ÚZEMNÍ PLÁN NOVOSEDLICE

ÚZEMNÍ PLÁN NOVOSEDLICE Textová část odůvodnění územního plánu Dokumentace k vydání územního plánu

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo obce Novosedlice

Správní orgán, který územní plán vydal: Datum nabytí účinnosti:

Ing. Radoslav Bartůněk

Oprávněná úřední osoba pořizovatele (jméno, příjmení, funkce)

Starosta obce

Otisk úředního razítka

Podpis

Projektant

Ing. arch. František Pospíšil

Otisk autorizačního razítka

Podpis

I. 2015

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NOVOSEDLICE

Obsah :

_1. ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU (dle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.)5 1.A VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ............................................................................................................................... 5 1.B VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ........................................................ 5 1.C VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ .............................................................. 6 1.D VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ......... 6 1.D.A VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND...................................................................................... 6 1.D.B VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA........................................................23 _2. část ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU dle §53 odst. (4) a (5) zák. č. 183/2006Sb. .24 2.A VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE ODSTAVCE 4 (dle §53 odst. (4) zák. č. 183/2006Sb. ........................................................................................................24 2.A.A VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ........................................................24 2.A.B VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, (zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území) ........................................................................................35 2.A.C VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ .........................................................................36 2.A.D VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ .......................................36 2.B ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................................................39 2.C STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 ........................................40 2.D SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY ..................................................................................40

Ing.arch. František Pospíšil a kol.

Dokumentace k vydání ÚP

2


2.E KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY ...41 2.E.A VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ......................................................................41 2.E.B ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT ..........................................................................................................................41 2.E.C URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ....................................................43 2.E.D KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ ...................................................................................................................51 2.E.E KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN .........................................................................................................................76 2.E.F STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ............................................................................................................................79 2.E.G VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT....................................................................................................................82 2.E.H VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO... ........................83 2.E.I STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA...........................................................................................................................83 2.E.J VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ .....83 2.E.K VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI .......................................................................83 2.E.L VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI..............................................84 2.E.M VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU .........................84 2.E.N STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) ...........................................84 2.E.O VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT............................85



3


2.F VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH............................................................85 _3. ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU dle § 53 odst. (5) zák. č. 183/2006Sb., správního řádu a ostatní přílohy ......................................................................................90 3.A POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ...........................................................90 3.B ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ .........................................90 3.C VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK .................................................................................91 3.D VÝKLAD POJMŮ A ZKRATEK ...................................................................................91 3.E ZPRACOVATELSKÝ KOLEKTIV................................................................................93



4


_1. ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU (dle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1.A VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ (1) Koncepce a uspořádání stávajících vazeb systémů technické a dopravní infrastruktury se z hlediska širších vztahů nemění. (2) Z hlediska koordinace využívání území v rámci širších územních vztahů se z hlediska navrhovaných změn řešení územního plánu promítlo do: - zpřesnění a zapracování záměrů vyplývajících ze ZÚR ÚK, přičemž toto zpřesnění se netýká žádných věcných prvků (ÚSES, VPS, rozvojové plochy a koridory neboť na území obce Novosedlice se tyto prvky nevyskytují. Akceptace ZÚR se tedy uplatnila na úseku priorit územního plánování a zásad pro naplnění cílových charakteristik krajiny, které vyplývají z polohy v KC Severočeská devastovaná a souvisle urbanizovaná území a dále z naplnění požadavků vyplývajících z upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje. - vymezení a koordinace lokálních biokoridorů, biocenter a interakčních prvků přesahujících hranici řešeného území (regionální a nadregionální prvky ÚSES nejsou v zemí zastoupeny);

1.B VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ (1) Vyhodnocení splnění požadavků zadání není součástí odůvodnění, neboť územní plán byl proveden formou úpravy územního plánu obce dle § 188 zákona č.183/2006 Sb. v platném znění (stavebního zákona) a tudíž součástí tohoto procesu nebylo zadání územního plánu dle § 47 téhož zákona.



5


1.C VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ (1) Územní plán neobsahuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona).

1.D VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

1.D.A VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

DŮSLEDKŮ

CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Celkový přehled zastoupení druhů pozemků na území obce: Druh pozemku orná půda zahrada trvalý travní porost lesní pozemek vodní plocha vodní plocha vodní plocha zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha celkem za KN


Způsob využití

nádrž umělá tok přirozený zamokřená plocha společný dvůr zbořeniště dráha hřbitov jiná plocha manipulační plocha neplodná půda ostatní komunikace silnice sportovní a rekreační plocha zeleň

2

Počet Výměra [m ] parcel 110 154379 503 198795 188 108161 2 7845 2 3600 7 17128 1 5511 7 8027 5 1095 1102 180498 22 60971 1 35891 136 258164 64 78529 51 42922 155 111391 34 36766 19 31362 64 93145 2473 1434180


6


Údaje o zemědělském půdním fondu Zemědělská půda má ve správním území Novosedlic celkovou plochu 46,13 ha, z toho orná půda 15,44 ha, trvalé travní porosty 10,82 ha, zahrady 19,88 ha (32,2%, resp. 10,8+13,9+7,5% z celkové plochy správního území). Jak vyplývá z následující tabulky, v území se nacházejí pouze půdy zařazené do tříd ochrany IV. a V., které jsou charakterizovány takto: IV. třída - půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu, V. třída - půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Přehled zemědělských půd v katastrálním území dle BPEJ: Hlavní půdní typ dle klasifikace BPEJ

Kód BPEJ, třída ochrany

Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech

2.21.10 – IV.

Kambizemě oglejené a pseudoglej modální na zahliněných štěrkopíscích, terasách a morénách, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s nepravidelným vodním režimem závislým na srážkách.

2.51.11 – IV.

Pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), těžké až velmi těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi.

2.51.13 – V. 2.54.11 – IV. 2.54.51 – V.

Údaje hydrologických a odtokových poměrů Územím obce Novosedlice probíhá rozvodnice mezi Bystřicí a Sviním potokem. Povodí Sviního potoka je přitom morfologicky narušeno a přeměněno těžbou hnědého uhlí a nelze je považovat za přírodní fenomén. Vedení samotné rozvodnice však narušeno není a údolí Bystřice lze považovat za morfologicky nenarušené. Bystřice s číslem hydrologického pořadí 1-13-02-057 protéká Novosedlicemi a tvoří část hranice jejich katastru. Zdrojnice má ve vrcholové části a na svazích Krušných hor. Dále protéká Teplicemi a je vedena do Bíliny. Celková délka toku se udává 27,8 km, plocha povodí je 163,4 km2. Pro optimalizace vodního režimu v území je zejména třeba zdůraznit pro následující stupně projektové přípravy povinnost respektování příslušných ustanovení stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, zvláště vyhlášky 501/2006Sb. O obecných požadavcích na



7


využívání území a vyhlášky 137/1998 sb. v platném znění O požadavcích na výstavbu.

obecných technických

Údaje o uskutečněných investicích do půdy Na území obce se nenacházejí plochy, ve kterých byly uskutečněny investice do půdy.

Údaje o areálech a objektech zemědělské prvovýroby a usedlostech Hodnocené lokality vykazující zábor ZPF se nacházejí mimo areály prvovýroby a tudíž neporušují areály a objekty zemědělské prvovýroby a zemědělské usedlosti.

Údaje o uspořádání ZPF, opatřeních k zajištění ekologické stability a skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav Uspořádání ZPF je patrné z výkresové dokumentace, kde jsou znázorněný jednotlivé třídy ochrany ZPF a jejich územní rozložení. Součástí územního plánu je i návrh skladebných prvků územního systému ekologické stability. Vymezení prvků ÚSES uspořádání zastavěných i zastavitelných ploch respektuje. Pro území města dosud nebyl zpracován návrh pozemkových úprav či komplexních pozemkových úprav.

VYHODNOCENÍ A ODŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ ZPF Vyhodnocení důsledků řešení na zemědělský půdní fond je provedeno pro veškeré rozvojové lokality zastavitelného území a plochy přestaveb (změny funkce). Výkresová dokumentace je provedena ve formě výkresu Předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5 000. Jednotlivé zábory jsou ve výkrese zvýrazněny a označeny identifikačním kódem shodným s kódem použitým v bilanční tabulce v této kapitole. Ve výkresové části (Výkres předpokládaných záborů ZPF v měř. 1: 5 000) jsou vyznačeny: - hranice řešeného území – správní území obce - hranice katastrálních území - hranice parcel dle katastru nemovitostí - hranice zastavěného území - hranice vyhodnocovaných ploch předpokládaných záborů - hranice bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) včetně kódu BPEJ a třídy ochrany ZPF - třídy ochrany ZPF - plochy a kategorie lesa (PUPFL) - druhy pozemků



8


Celková rekapitulace a požadovaných ploch

zhodnocení záboru ZPF a údaje o celkovém rozsahu

Celkovou představu o plošném rozsahu předpokládaných záborů ZPF podávají následující tabulky: Tab. souhrnný předpokládaný zábor za celé katastrální území (řešené území) Název k.ú. Novosedlice

třída ochrany ZPF

výměra [m2]

I

0

II

0

III

0

IV

172265

V

52327

celkem

224592

Jak vyplývá z předchozí charakteristiky ZPF v řešeném území ve vztahu k celkovému předpokládanému záborů, lze konstatovat, že přes poměrně vysoký celkový zábor ZPF není kvalitativní bilance nepříznivá. Všechny plochy záborů jsou totiž soustředěny do výhradně IV. a V. třídy ochrany (cca ¾ do 4. a ¼ do 5. třídy). Přesto, že obec nemá zemědělský charakter a zemědělská půda je zde relativně nekvalitní a málo zastoupená, je koncepce rozvoje zastavitelného území stanovena tak, aby zábor a jejich postupný nárůst byl racionální a zbytečně nenarušoval celistvost půdního fondu. z tohoto důvodu podléhá část rozvojových ploch podmínkám vypracování územní studie či dohodě o parcelaci. Z hlediska účelu záboru (který bude podrobněji vyhodnocen v dalším textu) lze souhrnně konstatovat, že většina ploch je určena záborům pro realizaci rozvojových projektů spojených jednak se zvyšováním kvality života lidí – bydlení, možnost využívání volného času v místě (rekreace), s rozvojem dalších hospodářských aktivit a služeb (plochy výroby a občanské vybavenosti) a s potřebami ploch pro dopravní a technickou infrastrukturu. Celková plocha zemědělské půdy, jež by byla v důsledku naplnění funkcí navržených územním plánem odňata ze ZPF je 22,5 ha. Celkově by vynětí půdy ze ZPF představovalo 15,7 % plochy území obce a 48,7 % výměry zemědělské půdy. Veškeré bilancované plochy jsou jako plochy záborů schváleny v platném územním plánu obce Novosedlice.



9


Podrobné vyhodnocení záborů ZPF dle jednotlivých rozvojových ploch Podrobné vyhodnocení záborů ZPF dle jednotlivých rozvojových ploch je uvedeno v následujících tabulkách uspořádaných ( z důvodů přehlednosti koncepce) po jednotlivých rozvojových prostorech.

a) přestavba centra - (výměry jsou uvedeny v m2): katastrální území Novosedlice / rozvojový prostor Přestavba centra Zábor ZPF podle dílčí výměra tříd dle druhu ochrany zábor ZPF pozemku (m2) celkem kód (číslo) lokality druh pozenku kod BPEJ

Investice do půdy (m2)

IV.

V.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Plochy SC - plochy smíšené obytné v centrální zóně P-18

15

celkem P-20

2680 2680

13,14

celkem

7001 7001

Celkem za plochy SC

Plochy PV - veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch P-19A

13,14

celkem P-19D

4243 4243

13,14

celkem

204 204

Celkem za plochy PV

0

0

Plochy PZ - veřejná prostranství s převahou nezpevněných ploch P-19B

13,14

celkem P-19C

878 878

13,14

celkem

0

0

0

0

932 932

Celkem za plochy PZ

0

Celkem za rozvojový prostor

0


0

0

0


0

10


vysvětlivky : -

druhy pozemků : 2 – orná půda, 5 – zahrada, 7 – trvalé trávní porosty, 10 – lesy, 13 – zastavěné plochy a nádvoří, 14 – ostatní plochy,

-

podrobný kód plochy : P-.. - plochy v zastavěném území (plochy přestavbové) Z-.., K-.. – plochy v nezastavěném území (plochy zastavitelné a plochy změn v krajině)

Odůvodnění vymezení ploch: Označení Zařazení dle typu plochy PRZV

Zkratka PRZV

Odůvodnění vymezení plochy,

P-18

plocha smíšená obytná v centrální zóně

SC

Plocha je navržena za účelem zajištění požadavků na smíšenou městkou funkci zahrnující funkce bydlení v kombinaci s občanskou vybaveností a službami. Plocha má v rámci lokality přispět ke kultivaci centrálního prostoru obce. Plocha byla v původní dokumentaci územního plánu vymezena jako plocha č. 18.

P-19A

veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch

PV

Plocha je vymezena za účelem rozšíření veřejného prostoru komunikace a zajištění dostatečné obsluhy přilehlých rozvojových ploch. Plocha byla v původní dokumentaci územního plánu vymezena, ale nebyla označena.

P-19B

veřejná prostranství s převahou nezpevněných ploch

PZ

P-19C


PZ

Plochy jsou vyhrazena pro veřejná prostranství s převahou nezpevněných, která jsou protiváhou intenzivně zastavěným plochám v centru a kultivují tak veřejný prostor. Plochy byly v původní dokumentaci územního plánu vymezena, ale nebyly označeny.

P-19D


PV

Plocha má za úkol zlepšit parametry křižovatky a zvýšit tak plynulost a bezpečnost silničního provozu v centru obce. Plocha byla v původní dokumentaci územního plánu vymezena, ale nebyla označena.

P-20

plocha smíšená obytná v centrální zóně

SC

Plocha je navržena za účelem zajištění požadavků na smíšenou městkou funkci zahrnující funkce bydlení v kombinaci s občanskou vybaveností a službami. Plocha má v rámci lokality přispět ke kultivaci centrálního prostoru obce. Plocha byla v původní dokumentaci územního plánu vymezena jako plocha č. 20.



11


b) východní přestavbový prostor (výměry jsou uvedeny v m2):

kód (číslo) lokality

katastrální území Novosedlice / východní přestavbový prostor Zábor ZPF dílčí výměra podle tříd druh ochrany zábor ZPF dle druhu pozenku kod BPEJ (m2) celkem pozemku IV.


V.

BI - bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské P-205

13,14

celkem

2948 2948

Celkem za plochy bydlení

0

0

0

0

0

0

Plochy SM.1 - plocha smíšená obytná městská v hromadných formách výstavby P-22

13,14

celkem

12218 12218

0

Celkem za plochy SM.1

0

0

0

0

Plochy SM.2 - plocha smíšená obytná městská v nerozlišených formách výstavby P-23A

7

celkem P-23B

13,14

7 13,14

P-28

13,14

13,14

celkem

0

0

1587

654 0

654

0

0

0

0

654

22137

3491 3491

5 13,14

1587

2.51.13

22137

celkem P-29 P-29

654 27594 27594

celkem

1587 0

900 900

celkem P-27

2.51.13

1587

celkem P-26

1587

1928 1793

2.51.13

1793


1928 0

1928

1928

0

4169

4169


5


350

2.51.13

350


12


P-27A

15

celkem

8132 8132

Celkem za plochy PV

0

350

350

0

350

350

0

0

0

Plochy PZ - veřejná prostranství s převahou nezpevněných ploch P-22A

15

celkem

667 667

Celkem za plochy PZ

0


0

0

4519

4519

0

vysvětlivky : -


-



Zkratka PRZV


P-22

plocha smíšená obytná městská v hromadných formách výstavby

SM.1

Plocha je navržena za účelem zajištění požadavků na smíšenou městkou funkci zahrnující bytové domy v kombinaci s občanskou vybaveností a výrobními či nevýrobními službami. Plocha se nachází na v přestavbovém prostoru a v rámci lokality přispět k využití zanedbaných ploch v blízkosti centra obce. Plocha byla v původní dokumentaci územního plánu vymezena jako plocha č. 22.

P-22A


PZ

Plocha je vymezena pro veřejné prostranství s převahou nezpevněných ploch a vytváří předpoklad k rozšíření této funkce na území sousední obce. Plocha byla v původní dokumentaci územního plánu vymezena, ale nebyla označena.

P-23A

plocha smíšená obytná městská v nerozlišených formách výstavby

SM.2

P-23B


SM.2

P-26


SM.2

Tyto plochy tvoří významnou rozvojovou lokalitu pro zajištění požadavků na smíšenou městskou funkci zahrnující bytové i rodinné domy, a v kombinaci s občanskou vybaveností, výrobními či nevýrobními službami přispět k využití zanedbaných ploch v blízkosti centra obce. Plochy mají značný vliv na rozvoj obce nejen ve sféře bydlení, ale vytvářejí předpoklady pro příliv soukromého podnikání a obchodu. Plochy P-23A a P-23B byly v původní dokumentaci územního plánu vymezeny jako část územní rezervy 23. Plocha P-26 byla v původní dokumentaci územního plánu vymezena jako plocha č. 26 a plocha P-27 jako



13


plocha č. 27.

P-27


SM.2

P-27A


PV

Plocha je vymezena převážně za účelem umístění dopravní komunikace. Bude sloužit jako obsluha nových rozvojových ploch, ale také jako alternativa mnohdy přetíženému průjezdu centrem. Plocha byla v původní dokumentaci územního plánu vymezena, ale nebyla označena.

P-28


SM.2

P-29


SM.2

Tyto plochy doplňují přestavbovou rozvojovou lokalitu za účelem transformace průmyslových ploch na bydlení a podnikání. Plochy byly v původní dokumentaci územního plánu vymezeny jako plochy č. 28 a 29.

P-205

bydlení individuální v rodinných domech městské a příměstské

BI

Tato plocha doplňuje přestavbovou rozvojovou lokalitu za účelem transformace průmyslových ploch na rodinné bydlení. Plocha byla ve změně č. 2 územního plánu vymezena jako plocha č. 205.

c) severní rozvojový prostor (výměry jsou uvedeny v m2): katastrální území Novosedlice / rozvojový prostor Severní prostor dílčí výměra druh dle druhu kod Zábor ZPF podle tříd zábor ZPF kód (číslo) lokality pozenku pozemku BPEJ ochrany (m2) celkem IV.


V.

Plochy OS - plochy pro tělovýchovu a sport Z-102

13,14

celkem Z-16

19878 19878

13,14

celkem

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

30000 30000

Celkem za plochy OS

Plochy V - plochy výroby a skladování Z-33

13,14

celkem

35574 35574

Celkem za plochy V

0


0



0

0

0

14


vysvětlivky : -


-



Zkratka PRZV

Z-16

plochy pro tělovýchovu OS a sport

Z-102

plochy pro tělovýchovu OS a sport

Z-33

plochy výroby a skladování

V


Plochy jsou navrženy za účelem posílení občanské vybavenosti ve sféře rekreace a sportu. Plochy jsou pro tento účel vhodné svojí polohou i terénním profilem. Plocha Z-102 byla ve změně č.1 územního plánu vymezena jako plocha č. 102, která vznikla rozdělením plochy č. 33 a funkčně se přiřadila k ploše č. 16 (nově Z-16). Plocha má za úkol podpořit ekonomiku a průmysl. Plocha je navržena ve vazbě stávající výrobní plochy. Plocha byla v původní dokumentaci územního plánu vymezena jako plocha č. 33 a ve změně č. 1 byla redukována na úkor plochy 102.

d) rozvojový prostor u hřbitova (výměry jsou uvedeny v m2):


katastrální území Novosedlice / rozvojový prostor U Hřbitova Zábor ZPF podle tříd dílčí výměra dle druhu ochrany druh zábor ZPF pozenku pozemku kod BPEJ (m2) celkem IV.


V.

BI - bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské Z-203

2

celkem Z-204

2249

2.21.10

2249 2 2 13,14

celkem

19762 47859 350

2249 2249

2.21.10 2.54.11

67971

Celkem za plochy BI

0

2249

67621

0

67621

69870

0

69870

0

5171

19762 47859

Plochy RZ - plochy individuální rekreace - zahrádkářské osady Z-31A

2

celkem


5171 5171

2.21.10

5171 5171


15


Z-31B

2

celkem

2561 2561

Celkem za plochy RZ

2.21.10

2561 2561

0

7732

2561

7732

Plochy W - plochy vodní a vodohospodářské

K-204

14

celkem

854 854

Celkem za plochy W

0

0

0


77602

0 0

0

77602

vysvětlivky : -


-



Zkratka PRZV


Plochy jsou vymezeny pro zřízení zahrádkových osad. Plochy byly v územním plánu vymezeny jako plochy izolační zeleně, ale nebyly označeny.

Z-31A

plochy individuální rekreace zahrádkářské osady

RZ

Z-31B

plochy individuální rekreace zahrádkářské osady

RZ

Z-203


BI

Z-204


BI

K-204

plochy vodní a vodohospodářské

W


Plochy jsou určeny k obytné zástavbě nižší intenzity (rodinné domy). Plochy byly vymezeny ve změně č. 2 územního plánu a byly označeny jako plochy č. 203 a 204.

Plocha je vymezena pro zřízení vodní plochy za účelem zvýšení retence území a zlepšení odtokových poměrů. Plocha byla ve změně č. 2 územního plánu vymezena, ale nebyla označena.


16


e) Severozápadní rozvojový sektor (výměry jsou uvedeny v m2): katastrální území Novosedlice / rozvojový prostor Severozápadní rozvojový prostor kód (číslo) lokality

dílčí výměra dle druhu pozemku

druh pozenku

kod BPEJ

Zábor ZPF podle tříd ochrany (m2) IV.

zábor ZPF celkem


V.

BI - bydlení individuální v rodinných domech - městské a příměstské Z-202A

5

celkem

22595

2.21.10

22595

Z-202B

5

celkem

15062

22595 22595

2.21.10

15062


0

22595

15062

0

15062

37657

0

37657

15062

Plochy SM.2 - plocha smíšená obytná městská v nerozlišených formách výstavby P-34

7 13,14

celkem

4187 80 80


2.21.10

4187 4187

0

4187

4187

4187

Plochy V - plochy výroby a skladování Z-201

15

celkem

3762 3762

Celkem za plochy V


0

0

0

0

0

41844

41844

vysvětlivky : -


-




17


Odůvodnění vymezení ploch:

Označení Zařazení dle typu plochy PRZV

Zkratka PRZV


P-34


SM.2

Tato plocha tvoří rozvojovou lokalitu pro zajištění požadavků na smíšenou městskou funkci zahrnující bytové i rodinné domy v kombinaci s občanskou vybaveností, výrobními či nevýrobními službami. Tato plocha byla v původní dokumentaci územního plánu vymezena jako plocha č. 34 a ve změně č. 1 redukována na úkor plochy 101.

Z-201

plochy výroby a skladování

V

Plocha je určena k rozšíření ploch pro výrobu a skladování. Navazuje na již existující výrobní plochu a je vhodně dopravně dostupná. Plocha byla vymezena ve změně č. 2 územního plánu jako plocha 201.

Z-202A


BI

Z-202B


BI

Plochy při nové obchvatové ulici jsou vymezeny k zajištění potřeb výstavby rodinných domů. Lokality jsou pro výstavbu vhodné z hlediska dobré dopravní dostupnosti. Plochy byly vymezeny ve změně č. 2 územního plánu jako plochy 202A a 202B.

f) zástavba podél ulice Míru (jižní rozvojový prostor) (výměry jsou uvedeny v m2):


katastrální území Novosedlice / rozvojový prostor Ulice Míru Zábor ZPF podle tříd dílčí výměra dle druhu ochrany druh zábor ZPF pozenku pozemku kod BPEJ (m2) celkem IV.


V.

SM.2 - plocha smíšená obytná městská v nerozlišených formách výstavby P-02

5

celkem Z-02

2.54.51

926 7

celkem Z-206

926

4558

2.51.11

4558 2 5 7 13,14

celkem

26067 1208 714 40

926 0 926 4558 4558

2.51.11 2.51.11 2.51.11

40


926

0

4558

0

27989

32547 926

33473

26067 1208 714 27989

Plochy VL - průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl



18


Z-106

2

celkem

2325 2325

P-19D

13,14

celkem

2325 2325

0

0

0

2325


2325

204 204

Celkem za plochy VL

2.51.11

34872 926

2325

35798

vysvětlivky : -


-



Zkratka PRZV

Odůvodnění vymezení plochy

Tyto plochy při hlavní silnici III/25344 tvoří rozvojovou lokalitu pro zajištění požadavků na smíšenou městskou funkci zahrnující bytové i rodinné domy v kombinaci s občanskou vybaveností, výrobními či nevýrobními službami. Tyto plochy byly v původní dokumentaci územního plánu vymezeny jako plocha č. 2.

P-02


SM.2

Z-02


SM.2

Z-106

průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl

VL

Plocha je určena k rozšíření ploch pro lehkou výrobu a skladování. Navazuje na již existující výrobní plochu a je vhodně dopravně dostupná. Plocha byla vymezena ve změně č. 1 územního plánu jako plocha 106.

Z-206


SM.2

Tato plocha tvoří poměrně rozsáhlou rozvojovou lokalitu pro smíšenou městskou funkci zahrnující bytové i rodinné domy v kombinaci s občanskou vybaveností, výrobními či nevýrobními službami. Lokalita navazuje na již zastavěné plochy obdobného charakteru a dotvoří tak ucelený městský prostor. Tato plocha byla vymezena ve změně č. 2 jako plocha č. 206.



19


g) Doliny (výměry jsou uvedeny v m2): katastrální území Novosedlice / rozvojový prostor Doliny kód (číslo) lokality

druh pozenku

dílčí výměra dle druhu pozemku

kod BPEJ

Zábor ZPF podle tříd ochrany (m2) IV.

zábor ZPF celkem


V.


2 2 2 5 5 13,14

celkem P-04

2 2 5 15

2 2 7 13,14

5 5 13,14

2434 3811 1724 6954

24 2329 443

13,14

280 7888 8510

2.51.11 2.54.51 2.54.51

375

13,14

375

5051

2434 3811 1724 5535

7969

2353

0

2353

0

0

0

0

0

0

17825

14700

32525

0

28

24 2329

5199 5199

celkem

17152

1203

2434 2.51.11 2.54.11

8790

3473

4676

2796

celkem Z-104

2.54.11 2.54.51 2.54.11

14923

celkem Z-103

3473 375 1203 4538

161 313

8362

9589

celkem P-36

2.51.11 2.54.11 2.54.51 2.54.11 2.54.51

17326

celkem P-05

161 313 280 7888 8510 174

1307 1307

Celkem za plochy BI


7 15

celkem P-05B

28 591

2.51.11

619 5 7 15

celkem


94 291 82 467

28 28

2.54.11 2.54.51

94 291

94

291


385

20


Celkem za plochy PV


122

291

413

17947

14991

32938

vysvětlivky : -


-



Zkratka PRZV


Přestavbová lokalita, kterou tvoří tyto ploch je navržena za účelem transformace stávající zahrádkové kolonie na rodinné bydlení. Plochy byly v původní dokumentaci územního plánu vymezeny jako plochy č. 3, 4 a 5.

P-03


BI

P-04


BI

P-05


BI

P-05A


PV

P-05B


PV

P-36


BI

Plocha pro výstavbu rodinných domů je přestavbou v zastavěném území. Plocha byla vymezena v původní dokumentaci územního plánu vymezena jako plocha č.36, ale větší část této plochy již byla realizována.

Z-103


BI

Plocha pro výstavbu rodinných domů je navržena k rozvoji obce v oblasti individuálního bydlení. Plocha byla vymezena ve změně č. 1 jako plocha č. 103.

Z-104


BI

Plocha pro výstavbu rodinných domů je dostavbou proluky v zastavěném území. Plocha byla vymezena ve změně č. 1 jako plocha č. 104.


Tyto plochy jsou navrženy za účelem zajištění přístupu do rozvojové lokality ploch P-03, P-04 a P-05. Plochy byly v původní dokumentaci územního plánu vymezeny, ale nebyly označeny.


21


h) přestavba zahrádek (výměry jsou uvedeny v m2):


katastrální území Novosedlice / rozvojový prostor Přestavba zahrádek Zábor ZPF dílčí výměra podle tříd druh dle druhu ochrany zábor ZPF kod BPEJ (m2) pozenku pozemku celkem IV.


V.


7 13,14

celkem

14610 635

2.51.13

15245

P-32

7 13,14

celkem

17281 818 18099

14610 0

2.51.13

14610

14610

17281 0

17281

17281


0

31891

31891


0

31891

31891

vysvětlivky : -


-



Zkratka PRZV


Přestavbové plochy jsou navrženy za účelem transformace stávající zahrádkové kolonie na rodinné bydlení. Plochy byly v původní dokumentaci územního plánu vymezeny jako plochy č. 17 a 32.

P-17


BI

P-32


BI



22


1.D.B VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Lesní pozemky jsou na území obce Novosedlice zastoupeny pouze na dvou parcelách (1068 a 1069). Jedná se o jednu souvislou plochu o celkové výměře 7845 m2. zařazenou do kategorie lesů zvláštního určení, subkategorie 31b - lesy v ochranném pásmu zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod. Plocha je obklopena zastavěným územím a její lesní funkce jsou vzhledem k relativně malé rozloze značně omezené.

VYHODNOCENÍ A ODŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ PUPFL Územním plánem Novosedlice nejsou dotčeny žádné pozemky určené k plnění funkce lesa.



23


_2. část ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU dle §53 odst. (4) a (5) zák. č. 183/2006Sb. 2.A VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ODSTAVCE 4 (dle §53 odst. (4) zák. č. 183/2006Sb.

PODLE

2.A.A VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Úkoly:

Vyhodnocení splnění:

A) POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, PŘÍPADNĚ Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ Požadavky pro zajištění souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 Politikou územního rozvoje ČR 2008 schválenou usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.7. 2009 je obec Novosedlice zařazena do rozvojové oblasti OB6 Rozvojová oblast Ústí nad Labem.

Obec Novosedlice v rozvojové oblasti OB6 Ústí nad Labem. Důvody vymezení této oblasti: Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Ústí nad Labem při spolupůsobení vedlejšího centra Teplice a urbanizovaného osídlení. Rozvojová oblast představuje silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž převážná část má republikový význam; podporujícím faktorem rozvoje je existující poloha na I. tranzitním železničním koridoru a připravované dokončení dálnice D8. Úkoly pro územní plánování: Řešit uspořádání krajiny mezi Ústím nad Labem a Teplicemi jako kvalitní společně využívaný prostor, propojující obě města. Tento požadavek je urbanistickou koncepcí Novosedlic naplněn zejména důrazem na řešení dopravní koncepce, tak, aby byly funkční zejména systémy umožňující požadovaná propojení. Z Politiky územního rozvoje České republiky 2008 nevyplývají pro řešené plochy žádné další konkrétní požadavky. Rozvojová oblast a úkoly pro územní plánování pro ní stanovené byly zpřesněny v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (dále jen ZÚR ÚK), proto jsou požadavky z nich vyplývající podrobněji popsány níže v této tabulce v požadavcích vyplývajících ze ZÚR ÚK. Totéž



24


platí pro priority stanovené jako Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje. POŽADAVKY PRO ZAJIŠTĚNÍ SOULADU S PLATNOU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Platnou územně plánovací dokumentací vydanou krajem jsou Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, vydané dne 5.10. 2011 na základě usnesení Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne č. 23/25Z/2011 ze dne 7.9. 2011, formou opatření obecné povahy č.j. UPS/412/2010-451, které nabyly účinnosti dne 20.10. 2011. Územní plán byl zpracován v souladu se ZÚR ÚK, zejména s vyplývají z následujících kapitol, které se týkají řešeného území:

úkoly územního plánování, které

Kap. 1. STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚSTECKÉHO KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Územní plán vytváří předpoklady pro naplnění dotčených priorit územního plánování a zohledňuje je v celkové koncepci, urbanistické koncepci jednotlivých rozvojových prostorů, celkovou koncepcí, zařazením dílčích ploch území do ploch s rozdílným způsobem využití, akceptací a respektováním limitů využití území a návrhem zastavitelných ploch. Vyhodnocení jednotlivých podkapitol: Základní priority, (1 a 2)

Životní prostředí, (3 – 7)

Hospodářský rozvoj, (8 – 14)


Naplnění základních priorit je zajištěno komplexním řešením územního plánu, který stanovuje, zejména zařazení všech ploch území obce do ploch s rozdílný způsobem využití a stanovuje tak podmínky pro využití území. Priority v oblasti životního prostředí byly naplněny jednak zařazením ploch území obce do ploch s rozdílný způsobem využití, návrhem územního systému ekologické stability a akceptací limitů vyplývajících z přírodních podmínek. Většina priorit z této oblasti není územním plánem přímo dotčena s ohledem na charakter řešeného území a zaměření priorit. Návrh územního plánu vytváří předpoklady pro vyvážený hospodářský rozvoj území. Stávající plochy potvrzují stabilizované výrobní plochy. Návrhové plochy rovněž zahrnují funkce pro rozvoj výrobních ploch. Drobná výroba a služby jsou navrženy jako doplňkové funkce i v jiných plochách PRZV. Nové oblasti těžby nejsou navrhovány.


25


Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti, (15 -18)

Dopravní a technická infrastruktura, regionální podmínky (19 – 24)

Dopravní a technická infrastruktura, energetika (25 – 29)

Dopravní a technická infrastruktura, vodní hospodářství (30 – 31)

Dopravní a technická infrastruktura, spoje (32)


Území obce Novosedlice spadá do rozvojové oblasti OB6 Rozvojová oblast Ústí nad Labem. Územní plán vytváří předpoklady pro naplnění požadavků a zohledňuje je v celkové koncepci, urbanistické koncepci jednotlivých rozvojových prostorů, celkovou koncepcí, zařazením dílčích ploch území do ploch s rozdílným způsobem využití, akceptací a respektováním limitů využití území a návrhem zastavitelných ploch. Podrobné vyhodnocení souladu s požadavky na rozvojovou oblast je popsáno výše v této tabulce ve vyhodnocení Požadavků pro zajištění souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 a dále v příslušné kapitole níže v této tabulce. Územní plán navrhuje v návaznosti na okolní města (Dubí, Teplice) koncepci dopravy, která ve vazbě na stávající síť nadřazených komunikací řeší jednak celkovou koncepci a změnu uspořádání dopravy a dále obsluhu navržených rozvojových ploch. Uvedené záměry priorit 25 a 28 jsou mimo řešené území, prioritu proto nelze naplňovat. Soustavy CZT se v řešeném území nachází těsně za hranicí řešeného území a lze je v části rozvojových ploch využít.V oblasti návrhu obnovitelných energetických zdrojů nenavrhuje územní plán výstavbu velkých větrných elektráren či areálů fotovoltaických parků.Návrhy energetických sítí jsou v územním plánu zpracovány dle uvedených priorit. Umístění jednotlivých navrhovaných tras a nových trafostanic má orientační schematický charakter a může být v podrobnějších dokumentacích upřesněno. Území je napojeno na vodárenskou soustavu. V území je funkční stávající systém odvádění a čištění odpadních vod. V územním plánu byla provedena bilance potřeb pitné vody ve vymezených zastavitelných a přestavbových plochách. Zjištěné potřeby si nevyžádají větší koncepční zásahy do stávající vodovodní sítě. Kabelizace telefonní sítě byla provedena v celém zastavěném území obce, v obci je provozována i síť kabelové televize. Kapacita nově realizovaných kabelových sítí je dostatečná i pro předpokládaný rozvoj. Vymezené rozvojové plochy budou napojovány ze stávající kabelové sítě dle podmínek stanovených provozovatelem sítě.


26


Dopravní a technická infrastruktura, zamezení střetu rozvoje DTI s OŽP (33)

Sídelní soustava a rekreace (34 – 38)

Sociální soudržnost obyvatel (39 – 43)

Návrhy dopravní a technické infrastruktury byly řešeny s ohledem na ochranu přírody a krajiny. Navržený rozvoj dopravní a technické infrastruktury je proveden s minimálním vlivem na kvalitní ZPF či prvky ochrany přírody. Většina předkládaných návrhů rozvojových ploch pro funkce bydlení a rekreace jsou soustředěny do stabilizovaných sídelních struktur. Vzhledem k silně urbanizovanému charakteru obce jsou plochy pro rekreaci vymezeny zejména jako zahrádkářské osady a zejména jako sportovní plochy, které mají potenciál plnit funkci rekreace i pro přilehlá města a obce. Celé území je součástí urbanizačního jádra teplické aglomerace. Priorita 39 je vzhledem k specifickým podmínkám změny obtížně přímo naplnitelná. Její naplnění lze definovat v posílení sídelní a obytné funkce území, které posiluje možnost získávání nových obyvatel a tudíž i pracovních sil. Prioritu 40 změna územního plánu naplňuje podporou a formou navrženého využití území. Plošný rozvoj sídel je řešen v návaznosti na stávající zastavěná území a nevytváří separované odloučené oblasti či samoty. Urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny byla navržena s ohledem na ochranu a další rozvíjení hodnot v území, s ohledem na krajinné horizonty a historické panorama sídla. Občanská vybavenost byla navržena v rozsahu. odpovídajícímu navrhovanému rozvoji města. Plochy pro umístění občanské vybavenosti byly řešeny zařazením ploch do ploch občanské vybavenosti a ploch smíšených obytných a dále v ostatních plochách v rámci návrhu přípustného či podmíněného využití jiných ploch s rozdílným způsobem využití.

Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (44 – 46)

Pokrytí území kraje územními plány (47)

Návrhy rozvojových ploch jsou řešeny s ohledem na minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území. Návrhy jsou situovány mimo vymezená záplavová území. Priorita je naplněna návrhem Územního plánu.

Kap. 2. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS VYMEZENÝCH V PÚR 2008 A VYMEZENÍ OBLASTÍ SE ZVÝŠENÝMI POŽADAVKY NA ZMĚNY V ÚZEMÍ, KTERÉ SVÝM VÝZNAMEM PŘESAHUJÍ ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ (NADMÍSTNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI A OSY)



27


Úkoly plynoucí z polohy v Rozvojové oblasti dle PÚR 2008 (OB6 - ROZVOJOVÁ OBLAST ÚSTÍ NAD LABEM): (1) Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány.

Uvedený úkoly obecného charakteru či s vazbou na řešení ZUR územní plán zohlednil svým zpracováním a návrhem ploch pro prověření územní studií nebo dohodou o parcelaci

(2) Podporovat kooperaci městských aglomerací Ústí nad Labem a Teplic, při respektování autonomie obou sídel.

Požadavek se přímo netýká území Novosedlic.

(3) Navrhovaná řešení územního plánu budou zohledňovat ochranu a rozvoj lázeňských funkcí Teplic a Dubí.

Územní plán Novosedlic zajišťuje ochranu a rozvoj lázeňských funkcí Teplic a Dubí akceptací limitů, vyplývajících z režimu příslušných ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů. Není navrhován rozvoj takového charakteru, aby ochranná pásma narušil.

(4) Bude podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield. V územním plánu bude navrženo jejich využití.

Veškeré objekty a plochy, které jsou ve stavu označovaném jako brownfield jsou zařazeny do funkčních ploch, které specifikují jejich budoucí využití. Jsou tak vytvořeny předpoklady pro jejich využití a ozdravění.

(7) (8) Vytvoří předpoklady pro ochranu a rozvoj rekreačního zázemí městských aglomerací Ústí nad Labem a Teplice v Krušných horách. Bude chránit a kultivovat přírodní a historické hodnoty vytvářející charakteristické znaky Krušných hor.

Územní plán vytváří předpoklady pro využití rekreačního potenciálu zázemí města Teplice takovou koncepcí, která zachovává a rozvíjí kulturně historické hodnoty území. Základní ochrana přírodních, historických i kulturních hodnot je územním plánem zohledněna akceptací režimu jejich ochrany a zařazením mezi stavby, kde architektonickou část musí zpracovávat autorizovaný architekt.

Zamezit případným hrozbám znehodnocení území nevhodnou výstavbou (např. parky větrných elektráren).

Plochy s nevhodnou výstavbou (např. parky větrných elektráren) vůbec územní plán nezahrnul do řešení. (10) Pokusí se o redukci omezení vyplývajících z vyhlášených dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území.


Koncepce rozvoje území obce založená územním plánem nepočítá s další těžební exploatací území obce a je založena na odklonu od další těžby.


28


(5) Řešit územní souvislosti výstavby nedokončeného úseku dálnice D8. (6) Řešit přestavbu silničního napojení rozvojové oblasti na prostor Děčínska (silnice I/13 v úseku MÚK D8 Knínice - Děčín).

Uvedené úkoly jsou situovány zcela mimo řešené území a není možno je tudíž zohlednit v řešení územního plánu.

(9) Sledovat na území rozvojové oblasti možnosti zlepšení plavebních podmínek na Labi (s odkazem na záměr převzatý bez věcné změny z platných 2. ZaD ÚP VÚC SHP), při respektování hledisek ochrany krajiny a přírody. (11) Obnovit historická dopravní spojení přerušená těžbou uhlí mezi OB6 a Specifickou oblastí SOB5 (např. Duchcov - Bílina - Most). (12) Respektovat úpravu závazné linie omezení postupu těžby hnědého uhlí na Velkolomu Bílina, schválené usnesením vlády ČR č. 1176/ 2008, která se okrajově vztahuje k OB6 v prostoru západního okraje výsypky Pokrok. (13) Sledovat rozvojový záměr na zřízení výrobní a obslužné zóny Libouchec - Žďárek, zahrnutý nebo připravovaný v rámci ÚP dotčené obce, s ohledem na citlivost území vůči vlivům nadmístního významu na úseku dopravy, ochrany přírody a krajiny aj. Kap. 4. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V PÚR 2008 A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, OVLIVŇUJÍCÍCH ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ, VČETNĚ PLOCH A KORIDORŮ VEŘEJNÉ INFRASTUKTURY, ÚSES A ÚZEMNÍCH REZERV Na území obce Novosedlice nejsou vymezeny žádné plochy ani koridory nadmístního významu, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv Kap. 5. UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE V územním plánu budou respektovány všechny přírodní, kulturní a civilizační hodnoty nadmístního významu specifikované v této kapitole ZÚR ÚK, které se na území obce Novosedlice nacházejí a územní plán bude splňovat podmínky stanovené pro územní plánování obcí pro zpřesnění podmínek jejich ochrany a rozvoje.

Územním plán respektuje všechny hodnoty území, zjištěné a stanovené na základě zákonné ochrany lokalit či území, dostupných oborových podkladů a výsledků vlastních terénních šetření.

Vyhodnocení jednotlivých podkapitol: 5.1. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje (1) Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí na území Ústeckého kraje považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat


(1) a (2) Požadavky jsou naplněny akceptací ochranného režimu limitů na úseku ochrany přírody a vymezením ÚSES. Návrh ploch neobsahuje


29


poškození těchto hodnot (zejména se týká těžby hnědého uhlí a ostatních nerostných surovin, energetiky - včetně obnovitelných zdrojů, dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a cestovního ruchu).

plochy, které by umístěním nevhodných staveb typu větrná elektrárna ohrozily krajinný ráz.

(2) Zohlednit značný vzrůst potenciálu přírodních hodnot Krušných hor, které se po přestálé ekologické krizi zotavují. Koordinovat opatření na ochranu Krušných hor s postupem orgánů územního plánování Saska. Zvažovat perspektivní možnost sjednocující velkoplošné formy ochrany Krušných hor. Ochránit Krušné hory před necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz rozsáhlých částí hor. (3) Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným výskytem. Uvolnění nového ložiska pro těžbu nerostných surovin (výhradních a významných nevýhradních nerostů) je vždy podmíněno komplexním posouzením místní situace, vyřešením střetů zájmů, včetně stanovení takových podmínek rehabilitace a využití území po těžbě, které vyloučí devastační důsledky pro území. V prostorech s koncentrovanou těžební aktivitou je významným podmiňujícím hlediskem ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné těžební lokalitě.

(3 - 6) V 2 územním plánu nejsou vymezeny plochy těžby.

(4) Stávající využívaná výhradní a nevýhradní ložiska považovat za územně stabilizovaná. V souladu s platnými právními předpisy dodržovat zásady hospodárného využití zásob ve využívaných výhradních a nevýhradních ložiscích a vytvářet předpoklady pro ponechání dostatečné rezervní surovinové základny pro potřeby budoucího využití. (5) Hospodárně využívat nerostné suroviny se zřetelem na reálně disponibilní zásoby, kvalitativní charakteristiky, životnosti zásob stávajících ložisek pro nezbytnou potřebu, v souladu s principy udržitelného rozvoje území kraje. (6) Zásoby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi považovat za jeden z významných surovinových zdrojů pro výrobu elektrické energie a pro další výrobní odvětví v ČR. (7) Vytvářet podmínky pro vznik nových přírodních hodnot formou rekultivace rozsáhlých prostor zasažených těžbou hnědého uhlí (a dalších surovin). Dokončovat rekultivace v bývalých lomech Most a Chabařovice a na vnějších výsypkách Radovesice a Pokrok. Pokračovat a dále připravovat rekultivace provozovaných lomů ČSA, Bílina, Libouš a Vršany - zohledňovat specifické podmínky a předpoklady v jednotlivých lokalitách (urbanistická poloha, hodnoty území, na které lze navázat, územně technické možnosti).

(7) Požadavek se nedotýká řešeného území

(8) Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné (řeka Bílina v Ervěnickém koridoru). Dosáhnout zlepšení kvality vody v tocích dosud ovlivněných těžebními činnostmi a průmyslovou výrobou.

(8) V území se ojediněle vyskytují úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné. Možnost jejich revitalizace je



30


zakotvena do podmínek uložených k prověření v rámci územní studie dotčených ploch.

(9) Chránit, kultivovat a rozvíjet přírodní hodnoty i mimo rámec území se stanovenou ochranou krajiny a přírody, v územích charakterizovaných jako dynamická a harmonická krajina, dále v exponovaných koridorech podél významných vodních toků a v oblastech při významných vodních plochách.

(10) Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena.

(11) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území – zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd; podporovat ozdravná opatření ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace; obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území; vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely - nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných velkoplošných územích (NP, CHKO).

(9)v obecné rovině je požadavek naplněn zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, které závazně určuje režim využití území. Pro nezastavěné území byly v územním plánu vymezeny následující plochy: -

plochy vodní a vodohospodářské,

-

plochy zemědělské,

-

plochy lesní,

-

plochy přírodní,

-

plochy smíšené nezastavěného území

10 - Požadavek je naplněn vymezením prvků ÚSES v rámci územního plánu ve všech úrovních a v souladu se ZUR. nicméně prvky regionálního a vyššího ÚSES se zde nevyskytují. 11 - Požadavek je naplněn zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití, které závazně určuje režim využití území. Pro zemědělská území a zajištění jejich funkce byly v územním plánu vymezeny následující plochy: -

plochy zemědělské,

-

plochy smíšené nezastavěného území

Současně územní plán v rozsahu přiměřeném jeho rozvojovému potenciálu navrhuje plošný rozvoj na úkor ZP pouze ve IV. a V. třídě ochrany ZPF – viz vyhodnocení záborů ZPF.

5.2. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje

(12) Respektovat rozsah rozvojových oblastí, os a specifických oblastí kraje vymezených v ZÚR ÚK. Ostatní části kraje pokládat za stabilizované s přirozenou mírou rozvoje.

12 - Příslušnost k rozvojové oblasti a vyhodnocení je specifikováno výše v této tabulce.

(13) V rozhodování o využití území a lokalizaci zásadních investic vycházet z potřeby sladění administrativně správní role center a jejich skutečného významu jako pracovních a obslužných center.

13 - V území se nenavrhují záměry, které vyžadují potřeby sladění administrativně správní role center a jejich skutečného významu jako pracovních a obslužných center.

(14) Posilovat význam nadregionálního centra Ústí nad Labem v kooperaci s rozvojem regionálního centra Teplice.

14 - Tento požadavek nelze obtížně naplnit v rámci územního plánu Novosedlic. V území nebyly



31


identifikovány záměry, které by mohly posilovat význam nadregionálního centra Ústí nad Labem. (15) Stabilizovat (přiměřeným způsobem i doplnit nebo obnovit) sídelní strukturu v pánevní oblasti, zamezit dalšímu zániku sídel nebo jejich částí v předpolí činných dolů.

15 - Tento požadavek se naplňuje návrhem ploch určených pro bydlení.

(16) Podporovat vzájemně výhodnou provázanost kooperaci sídel v příhraničním prostoru ČR a SRN.

a

16 - Charakter a poloha obce nemá vztah k uvedenému požadavku.

(17) Podporovat a upřednostňovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu typu brownfield, před zakládáním nových průmyslových ploch ve volné krajině.

17 - Je široce naplněno zařazením ploch podvyužitých ploch do vhodných ploch s rozdílným způsobem využití jako ploch přestavby.

(18) Chránit před nevhodným využitím a v potřebném rozsahu rozvíjet území intenzivní příměstské rekreace a rekreace ve volné krajině.

18 - Rekreace a sport je podstatnou složkou stabilizovaných i rozvojových prvků řešení územního plánu, Její rozsah je navržen v rozsahu odpovídajícím rozvojovému potenciálu obce a charakteru území.

(19) Respektovat program modernizace a dostavby tepelných elektráren, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity.

19 - Tento požadavek se, vzhledem k charakteru území obce, nedá naplnit v rámci územního plánu Novosedlic.

(20) Kriticky posuzovat a zohledňovat záměry na doplnění energetických přenosových vedení pro zajištění vyšší míry spolehlivosti a bezpečnosti dodávek na území kraje a zvýšení přenosové kapacity soustavy ve vztahu k ČR i k sousedícím státům (VVN, VVTL).

20 - Tento požadavek se, vzhledem k charakteru území obce, nedá naplnit v rámci územního plánu Novosedlic.

(21) Podporovat realizaci ochranných opatření zvyšující míru zabezpečení civilizačních hodnot kraje proti záplavám a dalším hrozbám katastrofických situací.

21 - Řešené plochy jsou mimo záplavová území.

(22) Podporovat dotvoření ucelených plně funkčních silničních a železničních dopravních systémů (zejména dostavba silnice I/13, dostavba Dálnice D8, dostavba R6, zkapacitnění silnice R7, modernizace železniční infrastruktury, záměr na výstavbu vysokorychlostní železniční tratě a jiné).

22 – Uvedené záměry jsou mimo řešené území územního plánu.

(23) Zohlednit záměry na zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Střekov – hranice okresů Ústí nad Labem / Děčín (odkaz na převzatý záměr z platných 2. ZaD ÚP VÚC SHP) a respektovat koridor Labské vodní cesty mezinárodního významu v úseku hranice okresů Ústí nad Labem / Děčín - státní hranice ČR / SRN – při respektování podmínek ochrany přírody a krajiny.

23 – Uvedené záměry jsou mimo řešené území územního plánu.

(24) Sledovat a respektovat dlouhodobý záměr na průtah vysokorychlostní trati VRT územím kraje.

24 – Uvedený záměr je mimo řešené území územního plánu.

5.3. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje kulturních hodnot území kraje



32


(25) Zohledňovat navrhovaná chráněná území: např. krajinné památkové zóny, městské památkové zóny, vesnické památkové zóny a archeologické památkové rezervace.

25 - Tyto zóny se v území nevyskytují.

(26) Mezi památkové hodnoty zahrnovat též doklady industriálního vývoje kraje, vyhledávat a chránit vhodné objekty a areály tohoto typu hodnot, sledovat možnosti jejich využití v nových podmínkách.

26 - Těmto parametrům neodpovídá žádný objekt, který by bylo vhodné chránit v rámci územního plánu.

(27) Chránit a rozvíjet hodnoty jedinečné kulturní krajiny kraje, pozornost zaměřovat na ochranu obzorových linií horských masivů, krajinných dominant, význačných výhledových bodů a pohledových os, typických a známých vedut sídel apod. V této souvislosti ochránit Krušné hory před necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz rozsáhlých částí hor.

27 - Územní plán neobsahuje návrh výstavby větrných elektráren.

(28) Prioritně zajišťovat ochranu a kultivaci kulturních hodnot krajiny v oblastech významných pro rekreaci a cestovní ruch, v oblastech navázaných na velké koncentrace obyvatel - jádra městských zón a příměstské oblasti, v koridorech při významných dopravních tazích, v oblastech které jsou poznamenány vlivy těžby surovin a průmyslové výroby

28 - Ochrana kulturních hodnot je zohledněna zejména požadavkem na prověření změn v území pořízením územních studií a dále zařazením vymezených staveb mezi stavby, kde architektonickou část musí zpracovávat autorizovaný architekt..

(29) Podpořit společenský zájem o průběh rozsáhlých rekultivačních záměrů na území s probíhající těžbou surovin – zejména hnědého uhlí, formou zajištění dopravní dostupnosti a úpravy panoramatických výhledových míst s informační základnou týkající se postupných kroků rekultivace a revitalizace poškozené krajiny.

29 - Tento požadavek se vzhledem k jeho charakteru nedá naplnit v rámci územního plánu Novosedlic.

(30) Při navrhování a posuzování vhodnosti formy rozvojových záměrů nadmístního významu sledovat hledisko respektování krajinného rázu a krajinných hodnot, nepřipouštět zbytné výrazové nebo funkčně konkurenční záměry.

30 – Územní plán nenavrhuje záměry nadmístního významu.

(31) Sledovat možnost obnovy historických fenoménů – obnovení průhledů, dominant, odstranění negativních civilizačních prvků poškozujících krajinný ráz, majících nevhodné vazby vůči krajinným nebo památkovým hodnotám.

31 - Možnost obnovy fenoménů je zohledněna zejména návrhem přestavby pro centrum a další podvyužité plochy a dále požadavkem na prověření změn v území pořízením územních studií.

Kap. 6. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY Území obce Novosedlice je dle ZÚR ÚK zařazeno do krajinného celku: • KC Severočeská devastovaná a souvisle urbanizovaná území (14). krajina směřující k obnově ekologické rovnováhy a vytvoření nové krajinné struktury po devastaci velkoplošnou povrchovou těžbou hnědého uhlí a překročení mezí únosnosti území energetickou a průmyslovou výrobou, Územní plán vytvořil předpoklady pro naplnění cílových charakteristik krajiny stanovených v ZÚR ÚK pro území daného krajinného celku takto: a) prioritně respektovat veškeré dílčí přírodní, krajinné či estetické hodnoty – jednotlivé lokality


Požadavky jsou naplněny akceptací ochranného režimu limitů na úseku ochrany přírody a


33


vulkanických vrchů, lokality městských parků a zámeckých zahrad, rekultivované, revitalizované i spontánně se obnovující části krajiny,

respektováním vymezení ÚSES a dále zařazením cenných ploch do vhodných typů PRZV.

b) respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí, stanovené v usneseních vlády ČR č. 331/1991, č. 444/1991 a č. 1176/2008, jako nepřekročitelné hranice, za nimiž nesmí být území narušeno povrchovou těžbou ani výsypkovým hospodářstvím,

Další rozvoj obce dle územního plánu nepočítá s těžbou na administrativním území obce a územní plán proto nevymezuje plochy těžby.

c) postupně realizovat rekultivační a revitalizační opatření v území s ukončenou těžbou hnědého uhlí v časově co možná nejkratším časovém horizontu, cílové znaky a cílovou strukturu krajinného celku odvozovat zejména od řešení rozsáhlých rekultivovaných a revitalizovaných ploch po těžbě hnědého uhlí s výrazným uplatněním vodních ploch,

Tento požadavek se vzhledem k jeho charakteru nedá naplnit zcela naplnit v rámci změny územního plánu Novosedlic, ploch dotčených dřívější těžbou se dotýká jen část navržených rozvojových ploch a jejich zařazením do zastavitelných či přestavbových ploch vytváří předpoklady pro revitalizaci území a částečnou eliminaci negativních projevů těžby (poklesy a pod.).

d) realizovat nápravná opatření směřující k Požadavky jsou naplněny vymezením ÚSES. celkové obnově ekologické rovnováhy (ÚSES) a vytvoření nové krajinné struktury, k obnově přirozeného vodního režimu provádět revitalizaci vodních toků dočasně přeložených nebo jinak upravených v důsledku těžby surovin a energetické a průmyslové výrob Kap. 7. VYMEZENÍ VPS, VPO, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A EZPEČNOSTI STÁTU A VYMEZENÍ ASANAČNÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Na území obce Novosedlice nejsou vymezeny výše zmíněné záměry. Kap. 8. STANOVENÍ POŽADAVKŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ,ZEJMÉNA S PŘIHLÉDNUTÍM K PODMÍNKÁM OBNOVY A ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY a) požadavky na koordinaci koridorů a ploch v ZÚR ÚK vymezených veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření (kromě ÚSES), návrhů, asanací a územních rezerv

Na území obce Novosedlice nejsou vymezeny žádné nadmístní záměry ani prvky regionálního či nadregionálního ÚSES, proto nelze zajistit jejich koordinaci.

b) požadavky na koordinaci koridorů a ploch v ZÚR ÚK vymezených nadregionálních a regionálních skladebných částí ÚSES (funkční části; části k založení - veřejně prospěšná opatření)



34


2.A.B VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, (zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území) ad §18 (1), (2), (3) SZ (1) Řešení územního plánu vymezením zastavěných a zastavitelných ploch a zařazením celého území obce do jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití: - vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, - zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území na základě společenského a hospodářského potenciálu rozvoje. - koordinuje veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů

§18 (4), (5), §19 (1) SZ (2) Řešení územního plánu stanovením koncepce ochrany a rozvoje hodnot, zohledněním ochranného režimu hodnot a limitů využití území, vymezením zastavěných a zastavitelných ploch a zařazením celého území obce do jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití spolu se stanovením podmínek jejich využití: 18/4 - chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy vymezuje s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. 18/5 - v nezastavěném území umisťuje stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. 19/1/a - respektuje zjištěné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, 19/1/b - stanovuje koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území,

ad §18 (4), (5), §19 (1), (2) SZ (3) Vzhledem k charakteru záměrů, v souladu s požadavky příslušného dotčeného orgánu není součástí dokumentace: 19/2 - prověření hodnocením vlivu na udržitelný rozvoj území potřebu změn v území 19/1/m - stanovení podmínek pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a návrh kompenzačních opatření

ad 19/1



35


(4) Řešení územního plánu zařazením celého území obce do jednotlivých typů ploch s rozdílným způsobem využití spolu se stanovením podmínek jejich využití a respektováním limitů využití území : 19/1/c - prověřuje a posuzuje potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika 19/1/d - stanovuje v regulativech urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, 19/1/e- stanovuje podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, 19/1/f - umožňuje ve vybraných prostorech v rámci územní studie stanovení pořadí provádění změn v území (etapizaci), 19/1/g - vytváří územní podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, 19/1/h - vytváří v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn 19/1/i - stanoví podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, 19/1/j - vytváří v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, 19/1/k - vytváří v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, 19/1/l - určuje nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území – zejména plochy přestaveb, 19/1/n - reguluje rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, zejména v oblasti těžby nerostných surovin a to v souladu se stanovenými ekologickými limity těžby 19/1/o - uplatňuje poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče – a to zejména opatřeními k ochraně hodnot, specielně vymezením staveb, kde vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt

2.A.C VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Způsob řešení územního plánu a provedení jeho dokumentace odpovídá právnímu stavu zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., ve znění platném od 1.1.2013.

2.A.D VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Požadavky zvláštních předpisů se projevují zejména ve sféře limitů využití území, ze kterých vyplývají omezení jeho využití. Základním východiskem koncepce jsou:



36


- respektování limitů využití území vyplývajících z právních předpisů a vlastností území, kterými jsou: 1. Urbanistické podmínky, architektonické a kulturní hodnoty: nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, archeologické lokality, významné archeologické lokality 2. Horninové prostředí a geologie: chráněná ložisková území, dobývací prostory, ložiska nerostných surovin sesuvné území, poddolované území, staré důlní dílo, výsypka, územně ekologické limity těžby 3. Vodní režim: chráněné oblasti přirozené akumulace vod, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů, ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách, záplavová území 4. Hygiena životního prostředí: ochranné pásmo hřbitova ochranná pásma areálů výroby 5. Ochrana přírody a krajiny: přírodní rezervace, přírodní památky, Ptačí oblasti soustavy NATURA 2000, Evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000, přírodní parky, registrované VKP, VKP ze zákona, památné stromy, lokalita Ramsarské úmluvy, registrované geologické lokality, územní systém ekologické stability 6. Zemědělský půdní fond: půdy I. – III. třídy ochrany ZPF investice do půdního fondu - odvodnění 7. Pozemky určené k plnění funkcí lesa: ochranné lesy, lesy zvláštního určení pásmo 50 m od okraje lesa s omezeným využitím 8. Veřejná dopravní infrastruktura:



37


ochranná pásma silnic a železnic 9. Veřejná technická infrastruktura: ochranná pásma vodních zdrojů ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok ochranná (popř. bezpečnostní) pásma energetických a spojových sítí a objektů

Vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů: 1/ Na základě stanoviska Obvodního báňského úřadu pro území kraje Ústeckého č.j.: SBS/00194/2014/OBÚ-04/1 byl do kapitoly E.5 odůvodnění územního plánu Novosedlice doplněn výčet požadovaných jevů. 2/ Na základě dohody s odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje (č.j.: 2616/ZPZ/2014/UP-142) k úpravě podmínek uvedených ve vyjádření čj. 329/ZPZ/2014/UP-009 byl u rozvojových ploch Z-201, Z-202A, Z-202B, Z-203, Z-204, Z206, P-02, P-03, P-04, P-05, P-22, P-26, P-27, P-28 v regulativech v kapitole F. textové části územního plánu Novosedlice uveden požadavek na zachování hodnotné zeleně – starší či soliterní stromy.

Seznam dotčených orgánů, které uplatnily stanovisko ve veřejném projednání návrhu ÚP Novosedlice Dotčený orgán

Stanovisko, požadavek

KÚÚK, odbor UP a SŘ

Neuplatnil stanovisko.

KÚÚK,odbor dopravy a SH

Nemá požadavky.

1.12.2014 KÚ ÚK, odbor životního prostředí a zemědělství

Nemá požadavky.

16.1.2015 Magistrát města Teplice, odbor ÚP a SŘ


Magistrát města Teplice, odbor dopravy a ŽP


Ministerstvo ŽP ČR, odbor výkonu státní správy

Nemá požadavky.

25.11.2014 Ministerstvo zdravotnictví ČR, ČILZ




38


Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR


Ministerstvo dopravy ČR


St. energetická inspekce


Krajská hygienická stanice


Hasičský záchranný sbor ÚO úsek PO a ochrany obyvatelstva

Neuplatnil požadavky k částem řešení, které byly od společného jednání změněny.

3.12.2014

Obvodní báňský úřad

Neuplatnil požadavky k částem řešení, které byly od společného jednání změněny.

29.10.2014

Ministerstvo obrany, Agentura hospodaření majetkem, Odbor územní správy majetku Praha

s nemovitým Souhlasí.

19.12.2014 Ve stanoviscích uplatněných ve veřejném projednání nevznesly dotčené orgány požadavky k částem řešení, které byly od společného jednání změněny a návrh územního plánu tedy nebyl po veřejném projednání upravován.

2.B ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Součástí dokumentace územního plánu není vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Původní dokumentace územního plánu obce Novosedlice prošla dvěma změnami územního plánu, přičemž v změna.č 1 byla prověřena vyhodnocením vlivů změny č.1 územního plánu Novosedlice na udržitelný rozvoj území. Potřeba zpracování vyplynula ze Stanoviska Krajského úřadu Ústeckého kraje k zadání změny č. 1 územního plánu obce, které je založeno na skutečnosti, že jedna z navržených dílčích změn, zvětšení sportovně rekreačního areálu na úkor území určeného původním územním plánem k průmyslové, skladové nebo stavební činnosti, přesahuje plochu 1 ha, která je limitní z hlediska přílohy č. 1



39


zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb., v bodě 10.8 kategorie II, a vyžaduje proto v případě realizace záměru provedení zjišťovacího řízení podle §7 citovaného zákona. Dalšími řešenými a vyhodnocovanými dílčími navrženými změnami byly: - využití území vedeného jako ostatní plochy anebo plochy zeleně k vybudování místní komunikace s funkcí přístupové komunikace území určeného pro individuální bydlení, s významným doprovodným efektem odvedení části nákladní automobilové dopravy z centra obce – tento návrh byl již realizován, silnice je vybudována - umožnění individuální bytové výstavby v počtu 10+1+2 až 3 domy na 3 lokalitách - založení rekreační zahrádkářské kolonie na ploše 1,4 ha - rozšíření plochy skladů o 150 m2 Vyhodnocení možných vlivů funkčních změn využití území umožnilo konstatovat, že v případě uskutečnění změn nelze očekávat významné negativní ovlivnění životního prostředí; nejvýznamnějším negativním vlivem je odnětí zemědělské půdy o rozloze 1,4+1,1 ha ze zemědělského půdního fondu, případně ještě 0,7 ha pro pás izolační zeleně oddělující silnici od předpokládaných rodinných domů a 1,4 ha pro rekreační zahrádky (vše ve IV. a V. třídě ochrany ZPF). Vyhodnocení možných vlivů funkčních změn využití území umožnilo konstatovat , že hlavní navrhované změny budou mít potenciál pozitivního ovlivnění veřejného zdraví, jak somaticky (místní zlepšení čistoty ovzduší, zvýšení tělesné zdatnosti sportem a rekreací), tak i psychicky, příznivým ovlivněním pohody obyvatel souvisejícím se zvýšenou nabídkou možnosti rekreačního vyžití a úpravou neudržovaných ploch, které mohou působit na citlivější občany depresivně. Vyhodnocení změny konstatovalo, že změna nepřekročila ani v jedné z dílčích částí meze dlouhodobé udržitelnosti rozvoje obce.

2.C STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 S ohledem na skutečnost, že k územnímu plánu nemuselo být zpracováno vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, nebylo vydáno stanovisko Krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona.

2.D SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY S ohledem na skutečnost, že k územnímu plánu nemuselo být zpracováno vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, nebylo vydáno stanovisko Krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona.



40


2.E KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY 2.E.A VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Vymezení zastavěného území bylo v rámci úpravy územního plánu obce aktualizováno v souladu s aktuálním právním stavem využití a zastavění území dle příslušných ustanovení § 2 a § 58-§60 stavebního zákona. Při vymezení byly použity aktuální mapy katastru nemovitostí poskytnuté objednatelem.

2.E.B ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT (B.1.a,B.1.b) Koncepce rozvoje území obce respektuje Politiku územního rozvoje České republiky 2008 a Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje, tato povinnost přímo vyplývá ze zákona 183/2006 Sb. (B.1.c) Koncepce rozvoje území obce je navržena tak, aby zachovala koncepci, založenou územním plánem obce Novosedlice a rozsah navržených rozvojových ploch úpravou územního plánu obce není navyšován. Řešení územního plánu charakterem a obsahem svého návrhu vytváří podmínky pro využití silných stránek a příležitostí a pro eliminaci slabých stránek a hrozeb v souladu s obsahem a požadavky a rozboru udržitelného rozvoje ORP Teplice. Řešení proto přispívá k posílení environmentálního pilíře a zvýšení ekologické stability vymezením ÚSES a ochranou přírodních hodnot, ke zvýšení sociální soudržnosti obyvatel podporou rozvoje bydlení, občanské vybavenosti, rekreace a ochranou kulturních hodnot a k podpoře ekonomiky rozvojem veřejné infrastruktury, ploch pro bydlení a obytného území, občanského vybavení, rekreace a ploch výroby. Koncepce rozvoje Koncepce nepočítá s otevřením těžby hnědého uhlí v CHLÚ Proboštov v severní části obce a to na základě souladu se Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje, neboť z polohy v Rozvojové oblasti OB6 - ROZVOJOVÁ OBLAST ÚSTÍ NAD LABEM je zde v souladu s úkolem (10) navržena redukce omezení vyplývajících z vyhlášených dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území a území je proto navrženo k jinému využití, než pro plochy těžby. Koncepce rozvoje území obce se významně uplatňuje zejména v těch částech území obce, kde je jeho využití navrženo ke změně, kde tedy není jeho funkční využití stabilizováno v souladu se současným stavem jeho využití a navrhuje se jeho změna. Tyto plochy změn v území se projevují návrhem zastavitelných ploch, ploch přestaveb, či ploch změn v krajině. Zjednodušeně a přehledně je systematika členění území demonstrována v následující tabulce.



41


katastrální území Novosedlice nezastavěné území (krajina) zastavěné území (sídla)

zastavitelné území

nezastavitelné území

nestabilizované území – rozvojové plochy plochy změn stabilizované území sídel

přestavbové území

zastavitelné území

plochy změn v krajině

stabilizované území krajiny

Z důvodů přehlednosti koncepce a dokumentace jsou území s kumulací rozvojových ploch (ploch změn) uspořádány na tzv.rozvojové prostory, pro které je uveden popis koncepce rozvoje.

(B.2) Ochrana hodnot a z ní vyplývající omezení a podmínky stanovené územním plánem jsou odůvodněny potřebou zachovat (chránit) a rozvíjet kulturní, přírodní a civilizační hodnoty v řešeném území a tento úkol je povinností stanovenou v úkolech a cílech územního plánování.



42


2.E.C URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ (C1) Urbanistická koncepce je v jednotlivých rozvojových prostorech odůvodněna takto:

a) přestavba centra – je navržena z důvodů intenzifikace využití těžiště území obce a to způsobem, který umožní úplnou či částečnou eliminaci závad v území (zejména dopravních) v souvisejících plochách. Na obrázcích níže je znázorněna představa o možné budoucí podobě uspořádání centra. Níže uvedené obrázky prokazují reálnost možnosti přestavby dotčeného území.

obr.: studie půdorysného řešení přestavby centra (autor. F. Pospíšil)



43


obr.: studie řešení přestavby centra – perspektiva od jihovýchodu – stav území (autor. F. Pospíšil)

obr.: studie řešení přestavby centra – perspektiva od jihovýchodu – návrh (autor. F. Pospíšil)

b) Východní přestavbový prostor (Četrans) – je navržen zejména pro plochy bydlení a zahrnuje přestavbu dlouhodobě nevyužité manipulační plochy na obytné



44


území a to způsobem, který umožní úplnou či částečnou eliminaci závad v území (zejména dopravních) v souvisejících plochách. c) severní rozvojový prostor – je navržen pro plochy sportu a plochy výroby z důvodů zajistit rozvoj sportovní vybavenosti pro obyvatel a to včetně plochy pro přemístění hřiště na kopanou z centra a dále za účelem zajištění ploch pro výrobní základnu d) rozvojový prostor U hřbitova je navržen zejména pro plochy bydlení ( z důvodů zajištění ploch pro výstavbu bytů) a v menší míře pro plochy zahrádek na plochách v blízkosti zemního vodojemu, tedy v plochách, kde jsou jiné funkce nevhodné a tyto funkce zajistí rekreační potřeby obyvatel. e) Severozápadní rozvojový sektor - je navržen zejména pro plochy bydlení ( z důvodů zajištění ploch pro výstavbu bytů) v plochách navazujících na nedávno zbudovanou pozemní komunikaci. f) zástavba podél ulice Míru – jižní rozvojový sektor - je navržena zejména pro plochy bydlení (z důvodů zajištění ploch pro výstavbu bytů) v plochách charakteru proluk podél ulice Míru, a dále včetně plochy pro výrobu dále za účelem zajištění ploch pro výrobní základnu g) Doliny – prostor je navržen zejména pro plochy bydlení (z důvodů zajištění ploch pro výstavbu bytů) do prostoru jižně orientovaného svahu s plochami proluk a dále jako přestavbová funkce do lokality stávajících zahrádek. h) přestavba zahrádek - rozvoj je navržen zejména pro plochy bydlení z důvodů zajištění ploch pro výstavbu bytů a to formou umožnění transformace stávajících zahrádek na plochy pro bydlení s možností výstavby RD.

(C.2) Koncepce rozvoje území obce je navržena tak, aby zachovala koncepci, založenou územním plánem obce Novosedlice a rozsah navržených rozvojových ploch úpravou územního plánu obce není navyšován. Následující tabulka přehledně dokládá způsob zapracování jednotlivých rozvojových ploch z původního územního plánu a jeho změn do nového územního plánu.

označení původní funkční plochy typ v právním stavu ÚPO 1

smíšené bydlení

kód v pův. ÚPO

1

označení kód dle funkčního Změny typu v č.1 ÚPO ÚPO IV

1

funkce dle Změny č.1 ÚPO

kód dle Změny č.2 ÚPO


označení plochy v novém územním plánu

zařazení do PRZV v novém územním plánu

komentář

IV

206

VIII

Z-206

bydlení individuální v rodinných domech městské a příměstské [BI]

plocha se v ZM2 sloučila s plochou 37 a 38 a změnila funkci

plocha smíšená obytná městská v hromadných formách výstavby[SM2]

plocha se v úpravě ÚP rozdělila na část zastavitelnou a přestavbovou

(část) 2

smíšené bydlení

2

IV


2

IV

2

(část) IV


P-02, Z02

45


označení původní funkční plochy typ v právním stavu ÚPO

kód v pův. ÚPO

označení kód dle funkčního Změny typu v č.1 ÚPO ÚPO






komentář

3

individuální bydlení

3

VIII

3

VIII

3

VIII

P-03


4


4

VIII

4

VIII

4

VIII

P-04


5


5

VIII

5

VIII

5

VIII

P-05


6


6

VIII

6

VIII

204

VIII

Z-204


plocha se v ZM2 sloučila s plochou 7, 8 a9 ale nezměnila funkci


plocha se v ZM2 sloučila s plochou 6, 8 a 9 a změnila funkci


plocha se v ZM2 sloučila s plochou 6, 7 a 9 ale nezměnila funkci


plocha se v ZM2 sloučila s plochou 6, 7 a 8 ale nezměnila funkci

(část) 7

občanská vybavenost

7

II

7

II

204

(část) VIII

(část) 8


8

VIII

8

VIII

204

(část) VIII

(část) 9


9

VIII

9

VIII

204

Z-204

Z-204 (část)

VIII

(část)

Z-204 (část)

16

sportoviště

16

XVIII

16

XVIII

16

XVIII

Z-16

plochy pro tělovýchovu a sport [OS]

17


17

VIII

17

VIII

17

VIII

P-17


18

obchod, služby

18

I

18

I

18

I

P-18

plocha smíšená obytná v centrální zóně [SC]

20

obchod, služby

20

I

20

I

20

I

P-20

plocha smíšená obytná v centrální zóně [SC]

22

skupinové bydlení

22

III

22

III

22

III

P-22

plocha smíšená obytná městská v nerozlišených formách výstavby[SM1]

26

smíšené bydlení

26

IV

26

IV

26

IV

P-26


27

smíšené bydlení

27

IV

27

IV

27

IV

P-27


28

smíšené bydlení

28

IV

28

IV

28

IV

P-28




46



kód v pův. ÚPO







komentář

29

smíšené bydlení

29

IV

29

IV

29

IV

P-29


30

smíšené bydlení

30

IV

30

IV

30

IV

30


plocha se realizovala

31

industriálněkomerční

31

XII

31

XII

31

XII

-

průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL]

plocha byla na základě projednání pracovního návrhu vyřazena z řešení a ponechána ve stávající funkci zahrádek

32


32

VIII

32

VIII

32

VIII

P-32


33

výrobní

33

XI

33

XI

33

XI

Z-33


102

XVIII

102

XVIII

Z- 102


34

IV

34

IV

P-34


101

XXI

101

XXI

101

-

34

smíšené bydlení

34

IV

plocha se ve ZM1 rozdělila na pl. 33 a 102

plocha se ve ZM1rozdělila na plochy 34 a 101, která se už realizovala

35


35

VIII

35

VIII

35

VIII

35

-

36


36

VIII

36

VIII

36

VIII

P-36


37

smíšené bydlení

37

IV

37

IV

206

IV

Z-206


plocha se v ZM2 sloučila s plochou 1 a 38 a změnila funkci

plocha se v ZM1 rozdělila na plochy 38 a 106 a ve ZM2 se zbylá plocha 38 sloučila s pl. 1 a 37 do pl. 206

část 38


38

VIII

(část)

106

XI

106

XI

Z-106


38

VIII

206

VIII

Z-206


(část)

(část)

plocha realizována – zahrnuta do stavu

101

plocha silniční dopravy

-

-

101

XXI

101

XXI

101

-

plocha vznikla rozdělením plochy 34, ale je realizována – zahrnuta do stavu

102

sportoviště

-

-

102

XVIII

102

XVIII

Z-102


plocha vznikla rozdělením plochy 33

103


-

-

103

VIII

103

VIII

Z-103

bydlení individuální v rodinných domech -

nově vymezená plocha v rámci ZM1



47



kód v pův. ÚPO







komentář

městské a příměstské [BI]

104


-

-

104

VIII

104

VIII

Z-104



105


-

-

105

VIII

204 část

VIII

Z-204 (část)


nově vymezená plocha v rámci ZM1 a ve ZM2 sloučena do pl. 204

106

výrobní

-

-

106

XI

106

XI

Z-106


plocha vznikla rozdělením plochy 38

201

výrobní

-

-

-

-

201

XI

Z-201


nově vymezená plocha v rámci ZM2 a v úpravě redukována – část realizována

202A


-

-

-

-

202A

VIII

Z-202A


plocha vznikla reorganizací ploch 12, 13 a 14

202B


-

-

-

-

202B

VIII

Z-202B


plocha vznikla reorganizací ploch 12, 13 a 14

203


-

-

-

-

203

VIII

Z-203



204


-

-

-

-

204

VIII

Z-204


plocha v ZM2 vznikla sloučením ploch 6, 7, 8, 9 a 10

205


-

-

-

-

205

VIII

P-205


plocha vznikla reorganizací ploch 21, 24 a 25 a přeřazením z rezervy do návrhu

206


-

-

-

-

206

VIII

Z-206


plocha vznikla sloučením ploch 1, 37 a 38 plus nové plochy

-


-

XXI

-

XXI

-

XXI

P-05A

veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV]

-


-

XXI

-

XXI

-

XXI

P-05B


-


-

XXI

-

XXI

-

XXI

P-19A


-

veřejná prostranství

-

XIV

-

XIV

-

XIV

P-19B

park, historická zahrada [PZ.1]

-


-

XIV

-

XIV

-

XIV

P-19C




48



kód v pův. ÚPO







-


-

XXI

-

XXI

-

XXI

P-19D


-


-

XIV

-

XIV

-

XIV

P-22A


-


-

XXI

-

XXI

-

XXI

P-27A


-

plocha izolační zeleně

-

XVI

-

XVI

-

XVI

Z-31A

plochy individuální rekreace – zahrádkářské osady [RZ]

-

plocha izolační zeleně

-

XVI

-

XVI

-

XVI

Z-31B

plochy individuální rekreace – zahrádkářské osady [RZ]

číslo lokality

funkční typ

kód ZM 1

komentář

Územní rezervy číslo lokality

typ obytné zástavby

funkce ZM 1

kód ZM 2

funkce ZM 2

kód úprava funkce úprava ÚP

funkce úprava ÚP

10

smíšené bydlení

10

IV

10

IV

10

IV

R-10


ve ZM1 plocha sloučena s plochou 11, 12 a 13 a ve ZM2 rozdělena

11


11

VIII

10

IV

10

IV

R-10


ve ZM1 plocha sloučena s plochou 10, 12 a 13 a ve ZM2 rozdělena

12

smíšené bydlení

12

IV

10

IV

202B

VIII

Z-202B


ve ZM1 plocha sloučena s plochou 10, 11 a 13 a ve ZM2 rozdělena a převedena do návrhu

13


13

VIII

10

IV

202B

VIII

Z-202B


ve ZM1 plocha sloučena s plochou 10, 11 a 12 a ve ZM2 rozdělena a převedena do návrhu

14

smíšené bydlení

14

IV

14

IV

202A

VIII

Z-202A


21

smíšené bydlení

21

IV

21

IV

21

IV

R-21


23

smíšené bydlení

23

IV

23

IV

23

IV

R-23


P-23A

plocha smíšená obytná městská v hromadných formách



Část plochy se v rámci reorganizace rozvojových ploch přeřadila do návrhu.

49


číslo lokality

typ obytné zástavby

číslo lokality

funkční typ

kód ZM 1

funkce ZM 1

kód ZM 2

funkce ZM 2

kód úprava funkce úprava ÚP

funkce úprava ÚP

výstavby[SM2]

P-23B


24

smíšené bydlení

24

IV

24

IV

24

IV

R-24


25

smíšené bydlení

25

IV

25

IV

25

IV

R-25


-

XXI

-

XXI

-

XXI

R-23A


-


Plocha byla v úpravě díky reorganizaci ploch zahrnuta do ploch P-28 a P-29.

V kapitole 1.D.A Vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu je uvedeno pro jednotlivé plochy odůvodnění jejich vymezení - z důvodů odstranění duplicit v textu toto odůvodnění neuvádíme zde, ale odkazujeme na uvedenou kapitolu. C.3 Systém sídelní zeleně je vymezen ve stabilizovaných plochách s ohledem na potřebu zajistit ochranu ploch se sídelní zelení a v plochách změn z důvodů zajištění dostatku ploch pro relaxaci a oddych uživatelů veřejného prostoru a pobytovou kvalitu veřejných prostranství .



50


2.E.D KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ (D.1) Dopravní infrastruktura Řešení dopravy vychází a je odůvodněno následujícími výchozími podmínkami: Širší dopravní souvislosti Řešené území Novosedlicka je z hlediska dopravy výrazně ovlivněno prostorovou vazbou k sídelnímu centru Teplice, z opačné strany blízkostí města Dubí a silničního hraničního přechodu do SRN Cínovce. Na komunikační síť Teplic jsou Novosedlice napojené dvěma páteřními osami, a to silnicí III/253 44 (ulice Míru) a místní komunikací – ulicí Trnovanskou. Dopravní návaznost na Dubí zajišťují dvě průjezdné silnice: III/253 47 – ulice Bystřická a III/253 45 – ulice Hřbitovní. Polohu řešeného území v širších dopravních souvislostech lze charakterizovat blízkostí nadřazených silničních tahů, tj. silnice I/8 E 55 Praha – Teplice – Dubí – Cínovec – Drážďany – Berlín – Hamburk, silnice I/13 E 442 Liberec – Děčín – Teplice – Karlovy Vary a silnice II/253 Dubí – Krupka – Ústí nad Labem, na které je řešené území dopravně napojeno silnicemi III. třídy č. 253 44 (ulice Míru), č. 253 45 (ulice Hřbitovní) a č. 253 47 (ulice Bystřická). Sledovaným prostorem prochází regionální železniční dráha č. 132 Oldřichov u Duchcova – Teplice, Lesní brána – Novosedlice – Děčín, využitelná pro každodenní osobní přepravu do zaměstnání, do škol a za vyšší vybaveností. Pro nákladní železniční dopravu vázanou na severní prostor Novosedlice – Bystřice je k dispozici vlečka, vedená z traťové koleje tratě č. 132. Stávající silniční a komunikační síť je z hlediska každodenních přepravních vztahů výrazně zatížená jak zdrojovou a cílovou dopravou probíhající v relacích Novosedlice – Teplice a Novosedlice – Dubí, tak průjezdnou dopravou v relacích Teplice – Dubí, případně Teplice – Proboštov. Charakter přepravních vztahů je ovlivňován „příměstskou polohou“ Novosedlic ve vztahu k Teplicím a centrální průjezdnou polohou sídla v mikroregionální komunikační ose Teplice – Dubí.

Silniční doprava

Přehled silniční a komunikační sítě v řešeném území: III/253 44

Teplice – Novosedlice – Proboštov – Přítkov

III/253 45

Novosedlice – Dubí, Lesní brána

III/253 47

Novosedlice – Dubí, Bystřice – Dubí

místní komunikace účelové komunikace



51


Silnice III. třídy a návazná síť místních komunikací nadřazeného významu představují v řešeném území základní přepravní systém, který přenáší převažující přepravní objemy v území. Silnice III. třídy v zastavěném území mimo své mikroregionální funkce přejímají přímou obslužnou funkci přilehlého území sídla. Doplňující funkci v celkovém dopravním skeletu Novosedlicka mají účelové komunikace, které umožňují zpřístupnění výrobních a komerčních areálů a zahrádkářských osad.

III/253 44

Teplice - Novosedlice – Proboštov - Přítkov

Dvoupruhová silnice představuje jednu z páteřních tras, která napojuje prostory Přítkova, Proboštova a Novosedlic na vyšší dopravní síť, tj. silnice I/8 – E55 a I/13, v mikroregionální úrovni na komunikační síť Teplic. V příměstské relaci Teplice – Novosedlice je silnice v každodenních vztazích v řešeném území nejužívanější trasou (intenzita dopravy v roce 1995 – 3 183 voz./den). Průchod silnice oboustranně zastavěnou centrální částí Novosedlic (ulice Míru) posiluje její sekundární přepravní funkci městské třídy s přímou obsluhou přilehlého obytného a společensko-obchodního prostoru. V zastavěné části území je značně limitované příčné uspořádání silnice, jejíž přepravní funkce koncentruje všechny typy dopravy, tj. dopravu průjezdnou, zdrojovou a cílovou a dopravu statickou (obchodní ulice). Částečně kolizní je mimo jiné i stávající styková křižovatka se silnicí III/253 47 v centrální části sídla (u autobusové zastávky), která je umístěna v nepříznivém výškovém profilu a křižovatka s místní komunikací – ulicí Trnovanskou u obecního úřadu. S ohledem na nesporný rostoucí mikroregionální přepravní význam silnice je proto navrhováno částečné vedení silnice v nové trase. Návrh přeložky silnice v zastavěném území Novosedlic je řešen jako součást celkové koncepční přestavby komunikačního systému sídla, včetně zásadní přestavby centrálního prostoru Novosedlic.

III/253 45

Novosedlice – Dubí, Lesní brána

Silnice má lokální propojovací funkci, posílenou přímou návazností na mezinárodní silnici I/8 E55 Praha – Teplice – Dubí – Cínovec – státní hranice do SRN. V komunikačním skeletu Novosedlic, tj. ulice Hřbitovní, přebírá funkci jedné z významných obslužných os. Z hlediska prostorového uspořádání je silnice relativně vyhovující. Problémová je křižovatka se silnicí III/253 47 u kostela tj. ulice Hřbitovní, Kostelní a Bystřická, kde dochází zvláště ve špičkovém období pracovního dne na všech křižovatkových větvích ke značnému soustředění dopravy a k „nepřehledným“ křižovatkovým pohybům. Je nezbytné silnici III/253 45 Novosedlice – Dubí, Lesní brána považovat za významnou přepravní osu, která bude v centrálním prostoru Novosedlic společně se silnicí III/253 44 vyžadovat koncepční přestavbu včetně prostorového usměrnění do Valentinské ulice a úpravy uličního profilu s posílením městotvorné funkce. Návrh přestavby je plně koordinován s předloženým záměrem na dostavbu centrálního prostoru a nové prostorově organizační řešení průjezdných komunikací.



52


III/253 47

Novosedlice - Dubí, Bystřice - Dubí

Silnice v zastavěném prostoru obce navazuje na silnice III/253 44 a III/253 45 a dotváří nosný nadřazený komunikační skelet řešeného území Novosedlic, tj. ulice Bystřická. Z hlediska obsluhy mikroregionální sídelní struktury umožňuje v návaznosti na silnici III/253 44 propojení Teplic s přilehlými částmi Novosedlic, Bystřicí a Dubím. Silnice mimo jiné zajišťuje návaznost na podkrušnohorskou regionální osu – silnici II/253 Dubí – Krupka – Přestanov – Ústí nad Labem. Prostorové uspořádání silnice je mimo souvislou zástavbu vyhovující, nepříznivé je vedení trasy centrálním prostorem sídla s úrovňovým přejezdem přes železniční trať a napojením na silnici III/253 44 ve výškově nepříznivých parametrech u kostela. Koncepční návrh řeší převedení dílčího úseku trasy od ulice Komenského po ulici Vrcholavkou do nové stopy mimo přejezd přes trať jádrový prostor. Nová trasa využívá stopu nedávno zbudované nové komunikace v ulici Obchvatové s návaznou peáží se silnicí III/25345.

Místní komunikace Síť místních komunikací, v návaznosti na silnice III. třídy, zajišťuje vnější návaznosti Novosedlic na okolní sídla, vnitřní obsluhu zastavěného území a zpřístupnění dílčích lokalit a objektů řešeného území. Mezi funkčně nadřazené místní komunikace lze řadit ulice Krupskou, Trnovanskou a Emílie Dvořákové , Drahénskous mimoúrovňovým podjezdem pod dráhou, Valentinskou a ulici Komenského. Stávající technická úroveň, vybavenost, příčné uspořádání i dopravně-architektonické ztvárnění jednotlivých místních komunikací jsou značně rozdílná. Chybí funkční a dispoziční diferenciace, kvalitní povrchy, uliční mobiliář, zálivy pro parkování či stání vozidel apod. Řešení těchto problému není možné v úrovni územního plánu, ale v podrobnější projektové přípravě, přičemž je třeba respektovat navrhované uspořádání pozemních komunikací zohledňující budoucí funkční diferenciaci komunikací, rozvojové plochy a potřeby jejich komunikačního zpřístupnění, záměry přestavby centrálního prostoru i záměry přeuspořádání nadřazené silniční a komunikační sítě.

Doprava v klidu Nároky na parkování a garážování vozidel vycházející z potřeb trvale žijících obyvatel, jsou částečně zajištěny na vlastních pozemcích, jako součást objektů bydlení, částečně pak v řadových garážích, doplňkově na vymezených stáních při veřejných komunikacích nebo volně a neorganizovaně podél místních komunikací a na veřejných dopravních plochách. Parkování a stání vozidel návštěvníků je pouze částečně zabezpečováno na vyhrazených veřejných parkovištích, v ostatních případech probíhá neorganizovaně podél komunikací a na veřejných prostranstvích či přidružených dopravních plochách. Parkování osobních vozidel zaměstnanců a klientů výrobních a komerčních firem je zabezpečováno



53


diferencovaně, a to uvnitř areálů či na vyhrazených parkovištích před vstupy do areálů. Kapacitně jsou tato vyhrazená parkoviště vesměs vyhovující. Z hlediska dispozičního uspořádání i technické a architektonické upravenosti je většina parkovacích stání až na výjimky nedostatečně vybavena. Nároky na parkování vozidel budou mít s ohledem na rostoucí stupeň automobilizace výhledově vzrůstající tendenci.

Železniční doprava a vlečkové hospodářství Jádrem řešeného území prochází regionální železniční dráha č. 132 Oldřichov u Duchcova – Teplice, Lesní brána – Novosedlice – Bohosudov – Chlumec – Telnice – Děčín s železniční zastávkou v ulici Bystřické – zast. Novosedlice. Zastávka je pro pěší zpřístupněna stávajícími ulicemi Bystřickou a Horní násepní. Docházková vzdálenost k zastávce je pro svoji centrální polohu v obytném území Novosedlic velmi příznivá. Pro nákladní dopravu směrovanou do severního prostoru Novosedlic ve směru k Bystřici je z minulosti zavedena vlečková kolej s manipulačním prostorem při ulici Bystřické. Vzhledem k nízké atraktivitě železnice pro nákladní dopravu, je v současné době vlečka mimo provoz.

Obslužnost území veřejnou autobusovou dopravou Řešené území je dopravně obsluhováno kromě železniční dopravy v relaci Oldřichov u Duchcova – Novosedlice – Děčín linkami městské hromadné dopravy (MHD). Linky regionální a dálkové autobusové dopravy řešeným územím přímo neprocházejí. Dálková doprava je zajišťována nepřímo v návaznosti na MHD z nejbližších autobusových stanic či zastávek, a to Teplice nebo Dubí.

Rekreační nemotorová doprava Řešené území Novosedlic, rozprostírající se při úpatí Krušných hor, leží i přes atraktivní polohu na úpatí Krušnohorského hřebene mimo síť značených pěších a cyklistických turistických tras. Nejbližší značenou pěší trasou je trasa zelená vedoucí mimo řešené území z Teplic přes Proboštov na Krupku, kde se napojuje na modrou turistickou trasu, směřující do vrcholového pásu Cínoveckého hřbetu.



54


(D.2) Technická infrastruktura Vodní režim v území Vodní toky a vodní plochy Řešeným územím protéká potok Bystřice (číslo hydrologického pořadí 1-14-01-075), který přitéká do řešeného území podél silnice od Dubí. Bystřice, je významným tokem dle vyhl. MZ ČR č. 470/2001 Sb. Koryto Bystřice je v celé délce protékající řešeným územím upraveno a zkapacitněno. Kromě Bystřice protéká Novosedlicemi drobný vodní tok Novosedlický potok, který je z větší části přes zastavěné území zatrubněn. Na východním okraji Novosedlic se Novosedlický potok vlévá do Bystřice. Základní hydrologické údaje Bystřice: plocha povodí:

19,2 km2

průtok Q100 :

35,0 m3.s-1

průtok Q355 :

25,0 l.s-1

průměrný dlouhodobý průtok:

238,0 l.s-1

V řešeném území se nenacházejí žádné vodní plochy. Ochrana před povodněmi Na toku Bystřice nebylo v územním plánu stanoveno záplavové území. Upravený profil koryta Bystřice má dostatečnou kapacitu pro převedení povodňových průtoků, problémem při povodních je obvykle ucpání průtočného profilu v kritických místech (mosty, propustky) nesenými plaveninami (stromy, větve apod.), čemuž nelze do budoucna žádnými technickými opatřeními na úrovni územního plánu zabránit. Ochrana vodních zdrojů V řešeném území se nenacházejí vodní zdroje sloužící k veřejnému zásobování obyvatel pitnou vodou, ani do území nezasahují jejich ochranná pásma. Ochrana přírodních léčivých zdrojů Ochrana přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách je zajištěna ochrannými pásmy danými zákonem č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). Ochranná pásma byla stanovena v plošném rozsahu původních prozatímních ochranných pásem. Jižní část řešeného území spadá do ochranného pásma II. stupně II.A přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách, severní část území zasahuje do ochranného pásma II. stupně "II C" přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice v Čechách.



55


Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů jsou zakreslena ve výkresové dokumentaci územního plánu.

Zásobování pitnou vodou Řešené území je zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě v rámci Vodohospodářské soustavy severní Čechy. Vodovodní síť v obci je napojena přivaděči z vodojemů v městě Dubí. Pitná voda přichází do Novosedlic Bystřickou ulicí dvěma řady : DN 250 z vodojemu Dubí I. o objemu 300 m3 (320,27/316,79) a DN 150 z vodojemu Pozorka o objemu 300 m3 (311,78/308,12). Oba přívodní řady se spojují v armaturní šachtě na křižovatce ulic Bystřické a Drahénské. Kromě popsaných vodojemů sloužících k zásobování Novosedlic se v řešeném území nachází vodojem Novosedlice 2 x 6000 m3 (286,10/279,80), z něhož vedou nadřazené vodovodní přivaděče k zásobování Teplic. Ve všech ulicích se zástavbou jsou vedeny zásobovací vodovodní řady, které umožňují napojení všech obyvatel na pitnou vodu. Vodovodní síť v Novosedlicích je vyřešena s dostatečnou rezervou, problémem nebude ani zásobování případných rozvojových ploch. Vodovodní síť v řešeném území je zakreslena ve výkresové dokumentaci územního plánu.

Odůvodnění koncepce řešení Stávající vodovodní síť je z hlediska zdrojového zabezpečení, objemu akumulací a kapacity páteřních rozvodů dostatečná i pro navrhovaný maximální rozvoj obce. V Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje (PRVKÚK) nejsou obsaženy žádné návrhy na koncepční úpravy vodovodní sítě. Hlavním obsahem návrhu je tedy zajištění obsloužení všech rozvojových ploch. Vodovodní řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové řady budou v uličních profilech kladeny dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Návrhy nových vodovodních řadů jsou provedeny tak, aby byla vodovodní síť pokud možno zaokruhována. Navržená vodovodní síť bude řešena v souladu s ČSN 730873 (Zásobování požární vodou), tzn., že profily vodovodních řadů budou v obytném území navrhovány minimálně DN 80 a vodovodní síť bude osazena hydranty vzdálenými od sebe max. 240 m (maximální vzdálenost objektu od hydrantu je 150 m), v komerčních a industriálních plochách se minimální dimenze vodovodů pohybují od 100 do 200 mm v závislosti na zastavěné ploše a požárním zatížení objektů (vzdálenost hydrantů se v nejméně příznivém případě snižuje na 80 m od objektu a 160 m mezi sebou). Hlavní navržené vodovodní řady jsou zakresleny v grafické příloze. Popis návrhu zásobování vymezených zastavitelných a přestavbových ploch je přehledně uveden ve výrokové části územního plánu.



56


V následujícím textu je uveden výpočet potřeby pitné vody ve vymezených zastavitelných a přestavbových plochách. Výpočty vycházejí z těchto údajů a předpokladů: specifická potřeba pitné vody u bydlení

:

150 l . os-1 . den-1

koeficient denní nerovnoměrnosti kd

:

1,35

koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh

:

1,80

U některých návrhových ploch občanské vybavenosti a rekreace byly potřeby stanoveny odborným odhadem.

Bilance potřeb pitné vody v zastavitelných a přestavbových plochách

OV, V

Celkem

Průměrná denní potřeba

[m2]

[m2]

[m3/d]

[m3/d]

2680

4,7

6,3

0,13

Počet Číslo Využití plochy plochy

Plocha

RD obyv.

bytů (chat)

Max. denní potřeba

Max. hodinová potřeba [l/s]

Přestavba centra P-18

SC

P-19A

PV - komunikace

0

4243

0,0

0,0

0,00

P-19B

PZ - zeleň

0

878

0,0

0,0

0,00

P-19C

PZ - zeleň

0

932

0,0

0,0

0,00

P-19D

PV - komunikace

0

204

0,0

0,0

0,00

P-20

SC

Celkem

30

12

60 90

0

200

24

400

7001

9,4

12,7

0,26

36

600

15938

14,1

19,0

0,40

OV, V

Celkem


[m2]

[m2]

[m3/d]

[m3/d]

2000

12218

17,0

23,0

0,48

667

0,0

0,0

0,00


Plocha

RD obyv.

bytů (chat)



Východní prostor P-22

SM.1

100

P-22A

PZ

0

P-23A

SM.2

8

3

500

1590

1,6

2,2

0,05

P-26

SM.2

200

80

1000

28249

31,0

41,9

0,87

P-23B

SM.2

5

2

300

915

1,1

1,4

0,03


40


57


P-27

SM.2

P-27A

PV

P-28

SM.2

11

P-29

SM.2

P-205

BI

Celkem

150

60

1000

22328

23,5

31,7

0,66

8490

0,0

0,0

0,00

3

3490

1,6

2,1

0,04

11

3

3720

1,6

2,1

0,04

11

3

2955

1,6

2,1

0,04

494

9

84622

78,9

106,5

2,22

0

185

4800


Plocha OV, V

RD obyv.

bytů (chat)

[m2]

Průměrná denní Celkem potřeba



[m2]

[m3/d]

[m3/d]

30003

0,0

0,0

0,00

35574

8,9

12,0

0,25

19879

0,0

0,0

0,00

85456

8,9

12,0

0,25

Severní rozvojový prostor – sport a výroba Z-16

OS

0

Z-33

V

0

Z-102

OS

0

Celkem

17787

0

0

0

17787


Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem


[m2]

[m2]

[m3/d]

[m3/d]

bytů (chat)



Rozvojový prostor U hřbitova Z-31A

RZ

0

5200

0,0

0,0

0,00

Z-31B

RZ

0

2567

0,0

0,0

0,00

Z-203

BI

4

1

2270

0,5

0,7

0,01

Z-204

BI

116

33

67974

17,3

23,4

0,49

K-204

W

0

845

0,0

0,0

0,00

78856

17,9

24,1

0,50

Celkem

119


34

0

0


58


OV, V

Celkem


[m2]

[m2]

[m3/d]

[m3/d]

4269

4,5

6,1

0,13

3762

0,9

1,3

0,03


Plocha

RD obyv.

bytů (chat)



Severozápadní rozvojový sektor P-34

SM.2

Z-201

V

0

Z-202A

BI

28

8

22629

4,2

5,7

0,12

Z-202B

BI

28

8

15130

4,2

5,7

0,12

86

16

45790

13,8

18,7

0,39

Celkem

30

12 1881

12

1881


Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem


[m2]

[m2]

[m3/d]

[m3/d]

bytů (chat)



Zástavba podél ulice Míru – jižní rozvojový sektor Z-02

SM.2

24

P-02

SM.2

8

Z-106

VL

0

Z-206

SM.2

Celkem

1

8

600

4567

4,1

5,6

0,12

3

400

935

1,5

2,1

0,04

1163

2325

0,6

0,8

0,02

110

10

30

4000

28060

20,5

27,7

0,58

141

11

41

6163

35887

26,7

36,1

0,75


Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem


[m2]

[m2]

[m3/d]

[m3/d]

bytů (chat)



Doliny P-03

BI

42

12

17330

6,3

8,5

0,18

P-04

BI

18

5

9590

2,6

3,5

0,07

P-05

BI

35

10

14924

5,3

7,1

0,15

P-05A

PV

0

620

0,0

0,0

0,00

P-05B

PV

0

468

0,0

0,0

0,00

P-36

BI

7

2800

1,1

1,4

0,03


2


59


Z-103

BI

14

4

5228

2,1

2,8

0,06

Z-104

BI

4

1

1307

0,5

0,7

0,01

119

34

52267

17,9

24,1

0,50

Celkem

0

0


Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem


[m2]

[m2]

[m3/d]

[m3/d]

bytů (chat)



Přestavba zahrádek P-17

BI

21

6

15247

3,2

4,3

0,09

P-32

BI

21

6

18099

3,2

4,3

0,09

42

12

33346

6,3

8,5

0,18

Celkem

0

0

Kanalizace Kanalizační síť v řešeném území je napojena na kanalizační systém města Teplic, kde jsou odpadní vody čištěny v centrální ČOV Teplice - Bystřany. Kmenová stoka B procházející územím Novosedlic, převádí přes řešené území i odpadní vody z části města Dubí. Území Novosedlic je rozděleno na dvě kanalizační povodí. První povodí zahrnující severní a východní část obce je odvodňováno do kmenové stoky B vedoucí podél toku Bystřice. Druhé povodí je tvořeno jihozápadním okrajem zástavby a odpadní vody jsou svedeny do kanalizačního sběrače vedoucího ulicí Míru (resp. Novosedlickou ulicí) do Teplic. Kanalizační síť byla realizována jako jednotná. Odlehčovací komora pro odvedení přívalových dešťových vod do Novosedlického potoka je v křižovatce ulic Drahénská a Komenského. V současné době je odkanalizováno prakticky celé zastavěné území obce. Stávající kanalizační síť je zakreslena ve výkresové dokumentaci územního plánu.

Odůvodnění koncepce řešení Základní koncepce odkanalizování obce byla stanovena a realizována jednotnou kanalizací napojenou na ČOV Bystřany. Tato koncepce je i z rozvojového hlediska vyhovující a bude zachována i v budoucnu. V Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje (PRVKÚK) nejsou obsaženy žádné návrhy na koncepční úpravy kanalizační sítě. U nových rozvojových ploch bude v souladu s PRVKÚK v maximální možné míře realizována oddílná kanalizace a srážkové vody budou svedeny dešťovou kanalizací do recipientu, případně budou vsakovány v rámci jednotlivých ploch.



60


Řada zejména drobnějších zastavitelných a přestavbových ploch se nachází v bezprostředním dosahu stávající stokové sítě a k jejich napojení není nutno v územním plánu navrhovat žádná opatření. Kanalizační síť dosud chybí v Polní ulici, která je oddělená od ostatní zástavby tělesem železniční trati. Vzhledem k tomu, že na Polní ulici navazuje rozvojová plocha Z204 a nejbližší vhodná stoka v ulici Valentinské je pouze DN 400, byla v rozvojových plochách a v Polní ulici navržena oddílná kanalizace. Splašková stoka bude vedena protlakem pod tělesem trati do stávající kanalizace ve Valentinské ulici. Dešťové vody budou vsakovány na jednotlivých pozemcích, z komunikací a zpevněných ploch budou svedeny dešťovou stokou do navržené vsakovací nádrže. Rozvojové plochy č. Z202A a B v severozápadním sektoru budou odkanalizovány rovněž oddílnou kanalizací, dešťová stoka bude svedena do Novosedlického potoka a splašková stoka do sběrače B v Bystřické ulici. Oddílnou kanalizací bude odvodněna i přestavbová plocha zahrádek č. P32, dešťová stoka je zaústěna do Bystřice. Zvláštní pozornost zasluhují plochy ve východním rozvojovém prostoru, kde vede zakrytá trasa Novosedlického potoka. Trasa potoka bude návrhovou zástavbou respektována, případně bude přeložena do veřejného prostoru mezi bloky P-22 a P-27. Kanalizace ve východním prostoru bude řešena jako oddílná splašková, dešťové vody budou zaústěny zčásti do Bystřice a zčásti do Novosedlického potoka. Kanalizace z ostatních rozvojových ploch s výjimkou plochy č. Z16 je řešena napojením na stávající jednotnou soustavu. Vzhledem k minimalizaci zátěže jednotné kanalizace dešťovou vodou budou na jednotlivých pozemcích realizována opatření na vsakování dešťových vod ze střech objektů a zpevněných ploch, popř. opatření na jejich zadržování pro případné další využití. Plocha č. Z16 určená k realizaci otevřených sportovišť bude mít vybudovánu pouze splaškovou kanalizaci ze sociálních zařízení a šaten. Popis návrhu zásobování vymezených zastavitelných a přestavbových ploch je přehledně uveden ve výrokové části územního plánu. Bilance produkce odpadních vod v zastavitelných a přestavbových plochách je uvedena v následující tabulce. Výpočty vycházejí z těchto údajů a předpokladů : množství splaškových vod – viz výpočty potřeb pitné vody součinitel hodinové nerovnoměrnosti odtoku splaškových vod:

4,5

vydatnost směrodatného deště:

130 l . s-1 . ha-1

součinitel odtoku Ψ - pro rodinné domy:

0,4

součinitel odtoku Ψ - pro plochy OV a smíšené:

0,5 – 0,6

součinitel odtoku Ψ - pro otevřené sportoviště a zelené plochy:

0,2



61


Bilance produkce odpadních vod v zastavitelných a přestavbových plochách Počet Číslo Využití plochy plochy

Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem

Max. produkce splašků

[m2]

[m2]

[l/s]

bytů (chat)

Přívalový déšť [l/s]


SC

P-19A

PV - komunikace

P-19B

2680

0,24

20,9

0

4243

0,00

44,1

PZ - zeleň

0

878

0,00

1,1

P-19C

PZ - zeleň

0

932

0,00

1,2

P-19D

PV - komunikace

0

204

0,00

2,1

P-20

SC

Celkem

30

12

60 90

0

200

24

400

7001

0,49

54,6

36

600

15938

0,73

124,1


Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem


[m2]

[m2]

[l/s]

2000

12218

0,89

79,4

667

0,00

1,7

bytů (chat)



SM.1

P-22A

PZ

0

P-23A

SM.2

8

3

500

1590

0,08

10,3

P-26

SM.2

200

80

1000

28249

1,61

183,6

P-23B

SM.2

5

2

300

915

0,05

5,9

P-27

SM.2

150

60

1000

22328

1,22

145,1

P-27A

PV

8490

0,00

88,3

P-28

SM.2

11

3

3490

0,08

22,7

P-29

SM.2

11

3

3720

0,08

24,2

P-205

BI

11

3

2955

0,08

15,4

494

9

84622

4,11

576,7

Celkem

100

40

0


185

4800


62



Plocha

RD

OV, V

obyv.

bytů (chat)

[m2]

Max. produkce Celkem splašků [m2]

[l/s]



OS

0

Z-33

V

0

Z-102

OS

0

Celkem

17787

0

0

0

17787


0,00

78,0

35574

0,46

277,5

19879

0,00

51,7

85456

0,46

407,2

Plocha

RD obyv.

30003

OV, V

Celkem


[m2]

[m2]

[l/s]

bytů (chat)



RZ

0

5200

0,00

13,5

Z-31B

RZ

0

2567

0,00

6,7

Z-203

BI

4

1

2270

0,03

11,8

Z-204

BI

116

33

67974

0,90

353,5

K-204

W

0

845

0,00

0,0

78856

0,93

385,5

Celkem

119

34

0

0


Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem


[m2]

[m2]

[l/s]

bytů (chat)



SM.2

Z-201

V

0

Z-202A

BI

28

Z-202B

BI

Celkem

30

4269

4,50

27,7

3762

0,94

29,3

8

22629

4,20

117,7

28

8

15130

4,20

78,7

86

16

45790

13,84

253,4


12 1881

12

1881


63


OV, V

Celkem


[m2]

[m2]

[l/s]


Plocha

RD obyv.

bytů (chat)



SM.2

24

P-02

SM.2

8

Z-106

VL

0

Z-206

SM.2

Celkem

1

8

600

4567

0,21

29,7

3

400

935

0,08

6,1

1163

2325

0,03

18,1

110

10

30

4000

28060

1,07

182,4

141

11

41

6163

35887

1,39

236,3


Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem


[m2]

[m2]

[l/s]

bytů (chat)


Doliny P-03

BI

42

12

17330

0,33

90,1

P-04

BI

18

5

9590

0,14

49,9

P-05

BI

35

10

14924

0,27

77,6

P-05A

PV

0

620

0,00

6,4

P-05B

PV

0

468

0,00

4,9

P-36

BI

7

2

2800

0,05

14,6

Z-103

BI

14

4

5228

0,11

27,2

Z-104

BI

4

1

1307

0,03

6,8

119

34

52267

0,93

277,4

Celkem


0

0


64


OV, V

Celkem


[m2]

[m2]

[l/s]


Plocha

RD obyv.

bytů (chat)



BI

21

6

15247

0,16

79,3

P-32

BI

21

6

18099

0,16

79,3

42

12

33346

0,33

173,4

Celkem

0

0

Zásobování teplem V severní části řešeného území se nachází výtopna Novosedlice sloužící k dodávkám tepla do města Teplice. Větší část areálu je situován za hranicí katastrálního území Novosedlic. Z výtopny vede po levém břehu Bystřice parovodní přivaděč DN 700/300 do Teplic. Z přivaděče byla vybudována přípojka DN 70/40 pro areál školy v Novosedlicích, který je zásobován teplem ze systému CZT. Ostatní objekty v obci nejsou z parovodu teplem zásobovány. Koncepce řešení Vzhledem k plošné plynofikaci obce nelze v návrhu počítat s rozšiřováním parovodní sítě do obytného území Novosedlic. Alternativní využití parovodu se však nabízí v případě zástavby v představbových plochách č. P-26 a P-27 nacházejících se v sousedství parovodního přivaděče, a to zejména v případě, že zde bude realizována výstavba kolektivní formy bydlení. V tomto případě by byla v ploše 27 realizována výměníková stanice pára – voda, z níž by byly provedeny teplovodní rozvody k jednotlivým objektům.

Zásobování plynem Řešeným územím prochází nadřazený vysokotlaký plynovod DN 300, PN 25 z něhož je napojena odbočka DN 100 k regulační stanici VTL/STL/NTL umístěné na pravém břehu Bystřice ve Vrchoslavské ulici. Z popsané regulační stanice vede středotlaký plynovod DN 200 do Dubí, z něhož je provedena odbočka do regulační stanice STL/NTL v křižovatce ulic Komenského a Sokolská. Novosedlice jsou dosud zásobovány zemním plynem převážně z nízkotlaké plynovodní sítě, pouze malá část zástavby Ječné, Smetanově a Sukově ulici je napojeno ze středotlakého plynovodu. Nízkotlaká plynovodní síť je napájena ze tří směrů – ze dvou regulačních stanic popsaných v předcházejícím textu a z nízkotlakého plynovodu DN 200 přicházejícího od Teplic ulicí Míru. Zásobovací plynovodní řady jsou rozvedeny do všech ulic v zastavěném území s výjimkou jihozápadní části obce (ulice Střední, Luční, U trati a Polní). Na okraj



65


tohoto území je již přiveden plynovodní řad DN 160, který má dostatečnou kapacitu k zásobování celého dosud neplynofikovaného území. Stávající rozvody zemního plynu jsou včetně regulačních stanic a bezpečnostních pásem vysokotlakých plynovodů zakresleny v ve výkresové dokumentaci územního plánu.

Odůvodnění koncepce řešení Koncepce řešení plynovodní sítě spočívá v v rozšíření stávající NTL plynovodní sítě v dosud neplynofikovaných ulicích na jihozápadě obce. Z NTL sítě je vzhledem k dispozici stávajících rozvodů navrženo i zásobování lokality Doliny a ploch jižního rozvojového sektoru. Vetšina ostatních rozvojových ploch prostřednictvím STL plynovodní sítě.

je

navržena

k zásobování

zemním

plynem

Popis návrhu zásobování vymezených zastavitelných a přestavbových ploch plynem je přehledně uveden ve výrokové části územního plánu.

Bilance potřeb zemního plynu v zastavitelných a přestavbových plochách je uvedena v následující tabulce. Výpočty vycházejí z těchto údajů a předpokladů: průměrná specifická potřeba ZP – pro RD

:

4 000 m3 . rok-1

průměrná specifická potřeba ZP – pro byt

:

3 300 m3 . rok-1

maximální hodinová potřeba ZP pro RD

:

3,3 m3 . hod-1

maximální hodinová potřeba ZP pro byt

:

2,7 m3 . hod-1

U občanské vybavenosti a rekreace byly potřeby stanoveny odborným odhadem.



66


Bilance potřeb zemního plynu v zastavitelných a přestavbových plochách Počet Číslo Využití plochy plochy

Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem

[m2]

[m2]

Průměrná Maximální potřeba potřeba

bytů (chat)

[tis.m3/rok]

[m3/h]


SC

P-19A

PV - komunikace

P-19B

2680

43

24

0

4243

0

0

PZ - zeleň

0

878

0

0

P-19C

PZ - zeleň

0

932

0

0

P-19D

PV - komunikace

0

204

0

0

P-20

SC

Celkem

30

12

60 90

0

200

24

400

7001

87

44

36

600

15938

130

68


Plocha

RD obyv.


OV, V

Celkem

[m2]

[m2]

2000

12218

169

81

667

0

0

bytů (chat)

[tis.m3/rok]

[m3/h]


SM.1

P-22A

PZ

0

P-23A

SM.2

8

3

500

1590

19

12

P-26

SM.2

200

80

1000

28249

283

122

P-23B

SM.2

5

2

300

915

12

8

P-27

SM.2

150

60

1000

22328

217

97

P-27A

PV

8490

0

0

P-28

SM.2

11

3

3490

12

9

P-29

SM.2

11

3

3720

12

9

P-205

BI

11

3

2955

12

9

494

9

84622

736

346

Celkem

100

40

0


185

4800


67



Plocha

RD

OV, V

obyv.

Průměrná Maximální potřeba Celkem potřeba

bytů (chat)

[m2]

[m2]

[tis.m3/rok]

[m3/h]


OS

0

Z-33

V

0

Z-102

OS

0

Celkem

17787

0

0

0

17787


30

16

35574

497

256

19879

0

0

85456

527

272

Plocha

RD obyv.

30003

OV, V

Celkem

[m2]

[m2]


bytů (chat)

[tis.m3/rok]

[m3/h]


RZ

0

5200

0

0

Z-31B

RZ

0

2567

0

0

Z-203

BI

4

1

2270

4

3

Z-204

BI

116

33

67974

132

77

K-204

W

0

845

0

0

78856

136

80

Celkem

119

34

0

0


Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem

[m2]

[m2]


bytů (chat)

[tis.m3/rok]

[m3/h]


SM.2

Z-201

V

0

Z-202A

BI

28

Z-202B

BI

Celkem

30

4269

40

22

3762

53

27

8

22629

32

21

28

8

15130

32

21

86

16

45790

156

92


12 1881

12

1881


68



Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem

[m2]

[m2]


bytů (chat)

[tis.m3/rok]

[m3/h]


SM.2

24

P-02

SM.2

8

Z-106

VL

0

Z-206

SM.2

Celkem

1

8

600

4567

42

25

3

400

935

17

11

1163

2325

27

14

110

10

30

4000

28060

213

65

141

11

41

6163

35887

299

114


Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem

[m2]

[m2]


bytů (chat)

[tis.m3/rok]

[m3/h]

Doliny P-03

BI

42

12

17330

48

31

P-04

BI

18

5

9590

20

14

P-05

BI

35

10

14924

40

26

P-05A

PV

0

620

0

0

P-05B

PV

0

468

0

0

P-36

BI

7

2

2800

8

6

Z-103

BI

14

4

5228

16

11

Z-104

BI

4

1

1307

4

3

119

34

52267

136

92

Celkem


0

0


69



Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem

[m2]

[m2]


bytů (chat)

[tis.m3/rok]

[m3/h]


BI

21

6

15247

24

17

P-32

BI

21

6

18099

24

17

42

12

33346

48

33

Celkem

0

0

Zásobování elektrickou energií Síť elektrických rozvodů vysokého napětí je v Novosedlicích poměrně hustá, protože se těsně za západní hranicí katastrálního území nachází rozvodna Lesní brána 110/22 kV. Rozvodna je připojena dvěma vzdušnými vedeními VVN 110 kV, jedním od jihozápadu a druhým přicházejícím přes řešené území od severovýchodu. Vzhledem k blízkosti rozvodny 110/22 kV procházejí řešeným územím trasy kabelů VN 22 kV, které nemají přímou vazbu na zásobování řešeného území elektrickou energií. Z rozvodny Lesní Brána vedou tři koridory kabelů VN 22 kV. První trasa vede podél Komenského ulice, ulicí Bystřickou, za kostelem a Kostelní ulicí do ulice Trnovanské. Druhá dvojitá trasa vede ulicemi Bystřickou, Vodní, Josefskou Třešňovou a Vrchoslavskou do TS O2 Výtopna (jeden kabel je ukončen u areálu školy). Třetí (šestinásobné) vedení kabelu VN 22 kV je trasováno po severním okraji zastavěného území a vede rovněž k TS O2 Výtopna. Zásobování Novosedlic elektrickou energií je řešeno ze sítě 22 kV převážně zemními kabely. V řešeném území se nachází celkem 11 trafostanic 22/0,4 kV, seznam trafostanic je přehledně uveden v následující tabulce. Přehled stávajících trafostanic v řešeném území Číslo TS 1 TS 2 TS 3 TS 4 TS 5 TS 6 TS 7 TS 8 TS 9 TS 10 TS 11

Označení trafostanice Novosedlice - obec Úzká Doliny Haldy Potraviny Sokolská Luční Výtopna Zahradník Papírna Scarlett

Poznámka

distribuční TS je těsně za hranicí řešeného území trafostanice je těsně za hranicí řešeného území odběratelská odběratelská



70


Distribuční rozvody NN jsou napájeny z uvedených trafostanic 22/0,4 kV. Ochranná pásma nadzemních tras a elektrických zařízení jsou dána zákonem 458/2000 Sb. Pro vedení VN 22 kV 7 m od krajních vodičů (tj. 8,5 m od osy) na obě strany, pro vedení VVN 110 kV 12 m od krajních vodičů (tj. 15,5 m od osy) na obě strany. U zařízení realizovaných do 31.12.1994 zůstávají v platnosti původní ochranná pásma: Pro vedení VN 22 kV 10 m od krajních vodičů (tj. 11,5 m od osy) na obě strany, pro vedení VVN 110 kV 15 m od krajních vodičů (tj. 18,5 m od osy) na obě strany. Rozvody elektrické energie VN a VVN jsou včetně trafostanic a ochranných pásem nadzemních vedení zakresleny ve výkresové dokumentaci územního plánu.

Odůvodnění koncepce řešení V územním plánu je zahrnuto řešení zásobování rozvojových ploch elektrickou energií na úrovni sítě VN. Pro zásobování vymezených zastavitelných a přestavbových ploch je navrženo celkem 6 nových distribučních trafostanic, které jsou umístěny v rozvojových a transformačních plochách dle potřeb vycházejících z bilančních tabulek a dle vzdálenosti budoucích odběrných míst. Navrhované trafostanice jsou zakresleny v grafické příloze, umístění trafostanic a přívodních vedení může být v podrobnějších dokumentacích upřesněno. Popis návrhu zásobování vymezených zastavitelných a přestavbových ploch je přehledně uveden ve výrokové části územního plánu. Bilance potřeb elektrické energie v zastavitelných a přestavbových plochách je uvedena v následující tabulce. Výpočty vycházejí z těchto údajů a předpokladů : specifický příkon RD

:

17 kW

specifický příkon bytu

:

6,8 kW

spec. příkon u ploch OV a výrobních ploch

:

0,03 kW/m2

součinitel soudobosti

:

0,4 - 0,8

U některých ploch občanské vybavenosti a rekreace byly potřeby stanoveny odborným odhadem.



71


Bilance potřeb elektrické energie v zastavitelných a přestavbových plochách Počet Číslo Využití plochy plochy

Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem

[m2]

[m2]

Instalovaný výkon

Soudobý výkon

[kW]

[kW]

bytů (chat)


SC

P-19A

PV - komunikace

P-19B

2680

72

36,00

0

4243

0

0,00

PZ - zeleň

0

878

0

0,00

P-19C

PZ - zeleň

0

932

0

0,00

P-19D

PV - komunikace

0

204

0

0,00

P-20

SC

Celkem

30

12

60 90

0

200

24

400

7001

144

72,00

36

600

15938

216

108


Plocha

RD obyv.

Instalovaný výkon

Soudobý výkon

[kW]

[kW]

OV, V

Celkem

[m2]

[m2]

2000

12218

280

140,00

667

0

0,00

bytů (chat)


SM.1

P-22A

PZ

0

P-23A

SM.2

8

3

500

1590

32

15,75

P-26

SM.2

200

80

1000

28249

470

235,00

P-23B

SM.2

5

2

300

915

20

10,00

P-27

SM.2

150

60

1000

22328

360

180,00

P-27A

PV

8490

0

0,00

P-28

SM.2

11

3

3490

51

25,50

P-29

SM.2

11

3

3720

51

25,50

P-205

BI

11

3

2955

51

20,40

494

9

84622

1315

652

Celkem

100

40

0


185

4800


72



Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem

[m2]

[m2]

Instalovaný výkon

Soudobý výkon

[kW]

[kW]

bytů (chat)


OS

0

Z-33

V

0

Z-102

OS

0

Celkem

17787

0

0

0

17787


50

30,00

35574

534

320

19879

30

18

85456

640

368

Plocha

RD obyv.

30003

OV, V

Celkem

[m2]

[m2]

Instalovaný výkon

Soudobý výkon

[kW]

[kW]

bytů (chat)


RZ

0

5200

70

28

Z-31B

RZ

0

2567

40

16

Z-203

BI

4

1

2270

17

9

Z-204

BI

116

33

67974

561

168

K-204

W

0

845

0

0

78856

688

221

Celkem

119

34

0

0


Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem

[m2]

[m2]

Instalovaný výkon

Soudobý výkon

[kW]

[kW]

bytů (chat)


SM.2

Z-201

V

0

Z-202A

BI

28

Z-202B

BI

Celkem

30

4269

66

33

3762

56

34

8

22629

136

54

28

8

15130

136

54

86

16

45790

394

176


12 1881

12

1881


73



Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem

[m2]

[m2]

Instalovaný výkon

Soudobý výkon

[kW]

[kW]

bytů (chat)


SM.2

24

P-02

SM.2

8

Z-106

VL

0

Z-206

SM.2

Celkem

1

8

600

4567

79

40

3

400

935

29

14

1163

2325

35

21

110

10

30

4000

28060

455

228

141

11

41

6163

35887

597

302


Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem

[m2]

[m2]

Instalovaný výkon

Soudobý výkon

[kW]

[kW]

bytů (chat)

Doliny P-03

BI

42

12

17330

204

82

P-04

BI

18

5

9590

85

34

P-05

BI

35

10

14924

170

68

P-05A

PV

0

620

0

0

P-05B

PV

0

468

0

0

P-36

BI

7

2

2800

34

17

Z-103

BI

14

4

5228

68

34

Z-104

BI

4

1

1307

17

9

119

34

52267

578

243

Celkem


0

0


74



Plocha

RD obyv.

OV, V

Celkem

[m2]

[m2]

Instalovaný výkon

Soudobý výkon

[kW]

[kW]

bytů (chat)


BI

21

6

15247

102

41

P-32

BI

21

6

18099

102

41

42

12

33346

204

82

Celkem

0

0

Spoje Telekomunikace Řešeným územím prochází trasa dálkového optického kabelu č. 1 Ústí nad Labem – Most. Novosedlice jsou součástí místního telefonního obvodu (MTO) Teplice, patřícího do uzlového telefonního obvodu (UTO) Teplice a tranzitního telefonního obvodu (TTO) Ústí nad Labem. Kabelizace telefonní sítě byla provedena v celém zastavěném území obce, v obci je provozována i síť kabelové televize. Kapacita nově realizovaných kabelových sítí je dostatečná i pro předpokládaný rozvoj. Vymezené rozvojové plochy budou napojovány ze stávající kabelové sítě dle podmínek stanovených provozovatelem sítě. Radiokomunikace Přes řešené území neprocházejí žádné radioreléové spoje I. řádu. Nejbližší RR trasa Buková Hora - Rubstein prochází mimo katastr obce. K případné realizaci radioreléových spojů nižších řádů dochází operativně dle konkrétních požadavků, proto není možné trasy v územním plánu předjímat. S ohledem na obsazenost kmitočtů rádiového spektra, je nutné předpokládat další rozšiřování možností příjmu rozhlasových a televizních signálů především prostřednictvím kabelových rozvodů. Tyto kabely budou v uličním profilu ukládány do zájmového pásu sdělovacích kabelů dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení.

(D.3) Plochy občanské vybavenosti jsou vymezeny a navrženy z důvodů zajištění podmínek pro obsluhu obyvatel řešeného území, plochy veřejných prostranství jsou vymezeny a navrženy z důvodů zajištění nezbytných prostorových podmínek pro umístění a funkčnost dopravní a technické infrastruktury a z důvodů zajištění dostatku ploch pro relaxaci a oddych uživatelů veřejného prostoru a pobytovou kvalitu veřejných prostranství. Vzhledem k tomu, že stavební zákon zakazuje řešit územní plán v podrobnostech náležejících regulačnímu plánu, je povinnost vymezit na každé 2 ha zastavitelné plochy 1000 m2 souvisejících ploch



75


veřejných prostranství (do uvedené výměry se však nezahrnují pozemní komunikace) přenesena u vybraných rozvojových prostorů do územní studie, která je pro tyto plochy uložena.

2.E.E KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANU PŘED POVODNĚMI, REKREACI, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN

(E.1) Koncepce řešení uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití jsou odůvodněny vlastnostmi a podmínkami řešeného území, které v jednotlivých oblastech z hlediska přírodních podmínek vykazuje následující základní charakteristiky: Přírodní podmínky území Geologické poměry. Řešené území leží 1-2 km jižně od rozhraní mezi krystalinikem Krušných hor, zastoupeným zcela převážně tělesem teplického porfyru – ryolitu a různě mocnými neogenními pánevními sedimenty, které překrývají prvohorní ryolit a místy nad ním ležící svrchnokřídové jílovité pískovce a slínovce. V třetihorních pánevních sedimentech překrývá souvrství nadložních jílů a místně i písků vrstvy uhelných slojí, uložených zpravidla na souvrství podložních jílů a písků. Mocnost těchto pánevních sedimentů je rozdílná, v řešeném území dosahuje několika desítek metrů. Čtvrtohorní usazeniny pokrývají v různé mocnosti, místy i několika metrů, vrstvu nadložních jílů. Tvoří je především písčitohlinité splaveniny zvětralin ryolitu z krušnohorských svahů a úpatí a v severní části území i proluviální štěrkovité sedimenty s jílovitou příměsí. Hydrogeologické poměry.

Řešené území leží na severozápadním okraji hydrogeologického rajonu 213 –

Mostecká pánev (v těsném sousedství s rajonem 613 – Krystalinikum východní části Krušných hor). Teplický ryolit

má

propustnost

puklinovou,

hodnoty

průtočnosti

jsou

velmi

proměnlivé

(5.10-6 až 2.10-3 m.s-1), svrchnokřídové jílovité pískovce a slínovce mají propustnost průlinovou i puklinovou, průtočnost 5.10-5 až 8.10-3 m.s-1. V Teplickém ryolitu mají původ termální minerální vody Teplicka. Z hlediska jímatelnosti vodárensky využitelných prostých podzemních vod ryolit ani jeho křídové nadloží nemají význam. Neogenní pánevní sedimenty, které vycházejí na povrch (převážně jíly a písky uložené nad uhelnou slojí) tvoří soubor střídání propustných kolektorů s izolátory (T = 2.10-5 až 7.10-4 m.s-1) a vodohospodářsky jsou prakticky bezvýznamné. Totéž platí i o kvartérních písčitohlinitých splaveninách a štěrcích s jílovitou příměsí (průtočnost je velmi proměnlivá od 1.10-6 až do 1.10-4 m.s-1). Souhrnně lze říci, že podzemní voda v neogenních a kvartérních sedimentech má vesměs mělký oběh, malá infiltrační povodí, hojné drenáže a z hlediska možností vodárenského využití i kvality je voda až na možné výjimky nepoužitelná. Hydrologie. Hydrologicky patří území k povodí Bíliny, povodí 1-14-01. Hlavní vodotečí řešeného území je Bystřice, jejíž tok tvoří na severu až severovýchodě hranici k. ú. Novosedlice. Tok je regulován, koryto betonové,



76


avšak po jejích březích vesměs četná vegetace. Druhým vodním tokem je Novosedlický potok, který pramení v lesíku jihovýchodně od areálu Papírny Novosedlice, severovýchodně od firmy Narcis. Tok je částečně sveden do kanalizace, a tak v centrální a východní části Novosedlic se ze svého koryta úplně ztrácí. Vodní plochy se v území rovněž vyskytují, jednak malé pinky, resp. oprámy zalité vodou (důsledky minulé těžby uhlí) na jihu k. ú. Novosedlice, dále pak rybníček Margarinka při Novosedlickém potoce severně od firmy Bílinka v ulici Bystřické a požární nádrž v severním cípu areálu Papírny Novosedlice. Geomorfologické poměry. Dle platného geomorfologického členění ČR (Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny, Jaromír Demek a kolektiv, Akademia 1987) náleží k. ú. Novosedlice do geomorfologického okrsku Chabařovická pánev. Celkové zařazení tohoto okrsku do vyšších jednotek je: Provincie:

Česká vysočina

Soustava (subprovincie):

Krušnohorská

Podsoustava (oblast):

Podkrušnohorská

Celek:

Mostecká pánev

Podcelek:

Chomutovsko-teplická pánev

Okrsek:

Chabařovická pánev

Chabařovická pánev je tektonická sníženina (na severovýchodě Chomutovsko-teplické pánve) mezi Krušnými horami a Českým středohořím, budovaná miocenními jezerními jíly a písky a hnědouhelnými slojemi, méně cenomanskými pískovci, turonskými slínovci, terciérními vulkanity a pokryvy čtvrtohorních sedimentů. Tvoří erozně denudační a akumulační, od SZ k JV mírně ukloněný povrch denudačních plošin, svahů, úpatních hald, náplavových kuželů a nízkých říčních teras levostranných přítoků Bíliny. V důsledku těžby hnědého uhlí je značně porušená četnými antropogennými tvary (lomy, výsypky). Nadmořská výška se pohybuje okolo 250 m n.m.. Nejvyšších poloh dosahuje severozápadní cíp k. ú. Novosedlice výškami kolem 290 m n. m., nejníže je položeno jednak území při výtoku Bystřice z řešeného území (242 m), jednak území na jihu při ulici Novosedlické – jižně od firmy BESS M&M (rovněž 242 m n. m.). Klimatické poměry. Z hlediska klimatické regionalizace (E. Quitt, 1975) náleží řešené území k. ú. Novosedlice do oblasti teplé, okrsku T 2, pro který je charakteristické dlouhé, teplé a suché léto; velmi krátká, teplá až mírně teplá přechodná období; krátká mírně teplá, suchá až velmi suchá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Vyšší výskyt mlh v pánevní oblasti je způsoben většinou častými teplotními inverzemi vzduchu, které jsou doprovázeny zvýšeným znečištěním ovzduší. Pedologie. Na utváření a udržování půdního krytu mělo a má vliv působení faktorů a podmínek půdotvorného procesu, mezi které se řadí zejména půdotvorný substrát, podnebí, reliéf území, hydrologické poměry, podzemní voda, vegetační kryt a vliv člověka. Řešené území je málo/relativně pestré po stránce pedologické, a to zejména z důvodu pestrosti substrátu. Z globálního pohledu je pro řešené území charakteristická asociace hnědých lesních půd přírodních a hnědých půd zemědělsky zkulturněných horských oblastí. Z hlediska granulometrického se v řešeném území vyskytuje především asociace půd hlinitopísčitých a písčitohlinitých a půd hlinitých.

Vegetační poměry. Skupiny typů geobiocenů (STG) představují základní typologickou jednotku biogeografického členění pro úroveň místních systémů ekologické stability. Kód STG se skládá ze tří znaků. První znak vymezuje vegetační stupeň, druhý znak trofickou řadu a třetí znak řadu hydrickou. V řešeném území, jako i na převážné



77


části pánevní oblasti převládá STG 2 AB 3 – bukové doubravy (Fagi – querceta), tedy II. (2.) vegetační stupeň, půdy oligomezofilní trofické podmínky, normálních hydrických podmínek.

Krajina a ochrana přírody V území řešeném územním plánem Novosedlic se nenacházejí žádné prvky ochrany přírody podle zákona ČNR 114 z 19. 2. 1992 ani registrované významné krajinné prvky (VKP). Z hlediska řešení územního plánu lze krajinu a její přírodní prostředí chápat ve dvou polohách, a to jako přírodní prostředí převážně zastavěných území a jako přírodní prostředí přilehlé krajiny. Katastrální území Novosedlic leží převážně v zastavěné a antropicky ovlivněné krajině, s minimem lesních porostů, s relativně malým zastoupením přirozených přírodních ploch. Přírodní prostředí zastavěných území je tvořeno především plochami a prvky zeleně a vody a utvářením terénu. Na celkové rozloze zeleně se nejvíce podílí zeleň zahrad rodinných domů a zahrádkových osad. Plochy veřejně přístupné zeleně jsou plošně spíše skromné. Mají však vzhledem k intenzitě jejich využívání, sociálního uplatnění a jejich příznivého vlivu na pobytovou hodnotu a přitažlivost zastavěných částí řešeného území zvláště důležitý význam. Veřejně přístupné plochy zeleně reprezentují parky, parčíky a parkově upravené veřejné plochy včetně uličních výsadeb a poměrně velké plochy hřbitova. Z ploch parků a parčíků v k. ú. Novosedlice uvádíme školní park při ulici Vrchoslavské, park u kostela v ulici Kostelní, park mezi ulicemi Míru, Nezvalova a Husova, dále pak výsadbu podél hřbitova aj. Cenné plochy se vzrostlou zelení, které lze jmenovat jako nejdůležitější významné krajinné prvky v řešeném území, z nichž některé tvoří potenciál pro zřízení parků a lesoparků, jsou: -

na severozápadě Novosedlic (mezi firmami Papírna Novosedlice, Narcis, SEKO, Bílinka – území na severu a východě omezené ulicemi Bystřická a Komenského),

-

prostor mezi ulicemi Drahenskou, Bystřickou a Komenského, včetně zarůstající vodní plochy – mokřadu Margarinka,

-

hájek jižně od teplárny, západně od ulice Vrchoslavská.

Převažujícími dřevinami jsou listnáče: javor klen, trnovník akát, jírovec maďal, duby (letní i zimní), lípa malolistá, bříza bělokorá i pýřitá, při vodních tocích též topol osika a vrba bílá, z jehličnanů modřín opadavý, borovice lesní. Podél regulovaného toku Bystřice jsou místy vysázeny aleje převážně topolu osiky, jinde tvoří vegetační doprovod toku nálety nebo drobné lesíky při břehu, které tvoří také místa pro každodenní rekreaci. K ekologicky významným plochám patří i menší dlouhodobě neobdělávané pozemky na obtížně přístupných místech, podmáčené louky, vegetace břehů, hájky a převážně listnaté a smíšené lesíky. Ze zákona č. 114/1992 Sb. vyplývá povinnost chránit významné krajinné parky před poškozováním a zničením a jejich využití je podmíněno nenarušením jejich obnovy a neohrožením jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k jejich poškození či zničení či oslabení ekostabilizační funkce, je povinen jejich navrhovatel navrhovatel opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umísťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a těžba nerostů.



78


Specifikou řešeného území je existence plošně značně rozsáhlé enklávu jihovýchodně od areálu Papírny Novosedlice, a. s. (mezi areály Papírny, Narcis, Seko a chatovou enklávou na bývalé skládce), který vlastnicky náleží k areálu papírny. Tento prostor, který je v současnosti charakterizovatelný jako park či lesopark si spolu s enklávami vzrostlé zeleně mezi ulicemi Drahenskou, Bystřickou a Komenského, včetně zarůstající vodní plochy – mokřadu Margarinka, zaslouží pozornost. Celý zmíněný prostor by mohl být významnou enklávou lesoparkového a odpočivného charakteru.

(E.2) Územní systém ekologické stability krajiny je do územního plánu a jeho grafické dokumentace zapracován dle schváleného „Generelu MÚSES pánevní oblasti a Krušnohoří okresu Teplice“ z r. 1994. Současně je jeho vymezení v souladu s prvky ÚSES dle generelu zpracovaného RNDr. Alešem Friedrichem

(E.3 – E.4) Způsob řešení prostupnosti krajiny a rekreace a protierozních opatření a ochrany před povodněmi je určen stavem a konkrétními vlastnostmi řešeného území a mírou podrobnosti řešení územního plánu.

(E.5) Dobývání ložisek nerostných surovin - územní plán nevymezuje plochy těžby a to z důvodů, že koncepce rozvoje Koncepce nepočítá s otevřením těžby hnědého uhlí v CHLÚ Proboštov v severní části obce a to na základě souladu se Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje, neboť z polohy v Rozvojové oblasti OB6 - ROZVOJOVÁ OBLAST ÚSTÍ NAD LABEM je zde v souladu s úkolem (10) navržena redukce omezení vyplývajících z vyhlášených dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území a území je proto navrženo k jinému využití, než pro plochy těžby. V řešeném území se nachází : a) výhradní ložisko evidované pod ozn. B 3078400 Proboštov – Jaroslav (surovina: Uhlí hnědé, organizace: Česká geologická služba b) chráněné ložiskové území evidované pod ozn. 07840000 Proboštov (surovina: Uhlí hnědé, organizace: Česká geologická služba) Výše zmíněné jevy jsou zobrazeny v koordinačním výkresu.

2.E.F STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Územní plán vymezil plochy s rozdílným způsobem využití na základě vyhlášky MMR č.501/2006 Sb. Zařazení do subtypů ploch nad rámec vyhlášky, bylo provedené dle požadavků na dodržení požadovaného datového modelu Ústeckého kraje a vyplynulo z nutnosti postihnout specifické podmínky a rozdíly ve vlastnostech území. S ohledem datový model a především pro ochranu zeleně jsou vybrané plochy zařazeny do zvláštní



79


kategorie dle §3 vyhl.č. 501/2006 Sb. jako plochy specifického charakteru s jiným způsobem využití než je stanoveno v §§ 4 – 19 vyhlášky 501/2006 Sb.

V rámci úpravy funkčních ploch původního územního plánu obce do ploch s rozdílným způsobem využití územního plánu se uplatnil převodní systém, který dokumentuje následující tabulka, ve které je ve sloupci 1 uvedeno zařazení v územním plánu a ve sloupcích 2 a 3 výchozí zařazení dle původního územního plánu obce. Převod byl proveden tak, aby podmínky využití dle funkce původního územního plánu obce Novosedlice odpovídaly podmínkám ploch s rozdílným způsobem využití v novém územního planu stanoveným dle vyhlášky č. 501/2001 Sb.

1

2

3

Zařazení do ploch s rozdílným způsobem využití v ÚP

Původní funkce v ÚPO

Kód původní funkce

plochy smíšeného bydlení

VII

1.1 bydlení hromadné [BH]

plochy skupinového bydlení

VI

1.2. bydlení individuální v rodinných domech městské a příměstské [BI]

plochy individuálního bydlení

VIII

2.3. plocha individuální rekreace zahrádkářské osady [RZ]

plochy zahrad a zahrádkových osad

XX

zahrady, zahrádkové osady

-

2.4. plocha rekreace specifických forem plochy sloužící oddechu - lesoparky [RX]

plochy sloužící oddechu - lesoparky

XIX

3.1 plocha veřejné vybavenosti [OV]

plochy čisté občanské vybavenosti

II

3.2.veřejná pohřebiště a související služby [OH]

plocha hřbitova

XVII

3.6. plochy pro tělovýchovu a sport [OS]

plochy rekreačně sportovních areálů

XVIII

veřejná prostranství kamenná

XV

plochy ostatní a komunikace

-

1. plocha bydlení [B]

dle ÚPO

2. plocha rekreace [R]

3. plocha občanského vybavení [O]

6. plocha veřejných prostranství [P*] 6.1 veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch [PV]



80


1

2

3



Kód původní funkce

přidružené dopravní prostory

-

veřejná prostranství parkového charakteru

XIV

6.2 veřejná prostranství s převahou nezpevněných ploch [PZ]

dle ÚPO

7. plocha smíšená obytná [SO] 7.1.1 plocha smíšená obytná v centrální zóně [SC] 7.1.2 plocha smíšená obytná městská [SM]

zóny obchodu a služeb I


plochy skupinového bydlení, vybavenosti a služeb

III

plocha smíšená obytná městská v nerozlišených formách výstavby[SM2]

plochy smíšeného bydlení, vybavenosti a služeb

IV

plocha smíšená obytná městská v individuálních formách výstavby[SM3]

plochy individuálního bydlení, vybavenosti a služeb

V

garáže a parkoviště

IX

plochy ostatní a komunikace

-

přidružené dopravní prostory

-

provozní plocha drah

-

plochy technické infrastruktury

X

plochy průmyslové výroby, stavebnictví a skladů

XI

plochy industriálně komerční

XII

vodní toky a plochy

-

zvodnělé plochy, močály a bažiny

-

4. plocha dopravní infrastruktury [D] 4.1 silniční doprava [DS]

4.2 drážní doprava [DZ] 5. plocha technické infrastruktury [T*] 5.1 plocha TI - inženýrské sítě [TI]

8. plocha výroby a skladování [V]

8.1 průmyslová výroba a sklady - lehký průmysl [VL] 9. plocha vodní a vodohospodářské [W]é [W]

13. plocha zemědělská [NZ]

sady louky



81


1

2

3



Kód původní funkce dle ÚPO

pastviny 14. Plocha lesní [NL]

pozemky určené k plnění funkce lesa

-

15. plocha smíšená nezastavěného území [NS…….x]

nezemědělské ostatní plochy (náletová zeleň, meze, travn. plochy, rokle)

10. plocha zeleně [Z*] Zeleň ochranná a izolační [ZO]

plochy izolační zeleně

zeleň nezastavitelných soukromých zahrad [ZN]

zahrady, zahrádkové osady

XVI

nezemědělské ostatní plochy (náletová zeleň, meze, travn. plochy, rokle) -

2.E.G VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

Územní plán obsahuje z důvodů zajištění veřejného zájmu vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Plochy VPS pro veřejnou infrastrukturu dopravní byly vymezeny z důvodů zajištění podmínek pro realizaci navržené koncepce dopravy funkčnosti a obsluhy souvisejících zastavitelných ploch. Plocha VPO byla navržena z důvodů zajištění předpokladů pro retenci srážkových vod a zpomalení jejich odtoku z území způsobem, který sníží riziko ohrožení území. Ostatní plochy VPS a VPO a sanací byly z řešení územního plánu obce vypuštěny jednak z důvodů nesouladu s legislativním vymezením VPS a VPO v zákoně č. 183/2006 Sb. a dále souvislosti s tím, že svým charakterem a podrobností nenáleží do územního plánu.



82


2.E.H VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO... V rámci územního plánu nebyly vymezeny veřejně prospěšné stavby ani veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, důvodem je skutečnost, že k dosažení požadovaného stavu je u relevantních staveb a opatření dostatečná možnost realizace prostřednictvím věcného břemene či uplatnění možnosti vyvlastnění.

2.E.I STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA S ohledem na skutečnost, že územní plán není vyhodnocen z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území, nejsou stanovena kompenzační opatření podle § 50 stavebního zákona.

2.E.J VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ ÚP vymezuje ve dvou ucelených plochách územní rezervy a to zejména z důvodu ochrany území před činnostmi, které by mohly znemožnit budoucí plánované využití. Plocha R-10 je vymezena na ploše stávající plochy zahrádek z důvodů ochrany tohoto území pro smíšené obytné plochy, k jejichž výstavbě lze přistoupit po vyčerpání disponibilních ploch pro novou výstavbu v sídle. Plochy R-21 a R-23 jsou vymezeny na ploše stávajících ploch zahrádek a ploch veřejné zeleně z důvodů ochrany tohoto území pro smíšené obytné plochy, k jejichž výstavbě lze přistoupit po vyčerpání disponibilních ploch pro novou výstavbu v sídle. Plocha R-23A je vymezena pro zajištění veřejného prostranství (ulice), které spojí centrální území obce s plochami ve východním přestavbovém prostoru.

2.E.K VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI Plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci, jsou územním plánem vymezeny pro dvě území v rozvojovém prostoru Doliny. Zařazení těchto dvou ploch do území podmíněného dohodou o parcelaci je provedeno z důvodů potřeby zajistit předpoklady pro vedení sítí dopravní a technické infrastruktury pro obsluhu všech potenciálních pozemků v dotčených plochách a k tomuto je nezbytné zajištění přeparcelace a dohody všech jednotlivých vlastníků. Rozdělení do dvou dílčích ploch podmíněných dohodou o parcelaci je provedeno proto, že takto vymezené dvě plochy mají předpoklady pro nezávislé řešení parcelace.



83


2.E.L VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Územní plán vymezuje plochy pro zpracování tří územních studií, z nichž každá zahrnuje několik dílčích rozvojových ploch. Důvodem pro vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie vyplývá. - z rozsahu, složitosti a významu jednotlivých dotčených ploch a rozvojových prostorů. Z těchto vlastností vyplývá potřeba stanovení podrobné koordinace prostorového a funkčního uspořádání těchto ploch. - ze skutečnosti, že u těchto ploch bylo v původním územním plánu obce doporučeno zpracování podrobnějšího územně plánovacího podkladu; - dalším důvodem pro podmínku zpracování územní studie je to, že systém sídelní zeleně se v zastavitelném území uplatňuje respektováním povinnosti vymezit na každé 2 ha zastavitelné plochy pro bydlení, rekreaci, občanského vybavení a smíšené obytné 1000 m2 souvisejících ploch veřejných prostranství (do uvedené výměry se však nezahrnují pozemní komunikace), těmito veřejnými prostranstvími bude zejména veřejná sídelní zeleň. Právě tato povinnost je zohledněna zařazením plošně rozsáhlejších zastavitelných ploch do ploch, určených k prověření územní studií, neboť vymezit tato veřejná prostranství není v rámci územního plánu metodicky možné.

Časová lhůta 8 let pro jejich pořízení je odůvodněna vytvořením dostatečného časového prostoru pro jejich pořízení a současně i skutečností, že řešení územního plánu obsahuje dostatečné množství ploch, které nejsou takto podmíněně zastavitelné.

2.E.M VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU Plochy a koridory, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování, nejsou územním plánem vymezeny. Důvodem je skutečnost, že pro plochy, u kterých by uvedená podmíněnost přicházela do úvahu, jsou ošetřeny podmínkou zpracování územní studie.

2.E.N STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) V rámci řešení územního plánu není stanoveno pořadí změn – etapizace. Důvodem je skutečnost, že jednotlivé rozvojové prostory jsou majetkoprávně a územně technicky natolik komplikované, že časová souslednost jejich výstavby je nekoordinovatelná a její stanovení by vyvolalo riziko znemožnění výstavby v dotčených plochách.



84


2.E.O VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT Územní plán určuje z důvodů ochrany zjištěných hodnot v území vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Toto vymezení bylo s ohledem na minimalizaci omezení práv vlastníků nemovitostí aplikováno pouze v těch veřejných prostorech a u těch, která jsou v rámci řešeného území nejvýznamnější a proto je v nich zachování kvality prostředí ve veřejném zájmu.

2.F VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Úvod Počtem obyvatel patří Novosedlice v teplické aglomeraci mezi sídla menší velikosti, jejich význam však spočívá v tom, že se nacházejí se spolu s Dubím, Krupkou, Proboštovem v severovýchodním rozvojovém prostoru, který je součástí severní růstové osy města Teplice směřující k úpatí Krušných hor a k Ústí nad Labem. Tento prostor je dnes typický značnou pestrostí až chaotičností funkcí, částečnou rozvolněností využití a skýtá velké územní rezervy. Počítá se s tím že teplická aglomerace postupně využije tyto prostory pro rozvoj bydlení, speciálních výrobních programů a tercierních aktivit, k posílení lázeňsko-rekreačních funkcí. Kultivované využití severovýchodním sektoru aglomerace předpokládá vytváření soustavy dobře provázaných menších sídelních celků, při zachování jejich specifiky a zamezení vzniku neprostupné kompaktní zástavby.

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území Obec Novosedlice se vyznačuje výraznou specifikou, kterou je velmi malý plošný rozsah katastru ve vztahu k počtu obyvatel. Samotný sídelní útvar Novosedlice má městský (zejména v jeho jižní části) či předměstský – příměstský charakter (severní bloky převážně individuální zástavby rodinných domků). Administrativní území obce má proto logicky poměrně málo dosud volných nezastavěných ploch, které jsou potenciálně vhodné k plošnému rozvoji sídla. Z tohoto důvodu se rozvoj dle územního plánu soustřeďuje v poměrně značném rozsahu na prostory a území, které jsou z hlediska účelného využití zastavěného území charakterizovatelné jako podvyužité území – brownfields.



85


Do této kategorie proto patří následující prostory: 1/ (a) přestavba centra – obsahuje přestavbu stávajícího zastavěného území v centrálním prostoru mezi Valentinskou a Kostelní ulicí, výstavbu budov a „nového náměstí“. Rozvoj lokality je podmíněn územní studií. 2/ (b) Východní přestavbový prostor (Četrans) – zahrnuje přestavbu stávajícího zastavěného území v prostoru severně od Trnovanské ulice na rozsáhlé nevyužité ploše dříve využité jako manipulační a odstavná plocha. Rozvoj lokality je podmíněn územní studií. 3/) (c) přestavba zahrádek - rozvoj je založen na Intenzifikace využití a změně funkce území (přestavby) dvou zahrádkových osad v prostorech severovýchodního okraje stávajícího zastavěného území. Všechny výše uvedené prostory jsou územním plánem navrženy k přestavbě, přičemž v případě prvních dvou se jedná o zásadní změnu využití území, rozvoj bydlení v třetím prostoru (zahrádky) má charakter postupné transformace území z rekreačního na obytné.

Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch: Jak již bylo řečeno v předchozí kapitole, obec Novosedlice má malý plošný rozsah katastru ve vztahu k počtu obyvatel a proto i logicky poměrně málo dosud volných nezastavěných ploch, které jsou potenciálně vhodné k plošnému rozvoji sídla. Nicméně jejich rozsah je dostatečný a spolu s ostatními rozvojovými prostory přestavbového charakteru je potenciál těchto ploch dostatečný pro pokrytí nároky na potřebu ploch pro výstavbu v horizontu příštích cca 25 let. Nicméně je třeba konstatovat, že podstatná část rozvojových ploch je výrazně omezená nároky na přípravu území – zejména se jedná o centrální přestavbový prostor a o východní přestavbový prostor a většina dalších ploch je mimořádně zatížena různorodými limity využití území - charakteristikou obce je značná kumulace sítí energetické, vodohospodářské a dopravní infrastruktury, jejichž ochranná pásma spolu s pásmy vlivu bývalé těžby jsou dalším limitem růstu města. Okamžitě dostupných ploch je v obci nedostatek. Základním východiskem pro stanovení potřeby vymezení zastavitelných ploch je zejména výpočet potřeby ploch obytného území. Potřeba vymezení ostatních ploch je jednak oproti plochám obytným a smíšeným obytným relativně menší a dále tyto plochy jsou vymezeny jako doplňkové plochy k plochám obytným, za účelem zajištění obslužného zázemí ve sféře veřejné vybavenosti, rekreace a cestovního ruchu a ekonomiky a výroby.

Výpočet potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení a smíšené obytné plochy je nutno odvodit z demografických trendů a zejména z očekávaného kladného salda migrace obyvatel. Vývoj počtu obyvatel je zachycen v připojené tabulce. Počet obyvatel Novosedlic představuje cca 2,1 % obyvatelstva spádového obvodu ORP Teplice. Vysoká je zde hustota osídlení – 1 523 obyvatel/km2. Hned po okresním městě Teplicích (cca 2 200 obyvatel/km2)



86


jsou Novosedlice nejhustěji osídlenou obcí – ostatní obce okresu mají hustotu pod 600 obyvatel/km2.

rok

počet obyvatel

rok

počet obyvatel

1869

363

1970

2716

1885

585

1980

2491

1900

4842

1991

1986

1910

4842

1995

1925

1913

5100

1999

2058

1939

6000

2001

2154

1950

3076

2010

2294

Tab. Počty obyvatel ze Sčítání lidu, domů a bytů a dle historického lexikonu obcí

Z tabulky je patrné, že největšího rozvoje Novosedlice doznaly na konci minulého století a byl odrazem rozvojových trendů těžby uhlí a průmyslu v celém regionu. Počtem obyvatel Novosedlice dále narůstaly až do druhé světové války, kdy dosáhly více než 6 000 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v celém teplickém okresu kulminoval kolem roku 1930. Po skončení války poklesl počet obyvatel okresu na zhruba 63 % stavu před válkou, v Novosedlicích ještě výrazněji, asi na polovinu. V poválečném období počet obyvatel Novosedlic trvale klesal. Nejnižšího počtu obyvatel (1986) dosáhly v roce 1991 (cenzus). Údaj z roku 1995 sice indikuje další pokles, ale vzhledem k tomu, že u jiných obcí jsme zjistili nepřesnosti v údajích v průběžných ročních mikrocenzech, považujeme tento údaj za orientační. Na stagnaci, resp. úbytku počtu obyvatel se podepsaly zejména záměry dalšího pokračování těžby uhlí, které vedly k vyhlášení stavební uzávěry na podstatné části území celého okresu teplice. Novosedlice patří v tomto směru mezi nejpostiženější obce, v nichž byly možné jen udržovací práce na stavebním fondu, nové investice byly výjimkou.

Od roku 1991 se k roku 2010 počet obyvatel poměrně významně zvýšil na 2294 obyvatel, tedy o cca 300 (přesně 308) obyvatel , tedy téměř o 15,5% . Rokem 1990 nastalo tedy období zlomu jinak trvalého poklesu počtu obyvatel a až do roku 2010 počet obyvatel rostl a následně opět poklesl na stav v roce 2012, který byl 2234 obyvatel a počet klesá.

Vývojové trendy počtu obyvatel okresu i jednotlivých obcí byly po roce 1990 podrobně zpracovány v Programu rozvoje okresu. Demografická prognóza je založena na Projekci obyvatel do roku 2020 (Český statistický úřad), vycházející z přirozené měny obyvatel (obecným okresním trendem je trvale vyšší počet zemřelých než narozených) přitom počítala s následujícím úbytkem obyvatel:



87


demografická prognóza dle přirozené měny a skutečný vývoj počtu obyvatel rok prognóza skutečnost (počet obyvatel) (počet obyvatel) 2000 1930 2154 (2001) 2010 1900 2294 2020 1800 ? Faktorem, který se ve vývoji obyvatel velmi výrazně projevil a projevuje a zásadně jej ovlivňuje, je imigrace. Možnosti přistěhování souvisejí s rozvojovými možnostmi obce – s množstvím a velikostí disponibilních ploch pro novou obytnou zástavbu. Předcházející tabulka ukazuje, že obec má díky své poloze „v Teplicích“ obrovský imigrační potenciál, v této souvislosti je třeba zdůraznit, že město Teplice navíc nedisponuje dostatečným rerervoárem dostupných ploch pro rozvoj bydlení.

Vývoj počtu obyvatel a zejména současný pokles ovšem ukazuje, že prakticky veškeré dostupné rozvojové plochy byly využity a pro podporu další imigrace, která se i v podmínkách omezeného množství ploch pro výstavbu projevila nárůstem cca 15 obyvatel/rok (tedy přibližně 6 bytů za rok). je třeba připravit další plochy pro bydlení.

Závěrečná bilance potřeby vymezení zastavitelných ploch obytného území Vymezení zastavitelných ploch územního plánu navrhuje celkem plochy pro 296 - 390 bytů ve struktuře dle následující tabulky. V území přitom disponujeme následujícím potenciálem rozvojových ploch: tab. bilance návrhu počtu bytů dle územního plánu rozvojový prostor

byty okamžitě k dispozici

byty podmíněné dohodou o parcelaci

byty podmíněné územní studií

celkem

Doliny

7 RD

27 RD

-

34 RD

36 bytů

36 bytů

(Přestavba centra) (Přestavba zahrádek)

12 RD

-

-

12 RD

Severní rozvojový prostor

-

-

-

0

Severozápadní rozvojový prostor

16 RD + 12 bytů (nebo 5 RD)

-

-

16 RD + 12 bytů nebo (5 RD)

(východní přestavbový prostor)

3 byty

-

9 RD + 182 bytů

9 RD + 185 bytů

(nebo 49 RD+ 45 bytů)

(nebo 49RD a 48 bytů)

u hřbitova

1 RD

33 RD

34 RD

ulice Míru

11 RD + 41 bytů


11 RD + 41 bytů


88


celkem

47 RD + 56 bytů

27 RD

(103 RD a bytů)

celkem alternativně (vyšší podíl RD

53 RD + 44 bytů (97 RD a bytů)

27 RD

42 RD + 218 bytů

116 RD + 274 bytů

(260 RD a bytů)

(390 RD a bytů)

91 RD + 81 bytů

171 RD + 125 bytů

(172 RD a bytů)

(296 RD a bytů)

RD = rodinný dům

Budeme-li počít s takovým nárůstem imigrace, který odpovídá trendu v uplynulých 20ti letech, půjde o nárůst cca 15 obyvatel/rok, tedy přibližně 6 bytů za rok.

Uvedený návrh bytového fondu na příštích 25 let (výchozí stav cca 850 obydlených bytů) vyplývá z následujících potřeb a předpokladů: a) pro stabilizaci bytového fondu ročně cca 0,5 % (5 bytů) pro stabilizaci a náhradu odpadu bytového fondu a v souvislosti se snížením obložnosti bytového fondu a zlepšení kvalitativních parametrů bydlení - z tohoto předpokladu vyplývá potřeba cca 125 bytů b) pokračování trendu výstavby bytů v počtu 6 bytů ročně - z tohoto předpokladu vyplývá potřeba 150 bytů

Celkem činí potřeba 275 bytů, toto číslo je navýšeno z důvodů zajištění rezervy pro uspokojení poptávky a zabránění spekulativnímu nárůstu cen pozemků při nedostatku ploch o 30% (83 bytů) tedy celkem potřeba činí 358 bytů což odpovídá středu uvedenému rozmezí 296 – 390 bytů v RD a bytových domech. Pro zajištění koordinovaného přírůstku zastavitelných a přestavbových ploch není území pro zastavitelné plochy k dispozici okamžitě celé. Okamžitě disponibilními plochami z hlediska barier danými územním plánem je poptávka jen částečně uspokojena v počti 97 – 103 bytů v navržených plochách obytného území. Zbylá část potřeby je podmíněna zpracováním územních studií či dohodou o parcelaci a podstatná část ploch pro bydlení se dále nachází v obtížně realizovatelných přestavbových prostorech a jejich realizace je zejména z majetkoprávních a ekonomických důvodů nejistá.



89


_3. ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DLE § 53 ODST. (5) ZÁK. Č. 183/2006SB., SPRÁVNÍHO ŘÁDU A OSTATNÍ PŘÍLOHY

3.A POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Dne 21.3.2012 rozhodlo zastupitelstvo obce Novosedlice o úpravě územního plánu sídelního útvaru Novosedlice na územní plán usnesením č. 120321/14. Pořizovatelem je Obecní úřad Novosedlice, zajišťující územně plánovací činnost na základě uzavřené dohody o provedení práce s Jiřím Veselým, úředníkem splňujícím kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti podle ustanovení § 24 odst.1 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Projektantem územního plánu je ing. arch. František Pospíšil, autorizovaný architekt pro ÚP, ČKA 02 285. Určeným zastupitelem byl pan Karel Kalaš, starosta obce Novosedlice a v roce 2014 se určeným zastupitelem stal nový starosta obce Ing. Radoslav Bartůněk. Návrh upraveného územního plánu byl rozeslán 19.12.2013 dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím a současně byla na úřední desce zveřejněna informace o možnosti nahlédnout do návrhu od 19.12.2013 do 3.2.2014. Po tuto dobu bylo umožněno nahlížení do návrhu na webových stránkách obce a na obecním úřadě. Na základě tohoto seznámení se s návrhem územního plánu neobdržel pořizovatel žádné připomínky. Společné jednání o návrhu územního plánu (dále „ÚP“) se konalo dne 21.1.2014. Sousední obce neuplatnily žádné připomínky. Na základě uplatněných stanovisek dotčených orgánů byl návrh ÚP upraven a dne 17.3.2014 byl Krajský úřad Ústeckého kraje jako nadřízený orgán územního plánování požádán o stanovisko podle ust. § 50 odst.7 stavebního zákona. Dne 20.5.2014 vydal tento orgán stanovisko ve kterém uvádí, že návrh ÚP není v rozporu s nadřazenou ÚPD. Vzhledem k tomu, že návrh ÚP není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí, nebyl požádán příslušný úřad o stanovisko podle ustanovení § 50 odst.5 stavebního zákona. Následně byl návrh územního plánu Novosedlice připraven k jeho veřejnému projednání. Dne 24.11.2014 bylo oznámeno veřejnou vyhláškou konání veřejného projednání návrhu územního plánu, které se konalo 14.1.2015 v zasedací síni obecního úřadu. Současně byla na toto veřejné projednání rozeslána pozvánka dotčeným orgánům a krajskému úřadu a na webových stránkách obce byl zpřístupněn návrh územního plánu k nahlédnutí do 21.1.2015. V rámci veřejného projednání neobdržel pořizovatel žádné připomínky ani námitky. Ve lhůtě obdržel pořizovatel stanoviska dotčených orgánů, z nichž výtah a vyhodnocení je uvedeno v poslední tabulce kapitoly 2.A.D. Na základě těchto stanovisek nemusel být územní plán upravován. Protože v zákonné lhůtě neobdržel pořizovatel žádné námitky ani připomínky, nebyl zpracován návrh rozhodnutí o námitkách ani vyhodnocení připomínek. Následně byl projednaný návrh územního plánu připraven k vydání Zastupitelstvem obce Novosedlice formou opatření obecné povahy.



90


3.B ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ V průběhu projednávání neobdržel pořizovatel žádné námitky.

3.C VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK V průběhu pořizování neobdržel pořizovatel žádné připomínky.

3.D VÝKLAD POJMŮ A ZKRATEK

BC

biocentrum

SZ

stavební zákon

BK

biokoridor

TTP

trvalé trávní porosty

CZT

centrální zásobování teplem

ÚAP

územně analytické podklady

ČOV

čistírna odpadních vod

ÚP

územní plán

DOK

dálkový optický kabel

ÚPD

územně plánovací dokumentace

DP

dobývací prostor

ÚP VÚC

územní plán velkého územního celku

EO

ekvivalentní obyvatel

ÚSES

územní systém ekologické stability

EVL

evropsky významná lokalita

VKP

významný krajinný prvek

FVE

fotovoltaická elektrárna

VN

vysoké napětí

CHLÚ

chráněné ložiskové území

VN

vodní nádrž

IP

interakční prvek

VPS

veřejně prospěšná stavba

k.ú.

katastrální území

VPO

veřejně prospěšné opatření

MVN

malá vodní nádrž

VRT

vysokorychlostní trať

NN

nízké napětí

VT

vodní tok

NTL

nízkotlaký

VTL

vysokotlaký

ORP

obec s rozšířenou působností

VVN

velmi vysoké napětí

PUPFL

pozemky určené k plnění funkcí lesa

VVTL

velmi vysokotlaký

PÚR ČR

Politika územního rozvoje České republiky

ZPF

zemědělský půdní fond

RD

rodinný dům

ZVN

zvláště vysoké napětí

RURÚ

rozbor udržitelného rozvoje území

ZÚR

zásady územního rozvoje

STL

středotlaký

Definice pojmů souvisejících s určením charakteru a struktury zástavby



91


„Rozptýlená zástavba“ – zástavba s velmi nízkou hustotou zastavění zpravidla na horských loukách, zástavba nevytváří souvisle zastavěné území, jednotlivé budovy či areály budov (usedlosti) jsou odděleny zemědělskou či lesní půdou, nebo jinou kulturou tvořící nezastavěné území.

„Soustředěná zástavba“ – zástavba vytváří souvislé plochy zastavěného území plošných sídelních útvarů venkovského či městského charakteru. Podle způsobu zastavění, parcelace a uspořádání veřejných prostranství má buď rozvolněný či uzavřený (kompaktní) charakter .

„Rozvolněná zástavba“ – otevřené formy a bloky zástavby s veřejně přístupným prostorem mezi budovami. „Uzavřená zástavba“ (kompaktní) – uzavřené formy a bloky zástavby s veřejně nepřístupným prostorem mezi budovami. Forma zástavby vytváří neprostupné bloky, jejichž rozhraní s veřejným prostranstvím, tvořené oplocením či uliční fasádou budov, jednoznačně vymezuje veřejná prostranství (typicky ve formě uličních prostorů či náměstí). „Zástavba venkovského charakteru“ ve vesnicích a malých sídlech charakteristická zejména tím, že formy zastavění se obvykle omezují na samostatně stojící budovy či areály budov1 (usedlosti), které jsou od sebe stavebně odděleny (vzhledem k vlastnickým poměrům a převažujícímu individuálnímu způsobu výstavby). Převažují samostatně stojící budovy či shluky budov (usedlosti), v určitých regionech se vyskytuje i řadová zástavba či dvojdomy. Výšková hladina zástavby je nízká a obvykle nepřevyšuje dvě nadzemní podlaží a podkroví. Výšková hladina zástavby je přitom překračována výjimečně a to zpravidla hospodářskými budovami charakteru sýpek, sil a dalších staveb pro zemědělství, budovami občanské vybavenosti (škola, kostel) a případně ojedinělými stavbami kulturního a památkového významu charakteru zámků, tvrzí a pod. „Zástavba městského charakteru“: je charakteristická kombinací různých forem zastavění, kdy vedle kromě samostatně stojících budov jsou přítomné (a často i převažují) intenzivnější formy zastavění ve formě dvojdomů a řadové zástavby, která ve větších městech vytváří formy zcela či částečně uzavřených bloků staveb. Tab.: přehledné znázornění vztahů definovaných pojmů týkajících se struktury a charakteru zástavby

1

pozn. v rámci „areálu budov“, tvořících jeden vlastnický či hospodářský celek mohou budovy nabývat soustředěných forem a být ve vzájemném dotyku (typické je uspořádání do dvorců půdorysného uspořádání do tvaru písmene L,U či čtvercového půdorysu;



92


struktura zástavby

charakter zástavby

forma zástavby (uspořádání veřejného prostoru)

hustota zástavby (dle hustoty zastavění)

(dle typu sídla)

-

ROZPTÝLENÁ

VENKOVSKÁ

ROZVOLNĚNÁ

SOUSTŘEDĚNÁ

VENKOVSKÁ

UZAVŘENÁ

MĚSTSKÁ

3.E ZPRACOVATELSKÝ KOLEKTIV V průběhu zpracování jednotlivých etap vč. průzkumů a rozborů pracovali na územním plánu následující specialisti:

Zpracovatelský kolektiv: Obor (specializace)

Specialista

Celková koncepce, urbanismus, GIS, urbanistický průzkum

Ing. arch. František Pospíšil

GIS, urbanistický průzkum

Ing. Vojtěch Mazura

Doprava

Ing. Marie Wichsová, Ph.D.

Technická infrastruktura

Ing. Petr Hrdlička, AMI

ÚSES

RNDr. Martin Kubeš

Přírodní podmínky a životní prostředí, hygiena, odpady, ÚSES

RNDr. Renata Eisenhammerová

vybrané podklady a konzultace: obor (specializace) těžba surovin využívání území

specialista a její

vliv

na

Ing. Svatopluk Havrlík

demografie, ekonomické aktivity

Ing. arch. Mgr. Zdeněk Černý

GIS, urbanistický průzkum

Ing. Václav Jetel

urbanistický průzkum

Ing. arch. Hana Černá

širší vztahy, rámec ÚPN VÚC

Ing. arch. Karel Beránek

CAD 3D model centra

Ing. Petr Kozák



93

ÚZEMNÍ PLÁN NOVOSEDLICE

Recommend Documents