1
PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Ing. arch. Jaroslav DAN K Husova 4, . Bud jovice 370 01, tel. 387 311 238, mobil +420 605 277 998
ÚZEMNÍ PLÁN NETOLICE Datum: Duben 2011
Paré íslo :
1
TEXTOVÁ ÁST Pr zkumy a rozbory
……………………………… Ing. Arch. Jaroslav Dan k
2 OBSAH
1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE .........................................................................................................................................................3 1.1
Hlavní cíle ešení................................................................................................................................................................ 3
1.2
Zhodnocení vztahu d íve zpracované a schválené ÚPD.................................................................................................. 3
1.3
Vymezení ešeného území podle katastrálních území obce a informace o území ......................................................... 3
2
ROZBOR EŠENÉHO ÚZEMÍ.......................................................................................................................................5 2.1
Posouzení dosavadního vývoje obce a ochrany hodnot území ....................................................................................... 5
2.2
Dosavadní stav a vývoj funk ního uspo ádání území.................................................................................................... 13
2.3
len ní území obce na funk ní plochy........................................................................................................................... 14
2.4
Limity využití území........................................................................................................................................................ 16
2.5
ehled a charakteristika nám
a problém k ešení................................................................................................... 21
2.6
Posouzení dosavadního stavu a vývoje dopravy, ob anského a technického vybavení a nakládání s odpady......... 27
2.7
Vymezení ploch p ípustných pro dobývání ložisek nerost a ploch pro jeho technické zajišt ní.............................. 37
2.8
Místní územní systém ekologické stability..................................................................................................................... 38
2.9
Dosavadní stav zajišt ní ve ejn prosp šných cíl v území.......................................................................................... 46
2.10 Požadavky CO a obrany státu.......................................................................................................................................... 46 2.11 Posouzení vlivu dosavadního stavu na životní prost edí, na zem lský p dní fond a na pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa ......................................................................................................................................................................... 47 3
ÍSELNÉ ÚDAJE DOPL UJÍCÍ A CHARAKTERIZUJÍCÍ DOSAVADNÍ VÝVOJ M STA ..............................51 3.1
4
Demografie - Obyvatelstvo a bytový fond ..................................................................................................................... 51 ÚZEMN ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE .........................................................................................................54
3
1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1
Hlavní cíle ešení
Hlavním cílem územního plánu je vytvo it v obci Netolice a jejím správním území podmínky pro zdravý a spokojený život obyvatel. Schválený územní plán se stane právním podkladem pro ízení výstavby v obci a jejím správním území. edm tem územního plánu je zejména podchycení sou asného urbanistického stavu obce s limitujícími faktory a na jejich základ navrhnout zásady budoucího uspo ádání v území. Je nutné stanovit zastav né území obce. 1.2 Zhodnocení vztahu d íve zpracované a schválené ÚPD Obec Netolice se nachází v oblasti ešené Politikou územního rozvoje R 2008 a Návrhem Zásad územního rozvoje Jiho eského kraje. Návrh ZÚR J kraje vymezuje v jihovýchodní ásti ešeného území koridor pro územní rezervu VTL Netolice - Zliv. Obec Netolice je ešena v Územn analytických podkladech M stského ú adu Prachatice. Obec Netolice se nachází v území ešeném v Plánu rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje. Pro obec Netolice byl dosud vypracován ÚPnSÚ Netolice (nabytí ú innosti 28. 2. 1996 - SURPMO a.s. Praha 1) a dále byly projednány a schváleny Zm ny . 1 - 5 ÚpnSÚ Netolice (A+U DESING, spol. s r.o., eské Bud jovice). 1.3
Vymezení ešeného území podle katastrálních území obce a informace o území
ešené území je vymezeno velikostí správního území obce Netolice, které má jedno katastrálních území Netolice (kód KÚ 703940) - místní ásti Netolice, Petr v Dv r. Velikost ešeného území v m ítku 1 : 5 000 byla stanovena tak, aby bylo možné graficky vyjád it celé správní území obce. Skladba kultur dle evidence o katastru: orná p da zahrady ovocné sady trvalé travní porosty lesní p da vodní plochy zastav né plochy ostatní plochy
- 805 ha - 51 ha - 23 ha - 459 ha - 870 ha - 166 ha - 37 ha - 224 ha
Celková katastrální plocha - 2 635 ha. METODIKA ZPRACOVÁNÍ A POUŽITÉ PODKLADY Územní plán Netolice je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona O územním plánování a stavebním ádu (dále jen stavební zákon), v platném zn ní a vyhlášky . 135/2001 Sb., O územn plánovacích podkladech a územn plánovací dokumentaci (dále jen vyhláška), v platném zn ní. Dokumentace je zpracována jako ÚP celého správního území v m ítku 1 : 5 000. Obsah je v souladu s požadavky stavebního zákona a navazujících vyhlášek v platném zn ní. Pro zpracování údaj byl vytvo en ze státního mapového díla, map katastru nemovitostí, odvozený mapový podklad v m ítku 1 : 5 000. Mapové podklady jsou ur eny výhradn pro pot ebu ÚP. Mapové podklady neobsahují rozestav né objekty, objekty na které již bylo vydáno stavební povolení, ani objekty které již fyzicky existují a jejich majitelé nepožádali o zanesení do katastrálních map. Ostatní použité podklady pro vypracování ÚP: ÚAP ORP Prachatice, ÚpnSÚ Netolice, Zm ny . 1 - 5 ÚpnSÚ Netolice, PUR R, Návrh ZUR J , Plán místního územního systému ekologické stability krajiny k. ú. Netolice (Ing. Jan D evíkovský), Plán rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje, S ítání lidu, dom a byt ( SÚ 2001), Mapa R, turistické a cykloturistické mapy, geoportal, internetové stránky, oficiální web obce Netolice. GEOMORFOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA ešené území je sou ástí Šumavské soustavy, podsoustavy Šumavská hornatina, celku Šumavské podh í podcelku Bavorská vrchovina, geomorfologického okrsku Netolická pahorkatina. Netolická pahorkatina je na jihovýchodním konci Bavorské vrchoviny. Je to plochá pahorkatina z biotitických pararul, ortorul a granulit moldanubika. Reliéf je mírn zvln ný erozn denuda ní s úklonem k severovýchodu. Nejvyšším bodem ešeného území je Jedlový vrch (570m. m. m.) na jihozápadním okraji území, který již spadá do geomorfologického okrsku Žervnovické vrchoviny, které je sou ástí Prachatické hornatiny. Prakticky ve st edu ešeného území se zvedá masív Pekla s nadmo skou výškou okolo 500m, obklopený ze severu a jihu širokými plochými údolními s rybníky. V míst , kde se tato údolí spojují, leží m sto Netolice.
4 Nejnižší nadmo ská výška území je v niv Netolického potoka severovýchodn od Netolic je 410m. Jinak je celé k. ú. Netolic obklopeno vrchy, z nichž nejvýznamn jší je Mužský (502m n. m.) na západní hranici k. ú.. GEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA Geologický podkladem na v tší ásti území jsou pozdn variské magmatity, amfibolicko-biotitický melanokratní granit až sienodiorit, st edn zrnitý. Od jihu zasahují granulity a granulitové ruly. Dále tvo í geologický podklad biotitické pararuly migmatitické a migmatity ortorulového vzhledu. KLIMATICKÉ POM RY ešené území p evážn náleží do regionu 5, oblasti mírn teplé, vlhké MT2 s ro ní sumou teplot nad 10°C 2200-2500 hod, s pravd podobností suchých vegeta ních období 15-30, vláhovou jistotou > 4-10, s pr rnou ro ní teplotou 7-8°C a ro ním srážkovým úhrnem 550-700 mm. Severozápadní ást ešeného území spadá do regionu 7, oblasti mírn teplé, vlhké MT4 s ro ní sumou teplot nad 10°C 2200-2400 hod, s pravd podobností suchých vegeta ních období 5-15, vláhovou jistotou > 10, s pr rnou ro ní teplotou 6-7°C a ro ním srážkovým úhrnem 650-750 mm. EROZE Celé ešené území p edstavuje zna
lenitou krajinu, s rozsáhlými pozemky erozn ohrožené orné p dy.
5 2
ROZBOR EŠENÉHO ÚZEMÍ 2.1
Posouzení dosavadního vývoje obce a ochrany hodnot území
posouzení dosavadního vývoje obce O starobylosti osídlení sv í množství mohyl a poh ebiš v okolí, pocházejících ješt z doby bronzové. Slované se na Netolicku usadili z ejm již v 8. století, kmen obyvatel Netolic je uvád n mezi v bec prvními na území ech. Nejstarší zachovaná písemná zmínka v Kosmov kronice z roku 981 v popisu slavníkovského panství uvádí, že m lo „na jižní stran proti Rakous m tyto pomezní hrady: Chýnov, D dleby, Netolice". Po vyvražd ní Slavníkovc 995 se netolický hrad dostal do vlastnictví vládnoucího rodu emyslovc . Díky strategické poloze na k ižovatce ležitých obchodních stezek z jižních oblastí a Pasova do nitra eské kotliny se netolické hradišt na vrchu sv. Ján stalo d ležitým obchodním a správním centrem celého kraje, kde sídlil knížecí správce. Poprvé se p ipomíná v roce 1167 Nemoj. P vodní trhová osada vznikla v podhradí kolem kostela sv. Václava. V nedávné dob se zde archeolog m poda ilo najít i zbytky hradeb. Po založení Zlaté Koruny králem P emyslem Otakarem II. ve 13. století p ešly Netolice do majetku tohoto cisterciáckého kláštera. Jižn od p vodní trhové osady s kostelem sv. Václava bylo založeno nové m sto s rozsáhlým, tém hektarovým nám stím a kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Po smrti P emysla Otakara II. na Moravském poli zni ili Vítkovci klášter a poplenili i Netolice a okolní krajinu. V ele m stské samosprávy stál rychtá , který se uvádí poprvé v písemných pramenech roku 1317. Nejstarší užití m stského znaku na pe etích se zachovalo z roku 1326. Husitských válek se n kte í Netoli tí aktivn ú astnili na stran husit . Zvlášt i tažení Jana Žižky roku 1420 proti klášteru Zlatá Koruna a Prachaticím, které monopoln ovládaly výnosný obchod se solí, byla záminkou snaha zbavit se konkurence. O rok pozd ji byl husity zni en i rožmberský strážní hrad Pod husy nedaleko Netolic. Roku 1468 král Ji í z Pod brad ud lil m stu výro ní trh na den sv. Václava. Celkem m lo m sto právo ty výro ních trh . V témže roce obsadil m sto a vytvo il zde svou základnu známý vále ník rytí Jind ich Roubík z Hlavatec. Za átkem 16. století p ipadlo m sto rodu Rožmberk . V druhé polovin 16. století došlo k jedné podstatné zm v okolí Netolic. Nedaleko m sta stál dv r Leptá , který byl majetkem známého stavitele rybník a rožmberského správce Jakuba Kr ína z Jel an. Vlada Vilém z Rožmberka s ním tvrz vym nil za Sedl any a nechal zde v bažinatém terénu postavit italským stavitelem Baltazarem Maggim z Arogna renesan ní lovecký záme ek Kratochvíli, kolem kterého byla ízena rozsáhlá obora pro zv . V roce 1599 se v letohrádku delší dobu zdržoval se svým dvorem poslední z Rožmberk Petr Vok. V nejv tším rozkv tu postihla m sto krutá rána: za t icetileté války, v roce 1619, bylo dobyto a vypáleno císa ským vojskem generála Dampierra. Ze 143 dom bylo spáleno 107, v etn kostela Panny Marie, a obyvatelstvo bylo povražd no. Z tohoto nešt stí se m sto vzpamatovávalo jen pomalu. Po Rožmbercích netolické panství získali v roce 1622 Eggenberkové a roku 1799 Schwarzenbergové. Na unikátním zobrazení m sta z roku 1686 i na obraze o století mladším je zachyceno nám stí a domy s d ev ným loubím. D ev né domy v zástavb malého m sta mají ješt mnoho spole ných prvk s nejstaršími venkovskými objekty.
6
Historická mapa z r. 1836 - 52
Novodobý rozkv t m sta nastal v 18. a 19. století, kdy byly postaveny nové školy, radnice, železni ní tra atd. V 19. století byly Netolice i sídlem okresního ú adu a soudu. Významnou roli v hospodá ském život hrály již od st edov ku netolické trhy. Díky poloze na k ižovatce obchodních cest, rozhraní Šumavy a zbudovských Blat, ásti eskobud jovické pánve, bylo m sto významným obchodním centrem. Na každotýdenních trzích se obchodovalo hlavn s ko mi a dobytkem. Nap íklad ješt p ed druhou sv tovou válkou zde bývalo najednou až 3000 kus dobytka a koní. Díky tomu zde prosperovalo tém t icet trhových hospod. V roce 1945 osvobodila sto 26. p ší divize armády Spojených stát . Byla zde podepsána i dohoda o demarka ní e mezi americkou a Rudou armádou. V povále ném období se rozvíjela p edevším oblast zem lské i pr myslové výroby, velkou tradici v Netolicích má rybníká ství, chov koní a peka ství. rozbor p írodních hodnot Ochrana p írody Malebná, mírn zvln ná a p írodními i um lými prvky len ná krajina Netolicka leží na p echodu mezi Šumavským podh ím a eskobud jovickou pánví. V tšina pat í k Netolické pahorkatin , jejíž nejvyšší ástí je h bet Jedlového vrchu (606 m n. m.) a Ko iny (607 m n. m.) mezi Netolicemi a Hracholusky. Severovýchodní ást Netolicka mezi Malovicemi a Mahouší je sou ástí jihozápadního okraje eskobud jovické pánve s nadmo skou výškou 400-430 m n. m. Vodní osou Netolicka je Netolický potok, vznikající soutokem Melhutky a Stružky pod rybníkem Podroužek jižn od Netolic. Oba potoky sbírají své vody ve vyšším podh í Šumavy a Blanského lesa. Na Netolickém potoku a jeho p ítoku ebánce jsou vybudovány soustavy menších rybník , z nichž nejv tší jsou Velký Hrbovský rybník a Podroužek jižn od Netolic. Netolický potok vtéká u Pode išt do eskobud jovické pánve. Na r zných místech v toku Netolického potoka byla zjišt na ohrožená mihule poto ní, u vodních tok v oblasti Netolicka hnízdí led ek ní a skorec vodní. Vegetace v rybnících a jejich nejbližším okolí je tvo ena lemy rákosin podél b eh , zejména rákosu obecného, orobince a zblochanu vodního, místy se vyskytují i menší porosty vysokých ost ic. V mok adech se úsp šn rozmnožují n které druhy obojživelník . Území mikroregionu p vodn pokrývaly p evážn listnaté a smíšené lesy. V sou asnosti je krajina z velké ásti bezlesá, tší lesní komplexy se zachovaly hlavn v západní ásti ešeného území. Tyto lesy jsou zcela kulturní, v nižších ástech s pom rn vysokým zastoupením dubu letního, ovšem s p evahou borovice lesní a smrku ztepilého. Sm rem k vyšším polohám jsou tém výhradn jehli naté (smrkové a borové), jen místy s vtroušenou jedlí b lokorou a bukem lesním. P esto se i v místech s alespo malou p ím sí p vodních d evin m žeme setkat s bohatstvím bylinných druh , charakteristickým pro p irozená lesní spole enstva. V rozsáhlejších lesích Netolicka (Krtelský les, T ebánka) nep íliš hojn hnízdí sýc rousný, jehož jiho eské centrum výskytu leží v šumavských lesích. Ve velké ásti Netolicka, zejména východní, p evažuje dnes obd lávaná orná p da s mozaikou intenzivn využívaných kulturních luk bez významn jších rostlinných druh . Roztroušen , hlavn v okolí drobn jších osad, z staly zachovány zbytky p irozen jších lu ních porost , zastoupené na sušších, v tšinou svažitých stanovištích tzv. ovsíkovými loukami, v nivách tok a u rybník bezkolencovými a na obtížn p ístupných trvale podmá ených lokalitách loukami pchá ovými.
7 V zem lské krajin jsou ekologicky cenné liniové stromové porosty s p evažujícím dubem letním, místy s lípou malolistou a k ovitým podrostem trnky, hlohu a brslenu evropského. Jsou hnízdním biotopem ptactva a úto išt m etných významných bezobratlých živo ich vázaných na staré stromy, p edevším duby. Hnízdí zde nap íklad strakapoud prost ední, teplomilný druh s p vodním rozší ením v doubravách, dnes v jižních echách ojedin lý. D ležitým krajinným prvkem jsou olšové luhy, doprovázející menší vodní toky. V sou asnosti se p ipravuje chrán ná krajinná památková zóna Netolická obora. Bývalá rožmberská obora, zvaná Netolická, je historicky, krajiná sky a památkov jedine ný fenomén v jiho eské krajin . Rozkládala se v prostoru na západ od okraje m sta Netolice, na dnešních správních územích obcí Netolice, Lhenice, Hracholusky a Malovice. Oplocenou oboru pro zv a lovecký záme ek Nový Leptá si zde za al budovat ke konci 16. století rožmberský regent Jakub Kr ín z Jel an (1535-1604). Vlada i Vilému z Rožmberka (1535-1592) se zde tak zalíbilo, že je vym nil s Kr ínem za Sedl any a nechal si v centru obory postavit lovecký zámek nazvaný Kratochvíle (Renesan ní zámek, který je dnes národní kulturní památkou, byl postaven vedle p vodní Kr ínovy tvrze, která byla posléze zbo ena. V obo e je p es 30 rybník , rybní a tém zapomenutá technická památka - um lá stoka Kr ínka, dlouhá asi 8 km, která sloužila k vodnímu pohonu r zných pohyblivých atrakcí, stroj a obraz v zámecké zahrad . Dodnes tvo í obora unikátní krajinný celek, tvo ený promyšlen budovanou mozaikou les , luk, alejí a rybník s množstvím významných archeologických a historických památek. T mi jsou vedle n kolika p vodn renesan ních statk (Petr v Dv r, Grejnarov a Švarcenberk) také prav ká mohylová poh ebišt , halštatské hradišt Velký Hráde ek, keltské kultovní ohrazení u osady Hradišt i zaniklé st edov ké vsi. Mezi nejvýznamn jší jedince, pat ící ke krajiná sky a historicky významným prvk m, pat í v ešeném území staré, mohutné stromy, které jsou chrán ni jako tzv. památné stromy. Na území Netolice je jich dnes registrováno n kolik desítek - viz. grafická ást ÚPD. Jejich vý et je uveden v kapitole 2.4 limity využití území. rozbor kulturních hodnot Kulturní hodnoty ešeného území Netolice jsou výsledkem historického vývoje starobylého m sta se zbytky slovanského hradišt . V roce 1990 byla v historickém jádru Netolice vyhlášena pod . rejst. 2053 stská památková zóna. Její hranice je zanesena do grafické ásti dokumentace. K zajišt ní památkové ochrany zóny a jejího historického prost edí, které s architektonickými soubory, jednotlivými nemovitými kulturními památkami, strukturou pozemk , pozemními komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozi ními zám ry vykazují významné kulturní hodnoty, mohou orgány státní památkové pé e p i svém rozhodování stanovit podmínky, které omezují stavební a jiné úpravy v zón . Starší zástavba je pr žn opravována a nadále využívána k celoro nímu bydlení. Pam tihodnosti:
emyslovské hradišt - se rozkládalo na vrchu sv. Ján a je azeno k správním hrad m jiho eské oblasti, budovaným v dob po átk eského státu v pr hu 10. století. Hradišt pat ilo spolu se starou Práchní a Chýnovem ke správním st edisk m jižních ech, vystav ných starobylým zp sobem, p edcházejícím dob kamenných hrad a m st. Hrad m l dobré podmínky k rozvoji, zejména díky vhodné poloze na obchodní stezce z Lince do Prahy v relativn mén osídlené jiho eské krajin . Archeologický výzkum dosud prokázal intenzívní osídlení od 10. století do zániku správní funkce hradu. Z 12. a 13. století již disponujeme písemnými údaji o netolických kastelánech a o podhradí s kostelem sv. Václava. Na
8 po átku 12. století (listina z roku 1088 vznikla z ejm až v prvních desetiletích 12. století) máme doklad o d chodu z Netolicka, který pat il knížeti, avšak jeho pom rná ást byla odvád na vyšehradské kapitule, tedy církvi. K roku 1253 je v listin P emysla Otakara II. jmenován kastelán Jaroslav jako sv dek právního úkonu, který stanovil i privilegia vyšehradské kapitule. Brzy poté však hrad postupn ztrácel na významu, nebo mu za ala konkurovat nová královská st ediska eské Bud jovice a kamenný hrad Hluboká. Celá oblast pak p ešla pod správu kláštera Zlatá Koruna. Na ploše akropole poblíž zaniklého kostela sv. Jana z stalo ješt dlouho významné farní poh ebišt . V 19. století byl na míst zapomenutého hradu ízen hostinec s výletním místem. Až sou asná památková pé e a archeologické výzkumy znovu vzk ísily význam hradišt pro ve ejnost. Bylo zahájeno budování archeologického parku (Archeopark Na Jánu) - jako turistického východišt s rozhlednou ve stylu strážní v že, s palisádou a ukázkami bydlení, emesel a nález z archeologického pr zkumu. Kostel sv. Václava - p vodn gotická stavba s románskými prvky. Jeho vznik je datován do druhé poloviny 13. století, zástavba je ale patrn starší. Byl vystav n v podhradí sv. Jána a kolem n j se soust edila trhová osada. S novým založením m sta P emyslem Otakarem II. a jeho donací klášteru ve Zlaté Korun se ocitl mimo centrální polohu. Renesan ní v ž byla zvýšena v 18. století, do téže doby je datována nástropní malba s legendou o sv. Václavovi a nová výmalba p ilehlé barokní kaple sv. Michala. Rekonstrukce kostela byla provedena v letech 1995 až 1997. Kostel Nanebevzetí Panny Marie - vystav ný v druhé polovin 13. století v gotickém slohu, pat í k díl m stavební huti kláštera Zlatá Koruna. Po požáru roku 1619 došlo ke zhroucení krovu a klenby lodi i presbytá e, které byly obnoveny v ran barokní úprav až na konci t icetileté války. Hlavní oltá je z roku 1634. Barokní klenba p vodn gotické kaple sv. Barbory nese malby datované k 1760, nová v ž byla postavena o deset let pozd ji. Chrám zdobí etné ezbá ské práce z 2. poloviny 18. století z dílny rodiny Werner , usedlých v Netolicích. V rámci rekonstrukce, zahájené 1997, získala ž zcela novou bá . kanství - edstavuje soubor pozdn klasicistních staveb, vzniklých p estavbou starší fary v letech 1840 až 1843. Na hlavní budovu navazuje nové dvorní k ídlo a hospodá ské budovy. D kanství bylo vážn poškozeno p i plen ní m sta roku 1619. Velké množství dochovaných detail z doby p estavby adí objekt k nejhodnotn jším kulturním památkám v regionu. Rožmberský d m - renesan ní budova s podloubím na severním rohu nám stí, dnes Muzeum JUDr. Otakara Kudrny. Z doby renesance se zachovalo rovn ž sgrafito na pr elích a nárožní kvádrování (viz. též Muzeum JUDr. Otakara Kudrny).
Škola na Starém M st - byla vystav ná v míst dvou starších škol r. 1863. Architektonicky velmi výrazná dvoupatrová školní budova v neogotickém slohu je citliv vsazená do komorního prost edí. Osv uje tak zda ilý rukopis z ejm n koho ze schwarzenberských architekt . Zajímav je ešen i další školní objekt v Bavorovské ulici, datovaný k roku 1911
Radnice - neorenesan ní monumentální stavba, dominuje prostoru nám stí. Byla vystav na po ínaje rokem 1869 podle projektu A. Niklase v míst starého domu, sloužícího pot ebám sta v 17. a 18. století. Umíst ní radnice v p edb lohorské dob není známé, od r. 1786 la do asné sídlo v dom na nám stí p. 1, který dodnes nese na pr elí fresky se znaky sta.
9
Kašna - na nám stí z roku 1677 je z dílny eskokrumlovského kameníka Ji ího Plánského. U barokní kašny s chrli i byla roku 1879 slavnostn vysazena pam tní lípa na po est st íbrné svatby císa e Františka Josefa I.
Sousoší sv. Jana Nepomuckého - situované na nám stí mezi radnicí a kašnou, je výrazem svatojánského kultu, ší eného v eských zemích v 18. století. Vysv ceno bylo roku 1738.
anský pivovar - v Obecní ulici p. 58 stojí na míst renesan ního pivovaru, který m sto založilo 1663. V sou asném objektu z 2. poloviny 19. století se z p vodní stavby uchoval pouze portál s rožmberskými r žemi v ohradní zdi do ulice. Hotel Beseda - p edstavuje areál, jehož hlavní barokní objekt sm ruje pr elím do nám stí. Bo ní k ídlo do Bavorovské ulice má renesan ní konstrukce, mladší objekt, navazující do Gregorovy ulice, je hodnotný hlavn plasticky ešeným pr elí. Dochovala se ada cenných detail z p estavby areálu v polovin 19. století, nyní je objekt v rekonstrukci.
Barokní špýchar - ve Školní ulici sloužil podle ústní tradice jako solnice. Objekt odsouzený k zániku byl v letech 1996 až 1997 zachrán n a zrekonstruován. Ziegrosser v mlýn - sv j starobylý p vod p ipomíná deskou ve štít , umíst nou sem roku 1663 na pam kdy voda protrhla hráze n kolika rybník .
velké povodn ,
Rybník Mnich - byl založen v 15. - 16. století. V hrázi jsou dva historicky cenné kamenné mosty. Na jednom z nich je umíst ná socha Jana Nepomuckého, ochránce p ed povodn mi. V míst hráze zvaném Slepicí vršek stával na dnes zastav ném skalnatém ostrohu st edov ký hrádek. Pod hrází jsou dva vodopády romantické uli ky. ada drobných lidových staveb z 18. a 19. století lemuje tok potoka Rapa ov.
Petr v Dv r - ást obce 1km od m sta. Tento typický renesan ní zem lský statek se uvádí již k roku 1378, by z tohoto období se nedochovaly žádné stavební konstrukce. P evážn v renesan ním stylu je vystav no severní a malé jižní k ídlo. V období 1592 až 1600 Petr v Dv r tvo il hospodá ské zázemí Kratochvíle a byl odtud také veden vodovod s pitnou vodou do zámecké kuchyn . B hem druhé poloviny 17. století vzniklo k ídlo východní, p estavbou po požáru 1743 se zvýšily hospodá ské budovy. V novogotickém stylu byl koncem 19. století na jižní stran objektu z ízen pivovar.
10
Schwarzenberský dv r Žitná - knížecí statek se nachází jihozápadn od Netolic, je využíván pro chov koní. Kaple Panny Marie - na vrchu Peklo, pochází z 18. století. Kaple sv. Gertrudy - v Bud jovické ulici je dnes nep ístupná, objekt je používán k bydlení. Po zrušení kaple v d sledku reforem Josefa II. zde bydlel poustevník.
Letohrádek Kratochvíle - státní zámek je renesan ní perlou italského stavitelství v jižních echách. Okázalý lovecký letohrádek 2km severozápadn od Netolic vznikl v sousedství p vodní tvrze s hospodá ským dvorem Leptá , kterou v 16. století nov p estav l a rozší il rožmberský regent a budovatel jiho eských rybník Jakub Kr ín z Jel an. Roku 1579 s ním dv r sm nil Vilém z Rožmberka, který se rozhodl vystav t v jeho sousedství letní sídlo po vzoru venkovských italských vil. Pravidelný p dorys areálu je rozvržen do obdélníku s ohradní zdí, prostoupenou na t ech stranách domky. Patrová vila je situovaná do p ední ásti rozlehlé zahrady kolmo k ose od vstupní v že a obklopená soum rným obdélníkem samostatn ohrazeného vodního p íkopu. Vstupní trakt zakon uje na západní stran zahradní domek, na východním rohu ohradní zdi kostelík, zasv cený Pann Marii. Novodobé restaurátorské práce na záme ku zapo aly roku 1954 a po etapách probíhaly až do roku 1978. V roce 1997 byl zrekonstruován a znovu vysv cen zámecký kostel Panny Marie. Pam tní desky Pam tní deska na nám stí - na budov . p. 51 eské spo itelny p ipomíná, že zde byla v roce 1945 podepsána smlouva o demarka ní e mezi americkou a Rudou armádou. Pam tní deska na budov muzea - na památku rodáka rybníká e a rožmberského fišmistra Št pánka Netolického. Pam tní deska na rodném dom hudebního skladatele Františka Gregory - v Gregorov ulici p. 24. Pomníky ob tem I. a II. sv tové války - u kostela sv. Václava. Hrob sov tských voják - padlých za II. sv t. války, na h bitov . Pam tní deska na budov muzea - na památku zakladatele muzea, starosty Netolic a rodáka JUDr. Otakara Kudrny. Pam tní deska na Petrov Dvo e p. 1 - na památku rodáka Josefa Johna (1802-1871); schwarzenberský lesník, isp l k vyhlášení Boubínského pralesa p írodní rezervací; na Boubín ho p ipomíná tzv. John v kámen. Technické památky: Stoka Kr ínka - zapomenutá technická památka, um lá stoka, zvaná Kr ínka, je vynikající m ské dílo. Leží v bývalé rožmberské, tzv. Netolické obo e, je dlouhá asi 8 km. Nechal ji koncem 16. stol. vybudovat rožmberský regent Jakub Kr ín z Jel an. P ivád la vodu od Hrbova z potoka Melhutka p es rybníky Dolní Nadýma a ichtický až na zámek Kratochvíle, kde sloužila k vodnímu pohonu r zných, tehdy módních pohyblivých atrakcí, stroj , obraz a fontán v zámecké zahrad . K li ní vedlo m sto Netolice s Kr ínem spor, protože odvedl velkou ást vody z potoka, který napájel nejv tší rybníky na této soustav , Hrbovské, Podroužek a Mnich, a pohán l i mlýny ve m st . Podle pov sti stoku v noci proorává ert s Kr ínem zap aženým do pluhu. Vodárna u Mollerovského rybníka - poz statek historického d ev ného vodovodu vedoucího do m sta.
11
Kále ka - na hladin starobylého netolického rybníka Mnich se nachází replika p vodní historické kále ky (d ev ný vor na rybníku, ukotvený ke b ehu, který sloužil ženám k máchání prádla - v netolickém ná í - kálení). Kále ka se z tradice stále obnovovala a ta poslední se rozpadla p i odbah ování rybníka p ed n kolika lety. Vrátila se na místo, kde sloužila možná stovky let. Kále ka vždy pat ila ke koloritu m sta.
Výpustní potrubí - na hrázi rybníka Mnich - d ev ný p íst ešek s d ev nými rourami. Jedná se o zrestaurované ásti historického výpustního potrubí z rybníka. Podle dentrologické expertízy byla jedle, ze které je potrubí vyrobeno, skácena v období léto 1694 až jaro 1695. Stá í druhého, borového kusu se nedá tak p esn ur it, ale strom m l být skácen v intervalu let 1799 až 1824. PAMÁTKOV CHRÁN NÉ OBJEKTY Ochrana kulturních památek je zpracována ve spolupráci s Památkovým ústavem v Praze. V ÚP je respektován zákon „O státní památkové pé i “. V ešeném území se nachází nemovité kulturní památky. Jejich vý et je uveden v kapitole 2.4 limity využití území. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY Celé správní území Netolice se dá považovat za území s bohatými archeologickými nálezy, p edevším pak lokalita emyslovské hradišt - Archeopark Na Jánu. Má-li se provád t stavební innost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby p ípravy stavby povinni tento zám r oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu a oprávn né organizaci provést na dot eném území záchranný archeologický výzkum, viz zákon . 20/1987 Sb. o státní památkové pé i, ve zn ní pozd jších zm n. Pro ípadné archeologické nálezy platí ohlašovací povinnost podle zákona O státní památkové pé i. ROZBOR ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT Architektonické a urbanistické hodnoty ešeného území Netolic jsou výsledkem historického vývoje a lenitosti krajiny. Na vrchu sV. Ján nad m stem stávalo slovanské hradišt , pozd ji p emyslovský hrad, který se stal jádrem osídlení. Pod hradem vznikala na významné obchodní stezce osada, která se dál rozvíjela hlavn jižním a západním sm rem. 1. Nejhodnotn jší zástavba Jedná se o architektonicky a urbanisticky nejhodnotn jší území se zp ísn nou regulací, které je vymezeno hranicí stské památkové zóny Netolice. Tato zóna spo ívá zejména v hlediscích urbanistických, tj. minimáln narušené historické a urbanistické osnov a obrazu m sta. Jedná se o rozmanitost stavebních typ spojující znaky m stského a šlechtického prost edí. Zejména lichob žníkové nám stí obklopené p vodními m anskými domy, jehož dominantou je novorenesan ní radnice, kašna a historicky cenný Rožmberský d m s podloubím a dvojicí renesan ních štít (dnes sídlo muzea a infocentra). Zde je také situované sousoší sv. Jana Nepomuckého (mezi radnicí a kašnou). Na východním okraji stského jádra byl koncem 13. století vystav n p vodn rann gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ve 13. století vznikl rovn ž kostel sv. Václava, který stojí severn od centra. Architektonicky velmi hodnotné jsou i zbývající památkov chrán né objekty ešeného území, p edevším pak prostory kolem letohrádku Kratochvíle 2 km severozápadn od Netolic a renesan ní zem lský statek Petr v Dv r - ást obce 1 km od m sta.
12 2. Mén hodnotná zástavba Jedná se o architektonicky mén hodnotné území s nov jší zástavbou, která není tak prostorotvorná. P evážnou ást tvo í izolované rodinné domy charakteristické pro druhou polovinu dvacátého století. Tato zástavba navazuje na zástavbu nejhodnotn jší. 3. Nejmén hodnotná zástavba Jedná se o území architektonicky nejmén hodnotné. Jsou to plochy pro technickou vybavenost, plochy výroby a výrobních služeb a plochy zem lství. Toto území je soust ed no p edevším v okrajových ástech Netolic. ROZBOR CIVILIZA NÍCH HODNOT Za civiliza ní hodnotu se dá považovat v podstat celé sou asn zastav né území obcí, které zahrnuje prostor stavebních parcel (zastav ných ploch a dvor ) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží k ú elu, pro který byly stavby za ízeny. Dále se jedná se o hodnoty území spo ívající v jeho vybavení dopravní a technickou infrastrukturou, v možnosti dalšího rozvoje, možností pracovních p íležitostí, možnosti využívání krajiny k zem lským ú el m apod. Výkres zám na provedení zm n v území a komplexn urbanistický rozbor zahrnuje uvažované zám ry dalšího rozvoje obce. Jsou to zejména uvažované plochy pro bydlení. Tento zám r vytvá í dostate né p edpoklady pro zachování a rozvoj civiliza ních hodnot území. ešeným územím prochází silnice: II/122 - napojení na silnici II/105 - D íte - Nák í - Dív ice - Netolice - Lhenice - napojení na silnici II/143 II/142 - Netolice - Bavorov - Volyn - napojení na silnici I/4 II/145 - napojení na silnici I/20 (E 49) ešnovice - N Hory - Harmartice - napojení na silnice II/171 Petrovice
ice - Netolice - Hracholusky - Husinec - Vimperk - Kašperské
III/12243 - Netolice - Malovice - Malovi ky - napojení na silnici I/2 III/12249 - napojení na silnici II/145 - Olšovice - Mahouš - N
ice
III/12250 - Netolice - Krtely - Truskovice - Chel ice - Vod any III/12252 - napojení na silnici II/122 - Lužice - Chvalovice - Dob ice III/14533 - napojení na silnici II/145 - Žitná - Vrbice - Vit jovice III/14536 - napojení na silnici II/145 - Babice Silnice III. t íd jsou dopln ny sítí místních komunikací. Netolice.
ešeným územím prochází železni ní dráha . 193 Dív ice -
Obec je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Odpadní vody jsou svedeny kanaliza ní sítí na centrální OV východn pod m stem na levém b ehu Netolického potoka. Zdrojem požární vody je vodovod pro ve ejnou pot ebu a místní vodní plochy. V ešeném území se nachází 26 trafostanic napájené ze sít VN 22kV a dále zde prochází elektrické vedení VVN 110kV a elektrické vedení ZVN 400kV. V obci Netolice je vybudovaný st edotlaký plynovod, který je p ivád n vysokotlakým plynovodem a to z jihozápadní ásti ešeného území.
13 2.2
Dosavadní stav a vývoj funk ního uspo ádání území
Širší vztahy
Širší vztahy ešeného území se projevují a jsou realizovány zejména v oblasti spádovosti, dopravy a technické infrastruktury. M sto Netolice leží na území okresu Prachatice ve zvln né krajin obklopené rybníky, v šumavském podh í v pr rné nadmo ské výšce 420m, zhruba na polovi ní cest z metropole jižních ech, eských Bud jovic (27km) do Prachatic (20km). Krajina ešeného území má vedle p írodních hodnot velice malebný ráz a tím i vysokou estetickou hodnotu. Páte celého území tvo í sí silnic II. t íd, procházející obcí. íslušnou obcí s rozší enou p sobností je okresní m sto Prachatice, jeho odbory plní též funkce pov ených orgán státní správy na úseku výstavby a územního plánování. Krom práce v za ízeních v oblasti ob anských služeb, zem lské výroby a výrobních služeb ve správním území obce obyvatelé za prací dojížd jí do eských Bud jovic, Prachatic, Vod an, Lhenic a do okolních sídel. sto Netolice sousedí s následujícími katastrálními území: - k. ú. Hrbov u Netolic, T ebanice - obec Lhenice - k. ú. Krtely, Malovice, Pode išt - obec Malovice - k. ú. Babice u Netolic - obec Babice - k. ú. Matouš - obec Matouš - k. ú. Lužice u Netolic - obec Lužice - k. ú. Olšovice - obec Olšovice - k. ú. Velký Bor u Strunkovic - obec Strunkovice nad Blanicí - k. ú. Žitná u Netolic, Obora u Hracholusk - obec Hracholusky Urbanizované území obce V ešeném území je zastoupena funkce p edevším pro bydlení, smíšené obytné, ob anské vybavení, rekreaci, dále pak pro výrobu a výrobní služby a zem lství. Z hlediska významu funkce obce ve struktu e osídlení a vzhledem k zachovalému p írodnímu prost edí, má obec Netolice edpoklady ke stabilizaci, pop . p ír stek trvale bydlících obyvatel. Požadavky na urbanistickou koncepci a rozvoj Za základní požadavky na urbanistickou koncepci a rozvoj je pro ÚP Netolice považováno: dodržování základního principu urbanistické koncepce - celkového funk ního a prostorového uspo ádání stávající i nové zástavby, zachování relativní celistvosti a kompaktnosti obce.
14 navrhovaná výstavba bude uskute ována s d razem na za len ní navrhované zástavby ke stávajícímu charakteru obce. návrh rozvojových možností bude vycházet z rozboru sou asného využívání území, problémové analýzy a v neposlední ad z p edstav obyvatel o budoucnosti jejich obce. STAVEBNÍ STAV SÍDLA Lze celkov zhodnotit u obytných budov jako pr rný, s malou ástí mén udržovaných hospodá ských budov, d íve stájí a stodol. Tyto objekty dotvá ejí architektonický charakter sídla, mají však dnes minimální využití, jejich údržba je nákladná. VÝŠKOVÁ HLADINA ZÁSTAVBY A PROSTOROVÁ STRUKTURA V sou asné dob je p evážn 1 - 2 podlažní, 1 podlažní s podkrovím, v bytových domech více podlažní. Urbanistický rozbor v ešeném území Netolice se lení plochy na: stabilizované - jedná se o stávající zástavbu, kde jsou umožn ny p estavby, rekonstrukce, modernizace a dostavby transforma ní - jedná se o plochy zastav né s navrženými zásadními zm nami funk ního nebo prostorového uspo ádání rozvojové - zám ry pro novou výstavbu 2.3
len ní území obce na funk ní plochy
Funk ní struktura opouští p ekonané principy funk ního zónování sídlel (zóna bydlení, obchody a služby a podnikání) a vychází z prolínání t chto hlavních funkcí v zájmu oživení sídel. V grafické ásti jsou jednotlivé funk ní plochy rozlišeny barvou, která up es uje typ funk ního využití. Stabilizované plochy v ešeném území Netolice: Plochy bydlení (§ 4 vyhl.501/2006 sb.) Plochy rekreace (§ 5 vyhl.501/2006 sb.) Plochy ob anského vybavení (§ 6 vyhl.501/2006 sb.) Plochy ve ejných prostranství (§ 7 vyhl.501/2006 sb.) Plochy smíšené obytné (§ 8 vyhl.501/2006 sb.) Plochy dopravní infrastruktury (§ 9 vyhl.501/2006 sb.) Plochy technické infrastruktury (§ 10 vyhl.501/2006 sb.) Plochy výroby a skladování (§ 11 vyhl.501/2006 sb.) Plochy smíšené výrobní (§ 12 vyhl.501/2006 sb.) Plochy vodní a vodohospodá ské (§ 13 vyhl.501/2006 sb.) Plochy zem lské (§ 14 vyhl.501/2006 sb.) Plochy lesní (§ 15 vyhl.501/2006 sb.) Plochy p írodní (§ 16 vyhl.501/2006 sb.) Plochy smíšené nezastav ného území (§ 17 vyhl.501/2006 sb.) PLOCHY BYDLENÍ Zastav né plochy v ešeném území se využívají p evážn jako plochy bydlení v rodinných a bytových domech. Slouží pro obytnou funkci v etn základního ob anského a technického vybavení a zelen s bydlením bezprost edn spojené. P i realizaci výstavby byt je t eba klást d raz na rekonstrukci a modernizaci domovního fondu, využívání vnit ních rezerv zastav ných ástí. V rámci výstavby soukromých obytných objekt je nutno podporovat možnost z izování prostor pro ob anskou vybavenost, která nenaruší okolní bydlení. V pr zkumech a rozborech je uvažováno s možnou rekonstrukcí a estavbou, p ípadn dostavbou t chto objekt . PLOCHY REKREACE V ešeném území se nachází n kolik ploch pro rekreaci. Slouží p edevším pro rodinnou rekreaci a za ízení, které souvisejí a jsou slu itelné s rekreací, nap íklad ve ejné prostranství, ob anské vybavení, ve ejné tábo išt , p írodní koupališt , a dalších pozemky související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prost edí ve vymezené ploše. Nejv tší lokality jsou situovány na východním (motokrosová dráha) a severním (zahrádká ská kolonie) okraji obce. Jihozápadn od Netolic cca 1km se nachází autocamp Podroužek a chatová oblast Peklo. PLOCHY OB ANSKÉHO VYBAVENÍ Slouží k umíst ní za ízení ob anského vybavení. Zastoupení OV je na dobré úrovni, nabídka odpovídá velikosti, významu a umíst ní Netolic v rámci širších vztah . Jedná se o obchodní, školní, sportovní, zdravotní, ubytovací a církevní za ízení, m pe ovatelské služby, policejní stanici, kulturní za ízení, letohrádek Kratochvíle, knihovnu i n kolik soukromých
15 podnikatelských služeb, rozvíjející svoji innost, h bitov. Pot eby základní ob anské vybavenosti jsou uspokojovány edevším v centrální ásti m sta, dále pak po obvod m sta. PLOCHY VE EJNÝCH PROSTRANSTVÍ Ve ejné prostranstvím tvo í všechna nám stí, tržišt , zpevn né a nezpevn né komunikace, chodníky, ve ejná a doprovodná zele , parky a další prostory p ístupné každému bez omezení sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Slouží pro obytnou funkci, pro za ízení ob anského vybavení komer ního využití a nevýrobních služeb, které neruší okolní prost edí. Ur ující typem zástavby jsou m stské domy smíšené funkce, které jsou soust ed ny p edevším v historickém jádru m sta Netolice podél silnice II/122. PLOCHY DOPRAVNÍ INFTASTRUKTURY Jsou ur eny k umíst ní staveb a za ízení, která slouží pro obsluhu území všemi druhy dopravy. Podrobn ji v kapitole 2.6 Posouzení dosavadního stavu a vývoje dopravy, ob anského a technického vybavení a nakládání s odpady. PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Jsou ur eny p edevším pro umíst ní plošných objekt a za ízení sloužících pro zásobení území vodou, energií, teplem, plynem, odvodn ní a telekomunikace. Jednotlivé složky a sít jsou popsány v kapitole 2.6 Posouzení dosavadního stavu a vývoje dopravy, ob anského a technického vybavení a nakládání s odpady. V ešeném území se nachází pouze n kolik ploch technického vybavení - istírna odpadních vod, vodojemy, trafostanice, regula ní stanice VTL plynovodu. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Tato zóna je ur ena pro lokalizaci staveb a za ízení zem lské a živo išné výroby, výrobních služeb, stavební výroby, servis, skladování, za ízení se zmenšeným stykem s ve ejností, fotovoltaických elektráren a pozemky související ve ejné infrastruktury. Výroba a výrobní služby jsou zastoupeny p edevším v okrajových ástech m sta Netolice. N kolik menších ploch je umíst no i v t sné blízkosti centrální ásti m sta, další pak v jižní (jízdárna Grejnarov, lokalita Ov ín, plocha u Hrbova) západní (lokalita Schwarzenberg), severozápadní (lokalita za zámkem, farma Kratochvíle) a severovýchodní ásti ešeného území. PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ Jsou ur eny p evážn pro umíst ní obslužných inností a drobné výroby a skladování místního významu promíšených s trvalým bydlením související s daným provozem. V Netolicích je nejv tší plocha tohoto funk ního využití je vymezena v západní ásti v lokalit Petr v Dv r, n kolik dalších ploch se nachází v okrajových ástech m sta. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁ SKÉ Jedná se o p irozené, nebo um lé toky a vodní plochy r zného ú elu. ešené území je bohaté na vodní toky a plochy, které pat í mezi dominantní prvky krajiny - rybníky Mnich, Podroužek, Benýdkov, Hrabovské. Významnou vodní plochou na území Netolic je vodní nádrž Podroužek sloužící k rekrea ním ú el m. PLOCHY ZEM LSKÉ Plochy sloužící pro zem lskou produkci a drobné zahrádká ské aktivity. Z hlediska zp sobu primární zem lské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné p dy, trvale zatravn né plochy, zahrady, sady. V ešeném území jsou z hlediska rozsahu jednozna dominantní orné p dy. Jsou situovány p edevším na vhodných mén svažitých plochách, nejv tší plochou tohoto funk ního využití je severovýchodní ást území. PLOCHY LESNÍ Slouží pro udržení ekologické rovnováhy v krajin , pro pohodu obyvatelstva rekreaci a hospodá skou produkci d eva a jiné ely. Lesní plochy o rozloze 870ha tvo í 28,72% z celkové plochy katastrálního území. Nejv tším komplexem lesních ploch je Krtelský les v severovýchodní ásti ešeného území. Další v tší plochy jsou soust ed ny v západní, jihozápadní a východní ásti území. Jedná se p edevším hospodá ské lesy p evážn o smíšené porosty vesm s p íznivé druhové skladby. PLOCHY P ÍRODNÍ Plochy p írodní jsou v ÚP vymezeny k zajišt ní podmínek pro ochranu p írody a krajiny, jako sou ást vymezeného územního systému ekologické stability krajiny.
16 PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAV NÉHO ÚZEMÍ Jedná se zejména o meze, skalky remízky a b ehy tok a rybník . Slouží pro zachování ekologické stability v území s intenzivní zem lskou produkcí a zachování rázu krajiny.
2.4
Limity využití území
vstupní limity: Limity vyplývají z obecn platných p edpis . Veškerá ochranná pásma jsou zakreslena ve Výkrese limit využití území a v Komplexním urbanistickém rozboru. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁ SKÉ Významný krajinný prvek ze zákona. PLOCHY LESNÍ Významný krajinný prvek ze zákona. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Umíst ní prvk ÚSES zobrazuje grafická ást. Bližší popis je uveden v tabulkové ásti, která je spolu se zákresem závaznou ástí ÚP. Zpracování místního územního systému ekologické stability (místního ÚSES) je nástrojem s vysokým právním zabezpe ením. Je povinným územn plánovacím podkladem. Zapracování do územního plánu je ÚSES v území trvale fixován. V pr hu dalšího postupu uplat ování místního systému ekologické stability a p i práci s podrobn jšími m ítky lze doporu it následující zásady: - Hranice lokálních biocenter lze nepatrn up esnit tak, aby byly v lepším souladu s hranicemi pozemkových parcel nebo lesních odd lení. Umíst ní t chto biocenter je však nutno považovat za dané. P i up es ování okraj biocentra nesmí dojít k významnému zmenšení jeho plochy. - Lokální biokoridory mohou být up esn ny nap íklad s ohledem na pr h hranice pozemkových parcel (pokud by to nap íklad vyžadovaly vlastnické vztahy), nebo v p ípad následného požadavku propojení ze sousedního území. Také v pr hu vývoje lesních celk nelze p esnou polohu biokoridor považovat za dogma. Musí však vždy být zachováno trvalé propojení p íslušných biocenter. Biokoridory proto nesmí být p esm rovány tak, aby ztratily sv j charakter a tím i svou funkci. NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA ZÁMEK KRATOCHVÍLE Natura 2000 je soustava chrán ných území, které vytvá ejí na svém území podle jednotných princip všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpe it ochranu t ch druh živo ich , rostlin a typ p írodních stanoviš , které jsou z evropského pohledu nejcenn jší, nejvíce ohrožené, vzácné i omezené svým výskytem jen na ur itou oblast (endemické). V rámci soustavy Natura 2000 se v ešeném území nachází EVL Zámek Kratochvíle vyhlášená Na ízením vlády . 132/2005 Sb. ze dne 22. 12. 2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. poznámka: EVL – evropsky významná lokalita
Kód lokality: CZ0313635 Rozloha lokality: 0,0736 ha Poloha: Zámek Kratochvíle asi 2 km západn od Netolic, asi 15 km východoseverovýchodn od Prachatic. Ekotop: Letní kolonie netopýra velkého se nachází na p dách zámku. Kvalita a význam: Jedna z nejv tších letních kolonií netopýra velkého v jižních echách. Po etnost druhu se zde v posledních letech zvýšila: v roce 2002 zjišt no asi 200 ex., v roce 2005 zjišt no asi 400 ex. Zranitelnost: Potenciáln p estavba p dního prostoru, oprava st echy apod. Management: Zachovat vletové otvory do p dních prostor , zabránit nevhodným úpravám st echy a p dních prostor . Možné st ety zájmu: Mohou vyplývat ze zám nevhodných úprav p dních prostor , zaslepení vzletových otvor na p dy apod.
17 PAMÁTNÉ STROMY V ETN OCHRANNÉHO PÁSMA Na území Netolice je registrováno n kolik desítek památných strom . Ochranné pásmo památného stromu vymezuje orgán írody, který památný strom vyhlásil. Pokud tak neu iní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o polom ru desetinásobku pr ru kmene m eného ve výši 130cm nad zemí. Seznam památných strom k. ú. Netolice Název
Po et
Stá í
Poznámka
17
Obvod kmene (cm) 130-420
103
100-200
1993
30
545
1
300
2610, 3083/1
27
503
1
250
Lípa malolistá Lípy a dub u Netolic skupina strom Dub letní
2142, 2490
34
492, 280
2
150-250
2681
18
103-450
4
70-250
áste ný vý ez k ovin okraj dostihové dráhy za zámkem Kratochvíle. Na hrázi Velkého Hrabovského rybníka. Odb r semen 1995. OS (1990) - o ez suchých v tví, OS (1991) - vý ez ovin a výmladk . OS (1999) vý ez ovin a výmladk . Pata stromu napadena houbou, tracheomykózní íznaky, cca 60% v tví suchých na okraji silnice Netolice Prachatice, na ehu rybníka Liechtenstein. Strom stojí na okraji osady Petr v Dv r. OS (1991) o ezání zaschlých v tví, výmladk a k ovin v okolí skupiny a proveden úklid u k ížku
2676
22
518
1
250
Platan javorolistý (29ks) Jasan ztepilý (2ks) Javor mlé (1ks) stromo adí Dub letní
3085
17
150-200
32
100
-
28
530
1
Alej Kratochvíle - stromo adí Dub letní Dub letní
íslo parcely
Výška (m)
2730, 2731
300
OS (1991) ez suchých v tví na hrázce mezi rybníky Kratochvílský a Nešt stí, záp. od zámku Kratochvíle. Podél komunikace Netolice Bavorov, nad zámkem Kratochvíle
Suchý o ezán 1997 OS (1997) proveden radikální ez v korun stromu, v d sledku tracheomykózy z 90 % proschlá, v roce 1998 jen torzo, rozcestí Švancenberg, Velký Hrabovský, Hrbov.
VZDÁLENOST 50M OD OKRAJE LESA Ochrana pozemk ploch lesních je zpracována podle zákona „ O lesích “. Ochranné pásmo pozemk ploch lesních je 50m od okraje. VÝHRADNÍ LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V ešeném území se nachází výhradního ložisko nerostných surovin. DOBÝVACÍ PROSTOR Severovýchodn od m sta je vymezena plocha dobývacího prostoru. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ V ešeném území se nachází staré d lní dílo.
18 HRANICE M STSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY NETOLICE V Netolicích je vymezeno v historickém jádru m sta území M stské památkové zóny, které bylo vyhlášeno rozhodnutím id. . 1990703 vyhláškou Jiho eského KNV ze dne 19. 11. 1990 o prohlášení památkových zón ve m stech a obcích Jiho eského kraje. OCHRANNÉ PÁSMO LOVECKÉHO ZÁME KU KRATOCHVÍLE V ešeném území je vymezeno ochranné pásmo nemovité kulturní památky loveckého záme ku Kratochvíle, které vykazuje významné kulturní hodnoty. PAMÁTKOV CHRÁN NÉ OBJEKTY V ešeném území se nachází tyto památkov chrán né objekty: íslo rejst íku 18939 / 3-3690 20663 / 3-3689 35300 / 3-3695 24121 / 3-3692 17586 / 3-3694
. p. -
33273 / 3-3697
-
30634 / 3-3693 36987 / 3-3696 46498 / 3-3703 15714 / 3-3701 27416 / 3-3698 86878 / 3-3700 45788 / 3-3699 45012 / 3-3702 33985 / 3-3710 18516 / 3-3706
-
101905
-
41044 / 3-3610
-
44685 / 3-5978
-
101756 50353 / 3-6178 51212 / 3-6225 102678 28284 / 3-3679 14242 / 3-3680 30201 / 3-3704 38056 / 3-3681 45423 / 3-3682 21696 / 3-3683 10620 / 3-6082 38406 / 3-3686 18754 / 3-3688 50352 / 3-6179 100427 15935 / 3-3705 21600 / 3-3685
. p. 30 . p. 31 . p. 32 . p. 36 . p. 53 . p. 54 . p. 58 . p. 76 . p. 77 . p. 80 . p. 169 . p. 190 . p. 195 . p. 208 . p. 214 . p. 219 . p. 245
-
Památka kostel Nanebevzetí Panny Marie kostel sv. Václava kapli ka kapli ka Panny Marie kapli ka sv. Jana Nepomuckého bitov, z toho jen ohradní ze a brána výklenková kapli ka boží muka boží muka socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Jana Nepomuckého sousoší Kalvárie sousoší sv. Jana Nepomuckého kašna silni ní most silni ní most - 2 klenuté mosty železni ní stanice, z toho jen: soubor nemovitostí výtopny mohylník, archeologické stopy výšinné opevn né sídlišt - hradišt sv. Jan, archeologické stopy m anský d m m anský d m m anský d m m anský d m m anský d m m anský d m pivovar m anský d m m anský d m m anský d m sýpka d kanství venkovská usedlost radnice m anský d m vodní mlýn Liegiosser v m anský d m
Ulice, nám stí / umíst ní ve st edu m sta i most sm r Petr v Dv r sm r Vod any
sm r Lužice Gregorova, p i . p. 402 sm r Kratochvíle i rybníku Mnich pod Jánským vrchem ed kostelem nám stí Mírové nám stí rozcestí Prachatice - Bavorov na hrázi rybníka Mnich
Krtelský les Východní okraj m sta Netolice Gregorova Gregorova Bavorovské Mírové nám stí Mírové nám stí Mírové nám stí Mírové nám stí Mírové nám stí Staré m sto Školní Mírové nám stí Mnišská Mírové nám stí, Mnišská
19 32000 / 3-3684 29304 / 3-3687
. p. 248 . p. 277
37507 / 3-3708
. p. 1
42162 / 3-3707
. p. 5
muzeum Rožmberský d m hudební pavilón - pavilón zahradní zem lský dv r Petr v a dvorec Peklo zámek - lovecký záme ek Kratochvíle
Mírové nám stí
OCHRANNÉ PÁSMO SILNICE A DRÁHY V ešeným územím prochází silnice II. a III. t ídy a železni ní dráha. Ochranné pásmo silnice II. t ídy iní 15m na ob strany od osy silnice v nezastav ném území, ochranné pásmo silnice III. t ídy iní 15m na ob strany od osy silnice v nezastav ném území a ochranné pásmo železni ní dráhy iní 60m na ob strany od osy železni ní dráhy v nezastav ném území. OP RADIOLOKA NÍHO PROST EDKU RTH T EBOTOVICE evážná ást ešeného území zasahuje do ochranného pásma radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. OCHRANNÉ PÁSMO VODNÍHO ZDROJE I. A II. STUPN V severozápadn od m sta se nachází vodní zdroj pro zásobování areálu Petr v Dv r a zámku Kratochvíle, který má vyhlášené ochranné pásmo I. stupn . Do jižního okraje zájmového území zasahuje ochranné pásmo VDJ II. stupn , který je situován mimo ešené území. Nad ním je umíst na úpravna vody s vyhlášenými ochrannými pásmy, která je v dnešní dob mimo provoz. MAXIMÁLNÍ HRANICE NEGATIVNÍHO VLIVU PROST EDÍ OV Východn pod m stem, na levém b ehu Netolického potoka, je situována centrální prost edí.
OV se stanoveným pásmem ochrany
OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRICKÉHO NADZEMNÍHO VEDENÍ ešeným územím prochází el. vedení VVN 400kV, VVN 110kV, VN 22kV a el. kabel 22kV. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti m ené kolmo na vedení, která iní od krajního vodi e vedení na ob jeho strany: - nap tí nad 220kV do 400kV v etn - 20m - nap tí nad 35kV do 110kV v etn - 12m (starší stáv.vedení 15m) - nap tí od 1kV do 35kV v etn 1. vodi e bez izolace - 7m - nap tí od 1kV do 35kV v etn 2. vodi e s izolací základní - 2m - nap tí od 1kV do 35kV v etn 3. záv sná kabel. vedení - 1m - ochranné pásmo trafostanice iní 7m od objektu Ochranné pásmo podzemního vedení elektriza ní soustavy do nap tí 110kV v etn a vedení ídící, m ící a zabezpe ovací techniky iní 1m po obou stranách krajního kabelu. BEZPE NOSTNÍ PÁSMO VTL PLYNOVODU ešeným územím prochází trasa VTL plynovodu bezpe nostním pásmem 20m na ob strany od potrubí pro DN 100 do DN 250. OCHRANNÉ PÁSMO PLYNOVODU ešeným územím prochází trasa vysokotlakého plynovodu. - bezpe nostní pásmo VTL plynovodu je 20m na ob strany od p dorysu pro potrubí DN 100 až DN 250. - ochranné pásmo VTL plynovodu je 4m na ob strany od p dorysu. - ochranné pásmo regula ní stanice VTL plynovodu je 4m na všechny strany od p dorysu, pro p ílišný detail je zakresleno v . RS. - bezpe nostní pásmo regula ní stanice je 10m od objekt zástavby. OCHRANNÉ PÁSMO STL PLYNOVODU V ešeném území se nachází trasy STL plynovodu, které mají ochranné pásmo 4m na ob strany od potrubí. OCHRANNÉ PÁSMO VODOVODU ešeným územím prochází vodovodní ady, jejichž ochranná pásma iní 1,5m na ob strany od okraje potrubí, pro p ílišný detail je zakresleno v . potrubí.
20 OCHRANNÉ PÁSMO KANALIZACE ešeným územím prochází systém kanalizace, jehož ochranná pásma iní 1,5m na ob strany od okraje potrubí, pro p ílišný detail je zakresleno v . potrubí. OCHRANNÉ PÁSMO H BITOVA V ešeném území se nachází plochy s funk ním využitím ob anské vybavenosti - h bitov, které mají ochranné pásmo 100m od hranice pozemku. HRANICE ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Q100 Bezdrevský (Netolický) potok má vyhlášené záplavové území Q100. TELEKOMUNIKACE ešeným územím prochází optický telekomunika ní kabel, jehož ochranné pásmo iní 1,5m od osy, pro p ílišný detail je zakresleno v . kabelu. RADIORELÉOVÁ TRASA Ve východní ásti ešeného území prochází radioreléová trasa. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY Celé ešené území je území s archeologickými nálezy. Seznam archeologických lokalit k. ú. Netolice . LOKALITY NÁZEV LOKALITY 1 Hradišt Na Janu 2
Netolice - jádro m sta
3
Hej any
4
Netolice - SZ od jádra obce
5 6 7 8 9
Na Janu Netolice Netolice - Z od Karbovského rybníka Netolice - mezi želez. tratí a Netolickým potokem K Pode išti - Z ást
10
Na strouhách
11
Na strouhách - Z od polohy
12
" U ptá ník " - J od polohy
13
Mohylník "Krtelský les" - V okraj
14 15 16 17
Mohylník "Krtelský les" - JZ svah Temeno návrší (kóta 510m) a S svah Mohylník v poloze "Krtelský les" Mohylník "St íbrný"
18
Mohylník "St íbrný"
19
Mohylník "Na slouních"
20
Mohylník "Na ohrad "
21
Kratochvíle - zámek a býv. tvrz Nový
LOKALIZACE Ostrožna na pravém b ehu Netolického potoka, východní okraj m sta Severn od rybníka Mnich a na levém ehu Netolického potoka Pravý b eh Netolického potoka, 150m ZSZ od kóty 466m, západní svah Západní okraj m sta, pravý b eh potoka ebánka, západní svah Pravý b eh netolického potoka, JZ svah Skládka u rybní ka na JV okraji m sta Pravý b eh Netolického potoka, S svah Severní okraj m sta, levý b eh Netolického potoka, jižní svah Severovýchodn od m sta, levý b eh Netolického potoka, J až JV svah Severn od m sta, levý b eh bezejmenné vodote e, JZ svah Severn od m sta, pravý b eh bezejmenné vodote e, JV svah Asi 500m JJV od samoty U Ptá ník , východní až JV svah Asi 500m SSZ od samoty U Ptá ník , mírný JV svah Západn od kóty 506m , Z svah. mohylník "Krtelský les" Okolí kóty 533,7m a JZ svah. Asi 830m SZ od zámku Kratochvíle, levý b eh potoka T ebánka, Z svah Asi 730m SZ od zámku Kratochvíle, levý b eh potoka T ebánka Asi 700m SV od zámku Kratochvíle, sedlo návrší a SZ svah Asi 550m SV od zámku Kratochvíle, jižní až JZ svah i Kratochvílském rybníce, S od potoka
KATEGORIE 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1
21
22 23
24 25 26
Lepta Kratochvíle - J od silnice u zámku ZSV Dolní T ebánek v poloze Malá ebánka ZSV neznámého jména Z od polohy Blána Libovka
27
Netolice - svah JV od dvora Švarcenberk ZSV Šitice
28
Brašna
29
les Doubrava
30
les Doubrava
31 32
Hrbov - u k ížku, sm r na Netolice Netolice - Grejnarov
ebánka Pravý b eh potoka T ebánka, SV svah Asi 1080m ZJZ od zámku Kratochvíle, pravý b eh potoka T ebánka, mírný východní svah Asi 450 až 650m SV od st edu dvora Švarcenberk, SV svah Asi 600m Z od dvora Švarcenberk, sedlo návrší a JV svah Západn od ichtického rybníka, východní svah Západn od ichtického rybníka, J od dvora Švarcenberk, SV svah Asi 750m JV od dvora Švarcenberk, sedlo návrší a V svah Levý b eh potoka Mastnice, V až JV svah, asi 300m VJV od kóty 570m Levý b eh potoka Mastnice, J až JV svah, asi 600m JV od kóty 570m Pravý b eh potoka Melhutka, plató. Pole J od osady Grejnarov, po levé stran silnice Grejnarov - Lužice, levý eh Netolického potoka, niva.
1 1
1 1 1 1 1
1 1 1
BONITOVANÁ P DN EKOLOGICKÁ JEDNOTKA - I. - II. T ÍDA OCHRANY ZPF V ešeném území se nachází p dy, které jsou za azeny do I. a II. t ídy ochrany ZPF. I.
Do I. t ídy ochrany jsou za azeny bonitn nejcenn jší p dy v jednotlivých klimatických regionech, p evážn v plochách rovinných nebo jen mírn sklonitých, které je možno odejmout ze zem lského p dního fondu pouze výjime , a to p evážn na zám ry související s obnovou ekologické stability krajiny, p ípadn pro liniové stavby zásadního významu.
II.
Do II. t ídy ochrany jsou situovány zem lské p dy, které mají v rámci jednotlivých klimatických region nadpr rnou produk ní schopnost. Ve vztahu k ochran zem lského p dního fondu jde o p dy vysoce chrán né, jen podmín odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmín zastavitelné.
ÚZEMÍ ZATÍŽENÉ MELIORACEMI V ešeném území jsou provedeny meliorace pro odvodn ní pozemk . V ÚP nebudou v zásad ovlivn ny hydrologické pom ry. 2.5
ehled a charakteristika nám
a problém k ešení
PLOCHY UVAŽOVANÝCH ZÁM Uvažované zám ry vycházejí z rozboru sou asného stavu, rezerv stávajícího využívání zastav ného území a podmínek pro vymezení zastavitelných ploch. Plochy zám jsou p edevším proluky a nevyužité prostory zastav ného území, ale i nové plochy navazující na stávající zástavbu. Rezervní plochy je možné umis ovat p i okrajích sídla a to pro bydlení, ob anské vybavení, sport, technickou infrastrukturu. K využití lze doporu it p edevším plochy vymezené stávajícím zastav ným územím. V ešeném území jsou p evážn navrhovány plochy pro bydlení, ob anské vybavení, výroby a skladování. ZASTAV NÉ ÚZEMÍ Tvo í jedno nebo více odd lených zastav ných území v ešeném území. Hranici zastav ného území tvo í uzav ená obalová hranice zahrnující prostor stavebních parcel (zastav ných ploch a dvor ) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží ú elu, pro který byly stavby za ízeny (povoleny a kolaudovány).
22 PLOCHY NÁVRH DLE SCHVÁLENÝCH ÚPD Plochy návrh dle schválených ÚPD jsou zapracovány z ÚPnSÚ Netolice a Zm n . 1 - 5 ÚpnSÚ Netolice. PROBLÉMY A NÁM TY K EŠENÍ DLE SCHVÁLENÉHO ÚPnSÚ NETOLICE OZNA ENÍ B-1 B-2 B-3 B-4
B-5
B-6a B-6b B-7 B-8 B-9 B-10 B-11
B-12a B-12b B-13
B-14
B-15
B-16
R-1 OV-1
POPIS Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - severovýchodní ást m sta, v proluce stávající zástavby. Problém st etu s hranicí záplavového území Q100 a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - severovýchodní ást m sta, v proluce stávající zástavby. Problém st etu s hranicí záplavového území Q100 a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - st ední ást m sta, v proluce stávající zástavby. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - st ední ást m sta, v proluce stávající zástavby. Problém st etu s trasou vodovodního adu, hranicí m stské památkové zóny a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - st ední ást m sta, v proluce stávající zástavby. Problém st etu s trasou vodovodního adu, kabelovým vedením 22kV, hranicí m stské památkové zóny a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - západní ást, lokalita Peklo. Problém st etu s trasou el. vedení, jeho OP a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - západní ást, lokalita Peklo, v proluce stávající zástavby. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - západní ást, lokalita Petr v Dv r u Pivovarského rybníka. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - jižn od m sta. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - jižn od m sta. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - jihovýchodní ást m sta, v proluce stávající zástavby. Problém st etu s hranicí památkové zóny a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - jižní ást m sta. Problém st etu se vzdáleností 50m od okraje lesa, trasou vodovodního, kanaliza ního adu a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - jihovýchodní ást m sta. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - jihovýchodní ást m sta. Problém st etu s OP el. vedení, trasou vodovodního adu a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - východní ást, v proluce stávající zástavby. Problém st etu se vzdáleností 50m od okraje lesa, hranicí záplavového území Q 100, hranicí m stské památkové zóny a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - severovýchodní ást. Problém st etu s trasou vodovodního adu, OP silnice a dráhy, BPEJ II. t ídy ochrany a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - severozápadní ást Problém st etu s trasou vodovodního adu, OP loveckého záme ku Kratochvíle, OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice a zatížením melioracemi. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - jižní ást ešeného území, lokalita Grejnarov. Problém st etu s uvažovaným zám rem protipovod ového opat ení - suchého poldru PPO - 3 a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy rekreace - jihozápadní ást m sta, u fotbalového stadionu. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ob anského vybavení - v zastav ném území, st ední ást. Problém st etu s trafostanicí a jejího OP a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice.
23 OV-2 OV-3
OV-4
OV-5
VP-1 SO-1 SO-2 SO-3 DI-1
DI-2
DI-3
DI-4
DI-5
VS-1
VS-2
VS-3
SV-1
SV-2
SV-3
SV-4
Uvažovaný zám r pro plochy ob anského vybavení - v proluce zastav ného území, st ední ást. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ob anského vybavení - severovýchodní okraj m sta, lokalita K Pode išti. Problém st etu s hranicí záplavového území Q100, ochranným pásmem silnice a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ob anského vybavení - severozápadní okraj m sta, u rybníka Myslivna. Problém st etu s ochranným pásmem silnice, otev enou vodote í a OP radioloka ního prost edku RTH ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ob anskou vybavenost - v proluce zastav ného území u fotbalového išt , jižní ást m sta. Problém st etu s hranicí památkové zóny, kabelovým vedením 22kV a jeho OP, trafostanicí a její OP, trasou kanaliza ního adu, územím archeologickými nálezy a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ve ejných prostranství - v zastav ném území, st ední ást. Problém st etu s trasou vodovodního adu a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy smíšené obytné - v proluce zastav ném území, st ední ást. Problém st etu s hranicí m stské památkové zóny a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy smíšené obytné - v zastav ném území, severovýchodní ást. Problém st etu s hranicí m stské památkové zóny a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy smíšené obytné - západní ást, lokalita Petr v Dv r. Problém st etu s trasou vodovodního adu a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy dopravní infrastrukturu - severozápadní okraj m sta, u rybníka Myslivna. Problém st etu OP silnice a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy dopravní infrastrukturu - severní okraj m sta. Problém st etu s ochranným pásmem silnice a dráhy, OP el. vedení, trasou vodovodního adu, BPEJ II. t ídy ochrany a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy dopravní infrastrukturu - v proluce zastav ném území, st ední ást sta. Problém st etu s ochranným pásmem, trafostanice, kabelovým vedením 22kV, hranicí m stské památkové zóny a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy dopravní infrastrukturu - v proluce zastav ném území, severovýchodní ást m sta. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy dopravní infrastrukturu - plocha pro parkovišt - v proluce zastav ném území, severovýchodní ást m sta. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výroby a skladování - severní ást. Problém st etu s el. vedením, OP el. vedení, OP dráhy, BPEJ II. t ídy ochrany, lokálním biokoridorem nefunk ním LBK 8 a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výroby a skladování - severní ást. Problém st etu s ochranným pásmem dráhy a BPEJ II. t ídy ochrany a lokálním biokoridorem nefunk ním LBK 8 a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výroby a skladování - jihovýchodní ást. Problém st etu s trasou vodovodního adu, vzdáleností 50m od okraje lesa a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výrobní smíšené - v proluce zastav ného území, jižní ást m sta. Problém st etu s hranicí památkové zóny, územím archeologickými nálezy, hranicí záplavového území Q100 a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výrobní smíšené - v proluce zastav ného území u fotbalového h išt , jižní ást m sta. Problém st etu s hranicí památkové zóny a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výrobní smíšené - v proluce zastav ného území, st ední ást m sta. Problém st etu s hranicí památkové zóny, památkov chrán ným objektem, územím archeologickými nálezy a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výrobní smíšené - v proluce zastav ného území, st ední ást m sta.
24
SV-5
SV-6
Problém st etu s hranicí m stské památkové zóny a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výrobní smíšené - východní okraj m sta. Problém st etu s hranicí záplavového území Q100, el. vedením 22kV, jeho OP a a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výrobní smíšené - jižní okraj m sta. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice.
PROBLÉMY A NÁM TY K EŠENÍ DLE SCHVÁLENÉ ZM NY . 2 ÚPnSÚ NETOLICE OZNA ENÍ B-1/Zm2
VP-1/Zm2
SO-1/Zm2
SO-2/Zm2
DI-1/Zm2 VS-1/Zm2
VS-2/Zm2
POPIS Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - západní ást, lokalita Petr v Dv r. Problém st etu s el. vedením, OP el. vedení, trasou vodovodního a kanaliza ního adu, zatížením melioracemi a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ve ejných prostranství - západní ást, lokalita Petr v Dv r. Problém st etu s el. vedením a jeho OP, zatížením melioracemi a OP radioloka ního prost edku RTH ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy smíšené obytné - západní ást, lokalita Benýdkov. Problém st etu s trafostanicí, el. vedením, jejich OP, trasou kanaliza ního adu a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy smíšené obytné - - jihovýchodn od Netolic, lokalita u Mollerovského rybníka. Problém st etu s otev enou vodote í a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy dopravní infrastrukturu - západní ást, lokalita Benýdkov. Problém st etu s trasou kanaliza ního adu a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výroby a skladování - západní ást, lokalita Benýdkov. Problém st etu s el. vedením, jeho OP, ochranným pásmem silnice a OP radioloka ního prost edku RTH ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výroby a skladování - jihovýchodn od Netolic, lokalita u Mollerovského rybníka. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice.
PROBLÉMY A NÁM TY K EŠENÍ DLE SCHVÁLENÉ ZM NY . 3 ÚPnSÚ NETOLICE OZNA ENÍ PO-1/Zm3 PO-2/Zm3 PO-3/Zm3 PO-4/Zm3
POPIS Protipovod ová opat ení - v oblasti rybníka Mnich - zvýšení hráze a opat ení p i pravé stran . Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Protipovod ová opat ení - Netolický potok - zvýšení konstrukce vozovky a mobilní hráz na pravém b ehu. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Protipovod ová opat ení - Netolický potok - meandr levého b ehu - vy išt ní a hráz. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Protipovod ová opat ení - Netolický potok - podnikatelský areál (u OV) - zemní ochranná hráz. Problém st etu s OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice.
PROBLÉMY A NÁM TY K EŠENÍ DLE SCHVÁLENÉ ZM NY . 4 ÚPnSÚ NETOLICE OZNA ENÍ R-1/Zm4 Rz-1/Zm4
Rz-2/Zm4
POPIS Uvažovaný zám r pro plochy rekreace - jihozápadní ást ešeného území, lokalita Podroužek. Problém st etu se vzdáleností 50m od okraje lesa, BPEJ II. ochrany a zatížením melioracemi. Uvažovaný zám r pro plochy rekreace - rekrea ní zele - jihozápadní ást ešeného území, lokalita Podroužek. Problém st etu se vzdáleností 50m od okraje lesa, BPEJ II. ochrany, ochranným a bezpe nostním pásmem vysokotlakého plynovodu, zatížením melioracemi a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy rekreace - rekrea ní zele - jihozápadní ást ešeného území, lokalita Podroužek.
25
OV-1/Zm4
VP-1/ Zm4
VP-2/ Zm4
Problém st etu s BPEJ II. ochrany, ochranným a bezpe nostním pásmem vysokotlakého plynovodu, zatížením melioracemi a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ob anského vybavení - jihozápadní ást ešeného území, lokalita Podroužek. Problém st etu s BPEJ II. t ídy ochrany, zatížením melioracemi a OP radioloka ního prost edku RTH ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ve ejných prostranství - jihozápadní ást ešeného území, lokalita Podroužek. Problém st etu se vzdáleností 50m od okraje lesa, BPEJ II. ochrany, zatížením melioracemi a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ve ejných prostranství - jihozápadní ást ešeného území, lokalita Podroužek. Problém st etu s BPEJ II. ochrany, zatížením melioracemi, ochranným a bezpe nostním pásmem vysokotlakého plynovodu a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice.
PROBLÉMY A NÁM TY K EŠENÍ DLE SCHVÁLENÉ ZM NY . 5 ÚPnSÚ NETOLICE OZNA ENÍ B-1/Zm5
POPIS Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - západní ást, lokalita Na Bahnech. Problém st etu s el. vedením a jeho ochranným pásmem a se zatížením melioracemi a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice.
PROBLÉMY A NÁM TY K EŠENÍ DLE POŽADAVK OBCE OZNA ENÍ B/1
B/2
B/3
B/4
B/5
B/6
B/7
B/8
B/9
POPIS Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - severozápadní ást Problém st etu s trasou vodovodního adu, zatížením melioracemi a OP radioloka ního prost edku RTH ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - západní ást, lokalita Peklo. Problém st etu s el. vedením, OP el. vedení, zatížením melioracemi a OP radioloka ního prost edku RTH ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - jihovýchodní ást. Problém st etu s územím archeologickými nálezy, el. vedením, OP el. vedení, trasou vodovodního adu a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - jihovýchodní ást, lokalita Chmelnice. Problém st etu s trasou vodovodního adu, uvažovaným el. vedení a jeho OP, vzdáleností 50m od okraje lesa a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - jihozápadní ást. Problém st etu s OP silnice, BPEJ II. t ídy ochrany, uvažovaným zám rem územní rezervy vysokotlakého plynovodu a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - severozápadní ást, lokalita Petr v Dv r. Problém st etu s ochranným pásmem loveckého záme ku Kratochvíle, trasou vodovodního adu, zatížením melioracemi a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - severozápadní ást, lokalita Petr v Dv r. Problém st etu s ochranným pásmem loveckého záme ku Kratochvíle, zatížením melioracemi a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - výstavba garáží + skladu - v zastav ném území - jižní ást. Problém st etu se vzdáleností 50m od okraje lesa, trasou kanaliza ního adu a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy bydlení - severovýchodní ást. Problém st etu s trasou vodovodní adu, OP silnice, OP dráhy, BPEJ II. t ídy ochrany a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice.
26 R/1a
R/1b
R/2
R/3
R/4
R/5
OV/1
OV/2 OV/3
OV/4
VP/1
VP/2
VP/3
VP/4
SO/1
SO/2
Uvažovaný zám r pro plochy rekreace - severozápadní ást. Problém st etu se vzdáleností 50m od okraje lesa, OP silnice, ochranným pásmem loveckého záme ku Kratochvíle, zatížením melioracemi, OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice a zám rem na vyhlášení krajinné památkové zóny - Netolická obora. Uvažovaný zám r pro plochy rekreace - severozápadní ást. Problém st etu se vzdáleností 50m od okraje lesa, trasou vodovodního adu, ochranným pásmem loveckého záme ku Kratochvíle, zatížením melioracemi, OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice a zám rem na vyhlášení krajinné památkové zóny - Netolická obora. Uvažovaný zám r pro plochy rekreace - severní ást. Problém st etu el. vedením, jeho OP, OP h bitova, OP dráhy a OP radioloka ního prost edku RTH ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy rekreace - výstavba zahradních domk - jihovýchodn od Netolic, lokalita Gertruda. Problém st etu se zatížením melioracemi a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy rekreace - výstavba zahradních domk - jihovýchodn od Netolic, lokalita Gertruda. Problém st etu OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy rekreace - výstavba zahradních domk - jihozápadn od Netolic, lokalita Peklo. Problém st etu OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ob anského vybavení - východní ást, lokalita Na Janu. Problém st etu s hranicí památkové zóny, územím archeologickými nálezy, BPEJ II. t ídy ochrany a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ob anského vybavení - jihovýchodní ást, lokalita Chmelnice. Problém st etu s OP el. vedení a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ob anského vybavení - severozápadní ást, lokalita za záme kem Kratochvíle. Problém st etu s OP silnice, vzdáleností 50m od okraje lesa, uvažovanou maximální hranicí negativního vlivu prost edí OV, ochranným pásmem loveckého záme ku Kratochvíle a zám rem na vyhlášení krajinné památkové zóny - Netolická obora. Uvažovaný zám r pro plochy ob anského vybavení - erpací stanice pohonných hmot - západní ást ešeného území, lokalita Velká T ebánka. Problém st etu se vzdáleností 50m od okraje lesa, el. vedení a jeho OP, OP silnice a ochranným pásmem loveckého záme ku Kratochvíle. Uvažovaný zám r pro plochy ve ejných prostranství - severní ást. Problém st etu s el. vedení a jeho OP, uvažovaným zám rem OP vodního zdroje I. stupn , uvažovanou trasou vodovodního adu, OP dráhy, vodním tokem T ebánka a OP radioloka ního prost edku RTH ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ve ejných prostranství - severní ást. Problém st etu s el. vedení a jeho OP, OP h bitova, zatížením melioracemi a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ve ejných prostranství - severní ást. Problém st etu s OP h bitova, trasou vodovodního adu a zatrubn né vodote e, výhradním ložiskem nerostných surovin, dobývacím prostorem a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy ve ejných prostranství (sou ást lokality B/2) - západní ást, lokalita Peklo. Problém st etu s trasou vysokotlakého plynovodu, bezpe nostního a ochranného pásma VTL, zatížením melioracemi a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy smíšené obytné - severozápadní ást. Problém st etu s ochranným pásmem loveckého záme ku Kratochvíle a OP radioloka ního prost edku RTH ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy smíšené obytné - st ední ást m sta Netolice. Zm na navržené lokality - ve schváleném ÚPnSÚ návrh plochy pro bytové domy. Problém st etu s trasou vodovodního adu, el. kabelovým vedením, hranicí m stské památkové zóny a OP
27 radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy smíšené obytné - západní ást m sta Netolice, proluka mezi m stem a lokalitou Petr v Dv r - lokalita Benýdkov. Zm na navržené lokality - ve schválené Zm ÚPnSÚ . 2 návrh plochy pro objekty a plochy sportu, ve ejné rekreace a ob anské vybavenosti komer ního charakteru. Problém st etu s trasou kanaliza ního adu, ochranným pásmem silnice, el. vedením a jeho OP a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy technické vybavenosti - OV - severozápadní ást, nad zámkem Kratochvíle. Problém st etu se vzdáleností 50m od okraje lesa, OP silnice, ochranným pásmem loveckého záme ku Kratochvíle a zám rem na vyhlášení krajinné památkové zóny - Netolická obora.. Uvažovaný zám r pro plochy technické vybavenosti - OV - severozápadní ást, pod zámkem Kratochvíle. Problém st etu s ochranným pásmem loveckého záme ku Kratochvíle a zám rem na vyhlášení krajinné památkové zóny - Netolická obora. Uvažovaný zám r pro plochy technické vybavenosti - OV - severozápadní ást, nad rybníkem Myslivna. Problém st etu se zatížením melioracemi, BPEJ II. t ídy ochrany a OP radioloka ního prost edku RTH ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy technické vybavenosti - OV - jižní ást ešeného území, lokalita Grejnarov. Problém st etu s hranicí záplavového území Q100 a zatížením melioracemi, uvažovaným zám rem protipovod ového opat ení - suchého poldru PPO - 3 a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výroby a skladování - severní ást. Problém st etu el. vedení a jeho OP, trasou vodovodního adu, OP h bitova, zatížením melioracemi, BPEJ II. ídy ochrany a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výroby a skladování - severní ást. Problém st etu el. vedení a jeho OP, trasou vodovodního adu, OP h bitova, OP silnice a dráhy a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výroby a skladování - jižní ást ešeného území, lokalita U Grejnarova Ov ín. Problém st etu se vzdáleností 50m od okraje lesa a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice. Uvažovaný zám r pro plochy výroby a skladování - jihovýchodní ást ešeného území, lokalita „u t etího rybní ku“ (u Olšovského lesa). Problém st etu se vzdáleností 50m od okraje lesa, zatížením melioracemi, otev enou vodote í, trasou vodovodního adu, ochranným pásmem silnice a OP radioloka ního prost edku RTH T ebotovice.
SO/3
TI/1
TI/2
TI/3
TI/4
VS/1
VS/2
VS/3
VS/4
2.6
Posouzení dosavadního stavu a vývoje dopravy, ob anského a technického vybavení a nakládání s odpady
Doprava a dopravní za ízení ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Netolice jsou významným místem ležícím na trase vedoucí od eských Bud jovic, šumavským podh ím p es Netolice, Husinec a Vimperk ve sm ru na Sušici a Klatovy. Z hlediska širších dopravních vztah m lze konstatovat, že rozhodujícím prvkem dopravního systému je silni ní automobilová doprava. Hlavní dopravní páte í je pr jezdní úsek silnice II/145, který je za azen v síti sledovaných silni ních tras R, na n jž jsou p ipojeny další silni ní trasy. Netolice jsou koncovou železni ní stanicí na železni ní dráhy 193. SILNI NÍ SÍ ešeným územím prochází silnice: II/145 - napojení na silnici I/20 (E 49) ešnovice - N ice - Netolice - Hracholusky - Husinec - Vimperk - Kašperské Hory - Harmartice - napojení na silnice II/171 Petrovice. Tato silnice tvo í páte ní osu dopravního systému. Do ešeného
28 území vstupuje jihovýchodn ve sm ru od eských Bud jovic. V severní ástí Netolic je silnice vedena v soub hu železni ní dráhy a pokra uje na západ kolem zámku Kratochvíle sm r Vimperk. II/122 - napojení na silnici II/105 - D íte - Nák í - Dív ice - Netolice - Lhenice - napojení na silnici II/143. Silnice II/122 ichází do m sta severovýchodn od Dív ic, podél netolického potoka je vedena ke k ižovatce na silnici II/145. Krátkým soub hem kopíruje hlavní trasu. Po odpojení do Vod anské ulice prochází ve dvou soub žných jednosm rných trasách do prostoru Mírového nám stí. Z nám stí pokra uje Gregorovou ulicí ve sm ru k rybníku Podroužek a dále na Lhenice. II/142 - Netolice - Bavorov - Volyn - napojení na silnici I/4. Silnice vychází v Netolicích ze silnice II/145 a pokra uje severozápadn nad zámkem Kratochvíle. Na silnice II. t íd navazují silnice - III/12243 - Netolice - Malovice - Malovi ky - napojení na silnici I/2 III/12249 - napojení na silnici II/145 - Olšovice - Mahouš - N
ice
III/12250 - Netolice - Krtely - Truskovice - Chel ice - Vod any III/12252 - napojení na silnici II/122 - Lužice - Chvalovice - Dob ice III/14533 - napojení na silnici II/145 - Žitná - Vrbice - Vit jovice III/14536 - napojení na silnici II/145 - Babice Silnice I., II. a III. t ídy jsou v relativn v dobrém stavu odpovídajícím pot ebám provozu a dopln ny sítí místních obslužných komunikací. ŽELEZNI NÍ DRÁHA Netolice jsou koncovou železni ní stanicí na železni ní dráhy D . 193 Netolice - Dív ice, kde je tra p ipojena k hlavní železni ní trati eské Bud jovice - Plze . Dle jízdního ádu D 13. 6. 2010 je realizováno pro oba sm ry 7 spoj na každý den. MÍSTNÍ KOMUNIKACE Místní a ú elové komunikace jsou využívány jak pro provoz osobních vozidel, tak i pro zem lskou techniku. Trasy a charakter místních a ú elových komunikací jsou z ejmé z komplexn urbanistického rozboru. U t ch z nich, které zp ístup ují objekty bydlení je v p evážné mí e nutno po ítat do budoucna s úpravou ší ky vozovky (pokud možno na 6 m) a s vybudováním alespo jednostranného chodníku. DOPRAVNÍ ZA ÍZENÍ V sou asné dob se v Netolicích nachází jedna erpací stanice pohonných hmot a n kolik parkoviš . Pom rn rozší ené jsou i adové garáže, které jsou roztroušen umíst ny tak ka po celém m st . Parkování a garážování vozidel obyvatel je zabezpe eno vesm s na vlastních pozemcích obytných budov, p ípadn v hromadných garážích. Stavební ú ad by ani nap íšt nem l povolit stavbu ani jednoho obytného domu, i souboru, který by nem l svoji výhledovou garážovací pot ebu pokrytu beze zbytku na vlastním pozemku a to již p ímo jako sou ást stavby. U p ípadných objekt vybavenosti podnikatelského charakteru je nutno, aby jejich majitelé i investo i zabezpe ili pot ebný po et parkovacích stání pro své zákazníky. HROMADNÁ DOPRAVA Hromadná doprava osob je zajišt ny autobusy nebo vlakem. V sou asné dob p edstavuje autobusová a železni ní doprava relativn dobré možnosti dopravního spojení obce. Obtížn jší je situace ve dnech pracovního volna a pracovního klidu. Zastávky jsou zakresleny a vyzna eny ve výkrese. Autobusové spojení: Linky eské Bud jovice, Prachatice, Vimperk, Klatovy, Plze , eský Krumlov, Lhenice, Vod any, Týn nad Vltavou, Praha, Strunkovice nad Blanicí. Vlakové spojení: Kone ná stanice trati Netolice – Dív ice, v Dív icích p estup na tra
eské Bud jovice – Plze .
29
ZATÍŽENÍ ÚZEMÍ HLUKEM Na p iložené tabulce a zákresem isofon v problémovém výkresu je kvantifikován hluk ze silni ní dopravy podél silnic II. t ídy a podél železni ní dráhy. Ve výpo tu je použito hodnot dopravního zatížení z celostátního s ítání dopravy ( SD R Praha 2005). Hluk z dopravy je vypo ten s výhledem do roku 2020 za pomoci r stových koeficient SD R. Je t eba mít na domí fakt, že hodnoty isofon získané tímto výpo tem jsou pouze orienta ní a pro p esné posouzení by bylo zapot ebí provést m ení.
HLUK ZE SILNI NÍ DOPRAVY – ÚP NETOLICE (S ÍTÁNÍ V R. 2005) (VÝHLED DO R. 2025)
ÍSLO II/145
ÚSEK 2-1630 Netolice z. N
T O S
ice z.z. intravilán extravilán
ISOFONA LAEQ (dB) POHLTIVÝ ODRAZIVÝ 50 60 50 60
M intenz 24 h
n intenz
N podíl nákl.
S sklon %
V rychl dovol
v rychl vypo
povrch
F1
F2
F3
x
5471
322
22,4
2,7
50 90
45 70
ASF ASF
1,94 3,8
1,12 1,12
1 1
699,6 1370
104 156
26,5 41
5965
351
22,9
1,7
50 90
45 70
ASF ASF
1,97 3,83
1,04 1,04
1 1
719 1398
106 158
27 42
1073 x 1,14 = 1223 3468 x 1,22 = 4231 4559 x 1,20 = 5471 50 – 18,4
Y 68,4 60 – 8,4 50 – 21,4 Y 71,4 II/145
60 – 11,4 2-1616 zaúst. 142 Netolice z.z. intravilán extravilán T 1199 x 1,14 = 1367 O 3747 x 1,22 = 4571 S 4971 x 1,20 = 5965 50 – 18,6 Y 68,6 60 – 8,6 50 – 21,6
30 Y 71,5 II/142
60 – 11,6 2-3899 hr. okr. Prach.a Strak. Zaúst. do 145 intravilán extravilán T 127 x 1,14 = 145 O 575 x 1,22 = 702 S 707 x 1,20 = 848
848
50
17,1
0,5
50 90
45 70
ASF ASF
1,65 3,3
1 1
1 1
82,5 165
30 46,5
0 11
997
59
23,7
0,8
50 90
45 70
ASF ASF
2,02 3,93
1 1
1 1
119,2 231,9
36,5 56,5
8,5 14
1368
80
20,6
0,8
50 90
45 70
ASF ASF
1,8 3,6
1 1
1 1
144 288
42 63
9,5 14,5
50 – 9,2 Intr.
Y 59,2 60 – 0 50 – 12,2
Extr.
Y 62,2
II/142
60 – 2,2 2-3109 hr. okr. .B.a Prach. vyúst. 145 intravilán T O S
207 x 1,14 = 236 624 x 1,22 = 761 831 x 1,20 = 997 50 10,8
Intr.
Y 59,2 60 – 0,8 50 – 56,5
Extr. II/122
Y 59,2 60 – 14 2-1980 Netolice k.z. – Lhenice z.z. intravilán extravilán T 247 x 1,14 = 282 O 876 x 1,22 = 1069 S 1140 x 1,20 = 1368 50 – 11,6
Intr.
Y 61,6 60 – 1,6 50 – 14,6
108 192
13,5 29
31 Extr. III/12250
Y 64,6 60 – 4,6 2-1970 vyúst. z 122 u Netol. x s 12251 intravilán extravilán T 226 x 1,14 = 233 O 651 x 1,22 = 736 S 855 x 1,20 = 982
982
58
23,7
2,6
50 90 90
>8
45 70 70
ASF ASF ASF
2,02 3,93 3,93
1 1 2,5
1 1 1
128,9 249 566
39 59 92
50 - 11,1 Intr.
Y 61,1 60 – 1,1 50 – 14,0
Extr.
Y 64,0 60 – 4,0 50 – 17,5
Extr.
Y 67,5 60 – 7,5
HLUK Z ŽELEZNI NÍ DOPRAVY – ÚP NETOLICE
TRA OVÝ ÚSEK: . 193
M Po . vl. 24 h
m po . vlak/ hod.
Trakce
15 1
0,88 0,06
M. M.
Rychl . km/h od
Ø délka vlaku
F4
50 50
3 15
1 1
F5
F6
x
ISOFONA LAEQ (dB) POHLTIVÝ ODRAZIVÝ 50
60
50
60
30
0
64
0
Osobní: Osobní Nákladní:
50 – 9,1 Y = 59,1 60 – 0
1 1
0,64 1
73,47 8,4 81,87
9 14 23
32
TURISTIKA A CYKLOTURISTIKA ešeným územím probíhají 4 turistické stezky a 7 cykloturistických tras. Turistické trasy: ervená
Netolice - nám stí, U Pekla - rozcestí (2 km), Hrbov (4,5 km), Lhenice nám stí (9,5 km), Chroboly (19,5 km), Libín - rozhledna (24 km)
Modrá
Vod any - nám stí, Lib jovice - zámek (5,5 km), Lomec - kostel (7,5 km), Kratochvíle - zámek (12,5 km), Netolice - nám stí (15 km), Lužice (18,5 km), Kuklov - býv. klášter (36,5 km), Kle - rozhledna (52 km)
Žlutá
Kratochvíle - zámek, Podroužek - autokemp (4 km), Netolice - nám stí (6 km), Olšovice (11,5 km), Sedlec (16 km), Dív ice - nádraží D (20 km)
Zelená I.
U Pekla - rozcestí, Schwarzenberg - statek (2 km), Žitná (4 km), Nadýma e - rybníky (7 km), Hrbov, (okruh 9 km)
Zelená II.
Nau ná stezka po památkách m sta (okruh 3km)
Cykloturistické trasy: Trasa . 1081: Netolice - Olšovice - Hlavatce - Sedlec - Plástovice - Pašice - Zliv - Munice Trasa . 1088: Netolice - lokalita Petr v Dv r - zámek Kratochvíle - Žitná - Vrbice - Vit jovice - B le - B li ská Lhota Žervnovice - Zdenice - Prachatice Trasa . 1099: Lhenice - T ebanice - spole ná trasa s . 1104 - zámek Kratochvíle - Krtely - zámek Lomec - zámek Lib jovice - Chel ice - Vod any Trasa . 1103: Netolice - lokalita Grejnarov - Lhenice Trasa . 1104: Netolice lokalita Petr v Dv r - spole ná trasa s . 1099 - lokalita Grejnarov - Lužice - Babice - Zv etice ice Trasa . 1110: Netolice lokalita Petr v Dv r - Velký Bor - Malý Bor - Protivec - Strunkovice nad Blanicí - Ochotská Lhota - Vlachovo B ezí Trasa Historická krajina Netolicka - nau ná cyklostezka“: tato cyklostezka seznamuje s krajinou v okolí m sta Netolic. Je zam ena na p írodní, historické i národopisné zajímavostmi této oblasti. Výchozím bodem cca 50km dlouhé okružní trasy je renesan ní statek Grejnarov. Napojení na trasu je možné v Netolicích, Lhenicích, Malovicích, N icích nebo u zámku Kratochvíle. Trasa cyklostezky je v terénu vyzna ena obvyklým zna ením, áste vede i po trasách modré, ervené a zelené turistické zna ky. Je na ní 16 zastavení a kolik odbo ek k jednotlivým památkám a krátký jednosm rný okruh kolem Malovického rybníka. Zastavení .: 1. Renesan ní statek Grejnarov 2. Lhenice 3. Prav ké hradišt Velký hráde ek u T ebanic 4. Zaniklá rožmberská obora 5. Petr v Dv r 6. Kratochvíle 7. Mohylová poh ebišt v Krtelském lese 8. Lomec - slovanské mohyly
33 9. Lomec - mariánské poutní místo 10. Malovice a Malovi ky 11. Rabín 12. Hradišt u Malovic - keltské kultovní ohrazení 13. Zaniklý hrad Pod husy 14. Mahouš 15. N ice 16. Zv etice VODOHOSPODÁ SKÉ EŠENÍ: ODTOKOVÉ POM RY, VODNÍ TOKY A NÁDRŽE Stávající stav: Zájmové území pat í do povodí Bezdrevského (Netolického) potoka ( hp 1-06-03-029, 025 a 021), který protéká jihovýchodn pod zástavbou a jeho p ítok . Jedná se o levostranný p ítok T ebánka protékající severn pod zástavbou ( hp 1-06-03-028 a 026) s Židovskou strohou ( hp 1-06-03-027) a další levostranný p ítok Melhutka protékající jižn od m sta hp 1-06-03-024). Bezdrevský (Netolický) potok má vyhlášeno záplavové území. V zájmovém území je celá ada vodních ploch a bezejmenných tok , které tvo í dominantní prvky v krajin . Uvažovaný zám r: Stávající vodote e, vodní plochy a doprovodnou zele je nutné zachovat. I nadále je pot eba provád t údržbu vegetace zejména v okolí vodních tok . Dále se doporu ují vhodná krajinná revitaliza ní opat ení ke zvýšení záchytu vody v krajin (reten ní prostor), zlepšení erozní odolnosti a zamezení odnosu p dy. V rámci protipovod ových opat ení se navrhuje (VPS): –
rybník Mnich – zvýšení hráze a opat ení p i pravé stran
–
Netolický potok – zvýšení konstrukce vozovky a mobilní hráz na pravém b ehu
–
Netolický potok – meandr levého b ehu – vy išt ní a hráz
–
Podnikatelský areál (u OV) – zemní ochranná hráz
Dále se v rámci protipovod ových opat ení navrhují ne ízené suché poldry jako vy išt né, nezastav né a zatravn né plochy ur ené k rozlivu vody. Jedná se o: –
2x mezi Netolickým potokem a komunikací v prostoru Grejnarov s úpravou nad poldrem v prostoru mlýnského náhonu pro možný nátok (prohloubení území) - v grafické ásti ozna ené indexy PPO - 3, PPO - 4.
–
mezi potokem T ebánka a komunikací nad soutokem s Netolickým potokem - v grafické ásti ozna ené indexem PPO - 2.
–
na Netolickém potoce pod m stem – plocha je vymezena záplavovým územím v grafické ásti ozna ené indexem PPO - 1.
ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Stávající stav: sto Netolice (416 – 450 m n. m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu, který je ve správ 1. JVS eské Bud jovice. Na vodovod je napojena tém celá zástavba. Vodovodní sí je z LT a PE DN 50 až 200. Zdrojem vody je Vodárenská soustava Jižní echy (nádrž ímov s Úpravnou vody Plav). Vodovod je napojen na ad OC500 z S Hlavatce do Prachatic, který prochází v severní ásti území (od východu k západu). Napojení m sta je dv ma ivád cími ady: – LT200 do VDJ Horánek 400+200 m3 (477.60/473.00) pro zásobení jižní ást m sta, – LT 200 do VDJ Ptá ník 2x 250 m3 (496.40/491.40) z roku 1992 pro zásobení severní ást m sta. Vodovodní sí m sta tvo í dv tlaková pásma (kóty vodojem jsou rozdílné o 19 m) s hranicí ulice Bavorovská – nám stí – ulice Vod anská. Spot eba vody m sta je cca 5 l/s (v minulosti až 12 l/s). Z VDJ Horánek jsou mimo zájmové území zásobovány obce N ice a Mahouš p es VDJ Hloda ky a Lhenice p es S Grejnarov a Kunžvart. S Grejnarov (4 l/s) se nachází v dnes již nevyužívaném areálu úpravny vody na jižním okraji zájmového území (nátok z VDJ Horánek je gravita ní). Tato bývalá úpravna vody sloužila v minulosti pro Netolice. Jejím zdrojem byl Netolický potok s vyhlášenými ochrannými pásmy.
34 Dále se ve m st nachází samostatný vodovod pro zásobování areálu Petr v Dv r a zámku Kratochvíle. Zdroje vodovodu jsou severozápadn od m sta v lokalit Bor a mají vyhlášena ochranná pásma. Do místa spot eby natéká voda p es reduk ní ventil. Vodovod pochází z roku 1184, objevuje se i rok 1905. P vodn se jednalo o dv studny hloubka 12 m a vydatnost 3.0 l/s, vodojem 70 m3, pozd ji o dalších p t studní a následn v roce 1982 o výstavbu VDJ Setu 30 m3 s výtla ným adem a S u severní studny. Zem lský dv r Grejnarov má vybudován také vlastní vodovod, zdroj je v sou asnosti mimo provoz. Zdrojem požární vody pro m sto je vodovod pro ve ejnou pot ebu a místní vodní plochy. Pot eba vody 2627 trvale bydlících obyvatel á 160 l/os/den 0 nár st trvale bydlících obyvatel á 160 l/os/den 960 p echodn bydlících obyvatel 120 l/os/den ob anská vybavenost 3587 obyvatel á 20 l/os/den Celkem Qp Max. denní pot eba Qd p i kd = 1.3 Max. hodinová pot eba Qh p i kh = 1.8
420 m3/den 0 m3/den 115 m3/den 72 m3/den 607 m3/den 789 m3/den = 9.1 l/s 16.4 l/s
Uvažovaný zám r: Zásobování m sta Netolice pitnou vodou je vyhovující (kvalita vody, vydatnost zdroj , velikost vodojem , tlakové pom ry, profily ad ). Nová vodovodní sí je navrhována v rámci nové výstavby a k doposud nenapojeným objekt m. Jedná se o napojení místní ásti Grejnarov, Ov ín a s posílením tlaku i Peklo. Dále se p edpokládá postupná rekonstrukce vodovodní sít . S ohledem na zvýšení zabezpe enosti dodávky vody pro m sto se navrhuje z ízení vlastního nového vodního zdroje u železni ní stanice (s kapacitou 2.5 l/s). Dále se navrhuje obnova vodních zdroj Bor v . rekonstrukce trubního propojení mezi zdrojem a lokalitou Petr v Dv r. ešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje. ZDROJE ZNE IŠT NÍ, ODKANALIZOVÁNÍ A IŠT NÍ ODPADNÍCH VOD Stávající stav: sto Netolice má vybudovanou gravita ní jednotnou kanalizaci pro ve ejnou pot ebu (v . odleh ovacích komor), která je ve správ 1. JVS eské Bud jovice. Místy se vyskytuje oddílná kanalizace. Na kanalizaci jsou 3 erpací stanice (Vod anská 5.5 l/s, Bud jovická 2.4 l/s a p ed OV 12 l/s). Kanalizace je vybudována na p evážné ásti území m sta a je z potrubí r zných materiál DN 300 až 1000. Takto svedené odpadní vody jsou išt ny na centrální OV východn pod stem na levém b ehu Netolického potoka. OV je mechanicko – biologická s hrubým p ed išt ním, deš ovou zdrží, se selektory a DN ve t ech paralelních linkách a kalovým hospodá stvím (síto pásový lis), s kapacitou 2870 EO. OV je umíst na v zast ešeném objektu. OV má stanoveno pásmo ochrany prost edí. vodní OV Horánek již není využívána. Hlavními odpadními vodami m sta jsou splaškové vody z domácností a ob anské vybavenosti. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídá obvyklým hodnotám a není ovliv ováno jinými specifickými komponenty. Veškerá zne išt ní produkovaná zem lskou živo išnou výrobou (organické látky, slamnatý hn j a jeho kapalné složky) jsou skladována v bezodtokových jímkách a plochách a používána jako hnojivo na zem lsky využívaných pozemcích. Deš ové vody jsou odvád ny jednotnou kanalizací a systémem p íkop struh a propustk do recipientu. Uvažovaný zám r: Odkanalizování m sta Netolice v . išt ní odpadních vod je vyhovující. Navrhuje se dostavba stávající kanalizace k doposud nenapojeným objekt m a výstavba nové kanalizace v rámci navrhované zástavby. Stávající (2) volné výusti budou podchyceny v . p ípadného p erpávání (na m stskou kanalizaci bude napojena i ást Petr v Dv r). Dále se edpokládá postupná rekonstrukce kanaliza ní sít . Na stávající kanalizaci budou napojeny (v tšinou p es S) místní ásti Pod Janem, ul. Bud jovická, ul. Gregorova a ze sm ru Krtely a Malovice. Samostatn je kanalizace a OV navržena v místní ásti Za cihelnou, Na Sloun , Švamberk, Ov ín a Grejnarov. Deš ové vody budou i nadále odvád ny stávajícím zp sobem. Doporu uje se maximální množství srážkových vod zasakovat do p dy p irozeným zp sobem a minimalizovat zpev ování ploch nepropustnými materiály. ešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovod a kanalizací na území Jiho eského kraje.
35 ENERGETICKÉ EŠENÍ ešeným územím prochází tato vedení VN: VN 22kV, VVN 110kV, ZVN 400kV. V ešeném území se nachází 25 trafostanic napájené ze sít VN 22kV. Stávající kmenové linky jsou v dobrém technickém stavu a mají rezervu výkonu. Vedení NN - vedení je trasováno p evážn po kabelech v zemi a po sloupech NN. V n kterých ástech bude nutná postupná rekonstrukce vedení. V prostoru výstavby nových objekt doporu ujeme kabelizaci do zem . Nutné bude také zokruhování kabelové sít NN po vybudování dalších trafostanic. Jednotlivé lokality budou napojeny z TS dle vyjád ení p íslušného distributora. Kabelizace bude podléhat zpracování projektu na sít NN dle požadavku. S ohledem na další ÚPD, kde budou ur ovány nové plochy pro výstavbu, budou TS posuzovány z hlediska dalšího zatížení a dalších odb . V p ípad , že nebudou TS vyhovovat, budou rozší eny pop . nahrazeny výkonn jším typem, eventueln dopln ny novými TS. Jejich výkon a umíst ní se provede v návrhu ÚP. Stávající sekundární sí vyhovuje pro dnešní zatížení a v návaznosti na novou výstavbu se bude postupn p izp sobovat, zejména ve vybraných úsecích nové výstavby kabelizovat do zem . Dimenzování této sít se provede s ohledem na druh topného média. Ve ejn prosp šné stavby - jedná se o venkovní vedení ZVN, VVN a VN distribu ní vedení, kabelová vedení VN jakož i sd lovací vedení energetiky sloužící dv ma a více odb ratel m. Jako ve ejn prosp šné stavby jsou vedeny i nové a rekonstruované distribu ní trafostanice. Seznam stávajících TS: TS - T1 jihozápadní ást ešeného území - Schwarzenberg TS - T2 jižní ást správního území - pod Ov ínem TS - T3 jižní ást správního území - Grejnarov TS - T4 jižní ást správního území - Ov ín TS - T5 jižn od m sta - Rudné doly TS - T6 jihozápadn od m sta - Peklo TS - T7 jižní ást m sta -
sto
TS - T8 jihozápadní ást m sta - Mate ská školka TS - T9 západní ást m sta - Petr v Dv r TS - T10 severozápadní ást od m sta - Zámek Kratochvíle TS - T11 západní ást od m sta - Zem
lský areál
TS - T12 západní ást m sta - Prádelna TS - T13 severozápadní ást m sta - U vlakového nádraží TS - T14 st ední ást m sta - Ulice 9. kv tna TS - T15 st ední ást m sta - Mlýn UNIMILLS TS - T16 st ední ást m sta - Gregorova ulice TS - T17 st ední ást m sta - Nám stí TS - T18 jižní ást m sta - Na Horánku TS - T19 jižní ást m sta - Zem
lský areál
TS - T20 východní ást m sta - Bud jovická ulice TS - T21 severní ást m sta - Nová pošta TS - T22 severovýchodní ást m sta - Tržní ulice TS - T23 severovýchodní ást m sta - Areál výroby a skladování TS - T24 severovýchodní ást m sta - Areál spedi ní firmy TS - T25 severní ást m sta - Zahrádká ská kolonie
36 TS - T26 severní ást ešeného území - U Ptá ník TS - T27 západní ást m sta - Petr v Dv r - lokalita Benýdkov 3
Uvažovaný zám r nových trafostanic: TS - T“A“ - západní ást m sta - Petr v Dv r - lokalita Benýdkov 1 TS - T“B“ - západní ást m sta - Petr v Dv r - lokalita Benýdkov 2 TS - T“C“ - západní ást m sta - Prádelna TS - T“E“ - severozápadní ást m sta - Výrobní oblast TS - T“F“ - severní ást m sta - Bytovky TS - T“G“ - severovýchodní ást m sta - Benzin. erpadla TS - T“H“ - severovýchodní ást m sta - Nové RD, lokalita Chmelnice TS - T“I“ - jihovýchodn od Netolic - U Mollerovského rybníka TS - T“J“ - jihovýchodn od Netolic - pod Chmelnicí
ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ešeným územím prochází trasy VTL a STL plynovod ochranným a bezpe nostním pásmem. Vysokotlaký plynovod ichází do území z jihovýchodní ásti a je ukon eno regula ními stanicemi. 1. stanice je typová VTL RS 3000/2/2 - 400, výstupní p etlak 0,3MPa a nachází se na západním okraji m sta. St edotlaký výstup z VTL RS je veden do ulice Bavorská, kterou prochází na nám stí a do ulice Vod anská v dimenzích 150, 100 a 80mm. 2. stanice VTL RS umíst ná jihozápadn od m sta v lokalit Rudné doly, eší odb r pro tuto oblast. Uvažovaný zám r: Územní plán uvažuje s vymezením plochy pro koridor územní rezervy VTL plynovodu Ep 19 Netolice – Zliv, propojení stávajících systém VTL plynovod cca 12km vzdušnou arou je od vodn na napojením dalších obcí na zemní plyn. Zám r má sice nadmístní význam, ale také vysoké investi ní náklady neodpovídající rentabilit jeho provozu a jeho realizace je proto asov vzdálená. St edotlaké plynovody k nov navrženým lokalitám budou vedeny ve stávajících a navržených místních komunikacích. Plynárny zatím nemají zájem investovat do rozvod v oblastech, kde jsou jen minimální odb ry a vzhledem k vysokým cenám plynu není ani velký zájem. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Jako jediný centrální zdroj tepla se využívá stávající kotelna, která se nachází v Hornické ulici. Z této výtopny jsou zásobovány p edevším bytové jednotky na sídlišti a n které objekty ob anské vybavenosti v okolí nám stí. Sou asnými zdroji jsou plynové kotle. Jako výhodný zdroj vytáp ní se dále jeví použití spalování d evního odpadu, elektrického akumula ního a p ímotopného elektrického vytáp ní v kombinaci s tepelnými erpadly. TELEKOMUNIKACE Po správním území obce, vede n kolik dálkových telekomunika ních za ízení. Telefonní úst edna je situována ve st ední ásti Netolic. Pot eby obce jsou v sou asné dob zajišt ny místní rozvodnou sítí. Trasy telefonních kabel jsou v tšinou vedeny podél komunikací, je proto t eba veškeré zám ry, které by se mohly kabel dotknout, v as se správou kabel projednat. Telekomunika ní vybavení m sta zajiš uje Telefonica O2, a.s.. ODPADOVÉ HOSPODÁ STVÍ i zpracování koncepce ešení nakládání s odpady je t eba respektovat platný zákon . 185/2001 „o odpadech“ a p íslušnou provád cí vyhlášku. Skládky povolené:
V ešeném území se v sou asné dob nenachází funk ní povolená skládka.
Skládky nepovolené:
V ešeném území se nenacházejí žádné lokality nepovoleného skládkování. ípadné vznikající „ erné skládky“ je nutno ihned likvidovat.
Odstra ování domovního odpadu :
Pevný domovní odpad je odvážen sb rnými vozy na ízenou skládku. S tímto zp sobem odvozu odpad je uvažováno i výhledov .
íd ný odpad:
V sídlech jsou umíst ny kontejnery na papír, sklo a PET lahve.
37 Sou asný stav nakládání s odpady je obecn charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Svozové firmy obvykle zabezpe ují dané území komplexn , tj. vedle svozu net íd ného komunálního odpadu zajiš ují i separovaný sb r (nej ast ji sklo, plasty, pop . papír), sb r a svoz nebezpe ných složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu. Ob posledn jmenované služby se provádí obvykle kombinací provozu recykla ních dvor a mobilního sb ru. STARÉ ZÁT ŽE: V ešeném území se vyskytuje evidované území se vzniklou ekologickou zát ží území. Jedná se o rekultivovanou pískovnu v severovýchodn od Netolic. Další možnou zát ží jsou zem lské areály. Prozatím však ekologické zát že na t chto plochách nebyly prokázány.
2.7
Vymezení ploch p ípustných pro dobývání ložisek nerost a ploch pro jeho technické zajišt ní
VÝHRADNÍ LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V ešeném území se nachází výhradního ložisko nerostných surovin. ÍSLO GF SUBREGISTR ÍSLOLOŽISKA ORGANIZACE 314010001
314010002
314010003
SUROVINA
WIENERBERGE BZ - BENTONIT LSKÉ R CIHLÁ SKÝ PRO ZEM ELY; PR MYSL, A.S. CS - CIHLÁ SKÁ SUROVINA
DOBÝVACÍ PROSTOR Severovýchodn od m sta je vymezena plocha dobývacího prostoru. IDENTIFIK. 700808
NÁZEV DP NETOLICE
ORGANIZACE WIENERBERGE R CIHLÁ SKÝ PR MYSL, A.S
PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ V ešeném území se nachází staré d lní dílo. SUROVINA IDENTIFIK. NÁZEV 1663
NETOLICE - PETR V DV R
ZLATONOSNÁ RUDA
NEROST
STÁV. VYUŽITÍ
CIHLÁ SKÁ SUROVINA
ROZSAH OJEDINELA
PROJEVY ZADNE
S UKON ENOU ŽBOU
STÁ Í
PLOCHA
NEZNAME STARI
-
RADONOVÁ PROBLEMATIKA: V map radonového rizika geologického podloží M 1 : 200 000 jsou uvedeny orienta ní údaje ešeného území. Podklad mapy vyjad uje radonové riziko klasifikované t emi základními kategoriemi (nízké, st ední a vysoké riziko) a jednou p echodnou kategorií (nízké až st ední riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Radonové riziko z geologického podloží ur uje míru pravd podobnosti, s jakou je možno o ekávat úrove objemové aktivity radonu v ur ité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objekt , jsou horniny v podloží stavby. Zárove indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno v novat opat ením proti pronikání radonu z podloží u nov stav ných objekt . P evažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v ur itém typu hornin p i m ení radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že p ibližn 20 % až 30 % m ení objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami m ených ploch. Je tedy z ejmé, že ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provád t ode tením z mapy jakéhokoliv m ítka, ale pouze m ením radonu v podloží na konkrétním míst tak, aby byly zohledn ny lokální, mnohdy velmi prom nlivé geologické podmínky.
38 evážná ást správního území se nachází ve 3. kategorii (vysoké riziko) radonového rizika z geologického podloží. Sem spadá severozápadní, západní, st ední a jihovýchodní ást ešeného území. Ostatní ást se nachází ve 2. kategorii (st ední riziko) radonového rizika z geologického podloží a v p echodné kategorii (nízké až st ední riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty).
Mapa radonového rizika geologického podloží
2.8 Místní územní systém ekologické stability Kostru ekologické stability v ešeném území tvo í registrované významné krajinné prvky a plochy ve vyšším stupni ekologické stability, tj. p írod blízké porosty, lesní plochy, zamok ené údolní nivy, rybníky a vodní toky s bohatými s b ehovými porosty, plochy travnatých porost a rozptýlená zele na mezích a skalních výchozech. Ur ujícími prvky ÚSES v ešeném území jsou vymezené plochy - Regionální biokoridor funk ní, Lokální Biocentrum funk ní, Lokální Biocentrum nefunk ní, Lokální Biokoridor funk ní a Lokální Biokoridor nefunk ní. Prvky ÚSES jsou zakresleny v komplexn urbanistickém rozboru a výkresu limit . V ešeném území se vymezují tyto biokoridory a biocentra: Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika
Katastrální území
RBC 123 (RBC 1) - Peklo Regionální biocentrum Funk ní Lesní porosty - jehli naté a smíšené, ást zem lská p da. Výchovná t žba, podpora listná , postupné p evedení na listnatý les a p irozenou druhovou skladbu. Netolice
Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení
LBC 1 - U St íbrného rybníka Lokální biocentrum Funk ní Les, smíšený porost s p evahou listná - dub, javor klen, jasan, olše, buk, javor mlé . Výchovná t žba s podporou listná na úkor jehli nan , u dubu kontrola zdravotního stavu -
Opat ení
39
Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika
tracheomykóza. Netolice LBC 572 (LBC 2) - Za cihelnou Lokální biocentrum Funk ní
Katastrální území
Les, p evážn smíšený porost s p evahou listná , dub 50%, jasan 10%, lípa 10%. Výchovná t žba s podporou listná na úkor jehli nan , u dubu kontrola zdravotního stavu tracheomykóza . Netolice
Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území
LBC 3 - V Krtelském lese Lokální biocentrum Funk ní Les, smíšený porost se zastoupením buku, dubu, lípy a s p evahou jehli nan - smrk, borovice Výchovná t žba s podporou listná na úkor jehli nan . Netolice
Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost
LBC 4 - Na bílém vršku Lokální biocentrum Nefunk ní
Charakteristika
Orná p da, meze s náletem ke , starý l mek s náletem d evin, r že šípková, bez erný, trnka ást zasahuje mimo ešené území). Vymezení lokálního biocentra. P evedení orné p dy na trvalé travní porosty, skupinová výsadba p vodních d evin, sukcese, postupné vytvo ení p irozeného lesního porostu. Netolice; Malovice
Opat ení
Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika
LBC 573 (LBC 5) - Kratochvílský rybník Lokální biocentrum Funk ní Rybník Kratochvílský a Nešt stí, vodní spole enstva, hodnotná doprovodná vegetace, zamok ené louky charakteru mok adu, dub, olše, topol erný, vrba, javor klen, javor mlé , rákosí, žáby, vodní ptáci. Ochrana biotopu. Netolice LBC 6 - Rybník Myslivna Lokální biocentrum Funk ní Rybník s bohatou doprovodnou vegetací. Hnízdišt ptactva, refugium obojživelník , výskyt chrán né entomofauny. Dub letní, topol erný, vrby, jasan ztepilý, javor klen, žluva hajní, skokan. Ochrana biotopu. Netolice LBC 7 - K Pode išti Lokální biocentrum Nefunk ní ást vodní tok s kvalitními b ehovými porosty, vlhká louka, orná p da. B ehový porost topol, olše, vrba, bez erný, ost ice, karbinec, kostival, svízel.
40
Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území
Vymezení lokálního biocentra. P evedení orné p dy na trvalé travné porosty, postupná skupinová výstavba p vodní d evin, sukcese, vytvo ení lesního porostu s p irozenou druhovou skladbou. Netolice LBC 8 Lokální biocentrum Nefunk ní Vlhké louky, vodní tok s kvalitními b ehovými porosty, vrba, topol, jasan (zasahuje p evážn mimo ešené území). Vymezení lokálního biocentra. Vytvo ení lesního porostu s p irozenou druhovou skladbou. Netolice; Pode išt
Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území
LBC 9 - Mužský Lokální biocentrum Nefunk ní Les, jehli naté a smíšené porosty se zastoupením dubu Vymezení lokálního biocentra. Postupné vytvo ení porostu s p irozenou skladbou d evin. Netolice
Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika
LBC 10 - Olšovský les Lokální biocentrum Funk ní
Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost
Les listnatý a les smíšený. Výchovná t žba podpora listná druhovou skladbou. Netolice
na úkor jehli nan postupné vytvo ení porostu s p irozenou
Opat ení Katastrální území
LBC 11 - Mnich Lokální biocentrum Funk ní Rybník Mnich s hodnotnými b ehovými porosty mok ad v horní ásti rybníka s náletovými porosty, hnízdišt vodního ptactva, obojživelníci. Na hrázi p vodní výsadba lip. Dub letní, jasan ztepilý, lípa srd itá, olše lepkavá, topol erný, topol osika, vrby, rákos, kop iva, ost ice, kerblík, bršlice, netýkavka, bez erný, žáby, labut , rákosník. Ochrana biotopu. Netolice
Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost
LBC 12 - Kamenec Lokální biocentrum Funk ní
Charakteristika
Ochranný les, smíšený porost - dub 65%. Potok s hodnotnými b ehovými porosty, extenzivní vlhké louky v niv , dub, vrba, topol, hnízdišt ptactva. Výchovná t žba, podpora listná na úkor jehli nan . Postupné vytvo ení porostu s p irozenou druhovou skladbou a ochrana biotopu. Netolice
Charakteristika
Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika
LBC 13 - U Grejnarova Lokální biocentrum Nefunk ní Vlhké louky, vodní tok s kvalitními b ehovými porosty - topol, vrba, jasan, dub (biocentrum
41
Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika
se nachází p evážn mimo ešené území). Vymezení lokálního biocentra, vytvo ení lesního porostu s p irozenou druhovou skladbou. Netolice; Hrbov u Lhenic LBC 14 - Pod Velkým Hrbovským Lokální biocentrum Funk ní Smíšený les - smrk, dub, lípa, klen, jasan, kaštan. Mokré louky až mok ad s náletem vrby, olše, topolu, rákosiny. Výchovná t žba, podpora listná na úkor jehli nan . Postupné vytvo ení porostu s p irozenou druhovou skladbou. Ochrana biotopu. Netolice LBC 581 (LBC 15) - Chobot Lokální biocentrum Funk ní Smíšený les se zastoupení dubu - 90%. Výchovná t žba, podpora listná na úkor jehli nan . Postupné vytvo ení porostu s p irozenou druhovou skladbou. Kontrola zdravotního stavu. Netolice
Katastrální území
LBC 580 (LBC 16) - Brašna Lokální biocentrum Funk ní Smíšený les se zastoupením smrku - 20%, dubu 45%, buku 30%, lípy 5%. Výchovná t žba, podpora listná na úkor jehli nan . Postupné vytvo ení porostu s p irozenou druhovou skladbou. Kontrola zdravotního stavu. Netolice
Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost
LBC 582 (LBC 17) - Hrbov Lokální biocentrum Nefunk ní
Charakteristika
Smíšený les se zastoupením borovice, b íza. Mokré louky až mok ad s náletem vrby, olše, topolu, rákosiny. Výchovná t žba, podpora listná na úkor jehli nan . Postupné vytvo ení porostu s p irozenou druhovou skladbou. Ochrana biotopu. Netolice
Opat ení
Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika
LBC 579 (LBC 18) Lokální biocentrum Funk ní Smíšený les - smrk, dub, buk. Výchovná t žba, podpora listná na úkor jehli nan . Postupné vytvo ení porostu s p irozenou druhovou skladbou. U dubu kontrola zdravotního stavu - tracheomykóza. Netolice LBC 578 (LBC 19) - U svalené kaple Lokální biocentrum Funk ní Les jehli natý a smíšený les - smrk, dub, buk, b íza, louka.
42 Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území
Výchovná t žba, podpora listná tracheomykóza. Netolice
na úkor jehli nan . U dubu kontrola zdravotního stavu -
LBC 577 (LBC 20) - U Lenc Lokální biocentrum Funk ní Smíšený les se zastoupením smrku 37%, borovice 9%, mod ínu 2%, dubu 52%. Výchovná t žba, podpora listná na úkor jehli nan . Postupné vytvo ení porostu s p irozenou druhovou skladbou. Netolice LBC 576 (LBC 21) - Jezev iny Lokální biocentrum Funk ní Les jehli natý a smíšený les - smrk, dub, buk, lípa. Výchovná t žba, podpora listná na úkor jehli nan . Postupné vytvo ení porostu s p irozenou druhovou skladbou. Netolice LBC 575 (LBC 21) - Dlouhý les Lokální biocentrum Funk ní Smíšený les se zastoupení smrku 30%, dubu 60%, buku 10%. Výchovná t žba, podpora listná na úkor jehli nan . Postupné vytvo ení porostu s p irozenou druhovou skladbou. Kontrola zdravotního stavu. Netolice RBK 148 (RBK 1) - ichtický les - Peklo Regionální biokoridor Funk ní tšinou lesní porosty na úbo í vrch Krtelského lesa, prochází p es Kratochvílský rybník s lokálním biocentrem. V lesních porostech podpora listná na úkor jehli nan , mimo lesní p du postupné vytvo ení lesních porost s p irozenou skladbou d evin. ichtice; Truskovice; Krtely; Netolice RBK 154 (RBK 1 - Peklo - Brusensko Regionální biokoridor Funk ní evážn lesní porosty smíšené i jehli naté, orná p da, zamok ené louky. V lesních porostech podpora p irozených druh listná na úkor jehli nan , na zem postupné vytvo ení lesních porost s p irozenou skladbou d evin. Netolice; Hrbov u Lhenic LBK 1 Lokální biokoridor Nefunk ní Biokoridor mimo ešené území (navazuje na LBC 1), orná p da. Vymezení lokálního biokoridoru. Velký Bor u Strunkovic
lské
43
Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území
LBK 2 Lokální biokoridor Nefunk ní
Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika
LBK 3 Lokální biokoridor Nefunk ní Les, porosty jehli naté a smíšené se zastoupením dubu, klenu, buku. Vymezení lokálního biokoridoru, podpora listná na úkor jehli nan , vytvo ení p irozené skladby d evin. Netolice
Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika
Les s p evahou jehli nan . Vymezení lokálního biokoridoru, postupné vytvo ení p irozeného porostu. Netolice
LBK 4 Lokální biokoridor Nefunk ní Les, porosty jehli naté a smíšené se zastoupením dubu, klenu, buku, orná p da. Vymezení lokálního biokoridoru, podpora listná na úkor jehli nan , vytvo ení p irozené skladby d evin, p evedení orné p dy na trvalý travní porost, postupná výsadba p vodních evin, sukcese. Netolice, Malovice LBK 5 Lokální biokoridor Nefunk ní Orná p da, polní cesta, silnice s ovocnou alejí. Vymezení lokálního biokoridoru, p evedení orné p dy na trvalý travní porosty, postupn z ídit lesní porost s p irozenou druhovou skladbou. Netolice, Malovice LBK 6 - Malá T ebánka Lokální biokoridor Nefunk ní Extenzivní vlhké louky, orná p da, les smíšený porost s p evahou listná ást biokoridoru mimo ešené území.
dub, buk, habr, olše,
Katastrální území
Vymezení lokálního biokoridoru, p evedení orné p dy na trvalé travní porosty, postupné vytvo ení lesního spole enstva s p irozenou druhovou skladbou, na lesní p kontrola zdravotního stavu, podpora listná . Netolice, Žitná
Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost
LBK 7 - U závodišt Lokální biokoridor ást funk ní, ást nefunk ní
Opat ení
Charakteristika Opat ení Katastrální území
Vodní tok s b ehovými porosty, lesní porost, dub letní, vrby, olše, akát, lípa srd itá. ást vodního toku bez b ehového porostu v parkové úprav . Ochrana biotopu, postupné vytvo ení p irozených porost , vymezení a vytvo ení ásti biokoridoru. Netolice, Žitná
44
Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost
LBK 8 - T ebánka Pod Fará ským Lokální biokoridor ást funk ní, ást nefunk ní Vodní tok s b ehovými porosty ( ást), ást toku upravena, v ásti zcela bez vegeta ního doprovodu, dub, vrba, jasan, olše. Ohroženo inností na okolních plochách, pr mysl, doprava, zahrádká ská kolonie. Ochrana biotopu, postupné vytvo ení p irozených porost , vymezení a vytvo ení ásti biokoridoru. Netolice LBK 9 - Pode iš ský (Netolický) potok Lokální biokoridor Funk ní Vodní tok s hodnotnými b ehovými porosty, vlhké louky, hnízdišt ptactva, topol erný, vrby, olše, b íza, habr, jilm, lípa, javor, bez erný, maliník, kop iva, bršlice, karbinec, prysky níky, svízel a další. Ochrana biotopu, zvlášt p ed vlivy ze sousedních ploch orné p dy, zajišt ní istoty vody v toku. Netolice LBK 10 Lokální biokoridor Nefunk ní Meze a bývalý úvoz zarostlé stromy a ke i. Hnízdišt ptactva, dub, b íza, vrba, lípa, bez erný, Les, jehli natý porost - smrk 50%, borovice 50%. Vymezení lokálního biokoridoru, postupné vytvo ení p irozeného lesního spole enstva. Netolice LBK 11 Lokální biokoridor Nefunk ní Les, porosty jehli naté a smíšené se zastoupením dubu. Vymezení lokálního biokoridoru p i p íprav LHP, podpora listná vytvo ení p irozené skladby d evin postupnými výchovnými zákroky. Netolice
na úkor jehli nan ,
LBK 12 Lokální biokoridor Nefunk ní
Opat ení Katastrální území
Vlhká louka, áste zazemn ný rybník s kvalitním vegeta ním doprovodem, dub, topoly, vrba, javor, obojživelníci, hnízdišt ptactva. Biokoridor leží z v tší ásti mimo ešené území. Vymezení lokálního biokoridoru, výsadba p vodních druh d evin. Netolice, Babice u Netolic
Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost
LBK 13 Lokální biokoridor Nefunk ní
Charakteristika
Vlhká louka, bývalá cesta zarostlá d evinami, vrba, javor klen, bez erný, trnka, r že šípková, orná p da, smíšený les, borovice, dub.
Charakteristika
45 Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost
Vymezení lokálního biokoridoru, postupné vytvo ení lesního spole enstva s p irozenou skladbou d evin. Netolice, Lužice u Netolic LBK 14 - Netolický potok Lokální biokoridor Nefunk ní Vodní tok v zastav ném území m sta, s opevn ním b eh , ale s kvalitními b ehovými porosty, olše, vrba, lípa, javor, platan. Vymezení lokálního biokoridoru, doplnit b ehové porosty, postupn vytvo it lokální biokoridor. Netolice LBK 15 Lokální biokoridor Funk ní Vodní tok s hodnotnými b ehovými porosty, vlhké louky v niv potoka, ochranné lesy, hnízdišt ptactva, dub, topol, vrby, olše, b íza, lípa, javor, bez erný, kop iva, bršlice, rákos a další. Lesy - smrková monokultura a smíšený les (dub 65%). Ochrana biotopu, výchovnými zásahy postupné vytvo ení p irozených listnatých porost . Netolice LBK 16 - Brusenský (Netolický) potok Lokální biokoridor Funk ní
Opat ení Katastrální území
Vodní tok s hodnotnými b ehovými porosty, vlhké louky v niv potoka, hnízdišt ptactva, dub, topol, vrby, olše, b íza, lípa, javor, bez erný, kop iva, bršlice, rákos, prysky ník, srha a další. Biokoridor pokra uje proti toku mimo ešené území. Ochrana biotopu. Netolice, Hrbov u Lhenic
Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost
LBK 17 - Podroužek Lokální biokoridor Nefunk ní
Charakteristika
Rybník s hodnotnými b ehovými porosty, vodní tok, hnízdišt vodního ptactva, dub, topol, vrby, jasan, javor klen, rákos. Vymezení lokálního biokoridoru, ochrana biotopu. Netolice
Charakteristika
Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost Charakteristika Opat ení Katastrální území Ozna ení prvku ÚSES Typ prvku Funk nost
LBK 18 Lokální biokoridor Nefunk ní Les, porosty jehli naté a smíšené se zastoupením dubu, smrku, borovice. Vymezení lokálního biokoridoru p i p íprav LHP, podpora listná na úkor jehli nan , vytvo ení p irozené skladby d evin. Netolice LBK 19 Lokální biokoridor Nefunk ní
46 Charakteristika Opat ení Katastrální území 2.9
Vlhká louka, stará cesta s bohatým vegeta ním doprovodem. Javor klen, javor babyka, dub letní, lípa srd itá, bez erný. Vymezení lokálního biokoridoru, postupné vytvo ení lesního spole enstva s p irozenou skladbou d evin. Netolice
Dosavadní stav zajišt ní ve ejn prosp šných cíl v území
O vhodnosti ešení rozvoje Netolic z hlediska ve ejných zájm rozhoduje (dle zákona .410/92 o obcích) zastupitelstvo sta. Rozvoj m sta vychází z p edpokladu zájmu o výstavbu p edevším rodinných dom a ob anského vybavení dle komplexního urbanistického návrhu, což je vázáno na dostate né technické vybavení území. Netolice mají p íznivé podmínky jak pro rozvoj bydlení, tak i pro ob anskou vybavenost a cestovní ruch. Návrh ve ejn prosp šných staveb bude vyzna en v samostatném výkresu v návrhu územního plánu. Vymezení ploch pro ve ejn prosp šné stavby je podkladem pro p ípadné vyvlastn ní pozemk nebo staveb podle §108 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, pokud nebude možno ešení majetkoprávních vztah dosáhnout dohodou nebo jiným zp sobem. Vyvlastnit je možné ve ve ejném zájmu pro stavby ve ejn prosp šných služeb, pro ve ejn prosp šné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prost edí, pro vytvo ení hygienických, bezpe nostních a jiných ochranných pásem, pro vyhlášení chrán ných území, pro provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asana ních úprav a pro vytvo ení podmínek nezbytného p ístupu k pozemku a stavb .
2.10 Požadavky CO a obrany státu POŽADAVKY CO A OBRANY STÁTU Požadavky a p edpisy na zajišt ní ochrany obyvatelstva se rozumí pln ní úkol civilní ochrany, a to zejména varování, evakuace, nouzové p ežití a další opat ení k zabezpe ení ochrany života, zdraví a majetku v p ípad záplav, havárií a vále ných konflikt . Ochrana území p ed pr chodem pr lomové vlny vzniklé zvláštní povodní, v blízkosti vodního díla. V ešeném území se neo ekává pr chod pr lomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Z dalších mimo ádných událostí vedených v havarijním plánu Jiho eského kraje lze na teritoriu obcí p edpokládat: - epidemie u lidí - epizootie u hospodá ského zví ectva - lesní požáry Zóny havarijního plánování ešené území se nenachází v zón havarijního plánování. Podle analýzy možného vzniku mimo ádné události, která je sou ástí Havarijního plánu kraje, žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpe ných látek neohrožuje území ešeného tímto územním plánem. Ukrytí obyvatelstva v d sledku mimo ádné události Ukrytí obyvatelstva zabezpe ují p íslušný m stský ú ad pouze p i vyhlášení vále ného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných ástech obytných dom a v provozních a výrobních objektech po jejich úprav na improvizované úkryty. V p ípad pot eby ukrytí obyvatel a návšt vník obce p i vzniku MU v dob míru zajiš uje obecní ú ad ochranu osob p ed kontaminací nebezpe nými látkami, pr myslová havárie, únik nebezpe né látky z havarovaného vozidla apod., p edevším za využití ochranných prostor jednoduchého typu ve vhodných ástech obytných dom , provozních, výrobních a dalších objekt , kde budou improvizovan provád ny úpravy proti pronikání nebezpe ných látek. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Zajišt ní evakuace organizuje m stský ú ad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez p íst ešku nelze v rozsahu území ešeného tímto územním plánem zajistit.
47 Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Toto opat ení bude dle pot eby zajiš ováno v dob po vzniku mimo ádné události. K tomu budou využity vhodné prostory v rámci obce, p ípadn blízkého okolí. Skladování prost edk individuální ochrany pro zabezpe ované skupiny osob ve školských a zdravotnických za ízeních bude prozatímn ešeno v centrálních skaldech mimo území obce. Vyvezení a uskladn ní nebezpe ných látek mimo sou asn zastav ná území a zastavitelná území obce Na území obce se nenacházejí nebezpe né látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto zp sobem snižovat riziko spojené s p ípadnými haváriemi. Záchranné, likvida ní a obnovovací práce pro odstran ní nebo snížení škodlivých ú ink kontaminace Jako místo pro dekontaminaci osob je možno využít v tších za ízení ob anského vybavení napojených na kanalizaci a vodovod. Pro dekontaminaci kolových vozidel posta í zpevn né, nejlépe betonové plochy s odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany p íjezd a z druhé strany odjezd v etn p ívodu vody nebo páry. Záhrabovišt není v katastru obce vymezeno, nakažená zví ata budou likvidována v míst nákazy a odvezena do míst ur ených p íslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny. Ochrana p ed vlivy nebezpe ných látek skladovaných v území Na ešeném území je možno využít ochranných vlastností budov - staveb, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminát uzav ení a ut sn ní otvor , oken a dve í, v tracích za ízení a do asn ukrývané osoby chránit improvizovaným zp sobem (ochrana dýchacích cest, o í a povrchu t la). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude ešit obec a jejich orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plán pro p ípady mimo ádné situace. Zajišt ní varování a vyrozum ní o vzniklém ohrožení Tato oblast bude v p ípad m sta zajišt na spušt ním sirén a p edáním varovných informací ob an m cestou MÚ za využití rozhlas , pojízdných rozhlasových za ízení, p edání telefonických informací a dalších náhradních prvk varování.
2.11
Posouzení vlivu dosavadního stavu na životní prost edí, na zem k pln ní funkcí lesa
lský p dní fond a na pozemky ur ené
ŽIVOTNÍ PROST EDÍ Negativní vlivy na jednotlivé složky životního prost edí jsou jednak celoplošn p sobící faktory (emise), jednak místn sobící faktory. Nejv tší vliv na životní prost edí na území obce má výroba a zát ž v okolí tras dopravní infrastruktury. echodem na nové zp soby využívání ekologických paliv a ešením dopravy se životní prost edí postupn zlepšuje. OCHRANA OVZDUŠÍ V sou asné dob je v ešeném území narušováno ovzduší lokálními tepelnými zdroji na tuhá nekvalitní paliva. V ÚP je uvažováno s využitím el. energie a netradi ních zdroj tepla. Jedná se o bioplyn, zkapaln ný plyn, spalování d evního odpadu, tepelná erpadla v kombinaci s el. energií a kogenera ní jednotky. To p inese výrazné zlepšení istoty ovzduší. ZEM LSKÝ P DNÍ FOND Stupe zem lského hospoda ení v ešeném území je obvyklý a odpovídající klimatickému okrsku. Zem lská výroba má stále snižující se intenzitu a dnes se zam uje p edevším na chov dobytka. Extenzívn využívaných luk (lu ních porost polop irozeného charakteru ve 3. stupni ekologické stability) je celkov mén a jsou situovány p evážn na pozemcích majících z hlediska zem lské výroby nep ízniv jší vláhové pom ry (hydrická ada omezená nebo naopak zamok ená) nebo se jedná o lokality malovým rové. P irozené a p írod blízké porosty (p irozeného a p írod blízkého charakteru ve 4. až 5. stupni ekologické stability) se v ešeném území vyskytují p edevším blízko lesních porost , na snosech a podél cest. INVESTICE DO P DY V ešeném území jsou provedeny meliorace pro odvodn ní pozemk . V ÚP nebudou v zásad ovlivn ny hydrologické pom ry. USPO ÁDÁNÍ ZEM
LSKÉHO P DNÍHO FONDU A POZEMKOVÉ ÚPRAVY
V ešeném území zatím nebyly vypracovány komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).
48 BONITOVANÉ P DN EKOLOGICKÉ JEDNOTKY Výchozím podkladem ochrany zem lského p dního fondu pro územn plánovací innosti jsou bonitované p dn ekologické jednotky - BPEJ. BPEJ vyjad uje: klimatický region, hlavní p dní jednotku, íselnou kombinaci skeletovitostí a expozice p dy. Pomocí tohoto kódu se p azuje jednotlivým BPEJ stupe t ídy ochrany zem lské p dy. íklad kódu BPEJ : 7.53.11 7
klimatický region
53
hlavní p dní jednotka, charakterizovaná p dním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí v etn charakteru skeletovitosti, hloubky p dního profilu a vláhového režimu v p
01
íselná kombinace skeletovitostí, hloubky a expozice p dy
CHARAKTERISTIKA T ÍD OCHRANY I.
Do I. t ídy ochrany jsou za azeny bonitn nejcenn jší p dy v jednotlivých klimatických regionech, p evážn v plochách rovinných nebo jen mírn sklonitých, které je možno odejmout ze zem lského p dního fondu pouze výjime , a to p evážn na zám ry související s obnovou ekologické stability krajiny, p ípadn pro liniové stavby zásadního významu.
II.
Do II. t ídy ochrany jsou situovány zem lské p dy, které mají v rámci jednotlivých klimatických region nadpr rnou produk ní schopnost. Ve vztahu k ochran zem lského p dního fondu jde o p dy vysoce chrán né, jen podmín odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmín zastavitelné.
III. Do III. t ídy ochrany jsou v jednotlivých klimatických regionech slou eny p dy s pr rnou produk ní schopností a st edním stupn m ochrany, které je možno územním plánováním využít pro p ípadnou výstavbu IV. Do IV. t ídy ochrany jsou sdruženy p dy s p evážn podpr rnou produk ní schopností v rámci p íslušných klimatických region , s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V.
Do V. t ídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované p dn ekologické jednotky, které p edstavují p edevším p dy s velmi nízkou produk ní schopností v etn p d m lkých, velmi svažitých, hydroformních, št rkovitých až kamenitých a erozn nejvíce ohrožených. V tšinou jde o zem lské p dy pro zem lské ú ely postradatelné. U chto p d lze p edpokládat efektivn jší nezem lské využití. Jde v tšinou o p dy s nižším stupn m ochrany, s výjimkou vymezených pásem a chrán ných území a dalších zájm ochrany životního prost edí. Na základ kombinace klimatického regionu a hlavní p dní jednotky je stanovena základní sazba odvod za odn tí zem lské dy ve smyslu zákona NR .334/1992 Sb. (p íloha A) ve zn ní pozd jších p edpis . ÍDY OCHRANY V EŠENÉM ÚZEMÍ ída ochrany BPEJ ída ochrany II. 5.29.01 II. II. 5.29.11 IV. III. 5.29.14 III. III. 5.32.01 III. IV. 5.32.04 V. IV. 5.32.11 III. V. 5.32.14 IV. IV. 5.32.51 III. V. 5.32.54 IV. V. 5.37.16 I. III. 5.45.11 V.
BPEJ 5.47.00 5.47.02 5.50.01 5.50.11 5.50.14 5.52.01 5.52.11 5.53.01 5.53.11 5.56.00 5.66.01
ída ochrany V. II. V. V. V. I. I. III. III. IV. V.
BPEJ 5.67.01 5.64.01 5.68.11 5.71.01 5.72.01 7.29.01 7.32.41 7.47.10 7.50.11 7.53.01 7.67.01
49 CHARAKTERISTIKA HLAVNÍ P DNÍ JEDNOTKY V EŠENÉM ÚZEMÍ: 29
32
37
47 50
52
53
64
67
72
Kambizem modální eubazické až mezobazické v etn slab oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, pop ípad žulách, st edn t žké až st edn t žké leh í, bez skeletu až st edn skeletovité, s evažujícími dobrými vláhovými pom ry Kambizem modální eubazické až mezobazické na hrubých zv tralinách, propustných, mineráln chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, mén ortorulách, st edn t žké leh í s vyšším obsahem grusu, vláhov p ízniv jší ve vlh ím klimatu Kambizem litické, kambizem modální, kambizem rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorni í od 30 cm siln skeletovité nebo s pevnou horninou, slab až st edn skeletovité, v ornici st edn t žké leh í až lehké, p evážn výsušné, závislé na srážkách Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizem oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, st edn t žké, ve spodin t žší až st edn skeletovité, se sklonem k do asnému zamok ení Kambizem oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), st edn t žké leh í až st edn t žké, slab až st edn skeletovité, se sklonem k do asnému zamok ení Pseudogleje modální, kambizem oglejené na leh ích sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnok ídové a tercierní uloženiny), asto s p ím sí eolického materiálu, zpravidla jen slab skeletovité, zrnitostn st edn t žké leh í až lehké, se sklonem k do asnému p evlh ení Pseudogleje pelické planické, kambizem oglejené na t žších sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnok ídové a tercierní uloženiny), st edn t žké až t žké, pouze ojedin le st edn skeletovité, málo vodopropustné, periodicky zamok ené Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturn né, s upraveným vodním režimem, st edn t žké až velmi t žké, bez skeletu nebo slab skeletovité Gleje modální na r zných substrátech asto vrstevnat uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celk , st edn t žké až t žké, p i vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, t žko odvodnitelné Gleje fluvické zrašelin lé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, st edn t žké až velmi t žké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku
CHARAKTERISTIKA ZEM
LSKÝCH P D V EŠENÉM ÚZEMÍ:
Kód regionu
5
Symbol regionu :
MT 2
Charakteristika regionu :
mírn teplý, vlhký
0
Suma teplot nad 10 :
2200 - 2500° 0
Pr
rná ro ní teplota ve C :
Pr
rný ro ní úhrn srážek v mm :
7-8 550 - 650 (700)
Pravd podobnost suchých vegeta ních období :
15 - 30
Vláhová jistota :
4 - 10
Kód regionu
7
Symbol regionu :
MT 4
Charakteristika regionu :
mírn teplý, vlhký
Suma teplot nad 100 :
2200 - 2400
Pr
rná ro ní teplota ve 0C :
6-7
Pr
rný ro ní úhrn srážek v mm :
650 - 750
Pravd podobnost suchých vegeta ních období :
5 - 15
Vláhová jistota :
10
50
ZÁV R V ÚP budou respektovány zásady ochrany zem lského p dního fondu. Bude kladen d raz na maximální využití pozemk v zastav ném území obce, proluk, p estavbových ástí a nedostate využívaných pozemk . V p ípadech kdyby došlo k nezbytnému odn tí p dy ze ZPF, bude postupováno dle zákona . 334 ve zn ní pozd jších p edpis . PLOCHY LESNÍ Sou asná druhová skladba a struktura lesních porost je v ešeném území oproti p vodní výrazn zm na. P esto se zde místn vyskytuje p ím s p vodních d evin. ešené území se vyzna uje jako celek pr rnou lesnatostí celkové plochy. Rozptýlená d evinná vegetace (liniová, plošná, doprovodná b ehová apod.) se v ešeném území vyskytuje v pr rném množství. Pr rná druhová skladba d evin a celkov nízké zastoupení listná ukazují na d evinnou skladbu vzdálenou irozené, což se nep ízniv projevuje na ekostabiliza ní funkci lesních porost v ešeném území. Cílovým úkolem je celkové zvyšování podílu p vodních listnatých d evin v lesních porostech všech v kových skupin a zvýšení odolnosti porost . Maximální ochranu je nutném v novat zbytk m lesních komplex . P i obnov porost by samoz ejm nem ly být používány d eviny nep vodní.
51
3
ÍSELNÉ ÚDAJE DOPL UJÍCÍ A CHARAKTERIZUJÍCÍ DOSAVADNÍ VÝVOJ M STA
3.1
Demografie - Obyvatelstvo a bytový fond
ZÁKLADNÍ ÚDAJE první písemná zpráva z roku nadmo ská výška v m vým ra v ha celkem po et obyvatel celkem k roku r. 1900 po et obyvatel celkem k roku r. 1930 po et obyvatel celkem k roku r. 1950
1088 432 2635 3270 2787 2474
letecký snímek Netolic z roku 1951
52 po po po po po po po po
et obyvatel celkem k roku r. 1961 et obyvatel celkem k roku r. 1970 et obyvatel celkem k roku r. 1980 et obyvatel celkem k roku r. 1990 et obyvatel celkem k roku r. 1995 et obyvatel celkem k roku r. 2001 et obyvatel celkem k roku r. 2005 et obyvatel celkem k roku r. 2008
2507 2448 2568 2706 2690 2627 2725 2702
letecký snímek Netolic z roku 2008
53 PO ET OBYVATEL VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ Po et obyvatel Netolic se v posledních letech výrazn nem ní. Dnes bydlí lidé ponejvíce v rodinném dom se zahradou, ípadn v domech bytových a dojížd jí za prací do okolních obcí a m st. To je zp sobeno áste rehabilitací hodnot venkovského života (spojení bydlení s p írodou), vzr stajícím stupn m automobilizace a nemožností dosažení bytu ve st . V ÚP je zám rn ešeno v tší množství rozvojových ploch, než jsou skute né pot eby sídla, p edevším z d vod možnosti variantního umíst ní a možnosti volby dle ceny pozemku a majetkoprávních vztah . V ešeném sídle je p edpokládán mírný nár st trvale žijících obyvatel. PRACOVNÍ P ÍLEŽITOSTI V ÚZEMÍ Pracovní p íležitosti se zde vyskytují spíše jen v ob anské vybavenosti, ve výrob a zem lství. V tšina obyvatel dojíždí za zam stnáním a školských za ízení do eských Bud jovic, kde je lepší pracovní p íležitost.
GRAF PO TU OBYVATEL V OBCI
3500 3250 3000 2750 2500 2250 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0 r.1869
r.1900
r.1930
r.1950
r.1961
r.1970
r.1980
r.1990
r.1995
r.2001
r.2005
r.2008
54
4
ÚZEMN ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE . 1.
SLEDOVANÝ JEV zastav né území
2.
plochy výroby
3. 4.
plochy ob anského vybavení plochy k obnov nebo op tovnému využití znehodnoceného území památková rezervace v etn ochranného pásma památková zóna v etn ochranného pásma
5. 6.
7. 8.
krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, pop ípad soubor, etn ochranného pásma
Byla p evzata z ÚAP ORP Prachatice a zaktualizována na základ pr zkum a rozbor . Plochy výroby a skladování a plochy smíšené výrobní jsou zastoupeny p edevším v okrajových ástech a t sné blízkosti sta a jižní, západní, severozápadní a severovýchodní ásti ešeného území. Nachází se p evážn v centrální a okrajové ásti m sta. V Netolicích je vymezeno v historickém jádru m sta území stské památkové zóny, které bylo vyhlášeno rozhodnutím id. . 1990703 vyhláškou Jiho eského KNV ze dne 19. 11. 1990 o prohlášení památkových zón ve m stech a obcích Jiho eského kraje. Zám r na vyhlášení krajinné památkové zóny - Netolická obora. 18939 / 3-3690 - kostel Nanebevzetí Panny Marie 20663 / 3-3689 - kostel sv. Václava 35300 / 3-3695 - kapli ka 24121 / 3-3692 - kapli ka Panny Marie 17586 / 3-3694 - kapli ka sv. Jana Nepomuckého 33273 / 3-3697 - h bitov, z toho jen ohradní ze a brána 30634 / 3-3693 - výklenková kapli ka 36987 / 3-3696 - boží muka 46498 / 3-3703 - boží muka 15714 / 3-3701 - socha sv. Jana Nepomuckého 27416 / 3-3698 - socha sv. Jana Nepomuckého 86878 / 3-3700 - sousoší Kalvárie 45788 / 3-3699 - sousoší sv. Jana Nepomuckého 45012 / 3-3702 - kašna 33985 / 3-3710 - silni ní most 18516 / 3-3706 - silni ní most - 2 klenuté mosty 101905 - železni ní stanice, z toho jen: soubor nemovitostí výtopny 41044 / 3-3610 - mohylník, archeologické stopy 44685 / 3-5978 - výšinné opevn né sídlišt - hradišt sv. Jan, archeologické stopy 101756 - m anský d m 50353 / 3-6178 - m anský d m 51212 / 3-6225 - m anský d m 102678 - m anský d m 28284 / 3-3679 - m anský d m 14242 / 3-3680 - m anský d m 30201 / 3-3704 - pivovar 38056 / 3-3681 - m anský d m 45423 / 3-3682 - m anský d m 21696 / 3-3683 - m anský d m 10620 / 3-6082 - sýpka 38406 / 3-3686 - d kanství 18754 / 3-3688 - venkovská usedlost 50352 / 3-6179 - radnice 100427 - m anský d m 15935 / 3-3705 - vodní mlýn Liegiosser v
55
9. 10. 11.
nemovitá národní kulturní památka, pop ípad soubor, v etn ochranného pásma památka UNESCO v etn ochranného pásma urbanistické hodnoty
12. 13.
region lidové architektury historicky významná stavba, soubor
14.
architektonicky cenná stavba, soubor
15.
významná stavební dominanta
16.
území s archeologickými nálezy
21600 / 3-3685 - m anský d m 32000 / 3-3684 - muzeum Rožmberský d m 29304 / 3-3687 - hudební pavilón - pavilón zahradní 37507 / 3-3708 - zem lský dv r Petr v a dvorec Peklo 42162 / 3-3707 - zámek - lovecký záme ek Kratochvíle Lovecký záme ek Kratochvíle - na ízením vlády . 132/01 Jedná se o architektonicky a urbanisticky nejhodnotn jší území se zp ísn nou regulací, které je vymezeno hranicí M stské památkové zóny Netolice. Tato zóna spo ívá zejména v hlediscích urbanistických, tj. minimáln narušené historické a urbanistické osnov a obrazu m sta. Jedná se o rozmanitost stavebních typ spojující znaky m stského a šlechtického prost edí. Zejména lichob žníkové nám stí obklopené p vodními m anskými domy, jehož dominantou je novorenesan ní radnice, kašna a historicky cenný Rožmberský d m s podloubím a dvojicí renesan ních štít (dnes sídlo muzea a infocentra). Zde je také situované sousoší sv. Jana Nepomuckého (mezi radnicí a kašnou). Na východním okraji m stského jádra byl koncem 13. století vystav n p vodn rann gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ve 13. století vznikl rovn ž kostel sv. Václava, který stojí severn od centra. Architektonicky velmi hodnotné jsou i zbývající památkov chrán né objekty ešeného území, p edevším pak prostory kolem letohrádku Kratochvíle 2km severozápadn od Netolic a renesan ní zem lský statek Petr v Dv r - ást obce 1km od m sta. kostel sv. Václava, kostel Na nebevzetí Panny Marie, Rožmberský m, škola na Starém M st , radnice, letohrádek Kratochvíle. kostel sv. Václava, kostel Na nebevzetí Panny Marie, Rožmberský m, škola na Starém M st , radnice, letohrádek Kratochvíle, kaple sv. Gertrudy. kostel sv. Václava, kostel Na nebevzetí Panny Marie, Rožmberský m, škola na Starém M st , radnice, letohrádek Kratochvíle. 1 - Hradišt Na Janu 2 - Netolice - jádro m sta 3 - Hej any 4 - Netolice - SZ od jádra obce 5 - Na Janu 6 - Netolice 7 - Netolice - Z od Karbovského rybníka 8 - Netolice - mezi želez. tratí a Netolickým potokem 9 - K Pode išti - Z ást 10 - Na strouhách 11 - Na strouhách - Z od polohy 12 - " U ptá ník " - J od polohy 13 - Mohylník "Krtelský les" - V okraj 14 - Mohylník "Krtelský les" - JZ svah 15 - Temeno návrší (kóta 510m) a S svah 16 - Mohylník v poloze "Krtelský les" 17 - Mohylník "St íbrný" 18 - Mohylník "St íbrný" 19 - Mohylník "Na slouních" 20 - Mohylník "Na ohrad " 21 - Kratochvíle - zámek a býv. tvrz Nový Lepta 22 - Kratochvíle - J od silnice u zámku 23 - ZSV Dolní T ebánek v poloze Malá T ebánka
56
17.
oblast krajinného rázu a její charakteristika
18.
místo krajinného rázu a jeho charakteristika
19.
místo významné události
20.
významný vyhlídkový bod
21.
územní systém ekologické stability
22.
významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjád en jinou položkou
23.
významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjád en jinou položkou echodn chrán ná plocha národní park v etn zón a ochranného pásma chrán ná krajinná oblast v etn zón národní p írodní rezervace v etn ochranného pásma írodní rezervace v etn ochranného pásma národní p írodní památka v etn ochranného pásma írodní park írodní památka v etn ochranného pásma památný strom v etn ochranného pásma
24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.
33.
biosférická UNESCO
rezervace
UNESCO,
geopark
24 - ZSV neznámého jména Z od polohy Blána 25 - Libovka 26 - Netolice - svah JV od dvora Švarcenberk 27 - ZSV Šitice 28 - Brašna 29 - les Doubrava 30 - les Doubrava 31 - Hrbov - u k ížku, sm r na Netolice 32 - Netolice - Grejnarov Krajina ešeného území má vedle p írodních hodnot velice malebný ráz a tím i vysokou estetickou hodnotu. Západní ást ešeného území je p evážn zalesn na. V ešeném území se nachází n kolik typ krajinného rázu: 1. Plochy lesní 2. P etvo ená zem lská krajina 3. Doprovodné b ehové porosty vodních tok 4. Lu ní porosty U kostela sv. Václava v severn od centra jsou situovány dva pomníky: - Pomník ob tem I. sv. války - hromadný hrob 95 poh bených. - Pomník ob tem II. sv. války. Pam tní deska na budov . p. 51 eské spo itelny p ipomíná, že v roce 1945 byla v Netolicích podepsána smlouva o demarka ní e mezi americkou a Rudou armádou. Na území ešené ÚP jsou evidovány významné vyhlídkové body: Na struhách, K Pode išti, Na Jánu. Tyto body jsou vyzna eny v grafické ásti ÚP. ešeným územím prochází významné prvky územního systému ekologické stability. Jedná se o nadregionální biocentrum funk ní, regionální biokoridor funk ní, lokální biocentrum, lokální biokoridor funk ní. Ve východním okraji m sta Netolice se nachází lokalita Na Jánu, Jedná se o archeologickou lokalitu a o území s bohatým porostem listnatých strom , jenž tvo í estetickou a krajinotvornou funkci. V ešeném území se nachází tyto VKP ze zákona: rybníky, lesy a plochy p írodní. Alej Kratochvíle - stromo adí - . p. 2730, 2731 Dub letní - p. . 1993 Dub letní - p. . 2610, 3083/1 Lípa malolistá - p. . 2142, 2490 Lípy a dub u Netolic - skupina strom - p. . 2681 Dub letní - p . . 2676 Platan javorolistý (29ks) Jasan ztepilý (2ks) Javor mlé (1ks) stromo adí - p. . 3085 Dub letní - p. . neuvedeno -
57 34.
NATURA 2000 - evropsky významná lokalita
35. 36. 37. 38. 39. 40.
NATURA 2000 - pta í oblast lokality výskytu zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich s národním významem lesy ochranné les zvláštního ur ení lesy hospodá ské vzdálenost 50m od okraje lesa
41.
bonitovaná p dn ekologická jednotka
42. 43.
45. 46. 47.
hranice biochor investice do p dy za ú elem zlepšení p dní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody v etn ochranných pásem chrán ná oblast p irozené akumulace vod zranitelná oblast vodní útvar povrchových, podzemních vod
48. 49.
vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice
50.
záplavové území
51. 52. 53. 54. 55.
aktivní zóna záplavového území území ur ené k rozliv m povodní území zvláštní povodn pod vodním dílem objekt/za ízení protipovod ové ochrany írodní lé ivý zdroj, zdroj p írodní minerální vody v etn ochranných pásem láze ské místo, vnit ní a vn jší území láze ského místa dobývací prostor
44.
56. 57. 58. 59. 60.
chrán né ložiskové území chrán né území pro zvláštní zásahy do zemské ry ložisko nerostných surovin
61. 62. 63. 64.
poddolované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré d lní dílo staré zát že území a kontaminované plochy
65. 66. 67.
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkališt , halda technologický objekt zásobování vodou v etn ochranného pásma
68.
vodovodní sí v etn ochranného pásma
Mezi evropsky významnou lokalitu pat í Lovecký záme ek Kratochvíle, který vykazuje významné kulturní hodnoty. V ešeném území se nachází lesy hospodá ské. Ochrana pozemk pro pln ní funkcí lesa je zpracována podle zákona „ O lesích “. 5.29.01, 5.29.11, 5.29.14, 5.32.01, 5.32.04, 5.32.11, 5.32.14, 5.32.51, 5.32.54, 5.37.16, 5.45.11, 5.47.00, 5.47.02, 5.50.01, 5.50.11, 5.50.14, 5.52.01, 5.52.11, 5.53.01, 5.53.11, 5.56.00, 5.66.01, 5.67.01, 5.64.01, 5.68.11, 5.71.01, 5.72.01, 7.29.01, 7.32.41, 7.47.10, 7.50.11, 7.53.01, 7.67.01. Hranice biochor jsou zakresleny v grafické ásti. Meliorace jsou zakresleny v grafické ásti. Do jižní ásti ešeného území zasahuje ochranné pásmo vodního zdroje II. stupn , který leží mimo zájmové území. V ešeném území se nachází celá ada povrchových vodních tok a ploch. Hydrologické len ní je zakresleno v grafické ásti. ešené území pat í do povodí Bezdrevského (Netolického) potoka hp 1-06-03-029, 025 a 021), který protéká jihovýchodn pod zástavbou a jeho p ítok . Bezdrevský (Netolický) potok má vyhlášeno záplavové území. Hranice záplavy Q 100 je zakreslena v grafické ásti. Severovýchodn prostoru. -
od m sta je vymezena plocha dobývacího
Severovýchodn od m sta se nachází výhradní ložisko nerostných surovin. Severovýchodn od m sta nad tratí cca 1,5km se nachází plocha bývalé pískovny. V ešeném území se nachází vodojemy VDJ Ptá ník, VDJ Horánek a VDJ Setu a 2 vodní zdroje, které jsou i s ochranným pásmem zakresleny ve výkresové dokumentaci. sto Netolice (416 – 450 m n. m.) je zásobena pitnou vodou z
58
69.
technologický objekt odvád ní a odpadních vod v etn ochranného pásma
70.
sí kanaliza ních stok v etn ochranného pásma
71. 72. 73.
výrobna elekt iny v etn ochranného pásma elektrická stanice v etn ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektriza ní soustavy v etn ochranného pásma
74.
technologický objekt zásobování plynem v etn ochranného a bezpe nostního pásma
75.
vedení plynovodu v etn bezpe nostního pásma
76.
technologický objekt zásobování produkty v etn ochranného pásma ropovod v etn ochranného pásma produktovod v etn ochranného pásma
77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91.
išt ní
ochranného
a
jinými
technologický objekt zásobování teplem v etn ochranného pásma teplovod v etn ochranného pásma elektronické komunika ní za ízení v etn ochranného pásma komunika ní vedení v etn ochranného pásma jaderné za ízení objekty nebo za ízení za azené do skupiny A nebo B s umíst nými nebezpe nými látkami skládka v etn ochranného pásma spalovna v etn ochranného pásma za ízení na odstra ování nebezpe ného odpadu etn ochranného pásma dálnice v etn ochranného pásma rychlostní silnice v etn ochranného pásma silnice I. t ídy v etn ochranného pásma silnice II. t ídy v etn ochranného pásma
vodovodu pro ve ejnou pot ebu, který je ve správ 1. JVS eské Bud jovice. Na vodovod je napojena tém celá zástavba. Vodovodní sí je z LT a PE DN 50 až 200. Odpadní vody v Netolicích jsou išt ny na centrální OV východn pod m stem na levém b ehu Netolického potoka. OV je mechanicko – biologická s hrubým p ed išt ním, deš ovou zdrží, se selektory a DN ve t ech paralelních linkách a kalovým hospodá stvím (síto pásový lis), s kapacitou 2870 EO. OV je umíst na v zast ešeném objektu. OV má stanoveno pásmo ochrany prost edí. ÚP uvažuje s novými zám ry OV v místních ástí Za cihelnou, Na Sloun , Švamberk, Ov ín a Grejnarov. M sto Netolice má vybudovanou gravita ní jednotnou kanalizaci pro ve ejnou pot ebu (v . odleh ovacích komor), která je ve správ 1. JVS eské Bud jovice. Místy se vyskytuje oddílná kanalizace. Na kanalizaci jsou 3 erpací stanice (Vod anská 5.5 l/s, Bud jovická 2.4 l/s a p ed OV 12 l/s). Kanalizace je vybudována na p evážné ásti území m sta a je z potrubí r zných materiál DN 300 až 1000. Takto svedené odpadní vody jsou išt ny na centrální OV východn pod m stem na levém b ehu Netolického potoka. V sou asné dob se v ešeném území nachází 27 trafostanic. V ešeném území se nachází el. vedení VN 22kV, východní ástí prochází vedení VVN 110kV, ZVN 400kV. Trasy el. vedení etn jejich ochranných pásem. Jsou zakresleny do grafické ásti ÚPD. V ešeném území se nachází dv regula ní stanice VTL plynovodu. 1. stanice je typová VTL RS 3000/2/2 - 400, výstupní etlak 0,3MPa a nachází se na západním okraji m sta. 2. stanice VTL RS umíst ná jihozápadn od m sta v lokalit Rudné doly, eší odb r pro tuto oblast. Trasy VTL plynovod s ochranným a bezpe nostním pásmem ichází do ešeného území ze západní ásti. M sto Netolice je zásobeno STL plynovodem. V ešeném území se nachází elektronické komunika ní za ízení etn OP. ešeným územím prochází radioreléové trasy v etn OP. ešeným územím prochází tyto 3 silnice II. t ídy: II/145 - napojení na silnici I/20 (E 49) ešnovice - N ice Netolice - Hracholusky - Husinec - Vimperk - Kašperské Hory -
59
92.
silnice III. t ídy v etn ochranného pásma
93.
místní a ú elové komunikace
94.
železni ní dráha celostátní v etn ochranného pásma železni ní dráha regionální v etn ochranného pásma
95.
96. 97.
koridor vysokorychlostní železni ní trati vle ka v etn ochranného pásma
98. 99. 100. 101. 102.
lanová dráha v etn ochranného pásma speciální dráha v etn ochranného pásma tramvajová dráha v etn ochranného pásma trolejbusová dráha v etn ochranného pásma letišt v etn ochranných pásem
103. 104. 105.
letecká stavba v etn ochranných pásem vodní cesta hrani ní p echod
106.
cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka
Harmartice - napojení na silnice II/171 Petrovice. II/122 - napojení na silnici II/105 - D íte - Nák í - Dív ice Netolice - Lhenice - napojení na silnici II/143. II/142 - Netolice - Bavorov - Volyn - napojení na silnici I/4. ešeným územím prochází silnice III. t .: III/12243 - Netolice - Malovice - Malovi ky - napojení na sil. I/2 III/12249 - napojení na silnici II/145 - Olšovice - Mahouš ice III/12250 - Netolice - Krtely - Truskovice - Chel ice - Vod any III/12252 - napojení na silnici II/122 - Lužice - Chvalovice Dob ice III/14533 - napojení na silnici II/145 - Žitná - Vrbice - Vit jovice III/14536 - napojení na silnici II/145 - Babice ešeným územím prochází sí místních a ú elových komunikací, které dopl ují silnice II a III. t ídy. ešeném územím probíhá železni ní dráha v etn OP. Netolice jsou koncovou železni ní stanicí na železni ní dráhy D . 193 Netolice - Dív ice, kde je tra p ipojena k hlavní železni ní trati eské Bud jovice - Plze . V Netolicích je v návaznosti na železni ní dráhu p ipojena vle ka etn OP. Do ešeného území zasahuje OP letišt a radiolok. prost edku RTH T ebotovice. ešeným územím probíhá 6 cykloturistických tras: Trasa . 1081: Netolice - Olšovice - Hlavatce - Sedlec - Plástovice - Pašice - Zliv - Munice Trasa . 1088: Netolice - lokalita Petr v Dv r - zámek Kratochvíle - Žitná - Vrbice - Vit jovice - B le - B li ská Lhota - Žervnovice - Zdenice - Prachatice Trasa . 1099: Lhenice - T ebanice - spole ná trasa s . 1104 zámek Kratochvíle - Krtely - zámek Lomec zámek Lib jovice - Chel ice - Vod any Trasa . 1103: Netolice - lokalita Grejnarov - Lhenice Trasa . 1104: Netolice lokalita Petr v Dv r - spole ná trasa s . 1099 - lokalita Grejnarov - Lužice - Babice Zv etice - N ice Trasa . 1110: Netolice lokalita Petr v Dv r - Velký Bor - Malý Bor - Protivec - Strunkovice nad Blanicí Ochotská Lhota - Vlachovo B ezí Trasa Historická krajina Netolicka - nau ná cyklostezka“: cca 50km dlouhý okruh se šestnácti zastavení s informa ními panely. Zastavení .: 1. Renesan ní statek Grejnarov 2. Lhenice 3. Prav ké hradišt Velký hráde ek u T ebanic 4. Zaniklá rožmberská obora
60
107.
113.
objekt d ležitý pro obranu státu v etn ochranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt d ležitý pro pln ní úkol Policie eské republiky ochranné pásmo h bitova, krematoria
114. 115. 116. 117. 118.
jiná ochranná pásma ostatní ve ejná infrastruktura po et dokon ených byt k 31. 12. každého roku zastavitelná plocha jiné zám ry
119.
další dostupné informace, nap . pr rná cena m2 stavebního pozemku v len ní podle katastru
108. 109. 110. 111. 112.
5. Petr v Dv r 6. Kratochvíle 7. Mohylová poh ebišt v Krtelském lese 8. Lomec - slovanské mohyly 9. Lomec - mariánské poutní místo 10. Malovice a Malovi ky 11. Rabín 12. Hradišt u Malovic - keltské kultovní ohrazení 13. Zaniklý hrad Pod husy 14. Mahouš 15. N ice 16. Zv etice ešeným územím probíhají 4 turistické stezky: ervená - Netolice - nám stí, U Pekla - rozcestí (2km), Hrbov (4,5km), Lhenice - nám stí (9,5km), Chroboly (19,5km), Libín - rozhledna (24km) modrá - Vod any - nám stí, Lib jovice - zámek (5,5km), Lomec kostel (7,5km), Kratochvíle - zámek (12,5km), Netolice nám stí (15km), Lužice (18,5km), Kuklov - býv. klášter (36,5km), Kle - rozhledna (52km) žlutá - Kratochvíle - zámek, Podroužek - autokemp (4km), Netolice - nám stí (6km), Olšovice (11,5km), Sedlec (16km), Dív ice - nádraží D (20 km) zelená I. - U Pekla - rozcestí, Schwarzenberg - statek (2km), Žitná (4km), Nadýma e - rybníky (7km), Hrbov, (okruh 9km) zelená II. - nau ná stezka po památkách m sta (okruh 3km) Obecní ú ad Hasi ská zbrojnice V severní ásti Netolic se nachází h bitov s ochranným pásmem 100 metr . Je navržena okolo navržených ploch mimo zastav né území. -
