ÚZEMNÍ PLÁN RYBNÁ NAD ZDOBNICÍ

Obec Rybná nad Zdobnicí

ÚZEMNÍ PLÁN RYBNÁ NAD ZDOBNICÍ Zastupitelstvo obce Rybná nad Zdobnicí, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), za použití § 43 odst. 4 a § 54 odst. 2 stavebního zákona, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 84 odst. 2 písm. x zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

VYDÁVÁ

ÚZEMNÍ PLÁN RYBNÁ NAD ZDOBNICÍ jako opatření obecné povahy č. 1/2012 a zároveň ruší Územní plán sídelního útvaru Rybná nad Zdobnicí (schválen 7.4.1999, nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky obce 1.5.1999).

Územní plán Rybná nad Zdobnicí


textová část

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RYBNÁ NAD ZDOBNICÍ Pořizovatel

Městský úřad Rychnov nad Kněžnou

Objednatel


Zpracovatel

ŽALUDA, projektová kancelář

DATUM

VIII/2012

TEXTOVÁ ČÁST


2


textová část

POŘIZOVATEL:

Městský úřad Rychnov nad Kněžnou Odbor výstavby a životního prostředí Havlíčkova 136 516 01 Rychnov nad Kněžnou

OBJEDNATEL:

Obec Rybná nad Zdobnicí Rybná nad Zdobnicí 150 51755 Rybná nad Zdobnicí

ZPRACOVATEL:

ŽALUDA, projektová kancelář Železná 493/20, 110 00 Praha 1 kancelář: Blanická 922/25, 120 00 Praha 2 tel./fax: 737 149 299/225 096 854 e-mail: [email protected]

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Ing. Eduard Žaluda Ing. arch. Michal Čapek Ing. arch. Alena Švandelíková Ing. Renata Kašpárková Ing. Kristina Kuchařová Mgr. Vít Holub Ing. Roman Vodný Jakub Vik Petr Schejbal

DATUM ZPRACOVÁNÍ:

srpen 2012

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

ORGÁN, KTERÝ ÚZEMNÍ PLÁN RYBNÁ NAD ZDOBNICÍ VYDAL: Zastupitelstvo obce Rybná nad Zdobnicí OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY:  Název: Územní plán Rybná nad Zdobnicí  Číslo opatření obecné povahy: OOP 1/2012  Datum vydání opatření obecné povahy:  Datum nabytí účinnosti opatření obecné povahy: ______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

POŘIZOVATEL: Městský úřad Rychnov n.K., Havlíčkova 136, 516 01 Rychnov n.Kn. Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Jméno: Ing. Pavlína Ciranová Funkce: referent oddělení silniční úřad a úřad územního plánování (odbor výstavby a životního prostředí)


Razítko:

Podpis:

3


textová část

1 VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zastavěné území je v územním plánu Rybná nad Zdobnicí vymezeno k datu 1.12.2011. Hranice zastavěného území je zakreslena v grafické části dokumentace (výkres základního členění, hlavní výkres).

2 KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE A OCHRANA JEHO HODNOT Vymezení řešeného území

2.1

Řešeným územím je správní území obce Rybná nad Zdobnicí, tvořené katastrálním územím Rybná nad Zdobnicí (okres Rychnov nad Kněžnou, Královéhradecký kraj).

Koncepce rozvoje území obce

2.2

Koncepce rozvoje území obce je vyjádřena následujícími body: 

stabilizace urbanizovaných ploch a vytvoření nových ploch pro bydlení;



respektování stávajícího uspořádání sídel, stabilizace osídlení a vytvoření podmínek pro populační růst obce;



obnovu a rozvoj koordinovat s ochranou urbanistických, civilizačních a přírodních hodnot;



potvrzení a podpoření rezidenčního charakteru sídla;



v rámci koncepce dopravní infrastruktury řešit zejména problematiku zatížení území negativními vlivy z dopravy (průtah silnice I. třídy zastavěným územím obce) a problematický úsek křižovatky silnic I. a III. třídy v centru obce;



vytvoření podmínek pro rozvoj systémů technické infrastruktury;



posílení vazeb na blízká ekonomická a správní centra – Rychnov nad Kněžnou, Vamberk, Kostelec nad Orlicí, zejména v oblastech vyšší občanské vybavenosti, služeb, ekonomických aktivit a nabídky pracovních příležitostí;



vytvoření podmínek pro protipovodňová, revitalizační a protierozní opatření v krajině směřující ke zvýšení retenční schopností krajiny;



respektování krajinného rázu a převažujícího zemědělského charakteru krajiny;



ochrana a obnova krajinných prvků a charakteristického uspořádání krajiny;



posílení ekologicko stabilizační a estetické funkce krajiny;



podporovat integraci vzájemně se nerušících funkcí;



obnovit systém mimosídelních komunikací – zvýšit prostupnost krajiny, posílit ekologicko stabilizační funkce.

Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území

2.3

Územní plán vytváří podmínky pro ochranu všech kulturně historických hodnot v území. Územním plánem je respektováno základní urbanistické členění řešeného území. Rozvojové lokality pro zástavbu jsou vymezeny výlučně ve vazbě na zastavěná území. Stavební rozvoj v zastavěném území se bude soustředit zejména na intenzifikaci, údržbu popř. obnovu původní zástavby za předpokladu udržení vhodného objemového a architektonického řešení staveb, které odpovídá charakteru převážně venkovské zástavby. Územním plánem je stanovena ochrana a rozvoj následujících hodnot:

2.3.1 Hodnoty urbanistické, architektonické, kulturní Kromě kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR, a faktu, že řešené území je územím s archeologickými nálezy, je územním plánem stanovena ochrana následujících hodnot: 

stabilizovaná urbanistická struktura sídel;



osada Dvorek (charakteristické uspořádání zástavby);


4


textová část



objekty v památkovém zájmu (památky místního významu, které nejsou registrovány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR);



veřejná prostranství, která jsou územním plánem vymezena jako nezastavitelná;



kulturní zemědělská a lesozemědělská krajina.

Při rozhodování o změnách v území je žádoucí: zachovat význam obce ve struktuře osídlení; umožnit intenzifikaci zastavěného území a využití veřejné infrastruktury; podpořit postupnou integraci vzájemně se nerušících funkcí;

2.3.2 Přírodní hodnoty Kromě chráněných území přírody dle zvláštních předpisů (významné krajinné prvky dané ze zákona, přírodní rezervace, evidované památné stromy) a zemědělské půdy II. třídy ochrany jsou územní plánem chráněny následující přírodní hodnoty: 

prvky územního systému ekologické stability regionálního a lokálního charakteru včetně interakčních prvků;



plochy vymezené v územním plánu jako plochy přírodní (NP), plochy lesní (NL) a plochy smíšené nezastavěného území (NS);



rozmanitost krajinných ploch – krajinné formace, břehové porosty, remízy, meze, solitérní stromy i skupinové porosty ve volné krajině.

Při rozhodování o změnách v území je žádoucí: realizovat opatření zvyšující funkčnost skladebných prvků ÚSES všech kategorií; podpořit zakládání a obnovu interakčních prvků, zejména formou doprovodných liniových výsadeb, skupinových porostů a solitérních stromů; zvyšovat podíl extenzivních forem hospodaření na zemědělské půdě; realizovat ochranná, ekologicko-stabilizační a protierozní opatření na plochách NP a NS zvyšující retenční schopnost krajiny.

2.3.3 Hodnoty civilizační a technické V řešeném území je nutné v souladu se stanovenými prioritami koncepce chránit a rozvíjet následující civilizační a technické hodnoty: 

funkčně a prostorově jednoznačně definované plochy s rozdílným způsobem využití v urbanizovaném území,



systémy technické a dopravní infrastruktury jako základní hodnoty nezbytné pro trvalé bydlení;



cestní síť v krajině, značené turistické a cyklistické trasy;



plochy veřejných prostranství a plochy a zařízení občanského vybavení s významem míst kulturního a společenského dění v obci;



technická zařízení realizovaná za účelem zvýšení úrodnosti zemědělských pozemků – meliorace, závlahové systémy;

Při rozhodování o změnách v území je žádoucí: rozvoj soustředit v dosahu provozovaných systémů dopravní a technické infrastruktury a tím zajistit jejich účelné využívání; stávající systémy rozvíjet s cílem maximální efektivity a spolehlivosti; umožnit obnovu cestní sítě v krajině; chránit stabilizované plochy občanského vybavení ve struktuře obce a dále podporovat přirozenou integraci objektů a zařízení občanského vybavení v plochách bydlení; umožnit intenzifikaci využití ve stabilizovaných plochách výroby s podmínkou prokázání vzájemné slučitelnosti s ostatními funkcemi v urbanizovaném území; zachovat funkčnost stávajících odvodňovacích systémů.


5


textová část

3 URBANISTICKÁ KONCEPCE VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Urbanistická koncepce

3.1

Při využívání území je nutné dodržovat následující zásady: 

rozvojové plochy pro bydlení vymezit jako logické pokračování vývoje sídel (extenze nebo doplnění zastavěného území podél cest);



podporovat a umožnit komplexní rozvoj veřejné infrastruktury, zejména systémů dopravní a technické infrastruktury;



omezit stavební aktivity v Pekelci (v údolní nivě Zdobnice);



zachovávat prostorové oddělení a svébytnost jádrové části Rybné nad Zdobnicí, Dolní Rybné a Dvorku;



zachovat charakter a strukturu zástavby ve Dvorku;



v krajině zakládat, obnovovat a doplňovat prvky ÚSES, zvyšovat biologickou, fyzickou a vizuální prostupnost krajiny;



realizovat revitalizační, protipovodňová a protierozní opatření, zvyšovat retenční schopnost krajiny.

V rámci urbanistické koncepce jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v kapitole 6: 

Plochy bydlení – bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) – tvoří dominantní funkci v urbanizovaném území. Územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy a zastavitelné plochy bydlení v přímé vazbě na sídla (Z1, Z4, Z6 – Z8, plocha přestavby P1).



Plochy občanského vybavení - jsou členěny na následující plochy s rozdílným způsobem využití:



o

Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy občanského vybavení (objekt obecního úřadu, pošty, mateřské a základní školy, kostela sv. Jakuba, fary, hasičské zbrojnice, sokolovny, kaplička sv. Anny).

o

Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) – územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy v okolí kostela sv. Jakuba (objekty prodejny smíšeného zboží a motorest)

Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – zahrnují stabilizované plochy komunikační sítě (silnice I.,III. třídy, místní a účelové komunikace, manipulační a odstavné plochy). V rámci koncepce dopravy jsou územním plánem vymezeny zastavitelné plochy Z10 (pro přeložku silnice III/3128) a Z11 a Z12 (pro realizaci cyklostezky). Podrobná koncepce dopravní infrastruktury je uvedena v kapitole 4.3.



Plochy technické infrastruktury – technická infrastruktura - inženýrské sítě (TI) – stávající technická infrastruktura je v území zastoupena liniovým vedením inženýrských sítí a souvisejícím zařízením. Územním plánem je vymezena plocha pro realizaci ČOV severně od centrální části obce (zastavitelná plocha Z2).





Plochy výroby a skladování – jsou členěny na následující plochy s rozdílným způsobem využití: o

Výroba a skladování – lehký průmysl (VL) – vymezena jsou stávající plochy na západním a jižním okraji Dolní Rybné.

o

Výroba a skladování – zemědělská výroba (VZ) – územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy zemědělské výroby – rozsáhlý zemědělský areál západně a jihozápadně od centra Rybné, menší zemědělský areál severovýchodně od Dolní Rybné a několik objektů zemědělské výroby v severovýchodní části Dvorku

Plochy veřejných prostranství jsou podrobněji členěny na: o

Veřejná prostranství (PV) – vymezeny jsou stabilizované plochy v jádrech místních částí.

o

Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) – stabilizovaná plocha veřejné zeleně je vymezena v přímé vazbě na areál kostela sv. Jakuba Většího.

Územním plánem je vymezena plocha Z9 v okolí kapličky sv. Anny při silnici III/3128 v jihovýchodní části


6


textová část

obce. Podrobné podmínky pro zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou stanoveny v kapitole 3.3. a 3.4.

Vymezení systému sídelní zeleně

3.2

Systém sídelní zeleně vytvářejí následující plochy s rozdílným způsobem využití vymezené v zastavěném i nezastavěném území a zastavitelných plochách (podmínky využití jsou stanoveny v kapitole 6.): 

Zeleň – soukromá a vyhrazená (ZS) – vymezeny jsou stabilizované plochy zahrad a sadů. Mimo stabilizovaných ploch je územním plánem vymezena zastavitelná plocha Z5 v prostoru mezi zemědělským areálem a stávající zástavbou.

Ozn.

funkční využití

podmínky využití plochy/pozn.

výměra (ha)

Z5

zeleň soukromá a vyhrazená (ZS)

-

0,8



Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) – vymezeny jsou stabilizované plochy v okolí kostela sv. Jakuba. Územním plánem je vymezena plocha Z9 v okolí kapličky sv. Anny.

Ozn.

funkční využití


výměra (ha)

Z9

veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV)

-

0,24

Mimo plochy s rozdílným způsobem využití ZS je systém sídelní zeleně tvořen: -

plochami zeleně, které jsou v územním plánu zahrnuty do jiných ploch s rozdílným způsobem využití. Jsou tvořeny veřejnou zelení v plochách veřejných prostranství (PV), zelení soukromou v plochách (BV), zelení v plochách občanského vybavení a zelení v plochách dopravní infrastruktury (DS), výroby (VL), apod.

Koncepce systému sídelní zeleně stanovuje následující zásady: -

3.3

na plochách zeleně lze umisťovat stavby a zařízení veřejné infrastruktury a stavby a zařízení slučitelné s účelem ploch zeleně; plochy zeleně budou vymezovány v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, zejména pak v zastavitelných plochách (plochách smíšených obytných) v podobě zeleně veřejně přístupné jako nedílné součásti veřejných prostranství.

Vymezení zastavitelných ploch

V zastavitelných plochách budou respektovány limity využití území vyplývající ze zvláštních právních předpisů a rozhodnutí. V územním plánu Rybná nad Zdobnicí jsou vymezeny následující zastavitelné plochy: Ozn.

funkční využití


výměra(ha)

Z1

bydlení v rodinných domech – venkovské (BV)

- prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování (studii zpracovat společně pro plochu P1)

0,73

Z2

technická infrastruktura – inženýrské sítě (TI)

- plocha pro realizaci ČOV

0,08

Z3

dopravní infrastruktura – silniční (DS)

-

0,63

Z4


- prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování

0,43

Z5

zeleň – soukromá a vyhrazená (ZS)

-

0,80

Z6



0,52


7


textová část

Z7



3,35

Z8



2,41

Z9


-

0,24

Z10


- plocha pro realizaci přeložky silnice III/3128 - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování - mezi navrhovanou obytnou zástavbou a trasou přeložky vymezit pás ochranné a izolační zeleně

0,85

Z11


- plocha pro realizaci cyklostezky

0,42

Z12



0,89

Vymezení ploch přestavby

3.4

V řešeném území je vymezeny následující plocha přestavby: Ozn.

funkční využití


výměra (ha)

P1


- prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování (studii zpracovat společně pro plochu Z1)

0,19

4 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ Občanské vybavení

4.1

Koncepce uspořádání veřejné infrastruktury specifikuje následující plochy občanského vybavení včetně podmínek pro jejich umísťování: 

Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) Územní plán vymezuje pouze stabilizované plochy občanského vybavení.

Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) je nutno ve struktuře obce chránit a přednostně využívat pro veřejné účely. Případné komerční využívání těchto ploch musí být v souladu s veřejným zájmem a v návaznosti na něj (např. související a doplňkové služby, bydlení, apod.). Stavby a zařízení občanského vybavení – veřejné infrastruktury lze v souladu s přípustným a podmíněně přípustným využitím umísťovat zejména v plochách bydlení (BV), výroby (VL, VZ). 

Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) Územním plánem jsou vymezeny pouze stabilizované plochy.

Stavby a zařízení občanského vybavení lze v souladu s přípustným a podmíněně přípustným využitím umísťovat zejména v plochách bydlení (BV), výroby (VL, VZ).

Veřejná prostranství

4.2

V rámci koncepce uspořádání veřejných prostranství jsou v územním plánu specifikovány následující plochy a stanoveny podmínky jejich využívání: 

Veřejná prostranství (PV) – zahrnují plochy s prostorotvornou funkcí a navazující úseky komunikací v zastavěném území. V této ploše jsou zahrnuty rovněž související méně významné plochy veřejné zeleně.



Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) – zahrnují významné plochy veřejně přístupné zeleně. Územní plán vymezuje následující zastavitelnou plochu:


8


textová část

Ozn.

funkční využití


výměra (ha)

Z9


– plochu přednostně využít pro účely související s navrženou cyklostezkou

0,24

Obecné podmínky stanovené pro veřejná prostranství: Na veřejných prostranstvích lze umisťovat stavby a zařízení veřejné infrastruktury a stavby a zařízení slučitelné s účelem veřejných prostranství. V zastavitelných plochách pro bydlení budou v územních studiích a navazujících dokumentacích navrhovány odpovídající plochy veřejných prostranství. Veřejná prostranství jsou součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, zejména bydlení (BV), občanského vybavení (OV, OM) a dopravní infrastruktury (DS).

Dopravní infrastruktura

4.3

4.3.1 Doprava silniční V řešeném území je vymezen stabilizovaný systém silnic I. a III. třídy doplněný místními a účelovými komunikacemi. V rámci koncepce dopravní infrastruktury jsou v územním plánu vymezeny následující zastavitelné plochy: Ozn.

funkční využití


výměra (ha)

Z3


- plocha pro realizaci čerpací stanice PHM

0,63


- prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování - plocha pro realizaci přeložky silnice III/3128 - prověřit možnost vymezení pásu ochrannné a izolační zeleně mezi zastavitelnou plochou pro bydlení (Z8) a navrženou komunikací

0,85

Z10

Územní plán dále vymezuje koridor územní rezervy R1 pro přeložku silnic I/11 a III/3128. Realizace tohoto záměru se do roku 2025 nepředpokládá. Na ostatních silnicích nejsou vzhledem k jejich významu a dopravnímu zatížení navrhovány žádné úpravy. Pro jednotlivé nově navržené rozvojové lokality budou vybudovány, resp. prodlouženy místní komunikace napojené na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby. Umístění komunikací v jednotlivých zastavitelných plochách bude předmětem řešení navazujících stupňů projektových prací. Doprava v klidu Plochy pro parkování a odstavování vozidel jsou součástí ploch dopravní infrastruktury (DS). V zastavitelných plochách budou v rámci územních studií prověřeny kapacity a v případě potřeby vymezeny plochy pro parkování a odstavování vozidel. V přípustném využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití je umožněna realizace ploch, staveb a zařízení pro parkování a odstavování vozidel (plochy na terénu, individuální a hromadné garáže).

4.3.2 Komunikace pro pěší Není navrhována změna koncepce. Samostatné chodníky nejsou v územním plánu vymezeny, jejich realizace je umožněna v rámci hlavního a přípustného využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití (zejména plochy dopravní infrastruktury – silniční, plochy veřejných prostranství atd.).

4.3.3 Cyklistická doprava V rámci koncepce cyklistické dopravy jsou územním plánem vymezeny následující zastavitelné plochy dopravní infrastruktury:


9


textová část

Ozn.

funkční zařazení


výměra (ha)

Z11



0,42

Z12



0,89

4.4

Technická infrastruktura

4.4.1 Koncepce zásobování vodou Zásobování pitnou vodou Územním plánem je navrženo napojení Dolní Rybné na stávající vodovod v Rybné nad Zdobnicí. Výstavba tohoto vodovodního řadu je podmíněna výstavbou nového podzemního vodojemu (2x125 m3) s manipulační komorou v jihovýchodní části obce v blízkosti vrtu, odkud by byla voda přečerpávána. Do doby realizace navrhovaných opatření v Dolní Rybné bude zásobování vodou řešeno individuálně. Dále je navrženo rozšíření distribuční sítě do míst s plánovanou výstavbou. Nové řady budou navrhovány s cílem maximálního možného zokruhování sítě. Realizace vodovodních řadů a dalších souvisejících technických zařízení je umožněna v rámci ploch s rozdílným způsobem využití. Rozvody vody v zastavěném území a zastavitelných plochách budou umísťovány přednostně v plochách veřejných prostranství a v plochách pro dopravu. Zastavitelné plochy jsou navrženy s ohledem na maximální využití stávajícího vodovodního systému. U objektů mimo dosah vodovodního systému bude zásobování vodou řešeno individuálním způsobem. Zásobování požární vodou Stávající vodovodní síť slouží i pro zajištění požární ochrany zásobovaného území. Kapacita zdrojů a dimenze hlavních řadů zajišťuje pro běžnou zástavbu dodávku požární vody v potřebném tlaku. V koncových úsecích vodovodní sítě menších profilů nebo u atypických požadavků na potřebu požární vody je nutno situaci posoudit individuálně a případně řešit dodávku požární vody i jiným způsobem (vodoteče, požární nádrže a plochy, apod., u nichž by bylo nutné zřídit vyhovující odběrné objekty). Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou V době výpadku dodávky pitné vody bude zásobování zajišťováno odběrem pitné vody z vrtu P1 v Potštejně. Nouzové zásobování vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovou pro veřejnou potřebu či z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

4.4.2 Koncepce kanalizace a odstraňování odpadních vod Návrh koncepce kanalizace Ve lhůtě aktualizace bude odkanalizování objektů řešeno individuálním způsobem v bezodtokových jímkách s následným vyvážením, případně v malých domovních čistírnách. Alternativně je pro soustředěnou zástavbu v obci výhledově uvažováno o realizaci oddílné splaškové kanalizace vyústěné na navrhovanou čistírnu odpadních vod. Pro navrhovanou ČOV je v územním plánu vymezena zastavitelná plocha technické infrastruktury – inženýrských sítí (TI): ozn.

funkční využití

podmínky využití plochy/poznámky

rozloha (ha)

Z2

technická infrastruktura – inženýrské sítě (TI)

- plocha pro realizaci ČOV

0,08

Srážkové vody budou z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací – zálivkou, vsakováním).

4.4.3 Zásobování elektrickou energií Koncepce zásobování obce elektrickou energií je vyhovující a zůstane i nadále nezměněna.


10


textová část

Požadovaný příkon Požadovaný výkon pro distribuci bude zajištěn ze stávajících trafostanic, které se přezbrojí a osadí většími transformátory, příp. výstavbou nových trafostanic s vrchní primární přípojkou. V případě vzniku většího průmyslového odběru bude situace řešena přezbrojením, příp. výstavbou nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. Primární rozvod Primární rozvodný systém zůstane zachován. Sekundární rozvod Nová zástavba bude připojována kabelovým sekundárním vedením. Stávající nadzemní rozvodná síť bude podle možností a požadavků na výkon postupně kabelizována.

4.4.4 Telekomunikace, radiokomunikace Není navrhována změna koncepce.

4.4.5 Zásobování teplem a plynem Není navrhována změna koncepce zásobování teplem. V rámci navazujících projektových prací (studií, generelů) bude prověřena možnost plynofikace Rybné nad Zdobnicí nově navrženým STL plynovodním řadem zásobovaným z RS VTL/STL Vamberk napojené VTL odbočkou z dálkového plynovodu VTL DN 300, PN 40.

4.4.6 Nakládání s odpady Koncepce v oblasti odstraňování odpadů je vyhovující. Ve lhůtě aktualizace je uvažováno se zachováním stávajícího způsobu likvidace odpadů. V řešeném území nejsou navrhovány nové plochy pro skládkování. Shromažďovací plochy pro tříděný odpad je možno umísťovat v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jako zařízení technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území.

5 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ A PODOBNĚ Koncepce uspořádání krajiny, opatření v krajině

5.1

Koncepce uspořádání krajiny v územním plánu představuje její členění na samostatné plochy s rozdílným způsobem využití. Uspořádání krajiny není územním plánem měněno. V krajině nejsou navrhována nová sídla ani samoty. Celková koncepce uspořádání krajiny preferuje zachování a ochranu zemědělských a přírodních funkcí v území. Při využívání území je nutné dodržovat následující zásady: 

chránit volnou krajinu před zastavěním, zástavbu umísťovat v přímé vazbě na zastavěné území a v dosahu stávající dopravní a technické infrastruktury;



v ohrožených plochách realizovat opatření směřující k eliminaci eroze, zpomalení odtoku srážkové vody a zvýšení retenčních schopností;



umožnit zalesnění ploch nevhodných k zemědělskému využívání (erozních rýh, svahů ohrožených sesuvy a zrychleným odtokem) vymezit k zalesnění;



zachovat prolínání zemědělské a lesní krajiny v území, umožnit obnovu krajinné zeleně;



zachovat (a dále postupně zvyšovat) fyzickou i biologickou prostupnost krajiny;



chránit ekologicky stabilnější fragmenty krajiny;



vytvořit podmínky pro zvýšení retenční schopnost krajiny;



chránit přírodní plochy v území (skladebné prvky ÚSES);


11




textová část

při hospodaření na zemědělské a lesní půdě upřednostnit způsoby směřující k jejich údržbě.

Nezastavěné území je členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v kapitole 6: 

Plochy vodní a vodohospodářské (W) – zahrnují stabilizované plochy vodních toků a vodních ploch v zastavěném i nezastavěném území.



Plochy zemědělské (NZ) – územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy zemědělského využití.



Plochy lesní (NL) – zahrnují stabilizované plochy zejména na pozemcích určených k plnění funkce lesa.



Plochy přírodní (NP) – územním plánem jsou vymezeny plochy s jednoznačnou prioritou ochrany přírody, v řešeném území zahrnují skladebné části územního systému ekologické stability (biocentra).



Plochy smíšené nezastavěného území (NS) – jsou vymezeny jako plochy funkčně nevyhraněné. Podmínky využití plochy jsou stanoveny s ohledem na kódy v indexu funkcí, které byly ploše přiřazeny: o

zemědělská (z) – v plochách je zastoupena mezi ostatními funkce zemědělské prvovýroby převážně extenzivního charakteru s mimoprodukčním významem.

o

přírodní (p) – přírodní funkce je součástí ostatních funkcí, v případě zastoupení dalších funkcí musí být respektována ochrana přírody.

o

vodohospodářská (v) – zahrnuje plochy, kde se předpokládá realizace zejména ochranných vodohospodářských (protipovodňových) a revitalizačních a protierozních opatření směřujících ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, ploch řízených rozlivů, apod. s možným omezením intenzivních forem zemědělské výroby.

Další obecné zásady:

5.2



příklon k extenzívnímu hospodaření na zemědělských pozemcích, zejména v údolních nivách vodotečí;



ochrana a postupná obnova solitérních stromů v krajině jako orientačních bodů, zviditelnění hranic pozemků, výsadba k objektům apod. s využitím dlouhověkých dřevin (dub, lípa, klen, buk), ochrana stávajících solitérních dřevin v krajině;



doplnění mimolesní zeleně v podobě liniových porostů podél polních cest a vodotečí či remízů (interakční prvky), pro výsadby využívat druhově původní dřeviny;



revitalizace vodních toků;



obnova v minulosti zaniklé diferenciace kultur.

Prostupnost krajiny

Prostupnost krajiny je zajištěna systémem místních a účelových komunikací, veřejných prostranství a systémem mimosídelních cest. Z hlediska biologické prostupnosti mají význam prvky ÚSES, vodní toky, plochy zahrad a sadů, extenzivní formy trvalých travních porostů a ostatní plochy zeleně. Opatření navržená územním plánem: 

prvky ÚSES



zastavitelná plocha Z11 a Z12 pro realizaci cyklostezky

Obecné zásady pro zajištění prostupnosti krajiny:

5.3



umožnit zakládání prvků ÚSES na zemědělské půdě, zejména v souvislosti s realizací komplexních pozemkových úprav;



při realizaci nových staveb, zvláště liniového charakteru a při zástavbě rozsáhlejších ploch bydlení je nutné zajistit prostupnost krajiny respektováním vymezených prvků ÚSES, významných pěších a cyklistických propojení;



podporovat obnovu cestní sítě v krajině – technické řešení koordinovat s vymezováním interakčních prvků;



biologickou prostupnost krajiny je nutné zajistit ochranou a péčí o prvky ÚSES. U vodních toků budou odstraňovány nebo migračně zprůchodňovány překážky bránící migraci vodních živočichů.

Protierozní a revitalizační opatření v krajině

Realizace protierozních a revitalizačních opatření v krajině je umožněna v plochách smíšených nezastavěného území (NS).


12


textová část

Ochrana před povodněmi

5.4

Územní plán vymezuje stabilizované plochy smíšené nezastavěného území (NS) v lokalitách, kde se předpokládá realizace protipovodňových a ochranných vodohospodářských opatření. Za účelem zvýšení retenčních schopností krajiny budou uplatňovány zejména následující zásady: -

-

zalesnit problémové plochy, doplnění je možné provádět v rámci navrhovaných prvků ÚSES; případné zalesnění je možné provádět pouze na základě botanického průzkumu lokality (zabránit znehodnocení přírodě blízkých ekosystémů); doplnění liniových výsadeb (meze, cesty, hranice pozemků) provádět pouze dřevinami původního charakteru; realizovat revitalizační opatření na vodních tocích sledující mimo jiné zadržení vody v krajině; neumísťovat stavby vyjma nezbytných vodohospodářských staveb ve funkčních nivách vodních toků, a to i v zastavěném území a v zastavitelných plochách; neměnit terénními úpravami přirozenou konfiguraci funkčních niv vodních toků; při realizaci protipovodňových opatření preferovat přírodě blízká opatření a minimalizovat technické zásahy.

V zastavitelných plochách budou přijata taková opatření, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn. aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů.

Návrh systému ekologické stability

5.5

Územní plán vymezil s upřesněním skladebné prvky ÚSES lokálního a regionálního významu – plochy biocenter a trasy biokoridorů, které budou respektovány. V řešeném území se jedná o následující prvky: 

prvky regionálního charakteru: regionální biocentrum RBC 496 Pekelec



prvky lokálního charakteru: lokální biocentra LBC 1, 2, 3 lokální biokoridory LBK 1, 2, 3 Biocentra jsou v územním plánu vymezena jako plochy přírodní (NP). Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí.

Dále budou respektovány interakční prvky (stávající i navržené) a ostatní prvky krajinné zeleně převážně v podobě liniových prvků v území - polní cesty, drobné vodoteče, meze, remízy, skupinové porosty, apod. Pro plochy biocenter a biokoridorů obecně platí následující zásady: na lesních plochách -

podporovat přirozenou obnovu porostů nesnižovat koeficient ekologické stability podporovat zachování původních dřevin a obnovu druhové skladby podporovat vertikální členění

na nelesních půdách -

podporovat břehové výsadby podél vodních toků a mimosídelních cest respektovat přirozenou skladbu dřevin v plochách břehových porostů na orné půdě zakládat travnaté pásy (doplňovat výsadbou dřevin) podporovat přirozený vodní režim a vznik revitalizačních prvků na vodních tocích, zejména meandry, tůně, poldry apod. neumisťovat nové stavby a zařízení v plochách biokoridorů mimo staveb a zařízení dopravní a technické infrastruktury


13


textová část

6 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, POPŘÍPADĚ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘ. VÝŠKOVÁ REGULACE ZÁSTAVBY, INTENZITY VYUŽITÍ POZEMKŮ V PLOCHÁCH) Řešené území je členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV) hlavní využití: -

bydlení venkovského charakteru

přípustné využití: -

rodinné domy s hospodářským zázemím, užitkovými zahradami a případným chovem hospodářských zvířat, stavby a zařízení sloužící individuální a rodinné rekreaci ubytovací a stravovací zařízení místního významu stavby a zařízení občanského vybavení místního významu plochy veřejné a soukromé zeleně plochy veřejných prostranství stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území zeleň veřejná a soukromá, drobná architektura jako součást ploch veřejné a soukromé zeleně, malé vodní plochy a bazény zařízení na zpracování a výkup zemědělské produkce

podmíněně přípustné využití: -

-

stavby a zařízení pro výrobu a skladování (drobná zemědělská výroba, lehká a řemeslná výroba, sběrný dvůr) za podmínky, že svým provozováním a technickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesníží kvalitu okolního prostředí a svým charakterem a kapacitou výrazně nezvýší dopravní zátěž v území bytové domy za podmínky max. výšky objektu: 10 m (výška měřená od nejnižší úrovně původního terénu) stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb

nepřípustné využití: -

jiné využití, než je uvedeno jako hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití

podmínky prostorového uspořádání: -

max. výška objektu: 10 m (výška měřená od nejnižší úrovně původního terénu)

Podmínky využití zastavitelných ploch jsou uvedeny v kapitole 3.3. a ploch přestavby v kapitole 3.4. Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) hlavní využití: -

občanské vybavení, které je součástí veřejné infrastruktury


stavby a zařízení sloužící zejména pro vzdělání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva stavby a zařízení sportovní jako součást areálů občanského vybavení plochy veřejných prostranství, veřejné, vyhrazené a ochranné zeleně stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území


stavby pro bydlení, za podmínky, že se bude jednat o funkci doplňkovou plochy staveb občanského vybavení, které není součástí veřejné infrastruktury za podmínky, že bude funkcí doplňkovou k využití hlavnímu


14


-

textová část

stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb





Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) hlavní využití: -

občanské vybavení komerčního charakteru místního a nadmístního významu


stavby a zařízení občanského vybavení komerčního charakteru - zejména pro ubytování, stravování, maloobchodní prodej a služby stavby a zařízení občanské vybavenosti, která je součástí veřejné infrastruktury plochy veřejných prostranství, veřejné, vyhrazené a ochranné zeleně stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území


stavby pro bydlení, pokud se jedná o bydlení majitelů a správců či služební byty stavby a zařízení pro výrobu a skladování za podmínky, že nebudou narušovat kvalitu prostředí stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb





Dopravní infrastruktura – silniční (DS) hlavní využití: -

plochy a koridory silniční dopravy, včetně dopravy v klidu (odstavných ploch) a veřejných prostranství


liniové stavby silniční dopravy (dálnice, silnice I., II. a III. třídy, místní, účelové a obslužné komunikace) komunikace pro pěší a cyklisty odstavné a parkovací plochy terminály hromadné dopravy včetně služeb pro cestující stavby čerpacích stanic pohonných hmot včetně služeb pro motoristy plochy zeleně na dopravních plochách stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území


není stanoveno



Podmínky využití zastavitelných ploch jsou uvedeny v kapitole 3.3. Technická infrastruktura – inženýrské sítě (TI) hlavní využití: -

plochy, areály, objekty a zařízení technické infrastruktury


stavby a zařízení pro zásobování vodou stavby a zařízení pro zásobování energiemi stavby a zařízení pro zásobování teplem a plynem stavby a zařízení pro telekomunikace a radiokomunikace


15


-

textová část

stavby a zařízení pro odvádění, čištění a likvidaci odpadních vod a nakládání s kaly stavby a zařízení dopravní infrastruktury pro obsluhu řešeného území plochy zeleně


stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb



Podmínky využití zastavitelných ploch jsou uvedeny v kapitole 3.3. Výroba a skladování – lehký průmysl (VL) hlavní využití: -

průmyslová výroba a skladování, kde negativní vliv nad přípustnou mez nepřekračuje hranice areálu


stavby a zařízení lehké průmyslové výroby, výrobních služeb a řemeslné výroby stavby a zařízení pro skladování stavby a zařízení zemědělské výroby rostlinné stavby a zařízení pro krátkodobé skladování odpadů (sběrné dvory) stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území zeleň ochranná a izolační, oplocení, vodní plochy


bydlení pouze za podmínky přímé funkční vazby na provoz areálu (služební byty, bydlení majitelů a správců) stavby a zařízení občanského vybavení komerčního charakteru (mimo objektů občanské vybavenosti pro rekreační ubytování, pro sport a kulturu) za podmínky, že nebudou omezovat hlavní využití stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb





Výroba a skladování – zemědělská výroba (VZ) hlavní využití: -

areály zemědělské výroby slouží k umisťování staveb zemědělské výroby a funkčně souvisejících staveb a zařízení a přidružené drobné výroby


-

stavby a zařízení výroby zemědělské rostlinné a živočišné (stavby pro uskladnění a posklizňovou úpravu plodin, stavby pro ustájení a chov zvířat včetně skladování a přípravy krmiva a steliva, uchování produktů, dočasné uchování odpadů, skladování nástrojů, pěstování rostlin, servis) stavby a zařízení nezemědělského charakteru - výrobních služeb a řemeslné výroby, pozemky staveb pro skladování stavby a zařízení pro obchodní zařízení a nevýrobní služby stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území zeleň ochranná a izolační, oplocení, vodní plochy stavby a zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za podmínky, že se bude jednat o technická zařízení staveb


stavby a zařízení pro stravování za podmínky přímé funkční vazby na provoz areálu bydlení pouze za podmínky přímé funkční vazby na provoz areálu (služební byty, bydlení majitelů a správců) stavby občanského vybavení komerčního charakteru (mimo objektů občanské vybavenosti pro rekreační ubytování, pro sport a kulturu) za podmínky, že nebudou omezovat hlavní využití




16


textová část


max. výška objektů: 15 m (výška měřená od nejnižší úrovně původního terénu)

Veřejná prostranství (PV) hlavní využití: -

plochy veřejně přístupné bez omezení, které mají významnou prostorotvornou a obytnou funkci (návsi, náměstí, uliční prostory)


-

plochy veřejných prostranství plochy veřejně přístupné zeleně stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury s charakterem odpovídajícím účelu veřejných prostranství, zejména zastávky veřejné dopravy, místa pro sběr odpadu, místní a účelové komunikace, parkovací stání, apod. drobné sakrální stavby


stavby a zařízení občanského vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství, které zvyšují využitelnost těchto ploch pro obyvatele (např. informační zařízení, prodejní zařízení, dětská hřiště, veřejná WC, prvky mobiliáře)



Podmínky využití zastavitelných ploch jsou uvedeny v kapitole 3.3. Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) hlavní využití: -

významné plochy veřejně přístupné zeleně v zastavěném území


plochy veřejně přístupné zeleně travnaté plochy s výsadbami vhodné druhové skladby (parkové a sadové úpravy) komunikace pro pěší, cyklisty a další druhy nemotorové dopravy a související stavby a zařízení vodní plochy a toky dětská hřiště a hřiště pro míčové hry zpevněné plochy stavby a zařízení technické a dopravní infrastruktury pro obsluhu řešeného území


stavby a zařízení občanského vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství, které zvyšují využitelnost těchto ploch pro obyvatele (např. informační zařízení, prodejní zařízení, dětská hřiště, veřejná WC, prvky mobiliáře)



Zeleň – soukromá a vyhrazená (ZS) hlavní využití: -

pozemky užitkových zahrad a sadů


travnaté plochy, louky, pastviny stavby a zařízení zvyšující využitelnost těchto ploch (zahradní domky, bazény, pergoly apod.) vodní plochy a toky


stavby technické a dopravní infrastruktury pro obsluhu řešeného území, pokud se jejich alternativní trasování mimo plochy prokáže jako neúměrně finančně náročné




17


textová část

Podmínky využití zastavitelných ploch jsou uvedeny v kapitole 3.3. Plochy vodní a vodohospodářské (W) hlavní využití: -

pozemky vodních toků a ploch


rybníky, jezera, vodní nádrže, mokřady a ostatní vodní nádrže, které plní funkci vodohospodářskou, ekologicko stabilizační, rekreační, estetickou či hospodářskou umělá a přirození koryta vodních toků břehové porosty, litorální pásma technické stavby a zařízení pro obsluhu a ochranu území (jezy, jímací objekty, výpusti, hráze, čepy, kaskády, ochranné a opěrné zdi, energetická zařízení aj.) stavby a zařízení pro lesní hospodářství související dopravní a technická infrastruktura


stavby a zařízení pro chov ryb za podmínky, že zásadním způsobem nenaruší vodní režim v území stavby a zařízení pro likvidaci vyčištěných vod z domovních čistíren za podmínky, že zásadním způsobem nenaruší vodní režim v území



Plochy zemědělské (NZ) hlavní využití: -

pozemky zemědělského půdního fondu, mimo zastavěné území a zastavitelné plochy; převážně se jedná o ornou půdu, louky a pastviny; zahrnuty jsou také drobné plochy krajinné zeleně


zemědělská zařízení a dopravní plochy nutné k obhospodařování pozemků pozemky orné půdy, trvalých travních porostů, sadů a zahrad stavby a zařízení pro zemědělskou prvovýrobu vázané na konkrétní lokalitu nezbytné pro obhospodařování zemědělské půdy v nezastavěném území a pastevectví (žlaby, přístřešky pro dobytek, seníky apod.) dopravní plochy nezbytné pro obhospodařování pozemků a k zajištění prostupnosti krajiny liniové a plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízy, meze, stromořadí apod.) stavby a zařízení sloužící obsluze či ochraně území (protipovodňová opatření, ochranné, opěrné zdi, poldry, průlehy, příkopy) stavby a zařízení technické a dopravní infrastruktury vodní plochy a toky


zalesnění, revitalizace vodotečí, vodní plochy a toky a stavby pro jejich obhospodařování za podmínky, že zásadním způsobem nenaruší vodní režim v území oplocení pozemků pro chovné a pěstební účely za podmínky zachování prostupnosti území výšková zařízení technické infrastruktury za podmínky, že zásadním způsobem nenaruší krajinný ráz území



Plochy lesní (NL) hlavní využití: -

lesní pozemky se zastoupením produkčních i mimoprodukčních funkcí - rekreačních, ekologických, přírodních a krajinotvorných


pozemky PUPFL stavby a zařízení lesního hospodářství (lesnické účelové komunikace a plochy, hrazení bystřin a strží, odvodnění lesní půdy) malé vodní plochy a toky cyklotrasy, turistické trasy a naučné stezky s konkrétním umístěním na lesních cestách nezbytné stavby a zařízení technického vybavení a stavby a zařízení nevyžadující odnětí pozemků určených


18


-

textová část

k plnění funkcí lesa podle ustanovení příslušných právních předpisů stávající plochy trvalých travních porostů, orné půdy a mimolesní zeleně dočasné využití pro hromadnou rekreaci v přírodě


výšková zařízení technické infrastruktury za podmínky, že zásadním způsobem nenaruší krajinný ráz území oplocení pozemků pro chovné a pěstební účely za podmínky zachování prostupnosti území



Plochy přírodní (NP) hlavní využití: -

-

lesní porosty, krajinná zeleň, vodní plochy, popř. součásti ZPF, jež souhrnně vytvářejí plochy původních, přírodních a přírodě blízkých ekosystémů a zajišťují tak uchování druhového a genového bohatství spontánních druhů plochy územních systémů ekologické stability


pozemky určené k plnění funkce lesa s mimoprodukčními způsoby hospodaření včetně zalesnění pozemky ZPF - určené pro extenzivní hospodaření způsobem šetrným k přírodním ekosystémům plochy zeleně zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny stavby a opatření v zájmu zabezpečení prostoru pro relativně nerušenou existenci a vývoj přírodních a přírodě blízkých společenstev a v zájmu ochrany přírody a krajiny stávající pozemky účelových komunikací zejména pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků turistika a cykloturistika po vyznačených cestách, naučné stezky pozemky vodních toků a vodních ploch udržované v přírodě blízkém stavu


výstavba liniových inženýrských sítí, jejichž trasování mimo přírodní zónu by neúměrně zvýšilo náklady na jejich realizaci a za podmínky, že nebudou zásadně narušovat přírodní funkci plochy dočasné využití pro hromadnou rekreaci v přírodě za podmínky, že nebude zásadně narušena přírodní funkce plochy dočasné oplocení pozemků za podmínky zachování prostupnosti území oplocení pozemků pro chovné a pěstební účely za podmínky zachování prostupnosti území



Plochy smíšené nezastavěného území (NS) hlavní využití: -

není stanoveno

přípustné využití: v plochách s indexem z – zemědělské: pozemky ZPF pro extenzivní způsoby hospodaření (hospodaření způsobem šetrným k přírodním skutečnostem bez zvyšování intenzity využití) plochy PUPFL stávající pozemky účelových komunikací zejména pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, pro zajištění průchodnosti krajiny komunikace pro pěší a cyklisty (polní cesty s navrženým odvodněním a doprovodnou zelení) oplocení pozemků pro chovné a pěstební účely v plochách s indexem p – přírodní: zeleň zajišťující mimoprodukční funkce krajiny a příznivé působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny vodní toky a vodní plochy plošná, skupinová, liniová a solitérní zeleň, břehové porosty plochy územního systému ekologické stability stavby nebo opatření a terénní úpravy k zadržování vody v krajině, ke zpomalení odtoku (revitalizační opatření na vodních tocích, zasakovací pásy, travnaté průlehy)


19


textová část

v plochách s indexem v – vodohospodářské: protipovodňová opatření, zejména poldry, rybníky, retenční nádrže, hrázování, terasy, prohlubování (zkapacitňování) koryt vodních toků revitalizace vodních toků – rozvolnění koryta, umožnění regulovaného rozlivu, meandry, prahy, stupně, přehrážky, průtočné a neprůtočné tůně, mokřady apod terénní úpravy (valy, výkopy, zemní protierozní hrázky apod.), stavby mostků a propustků drenážní a vsakovací systémy, ochranné nádrže podmíněně přípustné využití: v plochách s indexem z, p, v: -

výstavba liniových inženýrských sítí pokud by jejich trasování mimo plochu neúměrně zvýšilo náklady na jejich realizaci zalesnění za podmínky, že nepřekročí výměru 2000 m2 výšková zařízení technické infrastruktury za podmínky, že zásadním způsobem nenaruší krajinný ráz území nepřípustné využití:

-


7 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Územním plánem jsou vymezeny následující veřejně prospěšné stavby (VPS) a opatření (VPO), pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit. Veřejně prospěšné stavby (VPS) - dopravní infrastruktury: Ozn.

k. ú.

popis

možnost uplatnění práva ve prospěch

WD1

Rybná nad Zdobnicí

přeložka silnice III/3218 (Z10)

Královéhradecký kraj

WD2


cyklostezka (Z11)


WD3


cyklostezka (Z12)


Veřejně prospěšné stavby (VPS) - technické infrastruktury: Ozn.

k. ú.

popis


WT1


čistírna odpadních vod (Z2)


Veřejně prospěšná opatření (VPO) – založení prvků územního systému ekologické stability: Ozn.

k. ú.

popis

496 Pekelec


prvky ÚSES - regionální biocentrum

VU1


prvky ÚSES - lokální


20


textová část

8 VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Pro veřejně prospěšné stavby a opatření WD1, WD2, WD3 a WT1 uvedené v předchozí kapitole, lze rovněž uplatnit předkupní právo. Veřejně prospěšná stavba, pro kterou lze uplatnit předkupní právo: Veřejné prostranství: PP1 – veřejné prostranství – veřejná zeleň (Z9) Ozn.

dotčené parcely dle katastru nemovitostí

k. ú.

popis


PP1

poz. p.: 1315/1, 2220/6, 1272, 2208, 1279/1, 1230/1, 2032/1, st.parc. č. 297


veřejné prostranství (Z9)


9 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ Územním plánem je vymezen koridor územní rezervy R1 pro přeložku silnic I/11 a III/3128 a stanoveny podmínky jeho využití. Realizace tohoto záměru se do roku 2025 nepředpokládá. Ozn.

R1

funkční využití

podmínky využití ploch územních rezerv


nepřípustné využití: - realizace jakýchkoliv staveb (včetně staveb dočasných), zařízení, opatření a úprav krajiny (zejm. zalesnění, výstavba vodních ploch apod.), jejichž realizace by výrazně znesnadnila nebo podstatným způsobem zvýšila náklady na případné budoucí využití plochy územní rezervy


21


textová část

10 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ Územním plánem jsou vymezeny následující zastavitelné plochy, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití zpracování územní studie: Ozn. plochy

Funkční využití

Předmět řešení studie


- prověřit architektonické a urbanistické působení ploch ve vztahu k okolní zástavbě a volné krajině - prověřit základní dopravní vztahy (dopravní napojení zastavitelných ploch Z7, Z8 na silnici I/11 řešit prostřednictvím místních komunikací) - prověřit umístění jednotlivých staveb - stanovit optimální velikost parcel - řešit systémy technické infrastruktury - prověřit odtokové poměry v území - vzhledem k rozsahu lokality klást důraz na vymezení ploch veřejného prostranství - stanovit podrobnější koncepci zástavby území, případně navrhnout její etapizaci - vymezit dostatečné plochy zeleně (včetně ochranné a izolační zeleně zejména v plochách Z7, Z8)

Z1

P1

Z4

Z6

Z7

Z8


Z10

Lhůta (v měsících)

72

- prověřit ekonomicko-technické řešení stavby - řešit návaznost na stávající komunikace - vymezit plochy ochranné zeleně

Územním plánem je vymezena následující plocha určená k realizaci protipovodňových a revitalizačních opatření, ve které je podmínkou pro rozhodování o změnách jejího využití zpracování územní studie: Ozn. plochy

Předmět řešení studie

Lhůta (v měsících)

US1

- vytvořit podmínky pro realizaci optimálních protipovodňových a revitalizačních opatření vedoucích ke zvýšení retenční schopnosti krajiny; - prověřit umístění a rozsah opatření protipovodňové ochrany - zejména protipovodňové hráze, poldry, rybníky, plochy řízených rozlivů, travnaté zasakovací pásy, meze, příkopy, průlehy, apod. - zalesňovat a zatravňovat především erozí ohrožené plochy zemědělské půdy, obnovit přírodě blízký stav lesů - při realizaci protipovodňových opatření preferovat přírodě blízká opatření

72

Lhůta pro pořízení studie se stanovuje na 6 let od nabytí účinnosti opatření obecné povahy, jímž se územní plán vydává. Stanovená lhůta se vztahuje k datu splnění povinností stanovených stavebním zákonem – schválení a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti.

11 ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI Textová část územního plánu obsahuje 12 listů (23 číslovaných stran) + 2 listy „Opatření obecné povahy“. Grafická část územního plánu obsahuje 4 výkresy.


22


textová část

Obsah textové části ÚP: 1

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ............................................................................................................. 4

2

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE A OCHRANA JEHO HODNOT ....................................................... 4 2.1 Vymezení řešeného území .................................................................................................................... 4 2.2 Koncepce rozvoje území obce ............................................................................................................... 4 2.3 Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území ........................................................................................... 4 2.3.1 Hodnoty urbanistické, architektonické, kulturní ............................................................................. 4 2.3.2 Přírodní hodnoty ............................................................................................................................ 5 2.3.3 Hodnoty civilizační a technické...................................................................................................... 5

3 URBANISTICKÁ KONCEPCE VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ............................................................................................................................. 6 3.1 3.2 3.3 3.4 4

Urbanistická koncepce ........................................................................................................................... 6 Vymezení systému sídelní zeleně .......................................................................................................... 7 Vymezení zastavitelných ploch .............................................................................................................. 7 Vymezení ploch přestavby ..................................................................................................................... 8

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ .................. 8 4.1 Občanské vybavení................................................................................................................................ 8 4.2 Veřejná prostranství ............................................................................................................................... 8 4.3 Dopravní infrastruktura........................................................................................................................... 9 4.3.1 Doprava silniční ............................................................................................................................. 9 4.3.2 Komunikace pro pěší ..................................................................................................................... 9 4.3.3 Cyklistická doprava ....................................................................................................................... 9 4.4 Technická infrastruktura ....................................................................................................................... 10 4.4.1 Koncepce zásobování vodou ...................................................................................................... 10 4.4.2 Koncepce kanalizace a odstraňování odpadních vod ................................................................. 10 4.4.3 Zásobování elektrickou energií.................................................................................................... 10 4.4.4 Telekomunikace, radiokomunikace ............................................................................................. 11 4.4.5 Zásobování teplem a plynem ...................................................................................................... 11 4.4.6 Nakládání s odpady ..................................................................................................................... 11

5 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ A PODOBNĚ ............................................................................................................................................................ 11 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

Koncepce uspořádání krajiny, opatření v krajině ................................................................................. 11 Prostupnost krajiny............................................................................................................................... 12 Protierozní a revitalizační opatření v krajině ........................................................................................ 12 Ochrana před povodněmi ..................................................................................................................... 13 Návrh systému ekologické stability ...................................................................................................... 13

6 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, POPŘÍPADĚ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘ. VÝŠKOVÁ REGULACE ZÁSTAVBY, INTENZITY VYUŽITÍ POZEMKŮ V PLOCHÁCH) ................................................................................................................................... 14 7 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT ........................................................................................... 20 8 VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO ........................................................................................... 21 9 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ .................................................................................. 21 10 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ ....................................................................................................... 22 11

ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI ...................................... 22

PŘÍLOHA Č.1 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................................. 24


23


textová část

Obsah grafické části ÚP: 1

Výkres základního členění území

2

Hlavní výkres

2a

Výřez hlavního výkresu

3

Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

PŘÍLOHA Č.1 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČOV ČR LBC LBK PUPFL RBC RS RK STL ÚP ÚSES VPO VPS VTL ZPF

čistírna odpadních vod Česká republika lokální biocentrum lokální biokoridor pozemky určené k plnění funkcí lesa regionální biocentrum regulační stanice regionální biokoridor středotlaký (plynovod) územní plán územní systém ekologické stability veřejně prospěšná opatření veřejně prospěšné stavby vysokotlaký (plynovod) zemědělský půdní fond

.


24


textová část

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RYBNÁ NAD ZDOBNICÍ A

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

O pořízení územního plánu rozhodlo zastupitelstvo obce Rybná nad Zdobnicí svým usnesením č.17 ze dne 11.11.2010. Určeným zastupitelem pro spolupráci s pořizovatelem byla ustanovena starostka paní Marie Valášková. Dne 5.1.2011 požádala Obec Rybná nad Zdobnicí úřad územního plánování na Městském úřadu Rychnov nad Kněžnou o zabezpečení pořízení nového Územního plánu Rybná nad Zdobnicí. Návrh Zadání ÚP byl zpracován Ing. Pavlínou Ciranovou z odboru regionálního rozvoje (úřadu územního plánování) Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou ve spolupráci se starostkou obce Marií Valáškovou dne 28.1.2011 a upraven po projednání dne 4.4.2011 (po organizační změně odborem výstavby a životního prostředí – oddělení silniční úřad a úřad územního plánování, Ing. Josef Filipi). Upravené Zadání ÚP pak bylo schváleno usnesením zastupitelstva obce Rybná nad Zdobnicí č. 3 dne 4.5.2011, vše v souladu s ustanovením § 47 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Návrh územního plánu zpracoval autorizovaný architekt Ing. arch. Michal Čapek – číslo autorizace: 03897 - firma ŽALUDA, projektová kancelář, Železná 493/20, 110 00, Praha 1. Z projednávání zadání ÚP vyplynulo, že dotčený orgán nepožaduje posoudit územní plán Rybná nad Zdobnicí z hlediska vlivů na životní prostředí podle §10i odst.3 zákona EIA a že nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality (uvedené ve sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona (stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje k návrhu zadání územního plánu č.j. 5605/ZP/2011-Ve ze dne 31.3.2011 – „Krajský úřad konstatuje, že územní plán sídelního útvaru Rybná nad Zdobnicí nemůže závažně ovlivni životní prostředí, a není koncepcí, která stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č.1 zákona EIA. Krajský úřad jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona, v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že nepožaduje územní plán sídelního útvaru Rybná nad Zdobnicí posuzovat podle §10i odst.3 zákona EIA.“ A stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje k návrhu zadání územního plánu č.j. 3234/ZP/2011 ze dne 18.2.2011 – „Návrh zadání územního plánu Rybná nad Zdobnicí nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality (uvedené ve sdělení MŽP č.81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu a nařízení vlády č.371/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č.301/2007 Sb. a vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť leží mimo území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.“). Návrh ÚP byl zpracován v souladu s § 50 odst.1 stavebního zákona a v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. V průběhu zpracování návrhu ÚP byly aktuálně známé záměry obsažené v ÚP konzultovány s obecním úřadem ve snaze již v této fázi maximálně eliminovat možné problematické prvky. Oznámením ze dne 19.3.2012 bylo oznámeno místo a doba společného jednání o návrhu územního plánu Rybná nad Zdobnicí a návrh byl připraven k nahlédnutí od 10.4.2012 do 21.5.2012. Společné jednání se uskutečnilo dne 19.4.2012 v 9.00 hodin v zasedací místnosti č.100 Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou. V době pořizování územního plánu Rybná nad Zdobnicí nebyla ustavena Rada obcí, z tohoto důvodu nebylo ani získáno její vyjádření. Po obdržení stanovisek dotčených orgánů byl návrh vyhodnocen a Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje dne 22.5.2012 předložena zpráva o projednání návrhu. Stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje bylo vydáno dne 18.6.2012 pod zn.(č.j.) 9227/UP/2012/Tov dle ustanovení § 51 odst. 3 stavebního zákona. Upravovat návrh řešení na základě posouzení krajským úřadem z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy, a z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, nebylo třeba. Na základě vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů ze společného jednání zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu dne 22.6.2012. Pořizovatel oznámil dne 16.8.2012 konání veřejného projednání návrhu. K tomu byl upravený a posouzený návrh územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí od 22.8.2012 do 2.10.2012, veřejné projednání bylo svoláno na 2.10.2012 v 17,30 hodin v Sokolovně za školou v obci Rybná nad Zdobnicí, č.p.28, PSČ 51755. V průběhu veřejného projednání nebyly uplatněny žádné připomínky ani námitky.


25


textová část

Pořizovatel přezkoumal soulad návrhu územního plánu Rybná nad Zdobnicí:

 

s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem,

 

s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území, s požadavky zvláštních právních předpisů a stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů,

 

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,



vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch,

stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením jak bylo zohledněno,

a dospěl k závěru, že územní plán Rybná nad Zdobnicí je v souladu s výše uvedeným. Podrobněji je přezkoumání souladu uvedeno v následujícím textu. Návrh územního plánu Rybná nad Zdobnicí byl dne 3.12.2012 předložen zastupitelstvu obce Rybná nad Zdobnicí ke schválení.

B

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

B.1

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

B.1.1 Základní údaje řešené území

k. ú. Rybná nad Zdobnicí (kód k. ú. 743879)

kód obce (NUTS5) ZÚJ (základní územní jednotka)

576727

počet obyvatel

434 (dle ČSÚ ke dni 31. 12. 2010)

rozloha řešeného území

917 ha

kraj (NUTS3)

Královéhradecký

okres (NUTS4)

Rychnov nad Kněžnou

obec s rozšířenou působností

Rychnov nad Kněžnou

obec s pověřeným obecním úřadem

Vamberk

B.1.2 Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy, zájmové území Obec Rybná nad Zdobnicí se nachází v jihovýchodní části okresu Rychnov nad Kněžnou, 8 km jihovýchodně od okresního města. Ačkoli leží na hranici Královéhradeckého a Pardubického kraje, historicky má těsnější vazbu na Hradec Králové, což je do značné míry ovlivněno její polohou na významné dopravní ose – silnici I/11. Tato silnice má pro obec zásadní význam, jelikož zprostředkovává spojení s vyššími správními a ekonomickými centry oblasti – Vamberkem, Kostelcem nad Orlicí, Hradcem Králové, Rychnovem nad Kněžnou, Solnicí (Kvasiny – průmyslová zóna), Obec má vzhledem ke své velikosti a postavení ve struktuře osídlení převážně rezidenční charakter. Dominantní funkcí v urbanizovaném území je bydlení doplněné funkcí rekreace a výroby lokálního charakteru. Rybná je součástí převážně zemědělské krajiny, z níž historicky vychází hlavní způsob obživy. ÚP Rybná nad Zdobnicí obecně respektuje platnou územně plánovací dokumentaci sousedních obcí. Z hlediska širších vztahů je řešena návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a navazujících prvků územního systému ekologické stability.

B.1.3 Přírodní systém Území obce tvoří náhorní plochy s hlubokými údolními zářezy, nadmořská výška obce je 405 m n.m. Řešené území je součástí převážně zemědělsky využívané krajiny a je značně ovlivněno vodními toky, které v minulosti vytvořily geomorfologicky členitou krajinu. Severní část území leží v údolním pásu souvislého břehového porostu řeky Zdobnice dále navazujícího na rozsáhlý komplex lesních převážně smrkových porostů v Jahodově (Jahodovské polesí, vrch Jahodová 502 m n.m.). V jihozápadní části území obce navazují břehové porosty Rybenského potoka protékajícího územím obce na rozsáhlý lesní komplex Chlumu a Liščích dolů.


26


textová část

Administrativní území obce Rybná nad Zdobnicí je dotčeno následujícími přírodními prvky nadmístního významu: 

prvky ÚSES – regionální biocentrum RBC 496 Pekelec, nárazníková zóna nadregionálního biokoridoru K 81 Sedloňovský vrch, Topielisko – Vysoké Chvojno



CHOPAV Východočeská křída



ochranné pásmo Přírodní rezervace Ve Slatinské stráni

B.1.4 Širší dopravní vazby Z pohledu širších dopravních vazeb leží obec na páteřním tahu širšího území – silnici I/11, která je spojnicí mezi Královéhradeckým, Pardubickým a dále Olomouckým a Moravskoslezským krajem. Pro obec má z dopravního hlediska klíčový význam blízké město Vamberk s křižovatkou silnic I/11 a I/14. Obě silnice tvoří hlavní dopravní a urbanizační osy Východních Čech a ve spádovém území měst Rychnov nad Kněžnou, Solnice, Vamberk a Kostelec nad Orlicí vyvolávají zvýšenou koncentraci ekonomických a sociálních aktivit. Vzhledem k poloze obce na hlavním dopravním tahu a současně v blízkosti křižovatky dvou silnic I. třídy lze Rybnou nad Zdobnicí charakterizovat jako obec s velice dobrou dopravní dostupností vyšších správních a ekonomických center a krajského města Hradec Králové a v souvislosti s tím lze v obci očekávat zvýšenou územní aktivitu převážně v oblasti bytové výstavby. Železniční doprava není v řešeném území provozována. Podél severní hranice (k. ú. Peklo nad Zdobnicí) prochází železniční trať č. 023 Doudleby nad Orlicí – Rokytnice v Orlických horách. Na trati je zřízena železniční zastávka Rybná nad Zdobnicí. Její dopravní význam je pro obec minimální.

B.1.5 Širší vazby technické infrastruktury Zásobování vodou, kanalizace Obec je zásobována pitnou vodou z místního vodovodu, který využívá podzemního vrtu v jižní části obce. Vodovod je v jejím vlastnictví a provozovatelem je AQUA servis, a. s. Rychnov nad Kněžnou. V řešeném území jsou provozovány a navrhovány pouze lokální kanalizační systémy. Zásobování elektrickou energií Řešené území je zásobováno elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem vn 35 kV, odbočkou z kmenové linky vn 360 Rychnov nad Kněžnou - Pastviny z rozvodny TR 110/35 kV Rychnov nad Kněžnou. Západně od řešeného území (v k.ú. Potštejn, cca 4 km) prochází trasa vrchního vedení zvn 400 kV celostátního významu V 453 Neznášov – Krasíkov. Zásobování plynem a teplem Obec není plynofikována. Žádné nadřazené systémy související se zásobováním plynem se v řešeném území nevyskytují. Nejbližší dálkový přivaděč VTL je ukončen ve Vamberku a v Žamberku. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z telefonního obvodu TO 49 Hradec Králové. Ve směru severozápad – jihovýchod prochází územím obce radiový spoj O2. Do jihozápadní části řešeného území zasahuje ochranné pásmo 500 m vysílače RS Litický Chlum (v k.ú. Merklovice). Územím obce procházejí následující radioreléové trasy - RS Litický Chlum – DIBAQ Helvíkovice, RS Litický Chlum – TRANSPORT Žamberk, RS Litický Chlum – RKS Praděd.

B.1.6 Účast ve sdružení obcí Obec Rybná nad Zdobnicí je členem jednoho mikroregionu a místních akčních skupin: 

svazek obcí Mikroregion Rychnovsko, jehož účelem je koordinace celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie, koordinování územních plánů a územního plánování, přímé provádění společných investičních akcí a společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu



SDRUŽENÍ SPLAV, o.s, vzniklo sdružením následujících místních akčních skupin. Subjekt působí na území 34 obcí s rozlohou více než 500 km2 a 36 000 obyvateli. Jeho hlavním úkolem je úspěšná účast v Programu rozvoje venkova a získání dostatečných finančních prostředků na podporu projektů LEADER v období 2007-13.



Místní akční skupina Sdružení SPLAV, obecně prospěšná společnost, která sdružuje představitele obcí, občanských sdružení, hospodářských subjektů, příspěvkových organizací, odborných institucí a dalších subjektů spolupracujících na základě společné strategie a společných cílů - pečovat o kulturní a hospodářský rozvoj regionu, vytvářet podmínky pro nejširší spolupráci při rozvoji regionu, propagovat obnovu venkova a získat jí vážnost ve společnosti, účastnit se evropské spolupráce při obnově venkova.


27




textová část

Místní akční skupina Vyhlídka, obecně prospěšná společnost, jejímž cílem je umožnit podnikajícím zemědělským subjektům, neziskovým organizacím a obcím působících na území MAS čerpat finanční prostředky z programů Leader a EAFRD. Územní plán Rybná nad Zdobnicí je zpracován v souladu s obecnými zájmy a záměry vyplývajícími z výše uvedených strategických dokumentů sdružení a svazků obcí.

Územní plán Rybná nad Zdobnicí je zpracován v souladu s obecnými zájmy a záměry vyplývajícími ze strategických dokumentů výše uvedených sdružení obcí a mikroregionu.

B.2

Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem

B.2.1 Soulad s politikou územního rozvoje Územní plán Rybná nad Zdobnicí je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (dále též jen „PÚR ČR“), schválené vládou ČR dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929. Řešené území neleží v rozvojové oblasti, rozvojové ose ani ve specifické oblasti vymezené PÚR ČR. Řešeným územím nejsou vedeny koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a související rozvojové záměry dle PÚR ČR 2008. Územní plán Rybná nad Zdobnicí respektuje obecné zásady Politiky územního rozvoje ČR, vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů a je v souladu s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Správního území obce Rybná nad Zdobnicí se týkají zejména následující body republikových priorit: (ÚP reaguje pouze na odstavce týkající se řešeného území)

(14)

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.

Územní plán vytváří obecné podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území. Urbanistická koncepce vychází z historicky utvářené struktury osídlení, respektuje ji a dále rozvíjí, stávající využití území není zásadně měněno. Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přímé vazbě na zastavěné území a dopravní systém v území tak, aby byly minimalizovány nároky na zábor zemědělského půdního fondu a lesních pozemků a jsou vymezeny s ohledem na specifický krajinný ráz. Rozsah zastavitelných ploch byl podrobně vyhodnocen v kapitole 7.1.8. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území. Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou formulovány s ohledem na estetickou hodnotu území spočívající v harmonickém uspořádání přírodních a civilizačních prvků. Územní plán respektuje historicky vytvořený zemědělský charakter krajiny a za účelem posílení jejích ekologicko stabilizačních funkcí a retenční schopnosti krajiny vytváří podmínky pro umístění protipovodňových, protierozních a revitalizačních opatření. (17)

Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.

Podpora drobného podnikání je promítnuta do územního plánu formou funkční charakteristiky ploch určených zejména pro bydlení. Stanovením podrobných podmínek pro jejich další přípustné využití jsou vytvořeny předpoklady pro aktivaci místního ekonomického potenciálu (drobné výrobní aktivity, poskytování základních služeb - pohostinství, kulturně společenské a sportovní akce). V zastavěném území a zastavitelných plochách jsou vytvořeny podmínky převážně pro rozvoj bydlení, rekreace a občanského vybavení (veřejného, komerčního charakteru, sportovních zařízení apod.). Územním plánem jsou dále vymezeny stabilizované plochy zejména výroby (VZ, VL) a občanského vybavení (OM), ve kterých byla jejich stávající funkce potvrzena a v rámci přípustných a podmíněně přípustných podmínek jejich využití doplněna o další funkce, v rámci nichž je možné rozvíjet ekonomické aktivity v území. (19)

Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie,


28


textová část

které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Vymezením stabilizovaných ploch v zastavěném území včetně formulovaných podmínek pro jejich využití je stanovena jednoznačná priorita intenzifikace jeho využití. Zastavěné území je využíváno efektivně. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v nezbytném rozsahu výhradně v přímé vazbě na zastavěné území s cílem chránit nezastavěné území, především zemědělskou půdu a lesní pozemky a s cílem minimalizovat nároky na veřejné rozpočty. Územní plán vytváří podmínky pro polyfunkční využívání výrobních areálů stanovením podmínek jejich využití i pro výrobu nezemědělského charakteru stanovených v rámci přípustného a podmíněně přípustného využití. Ochrana nezastavěného území je zajištěna vymezením stabilizovaných ploch s jednoznačně formulovanými podmínkami využití. Vymezením plochy přestavby P1 jsou vytvořeny předpoklady pro nové využití nevyužívaných ploch v zastavěném území. (20)

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

Územní plán respektuje a dále rozvíjí stávající urbanistickou strukturu sídla, v řešeném území nejsou známy záměry, které by svým charakterem měly významný vliv na krajinu a její uspořádání. Při vymezování zastavitelných ploch jsou dodrženy zásady ochrany půdního fondu, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond je zpracováno podle zákona č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a je součástí odůvodnění územního plánu. Územní plán vymezuje a na základě zpracovaných podkladů a dokumentů dále upřesňuje skladebné prvky ÚSES doplněné sítí interakčních prvků. Jednotlivá řešení navržená v rámci koncepce uspořádání krajiny vycházejí z cílové charakteristiky a typu krajiny vymezené v ZÚR KHK, vytvářejí podmínky pro ochranu krajinného rázu a implementují dílčí kroky k naplňování cílových charakteristik. Za účelem zvyšování ekologické stability jsou v území vymezeny plochy smíšené nezastavěného území NSzpv umožňující realizaci ekologicko stabilizačních, revitalizačních a ochranných protipovodňových opatření vedoucích ke zvýšení retenční schopnosti krajiny. (25)

Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

Zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo záplavové území Q100 vodního toku Zdobnice. Na svazích zasažených smyvem půdy a negativními dopady zemědělské aktivity jsou vymezeny plochy smíšené nezastavěného území se specifikací NSzpv s cílem vytvořit podmínky pro realizaci opatření zvyšující retenční schopnost území a umožňující řízené rozlivy. V rámci těchto ploch je dále umožněno realizovat zejména ochranná protierozní opatření a protipovodňová opatření směřujících k celkovému zvyšování ekologické stability krajiny. S ohledem na požadavek vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní je v rámci koncepce likvidace odpadních vod v území upřednostněno odstraňování dešťových vod vsakováním. (30)

Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.

Územní plán řeší samostatné koncepce v jednotlivých oblastech technické infrastruktury ve vazbě na projednané a schválené dokumenty a další zpracované podklady. Územním plánem je navrženo napojení Dolní Rybné na místní vodovod Rybné nad Zdobnicí a Dvorku. V rámci koncepce odkanalizování a čištění odpadních vod byla územním plánem vymezena zastavitelná plocha Z2 pro realizaci centrální čistírny odpadních vod. Veškeré zastavitelné plochy bydlení jsou situovány ve vazbě na stávající a navrhované systémy technické


29


textová část

infrastruktury. Realizace vodovodních a kanalizačních řadů a dalších souvisejících technických zařízení je umožněna v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití.

B.2.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešené území je zahrnuto v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje (dále též jen „ZÚR KHK“). ZÚR KHK byly vydány zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 8.9.2011 usnesením č. 22/1564/2001. Územní plán Rybná nad Zdobnicí respektuje požadavky vyplývající ze ZÚR KHK a je v souladu se stanovenými prioritami územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. a)

1)

2)

3)

4)

5)

6)

7)

8)

Priority územního plánování kraje jsou určeny ke konkretizaci cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj území v územně plánovací činnosti měst a obcí, kterými jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétních plochách: tvorba územních podmínek pro rozvoj ekonomického potenciálu, zejména v území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os, Ačkoli řešené území spadá do rozvojové osy nadmístního významu NOS6 Kostelec nad Orlicí – Vamberk – Pardubický kraj, nelze vzhledem k poloze a pozici obce v systému osídlení očekávat výrazné zvýšení ekonomické aktivity. Za účelem stabilizace a mírného posílení sociálního a hospodářského pilíře byly územním plánem vymezeny zastavitelné plochy bydlení (BV), v nichž jsou vytvořeny také podmínky pro rozvoj nerušících funkcí (rekreace, občanského vybavení, drobné výroby, apod.). Rovněž byly vymezeny stabilizované plochy výroby a skladování a občanského vybavení, ve kterých byla jejich stávající funkce potvrzena a v rámci přípustného a podmíněně přípustného jejich využití doplněna o další funkce umožňující rozvoj ekonomických aktivit. tvorba územních podmínek pro rozvoj občanského vybavení nadmístního významu podporujícího ekonomickou prosperitu kraje, S ohledem na pozici obce v rámci sídelní struktury nelze předpokládat výrazný rozvoj občanského vybavení nadmístního významu. tvorba územních podmínek pro rozvoj dopravní infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimální dostupnosti území kraje z území sousedních krajů a Polské republiky včetně jeho vnitřní prostupnosti, Záměr přeložky silnice I/11 byl v minulosti sledován v územně plánovacích podkladech a dokumentaci kraje (ÚP VÚC Orlické hory a podhůří, Generel silniční dopravy Královéhradeckého kraje). Tento záměr byl zahrnut také v návrhu ZÚR KHK, na základě projednávání byl ovšem vyřazen a není nadále sledován. S ohledem na dopravní situaci na průtahu silnice I/11 zastavěným územím je v územním plánu vymezen koridor územní rezervy R1 pro přeložku silnice I/11 v prostoru severně od obce a včetně napojení silnice III/3128 od Záchlumí. tvorba územních podmínek pro rozvoj technické infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimálního napojení rozvojových oblastí a ploch na tyto systémy, Řešené území není dotčeno technickou infrastrukturou nadmístního významu. Případný rozvoj technické infrastruktury je umožněn v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. vytváření územních podmínek pro zajištění kvalitního bydlení, včetně zajištění dodávky vody a zpracování odpadních vod v obcích nad 500 ekvivalentních obyvatel (splňujících požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti) na celém území kraje a zlepšení vzhledu měst a obcí odpovídajícího charakteristickým podmínkám konkrétních částí historicky rostlé sídelní struktury, Územní plán vytváří podmínky pro zvyšování kvality bydlení zejména stanovením hlavního a přípustného využití v plochách bydlení a návrhem koncepce veřejné infrastruktury. navrhování územních řešení směřujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel, Územní plán vymezuje v urbanizovaném území především plochy bydlení doplněné základním občanským vybavením a lehkou výrobou. Zastavitelné plochy jsou lokalizovány s ohledem na strukturu zástavby a funkční využití přilehlých ploch tak, aby byly eliminovány negativní vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Jejich rozsah vychází ze sociodemografické analýzy, polohy obce v rozvojové ose a dalších podmínek v území. vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení na venkově (zdravotních, sociálních a kulturních služeb), Územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury (OV) a komerčních zařízení (OM). Současný rozsah ploch občanského vybavení v obci je vyhovující. Další rozvoj občanského vybavení včetně komerčních aktivit je umožněn v rámci přípustného využití v plochách bydlení (BV). ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství,


30


9)

10)

11)

12)

13)

14)

15)

16)

textová část

Veškeré plochy PUPFL jsou vymezeny převážně jako plochy lesní (NL), případně přírodní (NP), pokud jsou součástí biocenter. Převážná část pozemků ZPF je zařazena do stabilizovaných ploch zemědělských (NZ), případně do ploch smíšených nezastavěného území (NS). Rozsah zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce. Ochrana potenciálu zemědělství a lesního hospodářství je vyjádřena v podmínkách plošného a prostorového uspořádání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. vytváření územních podmínek pro zlepšení dopravní prostupnosti a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění dostupnosti pracovních příležitostí a občanského vybavení včetně rekreace, Řešeným územím prochází silnice I/11, která zajišťuje základní spojení obce se správními a ekonomickými centry oblasti. Územním plánem je na podkladu předchozí ÚPD vymezena plocha Z10 pro přeložku silnice II/3128 a novou křižovatku se silnicí I/11. Pro výhledové koncepční řešení problematiky průtahu silnice I/11 obcí je územním plánem severně od obce vymezen koridor územní rezervy R1 pro přeložku silnice I/11 a úseku silnice III/3128. přednostní nové využití nevyužívaných výrobních a skladových areálů, míst opuštěných armádou a ploch vyžadujících asanaci a rekultivaci (brownfields), V řešeném území se nenacházejí nevyužívané výrobní a skladové areály či jiné plochy brownfields. Stanovené podmínky plošného a prostorového uspořádání rizikových ploch (výroba a skladování, občanské vybavení) umožňují operativně měnit způsob jejich využití s ohledem na aktuální požadavky a hospodářské a sociální podmínky. územní podpora rozvoje aktivit vedoucích k dalšímu využívání odpadů jako surovin, Koncepce nakládání s odpady vychází z Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje. Pro řešené území nejsou stanoveny specifické požadavky na rozvoj aktivit v oblasti nakládání s odpady, možnost realizace sběrných míst lokálního významu je umožněna v rámci vybraných ploch s rozdílným způsobem využití. vytváření územních podmínek pro rozvoj a využití předpokladů území pro nadmístní turistické a rekreační aktivity odpovídající podmínkám turisticky významných území kraje, Řešené území nespadá do turisticky významných oblastí Královéhradeckého kraje. tvorba územních podmínek zejména v oblasti dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu využívajícího charakteristických podmínek jednotlivých turisticky významných území kraje, Územním plánem jsou pro rozvoj cestovního ruchu, konkrétně cykloturistiky vymezeny zastavitelné plochy Z11 a Z12 pro realizaci úseku cyklostezky na trase mezi městy Žamberk a Vamberk ve stopě historické císařské silnice. vymezování zastavitelných ploch a stanovování podmínek jejich využití v záplavových územích jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech, V záplavovém území řeky Zdobnice nejsou vymezeny zastavitelné plochy. stanovování požadavků na budoucí využití území s ohledem na preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, zajišťování územní ochrany ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní, podpora protierozních opatření, akumulace a zvyšování přirozené retence srážkových vod v území, zachycování a regulovaného odvodu přívalových vod (protipovodňová opatření) včetně revitalizací říčních systémů a přírodě blízkých protipovodňových opatření, Za účelem ochrany a obnovy krajiny jsou vymezeny plochy smíšené nezastavěného území specifikované indexy funkce (NS), v nichž je umožněna realizace protipovodňových, revitalizačních a protierozních opatření. Na plochách s nízkou retenční schopností a zvýšeným rizikem vodní eroze západně a jižně od obce jsou vymezeny plochy smíšené nezastavěného území se specifikací (zpv) s cílem vytvořit podmínky pro realizaci opatření snižujících riziko povodní, zvyšujících retenční schopnost území a umožňujících případné řízené rozlivy. V rámci těchto ploch je dále umožněno realizovat zejména ochranná protierozní opatření a protipovodňová opatření směřující k celkovému zvyšování ekologické stability krajiny. Konkrétní opatření vedoucí k celkovému zvýšení retenčních schopností této části území budou podrobně řešeny a vymezeny v rámci územní studie US1.

17)

Součástí ekologicko stabilizačních opatření jsou pak zejména prvky územního systému ekologické stability včetně rozsáhlého systému interakčních prvků. péče o zemědělský půdní fond (dále též jen „ZPF“) a pozemky určené pro funkci lesa (dále též jen „PUPFL“) jako jednu z hlavních složek životního prostředí, Územní plán vymezuje nezbytně nutný rozsah zastavitelných ploch na úkor zemědělské půdy. Plochy PUPFL nejsou územním plánem dotčeny. Rozsah zastavitelných ploch je navržen s ohledem na


31


18)

19)

textová část

předpokládaný demografický vývoj, polohu obce v rozvojové ose a pozici v sídelní struktuře. Předpokládané důsledky navrženého řešení na ZPF jsou podrobně vyhodnoceny podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zemědělského půdního fondu. ochrana území s podzemními a povrchovými zdroji pitné vody pro zajištění dlouhodobého optimálního zásobování území kraje, Požadavky na ochranu podzemních a povrchových zdrojů pitné vody vyplývají z příslušných právních předpisů a jsou územním plánem respektovány. ochrana území prvků územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny, zejména známých a potenciálních migračních tras živočichů, Územním plánem je vymezeno regionální biocentrum RBC 496 Pekelec. Územní systém ekologické stability je v ÚP Rybná nad Zdobnicí vymezen v souladu s nadřazenou dokumentací a podklady. Trasa regionálního biokoridoru RK 813, který dle ZÚR KHK zasahuje do správního území obce, je vedena mimo řešené území tak, aby navazovala na trasu RK 813 vymezenou v ZÚR Pardubického kraje, a aby respektovala vedení RK 813 v ÚP Vamberk. Změna současné trasy biokoridoru RK 813 na území Královéhradeckého kraje bude v rámci aktualizace ZÚR Královéhradeckého kraje upravena (podrobněji viz kapitola. 7.3.3. Ochrana přírody a krajiny). V grafické části byl rozsah prvků zpřesněn dle místních podmínek v měřítku katastrální mapy. Plochy biocenter jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP) s jednoznačně vyjádřenou prioritou ochrany přírody stanovenou podmínkami využití plochy s rozdílným způsobem využití. Plochy biokoridorů jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě přírodní funkce plní i množství ostatních funkcí. Systém je doplněn sítí převážně liniových interakčních prvků. Územním plánem jsou dále stanoveny obecné zásady pro využívání ploch ÚSES. V řešeném území nedochází k překryvu ÚSES s takovými plochami, které by znemožňovaly realizaci navrhovaných opatření v rámci prvků ÚSES.

20)

Pro zlepšení biologické prostupnosti je v plochách smíšených nezastavěného území (NS) umožněna revitalizace vodních toků mimo jiné za účelem migračního zprůchodnění. ochrana kulturního dědictví spočívajícího v polycentrické sídelní struktuře, hodnotách zachovalých urbanistických celků včetně architektonických a archeologických památek. Územní plán respektuje území s archeologickými nálezy a památkově hodnotné objekty v území. Požadavky na ochranu kulturního a historického dědictví vyplývající z příslušných právních předpisů jsou dále zajištěny především stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Územním plánem je respektována stávající historicky utvářená urbanistická struktura sídel.

b.2.2

Území obce Rybná nad Zdobnicí je zahrnuto do rozvojové osy nadmístního významu NOS6 Kostelec nad Orlicí – Vamberk – Pardubický kraj, která zahrnuje území podél silnice I/11 a na ni navazující silnice I/14 a současně podél železniční trati Týniště nad Orlicí – Letohrad. Osa NOS6 zajišťuje propojení východní části kraje s Pardubickým krajem a dále s moravskými kraji. ZÚR KHK byly pro tuto rozvojovou osu stanoveny následující úkol pro územní plánování: - vymezováním ploch a koridorů pro dopravní infrastrukturu vytvářet územní podmínky pro optimální dopravní dostupnost měst Kostelec nad Orlicí a Vamberk, jako polyfunkčních středisek z území OB4 Hradec Králové/Pardubice, Územní plán vytváří podmínky pro realizaci dopravních opatření, která optimalizují dopravní dostupnost polyfunkčních středisek z území OB4. Jedná se o návrh přeložky silnice III/3128 včetně křižovatky se silnicí I/11. Pro tuto přeložku je územním plánem na podkladu předchozí ÚPD vymezena zastavitelná plocha Z10. Pro výhledové koncepční řešení problematiky průtahu silnice I/11 a kolizní křižovatky silnic I/11 a III/3128 je územním plánem severně od obce vymezen koridor územní rezervy R1 pro přeložku silnice I/11 a úseku silnice III/3128. - vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojů, především ve vazbě na zastavěné území obcí; pro tyto účely přednostně nově využívat území ploch přestavby. Územním plánem jsou vymezeny stabilizované v současnosti efektivně využívané plochy výroby a skladování (VL, VZ). Na podkladu předchozí ÚPD je v návaznosti na silnici I/11 vymezena plocha pro čerpací stanici PHM. Územní plán dále vymezuje stabilizované plochy občanského vybavení komerčních zařízení (OM). Nové specifické plochy pro ekonomický rozvoj nejsou územním plánem vymezeny, V rámci urbanistické koncepce jsou vytvořeny podmínky pro umístění ekonomických aktivit v plochách bydlení – v rodinných domech (BV).

d.3

Dále jsou v řešeném území Zásadami územního rozvoje Královéhradeckého kraje navrženy prvky ÚSES: - biocentrum regionálního významu 496 Pekelec


32


textová část

- trasa regionálního biokoridoru RK 813, který dle ZÚR KHK zasahuje do správního území obce, je vedena mimo řešené území tak, aby navazovala na trasu RK 813 vymezenou v ZÚR Pardubického kraje, a aby respektovala vedení RK 813 v ÚP Vamberk. Změna současné trasy biokoridoru RK 813 na území Královéhradeckého kraje bude v rámci aktualizace ZÚR Královéhradeckého kraje upravena (podrobněji viz kapitola. 7.3.3. Ochrana přírody a krajiny). Pro vymezený ÚSES stanovují ZÚR KHK tyto úkoly pro územní plánování: (citace ze ZÚR KHK je redukována pouze na požadavky týkající se kategorie prvků v řešeném území) - respektovat plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na regionální a nadregionální úrovni jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny, Plochy biocenter všech kategorií jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP) s jednoznačně vyjádřenou prioritou ochrany přírody stanovenou podmínkami využití funkční plochy. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě přírodní funkce plní i množství ostatních funkcí. - plochy vymezených biocenter a biokoridorů v případě, že jejich současný stav odpovídá cílovému, všestranně chránit. V případě, že neodpovídá, podporovat jeho urychlenou realizaci, Územní plán vytváří podmínky pro založení, příp. doplnění nefunkčních prvků ÚSES. Pro usnadnění realizace jsou prvky ÚSES zařazeny mezi veřejně prospěšná opatření. - při zpřesňování vymezení skladebných částí nadregionálního a regionálního významu budou respektována následující základní pravidla: - u RBK je třeba v maximální možné míře preferovat trasování stanovišti odpovídajícími danému typu větve regionálního ÚSES a dbát na zachování maximální přípustné délky a alespoň minimální požadované šířky, s výjimkami úseků, kde reálné podmínky využití území vymezení v této šířce a případně ani dodržení maximální přípustné délky neumožňují (zejm. u úseků regionálních biokoridorů (RBK) v zastavěných územích sídel); - do os NRBK a RBK je třeba vložit biocentra lokálního významu tak, aby jednotlivé úseky os NRBK a RBK nepřerušené biocentry pokud možno nepřesáhly maximální přípustnou délku; - v případech zásadnějších změn polohy a vymezení jednotlivých skladebných částí nadregionálního a regionálního významu či jejich navazujících souborů důsledně zvážit vlivy na fungování systému jako celku; - v případech střetů s jinými zájmy na využití území, individuálně odborně posoudit vlivy eventuálních ústupků ve vymezení ÚSES na celkovou funkčnost systému, i na funkčnost jeho jednotlivých skladebných částí; - dbát na zachování návaznosti místní úrovně ÚSES na regionální a nadregionální úroveň. Regionální prvek ÚSES (Regionální biocentrum RBC 496 Pekelec) byl zpřesněny v měřítku územního plánu. Vymezení regionálního biocentra a biokoridorů je v souladu s platnými právními předpisy a metodikou pro vymezování ÚSES. V řešeném území nedochází k překryvu ÚSES s takovými plochami, které by znemožňovaly realizaci navrhovaných opatření v rámci prvků ÚSES. - ani přechodně nelze do nefunkčních nebo částečně funkčních skladebných částí ÚSES umisťovat funkce, které by znemožnily jejich pozdější realizaci či zabránily uvedení plochy do požadovaného cílového stavu; všechny (i přechodné) zásahy do vymezených ploch skladebných částí ÚSES lze provádět pouze na základě odborného posouzení a souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody, Plochy prvků ÚSES jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP) s jednoznačně vyjádřenou prioritou ochrany přírody stanovenou podmínkami využití funkční plochy. V rozsahu prvků ÚSES nejsou navrhovány záměry, které by znemožnily nebo znesnadnily realizaci ÚSES. - stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině, V plochách biocenter a biokoridorů nejsou navrhovány plochy dopravní a technické infrastruktury, které by snižovaly ekologickou stabilitu a funkčnost ekosystému. Realizace technické a dopravní infrastruktury v plochách ÚSES je umožněna pouze za podmínky, že nebude zásadně narušena přírodní funkce těchto ploch. e.1.

V oblasti ochrany a rozvoje přírodních hodnot kraje (v řešeném území se jedná o regionální prvky ÚSES) ZÚR KHK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: - při řešení využití území a při upřesňování tras liniových staveb v rámci vymezených koridorů hledat taková řešení, která vyloučí, popř. budou minimalizovat, negativní vlivy především na chráněná území přírody.


33


textová část

V řešeném území nejsou navrhovány liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, které by zásadním způsobem znemožnily nebo ztížily realizaci ÚSES. Územním plánem je vymezen koridor územní rezervy R1 pro přeložku silnice I/11 a úseku silnice III/3128. Do koridoru zasahují prvky ÚSES lokální úrovně. Jejich případnou kolizi je nutné řešit v rámci navazujících projektových prací za předpokladu, že bude koridor pro přeložku vymezen jako návrhový. e.4.1

V oblasti ochrany a rozvoje civilizačních hodnot – struktury osídlení ZÚR KHK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: (citace ze ZÚR KHK je redukována pouze na požadavky týkající se řešeného území) - ve městech a obcích ve zbývajících částech území kraje (mimo výrazná polyfunkční střediska a ostatní města s úřady obcí s rozšířenou působností) vytvářet vymezováním nových ploch změn územní podmínky především pro rozvoj bydlení a občanského vybavení v závislosti na velikosti přirozeného spádového území a specifických hodnotách území, - strukturu osídlení řešeného území považovat za stabilizovanou a nepřipouštět vznik nových sídel. Vymezením ploch bydlení a občanského vybavení a stanovením podmínek pro jejich využití územní plán respektuje historicky utvářenou hierarchii sídel i jejich urbanistickou strukturu. V rámci ploch bydlení (BV) jsou vytvořeny podmínky nejen pro rozvoj bydlení, ale i občanského vybavení (veřejného, komerčního charakteru, sportovních zařízení, rekreace, nerušící výroby, apod.). Rozsah zastavitelných ploch byl vymezen s ohledem na demografické předpoklady, polohu obce v rozvojové ose a pozici ve struktuře osídlení. V řešeném území nejsou zakládána nová sídla.

e.4.4

V oblasti ochrany a rozvoje civilizačních hodnot – ekonomické základny ZÚR KHK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: (citace ze ZÚR KHK je redukována pouze na požadavky týkající se řešeného území) - při vytváření územních předpokladů pro zabezpečení optimálního využívání území kraje pro zemědělství a lesnictví a při rozhodování o změnách charakteru zemědělské a lesnické produkce s nadmístními dopady do území vždy zajistit koordinaci s cílovými charakteristikami krajiny, vymezenými pro jednotlivé oblasti se shodným typem krajiny. Územním plánem je respektován krajinný ráz území dle charakteristiky v ZÚR KHK. Celková koncepce rozvoje území obce Rybná nad Zdobnicí vychází z hodnot a charakteristických znaků krajiny v řešeném území, respektuje historicky utvářené prostředí, skladbu a poměr funkcí v krajině a vzájemné vazby mezi sídly a krajinou. Územní plán nemění charakter zemědělské a lesnické produkce s nadmístními dopady do území.

f)

Území je dle ZÚR KHK součástí oblasti krajinného rázu 12 – Vamberecko, s převažujícím lesozemědělským typem krajiny, v prostoru zalesněných svahů vrcholu Chlum je vymezen lesní typ krajiny. V rámci oblastí krajinného rázu jsou stanoveny cílové charakteristiky jednotlivých oblastí se shodným typem krajiny. V území obce Rybná nad Zdobnicí převažuje lesozemědělský typ krajiny, v pásu podél západní hranice řešeného území je vymezen lesní krajinný typ. Pro zachování charakteristických rysů jednotlivých oblastí se shodným typem krajiny se stanovují tyto obecné zásady: Zemědělskou krajinu členit (ale neuzavírat) rozptýlenou zelení, umožňující průhledy krajinou pro zvýraznění její hloubky nebo různých dominant. Nevytvářet nová urbanizovaná území. Realizace krajinné zeleně je umožněna v nezastavěném území v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Systém krajinné zeleně je podpořen návrhem liniových interakčních prvků, jež jsou součástí ÚSES. V řešeném území nejsou zakládána nová sídla, veškeré zastavitelné plochy jsou vymezeny v přímé vazbě na zastavěné území.

g)

ZÚR KHK vymezují v řešeném území jako veřejně prospěšné opatření biocentrum regionálního významu 496 Pekelec. Vzhledem k tomu, že trasa regionálního biokoridoru RK 813, který dle ZÚR KHK zasahuje do správního území obce, je vedena mimo řešené území obce tak, aby navazovala na trasu RK 813 vymezenou v ZÚR Pardubického kraje, a aby respektovala vedení RK 813 v ÚP Vamberk (viz. bod d.3), není RK 813 územním plánem vymezen jako veřejně prospěšné opatření. Pro územní plánování vyplývají následující úkoly: - v územně plánovacích dokumentacích dotčených obcí stabilizovat, zpřesňovat a územně koordinovat vymezený systém ÚSES.


34


textová část

Regionální biocentrum RBC 496 Pekelec bylo vymezeny v souladu s nadřazenou dokumentací, podklady a metodikou vymezování ÚSES, bylo zpřesněno v měřítku územního plánu a v souladu se ZÚR KHK vymezeno jako VPO. h)

V ZÚR KHK jsou stanoveny následující požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí: (citace ze ZÚR KHK je redukována pouze na požadavky týkající se řešeného území) - naplňovat úkoly územního plánování v rámci příslušné rozvojové osy (NOS6) Územní plán respektuje zařazení obce do rozvojové osy NOS6 vymezené ZÚR KHK a vytváří podmínky pro naplňování úkolů stanovených ZÚR KHK pro územní plánování v rámci této osy. (podrobněji v bodě b.2.2. – vyhodnocení ZÚR KHK) - zastavitelné plochy umisťovat především ve vazbě na zastavěné území, Veškeré zastavitelné plochy jsou územním plánem vymezeny ve vazbě na zastavěné území. - při pořizování územních plánů respektovat a zohlednit priority územního plánování, stanovené v kapitole a) Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území, Podrobné vyhodnocení souladu ÚP Rybná nad Zdobnicí s prioritami územního plánování kraje je uvedeno v bodě a). - zpřesnit a územně stabilizovat prvky územního systému ekologické stability (496 Pekelec) Prvky ÚSES byly vymezeny v souladu s nadřazenou dokumentací, podklady a metodikou vymezování ÚSES a zpřesněny v měřítku územního plánu - vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojů, především ve vazbě na zastavěné území obcí; pro tyto účely přednostně nově využívat území ploch přestavby. Územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy výroby a skladování (VL, VZ). Na podkladu předchozí ÚPD je v návaznosti na silnici I/11 vymezena plocha pro čerpací stanici PHM. Územní plán dále vymezuje stabilizované plochy občanského vybavení komerčních zařízení (OM). Nové specifické plochy pro ekonomický rozvoj nejsou územním plánem vymezeny, V rámci urbanistické koncepce jsou vytvořeny podmínky pro umístění ekonomických aktivit v plochách bydlení – v rodinných domech (BV).

B.2.3 Soulad s územně analytickými podklady a dalšími strategickými a rozvojovými dokumenty Územně analytické podklady Královéhradeckého kraje Územním plánem jsou respektovány požadavky na řešené území vyplývající z aktualizovaných Územně analytických podkladů Královéhradeckého kraje, projednaných zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 16. června 2011, jedná se zejména o: Limity využití území: - silnice I.třídy - OP vodního zdroje - komunikační vedení Záměry na provedení změn v území: - DS2 – přeložka silnice I. třídy I/11 - čerpací stanice vody - vodovod Vybrané hodnoty území - silnice I.třídy - CHOPAV Východočeská křída Požadavky vyplývající z ÚAP Královéhradeckého kraje uvedené v problémovém výkresu, resp. v rozboru udržitelného rozvoje území: - sesuvné území - OP vodního zdroje - prvky ÚSES - střety záměrů technické infrastruktury (silnice I. třídy s NRBK) Požadavky vyplývající z problémů vymezených ÚAP KHK jsou promítnuty do ZÚR KHK, soulad územního plánu s touto dokumentací je vyhodnocen v kapitole 1.2.2.


35


textová část

V ÚAP Královéhradeckého kraje je uvažováno se záměrem přeložky silnice I/11 v prostoru Rybné nad Zdobnicí (záměr s označením DS2). Tento záměr byl rovněž součástí již neplatného ÚP VÚC Orlické hory a aktualizovaného Generelu silniční dopravy Královéhradeckého kraje. Záměr se promítl do návrhu ZÚR KHK, ale v procesu projednávání ZÚR KHK byl vyřazen a není již součástí výroku vydané dokumentace. Koridor pro přeložku silnice nadmístního významu I/11 je územním plánem chráněn jako plocha rezervy R1. Strategické a rozvojové dokumenty Královéhradeckého kraje Řešené území je součástí Královéhradeckého kraje, pro který byly zpracovány a jsou aktualizovány mimo jiné následující koncepční dokumenty: -

Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007 – 2015 Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2011 - 2013 Dotační strategie Královéhradeckého kraje 2010 – 2013 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje Program rozvoje cestovního ruchu KHK pro období 2007-2013

Územním plánem jsou respektovány požadavky a základní strategické cíle a směry výše uvedených koncepčních dokumentů. V případě, že z některého z těchto dokumentů vyplývá pro ÚP konkrétní požadavek, je zohledněn v příslušné kapitole ÚP.

C

VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Územní plán je vypracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování ve smyslu § 18 a 19 stavebního zákona, vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. ÚP zohledňuje žádoucí vyváženost podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ve snaze adekvátně uspokojit potřeby současné generace bez ohrožení podmínek života generací budoucích. V podmínkách plošného a prostorového uspořádání konkrétních návrhových ploch i jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou respektovány cíle územního plánování uvedené v § 18 stavebního zákona (zejména cíle 4, 5 a 6) i úkoly územního plánování uvedené v § 19 stavebního zákona {(zejména odst. 1 písm. a), b), d), e) a o) stavebního zákona}. Územní plán zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územní plán Rybná nad Zdobnicí je zpracován v souladu se stavem území, jeho přírodními, kulturními a civilizačními hodnotami a stanovuje koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Prověřuje a posuzuje potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání. Územní plán stanovuje urbanistické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb. Stanovuje podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Územní plán Rybná nad Zdobnicí vytváří v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, stanovuje podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, vytváří v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území a podmínky pro zajištění civilní ochrany. Při tvorbě územního plánu byly uplatňovány poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, geografie, ekologie a památkové péče. Územním plánem jsou stanoveny zásady využívání území (zejména prostřednictvím podmínek plošného a prostorového využití), zásady prostorového řešení dalšího rozvoje sídla a zásady rozvoje jednotlivých funkčních složek:


36


textová část

-

realizace záměrů negativně neovlivní přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území (urbanistické, architektonické a archeologické hodnoty jsou návrhem respektovány);

-

realizací záměrů obsažených v ÚP Rybná nad Zdobnicí nedojde ke střetům se zájmy ochrany přírody, k ohrožení atraktivity bydlení ani případné rekreační funkce území;

-

realizace záměrů obsažených v územním plánu je navržena ve vzájemné provázanosti, tj. rozvoj obytné zástavby v souladu s rozvojem dopravní a technické infrastruktury;

-

předpokládaný zábor zemědělské půdy zemědělských pozemků neohrozí zájmy hospodaření na zemědělské půdě.

D

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Územní plán Rybná nad Zdobnicí byl zpracován a pořízen v souladu s požadavky stavebního zákona 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz též výše kap. c). Tuto skutečnost lze dokladovat na vlastní dokumentaci změny a na průběhu jejího pořizování.

E VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ – SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Územní plán Rybná nad Zdobnicí včetně územním plánem nově vymezené funkční plochy byly v průběhu jeho pořizování prověřeny a posouzeny dotčenými orgány včetně jejich přínosů, problémů a rizik. Uplatněná stanoviska, připomínky a námitky byly zapracovány tak, jak vyplývá z dalších částí tohoto opatření obecné povahy. Územní plán Rybná nad Zdobnicí v územně analytických podkladech definované urbanistické, architektonické a estetické požadavky a podmínky pro provedení změn v území. Z hlediska chráněné oblasti přirozené akumulace vod Východočeská křída nebyly příslušným vodohospodářským správním orgánem uplatněny žádné připomínky. Nedochází ke kolizím s předpisy v oblasti odpadového hospodářství, ochrany ovzduší, ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, ochranou památek a archeologických lokalit ani s dalšími právními předpisy. Městský úřad Rychnov nad Kněžnou – odbor výstavby a životního prostředí, stanovisko č.j. OVŽP-9706/1210601/2012 ze dne 17.5.2012: „Orgán ochrany přírody a krajiny požaduje na základě ust.§ 77 odst. 2/ zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, vyhodnotit navržené vymezení trasy místního systému ÚSES LBK3 podle ust.§4 odst.1/ výše dotčeného zákona z hlediska jeho napojení na LBK2 (napojení mimo zastavěné území přes lesní pozemky až do blízkosti LBC2). Jedním z důvodů je i křížení navržené trasy LBK3 s návrhem dopravního řešení obchvatu obce.“ Na základě tohoto vyjádření zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu územního plánu pro veřejné projednání: „Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: respektovat stanovisko a prověřit vymezení trasy místního systému ÚSES LBK3 dle požadavků ve stanovisku. Případný návrh úpravy trasy biokoridoru konzultovat s dotčeným orgánem.“ „Z hlediska vodního hospodářství upozorňujeme, že u vodních zdrojů je vyhlášeno a stanoveno v současné době pouze ochranné pásmo prvního stupně u vodního zdroje – vrtu hloubky 101,2m na pozemcích č.parc. 349/0, 1330/2 v k.ú.Rybná nad Zdobnicí. Platnost stanovených ochranných pásem značených dalších vodních zdrojů i ochranné pásmo druhého stupně uvedeného vrtu skončila v roce 1999 a nebyla znovu vyhlašována. Upozorňujeme na realizovanou a dokončenou stavbu vodního díla – malé vodní nádrže na pozemcích parc.č.75/1, 75/2, 75/3 v k.ú.Rybná nad Zdobnicí (kolaudační souhlas vydán v červenci 2011) a považujeme za vhodné ji zanést do územního plánu. V kap. 7.6.1. upřesnit, že správcem Rybenského potoku jsou Lesy ČR, s.p., Správa toků – oblast povodí Labe, Hradec Králové. K návrhu technické infrastruktury – kap.7.5.4 – zásobování pitnou vodou, kanalizace není připomínek.“


37


textová část

Na základě tohoto vyjádření zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu územního plánu pro veřejné projednání: „Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: respektovat stanovisko – upravit v návrhu ÚP ochranná pásma vodních zdrojů, prověřit vymezení vodního díla na pozemcích parc.č. 75/1, 75/2, 75/3 v k.ú.Rybná nad Zdobnicí jako plochu vodní a vodohospodářskou, upravit text v kap. V kap. 7.6.1. – správce vodního toku.“ „Z hlediska ochrany ZPF požadujeme prověření zahrnutí p.p.č. 1225/6 a 1225/10 druhem pozemku TTP – do zastavěného území.“ Na základě tohoto vyjádření zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu územního plánu pro veřejné projednání: „Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: Upravit hranice zastavěného území v řešení návrhu ÚP – odsouhlasené řešení je přílohou tohoto pokynu. Části výše uvedených pozemků budou zahrnuty do zastavěného území a části spolu s příslušnou částí komunikace poz.parc.č. 2180 do zastavitelné plochy Z7.“ Městský úřad Rychnov nad Kněžnou – odbor školství, kultury mládeže a tělovýchovy, stanovisko č.j. OŠKMT-12460/12-10052/2012/Cho ze dne 21.5.2012: “Provést kontrolu v soupise památkových objektů v textové části odůvodnění a opravit č. Z/47/10-dům č.p. 150. Záměrem Římskokatolické farnosti je ve spolupráci s NPÚ ú.o.p. v Josefově připravit podání žádosti na Ministerstvo kultury na prohlášení kostela sv.Jakuba Většího za kulturní památku.“ Na základě tohoto vyjádření zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu územního plánu pro veřejné projednání: „Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: respektovat stanovisko a opravit označení objektu.“ Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, územní odbor Rychnov nad Kněžnou, stanovisko č.j. HSHK/RK-271/OP-2012/b ze dne 3.5.2012: „Souhlasné stanovisko s podmínkou. Vydání souhlasného stanoviska je podmíněno provedením následujících změn v oddíle 7.4.1.“Civilní ochrana“: 1. V odstavci „Záchranné, likvidační a obnovovací práce“ upravit podíl HZS pouze na záchranné práce, případně likvidační práce. Na základě tohoto vyjádření zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu územního plánu pro veřejné projednání: „Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: respektovat stanovisko a zapracovat do návrhu územního plánu.“ ČR - Ministerstvo obrany - Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice, Teplého 1899, 530 02 Pardubice, stanovisko č.j. MOCR 11536-2/2012-1420 ze dne 27.3.2012: „V řešeném území se nachází ochranné pásmo nadzem.komunikačního vedení zahrnuté do jevu 82,.....“ (....stanovisko v kopii.) Na základě tohoto vyjádření zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu územního plánu pro veřejné projednání: “Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: jev 82 je již zakreslen v návrhu územního plánu.“ Ředitelství silnic a dálnic ČR, Čerčanská 12, 140 00 Praha 4, připomínka č.j. 6971-ŘSD-12-110 ze dne 9.5.2012. Na základě tohoto vyjádření zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu územního plánu pro veřejné projednání: „Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: vyjádření je v rámci interní korespondence zasíláno na Ministerstvo dopravy, vzato na vědomí.“ Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., Divize rozvoje dopravy – pracoviště Praha, Thámova 7, 18600 Praha 8, připomínka č. UP/1346/12 ze dne 18.5.2012: „Správním územím obce Rybná nad Zdobnicí prochází stávající silnice I/11. Upozorňujeme, že veškerá protihluková ochrana lokalit Z4, Z7 a Z8 nebude hrazena z prostředků ŘSD ČR, ale musí být provedena na náklady investorů této zástavby, a to mimo pozemky silnic I/11. V těsné návaznosti na stávající silnici I/11 jsou v návrhu ÚP Rybná nad Zdobnicí dále situovány lokality Z3 a Z10, obě s funkčním využitím „dopravní infrastruktura - silniční (DS)“. Lokalita Z3 je určena pro realizaci ČSPH, lokalita Z10 pro realizaci přeložky silnice III/3128. Dopravní připojení lokalit Z7, Z8 a Z3 požadujeme řešit prostřednictvím místních komunikací nebo sítě silnic nižších tříd, nikoliv novým napojením na silnici I/11. Pro řešení dopravního připojení lokality Z10 požadujeme souhlas majetkového správce silnice I/11, ŘSD ČR-Správy Hradec Králové a ŘSD ČR – oddělení technické podpory a dodržení podmínek stanovených v platných ČSN.“ Na základě tohoto vyjádření zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu územního plánu pro veřejné projednání: „Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: U lokalit Z3 a Z10 požadavek na dopravní napojení na silnici I/11 prostřednictvím silnic nižších tříd neuvádět. Lokalita Z10 musí být napojena přímo na silnici I/11, u lokality Z3 není jiné řešení technicky možné než napojení na silnici I/11. Respektovat připomínku v části druhé - v lokalitách Z7 a Z8, které budou řešeny územní studií, uvést podmínku pro zadání, že dopravní napojení těchto ploch řešit prostřednictvím silnic nižších tříd, resp.místních komunikací, nikoliv dalším přímým napojením na silnici I/14.“


38


textová část

Krajský úřad Královéhradeckého kraje – odbor územního plánování a stavebního řádu, oddělení územního plánování, sdělení č.j. 6363/UP/2012/Tov ze dne 9.5.2012: „Nahlédnutím do textové a grafické části návrhu ÚP Rybná nad Zdobnicí jsme zjistili nesoulad s nadřazenou ÚPD vydanou krajem, týkající se vymezení biokoridoru regionálního významu RK 815. Regionální biokoridor RK 815 nespadá do správního území obce Rybná nad Zdobnicí“ Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: Respektovat připomínku a regionální biokoridor vymezit dle ZÚR Královéhradeckého kraje tak, aby nespadal do správního území obce Rybná nad Zdobnicí. „V textové části u ploch ozn.Z4, Z7 a Z8 se stanoví prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování a pro zpracování navazující dokumentace se stanoví podmínka, že v územním resp.stavebním řízení bude prokázáno, že v chráněných vnitř.i venkov.prostorech staveb navrhované obytné zástavby nebudou překročeny hygienické limity hluku v denní ani v noční době................Výše uvedenou podmínku týkající se prokazování, že v chráněných vnitř.a venk.prostorech staveb navrhované obyt.zástavby nebudou překročeny hyg.limity hluku ustanovení § 30 stavebního zákona neupravuje. .......Územní plánování je výrazem potřeby společnosti usměrňovat nakládání s územím a s jeho částmi a chránit přitom veřejné zájmy a nikoliv jejím prostřednictvím zavazovat příslušné stavební úřady k tomu, jak mají postupovat při prokazování, že nebudou překročeny hygienické limity hluku při úz.resp.staveb.řízení v případě posuzování nových staveb, jejich změn a změn v užívání v daném území. Předpokladem pro úspěšnost a efektivnost při rozhodování o území je dostupnost garantovaných a aktualizovaných informací o území zejména prostřednictvím územně plánovací dokumentace, avšak nelze jejím prostřednictvím určovat stavebním úřadům, jak mají postupovat při jejich rozhodování, to lze jen prostřednictvím zákonné právní úpravy, t.j. stavebním zákonem.“ (zkráceno) Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: Respektovat připomínku a výše uvedenou podmínku vypustit a bydlení přesunout do přípustného využití. Pořizovatel se ztotožňuje s odůvodněním ve výše uvedeném sdělení krajského úřadu. Ostatní dotčené orgány nevznesly k návrhu ve svých stanoviscích žádné připomínky a ani tato stanoviska nebyla nesouhlasná. Žádná ze sousedních obcí neuplatnila připomínku. Žádné rozpory nebylo třeba řešit.

F

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

Územní plán Rybná nad Zdobnicí je vypracován na základě zadání zpracovaného pořizovatelem územního plánu (MěÚ Rychnov nad Kněžnou). Zadání ÚP Rybná nad Zdobnicí bylo schváleno usnesením č. 3 zastupitelstvem obce dne 4.5.2011. Jednotlivé požadavky ze schváleného zadání územního plánu byly v územním plánu respektovány následujícím způsobem: III. Obsah zadání územního plánu ad a)

Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Vyhodnocení souladu s PÚR ČR 2008 je uvedeno v Odůvodnění ÚP Rybná nad Zdobnicí v kapitole 1.2.1 Soulad s politikou územního rozvoje. V průběhu zpracování územního plánu byly vydány ZÚR KHK. Požadavek na respektování Územního plánu velkého územního celku Orlické hory a podhůří, schváleného usnesením č. 18/1158/2006 zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 7.12.2006, je přenesen na vydané ZÚR KHK. Územní plán respektuje ZÚR KHK vydané usnesením č. 22/1564/2011 zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 8.9.2011. Vyhodnocení souladu s krajskou dokumentací ZÚR KHK je podrobně řešeno v Odůvodnění ÚP Rybná nad Zdobnicí v kapitole 1.2.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Dle ZÚR KHK zasahuje do řešeného území trasa regionálního biokoridoru RK 813. Trasa biokoridoru je však vedena mimo řešené území tak, aby navazovala na trasu RK 813 vymezenou v ZÚR Pardubického kraje, a aby respektovala vedení RK 813 v ÚP Vamberk. Změna současné trasy biokoridoru RK 813 na území Královéhradeckého kraje bude v rámci aktualizace ZÚR Královéhradeckého kraje upravena (podrobněji viz. kapitola. 7.3.3. Ochrana přírody a krajiny). Regionální biokoridor RK 815, který je dle zadání ÚP Rybná nad Zdobnicí veden podél toku řeky Zdobnice a zasahuje do severní části správního území obce, nebyl ÚP vymezen, neboť dle ZÚR KHK do řešeného území nezasahuje.

ad b)

Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Požadavky vyplývající z ÚAP jsou promítnuty do celkové koncepce rozvoje území obce i do dílčích koncepcí v oblastech dopravní a technické infrastruktury, uspořádání krajiny a ochrany a rozvoje hodnot


39


textová část

území (viz. jednotlivé kapitoly Odůvodnění ÚP Rybná nad Zdobnicí). ad c)

Požadavky na rozvoj území obce V rámci tvorby územního plánu byla posouzena jednotlivá řešení z předchozí ÚPD a v souladu s cíli a úkoly územního plánování navržena koncepce zajišťující podmínky pro výstavbu a udržitelný rozvoj území. Rozsah a potřeba vymezení zastavitelných ploch pro bydlení a vyhodnocení využití zastavitelných ploch vymezených v platném ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí jsou podrobně uvedeny v kapitole 7.1.8. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území. V souladu s požadavky zadání byly do územního plánu zapracovány plochy pro realizaci ČOV, plochy veřejné zeleně, místní a účelové komunikace, opatření územního systému ekologické stability. Pro realizaci protipovodňových a protierozních opatření byly stanoveny obecné podmínky a v problematických lokalitách vymezeny plochy smíšené nezastavěného území (NSzpv) a stanoveny podmínky jejich funkčního využití.

ad d)

Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území – urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny Urbanistická koncepce je formulována s cílem koordinovat všechny složky v území. Struktura ploch a podmínky plošného a prostorového uspořádání jsou navrženy s ohledem na vyhlášku č. 501/2006 Sb. Územní rozvoj je soustředěn do míst s vazbou na urbanizované plochy a veřejnou vybavenost. Ve volné krajině nejsou vytvářena nová sídla a samoty. Krajina je v územním plánu považována za relativně stabilizovanou. Realizace opatření vedoucích k obnově krajinné zeleně a ke zvyšování zejména ekologické stability a retenčních schopností krajiny je umožněna ve stanovených podmínkách využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Územní plán při vymezování prvků ÚSES vychází z nadřazených dokumentací a podkladů. Prvky ÚSES byly územním plánem zpřesněny na hranice parcel dle Katastru nemovitostí a vymezeny jako veřejně prospěšné opatření za účelem usnadnění jejich realizace.

ad e)

Požadavky na řešení veřejné infrastruktury ad e1)

Dopravní infrastruktura

ad e2)

Technická infrastruktura

ad e3)

Občanské vybavení a veřejná prostranství

Koncepce veřejné infrastruktury vychází ze zpracovaných podkladů (PRVK Královéhradeckého kraje, další celokrajské oborové podklady). Podrobná koncepce jednotlivých složek veřejné infrastruktury (občanská vybavenost, veřejná prostranství, dopravní a technická infrastruktura) je řešena v kapitole 7.5 Odůvodnění ÚP Rybná nad Zdobnicí. ad f)

Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území ad f1)

Požadavek na ochranu a rozvoj historických hodnot území

ad f2)

Požadavek na ochranu a rozvoj kulturních a urbanistických hodnot území

ad f3)

Požadavek na ochranu a rozvoj přírodních hodnot území

V rámci koncepce ochrany a rozvoje hodnot území jsou respektovány historické, kulturní, urbanistické a přírodní hodnoty. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro ochranu památkově hodnotných objektů, lokalit s archeologickými nálezy, historicky vytvořené struktury sídla, ploch zeleně a veřejných prostorů v zastavěném území, významných krajinných prvků, prvků ÚSES, zemědělského a lesního půdního fondu a dalších. V rámci ÚSES je územním plánem v jižní části řešeného území vymezena nárazníková zóna nadregionálního biokoridoru K 81 „Sedloňovský vrch, Topielisko – Vysoké Chvojno“ a regionální biocentrum 496 Pekelec. Dle ZÚR KHK zasahuje do řešeného území rovněž trasa regionálního biokoridoru RK 813. Trasa biokoridoru je však územním plánem vedena mimo řešené území tak, aby navazovala na trasu RK 813 vymezenou v ZÚR Pardubického kraje, a aby respektovala vedení RK 813 v ÚP Vamberk. Změna současné trasy biokoridoru RK 813 na území Královéhradeckého kraje bude v rámci aktualizace ZÚR Královéhradeckého kraje upravena (podrobněji viz. kapitola. 7.3.3. Ochrana přírody a krajiny). Regionální biokoridor RK 815, který je dle zadání ÚP Rybná nad Zdobnicí veden podél toku řeky Zdobnice a zasahuje do severní části správního území obce, nebyl ÚP vymezen, neboť dle ZÚR KHK do řešeného území nezasahuje. ad g)

Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Jako veřejně prospěšné stavby (VPS) ÚP vymezuje zastavitelné plochy Z10 – Z12 pro dopravní


40


textová část

infrastrukturu (DS), plochu Z2 pro technickou infrastrukturu (TI) a plochu Z9 veřejného prostranství – veřejné zeleně (ZV). Jako veřejně prospěšná opatření (VPO) byly vymezeny plochy určené pro založení prvků ÚSES –RBC 496 Pekelec a lokální prvky ÚSES. Územním plánem nebyly vymezeny žádné asanační zásahy. Vzhledem k tomu, že trasa regionálního biokoridoru RK 813, který dle ZÚR KHK zasahuje do správního území obce, je vedena mimo řešené území tak, aby navazovala na trasu RK 813 vymezenou v ZÚR Pardubického kraje, a aby respektovala vedení RK 813 v ÚP Vamberk (viz kapitola 7.3.3. Ochrana přírody a krajiny), není RK 813 územním plánem vymezen jako veřejně prospěšné opatření. ad h)

Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů jsou územním plánem respektovány, podrobný popis jednotlivých požadavků včetně jejich promítnutí do územního plánu je řešen v kapitole 7.4 Odůvodnění ÚP Rybná nad Zdobnicí. Ze zadání ÚP vyplynul požadavek stanovit ve výrokové části ÚP podmínku pro využití ploch, že v územním, resp. stavebním řízení bude prokázáno nepřekročení max. přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovských prostorech staveb a chráněných venkovních prostorech. Tato podmínka byla po společném jednání na základě sdělení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru výstavby a životního prostředí (dále též jen „KÚ“), č.j. 6363/UP/2012/Tov ze dne 9.5.2012, z textové části ÚP odstraněna. KÚ k výše uvedenému sdělil, že stanovení předmětné podmínky je nad rámec ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a dále, že územní plánování je výrazem potřeby společnosti usměrňovat nakládání s územím a s jeho částmi a chránit přitom veřejné zájmy a nikoliv jejím prostřednictvím zavazovat příslušné stavební úřady k tomu, jak mají postupovat při prokazování, že v chráněných vnitřních i venkovských prostorech staveb navrhované obytné zástavby nebudou překročeny hygienické limity hluku v denní ani noční době při územním respektive stavebním řízení v případě posuzování nových staveb, jejich změn a změn v užívání v daném území.

ad i)

Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území V kapitole 7.7 Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území jsou podrobně popsána řešení a koncepční reakce územního plánu na jednotlivé závady, střety, ohrožení a problémy vymezené dle ÚAP ORP Rychnov nad Kněžnou.

ad j)

Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Poloha obce v rozvojové ose nadmístního významu NOS6 Kostelec nad Orlicí – Vamberk – Pardubický kraj je jedním z východisek koncepce rozvoje obce a potřeby vymezení zastavitelných ploch. Rozsah zastavitelných ploch je odůvodněn v souladu s § 18 odst. 4 stavebního zákona a vyhodnocení je podrobně uvedeno v kapitole 7.1.8. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území odůvodnění ÚP. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěná území a s ohledem na urbanistický vývoj a strukturu osídlení. Ve volné krajině nevznikají nová sídla. Při vymezování zastavitelných ploch byly územním plánem respektovány a zohledněny hodnoty a limity využití území vyplývající z územně analytických podkladů a z platných právních předpisů.

ad k)

Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Ze zadání ÚP Rybná nad Zdobnicí nevyplynul požadavek na vymezení ploch a koridorů, ve kterých by výstavba byla podmíněna zpracováním územní studie. V ÚP Rybná nad Zdobnicí byla stanovena podmínka zpracování územní studie s ohledem na rozsah ploch a podmínku vymezování dostatečných ploch veřejných prostranství dle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů pro zastavitelné plochy bydlení (BV) Z1, Z6, Z7, Z8 a plochu přestavby P1. Podmínka zpracování územní studie byla rovněž stanovena pro zastavitelnou plochu dopravní infrastruktury (DS) Z10 a nezastavitelnou plochu určenou k realizaci protipovodňových a revitalizačních opatření US1.

ad l)

Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Z návrhu zadání ÚP nevyplynul požadavek na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. V územním plánu nejsou tyto plochy ani koridory vymezeny.

ad m)

Požadavky na vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast


41


textová část

Požadavek na zpracování vyhodnocení ÚP z hlediska vlivů na životní prostředí nebyl uplatněn. S ohledem na ustanovení § 47 odst. 3 stavebního zákona nebylo vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj zpracováno. Požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant

ad n)

Požadavek na zpracování variantního řešení nebyl uplatněn. Etapa konceptu nebyla zpracována. Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení

ad o)

Územní plán Rybná nad Zdobnicí je zpracován v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy. Textová a grafická část ÚP Rybná nad Zdobnicí je vyhotovena v rozsahu požadovaném schváleným zadáním ÚP Rybná nad Zdobnicí.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ G

Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch

G.1

G.1.1 Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno správním územím obce, resp. katastrálním územím Rybná nad Zdobnicí o rozloze 917 ha a tvoří jej dvě základní sídelní jednotky: Rybná nad Zdobnicí Dvorek

kód ZSJ 14387 kód ZSJ 14386

Obec náleží dle administrativního členění do Královéhradeckého kraje, okresu Rychnov nad Kněžnou a spadá pod správu obce s rozšířenou působností Rychnov nad Kněžnou a obce s pověřeným obecním úřadem Vamberk. Obec Rybná nad Zdobnicí sousedí s následujícími obcemi: k.ú.

obec

kraj

hranice

Jahodov

Jahodov

Královéhradecký

sever

Slatina nad Zdobnicí


Královéhradecký

východ

Záchlumí

Záchlumí

Pardubický

jih

Merklovice

Vamberk

Královéhradecký

západ

Peklo nad Zdobnicí

Vamberk

Královéhradecký

severozápad

G.1.2 Demografické předpoklady Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel v obci byl v roce 2010 (dle ČSÚ) 434. Při výměře řešeného území 917 ha je hustota osídlení cca 47 obyv./km2. Historický vývoj počtu obyvatel žijících v obci ukazuje tabulka popisující sčítání obyvatel v letech 1896 – 1991. Dle dostupných statistických údajů dosáhla obec maxima obyvatel na konci 19. století, v roce 1890, kdy bylo v obci zaznamenáno 1001 obyvatel. Po roce 1900 dochází k pozvolnému úbytku trvale žijících obyvatel prakticky až do 90. let 20 století. Tento úbytek po přelomu 19. a 20. století lze nejspíše přisuzovat odchodu obyvatel za lepšími podmínkami (železnice, elektřina, lepší vybavenost, pracovní příležitost), které poskytovaly větší obce (města) ležící na urbanizačních a dopravních osách. Tab. Vývoj počtu obyvatel v letech 1869 – 1991 (stav k 1.1. daného roku): obec/rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991


934

906

1001

957

896

818

790

625

624

550

513

455


42


textová část

Z demografického vývoje posledního desetiletí lze sledovat poměrně stabilní vývoj počtu obyvatel. Počet obyvatel osciluje kolem hodnoty 414 – 440, přičemž v roce 2007 byl zaznamenán vůbec nejnižší počet obyvatel (414). Dle současného trendu, návratu obyvatel do menších (střediskových) obcí se základní občanskou vybaveností umístěných v dojezdové vzdálenosti spádových center zejména automobilovou dopravou a příznivým životním prostředím, lze v následujících letech očekávat pozitivní demografický vývoj obce, což potvrzuje i hodnota migračního přírůstku, která se od roku 2008 pohybuje v kladných hodnotách. Tab. Vývoj počtu obyvatel v letech 2001 – 2010 (stav k 1.1. daného roku): obec/rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


436

429

440

434

437

422

414

421

425

434

Celkový počet obyvatelstva významně ovlivňuje mimo přirozený pohyb (narození, zemřelí) též mechanický pohyb (stěhování) označovaný jako migrace. Konkrétní hodnoty přírůstku přirozeného a migračního jsou uvedeny v tabulce. Tab. Migrační vývoj v letech 1998 – 2010: Rok

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Narození

1

6

2

3

1

4

2

4

3

5

3

7

1

Zemřelí

11

5

5

4

6

6

5

2

8

6

3

7

5

Přírůstek přirozený

-10

1

1

-1

-5

-2

-3

2

-5

-1

-

-

-4

Přistěhovalí

12

5

14

6

6

21

8

12

10

6

14

8

17

Vystěhovalí

9

8

9

7

6

8

11

11

20

13

7

4

4

Přírůstek migrační

3

-3

5

-1

-2

13

-3

1

-10

-7

7

4

13

Přírůstek celkový

-7

-2

2

-2

-7

11

-6

3

-15

-8

7

4

9

Přirozený přírůstek obyvatel, jakožto hodnota udávající rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých během určitého období, dosahoval od roku 2008 kladných hodnot, stejně tak tomu bylo i v případě přírůstku migračního, udávajícího rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých (v roce 2010 dosáhl hodnoty +13). Průměrný věk obyvatel Rybné nad Zdobnicí je 40,2 let, což je mírně pod věkovým průměrem v Královéhradeckém kraji, který ke dni 31.12.2010 činil 41,3 let (v celé ČR 40,8 let). Podle pohlaví nepatrně převažuje počet žen nad počtem mužů (220 žen, tj. cca 51%). Nejpočetnější je věková skupina 45 – 49 (8,57) let a 50 - 54 let, et (2,07%). Z Rybné nad Zdobnicí vyjíždí do zaměstnání celkem 166 obyvatel, z nichž většina v rámci okresu (51%) a v rámci obce (27%). Obdobně je tomu i s počtem obyvatel vyjíždějících do škol. Z celkového počtu 80 vyjíždějících obyvatel vyjíždí v rámci okresu 31 obyvatel (39%) a v rámci obce 27 obyvatel (34%). Tab. Vyjížďka obyvatel do zaměstnání a do škol (dle ČSÚ) Vyjíždějící do zaměstnání celkem 166

v rámci obce 44

Z toho v v rámci rámci okresu kraje 85

4

do jiného kraje 29

Vyjíždějící do škol celkem 80

v rámci obce 27

Z toho v v rámci rámci okresu kraje 31

4

do jiného kraje 14

Hospodářská činnost V obci Rybná nad Zdobnicí bylo k 31.12.2010 registrováno celkem 89 podnikatelských subjektů, z nichž 75% tvoří podnikatelé – fyzické osoby. Nejvíce subjektů pracuje v odvětví obchodu, prodeje a oprav motorových vozidel, spotřebního zboží a pohostinství (18 subjektů – 20%), v průmyslu (18 subjektů – 20%) a ve stavebnictví (15 subjektů – 17%). Míra registrované nezaměstnanosti v Rybné nad Zdobnicí od roku 2008, kdy činila pouhých 3,1%, prudce vzrostla. V roce 2009 činila 8,7 % a v roce 2010 dle kvalifikovaného odhadu 8,7%, což zhruba odpovídá průměru v Královéhradeckém kraji, kde byla v roce 2010 míra registrované nezaměstnanosti 8,37 %.


43


textová část

Tab. Hospodářská činnost (k 31.12.2010, dle ČSÚ) Počet podnikatelských subjektů celkem

89

Zemědělství, lesnictví, rybolov

7

Průmysl

18

Stavebnictví

15

Doprava a spoje

5

Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství

18

Ostatní obchodní služby

11

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

3

Školství a zdravotnictví

1

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

11

Státní organizace

1

podle převažující činnosti (počet subjektů)

Obchodní společnosti podle právní Podnikatelé - fyzické osoby formy (počet Svobodná povolání subjektů) Zemědělští podnikatelé

5 67 4 4

Ostatní právní formy

8

Odhad budoucího demografického vývoje Obec má základní předpoklady pro další rozvoj opřené o dobrou dopravní dostupnost a blízkost spádových center s nabídkou pracovních příležitostí a vyšší občanskou vybaveností (zejména Rychnova nad Kněžnou, Kostelce nad Orlicí, Solnice, Kvasin), Hradce Králové). Jedním z úkolů územního plánu je na základě těchto východisek vytvořit podmínky pro pozitivní demografický vývoj vymezením dostatečných ploch pro bydlení. Venkovská krajina s příznivým životním prostředím a základní občanská vybavenost obce nejspíše přispěly v posledních letech ke zvýšenému zájmu o trvalé bydlení v obci, což potvrzuje pozitivní migrační přírůstek. Do roku 2025 lze očekávat pokračování tohoto trendu, zejména pokud obec udrží stávající nabídku občanské vybavenosti a nabídne dostatečnou nabídku ploch a příznivé podmínky pro výstavbu rodinných domů.

G.1.3 Bytový a domovní fond Vývoj počtu domů v období 1869 - 2001 byl poměrně stabilizovaný. Trvalý pozvolný nárůst počtu domů probíhal až do roku 1950, poté následovalo období soustavného poklesu, které trvalo do roku 1980 a od 90. let 20. století opět dochází k mírně se zvyšujícímu počtu bytových jednotek. Tab. Vývoj počtu domů 1869 – 2001 obec/rok

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001


172

175

174

176

174

171

176

184

170

165

145

155

160

Při Sčítání lidu, domů a bytů v březnu roku 2001 bylo v Rybné nad Zdobnicí evidováno celkem 160 domů, jejichž průměrné stáří činí 42,3 let. Nejvyšší počet domů pochází z let 1946 – 1980 a 1981 - 1990. Jedná se převážně o chalupy a rodinné domy o 1 až 2 nadzemních podlažích. Během let 2002 - 2007 bylo v obci postaveno 7 bytových jednotek. Z celkového počtu 160 domů jich bylo 116 trvale obydlených (cca 73 %), 29 bytů sloužilo k rekreaci (18%) a 44 domů bylo neobydlených (28%). Tab. Bytový fond (dle ČSÚ, k 1.3.2001) Domy celkem

160

Trvale obydlené domy

z toho rodinné domy

bytové domy

152

5


116

Neobydl. domy s byty


bytové domy

109

5

44


bytové domy

43

-

Obydlené byty celkem

byty sloužící k rekreaci

-

29

44


textová část

G.1.4 Urbanistická struktura sídel, vývoj osídlení Vznik osídlení je kladen do druhé poloviny 13. století, do období vlády Přemysla Otakara II. V této době vrcholila tzv. první kolonizace kraje, v širším území vznikala polycentrická struktura malých sídel, jejichž správu zajišťovaly strážní hrady umístěné zejména při důležitých obchodních cestách, o čemž svědčí např. zřícenina blízkého hradu Potštejn. První zmínka o obci pochází z roku 1354, kdy se obec nazývala Deutsch Ribna neboli Německá Rybná. Přívlastek Německá znamená, že ves byla osidlována podle osidlovacího práva německého, proti pozdějšímu méně svobodnému právu českému. Název Rybná zase vypovídá o množství rybníků, které se v dávné minulosti na území obce vyskytovaly. Roku 1945 byla přejmenována na Orlickou Rybnou a v roce 1947 na Rybnou nad Zdobnicí. Osídlování Rybné nad Zdobnicí bylo do značné míry ovlivněno geomorfologickými podmínkami – ze severu bylo území sevřeno strmým údolím Zdobnice, z východní a západní strany lesním masivem. Důležitou roli však sehrály především historické dopravní vazby – vodní tok Zdobnice, jižně od obce protékající Divoká Orlice s ochrannými hrady Litice, Potštejn a Framburk a blízká obchodní cesta s přirozenými podorlickými ekonomickými středisky (Vamberk, Rychnov nad Kněžnou, Solnice, Dobruška, Kostelec nad Orlicí). Rybná nad Zdobnicí se vyvíjela jako vesnické sídlo. Dřívějším zdrojem obživy bylo zemědělství především pěstování kulturních plodin a pastevectví (zejména podél vodních toků). Později, nejspíše vlivem vrcholné (vnější) kolonizace, se rozvinulo sklářství, hutnictví (od 16. století) a s tím související těžba dřeva. Dřevo se zde těžilo dokonce pro potřeby královských kutnohorských dolů, protože lesní zásoby v oblasti Krkonoš byly značně vyčerpávány. Dřevo z Orlických hor se plavilo po Orlici do Hradce Králové a dále po Labi do Starého Kolína. Z mapy stabilního katastru z roku 1840 je patrné, že území obce tvořily dvě ohniska osídlení území – zástavba koncentrovaná podél Rybenského potoka a řeky Zdobnice s těžištěm osídlení v jižní části území v okolí kostela sv. Jakuba, a osada Dvorek, původně dvůr, později statek s chovem ovcí. Na konci 18. století (1790) byl pozemek ve Dvorku rozprodán na menší parcely a osazen jednotlivci. V Rybné nad Zdobnicí se zástavba podél Rybenského potoka dále zahušťovala a pozvolna se rozvíjela především v blízkosti významné dopravní cesty, dnešní silnice I/11, resp. na křižovatce důležitých dopravních cest (dnešní silnice I/11, III/3128 a III/31212. V jižní části území (dnes okolí obecního úřadu) se začalo postupně formovat jádro obce, které je dones správním a společenským centrem a nachází se zde základní občanská vybavenost a služby. Dochovaná urbanistická struktura Rybné nad Zdobnicí byla narušena až v polovině 20. let výstavbou rozsáhlých zemědělských areálů při západním okraji obce. Osada Dvorek se vzhledem k určité dopravní a terénní izolovanosti později nerozvíjela a zůstala stabilizovanou osadou. Historicky zachovalou urbanistickou strukturou mírně narušila až kolektivizace zemědělství výstavbou zemědělského areálu severovýchodně od Dvorku. Struktura zástavby je v obci tvořena především chalupami, staveními s hospodářským zázemím, zahradami a dalšími doplňkovými funkcemi, novějšími rodinnými domy, nacházejícími se převážně v jižní části urbanizovaného území a několika menšími výrobními objekty (pila).

G.1.5 Východiska koncepce rozvoje území obce Základním východiskem pro koncepci rozvoje území obce je vytvoření optimální urbanistické a organizační struktury ploch, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, růst osídlení, ochranu hodnot a soudržnost společenství obyvatel obce. Stanovená koncepce rozvoje vychází zejména z následujících východisek: 

poloha obce v rozvojové ose nadmístního významu NOS 6 (Kostelec nad Orlicí – Vamberk – Pardubický kraj);



výhodná poloha obce ve vztahu k hlavním dopravním tahům v území – silnice I/11, I/14;



zatížení obce průtahem silnice I/11 zastavěným územím;



silná vazba na spádová centra (Vamberk, Rychnov nad Kněžnou, Kostelec nad Orlicí);



stabilizovaná historicky utvářená sídelní a urbanistická struktura;



zemědělský charakter území a tradice hospodaření v krajině;



zachovalá kulturní krajina a kvalitní přírodní prostředí;



snížená retenční schopnost území v důsledku intenzifikace zemědělské výroby;



stávající veřejná infrastruktura v území (zejména dopravní a technická, zařízení občanské vybavenosti).

G.1.6 Odůvodnění koncepce rozvoje území Jedním z hlavních cílů a úkolů územního plánu je vytvoření předpokladů pro dosažení udržitelného rozvoje území, který je podmíněn vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel v území a pro zlepšování životního prostředí. ÚP usiluje o posilování identity obce a


45


textová část

vymezení nových zastavitelných ploch při současném respektování původní urbanistické struktury a zemědělského charakteru krajiny. Koncepce rozvoje území obce navazuje na předchozí územně plánovací dokumentaci (ÚPD) a je do značné míry ovlivněna dynamikou rozvojové osy krajského významu (NOS6). Východisky pro rozvoj území obce jsou zejména dobrá dopravní dostupnost a blízkost vyšších správních center (Rychnov nad kněžnou, Vamberk, Kostelec nad Orlicí, Kvasiny a Hradec Králové) a příznivé životní prostředí. Tato východiska vytvářejí předpoklad pro budoucí poptávku především po bydlení. V rámci koncepce rozvoje území vytváří ÚP podmínky pro posilování rezidenčního charakteru obce, zejména vymezením rozvojových ploch pro bydlení v rodinných domech (BV), v rámci nichž je umožněna nerušící funkce občanského vybavení, rekreace, individuální ekonomické činnosti apod. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území a jejich situování vychází ze stávající urbanistické struktury sídel. Součástí územního plánu je i koncepce dopravní a technické infrastruktury. Jako dopravní opatření jsou řešeny problematické úseky silnic (III/3128, I/11) vymezením ploch dopravní infrastruktury (zastavitelná plocha Z10 a koridor územní rezervy R1). V oblasti technické infrastruktury je v ÚP řešena koncepce odvádění a čištění odpadních vod (zastavitelná plocha Z2 pro ČOV). Pro zvýšení atraktivity území obce v oblasti rekreace a cestovního ruchu a zajištění multifunkčního turistického propojení Rybné nad Zdobnicí s okolními městy a obcemi byly ve stopě historické císařské silnice vymezeny koridory pro realizaci cyklostezky (Z11, Z12). Koncepce rozvoje území obce stanovená územním plánem vychází z následujících zásad: 

respektovat stávající kompoziční vztahy, při vymezování zastavitelných ploch vycházet z předpokladu zachování významu kulturních, historických a přírodních hodnot obce, chránit a rozvíjet založenou urbanistickou strukturu obce, nevytvářet nová sídla ve volné krajině;



navrhnout harmonické uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití s ohledem na potřeby obyvatel a v souladu s ochranou hodnot území a respektováním limitů využití území;



v oblasti dopravní infrastruktury vymezit plochy dopravní infrastruktury pro realizaci přeložky silnice III/3128 mimo zastavěné území obce a rezervu přeložky silnice I/11, jako výhledovou variantu



při návrhu plošného a prostorového uspořádání ploch respektovat stávající funkční členění území, morfologii území a uspořádání komunikační sítě;



vytvářet podmínky pro realizaci opatření zvyšující retenční schopnost krajiny;



podpořit vyváženost územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území;



vytvářet podmínky pro realizaci opatření, která chrání, obnovují a doplňují charakteristické uspořádání území a zvyšují jeho ekologickou stabilitu, chránit mimolesní zeleň a podporovat rozmanitost krajinných ploch;



vytvořit předpoklady pro zvyšování kvality života obyvatel – řešit koncepci veřejné infrastruktury (zejména technickou infrastrukturu);



zachovat charakter a strukturu zástavby ve Dvorku;



umožnit rozvoj služeb, výroby a dalších zařízení pro účely stabilizace a případně dalšího využití ekonomického potenciálu obce;



rozšířit a zkvalitnit infrastrukturu pro rekreaci a turistiku, která je podmínkou pro delší pobyt návštěvníků v území;



posílit krajinnou složku prostředí, provázanost urbanizovaného území s volnou krajinou.

G.1.7 Odůvodnění urbanistické koncepce Řešení územního plánu spočívá ve vytvoření podmínek pro komplexní a vyvážený rozvoj obce. Je zohledněno stabilizované prostorové a funkční uspořádání území – sídelní struktura vycházející z přírodních podmínek, zejména z morfologie území. Obec je součástí zemědělsky využívané krajiny, zemědělská půda tvoří 71% (orná půda 43,7%). Územní plán při vymezování ploch respektuje kompoziční vztahy v území a vytváří předpoklady pro zachování významu architektonických a přírodních dominant. Preferována je přestavba stávajících ploch či zástavba v prolukách před zástavbou zasahující do volné krajiny. Základním východiskem pro lokalizaci rozvojových ploch je stabilizovaná urbanistická struktura sídla a existence stávající veřejné infrastruktury (dopravní kostra, inženýrské sítě, občanská vybavenost). Hlavním sídlem a zároveň přirozeným kulturně společenským a správním centrem řešeného území je Rybná nad Zdobnicí (horní část. Je zde soustředěna veškerá občanská vybavenost (obecní úřad, pošta, sokolovna, mateřská a základní škola, hostinec) a její výhodná poloha na hlavní silnici ji předurčuje k dalšímu rozvoji. Značný potenciál rovněž představuje současný stoupající zájem o bydlení na venkově s dobrou dostupností spádových center s jejich vyšší občanskou vybaveností a pracovními příležitostmi. Pozice Rybné nad Zdobnicí je v tomto směru zachována a dále rozvíjena situováním převážné většiny rozvojových ploch pro bydlení.


46


textová část

Osídlení v Dolní Rybné je soustředěno podél silnice III/31212, která je na hranici obce (řeka Zdobnice) ukončena a dále pokračuje pouze jako místní komunikace směrem k osadě Pekelec, která spadá pod obec Vamberk. Dolní Rybná bude vzhledem ke své okrajové poloze a poměrně problematické dopravní dostupnosti i do budoucna plnit roli rezidenčního a rekreačního sídla. Rozsah izolovaného osídlení ve Dvorku je považován za stabilizovaný a územním plánem zde nejsou vymezeny žádné rozvojové plochy. Dominantní část zastavěného území osídlení tvoří plochy bydlení venkovského charakteru (BV). V návaznosti na plochy stabilizované jsou vymezeny zastavitelné plochy s cílem vytvořit kompaktní urbanizované území. Jedná se plochy převzaté ze schváleného ÚPSÚ – plocha přestavby P1 a zastavitelné plochy Z1 a částečně Z8. Územní plán nově vymezuje zastavitelné plochy Z4, Z6 a Z7 navazující na zastavěné území. Územním plánem je respektována stávající struktura veřejných prostranství tvořená především jádrovými prostory sídel, úseky místních komunikací v zastavěných územích a systémem sídelní zeleně. Za účelem rozvoje veřejných prostranství (veřejné zeleně - ZV) byla vymezena zastavitelná plocha Z9 v okolí kapličky sv. Anny jihovýchodně od centra obce. ÚP dále vymezuje plochu zeleně (Z5) umístěnou mezi stávající zástavbou a zemědělským areálem v severozápadní části obce, která bude plnit především funkci ochrannou a izolační. V rámci koncepce technické infrastruktury byla vymezena zastavitelná plocha Z2 pro realizaci centrální čistírny odpadních vod včetně nové oddílné kanalizace. Řešení vycházející ze schváleného ÚPSÚ je v územním plánu vymezeno jako alternativa k individuálnímu způsobu likvidace odpadních vod. Jeho realizace se do roku 2025 s ohledem na provozní a ekonomické podmínky nepředpokládá. Koncepce dopravní infrastruktury je zaměřena především na řešení problematiky křížení silnic I/11 a III/3128 v jádrové části obce. Nevyhovující dopravní situace byla řešena již v ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí (Ing. arch. Emil Králík, Ing. arch. Hana Vašatová, 1999), kde bylo uvažováno s přeložkou silnice III/3128 mimo zastavěné území (vytvoření východního obchvatu) včetně nové křižovatky se silnicí I/11 v prostoru východně od obce. Územní plán toto řešení částečně přejímá a pro přeložku silnice III/3128 a novou křižovatku se silnicí I/11 vymezuje zastavitelnou plochu Z10 východně od obce. Územním plánem je dále ze schválené ÚPD věcně převzata zastavitelná plocha Z3 severozápadně od obce pro realizaci čerpací stanice PHM. Komplexní problematika průtahu silnice I/11 obcí byla v minulosti řešena v ÚPD obce (ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí) krátkou přeložkou v kontaktní poloze severně od obce. Řešení bylo následně převzato do podkladu a dokumentace kraje (Generel silniční dopravy Královéhradeckého kraje, ÚP VÚC Orlické hory a podhůří) a zahrnuto také do návrhu ZÚR KHK. Na základě výsledku projednání byl záměr v roce 2011 z dokumentace vypuštěn a řešení není na úrovni krajské dokumentace nadále sledováno. S ohledem na nevyhovující dopravní situaci na průtahu silnice I/11 Rybnou nad Zdobnicí je v územním plánu vymezen koridor územní rezervy R1 pro přeložky silnic I/11 a III/3128 v odsazené poloze severně a západně od obce. V souvislosti s republikovými a krajskými prioritami v oblasti silniční dopravy se realizace řešení do roku 2025 nepředpokládá. Pro podporu rekreace a cestovního ruchu byla územním plánem navržena cyklostezka vedená ve stopě historické císařské silnice mezi Žamberkem a Vamberkem. Pro její realizaci byly v ÚP vymezeny zastavitelné plochy Z11 a Z12. Z důvodů ochrany zastavěného území před lokálními záplavami na vodních tocích a za účelem zvýšení retenčních schopností území jsou územním plánem na zemědělských plochách v západní a jižní části území obce vymezeny plochy smíšené nezastavěného území (NSzpv) umožňující realizaci odpovídajících opatření. Pro plochy je současně stanovena podmínka zpracování územní studie (US1), která bude podrobně řešit způsob, umístění a rozsah jednotlivých opatření. V souladu s platnými předpisy jsou v rámci urbanistické koncepce vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v textové části územního plánu: 

Plochy bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV) – plochy s dominantní funkcí bydlení s možností doplnění o zařízení pro obslužnou sféru, drobnou nerušící výrobu a další doplňkové funkce slučitelné s bydlením. Územní plán vymezuje zastavitelné plochy Z1 a plochu přestavby P1 v Dolní Rybné a zastavitelné plochy Z4, Z6, Z7 a Z8 v Rybné nad Zdobnicí.



Plochy občanského vybavení – jsou vymezeny zejména za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek jejich užívání v souladu s jejich účelem. V územním plánu jsou členěny na: 

Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV)



Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM)

Podrobná koncepce občanského vybavení je uvedena v kapitole 7.5.1.


47




textová část

Plochy veřejných prostranství – zahrnují plochy a pozemky s významnou prostorotvornou funkcí, jsou vymezeny za účelem jejich ochrany před zastavěním. V územním plánu jsou členěny na: 

Veřejná prostranství (PV)



Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV)

Pro rozvoj ploch veřejných prostranství byla ÚP vymezena plocha Z9 v okolí kapličky sv. Anny při silnici III/3128 jihovýchodně od centra obce. Podrobná koncepce veřejných prostranství je uvedena v kapitole 7.5.2. 

Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – jsou vymezeny za účelem ochrany a rozvoje dopravního systému v území, jako stabilizované jsou vymezeny plochy silnic I. a III. třídy, místních a účelových komunikací, manipulačních a odstavných ploch. Dále je vymezena zastavitelná plocha Z10 pro přeložku silnice III/3128 a zastavitelné plochy Z11 a Z12 pro realizaci cyklostezky. Plocha Z3 převzatá ze schválené ÚPD je vymezena pro čerpací stanici PHM. Podrobná koncepce dopravní infrastruktury je uvedena v kapitole 7.5.3.



Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI) – plochy jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje systému vybavení území technickou infrastrukturou, která je součástí veřejné infrastruktury. Územní plán vymezuje zastavitelnou plochu Z2 pro realizaci centrální ČOV na severním okraji Rybné nad Zdobnicí při silnici III/31212. Podrobná koncepce technické infrastruktury je uvedena v kapitole 7.5.4. 

Plochy výroby a skladování – jsou děleny na následující plochy s rozdílným způsobem využití: 

Výroba a skladování – lehký průmysl (VL) – územním plánem jsou vymezeny stávající plochy výroby na západním a jižním okraji Dolní Rybné.



Výroba a skladování – zemědělská výroba (VZ) – v řešeném území představují stávající plochy zemědělské výroby – rozsáhlý zemědělský areál západně a jihozápadně a od centra Rybné nad Zdobnicí, menší zemědělský areál severovýchodně od Dolní Rybné a několik objektů zemědělské výroby v severovýchodní části Dvorku.

Hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v textové části ÚP.

G.1.8 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území S ohledem na ochranu přírody a krajiny, jakožto podstatné složky prostředí života obyvatel, určuje územní plán účelné využívání zastavěného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěných území vytváří podmínky pro nové funkční využití vybraných ploch. Zastavěné území bylo vymezeno k datu 1.12.2011 a vychází ze skutečného stavu zastavěnosti území zjištěného terénním průzkumem a z evidence zastavěných ploch a nádvoří v katastru nemovitostí. Vyhodnocení využití zastavitelných ploch pro bydlení ve schváleném ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí Schválený ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí (Ing. arch. Hana Vašatová, Ing. arch. Emil Králík, 1999) vymezoval zastavitelné plochy pro bydlení o celkové výměře 1,7395 ha. Celkový přehled těchto zastavitelných ploch pro bydlení vymezený ve schváleném ÚPD je uveden v následující tabulce včetně vyhodnocení jejich stávajícího (skutečného) stavu a procenta využití jednotlivých zastavitelných ploch. Zastavitelné plochy vymezené ve schválené ÚPD jsou v současné době z většiny zastavěné, odborným odhadem bylo využití zastavitelných ploch vymezených v platné ÚPD stanoveno na 55%. Veškeré zastavitelné plochy vymezené ve schválené ÚPD jsou do ÚP Rybná nad Zdobnicí převzaty. ozn. dle ÚPSÚ Rybná n.Zdobnicí (rozloha)

č. 1 (0,6474 ha)

dle ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí (1999)

zastavitelná plocha – smíšené území venkovské (výstavba 7 RD)


stávající (skutečný) stav lokality

% využití zastavitelné plochy

ÚP Rybná nad Zdobnicí (plocha s rozdílným způsobem využití území)

0%

celá plocha převzata – plocha přestavby P1 (BV – bydlení v rodinných domech – venkovské) celá plocha převzata – zastavitelná plocha Z1 (BV – bydlení v rodinných domech – venkovské)

zemědělská výroba 30% z celkové (bažantnice) trvalý travní porost (70% z celkové plochy)

48


textová část

č. 2 (0,3769 ha)

zastavitelná plocha – smíšené území venkovské (výstavba 2 RD)

zahrada

č. 3 (0,5540 ha)

zastavitelná plocha – území čistého bydlení (výstavba 5 RD)

č. 4 (0,2612 ha)

zastavitelná plocha – území čistého bydlení (výstavba 2 RD)

100%

součást zastavěného území

z cca 70% plocha již zastavěna, 30% louka

70%

převzata jako část zastavitelné plochy Z8 (BV - bydlení - v rodinných domech - venkovské)

zahrada

100%

součást zastavěného území

Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení vychází z následujících východisek: 

odhad budoucího demografického vývoje;



poloha obce v systému osídlení (umístění v blízkosti spádových center – Rychnova n. K., Vamberka, Kostelce nad Orlicí, průmyslová zóna republikového významu –Kvasiny);



potřeba vymezení zastavitelných ploch dle požadavků obce a vlastníků pozemků;



platná územně plánovací dokumentace. Situování rozvojových lokalit vychází zejména z následujících principů:



plošná a prostorová vazba stávajících a navrhovaných ploch s rozdílným způsobem využití;



respektování historicky vytvořené urbanistické struktury sídla;



ochrana přírody a krajiny především s ohledem na prvky ÚSES;



ochrana urbanistických a krajinných hodnot stanovením regulativů jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití;



vazby na stávající i navrhovanou dopravní a technickou infrastrukturu;



obecné respektování všech složek limitů využití území. Rozsah rozvojových lokalit odpovídá odhadovanému demografickému vývoji k roku 2025:

Počet obyvatel v roce 2001

436

Počet obyvatel v roce 2010

434

Průměrný celkový roční přírůstek/úbytek mezi lety 2001 – 2010

- 0,2

Přestože v posledním desetiletí docházelo ke stagnaci, respektive minimálnímu meziročnímu poklesu trvale žijících obyvatel, lze předpokládat, že vzhledem k současnému trendu návratu obyvatel do menších (střediskových) obcí se základní občanskou vybaveností umístěných v dojezdové vzdálenosti spádových center, bude počet obyvatel mírně narůstat. Územní plán předpokládá do roku 2025 nárůst o 30 trvale žijících obyvatel. K roku 2025

Celkový přírůstek/úbytek obyvatel Odhadovaný počet obyvatel celkem

+ 30 30 + 434 = 464

Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: -

požadavky vyplývající z demografického vývoje

14 BJ

-

požadavky vyplývající z nechtěného soužití

15 BJ

-

požadavky vyplývající z polohy obce (blízkost a dobrá dopravní dostupnost spádových center, poloha obce v rozvojové ose nadmístního významu NOS6) 20 BJ Celkem

49 BJ

S ohledem na charakter, strukturu zástavby a limity využití území je počítáno s potřebou 1400 m2 na 1 BJ. Výpočet potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: -

potřeba ploch bydlení v rodinných domech (49 BJ x 1400)

68 600 m2

-

rezerva 15%

10 290 m2

Potřeba ploch pro bydlení celkem

78 890 m2

Zastavitelné plochy pro bydlení vyplývající z ÚP

76 300 m2


49


textová část

V obci je celková potřeba cca 78 890 m2 ploch pro bydlení v rodinných domech mírně převyšující výměru zastavitelných ploch navržených územním plánem. Vzhledem k množství rezervních ploch v zastavěném území (velké užívané zahrady, některé s charakterem proluk) lze předpokládat, že potřeba a poptávka po plochách bydlení nebude do roku 2025 převyšovat nabídku ploch vymezených územním plánem. Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby Územním plánem jsou vymezeny zastavitelné plochy pro realizaci cca 51 rodinných domů, což představuje v případě 100% realizace bydlení pro cca 113 obyvatel. Dle výše uvedených výpočtů a odborných odhadů je zřejmé, že nabídka zastavitelných ploch pro bydlení ve lhůtě aktualizace uspokojí poptávku. Tab. Odhad nabídky ploch pro bydlení: Sídelní jednotka/lokalita

Počet navrhovaných RD

Počet obyvatel (RD x 2,2)

Počet obyvatel při odhadu 50 % realizace


45

99

50

Dolní Rybná

6

14

7

Dvorek

-

-

-

celkem

51

113

57

Tab. Plochy přestavby funkční využití

charakteristika, limity využití

lokalita

BV - bydlení - v rodinných domech – venkovské

- rozvojová lokalita převzata z ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí, ze západu navazující na zastavěné území, dopravní napojení lokality bude řešeno v rámci územní studie (dopravní napojení lokality je umožněno z místní komunikace vedené při severním okraji lokality) - respektovat sesuvné území, el. vedení (včetně OP), pásmo 50 m od hranice PUPFL

Dolní Rybná

funkční využití

charakteristika, limity využití

část obce (lokalita)

Z1


- rozvojová plocha propojující zastavěné území Dolní Rybné podél silnice III/31212, převzata z ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí, navazuje na plochu přestavby P1, dopravní napojení lokality bude řešeno v rámci územní studie (možné napojení ze silnice III/31212) - respektovat sesuvné území, el. vedení (včetně OP), pásmo 50 m od hranice PUPFL

Dolní Rybná

Z2

TI – technická infrastruktura – inženýrské sítě

- plocha pro realizaci centrální ČOV, převzata z ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí, v přímé vazbě na silnici III/31212 - respektovat vedení vodovodního řadu, pásmo 50 m od hranice PUPFL


Z3

DS –dopravní infrastruktura silniční

- plocha pro umístění čerpací stanice pohonných hmot, převzata z ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí, v přímé vazbě na silnici I/11 - respektovat OP silnice I/11, el. vedení (včetně OP)



- rozvojová lokalita na jihozápadním okraji obce ze západu, jihu a východu navazující na stávající zástavbu, dopravní napojení lokality je umožněno z místních komunikací při severním okraji lokality - respektovat polohu v ÚAN


Ozn.

P1

Tab. Zastavitelné plochy Ozn.

Z4


50


textová část

ZS – zeleň soukromá a vyhrazená

- nově vymezená plocha v prostoru mezi zemědělským areálem a stabilizovanými plochy bydlení v severozápadní části obce, plocha soukromé a vyhrazené zeleně sloužící jako zázemí pro přilehlé stabilizované plochy bydlení, částečně s ochrannou a izolační zelení - respektovat polohu v ÚAN, respektovat OP silnice I/11



- rozvojová lokalita severně od areálu fary, uzavírající severní segment zástavby, pro tuto plochu byla v minulosti zpracována urbanistická studie, dopravní napojení umožněno ze silnice III/3128 - respektovat polohu v ÚAN, pásmo 50 m od hranice PUPFL, OP silnice III/3128



- nově vymezená rozvojová plocha ze západu navazující na zastavěné území obce, její severní hranici tvoří silnice III/3128 a jižní silnice I/11, dopravní napojení lokality bude řešeno v rámci územní studie prostřednictvím místních komunikací, nikoli přímo ze silnice I/11 - respektovat polohu v ÚAN, pásmo 50 m od hranice PUPFL, OP silnice (I/11, III/3128), el. vedení (včetně OP)


Z8


- rozvojová plocha částečně převzatá z ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí, ze západu navazující stabilizované plochy bydlení, ze severu vytyčená silnicí I/11, z jihu silnicí III/3128, dopravní napojení lokality bude řešeno v rámci územní studie prostřednictvím místních komunikací, nikoli přímo ze silnice I/11 - respektovat polohu v ÚAN, pásmo 50 m od hranice PUPFL, OP silnice (I/11, III/3128), el. vedení (včetně OP), zavlažovací systémy


Z9

ZV – veřejná prostranství – veřejná zeleň

- nově vymezená plocha veřejné zeleně v okolí kapličky sv. Anny, plocha sloužící rovněž jako veřejné prostranství pro rozvojovou lokalitu Z8 - respektovat OP silnice, zavlažovací systémy


Z10

DS – dopravní infrastruktura silniční

- rozvojová plocha dopravní infrastruktury určená pro umístění přeložky silnice III/3128, v rámci studie prověřit ekonomicko-technické řešení stavby a návaznost na stávající komunikace - respektovat zavlažovací systémy


Z11


- rozvojová plocha dopravní infrastruktury vymezená za účelem realizace cyklostezky (Žamberk – Vamberk) - respektovat el. vedení (včetně OP), zavlažovací systémy, PUPFL (včetně OP)


Z12


- rozvojová plocha dopravní infrastruktury vymezená za účelem realizace cyklostezky (Žamberk – Vamberk) -respektovat zavlažovací systémy


Z5

Z6

Z7

G.2

Plochy jiného využití než stanovuje § 4 – 19 vyhl. č. 501/2006 Sb.

Vzhledem ke skutečnosti, že některé současné i navrhované způsoby využití není možné do okruhu ploch uvedených ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“) ani při jejich podrobném členění zařadit a zvláště z důvodu upřesnění podmínek jejich využívání, vzniká potřeba stanovit plochy s jiným způsobem využití než stanoví § 4 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Tyto plochy jsou v územním plánu vymezeny za účelem stanovení podrobných podmínek pro využití ploch systému sídelní zeleně, zaručujících ochranu těchto ploch před nežádoucím zastavěním {podle přílohy č. 7, části I., odst. 1, písm. c) vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci}. Jedná se o následující plochy s rozdílným způsobem využití:


51


textová část

Zeleň – soukromá a vyhrazená (ZS) – je vymezena zejména na plochách zahrad a sadů za účelem jejich ochrany před zastavěním a zachování významnějších fragmentů sídelní zeleně Mimo stabilizovaných ploch je územním plánem vymezena plocha Z5 severozápadně od obce v prostoru mezi zemědělským areálem a stávající zástavbou částečně s funkcí izolační a ochrannou.

Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot

G.3

G.3.1 Ochrana kulturních památek Památkově hodnotné objekty V řešeném území se nenacházejí objekty zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. V současnosti je připravována žádost o prohlášení kostela sv. Jakuba Většího za kulturní památku. V obci Rybná nad Zdobnicí jsou registrovány následující památkově hodnotné objekty vedené v zájmu o zapsání: označení

hodnotný objekt

dotčené parcely

Z/47/01

areál kostela sv. Jakuba Většího /01 kostel sv. Jakuba Většího /02 ohradní zeď s branou /03 márnice /04 socha – Panna Maria (Madona) /05 socha – Krucifix /06 náhrobek s reliéfem kříže /07 náhrobek B. Kulhavé /08 náhrobek rodiny Brklovy /09 náhrobek rodiny Hrdinovy (Brklovy, Bártovy) /10 náhrobek J. Čerrenka

Z/47/02

areál fary č. p. 10 /01 fara č. p. 10 /02 ohradní zeď s branou /03 pamětní deska J. Selichara a A. Slavíčka /04 pamětní deska T. G. Masaryka

st.p.č. 110

Z/47/03

kaple sv. Anny

st.p.č. 297

Z/47/04

socha - Kalvárie

st.p.č. 289

Z/47/05

pomník padlým

st.p.č. 289

Z/47/06

socha - krucifix

st.p.č. 19/1

Z/47/07

socha Krucifix (v lokalitě Dvorek)

Z/47/08

socha – sv. Jan Nepomucký

st.p.č. 143

Z/47/09

mlýn č. p. 169

st.p.č. 252

Z/47/10

dům – galerie J. Selichara č. p. 150

st.p.č. 289

st.p.č. 111, 112; p.p.č. 216

p.p.č. 1021/3

Zájmové objekty památkové péče a další památky místního významu jsou vyznačeny v grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres). Navrhovaná koncepce respektuje veškeré památkově hodnotné objekty v řešeném území.

G.3.2

Archeologické lokality

V řešeném území se nacházejí následující území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR: pořadové č. SAS

název UAN

typ UAN

reg. správce

14-14-11/2

Pekelec

II

Muzeum Orlických hor

14-14-16/2


II

Muzeum Orlických hor

Celé správní území obce Rybná nad Zdobnicí je územím s archeologickými nálezy (ÚAN) a je zde nutné postupovat v souladu s ustanovením § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní památkové péči“). Kromě jmenovaných lokalit náleží zbylé území obce do


52


textová část

kategorie ÚAN III, tedy do území, na němž dosud nebyl rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, a proto existuje pravděpodobnost výskytu nálezů. Území s archeologickými nálezy také splňují podmínky pro to, aby mohla být považována za území s výskytem archeologického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m. s. V souladu s příslušnými právními předpisy, především tedy s Úmluvou o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sb. m. s.) a se zákonem o státní památkové péči, je při realizaci všech stavebních či jiných aktivit prováděných na správním území Rybné nad Zdobnicí bezpodmínečně nutné zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu. Za území s archeologickými nálezy lze přitom považovat prostor, kde již byly jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy identifikovány a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Proto je nutné dále upozornit na § 23 zákona o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém jsou upraveny povinnosti potenciálního nálezce a obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. V grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres) jsou zakresleny archeologické lokality dle SAS.

G.3.3 Ochrana přírody a krajiny Územní ochrana nezakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o ochraně přírody a krajiny“), a jeho prováděcích vyhláškách 395/1992 Sb. a 60/2008 Sb. Z hlediska výše uvedeného zákona a prováděcích vyhlášek se v řešeném území nenacházejí žádná zvláště chráněná území. Významné krajinné prvky V území se nacházejí významné krajinné prvky vyplývající z § 3 odst. b zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Tyto prvky jsou ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny, utváří její typický vzhled a přispívají k udržení její stability. Maloplošná zvláště chráněná území V těsné blízkosti hranice řešeného území na severu při silnici na Slatinu nad Zdobnicí se nachází přírodní rezervace Ve Slatinské stráni (kód ÚSOP 490, rozloha 4,7062 ha). V souladu s § 37 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny je vymezeno ochranné pásmo do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území zasahující do území obce Rybná nad Zdobnicí. Památné stromy V řešeném území jsou evidovány následující památné stromy: kód AOPK

název, pozn.

typ objektu

dotčené parcely

101402

Jarešův klen v Rybné nad Zdobnicí (na vyvýšeném místě cca 20 m od čp. 26, rodový strom)

jednotlivý strom (javor klen)

st. p. č. 53

101403

Lípa ve Dvorku (v odlehlé části obce nedaleko staré chalupy)

jednotlivý strom (lípa srdčitá)

p. č. 957/2

101404

Stromy v Rybné nad Zdobnicí (ve středu obce u cesty ke středisku ZD; původně 5 stromů, v červenci 1999 jeden dub skácen)

skupina stromů (1 dub letní, 3 lípy srdčité)

p. č. 2064/1, st. p. č. 153/1

Migračně významné území Celé území obce Rybná nad Zdobnicí je součástí migračně významného území, které slouží zejména pro ochranu průchodnosti krajiny pro volně žijící živočichy, především velké savce. Základem vymezení migračně významného území jsou data o výskytu a migracích losa evropského, rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého na území ČR (jejichž nároky pokrývají rovněž potřeby ostatních živočichů do velikosti jelena) a struktura krajiny s důrazem na přírodně zachovalá území s vyšší lesnatostí. V tomto území by měla být zohledněna problematika migrace volně žijících živočichů v procesu územního plánování, tj. mělo by být zajištěno zachování migrační prostupnosti krajiny a omezeno takové využití území (včetně umisťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a migrace uvedených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.


53


textová část

Územní systém ekologické stability (dále též jen „ÚSES“) Pro zachování vysoké a trvalé ekologické stability je nutné vymezení ekostabilizačních prvků a jejich vzájemné propojení. Kostra ekologické stability je navržena na základě srovnání potenciálního a aktuálního přírodního stavu ekosystémů v krajině. Při návrhu ÚSES jsou důležité směry migračních tras (vodní toky, údolí, hřbety apod.), reprezentativnost stanoviště, zastoupení ekologicky významných prvků, předpokládané antropogenní zásahy do krajiny, návaznost na sousední katastry a vzájemné provázání návrhů ÚSES. Pro skladebné prvky ÚSES jsou vymezovány zbytky přírodních a přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou stabilitou. Tyto segmenty krajiny mají příznivý vliv na okolní méně stabilní části krajiny a jsou nezbytné pro ochranu druhové a genové diverzity. Podle ustanovení § 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, zajišťuje vymezení ÚSES uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. Řešení ÚSES vychází ze zpracovaných podkladů a dokumentů. Jednotlivé prvky byly v souladu s principy projektování ÚSES a s ohledem na stav v území aktualizovány a upřesněny v měřítku územního plánu, tak aby co nejvíce využívaly stávajících fragmentů ekologicky stabilnějších ploch v krajině. Pro vymezení prvků ÚSES v řešeném území sloužily následující podklady: 

ÚAP Královéhradeckého kraje (aktualizace 2011)



ZÚR KHK (2011)



Koncepce ochrany přírody a krajiny KHK (2004)



Podklady pro územní plán „Rybná nad Zdobnicí“ (Ing. Květoslav Havlíček, leden 2012)



Generel místních SES Rybná nad Zdobnicí (Ing. Zuzana Baladova, Věra Kulová, únor 1994)



ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí (Ing. arch. Emil Králík, Ing. arch. Hana Vašatová, 4/1999)



terénní průzkum zpracovatele ÚP

U části prvků ÚSES spočívá jejich funkčnost ve vhodném způsobu hospodaření {na lesním půdním fondu (LPF) obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na zemědělském půdním fondu (ZPF) obnova lučních společenstev v údolních nivách, doplnění břehových porostů vodotečí, liniové a rozptýlené zeleně, obnova malých vodních nádrží, revitalizace vodních toků, apod.}. U skladebných prvků ÚSES vymezených na ZPF je nezbytné koordinovat řešení s návrhem komplexních pozemkových úprav. V rámci mapování krajiny a vytváření kostry ekologické stability byly v řešeném území aktualizovány a upřesněny v měřítku územního plánu regionální a lokální prvky ÚSES. Tato kostra ÚSES pak byla doplněna rozsáhlou sítí interakčních prvků zejména liniového charakteru. Jednotlivé vazby ÚSES jsou koordinovány s územně plánovací dokumentací okolních obcí (Jahodov, Vamberk, Slatina nad Zdobnicí, Záchlumí) a se ZÚR Pardubického kraje. Dle ZÚR KHK je ve správním území obce Rybná nad Zdobnicí vymezeno regionální biocentrum RBC 496 Pekelec. Trasa regionálního biokoridoru RK 813, který dle ZÚR KHK zasahuje do správního území obce, je vedena mimo řešené území tak, aby navazovala na trasu RK 813 vymezenou v ZÚR Pardubického kraje (vydanými v dubnu 2010), a aby respektovala vedení RK 813 v ÚP Vamberk (2009, ARCHTEAM). Trasa biokoridoru je vedena po západních svazích vrcholu Chlum v k. ú. Merklovice k regionálnímu biocentru 378 Litice v k.ú. Litice nad Orlicí na území obce Záchlumí (ÚP Záchlumí, 2009, Ing. arch. Dagmar Vaníčková). Změna současné trasy biokoridoru RK 813 na území Královéhradeckého kraje bude v rámci aktualizace ZÚR Královéhradeckého kraje upravena dle výše uvedeného. Vymezené lokální biokoridory LBK 2 a LBK 3 jsou částečně přerušeny koridorem územní rezervy dopravní infrastruktury, která však nebude mít na funkčnost biokoridoru vliv. Metodika ÚSES povoluje délky přerušení lokálních biokoridorů od 15m – 2000m, což je v obou případech zajištěno. Plochy funkčních i částečně funkčních biocenter jsou v územním plánu vymezeny jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Zvýšení ekologické stability krajiny je územním plánem dále podpořeno vymezením smíšených ploch nezastavěného území – NS, zejména ploch s indexem (p – přírodní a v - vodohospodářská) v nivních a na vodou ovlivněných plochách, kde je mimo jiných funkcí (zemědělské) podpořena funkce ekologicko - stabilizační. Přehled prvků ÚSES V území je ÚSES zastoupen regionálními a lokálními prvky ÚSES a interakčními prvky. Hlavním krajinným prvkem je údolí Zdobnice. Jižní část území leží v nárazníkové zóně nadregionálního biokoridoru K 81 „Sedloňovský vrch, Topielisko – Vysoké Chvojno“, který v nejbližším úseku sleduje tok řeky Divoká Orlice. Vymezení regionálního koridoru RK 813 – viz. výše.


54


textová část

Struktura ÚSES je v území tvořena následujícími prvky ÚSES: Regionální biocentrum Označení / název

Lesní typ

Funkčnost/ ekol. stabilita

Geobiocenologická typizace

výměra (v k. ú.)

Regionální biocentrum 496 Pekelec

5A1, 5V9, 5B1, 5J1, 4B3, 4N1, 5D3, 5V1, 5K1

Funkční, ekologická stabilita: 4, 5

STG: 5BC4-4, 5AB3, 5B3

8,73 ha

stručná charakteristika

Hluboce zařízlé údolí Zdobnice, část louka, prudký svah – bukové porosty. V meandru toku (Pekelec) rekultivované louky, v horní partii na okraji lesa individuální chatová zástavba. Nejkvalitnější porosty na prudkém severně orientovaném svahu nad levým břehem Zdobnice

Návrh opatření

Trvalé zatravnění rekus. luk na meandrem Zdobnice, nepovolovat další výstavbu objektů individuální či hromadné rekreace. Zvýšit zastoupení listnáčů a jedle

Lokální biocentra Označení / název

Lesní typ

Lokální biocentrum LBC 1 – U letního tábora

5V1, 5D3



výměra (v k. ú.)

Funkční, ekologická STG: 5AB3, 5BC3, 5BC4 stabilita: 3

3,78 ha


Severně orientovaný svah nad levým břehem Zdobnice na hranici se Slatinou nad Zdobnicí, převážně smrkové porosty

Návrh opatření

Postupná změna dřevinné skladby porostů odpovídajících zastoupeným STG (5AB3, 5BC3, 5BC4) – při výchově a obnově porostů

Lokální biocentrum LBC 2 – Nad Rybenským potokem

3J9, 4B9

Funkční, ekologická stabilita: 3

STG: 3B3, 3BC3

2,12 ha


Prudký zalesněný svah nad levým břehem Rybenského potoka, při levém okraji silnice III/31212, převažují smrkové porosty

Návrh opatření

Při obnově porostů zvýšit zastoupení listnáčů dle STG (3B3, 3BC3)

Lokální biocentrum LBC 3 – Skály stručná charakteristika Návrh opatření

4B3, 3J4

Funkční, ekologická stabilita: 3, 4

STG:3C3, 3AB3, 3B3, 3BC4

4,25 ha

Údolnice pravostranného přítoku Rybenského potoka a oboustranně zalesněné svahy (smrkové porosty s příměsí), pravostranně se skalními výchozy. Funkční biocentrum – ochrana stávajícího stavu, louku v nivě nerekultivovat, SM předržet, do obnovy BK, KL, v mladém porostu výchovou podpořit listnáče na úkor smrku

Lokální biokoridory Označení / název

Lesní typ



velikostní parametry (šířka, délka v k.ú.)

Lokální biokoridor LBK 1

3L1, 5V1, 3U1, 3J4

Částečně funkční, ekologická stabil.:2, 3, 4

STG: 4B3 -4, 3AB3

20 m, 1200 m


Rybenský potok, pramenící na severovýchodních svazích Chlumu, částečně protékající zastavěným územím obce a ústící zleva do Zdobnice v Pekelci, v úseku od pravobřežního zaústění drobné vodoteče po ústí do Zdobnice. Tok má převážně přirozený charakter, místy korigován, s doprovodnou zelení (vrba, jíva, olše, jasan), z části protéká lesem či po jeho okraji. V úzké nivě a navazujících svazích pestrá mozaika kultur – louky, sady, zahrady, místy břehový porost přerušen (soukromé zahrady)

Návrh opatření

Tok neupravovat (v nutném případě vegetačními způsoby se zachováním břehových porostů), v chybějících úsecích doplnit břehový porost, zajistit ochranné pásmo toku, zamezit znečišťování vody, oplocování až k toku, do úzké nivy nesituovat zástavbu


55


textová část

Označení / název

Lesní typ



velikostní parametry (šířka, délka v k.ú.)


3L1, 5V1, 3U1, 3J4

Částečně funkční, ekologická stabil.: 3, 4

STG: 4B3 -4, 3AB3

20 m, 1200 m


Lokální biokoridor je veden na východních svazích podél komunikace III/31212. Z větší části je tvořen stávajícími lesními porosty (smrkové porosty s příměsí), místy přerušen loukami, v jižní části ornou půdou.

Návrh opatření

Částečně funkční biokoridor – ochrana stávajícího stavu, v chybějících úsecích, zejména v jeho jižní části, doplnit dřevinnou skladbou porostů odpovídajících zastoupeným STG, příp. zatravnit.


3L1, 5V1, 3U1, 3J4

Částečně funkční, ekologická stabil.: 3, 4

STG: 4B3-4, 4AB3, 4B3, 4BC4

20 m, 1300 m


Přirozená údolnice s drobnou vodotečí, v blízkosti silnici III/3128, od polní cesty (od katastrální hranice) údolnice v délce 700 m zatravněná, směrem k obci široká, hluboce zařízlá údolnice s drobnou vodotečí – pravostranný přítok Rybenského potoka.

Návrh opatření

Částečně funkční biokoridor – zatravnit chybějící úsek údolnice po hranici k.ú. Záchlumí v šířce min. 20 m. Dolní zalesněná část údolnice funkční – ochrana stávajícího stavu, na lesních pozemcích zvýšit zastoupení listnáčů

Pozn.:

Stupeň 3 Stupeň 4 Stupeň 5

nestabilní porosty, dřevinná skladba neodpovídá stabilní, směsi dřevin částečně odpovídají velmi stabilní, odpovídající dřevinná skladba

Obecné zásady pro prvky ÚSES (návrhy opatření): pro přírodní růstové podmínky lesa je nutný zákaz větších holosečí než 1 ha prolomením zápoje dochází k zahájení přirozené obnovy výběrným způsobem hospodaření lze zvyšovat věk obnovovaných porostů zachování dlouhé obnovní doby umožňuje věkovou diferenciaci umělou obnovu lze použít jen tam, kde přirozenou uplatnit nelze podpora vtroušených dřevin v monokulturách výchovnými zásahy zvyšovat biologickou diverzitu (druhová četnost) snížit stavy spárkaté zvěře pro zvýšení stability porostů a zvýšení zastoupení listnatých dřevin a jedle Interakční prvky V řešeném území jsou jako doplnění ÚSES územním plánem vymezeny plochy zeleně plnící funkci interakčních prvků (dále jen „interakční prvky“). Interakční prvky jsou nepostradatelné krajinné segmenty obvykle ekotonového charakteru, které zprostředkovávají na lokální úrovni příznivé působení ostatních ekologicky významných krajinných segmentů. Jedná se o liniové prvky (stávající, k doplnění, nově navržené) – zalesnění v pruzích stromovým a keřovým patrem, doplnění a obnovení stromořadí podél cest, břehové porosty, ozelenění a udržování tůní a podpora skupinek stromů ve volné krajině. Důležité jsou též travnaté pruhy po vrstevnici, které mají protierozní charakter a jsou důležité pro živočišnou faunu. Interakční prvky jsou vymezeny zejména za účelem ekologicko – stabilizačních opatření v krajině a obnovení krajinných formací v rozlehlých plochách zemědělského využívání.

G.3.4 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území V souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, budou v řešeném území respektovány následující jevy: Sesuvná území - plošná číslo

lokalita

klasifikace

stupeň aktivity

rok pořízení záznamu, aktualizace

4833


sesuv

potenciální

1963, 1983

4853


sesuv

potenciální

1963, 1983

4822


sesuv

potenciální

1963, 1983


56


textová část

4823


sesuv

potenciální

1963, 1983

4824


sesuv

potenciální

1963, 1983

4825


sesuv

potenciální

1963, 1983

4826


sesuv

potenciální

1963, 1983

4827


sesuv

potenciální

1963, 1983

V řešeném území se dále nacházejí následující zrušená ložiska: číslo ložiska

název

identifikační číslo

surovina

způsob těžby

9313900


931390000

fluorit-barytová surovina

dosud netěženo

9064800

Bohousová-Česká Rybná

906480000

fluorit-barytová surovina

dosud netěženo

G.4

Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky

G.4.1 Civilní ochrana Dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl pro Královéhradecký kraj zpracován Havarijní plán Královéhradeckého kraje představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Havarijní plán je základním dokumentem kraje pro řešení mimořádných situací v případě živelních pohrom, antropogenních havárií nebo jiných nebezpečí, která ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Havarijní plán je určen k plánování a řízení postupu integrovaného záchranného systému a je závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, fyzické i právnické osoby nacházející se na území kraje. Dle nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb., byl pro Královéhradecký kraj zpracován Krizový plán obsahující souhrn krizových opatření a postupů, které kraj zpracovává k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v dané působnosti. Požadavky uvedené v § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jsou územním plánem respektovány v těch bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního plánu a krizového plánu Královéhradeckého kraje. Územní plán dále respektuje „Plán činnosti orgánů obce Rybná nad Zdobnicí“ schválený dne 3.12.2007, který je základním dokumentem obecního úřadu pro zabezpečení úkolů a opatření na ochranu životů, zdraví, majetku nebo životního prostředí při vzniku mimořádných událostí. Ochrana území před průchodem povodňové vlny vzniklé zvláštní povodní V řešeném území nejsou známy situace, při kterých by bylo nutné chránit území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zóny havarijního plánování Do řešeného území nezasahuje žádná zóna havarijního plánování. V řešeném území se nenachází žádný subjekt nakládající ve větším rozsahu s nebezpečnými látkami. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V řešeném území se nenachází žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít dočasné úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby. Dočasné úkryty budou u nové výstavby zřizovány v souladu s metodickou pomůckou pro samosprávu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby „Sebeochrana obyvatelstva“. Územním plánem není vymezena plocha pro realizaci stálého úkrytu. Havarijní plán Královéhradeckého kraje obsahuje obecné postupy pro řešení mimořádných událostí, při kterých je vyhlášen III. stupeň poplachu podle poplachového plánu IZS Královéhradeckého kraje (kdy je ohroženo více jak 100 a nejvýše 1000 osob) a zvláštní stupeň poplachu (kdy je ohroženo více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km2). Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Pro shromáždění obyvatel v případě mimořádné události budou sloužit místa určená krizovým štábem. K těmto účelům jsou vhodné zejména plochy veřejných prostranství v centrální části Rybné nad Zdobnicí


57


textová část

(v prostoru před základní a mateřskou školou a obecním úřadem) a jádrové části Dvorku. Obyvatele postižené mimořádnou událostí bude možno přechodně ubytovat v objektech občanského vybavení (objekt sokolovny, školy a mateřské školy), kde je možné zajistit rovněž jejich stravování, dále v soukromých objektech na území obce, případně v ostatních ubytovacích či rekreačních zařízeních mimo obec. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Na území obce Rybná nad Zdobnicí se nenacházejí sklady materiálu civilní obrany a humanitární pomoci jako samostatné objekty a zařízení. Materiál civilní ochrany a humanitární pomoci pro potřeby obce lze skladovat v objektu obecního úřadu v centrální části Rybné nad Zdobnicí. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, případně likvidačních pracích bude podílet HZS Rychnov nad Kněžnou za pomoci Sboru dobrovolných hasičů obce Rybná nad Zdobnicí, případně dalších právnických i fyzických osob dle charakteru mimořádné události v koordinaci s obcí. Pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací a pro uložení kontaminovaného materiálu vzniklého při mimořádné události (dočasná skládka) je určena plocha za kostelem směrem na Slatinu nad Zdobnicí (p. č. 215/2, 219/2 v k. ú. Rybná nad Zdobnicí). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK). V případě výpadku dodávky pitné vody se bude voda odebírat z vrtu P1 v Potštejně s kapacitou 1 728 m3/den. Nouzové zásobování vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody. Plochy pro zajištění potřeb nouzového zásobování obyvatelstva vodou jsou vymezeny na veřejném prostranství před objektem školy a obecního úřadu v centrální části Rybné nad Zdobnicí. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie.

G.4.2 Obrana státu Z hlediska obrany státu se v řešeném území nachází ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení. Tato skutečnost bude respektována v dalších stupních projektové dokumentace. Veškerá územní a stavební činnost v ochranném pásmu bude předem projednána s Vojenskou ubytovací a stavební správou (VUSS) Pardubice. Z obecného hlediska budou respektovány parametry příslušné kategorie komunikací včetně ochranných pásem stávajícího i plánovaného dopravního systému. Návrhem ani jeho důsledky nejsou dotčeny případné nemovitosti ve vlastnictví Ministerstva obrany ČR. V zájmové lokalitě se nenacházejí vojenské inženýrské sítě.

G.4.3 Požární ochrana Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlavních řadů zajišťují v současné době dodávku požární vody v potřebném tlaku prostřednictvím požárních hydrantů na síti. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804.

G.4.4 Radonový index geologického podloží Problematiku ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a způsoby úprav vedoucí ke snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Správní území Rybné nad Zdobnicí spadá dle mapy radonového rizika z geologického podloží na území České republiky do převažující kategorie radonového indexu geologického podloží nízké (většina území), přechodné (dílčí části obce) a vysoké (západní část obce).

G.4.5 Ochrana před povodněmi Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), je limitem využití území stanovené záplavové území. V řešeném území je stanoveno záplavové území Q100 včetně aktivní zóny na vodním toku Zdobnice, který vymezuje část severní hranici území obce:


58


textová část

ID záplavového území

CZ052_37

Správce vodního toku

Povodí Labe, s.p.

Vodní tok

Zdobnice

říční kilometr od – do

0 – 13,007

datum stanovení

20.04.2006

stanovil

KÚ Královéhradeckého kraje

č.j. stanovení ZÚ

5675/ZP/2006

Územním plánem je umožněna realizace protipovodňových opatření v plochách smíšených nezastavěného území – zemědělských, přírodních a vodohospodářských (NSzpv) vymezených převážně v údolních nivách Rybenského potoka a na svazích v jižní části území obce, kde budou konkrétní opatření vedoucí ke zvýšené retenční schopnosti krajiny upřesněny a vymezeny v rámci studie US1 (viz. kapitola 7.6.3.).

G.5

Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury

G.5.1 Občanské vybavení Plochy občanského vybavení specifikované v § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“) jsou v územním plánu Rybná nad Zdobnicí členěny podrobněji na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – jsou plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro vzdělání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Stabilizované plochy vymezené v řešeném území představují objekty mateřské a základní školy, objekt sokolovny s poštou a související sportovní plochy, obecní úřad a areál kostela sv. Jakuba Většího, areál fary, kapličku sv. Anny a hasičskou zbrojnici. Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) – jsou plochy převážně komerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro obchodní prodej, ubytování, stravování, služby. Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nenarušují sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny. Stabilizované plochy představují objekty prodejny smíšeného zboží a motorestu umístěné v blízkosti kostela sv. Jakuba Většího. Další rozvoj občanské vybavenosti je umožněn v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách pro bydlení v rodinných domech – venkovské – BV, veřejných prostranství – veřejné zeleně – ZV, v souladu s jejich hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. Územním plánem nejsou vymezovány rozvojové plochy občanské vybavenosti, pro současný stav je vybavenost v obci vyhovující. V zastavitelných plochách bydlení v rodinných domech – venkovských (BV) bude v rámci územních studií (zastavitelné plochy Z1, Z6 – Z8) a navazujících projektových dokumentací v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. prověřena potřeba vymezení dostatečných ploch veřejných prostranství.

G.5.2 Veřejná prostranství Plochy veřejných prostranství specifikované v ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou v územním plánu vymezeny jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití. Veřejná prostranství (PV) – jsou nezastavitelnými (nebo zcela výjimečně zastavitelnými) plochami v zastavěném území. Zahrnují veškeré stabilizované plochy s převažující funkcí veřejných prostranství (návesní a uliční prostory) v zastavěných územích sídel. S ohledem na význam ve struktuře ploch veřejných prostranství zahrnuje územní plán do veřejných prostranství (PV) také úseky místních komunikací, které mají významnou prostorotvornou funkci. Ve struktuře sídel jsou plochy veřejných prostranství vymezeny v jádrovém prostoru Rybné nad Zdobnicí a Dvorku. Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) – zaujímají specifický význam v rámci veřejných prostranství. Pro tuto funkci je v územním plánu vymezena plocha veřejného prostranství (veřejné zeleně - ZV) v přímé vazbě na areál kostela sv. Jakuba Většího. Pro rozvoj ploch veřejné zeleně byla územním plánem vymezena plocha Z9 v okolí kapličky sv. Anny při silnici III/3128 jihovýchodně od centra obce. V územním plánu jsou vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využití umožňující v rámci podmínek využití realizaci ploch veřejných prostranství: plochy bydlení – v rodinných domech - venkovské (BV) plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM)


59


-

textová část


G.5.3 Dopravní infrastruktura Koncepce dopravy vychází z následujících dokumentů a podkladů: o o o o o

ZÚR Královéhradeckého kraje (2011) Generel silniční dopravy Královéhradeckého kraje (aktualizace 2008) ÚAP SO ORP Rychnov nad Kněžnou (Úplná aktualizace 2010) Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje (aktualizace 2009) ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí (Ing. arch. Emil Králík, Ing. arch. Hana Vašatová, 4/1999)

Silniční doprava Silniční doprava je v řešeném území výhradním zprostředkovatelem přepravních objemů a je provozována prostřednictvím silniční sítě a navazující struktury místních komunikací. Širší vazby Obec Rybná nad Zdobnicí leží na páteřním tahu nadregionálního významu – silnici I/11, která se 6 km západně od obce na území Vamberku protíná s další významnou dopravní a sídelní osou podhůří Orlických hor – silnicí I/14. Poloha obce na hlavním dopravním tahu a související dobrá dopravní dostupnost ekonomicko správních center (Rychnov nad Kněžnou, Kostelec nad Orlicí, Solnice – Kvasiny, Vamberk), je předpokladem pro zvýšenou územní aktivitu. Silnice I. třídy Řešeným územím prochází jako hlavní dopravní trasa silnice I. třídy: I/11

Okr. křiž. Vrčení (I/32) – Chlumec n. C. – Nové Město (I/36) – Hradec Králové (I/33, I/35, I/37, I/31) – Vamberk (I/14) – Žamberk – Červená Voda (I/43) – Štíty (I/43) – Bludov (I/44) – Šumperk – Rapotín (I/44) – Rýmařov – Bruntál (I/45) – Opava (I/46, I/57) – Ostrava (I/47, I/58, I/56) – Havířov – Český Těšín (I/48, I/67) – Třinec-Nebory (I/68) – Jablunkov – Slovensko

Silnice I/11 procházející řešeným územím ve směru jihovýchod – severozápad zajišťuje silniční spojení tah mezi Královéhradeckým, Pardubickým, Olomouckým a Moravskoslezským krajem. Na území Královéhradeckého kraje nabývá na významu především v úseku Hradec Králové – Kostelec nad Orlicí (Vamberk). Tato silnice je pro obec z hlediska dopravního významu klíčová, neboť zprostředkovává přímé spojení se správními centry – Vamberkem (Rychnovem nad Kněžnou), Žamberkem, Kostelcem nad Orlicí a Hradcem Králové. Přeložka silnice I/11 Rybná nad Zdobnicí (obchvat) Problematika průtahu silnice I/11 obcí byla v minulosti řešena v ÚPD obce (ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí, Ing. arch. Emil Králík, Ing. arch. Hana Vašatová, 1999) krátkou přeložkou v kontaktní poloze severně od jádrové části obce. Řešení bylo následně věcně převzato do podkladu a dokumentace kraje (Generel silniční dopravy Královéhradeckého kraje, ÚP VÚC Orlické hory a podhůří) a zahrnuto také do návrhu ZÚR KHK. Na základě výsledku projednání byl záměr v roce 2011 z dokumentace vyřazen a řešení není na úrovni krajské dokumentace nadále sledováno. Ze stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání ÚP Rybná nad Zdobnicí je zřejmé, že záměr přeložky silnice I/11 není resortem dopravy, resp. MD, ŘSD ČR sledován a připravován. Vzhledem k tomu, že v ZÚR KHK je uvedeno, že za Vamberkem je další vedení silnice I/11 sledováno v současné stopě až na hranice kraje a trasa obchvatu není studijně prověřena, ŔSD ČR doporučuje chránit přeložku silnice I/11 v Rybné nad Zdobnicí jako územní rezervu. S ohledem na nevyhovující dopravní situaci na průtahu silnice I/11 Rybnou nad Zdobnicí a výše uvedené je v územním plánu vymezen koridor územní rezervy R1 pro přeložky silnic I/11 a III/3128 v odsazené poloze severně a západně od obce. V souvislosti s republikovými a krajskými prioritami v oblasti silniční dopravy se realizace tohoto řešení do roku 2025 nepředpokládá. Silnice III. třídy Silnice III. třídy zahušťují silniční síť v širším pohledu, v rámci řešeného území zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu sídel a vytvářejí lokální komunikační síť. Jejich dopravní zátěž je poměrně nízká. Významu těchto komunikací a konfiguraci terénu odpovídá i jejich trasování a návrhové parametry. Řešeným územím procházejí následující silnice III. třídy: III/3128

Slatina nad Zdobnicí (III/3195) – Rybná nad Zdobnicí – (hranice kraje) – Záchlumí – Bohousová – Česká Rybná – II/312

Silnice III/3128 je vedena ze Slatiny nad Zdobnicí přes centrum Rybné nad Zdobnicí do České Rybné, kde se napojuje na silnici II/312. Silnice III/3168 přenáší lokální dopravní vztahy, v rámci řešeného území dopravně obsluhuje osadu Dvorek. Problematickým místem je křižovatka silnic III/31212, III/3128 a I/11 u kostela


60


textová část

sv. Jakuba, kde jsou nevyhovující především rozhledové poměry, ale i směrové a výškové uspořádání. V souvislosti s polohou autobusových zastávek a blízkými objekty občanského vybavení dochází rovněž ke kolizi motorové, pěší a cyklistické dopravy. Průtah silnice I/11 současně vytváří výraznou prostorovou bariéru mezi oběma částmi obce. Přeložka silnice III/3128 Přeložka silnice III/3128 byla řešena již v ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí, její část (I. etapa) byla následně převzata do Generelu silniční dopravy Královéhradeckého kraje. Řešení předpokládalo realizaci přeložky silnice III/3128 (východního obchvatu obce) včetně nové průsečné křižovatky se silnicí I/11. Z důvodu nevyhovujícího uspořádání křižovatky silnic I/11 a III/3128 v blízkosti kostela sv. Jakuba, negativních vlivů těžké nákladní dopravy z areálu ŽPSV Litice a na základě zpracovaných podkladů a dokumentů je v ÚP vymezena zastavitelná plocha Z10 pro přeložku silnice III/3128 včetně křižovatky se silnicí I/11 a souvisejících staveb. Rybná nad Zdobnicí (III/3128) – Pekelec (ukončena)

III/31212

Silnice III/31212 dopravně obsluhuje Dolní Rybnou a má pouze lokální význam. Prochází územím od křižovatky se silnicí III/3128 v centrální části obce, sleduje tok Rybenského potoka a ukončena je na hranici obce. Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané úseky silnic III. třídy a místních komunikací. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Pro řešené území jsou využitelné údaje následujícího sčítacího úseku: Číslo silnice

Úsek

Začátek úseku

Konec úseku

I/11

5-1460

Vamberk, zaústění 11l

křížení s III/3128-Rybná n. Zd.

I/11

5-1478

křížení s III/3128-Rybná n. Zd.

hranice okresu Rychnov n. Kn. – Ústí n. O.

Sčítací úsek 5 - 1460 rok

Nákladní

Osobní

Motocykly

Celkem

2000

1177

3691

43

4911

2005

1610

4520

59

6189

2010

993

5012

90

6095

2025

1171

7516

90

8777

Sčítací úsek 5 - 1478 rok

Nákladní

Osobní

Motocykly

Celkem

2000

1122

4052

81

5255

2005

1634

4794

56

6484

2010

1016

4177

43

5236

2025

1199

6297

43

7539

Výhledové intenzity pro rok 2025 na sledovaném úseku silnice I/11 odpovídají jejímu významu, resp. stanovené kategorii. Při výpočtu výhledových intenzit byl zohledněn celkový nárůst dopravy v důsledku zvýšení výroby automobilů v závodu Škoda Auto a.s., který se nachází v Kvasinách cca 16 km severozápadně po silnici I/11 a následně I/14. V souvislosti s plánovaným rozvojem této průmyslové zóny celostátního významu (v ZÚR KHK označené jako PZ1 – Kvasiny – Solnice – Rychnov nad Kněžnou) lze předpokládat navýšení volných pracovních míst a tím další zvyšování dopravní zátěže na silnici I/11.


61


textová část

Na ostatních komunikacích v řešeném území sčítání dopravy nebylo prováděno, proto lze předpokládat, že intenzity nepřekročí hodnotu 500 - 600 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce. Místní komunikace Pro dopravní obslužnost lokálního charakteru jsou využívány průtahy silnic III. třídy, které rovněž umožňují obsluhu jednotlivých objektů. Na tyto silnice navazují místní komunikace různé délky a proměnlivých parametrů. Stávající rozsah sítě místních komunikací je v územním plánu stabilizován. Komunikace mají většinou charakter cest se zpevněným povrchem bez chodníků, o šířce kolem 3 m, vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Navrhované řešení přeložky silnice III/3128 generuje úpravy dílčích úseků místních komunikací. Veškeré úpravy na síti místních komunikací související s přeložkou silnice III/3128 jsou zahrnuty v rámci zastavitelné plochy Z10. Místní komunikace mimo zastavěná území jsou v územním plánu vymezeny výhradně jako plochy dopravní infrastruktury (DS) s jednoznačně převažující dopravní funkcí. V zastavěných územích plní úseky místních komunikací často funkci veřejných prostranství. Společně s vybranými plochami s převažující prostorotvornou funkcí, zejména v jádrových částech sídel jsou v územním plánu vymezeny jako veřejná prostranství (PV). Síť místních komunikací doplňují místní účelové komunikace, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů, většinou mimo souvislou zástavbu obce. Navrhovaná řešení Koncepce dopravní infrastruktury je zaměřena především na řešení problematiky křížení silnic I/11 a III/3128 v jádrové části obce. Územní plán pro přeložku silnice III/3128 a novou křižovatku se silnicí I/11 vymezuje zastavitelnou plochu Z10 východně od obce. Ozn.

funkční využití

popis

Z10

plocha dopravní infrastruktury – silniční (DS)

- přeložka silnice III/3128 - v rámci studie prověřit ekonomicko-technické řešení stavby a návaznost na stávající komunikace - zachovat funkčnost odvodňovacích systémů

Územním plánem je dále ze schválené ÚPD věcně převzata zastavitelná plocha Z3 severozápadně od obce pro realizaci čerpací stanice PHM. Pro záměr bylo v roce 1994 vydáno rozhodnutí o umístění stavby. Ozn.

funkční využití

popis

Z3


- přeložka silnice III/3128 - v rámci studie prověřit ekonomicko-technické řešení stavby a návaznost na stávající komunikace - zachovat funkčnost odvodňovacích systémů

Územní plán dále vymezuje koridor územní rezervy R1 pro přeložku silnice I/11. Realizace tohoto záměru se do roku 2025 nepředpokládá. Ozn.

funkční využití

popis

R1


- přeložka silnice I/11 – severní obchvat obce včetně přeložky silnice III/3128 a související stavby - územní rezerva zajišťuje ochranu koridoru pro budoucí dopravní stavbu vedenou mimo zastavěné území obce

V případě návrhu úprav stávajících sjezdů na silnici I/11 pro jiné než dosavadní účely musí být splněny podmínky stanovené v ČSN 73 6101, 73 6102, 73 6110, a dále je nutné projednání a souhlas s navrhovaným řešením vydaný majetkovým správcem silnice I/11 ŘSD ČR – Správou Hradec Králové a ŘSD ČR – oddělením technické podpory. Pro jednotlivé nově navržené rozvojové lokality budou zřízeny, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých, zejména rozsáhlejších rozvojových lokalit. Dopravní řešení v rámci rozvojových lokalit bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících stupních projektové dokumentace. V případě zastavitelných ploch Z7 a Z8 bude dopravní napojení řešeno prostřednictvím místních komunikací nebo sítě silnic nižších tříd, nikoliv přímým napojením na silnici I/11.


62


textová část

Šířka veřejných prostranství, jejichž součástí je komunikace, musí být v souladu s § 22 vyhlášky 501/2006 Sb. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí o minimální šířce 9 m mezi oploceními. Při návrhu je též nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a ukončená nejdále 50 m od stavby. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Obnova mimosídelních cest Obecným předpokladem pro území zemědělské krajiny s podílem lesních ploch je stabilizace a obnova struktury cest v rozsahu odpovídajícímu pozemkovému katastru, obnova charakteristických krajinných prvků, propojení s okolními obcemi převážně pro nemotorovou dopravu a zvýšení prostupnosti krajiny pro rekreační a sportovní účely. Cesty v krajině jsou vymezeny jako stávající plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS), s ohledem na jejich stav je doporučena úprava povrchu a jejich zapojení do systému protipovodňových a protierozních opatření (obnova krytu, úprava odvodnění komunikace, výsadba liniové zeleně, apod.). Územní plánem byly dále vymezeny zastavitelné plochy dopravní infrastruktury Z11 a Z12 pro realizaci cyklostezky vedené v trase historické císařské silnice mezi Žamberkem – Vamberkem. Kategorizace silnic a funkční skupiny Dle „Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2040“ (zpracovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR, červen 2010) je pro silnici I/11 v řešeném území stanovena kategorie S9,5/70. Pro silnice III. třídy není dle Ředitelství silnic a dálnic stanovena kategorie, s ohledem na dopravní význam a zatížení však bude vyhovovat kategorie minimální – S7,5/50. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle této ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové obousměrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných případech lze dle ČSN šířku snížit na 1,25 m. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních komunikací nevyhovující. Tento stav je nutno řešit v odůvodněných případech změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími ve společném prostoru místní komunikace. Předpokládá se šířka zpevnění cca 4,5 m s oboustranným zeleným pásem. Silnice III. třídy jsou dle ČSN 73 6110 zařazeny ve skupině B. Místní komunikace mají funkční skupinu C a D, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2. Statická doprava – doprava v klidu Parkování a odstavování vozidel je v obci uskutečňováno převážně na soukromých pozemcích a v profilu místních komunikací. Garážová stání jsou reprezentována garážemi na soukromých pozemcích. Individuální i hromadné garáže lze v rámci přípustného využití realizovat v dalších plochách s rozdílným způsobem využití (v plochách dopravní infrastruktury – silniční, veřejná prostranství) Plocha pro odstavování většího počtu vozidel se nachází ve veřejném prostoru před základní a mateřskou školou v centrální části Rybné nad Zdobnicí. Kapacita této plochy je cca 15 vozidel. Plocha je vymezena jako veřejné prostranství. Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy (např. plochy bydlení). Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle normy ČSN 736110. Vliv na životní prostředí Hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích se stanoví dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen „nařízení vlády č. 272/2011 Sb.“). Dle uvedeného nařízení jsou stanoveny limitní hodnoty hluku stanovené pro jednotlivé druhy chráněného venkovního prostoru. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A je stanoven součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době


63


textová část

podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb.. Dle uvedeného předpisu se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). V následujících tabulkách jsou uvedeny nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru u pozemních komunikací (doplněná tabulka z přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) pro denní a noční dobu. Tab. Tabulka limitních hladin hluku pro venkovní prostor pro pozemní komunikace: Způsob využití území

Den/noc

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

Limitní hladiny hluku v dB 1

2

3

4

Den Noc

40 25

50 30

60 35

80 45

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

Den Noc

50 30

50 30

60 35

80 45

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

Den Noc

50 30

60 35

70 40

90 50

Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb v případě hluku z dopravy na železničních drahách přičítá +5 dB. 1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluku z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídky vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drahách uvedených v bodu 3) a 4). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk Komunikace pro pěší Historicky vytvořená cestní síť a struktura zástavby umožňují využívat většinu místních komunikací pro pohyb pěších. V urbanizovaném území existují dílčí úseky chodníků podél silnice III/3128 (před obecním úřadem) a podél silnice I/11 od kostela sv. Jakuba směrem na Žamberk až k nové zástavbě na jihovýchodním okraji obce. Samostatné chodníky nejsou v územním plánu navrženy, jejich realizace je umožněna v rámci hlavního a přípustného využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití (zejména plochy dopravní infrastruktury – silniční, veřejná prostranství). Řešeným územím prochází značená turistická trasa (zelená) Záchlumí – Rybná nad Zdobnicí (bývalý mlýn) – Na Vyhlídce (Vamberk – Merklovice). Pěší trasa je územním plánem respektována. V odůvodnění ÚP je naznačena možnost vedení nové turistické trasy přes Dvorek do obce Slatina nad Zdobnicí, kde se trasa napojí na stávající modrou turistickou trasu. Cyklistická doprava Řešeným územím prochází následující značená cyklotrasa vedená po silnici III. třídy III/31212: č. 4075 – Litice nad Orlicí – Bohousová – Záchlumí - Rybná nad Zdobnicí - Slatina nad Zdobnicí – Pěčín - Nový Dvůr - Julinčino Údolí - Říčky v Orlických horách – Mezivrší - Černá Voda – Kunštát Stávající cyklotrasa je územním plánem respektována. Pro podporu rekreace a cestovního ruchu byla územním plánem vymezena cyklostezka vedená ve stopě historické císařské silnice mezi Žamberkem a Vamberkem. Pro její realizaci byly v ÚP vymezeny zastavitelné plochy Z11 a Z12.


64


textová část

Ozn.

funkční využití

popis

Z11

DS – dopravní infrastruktura - silniční

- plocha dopravní infrastruktury vymezená za účelem realizace cyklostezky (Žamberk – Vamberk) - respektovat el. vedení (včetně OP), zachovat funkčnost odvodňovacích systémů, PUPFL (včetně OP)

Z12

DS – dopravní infrastruktura - silniční

- plocha dopravní infrastruktury vymezená za účelem realizace cyklostezky (Žamberk – Vamberk) - zachovat funkčnost odvodňovacích systémů

Úsek cyklostezky je dále doporučeno zahrnout do sítě značených cyklotras s vazbou na stávající cyklotrasu č. 4075. Navržené řešení je vhodné projektově i realizačně koordinovat s okolními obcemi (Vamberk, Záchlumí). V případě, že nebude možné realizovat samostatné komunikace pro cyklisty (zejména v urbanizovaném území z důvodu nedostačující šíře stávajícího uličního prostoru), je navrženo vedení cyklistické dopravy buď v pruzích pro cyklisty umístěných v hlavním dopravním prostoru, nebo v jízdních pruzích spolu s motorovou dopravou po stávajících komunikacích. Trasy místního charakteru lze s ohledem na minimální intenzity dopravy vést obecně po všech místních a účelových komunikacích v řešeném území. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je pro řešené území zajišťována autobusovou dopravou a železniční dopravou (viz níže). Autobusová doprava v území je provozována firmou ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s., ORLOBUS a.s., AUDIS BUS s.r.o. a Veolia Transport Morava a.s. na následujících linkách: číslo linky

trasa

provozovatel

191101

Praha – Hradec Králové – Žamberk – Šumperk – Bruntál – Opava Ostrava

ČSAD Ústí n. O., a.s.

195101

Praha – Hradec Králové – Kostelec n. Orl. – Žamberk – Králíky – Jeseník

ČSAD Ústí n. O., a.s.

195103

Praha – Hradec Králové – Kostelec n. Orl. – Žamberk – Králíky – Jeseník

ORLOBUS a.s. (Veolia Transport, Východní Čechy)

660144 660202 660581

Kostelec n. Orl. – Vamberk – Žamberk – Letohrad – Jablonné n. Orl. – Čenkovice – Orličky, odb. Suchý vrch – Červená Voda Častolovice – Kostelec n. Orl. – Doudleby n. Orl. – Vamberk – Rychnov n. Kněž. – Rybná n. Zdob. – Slatina n. Zdob. – Pěčín – Rokytnice v Orl. h. Rychnov n. Kněž. – Vamberk – Rybná n. Zdob. – Záchlumí – Česká Rybná - Žamberk

700962

Žamberk – Česká Rybná – Záchlumí – Litice – Rybná n. Zdob. – Žamberk

950101

Jeseník – Hradec Králové – Praha

AUDIS BUS s.r.o. AUDIS BUS s.r.o. ČSAD Ústí n. O., a.s. ČSAD Ústí n. O., a.s. Veolia Transport Morava a.s.

V řešeném území je provozováno 7 autobusových zastávek - Rybná nad Zdobnicí, Obecní úřad; Pekelec; Pekelec pila; U kostela; U Opletalů; U stezky; Ve Dvorku. Docházkové vzdálenosti k jednotlivým autobusovým zastávkám a počet spojů autobusové dopravy je vyhovující. Železniční doprava Železniční doprava není v řešeném území provozována. Železniční zastávka Rybná nad Zdobnicí se nachází za severní hranici území obce (k. ú. Peklo nad Zdobnicí) na železniční trati č. 023 Doudleby nad Orlicí – Rokytnice v Orlických horách (trať jednokolejná, trakce motorová). Jedná se o dráhu regionálního významu propojující obec s Vamberkem, Kostelcem nad Orlicí (trať č. 021), dále Rychnovem nad Kněžnou a Solnicí (trať č. 022) a Rokytnicí v Orlických horách). Její význam je pro obec s ohledem na polohu zastávky minimální. Ochranná pásma Silniční Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikace nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán.


65


textová část

Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice I. tříd silnice II. a III. tříd

50 m od osy vozovky 15 m od osy vozovky

Železniční Železniční ochranné pásmo je stanoveno zákonem o drahách č. 266/1994 Sb. a tvoří prostor po obou stranách dráhy do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však do vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. Případnou výstavbu nových obytných objektů je třeba situovat mimo ochranné pásmo dráhy, respektovat vyhlášku č. 177/1995 Sb., stavební a technický řád drah, a postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platných zněních. V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby, výjimky lze udělit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení vedení, měřických znaků a signálů a jen v odůvodněných případech pro ostatní pozemní stavby. Výjimky povoluje drážní správní orgán, který současně stanoví podmínky. Letecká doprava Ochranné pásmo vzletových a přistávacích drah letiště je stanoveno zákonem č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. Do jihovýchodní části řešeného území zasahuje ochranné pásmo vzletové a přistávací dráhy veřejného vnitrostátního letiště Žamberk (provozovatel Aeroklub Žamberk).

G.5.4 Technická infrastruktura o o o o o o o o o o

Koncepce technické infrastruktury vychází z následujících dokumentů a podkladů: ÚAP SO ORP Rychnov nad Kněžnou (Úplná aktualizace 2010) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (2005) Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje (2004) Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje (2009) ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí (Ing. arch. Emil Králík, Ing. arch. Hana Vašatová, 4/1999) Pro řešené území byly dále zpracovány dílčí podklady a projektové dokumentace: Dokumentace k územnímu řízení „Vodovod pro obec Rybná nad Zdobnicí“ (Projekční kancelář Veselý & V.P., U koupaliště 1396, Choceň, 1/2001) Dokumentace k územnímu řízení „Rekonstrukce vodovodních řadů a zesilovací stanice tlaku Rybná nad Zdobnicí“ (Josef Veselý, projekční kancelář, U koupaliště 1396, Choceň, IX/2003) Dokumentace k územnímu řízení „Vodovod pro místní část Dolní Rybná, Rybná nad Zdobnicí“ (Josef Veselý, projekční kancelář, U koupaliště 1396, Choceň, V/2005) Studie na provedení tlakové kanalizace obec Rybná nad Zdobnicí (NEPTUN PRESSKAN s.r.o., Prostějov, 10/2003) Energetická koncepce obce Rybná nad Zdobnicí

Zásobování pitnou vodou Stávající stav Centrální část Rybné nad Zdobnicí je zásobována pitnou vodou z místního vodovodu, který využívá podzemního vrtu v jižní části obce. Vrt je hluboký 101,2 m a má vydatnost cca 1,3 l/s. Ve vrtu je osazeno ponorné čerpadlo dopravující vodu do akumulační nádrže nad vrtem, kde se voda také chloruje. Z akumulace se čerpá voda s využitím AT stanice do rozvodné sítě v obci. Dvorek je na veřejný vodovod napojen novým vodovodním řadem ze severního okraje obce, kde je rovněž umístěna zesilovací stanice tlaku. Vodovod je v majetku obce Rybná nad Zdobnicí a jeho provozovatelem je AQUA servis, a. s. Rychnov nad Kněžnou. Dolní Rybná je zásobována vodou z vlastních studní. Vodní zdroj ve Dvorku (studna o hloubce 5 m, vydatnost 1,2 l/s), který před vybudováním vodovodu do Dvorku sloužil pro veřejnou potřebu, je v současné době odpojen a slouží pro potřeby zemědělské výroby. Vodní zdroj v minulosti zásobující veřejný vodovod se nachází v lese západně od obce. Jsou zde dva pramenní zářezy s vydatností 0,85 l/s, voda ze zářezů je soustřeďována v pramenní jímce, odkud teče gravitačně do zemního vodojemu o objemu 30 m3. Tady je zabezpečována chlornanem sodným. Vodovod slouží individuálnímu zásobování. Vodovodní řady jsou převážně z litinových a PVC trub v profilech DN 50 - 100.


66


textová část

Bilance Jako základ vývoje je uvažován trend naznačený v Programu rozvoje vodovodů a kanalizací z roku 2004 (Tabulka bilančních údajů obcí). Tento trend je částečně korigován předpokládanými kapacitami rozvojových ploch, skutečným počtem obyvatel a vývojem potřeb v období po zpracování PRVK Královéhradeckého kraje. Bilanční údaje jsou uvedeny do roku 2025. Položka

označ.

jedn.

2005

2010

2015

2020

2025

poč.obyvatel

N

obyv.

437

434

440

450

464

poč. všech zás. obyv.

Nv

obyv.

285

303

320

337

348

prům.denní potřeba

Qp

3

47,34

49,53

51,58

50,55

53,94

koef. denní nerov.

kd

m /d

1,5

1,5

1,5

1,5

1,5

3

max. denní potřeba

Qd

m /d

71,01

74,29

77,37

75,83

80,91

spec. potř. vod. vyrob.

Qs,v

l/(os.d)

147,93

145,24

143,27

150

155

Dle PRVK KHK dochází v období 2005 – 2015 - k nárůstu počtu obyvatel napojených na vodovod o

35 obyv.

- ke snížení průměrné denní potřeby pitné vody o

4,66 m3/den

Územní plán počítá na území obce Rybná nad Zdobnicí s územní kapacitou pro možnost výstavby 51 RD, což představuje novou výstavbu cca pro 57 osob při odhadu 50 % realizace. Územní plán předpokládá v období 2005 - 2025: - nárůst počtu obyvatel napojených na vodovod o

63 obyv.

- ke zvýšení průměrné denní potřeby pitné vody o

6,6 m3/den

Na základě tohoto předpokladu uvažuje tedy ÚP pro rok 2025 se zvýšením průměrné denní potřeby pitné vody o 6,6 m3/den. Návrh koncepce zásobování vodou Koncepce zásobování pitnou vodou je řešena v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje a zároveň vytváří podmínky pro realizaci všech navržených opatření. Centrální část Rybné nad Zdobnicí, Dvorek Současný systém zásobování centrální části Rybné nad Zdobnicí a Dvorku je ucelený a provozně vyhovující. V nedávné době došlo k rekonstrukci zásobovacího systému včetně výstavby zesilovací stanice tlaku a napojení osady Dvorek na obecní vodovod. Zdroje jsou kapacitně vyhovující a distribuční síť je z většiny nová. Dolní Rybná Územní plán navrhuje na základě dokumentace pro územní řízení (DUR, Josef Veselý, projekční kancelář, Choceň, 2005) stavby „Vodovod pro místní část Dolní Rybná, Rybná nad Zdobnicí“, napojení Dolní Rybné na stávající vodovod Rybná nad Zdobnicí. Napojení je podmíněno výstavbou nového podzemního vodojemu (2x125 m3) s manipulační komorou v jihovýchodní části obce v blízkosti vrtu, odkud by byla voda přečerpávána. Do doby realizace navrhovaných opatření v Dolní Rybné bude zásobování vodou řešeno individuálně. Zákres stávajících i navržených vodovodních řadů včetně objektu navrženého vodojemu je znázorněn v grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres). S ohledem na měřítko výkresů jde pouze o schematické vyjádření koncepce zásobování vodou bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V navazujících stupních projektových prací je nutné upřesnit trasy jednotlivých řadů a umístění jednotlivých objektů na vodovodní síti. Do roku 2025 budou na vodovod dle potřeby napojovány nově zastavěné lokality prodloužením stávajících řadů a prováděna běžná údržba. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného PRVK KHK. V případě výpadku dodávky pitné vody by se voda odebírala z vrtu P1 v Potštejně s kapacitou 1 728 m3/den. Nouzové zásobování vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.


67


textová část

Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu či z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Ochranná pásma vodních zdrojů V řešeném území je vyhlášeno jedno ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje umístěného na pozemcích parc.č. 349/0, 1330/2 v k.ú. Rybná nad Zdobnicí. Řešené území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída. Oblast, která pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod je chráněna na základě Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy, ze dne 24.6.1981. Zásobování požární vodou Stávající vodovodní systém slouží i pro zajištění požární ochrany zásobovaného území. Kapacita zdrojů je pro případ požáru dostatečná. V koncových úsecích vodovodní sítě menších profilů nebo u atypických požadavků na potřebu požární vody je nutno situaci posoudit individuálně a případně řešit dodávku požární vody i jiným způsobem (vodoteč, požární nádrž apod.). Tab. Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a objemu nádrže potrubí DN mm

odběr Q l/s pro v=0,8 m/s

odběr Q l/s pro v=0,8 m/s

obsah nádrže m3

Rod.domy a nevýrobní objekty do 120 m2

80

4

7,5

14

Nevýrobní objekty 120 – 1500 m2 výr.objekty a sklady do 500 m2

100

6

12

22

Nevýrobní objekty větší 1500 m2 Výr.objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech.zařízení do 1500 m2

125

9,5

18

35

Výr. objekty ,sklady a otevř. tech. zař. do 1500 m2

150

14

25

45

Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší 2500 m2

200

25

40

72

Objekt

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží). Tab. Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) - od objektu/mezi sebou číslo položky

hydrant

výtokový stojan

plnicí místo

vodní tok nebo nádrž

1

200/400

600/1200

3000 / 5000

600

2

150/300

400/800

2500 / 5000

400

3

120/240

300/600

2000 / 4000

300

4

100/200

200/400

1500 / 3000

200

5

80/160

120/2400

1000 / 2000

150

Pokud není zřízena vodovodní síť, požární ochrana je zajištěna zřízením odběrných míst na vodním toku, nebo vodní nádrži. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Dimenze rozvodných řadů vodovodní sítě umožňuje jejich využití k protipožárním účelům. Na navrhovaných vodovodních řadech budou osazeny požární hydranty. Minimální dimenze vodovodních řadů je DN 90 (PVC) – odpovídá požadavkům normy. Rozvodné řady zajišťují průtok požární vody 4 l/s, při max. rychlosti 0,8 m/s. K zásahům proti požáru lze využít vodní toky v zastavěném území, u kterých bude nutné zřídit vyhovující odběrné objekty. Řešení je v souladu se schváleným PRVK Královéhradeckého kraje. Poznámka: U objektů s vyšší potřebou požární vody a při detailnějším řešení menších částí území je vždy nutno prověřit dimenze přívodu včetně navazujících rozvodů.


68


textová část

Kanalizace Stávající stav Soustavná kanalizační síť není v obci Rybná nad Zdobnicí vybudována. V obci jsou provozovány dílčí krátké úseky jednotné kanalizace s vyústěním do Rybenského potoka, kam jsou také odváděny dešťové vody z komunikací a zpevněných ploch. Stoky jednotné kanalizace v celkové délce cca 1100 m jsou ve správě obce. Splaškové vody jsou soustřeďovány v bezodtokových jímkách na vyvážení nebo předčišťovány v domovních septicích s přepadem do potoka nebo do stok jednotné kanalizace. Na stokové síti je evidováno 7 výustí, kterými vytéká do Rybenského potoka asi 150 l odpadních vod denně (v bezdeštném období). Pět výustí je v centru Rybné nad Zdobnicí a dvě jsou v Dolní Rybné. U nenapojených objektů jsou odpadní vody likvidovány v domovních septicích nebo v bezodtokových jímkách. Bilance odpadních vod a znečištění Bilanční údaje do roku 2015 jsou uvažovány dle schváleného PRVK Královéhradeckého kraje. V období 2015 – 2025 je provedena korekce vycházející z vývoje předpokládaného územním plánem. jedn.

2005

2010

2015

2020

2025

CELKOVÁ PRODUKCE odpadních vod BSK5 NL CHSK

m3/d kg/d kg/d kg/d

44,08 17,9 16,39 32,78

42,84 17,7 16,23 32,45

44,13 18,48 16,94 33,88

47,25 18,9 17,33 34,65

50,22 19,44 17,82 35,64

Počet EO

os.

298

295

308

315

324

odp. vod likv. na ČOV

3

m /d

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

odp. vod likv. v septicích

m3/d

41,08

39,84

14,5

8,8

5,2

odp. vod likv. jiným způsobem

3

3,0

3,0

29,63

38,45

45,02

m /d

Návrh koncepce kanalizace Koncepce odvádění a čištění odpadních vod je řešena v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK KHK), který předpokládá individuální likvidaci odpadních vod v jímkách s následným vyvážením, případně domovních čistírnách. V minulosti bylo pro soustředěnou zástavbu v obci alternativně uvažováno o realizaci oddílné splaškové kanalizace vyústěné na navrhovanou čistírnu odpadních vod. V ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí byla pro centrální ČOV vymezena zastavitelná plocha mezi silnicí III/31212 a Rybenským potokem. V roce 2003 byla pro obec zpracována studie na provedení tlakové kanalizace (NEPTUN PRESSKAN s.r.o., Prostějov, 10/2003). Studie vzhledem ke konfiguraci terénu a odloučené zástavbě Dvorku a Dolní Rybné navrhovala vybudování systému oddílné tlakové kanalizace s vyústěním na centrální ČOV. Navrhované řešení předpokládá realizaci čerpacích šachet u jednotlivých objektů s využitím objemových čerpadel, za jejichž pomoci je možno odpadní vody z jednotlivých objektů dopravovat až do vzdálenosti 5-8 km na navrhovanou ČOV. Pro navrhovanou ČOV je v územním plánu na podkladu schváleného ÚPSÚ vymezena zastavitelná plocha Z2. S ohledem na technické, provozní a ekonomické podmínky lze předpokládat, že řešení nebude do roku 2025 realizováno. Plocha pro navrhovanou centrální ČOV je v územním plánu vymezena jako výhledové alternativní řešení. Do roku 2025 bude odkanalizování objektů řešeno individuálním způsobem v bezodtokových jímkách s následným vyvážením, případně v malých domovních čistírnách. Srážkové vody budou z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací – zálivkou, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území. Ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o


69


textová část

vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu, a to: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko-bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování b) vysazovat trvalé porosty c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu d) provádět terénní úpravy Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků), resp. 6 m od břehové čáry dle ustanovení § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o znění některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Rozsah ochranných pásem je uveden v grafické části dokumentace – koordinačním výkresu. Zásobování elektrickou energií Provozovatel elektrické sítě :

ČEZ Distribuce a.s.

Způsob napájení Obec je napájena elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem vn 35 kV odbočkami z kmenové linky vn 360 Rychnov nad Kněžnou - Pastviny z rozvodny TR 110/35 kV Rychnov nad Kněžnou. Primární rozvod Z kmenové linky vn 360 jsou vrchními přípojkami připojeny všechny trafostanice 35/0,4 kV v obci. Transformace vn/nn K transformaci vn/nn slouží celkem 8 transformačních stanic 35/0,4 kV, 7 v majetku ČEZ Distribuce, a.s., a 1 cizí. Označení TS

Název

Typ

Vlastník

RK 146

Rybná n. Zdobnicí – U MNV

stožárová

ČEZ Distribuce, a.s.

RK 880

Rybná n. Zdobnicí – U kostela

stožárová


RK 240

Rybná n. Zdobnicí - Střed

stožárová


RK 351

Rybná n. Zdobnicí - Dvorek

stožárová


RK 147

Rybná n. Zdobnicí – Dolní II

stožárová


RK 881

Rybná n. Zdobnicí – U pily

stožárová


RK 364

Rybná n. Zdobnicí – U JZD

stožárová


RK 593

Rybná n. Zdobnicí - JZD

stožárová

cizí

Instalovaný výkon: distribuce celkem 1220 kVA


70


textová část

Stávající zatížení Vzhledem k tomu, že nejsou měřena maxima zatížení v jednotlivých transformačních stanicích, je maximální příkon obce stanoven z instalovaného výkonu v transformaci vn/nn. Průměrný koeficient vytížení je odhadnut u trafostanice ČEZ Distribuce, a.s.: 0,75 při cos φ = 0,9 Pp = 1220 x 0,75 x 0,9 = 824 kW Přesnější informace lze získat pouze měřením, které by bylo nutno objednat u provozovatele elektrické sítě. Návrh koncepce zásobování el. energií Územní plán předpokládá převážně výstavbu individuálních rodinných domů (při 100% realizaci - cca 51 RD). S ohledem na skutečnost, že obec není plynofikována a do roku 2025 se s její plynofikací neuvažuje. Vytápění navrhované zástavby bude zajišťováno převážně jinými zdroji energie (cca 60 %) a elektrickou energií (cca 40%), je bilance nárůstu uvažována cca 2 % ročně ( k = 1,35 pro období 15 let). Bilance Výpočet požadovaného příkonu je proveden samostatně pro stávající i navrhovanou zástavbu. Stávající zástavba: stávající příkon příkon v roce 2025

P1 = 824 kW P2 = k * P1 = 1,35 * 824 = 1 112 kW

Navrhovaná zástavba: 20 RD el. vytápěných 31 RD ost. vytápění Σ RD (navrhovaná zástavba)

P3 = 20 * (6 + 4/201/2) = 138 kW P4 = 31 * (1,6 + 6,4/311/2) = 85 kW P5 = P3 + P4 = 138 + 85 = 223 kW

Σ distribuce v roce 2025

P6 = P2 + P5 = 1 112 + 223 = 1 335 kW

Způsob napájení obce zůstane i nadále nezměněn, stávajícím vrchním systémem 35 kV. Primární rozvodný systém 35 kV zůstane zachován. V případě vzniku většího odběru bude situace řešená realizací nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. Výhledový požadovaný výkon 1 335 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávajících trafostanic, které se přezbrojí a osadí větším transformátorem, případně budou postaveny nové. Při napojení rozvojových lokalit a při rekonstrukci současných vrchních vedení nízkého napětí se doporučuje v zastavěném území obce provádět nové elektrorozvody kabelizací. Případné přeložky stávajících energetických zařízení budou řešeny v souladu s § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). Ochranná pásma Dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.2000 po 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů


71


textová část

(ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 30 m od obvodové zdi. Kabelová vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z telefonního obvodu TO 49 Hradec Králové. Provozovatelem telefonní sítě je Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Řešeným územím ve směru sever – jih prochází dálkový komunikační kabel (České Radikomunikace a.s.). Ve směru severozápad – jihovýchod prochází územím obce radiový spoj O2. Do jihozápadní části řešeného území zasahuje ochranné pásmo 500 m vysílače RS Litický Chlum (v k.ú. Vamberk) a prochází zde následující radioreléové trasy: -

RS Litický Chlum – DIBAQ Helvíkovice RS Litický Chlum – TRANSPORT Žamberk RS Litický Chlum – RKS Praděd

Výše uvedené trasy, vedení a zařízení jsou územním plánem respektovány. S ohledem na plošnou telekomunikační síť je při stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjádření k existenci telekomunikačních kabelů a zařízení v dotčeném území. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního vodiče. Zásobování teplem a plynem Obec není plynofikována. Řešeným územím neprochází žádné vedení vysokotlakého nebo středotlakého plynovodu. Nejbližší dálkový přivaděč VTL je ukončen ve Vamberku (cca 5,5km) a v Žamberku (cca 7,3km). Pro vytápění a ohřev TUV jsou využívána převážně tuhá (fosilní) paliva, biomasa, elektrická energie, propan-butan a v ojedinělých případech obnovitelné zdroje energie. Návrh koncepce zásobování plynem V ZÚR KHK nejsou v rámci širší oblasti vymezeny záměry v oblasti plynofikace Rybné nad Zdobnicí nebo jiných okolních – dosud neplynofikovaných – obcí. Do roku 2025 se proto nepředpokládá napojení obce na plynovodní síť. Jedním z výchozích podkladů pro řešení koncepce zásobování plynem je Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje (aktualizace 2009, RAEN s.r.o. Praha), dle které spadá obec Rybná nad Zdobnicí do zájmové oblasti Východočeské Plynárenské Net s.r.o. (viz. příloha Analýza dostupnosti paliv a energie). Plynofikace těchto lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků, nepředpokládá se však výstavba dalších VTL plynovodů. Ve vzdáleném výhledu lze uvažovat o možnosti plynofikace Rybné nad Zdobnicí nově navrženým STL plynovodním řadem zásobovaným z RS VTL/STL Vamberk napojené VTL odbočkou z dálkového plynovodu VTL DN 300, PN 40 označovaného jako Podorlický plynovod vedeného v trase silnice I/14. Bilančně lze uvažovat s napojením cca 114 BJ, tj. cca 60% všech BJ (stávající BJ + 50% BJ navrhované zástavby). Potřeba zemního plynu: Pro předpokládanou plynofikaci stávající (167 BJ) i navrhované zástavby (23 BJ – při 50% realizaci) dle územního plánu je stanovena potřeba zemního plynu (pro 114 BJ): Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstva – návrh: Vaření

114 BJ x 130 m3 =

14 820 m3/rok

Příprava TUV

114 BJ x 500 m3 =

57 000 m3/rok

Vytápění

114 BJ x 3.000 m3 =

342 000 m3/rok

Σ

413 820 m3/rok

Za předpokladu 60% napojení domácností na plyn a stanovení rezervy pro maloodběr na úrovni 30% (124 146 m3/rok) lze předpokládat roční potřebu přibližně 538 tis. m3 plynu.


72


textová část

Potřebu zemního plynu je možné pokrýt ze stávající RS VTL/STL Vamberk. Rezerva ve výkonu pokryje potřebu obyvatelstva i objektů a zařízení občanského vybavení a výroby místního významu (maloodběry), velkoodběry se nepředpokládají. Napojení území na STL plynovod je uvažováno prostřednictvím nově vybudovaného STL plynovodu vedeného podél silnice I/11. Celková délka přivaděče je přibližně 7 km. Realizace plynovodní sítě je umožněna v rámci přípustného využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Navržený STL plynovodní přivaděč není obsažen v grafické části územního plánu. Upřesnění jeho vedení se přepokládá v rámci navazujících projektových dokumentací. V souvislosti s výše stanovenou koncepcí doporučujeme zpracovat generel plynofikace, zahrnující upřesnění potřeby zemního plynu, výpočet dimenzí jednotlivých řadů a prověření technických, realizačních, provozních a ekonomických podmínek, případně možných variant navrhovaného řešení. Objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva. Návrh koncepce zásobování teplem Do doby realizace plynofikace je předpoklad vytápění objektů stávajícím způsobem (tuhá paliva, biomasa, elektrická energie, propan - butan). U stávající zástavby se doporučuje postupné omezování fosilních paliv, zejména hnědého uhlí, které tvoří cca 70% podílu jednotlivých paliv. Dále je doporučeno využívání biomasy, případně alternativních zdrojů energie. Za předpokladu plynofikace obce je uvažováno s využíváním zemního plynu pro vytápění a ohřev TUV. Nakládání s odpady Nakládání s odpady vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje, který byl schválen zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usnesením č.j. 29/962/2004 ze dne 27.5.2004. Při nakládání s odpady je nutné respektovat zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Odstraňování odpadu je v obci řešeno svozem a skládkováním, které zajišťuje obec prostřednictvím firmy Ekola České Libchavy s.r.o. (Marius Pedersen a.s.). V obci jsou k těmto účelům instalovány sběrné nádoby (kontejnery o objemu 110 litrů). Separovaný odpad je v obci shromažďován do sběrných nádob (plasty, sklo, papír). Sběr nebezpečného odpadu a objemného odpadu a jeho svoz zajišťuje taktéž firma Ekola České Libchavy s.r.o. Systém nakládání s odpady je stabilizován. V obci je registrována stará ekologická zátěž – bývalá skládka Za Farským lesem, ležící severovýchodně od obce mezi silnicí I/11 směr Žamberk – Vamberk a silnicí III/3128 spojující obce Rybná nad Zdobnicí a Slatina nad Zdobnicí. První rekultivace skládky proběhla v roce 1996, další včetně zatravnění v roce 2003. Stávající koncepce nakládání s odpady je vyhovující, do roku 2025 se předpokládá její zachování. V obci nebude založena žádná skládka. V současné době se v území nenachází žádná registrovaná tzv. černá skládka. Všechny případné, v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prostředí (především ochranu vod) v souladu se zásadami, stanovenými zákonem o odpadech. Důležité je rovněž sledovat všechny producenty průmyslových odpadů, zda s nimi nakládají dle zákona o odpadech.

G.6

Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny

G.6.1 Přírodní podmínky Uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích podkladů pro koncepci uspořádání krajiny i pro urbanistické řešení. Jedná se zvláště o podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, hydrologické a fytogeografické. Řešené území leží v pásmu od nadmořské výšky 405 m.n.m. (severní část) do 633 m.n.m. (komplex lesů v jižní části). Klimatické podmínky Dle charakteristiky klimatických oblastí ČSSR (Quitt, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971) leží větší část řešeného území v klimatickém okrsku MT 2, západní část území zasahuje do oblasti MT 7: MT2 – krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálním trváním sněhové pokrývky. MT7 – normálně dlouhé, mírné až mírně suché léto, mírná až mírně chladná a suchá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky.


73


textová část

klimatická charakteristika

MT 2

MT 7

počet letních dnů

20-30

30-40

počet dnů s teplotou >10°C

140-160

140-160

počet mrazových dnů

110-130

110-130

počet ledových dnů

40-50

40-50

průměrná teplota v lednu

-3 až -4

-2 až -3

průměrná teplota v dubnu

6-7

6-7

průměrná teplota v červenci

16-17

16-17

průměrná teplota v říjnu

6-7

7-8

počet dnů se srážkami > = 1 mm

120-130

100-120

úhrn srážek ve vegetačním období

450-500

400-450

úhrn srážek v zimním období

250-300

250-300

počet dnů se sněhovou pokrývkou

80-100

60-80

počet zamračených dnů

150-160

120-150

počet jasných dnů

40-50

40-50

Místní klima je silně ovlivněno reliéfem terénu a typické jsou teplotní inverze v mrazových polohách a na návětrných stranách. Reliéf Reliéf řešeného území je erozně denudační, silně rozčleněný. Hlavními prvky je netektonický Litický hřbet proťatý údolími Divoké Orlice a Zdobnice. Nejvyšším bodem je Chlum (603 m.n.m.). Reliéf tvoří kuesty křídových usazenin na východním svahu Litického hřbetu a východně se terén zvedá k severnímu výběžku Letohradské brázdy. Geomorfologické a geologické podmínky Dle Zeměpisného lexikonu ČR – Hory a nížiny (Jaromír Demek a kol.) leží řešené území v provincii Česká vysočina (Český masiv): systém

Hercynský

subsystém

Hercynská pohoří

provincie

Česká vysočina

soustava (subprovincie)

IV Krkonošsko-jesenická soustava

podsoustava (oblast)

IV-B Orlická oblast

celek

IV-B-3 Podorlická pahorkatina

podcelek

IV-B-3B Žamberská pahorkatina IV-B-3B-a Litický hřbet

okrsek

IV-3B-c Letohradská pahorkatina

Litický hřbet (severozápadní část Žamberské pahorkatiny) je plochá vrchovina v povodí Divoké Orlice; převážně na slepencích, pískovcích, slínovcích a spongilitech cenomanu, spodního a středního turonu, granodioritech. Jedná se o silně rozčleněný erozně denudační reliéf v oblasti litické a rybenské antiklinály a záchlumské brachysynklinály, s výraznými strukturně podmíněnými tvary odkrytého granodioritového jádra litické antiklinály na jihu, charakterizovaný kuestami (s čely na SV a V) a proťatý hluboce zaříznutými antecedentními údolími Divoké Orlice a Zdobnice. Nejvyšším bodem je Chlum (603 m), významnými body jsou Jahodová (504 m), Kletná (535 m), Kopeček (486 m), Litice (444 m). Z geologického hlediska se zájmové území nachází v oblasti křídových sedimentů cenomanského až středněturonského stáří, dílčí strukturně-geologické jednotky rybenská synklinála, která je výrazně asymetrická a její osa probíhá přibližně ve směru sever-jih celou obcí Rybná nad Zdobnicí. Sedimenty cenomanu jsou představovány převážně hrubozrnými pískovci až slepenci s křemitovápnitým až křemitým tmelem a jejich mocnost se pohybuje v rozmezí 10 – 25 m. Výše jsou zachovány písčité slínovce a prachovce spodního turonu o mocnosti 50 – 60 m. Nejmladší zachované svrchnokřídové sedimenty jsou představovány prachovci středního turonu.


74


textová část

Hydrologické podmínky Hydrologicky náleží řešené území do oblasti povodí Horního a Středního Labe, povodí 3. řádu Divoká Orlice. Vodní toky Řešeným územím protékají následující vodní toky: Zdobnice (ID vodního toku 102660000100, celková délka 33,955 řkm, správcem vodního toku je Povodí Labe, s.p) - je významným vodním tokem, protéká od východu k západu podél severní hranice obce. Rybenský potok (ID vodního toku 102770000100, celková délka 3,647 řkm, správcem vodního toku jsou Lesy ČR, s.p.) - je včetně několika levostranných a pravostranných přítoků hlavním recipientem řešeného území. Obcí protéká od jihu k severu a v Pekelci se jako levostranný přítok vlévá do Zdobnice. Koryto Rybenského potoka bylo v 80. letech v délce cca 500m regulováno a upraveno, což mělo za následek několik lokálních rozlivů a obecně rychlý odtok vody z území. Jmenované vodní toky spravuje Povodí Labe, s.p. Podél těchto vodních toků je nutné zachovat volný pás v šíři 6 m od břehové čáry. Tab. Hydrologická data a čísla pořadí vodních toků a jejich správci: povodí

pořadí vodních toků

plocha povodí

celková plocha povodí

délka údolnice

správce

Rybenský potok

1-02-01-048

10,428 km²

-

3,65 km

Lesy ČR, s.p., Správa toků – oblast povodí Labe, Hradec Králové

1-02-01-047

17,647 km²

99,215 km²

6,94 km

Povodí Labe, s.p.

1-02-01-049

14,885 km²

124,528 km²

7,33 km

Povodí Labe, s.p.

1-02-01-031

8,199 km²

-

4,2 km

Povodí Labe, s.p.

Zdobnice

Vlčí potok

Za účelem eliminace vodní eroze a lokálních rozlivů Rybenského potoka jsou nivní plochy Rybenského potoka a svahy v jižní části řešeného území vymezeny jako plochy smíšené nezastavěného území NSzpv, přičemž index (v) vyjadřuje vodohospodářskou funkci ve smyslu ochrany a obnovy vodního režimu v území a možné realizace protipovodňových a revitalizačních opatření. CHOPAV Celé území obce leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV Východočeská křída, která byla vyhlášena nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. s účinností od 1. ledna 1982. Fytogeografie a fytocenologie Dle regionálně fytogeografického členění spadá řešené území do oblasti mezofytika – obvod Českomoravské mezofytikum – okres 63a Žambersko. Podle lesnického členění se řešené území nachází v přírodní lesní oblasti (PLO) 26a – Předhoří Orlických hor, Podorlické opuky. V území jsou zastoupeny lesní vegetační stupně (LVS) 3 – dubobukový, 4 – bukový a 5 – jedlobukový. Dle geobotanické charakteristiky (Mikyška R. et al. 1968) se v území nalézají následující vegetační jednotky: - AU – luhy a olšiny (v údolí horního toku Rybenského potoka) - C – dubohabrové háje (údolí k Pekelci, pásy podél horního toku Rybenského potoka) - F – květnaté bučiny (ostatní území). Biogeografické členění Z hlediska biogeografické charakteristiky náleží řešené území do hercynské subprovincie, do Svitavského bioregionu. 1.39 Svitavský bioregion – je tvořen opukovými hřbety a brázdami na permu s významnými průlomovými údolími s výskytem bohatších či monotónních typů společenstev – dubo-bukový a bukový vegetační stupeň. V bioregionu převažuje orná půda, v lesích kulturní smrčiny, zastoupeny jsou však i bučiny a dubohabřiny. (Culek, 1996) V řešeném území je bioregion dále členěn na tyto biochory: 4BD – Erodované plošiny na opukách 4. vegetačního stupně 4UD – Výrazná údolí v opukách 4. v. s.


75


textová část

4UP – Výrazná údolí v neutrálních plutonitech 4VP – Vrchoviny na neutrálních plutonitech 4. v. s. 4VW – Vrchoviny na kyselých pískovcích 4. v. s. Podle staršího členění je zastoupen sosigeoregion II/21- Podorlická pahorkatina. Jsou zastoupeny dvě biochory – II/21/2 biochora hlubokých říčních zářezů a II/21/4 biochora mírně teplých plochých vrchovin. Potencionální přirozenou vegetaci tvoří acidofilní bučiny, květnaté bučiny a dubohabřiny.

G.6.2 Krajinný ráz Krajinný ráz je dán přírodními charakteristikami, rozmanitostí ve způsobech využití ploch, krajinnými formacemi, prostorovou diverzifikací, autochtonními druhy dřevin a jejich druhovou a věkovou skladbou. Dle ZÚR KHK je krajina řešeného území členěna na oblast krajinného rázu (OKR 10) Vamberecko. V rámci oblastí a podoblastí krajinného rázu ZÚR KHK stanovují pro řešené území tyto cílové charakteristiky jednotlivých oblastí se shodným typem krajiny: Typ krajiny

charakteristika

Lesozemědělské krajiny (převážná většina území obce)

Jedná se o přechodný krajinný typ, charakteristický střídáním lesních a nelesních stanovišť. Zastoupení ploch porostlých dřevinnou vegetací kolísá mezi 10 % - 70 %. Jsou to polohy zemědělsky méně úrodné či stanovištně abnormálně pestré. Z hlediska druhové rozmanitosti patří lesozemědělské krajiny mezi bohaté. Nacházejí se zde druhy vázané na lesní prostředí i na nelesní stanoviště a celá škála biotopů. Krajiny tvoří mozaika lesních a zemědělských ploch, jejichž vzájemný poměr je lokálně velmi proměnný (místy převažují lesní, místy nelesní formace). Lesozemědělské krajiny zahrnují i menší vodní plochy, území vesnic a ostatní plochy. Ze zemědělských kultur převažují pole, v podhorských oblastech se významně uplatňují louky a pastviny s různou intenzitou hospodářského využití. V teplejších oblastech se místy uplatňují i intenzivní ovocné sady. Naprostá většina lesů je intenzívně hospodářsky využívána a převažují v nich stanovištně nepůvodní druhy jehličnanů. Významným refugiem stanovištně původních druhů je, kromě zbytků přirozených lesů, rozptýlená vegetace v krajině. Krajiny mají charakter převážně polootevřený.

Lesní krajiny (jihozápadní část území obce)

Lidskými zásahy méně pozměněný, vzácně až přírodní, typ krajin. Lesní krajiny jsou charakteristické velkou převahou lesních porostů, lesy zabírají přes 70 % plochy. Nezáleží přitom na jejich druhovém složení. Rozpětí antropogenního ovlivnění kolísá od jehličnatých monokultur přizpůsobených mechanizaci lesních prací až po přirozené lesní porosty, nacházející se převážně na extrémních stanovištích a horských svazích. Lesy se zachovaly převážně na půdách nevhodných pro zemědělství. Ve vyšším a členitějším území, pro zemědělství méně vhodném, již lesy převažují. Jádrem každé lesní krajiny je větší lesní celek. Lesní krajiny někdy zahrnují i menší nelesní enklávy v podobě sídel, zemědělských ploch, vodních ploch, komunikací atd. Jedná se však o menší, izolované a lesem zpravidla zcela obklopené plochy. Lesní krajiny jsou charakteristické pohledovou uzavřeností. V důsledku různorodých fyzickogeografických podmínek (půd, klimatu, georeliéfu) jsou přirozené lesy tvořeny mozaikou různých lesních typů, jež se v terénu zákonitě střídají. Tato mozaika však byla většinou setřena lesním hospodařením zaměřeným na pěstování jehličnatých monokultur. Ty dnes tvoří tři čtvrtiny lesů. Pouze místy, zejména na extrémních stanovištích, se vyskytují přírodě blízké porosty, z části ponechané samovolnému vývoji.

G.6.3 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území respektuje harmonické uspořádání krajiny převažujícího zemědělského typu, vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využívání. Koncepce rozvoje území v oblasti uspořádání krajiny stanovená územním plánem vychází zejména z následujících zásad:        

účelné členění krajiny na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití; vymezení a upřesnění prvků územního systému ekologické stability; ochrana přírodních a krajinných hodnot, zvyšování podílu ekologicky stabilních ploch; vytvoření podmínek pro realizaci protipovodňových, protierozních a revitalizačních opatření v krajině, stabilizace systému mimosídelních cest; zvýšení podílu ekologicky stabilních ploch, obnova mimoprodukčních funkcí v krajině; ochrana nezastavěného území – nejsou zakládána nová sídla a izolovaná zástavba ve volné krajině; zemědělskou krajinu členit (ale neuzavírat) rozptýlenou zelení, umožňující průhledy krajinou pro zvýraznění její hloubky nebo různých dominant.


76


textová část

Koncepce řešení krajiny v územním plánu vychází z jejích historických a současných funkcí. Krajina v řešeném území představuje poměrně stabilizovanou složku bez nutnosti výrazných zásahů. V území dominuje zemědělská funkce, která v okrajových částech přechází do souvislých lesních porostů – v severní části do břehové zeleně řeky Zdobnice a v západní části navazuje na rozsáhlý lesní komplex Litického hřbetu. Zemědělská půda je dále členěna menšími plochami lesní a vzrostlé zeleně, zejména v podobě remízků a lesních pásů. Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území vychází ze stávajícího způsobu využívání krajiny a vytváří podmínky pro ochranu jejích přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využívání. Převážná část nezastavěného území je vymezena jako plochy stabilizované - zemědělské (NZ), lesní (NL), přírodní (NP), smíšené nezastavěného území (NS) a plochy vodní a vodohospodářské (W). Za účelem ochrany urbanizovaného území před ničivými účinky lokálních přívalových srážek, jsou územním plánem vymezeny na svazích v jižní části území obce plochy smíšené nezastavěného území NSzpv, v nichž je přednostně umožněna realizace protipovodňových, protierozních a revitalizačních opatření zvyšujících retenční schopnost krajiny. Konkrétní umístění a rozsah těchto opatření bude upřesněn v rámci studie US1. Cílem studie je prověřit odtokové poměry v území a navrhnout rozsah a umístění konkrétních opatření. Ozn.

US1

funkční využití

pozn.

– studie vychází z potřeby úpravy vodního režimu v krajině s cílem zpomalit povrchový odtok srážkové vody z území, posílit ochranu zemědělské půdy před erozí a zvýšit ekologickou stabilitu krajiny Plocha smíšená – studie upřesní konkrétní umístění a rozsah protipovodňových opatření nezastavěného území vedoucích ke zvýšení retenčních schopností krajiny (např. plochy řízených (NSzpv) rozlivů, ochranná protierozní a revitalizační opatření na tocích, apod.) – doporučené umístění jednotlivých opatření je vyjádřeno v grafické části odůvodnění ÚP (Koordinační výkres)

Územní plán dále navrhuje obnovu, doplnění, případně založení nových prvků krajinné zeleně. Jedná se zejména o obnovení liniových porostů dřevin, založení alejí podél místních komunikací, polních cest, obnovu travnatých zasakovacích pásů, mezí, příkopů, průlehů, apod. V souladu s platnými právními předpisy je nezastavěné území krajiny členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití: 

Plochy vodní a vodohospodářské (W) – zahrnují vodní toky a plochy v zastavěném i nezastavěném území. Jejich funkce v řešeném území je především ekologicko – stabilizační a estetická. Vodní toky a plochy jsou často součástí chráněných přírodních ploch (ÚSES). Územní plán vytváří podmínky pro jejich obnovu a ochranu formou stanovení podmínek pro jejich využívání.



Plochy zemědělské (NZ) – jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití, zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF), pozemky staveb a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury.



Plochy lesní (NL) – jsou plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci, zahrnují převážně pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL), pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury.



Plochy přírodní (NP) – jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. V řešeném území představují plochy prvků územního systému ekologické stability (biocenter a biokoridorů lokálního a regionálního významu).



Plochy smíšené nezastavěného území (NS) – jsou vymezeny jako plochy funkčně nejednoznačné, kde nelze jednoznačně stanovit převažující způsob využití. Prolínají se v nich funkce zemědělská, přírodní a vodohospodářská. Jedná se především o údolní nivy vodních toků a přechodové plochy mezi lesními, přírodními a zemědělskými plochami. Podmínky využití plochy jsou stanoveny s ohledem na kódy v indexu funkcí, které byly ploše přiřazeny: o

zemědělská (z) – v plochách je zastoupena mezi ostatními funkce zemědělské prvovýroby převážně extenzivního charakteru s mimoprodukčním významem.

o

přírodní (p) – přírodní funkce je součástí ostatních funkcí, v případě zastoupení dalších funkcí musí být respektována ochrana přírody.

o

vodohospodářská (v) – zahrnuje plochy, kde se předpokládá realizace zejména ochranných vodohospodářských (protipovodňových) a revitalizačních opatření, ploch řízených rozlivů, apod. s možným omezením intenzivních forem zemědělské výroby.


77


textová část

Plochy NS specifikované indexy (v) jsou vymezeny jako stabilizované za účelem umožnění realizace protipovodňových, protierozních a revitalizačních opatření v krajině. Koncepce funkčního uspořádání krajiny vychází především z potřeby usnadnit realizaci jednotlivých opatření směřujících ke zpomalení odtoku srážkové vody z území, ochraně zemědělské půdy před erozí a celkovému zvýšení ekologické stability krajiny. Podmínky pro hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v textové části výroku územního plánu.

G.7

Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území

Územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností Rychnov nad Kněžnou, do jehož správního obvodu náleží obec Rybná nad Zdobnicí, byly zpracovány k datu 31.10.2008. Úplná aktualizace ÚAP ORP Rychnov nad Kněžnou proběhla v roce 2010. Součástí Územně analytických podkladů je rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ), který stanovuje pro jednotlivé obce dotčeného správního obvodu (mimo jiné) problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci: V obci Rybná nad Zdobnicí jsou stanoveny následující ZÁVADY: 

dopravní závada PD22 – průjezd těžké nákladní dopravy zastavěným územím obce na silnici č. I/11 a komunikaci č. III/3128 (nákladní doprava z Litic), ohrožení chodců. Územním plánem je vymezena zastavitelná plocha Z10 (DS – dopravní infrastruktura – silniční) pro přeložku silnice III/3128 podél zastavitelné plochy Z8 východně od obce mimo zastavěné území. Pro plochu je stanovena podmínka zpracování územní studie, která prověří možnost a rozsah vymezení pásu ochranné a izolační zeleně mezi navrhovanou obytnou zástavbou a plánovanou trasou přeložky. Územní plán dále vymezuje koridor územní rezervy R1 pro výhledovou přeložku trasy silnice I/11, která umožní odklonění tranzitní dopravy mimo zastavěné území. Úseky silnic v zastavěném území jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS). Územním plánem je obecně umožněna realizace chodníků a doplnění ochranných prvků pro zajištění bezpečnosti chodců a cyklistů v rámci hlavního a přípustného využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití. 

hygienická závada PH24 – nedostatečné zásobování částí obce pitnou vodou, chybí odkanalizování území. Současný systém zásobování centrální části Rybné nad Zdobnicí a Dvorku je ucelený a provozně vyhovující. V nedávné době došlo k rekonstrukci zásobovacího systému včetně výstavby zesilovací stanice tlaku a napojení osady Dvorek na obecní vodovod. Pro Dolní Rybnou, která není v současné době napojena na veřejný vodovod, byla zpracována dokumentace pro územní řízení (DUR, Josef Veselý, projekční kancelář, Choceň). Realizace vodovodního řadu v úseku Rybné nad Zdobnicí a Dolní Rybné je umožněna v rámci ploch s rozdílným způsobem využití. V rámci koncepce odkanalizování je územním plánem navržen individuální způsob likvidace odpadních vod doplněný o výhledové koncepční řešení zahrnující realizaci systému tlakové kanalizace vyústěné na navrhovanou čistírnu odpadních vod (zastavitelná plocha Z2). V obci Rybná nad Zdobnicí jsou stanoveny následující STŘETY: 

PZ3 – záměr zastavitelné plochy pro bydlení ve střetu se záměrem obchvatu obce – silnice I/11; řešit vzájemnou koordinaci záměrů včetně eliminace budoucích negativních dopadů z dopravy na obytné stavby v navrhované zastavitelné ploše.



PL7 – záměry zastavitelných ploch pro bydlení ve střetu s limity využití území (silniční OP silnice I/11, OP elektrického vedení VN 35 kV, OP II. stupně vodního zdroje).

Územním plánem jsou obecně respektovány limity využití území vyplývající z platných právních předpisů a správních rozhodnutí. V zastavěném území i zastavitelných plochách je nutné respektovat jednotlivé složky limitů využití území (ochranná pásma, apod.) zejména v navazujících stupních projektových prací. V podmínkách využití ploch, do nichž zasahuje ochranné pásmo silnice I/11, územní plán stanovuje pro zpracování navazujících dokumentací podmínku, že v územním resp. stavebním řízení bude prokázáno, že v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb navrhované obytné zástavby nebudou překročeny hygienické limity hluku v denní ani noční době. V rámci studie zastavitelné plochy dopravní infrastruktury Z10 bude řešen pás ochranné a izolační zeleně za účelem eliminace případných negativních vlivů dopravy na obytné území.


78


textová část

V obci Rybná nad Zdobnicí jsou vymezeny následující jevy OHROŽENÍ: 

aktivní zóna a záplavové území toku Zdobnice Záplavové území vodního toku Zdobnice včetně jeho aktivní zóny je územním plánem respektováno. Do záplavového území ani do aktivní zóny nejsou situovány žádné zastavitelné plochy. V rámci přípustného či podmíněně přípustného využití ploch v krajině – plochy lesní (NL), plochy přírodní (NP), plochy smíšené nezastavěného území (NS) je umožněna realizace protipovodňových a protierozních opatření vedoucích ke zvýšení retenční schopnosti krajiny. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou navíc stanoveny obecné zásady zvyšování retenční schopnosti krajiny a ochrany před povodněmi. 

potenciální sesuvná území Územní plán respektuje plochy potenciálních sesuvů jakožto limity využití území. V těchto plochách je minimalizován návrh zastavitelných ploch. Pro zastavitelnou plochu Z1, na které je potenciální sesuv vymezen, je územním plánem stanovena podmínka zpracování územní studie, která se bude případnými vlivy sesuvného území na případnou zástavbu zabývat a stanoví opatření eliminující případná rizika. 

stará zátěž území a kontaminovaná plocha – skládka za Farským lesem (rekultivovaná) Bývalá skládka Za Farským lesem ležící mezi osadou Dvorek a silnicí I/11 byla poprvé rekultivována v roce 1996, další rekultivace včetně zatravnění proběhla v roce 2003. V současné době již není evidovaná jako kontaminovaná plocha. V územním plánu je vymezena jako součást plochy smíšené nezastavěného území (NSzp). PROBLÉMY vyplývající ze závěrů SWOT analýz a závazných dokumentů: 

řešit rozvojové plochy pro bydlení Vymezení rozvojových ploch pro bydlení je zásadní součástí koncepce rozvoje území obce. Součástí odůvodnění územního plánu je vyhodnocení účelného využití zastavěného území, na jehož podkladě jsou navrhovány nové rozvojové plochy. Potřeba navýšení ploch bydlení v obci byla v územním plánu naplněna vymezením zastavitelných ploch Z1, Z4, Z6 – Z8 a plochy přestavby P1. Územním plánem jsou tyto zastavitelné plochy vymezeny jako plochy bydlení – v rodinných domech – venkovské. 

řešit rozvojové plochy pro podnikání a drobnou výrobu Územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy lehké výroby (pila, dílna – šicí stroje). V zastavěném území a zastavitelných plochách bydlení (BV) jsou územním plánem stanoveny takové podmínky, které kromě hlavní funkce bydlení umožňují vznik a provoz drobných zařízení komerčního charakteru, lehké a řemeslné výroby, apod. za podmínky, že tato zařízení nebudou omezovat bydlení. 

řešit zásobování pitnou vodou Koncepce zásobování obce pitnou vodou vychází z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK KHK). Územním plánem je navrženo napojení Dolní Rybné na veřejný vodovod Rybné nad Zdobnicí. Realizace vodovodních řadů je umožněna v rámci ploch s rozdílným způsobem využití. 

řešit odkanalizování území a čištění odpadních vod Územním plánem je obecně umožněna realizace lokálních systémů čištění a likvidace odpadních vod v rámci ploch s rozdílným způsobem využití. Do roku 2025 se předpokládá doplnění lokálních čistíren odpadních vod pro dílčí urbanizovaná území, která dosud systémy čištění odpadních vod nemají. Jako alternativní výhledové řešení je územním plánem vymezena zastavitelná plocha Z2 technické infrastruktury pro realizaci čistírny odpadních vod u silnice III/31212 severně od Rybné nad Zdobnicí. Realizace ČOV se do roku 2025 nepředpokládá. 

zajistit podmínky pro využití alternativních zdrojů energie a vytápění Územní plán Rybná nad Zdobnicí je v souladu s Územní energetickou koncepcí Královéhradeckého kraje. V tomto dokumentu jsou mimo jiné stanoveny zásady užití jednotlivých druhů paliv a energie promítnuté v koncepci technické infrastruktury. V řešeném území nejsou systémy centrálního zásobování teplem. Obecně je doporučeno využívat ekologicky šetrné formy získávání energie a podporovat obnovitelné zdroje. Systémy pro využívání obnovitelných zdrojů energie lze realizovat v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití. 

zajistit podmínky pro eliminaci negativních dopadů z průjezdné dopravy na hygienu obytného prostředí V podmínkách využití ploch, do nichž zasahuje ochranné pásmo silnice, územní plán stanovuje pro zpracování navazujících dokumentací podmínku, že v územním resp. stavebním řízení bude prokázáno, že


79


textová část

v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb navrhované obytné zástavby nebudou překročeny hygienické limity hluku v denní ani noční době. Pro zastavitelnou plochu Z10 dopravní infrastruktury je stanovena podmínka zpracování územní studie, která prověří možnost a rozsah vymezení pásu ochranné a izolační zeleně mezi navrhovanou obytnou zástavbou a plánovanou trasou přeložky. 

vymezit regionální biocentrum RBC 498 „Pekelec“ Plocha regionálního biocentra RBC 496 Pekelec je vymezena jako plocha přírodní (NP). Ve stanovených podmínkách využití je jednoznačně vyjádřena priorita ochrany přírody. Regionální biocentrum bylo územním plánem zpřesněno v měřítku územního plánu a zařazeno mezi veřejně prospěšná opatření. 

zajistit ochranu kulturních hodnot území – osada Dvorek Obecně jsou v rámci urbanistické koncepce stanoveny podmínky pro zachování urbanistických, kulturních, krajinných a přírodních hodnot území. V osadě Dvorek jsou vymezeny pouze stabilizované plochy s cílem omezit změny v území.

H

VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Krajský úřad Královéhradeckého kraje jako příslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění (zákon EIA) vydal podle § 47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, dne 18.2.2011 koordinované stanovisko k návrhu zadání územního plánu (ÚP) Rybná nad Zdobnicí (č. j. 3234/ZP/2011), v němž požaduje územní plán Rybná nad Zdobnicí posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle § 10i zákona EIA. Důvodem pro posouzení ÚP byly požadavky na územně plánovací dokumentaci navržené v takovém rozsahu, kdy nelze určit kumulativní vliv jednotlivých funkčních využití území ve smyslu zákona EIA. Vyhodnocení se mělo zaměřit především na dopravní infrastrukturu, technickou infrastrukturu a dále na plochy pro rekreaci. Ze stanoviska Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (orgánu ochrany přírody a krajiny) dále vyplývá, že ÚP Rybná nad Zdobnicí nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality (uvedené ve sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu a nařízení vlády č. 371/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb.) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť leží mimo území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Městský úřad Rychnov nad Kněžnou, odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování požádal dne 8.3.2011 (č. j. ORR-7697/2011-Cir) o změnu stanoviska k Návrhu zadání územního plánu Rybná nad Zdobnicí a současně upřesnil rozsah návrhu zadání. S ohledem na charakter záměrů a zejména vypuštění nadmístního záměru (koridor pro trasování komunikace I/11) z nadřazené ÚPD Krajský úřad Královéhradeckého kraje dne 31.3.2011 (č. j. 5605/ZP/2011 – Ve) přehodnotil původní stanovisko a nepožaduje územní plán Rybná nad Zdobnicí posuzovat podle § 10i odst. 3 zákona EIA. Z výše uvedených důvodů se územní plán Rybná nad Zdobnicí s ohledem na ustanovení § 47 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. nevyhodnocoval z hlediska vlivů na životní prostředí.

I VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA I.1

Zemědělský půdní fond

I.1.1

Hranice zastavěného území

Zastavěné území je vymezeno územním plánem k datu 1.12.2011. Hranice zastavěného území je obsahem grafické části dokumentace (výkres předpokládaných záborů půdního fondu).

I.1.2

Struktura využití pozemků

Zemědělský půdní fond je zastoupen více než 70% (654 ha) z celkové rozlohy území, přičemž převažuje orná půda (43,7% z celkové rozlohy území) a trvalé travní porosty (louky), které tvoří 24% z celkové rozlohy území.


80


textová část

Tab. Využití pozemků v obci Rybná nad Zdobnicí k datu 31. 12. 2010 (dle ČSÚ)

I.1.3

druh pozemku

výměra (ha)

podíl z celkové výměry

výměra celkem

917

100 %

zemědělská půda

654

71,3 %

- orná půda

401

43,7 %

- zahrady

32

3,5 %

- trvalé travní porosty

220

24,0 %

- ovocné sady

1

0,1 %

nezemědělská půda

263

28,7 %

- lesní půda

195

21,4 %

- vodní plochy

5

0,5 %

- zastavěné plochy

14

1,5 %

- ostatní plochy

49

5,3 %

Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky

Z hlediska půdních poměrů jsou v území nejvíce zastoupeny kambizemě a psedogleje. Místy se vyskytují rankery, litozemě (skupina mělkých půd - severozápadní část území) a silně svažité půdy. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující 2 číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední 2 číslice). V řešeném území se vyskytují půdy zařazené do následujících BPEJ: Kódy BPEJ na území obce

třída ochrany

72501, 72511

II.

72504, 72514, 75011, 74700

III.

72021, 72541

IV.

72544, 73816, 73846, 74067, 74068, 74077, 74078, 74089, 75041, 75051, 75411, 76811

V.

Převážná část zemědělsky obhospodařovaných ploch spadá pod III., IV. a V. třídu ochrany. Půd vyšších tříd ochrany je v řešeném území minimum (půdy I. třídy ochrany se v řešeném území nenachází, půdy II. tříd ochrany jsou umístěny zejména v severovýchodní části území).

I.1.4

Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení

Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové předpoklady obce. Respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady obce pro obnovu a rozvoj. Koncepce rozvoje území vychází z předchozí ÚPD ÚPSÚ Rybná nad Zdobnicí (Ing. arch. Hana Vašatová, Ing. arch. Emil Králík, 1999) a je koordinována s ohledem na aktuální stav a požadavky zejména v oblasti vymezování zastavitelných ploch pro bydlení. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce do roku 2025. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch je podrobně uvedeno v kapitole 7.1.8. Urbanizované území je poměrně souvisle zastavěno, z funkčního a prostorového hlediska je využívání zastavěného území v podstatě zcela naplněno. Z tohoto nejsou územním plánem vymezeny významnější plochy přestavby. Jako přestavbová plocha byla vymezena pouze plocha P1 v Dolní Rybné bez nároku na zábor zemědělské půdy. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Rozvojové plochy bydlení jsou soustředěny především na východní okraj Rybné nad Zdobnicí. Soustředění zastavitelných ploch výhradně ve vazbě na zastavěné území a stávající komunikační sytém vychází z předpokladu zajištění obsluhy území odpovídající dopravní a technickou infrastrukturou. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zemědělského půdního fondu.


81


textová část

Celkový výměr záboru ZPF je 9,63 ha, přičemž 87% (8,36 ha) z celkové výměry záboru ZPF představuje zábor půd III. třídy ochrany. Územním plánem nejsou vymezeny zastavitelné plochy na půdách I. a II. třídy ochrany. Plošné vyhodnocení záboru ZPF jednotlivých lokalit je vyčísleno v následujících tabulkách: Přehled odnětí půdního fondu - zastavitelné plochy (mimo zastavěné území): Výměra nezeměděl. pozemků (ha)

Poznámka (výměra v ha plochy převzaté ze schváleného ÚP)

0,59

0,14

plocha z ÚPSÚ (100%)

TTP

0,08

-


III.

TTP

0,36 -

7.47.00

III.

TTP

0,27


7.25.14

III.

TTP

0,43

-

-

7.47.00

III.

TTP

0,11 0,21

7.50.11

III.

TTP

0,48

plocha soukromé zeleně

7.50.11

III.

TTP

0,52

-

-

7.38.16

V.

TTP

0,40

orná

0,27

TTP

0,32

0,04

-

orná

2,56

orná

2,38

0,03


orná

0,13 0,04

-

TTP

0,07

orná

0,69 0,02

-

TTP

0,14

označení plochy

Výměra zemědělské půdy

Návrh funkč. využití plochy

celková výměra plochy (ha)

BPEJ

Z1

BV

0,73

7.40.89

V.

TTP

Z2

TI

0,08

7.50.11

III.

7.25.14 Z3

DS

0,63

Z4

BV

0,43

Z5

ZS

0,80

Z6

Z7

BV

BV

0,52

Třída Kultura ochrany

3,59 7.25.14

III.

Z8

BV

2,41

7.25.14

III.

Z9

PV

0,24

7.25.14

III.

Z10

DS

0,85

7.25.14

Dílčí výměra (ha)

III.

Z11

DS

0,42

-

-

ostatní

-

0,42

-

Z12

DS

0,89

-

-

ostatní

-

0,89

-

9,80

1,79

CELKOVÝ ZÁBOR ∑

11,59

Přehled odnětí půdního fondu - plochy přestavby (v zastavěném území): Výměra nezeměděl. pozemků (ha)

Poznámka (výměra v ha plochy převzaté ze schváleného ÚP)

-

0,19


-

0,19

označení plochy

Výměra zemědělské půdy

Návrh funkč. využití plochy

celková výměra plochy (ha)

BPEJ

P1

BV

0,19

-

Třída Kultura ochrany -

ostatní

Dílčí výměra (ha)

CELKOVÝ ZÁBOR ∑

I.1.5

0,19

Pozemkové úpravy V řešeném území nebyly komplexní pozemkové úpravy realizovány ani zahájeny.


82


I.1.6

textová část

Investice do půdy a protierozní opatření

Zemědělské pozemky v řešeném území jsou lokálně meliorovány. Odvodňovací systémy byly realizovány především v jižní části řešeného území. Investice do půdy nejsou územním plánem dotčeny. Část zastavitelných ploch Z8 – Z12 okrajově zasahuje do meliorovaných pozemků. Při realizaci navrhovaného využití lokalit je nutno zachovat funkčnost odvodňovacích zařízení. Za účelem ochrany zemědělských ploch před erozí je v podmínkách využití (zejména ploch zemědělských – NZ a ploch smíšených nezastavěného území – NS) umožněna realizace ochranných protierozních a revitalizačních opatření. Územním plánem byly na svazích v jižní části území a v nivních plochách Rybenského potoka vymezeny plochy smíšené nezastavěného území NSzpv, přičemž index (v) vyjadřuje vodohospodářskou funkci ve smyslu ochrany a obnovy vodního režimu v území a možné realizace protipovodňových opatření. V těchto plochách je umožněno provést potřebná, především půdoochranná, meliorační a obecně protierozní opatření v krajině. Konkrétní opatření zvyšující retenční schopnost krajiny budou prověřeny a vymezeny v rámci územní studie (US1).

I.1.7

Opatření k zajištění ekologické stability

Územním plánem jsou vymezeny prvky systému ekologické stability (biocentra, biokoridory, interakční prvky), které jsou v řešeném území zastoupeny prvky regionálního a lokálního charakteru. Jedná se převážně o plochy vodních toků (řeka Zdobnice), jejich inundační území (nivní plochy) a související travnaté a lesní porosty, lesní společenstva a další prvky liniového charakteru. Zábor zemědělské půdy se předpokládá pouze u některých prvků ÚSES. Jedná se o založení nových biocenter a biokoridorů či doplnění stávajících částečně funkčních, zejména ve formě doplnění doprovodné liniové zeleně cest, podél nichž jsou prvky ÚSES vedeny. K záborům zemědělské půdy dojde prakticky v případech zakládání a doplňování krajinné zeleně. Územní systém ekologické stability je doplněn interakčními prvky, navrženými ve vazbě na liniové prvky v území. Realizace interakčních prvků spočívá převážně v obnově a doplnění liniových výsadeb stromů a keřů podél dopravních ploch (silnic, místních komunikací) a vodotečí ve volné krajině s minimálními nároky na zábory zemědělské půdy. Tyto prvky jsou často součástí dopravních ploch (DS) a dalších ploch s rozdílným způsobem využití. Zábory zemědělské půdy pro interakční prvky lze odhadnout v rozmezí 2 – 3 ha ve formě pásů o šířce 2 – 4 m. Celková plocha záboru prvků územního systému ekologické stability je odhadnuta na 4,51 ha pozemků zemědělského půdního fondu. V plochách zemědělských (NZ) a smíšených nezastavěného území (NS) zahrnujících převážnou část ZPF na území obce jsou vytvořeny podmínky pro realizaci ochranných, ekologicko-stabilizačních, protierozních a revitalizačních opatření, např. úprava velikosti a tvaru pozemku, průlehy zatravněné a obdělávané, terénní úpravy, urovnávky, hloubkové kypření, protierozní osevní postupy, pásové střídání plodin, vrstevnicové obdělávání půdy, výsev do strniště, pěstování ochranných plodin, důlkování a přerušování brázdování, mulčování, protivětrné zábrany, ochranné zatravnění, obnova drnu, apod.

I.1.8

Zemědělské účelové komunikace

Systém zemědělských účelových komunikací není územním plánem dotčen. Nové zemědělské komunikace nejsou navrhovány, v plochách zemědělských (NZ) a plochách smíšených nezastavěného území (NS) je umožněna případná realizace nezbytných přístupových komunikací.

I.1.9

Zemědělská prvovýroba

Plochy zemědělské výroby jsou na území obce zastoupeny především rozsáhlými zemědělskými areály umístěnými západně a jihozápadně a od obce a dále několika menšími zemědělskými areály v Dolní Rybné a ve Dvorku. Tyto zemědělské areály stejně jako zemědělské pozemky obhospodařuje firma ZDOBNICE a.s., Slatina nad Zdobnicí, která zde provozuje živočišnou a rostlinnou výrobu.

I.2

Pozemky určené k plnění funkce lesa

Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých předpisů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“). Hospodaření v lesích je řízeno lesním hospodářským plánem (LHP – výměra nad 50 ha) nebo lesními hospodářskými osnovami (LHO – výměra pod 50 ha) zpracované na období deseti let (decenium). Podle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkcí lesa zařazeny i bezlesí (drobné vodní plochy, loučky pro zvěř, lesní skládky, nezpevněné cesty, průseky) a ostatní lesní plochy (zpevněné lesní cesty, políčka pro zvěř). Územní plán dále respektuje Lesní hospodářský plán s platností 2011 – 2020 vydaný pro Lesní hospodářský celek „LHC Obecní lesy Rybná nad Zdobnicí“.


83


I.2.1

textová část

Aktuální stav lesa

Lesnatost území činí 21,4% (195 ha) z celkové rozlohy území a je vzhledem k převažujícímu zemědělskému charakteru krajiny mírně pod republikovým průměrem (průměr v ČR je 33,3%). Souvislé lesní plochy se nacházejí především při západní hranici řešeného území, liniové porosty sledují koryta potoků, místy se nacházejí menší izolované lesní porosty (hájky, remízy), v jihozápadní části navazujíc na komplex lesů litického hřbetu.

I.2.2

Přírodní lesní oblast (PLO), lesní vegetační stupně (LVS), biotopy

Podle lesnického členění náleží řešené území do přírodní lesní oblasti (PLO) 26a – Předhoří Orlických hor, Podorlické opuky. Vegetační stupňovitost vyjadřuje vztah mezi klimatem a biocenózou (souvislost sledu rozdílů vegetace se sledem rozdílů výškového a expozičního klimatu). Území je zařazeno do suprakolinního (kopcovina) až submontánního lesního vegetačního stupně (LVS) Skalický. Jedná se o lesní vegetační stupně (LVS): 3 – dubobukový (1,63%) - se vyskytuje v pahorkatinách a vrchovinách, nejčastěji v rozmezí nadmořské výšky 300 – 500 m. Z půdních typů převládají kambizem a na sprašových hlínách kombinace hnědozemí, v lesích a vlhčích oblastech luvizem. Z dřevin převládá buk lesní, s příměsí dubu zimního a habru obecného. Méně se vyskytují lípy, javory, jilmy a jasan ztepilý. 4 – bukový (83,98%)– vyskytuje se ve vrchovinách v rozmezí nadmořské výšky 400 – 700 m v oblastech mírně teplého klimatu. Převažujícím typem půd jsou kambizemě. Dominantní je výskyt buku (místy čisté bukové porosty), z dalších dřevin se uplatňuje dub zimní, jedle bělokorá, na bohatších půdách dále javor klen, javor mléč, lípa velkolistá, jasan ztepilý a jilm horský. 5 – Jedlobukový (14,39%) – zaujímá vyšší polohy vrchovin a střední polohy hornatin převážně v rozmezí nadm. výšek (500)700 - 900(1000) m. Na různých horninách krystalinika a karpatského flyše převládají kambizemě (zpravidla kyselé); v nejvyšších polohách se již začínají vyskytovat kambizemě podzolované, označované jako kryptopodzoly a ojediněle na hřbetech i pravé podzoly. Převažující biotop je X9 Lesní kultury ovlivněné činností člověka – kulturní lesy se změněnou dřevinnou skladbou. V lesích řešeného území jsou zastoupeny biotopy: -

I.2.3

L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy; L5.1 Květnaté bučiny; L5.4 Acidofilní bučiny; L3.1 Hercynské dubohabřiny.

Kategorie lesů

Podle zákona o lesích se lesy člení dle převažující funkce do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. V lesích zvláštního určení (§ 8 odst. 2 písm. e) lesního zákona) je veřejný zájem na ochranu přírody, zlepšení a ochranu životního prostředí, nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa nadřazen funkcím produkčním. V lesích hospodářských (§ 9 lesního zákona) se musí hospodařit tak, aby byla zajištěna především jejich produkční funkce. Většina lesů na území obce Rybná nad Zdobnicí jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských (§ 9 lesního zákona) s převažující dřevoprodukční funkcí, v západní části území (v okolí vodního zdroje) se nachází rovněž les zvláštního určení.

I.2.4

Les hospodářský

§ 9 lesního zákona - lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.

Les zvláštního určení

§ 8 odst. 2 písm. e - lesy (bariérové) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou

Dřevinná skladba, průměrný věk, bonita

V současné dřevinné skladbě jsou podle LHP (údaj Ústav pro hospodářskou úpravu lesů V Brandýse nad Labem, pracoviště v Hradci Králové) v řešeném území zastoupeny následující porosty: Jehličnany (88,39 %) - smrk ztepilý 83,42%, borovice lesní 0,23%, modřín evropský 1,63%, jedle bělokorá 2,16%, douglaska tisolistá 0,01%, jedle obrovská 0,01%, smrk pichlavý 0,06%. Nepůvodní dřeviny – modřín evropský, douglaska tisolistá, jedle obrovská, smrk pichlavý. Listnáče (11,61 %) - buk lesní 3,16%, lípa malolistá 0,17%, bříza bělokorá 1,21%, dub letní + zimní 0,70%, jasan ztepilý 2,05%, javor mléčný 0,09%, olše lepkavá 0,58%, jeřáb 0,27%, javor klen 2,14%, osika


84


textová část

0,15%, křoví 0,11%, topol 0,01%, habr obecný 0,91%, jilm 0,04%, třešeň 0,02%. Nepůvodní dřeviny – topoly. Jedná se o porosty převážně smrkové, velmi přirůstavé, kultury a mlaziny, tyčoviny a nastávající kmenoviny, místy pěstebně zanedbané s příměsí břízy, olše, osiky. Modřín se vyskytuje jednotlivě v příměsi stejně jako klen a javor. Borovice je zastoupena na sušších stanovištích, habr na výhřevných expozicích. Jasan s olší jsou zastoupeny na vlhčích stanovištích podél vodotečí a na zamokřených plochách. Podle věku převládají dospívající kmenoviny, a tyčoviny a kultury. Průměrný věk je 59 let. Celkově lze hodnotit lesy jako nadprůměrné dřevní produkce a kvality. Bonity dřevin: smrk – 30; modřín – 34; borovice – 28; jedle - 30, buk – 28, bříza bradavičnatá – 24, olše - 22. Průměrné zakmenění 8,9.

I.2.5

Přehled lesních typů V řešeném území jsou nejvíce zastoupeny následující lesní typy: -

4B3 Bohatá bučina válečková (20,97%), 4K7 Kyselá bučina metlicová se šťavelem (16,11%), 4S9 Svahová bučina šťavelová (14,71%).

Přehled lesních typů v řešeném území: Symbol

Lesní typ

STG (skupina typu geobiocénu

Soubor lesních typů HS

Výměra v %

3C3

Vysýchavá dubová bučina se strdivkou nicí

3B3

3C

0,09

3J4

Lipová javořina bažanková

3C3

3J

0,38

3L1

Jasanová olšina potoční

3BC5

3L

0,11

3S1

Svěží dubová bučina šťavelová

3B3

3S

0,12

3U1

Javorová jasanina bršlicová

4C4

3U

0,93

4A1

Lipová bučina Bažantová

4BC3

4A

0,39

4B1

Bohatá bučina mařinková

4BD3

4B

0,59

4B3

Bohatá bučina válečková

4BD3

4B

20,97

4B9

Bohatá bučina svahová

4BD3

4B

8,42

4C2

Vysýchavá bučina lipnicová

4B3

4C

0,50

4D3

Obohacená bučina bažanková

4BC3

4D

2,04

4D6

Obohacená bučina bršlicová

4BC3

4D

0,65

4H1

Hlinitá bučina šťavelová

4BD3

4H

2,62

4I1

Uléhavá kyselá bučina s bikou chlupatou

4AB3

4I

0,04

4K1

Kyselá bučina metlicová

4AB3

4K

0,67

4K7

Kyselá bučina metlicová se šťavelem

4AB3

4K

16,11

4N1

Kamenitá kyselá bučina s kapradí osténkatou

4AB3

4N

2,85

4S1

Svěží bučina šťavelová

4B3

4S

7,16

4S6

Svěží bučina ochuzená

4B3

4S

6,22

4S9

Svěží bučina svahová

4B3

4S

14,71

5A1

Klenová bučina bažanková

5BC3

5A

0,41

5A3

Klenová bučina kapradinová

5BC3

5A

0,55

5B9

Bohatá jedlová bučina svahová

5BD3

5B

0,97

5D4

Obohacená jedlová bučina kapradinová

5BD3

5D

0,22

5K7

Kyselá jedlová bučina metlicová se šťavelem

5AB3

5K

1,23

5O1

Svěží buková jedlina šťavelová

5B4

5O

5,56


85


textová část

5P1

Kyselá jedlina s bikou chlupatou

5AB4

5P

0,33

5S1

Svěží jedlová bučina šťavelová

5B3

5S

0,16

5U1

Vlhká jasanová javořina úžlabní

5C4

5U

0,33

5V1

Vlhká jedlová bučina netýkavková

5BC4

5V

0,39

5V2

Vlhká jedlová bučina papratková

5BC4

5V

4,28

Celkem:

100,00

Přirozená skladba dřevin na souborech lesních typů SLT

STG

Přirozená skladba v 10%

Zastoupení v %

3C

3B3

BK6, DB3, LP1

0,09

3J

3C3

BK4, LP3, JV2, JD1, JL

0,38

3L

3BC5

OL7, JS3, SM

0,11

3S

3B3

BK6, DB3, LP1, HB, JD

0,12

3U

4C4

JS4, BK3, JD2, JV1, SM, DB

0,93

4A

4BC3

BK6, JV1, LP2, JD1

0,39

4B

4BD3

BK8, JD2, DB, LP

29,98

4C

4B3

BK7, JD1, DB2, LP

0,50

4D

4BC3

BK6, JV1, LP2, JD1

2,69

4H

4BD3

BK8, JD2, DB, LP

2,62

4I

4AB3

BK7, DB1, JD2

0,04

4K

4AB3

BK7, DB1, JD2

16,78

4N

4AB3

BK7, DB1, JD2

2,85

4S

4B3

BK8, JD2

28,09

5A

5BC3

BK5, JD3, KL2, JL

0,96

5B

5BD3

BK6, JD4, KL

0,97

5D

5BC3

BK6, JD3, KL1

0,22

5K

5AB3

JD4, BK5, SM1

1,23

5O

5B4

BK2, JD7, SM(OS)1

5,56

5P

5AB4

BK2, JD7, SM(OS)1

0,33

5S

5B3

JD5, BK5, KL

0,16

5U

5C4

BK4, JS2, JD2, KL2, SM, JL

0,33

5V

5BC4

BK5, JD4, KL1,JS

4,67

Celkem:

100,00 %

Pozn: zkratky – DB (dub Z-zimní, L-letní), BK (buk lesní), HB (habr obecný), JL (jilm habrolistý), JS (jasan ztepilý), LP (lípa srdčitá), JV (javor klen, mléč), JD (jedle bělokorá), OS (topol osika), BŘ (bříza bělokorá), OL(Š) (olše šedá), VR (vrba bílá), SM (smrk ztepilý), BŘK (jeřáb břek), TŘ (třešeň ptačí), BO (borovice lesní), JŘ (jeřáb ptačí), KL (javor klen), JLH (jilm horský) Biota odpovídá biogeografické provincii středoevropského listnatého lesa. V přírodních lesích převládá buk lesní s příměsí jedle bělokoré. Keřové patro bylo v rozvolněných skupinách dobře vyvinuto. Na minerálně bohatších půdách byly hojně zastoupeny jedle, javory, jilmy. Na vlhčích lokalitách byl zastoupen jasan ztepilý a olše lepkavá.


86


I.2.6

textová část

Půdní typy na pozemcích PUPFL

V lese převažuje mezotrofní kambizem (35 %) a eutrická kambiem (31%). Celkově lze hodnotit půdy podle minerální síly jako středně bohaté, až velmi bohaté, hluboké s vysokým obsahem humusu, dle kyselosti jsou v převaze půdy mírně kyselé až bazické. V nivě řeky Zdobnice jsou zastoupeny nivní půdy. Půdní typ

Půdní druh

Hloubka

Štěrkovitost

Konzistence

Vlhkost

% zastoupení

Mezotrofní kambiem

Písčitohlinitá, hlinitopísčitá

Středně hluboká

Ojediněle

Drobtovitá

Mírně vlhká

34,49

Eutrická kambizem

Hlinitá, písčitohlinitá, hlinitopísčitá

Středně hluboká

Ojediněle

Drobtovitá

Mírně vlhká

30,95

Rankerová kambiem

Hlinitá, písčitohlinitá

Mělká

Silně kamenitá

Hrudkovitá

Čerstvě vlhká

5,46

Oligotrofní kambiem

Písčitohlinitá, písčitá

Hluboká

Ojediněle

Krupnatá

Suchá

18,39

Oglejená kambizem

Hlinitopísčitá, písčitojílovitá

Hluboká

Ojediněle štěrkovitá

Drobtovitá

Střídavě vlhká

4,67

Luvizem

Hlinitopísčitá, hlinitá

Hluboká

Ojediněle skelet

Krupnatá

Pseudoglej

Hlinitá

Různá

Mírně štěrkovitá

Různá

Fluvizem

Písčitá, hlinitopísčitá, písčitohlinitá

Mělká

Štěrkovitá

Krupnatá

I.2.7

Střídavě vlhká Střídavě vlhká Mokrá

0,04 5,89

0,11

Ochrana lesa

Do zastavěného území a části zastavitelných ploch (Z1, Z6, Z7) zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa. Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle § 14 odst. 2 zákona 289/1995 Sb.). Při posuzování žádostí o vydání těchto souhlasů orgán státní správy lesů dbá především o to, aby nedocházelo k umisťování staveb trvalého charakteru do blízkosti lesních pozemků ve vzdálenosti, která není dostatečná pro minimalizaci rizika negativního střetu se zájmy chráněnými lesním zákonem (omezení dopravní obslužnosti a přístupnosti lesa, nežádoucí interakce mezi stavbou a blízkým lesním porostem apod.). Bezpečná odstupová vzdálenost je obvykle dána výškou lesního porostu v mýtním věku (absolutní výšková bonita), upravená s ohledem na podmínky konkrétní lokality (terénní poměry, stav porostního okraje, stávající zástavba atd.).

I.2.8

Zábor pozemků

V územním plánu Rybná nad Zdobnicí nejsou vymezeny plochy vyžadující zábor pozemků určených k plnění funkce lesa. Územním plánem nejsou vymezeny konkrétní plochy k zalesnění, zalesnění je umožněno v rámci přípustného či podmíněně přípustného využití ploch v krajině – plochy lesní (NL), plochy přírodní (NP), plochy smíšené nezastavěného území (NS) a plochy zemědělské (NZ). Možnost zalesnění ploch se předpokládá např. v souvislosti s navrženými prvky systému ekologické stability krajiny.

J

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ

Žádné námitky nebyly k návrhu uplatněny, proto o nich není třeba rozhodovat.

K

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK

Žádné připomínky nebyly k návrhu uplatněny, proto není třeba je vyhodnocovat.


87


textová část

L ÚDAJE O POČTU STRAN TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚP Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 33 listů (65 číslovaných stran) Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje 3 výkresy. Obsah textové části odůvodnění ÚP: A

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ............................................................................................ 25

B VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM..................................................... 26 B.1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů ................................................... 26 B.1.1 Základní údaje ............................................................................................................................. 26 B.1.2 Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy, zájmové území ............................................... 26 B.1.3 Přírodní systém ........................................................................................................................... 26 B.1.4 Širší dopravní vazby .................................................................................................................... 27 B.1.5 Širší vazby technické infrastruktury ............................................................................................. 27 B.1.6 Účast ve sdružení obcí ................................................................................................................ 27 B.2 Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem ................................... 28 B.2.1 Soulad s politikou územního rozvoje ........................................................................................... 28 B.2.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ......................................................... 30 B.2.3 Soulad s územně analytickými podklady a dalšími strategickými a rozvojovými dokumenty ...... 35 C

VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ................................................. 36

D VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ........................................................................................................................................ 37 E VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ – SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ .................................................................................................................... 37 F

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU .................. 39

G KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .................................................................................................................... 42 G.1 Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch ......................................................................................................................... 42 G.1.1 Vymezení řešeného území .......................................................................................................... 42 G.1.2 Demografické předpoklady .......................................................................................................... 42 G.1.3 Bytový a domovní fond ................................................................................................................ 44 G.1.4 Urbanistická struktura sídel, vývoj osídlení ................................................................................. 45 G.1.5 Východiska koncepce rozvoje území obce .................................................................................. 45 G.1.6 Odůvodnění koncepce rozvoje území ......................................................................................... 45 G.1.7 Odůvodnění urbanistické koncepce ............................................................................................ 46 G.1.8 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území ..................................................................... 48 G.2 Plochy jiného využití než stanovuje § 4 – 19 vyhl. č. 501/2006 Sb. ..................................................... 51 G.3 Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot ..................................................................... 52 G.3.1 Ochrana kulturních památek ....................................................................................................... 52 G.3.2 Archeologické lokality .................................................................................................................. 52 G.3.3 Ochrana přírody a krajiny ............................................................................................................ 53 G.3.4 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území ....................................................... 56 G.4 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky ..................................... 57 G.4.1 Civilní ochrana............................................................................................................................. 57 G.4.2 Obrana státu................................................................................................................................ 58 G.4.3 Požární ochrana .......................................................................................................................... 58 G.4.4 Radonový index geologického podloží ........................................................................................ 58 G.4.5 Ochrana před povodněmi ............................................................................................................ 58 G.5 Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury ....................................................................................... 59 G.5.1 Občanské vybavení ..................................................................................................................... 59 G.5.2 Veřejná prostranství .................................................................................................................... 59 G.5.3 Dopravní infrastruktura ................................................................................................................ 60 G.5.4 Technická infrastruktura .............................................................................................................. 66 G.6 Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny ............................................................................................ 73 G.6.1 Přírodní podmínky ....................................................................................................................... 73


88


textová část

G.6.2 Krajinný ráz ................................................................................................................................. 76 G.6.3 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny .................................................................................. 76 G.7 Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území ........................................................................ 78 H VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, INFORMACE O RESPEKTOVÁNÍ STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................... 80 I VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ..................................................................... 80 Zemědělský půdní fond ........................................................................................................................ 80 Hranice zastavěného území ........................................................................................................ 80 Struktura využití pozemků ........................................................................................................... 80 Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky ...................................................................... 81 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení .................................................................................. 81 Pozemkové úpravy ...................................................................................................................... 82 Investice do půdy a protierozní opatření ..................................................................................... 83 Opatření k zajištění ekologické stability ....................................................................................... 83 Zemědělské účelové komunikace ............................................................................................... 83 Zemědělská prvovýroba .............................................................................................................. 83 I.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa .................................................................................................. 83 I.2.1 Aktuální stav lesa ........................................................................................................................ 84 I.2.2 Přírodní lesní oblast (PLO), lesní vegetační stupně (LVS), biotopy............................................. 84 I.2.3 Kategorie lesů ............................................................................................................................. 84 I.2.4 Dřevinná skladba, průměrný věk, bonita ..................................................................................... 84 I.2.5 Přehled lesních typů .................................................................................................................... 85 I.2.6 Půdní typy na pozemcích PUPFL................................................................................................ 87 I.2.7 Ochrana lesa ............................................................................................................................... 87 I.2.8 Zábor pozemků ........................................................................................................................... 87 I.1

I.1.1 I.1.2 I.1.3 I.1.4 I.1.5 I.1.6 I.1.7 I.1.8 I.1.9

J

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ ........................................................................ 87

K

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK ................................................................................................................... 87

L ÚDAJE O POČTU STRAN TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚP..................................................................................................................................... 88 PŘÍLOHA Č.1 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................................. 89 Obsah grafické části odůvodnění ÚP: 1

Koordinační výkres

2

Výkres širších vztahů

3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

PŘÍLOHA Č.1 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BJ BPEJ ČOV ČR ČSN ČSSR ČSÚ DUR EIA EO CHOPAV KHK KÚ LBC LBK LHO LHP LK LPF


bytová jednotka bonitované půdně ekologické jednotky čistírna odpadních vod Česká republika česká technická norma Československá socialistická republika Český statistický úřad dokumentace k územnímu řízení Environmental Impact Assessment (Posuzování vlivů na životní prostředí) ekvivalentní obyvatel chráněná oblast přirozené akumulace vod Královéhradecký kraj krajský úřad lokální biocentrum lokální biokoridor lesní hospodářské osnovy lesní hospodářský plán Liberecký kraj lesní půdní fond

89


LVS MAS MD MěÚ MŽP ČR nn NRBK NUTS OKR OP ORP PD PLO PRVK PUPFL PÚR ČR PVC RBC RBK RD RURÚ ŘSD SAS ČR SLT STL SWOT TO TR TTP TUV ÚAN ÚAP ÚP VÚC ÚP ÚPD ÚPO ÚPSÚ ÚSES vn VPO VPS VTL VUSS ZPF ZSJ ZÚR ZÚR KHK zvn


textová část

lesní vegetační stupeň místní akční skupina Ministerstvo dopravy městský úřad Ministerstvo životního prostředí České republiky nízké napětí nadregionální biokoridor Nomenklatura územních statistických jednotek oblast krajinného rázu ochranné pásmo obec s rozšířenou působností projektová dokumentace přírodní lesní oblast plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky polyvinylchlorid regionální biocentrum regionální biokoridor rodinný dům rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic Státní archeologický seznam České republiky soubor lesních typů středotlaký (plynovod) analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb telefonní obvod transformovna trvalé travní porosty teplá užitková voda území s archeologickými nálezy územně analytické podklady územní plán velkého územního celku územní plán územně plánovací dokumentace územní plán obce územní plán sídelního útvaru územní systém ekologické stability vysoké napětí veřejně prospěšná opatření veřejně prospěšné stavby vysokotlaký (plynovod) Vojenská ubytovací a stavební správa zemědělský půdní fond základní sídelní jednotka zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje zvláště vysoké napětí

90


POUČENÍ Proti Územnímu plánu Rybná nad Zdobnicí vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). ULOŽENÍ DOKUMENTACE Územní plán Rybná nad Zdobnicí, opatřený záznamem o účinnosti se ukládá v souladu s ustanovením § 165 stavebního zákona u Obce Rybná nad Zdobnicí, na Městském úřadu Rychnov nad Kněžnou, odbor výstavby a životního prostředí – oddělení silniční úřad a úřad územního plánování (pořizovatel), na Městském úřadu Vamberk – odbor stavební úřad, a na Krajském úřadu Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu. ÚČINNOST Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky /§ 173 odst. 1) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění/.

V Rybné nad Zdobnicí, dne ……………..

……………………………

………………………….

Marie Valášková starostka obce

Jaroslav Matějka místostarosta obce

otisk razítko

Tato písemnost musí být vyvěšena po dobu 15 dnů na úřední desce, a to včetně jejího zveřejnění způsobem, umožňujícím dálkový přístup.

Vyvěšeno dne: .........................................

Sejmuto dne: .........................................

Písemnost byla dne ……………..…. zveřejněna na adrese www.obec.rybna.cz http://www.rychnov-city.cz/mestsky-urad/uredni-deska.php

Toto opatření obecné povahy nabylo účinnosti dne ……………………... Razítko a podpis osoby, která potvrzuje vyvěšení/sejmutí z úřední desky a zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup.


ÚZEMNÍ PLÁN RYBNÁ NAD ZDOBNICÍ

Recommend Documents