdokumentována a je součástí kanalizačního a provozního řádu. Některé dříve realizované úseky byly na novou kanalizaci přepojeny, v zaměření nejsou a dokumentace kanalizační sítě, která končí na ČOV tak není kompletní. Dokumentace dříve realizovaných částí je pouze částečná a je zachycena v účelovém mapování obce od firmy IGM. Zcela chybí údaje o dešťová kanalizaci, která odvodňuje komunikaci II / 152 a dnes už také přesně nikdo neví odkud přitéká voda do horní malé protipožární nádrže. Úseky kanalizace, které slouží pouze pro odvádění dešťových vod, nejsou posouzeny z hlediska jejich kapacity a technického stavu, přičemž jsou ale do ní odváděny dešťové vody z rozvodny. V obci je v provozu od roku 1998 biologická čistírna odpadních vod s technologií FORTEX Šumperk s parametry: Max. počet napojených obyvatel Max. denní množství odpadních vod Max. hodinový přítok

350 60 m3/den 11,3 m3/h

Splaškové odpadní vody ze sociálního zařízení rozvodny jsou přečerpávány do stokové sítě Slavětic a odváděny tak na ČOV Slavětice. Pro čištění zaolejovaných dešťových vod se v části areálu rozvodny, který patří ČEPS, a.s. buduje ČOV, která bude v roce 2007 kolaudována. Rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod do kanalizace Slavětic bylo vydáno OŽP dne 19.3.2007 pod č.j. 763/402/2006-402/06/Kr. Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina se do roku 2014 neuvažuje o technickém řešení společného odkanalizování s jinou obcí. 2.2. Doporučení -

Posoudit technický stav kanalizační sítě vybudované před rokem 2002 na základě prohlídky kamerou, provést posouzení kapacity sítě pro odvádění dešťových vod na základě hydrotechnického výpočtu podle údajů o srážkách daných Hydrometeorologickým ústavem. Přitom je nutné pamatovat na přítok vod z okolních zemědělských pozemků a zajistit jejich neškodný průtok zastavěným územím obce,

-

vyhotovit podrobný pasport ( technickou dokumentaci ) kanalizace a provádět její údržbu. Čištění a udržování v řádném technickém stavu potrubí a vstupní šachty. Provést obnovu dešťové stoky, která odvodňuje silnici II / 152,

-

obnovit zanesené příkopy a propustky,

-

na základě závěrů posouzení technického stavu navrhnout potřebná opatření a požádat případně o změnu Plánu vodovodů a kanalizací kraje Vysočina tak, aby opatření byla s ním v souladu.

14

2.3. Ochranná pásma - ČOV do 100m3/den s otevřenými nádržemi dle ČSN 75 6402 - Malé ČOV - Podle zákona č.274 / 2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích je ochranné pásmo kanalizace do DN 500 od vnějšího líce potrubí

50 m 1,5 m

3. VODNÍ TOKY A PLOCHY 3.1. Vodní toky v katastru obce Katastr obce leží ve střední části povodí potoka Olešná, který není vodohospodářsky významným vodním tokem. Olešná prochází katastrálním územím Slavětic ze severu na jih. Do Olešné vtékají další menší vodní toky. Podle informací vodohospodářského serveru se jedná o. 1. Olešná

- číslo hydrologického povodí (ČHP) 4-16-03-046 - identifikátor toku 10100326 - délka toku 19,671 km - správce Zemědělská vodohospodářská správa Oblast povodí Moravy a Dyje, Pracoviště Třebíč

Olešná protéká zastavěným územím Slavětic ale v bezprostřední blízkosti toku se nenachází žádná zástavba, kromě ČOV, která by mohla být ohrožena zvýšenými průtoky. 2. Bažantnice - číslo hydrologického povodí (ČHP) 4-16-03-046 - identifikátor toku 10125934 - délka toku 0,853 km - správce Zemědělská vodohospodářská správa Oblast povodí Moravy a Dyje, Pracoviště Třebíč Bažantnice je při průchodu obcí zatrubněná a zvýšené průtoky mohou ohrozit okolní zástavbu. 3. HMZ-zakryté - číslo hydrologického povodí (ČHP) 4-16-03-046 - identifikátor toku 10109841 - délka toku 2,671 km - správce ostatní HMZ ( hydromeliorační zařízení ) – v situaci označeno jako zakrytý meliorační kanál. 3.2. Vodní plochy v katastru obce V katastru obce se nachází: Požární nádrž Nádrž se nachází v centru obce na křižovatce silnic Hrotovice-Dukovany, SlavěticeDalešice. Nádrž slouží pro zásobu požární vody. Nádrž je zásobována vodou ze zatrubněného potoka Bažantnice. Odtok z nádrže je kanalizačním potrubím vedeným v souběhu se zatrubněným potokem a splaškovou kanalizací. Nádrž je udržovaná a v relativně dobrém technickém stavu. Plánována je její rekonstrukce a zlepšení estetického vzhledu nádrže podle projektu firmy L-design. Nádrž není vedena v katastru nemovitostí jako vodní plocha ale jako ostatní komunikace.

15

Návesní rybník Rybník se nachází ve spodní části obce u silnice II / 152. Používá se pro drobný chov ryb a v zimě slouží jako kluziště. Okolí rybníka je udržované jako parková plocha a vodní plocha rybníka parkové úpravy vhodně doplňuje. Rybník je v dobrém technickém stavu, boční přepad a výpustné zařízení je zaústěno do zatrubněného potoka. Rybník i s pozemkem – vodní plocha, je v majetku obce. Rybník Skalník Jedná se o historický rybník postavený na potoce Olešná. Rybník je zachycen již na mapě z roku 1780. V roce 1969 byl rybník obnoven v souvislosti s úpravou silnice II /152, došlo přitom k novému umístění hráze po které je vedena silnice II/152, které není do dnešních dnů majetkoprávně vypořádané. Rybník je soukromým majetkem více vlastníků, z nichž největší podíl má pan Kovář ze Slavětic. V roce 2001 byl rybník odbahněn, je v dobrém technickém stavu, ale nemá manipulační řád a nejsou vedeny záznamy o pravidelných technických prohlídkách. Vodní plocha rybníka je 3,2 ha, hloubka vody u hráze je 3,4 m. Rybník slouží pro chov ryb a vodního ptactva a také jako retenční nádrž. Rybník Pila Jedná se rovněž o historický rybník postavený na potoce Olešná níže po toku než je Skalník. Rybník je soukromým majetkem pánů Bohumila a Antonína Kovářových ze Slavětic. V době zpracování územního plánu byly na rybníku prováděny opravy hráze, bezpečnostního přelivu a výpustného zařízení. Rybník nemá manipulační řád a nejsou vedeny záznamy o pravidelných technických prohlídkách. Vodní plocha rybníka je 1,47 ha. Rybník slouží pro chov ryb a vodního ptactva. 3.3. Doporučení - Zachovat stávající funkce nádrží. Zpracovat manipulační řády u rybníků Návesního, Skalníka a Pila a zajistit vykonávání technicko-bezpečnostní dozoru vodního díla. - Provést hydraulické posouzení průchodu průtoku Q100 (stoleté vody) obcí na potoku Bažantnice. Vodoteč je dnes zatrubněna a je nejstarší částí stokové sítě. - Doporučujeme obnovit historické vodní nádrže s navrženými názvy Velký a Malý Gbel a Chmelisko pro rybochovné a účely zachycení přívalových vod. U nádrže Chmelisko lze případně skloubit extenzivní chov ryb a funkci rekreační. - Doporučujeme zřídit novou nádrž Bažantnice na potoce Bažantnice v prostoru pod Rozvodnou. U této nádrže doporučujeme zajistit funkci retenční, pro zachycení přívalových vod a snížit tak množství vody, které může protékat zastavěným územím obce zatrubněným potokem. Jako další opatření je doporučeno obnovit louky na zamokřených plochách orné půdy, které se v předmětném území nacházejí. Břehy navržené vodní nádrže budou vysázeny zelení, která bude mít funkci interakčního prvku ÚSES a postupně doplní kostru ekologické stability v území (ES). 3.4. Ochranná pásma pro umisťování staveb v blízkosti vodních toků, rybníků a jezer Ochranná pásma nejsou v současné době taxativně v legislativě vymezena. Podle zák. č.254/2001 Sb. O vodách je stanoven pro drobné vodní toky 6 m široký manipulační pruh podél vodního toku, který správci toku mohou po dohodě s vlastníky pozemků užívat. Vodoprávní úřad může na základě požadavku vlastníka vodního díla stanovit ochranná pásma. Vlastníci okolních pozemků mají však nárok na majetkovou újmu.

16

4. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Celá obec byla v nedávné době plynofikována zemním plynem pomocí STL plynovodního rozvodu z lPE. Zdrojem STL plynu je VTL regulační stanice umístěná na západním okraji obce. Z této regulační stanice jsou zásobeny pouze Slavětice. Kapacita regulační stanice nebyla posuzována. Katastrálním územím obce prochází VTL plynovod směrem na Dalešice a Rouchovany. Ochranné pásmo plynovodů dle § 68 zákona č. 458/2001 Sb. - do DN 200 4m - nad DN 500 12 m - STL v zast. území obce 1m Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické, či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. ZDROJE INFORMACÍ - Základní vodohospodářská mapa České republiky 1 : 50 000 24-33 Moravský Krumlov - Zaměření skutečného provedení kanalizace – ing.Jelínek Milan - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina - Technická mapa stávajících sítí, IGM Brno, s.r.o. - Informace od projektanta kanalizace – pana Zdeňka Látala - Informace od ČEPS a.s. - Provedená pochůzka v terénu a údaje od Obecního úřadu z března 2007 5. ZÁSOBENÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ 5.1. Stávající elektrické rozvody Elektrická energie pro obec Slavětice je zajišťována ze systému 22 kV přes distribuční trafostanice 22/0.4 kV ve správě E.ON Česká republika, a.s.Brno: název TS U bytovek Slavětice obec U Kratochvíla Úpravna vody Obtoková štola

druh bet.dvousloupová do 400 kVA bet. dvousloupová do 400 kVA bet. dvousloupová do 400 kVA do 400 kVA (TS cizí) cizí

kapacita 250 kVA 250 kVA 250 kVA 100 kVA (cizí)

Rozvody NN jsou převážně venkovní, s přenosovou schopností pro stávající odběry. Další rozvoj energetických zařízení bude záviset na technickém stavu zařízení a rozvoji obce. Rezervní plocha pro výstavbu další trafostanice je zařazena do územního plánu obce, akce je součástí seznamu veřejně prospěšných staveb. Z hlediska koncepčního rozvoje zařízení distribuční soustavy VVN a VN jsou na území plánovány nebo navrhovány tyto akce: - výstavba severní trasy vedení VVN 110 kV Slavětice – Moravské Budějovice (investor E.ON Česká republika, s.r.o.) - výstavba jižní trasy vedení VVN 110 kV Slavětice – Moravské Budějovice (E.ON Česká republika, s.r.o.) - výstavba venkovní rozvodny VVN Slavětice (ČEZ OZE, s.r.o.) 17

-

výstavba vedení V 438 Slavětice – Dürnrohr (druhý potah stávajícího vedení V 437 – ČEPS, a.s.) rozvodna TR Slavětice – ve stávajícím areálu (ČEPS, a.s.). vedení dvou linek 400 kV a jednoho vedení 100 kV pro potenciálně dostavěné bloky JE Dukovany (ČEZ a.s., JE Dukovany) rozšíření současné plochy rozvodny Slavětice pro možnost vyvedení výkonu (ČEZ a.s., JE Dukovany)

5.2. Výkonová bilance Výkonová bilance je odvozena z podkladů o návrhu rozvoje stavebních ploch a předpokládaných aktivit. Stávající soudobé zatížení bytového fondu, základní vybavenosti a nebytového odběru nebylo do výkonové bilance zahrnuto a předpokládá se, že je plně pokryto ze stávajících rozvodů. Výkonová bilance byla stanovena výpočtem pomocí hrubých perspektivních hodnot měrného zatížení a vychází z obdobných srovnatelných studií. Pro řešené území se předpokládá zajištění tepla a TUV jiným médiem. U bytů se předpokládá komfortní vybavení běžnými el. spotřebiči, vařením a vytápěním jinými médii t.j. stupněm elektrizace "A". V souladu s pravidly pro elektrizační soustavu je výhledová hodnota měrného soudobého zatížení na bytovou jednotku 1.5 kVA/BJ. Pro výpočet je předpokládána převážně výstavba dvougeneračních RD se dvěma byty a u 20% RD rezerva 12 kVA pro případné další odběry (dílny ap.) 5.3. Bilance elektrického výkonu (nová zástavba) Nový odběr (kVA)

Počet Kapacita lokality

bytů

byty

ostatní

Celkem

B1 – B6

106

159

120

279

B7 – II.etapa

70

105

60

165

Ostatní

-

-

96

96

celkem

100

264

276

540

Předpoklad pro nejbližší období celkem

20

30

48

78

6. TELEKOMUNIKACE V obci není žádné obsluhované telekomunikační zařízení. Přístupová síť pokrývá veškeré současné požadavky. Případná další výstavba může být vyvolána novými požadavky na připojení. Správce sítě neplánuje v této lokalitě žádné další významné investice, požadavky na rezervování území nejsou. Na k.ú. obce se vyskytují podzemní vedení telekomunikačních sítí, která jsou chráněna ochranným pásmem dle zák.č.151/2000 Sb. Trasy kabelů jsou zakresleny ve výkresové části. Přesnou polohu je možno získat u správce sítě (O2, a.s., pracoviště Dr.Holubce 1, Třebíč). Upřesnění podmínek ochrany zařízení bude vydáno až pro jednotlivé konkrétní stavby.

18

3. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Zdroje znečištění na zájmovém území jsou pouze lokálního významu. Místními producenty odpadů jsou kromě domácností zejména zemědělské podniky a hospodářství. Z odpadů produkovaných obcí je objemově nejvýznamnější tuhý domovní odpad. Likvidace domovních odpadů je zajišťována ve spolupráci se oprávněnou firmou na základě smlouvy. Z komunálního odpadu jsou separovány nebezpečné složky, jejichž odvoz má obec zajištěn operativně prostřednictvím oprávněné firmy. Na k.ú. obce není vhodná lokalita pro ukládání stavební suti. Tento materiál je třeba odvážet na povolenou skládku mimo území obce. V oblasti hospodaření s odpady navrhujeme: - snižovat množství odpadů u původce - zabezpečit třídění odpadů, svoz a následnou likvidaci (recyklaci) na celém správním území obce - likvidovat případné černé sládky (již v počátku) - zabezpečit čistotu v obci. Jedná se především o organizační opatření ze strany obecního úřadu.

4. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Pro doplnění veřejného vybavení obce je navržena přestavbová plocha v centru obce a volná plocha nad potokem Olešnou. Jako změna v území je označena i plocha již dříve vybudovaného hřiště na kopanou, kde dosud nedošlo k vyjmutí plochy ze ZPF a vložení do katastru nemovitostí. V příštím období budou rovněž probíhat dostavby a úpravy občanské vybavenosti na stávajících plochách (hasičská zbrojnice a dětské hřiště za budovou bývalé školy) a opravy a údržba nemovitostí v majetku obce.

5. VEŘEJNÉ PROSTRANSTVÍ Nová veřejná prostranství nejsou v územním plánu samostatně vyčleněna, jsou součástí navržených zastavitelných ploch. Stávající veřejná prostranství v obci jsou kromě návsi tvořena zejména pásy silnic a komunikací. V příštím období se předpokládá jejich údržba a zkvalitňování vybavení (mobiliář, úpravy povrchů, zeleň, okrasné výsadby apod.). Jsou koridorem pro umístění veřejně prospěšných staveb (prvky technické a dopravní infrastruktury). Plochy těchto koridorů mohou být upřesněny pouze regulačním plánem.

19

E) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Vymezení ploch, stanovení podmínek pro změny v jejich využití Obec Slavětice leží v mělké zvlněné kotlině, kterou protéká severojižním směrem potok Olešná. Severovýchodní část katastru zabíhá do zalesněných kopců nad řekou Jihlavou s výškou nad 400 m.n.m. (vrch Zabitý 426,7 mn.n.m.). Nejnižší místi je u Olešné v jižním výběžku 348 m.n.m. Na území obce převládá zemědělská půda (50,5 % rozlohy k.ú). Pozemky určené k plnění funkcí lesa tvoří (37 %), vyšší podíl než obvykle připadá na ostatní a zastavěné plochy (8.5 %) i na vodní plochy (4 %) díky energetickým stavbám a ploše vodního díla Dalešice. Stav volné krajiny je na katastrálním území obce ovlivňován zejména zemědělskou výrobou. Intenzivním obděláváním polností, místy nevhodným provedením plošných trubních drenáží ap. došlo k ochuzení bohatosti flóry a fauny a rychlejšímu odtoku srážkových vod. Obecně lze říci, že činností člověka došlo k narušení ekologické rovnováhy. V souladu se zák.č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je nutné chránit přírodní koryta potoků, potoční nivy a břehové porosty a další významné krajinné prvky, udržovat existující pastviny a lesní porosty v k. ú., obnovit zaniklé louky. Doporučená opatření v péči o krajinu: Potřebné podmínky pro realizaci územního systému ekologické stability vytvoří provedení komplexních pozemkových úprav. Dále je třeba stanovit limity pro hospodaření v krajině a povinnosti adresně pro jednotlivé vlastníky, případně pro obec. Prvním krokem musí být ošetření všech stávajících porostů, vyhledání a likvidace černých skládek ap. Následně pak obnova alejí a zaplevelených ploch, trávníků u silnic, mezí, drobných staveb v krajině, polních cest, doprovodné zeleně a posléze i realizace chybějících prvků ÚSES biokoridorů a biocenter. Při úpravách je nutno řešit rovněž protierozní opatření v souladu s ÚSES - nové travnaté meze a pruhy keřového i stromového patra. Jako další opatření je třeba zpracovat koncepci údržby a obnovy urbánní zeleně a zajistit její provádění. Zásahy snižující geodiverzitu území (odstraňování skalních výchozů, terénních prohlubní, nevhodné úpravy toků, mokřadů apod.) jsou nepřípustné. Územní systém ekologické stability Vymezení kostry ES bylo provedeno jako součást prací na generelu L ÚSES (VI. etapa, 1996) a roku 1999-2000 při aktualizaci údajů pro Návrh sjednocení ÚSES okresu Třebíč (zpracovatel AGROPROJEKT PSO, s.r.o., Brno, Slavíčkova 1b, Ing.D.Mikolášek). Řešení bylo upřesněno v rámci prací na návrhu ÚP v roce 2007, přehled prvků ÚSES je součástí příloh textové části. Kostra ekologické stability a nejstabilnější prvky byly podchyceny v biocentrech či interakčních prvcích. Bylo navrženo jejich doplnění. Zásadní význam má zachování prvků v současnosti existujících, neboť části, které budou v krajině nově vytvořeny, začnou fungovat až po mnoha letech. Kostra ekologické stability, interakční prvky ÚSES Kostra ekologické stability je tvořena všemi EVSK (ekologicky významnými krajinnými segmenty) v území. Mimo části lesů s vyhovující druhovou, prostorovou a věkovou skladbou to jsou funkční břehové a doprovodné porosty vodních ploch a toků a trvalé travní porosty v nivách, krajinná zeleň (remízky, dřevinné porosty na mezích, trvalé travní a bylinné porosty na loukách, pastvinách a na ostatních jinak nevyužívaných

20

plochách). Je možno konstatovat, že v v odlesněné části území intenzivně zemědělsky využívané pro pěstování jednoletých kultur obilovin je ES nejnižší. Zvýšení ES je možné prostřednictvím realizace menších zásahů jako je obnova vodních toků a ploch s doprovodnou zelení, dosadba chybějících stromů v alejích u státních silnic, obnova polních sadů atd. Provedení těchto zásahů by mělo být zajišťováno postupně podle priorit určených plánem péče o krajinu. Realizace prvků ÚSES souvisí v takových případech s programy revitalizace říčních systémů. Součástí místních územních systémů ekologické stability jsou rovněž interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní až nestabilní krajinu. Vytvářejí existenční podmínky rostlinám i živočichům a mohou působit stabilizačně v kulturní krajině. V interakčních prvcích nacházejí prostředí pro život opylovači kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců. Interakční prvky jsou pouze směrnou částí plánu ÚSES. Stávajícími interakčními prvky jsou ekotonová společenstva křovinatých lad a lemů i břehové porosty a silniční stromořadí, které nejsou biokoridory. Velmi pozitivně působícím plošným interakčním prvkem jsou travinobylinná společenstva, která ve formě lučních porostů by měla být uplatňována zejména v údolních nivách potoků a řek. Břehy navržených vodních nádrží budou vysázeny zelení, která bude mít funkci interakčního prvku ÚSES a postupně doplní kostru ekologické stability v území (ES). Prostupnost krajiny Na území obce a v celém širším území je vybudován systém turistických cest a cyklotras. Tato síť bude dále dle potřeby rozšiřována a doplňována např. o cesty pro jízdu na koni apod. Protierozní opatření, ochranu před povodněmi Zástavba obce je rozložena na dnes zakrytém potoku Bažantnice, který je přítokem potoka Olešné. Na potoce nad obcí je navržena vodní plocha H3, která je důležitou součástí systému ochrany zastavěného území před přívalovými vodami a zvýšení retenční schopnosti území. Je navržena jako veřejně prospěšná stavba (§170 zák.č.183/2006 Sb.). Jako další opatření je doporučeno obnovit louky na zamokřených plochách orné půdy, které se v předmětném území nacházejí. I když není plocha katastru výrazněji členitá, vyskytují se zde území s možným erozním ohrožením tekoucí vodou. Část vod je odváděna systémem příkopů, který je třeba udržovat. Doporučujeme obnovit louky na původních pozemcích a nově zřídit na zamokřených plochách orné půdy. Pro snížení rizika vzniku škod v zastavěné části obce je třeba pravidelně čistit a udržovat v dobrém technickém stavu zatrubněné části toků. Podobně je třeba mimo zastavěné území udržovat funkční příkopy podél silnic a komunikací. Na ohrožených plochách je nutné provést stavebnětechnická opatření ke zmírnění erozního ohrožení. Jedná se především o zřizování a zřízení záchytných a zpomalovacích průlehů, příkopů a dalších opatření. Šířka zatravněného průlehu by měla být min. 10 m. Na zemědělsky obhospodařovaných plochách je třeba na všech pozemcích katastru dodržovat standardní protierozní opatření a to především v oblasti agrotechnické a organizační. Z organizačních opatření je třeba navrhnout a dodržovat protierozní osevní postupy (pásové střídání plodin v závislosti na sklonitosti pozemků). Výrazné protierozní účinky

21

mají pícniny, zejména vojtěška a traviny, naopak ohrožení erozí zvyšuje pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, slunečnice apod.). Při správném použití jsou osevní postupy významným prostředkem k ochraně půdy před erozí. Z agrotechnických opatření doporučujeme především zvyšování vodní jímavosti půdy zvyšováním obsahu humusu a zlepšováním půdní struktury. Proto je potřebné periodické hnojení půdy statkovými hnojivy, zeleným hnojením, zaoráváním slámy apod. Doporučujeme uplatňování biozemědělství s minimalizací chemizace při ochraně rostlin a omezení aplikace umělých hnojiv. Tím vzniknou příznivé podmínky pro rozvoj půdních organizmů (edafonu), jehož činnost výrazně zvyšuje infiltrační schopnost půdy. K návrhu konkrétních opatření je třeba zpracovat podrobnou dokumentaci na základě posouzení a výpočtů erozní ohroženosti a povrchového odtoku. Rekreace Území obce leží mimo tradiční rekreační území. Nejsou zde rekreační chaty ani zařízení hromadné rekreace. Ve volné krajině nejsou navrhovány žádné změny využití pro tento účel. Služby a infrastruktura cestovního ruchu může být budována výhradně uvnitř zastavěného a zastavitelného území obce. To se netýká budování drobných objektů podél turistických tras (zastavení, odpočívky apod., výjimečně včetně obsluhy a služeb) za podmínky, že vyhoví všem obecně platným předpisům, které regulují využití dotčených ploch. Na území obce nesmí být budovány objekty individuální rekreace. Dobývaní nerostů Z hlediska ochrany výhradních ložisek nerostů, ve smyslu ustanovení §15 odst. 1 zák.č.44/1998 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a §13 odst. 1 až 3 zákona č.66/2001 Sb., úplné znění zákona o geologických pracích, dle mapy ložiskové ochrany 1: 50 000, list 23-33 Moravský Krumlov, nejsou v k.ú.Slavětice vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózní zdroj a nejsou zde stanovena chráněná ložisková území (CHLÚ).

22

F) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Všeobecné zásady Hlavním dlouhodobým zájmem obce je zabezpečení podmínek trvale udržitelného rozvoje. Koncepce směřuje rovněž k uspokojení dílčích aktuálních potřeb, kterými jsou: - zlepšování podmínek bydlení, rozvíjení infrastruktury - regenerace stávajícího bytového fondu a péče o dobrý obraz obce - budování místních kulturních a společenských tradic, životního stylu - vytváření podmínek pro vznik nových ekonomických aktivit nerušících bydlení, při využívání místních zdrojů (rozvoj zemědělského i nezemědělského podnikání, cestovního ruchu a pod.) - účelné využití přirozeného produkčního potenciálu zemědělsky využívané krajiny při zachování a rozvíjení její přírodní a estetické hodnoty - péče o přírodní prostředí, prostupnost krajiny pěšími a cyklistickými cestami, budování lokálního systému ekologické stability, ochrana místních biotopů a přírodních útvarů, krajinného rázu a charakteristických kompozičních prvků krajiny Pro řízení a koordinaci činností v území, zejména při územním řízení stavebních úřadů jsou stanoveny tyto zásady: - Prioritou pro stavební činnost v území je zabezpečení regenerace a stabilizace současně zastavěného území obce. Přednostně je třeba provádět rekonstrukce stávajících objektů a využít volné stavební plochy uvnitř obce. Zastavěné území má tvořit kompaktní celek s jasně vymezenou hranicí vůči volné krajině. - Charakter obce, daný urbanistickým uspořádáním veřejných ploch a navazujících stavebních objektů a celků, siluetou vnímanou z dálkových pohledů a jedinečnými specifickými vlastnostmi dílčích lokalit je významnou hodnotou. Záměry veškeré stavební i jiné činnosti musí být posouzeny z hlediska dotváření harmonických vztahů v území a jejich ochrany. - Územní činností je třeba vytvářet podmínky pro: - zlepšení stavu dílčích složek přírodního prostředí, budování územního systému ekologické stability krajiny - rozvoj ekonomických aktivit, které nezatěžují životní prostředí - podporu živých společenských aktivit v obci - V zastavěném území jsou možné a žádoucí dostavby a rekonstrukce objektů v souladu s podmínkami pro využití ploch. Při dostavbách a rekonstrukcích uvnitř obce je třeba zachovat úměrnou proporci volných a zastavěných ploch. - Stavební úpravy domů pro chalupářské využití jsou možné - musí být v souladu s charakterem obce a užší lokality. - Nepřípustná je výstavba nových objektů individuální rekreace (rekreačních chat) na celém katastrálním území. - Pro zajištění kvalitních podmínek pro bydlení není možné v obci umisťovat nové objekty průmyslové a zemědělské výroby (zejména hlučné provozy a provozy produkující látky, znečišťující ovzduší nebo zápach - velké dílny, velkochovy apod.). To se netýká drobných domácích dílen a staveb pro podnikatelské účely, běžných a obvyklých ve venkovské zástavbě, pokud jejich provoz výrazně neruší bydlení. - Nepříznivé vlivy provozu ve výrobní a zemědělské zóně i jednotlivých objektech je nutno redukovat izolační zelení.

23

-

Celé zastavěné území obce se nalézá v poměrně vodnatém prostředí, v historické době zde existovaly otevřené potoky. Vzhledem k budoucím možným extrémním povětrnostním podmínkám v důsledku kolísání klimatu je nutné, aby konstrukční a dispoziční řešení novostaveb v blízkosti koryt potoků otevřených i zatrubněných bylo navrženo tak, aby byl snížen potenciál škod při povodni. Obecně platí, že stavební nosné konstrukce do úrovně min 0,5 m nad hladinou stoleté vody (Q100) nebo 0,5 m nad maximální pozorovanou úroveň povodně, musí být navrženy z materiálů nejméně trpících kontaktem se záplavovou vodou a do této úrovně musí být navržena opatření zamezující ohrožení technologických zařízení objektů, zejména kotelny, olejových hospodářství včetně vytápění, el. rozvodné skříní apod.*). Pokud tyto údaje nejsou k dispozici, je třeba v ohrožených lokalitách provádět tato opatření do úrovně min. 50 cm nad terénem. Tato závazná podmínka bude uplatněna dle možností i u rekonstrukcí stávající zástavby. Stavebník má obecně zákonem danou přímou zodpovědnost za svoji ochranu. S ohledem na konfiguraci terénu a další skutečnosti v povodí nad obcí je třeba vzít v úvahu i možnost vzniku záplavy v blízkosti vodních toků (potoků) i tam, kde se dle známých informací dosud nevyskytovala.

Doporučení: - Formy zástavby mají odpovídat dosavadnímu urbanistickému vývoji a stavební tradici. Nedoporučují se cizorodé tvary a materiály. Požadavky na architektonické ztvárnění staveb a jejich parteru (ploty, doplňkové stavby, zpevněné a přístupové plochy) nejsou podrobně stanoveny. Hlavním hlediskem má být kvalita návrhu (a provedení). - Není doporučeno používat typové projekty staveb určených pro jiná prostředí, nekvalitní návrhy a řešení pro všechny druhy staveb, včetně hospodářských.

24

PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ: PLOCHY BYDLENÍ Slouží převážně pro bydlení. Zahrnují také pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Převažující účel využití : - (BV) bydlení venkovského charakteru. Venkovské usedlosti, rodinné a bytové domy, mají zpravidla integrované hospodářské zázemí a připojenou zahradu. Přípustné využití : - obytné budovy venkovského charakteru, zahrady a malé vedlejší zemědělské hospodářství(malé chovy hospodářských zvířat), a všechny ostatní druhy budov a činnosti vyhovující zákonným předpisům*) - související občanské vybavení sloužící zejména obyvatelům ve vymezené ploše - obchody a stravovací provozovny, ubytovací zařízení - integrovaná zařízení služeb, řemeslné a jiné podobné provozovny, vyhovující zákonným předpisům*) Podmíněně přípustné využití : - zařízení vyššího občanského vybavení, stavby pro sociální účely, stavby církevního, kulturního, zdravotnického, školského a sportovního charakteru - výrobní provozovny nerušící*) svým provozem, dopravní obsluhou - zařízení a provozovny jako monofunkční objekty - ostatní objekty a činnosti ve zdůvodněných případech, pokud vyhovují všem obecně platných zákonným předpisům Nepřípustné využití: - umisťování staveb a zařízení, které snižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení nad obvyklou míru nebo nejsou slučitelné s bydlením *) ustanovení zák.č. 258/2000 Sb., nař.vl,. 502/2000 Sb. a další PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ - OI Jsou určeny pro umístění staveb a zařízení občanského vybavení. Zahrnují také pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Převažující účel využití : - veřejná vybavenost (stavby a zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva) - plochy komerčních zařízení - plochy pro tělovýchovu a sport Přípustné využití : - stavby a zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva - stavby a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby a další - provozovny služeb a jiné pomocné objekty zabezpečující provoz nebo s doplňující účel využití plochy - bydlení, služební byty, pohotovostní ubytování apod. - stavby pro církevní účely

25

Podmíněně přípustné využití : - zařízení vyššího občanského vybavení - zařízení technické infrastruktury - další objekty a činnosti ve zdůvodněných případech, pokud vyhovují všem obecně platných zákonným předpisům Nepřípustné využití: - umisťování objektů a všech dalších činností a provozů, prokazatelně zhoršujících kvalitu daného území a pohodu bydlení na sousedních plochách nad obvyklou míru PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Zahrnují pozemky staveb a zařízení pozemních komunikací, drah a jiných druhů dopravy. Převažující účel využití : - (DS) plochy silniční dopravy Přípustné využití : - plochy komunikací, dopravní stavby a zařízení - dopravní služby, čerpací stanice, garáže, plochy parkování a odstavování apod. - plochy po pěší, cyklisty a další druhy dopravy - další objekty a činnosti ve zdůvodněných případech, pokud vyhovují všem obecně platných zákonným předpisům Nepřípustné využití: - umisťování objektů a všech dalších činností, prokazatelně zhoršujících kvalitu daného území a pohodu bydlení na sousedních plochách nad obvyklou míru PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Zahrnují pozemky vedení a staveb a s nimi provozně souvisejících zařízení technického vybavení, případně pozemky související dopravní infrastruktury. Převažující účel využití : - (TI) technická infrastruktura Přípustné využití : - vedení a stavby např. vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, staveb a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení, komunikačních vedení a dalších zařízení veřejných sítí a produktovodů - stavby a zařízení technické vybavenosti lze umístit (kromě ploch pro technickou vybavenost) ve všech plochách, pokud slouží bezprostřední obsluze území a pokud se nemohou stát zdrojem závad pro plochu samotnou nebo její okolí. Podmíněně přípustné využití : - pomocné objekty zabezpečující provoz nebo s doplňující účel využití plochy - související parkování, drobná výroba, sklady, vedlejší výrobní a servisní činnost spojená s technickou vybaveností - služební byty, pohotovostní ubytování apod. - další objekty a činnosti ve zdůvodněných případech, pokud vyhovují všem obecně platných zákonným předpisům Nepřípustné využití: - umisťování objektů a všech dalších činností, prokazatelně zhoršujících kvalitu daného území a pohodu bydlení na sousedních plochách nad obvyklou míru

26

PLOCHY SMÍŠENÉ - SO Plochy charakteristické různorodostí funkcí, kombinace vzájemně se nerušících funkcí bez specifikace funkce převažující. Přípustné využití : - maloobchodní, velkoobchodní provozovny, administrativa - obslužná a dopravní zařízení, služby - řemeslné provozovny, výroba - zařízení ostatních služeb výrobních i nevýrobních Podmíněně přípustné využití : - bydlení, ubytování - turistická infrastruktura - zařízení občanského vybavení - další objekty a činnosti ve zdůvodněných případech, pokud vyhovují všem obecně platných zákonným předpisům Nepřípustné využití: - Umisťování staveb, zařízení a činností, narušujících ostatní funkce na vymezené ploše a prokazatelně snižujících kvalitu prostředí souvisejícího území, zejména bydlení v obci nad obvyklou míru

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ - HO Jejich využití je možné pouze v souladu s obecně závaznými právními předpisy, zejména zák.č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění, zák.č.17/1992 Sb. o životním prostředí, v platném znění a dalšími předpisy, upravujícími problematiku na úseku vod, ochrany přírody a krajiny. Zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití. Převažující účel využití : - (HO) plochy vodní a vodohospodářské Přípustné využití : - vodní plochy a toky, vodohospodářské plochy a zařízení pro sledování a regulaci vodního režimu apod. - stavby a opatření k ochraně před vodní erozí, přívalovými vodami apod. jako záchytné příkopy a další - další objekty a činnosti ve zdůvodněných případech, pokud vyhovují všem obecně platných zákonným předpisům Nepřípustné využití: - Umisťování staveb, zařízení a činností, prokazatelně zhoršujících kvalitu prostředí v území a pohodu bydlení v obci nad obvyklou míru

27

PLOCHY NEZASTAVITELNÉ Na nezastavitelných plochách je možné budování drobných objektů zejména podél turistických tras (zastavení, odpočívky apod., výjimečně včetně obsluhy a služeb) a dalších objektů za podmínky, že vyhoví všem obecně platným předpisům, které regulují využití dotčených ploch. PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ - ZO Plochy s vysokým podílem přírodní i uměle založené zeleně, vodních ploch a toků v zastavěném území a zastavitelných plochách, veřejně přístupné i vyhrazené, parky apod. Převažující účel využití : - plochy sídelní zeleně Přípustné využití : - vegetační úpravy, které svým charakterem odpovídají funkci plochy s ohledem na související ochranné režimy (režim památkové ochrany, ÚSES ap.) - stavby a zařízení, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně a mají doplňkovou funkci např. altánky, hřiště, pomníky ap. - stavby a opatření vodohospodářského charakteru, krajinářské, revitalizační aj. úpravy, mokřady, průlehy, apod. Podmíněně přípustné využití : - plochy komerčních zařízení - jiné využití ve zdůvodněných případech, pokud vyhovuje všem obecně platných zákonným předpisům Nepřípustné využití: - umisťování nesouvisejících a jiných funkcí zhoršujících kvalitu prostředí PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ -ZK Plochy zeleně na nelesních pozemcích mimo zastavěné území a zastavitelné plochy a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Jsou určeny pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území. Převažující účel využití : - (ZK) plochy krajinné zeleně Přípustné využití : - přirozené, přírodě blízké dřevinné porosty, skupiny dřevin, solitéry s podrostem bylin, keřů a travních porostů - travní porosty bez dřevin, květnaté louky - bylinné - travnatá lada, skály, stepi, mokřady - pěší a cyklistické stezky - drobné sakrální stavby (boží muka, kříže ap.) - drobné stavby zejména pro vzdělávání a výzkumnou činnost (naučné stezky ap.) Podmíněně přípustné využití : - turistické stezky a cesty na lesních cestách, turistická infrastruktura - drobné sakrální a jiné stavby (boží muka, kříže, pomníky ap.) - stavby zejména pro vzdělávání a výzkumnou činnost (naučné stezky ap.), - další objekty a činnosti ve zdůvodněných případech, pokud vyhovují všem obecně platných zákonným předpisům Nepřípustné využití: - umisťování nesouvisejících a jiných funkcí zhoršujících kvalitu prostředí nad obvyklou míru a výstavba nových rekreačních objektů

28

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY - PZ Plochy zemědělské půdy patří do zemědělského půdního fondu (ZPF), kam náležejí též nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod. Převažující účel využití :

-

Plochy zemědělské půdy (orná půda, trvalé travní porosty, sady, zahrady ap.)

Přípustné využití : Využití ZPF se řídí obecně závaznými právními předpisy (zejména zák. č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF v platném znění, č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, v platném znění). V územním plánu jsou vymezeny základní požadavky na obhospodařování zemědělského půdního fondu z hlediska ÚSES, požadavky na ochranu půdy proti vodní a větrné erozi. Následně se pozemkovými úpravami ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování. Hospodařit na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů, nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a pokud existují, chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav. Změnu louky nebo pastviny na ornou půdu lze uskutečnit jen na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu je oprávněn z důvodu ochrany životního prostředí uložit vlastníku či nájemci zemědělské půdy změnu kultury. Rozhodnutí o uložení změny kultury zemědělské půdy opravňuje vlastníka či nájemce, aby mu orgán ochrany zemědělského půdního fondu uhradil vzniklé náklady a ztráty z této změny vyplývající. Na úhradu výdajů podle tohoto ustanovení lze použít prostředky ze Státního fondu životního prostředí České republiky. Podmíněně přípustné využití : - turistické stezky a cesty na polních cestách, turistická infrastruktura - drobné sakrální a jiné stavby (boží muka, kříže ap.) - drobné stavby zejména pro vzdělávání a výzkumnou činnost (naučné stezky ap.) - stavby a opatření vodohospodářského charakteru, krajinářské, revitalizační, protierozní aj. úpravy, mokřady, průlehy, apod. na plochách navržených k zatravnění a jinde - další využití ve zdůvodněných případech, pokud vyhoví všem obecně platných zákonným předpisům Nepřípustné využití: - umisťování nesouvisejících a jiných funkcí zhoršujících kvalitu prostředí nad obvyklou míru a výstavba nových rekreačních objektů

29

PLOCHY LESNÍ – PL Jsou pozemky, které jsou trvale určeny k plnění funkcí lesů (PUPFL) a jiné pozemky, staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Převažující účel využití : - (PL) plochy lesní Přípustné využití : - Jejich využití je možné pouze v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb. o lesích (lesní zákon). Podmíněně přípustné využití : - turistické stezky a cesty na lesních cestách, turistická infrastruktura - drobné sakrální a jiné stavby (boží muka, kříže, pomníky ap.) - drobné stavby zejména pro vzdělávání a výzkumnou činnost (naučné stezky ap.) - další objekty a činnosti ve zdůvodněných případech, pokud vyhovují všem obecně platných zákonným předpisům Nepřípustné využití: - umisťování nesouvisejících a jiných funkcí zhoršujících kvalitu prostředí nad obvyklou míru a výstavba nových rekreačních objektů

30

Přehled a charakteristika navržených změn v území Popis

Funkce využití

Kapacita*)

Celková plocha (ha)

Prostorová regulace

Objemová regulace**)

0,52

P1

O1

0,39

P1

O1

0,41

P1

O1

0,22

P1

O1

0,17

P1

O1

3,95

P2

O2

I. etapa

3,18

P2

O2

II. etapa

1,15

P2,P5

O5

0,36

P2,P5

O3

Hřiště pro kopanou

0,73

P2

O2

S1

Smíšená plocha nad rybníkem Skalník Rekonverze zemědělského areálu Smíšená plocha Bažantnice 1 Smíšená plocha Bažantnice 2

BV - bydlení venkovské BV - bydlení venkovské BV - bydlení venkovské BV - bydlení venkovské BV - bydlení venkovské BV - bydlení venkovské BV - bydlení venkovské OI – občanské vybavení OI – občanské vybavení OI – občanské vybavení SO - plochy smíšené SO - plochy smíšené SO - plochy smíšené SO - plochy smíšené

3 RD/ 6 BJ 4 RD/ 8 BJ 4 RD/ 8 BJ 1 RD/ 2 BJ 1 RD/ 2 BJ 40 RD/ 80 BJ 35 RD/ 70 BJ

O2

Lokalita bydlení na severním okraji obce Lokalita bydlení na severním okraji obce Lokalita bydlení na jižním okraji obce Lokalita bydlení na jihozápadním okraji obce Lokalita bydlení na jihozápadním okraji obce Zóna bydlení na jihozápadním okraji obce Zóna bydlení na jihozápadním okraji obce Plocha občanské vybavenosti Přestavba centra obce

0,79

P2

O2

4,26

P2

O2

0,75

P2

O2

2,02

P2,P4

O2

Označení lokality B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7 O1

S2 S3 S4

31

Etapa výstavby, poznámka

přestavbové území

přestavbové území

T1

Rozvodna VVN

T2

Trafostanice JZ

H1

Víceúčelová vodní nádrž (Velký Gbel), příjezd.k. Víceúčelová vodní nádrž (Malý Gbel), příjezd.k. Víceúčelová vodní nádrž (Bažantnice) Víceúčelová vodní nádrž (Chmelisko) Obchvat obce – silnice II/152

H2 H3 H4 D1***)

Z3

Místní a účelové komunikace Místní a účelové komunikace Víceúčelový interakční prvek Víceúčelový interakční prvek Zatravnění

Z4

Zatravnění

Z5

Zatravnění

D2 D3 Z1 Z2

T I - technická infrastruktura T I - technická infrastruktura HO – plochy vodní a vodohospodářské HO – plochy vodní a vodohospodářské HO – plochy vodní a vodohospodářské HO – plochy vodní a vodohospodářské DS - plochy silniční dopravy

2,67

P1

O1

0,003

P1

O1

3,02

-

-

1,92

-

-

0,56

-

-

3,29

-

2,42

-

-

0,15

-

-

DS - plochy silniční dopravy DS - plochy silniční dopravy ZK – zeleň krajinná

0,1

-

-

2,59

-

-

ZK – zeleň krajinná

1,61

-

-

PZ – plochy zemědělské půdy PZ – plochy zemědělské půdy PZ – plochy zemědělské půdy

2,11

-

-

7,62

-

-

0,71

-

-

32

VPS (§170 zák.č.183/2006 Sb.) VPS (§170 zák.č.183/2006 Sb.) součásti systému ochrany obce před přívalovými vodami a zvýšení retenční schopnosti území (H3), ÚSES (H1,2,4) VPS (§170 zák.č.183/2006 Sb.) VPS (§170 zák.č.183/2006 Sb.) – včetně silničního tělesa VPS (§170 zák.č.183/2006 Sb.) VPS (§170 zák.č.183/2006 Sb.) na silničním tělese

nezastavitelná plocha, zvýšení retenční schopnosti území VPO (§170 zák.č.183/2006 Sb.)

Legenda: Prostorová regulace: označení regulativu P1 P2 P3 P4 P5 Objemová regulace: označení regulativu O1 O2 O3

*)

obsah regulace Není stanovena. Dle zastavovacího plánu (doporučeno zpracování). Chráněný venkovní prostor staveb bude situován tak, aby byly splněny hygienické limity hluku pro denní i noční dobu. Respektovat stavební čáru zástavby na sousedních pozemcích. Doporučeno ověřit řešení architektonickou soutěží.

obsah regulace Není stanovena. Respektovat charakter stávající zástavby obce. - Rodinné domy - max. 2 NP a podkroví (platí pro zastavěné území i zastavitelné plochy) - Bytové domy - max. 3 NP a podkroví (platí pro zastavěné území i zastavitelné plochy)

Kapacita je uváděna jako orientační maximální ukazatel pouze u ploch bydlení počtem rodinných domů a bytů, za předpokladu výstavby dvougeneračních domků.

**)

S ohledem na OP letiště Náměšť musí být záměry výstavby všech výškových staveb (průmyslových a obytných objektů, větrných elektráren, vysílačů, venkovních el. vedení apod.), vodních ploch, výsadby vzrůstných dřevin atd. na celém území obce předem konzultovány s VUSS Brno.

***)

Plocha původní silnice bude rekultivována a připojí se k celku zemědělské půdy, po dokončení stavby nesmí vzniknout neobhospodařovatelné zbytkové plochy a zemědělské pozemky.

33

G) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci. Veřejně prospěšným opatřením opatření nestavební povahy, sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci. V souladu s ustanovením § 170 zák.č.183/2006 Sb. se vymezují stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze odejmout nebo omezit práva k pozemkům a stavbám, potřebným k jejich uskutečnění: VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY (§ 170 zák.č. 183/2006 Sb.) 1. Obchvat silnice II/152 (D1) 2. Místní a účelové komunikace (D2,D3) 3. Kanalizace včetně souvisejících staveb 4. Vodovod 5. Plynovod 6. Příprava nové výstavby (IS, přeložky IS, komunikace) 7. Nové trasy VVN 8. Rozšíření rozvodny Slavětice (T1) 9. Rozvodna TR Slavětice – ve stávajícím areálu 10. Distribuční trafostanice včetně napojení (T2) 11. Vodohospodářské stavby – víceúčelové nádrže (H1- H4) VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ 12. Zatravnění – zvýšení retenční schopnosti území (Z3 – Z5) 13. Založení víceúčelového interakčního prvku (Z1, Z2)

H) VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO K pozemku určenému územním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo pro veřejně prospěšné opatření (§ 2, odst.1, písm. l),m)), které obec vymezila v územně plánovací dokumentaci, má obec (nebo stát podle příslušnosti k vlastnictví)dle § 101 zák.č.183/2006 Sb. předkupní právo. Obec má též předkupní právo k pozemku určenému územním plánem pro veřejné prostranství. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY (§ 101 zák.č. 183/2006 Sb.) 14. Veřejná vybavenost (O1) 15. Přestavba centra obce pro veřejné vybavení (O2) 16. Hřiště pro kopanou (O3)

34

(2) Doplňující podmínky rozvoje území h) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, podmínky pro jeho prověření Nejsou vymezeny.

i) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Nejsou vymezeny.

j) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu Nejsou vymezeny.

k) Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Etapizace bytové výstavby:

Označení lokality B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7

Popis

Etapa výstavby

Lokalita bydlení Lokalita bydlení Lokalita bydlení Lokalita bydlení Lokalita bydlení Zóna bydlení severozápad Zóna bydlení severozápad

není stanovena není stanovena není stanovena není stanovena není stanovena I. etapa II.etapa

35

l) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných ploch, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Jako architektonicky a urbanisticky významné plochy, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt jsou vymezeny: Označení lokality O1 O2

Popis

Poznámka

Plocha občanské vybavenosti Přestavba centra obce Centrum obce - objekty na návsi

Změny dokončených staveb (§2, odst.5, zák.č.183/2006 Sb.).

m) Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 stavebního zákona Nejsou vymezeny.

36

PŘÍLOHY

a) Ochrana památek b) Ochrana přírody a krajiny c) Potřeba vody, základní údaje kanalizace d) Přehled prvků ÚSES e) Směry větrů f) Výpočet hlukové hladiny silnice

37

a) Ochrana památek V katastrálním území Slavětice se nenachází žádná nemovitá kulturní památka. Slavětice se nalézají ve východní části kraje Vysočina, východně od Hrotovic. Katastr byl intenzivně osídlen vzhledem k příhodné poloze již v pravěku. Nejstarší známé nálezy pochází ze starší doby kamenné, nejmladší pravděpodobně z 11. století (kostrové pohřebiště Na pískách). První písemná zmínka pochází z roku 1353. Celé území obce je obecně třeba považovat za území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá povinnost stavebníků již od doby přípravy stavby povinni oznámit záměr Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. U archeologického nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl. Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace učiní na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.

Objekty místního zájmu ochrany: památníky, kříže a Boží muka na celém území obce (např. kaplička p.č.65/1 na návsi, pomník obětem války, a další) urbanistický celek jádra obce zachovaná obytná stavení a hospodářské objekty přírodní prostředí na území obce, zejména u potoků, rybníků a v severní části katastru

38

b) Ochrana přírody a krajiny Navržená nebo registrovaná chráněná území, významné krajinné prvky, prvky KES a SES na kat. území Slavětice: --Zvláště chráněná území na daném k. ú. se nenachází --NATURA 2000 Lokality systému NATURA 2000 se na předmětném území nenacházejí --Významné krajinné prvky, ekol.významné segmenty krajiny Na daném k. ú. není registrován žádný významný krajinný prvek ve smyslu § 6 zák.č. 114/1992 Sb. Existují zde VKP vymezené přímo ze zákona ve smyslu § 3 písm. b) – lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy apod. Legislativně ochranu VKP upravuje § 4 odst. 2 výše jmenovaného zákona. --Památné stromy na daném k. ú. se nenachází --Prvky ÚSES Vymezení kostry ES bylo provedeno jako součást prací na generelu L ÚSES (VI. etapa, 1996) a roku 1999-2000 při aktualizaci údajů pro Návrh sjednocení ÚSES okresu Třebíč (zpracovatel AGROPROJEKT PSO, s.r.o., Brno, Slavíčkova 1b, Ing.D.Mikolášek). Řešení bylo upřesněno v rámci prací na návrhu ÚP v roce 2007. --- Nadregionální a regionální ÚSES Do katastru zasahují prvky nadregionálního a regionálního ÚSES: - Nadregionální biokoridor – osa – K124 – Mohelno, v.t. T (ochranné pásmo) - Nadregionální biokoridor – osa – K124 – Mohelno, v.t. MH (ochranné pásmo) - Regionální biokoridor – osa – Slavětice – Údolí Rouchovanky, část k založení - Regionální biokoridor – Slavětice – Údolí Rouchovanky, část k vymezení - Regionální biocentrum Slavětice - Regionální biokoridor Slavětice – Kramolínské bučiny ---Lokální biocentra (LBC) a biokoridory (LK), interakční prvky (IP) Podrobný popis - viz samostatná příloha --Přírodní parky Na k.ú. Slavětice nevyskytují. --Ochrana krajinného rázu Krajinný ráz je chráněn na základě zák. 114/1992 Sb. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb, jakož i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný (podle odstavce 2 § 12 výše uvedeného zákona) souhlas orgánu ochrany přírody. 39

c) Potřeba vody, základní údaje kanalizace

Potřeba vody z bilance v řešeném území - výhledový stav 2015 (dle PRVK) Počet obyvatel celkem (2015)

221

Specifická potřeba fakt.vody obyvatelstva

50 l/os/den

Specifická potřeba fakt.vody

80,7 l/os/den

Specifická potřeba vody vyrobené

180 l/os/den

Průměrná denní potřeba Qp

39,8 m3/den

Max. denní potřeba Qdmax

59,7 m3/den

Základní údaje kanalizace (dle PRVK) Jednotky

Základní parametry

rok 2015

Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci a ČOV Spec.produkce odp.vod obyvatelstva

obyv.

109

l/os.den

150

Produkce odpadních vod

m3/den

33.6

BSK5

kg/den

13.4

NL

kg/den

12:3

CHSK

kg/den

26.9

40