ÚZEMNÍ PLÁN OBCE P O U S T K A

Stránka č. 1 z 90

Poustka_zprava_cist

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

P O U S T K A čistopis

1. TEXTOVÁ ČÁST

Ing. arch. Alena Fárková a kol. prosinec 2006

file://D:\Poustka_cist_CD\Zprava\POUSTKA_ zprava_Cist.htm

27.3.2007

Poustka_zprava_cist

Stránka č. 2 z 90

Viz příloha širší vztahy 1 : 200 000


27.3.2007

Stránka č. 3 z 90

Poustka_zprava_cist OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU

1.

TEXTOVÁ ČÁST

2.

GRAFICKÁ ČÁST číslo výkresu

číslo grafické přílohy

1

(1)

HLAVNÍ VÝKRES

1 : 5 000

2

(2)

DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ

1 : 5 000

3

(3a, 3b)

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU, ODKANALIZOVÁNÍ

1 : 5 000

4

(4a, 4b, 5a)

ELEKTROROZVODY, SPOJE, ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

1 : 5 000

5

(6b)

ÚSES

1 : 5 000

6

(7)

VYHODNOCENÍ PŮDNÍHO FONDU

1 : 5 000

7

(8)

PLOCHY PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A ASANAČNÍ OPATŘENÍ

1 : 5 000

ŠIRŠÍ VZTAHY

1 : 10 000

8

název


měřítko

27.3.2007

Stránka č. 4 z 90

Poustka_zprava_cist

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

A.

Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a návrhu řešení

a) b)

Vyhodnocení splnění souborného stanoviska

c)

Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

B.

Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce

a)

Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území

b) 1.

Ochrana přírodních hodnot

2.

Ochrana kulturních hodnot

3.

Předpoklady dalšího demografického vývoje

4.

Dopravní vazby

5.

Hodnoty urbanistické a architektonické Návrh urbanistické koncepce

c) 1.

Prostorové a funkční uspořádání Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití

d) 1.

Hranice současně zastavěného území obce

2.

Území zastavěná a zastavitelná

3.

Plochy nezastavitelné v zastavěném území

4. e)

Plochy nezastavěné (krajina) Limity využití území včetně stanovených záplavových území

1. 2. f)

Limity vstupní Limity výstupní Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území

g)

Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady 1.

Návrh koncepce dopravy

2.

Návrh koncepce vodního hospodářství

3.

Návrh koncepce energetiky

4.

Spoje

5.

Návrh koncepce nakládání s odpady

h)

Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění

i)

Návrh místního územního systému ekologické stability 1.

Úvod

2.

Vymezení biogeografických jednotek

3.

Návrh místního systému ekologické stability krajiny

4.

Hlavní zásady pro realizaci ÚSES

5. j)

Tabulky Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav

1. 2. k)

Veřejně prospěšné stavby - VPS Asanace – AS Návrh požadavků civilní obrany

l) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů 1.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí

2.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond

3.

Tabulková část

4.

Grafické přílohy

5.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa

m)

Návrh lhůt aktualizace

C.

ČÍSELNÉ ÚDAJE

D.

ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ 1.

Urbanistická koncepce


27.3.2007

Poustka_zprava_cist 2.

Využití ploch a jejich uspořádání

3.

Limity využití území včetně stanovených záplavových území

4.

Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území

5.

Koncepce dopravy a technické vybavenosti

6.

Návrh místního systému ekologické stability

7.

Veřejně prospěšné stavby

8.

Asanace – AS


Stránka č. 5 z 90

27.3.2007

Poustka_zprava_cist

Stránka č. 6 z 90

ÚDAJE O ZAKÁZCE Objednatel: •

Obec Poustka zastoupená starostkou PhDr. Kateřinou Iterskou 120 Ostroh 2, 350 02 Cheb smlouva č. 02/2005 ze dne 28. února 2005 Pořizovatel: •

Městský úřad Cheb zastoupený oddělením územního plánování nám. Krále Jiřího z Poděbrad 14 350 20 Cheb

Nadřízený orgán: •

Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary

Údaje o zpracovateli: •

ing. arch. Alena Fárková autorizovaná architektka ČKA 00839 IČO: 148 250 74 438 01 Žatec, Šafaříkova 2537

•

Autorský kolektiv: ing. arch. Alena Fárková - urbanistická část ing. Vladimír Budinský – doprava ing. Robert Klement, vodní hospodářství ing. Milan Šobr - energetika RNDr. Jan Křivanec, ing. Hana Henyšová - krajina, ÚSES, ZPF

•

Spolupráce: ing. Monika Šimečková ing. Miroslav Nezdara


27.3.2007

Poustka_zprava_cist

A.

Stránka č. 7 z 90

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Úvod Obec Poustka usnesením zastupitelstva obce ze dne 5. května 2001 rozhodla o zpracování územního plánu obce (dále ÚPO) Poustka. Pro obec nebyly dříve zpracovány žádné územně plánovací podklady ani územní plán. Důvodem pro pořízení územního plánu, v souladu s ustanovením § 10 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, je získání závazné územně plánovací dokumentace, která stanoví základní zásady organizace území, podmínky pro výstavbu a rozvoj obce a dále bude zákonným podkladem pro územní rozhodování stavebního úřadu. Na základě zpracovaných průzkumů a rozborů bylo zpracováno zadání ÚPO, zastupitelstvo obce zadání ÚPO schválilo usnesením č. 112 / 04S dne 13. 9. 2004. Následně byl v říjnu 2006 zpracován koncept ÚPO, po jehož projednání dle zákona č 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, schválilo zastupitelstvo obce Poustka usnesením č. 44 ze dne 2. 5. 2006 souborné stanovisko. Toto schválené souborné stanovisko je podkladem pro zpracování tohoto návrhu územního plánu obce Poustka. a) Hlavní cíle řešení Hlavní cíle rozvoje se týkají nových rozvojových ploch pro bydlení, občanskou vybavenost, komerční využití, sport a rekreaci navazujících na stávající zastavěné území obce a vytvoření podmínek pro rozšíření pracovních příležitostí obyvatel a pro aktivní zapojení obce do programů podporujících ekonomický rozvoj a aktivitu obcí. Je navrženo dokompletování technické vybavenosti sídel s ohledem na jejich dosavadní vývoj a prostorové možnosti. Pro řešené území je navržen místní územní systém ekologické stability k trvalému zajištění biodiverzity (různorodosti) všech žijících organismů a jejich společenstev. Cíle řešení jsou shrnuty v následujících bodech: •

odstranění urbanistických závad

•

návrh rozvojových ploch pro bydlení

•

určení ploch pro občanskou vybavenost

•

určení ploch pro komerční využití

•

návrh ploch pro drobnou výrobu

•

určení ploch pro sport a rekreaci

•

návrh zeleně ochranné, liniové

•

návrh na odstranění dopravních závad

•

určení zásad pro technickou vybavenost

•

návrh územního systému ekologické stability

•

ochrana zemědělské a lesní půdy

a)

Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a návrhu řešení

Pro obec nebyly dosud zpracovány žádné územně plánovací podklady ani územní plán. Pro území obce je nadřazenou územně plánovací dokumentací - Územní plán velkého územního celku okresu Cheb (TERPLAN a.s., Praha), schválený usnesením vlády ČR č. 485 ze dne 30. 8. 1995. Podle odst. 1 písmena j) závazné části územního plánu velkého územního celku okresu Cheb /dále jen ÚP VÚC/, vyhlášené nařízením vlády ČR č. 259/1995 Sb., jsou při využívání území chráněny koridory a plochy pro regionální systém ekologické stability. Dle ÚP VÚC zasahuje do řešeného území severní okraj plochy navrženého regionálního biocentra č. 11 Lužná – Amerika (cílová výměra biocentra je 10 ha). V roce 1996 byl vydán územně technický podklad /dále jen ÚTP/: Nadregionální a regionální ÚSES ČR (MMR). Podle ÚTP se na převážné části k.ú. Ostroh rozkládá navržené nadregionální biocentrum č. 32 Amerika. V současnosti je zpracován a projednává se Koncept řešení velkého územního celku Karlovarského kraje. Vymezení ÚSES ve výše uvedených dokumentacích se liší a ani v novém konceptu VÚC není jeho vymezení konečné, neboť bylo připomínkováno obcemi, na jejichž území se rozkládá. V návrhu byl akceptován ÚTP, plocha nadregionálního biocentra Amerika byla v rámci zpracování upřesněna tak, aby nezasahovala do zastavěného území obce. Obec Poustka sousedí s městem Františkovy Lázně a obcemi Hazlov, Libá a Vojtanov. Územní plán sídelního útvaru Hazlov byl schválen v březnu 1996 a územní plán sídelního útvaru Vojtanov v říjnu 1996.


27.3.2007

Poustka_zprava_cist

Stránka č. 8 z 90

ÚSES v uvedených územních plánech nebyl vymezen pro celá správní území těchto obcí a návaznost ÚSES nemohla být proto zcela zajištěna. Františkovy lázně mají Územní plán sídelního útvaru z roku 1998, nyní zpracovávají nový ÚPO. Vymezení NRBC Amerika bylo v průběhu zpracování konzultováno se zpracovatelem příslušné části ÚPO Františkovy Lázně. Návrh územního plánu zajišťuje územní ochranu silnice I/21 a plochy pro její zkapacitnění.

b)

Vyhodnocení splnění souborného stanoviska

V. Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu: •

Pozemková parcela p.p.č. 55/4 v k.ú. Ostroh byla navržena vzhledem k okolní zástavbě a konfiguraci terénu jako plocha pro bydlení vesnické s podílem rekreačního bydlení a nikoliv jako plocha bydlení individuálního.

•

Byla provedena korekce vymezení nadregionálního biocentra (NRBC Amerika) tak, aby nezasahovalo do plochy současně zastavěného území ani do ploch navržených k urbanizaci obce. . Součástí nadregionálního biocentra jsou však i nadále lesní pozemky v současně zastavěném území okolo Slatinného potoka a pozemky p.p.č. 31/4 (část), 35/1, 36/1 (část) a 36/2 (část) v k.ú. Ostroh (jedná se o pozemky, které nejsou určeny k urbanizaci). Toto řešení zajistí propojení severní a jižní části nadregionálního biocentra Amerika v k.ú. Ostroh a zároveň neomezí další rozvoj obce. V průběhu zpracování bylo řešení konzultováno s odbory životního prostředí a regionálního rozvoje Krajského úřadu Karlovarského kraje, zpracovatelem příslušné části ÚPO Františkovy Lázně, s pořizovatelem a obcí a je v souladu připravovaným Územním plánem velkého územního celku Karlovarského kraje.

Další požadavky, které vyplynuly z konzultací s pořizovatelem a obcí v průběhu zpracování návrhu ÚPO: • bude řešena plynofikace obce dle konceptu 2. alternativa: Výkres energetiky obsahuje i zákres plošné plynofikace sídel, který byl zjednodušenou formou posouzen v konceptu této práce. V současných podmínkách je plošná plynofikace neekonomická a vzhledem ke skutečnosti, že nebyla souborným stanoviskem k dokončení územního plánu jednoznačně doporučena, byla navržena koncepce „elektřina + paliva nezávislá na sítích“ s možností využití tepelných čerpadel, případě jiných systémů, které určí provozovatel sítě. Případná změna podmínek v dodávkách energií a přísnější pohled na kvalitu životního prostředí může vyvolat v budoucnu plošnou plynofikaci sídel nacházejících se v těsné blízkosti vysokotlakých plynovodů. •

v Ostrohu bude řešeno záchytné parkoviště dle konceptu varianta 1.

•

silnice z Poustky do Ostrohu bude rozšířena dle konceptu varianta 1.

•

plochy č. 17 a 18 budou v návrhu vypuštěny

•

bude vypuštěna plocha občanské vybavenosti – veřejné správy z areálu hradu v Ostrohu, sídlo OÚ je nyní v objektu pro komerční využití v Penzionu Seeberg v Ostrohu

•

bude vypuštěna plocha sídelní zeleně u zástavby u silnice na Františkovy Lázně, tento pozemek je již soukromý

V ostatních bodech bylo souborné stanovisko splněno a Úpravy hlavního výkresu byly promítnuty do textové a tabulkové části návrhu ÚPO Poustka i do všech příslušných grafických příloh.

c)

Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování

Cílem územního plánování je zajištění souladu jednotlivých složek v území. Proto byl návrh územního plánu zpracován s ohledem na výše uvedené, na zachování hodnot přírodních, civilizačních a kulturních v řešeném území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek včetně ochrany zemědělského půdního fondu.

B.

ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

a)

Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce

Řešené území je dáno celým správním územím obce Poustka. Správní území obce je tvořeno katastrálním územím Poustka u Františkových Lázní a katastrálním územím Ostroh.


27.3.2007

Stránka č. 9 z 90

Poustka_zprava_cist

Kód katastru 72660 72661

b)

Katastrální území

Plocha katastrálního území

Ostroh Poustka u Františkových Lázní

341,48 ha 355,78 ha

celková rozloha obce

697,26 ha

Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území

Základní předpoklady a podmínky vývoje obce jsou dány existujícími hodnotami celého území obce, včetně všech jejich částí. Za nejdůležitější lze považovat vysoké přírodní hodnoty a zvýšený význam pro ochranu přírody, hodnoty kulturní, vysoký význam pro cestovní ruch, rekreaci a sport, zvýšený význam pro zemědělství. 1.

OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT

Budou chráněny přírodní hodnoty v území, zejména údolní niva Slatinného potoka s četnými zákoutími, s mokřady, remízy, loukami, rozptýlenou zelení a přilehlé lesy se skalními výchozy. přírodní hodnoty jsou zahrnuty do návrhu místního systému ekologické stability (viz kapitola i) – navržená místní biocentra, biokoridory a interakční prvky. Nadregionální biocentrum (NRBC 32 návrhem upřesněno, ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru K 39 návrh respektuje. Bude respektován památný strom - dub letní v Jedličné (300 let starý a 24 m vysoký). 2.

meandry a Tyto i další vymezená i Amerika) je

OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT

Nejvýznamnější památkou je původně románský hrad, goticky rozšířený, přestavovaný. Po rekonstrukci od roku 1990 zpřístupněn veřejnosti jako pobočka muzea ve Františkových Lázních. Je zapsanou nemovitou kulturní památkou, areál tvoří brána předhradí, čeledník, stodola, hrad, holubník, kolna, sýpka. Druhou památkou je kostel Sv. Wolfganga s gotickým portálem a sochou Sv. Floriána (v současnosti uložena na hradě) a 15 cennými náhrobními kameny bývalých majitelů. Kostel je dnes v dezolátním stavu, návrh ÚPO jej navrhuje v souladu se záměrem obce na využití pro kulturní účely – pobočku hradní expozice, výstavní kulturní a informační centrum. •

V obci Ostroh bude chráněna kromě vlastních kulturních památek - areálu hradu a kostela sv. Wolfganga hodnota kompozice těchto dominant a zasazení obce v krajině.

•

V obci Poustka bude chráněna hodnota zachovaných usedlostí č.p. 3 a 12 jako příkladu venkovské lidové architektury - chebského statku a tedy stavby typické pro místní ráz.

•

Dále budou chráněny v obou obcích prvky drobné architektury: v Poustce Boží muka vedle č.p. 20, brána statku čp. 10, Boží muka v zahradě čp. 12, v Ostrohu pomník padlých z 1. a 2. světové války u hradu na ppč.403/2, výklenková kaplička na ppč. 371/1, pomník na ppč. 87, dřevěný Husarský kříž na ppč. 55/6, v Drahově kříž (boží muka) na ppč. 501/3.

•

Na území obce bude chráněno středověké tvrziště Poustka, které se nachází na poloostrově v obecním rybníku na pozemku č. 717/3 v Poustce a je chráněno jako území se známými archeologickými nálezy (ÚAN I).

3.

PŘEDPOKLADY DALŠÍHO DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE

Obce zaznamenávaly trvalý pokles počtu obyvatel, který se odráží i v ostatních urbanistických ukazatelích. Počet obyvatel k 1. 1. 2004 činil v Poustce 32, v Ostrohu 85 osob. V současnosti se mírně zvyšuje počet obyvatel zejména v části obce Ostroh a je zde velký zájem o individuální bytovou výstavbu. K zastavení poklesu obyvatel a naopak k jeho nárůstu koncept územního plánu přispívá nabídkou nových ploch pro výstavbu, zlepšení technické infrastruktury a ostatní vybavenosti obce a nabídkou pracovních příležitostí. Při naplnění návrhových ploch je možno uvažovat s nárůstem o cca 120 obyvatel. 4.

DOPRAVNÍ VAZBY

Navržené dopravní řešení na území obce Poustka závisí na řadě faktorů, které jsou považovány za koncepčně ustálené. Podle současných znalostí o území a vývojových předpokladů lze za stabilní označit následující:


27.3.2007

Poustka_zprava_cist •

Stránka č. 10 z 90

Obec ani její části nemají přímou vazbu na železnici.

•

Katastrem sídla je vedena silnice I. třídy ve směru Františkovy Lázně - Aš. Tah je veden ve stabilizované poloze. Z dopravního pohledu není v území konfliktní a v návrhu územního plánu zůstává beze změn (kromě šířkové úpravy – zkapacitnění).

•

Silnice III. třídy jsou dalšími dopravními osami území a jsou součástí lokální silniční sítě. Svůj význam si podrží i ve výhledu. Tahy jsou na území obce stabilizovány a v územním plánu nejsou navrženy žádné další jejich směrové úpravy s výjimkou přeložky silnice před Poustkou. Dopravní zatížení silnic této kategorie není vysoké.

•

Síť místních komunikací detailně zpřístupňuje zastavěné území obce a její části. K novým lokalitám výstavby jsou pak navrženy nové místní komunikace.

5.

HODNOTY URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ

Obec Pouska leží v pohraniční oblasti České republiky v Chebské pánvi, která je součástí širší podkrušnohorské oblasti. Je součástí Karlovarského kraje a její Karlovarsko - chebské sídelní regionální aglomerace, přirozeným spádovým centrem je lázeňské město Františkovy Lázně. Řešené území obce Poustka je možno charakterizovat jako území s historickým osídlením, byť zejména po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce došlo k zániku mnoha zemědělských usedlostí v jak v sídlech, tak zejména rozptýlených v krajině. Hodnoty urbanistické jsou dány lokalizací těchto drobných sídel v krajině, umístěním jednotlivých dominant a hodnotami památkově chráněných objektů. Původní charakter sídelních celků je víceméně zachován a spočívá ve volné zástavbě, tvořené směsicí stavení s historicky cennými objekty lidové architektury a zděnými domy pozdějšího období. Urbanistická struktura sídel je plně poplatná reliéfu území, ve kterém se nacházejí. Místní část Poustka je situována v rovinatějším terénu cca 500 m od silničního tahu Cheb - Aš. Urbanistické členění bylo výrazně změněno stavebními zásahy - výstavbou rozlehlého zemědělského areálu a bytového domu a dvojdomků pro jeho zaměstnance. Jako urbanistickou hodnotou je proto třeba zachovat zbylou část návsi s rybníkem, vlastní náves vymezit pomocí zástavby tak, aby bylo odstraněno negativní působení panelového bytového domu v jejím bezprostředním sousedství. Architektonickou hodnotu zde tvoří zejména zachované měřítko a hmotová struktura původních objektů usedlostí čp. 3 a 12. Urbanistická kompozice místní část Ostroh je plně poplatná dynamickému reliéfu území, který byl vytvořen zářezem Slatinného potoka, a následnému vývoji komunikační sítě, které osídlení rozmístily v několika lokalitách. Potok vytvořil skalní ostroh, na kterém je situován areál hradu Seeberg, v této části je umístěna jedna část zástavby, další je situována na protějším návrší kolem kostela Sv. Wolfganga, který tvoří druhou dominantu obce. Tyto části jsou propojeny pěší cestou přes lávku nad hlubokým údolím potoka. Dopravně jsou propojeny místní komunikací odbočující před stoupáním silnice ke hradu jihovýchodním směrem, kde po překonání potoka v serpentinách stoupá komunikace ke kostelu. Další rozptýlená zástavba je lokalizována u silnice směrem na Františkovy Lázně a severně od hradu v údolí potoka se nachází lokalita rekreačních domků a chat. Součástí Ostroha je i původní osada Drahov vzdálená od kostela cca 500 m jihozápadním směrem po místní komunikaci. Architektonickou hodnotu Ostroha, kromě areálu hradu a kostela, tvoří zejména zachované měřítko a hmotová struktura původních objektů - usedlostí čp. 3, 4, 13, 22, 27, 46, 62 a 64. Tyto urbanistické hodnoty jsou návrhem ÚPO respektovány a je zapotřebí je zohlednit při dalších stupních ÚPD eventuálně v územních rozhodnutích. Návrh rovněž respektuje kulturní a historické hodnoty území a doplňuje ochranu drobných památek.

c)

Návrh urbanistické koncepce

1.

PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ

Urbanistická koncepce řešeného území je navržena s ohledem na funkční určení jednotlivých sídel, respektuje a podporuje význam hodnot přírodních i kulturních v území obou sídel, které mají funkční učení pro trvalé bydlení i pro rekreaci. Urbanistická koncepce je založena převážně na rozvoji funkčních ploch bydlení, vybavenosti a výroby. Rozvoj individuální rekreace se nenavrhuje. Návrh vychází z respektování stávajícího půdorysu a funkčního a prostorového členění obce. Původní požadavek na propojení sídel zástavbou podél komunikací je eliminován nalezením dostatečně velkých rozvojových ploch v kontaktu se současně zastavěným územím obce proto, aby v krajině zůstala sídla jednotlivě zachována tak, jak vychází z jejich historického uspořádání i uspořádání české krajiny typické právě množstvím malých sídel. Rozvoj ploch bydlení je podstatný ve srovnání s ostatními plochami občanské a technické vybavenosti. Oproti konceptu byly navrženy čtyři další plochy pro bydlení, jedna plocha pro sport a plocha pro umístění


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


obnovitelného zdroje energie, vše v souladu se schváleným souborným stanoviskem. Současné zastavěné území obce má jen minimální kapacitní územní rezervy pro intenzifikaci a výhledový rozvoj obce bude vždy podmíněn záborem ZPF. Poustka Nejdůležitějším problémem se jevilo odstranění nepříznivého působení nevymezené návsi s pěkným rybníkem a parčíkem, za kterými se tyčí čtyřpodlažní panelový dům a „slum“ zahrádek jeho obyvatel, který přiléhá až těsně k rybníku. Návrh je veden snahou dát obci v prostoru původní návsi, která je dnes s výjimkou rybníka a parčíku jen průtahem silnice, tvar a tvář a hmotově ji vymezit. Proto zde v místě původní zástavby před panelovým domem navrhujeme plochu pro výstavbu obecního úřadu (7) s potřebným zázemím, které parčík vytvoří předprostor v návaznosti na plochu veřejné zeleně (Z1) a parkoviště pro návštěvníky na prázdné rohové parcele, jinak nevhodné pro výstavbu, na druhé straně silnice. Budova obecního úřadu bude mít vyšší hladinu zástavby a větší měřítko, než sousedící zástavba rodinných domů a spolu s okolní zelení eliminuje negativní působení bytovky. Návrhem je dosaženo odpovídajícího uspořádání a vymezení centra a dnes nevýrazná obec, na které upoutá návštěvníka jen krásný historický chebský statek na návsi, může získat i novou hodnotu pro přivítání návštěvníků projíždějících obcí k hradu Seeberg a zejména i místo pro setkávání obyvatel obce. Od plochy pro občanskou vybavenost pokračuje plocha bydlení (5) za rybníkem mezi lesem a silnicí až k okraji sídla. Další plochy pro bydlení (2, 3, 4) jsou navrženy v této variantě v rámci SZÚO, plocha (1) pak v poloze na něj navazující na konci obce směrem k navrhovanému sběrnému dvoru (9), pro který je navržena nová místní komunikace zpřístupňující tedy i tuto lokalitu. Lokalita po levé straně silnice do Ostroha (6) rovněž navazuje na současně zastavěné území obce. Plochy bydlení v obci, které navazují na hodnotnou historickou zástavbu mají funkční využití pro vesnické bydlení, tj. charakter nízkopodlažní zástavby bude podřízen původnímu venkovskému osídlení. Dnešní plocha zemědělské výroby zůstává zachována jen v části odchovny krůt, zbylá plocha je navržena k využití pro drobnou a řemeslnou výrobu (8) s objekty drobných měřítek a pro plochu pro sport, která umožní díky své rozloze vybudování fotbalového hřiště, které obec nyní postrádá. Severně od plochy výroby mezi účelovou komunikací k vodojemu a silnicí I. třídy je navržena v souladu s požadavkem souborného stanoviska jako plocha technické obsluhy území (TO.1) pro umístění fotovoltaické elektrárny (10). Zvolením tohoto typu obnovitelného zdroje energie na rozdíl od vysokých větrných elektráren nedojde k negativnímu zásahu do krajinného rázu, neboť se jedná o umístění cca 1,5 m vysokých panelů na oploceném pozemku lemovaném ochrannou zelení. Plocha mezi stávající silnicí III. třídy a její přeložkou je navržena pro veřejnou zeleň (Z3) a parkoviště, dále návrh vymezuje plochy veřejné zeleně Z2 mezi místní komunikací ke sběrnému dvoru a sportovištěm a Z4 u bytovky. V prostoru u lesa za bytovkou je umístěna náhradní plocha zahrádek (12) pro její obyvatele. Z dopravní koncepce se urbanistického uspořádání dotýká návrh přeložky silnice 3. třídy, která dnes prochází obcí ve dvou nepřehledných zatáčkách s problematickým průjezdem zejména turistických autobusů směřujících ke hradu Seeberg. Ostroh Více ploch pro bydlení je navrženo v Ostrohu v souladu s vysokým zájmem o výstavbu v této místní části, jejíž komunikační napojení území rozkládajícího se kolem kostela je však problematičtější. Urbanistická struktura v bezprostředním okolí hradu není měněna, navrženy jsou zde pouze dopravní úpravy. Plochy bydlení 13 a 14 jsou navrženy podél silnice z Poustky a na Františkovy Lázně v návaznosti na jednotlivé dnes roztroušené stávající zastavěné plochy. Největší návrhová lokalita pro bydlení (16, 17, 18, 19) je v prostoru u kostela, kde kromě volných parcel v SZÚO jsou navrženy i plochy na něj navazující. Návrh nových obytných lokalit vychází z předpokladu izolované zástavby Vzhledem k dominantě kostela a ochraně historické zástavby jsou tyto plochy zařazeny do funkčního využití jednak pro bydlení vesnické (16, 17, 18) v sousedství stávající zástavby s charakterem objektů podřízených zejména hmotově původnímu venkovskému osídlení a dále pro bydlení individuální (19), kde je možné připustit i výstavbu rodinných domů volného charakteru, přesto se však podřizujícímu měřítku obce. Plochy pro bydlení vesnické jsou dále podrobněji určeny s možností samozásobitelského hospodářství (BV.1), plocha 16 jako bydlení vesnické s podílem rekreačního bydlení (BV.2) vzhledem k současnému využití okolní zástavby. Kromě lokality 16 byla do návrhu doplněna plocha pro bydlení vesnické (15) situovaná u silnice ke hradu. V Drahově je navržena jedna parcela pro smíšenou venkovskou funkci (22) a v souladu se souborným stanoviskem zde byly doplněny ještě lokality 20 a 21 pro stejné funkční využití. Zpracování veškeré následné projektové dokumentace musí vždy vycházet ze stávajícího charakteru bytových objektů (převážně isolovaná nízkopodlažní zástavba) a ze stávajících hodnot území. Plocha s kostelem Sv. Wolfganga je navržena v souladu se záměrem obce na funkční využití pro občanskou


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


vybavenost (23) jako kulturní zařízení s výstavní expozicí - pobočkou hradní expozice, koncertní sál, turistické a informační centrum s parkovou úpravou okolí. V jejím sousedství úzká stávající stavební parcela po bývalé škole již není pro zástavbu určena vzhledem k její poloze při silnici v zatáčce a blízkému sousedství památkového objektu. Již dnes slouží jako zahrada její využití je navrženo jako plocha vyhrazené soukromé zeleně (Z5). Na ploše bývalé odchovny prasat je navrženo funkční využití pro občanskou komerční funkci (24) - (penzion, restaurační zařízení, využití pro turistiku, případně agroturistiku), stejně je navrženo funkční využití i opuštěného statku v izolované poloze severně od Ostroha (25), který je přístupný pro pěší a cyklistickou dopravu účelovou komunikací od hradu a pro automobilovou dopravu po místní komunikaci přes Drahov. V údolí potoka pod obcí je navrženo vzhledem k výhodné konfiguraci terénu vybudování vodní plochy rekreačního rybníka přírodního charakteru (28). Na jeho okraji v mírném svahu s jihozápadní orientací je nově navržena plocha pro neorganizovanou sportovní a rekreační činnost (27). Další nově navržená plocha pro sport (tenisový kut apod.) je navržena v návaznosti na centrum obce u hradu (26). Urbanistická koncepce nepředpokládá rozvoj funkčních ploch individuální rekreace. V Ostrohu jsou rovněž vymezeny v zastavěném území plochy veřejné zeleně. Jedná se o úpravu předprostoru hradu se zastávkou a otočkou autobusu (Z6) a plochu u mostku přes potok severozápadně od hradu (Z7), kde bude vybudována odpočívka s posezením a dětským hřištěm pro cyklisty a turisty v návaznosti na cyklistickou trasu a naučnou stezku. Koncepce dopravy řeší problematickou situaci s dopravou turistů ke hradu a parkováním autobusů i automobilů v otočce autobusu návrhem záchytného parkoviště před stoupáním silnice v místě u odbočky místní komunikace.


27.3.2007

Poustka_zprava_cist



27.3.2007


Poustka_zprava_cist KAPACITA NÁVRHOVÝCH PLOCH PRO BYDLENÍ míst. část

Poustka

číslo plochy 1 2 3 4 5 6 7

Ostroh

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

kód funkce

funkční využití

počet RD

BV.1 BV.1 BV.1 BI BV.1 BI

bydlení vesnické bydlení vesnické bydlení vesnické bydlení individuální bydlení vesnické bydlení individuální

1 1 2 4 6 3

OV.1

občanská vybavenost

0

2

17 42,5 6 3 1 1 1 3 7 1 2 3

2 5

0

1

byt správce

0

1

byt správce

celkem RD/bytů Poustka: celkem obyvatel v RD/bytech Poustka: BI bydlení individuální BI bydlení individuální bydlení vesnické BV.1 bydlení vesnické BV.2 bydlení vesnické BV.1 bydlení vesnické BV.1 bydlení individuální BI SV smíšené využití vesnické SV smíšené využití vesnické SV smíšené využití vesnické

24

OK

25

OK

občanská vybavenost komerční občanská vybavenost komerční

celkem RD/bytů Ostroh: celkem obyvatel v RD/bytech Ostroh: celkem RD/bytů: celkem obyvatel v RD/bytech: celkem obyvatel:

d)

počet bytů

pozn.

obecní úřad- 2 byty

28 2 70 5 45 4 112,5 10,0 122,5

Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití

V současně zastavěném území obce jsou funkční plochy zachovány s výjimkou plochy zemědělského areálu v Poustce, která byla částečně změněna na plochu drobné a řemeslné výroby a na plochu pro sport. Návrh ÚPO definuje podmínky využití navrhovaných funkčních ploch a ploch stávajících. Z hlediska funkce je možno obec zařadit mezi smíšená sídla venkovského typu, kde plochy bydlení a rekreace vytvářejí jeden celek. Vzhledem k tendencím změnit funkční charakteristiku některých rekreačních objektů („chalupy“) opět na funkci obytnou, byla pro tyto objekty (objekty bydlení venkovského BV.1. a objekty bydlení venkovského BV.2.) vytvořena podmínečná možnost tak, aby případná změna funkční charakteristiky rekreačních objektů na objekty trvalého bydlení nebo opačně nebyla podmíněna změnou ÚPO. 1.

HRANICE SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ OBCE

Hranice současně zastavěného území obce (dále jen SZÚO) je vymezena ke dni 19. 8. 2005 v souladu s vyhláškou 13/1994 Sb. 2.

ÚZEMÍ ZASTAVĚNÁ A ZASTAVITELNÁ

Tvoří plochy stabilizované, jejichž funkční a prostorové uspořádání nebude měněno, plochy rozvojové, zahrnující nezastavěné území určené k zastavění a území určené ke změně funkčního a prostorového uspořádání. Plochy jsou určeny pro stanovené druhy funkcí s vymezením přípustných, podmínečně přípustných a nepřípustných staveb a zařízení. Pro všechny funkční plochy platí nepřípustné využití: pokud nesplňují podmínky uvedené pod bodem a) resp. b) nebo nesplňují podmínky stanovené zákonem, ÚPO, jinými obecně závaznými právními předpisy nebo platným správním rozhodnutím, a to buď pro celé správní území nebo pro jeho části. Toto nepřípustné využití je pro některé funkční ještě dále konkretizováno. B: PLOCHY BYDLENÍ BM: bydlení ve vícepodlažních domech a) přípustné:


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


1. vícepodlažní bytové domy s možným malým podílem činností vázaných převážně k bytovému fondu a zařízením drobného obchodu a služeb bez větších nároků na dopravu 2. sociální zařízení pro staré občany 3. zdravotnická zařízení 4. ubytovací zařízení 5. nerušící drobná řemeslnická výroba bez nároku na zábor venkovních ploch pro skladování a odstavování vozidel. b) nepřípustné: 1. stavby a zařízení pro pěstitelskou a chovatelskou činnost. BV: bydlení vesnické BV.1 bydlení vesnické se samozásobitelským zemědělským hospodářstvím a) přípustné: 1. stavby pro bydlení v domech vesnického charakteru doplněné samozásobitelským zemědělským hospodářstvím a stavby pro bydlení se dvěma nadzemními podlažími s využitelným podkrovím (v případě svažité konfigurace terénu) 2. izolované rodinné domy a dvojdomky - bydlení s užitkovými zahradami a chovem drobného zvířectva pro vlastní potřebu a stavbami s funkcí doplňkovou pro činnosti pěstitelské a chovatelské, u nových staveb striktně s odstavováním a garážováním vozidel na vlastním pozemku 3. drobná zařízení obchodu, služeb, stravování a ubytování, sociální péče a zdravotnictví 4. jiné nerušící služby a zařízení řemeslné výroby bez negativních vlivů na bytovou zástavbu 5. stavby rekreačních domků. b) nepřípustné: 1. stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu komerčního charakteru. BV.2 bydlení vesnické s podílem rekreačně využívaných objektů a) přípustné: 1. izolované nízkopodlažní rodinné domy a rekreační domky (jedno nadzemní podlaží s využitelným podkrovím) s plochami zahrad a izolované rodinné domy a rekreační domky se dvěma nadzemními podlažími s využitelným podkrovím (v případě svažité konfigurace terénu) 2. služby pro turistiku a cestovní ruch, 3. drobná zařízení obchodu, služeb, stravování a ubytování, sociální péče a zdravotnictví, 4. jiné nerušící služby a zařízení řemeslné výroby bez negativních vlivů na obytnou zástavbu BI: bydlení individuální a) přípustné: 1. bydlení v nízkopodlažních izolovaných rodinných domech (jedno nadzemní podlaží s využitelným podkrovím) s možným malým podílem činností vázaných převážně k obytné funkci, rodinné domy o dvou nadzemních podlažích nebo dvou nadzemních podlažích s využitelným podkrovím (v případě svažité konfigurace terénu), u nových staveb striktně s odstavováním a garážováním vozidel na vlastním pozemku 2. drobná zařízení obchodu, služeb, stravování a ubytování, sociální péče a zdravotnictví 3. jiné nerušící služby a zařízení řemeslné výroby bez negativních vlivů na obytnou zástavbu. R: PLOCHY REKREACE SPORTU A ZÁBAVY RI: rekreace individuální a) přípustné: 1. rekreační chaty a rekreační domky s maximálně jedním nadzemním podlažím a podkrovím a s nimi spojené zahrady s drobnými stavbami s funkcí doplňkovou ke stavbě hlavní (do 16m 2 zastavěné plochy). b) nepřípustné: 1. stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu, drobnou výrobu a služby, řemeslnou výrobu 2. stavby zahrádkářských chat a stavby pro pěstitelskou a chovatelskou činnost 3. stavby pro bydlení RZ: zahrádkářské osady a) přípustné: 1. stavby zahrádkářských chat 2. zahrady 3. stavby a zařízení pro drobnou pěstitelskou činnost b) nepřípustné: 1. stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu, drobnou výrobu a služby, řemeslnou výrobu 2. stavby pro bydlení 3. stavby občanské vybavenosti komerčního i nekomerčního charakteru


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


RS: sport a) přípustné: 1. plochy pro rekreační sport a rekreačně sportovní společenské akce, venkovní sportovní areály a hřiště, dětská hřiště, areály zdraví a služby činnosti spojené s aktivní nebo pasivní regenerací lidského organismu a zařízení spojené s touto činností (sociální zařízení) b) podmínečně přípustné: 1. ostatní sportoviště v samostatných objektech (kuželny apod.) pokud je plocha umístěna v zastavitelném území obce, stavby a zařízení pro občerstvení (do 16 m2 zastavěné plochy). O: PLOCHY OBSLUŽNÉ SFÉRY, OBČANSKÉHO A VEŘEJNÉHO VYBAVENÍ OV: občanská vybavenost nekomerčního charakteru OV.1 plochy veřejné správy pro správní a obslužné činnosti obce a) přípustné: 1. stavby pro správu a řízení, administrativní činnost, kulturu, vzdělávací a klubovou činnost, infocentrum 2. sociální bydlení, ubytovací zařízení 3. stavby skladů a technického zázemí jako součást staveb a zařízení uvedených v bodech 1. a 2. OV.2 plochy kultury a) přípustné: 1. stavby pro kulturní, vzdělávací, koncertní, spolkovou, církevní a nadační činnost, galerie, muzea, výstavní síně, vzdělávací, knihovnické a turistické informační služby a potřebná zařízení sloužící tomuto využití, 2. stravovací zařízení, jako součást staveb a zařízení uvedených v bodě 1. OK. občanská vybavenost komerčního charakteru a) přípustné: 1. stavby stravovacích, ubytovacích a hotelových provozů a pro poskytovaní služeb pro cestovní ruch s maximálně dvěma nadzemními podlažími (v případě svažité konfigurace terénu) 2. stavby pro poskytování rehabilitačních a lázeňských služeb, penzióny pro seniory a domovy důchodců 3. stavby pro bydlení, určené pro správce, vlastníka či nájemce zařízení uvedených v bodech 1. a 2. a) podmínečně přípustné: 1. doplňková obchodní zařízení, stavby a zařízení pro agroturistiku, administrativní a správní provozy, s maximálně dvěma nadzemními podlažími s využitelným podkrovím b) nepřípustné: 1. ubytovací zařízení azylové a zařízení pro nepřizpůsobivé občany. D: PLOCHY DOPRAVNÍ OBSLUHY DO: dopravní obslužná zařízení DO.1 záchytná parkoviště, parkoviště a odstavné plochy a) přípustné: 1. záchytná parkoviště, parkoviště a odstavné plochy na úrovni terénu a dopravní zařízení. T: PLOCHY TECHNICKÉ OBSLUHY ÚZEMÍ TO: zařízení technické obsluhy území TO.1 a) přípustné: 1. obnovitelný zdroj energie – fotovoltaická elektrárna s ochrannou zelení umístěnou v areálu, technické zázemí a zařízení nezbytné pro provozování této elektrárny, b) nepřípustné: 1. větrná elektrárna, jakékoliv jiné stavby nesloužící určenému funkčnímu využití, sklady, objekty zemědělské výroby, drobné výroby a služeb a řemeslné výroby, hromadné garáže. TO.2 a) přípustné: 1. stavby a zařízení pro technické služby obce, nakládání s odpadem a údržbu TO.3 a) přípustné: 1. mechanicko biologická čistírna odpadních vod. S: PLOCHY SMÍŠENÉHO VYUŽITÍ


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


SV: plochy smíšeného využití vesnického typu a) přípustné: 1. stavby pro bydlení vesnického typu s podílem hospodářské složky, zástavba v měřítku hospodářských usedlostí s bydlením, 2. služby pro agroturistiku (ubytování, stravování), 3. stavby pro řemeslnou výrobu, pro činnosti pěstitelské a chovatelské, bez negativních vlivů na okolní zástavbu 4. stavby pro drobnou výrobu a služby bez negativních vlivů na obytnou zástavbu. V: PLOCHY VÝROBY VD: plochy drobné a řemeslné výroby a) přípustné: 1. stavby pro drobnou výrobu a služby, stavby pro řemeslnou výrobu 2. stavby a zařízení pro nevýrobní služby, servisní provozy a sklady v objektech drobných měřítek bez negativních vlivů na okolní zástavbu, s podmínkou umístění ochranné zeleně 3. administrativní a obchodní zařízení výrobních zařízení 4. stavby pro bydlení a sociální bydlení 5. stavby a zařízení správní, administrativní a kulturní 6. parkovací a odstavné plochy nákladních vozidel uvnitř areálů 7. čerpací stanice PHM na nekomerční bázi. VZ: plochy zařízení zemědělské výroby VZ.1. zemědělské areály živočišné výroby a) přípustné: 1. zemědělské stavby, zařízení, služby a sklady zemědělské výroby s možnými rušivými účinky na okolí s podmínkou umístění ochranné zeleně 2. zařízení drobné výroby a služeb, řemeslné výroby a nevýrobních služeb, které nepřekračují stanovené limity z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí. b) podmínečně přípustné: 1. byty pohotovostní a služební, určené pro správce, vlastníka či nájemce zařízení uvedených v bodech 1. a 2. 3.

PLOCHY NEZASTAVITELNÉ V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ

Z: PLOCHY ZELENĚ A VODNÍCH PLOCH A TOKŮ v zastavěném území ZS: plochy sídelní zeleně ZS.1 plochy veřejné zeleně Jedná se o nezastavitelné území obce s funkcí relaxační; veřejně přístupné plochy, na kterých lze umístit pouze okrasnou, záměrně vytvořenou a udržovanou zeleň a dále drobnou architekturu a mobiliář (lavičky, dětská hřiště, herní prvky apod.), při zachování primární funkce zeleně. ZS.2 zeleň vyhrazená Jedná se o plochy zahrad, které nemohou být z důvodu limitů technických, kulturních, přírodních nebo kompozičních zastavěny. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Jedná se o nezastavitelné plochy v zastavitelném území, jedná se o plochy lesního půdního fondu. ÚZEMÍ CHRÁNĚNÁ A OCHRANNÁ Jedná se o plochy systému ekologické stability (ÚSES). 4.

PLOCHY NEZASTAVĚNÉ (KRAJINA)

Přírodně krajinnými, výjimečně zastavitelnými, územími se pro účely územně plánovací dokumentace rozumí území, která nejsou souvisle zastavěna, ani jinak intenzívně urbanizována. Jedná se o území, až na výjimky, ve své podstatě nezastavitelná. Výjimky převážně tvoří liniové stavby technické infrastruktury a stavby související s plněním funkce dané níže popsané funkční plochy. Rozsah přípustných, podmínečně přípustných nebo nepřípustných staveb, zařízení, činností a dějů je určen tímto předpisem a obecně závaznými právními předpisy.


27.3.2007


Poustka_zprava_cist Soubor přírodně krajinných ploch zahrnuje:

ÚZEMÍ PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU Jedná se o nezastavitelné plochy mimo zastavěné a zastavitelné území. Je tvořeno zemědělským půdním fondem - plochami orné půdy, trvalých travních porostů, zahradami a sady v krajině. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Jedná se o nezastavitelné plochy mimo zastavěné a zastavitelné území. Jedná se o plochy lesního půdního fondu. PLOCHY OSTATNÍ KRAJINNÉ ZELENĚ Jedná se o ostatní rozptýlenou zeleň, plochy alejí, remízků, plochy doprovodné zeleně podél komunikací a vodních toků, plochy ochranné zeleně, jimiž se rozumí části přírody a krajiny plnící ochrannou funkci. VODNÍ PLOCHY Jedná se o významné vodní plochy a vodoteče a mokřiny. ÚZEMÍ CHRÁNĚNÁ A OCHRANNÁ Jedná se o území chráněná, území ochranných pásem a plochy systému ekologické stability (ÚSES).

e)

Limity využití území včetně stanovených záplavových území

1.

LIMITY VSTUPNÍ

Ochrana přírody a krajiny • památný strom – dub letní v Jedličné včetně ochranného pásma 20 m od paty kmene stromu územní systém ekologické stability •

ochranná zóna nadregionálního biokoridoru K 39

•

nadregionální biocentrum NRBC 32 - Amerika

•

významné krajinné prvky ze zákona - lesy, vodní toky, rybníky, mokřiny, břehové porosty

Ochrana lesa •

ochranné pásmo 50 m od kraje lesa

Ochrana nerostných surovin •

ložisko hnědého uhlí Chebská pánev (č. lož. B 3080700)

Ochrana přírodních léčivých zdrojů •

ochranné pásmo stupně II.A a II.B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně

Ochrana podzemních a povrchových vod •

celé řešené území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les

•

obě řešená katastrální území 726 605 Ostroh a 726 613 Poustka u Františkových Lázní jsou zařazena mezi zranitelné oblasti

•

podél koryt vodních toků bude ponechán volný pruh o šířce min. 6 m pro správu a údržbu toku

Ochrana památek nemovité kulturní památky OSTROH: •

rejstř. č. 45571/4-114

•

rejstř. č. 23348/4-115

Hrad Seeberg - brána předhradí, čeledník, stodola, hrad, holubník, kolna, sýpka kostel sv. Wolfganga - kostel s gotickým portálem, socha sv. Floriána

Ochrana dopravní infrastruktury pozemních komunikací •

silniční ochranné pásmo činí:


27.3.2007


Poustka_zprava_cist -

50 m kolmo od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I.třídy a ostatních místních komunikací I. třídy 15 m kolmo od osy vozovky nebo od osy přilehlého pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy

Ochrana technické infrastruktury zásobování vodou •

ochranná pásma trubních vedení veřejných vodovodů a kanalizací činí 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí, resp. stoky investice v půdním fondu • plochy s evidovaným odvodňovacím systémem zásobování elektrickou energií Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti mřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: •

•

u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně - pro vodiče bez izolace - pro vodiče s izolací základní - pro závěsná kabelová vedení u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně

7m 2m 1m 12 m

•

ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti. U stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí činí 7 m. zásobování plynem Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, vymezený svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. • ochranné pásmo vysokotlakých plynovodů činí 4 m na obě strany od půdorysu Bezpečnostním pásmem (vzdálenost od objektů zástavby) se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. • bezpečnostní pásma plynovodu do dimenze DN 250 činí 20 m na každou stranu plynovodu telekomunikace • ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení radiokomunikace •

2.

u radioreléových tras musí být zachována přímá viditelnost a u jejich koncových bodů je vymezeno ochranné pásmo o poloměru 500 m, kde nesmí být umístěn rušivý zdroj elektromagnetického vlnění LIMITY VÝSTUPNÍ

Ochrana přírody a krajiny územní systém ekologické stability •

místní biocentrum č. 1 - Za Křížem a č. 2 - V rybnících

•

místní biokoridory č. 1, 2, 3, 4, 5

•

interakční prvky č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7


ochranné pásmo přeložky silnice III. třídy

Ochrana technické infrastru ktury zásobování vodou • ochranná pásma trubních vedení veřejných vodovodů činí 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí odvádění a čištění odpadních vod •

ochranná pásma trubních vedení kanalizací činí 1,5 m od vnějšího líce stěny stoky

• ochranné pásmo mezi čistírnou odpadních vod a souvislou bytovou zástavbou činí 50 m zásobování elektrickou energií Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti mřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany •

u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně


27.3.2007


Poustka_zprava_cist -

pro vodiče bez izolace pro vodiče s izolací základní pro závěsná kabelová vedení

7m 2m 1m

•

ochranné pásmo elektrické stanice u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí činí 7 m. zásobování plynem Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, vymezený svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. •

ochranná pásma činí: u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1 m na obě strany od půdorysu, u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu, u technologických objektů 4 m na obě strany od půdorysu Bezpečnostním pásmem (vzdálenost od objektů zástavby) se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. •

bezpečnostní pásma plynovodu do dimenze DN 250 činí 20 m na každou stranu plynovodu

•

bezpečnostní pásmo vysokotlaké regulační stanice (VTL RS) činí 10 m


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

f)

Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území míst. část

číslo lokality

kód funkce

funkční využití

rozloha v ha

1

BV.1

bydlení vesnické

0,1601

2

BV.1

bydlení vesnické

0,1152

3

BV.1

bydlení vesnické

0,3518

4

BI

bydlení individuální

0,8893

5

BV.1

bydlení vesnické

1,2202

6

BI


0,7068

7

OV.1

občanská vybavenost správní

0,1779

veřejná správa OBECNÍ ÚŘAD

8

VD

výroba drobná

1,2985

DROBNÁ VÝROBA

9

TO.2

technická obsluha

0,1235

SBĚRNÝ DVŮR

10

TO.1

technická obsluha

3,7505

FVE - obnovitelný zdroj energie

11

RS

rekreace, sport

0,5840

SPORT

12

RZ

zahrádkářské osady

0,1756

náhradní zahrádky

13

BI


1,1024

14

BI


0,4809

15

BV.1

bydlení vesnické

0,1564

16

BV.2

bydlení vesnické

0,2132

17

BV.1

bydlení vesnické

0,1999

18

BV.1

bydlení vesnické

0,4851

19

BI


1,4013

20

SV

smíšené využití vesnické

0,2090

21

SV


0,3112

22

SV


0,5402

Poustka

Ostroh

23

OV.2

24

OK.1

25

OK.1

26

RS

27

RS

28

občanská vybavenost kultura občanská vybavenost komerční občanská vybavenost komerční

1.

rekreační

0,2900

kulturní zařízení

0,2998

bývalý prasečák

0,6462

bývalý statek

rekreace, sport

0,1120

hřiště

rekreace, sport

0,5085

sport

vodní plocha

2,7481

sportovně rekreační vodní plocha

celkem:

g)

poznámka

19,2576

Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY

Návrh dopravního řešení vychází z podkladů a požadavků zástupců obce, orgánů a organizací státní správy a institucí; je v souladu se schváleným zadání.


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


Silniční síť Nadřazená vnější silniční síť je na území sídla zastoupena tahy silnic první a třetí třídy. Poloha silnic se v návrhu územního plánu nemění. V rámci komplexního zkapacitnění a rekonstrukce silnice I/64 vedené z Františkových Lázní do Aše a na hraniční přechod je navrženo rozšíření dopravního prostoru pro kategorii silnice S 11,5/80. Rozšíření silnice je navrženo v rámci stávajícího ochranného pásma. přehled navržených úprav na silnicích • • •

Zkapacitnění silnice I/64 v Poustce (D1). Rozšíření dopravního prostoru v rámci komplexního zkapacitnění a rekonstrukce silnice I/64 vedené z Františkových Lázní do Aše. Přeložka silnice III/21326 v Poustce (D2). V úseku silnice mezi Poustkou a Ostrohem je navrženo rozšíření profilu vozovky, odpovídající kategorii S 6,5/50 (D4).

Síť místních komunikací Navržené obslužné komunikace mají funkční třídu C a zpřístupňují jednotlivé části území a konkrétní objekty nové výstavby. V územním plánu jsou nově navrženy přístupové trasy k lokalitám rodinných domů, vybavenosti a výroby. Případné rekonstrukce krytů vozovek a další drobné úpravy komunikací nejsou předmětem řešení územního plánu resp. spadají pouze do směrné části územního plánu. přehled navržených místních komunikací •

Místní komunikace (D5) v Poustce. Napojuje přeložku silnice třetí třídy v nové křižovatce odbočkou na původní silnici. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C.

•

Místní komunikace k lokalitě 1, 8, 9, 11 v Poustce (D3). Obslužná místní komunikace zpřístupňuje uvedené lokality (bydlení, sběrný dvůr, výroba, hřiště). Je navržena jako pokračující úsek stávající slepé MK k zástavbě rodinných domů. Komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C.

•

Místní komunikace k lokalitě č. 8 v Poustce (D20). Obslužná místní komunikace zpřístupňuje lokalitu určenou pro výrobu. Je napojena na přeložku silnice třetí třídy v nové křižovatce s odbočkou k původní silnici. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C.

•

Místní komunikace k podniku zemědělské výroby v Poustce (D21). Nová obslužná místní komunikace nově zpřístupňuje stávající lokalitu vzhledem k navržené přeložce silnice třetí třídy. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C.

•

Místní komunikace k lokalitě 3 v Poustce (D22). Nová obslužná místní komunikace zpřístupňuje lokalitu určenou pro výstavbu rodinných domů. Je napojena na stávající přístupovou komunikaci vedenou k bytovkám. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C.

•

Napojení lokality 5 v Poustce. Nová obslužná místní komunikace zpřístupňuje lokalitu určenou pro výstavbu rodinných domů. Je napojena na stávající průtah silnice třetí třídy v zástavbě obce. Navržená komunikace bude řešena v rámci plochy pro výstavbu jako obousměrná odpovídající funkční třídě C.

•

Místní komunikace k lokalitě 5 resp. k lokalitě 7 v Poustce. Nová obslužná místní komunikace zpřístupňuje lokalitu určenou pro občanskou vybavenost a zčásti pro bydlení. Je napojena na stávající přístupovou komunikaci k bytovkám. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C.

•

Místní komunikace k lokalitě 4 v Poustce. Nová obslužná místní komunikace zpřístupňuje lokalitu určenou pro bydlení. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C.

•

Vjezdy k lokalitě 6 v Poustce. Vjezdy na jednotlivé parcely lokality určené pro výstavbu rodinných domů jsou navrženy přímo z průtahu silnice třetí třídy (silnice je vedena v zastavitelné části obce).

•

Výhybny na místní komunikaci u budoucího rybníka v Ostrohu (D10). V úzkých profilech vozovky místní komunikace jsou navrženy výhybny.

•

Výhybna na místní komunikaci v západní části Ostrohu (D11). V úzkém profilu vozovky místní komunikace je navržena výhybna.

•

Vjezdy k lokalitám 13, 14 a 15 v Ostrohu. Vjezdy na jednotlivé parcely lokalit určených pro výstavbu rodinných domů jsou navrženy přímo z průtahu silnice třetí třídy (silnice je vedena v zastavitelné části obce).

•

Místní komunikace k lokalitě 27 v Ostrohu (D12). Nová přístupová komunikace obsluhuje lokalitu určenou pro sportovní aktivity. Komunikace je ukončena slepě. Je obousměrná a odpovídá funkční třídě C.

•

Místní komunikace k lokalitě 22 v Ostrohu (D19). Nová přístupová komunikace zpřístupňuje lokalitu určenou pro výstavbu. Komunikace je ukončena slepě. Je obousměrná a odpovídá funkční třídě C.

•

Místní komunikace k lokalitě 16 (D18). Nová obslužná místní komunikace zpřístupňuje lokalitu


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


určenou pro výstavbu rodinného domu. Je napojena na stávající přístupovou komunikaci vedenou do jižní části zastavěné obce v Ostrohu. Komunikace je ukončena slepě. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C. •

Místní komunikace k lokalitě 19. Nová obslužná místní komunikace zpřístupňuje lokalitu určenou pro výstavbu rodinných domů. Je napojena na stávající přístupovou komunikaci vedenou do jižní části zastavěné obce v Ostrohu. Komunikace je ukončena slepě obratištěm. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C.

•

Místní komunikace k lokalitě 18 v Ostrohu. Nová obslužná místní komunikace zpřístupňuje lokalitu určenou pro výstavbu rodinných domů. Je napojena na stávající přístupovou komunikaci vedenou do jižní části zastavěné obce v Ostrohu. Komunikace je ukončena slepě. Navržená komunikace je obousměrná a odpovídá funkční třídě C.

Železniční síť Železniční doprava není v řešeném území zastoupena. Ostatní dopravní síť zemědělská doprava Je provozována po účelových komunikacích a zčásti využívá lokálních silnic III. třídy resp. i místních komunikací v okrajových částech obce. V návrhu územního plánu obce zůstává systém účelových komunikací a polních cest zachován. Nově je navržena účelová komunikace k vodnímu zdroji v Poustce (D6), která obslouží i nově navrženou plochu pro vybudování fotovoltaické elektrárny. účelové komunikace Napojení čistírny odpadních vod v Ostrohu je novou účelovou komunikací (D13).


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


pěší doprava Současný provoz pěších je soustředěn do prostoru občanské vybavenosti v obci, u autobusových zastávek, u hradu apod. Tento trend bude zachován i v návrhu. V obci nejsou navrženy (kromě doprovodných chodníků u nových MK v rozvojových lokalitách, které budou součástí navržené komunikace) žádné další samostatné pěší komunikace. V Ostrohu je navržena naučná stezka „Okolí hradu Seeberg“ v malé a velké trase. Mezi silnicí na Františkovy Lázně a místní komunikací vedoucí ke kostelu je před odbočkou ke sportovně rekreační ploše navrženo pěší propojení. cyklistická doprava Na území obce nejsou kromě stávajících vyznačených cyklistických tras (regionální č. 36 a místní č. 2057) nové samostatné cyklistické stezky navrženy. Klidová doprava Plochy klidové dopravy se obecně navrhují v souladu s potřebami sídla zajistit vhodné odstavování a parkování vozidel v dostupných vzdálenostech od objektů vybavenosti a bydlení. V návrhu územního plánu obce je držen předpoklad, že parkování a odstavování vozidel u rodinných domů bude prováděno na vlastních pozemcích majitelů domů. V obci jsou navržena: parkoviště v centru Poustky o kapacitě P 10 - (D7) parkoviště v centru Poustky u vjezdu do obce o kapacitě P 12 (D8) záchytné parkoviště před Ostrohem u sil. třetí třídy o kapacitě P 24 a BUS 2 (D9) parkoviště u hradu o kapacitě P 10 (D14) parkoviště v Ostrohu u kostela o kapacitě P 10 (D 15) a kapacitě P 7 (D 16) Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob zůstává v návrhu beze změn. Linky autobusové dopravy budou zachovány. Nově je přemístěna zastávka v prostoru obratiště u hradu. Dopravní vybavenost Do skupiny objektů a zařízení dopravní vybavenosti se řadí opravárenské provozovny a objekty poskytující služby motoristům. V obci nejsou žádné nové objekty dopravní vybavenosti navrženy. 2.

NÁVRH KONCEPCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

Rozvoj Obce Poustka s místní částí Ostroh včetně Drahova je podmíněn mimo jiné existencí a stavem infrastruktury vodního hospodářství zejména rozšířením vodovodu a vyřešením způsobu likvidace splaškových vod. Odtokové poměry hydrologie Větší část katastrálního území Poustka u Františkových Lázní náleží do povodí Labe (tok I. řádu), povodí Ohře (tok II. řádu) a přímo je odvodňuje vodoteč Slatinný potok (tok III. řádu) resp. bezejmenná vodoteč a meliorační systém do ní zaústěný (číslo hydrologického pořadí 1-13-01-019). Severovýchodní část odvodňuje bezejmenná vodoteč zaústěná do Stodolského potoka. Toto území náleží do povodí Labe (tok I. řádu), povodí Ohře (tok II. řádu) a Stodolského potoka (tok III. řádu). Číslo hydrologického pořadí tohoto povodí je 1-13-01030. V katastrálním území Ostroh se kromě Slatinného potoka v území se vyskytuje několik periodických toků, které do něj odvádějí srážkovou vodu z okolí. Vzhledem k výškově svažitému terénu jsou povrchové odtoky vody z okolí rychlé. Řešené území se nachází v hydrogeologickém rajónu 611. Roční srážkový úhrn dosahuje hodnot kolem 800 mm.


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


Ochranná pásma Území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les (nařízení vlády č. 85/1981 Sb.) a v ochranném pásmu stupně II A a II B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně (nařízení vlády č. 152/1992 Sb. a zákon č. 164/2001 Sb.), která budou respektována. Zranitelné oblasti Celé území obce se nachází na území zranitelných oblastí. Tyto jsou stanoveny nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Ve zranitelných oblastech jsou stanoveny povinné způsoby hospodaření, tzv. akční programy. Tato opatření uvedená v akčních programech musí zajistit, aby v žádném zemědělském podniku ve zranitelné oblasti nebylo překročeno určité množství aplikovaných statkových hnojiv na hektar za rok. Odvádění dešťových vod stav Poustka Srážkové vody vzhledem k relativně malým zpevněným plochám a nízkým odtokovým součinitelům z travnatých a zalesněných nečiní zásadní problémy. Z tohoto důvodu v obci není kanalizační systém pro odvod srážkových vod. Občasné problémy způsobují po terénu tekoucí srážkové vody z výše položených nezalesněných ploch severozápadně od obce. Tyto vody poškozují silnici z Poustky do Ostrohu. Ostroh Srážkové vody jsou vzhledem ke konfiguraci terénu odváděny povrchově strouhami ústícími do vodoteče protékající osadou. Zalesněné okolí osady a malé zpevněné plochy nezpůsobují ve většině případů větší problémy s odváděním dešťových vod. Problémy nastávají pouze v území severně od hradu, kde ze strmého svahu dochází k nátokům srážkových vod na místní komunikaci a následně na silnici mezi penziony. návrh odvádění dešťových vod Způsob odvádění resp. likvidace srážkových vod ze stávajících komunikací, střech a zpevněných ploch v Poustce i Ostrohu zůstane zachován. Dešťové vody z nově vzniklých zpevněných ploch a střech budou zasakovány nebo jiným vhodným způsobem zadrženy v krajině. Přímé odvádění dešťových vod do vodoteče je možné pouze ve výjimečných případech. Přítok srážkových vod ze stráně severně od hradu v Ostrohu bude minimalizován odkloněním vod z obslužné komunikace. Protipovodňová opatření Povodeň v Poustce vzhledem k její poloze prakticky nepřipadá v úvahu. Jako ochrana proti přívalovému dešti a bezprostředně po něm, kdy vody z výše položených nezalesněných ploch natékají na silnici na západním okraji obce, bude v tomto prostoru prohlouben a opevněn silniční příkop. Povodeň v Ostrohu se může dotknou pouze několika domů a objektů technické infrastruktury v údolí Slatinného potoka. Problém lokální zátopy se může vyskytnout při přívalovém dešti v údolnicích toků. Jako ochrana proti tomu je opatření, že v korytech občasných toků nebudou stavěny žádné překážky. Vodní plochy Stávající rybník v Poustce je v dobrém technickém stavu a není vyjma odbahnění třeba přijímat žádná opatření k jeho úpravě. Stávající rybník pod hradem v Ostrohu je pro havarijní stav hráze vypuštěn. Obnova a odbahnění rybníka je resp. zásadní oprava hráze jsou připravovány. Na jižním okraji osady Ostroh na pravém břehu Slatinného potoka je navržena nová vodní plocha přírodního charakteru (rybník). Vodní plocha by měla sloužit především k rekreačním účelům, zadrží vodu v území a bude významným krajinotvorným prvkem. Rybník bude mít plochu cca 3,0 ha, bude napájen přítokem ze Slatinného potoka a vypouštěcí potrubí bude ústit opět do Slatinného potoka. Zásobování pitnou vodou stav Poustka Stávající vodovod v Poustce je napájen z místního zdroje – prameniště nacházejícího se cca 700 m západně od středu obce. Vydatnost tohoto zdroje je 2,0 l/s (170 m 3/den). Voda z prameniště odtéká gravitačně potrubím DN 80 do čerpací stanice s předřazenou akumulační jímkou o objemu 10,0 m3. Čerpací stanice s akumulací se nacházejí v lese na jihozápadním okraji obce. Voda z čerpací stanice je přes spotřebiště čerpána potrubím 6/4“ do vodojemu vzdáleného cca 800 m severozápadně od obce. Vodojem má objem 20,0 m3 a maximální hladina je cca 530 m.n.m. Nadmořská výška spotřebiště je 510 až 516 m.n.m. a hydrostatický tlak dosahuje hodnot 1,5 až 2,0 baru. Hydrodynamický tlak kolísá kolem této tlakové úrovně. Doba chodu čerpadla v čerpací stanici je nastavena časově a vždy po načerpání požadovaného množství vody do vodojemu je čerpadlo uvedeno do klidu.


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

Výměna vody ve vodojemu je zajištěna jednak přerušovaným čerpáním a jednak přítokem vody v množství cca 0,2 l/s z dalšího prameniště nedaleko od vodojemu. Na vodovod v Poustce jsou napojeny přibližně 2/3 bydlících obyvatel, provozovatel autodopravy a drůbežárna na severním okraji obce. Ostatní spotřebiště v Poustce jsou zásobována z individuálních studní. Zdroj vody nemá vyhlášené ochranné pásmo II. stupně. Ostroh V současné době je vodovod v Ostrohu napájen z místního zdroje – prameniště nacházejícího se západně v lokalitě Drahov. Vydatnost tohoto zdroje se odhaduje na 0,3 l/s. Voda z prameniště odtéká potrubím PE 6/4“ do spotřebiště resp. do dvou zesilovacích stanic. Jedna zásobuje areál hradu a druhá dva soukromé penziony a několik přilehlých domů. Kapacita zdroje je pro stávající spotřebiště postačující. Obyvatelé Ostrohu jsou pitnou vodou zásobováni většinou z domovních studen. Dalším současně využívaným zdrojem pitné vody je obecní studna u rybníčku u silnice na Františkovy Lázně, odkud je tažen vodovod k domkům v prostoru bývalé drůbežárny. Ani jeden zdroj vody pro osadu Ostroh nemá vyhlášené ochranné pásmo II. stupně a jejich parametry to nevyžadují. návrh koncepce zásobování pitnou vodou Vydatnost zdroje v Poustce je s rezervou postačující pro zásobování Poustky i Ostrohu pitnou vodou. Stávají potrubí vedoucí z prameniště v Poustce do čerpací stanice (ČS) s akumulací 10 m 3 (nadmořská výška 508 m.n.m.) jsou v dobrém technickém stavu a budou bez větších úprav využívány i nadále. Vedle akumulace bude zřízena nová automatická čerpací stanice (ATS) pro zajištění vyhovujících tlakových poměrů pro celé spotřebiště Poustky včetně rozvojových ploch, jehož nadmořská výška je 510 až 518 m.n.m. Z automatické tlakové stanice bude voda do spotřebiště dopravována vodovodním řadem DN 80 a na něj navazujícími řady DN 80, DN 50 a DN 40. Potrubí v dimenzi DN 80 umožní v případě využít vodovodu i k vedení požárního zásahu. Návrh nového rozvodu pitné vody řeší napojení všech stávajících i navrhovaných funkčních ploch pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu i sport v Poustce i v Ostrohu. Ostroh bude napojen na vodovod v Poustce, voda do Ostrohu bude přivedena vodovodním řadem DN 80. K distribuci poslouží na něj navazující řady DN 80 a DN 40. Potrubí v dimenzi DN 80 umožní v případě potřeby využít vodovodu i k vedení požárního zásahu. Tlak vody v nejníže položených místech Ostrohu bude individuálně redukován (tlaková čára hydrostatického tlaku bude na úrovni 543 m.n.m.), což vyplývá z nadmořské výšky spotřebiště 475 až 515 m.n.m. Návrh nového rozvodu pitné vody řeší napojení všech stávajících i navrhovaných funkčních ploch pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu i sport v Poustce i v Ostrohu. Drahovský zdroj bude opuštěn a voda, která tak nebude využívána bude natékat do rybníčku, resp. do vodoteče. Vodní zdroj, který se nachází v k.ú. Poustka u Františkových Lázní a slouží pro sousední část obce s místním názvem Dvoreček bude zachován. Požární voda Poustka Odebírat požární vodou je v současné době možné z rybníka nacházejícího se přibližně ve středu obce. Pro odběr vody v zimním období bude zřízen na jeho břehu standardní odběrný objekt. Po realizaci vodovodu ve smyslu výše popsaného návrhu obecního vodovodu bude požární vodu v množství 4,0 l/s možné odebírat i z navrženého vodovodu resp. z hydrantů na řadu DN 80 na něm. Ostroh Odebírat požární vodou je v současné době možné ze Slatinného potoka. Pro odběr požární vody budou na břehu toku zřízeny dva standardní odběrné objekty, jeden u hráze stávajícího rybníka a druhý u silničního mostku přes Slatinný potok. Dalšími zdroji požární vody bude rybníček v blízkosti zesilovací stanice pro penziony a rybníček u zástavby u silnice na Františkovy Lázně na východním okraji osady. V lokalitě Drahov je k dispozici rybník. Pro odběr vody v zimním období bude zřízen na jeho břehu standardní odběrný objekt. Pro vedení požárního zásahu bude přednostně využíváno těchto zdrojů vody. Návrh koncepce obecního vodovodu je řešen tak, aby bylo požární vodu v množství 4,0 l/s, které je potřebné pro vedení požárního zásahu v území zastavěném rodinnými domy, možné odebírat i z vodovodu resp. z hydrantů na řadu DN 80. TABULKA potřeba pitné a požární vody cílový stav, přepočteno na EO Poustka EO

spec. spotř.


spotř. za den

27.3.2007


Poustka_zprava_cist

počet obyvatel rozvoj bydlení podnikání rozvoj podnikání občanská vybavenost rozvoj občanské vybavenosti Qprům

111 45 10 10 5 5

Qprům v l/s Qd (k=1,5) v l/s Qhod (k=1,8) v l/s

0.31 0.47 0.85

požární voda v l/s (nepředpokládá se souběh s odběrem pitné vody)

4.0

m3/os. a den 0.15 0.15 0.15 0.15 0.15 0.15


m3 16.7 6.8 1.5 1.5 0.8 0.8 27.2

27.3.2007

Poustka_zprava_cist



27.3.2007


Poustka_zprava_cist Ostroh EO počet obyvatel rozvoj bydlení podnikání rozvoj podnikání (100 EO v soukromém rehabilitačním centru) občanská vybavenost rozvoj občanské vybavenosti Qprům

39 75 50

spec. spotř. m3/os. a den 0.15 0.15 0.15

spotř. za den m3 5.9 11.3 7.5

100 5 5

0.15 0.15 0.15

15.0 0.8 0.8 40.4

Qprům v l/s Qd (k=1,5) v l/s Qhod (k=1,8) v l/s

0.78 1.17 2.11

požární voda v l/s

4.0

Celková průměrná denní spotřeba je 0.55 l/s. Maximální denní spotřeba (kd = 1.5) je 0.83 l/s. Odběr Qhod nevýznamně překračuje kapacitu prameniště, ale akumulace 10 m3 tento krátkodobý deficit vyrovná. Navíc se zřejmě někteří vlastníci soukromých studní se na veřejný vodovod nepřepojí. Lze tedy konstatovat, že vydatnost prameniště je postačující. V naléhavém případě umožní vodovod odběr požární vody 4.0 l/s. K dispozici je cca 18 m3 vody (akumulace a přítok). Potřebné množství požární vody pro vedení požárního zásahu v území zastavěném rodinnými domy je 4,0 l/s. Užitkový vodovod Na řešeném území se nenachází žádný užitkový vodovod a ani není s jeho návrhem uvažováno. Likvidace splaškových vod stav Poustka Splaškové odpadní vody jsou likvidovány individuálně jejich producenty v septicích a v jímkách na vyvážení. Je pravděpodobné, že to není vždy v souladu se stávajícími technickými a legislativními standardy. Ostroh Splaškové odpadní vody jsou ve většině případů likvidovány individuálně jejich producenty v septicích a v jímkách na vyvážení. Je pravděpodobné, že to není vždy v souladu se stávajícími technickými a legislativními standardy. Dále je v Ostrohu celkem 6 čistíren splaškových vod čistících splaškové vody z hradu (návštěvníci a restaurace), ze dvou penzionů a celkem ze čtyř rodinných domů. Čistírna pro hrad pochází z 80. let 20. století a její čistící efekt už zaostává za současnými požadavky. návrh koncepce likvidace splaškových vod Poustka Splaškové odpadní vody z obce Poustka budou likvidovány v obecní mechanicko biologické čistírně odpadních vod pro 80 EO (ČOV1) situované do blízkosti bezejmenné vodoteče tekoucí severovýchodně od Poustky. V souladu s požadavkem souborného stanoviska je navržena gravitační kanalizace, která je vzhledem ke konfiguraci terénu doplněna dvěma čerpacími jímkami (CSo1 a CSo2) situovanými na veřejně přístupné pozemky. Dimenze gravitační splaškové kanalizace je DN 250 mm, výtlaky jsou v dimenzi DN 80 mm. Vyčištěné splaškové vody budou vypouštěny do bezejmenné vodoteče tekoucí kolem čistírny. Ostroh Splaškové odpadní vody v Ostrohu budou likvidovány v obecní mechanicko biologické čistírně odpadních vod pro 100 EO (ČOV 2)situované do blízkosti toku Slatinného potoka. Vzhledem ke konfiguraci terénu bude gravitační kanalizace doplněna třemi čerpacími jímkami ((CSo3, CSo4 a CSo5). Dimenze gravitační splaškové kanalizace je DN 250 mm, výtlaky jsou v dimenzi DN 80 mm. Vyčištěné splaškové vody budou vypouštěny do Slatinného potoka. 3.

NÁVRH KONCEPCE ENERGETIKY


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


Základní energetická koncepce řešeného území Sídla řešeného území budou z centrálních zdrojů nadále zásobována pouze elektřinou, která bude využívána vedle svícení a běžných spotřebičů připojitelných na zásuvku také pro vaření a akumulační ohřev užitkové vody (tzv. elektrizační stupeň B2). V navržených rozvojových plochách pro podnikání bude elektřiny využíváno také pro technologické účely. Podstatná část objektů bude vytápěna palivy nezávislými na energetických sítích. Navrhuje se využití všech ekologických paliv dostupných na energetickém trhu, tzn., zkapalněné uhlovodíkové plyny, extralehký nízkosirnatý topný olej a biomasu v nejrůznější formě. Využití hnědého uhlí bude podmíněno instalací ekologických kotlů na pevná paliva. Obecní vyhláškou je třeba zabránit spalování odpadů (značný vliv na kvalitu atmosféry). Rezerv v elektroenergetické síti bude možné využít i pro vytápění. Doporučuje se využití tepelných čerpadel u nových staveb (tzv. elektrizační stupeň C3), případně hybridních vytápěcích systémů. Poznámka: Výkres energetiky obsahuje i zákres plošné plynofikace sídel, který byl zjednodušenou formou posouzen v konceptu této práce. V současných podmínkách je plošná plynofikace neekonomická a vzhledem ke skutečnosti, že nebyla souborným stanoviskem k dokončení územního plánu jednoznačně doporučena, byla navržena koncepce „elektřina + paliva nezávislá na sítích“ s možností využití tepelných čerpadel, případě jiných systémů, které určí provozovatel sítě. Případná změna podmínek v dodávkách energií a přísnější pohled na kvalitu životního prostředí může vyvolat v budoucnu plošnou plynofikaci sídel nacházejících se v těsné blízkosti vysokotlakých plynovodů. Možnosti využití obnovitelných zdrojů energií Současná doba a cenové relace umožňují využití sluneční energie pro ohřev užitkové vody v době duben až říjen. Rozptýlená zástavba v řešeném území tento typ ohřevu vody umožňuje. Vzniká tak prostor pro úsporu zemního plynu, elektrické energie, či jiných paliv nezávislých na sítích. Při případném využití tepelných čerpadel lze sluneční energie využít i pro přitápění na začátku a konci topného období. Rozvojová plocha č.10 je určena pro výstavbu fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 158 kW. Výkon této elektrárny bude vyveden přes samostatnou trafostanici do sítě vysokého napětí. Malá vodní elektrárna je provozovaná v sídle Ostroh. Její výkon je vzhledem k energetické bilanci sídla prakticky zanedbatelný a provozování spadá do oblasti fandovství.


27.3.2007


Poustka_zprava_cist Rozvojové plochy, jejich energetická bilance a zásobování energiemi TABULKA energetická bilance označ. plochy

etapa

1 2 3 4 5 6 7

1 1 1 1 1 1 1

Poustka 1 RD 1 RD 2 RD 4 RD 6 RD 3 RD obecní úřad, 2 b.j.

8

1

9

1

10

1

11 12

1 1

výstavba

elektřina el. stupeň B2, (C3–tep. čerp.) kVA MWh

poznámka

3,4 7,4 10,8 17,6 32,4 14,2 18

4,6 25 29,6 38,8 88,8 34,2 35

drobná výroba

15

20

sběrný dvůr fotovoltaická elektrárna sportoviště zahrádky celkem

3

3

3

0,8

vlastní spotřeba, odhad

4 0

1,5 0

šatny bez energetických nároků

128,8

281,3

32,4 14,2 7,4 3,4 3,4 14,2 39,8 7,4 10,8 10,2 15 15 60 2 0 0 235

88,8 34,2 25 4,6 4,6 34,2 96 25 29,6 13,8 7 14 50 1 0 0 427,8

tepel. čerpadlo 1 RD tepel. čerpadlo 1 RD tepel. čerpadlo 3 RD tepel. čerpadla 1 RD tepel. čerpadlo OÚ el. vytápění odhad, navýšení stávajícího stavu odhad

Ostroh 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

6 RD 3 RD 1 RD 1 RD 1 RD 3 RD 7 RD 1 RD 2 RD 3 RD OV, kultura

24 25 26 27 28

1 1 1 1 1

OV, komerce, 1 b.j. OV, komerce, 1 b.j. sport, rekreace sport, rekreace rybník celkem

3 RD tepe.čerpadlo 1 RD tepel. čerpadlo tepel. čerpadlo

1 RD tepel. čerpadlo 4 RD tepel.čerpadlo tepel. čerpadlo 1 RD tepel. čerpadlo odhad odhad odhad, vlastní TS sezónní provoz bez energetických nároků bez energetických nároků

pozn.: údaje v kVA představují podíl na výkonu transformátoru. Značné požadavky na odběr elektrického výkonu si nutně vyžádají vzhledem ke konfiguraci rozvojových ploch zahuštění trafostanic. Návrh elektrorozvodného systému Územní plán řeší pouze elektrorozvodné sítě na úrovni vysokého napětí. Je navržena výstavba 3 nových distribučních trafostanic včetně přípojky VN a dále jsou navrženy 2 trafostanice pro napájení komerčních objektů. Ke zrušení je navržena 1 stávající trafostanice. Vzhledem k rozsahu navržené zástavby se navrhuje zpracovat elektrifikační generel s ohledem na polohu navržených trafostanic a provést výpočet sekunderní sítě. Výstavba nových trafostanic : TS 11 včetně přípojky VN pro komerční zařízení v Ostrohu •

TS 12 včetně přípojky VN pro posílení sítě v jižní části sídla Ostroh, nahradí stávající TS 3 - Drahov, která bude zrušena.

•

TS 13 včetně krátké přípojky VN pro posílení sítě v Poustce

•

TS 14 včetně krátké přípojky VN pro posílení sítě ve východní části sídla Ostroh

•

TS 15 včetně krátké přípojky VN pro vyvedení výkonu fotovoltaické elektrárny

Výstavba trafostanic č. 12, 13 a 14 včetně přípojek VN budou veřejně prospěšnými stavbami. TS 11 a 15 budou sloužit pro podnikatelské účely a nejsou tudíž navržena jako veřejně prospěšná stavba. Doporučené regulativy pro užití energií •

energetická koncepce sídel je založena na dodávkách elektřiny a ekologických paliv nezávislých na


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


energetických sítích •

elektřiny bude využíváno pro svícení, vaření, ohřev užitkové vody, v menší míře pro vytápění nových objektů pomocí tepelných čerpadel, případně jiných topných systémů určených dodavatelem elektřiny

•

u topných systémů nezávislých na energetických sítích bude využíváno zásadně ekologických paliv dostupných na energetickém trhu

•

uhlí bude spalováno pouze v moderních ekologických kotlích, obecní vyhláškou bude zamezeno spalování odpadu

•

pro ohřev vody bude využívána sluneční energie

•

u objektů vytápěných tepelným čerpadlem na začátku a konci topného období bude využívána sluneční energie pro přitápění

•

u nové i stávající zástavby bude věnována maximální pozornost tepelně technickým vlastnostem

Plynofikace Výkres energetiky obsahuje i zákres plošné plynofikace sídel, který byl zjednodušenou formou posouzen v konceptu této práce. V současných podmínkách je plošná plynofikace neekonomická a vzhledem ke skutečnosti, že nebyla souborným stanoviskem k dokončení územního plánu jednoznačně doporučena, byla navržena koncepce „elektřina + paliva nezávislá na sítích“ s možností využití tepelných čerpadel, případě jiných systémů, které určí provozovatel sítě. Severovýchodní částí řešeného území prochází dva vysokotlaké plynovody DN 150 a DN 200. Případná změna podmínek v dodávkách energií a přísnější pohled na kvalitu životního prostředí může vyvolat v budoucnu plošnou plynofikaci sídel nacházejících se v těsné blízkosti vysokotlakých plynovodů. Z jednoho z těchto plynovodů lze realizovat krátkou vysokotlakou odbočku (20 m) k nově vybudované vysokotlaké regulační stanici se středotlakým výstupem. Páteřní plynovod místní plynovodní sítě pak bude veden podél silnice do Poustky a dále do Ostrohu s odbočkou do jižní části Ostrohu a Drahova. Celková délka středotlakého páteřního plynovodu činí cca 4 520 m. 4.

SPOJE

Telekomunikace Místní telefonní síť byla rekonstruována v roce 2001, provedena je závěsným kabelem. Je dostatečně kapacitní pro pokrytí stávajících požadavků na zavedení telefonů. Sídla jsou napojena na telefonní ústřednu v Hazlově. Instalovaná technologie umožňuje rozvoj místní sítě dle konkrétních požadavků. Další telekomunikační možnosti umožňují sítě GSM (mobilní telefony), které se dynamicky rozvíjí. Rozvojové plochy budou 100% telefonizovány. V telefonní ústředně Hazlov bude vytvořena rezerva pro 103 telefonních přípojek. Níže v tabulce je uveden počet telefonních přípojek pro navrženou výstavbu. Dle údajů a.s. Český Telecom je na 1 b.j. počítáno 1,6 telefonní přípojky. Toto číslo je zjištěno statisticky pro potřeby plánování rozvoje telekomunikačních sítí. Předpokládá se, že do řady bytových jednotek bude přivedeno více než jedna přípojka (telefon, internet, jiné služby nabízené po telekomunikační síti). Počty přípojek pro rozvojové plochy ekonomických aktivit jsou odhadem.


27.3.2007


Poustka_zprava_cist TABULKA číslo plochy

etapa

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

výstavba

počet telefonních přípojek

Poustka 1 RD 1 RD 2 RD 4 RD 6 RD 3 RD obecní úřad, 2 b.j. drobná výroba sběrný dvůr fotovoltaická elektrárna sportoviště zahrádky celkem Ostroh 6 RD 3 RD 1 RD 1 RD 1 RD 3 RD 7 RD 1 RD 2 RD 3 RD OV, kultura OV, komerce, 1 b.j. OV, komerce, 1 b.j. sport, rekreace sport, rekreace rybník celkem

2 2 3 6 9 5 6 3 2 2 1 0 41 9 5 2 2 2 5 11 2 3 5 2 5 8 1 0 0 62

Televizní a rozhlasový program Televizní signál veřejně právní televize (ČT1 a 2) je přijímán v dostatečné kvalitě z vysílače Zelená hora. Ze stejného vysílače jsou přijímány i programy komerčních televizí. Přijímání rozhlasového signálu veřejně právních rozhlasových stanic v pásmech SV, DV a VKV II je v řešeném území na dobré úrovni. Lze očekávat vznik (i zánik) dalších lokálních (převážně soukromých) stanic vysílajících v pásmu VKV II. Radioreléové trasy Územím prochází jedna radioreléová trasa provozovaná a.s. České radiokomunikace (RS Zelená hora – Hazlov). 5.

NÁVRH KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

V současné době obec nevlastní skládku nebo jiné zařízení na zneškodňování tuhého komunálního odpadu a ani neuvažuje s jejich výstavbou. Svoz tuhého komunálního odpadu bude i nadále zajišťován specializovanou firmou. Návrh řeší umístění sběrného dvora pro sběr a třídění odpadů v Poustce - lokalita 9. Likvidaci odpadů včetně kalů z ČOV bude prováděna v souladu se zákonem 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejícími předpisy. Bývalá silážní jáma v Poustce, kde vznikla divoká skládka je navržena k asanaci a její navržené funkční využití je ostatní krajinná zeleň. Na části tohoto pozemku je situována mechanicko biologická čistírna odpadních vod pro Poustku.

h)

Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění

Z hlediska ochrany výhradních ložisek nerostných surovin a ochrany horninového prostředí je v řešeném území respektován výskyt poddolovaného území v Ostrohu - OSTROH (10). Rovněž je respektováno do jižního cípu k.ú. Poustka u Františkových Lázní zasahující dříve hlubinně i povrchově těžené výhradní ložisko hnědého uhlí Chebská pánev (č. lož. B 3080700) .


27.3.2007

Poustka_zprava_cist

i)

Návrh místního územního systému ekologické stability

1.

ÚVOD


Hlavním cílem vytváření územního systému ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity (různorodosti) všech žijících organismů a jejich společenstev. Zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Výchozí podklady V etapě průzkumů a rozborů pro účely územního plánu obce Poustka byly shromážděny a vyhodnoceny informace o současném stavu a podmínkách využití území. Podle aktuální vegetace byl vyhodnocen stupeň ekologické stability krajiny a byly vymezeny ekologicky nejstabilnější plochy v území (kostra ekologické stability krajiny). Ekologicky nejstabilnějšími plochami v území jsou významné krajinné prvky „ze zákona“ (§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů). Ve správním území obce Poustka se nenachází zvláště chráněná území, ptačí oblasti, evropsky významné lokality ani registrované významné krajinné prvky podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Na zájmovém území se nachází památný strom „Dub letní v Jedličné“ s ochranným pásmem 20 m od paty kmene stromu (vyhláška Okresního národního výboru Cheb ze dne 12.12.1985). Vyšší úroveň ÚSES Územně plánovací dokumentací vyššího stupně je územní plán velkého územního celku okresu Cheb (TERPLAN a.s., Praha), schválený usnesením vlády ČR č. 485 ze dne 30. 8. 1995. Podle odst. 1 písmena j) závazné části územního plánu velkého územního celku okresu Cheb, vyhlášené nařízením vlády ČR č. 259/1995 Sb., jsou při využívání území chráněny koridory a plochy pro regionální systém ekologické stability. Dle ÚP VÚC zasahuje do řešeného území severní okraj plochy navrženého regionálního biocentra č. 11 Lužná – Amerika (cílová výměra biocentra je 10 ha). V roce 1996 byl vydán územně technický podklad Nadregionální a regionální ÚSES ČR (MMR). Podle ÚTP se na převážné části k.ú. Ostroh rozkládá navržené nadregionální biocentrum č. 32 Amerika. Vymezení ÚSES ve výše uvedených dokumentacích se liší. V návrhu je akceptován ÚTP. Plocha nadregionálního biocentra Amerika byla v rámci zpracování návrhu upřesněna. Územně plánovací dokumentace sousedních obcí – návaznost ÚSES Obec Poustka sousedí s městem Františkovy Lázně a obcemi Hazlov, Libá a Vojtanov. Územní plán sídelního útvaru Hazlov byl schválen v březnu 1996 a územní plán sídelního útvaru Vojtanov v říjnu 1996. ÚSES v uvedených územních plánech však nebyl vymezen pro celá správní území těchto obcí a návaznost ÚSES nemůže být proto zajištěna. Územní plán sídelního útvaru Libá byl schválen v červnu 1997 a územní plán sídelního útvaru Františkovy Lázně v červnu 1998. ÚSES byl vymezen pro celá správní území uvedených obcí až ke správní hranici s obcí Poustka. Prvky ÚSES v ÚPO Poustka byly navrženy tak, aby navazovaly na ÚSES těchto obcí. 2.

VYMEZENÍ BIOGEOGRAFICKÝCH JEDNOTEK

Podle biogeografického členění území České republiky patří posuzované území do bioregionu 1.26 Chebsko-sokolovský bioregion. Potenciálním typem vegetace v území jsou doubravy, bučiny různých typů a bory na skalách. Vymezení biochory: Území chladnějších kyselých plošin. Skupiny typů geobiocénů: Skupiny typů geobiocénů /dále jen STG/ jsou vymezovány na základě kombinace tří faktorů – vegetačního stupně, trofické řady a hydrické řady. Základem pro odvození STG byly bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) a soubory lesních typů. Členění podle STG je vzhledem k velikosti řešeného území poměrně rozmanité. V řešeném území se nachází 3, 4, 5 a 6 vegetační stupeň. Přechod mezi vegetačními stupni je nevýrazný. Převažuje 4. vegetační stupeň. Trofických řada – oligotrofní, nejchudší půdy (A) jsou situovány do vyšších poloh. Vyskytují se zde i mezotrofní půdy (B) a v nivách místy i přechodné mezotrofně nitrofilní půdy (BC). Nejrozšířenější jsou přechodné oligomezotrofní půdy (AB). Hydrická řada je zastoupena ve škále od půd suchých – skály (1) až po půdy pomáčené (5). Nejrozšířenější


27.3.2007


Poustka_zprava_cist jsou půdy normální (3) a půdy střídavě vlhké a vysychající (4).

Reprezentativní STG jsou – 4(A),AB3-4, 4AB4, 4B3-4, 4AB(B)3-4. Všechny tyto STG jsou zastoupeny v navrhovaném ÚSES. 3.

NÁVRH MÍSTNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY

Návrh plánu místního ÚSES vychází z podrobného terénního průzkumu jednotlivých přírodních prvků zájmového území (kritérium aktuálního stavu krajiny), jejich ekologických a prostorových vazeb (kritérium prostorových vazeb). Většina ekosystémů je v řešeném území již dlouhodobě intenzivně přetvářena a ovlivňována lidskou činností. Při vymezování ÚSES vycházíme z předpokladu, že nejde o vytváření nových, dosud neexistujících krajinných struktur, nýbrž o jejich obnovu na nezbytné minimum (kritérium minimálně nutných prostorových a časových parametrů). Cílem ÚSES je vymezit prostorové struktury a v rámci daných možností je respektovat a chránit. V řešeném území je vymezeno nadregionální biocentrum Amerika. Biocentrum je koncipováno tak, aby byla zajištěna existence všech významných společenstev v řešeném území (kritérium rozmanitosti). Dále jsou navržena dvě biocentra místního významu. Jejich umístění bylo navrženo tak, aby bylo splněno kritérium prostorových vazeb. Návrh ÚSES vymezuje pět místních biokoridorů. Trasy byly navrženy tak, aby se co nejvíce přiblížily přirozeným podmínkám. Biokoridory jsou vedeny převážně terénními sníženinami a po vodních tocích. V k.ú. Poustka u Františkových Lázní úplně chybí funkční biokoridory v zemědělské krajině. Síť ÚSES je doplněna o sedm interakčních prvků. 4.

HLAVNÍ ZÁSADY PRO REALIZACI ÚSES

•

Za závazné se považuje vymezení biocenter a místních funkčních biokoridorů.

•

U nefunkčních biokoridorů je závazné dodržení navrženého směru v rámci vymezeného území při dodržení minimální šíře biokoridoru 30 m.

•

Pro plochy biocenter a biokoridorů jsou navrženy následující regulativy: −

stavební uzávěra pro nové stavby s výjimkou staveb pro dopravu a technickou infrastrukturu,

−

regulace lesního hospodářství s důrazem na druhovou skladbu dřevin, která by měla nejbližší původním lesním společenstvům,

−

revitalizace vodních toků tak, aby po splnění nezbytných vodohospodářských funkcí plnily co největší měrou i funkce ekologické,

−

uživatelé a vlastníci pozemků se musí řídit pravidly stanovenými pro funkci daného biocentra a biokoridoru.

5.

TABULKY

•

Vymezení ÚSES – biocentra Vymezení ÚSES – biokoridory Vymezení ÚSES – interakční prvky

• •

být co

BIOCENTRA Číslo: Charakteristika prvku ÚSES: Charakteristika území:

32 typ prvku biocentrum katastrální území mapový list 1 : 10 000 stávající ochrana (dle z.č. 114/1992 Sb.) Biogeografické skupiny typů

Název: Amerika úroveň funkčnost nadregionální částečně funkční Ostroh, Poustka u Františkových Lázní 11-13-10, 11-13-15

plocha 165,71 ha

na části VKP podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona

4(A),AB3-4; 4AB3; 4AB4; 4AB(B)3-4; 4AB2-3; 4B3-4;


27.3.2007


Poustka_zprava_cist jednotky:

geobiocénů (STG)

4B4-5; 4BC4-5; 5A3a; 5(A),AB3a; 5-6AB4-5b; 6AB4-5b

Významnost: Ekostabilizační, genofondová, vodohospodářská, krajinotvorná a estetická funkce. Charakteristika lokality: Údolní niva Slatinného potoka s mokřady, remízy, loukami, rozptýlenou zelení a přilehlé lesy se skalními výchozy. Část NRBC severně od obce Ostroh: Tok je přírodní, neupravený s řadami olší. Podmáčené louky jsou sklízené nepravidelně nebo nesklízené. Na svazích (většinou velmi prudkých) se nacházejí lesy s častými sklaními výchozy, lomy a výsypky štěrku. V dolní části přírodní tok v lesním porostu s olší lepkavou, do svahu les se sklaními výchozy a bývalými lomy. Část NRBC jihovýchodně od obce Ostroh: Údolní niva Slatinného potoka a přilehlé prameniště, lesíky a pastviny. Tok je přírodní. Od toku náhon pro napájení rybníků s přilehlým remízem. Na severní straně navazuje na nesklízené louky. V dolní části soutok s odvodňovacím příkopem a nepravidelně sklízené louky. Břehový prorost tvoří převážně olše lepkavá a vrba křehká. Návrh opatření: Zpracovat projekt ÚSES (projekt nadregionálního biocentra 32 Amerika). Rámcový návrh opatření: Tok a údolní nivu ponechat spontánnímu vývoji. Část luk je možné obhospodařovat extenzivně. V lesích hospodařit výběrným způsobem. Výchovu směřovat k přirozené druhové skladbě porostů, redukovat nepůvodní druhy dřevin.


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


Číslo: Charakteristika prvku ÚSES: Charakteristika území:

1 Název: Za křížem typ prvku úroveň funkčnost plocha biocentrum místní navržené 2,25 ha katastrální území Poustka u Františkových Lázní mapový list 1 : 10 000 11-14-06, 11-14-11 stávající ochrana (dle z.č. 114/1992 Sb.) Biogeografické skupiny typů 4B3-4 jednotky: geobiocénů (STG) Významnost: Ekostabilizační prvek. Charakteristika lokality: Neobhospodařované travní porosty s nálety dřevin a orná půda okolo upraveného otevřeného vodního toku a jeho levostranného přítoku. Návrh opatření: Ornou půdu převést na trvalé travní porosty a využívat je jako extenzivní louku. Zachovat stávající dřeviny na neobhospodařované části. Tuto část ponechat spontánnímu vývoji nebo vysadit skupiny dřevin (trnka, šípek, dub, lípa). Zvážit možnost revitalizace upraveného vodního toku.


27.3.2007

Poustka_zprava_cist



2 Název: V rybnících typ prvku úroveň funkčnost plocha biocentrum místní funkční 18,06 ha katastrální území Ostroh mapový list 1 : 10 000 11-13-15 Část je VKP podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona stávající ochrana (dle z.č. 114/1992 Sb.) Biogeografické skupiny typů 5A,AB3a; 4B3-4 jednotky: geobiocénů (STG) Významnost: Ekostabilizační, genofondová, vodohospodářská, krajinotvorná a estetická funkce. Charakteristika lokality: Soustava chovných rybníků s přilehlými lesy a mokřady. Rybníky s břehovým porostem na bývalých loukách s haldami vyhrnutého bahna zarůstají olší lepkavou, vrbou křehkou, vrbou ušatou, břízou, ostružiníkem a na okrajích šípkem. Biocentrum na západě navazuje na místní biocentrum 16 (obec Libá) a na východě na NRBC 32 Amerika. Návrh opatření: Zachovat veškerou nelesní zeleň. V lesích hospodařit výběrným způsobem. Redukovat nepůvodní druhy dřevin, nepřipustit jejich přirozené zmlazování. Výchovu směřovat k přirozené druhové skladbě porostů. Preferovat přirozenou obnovu porostů.


27.3.2007


Poustka_zprava_cist BIOKORIDORY Číslo: Charakteristika prvku ÚSES: Spojnice: Průběh:

1 Název: typ prvku úroveň funkčnost biokoridor místní navržený NRBC 32 Amerika - Stodolský potok (obec Vojtanov) přes pole a louky podél hlavního odvodňovacího zařízení a drobného vodního toku

Návrh opatření: Ponechat v trase volný neobhospodařovaný pás. Neobhospodařované pozemky ponechat spontánnímu vývoji nebo vysadit skupiny dřevin (trnka, šípek, dub, lípa). Číslo: 2 Název: Charakteristika typ prvku úroveň funkčnost prvku ÚSES: biokoridor místní navržený Spojnice: MBC 1 Za křížem - Mýtinka - Stodolský potok (obec Vojtanov) Průběh: orná půda, louka Návrh opatření: Ponechat v trase volný neobhospodařovaný pás, ten ponechat spontánnímu vývoji nebo vysadit skupiny dřevin (trnka, šípek, dub, lípa). Číslo: 3 Název: Charakteristika typ prvku úroveň funkčnost prvku ÚSES: biokoridor místní navržený Spojnice: NRBC 32 Amerika - MBC 1 Za křížem Průběh: orná půda, louky Návrh opatření: Ponechat v trase volný neobhospodařovaný pás a ten ponechat spontánnímu vývoji nebo vysadit skupinky dřevin (trnka, šípek, dub, lípa). Zvážit revitalizaci upraveného vodního toku. Číslo: 4 Název: Charakteristika typ prvku úroveň funkčnost prvku ÚSES: biokoridor místní navržený Spojnice: MBC 1 Za křížem - MBK 16 (obec Františkovy Lázně) Průběh: orná půda Návrh opatření: Ponechat v trase volný neobhospodařovaný pás, vysadit shluky dřevin (dub, javor, jasan, líska) a jinak ponechat spontánnímu vývoji. Číslo: 5 Název: Charakteristika typ prvku úroveň funkčnost prvku ÚSES: biokoridor místní navržený Spojnice: NRBC 32 Amerika - MBC 9 (obec Františkovy Lázně) Průběh: oraná půda, v závěru pás zeleně při silnici Návrh opatření: Ponechat v trase volný neobhospodařovaný pás a ten ponechat spontánnímu vývoji nebo vysadit skupinky dřevin (trnka, šípek, dub, lípa).


27.3.2007


Poustka_zprava_cist INTERAKČNÍ PRVKY Číslo: 1 Charakteristika typ prvku funkčnost prvku ÚSES: interakční prvek částečně funkční Průběh: podél silnice Antonínova Výšina - Hazlov Návrh opatření: Doplnit silniční stromořadí. Číslo: 2 Charakteristika typ prvku funkčnost prvku ÚSES: interakční prvek částečně funkční Průběh: podél silnice Poustka - Mýtinka Návrh opatření: Doplnit silniční stromořadí. Číslo: 3 Charakteristika typ prvku prvku ÚSES: interakční prvek Průběh: podél silnice Poustka - Ostroh Návrh opatření: Doplnit silniční stromořadí.

funkčnost částečně funkční


27.3.2007


Poustka_zprava_cist Číslo: Charakteristika prvku ÚSES: Průběh:

4 typ prvku funkčnost interakční prvek navržený od lesa jižně od Poustky k bezejmennému vodnímu toku a dále podél toku směrem na Dvoreček (obec Františkovy Lázně)

Návrh opatření: Ponechat v trase volný neobhospodařovaný pás a ten ponechat spontánnímu vývoji nebo vysadit skupinky dřevin. K výsadbě použít domácí druhy dřevin. Číslo: 5 Charakteristika typ prvku funkčnost prvku ÚSES: interakční prvek částečně funkční Průběh: podél silnice Ostroh - Dvoreček Návrh opatření: Doplnit silniční stromořadí. Číslo: 6 Charakteristika typ prvku funkčnost prvku ÚSES: interakční prvek navržený Průběh: podél silnice Ostroh - Drahov - Lužná Návrh opatření: Vysázet silniční stromořadí. K výsadbě použít domácí druhy dřevin. Číslo: 7 typ prvku funkčnost Charakteristika prvku ÚSES: interakční prvek navržený Průběh: podél místní komunikace Drahov - Ostroh - Táborská Návrh opatření: Vysázet silniční stromořadí. K výsadbě použít domácí druhy dřevin, místní a krajové odrůdy ovocných stromů.


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


j)

Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav

1.

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY - VPS

Doprava D 1 rozšíření dopravního prostoru v rámci komplexního zkapacitnění a rekonstrukce silnice I/64, D 2 přeložka silnice III/21326 v Poustce, D 3 přístupová komunikace lokalitě 1 (bydlení), lokalitě 9 (sběrný dvůr), lokalitě 8 (drobná výroba) a 11 (sportoviště), D 4 v úseku mezi Poustkou a Ostrohem rozšíření profilu vozovky silnice III/21326 D 5 komunikační napojení původního průtahu silnice na novou přeložku silnice v Poustce, D 6 účelová komunikace k vodnímu zdroji a fotovoltaické elektrárně v Poustce, D 7 parkoviště v centru Poustky o kapacitě P 10, D 8 parkoviště u vjezdu do Poustky o kapacitě P 12, D 9 záchytné parkoviště pro osobní vozy a autobusy v Ostrohu, D 10 výhybny v úzkých profilech vozovky místní komunikace u nového rybníka v Ostrohu, D 11 výhybna v úzkých profilech vozovky místní komunikace v západní části Ostrohu., D 12 přístupová MK k lokalitě 27 určené pro sportovní aktivity v Ostrohu, D 13 přístupová komunikace k ČOV2 v Ostrohu, D 14 parkoviště pro osobní vozy u hradu v Ostrohu o kapacitě P 10 D 15 parkoviště u kostela v Ostrohu, D 16 parkoviště u kostela v Ostrohu, D 17 naučná stezka „Okolí hradu Seeberg“. Vodní hospodářství V1 výstavba vodovodu pro Poustku a Ostroh, V2 výstavba automatické tlakové stanice v Poustce. Odkanalizování K1 kanalizace v Poustce včetně čerpacích stanic odpadních vod ČS o 4 a ČSo 5, K2 čistírna odpadních vod ČOV 1 v Poustce, K3 kanalizace v Ostrohu Poustce včetně čerpacích stanic odpadních vod ČS o 1, ČSo2 a ČSo 3, K4 čistírna odpadních vod ČOV 2 v Ostrohu. Elektrorozvody E1 výstavba příhradové trafostanice TS 12 a přípojky vysokého napětí v Drahově E2 výstavba příhradové trafostanice TS 13 a přípojky vysokého napětí v Poustce E3 výstavba příhradové trafostanice TS 14 a přípojky vysokého napětí v Ostrohu 2. 1 2 3 4

k)

ASANACE – AS plocha původní silnice III. tř. v místě přeložky v Poustce silážní jáma v Poustce (v grafické části AS 2) ocelová hala v Poustce (v grafické části AS 1) zrušení příhradové trafostanice TS 3 a přípojky vysokého napětí v Drahově

Návrh požadavků civilní obrany

Obec Poustka nemá ve svém správním území žádné stálé tlakově odolné úkryty CO ani úkryty podniků a institucí. V obci nejsou žádné jmenovité zdroje rizik od škodlivin v souvislosti s výrobou nebo jinými provozy. Obcí nejsou po silnici přepravovány nebezpečné látky, neexistují žádné větší zásobníky propan-butanu a čerpací stanice LPG. Z těchto důvodů nejsou vymezeny žádné nebezpečné zóny. Záplavová území nejsou v řešeném prostoru stanovena pro žádný tok.

l)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů

1.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Návrhem místního systému ekologické stability řeší územní plán vymezení nadregionálního biocentra,


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


vymezuje a navrhuje místní biocentrum a místní biokoridory. Návrhem interakčních prvků řeší plochy k založení trvalé zeleně – doprovodné zelně komunikací a břehových porostů. V Poustce i Ostrohu jsou navrženy plochy veřejné a sídelní zeleně a u areálu drobné a řemeslné výroby ochranná zeleň. Návrh respektuje evidované významné krajinné prvky, které se v řešeném území nacházejí nebo do něj zasahují jen částečně a dále památný strom - dub letní v Jedličné. Území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les a v ochranném pásmu stupně II. A a II. B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně, která jsou návrhem respektována. Návrhem jsou respektovány v souladu s § 17 odst. a) zákona. 86/2002 Sb. požadavky na ochranu ovzduší k zabezpečení jeho odpovídající kvality v souladu s emisním stropem a programy snižování emisí znečišťujících látek, požadavky zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění a vl. nařízení č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Pro zlepšení zdravých životních podmínek je navrženo zásobování pitnou vodou, odkanalizování obce a čistírna odpadních vod, je navržen způsob vytápění, které nebude znečišťovat ovzduší, resp. je navržena jako alternativa plynofikace obce. 2.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

Úvod Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí (§ 1 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů). Z výše uvedeného je zřejmé, že ochrana zemědělské půdy musí patřit mezi hlavní cíle při zpracování územních plánů. Výchozí podklady V etapě průzkumů a rozborů pro účely územního plánu obce Poustka byly shromážděny a vyhodnoceny informace o současném stavu a podmínkách zemědělského využití území. Při místním šetření byl hodnocen způsob a intenzita hospodaření na zemědělské půdě a možné erozní ohrožení půd.


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

Vyhodnocení dříve zpracovaných územně plánovacích dokumentací Územně plánovací dokumentací vyššího stupně je územní plán velkého územního celku okresu Cheb (TERPLAN a.s., Praha), schválený usnesením vlády ČR č. 485 ze dne 30.8.1995. Závazná část územního plánu velkého územního celku okresu Cheb vyhlášená nařízením vlády ČR č. 259/1995 Sb., obsahuje návrh regulativů funkčního a prostorového uspořádání území a vymezení veřejně prospěšných staveb. Ve vztahu k zemědělské půdě neobsahuje žádná konkrétní ustanovení. Směrná část obsahuje doporučené ukazatele pro návrhové období do roku 2010 v oblastech obyvatelstva, občanské vybavenosti, ekonomické základny, rekreace, cestovního ruchu a ochrany přírody. Na úseku ochrany zemědělského půdního fondu vyplývají z ÚP VÚC pro Poustku následující hlavní zásady: • Zabránit všem neopodstatněným nárokům na zábor ZPF a jeho předčasnému vyčleňování pro jiné účely, zejména pro investiční výstavbu. Současně sledovat přehodnocení využitelnosti ZPF (převod nesnadno obhospodařovatelných a nekvalitních půd do lesního půdního fondu, zvýšení podílu luk a pastvin). • Při ovlivňování dlouhodobého vývoje zemědělské výroby působit vhodnými územně plánovacími nástroji směrem k trvalému zajišťování souladu s požadavky ochrany přírody, se zájmy vodohospodářskými a obytnými, lázeňskými a rekreačními funkcemi v území. Při jakékoliv činnosti v zemědělské krajině respektovat (a současně upřesňovat) územní systémy ekologické stability. • Případy územních konfliktů mezi jednotlivými systémy řešit ve prospěch hlavních funkcí v území, avšak diferencovaně podle jejich převládajícího významu v konkrétních územních podmínkách. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚPO na ZPF je zpracováno podle § 4 a § 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, přílohy č. 3 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Vyhodnocení je zpracováno pro celé správní území obce Poustka, to je pro katastrální území Poustka u Františkových Lázní a Ostroh. Struktura půdního fondu Druh pozemku Obec Poustka Výměra ha

zemědělská půda z toho: orná půda zahrady ovocné sady travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy celková výměra

535,4848 349,5435 3,0815 1,1194 181,7404 99,9910 20,9331 3,7444 37,1139 697,2672

Katastrální území Poustka u Ostroh Františkových Lázní Výměra %

76,8 65,3 0,6 0,2 33,9 14,3 3,0 0,5 5,4 100,0

Výměra ha

311,8727 219,4038 1,0863 1,1194 90,2632 27,3883 1,9493 1,5760 12,9980 355,7843

Výměra %

87,7 70,4 0,3 0,4 28,9 7,7 0,5 0,4 3,7 100,0

Výměra ha

223,6121 130,1397 1,9952 0 91,4772 72,6027 18,9838 2,1684 24,1159 341,4829

Výměra %

65,5 58,2 0,9 0 40,9 21,3 5,6 0,6 7,0 100,0

Území má ráz kulturní krajiny s převahou zemědělské půdy (76,8 % celkové výměry obce) s vysokým podílem orné půdy (65,3 % výměry zemědělské půdy). Podle hodnoty koeficientu ekologické stability (KES = 0,55) lze zařadit katastrální území Poustka u Františkových Lázní mezi nadprůměrně využívaná území se zřetelným porušením přírodních struktur – krajina přeměněná člověkem (antropogenní). Katastrální území Ostroh patří mezi středně pozměněná území (KES = 1,38), v nichž jsou technické objekty v relativním souladu s dochovanými přírodními strukturami; převažují území řazená do typu krajiny harmonické. Zemědělství a půdní poměry Zájmové území je začleněno do klimatického regionu MT 4 – mírně teplý, vlhký (kód regionu 7; průměrná roční teplota 6 – 7 °C, průměrný roční úhrn srážek 650 – 750 mm, pravděpodobnost suchých vegetačních období 5 – 15, vláhová jistota > 10). Území obce Poustka je zařazeno mezi méně příznivé oblasti pro zemědělskou výrobu v České republice


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


(nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb.). Katastrální území Poustka u Františkových Lázní spadá do oblasti O3 – ostatní méně příznivé oblasti 3. typu a katastrální území Ostroh spadá do oblasti O2 – ostatní méně příznivé oblasti 2. typu. Tyto oblasti jsou charakterizované výskytem půd s nízkou produktivitou podle bonitovaných půdně ekologických jednotek . Nacházíme zde převážně hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy, podél vodních toků pak půdy glejové. V katastrálním území Poustka i Ostroh převládají pozemky s nepatrným (sklonitost do 3°; BPEJ 7.29.01, 7.32.11, 7.47.10, 7.50.11, 7.52.11, 7.53.11, 7.64.11, 7.68.11) až mírným svahem (sklonitost 3 – 7°; BPEJ 7.29.11, 7.32.01, 7.32.04, 7.47.00, 7.50.01, 7.53.01, 7.67.01), kde je erozní ohrožení mírné až střední. K ochraně pozemků před vodní erozí stačí běžná agrotechnická opatření. V katastrálním území Ostroh jsou však i poměrně rozsáhlé pozemky na středních svazích s výrazným erozním ohrožením (sklonitost 7 – 12°; BPEJ 7.29.41, 7.32.41, 7.47.42, 7.52.41, 7.68.41). Jedná se zejména o pozemky vpravo od silnice Drahov – Ostroh a pozemky na svazích v okolí Ostrohu. Vyskytuje se zde i několik menších pozemků na výrazných svazích (sklonitost 12 – 17°; BPEJ 7.40.67). Všechny tyto pozemky jsou v současné době zatravněné (trvalé travní porosty výrazně snižují erozní ohrožení). V rámci komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Ostroh bude třeba provést u pozemků se sklonitostí větší než 7° výpočet erozního smyvu a podle výsledku navrhnout vhodná protierozní opatření (agrotechnická, organizační, stavebně technická; u pozemků se sklonitostí 12 – 17° zvážit převod pozemků do lesního půdního fondu). Plocha odvodněných zemědělských pozemků v řešeném území je podle evidence Zemědělské vodohospodářské správy poměrně velká. Do katastrálního území Poustka u Františkových Lázních zasahují stavby odvodnění Poustka – Jedličná (uvedena do provozu v roce 1964), Krapice (uvedena do provozu v roce 1973) a Poustka – Mýtinka (uvedena do provozu v roce 1981). Do katastrálního území Ostroh zasahují stavby odvodnění Hazlov (uvedena do provozu v roce 1976) a Drahov – Hůrka (uvedena do provozu v roce 1978). Součástí staveb odvodnění byly také úpravy malých vodních toků. Rozsah odvodnění a úprav toků je zřejmý z grafické přílohy. Pro část katastrálního území Poustka u Františkových Lázní (pro území vpravo od silnice Mýtinka – Poustka – Ostroh) byla provedena jednoduchá pozemková úprava s výměnou vlastnických práv k pozemkům (rozhodnutí o výměně vlastnických práv k pozemkům nabylo právní moci 4. 5. 2005). V rámci pozemkové úpravy byla navržena severně od obce Poustka výstavba zemědělské účelové komunikace D6. Návrh územního plánu obce Poustka návrh na výstavbu zemědělské účelové komunikace akceptuje. Územní plán zachovává objekt zemědělské prvovýroby v Poustce (velkokapacitní sklady, haly pro chov krůt) v rozsahu v současné době využívaného (oploceného) areálu. Bude odstraněna dlouhodobě nevyužívaná silážní jáma v Poustce – je navržena její zrušení; na části pozemku je navržena čistírna odpadních vod, zbývající pozemky budou rekultivovány na ostatní zeleň. Pro zemědělský areálu v Ostrohu (chov prasat) je navrženo jiné funkční využití v souladu s požadavkem nového vlastníka objektu. Navržené odnětí ZPF neporuší trasy ani provozuschopnost zemědělských účelových komunikací. Katastrální území Poustka u Františkových Lázní i Ostroh patří mezi zranitelné oblasti (příloha č. 1 nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech). Zdůvodnění výsledného návrhu v porovnání s variantami 1 a 2 z konceptu ÚPO Návrh ÚPO byl zpracován v souladu se schváleným souborným stanoviskem, které uložilo návrh řešit jako variantu 2 s některými úpravami. Z hlediska nároků na předpokládané odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu je nejvýraznější změnou požadavek na vymezení plochy pro zřízení obnovitelného zdroje energie – fotovoltaické elektrárny, jejíž plocha činí 3,7505 ha orné půdy. Dále do návrhu byla zahrnuta asanace silážní jámy v Poustce AS 2 o velikosti 0,4233 ha (vedeno jako orná půda), kde je navržena plocha ostatní zeleně. Zrušena byla plocha č. 18 pro bydlení. Nově byly v souladu se souborným stanoviskem navrženy plochy pro bydlení č. 15 a 16, plochy pro smíšenou vesnickou funkci č. 20 a 21 a plocha pro sport č. 26, kde předpokládané odnětí zemědělské půdy pro tyto plochy činí 0,572 ha. Ostatní plochy pro výstavbu jsou shodné s variantou č. 2 konceptu ÚPO, v návrhu však byly přečíslovány tak, aby byla dodržena posloupnost číslování. Do tabulkové části byl doplněn zábor ostatních ploch včetně ploch místních a účelových komunikací. Výše uvedeným návrhem tak došlo k navýšení v konceptu odsouhlaseného


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


záboru zemědělské půdy, který činil 13,6536 ha. Předpokládané odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu Předpokládané odnětí ZPF je 15,9575 ha. Z toho se 13,2655 ha půdy nachází mimo současně zastavěné území obce a 5,8356 ha zemědělské půdy patří mezi půdu I. třídy ochrany. Podrobné vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení ÚPO na ZPF je zřejmé z tabulkové části zemědělské přílohy. Důsledky navrhovaného řešení Celkový rozsah záboru zemědělské půdy v případě realizace územního plánu bude téměř 16 ha, většina dotčených zemědělských pozemků se nachází mimo současné zastavěné území obce. Více než třetina dotčené zemědělské půdy patří do I. třídy ochrany, kam je zařazena nejcennější půda, která má v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Z uskutečněných investic do půdy budou návrhem na odnětí dotčeny odvodněné pozemky na lokalitách č. 19 a 20. Zábor odvodněných pozemků není významný. Nebudou dotčeny v současné době využívané areály a stavby zemědělské prvovýroby. Bude sanována nevyužívaná silážní jáma v Poustce. Plocha, kde v současné době stojí nevyužívaný objekt pro chov prasat je navržena k novému funkčnímu využití: OK – občanská vybavenost komerčního charakteru. Návrh územního plánu akceptuje návrh na výstavbu zemědělské účelové komunikace D6 severně od obce Poustka. Narušení uspořádání hospodářské organizace ZPF je v probíhajícím procesu restrukturalizace a transformace zemědělské výroby průběžnou záležitostí a vliv případných záborů je v tomto směru minimální. V navržených lokalitách výstavby nebude narušena přístupnost okolních pozemků a jejich organizační uspořádání. Problémem může být přístupnost pozemků pro vlastníky, ta je úkolem komplexních pozemkových úprav, pro které je územní plán závazným územně plánovacím podkladem. Komplexní pozemková úprava není v řešeném území zpracována ani nebyla zahájena. Navrhovaný zábor zemědělského půdního fondu respektuje návrh ÚSES a nenarušuje svým rozsahem ekologickou stabilitu území. Při realizaci jednotlivých urbanistických záměrů územního plánu je třeba postupovat tak, aby ze zemědělského půdního fondu byly odnímány jen nejnutnější plochy zemědělské půdy. 3. • • • • •

TABULKOVÁ ČÁST A GRAFICKÉ PŘÍLOHY Bilance předpokládaného odnětí půdy náležející do ZPF pro realizaci urbanistického řešení územního plánu Poustka podle jednotlivých lokalit Přehled navrhovaného odnětí půdy ze ZPF podle druhu pozemků náležejících do ZPF Přehled navrhovaného odnětí půdy ze ZPF podle funkčního využití lokalit Podkladové tabulky jednotlivých lokalit Přílohy ZPF č. 1 - 8: jednotlivé výřezy výkresu č. 6 /(7) vyhodnocení půdního fondu/ v měřítku 1 : 2 000


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

BILANCE PŘEDPOKLÁDANÉHO ODNĚTÍ PŮDY NÁLEŽEJÍCÍ DO ZPF PRO REALIZACI URBANI NAVRŽENÉHO ÚP PODLE JEDNOTLIVÝCH LOKALIT Název ÚPD: ÚZEMNÍ PLÁN OBCE POUSTKA - NÁVRH TABULKA č.: 1

Lokalita (plocha) číslo

Funkční využití

1

2

1

BV.1-bydlení vesnické

Výměra celkem (ha) 3

Z toho půda náležející do ZPF (ha) V SZÚO1)

Mimo SZÚO1)

Celkem

4

5

6

0,1601

0,1601

0,1601

Druh pozemku (kultura) podle KN

BPEJ

Třída ochrany

7

8a

8b

zahrada

7.50.01

III

7.29.01

I

7.50.01

III

7.29.01

I

7.50.01

III

zahrada 2


0,0938

0,0938

0,1152

TTP zastav. plocha

3


4

BI-bydlení individuální

5


ostatní plocha

0,3518

0,6241

0,6241

TTP

0,8893

7.32.04

III

7.47.00

II

ostatní plocha

1,1150

1,1150

TTP

1,2202

7.29.11

I

0,0068

7.47.00

II

0,0111

7.50.01

III

1,0971

7.29.11

I

0,5851

7.47.00

II

0,0574

7.50.01

III

0,0791

7.29.01

I

0,6879

7.29.11

I

2,9479

7.50.11

III

0,1147

zastav. plocha 0,5851

0,5851

TTP

6


7

OV.1občanská vybavenost - správní

0,1779

8

VD-výroba drobná

1,2985

9

TO.2technická obsluha

0,1235

ostatní plocha

10

TO.1technická obsluha

3,7505

orná půda

0,7068

ostatní plocha 0,1365

0,1365

TTP ostatní plocha ostatní plocha zastav. plocha

3,7505

3,7505


27.3.2007


Poustka_zprava_cist ostatní plocha zastav. plocha

11

RS-rekreace, sport

12

RZzahrádkářské osady

0,1756

13


1,1024

0,1159

0,9865

1,1024

TTP

7.67.01

V

14


0,4809

0,1965

0,2844

0,4809

TTP

7.67.01

V


0,0630

TTP

7.32.41

V

15

0,1564

16


0,2132

7.32.41

V

17


7.52.41

IV

7.32.11

II

7.32.41

V

7.32.11

II

7.32.41

V

7.32.11

II

TTP

7.52.41

IV

1,4013

TTP

7.32.41

V

0,1978

7.32.112)

II

0,1186

7.52.41

IV

0,1926

7.29.01

I

0,1101

7.32.01

II

0,0291

7.29.01

I

0,3192

7.32.01

II

0,0818

7.32.41

V

0,0036

7.32.41

V

0,0989

0,5840

ostatní plocha

0,0630

ostatní plocha ostatní plocha zastav. plocha 0,1979

0,1979

TTP

0,1999 zastav. plocha zahrada

18


0,2585

0,2113

0,4698

0,4851

TTP orná půda ostatní plocha

19


1,4013

20

SV-smíšené využití vesnické

0,2090

21


22


1,4013

1,4013

0,1978

0,1978

zastav. plocha

0,3112

0,3112

0,3112

TTP orná půda

0,5402

0,5402

0,5402 TTP zahrada

OV.2občanská

0,1871

0,1871


TTP

27.3.2007


Poustka_zprava_cist vybavenost kultura 23

24

0,2900

OK.1občanská vybavenost komerční

0,0613

0,1035

0,1648

TTP

0,2998

0,0106

0,1686

0,1792

orná půda ostatní plocha zastav. plocha

25

OK.1občanská vybavenost komerční

0,6462

26

RS-rekreace, sport

0,1120

27

RS-rekreace, sport

0,5085

0,5085

0,5085

TTP

28

vodní plocha

2,7481

2,7481

2,7481

TTP

D-silnice I. tř.

IV

0,0846

7.32.113)

II

0,0387

7.32.41

V

0,1190

7.52.41

IV

0,0071

7.47.42

V

0,0615

7.47.00

II

0,1177

7.29.11

I

0,5085

7.29.11

I

0,3401

7.67.01

V

2,4080

7.29.01

I

0,0427

7.47.00

II

0,0331

7.47.00

II

0,0269

7.29.01

I

0,0044

7.50.01

III

0,0140

ostatní plocha zastav. plocha TTP

D1

7.52.41 ostatní plocha zastav. plocha

ostatní plocha

ostatní plocha

0,3900

TTP 0,0427 D2

D-silnice III. tř.

D3

D-místní komunikace obslužná

0,0600

0,1027 orná půda vodní plocha ostatní plocha

0,2880

0,0184

0,0184

TTP

0,1230


ostatní plocha

27.3.2007


Poustka_zprava_cist

D4

D-silnice III. tř.

0,2100

ostatní plocha

D5


0,0326

D6

D-účelová komunikace

0,4145

D7

DOparkoviště

0,0568

D8

DOparkoviště

0,0395

D9

DOparkoviště

0,1011

D10


0,0381

D11


0,0169

D12


0,0278

D13

D-účelová komunikace

0,0059

D14

DOparkoviště

0,0251

lesní pozemek

D15

DOparkoviště

0,0288

ostatní plocha

D16

DOparkoviště

0,0124

ostatní plocha

D17

D-naučná stezka

D18


D19


0,0096

0,0096

TTP

7.29.01

I

0,0096

7.50.01

III

0,0170

ostatní plocha ostatní plocha 0,0170

0,0170

zahrada zastav. plocha ostatní plocha

0,1011

0,1011

TTP

7.32.41

V

0,1011

0,0227

0,0227

TTP

7.67.01

V

0,0227

0,0123

0,0123

ostatní plocha orná půda ostatní plocha

7.32.11

II

0,0123

0,0259

0,0259

TTP

7.29.11

I

0,0259

7.67.01

V

0,0055


0,0055

TTP ostatní plocha

není vyčíslena, stezka je vedena po stávajících komunikacích bez nároku na nov

ostatní plocha

0,0258

0,0135

0,0135

TTP

0,0320

D-místní


7.29.01

I

7.32.01

II

ostatní plocha ostatní

27.3.2007


Poustka_zprava_cist

D20

komunikace obslužná

0,0542

D21


0,0702

D22


0,0823

plocha 0,0048

0,0048

zahrada

7.29.01

I

TTP

7.50.01

III

zahrada ostatní plocha zastav. plocha

7.50.01

III

ostatní plocha ostatní plocha 0,0757

0,0757

Z1

ZS.1-zeleň veřejná

0,4796

Z2


0,1150

ostatní plocha

Z3


0,4958

ostatní plocha zastav. plocha

Z4


0,0126

Z5

ZS.2-zeleň vyhrazená

0,0428

Z6


0,0976

Z7


0,0751

AS2

zeleň ostatní

0,4233

ČOV1

TO.3-technická obsluha

ČOV2

TO.3-technická obsluha

Celkem

ostatní plocha

0,1137 0,0126

zahrada

7.32.41

V

TTP zastav. plocha

7.32.41

V


TTP

7.68.11

V

0,4233

0,4233

orná půda

7.29.01

I

7.47.00

II

0,0100

0,0100

0,0100

orná půda

7.47.00

II

0,0100

0,0100

0,0100

TTP

7.67.01

V

13,2655

15,9575

23,1955

0,0751

2,6920

1) současně zastavěné území obce 2) BPEJ dle KN, podle Grafického přehledu parcel a BPEJ je zde pouze jedna BPEJ 7.52.41/IV 3) BPEJ dle KN, podle Grafického přehledu parcel a BPEJ je tato BPEJ 7.52.41/IV


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

PŘEHLED NAVRHOVANÉHO ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU PODLE DRUHU POZEMKŮ (KULTUR) NÁLEŽEJÍCÍCH DO ZPF Tabulka č. 2

Druh pozemku (kultura zemědělské půdy)

řádek

Výměra navrhov. odnětí celkem (ha)

Z toho třída ochrany pod I.

II.

orná půda

1

4,5577

3,9491

0,4939

trvalý travní porost (TTP)

2

10,9146

1,8719

1,0503

zahrady

3

0,4852

0,0146

0,1291

ovocné sady

4

chmelnice

5

vinice

6

ostatní (§ 1 odst. 3 zákona o ochraně ZPF)

7

CELKEM

8

15,9575

5,8356

1,6733


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

PŘEHLED NAVRHOVANÉHO ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU PODLE FUNKČNÍHO VYUŽITÍ LOKALIT Název ÚPD: ÚZEMNÍ PLÁN OBCE POUSTKA - NÁVRH TABULKA č.: 3

Funkční využití pro bydlení

Výměra navrhov. odnětí celkem (ha)

Z toho třída ochrany podle I.

II.

6,2934

0,6197

0,9257

BI - bydlení individuální

4,1938

0,5851

0,5745

BV.1 - bydlení vesnické

2,0996

0,0346

0,3512

pro občanskou vybavenost

0,6676

0,2138

OK.1 - občanská vybavenost - komerční

0,3440

0,1564

OV.1 - občanská vybavenost - správní

0,1365

0,0574

OV.2 - občanská vybavenost - kulturní

0,1871

pro dopravu

0,3335

0,0990

0,0742

D - silnice III. tř.

0,1027

0,0427

0,0600

D - místní komunikace - obslužná

0,1072

0,0563

0,0142

D - účelová komunikace

0,0055

DO - parkoviště

0,1181 1,0492

0,4293

0,2295

1,0492

0,4293

0,2295

3,7705

3,6358

0,0100

TO.1 - technická obsluha

3,7505

3,6358

TO.3 - technická obsluha

0,0200

smíšené využití SV - smíšené využití - vesnické technické vybavení

rekreace

0,0100

3,2566

0,8486

RS - rekreace, sport

0,5085

0,5085

vodní plocha - sportovně rekreační

2,7481

0,3401

0,5867

0,2032

0,2201

zeleň ZS.1 - zeleň veřejná

0,1508

ZS.2 - zeleň vyhrazená

0,0126

zeleň ostatní

0,4233

0,2032

0,2201

15,9575

5,8356

1,6733

CELKEM


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

PŘEHLED NAVRHOVANÉHO ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU PODLE JEDNOTLIVÝCH LOKALIT TABULKA č.: 4

orná půda Č.

1

2

3

Fční využití

BV.1

BV.1

BV.1

Výměra celkem (ha)

ppč.

výměra (ha)

trvalý travní porost

ppč.

výměra (ha)

0,1601

0,1152

zahrada

ppč.

výměra (ha)

BPEJ

část 39/1

0,1601

7.50.01

část 26/2

0,0098

7.29.01

část 26/2

0,0211

7.50.01

část 26/3

0,0180

7.29.01

část 26/3

0,0449

7.50.01

ochrany

0,3518


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

4

5

6

BI

BV.1

BI

0,8893

0,2202

část 428/1

0,0032

část 458

0,0464

část 428/2

0,1312

část 457/1

0,3195

celá 457/2

0,0006

celá 457/3

0,1232

část 4/1

0,0068

část 4/3

0,0063

část 4/4

0,0048

část 4/1

0,9021

část 4/2

0,1685

část 4/3

0,0098

celá 4/6

0,0167

část 1/1

0,5769

celá 1/2

0,0073

celá 1/3

0,0009

7.32.04

7.47.00

7.29.11 7.47.00

7.50.01

7.29.11

0,7068


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

7

OV.1

0,1779

8

VD

1,2985

9

TO.2

0,1235

10

TO.1

3,7505

část 4/1

0,0015

část 4/3

0,0303

část 4/4

0,0256

část 4/1

0,0708

část 4/3

0,0083

část 677/3

0,6879

7.29.01

část 677/3

2,9479

7.29.11

část 677/3

0,1147

7.50.11

7.47.00

7.50.01

11

RS

0,5840

12

RZ

0,1756

13

BI

1,1024

část 239/1

1,1024

7.67.01

14

BI

0,4809

část 239/6

0,4809

7.67.01

celá 35/2

0,0384

část 36/1

0,0122

část 36/2

0,0124

část 93/2

0,0020

část 93/1

0,1073

část 93/3

0,0163

část 94/8

0,0723

15

BV.1

0,1564

16

BV.2

0,2132

17

BV.1

0,1999


7.32.41

7.32.41

7.52.41

27.3.2007


Poustka_zprava_cist

18

19

BV.1

BI

0,4851

1,4013

20

SV

0,2090

21

SV

0,3112

část 374/3

0,0509

část 374/8

0,0782

část 374/3

0,0860

část 374/8

0,0368

7.32.11

7.32.41

část 374/7

0,1332

7.32.11

část 374/7

0,0069

7.32.41

celá 374/9

0,0778

7.32.11

část 376

0,2835

část 519/1

1,1178

část 519/6

0,1978

7.32.41

část 519/5

0,1186

7.32.11 2)

část 519/5

0,1926

7.52.41

7.52.41


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

22

SV

OV.2

0,5402

0,2900

část 353/3

0,0515

část 500/1

0,0586

část 353/3

0,0256

část 500/1

0,0035

7.29.01

7.32.01 část 488

0,3064

část 501/3

0,0128

část 501/3

0,0818

7.32.01

část 81

0,0036

7.32.41

část 93/1

0,0256

část 93/2

0,0037

část 93/3

0,0219

část 94/8

0,0477

část 93/1

0,0310

část 93/3

0,0031

část 94/8

0,0505

7.29.01

7.32.41


7.52.41

27.3.2007

Poustka_zprava_cist


23


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

24

OK.1

část 519/4

0,0387

část 519/4

0,0226

část 519/6

0,0964

část 519/1

0,0071

7.52.41

celá 183/3

0,0615

7.47.42

7.32.113) 7.32.41

0,2998

celá 329/3

25

OK.1

0,6462

26

RS

0,1120

0,1177


7.47.00

27.3.2007


Poustka_zprava_cist

27

28

D1

D2

RS

vodní plocha

D

D

část 168/1

0,5066

část 168/5

0,0019

část 168/1

0,0643

část 168/5

0,2758

část 168/5

2,4080

7.67.01

část 697/6

0,0427

7.29.01

část 550/1

0,0240

část 550/8

0,0091

7.29.11

0,5085

2,7481

7.29.11

0,3900

0,2880

část 541/2

0,0108

část 541/2

0,0031

část 687/5

0,0130

7.47.00


7.47.00

27.3.2007


Poustka_zprava_cist

D3

D

0,1230

D4

D

0,2100

D5

D

0,0326

D6

D

0,4145

D7

DO

0,0568

D8

DO

0,0395

D9

DO

0,1011

část 697/4

0,0044

7.29.01

část 697/4

0,0140

7.50.01

část 697/6

0,0096

7.29.01

část 31

část 177/13

0,1011


0,0170

7.50.01

7.32.41

27.3.2007


Poustka_zprava_cist

část 171/2

0,0091

část 172/3

0,0136

7.67.01

D10

D11

D

D

0,0381

část 358/2

0,0007

část 358/4

0,0077

část 358/5

0,0039

7.32.11

0,0169

část 168/1

0,0247

část 168/2

0,0012

část 168/5

0,0055

7.29.11 D12

D

0,0278

D13

D

0,0059


7.67.01

27.3.2007

Poustka_zprava_cist

D14

DO

0,0251

D15

DO

0,0288

D16

DO

0,0124

D17

D

D18

D


0,0258


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

D19

D

0,0320

D20

D

0,0542

část 488

0,0116

7.29.01

část 501/3

0,0019

7.32.01


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

část 32/2

D21

D

0,0702

D22

D

0,0823

Z1

ZS.1

0,4796

Z2

ZS.1

0,1150

Z3

ZS.1

0,4958

Z4

ZS.1

0,1137

Z5

ZS.2

0,0428

Z6

ZS.1

0,0976

Z7

ZS.1

0,0751

AS2

Z

0,4233

ČOV1

TO.3

0,0100

ČOV2

TO.3

0,0100

Celkem

23,1955

část 541/2

0,1900

část 541/3

0,0132

část 541/2

0,2119

část 541/3

0,0082

část 541/2

0,0100

část 4/1

0,0144

část 4/2

0,0478

část 4/3

0,0037

0,0048

7.29.01

7.50.01

část 31

0,0098

7.50.01

část 81

0,0071

7.32.41

část 93/1

0,0055

7.32.41

část 12

0,0751

7.68.11 7.29.01

7.47.00

7.47.00 část 168/5

0,7294

0,0100 14,7465

7.67.01 0,4816

2)

BPEJ dle KN, podle Grafického přehledu parcel a BPEJ je zde pouze jedna BPEJ 7.52.41/IV

3)

BPEJ dle KN, podle Grafického přehledu parcel a BPEJ je tato BPEJ 7.52.41/IV


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


P *) = katastrální území Poustka u Františkových lázní O *) = katastrální území Ostroh


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


viz Příloha ZPF č. 1


27.3.2007

Poustka_zprava_cist




27.3.2007

Poustka_zprava_cist




27.3.2007

Poustka_zprava_cist




27.3.2007

Poustka_zprava_cist




27.3.2007

Poustka_zprava_cist




27.3.2007

Poustka_zprava_cist




27.3.2007

Poustka_zprava_cist




27.3.2007


Poustka_zprava_cist

4.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Dopravní řešení územního plánu navrhuje v prostoru u hradu v Ostrohu zřízení parkovišť pro osobní automobily, pro návštěvníky hradu. Zejména parkování zájezdových autobusů a stání automobilů i v otočce autobusové hromadné dopravy zde způsobuje problémy. Obec má v úmyslu celý předhradní prostor upravit tak, že bude vymezena otočka autobusu, přemístěna autobusová zastávka, prostranství bude doplněno zelení a budou upravena parkoviště. Je zde navrženo pouze parkování osobních automobilů (10 vozů) na dvou plochách po obou stranách přístupové cesty do hradu. Ty jsou již v současnosti k tomuto účelu bez větších technických úprav využívány. Parkování většího počtu automobilů a autobusů je navrženo na odstavném parkovišti situovaném před stoupáním silnice v této části obce, která může být i pěší zónou a omezeným vjezdem. Dotčená plocha PUPFL je 0,0250 ha. TABULKA Lokalita (plocha) číslo D13

Funkční využití

DO.1 dopravní obsluha parkoviště celkem PUPFL

m)

Výměra celkem (ha) 0,0250

Z toho půda náležející do PUPFL (ha) celkem v mimo SZÚO SZÚO 0,0250 0,0250 0

0,0250

0,0250

Druh pozemku podle KN PUPFL

f

5,0

Výměra ost. poz.

Kat. území

p.p.č.

Ostroh

25/10,11

0

Návrh lhůt aktualizace

Aktualizace územního plánu se navrhuje při zásadní změně v názoru na funkčnost územního plánu, nejpozději však za čtyři roky.

C.

ČÍSELNÉ ÚDAJE jsou zařazeny do textu v tabulkách


27.3.2007

Poustka_zprava_cist

D.

ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ

1.

URBANISTICKÁ KONCEPCE


Urbanistická koncepce řešeného území je navržena s ohledem na funkční určení jednotlivých sídel, respektuje a podporuje význam hodnot přírodních i kulturních v území obou sídel, které mají funkční učení pro trvalé bydlení i pro rekreaci. Urbanistická koncepce je založena převážně na rozvoji funkčních ploch bydlení, vybavenosti a výroby. Rozvoj individuální rekreace se nenavrhuje. Návrh vychází z respektování stávajícího půdorysu a funkčního a prostorového členění obce. Původní požadavek na propojení sídel zástavbou podél komunikací je eliminován nalezením dostatečně velkých rozvojových ploch v kontaktu se současně zastavěným územím obce proto, aby v krajině zůstala sídla jednotlivě zachována tak, jak vychází z jejich historického uspořádání i uspořádání české krajiny typické právě množstvím malých sídel. Rozvoj ploch bydlení je podstatný ve srovnání s ostatními plochami občanské a technické vybavenosti. Současné zastavěné území obce má jen minimální kapacitní územní rezervy pro intenzifikaci a výhledový rozvoj obce bude vždy podmíněn záborem ZPF. Poustka •

umístění plochy pro výstavbu obecního úřadu OV.1 (7) s potřebným zázemím před panelovým domem

•

plochy veřejné zeleně na návsi

•

situování ploch pro bydlení vesnické BV.1 (1, 2, 3, 5)

•

situování plochy pro bydlení individuální B I (4, 6)

•

umístění plochy pro technickou obsluhu území – fotovoltaickou elektrárnu TO.1 (8)

•

umístění plochy technické obsluhy území – sběrného dvora TO.2 (9)

•

umístění plochy pro drobnou a řemeslnou výrobu VD(11)

•

umístění plochy pro sport RS (11)

•

situování náhradní plochy zahrádek RZ (12)

•

plochy veřejné zeleně Z 1 (1, 2, 3, 4)

Ostroh •

situování ploch pro bydlení vesnické BV.1 (15, 17, 18)

•

situování plochy pro bydlení vesnické BV.2 (16)

•

situování plochy pro bydlení individuální B I (13, 14, 19)

•

umístění plochy občanského vybavení – kulturního zařízení OV.2 u kostela Sv. Wolfganga (23)

•

umístění ploch pro občanskou vybavenost komerčního využití OK (24, 25)

•

umístění ploch pro sport RS (26, 27)

•

situování ploch pro smíšené vesnické využití SV v Drahově (20, 21, 22)

•

plochy veřejné zeleně Z.1 (Z5, Z6) a plochy vyhražené zeleně Z.2 (Z7)

•

umístění rekreační vodní plochy – rybníka (28)

2.

VYUŽITÍ PLOCH A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ

V současně zastavěném území obce jsou funkční plochy zachovány •

výjimkou je plocha zemědělského areálu v Poustce, která je částečně změněna na plochu drobné a řemeslné výroby, resp. ve druhé variantě i na plochu pro sport a dále stávající plochy pro sport ve druhé variantě určené pro občanskou vybavenost.

•

výjimkou je plocha zemědělského areálu v Poustce, která byla částečně změněna na plochu drobné a řemeslné výroby a na plochu pro sport.

•

návrh ÚPO definuje podmínky využití navrhovaných funkčních ploch a ploch stávajících.

Území zastavěná a zastavitelná Tvoří plochy stabilizované, jejichž funkční a prostorové uspořádání nebude měněno, plochy rozvojové, zahrnující nezastavěné území určené k zastavění a území určené ke změně funkčního a prostorového uspořádání. Plochy jsou určeny pro stanovené druhy funkcí s vymezením přípustných, podmínečně


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


přípustných a nepřípustných staveb a zařízení. B: PLOCHY BYDLENÍ Tvoří plochy stabilizované, jejichž funkční a prostorové uspořádání nebude měněno, plochy rozvojové, zahrnující nezastavěné území určené k zastavění a území určené ke změně funkčního a prostorového uspořádání. Plochy jsou určeny pro stanovené druhy funkcí s vymezením přípustných, podmínečně přípustných a nepřípustných staveb a zařízení. Pro všechny funkční plochy platí nepřípustné využití: pokud nesplňují podmínky uvedené pod bodem a) resp. b) nebo nesplňují podmínky stanovené zákonem, ÚPO, jinými obecně závaznými právními předpisy nebo platným správním rozhodnutím, a to buď pro celé správní území nebo pro jeho části. Toto nepřípustné využití je pro některé funkční ještě dále konkretizováno. B: PLOCHY BYDLENÍ BM: bydlení ve vícepodlažních domech a) přípustné: 1. vícepodlažní bytové domy s možným malým podílem činností vázaných převážně k bytovému fondu a zařízením drobného obchodu a služeb bez větších nároků na dopravu 2. sociální zařízení pro staré občany 3. zdravotnická zařízení 4. ubytovací zařízení 5. nerušící drobná řemeslnická výroba bez nároku na zábor venkovních ploch pro skladování a odstavování vozidel. b) nepřípustné: 1. stavby a zařízení pro pěstitelskou a chovatelskou činnost. BV: bydlení vesnické BV.1 bydlení vesnické se samozásobitelským zemědělským hospodářstvím a) přípustné: 1. stavby pro bydlení v domech vesnického charakteru doplněné samozásobitelským zemědělským hospodářstvím a stavby pro bydlení se dvěma nadzemními podlažími s využitelným podkrovím (v případě svažité konfigurace terénu) 2. izolované rodinné domy a dvojdomy - bydlení s užitkovými zahradami a chovem drobného zvířectva pro vlastní potřebu a stavbami s funkcí doplňkovou pro činnosti pěstitelské a chovatelské, u nových staveb striktně s odstavováním a garážováním vozidel na vlastním pozemku 3. drobná zařízení obchodu, služeb, stravování a ubytování, sociální péče a zdravotnictví 4. jiné nerušící služby a zařízení řemeslné výroby bez negativních vlivů na bytovou zástavbu 5. stavby rekreačních domků. b) nepřípustné: 1. stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu komerčního charakteru. BV.2 bydlení vesnické s podílem rekreačně využívaných objektů b) přípustné: 1. izolované nízkopodlažní rodinné domy a rekreační domky (jedno nadzemní podlaží s využitelným podkrovím) s plochami zahrad a izolované rodinné domy a rekreační domky se dvěma nadzemními podlažími s využitelným podkrovím (v případě svažité konfigurace terénu) 2. služby pro turistiku a cestovní ruch, 3. drobná zařízení obchodu, služeb, stravování a ubytování, sociální péče a zdravotnictví, 4. jiné nerušící služby a zařízení řemeslné výroby bez negativních vlivů na obytnou zástavbu BI: bydlení individuální a) přípustné: 1. bydlení v nízkopodlažních izolovaných rodinných domech (jedno nadzemní podlaží s využitelným podkrovím) s možným malým podílem činností vázaných převážně k obytné funkci, rodinné domy o dvou nadzemních podlažích nebo dvou nadzemních podlažích s využitelným podkrovím (v případě svažité konfigurace terénu), u nových staveb striktně s odstavováním a garážováním vozidel na vlastním pozemku 2. drobná zařízení obchodu, služeb, stravování a ubytování, sociální péče a zdravotnictví 3. jiné nerušící služby a zařízení řemeslné výroby bez negativních vlivů na obytnou zástavbu. R: PLOCHY REKREACE SPORTU A ZÁBAVY RI: rekreace individuální a) přípustné: 1. rekreační chaty a rekreační domky s maximálně jedním nadzemním podlažím a podkrovím a


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


s nimi spojené zahrady s drobnými stavbami s funkcí doplňkovou ke stavbě hlavní (do 16m2 zastavěné plochy). b) nepřípustné: 1. stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu, drobnou výrobu a služby, řemeslnou výrobu 2. stavby zahrádkářských chat a stavby pro pěstitelskou a chovatelskou činnost 3. stavby pro bydlení RZ: zahrádkářské osady a) přípustné: 4. stavby zahrádkářských chat 5. zahrady 6. stavby a zařízení pro drobnou pěstitelskou činnost b) nepřípustné: 1. stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu, drobnou výrobu a služby, řemeslnou výrobu 2. stavby pro bydlení 3. stavby občanské vybavenosti komerčního i nekomerčního charakteru RS: sport a) přípustné: 1. plochy pro rekreační sport a rekreačně sportovní společenské akce, venkovní sportovní areály a hřiště, dětská hřiště, areály zdraví a služby činnosti spojené s aktivní nebo pasivní regenerací lidského organismu a zařízení spojené s touto činností (sociální zařízení) b) podmínečně přípustné: 1. ostatní sportoviště v samostatných objektech (kuželny apod.) pokud je plocha umístěna v zastavitelném území obce, stavby a zařízení pro občerstvení (do 16 m2 zastavěné plochy). O: PLOCHY OBSLUŽNÉ SFÉRY, OBČANSKÉHO A VEŘEJNÉHO VYBAVENÍ OV: občanská vybavenost nekomerčního charakteru OV.1 plochy veřejné správy pro správní a obslužné činnosti obce a) přípustné: 1. stavby pro správu a řízení, administrativní činnost, kulturu, vzdělávací a klubovou činnost, infocentrum 2. sociální bydlení, ubytovací zařízení 3. stavby skladů a technického zázemí jako součást staveb a zařízení uvedených v bodech 1. a 2. OV.2 plochy kultury a) přípustné: 1. stavby pro kulturní, vzdělávací, koncertní, spolkovou, církevní a nadační činnost, galerie, muzea, výstavní síně, vzdělávací, knihovnické a turistické informační služby a potřebná zařízení sloužící tomuto využití, 2. stravovací zařízení, jako součást staveb a zařízení uvedených v bodě 1. OK. občanská vybavenost komerčního charakteru a) přípustné: 1. stavby stravovacích, ubytovacích a hotelových provozů a pro poskytovaní služeb pro cestovní ruch s maximálně dvěma nadzemními podlažími (v případě svažité konfigurace terénu) 2. stavby pro poskytování rehabilitačních a lázeňských služeb, penzióny pro seniory a domovy důchodců 3. stavby pro bydlení, určené pro správce, vlastníka či nájemce zařízení uvedených v bodech 1. a 2. a) podmínečně přípustné: 1. doplňková obchodní zařízení, stavby a zařízení pro agroturistiku, administrativní a správní provozy, s maximálně dvěma nadzemními podlažími s využitelným podkrovím b) nepřípustné: 1. ubytovací zařízení azylové a zařízení pro nepřizpůsobivé občany. D: PLOCHY DOPRAVNÍ OBSLUHY DO: dopravní obslužná zařízení DO.1 záchytná parkoviště, parkoviště a odstavné plochy a) přípustné: 1. záchytná parkoviště, parkoviště a odstavné plochy na úrovni terénu a dopravní zařízení. T: PLOCHY TECHNICKÉ OBSLUHY ÚZEMÍ


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


TO: zařízení technické obsluhy území TO.1 a) přípustné: 1. obnovitelný zdroj energie – fotovoltaická elektrárna s ochrannou zelení umístěnou v areálu, technické zázemí a zařízení nezbytné pro provozování této elektrárny, c) nepřípustné: 1. větrná elektrárna, jakékoliv jiné stavby nesloužící určenému funkčnímu využití, sklady, objekty zemědělské výroby, drobné výroby a služeb a řemeslné výroby, hromadné garáže. TO.2 a) přípustné: 1. stavby a zařízení pro technické služby obce, nakládání s odpadem a údržbu TO.3 a) přípustné: 1. mechanicko biologická čistírna odpadních vod. S: PLOCHY SMÍŠENÉHO VYUŽITÍ SV: plochy smíšeného využití vesnického typu a) přípustné: 1. stavby pro bydlení vesnického typu s podílem hospodářské složky, zástavba v měřítku hospodářských usedlostí s bydlením, 2. služby pro agroturistiku (ubytování, stravování), 3. stavby pro řemeslnou výrobu, pro činnosti pěstitelské a chovatelské, bez negativních vlivů na okolní zástavbu 4. stavby pro drobnou výrobu a služby bez negativních vlivů na obytnou zástavbu. V: PLOCHY VÝROBY VD: plochy drobné a řemeslné výroby a) přípustné: 1. stavby pro drobnou výrobu a služby, stavby pro řemeslnou výrobu 2. stavby a zařízení pro nevýrobní služby, servisní provozy a sklady v objektech drobných měřítek bez negativních vlivů na okolní zástavbu, s podmínkou umístění ochranné zeleně 3. administrativní a obchodní zařízení výrobních zařízení 4. stavby pro bydlení a sociální bydlení 5. stavby a zařízení správní, administrativní a kulturní 6. parkovací a odstavné plochy nákladních vozidel uvnitř areálů 7. čerpací stanice PHM na nekomerční bázi. VZ: plochy zařízení zemědělské výroby VZ.1. zemědělské areály živočišné výroby a) přípustné: 1. zemědělské stavby, zařízení, služby a sklady zemědělské výroby s možnými rušivými účinky na okolí s podmínkou umístění ochranné zeleně 2. zařízení drobné výroby a služeb, řemeslné výroby a nevýrobních služeb, které nepřekračují stanovené limity z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí. b) podmínečně přípustné: 1. byty pohotovostní a služební, určené pro správce, vlastníka či nájemce zařízení uvedených v bodech 1. a 2. 3.

PLOCHY NEZASTAVITELNÉ V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ

Z: PLOCHY ZELENĚ A VODNÍCH PLOCH A TOKŮ v zastavěném území ZS: plochy sídelní zeleně ZS.1 plochy veřejné zeleně Jedná se o nezastavitelné území obce s funkcí relaxační; veřejně přístupné plochy, na kterých lze umístit pouze okrasnou, záměrně vytvořenou a udržovanou zeleň a dále drobnou architekturu a mobiliář (lavičky, dětská hřiště, herní prvky apod.), při zachování primární funkce zeleně. ZS.2 zeleň vyhrazená Jedná se o plochy zahrad, které nemohou být z důvodu limitů technických, kulturních, přírodních nebo kompozičních zastavěny. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Jedná se o nezastavitelné plochy v zastavitelném území, jedná se o plochy lesního půdního fondu.


27.3.2007

Poustka_zprava_cist


ÚZEMÍ CHRÁNĚNÁ A OCHRANNÁ Jedná se o plochy systému ekologické stability (ÚSES). 4.

PLOCHY NEZASTAVĚNÉ (KRAJINA)

Přírodně krajinnými, výjimečně zastavitelnými, územími se pro účely územně plánovací dokumentace rozumí území, která nejsou souvisle zastavěna, ani jinak intenzívně urbanizována. Jedná se o území, až na výjimky, ve své podstatě nezastavitelná. Výjimky převážně tvoří liniové stavby technické infrastruktury a stavby související s plněním funkce dané níže popsané funkční plochy. Rozsah přípustných, podmínečně přípustných nebo nepřípustných staveb, zařízení, činností a dějů je určen tímto předpisem a obecně závaznými právními předpisy. Soubor přírodně krajinných ploch zahrnuje: ÚZEMÍ PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU Jedná se o nezastavitelné plochy mimo zastavěné a zastavitelné území. Je tvořeno zemědělským půdním fondem - plochami orné půdy, trvalých travních porostů, zahradami a sady v krajině. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Jedná se o nezastavitelné plochy mimo zastavěné a zastavitelné území. Jedná se o plochy lesního půdního fondu. PLOCHY OSTATNÍ KRAJINNÉ ZELENĚ Jedná se o ostatní rozptýlenou zeleň, plochy alejí, remízků, plochy doprovodné zeleně podél komunikací a vodních toků, plochy ochranné zeleně, jimiž se rozumí části přírody a krajiny plnící ochrannou funkci. VODNÍ PLOCHY Jedná se o významné vodní plochy a vodoteče a mokřiny. ÚZEMÍ CHRÁNĚNÁ A OCHRANNÁ Jedná se o území chráněná, území ochranných pásem a plochy systému ekologické stability (ÚSES).

5.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ

LIMITY VÝSTUPNÍ Ochrana přírody a krajiny územní systém ekologické stability •

nadregionální biocentrum NRBC 32 Amerika

•

ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru K 39

•

místní biocentrum č. 1 - Za Křížem

•

místní biocentrum č. 2 - V rybnících

•

místní biokoridory č. 1, 2, 3, 4, 5

•

interakční prvky č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7


ochranné pásmo přeložky silnice III. třídy

Ochrana technické infrastruktury zásobování vodou • ochranná pásma trubních vedení veřejných vodovodů činí 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí odvádění a čištění odpadních vod •

ochranná pásma trubních vedení kanalizací činí 1,5 m od vnějšího líce stěny stoky

•

ochranné pásmo mezi čistírnou odpadních vod a souvislou bytovou zástavbou činí 50 m

zásobování elektrickou energií


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti mřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany •

•

u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace pro vodiče s izolací základní pro závěsná kabelová vedení

7m 2m 1m

ochranné pásmo elektrické stanice u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí činí 7 m.


27.3.2007


Poustka_zprava_cist

6.

PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ

míst. část

číslo lokality

kód funkce

funkční využití

rozloha v ha

1

BV.1

bydlení vesnické

0,1601

2

BV.1

bydlení vesnické

0,1152

3

BV.1

bydlení vesnické

0,3518

4

BI


0,8893

5

BV.1

bydlení vesnické

1,2202

6

BI


0,7068

7

OV.1

občanská vybavenost správní

0,1779

veřejná správa OBECNÍ ÚŘAD

8

VD

výroba drobná

1,2985

DROBNÁ VÝROBA

9

TO.2

technická obsluha

0,1235

SBĚRNÝ DVŮR

10

TO.1

technická obsluha

3,7505

FVE - obnovitelný zdroj energie

11

RS

rekreace, sport

0,5840

SPORT

12

RZ

zahrádkářské osady

0,1756

náhradní zahrádky

13

BI


1,1024

14

BI


0,4809

15

BV.1

bydlení vesnické

0,1564

16

BV.2

bydlení vesnické

0,2132

17

BV.1

bydlení vesnické

0,1999

18

BV.1

bydlení vesnické

0,4851

19

BI


1,4013

20

SV


0,2090

21

SV


0,3112

22

SV


0,5402

Poustka

Ostroh

poznámka

rekreační

občanská vybavenost kultura občanská vybavenost komerční občanská vybavenost komerční

0,2900

kulturní zařízení

0,2998

bývalý prasečák

0,6462

bývalý statek

23

OV.2

24

OK.1

25

OK.1

26

RS

rekreace, sport

0,1120

hřiště

27

RS

rekreace, sport

0,5085

sport

vodní plocha

2,7481

sportovně rekreační vodní plocha

28

celkem:

19,2576


27.3.2007

Poustka_zprava_cist

7.


KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉ VYBAVENOSTI

Zásady uspořádání dopravy Návrh koncepce dopravy v řešeném území obce Poustka vychází ze zásad, které jsou pokládány v současnosti za koncepčně ustálené. Přehled koncepčně stabilních zásad: •

rozšíření a zkapacitnění tahu silnice první třídy I/64

•

návrhem přeložky silnice třetí třídy v Poustce eliminovat směrové dopravní závady na její trase

•

návrh rozšíření silnice III. třídy mezi Poustkou a Ostrohem

•

návrh úprav na úzkých úsecích místních komunikací v zástavbě sídla

•

návrh nové přístupové komunikace (resp. rozšíření stávající MK) k nově navrženým lokalitám výstavby rodinných domů, vybavenosti a provozoven

•

návrh výhyben na místní komunikaci v Ostrohu

•

řešení parkingu pro návštěvníky hradu Seeberg

•

návrh záchytného parkoviště

•

parkování a odstavování vozidel individuální automobilové dopravy u lokalit výstavby rodinných domů bude probíhat na vlastních pozemcích jednotlivých RD

•

akceptovat a v návrhu zachovat funkčnost stávajících hlavních silničních tahů, místních a účelových komunikací; návrhem územního plánu nebudou dotčeny

Zásady uspořádání vodního hospodářství Zásobování pitnou vodou •

výstavba vodovodu a automatické tlakové stanice pro obě místní části obce Poustka

•

odpojení stávajících zdrojů vody

•

vodní zdroj, který se nachází v k.ú. Poustka u Františkových Lázní a slouží pro sousední obec - část obce s místním názvem Dvoreček bude zachován. Odkanalizování a čištění odpadních vod •

produkce splaškových vod v Poustce bude limitována kapacitou navržené mechanicko biologické čistírny odpadních vod, navržená velikost je 150 EO. Čistírna bude navržena tak, aby ji bylo možno v případě potřeby rozšířit.

•

produkce splaškových vod v Ostrohu, bude limitována kapacitou mechanicko biologické čistírny, navržená velikost je 200 EO. Čistírna bude navržena tak, aby ji bylo možno v případě potřeby rozšířit.

•

nově povolované stavby pro bydlení i podnikání musí mít vyřešenu likvidaci splaškových vod

•

odstupové vzdálenosti mezi navrženými obecními čistírnami a okolní zástavbou nesmí být menší než 50 m. V tomto prostoru se nebudou stavět žádné objekty pro bydlení. Odtokové poměry •

všechny nově povolované stavby vyjma objektů technické infrastruktury musí být navrženy nad úrovní hladiny Q100 (stoleté vody). To platí především v okolí Slatinného potoka.

Zásady uspořádání energetických a spojových sítí •

rozvody elektřiny vysokého napětí budou realizovány jako venkovní vedení

•

sekunderní rozvody elektřiny do rozvojových ploch budou řešeny jako kabelové, uložené v zemi

•

•

případná změna podmínek v dodávkách energií a přísnější pohled na kvalitu životního prostředí může vyvolat v budoucnu plošnou plynofikaci sídel nacházejících se v těsné blízkosti vysokotlakých plynovodů rozvojové plochy budou 100% telefonizovány

•

rozšíření telekomunikační sítě do rozvojových ploch bude realizováno jako kabelová (podpovrchová) síť Zásady koncepce nakládání s odpady •

svoz tuhého komunálního odpadu bude zajišťován specializovanou firmou

•

umístění sběrného dvora pro sběr a třídění odpadů v Poustce - lokalita 9.

•

likvidaci odpadů včetně kalů z ČOV bude prováděna v souladu se zákonem 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejícími předpisy.


27.3.2007


Poustka_zprava_cist •

bývalá silážní jáma v Poustce, kde vzniká divoká skládka bude asanována a plocha bude využívána v rámci ZPF

8.

NÁVRH MÍSTNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY

Hlavní zásady pro realizaci ÚSES •

za závazné se považuje vymezení biocenter a místních funkčních biokoridorů

•

u nefunkčních biokoridorů je závazné dodržení navrženého směru v rámci vymezeného území při dodržení minimální šíře biokoridoru 30 m

•

seznam biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, včetně omezujících podmínek a režimu využívání území a ploch, které jsou součástí biocenter a biokoridorů, jsou obsaženy v následujících tabulkách:

BIOCENTRA Číslo: Charakteristika prvku ÚSES: Charakteristika území:

32 typ prvku biocentrum katastrální území mapový list 1 : 10 000 stávající ochrana (dle z.č. 114/1992 Sb.) Biogeografické skupiny typů geobiocénů (STG) jednotky:

Název: Amerika úroveň funkčnost nadregionální částečně funkční Ostroh, Poustka u Františkových Lázní 11-13-10, 11-13-15

plocha 165,71 ha

na části VKP podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona

4(A),AB3-4; 4AB3; 4AB4; 4AB(B)3-4; 4AB2-3; 4B3-4; 4B4-5; 4BC4-5; 5A3a; 5(A),AB3a; 5-6AB4-5b; 6AB4-5b

Významnost: Ekostabilizační, genofondová, vodohospodářská, krajinotvorná a estetická funkce. Charakteristika lokality: Údolní niva Slatinného potoka s mokřady, remízy, loukami, rozptýlenou zelení a přilehlé lesy se skalními výchozy. Část NRBC severně od obce Ostroh: Tok je přírodní, neupravený s řadami olší. Podmáčené louky jsou sklízené nepravidelně nebo nesklízené. Na svazích (většinou velmi prudkých) se nacházejí lesy s častými sklaními výchozy, lomy a výsypky štěrku. V dolní části přírodní tok v lesním porostu s olší lepkavou, do svahu les se sklaními výchozy a bývalými lomy. Část NRBC jihovýchodně od obce Ostroh: Údolní niva Slatinného potoka a přilehlé prameniště, lesíky a pastviny. Tok je přírodní. Od toku náhon pro napájení rybníků s přilehlým remízem. Na severní straně navazuje na nesklízené louky. V dolní části soutok s odvodňovacím příkopem a nepravidelně sklízené louky. Břehový prorost tvoří převážně olše lepkavá a vrba křehká. Návrh opatření: Zpracovat projekt ÚSES (projekt nadregionálního biocentra 32 Amerika). Rámcový návrh opatření: Tok a údolní nivu ponechat spontánnímu vývoji. Část luk je možné obhospodařovat extenzivně. V lesích hospodařit výběrným způsobem. Výchovu směřovat k přirozené druhové skladbě porostů, redukovat nepůvodní druhy dřevin.


27.3.2007

Poustka_zprava_cist



1 Název: Za křížem typ prvku úroveň funkčnost plocha biocentrum místní navržené 2,25 ha katastrální území Poustka u Františkových Lázní mapový list 1 : 10 11-14-06, 11-14-11 000 stávající ochrana (dle z.č. 114/1992 Sb.) Biogeografické skupiny typů 4B3-4 jednotky: geobiocénů (STG) Významnost: Ekostabilizační prvek. Charakteristika lokality: Neobhospodařované travní porosty s nálety dřevin a orná půda okolo upraveného otevřeného vodního toku a jeho levostranného přítoku. Návrh opatření: Ornou půdu převést na trvalé travní porosty a využívat je jako extenzivní louku. Zachovat stávající dřeviny na neobhospodařované části. Tuto část ponechat spontánnímu vývoji nebo vysadit skupiny dřevin (trnka, šípek, dub, lípa). Zvážit možnost revitalizace upraveného vodního toku. Číslo: Charakteristika prvku ÚSES: Charakteristika území:

2 Název: V rybnících typ prvku úroveň funkčnost plocha biocentrum místní funkční 18,06 ha katastrální území Ostroh mapový list 1 : 10 11-13-15 000 Část je VKP podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona stávající ochrana (dle z.č. 114/1992 Sb.) Biogeografické skupiny typů 5A,AB3a; 4B3-4 jednotky: geobiocénů (STG) Významnost: Ekostabilizační, genofondová, vodohospodářská, krajinotvorná a estetická funkce. Charakteristika lokality: Soustava chovných rybníků s přilehlými lesy a mokřady. Rybníky s břehovým porostem na bývalých loukách s haldami vyhrnutého bahna zarůstají olší lepkavou, vrbou křehkou, vrbou ušatou, břízou, ostružiníkem a na okrajích šípkem. Biocentrum na západě navazuje na místní biocentrum 16 (obec Libá) a na východě na NRBC 32 Amerika. Návrh opatření: Zachovat veškerou nelesní zeleň. V lesích hospodařit výběrným způsobem. Redukovat nepůvodní druhy dřevin, nepřipustit jejich přirozené zmlazování. Výchovu směřovat k přirozené druhové skladbě porostů. Preferovat přirozenou obnovu porostů.


27.3.2007


Poustka_zprava_cist BIOKORIDORY Číslo: Charakteristika prvku ÚSES: Spojnice: Průběh:

1 Název: typ prvku úroveň funkčnost biokoridor místní navržený NRBC 32 Amerika - Stodolský potok (obec Vojtanov) přes pole a louky podél hlavního odvodňovacího zařízení a drobného vodního toku

Návrh opatření: Ponechat v trase volný neobhospodařovaný pás. Neobhospodařované pozemky ponechat spontánnímu vývoji nebo vysadit skupiny dřevin (trnka, šípek, dub, lípa). Číslo: 2 Název: Charakteristika typ prvku úroveň funkčnost prvku ÚSES: biokoridor místní navržený Spojnice: MBC 1 Za křížem - Mýtinka - Stodolský potok (obec Vojtanov) Průběh: orná půda, louka Návrh opatření: Ponechat v trase volný neobhospodařovaný pás, ten ponechat spontánnímu vývoji nebo vysadit skupiny dřevin (trnka, šípek, dub, lípa). Číslo: 3 Název: Charakteristika typ prvku úroveň funkčnost prvku ÚSES: biokoridor místní navržený Spojnice: NRBC 32 Amerika - MBC 1 Za křížem Průběh: orná půda, louky Návrh opatření: Ponechat v trase volný neobhospodařovaný pás a ten ponechat spontánnímu vývoji nebo vysadit skupinky dřevin (trnka, šípek, dub, lípa). Zvážit revitalizaci upraveného vodního toku. Číslo: 4 Název: Charakteristika typ prvku úroveň funkčnost prvku ÚSES: biokoridor místní navržený Spojnice: MBC 1 Za křížem - MBK 16 (obec Františkovy Lázně) Průběh: orná půda Návrh opatření: Ponechat v trase volný neobhospodařovaný pás, vysadit shluky dřevin (dub, javor, jasan, líska) a jinak ponechat spontánnímu vývoji. Číslo: 5 Název: Charakteristika typ prvku úroveň funkčnost prvku ÚSES: biokoridor místní navržený Spojnice: NRBC 32 Amerika - MBC 9 (obec Františkovy Lázně) Průběh: oraná půda, v závěru pás zeleně při silnici Návrh opatření: Ponechat v trase volný neobhospodařovaný pás a ten ponechat spontánnímu vývoji nebo vysadit skupinky dřevin (trnka, šípek, dub, lípa).


27.3.2007


Poustka_zprava_cist INTERAKČNÍ PRVKY Číslo: 1 Charakteristika typ prvku funkčnost prvku ÚSES: interakční prvek částečně funkční Průběh: podél silnice Antonínova Výšina - Hazlov Návrh opatření: Doplnit silniční stromořadí. Číslo: 2 Charakteristika typ prvku funkčnost prvku ÚSES: interakční prvek částečně funkční Průběh: podél silnice Poustka - Mýtinka Návrh opatření: Doplnit silniční stromořadí. Číslo: 3 Charakteristika typ prvku prvku ÚSES: interakční prvek Průběh: podél silnice Poustka - Ostroh Návrh opatření: Doplnit silniční stromořadí.

funkčnost částečně funkční


27.3.2007


Poustka_zprava_cist Číslo: Charakteristika prvku ÚSES: Průběh:

4 typ prvku funkčnost interakční prvek navržený od lesa jižně od Poustky k bezejmennému vodnímu toku a dále podél toku směrem na Dvoreček (obec Františkovy Lázně)

Návrh opatření: Ponechat v trase volný neobhospodařovaný pás a ten ponechat spontánnímu vývoji nebo vysadit skupinky dřevin. K výsadbě použít domácí druhy dřevin. Číslo: 5 Charakteristika typ prvku funkčnost prvku ÚSES: interakční prvek částečně funkční Průběh: podél silnice Ostroh - Dvoreček Návrh opatření: Doplnit silniční stromořadí. Číslo: 6 Charakteristika typ prvku funkčnost prvku ÚSES: interakční prvek navržený Průběh: podél silnice Ostroh - Drahov - Lužná Návrh opatření: Vysázet silniční stromořadí. K výsadbě použít domácí druhy dřevin. Číslo: 7 typ prvku funkčnost Charakteristika prvku ÚSES: interakční prvek navržený Průběh: podél místní komunikace Drahov - Ostroh - Táborská Návrh opatření: Vysázet silniční stromořadí. K výsadbě použít domácí druhy dřevin, místní a krajové odrůdy ovocných stromů.


27.3.2007

Poustka_zprava_cist

9.


VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

Doprava D 1 rozšíření dopravního prostoru v rámci komplexního zkapacitnění a rekonstrukce silnice I/64, D 2 přeložka silnice III/21326 v Poustce, D 3 přístupová komunikace lokalitě 1 (bydlení), lokalitě 9 (sběrný dvůr), lokalitě 8 (drobná výroba) a 11 (sportoviště), D 4 v úseku mezi Poustkou a Ostrohem rozšíření profilu vozovky silnice III/21326 D 5 komunikační napojení původního průtahu silnice na novou přeložku silnice v Poustce, D 6 účelová komunikace k vodnímu zdroji a fotovoltaické elektrárně v Poustce, D 7 parkoviště v centru Poustky o kapacitě P 10, D 8 parkoviště u vjezdu do Poustky o kapacitě P 12, D 9 záchytné parkoviště pro osobní vozy a autobusy v Ostrohu, D 10 výhybny v úzkých profilech vozovky místní komunikace u nového rybníka v Ostrohu, D 11 výhybna v úzkých profilech vozovky místní komunikace v západní části Ostrohu., D 12 přístupová MK k lokalitě 27 určené pro sportovní aktivity v Ostrohu, D 13 přístupová komunikace k ČOV2 v Ostrohu, D 14 parkoviště pro osobní vozy u hradu v Ostrohu o kapacitě P 10 D 15 parkoviště u kostela v Ostrohu, D 16 parkoviště u kostela v Ostrohu, D 17 naučná stezka „Okolí hradu Seeberg“. Vodní hospodářství V1 výstavba vodovodu pro Poustku a Ostroh, V2 výstavba automatické tlakové stanice v Poustce. Odkanalizování K1 kanalizace v Poustce včetně čerpacích stanic odpadních vod ČSo1 a ČSo2, K2 čistírna odpadních vod ČOV 1 v Poustce, K3 kanalizace v Ostrohu Poustce včetně čerpacích stanic odpadních vod ČSo3, ČSo4 a ČSo5, K4 čistírna odpadních vod ČOV 2 v Ostrohu. Elektrorozvody E1 výstavba příhradové trafostanice TS 12 a přípojky vysokého napětí v Drahově, E2 výstavba příhradové trafostanice TS 13 a přípojky vysokého napětí v Poustce, E3 výstavba příhradové trafostanice TS 14 a přípojky vysokého napětí v Ostrohu.

10. 1 2 3 4

ASANACE – AS plocha původní silnice III. tř. v místě přeložky v Poustce, silážní jáma v Poustce (v grafické části AS 2), ocelová hala v Poustce (v grafické části AS 1), zrušení příhradové trafostanice TS 3 a přípojky vysokého napětí v Drahově.


27.3.2007

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE P O U S T K A

Recommend Documents