ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BRÁZDIM

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BRÁZDIM Čistopis Technická zpráva

Schvalovací orgán: Zastupitelstvo obce Brázdim Pořizovatel: Okresní úřad Praha–východ schváleno dne: 28. 6. 2001, usnesením č. 18/2001 vedoucí referátu regionálního rozvoje: starosta: Pavel Krotký Ing. H. Kameníková

podpis: razítko: Nadřízený orgán územního plánování: Krajský úřas Středočeského kraje, Odbor územního plánování a stavebního řádu stanovisko ze dne: 23. 4. 2001, číslo jednací: ÚPS/2826/01

podpis:

V Praze, listopad 2001

razítko:

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BRÁZDIM Čistopis ZPRACOVATELÉ: Urbanisticko-architektonická část: Energetika a spoje: Vodní hospodářství: Ochrana životního prostředí: Počítačové zpracování:

Ing. arch. Daniela Binderová Ing. Jan Bayerle, Ing. Petr Rudolf Ing. Jiří Ron Ing. Markéta Pužíková Radek Pokorný, Kateřina Benáková

OBSAH: 1. Základní údaje 1.1. Identifikační údaje 1.2. Právní předpisy 1.3. Hlavní cíle řešení 1.4. Základní údaje o zadání, průběh zpracování 1.5. Zhodnocení dříve zpracované ÚPD 1.6. Vyhodnocení splnění souborného stanoviska 1.7. Podklady 1.8. Rozsah dokumentace 2. Urbanistická koncepce 2.1. Vymezení řešeného území 2.2. Předpoklady a podmínky vývoje obce 2.3. Návrh urbanistické koncepce 2.4. Členění území obce na funkční plochy 2.5. Přehled vybraných ploch zastavitelného území 3. Limity území 3.1. Ochranná pásma 3.2. Ochrana kulturních památek 3.3. Limity krajiny 4. Doprava a komunikace 4.1. Stávající stav 4.2. Návrh 5. Technická infrastruktura 5.1. Vodní hospodářství 5.1.1. Vodní toky a hydrologické poměry 5.1.2. Zásobování pitnou vodou a kanalizace – stav 5.1.3. Zásobování pitnou vodou a kanalizace – návrh 5.2. Zásobování elektrickou energií 5.3. Plyn 5.4. Dálkovody hořlavých kapalin 5.5. Vytápění 5.6. Telekomunikace 6. Nakládání s odpady 7. Ložiska nerostných surovin

4 4 4 4 4 5 5 6 6 7 7 7 8 9 11 11 12 12 12 13 13 13 14 14 14 14 14 15 18 19 20 20 21 21 2

8. Územní systém ekologické stability 9. Životní prostředí 9.1. Geomorfologie, geologie a pedologie 9.2. Hydrologické poměry 9.3. Klimatické poměry 9.4. Ovzduší 9.5. Přírodní poměry 9.6. Pásma hygienické ochrany živočišné výroby 10. Veřejně prospěšné stavby 11. Civilní obrana, požární ochrana 11.1. Civilní obrana 11.2. Požární ochrana 12. Vyhodnocení důsledků řešení na ZPF a PUPFL 13. Návrh lhůt aktualizace 14. Regulativy územního rozvoje 14.1. Zastavitelné území 14.1.1. Obytná zástavba individuální 14.1.2. Nadstandardní obytná zástavba individuální 14.1.3. Obytná zástavba kolektivní 14.1.4. Smíšená obytná zástavba 14.1.5. Služby a vybavenost 14.1.6. Sportovní plochy 14.1.7. Malovýroba a podnikání 14.1.8. Průmyslová výroba 14.1.9. Zemědělská výroba 14.1.10. Technická infrastruktura 14.1.11. Skládka 14.1.12. Silnice II. a III. tř. 14.1.13. Místní komunikace obslužné 14.1.14. Pěší komunikace 14.1.15. Účelové komunikace 14.1.16. Zařízení a plochy pro silniční dopravu 14.2. Nezastavitelné území 14.2.1. Veřejná zeleň 14.2.2. Nezastavitelná zeleň – zahrady a sady 14.2.3. Louky a pastviny 14.2.4. Orná půda 14.2.5. Lesy 14.2.6. Vodní plochy a toky 14.2.7. Ostatní zeleň 14.3. Doprava 14.4. Technická infrastruktura 14.5. Limity využití území

21 22 22 22 22 23 23 24 26 27 27 27 27 27 28 28 28 29 29 30 31 31 32 32 33 33 34 34 34 35 35 35 36 36 36 37 37 37 38 38 38 39 39

Příloha: Rozhodnutí Katastrálního úřadu o změně katastrální hranice obce

3

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1. Identifikační údaje Okres: Stavební úřad: Matriční úřad: Pověřený obecní úřad: Obec: Číslo katastrálního území: Výměra katastru: Současně zastavěné území: Nadmořská výška: Průměrné srážky za rok: Průměrná teplota: Podnebí:

Praha–východ Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem Brandýs nad Labem Brázdim 538108 543 ha 62,21 ha 192 – 242,7 m. n. m. 550 – 700 mm 8,7 oC teplé, mírně vlhké

1.2. Právní předpisy Právní předpisy upravující oblast územně plánovací: zákon č. 50/1976 Sb. – o územním plánování a stavebním řádu ve znění zákona č. 103/1990 Sb. , zákona č. 262/1992 Sb. a zákona č. 43/1994 Sb.; vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb. – o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci ve znění vyhlášky Federálního výboru pro životní prostředí, Ministerstva životního prostředí České republiky a Slovenské komise pro životní prostředí č. 377/1992 Sb.

1.3. Hlavní cíle řešení Důvodem pro zpracování územního plánu je zejména příprava obce na její očekávaný rozvoj. Rozvojové záměry majitelů pozemků včetně obce mají zásadní vliv na proměnu charakteru obce. Ukazuje se, že v zájmu optimálního využívání přírodního a urbanistického potenciálu obce a v rámci jejího katastrálního území ve prospěch obyvatel je třeba regulovat její rozvoj územním plánem. Územní plán zabrání živelnému prosazování obytné, komerční, rekreační a zemědělské aktivity jednotlivců i podniků. Cílem řešení je v prvé řadě vytipovat rozvojové plochy pro bydlení a doplnit je nezbytnou technickou vybaveností.

1.4. Základní údaje o zadání, průběh zpracování Podkladem pro zpracování územního plánu je smlouva o dílo č. 97/96 ze dne 8.11. 1996. Pořizovatelem je OkÚ Praha–východ, referát regionálního rozvoje, objednatelem je OÚ Brázdim. Průzkumy a rozbory byly zpracovány v březnu roku 1997. Územně hospodářské zásady byly schválené obecním zastupitelstvem obce Brázdim dne 5. 3. 1998. Koncept územního plánu byl zpracován v květnu 1998. Souborné stanovisko bylo schváleno obecním zastupitelstvem obce Brázdim dne 4. 11. 1999. Návrh územního plánu byl zpracován v únoru 2000.

4

1.5. Zhodnocení dříve zpracované ÚPD Pro obec nebyl dosud zpracován územní plán. Obec je součástí v současné době zpracovávaného VÚC Pražský region, který je v současné době ve fázi projednávání návrhu ÚP VÚC. Pro řešené území obce Brázdim nejsou zde stanoveny žádné speciální požadavky ani v rovině funkčního využití ploch, ani v oblasti dopravy a technické infrastruktury (návrhová a výhledová zařízení jsou za hranicí řešeného území – výhledový okruh R1, výhledová silnice II. třídy propojující okruh s Kostelcem n. Labem, výhledová železniční rychlostní trať).

1.6. Vyhodnocení splnění souborného stanoviska 1. Splnění požadavků zadání (ÚHZ) – SS konstatuje, že požadavky ÚHZ byly splněny. 2. Soulad s platnou navazující ÚPD – návrh ÚP Brázdim byl koordinován s návrhem VÚC Pražský region, jeho požadavky se řešeného území nedotkly. 3. Požadavky nadřízeného orgánu: a) Všechny části ÚP byly označeny „Územní plán obce“. b) Je doplněno vyhodnocení splnění požadavku souborného stanoviska (tato kapitola). c) Ve výkresech byla doplněna hranice řešeného území. d) V průběhu zpracování došlo ke změně katastrální hranice k.ú. Brázdim – bylo rozšířeno území o cca 2,62 ha v neprospěch Polerad. Změna byla provedena 16. 9. 1999. e) Legendy byly doplněny o vysvětlení použitých grafických značek. f) Výkres Širší vztahy byl přepracován do měřítka 1 : 25 000. g) Výkresy s liniovými objekty byly upraveny a byla zvýšena jejich přehlednost. h) Trasy dálkovodů hořlavých kapalin neprocházejí řešeným územím. Byly doplněny pouze do výkresu širších vztahů. i) Problematika nákladní dopravy doplněna v kapitole Doprava. j) Ve výkrese v měřítku katastrální mapy byly zobrazeny objekty a jejich tvary, což není obsahem ÚP; výkres v měřítku katastrální mapy byl ve větší podrobnosti než výkres v měřítku 1 : 5000. Tyto rozpory byly řešeny zrušením původního výkresu 1 : 2880 a nahrazením výřezem z výkresu 1 : 5000 v měřítku katastrální mapy. k) Textová část regulativů byla přepracována dle požadavků nadřízeného orgánu a začleněna do technické zprávy. 4. Pokyny pro zpracování návrhu: a) Konstatuje se, kdo je zpracovatel. b) Katastrální hranice byla zakreslena v platném stavu (po změně). c) Pojem „sídelní útvar“ byl nahrazen „obec“. d) Byla vypuštěna plocha RD 101, která zasahovala do CHLÚ Brázdim. e) Doprava – beze změn. f) Zásobování pitnou vodou – dopracováno i do návrhových lokalit. g) Odkanalizování – beze změn; doplněn návrh výhledové retenční nádrže. h) Elektrická energie – upraveny bilance. i) Telekomunikace – beze změn j) Plynofikace – řešení je aktualizováno a projednáno s STP Praha. Na jednání bylo dohodnuto generelní řešení přívodu plynu do obce; vzhledem k nejistému časovému horizontu realizace bylo dohodnuto nedopracovávat uliční rozvody, které budou předmětem řešení projektu.

5

k) Ochrana přírody – do textu doplněna forma ochrany přírodní památky. Doplněna perspektiva ložiska cihlářských surovin Brázdim. Rekultivované plochy navrženy jako interakční prvky. l) Nemovité kulturní památky: Doplněn zákres středověké tvrze ve Velkém Brázdimu. Regulativy doplněny o požadavky na ochranu zachovalých architektonických celků. m) Ochrana ZPF a PUPFL – vypuštěna plocha RD 101. n) Tuhé komunální odpady – beze změn. o) Regulativy byly upraveny dle požadavků. Vyhláška bude zpracována samostatně. p) Veřejně prospěšné stavby a opatření ve veřejném zájmu – zařazeny dle seznamu v souborném stanovisku. q) Úprava dokumentace • textová část byla přepracována dle přílohy 2 vyhl. č. 131/98 Sb., regulativy zařazeny do textové části; • grafická část rozdělena do jednotlivých výkresů dle seznamu; dopravní výkres spojen s výkresem funkčního využití • doplněn registrační list a tabulka ploch zastavitelného území (v technické zprávě) r) Byly zapracovány všechny změny funkčního využití včetně pravomocných územních rozhodnutí. s) Návrh zpracován ve třech vyhotoveních. t) Vše ostatní zůstane jako v konceptu ÚP.

1.7. Podklady K vypracování průzkumů a rozborů byly použity tyto podklady: • mapové podklady v měřítku 1 : 10 000, 1 : 5 000 a 1 : 2 880 • písemné a grafické podklady od OkÚ Praha–východ, ref. životního prostředí (vodní hospodářství, ochrana přírody), ref. kultury (ochrana památek) • písemné a grafické podklady Obvodního báňského úřadu Kladno, Středočeské vojenské ubytovací správy (ústní informace) • písemné a grafické podklady od správců sítí (Středočeská energetická a.s. – Kralupy n. Vlt., Středočeská plynárenská a.s. – Kladno, Čepro a.s., Transgas a.s., Telecom a.s. – správa dálkových kabelů) • studie skupinového vodovodu pro obce Veleň, Sluhy, Brázdim, Polerady z 07/1994 • dokumentace projektu kanalizace Brázdim z r. 1994 • projekt rekonstrukce vedení 380/220V, zahuštění trafostanicí PTS 2, 08/1993 • generel ÚSES – Polerady, Brázdim, Podolánka, zpracovaný firmou Greenteam Forest, 1993 • dokument Pražský metropolitní region – podklady pro prognózní úkol 1992 • ústní a písemné podklady od OÚ Brázdim, vlastní šetření na místě

1.8. Rozsah dokumentace Textová část:

Technická zpráva (včetně regulativů územního rozvoje) Ochrana ZPF a PUPFL

Výkresová část: 1. Širší vztahy 2. Komplexní urbanistický návrh, doprava

1 : 25 000 1 : 5 000

6

3. Vodní hospodářství 4. Energetika a spoje 5. Ochrana ZPF a PUPFL 6. Veřejně prospěšné stavby

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

2. URBANISTICKÁ KONCEPCE 2.1. Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno katastrální hranicí obce Brázdim o rozloze 543 ha. Dne 16. 9. 1999 vešla v platnost změna katastrální hranice v severní části katastrálního území – zvětšeno o 2,62 ha na úkor Polerad – viz dokladová část na konci elaborátu. Z hlediska státní správy je začleněno do okresu Praha–východ, na jehož severním okraji leží. Leží cca 4 km západně od Brandýsa nad Labem a 5 km jižně od Kostelce nad Labem (okres Mělník). Sousedí s katastry obcí Sluhy, Veleň, Přezletice, Podolanka, Popovice a Polerady. Obec je silnicemi III. třídy spojena s obcemi Veleň a Sluhy na západě, Polerady na severu a Brandýs nad Labem na východě.

2.2. Předpoklady a podmínky vývoje obce Velký Brázdim Malé sídlo při silnici III/2445. Tvoří ho zemědělské usedlosti, které jsou vystavěny podél komunikace na severní straně a okolo centrálního návesního prostoru na jižní straně. Návesní prostor je částečně ozeleněn a nachází se zde zvonička a další objekty veřejného charakteru, jako je telefonní budka, poštovní schránka a kontejnery na tříděný odpad. Charakterem zástavby je Velký Brázdim jednotný. Prakticky se zde objevuje pouze typ venkovské zástavby. Funkční skladba je až na dvě rozdílné funkce (pohostinství a škola) jednotná; je zastoupena pouze funkce obytná. Návrh územního plánu nepředpokládá výrazný rozvoj tohoto sídla, proto je zde navržena pouze jedna rozvojová plocha za hranicí SZÚ spadající do zástavby typu RD (rodinné domy). Obcí prochází podél potoka lokální biokoridor, pro který jsou ponechány v současně zastavěném území plochy nezastavitelné zeleně. Starý Brázdim je původní jádro obce při silnici Veleň – Brandýs nad Labem a vyznačuje se nepravidelným půdorysem návesního prostoru s veřejnou zelení a okolo něj postavenými usedlostmi. V jádru Starého Brázdima jsou chráněné stromy, kaplička a památník padlým z 1. sv. války. Nový Brázdim navazuje na Starý Brázdim půdorysně i prostorově; zástavba Nového Brázdima je velmi kultivovaná, pochází z r. 1777. Hlavní prostor zaujímá návesní ulice, která jde rovnoběžně s hlavní komunikací III/0101. Tato široká ulice má před kolmo k ní řazenými domy – usedlostmi prostory předzahrádek a vysázené stromořadí. Na této ulici jsou umístěny veřejné aktivity jako je budova Obecního úřadu, požární zbrojnice, telefonní budka, zastávka autobusu, kontejnery na sběr tříděného odpadu. Zhruba uprostřed této ulice ji kolmo kříží ulice jdoucí k Poleradům a na druhé straně ústící na hlavní tah Veleň – Brandýs nad Labem.

7

Velký Brázdim se Starým a Novým Brázdimem byly propojeny komunikací, která spojovala východ Starého Brázdima s Velkým Brázdimem. Tato komunikace dnes již neexistuje; je nahrazena pouze pěší cestou, která nyní spojuje obě sídla. Zástavba je převážně venkovského charakteru; novější zástavbu tvoří rodinné domy (na parcelách vzniklých rozdělením dlouhých pozemků za usedlostmi – Nový Brázdim). Hlavní funkcí je funkce obytná; výjimku tvoří areál cihelny na západním okraji Nového Brázdima, areál Agrodružstva (rostlinná výroba a opravárenství) na východě Starého Brázdima, několik provozoven drobné řemeslné výroby – jsou převážně situovány mezi obytnou zástavbou nebo na jejím okraji (např. kovářství Salač, Autodoprava Petružálek, Autolak Klein, truhlářství Nak, autodoprava Tumpach, klempířství Neckář, vitráže Vaněk, lisovna plastů). Návrh ÚP začleňuje tyto areály podle jejich velikosti a vztahu k obytné zástavbě do ploch SOZ (smíšená obytná zástavba) nebo MV (malovýroba a podnikání). V obci se nachází také jeden větší soukromý zemědělec (živočišná výroba – dojnice) a jeden chovatel ušlechtilých koní.

2.3. Návrh urbanistické koncepce Územní plán navrhuje nové plochy pro rozvoj obytné funkce v kategorii RD a NSD (viz Struktura funkčních prvků). Jedná se o plochy jednak v současně zastavěném území, jednak o plochy na současně zastavěné území přímo navazující – plochy RD1, RD2, RD3, RD4, NSD1 pro návrhové období a plocha RD100 po platnosti návrhového období. Plocha RD 1 se nachází v severní části Nového Brázdima a zastavuje pozemek trojúhelníkového tvaru v blízkosti hřiště. Pozemek je omezen současným elektrickým vedením VN (v ochranném pásmu VN není povolena výstavba, mohou do něj však zasahovat zahrady). V současné době jsou zde zahrady a nevyužité pozemky. Plocha RD2 se nachází v jihozápadní části obce a navrhuje k zastavění pás podél silnice č. 0101. Výjezdy z parcel by však ústily na opačnou stranu, k jihu, na navrženou slepou místní komunikaci, na jejímž konci je navržena otočka (propojena se silnicí pěší spojkou). Lokalita byla vyjmuta z CHLÚ cihlářské hlíny. V současné době je zde orná půda. Plocha RD3 se nachází v severozápadní části obce. Jedná se o dvě řady rodinných domků, doplněných místní komunikací. Tvar pozemku je omezen současným vedením VN (v ochranném pásmu VN není povolena výstavba, mohou do něj však zasahovat zahrady). Parcelace dle současných majetkových poměrů není závazná, dojde-li k rozparcelování a zástavbě celé lokality najednou. V současné době je zde orná půda. Plocha RD4 se nachází ve Velikém Brázdimu. Jedná se o jednu řadu rodinných domů, doplněnou přístupovou komunikací km7. Plocha je omezena na severu hranicí stávající zástavby a na jihu a východě prvky lokálního ÚSES (nezastavitelné). V současné době je zde orná půda. Tato plocha byla doplněna až po projednání návrhu ÚP. Na lokalitu RD3 navazuje výhledová plocha RD 100, zastavující druhou stranu komunikace vedoucí k cihelně. Zástavba je zde možná až po uspokojivém dořešení nákladní dopravy z cihelny. Plocha NSD1 v jižní části obce je navržena v prostoru staré cihelny (obklopena terénním zlomem). Přístup na tuto plochu je umožněn pouze v jediném místě, proto je zde navržena slepá komunikace s otočkou. Vstup na tuto parcelu je limitujícím faktorem. Vzhledem k atraktivitě místa je zde navržena nadstandardní zástavba rodinnými domy (větší parcely cca 1500 m2). V současné době je zde ostatní zeleň.

8

Další zastavitelné parcely jsou v rámci SZÚ (max. 25 Nový Brázdim, 5 Velký Brázdim), jedná se však většinou o zahrady náležející k jiným obytným stavbám. Předpokládá se, že dojde k zástavbě cca 30 % ze současného počtu. Návrhové plochy: označení RD1 RD2 RD3 RD4 NSD1 celkem

typ zástavby obytná zástavba individuální obytná zástavba individuální obytná zástavba individuální obytná zástavba individuální nadstandardní obytná zástavba individuální

SZÚ + – – – –

počet RD 8 10 21 4 5 48

počet obyvatel 24 30 63 12 15 144

SZÚ –

počet RD 10 10

počet obyvatel 30 30

Výhledové plochy: označení typ zástavby RD100 obytná zástavba individuální celkem

Průmyslová výroba je v obci zastoupena areálem cihelny, jeho prostorový rozvoj se nepředpokládá; plochy pro novou výstavbu tohoto typu nejsou navrženy. Pro rozvoj drobné výroby a podnikání jsou určeny plochy MV1 (v současně zastavěném území), MV2 a výhledová plocha MV100, vše na východním okraji obce v návaznosti na současnou plochu MV a zemědělský areál. Od nejbližšího obytného objektu dělí tyto plochy větší vzdálenost. Nové plochy pro zemědělskou výrobu nejsou stanoveny. Obnova živočišné výroby v areálu na východním konci obce se nepředpokládá. Pro stávající areály živočišné malovýroby byl s ohledem na vzdálenost k nejbližšímu obytnému objektu výpočtem stanoven maximální přípustný počet chovaných zvířat – viz kap. 5.6. a přílohy (výpočtové tabulky). Nové plochy veřejné zeleně by bylo vhodné doplnit na náves Velkého Brázdima (plocha je označena VZ1), včetně definování cestní sítě (zjednodušení, zpevnění) – km6.

2.4. Členění území obce na funkční plochy Územní plán rozděluje správní území obce na území zastavitelné, které zahrnuje plochy zastavěné nebo k zástavbě určené, a na území nezastavitelné, tj. území volné krajiny, kde s výjimkou liniových staveb (komunikace, inženýrské sítě a pod.) nebude zástavba připuštěna. V území se stanovuje tzv. hranice současně zastavěného území (plochy zastavěné a plochy nezastavěné uvnitř ploch zastavěných) a hranice zastavitelného území (plochy určené k zastavění). Pro každou plochu je stanoveno přípustné využití území a pravidla pro prostorové uspořádání území. V případě, že je přípustné využití limitováno, je uvedeno podmínečné funkční využití. Vymezenému funkčnímu využití ploch musí odpovídat účel umísťovaných a povolovaných staveb, příp. jejich stavebních a funkčních změn. Stavby a jiná opatření, která vymezené funkci neodpovídají, jsou nežádoucí a nepřípustné. Při zpracování návrhu ÚPO Brázdim – tj.

9

komplexního urbanistického návrhu byly použity následující funkční územní prvky (detailní popis viz kap. Regulativy územního rozvoje): Zastavitelné území zahrnuje všechny územní prvky, kde se s ohledem na funkční využití předpokládá výstavba objektů, úprava ploch a pod. a) Obytná zástavba individuální RD (rodinné domy, vesnické chalupy) – plochy jsou určeny pro nízkopodlažní bydlení trvalé i dočasné s užíváním vyhrazeného zázemí domů a vlastních zahrad a pro příp. zařízení základní občanské vybavenosti na podnikatelské bázi, vestavěné do obytných objektů (obchod, služby, kanceláře apod.), která nenaruší trvalé bydlení. b) Nadstandardní obytná zástavba individuální NSD – je návrhová plocha pro výstavbu rodinných domů vyšší kategorie s uvažovaným větším plošným rozsahem parcel. c) Obytná zástavba kolektivní BD (bytové domy) jsou určeny pro bydlení trvalé v bytových domech s užíváním vyhrazeného zázemí domů a přilehlé obytné zeleně. Je možná kombinace se zařízením základní občanské vybavenosti na podnikatelské bázi (obchod, služby, kanceláře apod.), která je vestavěna do obytných domů a nenaruší funkci trvalého bydlení. d) Smíšená obytná zástavba SOZ (statky) je vymezena převážně v centrální zóně. Je určena pro bydlení smíšené s funkcí služeb, obchodu, drobné výroby, podnikání, apod. Podmínkou je, že výroba ani dopravní provoz zákazníků nesmí narušovat obytné. Zemědělská výroba se připouští jen v rozsahu využívajícím současné kapacity objektů (nepřipouští se radikální dostavby a rozšiřování); pro případné zřízení živočišné výroby je třeba prokázat výpočtem, že pachová zóna nezasáhne sousední objekty obytné, rekreační a vybavenost. e) Služby a vybavenost SV tvoří vybrané objekty veřejně prospěšných zařízení (státní správa a samospráva, školství, obchod) jak v kategorii vybavenosti, tak na bázi komerční, ve kterých převažuje tato funkce a nepředpokládá se funkce obytná. Na plochách občanské vybavenosti (škola) lze umisťovat byty pohotovostního charakteru a další doplňující stavby, užitkové zahrady a vyhraženou zeleň. f) Sportovní plochy SP zahrnují objekty a plochy místního významu určené pro sport. Vedle základní funkce a tomu odpovídajících objektů lze v rámci areálu připustit s tím spojené služby (občerstvení a pod.) g) Malovýroba a podnikání MV – plochy jsou vymezeny pro nejširší spektrum podnikatelských aktivit – drobná až střední průmyslová výroba, sklady, stavebnictví, výrobní a opravárenské služby apod. Podmínkou zmíněných činností je, že jejich důsledky nesmí zasahovat do ploch trvalého bydlení a občanské vybavenosti veřejně prospěšného charakteru. h) Průmyslová výroba PV zahrnuje pozemky, areály a stavby střední průmyslové výroby, těžby nerostných surovin, velkoobchodních skladů a pod. – tj. zařízení, která svojí činností, provozem, dopravní obsluhou a pod. výrazně zatěžují životní prostředí. Podmínkou těchto činností je dodržení hranice pásma hygienické ochrany (50 m). V rámci areálu, který těsně sousedí se stávající obytnou zástavbou bez přechodového pásma, jsou vymezeny okrajové zóny, do kterých budou při případných přestavbách areálů umístěny nevýrobní a pomocné provozy. i) Zemědělská výroba ZV je reprezentována dvěma areály ve východní části obce. Připouští se výroba rostlinná, zemědělské služby, příp. drobné podnikatelské aktivity. V případě zřízení živočišné výroby je nezbytně nutné stanoviti hranici pásma hygienické ochrany (PHO). Toto pásmo, vymezené vzdáleností od nejbližšího obytného území (objektu) může zpětně omezit kapacitu výrobního zařízení. j) Technická infrastruktura TI – plochy zahrnují areály provozních objektů a zařízení, která se svojí plochou nebo provozem výrazně uplatňují v prostoru obce. k) Skládka SK – činnosti se řídí speciálními pravidly 10

l) Silniční doprava je v rámci komplexního urbanistického návrhu členěny na: • stávající a navržené trasy silnic II. a III. třídy – ks • stávající a navržené trasy místních komunikací – km • pěší komunikace – kp • účelové komunikace – ku • zařízení a plochy pro silniční dopravu (veř. doprava, doprava v klidu) – as, pa Nezastavitelné území je v rámci volné krajiny tvořeno plochami: a) Urbanistická zeleň • veřejná zeleň VZ • nezastavitelná zeleň – zahrady NZ • nezastavitelná zeleň – sady NS b) Krajinná zóna přírodní • lesy LE • ostatní zeleň (ostatní přírodní porosty, zemědělsky neobhospodařované louky) OZ • vodní toky a plochy VP c) Krajinná zóna smíšená • louky a pastviny (zemědělsky obhospodařované) LO • orná půda OR

2.5. Přehled vybraných ploch zastavitelného území Plochy zastavitelného území (větší než 0,5 ha): poř. č. plochy 1 2 3 4 5 6 celkem

označení druh zástavby RD1 RD2 RD3 RD4 NSD1 MV2

obytná zástavba individuální obytná zástavba individuální obytná zástavba individuální obytná zástavba individuální nadstandardní obytná zástavba individuální drobná výroba a podnikání

výměra (ha) 1,07 1,44 2,82 0,61 1,3 1,34 8,58

druh funkčního využití A A A A A D

A – v dané ploše převažuje bydlení B – v dané ploše převažují obchod a služby C – v dané ploše převažuje rekreace D – v dané ploše převažuje podnikání Charakteristika ploch – viz návrh urbanistické koncepce

3. LIMITY ÚZEMÍ Limity využití území jsou vyjádřeny ve výkrese č. 2 Komplexní urbanistický návrh 1 : 5000. Jedná se o faktory omezující využití území dané obecně platnými předpisy nebo vyhlášené příslušnými orgány pro jednotlivou lokalitu, která omezují nebo specifikují využití konkrétní plochy, a které musí být respektovány. 11

3.1. Ochranná pásma V území je nutné respektovat probíhající komunikace a inženýrské sítě a respektovat jejich ochranná pásma. Jedná se zejména o: ochranné pásmo komunikací III. třídy 20 m od osy ochranné pásmo vedení VVN 400 kV 20 (25) m od krajního vodiče ochranné pásmo vedení VVN 220 kV 15 (20) m od krajního vodiče ochranné pásmo vedení VVN 110 kV 12 (15) m od krajního vodiče ochranné pásmo vedení VN 22 kV 7 (10) m od krajního vodiče ochranné pásmo trafostanic 20 (30) m ochranné pásmo VVTL plynovodu DN 900 12 m ochranné pásmo VVTL plynovodu DN 500 8m bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu DN 500 150 m bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu DN 900 200 m ochranné pásmo VTL plynovodu DN 500 8m bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 500 40 m ochranné pásmo dálkového kabelu Telecom 1,5 m ochranné pásmo vodních zdrojů stanoveno vodohosp. org. ochranné pásmo živočišné výroby individuální Dále je třeba respektovat v území trasy radioreleových spojů včetně ochranných pásem a objekt vojenské správy na Kuchyňce (jeho přesná poloha není zakreslena ve výkresové dokumentaci).

3.2. Ochrana kulturních památek V obci se nenalézá žádný objekt zapsaný v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. Celé území je cenné z archeologického hlediska, a proto je nutné o stavebních záměrech a zásazích do půdy včas informovat Okresní muzeum Praha–východ, Masarykovo nám. 97, 250 50 Brandýs n. L. Ve Velkém Brázdimu byly zjištěny zbytky středověké tvrze – p.č. 83. V obci je nutné při rekonstrukcích zachovalých venkovských souborů a při doplňování proluk novou zástavbou postupovat citlivě s ohledem na dané prostředí. Hmoty objektů bývalých statků je třeba zachovat, respektovat tvarosloví hodnotných fasád (doporučuje se konzultace s Památkovým ústavem středních Čech v Praze). U rekonstrukcí stávajících objektů to znamená zachování měřítka objektu, užití sedlových střech o sklonu min. 35o, krytiny klasické pálené nebo novodobé tvrdé krytiny cihlové barvy a přírodních hlazených omítek, nejlépe přírodních barev.

3.3. Limity krajiny ochranné pásmo lesa 50 m Pro katastr obce byl v roce 1993 zpracován lokální systém ekologické stability (spolu s obcemi Podolánka a Polerady) – viz kap. Územní systém ekologické stability. V území se nachází významný krajinný prvek (VKP) na vrchu Kuchyňka, který je zároveň paleontologickým nalezištěm a lokálním biocentrem. Ochranné pásmo tohoto území je 50 m, neumísťují se do něj žádné stavby. 12

V k.ú. se nalézají tyto chráněné stromy: 5 stromů – vrba babylónská (Salix babylonica) – v návesním prostoru Starého Brázdima 1 strom – lípa malolistá (Tilia cordata) V katastrálním území Brázdim a Veleň je stanoveno chráněné ložiskové území (CHLÚ) o rozsahu cca 58 ha v řešeném území k ochraně výhradního ložiska cihlářské suroviny. Na jeho části je stanoven dobývací prostor (DP), ve kterém probíhá těžba. Viz kap. Ložiska nerostných surovin.

4. DOPRAVA A KOMUNIKACE 4.1. Stávající stav Obec leží mimo hlavní dopravní tahy. Velkým Brázdimem prochází silnice č. III/2445 spojující Sluhy a Velký Brázdim a napojující se na silnici č. III/0101, která prochází Novým a Starým Brázdimem a vede od Veleně přes Brázdim směrem západovýchodním na Brandýs nad Labem. Silnice č. III/2449 spojuje Brázdim s Polerady na sever od obce odkud po silnici III/2448 a silnici II/244 vede cesta do Kostelce nad Labem. Povrchy silnic hlavních dopravních tras jsou asfaltové v uspokojivém stavu. Autobusová doprava, která znamená pro toto území jedinou možnost veřejné přepravy, je dostatečná – jedná se o příměstskou dopravu obslouženou DP Praha (autobusy „300“, pásmo „1“). Jedná se o linky Praha Českomoravská – Kostelec n. Labem. Zastávky se nachází přibližně uprostřed obce Nový a Starý Brázdim na silnici III/0101 pro linku Praha – Brandýs n. L.; na křižovatce široké návesní ulice Nového Brázdima se silnicí III/2449 na Polerady a na křižovatce silnice III/2445 u Velkého Brázdima pro linku Praha – Kostelec n. L. Železniční trať Neratovice – Brandýs n. L. – Čelákovice má nejbližší zastávku u Polerad a nemá na dopravu obyvatel sousedního Brázdima vliv. Cestní síť v krajině je dostatečná a umožňuje průchodnost krajiny ve všech směrech; nedosahuje však zdaleka úroveň průchodnosti krajiny před zcelováním polí, kdy bylo mnoho polních komunikací rozoráno.

4.2. Návrh Z hlediska silniční dopravy je situace v řešeném území uspokojivá a změny ve vedení silniční sítě se nepředpokládají. V průchodu silnic zastavěným územím byla identifikována dvě místa s drobnými dopravními závadami (rozhled), vzhledem k okolní obytné zástavbě však nejsou tyto problémy prostorově řešitelné a navrhujeme proto spíše regulaci provozu dopravním značením. Závažnějším dopravním problémem je nákladní doprava obsluhující místní cihelnu; v současném stavu je nákladní doprava vedena po místních obslužných komunikacích po obci, čímž je narušováno obytné prostředí v obci. Situace je řešitelná změnou organizace dopravy uvnitř areálu cihelny s výjezdem směrem jižním na státní silnici, se kterou areál bezprostředně sousedí. Je možno využití stávajících účelových nezpevněných komunikací vedoucích jižním směrem k silnici, nebo vybudování nové ve východnější poloze v rámci vlastního areálu. Tuto situaci je možno řešit dopravním značením (v kompetenci dopravní policie).

13

Návrh územního plánu navrhuje několik nových místních obslužných komunikací, které jsou určeny pro obsluhu navržených lokalit pro rodinné domy, spolu s nimi navrhuje některé účelové (polní) cesty přebudovat na obslužné (rozšíření, zpevnění povrchu). Předpokládá se min. šíře navržených nebo rozšířených komunikací 7 m. navržená komunikace km 1 km 2 km 3 km 4 km 5 km 6 km 7

k ploše obytné NSD1 RD2, RD 101 RD 3 RD 3 RD 1 náves V. Brázdim RD4

5. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 5.1. Vodní hospodářství 5.1.1. Vodní toky a hydrologické poměry Obec leží v povodí Labe, číslo povodí 1-05-04-029. V obci Starý Brázdim začíná Poleradský potok a protéká severním směrem Velkou Brázdimí. Obec není ohrožována velkými vodami. Nadmořská výška 200 – 240 m. n. m., srážky cca 550 mm, průměrná roční teplota 8 – 9 oC. Geologicky je území tvořeno pásmem svrchní křídy. Návrh: Navrhuje se revitalizace koryta Poleradského potoka a ponechání 6 m pásu pro údržbu po obou březích potoka.

5.1.2. Zásobování pitnou vodou a kanalizace – stav Zásobování pitnou vodou Obec nemá vybudován veřejný vodovod. Jednotlivé rodinné domy i vybavenost je zásobována ze studní. Kvalita vody neodpovídá normě ČSN – pitná voda. Kanalizace a čištění odpadních vod V obci není vybudována kanalizace ani ČOV. Jednotlivé objekty mají žumpy nebo septiky. Povrchové vody jsou sváděny do vodoteče příkopy nebo krátkými kanalizačními svody. V současné době je ve výstavbě ČOV s kapacitou 650 EO (f. FORTEX – AGS Šumperk).

5.1.3. Zásobování pitnou vodou a kanalizace – návrh Bilance potřeby pitné vody, množství odpadních vod a produkované znečištění Potřeba pitné vody Současný počet obyvatel Výhledový přírůstek EO (RD 1, 2, 3, 4 + NSD) celkem

537 EO 144 EO 681 EO

14

Potřeba pitné vody na EO Celková spotřeba pitné vody

160 l/os/den, z toho 20 l/os na vybavenost 107 m3 ×d-1 tj. 4,46 m3 ×h-1, 1,24 l ×s-1

Množství odpadních vod a produkované znečištění pro 681 EO: Množství odpadních vod: Produkované znečištění:

Qd = 107 m3 ×d-1, 1,24 l ×s-1 BSK5 40,1 kg ×d-1, 375 mg ×l-1

Zásobení pitnou vodou Je navrženo vybudování skupinového vodovodu připojeného na III. Káranský řad u obce Mirovice. Skupinový vodovod bude zásobovat obce Mirovice, Veleň, Brázdim, Sluhy a Polerady. Na vodovod je zpracována dokumentace k územnímu řízení. Předpokládaná realizace v etapách do r. 2002. V řešeném území bude vybudovaná vodovodní síť z potrubí PE 80 – 200 mm. Vybudováním vodovodu bude řešena i požární ochrana obce. Kanalizace a čištění odpadních vod Čistírna odpadních vod je ve výstavbě. Realizuje se aktivační monobloková ČOV a nitrifikací a denitrifikací dle dokumentace FORTEX – AGS Šumperk. Kapacita ČOV 650 EO Kapacitní údaje projektu: BSK5 36 kg ×d-1 CHSK NL 33 kg ×d-1 Q24

72 kg ×d-1 96 m3 ×d-1, 4,0 m3 ×h-1

Kapacita ČOV 650 EO odpovídá předpokladům rozvoje obce cca 669 EO. Kanalizace – na splaškovou kanalizaci je vypracována projektová dokumentace. Výstavba se předpokládá po etapách do r. 2001. Je navrženo potrubí z plastů (PVC) a kameniny 200 – 300 mm. Dešťová kanalizace – není navržena. Dešťové vody z komunikací a veřejných ploch budou sváděny povrchovými příkopy a krátkými kanalizačními svody do vodoteče. Dešťové vody z rodinných domků vsakováním na pozemcích, u nové i stávající zástavby. Dešťová zdrž – severně od stávající zástavby Starý Brázdim je navržena výhledová výstavba dešťové zdrže (plocha VP 100).

5.2. Zásobování elektrickou energií Nadřazené sítě Z nadřazených sítí prochází mezi Velkým Brázdimem a Brázdimem od východu k západu vedení 400 kV č.V 410 Čechy střed – Výškov (stožáry portálové). Severovýchodním okrajem řešeného území prochází v souběhu vedení 2× 110 kV V 182, 183 Toušeň – Mělník a V 917, 918 Čechy střed – EMĚ II. Při západním okraji území je vedena smyčka vedení 2× 110 kV V 917, 907 Čechy střed – EMĚ II do Třeboradic a z hlediska širších vztahů severozápadně od něj vedení 2× 110 kV V 909, 920 Třeboradice – Spolana – EMĚ II. Při jižním okraji území prochází vedení 220 kV V 201 Čechy střed – Výškov (stožáry portálové). 15

Stávající stav Rozvody 22 kV: Řešené území je zásobováno odbočným vedení z kmenové linky 22 kV č. 33-63 CHEMOLIT, napájené z TR 110/22 kV Třeboradice. Z odbočného vedení 22 kV jsou venkovními přípojkami napojeny následující transformační stanice 22/0,4 kV: inv. číslo 560584 560610 560677 560686 561236

název Velký Brázdim – Štít Brázdim – JZD (AGRO) Brázdim – Cihelna, obec Brázdim – U hřiště Brázdim – Kuchyňka Brázdim – Dílny

druh PTS BTS PTS PTS BTS PTS

majitel STE STE STE STE STE cizí

trafo (kVA) 400 400 630 400

Tyto transformační stanice zajišťují v obci transformaci VN/NN a zásobují elektrickou energií stávající sekundární rozvody. Distribuční TS jsou v majetku STE, pouze TS Brázdim – Dílny je cizí odběratelská. Sekundární rozvod v obci je proveden normalizovaným napětím NN 3× 380/220 V (0,4 kV). V r. 1994 proběhla demontáž venkovního vedení nízkého napětí, které bylo nahrazeno kabelovým vedením v zemi. Trasy kabelových rozvodů NN jsou vedeny podél komunikací v chodnících a zelených pásech (v hloubce cca 80 cm). Návrh Předpokládáme zvýšení podílu elektrického vytápění odhadem u 10 % stávajících rodinných domů. U nových objektů uvažujeme bilančně ze 30 % stupeň elektrizace C1 a ze 70 % stupeň elektrizace B1 (použití el. energie pro základní potřeby a vaření). Na základě této rozvahy byla stanovena bilance nárůstu elektrického zatížení. Odhad jednotkového soudobého zatížení vztaženo na distribuční trafostanici: stávající rodin. domek, zvýšení elektrizace na st.C1 10 kVA/RD nové RD, st. elektrizace v podílu 30 % C1, 70 % B1 10 kVA/RD nové RD ve výhledu, st.el. 100 % B1 8 kVA/RD nebytové plochy 0,015 kVA/ m2 Pro pokrytí nárůstu elektrického zatížení se na straně 22 kV předpokládá především osazení traf o vyšších výkonech u stávajících trafostanic, event. jejich rekonstrukci na výkon 630 kVA. Je navrhováno zásobování v severozápadní části obce ze stávajících TS Cihelna a TS U hřiště po jejich zesílení. Je navrhována rekonstrukce těchto distribučních TS. Původně navrhovaná TS 2 na severním okraji obce nebudena základě jednání s STE a.s. RZ Kralupy uvažována. Pro obytné plochy v jižní části obce je navrhována výstavba nové trafostanice TS1, na křižovatku poblíže nové zástavby (RD 2) Připojení bude kabelem ze stávajícího venkovního vedení pro TS Cihelna. Pro nebytové plochy (zejména drobné výroby) na východním okraji obce je po vyčerpání event. rezervy v TS AGRO navrhována výstavba nové TS 2 (původně TS 3).

16

V každém případě bude nutno provést posílení stávající sekundární sítě NN včetně vybudování nových vývodů z trafostanic. Rozvody NN v nových lokalitách jsou navrhovány v kabelovém provedení. BILANCE NÁRŮSTU ELEKTRICKÉHO ZATÍŽENÍ plocha NÁVRH: obytná zástavba stávající RD rozptýlené dostavby RD RD1 RD2 RD3 RD4 NSD1 nebytové plochy MV1 MV2 návrh celkem VÝHLED: obytná zástavba RD100 nebytová plocha MV100 výhled celkem

počet jednotek

zatížení kVA

10 9 8 10 21 4 5

100 90 80 100 210 40 50

zvýšení st. el. na stupeň C1 st. elektrizace B1, C1

4.458 m2 13.468 m2

70 200 670

8

64

13.213 m2

200 264

návrh + výhled celkem

934

Ochranná pásma Zákonem č. 222/1994 Sb. byla nově stanovena ochranná pásma elektrických zařízení. Pro zařízení vybudovaná před účinností tohoto zákona však platí ochranná pásma, která byla stanovena podle dřívějších předpisů (zák. 79/1957 Sb.). druh. el. zařízení venkovní vedení 400 kV venkovní vedení 220 kV venkovní vedení 110 kV venkovní vedení do 35 kV podzemní vedení elektrická stanice

ochranné pásmo dle z.222/94 20 m 15 m 12 m 7m 1m 20 m

poznámka dřívější 25 m 20 m 15 m 10 m 1m 30 m

od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního kabelu kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici stanice

17

Ochranná pásma musí být respektována v souladu se zákonem č. 222/94 Sb., nově navrhovaná energetická zařízení jsou zahrnuta do ÚPn, jejich projektová dokumentace a přesná specifikace musí být projednána se Středočeskou energetickou a.s. (napojení do 1 MW – rozvodný závod Kralupy a nad 1 MW – hlavní správa STE a.s. Praha).

5.3. Plyn Nadřazené sítě Z nadřazených plynovodních sítí prochází mezi Velkým Brázdimem a Brázdimem od východu k západu VVTL plynovod DN 500. Při východním okraji území je veden VVTL tranzitní plynovod 2× DN 900 s trasovým uzávěrem a optickým a metalickým sdělovacím kabelem (tyto plynovody jsou v majetku Transgas s.p.). Severovýchodním okrajem území prochází VTL plynovod DN 500 a z hlediska širších vztahů jižně od obce VTL plynovod DN 500. Je navrhováno vybudování třetí větve tranzitního plynovodu 1× DN 1000 v těsném souběhu s plynovodem 2× DN 900. Současný stav Obec není v současné době plynofikována. Generelní řešení plynofikace obce Brázdim bylo zpracovano Pražskou plynárenskou a.s. (03/2000) a nadřazené plynovodní sítě v řešeném území plynofikaci umožňují. Napojení na nadřazenou plynovodní síť je navrhováno z VTL RS Veleň, která se bude realizovat v příštím roce. Návrh Je navrhováno napojení řešeného území směrem od Veleně s následnou plošnou plynofikací. Napojení bude provedeno na plynovod D 225 v ulici K cihelně plynovodem D 160, který povede polní cestou severovýchodním směrem k silnici 0101 k VO Cihelna Brázdim. Za plynovodní přípojkou pro Cihelnu Brázdim bude hlavní zásobovací plynovod pokračovat v D 160 a D 110 silnicí 0101 až k prodejně smíšeného zboží, kde bude napojen plynovod D 90, který bude zásobovat Veliký Brázdim.Stávající i plánovaná zástavba bude dále plynofikována plynovody v D 90, D 63, D 50. STL Plynovody budou realizovány z PE a provozovány v tlakové hladině 0,3 MPa. Plynofikované objekty musí být opatřeny STL regulátory pro přetlak 0,3 MPa. Bilance potřeb zemního plynu Pro jmenovité příkony spotřebičů byly použity následující údaje spotřeb: Hodinová spotřeba: plynový sporák 1,1 m3 průtokový ohřívač vody 2,2 m3 lokální topidlo typu WAW 0,5 m3 teplovodní kotlík 2 až 6 m3 Roční spotřeba: příprava pokrmů 150 m3 příprava TUV 450 m3 individuální etážové topení 1400 m3 otop v RD jednogeneračním 3000 až 3500 m3 18

Max. hodinová spotřeba v kat. domácnosti: Roční spotřeba ZP v kat. domácnosti Max. hodinová spotřeba v kategorii maloodběr Roční spotřeba v kategorii maloodběr Max. hodinová spotřeba v kategorii střední odběr Roční spotřeba v kategorii střední odběr Max. hodinová spotřeba v kategorii velkodběr Roční spotřeba v kategotii velkoodběr celkem max. hodinová spotřeba celkem roční spotřeba

577 m3 881 500 m3 86 m3 154 000 m3 38 m3 74 000 m3 350 m3 2 320 000 m3 1 031 m3 3 429 500 m3

Pozn.: Údaje byly převzaty z Generelního řešení plynofikace obce Brázdim zpracovaného Pražskou plynárenskou a. s. v 03/00. Bezpečnostní a ochranná pásma plynovodů a plynových zařízení jsou stanovena Zákonem č. 222/1994 Sb. Ochranná pásma: a) u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm včetně 4m b) u plynovodů a přípojek od průměru 200 mm do 500 mm 8m c) u středotlakých plynovodů a přípojek jimiž se rozvádějí plyny v zastaveném území obce 1m Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Bezpečnostní pásma: Vysokotlaké plynovody do DN 100 15 m do DN 250 20 m nad DN 250 40 m Velmi vysokotlaké plynovody od DN 300 do DN 500 150 m nad DN 500 200 m Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného zařízení. V návrhu územního plánu zásobování plynem jsou vymezena pouze bezpečnostní pásma liniových staveb VVTL a VTL plynovodní sítě. Konzultace Středočeská plynárenská – oddělení gazifikace Transgas s.p.

5.4. Dálkovody hořlavých kapalin Z hlediska širších vztahů prochází východně od řešeného území produktovod (v majetku Čepro a.s.) a ropovod (v majetku Mero a.s.). Jihozápadně od řešeného území prochází pak ropovod (v majetku Mero a.s.). 19

Tyto dálkovody jsou zakresleny ve výkrese širších vztahů 1 : 25 000. V případě jakýchkoliv akcí, kolidujících s těmito zařízeními, eventuálně v jejich ochranném pásmu musí být respektována ČSN 650224 – Dálkovody hořlavých kapalin.

5.5. Vytápění Současný stav Dle ČSN 06 0210 patří řešené území do oblasti s nejnižší výpočtovou venkovní teplotou 12 oC, krajina bez intenzivních větrů. Prozatím v obci převažuje lokální způsob vytápění tuhými palivy (uhlí, dřevo). Elektrická energie je doplňkovým zdrojem vytápění. Přímotopy nejsou. Ve dvou případech je pro vytápění používán propan. V obci jsou pro Cihelnu Brázdim, Dílny, Agro a školu ve Velkém Brázdimu používány pro vytápění LTO, TTO (mazut) a dřevěný odpad. Propan-butan je využíván pouze doplňkově na vaření, přípravu TUV a zásobování teplem u rodinných domků. V současné době není do obce přiveden zemní plyn. Návrh Navrhujeme rozšiřování elektrického vytápění v míře, jakou dovolí technický stav a kapacita elektrických sítí. Alternativou je využívání zkapalněných plynů nebo biomasy (dřevního odpadu a štěpku). Doporučuje se postupné omezování tuhých paliv, zejména hnědého uhlí. Je navrhována plynofikace obce. Generelní řešení plynofikace řešeného území je v současné době zpracováno ze strany Pražské Plynárenské a.s. (03/2000) na základě jednání a dohod se zástupci OÚ Brázdim. Nadřazené plynovodní sítě v řešeném území plynofikaci umožňují. Je navrhováno napojení na VTL RS Veleň, která se bude realizovat v r. 2001. Celkově je u nové rodinné zástavby bilančně uvažováno ze 30 % zásobování el. energií (zejména pro výstavbou která bude realizována v období před provedením plynofikace) a po realizaci plynofikace s 80 % zásobování zemním plynem pro stávající zástavbu RD a s 90 % pro zástavbu plánovanou.

5.6. Telekomunikace Západní částí obce vedou dva dálkové kabely Telecomu. Dálkový kabel č. 33 vede od Veleně do Brázdimu směrem do obce Podolánka. Dálkový kabel č. 106 je veden od Přezletic do Brázdimu podél západního okraje obce a dále severním směrem na Polerady. Oblast spadá do uzlového telefonního obvodu Brandýs nad Labem. V území je vybudována místní telefonní síť napojená na digitální telefonní ústřednu v Brandýse nad Labem a následně jsou dobudovávány přístupové sítě. Po jejich dokončení bude možnost uspokojování všech telekomunikačních služeb poskytovaných SPT TELECOM a.s. i pro nově navrhovanou výstavbu. Z ATÚ Brandýs nad Labem je přiveden spojový kabel v zemi, rozvody v obci jsou venkovní na dřevěných sloupech na betonových patkách. Obec je v současné době průběžně doplňována o další telefonní linky dle žádosti občanů. Na okraj katastrálního území zasahuje vojenský radioreléový koridor, v němž není povolena výstavba. Z hlediska širších vztahů prochází jižně od řešeného území radioreléový paprsek ÚTB (Praha) – Chloumek (Ml. Boleslav) a nově je navrhována východně radioreléová trasa Úvaly – Chloumek (Mělník). Ochranná pásma těchto paprsků jsou vyhlašována individuálně a jsou závislá na výškových podmínkách území. Navrhovanou výstavbu je nutno projednat dle konkrétní projektové dokumentace s dotčenými správci přenosových sítí.

20

Konzultace SPT Telecom a.s. – TO Mladá Boleslav

6. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V obci je prováděn sběr komunálního odpadu do 120 ks popelnic a svoz zabezpečují Technické služby Brandýs n. L.; odváží ho v zimním období 1× týdně a v období letním 1× za 2 týdny na skládku. V obci jsou na všech třech veřejných prostranstvích ve Velkém, Starém i Novém Brázdimu umístěny kontejnery na sběr tříděného odpadu. Oddělený sběr nebezpečných složek komunálního odpadu organizuje obec 1× ročně. Ostatní odpad si odvážejí občané vlastními prostředky na místní skládku vzdálenou cca 1 km. Skládka v prostoru vytěženého hliniště v k.ú. Brázdim – Veleň o celkové ploše 7,96 ha je určena pro skladování Ostatního odpadu (odpad, který není škodlivinou a nevyžaduje zvláštní režim zacházení). Seznam druhů Ostatních odpadů určených pro ukládání v prostoru skládky: 31 409 – stavební suť a ostatní stavební odpad 31 411 – výkopová zemina Hladina podzemní vody byla v prostoru zastižena v sondách v hloubce 0,85 – 2,2 m pod dnem vytěženého hliniště. Proto bylo zpracovatelem doporučena technologie řízeného skladování s vyloučením materiálů s rizikem možnosti vyluhování nebezpečných látek do mělkého oběhu podzemních vod. Po zavezení prostoru vytěženého hliniště bude provedeno ozelenění zalesněním.

7. LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V katastrálním území Brázdim a Veleň je stanoveno chráněné ložiskové území (CHLÚ) o rozsahu cca 58 ha v řešeném území k ochraně výhradního ložiska cihlářské suroviny. Na jeho části je stanoven dobývací prostor (DP), ve kterém probíhá těžba. Chráněné ložiskové území bylo vyhlášeno Ministerstvem životního prostředí ČR dne 21. 5. 1996 a následně bylo rozhodnutím téhož ministerstva dne 16. 2. 1998 zmenšeno v severní a východní části v k.ú. Brázdim o cca 5,4 ha v místě, kde byly zásoby již vytěženy a tam, kde byly zásoby odepsány vzhledem k zástavbě rodinnými domy. V současné době je těžba pozastavena, cihelna zpracovává dováženou surovinu. Těžba bude pokračovat i za hranicí platnosti územního plánu. Po odtěžení cihlářských hlín se navrhuje rekultivaci provádět tak, aby se rekultivované plochy mohly stát interakčním prvkem napojeným na ÚSES (kategorie ostatní zeleň nebo kategorie louka). To znamená založit zde trvalé travní porosty, případně místy s výsadbou dřevin.

8. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Pro katastr obce byl v roce 1993 zpracován lokální systém ekologické stability (spolu s obcemi Podolánka a Polerady), prvky v generelu ÚSES nejsou očíslovány, ÚSES nemá tabulkovou část. V rámci řešeného území byla jednotlivým prvkům přidělena čísla řešitelem ÚP. Do kostry ekologické stability krajiny byly zahrnuty všechny již evidované významné krajinné prvky. Ekologicky nejhodnotnější je v k. ú. Brázdim bývalý lom Kuchyňka, který je 21

jediným funkčním lokálním biocentrem (LBC3). Místní (lokální) systém ekologické stability vymezuje v území lokální biokoridor LBK2, který prochází od jihu směrem od obce Podolanka podél polní cesty přes LBC3 Kuchyňka a dále jako LBK1 podél Poleradského potoka k severu a severovýchodu na Polerady, kde využívá luční a mokřadové porosty podél potoka a kde se nachází při hranici s Polerady LBC1. U Velkého Brázdima z tohoto LBK vychází směrem jihozápadním LBK3 podél malé vodoteče, na něm je vymezeno LBC2 a navazuje na LBC na Mratínském potoce. Směrem východním vychází další LBK4 s návazností na LBC mimo řešené území. Všechny LBK a LBC jsou až na Kuchyňku nefunkční.

9. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 9.1. Geomorfologie, geologie a pedologie Řešené území leží v 1.5 Českobrodském bioregionu, z převážné části v geomorfologickém celku Českobrodská tabule, do severovýchodního okraje zasahuje Mělnická kotlina. Oba celky patří do podsoustavy Polabské tabule a soustavy Česká křídová tabule. Reliéf má charakter ploché pahorkatiny, mírně se svažující k SV k Labi. Dominantou území je vrch Kuchyňka. Nadmořská výška se pohybuje od 192 do 242,7 m n.m. Bioregion tvoří plošiny na starších sedimentech s pokryvy spraší a vegetací hájů s malými ostrovy acidofilních doubrav. Převažuje slabě teplomilná biota 2. bukovo-dubového vegetačního stupně. Biodiverzita je podprůměrná. Bioregion je dnes z naprosté většiny intenzivně zemědělsky využíván. Geologické podloží tvoří převážně paleozoikum, zastoupené souvrstvími ordovika: břidlice, slepence a vápenité pískovce. Půdy převažují černozemní (01, 03, 05, 06, 08) a hnědozemní (23, 25, 26, 30), tedy velmi kvalitní. V katastrálním území Brázdim a částečně i Veleň je stanoveno chráněné ložiskové území k ochraně výhradního ložiska cihlářské suroviny. Na jeho části je stanoven dobývací prostor, ve kterém probíhá těžba.

9.2. Hydrologické poměry Území náleží k povodí Labe a je odvodňováno Poleradským potokem. Až na dva evidované prameny je území z hlediska vodohospodářského nevýznamné.

9.3. Klimatické poměry Dle Quitta leží území v teplé oblasti T 2. Průměrná teplota v lednu je -1 až -2°C, v červenci 18 až 19°C, průměrná roční teplota je 8,6°C. Úhrn srážek během vegetačního období je 350 – 400 mm, v zimním období 150 – 200 mm, roční 500 – 550 mm. Průměrná teplota vzduchu [°C] ve stanici Brandýs nad Labem [t=1/4 (t7+t14+2t21)] Období °C

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok IV – IX -1,4 -0,4 3,7 8,4 13,8 16,7 18,6 17,6 13,9 8,6 3,6 0 8,6 14,8

22

Průměrný úhrn srážek [mm] ve stanici Brandýs nad Labem Období mm

I II III IV V VI VII VIII 28 26 28 42 54 70 73 68

IX X XI XII Rok 46 41 34 32 542

IV – IX 353

X – III 189

9.4. Ovzduší Území obce jako okrajová součást pražské aglomerace vykazuje silně narušené životní prostředí. Území je z hlediska polétavého prachu hodnoceno jako silně narušené (pětiletý průměr roční koncentrace je nad 50 µg/m3. Koncentrace oxidů síry dosahují hodnot kolem 50 µg/m3 (prostředí narušené), množství oxidů dusíku dosahuje průměrných hodnot. Obec jako součást okresu Praha–východ spadá do území vyhlášeného MŽP ČR (vyhl. č. 41/9 Sb.) za území vyžadující zvláštní ochranu ovzduší. Mezi největší znečišťovatele ovzduší v okolí patří : teplárna Třeboradice, cukrovar Čakovice, Brandýské strojírny a slévárny, Teplotechna Měšice a vůbec největší znečišťovatel Spolana Neratovice (v r. 1992 naměřené hodnoty: SO2 11 795,7 t/r, prach 2 294,7 t/r, NOx 214,8 t/r, CO 408,8 t/r). Spolana je mimoto také zdrojem škodlivých organických látek. Do středních zdrojů znečištění patří místní cihelna a Agrodružstvo. Naměřené hodnoty znečištění Cihelnou Brázdim s.r.o. jsou: Druh znečišť. látky TUHÉ LÁTKY SiO2 NOx CO

Úlet (t/rok) 6,401 11,944 2,316 0,463

Naměřené hodnoty znečištění Agrodružstvem jsou následující: Druh znečišť. látky TUHÉ LÁTKY SO2 NOx COx Uhl.

Úlet (t/rok) 0,594 0,048 0,142 0,048 0,048

Kromě velkých a středních zdrojů se na celkovém znečištění ovzduší podílí také lokální topeniště (kotelny na tuhá paliva) a v menší míře automobilová doprava. V území převládá vzdušné proudění západního směru; druhým převládajícím směrem je zpravidla severozápadní a jihozápadní směr.

9.5. Přírodní poměry Území náleží do 1.5 Českobrodského bioregionu, do sosiekoregionu I.3. Polabská tabule a do biochory I.3.2. teplých rovin akumulačního rázu nižších teras a biochory I.3.3. teplých rovin akumulačního rázu vyšších teras. Převážná část území náleží do stupně ekologické stability 1 (85 % území – 463 ha).

23

Koeficient ekologické stability území je 0,047, což je velmi nízká hodnota i pro intenzívně hospodářsky využívanou krajinu. Naprosto zde převažuje orná půda. Využití pozemků z celkové výměry 543,3711 ha: Zemědělská půda: orná půda 463,0068 zahrady 17,2596 ovocné sady 0,7050 louky 2,9930 pastviny 0,9969 celkem 484,9613

Nezemědělská půda: lesní půda vodní plochy zastavěná plocha ostatní plochy

1,2965 0,9911 12,6207 43,5015

celkem

58,4098

Území patří k velmi starým sídelním oblastem, trvale bylo osídleno již od neolitu. Většina lesů byla v minulosti smýcena. Dnes je území intenzívně zemědělsky využívanou krajinou s nedostatkem lučních, lesních a vodních ploch. Naprosto zde převažuje orná půda (v osevních postupech převládá pěstování pšenice, řepy, kukuřice, vojtěšky). Původním společenstvem v řešeném území byly dubohabrové háje, v dnešní době se však již skoro v území nevyskytují. Rozsah přirozených společenstev je minimální, nejčastěji zastoupené jsou topoly, ojediněle jeřáby, duby, habry, lípy, olše, javory, smrky a borovice. Větší podíl zeleně se vyskytuje pouze v zastavěném území obce (zahrady, sady), případně podél silnic – jedná se hlavně o ovocné stromy; dále se v obci vyskytuje několik ploch veřejné zeleně s poměrně kvalitními stromy. Fauna bioregionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá). Převládá otevřená kulturní step (havran polní). Větší ekologicky významné plochy se nalézají pouze v území přírodní památky Kuchyňka a podél Poleradského potoka – louky a mokřady. Rozsah lesa je minimální – dvě málo významné lokality. Přítomný nízký podíl liniových společenstev (mezí) je v dezolátním stavu a jeho rostlinné složení je nevyhovující. V rámce realizace prvků ÚSES by mělo dojít ke zvýšení ekologické stability v území.

9.6. Pásma hygienické ochrany živočišné výroby V daném území se nalézají dva soukromé zemědělské objekty specializované na živočišnou výrobu menšího rozsahu. Tyto objekty znečišťují nejbližší okolí pachovými zplodinami. Dle „Metodického návodu pro posuzování chovů zvířat z hlediska péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek“ č.j.: HEM-300-12.6.92 vydaného hlavním hygienikem České republiky podle § 71 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění později vydaných právních předpisů byly spočítány poloměry pachových zón. Poloměr pásma hygienické ochrany – PHO (jinak také pachové zóny) je poloměr kružnice návrhu PHO opsané emisnímu středu. Zjistí se ze vztahu: rPHO = 124,98 × (suma EK)0,57. Emisní střed chovu je bod, který představuje vážený průměr emisí objektů chovu zvířat dle výpočetního listu, nebo získaný jiným způsobem (vážené průměry souřadnic). EK je korigované emisní číslo.

24

V současné době, kdy dochází k restrukturalizaci zemědělské výroby v důsledku transformace vlastnických vztahů, je obtížné zjistit reálné podnikatelské záměry, které by bylo možné promítnout do návrhu územního plánu. Jen těžko lze provést přesný výpočet, který je podkladem pro posouzení negativních vlivů zařízení živočišné výroby. Chybí řada údajů, které většinou nejsou vlastníci ochotni poskytnout: technologie ustájení, kategorie hospodářských zvířat a jejich skutečná hmotnost. Korekce dle četnosti větrů nebyla využita, neboť objekty se nacházejí v sídle. Korekce na zeleň vycházejí z aktuálního terénního průzkumu, korekce na převýšení byly odvozeny z mapy. V tomto materiálu uváděné hodnoty je možno chápat jako maximální, v případě koní až maximalistické. Prostřednictvím poloměrů pásem hygienické ochrany je navržena hranice, za kterou by neměly pachové zóny přesahovat. Pokud bude tento návrh přijat, budou všechny stávající i navrhované obytné objekty mimo pásma hygienické ochrany. Pásma hygienické ochrany – výpočet: Středisko: Brázdim Provoz: Koně Počet: 120 Průměrná živá hmotnost: 500 Korekce na technologii: 0 na převýšení: 0 na zeleň: 0 na vítr: 0 na ostatní: 0 korekce celkem: 0 Vzdálenost objektů: 72 Vypočítané hodnoty: Počet standard. zv.: 120 Emisní číslo: 0,36 Vzdálenost x EČK: 25,92 S emisních čísel korigovaných: 0,36 S vzdálenost x EČK: 25,92 S středový úhel x EČK: 0 Vzdálenost emisního středu: 72 Poloměr kružnice RPHO: 69,8 Vzdálenost středu - RPHO: 2,2

Dne: 20.5.19978 Kategorie: K Emisní konstanta: 0,003 Dělitel CŽH: 500

Středový úhel: 0 Celková živá hm.: 60 000 Emisní číslo po korekci: 0,36 Středový úhel x EČK: 0

25

Středisko: Brázdim Provoz: Dojnice Počet: 30 Průměrná živá hmotnost: 500 Korekce na technologii: 0 na převýšení: 0 na zeleň: 0 na vítr: 0 na ostatní: 0 korekce celkem: 0 Vzdálenost objektů: 43,2 Vypočítané hodnoty: Počet standard. zv.: 30 Emisní číslo: 0,15 Vzdálenost x EČK: 6,48 S emisních čísel korigovaných: 0,15 S vzdálenost x EČK: 6,48 S středový úhel x EČK: 0 Vzdálenost emisního středu: 43,2 Poloměr kružnice RPHO: 42,4 Vzdálenost středu - RPHO: 0,8

Dne: 20.5.1998 Kategorie: D Emisní konstanta: 0,005 Dělitel CŽH: 500

Středový úhel: 0 Celková živá hm.: 15 000 Emisní číslo po korekci: 0,15 Středový úhel x EČK: 0

Rekapitulace: Středisko Brázdim – koně Brázdim – dojnice

Max. počet kusů 120 30

rPHO 70 43

10. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Součástí ÚP je seznam veřejně prospěšných staveb, které jsou zahrnuty do návrhového období do roku 2015 a pro optimální rozvoj obce a jejích jednotlivých funkcí mají základní význam. Plochy pro navržené stavby (s výjimkou liniových staveb technické infrastruktury) by měla vlastnit obec nebo stát. Tyto pozemky a stavby lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k nim omezit rozhodnutím stavebního úřadu. Předmětem veřejného zájmu jsou následující stavby: č. 1 2 3 4 5 6

označení km1 km2 km3 km4 km5 km6

funkce místní komunikace obsl. místní komunikace obsl. místní komunikace obsl. místní komunikace obsl. místní komunikace obsl. místní komunikace obsl.

výměra (m2) 1 538 2 668 402 2 676 2 332 1 244

č. parcel 591/1 593/1 104/1, 104/3 151/1 141/1, 381/1 706/1 26

7 8 9 10 11 12 13

km7 – – – – – TS1

místní komunikace obsl. rozvody kanalizace vodovodní řady STL plynovod VVTL plynovod DN 1000 kabelové vedení VN trafostanice

1 285 – – – – – –

320 dle projektu dle projektu dle projektu dle projektu dle projektu 593/1

Opatření ve veřejném zájmu: • plochy pro ÚSES • zvláště chráněné území „Kuchyňka“

11. CIVILNÍ OBRANA, POŽÁRNÍ OCHRANA 11.1. Civilní obrana Kolektivní ochrana v lokalitě Brázdim je zabezpečena výhradně formou ukrytí v protiradiačních úkrytech budovaných po vyhlášení mimořádných opatření svépomocí obyvatel (PRÚ-BS). Stále tlakově odolné úkryty ani stálé protiradiační úkryty v této oblasti nejsou vybudovány. PRÚ-BS poskytují ochranu výhradně proti radioaktivnímu záření, proti účinkům průmyslových škodlivin (chlor, čpavek, atp.) tyto úkryty nechrání. Ukrytí stávajícího obyvatelstva řeší plán ukrytí obyvatel, uložený na obecním úřadě. V nové obytné výstavbě je třeba požadovat, aby měly objekty sklepní prostory zapuštěny min 1,7 m pod úroveň terénu, které by se s minimálními úpravami daly použít k bezpečnému ukrytí osob. Ukrytí zaměstnanců nově navrhovaných ploch MV je třeba řešit v rámci těchto ploch. V obci je místní rozhlas.

11.2. Požární ochrana Při návrhu jednotlivých staveb je třeba respektovat předpisy uvedené ve vyhlášce č. 137/98 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, § 17 – 21. Při výstavbě a dostavbách vodovodu je třeba řešit hydranty pro odběr požární vody (v dokumentacích pro stavební povolení). V řešeném území se nenacházejí vodní nádrže pro odběr požární vody, které by splňovaly normy pro kvalitu požární vody. V současné době se odběr požární vody realizuje v Miškovicích. V případě, že některá ze stávajících vodních nádrží bude v budoucnu stanovena pro odběr požární vody, bude třeba k ní zajistit přístup – komunikace o šířce min 3 m a průjezdní výšce 4 m a se zpevněným podložím.

12. VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ NA ZPF A PUPFL Viz samostatná příloha

13. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Návrhový horizont územního plánu je rok 2015. Návrh lhůt aktualizace 5 let.

27

14. REGULATIVY ÚZEMNÍHO ROZVOJE 14.1. Zastavitelné území 14.1.1. Obytná zástavba individuální (RD stav, RD1 až RD4 návrh) Charakteristika území: Hlavní funkcí území je bydlení v rodinných domech. Pozemky slouží samozásobitelské pěstitelské činnosti a individuální rekreaci Přípustné využití území, činnosti a stavby: • bydlení v rodinných domech • objekty individuální rekreace • odstavování vozidel obyvatel a zákazníků podnikatelské činnosti na vlastním pozemku • samozásobitelská chovatelská činnost • samozásobitelská pěstitelská činnost • okrasné zahrady Podmínečně přípustné využití území, činnosti a stavby: • podnikatelská činnost (obchod, služby) bez vlastních účelových staveb, pouze pokud jejíž produkce hluku, prachu a zápachu nepřekračuje hygienické normy určené pro obytné zóny Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Nová výstavba: Pro plochy RD1, RD3 a RD4: Pouze na volných parcelách o min. výměře 800 m2, doporučená velikost parcel 1000 m2, zastavěná plocha včetně pomocných objektů max. 200 m2, max. 2 samostatné byty, max. 2 podlaží a podkroví, sedlová nebo stanová střecha o sklonu nejméně 25o. Pro plochu RD2: Pouze na volných parcelách o min. výměře 800 m2, doporučená velikost parcel 1000 m2, zastavěná plocha včetně pomocných objektů max. 400 m2, max. 2 samostatné byty, max. 2 podlaží a podkroví, zároveň však výška hřebene nepřesáhne 10 m, sedlová nebo stanová střecha o sklonu nejméně 15o. Pro veškeré plochy: Vzdálenost od okraje sousedního objektu min. 10 m. U proluk nutno respektovat současnou stavební čáru. Odstavování vozidel pouze na vlastním pozemku. Komunikace je třeba budovat a udržovat v kvalitě a parametrech určených pro obytné zóny. Všechny objekty musí mít zajištěn zdroj pitné vody a likvidaci odpadních vod v souladu s platnými předpisy, a musí být napojeny na elektrické rozvody. U ploch RD1, RD2 a RD3 je třeba před započetím výstavby zpracovat zastavovací studii zóny. Při realizaci nové výstavby je třeba dešťové vody likvidovat na jednotlivých pozemcích.

28

Rekonstrukce a přestavba: Stávající objekty je možno zvyšovat pouze do výše 2 nadzemní podlaží + podkroví (vyšší stávající objekty nezvyšovat). Sedlová nebo stanová střecha o sklonu nejméně 25o. Při opravách a přestavbách bez změny počtu podlaží možno ponechat objekty i s plochou střechou. Nutno respektovat současnou stavební čáru. Při rekonstrukcích zachovalých venkovských souborů: hmoty objektů bývalých statků je třeba zachovat, respektovat tvarosloví hodnotných fasád. U rekonstrukcí stávajících objektů to znamená zachování měřítka objektu, užití sedlových střech o sklonu min. 35o, krytiny klasické pálené nebo novodobé tvrdé krytiny cihlové barvy a přírodních hlazených omítek.

14.1.2. Nadstandardní obytná zástavba individuální (NSD1 návrh) Charakteristika území: Hlavní funkcí území je bydlení v rodinných domech vyššího standardu.. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • bydlení v rodinných domech • odstavování vozidel obyvatel na vlastním pozemku • samozásobitelská pěstitelská činnost, nemá vlastní účelové stavby • okrasné zahrady Podmínečně přípustné využití území, činnosti a stavby: • podnikatelská činnost (obchod, služby) bez vlastních účelových staveb, pouze pokud její produkce hluku, prachu a zápachu nepřekračuje hygienické normy určené pro obytné zóny Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Pouze na volných parcelách o min. výměře 1200 m2, doporučená velikost parcel 1500 m2, zastavěná plocha rodinných domů nepřesahuje 300 m2 , mají nejvýše dva samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví, se střechami o sklonu nejméně 25o. Vzdálenost od okraje sousedního objektu min. 20 m. Odstavování vozidel pouze na vlastním pozemku. Komunikace je třeba budovat a udržovat v kvalitě a parametrech určených pro obytné zóny. Všechny objekty musí mít zajištěn zdroj pitné vody a likvidaci odpadních vod v souladu s platnými předpisy, a musí být napojeny na elektrické rozvody. U plochy NSD1 je třeba před započetím výstavby zpracovat zastavovací studii zóny. Při realizaci nové výstavby je třeba dešťové vody likvidovat na jednotlivých pozemcích.

14.1.3. Obytná zástavba kolektivní (BD) Charakteristika území: Hlavní funkcí je bydlení v bytových domech, s pozemky vyhrazenými pro potřeby obyvatel.

29

Přípustné využití území, činnosti a stavby: • bydlení v bytových domech s vyhrazenými pozemky pro potřeby uživatelů bytů • odstavování vozidel obyvatel, příp. zákazníků podnikatelské činnosti na vlastním pozemku • samozásobitelská pěstitelská činnost Podmínečně přípustné využití území, činnosti a stavby: • podnikatelská činnost (obchod, služby) bez vlastních účelových staveb, pouze pokud její produkce hluku, prachu a zápachu nepřekračuje hygienické normy určené pro obytné zóny Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Maximální výška zástavby v současném stavu (platí i pro přístavby a novou výstavbu na stávajícím pozemku), střechy o sklonu min 25o. Zastavěná plocha domu max. 200 m2. Vyhrazené pozemky bytových domů mohou být oplocené. Podnikatelské provozovny mohou být umisťovány pouze uvnitř bytových domů. Odstavování vozidel zákazníků pouze na vyhrazených plochách na vlastním pozemku. Komunikace je třeba budovat a udržovat v kvalitě a parametrech určených pro obytné zóny. Všechny objekty musí mít zajištěn zdroj pitné vody a likvidaci odpadních vod v souladu s platnými předpisy, a musí být napojeny na elektrické rozvody.

14.1.4. Smíšená obytná zástavba (SOZ) Charakteristika území: Hlavní funkcí území je bydlení, v rodinných domech s plochami pozemků, které umožňují podnikatelské aktivity a pěstitelskou činnost nad rámec samozásobitelských potřeb. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • bydlení v rodinných domech • zemědělská neživočišná výroba nad rámec samozásobitelství ve vlastních účelových stavbách • odstavování vozidel obyvatel a zákazníků podnikatelské činnosti na vlastním pozemku Podmínečně přípustné využití území, činnosti a stavby: • podnikatelská činnost (drobná výroba, řemesla, služby, obchod) ve vlastních účelových stavbách, pouze pokud její produkce hluku, prachu a zápachu nepřekračuje hygienické normy určené pro obytné zóny • živočišná výroba, pouze pokud bude stanoven max. počet chovaných kusů a PHO Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Nová výstavba: Pouze na volných parcelách o min. výměře 1000 m2, doporučená velikost parcel 1500 m2, zastavěná plocha nepřesahuje 400 m2, mají nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví, se střechami o sklonu nejméně 25o. Při rekonstrukcích zachovalých venkovských souborů: hmoty objektů bývalých statků je třeba zachovat, respektovat tvarosloví hodnotných fasád. U rekonstrukcí stávajících objektů to znamená zachování měřítka objektu, užití sedlových střech o sklonu min. 35o, krytiny klasické pálené nebo novodobé tvrdé krytiny cihlové barvy a přírodních hlazených omítek. Odstavování vozidel pouze na vlastním pozemku. 30

Komunikace je třeba budovat a udržovat v kvalitě a parametrech určených pro obytné zóny. Všechny objekty musí mít zajištěn zdroj pitné vody a likvidaci odpadních vod v souladu s platnými předpisy, a musí být napojeny na elektrické rozvody. Provozovny podnikatelské činnosti mohou být umísťovány v rodinném domě nebo i v samostatných jednoduchých stavbách, se střechami o sklonu nejméně 25o. Odstavování vozidel zákazníků pouze na vlastním pozemku. Živočišná výroba – je vždy třeba výpočtem stanovit maximální přípustný počet chovaných kusů dobytka tak, aby případná pachová zóna nezasahovala do sousedních obytných nebo rekreačních ploch a objektů.

14.1.5. Služby a vybavenost (SV) Charakteristika území: Hlavní funkcí území je co nejširší nabídka služeb (obchod, restaurace), včetně nezbytné občanské vybavenosti (školství, obecní samospráva). Občanská vybavenost je určena obsluze a potřebám obyvatel obce. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • administrativa • dočasné ubytování (hotely, penziony, ubytovny, apod.) • kultura, školství, zdravotnictví, sport • podnikatelská činnost s vlastními účelovými stavbami a prostory (obchod, služby) • trvalé bydlení správce nebo majitele účelových staveb • odstavování vozidel na vyhrazeném pozemku • veřejná zeleň Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Nová výstavba: Max. počet podlaží 2 a podkroví, sklon střechy min 25o.

14.1.6. Sportovní plochy (SP) Charakteristika území: Hlavní funkcí území je rekreace a sport. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • plochy a objekty pro sport • odstavování vozidel na vyhrazeném pozemku • podnikatelská činnost, související se sportovní činností a rekreací, s vlastními účelovými stavbami a prostory (prodej občerstvení apod.) Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Stavby – nová výstavba: jedno nadzemní podlaží + podkroví, střecha sklon min. 25o. V území je třeba udržovat zatravněné plochy s keřovou i stromovou zelení.

31

14.1.7. Malovýroba a podnikání (MV stav, MV1 a MV2 návrh) Charakteristika území: Hlavní funkcí území je drobná výroba, výrobní a opravářské služby, nevýrobní služby, navazující zpracovatelské provozovny řemeslného charakteru. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • podnikatelská činnost s vlastními účelovými stavbami (řemeslné dílny a opravny, sklady do 300 m2, služby a obchod, administrativa) • odstavování vozidel na vlastním pozemku • trvalé bydlení správce nebo majitele účelových staveb Podmínečně přípustné využití území, činnosti a stavby: • podnikatelská činnost, jejíž produkce hluku, prachu nebo zápachu nepřesahuje (měřeno v místě přechodu zóny MV na zóny obytné) hygienické limity určené pro obytné zóny Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Stavby – zastavěná plocha max. 30 %, dvě nadzemní podlaží + podkroví, výška objektů max. 10 m, střecha sklon min. 15o. V území je třeba udržovat zatravněné plochy s keřovou i stromovou zelení. Produkce hluku, prachu nebo zápachu nepřesahuje (měřeno v místě přechodu zóny MV na zóny obytné) hygienické limity určené pro obytné zóny. Při realizaci nové výstavby je třeba dešťové vody likvidovat na jednotlivých pozemcích.

14.1.8. Průmyslová výroba (PV) Charakteristika území: Hlavní funkcí území je těžba a průmyslové zpracování surovin (cihelna). Území je vhodné pro umístění provozoven průmyslové výroby, výrobních služeb a pro skladování. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • průmyslová výroba • sklady • těžba cihlářských hlín • podnikatelská činnost s vlastními účelovými stavbami a prostory • obchod, služby • administrativa • trvalé bydlení správce nebo majitele • odstavování vozidel na vyhrazeném pozemku mimo veřejné prostory • plochy zeleně Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Nová výstavba objektů: výška hřebene objektu nepřesáhne výšku hřebene nejvyšší budovy areálu.

32

V rámci areálu je třeba dodržet ochranné pásmo 50 m od okraje areálu mezi objekty výroby, příp. skladování surovin a mezi sousedními pozemky určenými k bydlení, sportu, rekreaci. V tomto pásu se smí umísťovat pouze pomocné objekty (sklady výrobků, administrativa, obchod apod.). V území je třeba zřizovat zatravněné nezpevněné plochy s keřovou i stromovou zelení. Plochy těžby: Po ukončení těžby bude plocha rekultivována, ozeleněna a zařazena do ploch typu OZ nebo LO.

14.1.9. Zemědělská výroba (ZV) Charakteristika území: Hlavní funkcí území je zemědělská výroba, mimo výrobu živočišnou, a poskytování souvisejících zemědělských služeb. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • zemědělská výroba (neživočišná) ve vlastních účelových stavbách • zemědělské služby • drobná nezemědělská výroba • zahradnická činnost s vlastními účelovými stavbami • trvalé bydlení správce nebo majitele • odstavování vozidel na vlastním pozemku • plochy zeleně Podmínečně přípustné využití území, činnosti a stavby: • živočišná výroba pouze v případě, že bude stanoveno PHO a limit počtu chovaných kusů Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Stavby – zastavěná plocha max. 30 %, dvě nadzemní podlaží + podkroví, výška objektů max. 10 m, střecha sklon min. 15o. V případě zájmu o obnovení živočišné výroby je třeba stanovit pásmo hygienické ochrany a limit počtu chovaných kusů.

14.1.10. Technická infrastruktura (TI) Charakteristika území: Hlavní funkcí území je technické vybavení obce. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • plochy a stavby technického vybavení obce • odstavování vozidel na vlastním pozemku • plochy zeleně Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Stavby – zastavěná plocha max. 30 %, jedno nadzemní podlaží + podkroví, výška objektů max. 5 m, střecha sklon min. 15o. V území je nutné zřídit zatravněné nezpevněné plochy s keřovou i stromovou zelení.

33

14.1.11. Skládka (SK) Charakteristika území: Hlavní funkcí území je řízené ukládání odpadu. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • řízené skládkování odpadu • odstavování vozidel na vlastním pozemku • podnikatelská činnost bez vlastních účelových staveb • administrativa Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Jsou stanovena dle předepsaného konkrétního režimu vymezeného území. Po ukončení skládkování bude plocha rekultivována, ozeleněna a zařazena do ploch typu OZ nebo LO.

14.1.12. Silnice II. a III. tř. (ks) Charakteristika území: Hlavní činnost v území je průjezdní silniční doprava, plní sběrnou funkci tím, že přivádějí dopravu na vnější silniční síť. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • průtahy silnic II. a III. třídy • odstavování vozidel na místech určených silničními pravidly • pěší provoz (chodníky) a cyklistický provoz • výsadba doprovodné zeleně Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Stanoveny platnými předpisy.

14.1.13. Místní komunikace obslužné (km stav, km1 až km7 návrh) Charakteristika území: Silniční obslužná komunikace – obecně přístupné a užívané ulice, cesty a prostranství, které slouží místní dopravě a jsou zařazeny do sítě místních komunikací. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • místní silniční doprava sloužící průjezdu a přímé obsluze staveb v sídle • odstavování vozidel na místech určených silničními pravidly • doprovodná zeleň • pěší a cyklistický provoz

34

Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Komunikace musí být obousměrné s alespoň jednostranným minimálním chodníkem, v kategorii MO 7/40. Odvodnění komunikace svedeno do dešť. kanalizace dle místních podmínek.

14.1.14. Pěší komunikace (kp) Charakteristika území: Veřejné komunikace s upraveným režimem dle konkrétního účelu, určené pro pěší provoz. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • pěší veřejný provoz a cyklistický provoz Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Podmínkou je zpevnění, vyspádování a odvodnění, doporučuje se jednostranný pás doprovodné zeleně – šíře 1 m.

14.1.15. Účelové komunikace (ku) Charakteristika území: Veřejné komunikace s upraveným režimem dle konkrétního účelu, zpravidla určené pro zemědělskou nebo lesní výrobu. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • komunikace se zpevněným nebo nezpevněným povrchem • přístup speciální účelové dopravy • pěší veřejný provoz • cyklistický veřejný provoz Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Musí vyhovovat nárokům účelových vozidel, pro které je určena – minimální šíře 2,5 m. Podmínkou je zpevněné podloží, vyhovující zatížení účelovou dopravou, vyspádování a odvodnění, doporučuje se jednostranný pás doprovodné zeleně – šíře 1 m pozemku.

14.1.16. Zařízení a plochy pro silniční dopravu (PA, AS) Charakteristika území: Hlavní funkcí území je dopravní vybavení s konkrétní funkcí: index PA – parking index AS – autobusová stanice

35

Přípustné využití území, činnosti a stavby: • odstavování vozidel (PA) • veřejná doprava (AS) • plochy zeleně Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Stanovena platnými předpisy. Pokud to dovolují prostorové parametry a technické podmínky, součástí ploch je výsadba zeleně.

14.2. Nezastavitelné území 14.2.1. Veřejná zeleň (VZ) Charakteristika území: Hlavní funkcí území je rekreace v prostoru utvářeném zelení s nezbytnou údržbou. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • parky a veřejně přístupné zahrady • drobná architektura • zpevněné i nezpevněné pěší komunikace • účelové stavby údržby • sítě technické infrastruktury – vedení vody, kanalizace, vedení NN, místní sdělovací vedení Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Návrh, založení a údržba zeleně musí být prováděna odborně a trvale. Maximální podíl zpevněných ploch 15 %.

14.2.2. Nezastavitelná zeleň – zahrady a sady (NZ a NS) Charakteristika území: Jedná se o celky sadů a zahrad mimo současně zastavěné území a dále ty sady a zahrady v současně zastavěném území, které jsou nezastavitelné buď z důvodu vlivu limitu území (prvky ÚSES, pachová zóna), nebo se jedná o plochy, jejichž zástavba není vhodná (předzahrádky na návsi Nového Brázdimu). Území tak není určeno k zástavbě, i když je součástí současně zastavěného území. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • zahrady a sady • prvky ÚSES • zemědělská produkce • meliorace půdy

36

14.2.3. Louky a pastviny (LO) Charakteristika území: Polyfunkční nezastavitelné území určené zemědělské produkci, každodenní rekreaci, obnově narušeného krajinného prostředí – obhospodařované louky. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • louky, pastviny, travní porosty • zemědělská produkce • účelové stavby (seníky) • remízky, křoviny • ekologická zeleň (zeleň ÚSES) • meliorace půdy • účelové komunikace • sítě technické infrastruktury – vedení vody, kanalizace, vedení VN, NN, sdělovací vedení, vedení plynu VVTL, VTL a STL Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): • přirozené původní luční porosty musí být zachovány • hospodaření na plochách biocenter a biokoridorů podléhá režimu ÚSES

14.2.4. Orná půda (OR) Charakteristika území: Polyfunkční nezastavitelné území určené zemědělské produkci – pole (orná půda). Přípustné využití území, činnosti a stavby: • zemědělská produkce, orná půda • účelové komunikace • meliorace půdy • sítě technické infrastruktury – vedení vody, kanalizace, vedení VN, NN, sdělovací vedení, vedení plynu VVTL, VTL a STL Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): • hospodaření na plochách biocenter a biokoridorů podléhá režimu ÚSES

14.2.5. Lesy (LZ) Charakteristika území: Ekologická stabilizace území – lesy.

37

Přípustné využití území, činnosti a stavby: • lesní produkce • účelové stavby (seníky a krmelce) • účelové komunikace Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Stanovena platnými předpisy.

14.2.6. Vodní plochy a toky (VP) Charakteristika území: Ekologická stabilizace území – vodní plochy a toky, příbřežní porosty, mokřady. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • vodní plochy a toky • zemědělská produkce – chov ryb • vodohospodářské stavby • sítě technické infrastruktury – vedení vody, vedení VN, NN, sdělovací vedení, vedení plynu VVTL, VTL a STL Pravidla pro uspořádání území (funkční, objemové, plošné apod.): Stanovena platnými předpisy. Sítě technické infrastruktury přes toky budou procházet nejkratším směrem.

14.2.7. Ostatní zeleň (OZ) Charakteristika území: Ekologická stabilizace území – přirozené louky, příbřežní porosty, náletová zeleň, mokřady. Přípustné využití území, činnosti a stavby: • louky, příbřežní porosty, náletová zeleň, mokřady • údržba a ochrana chráněných prvků přírody • výsadba lesních porostů • účelové a pěší cesty • technická infrastruktura – vedení vody, kanalizace, vedení VN, NN, sdělovací vedení, vedení plynu VVTL, VTL a STL

14.3. Doprava Řešení dopravy zahrnuje: 1) Vymezení hlavních komunikací III. třídy, které dopravně spojují místní části obce se silnicemi vyššího řádu (I. a II. třídy) a stanovení jejich kategorie mimo zastavěné části obce jako S7,5/60, v místě průjezdu obcí MS 8/50. Při rekonstrukcích budou úseky silnic III. třídy postupně na tyto kategorie upravovány.

38

2) Vymezení místních obslužných komunikací, navržení nových pro obsluhu navrhované zástavby a stanovení kategorie pro nově navrhované místní obslužné komunikace jako MO 7/40. 3) Vymezení sítě účelových komunikací a pěších komunikací. 4) Vyloučení průjezdu nákladní dopravy místními komunikacemi přes obytné zóny. 5) Stanovení pravidel pro zřizování odstavných stání uvnitř stávající i navrhované zástavby. U nové je třeba tuto problematiku řešit již v rámci stavebního řízení a u obytné výstavby požadovat zajištění odstavování vozidel na vlastním pozemku stavebníka

14.4. Technická infrastruktura Řešení technické infrastruktury zahrnuje: 1) Dobudování čistírny odpadních vod a rozvodů kanalizace, a to i v nových plochách. 2) Dešťové vody nebudou napojovány do stokového systému, ale budou likvidovány přímo v území s maximálním využitím vsakování. 3) Vybudování vodovodního přívodního řadu a uličních rozvodů včetně rozvodů v navržených plochách. 4) Do doby vybudování rozvodů vodovodu je třeba při výstavbě nových objektů bydlení, služeb nebo podnikání požadovat, aby si stavebník zajistil zásobování vodou individuálně (domovní studny). 5) Rezervování ploch pro nové trafostanice a úpravy sítě VN. 6) Řešení problematiky plynofikace na základě aktualizovaného generelu plynofikace obce, a to vedením STL. 7) Vytápění obce bude řešeno převážně zemním plynem. Navrhuje se přebudování kotelen na pevná paliva po dožití na zemní plyn. Alternativní zdroje vytápění se připouštějí (el. energie, propan, bioplyn apod.).

14.5. Limity využití území Limity využití území jsou vyjádřeny ve výkrese č. 2 Komplexní urbanistický návrh 1: 5000, jejich jmenovitý výčet je uveden v technické zprávě. Jedná se o faktory omezující využití území dané obecně platnými předpisy nebo vyhlášené příslušnými orgány pro jednotlivou lokalitu, která omezují nebo specifikují využití konkrétní plochy, a které musí být respektovány. Jsou členěny na: 1) Ochranná pásma komunikací (silnice II. a III. třídy) 2) Ochranná pásma technické infrastruktury (vedení VVN, VN, trafostanic, vodních zdrojů, vodovodního přivaděče, ČOV, VVTL, VTL, STL plynovodu, sdělovacího kabelu) 3) Zájmy obrany státu (trasa radireleového koridoru, o.p. vojenského objektu) 4) Hygienická ochranná pásma (např. PHO živočišné výroby) 5) Ochranu nemovitých kulturních památek a archeologických nalezišť: V obci se nenalézá žádný objekt zapsaný v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. Celé území je cenné z archeologického hlediska, a proto je nutné o stavebních záměrech a zásazích do půdy včas informovat Okresní muzeum Praha–východ, Masarykovo nám. 97, 250 50 Brandýs n. L. Ve Velkém Brázdimu byly zjištěny zbytky středověké tvrze – p.č. 83 – tento objekt je třeba respektovat a zachovat jeho historické části.

39

V obci je nutné při rekonstrukcích zachovalých venkovských souborů a při doplňování proluk novou zástavbou postupovat citlivě s ohledem na dané prostředí. Hmoty objektů bývalých statků je třeba zachovat, respektovat tvarosloví hodnotných fasád (doporučuje se konzultace s Památkovým ústavem středních Čech v Praze). U rekonstrukcí stávajících objektů to znamená zachování měřítka objektu, užití sedlových střech o sklonu min. 35o, krytiny klasické pálené nebo novodobé tvrdé krytiny cihlové barvy a přírodních hlazených omítek přírodních barev. 6) Územní systém ekologické stability a limity krajiny (o.p. lesa, významný krajinný prvek Kuchyňka, 6 chráněných stromů) 7) Chráněné ložiskové území a dobývací prostor cihlářské suroviny.

40