ÚZEMNÍ PLÁN OBCE NIŽBOR

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE NIŽBOR

OBJEDNATEL: Obecní úřad Nižbor

ZHOTOVITEL: Architekti Bartošek a Vavřík spol. s r.o. AUTORSKÝ TÝM: Ing. arch. Michal Bartošek Ing. arch. Ivan Vavřík Ing. arch. Milan Němec Tomáš Vostatek Magdalena Hledíková PhDr. Eliška Součková PhDr. Jan Jílek Ing. Ivan Dejmal Ing. Jaroslav Knotek Ing. Jaroslav Míka Ing. Václav Pivoňka Konzultace: Jiří Pazdera TERMÍN ZPRACOVÁNÍ: Červenec 2003

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI I.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1. 2. 3. 4.

ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A SOUBORNÉHO STANOVISKA

1. 3. 4.

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ÚZEMNÍ VAZBY HISTORICKÉ SOUVISLOSTI, PAMÁTKOVÁ OCHRANA

1. 2. 3.

URBANISTICKÁ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE CHARAKTERISTIKA ROZVOJOVÝCH A TRANSFORMAČNÍCH PLOCH

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

DOPRAVA A KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM ÚZEMÍ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU KANALIZACE VODNÍ TOKY VYTÁPĚNÍ ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ TELEKOMUNIKACE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY, SKLÁDKY

1. 2. -

POPIS VÝCHOZÍHO STAVU NÁVRH VYMEZENÍ PRO ÚZEMNÍ PLÁN OBCE VYMEZENÍ LOKALIT ÚSES – GRAFICKÁ PŘÍLOHA V TEXTU

1. 2. 3. -

VYHODNOCENÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ZÁBOR POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ZÁBOR ZPF A LPF – GRAFICKÁ PŘÍLOHA V TEXTU

1. 2.

CIVILNÍ OCHRANA POŽÁRNÍ OCHRANA

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

ZÁKLADNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE OBECNÉ REGULATIVY RIZIKO ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE Z HLEDISKA ZÁSAD UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ ZÁSADY VYUŽITÍ ZASTAVITELNÝCH ÚZEMÍ ZÁSADY VYUŽITÍ NEZASTAVITELNÝCH ÚZEMÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO JEDNOTLIVÉ ČÁSTI OBCE A LOKALITY VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A PLOCHY VE VEŘEJNÉM ZÁJMU

1. 2.

NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU

II.

III.

STR. STR. STR. STR.

ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY VÝVOJE OBCE STR. 3 STR. 3 STR. 10

URBANISTICKÁ KONCEPCE A USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE

IV.

STR. 14 STR. 17 STR. 20

KONCEPCE DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ VYBAVENOSTI STR. STR. STR. STR. STR. STR. STR. STR. STR.

V.

STR. 40 STR. 42

ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA STR. 44 STR. 46 STR. 48

NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ A POŽÁRNÍ OCHRANY STR. 51 STR. 54

VIII.

IX.

ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU STR. STR. STR. STR. STR. STR. STR. STR. STR. STR.

PŘÍLOHA 1 – SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH PŘÍLOHA 2 – ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY

55 56 57 58 59 60 63 65 69 72

ZMĚNY A AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU STR. 74 STR. 75

X. -

22 27 29 31 32 32 34 38 39

KONCEPCE MÍSTNÍHO ÚSES

VI.

VII.

1 2 2 2

PŘÍLOHY

I.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Architekti Bartošek a Vavřík spol. s r.o.

Územní plán obce Nižbor

Územní plán slouží pro účely správního rozhodování o umístění činností, dějů (zejména technologických procesů) a zařízení, obvykle staveb. Ve správním území obce se stanovují základní zásady utváření území, to jest jeho uspořádání a využití, a obecné a zvláštní regulativy. Závaznou částí územního plánu se řídí rozhodování územně a věcně příslušných orgánů veřejné správy při územním a stavebním řízení, popřípadě při správních řízeních souvisících, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, jimiž se zakládá vznik, změna nebo zánik práv a povinností fyzických a právnických osob při uspořádání a využívání území obce. Při rozhodování v územním a stavebním řízení, popřípadě v řízeních souvisících musí být přihlédnuto přednostně k technickým požadavkům stanoveným tímto územním plánem, dále k obecným technickým požadavkům na výstavbu a k podmínkám stávajícího zastavění území obce.

1.

ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Řešené území: správní území obce Nižbor (katastrální území Nižbor, Strádonice a Žloukovice), celková rozloha 2853 ha. Pořizovatel: obec Nižbor Schvalující orgán: obecní zastupitelstvo Nižbor Nadřízený orgán územního plánování: Krajský úřad Středočeského kraje Zhotovitel: Architekti Bartošek a Vavřík, spol. s r.o., U 5. Baterie 12, 162 00 Praha 6 Datum vyhotovení ÚP: 07/2003 Mapové podklady: soubor listů státní mapy ČR základní v měřítku 1 : 50 000, stav k r. 1999, stav VÚSC k 1.1.2000, soubor listů státní mapy ČR odvozené v měřítku 1 : 5 000, stav k r. 1985 - 1998, soubor listů mapy evidence nemovitostí v měřítku 1 : 2 880, stav k 31.12. 1979 – 31.12.1982, kopie z 22.7. 1999.

1



2.

HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ

-

Zachování a rozvoj přírodního a krajinného bohatství a péče o kulturní dědictví.

-

Zvýšení imigrační přitažlivosti obce nabídkou ploch pro výstavbu bytů.

-

Trvalá péče o životní prostředí, která se v návrhovém období bude soustřeďovat především na odstranění nepřiměřených dopravních zátěží, na vybavení obce chybějící technickou infrastrukturou a na kultivaci a péči o veřejnou zeleň.

Územní plán v souladu s § 1, odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot ve správním území obce.

3.

DŘÍVE ZPRACOVANÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Pro správní území obce Nižbor doposud nebyla zpracována územně plánovací dokumentace ani územně plánovací podklad. Platný územní plán Pražské – Středočeské aglomerace, ve kterém je řešené území zahrnuto, je sice platný, ale obsahově překonaný. V roce 2000 byl vypracován koncept územního plánu VÚC Pražský region (AURS s.r.o. ve spolupráci s dalšími subjekty pod vedením ing. arch. Milana Körnera CSc.).

4.

VYHODNOCENÍ

SPLNĚNÍ

ZADÁNÍ

A

SOUBORNÉHO

STANOVISKA Zadání územního plánu obce Nižbor bylo řádně projednáno a schváleno. V rámci konceptu územního plánu byly prověřeny plochy pro výstavbu a možnosti rozvoje technické a dopravní infrastruktury. Byly splněny požadavky na tvorbu a ochranu životního prostředí a požadavky ochrany ZPF a pozemků určených k plnění funkcí lesa a územního systému ekologické stability a památkové ochrany. V návrhu územního plánu byl rozsah ploch pro výstavbu upraven podle současné situace a požadavků obce. Některé lokality byly vzhledem k pokračující výstavbě zahrnuty do současně zastavěného území, část rozvojových ploch byla vypuštěna.

2

II.

ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY VÝVOJE OBCE


1.


VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Řešeným územím je správní území obce Nižbor, tvořené katastrálními územími obcí Nižbor, Strádonice a Žloukovice. Řešené území leží severozápadně od města Beroun. Všechna tři sídla ve správním území obce Nižbor leží v údolí Berounky v poměrné blízkosti Berouna, ale v řídce osídleném prostoru a mimo hlavní komunikační trasy. Sousední katastrální území jsou Chyňava, Hýskov, Zdejcina (správní území města Beroun), Beroun, Zahořany, Trubská, Hudlice, Otročiněves, Nový Jáchymov, Roztoky, Račice, Sýkořice, Běleč a Bratronice.

2.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ÚZEMNÍ VAZBY

2.1.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

2.1.1. Klimatologie Řešené území spadá do klimatické oblasti B - mírně teplá, klimatické podoblasti B 3 - mírně teplá, mírně vlhká s mírnou zimou. Tato oblast je charakterizována průměrnými ročními teplotami do 7.5 °C a průměrným ročním úhrnem srážek 550 - 650 mm. V klimatickém členění území státu dle Quitta spadá řešené území do mírně teplé oblasti MT, do okrsku MT 11. Větry v řešeném území převládají ze západního kvadrantu, zejména od JZ. 2.1.2. Topologie Řešené území leží ve východní části Křivoklátské pahorkatiny. Jeho osu tvoří hluboké erozní údolí Berounky. Větší část území leží na pravém břehu. Většina území je pokryta lesem. Odlesněny jsou pouze údolní polohy, mírnější údolní svahy a plošiny a pozvolné stráně nad údolními hranami. V oblasti státní správy ochrany přírody spadá celé území s výjimkou jižního okraje kú Stradonice do působnosti Správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Řešené území zahrnuje katastrální území obce Nižbor s místní částí Nová Huť, obce Stradonice s osadou Černov a obec Žloukovice. V okolí všech tří obcí i v kontaktu s nimi jsou při Berounce a na údolních svazích četné chatařské kolonie využívané zejména obyvateli berounské a kladenské průmyslové aglomerace. Nižbor a Žloukovice jsou přímo dostupné železnicí Beroun – Rakovník. Přímé silniční spojení má Nižbor a to silnicí Beroun - Hýskov - Nižbor - Roztoky - Křivoklát. Žloukovice a Stradonice jsou s Nižborem spojeny místními komunikacemi, které jsou ukončeny v obcích.

3



Nejnižším místem řešeného území je údolní Berounky u Černova v nadmořské výšce 219 m. Nejvýše položeným místem v daném území je vrchol vrchu Lísek na jižním okraji katastru Stradonic, který leží ve výšce 473 m nad mořem. 2.1.3. Hydrologie Řešené území spadá do povodí Berounky. Berounce přilehlé části území jsou do ní odvodňovány přímo. Severozápadní část území je do ní odvodňována říčkou Vůznice a jejími levostrannými přítoky vodotečí na severní hranici území a lesní vodotečí Suchomýťský potok. Vůznice pramení v obci Běleč ve výšce 415 m n.m. a ústí zleva do Berounky nad Nižborem v nadmořské výšce 221 m. Celková délka toku je 8 km (v řešeném území 4.5 km). Západně od vrchu Míšek na západním okraji řešeného území protéká údolní nádrží Vůznice a severně od Šnárova vrchu malým rybníkem. Severovýchodní část území je do Berounky odvodňována Žlubineckým potokem, který před ústím do Berounky protéká malým rybníkem, a dále krátkou bezejmennou stržovou vodotečí naproti Stradonicím a potokem Krupka. Jihozápadní část řešeného území v oblasti Žloukovic je do Berounky odvodňována krátkou bezejmennou vodotečí, která vytéká z malého rybníčku nad obcí, a lesními toky Křížového potoka a potoků Čerchov a Lisa. Posledně jmenovaný vytéká z rybníčku u hájovny a ve strmě klesajícím údolí protéká dvěma malými lesními rybníčky. Jižní část řešeného území v oblasti Nižboru a Stradonic je do Berounky odvodňována přes Habrový potok a jeho dva krátké bezejmenné stržové přítoky. Habrový potok pramení 2 km jihovýchodně od Karlova ve výšce 447 m n.m. a ústí zprava do Berounky v Nižboru v nadmořské výšce 220 m. Jihozápadní okraj řešeného je do Berounky odvodňován krátkými stržovými potoky s nestálou vodou ve Stradonicích a Černově. Uvedené vodoteče se do Berounky vlévají mezi jejím 41 - 48 říčním km. Jde o následující dílčí povodí Berounky s čísly hydrologického pořadí: 1-11-03-050 - Berounka (Žloukovice) 1-11-03-051 - Křížový potok 1-11-03-052 - Berounka (Čerchov - Stará mýť) 1-11-03-054 - Benešák 1-11-03-055 - Vůznice 1-11-03-056 - Berounka (Lisa - Šnárova hora) 1-11-03-059 - Habrový potok 1-11-03-060 - Berounka (Nižbor) 1-11-03-061 - Žlubnický potok 1-11-03-062 - Berounka (Zdejcina - Krupka)

4



Okraj území jižně od vrchu Lísek je do Berounky odvodňován Libotickým potokem a bezejmennou lesní vodotečí přes potok Dibří a Litavku. Jde o dvě dílčí povodí Litavky s čísly hydrologického pořadí: 1-11-04-051 - potok Dibří 1-11-04-052 - Libotický potok. V nivě Berounky před Nižborem je jeden a při ústí potoka Čerchov jsou tři vodárensky využívané objekty spodních vod. 2.1.4. Geomorfologie a geologie Z hlediska geomorfologického členění území České republiky náleží řešené území do provincie Česká vysočina, subprovincie V Poberounská soustava, oblasti VA Brdská podsoustava, celku VA-3 Křivoklátská vrchovina, kde leží na rozhraní podcelku VA-3A Zbirožská vrchovina v okrscích VA-3A-c Hudlická vrchovina (jižní část území na pravém břehu Berounky) a VA-3A-e Chyňavská pahorkatina (severovýchod území na levém břehu Berounky), a podcelku VA-3B Lánská pahorkatina v okrsku VA-3B-b Loděnická pahorkatina (severozápad území na levém břehu Berounky). Základní geomorfologická struktura řešeného území je dána zdvihem a rozpraskáním sedimentární desky starohorního moře v třetihorách a následnou erozí ve směru tektonických poruch barrandienského směru, tj. JZ - SV. Do dnešní podoby je reliéf vymodelován až čtvrtohorní denundací, zejména erozivní činností toků spadajících ze zbytku zarovnaného povrchu pahorkatiny do hluboce zaříznutých údolí Vůznice, Habrového potoka a Berounky. Po stránce geologické je Loděnická pahorkatina budována proterozoickými břidlicemi a drobami s vložkami buližníků a spilitů. V Chyňavské pahorkatině se k nim přidávají prvohorní sedimenty převážně ordovického stáří se železorudnými vrstvami. Vzácně i karbonského stáří s černým uhlím. Podložní horniny jsou na mnoha místech překryty čtvrtohorními uloženinami, zejména polohami spraší a štěrkopískovými náplavy říčních teras Berounky. Hudlická vrchovina je budována proterozoickými břidlicemi a drobami s vložkami buližníků a s útržky silně zvrásněných ordovických křemenců, diabasů a břidlic s ložisky železných rud. V okolí řešeného území je evidována řada železorudných ložisek. Ve vlastním řešeném území však nejsou žádná evidovaná ložiska nerostných surovin ani stará poddolovaná území. Pouze na jihovýchodních svazích vrchu Lísek jsou drobné jámy po staré povrchové těžbě železa. V řešeném území není registrováno žádné sesuvné místo. 2.1.5. Pedologie a ZPF Hnědozemě na jílových překryvech a svahových hlínách se v řešeném území vyskytují na planinách jihovýchodně od Stradonic a v okolí Žloukovic, hnědé půdy na písčitých překryvech starých teras Berounky na planinách v okolí Žloukovic a jihovýchodně od

5



Stradonic, hnědé půdy na proterozoických usazeninách - hlavně břidlicích - potom roztroušeně v celém odlesněném pásu podél Berounky. Na proterozoické horniny jsou také vázány mělké hnědé půdy na skalním podkladě a svahové půdy prudkých stržových strání. Nivní půdy na nivních uloženinách jsou vázány na nivu Berounky a Habrového potoka, zamokřené půdy niv na nivu levého břehu Berounky u Stradonic, glejové až zbažinělé půdy úzkých údolí jsou vázány na nivu horního toku Habrového potoka. 2.1.6. Původní přirozená společenstva Na daném území jde o společenstva olšin – svaz Alno-Padion, která jsou vázána na nivu Berounky a Habrového potoka a břehové porosty říčky Vůznice. V nižších polohách severní i jižní části je rekonstrukčně přirozeným společenstvem společenstvo dubohabrových hájů – svaz Carpinion betuli. Ve středních polohách severní části a na okraji jižní části území je rekonstrukčně přirozeným společenstvem společenstvo acidofilních doubrav – svaz Quercion robori-petraeae. Na vrcholcích pahorkatiny a jižně exponovaných svazích v jižní části území se místy dochovaly porosty přirozené potenciální vegetace společenstva subxerofilních doubrav – svaz Potentillo-Quercetum. Ve vyšších polohách severní části území a v jižní části území jižně od Žloukovic a Nižboru je rekonstrukčním společenstvem společenstvo květnatých bučin - svaz Eu-Fagion. Ve vyšších polohách jižní části území a v oblasti vrchu Lísek je rekonstrukčním společenstvem společenstvo bikových bučin – svaz Luzulo-Fagion. 2.1.7. Biogeografické členění Z fytogeografického hlediska řešené území náleží do fytogeografické oblasti mezofytikum M. (Mesophyticum), obvodu Českomoravské mezofytikum - Českomor. M. (Mesophyticum Massivi bohemici), podobvodu 32. Křivoklátsko. Podle nejnovější biogeografické regionace (Dr. M. Culek, 1994) leží řešené území v Provincii České, v podprovincii 1. Hercynská, v bioregionu 1.19 Křivoklátský. Dle staršího biogeografického členění území republiky na sosiekoregiony, leží dané území v sosiekoregionu III.8. Křivoklátská vrchovina. Nižší polohy řešeného území leží ve 2. vegetačním stupni, vyšší ve 3. vegetačním stupni.

6


2.2.


PŘÍRODA A KRAJINA

Krajina řešeného území má velmi příjemný ráz polopřírodní kulturní zemědělské krajiny. Přispívá k tomu zejména veliký podíl lesů a členitý reliéf s hlubokými a strmými erozními údolími vodotečí. Krajina proto láká k rekreačnímu využití a zejména po druhé světové válce zde vznikly rozsáhlé chatové kolonie. Území je od roku 1977 součástí Biosférické rezervace Křivoklátsko. Od roku 1978 je součástí Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, která byla zřízena výnosem ministerstva kultury č. 21.972/78 ze dne 24. 11. 1978 a zaujímá rozlohu 63 000 ha. Severozápadní hranice řešeného území prochází národní přírodní rezervací Vůznice s přirozenými lesními společenstvy a společenstvy lesostepí, která byla vyhlášena v roce 1984 v celkové rozloze 231 ha. Těsně za severní hranicí řešeného území západně od Žloukovic se nachází přírodní rezervace Kabečnice, která byla vyhlášena v roce 1984 v rozloze 25.51 ha. 2.3

ZELEŇ V SÍDLECH

2.3.1. Veřejná zeleň Nižbor Základní zeleň v obci tvoří vzrostlé stromy. Ve veřejných prostorech jde o solitérně rostoucí stromy vně soukromých zahrad. Cíleně sázenou zelení je jednostranné stromořadí křížence topolu černého při cestě k nádraží. Největší plochou veřejné zeleně v obci je parkově upravený okraj listnatého lesa na křižovatce silnice do Roztok a cesty nad údolím Habrového potoka v Nové Huti. Rozsáhlejší, cíleně založená plocha veřejné zeleně v obci není. Stradonice Největší plochou veřejné zeleně v obci je úprava návesního prostoru u památníku padlých, kde je vedle lip užito i nevhodných exotických jehličin (tuje a smrk stříbrný). Sadová úprava je navíc velmi hustá a vytváří pohledovou barieru která rozbíjí jednotu návesního prostoru. Tato úprava kontrastuje s východní částí návsi, kde je v travnaté ploše u podchyceného pramene vody jsou dva vzrostlé stromy lípy srdčité. Veřejnou zelení je i úprava travnatého pásu před nákupním střediskem, kde jsou vedle kaliny vysázeny pro venkovské prostředí nevhodné jehličnany (borovice černá, rozkladité formy jalovce a zahradní kultivary tisu). Žloukovice V obci nejsou žádné rozsáhlejší plochy cíleně založené veřejné zeleně, a ani zde taková potřeba nenastává neboť k obci přiléhá z několika stran les, který potřebu vzrostlé zeleně plně saturuje.

7



2.3.2. Zeleň soukromých zahrad V zeleni soukromých zahrad se z ovocných dřevin jako stromy základní velikosti uplatňují především ořešáky a staré exempláře hrušní a třešní. Z neovocných dřevin často v soukromých zahradách rostou především lípa srdčitá, bříza bílá, dub letní, habr obecný, modřín opadavý, borovice lesní, smrk ztepilý a zřejmě z náletu i trnovník akát. Ve vlhčích polohách též vrba bílá a křehká, jasan ztepilý a topoly. V některých zahradách všech sídel je použito i větší množství zahradních kultivarů exotických jehličin s esteticky problematickým účinkem. Vzhledem k zachovalému přírodnímu rázu oblasti i původně venkovskému charakteru sídel řešeného území, je možno je považovat za jednoznačně nežádoucí. Druhově jsou nejméně vhodné zeravy (thuje), cypřiše, rozkladité formy jalovce a smrk pichlavý stříbrný. Ve venkovské zahradě tradičně převládají ovocné stromy. Ty by měly i nadále tvořit největší podíl v nich rostoucích dřevin. Neovocné dřeviny, užité k úpravě okolí budov a volně rostoucí v zahradách by měly napříště více odpovídat charakteru širšího okolí a povaze sídla. Doporučení Vzhledem k zachovalému přírodnímu rázu oblasti Křivoklátska, i původně venkovskému charakteru sídel řešeného území, je možno jako jednoznačně nežádoucí dřeviny označit exotické jehličnany a zejména jejich zahradní kultivary. Druhově jsou nejméně vhodné zeravy (Thuja sp.), cypřiše (Chamaecyparis sp.) a smrk pichlavý stříbrný (Picea pungens v. argentea), zejména na veřejně viditelných místech. Jehličnany by vůbec neměly přesáhnout 10% celkové druhové skladby. Druhově by měla dominovat přirozeným porostům okolí nebližší borovice lesní (Pinus silvestris) a na vhodných zastíněných inversních lokalitách jedle bělokorá (Abies alba). Použit může být i modřín opadavý (Larix decidua) a výjimečně i smrk ztepilý (Picea excelsa). Z listnatých stromů mohou být dle konkrétních podmínek stanoviště použity dub letní (Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea), dub šípák (Quercus pubescens), buk lesní (Fagus silvatica), javor mléč (Acer platanoides), javor babyka (Acer campestre), javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia), habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý(Fraxinus excelsior) a bříza bělokorá (Betula alba), topol osika (Populus tremula), jeřáb obecný (Sorbus acuparia), jeřáb muk (Sorbus aria), jeřáb břek (Sorbus torminalis), na vlhčích místech pak vrby (Salix sp.), olše lepkavá (Alnus glutinosa), topol černý (Populus nigra) a střemcha hroznovitá (Padus racemosa). V keřovém patře lze použít běžně sadovnicky užívané domácí i cizokrajné dřeviny jako například šeřík obecný (Syringa vulgaris), pamelník bílý (Symphoricarpos alba), růže (Rosa sp.), zimolez sp. (Lonicera sp.), pustoryl sp. (Philadelphus sp.), trojpuk sp. (Deutzia sp.) tavolník (Spiraea sp.), skalník sp. (Cotoneaster sp.), dřišťál sp. (Berberis sp.), meruzalka sp. (Ribes sp.), zlatice zahradní (Forsythia intermedia), štědřenec odvislý (Laburnum

8



anagyroides), čimišník stromkovitý (Caragana arborescens), netvařec křovitý (Amorpha fruticosa), rakytník řešetlákový (Hippophaë rhamnoides), hlošina úzkolistá (Eleagnus angustifolia), kalina vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum), škumpa ocetná (Rhus tipina), klokoč speřený (Staphylea pinnata), tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), komule sp. (Buddleia sp.), šácholan sp. (Magnolia sp.), hlohyně červená (Pyracantha coccinea), kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica) apod. Z keřového patra přirozených porostů v okolí je možno doporučit druhy jako líska obecná (Corylus avellana), hloh obecný (Crataegus oxyacantha), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), střemcha pozdní (Padus serotina), svída krvavá (Cornus sanguinea), dřín obecný (Cornus mas), kalina planá (Viburnum opulus), kalina tušalaj (Viburnum lantana), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), růže šípková (Rosa canina), skalník celokrajný (Cotoneaster integrima), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), brslen evropský (Euonymus europaeus), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).

2.4.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Řešené území leží stranou oblasti znečištění ovzduší v inversní berounské kotlině. Obce nejsou nadměrně obtěžovány ani hlukem ani exhalacemi z dopravy. Jediná průjezdná silnice Beroun - Hýskov - Nižbor - Roztoky - Křivoklát. není příliš frekventováná. Ostatní komunikace jsou ryze místního obslužného charakteru. V obci Nižbor však jsou zdroje znečištění ovzduší, které jsou vedeny v registrech REZO I a II. Jde o sklárny Rückl, které produkují: SO2

2.742 t/rok

fluoridy

0.091 t/rok

NOx

2.581 t/rok

chloridy

0.163 t/rok

CO

0.163 t/rok

olovo

0.016 t/rok

TL

0.580 t/rok

arsenik

0.008 t/rok

Plánovaným rozvojem se životní prostředí nezhorší.

9



3.

HISTORICKÉ SOUVISLOSTI, PAMÁTKOVÁ OCHRANA

3.1.

HISTORICKÝ VÝVOJ OSÍDLENÍ

3.1.1. Nižbor Osídlení Nižbora vznikalo ve středověku kolem hradu, který byl založen patrně ve 3. čtvrtině 13. století. První písemné zprávy o hradu jsou z 27. září 1265, kdy Přemysl Otakar II. zde podepisuje listinu, kterou dává Konrádovi z Löwendorfu povolení k založení města Poličky. V listině je uvedeno jméno hradu „Miessempt“. Vedle tohoto jména se později objevily další názvy: Misseburch, Misenberg, Nyznburg, Nyžburk, Nižburg, od roku 1785 Nyžbor a v roce 1845 je poprvé uveden název Nižbor. Za vlády krále Václava II. (1278-1305) byl hrad oblíbeným královským sídlem a místem důležitých jednání. V té době byl hrad rozšiřován a zvelebován a stál na vrcholu své slávy. Od roku 1306 po zavraždění Václava III. přecházel hrad do rukou různých majitelů a své původní slávy již nedosáhl. Začátkem 17. století byl hrad částečně přestavěn v renesančním slohu a rozšířen. Osídlení pod hradem, dle původního názvu Nová Huť, se postupně rozšiřovalo. V roce 1538 zde stál pivovar, mlýnec, poplužní dvůr a ovčín. Za třicetileté války byl hrad poškozen, zničena železná huť a 17 chalup z 20 při ní stojících vypáleno. V roce 1663 byl hrad již částečně opraven a pod ním v údolí stál hamr, mlýn a několik chalup. Koncem 17. století přešel hrad do rukou Valdštejnů. Za Jana Josefa z Valdštejna došlo k rozsáhlé přestavbě hradu na zámek ve střízlivých formách baroka. Mapa stabilního katastru ukazuje, že osídlení okolo roku 1840 bylo soustředěno zejména v údolní nivě podél Otročínského potoka až k jezu, kde stával mlýn. Většina původní zástavby z 18. století ztratila pozdějšími přestavbami svůj původní ráz. V tomto století se Nižbor rozvíjel zejména na levém břehu Berounky, směrem do strání na Žlubinec. Nemalý podíl na rozvoji tímto směrem neslo vybudování železnice a založení sklářské výroby u železniční stanice. V době mezi dvěma světovými válkami byl Nižbor oblíbeným výletním místem, které bylo zejména v letních měsících zaplněno výletníky a rekreanty. Po druhé světové válce se charakter zástavby měřítkově změnil, zejména nevhodným objemem výstavby. 3.1.2. Strádonice Oblast katastru Strádonic byla osídlena od pradávných dob. Z hlediska evropského je dobře známo keltské oppidum, které se proslavilo významnými archeologickými nálezy a zejména objevem pokladů zlatých mincí zvaných duhovky. Keltské hradiště bylo nejen správním střediskem celého kraje ale i velkým obchodním a výrobním centrem. Je zde doloženo vyspělé hrnčířství, slévačství, kovářství a výroba šperků všeho druhu. O tom, že strádonické 10


hradiště

bylo

křižovatkou


evropských

obchodních

cest,

svědčí

množství

nálezů

importovaných výrobků: bronzové a stříbrné nádoby, vinné amfory, skleněné předměty a mince. Hradiště bylo vyvráceno pravděpodobně okolo začátku našeho letopočtu. Poté byla oblast osídlena Germány a posléze Slovany, kteří zde však žili jako obyčejní rolníci. Poprvé se objevuje název obce v listinách kláštera svatojiřského na pamětním zápisu vydaném abatyší Anežkou. Zápis vznikl mezi 30.dubnem a 19. prosincem roku 1227. Jedná se o obec návesního charakteru, která si udržela poměrně zachovalý původní stavební půdorys. Usedlosti byly až do začátku 18. století soustředěné okolo návsi, a do strání vybíhala drobnější stavení. Ve třicátých letech dvacátého století se zástavba začala rozšiřovat podél komunikace směrem na Nižbor. 3.1.3. Žloukovice Nejstarší písemná zmínka o Žloukovicích pochází z r.1357. Po založení děkanské kapituly králem Karlem IV. na hradu Karlštejně náležely Žloukovice spolu s dalšími 17 okolními vesnicemi ke Karlštejnské kapitule. K hradu Nižboru přináležely pak od r.1382. V roce 1538 za majitele Jana Otty z Losu bylo v obci usazeno 9 chalupníků. Podobně jako Nižbor a Stradonice přešly i Žloukovice nejprve do majetku hrabat z Valdštejna a dále pak do majetku knížat z Fürstenbergu. Po třicetileté válce v r.1654 byly ve Žloukovicích obydleny jen 3 chalupy. Obec se od té doby pomalu zalidňovala. Mapa stabilního katastru ukazuje kompaktní strukturu osídlení s těžištěm u zvoničky. Po první světové válce začali tuto oblast navštěvovat milovníci přírody, kteří oceňovali krásu údolí Berounky a okolních hlubokých lesů. Tak byly založeny první chatové kolonie, které se však zejména v letech sedmdesátých tohoto století neúměrně rozrostly. 3.2.

PAMÁTKOVÁ OCHRANA

Památkové objekty zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR: Nižbor r.č. 360

areál zámku Původně areál lovčího hrádku, který vznikl ve 3. čtvrti 13. století. Do zámeckého areálu vede barokní brána, za níž je předdvoří, vymezené po stranách přízemními budovami, dále schodiště dolů k vlastnímu zámku.

r.č. 360/1

zámek Zámek tvoří dlouhé křídlo, sestávající z dvoupatrových a patrových budov na východní straně nádvoří. Na jižní straně přiléhá kostel.

11


r.č. 360/2


kostel Povýšení sv. Kříže Kostel v barokním slohu z roku 1724 je jednolodní, obdélný, s dvěma bočními kaplemi, a čtvercovým presbytářem se sakristií v ose. Presbytář a sakristie jsou sklenuty plackou, loď je plochostropá, boční kaple jsou sklenuty valeným pásem. V severní části lodi je dvoupatrová kruchta. Ve sklepení pod kostelem jsou zbytky původní kaple. Šlo o raně gotickou kapli skoro osm metrů dlouhou a pět a půl metru širokou, zaklenutou křížovou klenbou. Její zdi byly rozčleněny pískovcovými válcovými příporami a prolomeny profilovanými výklenky, které sloužily jako sediele.

r.č. 360/3

předdvoří I.

r.č. 360/4

předdvoří II.

r.č. 360/5

spojovací chodba s branou

r.č. 360/6

opěrná zeď předdvoří se schodištěm

r.č. 360/7

brána

r.č. 360/8

opěrná zeď s plotem a pilířky

r.č. 360/9

hradní svahy s opěrnými zídkami

r.č. 360/10

budova (lesní správa)

r.č. 360/11

altán

r.č. 362

areál Fürstenbergské hrobky

r.č. 362/1

hrobka z konce 18.století, klasicistní

r.č. 362/2

litinová deska

r.č. 362/3

mramorový pomník

r.č. 362/4

mohyla

r.č. 362/5

brána

r.č. 362/6

pamětní litinový kříž

r.č. 363

sloupek sv. Jana Nepomuckého

r.č. 364


r.č. 3361

roubená chalupa čp. 100

r.č. 432

hradiště na Žlubinci Jedná se o malé trojúhelníkové hradiště z prehistorické doby, patrně keltské, nejspíše pozdně laténské z druhé poloviny prvního tisíciletí př.n.l. Nachází se na opyši ostrohu nad levým břehem Berounky při ústí potoka Výbrnice v lesní poloze Žlubinec. Na západní straně je opevnění - dva valy s vnějšími příkopy. Ve vnitřním prostoru jsou zbytky malého kruhového objektu. Dává se do souvislosti s protějším oppidem nad Stradonicemi jako strážní místo nad brodem přes Berounku.

12



Strádonice r.č. 438

keltské oppidum Hradiště se rozkládá na rozlehlém izolovaném a strategickém vrchu mezi Stradonicemi a Nižborem, nad Berounkou a obloukem Habrového potoka. Je přístupné tzv. Hradskou cestou vedoucí od Stradonic pod východním svahem. Hradiště bylo obehnáno trojím opevněním, částečně zachovalým, které tvořila zeď nasucho stavěná tzv. opus gallic. Rozloha hradiště je 82 ha. V prvním století před naším letopočtem se jednalo o důkladně opevněné výrobní, obchodní a správní centrum keltského osídlení. Od minulého století jsou zaznamenány četné nálezy zlatých mincí, nástrojů šperků a dalších předmětů z bronzu, železa a skla.

r.č. 439

mohylníky v lese „Lísek“ Jedná se celkem o cca 50 mohyl ve třech skupinách. Jedna ojedinělá mohyla má průměr 12 m. Tyto slovanské mohyly pochází ze starší doby hradištní (7.8. století n.l.).

hřbitovní kaple sv. Liboria Z let 1838 – 45 podle plánu J. Jiruše, historizující, obdélníková se čtvercovým presbytářem. Na vnější straně kaple jsou náhrobní desky z roku 1860 a 1876. Žloukovice r.č. 415

kaplička - pozdně barokní, čtvercového půdorysu, s vysokou šindelovou střechou. Vnitřek je plochostropý.

r.č. 416

sroubek čp. 0514

r.č. 417

chalupa čp. 16

r.č. 418

areál hospodářských usedlostí čp. 3

r.č. 418/1

obytné stavení s hospodářskou částí

r.č. 418/2

výměnek

r.č. 418/3

stodola

r.č. 418/4

kolna

r.č. 3362

areál hospodářské usedlosti čp. 5

r.č. 3362/1

obytné stavení

r.č. 3362/2

zeď s brankou

r.č. 3362/3

stodola

r.č. 3362/4

chlívky

r.č. 3362/5

kolna

13

III.

URBANISTICKÁ KONCEPCE A USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE


1.


URBANISTICKÁ KONCEPCE

Návrh územního plánu vychází z urbanistických, demografických, sociálně ekonomických a přírodních kvalit obce a jejího okolí. Cílem je v zájmu vyváženého rozvoje obce využít existujících pozitivních hodnot území a na minimum omezit stávající negativa.

1.1.

SOUČASNÝ STAV

Obec Nižbor nemá přes svoji velikost významnější obslužný význam pro své okolí. Přibližně stejně velká obec Hýskov, ležící jihovýchodně od Nižbora směrem k Berounu, má vlastní obslužnou vybavenost, sousední obce proti proudu Berounky jsou od Nižbora izolovány zúžením údolí řeky za Žloukovicemi. Z hlediska počtu obyvatel prošla nejstabilnějším vývojem jádrová obec Nižbor. Pro obě přičleněné části byl charakteristický silně regresivní vývoj, který vedl k jejich postupnému vylidňování. V devadesátých letech se počet obyvatel obce jako celku stabilizoval a v důsledku kladného migračního salda především v jádrové části obce došlo k mírnému nárůstu. Vývoj přirozenou měnou byl v devadesátých letech regresivní ve všech částech obce. Věková skladba obyvatelstva byla nepříznivá především v přičleněných částech obce, demograficky vitální však nebyla ani jádrová obec. Z urbanistického hlediska lze za největší negativum území považovat velké rozšíření chatových kolonií, které představují značnou zátěž pro přírodní zázemí obce. V intravilánu je potom nejvíce patrnou závadou obecně řešení parteru veřejných prostorů, především nevhodné uspořádání centra obce Nižbor, a zchátralost zámku s okolím. Problematická je dopravní obsluha některých částí zastavěného území všech tří částí obce, která je zpravidla způsobena složitými terénními podmínkami, popřípadě prostorovou stísněností historické zástavby. Hlavní komparativní výhodou obce jsou vysoké rekreativní kvality dané umístěním v krajině s velkým podílem lesů a členitým reliéfem hlubokých a strmých erozních údolí Berounky a jejích přítoků. Území obce je navíc vzhledem ke své poloze mimo hlavní komunikační tahy relativně málo zatíženo silniční dopravou. Zástavba si v jádrové obci i přičleněných částech v zásadě uchovala příjemný historický charakter, byť spíše na úrovni jednotlivých objektů nebo jejich skupin než větších urbanistických souborů.

14


1.2.


NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ

Poloha v přírodně velice atraktivním údolí Berounky, těsná vazba zastavěného území na přírodní zázemí, dobrá úroveň občanské vybavenosti a dobrá dostupnost Berouna, případně Prahy, umožňující dojížďku za prací a vyšší občanskou vybaveností, předurčuje obec především k rozvoji obytné funkce. Z hlediska ekonomického rozvoje obce může být její poloha mimo hlavní komunikační trasy stejně jako konkurence blízkého Berouna limitujícím faktorem, na druhou stranu však atraktivita území poskytuje dobré podmínky například pro rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu. Nežádoucí je z hlediska rozvoje obce další rozšiřování chatových oblastí. Podmínkou růstu je podpora stabilizace mladších obyvatel v obci a příchodu nových a to především: -

dobudováním technické a dopravní infrastruktury,

-

nízkými cenami pozemků pro výstavbu, a to jak pro bydlení, tak pro podnikání a jejich zainvestováním,

-

zvýšením rekreativních kvalit obytného prostředí v obci (výsadba a péče o zeleň, kultivace a zvýšení obytnosti veřejných prostorů a péče o ně, zlepšení sportovní vybavenosti obce, vytvoření esteticky působivého prostředí v obci ),

-

péčí o kvalitu životního prostředí,

-

podporou ekonomického rozvoje obce a zvýšením nabídky pracovních příležitostí v místě,

-

podporou zájmových aktivit obyvatel a spolkového života.

Pro rozvoj obytné zástavby jsou vymezeny lokality v jádrové obci i přidružených částech, některé plochy, jejichž zástavba začala teprve v nedávné době a které poskytují další rezervy, jsou vedle toho již zahrnuty do současně zastavěného území. Rozvojové plochy pro obytnou zástavbu jsou vymezeny v Nižboru v lokalitách Ovčín na západě a Žlubinec na severu obce, ve Strádonicích ve svahu západně od obce a ve Žloukovicích v severní části obce na volných pozemcích mezi stávající obytnou zástavbou v okolí železniční tratě. Lokality v maximální možné míře navazují na současně zastavěné území tak, aby se snížila náročnost jejich napojení na sítě technického vybavení. Za nežádoucí jev při rozvoji obytné zástavby je třeba považovat solitérní výstavbu mimo vymezené rozvojové plochy, která s sebou přináší vysoké finanční náklady na zavedení inženýrských sítí a často problematickou dopravní obsluhu a je vysoce nevhodná z hlediska zachování krajinného rázu území. Pro zkvalitnění obytného prostředí v jádrové obci i přičleněných částech je dále žádoucí kultivace veřejných prostorů, především prostřednictvím nového řešení parteru. Centrum Nižbora je dnes tvořeno volným prostranstvím s živičným povrchem mezi budovami radnice s hostincem, školy, nákupního střediska a pošty a benzinovou čerpací stanicí s přilehlým

15



autobusovým nádražím. Přestože je zde soustředěna značná část občanského vybavení obce, neplní tento prostor v současné podobě dostatečně funkci centra a je potřebné uvažovat o rozsáhlých úpravách na úrovni řešení parteru. Hlavním veřejným prostorem části Strádonice je původní náves, která si přes necitlivý zásah v podobě stavby nákupního střediska a odstranění prostorově významné hmoty domu na nároží ve východní části návsi uchovala příjemný historický charakter. Nevhodné je však řešení povrchů komunikaci a především parková úprava okolí pomníku padlých s výsadbou exotických jehličnanů v západní části návsi. Centrální část Žloukovic je tvořena dobře dochovanou historickou zástavbou, vlastní centrum obce však představuje nepřesvědčivě definovaný prostor mezi hostincem a samoobsluhou, který by bylo vhodné přeřešit alespoň na úrovni parkových úprav. Řešení konkrétních úprav veřejných prostorů sahá nad rámec podrobnosti zpracování územního plánu, přesto se však jedná o okruh problémů majících vliv na atraktivitu obytného prostředí obce jako celku a je vhodné uvažovat o jeho zpracování na úrovni regulačního plánu nebo samostatné projektové dokumentace. Řešením centrálních veřejných prostorů Nižbora a Strádonic se zabývala studie v rámci programu obnovy vesnice. Prosperita obce a životní úroveň obyvatel je úzce svázána s prosperitou místní ekonomické sféry. Nabídka pracovních míst má vliv i na migrační trendy a sociální profil obyvatelstva. Nejdůležitějším podnikem na území obce je z hlediska jejího ekonomického rozvoje sklárna Rũckl Crystal a.s., jejíž areál leží v levobřežní části Nižbora v sousedství nádraží. Areál je obklopen obytnou zástavbou, která znemožňuje jeho rozšiřování, a rezervy pro jeho další rozvoj je proto třeba hledat v rozsahu jeho dnešní plochy. Dalšími plochami umožňujícími rozvoj podnikatelských aktivit výrobního charakteru jsou dřevařský areál na severu Nižbora, poskytující dostatečné plošné rezervy i v dnešním rozsahu, dnes nevyužitá bývalá továrna společnosti ENIA CZ v sousedství zámku a zemědělský areál v sousedství hřbitova ve Strádonicích. Při hledání nového využití areálů, případně při rozšiřování stávajících provozů, je s ohledem na těsnou vazbu areálů na obytnou zástavbu nezbytné klást zvýšený důraz na šetrnost daného druhu výroby či služeb vůči životnímu prostředí. Z hlediska krajinného rázu území obce přestavují největší problém rozsáhlé plochy chatových kolonií, soustředěné především v okolí obce Žloukovice, které jsou problematické i v jiných ohledech (ochrana životního prostředí, odpadové hospodářství, dopravní obsluha), a je proto nutné je považovat co do plošného rozsahu i míry zastavěnosti za stabilizované. Nežádoucí je tedy nejen jejich plošné rozšiřování, ale také výstavba nových nebo výrazné zvětšování zastavěné plochy a obestavěného prostoru stávajících objektů v rámci současného rozsahu těchto území. Zcela vyloučeny jsou potom, s výjimkou transformačního území v sousedství obce Strádonice, přestavby a rekolaudace rekreačních objektů na území chatových kolonií na objekty k trvalému obývání.

16



Komunikační systém území je ovlivněn především jeho složitou geomorfologickou stavbou s mnoha strmými údolími, četnými vodotečemi a velkým převýšením. Silniční síť i navazující systém místních a účelových komunikací v důsledku složitých terénních podmínek a majetkoprávních poměrů vykazuje některá dopravně problémová místa, jejichž náprava však není příliš reálná a komunikační systém je proto třeba považovat za stabilizovaný. Přesto je při případných rekonstrukčních pracích a při napojování rozvojových ploch třeba již od přípravných fází dbát na dodržení patřičných parametrů nových komunikací. Územní plán předpokládá v rámci možností dobudování technické infrastruktury v obcích. Tři dnes navzájem nezávislé vodárenské systémy v jádrové obci (veřejný vodovod v levobřežní části obce a soukromé vodovody sklárny a bývalé továrny ENIA CZ) budou propojeny do jednoho, který bude rozšířen i do části Strádonice. V části Žloukovice navrhujeme zachovat prozatím v zásobování vodou současný stav (zásobování ze soukromých studní), nadále je však nutno sledovat možnost zřízení vlastního zdroje pro zásobování obyvatel nezávadnou vodou. Obec Nižbor má uděleno územní rozhodnutí na výstavbu kanalizace a čistírny odpadních vod. Zástavbu v obci Strádonice navrhujeme připojit na splaškový systém Nižbora. V obci Žloukovice bude prozatím ponechán současný stav, tj. žumpy a domovní čistírny odpadních vod. Vybudování stokové sítě bude aktuální při realizaci veřejného vodovodu. Části Nižbor a Strádonice jsou plynofikovány, o rozšíření pro obec Žloukovice se v současné době neuvažuje.

2.

USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE

2.1.

ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA ČÁSTI, LOKALITY, BLOKY A PARCELY

Správní území obce se člení z hlediska charakteru území na části, jimiž jsou jednotlivá venkovská sídla v jejím správním území. Části obce se dále člení na lokality, které jako základní územní jednotky určují na úrovni územního plánu obce funkční typ využití území. Lokality se z hlediska hmotového a provozního uspořádání dále člení na bloky a z hlediska plošného uspořádání na pozemky a parcely. Značení a evidence pozemků a parcel, bloků, lokalit a částí obce je závazné pro veškeré územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady zpracovávané pro správní území obce nebo jeho příslušnou část. 2.1.1. Část obce Jednotlivé části obce jsou tradiční sídliště převážně venkovského typu s bezprostředně navazujícím krajinným zázemím, s vlastním centrem venkovského typu, s převahou činností, dějů a zařízení obytných, zemědělských a rekreačních, obvykle pouze v nepřímých vzájemných vztazích.

17



Jednotlivé části obce jsou jádrová obec Nižbor, značená v textové části a grafických přílohách „N“, obec Strádonice, značená v textové části a grafických přílohách „S“ a obec Žloukovice, značená v textové části a grafických přílohách „Z“. 2.1.2. Lokalita Lokalita je územně vymezená část sídla, tvořící identifikační, regulační a statistický celek určený pro trvalé sledování vývoje území. Území lokality se obvykle člení na bloky. Zvláštním případem lokality je blok. Lokality se značí v grafických a textových přílohách pro účely evidence a digitálního zpracování třímístným identifikačním znakem, v němž písmeno označuje část obce a dvojice číslic pořadí lokality v příslušné části obce. 2.1.3. Blok Lokality se dále člení z hlediska využívání území na bloky, které se z hlediska místních podmínek uspořádání, zejména podmínek zastavění, člení na pozemky a parcely. 2.1.4. Pozemek a parcela Pozemkem, parcelou, geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území, polohovým určením nemovitosti a katastrálního území, výměrou parcely a identifikací parcel se pro účely územního plánu a pro účely navazujících regulačních plánů a územně plánovacích podkladů rozumí pojmy vymezené a užívané obecně závazným právním předpisem. Nejmenší jednotkou území se z hlediska správního řízení územního, stavebního, popřípadě souvisícího rozumí parcela. 2.2.

ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY

2.2.1. Zastavitelná území Zastavitelná území s charakterem obytným Území s charakterem obytným jsou v textové části a grafických přílohách označena „N-11, N-12, N-13, N-14, N-15, N-16, N-17, N-18, N-19, N-20, N-21, N-22, N-23, S-01 (s podílem nezastavitelného území veřejných prostranství), S-02, S-03, S-04, S-05, Z01 (s podílem zastavitelných území veřejné vybavenosti), Z-02, Z-03, Z-04, Z-05, Z06, Z-07“. Zastavitelná území s charakterem smíšeným Území s charakterem smíšeným jsou v textové části a grafických přílohách označena „N-24, N-25, N-26, N-27 (s podílem zastavitelného území technické vybavenosti) , N28, N-29, S-09, Z-09“. Zastavitelná území chatových osad a zahrádkářských kolonií Území chatových osad a zahrádkářských kolonií nemají v textové části a grafických přílohách zvláštní označení.

18



Zastavitelná území veřejné vybavenosti Území veřejné vybavenosti se člení na: -

Území pro veřejnou správu, školství, kulturu, obchod a služby, v textové části a grafických přílohách označená „N-01 (s podílem nezastavitelného území veřejných prostranství a zastavitelného území s charakterem obytným), N-02“ a dále zahrnutá v zastavitelném území s charakterem obytným označeném „Z01“.

-

Území pro rekreaci a sport, v textové části a grafických přílohách označená „N03, N-04, N-05, N-06, Z-08“,

Zastavitelná území nerušící výroby a služeb Území nerušící výroby a služeb jsou v textové části a grafických přílohách označena „N-30, N-31, N-32, S-07, S-08“. Zastavitelná území technické vybavenosti Území technické vybavenosti jsou v textové části a grafických přílohách označena „N33, N-34, N-35“, území technické vybavenosti je dále zahrnuto v zastavitelném území s charakterem smíšeným označeném „N-27“. Zastavitelná území dopravní vybavenosti Území dopravní vybavenosti se člení na: -

Území silničních komunikací (s výjimkou území „N-36“ bez zvláštního označení v textové části a grafických přílohách),

-

Území železniční dopravy (s výjimkou území „N-37“ bez zvláštního označení v textové části a grafických přílohách).

2.2.2. Nezastavitelná území Nezastavitelná území veřejné zeleně Území veřejné zeleně se člení na: -

Území zeleně veřejných prostranství, v textové části a grafických přílohách označená „N-07, N-08, N-09, N-10“,

-

Území hřbitovů, v textové části a grafických přílohách označené „S-06“.

Nezastavitelná území veřejných prostranství Území veřejných prostranství jsou v textové části a grafických přílohách bez zvláštního označení zahrnuta v lokalitách N-01 a S-01. Nezastavitelná území krajinné zeleně Území krajinné zeleně se člení na: -

Nezastavitelná území sadů,

-

Nezastavitelná území určená k plnění funkce lesa,

-

Nezastavitelná území zemědělské půdy, luk a ostatní krajinné zeleně.

Nezastavitelná území vodních ploch a toků

19


3.


CHARAKTERISTIKA ROZVOJOVÝCH A TRANSFORMAČNÍCH PLOCH

3.1.

ROZVOJOVÉ

PLOCHY

PRO

ZASTAVITELNÁ

ÚZEMÍ

S

CHARAKTEREM

OBYTNÝM lokalita N-16

zástavba na západním okraji obce Nižbor u silnice III/23617 – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 56385 m2,

lokalita N-17

zástavba na západním okraji obce Nižbor u silnice III/23617 – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 48760 m2,

lokalita N-18

zástavba na jižním okraji obce Nižbor v údolí Habrového potoka – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 8120 m2,

lokalita N-23

zástavba na severním okraji obce Nižbor u bytových domů – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 14565 m2,

lokalita S-04

zástavba ve svahu na západním okraji obce Strádonice – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 22770 m2,

lokalita S-05

zástavba na severozápadním okraji obce Strádonice – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 5960 m2,

lokalita Z-04

zástavba vyplňující volnou plochu na severu obce Žloukovice – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 11220 m2,

lokalita Z-05

zástavba podél železniční trati na severu obce Žloukovice – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 4825 m2.

lokalita Z-06


lokalita Z-07


3.2.

ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VEŘEJNÉ VYBAVENOSTI PRO REKREACI A SPORT

lokalita N-03

plocha mezi ostrohem nižborského zámku a Berounkou severně od silnice III/23618 do Žloukovic– vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 20900 m2.

3.3.

ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ NERUŠÍCÍ VÝROBY A SLUŽEB

lokalita S-08

plocha navazující na stávající areál severně od centra obce Strádonice – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 12390 m2.

20


3.4


ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ TECHNICKÉ VYBAVENOSTI

lokalita N-35

rozvojová plocha pro výstavbu čistírny odpadních vod v obci Nižbor – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha cca 900 m2.

3.5.

ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO NEZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VEŘEJNÉ ZELENĚ

lokalita N-10

rozvojová plocha pro park v návaznosti na zástavbu lokality N-17 na západě obce Nižbor – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 6920 m2.

3.6.

TRANSFORMAČNÍ PLOCHY

lokalita N-09

transformace bývalé výtopny areálu ENIA CZ na západě obce Nižbor na nezastavitelné území zeleně veřejných prostranství – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 5010 m2.

lokalita N-24

transformace části bývalého areálu ENIA CZ na západě obce Nižbor na zastavitelné území s charakterem smíšeným – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 14260 m2.

lokalita N-24

transformace části bývalého areálu ENIA CZ na západě obce Nižbor na zastavitelné území s charakterem smíšeným – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 6630 m2.

lokalita S-03

transformace chatové kolonie na západě obce Strádonice na zastavitelné území s charakterem obytným – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 28265 m2.

lokalita S-09

transformace části areálu jižně od obce Strádonice na zastavitelné území s charakterem smíšeným – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 19530 m2.

lokalita Z-09

transformace části areálu jihozápadně od obce Žloukovice na zastavitelné území s charakterem smíšeným – vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 18760 m2.

21

IV.

KONCEPCE DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ VYBAVENOSTI


1.

DOPRAVA A KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM ÚZEMÍ

1.1.

ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY


Správní území obce Nižbor včetně jejích částí Stradonice a Žloukovice leží asi deset kilometrů severozápadně od centra města Beroun na obou březích Berounky. Údolím při vodních tocích obvykle procházely nejstarší dopravní cesty, které propojovaly místa osídlení. Údolím podél Berounky a Mže od nepaměti vedla z Prahy přes Beroun významná obchodní stezka, zvaná Chebská, směrem na západ Čech a dále do Bavor. Pro formování komunikačního systému správního území Nižboru jsou nejvýznamnější sedmdesátá léta devatenáctého století, kdy do území vstoupil nový dopravní prostředek, a to železniční doprava. Současně se stavbou železniční tratě z Berouna byla údolím řeky postavena nová silnice vedená v souběhu s dráhou. V této době byly rovněž realizovány další komunikační stavby a byly upravovány a také postaveny nové cesty vedoucí na sever k Rakovníku a ke Kladnu. Při předcházející povodni v roce 1872 byl velkou vodou stržen starý dřevěný most přes Berounku, který propojoval území na obou březích řeky. Avšak již o dva roky později, v roce 1874, byl postaven nový železný most přes řeku, který sousední území a obec znovu propojil. Z hlediska současných širších dopravních vztahů je hlavní dopravní osou území trasa silnice II/116 vedoucí od Berouna přes Hýskov do Nižboru, která pokračuje dále ve směru na Lány. Tato trasa v širších vazbách umožňuje propojení mezi dálnicí D5 (II/605) v Berouně a silnicí RI/6 (II/606) v Novém Strašecí. Na tuto páteřní trasu jsou pak připojeny silnice III. tříd a další místní a účelové komunikace, které komunikačně zpřístupňují celé řešené správní území. Po levém břehu řeky je od Berouna vedena železniční trať ČD č. 174 Beroun – Rakovník, mostem ve Žloukovicích překračuje řeku na její pravý břeh a pokračuje do Roztok a Křivoklátu. Ostatní dopravní obory nejsou v řešeném území zastoupeny a ani do výhledu nejsou předpoklady pro jejich uplatnění v systému dopravní obsluhy území. 1.2.

SILNIČNÍ DOPRAVA

je nosným dopravním oborem, který zajišťuje přímou dopravní obsluhu celého řešeného území. Komunikační systém území, který se postupně ustálil do současného tvaru, byl však vždy především ovlivňován složitou geomorfologickou stavbou území. Údolí Berounky a příčná údolí navazujících vodotečí, poměrně značné výškové převýšení území mezi cca 230m n.m. v údolí řeky a 380m n.m. na Hradišti a Koši a více jak 400m n.m. na vrcholu Holého vrchu jsou nepříznivými faktory z hlediska možností rozvoje komunikačního systému. Obtížný terén, bariery vodotečí a tratě a rovněž složité majetkoprávní poměry v území jsou hlavními faktory, které v každé době významně ovlivňovaly možnosti rozvoje komunikačního systému území. 22



Silnice II/116 Tato komunikace, v širších dopravních vztazích umožňující propojení tras dálnice D5 a silnice I/6, je od Berouna vedena po levém břehu řeky většinou v těsném souběhu s tělesem železniční tratě. V současném stavu je trasa silnice vedena v poměrně skromných parametrech dvoupruhového uspořádání bez zpevněných krajnic, v určitých úsecích nejsou zajištěna odpovídající rozhledová pole v trase ani v místech křižovatek a připojení. V prostoru křižovatky u mostu průjezdní úsek silnice II/116 úrovňově křižuje železniční trať a stoupá do prostoru Žlubince. Od vrcholu trasy u bytovek silnice klesá v obtížných točkovitých parametrech k přechodu Vůznice a opouští správní území obce. I přes tato problémová místa je třeba pro návrhové období silniční trasu považovat za dlouhodobě stabilizovanou. Návrhem kategorizace silnic I. a II. tříd ČR vydaným ŘSD ČR je pro výhledové období uvažováno s úpravou silnice II/116 v úseku Beroun – Nižbor v kategorii S 9.5/70, v úseku Nižbor – Lány pak v kategorii S 7.5/70. V návrhovém období je v rámci prostředků běžné silniční údržby především uvažováno s postupným řešením úseků a míst obtížných rozhledových poměrů poměrů v místech připojení navazujících komunikací. Silnice III/1163 stoupá od křižovatky u bytovek od průjezdního úseku silnice II/116 v obtížných parametrech pod vrchol Holého vrchu (388m n.m.) a dále již klesá a pokračuje k Bratronicím. Trasu je třeba považovat za dlouhodobě stabilizovanou. Silnice III/23617 je napojena na průjezdní úsek silnice II/116 v křižovatce před přejezdem železniční tratě. Po v nedávné době rekonstruovaném mostě překračuje řeku na pravý břeh do prostoru křižovatky u čerpací stanice a dále stoupá směrem k Ovčínu. V poněkud zúžených profilech průjezdní úsek stoupá točkovitou trasou až do prostoru bývalého lihovaru a pokračuje kolem Ovčína ke Karlovu. Trasu je třeba rovněž považovat za dlouhodobě stabilizovanou. Silnice III/23617a je vedena od křižovatky u čerpací stanice územím na pravém břehu řeky do Stradonic. Obtížným místem trasy je úsek na pomezí mezi nižborským a stradonickým katastrem ve skromných parametrech šířkových i rozhledových. Před vstupem do stradonické návsi, v zúženém profilu mezi dvěmi obytnými objekty, je silnice ukončena a trasa dále pokračuje jako místní komunikace. Trasu je třeba rovněž považovat za dlouhodobě stabilizovanou. Silnice III/23618 je připojena na průjezdní úsek silnice III/23617 v křižovatce na pravém předmostí u čerpací stanice. Po pravém břehu je proti toku řeky silnice vedena ve vcelku dobrých parametrech do Žloukovic. Před vstupem do zastavěného území Žloukovic je silnice ukončena a navazuje na místní komunikace v obci. Tuto trasu je třeba rovněž považovat za dlouhodobě stabilizovanou.

23



Silnice III/1166 vstupuje do jižní části řešeného území od Berouna v délce necelých 500 metrů. Silnice je vedena přes Zdejcinu až do prostoru hájovny Lisa do nadmořské výšky necelých 400 m n.m., kde je ukončena. Tyto vyjmenované silnice III. třídy v podstatě vytvářejí komunikační osy částí správního území a ve zmíněných obtížných podmínkách území je třeba je považovat za dlouhodobě stabilizované. Pro návrhové období bude v rámci dostupných prostředků zajištěna běžná silniční údržba, případné úpravy budou realizovány pro vedení kategorie S 7.5/50(40). 1.3.

PŘEHLED O INTENZITÁCH SILNIČNÍ DOPRAVY

Přehled o intenzitách provozu nám dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční dopravy Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Bohužel zatím nejsou k dispozici výsledky z posledního sčítání z roku 2000, které by dokladovaly vývoj v posledním období, a tak jsou pro úplnost uváděny hodnoty již prezentované v průzkumové a rozborové části. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty zjištěné při předchozích sčítáních v letech 1990 a 1995. Hodnoty jsou uvedeny po jednotlivých sčítacích stanovištích v počtech skutečných vozidel za 24 hodin průměrného dne příslušného roku. intenzita dopravy

index

silnice

stanoviště

místo

1990

1995

95/90

II/116

1-3950

Hýskov

2772

3541

1.28

II/116

1-4148

Dřevíč

577

469

0.81

III/23618

1-5210

Žloukovice

303

402

1.33

Lze konstatovat, že tyto údaje celkově dokládají relativně nižší hodnoty zatížení území silniční dopravou. S ohledem na vazby sídla a uspořádání komunikační sítě širšího území lze očekávat, že hodnoty z posledního sčítání výrazněji nepřevýší uváděné hodnoty. Z této úvahy je pak možno odvozovat, že výše navržená kategorizace sítě přenese i předpokládané výhledové objemy dopravy 1.4.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Zahájením provozu na nové trati Beroun – Rakovník dne 30.4.1876 vstoupil do širšího území nový

prvek

dopravního

systému.

Železniční

doprava

významně

přispěla

jak

k hospodářskému rozvoji kraje tak ke zlepšení dostupnosti jednotlivých přilehlých sídel. Dalším významným počinem souvisejícím se stavbou tratě byla pro širší území řada dalších prací na opravách a stavbách nových komunikací. Všechny tyto práce tak

v podstatě

zformovaly komunikační systém širšího území do jeho dnešní podoby a významně přispěly k hospodářskému rozmachu celé oblasti. Železniční trať ČD č. 174 Beroun – Rakovník je zařazena v síti celostátních drah. Trať je jednokolejná, neelektrizovaná. V celém svém

24



průběhu řešeným územím je třeba železniční trať a její zařízení považovat za dlouhodobě stabilizované, případné rekonstrukční práce nepřesáhnou hranice stávajících drážních pozemků. 1.5.

SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ

Výše popsané průjezdní úseky silniční sítě vytváří nosný komunikační skelet, ke kterému jsou dále připojeny místní a účelové komunikace zpřístupňující části obce až jednotlivé objekty a jednotlivé obhospodařované plochy a pozemky. Uspořádání sítě a její kategorizace včetně navrhovaných úprav je zachycena v příslušných grafických přílohách. I přes jistá dopravně problémová místa je třeba navazující systém místních a účelových komunikací považovat v podstatě za stabilizovaný. Reálné možnosti řešení problémových míst jsou však poměrně malé a to především s ohledem na zmíněné obtížné terénní podmínky, složité majetkoprávní poměry a také značnou finanční náročnost řešení. Přesto při případných rekonstrukčních pracích a při zpřístupňování nově otevíraných lokalit je třeba již od přípravných fází dbát na zajištění kvalitního a bezpečného komunikačního připojení lokality. Nově navrhované lokality určené pro bydlení či jiné funkční využití jsou komunikačně připojovány na současný systém buď na prodloužení stávajících komunikací nebo novými komunikacemi obslužného charakteru. Pro čistě obytné lokality bydlení a to jak stavové tak i návrhové se doporučuje uplatnění dopravně zklidněných komunikací funkční třídy D1 – obytných ulic. 1.6.

PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA

Atraktivní prostředí širší oblasti celého Poberouní a navazující chráněné krajinné oblasti Křivoklátska s řadou významných turistických atraktivit nabízí prakticky po celý rok dostatek příležitostí pro kvalitní rekreaci. Krátká vzdálenost od hlavního města a velice dobrá dostupnost území jak železniční tak i pravidelnou autobusovou dopravou jsou dobrými předpoklady pro další rozšíření těchto aktivit. To platí jak pro pěší turistiku tak i v poslední době stále oblíbenější cykloturistickou rekreaci. S ohledem na nižší intenzity silničního provozu (krom úseku po silnici II/116 Nižbor – Beroun) lze pro cykloturisticku doporučit využívání silničních tras a samozřejmě dalších navazujících propojovacích komunikací. Nižbor je důležitou křižovatkou na síti značených turistických tras. Od Berouna a Strádonic je po pravém břehu řeky vedena červená trasa, která dále od mostu stoupá ke hradu a po hřebeni pokračuje do Roztok. Tato trasa je rovněž značena jako cykloturistická trasa č. 38. Z Nižboru jsou vedeny další trasy – modrá směrem na sever na Chyňavu, žlutá stoupá k areálu keltského oppida na Hradišti a zelená je vedena jihozápadním směrem do Nového Jáchymova.

25


1.7.


OBSLUHA ÚZEMÍ PROSTŘEDKY HROMADNÉ DOPRAVY

je v současné době realizována jak železniční osobní dopravou tak i veřejnou pravidelnou autobusovou dopravou. Řešené území je zpřístupněno ze železničních zastávek Nižbor a Žloukovice na trati ČD č. 174 Beroun - Rakovník. V současné době je na trati realizováno 12+11 spojů osobních vlaků, ve stanici Nižbor pak dále zastavují 2+2 rychlíkové spoje. Návaznost k železniční dopravě a přepravní vztahy ke spádovému území jsou zajišťovány pravidelnou veřejnou autobusovou dopravou. Lze konstatovat, že v pracovních dnech dnešní rozsah autobusových spojů zajišťuje základní dopravní obslužnost území. Možnosti rozšíření počtu spojů a zlepšení současného stavu však přesahuje možnosti této práce a řešení je třeba hledat v přímých jednáních s dopravci, případně hledat nové možnosti v rámci podnikatelských aktivit. Pro návrhové období je zachováno situování stávajících zastávek autobusové dopravy. V grafických přílohách je proveden zákres docházkových vzdáleností k autobusovým zastávkám 500 metrů a dále zákres 750 metrové vzdálenosti k železničním zastávkám. Tyto docházkové vzdálenosti časově odpovídají asi pěti a osmi minutové docházkové době a představují velice solidní parametry pokrytí území. Zákres docházkových vzdáleností dokládá vcelku dobré pokrytí převážné části souvisle zastavěného území. 1.8.

OBJEKTY DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI

Odstavování a parkování vozidel pro potřeby bydlení v řešeném území nepředstavuje zvláštní problém. S ohledem na výrazně převládající formu rodinného bydlení jsou tyto potřeby uspokojovány garážovým stáním v rámci vlastních objektů či pozemků. Pro potřeby bytových domů pak slouží lokality stávajících řadových garáží, jež jsou zakresleny v grafických přílohách, celkově bylo v těchto lokalitách zjištěno 53 garážových stání. V souladu s vyhláškou MMR ČR č.137/98 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, musí nově navrhovaný rodinný dům mít nejméně jedno garážové stání pro každý byt. Tato stání jsou zajištěna garážovým stáním v domě či na odpovídající ploše na pozemku rodinného domu. Pro potřeby vybavenosti slouží menší plochy pro parkování situované v blízkosti těchto objektů. Největší soustředění parkovacích příležitostí je na pravém předmostí v prostoru u čerpací stanice, hostince a prodejny potravin. U nově navrhovaných objektů vybavenosti je třeba počítat se zajištěním odpovídajících počtů stání dle skutečně navrhovaných kapacit objektů. Čerpací stanice

pohonných

hmot

situovaná

na

pravém

předmostí slouží

dobře

automobilovému provozu a je ponechávána pro návrhové období ve stávajících plochách. Servisní služby a další služby pro motoristy jsou zajištěny v kompletní nabídce v nedalekém Berouně.

26


1.9.


OCHRANNÁ PÁSMA

V souladu se zákonem o drahách č. 266/94 Sb. se ve správním území obce uplatňuje ochranné pásmo dráhy, vytvářející prostor po obou stranách dráhy vymezené svislými plochami vedenými ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy. V souladu se zákonem č. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, se ve správním území dále uplatňují ochranná pásma silnic II. a III. třídy vedená ve vzdálenosti 15 m od osy po obou stranách vozovek.

2.

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

2.1.

SOUČASNÝ STAV

V obci Nižbor jsou tři nezávislé vodárenské systémy sloužící k zásobování obyvatel i místního průmyslu pitnou vodou. Jsou to následující vodovody: Veřejný vodovod ve správě a.s. Vodovody a kanalizace Beroun je vybudován v severní části obce ne levém břehu Berounky. Zdrojem vody je trubní studna o profilu 324 mm v povodí Vůznického potoka (lokalita Šňárová) s využitelným odběrem 1.0 l/s. Ze studny je voda čerpána přívodním řadem PE 90 do jednokomorového vodojemu o obsahu 250 m3 s hladinou na kótě 304.30 m n.m. (Bpv). Z vodojemu je vedena veřejná vodovodní síť z potrubí PE a PVC 90 až 160, vybavená běžnými armaturami (šoupata, hydranty). Systém zásobuje bezproblémově cca 500 obyvatel. Soukromý vodovod skláren Rückl Crystal a.s. zásobuje, kromě vlastního podniku, též obyvatele přilehlých bytových jednotek. Zdrojem vody je vrtaná studna na levém břehu Berounky mezi řekou a železniční tratí. Obdobný nedaleký vrt byl v roce 1992 vyřazen z provozu. Ze zdroje je trvale odebíráno množství cca 1.5 l/s, voda je bakteriologicky zabezpečena a čerpána řadem DN 80 do vodojemu o obsahu 100 m3, situovaného severně od skláren. Kapacita systému je dostatečná, kvalita vody vyhovující. Soukromý vodovod bývalé firmy ENIA CZ a.s. je vybudován na pravém břehu Berounky. Zdrojem vody je studna o průměru 4.0m, hluboká 8.0m s hladinou vody 4.5 m nade dnem. Kapacita studny je cca 11 l/s. Nad studnou je čerpací stanice s dvěma čerpadly Nautila o výkonu Q = 1000 l/min, H = 130 m v.s. Výtlačným potrubí DN 150 (v části zdvojené) je voda čerpána do vodojemu 2 x 400 m3 s kótou hladiny 335.6 m n.m. Čerpání do vodojemu je řízeno bezdrátovým signálním spojením s čerpací stanicí. Z vodojemu je veden gravitační přívodní řad DN 150 do závodu ENIA, kde je úpravna vody. U závodu je na přívodním řadu odbočka pro dodávku vody pro obec a zámek. Tato voda není bakteriologicky zabezpečená. Kapacitně systém zcela vyhovuje.

27



Zbývající část obyvatel Nižbora je zásobována pitnou vodou ze soukromých studní převážně nevyhovující kvality i vydatnosti. Ochranná pásma - zdroje sloužící k zásobování veřejnosti mají vyhlášena jednotlivá pásma hygienické ochrany. V obci Strádonice je veřejná studna v místě zaklenutí místní vodoteče. Studna je osazena domácí vodárnou, takže odběr je řízen ručně ventilem. Ve studni je též několik sacích potrubí vedoucích do okolních nemovitostí. Další veřejný odběr vody je umožněn gravitačním potrubím přivádějícím vodu z prameniště na náves. Většina obyvatel je však zásobována vodou ze soukromých studní umístěných na vlastním pozemku. Obyvatelé obce Žloukovice jsou zásobováni pitnou vodou ze soukromých studní nedostatečné vydatnosti i kvality. Poblíž stavení čp.1 je veřejná studna o profilu 0.9 m, hluboká 13 m. Voda je bakteriologicky znečištěna a má zvýšený obsah dusičnanů a železa. V říjnu 1996 dal OÚ zpracovat hydrologickou studii s cílem vyhledat vodní zdroj pro Žloukovice a v srpnu 1997 byly vyhodnoceny čerpací zkoušky. Výsledek průzkumu však není jednoznačný. 2.2.

NÁVRH ŘEŠENÍ

Navrhujeme obec zásobovat vodou prostřednictvím jednotného vodárenského systému. Nejobtížnější

fází

bude

projednat

s jednotlivými

vlastníky

a

provozovateli

dílčích

samostatných soukromých vodovodů jejich zařazení do systému a využívání pro celou obec. Jako hlavní zdroj vody pro Nižbor navrhujeme využít studnu fy ENIA CZ a.s., jejíž kapacita převyšuje potřebu obce. Pro zabezpečení kvality vody a bakteriologické zajištění navrhujeme u stávajícího vodojemu 2 x 400 m3 vybudovat úpravnu vody s tím, že stávající úpravna v provozovně bude zrušena. Tak bude zajištěna nezávadná pitná voda pro celou obec. Severní část obce může nadále využívat zdroj v povodí Vůznického potoka (trubní studna) a stávajícího vodárenského zařízení. Zdroj vodovodu skláren (vrtaná studna) navrhujeme ponechat jako záložní zdroj nebo využívat jako zdroj užitkové vody pro sklárny. Vodovodní síť jednotlivých systémů navrhujeme navzájem propojit a soustavou trvale uzavřených šoupat vytvořit dle konfigurace terénu dvě tlaková pásma : - vyšší tlakové pásmo s kótou terénu v rozmezí 270 - 330 m n.m. - nižší tlakové pásmo s kótou terénu v rozmezí 226 - 270 m n.m. Obec Strádonice, vzhledem k rozvojovým plochám, navrhujeme připojit k vodárenskému systému obce Nižbor. V obci Žloukovice navrhujeme ponechat prozatím současný stav v zásobování obyvatel vodou. Nadále je však nutno sledovat možnost vyhledání vlastního zdroje vody pro zásobování obyvatel nezávadnou vodou.

28



Výpočet potřeby vody je stanoven dle směrnice č.9/1973 bývalého MLVH a MZd ČSR s přihlédnutím k současné ověřené potřebě vody v obdobných obcích. Pro stanovení specifického množství vody na 1 obyvatele bylo použito ustanovení odst. 4 čl. IV směrnice 9 a specifická potřeba byla určena ve výši 150 l/obyv. x den. Výpočet je proveden pro Nižbor včetně Strádonic. současný počet obyvatel

1340 obyvatel

plánovaná nová zástavba

520 obyvatel

plánovaný počet obyvatel celkem

1860 obyvatel

průměrná denní potřeba vody Qp bytový fond: 1860 obyv. x 150 l/obyv. x den

=

279 000 l/den

=

37 200 l/den

560 prac. x 80 l/prac. x den

=

44 800 l/den

Qp celkem

=

361 000 l/den

tj. 4.2 l/s

541 500 l/den

tj. 6.3 l/s

občanská a technická vybavenost 1860 obyv. x 20 l/obyv. x den pracovní příležitost

Maximální denní potřeba vody Qm (nárok na vodní zdroj) Qm = Qp x kd = 361 000 l/den x 1.5

=

Maximální hodinová potřeba vody Qh (nárok na rozvodnou síť) Qh = Qm x kh / 24 = 541 500 x 1.8 / 24

3.

KANALIZACE

3.1.

SOUČASNÝ STAV

=

40 610 l/h

tj.11.3 l/s

V obci Nižbor není vybudována soustavná kanalizace. Z převážné části zástavby jsou odpadní vody sváděny do žump na vyvážení, případně vypouštěny přes domovní čistírny do dešťových stok, což Okresní úřad v Berouně povoluje. V levobřežní zástavbě je položen páteřní sběrač jednotné soustavy DN 300 až DN 600 ukončený odlehčovací komorou budoucí čistírny odpadních vod. Uvedený sběrač (stoka A) je základem budoucího stokového systému v této části obce. V části trasy je položena souběžná stoka DN 300 až DN 600 odvádějící převážně podzemní vody a místní prameniště přímo do Berounky. Nová výstavba na severozápadním okraji Nižbora je odkanalizována splaškovou stokou do domovní čistírny DČB 16/2, kde jsou splašky dočasně čištěny. Bytové jednotky

skláren

předčišťují

odpadní

vody

před

vypuštěním

do

Berounky

ve

vlastním biologickém septiku.

29



Sklárny Rückl Crystal a.s. čistí odpadní vody ve vlastní čistírně (štěrbinová nádrž s dodatečně osazenými biodisky). Odpadní technologické vody z brusírny procházejí dvoustupňovou sedimentací, následně koagulací a koncovou usazovací nádrží. Poté jsou vypouštěny prostřednictvím dešťové stoky do Berounky. Firma ENIA CZ a.s. (dnes v likvidaci) má vlastní mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod (systém Královopolské strojírny) a vyčištěné vody vypouští přes měřící zařízení do strže s recipientem Berounka. V této části možno uvažovat o třetím stupni čištění. Obec Nižbor má územní rozhodnutí č.j. Výst 793/94-328-S ze dne 18.8.1994, jehož platnost byla rozhodnutím č.j. Výst 674/96-328-S ze dne 4.3.1998 prodloužena do 8.9.1999. Zpracovatelem podkladů pro shora uvedené řízení je ing. Olga Málková, Lumierů 17/455, 152 00 Praha 5. Dokumentace obsahuje návrh stokové sítě a čistírny odpadních vod. Uvedená projektantka vypracovala v dubnu 1999 studii na odvádění a likvidaci odpadních vod z rekonstruovaného zámku Nižbor. V obcích Žloukovice a Strádonice jsou položeny pouze místní dešťové stoky tzv. vesnického typu. Odpadní vody jsou jímány převážně v bezodtokových žumpách. Ojediněle jsou u bytových objektů osazeny domovní čistírny s odpadem do zmíněných dešťových stok. 3.2.

NÁVRH ŘEŠENÍ

Při návrhu nové soustavné kanalizace vycházíme jednak z realizovaných nových stok v severní části obce, jednak respektujeme návrh stokové sítě včetně umístění centrální čistírny odpadních vod dle územního rozhodnutí. Dokumentace návrhu stokové sítě a ČOV ing. Málkové byla do územního plánu zcela převzata. Vzhledem k velmi složité konfiguraci terénu bude nutno v detailu upřesnit stokový systém zejména v rovinné části podél Berounky (umístění přečerpacích stanic splašků). Za zvážení stojí též uplatnění netradičních kanalizačních systémů (tlaková a vakuová kanalizace) zejména pro rozvojové plochy ve Strádonicích. Zástavbu v této lokalitě navrhujeme připojit na splaškový systém Nižboru s čištěním splašků v centrální čistírně. V lokalitě Žloukovice bude prozatím ponechán současný stav, tj. žumpy a domovní čistírny odpadních vod. Vybudování stokové sítě bude aktuální při realizaci veřejného vodovodu. Výpočet množství splašků Průměrné denní množství splašků odpovídá potřebě vody, tj. Qd = 4.2 l/s Dle ČSN 75 6101 „Stokové sítě a kanalizační přípojky“ činí: maximální hodinové množství Qmax = 4.2 x 2.13

= 9.0 l/s

minimální hodinové množství Qmin

= 2.5 l/s

= 4.2 x 0.6

30


4.


VODNÍ TOKY

Řešené území obce Nižbor, včetně částí Strádonice a Žloukovice, přináleží do hydrologických pořadí řeky Berounky a jejich přítoků (většinou krátké bezejmenné vodoteče, výjimkou je Žlubinecký potok a Vůznice na levém břehu Berounky a Habrový (též Otročinský) potok na pravém břehu). Dominantní vodotečí území je Berounka v úseku hydrologického pořadí 1-11-03-056, 1-1103-060 a 1-11-03-062. Shora uvedené její přítoky pramení v členitém zalesněném území a v nezastavěné části území mají přírodní neupravený tvar koryta. Bohatě členité území umožňuje existenci menších bezejmenných vodotečí, v suchém období často bezvodých viz přiložená situace širších vztahů v měřítku 1:10 000. Základní hydrologické údaje řeky Berounky v profilu Hýskov (hydrologické pořadí číslo 1-1103-062): -

průměrný dlouhodobý roční průtok

33.26 m3/s

-

průtok Q100

1 382.00 m3/s

-

průtok Q355

5.02 m3/s

-

hladina velkých vod pro Q100, ř. km 42.242 (Nižbor pod jezem)

227.14 m n.m.

(výškový systém Balt p.v.) Inundační území je zakresleno ve výkresové dokumentaci. Údaje o jakosti vody (Berounka ř. km 39.5 - Hýskov) -

BSK5

7.5 mg/l

-

NO3

20.8 mg/l

-

CHSK

13.1 mg/l

-

NL

24.6 mg/l

-

NH4+

0.8 mg/l

Uvedené údaje jsou z roku 1992. Z uvedených přítoků Berounky je významný pouze Habrový potok protékající Nižborem. Jeho základní hydrologické údaje jsou následující: -

číslo hydrologického pořadí

1-11-03-059

-

plocha povodí

30.29 km2

-

průtok Q355

0.19 m3/s

-

kvalita vody BSK5

4.5 mg/l

Veškeré vodní toky budou pouze udržovány v dobrém funkčním stavu, zásadní úpravy a změny vodotečí nepředpokládáme.

31


5.


VYTÁPĚNÍ

V současné době je dokončena výstavba středotlakých rozvodů zemního plynu v obci Nižbor i v obci Stradonice. Jediným místem, kde není rozvod plynu vybudován a kde se s ním ani výhledově neuvažuje, zůstává obec Žloukovice. V této obci, která má převážně rekreační charakter, zůstane vytápění v hlavní míře tuhými palivy. Sklárna Rückl Crystal a.s., přešla v roce 1999 při vytápění na zemní plyn místo hnědého uhlí. Došlo tak k omezení výskytu znečištění SO2, ale hlavně z důvodu používání zemního plynu při spalování ve výrobních pecích vzrostlo zatížení emisemi NOx. Na vytápění zemním plynem přešel i závod ENIA CZ. Společnost ENIA CZ je v současné době v likvidaci. Z celkového počtu 300 domů v Nižboru je již převážná většina napojena na rozvody zemního plynu a využívá toto médium pro vytápění, ohřev TUV a částečně i pro vaření. Rovněž ve Stradonicích, kde je 93 domů, je většina již vytápěna zemním plynem.

6.

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

Plynofikace oblasti byla zahájena již v roce 1983, kdy byl tehdy přiveden vysokotlakým přivaděčem DN 150 svítiplyn a vybudována VTL RS. Středotlaké rozvody byly vedeny zejména pro potřeby technologické výroby ve Sklárnách Nižbor. Vlastní plynofikace obce byla započata v druhé polovině 80 let v místní části Šnárová. Další pokračovaní plynofikace pak bylo od roku 1993 a dokončení plynofikace v roce 1999. V roce 1996 pak proběhla změna topného media, a to ze svítiplynu na zemní plyn. Jsou dokončeny uliční rozvody a plynofikovány objekty. Pro rozvojové plochy budou s výstavbou ostatních inženýských sítí postupně dle potřeby dobudovány i středotlaké rozvody zemního plynu. SEZNAM SPOTŘEBITELŮ - NIŽBOR Kategorie velkoodběr:

m3/rok

m3/hod

-

sklárna Rückl Crystal a.s.

2 440 000

500

-

ENIA CZ a.s.

2 200 000

510

-

celkem

4 640 000

1 010

m3/rok

m3/hod

Kategorie maloodběr: -

obecní úřad

13 260

8

-

základní škola

25 200

14

-

mateřská škola

3 400

5.5

-

TJ Sokol

5 200

3

-

Poděbradské sklárny - tábor

12 500

9

32



-

Hotel Praha

34 000

19

-

České lesy - lesní závod

13 100

6

-

České lesy - lesní správa

4 000

3

-

St. rybářství - dílny

4 500

3.5

-

kotelna domu č.p.245 (16 b.j.)

44 800

20

-

kotelna Lesní závod (4 b.j.)

11 200

5

-

kotelna domu č.p.339 (12 b.j.)

33 600

15

-

sklářské muzeum

14 400

8

-

prodejna potravin

4 000

3

-

zámek

60 000

30

-

vila Rückl

24 000

14

-

nádraží Nižbor

4 000

3

-

zdravotní středisko

9 000

5

-

celkem

320 160

174

SEZNAM SPOTŘEBITELŮ - STRÁDONICE Kategorie velkoodběr:

není

Kategorie maloodběr:

m3/rok

m3/hod

-

smíšené zboží, hostinec

11 000

5

-

skladiště

10 000

5

-

požární zbrojnice

4 000

2

-

knihovna

8 000

4

-

statek

16 000

8

-

celkem

49 000

24

V kategorii obyvatelstvo je v současné době v obcích Nižbor a Strádonice celkem 389 rodinných domů, z toho trvale obydlených 320. Dále pak je 181 b. j. v bytových domech a ostatních budovách. V návrhovém období je počítáno s nárůstem 93 RD v Nižboře a 20 RD ve Strádonicích. S nárůstem bytových domů se nepočítá. Z uvedeného lze usuzovat, že na konci návrhového období bude spotřeba plynu vyvolaná bytovou výstavbou následující : PŘEDPOKLÁDANÉ POČTY RODINNÝCH DOMŮ A BYTŮ -

rodinné domy stávající – 389 RD

480 b.j.

-

rodinné domy na konci návrhového období – 538 RD

629 b.j.

-

bytové domy

181 b.j.

33



ODBĚR ZEMNÍHO PLYNU ZA ROK V KATEGORII OBYVATELSTVA – STAV -

vaření jídel

330 b.j. x 150 m3

=

49.500 m3/rok

(uvažováno 50 %, zbývajících 50 % vaření elektřinou) -

příprava teplé užitkové vody

330 b.j. x 500 m3

=

165 000 m3/rok

-

vytápění bytů –etáž.

181 b.j. x 1 800 m3

=

325 800 m3/rok

-

vytápění bytů v RD

480 b.j. x 3 000 m3

=

1 440 000 m3/rok

-

celkem

1 980 300 m3/rok

ODBĚR ZEMNÍHO PLYNU ZA ROK V KATEGORII OBYVATELSTVA – NÁVRH -

vaření jídel

405 b.j. x 150 m3

=

60 750 m3/rok

(uvažováno 50 %, zbývajících 50 % vaření elektřinou) -

příprava teplé užitkové vody

405 b.j. x 500 m3

=

202 500 m3/rok

-

vytápění bytů – etáž.

181 b.j. x 1 800 m3

=

325 800 m3/rok

-

vytápění bytů v RD

629 b.j. x 3 000 m3

=

1 887 000 m3/rok

-

celkem

2 476 050 m3/rok

CELKOVÉ SPOTŘEBY PLYNU NA KONCI NÁVRHOVÉHO OBDOBÍ -

velkoodběr

4 640 000 m3/rok

-

maloodběr

369 160 m3/rok

-

obyvatelstvo

2 476 050 m3/rok

-

celkem

7 485 210 m3/rok

7.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Předmětem řešení jsou stávající energetické sítě NN a VN včetně návrhu nového zařízení lokalit obcí Nižbor a Strádonice. NIŽBOR Obec Nižbor je v současné době napájena z venkovního vedení VN 22 kV přes více transformačních stanic VN / NN. Rozvody po obci jsou provedeny z části kabelovým distribučním vedením kabely AYKY a z části venkovním vedením vodiči AlFe a vodiči Cu, jsou zde použity i venkovní závěsné kabely typu AYKYz. Venkovní vedení je vedeno po betonových,železných a dřevěných sloupech, dále po střešnících a konzolách které jsou umístěny přímo na nemovitostech. Lokalita N-16 Lokalita na jihovýchodním okraji obce při silnici směr Křivoklát bude napojena na nově vybudovanou trafostanici VN / NN umístěnou na jejím okraji. Vzhledem ke skutečnosti, že stávající transformační stanice TS 3689 – Aroma v blízkosti lokality je napojena kabelem VN

34


(svodem

z venkovního

vedení


VN),

bude

napojení

nové

trafostanice

provedeno

zasmyčkováním kabelu VN. Lokalita N-17 Lokalita se nachází na jihovýchodním okraji obce při silnici směr Křivoklát na druhé straně komunikace než lokalita N-30 a bude připojena na nově budovanou trafostanici v této lokalitě. Lokalita N-18 Lokalita na jihu Nižbora v údolí Habrového potoka bude napojena prodloužením stávajícího distribučního vedení NN napájeného ze stávající trafostanice TS 4425 – U hasičárny. Lokalita N-23 Lokalita leží na severním okraji obce za stávajícími bytovkami a její napojení na rozvod elektrické energie bude provedeno prodloužením stávajícího kabelového distribučního vedení NN napájeného ze stávající příhradové transformační stanice TS 3968 – Bytové jednotky. V případě požadavku na elektrické vytápění je nutné tuto skutečnost zohlednit v dimenzování nového zařízení a případně provést zvýšení výkonu v transformační stanici. Přehled nárokovaných příkonů počet RD

příkon soudobý

příkon soudobý

bez el. vytápění

s el. vytápěním

lokalita N-16

45

225 kW

450 kW

lokalita N-17

40

200 kW

400 kW

lokalita N-18

8

40 kW

80 kW

lokalita N-23

12

60 kW

120 kW

STRÁDONICE Obec Strádonice je v současné době napájena venkovním vedením VN 22 kV přes příhradovou transformační stanici VN / NN TS 3530 - Strádonice Obec (dle STE Beroun), umístěnou u bývalého areálu zemědělské farmy. Část obce je napájena také z nově vybudované jednosloupové transformační stanice VN/NN č.TS 4519- Strádonice Pod horou (dle STE Beroun) umístěné na okraji obce při příjezdu od Nižboru. V katastru obce jsou ještě další dvě transformační stanice VN / NN a to TS 3687 - Strádonice Chaty (dle STE Beroun), jedná se o sloupovou transformační stanici VN / NN umístěnou za obcí v lokalitě nazývané Černov, tato trafostanice slouží plnou svou kapacitou pro napájení rekreačních chat. Poslední transformační stanicí je TS 4032 - Strádonice Chaty (dle STE Beroun). Jedná se o příhradovou transformační stanici VN / NN umístěnou na levém břehu řeky Berounky a slouží pro napájení přilehlé chatové oblasti elektrickou energií. Rozvody elektrické energie po obci případně v chatových oblastech jsou provedeny venkovním distribučním vedením NN a kabelovým vedením NN. Venkovní vedení je

35



provedeno vodiči AlFe a vodiči Cu po betonových, železných a dřevěných sloupech a dále po střešnících a konzolách na domech. Kabelová vedení jsou provedena kabely AYKY. V katastru obce vzniká lokalita pro výstavbu rodinných domků. Jedná se o pozemky mezi silnicí Nižbor - Strádonice a řekou Berounkou v blízkosti místního hřbitova. Za tímto účelem byla vybudována nová jednosloupová transformační stanice VN / NN označená podle STE Beroun jako TS 4519 – Strádonice Pod horou. Z této transformační stanice jsou již provedeny kabelové vývody NN kabely AYKY směrem k řece, na hranicích stavebních parcel jsou již vybudovány pilíře pro napojení pozemků na elektrickou energii. Z této nové transformační stanice byly provedeny také posilovací vývody do stávající distribuční sítě NN (venkovní vedení při silnici Strádonice – Nižbor). V případě požadavku na připojení na elektrickou energii na pozemcích v areálu bývalé zemědělské farmy lze předpokládat napojení ze stávající transformační stanice VN / NN TS 3530 – Strádonice Obec. Tato trafostanice je umístěna v těsném sousedství areálu bývalé farmy. Ve výše uvedené transformační stanici se dá předpokládat nutnost zvýšení výkonu v závislosti na požadovaný příkon nové lokality. Lokalita S-03 Transformační lokalita S-03 se nachází na západě obce Strádonice a její napojení na elektrickou energii lze předpokládat po zvýšení výkonu ve stávající transformační stanici TS 3530 - Strádonice Obec a provedení nových kabelových rozvodů NN směrem do lokality. Lokalita S-04 Navrhovaná lokalita S-04 leží na západním okraji obce Strádonice v sousedství lokality S-06 a bude rovněž napojena na posílenou stávající trafostanici TS 3530. Lokalita S-05 Navrhovaná lokalita S-05 se nachází na severozápadním okraji obce Strádonice při silnici Strádonice – Nižbor a její napojení na elektrickou energii se dá předpokládat po provedení prodloužení stávajících nových vývodů distribuční sítě NN 0.4 kV ze stávající nové transformační stanice TS 4519 – Strádonice Pod horou. Přehled nárokovaných příkonů počet RD

příkon soudobý

příkon soudobý

bez el. vytápění

s el. vytápěním

lokalita S-03

20

100 kW

200 kW

lokalita S-04

20

100 kW

200 kW

lokalita S-05

4

20 kW

40 kW

36



ŽLOUKOVICE V obci Žloukovice je více transformačních stanic VN / NN 22 / 0.4 kV, které mají označení dle STE a.s. Beroun: TS 4163 - Za kovárnou - příhradová transformační stanice 22 / 0.4 kV s - vrchním přívodem 22 kV, stanice je umístěná v kopci nad dráhou a slouží pro chatovou oblast. TS 3552 - Obec - zděná věžová transformační stanice 22 / 0.4 kV s vrchním přívodem 22 kV, stanice umístěná při vjezdu do obce slouží plnou kapacitou pro distribuci do obce. TS 3790 - JZD - sloupová transformační stanice 22 / 0.4 kV s vrchním přívodem 22 kV, umístěná v areálu bývalé farmy JZD slouží pro napájení farmy části obce a také chatové oblasti TS 4160 - U křížku - jednosloupová transformační stanice 22 / 0.4 kV s vrchním přívodem 22 kV, umístěná na severovýchodním okraji katastru slouží pro chatovou osadu. TS 4133 - Chaty - příhradová transformační stanice 22 / 0.4 kV s vrchním přívodem 22 kV, umístěná na levém břehu řeky Berounky, slouží pro napájení lokality za řekou (chaty). TS 3832 - Laktos - chaty - sloupová transformační stanice 22 / 0.4 s vrchním přívodem 22 kV, umístěná v lokalitě chatové osady V seči. TS 3892 - Na Žlubinci - sloupová transformační stanice 22 / 0.4 kV s vrchním přívodem 22 kV umístěná na severním okraji obce, slouží pro napájení distribuce do obce. TS 3968 - Bytové jednotky - příhradová transformační stanice 22 / 0.4 kV s vrchním přívodem 22 kV umístěná na severozápadním okraji obce u bytových jednotek, slouží pro napájení do obce. Transformační stanice 22 / 0.4 kV jsou napájeny z venkovního vedení vysokého napětí 22 kV. Vývody z transformačních stanic směrem do obce popřípadě do chatových oblastí jsou provedeny pomocí venkovního vedení nízkého napětí 0.4 kV a pomocí kabelového vedení NN 0.4 kV. Venkovní vedení je provedeno buď vodiči (Cu, AlFe) nebo závěsnými kabely (AYKYz), svody z vedení pro jednotlivé objekty (odběrná místa) jsou provedeny kabely AYKY popřípadě AYKYz do pojistkových skříní. Podpěrné body venkovního vedení jsou betonové, železné (manesmany, střešníky, konzole) nebo dřevěné. Kabelové vedení je provedeno kabely AYKY. Kapacita transformačních stanic pokrývá požadavky obce (chatových osad). Pro potřeby eventuálního navýšení příkonů by bylo nutné provést úpravy sítě NN popřípadě zvýšit počet transformačních stanic. Lokalita Z-04 Lokalita Z-04 v severní části Žloukovic bude připojena na TS 4163 - 160 kVA (Za kovárnou) po jejím posílení. Lokality Z-05, Z-06, Z-07 Zástavba v severní části Žloukovic podél železniční trati bude připojena na stávající distribuční vedení NN z TS 3552 - Obec po jejím posílení.

37



Přehled nárokovaných příkonů počet RD lokalita Z-04

8

lokality Z-05, 06, 07 14

příkon soudobý

příkon soudobý

bez el. vytápění

s el. vytápěním

40 kW

80 kW

70 kW

140 kW

VEDENÍ VN 22 kV V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Hlavní vedení VN (venkovní) 22 kV v katastru obcí Nižbor, Žloukovice a Strádonice prochází z jihovýchodu na severozápad po pravém břehu řeky Berounky a jsou z něho provedeny odbočky pro jednotlivé transformační stanice. V obci Nižbor přechází hlavní vedení VN 22 kV z jihu k severu pro napájení několika transformačních stanic v lokalitě okolo skláren. Stožáry tohoto vedení jsou železobetonové popř. ocelové příhradové a také dřevěné. OCHRANNÁ PÁSMA Ochranná pásma jsou stanovena dle energetického zákona č.458/2000 Sb. Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace 7m. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti u stožárových (příhradových) a sloupových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m. U zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m.

8.

TELEKOMUNIKACE

Z hlediska telekomunikací (pevných linek) jsou nejlépe obslouženy Strádonice. Žloukovice jsou zatím poddimenzovány, což je problematické z hlediska dalšího rozvoje. Nižbor je telefonními linkami obsloužen, objevují však jisté deficity. Uvažuje se o dalším rozšíření kabelového vedení. Je zpracována projektová dokumentace, avšak horizont realizace je zatím nejasný.

38


9.


NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

Likvidace domovního odpadu je v řešeném území zajištěna sběrem do individuálně pronajatých nádob a svozem a ukládáním na skládku mimo řešené území. Sběr tříděného odpadu (plasty a sklo), který je shromažďován ke svozu do nádob umístěných v centru sídel, je organizován obcí. Odpadní vody splaškového charakteru z většiny obytné zástavby jsou sváděny do žump na vyvážení, případně vypouštěny přes domovní čistírny do dešťových stok. Areály sklárny a bývalé továrny ENIA CZ mají vlastní čistírny odpadních vod. Navržen je systém splaškové kanalizace svádějící odpadní vody ze zástavby na území Nižbora a Strádonic do centrální čistírny.

39

V.

KONCEPCE MÍSTNÍHO ÚSES


1.


POPIS VÝCHOZÍHO STAVU

Pro řešené území, byl Okresním úřadem v Berouně pořízen generel „Lokální územní systém ekologické stability pro kú Hředle, Knížkovice, Hudlice, N. Jáchymov, Turbín, Trubská, Zdejčina, Otročiněves, Nižbor, Žloukovice, Stradonice, Hýskov, Chyňava (část)“, který byl zpracován firmou MM Consult Praha v prosinci 1996. Tímto generelem je veden údolím Berounky regionální biokoridor (RBK), který do řešeného území vstupuje z východu od regionálního biocentra Brdatka za hranicí řešeného území. U Černova se z RBK odděluje lokální biokoridor (LBK), který je veden po toku bezejmenné vodoteče k lokálnímu biocentru (LBC) Černov, které je vymezeno v rozloze 3 ha na lesních porostech a pastvině. Odtud je LBK veden lesními porosty k údolí Habrového potoka, kde se spojuje s LBK vedeným po tomto potoce. Před Nižborem se RBK větví. Severní větev RBK je vedena po Žlubnickém potoce k LBC Žlubinec, které je v rozloze 4.64 ha vymezeno v lesních porostech. Před LBC Žlubinec se z regionálního biokoridoru odděluje lokální biokoridor, který je veden lesními porosty v náhorních polohách na východ k LBC Krupka, jenž je vymezeno v lesních porostech jižní stráně stejnojmenného vrchu. Od LBC Žlubinec je RBK veden údolím Žlubnického potoka k LBC Tesařka, které je vymezeno v rozloze 4 ha v lesních porostech stejnojmenného vrchu. Před LBC Tesařka se z RBK odděluje LBK, který je veden po bezejmenném přítoku Žlubnického potoka k LBC U dubu za hranicí řešeného území. V LBC Tesařka se z RBK odděluje LBK, který je veden dále po Žlubnickém potoce k LBC Pod Tlustou horou za hranicí řešeného území. Od LBC Tesařka je RBK veden lesními porosty k LBC Pod Holým vrchem, které je v rozloze 3.25 ha vymezeno v lesních porostech severního svahu stejnojmenného vrchu. Odtud je RBK veden lesními porosty k RBC Vůznice, které zaujímá rozlohu stejnojmenné národní přírodní rezervace. Ze severního okraje RBC Vůznice je údolím Benešova potoka po hranici katastru Nižboru veden LBK k lesnímu LBC Přední Muňava za východním okrajem řešeného území. Za RBC Vůznice se RBK po toku Vůznice vrací k RBK v údolí Berounky, se kterým se ústím říčky spojuje. Za odbočkou RBK po Žlubineckém potoce prochází RBK v údolí Berounky LBC U vody, které je vymezeno v rozloze 3 ha na lučních porostech pravého břehu Berounky u Stradonic. Při ústí Habrového potoka do Berounky se z RBK odděluje LBK vedený břehovými porosty toku k LBC Nová Huť, které je vymezeno v rozloze 5 ha v lesních porostech údolní stráně. Odtud je LBK veden dál po toku potoka k LBC Za rybníky, které je v rozloze 3.9 ha vymezeno na lučních porostech potoční nivy. Odtud je LBK veden údolím Habrového potoka k LBC Habrový potok za hranicí řešeného území. V tomto LBC se LBK větví. Jižní suchá větev se strží západního svahu vrchu Lísek vrací do řešeného území k LBC Stará paseka, které je v rozloze 7.58 ha vymezeno v lesních porostech západního svahu vrchu Lísek. 40



Odtud je LBK veden východním směrem k LBC Na Lísku, které je v rozloze 5.93 ha vymezeno na východním svahu stejnojmenného vrchu. Za tímto LBC opouští LBK řešené území a je lesními porosty veden k LBC Drábov jižně od Zdejciny. Za LBC Nová Huť za koncem zástavby obce se z LBK vedeného údolím Habrového potoka odděluje LBK, který je veden lesními porosty levé údolní stráně k LBC Nad Starou Hutí, které je v rozloze 5 ha vymezeno v lesních porostech na okraji odlesněné plochy u ovčína při silnici Nižbor - Roztoky. Odtud je LBK veden krajem lesa až k silnici Nižbor - Otročiněves, kde se setkává s LBK vedeným okrajem lesa podél silnice. Mezi Nižborem a ústím Vůznice je v trase RBK na levém břehu Berounky v rozloze 3 ha na lučních porostech nivy vymezeno LBC Za vodou. Na pravém břehu Berounky, naproti ústí Vůznice se trasa RBK dotýká LBC Čerchov, které je v rozloze 4 ha vymezeno na skalách a lesních porostech prudké údolní stráně. V tomto biocentru se z RBK odděluje LBK, který je veden po potoce Lisa k LBC Lisa , které je v rozloze 2.95 ha vymezeno v lesních porostech údolního svahu. Od hájovny Lisa , kde pramení stejnojmenný potok, je LBK veden okrajem lesních porostů podél silnice Nižbor Otročíněves k LBC U hřiště za hranicí řešeného území. Mezi LBC Čerchov a LBC Lisa se z LBK vedeného po potoce Lisa odděluje LBK, který je veden v západním směru lesními porosty k LBC Jalovčina, které je v rozloze 7.8 ha vymezeno v lesních porostech mírného východního svahu Ježkova vrchu. Odtud je LBK veden lesními porosty na východ k údolí Křížového potoka, kde se setkává s LBK vedeným po tomto toku. Mezi LBC Čerchov a ústím Křížového potoka se trasa RBK dotýká LBC Skály, které je v rozloze 6.81 ha vymezeno na skalách a lesních porostech prudké údolní stráně pravého břehu Berounky. Při ústí Křížového potoka se z RBK odděluje LBK, který je veden podél toku k LBC Ježkův vrch, jež je v rozloze 6 ha vymezeno v lesních porostech západního svahu stejnojmenného vrchu. Odtud je LBK veden dál proti toku Křížového potoka k LBC Červený kříž za hranicí řešeného území. Zpracování výše popsaného generelu vycházelo z návrhu Generelu regionálního ÚSES pro středočeskou oblast, který v roce 1992 vypracoval na zakázku MŽP Atelier U-24 z Prahy. V roce 1997 ale vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj jako Územně technický podklad (ÚTP) zcela novou verzi nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability, která vychází z nového biogeografického členění území republiky, jež bylo dokončeno v roce 1994. Územně technickým podkladem se změnilo jak pojetí, tak i dosavadní vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES. Velikost nadregionálních biocenter (NRBC) je odvozována vedle vegetačních jednotek od prostorových a potravních nároků velkých savců. Proto se zvětšila jejich rozloha minimálně na 1000 ha a do jejich území je jako trvalá součást zahrnována i orná půda. Na nadregionální biokoridory (NRBK) je v novém ÚTP pohlíženo

41



poněkud holisticky jako na pásma zahrnující dle charakteru území spojité i nespojité skladebné části ÚSES různých trofických, vlhkostních a teplotních řad. NRBK se proto nevymezují na pozemky či porosty. Územně se vymezuje poloha 50 m široké směrové osy NRBK a hranice jeho 2 km širokého pásma, ve kterém by měla být zvýšená koncentrace skladebných částí regionálního a lokálního ÚSES oproti ostatnímu území.

2.

NÁVRH VYMEZENÍ PRO ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

2.1.

VYMEZENÍ

V oblasti, do níž širšími vztahy spadá řešené území, je Územně technickým podkladem nově vymezeno NRBC č. 22 Karlštejn, Koda o rozloze 1000 ha. Po údolní hraně levobřežní stráně Berounky je od tohoto NRBC vedena suchá pro ochranné pásmo biokoridoru řídící osa NRBK K55, který spojuje NRBC Karlštejn, Koda s NRBC č. 23 Týřov, Křivoklát. V řešeném území je do trasy osy tohoto NRBK vloženo generelem nezachycené RBC – č. 1417, navržené k vymezení v rozloze cca 50 ha v lesních porostech vrchu Žlubinec východně od Nižboru již „Sjednoceným nadregionálním a regionálním ÚSES, MŽP ČR 1995“. V důsledku toho bylo dosavadní RBC Brdatka na protějším pravém břehu Berounky poníženo na LBC. Dále je v ÚTP do osy NRBK K55 vloženo zcela nové RBC č. 1879 Dřevíč II – která je určeno k vymezení v rozloze cca 50 ha v lesních porostech údolí potoka Řepiště a jeho přítoků, který se proti Žloukovicím vlévá zleva do Berounky. Do řešeného území RBC č. 1879 Dřevíč II zasahuje jižním okrajem na obou březích Berounky v k.ú. Žloukovice. Dosavadní regionální biokoridor vedený po toku Berounky byl povýšen na osu vlhké řady NRBK K55 Týřov, Křivoklát – Karlštejn, Koda. Stávající vymezení regionálního biokoridoru je změněno na lokální biokoridor, který tak jednoznačně zpřesňuje okrajové polohy osy vlhké řady nadregionálního biokoridoru. RBC č. 1416 Dřevíč I (dříve RBC Vůznice) je nadále napojeno na osu vlhké řady NRBK K55 odbočkou lokálního biokoridoru vedeného břehovými porosty proti toku Vůznice. Změnila se však trasa RBK procházejícího severní částí RBC č. 1416 Dřevíč I. Regionální biokoridor, dříve vedený od Berounky údolím potoka Řepiště a jeho přítoky k lesním porostům severozápadního okraje RBC Vůznice, je z větší části zastoupen nově vymezeným RBC č. 1879 Dřevíč II , které je s RBC č. 1416 Dřevíč I spojeno v jiné poloze nově vymezenou trasou RBK č. 1158 Dřevíč I - Dřevíč II. Obočení větve RBK po Žlubnickém potoce k RBC č. 1416 Dřevíč I (dříve RBC Vůznice) je v ÚTP zrušeno. Část trasy tohoto biokoridoru v úseku RBC č. 1416 Dřevíč I – LBC Tesařka je využita pro nově vymezený RBK č. 1183 M. Plešivec – Dřevíč I, který je veden od nově vymezeného RBC č. 1529 Malý Plešivec, jež je dále propojeno s RBC Blýskavna, které leží v ose NRBK K 54 Karlštejn, Koda - Pochvalovská stráň. V řešeném území je tento nový RBK

42



dále veden trasou někdejšího LBK od LBC Tesařka k LBC U dubu za hranicí řešeného území, který se tím mění na regionální biokoridor. Někdejší RBK mezi LBC Tesařka a ústím Žlubineckého potoka do Berounky se mění na lokální biokoridor. 2.2.

TABULKA BIOCENTER

název biocentra RBC č. 1416 Dřevíč I (dříve Vůznice) RBC č. 1417 Genová základna Nižbor RBC č. 1879 Dřevíč II LBC Čerchov LBC Černov LBC Jalovčina LBC Ježkův vrch LBC Krupka LBC Lisa LBC Na Lísku LBC Nad Starou Hutí LBC Nová Huť LBC Pod Holým vrchem LBC Skály LBC Stará paseka LBC Tesařka LBC U vody LBC Za rybníky LBC Za vodou LBC Žlubinec

2.3.

čísla parcel, na kterých je biocentrum vymezeno 450/1 část

katastrální území

447/1 část

Nižbor

510/1,2,3,4, 511, 555, 537část 183/1 část 387/1 část 135/1, 137/1,2 část, 146/6,14 378/1 část 378/1 část 559/2 část, 560 část 183/1 část 191 část 221 část 356 část 450/1 část

Žloukovice Nižbor Žloukovice Strádonice Žloukovice Žloukovice Strádonice Nižbor Strádonice Nižbor Nižbor Nižbor

387/1 část 193 část 447/1 část 394/1,2,3,4, 512/3 část, 517/3 642/1,2,3,4,5, 643/2 329, 348/3,4,5, 351/1,2 část, 516 část 428/1 část,11 540/4 část

Žloukovice Strádonice Nižbor Nižbor Strádonice Nižbor Nižbor Strádonice

Nižbor

NÁVRH OPATŘENÍ

Všechny skladebné části ÚSES jsou vymezeny na stávajících porostech a není je třeba zakládat na zemědělské půdě.

43

VI.

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND


1.

VYHODNOCENÍ


ZEMĚDĚLSKÉHO

PŮDNÍHO

FONDU

Žloukovice 584.54 162.60 110.64 19.70 3.90 17.07 11.29 346.18 25.53 5.76 44.47

celkem 2857.69 601.90 378.26 61.53 13.58 52.99 95.54 1988.37 75.55 27.12 164.75

SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE 1.1.

STRUKTURA A PLOCHA PŮDNÍHO FONDU V HA

rozloha katastru zemědělský půdní fond orná půda zahrady sady louky pastviny lesní půda vodní plochy zastavěné území ostatní plochy

1.2.

Nižbor 1276.13 163.94 102.14 26.36 4.66 16.80 13.98 1009.35 26.82 14.84 61.18

Strádonice 997.02 275.36 165.48 15.47 5.02 19.12 70.27 632.84 23.20 6.52 59.10

VYHODNOCENÍ PŮDNÍHO FONDU

Zemědělsky obdělávané půdy zaujímají rozlohu 525.6 ha a náleží do obilnářské oblasti O2 se slabě nadprůměrnými až průměrnými podmínkami pro pěstování obilnin, krmných a technických plodin, zejména řepky. Nejkvalitnější zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany ZPF jsou na ploše 150.7 ha. Středně kvalitní půdy ve III. třídě ochrany ZPF zaujímají rozlohu 5.0 ha. Méně kvalitní zemědělské půdy ve IV. třídě ochrany ZPF zaujímají plochu 182.6 ha. Nekvalitní půdy v V. třídě ochrany ZPF zaujímají rozlohu 187.3 ha. Jde tedy o oblast méně kvalitních až nekvalitních zemědělských půd. 1.3.

POPIS A ZATŘÍDĚNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD

Hnědozemě na jílových překryvech a svahových hlínách se v řešeném území vyskytují na planinách jihovýchodně od Stradonic a v okolí Žloukovic. Jde o plochy s kódem BPEJ 4.20.11 zařazené do III. třídy ochrany půdy, o plochy s kódem BPEJ 4.20.51 a 4.47.12 zařazené do IV. třídy ochrany půdy a o plochy s kódem BPEJ 4.47.13 zařazené do V. třídy ochrany půdy. Hnědé půdy na písčitých překryvech starých teras Berounky se v řešeném území vyskytují na planinách v okolí Žloukovic a jihovýchodně od Stradonic. Jde o plochy s kódem BPEJ 4.21.13 a 4.21.15 zařazené do V. třídy ochrany půdy. Hnědé půdy na proterozoických usazeninách - hlavně břidlicích - se v řešeném území vyskytují roztroušeně v celém odlesněném pásu podél Berounky. Jde o plochy s kódem BPEJ 4.26.11 zařazené do II. třídy ochrany půdy, o plochy s kódem BPEJ 4.26.14 do III.

44



třídy ochrany půdy, o plochy s kódem BPEJ 4.26.04, 4.26.41, 4.26.51 a 4.48.11 zařazené do IV. třídy ochrany půdy a o plochy s kódem BPEJ 4.25.43, 4.26.54, 4.27.14, 4.27.54 a 4.49.11 zařazené do V. třídy ochrany půdy. Na proterozoické horniny jsou také vázány mělké hnědé půdy na skalním podkladě a svahové půdy prudkých stržových strání s kódem BPEJ 4.37.15, 4.37.16, 4.37.45, 4.37.55, 4.40.68, 4.40.77, 4.40.78, 4.40.99, 4.41.67 a 4.41.78 zařazené do V. třídy ochrany půdy. Nivní půdy na nivních uloženinách jsou vázány na nivu Berounky a Habrového potoka. Jde o plochy s kódem BPEJ 4.56.00 a 4.58.00 zařazené do I. třídy ochrany půdy a o plochy s kódem BPEJ 4.55.00 zařazené do IV. třídy ochrany půdy. Zamokřené půdy niv jsou vázány na nivu levého břehu Berounky u Stradonic, kde jde o plochu s kódem BPEJ 4.75.43, která je zařazena do V. třídy ochrany půdy. Glejové až zbažinělé půdy úzkých údolí jsou vázány na nivu horního toku Habrového potoka. Jde o plochy s kódem BPEJ 4.68.11 a 4.72.01 zařazené do V. třídy ochrany půdy. Přehledná tabulka bonitního zatřídění zemědělských půd a jejich rozlohy v řešeném území třída ochrany zemědělského půdního fondu BPEJ I. třídy ochrany ZPF BPEJ II. třídy ochrany ZPF BPEJ III. třídy ochrany ZPF BPEJ IV. třídy ochrany ZPF

BPEJ V. třídy ochrany ZPF

kód BPEJ 4.56.00 4.58.00 4.26.11 4.20.11 4.20.51 4.26.04 4.26.14 4.26.41 4.26.51 4.47.12 4.48.11 4.55.00 4.21.13 4.21.15 4.25.43 4.26.54 4.27.14 4.27.54 4.40.77 4.40.78 4.40.99 4.41.67 4.41.77 4.41.78 4.47.13 4.49.11 4.68.11 4.72.01 4.75.43

rozloha v ha 42.5 0.7 107.5 5.0 19.5 4.0 88.0 9.0 30.6 6.0 14.5 11.0 36.0 4.5 1.0 4.0 15.5 16.0 5.5 31.5 2.0 19.0 6.0 20.0 10.0 3.0 3.8 5.5 4.0

rozloha třídy celkem 43.2 107.5 5.0 182.6

187.3

45


2.


VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

2.1.

STRUKTURA A ROZSAH UVAŽOVANÉHO ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

Pro rozvoj obce Nižbor je konceptem územního plánu navrhována plocha o rozloze 27.7820 ha. Z toho je 0.9140 ha ostatních ploch, 26.3255 ha zemědělské půdy a 1.4565 ha pozemku určeného k plnění funkcí lesa. Podrobné údaje o funkčním využití, ploše a struktuře ZPF jednotlivých lokalit navržených k zástavbě jsou uvedeny v následující tabulce: označení lokality

funkční využití plochy

N - 10

veř.vyb. – sport a rekreace transformace na veřejnou zeleň veřejná zeleň

N - 16

bydlení

N - 17

bydlení

N - 18 N - 23 N - 24

S - 09 Z - 04

bydlení bydlení transformace areálu technické vybavení – ČOV transformace chatové osady na bydlení bydlení bydlení nerušící výroba a služby smíšené území bydlení

Z - 05 Z - 06 Z - 07 Z - 09

bydlení bydlení bydlení transformace areálu

N - 03 N - 09

celková plocha (ha)

ostatní a zastav. plocha

celkem

2.0900

0.3600

1.7300

kód BPEJ

třída ochrany

sazba

--

4.55.00

IV.

3.29

plocha záboru ZPF v ha orná TTP zahrady a půda sady

1.7300

--

Kč/m2

Plocha není zemědělská půda 0.6920

--

0.1500 0.1500 -0.5420 0.5420 -5.6385 -1.5400 1.5400 -3.8435 3.8435 -0.2550 0.2550 -4.8760 -0.0450 0.0450 -4.5610 4.5610 -0.2700 0.2700 -0.8120 -0.8120 0.8120 -Plocha není zemědělská půda Plocha je pozemkem určeným k plnění funkcí lesa

----------

4.26.14 4.27.54 4.26.41 4.26.51 4.41.67 4.26.14 4.26.51 4.27.54 4.58.00

III. V. IV. IV. V. III. IV. V. I.

3.45 1.85 2.96 3.27 0.80 3.45 3.27 1.85 7.53

0.0900

--

0.0900

--

0.0900

--

4.55.00

IV.

3.29

2.8265

0.2300

2.2770 0.5960

---

0.4450 2.1515 2.2770 0.5960

-----

---0.3060

0.4450 2.1515 2.2770 0.2900

4.26.51 4.41.77 4.41.77 4.41.78

IV. V. V. V.

3.27 0.80 0.80 0.78

1.2390

0.2740

0.9650

0.9650

--

--

4.56.00

I.

8.73

1.9530 1.1220

---

1.9530 --0.4825 0.5660 1.0150

-0.7620 0.0700 ----

--0.2900 ----

4.48.11 4.26.11 4.40.78 4.26.11 4.26.11 4.26.11

IV. II. V. II. II. II.

2.88 4.77 0.77 4.77 4.77 4.77

bydlení celkem

17.4350

0.0500

17.3850 13.3900

1.138

2.8570

smíšené území

1.9530

1.9530

1.9530

0.0900

--

veřejné a technické vybavení

2.8720

0.3600

2.5120

2.4220

--

--

nerušící výroba a služby

1.2390

0.2740

0.9650

0.9650

--

--

transformace chaty - bydlení

2.8265

0.2300

2.5965

--

--

2.5965

CELKEM

26.3255

0.9140

25.4115 18.7300

1.2280

5.4535

N - 35 S - 03 S - 04 S - 05 S - 08

1.9530 0.7620 0.3600 0.4825 -0.4825 0.6160 0.0500 0.5660 1.0150 1.0150 Plocha není zemědělská půda

46


2.2.


POPIS LOKALIT ZÁBORU ZPF

Lokalita N - 03 je určena k vybudování kempové louky a rekreačních objektů pro vodní sporty. Jde o plochu ve středu obce před mostem na pravém břehu řeky v záplavovém území, která je v současnosti využívána jako orná půda. Jde o 2.09 ha mělké nivní půdy na nivních uloženinách s kódem BPEJ 4.55.00, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita N - 10 je určena pro založení parku a souvisí s obytnou výstavbou na sousední lokalitě N - 17, se kterou v současnosti tvoří jeden hon orné půdy na západním okraji obce na sever od silnice na Otročiněves. Jde o 0.015 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.14, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do III. třídy ochrany zemědělské půdy a o 0.542 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.27.54, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita N - 16 je určena pro výstavbu rodinných domů. Jde o plochu na západním okraji obce na jih od silnice na Otročiněves, která je v současnosti využívána jako orná půda. Jde o 1.54 ha mělké hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.41 a 3.8435 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.51, které jsou podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy a o 0.255 ha mělké hnědé půdy na skalním podkladě s kódem BPEJ 4.41.67, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita N - 17 je určena pro výstavbu rodinných domů. Jde o prostor na západním okraji obce na sever od silnice na Otročiněves, která je v současnosti využívána jako orná půda. Jde o 0.045 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.14, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do III. třídy ochrany zemědělské půdy, o 4.561 hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.51, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy a o 0.27 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.27.54, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita N - 18 je určena pro výstavbu rodinných domů. Je to plocha na při místní komunikaci na jihu zástavby Nižboru v údolí Habrového potoka, která je v současnosti využívána jako louka. Jde o 0.8120 ha nivní půdy na nivních uloženinách s kódem BPEJ 4.58.00, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita N - 35 je určena k vybudování čistírny odpadních vod. Jde o plochu na východním okraji obce na levém břehu Berounky, která je v současnosti využívána jako louka. Jde o 0.09 ha mělké nivní půdy na nivních uloženinách s kódem BPEJ 4.55.00, která je podle

47



Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita S - 03 je chatovou kolonií, kde je umožněna transformace na obytnou zástavbu umožněná technickým vybavením území pořízeným v souvislosti s výstavbou na sousední lokalitě S - 04. Je to plocha na okraji plošiny upadající do pravobřežní údolní stráně bezejmenného přítoku Berounky na západním okraji zástavby Strádonic, která je částečně zastavěna objekty chat a ve zbývající ploše evidenčně vedena jako zahrady. Jde o 0.445 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.51, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy a o 2.1515 ha mělké hnědé půdy na skalním podkladě s kódem BPEJ 4.41.77, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita S - 04 je určena pro výstavbu rodinných domů. Je to plocha na hraně pravobřežní údolní stráně bezejmenného přítoku Berounky na západním okraji zástavby Strádonic, která je evidenčně vedena jako sad. Jde o 2.277 ha mělké hnědé půdy na skalním podkladě s kódem BPEJ 4.41.77, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita S - 05 je určena pro výstavbu rodinných domů. Je to plocha na hraně pravobřežní údolní stráně Berounky na severozápadním okraji zástavby Strádonic, která je evidenčně vedena jako louka a sad. Jde o 0.596 ha mělké hnědé půdy na skalním podkladě s kódem BPEJ 4.41.78, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita S - 08 je určena pro nerušící výrobu a služby. Je to plocha v údolí Berounky mezi starou zástavbou Strádonic a hřbitovem, mezi bývalým zemědělským areálem a Berounkou, která je zčásti ostatní plochou a z části je ornou půdou. Jde o 0.965 ha nivní půdy na nivních uloženinách s kódem BPEJ 4.56.00, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita S - 09 je částí hospodářského areálu jižně od obce Strádonice, která je určena k transformaci na zastavitelné území se smíšeným charakterem. Evidenčně je vedena jako orná půda. Jde o 1.953 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.48.11, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita Z - 04 je určena pro výstavbu rodinných domů. Je to plocha na severním okraji Žloukovic při železniční trati v proluce stávající zástavby, která je v současné době využívána jako louka a sad. V horní části lokality jde o 0.36 ha mělké hnědé svažité půdy na skalním podkladě s kódem BPEJ 4.40.78, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany zemědělské půdy. Ve spodní části

48



lokality jde o 0.762 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.11, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do II. třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita Z - 05 je určena pro výstavbu rodinných domů. Jde o prostor v jižněji položené proluce zástavby mezi tratí a Berounkou ve Žloukovicích, která je v současnosti využívána jako orná půda. Jde o 0.4825 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.11, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do II. třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita Z – 06 je určena pro výstavbu rodinných domů. Jde o prostor v severněji položené proluce zástavby mezi tratí a Berounkou ve Žloukovicích, která je v současnosti využívána jako orná půda. Jde o 0.566 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.11, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do II. třídy ochrany zemědělské půdy. Lokalita Z - 07 je určena pro výstavbu rodinných domů. Jde o prostor na severovýchodním okraji zástavby mezi tratí a Berounkou ve Žloukovicích, která je v současnosti využívána jako orná půda. Jde o 1.015 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.11, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do II. třídy ochrany zemědělské půdy. 2.3.

ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORU ZPF

Plochy pro zástavbu rodinnými domky vycházejí z aktuálního i předpokládaného zájmu o vhodné pozemky pro výstavbu v obci Nižbor. Lokality navazují na stávající zastavěné území obce, které rozšiřují v logickém směru jak z hlediska konfigurace terénu, tak i z hlediska inženýrských sítí. U všech lokalit navrhovaných pro obytnou zástavbu nepůjde v celé ploše o zábor ZPF. Ten se bude týkat jen plochy vlastních staveb a zpevněných ploch a na ostatní části pozemků půjde o změnu kategorie louka a orná půda na kategorii zahrada. Lokalita pro zřízení kempu a zázemí pro vodní sporty u mostu bude z větší části sekanou loukou a stavby na ní umístěné budou budovány s ohledem na to, že lokalita leží v zátopovém území. Lokalita pro výstavbu ČOV je v spádově nejnižším místě obce a na hraně zátopového území průtoku Q100, na který bude ochráněna. 2.4.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Všechny skladebné části ÚSES jsou vymezeny na stávajících porostech a není je třeba zakládat na zemědělské půdě.

49


2.5.


POZEMKOVÉ ÚPRAVY

Pro dané území nejsou v současné době pozemkové úpravy navrhovány.

3.

VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ZÁBOR POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

3.1.

STRUKTURA A ROZSAH UVAŽOVANÉHO ZÁBORU POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Pro rozvoj obce Nižbor je územním plánem navrhována plocha o rozloze 1.4565 ha lesní půdy. 3.2.

POPIS LOKALIT ZÁBORU POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Lokalita N-23 - plocha v lokalitě Žlubinec s porostem smíšeného lesa ve věku 20 – 40 let. Východní okraj této plochy navazuje na stávající sídliště. Severní okraj plochy sousedí přes cestu s rozsáhlou odlesněnou plochou dřevoskladu. 3.3.

ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORU POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Obec považuje tuto lokalitu za vhodnou k rozvoji zástavby z hlediska kvality bydlení a návaznosti kapacitních inženýrských sítí.

50

VII.

NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ A POŽÁRNÍ OCHRANY



1.

CIVILNÍ OCHRANA

1.1.

VYMEZENÍ ZÁPLAVOVÝCH, OHROŽENÝCH A OCHRANNÝCH OBLASTÍ

Řešeným územím protékají následující vodoteče: -

č.h.p. 1-11-03-050 - Berounka (Žloukovice)

-

č.h.p. 1-11-03-051 - Křížový potok

-

č.h.p. 1-11-03-052 - Berounka (Čerchov - Stará mýť)

-

č.h.p. 1-11-03-054 - Benešák

-

č.h.p. 1-11-03-055 - Vůznice

-

č.h.p. 1-11-03-056 - Berounka (Lisa - Šnárova hora)

-

č.h.p. 1-11-03-059 - Habrový potok

-

č.h.p. 1-11-03-060 - Berounka (Nižbor)

-

č.h.p. 1-11-03-061 - Žlubnický potok

-

č.h.p. 1-11-03-062 - Berounka (Zdejcina - Krupka)

-

č.h.p. 1-11-04-051 - potok Dibří

-

č.h.p. 1-11-04-052 - Libotický potok.

Pro Berounku jsou stanovena záplavová území při průtoku Q100, jejichž plocha je však zřetelně menší než rozsah zátopy při některých povodních v minulosti. Záplavová území jsou zakreslena v grafických přílohách T.1.1. a L.1. v měřítku 1 : 10000 a T.5. v měřítku 1 : 5000. Vybřežením vodního toku je ohrožena část zastavěného území jádrové obce i obou přidružených částí, zejména v jejich centrech, mimo zastavěné území potom rekreační zástavba podél řeky, především chatová kolonie v levobřežní nivě jižně od Žloukovic. Nižbor Záplavové území Q100 zahrnuje celou plochu lokalit N-03, N-05, N-27 a N-35, převážnou většinu lokality N-26 a jihovýchodní cíp lokality N-28. V bezprostřední blízkosti záplavového území leží lokality N-01, N-11, N-15 a N-36. Na hranici záplavového území se tak nachází centrum obce a silnice do Strádonic, levobřežní silniční komunikace do Berouna dokonce částečně leží na území zátopy. Strádonice Ohrožen je především severní výběžek lokality S-01 (historické jádro obce), jejíž severovýchodní obvod leží na hranici záplavového území, a severovýchodní část lokality S02. Na hranici zátopy leží dále lokalita S-08. Žloukovice Záplavové území zahrnuje celou plochu lokality Z-08 a přilehlé rekreační zástavby a východní okraj lokalit Z-01 (centrum obce) a Z-03. Na hranici zátopy leží lokality Z-05, Z-06 a Z-07. V záplavovém území leží cca 400 m dlouhý úsek silnice do Nižbora.

51


1.2.


VAROVÁNÍ A VYROZUMĚNÍ OBYVATELSTVA

Pro varování obyvatelstva je nutné zabezpečit pokrytí zastavěného území obce výstražným signálem elektrických sirén (výkonem min. 3.5 kW), nebo sirén elektronických. Pro vyrozumění obyvatelstva zabezpečit kvalitní a dostatečnou slyšitelnost místního rozhlasu v celém zastavěném a zastavitelném území obce. 1.3.

UKRYTÍ OBYVATELSTVA

Počítat s využitím vhodných částí domů, provozních a výrobních objektů a podzemních prostorů na úpravu pro improvizované úkryty ke snížení destrukčních, radioaktivních, toxických a infekčních účinků soudobých zbraní, případně radioaktivních a toxických účinků při haváriích v míru. Všechny tyto úkryty upravují právnické a fyzické osoby s využitím vlastních zdrojů. Pro případ neočekávaných živelných pohrom a dalších mimořádných událostí obyvatelstvo použije úkrytů ve vlastních domech. 1.4.

UKRYTÍ A UBYTOVÁNÍ EVAKUOVANÝCH OSOB

Pro účely shromažďování a provizorního ubytování evakuovaného obyvatelstva lze využít budovy mateřské a základní školy v Nižboru a dalších veřejných budov v centrech jádrové obce i přidružených částí. Většina vhodných budov v Nižboru a Žloukovicích však leží v bezprostřední blízkosti záplavového území. Stálá ubytovací zařízení s dostatečnou kapacitou na území obce nejsou. 1.5.

EVAKUACE OBYVATELSTVA

V případě ohrožení území obce bude evakuace obyvatelstva probíhat z centrálních veřejných prostorů jejích jednotlivých částí. 1.6.

HROMADNÁ STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ A VYVAŘOVNY

Na území jádrové obce a přidružených částí se nachází několik veřejných stravovacích zařízení menší kapacity. 1.7.

SKLADOVÁNÍ MATERIÁLU CIVILNÍ OCHRANY

Uskladnění nezbytného množství materiálu civilní ochrany bude zajištěno v objektech ve vlastnictví obce, případně orgánů státní správy. 1.8.

ZDRAVOTNICKÉ ZABEZPEČENÍ OBYVATELSTVA

Pro zabezpečení obyvatelstva je k dispozici nemocnice v Berouně, případně ve vzdálenějším Kladně. Na území obce se nenachází žádné lůžkové zdravotnické zařízení.

52


1.9.


ZDROJE NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V ÚZEMÍ

Skladování nebezpečných látek lze předpokládat v továrních areálech (lokality N-31 a N-31), zdrojem nebezpečných látek může být benzinová čerpací stanice v lokalitě N-36. Potenciálním zdrojem nebezpečných látek jsou v současnosti také zemědělské areály s možností chovu hospodářských zvířat v lokalitách S-07 a Z-09, které budou nadále využívány k výrobním účelům jiného charakteru (areál S-07 bude rozšířen o plochu S-08). Silnice v řešeném území mohou být zdrojem nebezpečných nebo toxických látek v případě havárie nebo solení v zimním období. 1.10

MOŽNOSTI

VYVEZENÍ

A USKLADNĚNÍ

NEBEZPEČNÝCH

LÁTEK

MIMO

HRANICE ZÁSTAVBY V případě havárií a jiných výjimečných stavů budou vytipovány plochy pro přechodné uložení nebezpečných látek mimo zastavěné území obce s ohledem na konfiguraci terénu, převládající směr větrů v dané oblasti a umístění prvků ÚSES, tak aby nedošlo k dalšímu znehodnocení území nežádoucím šířením těchto látek. Pro transport navrhujeme využít stávající komunikační síť. 1.11. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA PITNOU VODOU V případě narušení funkčnosti vodovodu je po omezenou dobu možné nouzové zásobování pitnou vodou pomocí cisternových vozů přímo z vodojemu v lokalitě Ovčín v Nižboru. V případě kontaminace vodovodního systému je nutné zajistit dopravu vody ze zdrojů mimo řešené území. 1.12

NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Na území obce se nenachází vodní elektrárna ani jiný nezávislý zdroj elektrické energie. Nouzové zásobování je možné pouze pomocí mobilních energocentrál. 1.13. PLOCHY PRO DEKONTAMINACI OSOB, ZVÍŘAT A VOZIDEL Pro dekontaminaci lze využít stávající čerpací stanici pohonných hmot v Nižboru, která má zařízení pro usazování nečistot. 1.14.

PLOCHY VYUŽITELNÉ K ZÁCHRANNÝM LIKVIDAČNÍM A OBNOVOVACÍM PRACEM A PŘEŽITÍ OBYVATELSTVA

Využít plochy veřejných prostranství (návsi a další lokální centra) vázané na základní komunikační systém obce.

53


1.15


PLOCHY PRO ŘEŠENÍ BEZODKLADNÝCH POHŘEBNÍCH SLUŽEB

Pohřební služby lze realizovat na stávajícím hřbitově ve Strádonicích, popřípadě na plochách přímo sousedících. 1.16

PLOCHY PRO LIKVIDACI UHYNULÝCH ZVÍŘAT

V případě havarijního stavu řídí likvidaci příslušná nákazová komise podle pohotovostního plánu. Zahraboviště jsou vybrána podle konkrétní situace a hydrologicky posouzena.

2.

POŽÁRNÍ OCHRANA

1.1.

OBJEKTY POŽÁRNÍ OCHRANY

Požární zbrojnice je umístěna v Nižboru v obytné zástavbě v údolí Habrového potoka. 1.2.

ZDROJE VODY K HAŠENÍ POŽÁRŮ

Obce Nižbor a Strádonice budou napojeny na vodovod, který může sloužit jako požární. Jako zdroj vody k hašení požáru lze v níže položených částech jádrové obce i přidružených částí využít Berounky, případně dalších vhodných vodotečí.

54

VIII. ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU


1.


ZÁKLADNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE

Řešené území se člení z hlediska charakteru území, jímž se rozumí soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických a kulturně civilizačních skutečností, jejich projevů a jejich vzájemných vztahů v celkové struktuře obce a krajiny, na části, jimiž jsou jednotlivá venkovská sídla ve správním obvodu obce. Části obce se podle převažujícího urbánního typu, místně utvářeného přírodně krajinnými podmínkami, dobou vzniku, vazbami na okolí a mírou stability, a dalších skutečností a jejich projevů a vztahů dále člení na lokality. Lokality jakožto základní územní jednotky určující na úrovni územního plánu obce funkční typ využití území se z hlediska hmotového a provozního uspořádání člení dále na bloky a z hlediska plošného uspořádání na pozemky a parcely. Značení a evidence pozemků a parcel, bloků, lokalit a částí obce je závazné pro veškeré územně plánovací dokumentace a pořízené, popřípadě opatřené územně plánovací podklady zpracovávané pro účely územního plánování, popřípadě příslušného správního řízení s platností pro celé správní území obce nebo jeho příslušnou část. 1.1.

ČÁSTI OBCE A JEJICH ČLENĚNÍ NA LOKALITY

1.1.1. Část obce Jednotlivé části obce jsou tradiční sídliště venkovského typu s bezprostředně navazujícím krajinným zázemím, s vlastním centrem venkovského typu, s převahou činností, dějů a zařízení obytných, zemědělských a rekreačních, obvykle pouze v nepřímých vzájemných vztazích. Jednotlivé části obce jsou jádrová obec Nižbor, značená v textové části a grafických přílohách „N“, obec Strádonice, značená v textové části a grafických přílohách „S“ a obec Žloukovice, značená v textové části a grafických přílohách „Z“. 1.1.2. Lokalita Lokalita je územně vymezená část sídla, tvořící identifikační, regulační a statistický celek určený pro trvalé sledování vývoje území. Území lokality se obvykle člení na bloky. Zvláštním případem lokality je blok. Lokality se značí v grafických a textových přílohách pro účely evidence a digitálního zpracování třímístným identifikačním znakem, v němž písmeno označuje část obce a dvojice číslic pořadí lokality v příslušné části obce.

55


1.2.


BLOKY, POZEMKY A PARCELY

1.2.1. Bloky Lokality se dále člení z hlediska využívání území na bloky, které se z hlediska místních podmínek uspořádání, zejména podmínek zastavění, člení na pozemky a parcely. Blokem se rozumí územně vymezená část lokality, tvořící celek charakterizovaný stejnými základními zásadami utváření území – funkčním typem, avšak nikoli samostatným a nezávislým postavením v uspořádání obce a v jejím chodu. Zvláštním případem bloku je uzavřený soubor bloků, zpravidla areál. 1.2.2. Pozemek a parcela Pozemkem, parcelou, geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území, polohovým určením nemovitosti a katastrálního území, výměrou parcely a identifikací parcel se pro účely navazujících regulačních plánů a územně plánovacích podkladů rozumí pojmy vymezené a užívané obecně závazným právním předpisem. Nejmenší jednotkou území se z hlediska správního řízení územního, stavebního, popřípadě souvisícího rozumí parcela.

2.

OBECNÉ REGULATIVY

Obecnými regulativy se rozumí nástroje pro utváření, to jest pro využívání a uspořádání území, jímž je uskutečňování činností, dějů a zřizování a chodu, popřípadě zániku zařízení s těmito činnostmi souvisících v území, o nichž se rozhoduje v územním nebo stavebním řízení, popřípadě správním řízení souvisícím, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak. Základní vymezení obecných regulativů je společné pro celé správní území obce. Obecnými regulativy se pro činnosti, děje nebo zařízení rozumí režim, měřítko a zátěž. 2.1.

REŽIM

Režimem se rozumí určení časových a polohových podmínek výskytu, četnosti, stupně účinnosti, soustředěnosti, součinu působení (zátěže), popřípadě zvláštního výkonu správy činností, dějů nebo chodu zařízení ve vymezeném území. Režim činností, dějů, popřípadě chodu zařízení se obvykle stanovuje pro území lokalit, bloků, popřípadě ochranných pásem (včetně režimu v hranicích pásma zvýšené památkové ochrany) a chráněných území, avšak výjimečně může být stanoven i pro jinou část území obce. Zvláštním případem režimu je areál, jímž se rozumí území lokality, popřípadě souboru bloků, nečleněné však veřejnými prostranstvími, přesně ohraničené, obvykle jednoúčelově využívané. Zvláštním případem areálu je areál tvořený územím jednoho bloku. Z hlediska otevřenosti areálu veřejnosti se rozlišují areály otevřené, a to se stanoveným časovým a

56


provozním

režimem

pro


zpřístupnění

areálu

veřejnosti,

popřípadě

přístupné

bez

stanoveného režimu, a uzavřené, veřejnosti nepřístupné. 2.1.1. Režim rozhraní Rozhoduje-li se v jednotlivém správním řízení o podmínkách využití území, zejména o podmínkách umístění stavby na rozhraní území s přípustnou vyšší zátěží a méně přísnými regulačními podmínkami a území s přípustnou nižší zátěží a regulačními podmínkami přísnějšími, musí být přihlédnuto k podmínkám stanoveným pro to území, jehož podmínky využití jsou stanoveny přísněji. 2.2.

MĚŘÍTKO

Měřítkem se rozumí určení velikostních proměnných hodnot, zejména délky, šířky, výšky, plošné výměry, hmotnosti, objemu a hustoty zařízení, popřípadě činností nebo dějů. 2.3.

ZÁTĚŽ

Zátěží se rozumí souhrn limitních a rizikových působení činností, dějů a zařízení na životní prostředí a obytnou pohodu obce a určení únosných mezí těchto působení ve vymezených částech území. Zátěže (rizika a jejich omezení) působené jednotlivými činnostmi, ději anebo zařízeními nebo souborem takových činností, dějů anebo zařízení mohou být stanoveny pro celé správní území obce, část obce, lokalitu, blok nebo pro ochranná pásma, popřípadě chráněná území. Orgán veřejné správy rozhodující ve správním řízení o způsobech využití území je povinen mezní zátěže území prověřit.

3.

RIZIKO

Rizikem se rozumí taková míra pravděpodobnosti negativního působení činností, dějů nebo stavu a chodu zařízení, jednotlivých nebo jejich souborů, která ohrožuje okolí znečištěním nebo havárií se zvláště nebezpečnými důsledky pro stav životního prostředí a pro veřejné zdraví. Fyzickým nebo právnickým osobám uskutečňujícím takové činnosti, děje nebo provozujícím taková zařízení a odpovídajícím za jejich stav může být stavebním úřadem jako orgánem dohledu z důvodů ochrany veřejného zájmu jednotlivě ukládána povinnost prokázat, že míra rizika nepřesahuje míru uloženou zákonem, jiným obecně závazným právním předpisem nebo platným správním rozhodnutím. Tento průkaz se provádí v případě podstatné změny činností, dějů nebo stavu zařízení, popřípadě zahajování činností, dějů nebo vzniku zařízení nových obvykle předložením odborně ověřených údajů, vyhotovením odborných posudků nebo analýzy rizik, jejichž součástí je i návrh souboru opatření k odstranění nebo omezení rizik a lhůty k jejich provedení.

57


4.

ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ

4.1.

ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZASTAVITELNOSTI


4.1.1. Zastavitelná území Zastavitelným územím se rozumí veškerá území zastavěná, popřípadě území nezastavěná, avšak k zastavění převážně určená územně plánovací dokumentací. 4.1.2. Nezastavitelná území Nezastavitelným územím se rozumí území, která nelze zastavět vůbec nebo která lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takový účel obecně závaznými právními předpisy nebo územně plánovací dokumentací. Nezastavitelným územím jsou zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa, zemědělský půdní fond, prvky ÚSES, ochranná pásma a chráněná území vymezená správními rozhodnutími v souladu s obecně závaznými právními předpisy, nezastavitelné části pozemků, popřípadě parcel, a ostatní části správního území obce jako jsou veřejná prostranství. Povahu nezastavitelných území mají i části území zastavitelného, je-li podmínka nezastavitelnosti výslovně pro určité části tohoto území stanovena, zejména z důvodů technických, prostorových nebo z důvodů ochrany území. 4.2.

ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA MÍRY ZMĚN

4.2.1. Stabilizovaná území Současně zastavěná, popřípadě nezastavěná území se zachovaným dosavadním charakterem, který se nebude měnit, s převahou činností záchovných a činností údržbových. 4.2.2. Transformační území Území s narušeným až velmi narušeným charakterem, předpokládající rozsáhlé a zásadní změny v utváření území, s převahou činností záchranných a činností obnovných, popřípadě činností zakládajících zcela nové využívání, 4.2.3. Rozvojová území Území, která jsou dosud nezastavěná, avšak jsou k zastavění určena a jsou navržena pro rozvojové činnosti sledující zásadní rozvoj dosavadního utváření území, popřípadě založení nové územní struktury. Pro území transformační a rozvojová musí být pořízena a schválena před zahájením jakýchkoliv změn v jejich využívání a uspořádání územně plánovací dokumentace na úrovni regulačních plánů.

58


4.3.


ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA URBÁNNÍHO TYPU

Zásadami utváření území z hlediska urbánního typu se rozumí obecné zásady nakládání s územím při jeho uspořádání a využívání; zejména stanovují v souladu se stavebním právem a souvisícími právními předpisy urbanistickou koncepci celého správního území a jeho jednotlivých částí, určují základní rámce regulace území a vymezují hranice zastavitelného a nezastavitelného území, stanovují podmínky využití a uspořádání území s ohledem na míru změn v území uskutečňovaných a stanovují urbanistickou a architektonickou významnost území a regulační podmínky s těmito skutečnostmi spjaté.

5.

ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE Z HLEDISKA ZÁSAD UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ

5.1.

ÚZEMÍ ZASTAVITELNÁ

území s charakterem obytným území s charakterem smíšeným území chatových osad a zahrádkářských kolonií území veřejné vybavenosti území nerušící výroby a služeb území technické vybavenosti území dopravní vybavenosti 5.2.

ÚZEMÍ NEZASTAVITELNÁ

území veřejné zeleně území veřejných prostranství území krajinné zeleně území vodních ploch a toků

59


6.

ZÁSADY VYUŽITÍ ZASTAVITELNÝCH ÚZEMÍ

6.1.

ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ S CHARAKTEREM OBYTNÝM


Obvyklé a přípustné jsou výrazně převažující obytné činnosti, děje a zařízení a s nimi souvisící činnosti, děje a zařízení poskytující chovatelské a pěstitelské zázemí, služby pro bydlení, a to při individuálních domech, jimiž se rozumí rodinné domy a další stavby pro bydlení venkovského charakteru, které mají odpovídající užitkové zahrady a vedlejší chovatelské a zemědělsko-samozásobitelské hospodářství. Obvyklé a přípustné jsou rovněž činnosti a zařízení rekreační v domech s charakterem venkovského bydlení. Přípustné jsou rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující služby zdravotní a sociální, vzdělávací, kulturní a kultovní, sportovní a infrastrukturní nepřekračující místní význam. Podmíněně přípustné jsou činnosti, děje a zařízení místní správy, obchodu a drobné řemeslné, sousedství a obytnou pohodu nenarušující činnosti, děje a zařízení dílenské výrobní středního rozsahu, o celkové podlažní ploše nejvýše 300 m2. Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které zátěží výrazněji narušují venkovské prostředí lokality nebo takové důsledky vyvolávají druhotně včetně činností, dějů a zařízení chovatelských a pěstitelských a které v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko anebo režim stanovený regulačními plány a obecně závaznými předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využití území. 6.2.

ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ S CHARAKTEREM SMÍŠENÝM

Území smíšené s bydlením individuálního charakteru na venkově je obytné území s různorodou skladbou činností, dějů a zařízení místního, popřípadě lokálního dosahu v rovnováze činností, dějů a zařízení obytných, převážně ve víceúčelových domech venkovského charakteru, a činností, dějů a zařízení podnikatelských podstatně nerušících bydlení. Obvyklé a přípustné jsou podnikatelské činnosti zaměřené především na poskytování široké škály služeb, například stravovacích a ubytovacích, zdravotních a sociálních, vzdělávacích, kulturních a kultovních, sportovních a rekreačních, vážících se zpravidla k charakteru venkovského bydlení a venkovského hospodaření, a k tomu nezbytná zařízení infrastrukturní a technická a zařízení dopravní obsluhy a dopravy v klidu, a činností, dějů a zařízení výrobních středního rozsahu o celkové podlažní ploše nejvýše 1 200 m2 při zastavěné ploše max. 600 m2, které svým charakterem nepopírají souvislost a neruší soulad s nezastavitelným územím kulturní krajiny, ani souvislost a soulad s územím zeleně venkovských usedlostí a rezidenčního bydlení. Podmíněně je přípustné zejména zřizovat a provozovat na těchto územích obchody, servisní a výrobní zařízení s kapacitou spojenou s funkcemi hlavního využití do 2 000 m2 celkové 60



podlažní plochy na jeden blok a dále parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané podmíněně přípustným využitím území příslušného bloku. Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které zátěží nadměrně narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně včetně činností, dějů a zařízení chovatelských a pěstitelských a které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko anebo režim stanovený regulačními plány a obecně závaznými předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využití území. 6.3.

ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ CHATOVÝCH OSAD A ZAHRÁDKÁŘSKÝCH KOLONIÍ

Území chatových osad a zahrádkářských kolonií jsou zvláštním případem území určených k využití pro individuální rekreaci. Obvyklé a přípustné jsou na těchto územích přechodné pobytové činnosti, děje a zařízení, doplněné drobnými a středními činnostmi, ději a zařízeními pěstitelskými místního dosahu, popřípadě drobnými činnostmi, ději a zařízeními chovatelskými. Přípustné jsou rovněž činnosti rekreační a umístění nezbytných technických zařízení a zařízení pro individuální dopravu v klidu. Na plochách určených pro zahrádky je podmíněně přípustné na jednotlivých pozemcích umísťovat chaty a to nejvýše o vnější půdorysné ploše do 20 m2. Nepřípustné jsou na těchto územích veškeré činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, například které vyvolávají zvýšené požadavky infrastrukturní (zejména dopravní), a které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko anebo režim stanovený regulačními plány a obecnými předpisy pro ochranu zdraví pro území zahrádkářských kolonií a chat. Nepřípustné je zejména zřizovat a provozovat na těchto územích garáže jako samostatné objekty, popřípadě jako součást staveb přípustných, a jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná. 6.4.

ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ NERUŠÍCÍ VÝROBY A SLUŽEB

Obvyklé a přípustné je umístění činností, dějů a zařízení výlučně zemědělských pěstitelských a chovatelských, popřípadě výlučně výrobních průmyslových v uzavřených areálech, a to takových, které nejsou přípustné v jiných zastavěných nebo zastavitelných územích a které podléhají zvláštnímu režimu. Přípustné je rovněž provádět související činnosti, děje a zařízení a pro tento účel zejména zřizovat a provozovat na těchto územích sklady, skladové plochy a komunální provozovny, zařízení pro obchod a administrativu. Podmíněně je přípustné umísťování zařízení doplňujících účel využití území; pouze se stanovením zvláštního režimu je podmíněně přípustné konat činnosti a zřizovat a provozovat

61



zařízení vyžadující mimořádně zvýšenou ochranu před rizikovou zátěží prostředí. Podmíněně přípustné je rovněž umísťování staveb s byty vlastníků, uživatelů a zaměstnanců příslušných zařízení. Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích stavby pro bydlení a nákupní zařízení. 6.5.

ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VEŘEJNÉ VYBAVENOSTI

Zastavitelným územím pro veřejnou vybavenost se rozumí území s převahou přípustných a obvyklých činností, dějů a zařízení poskytujících služby netechnického zaměření. Území určená pro veřejnou vybavenost mají obvykle povahu otevřených areálů (s výjimkou území pro civilní a požární ochranu), v jejichž rámci jsou poskytovány veřejnosti služby obecního a vyššího významu a dosahu. Veřejná vybavenost menšího významu a rozsahu je v podrobnosti grafické dokumentace zahrnuta do ploch obytné zástavby. Podmíněně přípustné jsou bezprostředně s druhem veřejné vybavenosti souvisící činnosti, děje anebo zařízení obslužné. Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které nadměrně narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských a které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko anebo režim stanovený regulačními plány a obecně závaznými předpisy o ochraně zdraví pro tento způsob využití území. 6.6.

ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ TECHNICKÉ VYBAVENOSTI

Území technické vybavenosti jsou území určená pro umísťování technických činností, dějů a zařízení k technické obsluze území. Stavby a zařízení technické vybavenosti smí být umísťovány nejen na územích pro technickou vybavenost, nýbrž i ve všech územích ostatních, jsou-li určeny pro bezprostřední obsluhu těchto území a nemohou-li se stát zdrojem závad pro využívání a uspořádání území samotného, popřípadě jeho okolí. 6.7.

ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI

Zastavitelná území dopravní vybavenosti jsou území určená pro umísťování dopravních činností, dějů a zařízení k dopravní obsluze území. Člení se na: -

zastavitelná území železniční dopravy,

-

zastavitelná území silniční dopravy.

Na územích dopravní vybavenosti jsou přípustné rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující služby bezprostředně souvisící s dopravou a dopravní obsluhou území.

62



Podmíněně přípustné jsou na těchto územích doprovodné činnosti, děje a zařízení poskytující další služby, avšak pouze za předpokladu, že je pro poskytování těchto služeb stanoven zvláštní režim. Nepřípustné jsou na těchto územích činnosti, děje a zařízení obytné. Z hlediska členění území obce na funkční plochy jsou tato území představována plochami železniční dopravy a státních silnic tvořícími základní komunikační skelet řešeného území. Místní a účelové komunikace jsou zahrnuty do místně převažujících funkčních kategorií a jejich trasy jsou patrné z výkresů dopravní infrastruktury.

7.

ZÁSADY VYUŽITÍ NEZASTAVITELNÝCH ÚZEMÍ

Nezastavitelná území jsou nezastavitelné funkční typy území. Povahu nezastavitelných území mají i části území zastavitelného, je-li podmínka nezastavitelnosti výslovně pro určité části tohoto území stanovena, zejména z důvodů technických, prostorových nebo z důvodů ochrany území. Kromě níže uvedených území jsou nezastavitelná rovněž veškerá území vodních ploch a toků a jejich aktivní inundace. Rozsah obvyklých a přípustných, podmíněně přípustných, popřípadě nepřípustných činností, dějů a zařízení je určen obecně závaznými právními předpisy, popřípadě je určen územním plánem nebo následnými regulačními plány. V nezastavitelných územích lze umístit stavby pouze výjimečně, je-li to v jednoznačném souladu se základním účelem využití dotčeného území a za podmínek stanovených pro jednotlivé funkční typy, tedy pouze jako doplněk vlastní funkce území (například obsluha parků, hospodářské stavby v lese). 7.1.

NEZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VEŘEJNÉ ZELENĚ

7.1.1. Nezastavitelná území zeleně veřejných prostranství Území zeleně veřejných prostranství představují soubory vegetačních prvků a vybavenosti, které jsou součástí urbanistické koncepce obce a jejího krajinného obrazu a plochami pro každodenní rekreaci obyvatel. Obvyklé a přípustné je provádět na těchto plochách vegetační úpravy, které svým charakterem odpovídají funkci plochy s ohledem na související ochranné režimy. Přípustné je na těchto územích rovněž zřizovat a provozovat stavby a zařízení, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně a mají k využití území pro základní účel doplňkovou funkci, například odpočívadla, altánky a podobná zařízení. Podmíněně je na těchto územích přípustné zejména zřizovat a provozovat parkové a terénní úpravy s vyšším podílem zpevněných ploch a s tím spojené pomníky a podobná zařízení a

63



umělé vodní plochy vyžadující technické zázemí, a to za podmínek stanovených územním nebo regulačním plánem. Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích všechna zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná. 7.1.2. Nezastavitelná území hřbitovů Území hřbitova tvoří specifickou formu pietní veřejné zeleně. Obvyklé a přípustné je zejména na těchto územích provádět vegetační úpravy, které svým charakterem odpovídají funkci území. Přípustné je na těchto územích rovněž zřizovat a provozovat stavby a zařízení, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání území, zejména stavby sakrální, odpočívadla, popřípadě obřadní síně. Podmíněně přípustné činnosti, děje a zařízení se neurčují. Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná. 7.2.

NEZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

Území veřejných prostranství jsou nezastavitelná území v intravilánu určená k veřejnému využívání, která musí být přístupná veřejnosti. Veřejná prostranství tvoří zejména návsi, silnice, ulice a místní komunikace, chodníky, tržiště. Mohou být doplněna drobnými stavbami, vodními prvky a plochami, a to za podmínek stanovených územním nebo regulačním plánem. 7.3.

NEZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ KRAJINNÉ ZELENĚ

7.3.1. Nezastavitelná území sadů Obvyklé a přípustné jsou drobné a střední činnosti, děje a zařízení pěstitelské místního dosahu, popřípadě drobné činnosti, děje a zařízení chovatelské. Nepřípustné je zřizovat jakákoliv zařízení (zejména stavby), která mají větší plošné nároky než jsou současně zastavěné pozemky a která nejsou uvedena jako obvyklá a přípustná. 7.3.2. Nezastavitelná území určená k plnění funkce lesa Území trvale určená k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů. Využívání území je možné pouze v souladu s těmito předpisy. Přípustné je rovněž zřizovat a provozovat na těchto územích jednotlivé účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství místního dosahu. Podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích účelové komunikace určené pro obsluhu území. Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná.

64



7.3.3. Nezastavitelná území zemědělské půdy, luk a ostatní krajinné zeleně Území určená pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území a pro hospodaření se zemědělskou půdou. Dění v těchto územích je řízeno především přírodními procesy a kultivovaným zemědělským hospodařením. Plošné regulace se stanovují pro podporu těchto procesů a jejich ochranu. Pro území krajinné zeleně jsou charakteristické přirozené, přírodě blízké dřevinné porosty, skupiny dřevin, solitéry s podrostem bylin, keřů i travních porostů, travní porosty bez dřevin, květnaté louky, bylino-travnatá lada, mokřady. Obvyklé a přípustné jsou činnosti, děje a zařízení související s péčí o tento charakter území a s hospodařením se zemědělskou půdou. Na území zemědělského půdního fondu je přípustné provádět změnu kultury na trvalé travní porosty. Přípustné je rovněž zřizovat a provozovat pěší a cyklistické stezky. Podmíněně přípustné je zejména zřizovat a provozovat na těchto územích účelové komunikace, drobné sakrální stavby (kapličky, boží muka a podobně), drobné stavby určené zejména pro vzdělávací a výzkumné funkce (například pozorovací či pěstitelské stanice nebo informační zařízení). Nepřípustné je zejména zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná.

8.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Limitem se rozumí zákonem, tímto územním plánem, jiným obecně závazným právním předpisem nebo správním rozhodnutím z důvodů vytváření a ochrany zdravých životních podmínek a z důvodů péče o obecní hygienu v území určená mezní, jednorázově nebo trvale nepřekročitelná hodnota vnějšího působení činností, dějů nebo zařízení na okolí. Překročení limitu může být důvodem pro omezení nebo zákaz takových činností, dějů nebo provozu takových zařízení, příkaz uvést v uložené lhůtě činnosti, děje nebo zařízení do řádného stavu, popřípadě může být důvodem pro stanovení zvláštních podmínek pro uskutečňování činností a dějů nebo pro stav a provoz zařízení. Uvedené skutečnosti je v případě zahajování činnosti nebo při zřizování nového zařízení žadatel povinen prokázat v projektové dokumentaci předložené ke stavebnímu řízení, popřípadě nejpozději při kolaudačním řízení předložením řádně ověřeného měření. 8.1.

LIMITY URBÁNNÍ - PAMÁTKOVÁ PÉČE

Zvláštním případem ploch a staveb ve veřejném zájmu jsou plochy a stavby památkově hodnotné. Předmětem památkové péče o plochy a stavby, zejména jejich ochrany, je soubor ploch a staveb zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR:

65



Nižbor r.č. 360

areál zámku

r.č. 360/1

zámek

r.č. 360/2

kostel Povýšení sv. Kříže

r.č. 360/3

předdvoří I.

r.č. 360/4

předdvoří II.

r.č. 360/5

spojovací chodba s branou

r.č. 360/6

opěrná zeď předdvoří se schodištěm

r.č. 360/7

brána

r.č. 360/8

opěrná zeď s plotem a pilířky

r.č. 360/9

hradní svahy s opěrnými zídkami

r.č. 360/10

budova (lesní správa)

r.č. 360/11

altán

r.č. 362

areál Fürstenbergské hrobky

r.č. 362/1

hrobka z konce 18.století, klasicistní

r.č. 362/2

litinová deska

r.č. 362/3

mramorový pomník

r.č. 362/4

mohyla

r.č. 362/5

brána

r.č. 362/6

pamětní litinový kříž

r.č. 363


r.č. 364


r.č. 3361

roubená chalupa čp. 100

r.č. 432

hradiště na Žlubinci

Strádonice r.č. 438

keltské oppidum

r.č. 439

mohylníky v lese „Lísek“

hřbitovní kaple sv. Liboria Žloukovice r.č. 415

kaplička

r.č. 416

sroubek čp. 0514

r.č. 417

chalupa čp. 16

r.č. 418

areál hospodářských usedlostí čp. 3

r.č. 418/1

obytné stavení s hospodářskou částí

r.č. 418/2

výměnek

r.č. 418/3

stodola

r.č. 418/4

kolna

66


r.č. 3362

areál hospodářské usedlosti čp. 5

r.č. 3362/1

obytné stavení

r.č. 3362/2

zeď s brankou

r.č. 3362/3

stodola

r.č. 3362/4

chlívky

r.č. 3362/5

kolna

8.2.


LIMITY KRAJINNÉ A PŘÍRODNÍ

8.2.1. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko Převážná část řešeného území leží v hranicích Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko zřízené výnosem ministerstva kultury č. 21.972/78 ze dne 24. 11. 1978. 8.2.2. Národní přírodní rezervace Vůznice Severozápadní hranice řešeného území prochází národní přírodní rezervací Vůznice s přirozenými lesními společenstvy a společenstvy lesostepí, která byla vyhlášena v roce 1984. 8.2.3. Ochranná pásma lesa Režim všech pozemků určených k plnění funkcí lesa včetně jejich ochranných pásem se řídí zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích (Lesní zákon). 8.3.

LIMITY VODOHOSPODÁŘSKÉ

8.3.1. Ochranná pásma vodních toků 6 m od hran koryta na každou stranu 8.3.2. Zátopové území V územním plánu je vyznačena hranice zaplavovaného území v nivě Berounky. Pro investiční výstavbu a hospodaření na volných plochách v území inundace je stanoven zvláštní režim: 1. je zakázáno skladovat volně na plochách větší množství odplavitelného materiálu, 2. je zakázáno umisťovat zařízení s možností hrozby pro kvalitu vody při zaplavení (ropné a hygienicky závadné produkty), 3. nepřipouští se nová výstavba obytných budov, 4. stávající stavby budou při rekonstrukcích uzpůsobeny tak, aby obytná podlaží byla nad úrovní kulminační hladiny povodně - pod touto úrovní smí být umisťovány pouze doprovodné provozy, 5. veškerá kanalizační potrubí a stoky, jimiž by mohla vnikat do území voda musí být proti nepřímému zaplavení vybaveny systémem uzávěrů, 6. pro potřebu nezbytného čerpání srážkové vody musí být zabezpečena stabilní a mobilní čerpadla,

67



7. možnosti krátkodobého zaplavení vodou musí být přizpůsobeny konstrukce stavebních objektů a zvolené konstrukční materiály (beton a zvláště kvalitně pálené keramické materiály), objekty budou dobře založeny a obrys objektů opevněn či jinak uzpůsoben proti možnosti eroze povrchu terénu u objektu a podemletí objektu samého. 8.3.3. Ochranná pásma vodních zdrojů V nivě Berounky západně od Nižbora leží na protilehlých březích dva vodní zdroje s vyhlášenými ochrannými pásmy, jejichž rozsah je zakreslen v přiložené dokumentaci. 8.4.

LIMITY DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI

8.4.1. Ochranná drážní pásma Regionální dráhy - 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic pozemku dráhy, vlečky - 30 m od osy krajní koleje. 8.4.2. Ochranná pásma silnic Ochranná pásma silnic mimo souvisle zastavěné území od osy po obou stranách vozovky: silnice II. a III. třídy 8.5.

15 m

LIMITY TECHNICKÉ VYBAVENOSTI

8.5.1. Ochranná pásma zařízení pro zásobování plynem Ochranná pásma plynovodní od osy potrubí na každou stranu: plynovody a přípojky do DN 200

4m

nízkotlak a středotlak v zastaveném území obce

1m

Bezpečnostní pásma plynovodní od osy potrubí na každou stranu: vysokotlaké plynovody do DN 250

20 m

regulační stanice VTL / STL popř. NTL

10 m

8.5.2. Ochranná pásma zařízení pro zásobování elektrickou energií Ochranná pásma elektrických vedení od krajních vodičů na každou stranu: nadzemní vedení VN 22 kV

7m

podzemní vedení VN do 110 kV

1m

Ochranná pásma transformačních stanic: sloupové a stožárové z úrovně 1 –52 kV na NN

7m

zděné z úrovně 1 – 52 kV na NN

2m

8.5.3. Ochranná pásma sdělovacích kabelů 1.5 m na každou stranu 8.5.4. Ochranná pásma vodovodních řadů 2 m na každou stranu

68



ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO JEDNOTLIVÉ ČÁSTI

9.

OBCE A LOKALITY Závazné regulační podmínky s určením pro jednotlivé části obce a lokality, případně bloky nebo parcely, se stanovují průnikem vymezených skupin znaků charakteru, to jest průnikem obecných regulativů, zásad utváření území a zásad využití zastavitelných popřípadě nezastavitelných území. V případě potřeby se u jednotlivých lokalit vyznačují mimo tento rámec i zvláštní regulativy, popřípadě požadavek na vypracování územně plánovacího podkladu nebo navazující územně plánovací dokumentace. 9.1.

ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO JÁDROVOU OBEC NIŽBOR

Zastavěné a zastavitelné (rozvojové) území jádrové obce Nižbor označené „N“ zahrnuje: 1. lokalitu N-01, zastavitelnou, stabilizovanou, území veřejné vybavenosti pro veřejnou správu, školství, kulturu, obchod a služby s podílem nezastavitelného území veřejných prostranství a zastavitelného území s charakterem obytným, 2. lokalitu N-02, zastavitelnou, stabilizovanou, území veřejné vybavenosti pro veřejnou správu, školství, kulturu, obchod a služby, 3. lokalitu N-03, zastavitelnou, rozvojovou, území veřejné vybavenosti pro rekreaci a sport, 4. lokality N-04, N-05 a N-06, zastavitelné, stabilizované, území pro veřejné vybavenosti rekreaci a sport, 5. lokality N-07 a N-08, nezastavitelné, stabilizované, území zeleně veřejných prostranství, 6. lokalitu N-09, nezastavitelnou, transformační, území zeleně veřejných prostranství s izolovanou plochou zastavitelnou, území veřejné vybavenosti pro kulturu, 7. lokalitu N-10, nezastavitelnou, rozvojovou, území zeleně veřejných prostranství, 8. lokality N-11, N-12, N-13, N-14, N-15, N-19, N-20, N-21 a N-22, zastavitelné, stabilizované, území s charakterem obytným, 9. lokality N-16, N-17, N-18 a N-23, zastavitelné, rozvojové, území s charakterem obytným, 10. lokality N-24 a N-25, zastavitelné, transformační, území s charakterem smíšeným, 11. lokality N-26, N-28 a N-29, zastavitelné, stabilizované, území s charakterem smíšeným, 12. lokalitu N-27, zastavitelnou, stabilizovanou, území s charakterem smíšeným s podílem zastavitelného území technické vybavenosti, 13. lokality N-30, N-31 a N-32, zastavitelné, stabilizované, území nerušící výroby a služeb, 14. lokality N-33 a N-34, zastavitelné, stabilizované, území technické vybavenosti, 15. lokalitu N-35, zastavitelnou, rozvojovou, území technické vybavenosti, 16. lokalitu N-36, zastavitelnou, stabilizovanou, území silničních komunikací,

69



17. lokalitu N-37, zastavitelnou, stabilizovanou, území železniční dopravy. Pro uchování, obnovu a rozvoj charakteru obce se dále ukládá: a) určit podrobné plošné a prostorové regulativy pro lokality N-16 a N-17 regulačním plánem, b) zajišťovat regeneraci historické zástavby, popřípadě doplňovat stávající strukturu zástavbou nenarušující její charakter, c) dbát o plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně a zvyšovat jejich obytnost, d) při zástavbě lokalit N-16 a N-17 respektovat následující zvláštní regulativy: -

minimální plocha parcely 900 m2,

-

z toho maximální plocha zastavěná 200 m2,

-

maximální výška objektu 2 nadzemní podlaží.

9.2.

ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO ČÁST STRÁDONICE

Zastavěné a zastavitelné (rozvojové) území části obce Strádonice označené „S“ zahrnuje: 1. lokalitu S-01, zastavitelnou, stabilizovanou, území s charakterem obytným s podílem nezastavitelného území veřejných prostranství, 2. lokalitu S-02, zastavitelnou, stabilizovanou, území s charakterem obytným, 3. lokalitu S-03, zastavitelnou, transformační, území s charakterem obytným, 4. lokality S-04 a S-05, zastavitelné, rozvojové, území s charakterem obytným, 5. lokalitu S-06, nezastavitelnou, stabilizovanou, území hřbitovů, 6. lokalitu S-07, zastavitelnou, stabilizovanou, území nerušící výroby a služeb, 7. lokalitu S-08, zastavitelnou, rozvojovou, území nerušící výroby a služeb, 8. lokalitu S-09, zastavitelnou, transformační, území s charakterem smíšeným. Pro uchování, obnovu a rozvoj charakteru obce se dále ukládá: a) určit podrobné plošné a prostorové regulativy pro lokality S-09 a S-10 regulačním plánem, b) zajišťovat regeneraci historické zástavby, popřípadě doplňovat stávající strukturu zástavbou nenarušující její charakter, c) dbát o plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně a zvyšovat jejich obytnost, d) při zástavbě lokalit S-04 a S-05 respektovat následující zvláštní regulativy: -


-


-


70


9.3.


ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO ČÁST ŽLOUKOVICE

Zastavěné a zastavitelné (rozvojové) území části obce Žloukovice označené „Z“ zahrnuje: 1. lokalitu Z-01, zastavitelnou, stabilizovanou, území s charakterem obytným s podílem zastavitelného území veřejné vybavenosti pro obchod a služby, 2. lokality Z-02 a Z-03, zastavitelné, stabilizované, území s charakterem obytným, 3. lokality Z-04, Z-05, Z-06 a Z-07, zastavitelné, rozvojové, území s charakterem obytným, 4. lokalitu Z-08, zastavitelnou, stabilizovanou, území veřejné vybavenosti pro rekreaci a sport, 5. lokalitu Z-09, zastavitelnou, transformační, území s charakterem smíšeným. Pro uchování, obnovu a rozvoj charakteru obce se dále ukládá: a) určit podrobné plošné a prostorové regulativy pro lokalitu Z-04 regulačním plánem, b) zajišťovat regeneraci historické zástavby, popřípadě doplňovat stávající strukturu zástavbou nenarušující její charakter, c) dbát o plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně a zvyšovat jejich obytnost, d) při zástavbě lokality Z-04 respektovat následující zvláštní regulativy: -


-


-


9.4.

ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ CHATOVÝCH OSAD A ZAHRÁDKÁŘSKÝCH KOLONIÍ

Rozsáhlé plochy chatových osad, rozptýlené především v okolí části Žloukovice, svou rozlohou a počtem přechodných obyvatel neúměrně zatěžují území obce, narušují charakter jejího přírodního zázemí a v jejich rámci nelze splnit základní požadavky z hlediska dopravní obsluhy, napojení na technickou infrastrukturu a pokrytí veřejnými službami typu odvozu odpadků či dozoru bezpečnostních orgánů. Jsou proto považovány za plošně a funkčně stabilizované a o jejich dalším rozvoji se neuvažuje. Pro uchování a obnovu charakteru krajinného a přírodního zázemí obce se ukládá: a) zamezit plošnému rozšiřování chatových osad, b) zamezit výstavbě nových objektů v rámci stávajících zastavitelných území chatových osad a zahrádkářských kolonií, c) zamezit výraznějšímu zvětšování zastavěné plochy a obestavěného prostoru stávajících rekreačních objektů a jejich transformaci na stavby sloužící k trvalému obývání.

71


10.


VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A PLOCHY VE VEŘEJNÉM ZÁJMU

10.1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ Pozemky nebo stavby, k nimž jsou dotčena práva vlastnická nebo práva příbuzná pro veřejně prospěšný účel a které byly určeny jako veřejně prospěšné stavby, jsou jako takové označeny v grafické a textové části územně plánovací dokumentace, je jim poskytována územní a souvisící ochrana. K provedení veřejně prospěšných staveb podle územního plánu musí být upřesněny podmínky zpracováním navazující územně plánovací dokumentace, popřípadě dokumentace projektové. V případě pochybností se určením, zda se jedná o veřejně prospěšnou stavbu stanovenou územně plánovací dokumentací, a jejím upřesněním pověřuje Obecní úřad Nižbor. 1. Pro vybudování soustavné veřejné kanalizace v jádrové obci Nižbor a přidružené části Strádonice se stanovuje následující veřejně prospěšná stavba: K1 – stavba čistírny odpadních vod. Dotčený pozemek podle čísla mapy evidence nemovitostí je 399/1 v k.ú. Nižbor. 10.2. PLOCHY VE VEŘEJNÉM ZÁJMU Pozemky, k nimž jsou dotčena práva vlastnická nebo práva příbuzná pro veřejně prospěšný účel a které byly určeny jako plochy ve veřejném zájmu, jsou jako takové označeny v grafické a textové části územně plánovací dokumentace, je jim poskytována územní a souvisící ochrana. 1. Pro ochranu kulturního a historického dědictví jsou jako plochy ve veřejném zájmu navrženy plochy a stavby památkově hodnotné představované souborem ploch a staveb zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR (viz. kapitola 8. závazné části územního plánu Limity využití území). 2. Územní systém ekologické stability. Územní systém ekologické stability jako systém území se zvláštní právní ochranou tvoří biokoridory a biocentra vymezené v návrhu místního systému ekologické stability. Územním systémem ekologické stability krajiny se v souladu s obecnými právními předpisy rozumí v prostoru spojitá a v čase trvající síť biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, která stavem svých vnitřních podmínek umožňuje trvalou existenci a rozmnožování přirozeného genofondu krajiny. Územní systém ekologické stability sám o sobě ekologickou stabilitu nevytváří, přispívá jen k

72



vytvoření prostorových předpokladů pro její uplatnění. Soubor prvků ekologické stability je vyjmenován v samostatné kapitole a vyznačen v grafické příloze K.1.1. Čísla parcel, na kterých jsou vymezena biocentra, viz tabulka biocenter: název biocentra RBC č. 1416 Dřevíč I (dříve Vůznice) RBC č. 1417 Genová základna Nižbor RBC č. 1879 Dřevíč II LBC Čerchov LBC Černov LBC Jalovčina LBC Ježkův vrch LBC Krupka LBC Lisa LBC Na Lísku LBC Nad Starou Hutí LBC Nová Huť LBC Pod Holým vrchem LBC Skály LBC Stará paseka LBC Tesařka LBC U vody LBC Za rybníky LBC Za vodou LBC Žlubinec

čísla parcel, na kterých je biocentrum vymezeno 450/1 část

katastrální území

447/1 část

Nižbor

510/1,2,3,4, 511, 555, 537část 183/1 část 387/1 část 135/1, 137/1,2 část, 146/6,14 378/1 část 378/1 část 559/2 část, 560 část 183/1 část 191 část 221 část 356 část 450/1 část 387/1 část 193 část 447/1 část 394/1,2,3,4, 512/3 část, 517/3 642/1,2,3,4,5, 643/2 329, 348/3,4,5, 351/1,2 část, 516 část 428/1 část,11 540/4 část

Žloukovice Nižbor Žloukovice Strádonice Žloukovice Žloukovice Strádonice Nižbor Strádonice Nižbor Nižbor Nižbor Žloukovice Strádonice Nižbor Nižbor Strádonice Nižbor Nižbor Strádonice

Nižbor

73

IX.

ZMĚNY A AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU


1.


NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU

Územní plán je a musí být „živým dokumentem“ politickým i správním. Lhůty aktualizace jsou navrženy tak, aby umožňovaly pravidelné sledování a vyhodnocování územního plánu a to v rozdílné podrobnosti a v rozdílných časových horizontech s přihlédnutím k trvalým vazbám s politickým a správním rozhodováním o obci a celém správním území. Územní plán tedy před pevným časovým rozvrhem upřednostňování naplnění jednotlivých priorit, jejichž horizont nelze dogmaticky naplánovat, poskytuje odborný technický podklad pro rozhodování podle aktuálních potřeb obce.

1.1.

KAŽDOROČNÍ AKTUALIZACE

Každoročně při přípravě rozpočtu bude prováděna revize územního plánu a k tomuto datu budou soustředěny případné návrhy na změny podané občany obce, podnikatelskými subjekty, popřípadě jinými osobami či orgány.

1.2.

ČTYŘLETÁ AKTUALIZACE

Jedenkrát za čtyři roky (tj. jedenkrát za volební období) bude prováděna rozsáhlejší revize aktuálnosti územního plánu, a to z důvodů jeho propojení s politickými programy stran tak, aby byla zajištěna kontinuita správy obce a rozhodování o prioritách rozvoje.

1.3.

NÁVRHOVÉ OBDOBÍ

Návrhové období územního plánu je stanoveno na dvanáct let (tři volební období), neboť se tato doba jeví jako přiměřená možnostem realizování větších investičních akcí (staveb významnějších

pozemních

komunikací,

krajinných

úprav,

zdrojů

a

sítí

technické

infrastruktury a obdobných investic). V období delším je možné pouze velmi přibližně odhadovat příští možnosti vývoje.

74


2.

ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU

2.1.

PROVÁDĚNÍ ZMĚN


Změny závazných ustanovení územního plánu obce Nižbor projednává a schvaluje zastupitelstvo obce. Změny závazných ustanovení se vždy vyhlašují obecně závaznou vyhláškou obce. O změnách směrných ustanovení územně plánovací dokumentace obce Nižbor rozhoduje zastupitelstvo obce. 2.2.

NÁLEŽITOSTI PODÁVÁNÍ NÁVRHŮ ZMĚN

Návrhy změn územně plánovací dokumentace jsou oprávněny podat dotčené orgány veřejné správy, občanská sdružení a občanské iniciativy ustanovené v souladu s obecnými právními předpisy a za podmínek stanovených zvláštními předpisy, popřípadě fyzické nebo právnické osoby, které na věci prokázaly nepochybný právní zájem. Návrh na změnu územně plánovací dokumentace se podává zastupitelstvu obce Nižbor. Návrh na změnu územně plánovací dokumentace musí obsahovat tyto náležitosti: a) určení žadatele, popřípadě žadatelů uvedením jména, popřípadě obchodního názvu a adresy nebo sídla, b) osvědčení nepochybného právního zájmu na podání návrhu, c) předmět změny územně plánovací dokumentace s uvedením rozsahu a důvodů, pro něž má být změna provedena včetně posudku o vlivu na životní prostředí, vyplývá-li vypracování takového posudku ze zákona, z platného správního rozhodnutí nebo ukládáli pro dotčené území takovou povinnost územně plánovací dokumentace, d) určení druhů a parcelních čísel dotčených pozemků podle katastrální evidence s uvedením vlastnických a jiných práv a se zvláštním uvedením dotčených ochranných pásem a chráněných území. Návrh na změnu územně plánovací dokumentace může obsahovat: a) situační výkres v měřítku přiměřeném rozsahu navrhované změny, zejména urbanistické a architektonické řešení, b) předběžná stanoviska a souhlasy dotčených fyzických a právnických osob a orgánů veřejné správy, c) posudek o vlivu na životní prostředí, není-li vypracování takového posudku uloženo zákonem, platným správním rozhodnutím nebo neukládá-li takovou povinnost pro dotčené území platná územně plánovací dokumentace. Fyzické a právnické osoby, jejich sdružení a orgány oprávněné k podání návrhů změn musí být při projednávání změn územně plánovací dokumentace vyzvány jednotlivě písemně k vyjádření ve lhůtě ne delší třiceti dnů od vydání výzvy k vyjádření. 75

X.

PŘÍLOHY


Územní plán obce Nižbor – příloha 1

PŘÍLOHA 1 – SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH

I.

ARCHITEKTURA A KRAJINA

V.1.

ŠIRŠÍ VZTAHY

m 1 : 50 000

A.1.1. KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ ÚZEMÍ

m 1 : 10 000

A.1.2. FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ

m 1 : 5 000

A.2.1. PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉ OBJEKTY A AREÁLY

m 1 : 10 000

B.1.2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

m 1 : 5 000

K.1.1. KRAJINNÉ A ÚZEMNÍ VAZBY

m 1 : 10 000

L.1.1. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

m 1 : 10 000

II.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

D.1.1. DOPRAVNÍ OBSLUHA ÚZEMÍ

m 1 : 10 000

D.1.2. DOPRAVNÍ OBSLUHA INTRAVILÁNU

m 1 : 5 000

T.1.1. KONCEPCE VEDENÍ VODOVODU A KANALIZACE

m 1 : 10 000

T.1.2. KONCEPCE VEDENÍ VODOVODU A KANALIZACE

m 1 : 5 000

T.2.1. KONCEPCE VEDENÍ ELEKTŘINY A INFORMAČNÍCH KABELŮ

m 1 : 10 000

T.2.2. KONCEPCE VEDENÍ ELEKTŘINY A INFORMAČNÍCH KABELŮ

m 1 : 5 000

T.3.1. KONCEPCE VEDENÍ PLYNOVODU

m 1 : 10 000

T.3.2. KONCEPCE VEDENÍ PLYNOVODU

m 1 : 5 000


Územní plán obce Nižbor– příloha 2

PŘÍLOHA 2 - ÚZEMNÍ PLÁN OBCE - ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ ZÁKLADNÍ ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍ ŘÁD (STAVEBNÍ ZÁKON) A SYSTÉM VEŘEJNÉ SPRÁVY VČETNĚ KATASTRU NEMOVITOSTÍ / LEGISLATIVA OBCE/MĚSTA ÚSTAVNÍ PŘEDPOKLADY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ • ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb. • usnesení Předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. • zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 151/2002 Sb. • zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním • zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. • zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 107/2002 Sb. • nařízení vlády č. 364/1999 Sb., kterým se upravuje součinnost orgánů státní správy s obcemi při zajišťování povinností obcí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím • vyhláška č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ OBECNĚ • zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb. [úplné znění zákon č. 197/1998 Sb.], ve znění nálezu ÚS č. 95/2000 Sb., nálezu ÚS č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 59/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 109/2001 Sb.], ve znění zákona č. 254/2001 Sb. • vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci • vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu • vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace • zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. a zákona č. 275/1994 Sb., usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 276/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu ČR č. 168/1995 Sb. • sdělení MMR ČR č. 310/2000 Sb., jímž se uveřejňuje podle § 117 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb., seznam okresních a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady ke dni 1. ledna 2001 (zveřejněno v částce 118/2001 Sb.) SOUBOR ÚZEMNÍCH PLÁNŮ VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ • usnesení vlády č. 155/1976 ze dne 23. června 1976, o závazných částech územního plánu rajónu Pražské středočeská aglomerace, ve znění usnesení vlády č. 24/1986 ze dne 21. ledna 1986 a usnesení vlády č. 516/1995 ze dne 13. září 1995 (nařízení vlády č. 260/1995 Sb.) • usnesení vlády č. 151/1988 ze dne 18. května 1988, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Hradecko - pardubické sídelní regionální aglomerace, ve znění usnesení vlády č. 71/1997 ze dne 12. února 1997 (nařízení vlády č. 64/1997 Sb.) a usnesení vlády č. 191/2001 ze dne 26. února 2001 (sdělení MMR ČR č. 113/2001 Sb.) • usnesení vlády č. 313/1984 ze dne 12. prosince 1984, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Kladno - Slaný • usnesení vlády č. 723/1994 ze dne 19. prosince 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Mladá (nařízení vlády č. 11/1995 Sb.) • usnesení vlády č. 147/1986 ze dne 10. června 1986, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace • usnesení vlády č. 352/1992 ze dne 13. května 1992, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Šumava

1


•

• • • • • • • • • • • •

• • • • • • • • • • • • •


usnesení vlády č. 336/1988 ze dne 21. prosince 1988, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace, ve znění usnesení vlády č. 534/1991 ze dne 20. prosince 1991 a ve znění usnesení vlády č. 177/1994 ze dne 6. dubna 1994 (nařízení vlády č. 104/1994 Sb.) zákon č. 168/2001 Sb., o dálničním obchvatu Plzně usnesení vlády č. 8/1977 ze dne 12. ledna 1977, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, ve znění usnesení vlády č. 172/1985 ze dne 9. července 1985 usnesení vlády č. 256/1987 ze dne 10. listopadu 1987, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Karlovarsko-chebské sídelní regionální aglomerace usnesení vlády č. 485/1995 ze dne 30. srpna 1995, o závazných částech územního plánu velkého územního celku okresu Cheb (nařízení vlády č. 259/1995 Sb.) usnesení vlády č. 76/1984 ze dne 11. dubna 1984, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Liberecké sídelní regionální aglomerace usnesení vlády č. 630/1994 ze dne 9. listopadu 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Krkonoše (nařízení vlády č. 232/1994 Sb.) usnesení vlády č. 722/1994 ze dne 19. prosince 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Ralsko (nařízení vlády č. 10/1995 Sb.) usnesení vlády č. 612/1994 ze dne 2. listopadu 1994, kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku „Ropovod Ingolstadt“ (nařízení vlády ČR č. 271/1994 Sb.) usnesení vlády č. 64/1985 ze dne 13. března 1985, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace, ve znění usnesení vlády č. 196/1994 ze dne 13. dubna 1994 (nařízení vlády č. 105/1994 Sb.) a sdělení MMR č. 392/2000 Sb. usnesení vlády č. 613/1994 ze dne 2. listopadu 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Jeseníky (nařízení vlády č. 233/1994 Sb.) usnesení vlády č. 150/1994 ze dne 23. března 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Zlínské sídelní regionální aglomerace (nařízení vlády č. 87/1994 Sb.), ve znění nařízení vlády č. 213/1997 Sb. a sdělení MMR č. 393/2000 Sb. usnesení vlády č. 447/1994 ze dne 17. srpna 1994, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Ostravské sídelní regionální aglomerace (nařízení vlády č. 185/1994 Sb.), ve znění usnesení vlády č. 395/1998 ze dne 10. června 1998 (nařízení vlády č. 143/1998 Sb.) a sdělení MMR č. 466/2000 Sb. usnesení 17. plen. zas. SVČ KNV ze dne 27. června 1989, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Šluknovsko usnesení vlády č. 187/1998 ze dne 19. března 1998, kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku okresu Hodonín (nařízení vlády č. 144/1998 Sb.) rozkaz FMNO ČSSR ze dne 20. září 1989, o závazných částech územního plánu Vojenského újezdu Hradiště usnesení SVČ KNV ze dne 22. prosince 1981, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Českolipska usnesení rady VČ KNV č. 66/1974 ze dne 29. dubna 1974, o závazných částech územního plánu rajónu Adršpašsko - Broumovsko usnesení rady VČ KNV č. 122/1969 ze dne 30. června 1969, o závazných částech územního plánu rajónu Orlické hory a podhůří usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 30. srpna 1981, o závazných částech územního plánu velkého územního celku okresu Břeclav, ve znění plen. zas. JM KNV ze dne 28. června 1988, usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 13. prosince 1988, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Českomoravské vysočiny - změny a doplňky usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 27. června 1989, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Znojmo usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 26. června 1990, o závazných částech územního plánu velkého územního celku CHKO Podyjí usnesení rady SM KNV č. 213/11/1972 ze dne 16. května 1972, o závazných částech územního plánu rajónu Beskydy usnesení rady SM KNV č. 867/44/1973 ze dne 7. srpna 1973, o závazných částech územního plánu rajónu Haná usnesení rady SM KNV č. 1283/67/1974 ze dne 25. června 1974, o závazných částech územního plánu rajonu Opavsko-Oderské vrchy

2



•

usnesení plen. zas. SM KNV č. 12/VII/1983 ze dne 22. prosince 1983, o závazných částech územního plánu velkého územního celku Frýdek-Místek, Nový Jičín - Rožnov pod Radhoštěm

•

usnesení vlády č. 110/1996 ze dne 7. února 1996, kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku okresu Litoměřice (nařízení vlády ČR č. 64/1996 Sb.) nařízení vlády ČR č. 212/1997 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Olomoucké aglomerace usnesení vlády č. 473/1998 ze dne 1. července 1998 o schválení územního plánu velkého územního celku Chráněné krajinné oblasti Moravský kras a jeho závazné části (sdělení MMR ČR č. 192/1998 Sb.) sdělení MMR ČR č. 143/2002 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Beskydy

• • •

VEŘEJNÁ SPRÁVA • zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 313/2002 Sb. • zákon č. 172/1991 Sb., o převodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 485/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 114/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 398/2000 Sb.], ve znění zákona č. 277/2002 Sb. • zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb. • vyhláška MV č. 326/2000 Sb., o způsobech označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení a přečíslování budov a o postupu oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb. •

zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 312/2002 Sb.

•

zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 231/2002 Sb. zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 143/2001 Sb. a zákona č. 86/2002 Sb. zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., zákona č. 408/2001 Sb. a zákona č. 290/2002 Sb.

• • • • •

zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. zákon č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 266/1991 Sb., zákona č. 542/1991 a zákona č. 218/2000 Sb.

KATASTR NEMOVITOSTÍ • zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 190/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 172/2000 Sb.], ve znění zákona č. 220/2000 Sb. • vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky • nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel • zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb. • vyhláška ČÚZK č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 334/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb. [oprava chyby v částce č. 77/1998], vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb. 3


•

• • • • • • •


vyhláška ČÚZK č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění vyhlášky č. 277/1993 Sb. a vyhlášky č. 99/1994 Sb. zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 62/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 186/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 289/2001 Sb.] zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb. a zákona č. 186/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 289/2001 Sb.] vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb. a vyhlášky č. 365/2001 Sb. vyhláška ČÚZK č. 78/1993 Sb., kterou se stanoví sídla a územní působnost zeměměřických a katastrálních inspektorátů a katastrálních úřadů nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání vyhláška MZe č. 380/2001 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků oznámení MZe č. 225/1992 Sb., o vydání výnosu o zařazení územních technických jednotek (katastrálních území) do produkčních ekonomických skupin

STATISTICKÁ ZJIŠŤOVÁNÍ A INFORMACE O ÚZEMÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉMY VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ • zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 411/2000 Sb. • zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 • vyhláška ČSÚ č. 393/2001 Sb., kterou se stanoví Program statistických zjišťování na rok 2002 • opatření ČSÚ k zavedení Standardní klasifikace produkce [částka č. 69/1993 Sb.] • opatření ČSÚ k zavedení Odvětvové klasifikace ekonomických činností [částka č. 77/1993 Sb.] • opatření ČSÚ ke Klasifikaci územních statistických jednotek – CZ-NUTS ze dne 27. dubna 1999 (vyhlášeným v částce 33/1999 Sb.), ve znění opatření ze dne 15. června 2001 (vyhlášeným v částce 88/2001 Sb.) • zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů • zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. • usnesení vlády ČR č. 448 ze dne 18. srpna 1993 o schválení Standardu státního informačního systému k územní identifikaci, včetně Standardu SIS, vydaného MH ČR • vyhláška č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací • vyhláška č. 21/1985 sb., o soustavě vědeckotechnických informací • zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb.), zákona č. 363/2000 Sb.,a zákona č. 60/2001 Sb., nálezu ÚS č. 322/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb. • nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění nařízení vlády č. 89/1999 Sb., nařízení vlády č. 152/1999 Sb., nařízení vlády č. 17/2001 Sb., nařízení vlády č. 275/2001 Sb. a nařízení vlády č. 403/2001 Sb. • vyhláška NBÚ č. 244/1998 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o postupech při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání, jiné manipulaci a skartaci utajovaných písemností, ve znění vyhlášky č. 338/1999 Sb. a vyhlášky č. 391/2001 Sb. • vyhláška NBÚ č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace a náležitostech certifikátu • vyhláška NBÚ č. 136/2001 Sb., o zajištění kryptografické ochrany utajovaných skutečností, provádění certifikace kryptografických prostředků a náležitostech certifikátu • zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. • zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

4



LEGISLATIVA OBCÍ • usnesení vlády ČR č. 236 ze dne 10. července 1991, k návrhu zásad pro vydávání obecně závazných vyhlášek okresními úřady a obcemi ve věcech státní správy • usnesení vlády ČR č. 188 ze dne 18. června 1998, o Legislativních pravidlech vlády

5


PŘÍRODNÍ A KRAJINNÉ PROSTŘEDÍ


PODMÍNKY

/

PŘÍRODNÍ

SLOŽKY

ŽIVOTNÍHO

KRAJINNÁ INFRASTRUKTURA / OCHRANA PROSTŘEDÍ ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO PÉČI O PŘÍRODNÍ A KRAJINNÉ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ / OVZDUŠÍ / VODY / LESY / ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND VČETNĚ POZEMKOVÝCH ÚPRAV / NEROSTNÉ BOHATSTVÍ OBCE/MĚSTA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OBECNĚ • zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb. a zákona č. 100/2001 Sb. • zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. • zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. • zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 100/2001 Sb. • zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) • vyhláška MŽP č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí • zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY • zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu ÚS ČR č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb. • vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 85/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 190/2000 Sb. • metodický pokyn MŽP ČR č.j. 600/760/94-OOP2490/1994 k postupu zadávání, zpracování a schvalování dokumentace místního systému ekologické stability [+ soubor právních předpisů pro vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních parků a dalších plošně chráněných území dle zákona o ochraně přírody a krajiny, a to mimo jiné: NÁRODNÍ PARKY • nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany, ve znění redakčního sdělení o opravě chyby (částka 72/1991 Sb. sídlo správy Vimperk) • nařízení vlády ČR č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany, ve znění nařízení vlády č. 24/1996 Sb. (sídlo správy Znojmo) • nařízení vlády ČR č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany (sídlo správy Vrchlabí) • zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. • vyhláška MŽP č. 118/2002 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku České Švýcarsko CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI • výnos MK ČSR č.j. 5573/1973, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Beskydy (sídlo správy Rožnov pod Radhoštěm) • výnos MK ČSR č.j. 17644/1980, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty (sídlo správy Luhačovice) • výnos MK ČSR č.j. 17332/1981, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Blaník (sídlo správy Louňovice pod Blaníkem)

6


• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •


vyhláška MŽP ČR č. 197/1989 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Blanský les (sídlo správy Český Krumlov) vyhláška MŽP ČR č. 157/1991 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Broumovsko (sídlo správy Police nad Metují) výnos MK ČSR č.j. 6883/1976, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast České středohoří (sídlo správy Litoměřice) výnos MK ČSR č.j. 4947/1972, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Český kras (sídlo správy Karlštejn) výnos MK č.j. 70261/1954, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Český ráj (sídlo správy Turnov) výnos MK ČSR č.j. 9886/1969, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Jeseníky (sídlo správy Malá Morávka) výnos MK ČSR č.j. 13853/1967, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Jizerské hory (sídlo správy Liberec) výnos MK ČSR č.j. 6070/1976, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Kokořínsko (sídlo správy Mělník) výnos MK ČSR č.j. 21973/1978, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Křivoklátsko (sídlo správy Křivoklát) výnos MK ČSR č.j. 4946/1972, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Labské pískovce (sídlo správy Děčín) vyhláška MŽP ČR č. 464/1990 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví (sídlo správy Olomouc) výnos MK ČSR č.j. 6227/1975, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Lužické hory (sídlo správy Jablonné v Podještědí) výnos MŠK č.j. 18001/1955, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Moravský kras (sídlo správy Blansko) výnos MK ČSR č.j. 16369/1969, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Orlické hory (sídlo správy Rychnov nad Kněžnou) výnos MK ČSR č.j. 5790/1976, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Pálava (sídlo správy Mikulov) vyhláška MŽP ČR č. 155/1991 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Poodří (sídlo správy Ostrava) výnos MK ČSR č.j. 7657/1974, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Slavkovský les (sídlo správy Mariánské Lázně) výnos MK č.j. 53855/1963, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Šumava, ve znění výnosu MK ČSR č.j. 5954/1975 (sídlo správy Vimperk) vyhláška MŽP č. 422/2001 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Šumava výnos MK ČSR č.j. 22737/1979, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Třeboňsko (sídlo správy Třeboň) výnos MK ČSR č.j. 8908/1970, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy (sídlo správy Žďár nad Sázavou) vyhláška MŽP ČR č. 156/1991 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Železné hory (sídlo správy Nasavrky)

7



NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE • NPR vyhlášené do roku 1991 jsou evidovány na MŽP ČR • vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb., o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři palice, Králický Sněžník, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Holina, Fajmanovy skály a Klenky, Chynínské buky, Kokšín, Lopata, Míšovské buky, Lípa, Třímanské skály, Habrova seč, Žákova hora, Praděd, Suchý vrch a Jelení bučina, ve znění vyhlášky č. 432/2000 Sb. • vyhláška MŽP ČR č. 17/1997 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Ransko a stanoví její bližší ochranné podmínky • vyhláška MŽP č. 105/1997 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Vývěvy Punkvy a stanoví její bližší ochranné podmínky • vyhláška MŽP č. 200/1999 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny a její ochranné pásmo a stanovují její bližší ochranné podmínky • vyhláška MŽP č. 85/2000 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Mazák a stanoví její ochranné pásmo a bližší ochranné podmínky a kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a výnos MK ČSR č.j. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. listopadu 1988 (reg. v částce 49/1988 Sb.) • vyhláška MŽP č. 192/2000 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy a stanoví její ochranné pásmo a bližší ochranné podmínky • vyhláška MK ČR č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKY • vyhláška MŽP č. 81/1998 Sb., kterou se vyhlašuje přírodní památka Na Plachtě 2 a stanoví její bližší ochranné podmínky • vyhláška MŽP č. 236/1999 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní památka Bozkovské dolomitové jeskyně a stanoví její bližší ochranné podmínky KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE A ZÓNY • vyhláška MK ČR č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny [Osovsko (okres Beroun), Žehušicko (okres Kutná Hora), LibějovickoLomecko (okres Strakonice), Novohradsko (okres České Budějovice), Orlicko (okres Písek), Římovsko (okres České Budějovice), Chudenicko (okres Domažlice a okrtes Klatovy), Plasko (okres Plzeň-sever), Valečsko (okres Karlovy Vary a okres Louny), Areál bojiště bitvy u Přestanova, Chlumce a Varvažova (okres Ústí nad Labem a okres Teplice), Lembersko (okres Česká Lípa), Zahrádecko (okres Česká Lípa), Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (okres Hradec Králové), Slatiňansko-Slavicko (okres Chrudim), Náměšťsko (okres Třebíč)], ve znění vyhlášky č. 158/2002 Sb. • vyhláška MK č. 157/2002 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny [Čimelicko-rakovicko (Písek), Vranovsko-bítovsko (Zmojmo a Třebíč)] OVZDUŠÍ • zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) • zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění zákona č. 211/1993 Sb. a zákona č. 158/1994 Sb. [úplné znění zákon č. 212/1994 Sb.], ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb. • směrnice č. HE 58/1981, o zásadních hygienických požadavcích a o nejvyšších přípustných koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění (částka 14/1981 Sb.) • zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země • vyhláška MŽP č. 110/2000 Sb., kterou se stanoví celkové roční nejvyšší přípustné množství látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země, které mohou být vyrobeny nebo dovezeny v roce 2000 až 2002 • vyhláška MŽP č. 277/1995 Sb., kterou se stanoví množství látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země, které jsou určeny pro zajištění základní potřeby • vyhláška MŽP č. 109/2000 Sb., kterou se stanoví množství látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země, které jsou určeny pro zajištění základní potřeby v letech 2000 a 2002 • vyhláška MŽP ČR č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší, s opravou chyb uvedených v částce 88/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 97/2000 Sb. 8


• • •


vyhláška MŽP ČR č. 41/1992 Sb., kterou se vymezují oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší a stanoví zásady vytváření a provozu smogových regulačních systémů a některá opatření k ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 279/1993 Sb. vyhláška MŽP č. 122/1995 Sb., kterou se stanoví emisní limity pro lakovny se spotřebou nad 10 tun nátěrových materiálů ročně opatření FVŽP ze dne 1. října 1991 (částka č. 84/1991 Sb.) k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění opatření FVŽP ze dne 23. června 1992 (částka č. 84/1992 Sb.) a vyhlášky č. 122/1995 Sb. - přílohy č. 1, 2 a 3 zrušeny vyhláškou č. 117/1997 Sb.

VODY • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb. • vyhláška MZe č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí • vyhláška MZe č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody • vyhláška MŽP č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových • směrnice HE 51/1979 - HEM-324.2-1, o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou vodou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží (částka 20/1979 Sb.), ve znění zákona č. 14/1998 Sb. • nařízení vlády ČR č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod • vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků • vyhláška MZe č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl • vyhláška MZe č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně • vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území • vyhláška MZe č. 471/2001 Sb., o technicko-bezpečnostním dohledu nad vodními díly • vyhláška MLVH ČSR č. 126/1976 Sb., o vodohospodářské a souhrnné vodohospodářské evidenci • vyhláška MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích o vodní bilanci • vyhláška MZe č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu • vyhláška MZe č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD • nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy • nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Příhradská pánev a Kvartér řeky Moravy • nařízení vlády č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk - Králíky • • • • • • • •

zákon č. 305/2000 Sb., o povodích vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních toků usnesení vlády České republiky č. 373 z května 1992 k Programu revitalizace říčních systémů zákon č. 305/2000 Sb., o povodích vyhláška č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a určuje se seznam vodohospodářsky významných vodních toků vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních toků usnesení vlády České republiky č. 373 z května 1992 k Programu revitalizace říčních systémů nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi 9



LÉČIVÉ ZDROJE • zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb. • vyhláška MZd č. 370/2001 Sb., o zkoušce odborné způsobilosti k výkonu odborného dohledu nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod • vyhláška MZd č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) • nařízení vlády č. 385/2001 Sb., kterým se stanoví jednotková výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody • směrnice MZd a ÚGÚ o provádění vrtných prací, podléhajících hornímu zákonu a jiných zemních prací v oblastech přírodních léčivých zdrojů - publikováno v částce 51/1959 Ú.l. LÁZEŇSKÉ STATUTY [SOUBORY VYHLÁŠENÝCH OCHRANNÝCH PÁSEM LÉČIVÝCH ZDROJŮ] • částka 16/1956 Ú.l. - statut lázní přiznán těmto městům: Karlovy vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Teplice, Poděbrady, Luhačovice • částka 78/1959 Ú.l. - statut lázní přiznán obci Janské Lázně • částka 15/1979 Sb. - statut lázní přiznán obci Běloves • částka 19/1984 Sb. - statut lázní přiznán obci Lázně Kynžvart LESY • zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb. • vyhláška MZe č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa • vyhláška MZe č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí • vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů • vyhláška MZe č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování • vyhláška MZe č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa, ve znění vyhlášky č. 236/2000 Sb. • vyhláška MPO č. 193/1995 Sb., kterou se stanoví způsob a výše náhrad za omezení vlastnických práv na lesních pozemcích a lesních porostech u venkovních vedení elektřiny a u plynovodů • nařízení vlády č. 193/2000 Sb., kterým se prohlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2001 až 2004 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND / POZEMKOVÉ ÚPRAVY • zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 98/1999 Sb. [úplné znění zákon č. 231/1999 Sb.], ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb. • vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu • vyhláška č. 98/1992 Sb., o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav státem • vyhláška MZe č. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a na poskytování náhrad zvýšených nákladů • vyhláška MZe č. 248/1993 Sb., o zakládání a obnovování zemědělských porostů • zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb. a zákona č. 307/2000 Sb. • nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria jejich posuzování • vyhláška MZe č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství • zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb., zákona č. 50/2002 Sb. a zákona č. 147/2002 Sb. • vyhláška MZe č. 297/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 194/2002 Sb. 10


• • • • • • • • • • • •

•

• •

• • • • • •


vyhláška MZe č. 298/2000 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských obcí, seznam viničních tratí a jejich vymezení a seznam odrůd révy vinné v jednotlivých vinařských oblastech, z jejichž hroznů lze vyrábět víno s přívlastkem, ve znění vyhlášky č. 228/2001 Sb. vyhláška MZe č. 299/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti při uvádění údajů na obalu vína nebo výrobků z hroznů révy vinné a další podrobnosti označování vína a výrobků z hroznů révy vinné zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění zákona č. 68/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb. vyhláška MZe č. 318/2000 Sb., kterou se provádí zákon na ochranu chmele zákonné opatření předsednictva NS č. 61/1956 Sb., o těžbě rašelin vyhláška č. 151/1957 Ú.l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o těžbě rašelin, ve znění zákona č. 146/1971 Sb. vyhláška MZe č. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a na poskytování náhrad zvýšených nákladů vyhláška MZe č. 248/1993 Sb., o zakládání a obnovování zemědělských porostů zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb. a zákona č. 307/2000 Sb. zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria jejich posuzování, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění nařízení vlády č. 454/2001 Sb. a nařízení vlády č. 294/2002 Sb. zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, veznění a zákona č. 309/2002 Sb. zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., nálezu ÚS č. 3/2000 Sb., zákona č. 66/2000 Sb. a zákona č. 308/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 396/2000 Sb.], ve znění zákona č. 313/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 148/2002 Sb. a zákona č. 260/2002 Sb. vyhláška MF č. 98/1992 Sb., o způsobu náhrady nákladů pozemkových úprav hrazených státem nařízení vlády č. 4/2000 Sb., k provedení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech nařízení vlády č. 51/1993 Sb., o způsobu finančního vypořádání za nájem pozemků přidělených pozemkovým úřadem vyhláška MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci nařízení vlády č. 1/1999 Sb., kterým se stanoví pravidla pro poskytování podpory v zemědělství na částečnou kompenzaci nepříznivých ekonomických vlivů nařízení vlády č. 72/1999 Sb., o stanovení způsobu úhrady nákladů souvisejících s vedením a aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek a nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků

11



NEROSTNÉ BOHATSTVÍ A GEOLOGIE • zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., [úplné znění zákon č. 439/1992 Sb.], ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb. a zákona č. 61/2002 Sb. • zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 66/2001 Sb.] • vyhláška č. 8/1989 Sb., o registraci geologických prací, o odevzdávání a zpřístupňování jejich výsledků, o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, ve znění vyhlášky č. 363/1992 Sb. a vyhlášky č. 282/2001 Sb. • vyhláška MŽP č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací • vyhláška č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve znění vyhlášky č. 351/2000 Sb. • vyhláška č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů • vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích • vyhláška č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru • vyhláška č. 497/1992, o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů • vyhláška ČBÚ č. 56/1982 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů, ve znění vyhlášky č. 120/1993 Sb. • zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., [úplné znění zákon č. 440/1992 Sb.], ve znění zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb. • vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb. • vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 242/1993 Sb. a vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb.

12



URBANISOVANÉ (ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ) ÚZEMÍ / UMĚLÉ (URBÁNNÍ) SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE / UTVÁŘENÍ (USPOŘÁDÁNÍ / STRUKTURY A VYUŽITÍ / FUNKCE) V ÚZEMÍ ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO ZASTAVĚNOU ČÁST ÚZEMÍ (VŠEOBECNÉ PODMÍNKY ZÁSTAVBY) A PÉČI O KULTURNÍ BOHATSTVÍ OBCE/MĚSTA ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ / STAVEBNÍ ŘÁD • zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb. [úplné znění zákon č. 197/1998 Sb.], ve znění nálezu ÚS č. 95/2000 Sb., nálezu ÚS č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 59/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 109/2001 Sb.], ve znění zákona č. 254/2001 Sb. • vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci • vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona • vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu • vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace PAMÁTKOVÁ PÉČE • zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb. a zákona č. 146/2001 Sb. • vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění vyhlášky č. 139/1999 Sb. • sdělení č. 159/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví • vyhláška č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ve znění vyhlášky č. 251/1995 Sb. • vyhláška č. 363/1992 Sb., o zajišťování starých důlních děl a vedení jejich registru • usnesení vlády ČR č. 209 z roku 1992 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón • usnesení vlády ČR č. 110 z roku 1995 k Programu záchrany architektonického dědictví • usnesení vlády č. 278/1998 ze dne 22. dubna 1998, o Koncepci účinnější péče o památkový fond v České republice SOUBOR PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ PRO VYHLÁŠENÍ PLOŠNÉ OCHRANY ÚZEMÍ, A TO MIMO JINÉ: PAMÁTKOVÉ REZERVACE A ZÓNY • zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky • nařízení vlády č. 118/1993 Sb., o podmínkách ochrany národní kulturní památky sídla Parlamentu České republiky, ve znění nařízení vlády č. 182/1996 Sb. • nařízení vlády ČSR č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze, která se vymezuje katastrálním územím Starého Města a Josefova, Malé Strany, Hradčan s Pražským hradem a Nového Města s Vyšehradem a částmi přilehlých katastrálních území • vyhláška č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, ve znění vyhlášky č. 251/1995 Sb. • vyhláška č. 249/1995 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny a vyhláška Jihočeského KNV ze dne 19.11.1991, o prohlášení památkových zón ve městech a obcích Jihočeského kraje: Korno, Mořinka, Olešná (Beroun), Jestřebice, Lobeč, Sitné, Střezivojice, Vidim (Mělník), Březinka, Kluky, Loukov, Skalsko, Střehom (Mladá Boleslav), Pojedy, Sovenice, Vinice (Nymburk), Lensedly (P.-východ), Debrno (P.-západ), Račany (Příbram), Bavorovice, Bošilec, Božejov, Břehov, Dobčice, Dynín, Kojákovice, Lipanovice, Munice, Opatovice, Rožnov, Vitín, Zbudov (České Budějovice), Čertyně, Krnín, Mirkovice, Pernek (Český Krumlov), Lutová, Nová Ves, Pístina, Plačovice, Ponědrážka, Příbraz, Žíteč (Jindřichův Hradec), Budičovice, Krašovice, Květov, Putim, Smrkovice, Tuklety, Varvažov, Zahrádka, Žebrákov (Písek), Chalupy, Lažiště, Libotyně, Mahouš, Třešňový Újezdec, Vitějovice, Zvěřetice (Prachatice), Jiřetice, Kloub, Koječín, Křtětice, Kváskovice, Zechovice (Strakonice), Bechyňská Smoleč, Nedvědice, Ounuz, Svinky (Tábor), Kanice, Klenčí pod Čerchovem, Pocinovice u Kdyně, Stráž u Domažlic, Trhanov (Domažlice), Dolní Lažany (Cheb), Beranov, Kojsovice, Kosmová, Popovice 13


• •

•

• • • • • • • • • • • • • •


(Karlovy Vary), Břežany, Hradešice, Ostřetice, Poleň, Velké Hydčice (Klatovy), Bolevec, Bukovec, Červený Hrádek, Křimice, Lobzy, Radčice, Újezd (Plzeň-město), Lipnice, Mítov, Řesanice, Tymákov, Zahrádka (Plzeň-jih), Dolany, Dýšina, Hlince, Jarov, Kyšice, Lhota, Nynice, Olešovice, Radějov, Studená (Plzeň-sever), Dobřív, Jablečno, Podmokly, Vejvanov (Rokycany), Dolní Rychnov, Královské Poříčí (Sokolov), Horní Jadruž, Chodský Újezd, Pačín, Prostiboř, Zadní Chodo (Tachov), Bukovec, Kravaře, Sloup, Tubož, Velenice (Česká Lípa), Kamenická Stráň, Vysoká Lípa (Děčín), Brocno, Dolní Nezly, Chotiněves, Rašovice, Slatina, Soběnice, Srdov (Litoměřice), Stekník (Louny), Petrovice (Havlíčkův Brod), Svobodné Hamr (Chrudim), Karlov, Nové Smrkovice, Studeňany (Jičín), Veselka (Blansko), Tuřany-Brněnské Ivanovice (Brno-město), Javorník-Kopánky, Vápenky (Hodonín), Boňov (Třebíč), Lysovice, Zvonovice (Vyškov), Šatov, Vratěnín (Znojmo), Ubušínek (Žďár nad Sázavou), Rataje, Senička (Olomouc), Lhotka u Přerova, Stará Ves (Přerov), Dlouhomilov, Jakubovice, Palonín (Šumperk), Malá Morávka, Žďárský PotokStará Ves (Bruntál), Komorní Lhotka (Frýdek-Místek), Velké Karlovice-Podťaté (Vsetín) vyhláška č. 250/1995 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny nařízení vlády č. 127/1995 Sb., o prohlášení ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace: Stodůlky (P.5), Ruzyně (P.6), Třebíz (Kladno), Dobřeň, Nosálov, Nové Osinalice, Olešno (Mělník), Mužský, Víska (Mladá Boleslav), Bošín (Nymburk), Dobrovíz (P.-západ), Drahenice (Příbram), Holašovice, Malé Chrášťany, Mazelov, Plástovice, Záboří (České Budějovice), Dobrá, Stachy, Vodice, Volary (Prachatice), Nahořany (Strakonice), Klečaty, Komárov, Mažice, Vlastiboř, Zálší, Záluží (Tábor), Doubrava, Nový Drahov (Cheb), Dobršín (Klatovy), Božkov, Černice, Koterov (Plzeň-město), Ostrovec (Rokycany), Janovice, Lhota, Rané, Žďár (Česká Lípa), Rumburk-Šmilovského ulice (Děčín), Jizerka, Železný Brod-Trávníky (Jablonec nad Nisou), Starý Týn (Litoměřice), Zubrnice (Ústí nad Labem), Hlinsko-Betlém (Chrudim), Vesec (Jičín), Křinice (Náchod), Horní Štěpanice, Lomnice nad Popelkou-Karlov (Semily), Pavlov (Břeclav), Blatnice-Stará Hora (Hodonín), RymiceHejnice (Kroměříž), Dešov (Třebíč), Veletiny-Stará Hora, Vlčnov-Kojiny (Uherské Hradiště), Krátká, Křižánky (Žďár nad Sázavou), Příkazy (Olomouc), Heřmanovice (Bruntál) a Lipina (Opava) vyhláška MK ČR č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny [Osovsko (okres Beroun), Žehušicko (okres Kutná Hora), Libějovicko-Lomecko (okres Strakonice), Novohradsko (okres České Budějovice), Orlicko (okres Písek), Římovsko (okres České Budějovice), Chudenicko (okres Domažlice a okrtes Klatovy), Plasko (okres Plzeňsever), Valečsko (okres Karlovy Vary a okres Louny), Areál bojiště bitvy u Přestanova, Chlumce a Varvažova (okres Ústí nad Labem a okres Teplice), Lembersko (okres Česká Lípa), Zahrádecko (okres Česká Lípa), Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (okres Hradec Králové), SlatiňanskoSlavicko (okres Chrudim), Náměšťsko (okres Třebíč)], ve znění vyhlášky č. 158/2002 Sb. vyhláška MK č. 157/2002 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny [Čimelicko-rakovicko (Písek), Vranovsko-bítovsko (Zmojmo a Třebíč)] nařízení vlády ČR č. 443/1992 Sb., o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a pevnosti Terezín za památkové rezervace vyhláška MK ČR č. 475/1992 Sb., o prohlášení území bojiště Slavkov za památkovou zónu vyhláška MK ČR č. 484/1992 Sb., o prohlášení lednicko-valtického areálu za památkovou zónu nařízení vlády č. 55/1954 Sb., o chráněné oblasti Pražského hradu výnos z roku 1969, kterým se prohlašuje historické jádro města Štramberka za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1969 - částka 24/1969 Sb.) výnos z roku 1969, kterým se prohlašuje historické jádro města Pelhřimov za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1969 - částka 39/1969 Sb.) výnos z roku 1970, kterým se prohlašuje historické jádro města Nového Města nad Metují za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1970 - částka 37/1970 Sb.) výnos z roku 1970, kterým se prohlašuje historické jádro města Telč za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1970 - částka 37/1970 Sb.) výnos č. 17596/75-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Domažlic za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 12/1975 - částka 30/1975 Sb.) výnos z roku 1976, kterým se prohlašuje historické jádro města Telč za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1976 - částka 33/1976 Sb.) výnos č. 15869/78-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Kroměříže za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 7/1978) výnos č. 15868/78-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Kadaně za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 7/1978) výnos č. 22260/78-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Litoměřic za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1978) 14


• • • • • • • • • • •

•


výnos č. 24756/79-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Lokte za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 2/1980 - částka 6/1980 Sb.) výnos č. 13602/80-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Úštěku za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 9/1980 - částka 32/1980 Sb.) výnos č. 13603/80-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Moravské Třebové za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 9/1980 - částka 32/1980 Sb.) výnos č. 7096/80-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města České Budějovice za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 4/1980 - částka 18/1980 Sb.) výnos z roku 1981, kterým se prohlašuje historické jádro města Cheb za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1981 - částka 34/1981 Sb.) výnos z roku 1981, kterým se prohlašuje historické jádro města Prachatice za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1981 - částka 34/1981 Sb.) výnos č. 7292/82-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Jihlavy za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 5/1982 - částka 13/1982 Sb.) výnos č. 7645/82-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Horšovský Týn za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 5/1982 - částka 13/1982 Sb.) výnos č. 7646/82-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Mikulov za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 5/1982 - částka 13/1982 Sb.) výnos č. 14442/83-VI/1, kterým se prohlašuje soubor vinných sklepů „Plže“ v obci Petrov za památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1983) výnos č. 16417/87-VI/1, o prohlášení historických jader měst Kutné Hory, Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Slavonic, Tábora, Žatce, Hradce Králové, Jičína, Josefova, Litomyšle, Pardubic, Znojma, Nového Jičína, Olomouce, obce Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitálu a souborem plastik v Betlémě, souboru technických památek Stará Huť v Josefském údolí u Olomučan a archeologických lokalit libodřický mohylník, Slavníkovské Libice, Třísova, Tašovic, Bíliny, České Lhotice, Starých Zámků u Líšně a Břeclavi-Pohanska za památkové rezervace (Věstník MŠMT a MK ČSR č. 8-9/1989) nařízení vlády č. 54/1989 Sb., o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace

PAMÁTKOVÉ REZERVACE A ZÓNY V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE • rozhodnutí odboru kultury NVP č.j. Kul/5-932/81, o určení ochranného pásma památkové rezervace hlavního města Prahy • vyhláška č. 15/1991 Sb. hl. m. Prahy, o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany (Osada Buďánka, MČ Praha 5; Vilová kolonie Ořechovka, MČ Praha 6; Osada Rybáře, MČ Praha 7; Staré Ďáblice, MČ Praha-Ďáblice; Kralovice, MČ Praha-Kralovice) • vyhláška č. 10/1993 Sb. hl. m. Prahy, o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany (Vinohrady, Žižkov, Vršovice, MČ Praha 2, 3 a 10; Nusle, MČ Praha 2 a 4; Karlín, MČ Praha 8; Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice, MČ Praha 6 a 7; Smíchov, MČ Praha 5; Staré Bohnice, MČ Praha 8; Stará Hostivař, MČ Praha 10; Barrandov, MČ Praha 5; Baba, MČ Praha 6) SOUBOR KULTURNÍCH PAMÁTEK/NÁRODNÍCH KULTURNÍCH PAMÁTEK

OBYVATELSTVO / DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ ÚDAJE • ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb. • usnesení Předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. • zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) • vyhláška MV č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech • zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb. • zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 259/2002 Sb. • zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním 15


• • • •

• • • • • • •


zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. nařízení vlády č. 364/1999 Sb., kterým se upravuje součinnost orgánů státní správy s obcemi při zajišťování povinností obcí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím vyhláška č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb.), zákona č. 363/2000 Sb.,a zákona č. 60/2001 Sb., nálezu ÚS č. 322/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb. nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění nařízení vlády č. 89/1999 Sb., nařízení vlády č. 152/1999 Sb. a nařízení vlády č. 17/2001 Sb. zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb. zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 177/2001 Sb. zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001

16



INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA / DOPRAVNÍ VYBAVENOST ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU A VYBAVENOST V ÚZEMÍ OBCE/MĚSTA DOPRAVA NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH • zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 247/2000 Sb. a zákona č. 361/2000 Sb. • zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 311/2002 Sb. • zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb. a zákona č. 259/2002 Sb. • zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. [oprava tiskové chyby publikována ve Sbírce v částce 71/2001], ve znění zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 175/2002 Sb. • vyhláška MDS č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., vyhlášky č. 355/2000 Sb. a vyhlášky č. 367/2001 Sb. • zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 150/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 1/2001 Sb.] a ve znění zákona č. 361/2000 Sb. a zákona č. 175/2002 Sb. • vyhláška MD č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě • vyhláška MDS č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích • vyhláška MV č. 145/1956 Ú.l., o provozu na silnicích, ve znění vyhlášky č. 197/1958 Ú.l., vyhlášky č. 141/1960 Sb., vyhlášky č. 87/1964 Sb., vyhlášky č. 53/1965 Sb., zákona ČNR č. 146/1971 Sb., vyhlášky č. 32/1972 Sb., vyhlášky č. 103/1978 Sb., zákona č. 68/1979 Sb., vyhlášky č. 69/1981 Sb., vyhlášky č. 34/1984 Sb., vyhlášky č. 102/1995 Sb., zákona č. 12/1997 Sb. a vyhlášky č. 64/1998 Sb. • zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů DRÁŽNÍ (ŽELEZNIČNÍ) DOPRAVA • zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.) a zákona č. 132/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 35/2001 Sb.], ve znění zákona č. 77/2002 Sb., nálezu ÚS č. 144/2002 Sb. zákona č. 175/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. • zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb. [úplné znění zákon č. 218/1993 Sb.] • vyhláška MD č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb., vyhlášky č. 346/2000 Sb. a vyhlášky č. 413/2001 Sb. • vyhláška MD č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb. a vyhlášky č. 174/2000 Sb. • vyhláška MDS č. 36/2001 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné osobní dopravy • vyhláška MDS č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizaci (Řád určených technických zařízení), ve znění vyhlášky MDS č. 279/2000 Sb. a nařízení vlády č. 352/2000 Sb. • nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, ve znění nařízení vlády č. 294/2000 Sb. • nařízení vlády č. 70/2002 Sb., o technických požadavcích na zařízení pro dopravu osob

17



LETECKÁ DOPRAVA • zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. • úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb. • vyhláška MDS č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb. • výnos FMD č.j. 19958/73-020, kterým se vydává Předpis L-14 Letiště (částka 35/1973 Sb.), ve znění výnosu FMD č.j. 9512/87 (částka 24/1987 Sb.) • výnos FMDS č.j. 25228/80-20, LZ Letiště pro letecké práce v zemědělství, lesním a vodním hospodářství (částka 16/1981 Sb.), ve znění výnosu FMD č.j. 8262/87-20 (částka 35/1988 Sb.) • výnos FMD č.j. 6505/1985-20, kterým se vydává Předpis L-14/OP Ochranná pásma pozemních leteckých zařízení (částka 11/1985 Sb.) • výnos FMD č.j. 18268/1985-20, kterým se vydává Předpis L-16 Ochrana životního prostředí, sv. I. - Hluk letadel (částka 13/1986 Sb.), ve znění oznámení č. 360/1990 Sb. VNITROZEMSKÁ VODNÍ DOPRAVA • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb. • vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků • vyhláška MZe č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí • vyhláška MZe č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl • vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území • vyhláška MZe č. 471/2001 Sb., o technicko-bezpečnostním dohledu nad vodními díly • zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. • vyhláška MDS č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí • vyhláška MDS č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb. • vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních vestách

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA / TECHNICKÁ VYBAVENOST ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU A VYBAVENOST V ÚZEMÍ OBCE/MĚSTA VODOHOSPODÁŘSTVÍ • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb. • vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků • vyhláška MZe č. 471/2001 Sb., o technicko-bezpečnostním dohledu nad vodními díly • vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území • zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) • zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových • směrnice HE 51/1979 - HEM-324.2-1, o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou vodou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží (částka 20/1979 Sb.), ve znění zákona č. 14/1998 Sb. • vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) • směrnice č. 13123/806/OSS MLVH ČSR pro vypracování návrhů kanalizačních řádů (reg.) částka 16/1975 Sb. (Směrnice uveřejněná ve Věstníku MLVH ČSR, částka 8, ročník 1975) 18


• • •


vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních toků vyhláška MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích o vodní bilanci vyhláška MZe č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu

ENERGETIKA A PODNIKÁNÍ V ENERGETICE - PLYNÁRENSTVÍ, ELEKTRÁRENSTVÍ A TEPLÁRENSTVÍ • zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. • vyhláška č. MPO ČR č. 154/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích • zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií • nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce • vyhláška MPO č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie • vyhláška MPO č. 151/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie • vyhláška MPO č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům • vyhláška MPO č. 153/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu elektrické energie • vyhláška MPO č. 212/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti pro přípravu a uskutečňování kombinované výroby elektřiny a tepla • vyhláška MPO č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách • vyhláška MPO č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu • vyhláška MPO č. 214/2001 Sb., kterou se stanoví vymezení zdrojů energie, které budou hodnoceny jako obnovitelné • vyhláška MPO č. 165/2001 Sb., o Dispečerském řádu plynárenské soustavy České republiky • vyhláška MPO č. 166/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o činnostech Ústředního plynárenského dispečinku • vyhláška MPO č. 167/2001 Sb., o stavech nouze v plynárenství • zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.), zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb. • vyhláška č. 169/1995 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o podmínkách dodávek elektřiny a o způsobech výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem elektřiny, ve znění vyhlášky č. 196/1996 Sb. • vyhláška MPO č. 223/2001 Sb., kterou se stanoví způsob výpočtu podílu odběratele na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a zajištěním dodávek tepelné energie a způsob výpočtu škody vzniklé držiteli autorizace neoprávněným odběrem tepelné energie • vyhláška MPO č. 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla • vyhláška ERÚ č. 306/2001 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice • vyhláška MPO č. 225/2001 Sb., kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství • vyhláška MPO č. 219/2001 Sb., o postupu v případě hrozícího nebo stávajícího stavu nouze v elektroenergetice • vyhláška ERÚ č. 439/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vedení oddělené evidence tržeb, nákladů a výnosů pro účely regulace a pravidla pro rozdělení nákladů, tržeb a výnosů z vloženého kapitálu v energetice • vyhláška ERÚ č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřinou a zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu 19


• • • • • • • • • • • •


vyhláška č. 220/2001 Sb., o dispečerském řádu elektrizační soustavy České republiky vyhláška MPO č. 18/2002 Sb., o podmínkách připojení a dopravy elektřiny v elektrizační soustavě vyhláška MPO č. 19/2002 Sb., kterou se stanoví způsob organizace krátkodobého trhu s elektřinou vyhláška č. 224/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa nařízení vlády č. 251/1994 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování a finanční vypořádání dotace ze státního rozpočtu na tepelnou energii dodávanou k vytápění domovních objektů, ve znění nařízení vlády č. 308/1997 Sb. nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů vyhláška MMR č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele vyhláška ERÚ č. 329/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky připojení a dodávek plynu pro chráněné zákazníky vyhláška MPO č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství vyhláška ERÚ č. 377/2001 Sb., o Energetickém regulačním fondu, kterou se stanoví způsob výběru určeného držitele licence, způsob výpočtu prokazatelné ztráty a výše včetně pravidel placení finančních příspěvků do tohoto fondu nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému

SPOJE (TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE) • zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. • vyhláška MDS ČR č. 195/2000 Sb., kterou se stanoví druhy a charakteristika koncových bodů a rozhraní veřejné telekomunikační sítě • vyhláška MDS č. 196/2000 Sb., kterou se stanoví charakteristiky, parametry a ukazatele kvality služeb poskytovaných v rámci univerzální služby držiteli telekomunikační licence • vyhláška MDS č. 197/2000 Sb., o rozsahu pronájmu telekomunikačních okruhů a jejich technických parametrech • vyhláška MDS č. 198/2000 Sb., o náležitostech návrhu na uzavření smlouvy o propojení a přístupu k síti a o technických a provozních podmínkách přístupu k síti a propojení sítí a připojení neveřejných telekomunikačních sítí k veřejným telekomunikačním sítím • vyhláška MDS č. 182/2000 Sb., o schvalovací značce pro telekomunikační koncová a rádiová zařízení • vyhláška MDS č. 92/2001 Sb., kterou se stanoví seznam speciálně vybavených koncových telefonních zařízení • vyhláška MDS č. 235/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu a úhradě prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby držitelem telekomunikační licence • vyhláška MV č. 191/2000 Sb., o technických podmínkách pro připojení a provoz zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu • sdělení ČTÚ č. 394/2000 Sb., o vyhlášení číslovacího plánu veřejných telefonních sítí • sdělení ČTÚ č. 488/2001 Sb., o vyhlášení číslovacího plánu signalizačních bodů signalizačních sítí signalizačního systému č. 7 • směrnice FMS ze dne 25. 7. 1978, k provádění staveb v resortu spojů a o kolaudaci telekomunikačních staveb nepodléhajících stavebnímu povolení (registrováno v částce 32/1978 Sb.) • zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (oprava tiskových chyb částka 120/2001 Sb., částka 138/2001 Sb.) a zákona č. 309/2002 Sb. • zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 231/2001 Sb. • zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 192/2002 Sb.

20



ODPADY A UKLÁDÁNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK / ODPADY TUHÉ, KAPALNÉ A PLYNNÉ • zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 275/2002 Sb. • zákon č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadu • vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a států pro účely vývozu, dovozu, tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) • vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady • vyhláška MŽP č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů • vyhláška MŽP č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mgkg-1 (o nakládání s PCB) • vyhláška MŽP č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě • vyhláška MPO č. 115/2002 Sb., o podrobnostech nakládání s obaly • vyhláška MŽP č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků ODPADY A UKLÁDÁNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK / NEBEZPEČNÉ LÁTKY A JEDY JADERNÁ ENERGIE A IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ • zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.), zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb. • vyhláška SÚJB č. 142/1997 Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání radionuklidových zářičů a jaderných materiálů, typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření, typovém schvalování ochranných pomůcek pro práce se zdroji ionizujícího záření a dalších zařízení pro práci s nimi (o typovém schvalování) • vyhláška SÚJB č. 143/1997 Sb., o přepravě a dopravě určených jaderných materiálů a určených radionuklidových zářičů • vyhláška SÚJB č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií • vyhláška SÚJB č. 145/1997 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií • vyhláška SÚJB č. 146/1997 Sb., kterou se stanoví pro činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci a odbornou přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k přípravě vybraných pracovníků • vyhláška SÚJB č. 179/2002 Sb., kterou se stanoví seznam vybraných položek a položek dvojího použití v jaderné oblasti • vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně • vyhláška SÚJB č. 214/1997 Sb., o zabezpečování jakosti při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie a činnostech vedoucích k ozáření a o stanovení kritérií pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd • vyhláška SÚJB č. 215/1997 Sb., o kritériích na umísťování jaderných zařízení a velmi významných zdrojů ionizujícího záření • vyhláška SÚJB č. 219/1997 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu • vyhláška SÚJB č. 106/1998 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany jaderných zařízení při jejich uvádění do provozu a při jejich provozu • vyhláška SÚJB č. 195/1999 Sb., o požadavcích na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti • vyhláška SÚJB č. 196/1999 Sb., o vyřazování jaderných zařízení nebo pracovišť s významnými nebo velmi významnými zdroji ionizujícího záření v provozu • sdělení MZV č. 67/1998 Sb., o sjednání Úmluvy o jaderné bezpečnosti • vyhláška č. 324/1999 Sb., kterou se stanoví limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na který se nevztahují ustanovení o jaderných škodách

21



CHEMICKÉ LÁTKY • zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění stavebního zákona v platném znění, živnostenského zákona v platném znění a trestního zákona v platném znění, ve znění zákona č. 249/2000 Sb. • vyhláška MPO č. 50/1997 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisících se zákazem chemických zbraní • zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb.,a zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb. • zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dílčích opatřeních s tím souvisících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb. • vyhláška MZd č. 251/1998 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování toxicity chemických látek a přípravků, ve znění vyhlášky č. 208/2001 Sb. • vyhláška MZd č. 299/1998 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování fyzikálně-chemických a chemických vlastností chemických látek a chemických přípravků a vlastnosti chemických látek a chemických přípravků nebezpečných pro životní prostředí • vyhláška č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví seznam chemických látek a chemických přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno, ve znění vyhlášky č. 390/2000 Sb. • vyhláška č. 85/1999 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování hořlavosti a oxidačních vlastností chemických látek a chemických přípravků • vyhláška č. 302/1998 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky odborné způsobilosti a postup při jejím ověřování, postup prokazování zdravotní způsobilosti, postup při udělování a odnímání autorizace, seznam vybraných nebezpečných látek a přípravků, jejichž dovoz a vývoz je možný pouze se souhlasem MŽP, obsah žádosti o dovoz a vývoz a způsob a podrobnosti vedení evidence a oznamování nebezpečných chemických látek a přípravků, ve znění vyhlášky č. 391/2000 Sb. • vyhláška č. 283/2001 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe, postupu při ověřování jejich dodržování, postupu při vydávání osvědčení a postupu kontroly dodržování zásad správné laboratorní praxe při zkoušení vlastností chemických látek a chemických přípravků (zásady správné laboratorní praxe) • vyhláška č. 306/1998 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro životní prostředí • vyhláška ČBÚ č. 316/1998 Sb., kterou se stanoví metoda pro zjišťování výbušnosti chemických látek a chemických přípravků • nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb. (oprava tiskových chyb částka 120/2001 Sb.) • vyhláška MPO č. 26/1999 Sb., o způsobu provedení a označení obalů nebezpečných chemických látek a přípravků • vyhláška MZd č. 250/1998 Sb., o registraci chemických látek, ve znění vyhlášky č. 50/2001 Sb. • vyhláška MZd č. 184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka • vyhláška č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky OSTATNÍ NEBEZPEČNÉ LÁTKY A JEDY • zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona • nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního řízení stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce, ve znění nařízení vlády č. 40/2002 Sb. • vyhláška MŽP č. 10/2002 Sb., kterou se stanoví seznam nebezpečných látek, které mohou představovat závažné riziko pro zdraví člověka a životní prostředí • vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin • vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech

22



OCHRANA OVZDUŠÍ PŘED EMISEMI A IMISEMI • zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) • zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění zákona č. 211/1993 Sb. a zákona č. 158/1994 Sb. [úplné znění zákon č. 212/1994 Sb.], ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb. • směrnice č. HE 58/1981, o zásadních hygienických požadavcích a o nejvyšších přípustných koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění (částka 14/1981 Sb.) • zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země • vyhláška MŽP č. 110/2000 Sb., kterou se stanoví celkové roční nejvyšší přípustné množství látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země, které mohou být vyrobeny nebo dovezeny v roce 2000 až 2002 • vyhláška MŽP č. 277/1995 Sb., kterou se stanoví množství látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země, které jsou určeny pro zajištění základní potřeby • vyhláška MŽP č. 109/2000 Sb., kterou se stanoví množství látek poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země, které jsou určeny pro zajištění základní potřeby v letech 2000 a 2002 • vyhláška MŽP ČR č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší, s opravou chyb uvedených v částce 88/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 97/2000 Sb. • vyhláška MŽP ČR č. 41/1992 Sb., kterou se vymezují oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší a stanoví zásady vytváření a provozu smogových regulačních systémů a některá opatření k ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 279/1993 Sb. • vyhláška MŽP č. 122/1995 Sb., kterou se stanoví emisní limity pro lakovny se spotřebou nad 10 tun nátěrových materiálů ročně • opatření FVŽP ze dne 1. října 1991 (částka č. 84/1991 Sb.) k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění opatření FVŽP ze dne 23. června 1992 (částka č. 84/1992 Sb.) a vyhlášky č. 122/1995 Sb. - přílohy č. 1, 2 a 3 zrušeny vyhláškou č. 117/1997 Sb. OCHRANA ÚZEMÍ PŘED HLUKEM A VIBRACEMI A ZÁŘENÍM • vyhláška MZD č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací • nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením POŽÁRNÍ OCHRANA • zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 203/1994 Sb. [úplné znění zákon č. 91/1995 Sb.], ve znění zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 67/2001 Sb.] • zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů • vyhláška č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některé ustanovení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (s výjimkou ustanovení § 1 až § 100 a § 108 až § 116) • vyhláška č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně • nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně

23



EKONOMICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁKLADNÍ ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO ÚZEMNÍ EKONOMII / DANĚ A ROZPOČTOVÉ HOSPODAŘENÍ / ÚVĚRY / FONDY / ÚČELOVÉ DOTACE PRO OBCE/MĚSTA • • • • • • • •

•

• • • •

• •

• • • •

zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 313/2002 Sb. zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.), ve znění zákona č. 483/2001 Sb. zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. 450/2001 Sb. vyhláška MF č. 311/2001 Sb., o stanovení procenta, kterým se každá obec podílí na stanovené procentní části celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů vyhláška MF č. 41/2002 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí vyhláška č. 10/1997 Sb. HMP, o výši koeficientů pro výpočet sazby daně z nemovitostí zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů vyhláška MF č. 93/2002 Sb., o stanovení procenta, kterým se každá obec podílí na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.), zákona č. 229/2001 Sb. (oprava tiskových chyb částka 87/2001 Sb.), zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 280/2002 Sb. zákon č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 364/2000 Sb. a zákona č. 130/2002 Sb. vyhláška MF č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., zákona č. 408/2001 Sb. a zákona č. 290/2002 Sb. zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků z majetku České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 172/1991 Sb., o převodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 485/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 114/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 398/2000 Sb.], ve znění zákona č. 277/2002 Sb. zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 285/1991 Sb., zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 569/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 120/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 104/2000 Sb., zákona č. 211/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb. a zákona č. 15/2002 Sb. vyhláška MZe č. 380/2001 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků oznámení MZe č. 225/1992 Sb., o vydání výnosu o zařazení územních technických jednotek (katastrálních území) do produkčních ekonomických skupin zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb. vyhláška MF č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění vyhlášky č. 127/1999 Sb., vyhlášky č. 173/2000 Sb. (oprava tiskové chyby publikována v částce 70/2000 Sb.) a vyhlášky č. 338/2001 Sb. 24


• • • • • • •

• • • • •

• • • • •


zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění nařízení vlády č. 294/2001 Sb. a nařízení vlády č. 141/2002 Sb. nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace bytových panelových domů nařízení vlády č. 494/2000 Sb., o poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb., nařízení vlády č. 70/1998 Sb. a nařízení vlády č. 226/1999 Sb. nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytů vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 74/1989 Sb., vyhlášky č. 73/1991 Sb., vyhlášky č. 398/1992 Sb., vyhlášky č. 89/1998 Sb. a vyhlášky č. 385/2000 Sb. nařízení vlády č. 97/2002 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu osobami mladšími 36 let nařízení vlády č. 251/1994 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování a finanční vypořádání dotace ze státního rozpočtu na tepelnou energii dodávanou k vytápění domovních objektů, ve znění nařízení vlády č. 308/1997 Sb. zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění zákona č. 334/1992 Sb. zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., nálezu ÚS č. 3/2000 Sb., zákona č. 66/2000 Sb. a zákona č. 308/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 396/2000 Sb.] usnesení vlády České republiky č. 373 z května 1992 k Programu revitalizace říčních systémů usnesení vlády ČR č. 209 z roku 1992 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón usnesení vlády ČR č. 110 z roku 1995 k Programu záchrany architektonického dědictví usnesení vlády ČR z 21. května 1991 k Programu obnovy vesnice zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje

ROZVOJOVÝ POTENCIÁL, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY OCHRANA PROSTŘEDÍ, ZVLÁŠTNÍ VEŘEJNÝ ZÁJEM ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PÉČE O ZDRAVÍ (OCHRANA ZDRAVÍ A ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK) A HUMANITÁRNÍ HYGIENA / LÁZEŇSTVÍ / VETERINÁRNÍ HYGIENA OBCE/MĚSTA PÉČE O ZDRAVÍ LIDU / HUMANITÁRNÍ HYGIENA • zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., [úplné znění zákon č. 86/1992 Sb.], ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu ÚS č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.), zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 260/2001 Sb. a zákona č. 290/2002 Sb. • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. • zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb. 25


• • • • •

•


vyhláška MZd č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví, ve znění zákona č. 256/2001 Sb. zákon č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o ochraně zdravých životních podmínek, ve znění zákona č. 137/1982 Sb. a zákona č. 14/1997 Sb. vyhláška MZD č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením směrnice HE 51/1979 - HEM-324.2-1, o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou vodou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží (částka 20/1979 Sb.), ve znění zákona č. 14/1998 Sb. metodický návod MZd č. HEM-300-12. 06. 1992, pro posuzování chovů zvířat z hlediska péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek

LÁZEŇSTVÍ • zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb. • vyhláška MZd č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) • nařízení vlády č. 385/2001 Sb., kterým se stanoví jednotková výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody • směrnice MZd a ÚGÚ o provádění vrtných prací, podléhajících hornímu zákonu a jiných zemních prací v oblastech přírodních léčivých zdrojů - publikováno v částce 51/1959 Ú.l. SOUBOR PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ K URČENÍ ZDROJŮ PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH A MINERÁLNÍCH VOD SOUBOR PŘEDPISŮ URČUJÍCÍCH OCHRANNÁ PÁSMA PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ VETERINÁRNÍ HYGIENA • zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. • vyhláška MZe č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb. ZÁKLADNÍ ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO ZVLÁŠTNÍ REŽIMY V ÚZEMÍ / VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY / VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ / CIVILNÍ OCHRANA / KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A PREVENCE HAVÁRIÍ OBCE/MĚSTA ZVLÁŠTNÍ REŽIMY V ÚZEMÍ / VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ • zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb. [úplné znění zákon č. 197/1998 Sb.], ve znění nálezu ÚS č. 95/2000 Sb., nálezu ÚS č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 59/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 109/2001 Sb.], ve znění zákona č. 254/2001 Sb. • vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci CIVILNÍ OCHRANA / KRIZOVÉ ŘÍZENÍ • ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. • zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky • zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů • vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému • zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) 26


• • • • •

• • • •


nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů vyhláška SSHR č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území) vyhláška MF č. 186/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování přehledu vyhláška MŠMT č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) vyhláška ČBÚ č. 75/2001 Sb., kterou se stanoví báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl, vybraných pro využití při krizových situacích pro uplatňování preventivních technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol usnesení vlády ČR č. 660/1993 k provádění civilní obrany a ochrany zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů

PREVENCE HAVÁRIÍ •

• • •

•

zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dílčích opatřeních s tím souvisících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb. nařízení vlády č. 6/2000 Sb., kterým se stanoví způsob hodnocení bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při provádění kontroly, obsah informace a obsah výsledné zprávy o kontrole vyhláška MŽP č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie vyhláška MŽP č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování vyhláška č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky

27

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE NIŽBOR

Recommend Documents