Územní plán Obytce Odůvodnění územního plánu Pro veřejné projednání
Obec Obytce, ORP Klatovy Statutární zástupce: JUDr. Zdeňka Vlčková, starostka obce Kontakt: www.obytce.cz Řešené katastrální území: Obytce Obec s rozšířenou působností: Klatovy Pořizovatel dokumentace Městský úřad Klatovy, Odbor výstavby a územního plánování Kontaktní adresa: náměstí Míru 62, 339 01 Klatovy Zpracovatel dokumentace Akad. arch. Václav Šmolík a kolektiv B. Smetany 7, 312 15 Plzeň, IČO: 10395580 Spolupráce – mapová část Rozvojová inženýrská společnost, s.r.o., Jugoslávská 20, 326 00 Plzeň, IČ 25235966
Akce „Územní plán Obytce“ byla spolufinancována z Programu stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje 2015.
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Obsah 1.
Postup při pořízení územního plánu ...................................................................................................... 4
2.
Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem,
vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů ................................................................. 5 2.1
Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, schválena vládou ČR 20. 7. 2009
usnesením č. 929 (PÚR ČR) ................................................................................................................................. 5 2.2
Vyhodnocení souladu se Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje, vydanými Zastupitelstvem
Plzeňského kraje dne 2. 9. 2008 č. usnesení 834/08 (ZÚR PK) ........................................................................... 6 3.
Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu
architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území ............... 8 4.
Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ................ 8
5.
Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle
zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ............................................................. 9 Dotčené orgány, které uplatnily svá stanoviska a jejich vyhodnocení: .............................................................. 9 Dotčené orgány, které uplatnily ve stanovené lhůtě svá stanoviska bez připomínek: ....................................... 9 Dotčené orgány, které ve stanovené lhůtě připomínky neuplatnily: ................................................................ 9 Vyhodnocení připomínek sousedních obcí: ...................................................................................................... 10 Výsledek přezkoumání územního plánu podle §53 odst. 4 stavebního zákona: .............................................. 10 6.
Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující informace o výsledcích tohoto
vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí .......................................................... 10 7.
Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 .................................................................................... 10
8.
Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud
některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly ............................................................................... 10 9.
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty ......................................................... 11 9.1
Zdůvodnění vymezení zastavěného území ............................................................................................. 11
9.2
Zdůvodnění koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot .......................................... 11
9.3
Zdůvodnění urbanistické koncepce ........................................................................................................ 16
9.4
Zdůvodnění vymezení ploch změn ......................................................................................................... 16
9.5
Zdůvodnění vymezení ploch rezerv ........................................................................................................ 18
9.6
Zdůvodnění systému sídelní zeleně ........................................................................................................ 18
9.7
Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury ......................................................................................... 19
9.8
Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny .............................................................................................. 26
9.9
Radonové riziko ...................................................................................................................................... 35 2
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
9.10
Staré zátěže, požadavky civilní ochrany ............................................................................................. 35
9.11
Zdůvodnění vybrané varianty řešení .................................................................................................. 36
9.12
Zdůvodnění vymezení zastavitelných ploch s jiným způsobem využití .............................................. 36
10.
Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných
ploch
36
Kvantifikace navrženého rozvoje ...................................................................................................................... 37 11.
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území .................................... 38
12.
Vyhodnocení splnění požadavků Zadání ÚP .................................................................................... 38
13.
Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst.
1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení.................................................................... 40 14.
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na
pozemky určené k plnění funkce lesa ........................................................................................................... 41 Bonitované půdně ekologické jednotky ........................................................................................................... 41 Přehled ploch navržených k odnětí ZPF ............................................................................................................ 42 Zdůvodnění navrhovaného řešení .................................................................................................................... 44 Ochrana lesního půdního fondu ....................................................................................................................... 45 15.
Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění ................................................................................. 45
16.
Vyhodnocení připomínek ............................................................................................................... 45
17.
Údaje o počtu listů Odůvodnění a počtu výkresů k němu připojené grafické části ........................... 45
18.
Poučení .......................................................................................................................................... 46
3
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
1. Postup při pořízení územního plánu
4
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů 2.1 Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, schválena vládou ČR 20. 7. 2009 usnesením č. 929 (PÚR ČR) Obec Obytce není zahrnuta do žádné rozvojové osy, specifické oblasti ani rozvojové oblasti. Nejsou na ni tedy z hlediska politiky územního rozvoje (PÚR) ČR kladeny žádné specifické požadavky. Obecné požadavky:
Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území.
Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost v rámci EU.
Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.
Při stanovování funkčního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel; hledat při tom vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území.
Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu).
V rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet vedle podmínek pro vznik územních systémů ekologické stability i podmínky pro vznik souvislých ploch veřejné přístupné zeleně (zelené pásy), umožňující prostupnost krajiny, její rekreační využití a zachování reprodukční schopnosti.
Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika). Podporovat propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).
Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a technickou infrastrukturu umisťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny, je-li to účelné, do společných koridorů.
5
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizivat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umisťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech.
Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově-sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel.
Republikové priority dle části 2.2 PÚR ČR – články 14 až 32 pojmenovávají nejzásadnější principy územního plánování a tvoří tak základ pro stanovení koncepce rozvoje území a ochrany jeho hodnot. Ty jsou dále rozvíjeny v kapitolách B. a C. výrokové části. ÚP respektuje uvedené požadavky v plném rozsahu.
2.2 Vyhodnocení souladu se Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje, vydanými Zastupitelstvem Plzeňského kraje dne 2. 9. 2008 č. usnesení 834/08 (ZÚR PK) ZÚR PK byly vydány formou opatření obecné povahy dne 19. 09. 2008 a nabyly účinnosti dne 17. 10. 2008.
Výřez z výkresu Uspořádání území kraje (ZÚR PK)
Výřez z výkresu Plochy a koridory nadmístního významu (ZÚR PK)
Podle tohoto dokumentu není řešené území zařazeno do žádných specifických ani rozvojových oblastí nadmístního významu, neprochází jím ani rozvojová osa dle ZÚR PK. ZÚR PK stanovují priority územního plánování Plzeňského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. V prioritách je důraz kladen na vyvážený vztah mezi těmito pilíři udržitelného rozvoje území – rozvoj hospodářských aktivit, sociální soudržnost, ochrana přírodních podmínek, technická infrastruktura a sídelní struktura a rekreace. V rámci hlavních cílů územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje v Plzeňském kraji ÚP respektuje tyto zásady:
výstavbu v obcích usměrňovat s cílem omezit vznik nových satelitních obytných lokalit,
6
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
zvyšování atraktivity pro trvalé bydlení ve vazbě na město Klatovy,
zvyšování atraktivity pro hospodářské aktivity,
při návrhu rozvojových ploch minimalizovat zábory ZPF v I. a II. třídě přednosti v ochraně,
v sídlech lokalizaci a koncentraci vybavenosti regulovat především s ohledem na dopravní předpoklady území a další funkce (zejména vytváření souvislých ploch veřejné zeleně, památkovou ochranu a zachování civilizačních a kulturních hodnot).
Územní plán je navržen v souladu s územně plánovací dokumentací okolních obcí a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, které pro řešenou oblast definují následující obecné požadavky:
Regulovat výstavbu s ohledem na ochranu životního prostředí a rekreační předpoklady území.
Posilovat tradiční podnikatelské aktivity s využitím místních zdrojů.
Vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace.
Pilíře udržitelného rozvoje území Hospodářský rozvoj Možnosti využívání zemědělských ploch nejsou regulovány. Záměrem je, aby krajina byla využitelná jak pro produkci na orné půdě, tak i pro tradiční sadovnictví. Sociální soudržnost V rámci tohoto pilíře je řešen rozvoj bydlení a vybavení obce veřejnou infrastrukturou. Životní prostředí Řešeného území se týká požadavek ochrany nezastupitelných přírodních hodnot. Požadavek je naplněn implementací nového Územního systému ekologické stability (ÚSES) (priorita 5). ÚP respektuje přírodní, kulturní a civilizační hodnoty (priorita 41 a 43). Technická infrastruktura V rámci tohoto pilíře jsou vymezeny plochy pro výstavbu a obnovu místních a účelových komunikací v souladu s možnostmi krajiny a požadovanými kapacitami (priority 31 a 33). Sídelní struktura a rekreace Cílem územního plánu je zachovat specifickou tvářnost sídla. Z toho důvodu přistupuje konzervativně k návrhu ploch pro bydlení i rekreaci.
7
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území ÚP Obytce byl zpracován v souladu s cíli územního plánování dle §18 a úkoly územního plánování dle §19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, neboť v řešeném území vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území těmito aspekty:
koordinací využívání území,
stanovením urbanistické koncepce, koncepce veřejné infrastruktury a koncepce uspořádání krajiny,
zachování a rozvíjení kulturních a přírodních hodnot území,
udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé prostředí (ochrana krajiny, vymezení ÚSES, zakázání zástavby ve volné krajině), podmínek pro hospodářský rozvoj a soudržnost obyvatel,
územním plánem obce je stanovena urbanistická koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území,
byly stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území,
vytvářením podmínek pro zabezpečení rozvoje dopravní infrastruktury (účelové a místní komunikace) a technické infrastruktury,
obecně vytvářením podmínek pro výstavbu,
při řešení územního plánu byly zohledněny jak veřejné, tak soukromé zájmy na rozvoji území.
4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ÚP Obytce je řešen v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a je proveden dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. ÚP vymezuje v kap. F textové části výroku nad rámec vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, tyto „plochy zeleně“ s rozdílným způsobem využití, které nelze zařadit do jiných funkčních ploch: - plochy zeleně – soukromé a vyhrazené (ZS).
8
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Tyto plochy byly vymezeny z důvodu funkční specifičnosti, hlavním důvodem bylo právo volného přístupu bez omezení, definované pro veřejná prostranství zákonem o obcích, které nemusí být nutně podmínkou pro uvedené plochy zeleně. Funkční mezofilní biocentra ÚSES jsou lokálně překryvným způsobem umístěna převážně ve fungujících hospodářských lesích. Vymezení biocentra ve funkčním lese klade na tuto plochu pouze podmínku, že nesmí být snížena ekologická stabilita biocentra při hospodářském využívání. Funkční hygrofilní biocentra a biokoridory jsou umístěny v údolních nivách, které jsou většinou plně funkční. Nefunkční koridory se většinou nacházejí na plochách zemědělského půdního fondu, povětšinou orné půdě, kde by bez vymezení překryvné plochy nebylo většinou možné ÚSES založit. Grafické zobrazení ÚP bylo zvoleno s ohledem na přehlednost předávaných dat.
5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Dotčené orgány mohly uplatnit svá stanoviska ve lhůtě 30-ti dnů ode dne společného jednání, které se uskutečnilo dne Doplní pořizovatel. Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů uplatněných v rámci společného jednání o Návrhu ÚP Obytce:
Dotčené orgány, vyhodnocení:
které
uplatnily
svá
stanoviska
a jejich
Doplní pořizovatel
Dotčené orgány, které uplatnily ve stanovené lhůtě svá stanoviska bez připomínek: Doplní pořizovatel
Dotčené orgány, které ve stanovené lhůtě připomínky neuplatnily: Doplní pořizovatel
9
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Vyhodnocení připomínek sousedních obcí: Doplní pořizovatel
Výsledek přezkoumání stavebního zákona:
územního
plánu
podle
§53
odst.
4
Viz předchozí kapitola.
6. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí ÚP nebude mít vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Krajský úřad Plzeňského kraje – odbor životního prostředí nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů ÚP Obytce na životní prostředí ani vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí nebylo požadováno ani od Ministerstva životního prostředí. Vzhledem ke skutečnosti, že při projednání Návrhu Zadání ÚP Obytce nebyl dotčeným orgánem uplatněn požadavek na variantní řešení, nebyl pro ÚP Obytce zpracován koncept. Jako další etapa územního plánu byl proto zpracován rovnou Návrh ÚP Obytce.
7. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 Doplní pořizovatel
8. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Doplní pořizovatel
10
ODŮVODNĚNÍ
9.
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty
9.1 Zdůvodnění vymezení zastavěného území Mapovým podkladem, na jehož základě byl ÚP Obytce zpracován, je digitální katastrální mapa z roku 2014 aktualizovaná v průběhu roku 2015 o změny dle katastru nemovitostí z veřejně dostupné WMS vrstvy. Obec nemá do dnešního dne žádný ÚP obce. Vymezení zastavěného území je provedeno dle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), o územním plánování a stavebním řádu, § 2 odst. 1., jako zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966. Hranice zastavěného území byla v ÚP vymezena v souladu s ustanovením stavebního zákona. Byly do něj zahrnuty jak plochy intravilánu tak všechny prokazatelně zastavitelné pozemky podle údajů o pozemcích uvedených v KN. Plochy vymezení zastavěných území činí 17 ha, což je 3,9 % z celkové rozlohy správního území obce (437 ha).
9.2 Zdůvodnění koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 9.2.1 Hlavní cíle rozvoje území (vize) Koncepce rozvoje řešeného území vychází z dosavadního uspořádání a přirozeného rozvoje sídla v krajině. Je brán zřetel na charakter a potenciál území a úlohy sídla v systému osídlení. Řešené území se nachází mimo rozvojové a specifické oblasti i mimo rozvojové osy. Koncepce rozvoje řešeného území je navržena v souladu s obecnými republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území dle PÚR ČR. V koncepci rozvoje řešeného území je kladen důraz na rozvoj bydlení a podnikatelských aktivit. Hlavní cíle rozvoje území, byly formulovány v součinnosti se zástupci obce s ohledem na dosavadní úlohu obce v sídelní struktuře a na vytvoření předpokladů pro zkvalitnění životních podmínek obyvatel a podmínek pro další rozvoj obce. V koncepci rozvoje území byly zohledněny limity využití území a prvky, které je nutno respektovat z hlediska ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Cílem všech návrhových opatření je vytvářet, kontinuálně udržovat a koordinovat územní připravenost na požadavky změn v území při respektování republikových priorit územního plánování. Nová zástavba je navrhována v umírněné podobě a logicky doplňuje původní stopu zástavby do kompaktního tvaru. Obec Obytce má, vzhledem ke své poloze mimo hlavní dopravní tahy, rozvojový potenciál v oblasti bydlení s možností podnikání a rozvoji volnočasové rekreace. Tento potenciál je vhodné využít vymezením úměrně velkých ploch bydlení s ohledem na související služby a občanskou vybavenost sídla. Tyto funkce by měly být rozvíjeny úměrně s postupným růstem trvale žijících obyvatel. Vzhledem k charakteru a umístění sídla se předpokládá, že většina obyvatel bude za zaměstnáním stále dojíždět do nedalekých měst. 11
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Okolní krajinu ÚP navrhuje zachovat jako volnou, soustředit se zejména na zvyšování jejích retenčních schopností, na založení prvků ÚSES, její zpřístupnění a zachování její estetické hodnoty. ÚP je pojat v rámci mantinelů daných legislativním rámcem v co největší míře velkoryse s důrazem na polyfunkčnost využití území. Za hlavní cíl si ÚP určil zbytečně nebránit rozmanitosti využití území, tedy regulovat přiměřeně a to zejména zásadní záležitosti veřejného charakteru.
9.2.2 Ochrana a rozvoj hodnot území Kulturní hodnoty území V řešeném území se nacházejí tyto nemovité kulturní památky:
Kaple sv. Barbory na návrší nad vsí (č.23513/4-3193)
Kaple sv. Barbory je jednoduchá stavba ze 17. století. Kaple má osmiúhelníkový půdorys, na čtyřech stranách doplněný nižšími přístavky, z nichž severní a jižní tvoří kapličky pro oltáře. Západní přístavek slouží jako vchod, ve východním je zvonice. Na zbylých čtyřech stranách jsou umístěna oválná okna. V současné době je kaple odsvěcena a je v soukromém vlastnictví.
Zámek (č.38277/4-3192)
Původní tvrz byla založena zřejmě již ve 14. století, ve 2. polovině 16. století byla tvrz přestavěna a zvětšena. Při dalších úpravách ve 30. letech 18. století získal podobu barokního zámku. Při této přestavbě zaniklo původní opevnění tvrze i s věží. Zámek je nyní ve vlastnictví soukromé osoby, prošel rekonstrukcí a bude sloužit pravděpodobně jako penzion.
Mimo objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek, se v řešeném území nalézají také další architektonicky, historicky, kulturně a technicky hodnotné stavby a objekty, které je třeba při dalším rozvoji respektovat a chránit, neboť se jedná o důležité prvky typické pro českou krajinu. Jsou to zejména drobné sakrální stavby, jako jsou kapličky, pomníky a křížky. ÚP jmenuje vybrané historicky, kulturně a technicky cenné stavby či soubory objektů, které nejsou chráněny ze zákona, jako zapsaná nemovitá kulturní památka, určuje jejich hodnoty a způsob ochrany proto, aby byla zajištěna zvýšená pozornost při jejich rekonstrukci.
Pomník padlým
Kříž
Dále ÚP vymezuje dva urbanisticky cenné prostory důležité pro zachování charakteru obce, popisuje hodnoty jednotlivých míst a stanovuje ochranná opatření. Jedná se o prostory, ve kterých je zachována původní urbanistická struktura sídla, či nedílné spojení zástavby s krajinou, tvořící pro dané místo charakteristický vizuální celek. Duch těchto prostorů by měl být zachován a rozvíjen tak,
12
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
aby byly podpořeny všechny jeho funkce. Doporučeny jsou proto veškeré úpravy kultivující parter těchto prostranství, sadovnické úpravy apod.
Historické jádro obce
Zámecký areál
13
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
V řešeném území se nevyskytuje místo významné události. V řešeném území jsou Státním archeologickým seznamem ČR (SAS ČR) evidovány tyto archeologické lokality (naleziště a zóny – území s archeologickými nálezy ÚAN I.): Pořadové
číslo
Název ÚAN
SAS
Kategorie ÚAN
22-13-16/14
„Ve Skalici“
I
Registrovaný
Katastr, okres
správce NPÚ – ústřední
Obytce, Klatovy
pracoviště, centrum
Dále se v řešeném území nachází území evidované Státním archeologickým seznamem jako lokality s pravděpodobným výskytem archeologických nálezů – ÚAN II.: Pořadové
číslo
Název ÚAN
SAS 22-13-16/13
Kategorie ÚAN
středověké a
II
novověké jádro
Registrovaný
Katastr, okres
správce NPÚ – ústřední
Obytce, Klatovy
pracoviště, centrum
obce 22-13-17/3
Cypriánka
II
NPÚ – ústřední
Obytce, Klatovy
pracoviště, centrum
Na východ od intravilánu obce se nachází významná archeologická lokalita s názvem ÚAN „Ve Skalici“. Jedná se o území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů. V centrální části sídla se dále nachází významná archeologická lokalita. Jedná se o celé středověké a novověké jádro obce, kde se předpokládá výskyt archeologických nálezů. Lokalita stejného významu se nachází na východním okraji řešeného území, pod názvem ÚAN Cypriánka. Jedná se pravděpodobně o zaniklou středověkou osadu. ÚAN I. je území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů. Zpravidla sem spadají intravilány historických měst a sídel. V úvahu připadají převážně městská jádra, za hranici bývá považováno opevnění včetně zázemí nebo obvod intravilánu, zachycený stabilním katastrem v 1. polovině 19. století. ÚAN II. je území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují (např. písemné prameny, geofyzikální či letecká prospekce atd., ale i těsná blízkost kategorie ÚAN I.). Pravděpodobnost jejich výskytu je 51-100%. Na tomto území s archeologickými nálezy je stanovena ohlašovací povinnost ve smyslu § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, spravovaný Národním památkovým ústavem (NPÚ) pro účely ochrany a záchrany archeologických nálezů na území ČR.
14
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Přírodní hodnoty území Zvláště chráněná území V řešeném území se nenacházejí žádná zvláště chráněná území přírody dle §14 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ani jejich ochranná pásma (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka). Obecně chráněná území V jihovýchodní části správního území obce Obytce je vymezen přírodní park Plánický hřeben (dle § 12 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů). V řešeném území se nenachází registrovaný významný krajinný prvek (VKP). Územní plán navrhuje dva významné krajinné prvky – na východ a na sever od Obytců. V řešeném území se nacházejí významné krajinné prvky (VKP) ze zákona – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy dle § 3 písm. b zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Na správním území obce není vyhlášena evropsky významná lokalita ani ptačí oblast ze soustavy Natura 2000. Do řešeného území nezasahuje ani se v něm nevyskytuje území biosférické rezervace ani geoparku (UNESCO). V řešeném území se nachází jeden památný strom:
Lípa u kapličky v Obytcích Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste na návrší u raně barokní kaple sv. Barbory ze 17. století, v nadmořské výšce 500 m n. m. Původně rostla v páru, ale druhá z lip je již pokácena. Obvod jejího kmene měří 739 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 39 m (měření 2004). Lípa je chráněna od roku 1978 pro svůj vzrůst, jako krajinná dominanta a součást památky.
Do řešeného území nezasahuje žádné smluvně chráněné území (SCHÚ) dle § 39 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Další hodnoty Obec je na východní straně lemována lesy. Téměř celé správní území obce patří do Klatovské oblasti krajinného rázu. Východní část správního území patří do Plánické oblasti krajinného rázu. Obě oblasti jsou území se zvýšenou ochranou krajinného rázu. Je proto nutné zachovat biologické, krajinné a estetické hodnoty území a využít ho spolu s přírodními krásami k rekreaci a cestovnímu ruchu. Podmínkou zdárného vývoje oblasti je nejen ochrana, ale i tvorba přírodního prostředí podle místních podmínek (např. dosadba rozptýlené zeleně apod.). Výstavba objektů a zařízení zde musí být v souladu s příslušnou schválenou územně plánovací dokumentací. Není zde povolena výstavba objektů a zařízení, které by svým provozem nebo vzhledem podstatně narušily přírodní prostředí a krajinářské hodnoty území.
15
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Na správním území obce není vymezen významný vyhlídkový bod.
9.3 Zdůvodnění urbanistické koncepce Záměry a požadavky obce, majitelů pozemků a podnikatelských subjektů na vymezení rozvojových ploch byly v průběhu prací na Návrhu ÚP prověřeny a posouzeny. Požadovaný rozsah navrhovaných ploch byl upraven podle reálných potřeb obce. S ohledem na jejich územní kontext není navrhována etapizace rozvoje (návrh a územní rezerva). Navržená urbanistická koncepce respektuje a chrání v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 priority ochrany přírody a jejího přirozeného využívání, ochrany civilizačních a kulturních hodnot, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví sídla. Návrh ÚP klade důraz na zachování jedinečné urbanistické struktury historické části sídla a navrhuje opatření k obnově krajiny a opatření k ochraně krajinného rázu a míst krajinného rázu. V maximální možné míře také klade důraz na zachování prostupnosti sídla a zachování prostupnosti ze sídla do okolní krajiny. UP dodržuje zásadu, že není přípustné vymezit nová zastavitelná území bez návaznosti na zastavěné území. ÚP zachovává urbanistickou strukturu obce a navrhuje tři plochy zastavitelné. V rámci zastavěného území je žádoucí posílit občanskou vybavenost obce o potřebné služby. Funkční využití ploch zastavěného území umožňuje lokaci drobných provozoven a řemeslnických živností přímo v plochách bydlení.
9.4 Zdůvodnění vymezení ploch změn Rozvojové plochy doplňují nezastavěné proluky a výběžky sídel nebo jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území tak, aby byla posílena kompaktnost zástavby. Rozvojové plochy jsou vymezeny v souladu s koncepcí rozvoje území.
Zastavitelné plochy Zastavitelné plochy byly vymezovány s ohledem na celkový potenciál rozvoje území v maximální kapacitě sídla, což by mělo předejít změnám ÚP. Při realizaci ÚP je nutné přednostně využit plochy pro bydlení v zastavěném území a plochy pro výstavbu, které na zastavěné území navazují. Všechny nově vymezené plochy jsou vždy vymezeny v návaznosti na zastavěné území.
Plochy bydlení BV – bydlení individuální v rodinných domech – vesnické: Plochy navržené pro tuto funkci jsou: Z1 (Obytce – východ) – Tato rozvojová plocha bydlení se nachází východně od sídla Obytce, navazuje na stávající zástavbu. Návrh plochy vychází z požadavků majitelů pozemků a obce. V rámci plochy je nutno zajistit parkování, včetně přístupových komunikací. Podmínkou pro činnost na této ploše je, že nenaruší pohodu bydlení a nesníží kvalitu prostředí sousedícího území. V rámci využití ploch nebude narušeno životní prostředí a kvalita ovzduší. Limitujícími prvky jsou: hranice archeologického naleziště.
16
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Z2 (Obytce – jih) – Tato plocha navazuje na stávající zástavbu jižně od sídla Obytce. Návrh plochy vychází z požadavků majitelů pozemků a obce. V rámci plochy je nutno zajistit parkování, včetně přístupových komunikací. Podmínkou pro činnost na této ploše je, že nenaruší pohodu bydlení a nesníží kvalitu prostředí sousedícího území. V rámci využití ploch nebude narušeno životní prostředí a kvalita ovzduší. Limitujícími prvky jsou: ochranné pásmo elektrického vedení.
Plochy výroby a skladování VZ – zemědělská výroba: Plochy navržené pro tuto funkci jsou: Z3 (Obytce – západ) – Podmínkou pro činnost na této ploše je, že nenaruší pohodu bydlení a nesníží kvalitu prostředí sousedícího území. V rámci využití ploch nebude narušeno životní prostředí a kvalita ovzduší. Limitující prvky nejsou.
Plochy přestavby Plochy vodní a vodohospodářské – W Plochy navržené pro tuto funkci jsou: P1 (Rozšíření rybníka v centrální části obce Obytce) – Tato plocha navazuje na stávající plochu rybníka v centrální části Obytců, je určena pro jeho rozšíření. Limitujícími prvky jsou: hranice archeologického naleziště.
Plochy změn v krajině Dopravní infrastruktura DS – silnice Plochy navržené pro tuto funkci jsou: K1 (Obnova polní cesty západně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje obnovu historické polní cesty západně od Obytců. K2 (Obnova polní cesty západně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje obnovu historické polní cesty západně od Obytců. K3 (Obnova polní cesty severně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje obnovu historické polní cesty severně od Obytců. K4 (Obnova polní cesty severně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje obnovu historické polní cesty severně od Obytců. K5 (Obnova polní cesty severovýchodně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje obnovu historické polní cesty severovýchodně od Obytců. K6 (Obnova polní cesty severovýchodně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje obnovu historické polní cesty severovýchodně od Obytců.
17
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
K7 (Obnova polní cesty jihovýchodně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje obnovu historické polní cesty jihovýchodně od Obytců. K8 (Obnova polní cesty jihovýchodně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje obnovu historické polní cesty jihovýchodně od Obytců. K9 (Obnova polní cesty jihovýchodně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje obnovu historické polní cesty jihovýchodně od Obytců. K10 (Obnova polní cesty východně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje obnovu historické polní cesty východně od Obytců. K11 (Obnova polní cesty východně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje obnovu historické polní cesty východně od Obytců. K12 (Obnova polní cesty východně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje obnovu historické polní cesty východně od Obytců.
Plochy vodní a vodohospodářské – W Plochy navržené pro tuto funkci jsou: K13 (Založení vodní plochy východně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje založení nové vodní plochy východně od Obytců. K14 (Založení vodní plochy východně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje založení nové vodní plochy východně od Obytců. K15 (Založení vodní plochy jižně od obce Obytce) – Toto opatření navrhuje založení nové vodní plochy jižně od Obytců.
Technická infrastruktura TI – inženýrské sítě Plochy navržené pro tuto funkci jsou: K16 (Vzdušné vedení vysokého napětí) – Toto opatření navrhuje výstavbu nové trasy vzdušného vedení vysokého napětí západně od Obytců. K17 (Trafostanice) – Toto opatření navrhuje výstavbu nové trafostanice západně od Obytců.
9.5 Zdůvodnění vymezení ploch rezerv ÚP nevymezuje plochy pro územní rezervy.
9.6 Zdůvodnění systému sídelní zeleně Kostru systému sídelní zeleně tvoří především doprovodná zeleň rybníků u návsi a západně od areálu zámku a zeleň v okolí zámku. Název
Stručný popis
Rybník u návsi
Traviny, keře, vzrostlé listnaté stromy
18
ODŮVODNĚNÍ
Zeleň v areálu zámku
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Listnaté vzrostlé stromy
Dominujícím typem sídelní zeleně v řešeném území jsou zahrady u rodinných domů a chalup. Rozloha veřejné a vyhrazené sídelní zeleně odpovídá sídlu venkovského typu. V ÚP je nadále posílena zeleň soukromá – zahrady u nově navrhovaných rodinných domů. Při revitalizacích jednotlivých veřejných prostranství je doporučeno v maximální míře doplňovat tyto prostory veřejnou zelení.
9.7 Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury 9.7.1 Dopravní infrastruktura Silniční doprava Řešeným územím prochází: silnice III/1861 začíná v Klatovech a do správního území obce přichází se západu. Dále prochází napříč celým řešeným územím a pokračuje na jihovýchod od Habartic. Do západního cípu správního území obce zasahuje částí vozovky silnice III/1862. Všechny tyto silnice mají ochranné pásmo stanovené zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ze dne 23. ledna 1997 prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích vyšla pod č. 104/1997 Sb.)
Silnice III. třídy a místní komunikace II. třídy - ochranné pásmo činí 15 m kolmo od osy vozovky nebo od osy přilehlého pásu
V silničních ochranných pásmech je zakázáno mimo jiné provádět stavby a stavební práce. Výjimky z ochranného pásma uděluje silniční správní úřad za podmínek uvedených v zákoně. Nové přístupové komunikace v rozvojových plochách určených zejména pro bydlení je doporučeno vybudovat současně se sítěmi technické infrastruktury v předstihu před samotnou výstavbou domů. Nově vybudovaná dopravní síť v rozvojových lokalitách bude řešena místními komunikacemi IV. třídy s minimální šířkou veřejného profilu 8 m u komunikací obousměrných a 6,5 m u komunikací jednosměrných. Rekonstruované komunikace v sídle by se měly svým charakterem přibližovat kategorii ulic obytných (IV. třídy místních komunikací). Řešené území je napojeno na své okolí autobusovými linkami. Trasy autobusové dopravy jsou v území stabilizovány. Stávající autobusové zastávky svými docházkovými vzdálenostmi dostatečně pokrývají řešené území.
Účelové komunikace Účelové komunikace v řešeném území jsou vázány na zastavěná území s přímým kontaktem zejména na silnice III. tříd.
19
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Záměrem obce je vytyčit a obnovit síť účelových komunikací v extravilánu obce. Tyto účelové komunikace obnovují původní přímé pěší spojení mezi sídly a zajišťují dostatečný přístup k pozemkům zemědělským, lesním i ostatním. V územním plánu je navrženo: K1 – Obnova historické polní cesty západně od Obytců K2 – Obnova historické polní cesty západně od Obytců K3 – Obnova historické polní cesty severně od Obytců K4 – Obnova historické polní cesty severně od Obytců K5 – Obnova historické polní cesty severovýchodně od Obytců K6 – Obnova historické polní cesty severovýchodně od Obytců K7 – Obnova historické polní cesty jihovýchodně od Obytců K8 – Obnova historické polní cesty jihovýchodně od Obytců K9 – Obnova historické polní cesty jihovýchodně od Obytců K10 – Obnova historické polní cesty východně od Obytců K11 – Obnova historické polní cesty východně od Obytců K12 – Obnova historické polní cesty východně od Obytců
Doprava v klidu Sídlo v řešeném území má převážně charakter zástavby s rodinnými domy s minimálními nároky na odstavné nebo parkovací plochy. Zpřehlednění a vymezení odstavných stání bude řešeno v rámci revitalizací veřejných prostranství, zejména u veřejných budov občanské vybavenosti a v prostoru návsi. Součástí nově budované uliční sítě budou návštěvnická parkovací stání pouze v nezbytné míře. Odstavování vozidel bude v maximální míře řešeno na pozemcích vlastníků nemovitostí. Pro novou výstavbu je nutné řešit parkování a odstavování vozidel na pozemcích jednotlivých investorů. Pro novou výstavbu rodinných domů je potřeba zajistit vždy minimálně 1 parkovací stání na vlastním pozemku.
Veřejná doprava Veřejná doprava a ostatní silniční doprava bude nadále používat stávající komunikace. Obec je obsluhována autobusy ČSAD, územní plán nenavrhuje v organizaci veřejné autobusové dopravy žádné zásadní změny.
Plochy dopravní vybavenosti V obci Obytce nejsou navrženy žádné nové čerpací stanice pohonných hmot ani jiné nové objekty vybavenosti.
20
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Cyklistická a pěší doprava Správním územím obce neprochází v současné době žádná cyklotrasa, cyklostezka, ani hipostezka. V rámci sídla není vybudována základní síť chodníků a komunikací pro pěší. Vzhledem k hustotě automobilové dopravy, to na místních a účelových komunikacích zatím není nezbytné. Do budoucna by však bylo vhodné tuto problematiku řešit. Dílčí úpravy je možné provádět v rámci vymezených veřejných prostranství. Správním územím obce prochází jedna turistická trasa – žlutá: Klatovy – Čínov – Kydliny – Chuchle – Habartice – Plánice – Plichtice – Nalžovské hory – Černíč – Rabí – Žichovice.
Železniční doprava Železniční doprava není v řešeném ani nejbližším zájmovém území zastoupena. Nejbližší železniční stanice je v Klatovech, vzhledem k nepříznivé docházkové vzdálenosti (vzdušnou čarou cca 6 km) však nemá pro obyvatele obce rozhodující význam.
Letecká doprava V řešeném území se nenachází letiště ani vzletová a přistávací dráha, nezasahuje sem ani OP letiště.
Přehledný seznam všech VPS dopravních Číslo VPS
Popis
WD1
Dopravní infrastruktura - silnice
WD2
Dopravní infrastruktura - silnice
WD3
Dopravní infrastruktura - silnice
WD4
Dopravní infrastruktura - silnice
WD5
Dopravní infrastruktura - silnice
WD6
Dopravní infrastruktura - silnice
WD7
Dopravní infrastruktura - silnice
WD8
Dopravní infrastruktura - silnice
WD9
Dopravní infrastruktura - silnice
WD10
Dopravní infrastruktura - silnice
WD11
Dopravní infrastruktura - silnice
WD12
Dopravní infrastruktura - silnice
21
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
9.7.2 Technická infrastruktura Vodní hospodářství Vodní zdroje a zásobování pitnou vodou Obec Obytce je v současné době z větší části zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zbytek obyvatel je zásoben z domovních studní. Množství vody v těchto studních je dostatečné a kvalita vody je dobrá. Zdrojem vody vodovodu, který byl uveden do provozu v roce 1988, jsou 2 vrty situované na severním okraji obce. Vrt HJ1 má ověřenou vydatnost 2 l/s, vrt HJ2 má vydatnost 1,6 l/s. Třetí vrt o vydatnosti 0,7 l/s je nepřipojen. Kvalita vody vyhovuje. Voda z vrtu se čerpá do VDJ Obytce 1x250 m3 (535,15/531,85 m n. m.) výtlačným řadem z PVC DN 90 (0,825 km). T tohoto vodojemu se gravitačně přívodními řady PVC DN 100 a 150 (o celkové délce 0,792 km) zásobují pitnou vodou Obytce a Kydliny. V nových plochách bydlení bude rozvod pitné vody zajištěn napojením na stávající vodovod, případně individuálně z domovních studní. Obec Obytce se nachází v ochranném pásmu III. stupně (vodárenský tok Úhlava). Zásobování požární vodou Zásobování požární vodou je ze stávajícího vodovodu. Jako zdroj požární vody za ztížených podmínek slouží rybník v centrální části Obytců.
Čištění odpadních vod Obec Obytce, která se nachází v ochranném pásmu III. stupně (vodárenský tok Úhlava), má vybudovanou jednotnou kanalizační síť pro veřejnou potřebu, provozovanou obcí. Tato kanalizace nese všechny charakteristiky kanalizace dešťové, budované bezkoncepčně, postupně podle možností předchozích správců území a momentálních požadavků. Kanalizace byla vybudována z betonových trub DN 300 – 600 mm v celkové délce 2,550 km. Splaškové vody z části obce (cca 40%) odtékají po předčištění v biologických septicích do této kanalizace ústící do místní bezejmenné vodoteče. Zbylé odpadní vody jsou zachycovány v žumpách. V obci jsou vybudovány čtyři domovní mikročistírny pro rodinné domky. Vzhledem k velikosti a umístění obce není nakládání s odpadními vodami v lokalitě zahrnuto do priorit Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Definitivní způsob nakládání s odpadními vodami v obci bude řešen až po roce 2015. U nově vybudovaných objektů se předpokládá, že splaškové vody budou likvidovány individuálně v domovních čistírnách nebo v jímkách na vyvážení.
Odvádění dešťových vod Obec Obytce, která se nachází v ochranném pásmu III. stupně (vodárenský tok Úhlava), má vybudovanou jednotnou kanalizační síť pro veřejnou potřebu, provozovanou obcí. Tato kanalizace nese všechny charakteristiky kanalizace dešťové, budované bezkoncepčně, postupně podle možností
22
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
předchozích správců území a momentálních požadavků. Kanalizace byla vybudována z betonových trub DN 300 – 600 mm v celkové délce 2,550 km. Dešťové vody z celé obce jsou odváděny jednotnou kanalizací. Vzhledem k velikosti a umístění obce není nakládání s odpadními vodami v lokalitě zahrnuto do priorit Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Definitivní způsob nakládání s odpadními vodami v obci bude řešen až po roce 2015. Množství odváděných srážkových vod je žádoucí minimalizovat. Ke snížení povrchových odtoků by ve vhodných místech měly být zřízeny průlehy, terasy s protispády, vegetační opevnění erozí ohrožených svahů a výsadba dřevin, vsakovacími jímkami apod. Tato opatření mají význam i pro zajištění množství a kvality vody v domovních studních. U novostaveb bude dešťová voda přednostně vsakována a akumulována na pozemku samotném. Doporučeny jsou přírodě blízké způsoby nakládání s dešťovými vodami, tzn. např. zadržovací nádrže s přepadem a postupným upouštěním, vsakovací jímky, retenční tůně, apod.
Energetika Zásobování elektrickou energií Obec je napájena nadzemním elektrickým vedením 110/22 kV z jihozápadu. Tímto vedením jsou napájeny tři stávající distribuční trafostanice. Jednotlivá vedení jsou průběžně opravována a rekonstruována tak, aby byla udržena potřebná provozní spolehlivost dodávky elektrické energie odběratelům. Stávající distribuční trafostanice Název
Typ
Ochranné pásmo
Vlastnictví
Obytce
DTS věžová s venkovním
7 m od hrany objektu
ČEZ Distribuce a.s.
7 m od hrany objektu
ČEZ Distribuce a.s.
přívodem Obytce
DTS stožárová
Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí 7 m od krajního vodiče vedení na obě jeho strany. Distribuční síť NN v Obytcích je v nadzemním provedení, závěsnými kabely s opěrnými body. OP trafostanic je vymezeno 7 m kolmo na zdivo objektu. Energetická koncepce rozvojových ploch je níže uvedena v tabulce. V řešeném území je navržena nová trasa vzdušného vedení vysokého napětí a jedna nová trafostanice (plochy změn v krajině K16 a K17). Trafostanice bude umístěna u vjezdu do obce od Klatov. Z této TS bude pokryt nárůst spotřeby ve stávající zástavbě (několik zatím neobsazených parcel) i v rozvojové lokalitě Z1. Ostatní rozvojové lokality budou napojeny na stávající trafostanice. Vzhledem k jejich velikosti nebude potřeba výstavba další nové infrastruktury. Orientační nároky na odběr energií jsou uvedeny v tabulce.
23
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Elektřina
Označení plochy
Etapa
Z1
1
17 RD
42,5
29,75
Z2
1
17 RD
42,5
29,75
Z3
1
1 výrobní objekt
15
10,5
100
70
Výstavba
Poznámka kVA
Celkem
MWh/rok
odhad
Koncepce zásobování elektřinou je navržena s ohledem na minimalizaci výstavby venkovního vedení vysokého
napětí
a
trafostanic
VN/NN.
Rozvojové
plochy
si
vyžádají
instalaci
cca 100
kVA transformačního výkonu VN/NN. Sekundární rozvody elektřiny v jednotlivých rozvojových plochách budou řešeny v dalším stupni projektové dokumentace, kdy již budou navrženy konkrétní stavby a jejich konfigurace. Realizace se navrhuje v kabelovém provedení. Zásobování zemním plynem a teplem Obec Obytce je zásobována plynem z jihu středotlakým (STL) plynovodem. V sídle se plynovod větví do stávající uliční sítě. Vysokotlaké (VTL) ani velmi vysokotlaké (VVTL) plynovody se v řešeném území nenachází. Nově navrhované lokality lze připojit na stávající potrubí STL plynovodu. V řešeném území se nenachází žádný technologický objekt zásobování plynem. Ochranné pásmo plynovodů činí 4 m na obě strany od půdorysu plynovodu. U nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, činí ochranné pásmo 1 m na obě strany od půdorysu. ÚP respektuje stávající plynárenská zařízení včetně jejich ochranných a bezpečnostních pásem v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V řešeném území nejsou žádné významné zdroje tepla. Rodinné domy v obci jsou vytápěny tuhými palivy, zemním plynem či elektrickou energií. Způsob vytápění bude i do budoucna řešen individuálně s preferencí technicky vyspělejších a ekologicky šetrnějších způsobů spalování. U nové výstavby se doporučuje vytápění objektů pomocí elektrické energie a ekologických paliv nezávislých na sítích. Obnovitelné zdroje energie V řešeném území se nenachází žádné zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. ÚP nevymezuje plochy pro fotovoltaickou ani větrnou elektrárnu. Doporučuje se využívání sluneční energie pro ohřev užitkové vody a vytápění v nízkoteplotních systémech pomocí slunečních kolektorů. Obdobně se doporučuje umístění fotovoltaických panelů na střechy objektů. Jejich umisťování na volné plochy (mnohdy značných rozměrů) bude podmíněno zpracováním změny územního plánu.
24
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Doporučená energetická koncepce je založena na dodávkách elektřiny z centrálních zdrojů, přičemž elektřina je vyráběna z domácích primárních zdrojů.
Datové a komunikační sítě Zabezpečení řešeného území telekomunikačními a datovými službami má, vzhledem k jejich důležitosti pro rozšíření potřebných ekonomických aktivit i pro prosté zabezpečení standardních služeb, pro rezidenty důležitý význam. Řešeným
územím
neprochází
žádná
trasa
dálkových
telekomunikačních
kabelů.
Místní
telekomunikační síť je realizovaná jako kabelová uložená v zemi. Její kapacita vzhledem k instalaci moderních spojových technologií postačí pokrýt i výhledový rozvoj. Ochranné pásmo pozemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. Rozvoj stávající sítě do navržených rozvojových ploch bude řešen jako kabelový, uložený v zemi. Konfigurace rozvoje sítě bude řešena v dalších stupních projektové dokumentace (umístění soustřeďovacích bodů, případně koncentrátorů). Jižní částí řešeného území prochází radioreléová trasa. Na jihovýchodní cíp území zasahuje ochranné pásmo vysílače Barák. Vzhledem k tomu, že se jedná o zájmové území Ministerstva obrany ČR dle § 175, zákona č. 183/2006 Sb., je nutné dodržet jeho ustanovení (viz příloha vyjmenované druhy staveb). V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen na základě souhlasného závazného stanoviska MO. Tento jev je přehledně zobrazen na Koordinačním výkrese. Omezení navržených rozvojových ploch stávající energetickou a spojovou infrastrukturou Označení
Funkce rozvojové /
plochy
rezervní plochy
Z1
výstavba RD
Z2
výstavba RD
Z3
Omezení
vedení elektrického kabelu na severovýchodní hranici lokality
výstavba výrobního objektu
Nakládání s odpady Plán odpadového hospodářství (POH) Plzeňského kraje z roku 2005 je výchozím koncepčním podkladem pro nakládání s odpady v regionu. Každoročně je prováděno Vyhodnocení POH Plzeňského kraje. Likvidace odpadu v řešeném území probíhá standardně, komunální odpad je sbírán a odvážen odbornou firmou na skládku mimo řešené území. Sběr nebezpečného (baterie, staré léky, zbytky barev a laků, zářivky atd.) a velkoobjemového odpadu je zajištěn přistavením kontejnerů, určených pro tento odpad na předem vymezených místech. V současné době není v řešeném území provozováno žádné zařízení pro nakládání s odpady, tj. není zde zařízení pro skládkování odpadů (skládka), sběrný dvůr, zahlazování důlních prostor a složiště, zařízení na recyklaci odpadů nebo autovrakoviště. Územní plán nenavrhuje žádné změny v koncepci odpadového hospodářství z důvodu vyhovující stávající situace.
25
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
9.7.3 Občanské vybavení V řešeném území se nachází výše uvedená kaple, budova obecního úřadu s hasičskou zbrojnicí, hostinec a prodejna smíšeného zboží, fotbalové hřiště a zastávka hromadné dopravy. Vyšší občanská vybavenost se nachází v nedalekých Klatovech. Územní plán nevymezuje nové plochy pro občanskou vybavenost.
9.7.4 Veřejná prostranství Nejsou taxativně navržena nová veřejná prostranství. Veřejná prostranství lze realizovat v rámci zastavitelných ploch včetně podrobnějšího komunikačního řešení. Pro každé 2 ha zastavitelné plochy pro funkci bydlení individuální v rodinných domech - vesnické se vymezí s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 (do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace). Ve stabilizovaných plochách veřejných prostranství je třeba zejména při plánovaných rekonstrukcích pozemních komunikací brát zřetel na prostorovou oddělenost cyklistického provozu v rámci místních komunikací.
9.8 Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny Řešené území geomorfologicky leží v celku Švihovské vrchoviny nalézajícím se v jihozápadní části oblasti Plzeňské pahorkatiny, v okrsku Bolešinské kotliny. Bolešinská kotlina je charakterizována pahorkatinným erozně denudačním reliéfem rozptýlených drobných suků, granodioritových ostrovních vrchů, zarovnaných povrchů na hlubokých zvětralinách granodioritu a mělkých, rozevřených údolí s širokými nivami. Zařazení území do geomorfologických jednotek: (dle Boháč & Kolář 1996) Systém: Hercynský Subsystém: Hercynská pohoří Provincie: Česká vysočina Subprovincie: Poberounská subprovincie Oblast: Plzeňská pahorkatina Celek: Švihovská vrchovina Podcelek: Klatovská kotlina
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0vihovsk%C3%A1_vrchovina
Okrsek: Bolešinská kotlina
#mediaviewer/File:Svihovskavrchovina_CZ_I5B-3.png
Řešené území má nejednotný charakter uspořádání krajiny. Převažuje typ zvlněné zemědělské krajiny s okolními lesy a zástavbou obce Obytce. Otevřená krajina je zemědělsky využívaná, s vyšším podílem trvale travnatých porostů – pastvin. Pole a pastviny jsou členěny komunikacemi a mezemi s roztroušenou zelení. Strukturní zeleň volné krajiny
26
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
je v současné době představována především těmito mezemi. Méně se uplatňuje doprovod komunikací. Krajina této části řešeného území je silně antropogenizovaná (tj. silně pozměněná civilizačními zásahy). Krajina řešeného území je dle převažujícího způsobu využívání území tvořena základními krajinnými typy (ZÚR PK -Typologie České krajiny, MŽP ČR - Löw a spol., s.r.o.): 3M2 – vrcholně středověká sídelní krajina vrchovin Hercynia, lesozemědělské krajiny 3L2 – vrcholně středověká sídelní krajina vrchovin Hercynia, lesní krajiny Pozn. k tvorbě kódu: 1. místo = hledisko osídlení, 2. místo = převažující způsob využití, 3. místo = typ reliéfu
Krajinný ráz správního území Zemědělsky využívaná část území je odlesněna a má charakter pahorkatiny. Strukturní zeleně krajiny je nedostatek. Ve východní a jihozápadní části do území zasahují lesnaté vrchy. V této části řešeného území se ráz krajiny mění v atraktivní lesnatou pahorkatinu. Tyto lesy jsou nejcennější částí území.
Oblasti krajinného rázu (OKR): Téměř celé správní území obce patří do Klatovské oblasti krajinného rázu. Východní část správního území patří do Plánické oblasti krajinného rázu. Obě oblasti jsou území se zvýšenou ochranou krajinného rázu.
Místa krajinného rázu (MKR): Na správním území obce není vymezeno místo krajinného rázu. Z hlediska kvality a stupně zachovalosti hodnot je celé území charakterizováno průměrnou estetickou hodnotou. Do řešeného správního území nezasahují přírodní parky, vyhlášené podle ZOPK speciálně k ochraně krajinného rázu. Přes relativně harmonický charakter některých částí území je krajina z převážné části silně antropogenně ovlivněná (tj. silně pozměněná civilizačními zásahy) a degradovaná, se značně sníženou ekologickou stabilitou, tedy schopností udržovat biodiverzitu a odolávat kalamitním jevům. Míru ekologické stability charakterizuje šest stupňů: 0 - výrazně nestabilní (bez významu pro ES) - zpevněné a zastavěné plochy 1 - velmi málo stabilní (velmi malý význam) - orná půda, intenzivní kultury 2 - málo stabilní (malý význam) - kulturní louky, ruderály, zahrady, upravené toky 3 - středně stabilní (střední význam) - polokulturní louky, kulturní lesy, intenzivní rybníky 4 - velmi stabilní (velký význam) - přirozené louky, polokulturní lesy, extenzivní rybníky 5 - nejstabilnější (výjimečně velký význam) - přírodní lesy a toky, jezera, skály, mokřady Nositelem ekologické stability v území je tzv. kostra ekologické stability, tedy soubor krajinných prvků se stupněm stability 3-5. V krajině zájmového území jsou součásti kostry ekologické stability zachovány na malé ploše s převahou středního stupně stability:
27
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Rozsáhlé lesní porosty zasahují do území v jeho východní části. Další lesní plochy se nacházejí na jihozápadní části řešeného území. Jedná se o lesy hospodářské. Lesy mají místy přirozenou skladbu, ale z větší části byly nahrazeny monokulturami smrku nebo borovice. Na odlesněných plochách dnes převládají pole, dříve byly proporcionálně zastoupeny louky i pastviny. Pomístně byly vybudovány rybníky. Potenciální vegetaci bioregionu tvoří v nižších polohách acidofilní doubravy. Ve vyšších polohách jsou zastoupeny bučiny, na bazičtějších podkladech květnaté, na kyselých vzácněji i bikové, a též jedliny. Kolem vodních toků jsou luhy. Vodoteče v území představuje bezejmenný potok, pramenící na svazích vrchu Karkule východně od obce. Potok protéká Obytce a západně od obce je pravostranným přítokem Točnického / Hoštického potoka. Vodní plochy jsou v území ojedinělé, jedná se vlastně jen o dva rybníky. Jeden leží na návsi v Obytcích, druhý v areálu zámku. Pro rybník na návsi je navrženo rozšíření. Nelesní rozptýlená skupinová, liniová či solitérní zeleň je v území zastoupena nedostatečně, téměř chybí především v souvisleji zorněných partiích území. Nezastavěné území je rozděleno na výkresu č.2 – „Hlavní výkres“ na následující krajinné funkční plochy, které jsou dále propojeny s návrhovými opatřeními ÚP: W – Plochy vodní a vodohospodářské NSx – Plochy smíšené nezastavěného území ZO – Plochy zemědělské – orná půda LH – Plochy lesní
9.8.1 Návrh ÚSES (dle zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) Návrh ÚSES je do ÚP zapracován s upřesněním na hranice parcel podle aktuální KPÚ v zájmovém území. Dále byly do sítě zahrnuty další navržené interakční prvky, rovněž pozemkově vymezené v KPÚ. Návrh ÚSES vychází ze zhodnocení tzv. kostry ekologické stability, tedy aktuálně zachovaných přírodních ploch v krajině řešeného území a navazuje na regionální biokoridory a biocentra, vyskytující se v okrajové části řešeného území. Charakteristika území a přehled zjištěných cennějších ploch zahrnutých do ÚSES je uveden výše v části Přírodní hodnoty. Vyšší hierarchie ÚSES, tj. nadregionální úroveň, se v řešeném území nevyskytuje. V širším okolí řešeného území však byly provázány všechny aktuálně přítomné systémy ES v posloupnosti od regionální úrovně (R) k lokální úrovni (L), a to tak, aby tvořily logický systém ES vymezený výhradně na ekosystémovém (biotopovém) základě.
Nadregionální úroveň ÚSES Tato nejvyšší hierarchická úroveň (NR) se ve správním území obce Obytce nevyskytuje.
28
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Nejbližší biokoridor této hierarchie se však nachází v sousedním k.ú. Habartice u Obytců, a to ve vrcholové poloze zalesněného Plánického hřebene. Podle ZÚR PK se jedná o biokoridor nadregionálního významu (NRBK) č. K108, úsek K106 – Stírka, který byl vymezen osou mezofilní bučinnou (MB) a ochrannou zónou 2 km po obou stranách od osy. Do tohoto NRBK, resp. do vloženého regionálního biocentra (RBC) č. 1606 Skála u Harantů, byly z řešeného území koncepčně propojovány některé mezofilní bučinné lokální systémy ES.
Regionální úroveň ÚSES Tato hierarchická úroveň na řešené území k.ú. Obytce zasahuje pouze okrajově podél východní hranice. Na zalesněném hřbetu Rovná (724 m) – Chuchle (709 m) – Kostřáb (690 m) byl ve vrcholové poloze vymezen mezofilní bučinný biokoridor regionálního významu (RBK) č. RK 2045 Němčice – Skála u Harantů. Do tohoto RBK byly z řešeného území rovněž koncepčně propojovány mezofilní bučinné lokální systémy ES.
Lokální úroveň ÚSES Na řešeném území se nachází řada stávajících biocenter a biokoridorů lokální hierarchické úrovně. Lokální systémy ES (L), a to jak hygrofilní, tak i mezofilní, doplňují vesměs sítě vyšších hierarchií do požadované základní prostorové skladby (tj. do sítě s prostorovou buňkou kolem 2 km). Nefunkční úseky se nacházejí podél jejich zakrytých úseků. Kostra ekologické stability krajiny je v řešeném území v celku dobrá. ÚSES zahrnuje funkční i nefunkční prvky. Nefunkční prvky ÚSES je nutno založit jako veřejně prospěšná opatření (VPO). Zásahy do funkčních částí biocenter a biokoridorů podléhají omezení dle zák. 114/92 Sb. Systém je plně provázán s prvky ÚSES okolních katastrálních území. Nárok na případné vyvlastnění pozemků pro založení prvků ÚSES se týká nefunkčních prvků ÚSES určených k založení. Nároky na vyvlastnění pro založení prvků ÚSES jsou uplatňovány dle § 59 zák.114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na založení prvků ÚSES se nevztahují ustanovení o ochraně ZPF a PUPFL, proto nejsou uvedeny v příloze dle zvláštních předpisů, (tzv. „Zemědělská příloha“). Umístění prvků ÚSES zobrazuje grafická část č. 5 - Koordinační výkres. Bližší popis je uveden v tabulkové části, která je spolu se zákresem závaznou částí ÚP. Zapracováním do územního plánu je ÚSES v území trvale fixován. Respektování a rekonstrukce ÚSES v lesních porostech je předpokládána v rámci lesního hospodaření, po zakotvení do lesních hospodářských plánů (LHP). V průběhu dalšího postupu uplatňování místního systému ekologické stability a při práci s podrobnějšími měřítky lze doporučit následující zásady:
29
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Hranice navržených lokálních biocenter lze nepatrně upřesnit tak, aby byly v lepším souladu s hranicemi pozemkových parcel nebo lesních oddělení. Umístění těchto biocenter je však nutno považovat za dané. Při upřesňování okrajů biocentra nesmí dojít k významnému zmenšení jeho plochy. V žádném případě nesmí dojít ke zmenšení rozlohy pod 3 ha. Lokální biokoridory mohou být upřesněny například s ohledem na průběh hranice pozemkových parcel (pokud by to například vyžadovaly vlastnické vztahy), nebo v případě následného požadavku propojení ze sousedního území. Také v průběhu vývoje lesních celků nelze přesnou polohu biokoridorů považovat za dogma. Musí však vždy být zachováno trvalé propojení příslušných biocenter. Lokální biokoridory proto nesmí být přesměrovány tak, aby ztratily svůj charakter a tím i svou funkci. Minimální šířka biokoridoru lesního společenstva nesmí být zúžena pod 15 m, lučního společenstva pod 20 m. Maximální délka lokálního biokoridoru u lesního společenstva je 2 000 m s možností přerušení max. 15 m, max. délka u lučního společenstva 500 s délkou přerušení až 500 m, u kombinovaného společenstva je max. délka lokálního biokoridoru určena jako 2 000 m s max. délkou přerušení do 50 m.
Tabulka prvků ÚSES Přehled skladebných částí ÚSES na lokální hierarchické úrovni včetně vymezených VPO je uveden v následující tabulce: Tabulky prvků ÚSES- navržená lokální biocentra (LBC) Kód: 11393
Stav: funkční
Název: Dílce
Rozloha: 3,23 ha
Kód: 2045 03
Stav: funkční
Název: Cipriánka
Rozloha: 47,91 ha
Kód: U03
Stav: funkční
Název: Obytce
Rozloha: 6,06 ha
Kód: U04
Stav: funkční
Název: -
Rozloha: 9,02 ha
Typ: mezofilní
Typ: mezofilní
Typ: hygrofilní + mezofilní
Typ: mezofilní
Tabulky prvků ÚSES- navržené lokální biokoridory (LBK) Kód: U05
Značení VPO: W01
Název: Kód: U06
Stav: nefunkční
Typ: -
Rozloha: 0,26 ha Značení VPO: W02
Stav: nefunkční
Typ: -
30
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Název: -
Rozloha: 0,26 ha
Kód: U07
Stav: funkční
Název: -
Rozloha: 0,64 ha
Kód: U08
Stav: funkční
Název: -
Rozloha: 12,05 ha
Kód: U09
Značení VPO: W03
Stav: nefunkční
Název: -
Rozloha: 0,65 ha
Kód: U10
Stav: funkční
Název: -
Rozloha: 3,81 ha
Kód: U11
Značení VPO: W04
Stav: nefunkční
Název: -
Rozloha: 0,07 ha
Kód: U12
Stav: funkční
Název: -
Rozloha: 3,05 ha
Kód: U13
Stav: funkční
Název: -
Rozloha: 10,11 ha
Kód: U14
Stav: funkční
Název: -
Rozloha: 0,69 ha
Typ: mezofilní
Typ: hygrofilní
Typ: -
Typ: mezofilní
Typ: -
Typ: mezofilní
Typ: mezofilní
Typ: mezofilní
9.8.2 Prostupnost krajiny Propustnost krajiny pro pěší a nemotorovou dopravu je zajišťována sítí komunikací III. třídy a na ni navazujících průchodných polních a lesních cest. Územní plán navrhuje doplnění dalších cest – obnovení historických polních cest, pro zlepšení prostupnosti krajiny. Územím prochází jedna značená žlutá turistická trasa. Cyklotrasy ani cyklostezky řešeným územím nevedou. Doplnění dalších pěších a cyklistických tras je vhodné pro další rozvoj turistiky. Ve významných bodech jejich tras, tj. v památných místech nebo v krajinářsky zvláště zajímavém místě mohou být situovány odpočinkové plochy s drobnou architekturou a vybaveností (informační tabule, směrovky, lavičky, drobná sakrální architektura, apod.).
31
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Z hlediska migrační propustnosti pro živočichy nejsou v území zastoupeny frekventované dopravní stavby představující významnější migrační bariéry. Migrační bariéru pro větší část organizmů zde představují zejména rozsáhlé komplexy orné půdy bez rozptýlené a liniové zeleně, či jakýchkoli jiných úkrytů a orientačních bodů. Jako ekonomická hranice velikosti honu je uváděno 30 ha, nad tento limit se údajně ekonomická výhodnost scelení půdy již nezvyšuje. V Plánu ÚSES, zahrnutém do ÚP, jsou tak plochy řešeného území rozčleněny navrženými biokoridory a interakčními prvky. Po jejich realizaci by souvisle zorněné plochy dosahovaly optimálnějších rozměrů. Omezení migrační propustnosti tak bude značně sníženo, další prostor oživení agrární krajiny zaváděním dalších ploch zeleně je nicméně dále otevřen.
9.8.3 Protierozní opatření Protierozní funkci plní skladebné prvky ÚSES včetně interakčních prvků. Vhodným doplněním interakčních prvků do krajiny dojde k přerušení stékání povrchových vod po zorněných svazích polí, zároveň tyto prvky budou plnit funkci větrolamu a budou tak zabraňovat působení eroze větrné. Vodní eroze je přírodní proces rozrušování povrchu půdy, transportu půdních částic a jejich usazování působením povrchově stékající vody. Lze rozlišit erozi přirozenou, normální, čili geologickou a erozi zrychlenou
antropogenními
vlivy.
Zrychlená
eroze
zemědělských
půd
ohrožuje
produkční
a mimoprodukční funkce půd a zvýšeným povrchovým odtokem a smyvem půdy vyvolává škody v infrastruktuře. Eroze ochuzuje zemědělské půdy o nejúrodnější část - ornici, zhoršuje fyzikálně chemické vlastnosti půd, snižuje hloubku půdního profilu, obsah živin a humusu, zvyšuje štěrkovitost, poškozuje vegetaci, zvyšuje náklady zemědělské výroby. Transportované půdní částice a na ně vázané látky znečišťují vodní zdroje, resp. povrchové i podpovrchové vody vůbec, zanášejí akumulační prostory, snižují průtočnou kapacitu toků, poškozují vodní biotopy, zvyšují náklady na úpravu vody a těžbu usazenin apod. Extrémní průtoky významně poškozují infrastrukturu. K ochraně prostředí před škodami způsobenými vodní erozí lze realizovat řadu opatření různého typu, jež lze rozdělit na organizační (tvar a uspořádání pozemků a ploch pěstovaných plodin), agrotechnická (protierozní orba či setí, protierozní osevní postupy) a technická (příkopy, průlehy, terasy, meze, hráze, nádrže ad.). Cílem návrhů opatření zařazených do územního plánu je zejména:
ochrana úrodnosti zemědělských půd
ochrana jakosti vod před smyvem živin a jemnozemě
ochrana infrastruktury před splachem půd
ochrana biotopů před eutrofizací
Vodní erozí jsou ohroženy delší, svažité zorněné pozemky s hlinitými půdami a také terénní údolnice, v nichž se soustředí odtok z rozsáhlejších nadlehlých pozemků. V nepříliš členitém zájmovém území se svažitější polohy nachází zejména podél mělkých údolních zářezů, nepříznivým faktorem je konvexní tvar svahů s dlouhou pozvolnější horní částí, kde může při vyšším srážkovém úhrnu docházet ke koncentraci odtoku a prudší svahovou bází dále zrychlující soustředěný odtok. Pozvolný reliéf umožnil zornění značné části rozlohy zájmového území, přičemž místy jsou orány i svažitějších pozemků v okrajích zvlněných plošin. Zejména po scelení drobné pozemkové držby (která četnými mezemi a pásovým pěstováním plodin do značné míry erozi sanovala) po r. 1948 došlo ke vzniku erozí ohrožených ploch. 32
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
V zájmovém území byly na základě rozborů erozního ohrožení půd prezentovaných VÚMOP na serveru www.sowac-gis.cz a terénního průzkumu identifikovány plochy významněji ohrožené vodní erozí, kde byla navržena, resp. doporučena realizace protierozních opatření. Celkově není zájmové území vodní erozí významně ohroženo. Tyto plochy jsou podmíněně oratelné doporučeným způsobem (organizační a agrotechnické protierozních opatření). Z těchto opatření lze podle možností hospodáře doporučit zejm. vrstevnicové obdělávání, pásové pěstování plodin, protierozní osevní postupy (s širším využitím meziplodin a vyšším podílem plodin omezujících erozi), event. bezorebné setí. Větrná eroze je přírodní jev, při kterém vítr působí na půdní povrch svou mechanickou silou, rozrušuje půdu a uvolňuje půdní částice, které uvádí do pohybu a přenáší je na různou vzdálenost, kde se po snížení rychlosti větru ukládají. Pohyb půdních částic při větrné erozi může probíhat ve formě suspenze jemných částic přenášených na velké vzdálenosti (prašné bouře), jako pohyb půdních částic skokem (přemisťování největšího množství půdní hmoty) nebo jako pohyb půdních částic sunutím po povrchu půdy, jímž se pohybují větší a těžší částice. Erozní působení větru je závislé na rychlosti proudění, době trvání a četnosti výskytu větrů, nejsilnější erozní účinky nastávají při silných výsušných a dlouhotrvajících větrech na plochách bez vegetace. Z dalších klimatických činitelů jsou významné srážky a teplota, z půdních vlastností struktura, zrnitostní složení a vlhkost půdy, či drsnost povrchu. Důležitou roli při ochraně půdního povrchu hraje rostlinný kryt. Z hlediska terénních poměrů je významná délka erodovaného území ve směru působení větru. Z toho vyplývá, že přerušením délky území se zmenšuje intenzita deflace, čehož je možné dosáhnout mj. výsadbou větrolamů. V zájmovém území je větší část ploch posuzována jako neohrožená větrnou erozí (1. stupeň z 6). Jen malá část je náchylná větrnou erozí (2. stupeň z 6). V řešeném území není z těchto důvodů navrhováno opatření ke zmírnění větrné eroze. Přehled návrhů opatření ke zmírnění negativních vlivů vodní eroze uvádí následující tabulka: Opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi Číslo opatření Všechny erozně ohrožené půdy
Navržené opatření
Doporučená protierozní agrotechnika a organizace plodin Je dáno doporučení uplatňování protierozní agrotechniky (vrstevnicová protierozní orba či setí, protierozní osevní postupy, zařazování meziplodin, protierozní rozmisťování plodin aj.).
9.8.4 Ochrana před povodněmi a obnova příznivého vodního režimu krajiny Revitalizací upravených (zatrubněných) vodních toků je míněna úplná či dílčí obnova přírodního charakteru původního koryta, resp. směrová a výšková úprava toků včetně úprav břehových partií s případným doplněním o solitérní nebo skupinovou výsadbu zeleně, popř. vybudování malých tůní nebo nádrží v lučních tratích či pastvinách na prakticky všech vodních tocích v řešeném území a uvedení tak vodních toků do přírodě blízkého stavu. V rámci revitalizačních programů je doporučeno diverzifikovat, oživit a rozvolnit směrové vedení upravených koryt vodních toků, odstranit dlažby, optimálně obnovit tok a mokřadní biotopy.
33
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Cílem těchto opatření je snaha zadržet vodu v pramenných a horních tratích toků a tím tak zpomalit odtok vody z území s následným efektem zvýšení hladin podzemních vod. V rámci revitalizačních programů je třeba diverzifikovat, oživit a rozvolnit směrové vedení upraveného koryta toku, odstranit dlažby, optimálně obnovit tok a mokřadní biotopy v mapově zachycené historické podobě. Poldry, rozlivová území a malé retenční nádrže a tůně jsou v ÚP vymezené jako trvale zatravněné pásy podél vodních toků zabezpečující rozliv při velkých průtocích nad kapacitu koryta toku. Cílem zřizování vodních ploch je podpora akumulační schopnosti krajiny, zpomalení odtoku povrchových vod z území s posílením stability přírodního prostředí v řešeném území. Protipovodňovou ochranu v širším smyslu představuje řada opatření ke zvýšení retence a infiltrace, resp. zpomalení odtoku plošně v celých povodích. Tento význam nesou např. všechna protierozní opatření, opatření k obnově příznivého vodního režimu krajiny, resp. ochraně kvality i kvantity podzemních vod. Z hlediska protipovodňové ochrany obytné či technické infrastruktury byla zvažována opatření dvojího typu dle původu možného ohrožení: Ochrana před "cizími vodami" (přitékajícími do řešeného území) - na řešeném území není nutná řešit. Ochrana před "vlastními vodami", resp. zvýšenými průtoky vznikajícími intenzivní srážkou na menším okrsku v rámci řešeného území - návrh opatření zde představuje orbu po vrstevnici, nepěstování širokořádkových plodin. Protipovodňová opatření a obnova příznivého vodního režimu krajiny Číslo opatření
Popis navrženého opatření
Všechny erozně ohrožené půdy
Zatravnění zranitelných infiltračních zón (podél cestní sítě). Návrh zatravnění částí zorněných v plochém terénu.
Na správním území obce není vyhlášeno záplavové území.
9.8.5 Další opatření k obnově a zvyšování stability a biodiverzity krajiny V antropogenně narušené krajině zájmového území je žádoucí z iniciativy různých subjektů (vlastníků pozemků, obcí, občanských sdružení) realizovat další opatření ke zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny. Namátkou může jít např. o zakládání nelesní liniové, skupinové či solitérní zeleně, zakládání druhově pestrých extenzivních luk či extenzivních ovocných sadů na hospodářsky obtížně využitelných plochách, zakládání různých mokřadních biotopů atd. Realizaci takových opatření lze z hlediska regulativů chápat jako podmínečně přípustnou (za předpokladu souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody) na většině funkčních ploch neurbanizovaného území. Pro řadu takových opatření lze žádat o dotaci z několika krajinotvorných programů.
9.8.6 Odtokové poměry, vodní toky a plochy, investice do půdy Řešené území spadá do povodí Úhlavy (č. h. p. 1-10-03-0110-0-00). Nejvýznamnější vodní tok v řešeném území je bezejmenný potok, pramenící na svazích Karkule východně od obce. Potok
34
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
protéká Obytce a západně od obce je pravostranným přítokem Točnického / Hoštického potoka (č. h. p. 1-10-03-0590-0-00). V řešeném území není vyhlášeno záplavové území.
Vodní plochy:
Rybník – p.č. 36/1 - plocha 5830 m2
Rybník – p.č. 33 - plocha 4686 m2
Vodní plochy zaujímají celkem 0,4% rozlohy řešeného území. Do řešeného území nezasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Převážná část řešeného území je intenzivně obhospodařována. Řešené území není zařazeno do zranitelné oblasti.
9.8.7 Dobývání nerostů V řešeném území není vymezen dobývací prostor. V řešeném území se nenachází výhradní bilancované ložisko nerostných surovin. V řešeném území se nenachází žádné chráněné ložiskové území. Na správním území obce není poddolované území. Prognózní zdroje, sesuvná území, svahové deformace a oznámená hlavní důlní díla ani haldy se zde nevyskytují.
9.9 Radonové riziko Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Míra radonového rizika je dána v prvé řadě přirozenou radioaktivitou geologického podloží (z půdního vzduchu a podzemních vod). Dalším významným zdrojem jsou stavební materiály. Určené plochy jednotlivých kategorií rizika však nelze použít pro stanovení radonového rizika v jednotlivých objektech, protože skutečná radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna lokální situací (různá propustnost půd, lokální anomálie aktivních látek v horninách, atd.). Zvýšenou pozornost problematice protiradonových opatření je třeba věnovat až v oblastech kategorie vysokého a středního radonového rizika. Na lokalitách určených pro zástavbu je třeba včas provést detailní průzkum, případně přijmout opatření k eliminaci nepříznivých účinků. Radonové riziko je v zastavěném a navrženém území střední. Je dobré si nechat tyto hodnoty na pozemku naměřit před zahájením stavby. Při používání podzemní vody jako pitného zdroje se doporučuje její analýza na zjištění radioaktivních prvků.
9.10 Staré zátěže, požadavky civilní ochrany V řešeném území je jedna stará zátěž a kontaminovaná plocha. Jedná se o Skládku Obytce. Skládka je v současné době rekultivována.
35
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
V území se nenacházejí lokality důležité pro obranu státu včetně ochranného pásma, vojenské újezdy vojenské objekty s jejich ochrannými pásmy ani významná zařízení civilní ochrany (zájmy Armády ČR, zájmy Ministerstva obrany ČR). Nejsou zde zastoupeny ani plochy požární ochrany. Nacházejí se zde pouze úkryty civilní obrany kategorie PRÚ - BS (protiradiační úkryty budované svépomocí) jenž jsou umístěny především v suterénních prostorech rodinných domů. Rozmístění úkrytů odpovídá rozmístění obyvatelstva. Doběhové vzdálenosti jsou menší než požadovaných 500 m nebo 15 minut. Tyto úkryty mají dobu zpohotovení 12 hodin a dobu provozu 12 hodin.
9.11 Zdůvodnění vybrané varianty řešení Návrh ÚP Obytce nebyl řešen variantně.
9.12 Zdůvodnění vymezení zastavitelných ploch s jiným způsobem využití Nebyly vymezeny.
10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Vyhodnocení účelného využití zastavěného území se soustřeďuje na vyhodnocení počtu proluk a dosud nezastavěných pozemků v rámci stabilizovaných ploch pro bydlení a dále pak ploch přestaveb. V řešeném území se v rámci stabilizovaných ploch pro bydlení nenacházejí žádné proluky, ani dosud nezastavěné pozemky. Územní plán navrhuje jednu přestavbovou plochu – pro rozšíření rybníka. V níže přiložené tabulce jsou uvedeny předpokládané (orientační) počty nových rodinných domů, (resp. bytových jednotek) a počet obyvatel v těchto objektech v jednotlivých zastavitelných plochách řešeného území.
Celková plocha lokality (ha)
Počet rodinných domů
Počet bytových jednotek
Počet obyvatel
Z1 (Obytce - východ)
3,48
17
17
43
Z2 (Obytce - jih)
3,51
17
17
43
Celkem
6,99
34
34
86
Označení plochy
ÚP navrhuje zastavitelné plochy pro realizaci cca 34 bytových jednotek pro cca 86 obyvatel. U nově navržených ploch pro bydlení se jedná o logické doplnění zastavěného území. Zastavitelné plochy pro bydlení byly vymezovány především s ohledem na potenciál rozvoje území situovaného v blízkosti města Klatovy. Také bylo přihlédnuto k demografickému vývoji v posledních dvou dekádách.
36
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Kvantifikace navrženého rozvoje Výchozím údajem je shrnutí počtu obyvatel podle výsledků sčítání od roku 1869 do současnosti dle údajů Veřejné databáze ČSÚ. Za poslední dvě dekády zaznamenaly Obytce nárůst počtu obyvatel o cca 7 %. Rok
Počet obyvatel
Počet domů
1869
486
73
1880
498
78
1890
445
79
1900
434
73
1910
453
70
1921
466
75
1930
406
74
1950
233
73
1961
214
60
1970
196
57
1980
167
51
1991
160
66
2001
168
70
2011
199
86
2014
171
nezjištěno
Při využití všech zastavitelných ploch pro bydlení představuje nárůst počtu trvale bydlících obyvatel z 171 v roce 2014 na cca 257 obyvatel, tj. o cca 50%. S ohledem na výše uvedený demografický vývoj a na potenciál rozvoje území, lze tyto navržené dimenze považovat za odpovídající. Plochy výroby a skladování jsou vymezeny v rozsahu odpovídajícím potřebám malé obce. Pro tyto účely je zde navržena pouze jedna plocha (Z3).
37
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Širší územní vztahy vychází z geografické polohy obce. Obec Obytce leží 6 km východně od města Klatovy, 6 km západně od města Plánice. Obytce patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Klatovy. Obec nedisponuje vlastní kulturní a sociální infrastrukturou. Skutečným spádovým centrem jsou blízké Klatovy coby regionální centrum s vyšší infrastrukturou a širokou nabídkou služeb. Většina ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí mimo obec za prací. Do okrajových částí správního území obce zasahují regionální biokoridory RBK 2045 03-2045 a RBK 2045 04-1606. V ÚP je respektována návaznost přírodních prvků ÚSES dle plánu ÚSES, které vycházejí z řešeného území a pokračují dále na území sousedních obcí, a také návaznost účelových komunikací a turistické trasy navazujících na správní území sousedních obcí.
12. Vyhodnocení splnění požadavků Zadání ÚP add a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, případně z dalších širších územních vztahů Splnění požadavků vyplývajících z PÚR ČR, ZÚR PK a dalších širších územních vztahů je popsáno v kap. 2. textové části Odůvodnění ÚP. add b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Limity využití území dle ÚAP ORP Klatovy (stav k 12/2010), dle právních předpisů a správních rozhodnutí byly převzaty a jsou v ÚP respektovány. Rozvojové záměry vyplývající z ÚAP, mající dopad do řešeného území, nebyly zaznamenány. V rámci funkčního využití ploch je umožněno umisťovat drobnou řemeslnou výrobu a služby nevýrobního charakteru v plochách bydlení. Na posílení pilíře životního prostředí reaguje Návrh UP vymezením ÚSES, prvků VKP, IP a určením přírodních hodnot území, popisuje způsob jejich ochrany a vytváří podmínky pro jejich rozvoj. Řešení problémů v území a kolize navrhovaných záměrů s limity území jsou popsány v jednotlivých kapitolách Odůvodnění ÚP. add c) Požadavky na rozvoj území obce Obecné požadavky na rozvoj obce, uvedené v Zadání ÚP, byly předmětem jednotlivých návrhových opatření. Konkrétní požadované záměry od jednotlivých subjektů byly v průběhu zpracování návrhu ÚP vyhodnoceny, byly posouzeny z hlediska jejich souladu s celkovou koncepcí rozvoje území. Na základě tohoto porovnání byly záměry odpovídající celkové koncepci rozvoje území zahrnuty do návrhu územního plánu. Vyhodnocení potřeby ploch pro bydlení ve vazbě na demografické údaje je uvedeno v kap. 10. textové části Odůvodnění ÚP.
38
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití byly v logických celcích koncipovány tak, aby v daném území zbytečně nedeterminovaly polyfunkčnost možností jejich naplnění. Plochy určené zadáním k prověření při zpracování návrhu ÚP: c1
Plochy bydlení - rodinné domy – záměr
c1a
Záměr je v souladu s celkovou koncepcí rozvoje území i s koncepcí uspořádání krajiny
(plocha Z1). c1b
Záměr je v souladu s celkovou koncepcí rozvoje území i s koncepcí uspořádání krajiny
(plocha Z2). c2
Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba - záměr
Záměr je v souladu s celkovou koncepcí rozvoje území a se specifiky ploch s rozdílným způsobem využití – plochy výroby a skladování (plocha Z3). add d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území Plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. s prostorovými a funkčními regulativy, bylo stanoveno jejich hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. V souladu se Zadáním ÚP byly stanoveny hlavní principy urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny. V řešeném území byla zachována stávající sídelní struktura. V rámci sídel byla stabilizována všechna funkční veřejná prostranství. add e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury ÚP vyhodnotil stávající objekty občanského vybavení, které byly v Návrhu ÚP zaneseny jako součást ploch bydlení a ploch občanského vybavení – veřejná správa a zařízení a tělovýchovná a sportovní zařízení. Samostatné vymezování monofunkčních ploch občanského vybavení není, vzhledem k velikosti obce, vhodné. Celková koncepce se nemění. add f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území V souladu se Zadáním ÚP byly stanoveny kulturní hodnoty (architektonicky hodnotné objekty) a přírodní hodnoty území a specifikován způsob jejich ochrany a rozvoje. add g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření a asanace ÚP stanovuje veřejně prospěšné stavby (VPS) a veřejně prospěšná opatření (VPO), pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. add h) Požadavky, vyplývající ze zvláštních právních předpisů Nevznikají žádné zvláštní požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochranu, obranu a bezpečnost státu a ochranu ložisek nerostných surovin a geologické stavby v území. ÚP svým návrhem respektuje požadavky vzešlé z projednání zadání ÚP Obytce. add i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Navrhované změny byly zohledněny v celkové koncepci rozvoje řešeného území. Rozvoj aktivit v území byl směrován a vzájemně koordinován tak, aby byla zajištěna smysluplná využitelnost území. V ÚP je brán zřetel na vedení, stavby a zařízení technické infrastruktury, prvky ÚSES a ostatní limity 39
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
vyplývající z nadřazených ÚPD, platných právních předpisů a správních rozhodnutí. Návrhem byly zasaženy plochy ZPF v I. tř. přednosti ochrany v minimální míře. Řešení vzájemných střetů jednotlivých záměrů či záměrů a limitů využití území je řešeno v příslušných kapitolách textové části Odůvodnění ÚP. add j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby Viz komplexní návrhová opatření ÚP dle kap. 9.4 textové části Odůvodnění ÚP. add k) Požadavky na vymezení ploch koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití území Požadavky na vypracování územní studie nebyly v souladu se Zadáním ÚP stanoveny. add l) Požadavky na vymezení ploch koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Požadavky na vypracování regulačního plánu nebyly v souladu se Zadáním ÚP stanoveny. add m) Požadavky na vyhodnocení vlivů ÚPN na udržitelný rozvoj obce Požadavek na vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území nebyl k zadání ÚP ze strany dotčených orgánů uplatněn. ÚP nebude mít vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti soustavy Natura 2000. add n) Případný požadavek na zpracování konceptu, vč. požadavků na zpracování variant V rámci projednání Zadání ÚP Obytce nebyl vznesen požadavek na zpracování konceptu. add o) Požadavky na uspořádání obsahu Návrhu územního plánu Byla dodržena formální stránka textové i grafické části Návrhu ÚP dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci. Celkové požadavky Zadání ÚP byly také dodrženy.
13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení ÚP nevymezuje žádné záležitosti nadmístního významu, které by nebyly řešeny v ZÚR PK.
40
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa Bonitované půdně ekologické jednotky Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) se realizuje prostřednictvím vymezených bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Vymezení hranic BPEJ je znázorněno v grafické části ÚP Horšice na výkresu Předpokládaných záborů půdního fondu. Přirazení velikosti ochrany jednotlivých zemědělských plochy bylo určeno pomocí „ Tříd ochrany zemědělského půdního fondu“. Tato metodika byla stanovena pro podmínky ZPF na základě zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF (Ochrana ZPF při územně plánovací činnosti) a vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., ve znění pozdějších úprav. Kvalita ZPF je hodnocena dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996 k odnímání půdy ze ZPF ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. Dle Tříd ochrany zemědělského půdního fondu zařazujeme jednotlivé pětimístné kódy BPEJ do 5 tříd přednosti v ochraně (I. až V.). Prvá číslice pětimístného kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, tj. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Konkrétní odnětí ZPF uvádí tabulka níže, kde jsou zohledněny zásadní požadavky na řešení důsledků odnětí ZPF dle Přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb. K. ú. Obytce není zahrnuto do zranitelných oblastí ve smyslu Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. V území jsou zastoupeny následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) s danou třídou ochrany: Do I. třídy ochrany patří nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany zemědělské půdy jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro event. výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.
41
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty půdy s velmi nízkou produkční schopností, včetně půd mělkých, svažitých, hydromorfních štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Na správním území obce se vyskytují plochy všech tříd ochrany. Vyhodnocení záborů ZPF je uvedeno v následující tabulce.
Přehled ploch navržených k odnětí ZPF (dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 13/1994 Sb.) Číslo plochy
Návrh využití ploch
Celková Zábor rozloha ZPF (ha) (ha)
Kultura
BPEJ
Třída ochrany
Umístění mimo současné zastavěné území (ha)
Z1
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické
3,48
3,48
orná půda
73244 (70%) 76701 (40%) 73214 (20%)
5 5 5
3,48 -
Z2
Bydlení individuální v rodinných domech – vesnické
3,51
3,51
orná půda
74713 (36%) 72914 (60%) 72911 (4%)
5 3 1
3,51 -
Z3
Výroba a skladování – zemědělská výroba
2,17
2,17
orná 53201 (100%) půda
3
2,17 -
Zábor ZPF celkem
9,19
9,11
9,19
Investice do půdy (ha)
-
Vyhodnocení předpokládaných záborů ZPF u vymezených dopravních koridorů: Číslo plochy
K1
Návrh využití ploch
Dopravní infrastruktura – silnice
Celková Zábor rozloha ZPF (ha) (ha)
0,20
0,20
Kultura
orná půda
BPEJ
Třída ochrany
53201 (60%)
3
56701 (40%)
5
56701 (35%)
5
53211 (65%)
4
Umístění Investice mimo do půdy současné (ha) zastavěné území (ha) 0,20 -
trvalý travní porost K2
Dopravní infrastruktura – silnice
0,50
0,50
trvalý travní porost
0,50 -
42
ODŮVODNĚNÍ
K3
K4
K5
K6
Dopravní infrastruktura – silnice
Dopravní infrastruktura – silnice
Dopravní infrastruktura – silnice
Dopravní infrastruktura – silnice
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
0,97
0,69
0,66
0,36
0,97
0,69
0,66
0,36
orná půda
orná půda
orná půda
orná půda
57311 (55%)
5
55001 (18%)
3
52911 (25%)
2
55011 (2%)
3
73214 (43%)
5
52911 (55%)
2
57311 (2%)
5
73214 (15%)
5
73716 (40%)
5
72901 (10%)
1
72954 (15%)
5
73244 (20%)
5
73244 (50%)
5
77311 (40%)
5
76811 (9%)
5
72954 (1%)
5
0,97 -
0,69 -
0,66 -
0,36 -
K7
Dopravní infrastruktura – silnice
0,25
0,25
trvalý 76701 (100%) travní porost
5
0,25 -
K8
Dopravní infrastruktura – silnice
0,27
0,27
trvalý travní porost
76701 (15%)
5
0,27 -
74710 (85%)
3
K9
Dopravní infrastruktura – silnice
0,22
0,22
trvalý 76701 (100%) travní porost
5
0,22 -
K10
Dopravní infrastruktura – silnice
0,21
0,21
trvalý 76701 (100%) travní porost
5
0,21 -
K11
Dopravní infrastruktura – silnice
0,10
0,10
trvalý 76701 (100%) travní porost
5
0,10 -
43
ODŮVODNĚNÍ
K12
Dopravní infrastruktura – silnice
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
0,69
0,69
orná půda trvalý travní porost
Plochy dopr. inf. celkem
5,12
5,12
73244 (60%)
5
73214 (10%)
5
76701 (30%)
5
0,69
5,12 -
Využití půd v řešeném území Z celkové velikosti správního území 437 ha je: Zemědělská půda 193 ha (44 %) Lesy 150 ha (34 %) Vodní plochy 1,6 ha (0,4 %) Zastavěné území 17 ha (3,9 %) Ostatní plochy 74 ha (16,9 %) Z celkové výměry zemědělské půdy (193 ha) tvoří orná půda 149 ha (77 %), Trvalý travní porost 42 ha (22 %), zahrady a ovocné sady 1,2 ha (0,6 %). Z hlediska funkčního využití se na nových záborech zemědělského půdního fondu podílí v obci Obytce převážně bytová výstavba v rámci ploch bydlení – bydlení individuální v rodinných domech vesnického typu. Zbytek připadá na plochy pro výrobu a skladování. Plochy navržené k zástavbě jsou ze značné části majetkem soukromých osob. Na rozvojových plochách se nenalézají žádné areály ani objekty zemědělské výroby, jako jsou silážní jáma, zpevněné polní hnojiště, rampa, apod., sloužící v současné době zemědělské výrobě. Nenachází se zde ani žádné meliorované plochy.
Zdůvodnění navrhovaného řešení Z celkové rozlohy ploch změn (15,36 ha), navrhovaných v rámci ÚP, dochází celkem k záboru 14,28 ha ZPF. Navrhované zábory jsou uskutečněny na méně kvalitních půdách ve III. až IV. stupni ochrany. Plochy změn vymezené záborem, jsou v souladu se stanovenou koncepcí rozvoje řešeného území. Díky stanovení této koncepce rozvoje území nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy, mezi stávajícím zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Tímto řešením se zkompaktňuje současný urbanistický půdorys obce do jednoho komplexně uceleného útvaru bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejího nepravidelně uspořádaného obvodu.
44
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
Založení prvků ÚSES se děje dle § 59 zák.114/92 Sb. Na založení prvků ÚSES se nevztahují ustanovení o ochraně ZPF a PUPFL, proto zde nejsou zábory pro nefunkční prvky ÚSES uvedeny. Navrhované prvky ÚSES jsou blíže popsány v kapitole E.3. textové části výroku ÚP.
Ochrana lesního půdního fondu V řešeném území se nachází celkem cca 150 ha lesních pozemků. Lesnatost území je průměrná, celkový podíl PUPFL na výměře řešeného území je 34 % celkové rozlohy. Lesy jsou chráněny ze zákona jako významné krajinné prvky a mají stanovenu hranici ochranného pásma 50 m od okraje lesa, zabezpečující jejich ochranu. Podle Lesního hospodářského plánu spadají veškeré lesy v obci do kategorie 10 – hospodářský les. Z hlediska požadavků na ochranu pozemků určených k plnění funkce lesa nebyly provedeny žádné zábory ploch PUPFL.
15. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění Doplní pořizovatel po veřejném projednání
16. Vyhodnocení připomínek Doplní pořizovatel po veřejném jednání
17. Údaje o počtu listů Odůvodnění a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část Odůvodnění ÚP má celkem 46 stran A4. Grafická část Odůvodnění ÚP obsahuje tyto 3 výkresy: O1 - Koordinační výkres
v měřítku 1:5 000
O2 - Předpokládané zábory půdního fondu
v měřítku 1:5 000
O3 - Výkres širších vztahů
v měřítku 1:25 000
ÚP je kompletně zpracován digitálním způsobem v programu ArcGis. Všechna vyhotovená data budou v plném rozsahu poskytnuta obci (vektorová zdrojová data, editovatelné podoby textové části, PDF všech výkresů). Součástí projektové dokumentace ÚP Obytce je datový nosič, na kterém je dokumentace uložena ve formátech *.pdf, *.doc, *.shp a dalších vektorových formátech.
45
ODŮVODNĚNÍ
ÚZEMNÍ PLÁN OBYTCE
POZN.: Seznam používaných pojmů a zkratek je uveden v části Q. Vymezení pojmů a zkratek v textové části výroku ÚP.
18. Poučení Proti Územnímu plánu Obytce vydanému formou opatření obecné povahy nelze dle § 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat opravný prostředek.
46