ÚZEMNÍ PLÁN OBCE TRNAVA

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE TRNAVA

Textová část

2006

1

Územní plán obce Trnava Schvalovací doložka Schvalovací orgán

Zastupitelstvo obce Trnava

razítko:

Číslo usnesení Datum schválení Starosta obce

Břetislav Česnek

Podpis

Pořizovatel

MěÚ Třebíč Odbor rozvoje a ÚP

razítko:

razítko:

Jméno a příjmení

Ing.arch. Ladislav Brožek J.Faimonové 12, Brno Ing.arch. Ladislav Brožek

Funkce

hlavní projektant

Oprávněná osoba pořizovatele Funkce Podpis

Projektant

Podpis

Nadřízený orgán územního pánování Číslo jednací stanoviska

Krajský úřad kraje Vysočina, odbor ÚP a stavebního řádu

Datum vydání stanoviska Jméno oprávněné osoby Podpis

2

razítko:

ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ : OBEC TRNAVA Trnava č.32, 674 01 pošta Třebíč POŘIZOVATEL : MĚSTSKÝ ÚŘAD TŘEBÍČ Odbor rozvoje a územního plánování Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč

ZPRACOVATEL : Ing.arch. Ladislav Brožek J.Faimonové 12, 628 00 Brno adresa kanceláře:

Atelier nad viaduktem Křídlovická 68, 603 00 Brno tel/fax 543 245 340 e-mail: [email protected]

ZPRACOVALI: URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Ing. arch. Ladislav Brožek

DIGITÁLNÍ DATA

Zuzana Kučerová

DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ

Ing. René Uxa

TECHNICKÉ SÍTĚ

PRATIS, s.r.o. Brno Ing. Milan Zámečník, Libor Švarzberger

NÁVRH ÚSES

AGROPROJEKT PSO, s.r.o. Slavíčkova 1b, 638 00 Brno Ing. David Mikolášek

Brno, červen 2006

3

Obsah územního plánu : - Textová část A. Základní údaje a) Hlavní cíle řešení b) Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a řešení územního plánu obce c) Vyhodnocení splnění zadání územního plánu obce d) Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování

B. Řešení územního plánu a) Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce b) Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území c) Návrh urbanistické koncepce d) Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití e) Limity využití území včetně stanovených záplavových území f) Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území g) Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady h) Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění i) Návrh místního ÚSES j) Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav k) Návrh řešení požadavků civilní ochrany l) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů m) Návrh lhůt aktualizace C. Tabulky, přílohy D. Závazná část ve formě regulativů Samostatné přílohy: - Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na a zemědělský půdní fond (ZPF) a na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) podle zvláštních předpisů

4

-

Grafická část

A. Hlavní výkres 1 Hlavní výkres

1: 5000

2 Hlavní výkres – výřez

1: 2880

B. Doplňující výkresy 3 Doprava

1: 5000

4 Elektro, plynovod,

1: 5000

5 Vodovod

1: 5000

6 Kanalizace

1: 5000

7 Veřejně prospěšné stavby

1: 5000

8 Zábor ZPF

1: 2880

C. Schéma hlavního výkresu

5

1) TEXTOVÁ ČÁST

A. Základní údaje a) Hlavní cíle řešení Důvodem pořízení územního plánu je potřeba aktuální územně plánovací dokumentace, která je nutná pro další cílený a plánovitý rozvoj obce. Hlavními cíli řešení územního plánu jsou: - návrh organizace a využití území, návrh rozvojových ploch, stanovení podmínek a regulace pro funkční využití ploch, - návrh řešení přepravních vztahů s vymezením ochranných pásem komunikací, - návrh řešení technického vybavení vodohospodářských, energetických a telekomunikačních zařízení, - návrh místního územního systému ekologické stability.

b) Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a řešení územního plánu obce Pro obec Trnavu byl zpracován ÚPN SÚ klasickou metodou (Stavoprojekt Brno, 09/88). Dokumentace neodpovídá změněným podmínkám v území a aktuálním potřebám obce. ÚP obce Trnava respektuje ÚP VÚC kraje Vysočina (zpracován ve fázi konceptu, zpracovatel: Urbanistické středisko Brno, s.r.o, 2004).

c) Vyhodnocení splnění zadání územního plánu obce Zadání územního plánu obce Trnava bylo projednáno v souladu s § 20 stavebního zákona a schváleno zastupitelstvem obce dne 5.2.2004. Dokumentace byla zpracována v souladu s hlavními cíli a požadavky pro zpracování územního plánu obsaženými v Zadání.

d) Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Územní plán řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území se záměrem vytvořit podmínky pro trvale udržitelný rozvoj obce. Stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné využití funkčních ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. Přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území nejsou potenciálně ohrožovány nevhodnými aktivitami v území. Podmínkou pro jejich zachování a rozvoj je udržení potřebné úrovně ekonomické prosperity regionu.

6

B. Řešení územního plánu a) Řešené území Řešené území, zobrazené na hlavním výkresu, je celé správní území obce (k.ú. Trnava u Třebíče). Podrobnější výkres v měřítku 1: 2880 (výkres č. 2), který svým rozsahem zahrnuje současně zastavěné území obce a nejbližší okolí, kde se v příštím období předpokládá stavební aktivita nebo se tam nalézají přípojné trasy inženýrských sítí, navazující prvky ÚSES ap., je nedílnou součástí hlavního výkresu.

b) Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot území Obec Trnava leží severovýchodně od města Třebíče ve vzdálenosti cca 6 km. Zastavěné území obce leží v nadmořské výšce 428 – 435 m n.m. Na území obce dominuje zemědělská půda (67 % rozlohy k.ú. z toho 87% orná půda, 11,5% trvalé travní porosty a 1,5% zahrady) a pozemky určené k plnění funkcí lesa (22 %). Cca 8% rozlohy tvoří ostatní a zastavěné plochy, 3% vodní plochy. V obci žilo k 31.12. 2003 606 obyvatel, z toho cca 280 ekonomicky aktivních. Většina z nich (více jak 70%) vyjíždí za zaměstnáním z obce, většinou v rámci okresu. Počet obyvatel v obci mírně stoupá (SLDB 2001 - 577 obyv.). Věková struktura obyvatel je příznivá (prům. věk 39 let), velký podíl z celkového počtu obyvatel tvoří osoby do 30 let (237 osob – 41%). Vzhledem k pozici lokálního střediska v sytému osídlení a blízkosti živého města Třebíče je předpoklad, že trend růstu počtu obyvatel bude v budoucích letech mírně pokračovat. Z hlediska hospodářské prosperity patří region okresu Třebíč v současnosti k hospodářsky slabým a strukturálně postiženým oblastem České republiky (17% nezaměstnaných v obci – 2003). V obci je několik podniků, které poskytují zaměstnání pro cca 60 osob. Velkou část zemědělské půdy obhospodařuje podnik ZEPOS s.r.o, hospodaří zde i několik rodinných zemědělských farem. V zemědělském sektoru je zaměstnáno cca 20 osob – 7,5 % z počtu ekonom. aktivních obyvatel). V rámci územní činnosti je třeba vytvářet podmínky pro povzbuzení nových i stávajících ekonomických činností. V obci bylo v roce 2003 211 domů, z toho 174 trvale obydlených. Kromě dvou malých bytových domů (7 bytů) jsou všechny byty v rodinných domech. Infrastruktura obce je dostatečně rozvinuta (veřejný vodovod, kanalizace bez ČOV, plynofikace a další) a bude dále budována. Současná dopravní infrastruktura je stabilizována, bude zkvalitňována odstraněním dílčích dopravních závad a postupnými úpravami dle požadavků ČSN v jednotlivých funkčních třídách. Nedávno byl dobudován a zprovozněn obchvat silnice II/360 podél obce. V obci je mateřská škola, ZŠ pro 1.-5. ročník, sportovní hřiště. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů. Obec má velký rozvojový potenciál v oblasti bydlení a bytové výstavby. Vzhledem k blízkosti města Třebíče a rostoucí mobilitě obyvatel lze předpokládat v budoucím období zvýšený zájem o výstavbu v jejím katastru. Tomu napomohou plánované úpravy silnice II/360 v úseku Třebíč – Velké Meziříčí – D1, které ještě zlepší dopravní dostupnost obce. Již nyní se projevuje kladné migrační saldo (2003 – 11 osob).

7

V poslední době se po realizaci a zprovoznění přeložky (obchvatu) silnice II/360 podél západního okraje zastavěného území obce radikálně změnily místní územní vazby. Každá nová kapacitní komunikační tepna je prvkem, který ovlivňuje nejen komunikační vztahy ale i vztahy ekonomické, které se pak promítají do rozvojových tendencí v území. Realizovaný obchvat přitahuje do své blízkosti zejména ekonomické činnosti a platí to dvojnásob v předmětném území, kde ekonomické prostředí je slabé a podmínky rozvoje nebo přežití podnikatelských aktivit obtížné. Lokalizace podnikatelských záměrů na vhodné místo se snadnou dostupností nejen z hlediska dopravního a technického ale i ekonomického (obchodního) může pak hrát rozhodující roli pro jejich přežití a stabilizaci. Podmínky pro lokalizaci výstavby na území obce jsou složité. V zastavěném území obce se nevyskytují ucelené volné plochy, bytový fond je průběžně obnovován a nejsou zde ani území vhodná k přestavbě. Z hlediska ochrany ZPF je půda na většině pozemků, které navazují na současně zastavěné území obce, zařazena do I. a II. třídy ochrany a jsou považovány za půdy vysoce chráněné. Některé plochy, kde se vyskytují půdy horší bonity jsou obecně méně vhodné pro výstavbu z důvodu obtížné dostupnosti pro dopravní napojení a inženýrské sítě, z důvodů ochrany přírody (přírodní park Třebíčsko), nebo nevhodné pro bytovou výstavbu z jiných důvodů (OP objektů živočišné výrovy). V zájmovém území pro lokalizaci obchodních ekonomických aktivit podél silničního obchvatu se nacházejí převážně vysoce chráněné půdy I. a II. třídy ochrany. Směry rozvoje obce jsou značně omezeny také morfologií terénu. Zastavěné území obce je situováno podél nivy Klapovského potoka a potoka Březinka, které jím protékají a kde terénní poměry neumožňují další navazující výstavbu. Z územního hlediska se vhodné plochy pro výstavbu vyskytují ve vazbě na zastavěné území obce v JZ a SV sektoru a po realizaci obchvatu i v sektoru SZ. Celý katastr obce leží v přírodním parku Třebíčsko. Při povolování výstavby a ostatních činností v zastavěném i nezastavěném území je nutné respektovat ustanovení příslušné vyhlášky. Technické zásahy a výstavba na celém území musí být již ve fázi projektové přípravy projednány s příslušnými orgány zejména s OŽP MěÚ Třebíč. Nesmí docházet k omezení pohybu návštěvníků oblasti na turistických stezkách. Nesmí být neodůvodněně a bez souhlasu OŽP MěÚ Třebíč odstraňována dřevinná zeleň rostoucí mimo les, trvalé travní porosty, mokřady, rokle a jiné přírodní útvary, odstraňovány, poškozovány nebo přemisťovány drobné stavby ani balvany a skalní výchozy, které jsou pro typické pro krajinný ráz. Celý katastr obce je obecně nutno považovat za území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá povinnost investora v případě jakýchkoliv zemních prací a úprav terénu v katastru obce, dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. v platném znění, již od doby přípravy stavby uzavřít smlouvu na provedení záchranného archeologického výzkumu s institucí oprávněnou k provádění archeologických výzkumů. Na část katastrálního území obce zasahuje ochranné pásmo letiště Náměšť nad Oslavou. Veškerá výstavba musí být projednávána s VUSS Brno.

8

c) Urbanistická koncepce Hlavním dlouhodobým zájmem obce je zabezpečení podmínek trvale udržitelného rozvoje. Převažující funkcí v zastavěném území obce bude i v budoucnu venkovské bydlení. Ve vazbě na výše uvedené předpoklady je stanoveno:: -

Využít především volné plochy uvnitř zastavěného území obce jak pro bydlení, tak pro ekonomické aktivity, které mohou být umístěny v obytné zóně.

-

Pro výstavbu rodinných domů využít plochy v trati Záhumenice (zóna bydlení JZ) a po jejich vyčerpání v trati i Kamenůvka (zóna bydlení SV) tak, aby zástavba těsně navazovala na současně zastavěné území obce.

-

Využít pro ekonomické aktivity plochy s půdou horší kvality.

-

Vzhledem k omezeným prostorovým možnostem obce pochy vymezené v ÚPD využít co nejoptimálněji.

Při navrhování výstavby je nutné respektovat ustanovení vyhlášky o přírodním parku Třebíčsko, do kterého náleží celé území obce. Stavební činnost bude soustředěna do zastavěného a zastavitelného území obce, mimo toto území lze stavební činnost provádět pouze výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy. Nebudou budovány nové objekty individuální rekreace (chaty). Je možné rekreační využití stávajících obytných domů a usedlostí. V území se stávající zástavbou – stabilizovaném území a v území s novou výstavbou bude respektován tradiční charakter zástavby a hmotová struktura dané stavebními forem stávajících domů, uličními čarami a zastavěností pozemků. Pro řízení a koordinaci činností v území, zejména při územním řízení stavebních úřadů jsou stanoveny tyto zásady: - Prioritou pro stavební činnost v území je zabezpečení regenerace a stabilizace současně zastavěného území obce, přednostně je třeba využít volné stavební plochy uvnitř obce. Zastavěné území má tvořit kompaktní celek s jasně vymezenou hranicí vůči okolní volné krajině. - Charakter obce, daný urbanistickým uspořádáním veřejných ploch a navazujících stavebních celků, významnými stavbami uvnitř zastavěného území, siluetou vnímanou z dálkových pohledů a jedinečnými specifickými vlastnostmi dílčích lokalit je významnou hodnotou. Rozsáhlejší záměry stavební i jiné činnosti je třeba posoudit z hlediska dotváření harmonických vztahů v území a jejich ochrany, rozhodujícím kritériem nemají být formální atributy tvarové a materiálové ale kvalita architektonickostavebního řešení a realizace stavby.

9

d) Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití Navržené členění do funkčních zón a regulace: Stabilizované území obytné zóny je považováno za plochy bydlení venkovského charakteru. Jsou zde možné a žádoucí dostavby a rekonstrukce pro bydlení při zachování současného charakteru obce a dodržení dále uvedených regulativů funkčního uspořádání. Při dostavbách uvnitř sídelního útvaru je třeba zachovat úměrnou proporci volných a zastavěných ploch. Případné chalupářské využití obytných domů je možné. Kromě jiného (viz regulativy) je nepřípustná výstavba chat na celém území obce (v urbanizovaném i neurbanizovaném území). Nedoporučuje se výstavba samostatných nebo řadových garáží uvnitř obytné zóny. Pro zachování kvalitních hygienických podmínek pro bydlení není možné umisťovat hlučné provozy a provozy produkující látky, znečišťující ovzduší nebo zápach, provozy vyžadující četnou dopravní obsluhu apod. uvnitř nebo v blízkosti obytné zóny. To se netýká domácích dílen a staveb pro podnikatelské účely, běžných a obvyklých ve venkovské zástavbě, pokud jejich provoz nepřípustně neruší bydlení. Nepříznivé vlivy provozu ve výrobní a zemědělské zóně i jednotlivých objektech je nutno redukovat technickými opatřeními a izolační zelení. Nezastavitelné území (plochy zeleně uvnitř obce, krajinné zeleně, zemědělské půdy, plochy lesa - PUPFL, vodní plochy a toky) nelze zastavět vůbec, nebo výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy. Nezastavitelné plochy jsou i uvnitř jednotlivých funkčních ploch urbanizovaného území jako je bydlení, smíšené plochy a další: komunikační průchody a průjezdy, přístupy k objektům, manipulační plochy, volné plochy ponechané pro odtok přívalových ploch, plochy izolační zeleně, předzahrádky apod. Nezastavitelným územím jsou rovněž plochy územního systému ekologické stability (plochy biocenter, biokoridorů a významných krajinných prvků a dalších ploch ochrany přírody). Dle obecně platných předpisů jsou jednotlivé přírodní prvky a krajina jako celek chráněny proti stavebním i nestavebním zásahům ohrožujícím přírodní ráz, geodiverzitu prostředí a charakter krajiny.

10

Regulativy pro funkční uspořádání: URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ - plochy zastavěné (současně zastavěné území obce) a k zastavění určené (rozvojové plochy). PLOCHY BYDLENÍ BV - PLOCHY BYDLENÍ VENKOVSKÉHO CHARAKTERU Slouží převážně pro bydlení (stabilizované území stávající zástavby i rozvojové území). Přípustné funkční využití: - obytné budovy venkovského charakteru (rodinné usedlosti, rodinné domy včetně drobných staveb), které mohou mít užitkové zahrady a zemědělské hospodářství, pokud nebudou narušeny požadavky na bydlení nad přípustnou míru - maloobchodní zařízení, veřejné stravování a ubytování - služby a nerušící řemeslné provozy - rekreační chalupy Podmíněně přípustné funkční využití: - stavby pro sociální účely, stavby církevního, kulturního, zdravotnického, školského a sportovního charakteru, sloužící zároveň potřebám obyvatel přilehlého území Nepřípustné funkční využití: - průmyslové stavby - objekty intenzivní živočišné výroby - služby s negativním dopadem na životní prostředí - řadové garáže BC - PLOCHY BYDLENÍ ČISTÉHO Plochy čistého bydlení slouží bydlení, podíl hrubé podlažní plochy bydlení je větší jak 80%. Přípustné funkční využití: - objekty bydlení (rodinné domy, bytové domy včetně drobných staveb) - drobné nerušící živnostenské řemeslné provozovny, obchody a služby, - ubytovací a stravovací zařízení apod. vestavěné do objektů bydlení - drobné samozásobitelské užitkové zahrady Podmíněně přípustné funkční využití: - objekty občanských sdružení, spolků zájmových organizací apod. - objekty obchodu, služeb a občanské vybavenosti jako samostatné objekty Nepřípustné funkční využití: - obtěžující řemesla, služby a výrobní činnosti, supermarkety, hypermarkety, zemědělská výroba a činnosti, které překračují stupeň zátěže, přípustný pro obytné území PLOCHY REKREACE, SPORTU A ZÁBAVY RS - PLOCHY SPORTU Jsou určeny pro sport a sportovní zařízení. Přípustné funkční využití: - plochy a stavby pro volný čas, aktivní rekreaci a sport, které jsou určeny podrobnější územně plánovací dokumentací, případně urbanistickou studií. - pomocné objekty zabezpečující provoz nebo doplňující účel využití plochy

11

Podmíněně přípustné funkční využití: - stavby pro církevní, kulturní, sociální, školské a zdravotnické účely - maloobchod, nevýrobní služby, ubytovací a stravovací zařízení - otevřená kulturní zařízení (letní kina, diskotéky, terasy apod.) Nepřípustné funkční využití: - umisťování objektů a všech dalších činností a provozů, nesouvisejících s danou funkcí - objekty individuální rekreace, zahrádkářské chaty RR - PLOCHY REKREACE Jsou určeny pro hromadnou a individuální rekreaci a ostatní zařízení v souladu . Přípustné funkční využití: - objekty hromadné a individuální rekreace - plochy a stavby pro volný čas, aktivní rekreaci a sport - pomocné objekty zabezpečující provoz nebo doplňující účel využití plochy Podmíněně přípustné funkční využití: - maloobchod, nevýrobní služby, ubytovací a stravovací zařízení, zařízení občanského a veřejného vybavení Nepřípustné funkční využití: - umisťování objektů a všech dalších činností a provozů, nesouvisejících s danou funkcí a v rozporu s vyhlášeným provozním řádem rekreační oblasti, oplocení pozemků PLOCHY PRO OBČANSKÉ A VEŘEJNÉ VYBAVENÍ OV – PLOCHY VEŘEJNÉ SPRÁVY OK – PLOCHY KULTURY OS – PLOCHY ŠKOLSTVÍ OH – PLOCHY HŘBITOVA Jsou určeny pro umístění staveb a zařízení, sloužících veřejné potřebě. Přípustné funkční využití: - stavby pro veřejnou správu (OV), kulturu (OK), školství (OS), hřbitov (OH) - provozovny služeb a jiné pomocné objekty zabezpečující provoz nebo doplňující účel využití plochy - stavby pro církevní účely Podmíněně přípustné funkční využití: - maloobchodní provozovny a provozovny stravování, ubytování a služeb - sportovní zařízení a stavby Nepřípustné funkční využití: - umisťování objektů a všech dalších činností a provozů, nesouvisejících s danou funkcí PLOCHY SMÍŠENÉ SM - PLOCHY SMÍŠENÉ VENKOVSKÉHO CHARAKTERU Jsou určeny k umístění polyfunkčních obslužných zařízení s bydlením. Přípustné funkční využití: - stavby a přestavby pro bydlení venkovského charakteru s možným hospodářským zázemím, maloobchodní, velkoobchodní provozovny, administrativu, malá zdravotnická zařízení (ordinace), stravovací a ubytovací zařízení, řemeslné provozovny - nevýrobní služby

12

Podmíněně přípustné funkční využití: - monofunkční objekty - stavby pro kulturní, sociální, školské a sportovní účely - drobná výroba a výrobní služby Nepřípustné funkční využití: - obtěžující řemesla, služby a výrobní činnosti, supermarkety, hypermarkety, zemědělská výroba a činnosti, které překračují stupeň zátěže, přípustný pro obytné území SV - PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ Jsou určeny k polyfunkčnímu využití včetně bydlení a výrobních zařízení, které podstatně bydlení neruší. Přípustné funkční využití: - řemesla, výrobní služby, autoservisy, , autodoprava, objekty distribuce, - výroba (nezemědělská i zemědělská)pomocné a související provozy a činnosti, administrativa - pohotovostní byty a ubytování Podmíněně přípustné funkční využití: - stavby pro bydlení s vestavěnými provozovnami a hospodářským zázemím - objekty občanského a veřejného vybavení, stravovací a ubytovací zařízení - velké monofunkční výrobní areály - zemědělská prvovýroba (chovy apod.) Nepřípustné funkční využití: - objekty bytových a rodinných domů - objekty občanské vybavenosti (školství, zdravotnictví, sociální služby a kultura) - rekreační objekty - obtěžující výrobní činnosti, průmyslové provozy T - PLOCHY PRO ZAŘÍZENÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Jsou určeny k umístění zařízení technického vybavení obce a území, vodohospodářských energetických a telekomunikačních zařízení a zařízení pro nakládání s odpady. Přípustné funkční využití: - vodohospodářská, energetická a telekomunikačních zařízení sloužící obsluze obce a území - provozy technických služeb obce a údržby území - nakládání s odpady - pomocné a související provozy a činnosti - vedlejší výrobní a servisní činnost - pohotovostní byty a ubytování Podmíněně přípustné funkční využití: - skladování a zpracování odpadů Nepřípustné funkční využití: - umisťování jiných funkcí

D - PLOCHY PRO DOPRAVU

13

NEURBANIZOVANÉ ÚZEMÍ (plochy nezastavěné a nezastavitelné) : VODOHOSPODÁŘSKÉ PLOCHY Jejich využití je možné pouze v souladu s obecně závaznými právními předpisy, zejména zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, v platném znění. HN - PLOCHY NÁDRŽÍ A JEZER HT – PLOCHY VODNÍCH TOKŮ PLOCHY NELESNÍ ZELENĚ ZO - PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ Jsou určeny pro: - veřejná prostranství - plochy parků - ostatní veřejnou zeleň (parkově upravená veřejná prostranství, liniová zeleň, stromořadí ...) Přípustné funkční využití: - plochy veřejně přístupné – urbánní, veřejně přístupná prostranství včetně zpevněných ploch, vjezdů do objektů, cest pro pěší, cyklistických stezek - vegetační úpravy, které svým charakterem odpovídají funkci plochy s ohledem na související ochranné režimy (režim památkové ochrany, ÚSES ap.) - drobné stavby, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně a mají doplňkovou funkci např. altánky, hřiště ap. Podmíněně přípustné funkční využití: - dočasné drobné stavby a objekty pro maloobchod, stravování, otevřená zařízení (diskotéky, terasy apod.) Nepřípustné funkční využití: - umisťování jiných funkcí ZR - PLOCHY REKREAČNÍ ZELENĚ Slouží rekreaci, pobytu v přírodě. Jsou veřejně přístupné, pozemky není dovoleno oplocovat. Zahrnují volné plochy chatových osad, tábořiště apod. Podrobnosti využití ploch mohou být upraveny samostatnou obecně závaznou vyhláškou obce (statut, provozní řád apod.). Přípustné jsou: - dřevinné porosty, skupiny dřevin, solitéry s podrostem bylin, keřů a travních porostů - udržované travní porosty bez dřevin, květnaté louky - bylinná společenstva Podmíněně přípustné funkční využití: - pěší a cyklistické stezky - drobné sakrální stavby (boží muka, kříže ap.) - drobné stavby, drobná architektura a vybavenost podřízená rekreačnímu účelu plochy - hřiště, pláže apod. - jednotlivé stavby služeb a veřejného stravování, pokud mají doplňkovou funkci a pokud slouží potřebám rekreační funkce plochy (mimo objekty pro ubytování). Nepřípustná je : - výstavba objektů individuální rekreace

14

ZK - PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ Jsou určeny pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území. Přípustné funkční využití: - přirozené, přírodě blízké dřevinné porosty, skupiny dřevin, solitéry s podrostem bylin, keřů a travních porostů - travní porosty bez dřevin, květnaté louky - bylinno - travnatá lada, skály, stepi, mokřady. - komunikace pro obsluhu a údržbu vlastních ploch zeleně, zemědělské půdy a lesů - protipovodňová, protierozní a jiná vodohospodářská opatření (suché poldry apod.) Podmíněně přípustné funkční využití: - pěší a cyklistické stezky - drobné sakrální stavby (boží muka, kříže ap.) - drobné stavby zejména pro vzdělávání a výzkumnou činnost (naučné stezky ap.) Nepřípustné funkční využití: - umisťování jiných funkcí PUPFL - POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Jsou lesní a jiné pozemky, které jsou trvale určeny k plnění funkcí lesů. Jejich využití je možné pouze v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb. o lesích (lesní zákon). PO, PS, PT, - PLOCHY ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ PŮDY Plochy zemědělské půdy dle kultur : PO – plochy orné půdy PS – plochy sadů PT – plochy trvalých travních porostů Plochy zemědělské půdy patří do zemědělského půdního fondu (ZPF), kam náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod. Využití ZPF se řídí obecně závaznými právními předpisy (zejména zák. č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF v platném znění, č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, v platném znění). V územním plánu jsou vymezeny základní požadavky na obhospodařování zemědělského půdního fondu z hlediska ÚSES, požadavky na ochranu půdy proti vodní a větrné erozi. Následně se pozemkovými úpravami ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování.

15

Přípustné funkční využití: Hospodařit na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů, nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a pokud existují, chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav. Změnu louky nebo pastviny na ornou půdu lze uskutečnit jen na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu je oprávněn z důvodu ochrany životního prostředí uložit vlastníku či nájemci zemědělské půdy změnu kultury. Rozhodnutí o uložení změny kultury zemědělské půdy opravňuje vlastníka či nájemce, aby mu orgán ochrany zemědělského půdního fondu uhradil vzniklé náklady a ztráty z této změny vyplývající. Na úhradu výdajů podle tohoto ustanovení lze použít prostředky ze Státního fondu životního prostředí České republiky. Podmíněně přípustné funkční využití: - turistické stezky a cesty na polních cestách - drobné sakrální stavby (boží muka, kříže ap.) - drobné stavby zejména pro vzdělávání a výzkumnou činnost (naučné stezky ap.) Nepřípustné funkční využití: - umisťování jiných funkcí

16

e) Limity využití území včetně stanovených zátopových území e.1. Výčet ochranných pásem vymezených v zákonných předpisech a vyhlášených příslušnými orgány včetně chráněných území. Je obsažen ve výkrese limitů, který je součástí schváleného zadání pro zpracování ÚPO. e.2. Limity, které vyplynuly z procesu projednávání a nově navrhované Objekty místního zájmu ochrany: - urbanistický celek návsi - kostelík sv. apoštolů Petra a Pavla (starší stavba, nynější podoba pochází z klasicistní přestavby z r. 1785). - škola (původní budova z r. 1885) - boží muka u silnice k Rudíkovu na okraji rybníka Velký Bor - památníky, kříže a Boží muka na celém území obce - křížové kameny (smírčí) - zachovaná stavení - přírodní prostředí u rybníků a potoků Ochranné pásmo ČOV: - Ochranné pásmo objektů ČOV bylo navrženo 50 m od vnějšího oplocení objektu. Bude upřesněno dle typu realizované technologie a řešení stavebního objektu. Ochrana krajinného rázu: Celý katastr obce Trnava se nachází na území přírodního parku Třebíčsko. Výstavbu v lokalitách S3 a S4, musí stavebník vždy projednat charakter výstavby s příslušným dotčeným orgánem státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny (OŽO MěÚ Třebíč). Ochranné pásmo chovů hospodářských zvířat: - Ochranná pásma objektů živočišné výroby byla vypočtena dle Metodického návodu pro posuzování chovů zvířat MZd ČR a je vyznačeno v grafické části ÚPO. (výpočtová kapacita : stavy chovů dle OÚ) Ochranné nových trafostanic včetně přívodů VN: - Ochranné pásmo dle zák.č. 458/2000 Sb., § 46 nadzemního vedení VN, definováno jako souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti, měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě strany: 7 m. Ochranné pásmo nových plynovodů dle § 68 zákona č. 458/2001 Sb. - do DN 200 4m - nad DN 500 12 m - STL v zast. území obce 1m Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické, či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení.

17

f) Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území Navržené rozvojové plochy pro bydlení: B1a,b Zóna bydlení JZ – plocha ve vazbě na současně zastavěné území obce Kapacita: 80 – 100 RD Funkční regulace: bydlení čisté Prostorová regulace: dle zastavovacího plánu Objemová regulace: max. 2 NP a podkroví B2 a,b,c,d,e,e,f,g,h,i,j,k,l Kapacita: Funkční regulace: Prostorová regulace: Objemová regulace:

Rozptýlené lokality bydlení uvnitř současně zastavěného území obce – proluky 27 RD venkovské bydlení zachovat vazbu na okolní zástavbu max. 2 NP a podkroví

B3 a,b,c Kapacita: Funkční regulace: Prostorová regulace: Objemová regulace:

Lokality bydlení na SZ okraji současně zastavěného území obce. 17 RD venkovské bydlení dle zastavovacího plánu max. 2 NP a podkroví

B4 Kapacita: Funkční regulace: Prostorová regulace: Objemová regulace:

Zóna bydlení SV – plocha ve vazbě na současně zastavěné území obce 20 RD venkovské bydlení dle zastavovacího plánu max. 2 NP a podkroví

B5 Kapacita: Funkční regulace: Prostorová regulace: Objemová regulace:

Lokalita bydlení na JV okraji současně zastavěného území obce. 11 RD venkovské bydlení dle zastavovacího plánu max. 2 NP a podkroví

B6 Kapacita: Funkční regulace: Prostorová regulace: Objemová regulace:

Lokalita bydlení na JV okraji současně zastavěného území obce. 2 RD venkovské bydlení zachovat vazbu na okolní zástavbu max. 2 NP a podkroví (platí pro celou obec)

B7 a,b,c,d Kapacita: Funkční regulace: Prostorová regulace: Objemová regulace:

Lokalita bydlení na JV okraji současně zastavěného území obce. 10 RD venkovské bydlení zachovat vazbu na okolní zástavbu max. 2 NP a podkroví (platí pro celou obec)

18

Další navržené plochy : označení

popis

R1

Rozšíření sportovního areálu

rekreace a sport – RS

R2

Plochy pro hřiště Záhumenice

rekreace a sport – RS

S1 a,b

Smíšené plochy u obchvatu silnice II/360 Smíšené plochy u obchvatu silnice II/360 Smíšené plochy u obchvatu silnice II/360

S2 a,b S3

funkční a objemová regulace

smíšené plochy venkovského charakteru - SM smíšené plochy venkovského charakteru - SM smíšené plochy venkovského charakteru – SM charakter výstavby projednat s příslušným orgánem OŽP smíšené plochy venkovského charakteru – SM charakter výstavby projednat s příslušným orgánem OŽP smíšené plochy venkovského charakteru - SM smíšené plochy venkovského charakteru - SM smíšené plochy výrobní - SV

S4

Smíšené plochy u obchvatu silnice II/360

S5 a,b

Smíšené plochy v rekreační zóně

S6 a,b

T1

Smíšené plochy uvnitř souč. zastavěného území obce Smíšené plochy u zemědělského areálu Plocha pro ČOV

D1

záhumenice

doprava - D

D2

sever obce

doprava - D

D3a,b

chodníky

doprava - D

T2 – T6

Plochy pro nové trafostanice

S7

technická infrastruktura – TI

technická infrastruktura - TI

NEURBANIZOVANÉ ÚZEMÍ – nezastavitelné plochy H1 - H9 Z1 Z2, Z3

Nové vodní nádrže na plochách určených KPÚ Plochy nelesní zeleně

nádrže a jezera - HN

Plochy nelesní zeleně – suché poldry na plochách určených KPÚ

zeleň krajinná - ZK

19

zeleň rekreační - ZR

g) Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady g.1. Doprava 1. Přepravní vztahy Obec Trnava dopravně spáduje především k okresnímu městu Třebíč (5 km po II/360) s možností dalšího napojení na Jaroměřice, Znojmo a Rakousko (II/360 a I/38), Náměšť nad Oslavou, Brno (I/23) případně jižní Čechy (I/23) a Jihlavu (II/405). Severním směrem je po II/360 dostupné Velké Meziříčí s napojením na D 1( Praha, Brno). Svým významem je v dopravních vztazích převažující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. Katastrem obce neprochází železniční trať, nejbližší stanice v Třebíči na trati číslo 240 Brno - Jihlava - Havlíčkův Brod je vzdálená asi 6 km od obce po silnici II/360, opačným směrem potom Rudíkov na trati č. 252 Studenec - V. Meziříčí - Křižanov. Situace širších dopravních vztahů je obsažena v části C. Tabulky, přílohy. 2. Silniční síť Katastrálním územím obce Trnava prochází silnice: II/360 Letohrad - Polička - Nové Město na Moravě - Třebíč - Jaroměřice nad Rokytnou II/390 Nedvědice - Osová Bítýška - Budišov (bez přímé vazby k obci) III/3601 Trnava - spojovací III/36060 Trnava - Budíkovice III/36059 Přeckov - Horní Vilémovice - Benetice ( na severní hranici katastru) V rámci celostátního sčítání dopravy na silniční síti v roce 2000 bylo na silnici II/360 provedeno sčítání na sčítacím úseku č. 6-1740 (S = 2.698 voz/24 hod.) a č. 6-1750 (S = 3339 voz/24 hod.), na silnici II/390 na sčítacím úseku č. 6-5898 (S = 828 voz/24 hod.). Při posuzování hlukové hladiny v obci (kap.8) byly tyto hodnoty použity, pro dopravní zatížení silnice III/3601 byl proveden odborný odhad. 2.1 Výhledové řešení silniční sítě, dopravní závady V roce 2003 byla v katastru obce ukončena výstavba obchvatu obce silnicí II/360 v kategorii S 9,5 /70. Další etapy úprav (Třebíč - Pocoucov a Oslavička obchvat) probíhají mimo katastr obce. Napojení na stávající komunikace je zajištěno úrovňovým křížením se silnicí III/360360 a dále úpravou původního napojení v severní části obce. Jižní napojení bývalé II/360 bylo zrušeno a komunikace slouží pouze jako účelová k obsluze okolních pozemků a chatové oblasti. Bývalá II/360 byla v rámci průtahu obce Trnava převedena na III/3601. U ostatních silnic (II/390 a III/36060) se dle vyjádření příslušných správních orgánů neočekávají výraznější změny již stabilizovaných tras s výjimkou odstranění existujících dopravních závad a průběžné úpravě komunikací v třídách, požadovaných ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, případně ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Silnice II/3601 má mimo obec šířku 6,5 m a je tvořena kvalitním asfaltovým betonem. Silnice II/390 má šířku 6,5 m a je na katastru vedená ve vzrostlém stromořadí, silnice III/36060 mimo zastavěné území cca 5,5 - 6 m penetračního makadamu.

20

Konkrétní dopravní závady, označené ve výkresové části: DZ 1 Nevyhovující směrové a šířkové poměry v zatáčce III/3601 u hostince, nevybudovaný chodník DZ 2 Nesouvislý (přerušovaný) chodník u průtahu silnice III/3601 bez další návaznosti. DZ 3 Nevyhovující rozhledové, směrové a výškové poměry na napojení MK na III/3601 DZ 4 Nevhodné umístění křižovatky silnic II/360 a III/36059. Ve směru od V. Meziříčí není za horizontem stoupání křižovatka napojení zřetelná - lze řešit omezením rychlosti na 70 km/hod. Ke zmírnění negativního působení výše uvedených DZ přispívá výrazné snížení intenzity dopravního provozu v obci. 2.2 Kategorizace silnic Dle kategorizace silniční sítě dle zásad ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic" se předpokládají postupné úpravy silnice II/360 v kategorii S 9,5/70, u silnice II/390 S 7,5/60 a III/36060 mimo zastavěné území potom S 7,5/ (50). V zastavěné části obce byl v souladu s požadavky ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ zařazen silniční průtah III/3601 a III/36060 ve funkční třídě B2 (sběrná s omezenou dopravní obsluhou), které odpovídá kategorie MS 9/50. Průtah je již v této kategorii v centrální části upraven s minimálně jedním vybudovaným chodníkem .V okrajových částech má komunikace spíše charakter intravilánové silnice bez okolních úprav. Ochranné pásmo u silnic II. a III. třídy mimo průtah silnic zastavěným územím činí 15 m od osy, (Silniční zákon 13/1997 Sb.). Rozhledové pole u silnic mimo zástavbu činí 100 a 55 metrů, v zástavbě bylo v souladu s ČSN 73 6110 voleno 35 a 25 m (délky rozhledu pro zastavení). 3. Síť místních komunikací Většinu MK v obci lze zařadit do funkční třídy D1 - zklidněné se smíšeným provozem. Kromě průtahu silnice (B2) je jako obslužná - funkční třída C3, kategorie MO 8/40 zařazena ještě MK podél Klapovského potoka a také část bývalé II/360 směrem na Třebíč. U zklidněných MK je nevyhovující jak šířkové (DZ 5) a částečně i směrové a výškové uspořádání, dále také technický stav konstrukce vozovky, kterou kromě kvalitního AB tvoří porušený penetrační makadam, nebo uježděná písčitá hlína. Tyto MK většinou postupně přecházejí do zanedbaných polních cest nebo slepě končí v roztroušené obytné zástavbě. Úpravy konstrukce vozovky jsou možné (v závislosti na finančních možnostech), šířkové ani výškové uspořádání není ve většině případů limitující. Samostatnou otázkou je technický stav mostu přes Klapovský potok. V rámci úprav MK byla navýšena a tím i přitížena jeho konstrukce o cca 8 cm AB - je zapotřebí zajistit statický přepočet a případné omezení povoleného zatížení.

21

4. Doprava v klidu S ohledem na malou kapacitu většiny objektů občanské vybavenosti v obci je výpočet dle ČSN 73 6110 problematický, parkovací plochy je nutno navrhovat spíše podle potřeb jednotlivých objektů . Výpočet koeficientu pro přepočet počtu potřebných stání pro obec - informativní stupeň velikost sídel. útvaru poloha objektu automobilizace (počet obyvatel)

dělba dopravní práce

3,0

do 20 000

vyšší vybavenost 30:70

1,2

0,4

0,8

1,2

výsledný koeficient

0,46= 0,5

Současný a požadovaný stav parkovišť je zachycený v následující tabulce : druh objektu

účel.jed./1 stání

potřeba stání skutečný stav redukovaná

kult. dům

5 míst

10

15*

restaurace Spectrum

5 míst

5

5 před objektem DZ 2

OÚ

30 m2

2

5*

Pošta

30 m2

2

5*

obchod Smíšené zboží

20 m2

2

3 - před objektem

sportovní areál

10 návštěvníků

5

20 - nezpevněné - upravit*

Mateřská školka

45 zam., návštěvníci 2

sdílet se sportovištěm***

škola

45 zam., návštěvníci 2

sdílet se sportovištěm***

hřbitov

700 m2

4

upravit před objektem **

kostel

5 návštěvníků

6

upravit před objektem **

Nábytek

7 zaměstnanců

2

5 před objektem

Autodíly

7 zaměstnanců

2

3 před objektem

Agro

7 zaměstnanců

2

3 v objektu

Dřevo

7 zaměstnanců

2

3 v objektu

statek ZEPOS, s.r.o.

7 zaměstnanců

3-5

10 v objektu

*/ ** /***- sdílené odstavné plochy na návsi/ před kostelem/sportovištěm Uspokojování potřeb dopravy v klidu v obytné zástavbě se předpokládá především na vlastních pozemcích u rod. domků (vestavěné garáže, hospodářské objekty apod.). Při výstavbě nových rodinných domků doporučujeme v podmínkách stavebního povolení požadovat vyřešení odstavování vozidel v objektu, příp. na pozemku stavebníka. Stejné podmínky je třeba vyžadovat i při povolování stavebních úprav v oblastech, kde je odstavování vozidel problematické - především podél průtahu silnic.

22

5. Veřejná hromadná doprava osob Hromadná doprava osob v oblasti je zajišťována především autobusovou dopravou. 5.1. Autobusová doprava: V katastru obce se na průtahu III/3601 nachází dvě místa se zastávkami. Každá zastávka má vybudovaný záliv, u zastávky ve středu obce je zděný přístřešek. Docházkové vzdálenosti (500 m chůze) jsou vyznačeny ve výkrese dopravy a jsou pro většinu obyvatel obce přijatelné. Další zastávky jsou u křižovatek silnic I/360 a II/390 (DZ 4) a na II/390 u Nového Dvora. Přehled linek autobusové hromadné dopravy 790 290 790 310 840 210

Třebíč - Budíkov - Bochovice - Batouchovice 3+1 TRADO BUS s.r.o. Třebíč Třebíč - Oslavička - Budišov - Nárameč 3+3 TRADO BUS s.r.o. Třebíč Žďár nad Sázavou - Velké Meziříčí - Třebíč 5+5 ZDAR a.s. Žďár nad Sázavou

5.2.Železniční doprava: Katastrem obce neprochází železniční trať, nejbližší stanice je v Třebíči na trati číslo 240 Brno - Jihlava - Havlíčkův Brod je vzdálená asi 6 km od obce po silnici II/360, opačným směrem potom Rudíkov na trati č. 252 Studenec - V. Meziříčí - Křižanov. 6. Účelová doprava Účelové komunikace v katastru slouží především zemědělské, případně lesní výrobě. Statek ZEPOS, s.r.o.je umístěn na severním okraji obce s napojením na III/3601 (a následně II/360) a dále účelovými komunikacemi do obhospodařovaných polí. Nově jsou vybudovány krátké ÚK podél nového úseku II/360. Navržená cestní síť v krajině je převzata z návrhu společných zařízení komplexní pozemkové úpravy, které je před dokončením. Polní cesty jsou nezpevněné, napojení na silnice nesplňuje , kromě nových ÚK podmínku zpevněné části v délce 20 m. K dopravní obsluze rekreačních objektů v chatové oblasti Opatůvka i v dalších částech katastru obce slouží systém polích cest, částečně zpevněných na příjezdu s omezením vjezdu. K převedení do účelových komunikací je dále navržena jižní část bývalé II/360. 7. Pěší a cyklistická doprava 7.1 Pěší trasy V obci jsou vybudovány přilehlé chodníky u průtahu III/3601, resp. III/36060. Jejich absence je hodnocena jako DZ 1 a DZ 2. Samostatné chodníky /pěší stezky se v obci prakticky nevyskytují kromě lávek pro pěší přes Klapovský potok. Některé MK v zástavbě přecházejí do pěších stezek. Katastrem obce vedou dvě značené turistické cesty: modrá: Třebíč - Kobylinec - Budišov - Tasov žlutá: Uhřínov - Přeckov - Trnava -- Kobylinec 7.2. Cyklistická doprava Katastrem vedou značené cyklistické stezky: 5106 Třebíč - Nárameč a 5214 23

8. Vliv dopravy na životní prostředí Hladina hluku z dopravy ve venkovním prostoru je stanovena výpočtem podél obchvatu silnice II/360 - izofona 50/40 pro rok 2000 a 2020 a dále průtahem III/3601 zastavěnou části obce v průměrné vzdálenosti 15 m od osy komunikace a výšce 1,5m nad terénem. Nejvyšší přípustné hladiny hluku z dopravy ve venkovním prostoru jsou stanoveny ve smyslu Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 502/2000 Sb. ze dne 27. listopadu 2000. Podle tohoto předpisu je nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru pro účely územního plánování stanovena v hodnotě L Aeq,T = 50 dB. Po započtení korekcí dle přílohy č. 6 je nejvyšší přípustná 24 hodinová dlouhodobá ekvivalentní hladina Ldvn rovna 60dB, noční dlouhodobá ekvivalentní hladina Ln potom 50dB. Dosažená hluková hladina v roce 2000 přitom činí 56,65 resp. 43,95 dB(A). Z výše uvedených údajů vyplývá, že takto vypočtené hlukové hladiny nedosahují v blízkostí silnice III/3601 významných hodnot. Pro silnici II/360 byla informativně stanovena izofona 50/40 dB (A) pro rok 2000 (45 m) a ve výhledu roku 2020 (51 m). Ke snížení vlivu emisí hluku na obec přispívá jednak vedení komunikace v zářezu, na mostním objektu potom výstavba protihlukových stěn. Výpočet vzdálenosti izofony od osy komunikace v extravilánu je vzhledem ke způměrovaným vstupním hodnotám pouze přibližný. Výpočet hladin hluku je proveden dle novelizované metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy, zpracované Ing. Kozákem, CSc. a RNDr. Liberkem - Praha 1995 a je obsažen v části C. Tabulky, přílohy. Přesnější stanovení hlukové hladiny v obci je nutno ověřit hlukovou studií.

podrobnějším rozborem a

g. 2. Občanské vybavení Předmětem návrhu územního plánu je plocha pro rozšíření areálu hřiště pro kopanou, kde se předpokládá i dobudování vybavení. V příštím období budou probíhat opravy a údržba nemovitostí v majetku obce.

24

g.3. Technické vybavení - zásobování vodou, zásobování plynem, odkanalizování, vodní toky a plochy 1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU 1.1. Současný stav, V obci je vybudován veřejný vodovod, napojený přívodním řadem na severní větev oblastního vodovodu Třebíčsko. Severní větev je druhá nejvýznamnější větev systému a přivádí na území vodu z ÚV Mostiště. Její primární rozvod je provozován již řadu let. Větev prochází severozápadním územím katastru obce a je složena ze dvou potrubí. Jedno je z oceli DN 300 a druhé z azbestocementu DN 400. Přívodní řad do obce je z PVC 110 a je napojen na ocelové potrubí DN 300 v prostoru mezi Trnavským a Klapovským potokem. Tlakové pásmo v části severní větve oblastního vodovodu, která prochází katastrem obce, je určeno přerušovací komorou Rudíkov s kótou 551,3 m.n.m. Protože zástavba v obci se nachází mezi kótami 420 – 440 m n.m., je v blízkosti místa napojení umístěna šachta s redukčním ventilem. Vodovod byl uveden do provozu v prosinci 2002. Délka přivaděče PVC 90 je 1214 m, délka rozvodné sítě k 1.7.2003: PVC 90/3.5 – 1389,1 m, PE 63/8.6 1936 m, PVC 110/4.2 – 1694 m. Obec Trnava je členem Svazku obcí Vodovody a kanalizace se sídlem v Třebíči. Vodovod je ve vlastnictví obce Trnava, je provozován na základě smlouvy Vodárenskou akciovou společností, a.s., divize Třebíč. Obec je zásobena užitkovou vodou z veřejných i soukromých studní. 1.2. Návrh zásobení pitnou vodou Bilance potřeby vody Základní parametry Počet zásobených obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná Voda fakturovaná pro obyvatele Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva Spec. potř. fakt. Vody Spec. potř. vody vyrobené Průměrná denní potřeba Max. denní potřeba

Ozn. Jednotky Nz VVR VFC VFD Qs,d Qs Qs,v Qp Qd

obyv. tis.m3/r tis.m3/r tis.m3/r l/(os.den) l/(os.den) l/(os.den) m3/d m3/d

2000 577 19,9 17,8 15,5 70,1 80,3 89,9 54,6 81,8

Rok 2005 576 22 17,8 15,5 70,1 80,3 99,5 60,3 90,5

2015 536 27,3 16,7 14,5 70 80,9 132,3 74,9 112,3

Stávající stav zásobení pitnou i užitkovou vodou v obci je vyhovující, do budoucna je plánováno prodloužení vodovodních řadů dle potřeb rozvoje obce. Z hlediska požárního zásobování vodou doporučujeme v centrální části obce umístit nadzemní požární hydrant. Stávající vodní nádrže jsou ve větší vzdálenosti než 600 m. Pro konkrétní plánovanou zástavbu je zapotřebí provést posouzení dle ČSN 73 0873 Zásobování požární vodou.

25

1.3. OP vodních zdrojů, vodovodu Na jihovýchodní hranici katastru obce se nachází ochranné pásmo vodního zdroje Hostákov. Na severním okraji obce se také nachází vodní zdroj bývalého JZD. OP vodovodu dle zák.č. 274/2001 Sb. od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu: - do průměru 500 mm 1,5 m - nad 500 mm 2,5 m 2. ODKANALIZOVÁNÍ OBCE 2.1. Současný stav V obci je vybudována jednotná kanalizační síť s povolením k vypouštění odpadních vod. Materiál částečně z betonových trub, částečně z kameninových rour. Stáří kanalizace je přibližně 30 roků, kvalita trubního materiálu a technický stav odpovídá stáří a budování kanalizace svépomocí. Je používána jako dešťová kanalizace. Vyústění kanalizace je do Klatovského potoka a do potoka Březinky. Současný stav této kanalizace je nevyhovující. Provozovatelem kanalizace je obec. Splaškové vody z nemovitostí jsou odváděny do jímek a septiků s vyústěním do trativodů nebo do jednotné kanalizace, která tak odvádí odpadní vody přibližně z 75 % zástavby. Pasport ani souvislá dokumentace nejsou zpracovány. Obec připravuje realizaci pro odvádění splaškových vod. Splaškové vody z nemovitostí, které nejsou zaústěny do dešťové kanalizace, jsou odváděny do jímek na vyvážení. 2.2. Návrh odkanalizování Pro odkanalizování obce je firmou ECenviconsult zpracován projekt ve stupni DUR. Navržen je oddílný kanalizační systém s využitím stávající kanalizace jako dešťové a vybudováním nové splaškové kanalizace. Jedna kanalizační větev je navržena jako jednotná s odlehčením do Klapovského potoka.V obci bude vybudována čistírna odpadních vod (do 750 EO). Pro využití původní kanalizace jako dešťové bude na základě zdokumentování technického stavu stávajících stok a posouzení kapacity kanalizační sítě provedena dle potřeby její rekonstrukce a doplnění (revizní šachty, uliční vpustě s kalovým prostorem a další). Zvýšená pozornost musí být věnována odkanalizování komunikací a zpevněných ploch ve výrobních provozech. Splašková kanalizace je navržena v min. profilech DN 250 a 300 mm, materiál HDPE. Trasa je volena tak, aby bylo možné odvedení splaškových vod ze všech nemovitostí (včetně občanské vybavenosti a stávající drobné výroby). Přípojky v současné době napojené do dešťové kanalizace se musí přepojit na novou kanalizaci. Doporučujeme zvážit ekonomiku vedení dvou kanalizačních řadů v jedné ulici, které jsou v některých částech obce navrženy. Vzhledem ke konfiguraci terénu bude třeba splaškové vody z části území přečerpávat, čerpací stanice je navržena na okraji navrhované plochy pro výstavbu RD Záhumenice. Pro případné budoucí odvádění vod z nových výrobních provozů do kanalizace a ČOV, je zapotřebí dodržet limity dané kanalizačním řádem a případně provozy vybavit primárním čistícím zařízením. Pro čištění odpadních vod je navrženo vybudování mechanicko-biologické čistírny s nitrifikací a denitrifikací, umístěnou pod obcí. Recipientem je Klapovský potok, správcem

26

toku v prostoru navrhované ČOV jsou Lesy ČR, oblastní správa toků Brno. Ochranné pásmo je navrženo 100 m od středu ČOV.. Realizace navrženého řešení se předpokládá v rámci platnosti PRVK, tj. do konce roku 2014. OP kanalizace dle zák.č. 274/2001 Sb. od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu: - do průměru 500 mm 1,5 m - nad 500 mm 2,5 m 3. VODNÍ TOKY A PLOCHY 3.1. Vodní toky v katastru obce Katastr obce leží v povodí Klapovského potoka (místně nazývaného Klapůvka), který se vlévá do řeky Jihlavy mezi Třebíčí a Vladislaví - číslo povodí: 4-16-01-094. Potoky na území obce nejsou vodohospodářsky významnými toky. Klapovský potok Potok pramenní po vrchem Jelení hlava v polesí Klapov, 1 km jižně od Horních Vilémovic. Správu a údržbu mají na starosti Lesy ČR, oblastní správa toků Brno. Jeho koryto je v zastavěném území obce částečně upraveno. Trnavský potok Je pravostranným přítokem Klapovského potoka. Větší část jeho trasy od pramene v Klapovském polesí po silnici z Budíkovic do Trnavy je charakterizována jako občasný tok, v dalším průběhu je koryto až k soutoku s Klapovským potokem 500 m SV od zastavěného území obce Trnavy upraveno. Údržbu má na starosti Zemědělská vodohospodářská správa – pracoviště Třebíč. Potok Březinka Potok vytéká z rybníka Březina v severní části katastru obce. Potok tvoří v části trasy hranici mezi katastry Trnava a Nárameč. Protéká polesím Březina a částečně JV částí zastavěného území obce, kde se levostranně vlévá do Klapovského potoka. Je v přirozeném stavu a správu a údržbu mají na starosti Lesy ČR, oblastní správa toků Brno. Ostatní toky Kromě uvedených toků se na katastru obce nachází toky ve správě Zemědělské vodohospodářské správy – pracoviště Třebíč: - bezejmenný potok protékající rybníkem Opatůvka a okolní rekreační oblastí - bezejmenný tok protékající rybníky Velký Bor a Malý Bor, pravostranný přítok potoka Březinka v km 1.500 .- 2,298 od pramene k rybníku Horní Přeckov (v evidenci ZVHS vedený jako Přeckovský potok) 3.2. Vodní plochy v katastru obce V katastru obce se nachází: Velký a Malý Bor Oba rybníky se nachází v severní části katastru na bezejmenném toku, pravostranném přítoku potoka Březinka. Po hrázi rybníka Velký Bor prochází úsek silnice II/360 Třebíč – Velké Meziříčí. Velký Bor 22,0 ha Malý Bor 6,4 ha

27

Veselý rybník Nachází se ve východní části katastru obce. Rozloha 1,3 ha.Vodu z rybníka odvádí krátký bezejmenný tok do potoka Březinka. Rybník Březina Na severním okraji katastru obce, po hrázi rybníka prochází úsek silnice II/360 Třebíč – Velké Meziříčí. Rozloha 1,7 ha. Z rybníka vytéká potok Březinka, který později prochází částí zastavěného území obce Trnava. Rybník Opatůvka JZ od zastavěného území obce Trnava na bezejmenném toku. Okolo rybníka se nachází rekreační oblast s chatami. Rozloha 1,8 ha. Ostatní vodní plochy: - bezejmenný rybníček zvaný „Stávek“ u mlýna v západní části zastavěného území obce Navržené vodní plochy: V rámci komplexní pozemkové úpravy byly v území vytvořeny parcely pro 9 rybníků: - 2 rybníky u Záhumenic na jižním okraji obce (H1, H2) - další rybníky na Trnavském potoce u silnice do Budíkovic (H3) - rybníky v trati Lecké žleby (H4), Za Borem (H5) - rybník na potoce Březinka v údolí těsně pod silnící Trnava – Rudíkov, p.č. 5203(H6) - malý rybník v Cihelně (H7) - dva rybníky na okraji obce pod obchvatem silnice II/360 (H8, H9) Navržené suché poldry: V rámci komplexní pozemkové úpravy byly na katastrálním území vytvořeny parcely pro 2 suché poldry nad obcí: - na Trnavském potoce (Z2) - na Klapovském potoce (Z3) 3.3. Záplavová území V zájmovém území se nenachází žádná vyhlášená záplavová území. 3.4. Doporučení Doporučujeme provést odstranění nánosů z koryt všech vodních toků a dbát dle potřeby na jejich pročištění, probírku přestárlých a nekvalitních porostů a doplnění nových břehových porostů s druhovým včleněním do původního stavu. V delším časovém horizontu doporučujeme provést revitalizaci upravených částí toků. Podobná doporučení platí pro čištění a údržbu břehových porostů vodních nádrží. U stávajících rybníků doporučujeme ověřit, zda způsob hospodaření odpovídá schválenému manipulačnímu řádu a zda je vykonáván technicko-bezpečnostní dozor vodního díla. Velmi je důležité ověřit stav hrází a bezpečnostních přepadů u rybníků Malý a Velký Bor. Jejich špatný stav a nedostatečná kapacita, může mít za následek havárii, která ovlivní část zastavěného území obce. V zastavěné části obce doporučujeme ověřit kapacity potoků Březinka a Klapovského, zda jsou dostatečné pro průchod Q 100, vyhodnotit záplavová území a vyloučit povolování staveb v tomto území (zejména staveb pro bydlení). Nelze zastavovat průchody v zástavbě pro odtok přívalových vod ze svodnic v terénu pod úpatím svahů! Doporučujeme, aby kapacita bezpečnostního přepadu na nově navrhované nádrži na potoce Březinka byla větší než Q100.

28

4. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ V rámci katastru se nevyskytuje území s výrazným erozním ohrožením tekoucí vodou, současný stav je z hlediska odvádění povrchových vod v řešeném území převážně uspokojivý. Na části území se přesto vyskytuje zvýšený odtok za přívalových srážek. Narůstající rychlost vody způsobuje v terénu s chybějícím lesním nebo travnatým povrchem velký odnos splavenin, které jsou transportovány do vodních toků a nádrží. Zástavba obce je soustředěna v širším prostoru údolních niv Klapovského potoka a potoka Březinky. Větší přítoky, které jsou způsobeny odtokem z komunikací, zpevněných ploch a střech objektů jsou zachyceny stávající dešťovou kanalizací s vyústěním do vodoteče. Mimo zástavbu je třeba na pozemcích katastru obce dodržovat standardní protierozní opatření v oblasti agrotechnické a organizační, doplňkově potom v oblasti technické. Z organizačních opatření je třeba navrhnout a dodržovat protierozní osevní postupy, t.j. rozmístění zemědělských kultur do honů tak, aby se pravidelně střídaly. Výrazné protierozní účinky mají pícniny, zejména vojtěška a traviny, naopak ohrožení erozí zvyšuje pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, slunečnice apod.). Při správném použití jsou osevní postupy významným prostředkem k ochraně půdy před erozí, důležité je rovněž pásové střídání plodin v závislosti na sklonitosti pozemků. Z agrotechnických opatření doporučujeme především zvyšování vodní jímavosti půdy zvyšováním obsahu humusu a zlepšováním půdní struktury. Pro vytvoření příznivé půdní struktury je důležitý obsah humusu, proto je potřebné periodické hnojení půdy statkovými hnojivy, zeleným hnojením, zaoráváním slámy apod. Doporučujeme v zemědělství minimalizovat chemizaci při ochraně rostlin a omezit aplikaci umělých hnojiv. Tím vzniknou příznivé podmínky pro rozvoj půdních organizmů (edafonu), jehož činnost výrazně zvyšuje infiltrační schopnost půdy. Ze stavebnětechnických opatření se jedná především o zřizování a udržování záchytných průlehů a příkopů. Tyto objekty mají za úkol zachytit povrchový odtok z výše položeného povodí a odvést ho neškodně do zatravněných údolnic nebo svodných průlehů a příkopů. Šířka zatravněného průlehu by měla být min. 10 m. Travnatý pruh o šířce min. 10 m by měl být také kolem každého rybníka. 5. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Obec byla plně plynofikována v roce 2001. V obci je proveden rozvod STL z trub polyetylenových 63 a 90 mm z materiálu LPE. Na plynovod jsou připojeny v podstatě veškeré nemovitosti: rodinné domy, objekty občanské vybavenosti i výrobní objekty. STL plynovod je napojen na VTL RS plynu Ptáčov. Ochranné pásmo plynovodů dle § 68 zákona č. 458/2001 Sb. - do DN 200 4m - nad DN 500 12 m - STL v zast. území obce 1m Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické, či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení.

29

ZDROJE INFORMACÍ -

Základní vodohospodářská mapa České republiky 1 : 50 000, list 23-42 Třebíč Základní mapa ČR 1 : 10 000 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina Projekt ČOV a kanalizace Trnava, ECenviconsult s.r.o.Brno, 2004, DUR Údaje od obecního úřadu z června 2005

g.4. Zásobení elektrickou energií V katastru se nachází venkovní vedení VN a zemní kabelová síť NN, venkovní a zemní kabelové přípojky pro nemovitosti a trafostanice v majetku E.ON Česká republika, a.s.Brno. Elektrická energie pro obec Trnavu je zajišťována ze systému 22 kV (vedení Vn 132) přes distribuční trafostanice 22/0.4 kV: název Eurotel Velký Bor Statek Obec Opatůvka Boldáška Bytovky Školka Dvorek

druh betonová betonová betonová betonová železná betonová betonová betonová betonová

do 250 kVA do 400 kVA do 400 kVA do 400 kVA do 250 kVA do 400 kVA do 630 kVA do 630 kVA do 250 kVA

kapacita 50 kVA- cizí cizí cizí 400 kVA 100 kVA 400 kVA 630 kVA 630 kVA 50 kVA

Distribuční síť má přenosovou schopnost pro stávající odběry. Celková rekonstrukce byla provedena v roce 1982. Další rozvoj energetických zařízení bude záviset na rozvoji obce. Plochy pro výstavbu dalších trafostanic jsou zařazeny do územního plánu obce, akce jsou součástí seznamu veřejně prospěšných staveb. Západně od obce prochází dvojité venkovní distribuční vedení VVN 2x110 kV č.516/5539 Třebíč – Velké Meziříčí ve správě E.ON Česká republika, a.s.Brno s OP 15 m od krajního vodiče vedení na každou stranu. Severní částí katastru obce prochází vedení VVN 220kV s provozním označením V207 Tábor – Sokolnice ve správě ČEPS, a.s., s OP 20 m od svislice od krajních vodičů po obou stranách kolmo k ose vedení. Pro stavby a činnosti v OP platí ustanovení zák.č.458/2000 Sb. Z hlediska koncepčního rozvoje zařízení distribuční soustavy VVN a VN neplánují E.ON Česká republika, a.s.Brno ani ČEPS, a.s. v nejbližším období na řešeném území žádnou výstavbu. Výkonová bilance Výkonová bilance je odvozena z podkladů o návrhu rozvoje stavebních ploch a předpokládaných aktivit. Stávající soudobé zatížení bytového fondu, základní vybavenosti a nebytového odběru nebylo do výkonové bilance zahrnuto a předpokládá se, že je plně pokryto ze stávajících rozvodů. Výkonová bilance byla stanovena výpočtem pomocí hrubých perspektivních hodnot měrného zatížení a vychází z obdobných srovnatelných studií. Pro řešené území se předpokládá zajištění tepla a TUV jiným médiem. U bytů se předpokládá komfortní vybavení běžnými el. spotřebiči, vařením a vytápěním jinými médii

30

t.j. stupněm elektrizace "A". V souladu s pravidly pro elektrizační soustavu je výhledová hodnota měrného soudobého zatížení na bytovou jednotku 1.5 kVA/BJ. Pro výpočet je předpokládána převážně výstavba dvougeneračních RD se dvěma byty a u 20% RD rezerva 12 kVA pro případné další odběry (dílny ap.) Bilance elektrického výkonu (nová zástavba bydlení) Kapacita lokality

Nový odběr (kVA)

Počet bytů

byty

ostatní

Celkem

zóna bydlení JZ

200

300

240

540

lokality B2, B3

68

102

84

186

zóna bydlení SV

40

60

36

96

lokality B5, B6, B7

46

69

60

129

CELKEM

354

531

420

951

Předpoklad pro nejbližší období celkem

50

75

60

135

g.5. Spoje V obci není žádné obsluhované telekomunikační zařízení ČESKÉHO TELECOMU. Kompletní rekonstrukce místní telefonní sítě již byla provedena, přístupová síť pokrývá veškeré současné požadavky. Případná další výstavba může být vyvolána novými požadavky na připojení. V současné době ČESKÝ TELECOM, a.s. neplánuje v této lokalitě žádné další významné investice, požadavky na rezervování území nejsou. Na k.ú. obce se vyskytují podzemní vedení telekomunikačních sítí ve správě ČESKÉHO TELECOMU, a.s. , která jsou chráněna ochranným pásmem dle zák.č.151/2000 Sb. Trasy kabelů jsou zakresleny ve výkresové části. Přesnou polohu je možno získat na adrese ČESKÝ TELECOM, a.s., Divize sítí, Dokumentace liniových staveb sítě Morava, pracoviště Dr.Holubce 1, Třebíč. Upřesnění podmínek ochrany zařízení bude vydáno až pro jednotlivé konkrétní stavby.

g.6. Radiokomunikace Na katastrálním území obce Trnava neprovozují České radiokomunikace a.s. žádné RR trasy a není zde umístěn žádný radiokomunikační objekt.

31

h.2. Nakládání s odpady Zdroje znečištění na zájmovém území jsou pouze lokálního významu. Místními producenty odpadů jsou kromě domácností zejména zemědělské podniky a hospodářství. Z odpadů produkovaných obcí je objemově nejvýznamnější tuhý domovní odpad. Likvidace komunálních odpadů je zajišťována ve spolupráci se oprávněnou firmou na základě smlouvy odvozem na centrální skládku Petrůvky. Z komunálního odpadu jsou separovány nebezpečné složky, jejichž odvoz má obec zajištěn operativně prostřednictvím oprávněné firmy. Na k.ú. obce není vhodná lokalita pro ukládání stavební suti. Tento materiál je třeba odvážet na povolenou skládku mimo území obce, o výstavbě skládky odpadů se v předmětném území neuvažuje. V oblasti hospodaření s odpady navrhujeme: - snižovat množství odpadů u původce - zabezpečit třídění odpadů, svoz a následnou likvidaci (recyklaci) na celém správním území obce - likvidovat případné černé sládky (již v počátku) - zabezpečit čistotu v obci. Jedná se především o organizační opatření ze strany obecního úřadu.

h) Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění Z hlediska ochrany výhradních ložisek nerostů, ve smyslu ustanovení §15 odst. 1 zák.č.44/1998 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a §13 odst. 1 až 3 zákona č.66/2001 Sb., úplné znění zákona o geologických pracích, dle mapy ložiskové ochrany 1: 50 000, list 23-42 Třebíč, nejsou v k.ú.Pokojovice vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózní zdroj a nejsou zde stanovena chráněná ložisková území (CHLÚ).

i) Návrh ÚSES Pro k.ú. Trnava byl pořízen Plán lokálního ÚSES v roce 1994 (zpracovatel ing. J.Běhal, ing. Z. Bauer). Z tohoto návrhu vycházel v průběhu prací zpracovatel KPÚ (EKOS T s.r.o., Třebíč, dokončení 2005). Návrh ÚSES byl v rámci následných prací na ÚPD doplněn a aktualizován v tabulkové části (podmínky využití apod.). Dopracování vychází z výsledků předchozích prací – průzkumů a rozborů využití území a z vyhodnocení platných a závazných podkladů: - Generel L ÚSES Třebíč, III. etapa 1995 - Ochranářské mapování (pro OkÚ Třebíč z let 1992 – 1996) - Návrh na sjednocení ÚSES okresu Třebíč (Okresní generel ÚSES) - doposud platný ÚTP NR a R ÚSES ČR - data a podklady získané v průběhu prací.

32

Řešitelem dopracování je AGROPROJEKT PSO, s.r.o., Brno – Ing. D.Mikolášek, 2005. Je navrženo doplnit prvky ÚSES na základě aktuálních návrhů (sjednocení ÚSES okresu Třebíč, kraj Vysočina) a dobudovat prvky i na plochách, které nabyly pro tento účel výslovně určeny KPÚ. Prvky ÚSES jsou nezastavitelným územím. Doporučená opatření v péči o krajinu: Stav životního prostředí je na katastrálním území obce ovlivňován zejména zemědělskou výrobou, v menší míře provozem domácností a dopravou. Činností člověka došlo k narušení ekologické rovnováhy. Celý katastr obce leží na území přírodního parku Třebíčsko, základní závazné podmínky pro veškerou činnost v území byly stanoveny v příslušné vyhlášce. Technické zásahy a výstavba na celém území musí být již ve fázi projektové přípravy projednány s příslušnými orgány zejména s OŽP MěÚ Třebíč. Nesmí docházet k omezení pohybu návštěvníků oblasti na turistických stezkách. Nesmí být neodůvodněně a bez souhlasu OŽP MěÚ Třebíč odstraňována dřevinná zeleň rostoucí mimo les, trvalé travní porosty, mokřady, rokle a jiné přírodní útvary, odstraňovány, poškozovány nebo přemisťovány drobné stavby ani balvany a skalní výchozy, které jsou pro typické pro krajinný ráz. Za poškozování bioty a tím celé ekologické stability území je možno považovat kromě likvidace dřevinných porostů, bylinných společenstev, rozptýlené zeleně, doprovodných porostů vodotečí a komunikací ale také zaplevelování stávajících porostů, neřízené skládkování a nesprávnou výsadbu nových rostlin (nevhodné druhy, stanoviště). Návrh předpokládá postupnou realizaci sítě územního systému ekologické stability na vymezených pozemcích. Je třeba stanovit limity pro hospodaření v krajině a povinnosti adresně pro jednotlivé vlastníky, případně pro obec. Prvním krokem musí být ošetření všech stávajících porostů, následně pak obnova alejí a zaplevelených ploch, trávníků u silnic, mezí, drobných staveb v krajině, polních cest, doprovodné zeleně a posléze i realizace chybějících prvků ÚSES - biokoridorů a biocenter. Jako další opatření je třeba zpracovat koncepci údržby a obnovy obecní zeleně a zajistit její provádění.

33

j) Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav Ve smyslu § 108 stavebního zákona je možno ve veřejném zájmu (pro veřejně prospěšné stavby a opatření) pozemek vyvlastnit, není-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Jako veřejně prospěšné stavby ve smyslu § 108 odst.2, písm.a) stavebního zákona, pro jejichž uskutečnění lze v krajním případě vyvlastnit nebo omezit vlastnická práva k pozemkům a stavbám, navrhujeme tyto akce:

1. Místní a účelové komunikace 2. Kanalizace včetně ČOV 3. Vodovod 4. Plynovodní síť 5. Příprava nové výstavby (IS, komunikace) 6. Trafostanice včetně napojení 7. Přeložky a kabelizace VN 8. Výstavba a rekonstrukce rybníků 9. Stavby jako součást protipovodňových a protierozních opatření Poloha těchto staveb je vyznačena ve výkresové části US. Konkretizace stavebních etap a objektů veřejně prospěšných staveb bude provedena v následujících stupních územní a projektové dokumentace. Za součást veřejně prospěšných staveb se považují i případné doplňkové stavby bezprostředně zajišťující funkci stavby hlavní. Rozsah dotčení vlastnických práv bude určen územním rozhodnutím. Vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze vyvlastnit nebo omezit rovněž pro realizaci ochrany území a ploch ve smyslu § 108 odst.2 písm. b) stavebního zákona (plochy biokoridorů, biocenter a chráněných území).

34

k) Návrh řešení požadavků civilní ochrany Záměry ochrany obyvatelstva v územním rozvoji vycházejí ze stávajících legislativních opatření. V řešeném území se nenacházejí žádné stálé úkryty ani se jejich výstavba nenavrhuje. Konkrétní technická opatření pro improvizované úkryty (IU) mohou být prováděny podle předpisů civilní ochrany CO-l-9 "Technická opatření CO", CO-2-7 "Ukrytí obyvatelstva", Příručka pro budování PRÚ, CO-1-21"Normativy stavebně technických opatření CO". V souladu s legislativou řeší doložka výběr objektů dvouúčelově využitelných pro CO ve prospěch: - zabezpečení kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím - individuální ochrany obyvatelstva - evakuace - usnadnění záchranných prací 1. Kolektivní ochrana obyvatelstva ukrytím Řeší možnost ukrytí všeho obyvatelstva v případě mimořádné situace. Na obecním úřadě je zpracován plán ukrytí, který v bilanci popisuje možnosti ukrytí osob ve stálých úkrytech (STÚ) a v improvizovaných úkrytech (IÚ) budovaných svépomocí za mimořádných opatření. V nové výstavbě je třeba uvažovat s maximálním využitím vhodných prostor pro IÚ. Bude dávána přednost budovám s podsklepením, popř. s úrovní podlahy více než 1.7 m pod úrovní okolního' terénu. Stavby realizované s možností vybudování IÚ budou po vyhotovení předepsané dokumentace zařazeny do plánu ukrytí. Je doporučeno respektovat předpisy CO1-2l "Normativy stavebně technických opatření CO na území ČR", CO-2-7 "Ukrytí obyvatelstva" a příručku pro budování protiradiačních úkrytů. Počet ukrývaných osob v obci odpovídá celkovému aktuálnímu počtu obyvatel s rezervou pro případné hosty dočasně pobývající v obci. Předpokládá se budování IÚ v trvale obydlených domech a ostatních aktuálně obsazených objektech. 2. Individuální ochrana obyvatelstva Individuální ochrana obyvatelstva bude zajištěna operativně v rámci souboru opatření v dané situaci. Sklad PIO v obci byl zrušen. 3. Evakuace K tomuto účelu navrhujeme vyčlenit náves se sociálním zázemím na obecném úřadě a v kulturním domě. 4. Usnadnění záchranných prací V novém zástavbě je třeba počítat i s opatřeními směřujícími k vytvoření podmínek pro zmírnění následků mimořádných událostí a usnadnění záchranných prací. V současné době z hlediska požárního je možno využívat služby místní jednotky Sboru dobrovolných hasičů a jednotky v Třebíči. V případě dalších potřeb též okolních dobrovolných hasičských sborů. Pro jiné živelné pohromy se počítá s využitím mechanizačních a dopravních prostředků zemědělských podniků a podnikatelských subjektů v místě.

35

5. Telekomunikace V obci jsou v současné době provedeny potřebné sdělovací rozvody. 6. Zařízení CO v obci Zařízení

umístění v obci

────────────────────────────────────────────────────────

Siréna Jiné možnosti vyrozumění

- na střeše obecního úřadu - na budově v zemědělském areálu (ZEPOS) - místní rozhlas

7. Zdroje vody pro hašení Zdroje vody pro hašení

- hydranty veřejného vodovodu - rybník Stávek v obci - ostatní rybníky na k.ú. obce

8. Havarijní plánování Územní požadavky z tohoto titulu nejsou. Záměry ochrany obyvatelstva v územním rozvoji vycházejí ze stávajících legislativních opatření.

36

l) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů 1. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v ochraně Tabulky přehledu ploch jsou uvedeny jako příloha textové části. Řešení se nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). 2. Údaje o uskutečněných investicích do půdy ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů Navržené rozvojové plochy neovlivní negativně odtokové poměry v území. Na části území bylo provedeno odvodnění pozemků a závlahy. 3. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby, zemědělských usedlostech cestách a jejich předpokládaném porušení Navržené řešení nezasahuje do stávajících zemědělských zařízení ani do sítě zemědělských účelových komunikací. 4. Údaje o uspořádání ZPF v území, opatření pro zajištění ekologické stability krajiny, pozemkových úpravách a jejich porušení Druhy pozemků (údaje roku 2002 Celková výměra pozemku (ha) 1233.5980 Lesní půda (ha) 268.5756 Trvalé travní porosty (ha) 96.9502 Orná půda (ha) 717.7757 Ostatní plochy (ha) 90.6221 Vodní plochy (ha) 34.4734 Zahrady (ha) 13.7983 Ovocné sady (ha) 0.1910 Zastavěné plochy (ha) 11.2117 Zemědělská půda (ha) 828.7152 Pro k.ú. Trnava u Třebíče byl zpracován plán místního ÚSES (zpracovatel AGROPROJEKT PSO, s.r.o., Brno – Slavíčkova 1b, Ing.D. Mikolášek, 2005). Návrh je součástí dokumentace kÚPO. Navržené řešení ÚPO není s plánem v rozporu. Dokumentace pozemkových úprav je zpracována (projednávání je před dokončením) a převzata jako podklad pro zpracování kÚPO. 5. Popis řešení a variant možného uspořádání

37

Obec Trnava leží severovýchodně od města Třebíče ve vzdálenosti cca 6 km. Zastavěné území obce leží v nadmořské výšce 428 – 435 m n.m. Počet obyvatel v obci mírně stoupá (k 31.12. 2003 zde žilo 606 obyvatel, SLDB 2001 - 577 obyv.). Věková struktura obyvatel je příznivá (prům. věk 39 let), velký podíl z celkového počtu obyvatel tvoří osoby do 30 let (237 osob – 41%). Je předpoklad, že trend růstu počtu obyvatel bude v budoucích letech pokračovat. Z hlediska hospodářské prosperity patří region okresu Třebíč v současnosti k hospodářsky slabým a strukturálně postiženým oblastem České republiky (17% nezaměstnaných v obci – 2003). V rámci územní činnosti je třeba vytvářet podmínky pro povzbuzení nových i stávajících ekonomických činností. Obec má velký rozvojový potenciál v oblasti bydlení a bytové výstavby. Vzhledem k blízkosti města Třebíče a rostoucí mobilitě obyvatel lze předpokládat v budoucím období zvýšený zájem o výstavbu v jejím katastru. Tomu napomohou plánované úpravy silnice II/360 v úseku Třebíč – Velké Meziříčí – D1, které ještě zlepší dopravní dostupnost obce. Již nyní se projevuje kladné migrační saldo (2003 – 11 osob). V poslední době se po realizaci a zprovoznění přeložky (obchvatu) silnice II/360 podél západního okraje zastavěného území obce radikálně změnily místní územní vazby. Každá nová kapacitní komunikační tepna je prvkem, který ovlivňuje nejen komunikační vztahy ale i vztahy ekonomické, které se pak promítají do rozvojových tendencí v území. Realizovaný obchvat přitahuje do své blízkosti zejména ekonomické činnosti a platí to dvojnásob v předmětném území, kde ekonomické prostředí je slabé a podmínky rozvoje nebo přežití podnikatelských aktivit obtížné. Lokalizace podnikatelských záměrů na vhodné místo se snadnou dostupností nejen z hlediska dopravního a technického ale i ekonomického (obchodního) může pak hrát rozhodující roli pro jejich přežití a stabilizaci. Podmínky pro lokalizaci výstavby na území obce jsou složité. V zastavěném území obce se nevyskytují ucelené volné plochy, bytový fond je průběžně obnovován a nejsou zde ani území vhodná k přestavbě. Z hlediska ochrany ZPF je půda na většině pozemků, které navazují na současně zastavěné území obce, zařazena do I. a II. třídy ochrany a jsou považovány za půdy vysoce chráněné. Některé plochy, kde se vyskytují půdy horší bonity jsou obecně méně vhodné pro výstavbu z důvodu obtížné dostupnosti pro dopravní napojení a inženýrské sítě, z důvodů ochrany přírody (přírodní park Třebíčsko), nebo nevhodné pro bytovou výstavbu z jiných důvodů (OP objektů živočišné výrovy). V zájmovém území pro lokalizaci obchodních ekonomických aktivit podél silničního obchvatu se nacházejí převážně vysoce chráněné půdy I. a II. třídy ochrany. Směry rozvoje obce jsou značně omezeny také morfologií terénu. Zastavěné území obce je situováno podél nivy Klapovského potoka a potoka Březinka, které jím protékají a kde terénní poměry neumožňují další navazující výstavbu. Z územního hlediska se vhodné plochy pro výstavbu vyskytují ve vazbě na zastavěné území obce v JZ a SV sektoru a po realizaci obchvatu i v sektoru SZ. V územním plánu obce proto navrhujeme: -

Využít především volné plochy uvnitř zastavěného území obce jak pro bydlení, tak pro ekonomické aktivity, které mohou být umístěny v obytné zóně.

-

Pro lokalizaci bydlení využít plochy v trati Záhumenice (JZ) a po jejich vyčerpání v trati i Kamenůvka (SV) tak, aby zástavba těsně navazovala na současně zastavěné území obce.

-

Využít pro ekonomické aktivity, jejichž realizovatelnost není podmíněna polohou u obchvatu silnice, plochy s půdou horší kvality v sousedství zemědělského areálu.

38

-

Vzhledem ke změněným územním podmínkám po realizaci obchvatu navrhujeme připustit lokalizaci některých rozvojových záměrů i podél obchvatu silnice II/360 a omezit do budoucna jiné rozvojové směry.

-

Vzhledem k obecně omezeným prostorovým možnostem obce bude nutné, aby byly plochy vymezené v ÚPD využity co nejoptimálněji. Při navrhování výstavby bude nutné respektovat ustanovení vyhlášky o přírodním parku Třebíčsko, do kterého náleží celé území obce.

Rozsah a účel navržených rozvojových ploch byl konzultován se zástupcem samosprávy starostou obce. Návrh byl předběžně projednán na KrÚ, OŽP (Ing.Gottfried, 8.8.2005). Vzhledem k tomu, že většina rozvojových ploch byla vyjmenována v zadání pro zpracování územního plánu schváleném zastupitelstvem obce, byly v dokumentaci územního plánu ponechány i ty, které byly při tomto předběžném projednání shledány z hlediska ochrany ZPF, případně podmínek PP Třebíčsko a ochrany přírody, jako problematické. Při dokončování dokumentace ÚPO byly na základě požadavku obce ještě doplněny některé plochy a provedeny dílčí úpravy obvodu některých lokalit.

6. Návrh vyznačení současně zastavěného území obce Na podkladě pochůzky na místě a po projednání se starostou obce bylo ve výkresové dokumentaci vyznačeno současně zastavěné území obce dle § 12 odst.1 vyhl.13/1994 Sb. Pozemky odpovídající kritériím výše citované vyhlášky, zejména jednoznačně funkčně související s plochami zastavěnými, byly rovněž zařazeny do současně zastavěného území obce.

7. Údaje o existenci dříve stanovených dobývacích prostorů nebo chráněných ložiskových územích u kterých dosud nedošlo ke stanovení dobývacího prostoru Na území obce nejsou vyhodnocena výhradní ložiska nerostů ani jejich prognózní zdroj a nebyla zde stanovena chráněná ložisková území. Není zde evidován žádný dobývací prostor.

39

m) Návrh lhůt aktualizace Schválený územní plán poskytuje obci potřebné nástroje k prosazování jejích záměrů v územně plánovací dokumentaci obsažených. Územní plán je rovněž podmínkou pro jednání obce s některými státními orgány (Pozemkový fond ČR - převod pozemků v jeho správě do majetku obce apod.). Aktualizace dokumentace je potřebná v případě změny podmínek v území, vzniku nových požadavků na umístění staveb, případně vyčerpání navržených ploch pro výstavbu. Orgán územního plánování, který je příslušný k pořízení územně plánovací dokumentace (obec Trnava), bude soustavně sledovat ve spolupráci s ostatními orgány územního plánování a stavebními úřady, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace schválena. Doporučuje se tyto podmínky vyhodnotit vždy na začátku funkčního období nového zastupitelstva obce, maximálně však do 8 roků od nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky obce o závazné části územně plánovací dokumentace a v případě potřeby předložit návrh na zpracování změny schvalujícímu orgánu.

40

C) Tabulky, přílohy

Obsah: a)

Vybrané statistické údaje 2004, SLDB 2001

b)

Ochrana památek

c)

Ochrana přírody a krajiny

d)

Přehled prvků ÚSES

e)

Potřeba vody, základní údaje kanalizace

f)

Směry větrů

g)

Přehled ploch záboru ZPF a PUPFL

h)

Širší dopravní vztahy

i)

Výpočet hlukové hladiny silnice

41

a) Vybrané statistické údaje za základní územní jednotku (ZUJ) 591840 Trnava Druhy pozemků (údaje roku 2004) Celková výměra pozemku (ha)

1233.2909

Orná půda (ha)

713.5377

Chmelnice (ha)

0.0000

Vinice (ha)

0.0000

Zahrady (ha)

13.6173

Ovocné sady (ha)

0.1910

Trvalé trávní porosty (ha)

96.4367

Zemědělská půda (ha)

823.7827

Lesní půda (ha)

268.1026

Vodní plochy (ha)

34.4368

Zastavěné plochy (ha)

11.2809

Ostatní plochy (ha)

95.6879

Hospodářská činnost (údaje roku 2004) Počet podnikatelských subjektů celkem

124

Zemědělství, lesnictví, rybolov - počet subjektů

21

Průmysl - počet podnikatelských subjektů

17

Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů

29

Doprava a spoje - počet podnikatelských subjektů Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství - počet podnikatelských subjektů

3 34

Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů

8

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění - počet subjektů

2

42

Školství a zdravotnictví - počet subjektů

2

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů

8

Státní organizace - počet subjektů

1

Akciové společnosti - počet subjektů

0

Obchodní společnosti - počet subjektů

8

Družstevní organizace - počet subjektů

0

Peněžní organizace - počet subjektů

0

Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů

91

Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů

17

Svobodná povolání - počet subjektů

1

Ostatní právní formy - počet subjektů

6

Kultura (údaje roku 2004) Veřejná knihovna vč. poboček

1

Kulturní zařízení ostatní

1

Sakrální stavba

1

Hřbitov

1

Obecná charakteristika (údaje roku 2004) První písemná zpráva (rok)

1104

Nadmořská výška (m n.m.)

428

Katastrální plocha (ha)

1233

Počet katastrů

1

Počet územně technických jednotek

1

Obyvatelstvo (údaje roku 2004) Živě narození celkem

2

43

Muži (z narození celkem)

0

Ženy (z narození celkem)

2

Zemřelí celkem

3

Muži (ze zemřelí celkem)

1

Ženy (ze zemřelí celkem)

2

Přirozený přírůstek celkem

-1

Muži (z přirozeného přírůstku celkem)

-1

Ženy (z přirozeného přírůstku celkem)

0

Přistěhovalí celkem

7

Muži (z přistěhovalí celkem)

2

Ženy (z přistěhovalí celkem)

5

Vystěhovalí celkem

10

Muži (z vystěhovalí celkem)

7

Ženy (z vystěhovalí celkem)

3

Saldo migrace celkem

-3

Muži (ze salda migrace celkem)

-5

Ženy (ze salda migrace celkem)

2

Přírůstek/úbytek celkem

-4

Muži (z přírůstek/úbytek celkem)

-6

Ženy (z přírůstek/úbytek celkem)

2

Počet bydlících obyvatel k 31.12.

602

Muži (z poč.bydl.obyv.k 31.12)

290

Ženy (z poč.bydl.obyv.k 31.12)

312

44

Počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem

93

Počet obyvatel ve věku 15-59 ženy

200

Počet obyvatel ve věku 15-59 muži

196

Střední stav obyvatel (k 1.7.)

605

Muži (ze středního stavu obyv. k 1.7.)

297

Ženy (ze středního stavu obyv. k 1.7.)

308

Školství (údaje roku 2004) Mateřská škola

1

Základní škola - nižší stupeň (1 - 5. ročník)

1

Sport (údaje roku 2004) Hřiště (s provozovatelem nebo správcem)

1

Technická vybavenost (údaje roku 2004) Poštovní směrovací číslo

67401

Veřejný vodovod (1=ano, 0=ne)

1

Kanalizace bez napojení na ČOV (1=ano, 0=ne)

1

Sbor dobrovolných hasičů obce (1=ano, 0=ne)

1

Požární nádrž (1=ano, 0=ne)

1

Požární hydrant (1=ano, 0=ne)

1

Plynofikace obce (1=ano, 0=ne)

1

Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 Název obce: Trnava, Kód obce: 591840, NUTS 4: CZ0614

1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu

2. Obyvatelstvo podle věku

Obyvatelstvo celkem

577

Obyvatelstvo celkem

z toho ženy

293

v tom ve věku

45

577 0-4

23

Muži

Ženy

svobodní

125

5-14

70

ženatí

136

15-19

54

rozvedení

13

20-29

90

ovdovělí

10

30-39

78

nezjištěno

0

40-49

89

svobodné

105

50-59

73

vdané

134

60-64

26

rozvedené

12

65-74

49

ovdovělé

42

75+nezj.

25

nezjištěno

0

3. Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Obyvatelstvo 15leté a starší bez vzdělání

v tom podle stupně vzdělání

4. Obyvatelstvo podle národnosti 484 2

základní vč. neukončeného

165

vyučení a stř. odborné bez mat.

216

úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

Obyvatelstvo celkem

79 9

česká moravská

z toho národnost

577 484 59

slezská

0

slovenská

2

romská

3

polská

0

12

německá

0

1

ukrajinská

0

vietnamská

0

5. Obyvatelstvo podle náboženského vyznání 6. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Obyvatelstvo celkem

577

Obyvatelstvo celkem

577

Věřící

400

Ekonomicky aktivní celkem

275

církev římskokatolická z toho

397

církev českosl. husitská

0

českobratrská církev evangel.

0

pravoslavná církev

0

Nábož. společn. Svědk. Jehovovi

0

Bez vyznání Nezjištěné vyznání

zaměstnaní v tom

z toho

pracuj. důchodci

3

ženy na mat. dov.

6

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem

121 56

7. Ekonomicky aktivní podle odvětví

z toho

227

48 301

nepracuj. důchodci

139

žáci, studenti, učni

114

Osoby s nezjišt. ekonom. aktivitou

1

8. Vyjíždějící do zaměstnání a škol

Obyvatelstvo celkem

577

Vyjíždějící do zaměstnání

191

Ekonomicky aktivní celkem

275

v rámci obce

28

z toho zemědělství, lesnictví, rybolov podle průmysl odvětví stavebnictví

20 83

z toho

55

v rámci okresu v rámci kraje do jiného kraje

46

143 1 16

obchod,opravy motor. vozidel

30

doprava, pošty a telekomunikace

16

veřejná správa, obrana, soc. zabez.

15

školství, zdravot., veter. a soc. činn.

18

Žáci vyjíždějící denně mimo obec

9. Počty domácností podle typu domácnosti Bytové domácnosti v tom

s 1 HD

74

182

Domy úhrnem

211

149

z toho domy obydlené

174

rodinné domy

Hospodařící domácnosti

218

bytové domy

s 1 CD

215

se 2+ CD

3

Cenzové domácnosti

221

úplné rodiny

128

v tom

140

10. Domovní fond

33

v tom

se 2+ HD

vyjíždějící do zam. denně mimo obec

z toho se závisl. dětmi

64

neúplné rodiny

34

z toho se závisl. dětmi

soukromých domy osob podle z úhrnu obce, státu obydlených vlastnictví SBD domů do 1919

171 2 170 0 0 14 24

14

1920-1945 domy postavené 1946-1980

nerodinné domácnosti

2

1981-2001

53

domácnosti jednotlivců

57

11. Domy podle počtu podlaží a technického vybavení

12. Bytový fond Byty úhrnem

Domy úhrnem z toho podle podlaží

174

1-2

172

3-4

1

5+

0

přípojkou na kanalizační síť

0

počet vodovodem domů vybavených plynem

ústředním topením

z toho podle právního důvodu užívání

ve vlastním domě

220

byty obydlené z toho v tom

166

182 v rodin. domech

174

v bytov. domech

7

byty neobydlené v obydl. domech byty neobydlené v neobydl.domech z toho podle důvodu

1

obydl. přechodně slouží k rekreaci

1 37 7 9

129

13. Obydlené byty podle právního důvodu užívání a velikosti bytu Obydlené byty úhrnem

82

14. Technické vybavení bytů a ukazatele úrovně bydlení

182

Obydlené byty úhrnem

158

plyn v bytě byty podle vodovod v bytě vybavení vlastní splachov.záchod

v osobním vlastnictví

6

nájemní

2

člena bytového družstva

0

47

182 0 173 161

z úhrnu podle počtu obytných místností

1 místnost

6

171

37

vlastní koupelna, sprchový kout

2 místnosti 3 místnosti

70

ústřední topení

137

4 místnosti

36

etážové topení

8

5+ místností

32

osob na byt osob na obytnou místnost 2 průměrný 8+m počet obytné plochy na byt

48

3,16 0,93 63,74

obytné plochy na osobu

20,03

obytných místn. na byt

3,41

b) Ochrana památek

1.

V předmětném území se nenachází vesnická, městská ani krajinná památková zóna.

2.

Na katastrálním území obce se nenachází žádná nemovitá kulturní památka, evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek.

3.

Ochranná pásma, sledovaná z hlediska zákona o státní památkové péči, se v předmětném území nenacházejí.

4.

Celé řešené území je považováno obecně za území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá povinnost stavebníků již od doby přípravy stavby povinni oznámit záměr Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. U archeologického nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl. Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace učiní na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.

Objekty místního zájmu ochrany: - urbanistický celek návsi - kostelík sv. apoštolů Petra a Pavla (starší stavba, nynější podoba pochází z klasicistní přestavby z r. 1785). - škola (původní budova z r. 1885) - boží muka u silnice k Rudíkovu na okraji rybníka Velký Bor - památníky, kříže a Boží muka na celém území obce - křížové kameny (smírčí) - zachovaná stavení - přírodní prostředí u rybníků a potoků

49

c) Ochrana přírody a krajiny Navržená nebo registrovaná chráněná území, významné krajinné prvky, prvky KES a SES na kat. území Trnava : --Zvláště chráněná území PP Kobylinec – lokalita koniklece velkokvětého na východním okraji zastavěného území --NATURA 2000 Lokality systému Natura 2000 se na předmětném území nenacházejí --Významné krajinné prvky, ekol.významné segmenty krajiny Významné krajinné prvky ve smyslu § 6 zák.č. 114/1992 Sb., registrované na předmětném území (VKP): - VKP č.278 – Pastviny u Nového dvora v severní části katastru (17 000 m2). Dále zde existují VKP vymezené přímo ze zákona ve smyslu § 3 písm. b) – lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy apod. Legislativně ochranu VKP upravuje § 4 odst. 2 výše jmenovaného zákona. Zpracovatel vymezil v dokumentaci ÚSES jako součást kostry ekologické stability návrh EVSK (EVKC): 2 - (Trnava) 215 ha výsek zem. krajiny s 45 interakčními prvky 3 Pod lesem 337 ha výsek zem. krajiny se 117 interakčními prvky 4 Na jámě Na dlouhých Strážnice 447 ha výsek zem. krajiny s 37 interakčními prvky --Památné stromy Dva jasany u Trnavy - jižně od zastavěného území obce u křížku u polní cesty --Přírodní parky Celý katastr obce Trnava se nachází na území přírodního parku Třebíčsko. Ustanovení vyhlášky tohoto parku musí být respektovány. --Ochrana krajinného rázu Krajinný ráz je chráněn na základě zák. 114/1992 Sb. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb, jakož i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný (podle odstavce 2 § 12 výše uvedeného zákona) souhlas orgánu ochrany přírody. --Prvky ÚSES --- Nadregonální biokoridory (NK), regionální biocentra (RBC) a biokoridory (RK) Na k.ú. Trnava zasahují prvky regionálního ÚSES: RBC 653 – Za kopečkem - část Ochranné pásmo NK 181 --- Prvky místního ÚSES Viz tabulka d).

50

e) Potřeba vody, základní údaje kanalizace

Potřeba vody z bilance v řešeném území (dle PRVK) Základní parametry

Ozn. Jednotky

Počet zásobených obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná Voda fakturovaná pro obyvatele Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva Spec. potř. fakt. Vody Spec. potř. vody vyrobené Průměrná denní potřeba Max. denní potřeba

Nz VVR VFC VFD Qs,d Qs Qs,v Qp Qd

obyv. tis.m3/r tis.m3/r tis.m3/r l/(os.den) l/(os.den) l/(os.den) m3/d m3/d

2000 577 19,9 17,8 15,5 70,1 80,3 89,9 54,6 81,8

Rok 2005 576 22 17,8 15,5 70,1 80,3 99,5 60,3 90,5

Základní údaje kanalizace (dle PRVK) Základní parametry

Jednotky

rok 2015

obyv.

146

Spec.produkce odp.vod obyvatelstva

l/os.den

150

Produkce odpadních vod

m3/den

86,1

BSK5

kg/den

34.4

NL

kg/den

31.6

CHSK

kg/den

68.9

Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci a ČOV

f) Směry větrů zastavěné území obce Trnava

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

klid

9

8

10

15

6

7

15

20

10

57

2015 536 27,3 16,7 14,5 70 80,9 132,3 74,9 112,3

g) Přehled záboru ZPF a PUPFL (k.ú. Trnava u Třebíče) Označení lokality

Popis

Funkce

Zábor ZPF (ha) 9,0

Třída ochrany ZPF II

Zábor PUPFL (ha) 0

Poznámka

B1 a,b

Zóna bydlení JZ – plocha ve vazbě na souč. zastavěné území obce

bydlení čisté – BC doprava - D

B2 a,b,c,d,e,e, f,g,h,i,j,k,l B3 a,b,c B4

Rozptýlené lokality bydlení uvnitř souč.zastavěného území obce – proluky Lokality bydlení na SZ okraji souč. zastavěného území obce Zóna bydlení SV – plocha ve vazbě na souč. zastavěné území obce

bydlení venkovské – BV

2,11

II,IV

0

plochy uvnitř současně zastavěného území obce

1,27

I,II,IV

0

1,67

II

0

Lokalita bydlení na JV okraji souč. zastavěné území obce

bydlení venkovské – BV bydlení – BV doprava – D sídelní zeleň - ZO bydlení venkovské – BV

B5

0,78

II

0

B6

Lokalita bydlení na JV okraji souč. zastavěné území obce

bydlení venkovské – BV

0,14

II,V

0

B7 a,b,c,d

Lokalita bydlení na JV okraji souč. zastavěné území obce

bydlení venkovské – BV

0,39

V

0

R1

Rozšíření sportovního areálu

rekreace a sport – RS

1,10

II,V

0

R2

Plochy pro hřiště Záhumenice

rekreace a sport – RS

0,39

II,V

0

S1 a,b

Smíšené plochy u obchvatu silnice II/360

smíšené plochy venkovského charakteru - SM

1,40

I,II

0

58

plochy uvnitř současně zastavěného území obce

plochy uvnitř současně zastavěného území obce

S2 a,b

Smíšené plochy u obchvatu silnice II/360

S3

Smíšené plochy u obchvatu silnice II/360

S4

Smíšené plochy u obchvatu silnice II/360

S5 a,b

Smíšené plochy v rekreační zóně

S6 a,b

Smíšené plochy uvnitř souč. zastavěného území obce

S7 T1

Smíšené plochy u zemědělského areálu Plocha pro ČOV

T2 – T6

Plochy pro nové trafostanice

D1

záhumenice

smíšené plochy venkovského charakteru - SM smíšené plochy venkovského charakteru - SM smíšené plochy venkovského charakteru - SM smíšené plochy venkovského charakteru - SM smíšené plochy venkovského charakteru - SM smíšené plochy výrobní - SV technická infrastruktura – TI technická infrastruktura - TI doprava - D

1,70

I

0

0,98

II,V

0

1,46

II,V

0

1,60

II,V

0

0,16

II

0

1,12

II,V

0

1,12

II,V

0

0,01

II,V

0

1,12

II

0

D2

sever obce

doprava - D

0,22

II

0

D3a,b

chodníky

doprava - D

0,51

II, V

0

59

plochy uvnitř současně zastavěného území obce

NEURBANIZOVANÉ ÚZEMÍ – nezastavitelné plochy H1 - H9 Z1 Z2, Z3

Nové vodní nádrže na plochách určených KPÚ Plochy nelesní zeleně

nádrže a jezera - HN

5,63

-

0

zeleň rekreační - ZR

1,25

II,V

0

Plochy nelesní zeleně – suché poldry na plochách určených KPÚ

zeleň krajinná - ZK

1,48

II

0

60

D. Závazná část ve formě regulativů Urbanistická koncepce Hlavním dlouhodobým zájmem obce je zabezpečení podmínek trvale udržitelného rozvoje. Stavební činnost bude soustředěna do zastavěného a zastavitelného území obce, mimo toto území lze stavební činnost provádět pouze výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy. Nebudou budovány nové objekty individuální rekreace (chaty). Je možné rekreační využití stávajících obytných domů a usedlostí. V území se stávající zástavbou – stabilizovaném území a v území s novou výstavbou bude respektován tradiční charakter zástavby a hmotová struktura dané stavebními forem stávajících domů, uličními čarami a zastavěností pozemků. Pro řízení a koordinaci činností v území, zejména při územním řízení stavebních úřadů jsou stanoveny tyto zásady: - Prioritou pro stavební činnost v území je zabezpečení regenerace současně zastavěného území obce, přednostně je třeba využít volné stavební plochy uvnitř obce. Zastavěné území má tvořit kompaktní celek s jasně vymezenou hranicí vůči okolní volné krajině. - Charakter obce, daný urbanistickým uspořádáním veřejných ploch a navazujících stavebních celků, siluetou vnímanou z dálkových pohledů a jedinečnými specifickými vlastnostmi dílčích lokalit je významnou hodnotou. Rozsáhlejší záměry stavební i jiné činnosti je třeba posoudit z hlediska dotváření harmonických vztahů v území a jejich ochrany, rozhodujícím kritériem nemají být formální atributy tvarové a materiálové ale kvalita architektonicko-stavebního řešení a realizace stavby. Navržené členění do funkčních zón a regulace: Stabilizované území obytné zóny je považováno za plochy bydlení venkovského charakteru. Jsou zde možné a žádoucí dostavby a rekonstrukce pro bydlení při zachování současného charakteru obce a dodržení dále uvedených regulativů funkčního uspořádání. Při dostavbách uvnitř sídelního útvaru je třeba zachovat úměrnou proporci volných a zastavěných ploch. Případné chalupářské využití obytných domů je možné. Kromě jiného (viz regulativy) je nepřípustná výstavba chat na celém území obce (v urbanizovaném i neurbanizovaném území). Nedoporučuje se výstavba samostatných nebo řadových garáží uvnitř obytné zóny. Pro zachování kvalitních hygienických podmínek pro bydlení není možné umisťovat hlučné provozy a provozy produkující látky, znečišťující ovzduší nebo zápach, provozy vyžadující četnou dopravní obsluhu apod. uvnitř nebo v blízkosti obytné zóny. To se netýká domácích dílen a staveb pro podnikatelské účely, běžných a obvyklých ve venkovské zástavbě, pokud jejich provoz nepřípustně neruší bydlení. Nepříznivé vlivy provozu ve výrobní a zemědělské zóně i jednotlivých objektech je nutno redukovat technickými opatřeními a izolační zelení. Nezastavitelné území (plochy zeleně uvnitř obce, krajinné zeleně, zemědělské půdy, plochy lesa - PUPFL, vodní plochy a toky) nelze zastavět vůbec, nebo výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy. Nezastavitelné plochy jsou i uvnitř jednotlivých funkčních ploch urbanizovaného území jako je bydlení, smíšené plochy a další. Jsou to komunikační průchody a průjezdy, přístupy k objektům, manipulační plochy, volné plochy ponechané pro odtok přívalových ploch, plochy izolační zeleně, předzahrádky apod. Nezastavitelným územím jsou rovněž plochy územního systému ekologické stability (plochy biocenter, biokoridorů a významných krajinných prvků a dalších ploch ochrany přírody).

67

Regulativy pro funkční uspořádání: URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ - plochy zastavěné (současně zastavěné území obce) a k zastavění určené (rozvojové plochy). PLOCHY BYDLENÍ BV - PLOCHY BYDLENÍ VENKOVSKÉHO CHARAKTERU Slouží převážně pro bydlení (stabilizované území stávající zástavby i rozvojové území). Přípustné funkční využití: - obytné budovy venkovského charakteru (rodinné usedlosti, rodinné domy včetně drobných staveb), které mohou mít užitkové zahrady a zemědělské hospodářství, pokud nebudou narušeny požadavky na bydlení nad přípustnou míru - maloobchodní zařízení, veřejné stravování a ubytování - služby a nerušící řemeslné provozy - rekreační chalupy Podmíněně přípustné funkční využití: - stavby pro sociální účely, stavby církevního, kulturního, zdravotnického, školského a sportovního charakteru, sloužící zároveň potřebám obyvatel přilehlého území Nepřípustné funkční využití: - průmyslové stavby - objekty intenzivní živočišné výroby - služby s negativním dopadem na životní prostředí - řadové garáže BC - PLOCHY BYDLENÍ ČISTÉHO Plochy čistého bydlení slouží bydlení, podíl hrubé podlažní plochy bydlení je větší jak 80%. Přípustné funkční využití: - objekty bydlení (rodinné domy, bytové domy včetně drobných staveb) - drobné nerušící živnostenské řemeslné provozovny, obchody a služby, - ubytovací a stravovací zařízení apod. vestavěné do objektů bydlení - drobné samozásobitelské užitkové zahrady Podmíněně přípustné funkční využití: - objekty občanských sdružení, spolků zájmových organizací apod. - objekty obchodu, služeb a občanské vybavenosti jako samostatné objekty Nepřípustné funkční využití: - obtěžující řemesla, služby a výrobní činnosti, supermarkety, hypermarkety, zemědělská výroba a činnosti, které překračují stupeň zátěže, přípustný pro obytné území PLOCHY REKREACE, SPORTU A ZÁBAVY RS - PLOCHY SPORTU Jsou určeny pro sport a sportovní zařízení. Přípustné funkční využití: - plochy a stavby pro volný čas, aktivní rekreaci a sport, které jsou určeny podrobnější územně plánovací dokumentací, případně urbanistickou studií. - pomocné objekty zabezpečující provoz nebo doplňující účel využití plochy

68

Podmíněně přípustné funkční využití: - stavby pro církevní, kulturní, sociální, školské a zdravotnické účely - maloobchod, nevýrobní služby, ubytovací a stravovací zařízení - otevřená kulturní zařízení (letní kina, diskotéky, terasy apod.) Nepřípustné funkční využití: - umisťování objektů a všech dalších činností a provozů, nesouvisejících s danou funkcí - objekty individuální rekreace, zahrádkářské chaty RR - PLOCHY REKREACE Jsou určeny pro hromadnou a individuální rekreaci a ostatní zařízení v souladu . Přípustné funkční využití: - objekty hromadné a individuální rekreace - plochy a stavby pro volný čas, aktivní rekreaci a sport - pomocné objekty zabezpečující provoz nebo doplňující účel využití plochy Podmíněně přípustné funkční využití: - maloobchod, nevýrobní služby, ubytovací a stravovací zařízení, zařízení občanského a veřejného vybavení Nepřípustné funkční využití: - umisťování objektů a všech dalších činností a provozů, nesouvisejících s danou funkcí a v rozporu s vyhlášeným provozním řádem rekreační oblasti, oplocení pozemků PLOCHY PRO OBČANSKÉ A VEŘEJNÉ VYBAVENÍ OV – PLOCHY VEŘEJNÉ SPRÁVY OK – PLOCHY KULTURY OS – PLOCHY ŠKOLSTVÍ OH – PLOCHY HŘBITOVA Jsou určeny pro umístění staveb a zařízení, sloužících veřejné potřebě. Přípustné funkční využití: - stavby pro veřejnou správu (OV), kulturu (OK), školství (OS), hřbitov (OH) - provozovny služeb a jiné pomocné objekty zabezpečující provoz nebo doplňující účel využití plochy - stavby pro církevní účely Podmíněně přípustné funkční využití: - maloobchodní provozovny a provozovny stravování, ubytování a služeb - sportovní zařízení a stavby Nepřípustné funkční využití: - umisťování objektů a všech dalších činností a provozů, nesouvisejících s danou funkcí PLOCHY SMÍŠENÉ SM - PLOCHY SMÍŠENÉ VENKOVSKÉHO CHARAKTERU Jsou určeny k umístění polyfunkčních obslužných zařízení s bydlením. Přípustné funkční využití: - stavby a přestavby pro bydlení venkovského charakteru s možným hospodářským zázemím, maloobchodní, velkoobchodní provozovny, administrativu, malá zdravotnická zařízení (ordinace), stravovací a ubytovací zařízení, řemeslné provozovny - nevýrobní služby

69

Podmíněně přípustné funkční využití: - monofunkční objekty - stavby pro kulturní, sociální, školské a sportovní účely - drobná výroba a výrobní služby Nepřípustné funkční využití: - obtěžující řemesla, služby a výrobní činnosti, supermarkety, hypermarkety, zemědělská výroba a činnosti, které překračují stupeň zátěže, přípustný pro obytné území SV - PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ Jsou určeny k polyfunkčnímu využití včetně bydlení a výrobních zařízení, které podstatně bydlení neruší. Přípustné funkční využití: - řemesla, výrobní služby, autoservisy, , autodoprava, objekty distribuce, - výroba (nezemědělská i zemědělská)pomocné a související provozy a činnosti, administrativa - pohotovostní byty a ubytování Podmíněně přípustné funkční využití: - stavby pro bydlení s vestavěnými provozovnami a hospodářským zázemím - objekty občanského a veřejného vybavení, stravovací a ubytovací zařízení - velké monofunkční výrobní areály - zemědělská prvovýroba (chovy apod.) Nepřípustné funkční využití: - objekty bytových a rodinných domů - objekty občanské vybavenosti (školství, zdravotnictví, sociální služby a kultura) - rekreační objekty - obtěžující výrobní činnosti, průmyslové provozy T - PLOCHY PRO ZAŘÍZENÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Jsou určeny k umístění zařízení technického vybavení obce a území, vodohospodářských energetických a telekomunikačních zařízení a zařízení pro nakládání s odpady. Přípustné funkční využití: - vodohospodářská, energetická a telekomunikačních zařízení sloužící obsluze obce a území - provozy technických služeb obce a údržby území - nakládání s odpady - pomocné a související provozy a činnosti - vedlejší výrobní a servisní činnost - pohotovostní byty a ubytování Podmíněně přípustné funkční využití: - skladování a zpracování odpadů Nepřípustné funkční využití: - umisťování jiných funkcí

D - PLOCHY PRO DOPRAVU

70

NEURBANIZOVANÉ ÚZEMÍ (plochy nezastavěné a nezastavitelné) : VODOHOSPODÁŘSKÉ PLOCHY Jejich využití je možné pouze v souladu s obecně závaznými právními předpisy, zejména zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, v platném znění. HN - PLOCHY NÁDRŽÍ A JEZER HT – PLOCHY VODNÍCH TOKŮ PLOCHY NELESNÍ ZELENĚ ZO - PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ Jsou určeny pro: - veřejná prostranství - plochy parků - ostatní veřejnou zeleň (parkově upravená veřejná prostranství, liniová zeleň, stromořadí ...) Přípustné funkční využití: - plochy veřejně přístupné – urbánní, veřejně přístupná prostranství včetně zpevněných ploch, vjezdů do objektů, cest pro pěší, cyklistických stezek - vegetační úpravy, které svým charakterem odpovídají funkci plochy s ohledem na související ochranné režimy (režim památkové ochrany, ÚSES ap.) - drobné stavby, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně a mají doplňkovou funkci např. altánky, hřiště ap. Podmíněně přípustné funkční využití: - dočasné drobné stavby a objekty pro maloobchod, stravování, otevřená zařízení (diskotéky, terasy apod.) Nepřípustné funkční využití: - umisťování jiných funkcí ZR - PLOCHY REKREAČNÍ ZELENĚ Slouží rekreaci, pobytu v přírodě. Jsou veřejně přístupné, pozemky není dovoleno oplocovat. Zahrnují volné plochy chatových osad, tábořiště apod. Podrobnosti využití ploch mohou být upraveny samostatnou obecně závaznou vyhláškou obce (statut, provozní řád apod.). Přípustné jsou: - dřevinné porosty, skupiny dřevin, solitéry s podrostem bylin, keřů a travních porostů - udržované travní porosty bez dřevin, květnaté louky - bylinná společenstva Podmíněně přípustné funkční využití: - pěší a cyklistické stezky - drobné sakrální stavby (boží muka, kříže ap.) - drobné stavby, drobná architektura a vybavenost podřízená rekreačnímu účelu plochy - hřiště, pláže apod. - jednotlivé stavby služeb a veřejného stravování, pokud mají doplňkovou funkci a pokud slouží potřebám rekreační funkce plochy (mimo objekty pro ubytování). Nepřípustná je : - výstavba objektů individuální rekreace

71

ZK - PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ Jsou určeny pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území. Přípustné funkční využití: - přirozené, přírodě blízké dřevinné porosty, skupiny dřevin, solitéry s podrostem bylin, keřů a travních porostů - travní porosty bez dřevin, květnaté louky - bylinno - travnatá lada, skály, stepi, mokřady. - komunikace pro obsluhu a údržbu vlastních ploch zeleně, zemědělské půdy a lesů - protipovodňová, protierozní a jiná vodohospodářská opatření (suché poldry apod.) Podmíněně přípustné funkční využití: - pěší a cyklistické stezky - drobné sakrální stavby (boží muka, kříže ap.) - drobné stavby zejména pro vzdělávání a výzkumnou činnost (naučné stezky ap.) Nepřípustné funkční využití: - umisťování jiných funkcí PUPFL - POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Jsou lesní a jiné pozemky, které jsou trvale určeny k plnění funkcí lesů. Jejich využití je možné pouze v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb. o lesích (lesní zákon). PO, PS, PT, - PLOCHY ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ PŮDY Plochy zemědělské půdy dle kultur : PO – plochy orné půdy PS – plochy sadů PT – plochy trvalých travních porostů Plochy zemědělské půdy patří do zemědělského půdního fondu (ZPF), kam náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod. Využití ZPF se řídí obecně závaznými právními předpisy (zejména zák. č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF v platném znění, č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, v platném znění). V územním plánu jsou vymezeny základní požadavky na obhospodařování zemědělského půdního fondu z hlediska ÚSES, požadavky na ochranu půdy proti vodní a větrné erozi. Následně se pozemkovými úpravami ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování.

72

Přípustné funkční využití: Hospodařit na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů, nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a pokud existují, chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav. Změnu louky nebo pastviny na ornou půdu lze uskutečnit jen na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu je oprávněn z důvodu ochrany životního prostředí uložit vlastníku či nájemci zemědělské půdy změnu kultury. Rozhodnutí o uložení změny kultury zemědělské půdy opravňuje vlastníka či nájemce, aby mu orgán ochrany zemědělského půdního fondu uhradil vzniklé náklady a ztráty z této změny vyplývající. Na úhradu výdajů podle tohoto ustanovení lze použít prostředky ze Státního fondu životního prostředí České republiky. Podmíněně přípustné funkční využití: - turistické stezky a cesty na polních cestách - drobné sakrální stavby (boží muka, kříže ap.) - drobné stavby zejména pro vzdělávání a výzkumnou činnost (naučné stezky ap.) Nepřípustné funkční využití: - umisťování jiných funkcí

73