ÚZEMNÍ PLÁN OBCE
SOBÍŠKY
A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST OBEC SOBÍŠKY ALFAPROJEKT OLOMOUC a.s.
SRPEN 2006
VEDOUCÍ PROJEKTANT ING.ARCH. ŠÁRKA MORÁŇOVÁ ČKA 01275
0
ÚZEMNÍ PLÁN OBCE
SOBÍŠKY ZPRACOVATEL:
ALFAPROJEKT OLOMOUC a.s., Tylova 4, 772 00 OLOMOUC
POŘIZOVATEL:
OBEC SOBÍŠKY
SCHVALUJÍCÍ ORGÁN:
ZASTUPITELSTVO OBCE SOBÍŠKY
KRAJ:
OLOMOUCKÝ
vedoucí projektant
ing.arch. Šárka Moráňová, ČKA 01275 tel.585206080, e-mail
[email protected]
ZPRACOVATELÉ: urbanistická část
ing.arch. Šárka Moráňová
ÚSES, krajinná ekologie, zeleň
ing. Hana Tomaštíková
doprava
ing. Petr Staněk
vodní hospodářství
ing. Jindřich Mrva, Eva Opletalová
zásobování plynem
ing. Jindřich Mrva, Eva Opletalová
zásobování elektrickou energií, telekomunikace
Petr Hadrava, Vladimír Pokorný
zemědělská část - zábor ZPF, PFL
ing. arch. Šárka Moráňová, ing. Hana Tomaštíková
OP chovů hosp. zvířat, spolupráce
Magda Pápežová
Demografie, prognóza potřeby bytů
RNDr Milan Polednik
ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 772 00 OLOMOUC TEL. 585203060, 585203061, 585203082, FAX 585227166 e-mail
[email protected] č. zakázky 5 - 929/ 02
datum: srpen 2006
1
č.souboru
OBSAH: A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
4
A.1. HLAVNÍ CÍLE A NÁVRHOVÉ OBDOBÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, OBSAH, PODKLADY
4
A.1.A. ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ............................................................................................................................................ 4 A.1.B. NÁVRHOVÉ OBDOBÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ...................................................................... 4 A.1.C. HLAVNÍ CÍLE ÚZEMNÍHO PLÁNU: .................................................................................................................................. 4 A.1.D. OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU ............................................................................................................................................. 4 A.1.E PODKLADY ...................................................................................................................................................................... 5
A.2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD
6
A.3 SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ SOUBORNÉHO STANOVISKA
8
B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
9
B.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A POSTAVENÍ OBCE V REGIONU
9
B.1.A. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ ............................................................................................................................................................... 9 B.1.B ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ, ŠIRŠÍ VZTAHY .................................................................................................................................. 9
B.2. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT V ÚZEMÍ
12
B.2.A. PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY, CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ................................................................ 12 B.2.B. URBANIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ................................................................................................................................... 16 B.2.C. DEMOGRAFICKÉ PŘEDPOKLADY - OBYVATELSTVO, ZAMĚSTNANOST ................................................................ 18 B.2.D. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ PŘEDOKLADŮ PRO DALŠÍ VÝVOJ OBCE: ........................................................................ 20
B.3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE
22
B.3.A. KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ - ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA .............................................................................................. 22 B.3.B. ZÁMĚRY ÚPD VYŠŠÍHO ÚZEMNÍHO CELKU ................................................................................................................ 22 B.3.C. DALŠÍ ZÁMĚRY V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ OBCE ....................................................................................................... 22 B.3.D. URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ OBCE - URBANISTICKÁ KONCEPCE .................................................................................... 25 B.3.E. ZÁSADY PRO OCHRANU A TVORBU URBANISTICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ ................................................................ 29
B.4. FUNKČNÍ PLOCHY ÚZEMÍ
34
B.4.A. ZÁSADY FUNKČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ, FUNKČNÍ REGULACE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ OBCE, OMEZENÍ ZMĚN V UŽÍVÁNÍ STAVEB ....................................................................................................................................... 34 B.4.B. SEZNAM FUNKCÍ A FUNKČNÍCH TYPŮ UŽÍVANÝCH V ÚZEMNÍM PLÁNU OBCE SOBÍŠKY ...................................... 37 B.4.C. BYDLENÍ A SMÍŠENÉ PLOCHY BYDLENÍ ............................................................................................................... 38 B.4.D. VÝROBA
A PODNIKATELSKÉ PLOCHY ............................................................................................................... 44
B.4.E. OBČANSKÉ VYBAVENÍ, VYBAVENÍ PRO SPORT A REKREACI ................................................................................. 47 B.4.F. SMÍŠENÉ PLOCHY SPECIFICKÉ ................................................................................................................................... 50 B.4.G. PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ ........................................................................................................................... 50 B.4.H. PLOCHY DOPRAVY ...................................................................................................................................................... 51 B.4.I. PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ .............................................................................................................................................. 51 B.4.J. VODNÍ TOKY A PLOCHY ................................................................................................................................................ 52 B.4.K. ZELEŇ KRAJINNÁ........................................................................................................................................................... 53 B.4.L. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ............................................................................................................... 53 B.4.M. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ......................................................................................................................................... 53 B.4.N. OSTATNÍ PLOCHY A PROSTRANSTVÍ .......................................................................................................................... 54
B.5. PŘEHLED PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ
55
B.6. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
56
B.6.A. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY .................................................................................................................................. 56 B.6.B. OCHRANA POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ...................................................................................... 57 B.6.C. OCHRANA A VYUŽÍVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN ................................................................................................... 57 B.6.D. OCHRANA PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD ..................................................................................................... 57 B.6.E. OCHRANA KULTURNÍCH A HISTORICKÝCH HODNOT: .............................................................................................. 58 B.6.F. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ŘEŠENÍ DOPRAVY ....................................................................................... 59 B.6.G. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ŘEŠENÍ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ ............................................................... 59 B.6.I. HYGIENICKÁ OCHRANA ÚZEMÍ...................................................................................................................................... 60 B.6.J. ZVLÁŠTNÍ ZÁJMY - OBRANA STÁTU ............................................................................................................................ 60
2
B.7.KRAJINNÁ EKOLOGIE, ÚSES, ZELEŇ
61
B7.A ZELEŇ V ZÁSTAVBĚ ........................................................................................................................................................ 61 B.7.B. ZELEŇ V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ .................................................................................................................................. 62 B.7.C. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) .................................................................................................... 63
B.8. DOPRAVA
77
B.8.A. ÚVOD - ZÁKLADNÍ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY .............................................................................................................. 77 B.8.B. NÁVRH ............................................................................................................................................................................ 77 B.8.C. ZÁVĚR ............................................................................................................................................................................ 80
B.9. VODNÍ TOKY, TECHNICKÉ VYBAVENÍ
81
B.9.A. VODNÍ TOKY A PLOCHY, MELIORACE .................................................................................................................... 81 B.9.B ZÁSOBOVÁNÍ VODOU.................................................................................................................................................... 83 B.9.C. ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ..................................................................................................................... 84 B.9.D. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM .................................................................................................................................................. 86 B.9.E. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM .................................................................................................................................................. 87 B.9.F. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ ........................................................................................................................ 88 B.9.G ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE ..................................................................................................................................... 90 B.9.H. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ................................................................................................................................................. 91
B.10. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
93
B.10. A. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ .......................................................................................................................... 93 B.10. B. OCHRANA ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK ........................................................................................................ 95 B.10. C. OCHRANA KRAJINY, KRAJINNÉHO RÁZU A TVÁŘNOSTI OBCE ............................................................................ 96
B.11. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN
97
B.12. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
97
B.13. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY
98
B.14. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY
100
DOKLADY
103
3
A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE A.1. HLAVNÍ CÍLE A NÁVRHOVÉ OBDOBÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, OBSAH, PODKLADY A.1.A. ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán obce Sobíšky je zpracován na základě Smlouvy o dílo mezi obcí Sobíšky a ALFAPROJEKTEM Olomouc, a..s. potvrzené 21.7. 2003. Zadávacím dokumentem pro zpracování návrhu územního plánu je Upravené souborné stanovisko ke konceptu řešení územního plánu obce Sobíšky zpracované Odborem rozvoje městského úřadu Přerov (pověřeným obcí Sobíšky zajištěním pořízení územního plánu obce) v únoru 2006 a schválené Zastupitelstvem obce Sobíšky 24.4.2006.
A.1.B. NÁVRHOVÉ OBDOBÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Návrhové období územního plánu je stanoveno do roku 2020. Prověření a případná aktualizace územního plánu (tj. posouzení, zda se nezměnily podmínky, za kterých byl územní plán schválen) budou prováděny nejméně 1x za 4roky ve vazbě na komunální volby.
A.1.C. HLAVNÍ CÍLE ÚZEMNÍHO PLÁNU: Důvodem pro pořízení územního plánu je neexistence platné územně plánovací dokumentace na úrovni ÚP obce. Cílem územního plánu je zabezpečení územně plánovací dokumentace v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č.135/2000 o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Cílem územního plánu je dosáhnout dohody obce, občanů a státu o takovém způsobu využití území, který při souladu se zákony a obecně závaznými právními předpisy zajistí soulad všech stávajících hodnot a předpokladů v území - přírodně krajinářských, kulturně historických, ekologických, uplatnění záměrů širšího významu a dotvoří předpoklady pro bezkolizní vývoj v následujícím období. Územní plán tedy stanoví zásady využití území, regulaci činností v něm i zajištění vybavení pro jeho fungování a vývoj. Schválený územní plán je podkladem pro územní řízení. Schválený územní plán je také podmínkou pro přiznání příspěvku na některé investiční akce. Schválený seznam ploch pro veřejně prospěšné stavby a ploch pro provedení asanací a asanačních úprav je podkladem pro případné vyvlastnění ve veřejném zájmu, pokud není řešení majetkoprávních vztahů dosažitelné dohodou nebo jiným způsobem.
A.1.D. OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán obce Sobíšky řeší správní území obce tj. katastrální území Sobíšky. Celková rozloha k.ú. Sobíšky je cca 294 ha. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE SOBÍŠKY OBSAHUJE: Textovou část: A – Textovou část včetně tabulek v textu B – Závaznou část územního plánu ve formě regulativů uspořádání území C – Důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Grafickou část v měřítku základních výkresů 1:5000 a 1:2000 a v měřítku 1:25000 pro výkres širších vztahů - zájmového území Přílohu: Výpočty ochranných pásem drobných chovů hospodářských zvířat v zástavbě pro vzorové příklady chovů. ÚZEMNÍ PLÁN SOUČASNĚ OBSAHUJE: Závaznou část (formulovanou v regulativech uspořádání území) Směrnou část 4
A.1.E PODKLADY A.1.E1. ZADÁVACÍ DOKUMENT Zadávacím dokumentem pro zpracování návrhu územního plánu je Upravené souborné stanovisko ke konceptu řešení územního plánu obce Sobíšky zpracované Odborem rozvoje městského úřadu Přerov (pověřeným obcí Sobíšky zajištěním pořízení územního plánu obce) v únoru 2006 a schválené Zastupitelstvem obce Sobíšky 24.4.2006. A.1.E2. MAPOVÉ PODKLADY: Územní plán je zpracován digitálně ve formátu *dgn (MICROSTATION POWERDRAFT) Výkresy č. 2 až 8 jsou zpracovány nad mapovým podkladem digitalizovaným firmou GEODES s.r.o., Olomouc (polohopis na podkladě katastrální mapy a výškopis digitalizovaný na podkladě rastrových dat ve formátu *cit poskytnutých katastrálním úřadem Opava (v podrobnosti Základní mapy 1:10000) Mapové podklady jsou zpracovány v souřadnicovém systému JTSK a výškovém systému Bpv. Výkres širších vztahů je doložen nad naskenovaným výřezem Základní mapy 1:25000, sekce Přerov 25-131. A.1.E3. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY: ÚPD vyššího územního celku: Územní plán velkého územního celku Olomoucké aglomerace (ÚPN VÚC OA) schválený r.1997, ve znění 1. změny ÚPN VÚC OA schválené usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje ze dne 28.11.2002. ÚPD na úrovni územního plánu obce (sídelního útvaru): návrh ÚPnSÚ Sobíšky, neschválený (URB-EKO atelier Holešov, ing. arch. J. Bezděk 1998), SÚP Sobíšky (Stavoprojekt Ostrava 1974), po uplynutí návrhového období ÚPD sousedních obcí: Přerov (k.ú. Čekyně, Penčice, Vinary u Přerova) – ÚPNSÚ schválený 1995 Lazníky – ÚPO schválený 2002 Tršice – ÚPO schválený 2002 Buk –návrh ÚPO dokončený 2006, v projednání Zábeštní Lhota – není platná ÚPD, návrh ÚPnSÚ 2001 neschválený A.1.E4. DALŠÍ PODKLADY :
Terénní průzkum (2003, 2004) Ortofotomapa, šikmý letecký snímek (zapůjčeno obcí) Informace představitelů obce Publikace „Sobíšky – obec půhončí včera a dnes“ Statistické údaje (MěÚ Přerov, www informace ČSÚ) Podklady o kvalitě ZPF- BPEJ (MěÚ Přerov) Údaje o drobných tocích a melioracích - Zemědělská vodohospodářská správa Přerov Generel lokálního ÚSES (ing. Draga Kolářová a kol. Brno 1997) Cykloturistická mapa Olomoucko (SHOCART) Program rozvoje okresu Přerov (GAREP Brno 1999) Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (2001) Program rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje schválený Radou Olomouckého kraje 26.8.2004 („PRVKOK“) Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje vyhlášený OZV Olomouckého kraje č.2/2004 dne 17.9.2004
5
Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje (Nařízení Olomouckého kraje ze dne 30.9.2004) Územní rozhodnutí na některé stavby nezakreslené v KM (podklady Stavebního úřadu MěÚ Přerov (příloha Souborného stanoviska) Podklady a informace vybraných orgánů státní správy, správců sítí TV a dalších zařízení získané v rámci přípravných prací pořizovatele, od obce nebo od příslušných subjektů projektanty: Situace vodovodní sítě Kanalizace Sobíšky - zaměření skutečného provedení (GEODÉZIE OPAVA, středisko Geodézie Přerov, ing. V. Dušek) Projekt odkanalizování a čištění odpadních vod obce Sobíšky (VODING. spol.s r.o. Hranice) Plynofikace obcí Sobíšky - Zábeštní Lhota (PRINS Přerov), zaměření skutečného stavu (Geodetická kancelář Novák, Hranice, 08/96) a digitální podklad SmP Přerov Podklady o vedeních VN a energetických zařízeních (SME Přerov) Podklady o existenci podzemních vedení telekomunikačních sítí (Český Telecom) Zaměření skutečného stavu lokality RD Macalka, včetně sítí TV Urbanistická studie lokality RD Macalka, DÚR 1. etapa (2004)
A.2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD A/ ÚPD NA ÚROVNI ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Obec nemá platný územní plán, schválený byl jen SÚP z r. 1974, po uplynutí návrhového období překonaný. Práce na další ÚPD byly zahájeny průzkumy a rozbory v rámci celého SOMV Prosenice již v r. 1988 (STP Olomouc). Po několikaleté přestávce zpracovala firma URBEKO Holešov, ing. arch. Bezděk a kol. urbanistickou studii nahrazující koncept územního plánu a na základě jejího projednání návrh ÚPnSÚ. Ten nebyl schválen a jeho úprava, doplnění a schválení v současné situaci není možné. Podle tohoto návrhu byly realizovány některé záměry, zejména rozestavěna část zástavby rodinných domů v lokalitě Macalka a příprava některých dalších záměrů dovedena do fáze územního rozhodnutí. V konceptu územního plánu byly původní záměry ÚPNSÚ, s výjimkou jednoznačně předurčených záměrů (např. proluky), převážně revidovány s ohledem na terénní a územně technické podmínky území, celistvost pozemků a soulad s ÚPD sousedních obcí. B/ ÚPD VYŠŠÍHO ÚZEMNÍHO CELKU Řešené území je součástí území řešeného platným ÚPN VÚC Olomoucké aglomerace (dále ÚPN VÚC OA) ve znění 1. změny územního plánu velkého územního celku Olomoucké aglomerace, schválené usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje ze dne 28.11.2002.
6
SOULAD S ÚPD VYŠŠÍHO ÚZEMNÍHO CELKU: ÚPnVÚC Olomoucké aglomerace schválený 07/1997, ve znění 1. změny
Územní plán obce Sobíšky je s ÚPN VÚC OA ve znění 1. změny koordinován. Dominantním záměrem z hlediska ÚPN VÚC je v řešeném území průchod regionálního biokoridoru 1520 severním okrajem řešeného území. Dle ÚPN VÚC je veden dlouhou trasou v severní části katastru, odkud přechází do k.ú. Lazníky. V ÚPO Lazníky, společně s ÚPO Tršice je však navržena změna trasy RBK lesem Zátěš ve správním území Tršice a zcela mimo přilehlou část území obce Lazníky. Územní plán obce Sobíšky na tuto změnu reaguje úpravou trasy tak, že z prostoru lesa „Čekaná“ biokoridor nesměřuje do k.ú. Lazníky, ale je veden biocentrem v lokalitě „Mezilesí“ do k.ú. Penčice, kde je nutno zajistit přechod do k.ú. Tršice (vyžaduje změnu ÚPnSÚ Přerov!). Takto navržená úprava trasy biokoridoru zajišťuje dlouhý průchod biokoridoru strmými svahy lesa Jedlí jako původně navržená trasa RBK 14. V územním plánu jsou respektovány limity hlavních energetických tras – vedení VVN a radioreléové trasy. Zákres ložisek nerostných surovin je v ÚPN VÚC OA dle sdělení regionálního odboru MŽP v Olomouci nepřesný, v grafické části územního plánu je uveden zákres odpovídající informaci MŽP dle platné Mapy ložiskové ochrany území. Uveden je i zákres chráněného ložiskového území č. 3 203 200 stanoveného pro ochranu výhradního ložiska B3 20320000 územním rozhodnutím z října 2003. Výhradní ložisko cihlářské suroviny, zasahující dle ÚPN VÚC OA okrajově jižní cíp k.ú. Sobíšky, bylo dle Mapy ložiskové ochrany vyřazeno z evidence v r. 2000. Jiné záměry a jevy ÚPN VÚC se řešeného území netýkají. C/ ÚZEMNÍ PLÁNY SOUSEDNÍCH OBCÍ
Územní plán obce Sobíšky je podle možností daných vývojem záměrů v území koordinován s platnými územními plány sousedních obcí zejména v návaznostech prvků ÚSES. Přerov - k.ú. Čekyně: Návaznost ÚSES, chráněné ložiskové území, nemotoristické propojení Přerov - k.ú. Vinary u Přerova: Návaznost ÚSES, sítí technického vybavení - stávající vedení VN, radioreléová trasa, nemotoristické propojení vč. značených turistických tras. (umístění navrhované COV Sobíšky ve variantách č. 1,2 dle PD „Projekt odkanalizování a čištění odpadních vod obce Sobíšky“, VODING. spol.s r.o. Hranice, se v územním plánu obce Sobíšky neuvažuje.) Přerov – k.ú. Penčice: Bezprostřední provázanost ÚSES na společné hranici, s potřebou doplnění průběhu regionálního biokoridoru 1520 v návaznosti trasy upravené v územním plánu obce Tršice a v územním plánu obce Sobíšky. Lazníky: Problematika zařízení obce Lazníky situovaných na k.ú. Sobíšky – čistírna odpadních vod včetně úseků kanalizačních sběračů, část fotbalového hřiště TJ Sokol Lazníky: tyto plochy nejsou zachyceny v katastrální mapě. Čistírna odpadních vod, která byla vybudovaná na podkladě správního rozhodnutí, je v územním plánu obce Sobíšky uvedena jako potvrzení skutečného stavu, hřiště, u něhož toto nebylo možno ověřit, je uvedeno jako návrh – potvrzení stavu, včetně záboru ZPF. Dále je řešena návaznost ÚSES a návrh doplnění nemotoristické rekreační trasy ze Sobíšek do údolí Říky (dále napojené na trasu k Penčice - Lazníky) Tršice: Je řešena návaznost regionálního biokoridoru RBK 1520, ovšem s podmínkou doplnění úseku přes Penčice. Buk: S návrhem územního plánu obce Buk je koordinována návaznost prvků ÚSES (v případě BK 9 je dohodnuto provést v ÚPO Buk drobnou úpravu zajišťující návaznost trasy v k.ú. Sobíšky). Navazují komunikace a sítě TV (výtlak vodovodu z VDJ Buk, přívod STL plynovodu). Zábeštní Lhota: není platná ÚPD, navazují komunikace a sítě TV (přívod vodovodu z VDJ Sobíšky a STL plynovodu od obce Sobíšky), návaznost ÚSES odpovídá generelu ÚSES.
7
A.3 SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ SOUBORNÉHO STANOVISKA Požadavky na zpracování územního plánu formulované v bodě 5. Upraveného souborného stanoviska – „Pokyny pro zpracování návrhu územně plánovací dokumentace“ jsou splněny následujícím způsobem: Požadavky na obsah a rozsah návrhu Splněno dle požadavků (dle SOD budou další dvě paré dodána po projednání návrhu ÚPD, rovněž schéma hlavního výkresu). POKYNY PRO ÚPRAVU NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ Zhodnocení dříve zpracované ÚPD Splněno dle požadavků. Vymezení řešeného území Splněno dle požadavků, Hlavní výkres zahrnuje jen k.ú. Sobíšky. Návrhové období územního plánu Opraveno – uvedeno návrhové období r. 2020. Návrh urbanistické koncepce Splněno dle požadavků. Návrh členění obce na funkční plochy, podmínky funkční regulace Splněno v zásadě v souladu s požadavky, s následujícími poznámkami: V návrhu došlo k některým formálním úpravám, které se projeví ve změně označení funkčních typů. V souvislosti s aktualizací katastrální mapy a údajů KN byla provedena aktualizace některých stavových ploch bydlení. V rámci vyjasnění zařazení problematických ploch do stavu a návrhu došlo také k vyčlenění části stavové plochy bydlení č. 9 do návrhu, společně se změnou hranice SZÚO. Bylo doplněno také několik ploch zeleně jako návrh potvrzující skutečný stav. Tyto úpravy se promítají i do záboru ZPF. Aktuální stav kultur ZPF odlišný od údajů KN nadále není uváděn (týká se např. zrušených a nových chmelnic, orné půdy na ploše dobývacího prostoru aj.) Objekt k asanaci se neuvádí, konkrétní řešení na pozemku bude předmětem následné PD. Limity využití území Splněno dle požadavků. Návrh koncepce dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady Splněno dle požadavků. Důsledky navrhovaného řešení na ŽP - ochrana ovzduší Splněno dle požadavku. Krajinná ekologie, místní ÚSES, zeleň Splněno dle požadavků, s následujícími poznámkami: Napojení biokoridoru BK 38 do biocentra BC 18/25 je řešeno dle dohody s RŽP. Návaznost BK 9/25 – dohodnuta nezbytnost úpravy v ÚPO Buk. Čitelnost hranic interakčních prvků na společné hranici s dalšími prvky ÚSES může být problematická, pro zlepšení zřetelnosti plošných IP byl zvýrazněn rastr v ploše IP. Důsledky navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL Splněno dle požadavků. Do záboru ZPF se dále promítají úpravy uvedené v odd. týkajícím se funkčního využití. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav Splněno dle požadavků a upraveno s ohledem na volbu z variantních řešení. 8
B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU B.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A POSTAVENÍ OBCE V REGIONU B.1.A. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Územní plán obce Sobíšky řeší správní území obce, tj. katastrální území Sobíšky. Celková rozloha k.ú. je cca 294 ha. Obec a její katastrální území leží cca 5 km východně od Přerova, poblíž hranice bývalých okresů Přerov a Olomouc, severozápadně od koridoru významných dopravních tras vedoucích od Přerova Moravskou bránou do oblasti Ostravska (silnice I. třídy č.47, budoucí dálnice D1, trať II. železničního koridoru č. 270 Praha - Přerov – Bohumín). V grafické části územního plánu je pro postižení souvislostí, zejména limitů využití území, zakreslen v omezené míře i přesah a návaznost některých prvků mimo správní území obce, tyto jevy však nemohou být schváleny jako součást územního plánu obce Sobíšky.
B.1.B ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ, ŠIRŠÍ VZTAHY Řešené území je součástí Olomoucké aglomerace. Obec je členem Svazku obcí mikroregionu Pobečví. Katastr obce leží na jižním okraji oblasti Tršické pahorkatiny, s členitým reliéfem i pestrým krajinným rámcem, která poskytuje příznivé podmínky pro krátkodobou rekreaci, hlavně turistiku. Vzhledem k malé vzdálenosti od Přerova a přitom již zajímavé krajině je atraktivní i pro trvalé bydlení zájemců z širšího území. Z hlediska nadřazených systémů se jedná o sídlo v blízkosti hlavních dopravních systémů současných, připravovaných i výhledových, přitom mimo dosah jejich negativních vlivů. Za zájmové území považujeme území, na kterém mohou být uspokojovány některé potřeby vlastní obce. U malé obce s velmi omezeným veřejným vybavením jsou to především místa soustředění tohoto základního vybavení. V případě obce Sobíšky je to obec Prosenice jako dřívější středisko místního významu, a také Buk, kde je mateřská škola. Velmi malá vzdálenost do Přerova však význam Prosenic pro obec Sobíšky významněji potlačuje. Přerov je správním střediskem pro obec i jednoznačným centrem dojížďky za vyšší veřejnou i komerční vybaveností, pracovními příležitostmi, dopravním uzlem. Prosenice jsou sídlem zemědělské organizace Moravská zemědělská a.s. Prosenice, která je dominantním zemědělským subjektem hospodařícím na katastru obce. Zájmovým územím je také to území, ve kterém dochází ke vzájemnému ovlivňování, kooperaci a nezbytné koordinaci jevů (zejména liniových) přesahujících vlastní řešené území. Z tohoto hlediska jsou to zejména katastrální území sousedních obcí.
seznam sousedních obcí a jejich katastrálních území: Přerov (k.ú. Čekyně, Penčice, Vinary u Přerova) Buk Lazníky Tršice Zábeštní Lhota
9
Vztah k sousedním obcím: Vzdálenost obce Sobíšky od okolních obcí je vzdušnou čarou 1,5 – 3 km. S obcemi Buk a Zábeštní Lhota jsou Sobíšky přímo propojeny silnicí III. třídy, které dále navazují na silnice z Buku do Lazník, resp. ze Zábeštní Lhoty do Penčic a dále do Čekyně a Vinar. Nejkratší spojení do Čekyně a Vinar je polními a lesními cestami, do Vinar a Zábeštní Lhoty vede z okraje katastru Sobíšek značená turistická trasa Zábeštní Lhota – Vinary – Přerov, na kterou jsou Sobíšky napojeny další značenou trasou. V územním plánu je formálně doplněn úsek polní cesty, po které je turistická trasa vedena. Specifický vztah mají Sobíšky s obcí Lazníky – severní cíp katastru Sobíšky vybíhá až k okraji obce Lazníky, kde jsou některá zařízení umístěna tak, že přesahují až do k.ú. Sobíšky (celá čistírna odpadních vod, včetně 2 úseků sběračů kanalizace a část fotbalového hřiště). Ve vztahu k obcím Buk a Zábeštní Lhota je významné provázání technického vybavení – obce Sobíšky a Zábeštní Lhota jsou zásobovány vodou prostřednictvím vodojemů Buk a Sobíšky, obce Buk, Sobíšky a Zábeštní Lhota jsou postupně napojeny na středotlaký plynovod z regulační stanice v Radvanicích. PŘESAHY A VYVOLANÉ DŮSLEDKY ÚPO SOBÍŠKY DO SOUSEDNÍCH ÚZEMÍ PŘEROV – K.Ú. PENČICE: potřeba doplnění průběhu regionálního biokoridoru 1520 v návaznosti trasy upravené v územním plánu obce Tršice a v územním plánu obce Sobíšky. BUK: potřebná drobná úprava – doplnění krátkého úseku biokoridoru BK 9 zajišťující návaznost trasy v k.ú. Sobíšky v okolí křížení se silnicí (Dohodnuto v rámci pořízení ÚPO Buk). LAZNÍKY: Problematika zařízení obce Lazníky situovaných na k.ú. Sobíšky (čistírna odpadních vod včetně úseků kanalizačních sběračů, část fotbalového hřiště Sokol Lazníky). Doporučuje se zvážit možnost změny katastrální hranice tak, aby tyto plochy a zařízení byly situovány na území obce, které slouží. širší vztahy – doprava Pokud jde o možnosti dopravního spojení obce, jsou obyvatelé odkázáni především na silniční dopravu. Výhodou je poloha v blízkosti významných dopravních tras a uzlů stávajících i budoucích. Obcí prochází silnice III/4367 napojená v Prosenicích na silnici I/47 a v Penčicích na silnici II/436. Nejbližší železniční stanice jsou v Prosenicích na trati č. 270 (cca 3 km) a v Přerově (cca 9 km). Hromadná doprava přímo do obce je málo četná, podstatně větší frekvence autobusových linek probíhá v Buku, který leží v ještě přijatelné docházkové vzdálenost do 1,5 km. Kontakt bez použití motoristické dopravy (cyklisté) je dobře možný po silnicích nižších tříd i některých polních a lesních komunikacích. V blízkosti obce prochází jedna z hlavních cykloturistických tras mezinárodního významu – Jantarová stezka na trase …- Olomouc – Tršice – Penčice – Přerov – Prosenice – Lipník nad Bečvou – ---- (mj. nejkratší zkratka mimo Přerov vede přes Sobíšky), na ni navazují další značené i neznačené cyklotrasy v regionu. Významná z hlediska průchodnosti krajiny je v územním plánu obce Sobíšky navržená polní cesta s rekreačním významem (zejména pro pěší a jezdeckou turistiku) ze Sobíšek k severu, do údolí Ztraceného potoka a Říky, kde navazuje na další rekreační trasy. širší vztahy – technické vybavení: Vodou je obec zásobována ze systému skupinového vodovodu Přerov prostřednictvím vodojemu Čekyně. Z něho se přivádí gravitačně do vodojemu a čerpací stanice Buk, odtud výtlačným řadem do vodojemu Sobíšky. Z něho je gravitačně rozváděna do obcí Sobíšky a
10
Zábeštní Lhota. Do budoucna se navrhuje prodloužení vodovodu ze Zábeštní Lhoty pro i zásobování obcí Penčice, Lhotka, Čekyně, Nelešovice. Středotlaký plynovod je přiveden z regulační stanice Radvanice napojené na VTL plynovod Přerov – Lipník nad Bečvou, vede z RS Radvanice přes obce Radvanice a Buk do Sobíšek a dále do Zábeštní Lhoty. Severně od zástavby obce procházejí dvě vedení VVN 400 kV z rozvodny Prosenice do rozvoden Krasíkov a Řeporyje. Obec je napojena na vedení VN 22 kV procházející jižně od obce ve směru Vinary – Buk – Prosenice odbočkou do jižní části obce. Sobíšky jsou součástí UTO Přerov Západní částí katastru prochází radioreléová trasa Českých radiokomunikací Olomouc Radíkov – Holý kopec se spodním okrajem ochranného pásma ve výšce 364 m.n.m. širší vztahy – ÚSES
Viz kap. A.2.B. a B.7. Severním okrajem řešeného území je dle ÚPN VÚC OA navržen průchod regionálního biokoridoru 1520. Dle ÚPN VÚC je veden dlouhou trasou v severní části katastru (dle generelu ÚSES pro Sobíšky jako BK14, BK15, BK 16 a čtyři lokální biocentra na trase RBK), odkud má dále přejít do k.ú. Lazníky. V ÚPO Lazníky, společně s ÚPO Tršice je však navržena změna trasy RBK lesem Zátěš ve správním území Tršice a zcela mimo přilehlou část území obce Lazníky (Tato trasa se jeví oproti návrhu ÚPN VÚC reálnější). Územní plán obce Sobíšky na tuto změnu reaguje úpravou trasy tak, že z prostoru lesa „Čekaná“ biokoridor nesměřuje do k.ú. Lazníky, ale je veden biocentrem v lokalitě „Mezilesí“ do k.ú. Penčice, kde je nutno zajistit přechod do k.ú. Tršice (vyžaduje změnu ÚPnSÚ Přerov). Takto navržená úprava trasy biokoridoru zajišťuje dlouhý průchod biokoridoru strmými svahy lesa Jedlí obdobně jako původně navržená trasa RBK 14.
11
B.2. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT V ÚZEMÍ B.2.A. PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY, CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ B.2.A1. GEOMORFOLOGICKÉ PODMÍNKY, CHARAKTER KRAJINY: Řešené území tvoří katastrální území Sobíšky, nepravidelně členitého tvaru. Toto území leží při jižním okraji Tršické pahorkatiny, která je jihozápadním výběžkem Nízkého Jeseníku. Nadmořská výška osídlení se pohybuje od cca 270 do cca 310 m.n.m, rozpětí výšek v celém k.ú. je od 250 do 316 m.n.m. Obec leží v členitém, zvlněném terénu, který se od hřebene táhnoucího se od severního okraje zástavby směrem k západu a jihozápadu, na opačné straně k severu, svažuje v jižní části katastru (kde je rozložena zástavba obce) převážně k jihu až východu, v severní části pak od tohoto hřebene směrem k severu do údolí potoka Říky. Jižně až jihovýchodně od katastru obce se terén opět zvedá do plochého temene, které území obce odděluje od roviny Moravské brány. Náhorní polohy navazující na severní okraj obce jsou ploché a s prázdnými horizonty. Nejvyšší partie obce poskytují široké a daleké výhledy do krajiny. Z této konfigurace terénu vyplývá velmi výhodná poloha obce jak ve vztahu ke světovým stranám, tak k k negativním vlivům provozu v Moravské bráně. Krajina v jižní, zejména však ve střední části je i přes svoji značnou členitost a svažité polohy velmi intenzívně zemědělsky využívaná, převažuje orná půda a chmelnice, část chmelnic byla zrušena a využívá se jako pole. V rozsáhlém bloku orné půdy ve středním pásmu katastru se nevyskytují prakticky žádné meze ani jiná zeleň. Méně jsou zastoupeny trvalé travní porosty, zahrady a sady se uplatňují ve větší míře jak ve vazbě na zástavbu, tak na velmi svažitých pozemcích v blízkosti zástavby, kde zčásti nabývají charakteru krajinné zeleně (s větším či menším podíl neovocných dřevin). Severní část k.ú. oddělená poměrně rozsáhlým pásem lesa na převážně severních svazích má odlišný charakter, střídají se zde lesy s plochami trvalých travních porostů a orné půdy. I na zemědělských pozemcích se zde vyskytují skupiny i větší plochy dřevin. Velmi příjemné krajinné prostředí provází tok Říky a Ztraceného potoka v blízkosti severní hranice k.ú. Větší lesní porosty přiléhají i k jižním hranicím katastru. Specifikem obce jsou prostory bývalé těžby v těsné blízkosti zástavby. Okraje hlubokého vápencového lomu západně od dvora jsou zarostlé náletovými dřevinami, suché, zčásti travnaté dno, přístupné úzkou svažitou cestou se příležitostně využívá k rekreaci, prostředí lomu je romantické. Vytěžený prostor na severním okraji obce vedle starého chmelařského střediska byl zdevastován ukládáním popílku, v části plochy jsou skupiny dřevin. B.2.A2. VODNÍ PRVKY KRAJINY Zastoupení vodních toků a ploch je v řešeném území minimální. Vyskytují se zde jen drobné vodní toky ve správě Zemědělské vodohospodářské správy Přerov. Nejvýznamnější je Říka protékající severním cípem katastru a dále po hranici s k.ú. Penčice a Lazníky. Její levobřežní přítok Ztracený potok nemá samostatnou parcelu toku (je zakreslen v problémovém výkrese dle podkladu ZVS Přerov a mapy SMO 1:5000). Přitéká z k.ú. Buk mělkým údolím mezi poli, dále v k.ú. Buk sleduje hranici s k.ú. Sobíšky a pak protéká k.ú. Sobíšky pod okrajem lesa, který odděluje severní cíp katastru.V jižní části území je jediným tokem meliorační svodnice, která je horním tokem Vinarského potoka. Její horní část, v úseku cca 175m pod silnicí je zatrubněná. V obci a bezprostředním zástavby obce se tedy nenacházejí žádné vodní toky a plochy. Tok Říky a Ztraceného potoka doprovázejí břehové porosty, Vinarský potok je bez vegetace, stejně tak i přilehlá část povodí, což může přispívat k nevyrovnaným průtokům.
12
B.2.A3. VODNÍ ZDROJE A JEJICH OCHRANNÁ PÁSMA : V řešeném území se nacházejí zdroje lokálního významu – studny, bez ochranných pásem, které se většinou využívají jako zdroje užitkové vody. Výjimkou je stará původní studna „kašna“ využívaná jako zdroj pitné vody (čerpala se i do Eichhofova dvora) . Ani tato studna nemá stanovené ochranné pásmo. (cit. z původního ÚPnSÚ: Zdrojem vody pro obecní studnu i pro všechny studny v obci, a dle vyjádření starousedlíků i pro studny okolních obcích, je pravděpodobně velká podzemní nádrž vody, která se nachází pod vytěženým vápencovým lomem západně od obce. (V rámci dřívějšího hydrogeologického průzkumu, který prováděla fa GEOtest Brno,a.s. bylo zjištěno, že hladina podzemní vody se nachází cca 50 m pod povrchem okolního terénu, směr proudění vody je pravděpodobně severo - jižní a při čerpání z jednoho vrtu byla zjištěna minimální vydatnost 0.8 l/s.) Ochranná pásma zdrojů pitné vody obec nezasahují, katastr leží rovněž mimo CHOPAV. Do řešeného území nezasahují ani ochranná pásma zdrojů přírodních minerálních vod. B.2.A4. GEOLOGICKÉ POMĚRY : POVŠECHNÉ ZHODNOCENÍ (podklad – povšechné zhodnocení pro průzkumy a rozbory SOMV Prosenice z r. 1984, Stavoprojekt Olomouc, RNDr Antonín Novák) „Podloží tvoří horniny skalního podkladu budované spodně karbonskými břidlicemi a drobami. Ve své povrchové části jsou zvětralé, silně rozpukané a přecházejí do nadloží v hlinito kamenitá až hlinitá eluvia s úlomky matečné horniny s konzistencí hlinité mezerní výplně až pevnou. Zastižení souvislé hladiny podzemní vody nelze předpokládat. V období zvýšených atmosférických srážek lze očekávat částečné zvodnění zemin zvětralinového pláště svahovými vodami, podzemní voda se bude projevovat spíše nesoustředěnými průsaky v místech s relativně výraznějším výskytem úlomků horninového skeletu. Hydrologicky výraznější horizont podzemní vody je vázán na pukliny hornin skalního podkladu. Z hlediska zakládání nejvhodnější základovou půdu poskytují horniny skalního podkladu, které lze předpokládat do hloubky 2 – 4m pod terénem. Povrchovou část hornin skalního podkladu lze zařadit do tř. 4 skup. hornin A. Zvětralinový plášť v bezprostředním nadloží hornin skalního podkladu lze zařadit do tř. 11, výše v podpovrchové části půdního profilu do tř. 19 – 20. Podzemní vody budou mít charakter vod slabě mineralizovaných, hladových, s vyšším obsahem agresivního CO2. B.2.A5. RADONOVÉ RIZIKO : Podle podkladů map velkého měřítka (Odvozená mapa radonového rizika ČR) se katastrální území nachází v kategorii rizika 2Cm - střední riziko radonového zatížení z horninového podloží, jihovýchodní část katastru zasahuje i do oblasti tektonického zlomu se středním rizikem (dle podkladu Radonový průzkum PřF UP Olomouc 1997). Skutečné poměry v území je možné ověřit jen přímým měřením úrovně radonového rizika. Vzhledem k poloze lokality mimo území s nízkým radonovým zatížením lze předpokládat nutnost provádět opatření proti pronikání radonu z podloží. dle ČSN 730601. tabulka pro stanovení kategorie radonového rizika základových zemin (směrná hodnota) kategorie rizika
objemová aktivita 222 R v půdním vzduchu (v kBq/ m3) v základových půdách propustných: málo středně vysoce
nízké
< 30
< 20
< 10
střední vysoké
30 - 100
20 - 70
10 - 30
> 100
> 70
> 30
13
B.2.A6. NEROSTNÉ SUROVINY: V řešeném území, západně od zástavby obce, je vyhlášeno chráněné ložiskové území vysokoprocentních vápenců č. 3 203 200 stanovené pro ochranu výhradního ložiska B3 20320000. (Výhradní ložisko cihlářské suroviny, zasahující dle ÚPN VÚC OA okrajově jižní cíp k.ú. Sobíšky, bylo dle Mapy ložiskové ochrany vyřazeno z evidence v r. 2000.) Na uvedené ložisko navazuje prognózní zdroj cihlářská surovina vysokoprocentní č. P9 35920000, který zasahuje i část stávající zástavby.
a
vápence
V řešeném území nejsou evidovány dobývací prostory dle Horního zákona. B.2.A7. PŮDNÍ PODMÍNKY Charakteristika je podrobněji uvedena v kapitole v kap. 11 - ZEMĚDĚLSKÁ ČÁST. Zemědělská půda představuje na k.ú. Sobíšky cca 75% celkové výměry katastru. Rozbor půdních podmínek je důležitý zejména pro posouzení možností zemědělské výroby a oceňování kvality půdy. Podkladem pro určení půdních podmínek byly mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ je charakterizována pětimístným kódem a zahrnuje plochy s přibližně shodnou kvalitou půdy. Vyčleňuje se na základě hodnocení genetických vlastností půdy, půdotvorných substrátů, zrnitosti, podnebí, sklonitostí, skeletovitostí, hloubky půdního profilu a expozice. Pokud se jde o pedologické poměry, jedná se o poměrně různorodou oblast. V úzkých nivách výše položených malých vodních toků se vyskytují nivní půdy, na něž v prostorech přilehlých pahorkatin navazují černozemě, degradované černozemě, illimerizované půdy a hnědozemě. V nejvyšších polohách lze nalézt hnědé půdy a na výchozech vápencových hornin se vyskytují izolované plochy rendzin. B.2.A8. EROZNĚ OHROŽENÁ ÚZEMÍ : Riziko eroze vodní i větrné je značné zejména ve střední části území. Vyskytují se zde ve značném rozsahu spraše a sprašové hlíny, které jsou k erozi velmi náchylné. Takové pozemky – zejména v otevřených náhorních polohách - jsou ohroženy současně i větrnou erozí. Riziko eroze je velmi citelné zejména v ročních obdobích bez stabilnější vegetace. Vodní erozí jsou ohroženy pozemky na táhlých, prakticky vůbec nečleněných svazích a mělkých úžlabích mezi silnicí k Zábeštní Lhotě a polní cestou k Buku a souvislým lesním porostem severně. Tyto plochy jsou orány jako pole a pěstují se na nich někdy i plodiny k erozi vysoce náchylné (např. kukuřice). Účinky této eroze se neprojevují v zástavbě, svahy jsou odvrácené od zástavby a končí lesem. Obdobná situace, v mírnějším měřítku, je v údolí Vinarského potoka, kde další průchod Vinarského potoka lesem může přispět k vyrovnání průtoků. Pokud jde o zástavbu, i nad ní se vyskytují poměrně strmé svahy (nad 10%) a údolnice směřující do zástavby, výhodou je jejich poměrně malá délka a přítomnost vegetace zmírňující účinky eroze. B.2.A9. LESY: Lesní porosty se nacházejí zejména v severní třetině katastru, na svazích spadajících do údolí Říky (lesní masiv Jedlí). V jižní části území se jedná o menší plochy lesů, které však navazují na rozsáhlejší porosty za hranicí řešeného území (Ojanský Důl, Zamazalka, Vinarský les). Lesy zaujímají přes 17 % výměry katastru obce (cca 50 ha). Mají poměrně proměnlivou druhovou skladbu se značným podílem listnatých dřevin – často převažuje přírodě blízký, občas i přirozený charakter. Z listnatých stromů převažují duby, lípy, habry a břízy, méně potom javor a vtroušeně buk. Ve vlhčích polohách se vyskytuje olše a jasan. Z hlediska ekologické stability je nepříznivý výskyt introdukovaného akátu, který lze v řešeném území rovněž nalézt. Z jehličnanů převažují smrk, borovice a modřín – jejich vzájemný poměr se v různých lokalitách mění. Jedná se o kategorii lesy hospodářské, v prvcích ÚSES budou lesy zařazeny do kategorie lesy zvláštního určení. Lesy na k.ú. Sobíšky jsou převážně ve vlastnictví obce Sobíšky, obce Buk a soukromých osob.
14
B.2.A10. KLIMATICKÉ POMĚRY: Řešené území leží v teplé klimatické oblasti T2. Dle BPEJ však odpovídá zařazení do třetího, teplého, mírně vlhkého klimatického regionu, který je charakterizován průměrnou roční teplotou 8 - 9oC (8,6 oC ) a průměrným ročním úhrnem srážek 550 - 650 mm. (654 mm) Průměrná teplota červenec 18 oC / 19 oC (18,8 oC), letní půlrok 15,1, leden –2 oC / –3 oC (–2,2 o C), zimní půlrok 2,1, počet dnů s prům.teplotou nad 10 oC 160 – 170 (170), průměr srážek ve vegetačním období - duben až říjen 350 – 400 (422), počet dnů se sněhovou pokrývkou 40-50 (35-40) (v závorce údaje ze stanice Přerov, 1988). Větrné poměry mohou být významněji ovlivněny členitou konfigurací terénu a částečně rozmístěním lesů na území obce i v okolí. Jako orientační lze použít údaje z blízké (6 km vzdušnou čarou) stanice Přerov: S - 9,0%, SV - 9,0%, V - 6,0%, JV - 10%, J - 18,0%, JZ - 18,0%, Z - 8,0%, SZ - 11%, bezvětří - 21%. B.2.A11. KVALITA OVZDUŠÍ V obci se neprovádí systematické měření znečištění ovzduší. Řešené území se nenachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. S ohledem na polohu a velikost obce lze předpokládat omezený vliv především lokálních zdrojů, zejména lokálních topenišť (se snížením úletů a změnou charakteru znečišťujících látek směrem k oxidům dusíku po probíhající plynofikaci), omezeně prašnost vlivem větrné eroze, z provozu zemědělských mechanismů přes obec a sezónně např. z posypů vozovek. Exhalace z ostatní dopravy jsou vzhledem k menší četnosti průjezdné dopravy přijatelné. Je velmi pravděpodobné, že výskyt 3 limitních stavů je minimální. (Oxid dusíku - max.povolená hodnota 200mikrogramů/m , oxid 3 siřičitý - max.povolená hodnota 500mikrogramů/m , polétavý prach - max.povolená hodnota 3 500mikrogramů/m ). Kvalita ovzduší může být dotčena i možným výskytem alergenů z pylů plevelných rostlin v případě neudržovaných ploch B.2.A12. HLUK Hlukové zatížení z dopravy je vzhledem k poloze zástavby obce, dostatečně vzdálené a kryté od tras hlavních komunikací, zanedbatelné. Na komunikacích v řešeném území nebylo prováděno celostátní sčítání dopravy. Větší zatížení mohou představovat pouze přejezdy mechanismů obcí a sezónní práce (např.chmelařské středisko).
15
B.2.B. URBANIZAČNÍ PŘEDPOKLADY B.2.B1. KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Řešené území tvoří katastrální území Sobíšky, nepravidelně členitého tvaru. Celková výměra k.ú. je cca 294 ha, zastavěného území, které však netvoří plně souvislý celek, ale je rozčleněno plochami zeleně apod., je celkem cca 16 ha, z toho souvislé - převážně obytné zástavby je cca 11 ha. Zástavba obce Sobíšky je soustředěna v jižní části katastru. Specifikem je přesah funkčních ploch obce Lazníky (část hřiště, čistírna odpadních vod s přístupovou komunikací) do severního okraje k.ú. Sobíšky. Tyto plochy nemají k obci Sobíšky žádnou funkční vazbu. Obecně – celá severní část území, s příjemným krajinným prostředím, má těsnější funkční vazbu a význam přírodního zázemí pro obec Lazníky a od zástavby obce Sobíšky je oddělena širokým pásem polí a pak lesů na severních svazích. Jiné, územně oddělené enklávy zástavby na katastru obce nevznikly. Síť polních komunikací je spíše řídká, četnější cesty najdeme v jižní části území (cesty do Vinar a k severnímu okraji obce Buk). Přímé nemotoristické spojení do severní části území chybí, do obce Lazníky je přístup jen oklikou po polní cestě k Buku a dále silnicí Buk – Lazníky. Funkci přírodního zázemí pro obyvatele Sobíšek tak přejímají bližší plochy od obce k jihozápadu, s přesahem do sousedních území (Vinary, Čekyně). Členité krajinné prostředí s menšími lesíky, sady a hlubokým starým lomem, po obvodu a na strmých stěnách zarostlým, se suchým, převážně travnatým dnem, navazující na svahy se zelení přímo v obci, zde doplňují lesy přiléhající k jižním hranicím katastru. Především právě zeleň na svazích přispívá k dobrému obrazu obce, jejímu začlenění do krajiny v některých pohledech (první pohledy ve směru od Buku, z okolí dvora,..). Naopak, problematický je obraz obce ze strany Zábeštní Lhoty, odkud se obec projevuje nejdříve jen dominantami chmelařských areálů. B.2.B2. URBANISTICKÁ STRUKTURA ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ OBCE Historie osídlení obce je velmi stará, archeologické nálezy na katastru a v okolí sahají do neolitu. První písemné zmínky o obci jsou ze 13. století (r.1275). Postavení obce ve středověku bylo specifické – obec byla centrem tzv. „půhončích“ obcí, ve kterých sídlili obyvatelé – „půhončí“ – s výsadním postavením, kteří odměnou za roznášení obsílek – žalob (půhonů) byli zbaveni roboty a poplatků a sídlili na svobodných gruntech (byli tak na úrovni zemanů – selské šlechty). Zástavba obce Sobíšky je soustředěna v jižní části katastru, v příznivé poloze na jižně až východně orientovaných svazích spadajících ve tvaru „kotle“ z výše položené části k.ú. do mělkého údolí Vinarského potoka, s areálem dvora nad zástavbou odděleným od hlavní části zástavby svahy s vegetací. Urbanistická struktura obce je přehledná, i když je, vzhledem k terénním podmínkám, poměrně členitá. Původním jádrem obce je malá náves, novější zástavba se rozvíjela podél dnešní silnice Buk – Zábeštní Lhota postavené na začátku 20. století. Domy jsou převážně přízemní s polopatrem (starší zástavba), některé zvýšené na dvě podlaží, nebo přízemní s podkrovím (zejména novější zástavba), převážně se sedlovou střechou ve sklonu převážně cca 35 – 40% (místy se objevují i sklony nižší nebo ploché střechy), s hřebenem, až na ojedinělé výjimky, rovnoběžným s uliční čárou. Na nárožích nebo okrajích souvislých celků případně u význačných soliterních domů jsou střechy zkoseny plnou nebo částečnou valbou. Výjimkou pokud jde o výšku staveb, je převážně třípodlažní objekt „zámečku“ – obytné části bývalého Eichhofova dvora - a starý sklad chmele 3 – 5 podlažní. Domy v jádru obce na návsi téměř důsledně zachovávají zásadu obvyklou v regionu – jsou situovány v uliční čáře, přímo hraničí se zelení veřejného prostoru a formují tak poměrně zřetelný a příjemný prostor návsi, i když ve srovnání s jinými obcemi méně ucelený. U novější zástavby, jak podél silnice nad hostincem, tak v lokalitě „Macalka“ toto pravidlo zachováno není a domy jsou situovány jako soliterní případně dvojdomy v oplocených zahradách a nemohou tak vytvářet kvalitu prostorů tradiční zástavby.
16
Náves a okolí Malá náves tvořila původně spíše uzavřený prostor se zvonicí uprostřed (v tomto místě je náves rozšířená), s dominantami velkých gruntů na obou koncích, tvořená grunty a domky. Do dnešní doby došlo v některých místech k narušení celistvého charakteru novodobými přestavbami, které málo respektují charakter prostoru (obecní úřad, prodejna, i další). Posunem některých objektů za stavební čáru došlo k odhalení plných štítů původně souvislé zástavby a jednotlivé úseky uliční fronty tak působí nepřirozeně „neukončeně“. Na většině domů na návsi byly provedeny ne právě vhodné „modernizace“ stavebních prvků. Velký grunt na jihovýchodním konci byl již dříve nahrazen pokračováním „ulice“ směrem k Vinarům. Uzávěr a dominantu severovýchodního konce návsi představuje hostinec situovaný po druhé straně silnice. Objekt hostince, jinak s dobře zachovaným charakterem i tradičními stavebními prvky značně utrpěl přístavbami po obou stranách (problematická je zejména jižní přístavba). Jihovýchodní uzávěr návsi tvoří malý veřejný prostor se zděnou „kašnou“ – zdrojem pitné vody – a požární nádrží, původně otevřenou, v současnosti podzemní, s točnou pro požární vozidlo a s parkovou úpravou prostoru. Z tohoto prostoru vede pěkným prostředím mezi sady a loukami polní a dále pěší cesta ke dvoru. Po její straně je ve vzrostlé zeleni ukryto torzo vápencové pece. Areál dvora – bývalý Eichhofův dvůr Rozsáhlý areál (cca z r. 1842) je situován na návrší nad obcí a je od ostatní zástavby oddělen bohatou zelení na svazích nad návsí. Sestává z hlavní budovy – „zámečku“ a hospodářských budov, které vytvářely prakticky uzavřený obdélníkový areál s parkem uvnitř dvora i před hlavní budovou – „zámečkem“. Hlavní budova prošla v letech, kdy v areálu hospodařilo JZD Prosenice (chov dobytka, sezónní ubytovna pro chmelové brigádníky), výraznou modernizací stavebních prvků (výměna oken a jiné), které charakter stavby významně potlačily. Na místě části zadního hospodářského křídla bylo postaveno chmelařské středisko, které zásadním způsobem narušilo prostorovou jednotu areálu a stalo se nevhodnou dominantou na přístupu od Zábeštní Lhoty. Zbývající část zadního hospodářského křídla je dobře zachovaná, udržovaná a provozuje se v ní stolařství. chmelařská střediska Situovaná po obou stranách silnice, tvoří dominanty při vstupu do obce od Zábeštní Lhoty. Jedná se o charakteristické montované stavby, výjimkou je starý sklad chmele – pětipodlažní věžová stavba s třípodlažní podnoží ve starším středisku, které stojí po druhé straně silnice, naproti kapli Sv. Antonína. Macalka Skupinka tří domků těsně u lesa, mezi ní a okrajem stávající zástavby podél silnice Buk – Zábeštní Lhota je rozestavěna poměrně rozsáhlá lokalita nové rodinné zástavby. Situování této zástavby lze hodnotit z územního hlediska jako vhodné a logické ve vztahu k zástavbě obce i terénním a přírodním podmínkám (zřetelné vymezení lokality zástavbou na jedné a lesem na druhé straně, s perspektivou dalšího rozvoje zástavby v prostorově přijatelných vztazích. Zástavba však vykazuje problém, který se v současnosti v atraktivních venkovských obcích objevuje častěji. Založení první etapy zástavby lokality svou nesourodostí prakticky nedává šanci pro lepší začlenění celé lokality, včetně předpokládaného dalšího rozvoje, do stávající zástavby, zůstane stále samostatnou a strukturou zástavby odlišnou enklávou. Proto se jeví vhodnější odlišný charakter přiznat a prostor členit plochami zeleně (mj. s výhodou reagujícími na terénní podmínky) Výhodou lokality je poloha, která nepatří mezi pohledově významně exponované, zejména krytí lesem při přístupu do obce od Buku.
17
KULTURNÍ PAMÁTKY: památky zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek 575
Dům č.p. 14 s areálem hospodářských budov (č. rejstříku 19283/8-575), v jižní frontě návsi
památky místního významu (+ označení v grafické části) – bez právní ochrany P1 P2 P3 P4 P5
Kaple Sv. Antonína Paduánského - u příjezdové cesty k areálu dvora, po rekonstrukci Socha Sv. Augustina - v současnosti poblíž kaple Sv. Antonína Kaple „Jarošova“ - poblíž nejvyššího místa u silnice do Zábeštní Lhoty Výklenková kaple („Drbalova“) – v malém parčíku nad severovýchodním okrajem zástavby památník obětem II. světové války – u silnice nad hostincem, na parkově upravené terénní hraně
V obci se dále vyskytují objekty s dominantním projevem a významnou urbanistickou hodnotou, nebo s více či méně zachovanými rysy lidové architektury. Tyto objekty mají nepominutelný význam v urbanistické struktuře obce. Jsou vyznačeny ve výkrese č. 2b. Jsou to zejména: areál Eichhofova dvora (s nevhodnými stavebními úpravami) „bašta“ – bývalá vápencová pec – na okraji vzrostlého porostu na svahu pod dvorem hostinec
B.2.C. DEMOGRAFICKÉ PŘEDPOKLADY - OBYVATELSTVO, ZAMĚSTNANOST Cílem kapitoly je rozbor a poznání demografických podmínek obce Sobíšky a následné stanovení prognózy vývoje počtu obyvatel do r. 2015-2020. Na prognózu navazuje odvození rozsahu nové bytové výstavby včetně její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku (viz kap. B.3.A.). Prognóza bude podkladem i při bilanci návrhu nových ploch pro zástavbu, návrhu technického vybavení a sociální vybavenosti obce. Součástí kapitoly je informace o širších demografických souvislostech a faktorech – např. vývoj věkové struktury obyvatel, druhé bydlení a pod. Obyvatelstvo, jeho zaměstnanost a bydlení tvoří silně propojený systém. V území existují jednotlivé rozvojové a omezující faktory, které mají různý význam pro vývoj sídel, osídlení krajiny. Zaměstnanosti (především v regionálním měřítku) je v demografických prognózách přikládán obvykle prvořadý význam pro rozvoj sídel. Následují předpoklady území - dopravní poloha, kvalita obytného a rekreačního prostředí a další faktory, jejichž význam – váha – se může různit podle konkrétních podmínek území. U řešeného území se projevují na jeho demografickém vývoji především: Poloha v zemědělské krajině s blízkými městy Přerov a Lipník nad Bečvou. Omezujícím faktorem je vysoká úroveň nezaměstnanosti v širší regionu (vazba na Přerov). Malá velikost sídla ovlivňující rozsah jeho vybavenosti, obslužných funkcí. Pro vývoj počtu obyvatel obce Sobíšky (od r. 1869 – prvního moderního sčítání) jsou charakteristické značné změny. Pokles způsobily především důsledky druhé světové války a změny v šedesátých letech minulého století (např. stěhování mladých rodin do blízkého Přerova). K novému mírnému růstu došlo po r. 1991, tento růst pokračuje až do současnosti.
18
Vývoj počtu obyvatel v řešeném území s
k
u
t
e
1869 1900 Sobíšky 149
198
č
n
o
st
prognóza
1930 1950 1961 1970
1980 1991 2001
2003 20152020
263
169
156
182
220
187
139
151
170
* podle ČSÚ – průběžné evidence obyvatel k 1. 1. 2003 Počet trvale bydlících obyvatel v Sobíškách na začátku roku 2003 (podle průběžné evidence ČSÚ) byl 156. Celkově je vývoj počtu obyvatel po r. 1991 stále příznivý, v úvahu je nutno vzít obecný pokles počtu obyvatel v ČR (úbytky obyvatel přirozenou měnou nenahradí kladné saldo migrace se zahraničím a ani růst průměrné délky života) . Počet trvale bydlících obyvatel obce během návrhového období územního plánu může být i vyšší než uvádí prognóza pro rok 2015-2020. Jedním z výrazných omezení přesnosti prognózy je malá velikost sídla. Příměstská a rekreační sídla představují v současnosti nejrychleji rostoucí skupinu sídel v ČR, naopak města vykazují poklesy počtu obyvatel (včetně nejatraktivnějších – Prahy, Brna a i nejbližšího Přerova). Významným faktorem je růst nákladů na bydlení v bytových domech, které omezují migraci mladých rodin z venkovských obcí a vyvolávající i opačný proces – přistěhování mladých rodin z měst. Sobíšky mohou těžit z částečně příměstské a rekreační polohy. Věková struktura obyvatel (SLDB r.2001) územní jednotka obyvatel celkem 0-14 let
podíl 0-14 let 60+ let
podíl 60+
Česká republika 10230060
1654862
16,2%
1887266
18,4%
okr. Přerov
135886
22737
16,7%
24962
18,4%
Sobíšky
151
23
15,2%
33
21,9%
Věková struktura obyvatel řešeného území byla již v minulosti nepříznivá. Podíl předproduktivní věkové skupiny (0–14 let) je 15,2 % (r. 2001), pod průměrem ČR a okresu Přerov. Podíl obyvatel v poproduktivním věku byl ve stejném období 21,9 %, zatímco průměr okresu Přerov byl výrazně příznivější (menší) – 18,4 %. V dlouhodobém vývoji podíl obyvatel nad 60 let dále mírně poroste, podíl dětí bude stagnovat či klesat, tj. i při mírném růstu počtu obyvatel bude absolutní počet dětí klesat. To se promítne především do snížení nároků na školství. Naopak porostou nároky na sociálně zdravotní péči vyvolané „stárnutím“ populace. Ekonomická aktivita ekonomicky podíl nezamě míra EA podíl EA aktivní – EA stnaní nezaměst v zeměděl v zem. (EA) nanosti ství
vyjíždějící podíl
Česká republika
5253400
51% 486937 9,3%
230475
4,4%
2248404 43%
okr. Přerov
68625
51% 9010
13,1%
3722
5,4%
39884
58%
Sobíšky
76
50% 15
19,7%
9
11,8%
59
78%
za prací
vyjíždějících
Pro rozvoj jednotlivých sídel má rozhodující význam nabídka pracovních míst a úroveň nezaměstnanosti v celé dojížďkové oblasti. Aktuální podrobné údaje za jednotlivé obce o pohybu za prací budou k dispozici až na základě definitivních výsledků sčítání z r. 2001. Dostupné údaje z roku 2001 uvádějí v Sobíškách 76 ekonomicky aktivních obyvatel, přičemž za prací vyjíždělo mimo obec 59 osob (78 %). Je odhadováno, že počet pracovních míst v řešeném území od r.1991 klesl, v současnosti se jedná asi o 10-15 míst a to především v zemědělství, obchodu a službách. Obyvatelé obce vyjížděli v r. 1991 za prací především do Přerova . I přes změny rozsahu pohybu za prací je možno předpokládat zachování orientace dojížďky.
19
Okres Přerov patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým okresům v rámci bývalého Severomoravského kraje, nadprůměrně při srovnání celé České republiky. Příznivým faktorem je návaznost obce na okolní města s různorodou strukturou pracovních příležitostí. Z celkového pohledu je však nutno vnímat omezené možnosti zaměstnanosti obyvatel jako jeden z rozhodujících faktorů pro rozvoj řešeného území (omezující růst počtu trvale bydlících obyvatel), který se negativně projeví v případě dostupnějšího bydlení v regionech s nižší nezaměstnaností. Řešení problému nezaměstnanosti je převážně makroekonomický a regionální problém, všechny možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území je však potřeba využít. Během návrhového období územně plánovací dokumentace obce doporučujeme předpokládat další velmi mírný růst počtu obyvatel, z výchozího stavu asi 155 trvale bydlících obyvatel v současnosti na asi 170 obyvatel v r. 2015-2020. V úvahu bereme jak vlastní předpoklady řešeného území (polohu a atraktivitu bydlení), zájem o novou bytovou výstavbu v řešeném území, tak i širší podmínky zaměstnanosti v regionu. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel během návrhového období je podmíněn jak zvýšením nabídky pracovních míst v obci a regionu, tak i zvyšováním atraktivity vlastního bydlení v obci (kvality obytného a životního prostředí).
B.2.D. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ PŘEDOKLADŮ PRO DALŠÍ VÝVOJ OBCE: Výhodná poloha obce v blízkém zázemí Přerova - příznivá možnost dojížďky za prací i vyšší vybaveností individuální, obtížněji hromadnou dopravou. Příznivá poloha obce v blízkosti Přerova i hlavních dopravních systémů stávajících, připravovaných i výhledových a přitom odcloněná od jejich negativních vlivů konfigurací terénu, v pěkném krajinném prostředí okraje pahorkatiny Příznivá terénní konfigurace obce - poloha při temeni svahů, v mírně zvlněné krajině, s pěknými výhledy z vyšších poloh obce (Nízký Jeseník, Hostýnské vrchy, Hranicko), vlastní koncentrovaná zástavba na jižně až východně orientovaných svazích, v jižní části katastru a přilehlém území vyšší podíl vegetace i zajímavostí (starý lom) přispívá ke zvýšení atraktivity krajiny pro (zejména) krátkodobou rekreaci v katastru i v širším území pro obyvatele obce. Atraktivní krajinné prostředí v severní části katastru má vzhledem ke špatné dostupnosti z obce přímo pro obec Sobíšky jen omezený význam Poloha obce mimo plošná záplavová území Relativně malé riziko ohrožení zástavby obce náhlými lokálními záplavami a extravilánovými vodami Poloha obce v úrodné zemědělské krajině, přitom obklopená půdami nikoliv jen vyšších tříd ochrany Poloha v území bez vizuálního kontaktu s velkými centry s nepříznivými dominantami (výroba, stavby nadměrných měřítek) Obec bez významných dopravních problémů, na méně frekventované silnici Provedená plynofikace obce, veřejný vodovod a další sítě PŘÍLEŽITOSTI OBCE: Obecná poměrně příznivá tendence vývoje obyvatelstva ve venkovských obcích v posledních letech Dobré možnosti využití příznivé konfigurace: rozsáhlá potenciální rozvojová plocha, v lokalitě „Macalka“, která se nachází v pohledově relativně méně exponované části obce (na příjezdu k obci je částečně krytá lesem, zřetelně vymezená lesem a stávající zástavbou) a která při dobré organizaci území může být dlouhodobě perspektivní rezervou. Urbanisticky atraktivní dominantní areál bývalého Eichhofova dvora Zapojení obce do spolupráce v rámci Svazků obcí mikroregionu Pobečví
20
PROBLÉMY A RIZIKA (BARIÉRY) ROZVOJE OBCE: Obecná demografická situace v zemi Velmi malé sídlo, s tím související omezené zdroje, slabý hospodářský potenciál obce Atraktivní krajinné prostředí v severní části katastru má vzhledem ke špatné dostupnosti z obce přímo pro obec Sobíšky jen omezený význam Chráněné ložiskové území v bezprostřední blízkosti zástavby, prognózní zdroj nerostných surovin do zástavby zasahující (znamená mj. upozornění na zvláštní geologické podmínky území). CHLÚ zahrnuje i hluboký starý lom, s romantickým prostředím, pod nímž je pravděpodobně velká zásobárna vody. Problém využití plochy bývalého lomu na severním okraji obce, s deponií popílku, rozdílné záměry v lokalitě (biocentrum x hřiště) Ve střední a částečně i jižní části katastru minimální členění pozemků, s minimem vegetace, a způsob jejich obhospodařování snižují estetickou kvalitu jinak příjemně zvlněné krajiny a významně zhoršují erozní ohrožení pozemků Urbanisticky atraktivní dominantní areál bývalého Eichhofova dvora je současně příležitostí i problémem. Narušení hlavní budovy – „zámečku“ nevhodně pojatou modernizací fasády (zřejmě i interiéru) Narušení kvalitní prostorové struktury dvora stavbami montovaných objektů posklizňové linky chmele, riziko devastace dalších části dvora, pokud nebudou vhodně využívány Začlenění zemědělského střediska do krajiny (ve směru od Zábeštní Lhoty), umístění vůči obci problémové není Omezená vybavenost (úměrně velikosti obce) a minimum pracovních příležitostí, omezená efektivita případného zřizování nebo obnovy některých druhů vybavenosti V obci dnes neexistuje plocha vymezená pro sportovně rekreační účely, s výjimkou spíše provizorního jezdeckého cvičiště na louce směrem k Vinarům. Relativně nedostatečné řešení zneškodnění odpadních vod - obec nemá ČOV (i když příslušné limitní ukazatele splaškových vod po vyústění do meliorační svodnice se dle měření jeví jako vyhovující), potřeba zvýšení kapacity možností odvádění odpadních vod v souvislosti s rozvojem zástavby. Nejasná perspektiva zemědělské výroby Předpoklad dalšího zájmu o výstavbu nad rámec potřeb obce – je příležitostí i problémem pro špatnou předvídatelnost i riziko nadměrného narušení struktury obce Bariérami rozvoje jsou: ložiska nerostných surovin terénní podmínky z územně technického i urbanistického hlediska – zájem situovat novou zástavbu mimo nejvýše situovaná a pohledově nejvíce exponovaná území, mimo strmé i pohledově a krajinně exponované svahy, mimo nivy toků a údolnice stávající sítě technického vybavení ( plocha vedle garáží) Z VÝŠE UVEDENÝCH CHARAKTERISTIK VYPLÝVAJÍ POŽADAVKY NA NÁVRHOVOU ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU FORMULOVANÉ V ZÁDÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE A UPLATNĚNÉ V KONCEPTU A NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU.
21
B.3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Cílem územního plánu je dosáhnout dohody (obce občanů a státu) o způsobu optimálního, vyváženého využívání území respektovaného minimálně po určitou vymezenou dobu (návrhové období), i včetně naznačení možností další perspektivy vývoje. S ohledem na drobný charakter sídla a potřebu získání představ obce o řešení konkrétních problémů i pro rozhodování stavebního úřadu je jeho součástí rovněž stanovení podrobnějších zásad pro ochranu a tvorbu urbanistických hodnot území a doporučení některých dalších dílčích úprav, které mají vliv na tvářnost obce. Konkrétní záměry však vyžadují detailnější řešení na podkladě zaměření skutečného stavu a stavebně technického posouzení dotčených objektů.
B.3.A. KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ - ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Základním koncepčním předpokladem v celém řešeném území je respektování charakteristiky krajiny i zástavby v regionu - tedy víceméně, přiměřeně terénním podmínkám, soustředěná struktura sídla s vymezením zastavitelného území vlastní obce, s respektováním a rozvíjením funkcí a významu přírodních prvků zejména v severní části území. Z důvodů ochrany krajinných hodnot atraktivních částí území není žádoucí ani rozvoj individuální rekreace mimo kompaktní zástavbu a vymezené rozvojové plochy bezprostředně přiléhající.
B.3.B. ZÁMĚRY ÚPD VYŠŠÍHO ÚZEMNÍHO CELKU Řešeného území se nedotýkají žádné záměry liniových staveb s nárokem na trvalý zábor pozemků, s výjimkou regionálního USES. Územní plán respektuje průchod regionálního biokoridoru 1520 severním okrajem řešeného území. V návaznosti na ÚPO Lazníky a ÚPO Tršice je však navržena změna trasy na severním okraji k.ú.Sobíšky, která reaguje na návrh vedení trasy RBK v ÚPO Tršice lesem Zátěš ve správním území Tršice, zcela mimo přilehlou část území obce Lazníky. Z prostoru lesa „Čekaná“ tedy biokoridor nesměřuje do k.ú. Lazníky, ale je veden biocentrem v lokalitě „Mezilesí“ do k.ú. Penčice, kde je nutno zajistit přechod do k.ú. Tršice (vyžaduje změnu ÚPnSÚ Přerov). Takto navržená úprava trasy biokoridoru zajišťuje dlouhý průchod biokoridoru strmými svahy lesa Jedlí obdobně jako původně navržená trasa RBK 14.
B.3.C. DALŠÍ ZÁMĚRY V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ OBCE B.3.C1. OSTATNÍ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM Na silniční síti nejsou navrženy žádné nové stavby ani úpravy s významnějším územním projevem. Návrhy komunikací v k.ú. se týkají zejména místních komunikací a souvisí přímo s urbanizovaným územím obce. Budou popsány až v těchto souvislostech. B.3.C2. ZEMĚDĚLSKÉ KOMUNIKACE - POLNÍ CESTY V územním plánu je uveden systém stávajících i navržených polních cest, který by měl zajistit hlavní pohyby zemědělských mechanismů bez významnější kolize s urbanizovaným územím obce a zlepšit průchodnost krajiny pro rekreační pohyb obyvatelstva a návštěvníků území. Tento význam lze v řešeném území považovat za prioritní. Většinou se v případech navržených cest jedná o obnovu bývalých cest dle map PK.
22
V rámci komplexní pozemkové úpravy lze i v dalších částech území očekávat zahuštění sítě příp. obnovení části dřívějších polních cest případně i korekce tras navržených územním plánem. Takto je případně možné upřesnit i výslednou trasu cesty do údolí Říky. Cesta je v územním plánu vedená přibližně v prostoru bývalé cesty, vyděluje pozemky přijatelných tvarů a přímo navazuje na hlavní pěší trasy v obci. V souvislosti s případným vyčleňováním pozemků soukromých vlastníků je nutno upozornit na nezbytnost zajištění přístupu na tyto jednotlivé pozemky. Jednotlivé pozemky vzniklé po pozemkových úpravách budou obsluhovány rozvětvením sítě polních cest s minimalizací nároků na nové sjezdy ze silniční sítě. B.3.C3. CYKLOTURISTICKÉ A REKREAČNÍ TRASY Katastrem obce nejsou vedeny značené cykloturistické trasy (mapa cykloturistických tras střední Moravy). Charakter krajiny však tuto oblast předurčuje k takovému způsobu rekreačního využívání území. V blízkosti obce prochází jedna z hlavních cykloturistických tras mezinárodního významu – Jantarová stezka na trase …- Olomouc – Tršice – Penčice – Přerov – Prosenice – Lipník nad Bečvou – ---- (nejkratší zkratka mimo Přerov přitom vede přes Sobíšky). Na ni navazují další značené i neznačené cyklotrasy v okolí. Pro lepší průchodnost území je žádoucí postupně provádět úpravy povrchů vybraných polních cest (vyznačených v grafické části jako rekreační trasy) vedoucí ke zlepšení podmínek rekreačního provozu (cyklistika, pěší, koně) – zejména trasy do Čekyně, Vinar, severního okraje obce Buk. Návrh nebo úprava dalších tras místního významu (propojení obcí, zlepšení průchodnosti krajiny pro pěší turistiku a jezdeckou turistiku i cykloturistiku) do značné míry souvisí s návrhem polních cest. Ve většině případů se jedná o obnovu bývalých cest dle PK. Navrženy jsou: cesta ze severního okraje zástavby Sobíšek (od „výklenkové“ kaple) severním směrem do údolí Říky, kde navazuje na cestu evidovanou v katastrální mapě) na jižním okraji lesa Jedlí. obnova cesty dle PK od silnice do Buku, při východní hranici katastru, mezi lokalitou Macalka a lesem a dále cca do prostoru “výklenkové“ kaple obnova úseku polní cesty (nyní evidované jako součást dnes již zrušené chmelnice) při západní hranici katastru směrem k Zábeštní Lhotě (značená – modrá turistická trasa) přímo v obci považujeme za významné zachování pěší průchodnosti území na svazích jižně od Eichhofova dvora, s pěknými výhledy na obec. Nabízí se možnost zapojení bývalé vápencové pece do rekreačního potenciálu tohoto území. B.3.C4. ÚSES A KRAJINNÁ ZELEŇ
V územním plánu je začleněn návrh lokálního ÚSES dle generelu zpracovaného v r. 1997 (proj. ing. Draga Kolářová a kol.) Oproti generelu je navrženo několik úprav souvisejících s návazností na sousední území a urbanistický návrh v obci Sobíšky. Jsou popsány v kap. B.7. U navrhovaného doplnění břehových porostů je nutná koordinace se správcem toků (ZVS Přerov) ohledně ponechání volného manipulačního pruhu pro údržbu toků. Předběžně se předpokládá zatravněný pruh široký 6-10 m, osázený dřevinami cca z 1/3. V rámci ÚSES (IP) je navržena i revitalizace Vinarského potoka. Při realizaci ÚSES je třeba upozornit na nutnou koordinaci s požadavky správců sítí v místech střetů nebo souběhu s vedeními TV (struktura výsadby ) V celém území je žádoucí zachování travnatých, neoplocených, volně průchodných sadů a travnatých ploch, zejména na svazích západně navazujících na obytnou zástavbu, které
23
přispívají ke zpestření krajinného rázu, krajinného rekreačního potenciálu i k příznivému obrazu obce (nebo její části) v krajině. B.3.C5. VODNÍ PRVKY V KRAJINĚ V řešeném území jsou respektovány stávající vodní toky a plochy. V severní části katastru jsou prakticky v plném rozsahu zapojeny do ÚSES. Přímo v obci a jižní části katastru je patrná absence vodních toků a ploch a podmínky pro oživení obce vodními prvky charakter území neposkytuje. Jediným záměrem v této části území je navržené otevření koryta a revitalizace horního toku Vinarského potoka v rámci ÚSES. Vodnatost potoka je však obvykle velmi nízká. B.3.C6. PROTIEROZNÍ OCHRANA Minimální rozsah členění dnešních rozsáhlých pozemků je uplatněn v rámci ÚSES jako biokoridory a zejména interakční prvky a je doplněn návrhem zatravnění členitě svažitých ploch severně zástavby obce. Tyto plochy navazují na pozemky trvalých travních porostů evidovaných v katastrální mapě, avšak v současnosti rozoraných, kde je nutno trvalé travní porosty obnovit. V nivě Říky v severní části katastru jsou prakticky všechny plochy orné půdy navrženy k zatravnění v rámci ÚSES. Horní tok Vinarského potoka až po hranici k.ú., kde vstupuje do lesa, je navržen k revitalizaci v rámci ÚSES (interakční prvek). Celková šířka tohoto prostoru (9 – 10m) umožňuje částečné zpomalení případného zvýšeného odtoku (malé meandry, stupně aj.) Zatravnění širšího pásu by bylo přínosem. Zástavba obce je před extravilánovými vodami převážně chráněná vegetací na svazích. Výjimkou je východní část zástavby, kde probíhá výstavba v lokalitě Macalka. Pro ochranu této části zástavby je navržen posun úseku biokoridoru BK 20 na horní okraj zástavby, tak, aby tato vegetace, případně doplněná mezemi a příkopy, spolu s vnitřními plochami zeleně v úžlabích a ochrannou mezí nad hranicí 1. etapy zástavby (dle zpracované US a DÚR), mohla sloužit k její ochraně. B.3.C7. SYSTÉM ODKANALIZOVÁNÍ OBCE Systém odkanalizování obce je řešen samostatně pro obec Sobíšky, s umístěním ČOV na katastru obce (dřívější varianty případného umístění ČOV jižně za hranicí katastru dle variant podkladu VODING. spol.s r.o. Hranice v územním plánu nejsou uvažovány)
24
B.3.D. URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ OBCE - URBANISTICKÁ KONCEPCE V urbanizovaném území obce se územní plán zaměřuje na tyto základní okruhy. Nabídku rozvojových ploch především pro bydlení v obci, potřebných pro vytvoření dostatečné nabídky pro předpokládaný mírně rostoucí počet obyvatel (atraktivita obce v blízkém zázemí Přerova) – to představuje v porovnání s původní strukturou obce poměrně intenzívní plošný rozvoj obytné zástavby. Ten je třeba uskutečnit pokud možno bez výrazného poškození obrazu obce v krajině – tj. se situováním zástavby mimo pohledově velmi exponované polohy a se zachováním a dotvořením zeleného rámce zahrad a sadů i jiné zeleně a jeho navázání na krajinné prostředí. Návrh přiměřeného rozsahu ploch pro nebytové funkce (sportovně rekreační, podnikatelské) s prioritou možnosti využití zemědělsky nevyužitelných ploch a stávajících stavebních fondů. Návrh podmínek dopravní a technické obsluhy území Stanovení zásad funkční regulace a zásad pro ochranu a tvorbu urbanistických hodnot území příp. dalších opatření pro úpravy ve stávající zástavbě, jako doporučení směřující k zachování stabilizaci hodnotné urbanistické struktury B.3.D1. ZÁKLADNÍ ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ V řešeném území jsou územním plánem vymezeny plochy stabilizované a plochy rozvojové. (odpovídá v legendě v hlavním výkrese grafické části pojmům STAV / NÁVRH). Součástí rozvojových ploch jsou i plochy intenzifikace využití území, pokud mají charakter samostatně vymezitelné rozvojové plochy S - URBANISTICKY STABILIZOVANÉ PLOCHY: plochy, na kterých funkční ani prostorové uspořádání nedozná podstatných změn V rámci stabilizovaných ploch se předpokládá dostavba případných proluk, dále je přípustná výstavba dalších bytů formou nástaveb, přístaveb, stavebních úprav i nových objektů pro bydlení uvnitř těchto ploch, pokud to umožňují místní podmínky, jsou respektovány limity využití území a za předpokladu, že jejím důsledkem nebude vznik dlouhodobě nezastavěných a zejména nezastavitelných proluk v uliční frontě, ani narušení rámce zeleně na obvodu obce. Významnější proluky i jiné plochy možné výstavby jsou vymezeny jako rozvojové plochy intenzifikace. R - ROZVOJOVÉ PLOCHY plochy, ve kterých dojde k podstatné změně funkčního a/ nebo prostorového uspořádání . Jako rozvojové plochy jsou charakterizovány jak plochy mimo současně zastavěné území, navržené k urbanizaci, tak zastavěné plochy, na kterých je navržena významnější změna intenzity využití území (u ploch bydlení je rozlišeno v tabulce i v grafické části) nebo funkce využití území. Rozvojové plochy jsou situovány v územní návaznosti na stávající zástavbu, jako dotvoření i rozšíření kompaktního obrysu obce a zčásti jako dostavba stávajících ulic. Blíže následující text D2, D4 a kap. B.4. B.3.D2. ROZVOJOVÉ PLOCHY Rozvojové plochy v závislosti na funkčním zařazení budou popsány v kap. B.4. „FUNKČNÍ PLOCHY ÚZEMÍ, PODMÍNKY FUNKČNÍ REGULACE“ V tomto místě uvádíme jen zásady, které se vztahují k obci jako celku. Rozvojové plochy, které přesahují hranici současně zastavěného území, představují zejména plochy pro bydlení. Jedná se o dvě rozsáhlejší plochy navazující na stávající zástavbu severovýchodně („Macalka“, zahrnující i malou sportovně rekreační plochu) a západně („Pod kaplí“). Lokalita „Pod kaplí“ je situována na rozsáhlých záhumenních pozemcích dobře skrytých mezi zástavbou a svahy ke dvoru, lokalita „Macalka“ zejména v horních partiích již více 25
zasahuje do volného prostoru. Funkci optické clony zde bude plnit zeleň navrženého biokoridoru, který bude lemovat celý vnější obvod lokality. Jeho založení by mělo proběhnout předstihu před zahájením případné výstavby 2. etapy. Další plochy bydlení jsou jižmenšího rozsahu. Rozvojové plochy jiných funkcí se uplatňují na severním okraji obce, kde se však jedná o návrhy možného využití již dříve zastavěného nebo jinak přetvořeného území, i když část těchto ploch je nadále evidovaná jako zemědělské pozemky a nachází se tedy mimo současně zastavěné území. Součástí těchto ploch je i prohlubeň bývalého vápencového lomu částečně zavezená odpadem z teplárny Přerov. Současný stav těchto ploch je neutěšený, zejména objekty bývalých česaček a přilehlé pozemky jsou ve značně zanedbaném stavu. Využíván je jen objekt bývalé sušárny chmele, který zde tvoří poměrně významnou a typickou dominantu. Celý tento prostor je řešen jako komplex zastavitelných ploch pro podnikatelské a sportovně rekreační účely a krajinné zeleně tvořící ÚSES. Návrh je výsledkem výběru z několika variant v konceptu UPO. B.3.D3. EICHHOFŮV DVŮR Využití areálu bude zřejmě dlouhodobě ovlivněno vývojem majetkoprávních vztahů v areálu, také životností a záměry využívání stávajících zařízení chmelového hospodářství (Moravské zemědělské a.s. Prosenice) situovaného v zadní části – na místě části bývalého hospodářského křídla dvora. Je pravděpodobné, že po větší část návrhového období nelze očekávat významnější změny, kromě možností intenzívnějšího využívání hospodářských křídel dvora pro podnikatelské účely (podobně jako stávající stolařství, které i přispělo ke kultivaci tohoto úseku areálu.) Jako optimální stav, zřejmě ve vzdálenějším časovém horizontu, je uvedena obnova prostorové struktury dvora v této části podmíněná možností vymístění česaček z areálu (možné navrátit do prostoru starých česaček). To vše je ovšem podmíněno vývojem majetkoprávních vztahů a vstupem investora, který v areálu může rozvíjet zařízení funkcí slučitelných s charakterem areálu a přitom obnovovat původní prostorovou strukturu i architektonické rysy staveb. Škála takových funkcí může být velmi široká a proto je i v územním plánu uvedena specifická funkce umožňující značnou variabilitu využití dvora. Optimální by byl záměr, který by podporoval způsob využití jednotlivých částí (obytná či ubytovací budova „zámeček“, hospodářská křídla) korespondující s jejich původním účelem. B.3.D4. „ODVALY“ – PROSTOR BÝVALÉHO LOMU A STARÝCH ČESAČEK Návrh na využití do značné míry zanedbaného prostoru, se stavebními objekty různé kvality původně sloužícími pro funkce chmelového hospodářství, zahrnuje komplex funkcí využívajících jak uměle vytvořené terénní konfigurace, tak i stávajících urbanizovaných ploch a podle možností i některých objektů, současně s vybudováním biocentra umístěného do této lokality dle generelu ÚSES. Principem návrhu je možnost zachování stávajícího hospodářského areálu pro podnikatelské účely zemědělského i nezemědělského charakteru, umožňující např. i opětné umístění chmelařského střediska v zájmu budoucího vymístění z areálu dvora, přitom potlačení dnes nepříznivé dominanty starých česaček v „prvním pohledu“ od západu i od východu (Objekt skladu je možno kultivovat jako charakteristického představitele hospodářské činnosti v lokalitě). Terénní sníženina bývalého lomu a plochy přilehlé se nabízí pro vytvoření rekreačního zázemí celoobecního významu poblíž křižovatky několika rekreačních tras. Podnikatelská plocha většího rozsahu může v blízkosti sportovně rekreačních ploch směřovat až k funkcím slučitelným se sportovně rekreační funkcí ve vazbě na sportoviště v lomu a okolí. Podmínkou využití ploch sloužících dříve jako deponie odpadu z teplárny Přerov je ověření hygienické nezávadnosti pro daný účel a pro výstavbu objektů i geotechnické posouzení možnosti případné výstavby objektů.
26
B.3.D5. VZTAH NÁVRHU: K OCHRANĚ KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ Zásahy územního plánu jsou uvedeny kurzívou KULTURNÍ PAMÁTKY: památky zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek 575
Dům č.p. 14 s areálem hospodářských budov ( č. rejstříku 19283/8-575), v jižní frontě návsi bez zásahu ÚPO
památky místního významu (+ označení v grafické části) – bez právní ochrany P1 P2 P3 P4
P5
Kaple Sv. Antonína Paduánského - u příjezdové cesty k areálu dvora, po rekonstrukci bez zásahu ÚPO Socha Sv. Augustina - v současnosti poblíž kaple Sv. Antonína bez zásahu ÚPO, ochrana a údržba památky i okolí Kaple „Jarošova“ - poblíž nejvyššího místa u silnice do Zábeštní Lhoty bez zásahu ÚPO, ochrana a údržba památky i okolí Výklenková kaple („Drbalova“) – v malém parčíku nad severovýchodním okrajem zástavby. stýká se zde několik pěších tras, místo je významné jako zastávka na těchto cestách. Zachování předprostoru kaple jako odpočinkového místa, příp. další doplnění drobného mobiliáře v přírodním charakteru památník obětem II. světové války – u silnice nad hostincem, na parkově upravené terénní hraně bez zásahu ÚPO
JINÉ OBJEKTY S DOMINANTNÍM PROJEVEM A VÝZNAMNOU URBANISTICKOU HODNOTOU, NEBO S VÍCE ČI MÉNĚ ZACHOVANÝMI RYSY LIDOVÉ ARCHITEKTURY (VYZNAČENY VE VÝKRESE Č. 2B): areál Eichhofova dvora (s nevhodnými stavebními úpravami a narušením prostorové struktury) Návrh revitalizace areálu, s obnovou prostorové struktury jako optimální cílový stav, na podkladě uplatnění vhodného, ekonomicky únosného funkčního využití – viz výše D4. „bašta“ – bývalá vápencová pec – na okraji vzrostlého porostu na svahu pod dvorem Ochrana a údržba objektu i okolí, zpřístupnění z pěší trasy, příp. hledání námětu pro možné využití podmíněné statickým posouzením (malá rozhledna?) hostinec Doporučuje se asanace přístavby z jižní strany s možností stavby jiného objektu na pozemku, lépe korespondujícího s objektem hostince, podle možností i úprava severní přístavby vstupu. V předprostoru úprava členění parteru s vymezením ploch různých funkcí (pěší, parkování, autobusová zastávka). V grafické části nevyznačeno, vše vyžaduje řešení v podrobnějším měřítku. B.3.D6. DALŠÍ ČÁSTI URBANIZOVANÉHO ÚZEMÍ Lze považovat v podstatě za stabilní v základní struktuře organizace území (s možností výstavby v prolukách a velkých zahradách aj.). Jejich využívání se bude řídit zásadami a regulačními podmínkami pro jednotlivé funkční plochy (B.4., Návrh závazné části územního plánu) a zásadami pro ochranu a tvorbu urbanistických hodnot území (B.3. E.)
27
B.3.D7. SVAHY POD DVOREM Zčásti zalesněné, zčásti travnaté s rozptýlenou zelení, je třeba chránit před zástavbou jako významnou součást obrazu obce v krajině, dobře průchodné travnaté plochy a travnaté sady i jako součást krajinného rekreačního zázemí obce. Částečnou výjimkou z tohoto principu je návrh možnosti výstavby malé skupiny RD v sadech v lokalitě „Nad studnou“, situované ve víceméně uzavřené ploše mimo hlavní pěší trasu a navazující exponované plochy, lemované navrženým biokoridorem, s podmínkou umístění domů výhradně ve spodní části pozemku (pod terasami sadů). B.3.D8. DALŠÍ PŘÍRODNÍ PRVKY V ZÁSTAVBĚ: Stávající přírodní prvky v obci je třeba respektovat a upravovat jako plnohodnotné a atraktivní součásti organismu obce (vysoká zeleň, travnaté svahy s rozptýlenou zelení pod dvorem aj.). Navržené plochy zeleně jsou v mnoha případech koncipovány tak, aby mohly sloužit pro začlenění částí zástavby na přechodu do krajiny a jako pohledová clona (biokoridor nad lokalitou rod. domů Macalka, biocentrum u starých česaček. S ohledem na nepřítomnost vodních toků v obci a bezprostředním okolí je málo pravděpodobná možnost oživení prostorů obce vodními prvky. Je možno zvažovat případné „otevření“ požární nádrže, s úpravou přilehlého prostoru, prostorové poměry zde však nejsou příliš výhodné. Základní zásady pro výsadbu a úpravy zeleně v obci jsou uvedeny v dalším textu (kap.B.7.KRAJINNÁ EKOLOGIE, ÚSES, ZELEŇ). U nové výsadby je obecnou zásadou používat dřeviny v místě původní, přitom pouze ve významných veřejných prostorech lze použít dřeviny s více okrasným projevem, s postupem směrem do krajiny dřeviny, které se vyskytují v okolních přirozených porostech. Je žádoucí omezovat výsadbu jehličnatých dřevin, zvláště exotických (túje!, stříbrné smrky). Pro vlastní přípravu výsadby zeleně ve veřejných prostorech je potřeba zpracovat podrobnější dokumentaci výsadby a úpravy parteru, koordinovanou s polohou sítí technického vybavení, příp. návrhem úprav komunikací.
28
B.3.E. ZÁSADY PRO OCHRANU A TVORBU URBANISTICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ B.3.E1. INTENZITA STAVEBNÍHO VYUŽITÍ POZEMKŮ Územní plán uvádí doporučené hodnoty týkající se intenzity využití pozemků: Vzhledem k obecnému výškovému omezení zástavby na maximálně 2 PN + podkroví připadá v úvahu omezení % zastavění, které může dosáhnout max. podílu souhrnu ploch staveb všeho druhu na každém pozemku resp. na souhrnu pozemků náležejících ke stavbě, v závislosti na funkci plochy, podle níže uvedeného přehledu. Výjimkou, kde je přípustné vyšší % zastavění jsou pozemky staveb vytvářejících nároží. V lokalitách, kde je tato hranice již překročena u stávající zástavby, lze připustit další výstavbu zvyšující intenzitu využití pozemku jen pokud slouží pro splnění zákonných podmínek nebo zajištění hygienického standardu bydlení. BV – 30 %, přitom podíl nezastavěných a nezpevněných ploch min. 40% BI – 30%, přitom podíl nezastavěných a nezpevněných ploch min. 50% VK – stavby do 30%, podíl nezastavěných a nezpevněných ploch min. 25% Předběžný počet domů v rozvojových plochách bydlení je uveden ve výkrese č. 2b na štítku každé rozvojové plochy bydlení. doporučení: V zájmu neomezit využívání pozemků sousedů v řadové zástavbě zejména s méně širokými parcelami, se při výstavbě uvnitř funkčních ploch bydlení a smíšeného bydlení doporučuje respektovat přibližně tento vztah: Délka dvorních křídel výškou na hranici přesahujících 1/4 šířky sousední parcely nesmí za hranicí 12m od stavební čáry ulice přesáhnout menší z hodnot: 1/10 hloubky sousedního pozemku nebo 5m (tj. 17m od stavební čáry), při splnění podmínek oslunění obytných místností sousedních domů. Celková délka objektů této výšky na společné hranici nesmí přesáhnout 1/4 délky pozemku, který náleží k sousední obytné stavbě u ploch bydlení a 1/2 celkové délky u ploch smíšeného bydlení. Toto pravidlo lze uplatnit i pro stavby situované v blízkosti společné hranice, úměrně průmětu těchto staveb vůči sousední parcele. B.3.E2. ZÁSADY PRO STAVEBNÍ ČINNOSTI V ÚZEMÍ ZÁVAZNĚ JE STANOVENO (KAP. C.1.A. ZÁVAZNÉ ČÁSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU): Při stavební činnosti budou uplatňovány zásady směřující k tomu, aby stavby svými proporcemi a v optimální míře i urbanisticko - architektonickým pojetím zástavby i použitými materiály navazovaly na kvalitní rysy okolní tradiční zástavby a tak podpořily dobré začlenění sídla do krajiny a optimálně i zachování tradičního charakteru zástavby. Výška nových staveb nepřekročí stávající výškovou hladinu běžné zástavby (nikoliv vyšších objektů jako obytná budova dvora a zemědělský sklad), s výjimkou staveb, u nichž je výška dána jejich specifickým účelem (např. stožár, rozhledna). V celém prostoru návsi je při stavebních úpravách případně nových stavbách závazné zachování charakteru stávající struktury zástavby, při respektování místních územně technických podmínek a limitů využití území. V areálu bývalého Eichhofova dvora jsou přípustné jen takové stavební zásahy, které nepovedou k další devastaci areálu. 2.1. OBECNĚ Vzhledem k tomu, že se jeví málo pravděpodobné pořízení regulačního plánu pro celé území obce, který by stanovil závazné zásady prostorové regulace, je v textové části uvedena následující kapitola, která navrhuje zásady pro regulaci stavební činnosti v území. Tyto zásady jsou doporučením pro rozhodování obce i stavebního úřadu. Zájmem těchto zásad je podpořit takové pojetí stavební i jiné činnosti, aby i při individuálním přístupu stavebníků bylo možno navazovat na kvalitní rysy zástavby a tak přispět k zachování nebo obnově tradičního charakteru zástavby a dobrého začlenění sídla do krajiny. 29
Zejména v případě rekonstrukcí a přestaveb objektů stávající zástavby a dostaveb proluk je nezbytné je zachovat resp. k nim směřovat. Veškerá další nová výstavba, zejména ta, která navazuje na kvalitní prostory původní zástavby, nebo je exponovaná pohledově, musí svými proporcemi a v optimální míře i urbanisticko - architektonickým pojetím zástavby i použitými materiály být v souladu s rázem krajiny a optimálně i v souladu. s tradičním charakterem zástavby. Míra uplatňování těchto zásad bude posuzována s ohledem na charakter zástavby, urbanistickou exponovanost prostorů a po projednání s orgánem územního plánování. V lokalitách mimo prostory kategorie „A“ a v případě mimořádného záměru i v areálu Eichhofova dvora je možné nesplnění těchto zásad v případech, kdy by stavba představovala architektonicky velmi kvalitní a podnětné řešení v optimálním souznění s krajinou a okolní zástavbou splňující výše uvedené zásady. Členění obce podle urbanistické exponovanosti prostorů: kat. A – urbanisticky významné prostory s velmi dobře zachovanou strukturou zástavby, pohledově dominantní prostory: prostor návsi včetně prostoru křižovatky u hostince, po optický uzávěr návsi za prostorem „studny“ a podzemní požární nádrže. Eichhofův dvůr kat. B – ostatní prostory Plochy v lokalitě „Odvaly“ (a chmelařských středisek obecně) se vymykají z těchto charakteristik, stavby a stavební i nestavební úpravy v nich by měly směrovat k celkové kultivaci a lepšímu začlenění do území. Graficky vyjádřitelné charakteristiky jsou uvedeny v doplňujícím výkrese č.2b. v měř. 1: 2000. Pro rozvojové plochy bydlení jsou doplněny štítkem s označením: výměry lokality, orientačním počtem domů, charakterem zástavby, výškou domů a doporučeným tvarem střechy. Podmínky, které jsou z hlediska územního plánu v následujícím textu vyznačeny tučně kurzívou.
považovány za zásadní, jsou
2.2. ULIČNÍ ČÁRY, STAVEBNÍ ČÁRY Uliční čára určuje fyzické vymezení ploch zástavby vůči veřejnému prostoru (uliční prostor, veřejná zeleň, neoplocené předzahrádky aj.) Uliční čáru v prostorech kategorie „A“ tvoří obvykle stavební čára domů. Části stávajících stavebních pozemků přesahující stávající uliční čáru směrem do veřejného prostoru, upravené jako okrasné předzahrádky (převážně neoplocené), které se v obci ojediněle vyskytují, jsou ve výkrese č. 2a „HLAVNÍ VÝKRES“ uvedeny jako součást zastavěné funkční plochy (vesměs bydlení, z důvodu respektování vlastnických vztahů), jen v doplňujícím výkrese č. 2b v měř. 1: 2000 jsou vyznačeny jako předzahrádky. Takto jsou vyznačeny s ohledem na jejich význam pro uliční prostor a je žádoucí zachovat jejich „otevřené“ pojetí tak, aby svou zelení dotvářely veřejná prostranství, tj. postupovat dle zásad uvedených v odst. 2.9. V zástavbě v prostoru kat. „A“ je v případech nezbytné náhrady stávajících objektů závazné zachování charakteru stávající struktury zástavby. Umístění a způsob dispozičního řešení domů v prostorech s ucelenou převážně souvislou uliční čárou je žádoucí koncipovat tak, aby nebyla vyloučena budoucí plná dostavba proluky jak na vlastní parcele, tak na parcelách sousedních (souvislost s příp. zájmem zřizování oken ve štítech). V místech nároží, lomu nebo jiného stávajícího narušení uliční čáry je třeba postupovat individuálně a vždy tak, aby výsledné řešení vedlo podle možností k ucelení uliční čáry a nedošlo ke zhoršení prostorových poměrů ve veřejném prostranství příp. došlo k jejich zlepšení (např. parc. st. č. 24/2) a současně významně negativně neovlivnilo využitelnost a funkční vztahy na pozemcích (např. parc.č. st. 17/2).
30
Uliční čára v rozvojových plochách při stávajících komunikacích je vymezena hranicí funkční plochy. Prostor pro vedení komunikací, chodníků a sítí TV je v podrobnosti územního plánu obce vymezen jako veřejná zeleň mimo rozsah vlastní funkční plochy. Způsob fyzického vyjádření uliční čáry (stavby – oplocení – volná plocha) bude určen dle podrobnějšího řešení stavby či skupiny staveb. Uliční čára a způsob jejího fyzického vyjádření v rozvojových plochách č. 7e,e.BI je určena a v plochách č. 14.BV a 15.BV bude určena dle podrobnějšího řešení těchto lokalit. Navržené uliční a stavební čáry u dostaveb proluk, považované za žádoucí respektovat, jsou vyznačeny formou návrhu umístění objektu v doplňujícím výkrese č. 2b Nežádoucí jsou půdorysně nadměrně členité fronty domů situovaných v uliční čáře. V prostorech kat. „B“ je žádoucí výše uvedené zásady přiměřeně uplatňovat v lokalitách s původní, částečně zachovanou souvislou zástavbou, jinde jsou doporučené podle charakteru zástavby. Stavební čáry v rozvojových plochách budou respektovat minimální odstupy od osy komunikace 10m, u staveb ve stávajících ulicích tomu tak bude pokud to umožňují územně technické podmínky plochy. 2.3. CHARAKTER STAVEB - PROPORCE STAVEB, PŮDORYSNÉ TVARY DOMŮ: U areálu bývalého Eichhofova dvora je optimálním cílovým stavem obnova stavební struktury narušené asanací části hospodářských křídel a následným umístěním chmelařského střediska. Při veškerých úpravách zachovaných objektů původní tradiční zástavby je žádoucí respektování a obnova kvalit tradiční zástavby, v max. rozsahu původní stavby, pokud možno i včetně charakteristických architektonických rysů. Bude přínosné použití materiálů a arch. detailů odpovídajících tradičnímu - místnímu charakteru zástavby a maximální zachování příp. obnova tradičních stavebních detailů. U nových staveb v ostatních lokalitách vycházet z tradičních proporcí celých staveb i jejich detailů přiměřeně kategorii prostoru, při respektování základních zásad pro ochranu a tvorbu urbanistických hodnot území. V dispozičním řešení domů je žádoucí používat obdélníkový půdorys, příp. půdorys – tvaru „L“, „U“, s hospodářskými křídly do dvora, zahrady, nepříznivý je čtvercový půdorys. 2.4. VÝŠKA ZÁSTAVBY : Výška nových staveb nepřekročí stávající výškovou hladinu běžné zástavby (nikoliv vyšších objektů jako obytná budova dvora a zemědělský sklad), s výjimkou staveb, u nichž je výška dána jejich specifickým účelem (např. stožár, rozhledna). Maximální výška u nových staveb je obecně stanovena do 2 nadzemních podlaží s využitelným podkrovím. Při dostavbách proluk a přestavbách ve stávajících ulicích bude koordinovaná s okolní zástavbou. Výška zástavby v rozvojových plochách bydlení může být v rámci tohoto limitu dále omezena a je uvedena na štítku ve výkrese č.2b. (ve svažitých polohách je tato výška vztahována k vyšší úrovní terénu) U staveb vedlejších na pozemcích bydlení bude výška v uvedeném limitu omezena přiměřeně místním podmínkám v ploše, tak, aby nedošlo k omezení hlavní funkce bydlení na vlastním ani okolních pozemcích. Obecná zásada je, aby výška vedlejších staveb nepřesáhla výšku hlavní stavby.
31
2.5. VÝŠKOVÉ OSAZENÍ Výškové osazení přízemí (-vstupního podlaží) se doporučuje v rovinatém terénu v malé výšce nad úrovní terénu v místě vstupu (cca 0,3 – 0,6 m), ve svazích ve výšce přiměřeně terénní konfiguraci konkrétní lokality. Z HLEDISKA POŽADAVKŮ CO se doporučuje podsklepení s úrovní podlahy nejméně 1,7 m pod terénem (aspoň v části objektu) využitelné jako úkrytový prostor. V souvislosti s výškovým osazením je žádoucí vyloučení prvků, které přispívají k narušení uličních a jiných veřejných prostorů, tj.: V případě zvýšeného osazení nepřípustnost vyrovnávacího schodiště v uličním prostoru s výjimkou zápraží do cca 3-4 stupňů, případně schodiště zakomponovaného do povrchu svažitého terénu Nepřípustnost rampových vjezdů do garáží situovaných pod úrovní terénu (resp. přilehlé obslužné komunikace) s projevem do veřejného prostoru Předsazená schodiště a rampové vjezdy jsou přípustné, pokud se objekty se schodišti a rampami nacházejí uvnitř pohledově uzavřeného oploceného prostoru. 2.6. STŘECHY V prostorech kat. „A“ je v zájmu zachování charakteru stávající struktury zástavby žádoucí uplatňovat střechy sedlové se sklonem střešní roviny 35° - 40 ° (lze připustit sklon do 45° u malých objektů, kde by sklon v rozmezí 35°-40° neumožnil využití podkroví, nebo v sousedství stávajících objektů se sklonem do 45°), lze připustit tvary odvozené ze základního tvaru sedlové střechy (polovalba, v nárožních polohách výjimečně i valba). Sklon střech je dále nutno sladit se stávající sousední zástavbou, pokud tato splňuje uvedené zásady a rovněž sjednotit v případě nové výstavby skupiny domů. V ostatních prostorech se tato zásada doporučuje podle místních podmínek v lokalitě. V areálu Eichhofova dvora budou respektovány charakteristiky stávajících tradičních budov. V prostorech kategorie „A“ jsou nežádoucí stanové střechy, střechy o nestejném sklonu střešních rovin nebo jinak kombinované a ploché střechy, se zřetelným projevem do veřejného prostoru nebo z dálkových pohledů. Pultové příp. ploché střechy jsou v těchto prostorech přípustné v případě dvorních křídel na hranici sousední parcely příp. ve fasádách obrácených do zahrady příp. objektech v zahradě, pokud se neprojevují negativně v pohledech z veřejného prostoru nebo dálkových. Obecně se tyto typy střech nedoporučují ani v jiných prostorech. Orientace hlavního hřebene střechy (= směrem do ulice) ve stávajících uličních prostorech rovnoběžně s uliční čárou, v rozvojových plochách ve svažitém terénu i kombinované v zájmu orientace hřebene po vrstevnici, a vždy rovnoběžně s delší stranou domu. Nežádoucí jsou nadměrně členité střechy, zvlášť pokud dispoziční řešení umožňuje jednoduší tvary tradičního charakteru. S tím souvisí i volba způsobu prosvětlení podkroví v případech, kdy není možné prosvětlení ze štítu (odstupy domů, dispoziční řešení). Je třeba velmi uváženě použití volit použití vikýřů malých rozměrů a cizorodých tvarů, viditelných z veřejného prostoru nebo výrazně se uplatňujících v dálkových pohledech, lépe volit prosvětlení polopatrem, lze uplatnit menší kolmé křídlo se štítem nebo pouze kolmý hřeben se štítem, přednostně orientované do zahradní fronty. V prostorech kat. A je těmto zásadám nutné věnovat zvláštní pozornost. Pro dosažení uceleného charakteru zástavby bude přínosné při přestavbách domů vyznačených v grafické části jako problematické směřovat k uvedení střech do souladu s výše uvedenými zásadami.
32
2.7. OTVORY V prostorech kategorie „A“ je při stavebních úpravách stávajících domů a případných stavbách v prolukách) žádoucí uplatňovat otvory tradičních proporcí - obdélník s delší osou svislou - ve všech fasádách s projevem do veřejného prostoru, v navazujících prostorech kat. „B“ se toto doporučuje 2.8. MATERIÁLY A BAREVNOST: Povrchy vnějších stěn - hladká omítka nebo režné zdivo Barvy: nejlépe zemité odstíny omítek, se soklem v jen málo odlišném odstínu. Vyloučení omítek agresivních odstínů barev, nadměrně kontrastního obložení soklů. Střešní krytina: skladebná krytina (pálená příp. jiná tašková, výjimečně přípustná ze statických důvodů i lehká krytina strukturou, skladebností napodobujících klasické krytiny. Nevhodné jsou ploché plechové krytiny bez nátěru nebo s barevným nátěrem a ploché živičné krytiny) Výplně otvorů: dřevěná vrata, optimálně dřevěná okna aspoň v prostorech kategorie „A“ 2.9. FYZICKÉ VYMEZENÍ POZEMKŮ DO VEŘEJNÉHO PROSTORU - OPLOCENÍ, OHRAZENÍ, PŘEDZAHRÁDKY, TERÉNNÍ ÚPRAVY
uzavření nezastavěných částí uličních front širokých pozemků jiná ohrazení a oplocení pozemků do veřejného prostoru oplocení předzahrádek v lokalitách, kde je přípustné. Na návsi jsou žádoucí výhradně neoplocené předzahrádky V ostatních prostorech je žádoucí charakter vymezení případných předzahrádek sjednotit, v těchto případech je možné použít symbolické ohrazení nízkým živým plotem, keři, nízkou zídkou. Ohrazení a oplocení do veřejného prostoru s použitím přírodních materiálů (příp. moderních materiálů odpovídajícího charakteru) v místě obvyklých: v místech intenzívní zástavby zejména ohradních zdí (i s vraty a průjezdy), ve volnějších částech je možná kombinace zdiva a živých plotů z místních dřevin, příp podezdívky a dřevěných fošen. Obdobně je žádoucí náhrada kovových oplocení a ohrad přírodními materiály V rozvojových plochách bude přípustnost oplocení předzahrádek vycházet z charakteru této I okolní stávající zástavby, v rozsáhlejších plochách bude způsob vymezení a řešení předzahrádek upřesněn v podrobnější PD lokality. V málo exponovaných prostorech lze v případě rozsáhlejších úseků jednoduchého oplocení z drátěného pletiva z ekonomických důvodů připustit možnost ponechání tohoto oplocení s doporučením, ve více exponovaných prostorech jen s podmínkou doplnění živého plotu z místních dřevin nebo popínavé nebo převislé zeleně
2.10. PARTER, JINÉ Úpravy parteru všech uličních prostorů směřovat k minimalizaci živičných ploch (výhradně na vozovky příp. plochy, kde je třeba zamezit průsakům) s maximální náhradou vhodnou dlažbou (odstavná stání, vjezdy, manipulační plochy apod.), pro pěšiny vhodné kamenné dlaždice v trávě (šlapáky). Postupně usilovat o kabelizaci el. vedení aspoň v exponovaných prostorech, problémem je značná investiční náročnost pro obec. 2.11. ZPŮSOB ZÁSTAVBY : je uveden i v části B.4.- FUNKČNÍ PLOCHY – BYDLENÍ
33
B.4. FUNKČNÍ PLOCHY ÚZEMÍ Územní plán formuluje zásady pro další rozvoj obce - urbanistické struktury obecně i jednotlivých funkčních složek. Vychází z charakteru dnešní venkovské zástavby obce, ve které je patrná převaha obytné funkce, mimo jádro obce jsou významně zastoupeny i hospodářské areály, původně zejména zemědělské a plochy po bývalé těžbě. Neobvyklé je výrazné a bezprostřední vymezení jádra obytné zástavby pásem krajinné zeleně na svazích lemujících západní část obce.
B.4.A. ZÁSADY FUNKČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ, FUNKČNÍ REGULACE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ OBCE, OMEZENÍ ZMĚN V UŽÍVÁNÍ STAVEB B.4.A1.ZÁSADY FUNKČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ Území obce je závazně členěno na území urbanizované – současně zastavěné a zastavitelné a území nezastavitelné Urbanizované i neurbanizované území je dále členěno na funkční plochy. Pro každou samostatně vymezenou plochu zastavěného, zastavitelného i nezastavitelného území je přiřazena funkce, která je dále upřesněna funkčním typem. Jednotlivé funkce jsou vyjádřeny graficky barvou a rozlišeny kódem funkčního typu. a) urbanizované území Je tvořeno současně zastavěným a zastavitelným územím. a1) Současně zastavěné území Ve smyslu zákona č. 50/1976 Sb.o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů je tvořeno plochami skutečně zastavěnými a plochami s nimi funkčně souvisejícími. Je vyznačeno ve výkresech č. 2-7. a2) Zastavitelné území Je závazně vymezeno hranicí zastavitelného území vyznačenou ve výkrese č. 2a – „HLAVNÍ VÝKRES - FUNKČNÍ VYUŽITÍ, REGULACE, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ“ i ve výkresech dalších. Obsahuje plochy určené k zastavění nebo pro jiné urbanizační účely mimo současně zastavěné území. Součástí urbanizovaného – zastavěného i zastavitelného území mohou být i plochy funkčně charakterizované jako nezastavitelné (plochy zeleně a vody, případně pozemky „ostatních ploch“ mimo komunikace, které jsou součástí SZÚO a které se v některých případech mohou nacházet v krajině bez vazby na území souvislé zástavby a jsou funkčně charakterizované jako nezastavitelné). b) Nezastavitelné území Obsahuje plochy ve správním území obce nezastavěné a v návrhovém období nezastavitelné - tj. všechny plochy ve správním území obce mimo současné zastavěné území obce, kde zůstává zachován nebo je navrhován účel využití ve prospěch zeleně, vodních ploch nebo jiných volných ploch (ZPF, pozemky určené k plnění funkcí lesa). Součástí nezastavitelného území mohou být i drobné plochy funkčně charakterizované jako zastavitelné, specifikované v obecných regulačních podmínkách pro nezastavitelné území
34
B.4.A2. ZÁSADY FUNKČNÍ REGULACE Vymezenému funkčnímu využití území a ploch musí odpovídat způsob jejich užívání a účel umisťovaných a povolovaných staveb, včetně jejich změn a změn v jejich užívání. ZÁVAZNĚ JE VYMEZENO: přiřazení funkce k jednotlivým plochám vymezeným ve výkrese č. 2a – „HLAVNÍ VÝKRES FUNKČNÍ VYUŽITÍ, REGULACE, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ“, s níže uvedenými výjimkami Přiřazení funkčních typů v rámci funkce, s níže uvedenými výjimkami Obsah funkcí a funkčních typů (tj. účel využití plochy a přípustnost nebo podmíněná přípustnost umístění staveb a způsobu využití území) uvedené v Regulačních podmínkách Závazné části ÚPO, stanovených pro všechny funkce a funkční typy. (Funkční charakteristika a regulační podmínky, zastoupení příp. podíl jednotlivých funkcí se vztahují vždy k celé vymezené a označené funkční ploše.) Seznam funkcí a funkčních typů užívaných v územním plánu obce Sobíšky následuje v dalším textu. Charakteristiky funkčních ploch a regulační podmínky jsou uvedeny v příloze Závazné části územního plánu obce Sobíšky. U ploch ZPF specifikace znamená „nepřekročitelnost“ přípustného způsobu využití v rámci funkce ZPF z hlediska rozsahu přípustných a podmíněně přípustných způsobů využití území příp. staveb a jejich vlivů na životní prostředí (viz regulační podmínky pro plochy ZPF) např. přípustnost umístění některých staveb v plochách ZPD, možnost zatravnění orné půdy a nikoliv opačně,...) ZÁVAZNĚ NENÍ VYMEZENO: Přiřazení funkčních typů BV a BI v rámci funkce bydlení, při respektování místních územně technických podmínek Jednoznačné přiřazení funkce a funkčních typů pro areál Eichhofova dvora. Širší škála funkcí („SX“ zahrnující funkční typy SV, VZ, VK, RS) je uvedena v zájmu reálnějšího zajištění záchrany a revitalizace významného a dominantního areálu, při respektování místních územně technických podmínek Vymezení plochy funkce „2b.OV“ v rámci bloku bydlení č. 2. Vymezení hranice plochy 19.DS ve vazbě na plochu 16.RS, s podmínkou zajištění dostatečné kapacity odstavných ploch pro potřeby sportovně rekreačního areálu. přiřazení funkčních typů ZP a ZO v rámci funkce sídelní zeleně, s preferencí funkčního typu „ZP“ Specifikace ploch zeleně krajinné: má orientační význam a regulace činností v nich podléhá požadavkům ochrany přírody a dalším limitům využití území Umisťování staveb a způsoby využití území uvedené jako podmíněně přípustné jsou řízeny regulačními podmínkami a musí být posuzovány v jednotlivých případech z hlediska jejich potřeby v ploše vzhledem k jejich počtu, poloze, rozsahu, účelu a vlivu na životní prostředí a ochranu urbanisticko architektonických hodnot území včetně krajinného rázu a současně pokud se v dostupném okolním území nenabízí vhodnější alternativní řešení. Stavby a způsoby využití území, které v tomto výčtu nejsou uvedeny a nemohou být vyhodnoceny ani jako příbuzné s přípustnými či podmíněně přípustnými, jsou považovány za nepřípustné.
35
V plochách zastavitelného území lze podmíněně připustit realizaci staveb s životností omezenou na dobu dočasnou, jež jsou v rozporu s regulačními podmínkami, za předpokladu, že: Jejich umístění bude umožňovat realizaci trvalých staveb na vlastním pozemku i na sousedních pozemcích v souladu s regulačními podmínkami buď umístěním „dočasné“ stavby nebo uplynutím doby dočasnosti. Jejich existence a provoz nebudou narušovat funkční využití okolních ploch realizovaných v souladu s regulačními podmínkami Jejich objemové a architektonické řešení nebude v rozporu s charakterem okolních ploch Dobu dočasnosti staveb určí stavební úřad po dohodě s obcí a to maximálně na dobu návrhového období ÚPO, tj. do roku 2020. V plochách nezastavitelného území lze podmíněně připustit dočasné využití existujících objektů a volných ploch pro jinou funkci, jež je v rozporu s regulačními podmínkami, za předpokladu takového využívání, které umožňuje bezodkladné navrácení pozemku k využití v souladu s regulačními podmínkami. Možnosti využití ploch mohou být nad rámec stanovený regulačními podmínkami pro příslušnou funkční plochu dále omezeny limity využití území a zvláštními ochrannými režimy. B.4.A3. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ OBCE ÚZEMNÍM PLÁNEM JSOU VYMEZENA ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ PRO FUNKCE:
Bydlení Smíšené plochy výroby a služeb, smíšené komerční plochy Sport a rekreace Technické vybavení Statická doprava Přehled ploch zastavitelného území je uveden v kap. B.5 Textové a tabulkové části.
B.4.A4. OMEZENÍ ZMĚN V UŽÍVÁNÍ STAVEB Změny v užívání staveb musí být v souladu s vymezeným funkčním využitím a regulačními podmínkami, dále s podmínkami území a limity jeho využití, s právními předpisy a správními rozhodnutími. Nesmí vyvolávat ohrožení a nepřípustné zatížení území. Stávající objekty, které se nacházejí ve stavových plochách s odlišnou funkcí, kdy pro tyto objekty nebylo účelné, vzhledem k jejich rozsahu, vymezit samostatnou funkční plochu, budou posuzovány dle toho účelu, k jakému byly zkolaudovány a povoleny. Změny staveb, nástavby a přístavby, v rámci pozemku stavby, budou posuzovány dle regulativů té funkce, ve které je objekt povolen k užívání.
36
B.4.B. SEZNAM FUNKCÍ A FUNKČNÍCH TYPŮ UŽÍVANÝCH V ÚZEMNÍM PLÁNU OBCE SOBÍŠKY BV BI SV - bez označení (VT) - bez označení VZ - bez označení
PLOCHY ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ Bydlení venkovského charakteru všeobecné Bydlení venkovského charakteru čisté Smíšené plochy bydlení, služeb, drobné výroby a zemědělské činnosti (jen stav překrytý návrhem jiné funkce zahrnující i funkci "SV") Plochy dobývacího prostoru dle KN – plochy bývalé těžby stav dle KN překrytý z převážné části návrhem jiné funkce, malá část se využívá zemědělsky jako orná půda. Plochy zemědělské prvovýroby a zemědělských služeb (jen stav překrytý návrhem jiné funkce umožňující existenci zařízení "VZ")
VK
Smíšené plochy výroby a služeb, smíšené komerční plochy
OV
Plochy občanského vybavení (veřejné i komerční)
RS
Plochy pro sport a rekreaci
SX
Smíšené plochy specifické v areálu dvora (umožňující přípustnost staveb a využití ploch dle funkcí „SV“, „VZ“, „VK“ a „RS“)
TV
Plochy technického vybavení – vodní hospodářství
(D), BEZ OZNAČENÍ Liniové stavby dopravy: KOMUNIKAČNÍ SÍŤ Silnice Místní komunikace Zemědělské a lesní komunikace veřejně přístupné Cykloturistické trasy Chodníky, pěší trasy a prostranství DS Plochy statické dopravy: G – skupinové garáže, P – větší veřejná parkoviště (označení G, P jen ve výkrese dopravy) ZPV ZP
PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ Zeleň veřejná: zeleň parková s převahou vysoké zeleně Veřejná zeleň ostatní, zeleň v uličním prostoru
ZO
Zeleň ochranná a ostatní
H, BEZ OZNAČENÍ
PLOCHY NEZASTAVITELNÉ Vodní toky a plochy
ZK /ZKT /ZK(D) /ZK(R), ZKT(R) ZO
Zeleň krajinná – trvalé travní porosty ve funkci zeleně krajinné (zejména v plochách ÚSES) – označení zeleně krajinné v ploše dobývacího prostoru dle KN – označení zeleně krajinné s rekreačním využitím
PUPFL ZPF / ZPF-TP, TP / ZPF(K) / ZPF(D) / ZPD
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
BEZ OZNAČENÍ
Zeleň ochranná a ostatní Zemědělský půdní fond / ZPF– trvalé travní porosty (TP označení pro návrh zatravnění) / ZPF – zemědělské pozemky se zvýšeným krajinným a ochranným významem / – označení ZPF v ploše dobývacího prostoru dle KN / ZPF – vymezené pozemky drobného hospodaření OSTATNÍ PLOCHY A PROSTRANSTVÍ Pozemky silnic, ostatních komunikací, uliční prostory Ostatní plochy - manipulační a jiné plochy
37
PLOCHY ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ
B.4.C. BYDLENÍ A SMÍŠENÉ PLOCHY BYDLENÍ Jako plochy pro bydlení jsou vymezeny plochy, ve kterých má bydlení rozhodující podíl a význam. Plochy bydlení v obci Sobíšky jsou zařazeny do funkčních typů BI, BV příp. SV: BV - BYDLENÍ VENKOVSKÉHO CHARAKTERU VŠEOBECNÉ Do funkčního typu „BV“ jsou zařazeny plochy běžné venkovské zástavby stávající i navržené, včetně 2. etapy zástavby v lokalitě Macalka. BI - BYDLENÍ VENKOVSKÉHO CHARAKTERU ČISTÉ Do funkčního typu „BI“ jsou zařazeny plochy realizované nové zástavby v lokalitě Macalka a navržené plochy 1. etapy, které na tuto zástavbu bezprostředně navazují a tvoří souvislý celek. SV - SMÍŠENÉ PLOCHY BYDLENÍ, SLUŽEB, DROBNÉ VÝROBY A ZEMĚDĚLSKÉ ČINNOSTI, venkovského charakteru a s přípustným chovem hospodářských zvířat splňujícím hygienické podmínky vůči sousední zástavbě Do ploch charakterizovaných jako bydlení smíšené jsou obvykle zařazeny plochy, ve kterých prostorové podmínky a podmínky obsluhy umožňují vyšší podíl hospodářských činností, které vlivy svého provozu ani obsluhy nevylučují bydlení v těchto plochách. Konkrétně je to v současnosti stávající obytná část bývalého Eichhofova dvora a přilehlé pozemky. Vzhledem k tomu, že v ploše je navržena jiná funkce širšího rozsahu, není v grafické části plocha kódem „SV“ označena. Bydlení je v obci dominantní funkcí. Vybrané údaje o obyvatelstvu a bytovém fondu dostupné ze sčítání r. 2001 podávají tabulky uvedené v části „demografické předpoklady a následující. B.4.C1. BYDLENÍ - ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY Bytový fond 2001 celkem
byty trvale obydlené
byty
celkem
Sobíšky
62
neobydlené byty
v rodin. domech 55
v bytových celkem domech
51
slouží k rekreaci
v%
4
7
11%
2
Úroveň bydlení 2001 průměrný počet osob/1 obyt.místnost
na 1 trvale obydl.byt trv.bydl.osob 2,67
m2 obyt.plochy 54,33
m2 obyt.pl./ os.
obyt.místností 2,91
0,94
19,96
A.2. VÝCHODISKA PRO NÁVRH – PROGNÓZA POTŘEBY BYTŮ: V řešeném území bylo v r. 2001 (podle výsledků sčítání) 55 trvale obydlených bytů, z toho 51 v rodinných domech. Počet trvale neobydlených bytů byl 7 v r. 2001 ( v r. 1991 - 5), 2 slouží k rekreaci . Individuální rekreační objekty nebyly v r. 2001 sčítány, v r. 1991 nebyly v obci vykazovány. Ke druhému bydlení (široce definovanému), které zahrnuje všechny jeho formy, je využívána (podobně jako v jiných obcích) značná část trvale neobydlených bytů, nejenom ty, které slouží k rekreaci (byty přitom nejsou vyjmuty z bytového fondu). Rozsah druhého bydlení odhadujeme na cca 5 jednotek druhého bydlení (trvale obyvatelných bytů).
38
Rozsah nové bytové výstavby po r. 1991 byl poměrně značný a počet trvale obydlených bytů i rozsah druhého bydlení vzrostl (čistý přírůstek 6 trvale obydlených bytů). Poměrně příznivé ukazatele bydlení a i nižší průměrná zalidněnost bytů jsou dány vysokým zastoupením bytů v rodinných domcích a nepříznivou věkovou strukturou obyvatel. Pro řešené území je potřeba během návrhového období uvažovat : 1) S odpadem max. 5 bytů do r.2015-2020 (ve všech formách, především přeměnou části rodinných domů na druhé bydlení či jiné využití). Demolice budou tvořit pouze malou část odpadu bytů, tj. je možno uvažovat s nízkou celkovou intenzitou odpadu – pod 0,5 % ročně z celkového výchozího počtu bytů (je uvažováno s životností bytů – hrubých staveb – překračující 150 let, přičemž hrubá stavba tvoří méně než 50 % celé hodnoty stavby a současně značná část instalací a vybavení se mění v mnohem častější periodě, asi po 20– 40 letech). 2) S potřebou asi 5 bytů pro zlepšení úrovně bydlení do roku 2015-2020. Především pokrytí nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude představovat největší část z celkové „potřeby“ nových bytů. Tato především demograficky odvozená potřeba do r. 2015-2020 nebude plně uspokojována, limitujícím prvkem je především koupěschopná poptávka. Dá se očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za negativní jev, ale určení jeho přirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky na sociálně zdravotní zařízení a je do jisté míry i přirozenou reakcí na snižování průměrné velikosti cenzových domácností (rychlý růst podílu jednočlenných domácností důchodců a samostatně žijících osob). Konečný počet potřebných nových bytů je nutno redukovat s ohledem na odhad koupěschopné poptávky. 3) Potřebou 5-10 bytů pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel – tj. pro obyvatele, kteří se nově přistěhují do obce do roku 2015-2020. V řešeném území považujeme za reálné získání celkem asi 20-25 nových bytů v období 2003 –2020, především však s ohledem na očekávanou poptávku z širšího okolí. Asi u 1/3 je možné jejich získání bez nároku na nové plochy vymezené územním plánem jako návrhové (nástavby, přístavby, změny využití budov, výstavba v zahradách, prolukách v zástavbě a pod.). Současně však pro přiměřené fungování trhu s pozemky se doporučuje výrazná převaha nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou (minimálně 100%). Část pozemků z nabídky odpadne z majetkoprávních či jiných neodhadnutelných důvodů – nebudou nabídnuty k prodeji (tj. k zástavbě) nebo v potřebném časovém předstihu nebudou infrastrukturně připraveny (nákladnost technického vybavení, nových obslužných komunikací, problematika časové koordinace) Obyvatelstvo a bydlení - vývoj a očekávaný stav s Rok
k
t
1869 1900
Obyvatel 149 t.o. bytů/
u 198
e
č
n
o
st
Prognóza
1930 1950 1961 1970
1980 1991 2001
2020
263
182
220
187
169
139
151
170
59
53
52
49 /
55/
70 – 75
45
51
65 + (5-10) druhé bydlení
z toho v RD
39
B.4.C2. NÁVRH ROZVOJOVÝCH PLOCH BYDLENÍ Návrh ploch pro bydlení představuje nabídku urbanisticky vhodných nebo možných ploch pro naplnění výše uvedené potřeby bytů včetně potřebné rezervy (případně informaci o přípustnosti výstavby určitých plochách). Z výše uvedené rozvahy vyplývá potřeba ploch pro výstavbu cca 20 – 25 BJ, s min. 100% rezervou, tj. 40 – 50 BJ, z toho na nových plochách cca 14 – 17 BJ (cca 13 - 17 RD), s rezervou 100% je to 26 – 34 RD (uvažuje se 1 – 1,1 BJ na 1 RD). Charakter – celistvost – rozvojových ploch předurčuje v případě možnosti jejich plného využití i pravděpodobný poměrně významný přesah kapacity do ponávrhového období, který však v současnosti nelze jednoznačně vymezit (stanovit, která z rozvojových ploch či částí může nebo nemůže být využita v návrhovém období ÚPO). V grafické části jsou označeny plochy 2. etapy předpokládané v souladu s US Macalka, Přehled rozvojových ploch bydlení, včetně stručné charakteristiky, je uveden v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty i samostatně vymezené plochy intenzifikace (ty, které jsou zakresleny grafické části) Bilance a závěrečné shrnutí této nabídky jsou uvedeny v tabulce za přehledem rozvojových ploch. Ve stávajících plochách obytné zástavby je obecně přípustná další (tj. i nevyznačená) výstavba dalších bytů formou nástaveb, přístaveb, stavebních úprav i nových objektů pro bydlení uvnitř těchto ploch, pokud to umožňují místní podmínky a jsou respektovány zásady pro ochranu a tvorbu urbanistických hodnot území a limity využití území. Tato kapacita není uvedena samostatně v tabulce. Teoretické možnosti nové výstavby jsou uvnitř obrysu obce (převážně v současně zastavěném území) v prolukách i v rozsáhlejších zahradách, které navazují na větší rozvojové plochy a vytvářejí s nimi jeden celek (lok. 14.BV, 15.BV). Rozvojové plochy jsou dále směřovány do dvou větších ploch navazujících na stávající příp. rozestavěnou zástavbu v severovýchodní (lok. „Macalka“) a západní části obce (lok. „Pod kaplí“) a menších ploch v lokalitě „Nad studnou“ a u autobusové zastávky na okraji zástavby. Nová výstavba je obecně navrhována mimo nejnižší polohy (niva Vinarského potoka a přilehlé mělké úžlabí – sem zasahuje jen okrajová část rozvojové plochy). Uvnitř rozvojových ploch, kterými prochází terénní úžlabí, je třeba zástavbu v podrobnějším řešení situovat mimo ně. Na druhé straně je snaha situovat novou zástavbu mimo nejvíce exponované zvýšené polohy. Jistou výjimkou může být horní část lokality Macalka, která dosahuje téměř výškové úrovně nejvýše položené stávající zástavby a vyžaduje proto optické odclonění zejména od severu (navržený biokoridor, který současně chrání zástavbu) a také začlenění do struktury obce proložením vyšší zelení (i v zahradách). Funkce „bydlení“ umožňuje i přípustné využívání domů v obci pro rekreační bydlení, i naopak V případě zájmu o výstavbu objektů individuální rekreace územní plán preferuje výhradně výstavbu domů, které respektují strukturu zástavby obce (a umožňují „pohyb“ mezi trvalým a přechodným bydlením), nikoliv výstavbu chat v krajině.
40
B.4.C3. PŘEHLED ROZVOJOVÝCH PLOCH BYDLENÍ rozvojová plocha: označení č.lok. funkce
Charakteristika
návaznost na stávající: kapacita
zástavbu
komunikace
technické vybavení
vztah k SZÚO I - uvnitř E - mimo
KOMENTÁŘ 1c
BV
RN
2-3
+
+
+
I,E
Stavební pojetí domů volit v souladu se sousedním rohovým domem a hospodářským objektem, pohledově mimořádně exponovaná plocha!
1d
BV
RN
1
+
+
+
I
Plocha v široké proluce omezená sítěmi TV (vedení VN, trafostanice, hlavní stoka kanalizace). Dům je žádoucí umístit ze strany uliční fronty, s možným odsunem stavební čáry cca 5-7m od uliční hranice parcely.
2c
BV
RN
1-2
+
+
+
E
Dle DÚR lokality Macalka. Možné vyšší zastoupení nebytových funkcí v případě zájmu investora.
3a
BV
RI
1
+
+
č
I
Proluka, v podrobnějším řešení nutno posoudit vhodnost umístění v uliční frontě či odsunuté stavební čáře (problém – velmi úzká parcela a problematická možnost navázat na sousední objekt parc.č. 62 st.na hranici parcely).
3b
BV
RI
1
+
+
+
I
Proluka, v podrobnějším řešení nutno posoudit vhodnost umístění v uliční frontě či odsunuté stavební čáře (problém – úzká parcela a problematická možnost navázat na sousední objekt parc.č. 61 st.na hranici parcely).
4a
BV
RI
1
+
+
+
I
+
+
I
+
+
I, E
–
–
I
Proluka s dostavbou k plnému štítu sousedního domu
4b
BV
RI
1
+
Proluka s dostavbou k plnému štítu sousedního domu
4c
BV
RI RN
1 1
+
3
+
Dostavba druhé strany ulice
4d
BV
RN
(k části nevyhovující nezpevněný příjezd)
Možnost výstavby RD ve stávajících zahrádkách a v přilehlé ploše. Přístup navrženou komunikací společně s lok. 4e. Extenzívní zástavba situovaná v částečně uzavřené ploše mimo exponované plochy u pěší trasy, lemované navrženým biokoridorem, s podmínkou umístění domů výhradně ve spodní části pozemku (pod terasami sadů) a mimo významnější zeleň.
4e
BV
RN
3
–
–
–
E
Možnost výstavby v části plochy sadů za zahradami stávající zástavby. Extenzívní zástavba situovaná ve víceméně uzavřené ploše mimo hlavní pěší trasu a navazující exponované plochy, lemované navrženým biokoridorem, s podmínkou umístění domů výhradně ve spodní části pozemku (pod terasami sadů) a mimo významnější zeleň.
41
6a
BV
RI
1-2
+
+
–
I
Možnost výstavby RD ve velké zahradě. Nutno vyloučit zvýšené osazení a umístění v části zahrady přilehlé ke kapli.
7d
BI
RN
I
+
+
+
I
částečná
–
–
E
+
+
+
E
Dle DÚR lokality Macalka.
7e
BI
RN
10
Dle DÚR lokality Macalka.
9a
BV
(RN)
0 - (1)
Formální potvrzení skutečného využití pozemku. Návrh umožňující využívání plochy dle RP pro plochy bydlení v plném rozsahu (tj i s příp.možností další stavby)
14
BV
RI RN
2-3 17-21
–
–
–
I,E
Lokalita Macalka 2. etapa, systém zástavby, komunikací, TV řešen v US, oproti US navržena úprava přístupu od severu.
15
BV
RI RN
2
+
částečná
–
I,E
(7) - 10
Možnost využití plochy podmíněna zajištěním průchodu kanalizace přes soukromý pozemek (výkup pásu pro pěší průchod s kanalizací). Počet 10 RD je maximální a může být ovlivněn stanoviskem státní správy lesů k možnosti umístění domů do OP lesa.
VYSVĚTLIVKY ZKRATEK: + je k dispozici 2. sloupec označení plochy: – není k dispozici RN – nové plochy RI – proluky a intenzifikace ve stávajících zastavěných plochách KAPACITA ROZVOJOVÝCH PLOCH
KAPACITA RD (BJ)
POTŘEBA
REZERVA NÁVRHU
NOVÉ PLOCHY
46 – 56 ( 46 – 62)
14 - 17
cca 240%
PROLUKY A INTENZIFIKACE
10 – 12 (10 – 13)
6-8
cca 60%
+ ve stávajícím stavebním fondu CELKEM
56 – 68 RD (přibližně 56-75 BJ), 20 - 25 varianta +4
cca 180%
Z výsledné kapacity návrhu nelze zpětně odvozovat možný výsledný počet obyvatel, protože je nutno počítat (jak bylo uvedeno výše) s rezervou min. 100% a více. Rezerva celkového návrhu kolem 180%, resp. cca 240% pro nové plochy u velmi malé obce s intenzívní stavební činností může být oprávněná, jednak proto, že značná část návrhu je na soukromých pozemcích, kde možnost výstavby bude zásadně podmíněna zájmem vlastníků pozemků především o výstavbu pro vlastní potřebu, a také proto, že navržená kapacita rozvojových ploch musí zajistit i přesah do ponávrhového období, neboť možnosti plošného rozvoje bydlení v územně přijatelných plochách tím budou prakticky vyčerpány. V současnosti však nelze jednoznačně stanovit, ve kterých návrhových plochách nebo jejich částech tomu tak bude. Plochy, kde je toto pravděpodobné, jsou uvedeny jako 2. etapa (plochy 2. etapy dle US Macalka). Bilance pro potřebu technického vybavení uvažuje počet obyvatel 170 a počet bytů 75 (to zohledňuje rezervu druhého bydlení).
42
B.4.C4. URBANISTICKÉ ZÁSADY PRO VÝSTAVBU V ROZVOJOVÝCH PLOCHÁCH BYDLENÍ. Doporučený způsob zástavby v rozvojových plochách je uveden v doplňujícím výkrese č. 2b v měř. 1:2000 na štítku v ploše jednotlivých lokalit (spolu s výměrou plochy, počtem RD, podlažností, tvarem a orientací střechy. Označení „R“ znamená více či méně souvislá - řadová nebo řetězová zástavba. „I“ – přípustná individuální zástavba – volně stojící domy, D – dvojdomy. Pokud je uvedena možnost „R(I)“, znamená to při větších objemech domů preferovat souvislou zástavbu. Označení (UPP) znamená potřebu upřesnit způsob zástavby podrobnějším územně plánovacím podkladem (urbanistická studie).. Pro dodržení zákonných podmínek a současně kvalitu využití pozemku je obecně třeba předpokládat: pro izolované RD malých rozměrů parcely šířky min.17, lépe 20 m. tj. takové, které je obvykle nereálné zastavět v plné šířce pozemku. pro dvojdomy menších rozměrů pozemky šířky min. 13 - 14 m, lépe min. 15 m Nežádoucí a pro uživatele domu nepříznivý je vznik úzkých stavebních mezer na hranici zákonných podmínek (odstup domů 7m při oknech ve štítech, 4m bez oken). Šířka parcel při dolní hranici sice umožní splnit podmínky stavebního zákona, avšak využitelnost pozemku a možnost vytvoření soukromí na něm je oproti souvislé zástavbě velmi sporná. Na druhé straně významnější zvětšování šířky parcel přináší zvyšování nákladů na komunikace a technické vybavení (investice i provoz). Na pozemcích průměrné velikosti proto obvykle doporučujeme preferovat souvislou nebo řetězovou (propojení např. garážemi) zástavbu jako optimální jak pro komfort využití pozemku (vyšší míra soukromí pro vlastní pozemek i pro sousedy, než by tomu bylo u často preferované volně stojící zástavby), tak z ekonomických důvodů (dobře zastavitelné pozemky menší šířky - cca 12 až 20m, s menším podílem komunikací a inž. sítí – tj.nákladů na pořízení a využívání investic) V podmínkách územního plánu obce Sobíšky to znamená: V prolukách, kde okolní zástavba jednoznačně předurčuje návaznost nové zástavby na stávající, je způsob dostavby schematicky uveden v grafické části (výkres č. 2b). V ostatních prolukách bude způsob zástavby určen podrobnější PD, stejně tak v ploše 6a.BV a 1c.BV. Plochy intenzifikace jsou převážně označeny jako součást sousedních větších rozvojových ploch (č. 14.BV, 15.BV) Rozvojové plochy: 7e.BI, 14.BV a 15.BV: Předpoklad převážně volně stojící zástavby, v opodstatněných případech (možná jen omezená šířka některých parcel) dvojdomů, vyplývá u všech těchto ploch z předpokládané menší intenzity zástavby ( velikost pozemků, šířky převážně nad 20m), u lokality Macalka ze způsobu zástavby v již dříve založené 1. etapě, kdy se jeví bezpředmětné pokoušet se více přiblížit tradiční uliční struktuře více soustředěné zástavby (i když v ploše 14.BV resp. v její severní části to nemusí být definitivně vyloučené). B.4.C5. SMÍŠENÉ BYDLENÍ Do ploch smíšeného bydlení je zařazena převážná část bývalého Eichhofova dvora zahrnující jak obytnou budovu, tak zachovaná hospodářská křídla - tj. areál s výjimkou plochy chmelařského střediska. V hlavní budově jsou 4 byty, malá část hospodářských budov je pronajata pro stolařství, většina se však v současnosti nevyužívá. Stav funkce smíšeného bydlení je možno zachovat příp. i rozvíjet, pokud v areálu nevznikne aktivita, která by zde bydlení vyloučila. Funkce navržená pro využití ve vzdálenějším časovém horizonzu nadále možnost smíšeného bydlení obsahuje.
43
B.4.D. VÝROBA
A PODNIKATELSKÉ PLOCHY
Tyto plochy slouží pro umístění veškerých výrobních a provozních zařízení, skladů, stavebních dvorů - tedy zařízení, která se projevují více nebo méně rušivě vůči okolní zástavbě jak v dopadech provozu včetně dopravní obsluhy, tak obvykle i v charakteru a měřítku objektů. Tato zařízení jsou natolik odlišná od okolní obytné a smíšené zástavby, že vyžadují vyčlenění samostatné plochy. Podle charakteru využití jsou v územním plánu zavedeny tyto funkční typy : VZ – PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBY A ZEMĚDĚLSKÝCH SLUŽEB Slouží pro umístění staveb a zařízení pro zemědělskou výrobu živočišnou i rostlinnou včetně zpracování a skladování produktů, větších zahradnických a skleníkových areálů a zemědělských služeb. VK – SMÍŠENÉ PLOCHY VÝROBY A SLUŽEB, SMÍŠENÉ KOMERČNÍ PLOCHY (plochy drobného podnikání), představují smíšenou funkci mezi výrobou a vybaveností. Slouží pro umístění drobných podnikatelských provozoven různého druhu, i mírně rušivých, které není možno umístit v obytném a smíšeném území, a které jsou charakterizovány měřítkem respektujícím měřítko a proporce tradiční zástavby. Je v nich možná i větší četnost pohybů veřejnosti, zákazníků. TĚŽBA Plochy bývalé těžby na pozemcích „dobývací prostor“ dle katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že v územním plánu se v návrhovém období s provozováním těžby neuvažuje, nejsou tyto plochy označeny kódem „VT“. Jiné výrobní aktivity se v řešeném území neprovozují. B.4.D1. ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA A ZEMĚDĚLSKÉ SLUŽBY- VZ SOUČASNÝ STAV, NÁVRH Zemědělská půda zabírá na k.ú. Sobíšky cca 75% celkové výměry katastru. Ze zemědělské půdy převažuje orná půda – cca 74% dle katastru nemovitostí (ve skutečnosti – po změně umístění a výměry chmelnic je to cca 86%), trvalé travní porosty jsou méně četné (cca 7% ZPF), zahrady a extenzívní sady (cca 5%) se vyskytují ve větší míře ve vazbě na zástavbu i na přilehlých svazích. Specifikem jsou plochy chmelnic ve výše položené západní části katastru. Dle KN zabírají přes 14% ZPF, jejich skutečná výměra je značně nižší, chmelnice mezi areálem dvora a západní hranicí katastru (tj. všechny dle KN, přes 30 ha) byly zrušeny, naopak západně od areálu dvora je cca 4,7 ha nových chmelnic, tj. celkem málo přes 2% ZPF. Na většině zemědělských pozemků v k.ú. hospodaří Moravská zemědělská a.s. Prosenice, část pozemků obhospodařují soukromí zemědělci. Komplexní pozemková úprava na katastru není zpracována ani zahájena ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA KONCENTROVANÁ - AREÁLY Plošně i polohou významná jsou dvě chmelařská střediska po obou stranách silnice k Zábeštní Lhotě. V provozu je sezónně jen středisko v zadní části areálu dvora, druhé středisko není využíváno pro původní účel sklizňové linky zpracování chmele. Vícepodlažní objekt starého skladu chmele využívá Moravská zemědělská a.s. Prosenice jako sklad, staré česačky se příležitostně pronajímají pro různé služby. V bývalém středisku ZD Prosenice v areálu Eichhofova dvora byla ostatní zemědělská činnost zrušena - areál byl vrácen v restituci a v současnosti se využívá jen malá část pro nezemědělské účely (byty, stolařství)
44
NÁVRH: Dle předpokladů Moravské zemědělské a.s. se předpokládá zachování chmelového hospodářství pravděpodobně po celé návrhové období, s tím, že v tomto období zůstane zachován provoz v česaček v areálu dvora. V blízkém období platnosti ÚPO etapě bude tento provoz zřejmě ponechán jako stav „VZ“, pro vzdálenější etapu návrhového období je tento stav překrytý návrhem specifické smíšené funkce, která může obsahovat i zemědělskou činnost, ale jejíž přesnější zaměření v současnosti nelze specifikovat. V případě dosažení konce životnosti zařízení nebo vstupu investora, který by na podkladě vzniku dostatečně silného záměru inicioval revitalizaci a stavební obnovu struktury dvora, by bylo možné přemístění česaček do staršího areálu za silnicí. Plochy, ve kterých lze chmelové hospodářství provozovat, nejsou specifikovány ve funkci „VZ“, ale v dále uvedené smíšené funkci „VK“, která umožňuje i zemědělskou činnost v rozsahu dle regulačních podmínek. DROBNÁ SOUKROMÁ ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA V obci se nevyskytují soukromé farmy s početnějším chovem dobytka.
Soukromé farmy mohou být v území zřizovány dvěma formami:: Mimo zástavbu - jako podmíněně přípustná činnost v rámci regulativů pro plochy ZPF produkční zemědělské plochy, pokud tím nedojde k narušení krajinného rázu. Vznik a rozvoj soukromých farem ve volné krajině je sice málo pravděpodobný, konkrétní zájem v současnosti není znám, nelze ho však zcela vyloučit. V těchto případech je nutno postupovat individuálně na podkladě zpracování konkrétního záměru, především z hledisek ochrany přírody a zachování krajinného rázu - měřítka, začlenění do krajiny. Vznik těchto hospodářství je vyloučen severně od lesa jedlí. V zástavbě: Tato činnost v omezeném rozsahu není vyloučena v rámci zástavby funkčního typu „BV“ (a ve větším rozsahu v „VK“ ) , za předpokladu splnění hygienických limitů chovů dobytka, zejména v těch částech, které umožňují rozsáhlejší hospodářské zázemí včetně zajištění přístupu nejlépe ze záhumenních cest - tj. v tradičních zemědělských usedlostech s prostorovými parametry umožňujícími vyloučení negativních vlivů hospodářství mimo vlastní pozemek. V jiných, prostorově více stísněných prostorech zástavby jsou možnosti chovu z hygienických důvodů omezené na chov běžného domácího zvířectva v omezené kapacitě (samozásobení). V konkrétních případech zájmu o zemědělské hospodaření s chovem hospodářských zvířat v zástavbě je nutno postupovat individuálně z hlediska stanovení ochranného pásma chovu (včetně manipulace a zneškodnění odpadu) a dále zajištění nezávadného přístupu. Orientační rozsah OP různých variant těchto drobných chovů je uveden v samostatné příloze Stanovení OP chovů hospodářských zvířat v sídle, dává tak představu o možnostech zřizování chovu v zástavbě určitého charakteru. Ochranné pásmo chovu nesmí přesáhnout hranice vlastního pozemku. Uvedené výpočty jsou zaměřeny na drobné chovy rozsahu obvyklého v běžné venkovské zástavbě. Maximální počty (kusů) hospodářských zvířat, kdy není nutno vyhlašovat ochranné pásmo chovů zvířat (OP CHZ): drůbež do 40 ks, králík 50 ks, skot 5 ks, prase 3 ks, kůň 5 ks, koza 10 ks, ovce 10 ks. NĚKTERÉ ORIENTAČNÍ HODNOTY OP PRO DROBNÉ CHOVY V ZÁSTAVBĚ (rozmezí je podle podmínek – čistý chov – emisní chov, účinné převýšení výduchů apod.): výkrm býci (250 kg) 50 ks výkrm býci (250 kg) 20 ks skot – dojnice 10 ks (nebo telata 30 – 40 ks) dojnice 20 + jalovice 20ks dojnice 50 ks
30 – 35m 18 – 22m 18 – 22m 39 – 43m 55-60m
45
35 – 42m cca 25m
prasata 50ks prasata 20 ks drůbež – např.kombinace nosnice 200, krůty 100 dtto nosnice 50, krůty 20, vodní 20 nosnice 30, krůty 10, vodní 10
24 – 26m 13 m 11m
ovce 100ks ovce 50 ks ovce 20 ks
37 – 40m 18 – 25m 15 – 17m
tabulka: VAZBA CHOVŮ ZVÍŘAT NA PŮDU: na 1 ha zemědělské půdy se předpokládají variantně následující možnosti nebo jejich kombinace. 1 VDJ = 500 kg hosp. zvířata
počet VDJ na 1 ha
standardizované váhy zvířat (+ označení druhu chovu)
KONĚ
3-4 VDJ
kůň
500 kg
SKOT
do 3 VDJ
skot D, J, T, VS
500 kg
tele mléčné do 2 měs.(Tm)
100 kg
tele 2-6 měs.(Tr)
150 kg
výkrm prasat (VP, PVP, CP, OS)
70 kg
prasnice se selaty
200 kg
prasnice jalové a březí
150 kg
PRASATA
do 2 VDJ
OVCE
do 2 VDJ
ovce (O)
50 kg
KOZY
do 2 VDJ
koza (Kz)
50 kg
KRÁLÍCI
do 2 VDJ
králík (Kr)
4 kg
DRŮBEŽ
do 2 VDJ
nosnice (N)
2 kg
brojleři, odchov drůbeže (B, OD)
1,5 kg
krůty (Kt)
10 kg
vodní drůbež (VD)
5 kg
ZEMĚDĚLSKÁ DOPRAVA: Zemědělská doprava na území obce probíhá po stávajících polních cestách, také po silnici a místních komunikacích. Pohyb zemědělské techniky nevykazuje nadměrné negativní vlivy. V územním plánu je uveden systém stávajících i navržených polních cest, který by měl zajistit hlavní pohyby zemědělských mechanismů bez významnější kolize s urbanizovaným územím obce a zlepšit průchodnost krajiny pro rekreační pohyb obyvatelstva a návštěvníků území. (viz B.3.C2, C3, B.4.E3) V rámci komplexní pozemkové úpravy lze i v dalších částech území očekávat zahuštění sítě příp. obnovení části dřívějších polních cest případně i korekce tras navržených územním plánem. V souvislosti s případným vyčleňováním pozemků soukromých vlastníků je nutno upozornit na nezbytnost zajištění přístupu na tyto jednotlivé pozemky. Jednotlivé pozemky vzniklé po pozemkových úpravách budou obsluhovány rozvětvením sítě polních cest s minimalizací nároků na nové sjezdy ze silniční sítě.
46
B.4.D2. SMÍŠENÉ PLOCHY VÝROBY A SLUŽEB, SMÍŠENÉ KOMERČNÍ PLOCHY – „VK“ SOUČASNÝ STAV V současnosti v řešeném území nejsou vymezeny, jednotlivá zařízení takového charakteru jsou součástí jiných ploch (VZ, SV) NÁVRH: Pro více rušivé činnosti podnikatelského charakteru, včetně některých zemědělských činností a služeb je možno využívat stávající či bývalé zemědělské areály – ve dvoře (hospodářská křídla) i staré chmelařské středisko, které tvoří základ návrhové funkční plochy funkce „VK“, bez přesnější specifikace konkrétní náplně. Ta může v blízkosti sportovně rekreačních ploch směřovat až k funkcím slučitelným se sportovně rekreační funkcí. Předpokladem je využití objektu stávajícího skladu a náhrada zchátralých česaček novými objekty přiměřených proporcí. V plochách „VK“ případně i v hospodářské části dvora je uvažováno i odstavování užitkových vozidel podnikatelů, pokud není vhodné nebo možné realizovat stání uvnitř vlastního pozemku příslušného podnikatele. Pro umístění služeb a dalších činností tohoto charakteru přímo v obytné zástavbě venkovského charakteru „BV“ je podmínkou, aby tato činnost neměla nepřípustné negativní dopady na sousední obytnou zástavbu (hygienické, hluk, velké nároky na dopravu nebo odstavování vozidel). Samozřejmostí je dodržení zásad pro ochranu a tvorbu urbanistických hodnot území. B.4.D3. PLOCHY BÝVALÉ TĚŽBY V řešeném území v současnosti žádná těžba neprobíhá, jako pozemek těžby jsou však nadále vedeny vápencový lom západně od dvora a část bývalého lomu severně od silnice. Tyto plochy dle KN jsou překryty z převážné části návrhem jiných funkcí. V případě vápencového lomu západně od dvora se jedná o pozemek dobývacího prostoru chráněný limitem chráněného ložiskového území (nikoliv dobývacího prostoru dle Horního zákona). Územní plán v návrhovém období s případným obnovením těžby neuvažuje a nevytváří pro ni podmínky. V převážné části plochy se návrhem potvrzuje stávající zeleň „ZK(D)“, která je základem vymezeného biocentra. Atraktivní dno lomu se využívá pro extenzívní rekreační aktivity (např. projížďky, cvičení koní). Malá okrajová část plochy je a může být nadále využívána zemědělsky. Na pozemku dobývacího prostoru dle KN severně od silnice, který představuje jen část bývalého lomu, je situováno staré chmelařské středisko a navrženy jsou zde podnikatelské plochy funkce „VK“, okrajově zeleň v navrženém biocentru.
B.4.E. OBČANSKÉ VYBAVENÍ, VYBAVENÍ PRO SPORT A REKREACI OV – PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Jako samostatné plochy „OV“ jsou zařazeny plochy a zařízení, které svou velikostí, významem nebo polohou v obci jsou využitelné jednoznačně jen pro vymezenou specifickou funkcí občanského vybavení - sály, pohostinství, soliterní prodejny.... Veškerá další zařízení mohou fungovat nebo být zřizována v rámci funkčních ploch „BV“ či smíšených komerčních ploch – „VK“. Výjimkou je – vzhledem k významu v daném místě – vymezení plochy občanského vybavení pro komplex zařízení obecního úřadu, hasičské zbrojnice a obchodu. RS – PLOCHY PRO SPORT A REKREACI Plochy „RS“ jsou určeny pro sportovní a sportovně rekreační i víceúčelová zařízení všeho druhu, významově a velikostí vyžadující vyčlenění samostatné plochy „RS“. Významově do funkce rekreace spadají a jsou zmiňovány i plochy využitelné pro rekreaci v přírodním prostředí v obci i krajině „ZK(R)“, „ZKT(R))“.
47
RZ – INDIVIDUÁLNÍ REKREACE Samostatné plochy „RZ“ nejsou v územním plánu vymezeny, v následujícím textu jsou popsány stav i možnosti uplatnění individuální rekreace na území obce. B.4.E1. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ „OV“ SOUČASNÝ STAV V obci jsou uspokojeny základní nároky na občanskou vybavenost, které jsou úměrně velikosti a významu obce jen minimální. Výhodou je soustředění záhladní vybavenosti v klidném místě návsi, hostinec naproti tomu tvoří dominantu u silnice v ústí návsi. Obec však postrádá plochy pro sport, s výjimkou ploch spíše provizorního charakteru. Přehled současného stavu:
obecní úřad se shromažďovací místností pro 10 – 25 osob, knihovna, hasičská zbrojnice (1 auto) s klubovnou prodejna potravin (smíšené zboží) vedle OÚ (cca 50 - 60 m2 prodejní plochy) pohostinství 60 m2 odbyt. plochy, sál cca 90 os.
Veškerá další základní veřejná i komerční vybavenost je dostupná již mimo obec: mateřská škola: Buk základní škola: Prosenice, Přerov praktický lékař, pošta - Prosenice kostel, farnost – Penčice hřbitov – nejbližší v Penčicích a Lazníkách, dále v Prosenicích
Vyšší vybavenost stavební úřad – Městský úřad Přerov pověřený obecní úřad (dle Zák. č. 314/2002 o stanovení obcí s rozšířenou působností) – Městský úřad Přerov vyšší školství, zdravotnictví aj., další správní zařízení - Přerov, vyšší komerční vybavenost zejména Přerov krajský úřad - Olomouc NÁVRH Územní plán obce neuvažuje žádné návrhy ani jiné změny v rozsahu ploch občanského vybavení. Prostor za obecním úřadem je možno výhodně využívat pro drobné společenské akce. Přínosem by bylo posouzení možnosti nástavby krovu nad objekty obecního úřadu a prodejny, případně s možností využití podkroví (např. i pro bydlení). V obci jsou podmínky pro rozvoj drobné vybavenosti i přímo ve stávající příp. navrhované obytné zástavbě venkovského charakteru a samozřejmě také v areálu dvora. Jejich zřizování však může být vzhledem k velikosti obce a tedy minimální poptávce málo rentabilní. Může se však jednat i o služby nebo firmy bez negativních vlivů na bydlení, které přímo neslouží potřebám obyvatel, ale mohou přispět ke zvýšení zaměstnanosti v obci. B.4.E2. PLOCHY PRO SPORT A REKREACI „RS“ Plochy „RS“ jsou určeny pro sportovní a sportovně rekreační i víceúčelová zařízení všeho druhu, významově a velikostí vyžadující vyčlenění samostatné plochy RS. Významově do funkce rekreace spadají a jsou zmiňovány i plochy využitelné pro rekreaci v přírodním prostředí v obci i krajině „ZK(R)“, „ZKT(R))“.
48
SOUČASNÝ STAV: V obci není žádné sportovní zařízení pro potřeby obce. Plocha sportu se nachází jen na severním okraji katastru – jedná se o přesah části fotbalového hřiště v Lazníkách. Plocha je územně zcela oddělená od obce a pro obec nemá praktický význam. V roce 2001 bylo vydáno územní rozhodnutí na stavbu hřiště v části vytěžené plochy severně od silnice, v současné době již pozbylo platnosti (platnost od 03/2001) Jako plochy s rekreačním významem je možno uvést jezdecké cvičiště na louce na jižním konci cesty k Vinarům. Obdobné rekreační využití je patrné i ve dně bývalého vápencového lomu západně od obce. Vzhledem k tomu, že obě tyto plochy jsou součástí ÚSES, jsou charakterizovány funkčním typem ZK(R) a ZKT(R) a platí pro ně omezení vyplývající z ÚSES. Omezený rekreační význam má sad u dalšího bývalého lomu ne severním okraji obce. NÁVRH: Územní plán uvádí návrh sportovně rekreačního areálu v prostoru bývalého lomu, s rozšířením i do plochy dnešního sadu, s možností variabilního využití – víceúčelové plochy umožňující využití do max. rozsahu ploch potřebných např. pro malou kopanou, tenis, košíkovou, volejbal, sezónní kluziště aj., výletiště či jiné rekreační aktivity využívající terénní konfigurace. Kromě ploch celoobecního významu jsou navrženy sportovně rekreační plochy místního významu ve vazbě na rozvojové plochy bydlení. Plocha v rozvojové ploše „Macalka1“ je specifikovaná dle DÚR (v DÚR uvedená jako rekreační zeleň) – s velkým významem převážně zatravněné plochy v mělkém ale dlouhém terénním úžlabí. V rámci této plochy je v souladu s DÚR nutno zajistit pěší průchody do obytného území v lokalitě a přístup pro údržbu budoucí kanalizace. Obdobně v 2. etapě lokality „Macalka“ bude plochu v úžlabí žádoucí vyhradit pro sportovně rekreační účely, nejlépe ve formě rekreační zeleně (zahrnuto do plochy bydlení, schematicky řešeno v US) Územní plán potvrzuje i nadále možnost extenzívního rekreačního využívání ploch označených jako ZK(R) a ZKT(R), při respektování omezení vyplývající z ÚSES a požadavků orgánu ochrany přírody a krajiny. B.4.E3. INDIVIDUÁLNÍ REKREACE SOUČASNÝ STAV: Na území obce se nenacházejí samostatně vymezené plochy individuální rekreace ani zahrádkových lokalit. V obci nebyly dle sčítání 1991 evidovány rekreační objekty, v roce 2001 Individuální rekreační objekty nebyly sčítány. Ze 7 trvale neobydlených bytů v r. 2001 2 slouží k rekreaci. Ke druhému bydlení (široce definovanému), které zahrnuje všechny jeho formy, je využívána (podobně jako v jiných obcích) značná část trvale neobydlených bytů, nejenom ty, které slouží k rekreaci (byty přitom nejsou vyjmuty z bytového fondu). Rozsah druhého bydlení odhadujeme na cca 5 jednotek druhého bydlení (trvale obyvatelných bytů). V obci se dále nachází několik zahradních chat situovaných v plochách bydlení i v plochách pozemků drobného hospodaření, v některých případech s návrhem rozvojové plochy bydlení (4d.BV). NÁVRH: V územním plánu nejsou navrženy plochy individuální rekreace ani zahrádkové lokality. V obci je možné individuální rekreační bydlení v domech charakteru venkovské obytné zástavby (- rekreačních chalupách) dle regulativu pro plochy bydlení, tj. v objektech, které umožňují „pohyb“ mezi trvalým a rekreačním bydlením. V zastavěných a zastavitelných plochách je výstavba jiných objektů individuální rekreace a objektů pro obhospodařování zahrad možná dle regulativu pro plochy bydlení.
49
Na ostatním území není výstavba objektů individuální rekreace přípustná, výjimečně je přípustné zřizování jednotlivých nových zahrad pouze s drobnými stavbami pro jejich obhospodařování dle regulativů pro plochy ZPF. B.4.E4. EXTENZÍVNÍ REKREACE V KRAJINĚ Územím obce nevedou značené cykloturistické trasy uvedené v cykloturistických mapách, je však evidentní, že po silnici procházející obcí probíhá četný cyklistický provoz (silnice přes Penčice, Sobíšky, Buk může být příjemnou zkratkou mimo Přerov na Jantarové stezce, která je vedena záměrnou oklikou přes Přerov.). Z obce vede značená (žlutá) turistická trasa, která se napojuje na značenou trasu (modrá) Zábeštní Lhota – Vinary – Přerov. V územním plánu jsou doplněny další trasy vedoucí po navržených polních cestách (B.3.C.3.): cesta ze severního okraje zástavby Sobíšek (od „výklenkové“ kaple) severním směrem do údolí Říky, kde navazuje na cestu evidovanou v katastrální mapě) na jižním okraji lesa Jedlí. obnova cesty dle PK od silnice do Buku, při východní hranici katastru, mezi lokalitou Macalka a lesem a dále cca do prostoru “výklenkové“ kaple obnova úseku polní cesty (nyní evidované jako součást dnes již zrušené chmelnice) při západní hranici katastru směrem k Zábeštní Lhotě (značená – modrá turistická trasa) přímo v obci považujeme za významné zachování pěší průchodnosti území na svazích jižně od Eichhofova dvora, s pěknými výhledy na obec. Nabízí se možnost zapojení bývalé vápencové pece do rekreačního potenciálu tohoto území. Charakter některých částí zástavby sídla i okolní krajiny nevylučuje možnost zájmu o agroturistiku. Pro tento účel, příp. i jinou formu pobytové rekreace se teoreticky přímo nabízí areál Eichhofova dvora. Jeho rozsah a složité majetkoprávní vztahy však takovou možnost zásadním způsobem problematizují. Tento způsob využití by vyžadoval silného investora s dobře zpracovaným podnikatelským záměrem. Nejbližší možnosti rekreace u vody jsou koupaliště v Penčicích a vzdálenější zatopený lom ve Výklekách.
B.4.F. SMÍŠENÉ PLOCHY SPECIFICKÉ SX – SMÍŠENÉ PLOCHY SPECIFICKÉ V AREÁLU DVORA - PLOCHY UMOŽŇUJÍCÍ PŘÍPUSTNOST STAVEB A VYUŽITÍ PLOCH DLE FUNKCÍ „SV“, „VZ“, „VK“ A „RS“) Funkce „SX“ zahrnující širší škálu funkcí (funkční typy SV, VZ, VK, RS) je uvedena v zájmu reálnějšího zajištění záchrany a revitalizace významného a dominantního areálu, při respektování místních územně technických podmínek. Využití areálu je podmíněno vývojem majetkoprávních vztahů a vstupem investora, který v areálu může rozvíjet zařízení funkcí slučitelných s charakterem areálu a přitom obnovovat původní prostorovou strukturu i architektonické rysy staveb. Škála takových funkcí může být velmi široká a proto je i v územním plánu uvedena tato specifická funkce umožňující značnou variabilitu využití dvora. Optimální by byl záměr, který by podporoval způsob využití jednotlivých částí (obytná či ubytovací budova „zámeček“ , hospodářská křídla) korespondující s jejich původním účelem.
B.4.G. PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ Jako plochy technického vybavení jsou vyznačeny samostatně vymezitelné plochy (tedy ne samostatné objekty menšího rozsahu, jako např. běžné trafostanice apod.) které jsou začleněny do ploch jiných funkcí, obvykle zeleně, veřejných prostranství nebo ploch stavebních jiných funkcí. V územním plánu Sobíšky jsou jako plochy technického vybavení vymezeny: TV - PLOCHY PRO VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
50
SOUČASNÝ STAV, NÁVRH: stávající plocha vodojemu Sobíšky, neevidovaná v katastrální mapě stávající plocha čistírny odpadních vod obce Lazníky, neevidovaná v katastrální mapě (obě plochy jsou v uvedeny jako stavová plocha, realizovaná s vydaným územním rozhodnutím a vynětím ze ZPF) navržená čistírna odpadních vod pro obec Sobíšky, u Vinarského potoka jižně od zástavby. Poznámka: plocha bývalé deponie teplárny Přerov v lokalitě bývalé těžby a v přilehlé ploše za silnicí nad severním okrajem zástavby je vyznačena orientačně lemem, není označena plochou ani kódem, protože se nachází převážně na plochách jiných funkcí dle KN (včetně ZPF) a je plně překryta návrhem jiných funkcí. Plocha pro nádoby na separovaný sběr je součástí veřejného prostranství u obchodu.
B.4.H. PLOCHY DOPRAVY Jako plochy dopravy jsou vyznačeny liniové stavby a samostatně vymezitelné plochy dopravy. Plochy menšího rozsahu a samostatné objekty jsou součástí komunikací a prostranství nebo urbanizovaných ploch jiných funkcí. DS – PLOCHY STATICKÉ DOPRAVY Samostatně jsou vymezeny a ve výkrese dopravy v měř.1: 2000 označeny, s udáním kapacity: SOUČASNÝ STAV: Skupina tří řadových garáží v jižní části obce NÁVRH: Navržené parkoviště pro sportovně rekreační areál. jeho hranice je uvedena jako směrná a může být v rámci přípravy areálu případně upravena, s podmínkou zajištění kapacity statické dopravy pro tento areál. Plochy pro odstavování užitkových vozidel podnikatelů (kteří odstavení nemohou uskutečnit uvnitř vlastního pozemku provozovatele) nejsou vymezeny samostatně, jejich umístění je možné v plochách funkce „VK“ případně i v hospodářské části areálu dvora. Liniové stavby dopravy se vyskytují jak v zastavěném, tak v nezastavěném území.
B.4.I. PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ ZP –ZELEŇ VEŘEJNÁ: ZPV – parková zeleň s převahou vysoké zeleně ZP – veřejná zeleň ostatní, zeleň v uličním prostoru ZO - ZELEŇ OCHRANNÁ A OSTATNÍ B.4.I1. ZELEŇ VEŘEJNÁ Plochy veřejné zeleně jsou převážně veřejně přístupné a slouží jako zázemí pro odpočinek, rekreaci a estetické dotvoření zástavby SOUČASNÝ STAV: Zahrnuje parky (park před areálem dvora), parkově upravená veřejná prostranství, zeleň v uličních prostorech (i na pozemcích komunikací), upravené okrasné předzahrádky na veřejném pozemku. Samostatné ucelené plochy parkových úprav s převahou vysoké zeleně jsou barevně i kódem "ZPV“ odlišeny od jiných ploch veřejné zeleně, zeleně v uličním prostoru i od neoplocených předzahrádek na stavebních pozemcích. 51
NÁVRH: Větší souvislé plochy veřejné zeleně se nenavrhují. Navržené plochy zeleně v hlavních uličních prostorech jsou vymezeny, tak, aby mohly jako součást veřejného uličního prostoru sloužit např. pro vedení sítí TV či výsadbu dřevin. Stávající okrasné předzahrádky na soukromém pozemku, které jsou významnou součástí uličního prostoru, jsou součástí příslušné funkční plochy (vesměs bydlení) a jsou uvedeny jen v doplňujícím výkrese č. 2b v měř. 1: 2000. S ohledem na jejich význam pro uliční prostor je žádoucí zachovat jejich „otevřené“ pojetí tak, aby svou zelení dotvářely veřejná prostranství, tj. postupovat dle zásad uvedených v kap. B.3.E2. Zásady pro stavební činnosti v území . B.4.I2. ZELEŇ OCHRANNÁ A OSTATNÍ Jako ochranná a ostatní zeleň jsou vyznačeny jiné, hůře specifikovatelné plochy zeleně, zejména zeleň v okolí dvora (v návrhu z převážně části začleněná do plochy „SX“), zeleň u komunikací mimo soustředěnou zástavbu aj. Plochy ochranné a ostatní zeleně se mohou vyskytovat jak v zastavěném a zastavitelném, tak v nezastavěném území. PLOCHY NEZASTAVITELNÉ
B.4.J. VODNÍ TOKY A PLOCHY H - VODNÍ TOKY A PLOCHY SOUČASNÝ STAV: Jako pozemky vody jsou v řešeném území vymezeny jen drobné toky, dle KN jsou to úseky potoka Říky a Vinarského potoka. Levobřežní přítok Říky – Ztracený potok, který do severní části řešeného území přitéká z k.ú. Buk, nemá vlastní parcelu toku dle EN. Přírodní vodní plochy ani mokřady v řešeném území nejsou. Horní úsek Vinarského potoka je zatrubněn. NÁVRH: Navrhuje se otevření a revitalizace horního toku Vinarského potoka v rámci ÚSES – liniový interakční prvek.
52
B.4.K. ZELEŇ KRAJINNÁ ZK – ZELEŇ KRAJINNÁ ZKT – TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY VE FUNKCI ZELENĚ KRAJINNÉ (ZEJMÉNA V PLOCHÁCH ÚSES) ZK(D) – ZELEŇ KRAJINNÁ V PLOŠE DOBÝVACÍHO PROSTORU DLE KN ZK(R), ZKT(R) – ZELEŃ KRAJINNÁ S REKREAČNÍM VYUŽITÍM SOUČASNÝ STAV: Souvislé porosty menšího rozsahu mimo lesní pozemky dle KN na ostatních plochách, terénních hranách a srázech, mezích, plochách bývalých lomů, břehové porosty. Na katastru obce se vyskytují zejména v plochách bývalých lomů (druh pozemku dle KN dobývací prostor), kde jsou označeny přívlastkem - „ZK(D)“, na svazích navazujících na zástavbu, v severní části území jsou četné i na zemědělských pozemcích. V těchto případech a pokud nejsou součástí ÚSES, jsou vyznačeny jen plochou (návrh - potvrzení stavu), bez kódu krajinné zeleně a celý pozemek zemědělské půdy, na kterém se vyskytují, je označen kódem ZPF(K) – zemědělské pozemky se zvýšeným krajinným významem. Stejným kódem jsou označeny plochy travnatých sadů, převážně svažitých, navazujících na zástavbu. Kódem „ZKT“ jsou označeny stávající trvalé travní porosty v prvcích ÚSES. NÁVRH: V návrhu jsou jako krajinná zeleň uvedeny plochy v navržených prvcích ÚSES (pokud se nejedná o plochy lesa nebo vody), včetně navržených ploch trvalých travních porostů v ÚSES, označených kódem „ZKT“ Územní plán potvrzuje i nadále možnost extenzívního rekreačního využívání ploch označených jako ZK(R) a ZKT(R), při respektování omezení vyplývající z ÚSES a požadavků orgánu ochrany přírody a krajiny.
B.4.L. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA PUPFL Lesní pozemky dle katastru nemovitostí zabírají přes 17% výměry k.ú., rozsáhlejší a četnější lesy jsou v severní části území, v jižní části lesíky menšího rozsahu navazují na větší lesní celky v sousedních katastrech. Jedná se o lesy hospodářské a lesy zvláštního určení v prvcích ÚSES.
B.4.M. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ZPF – ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND – obecné označení pro ornou půdu, chmelnice, zahrady, sady ZPF -TP, TP – TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY (TP – označení pro návrh zatravnění) ZPF(K) – POZEMKY ZPF SE ZVÝŠENÝM KRAJINNÝM A OCHRANNÝM VÝZNAMEM PŘÍP. SE ZASTOUPENÍM KRAJINNÉ ZELENĚ V PLOŠE ZPF ZPF(D) – označení ZPF v ploše dobývacího prostoru dle KN ZPD – VYMEZENÉ POZEMKY DROBNÉHO HOSPODAŘENÍ Jako plochy „ZPF-TP“ jsou vyznačeny trvalé travní porosty dle KN, zkráceným kódem „TP“ navržené zatravnění ploch mimo ÚSES. Jako plochy „ZPF(K)“ jsou vymezeny pozemky na exponovaných svazích, zejména extenzívní sady s protierozním a pohledovým významem, a dále plochy, na nichž se vyskytují ve větší míře porosty dřevin charakteru krajinné zeleně, pokud se nacházejí mimo ÚSES.
53
Jako plochy „ZPD“ jsou vymezeny zejména pozemky bezprostředně navazující na zástavbu, převážně funkčně související s obytným územím, které nelze začlenit do ploch bydlení, příp. jiné pozemky v blízkosti zástavby nezasahující do velkoplošně obhospodařovaných ploch. Specifikace přívlastkem znamená „nepřekročitelnost“ přípustného způsobu využití v rámci funkce ZPF z hlediska rozsahu přípustných a podmíněně přípustných způsobů využití území příp. staveb a jejich vlivů na ekologickou stabilitu území (viz regulační podmínky pro plochy ZPF) např. přípustnost umístění některých staveb v plochách ZPD, možnost zatravnění orné půdy a nikoliv opačně,...) V nezastavěné části k.ú. převažuje orná půda (dle KN cca 74%, ve skutečnosti – včetně změny ve výměře chmelnic je to cca 86%), trvalé travní porosty jsou méně četné (cca 7% ZPF), zahrady a sady (cca 5%) se vyskytují ve větší míře ve vazbě na zástavbu i na přilehlých svazích a mají značný význam pro vytvoření zeleného rámce obce. Specifikem jsou plochy chmelnic ve výše položené západní části katastru. Dle KN zabírají přes 14% ZPF, jejich skutečná výměra je značně nižší, chmelnice mezi areálem dvora a západní hranicí katastru (tj. všechny dle EN, přes 30 ha) byly zrušeny, naopak západně od areálu dvora je cca 4,7 ha nových chmelnic, tj. celkem málo přes 2% ZPF.
B.4.N. OSTATNÍ PLOCHY A PROSTRANSTVÍ BEZ OZNAČENÍ Do těchto ploch jsou zařazeny zejména pozemky u komunikací a prostranství, které jsou součástí parcel komunikací, pokud nejsou vyznačeny jako zeleň, kromě toho i další „ostatní plochy“ (prostranství, manipulační a nespecifikované plochy), různým způsobem využívané, které není možno začlenit do jiných funkčních ploch, navržené pozemky komunikací všeho druhu, uliční prostory) Vyskytují se v urbanizovaném i neurbanizovaném území.
54
B.5. PŘEHLED PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ číslo. kód označení plochy funkce plochy v graf. části ÚPO
výměra celé plochy cca ha
druh funkčního využití dle
(v závorce plocha mimo SZÚO)
vyhl. 135/2001
plochy nad 0,5 ha
4d,e
BV
7e
BI
10
VK
14
BV
15 16
BV
19
DS
RS
Nad studnou, plocha bydlení – dvě dílčí plochy oddělené obslužnou komunikací s obratištěm Macalka 1, plocha bydlení ve východní části obce, zpracovaná DÚR Odvaly, podnikatelská plocha výroby a služeb v ploše starých česaček a navazující bývalé deponie Macalka 2, plocha bydlení ve vých. části obce, horní část, předpokládaná 2. etapa využití Pod kaplí, plocha bydlení v západní části obce
0,61 (0,42) A + 0,09 (0,06)-kom. 1,38 A 1,59 (0,45)
D
2,97 (2,61)
A
1,81 (1,54)
A C
Odvaly, sportovně rekreační areál v bývalém lomu 0,85 a přilehlé ploše, po cestu k Buku parkoviště pro sportovně rekreační areál Odvaly 0,02
E
plochy ostatní
1c
BV
2c
BV
4c
BV
7f.
RS
9a
BV
13
RS
17
TV
U zastávky, plocha bydlení mezi stávající zástavbou a Vinarským potokem, resp. cestou k budoucí ČOV Macalka1, plocha bydlení navazující na stávající ulici, zpracovaná DÚR Jižní okraj k Vinarům, dostavba nezastavěné strany ulice Macalka 1, plocha v pro extenzívní rekreační využití řešená v rámci lokality bydlení Za dvorem, pozemek navazující na plochu bydlení, potvrzení možnosti stávajícího využití plochy dle RP bydlení Část hřiště TJ Sokol Lazníky - potvrzení stavu neevidovaného v KN, ÚR nezjištěno ČOV Sobíšky
0,41 (0,24)
A
0,2
A
0,10
A
0,23
C
0,11
A
0,19
C
0,07
E
Poznámky: Do jednotlivých ploch zastavitelného území nejsou započteny přilehlé plochy komunikací a uličních prostorů, které jsou spolu s nimi rovněž zahrnuty zastavitelného území v zájmu ucelení hranice zastavitelného území. V přehledu nejsou uvedeny stávající plochy vodojemu a ČOV obce Lazníky realizované na podkladě ÚR,ale neuvedené v KN, ve kterých je také vymezeno zastavitelné území. OZNAČENÍ FUNKČNÍHO VYUŽITÍ - PŘEVAŽUJÍCÍ FUNKCE
55
A - bydleni B - vybavenost C - rekreace D - výroba E - jiné
B.6. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ V územním plánu obce Sobíšky jsou vymezeny: níže uvedená zemí, objekty a soubory chráněné limitem omezujícím využívání území nad rámec stanovený regulačními podmínkami pro příslušnou funkční plochu a ochranná pásma vyznačená v grafické části ve výkrese č. 2a – „HLAVNÍ VÝKRES - FUNKČNÍVYUŽITÍ, REGULACE, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ“, dále v doplňujícím výkrese č. 2b pro zastavěné a zastavitelné území a ve výkresech příslušných profesí. Při využívání těchto ploch musí být, kromě jiných podmínek stanovených v závazných částech územního plánu, respektovány zákony a předpisy k těmto plochám se vztahující, platné v době platnosti územního plánu.
B.6.A. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 1 B.6.A1. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY V řešeném území se zvlášť chráněná území nenacházejí ani se jejich vyhlášení nepředpokládá. B.6.A2. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY V řešeném území se nevyskytují registrované významné krajinné prvky. Ze zákona o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky: Všechny lesní porosty v katastrálním území. Vodní toky (Říka, Ztracený potok s nivou a břehovými porosty), Vinarský potok (bez břehových porostů) Kromě těchto prvků je třeba upozornit na významné stromy z původní evidence OVM Přerov. Ve výkresech č.2b, 3 jsou zakresleny zvýrazněně. Seznam je uveden v kap. B.7. KRAJINNÁ EKOLOGIE, ÚSES, ZELEŇ. Zásahy územního plánu vztahující se k předmětu ochrany: Revitalizace Vinarského potoka v rámci ÚSES (interakční prvek) Jiné zásahy nejsou, VKP jsou respektovány. B.6.A3. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY 1 Stávající prvky ÚSES i plochy navržené pro regionální i lokální ÚSES jsou vyznačeny ve výkresech územního plánu č. 3 - ÚSES, KRAJINNÁ EKOLOGIE, ZELEŇ a dále č.2a – HLAVNÍ VÝKRES - FUNKČNÍ VYUŽITÍ, REGULACE, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ (bez označení prvků). Omezení funkčního využití vyplývající z ochranného režimu ÚSES je uvedeno v textu kap. C.5.D. Závazné části územního plánu. Jako prvky ÚSES jsou v územním plánu specifikovány biocentra, biokoridory a interakční prvky s funkcí základní plochy PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa, ZK, - zeleň krajinná, ZKT – trvalé travní porosty ve funkci zeleně krajinné, ZK(R), ZKT(R), vodní toky a plochy, s příslušnými regulačními podmínkami (viz. příloha Závazné části) to vše současně se zvláštním ochranným režimem ÚSES. Zásahy územního plánu vztahující se k předmětu ochrany: Do stávajících prvků: nejsou Do navržených prvků: oproti generelu ÚSES jsou navrženy úpravy situování a rozsahu některých prvků ÚSES, které souvisí s potřebou koordinace s průběhem ÚSES v sousedních územích, s urbanistickým návrhem, snahou omezit zbytkové pozemky nevhodných tvarů, vedením sítí TV aj. Tyto úpravy jsou popsány v kap. B.7. KRAJINNÁ EKOLOGIE, ÚSES, ZELEŇ.
1
zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
56
B.6.B. OCHRANA POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 2 Při dotčení lesních pozemků a pozemků do vzdálenosti 50m od okraje lesa je potřebný souhlas příslušného orgánu státní správy lesů. Zásahy územního plánu vztahující se k předmětu ochrany: Lesní pozemky nejsou dotčeny. Do ochranného pásma lesa (50m) zasahují rozvojové plochy č. 15.BV a okrajově 7e.BI.
B.6.C. OCHRANA A VYUŽÍVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN 3 B.6.C1. DOBÝVACÍ PROSTORY V řešeném území nejsou evidovány dobývací prostory dle Horního zákona. B.6.C2. LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN Chráněné ložiskové území vysokoprocentních vápenců č. 3 203 200 stanovené pro ochranu výhradního ložiska B3 20320000 (CHLÚ je vyhlášeno v západní části řešeného území, přesahuje do k.ú. Čekyně). Výhradní ložisko cihlářské suroviny, zasahující dle ÚPN VÚC OA okrajově jižní cíp k.ú. Sobíšky, bylo dle Mapy ložiskové ochrany vyřazeno z evidence v r. 2000. Prognózní zdroj cihlářské suroviny a vápence vysokoprocentního č. P9 35920000. Prognózní zdroj navazuje na výše uvedené CHLÚ a zasahuje severní část zástavby obce včetně areálu dvora. Zásahy územního plánu vztahující se k předmětu ochrany: Chráněné ložiskové území: s výjimkou prvků ÚSES zásahy nejsou Prognóza: prognózní zdroj významným způsobem zasahuje do stávající zástavby obce: v této ploše jsou situovány: téměř celý areál Eichhofova dvora, cca 12 rodinných domů, hlavní kaple, obě chmelařská střediska. Z rozvojových záměrů je to plocha 15.BV (situovaná částečně v klínu stávající zástavby), proluky v přilehlém bloku zástavby a rozvojové plochy podnikatelské a sportovně rekreační v lokalitě „Odvaly“ – na místě lomů a skládky na severním okraji obce, navazující na staré chmelařské středisko s využívaným skladovým objektem. Kromě toho se zde navrhují poměrně rozsáhlé plochy zeleně v ÚSES.
B.6.D. OCHRANA PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD 4 B.6.D1. OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ 4 Řešené území leží mimo CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace vod) Do řešeného území nezasahují ani v něm nejsou vyhlášena ochranná pásma vodních zdrojů nadmístního významu. V řešeném území se nachází veřejný zdroj pitné vody „kašna“ a několik soukromých studní. Ani tyto místní zdroje nemají vyhlášena ochranná pásma Zásahy územního plánu vztahující se k předmětu ochrany: nejsou
Zákon ČNR č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů 3 Zákon č. 44/1998 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů 4 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 4 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 2
57
B.6.D2. OCHRANA ZDROJŮ PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD 5 V řešeném území se nenacházejí žádná lázeňská místa ani žádné zdroje minerálních vod ve smyslu zákona č. 164/ 2001 Sb. Řešené území se nachází mimo ochranná pásma zdrojů přírodních minerálních vod. B.6.D3. OCHRANA VODNÍCH TOKŮ, UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ SOUSEDÍCÍCH S KORYTEM VODNÍHO TOKU PŘI VÝKONU SPRÁVY VODNÍHO TOKU 4 Dle Zákona 254/2001 a vyhl. 470/2001Sb. může správce vodního toku užívat pro nutné a nezbytné účely pozemky v šíři od břehové čáry do 6m u drobných toků. (V grafické části nevyznačeno) Zásahy územního plánu vztahující se k předmětu ochrany: Nejsou, přístupy k tokům jsou zajištěny B.6.D4. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ, PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA
4
V řešeném území není vyhlášeno záplavové území ani do něho žádné vyhlášené záplavové území nezasahuje. Řešené území se nachází mimo rozsah záplavy v r. 1997. Řešené území se nachází mimo území navrhovaných protipovodňových opatření v širším území.
B.6.E. OCHRANA KULTURNÍCH A HISTORICKÝCH HODNOT5: B.6.E1. ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY Katastr obce Sobíšky je územím s archeologickými nálezy. Z tohoto důvodu jsou budoucí stavebníci povinni postupovat v souladu s ust. § 22 a 23 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní archeologické lokality nejsou specifikovány. B.6.E2. PAMÁTKOVÁ OCHRANA památky zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek 575
Dům č.p. 14 s areálem hospodářských budov ( č. rejstříku 19283/8-575), v jižní frontě návsi
Zásahy územního plánu vztahující se k předmětu ochrany: nejsou
Zákon č.164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), 4 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 4 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 5 Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 5
58
B.6.F. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ŘEŠENÍ DOPRAVY 7 ochranná pásma silnic mimo souvisle zastavěné území 15,0 m od osy silnice III.třídy 15m od osy místní komunikace mimo souvisle zastavěné území odstup zástavby nově navržených celků v urbanizovaném území min.10m od osy místních komunikací rozhledové trojúhelníky v křížení komunikací Zásahy územního plánu do ochranných pásem: nejsou
B.6.G. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ŘEŠENÍ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ 8 ochranná pásma vodovodů – 1,5 m od líce potrubí pro DN do 500 mm vč., nevyznačeno ochranná pásma stok kanalizace – 2,5 m od líce potrubí nad DN 500, 1,5 m do DN 500 vč., nevyznačeno bezpečnostní a ochranná pásma plynovodů: VVTL a VTL plynovody – nejsou STL plynovody – ochranné pásmo 1m, nevyznačeno ochranná pásma elektrických zařízení Jsou stanovena svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti, měřené kolmo na vedení. (Pro stávající zařízení budovaná do r. 1994 byla ochranná pásma určena vládním nařízením č. 80/1957 Sb.) Nadzemní vedení VVN 400 kV - 25 od krajního vodiče (tj. při šířce konstrukce 24 m je OP 37 m od osy vedení) Nadzemní vedení VN 22 kV vedení postavená do r. 1994 - 10 m od krajního vodiče vedení postavená po r. 1994 - 7 m od krajního vodiče Stožárová trafostanice do r. 1994 - 10 m všemi směry Trafostanice zděná pro ZD (do r. 1994) - 10 m od zděné části Trafostanice zděná nová (DTS 3579) - 2 m od zděné části Kabelová vedení energetická - 1 m od krajního kabelu ochranná pásma elektronických komunikací Kabelová vedení komunikační - 1,5 m od krajního kabelu Radioreléová trasa RS Radíkov - RS Holý kopec s ochranným pásmem (spodní okraj ochranného pásma ve výši 364 m.n.m.) Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Závazná ČSN 736102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích 8 Zákon č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů 7
59
Zásahy územního plánu do ochranných pásem: Do graficky postižitelných OP nejsou, s výjimkou vedení prvků ÚSES v nezbytném rozsahu. Při výsadbě zeleně je nutno respektovat podmínky ochrany sítí technického vybavení.
B.6.I. HYGIENICKÁ OCHRANA ÚZEMÍ V řešeném území nejsou vyhlášena pásma (z titulu hygienické ochrany) provozů a zařízení. V územním plánu jsou uvedena: Ochranné pásmo stávající ČOV Lazníky navržené ÚPO Lazníky – 100m, navržené ochranné pásmo ČOV Sobíšky do 50m. V samostatné textové příloze je pro orientaci uveden rozsah případných ochranných pásem drobných chovů hospodářských zvířat v zástavbě. Do OP technických a výrobních zařízení navržených v rámci územního plánu nelze povolit provoz a výstavbu staveb vyžadujících hygienickou ochranu (školských a dětských zařízení, budov sloužících k obytným, zdravotnickým, potravinářským, tělovýchovným a rekreačním účelům a jiných). Zásahy územního plánu do ochranných pásem: nejsou
B.6.J. ZVLÁŠTNÍ ZÁJMY - OBRANA STÁTU 9 V řešeném území platí „Generální souhlas vojenské správy ve věcech výstavby a územního plánování civilního sektoru“. Vojenská správa zde neeviduje svá zařízení, nezasahují zde pásma ochrany vojenských objektů ani nevedou radioreléové spoje vojenské správy. Nepředpokládají se žádné územní nároky. Z hlediska projednávání územně plánovací dokumentace a projektové dokumentace staveb je nutné žádat o stanovisko vojenské správy v následujících případech: územní plány velkých územních celků a sídelních útvarů již při shromažďování územně plánovacích podkladů – výstavba a rekonstrukce komunikací (rychlostní, dálnice, I. a II. třídy), železnic a jejich objektů – výstavba vedení VN a VVN vyjma 22 kV mimo zájmová území vojenské správy – výstavba slaboproudých kabelů, dálkových optických kabelů a automatických telefonních ústředen – rekultivace a plošné úpravy pozemků jejichž výměra přesahuje 40 ha – veškeré dobývací prostory včetně jejich rozšiřování – použití elektrického roznětu při trhacích pracích – výstavba letišť včetně zemědělských – výstavba vysílačů (včetně základnových stanic, RR spojů, MW zařízení), retranslačních stanic všeho druhu – výstavba objektů vyšších než 30 m relativní výšky – výstavba mostů a vodohospodářských děl na splavných vodních tocích – výstavba údolních přehrad a vodních nádrží – výstavba elektráren – výstavba nemocnic – výstavba produktovodů, VTL, VVTL plynovodů.
9
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR
60
B.7.KRAJINNÁ EKOLOGIE, ÚSES, ZELEŇ B7.A ZELEŇ V ZÁSTAVBĚ Umístění obce v krajině je celkově spíše průměrné, rozdílné z různých pohledů. Ve směru od západu, severu je to důsledkem minima krajinné zeleně - jak rozptýlené, tak souvislé a liniové. Od východu působí příznivě masiv lesa, který dosahuje od obce Buk až k hranici katastru Sobíšek, dále zeleň na svazích nad zástavbou pod dvorem, která navazuje přes zahrady a sady směrem k jihu na masív Vinarského lesa. Zeleň ve vesnici je tvořena především soukromými zahradami, které jsou plošně rozlehlé a vytvářejí kolem obce zelený prstenec. Předzahrádky před jednotlivými soukromými domy jsou většinou upravené, ale v komplexním pohledu nepůsobí vždy jednotně. Tvořeny jsou často koniferami různých druhů, barev a tvarů – nejčastěji se vyskytují vzrostlé smrky (Picea pungens, Picea glauca), sloupovité a pokryvné jalovce (Juniperus communis Hibernica, Juniperus ssp.) a různé druhy nižších konifer (Pinus ssp, Thuja ssp. Chamaecyparis ssp. atd). Občas lze pozorovat solitérní listnaté keře (Rhododendron, Forsythia atd.) nebo záhony růží, či jiných květin. Velkým přínosem je občasná absence individuálního oplocení před jednotlivými soukromými domy. To bývá většinou nestejnorodé a ruší celkový dojem. Naopak tvarované upravené živé ploty, které se ve vsi také nacházejí, příznivý dojem umocňují. Totéž jako o předzahrádkách je možno říct i o veřejných prostorách – plocha v centru obce před obchodem je osázena převážně vzrostlými jehličnany (Picea pungens, Pinus nigra), i když v tomto případě je přínosem celoroční zakrytí nepříliš nápadité architektury stavby. Velmi příznivě v tomto prostoru vyniká solitérní lípa vedle hasičské zbrojnice na pozemku bývalého půhončího domu č.p.14. Velmi příjemným prostorem je okolí kapličky („výklenková“ – Drbalova kaple) na okraji obce se čtyřmi lípami (Tilia cordata). Význam tohoto prostoru ještě podtrhuje poloha na křižovatce několika pěších tras. Problémem je chmelařské středisko vybudované na místě části původně proporčně kvalitního areálu dvora, které je odcloněno jen částečně od silnice dožívající alejí topolů. Druhé středisko zeleň prakticky úplně postrádá. Kvalitní dřeviny v obci byly uvedeny v publikaci Chráněné stromy v okrese Přerov (OVM Přerov 1983) 1. Park před bývalým zámečkem – Eichhofovým dvorem (skladba – borovice vejmutovka, lípa malolistá, jírovec maďal, bříza bradavičnatá, trnovník akát, jasan ztepilý, hrušeň, třešeň, ořešák vlašský 2. Jírovec maďal – vedle bývalé vápenky, pod budovou dvora 3. Lípa malolistá - na mezi, asi 100 m pod starou vápenkou 4. dva jírovce maďaly + dvě lípy malolisté – uvnitř areálu dvora, před hlavní budovou 5. Šest lip malolistých – u kaple Sv. Antonína 6. Dvě lípy malolisté + tři jírovce maďaly – uvnitř areálu dvora 7. Lípa malolistá – uvnitř areálu dvora 8. Jírovec maďal – uvnitř areálu dvora 9. Jírovec maďal – uvnitř areálu dvora 10. Lípa evropská – u památníku obětem 2. sv. války 11. Lípa malolistá – u domu č.p. 14 (bývalý půhončí dům) Do budoucna by při výsadbě v předzahrádkách i v celé obci měla být věnována větší pozornost domácím listnatým dřevinám – dořešit je potřeba celkovou koncepci zeleně v obci a několika úpravami všechny výsadby sjednotit. To pomůže i sladění vzájemně nesourodé zástavby. Tato koncepce by měla vycházet z předpokladu, že hlavní estetický účinek zabezpečí kvalitní listnaté stromy - a to jak solitéry, tak v liniové formě (aleje) - v kombinaci s pečlivě udržovaným trávníkem doplněnými soliterními atraktivně kvetoucími keři. Pro konkrétní návrh výsadby je nutno zpracovat dokumentaci na podkladě zaměření skutečného stavu sítí technického vybavení v prostoru pro výsadby.
61
Kromě zeleně v těchto tradičních veřejných prostorech bude mít zásadní význam výsadba vyšší zeleně v rozvojové ploše Macalka, která tuto plošně rozsáhlou a vůči dřívější zástavbě obce i nesourodou zástavbu pomůže začlenit do obrazu obce v krajině. Bude se jednat o alej podél silnice, stromy v uličním prostoru a na okraji plochy rekreační zeleně (dle zpracované studie), ochrannou mez s vegetací nad hranicí 1. etapy zástavby i vyšší zeleň v zahradách domů. Hranici 2. etapy vymezí navržený biokoridor (který kromě své primární funkce poslouží jako optická clona i ochrana zástavby před extravilánovými vodami a větrem) (výtah z textu US Macalka 1. etapa: „Návrh výsadby listnatých stromů je ovlivněn převážně prostorovými parametry na volných plochách po obou stranách komunikací a dále rozmístěním inženýrských sítí, které jsou v zelených pásech umístěny. V jižní části řešeného území by bylo vhodné umístit alej podél severního okraje příjezdové komunikace s tím, že dřeviny by byly vysázeny v jedné linii ve vzdálenosti cca 7-8 metrů od sebe. Zde by bylo vhodné použít převážně středně vzrůstné stromy, nejlépe javory, lípy, nebo bohatě kvetoucí okrasné třešně. U křižovatky v severní části lokality by se mělo objevit několik tvarově i růstově odlišných dřevin – tam, kde to prostorové možnosti dovolí doporučuji vysadit kosterní, vzrůstné stromy (lípa, buk, jírovec atd.), naopak na protilehlé straně křižovatky stromy menší s pravidelně kulovitou korunou, nebo vyšší s korunou štíhlou, sloupovitého tvaru. Tyto dřeviny by potom mohly pokračovat i dále podél samostatné komunikace, kde by byly umístěny všude, kde to možnosti dovolí (vždy ale alespoň po dvou kusech, aby výsadba nepůsobila nahodilým dojmem. Ostatní nezpevněné plochy zůstanou zatravněny. Stojí za úvahu zvážit, zda menší ostrůvky zeleně, které by bylo obtížné kosit, celoplošně neosázet buď nízkými pokryvnými keři, nebo naopak pestře kvetoucími růžemi, mochnami atd. )“
B.7.B. ZELEŇ V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ Okolí obce Sobíšky patří k intenzivně zemědělsky obdělávaným plochám. Převažuje zde, s výjimkou severního okraje katastru, ekologicky nestabilní agrární krajina, která je místy členěna lesními porosty různých tvarů a ploch. Na velké části území chybějí meze a významnější roztroušená zeleň jako solitérní dřeviny či skupiny dřevin, remízky, doprovodná zeleň podél polních cest atd. Charakteristické pro celou oblast je vysoké procento zornění. Intenzifikace zemědělské výroby se v minulých letech negativně projevila i v celkovém snížení ekologických a estetických hodnot krajiny. Došlo k odvodnění původně zamokřených pozemků (někdy dokonce i k zatrubnění vodních toků), čímž byly zlikvidovány cenné mokřadní biotopy. Výrazně poklesl podíl rozptýlené i doprovodné dřevinné vegetace. Rušením polních cest došlo ke snížení celkové prostupnosti krajiny a její obraz byl ochuzen o výsadby podél těchto přirozených komunikačních tras. To má za následek celkovou změnu koloritu krajiny a navíc tu skutečnost, že scelené pozemky orné půdy jsou postiženy vodní i větrnou erozí. Lesní porosty, které se nacházejí převážně v severní části řešeného území, mají poměrně proměnlivou druhovou skladbu se značným podílem listnatých dřevin – často převažuje přírodě blízký, občas i přirozený charakter. Z listnatých stromů převažují duby, lípy, habry a břízy, méně potom javor a vtroušeně buk. Ve vlhčích polohách se vyskytuje olše a jasan. Z hlediska ekologické stability je nepříznivý výskyt introdukovaného akátu, který lze v řešeném území rovněž nalézt. Z jehličnanů převažují smrk, borovice a modřín – jejich vzájemný poměr se v různých lokalitách mění. Trvalé travní porosty se nacházejí v řešeném území pouze okrajově, ve velké většině byly rozorány a přeměněny na ornou půdu. Soustřeďují se převážně v nivách vodních toků a na okrajích lesních porostů, opět především v severní části území.
62
Důležitým krajinotvorným a ekostabilizujícím prvkem jsou břehové a doprovodné porosty vodních toků a ploch, které však v řešeném území téměř chybí (Vinarský potok!) a vyskytují se pouze při vodních tocích v severní části území (převážně navazujících na lesní porosty). Z autochtonních dřevin zde dominují olše, méně již jasany, vrby a další. V zemědělské krajině, pokud se porost vyskytuje, je reprezentován klonovanými topoly, místy vrbami, bezem černým a šípkem v nižším patře. Je však často mezernatý a vlivem nadměrné eutrofizace zde dochází ke značnému rozvoji ruderální bylinné vegetace. Dalším prvkem, který ze zdejší krajiny téměř vymizel, je doprovodná zeleň komunikací (polní cesta k Buku – NA K.Ú. Buk s již provedenou výsadbou)). V případě, že se vyskytují, jsou vegetační pásy podél cest významné především z hlediska estetického, někdy však mohou mít i důležitou ekologickou, či protierozní funkci (v rámci tvorby ÚSES se využívají především jako interakční prvky). V daném území je tato složka krajiny reprezentována hlavně travinobylinnými pásy s různým stupněm zaplevelení, místy doplněnými výsadbami dřevin, (zejména ovocných stromů), které se v některých lokalitách (turistická trasa od dvora k lesu) obnovují, ojediněle potom náletovými porosty, v nichž převažují různé keře. Poslední složkou je rozptýlená dřevinná vegetace, která, jak již bylo uvedeno, se v řešeném území vyskytuje pouze v omezené míře a je reprezentována zejména zbytky mezím, náletovým zazeleněním bývalých dobývacích prostor a ostrůvky zeleně na zemědělských pozemcích v severní části území. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY: V řešeném území se vyskytují pouze ty významné krajinné prvky, které jsou jimi ze zákona - tedy veškeré nivy vodních toků a lesní porosty.
B.7.C. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES) B.7.C1. OBECNĚ Návrh zeleně v zemědělské krajině vycházÍ z Generelu lokálního územního systému ekologické stability krajiny (ing. Draga Kolářová a kol. - Ekologické projektování Brno). Územní systémy ekologické stability krajiny plní v krajině následující funkce : uchování přirozeného genofondu krajiny existence ekologicky stabilních formací v krajině a jejich příznivé působení na okolní méně stabilní plochy zvýšení estetické hodnoty krajiny vytvoření podmínek pro polyfunkční využití krajiny Tvorbu ÚSES je nezbytné chápat jako dlouhodobý plán postupné strukturální přeměny kulturní krajiny. Proto je žádoucí dosažení souladu návrhu ÚSES s územním plánem daného území, plány pozemkových úprav a lesními hospodářskými plány. Protože při přejímání již zpracovaného ÚSES by bylo neúčelné prvky znovu přečíslovávat, byla, jak již bylo výše uvedeno, zachována původní verze s minimálními změnami a doplněními, které respektovaly původní koncepci. Tabulky těch prvků ÚSES, které se týkají řešených katastrálních území, jsou rovněž přílohou textové části územního plánu. Pro orientaci v problematice ÚSES je nutné uvést charakteristiku několika základních pojmů: Biocentrum (BC) - je ekologicky významný segment krajiny, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného genofondu krajiny. Biocentra se dělí na lokální, regionální a nadregionální podle svého významu a stavu ekologických podmínek. Každému hierarchickému stupni odpovídají potřebné parametry. Biokoridor (BK) - ekologicky významný krajinný segment liniového charakteru, který propojuje mezi sebou biocentra a stavem ekologických podmínek umožňuje migraci organizmů. 63
Rozhodující části organismů však nemusí umožňovat trvalou existenci. Základními parametry jsou efektivní délka biokoridoru a jeho šířka. U biokoridorů lokálního významu se předpokládá šířka minimálně 15 m u společenstev lesního charakteru a 20 m u společenstev mokřadních a lučních. Maximální délka se uvažuje 2 kilometry. V případě biokoridoru regionálního významu se předpokládá šířka alespoň 40-50 m a maximální délka 0,7-1 km (v případě, že jde o tzv. Složený biokoridor tvořený řadou vložených lokálních biocenter, je maximální délka uvažována 5 - 8 km). Nadregionální biokoridory jsou v zásadě vždy složené. Interakční prvek (IP) - je další krajinný segment jakéhokoliv tvaru, který zpravidla na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Jde o lokality zabezpečující dílčí, ale základní životní funkce organismů. Často plní v krajině i další funkce (protierozní, krajinotvornou ap.), které svým významem mohou převažovat funkci ekologickou. Interakčními prvky v předkládaném návrhu územního plánu je vlastně veškerá liniová zeleň, která je v grafické části znázorněná přerušovanou tenkou červenou čarou. Jedná se jak o doprovodnou zeleň podél stávajících polních cest i navrhovaných komunikací, tak sem lze zahrnout i hygienickou zeleň po obvodu zemědělských středisek. V mapové části návrhu ÚP, jejíž jedna část je zpracována samostatně pro návrh zeleně (výkres č. 3 v měř. 1:5000) jsou jednotlivé prvky ÚSES označeny zkratkami BC, BK a IP a popisnými čísly shodnými s označením dle Generelu. Všechny tyto prvky jsou v zemědělské části vyhodnoceny co do plošné výměry, kultury do příslušnosti ke kódu BPEJ. Přílohou této textové části jsou popisy biocenter a biokoridorů převzaté z projektu ÚSES a upravené dle řešení v územním plánu.. V konfrontaci s návrhem územního řešení i v koordinaci s územními plány sousedních obcí bylo nutno výše uvedený generel na některých místech upravit, zejména ve vztahu k návrhu regionálního biokoridoru č. 1520 na území obcí Tršice Lazníky. B.7.C2. NAVRŽENÉ ÚPRAVY OPROTI GENERELU Regionální biokoridor 1520: Dle ÚPN VÚC i generelu je veden dlouhou trasou v severní části katastru (dle generelu ÚSES pro Sobíšky jako BK14, BK15, BK 16 a 4 lokální biocentra na trase RBK), odkud přechází do k.ú. Lazníky. V ÚPO Lazníky, společně s ÚPO Tršice je však navržena změna trasy RBK lesem Zátěš ve správním území Tršice a zcela mimo přilehlou část území obce Lazníky. Tato trasa se jeví oproti návrhu ÚPN VÚC reálnější. Územní plán obce Sobíšky na tuto změnu reaguje úpravou trasy tak, že z prostoru lesa „Cekaná“ biokoridor nesměřuje do k.ú. Lazníky, ale je veden biocentrem v lokalitě „Mezilesí“ do k.ú. Penčice, kde je nutno zajistit přechod do k.ú. Tršice (vyžaduje změnu ÚPnSÚ Přerov, koordinace v k.ú. Buk je zajištěna). Takto navržená úprava trasy biokoridoru zajišťuje dlouhý průchod biokoridoru strmými svahy lesa Jedlí obdobně jako původně navržená trasa RBK 14. Lokální biocentrum BC 18: Navrhuje se zvětšení plochy biocentra oproti generelu na cca 2,6 ha, na části bývalého lomu a skládky a přilehlých zemědělských pozemcích. Biocentrum se navrhuje rozšířit i na erozně ohrožené úžlabí západně a severně od starých česaček (orná půda a rozorané původní travní porosty), kde může plnit dobře i funkci pohledové clony. V plochách TTP dle KN, dnes rozoraných, navazujících na toto biocentrum, se potvrzuje stav dle KN (trvalé travní porosty je nutno obnovit) a navrženo je i rozšíření na navazující svažité plochy směrem k severu.
64
Lokální biokoridor BK 20: Posun úseku biokoridoru BK 20 na horní okraj zástavby v lokalitě Macalka 2. etapa, tak, aby tato vegetace, případně doplněná mezemi a příkopy, spolu s vnitřními plochami zeleně v úžlabích a ochrannou mezí nad hranicí 1. etapy zástavby (dle zpracované US), mohla sloužit k ochraně této zástavby před extravilánovými vodami a současně vytvořila pohledovou clonu zástavbě, která se zde již dostává do pohledově více exponovaných náhorních poloh. Proto se jeví nezbytné tento porost, současně s pokračováním biokoridoru i na k.ú. Buk zakládat co nejdříve. Lokální biokoridor BK 38: Vedení biokoridoru v maximální míře využívá stávající zeleně na svazích mezi areálem dvora a níže položenou zástavbou západní částí obce. Po výběru ze dvou variant uvedených v konceptu je veden ve východní variantě, kde lemuje v dolní části svahů zahrady stávající zástavby a rozvojové plochy. Pak stoupá lesem k prostoru parku před dvorem a vyplňuje pás zemědělské půdy mezi areálem dvora a silnicí. Tím naváže na navržené biocentrum BC 18. U některých dalších prvků jsou navrženy jen drobné korekce v zájmu vyloučení zbytkových pozemků nevhodných tvarů a minimalizace kolize s trasami sítí technického vybavení. V rámci Komplexní pozemkové úpravy může dojít ke korekci nebo upřesnění průběhu navržených prvků ÚSES, zejména prvků nevázaných na stávající prvky ÚSES, stávající linie (potoky, cesty příp. některé sítě TV), přírodní a terénní prvky, na které jsou cíleně vázány (terénní úžlabí, erozní rýhy, mokřady apod.) případně na pozemkové hranice, avšak pouze tak, aby nebyla narušena celková koncepce a funkčnost systému. Výsadbu podél vodních toků je nutno sladit s požadavky správců toků (přístup pro údržbu toků) Výsadbu v místech střetů se sítěmi technického vybavení (křížení, souběh) je v dalších stupních přípravy ÚSES nutno sladit s požadavky správců dotčených sítí (druh vegetace). Realizace ÚSES je opatřením ve veřejném zájmu v souladu se ustanovením §4 odst.1 zákona č. 114/1992 Sb.
65
B.7.C3. PŘEHLED A POPIS JEDNOTLIVÝCH PRVKŮ ÚSES : 1
Číslo mapového listu 1:10 000
2
Kódové označení prvku ÚSES na daném mapovém listu
3 4
Kategorie prvku ÚSES Název prvku ÚSES
5
Katastrální území
6
Stanovištní podmínky, u prvků na lesní půdě určení porostů (porostních skupin) pomocí kódu dle lesní porostní mapy a příslušné lesní správy
7 8
Stávající stupeň ekologické stability (1. stupeň – území s velmi nízkou ekologickou stabilitou, 5. stupeň – území s nejvyšší ekologickou stabilitou) Výměra plošného prvku ÚSES v ha, délka liniového prvku ÚSES v km
9
Stručná charakteristika stávajícího stavu
10
Návrh základních opatření
1 2
25 (25-13-02) BC 8
3 4
Biocentrum lokálního významu Mezilesí
5
Sobíšky (zasahuje částečně do k.ú. Penčice)
6
2BC4 (648A-2y, 3, 11)
7 8
3; 4; 5 1,0 ha v k.ú. Sobíšky
9
Břehový porost Říky s olší a vrbou lemovaný porosty s olší, osikou, dubem a topoly. Součástí biocentra jsou louky částečně zamokřené (dle KN zčásti evidované jako orná půda)
10
Ochrana a údržba břehových a doprovodných porostů, pravidelné sečení a nehnojení lučních porostů.
1 2
25 (25-13-02) BC 14
3
Biocentrum lokálního významu
4
Pod Hůrkou
5
Sobíšky
6
2B3, 3B3, 3BC3 (649A-3, 11x)
7
3; 5
8
4,2 ha
9
V údolnici listnatý porost s lípou, olší a javorem; na zbývající ploše jehličnatý porost tvořený smrky s příměsí borovice a modřínu. Obnova nahrazením jehličnatého porostu výsadbou přirozeně rostoucích druhů dřevin dle STG.
10
66
1 2
25 (25-13-02) BC 16
3
Biocentrum lokálního významu
4
Nad hřištěm
5
Sobíšky, Buk (pokračování v k.ú. Lazníky)
6
3B3 (648A-6, 9)
7
3; 4
8
1,6 ha v k.ú. Sobíšky
9 10
Smíšené porosty s převahou smrku a borovice, místy výraznější zastoupení dubu, v příměsi dále bříza, modřín a třešeň. Postupná obnova druhové skladby ve prospěch přirozeně rostoucích druhů dle STG.
1
25 (25-13-02)
2
BC 18
3 4
Biocentrum lokálního významu Odvaly
5
Sobíšky
6
2B3
7
2; 3
8
2,6 ha
9
Staré odvaly po těžbě. Lem tvoří vesměs kvalitní porost dubu, lípy, jasanu a keřového patra. Vnitřní část vesměs s ovocnými stromy a zahradami. Za zemědělským střediskem divoká skládka.
10
Zachování kvalitních porostů, úprava terénu, likvidace skládky, zalesnění druhovou skladbou dle STG.
1 2
25 (25-13-02) BC 19
3 4
Biocentrum lokálního významu Na skalách
5
Sobíšky
6
2BD3
7 8
4; 5 3,6 ha
9
Odvaly po těžbě vápence. Svahy porostlé pestrou skladbou stromů (osika, dub, jasan, lípa, třešeň ptačí, ojediněle nálet akátu) a bohatým keřovým patrem. Dno je travnaté. Ochrana stávajících porostů, likvidace akátu. Potřeba ochranného pásma s ohledem na chemizaci na sousedních chmelnicích.
10
67
1 2
25 (25-13-02) BK 8
3
Biokoridor lokálního významu
4 5
Sobíšky, Zábeštní Lhota (pokračování v k.ú. Čekyně)
6
2B3
7
1
8
0,4 km v k.ú. Sobíšky
9
Orná půda podél bývalých chmelnic.
10
Výsadba souvislého pásu stromů a keřů s druhovou skladbou dle STG.
1 2
25 (25-13-02) BK 12
3
Biokoridor lokálního významu
4 5
Sobíšky (pokračování v k.ú. Lazníky)
6 7
2BC4 3; 5
8
0,7 km v k.ú. Sobíšky
9 10
Kvalitní břehový porost Říky s olší, vrbou, topolem, jasanem, javorem a sousedící polokulturní louka. Ochrana břehového porostu, obhospodařování louky bez hnojení.
1 2
25 (25-13-02) RBK 14
3
Biokoridor regionálního významu
4 5
Sobíšky, Zábeštní Lhota
6
3B3, 3BC3 (649B-3, 7, 8, 9; C-1)
7 8
3 0,8 km v k.ú. Sobíšky
9
Převážně smrkové porosty s příměsí borovice, modřínu a místy i dubu a břízy.
10
Postupná obnova druhové skladby porostů ve prospěch přirozeně rostoucích druhů dřevin dle STG.
68
1 2
25 (25-13-02) RBK 15
3
Biokoridor regionálního významu
4 5
Sobíšky
6
2B3, 3B3 (648A-9, 10)
7
3
8
0,2 km
9
Převážně jehličnaté porosty s převahou smrku a borovice, místy s příměsí jedle a dubu, louka v nivě Říky Postupná obnova druhové skladby porostů ve prospěch přirozeně rostoucích druhů dřevin dle STG. Trasa RBK byla upravena v návaznosti na ÚPO Tršice
10
1 2
25 (25-13-02) BK 17
3
Biokoridor lokálního významu
4 5
Sobíšky
6
2BC4
7
5
8
0,5 km, šířka cca 25 – 100m
9
Kvalitní břehový porost Ztraceného potoka na úpatí svahu, ve východní části lemován zamokřenými plochami s vlhkomilnou vegetací.
10
Ochrana a údržba stávajících porostů.
1
25 (25-13-02)
2
BK 19
3 4
Biokoridor lokálního významu
5 6
Sobíšky 2B3, 3B3 (649A-1x, 1y)
7
1; 3
8
1,1 km
9
Mladé porosty smrku, dále orná půda
10
Postupná obnova porostů ve prospěch přirozené druhové skladby dřevin. Na orné půdě výsadba souvislého pásu stromů a keřů s druhovou skladbou dle STG. Trasa BK je prodloužena s ohledem na řešení BK 20/25.
69
1 2
25 (25-13-02) BK 20
3 4 5
Biokoridor lokálního významu
6
2B3 (652A-2, 5x)
7
1; 3
8
0,5 km v k.ú. Sobíšky
9
V k.ú. Sobíšky orná půda (v k.ú. Buk i lesní porosty s převahou borovice a smrku, s významným nevhodným rozšířením akátu a příměsí dubu).
10
Likvidace akátu v porostech, postupná obnova jehličnatých porostů výsadbou přirozeně rostoucích druhů. Na orné půdě výsadba souvislého pásu stromů a keřů s druhovou skladbou dle STG, nad vodovodem omezení výsadby dřevin. Trasa BK je mírně odchýlená od zpracovaného generelu ÚSES. Toto řešení lépe respektuje rozvojové zájmy obce a konfiguraci terénu, aniž by narušilo systém ekologické stability.
1 2
25 (25-13-02) BK 22
3 4 5
Biokoridor lokálního významu
6
2B3, 3B3 (649B-7)
7 8
1; 3 0,7 km
9
Smrkový lesní porost s příměsí borovice a dubu, dále orná půda, v části jižně od silnice chmelnice dle KN, v současnosti zrušená.
10
Postupná obnova druhové skladby porostů ve prospěch přirozeně rostoucích druhů dřevin. Na orné půdě a v prostoru bývalé chmelnice výsadba souvislého pásu stromů a keřů s druhovou skladbou dle STG.
1 2
25 (25-13-02) BK 26
3
Biokoridor lokálního významu
4 5
Sobíšky
6
2B3
7
2
8 9
0,24 km Polní cesta lemovaná travnatým pásem s třešňovou alejí, na svahu porost stromů.
10
Postupná obnova stromořadí výsadbou pásu stromů a keřů, na svahu zachování a obnova porostu, s druhovou skladbou dle STG
Sobíšky, Buk
Sobíšky
70
1
25 (25-13-02), 35 (25-13-07)
2
BK 38
3
Biokoridor lokálního významu
4 5
Sobíšky
6 7
2B3 (652B-8, 653D-6) 2; 3
8
1,1 km
9
Lesní porost se smrkem, borovicí a příměsí břízy a akátu, dále orná půda, extenzivní zahrady a sady a částečně parkově upravená plocha v obci s akátem a jasanem.
10
Obnova druhové skladby lesních porostů ve prospěch přirozené druhové skladby dle STG a výsadba pásu stromů a keřů s druhovou skladbou dle STG lemujícího sady a zahrady a v prostoru mezi areálem dvora a silnicí, bez dřevin nad trasou plynovodu.
1 2
25 (25-13-02) IP 47
3 4
Interakční prvek
5
Buk, Sobíšky
6
2B3
7 8
1 0,2 km v k.ú.Sobíšky
9
Polní cesta bez doprovodné vegetace.
10
Výsadba pásu stromů a keřů s druhovou skladbou dle STG.
1 2
25 (25-13-02) IP 49
3
Interakční prvek
4 5
Sobíšky
6
2B3, 3B3
7
1
8
0,6 km
9
Orná půda na svahu s možností eroze půdy.
10
Výsadba pásu křovin se skupinami stromů s druhovou skladbou dle STG.
71
1 2
25 (25-13-02) IP 50
3
Interakční prvek
4 5
Sobíšky
6
2B3, 3B3
7
1
8
0,4 km
9
Orná půda
10
Výsadba pásu křovin se soliterními stromy s druhovou skladbou dle STG.
1 2
25 (25-13-02) IP 51
3
Interakční prvek
4 5
Sobíšky
6 7
2B2, 2B3 1
8
0,65 km
9
Orná půda na svahu ohroženém erozí půdy.
10
Výsadba pásu stromů a keřů s druhovou skladbou dle STG.
1 2
25 (25-13-02) IP 52
3 4
Interakční prvek
5
Sobíšky
6
2B3
7 8
1 0,6 km
9
Orná půda na svahu ohroženém erozí půdy.
10
Výsadba pásu křovin se skupinami stromů s druhovou skladbou dle STG.
72
1 2
25 (25-13-02) IP 53
3
Interakční prvek
4 5
Sobíšky
6
2B3
7
1
8
0,7 km
9
Orná půda a TTP na svahu s možností eroze půdy, chmelnice dle KN - nefunkční.
10
Výsadba pásu křovin se skupinami stromů s druhovou skladbou dle STG.
1 2
25 (25-13-02) IP 65
3
Interakční prvek
4 5
Sobíšky
6 7
2BC4 1
8
8, 0 ha
9
Orná půda
10
Převedení celé plochy orné půdy mezi tokem Říky a Ztraceného potoka na louku. Zamezení hnojení těchto TTP.
1 2
25 (25-13-02) IP 66
3
Interakční prvek
4 5 6
Sobíšky 2BC4
7
1
8 9
5,8 ha Orná půda, TTP
10
Převedení orné půdy navazující na BK 12 na louku. Zamezení hnojení těchto TTP.
73
1 2
25 (25-13-02) IP 67
3
Interakční prvek
4 5
Sobíšky (hranice s k.ú. Lazníky a Tršice)
6
2BC4, 2B3
7
4
8
2,35 ha
9
Travnatá lada s nesouvislými bohatými keřovými porosty.
10
Zachování stávajícího charakteru lokality, případné dosadby keřů a soliterních stromů dle STG.
1 2
35 (25-13-07) BC 28
3
Biocentrum lokálního významu
4 5
Levé kouty Sobíšky (pokračování v k.ú. Vinary)
6
2B3 (odd.653D-4)
7
3
8
1,0 ha v k.ú. Sobíšky
9
Smíšený porost s břízou, smrkem, borovicí, lípou, modřínem a dubem.
10
Postupná obnova porostů ve prospěch přirozené druhové skladby dřevin dle STG.
1 2
35 (25-13-07) BK 9
3
Biokoridor lokálního významu
4 5 6
hranice k.ú. Sobíšky, Buk (pokračování v k.ú. Vinary) 2B3 (652A-2)
7
1; 3
8 9
0,6 km v k.ú. Sobíšky Polní cesta podél chmelnic za hranicí k.ú. Sobíšky a navazující orná půda, v k.ú. Buk lesní porost tvořený především borovicí s nadměrným nevhodným rozšířením akátu a příměsí dubu. Obnova druhové skladby lesních porostů ve prospěch přirozené druhové skladby dřevin, likvidace plevelného akátu, na orné půdě u cesty podél chmelnic výsadba pásu stromů a keřů.
10
74
1 2
35 (25-13-07) BK 39
3
Biokoridor lokálního významu
4 5
Sobíšky
6
2B3
7
1
8
0,3 km
9
Rozhraní honu orné půdy a chmelnic.
10
Výsadba souvislého pásu stromů a keřů s druhovou skladbou dle STG.
1
35 (25-13-07)
2
IP 81
3
Interakční prvek
4 5
Sobíšky
6 7
2B3 2
8
0,35 km
9
Polní cesta lemovaná alejí ovocných stromů.
10
Postupná obnova doprovodné vegetace dosadbou keřů a náhradou ovocných stromů stromy dle STG.
1 2
35 (25-13-07) IP 82
3
Interakční prvek
4 5 6
Sobíšky 2BC3 (4)
7
1; 2
8
0,6 km
9
Vodoteč bez břehového porostu uprostřed honu orné půdy, v horní části zatrubněno.
10
Obnovení vodoteče, výsadba souvislého břehového porostu.
75
1 2
35 (25-13-07) IP 85
3
Interakční prvek
4 5
Sobíšky
6
2B3
7
1
8
0,3 km
9
Orná půda
10
Výsadba pásu křovin s druhovou skladbou dle STG.
1 2
35 (25-13-07) IP 86
3
Interakční prvek
4 5
Sobíšky
6 7
2B3 3
8
0,6 ha
9
TTP na okraji lesa.
10
Zachování louky, zamezení jejího hnojení.
76
B.8. DOPRAVA B.8.A. ÚVOD - ZÁKLADNÍ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY Řešeným katastrálním územím obce Sobíšky prochází v současnosti silnice: III/4367 Penčice – Sobíšky – Buk Tato silnice tvoří dopravní osu obce a zajišťuje její napojení na nadřazenou komunikační síť, dále slouží pro hospodářskou dopravu zemědělské výroby. Silniční síť je doplněna systémem místních komunikací ve správě obce, zemědělských, lesních a účelových komunikací. Železniční doprava do řešeného území nezasahuje.
B.8.B. NÁVRH B.8.B1. DOPRAVA SILNIČNÍ B1.1. NÁVRH ŘEŠENÍ KOMUNIKAČNÍHO SYSTÉMU A VAZBA NA NADŘAZENOU SILNIČNÍ SÍŤ Spojení obce na nadřazenou silniční síť se odehrává prostřednictvím silnice III/4367 ve směru Buk, kde vede dále spojení na silnici I/47. Silnice III/4367 je v území stabilizována. Zastavěnou částí probíhá povšechně v západo– východním směru. V centrální části obce na sebe přebírá obslužnou funkci se zajištěním přímého přístupu k objektům. Silnice jak v zastavěné části, tak i mimo ni bude upravována v podstatě bez větších změn s lokálními úpravami bez předpokladu záboru pozemků. V zastavěném území budou úpravy prováděny dle zásad ČSN 736110 „Projektování místních komunikací“ s přihlédnutím k aktuálním požadavkům na ztvárnění průjezdního úseku ve smyslu zvýšení bezpečnosti, úpravy úseků mimo zastavěné území budou prováděny dle ČSN 736101 „Projektování silnic a dálnic B1.2. VLASTNÍ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM Na průjezdní úsek silnice III/4367 se napojuje řada místních obslužných komunikací rozdílného významu. Průjezdní úsek je navržen jako místní komunikace II. třídy, sběrná, napojované místní komunikace III. třídy obslužné jsou navrženy dle dopravního významu jako dvoupruhové nebo jednopruhové. Obecně lze komunikační síť považovat za stabilizovanou. Navržené úseky komunikací jsou doplněním sítě pro nově urbanizované plochy. B1.2. KATEGORIZACE SILNIČNÍ SÍTĚ Dle návrhu kategorizace silniční sítě jsou budoucí úpravy silnice III/4367 požadovány v kategorii S7,5/60 dle ČSN 736101 "Projektování silnic a dálnic": Úseky silnic v zastavěném území a místní komunikace budou upravovány v typech dle funkční skupiny, zohledňující dopravní funkci komunikace i dopravní poměry v obci. B1.3. ZATÍŽENÍ SILNIČNÍ SÍTĚ Na silnici III/4367 v řešeném území nebylo prováděno přímé sčítání dopravy v rámci celostátního sčítání. V případě potřeby stanovení přesnějších dopravně – inženýrských charakteristik silnice bude nutno provést dopravní profilový průzkum.
77
B1.5. OCHRANNÁ PÁSMA - STAVEBNÍ ČÁRY Podél silničních komunikací budou respektována ochranná pásma v nezastavitelném území a to podle §30 Zákona o pozemních komunikacích č.13/1997 Sb. v těchto vzdálenostech od osy komunikací : 15,0 m od osy silnice III. tř. 15,0 m od osy místní komunikace v nezastavitelném území V urbanizovaném území je nutno respektovat především uliční čáry v případech dostaveb, u nově vznikajících celků je nutno dodržet mimo hluková pásma základní minimální hodnoty takto : 15,0 m od osy místní komunikace II. třídy 10,0 m od osy ostatních místních komunikací Dále bude nutno respektovat rozhledová pole křižovatek ve smyslu ČSN 736102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích. Při stavební činnosti je třeba dále respektovat hluková hygienická pásma. Tato pásma mohou být určena na základě výsledků sčítání dopravy nebo podle výsledků měření hluku. Záměry budou posuzovány z hlediska Zákona č. 258/2000Sb. o ochraně veřejného zdraví a navazujícího Nařízení vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku. Nejvyšší přípustné hladiny hluku ve venkovním prostoru budou uvažovány jako součet základní hladiny hluku 50 dB a korekcí, uplatňovaných v závislosti na místních podmínkách, denní době a poloze území vzhledem k hlavním komunikacím dle zmíněného nařízení. B1.6. DOPRAVA V KLIDU Při zpracování územní dokumentace je nutno ve smyslu ČSN 73 6110 "Projektování místních komunikací" uvažovat pro uspokojování potřeb obyvatelstva při parkování a garážování u všech potenciálních zdrojů dopravy parkovací a odstavná stání a to pro stupeň automobilizace 1:3,0. Při navrhování ploch pro odstavování a parkování automobilů i garáží je nutno respektovat hygienické požadavky na ochranu životního prostředí a postupovat dle platných norem pro tyto stavby. Pro cílový stav automobilizace 1:3,0 je počítáno se všemi formami realizace odstavných stání - umístění parkovacích a odstavných ploch na terénu i v garážích obytných domů. Pro území s rodinnými domy, které mají garáže umístěny v objektech či přistavěny jako samostatné objekty na soukromých pozemcích, se předpokládá pokrytí potřeby realizací menšího počtu krátkodobých stání parkovacích u přístupových komunikací, nebo přímo na nich, pokud je tam malá dopravní intenzita. Všechna nová zařízení a stávající zařízení s významnou klidovou dopravou jsou povinná zajistit potřeby klidové dopravy vyplývající z bilancí dle ČSN 736110 na vlastních pozemcích nebo přímo v objektech. V obci jsou uvažována tato parkoviště: Úpravou stávající víceúčelové plochy v prostoru zastávky HD u hostince. V rámci této úpravy bude vymezena plocha pro parkování vozidel. V prostoru obecního úřadu a prodejny bude vhodné vymezit cca 2 stání v rámci uličního profilu. U sportoviště v severní části obce - vymezeno 8 stání, případně další možná v rámci areálu.
78
B1.7. HROMADNÁ DOPRAVA Hromadná doprava osob v řešeném území je zajišťována v současné době linkovými autobusy: 920014 Přerov – Zábeštní Lhota 920017Přerov-Velký Újezd-Město Libavá, Kozlov V obci se nachází zastávka Sobíšky. Zastávka u hostince (převážně využívaná pro výstup ve směru od Přerova) není funkčně dobře vymezena. Problém organizace a funkčního vymezení této plochy přesahuje rámec územního plánu a je nutné se touto problematikou zabývat v rámci podrobnějšího řešení. Zastávka v opačném směru vyhovuje a je vybavena přístřeškem a označníkem. Četnější autobusová doprava probíhá obcí Buk vzdálené z centra Sobíšek cca 1,3 km. B.8.B2. OSTATNÍ DRUHY DOPRAVY B2.1. DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ Nevyskytuje se. Nejbližší železniční stanice je v Prosenicích (cca 3 km) a dále v Přerově (cca 10 km). Koridor pro výhledovou trasu VRT probíhá poblíž jižního okraje řešeného území, do území nezasahuje. B2.2 DOPRAVA LETECKÁ V řešeném území se nevyskytuje, nezasahují sem ani ochranná pásma leteckého provozu. B2.3. DOPRAVA VODNÍ V řešeném území se nevyskytuje. Koridor pro ochranu trasy vodní cesty D-O-L se řešeného území nedotýká. B2.4. DOPRAVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNÍ Účelová zemědělská doprava probíhá dnes zčásti po samostatných účelových komunikacích, zčásti též po místních komunikacích i po silnici. Zemědělská doprava nevykazuje nadměrné negativní vlivy. V územním plánu je navrženo několik polních cest nebo úseků, převážně v trasách bývalých cest. Tyto cesty budou současně sloužit pro zlepšení průchodnosti krajiny pro rekreační pohyb obyvatelstva a návštěvníků území. (Tento význam lze v řešeném území považovat za prioritní.) cesta ze severního okraje zástavby Sobíšek (od „výklenkové“ kaple) severním směrem do údolí Říky, kde navazuje na cestu evidovanou v katastrální mapě) na jižním okraji lesa Jedlí. Trasa je vedena v trase blízké trase původní cesty dle PK. obnova cesty dle PK od silnice do Buku, při východní hranici katastru, mezi lokalitou Macalka a lesem a dále cca do prostoru “výklenkové“ kaple obnova úseku polní cesty (nyní evidované jako součást dnes již zrušené chmelnice) při západní hranici katastru směrem k Zábeštní Lhotě (značená – modrá turistická trasa) V rámci komplexní pozemkové úpravy lze i v dalších částech území očekávat zahuštění sítě příp. obnovení části dřívějších polních cest případně i korekce tras navržených územním plánem. V souvislosti s případným vyčleňováním pozemků soukromých vlastníků je nutno upozornit na nezbytnost zajištění přístupu na tyto jednotlivé pozemky. Jednotlivé pozemky vzniklé po pozemkových úpravách budou obsluhovány rozvětvením sítě polních cest s minimalizací nároků na nové sjezdy ze silniční sítě.
79
B.2.5. DOPRAVA PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ Pěší doprava v obci probíhá dnes převážně po vozovce, rozsah chodníků je minimální. Jiné pěší trasy propojují zkratkou jednotlivé části obce, nejsou však územně významné. Dále probíhají ve vazbě na rekreační funkce okolního území, převážně po polních cestách. Z obce vede kolem dvora značená (žlutá) turistická trasa, která se napojuje na značenou trasu (modrá) Zábeštní Lhota – Vinary – Přerov. V územním plánu jsou navrženy převážně jednostranné (vedené v závislosti na intenzitě zastavění po té které straně silnice) chodníky podél silnice: od východního okraje obce k hostinci, dále po druhé straně ke kapli, od autobusové zastávky k obecnímu úřadu a obchodu. Přes obec nejsou vedeny značené cykloturistické trasy, v blízkosti obce však vede jedna z hlavních cykloturistických tras mezinárodního významu – Jantarová stezka na trase …Olomouc – Tršice – Penčice – Přerov – Prosenice – Lipník nad Bečvou – ---- (mj. nejkratší zkratka mimo Přerov vede přes Sobíšky). Na ni navazují další značené i neznačené cyklotrasy v okolí. Pohyb cyklistů je velmi dobře možný po méně frekventovaných silnicích nižších tříd i některých polních a lesních komunikacích. Navrženo je doplnění polních cest s rekreačním významem – viz předcházející kap. B2.4.
B.8.C. ZÁVĚR S ohledem na charakter komunikací v řešeném území a charakter dopravy nepředstavuje doprava v řešeném území významný problematický faktor.
80
B.9. VODNÍ TOKY, TECHNICKÉ VYBAVENÍ B.9.A. VODNÍ TOKY A PLOCHY, MELIORACE B.9.A1. VODNÍ TOKY A PLOCHY: V řešeném území se vyskytují jen drobné vodní toky. Správcem toků je Zemědělská vodohospodářská správa (dříve Státní meliorační správa) - ÚP Přerov Katastr obce Sobíšky je situován na rozvodí Moravy a Bečvy. Severní část je odvodňována do potoka Říky a jeho levobřežního přítoku Ztraceného potoka (povodí č. 4-1003-128). Říka se v Penčicích vlévá do Olešnice, která vlévá za mlýnem (MVE) v Citově do Morávky a následně Moravy. Západní část území je součástí povodí Olešnice (4-10-03-129). Jižní část území včetně zástavby obce je odvodňována do Vinarského potoka (4-11-02-071), který na území obce Sobíšky pramení, který dále protéká několika katastry města Přerova do náhonu Strhanec, kam se vlévá před jeho ústím do Bečvy. Parcela vodního toku Vinarského potoka začíná pod silnicí Buk – Sobíšky. Potok, zde meliorační svodnice, je v úseku cca 175 m od silnice zatrubněn a je součástí kanalizačního systému. Koryto potoka se objevuje pod vyústěním kanalizace na jihovýchodním okraji zastavěné části pod lokalitou zvanou „U zastávky“. Vinarský potok je na katastru obce Sobíšky málo vodný. V řešeném území se nevyskytují přírodní vodní plochy ani mokřady. NÁVRH Návrh územního plánu respektuje všechny veřejné toky v zájmovém území obce včetně provozního pásma pro údržbu. V rámci ÚSES je navrženo opětné otevření dnes zatrubněného horního úseku Vinarského potoka a revitalizace toku až po vstup do lesa na hranici katastru obce. Tím bude možno zpomalit odtok vody v horní části toku. Je však nezbytné, aby do potoka byly vypouštěny jen vyčištěné odpadní vody. B.9.A2. OCHRANA POZEMKŮ SOUSEDÍCÍCH S KORYTEM VODNÍHO TOKU Dle Zákona 254/2001 a vyhl. 470/2001Sb. může správce vodního toku užívat pro nutné a nezbytné účely pozemky v šíři od břehové čáry do 6m u drobných toků. (V grafické části nevyznačeno). V řešeném území jsou přístupy k tokům zajištěny. Všechny úpravy toků a jejich provozování musí být prováděny v souladu s platnými zákony a předpisy, zejména pak zákonem č. 254/2001 Sb. (Vodním zákonem). B.9.A3. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ Na drobných tocích není vyhlášeno záplavové území a žádné jiné záplavové území do řešeného území nezasahuje. Riziko lokálních záplav přímo v obci není velké vzhledem k poloze zástavby v horních partiích svahů – svahy nad zástavbou a údolnice, které do ní směřují, jsou poměrně krátké. B.9.A4. VODNÍ EROZE Riziko vodní eroze je značné zejména ve střední části území. Náchylné jsou zejména pozemky na táhlých, prakticky vůbec nečleněných svazích a mělkých úžlabích, mezi silnicí k Zábeštní Lhotě a dále polní cestou k Buku a souvislým lesním porostem severně. Účinky této eroze se neprojevují v zástavbě, svahy jsou odvrácené od zástavby a končí lesem. Obdobná situace, v mírnějším měřítku, je v údolí Vinarského potoka. Pokud jde o zástavbu, i nad ní se vyskytují poměrně strmé svahy (nad 10%) a údolnice směřující do zástavby, výhodou je jejich poměrně malá délka a přítomnost vegetace zmírňující účinky eroze.
81
NÁVRH Minimální rozsah členění dnešních rozsáhlých pozemků je uplatněn v rámci ÚSES jako biokoridory a zejména interakční prvky a je doplněn návrhem zatravnění členitě svažitých ploch severně zástavby obce. Zčásti se jedná o potvrzení stavu dle KN. V nivě Říky v severní části katastru jsou prakticky všechny plochy orné půdy navrženy k zatravnění v rámci ÚSES. Horní tok Vinarského potoka až po hranici k.ú., kde vstupuje do lesa, je navržen k revitalizaci v rámci ÚSES (interakční prvek). Celková šířka tohoto prostoru (9 – 10m) umožňuje částečné zpomalení případného zvýšeného odtoku (malé meandry, stupně aj.) Zatravnění širšího pásu by bylo přínosem. Zástavba obce je před extravilánovými vodami převážně chráněná vegetací na svazích. Výjimkou je východní část zástavby, kde probíhá výstavba v lokalitě Macalka. Pro ochranu této části zástavby je navržen posun úseku biokoridoru BK 20 na horní okraj zástavby, tak, aby tato vegetace, případně doplněná mezemi a příkopy, spolu s vnitřními plochami zeleně v úžlabích a ochrannou mezí nad hranicí 1. etapy zástavby (dle zpracované DÚR), mohla sloužit k její ochraně. B.9.A5. MELIORACE Plochy ve střední a jižní nezastavěné části katastru obce Sobíšky jsou intenzivně obdělávány. Severně od zástavby, při hranici s k.ú. Buk je provedeno plošné odvodnění ve správě Zemědělské vodohospodářské správy Přerov. B.9.A6. OCHRANNÁ PÁSMA V řešeném území nejsou vyhlášena ani do něho nezasahují ochranná pásma zdrojů pitné vody ani přírodních minerálních vod. Celé území leží mimo CHOPAV.
82
B.9.B ZÁSOBOVÁNÍ VODOU B.9.B1. POUŽITÉ PODKLADY Kopie situace vodovodní sítě archivem obecního úřadu Sobíšky (jako podkladu bylo použito zakreslení vodovodu v měřítku 1: 2880, které vykazuje jisté nepřesnosti polohy vodovodu), doplňkově situace návrhu plynovodu se zákresem vodovodu v podkladu Program rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, schválený Radou Olomouckého kraje 26.8.2004 („PRVKOK“). B.9.B2. SOUČASNÝ STAV V obci Sobíšky byla v r. 1994 vybudována komplexní vodovodní síť, pokrývající celou obec. Tato síť má celkovou délku 2233,5 m, užito bylo PVC trub DN 100 /dl.1921m/ a DN 80 /dl. 312,5 m/. Trasy rozvodné sítě procházejí většinou po veřejných plochách, a to zejména v krajích místních komunikací. Soustava místních hydrantů zajišťuje požární zabezpečení obce. To je však omezeno kapacitními možnostmi stávající sítě zásobou vody ve vodojemech, která je s ohledem na obměnu pitné vody udržována na minimální úrovni. Jako rezerva slouží podzemní požární nádrž v jižní části návsi. Vodovod je napojený na skupinový vodovod Přerov a to jeho severní větev napájenou přes přečerpávací stanici Buk. V obci je vybudován zemní vodojem (2x 50 m2, max. hl. 319,45 m.n.m.,min. hl. 316,70 m.n.m.). Dalším zdrojem vody pro obec je stará původní studna, nacházející se v nejníže položené části obce ve zděném, samostatně stojícím objektu st. p.13. Tato studna má dle informací obce stálou výšku hladiny a stálý přítok. Pro některé okolní domy stále je zdrojem pitné vody. Do budoucna je vhodné nahradit tento způsob zásobování vodou napojením nemovitostí na vodovod pro veřejnou potřebu. Dále je v obci řada místních domovních studní, jejichž voda převážně slouží jako užitková. Vydatnost těchto studní kolísá dle aktuálních klimatických podmínek. (cit. z původního ÚPnSÚ: Zdrojem vody nejen pro tuto studnu, ale i pro všechny studny v obci, a dle vyjádření starousedlíků i pro studny okolních obcích, je pravděpodobně velká podzemní nádrž vody, která se nachází pod vytěženým vápencovým lomem západně od obce. (V rámci dřívějšího hydrogeologického průzkumu, který prováděla fa GEOtest Brno,a.s. bylo zjištěno, že hladina podzemní vody se nachází cca 50 m pod povrchem okolního terénu, směr proudění vody je pravděpodobně severo - jižní a při čerpání z jednoho vrtu byla zjištěna minimální vydatnost 0.8 l/s.) B.9.B3. NÁVRH ŘEŠENÍ Z provozního hlediska není na vodovodu nutno realizovat žádné úpravy. Stávající vodovodní síť bude rozšířena o přívodní a rozvodné řady pro navržené rozvojové plochy. V rozvojové ploše Macalka je v rozsahu 1. a 2. etapy navrženo zaokruhování směrem k severnímu okraji obce. V případě intenzifikace využití areálu dvora bude nutno upravit tlakové poměry v areálu, které jsou v současné době u této nejvýše situované zástavby v obci nedostačující. Obdobnou situaci nelze vyloučit ani u podnikatelské plochy na druhé straně silnice, v závislosti na způsobu využití. B.9.B4.OCHRANNÁ PÁSMA: ochranná pásma vodovodů dimenze do DN 500 – 1,5 od líce potrubí. OP v grafické části není vyznačeno.
83
B.9.C. ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD B.9.C1. POUŽITÉ PODKLADY Situace kanalizační sítě obce Sobíšky poskytnuté archivem obecního úřadu Sobíšky. Projekt odkanalizování a čištění odpadních vod obce Sobíšky (VODING. spol.s r.o. Hranice) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (schváleno Radou OK 08/2004) – základní informace B.9.C2. STÁVAJÍCÍ STAV Území obce se nachází v nadmořské výšce 255-280 m.n.m. a patří spádově do povodí řeky Bečvy. Průměrné roční srážky se pohybují kolem 630 mm. Průměrný specifický odtok činí 2,1 l/s. V obci je vybudována soustavná kanalizační síť jednotné kanalizace, která však není vybavena čistírnou odpadních vod. Není však k dispozici průzkum, který by popsal skutečný stav v likvidaci odpadních vod. Lze tedy předpokládat, že odpadní vody jsou z části akumulovány v žumpách a pak vyváženy, z části jsou předčištěny v domovních ČOV různého typu a konečně z části jistě také přímo vypouštěny do kanalizace a jejím prostřednictvím do recipientu. Odpadní vody vypouštěné z kanalizace v současné době prakticky splňují limity legislativy. Je to způsobeno jednak jejich částečným předčištěním a jednak samočisticí schopností kanalizačního systému. Tento stav může být rovněž ovlivněn čistou podzemní či povrchovou vodou pronikající do kanalizace. Spádové poměry zastavěné části obce vytváří prakticky jedno kanalizační povodí, které pokrývají dva stokové systémy. Hlavní stoka – sběrač začínal u „zámečku“ a později byla stoka protažena směrem na jih k rodinným domkům. Od „zámečku“ pokračuje podél silnice a v místní komunikaci tak, že spolu se svými vedlejšími řady podchycuje převážnou část obce. Druhá stoka podchycuje část bytové zástavby a občanského vybavení východně od hlavní křižovatky v obci. Obě tyto stoky ústí do recipientu, což je stávající meliorační svodnice, která v jižní části katastrálního území obce přechází ve Vinarský potok. Uvedený kanalizační systém podchycuje téměř veškeré splaškové vody obce, s výjimkou osamocené bytové zástavby východně od obce na hranici k.ú.Sobíšky - Buk. Co se týká kapacity stávajících stok, s ohledem na přijaté množství dešťových a extravilánových vod v současné době prakticky nevyhovují. Na severním okraji území obce Sobíšky je umístěna čistírna odpadních vod pro obec Lazníky, na k.ú. Sobíšky jsou i dva úseky stok do této ČOV. (dosud není evidovaná v katastrální mapě) B.9.C3. NÁVRH ŘEŠENÍ V souladu s Programem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje je navrženo ponechání stávající kanalizace jako dešťové a vybudování systému splaškové kanalizace. Co do rozsahu bude splašková kanalizace vedena prakticky v celém rozsahu v souběhu s trasami stávajících kanalizačních stok. Součástí splaškové kanalizace bude mechanicko – biologická ČOV umístěná u Vinarského potoka pod obcí. Vzhledem k tomu, že zneškodněné vody z ČOV budou odvedeny do tohoto málo vodného toku, bude podle výsledků rozborů vybudován terciální stupeň čištění.
84
B.9.C4.OCHRANNÁ PÁSMA: ochranná pásma sběračů kanalizace – 2,5m od líce potrubí pro stoky nad DN 500 a 1,5 m pro stoky do DN 500 včetně. OP v grafické části není vyznačeno. Podle TNV 75 6011 - Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení navrhujeme ochranné pásmo kolem COV Sobíšky do 50 m. Ochranné pásmo ČOV Lazníky je dle ÚPO Lazníky 100m. B.9.B5, B.9.C5. VÝPOČET POTŘEBY VODY A MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD stav 2001 počet obyvatel
151
návrh
170
Redukovaná potřeba vody pro bytový fond
120 l/os.den
potřeba vody pro obč. vybavení a podnikatelské plochy
30 l/os.den
Průměrná denní potřeba vody:
Qp = 170 x 150 =
25,5 m3/den
Maximální denní potřeba vody:
Qm= 25,5 x 1,5 =
38,3 m3/den
Maximální hodinová potřeba vody:
Qh = 38,3 x 1,8 = 68,9 m3/den = 0,8 l/sec
Množství pitné vody odpovídá množství produkovaných splaškových odpadních vod od obyvatelstva a z veškerého vybavení. Z uvedené bilance a známé kapacity stávajícího vodárenského zařízení je zřejmé, že toto vyhoví pro předpokládaný stav v návrhovém období i pro eventualitu intenzívnějšího rozvoje obce ve smyslu naplňování rezerv v navržených rozvojových plochách bydlení.
85
B.9.D. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM B.9.D1. ÚVOD Návrh zásobování teplem byl zpracován na základě urbanistického návrhu a prohlídky obce. Prohlídka byla zaměřena na typ, výkon zdrojů a na druh používaného paliva. B.9.D2. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Jedná se o obec menší velikosti nacházející se v bývalém okrese Přerov, cca 8 km 0 severně od Přerova. Výpočtová zimní venkovní teplota pro danou oblast je -15 C, otopné 0 období trvá 235 dní, průměrná zimní teplota + 3,9 C. Zástavba obce je převážně tvořena vesnickými domky. B.9.D3. ZDROJE TEPLA V obci nejsou dle Zákona č.286/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (Zákon o ochraně ovzduší) zdroje větší jak 200 kW (střední zdroje znečištění). Většina domků je vytápěna kotli ústředního vytápění a lokálními topidly. Obec je plynofikována. Z běžných zdrojů se vymyká chmelařské středisko: V areálu který spadá pod Moravskou zemědělskou a.s. Prosenice, je instalován olejový hořák sušičky chmele o výkonu 1,6 MW. Hořák je využíván sezónně, max. 1 měsíc v době sklizně chmele. B.9.D4. NÁVRH ŘEŠENÍ : Ke znečištění ovzduší dochází lokálními zdroji (zastaralé konstrukce) , při současném používání méně kvalitních paliv (nevhodné hnědé uhlí, kaly a podobně). Především se jedná o kotelny na tuhá paliva (úlety popílku a SO2)
Ke zlepšení ekologických parametrů (snížení koncentrací škodlivin) je možné použít tato řešení , nebo jejich kombinace : plynofikaci zdrojů použití kvalitního uhlí – koks, černé uhlí, hnědé uhlí. U rodinných domů je vhodné instalovat akumulační nádoby o objemu cca 2000l (vyšší komfort, při nabíjení akumulační nádoby kotle pracuje v optimálním režimu, jsou tedy nižší úlety škodlivin) použití kotlů na spalování biomasy (převážně dřeva), nejlépe v kombinaci s akumulačními nádržemi cca 2000l na běžný RD vytápění přímotopnými elektrickými přímotopnými panely, případně hybridními panely (vhodné především pro novostavby) vytápění pomocí tepelných čerpadel v kombinaci s elektrokotlem (ústřední vytápění) vytápění elektrické akumulační spalovaní lehkých topných olejů solární vytápění, ohřev TUV (v kombinaci s jiným zdrojem) Veškeré výše uvedené návrhy vyžadují změnu technologie (nahrazení stávajících zdrojů, převážně na tuhá paliva). Z hlediska ekologického projektant jednotlivě nevylučuje žádnou z výše uvedených možností. Jde o malé zdroje znečištění (z hlediska výkonu zdroje). Z uhlí používat jako palivo černé uhlí, nebo koks (platí pro bytové domy a občanské vybavení) . Vzhledem k současným cenám energií se jeví jako provozně nejvýhodnější (při vyšším standartu vytápění) použití varianty – tepelné čerpadlo + elektrokotel (špičkový provoz, cca 15% topné sezóny). Pro nižší provozní standart (manuální práce) je nejvýhodnější použití kotle na dřevoplyn se zabudovanými akumulačními nádobami (cca 2000l pro běžný RD). Před změnou technologie vytápění je vhodné provést co nejkvalitnější zateplení objektu. B.9.D5. LIMITY : Vzhledem k tomu, že obec je plynofikována, zároveň nejsou v obci větší objekty, nejsou žádné limity stran použitých médií. Předpoklad je 70 - 90% plynofikace všech zdrojů. 86
B.9.E. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM B.9.E1. POUŽITÉ PODKLADY zaměření skutečného stavu plynofikace obce Sobíšky - Zábeštní Lhota (Geodetická kancelář Novák, Hranice, 08/96) digitální podklad STL plynovodu (SmP Přerov)l B.9.E2. SOUČASNÝ STAV Obec Sobíšky byla plynofikována v roce 1996 napojením na plynovodní síť Radvanice – Buk. V obci Radvanice byla vybudována regulační stanice VTL/STL na 1300 m3/h, napojená na VTL plynovod č. 643028 Přerov – Lipník n.Bečvou DN 500 PN 25. Odtud vychází STL plynovodní rozvody obcí Buk a Radvanice, na které je v Buku napojen plynovodní přivaděč STL DN 90, jehož trasa vede v souběhu se státní silnicí Buk – Penčice do obce Sobíšky, kde z něj odbočují místní STL rozvody, a pokračuje dál v souběhu se státní silnicí až do Zábeštní Lhoty, kde končí. Místní STL rozvody v obci Sobíšky – DN 90, 63 a 50 – jsou provedeny ve veřejných plochách podél bytové výstavby tak, aby pokryly celou zastavěnou část obce. Materiál všech těchto rozvodů, včetně přivaděče, je lineární polyetylén (lPE) těžké řady v tlakovém pásmu 0,3 MPa. Regulace tlaku plynu u odběratelů je řešena. B.9.E3. NÁVRH ŘEŠENÍ Rozvojové plochy bydlení i uvažované podnikatelské plochy budou napojovány přes nově postavené řady navazující na stávající rozvod (viz grafická část – výkr. č. 6b). B.9.E4. BILANCE POTŘEBY PLYNU: Pro základní bilanční výpočet je třeba počítat s následujícími údaji: Sobíšky - současný stav bytů trvale obydlených návrh k r. 2020 vč. rezervy druhého bydlení (5-10) do bilance uvažováno do 90% plné plynofikace cca do
55 BJ 75 BJ 65 BJ Qhmax = 2,6 m3/h Qhmax = 169 m3/h Q = 3000 m3/rok Q = 195 000 m3/rok
maximální hodinová potřeba plynu pro jeden rod. dům (1BJ) celkem pro 65 BJ průměrná roční potřeba plynu pro jeden RD. (BJ) celkem pro 65 BJ plyn pro vaření a TUV
10 BJ
maximální hodinová potřeba plynu pro jeden rod. dům (1BJ) celkem pro 10 BJ průměrná roční potřeba plynu pro jeden RD. (BJ) celkem pro 10 BJ rezerva pro obč. vybavení a podnikatelské plochy
Qhmax = 0,7 m3/h Qhmax = 7 m3/h Q = 1500 m3/rok Q = 15 000 m3/rok Qhmax = 15 m3/h Q = 40 000 m3/rok
Z uvedené bilance a kapacity stávajícího plynárenského zařízení vyplývá, že toto vyhoví pro předpokládaný stav v návrhovém období. V případě vyšších zvláštních požadavků případných budoucích odběratelů bude třeba individuální posouzení kapacity. B.9.E5. OCHRANNÁ PÁSMA STL plynovody:
ochranné pásmo 1m od potrubí na obě strany
V ochranných pásmech plynovodů je z důvodu přístupu pro pravidelnou údržbu nežádoucí výsadba zeleně
87
B.9.F. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ B.9.F1. ELEKTROROZVODY A ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ: Podkladem pro zpracování územního plánu obce Sobíšky bylo zjištění stávajícího stavu rozvodů a zařízení ve spolupráci s SME Přerov a urbanistický návrh. Katastrem obce, mimo zastavěné území jsou vedeny dvě linky vedení VVN 400 kV: vedení VVN č. 402 ve směru rozvodna Prosenice – rozvodna Krasíkov a VVN č. 413 ve směru rozvodna Prosenice – rozvodna Řeporyje. Obec Sobíšky je zásobována elektrickou energií z odbočky z venkovního vedení VN 22 kV č. 42. Z tohoto vedení jsou připojeny trafostanice obce. Vedení jsou po rekonstrukci a svým provedením odpovídají současnému i návrhovému odběru el. energie. Kiosková trafostanice TS 3579 je připojena kabelem VN 22 kV. V obci jsou rozvody NN řešeny převážně venkovním vedením, rozvody v nové lokalitě rodinných domů jsou kabelové. V prostoru nově uvažované zástavby budou rozvody rovněž kabelové. U rozvodů provedených venkovním vedením je nutno počítat s jejich postupnou rekonstrukcí. V případě zlepšení investičních možností lze uvažovat s postupnou kabelizací stávajících venkovních vedení VN včetně náhrady stožárové trafostanice kioskovou a včetně úpravy rozvodů NN. B.9.F2. SOUPIS TRANSFORMAČNÍCH STANIC: Distribuční: DTS 3578 DTS 3579
Žilina zděná
Velkoodběratelská: DTS 91471 (ZD - u dvora)
400 kVA 100 kVA
zděná
B.9.F3. NÁVRH ENERGETICKÉ BILANCE V obci je provedena plynofikace. Proto se nepočítá s rozvojem vytápění elektrickou energií. U nově navržené zástavby se předpokládá jednoznačně plynové vytápění a použití elektrické energie pro osvětlení a drobné domácí spotřebiče s případnou možnosti elektrického vaření. Stanovení procentního podílu jednotlivých stupňů elektrizace bylo navrženo projektantem následovně: počet bytů stav r. 2001: počet bytů k r. 2020: Stupeň elektrizace A Stupeň elektrizace B Stupeň elektrizace C
60 % tj. 30 % tj. 10 % tj.
55 b.j. 75 b.j. (vč. rezervy pro druhé bydlení)
do 45 b.j. 22 b.j. 8 b.j.
Výpočet spotřeby el.energie: 48 b.j x 1,7 kVA 24 b.j. x 2,6 kVA 8 b.j. x 8,0 kVA Celkem
77 kVA 57 kVA 64 kVA 198 kVA
Potřeba pro podnikatele a občanské vybavení (mimo velkoodběr) 80 kVA CELKEM
278 kVA
Při využití transformátorů na 85% a účiníku 0,95 je celkový požadovaný výkon na straně distribučních trafostanic 344 kVA. 88
Podnikatelská sféra – stávající česačky – zásobování elektrickou energií je zajištěno z velkoodběratelské trafostanice č.91471. V případě budoucího využívání areálu dvora více subjekty je možno tento velkoodběr zrušit a trafostanici převést na distribuční. Pro zásobování rozvojových ploch pro výstavbu rodinných domů není zapotřebí budování další trafostanice. V případě potřeby bude navýšen výkon stávajících DTS výměnou transformátoru. B.9.F.4. ROZVODY NN V obci jsou rozvody NN řešeny převážně venkovním vedením, rozvody v nové lokalitě rodinných domů jsou kabelové. V prostoru nové výstavby budou rozvody NN kabelové. U rozvodů provedených venkovním vedením je nutno počítat s jejich postupnou rekonstrukcí. B.9.F.5. VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ Osvětlení hlavní komunikace je řešeno samostatnými svítidly s rozvodem zemními kabely. Ostatní rozvody veřejného osvětlení jsou vedeny venkovním vedením spolu s rozvodem NN na betonových sloupech. V prostorech nové zástavby budou rozvody VO řešeny jako kabelové se samostatnými stožáry VO osazenými výbojkovými svítidly. B.9.F.6. OCHRANNÁ PÁSMA: Ochranná pásma jsou stanovena zákonem č. 458/ 2000 Sb.. Jsou určena svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti, měřené kolmo na vedení od krajního vodiče.
Šíře ochranných pásem: Venkovní vedení VVN 400 kV - 25 od krajního vodiče (tj. při šířce konstrukce 24 m je OP 37 m od osy vedení) Venkovní vedení VN 22 kV - 10 m od krajního vodiče pro vedení postavená do r. 1994 a 7 m od krajního vodiče pro vedení postavená po r. 1994 Stožárová trafostanice do r. 1994 - 10 m všemi směry Trafostanice zděná pro ZD - 10m od zděné části Trafostanice zděná nová (DTS 3579) - 2m od zděné části Kabelová vedení - 1 m od krajního kabelu
89
B.9.G ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE B.9.G1. TELEFONIZACE: Obec Sobíšky je součástí UTO Přerov. Přívodní kabelové vedení pro obec je vedeno od obce Zábeštní Lhota podél silnice. Rozvody v obci jsou v kabelovém provedení. V návrhu je nutno počítat se zajištěním 100 % telefonizace s rezervou pro podnikatelské subjekty a vybavenost. Nové rozvody je třeba řešit jako kabelové. Požadavky na připojení nových účastníků budou řešeny na základě požadavků jednotlivých investorů. B.9.G2. DÁLKOVÉ KABELY: Okrajem katastru (při hranici s k.ú. Čekyně a Zábeštní Lhota) procházejí dálkové optické kabely ve správě Českého Telecomu. Ochranné pásmo dálkových kabelů je 1,5m. B.9.G3. RADIORELÉOVÉ SPOJE: Řešeným územím prochází provozovaná radioreleová trasa páteřní sítě v úseku RS Radíkov - RS Holý kopec. Spodní okraj ochranného pásma pro obec Sobíšky je ve výšce 364 m.n.m. Radioreléový spoj je ve správě Českých radiokomunikací Praha. B.9.G4. MÍSTNÍ ROZHLAS: Obec má zřízen místní rozhlas vedený venkovním vedením na stožárech veřejného osvětlení. Rozvody MR včetně reproduktorů jsou na hranici životnosti. Do míst nové zástavby bude vybudován místní rozhlas, který bude napojen na stávající rozvod. B.9.G5. PŘÍJEM PROGRAMŮ ROZHLASU A TELEVIZE: Pokrytí území rozhlasovým signálem veřejnoprávního vysílání v pásmu SV, DV, VKV je vyhovující. Distribuci TV signálu zajišťují vysílače: Brno - Kojál 29 kanál - ČT1 46 kanál - ČT2 9 kanál - NOVA Jeseník – Praděd 36 kanál - ČT1 50 kanál - ČT2 53 kanál - NOVA Nový Jičín - Veselský kopec (okrajově) 34 kanál - ČT1
90
B.9.H. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Nakládání s odpady se řídí Zákonem č. 185/2001 o odpadech. Je především záležitostí předcházení vzniku, přednostního využití a dále organizace sběru, třídění, odvozu. Pro období následujících 10 let byl zpracován (FITE, a.s. Ostrava, 2004) a vyhlášen (17. 9. 2004) závazný dokument „Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje“. Plán určuje principy předcházení vzniku odpadů, požadavky na využívání jednotlivých složek odpadů a na ukládání odpadů na skládky. Z POH nevyplývají pro území obce Sobíšky konkrétní plošné požadavky pro řešení územního plánu. B.9.H.1. KOMUNÁLNÍ ODPAD : STAV: Tuhý komunální odpad je z obce odvážen v rámci svozové oblasti TS Přerov. SEPAROVANÝ ODPAD: Je zavedena částečná separace přímo v obci - kontejnery na tříděný odpad - sklo, plasty (PET láhve). Kontejnery jsou umístěny před obchodem SMĚSNÝ ODPAD: sběrové nádoby jednotlivých vlastníků nemovitostí NEBEZPEČNÝ A SPECIFICKÝ ODPAD: Svoz zajišťuje specializovaná firma s oprávněním pro nakládání s nebezpečnými odpady. KOVOVÝ ŠROT: sběr probíhá příležitostně. PAPÍR: sběr zajišťují převážně děti v rámci školního sběru pro Sběrné suroviny. NÁVRH: Zneškodňování tuhého komunálního odpadu bude v návrhovém období nadále řešeno svozem prováděným firmou (firmami) oprávněnou k nakládání s odpady mimo řešené území k dalšímu zpracování případně na k tomu určené skládky. BIOLOGICKÝ ODPAD Z DOMÁCNOSTÍ, ODPAD ZE ZELENĚ:: Využívá se převážně přímo na místě vzniku (domácí kompostování). B.9.H.2. STAVEBNÍ ODPAD STAV: Produkce je omezená, pokud není možno stavební odpad uplatnit přímo na stavbě, zajišťují jeho odvoz ke zpracování (zneškodnění) sami stavebníci.. Kamenivo z výkopů na komunikacích se používá na zpevnění polních cest. NÁVRH Při stavebních pracích je nutno omezit potřebu ukládání mimo vlastní pozemek vyrovnanou bilancí materiálů. Zbývající odpad bude nadále odvážen ke zneškodnění mimo území obce. Optimálním způsobem zneškodnění stavebního odpadu je jeho recyklace odbornou firmou. Nadále se předpokládá možnost využívání kameniva z výkopů, po projednání s příslušnými orgány státní správy, na úpravy polních cest příp. jiné stavební práce. B.9.H.3. SPECIFICKÉ ODPADY - ODPAD Z VÝROBNÍCH ČINNOSTÍ A SLUŽEB STAV, NÁVRH Zneškodnění příp. využití zajišťují podnikatelé ve vlastní režii (v obci připadá v úvahu odpad ze stolařství a sezónně z posklizňové linky chmele). Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které při své činnosti produkují odpad zařazený dle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu, se mohou na základě písemné smlouvy s obcí zapojit do systému nakládání s komunálním odpadem.
91
B.9.H.4. SKLÁDKY: STAV Na katastru obce byl využíván prostor vytěženého lomu na severním okraji obce pro ukládání odpadu z teplárny Přerov. Důsledky tohoto ukládání na životní prostředí se v současnosti ověřují. Kromě toho je patrné, že některé lokality v obci byly využívány k neřízenému ukládání odpadu (např. pod dvorem). NÁVRH: Po ověření důsledků ukládání odpadu z teplárny Přerov do bývalého lomu je nutno odbornou firmou stanovit způsob rekultivace podmiňující následné možnosti využití těchto ploch. Jejich využití je navrženo podnikatelské účely, sportovně rekreační areál a výsadbu zeleně v rámci ÚSES.
92
B.10. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ B.10. A. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ B.10. A1. OCHRANA VODNÍCH PRVKŮ, VODNÍCH ZDROJŮ, VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ Blíže uvedeno v kap. B.9.A., B.9.B., B.9.C. Drobné vodní toky a plochy jsou respektovány a je potřebné udržovat v takovém stavu, aby mohly lépe plnit funkci významného biologického a urbanistického prvku v obci. Je navržena revitalizace Vinarského potoka v rámci ÚSES. Územní plán respektuje stávající veřejný zdroj pitné vody („kašna“) i další studny pro využití jako zdroje užitkové vody. Ochrana lokálních vodních zdrojů i zlepšení čistoty drobných vodních toků jsou závislé zejména na zajištění nezávadného zneškodňování odpadních vod. Ochrana proti vodní erozi je řešena v rámci ÚSES, s možností doplnění při komplexní pozemkové úpravě. B.10. A2. OCHRANA OVZDUŠÍ Řešené území se dle Sdělení Odboru ochrany ovzduší MŽP „O zveřejnění vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší“ (věstník MŽP, částka 2/2003) a Integrovaného programu snižování emisí Olomouckého kraje (Nařízení Olomouckého kraje ze dne 30.9.2004), nenachází v oblasti kde došlo k překročení některého z imisních limitů Integrovaný programu snižování emisí Olomouckého kraje uvádí soubor opatření, z nichž je ve vztahu k územnímu plánu možno zmínit tyto okruhy: legislativa: povolování staveb s dopadem na ovzduší Povolení ke spalování či spoluspalování odpadu energetika tepelné zdroje pasívní a nízkoenergetické domy doprava aktivní regulace (obchvaty, značení, optimalizace provozu, parkování) podpora cyklistické, hromadné a pěší dopravy doprovodná zeleň zemědělství zásady správné zemědělské praxe ekologické zemědělství opatření proti větrné erozi bioplynové stanice v zemědělských areálech, u ČOV Ze schváleného Programu snižování emisí a imisí a zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje nevyplývají pro obec Sobíšky žádné specifické požadavky postižitelné v úrovni územního plánu obce. Výše uvedené zásady jsou uplatněny přiměřeně v rámci celého návrhu územního plánu . Z navrhovaných opatření se ve vztahu k řešení ÚPNO projeví zejména: Přípustnost výstavby pouze takových nových tepelných zdrojů a pouze takových úprav stávajících tepelných zdrojů, které nepovedou ke zhoršení kvality ovzduší. Podmínky pro to
93
jsou vytvořeny provedenou plynofikaci, elektrická síť je navržena i pro určitou rezervu pro el. vytápění. Pro doplnění je možno doporučit i obnovitelné zdroje energie. (možnosti tepelných zdrojů jsou uvedeny v kap. B9.D.Zásobování teplem). Navržené rozvojové záměry nepředstavují riziko nadměrného zvýšení znečištění ovzduší, pokud budou respektovány požadavky na způsob vytápění. V okolí rozvojových ploch dojde k lokálnímu zvýšení četnosti automobilové dopravy, bez předpokladu dosažení limitních hodnot. Stanovení limitů znečištění ovzduší pro případné podnikatelské aktivity v rozvojové ploše výroby a služeb bude předmětem posouzení případného konkrétního záměru. Komunikace místní, zemědělské, veřejná prostranství: Území plán neuvažuje významnější opatření pro snížení exhalací z provozu na komunikacích, četnost provozu je malá. Problém prašnosti souvisí s dobrou údržbou veřejných prostranství na podkladě jasného vymezení ploch zpevněných a s přírodním povrchem, úpravou a údržbou ploch na přechodu do polí (omezení prašnosti, alergenů z plevelných rostlin aj.) i ohleduplností provozu zemědělské techniky. Významné pro mikroklima je zmenšování podílu živičných ploch a náhrada vhodnou dlažbou a zelení. Znečištění má často sezónní charakter (stavební činnost, posypy komunikací, sezónní práce zemědělské aj.) Koordinace výkopů: při výstavbě různých systémů technického vybavení by bylo optimální dbát na maximální koordinaci výkopů tak, aby nedocházelo k dlouhodobému a opakujícímu se rozkopávání ulic, vzhledem k omezeným možnostem investic do technického vybavení je však možnost takového postupu velmi málo pravděpodobná Ochrana proti větrné erozi je řešena v rámci ÚSES, s možností doplnění zeleně při komplexní pozemkové úpravě.
B.10. A3. OCHRANA PŮDY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, ZELEŇ Ochrana ZPF 6 Rozsah ploch navržených k záboru ZPF je uveden v tabulkách samostatné textové části a graficky na výkresech č.7a, 7b. Jako závazný je vymezen max. rozsah ploch záboru ZPF mimo hranice současně zastavěného území. Zábor ZPF uvnitř hranic současně zastavěného území (v rámci stabilizovaných zastavitelných ploch) je uveden jako směrný Při záboru ZPF je v souladu se zák.č. 334/1992 nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území. Při veškerých zásazích do sítě zemědělských účelových komunikací je nutno zajistit přístup ke všem obhospodařovaným pozemkům Protierozní opatření: Vodní eroze a nadměrný povrchový odtok by měly být řešeny komplexem organizačních a biotechnických opatření. Jako opatření neinvestičního charakteru je třeba uplatnit podnět k vhodné volbě plodin a způsobů obhospodařování pozemků, s vyloučením velkých celků ve svazích osazených plodinami mimořádně erozně náchylnými jako kukuřice, mák, příp. brambory. Základem zlepšení ekologické stability zemědělské krajiny je budování lokálního ÚSES. Jako základ systému opatření proti vodní i větrné erozi na rozsáhlých, dnes málo členěných převážně mírně svažitých pozemcích slouží navržené liniové prvky ÚSES a navržené zatravnění. Ty mohou být dále doplněny v rámci komplexní pozemkové úpravy (meze, zasakovací pásy, zatravnění svažitých pozemků). Obdobný význam má udržování příp. doplnění travnatých porostů na březích drobných vodotečí, které zabrání splachům půdy do vodotečí.
6
zák. č. 334/1992 Sb, vyhl. č. 13 ve znění pozdějších předpisů
94
Součástí protierozních opatření je také návrh otevření zatrubněného úseku a revitalizace Vinarského potoka v rámci ÚSES Ochrana zeleně mimo ÚSES Vegetační doprovod komunikací – zejména polních cest – je obvykle součástí ÚSES. Zachování zeleného rámce zahrad na obvodu obce je návrhem respektováno a zdůrazněno ve všech pohledově exponovaných částech obrysu obce. Na severním okraji zástavby je doplněno biocentrem a biokoridorem s funkcí optické clony i ochrany zástavby proti extravilánovým vodám. Pro úpravy parteru včetně výsadby a úpravy uličních prostorů tam, kde jsou nedostatečné, je žádoucí ucelený charakter výsadeb a použití druhů obvyklých v místních podmínkách. Obecné zásady výsadby zeleně jsou uvedeny v kap. B.7, pro výsadbu zeleně je nutno zpracovat projektovou dokumentaci výsadby. Požadavky na případné kácení zeleně budou uplatněny v rámci územní přípravy staveb.
B.10. B. OCHRANA ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK B.10. B1. OCHRANA PROTI HLUKU DOPRAVA Na silnici III. tříd v řešeném území nebylo prováděno přímé sčítání dopravy v rámci celostátních akcí. Intenzita dopravního provozu na silnici procházející obcí je však malá a lze očekávat, že v současném stavu ani po přepočtu pro návrhové období nepřesahuje a nepřesáhne stanovené limity. V okolí rozvojových ploch dojde k lokálnímu nepodstatnému zvýšení četnosti automobilové dopravy. PROVOZY A DÍLNY Jednotlivé záměry budou posuzovány z hlediska platných legislativních předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví před nepříznivými účinky. Umisťování provozů a dílen v zástavbě bude posuzováno individuálně tak, aby byly splněny hlukové limity vůči okolní zástavbě. Plošně náročnější, mírně rušivé činnosti je možno ve stávajících navržených výrobních a podnikatelských areálech. Všechny jsou situovány resp. navrženy mimo soustředěnou obytnou zástavbu. Hluk z provozu chmelařského střediska má jen sezónní charakter. B.10. B2. HYGIENICKÁ OCHRANA ÚZEMÍ, RADONOVÉ ZATÍŽENÍ V ochranných pásmech čistíren odpadních vod navržených v rámci ÚPO a nejsou a nebudou situovány stavby vyžadující hygienickou ochranu. V obytné zástavbě budou respektovány limity případných drobných chovů hospodářských zvířat, které rozsah OPCHZ omezí výhradně na pozemek provozovatele chovu. Urbanizované území obce se nachází v území se středním přirozeným zatížením z geologického podloží, proto při realizaci staveb je potřeba provádět opatření proti pronikání radonu z podloží.
95
B.10. C. OCHRANA KRAJINY, KRAJINNÉHO RÁZU A TVÁŘNOSTI OBCE B.10. C1. DOPADY NÁVRHU NA KRAJINU Návrh řešení územního plánu nepředpokládá zásahy, které by měly zásadní negativní dopad na utváření krajiny (neuvažují se např. velké dopravní stavby, velké nádrže apod.) Přínos pro krajinu může mít naopak dotvoření zeleně v systému ekologické stability, které přinese poněkud drobnější měřítko do některých nadměrně rozlehlých ploch polí. Obraz obce v krajině je dnes poznamenán zejména stavbami zemědělských areálů – obou chmelařských středisek, která tvoří dominantu na přístupu k obci od Zábeštní Lhoty. Územní řešení zde může pomoci k nápravě resp. potlačení nepříznivého působení významným rozšířením zeleně navrženého biocentra (oproti generelu) u starého střediska a v rámci podnikatelské plochy i změnou pojetí stavebních objektů v závislosti na konkrétním využití plochy. Je žádoucí vyloučení velkých halových objektů. Vícepodlažní objekt skladu je možno kultivovat jako charakteristického představitele těchto hospodářských staveb. U novějšího, v současnosti provozovaného střediska je rovněž navržena clona zeleně, do budoucna je však žádoucí usilovat o obnovu prostorové struktury dvora – tj. obnovou hospodářského křídla, na jehož místě stojí novější haly chmelařství. Navrhované rozvojové plochy bydlení jsou situovány v polohách, které se převážně neprojevují v obrazu obce dominantně a nemusí tak narušit celkový obraz „usazení“ obce v krajině. Výhodnou se z tohoto hlediska jeví plocha č. 15.BV, která je však zatížena jinými problémy – nutnost řešení průchodu kanalizace přes soukromý pozemek a poloha cca 1/3 lokality v ochranném pásmu lesa, také na území prognózního zdroje vápence. Z rozvojových ploch bydlení se nejvýznamnějším způsobem v obrazu obce projevuje již rozestavěná lokalita Macalka, když stále je i její poloha relativně přijatelná, výhodně krytá lesem ze strany od Buku. V kontaktu s ostatní zástavbou obce je však zvýrazněná nesourodost již realizované zástavby jak vůči ostatní zástavbě obce v průhledu hlavní ulicí (i když ani v ní stav není zdaleka ideální), tak vzájemná jednotlivých domů (objemové charakteristiky domů, zastřešení, výšky, výškové osazení.). Navázat na tuto zástavbu zástavbou vyšší urbanistické kvality bude vyžadovat podstatně větší střídmost staveb a ukázněnost stavebníků, bude to však nezbytné vzhledem k tomu, že zástavba velkého rozsahu se bude dostávat do vyšších a exponovanějších poloh. Nezbytná pro přijatelné začlenění zástavby bude včasná výsadba veškeré navržené zeleně v lokalitě (viz US, DÚR 1. etapa) i navrženého biokoridoru po severním okraji 2. etapy výstavby. Před zástavbou jsou chráněny pohledově exponované svahy pod areálem dvora, které současně poskytují pěkné pohledy na obec a svým charakterem vytvářejí příjemné prostředí extenzívní rekreace přímo v obci. Stavba čistírny odpadních vod by neměla představovat problém v narušení krajinného rázu Ve všech ostatních směrech územní plán respektuje i zhodnocuje cenné přírodní prvky i drobné stavební prvky v krajině, přispívá ke zlepšení její průchodnosti (polní cesty, rekreační trasy) i pestrosti (prvky ÚSES, zatravnění) B.10. C2. TVÁŘNOST OBCE, ZAČLENĚNÍ DO KRAJINY Celková tvářnost obce: šanci na zachování celkového obrazu obce i jednotlivých kvalitních částí a prvků zástavby i kultivaci problémových míst dává systematické dodržování zásad pro ochranu a tvorbu urbanistických hodnot území při stavbách a rekonstrukcích ve stávajících uličních prostorech (prostor návsi a dále jižním směrem) a optimálně i při výstavbě v nových plochách. Tyto zásady se snaží optimalizovat poměr mezi zájmem o perspektivní udržení (resp. zachování možnosti udržení) charakteru venkovské zástavby obvyklé v regionu, a možnými představami potenciálních stavebníků.
96
B.11. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN V řešeném území nejsou evidovány dobývací prostory chráněné dle Horního zákona. V západní části řešeného území je vyhlášeno chráněné ložiskové území vysokoprocentních vápenců č. 3 203 200 stanovené pro ochranu výhradního ložiska B3 20320000 (CHLÚ přesahuje do k.ú. Čekyně). Výhradní ložisko cihlářské suroviny, zasahující dle ÚPN VÚC OA okrajově jižní cíp k.ú. Sobíšky, bylo dle Mapy ložiskové ochrany vyřazeno z evidence v r. 2000. Na toto ložisko navazuje prognózní zdroj cihlářské suroviny a vápence vysokoprocentního č. P9 35920000. Prognózní zdroj zasahuje severní část zástavby obce včetně areálu dvora. V řešeném území nejsou evidována poddolovaná území. V řešeném území v současnosti neprobíhá žádná těžba, jako pozemek těžby jsou však v KN nadále vedeny vápencový lom západně od dvora a část bývalého lomu severně od silnice. Tyto plochy dle KN jsou překryty z převážné části návrhem jiných funkcí. Územní plán v návrhovém období s případným obnovením těžby neuvažuje a nevytváří pro ni podmínky. Platí to jak pro vápencový lom západně od dvora - pozemek dobývacího prostoru chráněný limitem chráněného ložiskového území (nikoliv dobývacího prostoru dle Horního zákona), tak pro pozemek dobývacího prostoru dle KN severně od silnice, který představuje jen část bývalého lomu.
B.12. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Doloženo jako samostatná textová a tabulková část „C“
97
B.13. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY V této části textu jsou závazně vymezeny veřejně prospěšné stavby dle § 29 zák. č. 50/1976 Sb.ve znění pozdějších předpisů. Pro veřejně prospěšné stavby lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit. Plochy pro veřejně prospěšné stavby jsou graficky vymezeny ve výkrese č. 8 územního plánu. Všechny veřejně prospěšné stavby jsou navrženy územním plánem obce, nevyplývají ze závazné části ÚPD velkého územního celku. SEZNAM VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB D STAVBY PRO DOPRAVU stavby místních komunikací D4 Stavba místní komunikace pro rozvojové plochy 4d., 4e. BV D10 Stavba obslužné komunikace k navržené čistírně odpadních vod D14 Stavba přístupové komunikace do rozvojové plochy 14.BV ("Macalka" 2. etapa) (dále dle podrobnější PD plochy) stavby zemědělských nemotoristických tras)
komunikací
s rekreačním
významem
(vedení
D3 Stavba zemědělské komunikace s rekreačním významem při východním okraji zástavby (zčásti potvrzení současného stavu) D5 Stavba zemědělské komunikace s rekreačním významem od "výklenkové kaple“ severním směrem k lesu Jedlí, zde napojené na stávající polní a lesní cestu D11 Stavba zemědělské komunikace s rekreačním významem při západní hranici s k.ú. Čekyně (propojení značené turistické cesty) stavby nemotoristických komunikací D9b Stavba průchodu z rozvojové plochy 15.BV k obecnímu úřadu D13a Stavba chodníku podél silnice, od východního okraje obce k hostinci D13b Stavba chodníku podél silnice, od hostince ke kapli D13c Stavba chodníku podél silnice, cca od autobusové zastávky k obecnímu úřadu a obchodu stavby statické dopravy 19.DS Stavba parkoviště pro sportovně rekreační areál TH STAVBY ÚPRAV VODNÍCH TOKŮ TH 1 Otevření a revitalizace Vinarského potoka v rámci ÚSES
98
STAVBY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ stavby pro vodní hospodářství TV 1
Stavba vodovodu v rozvojových plochách Macalka 1. a 2. etapa, se zaokruhováním na severní okraj zástavby
TV 2
Stavba vodovodu pro stávající zástavbu za dvorem a areál dvora
TV 3
Stavba vodovodu pro rozvojovou plochu 15.BV
TV 4
Stavba vodovodu pro rozvojové plochy 4d., 4e.BV
TK 1
Stavba kanalizace splaškové do čistírny odpadních vod
TK 2 TK 3
Stavba čistírny odpadních vod Stavba propojení stávajících stok nad hostincem dešťovou kanalizací Stavby splaškové kanalizace v souběhu se stávajícími stokami:
TK 4
ze severního okraje k Vinarskému potoku
TK 5
z jihovýchodního okraje k Vinarskému potoku
TK 6
od hostince, po návsi podél OÚ a dále jižní trasou k Vinarskému potoku
TK 7
od zástavby za dvorem k VPS č. TK 4
TK 8
v lokalitě Macalka (realizovaná ulice) Stavby kanalizace pro rozvojové plochy
TK 9
Stavba kanalizace dešťové a splaškové pro rozvojové plochy Macalka (7e.BI, 14.BV)
TK 10
Stavba kanalizace dešťové a splaškové pro rozvojovou plochu 15.BV
TK 11
Stavba kanalizace dešťové a splaškové pro severní okraj zástavby (6a.BV)
TK 12
Stavba kanalizace dešťové pro rozvojovou plochu 4d.BV
TK 13
Stavba kanalizace dešťové a splaškové pro rozvojové plochy 4d., 4e..BV stavby pro energetiku
TP 1
Stavba STL plynovodu pro rozvojovou plochu 15.BV
99
B.14. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY Vč. požadavků dle vyhlášky č. 380/2002 Sb. vydané na základě Zákona č. 239/2000Sb. o integrovaném záchranném systému, kde se požaduje v rozsahu předaných podkladů zapracování následujících okruhů do ÚPD. B.14.A1. ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ, OCHRANA ÚZEMÍ PŘED PRŮCHODEM PRŮLOMOVÉ VLNY VZNIKLÉ ZVLÁŠTNÍ POVODNÍ V řešeném území není vyhlášeno záplavové území, celé území se nachází rovněž mimo rozsah záplavy v r. 1997 Vzhledem k poloze obce a konfiguraci terénu není riziko vzniku průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. B.14.A2. ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ V řešeném území nejsou vyhlášeny zóny havarijního plánování ani nejsou známy zóny, které by do území zasahovaly. B.14.A3. UKRYTÍ OBYVATELSTVA V DŮSLEDKU MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI: A3.1. MOŽNOSTI UKRYTÍ CIVILNÍHO OBYVATELSTVA Možnosti ukrytí civilního obyvatelstva na území obce Sobíšky se stanovují pro návrhový počet obyvatel. Pro stávající obyvatelstvo by měl být zpracován plán ukrytí, který by měl být uložen na obecním úřadě. V současnosti obec plán ukrytí nemá. počet obyvatel stávající (2001) 156) předpokládaný počet obyvatel ke konci N.O. (r. 2020)
151 (r. 2003
-
170
Pro výpočet plochy potřebné pro ukrytí obyvatelstva se uvažuje: a/ improvizované úkryty - 1,5 m2 na osobu b/ pro stálé tlakově odolné úkryty - 0,5 m2 / na 1 osobu pro matky s malými dětmi (10% obyvatelstva) 1,0 m2 na 1 osobu. Z přiložené tabulky vyplývá výměra ploch potřebná pro ukrytí předpokládaného počtu obyvatel ke konci návrhového období (170 obyvatel): 255 m2 jako IÚ (improvizovaný úkryt), příp.94 m2 jako STOÚ (stálý tlakově odolný úkryt) Možnosti ukrytí ve stávajících objektech hromadného charakteru - informace obce: hostinec: částečné podsklepení, cca 20 – 25 m2 obytná budova Eichhofova dvora – plné podsklepení, cca 400m2) Z výše uvedeného vyplývá, že potřeby ukrytí by bylo možno zajistit plně v hostinci a obytném objektu dvora, problémem je však odloučenost dvora od ostatní obytné zástavby (vzdálenost 300 – 900m docházky po ulicích) Rodinné domy – podsklepení v u části objektů Přiložená tabulka uvádí rovněž orientační výměry ploch potřebných pro ukrytí civilního obyvatelstva v jednotlivých rozvojových plochách bydlení a to podle obou výše uvedených směrnic (IÚ, STOÚ). Návrhový počet obyvatel (170) nepředstavuje plnou kapacitu určitého území dle urbanistického návrhu (ta je vyšší o nezbytnou rezervu a další nabídku ploch), ale stav předpokládaný demografickým odhadem, tedy s naplněním určitého procenta výše uvedených možností rozvoje. Údaje o maximálních kapacitách v jednotlivých rozvojových plochách nemohou sloužit pro stanovení celkové potřeby ploch v obci, měly by však být zohledněny při stanovení potřeb v případě vyjasnění skutečného vývoje v té které lokalitě. V dalších stupních přípravy výstavby je nutno přihlédnout k potřebě zabezpečení ochrany obyvatelstva a zajistit potřebnou kapacitu prostor pro ukrytí. U obytných objektů se doporučuje 100
zřizovat úkrytové prostory v prostorech zapuštěných pod úroveň upraveného terénu (nejlépe více než 1,7m) a provést stavebně technické úpravy pro budování improvizovaných úkrytů dle instrukcí orgánu CO. A3.2. VÝROBNÍ PROVOZY Výrobní provozy zajišťují ukrytí pro své pracovníky ve vlastní režii v prostorách podniků. B.14.A4. EVAKUACE OBYVATELSTVA A JEHO UBYTOVÁNÍ V případě nutné evakuace je možné ubytování v okolních obcích a ve městě Přerově. Možnosti ubytování obyvatelstva na území obce v případě evakuace: nouzové – v sále pohostinství, dále bývalá chmelařská ubytovna v areálu Eichhofova dvora (zde příp. dohodou pokud dojde k jinému plnému využití obytného objektu), v případě dohody i v části soukromého objektu č.p.14 (bývalý půhončí dům). B.14.A5. NÁVRH PLOCH SKLADOVÁNÍ MATERIÁLU CIVILNÍ OCHRANY A HUMANITÁRNÍ POMOCI Sklad materiálu CO v současnosti není, je ho však možné zřídit v budově obecního úřadu, hasičské zbrojnice případně v areálu Eichhofova dvora. B.14.A6. NÁVRH PLOCH VYVEZENÍ A USKLADNĚNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK MIMO SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ OBCE V rozsahu územního plánu obce není řešeno. Požadavky na plochy pro uskladnění nebezpečných látek nebyly v zadání územního plánu formulovány. B.14.A7. NÁVRH PLOCH PRO POTŘEBY ZÁCHRANNÝCH, LIKVIDAČNÍCH A OBNOVOVACÍCH PRACÍ PRO ODSTRANĚNÍ NEBO SNÍŽENÍ ŠKODLIVÝCH ÚČINKŮ KONTAMINACE VZNIKLÝCH PŘI MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI Na úrovni ÚPN obce není řešeno. Územní nároky ani jiné konkrétní požadavky nebyly v zadání územního plánu formulovány. B.14.A8. OCHRANA ÚZEMÍ PŘED VLIVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK SKLADOVANÝCH V ÚZEMÍ Na území obce nejsou známy subjekty skladující nebezpečné látky, výjimkou může být příp. skladování omezeného množství agrochemikálií v zemědělských objektech mimo soustředěnou obytnou zástavbu. B.14.A9. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA VODOU A ELEKTRICKOU ENERGIÍ Krizové zásobování vodou dle dokumentu „PRVKOK“ bude v případě přerušení dodávky vody řešeno dovozem vody v cisternách a balené. K nouzovému zásobování pitnou vodou může dále sloužit obecní studna na JZ okraji návsi, se stálým přítokem, zřejmě ze zdroje podzemní vody pod bývalým vápencovým lomem západně. Jako zdroj užitkové – požární vody slouží podzemní požární nádrž v blízkosti obecní studny. Nouzové zásobování elektrickou energií není v rozsahu územního plánu obce řešeno. Je možno uvažovat s pořízením náhradního zdroje energie. B.14.A10. POŽADAVKY NA NEZAVALITELNOST KOMUNIKACÍ: Při navrhování výstavby na nových plochách, při stávajících i nově navrhovaných komunikacích, je nutno dodržet předpis CO - 1-9/č. Umístění rychlostních komunikací a důležitých místních komunikací musí zabezpečit jejich nezavalitelnost při rozrušení okolní zástavby. V případě, že zástavba hraničí s těmito komunikacemi, musí být šířka volného koridoru minimálně (V1 + V2) / 2 + 6 m, kde v1 a v2 je průměrná výška budov po střešní římsu v m . Při jednostranné výstavbě se připočítávají 3m místo 6 m.
101
Při oboustranné zástavbě RD takto vychází: při výšce římsy 4m ....................................... .....10m při výšce římsy 7m ....... ............... 13m při jednostranné zástavbě a výšce římsy 7m...... .10 m Tyto podmínky u hlavních komunikací splněny. Další požadavky na obsah doložky CO se jeví jako převážně organizačního charakteru a reálně řešitelné zřejmě jen součinností orgánu CO a obce (obcí) v širším území, a jen v případě vzniku, formulace územního nároku na území obce je možné ho uplatnit na úrovni územního plánu. B.14.A11.7 SYSTÉM VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA Pro varování obyvatelstva slouží: sirény řízené HZS Olomouc obecní rozhlas
102
DOKLADY Upravené souborné stanovisko ke konceptu územního plánu obce Sobíšky – výtah - bod 5 (celé Upravené souborné stanovisko a příloha „vyhodnocení připomínkového řízení“ včetně dodaných stanovisek a vyjádření je uložena u pořizovatele, resp. pověřeného pořizovatele) a u zpracovatele. Usnesení z 28. zasedání Zastupitelstva obce Sobíšky konaného dne 24. dubna 2006 (schválení Upraveného souborného stanoviska) Rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území Správní rozhodnutí týkající se stavby vodojemu Sobíšky a čistírny odpadních vod obce Lazníky.
103
