ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

VLKANČICE ÚZEMNÍ PLÁN „ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU“

POŘIZOVATEL: Martin Jaroš, Labská 583/5, 410 02 Lovosice PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér, Šumberova 8, Praha 6

Červen 2016

ÚZEMNÍ PLÁN VLKANČICE

Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Vlkančice - územní plán Řešené území: Administrativní území obce Vlkančice zahrnující katastrální území Vlkančice Pořizovatel: Martin Jaroš, Labská 583/5, 410 02 Lovosice Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Živnostenský rejstřík č.ŽO/U1801/2007/Rac IČO: 14 938 634 DIČ: 006-380519/032

Spolupracovali: Ing. Martina Staňková

- hlavní projektant, urbanistická koncepce - digitální zpracování

„ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU“

2


OBSAH: A. Náležitosti vyplývající z §53 odst. 4a) až 4d) Stavebního zákona a) Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 2. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR b) Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území c) Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů d) Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popř. s výsledkem rozporů

B. Náležitosti vyplývající z §53 odst. 5a) až 5f) Stavebního zákona a) Výsledek přezkoumání územního plánu podle §53, odst.4 b) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí c) Stanovisko krajského úřadu podle §50, odst.5 Stavebního zákona d) Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle §50, odst.5 Stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly e) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty 1. Limity využití území 2. Občanské vybavení 3. Doprava 4. Technické vybavení 5. Odpadové hospodářství 6. Koncepce uspořádání krajiny 6.1 Územní systém ekologické stability 6.2 Významné krajinné prvky 6.3 Natura 2000 6.4 Maloplošná zvláště chráněná území 6.5 Památné stromy 6.6 Oblast krajinného rázu 6.7 Specifikace oblastí krajinných typů a jejich cílové charakteristiky

4 4 4 21 29 36 36

37 37 37 37 37 37 38 40 41 45 49 50 50 53 64 64 64 64 86

f) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

86

C. Náležitosti vyplývající z Vyhlášky č.500/2006 Sb., část II odst. 1a) až 1d)

95

a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území b) Vyhodnocení splnění požadavků zadání c) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení d) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 1. Ochrana půdního fondu 2. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa

D. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části


95 96 96 96 96 105

105

3


A. Náležitosti vyplývající z §53 odst. 4a) až 4d) Stavebního zákona a) Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešené území je předmětem řešení „Zásad územního rozvoje Středočeského kraje“ (ZÚR SK). Zastupitelstvo kraje na svém jednání dne 19.12.2011 vydalo usnesením č.420/2011/ZK Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Vydané ZÚR SK jsou novým typem územně plánovací dokumentace, které nahradily krajské územní plány velkých územních celků (ÚP VÚC). V případě území obce Vlkančice ÚP VÚC Pražský region, z nichž většinu záměrů přebírá. Hlavním obsahem ZÚR je zejména stanovení základních požadavků na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu jako veřejně prospěšných staveb, vymezení územního systému ekologické stability jako veřejně prospěšných opatření a další požadavky, které však nemají na urbanistické řešení územního plánu Vlkančice zásadní vliv. Ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje vyplývají pro řešené území obce Vlkančice tyto požadavky: Stavy: -

respektovat hlavní cyklotrasu „Davle – Týnec nad Sázavou – Čerčany – Sázava – Zruč nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou“ (trasa č.19, KČT, Posázavská trasa),

-

respektovat nadregionální biokoridor NK 61 „Štěchovice – Chraňbožský les“,

-

respektovat regionální biokoridor RK 1285 „Kachní louže – Sázava“,

-

respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru NK 61,

-

respektovat soustavu Natura 2000 – Evropsky významné lokality: „Dolní Sázava“ (CZ 0213068), „Posázavské bučiny“ (CZ 0210028),

-

respektovat ochranné pásmo maloplošného zvláště chráněného území NPR „Ve Studeném“,

-

respektovat oblast krajinného rázu ObKR21 „Dolní Posázaví“, ObKR22 „Janovicko“,

-

respektovat oblast se shodným krajinným typem H18: Krajina zvýšených hodnot kulturních a přírodních,

-

respektovat ložisko štěrkopísků č.9157800,


4


-

respektovat poddolované území (bodové) č.2424,

-

respektovat záplavové území Q005, Q020, Q100 řeky Sázavy a Vlkančického, resp. Nučického potoka,

-

respektovat pásmo hygienické ochrany vodního zdroje (1. pásmo, 2a pásmo, 2b pásmo).

Návrhy: -

respektovat koridor silnice II/334: úsek Benátky-Výžerky, úprava trasy (D 171). Zásady územního rozvoje Středočeského kraje stanovují následující „priority

územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území“. Jednotlivé priority ze ZÚR jsou v následujícím textu označeny typem písma – kurzívou. Jejich naplňování a uplatnění v územním plánu Vlkančice je uvedeno v textu následujícím za příslušnou prioritou:

1.

STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

KRAJE

PRO

(01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území. V územním plánu Vlkančice jsou vytvořeny územní předpoklady pro řešení problematiky stabilizace obyvatelstva formou vymezení 10 „Ploch bydlení v rodinných domech – venkovských“ a 10 „Ploch smíšených obytných – rekreačního charakteru“, o celkové kapacitě cca 174 rodinných domů a staveb pro pobytovou rekreaci. Úroveň životního prostředí je zajištěna zejména formou návrhu nových ploch lesa a zahrad mimo zastavěné území o celkové výměře 9,64 ha. Vymezen je také územní systém ekologické stability (nadregionální, regionální, lokální), který tvoří kostru ekologické stability území a je v souladu s okolními sídly regionu. Územní plán Vlkančice navrhuje nové plochy pro další rozvoj formou zastavitelných ploch v prolukách ve stávající zástavbě, nebo ploch bezprostředně navazujících na současné zastavěné plochy sídla. Územní plán navrhuje vypracování „Územních studií“ u ploch: Z1 BV, Z8 BV, Z17 SR, Z19 SR. Jedná se o největší plochy vymezené územním plánem, které se nacházejí na výrazně exponovaných lokalitách z hlediska krajinného rázu a přecházející do volné zemědělské krajiny na severním, západním okraji obce Vlkančice, na západním okraji sídla Pyskočely a plochu vyplňující proluku v rekreační oblasti sídla Pyskočely. Územní studie budou řešit zejména návrh koncepce dopravní a technické infrastruktury, vč. dopravy


5


v klidu, požadavky na přeložky inženýrských sítí, návrh dělení pozemků, návrh základní plošné regulace území, návrh koncepce likvidace dešťových vod, etapizaci výstavby atd. (02) Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje ČR z roku 2008 (PÚR 2008; schválena vládou ČR 20. 7. 2009) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a opatření stanovených v Programu rozvoje Středočeského kraje (aktualizace schválena 18. 9. 2006). Realizace záměrů PÚR, resp. jejich aplikací na podmínky obce Vlkančice uvádí následující kapitola a) 2. „Soulad s Politikou územního rozvoje ČR“ Odůvodnění územního plánu. (03) Vytvářet podmínky pro přeměnu a rozvoj hospodářské základny v území regionů se soustředěnou podporou státu vymezených dle Strategie regionálního rozvoje České republiky, kterými jsou na území Středočeského kraje: II. hospodářsky slabé regiony: Milovice – Mladá. Pro tato území prověřit a stanovit možnosti zajištění odpovídající dopravní a technické infrastruktury. Území obce Vlkančice nepatří mezi regiony se soustředěnou podporou státu ani mezi hospodářsky slabý region Milovice – Mladá. (04) Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Beroun, Mělník, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Rakovník, Benešov, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Neratovice, Říčany a blízkých městech Kolín-Kutná Hora, NymburkPoděbrady. Posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP: Vlašim, Sedlčany, Čáslav, Mnichovo Hradiště, Votice, Hořovice, Dobříš, Český Brod. Vytvářet podmínky pro zlepšení spolupráce blízkých měst Lysá nad Labem a Milovice, Nové Strašecí a Stochov. Rozvíjet obslužný potenciál center v příměstském území Prahy, zejména Hostivice a Jesenice pro potřeby jejich dynamicky se rozvíjejícího spádového území. Vlkančice patří do zájmového území města Říčany, které jsou vzdáleny cca 30 km, kde je zajištěna vyšší občanská vybavenost (školství, zdravotnictví, služby) a pracovní příležitosti. Územní plán Vlkančice zhodnocuje veškeré předpoklady rozvoje území, dané rozvinutou dopravní infrastrukturou (silnice II/335, III/33420, III/33428) v návaznosti na silnici II/110 (Sázava – Benešov), která spojuje obec s hlavní dopravní trasou celostátního i mezinárodního významu: s dálnicí D1 (Praha – Brno). (05) Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: a) aglomerační okruh v úseku R7-Říčany jako silnici vyšší třídy; b) dálnice D3; c) silnice R4 v koridoru Dubenec-Milín-hranice Jihočeského kraje (Strakonice); d) silnice R6 (I/6) v koridoru Nové Strašecí-Řevničov-hranice Karlovarského kraje (K. Vary);


6


e) silnice R7 v koridoru Slaný-hranice Ústeckého kraje (Chomutov) vč. přestavby stávajícího úseku Praha-Slaný; f) silnice I/9 v koridoru Zdiby-Líbeznice-Mělník; g) silnice I/12 v koridoru Praha-Úvaly-Český Brod; h) silnice I/2 v koridoru Hlízov (I/38)-hranice Pardubického kraje (Chvaletice); i) silnice I/38 v koridoru Mladá Boleslav-Nymburk-Kolín-Kutná Hora-Čáslav ; j) napojení Kladna na R6 a D5; k) propojení R4 (Dobříš)-D5 (Bavoryně); l) zlepšení parametrů silnice I/16, zejména v úsecích Slaný-Velvary, MělníkMladá Boleslav, Mladá Boleslav-Sukorady; m) zlepšení parametrů silnice II/125 v koridoru Kolín-Uhlířské Janovice-KácovVlašim; n) zlepšení parametrů silnice II/272 v koridoru Benátky nad Jizerou-Lysá nad Labem-Český Brod; o) propojení Vlašim (II/125)-Votice (I/3); p) zlepšení parametrů silnice II/112 Benešov-Vlašim-Čechtice-hranice Kraje Vysočina; q) zlepšení spojení nižších center k vyšším a středním centrům a k trasám nadřazené silniční sítě; r) zlepšení železničního spojení v koridorech Praha-Hostivice-Kladno a PrahaLysá nad Labem-Milovice-Mladá Boleslav. Tyto priority jsou ve vztahu k územnímu plánu Vlkančice nepodstatné, protože se netýkají řešeného území. (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů. Územní plán respektuje postavení obce Vlkančice v hierarchii sídel kraje. Obec

Vlkančice

leží

v hodnotném

přírodním

prostředí

–

v

lesnaté

oblasti

Černokostelecka. Tomu odpovídá i velké zastoupení ekologicky stabilních ploch. Lesy zaujímají 52,1% celkové výměry katastrálního území. Územní plán také klade důraz na tvorbu

územního

systému

ekologické

stability

(ÚSES).

Územím

prochází

ÚSES

nadregionálního, regionálního a lokálního významu, který územní plán upřesňuje, aby byly vyloučeny střety s ostatními zájmy uplatňovanými v rámci komplexního rozvoje území. Územní plán rovněž obsahuje oblasti krajinného rázu a věnuje se specifikaci oblastí krajinných typů a jejich cílových charakteristik.


7


Na území obce Vlkančice se nenacházejí žádné významné kulturní a civilizační hodnoty. Kulturní a civilizační hodnoty odpovídají jejímu významu a poloze severně od rozvojové osy OS5a „Praha – Jihlava“. Jedná se o území výrazně ovlivněné rozvojem ve vazbě na dálnici D1. Územní plán vytváří předpoklady pro rozvoj civilizačních hodnot doplněním stávající vodovodní a kanalizační sítě, a návrhem STL plynovodu (liniové stavby technické infrastruktury je možné budovat v rámci přípustného využití jednotlivých funkčních ploch (Viz kapitola f) Výrokové části). Územní plán stabilizuje stávající silnici II. třídy a silnice III. třídy, které spojují obec se silnicí II/110 (Sázava – Benešov), která spojuje obec s hlavní dopravní trasou celostátního i mezinárodního významu: s dálnicí D1 (Praha – Brno). V obci se nedochovala žádná kulturní historická památka. (07)

Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských

činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně včetně zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech: - poznávací a kongresové turistiky, - cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech, - vodní turistiky, zejména na řekách Sázavě a Berounce, - rekreace ve vazbě na vodní plochy, zejména na vodních nádržích ve středním Povltaví, - krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti Praha. d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození; f) na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území;


8


g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje. a)

V územním plánu Vlkančice jsou vytvořeny předpoklady pro posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí formou vymezení 10 „Ploch bydlení v rodinných domech – venkovských“ a 10 „Ploch smíšených obytných – rekreačního charakteru“, o celkové kapacitě cca 174 rodinných domů a staveb pro pobytovou rekreaci. Územní plán byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Využití těchto mnohdy větších ploch je však podmíněno vypracováním „Územní studie“. Územní plán navrhuje vypracování „Územních studií“ u ploch: Z1 BV, Z8 BV, Z17 SR, Z19 SR. Jedná se o největší plochy vymezené územním plánem, které se nacházejí na výrazně exponovaných lokalitách z hlediska krajinného rázu a přecházející do volné zemědělské krajiny na severním, západním okraji obce Vlkančice, na západním okraji sídla Pyskočely a plochu vyplňující proluku v rekreační oblasti sídla Pyskočely. Územní studie budou řešit zejména návrh koncepce dopravní a technické infrastruktury, vč. dopravy v klidu, požadavky na přeložky inženýrských sítí, návrh dělení pozemků, návrh základní plošné regulace území, návrh koncepce likvidace dešťových vod, etapizaci výstavby atd. Územní plán v rámci veřejné infrastruktury doplňuje stávající vodovodní a kanalizační sítě a navrhuje STL plynovod. Prostupnost krajiny je zabezpečena soustavou polních a lesních cest, které územní plán stabilizuje.

b)

Územní plán Vlkančice byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současný urbanistický půdorys sídla do komplexně ucelených útvarů bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejich nepravidelně uspořádaného obvodu. Navíc toto řešení je výhodné z hlediska nároků na napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu v obci, protože minimalizuje požadavky na investice nutné pro dobudování výše uvedené infrastruktury. „ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU“

9


Územní plán navrhuje 2 plochy přestavby. Jedná se o přestavbu zemědělského areálu v severovýchodní části obce Vlkančice a přestavbu areálu bývalého dětského tábora ve východní části sídla Pyskočely. c)

Územní plán přebírá stávající cyklotrasu č.19 „Posázavská trasa“ (Davle – Týnec nad Sázavou – Čerčany – Sázava – Zruč nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou), která prochází jižní částí řešeného území. V Pyskočelích se na ni napojuje cyklotrasa č.0087, která prochází katastrálním územím obce ve směru JZ – SV a nedaleko Oplan se napojuje na cyklotrasu č.0086. Podél jihozápadní hranice řešeného území prochází cyklotrasa č.0085 „Pražská trasa“ (Pyskočely – Stříbrná Skalice – Kostelec nad Černými lesy). Územní plán navrhuje 2 „Plochy staveb pro rodinnou rekreaci“. Plocha Z20 RI má rozlohu 0,89 ha a nachází se v jižní části sídla Pyskočely. Plocha Z21 RI má rozlohu 0,29 ha a nachází se v severovýchodní části sídla Pyskočely. Územní plán respektuje stávající plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) ve východní, jižní a západní části obce Vlkančice a v celém sídle Pyskočely, které má převážně rekreační charakter. Územní plán stabilizuje plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) v západní části sídla Pyskočely.

d)

Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Vlkančice nepodstatná, protože se netýká řešeného území.

e)

Pro řešené území nebyly zpracovány komplexní pozemkové úpravy. V rámci ochrany území proti vodní erozi jsou navržena opatření bez nároků na plochy: pěstování pásových plodin (tj. střídání pásů plodin s malým protierozním účinkem s pásy plodin s větším protierozním účinkem) a agrotechnická opatření (protierozní orba, bezorebné setí do nezpracované půdy speciálními secími stroji apod.). U všech toků, melioračních příkopů a účelových komunikací je, v souladu s přípustným využitím stanoveným v podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, možné doplnit doprovodnou zeleň.

f)

Obec

Vlkančice

leží

v hodnotném

přírodním

prostředí

–

v

lesnaté

oblasti

Černokostelecka. Lesy zaujímají 52,1% celkové výměry katastrálního území. Sídlo Pyskočely má rekreační charakter, kde stavby pro rekreaci jsou umístěny převážně na lesních pozemcích. Územní plán navrhuje 2 „Plochy staveb pro rodinnou rekreaci“ (Z20 RI, Z21 RI), které se nacházejí na lesních pozemcích. Tím je uplatněna mimoprodukční funkce lesů.


10


(08) Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifických oblastech kraje při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v těchto územích takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot. Koordinovat řešení této problematiky se sousedními kraji. Na území obce Vlkančice není nutné řešit specifické problémy v rámci Specifických oblastí kraje. (09) Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů Ústeckého, Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Jihočeského, Kraje Vysočina a hl. m. Prahy s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje. Obec Vlkančice nemá úzkou vazbu na sousední kraje.

2.

ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS, VYMEZENÝCH V PÚR 2008 A VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ, ROZVOJOVÝCH OS A ROZVOJOVÝCH CENTER KRAJSKÉHO VÝZNAMU

2.1 Rozvojová oblast republikového významu (10) ZÚR zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB1 Praha (dle PÚR 2008) na území Středočeského kraje tak, že do této oblasti jsou zahrnuty následující obce (katastrální území): a) ve správním obvodu ORP Kladno Území obce Vlkančice není součástí rozvojové oblasti republikového významu OB1 „Rozvojová oblast Praha“. Obec se nachází jihovýchodně od této rozvojové oblasti. (11) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: h) rozvoj bydlení orientovat do lokalit s možností kvalitní hromadné dopravy, zejména kolejové a s vazbou na sídla s odpovídající sociální infrastrukturou Územní plán Vlkančice orientuje rozvoj bydlení do lokalit s možností kvalitní veřejné autobusové dopravy s vazbou na města Praha, Kutná Hora, Sázava, Kostelec nad Černými Lesy a Stříbrná Skalice, kde jsou četné pracovní příležitosti, dostatečná nabídka vzdělání, kulturního a sportovního zázemí i dostatečně vysoká úroveň občanské vybavenosti a služeb. i) pro rozvoj bydlení sledovat možnosti transformace ploch v zastavěném území sídel a využití dosud volných ploch vymezených v zastavitelném území v územních plánech obcí Územní plán Vlkančice využívá dosud volných ploch v zastavěném území obce a navrhuje zde plochy pro bydlení. Územní plán zároveň přebírá rozvojové plochy vymezené územním plánem z roku 1998. n) respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území Územní plán respektuje všechny prvky přírodních hodnot území: územní systém ekologické stability (NK 61, RK 1285, LBC1, LBC 7, LBK 6), soustavu Natura 2000 – Evropsky významné lokality: „Dolní Sázava“ (CZ 0213068), „Posázavské bučiny“ (CZ


11


0210028), ochranné pásmo maloplošného zvláště chráněného území NPR „Ve Studeném“, oblast krajinného rázu ObKR21 „Dolní Posázaví“, ObKR22 „Janovicko“, oblast se shodným krajinným typem H18: Krajina zvýšených hodnot kulturních a přírodních. Územní plán respektuje prvky civilizačních hodnot území (silnice II. a III. třídy, venkovní vedení elektrické energie VN 22 kV, trafostanice, radioreléovou trať, vodovodní řady, kanalizační řady, vodojem, vodní zdroje, čerpací stanice, čistírnu odpadních vod). (12) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zpřesnit koridory dopravy, vymezené v ZÚR; Územní plán přebírá ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje návrh koridoru silnice II/334: úsek Benátky – Výžerky, úprava trasy D171. Územní plán tento koridor dopravy nezpřesňuje, protože jeho trasa prochází v celé délce nezastavěným územím obce Vlkančice. b) vymezit přeložky (zejména obchvaty) silnic nesledovaných v ZÚR pro potřeby zlepšení vazeb osídlení na nadřazenou silniční síť; c) optimalizovat rozmístění železničních zastávek na regionálních tratích; d) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, na možnosti rozvoje občanského vybavení (jmenovitě veřejného vybavení), limity rozvoje území a ochranu krajiny; e) respektovat požadavky na ochranu: e.1) městských památkových zón Beroun, Brandýs nad Labem, Český Brod, Jílové u Prahy, Kostelec nad Černými lesy, Kostelec nad Labem, Lysá nad Labem, Mníšek pod Brdy, Smečno, Stará Boleslav, Unhošť e.2) národních kulturních památek Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (areál kostela Nanebevzetí Panny Marie, areály kostelů sv. Václava a sv. Klimenta), Lidice (areál památníku), Průhonice (park a zámek v Průhonicích), Roztoky (Přemyslovské hradiště v Levém Hradci), Veltrusy (zámek Veltrusy); e.3) archeologické rezervace Levý Hradec; e.4) vesnické památkové rezervace Dobrovíz; e.5) vesnické památkové zóny Debrno;

f) respektovat požadavky na ochranu chráněných krajinných oblastí Český kras, Křivoklátsko; g) respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES: g.1) nadregionálních biocenter 22 Karlštejn-Koda, 24 Štěchovice, 2001 Údolí Vltavy (Šárka, Roztoky, Větrušice), 5 Vidrholec, 27 Voděradské bučiny; g.2) regionálních biocenter 1854 Beckov, 966 Bezchleby, 1415 Blýskava, 1466 Břevská rákosina, Březová, 1870 Cecemín, 1672 Čížov, 1411 Dobříšský les, 1848 Dolánka, 1473 Dolanský háj a niva, 1474 Dolní Podkozí, 1484 Dřínovský háj, 1383 Grybla, 1851 Hladký bor, 964 Hláska, 1021 Hrabanovská Černava, 1400 Jílovišťské lesy, 1676 Kalspot, 1413 Karlické údolí, 1012 Kateřina, 1862 Kořenice, 1418 Koukolova hora, 1472 Kožová hora, 1399 Les u Radlíku, 1529 M.Plešivec, 1864 Minická skála, 1478 Mlékojedský luh, 1455 Na Vinořském potoce, 368 Niva Labe u Čelákovic a Přerova, 1945 Nučice, 1468 Okoř, 1403 Osnický les, 1675 Pašijová draha, 1456 Proboštské rybníky, 1414 Radotínské údolí, 1915 Raštice, 1402 Šance, 1531 Škrábek, 1477 Slepé rameno Labe, 1849 Soutok Labe a Jizery, 1863 Sprašová rokle, 1861 Stráně nad Hleďsebí, 1412 Svahy u Let, 1023 U skal, 1467 Únětický háj, 1480 Úpor a Kelské louky, 1871 V Jiříně, 1410 Velký háj, 1483 Veltruský luh, 1470 Vinařická hora, 1475 Vysoký vrch, 1869 Záboří, 1398 Záhořanský důl, 1471 Záplavy, 1485 Zlončická rokle, 1401 Zvolská Homole a navrhovaných – 1461 Ers, 1844 Hostouň, k. ú. 718661 Pecerady, k. ú. 723649 Podělusy, k. ú. 744972 Malešín, k. ú. 772399 Týnec nad Sázavou, 1856 Tojček.


12


Priority b) – g) jsou ve vztahu k územnímu plánu Vlkančice nepodstatné, protože se netýkají řešeného území.

2.2 Rozvojové osy republikového významu Území obce Vlkančice není součástí žádné Rozvojové osy republikového významu.

2.3 Rozvojové oblasti krajského významu Území obce Vlkančice není součástí žádné Rozvojové oblasti krajského významu.

2.4 Rozvojové osy krajského významu Území obce Vlkančice není součástí žádné Rozvojové osy krajského významu.

2.5 Centra osídlení Obec Vlaknčice není centrem osídlení.

3.

ZPŘESNĚNÍ SPECIFICKÉ OBLASTI, VYMEZENÉ V PÚR A VYMEZENÍ SPECIFICKÉ OBLASTI KRAJSKÉHO VÝZNAMU

3.1 Specifická oblast republikového významu Území obce Vlkančice není součástí žádné Specifické oblasti republikového významu dle PÚR 2008.

3.2 Specifická oblast krajského významu Území obce Vlkančice není součástí žádné Specifické oblasti krajského významu.

4.

ZPŘESNĚNÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V PÚR VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ KRAJSKÉHO VÝZNAMU

A

4.1 Plochy a koridory dopravy ZÚR vymezují na katastrálním území obce Vlkančice návrh koridoru silnice II/334: úsek Benátky – Výžerky, úprava trasy D171.

4.2 Plochy a koridory technické infrastruktury ZÚR nevymezují na katastrálním území obce Vlkančice žádné plochy a koridory technické infrastruktury.

4.3 Opatření pro předcházení, snížení a kompenzaci možných vlivů na životní prostředí Na katastrálním území obce Vlkančice nejsou navrženy v rámci ZÚR žádné koridory dopravy a technické infrastruktury, proto pro ně nevyplývají na základě doporučení SEA žádná prostorová a projektová opatření.


13


4.4 Plochy a koridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability ZÚR vymezují na katastrálním území obce Vlkančice nadregionální biokoridor NK 61 „Štěchovice – Chraňbožský les“, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru NK 61 a regionální biokoridor RK 1285 „Kachní louže – Sázava“.

5.

UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ

5.1 Přírodní hodnoty území kraje (197) Na katastrálním území obce Vlkančice se nacházejí tyto přírodní hodnoty území kraje: -

nadregionální biokoridor NK 61 „Štěchovice – Chraňbožský les“,

-

regionální biokoridor RK 1285 „Kachní louže – Sázava“,

-

ochranná zóna nadregionálního biokoridoru NK 61,

-

soustava Natura 2000 – Evropsky významné lokality: „Dolní Sázava“ (CZ 0213068), „Posázavské bučiny“ (CZ 0210028),

-

ochranné pásmo maloplošného zvláště chráněného území NPR „Ve Studeném“.

(198) ZÚR stanovují tyto zásady pro zajištění ochrany území s přírodními hodnotami a možného rozvoje těchto území: a) respektovat ochranu výše uvedených přírodních hodnot Územní plán Vlkančice respektuje všechny výše uvedené hodnoty. b) chránit a podporovat plnění krajinných funkcí souvisejících s přírodními hodnotami (ochrana biodiverzity a pozitivních charakteristik krajinného rázu, ekostabilizační a retenční funkce, trvale udržitelné využívání vodních zdrojů, ochrana nerostného bohatství, apod.); Územní plán chrání a podporuje plnění krajinných funkcí související s přírodními hodnotami. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory) byly vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Vymezené prvky územního systému ekologické stability trvale zajišťují biodiverzitu, biologickou rozmanitost a rozmanitost ekosystémů. Pro umístění a vymezení biocenter a biokoridorů jsou využity stávající ekologicky stabilnější části zdejší krajiny, jako jsou lesy, rybníky, vodní toky, louky a existující porosty dřevin. Prvky ÚSES jsou lokalizovány s cílem zajistit plnou funkčnost krajiny i v dlouhodobé budoucnosti. Na plochách vymezených pro ÚSES nemohou být prováděny žádné aktivity snižující ekologickou stabilitu ploch (např. výstavba, odvodnění, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování apod.). Revitalizace vodních toků je žádoucí.


14


k) při řešení změn využití území a upřesňování tras liniových staveb minimalizovat vlivy na území přírodních hodnot. Optimální řešení ověřovat v rámci zpracování podrobné dokumentace a posuzované z hlediska vlivu na životní prostředí (EIA); Územní plán Vlkančice byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Územní plán minimalizuje vlivy na území přírodních hodnot, protože nenavrhuje do volné krajiny, resp. do území s přírodními hodnotami žádné zastavitelné plochy. m) chránit říční nivy; zabránit je třeba vodohospodářským úpravám regulujícím vodní toky, odvodňování a zastavování údolních niv a likvidaci přírodě blízkých společenstev (slepá ramena, mokřady, lužní lesy, břehové porosty, louky). Územní plán Vlkančice chrání nivu Vlkančického potoka a řeky Sázavy, která je významným krajinným prvkem ze zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Zároveň územní plán respektuje a zachovává břehový porost Vlkančického potoka a řeky Sázavy, který má významný vliv na stabilizaci koryta. Územní plán nenavrhuje žádné vodohospodářské úpravy regulující vodní toky.

5.2

Kulturní hodnoty území kraje Na katastrálním území obce Vlkančice se nenacházejí žádné kulturní hodnoty území

kraje (památky UNESCO, národní kulturní památky, městská památková rezervace, městská památková zóna, vesnická památková rezervace, vesnická památková zóna, archeologická památková rezervace a krajinná památková zóna). (201) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v souvislosti s ochranou a rozvojem kulturních hodnot a) při realizaci rozvojových záměrů v širším okolí památkově chráněných území a objektů respektovat kulturně historické hodnoty (tj. především hodnoty urbanistické a architektonické) a zvažovat možné střety s pozitivními znaky charakteristik krajinného rázu; Ve správním území Vlkančice se nenachází žádná nemovitá kulturní památka. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou vymezeny tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání obce a ani jeho celková architektonicky urbanistická výtvarná struktura. Nová výstavba pouze aronduje a zkompaktňuje bezprostřední okolí sídla, které přímo navazuje na stávající urbanistický půdorys. b) stanovit podmínky pro využití kulturních hodnot pro cestovní ruch, s tím, že budou prosazovány trvale udržitelné formy cestovního ruchu a doprovodných služeb. Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Vlkančice nepodstatná.


15


5.3

Civilizační hodnoty území kraje Na katastrálním území obce Vlkančice se nenacházejí žádné civilizační hodnoty území

kraje.

6.

VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY

(204) ZÚR vymezují na území kraje následující krajinné typy: Správní území Vlkančice se nachází v oblasti krajinného typu H18 = Krajina zvýšených hodnot kulturních a přírodních. (205) ZÚR dále naznačují: a) koridorové vazby v krajině („zelené klíny“) Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Vlkančice nepodstatná. Na správním území obce Vlkančice se nenacházejí žádné koridorové vazby v krajině. (206) ZÚR stanovují tyto základní zásady péče o krajinu při plánování změn v území a rozhodování o nich: a) chránit a rozvíjet základní atributy stability, funkčnosti a vzhledu krajiny, zejména strukturu krajinných prvků charakteristickou pro jednotlivé krajinné typy a pozitivní charakteristiky krajinného rázu; Územní plán Vlkančice chrání a rozvíjí základní atributy stability, funkčnosti a vzhledu krajiny vymezením prvků ÚSES, tzn. vymezením sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Vymezení lokálního ÚSES směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. Územní plán tuto prioritu v rámci tvorby krajinného prostředí dále naplňuje (kromě vymezení ÚSES) návrhem výsadby lesa (K1 NL – K10 NL) o rozloze 9,58 ha a návrhem zahrad mimo zastavěné území (K11 NZz) o rozloze 0,06 ha. b) rozvíjet retenční schopnost krajiny; Územní plán Vlkančice rozvíjí retenční schopnost krajiny návrhem ploch zeleně mimo zastavěné území o celkové výměře 9,64 ha (lesy, zahrady mimo zastavěné území).


16


c) respektovat výjimečné části krajiny chráněné dle příslušných zákonů a podmínky jejich ochrany; Územní plán Vlkančice respektuje a chrání výjimečné části krajiny (nadregionální, regionální, lokální ÚSES, soustavu Natura 2000 – Evropsky významné lokality: „Dolní Sázava“ (CZ 0213068), „Posázavské bučiny“ (CZ 0210028), ochranné pásmo maloplošného zvláště chráněného území NPR „Ve Studeném) dle Zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a respektuje podmínky jejich ochrany. d) preferovat využití rezerv v zastavěném území sídel, zejména proluk a přestavbových území před vymezováním zastavěných ploch ve volné krajině; Územní plán Vlkančice byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současný urbanistický půdorys sídla do komplexně ucelených útvarů bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejich nepravidelně uspořádaného obvodu. Územní plán navrhuje 2 plochy přestavby. Jedná se o přestavbu zemědělského areálu v severovýchodní části obce Vlkančice a přestavbu areálu bývalého dětského tábora ve východní části sídla Pyskočely. Územní plán nevymezuje zastavitelné plochy ve volné krajině. e) cestovní ruch rozvíjet ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit; Územní plán navrhuje 2 „Plochy staveb pro rodinnou rekreaci“. Plocha Z20 RI má rozlohu 0,89 ha a nachází se v jižní části sídla Pyskočely. Plocha Z21 RI má rozlohu 0,29 ha a nachází se v severovýchodní části sídla Pyskočely. Na každé z těchto ploch se předpokládá výstavba pouze 1 stavby pro rekreaci (chaty). Tím nedojde k dalšímu rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit. f) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; Územní plán respektuje stávající architektonicko-urbanistické uspořádání sídla a doplňuje jej pouze hmotově a tvarově vhodnými stavbami. Vymezení zastavitelných ploch orientuje územní plán v relativně omezeném rozsahu téměř výhradně do bezprostřední návaznosti na stávající plochy sídelního útvaru.


17


g) výškové stavby (větrné elektrárny apod.) umisťovat v souladu s požadavky na ochranu krajinného rázu Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Vlkančice nepodstatná. Územní plán nenavrhuje žádné výškové stavby. h) při umisťování staveb a zařízení, které mohou díky svým plošným parametrům narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu vyhodnotit jejich možný vliv na krajinný ráz a negativní dopady eliminovat. Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Vlkančice nepodstatná. Územní plán nenavrhuje žádné stavby a zařízení, které by mohly svými plošnými parametry narušit pozitivní charakteristiky krajinného rázu. (207) ZÚR stanovují pro úkol pro územní plánování: a) upřesnit vymezení a zásady péče o krajinu pro jednotlivé krajinné typy v územních plánech na základě podrobnějších informací dostupných na této úrovni řešení dotčeného správního území. Správní území Vlkančice se nachází v oblasti krajinného typu H18 = Krajina zvýšených hodnot kulturních a přírodních. Územní plán vymezuje a upřesňuje zásady péče o krajinu pro tento krajinný typ v kapitole c) 6.7 „Odůvodnění územního plánu“.

6.7 Krajina zvýšených hodnot (H) (220) ZÚR vymezují krajinu zvýšených hodnot v územích odpovídajícím těmto charakteristikám: a) větší výskyt lokalit vyšší přírodní nebo kulturní hodnoty; jejich rozsah přesahuje běžný průměr, ale není důvodem zájmu ochrany přírody a krajiny; b) její ochranu umožňuje v řadě případů vymezení přírodních parků. (221) ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) zachování stávajících přírodních a kulturních hodnot; b) neohrozit důvody ochrany přírodních a krajinářských hodnot.

7.

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A ASANAČNÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

7.1 Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy ZÚR vymezují na katastrálním území obce Vlkančice návrh koridoru silnice II/334: úsek Benátky – Výžerky, úprava trasy D171.

7.2 Veřejně prospěšné stavby v oblasti elektroenergetiky ZÚR nevymezují na katastrálním území obce Vlkančice žádné veřejně prospěšné stavby v oblasti elektroenergetiky.


18


7.3 Veřejně prospěšné stavby v oblasti plynárenství ZÚR nevymezují na katastrálním území obce Vlkančice žádné veřejně prospěšné stavby v oblasti plynárenství.

7.4 Veřejně prospěšné stavby v oblasti dálkovodů ZÚR nevymezují na katastrálním území obce Vlkančice žádné veřejně prospěšné stavby v oblasti dálkovodů.

7.5 Veřejně prospěšné stavby v oblasti vodovodů ZÚR nevymezují na katastrálním území obce Vlkančice žádné veřejně prospěšné stavby v oblasti vodovodů.

7.6 Veřejně prospěšné stavby v oblasti kanalizace ZÚR nevymezují na katastrálním území obce Vlkančice žádné veřejně prospěšné stavby v oblasti kanalizace.

7.7 Veřejně prospěšné – protipovodňová ochrana ZÚR nevymezují na katastrálním území obce Vlkančice žádné veřejně prospěšné stavby v oblasti protipovodňové ochrany.

7.8 Veřejně prospěšná opatření – územní systém ekologické stability ZÚR vymezují na katastrálním území obce Vlkančice tato veřejně prospěšná opatření: -


-

regionální biokoridor RK 1285 „Kachní louže – Sázava“.

8.

STANOVENÍ

POŽADAVKŮ

NADMÍSTNÍHO

VÝZNAMU

NA

KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ 8.1. Požadavky na koordinaci ploch a koridorů VPS a VPO

ORP

OBEC

DOPRAVA

Říčany

Vlkančice

D 171

VPS TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

VPO PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA

-

-


ÚSES NK 61 RK 1285

19


9.

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ

(241) Plochy a koridory, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování o změnách využití území, se nestanovují.

10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU ORGÁNY KRAJE PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ (242) Plochy a koridory, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití, se nestanovují.

11. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU NA ŽÁDOST (243) Plochy a koridory, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost, se nevymezují.

12. ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU (244) Zadání regulačního plánu se nestanovuje.

13. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) (245) Pořadí změn se nestanovuje, jsou však uvedeny priority v oblasti veřejných investic, směřujících zejména do dopravní infrastruktury. Tyto prioritní záměry jsou členěny na investice státu (železnice, nadřazená silniční síť) a investice kraje (silnice II. třídy). (246) ŽELEZNICE Priority a) – g) tohoto bodu ZÚR se správního území Vlkančice netýkají. (247) DÁLNICE A RYCHLOSTNÍ SILNICE Priority a) - f) tohoto bodu ZÚR se správního území Vlkančice netýkají. (248) SILNICE I. TŘÍDY Priority a) – l) tohoto bodu ZÚR se správního území Vlkančice netýkají. (249) SILNICE II. TŘÍDY Priority a) – m) tohoto bodu ZÚR se správního území Vlkančice netýkají. (250) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) připravovat a realizovat výše uvedené stavby jako důležité investice pro zlepšení dopravní situace na těchto nejvýznamnějších úsecích dopravních sítí. Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Vlkančice nepodstatná.


20


(251) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: a) zajistit vymezení a územní ochranu koridorů pro výše uvedené stavby a jejich koordinaci v územních plánech dotčených obcí Tato priorita je ve vztahu k územnímu plánu Vlkančice nepodstatná. Zpracovaný územní plán Vlkančice je se ZÚR Středočeského kraje v souladu.

2.

Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Územní plán vychází z požadavků Politiky územního rozvoje České republiky,

schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009 a z požadavků Aktualizace č.1 Politiky územního rozvoje České republiky, schválené usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15.04.2015 (dále jen „Aktualizace č.1“) a je s ní v souladu. Dle schválené Politiky územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1 se Vlkančice nenacházejí v žádné rozvojové oblasti, rozvojové ose ani specifické oblasti. Vlkančice se nacházejí severně od rozvojové osy OS5a „Praha – Jihlava“. Jedná se o území výrazně ovlivněné rozvojem ve vazbě na dálnici D1.


21


Územní plán Vlkančice je v souladu s republikovými prioritami územního plánování, které plně respektuje. Územní plán respektuje z „Politiky územního rozvoje ČR“ zejména následující body: Bod č.14 – V tomto bodě je prioritou PÚR ochrana a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, s cílem zachovat strukturu území, osídlení a krajiny jako předpoklad rozvoje ekonomického a sociálního potenciálu území, včetně cestovního ruchu. Specifický důraz je v bodě 14 kladen na ochranu zemědělské krajiny. V územním plánu je tento bod naplněn respektováním historického vývoje,

stávajícího

způsobu

architektonicko-urbanistického

uspořádání

zastavěného území. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou vymezeny tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání obce. Nová výstavba pouze aronduje bezprostřední okolí sídla, které přímo navazuje na stávající urbanistický půdorys a aronduje Vlkančice do kompaktního uceleného sídla. V obci se nedochovala žádná kulturní historická památka. Z přírodních hodnot se v řešeném území nachází: nadregionální biokoridor NK 61 „Štěchovice – Chraňbožský les“, regionální biokoridor RK 1285 „Kachní louže – Sázava“, ochranná zóna nadregionálního biokoridoru NK 61, lokální biocentra (LBC 1, LBC 7), lokální biokoridor (LBK 6), soustava Natura 2000 – Evropsky významné lokality: „Dolní Sázava“ (CZ 0213068), „Posázavské bučiny“ (CZ 0210028), ochranné pásmo maloplošného zvláště chráněného území NPR „Ve Studeném“. Obec Vlkančice leží v hodnotném přírodním prostředí – v lesnaté oblasti Černokostelecka. Územní plán vytváří předpoklady pro rozvoj civilizačních hodnot doplněním stávající vodovodní a kanalizační sítě, a návrhem STL plynovodu (liniové stavby technické infrastruktury je možné budovat v rámci přípustného využití jednotlivých funkčních ploch (Viz kapitola f) Výrokové části). Územní plán stabilizuje stávající silnici II. třídy a silnice III. třídy, které spojují obec se silnicí II/110 (Sázava – Benešov), která spojuje obec s hlavní dopravní trasou celostátního i mezinárodního významu: s dálnicí D1 (Praha – Brno). Ochrana zemědělské krajiny je zajištěná tím, že územní plán využívá pro rozvojové záměry pouze zemědělskou půdu v bezprostřední návaznosti na zastavěné území obce. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné


22


enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby Bod č.14a – Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. Územní plán Vlkančice plně respektuje primární – zemědělský sektor venkovského území jihovýchodně od města Říčany. Obec Vlkančice leží v hodnotném přírodním prostředí – v lesnaté oblasti Černokostelecka. Tomu odpovídá i velké zastoupení ekologicky stabilních ploch. Vzhledem k tomu se v řešeném území nacházejí půdy s nižší třídou ochrany zemědělské půdy (převažuje III. až V. třída). Bod č.15 – V tomto bodě tvoří prioritu úkol předcházet při změnách nebo při vytváření urbánního prostředí negativním vlivům na sociální soudržnost obyvatel, zvláště na segregaci občanů, s cílem omezit její nežádoucí úroveň na soužití obyvatelstva v daném sídle nebo regionu. V územním plánu Vlkančice je tato problematika řešena v rámci celkové urbanistické koncepce, která sleduje přirozenou integraci nově navrhovaných zastavitelných ploch, v rámci dostavby proluk a zástavby na bezprostředně navazujících plochách na stávající zastavěné území obce. Cílem územního plánu je nevytvářet oddělené nebo jinak odloučené lokality obytných ploch, kde by se obyvatelé cítili odloučeni od obyvatel v historicky osídlených částech obce (se všemi z toho plynoucími důsledky). Bod č.16 - Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Územní plán řeší komplexně celé území se zohledněním principů udržitelného rozvoje území. Územní plán odmítá uplatňování požadavků investorů, které ve svých důsledcích zhoršují stav a hodnoty území a snižují kvalitu života obyvatel. Územní plán navrhuje vypracování „Územních studií“ u ploch: Z1 BV, Z8 BV, Z17 SR, Z19 SR. Jedná se o největší plochy vymezené územním plánem, které se nacházejí na výrazně exponovaných lokalitách z hlediska krajinného rázu a přecházející do volné zemědělské krajiny na severním, západním okraji obce Vlkančice, na západním okraji sídla Pyskočely a plochu vyplňující proluku v rekreační oblasti sídla Pyskočely. Územní studie budou řešit zejména návrh koncepce dopravní a technické infrastruktury, vč. dopravy v klidu, požadavky na přeložky inženýrských sítí, návrh dělení pozemků,


23


návrh základní plošné regulace území, návrh koncepce likvidace dešťových vod, etapizaci výstavby atd. Bod č.17 – V tomto bodě je zdůrazněna důležitost odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn v důsledku lokalizace velkých zastavitelných ploch pro vytváření nových pracovních příležitostí, s cílem posílit zejména hospodářsky slabá území ČR. Územní plán nepředpokládá náhlé hospodářské změny v obci. Za účelem vytvoření nových pracovních příležitostí vymezuje územní plán veřejné občanské vybavení (zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu, zdravotní a sociální služby, ubytování, stravování, maloobchodní služby, společenské a kulturní aktivity) v rámci ploch smíšených obytných venkovských (SV), drobné komerční služby v rámci občanské vybavenosti na plochách bydlení v rodinných domech – venkovských (BV) a na plochách smíšených obytných – rekreačních (SR) jako související občanská vybavenost. Bod č.19 - V tomto bodě se v územním plánu ukládá vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Navíc zdůrazňuje hospodárné využívání zastavěného území (zejména formou přestaveb, revitalizací a asanací území), přičemž zároveň zdůrazňuje nutnost ochrany zemědělského půdního fondu, lesní půdy a veřejné zeleně. Územní plán Vlkančice tento bod respektuje návrhem změny funkčního využití všech nevhodně využívaných ploch a opuštěných areálů. Územní plán navrhuje 2 plochy přestavby. Jedná se o přestavbu zemědělského areálu v severovýchodní části obce Vlkančice na bydlení v rodinných

domech

venkovského charakteru (Z4 BV) a přestavbu areálu bývalého dětského tábora ve východní části sídla Pyskočely na plochy smíšené obytné – rekreační (Z15 SR). Bod č.20 – Tento bod sleduje usměrnění rozvojových záměrů v ÚPD tak, aby nebyl významně ovlivněn charakter krajiny, s cílem zajistit biologickou rozmanitost a kvalitu životního prostředí, formou ochrany soustavy Natura 2000, mokřadů, vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod, zemědělského a lesního půdního fondu a ploch územního systému ekologické stability, s cílem ochrany krajinného rázu ve všech souvislostech. Územní plán Vlkančice tento bod naplňuje respektováním zemědělství jako určujícího krajinného znaku tím, že územní plán využívá pro rozvojové záměry pouze zemědělskou půdu v bezprostřední návaznosti na zastavěné území obce, díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Územní


24


plán nenavrhuje žádné rozvojové záměry, které by negativně ovlivňovaly charakter krajiny. Dále tento bod naplňuje realizací nápravných opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy – ÚSES, jehož podstatou je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území, vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Územní plán respektuje stávající přírodní prvky v krajině: nadregionální biokoridor NK 61 „Štěchovice – Chraňbožský les“, regionální biokoridor RK 1285 „Kachní louže – Sázava“, ochranná zóna nadregionálního biokoridoru NK 61, lokální biocentra (LBC 1, LBC 7), lokální biokoridor (LBK 6), soustava Natura 2000 – Evropsky významné lokality: „Dolní Sázava“ (CZ 0213068), „Posázavské bučiny“ (CZ 0210028), ochranné pásmo maloplošného zvláště chráněného území NPR „Ve Studeném“. Obec Vlkančice leží v hodnotném přírodním prostředí – v lesnaté oblasti Černokostelecka. Tomu odpovídá i velké zastoupení ekologicky stabilních ploch. Územní plán vymezuje 9,58 ha nových „Ploch lesních“ a 0,06 ha „Zahrad a sadů mimo zastavěné území“. Bod č.20a – Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. Územní plán Vlkančice stabilizuje původní polní cesty s doprovodnou zelení pro zajištění průchodnosti krajiny. Navíc územní plán vymezuje pro volně žijící živočichy prvky lokálního územního systému ekologické stability. Pro umístění a vymezení biocenter a biokoridoru jsou využity stávající ekologicky stabilnější části zdejší krajiny, jako jsou lesy, rybníky, vodní toky, louky a existující porosty dřevin. V rámci lokálního Územního systému ekologické stability byla vymezena soustava 2 lokálních biocenter LBC 1, LBC 7, 1 lokálního biokoridoru LBK 6 a 11 významných krajinných prvků. Body č.23 a č.24 – Tyto body jsou zaměřeny na zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, s ohledem na prostupnost krajiny a na zachování dostatečného odstupu od obytné zástavby, s cílem zajistit bezpečnost a plynulost dopravy a ochranu obyvatel před hlukem. Územní plán Vlkančice přebírá ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje návrh koridoru silnice II/334: úsek Benátky – Výžerky, úprava trasy D171. Tento koridor je veden v dostatečné vzdálenosti od


25


zastavěného území obce Vlkančice, tím je zajištěna bezpečnost a plynulost dopravy a ochrana obyvatel před hlukem. V oblasti

technické

infrastruktury

je

navrženo

doplnění

stávající

vodovodní a kanalizační sítě a návrh STL plynovodu (liniové stavby technické infrastruktury je možné budovat v rámci přípustného využití jednotlivých funkčních ploch (Viz kapitola f) Výrokové části). Při návrhu dopravní a technické infrastruktury bude zachována prostupnost krajiny a bude minimalizován rozsah fragmentace krajiny, protože všechna tato zařízení budou budována v návaznosti na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Nově navrhovaná technická infrastruktura bude umísťována souběžně s komunikacemi. Bod č.25 – Vytvořit podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky v území – eroze s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Vytvořit podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných a zastavitelných plochách vytvořit podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Pro řešené území nebyly zpracovány komplexní pozemkové úpravy. V rámci ochrany území proti vodní erozi jsou navržena opatření bez nároků na plochy: pěstování pásových plodin (tj. střídání pásů plodin s malým protierozním účinkem s pásy plodin s větším protierozním účinkem) a agrotechnická opatření (protierozní orba, bezorebné setí do nezpracované půdy speciálními secími stroji apod.). U všech toků, melioračních příkopů a účelových komunikací je, v souladu s přípustným využitím stanoveným v podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, možné doplnit doprovodnou zeleň. Územní plán Vlkančice rozvíjí retenční schopnost krajiny návrhem ploch zeleně mimo zastavěné území o celkové výměře 9,64 ha (lesy, zahrady mimo zastavěné území). Pro zvýšení retence srážkových vod navrhuje územní plán jejich zasakování v místě jejich vzniku plošným vsakováním, vsakováním prostřednictvím stávajících struh, vsakovacích jímek a odvodňovacích příkopů, svedených do místních vodoteče. V zastavěném území a zastavitelných plochách navrhuje územní plán zajistit u každého rodinného domu vsakování dešťových vod na vlastním pozemku, případně uvažovat s jejím dalším využitím.


26


Bod č.26 – Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Vlkančický potok, resp. Nučický potok a řeka Sázava má stanovené záplavové území Q005, Q020, Q100 a aktivní zónu záplavového území, tj. území ohrožené záplavami v zastavěných a zastavitelných územích obcí. Územní plán nenavrhuje do záplavového území Q100 a aktivní zóny záplavového území řeky Sázavy žádné rozvojové plochy. Pouze jižní část plochy Z14 SR zasahuje do záplavového území Q100 a aktivní zóny záplavového území řeky Sázavy. V regulativech pro tuto plochu je uvedeno, že v záplavovém území Q100 a v aktivní zóně záplavového území řeky Sázavy nebudou umísťovány žádné stavby (Viz kapitola f) Výrokové části). Územní plán proto nenavrhuje žádná protipovodňová opatření. Omezení činností v záplavových územích se řídí § 67 vodního zákona. Bod č.28 – Pro zajištění kvality života obyvatel zohlednit nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. Územní plán Vlkančice zohledňuje tyto požadavky zajištěním kvalit života v navrhovaných plochách bydlení vhodnou dopravní obsluhou, zajištěním veškeré technické infrastruktury a zároveň respektováním dlouhodobých souvislostí tak, aby jednotlivé navrhované plochy byly naplňovány komplexně v rámci daných etap výstavby. V této souvislosti ÚP zdůrazňuje, že v území nelze řešit výstavbu pouze prostřednictvím náhodně vybraných dílčích částí ploch bydlení, ale pouze v rámci komplexního zastavění celé lokality s tím, že příslušné plochy musejí být nejprve vybaveny dopravní a technickou infrastrukturou výhradně na základě Územní studie. V rámci veřejné infrastruktury vymezuje územní plán veřejné občanské vybavení (zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu, zdravotní a sociální služby, ubytování, stravování, maloobchodní služby, společenské a kulturní aktivity) v rámci ploch smíšených obytných venkovských (SV), drobné komerční služby v rámci občanské vybavenosti na plochách bydlení v rodinných domech – venkovských (BV) a na plochách smíšených obytných – rekreačních (SR) jako související občanská vybavenost.


27


Bod č.30 - Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Územní plán navrhuje napojení nových rozvojových ploch na stávající vodovodní síť obce Vlkančice procházející kolem těchto rozvojových ploch. Sídlo Pyskočely a ostatní rekreační osady jsou zásobeny z individuálních podzemních zdrojů (studní). Územní plán navrhuje zásobování vodou sídla Pyskočely ze dvou hydrogeologických vrtů HV1, HV2, odkud bude voda čerpána do vodojemu a následně rozvedena do lokality. Splašková kanalizace byla již vybudovaná, ale není zatím funkční. Do doby zprovoznění splaškové kanalizace budou odpadní vody jímány v žumpách a následně vyváženy na ČOV. V menších navrhovaných lokalitách (s počtem domů do 10) lze povolit individuální likvidaci odpadních vod z jednotlivých rodinných domů pomocí domovních čistíren odpadních vod (DČOV) s odtokem vyčištěných odpadních vod do vodoteče, likvidaci vyčištěných vod zasakováním nebo zálivkou vlastního pozemku. Při umísťování DČOV na pozemku je nutno přihlédnout kromě jiného také na možnost budoucího přepojení na veřejnou splaškovou kanalizaci. Územní plán navrhuje napojení rozvojových ploch na stávající oddílnou splaškovou kanalizaci obce Vlkančice procházející kolem těchto rozvojových ploch. V sídle Drletín navrhuje územní plán splaškovou kanalizaci, která umožní odkanalizování všech objektů v lokalitě. V sídle Pyskočely bude zachován stávající způsob likvidace odpadních vod prostřednictvím žump s následným vyvážením na ČOV nebo domácích čistíren odpadních vod (DČOV). Liniové stavby technické infrastruktury je možné budovat v rámci přípustného využití jednotlivých funkčních ploch (Viz kapitola f) Výrokové části).


28


b) Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Cíle územního plánování (§18 Stavebního zákona): 1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán vytváří předpoklady pro výstavbu a to návrhem zastavitelných ploch a formulováním regulativů pro plochy zastavitelné i pro území nezastavitelné. V územně analytických podkladech ORP Říčany (aktualizace v roce 2014) jsou Vlkančice hodnoceny jako vyvážené v environmentálním pilíři a jako průměrné (neutrální) v ekonomickém a sociálním pilíři. Podmínky pro příznivé životní prostředí (Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, ZPF a PUPFL) jsou celkově hodnoceny kladně (+). Soudržnost společenství obyvatel (Veřejná infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace) jsou celkově hodnoceny neutrálně (0). Hospodářský rozvoj území (Hospodářské podmínky, Veřejná infrastruktura, Bydlení, Rekreace) jsou celkově hodnoceny neutrálně (0). Obec Vlkančice je v mnoha parametrech závislá na svém širším okolí. Zejména města Říčany, Mnichovice, Sázava, Kostelec nad Černými Lesy jsou základní součástí ekonomického potenciálu a především sídelní struktury zájmového území obce. Cíle územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál obce. Území obce Vlkančice je trvale předmětem zájmu územního plánování a jeho nástrojů (územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace). Obec Vlkančice má zpracovanou územně plánovací dokumentaci, která byla schválená usnesením zastupitelstva obce dne 26.6.1998, Změnu č.1 a Změnu č.2 územního plánu. V současné době se pořizuje nový územní plán. Trvale se tedy vytvářejí podmínky pro účelné nakládání s územím obce. Cíle územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.


29


Orgán územního plánování zde prostřednictvím role pořizovatele koordinuje veřejné a soukromé záměry změn v území a dbá o ochranu veřejných zájmů. Projevem této koordinační role je právě tento pořizovaný územní plán. Cíle územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územní plán Vlkančice je v souladu s předmětným cílem územního plánování, jak je doloženo v jednotlivých kapitolách Výrokové části a Odůvodnění územního plánu.

5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umísťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umísťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. Územní plán Vlkančice výslovně zakazuje v rámci ploch vodních a vodohospodářských (W) stavby, zařízení a opatření, které negativně ovlivňují vodní režim v území, v rámci zahrad a sadů mimo zastavěné území (NZz) objekty pro uskladnění nářadí a plodin ve volné krajině,

tzn. v lokalitách bez návaznosti na zastavěné nebo zastavitelné území. Cíle územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní využívání. Institut nezastavitelného pozemku se týká jen území obce, která nemá vydaný územní plán. Cíle územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

Úkoly územního plánování (§19, odst.1 Stavebního zákona): 1) Zajišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty. Zajišťování a posuzování stavu území a jeho hodnot je předmětem územně analytických podkladů pro ORP Říčany, které byly zpracovány v roce 2008, aktualizovány v roce 2010, 2012, 2014 a Průzkumů a rozborů obce Vlkančice, které byly zpracovány v roce 2015. Územně analytické podklady a Průzkumy a rozbory byly použity jako podklad pro tento pořizovaný územní plán. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.


30


2) Stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Základní koncepce rozvoje území včetně urbanistické koncepce je předmětem kapitoly b) a c) Výrokové části územního plánu Vlkančice. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 3) Prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem na např. veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání. Všechny změny v území, které jsou předmětem územního plánu, byly pečlivě prověřeny a posouzeny. Veřejný zájem je pod dohledem dotčených orgánů, jejichž stanoviska musí návrh územního plánu respektovat. Žádná ze změn v území nemá takový charakter, aby významně ovlivnila veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu nebo veřejnou infrastrukturu (pokud nejde přímo o návrh technické a dopravní infrastruktury). Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 4) Stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb. V možnostech územního plánu není stanovovat tyto požadavky v celé škále. V rámci možností legislativy pro tento typ územně plánovací dokumentace jsou u všech ploch změn využití území navrženy regulativy - podmínky využití území a podmínky prostorového uspořádání, podrobněji určené u zastavitelných ploch. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 5) Stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Stávající charakter a hodnoty území jsou zohledněny ve formulovaných podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a v podmínkách prostorového uspořádání, ale také v samotném vymezení zastavitelných ploch. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 6) Stanovovat pořadí prováděných změn v území (etapizaci). Etapizace není v územním plánu navržena. Územní plán navrhuje plochy malého rozsahu. U největších ploch bydlení (Z1 BV a Z8 BV) a ploch smíšených obytných – rekreačních (Z17 SR a Z19 SR) je navržena podmínka vypracování územní studie, která může stanovit etapizaci výstavby na těchto plochách. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 7) Vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem. V území se nevyskytují žádné areály či provozovny, které by mohly být zdrojem ekologické katastrofy takového rozsahu, aby bylo potřeba vytvářet územní podmínky pro jejich předcházení.


31


Stejně tak se nepředpokládají ani přírodní katastrofy. Vlkančický potok a řeka Sázava má stanovené záplavové území Q005, Q020, Q100 a aktivní zónu záplavového území, tj. území ohrožené záplavami v zastavěných a zastavitelných územích obcí. V jihozápadní části k.ú. Vlkančice je vymezeno území zvláštní povodně z vodního díla Želivka. Územní plán nenavrhuje do záplavového území Q100 a aktivní zóny záplavového území řeky Sázavy žádné rozvojové plochy. Pouze jižní část plochy Z14 SR zasahuje do záplavového území Q100 a aktivní zóny záplavového území řeky Sázavy. V regulativech pro tuto plochu je uvedeno, že v záplavovém území Q100 a v aktivní zóně záplavového území řeky Sázavy nebudou umísťovány žádné stavby (Viz kapitola f) Výrokové části). Určitým problémem je vodní a větrná eroze. Stavby a opatření na její eliminaci umožňuje §18 Stavebního zákona, územní plán je nevylučuje. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 8) Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn. Hospodářský potenciál obce Vkančice není natolik významný, aby bylo potřeba vytvářet v území speciální podmínky pro případ náhlých hospodářských změn. V tomto směru jsou regulativy ploch s rozdílným způsobem využití pro zastavitelné plochy natolik flexibilní, že v nich je umožněno různorodé využití hospodářských aktivit. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 9) Stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. Územní plán respektuje funkci obce Vlkančice jako typicky venkovského sídla říčanského

regionu,

v hodnotném

přírodním

prostředí

–

v

lesnaté

oblasti

Černokostelecka. Územní plán respektuje historický vývoj a stávající způsob architektonicko-urbanistického uspořádání zastavěného území. Nové plochy pro bytovou výstavbu jsou navíc vymezeny tak, aby nebylo narušeno původní půdorysné uspořádání obce. Nová výstavba pouze aronduje bezprostřední okolí sídla, které přímo navazuje na stávající urbanistický půdorys a aronduje obec do kompaktního uceleného sídla, čímž vytváří předpoklad pro posílení vztahu mezi urbánními a zemědělsky využívanými prostory. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 10) Prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Územní plán navrhuje doplnění stávající vodovodní a kanalizační sítě, vybudování STL plynovodu (liniové stavby technické infrastruktury je možné budovat v rámci přípustného využití jednotlivých funkčních ploch (Viz kapitola f) Výrokové části). Tyto záměry si vyžádají vynaložení prostředků z veřejného rozpočtu. Při vymezování zastavitelných ploch byly využity takové plochy, které se nacházejí v prolukách zastavěného území


32


obce nebo na zastavěné území přímo navazují. Tím je docíleno efektivního způsobu napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 11) Vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany. 1. CIVILNÍ OCHRANA Ochrana před povodněmi, vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí Hydrologicky patří katastrální území obce Vlkančice do povodí Dolní Vltavy a je odvodňováno Vlkančickým potokem (číslo hydrologického pořadí 1-09-03-104). Tento potok vzniká soutokem Nučického a Moštického potoka v severní části katastrálního území, teče jihozápadním směrem a v prostoru chatové osady v Pyskočelích se vlévá do řeky Sázavy. Řeka Sázava tvoří jižní hranici katastrálního území. V řešeném území přibírá Vlkančický potok dva pravostranné přítoky – Rulík a Komorce. Ostatní boční přítoky jsou výrazně závislé na atmosférických srážkách. Vlkančický potok, resp. Nučický potok a řeka Sázava má stanovené záplavové území Q005, Q020, Q100 a aktivní zónu záplavového území, tj. území ohrožené záplavami v

zastavěných a zastavitelných územích obcí. V jihozápadní části k.ú. Vlkančice je vymezeno území zvláštní povodně z vodního díla Želivka. Ukrytí a ubytování evakuovaných osob Pro účely shromažďování a provizorního ubytování evakuovaného obyvatelstva lze využít budovy obecního úřadu a hostince.

Evakuace obyvatelstva V případě ohrožení území obce bude evakuace obyvatelstva probíhat z prostoru návsi. Hromadná stravovací zařízení a vývařovny Na území obce se nenacházejí hromadná stravovací zařízení patřičné kapacity. V případě potřeby lze situaci řešit dovozem ze stravovacích zařízení v okolních obcích, zejména ze Sázavy, Kostelce nad Černými Lesy a Říčan. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Uskladnění nezbytného množství materiálu civilní ochrany bude zajištěno v objektech ve vlastnictví obce, případně orgánů státní správy. Jako nejvhodnější se jeví vyčlenit


33


prostory obecního úřadu, které jsou zároveň nejvýznamnějším shromaždištěm. Zdravotnické zabezpečení obyvatelstva Na území obce se nenachází žádné lůžkové zdravotnické zařízení. Pro zdravotnické zabezpečení obyvatelstva je k dispozici nemocnice v Říčanech a Praze. Zdroje nebezpečných látek v území Zdroje nebezpečných látek se v řešeném území nenacházejí. Možnosti vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo hranice zástavby V řešeném území se nenachází žádné nebezpečné látky a z tohoto důvodu územní plán neřeší vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo hranice zástavby. Obec se nenachází v havarijní zóně. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den na obyvatele cisternami. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové

zásobování

užitkovou

vodou

bude

zajišťováno

z domovních

studní.

Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií Na území obce se nenachází žádný nezávislý zdroj elektrické energie. Nouzové zásobování je možné pouze pomocí mobilních energocentrál. Plochy využitelné k záchranným, likvidačním a obnovovacím pracím a přežití obyvatelstva K záchranným, likvidačním a obnovovacím pracím a přežití obyvatelstva lze využít prostor návsi, která je vázána na základní komunikační systém obce. Plochy pro řešení bezodkladných pohřebních služeb Pohřební služby lze realizovat na hřbitově v Sázavě a Stříbrné Skalici.


34


2. POŽÁRNÍ OCHRANA Objekty požární ochrany Požární zbrojnice je umístěna v centrální části obce. Zdroje vody k hašení požárů Jako zdroj k hašení požárů budou sloužit stávající vodní plochy a toky v obci. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 12) Určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území. Územní plán Vlkančice tento bod respektuje návrhem změny funkčního využití všech nevhodně využívaných ploch a opuštěných areálů. Územní plán navrhuje 2 plochy přestavby. Jedná se o přestavbu zemědělského areálu v severovýchodní části obce Vlkančice na bydlení v rodinných domech venkovského charakteru (Z4 BV) a přestavbu areálu bývalého dětského tábora ve východní části sídla Pyskočely na plochy smíšené obytné – rekreační (Z15 SR). Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 13) Vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Zadáním územního plánu Vlkančice (projednaném s dotčenými orgány) nebyla stanovena povinnost vypracování Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu na životní prostředí a Vyhodnocení návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území, protože územní plán nenavrhuje plochy, které by tomuto vyhodnocení podléhaly. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 14) Regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů. Na území obce Vlkančice se nenacházejí žádné přírodní zdroje. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu. 15) Uplatňovat poznatky zejména z oborů plánování, ekologie a památkové péče.

architektury,

urbanismu,

územního

Tento úkol má zajišťovat zachování udržitelného rozvoje území v souladu s nejnovějšími poznatky a trendy úzce souvisejících výše jmenovaných oborů, ale i s ohledem na další vědní obory. Jedním z nástrojů tohoto souladu je nastavení všech procesů pořízení územně plánovací dokumentace (včetně projednání s veřejností a ochrany veřejných zájmů) tak, aby výsledek směřoval k žádoucímu výsledku. Dalším mechanismem je spolupráce s osobami splňujícími požadovanou kvalifikaci v relevantních oborech. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.


35


Úkoly územního plánování (§19, odst.2 Stavebního zákona): 1) Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§18, odst.1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Vyhodnocení souladu územního plánu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem – Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje je zpracováno v kapitole A. a). Odůvodnění územního plánu Vlkančice. Zadáním územního plánu Vlkančice (projednaném s dotčenými orgány) nebyla stanovena povinnost vypracování Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu na životní prostředí a Vyhodnocení návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území, protože územní plán nenavrhuje plochy, které by tomuto vyhodnocení podléhaly. Úkoly územního plánování jsou v tomto bodě naplněny, územní plán je s nimi v souladu.

c) Soulad s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů jsou při procesu pořizování územního plánu Vlkančice plně respektovány a splněny. Územně plánovací dokumentace je pořizována a projednávána dle zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů. Textová i grafická část návrhu územního plánu a jeho odůvodnění i skladbou výkresů odpovídá příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění. Návrh územního plánu Vlkančice je v souladu s požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů.

d) Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popř. s výsledkem rozporů Požadavky zvláštních právních předpisů byly zakotveny v požadavcích v Zadání územního plánu Vlkančice. Požadavky Zadání územního plánu Vlkančice jsou v předkládaném Návrhu územního plánu Vlkančice splněny beze zbytku.


36


B. Náležitosti vyplývající z §53 odst. 5a) až 5f) Stavebního zákona a) Výsledek přezkoumání územního plánu podle §53, odst.4 stavebního zákona Územní plán Vlkančice je v souladu s Politikou územního rozvoje, územně plánovací dokumentací vydanou krajem (Zásady územního rozvoje Středočeského kraje), s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky stavebního zákona a s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů.

b) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území není součástí územního plánu, jelikož (dle § 50, odst. 1 zákona c.350/2012 Sb., o územním plánování a stavebním rádu) zadání neobsahovalo požadavek na jeho zpracování. Územní plán nenavrhuje žádné plochy, které by vyžadovaly vyhodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí.

c) Stanovisko krajského úřadu podle §50 odst.5 Stavebního zákona Krajský úřad nevydal stanovisko, protože nebylo zpracováno vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.

d) Sdělení, jak bylo stanovisko podle §50 odst.5 Stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Krajský úřad nevydal stanovisko, protože nebylo zpracováno vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.

e) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty S ohledem na bezproblémovou lokalizaci nových ploch a bezproblémové řešení technické a dopravní infrastruktury nebylo nutné řešit územní plán ve variantách.


37


Možnost umístění dopravní a technické infrastruktury v nezastavěném území vyplývá ze zákonných ustanovení, tzn. §18 odst.5 Stavebního zákona č.183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Přijaté řešení územního plánu Vlkančice vyplývá z odborných analýz následujících skutečností:

1.

Limity využití území Za účelem zajištění udržitelného rozvoje území, respektuje územní plán následující

stávající limity využití území: Limity dopravní infrastruktury: -

ochranné pásmo silnic II. a III. třídy – 15 m,

-

ochranné pásmo železniční tratě č.212 – 60 m,

-

cyklotrasa č.19 „Posázavská trasa“ (Davle – Týnec nad Sázavou – Čerčany – Sázava – Zruč nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou),

-

cyklotrasa č.0085 „Pražská trasa“ (Pyskočely – Stříbrná Skalice – Kostelec nad Černými lesy),

-

cyklotrasa č.0087,

Limity technické infrastruktury: -

ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie VN 22 kV – 1 m, 7 m, 10 m,

-

ochranné pásmo trafostanic – 2 m, 30 m,

-

ochranné pásmo komunikačního vedení – 1,5 m,

-

radioreléová trať,

-

ochranné pásmo vodovodních řadů – 1,5 m,

-

ochranné pásmo kanalizačních řadů – 1,5 m,

-

pásmo hygienické ochrany vodního zdroje (1.pásmo, 2a. pásmo, 2b. pásmo),

Limity přírodní: -

vzdálenost 50 m od okraje lesa,

-


-

regionální biokoridor RK 1285 „Kachní louže – Sázava“,

-

ochranná zóna nadregionálního biokoridoru NK 61,

-

soustava Natura 2000 – Evropsky významné lokality: „Dolní Sázava“ (CZ 0213068), „Posázavské bučiny“ (CZ 0210028),

-

ochranné pásmo maloplošného zvláště chráněného území NPR „Ve Studeném“,

-

lokální biocentra (LBC 1, LBC 7),

-

lokální biokoridor (LBK 6),


38


-

významné krajinné prvky,

-

dálkový migrační koridor,

-

oblast krajinného rázu „Dolní Posázaví“ (ObKR 21), „Janovicko (ObKR 22),

-

oblast krajinného typu H18 – Krajina zvýšených hodnot kulturních a přírodních,

-

rekreační oblast: Říčansko a Posázaví,

Limity vodohospodářské: -

nezastavitelný manipulační pruh podél vodních toků (v rozsahu 6 m), podél řeky Sázavy (v rozsahu 10 m),

-

Vlkančický potok, resp. Nučický potok a řeka Sázava má stanovené záplavové území Q005, Q020, Q100,

-

Vlkančický potok, resp. Nučický potok a řeka Sázava má stanovenou aktivní zónu záplavového území QAZ,

-

území zvláštní povodně pod vodním dílem Želivka,

Limity geologické: -

ložisko štěrkopísků „Sázava“ č.9157800,

-

poddolované území č.2424 „Vlkančice – Pyskočely“,

Limity zemědělského půdního fondu: - meliorace, odvodnění, Limity hygienické: -

zranitelná oblast,

-

stará ekologická zátěž,

Limity kulturní: -

architektonicky cenná stavba.

Z územního plánu Vlkančice vyplývají tyto limity využití území: 1. ochranné pásmo nových vodovodních řadů (1 m), 2. ochranné pásmo nových kanalizačních řadů (1 m), 3. ochranné pásmo nového STL plynovodu (1 m), 4. pásmo hygienické ochrany hydrogeologických vrtů HV1, HV2 (1.pásmo, 2.pásmo), 5. návrh koridoru silnice II/334: úsek Benátky-Výžerky, úprava trasy (D 171).


39


2.

Občanské vybavení

Školství Škola ve Vlkančicích byla založena v roce 1809, původně jako podučitelská stanice školy sázavské a učilo se v domku čp.7. Později se škola přestěhovala do dřevěné budovy již v místech dnešního kulturního domu. Po roce 1852 se učitelská stanice stala samostatnou školou, zprvu jednotřídní a od roku 1880 dvoutřídní. Původní dřevěná škola byla v roce 1853 zbořena a postavena nová jednopatrová budova se zvoničkou na střeše. Dostavba školy byla provedena v roce 1879. Poslední dostavba školy se uskutečnila v roce 1904, kdy z původních dvou tříd byly zřízeny byty a kabinet a ke škole byly přistavěny dvě nové třídy. V souvislosti s rozvojem vzdělanosti, po vytvoření samostatné republiky roku 1918, vznikla v roce 1920 ve Stříbrné Skalici a v roce 1923 v Sázavě měšťanská škola. V současné době dojíždějí děti do základní školy v Sázavě a ve Stříbrné Skalici. Předškolní výchova je zabezpečena v mateřských školách tamtéž. Zdravotnictví Základní zdravotnická péče není v obci zajištěna. Zdravotnická péče je zabezpečena v Sázavě. Specializované zdravotnické služby poskytuje nemocnice v Říčanech.

Kultura V obci se nachází veřejná knihovna a kulturní zařízení, ve kterém se odehrává veškerý kulturně společenský život v obci.

Sport V obci je několik hřišť na fotbal (především se jedná o volné travnaté plochy) a tenisový kurt. Obyvatelé mohou za sportem dojíždět do Sázavy, kde jsou k dispozici stadion, hřiště a tělocvičny. Obchod, stravování, ubytování V současné době je v obci v provozu 1 obchod se smíšeným zbožím a 1 hospoda, která umožňuje veřejné stravování. Ubytování není v obci dosud zajištěno. Ostatní služby Ve Vlkančicích zajišťují speciální služby především drobní podnikatelé v rámci zemědělství, lesnictví, stavebnictví, dopravy a obchodu.


40


Služby správního charakteru jsou ve Vlkančicích zastoupeny pouze obecním úřadem. Obec patří pod poštovní úřad v Kostelci nad Černými Lesy. Územní plán Vlkančice nevymezuje žádné nové plochy pro občanské vybavení – veřejnou infrastrukturu, pro občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední a pro občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení. Veřejné občanské vybavení (zařízení pro vzdělávání a předškolní výchovu, zdravotní a sociální služby, ubytování, stravování, maloobchodní služby, společenské a kulturní aktivity) je přípustné v rámci ploch smíšených obytných venkovských (SV). Drobné komerční služby v rámci občanské vybavenosti jsou přípustné na plochách bydlení v rodinných domech – venkovských (BV) a na plochách smíšených obytných – rekreačních (SR) jako související občanská vybavenost. Sportovní plochy jsou přípustné v rámci ploch smíšených obytných – rekreačních (SR). Ve všech případech se jedná o taková zařízení, která nenaruší sousední plochy nad přípustné normy (hluku apod.) pro obytné zóny.

3.

Doprava Silnice Jižní částí řešeného území prochází silnice II/335, která vede z Ondřejova přes

Hradové Střímelice, Stříbrnou Skalici, Vlkančice do Sázavy. V Pyskočelích se na silnici II/335 napojuje silnice III/33420, která prochází zájmovým územím ve směru JZ – SV, spojuje obec Vlkančice s Nučicemi a nedaleko Kostelce nad Černými lesy se napojuje na silnici I/2 (Říčany – Kutná Hora). Severně od obce se tato silnice napojuje na silnici III/33428. Na tuto základní silniční kostru navazuje síť místních a účelových komunikací. Uvedené silnice by měly mít podle ČSN 736101 parametry S 7,5/80, 70 a 60. V celém průběhu sídly však tyto silnice svými šířkovými a směrovými poměry nesplňují požadavky na bezpečnou dopravní obsluhu území. V prvé řadě jsou to nepřehledné zatáčky. Rovněž vjezdy na jednotlivé parcely, respektive do obytných objektů, jsou nevyhovující. Tento stav neodpovídá bezpečnostním požadavkům na obsluhu území sanitními vozy, auty protipožární a civilní ochrany a ztěžuje odvážení odpadů. Územní plán navrhuje upravit silnici II/335, silnice III/33420 a III/33428 s cílem zlepšit jejich směrové a šířkové poměry. Územní plán přebírá ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje návrh koridoru silnice II/334: úsek Benátky – Výžerky, úprava trasy D171. Územní plán tento koridor dopravy


41


nezpřesňuje, protože jeho trasa prochází v celé délce nezastavěným územím obce Vlkančice.

Místní komunikace Současný stav místních komunikací v obci Vlkančice, v sídlech Drletín a Pyskočely je velmi špatný, neboť většina z nich nemá ani řádně zpevněný povrch a neodpovídá normě v rámci šířkových i směrových poměrů. Rovněž zde nejsou chodníky ani krajnice. Tento stav lze označit za limitující pro další rozvoj obce. Navíc mnohé místní komunikace jsou krátké a slepé a slouží pouze pro obsluhu příslušných rodinných domů a rekreačních objektů v dané lokalitě. Tento stav neodpovídá bezpečnostním požadavkům na obsluhu území sanitními vozy, auty protipožární a civilní ochrany a ztěžuje odvážení odpadů. Územní plán ponechává současné místní komunikace ve stávajících trasách. Tam, kde komunikace nemají zpevněný povrch, kde mají nevyhovující šířkové i směrové poměry, bude nutné tyto komunikace upravit tak, aby odpovídaly příslušné normě ČSN č.73 6110 a § 22 vyhlášce 501/2006 Sb., vydané ke stavebnímu zákonu č.183/2006 Sb. Všechny plochy navržené územním plánem jsou přístupné ze stávajících silnic a místních komunikací. Nově navržené plochy pro bydlení budou vybaveny vnitřními komunikacemi podle územní studie nebo dle následné projektové dokumentace, vypracované v rámci územních řízení.

Železnice Řešeným územím neprobíhá žádná železniční trať. Podél jižní hranice katastrálního území prochází regionální železniční trať č.212 (Čerčany – Ledečko – Zruč nad Sázavou – Světlá nad Sázavou). Nejbližší železniční zastávka je ve Stříbrné Skalici a v Plužinách.

Veřejná doprava Veřejná doprava je zajišťována 4 linkami společnosti ČSAD Polkost spol. s r.o: linka 381 (Praha, Háje – Kutná Hora), linka 382 (Praha, Háje – Sázava), linka 387 (Praha, Háje – Horní Kruty) a linka 404 (Kostelec nad Černými Lesy – Stříbrná Skalice). V obci je 8 autobusových zastávek: Vlkančice – Pyskočely - Plužiny, Vlkančice – Pyskočely, Vlkančice – Pyskočely - Na Bábě, Vlkančice – Stará Hůra, Vlkančice – U Králů, Vlkančice, Vlkančice – U zbořeného mlýna, Vlkančice – Komorce. Jejich stav není příliš uspokojivý, navíc nejsou upraveny "zálivy" pro zajíždění autobusů do zastávek mimo vozovku.


42


Územní plán Vlkančice nenavrhuje v organizaci veřejné autobusové dopravy žádné změny.

Komunikace pro pěší a cyklisty Jižní částí řešeného území prochází cyklotrasa č.19 „Posázavská trasa“ (Davle – Týnec nad Sázavou – Čerčany – Sázava – Zruč nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou). V Pyskočelích se na ni napojuje cyklotrasa č.0087, která prochází katastrálním územím obce ve směru JZ – SV a nedaleko Oplan se napojuje na cyklotrasu č.0086. Podél jihozápadní hranice řešeného území prochází cyklotrasa č.0085 „Pražská trasa“ (Pyskočely – Stříbrná Skalice – Kostelec nad Černými lesy).

Jižní částí řešeného území prochází „červená“ pěší turistická trasa č.0001 (Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou – Zruč nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou – Sázava – Praha). Střední částí území prochází „modrá“ pěší turistická trasa č. 1049 (Vlašim – Sázava – Říčany).


43


Co se týče komunikací pro pěší v rámci obce, jsou podmínky rovněž nevyhovující. Některé místní komunikace mají chodníky, přesto v některých případech lze hovořit o zvlášť nebezpečném ohrožení chodců. Problematické jsou průchody úzkými profily po komunikaci III. třídy mezi stávající zástavbou. Územní plán Vlkančice navrhuje v zastavěném území obce spolu s úpravou směrových a šířkových poměrů na místních komunikacích rekonstrukce stávajících chodníků nebo výstavbu nových. Tyto úpravy jsou v měřítku 1 : 5 000 graficky nevyjádřitelné, a proto nejsou ve „Výkrese koncepce veřejné infrastruktury“ a v „Koordinačním výkrese“ zakresleny. Nově navržené plochy pro bydlení budou vybaveny komunikacemi pro pěší v rámci nových místních komunikací kategorie MO 8 a MO 7, kde jsou navrhovány chodníky alespoň po jedné straně ulice o minimální šířce 1 m podle územní studie nebo dle následné projektové dokumentace, vypracované v rámci územních řízení.

Plochy pro dopravu v klidu Nevyhovujícímu stavu místních komunikací odpovídá i nedostatek parkovacích míst. Na území obce nejsou žádná veřejná vyhrazená místa pro parkování nebo pro odstavení vozidel. Vozidla jsou odstavována na místech, kde brání dalšímu plynulému provozu a mnohde mohou ohrozit i bezpečný průjezd sanitních nebo hasičských vozidel.


44


Vzhledem k tomu, že místní komunikace jsou úzké, někde ve značném sklonu, není možné parkovat podél těchto komunikací. Parkování je řešeno v garáži na vlastním pozemku. Územní plán nenavrhuje nové parkovací plochy. V rámci regulativů využití ploch však určuje na každé stavební parcele nového rodinného domu dvě místa pro parkování vozidel, z nichž jedno by mělo být v garáži nebo přístřešku.

4.

Technické vybavení

Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Hydrologicky patří katastrální území obce Vlkančice do povodí Dolní Vltavy a je odvodňováno Vlkančickým potokem (číslo hydrologického pořadí 1-09-03-104). Tento potok vzniká soutokem Nučického a Moštického potoka v severní části katastrálního území, teče jihozápadním směrem a v prostoru chatové osady v Pyskočelích se vlévá do řeky Sázavy. Řeka Sázava tvoří jižní hranici katastrálního území. V řešeném území přibírá Vlkančický potok dva pravostranné přítoky – Rulík a Komorce. Ostatní boční přítoky jsou výrazně závislé na atmosférických srážkách. Rybniční plochy jsou na potoce Rulík o velikosti cca 0,75 ha a 0,25 ha. Vlkančický potok, resp. Nučický potok a řeka Sázava má stanovené záplavové území Q005, Q020, Q100 a aktivní zónu záplavového území, tj. území ohrožené záplavami v

zastavěných a zastavitelných územích obcí. V jihozápadní části k.ú. Vlkančice je vymezeno území zvláštní povodně z vodního díla Želivka. Vlkančický potok, resp. Nučický potok náleží do kategorie rybných vod – lososové vody a řeka Sázava náleží do kategorie rybných vod – kaprové vody. Zásobování vodou Stav: Obec Vlkančice má vybudovaný vlastní lokální systém centralizovaného zásobování pitnou vodou. Zdrojem vody je vrtaná studna v prostoru nad Vlkančicemi, pod sídlem Drletín, napojená na drenáž, svedená do vodojemu. Zdroj podzemní vody má vydatnost 0,3 – 0,4 l/s. Jímaná voda je akumulovaná v zemním vodojemu o obsahu 25 m3. Gravitací je vedena přivaděčem DN 100 a páteřními uličními rozvody rozváděna v obci Vlkančice. Do sídla Drletín je voda čerpána z vodojemu přes čerpací stanici. Zdroj tohoto lokálního vodárenského systému má vytýčené a oplocené pásmo hygienické ochrany (PHO) I. a II. stupně.


45


Zásobní řady a přípojky jsou provedeny z PE trub v dimenzi DN 100 (páteřní rozvody) až DN 20 (vedlejší rozvody a přípojky). Vodovodní síť je vybavena požárními hydranty a výtokovými stojany. Sídlo Pyskočely a ostatní rekreační osady jsou zásobeny z individuálních podzemních zdrojů (studní). Návrh: Územní plán navrhuje napojení nových rozvojových ploch na stávající vodovodní síť obce Vlkančice procházející kolem těchto rozvojových ploch. Nové vodovodní řady budou vybudovány k rozvojovým plochám Z1 BV, Z2 BV, Z6 BV, Z7 BV, Z9 BV, Z22 BV, Z10 SR a Z11 SR v obci Vlkančice. V roce 2001 byla vypracována projektová dokumentace, která řeší zásobování vodou lokalit Stará Hůra, Pastvišťata, Pyskočely u Ondřichova, Hradce a Pyskočely. Řešení zásobování vodou v těchto lokalitách nemůže vést přes současný zdroj pitné vody v Drletíně, protože tento zdroj na nárůst spotřeby vody kapacitně nestačí. Proto byly zajištěny a provedeny dva vrty HV1 a HV2 v obecním lese nad stávajícími rybníky, které zajistí vodu odpovídající kvality v množství 2,5 l/s. Z těchto vrtů bude voda čerpána do nově zřízeného vodojemu umístěného na úbočí vrchu Bába. Z vodojemu bude voda rozvedena do lokalit potrubím z PVC a LPE. Nové vodovodní řady je možné budovat v rámci přípustného využití jednotlivých funkčních ploch (Viz kapitola f) Výrokové části). Odkanalizování a čištění odpadních vod Stav: V obci Vlkančice a sídle Pyskočely jsou odpadní vody jímány v žumpách a následně vyváženy na ČOV. Některé přepady žump jsou pravděpodobně svedeny do mělké dešťové kanalizace, některé jsou pravděpodobně vyústěny přímo do místních vodotečí a příkopů, což je naprosto nevhodné řešení. V obci Vlkančice je vybudovaná splašková kanalizace pouze částečně. Kanalizace není zatím funkční. Návrh: V roce 1995 byla vypracována projektová dokumentace, která řeší odkanalizování a čištění odpadních vod obce Vlkančice. Návrh splaškové kanalizace je dán potřebou odvodnění všech objektů a spádovými poměry. Jedná se o tlakové odvodnění. Trasy kanalizace jsou vesměs vedeny v komunikacích. Stoky splaškové kanalizace jsou z PVC trub o profilu DN 300. Celková délka splaškových stok bude 855,34 m. Na stokách jsou


46


vybudovány revizní šachty ve směrových a spádových lomech. Veřejná část domovních přípojek je provedena z trub PVC DN 200 a je ukončena u oplocení každé nemovitosti. Stoková síť je svedena do areálu ČOV na pozemku p.č.742 a p.č.743, mezi silnicí III/33420 a Vlkančickým potokem. Odtok vyčištěné vody z ČOV je rovněž z PVC trub DN 200 v délce 115,32 m. Do doby zprovoznění splaškové kanalizace budou odpadní vody jímány v žumpách a následně vyváženy na ČOV. V menších navrhovaných lokalitách (s počtem domů do 10) lze povolit individuální likvidaci odpadních vod z jednotlivých rodinných domů pomocí domovních čistíren odpadních vod (DČOV) s odtokem vyčištěných odpadních vod do vodoteče, likvidaci vyčištěných vod zasakováním nebo zálivkou vlastního pozemku. Řešení s likvidací zasakováním nebo zálivkou bude nutno vždy doložit hydrogeologickým posouzením ovlivnění podzemních vod využívaných pro individuální zásobování pitnou vodou. Povolení DČOV bude vždy pouze jako stavba dočasná do doby zprovoznění nebo výstavby veřejné splaškové kanalizace. Při umísťování DČOV na pozemku je nutno přihlédnout kromě jiného také na možnost budoucího přepojení na veřejnou splaškovou kanalizaci. Územní plán navrhuje napojení rozvojových ploch na stávající oddílnou splaškovou kanalizaci obce Vlkančice procházející kolem těchto rozvojových ploch. Nové kanalizační řady budou vybudovány k rozvojovým plochám Z1 BV, Z2 BV, Z3 BV, Z4 BV, Z6 BV, Z10 SR a Z11 SR v obci Vlkančice. Podrobně budou trasy a dimenze nových kanalizačních řadů řešeny v rámci navazujících řízení pro konkrétní rozvojovou plochu. V roce 2000 byla vypracována projektová dokumentace, která řeší odkanalizování a čištění odpadních vod sídla Drletín. Návrh splaškové kanalizace umožní odkanalizování všech objektů v lokalitě. Stejně jako ve Vlkančicích je v Drletíně navržena tlaková kanalizace. Stoky budou z tlakových PVC nebo PE trub profilu 63/3. V sídle Pyskočely bude zachován stávající způsob likvidace odpadních vod prostřednictvím žump s následným vyvážením na ČOV nebo domácích čistíren odpadních vod (DČOV). Pro individuální likvidaci odpadních vod z jednotlivých rodinných domů pomocí domovních čistíren odpadních vod (DČOV) platí stejné podmínky jako v obci Vlkančice (viz výše). Nové kanalizační řady je možné budovat v rámci přípustného využití jednotlivých funkčních ploch (Viz kapitola f) Výrokové části).


47


Dešťové vody Dešťové odvodnění je poměrně rozsáhlé v celé obci. Dešťová kanalizace v profilech DN 200 – DN 600 je svedena do příkopů a do Vlkančického potoka. Doporučuje se však co nejvíce využívat vsakování dešťové vody do veřejné zeleně. U každého rodinného domu je nutno zajistit vsakování dešťových vod na vlastním pozemku, případně uvažovat s jejím dalším využitím. Elektrická energie Stav: V obci Vlkančice je elektrická energie rozváděna vedením VN 22 kV prostřednictvím 10 trafostanic, z nichž 3 jsou v obci Vlkančice, 1 v sídle Drletín a 6 v sídle Pyskočely. Název trafostanice

Typ trafostanice

Vlkančice obec – u prodejny

skříňová

Drletín

příhradová

Pastviny - chaty

příhradová

Stará Hůra

příhradová

Pyskočely – u statku

zděná

Pyskočely – bývalý tábor ČKD Slaný

příhradová

Pyskočely - závodiště

příhradová

Pyskočely - Plužiny

příhradová

Vlkančice - Kramole

sloupová

Pyskočely - vodní elektrárna

stožárová

Návrh: Územní plán nenavrhuje žádné nové trafostanice ani přeložky elektrického vedení. Rozvojové lokality budou zásobeny elektrickou energií ze stávajících trafostanic, popř. je formou regulativů stanoveno budování nových trafostanic jako přípustné využití v rozvojových plochách bydlení. Plyn Stav: Obec Vlkančice není v současné době plynofikována. Nejbližším místem, kam je v současné době zaveden zemní plyn je město Sázava.


48


Návrh: V roce 1999 byla vypracována projektová dokumentace, která řeší zásobování obce zemním plynem. Obec Vlkančice bude napojena na STL plynovod města Sázavy v části Černé Budy. Hlavní větev řadu DN 90 bude vedena lesní cestou až k silnici III/33420, kde bude pokračovat podél pravé krajnice této silnice a u ČOV bude napojena na STL rozvody v obci. Nový STL plynovod je možné budovat v rámci přípustného využití jednotlivých funkčních ploch (Viz kapitola f) Výrokové části). Spoje Stav: Obec Vlkančice a sídlo Drletín jsou plošně telefonizovány a jsou přizpůsobeny nejnovějším požadavkům. Telefonní ústředna se nachází ve Stříbrné Skalici. V řešeném území jsou provozovány tyto telekomunikační systémy: Telefonica O 2 (klasický drátový systém s přenosem po kabelech, ústřednami), bezdrátové telefony operátorů Telefonica O2 , T – mobile, Vodafone. Jižní částí řešeného území prochází ve směru JV – SZ radioreléová trať. Návrh: Územní plán konkrétní rozšíření místní telefonní sítě nenavrhuje. Nové kabelové vedení je možné budovat v rámci přípustného využití jednotlivých funkčních ploch (Viz kapitola f) Výrokové části). Telefonizace bude zajištěna prostřednictvím bezdrátových sítí mobilních operátorů.

5.

Odpadové hospodářství Územní plán nenavrhuje žádné změny v současném způsobu likvidace tuhých

komunálních odpadů a separovaného odpadu z toho důvodu, že současný systém je vyhovující. Likvidace odpadů je zabezpečena rozmístěním 5 velkoobjemových kontejnerů v obvodu celé obce a pravidelným vyvážením těchto kontejnerů na skládku obce Radim u Kolína. Na území obce Vlkančice se nachází neřízená skládka TKO. Skládka je umístěna při silnici III/33420 cca 200 m od východního okraje obce Vlkančice. Kapacita úložného prostoru je odhadnuta na 4 000 m3.


49


6.

Koncepce uspořádání krajiny

6.1 Územní systém ekologické stability Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Vlkančice poskytuje koeficient ekologické stability KES tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985). Koeficient ekologické stability území (KES) je 2,81 tj. – vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů. Ekologická stabilita území je snížena dlouhotrvajícím intenzivním zemědělstvím, zastavěním částí území, částečně i imisemi. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů definuje územní systém ekologické stability jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádějí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§ 2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Koncepce ÚSES byla od počátku vytvářena tak, aby vznikl ucelený soubor ekologických podkladů o prostorových nárocích bioty v krajině, který by byl využitelný


50


v územním plánování při harmonizaci různých požadavků na využití území. Tvorba ÚSES doplňuje územně plánovací dokumentaci o důležitý ekologický aspekt, jehož absence značně omezovala naplnění hlavního cíle územního a krajinného plánování - prostorovou optimalizaci funkčního využití krajiny. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Územní plánování má klíčový význam pro naplnění kritéria společenských limitů a záměrů. Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy na využití krajiny lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Až po zapracování do územně plánovací dokumentace se z odvětvových generelů mohou stát obecně závazné plány ÚSES, které jsou jednak základem pro účinnou ochranu funkčních prvků ÚSES a současně základem pro uchování územní rezervy pro chybějící části ÚSES. Zpracování Plánu SES vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR". Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Člověk sám přirozený porost nevytvoří. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1 - 4 roky 8 - 15 let 10 - 15 let desetiletí staletí tisíciletí

- společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna - vegetace eutrofních stojatých vod - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva, a to často jen s neúplnou druhovou garniturou - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině

Předkládaný plán místního územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter, biokoridorů a interakčních prvků (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší


51


stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. Ve střední části řešeného území prochází ve směru J-S regionální biokoridor RK 1285 „Kachní louže – Sázava“. V západní části řešeného území prochází ve směru JV-SZ nadregionální biokoridor NK 61 „Štěchovice – Chraňbožský les“ s jeho ochrannou zónou, která zaujímá téměř polovinu k.ú. Vlkančice. Podél Vlkančického potoka prochází ve směru JZ-SV lokální biokoridor funkční LBK 6 o šířce 20 m. Na LBK leží 3 funkční lokální biocentra: LBC 1 „V Plužinách“, LBC 2 „Pod Davidkou“, LBC 7 „Stará Hůra“. Lokální biocentrum LBC 2 „Pod Davidkou“ nezasahuje na řešené území a s katastrální hranicí pouze sousedí. Východním okrajem řešeného území prochází ochranná zóna nadregionálního biokoridoru K57. Na plochách vymezených pro ÚSES nemohou být prováděny žádné aktivity snižující ekologickou stabilitu ploch (např. výstavba, odvodnění, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování apod.). Revitalizace vodních toků je žádoucí. Podrobně jsou jednotlivé prvky Územního systému ekologické stability popsány v následujících tabulkách:

NADREGIONÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚSES NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDOR Označení

NK 61

Název

Štěchovice – Chraňbožský les

Biogeografický význam

Funkční

Rozloha (v řešeném území)

Charakteristika

délka 1296 m, min. šíře 70 m

Biokoridor vzájemně propojuje nadregionální biocentra NC 57 „Chraňbožský les“ a NC 24 „Štěchovice“. Na řešeném území biokoridor prochází lesy severně od řeky Sázavy, přechází Vlkančický potok a odtud pokračuje lesy mimo řešené území.


52


REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR Označení

RK 1285

Název

Kachní Louže Sázava



Charakteristika

délka 2008 m, min. šíře 40 m

Biokoridor vzájemně propojuje regionální biocentra RC 970 „Sázava“ a RC 962 „Kachní louže“. Na řešeném území biokoridor prochází lesy, sleduje trasu Vlkančického potoka, pak se stáčí na sever a podél potoka Rulík se dvěma rybníky pokračuje mimo řešené území.

Funkční

LOKÁLNÍ ÚSES LOKÁLNÍ BIOCENTRA Označení

Název



LBC 1

V Plužinách

Funkční

4,5 ha

LBC 7

Stará Hůra

Funkční

5,0 ha

Charakteristika Vlkančický potok, trvalé travní porosty v nivě Vlkančického potoka. Bylinná vodní a pobřežní vegetace, hydrofilní trávníky s bohatým výskytem vodního ptactva. Vlkančický potok, trvalé travní porosty, orná půda v nivě Vlkančického potoka. Bylinná vodní a pobřežní vegetace, hydrofilní trávníky s bohatým výskytem vodního ptactva. Návrh zatravnění orné půdy.

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Označení

LBK 6


Funkční


Charakteristika

délka 3847 m, min šíře 20 m

Biokoridor je veden podél Vlkančického potoka, v jeho údolní nivě, následně pak podél potoka Rulík. Vodní tok, vodní plochy, trvalé travní porosty, orná půda. Bylinná vodní a pobřežní vegetace, hydrofilní trávníky s bohatým výskytem vodního ptactva.


53


6.2 Významné krajinné prvky V řešeném území se nachází řada významných krajinných prvků (VKP). Významný krajinný prvek je definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Registrovaným VKP se mohou stát zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V řešeném území je evidováno 11 významných krajinných prvků (VKP): Ev. číslo

Název

Práv. stav

Charakter

38.

V Plužinách

VKP - Z

VOD+ÚN+LOU

Katastr

Vlkančice

Kultura

vodní tok, louka, pastvina, ostatní

Parcely

1081, 941/1, 941/13, 937/39, 937/41, 971/2, 990/1, 990/7, 990/8, 990/9, 990/19, 990/30, 993/4, 993/7, 993/8, 993/10, 993/11, 993/12, 993/22, 993/23, 993/24

Nadm.v.,

283 – 295 m n.m.

expozice

exp.Z

Popis

Niva narovnaného Vlkančického potoka s břehovými porosty, údolní louky a remízy od hranice k.ú.Stříbrná Skalice. Potok teče od SV k JZ a vtéká do Sázavy.

Funkce a

Funkce vodohospodářská, biologická, stabilizační, krajinotvorná, klimatická.

význam

Význam jako stanoviště obecně i zvláště chráněných druhů organismů.

Specifické využívání Specifické ohrožení

Lukaření, pastvinářství, myslivost, rekreace. Kontaminace vod, nevhodné úpravy toku a meliorace, ukládání odpadů v nivě. Standardní péče o vodní toky, s preferováním jejich přirozeného charakteru. Doporučit je však třeba revitalizační zásahy, především zčásti zneprovoznit meliorační sítě, které degradují louky na pouhé málodruhové produkční plochy, a na toku Vlkančického potoka provést revitalizační opatření (zřízení tůní, meandrů, vybourání tvrdého opevnění). Vyloučit je třeba kontaminaci vod (plošné i bodové zdroje – zástavba,

Péče

doprava). Břehové porosty je třeba šetrně udržovat. Na loukách je třeba provádět seč 1-2x ročně, s odklízením posečené hmoty, a to od poloviny července do konce srpna. Na strojích (traktory, kombajny) je třeba používat plašiče zvěře a ptáků. Je třeba monitorovat jak aktuální stav a podmínky ve VKP, tak také vzdálenější záměry, především výstavbu přehrady v údolí. Znamenalo by to zaplavení podstatné části katastru.


54


Ev. číslo

Název

Práv. stav

Charakter

39.

Vlkančický a Nučický potok

VKP - Z

VOD+ÚN+LOU

Katastr

Vlkančice

Kultura

vodní tok, louka, role, sad, ostatní 810/3, 1085, 1086/1, 1086/2, 1086/4, 1088/5, 1088/6, 1089/1, 1089/2, 840, 123/1, 136/1, 193, 209, 213, 248, 255/1, 255/3, 255/4, 255/5, 255/6, 256, 265/1, 265/2, 462/8,

Parcely

738/2, 740, 744, 746, 761, 772, 773, 789/1, 789/2, 810/1, 810/2, 830/1, 830/2, 842/4, 845/2, 845/14, 845/16, 845/25, 845/33, 845/40, 845/63, 845/73, 845/75, 847/12, 999/1, 999/2, 1000/1, 1000/3, 1000/11, 1001/1, 1001/2, 1002, 1006/1, 1008/2, 1020, 1021/1, 1050/4, 1045, 1053, 1060/1, 1063, 1069, 1088/1, st.p. 46/1, 54/4

Nadm.v.,

296 – 326 m n.m.

expozice

exp.převážně J, méně JV, JZ Rozlehlá údolní niva Vlkančického potoka, směřující přibližně od SV k JZ. Tvoří hlavní hydrografickou osu údolí i celého katastru. Vodní tok byl z velké části v minulosti nepříznivě upraven, narovnán a vydlážděn. V takových místech je jeho profil lichoběžníkový, někde se stěnami kolmými, zborcenými a erozivními. Fauna Vlkančického potoka je chudá, přesto však v jednom místě je potok využíván

Popis

ledňáčkem ke hnízdění. Břehové porosty jsou místy hojnější, často však chudé až absentují. Na horním toku se setkávají potok Nučický a potok Moštický a pokračují jako potok Vlkančický. Dále po proudu vtéká několik menších potoků a struh. Dno Moštického a Nučického potoka je spíše bahnité až štěrkopískové, fauna jejich vod je výrazně bohatší. Údolní niva se vyznačuje silným zastoupením luk a pastvin. Vyjma dvou menších parcel se jedná pouze o VKP ze zákona.

Funkce a

Funkce stabilizační, krajinotvorná, vodohospodářská, klimatická, hygienická, biologická.

význam

Význam jako stanoviště obligátních i chráněných druhů organismů vč. lovné zvěře.


Lukaření, pastvinářství, myslivost, rekreace. Kontaminace vod, terénní úpravy, zástavba. Trvalým vlivem jsou meliorace, které zlikvidovaly přirozené louky. Markantně je to vidět tam, kde meliorační sítě nejsou nebo jsou nefunkční, tedy v ÚN Moštického a Nučického potoka, kde je flora i fauna bohatší. Standardní péče o vodní toky, s jednoznačným preferováním jejich přirozeného charakteru. Je však třeba doporučit rozsáhlé revitalizační zásahy, především alespoň zčásti zneprovoznit meliorační sítě, které degradují louky na pouhé málodruhové produkční plochy, dále na tocích provést revitalizační opatření (zřízení tůní, meandrů,

Péče

vybourání tvrdého opevnění). Týká se to především toku od soutoku Moštického a Nučického potoka až k Sázavě. Důsledně je třeba vyloučit kontaminaci vod (plošné i bodové zdroje – polnosti, chaty, zástavba, doprava). Břehové porosty je třeba šetrně udržovat, místy také zřídit. Na loukách je třeba provádět seč 1-2x ročně, s odklízením posečené hmoty, a to od poloviny července do konce srpna. Na strojích (traktory, kombajny) je třeba používat plašiče zvěře a ptáků. Je třeba monitorovat jak aktuální


55


stav a podmínky ve VKP, tak také vzdálenější záměry, především výstavbu přehrady v údolí. Znamenalo by to zaplavení podstatné části katastru.

Ev. číslo

Název

Práv. stav

Charakter

40.

Nad Bihavku

VKP - Z

VOD+ÚN+RYB+LOU

Katastr

Vlkančice

Kultura

rybník, vodní tok, louka, pastvina, sad, ostatní 592/2, 592/4, 566, 592/1, 592/3, 492, 493, 494/1, 494/2, 499/1 (část), 499/3, 503/1,

Parcely

505, 506, 578/1, 578/6, 580, 588/1, 589/1, 589/2, 590, 573, 615, 616/1, 634/1, 664/1, 616/2, 659/3, 660/2, 672/9, 672/2, 672/10, 672/18, 678/1, 711, 712, 722/2, 523/4, 1036, 1039 (část), 1093/1, 1093/2

Nadm.v.,

247 - 343 m n.m.

expozice

exp.JV Komplex mezí, svahových remízů, luk, pastvin a dvou rybníků na bezejmenné vodoteči

Popis

na pravém svahu Vlkančického údolí, JZ od obce. Rybníky jsou místem rozmnožování ropuch obecných a dalších obojživelníků. Jedná se zčásti o VKP ze zákona, zčásti evidovaný.

Funkce a význam

Funkce stabilizační, protierozní, krajinotvorná, klimatická, hygienická, biologická. Význam jako stanoviště obecně i zvláště chráněných organismů vč. lovné zvěře, zejména ve svažitých partiích a v rybnících .

Specifické

Lukaření, pastvinářství, myslivost, rekreace (koupání, turistika), sběr hub a jedlých

využívání

plodů.

Specifické

Kontaminace vod, riziko požárů, nadměrná zástavba, nadměrné zazvěření divokým

ohrožení

prasetem, nadměrné zarybnění rybníků. Plochy s hospodářským využitím (pastviny) bez zvláštních dodatkových zásahů, sledovat pouze optimální počet zvířat na jednotku plochy a jejich možné přílišné soustředění v jednom místě. V pastvinách je možné doplňovat liniové vrstevnicové remízy, jako obranu proti splachové erozi. V rybnících je možné vždy asi po 20ti letech odtěžit sedimenty, nehubit přitom vodní živočichy (provést záchranný transfer, zejména mlžů, případně bezobratlých). Optimálním obdobím pro takový zásah je srpen až

Péče

polovina

října.

Občasně

je

třeba

provádět

kontrolu

stavu

přítokových

vod

(kontaminace). Meze, luční lemy a suché loučky je třeba udržovat občasnou sečí (vždy asi ¼ plochy požnout mezi polovinou července až koncem srpna, a to tak, aby se další stejný zásah odehrál nejdříve za dva roky). Možná je občasná pastva, s počtem 5 – 15 ks ovcí a cca 3 koz na 1 ha po dobu asi tří týdnů. Přibližně po 8 – 10ti letech zredukovat křoviny asi na 60% podél cest, v okolí louček a vrstevnicově též ve svazích. Plochy monitorovat, zabránit ukládání odpadů, znemožnit další zástavbu, sledovat kontaminaci vod.


56


Ev. číslo

Název

Práv. stav

Charakter

41.

Sázava u Pyskočel

VKP - Z

VOD+ÚN+LOU+REM

Katastr

Vlkančice

Kultura

vodní tok, role, ostatní 1081, 1083, 1084, 927/1 (část), 927/2, 928/1 (část), 928/15 (část), 928/17, 949/6,

Parcely

949/41, 952/1, 952/2, 952/3, 952/4, 925/20 (část), 925/21 (část), 925/22(část), 925/23 (část), 928/18

Nadm.v.,

278 - 284 m n.m.

expozice

exp.V, SV, JV Tok řeky Sázavy a břehové pásmo s porosty. Údolní niva je fyzicky výrazně širší, avšak pro účely evidence nebyla zachycena, protože se většinou jedná o zastavěná území

Popis

(chaty, domy), nebo o ornou půdu. Hranice katastrů a správních obvodů prochází středem Sázavy. Hloubka řeky se zde pohybuje od 0,20 m do cca 1,6 m. Celý VKP je ze zákona.

Funkce a význam Specifické využívání

Funkce

vodohospodářská,

krajinotvorná,

biologická,

hygienická.

Význam

jako

stanoviště obligátních i vzácnějších druhů organismů vč. ryb, jako migrační cesta (k trdlištím ryb) a hlavní hydrografická osa Posázaví. Rybaření, rekreace (vodáctví, turistika), zdroj zálivkové vody.

Specifické

Zástavba břehů, nadměrný pohyb osob a motorových vozidel, kontaminace vod,

ohrožení

povodňové stavy, náhlé změny teploty vody vlivem přehrady na Želivce. Žádné mimořádné zásahy nejsou doporučovány, je třeba zachovat všechny litorální a břehové porosty. Možné je hloubit boční tůně, ve kterých by se mohly rozvíjet náročnější druhy fauny (velikost tůněk do 2 arů). Péče o vody Sázavy se musí vztahovat na celé povodí, nikoliv pouze na předmětné území. Je třeba sledovat možnou kontaminaci vod a jiné fenomény antropogenního původu, zejména skokové změny teploty vody, které souvisejí s vodárenskou činností

Péče

na významném přítoku Sázavy, na Želivce a přehradě na ní. Při vypouštění vod z hlubších vrstev se celá Sázava během několika hodin ochlazuje až o 10 stupňů Celsia, což ovlivňuje život v řece, tření a chování ryb, druhovou skladbu živočichů, atd. Na loukách u Sázavy je třeba provádět 1x až 2x ročně seč pro seno, s vyklízením posečené hmoty, místně je také možná pastva hospodářských zvířat (ovce, kozy, koně, krávy – dle stavu vegetace). Některá pole v ÚN by bylo vhodné zatravnit. Je třeba zamezit rekreační výstavbě v ÚN (povodňová rizika). Monitoring a kontrola pohybu osob, zejm. motoristů a vodáků.


57


Ev. číslo

Název

Práv. stav

Charakter

42.

Drletín

VKP – Z/E

RYB+VOD+ÚN+LOU+REM

Katastr

Vlkančice

Kultura

rybník, vodní tok, louka, les, role, ostatní

Parcely

358, 425/4, 425/13, 79/2, 82/2, 83/2, 106/4, 106/5, 112/1, 343/1, 349, 356/1, 356/3, 368/1, 368/2, 403, 412/1, 412/3, 425/1, 425/9, 466/2, 466/3, 1047/1 (část), 1049 (část)

Nadm.v.,

247 - 343 m n.m.

expozice

exp.JV Komplex vodoteče a malého rybníčku, doprovodných a břehových porostů, svahových remízů, luk, pastvin a vtroušeně mezí a suchých louček na pravém svahu Vlkančického údolí S od obce. Rybníček je místem rozmnožování několika druhů obojživelníků. Velmi hodnotnými stanovišti jsou výše uvedené meze a loučky, v JV části VKP nad levým

Popis

břehem rybníčku jako lemové plochy v kombinaci s křovinami a zarůstajícími fragmenty sadů. Vyznačují se vysokou diverzitou heliofilních a xerofilních druhů flory. Váží na sebe pestrou faunu bezobratlých a obratlovců, např. motýlů, blanokřídlých (mravenců, čmeláků), brouků, plošic, ještěrek, drobných hlodavců, ptáků etc. Nejbližším sousedícím VKP je L 40. Jedná se zčásti o VKP ze zákona, zčásti evidovaný.

Funkce a význam

Funkce stabilizační, protierozní, krajinotvorná, biologická, hygienická. Význam jako stanoviště obecně i zvláště chráněných organismů vč. lovné zvěře, zejména ve svažitých partiích a v rybnících .

Specifické

Lukaření, pastvinaření, myslivost, rybaření, rekreace (koupání, turistika), sběr hub a

využívání

jedlých plodů. Kontaminace vod, riziko požárů, nadměrná rekreační zástavba, scelování pozemků.

Specifické ohrožení

Poblíž silnice na JV okraji je provozován divoký motokros. Při nízké frekvenci může mít pozitivní dopady (odstraňování vysokých konkurenčních nitrofilních plevelů a preference rostlin odkrytých půd), při vysoké frekvenci může docházet k erozi a degradaci půdy a vegetačního pokryvu. Plochy s hospodářským využitím (pastviny) bez jiných dodatkových zásahů, sledovat pouze optimální počet zvířat na jednotku plochy. Z rybníčku vytěžit sedimenty, nehubit přitom vodní živočichy. Optimální období pro zásah v rybníčku je srpen až polovina října. Zčásti rybníček odclonit skácením cca ¼ dřevin na březích. Provést kontrolu vypouštění splaškových vod výše po proudu (z chatových osad). Udržovat meze a

Péče

suché loučky občasnou šetrnou sečí (vždy asi ¼ plochy požnout mezi polovinou července až koncem srpna, a to tak, aby se další stejný zásah odehrál nejdříve za dva roky). Možná je občasná pastva, s počtem 3 – 5 ks a ovcí a cca 2 koz na 1 ha po dobu asi dvou týdnů. Přibližně po 5 – 8 letech zredukovat křoviny podél cest a v okolí louček, případně v bývalých sadech. Plochy monitorovat, zabránit ukládání odpadů, znemožnit další zástavbu, sledovat kontaminaci vod.


58


Ev. číslo

Název

Práv. stav

Charakter

L 35.

Kachní louže

VKP – Z

LES

Katastr

Vlkančice

Kultura

les

Parcely

847/1, 847/2, 848, 872

Nadm.v.,

323 - 417 m n.m.

expozice

exp.J, JZ Středně velký les v S části katastru, nad Moštickým potokem a levým břehem Vlkančického potoka. Navazuje na další větší lesy v k.ú. Radlice a Mělník. V

Popis

monotypickém smrkovém lese se nachází izolovaná enkláva doubravy, s typickou broučí zvířenou. VKP je celý ze zákona, nejbližšími sousedícími VKP jsou č. 39. a L 36.

Funkce a

Funkce ekonomická, klimatická, hygienická, krajinotvorná, biologická. Význam jako

význam

stanoviště obecně i zvláště chráněných organismů vč. lovné zvěře.


Lesnické hospodaření, myslivost, rekreace (turistika), sběr hub a jedlých plodů. Nadměrný pohyb osob, zakládání a udržování monotypických porostů. Hospodaření z největší části v lesích hospodářských, pouze lokálně (ve svazích, roklinách a stržích) v režimu lesů ochranných, s uplatněním autochtonních druhů dřevin a přírodě blízkých společenstev dřevin a bylin. Zvyšování druhové pestrosti

Péče

plošně (vyšší příměs autochtonních dřevin – buk, habr, jeřáb, javor babyka, javor klen, javor mléč, jilm vaz, lípa srdčitá aj.), snížit podíl smrku. V porostech vyklízet pouze smrkové a borové zbytky po těžbě, ostatní padlou dřevní hmotu vyklízet nejvýše z 50ti %. Provádět monitoring a kontrolu pohybu osob, zejm. jezdců na koních, cyklistů a motoristů (potlačit nepovolený motokros, za využití stráží).

Ev. číslo

Název

Práv. stav

Charakter

L 36.

Strážiště a Pod Kozím hřbetem

VKP – Z

LES

Katastr

Vlkančice

Kultura

les, ostatní

Parcely

117, 120, 121, 137, 139, 144, 155, 157, 158, 176, 177, 180, 181, 736, 738/12, 838, 839, 843/4, 918, 919, 920/9 (část), 1038/1, 1060/1, 1067

Nadm.v.,

300 – 474,4 m n.m.

expozice

exp.SZ

Popis

Středně velký svahový les nad levým břehem Vlkančického potoka, místy monotypický, smrko-borový les na hranici s katastry Černé Budy a Mělník. Lokálně výskyt mohutných


59


jedinců buku lesního, dubu letního, borovice lesní aj. V nižších partiích lesa převažuje smrk a modřín, ve vyšších listnáče – dub, buk Dosti silná zazvěřenost (divoké prase aj.). Místy hojnost chat a podobných zařízení. Nejbližšími sousedícími VKP jsou L 37 a 39 v k.ú. Vlkančice. Funkce a

Funkce ekonomická, stabilizační, klimatická, hygienická, krajinotvorná. Význam jako

význam

stanoviště obligátních druhů organismů vč. lovné zvěře.

Specifické využívání

Lesnické hospodaření, myslivost, rekreace (chataření), sběr hub a jedlých plodů.

Specifické

Nadměrný pohyb osob, zástavba, nebezpečí lesního požáru, jednostranné pěstování

ohrožení

smrku, modřínu a borovice. Hospodaření z větší části v lesích hospodářských, z části menší (ve svazích, roklinách a stržích) v režimu lesů ochranných, s uplatněním autochtonních druhů dřevin a přírodě blízkých společenstev dřevin a bylin. Zvyšování druhové pestrosti plošně (vyšší příměs autochtonních dřevin – buk, habr, jeřáb, javor babyka, javor klen, javor mléč, jilm vaz, lípa srdčitá aj.). V lesích ochranných uplatňovat pouze výběrný způsob těžby. V porostech vyklízet pouze smrkové,

Péče

modřínové a borové zbytky po těžbě, ostatní

padlou dřevní hmotu vyklízet nejvýše z 50ti %. Místy je vhodné instalovat budky pro dutinové ptáky. Problémem je dosti velké množství chat na lesní půdě nebo při okrajích lesa, a v důsledku toho porušování lesního zákona, například nepovoleným oplocováním lesa, kácením a zcizováním dřeva, vypouštěním psů, plašením zvěře a hubením obecně i zvláště chráněných organismů atp. Provádět monitoring a kontrolu pohybu osob, zejm. jezdců na koních, cyklistů a motoristů (potlačit nepovolený motokros, za využití stráží).

Ev. číslo

Název

Práv. stav

Charakter

L 37.

Davidka

VKP – Z

LES

Katastr

Vlkančice

Kultura

les, ostatní 920/1, 920/9 (část), 920/10, 920/11, 920/12, 920/13, 920/14, 920/15, 920/17, 920/18, 920/19, 920/20, 920/22, 920/23, 920/25, 920/26, 920/28, 920/30, 921/3, 921/6, 921/7, 921/8, 921/9, 921/10, 921/11, 921/12, 921/13, 921/14, 921/15, 921/17, 921/18, 921/19,

Parcely

921/20, 921/21, 921/22, 921/23, 921/24, 921/25, 921/29, 921/30, 921/38, 921/39, 921/40, 921/41, 921/42, 921/43, 921/48, 922/1, 922/2, 922/3, 922/4, 922/5, 922/6, 922/8, 922/9, 922/10, 922/11, 922/12, 922/13, 994, 1008/1, 920/16, 921/4, 921/27, 1071 (část)

Nadm.v.,

287 - 410 m n.m.

expozice

exp.SZ

Popis

Mozaikovitý, místy monotypický, smrkový a borový les, lokálně přirozený s bukem, dubem a dalšími dřevinami, většinou značně svažitý. Navazuje na sousedící lesní


60


celky. V lese je množství rekreačních chat a místních komunikací. Nejbližšími sousedícími VKP jsou L 36., 38. a 39 k.ú. Vlkančice. Funkce a

Funkce ekonomická, stabilizační, klimatická, hygienická, krajinotvorná. Význam jako

význam

stanoviště obligátních druhů organismů vč. lovné zvěře.


Lesnické hospodaření, myslivost, rekreace (chataření), sběr hub a jedlých plodů. Nadměrný pohyb osob a vozidel, rušení zvěře a jiných živočichů, zástavba, znepřístupnění lesních pozemků (nepovolené oplocování, dokonce se psanými zákazy ), místy monotypické porosty dřevin. Hospodaření převážně v lesích hospodářských, místy (ve svazích a stržích) v režimu lesů ochranných, s uplatněním autochtonních druhů dřevin a přírodě blízkých společenstev dřevin a bylin. Zvyšování druhové pestrosti plošně (vyšší příměs autochtonních dřevin – buk, habr, jeřáb, javor babyka, javor klen, javor mléč, jilm vaz, lípa srdčitá aj.). V lesích ochranných pouze výběrný způsob těžby. V porostech vyklízet

Péče

pouze smrkové, modřínové a borové zbytky po těžbě, ostatní padlou dřevní hmotu vyklízet nejvýše z 50ti %. Problémem je dosti velké množství chat na lesní půdě nebo při okrajích lesa, a v důsledku toho porušování lesního zákona, například nepovoleným oplocováním lesa, kácením a zcizováním dřeva, vypouštěním psů, plašením zvěře a hubením obecně i zvláště chráněných organismů atp. Provádět monitoring a kontrolu pohybu osob, zejm. jezdců na koních, cyklistů a motoristů (potlačit nepovolený motokros, za využití stráží).

Ev. číslo

Název

Práv. stav

Charakter

L 38.

Pod Babou

VKP – Z

LES

Katastr

Vlkančice

Kultura

les, ostatní 965/1, 965/4, 965/5, 965/9, 965/15, 965/16, 965/17, 965/19, 965/20, 965/21, 965/22, 965/23, 965/24, 965/25, 965/26, 965/27, 965/30, 965/52, 965/63, 965/64, 965/65, 965/66, 986/1, 986/3, 986/4, 986/5, 986/6, 986/7, 986/8, 986/9, 986/10, 986/11, 986/12,

Parcely

986/13, 986/14, 986/16, 986/17, 986/18, 986/19, 986/21, 986/22, 986/24, 986/26, 986/27, 986/28, 986/29, 986/30, 986/31, 986/32, 986/33, 986/34, 986/35, 986/36, 986/37, 986/38, 986/39, 986/41, 986/42, 986/43, 986/45, 986/46, 986/47, 986/48, 986/49, 986/50, 986/51, 986/52, 986/53, 986/55, 986/59, 986/63, 986/64, 965/18, 965/29, 965/32, 986/2, 986/20, 986/25, 986/40, 986/61, 986/62, 1077, 1078, 1079

Nadm.v.,

282 - 373 m n.m.

expozice

exp.J, JV Svahový les na pravé straně Vlkančického údolí, blízko Sázavy, hojně prostoupený

Popis

chatami. Nejbližším sousedícím VKP je č. 38. a 41. k.ú. Vlkančice a L 22. v k.ú. Stříbrná Skalice. Jedná se o VKP ze zákona. VKP přímo navazuje na EVL – Natura


61


2 000, proto mu je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Funkce a

Funkce hospodářská, stabilizační, klimatická, hygienická, krajinotvorná, biologická.

význam

Význam jako stanoviště obligátních druhů organismů vč. lovné zvěře.

Specifické využívání

Lesnické hospodaření, myslivost, rekreace, sběr hub.

Specifické

Zástavba chatami a komunikacemi, potlačení charakteru lesa, požáry v době sucha,

ohrožení

nepovolený pohyb vozidel, ukládání odpadů, vypouštění splašků. Hospodaření v režimu lesů ochranných, s uplatněním autochtonních druhů dřevin a přírodě blízkých společenstev dřevin a bylin. Vzhledem ke způsobu využívání lesa se druhová skladba jeví jako poměrně vyhovující a nevyžaduje zásadní změny. Doporučit je třeba ponechávání části padlé dřevní hmoty v místě. Zásadním problémem je však

Péče

velké množství chat na lesní půdě a v důsledku toho masivní porušování lesního zákona, například nepovoleným oplocováním lesa, kácením a zcizováním dřeva, vypouštěním psů, plašením zvěře a hubením obecně i zvláště chráněných organismů atp. Problémem je tedy i monitoring a kontrola pohybu osob, např. motoristů (příjezd k chatám), také cyklistů a dalších.

Ev. číslo

Název

Práv. stav

Charakter

L 39.

U Baby

VKP – Z

LES

Katastr

Vlkančice

Kultura

les, pastvina, louka, ostatní 577, 578/2, 578/4, 595, 596, 608/1, 606, 621, 649, 650, 654, 659/1, 659/2, 681/1,

Parcely

1004/2, 1025/7, 1025/23, 1026/1, 1026/2, 1026/3, 1026/4, 1026/5, 1026/6, 1026/7, 1026/10, 622, 623, 649, 657/3, 659/1, 659/2, 660/1, 667/2, 1035/1 (část), 1096 (část)

Nadm.v.,

304 - 400 m n.m.

expozice

exp.JV, SV Svahový les na pravé straně Vlkančického údolí, součást většího lesního celku za

Popis

hranicí katastru. Na JV se přimykají bývalé sady, dnes s charakterem neprostupného křovinatého lesa. Nejbližšími sousedícími VKP jsou č. 39 a 40. k.ú. Vlkančice.

Funkce a

Funkce hospodářská, vodohospodářská, stabilizační, klimatická, hygienická. Význam

význam

jako stanoviště obligátních druhů organismů vč. lovné zvěře.


Lesnické hospodaření, myslivost, rekreace, sběr hub. Nadměrná lesnická exploatace, požáry v době sucha, nepovolený pohyb vozidel. Hospodaření převážně v lesích hospodářských, místy (ve svazích a stržích) v režimu

Péče

lesů ochranných, s uplatněním autochtonních druhů dřevin a přírodě blízkých společenstev dřevin a bylin. Zvyšování druhové pestrosti plošně (vyšší příměs autochtonních dřevin – dub zimní, jeřáb, babyka, jilm vaz, habr aj.). V lesích


62


ochranných pouze výběrný způsob těžby. Zde také ve smíšených porostech vyklízet pouze borové zbytky po těžbě, ostatní padlou dřevní hmotu vyklízet nejvýše z 50ti %. V bývalých sadech neprovádět významnější zásahy, nejvýše udržovat průchozí pěšiny (s funkcí ekotonů). Na lučních enklávách a mezích 1x ročně (cca druhá pol. VII) seč pro seno, s vyklízením posečené hmoty. Monitoring a kontrola pohybu osob, zejm. jezdců na koních, cyklistů a motoristů (potlačit nepovolený motokros, za využití stráží).

Ev. číslo

Název

Práv. stav

Charakter

L 40.

U Drletína

VKP – Z

LES

Katastr

Vlkančice

Kultura

les, pastvina, ostatní 319, 322, 350, 336, 339/1, 343/2, 351/1, 370/1, 370/2, 382/4, 384, 386, 389/10, 395/1,

Parcely

417/1, 552, 556/1, 560, 561, 568/1, 339/2, 379/1, 373/1, 373/2, 382/3, 387/1, 387/2, 387/4, 556/2, 562, 564/1, 564/2, 568/3, 1037, 1038, 1039, 1041 (část), 1049 (část)

Nadm.v.,

360 - 448 m n.m.

expozice

exp.JV, V Svahové lesy na pravé straně Vlkančického údolí, součást většího lesního celku za

Popis

hranicí katastru, zčásti sousedí s pastvinami. Nejbližšími sousedícími VKP jsou č. 40 a 42. k.ú. Vlkančice.

Funkce a

Funkce hospodářská, vodohospodářská, stabilizační, klimatická, hygienická. Význam

význam

jako stanoviště obligátních druhů organismů vč. lovné zvěře.


Lesnické hospodaření, myslivost, rekreace, sběr hub. Nadměrná lesnická exploatace, požáry v době sucha, nepovolený pohyb vozidel. Hospodaření převážně v lesích hospodářských, místy (ve svazích a stržích) v režimu lesů ochranných, s uplatněním autochtonních druhů dřevin a přírodě blízkých společenstev dřevin a bylin. Zvyšování druhové pestrosti plošně (vyšší příměs autochtonních dřevin – jeřáb, babyka, javor klen, jilm vaz, habr aj.). V lesích ochranných pouze výběrný způsob těžby. Zde také ve smíšených porostech vyklízet

Péče

pouze smrkové a borové zbytky po těžbě, ostatní padlou dřevní hmotu vyklízet nejvýše z 50ti %. Na lučních enklávách 1x až 2x ročně seč pro seno, s vyklízením posečené hmoty. V místech s občasnými vodotečemi zakládat retenční a nebeské rybníčky nk zadržení srážkových vod, jako napajedla a stanoviště bezobratlých. Monitoring a kontrola pohybu osob, zejm. jezdců na koních, cyklistů a motoristů (potlačit nepovolený motokros, za využití stráží).


63


V tabulkách jsou použity symboly: VOD

Vodní tok

RYB

Rybník

ÚN

Údolní niva

LOU

Louka

REM

Remíz

LES

Les

6.3 Natura 2000 Do jihovýchodní části řešeného území zasahuje Evropsky významná lokalita (EVL) soustavy NATURA 2000 „Dolní Sázava (CZ 0213068)“. Ta je vyhlášena na území o rozloze 398,0326 ha a důvodem ochrany je unikátní symbióza ryby hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus) a sladkovodního mlže (škeble) velevruba tupého (Unio crassus). Do střední části řešeného území zasahuje Evropsky významná lokalita (EVL) soustavy NATURA 2000 „Posázavské bučiny (CZ 0210028)“. Ta je vyhlášena na území o rozloze 154,4 ha a důvodem ochrany jsou lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, panonské skalní trávníky, bučiny asociace Asperulo-Fagetum.

6.4 Maloplošná zvláště chráněná území Na jižní okraj řešeného území zasahuje ochranné pásmo Národní přírodní rezervace „Ve Studeném“, která je vymezená na sousedním k.ú. Samechov. Předmětem ochrany jsou přirozené lesní porosty, tvořené přírodními společenstvy bučin a suťových lesů, včetně vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, zejména měkkýšů a saprotrofních hub; typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem vyhlášena EVL Posázavské bučiny a které se nacházejí na území NPR.

6.5 Památné stromy V řešeném území se nenachází žádný památný strom.

6.6 Oblast krajinného rázu Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Ráz krajiny je dán specifickými rysy a znaky krajiny, které vytvářejí její rázovitost – odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních

jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny.

Pojmu „krajinný ráz“ odpovídá pojem „charakter krajiny“, vyjádřený především morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačního krytu a osídlení. Krajinný ráz je „ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU“

64


vyjádřením vztahů přírodních, socioekonomických a kulturně-historických vlastností dané krajiny. Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Řešené území se nachází v Oblasti krajinného rázu ObKR21 „Dolní Posázaví“ a ObKR22 „Janovicko“.

Oblast krajinného rázu Dolní Posázaví /ObKR21/

Vymezení oblasti Protáhlé území je tvořené výraznou přírodní osou řeky Sázavy protínající východní část kraje, ve kterém Sázava spolu s přítoky vymodelovala pestrou až hornatinou krajinu s četnými údolními zářezy se zalesněnými svahy s převahou listnatých dřevin. Typické je i osídlení prostoru, které je situováno do tří úrovní, na hrany údolí, na dnech údolní a v méně svažitějších prostorech v kopcovité krajině údolí.


65


Přírodní charakteristika Modelace terénu, klimatické podmínky Tato oblast je velmi rozsáhlá, a tak i když skladba hornin je průměrně pestrá, podstatných typů hornin se zde najde dosti. Západní polovina oblasti je budována granitoidy středočeského plutonu se vnořenými krami starších přeměněných hornin, u Stříbrné Skalice naopak mladších permských sedimentů. Východní polovina oblasti je tvořena kyselými přeměněnými horninami – svory až biotitickými pararulami s vložkami ortorul, amfibolitů a úzkých pruhů erlánů až krystalických vápenců. Ve východní části je vložek v rulách méně, ale zato přistupují další horniny - silně kyselé kvarcity s bazickými skarny a extrémně bazické hadce. Na povrchu se na plošinách mezi Želivkou a Sázavou zachovaly zbytky třetihorních říčních zajílených písků a štěrků. Nad hranou údolí Sázavy jsou ojediněle zbytky štěrkopískových teras z nejstarších čtvrtohor, při širším dně Sázavy se místy zachovaly zbytky teras z mladšího období starších čtvrtohor. Granitoidy v západní části jsou tvořeny dvěma hlavními typy – od západu až po Chocerady neutrálními amfibol-biotitickými granodiority, tonality až křemennými diority. V nich vystupují pně vzácnějších bazických hlubinných vyvřelin – amfibolických gaber. Východněji až po město Sázavu se táhnou tektoticky silněji porušené kyselejší granity (žuly). Dosud uvedené horniny jsou varijského (mladoprvohorního) stáří, nebyly drceny vrásněním, rozpadají se na hrubé kostky, jejichž ovětráváním vznikaly žokovité balvany a hrubý ostrohranný písek, spíše štěrčík. Jsou jinak značně homogenní a vznikl na nich spíše monotónní reliéf. V okolí Týnce nad Sázavou jsou do granodioritů zanořeny až 1 km široké pruhy odolných rohovců a přeměněných slepenců až velmi tvrdých kvarcitů. Tyto pruhy mají směr ZJZ – VSV a podmínily směr hřbetů a svahů v blízkosti řeky Sázavy jako Holý vrch u Týnce (378 m n.m.), Kostelecké lesy nad Zbořeným Kostelcem, Chocholouš (388 m n.m.) nad Větrovem a směr údolí Sázavy pod ním. Severně od údolí Sázavy tento pruh pokračuje u Ondřejova, stáčí do směru JJZ – SSV a končí až u Zvánovic a Černých Voděrad na severní hranici oblasti. Zde se na nich vyvinuly nejvyšší vrchy v širokém okolí, vč. Pecného (546 m n.m.). U Zlenic, západně od Chocerad, jižně od Stříbrné Skalice a severovýchodně od města Sázavy proráží řeka Sázava větší masivy bazických zelenošedých amfibolitů. Projevují se jako mírně odolnější proti granitoidům, takže na nich vznikla návrší a údolí Sázavy se v nich zužuje. V granitoidech i amfibolitech jsou v této části ojedinělé pruhy erlánů až krystalických vápenců, které tak podstaně zvyšují geodiversitu oblasti. Na amfibolity u Zlenic směrem k jihu navazuje jedna z největších pozoruhodností – pruh černých metamorfovaných břidlic široký 1 – 2 km směru JJZ – SSV. Vzniklo na nich 5 výrazných kopců či krátkých hřebenů. Ostré linie jejich hřbetnic jsou podmíněny výskyty vložek tvrdých ryolitů nebo křemenných porfyrů. Nejvyšší a nejvýraznější z nich je Čerčanský chlum (530 m n.m.), působící v okolní mírné


66


krajině exoticky, od SSV nebo JJZ jako ostrý kužel. Ve svazích, méně na vrcholech těchto kopců se vyskytují stejně orientované pruhy staroprvohorních vápenců, v nichž v Čerčanském chlumu vznikly i jeskyně. Severně od Stříbrné Skalice se nachází komplex permských sedimentů. Jsou relativně měkké, hlinité, vznikly na nich spíše mírné svahy a bez skal. Údolí Sázavy od západní hranice oblasti až po Stříbrnou Skalici má strukturou hornin podmíněný směr, kdy se střídají středně dlouhé víceméně přímé úseky s ostrými změnami směru. V okolí města Sázavy směrem k východu začínají vystupovat částečně migmatitizované pararuly s četnými pruhy a žílami amfibolitů, vzácně i erlánů a krystalických vápenců. Tyto horniny vlivem dávných vrásnění, složité foliace a vložkám cizorodých hornin mají nižší, přitom různorodou odolnost. To vedlo k tomu, že v těchto horninách na rozdíl od území na západě Sázava vytvořila celou soustavu výrazných zaříznutých zákrutů až meandrů. Východně od ústí Blanice množství vložek cizorodých hornin v rulách podstatně klesá. Extrémní případy meandrů zde chybějí, ale typické zákruty se stále vyskytují, místy se však střídají s přímějšími úseky. Při severní hranici oblasti, od Ratají až po Bohdaneč na východě se táhnou úzké i širší pruhy amfibolitů, tvořících opět spíše návrší a výrazné svahy. Východně od Kácova se začínají v rulách objevovat do 100 m širké a až 2 km dlouhé pruhy kyselých odolných křemenců a křemencových rul. Až po Vlastějovice mají směr přibližně západ – východ a podmínily průběh mnoha hřbetů a hřbítků severně od Sázavy (Strážnice 496 m n.m., Čihadlo 531 m n.m.). Východně od Vlastějovic mají směr jihozápad – severovýchod a již se projevují v reliéfu málo. Jihovýchodně od Kácova se nad údolím Sázavy táhne 4,5 km dlouhý a přes 0,5 km široký pruh ortorul směru západ – východ. Jedná se o odolné horniny, vznikl na nich dlouhý přímý poměrně výrazný hřbet Klenka (471 m n.m.), který musela Sázava obejít obloukem ze západu. Podobný ortorulový hřbet se táhne od Vlastějovic 4,5 km k severovýchodu (Sv. Magdalena 526 m n.m., Semerink 547 m n.m.). Pozoruhodností jsou zde relativně velké i malé výskyty vzácné bazické horniny - skarnu. Jižně vsi Borovsko při soutoku Sedlického potoka a Želivky (zatopeného přehradou Želivka – Švihov) se nachází těleso hadců směru západ – východ (délka 3,5 km, šířka až 0,7 km). Je to největší výskyt hadců ve Středočeském kraji. Hadce jsou ultrabazické horniny s toxickým nadbytkem Mg, takže na nich mohou přežívat jen některé rostliny. Ze stromů tyto poměry nejlépe snáší borovice, takže zde vznikly přirozené hadcové bory, což se odrazilo i v názvu obce Borovsko. Mezi údolími Sázavy a Želivky se na plošinách nacházejí třetihorní jílovité písky a štěrky. Jsou nezpevněné, měkké, ale neúrodné, a tak přes rovinatý povrch jsou převážně zalesněny. Především na východně orientovaných svazích se vyskytují mocnější vrstvy hlinito-kamenitých svahovin, lokálně i s příměsí sprašových hlín. Jejich mocnosti dosahují i několik metrů a vyplňují též pramenné deprese. Vodní eroze v nich vytvořila strže a někdy „ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU“

67


obnažila větší kameny. Nivní sedimenty tvoří pouze úzké pruhy na dnech údolí. Jsou živné a bohatě dotované vodou, takže umožňují rozvoj bujné nitrofilní vegetace. Nejsouvislejší a poměrně široké je těleso nivních sedimentů na dně údolí řeky Sázavy. Jeho šířka dosahuje 100 – 200 m, lokálně více. Včetně nejnižších teras, opticky splývajících s nivou, v Poříčí nad Sázavou a v městě Sázavě dosahuje šířky až 600 m. K zajímavým nalezištím nerostných surovin patří převážně vytěžené ložisko zlata u Jílového a drobné výchozy částečně vytěžených polymetalických rud rozptýlené po celé oblasti. V údolí Blanice jsou naleziště grafitu, u Českého Šternberku dokonce i dolomitů. U Vlastějovic na východě je malé ložisko železných rud. Georeliéf při prvním přiblížení má charakter „stejnorodé pestrosti“, teprve při druhém přiblížení začínají být zřetelné odlišnosti jednotlivých okrsků. Částečně již byly popsané v rámci geologického popisu. Oblast je součástí tektonicky mírně zdviženého území České vysočiny. Vlivem zvýšené eroze se do zpravidla tvrdých hornin během konce třetihor a počátku čtvrtohor zařízlo široké údolí Sázavy, tvořící osu oblasti. Je pozoruhodné, že s výjimkou úseku mezi Čerčany a ústím Štěpánovického potoka u Kácova je celá oblast výškově asymetrická: povrch severně od údolí Sázavy leží o 50 – 150 m výše. Údolí potoků přitékajících do Sázavy od severu jsou kratší, hlubší a v průměru s větším spádem. Ovšem ve vlastním zaříznutém údolí Sázavy se tato odlišnost projevuje jen místy. Oblast nemá jeden jasný nejvyšší bod, je zde větší počet vrcholů s podobnou výškou. Na západě severně od Sázavy dominuje žulový vrch Vlková (521 m n.m.), jižně od Sázavy zmíněný Čerčanský chlum (530 m n.m.). Dále k východu na severní hranici dominuje zmíněný Pecný (546 m n.m.), jižně od Sázavy Krásná hora (520 m n.m.), Máchotín (524 m n.m.) u Ostředku a Velkonáč (509 m n.m.) u Psářů. Dále k východu se již vyskytují kopce nad 500 m n. m. jen severně od údolí Sázavy. K nim patří zmíněné Čihadlo (531 m n.m.) nad Hodkovem, Poupil (540 m n.m.) nad Zbraslavicemi na severním okraji oblasti, zmíněný Semerink (547 m n.m.) u Machovic a absolutně nejvyššího bodu dosahuje oblast na hranici s krajem Vysočina na plochém návrší Pavlovického kopce (554 m n.m.). Nejnižším bodem je místo, kde řeka Sázava u Kamenného Přívozu opouští oblast (cca 230 m n. m.). Převýšení v oblasti v rámci kraje je tedy cca 324 m, což je v kraji nadprůměrné. Převýšení na vzdálenost 4 km dosahuje na západě severně od Sázavy 274 m (Grybla – řeka Sázava), jižně od řeky je však podstatně menší (cca 120 m). Zatímco severní část tak má charakter členité vrchoviny, jižní pouze členité pahorkatiny. Ve východní polovině oblasti převýšení severně od Sázavy dosahuje 160 – 200 m, a reliéf tak lze klasifikovat jako plochou vrchovinu. Pouze na východní hranici kraje v oblasti u Vlastějovic vzrůstá na 210 m, a tedy území má ráz členité vrchoviny. Jižně od Sázavy dosahuje převýšení maxima mezi Čerčanským Chlumem a řekou Sázavou – cca 265 m, tedy má ráz členité vrchoviny. Členitá vrchovina, i když s převýšením jen kolem 210 m se táhne k východu až po Psáře. Dál k východu převýšení klesá na cca 140 m, a reliéf „ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU“

68


tedy má charakter členité pahorkatiny. Je to dáno tím, že v oblasti soutoku Sázavy a Želivky se nacházejí větší zarovnané povrchy bez výrazných kopců. Osou území a hlavním prvkem oblasti je zaříznuté údolí Sázavy, na východě i Želivky. Hloubka údolí Sázavy je velmi proměnlivá od místa k místu a zpravidla rozdílná na obou březích. V západní části až po Čerčany je výška jižního údolního svahu jen několik desítek metrů a podobné to je východně od Kácova až téměř k východní hranici kraje. Zpravidla je však vlastní údolí Sázavy hluboké 80 - 160 m, údolí Želivky pouze kolem 70 m. Údolí obou řek probíhají v navazujících zákrutech, výjimečně i meandrech, jak bylo v popisu geologie oblasti. Tvoří nápadné a nejpozoruhodnější části krajiny oblasti. Údolí zpravidla nejsou sevřená a v převážné délce jsou nápadně sklonově asymetrická. Údolí se vyznačují strmým nárazovým břehem se skalním defilé a velmi mírným svahem v konvexní části zákrutu. Tyto konvexní svahy jsou tak mírné, že nenápadně přecházejí do okolních plošin, a těžko zde lze identifikovat horní hranu údolí. Zajímavým tvarem je úsek starého opuštěného údolí Sázavy víceméně paralelní se současným. Nachází se západně od Zruče nad Sázavou a je dlouhé cca 3,5 km. Prochází severně od současného údolí ve vzdálenosti cca 0,2 – 0,9 km. Je sice mělké, s hloubkou 10 – 40 m, ale jelikož v polní krajině, přesto zřetelné a navíc ho využila železniční trať. Vzhledem k tomu, že plošiny a mírné svahy nad údolími jsou převážně odlesněny, docházelo na nich k soustředěnému odtoku přívalových vod. Na přechodu úpadů v pobočná údolí řek se vyvinuly četné strže, často zařezané až do skalního podkladu a přecházející tedy v rokle. Skály jsou v oblasti vázány téměř výhradně na zaříznutá údolí řek a jsou zde četné a místy i nápadné. Patří k hlavním specifikům oblasti, vyskytují se zde i celé skalní stěny. Nacházejí se v nárazových (konkávních) svazích zákrutů Sázavy, především ve střední a východní části, kde jsou až 1 km dlouhá a několik desítek metrů vysoká a některé skály vystupují z lesa. V údolí Želivky byly zaplaveny rozsáhlou nádrží. V údolích přítoků se skály vyskytují též, ale bývají nižší a jejich skalní defilé kratší, neboť jejich údolí mají menší poloměr zákrutů. Skály na vrcholech kopců jsou vzácné (menší na Čerčanském Chlumu, větší na Gryble). Volné kameny se vzhledem k charakteru reliéfu vyskytují téměř výhradně na svazích údolí a především pod skalami. Na pahorcích se vyskytují ve středně velkém množství, hojněji na granitoidech (např. poblíž k. Vlková). Klima je mírně teplé, mírně vlhké, vzhledem k nadmořské výšce území průměrně vlhké. Teploty mírně klesají ve směru podélné osy oblasti od ZSZ k VJV a stejným směrem zvolna narůstají srážky. Průměrné roční teploty v údolí Sázavy při západní hranici oblasti za období 1901-1950 dosahovaly 8°C, na východě přesahovaly 7,5°C. Průměrné roční srážky rostly od západu k východu z cca 600 mm na 630 mm. Výraznější teplotní gradient je zřejmý mezi sníženinou údolí Sázavy a vrchovinami na severním okraji oblasti. Tam průměrné roční teploty klesaly pod 7,0°C a srážky v okolí Čestína rostly přes 700 mm. Teplotní inverze na „ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU“

69


plošinách lze zde očekávat slabé, vysoké vrcholy jsou naopak exponované větrům. Výrazné teplotní inverze jsou při dnech údolí, projevující se nízkými teplotami v noci a v zimě, četnějším výskytem mlh, rosy a delším trváním sněhové pokrývky, zvláště v užších zalesněných údolích. Velmi výrazně se projevuje expoziční klima různě orientovaných svahů údolí. Nejteplejší jsou jihozápadně orientované svahy v jejich horní polovině, nejchladnější severovýchodní svahy v jejich dolní polovině. Tyto rozdíly jsou patrné v délce trvání sněhové pokrývky, vegetaci i pocitu při pobytu na daných svazích. Zvláště v údolí Sázavy se tak projevuje tzv. říční (fakticky ovšem údolní) fenomén s velmi pestrou mozaikou rozličných místních klimat a mikroklimat.

Přítomnost složek a prvků přírodní povahy Vodní prvky jsou velmi důležitou součástí krajinného rázu Dolního Posázaví. Vyskytují se zde řeky, říčky, různě velké potoky, prameny a ojedinělé rybníky. Nápadná je vodní nádrž Želivka (Švihov), patřící k největším v ČR. Řeka Sázava tvoří hlavní atraktivitu oblasti, její pomyslnou i reálnou osu. Teče na dnech klikatících se středně otevřených údolí se skalami. Sázava má upravené koryto a břehy, ale s výjimkou sídel se nejedná o tvrdé úpravy. Problémem je spíše kaskáda asi 32 jezů, která umrtvila dynamiku řeky a změnila ji v systém stojatých vod a jezů s bývalými či současnými náhony. Pod mnohými jezy se v korytě přirozeně vyvinuly štěrkové ostrovy. Některé úseky jsou víceméně přirozené (nad Zbořeným Kostelcem, častěji na východě – pod Pelíškovým mostem, mezi Zručí a Kácovem). Sázava má všechny významnější přítoky zleva, z plochého reliéfu Benešovska a Vlašimska. Největší byla Želivka, ta má pod nádrží koryto upravené a téměř bezvodé. Další říčkou je Blanice, ta protéká v dolní části cca 60 m hlubokým údolím s ojedinělými skálami a volnými zákruty v údolní nivě. Dno jejího koryta je převážně kamenité, břehy hlinité. Ostatní přítoky mají ráz velkých potoků – v Týnci nad Sázavou ústí Janovický potok, v Poříčí nad Sázavou Konopišťský potok a Benešovský potok, výše nad Kácovem Štěpánovský potok. Nejdále na východě protékal přítok Želivky – Sedlický potok, dnes zde v rámci oblasti je cca 6 km dlouhá zátoka Želivské nádrže; nad hladinu „ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU“

70


vystupují 20 – 40 m vysoké lesnaté svahy se skalkami. Nad koncem zátopy navazuje malá nádrž u Němčic s délkou cca 1,4 km. Přítoky Sázavy zprava, od severu jsou podstatně kratší, menší, s větším spádem a v průměru hlubšími údolími. Mají též převážně kamenitá dna a písčito-hlinité nevysoké břehy. Největší jsou Mnichovský potok ústící v sevřeném skalnatém údolí u Zlenic a Ostrovský potok ústící v městě Zruči nad Sázavou. Drobnější potoky v oblasti stékají zpravidla intenzivně se zařezávajícími bočními údolími k údolí hlavních řek a říček. Údolí jsou zalesněná, potoky tedy zpravidla neupravené (nebo pouze lokálně) a často mají charakter nevýrazných kamenitých bystřinek. Přesto zajímavým a nepominutelným způsobem doplňují charakter těchto bočních údolí. Dvojznačným prvkem je vodní nádrž Želivka. Je nesporně nápadným prvkem krajiny a díky své poměrně čisté vodě může při pohledech působit v krajině atraktivně. Zátopa na území kraje má šířku 0,3 – 1,1 km, zpravidla 0,5 km, s množstvím zátok. Problémem je, že se jedná o nádrž na pitnou vodu se zákazem přístupu, takže rekreačně nebo alespoň kompozičně v krajině ji využít nelze. Navíc kvůli ochraně nádrže před splachy z polí bylo pásmo hygienické ochrany I. stupně oploceno a zalesněno smrkovou plantáží, takže vznikla i pohledová bariéra při pozorování z blízkého okolí. Pohledem na vodní hladinu se tak s výjimkou několika mostů těšit nelze. Nádrž naopak zaplavila a zničila pohledově a krajinářsky cenné údolí Želivky, s jezy, peřejemi, velmi oblíbené rybáři i vodáky. Rybníky nejsou pro oblast typické, je jich málo a jsou středně velké a malé. Vyskytují se téměř výhradně dále od údolí Sázavy na drobných tocích poblíž rozvodí. Několik relativně větších rybníků se nachází v údolích pravostranných přítoků Sázavy. Rybníky jsou pravidla situovány při okrajích lesů a chatových kolonií. Na krajinném rázu se podílejí jen v lokálním měřítku. Největší koncentrace rybníků a nádržek (cca 20) je na severozápadní hranici oblasti v širším okolí obce Kamenice. Na severu granitové části oblasti v několika opuštěných menších lomech vznikla malá jezírka. Oblast není typická pramenná. Výrazné prameny zde téměř chybějí. Drobné potoky pramení někdy na plošinách, kde jsou v polích jejich prameniště zlikvidována melioracemi spojenými se zatrubněním vznikajícího toku. Častější jsou prameny v lesích v bočních údolích, zde však se zpravidla nejedná o jeden nápadný pramen, ale spíše o dlouhé strouhy v nichž postupně nenápadně směrem po toku přibývá vody. Někdy tyto potůčky zanikají ve vlastních písčito-kamenitých náplavech a dále po toku se opět objevují. Mnohé prameny v suchých obdobích vysychají a voda v údolí pramení až v jeho nižší části. Vybudování studánek a citlivější práce s vodními prvky by v okrajových částech oblasti podstatně zatraktivnilo krajinu, jinak silně rekreačně využívanou. Z hlediska geobiocenologické klasifikace leží jižní svahy a nižší části oblasti ve 3. vegetačním stupni – dubovo-bukovém. Většina území, zvláště na severním okraji leží ve 4. vegetačním stupni – bukovém. Z hlediska geobotanického jsou na převážné části oblasti „ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU“

71


konstruovány či předpokládány acidofilní bikové nebo jedlové doubravy. O této konstrukci lze pochybovat, na převážné části území zajisté dominovaly bučiny. Na západě území až po Stříbrnou Skalici se v údolí Sázavy a okolí předpokládají černýšové dubohabřiny. Dále na východ jsou uváděny již jen ostrůvkovitě na teplejších živnějších svazích údolí Sázavy. Ve vyšších polohách (nad cca 450 m n.m.) se obecně předpokládají bučiny, na západě květnaté, na východě acidofilní, nejspíše bikové. Květnaté bučiny jsou také hojně uváděny v údolí Sázavy ve vyšším reliéfu mezi Chocerady a Kácovem. Na vysokých skalách v údolích východně od města Sázavy jsou reliktní bory a vyskytuje se zde i skalní vegetace bezlesí. V dolních částech svahů se spíše maloplošně vyskytovaly suťové lesy, hlavně tzv. javorové habřiny. Hadce u Borovska nad nádrží Želivka hostily vzácné hadcové bory. Nivy toků porůstaly lužní jasanovo-olšové lesy. Současná krajina je odlesněná asi ze 60% a přeměněná v pole. Lesy se zpravidla vyskytují ve středně velkých celcích a pruzích na svazích údolí. Často však také pokrývají výraznější kopce až po vrchol, což je zvláště patrné v západní části oblasti (Grybla, Vlková, Čerčanský Chlum, Pecný, Krásná hora, Máchotín). V západní části území také nacházíme velké celky lesů, především na členitém reliéfu na žulovém podkladě (mezi Jílovým a Mnichovicemi). Zpravidla zalesněné jsou i vystupující pahorky všude v oblasti a akumulace štěrků a písků na plošinách jižně od Ledče. V současné vegetaci dominují jehličnaté lignikultury – převážně smrkové s příměsí borovice a modřínu. Při okrajích lesů však bývají listnaté dřeviny. Pásmo hygienické ochrany I. stupně kolem nádrže Želivka bylo v 70. letech 20. století souvisle zalesněno plantážemi smrčin. Na jižních svazích údolí jsou pěstovány bory (místy dokonce přírodě blízké), obsahující značnou příměs dubů. Lokálně sem z teplejších území pronikl trnovník akát a vytvořil na skalnatých svazích menší porosty. Místy je na teplejších svazích přítomen habr, někde tvoří i habřiny. Často jej provází i druhově pestré bylinné patro. Ve vyšších polohách se nacházejí fragmenty i celé porosty bučin (Grybla, Pecný, Vlková). Ojediněle se bučiny, díky nepřístupným srázům údolí Sázavy až pralesovitého rázu, zachovaly i v něm, zvláště v části západně od města Sázavy. Kotlíky buku jsou běžné i jinde v oblasti. Na permu severně Stříbrné Skalice je v lesích příměs jedle, lokálně je tomu tak i jinde (např. Klenka u Kácova). U Borovska nad nádrží Želivka se z větší části zachovaly cenné i pohledově atraktivní hadcové bory a hadcová květena vč. českého endemitu kuřičky Smejkalovy. K segmentům přírodě blízkých lesů v nivách náleží olšiny s jasanem. Podél přítoků Sázavy jsou hojné břehové porosty tvořené hlavně olší lepkavou, u vlastní Sázavy bývají silně redukované. Travní porosty jsou vzácné. Jsou tvořeny malými segmenty nivních luk zarůstajících olšovými lesy nebo taktéž zpravidla opuštěnými malými bývalými loukami a pastvinami na svazích. Obnoveny byly některé louky na dnech podmáčených sníženin a v oblasti


72


pramenišť. Jsou druhově chudé a působí uměle. Obecně travní porosty v oblasti nemají větší floristickou hodnotu. Přírodních dominant je v takto členité a rozsáhlé oblasti samozřejmě hodně. Přírodní dominantou svého druhu je celá horní hrana Posázaví tvořící okraj oblasti na severu. Nebýt táhlosti horizontu jednalo by se o dominantu nadregionálního významu. Dominantou nadregionálního významu je tak jen vrch Pecný (546 m n.m.) nad Ondřejovem, nejvyšší v širokém okolí. V oblasti se nachází řada dominant regionálního významu – především sem patří všechny dříve uvedené kopce vystupující nad 500 m n.m (Grybla, Vlková, Čerčanský Chlum, Čihadlo, Poupil, Semerink), ale nejvyšší Pavlovický kopec (554 m n.m.) zaniká na pozadí ještě vyšších kopců v kraji Vysočina, a za regionální dominantu jej tak označit nelze. Dominantou regionálního významu a zároveň pravou osou území, důvodem vymezení této oblasti krajinného rázu a nejatraktivnější její částí, je údolí Sázavy, zřetelné zvláště v západní části. Dominantnost údolí Želivky z větší části zanikla zatopením nádrží, vznikla zde druhotná plochá krajina. Novodobou dominantou regionálního významu je ale cca 27 km dlouhá plocha nádrže. K regionálním dominantám náleží i lesní komplex mezi Jílovým a Ládvím, zdáli z jihu viditelný. Jeho pozoruhodnost je zvýšena přítomností listnatých a smíšených lesů na vrcholech a úbočích mimo léto se projevujících odlišně barevně. Dominantami nadmístního významu jsou vlivem své délky i řeky Blanice a především Sázava. K dominantám nadmístního významu patří vlivem své extrémnosti téměř zaškrcený meandr Sázavy u Přívlak, jeden z nejlepších v ČR. Dominantami lokálního až nadmístního významu jsou některé pahorky na plošinách a nad údolími. Nádrž u Němčic je dominantou jen lokálního významu. Významnými dominantami jsou skalní defilé v nárazových březích údolí, vzhledem k velmi omezené viditelnosti většinou však lokálního významu. Ojedinělé rybníky jsou maximálně lokálními dominantami. Přítomnost území zvýšené přírodní hodnoty (na území k.ú. Vlkančice) • ochranné pásmo NPR Ve Studeném • nadregionální biokoridor NK 61 „Štěchovice – Chraňbožský les“, ▪ regionální biokoridor RK 1285 „Kachní louže – Sázava“, ▪ ochranná zóna nadregionálního biokoridoru NK 61, ▪ soustava Natura 2000 – Evropsky významné lokality: „Dolní Sázava“ (CZ 0213068), „Posázavské bučiny“ (CZ 0210028) Kulturní a historická charakteristika Dolní Posázaví tvoří velkou oblast podél toku řeky Sázavy a jejích přítoků od hranic Středočeského kraje až po soutok Sázavy s Vltavou. Vedle meandrující řeky protékající v malebné zvlněné krajině je výraznou osou procházející oblastí ve směru SZ-JV dálnice D1,


73


nejdůležitější dopravní tepna ČR, na kterou jsou vázány nové, měřítkově se vymykající objekty skladových a logistických center. Kromě ní je důležitá silnice I/3 na Benešov a další silnice druhých a nižších tříd. Dopravní síť oblasti ovlivní dobudování jižního silničního okruhu kolem Prahy a zejména výstavba plánované dálnice D3 na jih Čech. Oblastí prochází železnice (mj. tradiční Posázavský pacifik). V oblasti se nevyskytují velká tradiční městská sídla. Z nejvýznamnějších lze uvést Mnichovice a městečka vázaná na tok Sázavy (Zruč nad Sázavou, Sázava, Poříčí nad Sázavou, Týnec nad Sázavou). Oblast je poměrně zalesněná, tradičně s kompaktními sídly a městečky uvnitř ploch zemědělské půdy či zaklíněnými do sázavského údolí. Jiná situace je severovýchodní části oblasti, v blízkosti Prahy. Zdejší sídla dynamicky rostou. Sázavské údolí, tradiční rekreační zázemí Prahy, je od soutoku s Vltavou prakticky až po Rataje nad Sázavou téměř řetězovitě zastavěno a silně ovlivněno rekreačním využitím (Hradišťko, Luka pod Medníkem, Kamenný Přívoz, Krhanice, Týnec nad Sázavou, Poříčí nad Sázavou, Stříbrná Skalice, Sázava, Rataje nad Sázavou) – velkoplošná zástavba individuálních rekreačních objektů (chaty). Podobně rostou sídla nad Sázavskou nivou v zemědělské krajině severně od řeky (Kamenice, Velké Popovice, Mnichovice, Senohraby, Pyšely...), která oproti 19. století zněkolikanásobila svou rozlohu a mají často setřen původní charakter zemědělských vsí. Zdejší dynamický růst a plošné rozšiřování urbanizovaných ploch je způsobeno krajinnou atraktivitou Posázaví (přírodní park Velkopopovicko, přírodní park Hornopožárský les, přírodní park Střed Čech), blízkostí Prahy a dálnicí D1 jako dopravní tepnou. Jedná se o starobylý kraj, jehož historie je úzce spojena s celou naší zemí. Zdejší osídlení nepatří k nejstarší sídelní oblasti Polabí a dolní Vltavy, je však významně spjato s raně středověkou kolonizací, o čem svědčí významné archeologické lokality (klášter sv. Jana na Ostrově, Lštění - slovanské hradiště, Sázava - benediktinský klášter). Posázaví je známé množstvím historických a kulturních památek s převážně slovanskou minulostí. Pověstný je především původní klášter v Sázavě. Posázaví je bohaté i na počet církevních památek, hlavně kostelů a kapliček. Ale je tu i množství hradů a hradních zřícenin. Benediktinský klášter Sázava a hrad Český Šternberk jsou prohlášeny národními kulturními památkami. Z cenných sídel jsou za městkou památkovou zónu prohlášeny Jílové u Prahy, Ondřejov a Rataje nad Sázavou, Pyšely jsou na městkou památkovou zónu navrženy. Lensedly a Losiny jsou vesnickými památkovými zónami. Část oblast náleží k regionu lidové architektury Kutnohorsko. Historický vývoj krajiny Oblast Dolního Posázaví patří až k vrcholně středověké sídelní krajině, neboť v pravěku a raném středověku pokrývaly tato místa poměrně nepřístupné lesy a také klimatické poměry nebyly příliš příznivé (vyšší polohy patřily k chladnějším oblastem). Přesto archeologické


74


nálezy dokazují přítomnost člověka v Posázaví již v době prehistorické. Ojedinělé nálezy nejstarších nástrojů pocházejí z období mezolitu a neolitu (od 3. tisíciletí př. Kr.), stejně jako ojedinělé nálezy z doby bronzové. Více nálezů pochází až ze starší doby železné (Týnec nad Sázavou). Slovanské osídlení spadá až do 8. století. Nejstarší nálezy dokládající slovanské osídlení pocházejí z okolí Čerčan a Libže. Severní část oblasti náležela v 10. a 11. století k přemyslovské knížecí doméně se sídlem zřejmě ve Lštění. Na přelomu 9. a 10. století za vlády knížete Spytihněva vzniklo na nepravidelné trojúhelníkové ostrožně nad řekou Sázavou jako jedno z pěti hradišť, obklopujících přemyslovsou mocenskou doménu ve středních Čechách (Mělník, Stará Boleslav, Lštění, Tetín, Libušín a Budeč). Plnilo jednak vojenskou funkci a ochraňovalo významnou zemskou stezku z Prahy do jižních Čech, jednak sloužilo jako světské a církevní centrum. Již v této době zde vedle knížecího dvorce stál pravděpodobně kostelík zasvěcený svatému Klimentu. Po vzniku jednotného českého státu význam hradiště ve Lštění postupně upadal. Poslední písemné zprávy o jeho existenci pocházejí z roku 1055, kdy Lštění bylo vybráno Spytihněvem II. jako místo pro uvěznění manželky jeho bratra Vratislava. Nejpozději ve 12. století hradiště ve Lštění zaniklo. O zdejším slovanském osídlení však svědčí i sám název řeky. Slovo je to velmi starobylé, původem české, uváděné už v latinských pramenech od poloviny 11. století jako Zazoa, Zazaua, Sassava. Základy přemyslovského paláce jsou dochovány v Týnci nad Sázavou. Měl kůlovou konstrukci a pocházel asi z 11. století. Na jeho místě vznikl na přelomu 12. a 13. století kamenný románský palác a později obranná hranolová věž připojená k rotundě, která se dochovala dodnes. Pravděpodobně šlo o přemyslovské sídlo, které mělo především pevnostní funkci. V regionu bylo vybudováno i několik dalších hradišť. Většina sídel vznikla při velké kolonizaci v 11. a 12. století. Blízko vsí začaly vyrůstat od 13. století hrady a tvrze, sídla místních feudálů. Posázaví je známé množstvím historických a kulturních památek s převážně slovanskou minulostí. Pověstný je především původní klášter v Sázavě. Ve 12. století byla krajina ovládána z knížecích hradů a dvorců (při Sázavě Týnec). V polovině 12. století zde bylo několik sídelních komor. Osídlování postupovalo nejprve tam, kde byly vhodnější přírodní podmínky. Urychlení osídlovacího procesu i do méně příznivých oblastí probíhalo s pomocí klášterů (Sázavský klášter). Nejstarší zmínky o Sázavském klášteru sahají do roku 1032. U jeho zrodu stáli kníže Oldřich a svatý Prokop (kanonizován v roce 1204), tehdy poustevník, kolem něhož se zde tvořila skupina následovníků již asi od roku 1009. Kníže Oldřich v roce 1032 tuto komunitu povýšil na benediktinský klášter. Sázavský klášter je považován za středisko slovanské vzdělanosti. Významnou roli hrály jeho styky s Kyjevskou Rusí. V jedenáctém století byl klášter středem staroslověnské liturgie, ale již v roce 1096 byli mniši ze Sázavského kláštera definitivně vyhnáni a jejich knihy a veškeré


75


spisy zničeny. Klášter byl poté předán latinským benediktinům a pěstovala se zde nadále pouze latinská liturgie. Kolonizace, nesená šlechtou zhruba od poloviny 12. do poloviny 13. století, zaplnila i okraje sídelních komor. V této době byly v regionu vybudovány románské kostely. Významné velmožské rody začaly budovat feudální velkostatky spojené s výstavbou opevněných hradů a sídel. Jižní oblasti osídlili Benešovici. Větev Benešoviců, nazývaná později páni z Dubé, pronikla na území jižně od Benešova a do horního Posázaví. Východní část regionu byla kolonizována Divišovici (hrad Šternberk), jižně od Benešoviců a Divišoviců, již mimo oblast Dolního Posázaví, působili Janovici. V průběhu dějin se v tak rozlehlé oblasti, jakou je Dolní Posázaví, vystřídalo velké množství feudálních panství a řada významných i méně významných šlechtických rodů (ze Šternberka, z Dubé, z Kolovrat, z Vrtby a další, později na Velkopopovicku Ringhofferové, na konopišťském panství František Ferdinand d´Este a další). V oblasti se těžily v minulosti i cenné kovy. Svědčí o tom například název Stříbrné Skalice. První zmínky o obci, která se nazývá Skalice hor stříbrných a značí dobývání stříbra v této oblasti, pochází ze 16. století. Střední Čechy oplývaly za středověku i bohatými zásobami zlata – zejména v Jílovém u Prahy, Libeři, Záhořanech a Štěchovicích. Jílové u Prahy se už více než 650 let honosí přízviskem „královské zlatohorní“ město. V 19. století se do rozvoje oblasti výrazně zapsala železnice, která citelně ovlivnila zejména hospodářský vývoj celého Posázaví, přinesla do zdejší krajiny průmysl i rekreanty. I do dnešních dob se zachovala v okolí řeky Sázavy četná místa, kam se kromě vlaků žádný jiný dopravní prostředek nedostane. Na sklonku 19. století se začal budovat Posázavský Pacifik. S výjimkou krátkého úseku z Prahy-Vršovic do Prahy-Modřan vznikla tato železniční trať z Modřan přes Davli a pak podél Sázavy až do Světlé nad Sázavou na přelomu 19. a 20. století. Svou romantickou podobou a odvážným řešením je tato trať právem zařazována k nejhezčím v České republice. V období po první světové válce byla každoročně cílem exkurzí vysokých škol technických. Železnice zpřístupnila turistům mnohé turistické památky tohoto kraje. Příznivá poloha v údolí řeky Sázavy je vhodná pro vodní sporty, rybolov, koupání, turistiku a rekreaci. Posázaví se, také díky Posázavskému Pacifiku, stalo významnou rekreační oblastí pro nedalekou Prahu. Od šedesátých let pokračuje nárůst výstavby rodinných domků, chatařských kolonií a honosných letních bytů. Opatření k ochraně identifikovaných znaků a hodnot, ochranné podmínky V oblasti krajinného rázu je třeba dbát o minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující


76


zásady ochrany krajinného rázu, z nichž některé jsou obecně použitelné pro ochranu přírody a krajiny a některé pro územně plánovací činnost: • Ochrana cenných lesních porostů • Péče o kvalitní doprovodné porosty větších přítoků Sázavy • Doplnění dřevinné zeleně v zemědělské krajině náhorních plošin • Omezení dalšího zahušťování rekreační a obytné zástavby Dolního Posázaví • Respektování struktury sídel v údolí Sázavy, ve svazích a na terénních hranách • Respektování dochované a typické urbanistické struktury venkovských sídel v zemědělské krajině. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím. • Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu • Zachování měřítka a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové výstavby v polohách mimo kontakt s cennou lidovou architekturou • Dbát při výstavbě na zachování významu kulturních dominant v krajinné scéně (kostely, kaple, zámky, klášter). • Ochrana siluet kulturních dominant a historické zástavby měst a obcí • Zlepšování charakteru prostředí odstraněním nevhodných a rušivých staveb


77


Oblast krajinného rázu Janovicko /ObKR22/

Vymezení oblasti Území oblasti leží na hranici s krajem Vysočina, je protáhlého tvaru ve směru SZ -JV. Vymezený prostor tvoří přechd Kutnohorska a Dolního Posázaví a vyznačuje se plochým hlavním hřbetem s navazujícími mírně ukloněnými plošinami. Oblast tvoří mozaika lesů a luk s velkými zorněnými bloky narušeními místy doprovodnou zelení a loukami podél téměř paralelně uspořádáných drobných údolích. Přírodní charakteristika Modelace terénu, klimatické podmínky Horninná skladba oblasti je monotónní. Je tvořena kyselými přeměněnými horninami biotitickými pararulami, místy migmatitizovanými. Západně od Zbraslavic dominují ortoruly, při severním okraji pararuly přecházející do svorů. Reliéf na uvedených horninách vznikl podobný, jen na svorech jsou údolíčka v průměru měkčích tvarů a s menším množstvím skalek. Pouze v údolí Paběnického potoka na severovýchodě jsou větší pruhy bazických amfibolitů, ale reliéfem ani využitím krajiny se neodlišují od okolí. Překvapivě jako odolnější se jeví pruh amfibolitů jižně od Zbýšova při východní hranici kraje, kde tvoří malý protáhlý pahorek příznačně zvaný Skála (448 m n.m.). Na severním okraji oblasti buduje větší těleso amfibolitů Malešovský vrch (459 m n.m.) a hřbet z něj spadající k severozápadu. Obě lokality jsou evidovány jako vhodné pro těžbu stavebního kamene. Nejvýrazněji se odlišná odolnost hornin projevuje na ostrém pahorku Tisé skály (392 m n.m.) a sousedním vršku na východní hranici kraje u Přibyslavic. Oba jsou budovány asi 1,5 km dlouhým a až 0,5 km širokým pruhem tvrdých muskovitických ortorul, někdy označovaných přímo jako žuly.


78


V okolí Hetlína u Zbraslavic a západně od Uhlířských Janovic se na povrchu plošin zachovaly zbytky křídových písčitých jílů perucko-korycanského souvrství; odlišnostmi ve vzhledu krajiny se neprojevují. Při severním okraji oblasti u Třebonína a na západním okraji se vyskytují zbytky třetihorních říčních štěrků a písků, zbytků někdejšího vývoje říční sítě. Při severním a zvláště při severozápadním okraji sem z nižších poloh přesahují pokryvy sprašových hlín. Pro jejich snazší obdělávatelnost a vyšší úrodnost jsou převážně zorněny. Na úpatích svahů jsou běžné až několik metrů mocné hlinito-kamenité svahoviny. Zahlazují reliéf, místy ovšem v nich, podobně jako ve sprašových hlínách, snadno vznikly menší úvozy a strže. V širším okolí Zbýšova na východě kraje jsou částečně vytěžená málo vydatná ložiska zlata; pokračující do kraje Vysočina. Zachovaly se zde i sejpy. Georeliéf je monotónní. Základ tvoří zdvižený zarovnaný povrch, nepatrně prohnutý v plochý hřbet, na nějž k severu navazují mírně ukloněné plošiny. Unikátní je výborná zachovalost starých zarovnaných povrchů, i když se takový reliéf nemusí jevit jako atraktivní. Hranice k jihu k Posázaví je dána členitým reliéfem údolí potoků spadajících k Sázavě. Na vrcholových plošinách vznikly jen nezřetelné velmi mělké sníženiny jimiž protékají potoky, údolíčka zde ani v náznaku nejsou. Teprve na ukloněném plochém severním svahu se potoky zařízly a vznikla mělká, ale výrazná a až 7 km dlouhá údolíčka. Údolíčka mají generelní směr k severu k Polabí, ale probíhají v četných zaříznutých zákrutech. Jsou hluboká maximálně 50 m, jsou úzká a přes malou hloubku, některá výrazně skalnatá (Janský potok, horní Vrchlice, úseky potoka Vavřinec). Zvláště v nárazových (konkávních) svazích zákrutů jsou skalní defilé vysoká až 30 m. Koryta potoků mají místy značný spád, jsou kamenitá až balvanitá a působí spíše podhorským dojmem. Kontrast starých zarovnaných rozsáhlých povrchů a těchto ostrých mělkých údolí je velmi pozoruhodný a patří k hlavními specifikům oblasti. Nejvyšší body této oblasti se logicky nacházejí v oblasti zarovnaných povrchů v jižní polovině oblasti; jejich nadmořská výška je kolem 550 m. Nejvyšší je Třebětínský vrch (573 m n.m.) u východní hranice kraje. Nejvýznamnější dominantou a nejvyšším vrchem v západní části oblasti je Březina (555 m n.m.) nad Uhlířskými Janovicemi. Nejnižší místo oblasti bude záležet na detailním vedení severní hranice vůči nižšímu Kutnohorsku. V údolí potoka Vavřinec (Výrovky) u Zásmuk i na východě u Čáslavi jsou dosaženy výšky kolem 280 m n.m. Celkové převýšení oblasti je tedy téměř 300 m, což je v rámci kraje nadprůměrné, přesto hlavní dojem z krajiny je plochost. Pokud se týče výškové členitosti, převážnou část oblasti lze charakterizovat jako členitou pahorkatinu (s převýšením 75 – 150 m na vzdálenost 4 km). Jak již bylo uvedeno, typické pahorky se zde až na výjimky nevyskytují, převýšení je dosaženo především mírně ukloněnými plošinami.


79


Skály mimo údolíčka jsou velmi vzácné a i ty, co se zde vyvinuly, byly často odtěženy lomy. Nejzajímavější je komplex skalních stěn a skal na zmíněné Tisé skále s převislými stěnami (se subhorizontální odlučností), balvaništi a balvanovými moři pod nimi. Klima území je vlivem monotónního reliéfu rovněž poměrně monotónní. Je mírně teplé a mírně vlhké. Vyšší polohy jsou vzhledem k nadmořské výšce srážkově nadprůměrné. Je to dáno polohou rozvodní oblasti na návětrné straně Vysočiny. Nižší severní okraj, vlivem částečného srážkového stínu při západním a jihozápadním proudění, je zřetelně sušší. Srážky tedy rostou směrem k jihovýchodu a stejným směrem klesají teploty. Při severozápadním okraji tedy průměrné roční teploty přesahovaly 8°C a průměrné srážky byly kolem 610 mm. V nejvyšších polohách na rozvodí průměrné roční teploty klesají k 6,5°C a srážky rostou na 700 mm. Z projevů místního klimatu jsou nejvýznamnější přízemní teplotní inverse, rozvíjející se v teplé polovině roku v noci a v zimě po celý den na rozvodních plošinách; nejintenzivnější jsou při dnech údolíček. Tyto teplotní inverse jsou doprovázené v zimě a na podzim špatným rozptylem kouře, mlhou a vysokou vlhkostí vzduchu, v létě četnou rosou. Dna údolí a sníženin tak vytvářejí poněkud temnější, chladnější a vlhčí prostředí, které se blíží prostředí vyšších poloh. To umožňuje výskyt horských a podhorských druhů rostlin při dnech údolí. Expoziční klima (tj. rozdíly v mikroklimatu různě orientovaných svahů) se v oblasti příliš neprojevuje, neboť příkré svahy jsou nízké a do značné míry zastíněné vysokými stromy na dně údolí. Jinak zde chybějí strmější svahy, na nichž by se mohlo expoziční klima více projevit. Naopak k severu ukloněné plošiny jsou vlivem své malé vertikální členitosti poměrně větrné. Přítomnost složek a prvků přírodní povahy Vodní prvky tvoří důležitou součást rázu krajiny oblasti. Plošiny při jižní hranici oblasti spadají již do povodí Sázavy, ale cca 80% oblasti náleží k severu do povodí středního Labe. Oblast je typická pramenná, toky přitékající z jiných oblastí zde nejsou. Vodní prvky jsou v oblasti zastoupeny prameništi, malými a velkými potoky a malými až velkými rybníky. Prameniště na rozsáhlých plošinách na rozvodí jsou četná, s velkou plochou. V polích i loukách jsou zpravidla odvodněná trubkovou drenáží, ale odvodnění je časté i v lesích, zde pro změnu systémy povrchových příkopů. Přesto prameniště náleží k významným rysům krajinného rázu, a to v porovnání se všemi oblastmi v okolí s výjimkou výše položených oblastí v kraji Vysočina. K nejcennějším patří chráněné lokality Malá a Velká olšina. Malé potoky se až na výjimky vyznačují malým spádem na plošinách a často jsou napřímené nebo na nich stojí rybníky. Zajímavější jsou velké potoky, zařezané do mělkých leč skalnatých údolí, spadající k severu. Patří k nim potok Vavřinec (Výrovka), Bylanka (Vrchlice), Medenický, Paběnický a Jánský potok. Vzhledem k průtoku mají poměrně velký spád a kamenitá koryta, až na výjimky neupravovaná. Těmito výjimkami jsou jezy a náhony k


80


bývalým mlýnům; rybníky a nádržky se zde téměř nevyskytují. Na potoku Vavřinci pod Vavřineckým rybníkem se dokonce pořádají vodácké závody na divoké vodě. Tyto potoky patří k hlavním atraktivitám oblasti pro cestovní ruch. Rybníků je v oblasti průměrný počet, ale je jich více než v okolních oblastech (hodně přes 100). Malé rybníčky a nádržky co do počtu dominují, jsou rozptýlené po celé oblasti, a to jak v lesích, tak v polní krajině nebo na okrajích obcí. Středně velkých rybníků (s plochou 3 25 ha) je zde podstatně méně (cca 15), nacházejí se až na výjimky jen na rozvodních plošinách, kde využily původní rozsáhlé mokřady. Až na několik jsou všechny alespoň částí obvodu v kontaktu s lesy a zpravidla jsou využívány též k individuální rekreaci (chatové kolonie). Nejpozoruhodnější je rybník Katlov u Červených Janovic (cca 24 ha), který leží na rozvodnici mezi Opatovickým a Paběnickým potokem, má dvě hráze a voda z něj může odtékat na dvě strany, tvoří tedy velmi vzácný jev – bifurkaci. Většina rybníků vlivem polohy v mělkých sníženinách má dlouhé hráze a trojúhelníkový tvar. Výrazně protáhlých rybníků v údolích je asi jen 1/3. Rybníkem vymykajícím se ostatním rozměry je Vavřinecký rybník na Vavřineckém potoce (Výrovce). Je dlouhý asi 1,5 km, široký až 0,7 km a plochu má 84 ha. Jako jeden z mála leží v polní krajině bez kontaktu s lesem. Přes jejich značný celkový počet rybníky netvoří výrazné kaskády - pokud vůbec, bývají max. tři rybníky těsněji nad sebou. Pozitivním jevem je výskyt litorálních porostů při březích alespoň na části obvodu rybníků. U rybníků v nelesní krajině bývají v sousedství alespoň břehové porosty a někdy i vlhké, i když odvodněné louky. Vodní plochy doplňuje několik malých jezírek v zatopených opuštěných lomech. Janovická oblast náleží dle geobiocenologické klasifikace převážně do 4. vegetačního stupně – bukového, pouze při nižším severním a západním okraji převažuje 3. vegetační stupeň – dubovo-bukový. Potenciální vegetaci dle geobotanické klasifikace tvořily ve výškách nad 500 m kyselomilné bikové bučiny (a jedliny), východně od Třebětína na hranici s krajem Vysočina květnaté bučiny (a jedliny). Vzhledem k plochému reliéfu a oglejeným půdám zde lze předpokládat původně častý výskyt jedle. Po obvodu bučin ve výškách 400 – 500 m n.m. geobotanická mapa udává acidofilní – nejspíše bikové a jedlové doubravy. Na západních a severních okrajích oblasti jsou konstruovány černýšové dubohařiny, ale to právě tak jako výskyt doubrav, vyplývá z překonaných názorů. Je zřejmé, že v oblasti se vyskytovaly jen bučiny (včetně poměrně hojné směsi buku a jedle, v nižších polohách dubu), na vlhčích místech jedliny. Škálu rekonstruované vegetace doplňovaly velmi hojné prameništní a podmáčené olšiny a nivní jasanové olšiny. Lesy dnes tvoří asi 35 % oblasti. Hranice Janovicka na severu je dána severním okrajem výskytu velkých lesů. V oblasti rozvodních plošin lesy převažují a tvoří matrici, na severním a západním svahu již dominují pole.


81


V rozšíření lesů na rozvodí jsou patrné v kraji neobvyklé zákonitosti. Především zde téměř chybějí malé lesy, dominují lesy velké. Nacházejí se na první pohled překvapivě na mírných úpatních svazích a náhorních plošinách. To je ovšem dáno jednak kyselostí a celkovou neúrodností substrátu, především však podmáčenými a oglejenými půdami. Naopak kamenitá návrší a nejvyšší vrcholy, protože relativně sušší, jsou přeměněny v pole. Běžnou zákonitost zalesnění strmějších svahů pozorujeme pouze v údolíčkách potoků stékajících k severu. V oblasti dnes dominují smrkové lignikultury, v nižších polohách směsi borovice a smrku nebo střídání plantáží obou dřevin s účastí modřínu. Při okrajích lesů jsou časté příměsi listnatých dřevin – dubu nebo břízy, v nejnižších polohách akátu. Přirozené a přírodě blízké lesy se zde zachovaly málo. Tvoří je fragmenty prameništních olšin, potočních jasanových olšin a malé doubravy a dubohabřiny na svazích údolí. Pramenništní a potoční olšiny dnes patří k biologicky nejzajímavějším lesům, v některých se vyskytují populace bledule jarní. Les blízký přírodě se zastoupením starých dubů, habrů, buků a lip se nachází na Tisé skále a v jejím okolí. Převážná část Janovicka je dnes zorněna. Pole jsou přes značnou nadmořskou výšku velká a s malým množstvím dřevin po obvodu, čímž se blíží poměrům v níže položených oblastech. Travních porostů je na Janovicku průměrně, porosty jsou dnes téměř výhradně tvořeny loukami na vlhčích místech – v depresích a v nivách toků. Buď jsou dnes intenzivně využívány nebo jsou zcela nevyužívané. Některé lesní louky byly opuštěny a zarostly náletem, nejčastěji olší. Přesto je zde několik zachovalých a biologicky hodnotných. Svým způsobem se v dálkových pohledech projevuje jako nevýrazná dominanta nadregionálního významu celá náhorní rozvodnicová plošina. Regionálními dominantami s dalekou viditelností, i když ne výraznými, jsou nejvyšší vrchy zmíněné v části týkající se geomorfologie (Třebětínský vrch 573 m, Březina 555 m). Význam slabší regionální dominanty mají souvislé tmavé lesy na rozvodních plošinách, dobře viditelné z Polabí i Posázaví. Nespornou dominantou nadmístního významu je výraznější Malešovský vrch (459 m) vystupující nad Kutnohorsko. Dominantou nadmístního významu je i Vavřinecký rybník a špičatý vrch Tisé skály. Středně velké rybníky tvoří dominanty místního významu jakož i návrší při severním a západním okraji oblasti. Dominantami místního významu jsou také výraznější údolí potoků stékajících k severu, jejich nápadnost je často zvýrazněna lesnatými svahy uprostřed odlesněných plošin. Určitým nedostatkem lesů v oblasti všeobecně je jejich barevná monotónnost v prostoru i čase. Skály a stěny opuštěných lomů jsou dominantami pouze v detailu. Oblast nemá jasnou osu, z velkého nadhledu jí může být rozvodnice Sázavy a Labe, zdůrazněná víceméně souvislým pásem lesů.


82


Přítomnost území zvýšené přírodní hodnoty (na území k.ú. Vlkančice) Území zvýšené přírodní hodnoty nejsou na území k.ú. Vlkančice přítomny. Kulturní a historická charakteristika Oblast Janovicka tvoří přechod mezi oblastí Dolního Posázaví, ovlivněného tokem Sázavy, a rovinatého, intenzivně zemědělsky využívaného Kutnohorska. V mírně zvlněné planině, stoupající pozvolna z Polabské nížiny, do které zasahují poslední výběžky Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny, se vyváženě střídají plochy zemědělské půdy a lesů, prostoupené poměrně hustou strukturou spíš menších sídel kompaktních půdorysů. Centrem a největším sídlem oblasti jsou Uhlířské Janovice. Území zřejmě patřilo ke kraji kouřimských Zličanů, což dokazují archeologické nálezy z okolí. Ačkoli první písemná zmínka o městě je až z roku 1352, byla již v 11. století uprostřed slovanského hradiště postavena románská kaplička. Oblastí neprochází žádné významné komunikace. Dopravní osnovu tvoří silnice druhých (335, 336, 339125, 126) a nižších tříd. Přes Uhlířské Janovice a Zbraslavici, která je druhou největší obcí v oblasti, prochází v severojižním směru železniční trati od Kutné Hory a od Kolína. Staré osídlení oblasti dokazují archeologické lokality (Hryzely). Ve zdejších sídlech je registrováno množství cenných architektonických objektů registrovaných jako kulturní nemovité památky (kostely, kaple, usedlosti). Ze sídel jsou města na samé hranici oblasti prohlášena (Malešov) či navrhována (Zásmuky) na městské památkové zóny. Na zdejších potocích a říčkách (ojedinělé mlýny), přítocích Labe a Sázavy, zejména v okolí Uhlířských Janovic, je vybudováno několik větších rybníků (Vavřinecký), které jsou historickými krajinářskými úpravami. Některé lesní celky (Ratajská obora) sloužily jako obory (myslivny, pomníky). V krajině je poměrně dochovaná síť hlavních komunikací i půdorysné uspořádání řady sídel. Do oblasti zasahuje region lidové architektury Kutnohorsko. Historický vývoj krajiny Oblast Janovicka leží ve vrcholně středověké sídelní oblasti, třebaže zdejší kraj, ač lesnatý a močálovitý, byl zřejmě osídlen již odedávna a patřil ke kraji kouřimských Zličanů, slovanskému kmenu na Kouřimsku a Kolínsku s nejdůležitějším hradištěm Kouřim. V 10. století byli připojeni k přemyslovskému státu. Důkazem jsou například archeologické nálezy z okolí Uhlířských Janovic, které jsou největším sídlem oblasti, nákupním centrem a sídlem několika úřadů a bank. Protože se jedná o protáhlou oblast, objevilo se zde v historii několik různých center a těžišť. Oblast Uhlířských Janovic byla záhy orientována k jihu, k Českému Šternberku. Ještě před založením zdejší osady byla v 11. století postavena uprostřed slovanského hradiště prostá románská kaple a ve 12. století byl ke kapličce přistavěn románsko-gotický kostelík sv.


83


Jiljí. Zdejší krajinu drželi asi od roku 1167 páni z Divišova (později ze Šternberka), kteří založili roku 1242 svůj hrad nad řekou Sázavou Český Šternberk. Zakladatelem Uhlířských Janovic byl snad v roce 1250 Jan ze Šternberka (podle něho tedy název Janovice). Město a panství patřilo Šternberkům až do roku 1750, kdy bylo připojeno k panství Rataje nad Sázavou, v letech 1772 - 1919 v držení rodu Lichtensteinů. V janovickém okolí je hojnost rybníků, z nichž největší je Vavřinecký s plochou přes 71ha založený již v roce 1472. V okolních lesích pálili uhlíři v milířích dřevěné uhlí a prodávali ho do různých měst a tvrzí. Uhlířství zde zaniklo až počátkem 18. století (přívlastek Uhlířské, někdy také Uhelné, je znám už od roku 1352). V roce 1637 připadly Janu Rudolfovi hraběti ze Šternberka i Zásmuky a okolní vsi, které Šternberkové vlastnili nepřetržitě 311 let až do roku 1948. Také ostatní zdejší sídla jsou zmiňována poměrně časně. Již ve 12. století byl ve Zbraslavicích v blízkosti tvrze pánů ze Zbraslavic (později pánů z Otradovic) vybudován románský kostelík a v jeho sousedství potom postupně vznikalo rozlehlé čtvercové tržiště (dnešní náměstí). Zbraslavice se postupně staly centrem zbraslavického panství ovládajícího kraj při jižním okraji oblasti. Pozdější majitel zbraslavického panství (zboží dobřenské, Štipoklasy, Hetlín, Rápošov, Zdeslavice, díl Ostrova, Machovice, Milánovice, Malovidy) Ondřej Horňatecký vymohl na císaři Rudolfu II. v roce 1604 pro Zbraslavice majestáty na výroční trhy, které pak bývaly událostí pro celé okolí - bylo jich celkem osm do roka a konaly se ještě za první republiky. V době sedmileté války (1756 - 1763) byl majitelem zbraslavického panství Leopold ze Střítěče, roku 1780 ho zdědil Jan Adolf hrabě z Trautsmannsdorfu a Viensberku. Z pozdějších majitelů velkostatku je možno připomenout Jana Skrejšovského či podnikatele Jana Šebka. Důležitým faktorem v počátcích osidlování zdejší krajiny byl klášter sv. Prokopa na Sázavě, založený knížetem Oldřichem roku 1032. Později zde sehrál významnou roli i rod Slavatů z Chlumu a Košumberka mající statky v okolí dnešního Zbýšova (Zbýšov, Čejkovice, Opatovice, Petrovice a další). Tím se stala jihovýchodní část oblasti na staletí nerozlučnou součástí zboží Chlumského. Po Slavatech držela Chlum řada majitelů. V 17. století se na Čáslavsku vytvořilo velké panství patřící Trčkům z Lípy. Jan Rudolf hrabě Trčka z Lípy byl po Albrechtu Valdštejnovi nejbohatším magnátem země české. Jeho syn byl spolu s Valdštejnem v Chebu jako zrádce a rebel zavražděn a jejich ohromná panství propadla konfiskaci. Jmění obou Trčků zabírala na 40 velkých panství a statků, namnoze v nejúrodnějších končinách země České. Trčkům zabavené panství Chlum, Dobrovítov a Krchleby obdržel v roce 1635 Valdštejnův a Trčkův vrah Walter Deveroux, který získané statky brzy zadlužil, že po jeho smrti byly prodány Ferdinandu Rabenhauptovi ze Suché. Bývalé Chlumské zboží, k němuž patřil i Zbýšov, se od té doby jmenuje statek Krchlebský, který v roce 1747 koupil klášter cisterciáků v Sedlci „ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU“

84


(založen 1142). V držení kláštera bylo panství do roku 1783, kdy císař Josef II. klášter zrušil. Roku 1819 byl zbytek kdysi ohromného majetku sedleckého kláštera prodán Karlu Filipu ze Schwarzenberka, jehož rod držel zdejší majetky až do zániku vrchnostenského zřízení. Naopak městečko Červené Janovice se již výrazně orientovalo ke Kutné Hoře a Kutná Hora a Červené Janovice mají v historii mnoho společného. Po střídání množství majitelů a růstu panství, ke kterému bylo za Herolta Václava Libštejnského připojeno i zboží petrovské (Petrovice založeny na přelomu 11. a 12. století), zakoupilo v roce 1724 Červenojanovické panství od hraběte Arnošta z Thürheimu město Kutná Hora. I znak města Červených Janovic je téměř stejný jako znak Kutné Hory, ale bez alegorických postav. V dnešní době jsou Červené Janovice městečko s vlastní samosprávou, poštou, školou, několika obchody a restaurací. Opatření k ochraně identifikovaných znaků a hodnot, ochranné podmínky V oblasti krajinného rázu je třeba dbát o minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu, z nichž některé jsou obecně použitelné pro ochranu přírody a krajiny a některé pro územně plánovací činnost: • Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot, doplňování doprovodné zeleně drobných regulovaných vodotečí • Respektování a ochrana vlhkých luk v depresích a v nivách • Doplňování dřevinné zeleně v zemědělské krajině • Ochrana stop historických krajinářských úprav v zemědělské krajině (Malešovsko, Janovicko) s hospodářskými dvory • Respektování dochované a typické urbanistické struktury venkovských sídel v zemědělské krajině. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím. • Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu • Zachování měřítka a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové výstavby v polohách mimo kontakt s cennou lidovou architekturou • Dbát při výstavbě na zachování významu kulturních dominant v krajinné scéně (kostely, kaple, zámky). • Ochrana siluet kulturních dominant a historické zástavby měst a obcí


85


6.7 Specifikace oblastí krajinných typů a jejich cílové charakteristiky Řešené území se nachází v oblasti krajinného typu H18 = Krajina zvýšených hodnot kulturních a přírodních: Krajina zvýšených hodnot /H/ Základní charakteristika Charakteristický fenomén krajiny zvýšených hodnot spočívá ve větším výskytu lokalit vyšší přírodní nebo kulturní hodnoty. Požadavky na využití – cílové charakteristiky krajiny Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá v zachování stávajících přírodních a kulturních hodnot v území. Podmínky pro následné rozhodování Změny využití území nesmí ohrozit důvody ochrany jeho přírodních, kulturních a krajinářských hodnot.

f)

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Územní plán Vlkančice byl řešen s cílem účelně využít zastavěné území obce. Územní

plán soustřeďuje budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na takové plochy v zastavěném území, jejichž architektonicko urbanistická hodnota není příliš vysoká a svým současným prostorovým i funkčním uspořádáním a zejména zaměřením narušují převažující funkčně jednolitý a kompaktně uspořádaný urbanistický půdorys obce. Navíc toto řešení je výhodné z hlediska nároků na napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu v obci, protože minimalizuje požadavky na investice nutné pro dobudování výše uvedené infrastruktury. Vymezení ostatních zastavitelných ploch orientuje územní plán v relativně omezeném rozsahu téměř výhradně do bezprostřední návaznosti na stávající plochy sídelních útvarů Vlkančice a Pyskočely. Potřebu vymezení zastavitelných ploch v obci Vlkančice určuje její geografická poloha v jihovýchodní části Pražského regionu. Vlkančice se nacházejí severně od rozvojové osy OS5a „Praha – Jihlava“. Jedná se o území výrazně ovlivněné rozvojem ve vazbě na dálnici D1.


86


Města Říčany, Mnichovice, Sázava, Kostelec nad Černými Lesy, které Vlkančice obklopují, jsou základní součástí ekonomického potenciálu a především sídelní struktury zájmového území obce. Rozhodující pro další rozvoj obce je její poloha v říčanském regionu, v zázemí obce s rozšířenou působností (ORP) Říčany, nedaleko hlavní dopravní trasy celostátního i mezinárodního významu: dálnice D1 Praha – Brno. Geografická poloha obce má na její sídelní funkci, jakož i na její další rozvoj výrazně pozitivní vliv, neboť umožňuje rychlé spojení obce s mnoha městy středočeského i východočeského regionu. V nedávné době byl vybudován veřejný vodovod a splašková kanalizace s napojením na ČOV. Zároveň je zpracován projekt pro plynofikaci obce Vlkančice a vybudování veřejného

vodovodu

v sídle

Pyskočely.

Vzhledem

k vybavenosti

obce

technickou

infrastrukturou se v obci předpokládá vyšší zájem o výstavbu nových rodinných domů pro trvalé bydlení.

Potřeba zastavitelných ploch na základě dosavadního demografického vývoje: Z demografického vývoje obyvatelstva Vlkančic vyplývá, že počet obyvatel se od roku 2001 zvyšuje a s ním se zvyšuje i počet rodinných domů. K 31.12.2001 bylo ve Vlkančicích evidováno 87 obyvatel, k 1.1.2016 bylo evidováno 180 obyvatel. Z toho vyplývá, že počet obyvatel za 15 let vzrostl o 93 obyvatel, tj. v průměru 6 obyvatel za rok. Územní plán navrhuje cca 89 rodinných domů v rámci ploch bydlení venkovského charakteru (předpokládá se, že na těchto plochách budou mít obyvatelé trvalé bydliště). Tzn., že pokud by se všechny tyto plochy bydlení vymezené územním plánem naplnily, mohl by počet obyvatel na území Vlkančic vzrůst o cca 312. (Teoretický výpočet, kdy na 1 RD připadá 3,5 obyvatele). Tohoto počtu by mělo být dosaženo za 52 let, tj. v roce 2068. Potřeba zastavitelných ploch pro bydlení dle metodického výpočtu MMR: Požadavky vyplývající z demografického vývoje……………………………………………...2 b.j. Požadavky vyplývající z nechtěného soužití…………………………………………………...4 b.j. Požadavky vyplývající z polohy obce severně od rozvojové osy OS5a „Praha – Jihlava“.3 b.j.

Bytové jednotky celkem……………………………………………………………………..…9 b.j.


87


9 b.j. x 1200 m2 (velikost stavebních pozemků vč. komunikací a ploch veřejných prostranství) = 10 800 m2 = 1,08 ha…………………..………………………potřeba na 1 rok 1,08 ha x 4 = 4,32 ha…………………………………………………….………potřeba na 4 roky Zastavitelné plochy pro bydlení venkovského charakteru vymezené územním plánem Vlkančice………….…………………………………………………………………………..10,69 ha Nabídka ploch převyšuje poptávku o 6,37 ha. Z uvedeného výpočtu vyplývá, že potřeba zastavitelných ploch pro výhledové období 4 let odpovídá zamýšlenému rozvoji obce. Zastavitelné plochy vymezené územním plánem odpovídají potřebě zastavitelných ploch dle metodického pokynu MMR na cca 10 let. Poznámka: Ve výše uvedených výpočtech potřeb zastavitelných ploch je uvažováno pouze s plochami, na kterých se předpokládá, že budou mít obyvatelé trvalé bydliště, tzn. pouze s plochami bydlení venkovského charakteru. Viz. kapitola b) Výrokové části Územního plánu Vlkančice.

Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Zastavitelné plochy: Územní plán navrhuje na území obce Vlkančice 22 zastavitelných ploch. Z tohoto počtu se jedná o 10 „Ploch bydlení v rodinných domech – venkovských“, 10 „Ploch smíšených obytných – rekreačních“ a 2 „Plochy staveb pro rodinnou rekreaci“. Zdůvodnění zastavitelných ploch je uvedeno v následující tabulce. Předpokládaný počet rodinných domů je teoretický výpočet vycházející z předpokladu, že velikost stavebních pozemků pro 1 rodinný dům bude činit cca 1 200 m2.

Plocha

Funkční využití

Rozloha

plochy

[ha]

Zdůvodnění změny využití plochy

PLOCHY BYDLENÍ

Z1 BV

Bydlení - v rodinných domech - venkovské

2,57

- přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření zastavěného území obce severozápadním směrem - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - snadné napojení na stávající inženýrské sítě prostřednictvím návrhu vodovodního a kanalizačního řadu - plocha se nachází na půdách IV. a V. třídy ochrany - využitelnost plochy pro cca 21 RD - podmínkou je vypracování územní studie


88


Z2 BV


0,35

Z3 BV


0,20

Z4 BV (část)


1,05

Z5 BV


1,18

Z6 BV


1,28

Z7 BV


0,47

- přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření zastavěného území obce severním směrem - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - snadné napojení na stávající inženýrské sítě prostřednictvím návrhu vodovodního a kanalizačního řadu - plocha se nachází na půdách IV. třídy ochrany - využitelnost plochy pro cca 3 RD - plocha se nachází v severní části zastavěného území obce - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - snadné napojení na stávající inženýrské sítě prostřednictvím návrhu kanalizačního řadu - plocha se nachází na půdách II. třídy ochrany - využitelnost plochy pro cca 2 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření zastavěného území obce severovýchodním směrem - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - snadné napojení na stávající inženýrské sítě prostřednictvím návrhu kanalizačního řadu - plocha se nachází na půdách II. a IV. třídy ochrany - využitelnost plochy pro cca 9 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření zastavěného území obce východním směrem - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - plocha se nachází na půdách II., III. a IV. třídy ochrany - v ochranném pásmu silnice nebudou umísťovány žádné stavby - v ochranném pásmu venkovního vedení el.energie nebudou umísťovány žádné stavby - využitelnost plochy pro cca 10 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření zastavěného území obce jihozápadním směrem - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - snadné napojení na stávající inženýrské sítě prostřednictvím návrhu vodovodního a kanalizačního řadu - plocha se nachází na půdách III. a IV. třídy ochrany - využitelnost plochy pro cca 11 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření zastavěného území obce jihozápadním


89


Z8 BV


1,89

Z9 BV


0,82

Z22 BV


0,28

směrem - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - snadné napojení na stávající inženýrské sítě prostřednictvím návrhu vodovodního řadu - plocha se nachází na půdách III., IV. a V. třídy ochrany - v ochranném pásmu silnice nebudou umísťovány žádné stavby - využitelnost plochy pro cca 4 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření zastavěného území obce západním směrem - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - snadné napojení na stávající inženýrské sítě - plocha se nachází na půdách II., III., IV. a V. třídy ochrany - využitelnost plochy pro cca 16 RD - podmínkou je vypracování územní studie - přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření zastavěného území obce severozápadním směrem - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - snadné napojení na stávající inženýrské sítě prostřednictvím návrhu vodovodního řadu - plocha se nachází na půdách II. a IV. třídy ochrany - využitelnost plochy pro cca 7 RD - přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření zastavěného území obce jihozápadním směrem - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - snadné napojení na stávající inženýrské sítě prostřednictvím návrhu vodovodního řadu - plocha se nachází na půdách III. a IV. třídy ochrany - využitelnost plochy pro cca 2 RD

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ

Z10 SR

Plochy smíšené obytné rekreační

0,67

- přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření jižní části zastavěného území obce severním směrem - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační


90


Z11 SR


0,54

Z12 SR


0,97

Z13 SR


0,07

Z14 SR


0,43

systém obce (na místní komunikaci) - snadné napojení na stávající inženýrské sítě prostřednictvím návrhu vodovodního a kanalizačního řadu - plocha se nachází na půdách II. třídy ochrany - využitelnost plochy pro cca 5 RD nebo rekreačních domků - přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření jižní části zastavěného území obce severním směrem - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - snadné napojení na stávající inženýrské sítě prostřednictvím návrhu vodovodního a kanalizačního řadu - plocha se nachází na půdách II. třídy ochrany - využitelnost plochy pro cca 4 RD nebo rekreační domky - přímá návaznost na zastavěné území obce - rozšíření jižní části zastavěného území obce severním směrem - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - snadné napojení na stávající inženýrské sítě prostřednictvím návrhu vodovodního a kanalizačního řadu - plocha se nachází na půdách II. třídy ochrany - využitelnost plochy pro cca 8 RD nebo rekreačních domků - přímá návaznost na zastavěné území sídla Pyskočely - rozšíření zastavěného území sídla Pyskočely východním směrem - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - plocha se nachází na půdách III. třídy ochrany - využitelnost plochy pro 1 RD nebo rekreační domek - přímá návaznost na zastavěné území sídla Pyskočely - rozšíření zastavěného území sídla Pyskočely východním směrem - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na silnici III. třídy) - plocha se nachází na půdách II. třídy ochrany - v ochranném pásmu silnice nebudou umísťovány žádné stavby


91


Z15 SR (část)


0,98

Z16 SR


0,43

Z17 SR


3,29

Z18 SR


0,11

- v záplavovém území Q100 a aktivní zóně záplavového území nebudou umísťovány žádné stavby - využitelnost plochy pro cca 3 RD nebo rekreační domky - přímá návaznost na zastavěné území sídla Pyskočely - rozšíření zastavěného území sídla Pyskočely východním směrem - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - plocha se nachází na PUPFL - jedná se o využití plochy bývalého dětského tábora - využitelnost plochy pro cca 8 RD nebo rekreačních domků - přímá návaznost na zastavěné území sídla Pyskočely - rozšíření zastavěného území sídla Pyskočely jižním směrem - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na silnici II. třídy) - plocha se nachází na půdách II. třídy ochrany - v ochranném pásmu venkovního vedení el.energie nebudou umísťovány žádné stavby - využitelnost plochy pro cca 3 RD nebo rekreační domky - přímá návaznost na zastavěné území sídla Pyskočely - rozšíření zastavěného území sídla Pyskočely západním směrem - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na silnici II. třídy) - plocha se nachází na půdách IV. třídy ochrany - v ochranném pásmu silnice nebudou umísťovány žádné stavby - v ochranném pásmu venkovního vedení el.energie nebudou umísťovány žádné stavby - využitelnost plochy pro cca 27 RD nebo rekreačních domků - podmínkou je vypracování územní studie - přímá návaznost na zastavěné území sídla Pyskočely - rozšíření zastavěného území sídla Pyskočely západním směrem - vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - zarovnání a zkompaktnění urbanistického půdorysu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - využitelnost plochy pro 1 RD nebo rekreační domek


92


Z19 SR


1,96

- přímá návaznost na zastavěné území sídla Pyskočely - rozšíření zastavěného území sídla Pyskočely západním směrem - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci, na silnici II. třídy) - plocha se nachází na půdách IV. třídy ochrany - využitelnost plochy pro cca 16 RD nebo rekreačních domků - podmínkou je vypracování územní studie

PLOCHY REKREACE

Z20 RI

Rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci

0,89

Z21 RI

Rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci

0,29

- plocha se nachází na PUPFL v lokalitě, kde jsou na lesních pozemcích již stávající rekreační objekty - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - v ochranném pásmu silnice nebudou umísťovány žádné stavby - využitelnost plochy pro 1 stavbu pro rodinnou rekreaci - plocha se nachází na PUPFL v lokalitě, kde jsou na lesních pozemcích již stávající rekreační objekty - využitelnost plochy pro 1 stavbu pro rodinnou rekreaci - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci)

Plochy přestavby: Územní plán navrhuje na území obce Vlkančice 2 plochy přestavby. Z tohoto počtu se jedná o 1 „Plochu bydlení v rodinných domech – venkovskou“, 1 „Plochu smíšenou obytnou – rekreační“. Zdůvodnění ploch přestavby je uvedeno v následující tabulce. Předpokládaný počet rodinných domů je teoretický výpočet vycházející z předpokladu, že velikost stavebních pozemků pro 1 rodinný dům bude činit cca 1 200 m2.

Plocha

Funkční využití

Rozloha

plochy

[ha]

Zdůvodnění změny využití plochy

PLOCHY BYDLENÍ

Z4 BV (část)

Bydlení – v rodinných domech - venkovské

0,60

- plocha se nachází v severovýchodní části zastavěného území obce Vlkančice - přestavba zemědělského areálu - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - snadné napojení na stávající inženýrské sítě prostřednictvím návrhu kanalizačního řadu - využitelnost plochy pro cca 5 RD

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Z15 SR (část)


0,43

- plocha se nachází v jihovýchodní části zastavěného území sídla Pyskočely - přestavba plochy bývalého dětského tábora


93


- vyplnění proluky mezi stávající zástavbou - dobré dopravní napojení na stávající komunikační systém obce (na místní komunikaci) - využitelnost plochy pro cca 4 RD nebo rekreační domky

Plochy sídelní zeleně: Územní plán nenavrhuje na území obce Vlkančice žádné plochy sídelní zeleně.


94


C. Náležitosti vyplývající z Vyhlášky č.500/2006 Sb., část II. odst. 1a) až 1d) a)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Koordinace využívání území obce Vlkančice z hlediska širších vztahů v území vychází

z geografické polohy obce v jihovýchodní části Pražského regionu, jihovýchodně od obce s rozšířenou působností Říčany, které jsou vzdáleny cca 30 km. Dále je ovlivněno polohou obce severně od rozvojové osy OS5a „Praha – Jihlava“. Jedná se o území výrazně ovlivněné rozvojem ve vazbě na dálnici D1. Rozhodující pro další rozvoj obce je její poloha v říčanském regionu, v zázemí obce s rozšířenou působností (ORP) Říčany, nedaleko hlavní dopravní trasy celostátního i mezinárodního významu: dálnice D1 Praha – Brno. Města Říčany, Mnichovice, Sázava, Kostelec nad Černými Lesy, které Vlkančice obklopují, jsou základní součástí ekonomického potenciálu a především sídelní struktury zájmového území obce. Geografická poloha obce má na její sídelní funkci, jakož i na její další rozvoj výrazně pozitivní vliv, neboť umožňuje rychlé spojení obce s mnoha městy středočeského i východočeského regionu. Obec

Vlkančice

leží

v hodnotném

přírodním

prostředí

–

v

lesnaté

oblasti

Černokostelecka. Obec Vlkančice neplní v rámci struktury osídlení v širším zájmovém území žádné významné funkce, které by měly charakter funkcí nadmístních. V obci se nachází ze zařízení základní občanské vybavenosti pouze obecní úřad a hospoda. Ostatní zařízení základní občanské vybavenosti (mateřská škola, základní škola, ordinace lékařů, obchody, restaurace, atd.) se v řešeném území nenacházejí. Uvedená

geografická

poloha

sídla

určuje

i

jeho

současnou

architektonicko

urbanistickou strukturu. Ta odpovídá funkci sídla v daném území. Přičemž určujícím faktorem architektonicko urbanistického uspořádání obce Vlkančice je její výrazná funkce bydlení v rámci ploch smíšených obytných venkovských a sídla Pyskočely funkce rekreační v rámci ploch smíšených obytných rekreačních. Katastrální území obce Vlkančice sousedí na západě s k.ú. Stříbrná Skalice, na severozápadě s k.ú. Výžerky, na severu s k.ú. Radlice u Barchovic, na východě s k.ú. Mělník, na jihu s k.ú. Černé Budy a na jihozápadě s k.ú. Samechov.


95


b)

Vyhodnocení splnění požadavků zadání Požadavky Zadání územního plánu Vlkančice (Požadavky na základní koncepci rozvoje

území obce, Požadavky na urbanistickou koncepci, Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury, Požadavky na koncepci uspořádání krajiny, Požadavky na prověření vymezení VPS, VPO a asanací, Požadavky na prověření ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění) jsou v předkládaném územním plánu Vlkančice splněny beze zbytku.

c) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení V územním plánu Vlkančice nebyly vymezeny žádné záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje.

d)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

1.

Ochrana půdního fondu

Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dotčené půdy Celkem jsou na správním území obce Vlkančice navrženy zastavitelné plochy o celkové rozloze 32,23 ha. Z tohoto rozsahu je 8,03 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě. Z celkové plochy rozvojových záměrů na území obce se předpokládá odnětí 24,200 ha zemědělské půdy. Z tohoto rozsahu připadá 15,550 ha na ornou půdu, 7,680 ha na trvalé travní porosty, 0,596 ha na zahrady a 0,374 ha na ovocné sady. Požadavky týkající se trvalého odnětí ZPF v návrhu jsou obsaženy v závěrečné tabulce této kapitoly. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílejí ve Vlkančicích „Plochy bydlení v rodinných domech – venkovské“ 9,770 ha, „Plochy smíšené obytné – rekreační“ – 8,360 ha a „Plochy lesní“ – 6,070 ha. Údaje o skutečných investicích vložených do půdy. Po celém obvodu obce Vlkančice a ve střední části sídla Pyskočely byly provedeny rozsáhlé plošné meliorace o výměře 114,7 ha. Do prostorů s provedenými melioracemi zasahují rozvojové plochy: Z4 BV, Z5 BV, Z15 SR, K7 NL, K8 NL o celkové výměře 0,927 ha.


96


Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby. V obci Vlkančice dojde plánovanou výstavbou k částečnému narušení objektů zemědělské prvovýroby, které se nacházejí v severovýchodní části obce. Jedná se o plochu přestavby Z4 BV o výměře 0,60 ha. Údaje o významných pozemkových úprav.

skutečnostech

vyplývajících

ze schválených

návrhů

Pro řešené území nebyly dosud zpracovány "Pozemkové úpravy". Avšak s ohledem na skutečnost, že územní plán bude do doby zahájení prací na Pozemkových úpravách schválen, lze předpokládat, že bude možno projekt Pozemkových úprav budoucímu uspořádání obce přizpůsobit. Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a katastrálních území. Územní plán je řešen pro celé správní území obce Vlkančice. Grafická část je zpracována na podkladu katastrální mapy, která zobrazuje celé katastrální území obce Vlkančice. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Navržené rozvojové plochy se nachází v převážné většině na půdách s III., IV. a V. třídou ochrany. Územní plán Vlkančice byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současný urbanistický půdorys sídla do komplexně ucelených útvarů bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejich nepravidelně uspořádaného obvodu. Navíc toto řešení je výhodné z hlediska nároků na napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu v obci, protože minimalizuje požadavky na investice nutné pro dobudování výše uvedené infrastruktury.


97


Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce a hranic pozemkové držby, tras základních zemědělských účelových komunikací V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je uvedena hranice zastavěného území obce zahrnující stávající zastavěné plochy a území obce zastavěné k 1.září 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí, jak to ukládá § 12 v odstavci 1, vyhlášky č.13/1994 Sb. Dále jsou v grafické dokumentaci uvedeny účelové komunikace (polní a lesní cesty). Údaje o zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Na správním území obce Vlkančice se nachází celkem 31 BPEJ. Prvá číslice pětimístného kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, tj. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Obec Vlkančice leží v klimatickém regionu č.5. V poměrně členitém území se nacházejí diferencované mikroklimatické celky, a sice komplexy pahorkatinných lesů, úzké i široké nivy, vodní plochy a vodní toky, mrazové kotliny, otevřené plochy a výslunná stanoviště. Zatímco komplexy lesů se vyznačují retardací klimatických změn i určitou tepelnou setrvačností, větším počtem dnů se sněhovou pokrývkou, mírnějším prouděním vzdušných mas a menším rozpětím maximálních a minimálních teplot, údolní nivy se vyznačují širší amplitudou teplot. V mrazových kotlinách nastává i přesmyk teplotních vrstev, zejména v pozdním jaru. Kód

Symbol

Charakteristika

∑ teplota

Ø roční

Ø roční úhrn

Pravděpodobnost suchých

KR

KR

KR

nad 10°C

teplota °C

srážek [mm]

veget.období

5.

MT2

2200 - 2500

7-8

550 – 650 (700)

15 - 30

Mírně teplý, mírně vlhký

Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (HPJ). Hlavní půdní jednotka je účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí a u některých hlavních půdních jednotek výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V rámci tohoto klimatického regionu se zde vyvinulo 15 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek: HPJ

GENETICKÝ PŮDNÍ PŘEDSTAVITEL

PŮDNÍ DRUH

SKUPINA PŮD ČERNOZEMNÍHO CHARAKTERU (ČERNOZEMĚ) 08

Černozemě modální, pelické či jiné půdy s regozeměmi na erozí obnažených površích v oblasti eolitických sedimentů až slínů


středně těžké

98


GENETICKÝ PŮDNÍ PŘEDSTAVITEL

HPJ

PŮDNÍ DRUH

SKUPINA ILLIMERIZOVANÝCH PŮD (LUVIZEMĚ) Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, včetně 14

slabě oglejených forem na sprašových hlínách a svahovinách, příznivé vláhové poměry

středně těžké, těžká spodina

Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, hnědé půdy a 15

hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem na

středně těžké až těžké

svahovinách se sprašovou příměsí, příznivý vodní režim SKUPINA PŮD NA PÍSCÍCH A ŠTĚRKOPÍSCÍCH 21

Hnědé půdy a drnové půdy (regozemě), rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích, silně výsušné

lehké

SKUPINA HNĚDÝCH PŮD (KAMBIZEMĚ) Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy 29

převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých

středně těžké

horninách, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na 30

permokarbonských horninách a pískovcích, většinou s dobrými

lehčí, středně těžké

vláhovými poměry Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách, většinou 32

slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku,

lehké s grusem

značně vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách SKUPINA MĚLKÝCH PŮD (RENDZINY, PARARENDZINY, RANKERY) Mělké hnědé půdy na všech horninách, v ornici většinou středně 37

štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenitá až pevná hornina, výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí)

lehké až lehčí, středně těžké

PŮDY VELMI SKLONITÝCH ÚZEMÍ Svažité půdy (nad 12°) na všech horninách, s různou štěrkovitostí a 40

kamenitostí, nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách

lehké až lehčí, středně těžké

SKUPINA OGLEJENÝCH PŮD (PSEUDOGLEJE) 44

Pseudogleje modální a luvické ze sprašových hlín

středně těžké

Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně 50

rulách, žulách) s výjimkou hornin HPJ 48, 49, slabě až středně

středně těžké

štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené SKUPINA PŮD NIVNÍCH (FLUVIZEMĚ) 56 58

Nivní půdy na nivních uloženinách, s příznivými vláhovými poměry Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé


lehčí, středně těžké středně těžké

99


SKUPINA HYDROMORFNÍCH PŮD 67

Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích,

středně těžké až velmi

zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky

těžké

Glejové půdy zrašeliněné a glejové půdy úzkých údolí vč. svahů, 68

obvykle lemující malé vodní toky, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky

středně těžké až velmi těžké

Čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám. Kód

Svažitost

Expozice

0

úplná rovina (0° - 1°) – rovina (1° - 3°)

všesměrná

1

mírný svah (3° - 7°)

všesměrná

4

střední svah (7° – 12°)

jih (JZ-JV)

5

střední svah (7° – 12°)

sever (SZ-SV)

6

výrazný svah (12° – 17°)

jih (JZ-JV)

7

výrazný svah (12° – 17°)

sever (SZ-SV)

8

příkrý svah (17° – 25°) – sráz (>25°)

jih (JZ-JV)

Pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti. Kód

Skeletovitost

Hloubka [cm]

0

půdy bezskeletovité

(> 60) hluboká

1

půdy bezskeletovité – půdy slabě skeletovité

(> 60) hluboká – (30-60) středně hluboká

2

půdy slabě skeletovité

(> 60) hluboká

4

půdy středně skeletovité


5

půdy slabě skeletovité

(<30) mělká

6

půdy středně skeletovité

(<30) mělká

7

půdy bezskeletovité – půdy slabě skeletovité


8

půdy středně skeletovité - půdy silně skeletovité

(> 60) hluboká - (<30) mělká

9

půdy bezskeletovité – půdy silně skeletovité

(> 60) hluboká – (<30) mělká

Konkrétní odnětí ZPF uvádí tabulka na následujících stranách, kde jsou zohledněny zásadní požadavky na řešení důsledků odnětí ZPF dle Přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb.


100


Tabulka „VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF“ Přehled ploch navržených k odnětí ZPF je zpracován dle Přílohy č.5 k Vyhlášce č.13/1994 Sb. a dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP. Tabulka v tomto ÚP obsahuje oproti metodickému doporučení MMR a MŽP navíc tyto položky (dle Vyhlášky č.13/1994 Sb.): čísla parcel KN, celkový rozsah ploch, zařazení odnímaného ZPF do BPEJ, umístění v zastavěném území, umístění mimo zastavěné území.

Označení plochy

Využití plochy

Čísla parcel KN

Celkový rozsah ploch v ha

Z toho Druh pozemku zábor ZPF (kultura v ha dotčené půdy) orná půda (1,61 ha), TTP (0,42 ha), ovocný sad (0,37 ha), zahrada (0,046 ha) zahrada (0,35 ha) Zahrada (0,20 ha)

Orná půda: 499/1 TTP: 494/1 Ovocný sad: 19 Zahrada: 20/2

2,57

2,45

Bydlení – v rodinných domech - venkovské Bydlení – v rodinných domech - venkovské

Zahrada: 1/5, 1/6, 1/7

0,35

0,35

Zahrada: 7/1

0,20

0,20

Z4 BV


Orná půda: 429, 437 (část)

1,65

1,05

Z5 BV


Orná půda: 437 (část)

1,18

0,98

orná půda (0,98 ha)

Z6 BV


Orná půda: 40/1 (částú

1,28

1,28


Z7 BV


TTP: 696/1

0,47

0,47

TTP (0,47 ha)

Z8 BV


Orná půda: 672/1

1,89

Z1 BV

Z2 BV Z3 BV


1,89




Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)

5.29.41-0,51ha 5.40.68-0,31ha 5.29.44-1,63ha

IV. V. V.

2,45

-

5.29.41-0,35ha

IV.

0,35

-

5.29.11-0,20ha

II.

-

0,20

-

5.29.11-0,56ha 5.29.41-0,30ha 4.47.52-0,29ha 5.29.11-0,45ha 5,29.41-0,15ha 5.50.11-0,38ha 5.29.41-0,38ha 5.44.10-0,05ha 5.47.42-0,85ha 5.29.41-0,05ha 5.40.68-0,12ha 5.44.10-0,28ha 5.68.11-0,02ha 5.29.11-0,69ha 5.29.14-0,61ha

II. IV. IV. II. IV. III. IV. III. IV. IV. V. III. V. II. III.

1,05

-

0,29

0,98

-

0,44

1,28

-

-

0,47

-

-

1,89

-

-

Investice do půdy (v ha)

-

-

101



TTP (0,82ha)

TTP: 503/1, 503/2, 503/3, 503/4

0,82

0,82

TTP: 757

0,28

0,28

TTP: 789/1 (část), 789/2 (část)

0,67

0,67

OP: 738/3 (část)

0,54

0,54

OP: 738/3 (část)

0,97

0,97

TTP: 990/22

0,07

0,07

TTP: 990/31, 990/32

0,43

0,43


Orná půda: 925/1 (část)

0,43

0,43

Z17 SR


Orná půda: 932/1

3,29

3,29

Z19 SR


Orná půda: 949/3 (část)

1,96

1,96

K3 NL

Plochy lesní

TTP: 556/2

0,13

0,13

K4 NL

Plochy lesní

TTP: 551/1, 499/3

1,25

1,25

TTP (1,25ha)

K5 NL

Plochy lesní

TTP: 489/1 (část)

2,16

2,05

TTP (2,05ha)

K6 NL

Plochy lesní

TTP: 578/3 (část), 578/1 (část)

0,99

0,99

TTP (0,99ha)

K7 NL

Plochy lesní


0,46

0,28

orná půda (0,28ha)

K8 NL

Plochy lesní


0,28

0,03


Z9 BV Z22 BV Z10 SR Z11 SR Z12 SR Z13 SR Z14 SR Z16 SR

Bydlení – v rodinných domech - venkovské Plochy smíšené obytné rekreační Plochy smíšené obytné rekreační Plochy smíšené obytné rekreační Plochy smíšené obytné rekreační Plochy smíšené obytné rekreační

5.29.44-0,59ha 5.29.11-0,39ha 5.29.44-0,25ha 5.40.68-0,18ha

V. II. V. V.

5.44.10-0,28ha

0,82

-

-

III.

0,28

-

-

5.14.10-0,65ha 5.58.00-0,02ha

II. II.

0,67

-

-

TTP (0,28ha) TTP (0,67ha) orná půda (0,54ha) orná půda (0,97ha) TTP (0,07ha) TTP (0,43ha) orná půda (0,43ha)

5.14.10-0,54ha

II.

0,54

-

-

5.14.10-0,97ha

II.

0,97

-

-

5.50.01-0,07ha

III.

0,07

-

-

5.58.00-0,43ha

II.

0,43

-

-

5.29.01-0,34ha 5.56.00-0,09ha

II. I.

0,43

-

-


5.21.10-3,29ha

IV.

3,29

-

-

5.21.10-1,96ha

IV.

1,96

-

-

5.40.68-0,07ha 5.40.89-0,06ha 5.29.44-0,54ha 5.37.15-0,35ha 5.40.68-0,36ha 5.29.44-0,97ha 5.37.15-0,13ha 5.40.67-0,95ha 5.40.77-0,71ha 5.40.78-0,28ha 5.08.50-0,11ha 5.15.12-0,16ha 5.40.78-0,01ha 5.08.500,006ha

V. V. V. V. V. V. V. V. V. V. III. II. V. III.

0,13

-

-

1,25

-

-

2,05

-

-

0,99

-

-

0,28

-

0,19

0,03

-

0,006

orná půda (1,96ha) TTP (0,13ha)


102


K9 NL

Plochy lesní

Orná půda: 54/1 (část) TTP: 810/1 (část)

1,85

orná půda (1,24ha) TTP (0,10ha)

1,34

5.37.160,024ha 5.29.11-0,19ha 5.29.41-0,98ha 5.40.68-0,11ha 5.47.42-0,01ha 5.58.00-0,05ha

V. II. IV. V. IV. II.

1,34

-

-

Tabulka „VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL“ Označení plochy Z15 SR Z20 RI Z21 RI

Využití plochy

Čísla parcel KN

Lesní pozemek: 920/30 Lesní pozemek: Rekreace – plochy staveb 922/2, 921/21, 921/30, pro rodinnou rekreaci 921/29 Lesní pozemek: Rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci 986/65, 986/23 Plochy smíšené obytné rekreační

Druh pozemku (kultura dotčené půdy)

Umístění v zastavěném území (PUPFL v ha)

Umístění mimo zastavěné území (PUPFL v ha)

Investice do půdy (v ha)

0,98

lesní pozemek (0,98ha)

-

0,98

0,001

0,89

0,89


-

0,89

-

0,29

0,29


-

0,29

-

Celkový rozsah ploch v ha

Z toho zábor PUPFL v ha

1,41

v zastavěném území

Zábor ZPF v ha mimo zastavěné území

celkem

Plochy bydlení v rodinných domech - venkovské Plochy smíšené obytné - rekreační Plochy lesní

0,200 -

9,570 8,360 6,070

9,770 8,360 6,070

Celkem

0,200

24,000

24,200

Využití plochy


103


Kultura



celkem

0,200 -

15,550 0,396 7,680

15,550 0,596 7,680

-

0,374

0,374

0,200

24,000

24,200

Orná půda Zahrady Trvalé travní porosty Ovocné sady Celkem


Třída ochrany


I. II. III. IV. V.

0,200 -

0,090 5,340 1,786 9,120 7,664

0,090 5,540 1,786 9,120 7,664

Celkem

0,200

24,000

24,200

Využití plochy


celkem

Zábor PUPFL v ha mimo zastavěné území

celkem

Plochy smíšené obytné - rekreační Rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci

-

0,980 1,180

0,980 1,180

Celkem

-

2,160

2,160


104


Zábory zemědělského půdního fondu dojde k ovlivnění hydrologických poměrů v povodí Vlkančického potoka (číslo hydrologického pořadí 1-09-03-104).

2.

Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa

Všeobecné údaje o lesích v řešeném území Obec Vlkančice leží v lesnaté oblasti Černokostelecka. Lesy zaujímají 52,1% celkové výměry katastrálního území. Lesy se nacházejí ve východní části, podél celé jižní a severní hranice řešeného území. Podle Lesního hospodářského plánu spadají lesy v obci do kategorie 10 - hospodářský les, 32d, 32e - les zvláštního určení a 21a - les ochranný. Navrhovaná opatření Územní plán navrhuje 9,58 ha pozemků určených k plnění funkce lesa. V řešeném území se nepředpokládají žádné lesnické rekultivace. V řešeném území sídla Pyskočely se nachází četná stávající chatová zástavba na lesních pozemcích. Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa V důsledku navrhované výstavby bude dotčeno 2,160 ha pozemků určených k plnění funkce lesa.

D. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 105 stran. Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje celkem 3 výkresy: 6.

Koordinační výkres – 1 : 5 000

7.

Výkres širších vztahů – 1 : 50 000

8.

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – 1 : 5 000


105

ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents