ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍOV

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍ OV NÁVRH

ING.ARCH. O.FÁRA ATELIER A.F.I. PLZE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, URBANISMUS, ARCHITEKTURA, PROJEKTOVÁ, PORADENSKÁ A KONZULTA NÍ INNOST Železni ní 28 , 326 00 Plze , Telefon-záznamník-fax-377241839, E-mail- [email protected]


ÍSLO ZAKÁZKY: 11/2005

DATUM : 02/2006 ING.ARCH.O.FÁRA


PROJEKTANT ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VINTÍ OV Ing.arch.Old ich Fára, autorizovaný architekt KA, ve spolupráci: Ing.Václav Chvátal, Ing . Marta Kreidlová, Ing.Ji í Blahout, Ing. Jitka Urbanová, Ing. Josef Krásný, Zemprojekt Plze

ING.ARCH.O.FÁRA


ZÁKLADNÍ OBSAH DOKUMENTACE 1. Textová ást 2. Grafická ást

ING.ARCH.O.FÁRA


1.TEXTOVÁ ÁST Obsah : A. Základní údaje B. ešení územního plánu C. Tabulková ást, doklady a zvláštní p ílohy D. Návrh závazné ásti (Viz samostatná p íloha územního plánu)

ING.ARCH.O.FÁRA


OBSAH:

Strana

A.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

8

a)

HLAVNÍ CÍLE EŠENÍ

8

- D vody pro po ízení územního plánu

8

- Stanovení hlavních cíl

8

ešení

b)

ZHODNOCENÍ P EDCHÁZEJÍCÍ ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

8

c)

ZHODNOCENÍ VÝSLEDKU PROJEDNÁNÍ KONCEPTU EŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

8

B.

EŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

11

a)

VYMEZENÍ EŠENÉHO ÚZEMÍ

11

b)

ZÁKLADNÍ P EDPOKLADY A PODMÍNKY ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ

11

- Základní charakteristika urbanistických zón z hlediska rozvoje a ochrany hodnot území

11

NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE

14

- Demografický a sociokulturní potenciál území

14

- Ekonomický potenciál území

15

- Kulturn historické podmínky

15

- Urbanistická kompozice a výtvarný obraz ešeného území

15

- Regenerace a p estavba ešeného území

15

- Nutné asana ní zásahy

16

- Nároky na plochy mimo sou asn zastav né území obce (SZÚO)

16

NÁVRH LEN NÍ ÚZEMÍ NA FUNK NÍ PLOCHY A PODMÍNKY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

16

- Funk ní využití území

16

- Jednotlivé funk ní složky

17

e)

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

19

f)

P EHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ

19

g)

NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ ÚZEMÍ

19

- Doprava

19

- Vodní hospodá ství

20

- Energetika a spoje

21

- Hospoda ení s odpady

25

VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROST A SOUVISEJÍCÍCH PLOCH TECHNICKÉHO VYBAVENÍ, ÚZEMÍ PODDOLOVANÁ A SESUVNÁ

26

- Ochrana a využití p írodních zdroj

27

- Historická t žba a poddolovaná území

27

- Sesuvná území

27

- Posouzení území z hlediska možného vlivu poddolování a sesuv

28

- Sanace a rekultivace ploch dot ených t žbou

28

- Obnova území postiženého t žbou nerostných surovin v širších souvislostech

28

c)

d)

h)

ING.ARCH.O.FÁRA


i)

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY

30

j)

VYMEZENÍ PLOCH VE EJN PROSP ŠNÝCH STAVEB (VPS) A ASANA NÍCH ÚPRAV

33

k)

NÁVRH EŠENÍ POŽADAVK CIVILNÍ OCHRANY

33

l)

VYHODNOCENÍ D SLEDK NÁVRHU NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ, ZPF A PUPFL

35

m)

NÁVRH LH T AKTUALIZACE ÚPD

40

C.

TABULKOVÁ ÁST, DOKLADY A ZVLÁŠTNÍ P ÍLOHY

1)

- Souhrnné údaje o katastrálních územích

2)

- P ehled a charakteristika vybraných ploch stavitelného území

3)

- Rekultivace podkrušnohorské výsypky - Návrh využití území dle ÚR Výst.1657/99/Ko/R ze dne 8.3.2000

4)

- Vyhodnocení d sledk návrhu územního plánu na ZPF a PUPFL

5)

- Seznam podklad a údaj

6)

- Vybrané doklady

D.

NÁVRH ZÁVAZNÉ ÁSTI (Viz samostatná p íloha územního plánu)

ING.ARCH.O.FÁRA


A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

ING.ARCH.O.FÁRA


A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Zpracování nové ÚPD obce Vintí ov bylo zhotoviteli zadáno na podklad vyhodnocení cenové nabídky, které provedl obecní ú ad respektive zastupitelstvo obce. Zpracování Návrhu územního plánu navazuje na p edchozí projednaný Koncept ÚPD a z n j vyplývající schválené souborné stanovisko, Pr zkumy a rozbory a Zadání ÚPD obce Vintí ov a je záv re nou etapou prací na územním plánu obce Vintí ov. a) HLAVNÍ CÍLE EŠENÍ - D vody pro po ízení územního plánu Rozvoj obce Vintí ov v hranicích vlastního sídelního útvaru byl od roku 1994 ízen prost ednictvím Urbanistické studie. Urbanistická studie ešila území v rozsahu nutném pro p edpokládaný rozvoj obce Vintí ov v etn nejbližšího okolí. Pro další udržitelný rozvoj dané administrativní oblasti respektive obce Vintí ov je nutné ešit v souladu s požadavky legislativy na úseku územního plánování celé administrativní území obce Vintí ov v etn širších vztah . Je nutné dále ur it nové rozvojové lokality a zastavitelná území. Zejména pro výstavbu bydlení, odpo inkových zón, technické infrastruktury a pod.. Zárove je nutné do ešit základní koncepci dopravy a technické infrastruktury s ohledem na ochranu životního prost edí a trvale udržitelný rozvoj p edm tného území. Základními d vody pro po ízení nového územního plánu jsou: - dokon ení a schválení nad azené ÚPD respektive Územního plánu VÚC KSA (Karlovarsko-sokolovské aglomerace) - zm na požadavk na formu a obsah ÚPD dle platné legislativy na úseku územního plánování - zm na základních podmínek, které ovliv ují budoucí rozvoj území vn i uvnit p edm tného území oproti p edpoklad m dle p edchozího ÚPP z nichž nejvýznamn jší jsou: - zm ny v majetkoprávních vztazích - nové požadavky na rozvojová území - existence a pot eba ešení územních st et v etn koordinace všech základních funk ních složek, dopravy a technické infrastruktury - Stanovení hlavních cíl ešení - zajistit urbanistickými prost edky podmínky pro trvale udržitelný rozvoj dané oblasti - vytvo it urbanistickými prost edky podmínky pro: - ekonomickou prosperitu - sociální stabilitu - stabilizaci obyvatel s p edpokladem r stu po tu obyvatel - ur it rozvojové respektive zastavitelné plochy pro výstavbu p evážn rodinného bydlení, ob anské vybavenosti, odpo inkových zón a technické infrastruktury -sledovat do budoucna významnou oblast technické infrastruktury a zahlazování d sledk d lní innosti

b) ZHODNOCENÍ P EDCHÁZEJÍCÍ ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Územn plánovací dokumentace (ÚPD) nebyla v rozsahu území obce Vintí ov zpracována. Územn plánovací podklad (ÚPP), urbanistická studie sídelního útvaru byla v minulosti zpracována pouze pro zastav né území obce Vintí ov v etn nejbližšího okolí. P edchozí ÚPP, urbanistická studie byla dokon ena v roce 1996. Zhotovitelem a autorem byl Ing.arch.O.Fára, A.F.I.Atelier Plze . P edchozí urbanistická studie byla použita jako jeden ze základních podklad pro vypracování územního plánu obce z hlediska zachování ur itého stupn kontinuity p i koncipování územního rozvoje p edm tného území s ohledem na skute nost, že tato ÚPP byla obcí v p evážné mí e respektována a p i rozhodování o dalším rozvoji vlastního Vintí ova zohledn na. c) ZHODNOCENÍ VÝSLEDKU PROJEDNÁNÍ KONCEPTU EŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Vypracování návrhu územního plánu navazuje na p edchozí fázi , tj. koncept ešení územního plánu a projednané a schválené souborné stanovisko ke konceptu ešení územního plánu obce Vintí ov. Návrh ÚPD vychází ze záv r souborného stanoviska a ostatních dopl ujících podklad a údaj poskytnutých nebo získaných v rámci prací na návrhu ÚPD. Souhrnný p ehled o pr b hu projednání konceptu ešení ÚPD, schválení souborného stanoviska a požadavcích z n j vyplývajících podávají vybrané doklady uvedené v kopii ve zvláštní p íloze . 6 Vybrané doklady ásti C územního plánu. - Požadavky vyplývající ze souborného stanoviska a zp sob jejich ešení a zapracování do návrhu územního plánu obce Vintí ov: 1) Do návrhu územního plánu zapracovat: - sesuv .1237, potenciální - sesuv . 6172, aktivní - V návrhu ÚPO byly lokality a hranice sesuv zapracované v konceptu ÚPD up esn ny dle podklad , které zajistil po izovatel ÚPD v digitální form . 2) Do návrhu územního plánu zapracovat poddolovaná území: - .1 (111 20 26) Lomnice - .3 (112 10 25) Vintí ov 1 Lipnice - .7 (112 10 28)) lok. 340/V-337-2003 z 2.6.2003, Alberov - .10 (112 10 52) V esová - . 11 (112 10 26) Lipnice - Vintí ov - .13 (112 10 27) St. Chodovská - V návrhu ÚPO byly hranice poddolovaných území zapracované v konceptu ÚPD up esn ny a zakresleny jako obalová k ivka dle podklad , které zajistil po izovatel ÚPD v digitální form . 3) Do návrhu územního plánu zapracovat: - rekultivace a sanace Vintí ovské výsypky - V návrhu ÚPO byly rekultivované a asanované plochy výsypky zapracované v konceptu ÚPD up esn ny dle

Strana 8 ING.ARCH.O.FÁRA


podklad , které zajistil po izovatel ÚPD v tradi ní form p ekreslením v podrobnosti pot ebné pro územní plán obce.

- V návrhu ÚPO byly výše uvedené požadavky respektovány s výjimkou zákresu navržené hranice CHKO, protože tato neexistuje a jednalo se o omyl ve stanovisku NOÚP.

4) V návrhu územního plánu doplnit a upravit vyhodnocení d sledk navrhovaného urbanistického ešení na ZPF a PUPFL: - zd vodnit pro je navrhované ešení v lokalit ozna ené 8 nejvýhodn jší - v celé dokumentaci uvád t termín sou asn zastav né území obce dále jen SZÚO - doplnit tabulky vyhodnocení zábor dle p edaných p edloh - u p.p. ., jejichž plocha se nezabírá celá uvád t " ást" - ve výkresu zvýraznit hranici SZÚO a v legend uvést datum jejího stanovení - vypustit z výkresu "zem d lské p ílohy" zákres hranice zastavitelného území - ve výkresu doplnit hranice CHLÚ, DP a ZLT - zvýraznit hranice BPEJ - obvodové hranice záborových lokalit zvýraznit - ve výkresu doplnit kultury - u ploch 1-13 zakreslit hranice jednotlivých rozvojových ploch - doplnit ísla p.p. . - V návrhu ÚPO byla "zem d lská p íloha" dopln na a upravena dle výše uvedených požadavk s tím, že ísla parcel a vyzna ení kultur bylo p evzato z digitální mapy obce p edané jako mapový podklad po izovatelem ÚPD 5) Do návrhu územního plánu zapracovat požadavky obce Vintí ov: - ást území p. . 79 a 85 dle p edané situace zapracovat pro bydlení (BMV- bydlení m stské vícepodlažní) - zapracovat plochy závodu BIOETANOL dle p edané situace a stavebního povolení - vypustit hranice významných zón - území u vodárny a OV bude ur eno pouze pro BV bydlení venkovské - u sb rny surovin rozší it pozemek pro smíšení funk ní využití KV- vybavenost komer ní s podílem výroby - doplnit ozna ení parkoviš "P" v sídlišti p ed MŠ, p ed .p. 172 až 175 a od vým níkové stanice podél místní komunikace k obchodu - ustanovení o výhledových plochách zrušit - V návrhu ÚPO byly výše uvedené požadavky zapracované dle podklad situa ních zákres , které zajistil po izovatel ÚPD 6) Do návrhu územního plánu zapracovat požadavky NOÚP: - doplnit hranici navržené CHKO, která dle ÚP-VÚC prochází k.ú. Vintí ov - v závazné ásti územního plánu bude ozna ení funkce hlavní, p ípustné funkce atd. nahrazeny termíny "p ípustné využití území", "nep ípustné využití území" - v závazné ásti územního plánu vypustit všechny zmínky a odkazy na zákony a vyhlášky - v závazné ásti územního plánu vypustit lánek 14 o místech uložení dokumentace



B. EŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU



B. EŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) VYMEZENÍ EŠENÉHO ÚZEMÍ Správní území obce Vintí ov zahrnuje katastrální území: k.ú. Vintí ov u Sokolova Sousední katastrální území (orgány územního plánování sousedních územních obvod ) jsou: Chodov, Stará Chodovská, V esová, Horní Rozmyšl, Dolní Nivy, Lomnice, Královské Po í í, Nové Sedlo, Chranišov ešené území je vymezeno v hlavním výkresu A.1. Ostatní ásti související s ešeným územím jsou vymezeny a znázorn ny v dalších grafických p ílohách tohoto dokumentu. Jedná se p edevším o širší vztahy. Podrobn jší údaje o jednotlivých k.ú. ešeného území a sousedních k.ú. jsou uvedeny v p íloze .1. Souhrnné údaje o katastrálních územích v ásti C) územního plánu. b) ZÁKLADNÍ P EDPOKLADY A PODMÍNKY ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ Základní rozvržení funk ních ploch, provozních a komunika ních vazeb v obci Vintí ov je p edznamenáno p edešlým vývojem sídelního organismu historicky založené struktury osídlení v rámci sokolovské hn douhelné pánve s d ležitou a p ímou vazbou na m sto Chodov. Celé ešené území je rozd leno na urbanistické jednotky respektive urbanistické zóny dle níže uvedeného p ehledu v etn jejich základní charakteristiky: Obec Vintí ov: - I. (Vintí ov-sever u keramzitky) - II. (Vintí ov-st ed) - III. (Vintí ov-sídlišt ) - IV. (Vintí ov-jih za tratí) - V. (Vintí ov-východ u vodojemu) - VI. (Vintí ov-sever za tratí) - VII. (Vintí ov-sever za silnicí) - VIII. (Vintí ov-výsypka) - IX. (Vintí ov-velkolom Ji í) - X. (Vintí ov-Chaloupky) - Základní charakteristika sídla dle p evažující funkce ve struktu e osídlení a z hlediska rozvojových trend Základní charakteristika sídla z hlediska p evažujících funkcí a rozvojových možností vychází z popsaného len ní území. Obec Vintí ov se nachází v siln exploatované oblasti SHP s p ímou vazbou na m sto Chodov. Charakter sídla je p evážn pr myslový s p evahou t žební innosti, stavebnictví a inností souvisejících s podílem bydlení jednak v nízkopodlažní zástavb rodinného typu, jednak ve vícebytových domech sídlištního typu. - P evládající funk ní využití území dle vymezených urbanistických zón Zóna

Funkce p evažující

Funkce dopl ková

Uvažovaný rozvojový trend

I. Vintí ov -sever u keramzitky

Smíšené území (bydlení x výroba)

Rekrea ní

Stabilizovaný až mírn progresivní

II. Vintí ov -st ed

Obytná

Výroba a rekreace


III. Vintí ov -sídlišt

Obytná

Rekrea ní

Progresivní

IV. Vintí ov -jih za tratí

Obytná venkovského typu

Rekrea ní


V. Vintí ov -východ u vodojemu

Obytná venkovského typu

Rekrea ní


VI. Vintí ov -sever za tratí

Výrobní

Stabilizace

VII. Vintí ov -sever za silnicí

Smíšená (Obytná venkovského typu x dolové území)

Stabilizace

VIII.Vintí ov -výsypka

Dolové území se zákazem vstupu

Rekultivace

IX. Vintí ov -velkolom Ji í

Dolové území se zákazem vstupu

T žba a následná rekultivace

X. Vintí ov -Chaloupky

Smíšená (Obytná venkovského typu x dolové území)

Stabilizace

- Základní charakteristika urbanistických ástí z hlediska rozvoje a ochrany hodnot území Celé ešené území je krom výše uvedeného len ní na urbanistické zóny rozd leno na t i základní rozsáhlejší oblasti zahrnující vždy více urbanistických zón. Jedná se o následující oblasti: A. Oblast východní, která zahrnuje: - I. (Vintí ov-sever u keramzitky) - II. (Vintí ov-st ed) - III. (Vintí ov-sídlišt ) - IV. (Vintí ov-jih za tratí) - V. (Vintí ov-východ u vodojemu) - VI. (Vintí ov-sever za tratí) - VII. (Vintí ov-sever za silnicí) - X. (Vintí ov-Chaloupky) a je na východ vymezena sousedními k.ú. Stará Chodovská a Chodov a na jihozápad až severozápad t lesem vle ky SU a.s. a koridory nad azených technických sítí zejména koridory nadzemních sítí el. vedení VN a VVN. Východní oblast zahrnuje vlastní sídelní ást obce Vintí ov s p evahou bydlení a významnými enklávami výrobních areál v kontaktu s plochami bydlení. Charakteristická je p ímá vazba na sídelní strukturu m sta Chodova. B. Oblast severní, která zahrnuje: - VIII. (Vintí ov-výsypka) a je vymezena sousedními k.ú., na jihu silnicí nadmístního významu a na východ vle kou a koridory nad azených technických sítí. Severní oblast zahrnuje plochy vintí ovské ásti Podkrušnohorské výsypky, provozy a technická za ízení související s t žbou, skládku odpad nadmístního významu a rozsáhlé plochy devastované ukládáním hlušiny, které jsou



postupn rekultivovány dle plánu rekultivací. Sou ástí území p evážn až na malé plochy hydrické a zem d lské rekultivace rekultivovaného lesnickým zp sobem je systém RÚSES s dopln nými vloženými skladebnými segmenty místního SES dle generelu LÚSES pro obec Vintí ov. C. Oblast jižní, která zahrnuje: - IX. (Vintí ov-velkolom Ji í) a je vymezena sousedním k.ú., na severu komunikací nadmístního významu a na východ až severovýchod vle kou SU a.s. Oblast jižní zahrnuje dobývací prostor velkolomu Ji í SU a.s. a provozy a areály v etn systém technické infrastruktury a dopravy spojené s t žbou a úpravou hn dého uhlí. V dotykových ástech s oblastí východní jsou zahájeny nebo ukon eny rekultivace p evážn lesnického typu s tím, že jejich další rozší ení bude závislé na postupu t žby hn dého uhlí. - I. (Vintí ov-sever u keramzitky) Území smíšené zóny (bydlení x výroba) je vymezeno na jihu Vintí ovským potokem, na západ silnicí siln zatíženou p evážn nákladním provozem III/1812 a na východ vle kou SU a.s.. Starší obytná zástavba nízkopodlažního charakteru je vivinuta v ulicovém uspo ádání ve sm ru sever-jih podél místní komunikace, bývalé pr jezdní silnice III/1812, která byla v minulosti p eložena do nové trasy západn od sídla. V obytné zástavb podél ulice vpravo ve sm ru do obce jsou umíst ny dv nemovitosti památkov chrán né (NKP nemovité kulturní památky, roubenky v tzv. chebském stylu. Z hlediska urbanistického je zvlášt nutno chránit a citliv doplnit drobnou strukturu zástavby v jižní ásti zóny. Obytnou zástavbu dopl ují zahrady a sady, sportovišt a plochy zelen a technické infrastruktury. Zele na plochách západním sm rem plní funkci ochrannou a clonící, je neudržovaná a území je podmá ené p ípadn devastované a slouží áste n jako smetišt . Tyto plochy budou využity pro ve ejnou zele s dopl ující funkcí drobných herních ploch s tím, že clonící a ochranný efekt je do budoucna prvo adý. Zárove je nutno s ohledem na možnost zaplavení území zachovat alespo ást území ve form poldru a dát p ednost p írodnímu charakteru úprav území p ed um lými stavbami. Území kolem Vintí ovského potoka m že být zasaženo zvýšenou hladinou vody p i vzdutí hladiny na kótu cca 452 m.n.m., které m že být zp sobeno krom déletrvajících silných deš také ucpáním zatrubn ných aj. mén pr chodných míst na toku, které by m ly být p i následné reanimaci toku pokud možno eliminovány a charakter toku minimáln v jeho okrajových ástech mimo zastav né území by m l být p írodní. T sn k obytné zástavb p iléhá na severovýchod areál závodu , kde se vyrábí stavební hmoty. Závod je zdrojem negativních vliv na okolní souvislou zástavbu zejména z hlediska zatížení území hlukem, prašností a zápachem. Vzhledem k tradicím a ur ité nereálnosti vymíst ní výroby stavebních hmot v návrhovém období ÚPD je t eba v rámci areálu vytvo it p edpoklady pro dopln ní ochranné zelen , bariérového uspo ádání objekt v i obytné zástavb a v

neposlední ad zajistit stavebn technickými i organiza ními opat eními snížení negativních vliv na okolí. V ásti obytné pak je nutné dále nezastavovat novými obytnými objekty pozemky p ilehlé k závodu a ponechat v rámci t chto ploch zahrady a sady pro zajišt ní minimálních odstupových vzdáleností. - II. (Vintí ov-st ed) Území p evážn obytné zóny v centru obce je na severu vymezeno Vintí ovským potokem na západ silnicí zatíženou p evážn nákladním provozem III/1812 na jihu silnicí II/181 ve sm ru do Chodova a na východ vle kou SU a.s.. Obytnou zástavbu podél místních komunikací dopl ují za ízení vybavenosti (škola, pošta a j.). Velice cenným je území parkové zelen bývalé zahrady se vzrostlými stromy v centru obce pod školou. Sou ástí zelen v centru obce jsou také dva chrán né památné stromy. Území kolem Vintí ovského potoka m že být zasaženo zvýšenou hladinou vody p i vzdutí hladiny na kótu cca 452 m.n.m. V dané urbanistické zón se nachází uvoln né respektive nevyužívané plochy, které jsou uvažovány k zastavb pro nízkopodlažní domy pro bydlení a k využití pro sportovišt . Plochy v západní polovin zóny jsou siln zasaženy negativními vlivy z dopravy a d lních provoz SU a.s. v t sném sousedství. Jedná se zejména o hluk a prašnost. K ur itému zlepšení by mohla vést rekonstrukce silnice III/1812 na silnici II. t ídy a k ižovatek v etn protihlukových opat ení a následnou p em nou nejbližšího d lního provozu na vhodn jší využití šetrn jší z hlediska vlivu na životní prost edí. - III. (Vintí ov-sídlišt ) Území zóny, kde p evažuje vícepodlažní zástavba obytnými domy sídlištního typu je na severu vymezeno silnicí II/181 do Chodova a na východ , jihu a západ vle kami SU a.s. Systém zástavby je svým uspo ádáním nevyrovnaný a nese všechny negativní znaky sídlištního uspo ádání s nároky na celkovou rehabilitaci sídlišt a rekonstrukci obytných dom . Ur itou výhodou je zázemí volných ozelen ných ploch, pobytových luk a drobných sportoviš v sousedství. Jedná se o území s potenciálem volných ploch pro dostavbu proluk a uvoln ných ploch jak v rámci sou asného zastav ného území tak i mimo n j avšak za p edpokladu snížení negativních vliv z dopravy a provoz SU a.s. zejména na západním až východním okraji zóny. V této zón se do budoucna na základ požadavk obce otevírají pom rn výrazné možnosti plošného rozvoje ploch pro bydlení nebo smíšené funkce a pod. avšak p i spln ní výše uvedených p edpoklad spojených s postupným útlumem t žby a s ní spojených ostatních inností zejména v doprav . - IV. (Vintí ov-jih za tratí) Urbanistická zóna, která je charakteristická p evahou volných ploch s ur itým podílem venkovské zástavby s rozsáhlými zahradami a sady kolem hlavní ulice k Chodovu je na severu a východ vymezena silnicí II/181, na západ vle kou SU a.s. a na jihu až jihovýchod hranicí s k.ú. Dolní Chodov. Ve východní ásti se nachází zvodn lé plochy. Jedná se o lokalitu, kde byl v minulosti umíst n hlubinný d l



Erika (1927- 1941) a jižn ve vzdálen jší poloze pak hlubinný d l Johani (1872-1905). Dále podél pravé strany silnice II/181 ve sm ru do Chodova a na k.ú. Dolní Chodov navazují objekty bydlení a rekreace se zahradami. V daném území p edstavují ur itý potenciál pro zástavbu venkovského typu stávající nezastav né a asto nevyužívané zahrady a navazující plochy. Výrazným limitem pro výstavbu však m že být historické poddolování území. proto by v tomto území m l být spíše zachován v tší rozsah zahrad a sad a výstavbu RD venkovského typu povolovat ojedin le, tak aby si území zachovalo sv j p evládající ráz drobné zástavby v zeleni p ím stské krajiny. Na základ požadavku obce jsou pom rn rozsáhlé plochy ur eny jako zahrady a sady. - V. (Vintí ov-východ u vodojemu) Území zóny je vymezeno na jihu silnicí II/181, na západ až SZ vle kou SU a.s. a údolím Vintí ovského potoka, na severu až východ hranicí k.ú. Stará Chodovská a Dolní Chodov. Dané území je charakteristické p evahou nezastav ných ploch krajinného zázemí s lesními porosty v p ím stské oblasti m sta Chodova s tím, že ást území v jižní ásti podél zmín né komunikace je zastav na rodinnými domy venkovského až p ím stského typu. V území jsou dále situovány plochy technické infrastruktury. V daném území p edstavují ur itý potenciál pro zástavbu p ím stského typu navazující volné plochy. Výrazným limitem pro výstavbu však krom jinéhoje ochranné pásmo VVN 220 kV a celková snaha o zachování krajinného rázu v etn zabezpe ení SES tohoto rozsahem malého ale z hlediska rozsahu devastovaných ploch v okolí sídla o to cenn jšího území, které by bylo vhodné pro uspokojování pot eb každodenní rekreace obyvatel s tím že pro plochy zem d lsky nebo lesnicky obhospoda ované musí být zachován p ístup. - VI. (Vintí ov-sever za tratí) Urbanistická zóna je vymezena na západ vle kou SU a.s., na severu silnicí III/1812 do V esové, na východ hranicí k.ú. Stará Chodovská a D.Chodov a na jihu Vintí ovským potokem s p iléhajícími níže položenými a zvodn lými plochami. V zón je umíst na volná skládka závodu LIAS s usazovací nádrží zaúst nou do Vintí ovského potoka, která byla plánována pouze jako do asná. V území, které je prakticky nep ístupné je prvo adá ochrana p írody v rámci údolní nivy Vintí ovského potoka s mok ady a specifickými porosty jako sou ást SES. Za tím ú elem je nutné provést taková opat ení , aby nedocházelo k další devastaci ploch kolem skládky, zejména v blízkosti potoka. Pro plochy zem d lsky musí být zachován p ístup. Území je z hlediska budoucího rozvoje stabilizované s tím, že by volné skládky p vodn proklamované jako do asné nem ly být dále rozši ovány a postupn rušeny a plochy rekultivovány. - VII. (Vintí ov-sever za silnicí) Území urbanistické zóny charakteristické p evahou nezastav ných ploch s p evahou zelen clonící a ochranné je vymezeno na západ hranicí dolového území se zákazem vstupu ozna eném v terénu výstražnými tabulkami a na východ až jihu frekventovanou silnicí III/1812. V severní

ásti zóny jsou umíst ny nízkopodlažní objekty venkovského bydlení se zahradami, z nichž ást je ve velmi špatném technickém stavu s devastovaným okolím. V jižní ásti zóny je umíst n Dolní rybník na který navazuje severn pon kud devastované zvodn lé území se vzrostlou zelení a západn kalové pole v rámci dolového území. Rybník slouží jako dosazovací nádrž. Z hlediska budoucího rozvoje je území stabilizované s tím, že d raz musí být kladen na rozší ení ploch zelen doprovodné, ochranné a clonící spojených s rekultivací a s postupným uvol ováním ploch kolem železni ní vle ky. - VIII. (Vintí ov-výsypka) Plocha Vintí ovské ásti Podkrušnohorské výsypky limitované závaznou linií a s vymezeným územím zasaženým hornickou inností, v rámci kterého sm rem západním postupuje rekultivace výsypky je plošn nejrozsáhlejším územím v rámci k.ú. Vintí ov u Sokolova. Zóna je vymezena na jihu silnicí III/1812 s plánovanou rekonstrukcí na silnici II. t ídy dle VÚC, na západ , severu a SV hranicí sousedních k.ú. a na východ hranicí dolového území se zákazem vstupu ozna eném v terénu výstražnými tabulkami. Podél východní hranice zóny jsou situovány rozsáhlé plochy vle kového hospodá ství d lního podniku. Podél jižní hranice kolem silnice III/1812 pak další provozy Lomu Ji í v etn vlastní rozvodny, dopravník , parkoviš pro zam stnance a autobusového nádraží atd., které jsou z uvedené komunikace p ístupné po vnitroareálových nebo ú elových komunikacích. V severní ásti území p ístupné ze severu ú elovou komunikací ze silnice III/2222 je umíst na skládka TKO a PO, která dle sd lení obce nemá vyhlášené ochranné pásmo. Ve východní a jižní ásti výsypky probíhají rekultiva ní práce. V západní ásti probíhají zakládací práce s tím, že v této oblasti budou rekultivace probíhat v letech 2005 až 2020. Krom rekultiva ních prací jsou na ploše sledovány plochy pro regionální a místní SES a ve výhledu až dalekém výhledu postupné zapojení rekultivovaných ploch do okolní krajiny v etn komunika ního systému. - IX. (Vintí ov-velkolom Ji í) Druhé svou plochou nejrozsáhlejší území je vymezeno na severu silnicí III/1812, na východ silnicí II/181 a silnicí III/bez ozna ení ve sm ru do Chranišova u N.Sedla a na jihu až západ hranicí sousedních katastrálních území. V zón je lomem Ji í t ženo povrchovým zp sobem hn dé uhlí z ložiska Alberov, které je kryto dobývacím prostorem. Povrchový d l Ji í navazuje dále v k.ú. Chranišov a N. Sedlo na d l Družba. Podél severní hranice zóny jsou umíst ny hlavní provozy Lomu Ji í , které jsou p ístupné po vnitroareálových nebo ú elových komunikacích ze silnice III/1812. Rekultivace území jsou provád ny pouze na velmi malém rozsahu podél severní a východní hranice zóny a jejich postup je limitován provozem vlastního lomu. - X. (Vintí ov-Chaloupky) Území okrajové zóny zahrnuje plochy vle kového hospodá ství d lního provozu a plochy nevyužívaných dnes devastovaných výrobních a stavebních areál , které by m ly být do budoucna využity pro výrobu a výrobní služby. V



jižní ásti zóny p ístupné podjezdem pod t lesem vle ky SU a.s. se nachází stabilizovaná skupina rodinných dom venkovského typu se zahradami a sady. c) NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Urbanistická koncepce budoucího rozvoje území obce Vintí ov vychází z nad azené ÚPD, strategických dokument , program a ostatních podklad , pr zkum a rozbor a požadavk na ešení uvedených v zadání územního plánu. P i návrhu urbanistické koncepce jsou respektována a zapracována následující východiska ešení: - Plošný rozvoj sídla p evážn pro bydlení nízkopodlažní na stran sídla p ivrácené k sousednímu m stu Chodovu - Prioritní je z d vodu nápravy škod zp sobených t žební inností rekultivace rozsáhlých území dot ených hornickou inností ale i tzv. zbytkových území, která sice nebyla p ímo dot ena t žbou ale jsouna nich dopravní a jiné systémy a objekty a za ízení z t žebním pr myslem související. Jedná se zejména o území na úpatí vintí ovské výsypky a podél západní hranice vlastního sídla Vintí ov - Respektování hierarchie sídelní struktury, kdy jako st edisko ešeného území je m sto Chodov v sousedství jádrového m sta Karlovy Vary a Sokolov. - Zachování krajinného rázu malého zbytku p vodního území v prostoru navrženého funk ního LBC-4 Skalka a s vazbou na území m sta Chodova. - Rekreace a cestovní ruch není a zatím v blízké budoucnosti z ejm ani nebude vzhledem k rozsáhlým devastovaným plochám významnou rozvojovou funk ní složkou. Perspektivní je pro následné období deseti až patnácti let zavedení p ších a cyklistických turistických tras, p im ené dovybavení sídla na úseku ubytování a stravování a zejména orientace na mnohem siln jší partnerské území m sta Chodova a jeho podstatn siln jší zázemí v kulturn spole enské i ekonomické sfé e. - Pro intenzifikaci využití stávajících pr myslových ploch a pro vznik nových ekonomických aktivit jsou vytvá eny územn technickými opat eními pot ebné p edpoklady zejména na plochách nedostate n nebo nevhodn využívaných. Rozvoj nových ploch a konverze stávajících ploch pro výrobu a výrobní služby bude soust ed na do následujících lokalit: oblast kolem silnice III/1812 s provozy d lního podniku, Vintí ov-jih (Chaloupky) bývalé areály stavební výroby a sklad , prostor mezi Vintí ovem a Starou Chodovskou s provázáním na výhledovou pr myslovou zónou na k.ú. Stará Chodovská a v oblasti Vintí ovské výsypky na ploše skládky TKO nebo v její blízkosti. - Urbanistickým ešením je dán p edpoklad pro lesnickou a zem d lskou innost v jejích mimoproduk ních funkcích, jako je udržování kulturní krajiny, druhová rozmanitost ekosystém a genofondu a to hlavn p i rekultivacích devastovaných ploch a jejich udržování a následné hospodá ské využití v dalekém výhledu. - Je v nována pozornost malým vodním nádržím a rybník m p vodním i nov vzniklým prost ednictvím hydrické rekultivace devastovaných ploch, které stabilizují vodní režim a zvyšují akumula ní i reten ní potenciál území. P ípadné nové vodní plochy mohou být dle urbanistické

koncepce sou ástí ploch zelen ochranné, doprovodné a clonící (ZOD) a zelen ve ejné (R). - Jsou respektovány vodní toky s tím, že u všech tok je pokud možno zachována možnost jejich údržby a rekonstrukce vodních koryt a s ástmi ur enými pro reanimaci vodních tok . Jedná se zejména o úseky Vintí ovského potoka na úpatí Vintí ovské výsypky a vybrané úseky ve vlastním sídle procházející ástmi areál sportoviš , ve ejné zelen apod. - P i návrhu urbanistické koncepce je sledována zásada nep ipustit zásahy, které by znamenaly snížení stávající úrovn ekologické stability vymezených segment ÚSES s tím, že p i návrhu územního plánu bylo up esn no vymezení regionálních a lokálních segment ÚSES. - Urbanistickou koncepcí jsou respektovány zájmy památkové pé e na úseku ochrany nemovitých kulturních památek a památných strom a zajišt na jejich ochrana Na základ ekonomických rozbor zpracovaných v dané oblasti a áste n též expertního odhadu je oblast Vintí ova a to zejména ve spole enství s m stem Chodovem a ostatními sídly Chodovska možno za adit k oblastem postiženým t žbou nerostných surovin a na druhé stran s dobrými možnostmi v infrastruktu e pro následný rozvoj všech základních složek sídelní struktury a to zejména ve vzájemné spolupráci sídel. - Demografický a sociokulturní potenciál území Základním cílem je do budoucna v prvé ad udržení sou asného stavu po tu obyvatel a následn rozvoj pracovních p íležitostí a p ípadný nár st po tu obyvatel dle p edpoklad obce. - Na základ poskytnutých údaj a vlastních p edpoklad samosprávných orgán je do územního plánu zapracován p edpokládaný po et obyvatel p edm tného území do roku 2015(2020). Návrh do roku 2015/ 2020

Výhled po roce 2015/ 2020

Sídlo

Stav k Stav k roku roku 2001 2003 dle dotazn íku

Celkový po et obyvatel sídla

1 035

1 130

1 450

1 550

Celkový po et obyvatel obce

1 035

1 130

1 450

1 550

V rámci územního plánu je uvažována minimáln stabilizace sou asného po tu obyvatel v rozsahu ešeného území a maximální výhledový po et obyvatel dle výše uvedeného tabelárního p ehledu. Územn technické podmínky pro p ípadné pokrytí maximálních hodnot nebo neodhadnutelných vyšších nárok jsou ešeny formou zvýšených nárok obce jak plošných tak i v doprav a ostatní technické infrastruktu e. Vzhledem k rychlým a hlubokým zm nám ve všech oblastech života spole nosti se snižuje spolehlivost dlouhodob jších prognóz. Vývoj v obci bude p ímo ovlivn n vývojem celého regionu a p edevším vývojem v centrální oblasti aglomerace ve m stech Karlovy Vary a Sokolov a sousedním m st Chodov.



Prognóza vývoje regionu p esahuje možnosti zpracování tohoto územního plánu. P edm tné území je sou ástí ÚPN-VÚC Karlovarsko-sokolovské aglomerace a ÚPN-VÚC Karlovarského kraje. Proto je nutno uvedené údaje posuzovat pouze jako orienta ní respektive sm rné a územní ešení je zpracováno s dostate nou flexibilitou tak , že postihuje možné odchylky od p edpokládaného vývoje. - Ekonomický potenciál území Rychlé zm ny a variabilita ekonomického systému zásadním zp sobem budou i nadále ovliv ovat vývoj ekonomické základny obce. Do úvahy o p edpokládaných tendencích vývoje jsou zahrnuty obecné trendy vývoje ekonomiky a zohledn ny podmínky a pot eby p edm tného území. Vývoj ekonomické základny obce bude i nadále výrazn ovliv ován také vývojem celého regionu a zejména jádra aglomerace m sta Karlovy Vary a Sokolova v etn sousedního m sta Chodov. Ekonomická základna obce bude i nadále determinována zejména strukturou , kvalitou a množstvím základních fond , p írodními zdroji, disponibilními plochami a zdroji pracovních sil a též územn technickými podmínkami. Z hlediska budoucí nabídky pracovních míst bude m sto Karlovy Vary, Sokolov a Chodov v dané oblasti bez konkurence a bude zachován velmi silný vztah a dojíž ka za prací. Krom výše uvedeného bude v následném období z pohledu daného prostoru m sto Karlovy Vary, Sokolov a Chodov bez konkurence také v nabídce disponibilních ploch pro st ední a velké investory. Z tohoto d vodu budou v ešeném území i v následném období kladeny zvýšené požadavky na nabídku disponibilních ploch pro st ední a malé investory a kooperující firmy. - Kulturn historické podmínky - Ochrana památkových soubor a objekt - V rámci ešeného území jsou umíst ny následující objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek: Po . Název památky íslo

íslo Poznámka (popis) rejst ík u

k.ú. Vintí ov u B ezové 1

p.19 (p.p. . 64)

18447/ Venkovská usedlost 4-716

2

p.25 (p.p. . 48)

34068/ Venkovská usedlost 4-717

- Urbanistická kompozice a výtvarný obraz ešeného území Sídlo Vintí ov leží ve výšce cca 445 - 480 m.n.m. v mírn kopcovitém terénu a v údolí Vintí ovského potoka a nivy jím vytvo ené a na okolních svazích. P vodní reliéf je na mnoha místech narušen d ív jší d lní inností a p edevším sou asným povrchovým zp sobem t žby s doprovodnými provozy velkého m ítka po celém západním až jihozápadním okraji sídla. Do obvodu sídla z ejm p edevším v ásti jižní až jihozápadní zasahují lokality hlubinných malodol , které mohou negativn ovlivnit

využitelnost území. Obytné území dnes zahrnuje ást staré zástavby v severním až st edním sektoru sídla. Nejvýznamn jší je z hlediska budoucího výtvarného obrazu sídla zástavba kolem hlavních ulic a p i vstupu do sídla ve sm ru k Chodovu. Nová zástavba má sídlištní charakter se solitérními objekty spíše vícepodlažními ve velmi malé mí e hlavn v jižním sektoru dopln né zástavbou rodinných dom r zné kvality. Významným prostorem je centrální "m stský" park u školy p ímo uprost ed sídla s vybaveností m stského typu v nejbližším okolí. V rámci koncepce rozvoje sídla do roku 2015 s ohledem na urbanistickou kompozici a výtvarný obraz je navržena dostavba území p edevším ve st edním sektoru sídla (územní rezervy- p evážn soukromé pozemky), v jižním sektoru sídla za sídlišt m (návrh v etn ploch výhledových) a ve východním sektoru sídla ve sm ru k Chodovu s tím, že okrajové ásti ploch nové zástavby musí obsahovat dostatek volných ozelen ných ploch v etn zelen obytné, zahrad a sad . Koncepce výstavby t chto jednotlivých zón bude založena v podrobn jší dokumentaci ve form regula ních plán nebo urbanistických studií a to zejména s ohledem na významné územn technické limity ve form ochranných pásem technické infrastruktury a pod. - Regenerace a p estavba ešeného území Z hlediska regenerace a p estavby v rámci ešeného území jsou v územním plánu navrženy pro vybrané plochy pro následující druhy územních operací: -asanace a rekultivace území -rekultivace území -postupná p estavba území rehabilita ní a moderniza ní -postupná p estavba území smíšená -postupná p estavba území demoli ní -plochy ur ené na dožití nebo ke zm n funkce p i zabezpe ení nutné údržby stavebního fondu - Asanace a rekultivace území Tato územní operace je uplatn na p evážn na zbytkových okrajových plochách , které nejsou zahrnuty do plánu rekultivací a p esto byly dot eny pr vodními jevy dolové innosti. Jedná se o plochy v urbanistické zón VII., VIII a IX podél dopravních koridor v okrajových ástech Vintí ovské výsypky vesm s ve prosp ch ploch zelen doprovodné, ochranné a clonící. Lze p edpokládat, že n které ásti mohou být r zným zp sobem zne išt ny respektive kontaminovány. Pro konkrétní návrh opat ení k napln ní tohoto úkolu ve vymezených plochách je t eba provést bližší odborná šet ení a navrhnout odborná opat ení v následné podrobn jší dokumentaci. - Rekultivace území Tato územní operace se týká zejména již asanovaného území, ploch Vintí ovské výsypky, vybraných ploch v obvodu velkolomu Ji í v urbanistické zón VIII a IX. P i této územní operaci se p edpokládá, že území již žádným zp sobem není kontaminováno a posta í pouze provést celkovou rekultivaci dle plánu rekultivací. Souhrnný tabelární p ehled o navrženém využití území Vintí ovské výsypky po rekultivaci podává p íloha .3



Rekultivace Podkrušnohorské výsypky - Návrh využití území , ásti C) územního plánu.

Zejména se jedná o plochy do asných skládek a drobné plochy v urbanistické zón III a VI.

- Postupná p estavba území rehabilita ní a moderniza ní Moderniza ní p estavba je druh územní operace respektive p estavby území, p i níž bude zachována podstata urbanistické struktury a objekt jednotliv a budou zlepšeny provozní a technické parametry. Cílem moderniza ní p estavby je zhodnocení prost edí, prostorové kompozice a jednotlivých objekt tak, aby se dosáhlo pot ebného technického stavu a estetického výrazu, vhodné funk ní nápln i provozn technického vybavení území. Tento druh m že být v menší mí e provázen ojedin lou demolicí n kterých objekt , nástavbami, p ístavbami a zejména vy išt ním, uvoln ním a ozelen ním vnit ních ploch stavebních blok . P i moderniza ní p estavb se bude zpravidla provád t: -soust ed ná modernizace bytového fondu, realizovaná liniov nebo na menších ucelených plochách -modernizace vybraných objekt v rozptylu v zachovávané zástavb -demolice jednotlivých objekt nebo jejich ástí, dostavba, reorganizace funkcí, zejména vybavenosti -rekonstrukce vybraných cenný objekt -rekonstrukce technické infrastruktury a úprava komunikací a ploch zelen na ve ejných prostranstvích Tento druh územní operace je navržen na území sídlištní zástavby v urbanistické zón III.

- Plochy ur ené na dožití nebo ke zm n funkce p i zabezpe ení nutné údržby stavebního fondu Jedná se o území s výraznými negativními vlivy na okolí nebo naopak území vystavená výrazným negativním vliv m okolí. Jsou to území, která budou v budoucnu pravd podobn využita pro jiné funkce a m že být v tomto území uplatn na n která z p edešlých územních operací p estavby. Do doby než bude takové území p estav no , je t eba zajistit pr b žnou základní údržbu stavebního fondu. Tato územní operace je v rámci ešeného území navržena na vybraných plochách v urbanistické zón VII.

- Postupná p estavba území smíšená P i smíšené p estavb se m že áste n zm nit prostorová struktura a zlepší se technické a provozní parametry funk ní struktury tak, aby odpovídaly sou asným požadavk m. Smíšená p estavba bude probíhat dle konkrétních podmínek áste n jako demolice vybraných objekt , dostavba na volných nebo uvoln ných plochách voln i v prolukách, soust ed ná modernizace nebo modernizace v rozptylu, rekonstrukce vybraných ástí nebo objekt , rekonstrukce vybraných cenných objekt , rekonstrukce technické infrastruktury zahrnující rovn ž úpravu komunikací a ploch zelen na ve ejných prostranstvích. P estavba území smíšená je aplikována zejména na plochy v urbanistické zón I, II, VIII, IX a X nevhodn využívané, zanedbané a plochy s áste n nevyhovujícím stavebním fondem nebo se jedná o plochy, které mají ur eno nové vhodn jší funk ní využití. Jedná s e hlavn o vybrané plochy výrobních areál a za ízení výrobních služeb s nároky na opat ení na ochranu životního prost edí asto v p ímém sousedství se stávající nebo nov navrhovanou obytnou zástavbou. - Postupná p estavba území demoli ní P i demoli ní p estavb se zcela zm ní podstata urbanistické a stavební struktury. Dosavadní stavební fond bude zcela odstran n a na uvoln ných plochách bude vybudován nový. Na území demoli ní p estavby mohou být vybrány ojedin lé p edevším cenné objekty. Tato územní operace je navržena p edevším na plochách s nevyhovujícím stavebním fondem a využitím území.

- Nutné asana ní zásahy V rámci ešeného území jsou z pozice obce uplat ovány požadavky na nutnou asanaci a rekultivaci bývalých skládek, deponií a území lom v minulosti vyt žených a devastovaných , u kterých je p edpoklad ú elného využití pro jiné vhodn jší funkce a jejich zapojení do systému ekologické stability krajiny. Díl í asana ní zásahy je možné p edpokládat na nedostate n využívaných plochách a objektech výrobního charakteru. Souhrnný popis je uveden v ásti Asanace a rekultivace území a dále (viz. výše). Návrh nutných asana ních zásah a p estavby území ve vymezených plochách je souhrnn uveden v grafické p íloze . B.6 VPS, asana ní úpravy, opat ení . - Nároky na plochy mimo sou asné zastav né území obce Nároky na plochy mimo zastav né území obce tak jak vyplývají z projednaného konceptu územního plánu a schváleného souborného stanoviska ke konceptu ÚPD jsou ve form rozvojových lokalit respektive nových zastavitelných území s ozna ením a stru nou charakteristikou uvedeny ve zvláštní p íloze .2 P ehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území ásti C) územního plánu. d) NÁVRH LEN NÍ ÚZEMÍ NA FUNK NÍ PLOCHY A PODMÍNKY VYUŽITÍ ÚZEMÍ - Funk ní využití území Na základ uplatn ných požadavk jsou p i koncipování funk ního využití území p edevším následující cíle: - z hlediska budoucího rozvoje obce Vintí ov je pro novou zástavbu nízkopodlažního typu v prvním po adí výstavby využito uprázdn ných a nevhodn nebo nedostate n využitých ploch uvnit sou asného zastav ného území obce zejména v centrální oblasti a v druhém po adí v okrajových ástech sídla p ípadn ve volné krajin p i respektování požadavk na ochranu krajinného rázu v t sném okolí sídla a to zejména jeho východního segmentu - nové vícepodlažní objekty v p edm tném území nejsou lokalizovány - pro ostatní funkce (vybavenost, pr mysl a stavebnictví apod.) byl zvážen pot ebný rozsah ploch, který byl



optimalizován ve vztahu k p edpokládanému demografickému vývoji oblasti - Vintí ov je chápán jako sídlo p ím stského typu, které je t eba kvalitativn povýšit dopln ním pot ebných funkcí na úseku vybavenosti s ohledem na budoucí funkci sídla v p ím stské oblasti Chodova s tradi ními vazbami na m sto Sokolov Územní plán ur uje základní principy funk ního len ní území obce Vintí ov a vymezuje: - v první úrovni plochy stabilizované (stávající) a nestabilizované respektive rozvojové na nových plochách jak mimo sou asn zastav né území obce tak i v jeho rámci na volných nebo uvoln ných plochách - ve druhé úrovni jsou v rámci výše uvedených stabilizovaných a rozvojových ploch ur eny z hlediska funk ní nápln plochy monofunk ní a polyfunk ní tedy smíšené - ve t etí úrovni je v rámci monofunk ních a polyfunk ních ploch ur eno jejich funk ní využití p ípustné a nep ípustné - ve tvrté úrovni jsou ur eny plochy a území pro r zné typy p estavby a rehabilitace. Jsou to p edevším plochy ur ené pro asanaci, rekultivaci, postupnou p estavbu rehabilita ní a moderniza ní, postupnou p estavbu území smíšenou, postupnou p estavbu demoli ní a plochy ur ené na dožití nebo ke zm n funkce p i zabezpe ení nutné údržby stavebního fondu. Funk ní využití ploch je rozd leno na dv základní ásti: - Monofunk ní zóny Monofunk ní zóny jsou taková území, kde je omezeno p ípustné funk ní využití území. - Polyfunk ní (smíšené) zóny Polyfunk ní zóny jsou taková území, kde je rozší eno p ípustné využití území. Souhrnný p ehled o navrženém funk ním využití území a p ípustnosti využití území podává samostatná grafická p íloha A.1 Hlavní výkres a samostatná p íloha D. Návrh vymezení závazné ásti. - Jednotlivé funk ní složky - Zem d lství a lesnictví Zem d lství a lesnictví je v p edm tném území orientováno na rekultivace t žbou dot ených ploch. Na území sídla je umíst na lesní školka se sezónním provozem. Nové zem d lské areály a areály lesní výroby se v p edm tném území nenavrhují. P edpokládá se využití stávajících ploch výroby a výrobních služeb a ploch ostatních pro tyto funkce ur ených územním plánem v rozsahu p ípustných funkcí .

T žba bude probíhat v rozsahu vymezeném dobývacím prostorem povrchového hn douhelného lomu Ji í, který se rozkládá na ploše 2206 ha na n kolika k.ú.. T žba byla zahájena v roce 1945 a její ukon ení se p edpokládá z pohledu ÚPD v dlouhodobém výhledu, tedy až n kdy po roce 2020. S tím souvisí stabilizace koridor technických sítí a dopravy spjatých s t žbou a t žebním pr myslem. Rozsah území je limitován závaznou linií t žby a založení výsypek vyhlášené UV R .490/91 Sb. - Pr mysl a stavebnictví, skladové hospodá ství a velkoobchodní sklady Druhým významným odv tvím bude i do budoucna v ešeném území výroba a zpracování stavebních hmot a výrobk . Stávající volné skládky nacházející se za tratí áste n v údolní niv Vintí ovského potoka a v blízkosti LBC- 4 - Skalka budou postupn omezovány a upraveny tak, aby nedocházelo k negativnímu vlivu na životní a p írodní prost edí. Výhledovým cílem dle ÚPD je úplné odstran ní do asných skládek. Skladové hospodá ství je zastoupeno zejména jako sou ást jiných provozoven a závod a v budoucnu se tento charakter z ejm nebude m nit s tím, že p ípadné nové aktivity na tomto úseku je možné uspokojit v plochách ur ených územním plánem pro takové funk ní využití dle regulativu funk ního využití území. - Doprava (Viz samostatná sta ) Technická infrastruktura (Viz samostatná sta dle jednotlivých specializací) - Bydlení Obec Vintí ov respektive vlastní sídlo si do budoucna zachová p ím stský charakter jako sou ást sídelního celku m sta Chodova, který spáduje do krajského m sta Karlovy Vary. V rámci sídla se zachová a dále se bude p im en rozvíjet funkce obytná. Do budoucna bude prioritní dostavba území ve st edu sídla nízkopodlažními i polyfunk ními obytnými domy s r znorodou nabídkou byt od sociálních až po byty vyšších kategorií a rehabilitace sídlištní zástavby v jižni ásti obce. Krom dostavby bytovými domy na vhodných plochách a prolukách uvnit sídla nebo v p ímé návaznosti na stávající sídlišt se uvažuje s výstavbou nízkopodlažních BD a RD m stského, p ím stského a venkovského typu s vyšším podílem zahrad a sad .

- Minimální po et byt uvažovaných k výstavb dle údaj obce - T žba nerostných surovin T žba hn dého uhlí a s ní související innosti a provozy jsou v ešeném území jedním ze základních odv tví zam stnávající významný podíl pracovních sil. Do budoucna se p edpokládá postupný útlum t žby. Z hlediska ochrany životního prost edí se jedná o innost negativn ovliv ující prost edí zejména zvýšenou prašností, hlukem a ot esy.

BD

RD

V období 2006 až 2008 I.etapa

10

15

V období 2009 až 2015 II. etapa

35

35



- Vybavenost Kapacita ob anské vybavenosti ve ejn prosp šného typu je i do budoucna vyhovující s tím, že se uvažuje s minimálním nár stem po tu zam stnanc ve školství a výchov , na úseku kultrun spole enském s rozší ením restaurace formou p ístaveb, výstavba nového travnatého h išt v návaznosti na vlastní areál a zvýšení po tu zam stnanc ZS. Na úseku vybavenosti komer ního typu , p edevším v maloobchodu, službách a ubytování ve spojení s možnostmi rekreace každodenní vlastních obyvatel a krátkodobé potenciálních návšt vník bude sou asný rozsah nabízených služeb dostate ný. Pro uspokojování nových pot eb na tomto úseku jsou ur eny územním plánem funk ní plochy, jejichž využití je ur eno regulativem funk ního využití. Stávající i rozvojové plochy jsou do ÚPD zapracovány s dostate nou flexibilitou tak, aby bylo možno uspokojit r znorodé pot eby ob anské vybavenosti jak na úsek ve ejn prosp šných služeb tak i na úseku služeb komer ních s tím , že významná je z tohoto pohledu p ímá vazba na vybavenost m sta Chodova.

Funk ní soustavu kvalitní urbanistické zelen , jež je významným p edpokladem vytvá ení p íznivé hygienické a pohodové úrovn životního prost edí v sídle a kompenzace negativních faktor životního prost edí a regenerace pracovních sil obyvatel, je t eba do budoucna v souladu s územním plánem koncep n budovat. Z hlediska skladby urbanistické zelen je zcela nedostate ný je podíl vhodných kosterních d evin - buk , p íp. i klen , lip i dub . P i silnicích a cestách k sídl m a na jejich okrajích je pot ebné rekonstruovat a nov vysazovat alejové stromové doprovody.

- Zele Z hlediska urbanistického lze systém zelen v rámci ešeného území rozd lit na jednotlivé složky takto: a) Zele v krajin (zele krajinná), která je sou ástí volné krajiny v p evážn neurbanizovaném nebo exploatovaném území s tím, že následující druhy krajinné zelen je nutno nadále chránit a rozvíjet dle p íslušných plán . - TTR , trvalé travní porosty, tj. louky a pastviny - Zele mimolesní - Lesy zvláštního ur ení ochranné - Zele hospodá ská (lesy, lesní školky, sady) - Rekultivace (lesnická, zem d lská a vodní) b) Zele v sídle (zele urbanistická), která je sou ástí p evážn urbanizovaného území respektive zastav ného území, kde je do budoucna nutno sm rn sledovat p i koncipování jednotlivých zejména obytných zón následující ukazatele: - Zele ve ejná (ukazatel 8-12 m2/ob) (parky, ozelen ná prostranství, uli ní zele ) - zele obytná (ukazatel 14-19 m2/ob) (zele u RD, zele sídlištní, zele vnitrobloková) - Zele vyhražená (ukazatel 6-9 m2/ob) (v areálech ob anské vybavenosti p edevším u za ízení výchovných, školních, sociální pé e, sportu a rekreace, kultury, administrativy a pod.) - Zele ostatní (ukazatel 22-35 m2/ob) (zahrádkové osady, zele u chat a rekrea ních objekt individuální rekreace apod.) Z hlediska urbanistického je zvláštní kategorií c) Zele doprovodná, ochranná a clonící, která je sou ástí krajiny (zele mimolesní) a zárove m že prostupovat p evážn urbanizovaným respektive zastav ným územím sídla s tím, že její základní funkce je ochranná ve spojení se segmenty SES a pod. Tento druh zelen bude v území chrán n a na nových plochách rozvíjen v souladu s územním plánem p edevším v kontaktních zbytkových plochách s plochami dot enými hornickou inností, které jsou postupn rekultivovány.

Z hlediska organizace, nárok a zp sobu ubytování: - Volný cestovní ruch - Vázaný cestovní ruch

- Rekreace a cestovní ruch Rekreace se z hlediska doby trvání rozlišuje takto: - Každodenní, která je realizována v nejbližší p ím stské oblasti - Krátkodobá (víkendová), s nároky na krátkodobé ubytování (1-2 dny) - Dlouhodobá (dovolená a prázdninová), s nároky na ubytování 4 a více dn

Rekreace každodenní nebo vyjíme n krátkodobá místních obyvatel se bude i nadále realizovat a využívat následujících druh vybavení a ploch jak v rámci sídla tak i mimo n j v p ím stské oblasti ve sm ru k Chodovu. Pro tento druh rekreace je nejvýznamn jší území v oblasti LBC-4-Skalka. Dále se p evážn jedná o zahrady a zahrádkové osady a kolonie a rekrea ní objekty individuální rekreace (chaty, zahradní chaty apod.). Jiné druhy rekrea ních objekt se vzhledem k charakteru oblasti nevyskytují. Dále jsou to: - pobytové a rekrea ní louky (v rámci oblasti Skalka, v území jižn od sídlišt ) - h išt maloplošná (ukazatel 0,5 m2/ob) - p ší a cyklistické trasy a stezky a pod. P irozené p írodní p edpoklady pro rekreaci krátkodobou a zejména dlouhodobého charakteru jsou ve zdejším území prakticky nevhodné – jedná se o území s narušeným krajinným rázem a nep íznivou hygienickou kvalitou životního prost edí. V ešeném území obce není dostate ný podíl p írodních ploch, nejsou zde p írodní atraktivity a kulturn historické památky pouze ve velmi malém rozsahu. Vyšší kvalita krajiny a p írodního prost edí a p edevším kulturn historické prost edí v širších vztazích však dává p edpoklady pro zapojení sídla do systému regulérních cykloturistických (poznávacích) tras nadmístního významu. Cyklotrasy a cyklostezky je nutno nadále sledovat a koncipovat v souvislosti s programem mikroregionu ve spolupráci s okolními m sty a obcemi. Bude se jednat hlavn o trasy a stezky hlavní s funkcí p evážn dopravní a turistické respektive poznávací. Ve vlastním ešeném území zvlášt pak ve vztahu na m sto Chodov je možno dále rozší it sí podružných tras a stezek



jak p evážn s dopravní funkcí (vzájemné propojení sídel a místních ástí v oblasti Chodovska). e) LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Souhrnný p ehled limit využití území podává samostatná p íloha D. Návrh vymezení závazné ásti. f) P EHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ P ehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území tak jak vyplývají z konceptu územního plánu jsou uvedeny v tabelární form ve zvláštní p íloze .2. P ehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území ásti C. územního plánu. g) NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ ÚZEMÍ Doprava 1. Podklady pro návrh P i zpracování studie bylo jako podkladu áste n použito Urbanistické studie obce Vintí ov Pro návrh dopravy bylo vycházeno z urbanistického návrhu, z pot eb obce, jakož i z p edpokládaného nár stu dopravy a ze snahy o odstran ní nejzávažn jších dopravn závadných míst. 2. Sou asný stav dopravní situace Hlavní dopravní páte í v obci Vintí ov je státní silnice II. t ídy . 181 Chodov - Vintí ov a silnice III. t ídy . 1812 Stará Chodovská - Vintí ov - Lomnice. Dopravní zát že na silnicích II. i III. t ídy jsou p evážné významu místního, resp. oblastního. Tyto zát že jsou zejména ve vazb na t žební innost v sokolovském regionu. Na hlavní komunika ní páte navazuje sít dalších místních komunikací. V sou asnosti se v obci nevyskytuje žádné za ízení poskytující služby motorist m. Dopravní plochy v obci jsou v sou asnosti rozptýlené, adové garáže jsou umíst ny v jižní ásti sídelního útvaru. 3. Rozvoj dopravy Vzhledem k p edpokládanému rozvoji obce vzroste dopravní zatížení na všech komunikacích. Tato skute nost s sebou z ejm p inese i nároky z hlediska technických úprav na státní silni ní síti i stávajících místních komunikacích. S urbanistickým návrhem obce úzce souvisí i. návrh dopravních ploch a komunikací, které zajiš ují vhodný p ístup k jednotlivým navrhovaným lokalitám. 4. Navrhované úpravy Vzhledem k výše popsané problematice se v návrhu p edpokládají následné úpravy : -Státní silni ní sít V pr b hu obcí Vintí ov se navrhují úpravy ší kových parametr vozovky na pr tazích 11/181 a III/1812 se z ízením oboustranných chodník pro p ší.

Podél pr tahu 11/181 se uvažuje také s minimáln jednostrannou cyklistickou stezkou v ší ce 3,0 m. Dále se navrhují úpravy ve zp sobu napojení n kterých místních komunikací na pr tahy státních silnic. Navrhované kategorie : MS 8/50 intravilán, S 7,5/50 extravilán Funk ní t ída - místní komunikace sb rná B2 -Místní komunikace Návrh p edpokládá základní sít místních komunikací jako komunikace motoristické s doprovodnými chodníky pro p ší. Jedná se zejména o komunikace spojující jednotlivé ásti obce a plochy nov navrhovaných lokalit výstavby RD. Navrhované kategorie : MO 8/40,30, MO 7/30 Funk ní t ída - místní komunikace obslužná C2, C3. Ostatní komunika ní sít se navrhuje jako sít komunikací nemotoristických Dl (obytných ulic) se smíšeným provozem p ším, cyklistickým i motoristickým. Ší kové uspo ádání ulic Dl umož uje vzdálenosti uli ních ar 7,00 m pro obousm rné a 6,00 m pro jednosm rné komunikace. -Hromadná doprava osob Návrh p edpokládá zachování linek autobusové dopravy s p ípadnou možností rozší ení spoj dle místních pot eb. Umíst ní stávajících zastávek se respektuje. -Dopravní plochy a dopravní za ízení Na základ bilance byl proveden návrh ploch pro adové a halové garáže. adové garáže stávající (cca 85) a navržené (cca 80) pokryjí p edpokládanou pot ebu zhruba ze 4/5. Pro p ípad dalšího nár stu z hlediska požadavk na garážová stání byla vytypovaná plocha na jižním okraji obce v blízkosti stávajících garáží, kterou lze variabiln podle pot eby použít jak pro halové garáže (cca 60 stání - 2 podlaží) nebo pro parkovišt na terénu (25 stání). Garážování u individuální výstavby se p edpokládá na vlastních pozemcích resp. pod objekty. Parkování je navrženo jak v plochách ve ejných p i OV, tak i pro podniky a podnikatelské subjekty na vlastních pozemcích. Navržené lokality parkovacích ploch by m ly uspokojit poptávku po parkování jak z hlediska místních zájemc , tak i z hlediska p ípadných návšt vník . V návrhu se po ítá i s plochou pro p ípadné služby motorist m. Souhrnný p ehled o navrhovaném ešení z hlediska dopravy poskytuje ve vý ezu vlastní obce Vintí ov B.1 a samostatná grafická p íloha A.1 Hlavní výkres ÚPO Vintí ov. Vodní hospodá ství Zásobování vodou Ve Vintí ov je vybudován ve ejný vodovod p ipojený na skupinový vodovod Horka ( ad III). Vodovodní sí v obci zásobuje prakticky všechny obytné budovy i objekty ob anské vybavenosti. Vodovodní sí je áste n zokruhována, v okrajových ástech obce je v tevná, je vybudována z trub jmenovitých sv tlostí 40, 60, 80, 100,



125, 150 a 200 mm. Starší ásti sít jsou z tlakové litiny, nov jší ásti z PVC a PE. Akumulace vody je zajišt na soustavou vodojem nad východním okrajem obce na návrší mezi Vintí ovem a Chodovem, kde byly v souvislosti s výstavbou skupinového vodovodu umíst ny vodojemy Chodov III (2 x 4000 m3) a Vintí ov (2 x 1000 m3). Vodojemy jsou vzájemn propojeny a leží v nadmo ské výšce 478,6 (dno) a 483,6 m (max. hladina). P i provozu vodovodu iní potíže vlivy bludných proud z blízké elektrické trakce železni ní vle ky a nákladního nádraží velkolomu Ji í, které zp sobují rychlou korozi a poruchy litinového potrubí vodovodu. Správce vodovodu (VOSS Sokolov) postupn vym uje ohrožené kovové ásti vodovodní sít za potrubí z plast . P i této vým n doporu ujeme vym nit také ásti sít z trub malých sv tlostí(pod Js 80 mm) za v tší profily, které vyhoví kapacitn i pro ú ely prvního protipožárního zásahu. Vodovod má dostate nou kapacitu i pro výhledový rozvoj obce a proto nenavrhujeme jiná technická opat ení než pot ebná prodloužení zásobovacích vodovodních ad do okrsk nov navrhované zástavby a jejich pat i né zokruhování. Podle údaj vodárny (VOSS Sokolov) iní sou asná spot eba vody v obci zhruba 300 m3/den, z toho je spot eba obyvatelstva v etn ob anské vybavenosti cca 190 m3/den a spot eba pr myslu cca 110 m3/den. Podle prognózy rozvoje obce lze p edpokládat, že ke konci návrhového období (2015) se spot eba vody zvýší o dalších cca 150 m3/den, z toho u obyvatelstva o 120 m3/den a u pr myslových závod o 30 m3/den. Krom popsaného systému zásobování pitnou vodou je do Vintí ova zaveden také pr myslový vodovod z V esovského p ivad e vody z eky Oh e. Tento vodovod zabezpe uje pot eby provozu plavírny popílku a nakládacích stanic velkolomu Ji í a výrobny lehkých stavebních hmot (keramzitu) LIAS Vintí ov. Hlavní zásobovací ady pr myslového vodovodu z litiny Js 30 mm, oceli Js 200 mm a lPE Js 150 mm jsou p ipojeny na hlavní p ívodní ad z oceli Js 700 mm položený podél t lesa železni ní vle ky. Systém vyhovuje sou asným pot ebám i uvažovanému výhledu. Je t eba upozornit na to, že propojovací ad mezi novým a starým výtlakem V esovského p ivad e Js 300 mm prochází plochou okrsku, kde je uvažováno s výstavbou pro bydlení. P i parcelaci tohoto okrsku je t eba vzít v úvahu pr b h ochranného pásma tohoto vodovodu (1,5 m od vn jšího líce st ny potrubí na každou stranu). Kanalizace a išt ní odpadních vod Kanaliza ní sí ve Vintí ov byla vybudována jako splašková. Deš ové vody jsou odvád ny vesm s povrchov do místních vodote í a z menší ásti do území t žby a skládek velkolomu Ji í. Pouze v n kterých ástech obce jsou díl í nesouvislé úseky deš ové kanalizace. Do splaškové kanalizace jsou odvád ny odpadní vody tém z celé obce. P ed vybudováním soustavné splaškové kanalizace byl stav takový, že bylo ešeno pouze odvád ní a išt ní odpadních vod ze sídlišt bytových jednotek v jižní ásti obce (jižn od silnice na Chodov) v povodí Lou ského potoka. Zbývající ásti obce nem ly kanalizaci a odpadní

vody byly svád ny do jímek nebo septik , vyvážení jímek bylo nepravidelné a p ebyte né množství splašk odtékalo p epady bu do vsakovacích jímek nebo i voln do terénu. Tento nep íznivý stav byl postupn odstran n vybudováním n kolika systém kanalizace. V první etap byla vybudována kanalizace pro sídlišt na jihu obce (viz výše), zakon ená mechanicko-biologickou istírnou odpadních vod ( OV-I.-JIH) ve form oxida ního p íkopu s kapacitou 630 E.O., s odtokem vy išt né vody do Lou ského potoka. Ve staré (severní) ásti obce byla pak vybudována splašková kanalizace systémem t í hlavních kanaliza ních sb ra A, B a C a do nich p ipojených uli ních stok. Tato kanaliza ní sí odvádí splaškové vody do mechanicko-biologické istírny odpadních vod typu II/K VHS Ústí n.L o kapacit 315 E.O. ( OV-II.-SEVER), vybudované v prostoru mezi fotbalovým h išt m a železni ní vle kou pod st ední ástí obce na levém b ehu Vintí ovského potoka, který je recipientem vy išt ných odpadních vod. V t sném sousedství této m stské istírny odpadních vod se nachází istírna závodu LIAS(výroba keramzitu), který má samostatný kanaliza ní systém kombinované jednotné a splaškové kanalizace. OV závodu LIAS je složena z usazovacích, št rbinových a dosazovacích nádrží a má kapacitu cca 400 m3 odpadních vod za den. Do kanalizace závodu je odkanalizováno n kolik obytných dom v nejsevern jší ásti obce, které nelze gravita n p ipojit do obecní kanalizace, nebo leží již mimo povodí sb ra e C. Ze stejného d vodu navrhujeme do kanalizace závodu (samoz ejm s podmínkou souhlasného projednání) p ipojit v budoucnu i zamýšl né objekty ob anské vybavenosti, navrhované v lokalit severn od brány do závodu LIAS. Množství odpadních vod z t chto navrhovaných objekt nebude velké (odhadem v denním maximu cca 0,1 l/s, zhruba 8 m3/den) a nezp sobí p etížení kanalizace závodu ani jeho OV. Území volné skládky keramzitu závodu LIAS východn od vlastní výrobny za železni ní vle kou má ešeno odvodn ní samostatnou deš ovou kanalizací, zakon enou sedimenta ní nádrží a pak vyúst nou do Vintí ovského potoka. Provozn technické a administrativní centrum velkolomu Ji í (Sokolovská uhelná a.s.) ležící západn od Vintí ova má samostatný systém vodního hospodá ství. Do tohoto systému je za len na i kanalizace velkolomu, která odvádí splaškové, deš ové i d lní odpadní vody. Tyto vody jsou išt ny jednak ve vlastní istírn odpadních vod, jednak v sedimenta ních a reten ních nádržích podle vodohospodá ských povolení vydaných majiteli a provozovateli velkolomu. Návrh -V okrscích nové výstavby pro bydlení a ob anskou vybavenost vybudovat v pot ebném rozsahu nové stoky splaškové kanalizace a p ipojit je na stávající kanalizaci obce. V lokalit na jihu obce bude z ejm z d vod konfigurace terénu nezbytné zakon it splaškovou kanalizaci erpací stanicí odpadních vod a p e erpávat odpadní vody do nové gravita ní kanalizace ke zpracování na OV-I.-JIH. Pro lokalitu JV od Vintí ova ve sm ru k Chodovu bude nutno podle výškopisného zam ení terénu ur it, zda bude



možno odpadní vody odvád t gravita n do kanalizace k OV-II.-SEVER, nebo zda je bude nutno erpat. -Rozší it na dvojnásobek sou asného stavu kapacitu istírny odpadních vod I.-JIH, aby byla schopna istit veškeré splaškové odpadní vody z okrsk nov navrhované výstavby v jižní ásti obce. P itom bude nutno p eložit ást zásobovacího vodovodního adu ve sm ru na Chaloupky a Chranišov a v sousedních okrscích po ítat s vymezením pásma hygienické ochrany OV (50 m od objektu). -Provést modernizaci a intenzifikaci technologie istírny odpadních vod II.-SEVER pro zvýšení její kapacity. Navrhujeme demontáž aera ních válc , instalaci dmychadel s jemnobublinnou aerací v aktiva ní nádrži a dostavbu dosazovací nádrže s recirkulací kalu. -V lokalit Chaloupky, kde není zabezpe eno odvád ní a išt ní odpadních vod, vybudovat splaškovou kanalizaci a malou istírnu odpadních vod. Vy išt né odpadní vody pak zaústit do stávajícího systému odvád ní deš ových vod do Lou ského potoka. Vodní toky P irozený režim vodních tok byl v ešeném území již p ed adou let narušen t žební inností. Postupem t žby hn dého uhlí, z izováním výsypek a následnou rekultivací území po skon ení t žby se m ní charakter terénu a asto i pr toky. sm ry a situace koryt vodních tok . Hlavním vodním tokem v ešeném území je Vintí ovský potok ( íslo hydro-logického po adí 1-13-01-146), který pramení západn od obce pod Vintí ovskou výsypkou. Protéká p ibližn st edem staré ásti obce od západu k východu, pak k severu k závodu LIAS, kde stá í sv j tok v regulovaném koryt k východu, protéká u Chodova rybníkem a pod centrem Chodova ústí do Chodovského potoka ( .h.p. 1-13-01-145). Chodovský potok pak po dalších cca 9 km toku ústí u Karlových Var do eky Oh e. Do Chodovského potoka je p ivád na voda z povodí Tatrovického potoka ( .h.p. 1-13-01-143, plocha povodí 15,605 km2) od Tatrovic a V esové tzv. Tatrovickou stokou. Celková plocha povodí Chodovského potoka k ústí Vintí ovského potka iní 32,113 km2. Jižní ást obce za silnicí k Chodovu spadá do povodí Lou ského potoka ( .h.p. 1-13-01-135), který zde má svou pramenní oblast, protéká pak obcemi Chranišov a Lou ky sm rem na jih a v Lokti nad Oh í ústí do eky Oh e. Velikost plochy povodí Lou ského potoka je 17, 282 km2 a jsou do n j p ivád ny deš ové a d lní vody z uhelných velkolom Ji í a Družba. Na uvedených vodních tocích a v jejich povodích v zájmovém území je z ízena ada drobných i v tších vodních nádrží a rybník , které p ízniv ovliv ují mikroklima oblasti a zasluhují pozornost a ochranu. Kvalita vody ve vodních tocích zna n kolísá, je ovlivn na t žební inností a výluhy z výsypek i vypoušt ním dosud nedostate n išt ných odpadních vod z obcí. Narušený vodní režim v t žební oblasti zp sobuje, že p i déletrvajících suchých obdobích vodní toky vysychají. Vintí ovský potok má celkovou plochu povodí 9,46 km2, z toho k profilu pod závodem LIAS cca 6 km2. Sm rodatný minimální pr tok Q355 iní u vyúst ní z OV II.-sever 6

l*s-1. Pr m rné zne išt ní recipientu v BSK5 se uvádí 4 mg*l-1. Lou ský potok v profilu u OV I. na jihu obce má sm rodatný pr tok Q355 = 8 l*s-1. Zne išt ní potoka v BSK5 p ed vyúst ním odtoku z OV iní 1,4 mg*l-1. Ve východní a západní ásti intravilánu Vintí ova v lokalitách . 065 navrhujeme provést revitalizaci (reanimaci) koryta Vintí ovského potoka a jeho okolí s odstran ním nevhodných ástí regulace koryta pro zlepšení prost edí v obci. P i provád ní t chto úprav ve východní ásti obce bude t eba vzájemn sladit podmínky pro reanimaci potoka a pro intenzifikaci sousední istírny odpadních vod II. Krom t chto uvedených úprav není t eba na popsaných vodních tocích v zájmovém území provád t žádné zvláštní technické zásahy. Je nezbytné postarat se pouze o ádnou údržbu a išt ní koryt vodních tok a jejich technických za ízení. Je rovn ž žádoucí provád t pravidelnou údržbu a išt ní vodních nádrží a dbát p itom na ochranu vyskytujících se vzácn jších druh rostlin a živo ich . Náklady t chto prací se p ízniv projeví na zlepšení mikroklimatu a kvality životního prost edí v oblasti. Souhrnný p ehled o navrhovaném ešení z hlediska vodního hospodá ství poskytuje grafická p íloha B.2 a B.3. Energetika a spoje Zásobování elektrickou energií Vedení velmi vysokého nap tí V ešeném území jsou vedeny trasy vedení WN. Jedná se o vedení 2x110 k V D l Ji í - Jehli ná o pr ezu 3 x 240 mm2 a vedení 2 x 220 kV V esová - Vítkov s pr ezem 3 x 450 mm2. Ochranné pásmo vedení 110 kV iní 12 m od krajních vodi , ochranné pásmo vedení 220 kV iní 15m od krajních vodi . Ob vedení nemají p ímý vztah k sídlu, pouze svým ochranným pásmem ovliv ují možnost využití území. Vedení vysokého nap tí Zásobování obce Vintí ova je zajiš ováno z transformovny 110/22 k V Jind ichovice, z vývodu 22 kV Chodov. Hlavní napájecí vedení p ichází do území od jihovýchodu, trasa vedení se dotýká západního okraje sídla zasahuje svým ochranným pásmem do území a kon í v závod LI AS. Vedení má pr ez 3x70 mm2. Z tohoto vedení jsou napojeny transforma ní stanice TS-1 "Obec" a TS-2 "Posílení sít NN". V soub hu s vedením Z E je do závodu zaúst no vedení VN 22 kV - PKV. Toto vedení je napojeno na transformovnu Dolu Ji í a je hlavním napájecím vedením pro závod LIAS Vintí ov. V celém okolí Vintí ova jsou další linky VN, ur ené k napájení dol . Ochranné pásmo vedení 22 kV iní 7 m od krajních vodi . Kabelové rozvody VN v sídle nejsou. V sou asné dob jsou v obci t i transforma ní stanice napájející byty a ob anské vybavení (TS-1 "Obec"; nová TS-2 "Posílení sít " a TS-3 "Rodinné domky"), 3 transforma ní stanice napájející pr mysl ( LIAS, UPS stará a JPS nová) a za ízení dolové innosti - vlastní rozvodna a sít 110 k V, 22 kV a 6 kV Sokolovské uhelné,a.s. Divize Ji í. Vedení a transforma ní stanice JPS jsou na jih od sídla.



Rovn ž vedeni a p ípojka pro transforma ní stanici TS-3 (Rodinné domky) v lokalit Chaloupky jsou v okrajové ásti sídla a na ešeni návrhových ploch nemají vliv. Výkon transforma ních stanic pro napájení obce iní 850 kVA, výkon transforma ních stanic v závod LIAS je 5 MVA, v transformovn 110/22/6 k V Dolu Ji í jsou instalovány dva transformátory 25 MVA. Bilance pot eb el. energie Obec Vintí ov je plynofikována. P evážná v tšina stávajících bytuje z hlediska spot eby el. energie za azena do kategorie "A" (289). Rovn ž nov navrhované byty jsou za azeny do kategorie "A". V této kategorii je el. energie používána k osv tlení a pro drobné domácí spot ebi e s p íkonem do 3,5 kVA. V bilancích je ponechána rezerva ve výkonu transforma ních stanic pro požadavky na zvýšení p íkonu u stávající zástavby nebo pro p ípadné požadavky na el. vytáp ní. Na l b.j. v kategorii "A" je uvažován p íkon 9,1 kW a soudobost pro sídlo s 1000 obyvateli B = 0,25. U stávajících pr myslových závod se p edpokládá zachování stávajícího stavu zásobování el. energií. Návrh ešení V návrhovém období se p edpokládá výstavba dvou nových transforma ních stanic, s výkonem do 630 kVA, s napojením na venkovní vedení 22 kV o pr ezu 3 x 42 nim2. Typ transforma ních stanic se up esní podle typ používaných Z E v dob realizace. Výkon transforma ních stanic se bude postupn zvyšovat. Transforma ní stanice TS-A je ur ena pro zásobování elektrickou energií jižní ásti sídla. Jelikož p es tuto lokalitu procházejí linky VN, je zapot ebí v návrhu respektovat ochranná pásma vedení a velikost stavebních objekt p izp sobit ochrannému pásmu. V sou asné dob není možno vedení p eložit. Druhá transforma ní stanice TS-B je situována na východ Vintí ova, bude napojena vedením AlFe 3 x 42 mm2 z vedení pro transforma ní stanici "Ruská úl." (v Chodov ). Rovn ž u této transforma ní stanice se p edpokládá postupné zvyšování výkonu podle výstavby. Transforma ní stanice TS-B je ur ena k zásobování el. energií rodinných dom . V p ípad , že požadovaný p íkon p esáhne hodnoty uvažované v urbanistické zon lze lokalitu 044 napojit ze samostatné transforma ní stanice, která bude v p ímé blízkosti výstavby. Výstavba na více plochách je omezena v n kterých místech ochranným pásmem vedení 22 kV. V dalším stupni projektové dokumentace je t eba vedení zam it a zástavbu v návrhových plochách p izp sobit ochranným pásm m. Pro výstavbu na t chto lokalitách je navržena další transforma ní stanice TS-C, s p ípojkou VN - AlFe 3 x 42 mm2, stavebn ešena pro možnost instalování transformátoru 630 k V A. Transforma ní stanice se umístí na jižním okraji sídla, p ípojka VN se p ipojí z vedení Z E - 22 kV pro Vintí ov. Rozvody nízkého nap tí V následné projektové dokumentaci budou ešeny sekundární rozvody podle lokalit postupující výstavby. V nové zástavb budou p ednostn budovány kabelové rozvody NN pr ezy 3x120+70 a 3x240+120mm2.

Rozši ování kabelové sít bude postupn nahrazovat i stávající rozvody NN provedené venkovním vedením. Ve ejné osv tlení Komunikace ve Vintí ov jsou rozd leny na - komunikace B2- sb rné sm rov nerozd lené, stupe osv tlení II; - komunikace C2- obslužné sm rov nerozd lené, stupe osv tlení III; - komunikace C3- obslužné, stupe osv tlení IV - komunikace nemotoristické zklidn né Dl, stupe osv tlení V. Hodnoty osv tlení na komunikacích dle SN 360410: -stupe osv tlení II -jas povrchu Lpk = 0,8 cd.m-2 -celková rovnom rnost Lmin : Lp = l :2,5 -stupe osv tlení III - jas povrchu Lpk = 0,4 cd.m-2 -celková rovnom rnost L^ : Lp = l :2,5 -stupe osv tlení IV- intenzita osv tleni Epk = 4 Ix - celková rovnom rnost E^ : Ep = 1:5 -stupe osv tleni V - intenzita osv tleni Epk = 2 Ix - celková rovnom rnost E,^ : Ep = 1:10 Doporu ené osv tleni pro povrch vozovek CII: -stupe II - soustava vyst ídaná, zdroj SHC 150 W, stožár 10 m vysoký, rozte stožár 40 m; -stupe III - soustava vyst ídaná, zdroj SHC 150 W, stožár 10 m vysoký, rozte stožár 60 m; -stupe IV -soustava jednostranná, zdroj SHC 70 W, stožár 8 m vysoký, rozte stožár 40 m; -stupe V -soustava jednostranná, zdroj SHC 70 W, stožár 6 m vysoký, rozte stožár 40 m;

Telefon Obec Vintí ov je sou ástí MTO Chodov a tento stav z stane i nadále zachován. P íjem eských televizních program Obec Vintí ov má zajišt n p íjem program TI a TV Nova pro 100 % obyvatel. Program TI je možno p ijímat na 38. kanálu z vysíla e Klínovec, program TV Nova na 7. kanálu z vysíla e Klínovec nebo na 26. kanálu z vysíla e Zelená. Hora. P íjem T2 není zm en, možnost p ijmu je z vysíla e Krašov na 48. kanálu. Mezim stské telefonní kabely V situaci jsou orienta n zakresleny mezim stské telefonní kabely. Zákres kabel není ur en pro vydávání územního rozhodnutí. Další stupn projektové dokumentace je nutno p edložit k vyjád ení p íslušnému správci. Souhrnný p ehled o navrhovaném ešení z hlediska energetiky na úseku zásobování el. energií a spoj poskytuje grafická p íloha B.4.



Zásobování teplem Klimatické údaje - oblastní teplota -15oC - po et topných dn 250 - pr m rná teplota v topném období 3,1oC - p evládající vítr intenzivní západní - klimatické íslo (+18O C) 3600 - nadmo ská výška 455 m

nebo d eva a d evního odpadu. Spalování hn dého uhlí je u nových objekt t eba považovat za nežádoucí. U bytových a integrovaných objekt je navrženo zajišt ní tepla plynovými etážovými otopnými soustavami s jedním agregátem i pro oh ev užitkové vody. Pro samostatné objekty se p edpokládá užití menších plynových kotelen charakteru individuálních zdroj tepla. Takže výkon navržené kotelny K1 p edstavuje pot ebu tepla celé plochy.

Širší vztahy Vzhledem k blízkosti kombinátu V esová, procházejí ešeným územím dva teplovody, kterými je teplo dodáváno ze zdroje ve V esové jednotlivým odb ratel m. Severním okrajem p edm tného území prochází parovod, na který v tomto prostoru není napojen žádný odb ratel. P vodn páru odebíral závod Liapor CS, p es jehož pozemek parovod prochází, ale tento odb r byl zrušen a nahrazen odb rem tepla z rozvodu horké vody. Druhý teplovod je horkovodní s parametry horké vody 140/70 C v zimním období a prochází celým ešeným územím od severu k jihu. Na tento horkovod je napojen jednak závod Liapor CS a jednak vým níková stanice na sídlišti.

Výpo et kapacit Pot eba tepla pro vytáp ní u nov navržených objekt byla ur ena dle zásad SN 38 33 50 na základ obestav ného prostoru, p i stavebních konstrukcích s dobrými izola ními vlastnostmi. Za t chto p edpoklad lze pro pr m rný rodinný d m po ítat s individuálním zdrojem tepla o výkonu 15 až 20 kW a pro byt v bytovém dom o výkonu 5 až 10 kW. Tepelný výkon pro oh ívání užitkové vody byl stanoven dle SN 06 03 20 z po tu osob a po tu p ipravovaných jídel.

Sou asný stav Závod Liapor CS odebírá teplo z horkovodu z V esové. V areálu závodu jsou 3 vým níkové stanice s následujícími výkony: - VS 1 – 250 kW, - VS 2 – 480 kW - VS 3 – 790 kW. Sídlišt na jižním okraji obce je taktéž napojeno na horkovod z V esové primérní p ípojkou do jediné vým níkové stanice, ozna ené v grafické ásti VS. Na sekundérní rozvod z této stanice jsou napojeny všechny bytové domy na sídlišti (176 b.j.) v etn objekt vybavenosti a dále n kolik objekt i mimo areál sídlišt (škola, obecní ú ad, pošta). Ostatní objekty v obci, mající p evážn charakter rodinných dom , jsou zajiš ovány teplem z malých individuálních zdroj tepla na tuhá paliva nebo plyn, vyjíme n el. energii. Obdobná situace je u oh ívání užitkové vody. V obci není žádná v tší kotelna. Navržená výstavba V urbanistickém návrhu jsou plochy pro výstavbu rodinných dom (cca 80) a pro byty v bytových a integrovaných domech (cca 145). Dále jsou zde návrhové plochy pro samostatné objekty ob anské vybavenosti a drobnou výrobu a služby. Navržené ešení S rozši ováním centralizovaného zásobování teplem se v podstat neuvažuje. Pouze u objektu vybavenosti na ploše 001 je navrženo napojení na stávající parovod, procházející tímto prostorem, a to krátkou primérní p ípojkou a vým níkovou stanici VS X. Pro v tšinu nov navržených rodinných dom se po ítá s užitím plynu pro výrobu tepla a teplé užitkové vody prost ednictvím individuálních plynových otopných soustav. Pouze vyjíme n se p edpokládá užití el. energie

Plocha 001 -vým níková stanice VS X Obestav ný prostor 4 000 m3 M rná tepelná ztráta 0,6 W/m3 . K Výkon 85 kW Plocha 054 - kotelna K1 Obestav ný prostor M rná tepelná ztráta Výkon

8 000 m3 0,5 W/m3 . K 140 kW

Záv r P estože se v návrhu neuvažuje s podstatným rozší ením centralizovaného zásobování teplem, nelze proti v tšímu využití, než je obsaženo v tomto návrhu, nic namítat, nebo tento zp sob je jak z energetického, tak i ekologického hlediska vhodný. Jako omezující initel se však z ejm bude projevovat stránka ekonomická. Podporovat je t eba rozvoj ve využití plynu, což neplatí o užití el. energie. Tolerovat je možno spalování d eva a d evního odpadu, ale nerozši ovat, naopak omezovat spalování hn dého uhlí. Zásobování plynem Širší vztahy Závod Liapor CS je napojen na dálkový rozvod zemního plynu vysokotlakou p ípojkou a regula ní stanicí. Vlastní sídlo je napojeno také na dálkový rozvod zemního plynu vlastní regula ní stanicí. Sou asný stav Na severním okraji vstupuje do ešeného území vysokotlaký plynovod DN 150 zemního plynu pro regula ní stanici závodu Liapor CS o výkonu 3 000 m3 /hod. Celým prostorem pak probíhá VTL plynovod DN 700/500 zemního plynu a to v podstat od severu na jih. V centrální ásti je regula ní stanice pro obec o výkonu 300 m3 /hod. Jižn ji je vysokotlaká odbo ka DN 150 pro



Chodov. V tomto míst je provedena odbo ka pro regula ní stanici obce. V obci je vybudována pom rn rozsáhlá nízkotlaká rozvodná sí . Plyn se v prostoru sídlišt užívá p edevším pro va ení, v ostatních ástech sídla i pro vytáp ní a oh ev užitkové vody. Navržená výstavba V urbanistickém návrhu jsou plochy pro výstavbu rodinných dom (cca 80) a byty v bytových a integrovaných domech (cca 145). Dále jsou zde návrhové plochy pro samostatné objekty ob anské vybavenosti a drobnou výrobu a služby. Navržené ešení Je navrženo rozší ení nízkotlaké rozvodné sít do tém všech rozvojových ploch. N které stávající plynovody jsou vedeny p es návrhové plochy a p i využití n kterých ploch je nutno po ítat s p eložením potrubí tak, aby nekolidovalo s navrženou výstavbou. Navržené rozší ení nízkotlaké rozvodné sít je zobrazeno v grafické ásti. P estože p evodem na zemní plyn došlo ke zkapacitn ní regula ní stanice i vlastní rozvodné sít , bylo by vhodné zpracovat podrobn jší plynofika ní studii, která by vyhodnotila kapacitu jak vlastní regula ní stanice, tak i jednotlivých úsek stávajících i navržených nízkotlakých plynovod v etn dimenzí potrubí. S užitím plynu se po ítá tém na všech návrhových plochách pro vytáp ní a oh ev užitkové vody, u byt i pro va ení. P edpokládá se i širší užití plynu u stávajících rodinných dom . U nových rodinných dom je uvažováno s individuálními plynovými zdroji tepla, u byt v bytových a integrovaných domech s plynovými etážovými otopnými soustavami s jedním agregátem i pro oh ev užitkové vody. Pro samostatné objekty vybavenosti a na výrobních plochách jsou navrženy plynové kotelny menších výkon . Výpo et kapacit Veškeré hodnoty spot eby plynu jsou vztaženy na zemní plyn. Bytová spot eba byla vypo tena dle níže uvedených pr m rných hodnot pro jednotlivé ú ely se zapo tením pr m rných koeficient sou asnosti. Spot eba plynu pro kotelny byla ur ena z výh evnosti plynu, výkonu a ú innosti kotl a p edpokládané ro ní výroby tepla. Pr m rné hodnoty bytové spot eby: - va ení 0,85 m3/hod - oh ev vody 2,10 m3/hod - etáž. vytáp ní 2,10 m3/hod - vytáp ní R.D. 3,00 m3/hod

170 m3/rok 300 m3/rok 1700 m3/rok 3300 m3/rok

Nár st bytové spot eby hodinové : - va ení (78 + 142) x 0,85 x 0,27 = 50,0 m3/hod - oh ev vody 78 x 0,5 x 2,1 x 0,27 = 22,0 m3/hod - etáž. vytáp ní 142 x 2,1 x 0,6 = 180,0 m3/hod - vytáp ní R.D. 78 x 3,0 x 0,6 = 140,0 m3/hod

------------------------------------------------------------------------Celkem 392,0 m3/hod Nár st bytové spot eby ro ní : - va ení 78 + 142 x 170 = 37 000 m3/rok - oh ev vody 78 + 142 x 300 = 66 000 m3/rok - etáž. vytáp ní 142 x 1 700 = 241 000 m3/rok - vytáp ní R.D. 78 x 3 300 = 257 000 m3/rok ------------------------------------------------------------------------Celkem 601 000 m3/rok Rekapitulace nár stu spot eby plynu : Bytová spot eba 392 m3/hod 601 000 m3/rok Kotelny 18 m3/hod 42 000 m3/rok ------------------------------------------------------------------------Celkem 410 m3/hod 643 000 m3/rok Záv r Z výpo tu nár stu spot eby plynu vyplývá, že v ur ité fázi rozvoje výstavby a využití plynu bude z ejm kapacita regula ní stanice nedostate ná. Ur ité disproporce se mohou vyskytnout též u n kterých úsek nízkotlakého rozvodu. Z toho d vodu lze doporu it zpracování podrobn jší studie, která by se t mito otázkami zabývala. Souhrnný p ehled o navrhovaném ešení z hlediska energetiky na úseku zásobování teplem a plynem poskytují následující grafické p ílohy B.5. - Hospoda ení s odpady Hospoda ení s odpady je spole né pro oblast ešenou v územním plánu. TKO a stavební a ostatní povolený odpad je svážen odbornou firmou na skládku odpadu v k.ú. Vintí ov v blízkosti obce V esová. Skládka je ízená a zabezpe ená na úrovni evropských standard . Provoz skládky, jejíž plošná vým ra je cca 5 ha a kapacita cca 1422000 m3 byl zahájen v roce 1994. Ukon ení skládky se p edpokládá z hlediska ÚPD ve výhledu respektive po roce 2015 (2019). - Charakteristické údaje o skládce Doba založení

1 994

Doba ukon ení

po roce 2015 (2019)

Lokalizace

skládka se nachází asi 500 m od PKV u silnice V esová - Dolní Nivy

Katastrální území

Vintí ov

Rozloha

cca 5 ha (r.2003)

Kapacita

1422 tis.m3

Druh odpadu

tuhý komunální odpad


ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍ OV NÁVRH výkopový materiál stavební odpad ostatní odpad z m sta Zabezpe ení skládky

ízená a zabezpe ená skládka na evropském standardu.

Skládka TKO a PO Na plochách I. a II.etapy skládky budou provedeny rekultivace. Rekultivace bude probíhat podle schváleného projektu, rekultivované území bude zatravn no. Provoz skládky není za ízením výrobního charakteru. Splašková voda je odvážena do isti ek komunálních vod v blízkém okolí, pr saková voda ze skládky je z ásti vracena zp t do složišt rozst ikem a z ásti odvážena na istírenské za ízení zpracovatelského podniku v sousedství. Skládka je vybavena hydrogeologickým monitorovacím systémem. Lokalita, v níž je za ízení umíst no dává p edpoklad dlouhodobé obslužnosti velkého území ( ást Karlovarska a Sokolovska) v p ípad odstra ování tuhých komunálních odpad a v tšiny odpad pr myslových. Zárove je zde územní možnost navázat na skládkování vybudováním vyšších technologií (linky na t íd ní odpadu, p íp.zpracovatelský závod). Za ízení se navíc nachází v území postiženém povrchovou t žbou hn dého uhlí, v regionu s velkou koncentrací pr myslu, tedy s ur itou standardní zát ží životního prost edí, takže ani hypotetický negativní vliv se na zhoršení životního prost edí v tomto regionu neprojeví. Od nejbližší obce je skládka vzdálena více než 1km, možné negativní dopady z provozu tohoto za ízení na obyvatelstvo jsou tedy nepravd podobné. Ukládání stavební suti v rámci ešeného území je ur eno na území skládky (viz výše). Z celostátních a regionálních podklad týkajících se hospoda ení s odpady vyplývají zejména následující koncep ní zásady a varianty ešení, které je nutno p i napl ování zám r územního plánu sledovat: Opat ení pro m sta a obce - Zvýšit do roku 2010 intenzitu mobilního sb ru nebezpe ných složek komunálního odpadu na cílovou hodnotu p istavení sb rny 4 x ro n pro všechny obyvatele v oblastech se zavedeným mobilním sb rem. - Zvýšit do roku 2008 po et sb rných dvor (optimáln v obcích od 2 do 10 tis. obyvatel jeden sb rný dv r, ve v tších m stech jeden sb rný dv r na každých 10 tis. obyvatel). - Zvýšit po et sb rných násob na sb rové sklo (optimální hustota 200 osob/nádoba). - Zavést odvozový zp sob sb ru papíru. - Zavést odvozový zp sob sb ru odpadních plast . - Podporovat dot i ování papíru a plast (optimální po et 1 – 2 t ídicí linky na okres, st ední kapacita 2500 t/rok). - Do roku 2008 posoudit zavedení odd leného sb ru biologicky rozložitelných komunálních odpad podle možností a podmínek jednotlivých obcí.

- Podporovat kompostování bioodpad v domácích kompostérech. - Podporovat komunitní kompostování bioodpad - Iniciovat výstavbu biofermenta ních jednotek na zpracování komunálního odpadu (odhadovaná nová kapacita 5000 t/rok). - Iniciovat výstavbu za ízení na t íd ní a úpravu sm sného komunálního odpadu za ú elem výroby paliva (p edpokládaná kapacita 20 tis. tun/rok s výhledem jejího dalšího rozší ení). - Provozovat speciální kontejnery pro sb r odpadních olej ve sb rných dvorech pro sb r nebezpe ných odpad . - Podporovat vytvo ení sít pro odevzdání autovrak . - Podporovat vytvo ení sb rné sít elektrošrotu. Staré zát že Za ekologickou zát ž se považuje každé anomální zhoršení vlastností životního prost edí, které je v rozporu s požadavky na zdravé životní prost edí definované p íslušnými právními p edpisy. Z tohoto pohledu lze do skupiny ekologických zát ží za adit: - staré ekologické zat že (SEZ) evidované a financované v rámci FNM. - nevyhovující bývalá za ízení na uložení i zneškodn ní odpad . Jde o soubor skládek uzav ených p ed rokem 1991 a skládky provozované na zvláštní podmínky - nevyhovující stavební objekty a za ízení, které nelze již provozovat a logicky tudíž podléhají demolicím. V ešeném území jde zpravidla o demolovaný stavební fond, nevyužívané zem d lské a jiné objekty, kdy bude nutno p i jejich demolicích, rekonstrukcích a p estavbách nakládat s relativn velkými objemy stavební suti a zajistit p ípadnou dekontaminaci území. - zvýšení obsahu t žkých kov v zeminách. Jde o p ípady, kdy na základ plošné aplikace hnojiv s obsahy Cd. Do této skupiny lze za adit i potenciáln vysoké obsahy TK v dnových sedimentech vodote í a vodních nádrží. - plošná odstran ní odpad v p írod . Plošná zát ž v okolí obcí. - rozsáhlá zne išt ní zemin a vod v areálech pr myslových objekt , kde doposud nebyly p ijata kone ná rozhodnutí o zahájení systematických sana ních prací. Sb rný dv r pro odkládání nebezpe ných složek komunálního odpadu v souladu s požadavkem dle výše uvedeného zákona a výše sledovaných cíl je v rámci nového územního plánu navržen k možné realizaci v nejvhodn jších lokalitách ur ených pro technické služby, výrobní služby, výrobu apod. V areálu sb rného dvora se nesmí jednat o innosti jiné než takové, které budou stanoveny v provozním ádu. erné skládky Problematika nelegálního ukládání odpad je nutno chápat jako stále se obecn opakující jev s tím, že se jedná o lokality rozdílné svým rozsahem, obsahem druh odpad a jejich umíst ním. Místa nelegálního ukládání odpad respektive erných skládek se v r zné mí e vyskytují



p edevším v lokalitách p ístupných po komunikacích, ve stržích , terénních prohlubních apod. Vesm s se m že jednat o lokality , které mohou zp sobit lokální n kdy i širší ohrožení kvality vod povrchových i podzemních p i d sledcích na životní prost edí (zvýšený výskyt hmyzu, hlodavc apod.) s dopadem místním až nadmístním na p írodní prost edí v dané lokalit . S ohledem na limity využití území (existence PHO vodních zdroj , ochranu p írody a v neposlední ad pro zajišt ní ochrany p ed ohrožením životního prost edí je nanejvýš nutné v následném období zajistit d slednou likvidaci erných, tzv divokých skládek, odpadu všeho druhu. Za tím ú elem se v územním plánu stanoví základní opat ení a kroky, které se budou týkat nápravy sou asného stavu v ešeném území: a)Preventivní opat ení -d sledné uplat ování zákona o odpadech p i nakládání s odpady -zajistit bezvadný chod nakládání s komunálními odpady v dané oblasti prost ednictvím oprávn né osoby v etn zajišt ní pravidelného (v dostate ných intervalech) svozu nebezpe ných složek odpadu v první etap -zajistit (viz výše) místo pro odkládání nebezpe ných složek odpadu (sb rný dv r) b)Následná opat ení -v p ípad , že je zjišt no a lokalizováno místo nelegálního odkládání odpad , je nutno na takovou lokalitu pohlížet jako na potenciální zdroj ekologického ohrožení a urychlen jednat v souladu se zákonem. -p íslušná lokalita bude zdokumentována a bude zjišt n její rozsah a druh odpad -likvidace erné skládky bude provedena v souladu se zákonem a obecn závaznou vyhláškou -p íslušné plochy budou asanovány, upraveny a rekultivovány do p vodního stavu dle katastru respektive evidence nemovitostí a v souladu s p edpoklady funk ního využití území dle územního plánu. h) VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROST A SOUVISEJÍCÍCH PLOCH TECHNICKÉHO VYBAVENÍ, ÚZEMÍ PODDOLOVANÁ A SESUVNÁ - T žební innost a CHLÚ zasahující do ešeného území Do zájmové plochy sídelního útvaru Vintí ov zasahuje na jeho jižní stran dobývací prostor a chrán né ložiskové území hn dého uhlí ALBEROV, ve kterém Sokolovská uhelná a.s. V esová zajiš uje t žbu hn dého uhlí velkolomem Ji í. V tomto prostoru nelze zcela vylou it p ípadné d sledky po t žb hn dého uhlí, provád né v minulosti hlubinným zp sobem. V dot ené oblasti se nachází Vintí ovská výsypka jako sou ást Podkrušnohorské výsypky, na které jsou provád ny zakládací práce a rekultivace dle plánu rekultivací SU.a.s.. Povolování staveb je možné jen se souhlasem MŽP R, vydaným po projednání s obvodním bá ským ú adem. Organizace, která provádí t žbu nerostných surovin je povinna zajistit sanaci, která obsahuje také rekultivaci všech pozemk , dot ených t žbou. V souvislosti s touto

povinností požaduje Bá ský ú ad v ÚPD zapracovat zp sob sanace a rekultivace všech ploch , dot ených hornickou inností, v etn Vintí ovské výsypky. V b eznu 1993 vypracovala firma Hydroprojekt Praha Generel rekultivací po t žb uhlí v okrese Sokolov v souladu s Usnesením vlády R .490/91 o programu ozdrav ní životního prost edí v okresu Sokolov na léta 1992 až 1995 s výhledem do roku 2 000. Ekonomická ást byla vypracována následn francouzskou firmou SATER. V souvislosti s pracemi na novém územním plánu VÚC Karlovarského kraje byla dokon ena Územní prognóza území dot eného t žbou hn dého uhlí na Sokolovsku, jejíž záv ry jsou do územního plánu zapracovány. ešené území je sou ástí východní oblasti Sokolovského hn douhelného revíru, ve které jsou situovány : - Lomy -Ji í -Družba -Marie -Lomnice - Výsypky -Podkrušnohorská (Vintí ov, Pastviny, Týn, Bou í) -Smolnická -Loketská - Lomy a výsypky zasahující do ešeného území Do ešeného území zasahují lomy Ji í a Družba, výsypka vn jší Podkrušnohorská. Do roku 1995 bylo uvažováno s mírným nár stem t žby uhlí. Nár st t žby uhlí se p edpokládal také v období od r.1995 respektive 1996 dále do roku cca. 2 020. T žba uhlí v lomu Lomnice byla k roku 1993 zastavena. P edpokládanému nár stu t žby uhlí je adekvátní nár st t žby skrývky. Z hlediska vlastního ešeného území je d ležitý p edevším sm r rozvozu skrývky z lomu Družba na Smolnickou výsypku o celkovém objemu až 87.270 mil. m3 a zp sob a postup rekultivací lomových a výsypných prostor . - Podkrušnohorská výsypka V p evážné ploše se jedná o výsypku vn jší , na které byla ukon ena rekultivace východní ásti a byla záhájeny áste né rekultiva ní práce na dalších plochách západn od Vintí ova. Rekultiva ní práce jsou a budou provád ny po etapách v letech 1996 až 2 020. - Východní lomy Jedná se o lomy Ji í, Družba, Marie a Lomnice, p i emž t žba v lomu Lomnice byla již zastavena. Nejintenzivn jší t žba se p edpokládá v lomu Ji í, který má p ímý vztah k p edm tnému území. Nebo se p edpokládá velice intenzivní t žba do dalekého výhledu nep ichází zatím v úvahu rekultivace daného prostoru. Lze však p edpokládat, že po vyt žení nebude dostatek skrývkové zeminy pro zasypání vnit ního prostoru lomu. P edpokládá se, že t žba bude probíhat v lomu:



Družba do roku 2 032 Ji í do roku 2 022 Marie do roku 2 020 Rekultiva ní práce budou provád ny postupn po etapách v obecném sm ru východ- západ v letech 2 011 až 2 040 v závislosti na postupu a intenzit t žby uhlí a skrývkové zeminy. - Ochrana a využití p írodních zdroj Katastrální území Vintí ov u Sokolova se nachází na mapách 1:50000, list 11-21 Karlovy Vary V jižní ásti katastrálního území je evidováno ložisko hn dého uhlí B3 1180000 Alberov - Velkolom Ji í se stanoveným DP 300019 Alberov. Ložisko je v ochran a evidenci organizace Sokolovská uhelná a.s., Sokolov. - Historická t žba a poddolovaná území ešené území je sou ástí sokolovské hn douhelné pánve, která se rozkládá v propadlin p i ece Oh i, ohrani ené Krušnými horami, Doupovskými vrchy a Slavkovským lesem. V p edm tném území k.ú. Vintí ov (k.ú. Lipnice) se nachází nebo nacházela stará d lní díla v tšího nebo menšího rozsahu, o kterých se zachoval dostatek informací: - Erika (1927- 1941) Závod t žil drobivé, mourové a mén cenné uhlí metodou chodbicování, ražení chodeb bez porub v lokalit p i silnici z Dolního Chodova do Vintí ova, t sn p ed obcí Vintí ov, na dnešní k ižovatce s Lesní d íve Ruskou ulicí. - Johani (1872-1905) T žila se sloj Josef. T žní jáma byla hluboká 46 m, nadloží m lo mocnost od 28 do 50 m a vlastní sloj cca 4-6 m. T žilo se pilí ováním na zával. - Kate ina (býv. k.ú. Lipnice) (1890- 1937) - Laurenz v Chodov (Vintí ov ) (1857-1917) T žba probíhala v malém osamoceném ložisku velikosti cca 400 x 200 m povrchov i hlubinn a pozd ji již pouze hlubinn . Po uzav ení dolu se zde ke konci I. sv tové války provád la nebezpe ná ilegální t žba, která také zp sobila vznícení povrchových vrstev mouru, kdy dokonce n kdy v roce 1947 propadl do žhavého mouru chlapec, který si p ivodil zna né popáleniny. - Trojice (býv. k.ú. Lipnice) (1806-1903) - Union II (1897-1946) - Ludwig (2. pol.19. stol.- neznámo) a stará d lní díla malého rozsahu, o jejichž existenci se ví ale další údaje chybí: s p edpokládaným zahájením a ukon ením t žby 2.p.19. stol - neznámo- Antonín (býv. k.ú. Lipnice) s p edpokládaným zahájením a ukon ením t žby 1.p.19. stol - 2. p.19. stol. - Caroli (býv. k.ú. Lipnice) s p edpokládaným zahájením a ukon ením t žby 2.p.19. stol - neznámo - Emanuel (býv. k.ú. Alberov) s p edpokládaným zahájením a ukon ením t žby neznámo - 2. p.19. stol. - Franz (býv. k.ú. Lipnice) s p edpokládaným zahájením a ukon ením t žby neznámo - 2. p.19. stol.

- Jan Nepomucký (býv. k.ú. Lipnice) s p edpokládaným zahájením a ukon ením t žby neznámo - 1913 - Josef (býv. k.ú. Lipnice) s p edpokládaným zahájením a ukon ením t žby 2.p.19. stol - neznámo - Markéta s p edpokládaným zahájením a ukon ením t žby neznámo -1938 - Michael (býv. k.ú. Lipnice)s p edpokládaným zahájením a ukon ením t žby 2.p.19. stol - neznámo V území jsou evidována následující poddolovaná území: - .1(1112026) v lokalit Lomnice u Sokolova - .3(1121025) v lokalit Vintí ov u Sokolova I - Lipnice - .7(1121028) v lokalit Alberov - .10(1121052) v lokalit V esová - .11(1121026) v lokalit Lipnice - Vintí ov - .13(1121027) v lokalit Stará Chodovská - p evážn po t žb paliv a nerud - Sesuvná území V p edm tném území jsou evidována území a lokality náchylné k sesuv m. Jedná se o následující lokality: - . 1237 v lokalit Vintí ov - . 6172 v lokalit Lipnice - Posouzení území z hlediska možného vlivu poddolování a sesuv Pro podrobn jší návrh a posouzení možnosti nové a stávající zástavby na rozvojových plochách v rozsahu vymezených poddolovaných území je t eba jako podklad pro následnou podrobn jší ÚPD a projektovou p ípravu jednotlivých staveb opat it geologické respektive bá ské posouzení z hlediska up esn ní hranic a možného vlivu historického poddolování na zástavbu a jiné investi ní zám ry (doprava, technická infrastruktury a pod. dle konkrétního zám ru). Na poddolovaných územích lze z izovat stavby pouze po provedení speciálního geologického pr zkumu, který ur í soubor technických opat ení nutných pro pro zakládání staveb v t chto oblastech. Podrobn jší informace podá na vyžádání Geofond R Praha, i jeho bá sko - historické pracovišt v Kutné Ho e. Na poddolovaných územích lze z izovat stavby v souladu s ust. §13 zákona .62/1988 Sb. o geologických pracích a o eském geologickém ú adu, ve zn ní pozd jších p edpis , pouze se souhlasem Ministerstva životního prost edí R, odboru výkonu státní správy IV pracovišt Ústí nad Labem, a za jím stanovených podmínek. P i projektování staveb na t chto územích platí SN 73 00 39 Navrhování objekt na poddolovaném území. Sanace a rekultivace ploch dot ených t žbou Do ešeného území zasahuje vintí ovská ást Podkrušnohorské výsypky. T žební organizace je dle p íslušných ustanovení zákona .44/1988 Sb ve zn ní pozd jších p edpis povinna zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemk dot ených t žbou v etn výsypek. Pro rekultivaci Podkrušnohorské výsypky vydal rozhodnutí o využití území odbor stavební ú ad M stského ú adu v Sokolov dne 8.3.2000 pod .j. 1657/99/Ko/R.



Souhrnný tabelární p ehled o navrženém využití území Vintí ovské výsypky po rekultivaci podává p íloha .3 Rekultivace Podkrušnohorské výsypky - Návrh využití území , (Tabulková ást dle výše uvedeného územního rozhodnutí.) Obnova území postiženého t žbou nerostných surovin v širších souvislostech ešené území obce Vintí ov je dle Územní prognózy území dot eného t žbou hn dého uhlí na Sokolovsku sou ástí východní ásti Sokolovské pánve. Tento krajinný segment je tvo en p edevším Velkou podkrušnohorskou výsypkou a dobývacím prostorem lom Ji í a Družba, respektive jejich budoucí spole nou zbytkovou jámou v etn vnit ní výsypky. Zahrnuje i bezprost edn navazující palivový kombinát V esová a sídla: Vintí ov, Nové sedlo, Královské Po í í a Lomnice. Severní vymezení segmentu je totožné se severním okrajem Velké podkrušnohorské výsypky a areálu kombinátu V esová. Jižní hranici tvo í p iléhající úseky železni ní trat Karlovy Vary – Cheb a silnice 1/6 (E48,E49). Na západ je segment vymezen paraleln s trasou silnice II/210 v úseku Sokolov – Bou í. Na východ pak linií V esová – Vintí ov – Chranišov – Lou ky. Rámcov se jedná o katastrální území: Lomnice u Sokolova, Královské Po í í, Nové Sedlo u Lokte, Lou ky u Lokte, Chranišov, Vintí ov u Sokolova a V esová. Ur ující charakteristikou krajinného segmentu je pokra ující lomová t žba hn dého uhlí. Klí ovým krajinn urbanistickým problémem p edm tného území je volba zp sobu a asové posloupnosti rekultivace spole né zbytkové jámy obou uhelných lom o celkové rozloze tém 23 km2. Dosavadní koncepce po ítají s rekultivací až následn po ukon ení t žby zatopením spole né zbytkové jámy vodou a vytvo ením um lého jezera o rozloze 13 km 2, jehož okolí bude rekultivováno na les a trvalé travní porosty. Celý krajinný segment by tak m l být p em n n na rozsáhlou rekrea ní oblast s letním sezónním využitím, podobn jako sousedící krajinný segment bývalých lom Medard a Libík, i dnes již dokon ovaný, nesrovnateln menší areál v prostoru bývalého lomu Michal jihovýchodn od Sokolova. Alternativn je zde navrhována v cn i asov odlišnou variantu rekultivace a revitalizace p edm tného prostoru, která po ítá s pr b žnou rekultivací t žebních prostor v etn zbytkových jam již za provozu lom , cestou spontánní respekt. áste n ízené sukcese rostlinných spole enstev i abiotických proces na tomto území. P edm tný krajinný segment by se tak mohl stát krystaliza ním jádrem pro lokalizaci aktivit a za ízení biologicky a ekologicky orientované v dy a výzkumu, stimulujících nezbytnou ekonomickou transformaci Sokolovska v pr b hu p íštích desetiletí. Hlavní funk ní náplní segmentu by tak nebyla pouze rekreace, ale vysoce kvalifikovaná tv r í práce a služby s ní spojené. Tedy i nap . technologicky pokro ilá a speciální výroba a osídlení, lesní hospodá ství a specificky orientovaný cestovní ruch. Tento proces m že za ít již dnes, aniž by bylo nutno ekat desítky let na kone né vyuhlení.

Specifickým problémem bude postupná p estavba výrobního areálu palivového kombinátu V esová pro nové funk ní využití po skon ení uhelné t žby v regionu. Projektová dokumentace tohoto procesu se budou muset vypo ádat i s problematikou starých zát ží, zejména se skládkou deht (PCB) a s rekultivací úložišt popelovin. Vytvo ení regionálního biocentra ( .1157-Vintí ov) se p edpokládá na Velké podkrušnohorské výsypce. Úseky vodních tok (pop . p eložek) s necitliv provedenou regulací jsou navrženy k revitalizaci. V ešeném území nebo v území na n j t sn navazujícím se jedná o následující úseky vodních tok : - Lou ský potok - úprava parametr koryta v . vegeta ního doprovodu v úseku mezi zastav nými územími sídel Chranišov a Lou ky (s výjimkou zastav ného území Lou ek) v celkové délce cca 2,2 km. - P eložka podkrušnohorských potok - úprava parametr koryta v . vegeta ního doprovodu od sídla Dolní Nivy k soutoku s Chodovským potokem ve stávající trase vedoucí po severním okraji Pastvinské výsypky. Revitalizace P eložky podkrušnohorských potok bude provedena v etn reten ní nádrže V esová. - Chodovský potok – revitalizace od soutoku s P eložkou podkrušnohorských potok na hranici ešeného území (s výjimkou zastav ného území Chodova a Staré Chodovské). Návrh revitalizace Chodovského potoka je obsažen v platném územním plánu VÚC. - Tatrovický potok – revitalizace bude provedena v úseku od severozápadního okraje popílkovišt V esová k hranici zastav ného území Chodova. - Vintí ovský potok – úprava parametr koryta v . vegeta ního doprovodu podél jižní hrany Vintí ovské výsypky, p es Vintí ov, k okraji zastav ného území Chodova. Cíle sociáln ekonomického rozvoje lze na daném stupni poznání formulovat následovn : - Stabilizace obyvatel, udržení demografické vitality regionu a pracovního potenciálu pro jeho ekonomický rozvoj, - R st identifikace obyvatel s prost edím kde žijí a k posílení sociální integrace obyvatelstva do sociálních struktur, - Postupná transformace sociálních struktur ve prosp ch vzd lan jšího obyvatelstva s vyšší adaptabilitou na pot eby trhu práce, - Zvyšování podílu ekonomicky silného obyvatelstva a r stu životní úrovn , - Zvyšování podnikatelské aktivity obyvatelstva, - Sm ování k vyššímu souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce ak snižování nezam stnanosti, - Zvýšení zájmu domácích i zahrani ních investor o etablování se v území, - Postupná transformace ekonomické infrastruktury ve prosp ch technologicky náro ných aktivit s potenciálem inova ních zm n,



- Uchování perspektivních a životaschopných ekonomických aktivit, - R st p íjm obcí, - Uchování kulturn historických hodnot, - Demokratizace života, tj. zp ístupn ní nabídky aktivit pro r zné životní role a fáze životního cyklu, r zné sociální a etnické skupiny, pro obyvatele velkých i malých sídel, - R st zájmu návšt vník o ešené území. Možnosti postupného dosahování vyty ených cíl sociálního a ekonomického rozvoje jsou proto definovány pouze v následujících tématických okruzích a jsou vybrány pouze takové, které se ešeného území týkají: Rozvoj sídelní struktury - Stabilizovat sídelní strukturu v pánevní oblast - Posílit pracovní a obslužný význam dvou nejv tších m st – Sokolova a Chodova, - Podpo it vznik integrovaných obslužných celk a d lby funkcí v p ípad prostorové blízkosti (koexistence) r zn významných sídel, a to konkrétn u Chodova a Vintí ova , Rozvoj bydlení - Zvýšit intenzitu bytové výstavby jako podmínku uchování demografické vitality regionu a pracovního potenciálu, - Zvýšit obytnost sídel a krajin - Up ednost ovat výstavbu rodinných dom a nízkopodlažních bytových dom s vyšším standardem jako podmínku transformace sociální struktury ve prosp ch vzd lan jších a ekonomicky siln jších skupin obyvatel – d ležité v centrech s významným podílem panelové zástavby, - Zamezit trend m vedoucím k vytvá ení sociálních ghett (vysoké koncentrace obyvatel, kte í nedosáhnou na normální bydlení) a omezit riziko jejich plánovitého, ale i spontánního vzniku v sociáln degradovaných ástech území (devastovaných ástech a v ástech po ukon ených pr myslových a t žebních aktivitách), - Zohlednit u bytové výstavby podporované státem a v rozvoji specifických forem bydlení velký rozsah sociáln slabého obyvatelstva, v . pot eby bydlení d tí opoušt jících d tské domovy, navrátilc z výkonu trestu, ohrožených matek s d tmi, zdravotn postižených ob an atd. a p isp t tak k jejich sociální integraci, - Územní dislokace sociálního bydlení by m la odpovídat sou asné i p edpokládané koncentraci obyvatelstva – tj. podpo it její rozvoj v m stských celcích, ale také v sídlech s vysokým soust ed ním obyvatel závislých na práci v palivoenergetickém komplexu a dalších neperspektivních odv tvích s nízkými nároky na kvalifikaci pracovní síly (zejména ve východním segmentu území), - Podporovat regenera ní procesy z statkového památkov nebo jinak kulturn historicky významného domovního fondu – jako jeden z p edpoklad zvýšení identifikace obyvatel s prost edím, Rozvoj ekonomické infrastruktury - Zvýšit p ipravenost pr myslových zón pro nové investice,

- Zmapovat podrobn sou asnou i výhledovou nabídku nevyužitých areál a vyhodnotit jejich využitelnost z hlediska typ aktivit a pot ebných investic, - Omezovat rozvoj aktivit s devasta ními ú inky na prost edí, - Maximáln využít možnosti erpání finan ních prost edk z fond EU a z rozvojových program R pro podporu podnikání s cílem postupné transformace území na nové ekonomické aktivity. Rozvoj vybavenosti území - V rozvoji školských za ízení podpo it v tší flexibilitu v orientaci výuky na pot eby trhu práce a na obory budoucnosti, - V rozvoji sociálních služeb zohlednit demografický vývoj populace a jejích stárnutí a sou asn i trend poskytování sociálních služeb v domácím prost edí nebo v prost edí, které má podobný a otev ený charakter, umož ující využívat klient m i další nabídky služeb v sídle, - Novou výstavbou podpo it rovnom rn jší rozmíst ní stávajících kapacit za ízení sociální pé e, - Podpo it rozvoj sociálních za ízení a služeb sm ujících k integraci sociáln vylou ených osob, k jejich návratu do b žných struktur a vztah a k eliminaci negativních projev chování (drogová centra, domy na p l cesty, terénní pracovníci v rómských komunitách, centra denních služeb, podporované zam stnání, p echodné zam stnávání k obnov pracovních návyk , poradenské služby, odleh ovací služby, azylové domy, nízkoprahová denní centra apod.) dle pot eb obcí a na základ zpracovaných komunitních plán obcí, - Vytvá et p edpoklady pro udržení alespo stávající sít základní zdravotní pé e (v etn nezbytné pé e specializované) ve venkovském osídlení, zajistit služby rychlé záchranné pomoci a léka ské služby první pomoci, Vymezení díl ích území pro podrobn jší ešení z hlediska ekonomického a sociálního rozvoje Ve vzdálen jším výhledu dojde k zásadním zm nám podmínek života i ve východní ásti pánevního prostoru v oblasti lom Družba a Ji í. Orientace rekultiva ních prací a budoucí využití uvoln ných území po t žb a návazných aktivitách není dnes zcela z ejmá a jednotlivé nám ty a možná ešení mají své kladné i záporné sociáln ekonomické d sledky. Dot ená sídla jsou Vintí ov u Sokolova, V esová, Chodov, Stará Chodovská, Chranišov, Mírová, Nové Sedlo u Lokte, Lou ky u Lokte. Souhrnný p ehled o území z hlediska širších souvislostí a vztah podává grafická p íloha B.10 Širší vztahy i) ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY Souhrnný p ehled podává grafická p íloha územního plánu A.1 Hlavní výkres a B.9 Návrh ÚSES. Úvod Zásadním dlouhodobým koncep ním materiálem prostorové struktury krajiny je regionální systém ekologické stability, který tvo í základní nosnou kostru krajinné struktury a



respektuje uchování p irozeného genofondu. Regionální biocentra tak reprezentují základní systém sledovaného regionu a regionální biokoridory respektují p irozené migra ní a interak ní vazby. Místní územní systém ekologické stability pak v návaznosti na regionální SES rozpracovává a dopl uje ekologické segmenty krajiny tak, aby výsledná dispozice zabezpe ila p irozenou ekologickou stabilitu celého území. Celková rozloha zájmového území iní 1176 ha, z toho je dot eno d lní inností 782 ha. ÚSES je zapracován v souladu s platnými právními p edpisy R a metodickými pokyny MŽP, zákona o ochran p írody a krajiny . 114/1992 Sb. Použité podkladové materiály poskytnuté orgány st. správy Orgány státní ochrany p írody poskytly tyto podklady: - mapová ást ÚTP pro dané území - mapová ást VÚC Karlovarského kraje - studie rekultivace Podkrušnohorské výsypky zpracovaná v r. 1999 a schválená v územním rozhodnutí Okresního ú adu Sokolov - navazující ÚSES zpracovaný pro M sto Chodov - mapy BPEJ 1: 5000 - sou asný aktuální stav rekultivací Podkrušnohorské výsypky poskytnutý Sokolovskou uhelnou a.s. Tyto podklady byly vzaty za výchozí pro zpracování návrhu a dopln ny na základ aktuáln provedených pr zkum . Ze studie byly p evzaty lokality p edb žn vytipované jako místní a regionální biocentra na základ pr zkum provedených výzkumným ústavem ENKI o.p.s. T ebo . Rozloha a popis ešeného území Popis zájmového území: Lokalizace území Zájmové území k.ú. Vintí ov se nachází severn a severovýchodn od m sta Sokolov, je spojeno komunikací Vintí ov -Chodov na východ s m stem Chodov a prochází jím komunikace III. t ídy Vintí ov - V esová a Vintí ov -Lomnice. Stávající zástavba obce je ze západní a jižní strany ohrani ena územím dol a výsypkou,která zaujímá cca 2/3 rozlohy katastru, na východ navazuje na zem d lskou p du v ku. Chodov. Územím prochází koryto Vintí ovského potoka ve sm ru Z - V, které je rovn ž zasaženo d lní inností. Na severní stran navazuje zájmové území na k.ú V esová s výrobním závodem teplárna V esová. Z hlediska orgán státní správy je kompetence ochrany p írody podle zákona 114/92Sb. ur ena pro M stský Sokolov a Krajský ú ad Karlovy Vary. Území spadá do lesní oblasti LO 2 Krušné hory. Historický vývoj krajiny Sledované území obce Vintí ov je typickou oblastí, kde se mísila zem d lská, lesní výroba s rukod lnými emesly a zpracováním surovin v p írodn krásné , lesnaté krajin . P vodn byla lesnatou s prom nlivým zastoupením buku, dubu,

s významným podílem jehli nan . Krajina byla hodn lenitá a tato lenitost byla áste n zachována i hornickou inností. Území se svažuje od severu k jihu s údolními vodote emi v tomtéž sm ru. Jejich koryta jsou po d lní innosti p evedena do kanaliza ních tratí p ípadn do nových zpevn ných koryt a odvád jí vodu z velké ásti do Chodovského a Vintí ovského potoka. Krajina se stala zcela p etvo enou v d sledku dobývání fosilních paliv a provozu s ním souvisejícím.. Hospodá ské a vlastnickém vztahy v území Území obce Vintí ov sledované pro zpracování USE S je územím s p evahou státního vlastnictví p dy a les , zem. p da ve vlastnictví státu a ve správ Pozemkového fondu R je k obhospoda ování pronajímána soukromým subjekt m, které zajiš ují využití a také údržbu krajiny. Lesní p da a lesní porosty jsou ve vlastnictví Les R Hradec Králové, které také zajiš ují hospoda ení v lese na základ schválených lesních hospodá ských plán , a to konkrétn LHC Kraslice. Širší územní vztahy, návaznost na regionální SES V zájmovém území je vymezen biokoridor regionálního významu a to íslo 1001, který je vymezen na rekultivovaných plochách výsypky od západu k východu a stá í se k severovýchodu s napojením na NRBk .Další Rbk íslo 2011 navazuje a pokra uje napojením na nadregionální NRBk procházející po vrcholových partiích sm rem Z-V v severní ásti od m sta Sokolov. íslování a situování uvedených prvk je p evzato ze schváleného VÚC Karlovarského kraje. Tyto regionální prvky byly v návrhu místního ÚSES up esn ny a specifikovány na aktuální stav, hranice pozemk a porost a projednány s orgány ochrany p írody. Z hlediska návaznosti a propojení s již schválenými generely na místní úrovni bylo navázáno na prvky již zpracovaného ÚSES pro M sto Chodov. P írodní podmínky území . Geomorfologická charakteristika Zájmové území je azeno do provincie eská vyso ina, jeho západní sou ásti Karlovarské vrchoviny. Hydrografie Území náleží do umo í Severního mo e, hlavního povodí Labe, Oh e. povodí Chodovského potoka 1-13-01—142 a l-13-143 . povodí Vintí ovského potoka 1-13-01-146. Uvedené vodní toky se vyzna ují zhoršenou kvalitou vod, která je ovlivn na vypoušt ním vod z d lní innosti a išt ní jejich koryt je jednou z inností spadajících do rekultivace krajiny. Do vodní sít spadají vodní nádrže p írodní i um lé , které slouží k usazování d lních vod ,a to na lokalit Panský rybník a po obou stranách komunikace Vintí ov -V esová v zástavb obce. Území se dotýká CHOPAV Chebská pánev ve vzdálenosti ca 10 km a CHKO Slavkovský les ve vzdálenosti cca 3 km jižním sm rem.



Klimatické pom ry Území se zahrnuje podle klasifikace Quitta do okrsku MT2mírn teplého,mírn vlhkého až suché s p evážn mírnou zimou. Pr m rný ro ní úhrn srážek se pohybuje mezi 703 mm, pr m rná. teplota ro ní je 7,3 oC,suma teplot nad l0 o C iní 2500-2700. Vzhledem ke zne išt ní ovzduší p edevším oxidem si i itým SO2, oxidy dusíku a polétavým prachem se asto vyskytují inverzní situace . Pedologická charakteristika P dní typy a jejich subtypy jsou výsledkem dlouhodobého p sobení klimatických initel na mate né horniny i p emíst né p dotvorné substráty s nezanedbatelným vlivem konfigurace terénu a místy i innosti lov ka. V sledovaném území jsou na zbytku k.ú. ,které není ovlivn no d lní inností, jsou p dy typu BPEJ 75311, 55011, 55411. Kostra ekologické stability Vymezení kostry ekologické stability Po provedených terénních pr zkumech byly nalezeny lokality s vyšší diverzitou organism a ty,které lze považovat za schopné pro vývoj organism s omezením zásah lov ka nebo naopak ty, které se po provedených rekultivacích znovu asem stanou biotopy pro živo ichy a rostliny. Fakticky nenarušena ást zájmového území je pouze zem. p da na východní ásti ku. kde je ZPF i LPF podél Vintí ovského potoka, v etn vodní nádržky pod BC . 4 Skalka. Potok je dosti vodný , ale kvalita vody je negativn ovlivn na vypoušt ním d lních vod práv tak jako stav na vodních nádržkách ve východní ásti zastav ného území obce a v lokalit Panský rybník. Zvlášt chrán ná území Chrán ná krajinná oblast Slavkovský les se nachází cca 3 km jižním sm rem. Území je vzdáleno od CHOPAV Chebská pánev- Slavkovský les cca 10 km. Chrán nými p írodními výtvory jsou chrán né stromy v obci Vintí ov na návsi, a to dub a javor. Koncepce návrhu systému ekologické stability P i návrhu místního ÚSES bylo vycházeno z provedených pr zkum , kostry ekologické stability a posouzení celkového stavu území pokud se týká kvality, uspo ádání a velikosti stabiln jších a stabilních spole enstev, zejména na jejich možnost uchování a zvýšení diverzity organism a jejich p ípadného rozší ení na ostatní lokality. Kostra návrhu ÚSES vychází z vyššího stupn ÚSES na regionální úrovni, ze zpracovaného p ehledu prvk ve Studii rekultivace Podkrušnohorské výsypky, z návaznosti na okolní zpracované ÚSES. Hlavními regionálními prvky jsou v území biokoridor . 1001 vedený po trase již provedených a zapojených rekultivací. BK se stává složeným, nebo se vkládají lokální BC 1-5, které se vymezují na lokalitách již stávajících rekultivovaných ploch výsypky a prochází územím sm rem

od regionálního BC 1157 podél železni ních tratí a opouští zájmové území severovýchodním sm rem do ku. V esová. Dalším regionálním prvkem je regionálního BC . 1157 v severo-západní ásti území výsypky a je navržen na základ provedených pr zkum a návrhu rekultivací výsypky. Jedná se o plochy lesnických rekultivací dopln né vodními plochami a m lkými mok ady. V území jsou dále navržena BC lokální,a to jednak navazující na ku. Chodov / BC . 4 Skalka/ a dále v trase nov vymezeného lokálního biokoridoru procházejícího patou výsypky a zahrnující lokality po samovolné sukcesi p ípadn po provedených rekultiva ních zásazích / zalesn ní nebo obnova ZPF i mok ady a vodní plochy/

Záv r Celkov se jeví krajina v zájmovém území ve velké mí e p em n ná d lní inností, ale z hlediska dlouhodobých asových horizont po ukon ení bá ské innosti v prostoru Podkrušnohorské výsypky vzniknou podmínky pro dokon ení rekultivací, které vrátí území do stavu, kdy se pomalu za nou obnovovat p írodní podmínky nového charakteru a v podstat um le vytvo eného p írodního stavu. Popis prvk ÚSES Regionální ÚSES Situování prvk je p evzato z platného územního plánu VÚC Karlovarsko -Sokolovské aglomerace a schválené studie Rekultivace Podkrušnohorské výsypky. Regionální biocentrum . 1157 -nefunk ní, navržené k založení Plocha: 319 ha v katastrálním území: Vintí ov Celková plocha: 384 ha Lokalita je nejvyšší úrovní Vintí ovské výsypky od 570 m n. m.do 600m n. a okolní svahy, kde jsou navrženy plochy pro lesnické rekultivace. Stávající stav lokality je souborem samovoln zar stajících ploch v r zném stupni vývoje a mok adních jezírek, která jsou bu m lká sycená periodicky deš ovou vodou / lokalita LR l/ nebo hlubší s r znou kvalitou vody ovlivn né pr saky z nasypané zeminy / lokalita LR 2 a LR3/, kde dochází rovn ž k samovolnému vzniku mok adních rákosových a ost icových spole enstev. Tyto zamok ené plochy slouží jako potenciální životní prostor pro reprodukci obojživelník a bezobratlých a následn jako hnízdišt a tahová zastávka vodních pták . V severní ásti v pat výsypky je vytvo ena lokalita um le založených t ní s výskytem ryb navazujících na zamok ené lesíky. Výsledkem lesnické rekultivace budou plochy LPF s deklarovanou funkcí jako lesy zvláštního ur ení k pln ní funkce zvyšování biologické diverzity. Svahové úpady se navrhují k založení pólo št pní d evinné , kro vinné a bylinné vegetace s borovými porosty p ípadn tam ,kde jsou lu ní spole enstva, nejsou úpravy nutné. Regionální biokoridory navrhované íslo 1001 a 20111 eší propojení RBC 1157 a nadregionálními BK K l a K 2, které procházejí severn od výsypky.



Vzhledem k tomu, že se stále v ase m ní stav a vývoj jednotlivých ploch, které na výsypce samovoln zar stají nebo jsou postupn rekultivovány na LPF, nelze p esn ji specifikovat sirku regionálního BK 1001, ale z pr zkumu v terénu i dostupných podklad je z ejmé, že minimální požadované ší ky jsou dosaženy s velkou rezervou. Biocentra lokálního významu - Lokální biocentrum . l Panský rybník áste n funk ní, navržené plocha: 4,94 ha ku. Vintí ov Popis P írodní vodní plocha v JV pat výsypky je využívaná v systému išt ní d lních vod a okolní lesnicky rekultivované plochy s významnými mok adními a vlhkomilnými spole enstvy rostlin a živo ich . Návrh údržby: podpora zlepšování kvality vody vypoušt né do nádrže. - Lokální biocentrum .2 Pasovka áste n funk ní, navržené plocha : 4,66 ha ku. Vintí ov Popis: áste n funk ní biocentrum blízko komunikace Vintí ovLomnice je tvo ené p irozen vzniklým porostem terestrických rákosin, které se úsp šn rozr stá. Návrh opat ení: Ponechání vývoji bez zásahu. - Lokální biocentrum .3 áste n funk ní, navržené plocha : 2,42 ha ku. Vintí ov Popis: áste n funk ní biocentrum blízko komunikace Vintí ovLomnice je tvo ené p irozen vzniklým porostem k ovinných porost s p evahou osik a b ízy dopln né o porosty borovice a mod ínu., které se úsp šn rozr stá. - Lokální biocentrum .4 áste n funk ní, navržená plocha : 8,50 ha ku. Vintí ov Celková plocha: 60,40 ha ku. Chodov Stanovené STG: 3 AB 2 Popis: Lokalita je situována na skalním výstupu zna né rozlohy, který je na zv tralých plochách porostlý suchomilnými spole enstvy rostlin / rozchodníky, ovsík, kost avy/ a k ovin dopln né nálety b ízy a osiky. Na severním okraji obtéká BC Vintí ovský potok ve zpevn ném koryt . Návrh opat ení: zachování v sou asném stavu, opat ení ke zlepšení kvality vody v potoce a zachování TTP nad zastav nou ástí obce. - Lokální biocentrum .5 vložené

áste n funk ní, navržené plocha : 2,42 ha ku. Vintí ov Popis: lokalita je p edstavována dokon enou lesnickou rekultivací v S V ásti území v pat výsypky nad železni ními kolejemi. Dále krom LPF je zde vodní nádržka obklopená vlhkomilnými spole enstvy travin a k ovin. Návrh opat ení: Zachování v sou asném stavu, podpora vysazených strom dopl ováním výsadeb. Poznámka: opat eními uvád nými pro biocentra se rozumí také innosti provád né v rámci výzkumu ústavu ENKI T ebo , které sm ují ke zvyšování biodiverzity lokalit a postupnému zapojování do p irozeného vývoje BC. Biokoridory: Regionální . 1001: ku. Vintí ov, délka 2805 m, trasa je vedena po provedených plochách lesnických rekultivací v r zném stupni vývoje a zapojení výsadeb. Druhové složení porost je velmi rozmanité od listná /dub, javor, osika a b íza/ po jehli nany / borovice, smrk, mod ín /. Požadované ší ky BK je dosaženo bez ohledu na hranice pozemk , neexistuje zde žádné omezení v tomto sm ru. BK 1001 spojuje regionální BC 1157 a navazuje v SV ásti území na BK v ku. V esová a lokální vložená BC . l Panský rybník a BC .5. Lokální BK Vintí ovský potok v délce 4320m celkem je rozd len do n kolika ástí a to: LBK 1-4 nefunk ní otev ené a z ásti zatrubn né koryto, LBK 1-2 a LBK 2-3, které jsou vedeny podél paty výsypky v místech pozvolna zar stající sukcesními spole enstvy s mok adními plochami. Ší ka BK je rovn ž dostate ná / min. 20 m/. J) VYMEZENÍ PLOCH VE EJN PROSP ŠNÝCH STAVEB (VPS) A ASANA NÍCH ÚPRAV Návrh VPS, ve ejn prosp šných staveb, ve vymezených plochách je souhrnn uveden v grafické p íloze . B.6 VPS, asana ní úpravy a plochy a v tabelární form v samostatné p íloze D. Návrh vymezení závazné ásti. k) NÁVRH EŠENÍ POŽADAVK CIVILNÍ OCHRANY Z hlediska civilní ochrany jsou respektovány požadavky v této oblasti ve smyslu zákona . 239/2000 Sb. vyhlášky MV R . 380/2002 Sb. Území ešené územním plánem zahrnuje celé katastrální území Vintí ov (v etn bývalého samostatného k.ú. Lipnice). S ohledem na jednozna n odlišné podmínky a limity využití území jsou stanoveny tzv. urbanistické obvody zahrnující následující území, a ve kterých jsou odlišn stanovany podmínky rozvoje v budoucím období.: - I. (Vintí ov-sever u keramzitky) - II. (Vintí ov-st ed) - III. (Vintí ov-sídlišt ) - IV. (Vintí ov-jih za tratí) - V. (Vintí ov-východ u vodojemu) - VI. (Vintí ov-sever za tratí) - VII. (Vintí ov-sever za silnicí)



- VIII. (Vintí ov-výsypka) - IX. (Vintí ov-velkolom Ji í) - X. (Vintí ov-Chaloupky) Ochrana území p ed pr chodem pr lomové vlny vzniklé zvláštní povodní Nejvýznamn jším tokem je v tomto smyslu Vintí ovský potok, který nemá stoveno respektive vyhlášeno záplavové území dle zákona. V souvislosti s povod ovým nebezpe ím je nutno uvažovat s potenciální možností vzniku pr lomové vlny zp sobené nahromad ním vody v oblastech p i vtoku vodote í do obce (v místech vodních nádrží p írodních i um lých) a následným protržením hrází. V p edm tném území mohou vzniknout krizové situace , které vyplývají ze záplav (jarní tání, prudké dešt , posuv uvoln ných svah apod. rizikových území, ucpání koryt potok p edevším v ástech p ekrytých , p emost ných , zaplavení ástí obce a ve ejných komunikací, zaplavení podzemních staveb technické infrastruktury a jiných podzemních objekt nebo jejich ástí), z vlivu silného v tru (spadané stromy, poškozené st echy , ásti budov, porušená vedení spojová a elektrická, nepr jezdnost hlavních komunikací vlivem zavalení) a vlivem silných p ípadn rozsáhlých požár s postižením více byt a ob an . V rámci územního plánu jsou ešena opat ení územn technická a urbanistická (p ípustnost nebo nep ípustnost výstavby, koncepce funk ních složek v etn zelen v koordinaci s vodním hospodá stvím a tvorbou krajiny v etn protierozních a protipovod ových opat ení, sanací území a rekultivací. Zóny havarijního plánování ást území obce Vintí ov se nachází v zón havarijního plánování Sokolovské uhelné, a.s. Sokolov(SUAS) dle §1 vyhlášky . 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a zp sob vypracování vn jšího havarijního plánu pro havárie zp sobené vybranými nebezpe nými látkami a chemickými p ípravky. V této zón lze p edpokládat ohrožení obyvatelstva závažnou havárií v podniku Sokolovská uhelná, a.s. - zpracovatelská ást V esová. Pro tuto zónu vypracoval vn jší havarijní plán dle §10 zákona . 239/2000 Sb, o IZS, HZS Karlovarského kraje. Z výše uvedeného vn jšího havarijního plánu vyplývá, že k ohrožení obyvatelstva m že dojít zejména únikem energoplynu v sekcích Tlaková plynárna a Energetika. P i úniku hrozí nebezpe í vytvo ení oblaku, jeho následný výbuch s možností tzv Domino efektu a ohrožení životního prost edí. P i závažné havárii v SUAS - zpracovatelské ásti ve V esové m že dále dojít k úniku jiných nebezpe ných látek nap . kyslík, methanol, amoniak, které mohou zp sobit ohrožení zdraví osob a ohrožení životního prost edí v ZHP (zóna havarijního plánování). ZHP zasahuje severní oblast katastrálního území mimo sou asnou souvislou obytnou zástavbu obce Vintí ov. Plošné rozvojové možnosti obce Vintí ov jsou zna n omezené nep ekro itelnými limity souvisejícími zejména s t žbou a d sledky t žební innosti. Z tohoto d vodu a také z d vodu existence zóny havarijního

plánování a také stanoveného ochranného pásma proti nep íznivým vliv m hluku ze zpracovatelské ásti ve V esové a ochranného pásma obcí ve vztahu na dolovou innost (viz. Rozhodnutí o ochranném pásmu obcí ve vztahu na dolovou innost, .j. SÚ/203/92/Ša/3, Rozhodnutí o hygienickém ochranném pásmu proti hluku, .j. sú/968/93/ša) je plošný rozvoj sídla orientován jihovýchodn tedy na odvrácenou stranu. Další výstavba ojedin lých objekt nebo za ízení, v nichž by m la být umíst na nebezpe ná látka nebo p ípravek, který by mohl zvýšit ohrožení obyvatelstva kumulativními nebo synergickými ú inky ve vymezeném prostoru ZHP bude možná pouze v od vodn ných ojedin lých p ípadech a za podmínky , že je nutno postupovat dle odst. 6, §1, vyhlášky . 383/2000 Sb. ZHP je vymezena hranicí, která je zakreslena v grafické ásti územního plánu a je významným územním limitem pro další rozvoj oblasti v okolí V esové, a to zejména vlastní obce V esová, obcí Tatrovice, Vintí ov, Stará Chodovská a m sta Chodov. Ukrytí obyvatelstva v d sledku mimo ádné události - Ukrytí obyvatelstva Rozmíst ní objekt je rovnom rné a odpovídá hustot obyvatelstva v daném území i z hlediska dob hových vzdáleností pro sou asné pot eby. Na území obce Vintí ov s celkovým po tem obyvatel 1130 se nachází celkem 34 improvizovaných úkryt (IÚ) s celkovou kapacitou ukrývaných 1080 osob. S ohledem na dob hové vzdálenosti musí být v nových stavebních zónách ešena p íslušná kapacita úkryt , nebo v tšina návrhových ploch pro bytovou výstavbu se nachází v okrajových ástech osídlení. Proto mohou stávající nevyužité kapacity stávajících úkryt být využity jen omezen . - Ukrytí žactva V rámci územního plánu se nep edpokládá výrazn jší zvýšení po tu d tí s ohledem na složení obyvatelstva a vývoj po tu obyvatelstva v zájmovém území m sta Chodova, které disponuje dostate nou kapacitou školských za ízení. Stávající úkryty , jejich kapacity i umíst ní z stanou beze zm ny. Na území obce Vintí ov se nachází dv školní budovy (ZŠ ve st edu obce a MŠ v sídlišti) s celkovým po tem d tí a mládeže 128 + 16 zam stnanc , kte í mohou být ukryti v 12 úkrytech (IÚ) s celkovou kapacitou ukrývaných 367 osob. - Ukrytí osazenstva objekt Vývoj po tu zam stanc je v následném období t žko p edvídatelný. U stávajících závod a podnik obecn , které jsou prakticky stabilizovány by nem lo dojít k v tšímu navýšení po tu zam stnanc . U takových podnik je t eba zajistit a ešit ukrytí pro 100 % zam stnanc v nejsiln jší sm n . V rámci návrhu územního plánu jsou navrženy nové lokality pro r zné druhy vybavenosti a výroby. U takových objekt lze jen t žko v sou asných podmínkách odhadovat po ty zam stnanc a tedy také nároky na ukrytí. Proto bude v



navazujících ÚPD a ÚPP (regula ní plány, urbanistické studie a pod.) proveden návrh za ízení CO tém pro každou rozvojovou lokalitu samostatn na max.kapacitu, která bude vycházet z únosnosti daného území a p edpokládaných p ípustných inností v dané lokalit . Na území obce Vintí ov se nachází dva nejvýznamn jší podniky. Jedná se o závod LIAS a SU a.s. Velkod l Ji í, které zam stnávají celkem cca 1800 až 1900 pracovník . Celková kapacita 25 úkryt je 1322 ukrývaných. P evážný po et úkryt je v kategorii IÚ improvizovaný úkryt, d íve ozna ovaný jako PRÚ-BS protiradia ní úkryt budovaný svépomocí. Pouze Velkod l Ji í SU a.s. má k dispozici z celkového po tu 23 úkryt t i stálé tlakov odolné úkryty (STOU) s celkovou kapacitou 720 ukrývaných osob. - Návrh rozmíst ní objekt CO Zpracovatel územního plánu posoudil na základ dostupných podklad a údaj pot eby a rozsah objekt CO v rámci sídla v návrhovém období do roku 2015. Vzhledem k sou asnému stavu ukrytí bude uvažován návrh úkryt v nov navržených lokalitách pro bytovou výstavbu jak m stského tak i venkovského charakteru, ob anskou vybavenost a služby, výrobu a sklady. Ukrytí obyvatel v rámci rozptýlené individuální výstavby se p edpokládá ve stávajících úkrytech v suterénech RD nebo objektech jiných, které se nachází v optimální dob hové vzdálenosti. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování P ípadné nouzové ubytování je v rámci stávajících za ízení nutno ešit v obci ve t ech základních úrovních. V prvé ad se jedná o ubytování v ubytovnách podnik a penzionech. V druhé úrovni je možno využít (p edevším p i vyhlášení BPS a nutnosti evakuace) p edškolního za ízení. Ve t etí úrovni (p edevším p i vzniku KS) je možno využít kapacit za ízení ZŠ p i zabezpe ení tepla a sociálních a hygienických služeb t chto za ízení. Plochy pro skladování materiálu CO a humanitární pomoci Stálé sklady CO nadmístního významu a humanitární pomoci se v p edm tném území nenalézají. M že se jednat pouze o menší sklady prost edk PIO ve vlastních objektech ve ejného typu (za ízení školství, výchovy, zdravotnictví a budov ve ejných) nebo za ízení se stálým osazenstvem objekt . Plochy pro vyvezení a uskladn ní nebezpe ných látek mimo sou asn zastav ná a zastavitelná území V p ípad lokálních havárií nebo krizové situaci budou p ípadné nebezpe né látky vyváženy po p edem ur ených trasách p i nutném zabezpe ení trasy. Nové plochy pro uskladn ní t chto látek se v p edm tném území neur ují. Tyto budou ukládány ízen na p edem ur ených zabezpe ených plochách mimo souvislé zastav né a obytné území v dostate né vzdálenosti (min. 500 m pro volné do asné skládky a min. 100 m v krytých do asných nebo stálých skladech). V nutném p ípad je možno takové plochy

zajistit zejména na územích stávajících výrobních zón, které se nachází ve vzdálen jší poloze od souvislé zástavby. Plochy pro záchranné, likvida ní a obnovovací práce pro odstran ní nebo snížení škodlivých ú ink kontaminace, vzniklých p i mimo ádné události P edpokládá se využití stálých ploch za ízení , které umož ují uložení techniky, pot ebného materálu apod. a zárove umož ují instalaci za ízení pro dekontaminaci osob, techniky i materiálu využitého p i záchranných, likvida ních a obnovovacích pracech. Jedná se zejména o stávající areály výroby a výrobních služeb p ípadn stavebnictví s pot ebným vybvením technickým a sociáln hygienickým a zdravotnickým, které se nachází ve vzdálen jší poloze od souvislé zástavby a jsou dob e p ístupné pro silni ní vozidla a techniku vyšších tonáží. Ochrana p ed vlivy nebezpe ných látek skladovaných v území Velkokapacitní sklady nebezpe ných látek se v rámci vlastního území sídla Vintí ov nevyskytují. Ve výhledu se neuvažuje se založením nových pr myslových zón mimo souvislé obytné území sídla p i zachování stávajících plošn vymezených pr myslových areál spojených s t žbou s tím, že se ve výhledu uvažuje s jejich p em nou a p estavbou na jiný druh pr myslového využití. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a el. energií V územním plánu se p edpokládá zachování stávajících p ístup k vodním zdroj m. Z hlediska náhradních zdroj pitné vody mimo spole ný vodovodní systém jsou velice omezené. V p ípad krajní nouze, tj. p i p erušení dodávky vody ze systému vodovodu, by bylo nutno založit a aktivovat záložní zdroje vody. V p ípad , že nebudou takové zdroje aktivovány, vyplyne požadavek na dovážení vody balené a ve velkoobjemových cisternách. V ástechobcea, kde jsou kabelové rozvody NN a možnost zásobování ze dvou transforma ních stanic je nouzové zásobování zajišt no ze sít Z E; V místech, kde je 1 transforma ní stanice na paprsku a poruchu nelze opravit b hem n kolika hodin se nouzové zásobování eší naftovým agregátem. Protipožární ochrana Z hlediska protipožární ochrany je uvažováno se zajišt ním vn jších zdroj požární vody podle požadavk SN 73 0873 Vodovodní sí je zokruhována s osazením a preferencí nadzemních hydrant Na p ístupových komunikacích jsou zajišt ny dostate né ší kové parametry (minimální ší ka jednoho pruhu 3 m) a pr jezdnost pro požární vozidla v souladu s požadavky dle SN 73 0802 a 73 0804. V koncových polohách, nepr jezdných a slepých ulicích musí vytvo eny podmínky pro otá ení t žké požární mobilní techniky.



Ochrana p ed povodn mi Z hlediska ochrany proti povodním je v rámci ešeného území n kolik vodote í (Vintí ovský potok, Chodovský potok a Lou ský potok) s významným povodím, které nemají stanovené záplavové území. V územním plánu jsou obecn respektovány podmínky z hlediska možnosti zátop ve zvlášt ohrožených místech. V rámci ÚPD na podklad rozboru konfigurace terénu je proto stanovena ára pravd podobného možného zvýšení hladiny na Vintí ovském potoce na kót cca 452,000 m.n.m. , která je z hlediska rozvojových zám r dle územního plánu zohledn na a uvnit této hranice jsou pozemky p evážn ur ené pro zele , tzv. poldry apod. Plochy ur ené územním plánem pro výstavbu jsou v tomto území omezené a pouze podmín n zastavitelné. l) VYHODNOCENÍ D SLEDK NÁVRHU NA P ÍRODNÍ PROST EDÍ A KRAJINU, ŽIVOTNÍ PROST EDÍ, ZPF A PUPFL Souhrnná charakteristika Podrobn ešené území se nachází v postižené oblasti Sokolovské hn douhelné pánve v podkrušnohorském zlomu. Negativní dopady nep íznivých faktor na životní prost edí jsou patrné zejména v blízkém okolí i uvnit sídla. Jedná se se zejména orozsáhlou devastaci ploch v t sném zázemí sídla, zhoršené bioklima, zhoršení p dního substrátu a snížení vitality jednotlivých složek živé p írody. Vintí ov leží na východním okraji rozsáhlého území devastovaného t žbou hn dého uhlí a provozy povrchového lomu Ji í a Vintí ovské výsypky. Vlastní sídlo je zasaženo negativními vlivy od zdroj zne išt ní, které jsou umíst ny v okolí. Obytné území se nachází na náv trné stran od významných zdroj zne išt ní. Jedná se o teplárenské a elektrárenské provozy, výrobní podniky a povrchový d l Ji í. Ve vlastním sídle z d vodu inverze se výrazn negativn projevuje ú inek tradi ních topeniš ve starší zástavb . Celkové nep íznivé klima v obci je navíc ješt zhoršováno t žkou nákladní dopravou silni ní a na železnici respektive vle ce SU a.s. , která probíhá po západním a východním okraji sídla a zp sobuje tzv. druhotnou prašnost a obt žuje okolí hlukem, ot esy a imisemi. V p edm tném území se kumulují negativní ú inky imisí také ze vzdálen jších zdroj (K. Vary a Sokolov). Výskyt škodlivin v ovzduší je prom nlivý dle ro ních období. Nejvyšší koncentrace se vyskytují hlavn v zimním období mén asto pak v lét . Potencionálními zne iš ovateli vod jsou místní podniky a stále ješt centráln neodkanalizované ásti. Kvalita vody ve vodote ích a vodních nádržích není vyhovující. Celkové zapojení vlastního sídla do krajinného rámce je možné charakterizovat jako velmi omezené. Prakticky jedinou enklávou relativn p vodního p írodního charakteru je území východn k hranici zastav ného území m sta Chodova. Páte í velmi omezeného p írodního prost edí v daném sídle je Vintí ovský potok s problematickou kvalitou vody.

Prioritn bude i nadále urbanistický rozvoj tzv. subregionu Chodov - Stará Chodovská - Vintí ov - Nové Sedlo ovliv ován intenzivní exploatací zdroj v nejbližším okolí. Situování významného surovino - pr myslov energetického komplexu v nejbližším okolí i v samotných sídlech v minulosti vede v sou asnosti ale setrva ností i do budoucna ke zvýšenému ekologickému ohrožování životního prost edí. V nejbližší dob je proto nutné d sledné napl ování základní kompenza ní soustavy ekologických opat ení vyplývajících z celostátní politiky ochrany životního prost edí a p írody aplikované ší eji v celém sokolovském regionu a ve svém d sledku majícím vliv na postupné zlepšování situace v p edm tném území. Bude se jednat o celý komplex opat ení od postupného vytvá ení p edpoklad pro vytvo ení sociáln únosného spole enství a skladby obyvatel p es technická a organiza ní opat ení zabra ujícím dalšímu zne iš ování a ni ení všech složek životního prost edí jako jsou voda, vzduch, p da i vegeta ní pokryv ze stávajících zdroj zne išt ní až po velice konkrétní opat ení nap íklad z hlediska utvá ení lokálního systému ekologické stability v etn rychlejšího postupu rekultivací exploatovaných území p ípadn i postupným snížením objemu t žby nerostných surovin tradi ním málo ekonomickým povrchovým zp sobem, snížení po tu pracovních p íležitostí s rizikem sociálních problém . Bude se však jednat o pom rn dlohodobý proces ve své složitosti , komplexnosti a dosahu nepostižitelném v rámci ÚPD obce Vintí ov. P i dalším rozvoji vlastního sídla je t eba d sledn sledovat hlediska r stu ekologických rizik. Je proto nutné v souladu s platnou legislativou uplat ovat hledisko trvale udržitelného rozvoje spole nosti nap íklad tím, že veškerá opat ení a stavby , která by mohla výrazn ji ovlivnit složky životního a p írodního prost edí budou zkoumána d sledn z hlediska vlivu na ŽP. V rámci p edm tného území lze jen doporu it zp ísn ný režim pro vydávání územních rozhodnutí a stavebních povolení na opat ení a stavby, kterými se nap íklad m ní charakter krajiny, vodního režimu, stavby liniové, tj.komunikace, inženýrské sít apod. nadmístního významu. Výše uvedené p íklady jsou práv charakteristické pro toto území , kdy prakticky celý obvod sídla je oklešt n nadzemními i podzemními technickými sít mi a dopravními koridory. To pak ve svém d sledku neznamená jen prakticky omezení budoucího stavebního rozvoje ale p edevším omezení plynulého p echodu a p ístupu i rekultivované krajiny k sídlu a naopak. Hlediska výše uvedených problém se p ímo promítají do konkrétního ešení p edevším navrženým zp sobem rozvoje sídelního útvaru Vintí ov ve form a funk ní skladb stabilizovaných i rozvojových ploch a koncepci urbanistické zelen v etn základního systému ekologické stability. - Ochrana p írody a krajiny 5ešené území se nachází mimo velkoplošná chrán ná území a v p edm tném území nejsou evidovány žádná zvlášt chrán ná území p írody ani registrované VKP. Ve vlastním sídle Vintí ov jsou chrán ny dva památné stromy. - Seznam památných strom


ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍ OV NÁVRH Po . Název íslo

t eba v budoucnu vytvo it okružní systém , který v nárazových plochách vytvá í pot ebnou izolaci s ochranným a clonícím efektem a na druhé stran v p ímém kontaktu s obytnými ástmi vytvá í p edpoklady pro rekrea ní využití.

P.p. . Poznámka (popis)

k.ú. Vintí ov 1

Dub ve Vintí ov

2

Umíst n v parku pod školou ve st edu sídla

2

Topol v zatá ce

228

Umíst n na vn jší stran oblouku p i silnici III/1815

Ze zákona . 114/92 Sb. o ochran p írody ve zn ní pozd jších p edpis vyplývá obecná ochrana VKP (údolní niva, lesy, mok ady apod.), systému ÚSES a krajinného rázu p ed negativními nevratnými zásahy. - Tvorba a ochrana krajiny a ÚSES V návrhu územního plánu jsou respektovány a chrán ny VKP vyplývající ze zákona o ochran p írody. Celkovou koncepcí urbanistickou prostupuje snaha koordinovat ochranu p írody a tvorbu krajiny, koncepci zelen a systém ekologické stability území se zohledn ním dalších prioritních zájm v rámci ešeného území týkající se ochrany PUKPFL, ochrany ZPF, koncepce každodenní rekreace v etn zapojení volné krajiny a koncepce rozvoje zastavitelných území p ím stské respektive venkovské sídelní struktury. Koncepcí krajiny a zelen se vytvá í p edpoklady pro zvýšení druhové skladby rostlinných i živo išných druh zejména s ohledem na opat ení v krajin ve ve ejném zájmu, jako jsou p edevším sanace a rekultivace ploch devastovaných a dot ených hornickou inností ve spojení s protierozními opat eními, ochrana zelen rostoucí mimo les a její zapojení do systému ÚSES a urbanistické zelen a zelen ochranné, clonící a doprovodné. Celkovou koncepcí území a výše uvedenými opat eními se v územním plánu vytvá í p edpoklady pro obnovu d evinné doprovodné zelen podél liniových prvk v krajin . Základním nástrojem tvorby a ochrany krajiny v UPD je koncepce ÚSES se zp esn ním nadregionálních a regionálních segment SES a návrh lokálního SES. - Urbanistická zele Nezbytnou složkou životního prost edí je hodnotné p írodní prost edí respektive jeho základní složka - zele . D raz bude kladen na vytvo ení p edpoklad pro koncepci uceleného systému tzv. urbanistické zelen , která v sob zahrnuje všechny plochy zelen i solitéry ve vlastním sídle a jeho nejbližším okolí. Jedná se o funk ní systémy zelen zahrad, sad , obytné zelen sídlištní i vyhražené, park a v neposlední ad také zelen ochranné, clonící a doprovodné. Funk ní systém zelen p ízniv ovlivní bioklima a obytnost území a do jisté míry se m že podílet na kompenzaci negativních faktor životního prost edí p i udržení ekologické rovnováhy a v neposlední ad je územním p edpokladem každodenní rekreace a regenerace obyvatel a vytvá í p íznivý dojem pohody v sídle. Do budoucna je nutné využití stávající zelen beze zbytku v etn rozší ení ploch nových p edevším pro zele s výraznou funkcí ochrannou, clonící a doprovodnou hlavn po západním obvodu sídla tak, aby takto vytvo ený prstenec tvo il p echodovou zónu mezi vlastním sídlem a plochami postupn rekultivovanými. Z rozptýlených ploch zelen je

- Ochrana životního prost edí Princip ochrany životního prost edí v územním plánu tkví ve vzájemné koordinaci všech složek území a je prioritním požadavkem v rámci územn plánovacího procesu. Ochrana životního prost edí ( istoty ovzduší, vody, p dy, zelen a ochrana proti hluku a vibracím apod.) je v rámci ešeného území podchycena celým komplexem opat ení jak na úseku hygieny prost edí tak i na úseku koncepce a plánovaných investic v oboru technické infrastruktury (ochrana vodních zdroj , ochrana p írody, systém odkanalizování a išt ní odpadních vod, hospoda ení s odpady), dopravy , vymezením ochranných pásem a ostatních limit využití území, celkovou koncepcí ochranné a clonící zelen a v neposlední ad samotnou urbanistickou strukturou urbanizovaného území z hlediska vztah mezi jednotlivými funk ními složkami. Oblast Karlovarsko-sokolovské aglomerace a zvlášt centrální oblast a nejbližší území m sta Sokolova vyžaduje d slednou pé i o základní složky životního prost edí, nebo se jedná o území vysoce zatížené z hlediska negativních vliv na životní prost edí s rozsáhlou devastací krajiny a s neúm rnou zát ží imisemi a dalšími cizorodými látkami v p d , vod , ovzduší a s následnými nep íznivými vlivy na zdraví a život obyvatel. Po ínaje rokem 1992 se v rámci bývalého okresu Sokolov za al realizovat ekologický program, jehož cílem bylo zabezpe ení požadavk legislativy na úseku ochrany istoty vod, ovzduší a ekologické ukládání odpad . Klí ovým opat ením v ešeném území byla zm na palivové základny s up ednostn ním zemního plynu. V rámci ešeného území jsou prom nlivé pov trnostní podmínky s p evládajícími jihozápadními (velkod l Ji í SUAS) a severovýchodními (m sto Chodov) sm ry v tru. Konfigurace terénu doznala oproti stavu p ed zahájením povrchové t žby hn dého uhlí ve velkodolech výrazných zm n. P edevším se jedná o navršení Velké podkrušnohorské výsypky v prostoru podh í Krušných hor. Pr myslové imise a p evládající v try mají vliv na astý výskyt mlh a místních inverzí. ešené území je v p ímém kontaktu s t žební oblastí a pr myslovými areály, kde jsou zastoupena odv tví energetiky, bá ského pr myslu a pr myslu stavebních hmot. Kvalitu ovzduší zde nejvíce ovliv uje spad popílku, kou a plynné exhalace. V ešeném území jsou velkými zdroji zne išt ní ovzduší SU a.s. Sokolov (velkod l Ji í) a LIAS Vintí ov, LSM k.s. a to zejména z hlediska TZL, SO2 a NOx. Malé a mobilní zdroje zne išt ní ovzduší reprezentují prakticky všechna lokální topidla (topeništ vytáp ná pevnými palivy - REZZO 3) a silni ní, železni ní, letecká doprava, zem d lské a lesní stroje (REZZO 4), p i emž tyto zdroje zne išt ní nabývají na významu, nebo jejich podíl na celkovém zne išt ní ovzduší se v posledních 10 letech zna n zvýšil.



T žební innost a její vliv na okolí je limitován závaznou linií t žby v etn zakládání výsypek vyhlášené UV R 490/91 Sb. a vyhlášené hygienické ochranné pásmo v i hluku z provoz ve V esové stanovené Rozhodnutím o ochranném pásmu .j.SÚ/968/93/Ša ze dne 18.3.1994. Zárove je obytné území vybraných sídel v oblasti m sta Chodova chrán no vyhlášeným ochranným pásmem stanoveným Rozhodnutím .j.SÚ/203/92/Ša/3 ze dne 30.3.1992. Z hlediska ochrany istoty ovzduší je nejzávažn jší problematika imisí polétavého prachu, které p edstavují jeden z nejzávažn jších rizikových faktor , nebo sou ástí prachu mohou být t žké kovy. V dané oblasti se na zvýšené prašnosti podílí zejména rozsáhlé plochy devastované t žbou (velkod l Ji í s vlastními provozy, p ekladišt m a t ídírnou a rozsáhlé plochy devastované t žební inností, na kterých probíhá postupná rekultivace. Dále se na zvýšené prašnosti podílí doprava a lokální topeništ zvyšující zejména v období zvýšeného rizika vzniku inverzí lokální topeništ . Území níže položená jsou náchylná k tvo ení místních mlh a inverzí. Pohodovou kvalitu životního prost edí snižuje zanedbaná a nedostate ná úrove urbanistické zelen a siln narušená krajinná struktura p evážné ásti území. Z hlediska zne išt ní ovzduší se obecn vyskytují zhruba t i úrovn : - p ízemní , kde p evládá negativní vliv dopravy - st ední (cca od 15 až 20 m nad terénem), kde p evládá negativní vliv lokálních topeniš a kotelen - vyšší (více než 100 m nad terénem), kde p evládá negativní vliv a p enosy ze širších oblastí. Ochrana istoty ovzduší by m la být zajišt na komplexem opat ení: -vytvo ení uceleného systému ochranné zelen -vytvo ení a respektování systému ochranných pásem -lokalizace nových výrobních za ízení bez negativního vlivu na istotu ovzduší -plynofikace a napojení vybraných ploch na CZT. -využívání ušlechtilých paliv Na ízením vlády .351/2002 jsou stanoveny hodnoty národních emisních strop pro rok 2010, doporu ené hodnoty krajských (Koncepce snižování emisí a imisí zne iš ujících látek a energetická koncepce Karlovarského kraje, ATEM, 09/2003) emisních strop v roce 2010 pro oxid si i itý, oxidy dusíku, t kavé organické látky a amoniak v kt/rok: SO 2

NOx

VOC

NH 3

20

12,5

6

2,5

8

1,5

Emisní strop pro Karlovarský kraj 18,2

12,3

Z hlediska hluku a vibrací je v daném míst nejvíce zatíženým územím koridor silnice III./1812, III/bez ozna ení ve sm ru do Chranišova u N.Sedla a korydory železni ních vle ek SU a.s., které jsou v trase prakticky stabilizovány do do doby ukon ení povrchové t žby uhlí nebo doby jejího

výrazného snížení, což je možné o ekávat až v dlouhodobém výhledu. Pro ú ely posouzení navrženého urbanistického uspo ádání a využití území kolem hlavních komunika ních tah jsou uvedeny následující zásady uplatn né v ÚPD. Vzdálenosti navržené zástavby od hlavních komunika ních tah jsou: - Komunikace s návrhovou rychlostí 60 - 80 km/hod - 55 až 80 m Rychlostní komunikace (dálnice) s návrhovou rychlostí 80 100 km/hod se v ešeném území nenachází. V p ípadech, kdy není možné zajistit ochranu proti hluku a vibracím ze silni ní a železni ní dopravy odstupem je v územním plánu uplatn na zásada využití dot eného území pro zele v rámci p íslušné funk ní plochy, smíšené funkce a doporu ení výstavby bariérových objekt . Bariérové objekty jsou uvažovány zejména v plochách, jejichž poloha vyhovuje danému zám ru a ešení odstupem nebo jiným zp sobem není ú elné nebo ekonomicky únosné. Orienta ní p ípustné ekvivalentní hladiny hluku: - zdravotnictví - mén než 55 dB(A) ve dne a mén než 45 dB(A) v noci - bydlení - mén než 55 dB(A) ve dne a mén než 45 dB(A) v noci - výrobní zóny bez bydlení- mén než 70 dB(A) ve dne a mén než 60 dB(A) v noci Pro obytná území v okolí stávajících komunikací, tj. dálnic, silnic I.a II. t . a hlavních m stských komunikací vyplývá nejvyšší p ípustná hodnota až 72 dB(A) ve dne a 62 dB(A) v noci. - Radon Z hlediska radonového rizika obsahují všechny horniny ur ité množství 238 U.Jedná se o stopové množství uranu udávané v jednotkách ppm-parts per million.Uran se p irozeným radioaktivním rozpadem m ní na 226 Ra.Následujícím lenem rozpadové ady je radon 222 Rn. Radon je bezbarvý plyn nepostižitelný lidskými smysly.Uvol uje se ze zrn podloží nebo r zných materiál do meziprostoru tedy dutin odkud m že vnikat do sklep a p ízemí budov.Pohyb plynu je zp soben rozdílem teplot a tlaku mezi p dním vzduchem a vzduchem uvnit budov. Radon není stabilním radioizotopem. Radioaktivním rozpadem se dále m ní na izotopy polonia a vizmutu,které jsou kovové povahy.Ty se vážou na aerosolové ástice ovzduší a pak jsou lidmi vdechovány.P i vyšší koncentraci p sobí jako vnit ní zá i e a zp sobují v organizmu vznik mutagenních zm n a mohou iniciovat karciony plic. Radon m že pocházet z p dního vzduchu, podzemních vod, stavebních hmot. V celé ešené oblasti je st ední radonové riziko, p i emž v celé oblasti je doložena redistribuce uranu s možností výskytu lokálních anomálií objemové aktivity radonu v p dním vzduchu. Orienta ní stanovení rizikových území vyplývá z prognózní mapy radonového rizika 1:200 000 (ÚÚG Praha 1990), kde stupe rizika je odhadován na



základ typu a propustnosti geologického podloží a n kterých dalších faktor . Severovýchodn ve sm ru K emenitá- Chodov centrum-jih až jihovýchod probíhá výrazný tektonický zlom (Chodovský zlom) a jihovýchodn ve sm ru od Lomnice Vintí ov-jih až Chodov centrum probíhá tzv. Lipnický zlom. Tektonické poruchy nap íklad zp sobují zm nu , zvýšení , objemové aktivity radonu. Ochrana životního prost edí je v ÚPD zajišt na komplexem opat ení dostupných a územn plánovací dokumentací ovlivnitelných jako jsou p edevším: - uplatn ní zásady, že sídlo Vintí ov je obytného charakteru s vysokým zastoupením pr myslu bá ského a stavebních hmot v p ím stské oblasti m sta Chodova. - vytvo ení uceleného systému krajinné zelen s ochrannou a clonící funkcí zejména prost edky koncepce SES, ochranou a dopln ním stávajících ploch zelen a ploch rekultivovaných - vytvo ení a respektování systému ochranných pásem a limitních hodnot pro novou výstavbu v etn územních limit využití území vyplývajících z obecn platných p edpis , správních rozhodnutí a samotného územního plánu ve form limit využití území a regulativ funk ního a prostorového uspo ádání území, které jsou podrobn popsány v p íslušných ástech této dokumentace - uplat ování zásady lokalizace nových výrobních za ízení pouze v rámci stávajících pr myslových nebo smíšených zón bez negativního vlivu na istotu ovzduší - komplexní plynofikace a využívání ušlechtilých paliv - uplatn ní zásady že v ešeném území nebudou lokalizovány velké ani st ední zdroje zn išt ní ovzduší - komplexní odkanalizování a išt ní odpadních vod v OV - sanace a rekultivace bývalých skládek, zahlazování p edchozí t žební innosti, likvidace erných skládek a preventivní opat ení k zamezení jejich vzniku - koncepce a trasy nad azených komunikací a hlavních místních komunikací jsou ešeny s ohledem na eliminaci negativního vlivu hluku a vibrací ze silni ní dopravy ve smyslu na ízení vlády . 502/2000 Sb. O ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací, a to zejména tím, že se dopravní koncepce v ÚPD opírá o stávající koridory, které jsou ešeny s cílem zabezpe it bezpe nost a plynulost silni ního provozu s ur itým kladným dopadem na životní prost edí. Jedná se hlavn o úpravy na pr jezdních komunikacích v místech dopravních závad a hlavních k ižovatek s využitím okružních k ižovatek - d sledné uplatn ní odd lení ploch pro isté bydlení a rekreaci od pr myslové zóny, ploch pro podnikatelskou innost, nebo se jedná o území, kde jsou stanoveny odlišné požadavky na kvalitu prost edí. Jedná se o rozdílné limity fyzikálních a chemických škodlivin daných platnými p edpisy. - Vyhodnocení p edpokládaných d sledk navrhovaného ešení ÚPD na ZPF a PUPFL Souhrnný p ehled podává grafická p íloha územního plánu B.8 a tabelární p ehledy za azené v tabulkové ásti C. územního plánu pod .4.

Vyhodnocení záboru ZPF a PUPFL V rámci územního plánu obce Vintí ov (dále jen ÚPO) jsou vyhodnoceny z hlediska záboru lokality .1 až 13 dle grafické p ílohy a tabelárních p ehled . Písmenné ozna ení BV, BMN, BK atd. symbolizuje p evažující funk ní využití území navržené nebo stávající a odkazuje na závazné funk ní regulativy popsané v p íslušné ásti ÚPO. íselné ozna ení 001 až 082 symbolizuje nové urbanistické rozvojové lokality a odkazuje na podrobn jší urbanistické regulativy v p íslušné ásti ÚPO. V konceptu ÚPO nejsou dot eny pozemky meliorované, rekultivované. Pozemky lesní p dy ,PUPFL (pozemky ur ené k pln ní funkce lesa) jsou dot eny pouze v minimální mí e pro realizaci lesní cesty pro p ší a cyklisty v lok. . 047 a pro ojedin lou výstavbu RD v lok. . 082, kde dle prohlášení majitele pozemku p i projednání zadání ÚPO probíhá vyn tí ze PUPFL bez závislosti na ÚPO. V k.ú. Vintí ov u Sokolova nebyly provedeny ani zahájeny žádné pozemkové úpravy. Z hlediska dosavadního využití ploch nezem d lské p dy v ešeném území, p edevším nezastav ných a nedostate n využitých pozemk v sou asn zastav ném území obce, z hlediska využití zem d lské p dy na nezastav ných ástech stavebních pozemk a enkláv zem d lské p dy v zastav ném území obce a z hlediska využití ploch získaných odstran ním budov a za ízení a využití stavebních proluk je možné konstatovat, že dle ÚPO tyto enklávy spíše menšího rozsahu jsou navrženy k zástavb p evážn pro bydlení s tím, že mohou být v blízkém asovém horizontu asto nedostupné pro výstavbu a neposkytují možnost ešení zástavby na ucelené v tší ploše, což by p ineslo lepší ekonomické zhodnocení parcel p i menších nákladech v p epo tu na jednu stavební parcelu. Jedná se zejména o následující rozvojové lokality 001, 076, 010, 015, 080, 081, 053, 060, 046 a 072. Plochy, které byly pro pot eby rozvoje sídel orgánem ochrany ZPF již odsouhlaseny v dosavadní schválené dokumentaci vychází pouze z projednané ÚPP respektive urbanistické studii jsou p evážn využity a postupn se dle zám r uvedené dokumentace napl ují. Zárove je nutné zd raznit, že územní plán obce nebyl dosud vypracován a dosavadní urbanistická studie vymezila rozsáhlejší zastavitelné plochy mimo zastav né území obce ve vyjíme ných p ípadech nebo p evážn jako rezervy pro výstavbu ve výhledu a soust edila se zejména na využití vnit ních plošných rezerv, které však asto jsou blokovány majiteli pozemk . Z tohoto pohledu je z ejmé, že po cca 5 až 10 letech od projednání ÚPP je z pozice obce v souvislosti s napl ováním strategického plánu rozvoje poci ována absence rozsáhlejších ucelených ploch pro výstavbu pro ú ely bydlení a výroby. Z toho vyplývá zásadní požadavek obce na rozsáhlejší zastavitelné plochy a to zejména v lokalitách 073 a 034 a pro zahrady v lok. . 078. Nebo rozsah ploch je velký a pro návrhové období je dostatek rozvojových ploch, doporu uje projektant p evedení ploch



nebo jejích ástí do rezerv, respektive ploch výhledových. Jedná se olokalty výše uvedené.

rekultivována lesnickým zp sobem, menší ást zem d lsky a minimální ást hydricky.

S ohledem d sledky navrhovaného ešení na uspo ádání ploch ZPF, kterým by m la být co nejmén narušena p vodní krajina a její funkce jsou všechny nov zastavitelné plochy v rámci ÚPO navrženy v p ímé vazb na zastav né území obce, mimo vymezené segmenty SES dle generelu a více jak 40 % z celkových plošných nárok tvo í ostatní nezem d lské plochy nevyužité a využité nedostate n nebo nevhodn .

Návrh funk ního využití území byl proveden s ohledem na krajinný ráz a krom jiného také na erozní ohrožení s tím, že se jedná p evážn o rovinné až mírn svažité území v rámci jednotlivých funk ních zón, ve kterých se p edpokládá, že zejména v obytných zónách bude zachováno dostatek ploch nezastav ných se zelení zahrad, sad , urbanistické zelen a zelen ochranné a clonící.

Výstavbou a uspo ádáním ploch by nem lo dojít k negativnímu ovlivn ní hydrologických a odtokových pom r území, které bude v souladu s požadavky odkanalizováno oddílnou kanalizací s tím, že bude kladen d raz na snížení deš ového odtoku s využitím p irozené nebo um lé retence území. Stávající meliora ní za ízení se v území nevyskytují. S ohledem na výše uvedené požadavky a také z hlediska krajinného rázu by požadované plochy v lok. . 073 a 078 m ly být dle názoru projektanta ponechány jako rezervní respektive výhledov využitelné. Sí stávajících zem d lských ú elových komunikací není v ÚPO dot ena. Zárove je zd razn no, že komunika ní sí a koncepce dopravy je ešena komplexn , vychází z p edchozí ÚPP a ÚPN-VÚC. Nezbytnost požadavku na odn tí zem d lské p dy, jejíž zábor iní mén jak 60 % z celkových plošných nárok na nové zastavitelné plochy. K využití vnit ních plošných rezerv již prakticky došlo a zbývá n kolik ploch v rámci sou asn zstav ného území obce. Pro napln ní budoucích a nep edvídatelných pot eb rozvoje obce je požadováno n kolik v tších volných rozvojových ploch pro nízkopodlažní bytovou výstavbu s vysokým podílem zelen zahrad a sad venkovského nebo p ím stského typu p ípadn smíšené území a zahrady a sady ( viz posuzovaná lokalita 8, 9, 11). V rámci ÚPO se nenavrhují nové liniové dopravní stavby v nových koridorech, které by svým vedením sm rovým zvýšilo erozní ohrožení. Koncepce dopravních systém v etn návrhu vybraných staveb liniových respektuje stávající hlavní trasy komunikací nadmístního a místního významu a komunikací ú elových, které v dopravních uzlech mají být upraveny respektive rekonstruovány v souladu s požadavky vyplývajícími z ÚPN-VÚC. V okrajových ástech území se krom soub žných tras s motoristickými komunikacemi pro cyklisty a p ší navrhují pouze v malém rozsahu samostatn vedené trasy v posuzovaných lokalitách 9, 10, 11 a 13. Pozemkové úpravy v ešeném území nebyly provedeny ani zahájeny a dle vyjád ení p íslušného ú adu se s nimi v blízkém asovém horizontu v ešeném území neuvažuje. Pom rn rozáhlé plochy jsou postupn rekultivovány dle plánu rekultivací SU a.s. Jedná se hlavn o území Vintí ovské výsypky, jejíž rekultivace probíhá sm rem západním od vlastního sídla Vintí ov. P evážná ást je

Zem d lské p dy za azené do I. a II. t ídy bonitn nejcenn jší p dy se v ešeném území ÚPO Vintí ov, tj. v rozsahu posuzovaných ploch 1 až 13 nevyskytují. Viz tabelární p ehledy v p íloze. Do III. t ídy ochrany jsou slou eny p dy v jednotlivých klimatických regionech s pr m rnou produk ní schopností a st edním stupn m ochrany, které je možno územním plánováním využití pro event. výstavbu. V rámci ÚPO Vintí ov se zabírá celkem 1,37 ha této zem d lské p dy na ploše . 9 pro bydlení, která p ímo navazuje na zastav né území obce. Do IV. t ídy ochrany jsou sdruženy p dy s p evážn podpr m rnou produk ní schopností v rámci p íslušných klimatických region , s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V rámci zm ny ÚPO Vintí ov se zabírá celkem 20,86 ha této zem d lské p dy p evážn na ploše . 8 pro bydlení a na ploše 11 pro zahrady a sady, která p ímo navazuje na zastav né území obce. Do V. t ídy ochrany jsou zahrnuty bonitované p dn ekologické jednotky, které p edstavují zejména p dy s velmi nízkou produk ní schopností v etn p d m lkých, velmi svažitých, hydromorfních, št rkovitých až kamenitých a erozn nejvíce ohrožených. V tšinou jde o zem d lské p dy pro zem d lské ú ely postradatelné. U t chto p d lze p edpokládat efektivn jší nezem d lské využití. Jde v tšinou o p dy s nižším stupn m ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chrán ných území a dalších zájm ochrany životního prost edí. V ešeném území ÚPO Vintí ov respektive v rozsahu posuzovaných ploch 1 až 13 se taková zem d lská p da nevyskytuje a tudíž se nezabírá. Zábor ZPF a jeho rekapitulace Rekapitulace záboru v rámci ÚPO Vintí ov je uvedena v tabelárních p ehledech v p íloze .8 ásti C územního plánu. Zábor PUPFL a jeho rekapitulace Rekapitulace záboru v rámci ÚPO Vintí ov je uvedena v tabelárních p ehledech v p íloze. V rámci ÚPO Vintí ov dochází k nárok m na lesní p du je ve dvou vyjíme ných p ípadech a ve velmi malém rozsahu. Jedná se o dv rozvojové lokality v posuzované ploše . 9 (rozv.lok. .047 cesta pro p ší a cyklisty- propojení s m stem Chodovem) a v posuzované ploše . 12 (rozvojová lok. . 082 pro ojedin lý RD ve vazb na zastav né území rodinnými domy na k.ú.



Dolní Chodov). Celkový zábor PUPFL by byl mén než 1100 m2 s tím, že vyn tí z lesní p dy pro RD dle prohlášení majitele pozemku probíhá nezávisle na ÚPO. Zd vodn ní záboru ZPF a PUPFL na vybraných plochách ešených v ÚPD Pro napln ní budoucích a nep edvídatelných pot eb rozvoje obce je mimo SZÚO (so asn zastav né území obce) požadováno n kolik v tších volných rozvojových ploch p evážn pro nízkopodlažní bytovou výstavbu s vysokým podílem zelen zahrad a sad venkovského nebo p ím stského typu p ípadn smíšené území a zahrady a sady. Jedná se o posuzované plochy 8, 9 a 11 dle grafické p ílohy územního plánu. - Posuzovaná plocha 8 zahrnuje n kolik rozvojových lokalit ur ených pro rozvoj bydlení, smíšených funkcí a technické infrastruktury, sportu a rekreace a dopravy. Jedná se o jedinou ucelenou plochu pro v tší plošný rozvoj obce v p ímé návaznosti na realizované technické sít a sou asnou zástavbu sídla. Rozvojové možnosti obce mimo tuto plochu jsou omezené a limitované vlivem težby ( hranice DP, ZLT, poddolování apod.) a t žebního pr myslu (hluk a ot esy od d lní vle ky a provozu), vlivy ochranných pásem technické infrastruktury nadmístního významu (VVN, VTL plynovody apod.) a ochranou p írody respektive koncepce USES. V posuzované ploše dojde k záboru ZPF v rozsahu cca 10,40 ha, který není v sou asné dob optimáln využíván, je vhodný pro zástavbu, nebo se jedná o ZPF v t íd ochrany IV.a rozvojové lokality se nachází v p ímé vazb na stávající zastav né plochy s technickou infrastrukturou. Zábor v dané ploše se p edpokládá postupný a etapovitý s tím, že nejjižn ji položená rozvojová lokalita pro venkovské bydlení s p evahou nezastavitelných zahrad a sad u budoucích RD.je navržena k využití ve druhé etap po využití blíže položených lokalit k sídlu a vnit ních rezerv v sídle, doporu eno v ÚPO v období let 2010 až 2015.

výstavby objekt sloužících pro využití území (drobné objekty, rekrea ní objekty a pod.). Rozvojová lokalita navazuje na souvisle zastav né a zastavitelné území Vintí ova a na k.ú Dolní Chodov. Území je navrženo k využití ve druhé etap po využití blíže položených lokalit k sídlu a vnit ních rezerv v sídle, doporu eno v ÚPO v období let 2010 až 2015.

m) NÁVRH LH T AKTUALIZACE ÚPD Aktualizace ÚPD bude provád na v souladu se zákonem a navazujícími vyhláškami , které se vztahují k územnímu plánování. Bude se jednat o schválení nebo zm nu územního plánu velkého územního celku (ÚP VÚC). V takovém p ípad je po izovatel ÚPD povinen uvést oba dokumenty do souladu. Aktualizace ÚPD m že být také provedena v p ípad , že p edpoklady využití území nebo platnost n kterých územn technických limit se zm ní. Zárove bude nutné provést aktualizaci ÚPD v závislosti na vydání nového stavebního zákona, jehož zavedení do praxe se p edpokládá v letech 2007 až 2008. Prakticky se m že jednat o aktualizaci v asovém intervalu 3 let, tj. zhruba v roce 2009 a v roce 2012 až 2015.

- V posuzované ploše 9 dochází k záboru ZPF v rozsahu cca 1,40 ha v t íd ochrany III. Jedná se o maximální rozsah rozvojové plochy a to zejména z d vodu limit využití území a jeho ochrany po stránce ochrany p írodního zázemí sídla, využitelnost a kapacita technické infrastruktury a dopravní p ístupnost. Jedná se o rozvojové území pro venkovské bydlení s p evahou nezastavitelných zahrad a sad u budoucích RD. Území je navrženo k využití ve druhé etap po využití blíže položených lokalit k sídlu a vnit ních rezerv v sídle, doporu eno v ÚPO v období let 2010 až 2015. - V posuzované ploše 11 dochází k záboru ZPF v rozsahu cca 5,10 ha v t íd ochrany IV. Jedná se o maximální rozsah rozvojové plochy a to zejména z d vodu limit využití území z vliv poddolování a jeho ochrany po stránce ochrany p írodního zázemí sídla, využitelnost a kapacita technické infrastruktury a dopravní p ístupnost. Jedná se o rozvojové území p evážn pro zahrady a sady, respektive zahrádkové kolonie s možností Strana 40 ING.ARCH.O.FÁRA


C. TABULKOVÁ ÁST, DOKLADY A ZVLÁŠTNÍ P ÍLOHY

ING.ARCH.O.FÁRA


P ÍLOHA .1 SOUHRNNÉ ÚDAJE O KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍCH SEZNAM KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE Územní plán obce Vintí ov bude ešen v rozsahu správního území obce a následujícího katastrálního území: P íslušnost k P íslušnost do Název íselný kód Pracovní ozna ení urbanistických ástí ORP/kraje obce katastrálního (zón) dle ÚP ( íselný kód) ( íselný kód) území Sokolov (3409) Karlovarský kraj (51)

Vintí ov (560685)

Vintí ov u Sokolova

782408/118

- I. (Vintí ov-sever u keramzitky) - II. (Vintí ov-st ed) - III. (Vintí ov-sídlišt ) - IV. (Vintí ov-jih za tratí) - V. (Vintí ov-východ u vodojemu) - VI. (Vintí ov-sever za tratí) - VII. (Vintí ov-sever za silnicí) - VIII. (Vintí ov-výsypka) - IX. (Vintí ov-velkolom Ji í) - X. (Vintí ov-Chaloupky)

SEZNAM SOUSEDNÍCH KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Orgány územního plánování sousedních územních obvod (obce): P íslušnost k P íslušnost do obce Název katastrálního území ORP/kraj (stavební ú ad) Sokolov Karlovarský kraj

Chodov (Chodov)

Dolní Chodov

V esová (Chodov)

V esová

Dolní Nivy (Sokolov)

Dolní Nivy

Dolní Nivy (Sokolov)

Horní Rozmyšl

Lomnice (Sokolov)

Lomnice u Sokolova

Královské Po í í (Sokolov)

Královské Po í í

Nové Sedlo (Chodov)

Nové Sedlo u Lokte

Nové Sedlo (Chodov)

Chranišov

Stará Chodovská

ING.ARCH.O.FÁRA

Poznámky


ÚHRNNÉ HODNOTY DRUH POZEMK V RÁMCI EŠENÉHO K.Ú.: K.Ú. VINTÍ OV U SOKOLOVA Druh pozemku

Vým ra (ha)

Po et parcel (díl )

Druh využití pozemku

Vým ra (ha)

Po et parcel (díl )

Zem d lské pozemky (celkem 43,6593 ha) Orná p da

20,09

7

12,24

163

11,32

220

Chmelnice Vinice Zahrada Ovocný sad Travní porosty

Lesní pozemky (pozemky k pln ní funkce lesa, celkem 13,15211 ha) Ú elový les

12,92

19

1,5

4

V.nádrž um lá

8,1

12

Mo ál/mok ad

1,79

1

133 478

375

4,23

6

1,9

10

Dráhy, provoz. plochy

10,85

16

Silnice

10,62

15

Ostatní kom.

35,59

93

4,5

13

Vodní plocha (celkem 11,3919 ha) Rybník Tok p írodní Tok um lý Vodní nádrž p írodní

Zastav ná plocha (celkem 19,4833 ha) Pr myslový objekt Zem d l.usedlost Zem.hosp. budovy Objekt dopravy Objekty bydlení Ob . vybavenost Tech. vybavenost Ost. stav. objekty Spole ný dv r Zbo eništ Ostatní plochy (celkem1229,6883 ha)

Zele v zástavb Rekr.ubytovací pl. Ost.ve . zele ING.ARCH.O.FÁRA


Sport. a rekr. pl.

1,71

5

H bitov

0,53

1

24,78

48

1 109,9

161

Skládka

1,73

3

Jiné plochy

6,82

32

22,53

54

0,12

1

Manipula ní plocha Dobývací prostor

Staveništ Neplodná p da Bez ur ení Celkem ( 1435,7439 ha) Budova s íslem popisným

135 Po et vlastník a jiných oprávn ných

Budova bez ísla popisného nebo eviden ního

227 Po et parcel KN

Rozestav ná budova Po et list vlastnictví

3 Po et parcel ve zjednodušené evidenci 392 Vým ra parcel KN/ ve zjed.evidenci (m2)

ING.ARCH.O.FÁRA

369 1 090 69 14357439/ 1165246


P ÍLOHA . 2 P EHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ Lokalita / dot ená urbanistická ást (zóna)/ popis lok.

I. Katastrální území Vintí ov u Sokolova 001 010 015 025

VIII. - Areál ve ejných technických služeb obce (VPS) I. - RD venkovského typu (BV) II. - Obytná zóna RD venkovského typu (BV) I. - Ve ejná zele (R) Revitalizace územía asanace bývalého rybníka pro ve ejnou zele s clonící, ochrannou, rekrea n oddychovou funkcí pro místní obyvatele v etn sportovního využití

034

V. - Obytná zóna RD venkovského typu (BV)

044

V. - RD p ím stského typu (BPN)

046

IV. - Polyfunk ní obytný d m (BK)

047

V. - Cyklostezka

053

III. - Polyfunk ní obytný d m (BMV)

054

III. - Smíšená zóna (KV)

055

III. - Rozší ení OV pro zlepšení parametr

056

III. - P ím stská obytná zóna (BPN)

065 067

OV (TI)

I - Reanimace vodního toku (3. a 4. etapa) II. - Úprava k ižovatky

072

IV. - Obytná zóna RD venkovského typu (BV)

073

III. - Obytná zóna RD venkovského typu (BV)

075 VIII. IX. - Rekonstrukce silnice III/1812 na silnici II. t ídy v úseku k.ú. Vintí ov ke k ižovatce se silnicí II/181 ve Vintí ov v etn doprovodné trasy pro p ší a cyklisty a koridoru pro slaboproudý dálkový kabel dle ÚPN-VÚC 076

I. - Polyfunk ní obytný d m (BK)

077

IV. - Ojedin lý RD venkovského typu (BV)

078

IV. - Území zahrad a sad (Z)

079

V. - Území zahrad a sad (Z)

080

III. - Obytný d m m stkého typu polyfunk ní (BMN)

081

II. - Obytná zóna RD venkovského typu

082

V. - Ojedin lý RD p ím stského typu

Poznámky: - 000 = VPS, ve ejn prosp šná opat ení a plochy

ING.ARCH.O.FÁRA


P ÍLOHA . 3 REKULTIVACE PODKRUŠNOHORSKÉ VÝSYPKY-NÁVRH VYUŽITÍ ÚZEMÍ (Tabulková ást dle ÚR Výst.1657/99/Ko/R ze dne 8.3.2000) Název rekultivace ásti plochy

Návrh využití území ZPF (ha)

LPF pl.KLR LPF pl.BD (ha) (ha)

Rek. ukon ené

1,05

198,62

Rek. rozpracované

20,7

237,88

Rek. zahájené Celkem již v rekultivaci (ha)/(%)

4,86

204,53 8,61

267,19 121,81

21,75

558,31

4,86

8,61

593,53

1,1

28,5

0,3

0,4

30,3

2,65

203,36

6,25

113,9

1,13

1,71

134,7

0,8

7,42

137,68

1,19

54,2

134,85 48,9

V. VI.

OP (ha)

121,81

III. etapa IV.

VP (ha)

Celkem (ha)

65,86

58,75 99,32

30,7

32,54

98,76

VII.

51,04

1,97

VIII.

44,69

33,44

0,5

0,92

79,55

0,19

3,16

6,4

143,95

0,45

3,29

100,3

IX.

31,7

102,5

X.

22,3

74,26

XI.

105,47

2,44

107,91

XII.

116,5

0,3

116,8

XIII.

116,01

2,49

118,5

Celkem rekult.etapy (ha)/(%)

133,6

1 002,15

134

6,04

35,06

1 310,85

6,85

51,2

6,85

0,3

1,8

67

Skládka TKO

44,7

44,7

TP Klondajk

2,3

2,3

5,72

5,72

52,72

52,72

2,7

2,7

Silnice S Celkem nerekult.plochy (ha)/(%) Celkem celá výsypka (ha)/(%)

155,35 7,9

1 694,46

10,9

96,39

1 957,1

86,6

0,6

4,9

100

0

ING.ARCH.O.FÁRA


P ÍLOHA . 4 VYHODNOCENÍ D SLEDK NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ZPF A PUPFL ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍ OV TAB. ÍSLO : 1 KRAJ: Karlovarský OBEC: Vintí ov Bilance p edpokládaného odn tí p dy náležející do ZPF pro realizaci urbanistického ešení podle jednotlivých lokalit Posuzov Lokalita Funk ní využití Vým ra Z toho p da náležející do ZPF Kultura BPEJ T ída Vým ra aný ZPF ochrany zem. íslo celkem (ha) prostor (ha) podle KN p dy v SZÚO mimo Celkem podle SZÚO BPEJ

Nezem. p da

Katastrální území

1

001 Vybavenost

0,56

0,56 Vintí ov u Sokolova

2

067 Komunikace

0,19

0,19

3

010 Bydlení

0,09

0,09

015 Bydlení

1,31

025 Zele

2,09

065 Zele

0,6

0,03

0,03 TTP

55 411 IV

0,03

0,27

0,27 zahrada

55 411 IV

0,27

1,01

2,09 0,12

0,12 TTP

55 411 IV

0,12

0,48

076 Bydlení

0,16

0,16

4

067 Komunikace

0,24

0,24

5

065 Zele

0,75

081 Bydlení

0,25

0,25 TTP

55 411 IV

0,25

0,02

0,02 zahrada

55 411 IV

0,02

0,48

0,6

0,6 0,15

6

000 Komunikace

0,15

7

080 Bydlení

0,76

0,09

0,09 TTP

55 411 IV

0,09

0,58

0,58 zahrada

55 411 IV

0,58

ING.ARCH.O.FÁRA

Poznámka

0,09

Probíhá územní ízení


8

053 Bydlení 054 Smíšené území

9

10

11

12

13

0,33 0,7

055 Tech. infrastruktura

0,37

056 Bydlení

3,67

0,06

0,33

0,33 TTP

55 411 IV

0,33

0,56

0,62 TTP

55 411 IV

0,62

0,37 1,22

1,22 TTP

55 411 IV

1,22

2,45

2,45 orná

55 411 IV

2,45

060 Sport a rekr.

0,45

0,35

0,35 TTP

55 411 IV

0,35

073 Bydlení

5,42

5,42

5,42 orná

55 411 IV

5,42

034 Bydlení

1,49

1,37

1,37 orná

55 011 III

1,37

047 Komunikace

0,19

046 Bydlení

0,2

067 Komunikace

0,35

072 Bydlení

2,09

0,2

0,2 zahrada

0,12

55 411 IV

0,2

0,05 orná

55 411 IV

0,05

0,3

1,54

1,54 TTP

55 411 IV

1,54

0,16

0,39

0,39 zahrada

55 411 IV

0,39

0,05

0,32

078 Zahrady

5,58

4,72

4,72 orná

55 411 IV

4,72

000 Komunikace

0,37

0,37

0,37 orná

55 411 IV

0,37

044 Bydlení

0,49

0,49

0,49 TTP

55 411 IV

0,49

079 Zahrady

0,41

0,41

0,41 TTP

55 411 IV

0,41

082 Bydlení

0,04

000 Komunikace

6,62 36,59

0,1

0,13

077 Bydlení

Celkem

0,08

PUPFL=0,06 ha mimo SZÚO

0,32 0,86

PUPFL=0,04 ha mimo SZÚO 6,62 3,43

17,86

21,29

21,29

ING.ARCH.O.FÁRA

15,2 Vintí ov u Sokolova PUPFL=0,10 ha mimo SZÚO


ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍ OV TAB. ÍSLO : 2 KRAJ: Karlovarský OBEC: Vintí ov P ehled navrhovaného odn tí p dy ze ZPF podle druhu pozemk (kultur) náležejících do ZPF Kultura zem d lské p dy Vým ra k Z toho t ída ochrany . podle BPEJ (ha) odn tí celkem (ha) I. II. III. IV. Orná p da

V.

14,38

0

0

1,37

13,01

0

5,45

0

0

0

5,45

0

0

0

0

0

0

0

1,46

0

0

0

1,46

0

Ostatní pozemky (§1 odst. 3 zákona o ochran ZPF)

0

0

0

0

0

0

Chmelnice

0

0

0

0

0

0

Vinice

0

0

0

0

0

0

21,29

0

0

1,37

19,92

0

Trvalé travní porosty (TTP) Ovocné sady Zahrady

Celkem

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍ OV TAB. ÍSLO : 3 KRAJ: Karlovarský OBEC: Vintí ov P ehled navrhovaného odn tí p dy ze ZPF podle funk ního využití lokalit Funk ní využití Vým ra Z toho t ída ochrany . podle BPEJ (ha) navrhov. odn tí celkem (ha) I. II. III. IV. pro bydlení

14,38

1,37

V. 13,01

pro sport a rekreaci

0,35

0,35

pro smíšené využití

0,62

0,62

pro zahrady

5,13

5,13

pro dopravu

0,42

0,42

pro zele

0,39

0,39

Celkem

21,29

0

ING.ARCH.O.FÁRA

0

1,37

19,92

0


P ÍLOHA . 5 SEZNAM PODKLAD A ÚDAJ íslo Název Zpracovatel

Datum

Poznámka

Dotazníková, dopisová a anketní akce, výsledky projednání, p ipomínky, nám ty k ÚPD 1 Dotazníková akce (Dotazník typ B) sm rovaná na obec

Obec Vintí ov

06 až 08/2003

2 Dotazníková akce (Dotazník typ C a Obec Vintí ov D) sm rovaná na vybrané subjekty p sobící v obci

06 až 08/2003

3 Dotazníková akce (Dotazník typ E) sm rovaná na ob any za ú elem zjišt ní zp sobu zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidace splaškových vod

Obec Vintí ov

06/2003

4 Informace pro zpracování ÚP

KÚKK, Odbor životního prost edí a zem d lství, .j. 1944/ZZ/BA/VY/03

27.6.2003

5 Vyjád ení

KÚKK, Odbor dopravy a silni ního hospodá ství, .j. 2158/DS/UP/BA/03

20.6.2003

eská geologická služba - Geofond, .j. 340/V-337-2003

2.6.2003

6 Vintí ov ÚP podklady 7 Územní plán Vintí ov, poskytnutí informací

Obvodní bá ský ú ad v Sokolov , .j. 1459/462/Ing.Kl/Po/03

30.5.2003

8 Vyjád ení k poskytnutí podklad pro Povodí Oh e, s.p., územní plán obce Vintí ov .j. 003202-14180/2003

11.6.2003

9 Vintí ov - návrh zadání ÚP obce, vyjád ení

Vojenská ubytovací a stavební správa Plze , .j. 681-ÚP/2003

10.6.2003

10 Vyjád ení

Lesy eské republiky, s.p., .j. 702/2003

7.6.2003

11 Vyjád ení

Zem d lská vodohospodá ská 13.6.2003 správa, oblast povodí Oh e se sídlem v Ústí nad Labem, .j. 362/03

12 Sd lení

Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech, .j. SO/HK/853/03/Nov/215.00

12.6.2003

13 Sd lení

M sto Chodov, odbor správy majetku m sta, .j. OSM/02/Kr

2.6.2003

14 Vyjád ení

Obec Královské Po í í

4.6.2003

15 Vyjád ení

Obec Lomnice

2.6.2003

16 Vyjád ení

Obecní ú ad Dolní Nivy

10.7.2003

17 Sd lení o postoupení žádosti

KÚKK, Odbor kultury, památkové pé e, láze ství a cestovního ruchu, .j. 479/KR/R/PO/03

25.6.2003

18 Vyjád ení

KÚKK, Odbor sociálních v cí, .j. 3337/SZ/ZL/BA/03

6.6.2003

19 Vyjád ení

KÚKK, Odbor zdravotnictví,

2.6.2003

ING.ARCH.O.FÁRA


20 Sd lení

Ministerstvo zdarvotnictví R, .j. IL-28.5.2003/14654-H

25.6.2003

21 Vyjád ení

Ministerstvo zem d lství, Pozemkový ú ad Sokolov, .j. PÚ/360/2003

6.6.2003

22 Sd lení

Ministerstvo pr myslu a obchodu R, .j. 27934/03/6600

2.7.2003

23 Sd lení

eská inspekce životního prost edí, Oblastní inspektorát Plze , odd lení ochrany ovzduší .j. 03/OO/4896/03/Šr

3.6.2003

24 Sd lení

eská inspekce životního prost edí, 13.5.2003 Oblastní inspektorát Ústí nad Labem .j. 4/HI/3985/03/Ba

25 Sd lení

Policie eské republiky, okresní editelství, dopravní inspektorát Sokolov, .j. ORSO-284/DI-KOM-2003

26 Vyjád ení

editelství silnic a dálnic R, .j. 2503- SD-03-10311

9.6.2003

9.6.2003

27 Stanovisko

Centrum dopravního výzkumu, sekce 30.7.2003 koncepce rozvoje dopravního sektoru Praha, .j. S21/0522/03

28 Stanovisko

eské dráhy, a.s. Divize dopravní cesty, o.z. Stavební správa Plze , .j. 325/03 -To

29 Vyjád ení

10.6.2003

ízení letového provozu R, .j. CL/7725/03

30.5.2003

30 Sd lení

Ú ad pro civilní letectví R, .j. 7025/03-341

29.5.2003

31 Stanovisko

Hasi ský záchranný sbor Karlovarského kraje, Územní odbor Sokolov, .j. 555/SO-2003, .ev. SO-5/2-5

15.6.2003

32 Sd lení

eské radiokomunikace, .j. ÚTS/2095/03

- výpis z registru ložisek nerostných surovin - vý ez mapy ložisek nerostných surovin

18.6.2003

33 Sd lení

Západo eská energetika, a.s., .j. 3200/ Rozvoj sít

6.6.2003

34 Sd lení

Západo eská plynárenská a.s. st edisko Sokolov

17.6.2003 Orienta ní zákres plynovodní sít 1:5000

35 Vyjád ení

Vodohospodá ská spole nost Sokolov s.r.o. .j. 839/260/2003

11.7.2003 - Zákres vodovodní a kanaliza ní sít - Digitální data tras vodovodních a kanaliza ních sítí

36 Sd lení

VSMOS, Vodohospodá ské sdružení 20.6.2003 m st a obcí Sokolovska

ING.ARCH.O.FÁRA

Orienta ní zákres sít Z E


37 Vyjád ení

SU a.s. .j. 218/06/03/Kp

24.6.2003 Orienta ní zákres kabel býv. Sokolovských strojíren

38 Poskytnutí údaj o rekultivacích

SU a.s. .j. OddBR/Ing.Tr/98/03

26.6.2003 - Tabelární p ehled postupu rekultivací - Tabelární p ehled následného postupu rekultivací - Provozní d lní mapa lom Družba - Ji í (05/2003) - Studie rekultivace Podkrušnohorské výsypky (11/99) - Digitální data

39 Podklady pro ÚP

LIAS Vintí ov, lehký stavební materiál k.s.

2.7.2003

40 Vyjád ení

M stský ú ad Sokolov, odbor stavební ú ad - památková pé e .j. SÚ/1179/2003/R ž

17.7.2003

41 Vyjád ení

M stský ú ad v Sokolov .j. SM/259/2003

30.7.2003

42 Stanovisko

M stský ú ad Sokolov dobor dopravn správních agend .j. ODSA/849/2003

7.8.2003

43 Stanovisko

M stský ú ad Sokolov Odbor životního prost edí .j. ŽP/1266/03/Ba

12.8.2003

44 Vyhodnocení stanovisek DOSS a podn t z projednání zadání územního plánu obce Vintí ov

Obec Vintí ov, p. P.Šandera

22.6.2004 - P edáno elektronickou poštou

Výpis z KN

45 Stanovisko nad ízeného orgánu Krajský ú ad karlovarského kraje, územního plánování k návrhu zadání odbor regionálního rozvoje, Ing. Územního plánu obce Vintí ov, Burešová okres Sokolov .j. 1344/RR/UP/BA/04

29.6.2004 - P edáno elektronickou poštou

44 Podklady pro zpracování konceptu územního plánu obce Vintí ov

Obec Vintí ov, paní M.Picková

1.10.2004 P ipomínky a nám ty k rozpracovanému konceptu ÚPD v etn grafických p íloh

45 Vyjád ení k rozpracované ÚPD .j. HSKV - 1224/SO-2004, .ev. SO-5/2-42

Hasi ský záchranný sbor Karlovarského kraje, Územní odbor Sokolov, Petra Chel ického 1560, 356 01 Sokolov

6.10.2004 Souhlas s dopl ujícími údaji pro zapracování

46 Vyjád ení s poskytnutím podklad k Sokolovská uhelná a.s., Staré nám stí 5.11.2004 - Podklady k rekultivaci zapracování hydrické rekultivace 69, 356 00 Sokolov ukon ené v r.1998 Vintí ovské výsypky (1998), - ÚSES bez p ipomínek .j. RVZ/Ing.St/141 47 Usnesení z mimo ádného zasedání ZO Vintí ov

OÚ Vintí ov, paní M.Picková

ING.ARCH.O.FÁRA

26.9.2005 - P edáno 7.10.2005


48 Vyjád ení nad ízeného orgánu územního plánování k návrhu souborného stanoviska Územního plánu obce Vintí ov .j.: 2401/RR/05

Krajský ú ad Karlovarského kraje, odbor regionálního rozvoje

23.9.2005 - P edáno 7.10.2005

49 Souborné stanovisko ke konceptu Územního plánu obce Vintí ov pro zpracování návrhu

OÚ Vintí ov, starosta obce, Ji í Ošecký

12.9.2005 - P edáno 7.10.2005

Územn plánovací dokumentace (ÚPD) a územn plánovací podklady (ÚPP)a údaje 1 Územní plán VÚC Karlovarsko sokolovské aglomerace- Návrh

OÚ Sokolov

2 Územní plán VÚC Karlovarského kraje - Pr zkumy a rozbory

KÚKK

2 003

3 Územní plán VÚC Karlovarského kraje - Zadání

KÚKK

2 003

4 Chodov a Stará Chodovská ÚPN-SÚ A.F.I.Atelier Plze , Ing.arch.O.Fára (v etn následných zm n 1, 2 a 3)

04/2001 Vybrané vý ezy a ásti

1994

5 Vintí ov A.F.I.Atelier Plze , Ing.arch.O.Fára Urbanistická studie sídelního útvaru

01/1996

6 Vymezení SZÚO Vintí ov

26.8.2003 Ze strany po izovatel ÚPD bez p ipomínek

A.F.I.Atelier Plze

7 Soupis územních rozhodnutí v Obec Vintí ov období 1996 až 2003 a p ipravované lokality v etn ná rtu požadovaných úprav zastavitelných území respektive rozvojových lokalit

23.8.2003 Pouze vybrané akce, které dle sd lení zástupce obce Vintí ov mohou ovlivnit zpracování ÚP

8 Územní prognóza území dot eného KÚKK t žbou hn dého uhlí na Sokolovsku - Zadání

07/2003

9 Územní prognóza území dot eného Pro KÚKK vypracoval Atelier t žbou hn dého uhlí na Sokolovsku T-plan, s.r.o. - Návrh

06/2007

- Textová a grafická ást (hl. výkres)

09/2003

- Textová ást

10 Koncepce snižování emisí a imisí zne iš ujících látek a energetická koncepce Karlovarského kraje

Pro KÚKK vypracoval ATEM, atelier ekologických model a spol.

11 Plán odpadového hospodá ství Karlovarského kraje

KÚKK

2 004 - Textová ást

12 Program rozvoje Karlovarského kraje 2004-2006

KÚKK

2 004 - Textová ást

13 Plán rozvoje vodovod a kanalizací KÚKK Karlovarského kraje

2 004 - Textová ást B. Popis vodovod a kanalizací m st a obcí

14 Rozhodnutí o využití území,Lom Ji í M Ú v Chodov , odbor stavebního - vnit ní výsypka I.etapa, projekt ú adu rekultivace .j.SÚ/0608/1999/Pi Podklad zajistil a p edal : Obec Vintí ov, paní M.Picková dne 7.11.2005

ING.ARCH.O.FÁRA

19.11.1999 -situace orienta ní 1:10000 -situace celková 1:2000


15 Rozhodnutí o využití území a o umíst ní stavby Rekultivace Podkrušnohorské výsypky .j.SÚ/618/2004/Ko

M Ú Sokolov odbor stavební ú ad Podklad zajistil a p edal : Obec Vintí ov, paní M.Picková dne 7.11.2005

25.6.2004

16 Studie rekultivace Podkrušnohorské LEITGEB 11/1999 výsypky Ing.Ji í Leitgeb, CSc, Majakovského 29, 36005 Karlovy Vary Podklad zajistil a p edal : Obec Vintí ov, paní M.Picková dne 7.11.2005

- B.3 Hl.situace - návrh využití plochy 1:5000

17 Rekultivace Podkrušnohorské výsypky, VI. etapa, SO 01 - SO 06

LEITGEB 03/2004 Ing.Ji í Leitgeb, CSc, Majakovského 29, 36005 Karlovy Vary Podklad zajistil a p edal : Obec Vintí ov, paní M.Picková dne 7.11.2005

- C.1 Hl.situace 1:5000

18 Rekultivace Podkrušnohorské výsypky, V. etapa, SO 01 - SO 05

03/2004 LEITGEB Ing.Ji í Leitgeb, CSc, Majakovského 29, 36005 Karlovy Vary Podklad zajistil a p edal : Obec Vintí ov, paní M.Picková dne 7.11.2005

- C.P ehledná situace 1:5000

19 Rekultivace Podkrušnohorské výsypky, I.etapa

bez ozna ení, podklad zaslal OÚ Vintí ov, pí.Picková Podklad zajistil a p edal : Obec Vintí ov, paní M.Picková dne 7.11.2005

20 Rekultivace Vintí ovské výsypky

LEITGEB 12/95 Ing.Ji í Leitgeb, CSc, Majakovského 29, 36005 Karlovy Vary Podklad zajistil a p edal : Obec Vintí ov, paní M.Picková dne 7.11.2005

bez datace - skica s vyzna ením ukon ené, rozpracované a p ipravované rekultivace - D,E 4.2 Hl. situace

21 Lomy, výsypky, DP, ZL, P ehledná Sokolovská uhelná právní nástupce, 7.10.2005 - situace 1:25 000 se mapa a.s. Sokolov, sekce m ictví a eologie stavem k 30.9.2005 Podklad zajistil a p edal : Obec Vintí ov, paní M.Picková dne 7.11.2005 22 Stavební povolení na Závod na výrobu bioetanolu jako stavba do asná s dobou trvání do 31.12.2009 .j.: SÚ/10357/2005/Ra

M Ú v Chodov odbor stavební ú ad Podklad zajistil a p edal : Obec Vintí ov, paní M.Picková dne 7.10.2005

1.8.2005

- P ehledná situace-vodohospodá ské objekty 1:5000 - P ehledná situace 1:10 000

Životní prost edí, LPF, ZPF, p írodní prost edí,ÚSES, památková pé e 1 Zhodnocení stavu ŽP a zdravotního RŽP OÚ Sokolov ve spolupráci s stavu obyvatel v pánevním okrese okresním hygienikem v Sokolov Sokolov a návrh ešení základních problém zlepšení ŽP v pánevním okrese Sokolov 2 Digitální údaje o BPEJ v ešeném území

ÚTP A.F.I.Atelier Plze

3 Dub ve Vintí ov - zákres a kopie fotografie

Krajské st edisko státní památkové pé e a ochrany p írody Plze ING.ARCH.O.FÁRA

04/1994


2 002 12.10.1983 Památný strom (d íve chrán ný p írodní výtvor)


4 Topol v zatá ce- zákres a kopie fotografie

Krajské st edisko státní památkové pé e a ochrany p írody Plze

5 Generel rekultivací po t žb uhlí v okrese Sokolov

Hydroprojekt Praha

6 Územní systém ekologické stability Ing.J.Urbanová, Plze pro obec Vintí ov

7 Územní systém ekologické stability ÚTP A.F.I.Atelier Plze a popis prvk ÚSES Chodov, Zm na .2 ÚPN-SÚ 8 Soupis památek

12.10.1983 Památný strom (d íve chrán ný p írodní výtvor) 1 993 Kompletní paré 04-08/200 V etn grafických p íloh, 3 projednán S KÚKK a MÚ v Sokolov (viz zápisy z projednání v p íloze textové ásti ÚSES) 2 002 V etn grafických p íloh

SÚPP Praha

Ochranná pásma a jiné limity využití území 1 Podklady a údaje vztahující se k ÚTP A.F.I.Atelier Plze Ochrannému pásmu II. stupn (II.b) p írodních lé ivých zdroj láze ského místa Karlovy Vary 2 Rozhodnutí o ochranném pásmu obcí ve vztahu na dolovou innost .j. SÚ/203/92/Ša/3

ORR MÚ Chodov, RŽP

30.3.1992 Územní obvody m stských a obecních ú ad Chodov, Nové Sedlo a Vintí ov

3 Rozhodnutí o hygienickém ochranném pásmu proti hluku .j. SÚ/968/93/Ša

ORR MÚ Chodov, RŽP

18.3.1994

4 P ehledná situace ložisek nerostných ÚTP A.F.I.Atelier Plze surovin v oblasti Chodov v m . 1:50000 5 P ehodnocení ložiskového území sokolovské hn douhelné pánve pro umožn ní obnovy krajiny, rozvoje sídel a infrastruktury

Geologické služby s.r.o. Chomutov

6 P ehledná situace poddolovaných území v oblasti Chodov v m . 1:50000


7 P ehledná situace sesuv a jiných nebezpe ných deformací v oblasti Chodov v m . 1:50000


8 Posudek vedení 220 kV V esová Vítkov z hlediska vlivu el. pole

EGÚ Praha a.s., Laborato VVN, 190 7.12.1992 11 Praha 9 Ing. Jaroslav Vokálek, vedoucí lab. VVN

9 Oznámení SU a.s. s podmínkami pro SU a.s., V esová, využívání území v blízkosti VVN .j. OVV/He/206/95 110 až 400 kV v etn 10 Odvozená mapa radonového rizika R v m . 1:200000 v etn textové ásti


ING.ARCH.O.FÁRA

11/1994

29.6.1995



11 Vymezení hranice zóny havarijního HZS Karlovarského kraje plánování V esová

6.10.2004 Viz vyjád ení k rozpracované ÚPD .j. HSKV - 1224/SO-2004, .ev. SO-5/2-42

Doprava a technická infrastruktura Doprava 1 P ehledná situace plánovaných cyklotras v oblasti Chodov


2 Mapa 1:10000 plánované nau né cyklostezky na rekultivovaných výsypkách ( ást Nový Chranišov-Vintí ov

AB-Akcima, s.r.o.

02/2003

V etn zákresu cyklostezky Vintí ovChodov kolem vodojemu k rybníku v Lesní ulici v Chodov

Vodní hospodá ství 1 Trasa starého tzv. oherského ÚTP A.F.I.Atelier Plze vodovodu a nového výtla ného adu oherského vodovodu

P ehledná situace 1:10000

Zásobování plynem a teplem Zásobování el. energií a telekomunikace 1 Sít Z E

Obec Vintí ov

21.7.2003

Obec Vintí ov

07/2003

Spoje 1 Trasy vybraných sd lovacích dálkových, optických kabel 2 Vyjád ení .j. 00982/03/SO/MO s orienta ním zákresem kabel DOK a MK

ESKÝ TELEKOM a.s.

8.8.2003

Zákres do map 1:5000 (Sokolov 4-4, Sokolov 4-3, Sokolov 5-4)

Mapové a jiné podklady 1 Mapy ešeného území 1:5000 a 1:10000 v digitální form

Katastrální ú ad Plze

05/2003

2 Digitální mapa obce Vintí ov

Obec Vintí ov

05/2003

3 Letecký snímek Vintí ov

ObÚ Vintí ov

4 Digitální letecký snímek


5 P ehled po tu obyvatel a v kové skladby obyvatel vybraných sídel v okrese Sokolov, stav k roku 1999

ÚTP A.F.I. Atelier Plze

6 Vybrané výsledky SLDB 2001 za obec Vintí ov

Obec Vintí ov

09/2003

7 P ehled ukrytí obyvatel dle plánu ukrytí obce

Obec Vintí ov

24.7.2003 Souhrnné údaje z roku 1987 neaktualizované

8 Schema sídla s ísly popisnými

Obec Vintí ov

24.7.2003

9 Seznam katastrálních území a úhrnné hodnoty druh pozemk

Obec Vintí ov

05/2003

10 P íprava území pro výstavbu RD ve BPO s.r.o. Ing.Urban Vintí ov U vodojemu, II.etapa

ING.ARCH.O.FÁRA

10/2003

08/2003

V digitální form rastrových formát

Poskytnutý letecký snímek byl p eveden do digitální formy naskenováním

Zákres do katastrální mapy


11 P íprava území pro výstavbu RD ve BPO s.r.o. Ing.Urban Vintí ov U vodojemu, III.etapa na p.p. . 6/1, 16/1 a 26 v k.ú. Vintí ov

08/2003

Zákres do katastrální mapy

12 Úprava Vintí ovského potoka, III. a Obec Vintí ov IV. etapa

08/2003

Orienta ní zákres do katastrální mapy

13 Pochozí pr zkumy v terénu

A.F.I.Atelier Plze

06-08/200 3

14 Pracovní jednání za ú asti zadavatele a zhotovitele

M ÚChodov a A.F.I.Atelier Plze

15 Dopl ující podklady pro koncept ÚPD

Obec Vintí ov, paní M.Picková

16 Dopl ující podklady pro návrh ÚPD Obec Vintí ov, paní M.Picková

29.4.2003 22.7.2003 3.11.2004 - Situace se zákresem pozemku pro RD p. Veselý - Informace o dot ených parcelách z KN 25.10.2005 - situace parkoviš v sídlišti k ozna ení v ÚPD - situace lokalita u sb rny - situace a axonometrie pro výstavbu BD ve Vintí ove

17 Sou adnice sesuvných území

zajistil OÚ Vintí ov, paní M.Picková 9.11.2005 - P edáno elektronickou , Geofond Praha poštou

18 Sou adnice poddolovaných území

zajistil OÚ Vintí ov, paní M.Picková 14.11.2005 - P edáno elektronickou , Geofond Praha poštou

19 Zákres sanace bývalého rybníka ve Vintí ov

zajistil OÚ Vintí ov, paní M.Picková 6.2.2006

ING.ARCH.O.FÁRA

- P edáno poštou


P ÍLOHA .6 VYBRANÉ DOKLADY OPIS SOUBORNÉHO STANOVISKA ke konceptu Územního plánu obce Vintí ov pro zpracování návrhu Zastupitelstvo obce schválilo dne 14.4.2003 zám r po ízení územn plánovací dokumentace -Územní plán obce Vintí ov. Návrh zadání zpracoval Ing. Arch. Old ich Fára , A.F.I. Atelier Plze , Železni ní 26, Plze v rámci technické pomoci a p edal dne 4.12.2003. Návrh zadání byl ve ejn projednán dne 2.2.2004 a vystaven od 15.1.2004 do 16.3.2004. Stanovisko nad ízeného orgánu územního plánování bylo vydáno dne 29.6.2004. Zadání bylo schváleno zastupitelstvem obce dne 30.6.2004. - Koncept územního plánu byl zpracován 12/2004, ve ejné projednání prob hlo dne 14.2.2005.Oznámení ve ejnou vyhláškou bylo vyv šeno na ú ední desce Obecního ú adu Vintí ov dne od 13.1.2005 do 14.2.2005. Návrh vyhodnocení p ipomínek konceptu územního plánu obec Vintí ov : 1. Ministerstvo pr myslu a obchodu Praha ze dne 11.1.2005: -ÚPD akceptuje dobývací prostory a CHLÚ výhradních ložisek – bez p ipomínek 2. Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje K. Vary za dne 17.2.2005 –souhlas ,nebo p edložený návrh není v rozporu s požadavky p edpis v oblasti ochrany ve ejného zdraví 3. Povodí Oh e s.p. Chomutov - bez zásadních p ipomínek 4. Obvodní bá ský ú ad P íbram ze dne 17.1.2005 - nejsou vedeny v evidenci žádné dobývací prostory k zabezpe ení radioaktivních surovin – bez p ipomínek 5. Hasi ský záchranný sbor Karlovarského kraje Sokolov ze dne 17.2.2005 – z hlediska zákon . 133/1985 Sb. a dle . 239/2000 Sb. vydává souhlasné stanovisko 6. Krajský ú ad Karlovarského kraje , odbor dopravy a silni ního hospodá ství ze dne 17.1.2005 - ešené území se nedotýká v cí sv ených do p sobnosti – bez p ipomínek 7. M stský ú ad Sokolov , odbor dopravn -správních agend ze dne 24.1.2005 - jako správní ú ad posoudil koncep ní výhledové ešení úprav dopravní situace obce Vintí ov na silnice II/181 bez zásadních p ipomínek 8. eská geologická služba - Geofond ze dne 18.1.2005 - z stávají v platnosti vyjád ení 340/V-337-2003 ze dne 2.6.2003 a 340/I-48-2004 ze dne 21.1.2004 a nemá další p ipomínky - vyjád ení 340/I-48-2004 ze dne 21.1.2004 – konstatování , že z stává v platnosti vyjád ení 340/V-337-2003 ze dne 2.6.2003 a GS nemá další p ipomínky - V jižní ásti katastrálního území je evidováno ložisko hn dého uhlí B3 1180000 Alberov –Velkolom Ji í se stanoveným dobývacím prostorem 300019 Alberov - je v konceptu ÚPO zakresleno - V lokalit se nalézá potencionální sesuv . 1237,Vintí ov a aktivní sesuv . 6172 v lokalit Lipnice – bude zakresleno - Dále jsou evidována poddolovaná území .1 ( 1112026)v lokalit ;Lomnice u Sokolova, .3 (1121025) v lokalit Vintí ov u Sokolova 1-Lipnice , .7 (1121028) v lokalit 340/V-337-2003 ze dne 2.6.2003 Alberov, .10 (1121052) v lokalit V esová, .11 (1121026) v lokalit Lipnice – Vintí ov a . 13 (1121027) v lokalit Stará Chodovská -p evážn po t žb paliva rud.- bude zakresleno , týkající se k.ú. Vintí ov 9. Ministerstvo zem d lství , Pozemkový ú ad Sokolov ze dne 17.1.2005 - veškeré restituce již byly dokon eny a v sou asné dob neprobíhá žádná pozemková úprava a ani se její provedení neplánuje – bez p ipomínek 10. Obvodní bá ský ú ad v Sokolov ze dne 27.1.2005 - hranice CHLÚ a dobývacího prostoru budou vyzna eny v dokumentaci – již bylo provedeno povolování staveb a za ízení v CHLÚ , které nesouvisí s dobýváním je možné jen se souhlasem orgánu kraje v p enesené p sobnosti, vydaným po projednání s obvodním bá ským ú adem – netýká se ÚPO nebude akceptováno - do ešeného území zasahuje vintí ovská ást Podkrušnohorské výsypky .P ípadné stavby v tomto prostoru nesmí narušit stabilitu a monitorovací systém výsypky- ne eší ÚPO. - požaduje,aby v ÚPO byl zakreslen zp sob sanací a rekultivací v souladu s d íve vydanými rozhodnutími orgán ZPF a rozhodnutím M stského ú adu v Sokolov ze dne 8.3.2000 pod .j. 1657/99/Ko/R a zpracovanými a projednanými koncepcemi území po ukon ení t žby –bude v návrhu respektováno a dopln no 11. Vojenská ubytovací a stavební správa Plze ze dne 26.1.2005 - souhlasí 12. Ministerstvo zdravotnictví, Praha 2 ze dne 15.3.2005 ING.ARCH.O.FÁRA


-

z hlediska ochrany p írodních lé ebných lázní a p írodních lé ivých zdroj láze ského místa Karlovy Vary nejsou v konceptu ešení Územního plánu obce Vintí ov zásadní p ipomínky 13. Krajský ú ad Karlovarského kraje , odbor životního prost edí a zem d lství ze dne 14.3.2005, orgán ZPF ze dne 23.8.2005 - Ochrana lesního p dního fondu - upozorn ní na dodržení § 14 ešené území se nedotýká v cí sv ených do p sobnosti – bez p ipomínek - Ochrana ZPF – 1. v textové ásti zem d lské p ílohy chybí zd vodn ní dle bodu .ž vyhlášky \) zejména pro lokalitu 8 ), tj. pro je navrhované ešení z hlediska ZPF nejvýhodn jší. V textové ásti musí být uveden termín „sou asn zastav né území obce“ 2. V tabulkové ásti zem d lské p ílohy je nutné pro celkové zhodnocení záboru zem d lské p dy dopracovat tabulky , které jsou p ílohou tohoto stanoviska. Kde není uvažováno se záborem celé plochy zem. Pozemk požadujeme doplnit slovo „ ást“ ( nap .m ást 316/3) 3. Dále je nutné dopracovat grafickou ást zem d lské p ílohy: o zvýrazn ní viditelnosti áry hranice sou asn zastav ného území obce a v legend grafické ásti zem d lské p ílohy je nutno uvést tuto hranici v etn data jejího stanovení , vypustit hranice zastavitelného území obce , o znázorn ní hranice stanovených dobývacích prostor a hranice stanovených závazných linií t žby , o zvýrazn ní viditelnosti m áry hranice vyhodnocovaných ploch jednotlivých lokalit a BPEJ, doplnit uspožádání zem d lského p dního fondu v území ( tzv. orná p da, zahrady atd.), doplnit ísla pozemkových parcel. Záv rem je nutné u vyhodnocovaných ploch 1-13 znázornit hranice rozvojových lokalit ( nap . 001 apod.) a uvést tím do souladu údaje v textové , tabulkové a grafické ásti. 4. Pro zpracování návrhu ÚPO Vintí ov požadujeme zachovat stejné ozna ení lokalit jako u konceptu - tyto body budou zapracovány do návrhu Ochrana p írody a krajiny – konstatování, že koncept ÚP nem že mít významný vliv na evropsky významné lokality ani pta í oblasti. Schvaluje vymezení regionálního systému ekologické stability.K dalším zájm m ochrany p írody je p íslušný M Ú Sokolov 14. M stský ú ad Sokolov , odbor životního prost edí ze dna 25.4.2005 bez p ipomínek- konstatování, že bylo vydáno p edb žné vyjád ení ,ve kterém bylo odsouhlaseno vymezení prvk místního systému ekologické stability .K vymezení regionálního systému ekologické stability je p íslušný Krajský ú ad Karlovarského kraje,odbor životního prost edí.P ipomínky uplatn né k zadání ÚPO byly do ešení konceptu zapracovány. 15. Obec Vintí ov jako po izovatel územního plánu,má tyto pokyny pro zpracování návrhu: ást území mezi vým níkovou stanicí a rodinnými domy .p. 79 a 85 bude navržena jako bydlení m stského typu vícepodlažní ( dle p iložené studie) - v návrhu bude zakreslena lokalita závodu na výrobu bioetanolu –viz. Snímek KN – v sou asné dob vydáno územní rozhodnutí a na ást stavby stavební povolení - zrušení hranice významných zón z hlediska urbanistického - v lokalit v sektoru IV. Je navrženo variantní ešení Z nebo ZO - v návrhu bude lokalita za len na jako Z ,zahrady a sady - v lokalit pod vodárnou a u OV je nov navrženo zastav ní BV nebo BK - v návrhu bude lokalita za len na jako BV ,bydlení venkovského typu v lokalit u sb rny surovin dojde k rozší ení lokality sm rem ke kruh. objezdu u sb rny ( pozemek sm r sever) na KV vybavenost komer ního typu s podílem výroby - dopln ní zna ky parkovišt p ed objektem mate ské školy ( stávající) , p ed .p. 172-175 ( stávající) a stávající parkovišt od vým níkové stanice podél místní komunikace k obchodu - posoudit zda je nutno uvád t v závazném regulativu výhledové zastavitelné plochy nebo tuto definici vylou it ze závazného regulativu ( funk ní vybavení ploch není do výhledu za len no), bod . 5 úvodního ustanovení závazného regulativu zrušit ( nejsou zahrnuty v rámci konceptu ÚPD) Ve Vintí ove dne 12.9.2005 Ji í Ošecký starosta obce

ING.ARCH.O.FÁRA


OPIS VYJÁD ENÍ nad ízeného orgánu územního plánování k návrhu soubornému stanoviska Územního plánu obce Vintí ov .j. 2401/RR/05 ze dne 23.9.2005 Odbor regionálního rozvoje Krajského ú adu Karlovarského kraje, jako nad ízený orgán územního plánování pro obce (dále jen „NOÚP“), vydává ve smyslu ustanovení § 21 odst. 5 zákona . 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen „stavební zákon“) a § 13 odst. 4 vyhlášky . 135/2001 Sb., o územn plánovacích podkladech a územn plánovací dokumentaci, ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen „vyhláška“) k návrhu souborného stanoviska Územního plánu obce Vintí ov (dále jen „ÚPO“), toto vyjád ení: Základní údaje Souhlas s po ízením ÚPO byl ud len Zastupitelstvem obce Vintí ov dne 29.4.2003 bodem . 3 usnesení. Zadání ÚPO bylo schváleno Zastupitelstvem obce Vintí ov dne 30.6.2004 usnesením . 32. Koncept ešení ÚPO zpracoval Ing. arch. Old ich Fára, autorizovaný architekt. Obsahová úplnost Obsahová nápl konceptu ešení byla zpracována v rozsahu p ílohy . 2 vyhlášky. Soulad s nad azenou územn plánovací dokumentací Koncept ešení a návrh souborného stanoviska ÚPO byl shledán v souladu s Územním plánem velkého územního celku Karlovarsko-sokolovské aglomerace (dále jen ÚP VÚC KSA“) vyjma následujícího bodu. - P i prov ování souladu konceptu ešení ÚPO s ÚP VÚC KSA bylo zjišt no, že v grafické ásti ÚPO není zakreslen návrh hranice chrán né krajinné oblasti procházející správním územím obce Vintí ov. V dalších stupni ÚPD (návrhu) požadujeme do grafické ásti tuto hranici doplnit. Zhodnocení zp sobu projednání Obec Vintí ov oznámila ve ejnou vyhláškou místo a den projednání konceptu ešení ÚPO. Tato ve ejná vyhláška byla vystavena na ú ední desce Obecního ú adu ve Vintí ov od 13.1. do 14.2.2005, tj. po zákonnou lh tu min. 30 dn . Obec Vintí ov zárove zaslala oznámení o projednání konceptu ešení dot eným orgán m státní správy a NOÚP k uplatn ní svých stanovisek v zákonem dané lh t 30 dn ode dne ve ejného projednání. Na základ obdržených stanovisek pak po izovatel jednotlivá stanoviska zapracoval do souborného stanoviska, spolu s dalšími pokyny pro zpracovatele návrhu ÚPO.

· · ·

·

·

·

·

Posouzení návrhu souborného stanoviska P ipomínky uplatn né NOÚP ve stanovisku ze dne 17.1.2005, .j. 128/RR/UP/BA/05 byly do projednání konceptu ešení ÚPO konaného dne 14.2.2005 v plném rozsahu spln ny. P ipomínkám dot ených orgán státní správy (dále jen „DOSS“) bylo vyhov no a návrh souborného stanoviska byl s DOSS dohodnut. Do záv ru je nutno doplnit konstatování, že po izovatel v pr b hu projednání konceptu neobdržel žádné námitky od vlastník pozemk a staveb dot ených navrhovaným konceptem ešení, a žádné námitky sousedících orgán územního plánování (obcí). Jiné nedostatky v návrhu souborného stanoviska zdejší odbor neshledal Požadavky NOÚP pro zpracování návrhu ÚPO Požadujeme, aby názvosloví týkající kategorií a stup regulace pro ur itou funk ní plochu bylo slad no se stavebním zákonem. Znamená to, že ozna ení „funkce hlavní“, „funkce p ípustná“ a „funkce nep ípustná“ bude nahrazeno ozna ením „p ípustné využití“, „podmíne n p ípustné využití“ a „nep ípustné využití“. U podmíne n p ípustného využití je t eba stanovit konkrétní podmínky. Z textové ásti, zejména z návrhu závazné ásti ( ást D), budou vypušt na všechna konkrétních ozna ení legislativních norem (nap . „zákon . 376/2000 Sb. v lánku 9 apod.). Tyto a jiné normy mohou být v budoucnu nahrazeny i zrušeny, což by vedlo k nutnosti po ízení zm ny této ásti ÚPO. lánek . 14 bude z návrhu závazné ásti vypušt n. Toto ustanovení pat í do obecn závazné vyhlášky obce o závazných ástech územního plánu.

Záv r Posuzovaný návrh souborného stanoviska ke konceptu ešení ÚPO je možné p edložit ke schválení Zastupitelstvu obce Vintí ov p i respektování požadavk NOÚP. Poznámky NOÚP

ING.ARCH.O.FÁRA


·

·

S tímto vyjád ením vracíme originály dodejek z korespondence po izovatele, které byly sou ástí podklad pro vydání vyjád ení NOÚP. Dle ustanovení § 19 odst. 3 vyhlášky se dokladová ást z procesu po izování ÚPO ukládá u po izovatele. Zdejší odbor si po ídil kopie. Žádáme Vás, abyste v novali pozornost postupu p i po izování Územního plánu velkého územního celku Karlovarského kraje. V sou asnosti je již zpracovaný koncept ešení této dokumentace, který bude ve ejn projednán 18. íjna 2005 na zdejším ú ad . Aktuální informace najdete na internetových stránkách http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/krajskyurad/odbory/region/uz_plan/. Po izovateli ÚPO doporu ujeme se s tímto dokumentem seznámit.

S pozdravem Ing. arch. Jaromír Musil vedoucí odboru regionálního rozvoje

ING.ARCH.O.FÁRA


ING.ARCH. O.FÁRA ATELIER A.F.I. PLZE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, URBANISMUS, ARCHITEKTURA, PROJEKTOVÁ, PORADENSKÁ A KONZULTA NÍ INNOST Železni ní 28 , 326 00 Plze , Telefon-záznamník-fax- 377241839

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍ OV NÁVRH D. NÁVRH VYMEZENÍ ZÁVAZNÉ ÁSTI

ÍSLO ZAKÁZKY: 11/2005

DATUM : 02/2006

ING.ARCH.O.FÁRA


ÁST PRVNÍ lánek 1 Úvodní ustanovení (1) Závazná ást vymezuje závazné ásti územního plánu obce Vintí ov, dále ÚPO Vintí ov. lánek 2 Ú el závazné ásti ÚPO Vintí ov (1) Závazná ást ÚPO Vintí ov stanoví funk ní a prostorové uspo ádání území, podmínky zastavitelnosti, limity využití území, limity a uspo ádání dopravních systém a technického vybavení území, základní podmínky pro umis ování staveb z hlediska využití území, vymezuje územní systém ekologické stability krajiny a plochy pro ve ejn prosp šné stavby. lánek 3 Rozsah platnosti (1) Závazná ást ÚPO Vintí ov platí pro území ešené v územním plánu a zachycené v m ítku 1:5000 v hlavním výkresu A.1, které je vymezeno katastrálním územím: k.ú. Vintí ov u Sokolova lánek 4 Vymezení pojm (1) Závazná ást ur uje : a) p ípustné a nep ípustné využití území b) limity využití území (2) Na území obce jsou rozlišovány : a) z hlediska využití území- monofunk ní zóny a polyfunk ní (smíšené) zóny b) z hlediska zastavitelnosti - neurbanizovaná (nezastavitelná) a území urbanizovaná (zastavitelná), která se dále d lí na území stabilizovaná (stávající) a území rozvojová (navržená) c) z hlediska regenerace a p estavby ešeného území: -asanace a rekultivace území -rekultivace území -postupná p estavba území rehabilita ní a moderniza ní -postupná p estavba území smíšená -postupná p estavba území demoli ní -plochy ur ené na dožití nebo ke zm n funkce p i zabezpe ení nutné údržby stavebního fondu d) z hlediska ekologického a krajinotvorného - plochy územního systému ekologické stability krajiny (3) Monofunk ní zóny jsou taková území, kde je omezeno p ípustné využití území. V rámci monofunk ní zóny se z hlediska p ípustnosti využití území rozlišují: a) p ípustné využití území, které v daném území i ploše zóny výrazn p evládé, je plošn a významov rozhodující, a ur uje tak základní charakteristiku zóny a ty, které v daném území i ploše zóny nejsou plošn a významov rozhodující, ale slouží k dopln ní a k vytvo ení optimálního využití území c) nep ípustné využití území, které neodpovídá p ípustnému využití území a nesmí být v daném území i ploše lokalizováno (4) Polyfunk ní (smíšené) zóny jsou taková území, kde je širší možnost p ípustného využití území. V rámci polyfunk ní (smíšené) zóny se z hlediska p ípustnosti využití území rozlišují: a) p ípustné využití území, které v daném území i ploše zóny výrazn p evládé, je plošn a významov rozhodující, a ur uje tak základní charakteristiku zóny a ty, které v daném území i ploše zóny nejsou plošn a významov rozhodující, ale slouží k dopln ní a k vytvo ení optimálního využití území c) nep ípustné využití území, které neodpovídá p ípustnému využití území a nesmí být v daném území i ploše lokalizováno (5) Urbanizované území tvo í území a plochy zastav né v hranicích sou asn zastav ného území obce nebo ur ené k zastav ní v hranicích zastavitelného území, které jsou: a) stabilizované, jejichž funk ní a prostorové uspo ádání nebude v bec nebo výraznou m rou m n no s výjimkou p ípustné p estavby území

ING.ARCH.O.FÁRA


b)rozvojové, zahrnující nezastav né území ur ené k zastav ní a území zastav né ur ené ke zm n funk ního a prostorového uspo ádání (6) Urbanizovaná území tvo í : a) monofunk ní zóny : Zastavitelné - bydlení venkovského typu - bydlení p ím stského typu nízkopodlažní - bydlení m stského typu nízkopodlažní - bydlení m stského typu vícepodlažní - infrastruktura (vybavenost) ve ejn prosp šného typu - ve ejné sportovn rekrea ní plochy a za ízení t lovýchovy - infrastruktura (vybavenost) komer ního typu - výroba (lesnictví, zem d lství, t žba, pr mysl a stavebnictví) - technická infrastruktura a za ízení dopravy Podmíne n zastavitelné a to pouze ve jmenovit ur ených lokalitách dle územního plánu - rekreace - h bitovy a poh ebišt - zahrady a sady b) polyfunk ní (smíšené) zóny : Zastavitelné - bydlení s podílem vybavenosti komer ního typu - vybavenost komer ního typu s podílem bydlení - vybavenost komer ního typu s podílem výroby - výroba s podílem vybavenosti komer ního typu Podmíne n zastavitelné a to pouze ve jmenovit ur ených lokalitách dle územního plánu - zahrádká ské a chovatelské osady s alternativní výrobou potravin a zahradnictví (7) Neurbanizované území tvo í nezastav né a nezastavitelné pozemky, které nejsou ur eny k zastav ní (nezastavitelné plochy). Nezastavitelné plochy jsou : a) monofunk ní plochy : - zele doprovodná ochranná a clonící - lesní plochy - zem d lské plochy - vodní plochy a vodote e dále: -plochy mimolesní krajinné zelen -plochy vymezené jako sou ást systému ekologické stability krajiny -ostatní plochy mimo zastav né a zastavitelné území , které nejsou územním plánem jmenovit ur eny jako plochy s p ípustnou zástavbou b) polyfunk ní zóny : - ve ejná zele (obytná a rekrea ní, m stská zele a parky) - lesní plochy s funkcí rekrea ní (lesoparky, parkové lesy) c) polyfunk ní plochy: - vodní plochy ú elové - vodní plochy rekrea ní (8) Na zastavitelných plochách je dovoleno umis ovat a povolovat pouze stavby které jsou v souladu s p edpoklady rozvoje daného území a odpovídají p ípustnému využití území dle územního plánu (9) Na podmíne n zastavitelných plochách je dovoleno umis ovat a povolovat pouze stavby které jsou v souladu s p edpoklady rozvoje daného území a odpovídají p ípustnému využití území dle územního plánu a to pouze v lokalitách, kteréjsou jmenovit územním plánem ur eny jako podmíne n zastavitelné. (10) Na nezastavitelných plochách není dovoleno umis ovat a povolovat stavby s výjimkou staveb , které jsou nutné pro využití t chto ploch a to zejména pozemních komunikací, liniových staveb a za ízení technického vybavení území a úprav vodních tok a ploch.

ING.ARCH.O.FÁRA


ÁST DRUHÁ Závazná ást lánek 5 (1) Obec Vintí ov bude rozvíjena jako samostatné urbanizované území. (2) Ve volné krajin nebudou vytvá ena nová sídla nebo samoty. (3) Stávající samoty ve volné krajin budou zachovány a rozvíjeny v souladu s p edpoklady dle územního plánu s d razem na jejich rehabilitaci nebo jiný zp sob využití, který je stanoven územním plánem v hranicích jejich sou asn zastav ného území. lánek 6 Funk ní uspo ádání území Funk ní uspo ádání území je komplexn (1) Monofunk ní zóny

ešeno a znázorn no v grafické p íloze územního plánu A.1.

BV BYDLENÍ VENKOVSKÉHO TYPU P ípustné využití území

- bydlení v rodinných domech venkovského typu a usedlostech s odpovídajícím zázemím hospodá ským a užitkových zahrad a sad s možností chovu zví ectva ale pouze v takovém rozsahu a form , aby p ípadnými negativními vlivy nebyly zasaženy sousední plochy ur ené pro rozdílné funk ní využití ani sousední nemovitosti - prodej , stravování , ubytování, výrobní a nevýrobní služby integrované do obytného, hospodá ského nebo drobného objektu v rámci zóny - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy, garáže a plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny

Nep ípustné využití území

- za ízení vybavenosti s širší p sobností, rušivá za ízení lesnické, zem d lské výroby a služeb, pr myslové a stavební výroby, velkoobchodní sklady, ve ejné erpací stanice pohonných hmot, zábavní podniky, a všechny ostatní funkce, které by mohly mít negativní vliv na kvalitu ovzduší v rámci zóny a všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území, a to zejména intenzivní chov hospodá ského zví ectva, zpracování d eva, laminovny a lakovny

BPN BYDLENÍ P ÍM STSKÉHO TYPU NÍZKOPODLAŽNÍ P ípustné využití území

- bydlení v rodinných domech p ím stského typu s výrazným podílem obytných a okrasných zahrad - prodej , stravování , ubytování a nevýrobní služby integrované do obytného nebo drobného objektu v rámci zóny - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy, garáže a plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny


- za ízení vybavenosti s širší p sobností, zejména rušivé výrobní služby, za ízení lesnické, zem d lské výroby a služeb, pr myslové a stavební výroby, velkoobchodní sklady, erpací stanice pohonných hmot, zábavní podniky, a všechny ostatní funkce, které by mohly mít negativní vliv na kvalitu ovzduší v rámci zóny a všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území, a to chov hospodá ského zví ectva, zpracování d eva, laminovny a lakovny

ING.ARCH.O.FÁRA


BMN BYDLENÍ M STSKÉHO TYPU NÍZKOPODLAŽNÍ P ípustné využití území


- bydlení v bytových domech nízkopodlažních a rodinných domech m stského typu - prodej , stravování , ubytování a nevýrobní služby integrované do obytného nebo drobného objektu v rámci zóny - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy, garáže a plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny - za ízení vybavenosti s širší p sobností, zejména rušivé výrobní služby, za ízení lesnické, zem d lské výroby a služeb, pr myslové a stavební výroby, velkoobchodní sklady, erpací stanice pohonných hmot, zábavní podniky, a všechny ostatní funkce, které by mohly mít negativní vliv na kvalitu ovzduší v rámci zóny a všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území, a to chov hospodá ského zví ectva, zpracování d eva, laminovny a lakovny

BMV BYDLENÍ M STSKÉHO TYPU VÍCEPODLAŽNÍ P ípustné využití území

- bydlení v bytových domech vícepodlažních m stského typu


- za ízení vybavenosti s širší p sobností, zejména rušivé výrobní služby, za ízení lesnické, zem d lské výroby a služeb, pr myslové a stavební výroby, sklady, erpací stanice pohonných hmot, zábavní podniky, a všechny ostatní funkce, které by mohly mít negativní vliv na kvalitu ovzduší v rámci zóny a všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území, a to chov hospodá ského zví ectva, zpracování d eva, laminovny a lakovny

- prodej a nevýrobní služby integrované do obytného objektu v rámci zóny - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy, garáže a plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny

VPS INFRASTRUKTURA(VYBAVENOST) VE EJN PROSP ŠNÉHO TYPU P ípustné využití území

- sociální byty a za ízení sociální pé e, zdravotnictví, výchova a školství, ve ejná administrativa a služby, bydlení majitel a správc za ízení a ostatní služební byty - objekty, za ízení a plochy technických služeb m sta a sb rné dvory pouze ve jmenovit ur ených lokalitách dle územního plánu - stravování a jiný druh ubytování než sociální, nevýrobní služby a prodej integrované do objektu ve ejn prosp šného typu v rámci zóny - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy, garáže a plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny


- výroba a výrobní služby, sklady, prodej, ubytování komer ního charakteru a všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území

ING.ARCH.O.FÁRA


SR VE EJNÉ SPORTOVN REKREA NÍ PLOCHY A ZA ÍZENÍ T LOVÝCHOVY P ípustné využití území

- sportovní a rekrea ní za ízení otev ená i krytá s výrazným podílem zelen okrasné a rekrea ní v etn bydlení majitel a správc za ízení a ostatní služební byty - stravování, ubytování, kulturní a zdravotnická za ízení, prodej a nevýrobní služby vždy ve spojení s funkcí sportu, rekreace a t lovýchovy - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy, garáže a plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny


bydlení krom majitel a správc za ízení a služebních byt , výroba, sklady a jiná za ízení bez vazby na funkci sportu, rekreace a t lovýchovy a všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území

K INFRASTRUKTURA(VYBAVENOST)OSTATNÍ KOMER NÍHO TYPU P ípustné využití území

- obchodní, administrativní a správní budovy, sportovní za ízení, ubytování, stravování, služby nevýrobní a zábavní st ediska - bydlení majitel a správc za ízení a ostatní služební byty, kulturní a zdravotnická za ízení, služby výrobní, garáže a služby motorist m - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy, garáže a plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny


bydlení mimo bydlení majitel a správc za ízení a služebních byt , pr myslová a stavební výroba, lesnická a zem d lská výroba a služby, velkoobchodní sklady a všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území

V VÝROBA P ípustné využití území

- pr myslová výroba, velkobchodní sklady a stavební výroba v takovém rozsahu a form , aby p ípadnými negativními vlivy nebyly zasaženy sousední plochy ur ené pro rozdílné funk ní využití - lesnická a zem d lská výroba a služby, skládky a t žba pouze ve jmenovit ur ených lokalitách dle územního plánu - výrobní a nevýrobní služby, emeslnické provozy, garáže, erpací stanice pohonných hmot, služby motorist m a opravny, administrativní budovy, ubytování, stravování a za ízení zdravotnictví pouze ve spojení s funkcí výroby, sklad a stavební výroby - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technologická, technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy a plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny


- bydlení, kulturní, zdravotnická a sociální za ízení, sportovní a rekrea ní za ízení a všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území

ING.ARCH.O.FÁRA


TI TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A ZA ÍZENÍ DOPRAVY P ípustné využití území

- objekty, za ízení a plochy technické infrastruktury a dopravy, parkovací a odstavné plochy a garáže - služby motorist m, erpací stanice pohonných hmot - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technologická, manipula ní plochy a komunikace, plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny


- všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území

RI REKREACE P ípustné využití území

- objekty a za ízení p evážn individuální rekreace v chatách, chalupách a ostatních rekrea ních objektech - rekreace hromadná ve vícel žkových za ízeních a objektech - sportovn rekrea ní plochy a za ízení pouze ve spojení s objekty rekreace individuální nebo hromadné - bydlení v rodinných domech venkovského nebo p ím stského typu s výrazným podílem zahrad rekrea ních, okrasných a obytných a to pouze v území, které je sou ástí sou asn zastav ného území obce nebo území zastavitelného dle územního plánu - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy, garáže a plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny



HP H BITOVY A POH EBIŠT P ípustné využití území

- plochy , objekty a za ízení poh ebních služeb, hroby a hrobky, urnové háje a rozptylové louky



- ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy a plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny

Z ZAHRADY A SADY P ípustné využití území

- plochy zahrad a sad samostatných nebo sdružených do v tších celk v etn produk ních a p stitelských za ízení - rekrea ní objekty a za ízení individuální rekreace a rodinné domy venkovského nebo p ím stského typu pouze ve jmenovit ur ených lokalitách, které jsou sou ástí sou asn zastav ného území obce nebo území zastavitelného dle územního plánu - chov zví ectva pouze v takovém rozsahu a form , aby p ípadnými negativními vlivy nebyly zasaženy sousední plochy ur ené pro rozdílné funk ní využití ani sousední nemovitosti - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy a plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny


- všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území nebo jsou v rozporu s limity využití území

ING.ARCH.O.FÁRA


ZOD ZELE DOPROVODNÁ, OCHRANNÁ A CLONÍCÍ P ípustné využití území

- plochy krajinné zelen a urbanistické zelen ochranné, doprovodné a clonící v i negativním vliv m, sou ást systému ochranné a doprovodné zelen kolem vodote í a jiných liniových prvk v krajin , remízy, sou ást územního systému ekologické stability krajiny a protierozních a protipovod ových opat ení s p evážným podílem vzrostlé zelen - vodní plochy a vodote e - drobné objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, k ížení a pr b h technických sítí pouze v takovém rozsahu a form , které neomezí základní funkce zelen ochranné, doprovodné a clonící a nejsou v rozporu s limity využití území a to zejména ochranou p írody a krajiny, ochranou památek a protipovod ovou ochranou



ZEM D LSKÉ PLOCHY P ípustné využití území


- plochy orné p dy, travních porost , trvalých a speciálních kultur - vodní plochy a vodote e p írodního nebo um lého charakteru - objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s hospoda ením na zem d lské p d , protierozní a protipovod ové úpravy, meze a remízy - drobné objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, k ížení a pr b h technických sítí pouze v takovém rozsahu a form , které neomezí základní funkce zem d lských ploch a nejsou v rozporu s limity využití území a to zejména ochranou p írody a krajiny, ochranou památek a protipovod ovou ochranou - všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území nebo jsou v rozporu s limity využití území

LESNÍ PLOCHY P ípustné využití území

- plochy hospodá ských, ochranných a rekrea ních les (R) p ím stských, významný krajinný prvek a sou ást územního systému ekologické stability krajiny, protierozních a protipovod ových opat ení s p evážným podílem zalesn ných ploch - lesní porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny, hospodá ské a rekrea ní využití (R) - vodní plochy a vodote e, p írodního nebo um lého charakteru - objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s pln ním funkce lesa, drobné objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, k ížení a pr b h technických sítí pouze v takovém rozsahu a form , které neomezí základní funkce lesa hospodá ského, ochranného a lesa rekrea ního (R) a nejsou v rozporu s limity využití území a to zejména ochranou p írody a krajiny, ochranou památek a protipovod ovou ochranou - na plochách lesa rekrea ního (R) drobná za ízení a vybavení, parteru v etn maloplošných rekrea ních, herních a pobytových ploch p írodního charakteru a kiosk a ostatních objekt , za ízení a ploch, které prokazateln souvisí s rekrea ním využitím lesa ve jmenovit ur ených lokalitách dle územního plánu



ING.ARCH.O.FÁRA


VODNÍ PLOCHY A VODOTE E P ípustné využití území

- plochy ek, rybník a nádrží p írodního nebo um lého charakteru, které plní funkce vodohospodá ské, ekologické stability krajiny, estetické, hospodá ské a ú elové (U) a rekrea ní (R) - vodohospodá ské objekty, za ízení, plochy a úpravy, které prokazateln souvisí s pln ním výše uvedených funkcí - drobné objekty a za ízení technické infrastruktury, k ížení a pr b h technických sítí pouze v takovém rozsahu a form , které neomezí základní funkce vodních ploch a vodote í a nejsou v rozporu s limity využití území a to zejména ochranou p írody a krajiny, ochranou památek a protipovod ovou ochranou - na plochách hospodá ských a ú elových vodních ploch a vodote í (U) drobné objekty a vybavení v etn za ízení pro chov ryb - na plochách rekrea ních vodních ploch a vodote í (R) drobné objekty a vybavení pro rekreaci sportovní ryba ení a vodní sporty



(2) Polyfunk ní zóny

BK BYDLENÍ S PODÍLEM VYBAVENOSTI KOMER NÍHO TYPU P ípustné využití území

- bydlení v nízkopodlažních bytových domech a rodinných domech p ím stského nebo m stského typu - kulturní, sociální a zdravotnická za ízení, sportovní za ízení s p evahou krytých, ubytování, stravování, obchodní a administrativní budovy, zábavní st ediska a nevýrobní služby pouze v takovém rozsahu a form , aby nebyla omezena funkce bydlení - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy, garáže a plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny


- zem d lská a lesnická výroba a služby, pr myslová výroba, velkoobchodní sklady, stavební výroba, výrobní služby, služby motorist m a opravny, erpací stanice pohonných hmot, chov zví ectva a všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území

KB VYBAVENOST KOMER NÍHO TYPU S PODÍLEM BYDLENÍ P ípustné využití území

- kulturní, sociální a zdravotnická za ízení, sportovní za ízení krytá, správa, ubytování, stravovací za ízení, obchodní a administrativní budovy, zábavní st ediska a nevýrobní služby, výrobní služby a služby motorist m - bydlení v nízkopodlažních bytových domech a rodinných domech p ím stského nebo m stského typu v takovém rozsahu a form , aby nebylo omezeno využití území vybavenost komer ního typu - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy, garáže a plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny


- zem d lská a lesnická výroba a služby, pr myslová výroba, velkoobchodní sklady, stavební výroba, erpací stanice pohonných hmot, chov zví ectva a všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území

ING.ARCH.O.FÁRA


KV VYBAVENOST KOMER NÍHO TYPU S PODÍLEM VÝROBY P ípustné využití území

- ubytování, stravování, obchodní a administrativní budovy, zábavní st ediska a nevýrobní služby, erpací stanice pohonných hmot, garáže - výrobní služby, služby motorist m a opravny, velkobchodní sklady, pr myslová výroba a za ízení zem d lských a lesnických služeb v takovém rozsahu a form , aby p ípadnými negativními vlivy nebyly zasaženy sousední plochy ur ené pro rozdílné funk ní využití ani sousední nemovitosti - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technologická, technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací, odstavné a manipula ní plochy, plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny


- bydlení, za ízení zdravotnická a sociální, stavební výroba, zem d lská a lesnická výroba a všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území

VK VÝROBA S PODÍLEM VYBAVENOSTI KOMER NÍHO TYPU P ípustné využití území

- výrobní služby, služby motorist m a opravny, velkoobchodní sklady, pr myslová a stavební výroba, lesnické a zem d lské služby v takovém rozsahu a form , aby p ípadnými negativními vlivy nebyly zasaženy sousední plochy ur ené pro rozdílné funk ní využití ani sousední nemovitosti - ubytování, stravování, obchodní a administrativní budovy, zábavní st ediska, garáže, erpací stanice pohonných hmot v takovém rozsahu a form , aby nebylo omezeno využití území pro výrobu, výrobní služby a sklady - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technologická, technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací, odstavné a manipula ní plochy, plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny


- zem d lská a lesnická výroba, bydlení, za ízení zdravotnická a sociální, sportovní za ízení a všechny funkce a za ízení, které nejsou podmín ny a nesouvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území

ZO ZAHRÁDKÁ SKÉ A CHOVATELSKÉ KOLONIE A OSADY P ípustné využití území

- plochy zahrad v etn produk ních, p stitelských a chovatelských za ízení sdružených do osad a kolonií s možností chovu zví ectva pouze v takovém rozsahu a form , aby p ípadnými negativními vlivy nebyly zasaženy sousední plochy ur ené pro rozdílné funk ní využití ani sousední nemovitosti - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy a plochy urbanistické zelen na ve ejných i vyhražených prostranstvích v rámci zóny



ING.ARCH.O.FÁRA


R VE EJNÁ ZELE P ípustné využití území

- plochy ve ejn p ístupné obytné a rekrea ní zelen jako sou ást m stské zelen a park na ve ejných prostranstvích - spojovací cesty, vodní plochy a vodote e a drobná za ízení m stského parteru v etn maloplošných rekrea ních, sportovních, herních a pobytových ploch a kiosk - ostatní objekty, za ízení a plochy, které prokazateln souvisí s výše uvedeným p ípustným využitím území a to zejména objekty a za ízení technické infrastruktury a dopravy, komunikace, parkovací a odstavné plochy dle místních podmínek a možností pouze v takovém rozsahu a form , aby nebyly v rozporu s limity využití území a to zejména ochranou p írody a krajiny, ochranou památek a protipovod ovou ochranou



(3) Vymezenému p ípustnému využití území p i respektování výše uvedené charakteristiky použitých pojm musí odpovídat zp sob jeho užívání a zejména ú el umis ovaných a povolovaných staveb , v etn jejich zm n a zm n v jejich užívání. Stavby a jiná opat ení , která vymezenému p ípustnému využití území a ploch neodpovídají, nesm jí být na tomto území nebo na t chto plochách umíst ny nebo povoleny. (4) Dosavadní zp sob využití území, který neodpovídá p ípustnému využití území podle tohoto územního plánu , je možný , pokud nenarušuje ve ejné zájmy nad p ípustnou míru a nejsou oprávn né zásahy a opat ení podle zákona. (5) Umis ování a povolování staveb a za ízení technické infrastruktury pro obsluhu jednotlivých zón musí být v souladu s p edpoklady dle územního plánu . Ostatní stavby a za ízení technického vybavení jsou p ípustné jen tehdy , pokud nebudou mít negativní vliv na základní funkci zóny nad p ípustnou míru. (6) Umis ování a povolování parkoviš a odstavných ploch pro osobní vozidla , pop ípad jiný druh vozidel , musí být v souladu s p edpoklady dle územního plánu. lánek 7 Prostorové uspo ádání území Regulace prostorového uspo ádání území v etn stanovení limit pro jednotlivé rozvojové lokality a zóny na základ návazných regula ních plán a urbanistických studií musí vycházet z funk ního využití území a charakteristiky vymezených pojm v územním plánu obce Vintí ov. (1) K regulaci prostorového uspo ádání území budou dle postupného napl ování p edpoklad rozvoje území dle územního plánu sloužit návazné Regula ní plány a Urbanistické studie. lánek 8 Uspo ádání dopravy (1) Základní komunika ní systém je tvo en silnicemi nadmístního býznamu II. a III. t ídy a vybranými hlavními místními komunikacemi, na kterých musí být sledovány následující úpravy a opat ení: a) silnice II/181 - nezastavitelný koridor silni ního t lesa na trase silnice III/1812 ur eného pro rekonstrukci ve výhledu na silnici II. t ídy v etn doprovodné komunikace pro cyklisty a p ší, doprovosdné a clonící zelen a vymezených ochranných pásem a pásma hlukového (dle posouzení EIA zejména v ásti procházející zastav ným a zastavitelným územím dle územního plánu). b) silnice III. t ídy a vybrané místní komunikace - úprava vybraných k ižovatek (2) Závazné jsou dle územního plánu koridory komunikací II. a III. t ídy silni ní sít nadmístního významu a komunikací místních motoristických funk ní t ídy C2 v následujících funk ních t ídách a kategoriích: a) silnice II. t . - II/181 funk ní t ída: MK (místní komunikace sb rná) B2 kategorie: extravilán S 9,5/70, intravilán MS 8/50 (v souladu s TP 143 a s ohledem na dopravní zát že

ING.ARCH.O.FÁRA


b) silnice III.t . funk ní t ída: MK sb rná B2 kategorie: MS 8/50 intravilán, S 7,5/60 extravilán c) místní komunikace funk ní t ída: MO (místní komunikace obslužné), p ístupové, spojovací kategorie: MO 8(7)/40 (30) - C2(C3) d) nemotoristické komunikace (3) Komunikace motoristické v etn státní silni ní sít umož ují hlavní propojení a jsou doprovázeny p šími chodníky a ve vymezených úsecích cyklistickými trasami (4) P ší doprava bude vedena po dostate n kapacitních chodnících pro p ší, jež doprovázejí sí komunikací motoristických , po obytných zklidn ných komunikacích nemotoristických, kde je p ší provoz up ednostn n p ed ostatními druhy provozu a po cestách a stezkách pro p ší a cyklisty. (5) Cyklistická doprava bude vedena po ur ených trasách a zahrnuje cyklotrasy a) místního významu, které jsou vedeny v soub hu s motoristickými komunikacemi nebo po zklidn ných nemotoristických komunikacích a v samostatných koridorech zejména v extravilánu respektive p ím stské oblasti b) nadmístního významu , které jsou vedeny v soub hu s motoristickými a v samostatných koridorech zejména v extravilánu (6) Pro navrhované objekty RD a ostatní nízkopodlažní zástavbu se p edpokládá garážování a odstavování vozidel na vlastním pozemku. (7) V p ípad nových byt ve vícebytových domech a v polyfunk ních vícebytových domech bude up ednostn no umíst ní garáží do suterénu nebo p ízemních ástí objekt dle konkrétní polohy a možností staveništ . (8) Parkovišt a odstavné plochy budou soust ed ny zejména v lidnat jších ástech obce, v rámci výrobních nebo smíšených zón vybavenosti. (9) Pro odstavování a garážování motorových vozidel jsou vymezeny ve ejné plochy parkoviš a odstavných stání vyzna ené v grafické p íloze územního plánu. (10) Rozmíst ní zastávek mezim stské osobní dopravy bude p i ízení rozvoje obce respektováno a bude vycházet z pot eb obce za ú elem spln ní docházkových vzdáleností a pokrytí pot eb obyvatelstva, žactva a zam stnanc . (11) ešeným územím prochází železni ní dopravní koridory železni ní vle ky s ochranným pásmem s tím, že p i ízení rozvoje obce zejména na plochách v rámci ochranného pásma dráhy musí být: - chán n koridor pro modernizaci a jiné úpravy na trati - respektovány požadavky p íslušného drážního ú adu (12) Na pozemcích vymezených tras a ploch pro stavby pro dopravu nesmí být umis ovány a povolovány novostavby ani p ístavby stávajících staveb s výjimkou podzemních liniových staveb technického vybavení , které neovlivní výrazným zp sobem možnost a náklady realizace zamýšlené dopravní stavby. (13) Komplexní p ehled o dopravním uspo ádání podává grafická p íloha územního plánu . A.1 Hlavní výkres. lánek 9 Uspo ádání a limity technického vybavení (1) Vodní hospodá ství a) Zásobování vodou P i ízení rozvoje ešeného území a níže vybraných sídel musí být z hlediska zásobování vodou respektovány následující zásady uspo ádání a limity: - Pro realizaci navržené zástavby v rámci územního plánu musí být zajišt ny dostate n vydatné zdroje pitné vody s požadovanou jakostí - V rámci nových zastavitelných území realizovat hlavní vodovodní ady v souladu s ÚP a generelem vodovodu s pat i ným propojením a zokruhováním na dosavadní vodovodní sí .

ING.ARCH.O.FÁRA


- Pro možnost nouzového zásobování obyvatelstva vodou udržovat záložní zdroje, zejména místní prameništ v etn sledování jakosti vody ve ve ejných studních a uzav ít dohody o nouzovém využití zdroj jiných vlastník . b) Odkanalizování a išt ní odpadních vod P i ízení rozvoje ešeného území a níže vybraných sídel musí být z hlediska odkanalizování a išt ní odpadních vod respektovány následující zásady: - Vypoušt ní vy išt ných odpadních vod do vodních tok na území m sta musí být v souladu se stanovenými ukazateli a hodnotami p ípustného stupn zne išt ní vod a musí odpovídat p íslušným vodoprávním povolením. - Správce ve ejné kanalizace smí p ipojit na kanalizaci pouze nemovitosti a za ízení, u nichž vznikají odpadní vody nebo zvláštní vody, které odpovídají hodnotám stanoveným kanaliza ním ádem. - Je zakázáno vypoušt ní odpadních vod do kanalizace vlastníky nebo správci nemovitostí a za ízení produkujících odpadní vody bez p íslušného povolení vodohospodá ského orgánu nebo v rozporu s kanaliza ním ádem. - V rámci nových zastavitelných území realizovat hlavní kanaliza ní stoky v návaznosti na dosavadní kanaliza ní sí - Rozší it na dvojnásobek sou asného stavu kapaciti OV I.- jih a po ítat s vymezením ochranného pásma 50 m od objekt . - Provést modernizaci a intenzifikaci technologie OV II.- sever - V lokalit Chaloupky vybudovat splaškovou kanalizaci a malou OV se zaúst ním do Lou ského potoka. - V pr myslových zónách musí být všechny provozovny produkující zvláštní i nebezpe né odpadní vody opat eny vlastním za ízením pro záchyt a išt ní t chto odpadních vod (zejména s obsahem ropných látek, chemických odpad , jed apod.) p ed jejich vypušt ním do ve ejné kanalizace tak, aby jejich kvalita odpovídala požadavk m kanaliza ního ádu. c) Vodní toky a ochrana proti povodním P i ízení rozvoje ešeného území musí být respektovány následující zásady: - Sledovat a ídit rozvoj ešeného území v souladu s p edpoklady ÚP p i respektování zásad ochrany p ed povodn mi zejména v území ohroženém zvláštní povodní na Vintí ovském potoce - U vodních tok , které nemají v ešeném území stanoveno záplavové území prosazovat požadavek na stanovení záplavového území nebo pravd podobné hranice území ohroženého pvodn mi s tím, že v takovém území nesmí být situována žádná nová výstavba, která není v souladu s územním plánem a nesouvisí s vodním hospodá stvím. - Kolem vodote í a vodních nádrží musí být zajišt n minimální volný prostor (koridor) pro p ístup k vodote i nebo nádrži pro provád ní jejich údržby a zajišt ní bezodkladných prací pro umožn ní pr to nosti koryta nebo prací záchranných a obnovovacích. - Bude sledována postupná revitalizace Vintí ovského potoka (2) Energetika a) Zásobování elektrickou energií a telekomunikace Z hlediska zásobování území elektrickou energií musí být p i ízení rozvoje ešeného území respektovány p edevším následující zásady: VVN: - Budou respektovány stávající koridory a nové se nenavrhují s tím, že p i rozvoji zastavitelného území budou respektována ochranná pásma VN: - Budou respektovány stávající koridory a koridor pro dlouhodobý výhled na p eložení VN 22 kV procházející obcí s tím, že p i rozvoji zastavitelného území budou respektována ochranná pásma - Nové byty budou p ipojeny na plyn, nep edpokládá se vytáp ní objekt elekt inou. - Pro novou výstavbu je navrženo rozší ení po tu transforma ních stanic ( v místech p edpokládaného nejv tšího odb ru) nebo úpravy ve stávajících transforma ních stanicích: TS – A a C pro jižní ást sídla TS – B pro východní ást sídla - Venkovní vedení 22 kV, které omezuje rozvoj obce v jeho st ední ásti se navrhuje v dlouhodobém výhledu p eložit do spole ného koridoru s VVN 110 kV podél jihozápadní strany sídla. - S výstavbou nových komunikací bude spojena kontrola k ížení s vedeními 22 kV a 0,4 kV (bezpe ná vzdálenost vedení nad komunikací) a p ípadné úpravy na síti ( vým na a p emíst ní op rných bod ). NN: - V lokalitách s v tším po tem rodinných dom a v m stské ásti zástavby se rozvody NN budou provád t kabely, u rodinných dom se p ípojkové sk ín umístí do oplocení objekt spole n se sk íní na m ení spot eby. - V místech s ojedin lou zástavbou se rozvod NN p izp sobí stávajícímu stavu. VO: - Na nov vybudovaných komunikacích bude z ízeno ve ejné osv tlení pro zajišt ní bezpe nosti provozu.

ING.ARCH.O.FÁRA


- Komunikace C2 - místní, stupe V - soustava jednostranná, zdroj vysokotlaká výbojka 70 W, stožár 6 m vysoký, rozte stožár 40 m. Hodnoty osv tlení na komunikacích dle SN 360410: intenzita osv tlení Epk = 4 lx, celková rovnom rnost Emin : Ep = 1:5 - Komunikace C3 - obslužné, stupe osv tlení IV -soustava jednostranná, zdroj vysokotlaká výbojka 70 W, stožár 8 m vysoký, rozte stožár 36 m. Hodnoty osv tlení na komunikacích dle SN 360410: stupe osv tlení V - intenzita osv tlení Epk = 2 lx, celková rovnom rnost Emin : Ep = 1:10 - Komunikace nemotoristické zklidn né – D1, stupe osv tlení V.- soustava jednostranná, zdroj vysokotlaká výbojka 70 W, stožár 6 m vysoký, rozte stožár 40 m. Telekomunikace: - P i zpracování navazující ÚPD a PD, musí dokumentace obsahovat stávající p enosové a p ístupové kabely. - P ípadné st ety s podzemním za ízením v etn p ípadných p eložek budou ešeny v rámci územních ízení. b) Zásobování plynem a teplem Z hlediska zásobování území plynem musí být p i ízení rozvoje ešeného území a vybraných sídel respektovány p edevším následující zásady: - Komplexní plynofikace obce Vintí ov a nových rozvojových lokalit rozší ením sít NTP. - Výhledové rozší ení kapacity RS (300m3/hod.) (3) Hospoda ení s odpady - Hospoda ení s odpady je spole né pro oblast ešenou v územním plánu. - Odvoz a likvidace komunálního odpadu bude v návrhovém období územního plánu provád n na skládku v lokalit Vintí ov. - V p ímé návaznosti na plochy skládky m že být umíst n zpracovatelský závod na t íd ní, zpracování a recyklaci vybraných odpad s širší p sobností v rámci regionu. - Mimo výše uvedenou skládku odpadu není v ostatních ástech ešeného území uvažováno s umíst ním nové skládky odpadu ani s jiným za ízením pro zneškodn ní odpadu nadmístního významu. - Ukládání stavební suti v rámci ešeného území je ur eno na území skládky TKO Vintí ov. - Sb rný dv r pro odkládání nebezpe ných složek komunálního odpadu bude umíst n v nejvhodn jších lokalitách ur ených pro technické služby obce, výrobní služby, výrobu apod. - V areálu sb rného dvora se nesmí jednat o innosti jiné než takové, které budou stanoveny v provozním ádu. - Bude zajišt na prevence vzniku erných skládek a jejich d sledná likvidace p i uplatn ní souboru opat ení preventivních a následných dle ÚPD. lánek 10 Ochrana p írody , krajiny a územní systémy ekologické stability (1) Na území obce Vintí ov se nachází dva památné stromy chrán né dle zákona. (2) Systém ekologické stability je vymezen v grafické ásti územního plánu. V následné podrobné ÚPD p ípadn ÚPP avšak zejména v návazné dokumentaci týkající se komplexních nebo jednoduchých pozemkových úprav m že být plošné vymezení prvk respektive segment ÚSES zp esn no p ípadn upraveno. (3) Plochy tvo ící sou ást systému ekologické stability krajiny , biocenter , biokoridor , významných krajinných prvk , ploch pro realizaci protierozních opat ení a ostatních ploch souvisejících s ochranou p írody a krajiny jsou nezastavitelné. P ípadný druh a stupe využití jmenovit vymezených ploch ur uje územní plán. lánek 11 Základní limity využití území Obor/Základní charakteristika

Rozsah ochranného pásma (chrán ného území aj.) v m a pod., odkazy a jiné poznámky

DOPRAVA Vymezení vzdušného prostoru, ochranného pásma vzletového a p ibližovacího viz výkresová ást prostoru mezinárodního civilního letišt K.Vary(Olšová Vrata). Vnit ní ani vn jší hlukové pásmo letišt do ešeného území nezasahuje. Železnice/ vle ky

60/30 m od osy krajní koleje

ING.ARCH.O.FÁRA


Silnice II. t . (v extravilánu)

15 m od osy vozovky

Silnice III. t .(v extravilánu)

15 m od osy vozovky

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Venkovní vedení el. VN od 1 kV do 35 kV -pro vodi e bez izolace

7m

Venkovní vedení el. VN od 1 kV do 35 kV -pro vodi e s izolací základní

2m

Venkovní vedení el. VN od 1 kV do 35 kV -pro záv sná kabelová vedení

1m

Venkovní vedení el. VN nad 35 kV do 110 kV

12 m

Venkovní vedení el. VN nad 110 kV do 220 kV

15 m

Venkovní vedení vlastní telekomunika ní sít držitele licence

1m

Venkovní vedení el. VN v lesních pr secích

4 m na jedné stran základ podp rných bod

Podzemní vedení el VN do 110 kV

1m

El. stanice venkovní

20 m od líce obvodového zdiva nebo oplocení

El. stanice s p evodem nap tí nad 1 kV a menší než 52 kV (trafostanice stožárová)

7m

El. stanice s p evodem nap tí nad 1 kV a menší než 52 kV (trafostanice kompaktní a zd né)

2m

El. stanice (trafostanice vestav né)

1 m od obestav ní

Plynovod VTL a VTL p ípojky (ochranné pásmo)

4 m(v lesních pr secích min. volný pruh 2 m od osy)

Plynovod NTL a STL v zast. území (ochranné pásmo)

1m

Technologické obj. plynovod (ochranné pásmo)

4m

Plynovod VTL do DN 100 (bezpe nostní pásmo)

15 m

Plynovod VTL do DN 250 (bezpe nostní pásmo)

20 m

Plynovod VTL nad DN 250 (bezpe nostní pásmo)

40 m

Regula ní stanice VTL

10 m

Vodovodní ady do DN 500 mm

1,5 m od líce potrubí

Vodovodní ady nad DN 500 mm


Kanaliza ní stoky do DN 500 mm


Kanaliza ní stoky nad DN 500 mm


Rozvodné tepelné za ízení (parovody, horkovody,teplovody)

2,5 m od líce za ízení

Vým níková stanice

2,5 m od p dorysu stanice

RR trasa

viz výkresová ást

ODPADY Skládka TKO a PO Chodov


VODNÍ TOKY A VODNÍ HOSPODÁ STVÍ Manipula ní pruh kolem vodote í

6 m dle § 49 odst.2 zákona .254/ 2001 Sb. o vodách ve zn ní pozd jších p edpis

Ochranné pásmo II. stupn (II.B) p írodních lé ivých zdroj láze ského místa Karlovy Vary


ING.ARCH.O.FÁRA


OCHRANA P ÍRODY, ÚSES, POZEMK K PLN NÍ FUNKCE LESA A ZPF VKP vyplývající ze zákona (lesy, vodote e a vodní plochy, mok ady a pod.)


Vymezení ÚSES

viz výkresová a textová ást

Ochranné pásmo lesa (pozemk ur ených k pln ní funkce lesa)

50 m od kat. hranice

T ída ochrany ZPF (nejlepší v ešeném území t ída ochrany ZPF II. a III.)


OCHRANA PAMÁTEK Nemovité kulturní památky (NKP)


Památné stromy (PS)


T ŽBA A OCHRANA LOŽISKOVÝCH ÚZEMÍ, PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ, SESUVNÁ ÚZEMÍ, REKULTIVACE Hranice stanoveného dobývacího prostoru (DP Alberov, MP .j.14.2/781/62 ze viz výkresová ást dne 27.7.1962 Hranice závazných linií zakládání výsypek a t žby (výsypka Vintí ov Pastviny - Týn- Bou í, tzv. Podkrušnohorská výsypka, lom Ji í a Družba) Usnesení vlády R . 490/91 Sb.


Hranice LVN (ložisek výhradních nerost )

viz výkresová ást s tím, že ložisko je kryto výše uvedeným DP

Poddolovaná území (historická t žba)


Hranice území dot eného hornickou inností


Rekultivace území dot eného hornickou inností


OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ Zóna havarijního plánování SU a.s. zpracovatelská ást V esová


Pásmo hygienické ochrany souvislého obytného území (ve vztahu na dolovou 600 m od stanovené hranice intravilánu innost v územních obvodech m stských a obecních ú ad Chodov, Nové obcí (viz výkresová ást) Sedlo, Vintí ov) .j. SÚ/203/92/ŠA/3 ze dne 30.3.1992 Pásmo hygienické ochrany proti hluku (V esová) Rozhodnutí o ochranném pásmu hygienické ochrany p ed hlukem .j.SÚ/968/93/Ša ze dne 18.3.1994


OSTATNÍ Hranice významných zón z hlediska urbanistického a architektonického


(1) P i ízení výstavby v ešeném území musí být respektována omezení vyplývající z uvedených limit využití území. ÁST T ETÍ Ve ejn prosp šné stavby a opat ení ve ve ejném zájmu Ozna ení Urb.zóna Název a charakteristika vybraných VPS (ve ejn prosp šných staveb) VPS

DOPRAVA: K.ú.Vintí ov u Sokolova 047

V. - Cyklostezka

067

II. - Úprava k ižovatky

075

VIII. IX. - Rekonstrukce silnice III/1812 na silnici II. t ídy v úseku k.ú. Vintí ov ke k ižovatce se silnicí II/181 ve Vintí ov v etn doprovodné trasy pro p ší a cyklisty a koridoru pro slaboproudý dálkový kabel dle ÚPN-VÚC

VODNÍ HOSPODÁ STVÍ: KANALIZACE K.ú.Vintí ov u Sokolova

ING.ARCH.O.FÁRA


055

III. - Rozší ení OV pro zlepšení parametr

OV (TI)

VODNÍ HOSPODÁ STVÍ: VODNÍ TOKY A PROTIPOVOD OVÁ OPAT ENÍ K.ú.Vintí ov u Sokolova 065

I - Reanimace vodního toku (3. a 4. etapa)

OSTATNÍ: K.ú.Vintí ov u Sokolova 001 025

VIII. Var.A) - Areál ve ejných technických služeb obce (TI) I. - Ve ejná zele (R) Revitalizace území a sanace bývalého rybníka pro ve ejnou zele s clonící, ochrannou, rekrea n oddychovou funkcí pro místní obyvatele v etn sportovního využití

lánek 12 (1) Plochy pro vybrané nov navrhované ve ejn prosp šné stavby (dále jen VPS) a opat ení ve ve ejném zájmu jsou vymezeny v samostatné grafické p íoze územního plánu .B.6.

ING.ARCH.O.FÁRA


2.GRAFICKÁ ÁST Obsah : A.1. Hlavní výkres M=1:5000 Viz samostatná p íloha B.1. Doprava M=1:5000 Viz také zákres v samostatné grafické p íloze A.1 B.2. Vodní hospodá ství - Zásobování vodou M=1:5000 B.3. Vodní hospodá ství - Kanalizace M=1:5000 B.4. Energetika - Zásobování el. energií M=1:5000 B.5. Energetika - Zásobování teplem a plynem M=1:5000 B.6. VPS, asana ní úpravy a opat ení M=1:5000 Viz samostatná p íloha B.7. Etapizace a rozvojové lokality M=1:5000 B.8. - Zákres vyhodnocení d sledk navrhovaného ešení ÚPD na ZPF a PUPFL M=1:5000 Viz samostatná p íloha B.9. ÚSES M=1:7500 Viz také zákres v samostatné grafické p íloze A.1 v m ítku 1:5000 B.10. Širší vztahy M=1:50000 B.11. Záplavové území M=1:5000 C.1. Schema hlavního výkresu územního plánu M=1:15000

ING.ARCH.O.FÁRA


OBSAH DOKUMENTACE 1.Textová ást Samostatné p ílohy textové ásti: - D) Závazný regulativ 2.Grafická ást Samostatné p ílohy grafické ásti: A.1) Hlavní výkres B.6) VPS, asana ní úpravy a opat ení B.8) Zákres vyhodnocení d sledk navrhovaného ešení ÚPD na ZPF a PUPFL

ING.ARCH.O.FÁRA

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VINTÍOV

Recommend Documents