Územní plán MALŠICE ODŮVODNĚNÍ

Územní plán MALŠICE

ODŮVODNĚNÍ TEXTOVÁ ČÁST

Objednatel: Městys Malšice Pořizovatel: Úřad územního plánování MěÚ Tábor - odbor územního rozvoje Schvalující orgán: Zastupitelstvo městyse Malšice Projektant: atelier KA 21, M.A.A.T. Autor koncepce: Zodpovědný projektant: Projektant: Projektant ÚSES: Grafické zpracování:

Ing. arch. Martin Jirovský, Ph. D. Ing. arch. Alena Kalinová Ing. arch. Jan Kolář Mgr. Václav Novák Monika Juráčková

Leden 2010

Projekt „Územní plán Malšice“ byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj.

1

Záznam o účinnosti Územní plán vydává: Zastupitelstvo městyse Malšice Číslo jednací: 47/10 Datum vydání: 11. 1. 2010 Datum nabytí účinnosti: 27. 1. 2010

Územní plán pořizuje: Úřad územního plánování Městský úřad v Táboře Odbor územního rozvoje Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Ing. Vlastimil Křemen, vedoucí odboru Podpis:


2

OBSAH seznam použitých zkratek

1. Postup při pořízení územního plánu

str.

5

str.

8

2. Vyhodnocení souladu s PÚR a ÚPD vydanou krajem, vyhodnocení

koordinace využívání území z hlediska širších vztahů 2.1 Soulad s PÚR a ÚPD vydanou krajem 2.2 Širší vztahy 2.3 Limity využití území

3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování 4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona

a jeho prováděcích právních předpisů

str. str. str. str.

9 9 11 15

str.

16

str.

17

5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů

– soulad se stanovisky DO podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů str.

17

6. Vyhodnocení splnění zadání

str.

17

7.

str. str.

18 18

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 7.1 Zdůvodnění urbanistického řešení a koncepce krajiny 7.1.1 Zastavěné území a zastavitelné plochy 7.1.1.1 Plochy bydlení venkovského 7.1.1.2 Plochy bydlení městského 7.1.1.3 Plochy bydlení smíšeného 7.1.1.4 Plochy rekreace 7.1.1.5 Plochy občanské vybavenosti 7.1.1.6 Plochy veřejných prostranství 7.1.1.7 Plochy výroby zemědělské 7.1.1.8 Plochy výroby smíšené 7.1.1.9 Plochy výroby „rušící“ 7.1.1.10 Plochy výroby el. energie 7.1.2 Nezastavěné území a nezastavitelné plochy 7.1.2.1 Vodní plochy a toky 7.1.2.2 Plochy lesa 7.1.2.3 Významné krajinné prvky 7.1.2.4 Zeleň v sídlech 7.1.2.5 Nelesní zeleň mimo plochy sídel a ÚSES 7.1.2.5.1 Plochy trvalých travních porostů


3

str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str. str.

18 19 20 20 20 20 20 21 21 21 22 22 23 23 23 24 24 24

7.1.2.5.2

Plochy nelesních stromových a keřových porostů 7.1.2.5.3 Plochy mokřadů 7.1.2.6 Plochy přírodní a přírodně blízkých ekosystémů 7.1.2.6.1 Biocentra 7.1.2.6.2 Biokoridory 7.1.2.6.3 Interakční prvky 7.1.2.7 Orná půda

str. str. str. str. str. str. str.

25 25 25 26 43 57 65

str. str.

66 66

str.

66

str. str. str. str. str.

66 67 67 73 74

str.

75

str.

75

str.

76

8. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů ÚP na URÚ

str.

77

9. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL 9.1 Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu

str. str.

78 78

Vyhodnocení záboru ZPF Zdůvodnění záboru ZPF – zastavitelné plochy

str. str.

78 89

Zdůvodnění záboru ZPF – nezastavěné území Zábor PUPFL

str. str.

92 93

7.2 Zdůvodnění z hlediska dynamiky rozvoje 7.3 Zdůvodnění z hlediska umístění plošného rozvoje 7.4 Zdůvodnění z hlediska umístění ploch a vedení koridorů dopravní a technické infrastruktury 7.4.1 7.4.2 7.4.2.1 7.4.2.2 7.4.2.3

Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Vodovod a kanalizace Elektrická energie Zásobování plynem a teplem

7.5 Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno v prováděcím právním předpisu 7.6 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch 7.7 Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

9.1.1 9.1.2

9.2 9.3

9.4 9.5

9.3.1 9.3.2 9.3.3 9.3.4 9.3.5 9.3.6 9.3.7

Klimatické podmínky Půdní podmínky

Čenkov Dobřejice Malšice Maršov Obora u Maršova Třebelice Všechlapy


4

str. str.

str. str. str. str. str. str. str.

78 78

89 89 90 90 91 91 92

10. Rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění

str.

94

11. Vyhodnocení připomínek

str.

99

12. Údaje o počtu stran odůvodnění ÚP a počtu výkresů grafické části

str.

101

Seznam použitých zkratek: AK BK BM BO BOL BPEJ BR BŘB BS BSK BV BVo ČE ČOV ČR ČS ČSR DB DK

-

akát buk plochy bydlení městského borovice borovice lesní bonitovaná půdně ekologická jednotka bříza bříza bradavičnatá, bílá plochy bydlení smíšeného biologická spotřeba kyslíku plochy bydlení venkovského plochy bydlení venkovského s ochranným režimem Čenkov čistírna odpadních vod Česká republika čerpací stanice Československá republika dub dálkový kabel


5

DN DO DOB DSII DSm DSú EO EVL HB CHOPAV CHSK II IP JČ JD JS JV JVM KL KN KÚ LBC LBK LHP LP lPE LT MAL MD MěÚ MO N NL NN NRBK NS NSk NSm NZo NZt OBO OkÚ OL OLL OOLP OP OS OV OVh OVhr OVs

- jmenovitý průměr - dotčený orgán - Dobřejice - plochy silnice II. třídy - plochy místní komunikace - plochy účelové veřejné komunikace - ekvivalentní obyvatel - evropsky významná lokalita - habr - chráněná oblast přiroz. akumulace vod - chemická spotřeba kyslíku - II. etapa - interakční prvek - jihočeský - jedle - jasan - javor - javor mléč - javor klen - katastr nemovitostí - krajský úřad - lokální biocentrum - lokální biokoridor - lesní hospodářský plán - lípa - lineární polyetylén - lesní typ - Malšice - modřín - městský úřad - modřín - návrh - plochy lesní/nerozložitelné látky - nízké napětí - nadregionální biokoridor - nezastavěné území - plochy krajinné zeleně - plochy mokřad - plochy orné půdy - plochy trvalých travních porostů - Obora - okresní úřad - olše - olše lepkavá odbor ochrany lesa a půdy - ochranné pásmo - osika - plochy občanské vybavenosti - plochy občanské vybavenosti - plochy hřbitova - plochy občanské vybavenosti – plochy hradu - plochy občanské vybavenosti - sport


6

OŽP P PD PUPFL PÚR R RBC RBK RD Rh Ri RP RR ŘÚ S SM SLT STG TŘE TS TTP TV ÚP ÚPD URÚ ÚS ÚSES VDJ Ve VKP VN VP VPd VPO VPS VPt VPz Vr VRJ VS VŠE VÚC VVN Vz W ZP (Z) ZPF ZÚ ZÚRK Zz

- odbor životního prostředí - plocha přestavby - projektová dokumentace - pozemky určené k plnění funkce lesa - politika územního rozvoje - plocha územní rezervy - regionální biocentrum - regionální biokoridor - rodinný dům - plochy rekreace hromadné - plochy rekreace individuální - regulační plán - radioreléová trasa - řešené území - stav - smrk - soubor lesních typů - skupiny typů geobiocénů - Třebelice - trafostanice - trvalý travní porost - technická vybavenost - územní plán - územně plánovací dokumentace - udržitelný rozvoj území - územní studie - územní systém ekologické stability - vodojem - plochy výroby el. energie - významný krajinný prvek - vysoké napětí - veřejné prostranství - veřejně prospěšná stavba – dopravní infrastruktura - veřejně prospěšné opatření - veřejně prospěšná stavba - veřejně prospěšná stavba – technická infrastruktura - plochy zeleně na veřejných prostranstvích - plochy rušící výroby a skladování - vrba jíva - plochy smíšené výrobní - Všechlapy - velký územní celek - velmi vysoké napětí - plochy zemědělské výroby - plochy vodní - zastavitelná plocha - zemědělský půdní fond - zastavěné území - zásady územního rozvoje kraje - plochy zeleně v zástavbě


7

1

Postup při pořízení územního plánu

4. dubna 2007 bylo zastupitelstvem městyse schváleno pořízení územního plánu Malšice (dále jen ÚP) a zároveň byl požádán MěÚ Tábor, odbor územního rozvoje, jako úřad úz. plánování, aby pro městys ÚP pořídil. Určeným zastupitelem, který spolupracoval s pořizovatelem v rámci pořizování ÚP, byla určena paní starostka Miloslava Šebková. Na základě výběrového řízení se zpracovatelem územního plánu se stal ateliér KA 21, M.A.A.T.. Následovalo zpracování průzkumů a rozborů, na základě kterých bylo dne 27. 5. 2008 zahájeno projednání návrhu zadání. Zadání územního plánu bylo schváleno 30. července 2008. Koncept územního plánu nebyl požadován. Dne 22. 4. 2009 bylo zahájeno projednání návrhu územního plánu. Oznámení o společném jednání obdrželi 15 dnů předem dotčené orgány, Krajský úřad JČ kraje, městys Malšice a sousední obce. Uvedené orgány mohly nahlížet u pořizovatele do návrhu územního plánu po dobu 30 dnů ode dne jednání, tj. od 15. 5. 2009 do 14. 6. 2009. Stanoviska dotčených orgánů bylo možné uplatnit do 30 dnů ode dne jednání, tj. do 14. 6. 2009. Dotčené orgány nedoložily závažné důvody, proto se lhůta pro uplatnění stanoviska neprodlužovala. Sousední obce mohly uplatnit své připomínky ve stejné lhůtě, tj. do 14. 6. 2009. Na základě společného projednání byl návrh upraven a předložen k posouzení krajskému úřadu, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic. Kladné stanovisko bylo vydáno dne 6. 10. 2009. Řízení o vydání územního plánu dle § 52 až 54 stavebního zákona a § 171 až § 174 zákona č. 500/2004 Sb. o správním řízení, v platném znění bylo oznámeno veřejnou vyhláškou a vyvěšeno na úřední desce městyse a MěÚ Tábor od 19. 10. 2009 do 7. 12. 2009. Zároveň byla veřejná vyhláška vyvěšena i na internetových stránkách obou úřadů. Návrh ÚP Malšice nebylo možné vzhledem k rozsahu dokumentace zveřejnit na úřední desce v úplném znění, a proto v souladu s ustanovením § 172 odst. 2 správního řádu byla oznámena veřejnou vyhláškou možnost nahlédnutí do dokumentace u pořizovatele – MěÚ Tábor, odbor územního rozvoje a na úřadě městyse. V průběhu řízení o vydání byly podány námitky a připomínky k návrhu ÚP. Jejich vyhodnocení je součástí kap. 10 a 11 odůvodnění ÚP.


8

2

Vyhodnocení souladu s PÚR a ÚPD vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

2.1

Soulad s politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem

Soulad s PÚR Dokument, schválený usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 12. 7. 2009, obsahuje republikové priority územního plánování, stanovené k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Tyto republikové priority územního plánování jsou určeny ke konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj v územně plánovací činnosti obcí, kterou jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétním území. Návrh ÚP Malšice v souladu s PÚR −

Vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území

−

Ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického dědictví. Zachovává ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice (regulativy, podmínky prostorového uspořádání, krajinná opatření)

−

Při stanovování funkčního využití území zohledňuje jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel s cílem nalezení vyváženého řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území

−

Stanoví podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území (podmínky pro využití ploch, regulativy, etapizace); Vytváří předpoklady pro nové využívání opuštěných areálů a ploch (plochy přestavby).

−

Vytváří podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika, lyžování), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporuje propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo)

−

Vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny (regulativy, návrh nových cest)

−

Vytváří podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod (návrh ZP, krajinná opatření)

−

Stanovuje podrobnější podmínky pro využití a uspořádání území vymezených ploch v souladu s jejich určením a charakterem (regulativy, podmínky prostorového uspořádání, podmínky ÚS, etapizace)


9

Řešené území je součástí transevropského multimodálního koridoru M1 Praha-Č. Budějovicehranice ČR (Linz) – rozvojová osa OS6. Soulad se ZÚRK Platnou ÚPD kraje je ÚP VÚC Táborsko (aktualizovaný dle § 187 zákona č. 183/2006 Sb.) vč. jeho změn č. 1 a 2. Změny ÚP VÚC č. 1 a 2 se správního území městyse netýkají. Tato dokumentace je závazná ve stanoveném rozsahu pro ÚP obcí v záležitostech nadmístního významu. Jejím základním cílem je navrhnout nejvhodnější využití vymezeného území, řešení dopravy a technické infrastruktury a jejich vzájemné uspořádání a vazby. Účelem je vytvářet podmínky pro rozvoj území, zabezpečit soulad jednotlivých činností v území, omezit na přípustnou míru jejich negativní vlivy, zajistit předpoklady pro zlepšování kvality životního prostředí, pro ochranu přírody a krajiny, umožňovat pouze přiměřené využívání neobnovitelných přírodních zdrojů a zachovávat kvalitativní ukazatele obnovitelných přírodních zdrojů. ÚP Malšice je v souladu s ÚP VÚC Táborsko ve všech těchto ohledech. ÚP Malšice respektuje zásadní návaznosti vyplývající z ÚP VÚC. Pro řešené území se jedná o tyto limity: – výhradní ložisko bentonitu v k.ú. Maršov – přírodní parky Kukle a Černická obora vyhlášené rozhodnutím OkÚ v Táboře dne 14. 12. 1994 − navržený nadregionální a regionální systém ekologické stability − vyhlášené záplavové území Lužnice Aktualizovaný ÚP VÚC Táborsko dále vymezuje ve správním území městyse Malšice tyto VPS: Dopravní infrastruktura: D21. II/137 Malšice – úprava průtahu Vodní hospodářství: V63. ČOV Malšice ÚP VÚC Táborsko vymezuje ve správním území městyse Malšice VPS D21. – II/137 – Malšice - úprava průtahu. ÚP navrhuje plochu pro tuto VPS. Tato VPS je v ÚP reprezentována plochou VPd 1. ÚP VÚC Táborsko vymezuje ve správním území městyse Malšice VPS V63 – ČOV Malšice. ÚP navrhuje plochu pro tuto VPS. Tato VPS je v ÚP reprezentována plochou VPt 3.


10

2.2

Širší vztahy

Postavení obce v systému osídlení Městys Malšice se nachází v poněkud členité západní části Táborské pahorkatiny, v okrsku Malšická pahorkatina, kde jsou nejvyššími body vrcholy U Skrýchova severně od Opařan (535,2 m.n.m.) a Vrchy u Želče (532,4 m.n.m.). Nadmořská výška řešeného území se pohybuje kolem 500 m.n.m. Podle klimatické rajonizace ČSR patří území do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku MT – 5, který je charakteristický kratším, mírně chladným a mírně suchým létem a mírně chladnou suchou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje od 7°C do 7,5°C, průměrný roční úhrn srážek 600 mm. V relativní četnosti jednotlivých směrů větru převládá západní až severozápadní proudění. Sídlo Malšice leží v přirozeném geografickém středu správního území. Vnímatelný prostor krajinného rázu je ohraničen zejména hranou západních lesních masivů (Dobřejice tak tvoří samostatný krajinný prostor, vzniklý vyžďářením plochy uprostřed lesních celků). Dominantní jsou bloky převážně nečleněné orné půdy. Potoční nivy se prakticky neuplatňují, nebo jsou převážně zatrubněné. Hlubší údolí drobnějších vodotečí, přecházející na dolním toku až ve strmé kaňony, se uplatňují v lesích západní a severozápadní části řešeného území. Přirozenou hranici správního území pak tvoří na severozápadě hluboký kaňon řeky Lužnice. Správní území městyse Malšice tvoří 7 katastrálních území, a to Čenkov u Malšic, Dobřejice, Malšice, Maršov u Tábora, Obora u Maršova, Třebelice a Všechlapy u Malšic. Sousední obce: Bečice, Černýšovice, Dobronice u Bechyně, Dražice, Dražičky, Libějice, Lom, Řepeč, Skrýchov u Malšic, Slapy, Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Ústrašice, Zhoř u Tábora, Želeč. Celkový počet trvale hlášených obyvatel k 1. 1. 2006 je 1707. Podle čísel popisných je v Čenkově 74, v Dobřejicích 54, V Malšicích 304, v Maršově 46, v Lánech 28, v Oboře 41, v Třebelicích 44 a ve Všechlapech 21 domů (jedná se o RD, bytové a nebytové domy). Městys leží na regionálně významném dopravním tahu z Tábora do Bechyně a Týna nad Vltavou a na místním dopravním uzlu s křížením směrem na Želeč. Malšice se řadí do kategorie větších obcí, které v minulosti měly statut tzv. „střediskové obce“, se všemi pozitivními i negativními důsledky. V obci byly koncentrovány výrobní kapacity, rezidenční zóny a občanská vybavenost. Poloha obce na významném dopravním tahu, avšak již poměrně vzdálená od okresního města, dává předpoklady pouze omezeného rozvoje, region se bude rozvíjet spíše pozvolně na základě vlastního potenciálu. Městys, vč. místních částí, má výrazný rezidenční charakter, dominuje individuální rodinné bydlení. Městys Malšice je sídlem řady podniků, které mají rozmanité spektrum činnosti a stabilizují tak oblast jako významný zdroj zaměstnanosti, který není závislý na nedalekém větším městě. Řada podniků pracuje navíc s exportním artiklem, který nemá místní odbytovou základnu. Městys Malšice představuje lokální středisko pracovních příležitostí pro místní, i pro okolní obce. Výrazný podíl na zaměstnanosti mají však i okolní větší centra, především město Tábor. Městys Malšice má spádový význam jako správní středisko, poskytující služby základní občanské vybavenosti. V tomto ohledu má spádový význam pro mnohé menší obce ve svém okolí.


11

Službami místními jsou zejména mateřská, základní škola, obchody, restaurace, kulturní dům, knihovna, obecní úřad a ordinace lékařů, pošta, spořitelna, hřbitov, kostel, restaurace a obchody. Služby nadmístního významu (obchod, zdravotní služby, střední a vysoké školství, kultura, sport apod.) jsou poskytovány městem Tábor, částečně pak městy Bechyně a Planá nad Lužnicí. ÚP návrhem podporuje toto postavení obce v systému osídlení.

Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury Širší dopravní vztahy Silniční doprava Městys Malšice je významnou regionální křižovatkou na trase Tábor – Bechyně/Týn nad Vltavou. Komunikační páteř tvoří silniční a železniční koridor protínající území v severojižním směru. − − − − − − −

Řešeným územím prochází tyto krajské silnice: silnice II/137 vedoucí z Tábora přes Malšice do Sudoměřic u Bechyně (a dále směr Týn n. Vlt.) silnice III/1376 směr Lom, Zhoř u Tábora a Planá nad Lužnicí silnice III/1377 směr Lom, Maršov, Obora u Maršova silnice III/13713 směr Dudov silnice III/13711 směr Bezděčín, Čenkov, Dobřejice, Stádlec silnice III/13710 směr Maršov silnice III/1379 směr Bečice

Kromě svého lokálního významu uvedené komunikace zprostředkovávají spojení s širším okolím, především s městy Tábor, Bechyně, Planá nad Lužnicí (ležící na hlavním komunikačním koridoru celostátního významu Praha – České Budějovice – Rakousko), z větších obcí jsou to na jihovýchodě Želeč a v prostoru za řekou Opařany (opět na hlavním komunikačním tahu Tábor Písek). Jednotlivé účelové veřejné komunikace mají rovněž přesahy na okolní území.

Železniční doprava Řešeným územím prochází ve směru sever – jih (v přibližném souběhu se silnicí II/137) lokální železniční trať Tábor – Bechyně, která pro region hraje významnou roli levné příměstské hromadné dopravy.


12

Cyklotrasy –

– –

Řešeným územím prochází tyto značené cyklotrasy: Cyklotrasa č. 31 vstupuje do území z východu od Lomu. Prochází Malšicemi, kde se stáčí na jih a na křižovatce u Čenkova vede na západ přes Dobřejice, Stádlecký most, Stádlec a pokračuje směrem na Bernartice. Cyklotrasa č. 1171 vstupuje do území z jihovýchodu od Želče a prochází Čenkovem, kde se napojuje na cyklotrasu č. 31. Cyklotrasa č. 12 přichází do území z jihu od Želče, Dolního Bukovska a Hluboké nad Vltavou. Prochází sídly Obora a Maršov a končí v obci Lom, kde se napojuji na cyklotrasu č. 11. Cyklotrasa č. 12 patří k cyklostezce Greenway Rožmberského dědictví.

Z těchto značených tras odbočuje množství dalších, které se teprve připravují. V jižní části je to trasa, která vede přes Třebelice do Dobronic u Bechyně. V severní části jsou to trasy vedoucí z Malšic, které vedou směrem na Dobřejice, na Bečice přes Staré Lány a trasa do Příběnic. Trasy převážně využívají stávající síť silnic III. třídy a účelových komunikací.

Turistické stezky – – – – –

Řešeným územím procházejí tyto turistické stezky: Červená turistická stezka probíhá v severozápadní části území podél řeky Lužnice. Modrá turistická stezka vychází z Třebelic směrem na západ do Dobronic u Bechyně, kde se stáčí na sever a vede podél Lužnice až ke Stádleckému mostu. Druhá modrá turistická stezka, která zde vede, vychází ze středu Malšic směrem na sever do Příběnic. Žlutá turistická stezka vychází ze středu Malšic a vede na západ přes Dobřejice ke Stádleckému mostu a pokračuje dál přes Stádlec. Druhá žlutá stezka vede z Příběnic na východ do Dražiček směrem na Tábor.

Širší vztahy technické infrastruktury ŘÚ prochází síť nadzemních vedení VVN 110kV. ŘÚ prochází síť nadzemních vedení VN 22kV. ŘÚ prochází ve směru východ - západ 2 trasy produktovodu (jižní a severní okraj ŘÚ) ŘÚ prochází ve směru JV - sever DK komunikačního vedení veřejné komunikační sítě (O2) ŘÚ prochází 2 radioreléové trasy ve správě spol. České radiokomunikace a.s.: směr západ – východ a jihozápad – severovýchod RR trasa Radimovice – Kraví hora ÚP respektuje uvedené dopravní vazby a technickou infrastrukturu v jejich dosavadním významu a rozsahu.


13

Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů Řešeným územím prochází nadregionální ÚSES v podobě osy NRBK Cunkov-Pařezitý-Roštejn. Osa, vč. OP biokoridoru, probíhá jižní polovinou území ve směru jihovýchod – západ. Řešeným územím prochází regionální ÚSES v podobě regionálního biocentra RBC Příběnice, vymezeného v prostoru údolí řeky Lužnice v severním výběžku ŘÚ, regionálních biokoridorů RBK Řeka Lužnice, vázaného na tok řeky (záp. okraj ŘÚ) a RBK Údolí Třebelického potoka, vedoucího po západním okraji správního území, přecházejícího ve střední části do lesního masivu oddělujícího dobřejický krajinný prostor od zbytku ŘÚ, a sledujícího dále údolí Vnučského potoka až k soutoku s Lužnicí. ÚP respektuje regionální a nadregionální ÚSES a navrhuje opatření k jeho lepší funkčnosti. Lokální ÚSES se váže zejména na potoční nivy, jež tvoří jeho kostru. Systém je dále vázán na lesní celky podél východní a západní hranice řešeného území, kudy jsou vedeny 2 hlavní větve lokálního ÚSES. ÚP respektuje lokální ÚSES a navrhuje opatření k jeho lepší funkčnosti. Do ŘÚ zasahují 2 přírodní parky. Přírodní park Kukle se rozkládá na západní části řešeného území v okolí Dobřejic, Třebelic a Všechlap. Zahrnuje rozsáhlý komplex lesů Kukle a Potálov, který se váže na tok řeky Lužnice a jeho okolí. Jeho území tvoří členitá pahorkatina v povodí Lužnice. Svahy říčního i potočních údolí představují z geomorfologického a floristického hlediska významný přírodní fenomén. Unikátní technickou památkou na území parku je Stádlecký most přes Lužnici. Přírodní park Černická obora zasahuje do řešeného území severním cípem v jižní části katastrálního území Všechlapy. Hranice přírodního parku přímo koresponduje s vymezením lesního komplexu Černické obory. Jde o rozsáhlý, převážně jehličnatý lesní masiv, cenný dochovanými dřevinami vysokého stáří, množstvím biotopů řady druhů hmyzu a výskytem spektra lesní zvěře a ptactva. ÚP respektuje přírodní parky Kukle a Černická obora. Kaňon Lužnice je vyhlášen jako lokalita NATURA 2000 – Údolí Lužnice a Nežárky. Lokalita zahrnuje tok a říční nivu Nežárky zhruba od osady Jemčina (k.ú. Hatín) po soutok s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí a dále tok a nivu Lužnice z Veselí nad Lužnicí po ústí Lužnice do Vltavy. Část EVL, zahrnující údolní nivu Lužnice s přilehlými břehovými porosty, tedy zasahuje na ŘÚ, kde tvoří jeho SZ hranici. Lokalita je významná dochovanou faunou mokřadních společenstev. ÚP respektuje EVL NATURA 2000. V ŘÚ jsou zastoupeny v hojné míře lesní plochy, jejichž provázanost na sousední území je patrná zejména na severním, západním a jihozápadním okraji ŘÚ. ÚP respektuje PUPFL v jejich stávajícím rozsahu. K jejich záboru pro jiné funkce dochází pouze marginálně. ÚP vymezuje nové plochy k zalesnění a nové plochy krajinné zeleně.


14

2.3

Limity využití území

V řešeném území jsou uplatněny tyto limity využití území, vyplývající z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů anebo správních rozhodnutí: Z hlediska dopravní infrastruktury: vymezená trasa silnic II. třídy, vč. OP vymezená trasa silnic III. třídy, vč. OP vymezená trasa železnice, vč. OP Z hlediska technické infrastruktury: vodojemy, vrty, čerpací stanice kmenové trasy kanalizačních sběračů vymezené plochy ČOV, vč. OP vymezená trasa el. vedení VVN 110kV a VN 22kV, vč. OP vymezené radioreléové trasy, vč. OP vymezená trasa DK komunikačního vedení veř. komunikační sítě vymezená trasa produktovodu, vč. OP anodové uzemnění produktovodu, vč. OP Z hlediska vodního hospodářství: aktivní zóna záplavového území (Lužnice) CHOPAV (Všechlapy, Třebelice) Z hlediska ochrany přírody a krajiny: regionální a nadregionální prvky ÚSES: RBK 5-11 Řeka Lužnice RBK 8-13 RBK 1-x RBK 1-2 Údolí Třebelického potoka RBK 2-3 RBK 3-4 RBK 4-13 RBC 11 Příběnice EVL CZ0313106 Údolí Lužnice a Nežárky Přírodní park Kukle Přírodní park Černická obora vzdálenost 50 m od okraje lesa ÚP Malšice tyto limity respektuje.


15

3

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování

Hlavním cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který uspokojí požadavky souč. generace, aniž by ohrozil podmínky života generací budoucích. Návrh ÚP v souladu s cíli a úkoly územního plánování: −

sleduje trvalý soulad všech hodnot území se zřetelem na péči o ochranu životního prostředí

−

vyvážený stav mezi krajinou a návrhem rozvojových nově zastavitelných ploch je podstatnou náplní ÚP

−

stanoví podmínky pro výstavbu na rozvojových plochách

−

regulativy chrání kulturní hodnoty sídla

−

hospodárně využívá zastavěné území

−

stanoví etapizaci využití ZP

−

prostřednictvím regulativů chrání nezastavěné území

−

podporuje ekologickou rozmanitost a stabilitu krajiny

−

snižuje nebezpečí ekologických a přírodních katastrof

Návrh ÚP bezezbytku naplňuje hlavní vytýčené priority územně plánovací činnosti, kterými jsou: −

podpora bydlení, koncentrovaná zejména do sídla Malšice (v sídle celkem 14 nových zastavitelných ploch a 1 plocha přestavby pro bydlení)

−

podpora ploch přestavby pro vznik pracovních příležitostí (nevyužívané, chátrající areály zemědělské výroby – Dobřejice, Maršov, Obora u Maršova, Všechlapy)

−

podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace: − návrh ploch pro sport a rekreaci - sportoviště, koupaliště, stravovací a ubytovací zařízení, agroturistika... (individuální rekreace – Dobřejice, Malšice, Všechlapy)

−

vymezení ploch pro hromadnou rekreaci (Dobřejice, Čenkov, Obora u Malšic) vymezení takových regulativů, které nebudou bránit ubytovací činnosti (ubytování podporují regulativy všech funkcí bydlení (BV, BVo, BM, BS), rekreace (Ri, Rh) občanské vybavenosti (OV, OVs)

−

−

řešení postupné revitalizace krajiny: − ochrana přírody a krajiny (urbanistická koncepce, regulativy plošného a prostorového uspořádání, vymezená limitní ochranná pásma, vymezené plochy ÚSES, návrh ploch


16

krajinných opatření, respektování přírodních parků) obnova ekologické rozmanitosti krajiny, obnova prvků krajinné zeleně – mezí, remízů, mokřadů apod. (zejména návrh ploch krajinných opatření, krajinné zeleně (NSk, ploch ÚSES) − návrh protierozních a protipovodňových opatření - obnova přírodních toků, rozčlenění velkých lánů polí, nové plochy trv. travních porostů, krajinné zeleně, plochy k zalesnění (návrh ploch NZt, NSk, NL) − návrh nových vodních ploch, (návrh ploch W, ale i NSk) zlepšení prostupnosti krajiny, optimalizace cestní sítě (návrh ploch DSú, regulativy ploch NZt, NSk, NSm) −

−

4

řešení dopravní a technické infrastruktury: − návrh řešení odkanalizování včetně způsobu likvidace odpadních vod v sídlech, kde dosud není vyhovující (návrh ploch TV2-N)

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů

Zpracování územního plánu Malšice bylo provedeno v souladu s ustanoveními stavebního zákona a navazujících vyhlášek v platném znění.

5

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky DO podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

Zpracování územního plánu Malšice bylo provedeno v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky DO podle zvláštních právních předpisů.

6

Vyhodnocení splnění zadání

ÚP Malšice je zpracován v souladu se zadáním, schváleným zastupitelstvem městyse Malšice. Vybrané úkoly, dané jednotlivými kapitolami zadání byly vyřešeny (upřesněny) takto: j −

Malšice - zástavba RD na pozemcích parc. č. 437/9, 451/16 a 455/73 v k.ú. Malšice se po prověření jeví jako nežádoucí. Tyto pozemky se nacházejí v nivním území


17

−

(VKP ze zákona), jde o případ preference zeleného „klínu“, vstupujícího do sídla od JZ, formou zatravněné plochy s možným otevřením zatrubněného vodního toku (viz Zadání ÚP, kap. d.2, část „Krajinná opatření“). Zastavěné území bylo v této lokalitě zarovnáno (využití proluky na části parc. č. 437/1) a další zástavba vybíhající do krajiny se zde z důvodu ochrany VKP nenavrhuje. Další, již podružné důvody nezařazení pozemků do ZP je i fakt horší dopravní dostupnosti, nemožnost gravitačního odkanalizování a limit OP VN. Čenkov – v severní části bylo prověřeno využití pozemků na hospodářské budovy, stáje pro koně s výsledkem návrhu funkční konverze stávajícího areálu a ZP pro výrobu smíšenou, situovanou v těsné vazbě na stávající areál. Další plochy nebyly vymezovány z důvodu nadměrného záboru ZPF. Záměr chovu koní lze uspokojit částečně na plochách v rámci zastavěného území, částečně prostřednictvím ZP Z.ČE.1, navrženou jižně od sídla pro funkci Vz.

k −

−

Malšice - podmínky prověření ploch územní studií nebyla stanovena u plochy bydlení v západní části. Důvodem je podrobnější návrh plochy s vnitřním členěním funkcí, s vymezením plochy pro komunikaci (formou veř. prostranství), což poměrně jednoznačně zakládá budoucí způsob parcelace, dopravní obsluhy plochy i obsloužení tech. infrastrukturou. Rovněž prostorové regulativy ploch bydlení s podmínkou pro situování staveb na plochách tvořících okraj sídla dávají dostatečné záruky pro eliminaci případného negativního uplatnění staveb z hlediska krajinného rázu. Podmínka prověření plochy územní studií zde tedy pozbývá na významu. Maršov – při respektování výhradního ložiska bentonitu byla původně zamýšlená plocha bydlení v návrhu podstatně zmenšenam a proto bylo upuštěno od podmínky prověření této plochy územní studií

Ze schváleného zadání nevyplynul požadavek na zpracování konceptu ÚP, návrh byl tedy zpracován přímo na základě zadání.

7.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

7.1

Zdůvodnění urbanistického řešení a koncepce krajiny

7.1.1 Zastavěné území a zastavitelné plochy ZÚ bylo projektantem vymezeno postupem podle stavebního zákona ke dni 30. 7. 2008. Výchozím podkladem byly hranice intravilánu z r. 1966. Do ZÚ byly dále doplněny plochy ostatních zastavěných stavebních pozemků a části pozemních komunikací, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky ZÚ. Základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití jsou vymezeny v souladu s vyhl. 501/2006 Sb. Některé typy ploch jsou dále členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter


18

území. Každému typu plochy je přiřazen specifický kód. Návrh řešení se snaží provádět co možná nejmenší zásahy do struktury sídla tak, aby výrazným způsobem neovlivnil dosavadní vlastníky. Hlavní cíle rozvoje zástavby jsou definovat takové funkční uspořádání, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro rozvoj bydlení v obci, včetně drobného podnikání. Cílem, zejména u menších sídel, je rovněž využití stávajícího potenciálu zastavěného území a dekoncentrovaný rozvoj rozsahem malých zastavitelných ploch. Velký důraz je kladen na zapojení krajinných složek (zejména zeleně) pronikajících i do zastavěného území. Rozvoj zástavby ve volné krajině je minimalizován na několik plošně malých lokalit s výhradně technickou (TV2-N), výrobní (Ve-N) nebo výjimečně (Čenkov) též rezidenční funkcí. Při vymezování ZP jde v zásadě o řešení těchto nejdůležitějších tematických okruhů:     

stávající městské a venkovské bydlení a jeho ochrana rekreační funkce a hledisko dobré prostupnosti území zapojení zeleně a odclonění ploch výroby, spojené s možnou transformací vymezení nových ploch a využití stávajících prostorových rezerv dobrá dostupnost ZP, zejména pak bezkolizní obslužnost ploch výroby

Návrh definuje jednotlivé funkční složky a jejich lokalizaci.

7.1.1.1

Plochy bydlení venkovského (BV) Plochy bydlení venkovského s ochranným režimem (BVo)

Bydlení venkovské je zastoupeno nejširší měrou na území menších sídel ve správním území. Tvoří dominantní urbanistické uspořádání sídla a tato role zůstane pravděpodobně vůdčí i v budoucnosti. Jedná se o plochy určené pro bydlení venkovského charakteru spojené s plochami zahrad. Plochy bydlení venkovského s ochranným režimem lze charakterizovat jako urbanisticky hodnotné, zejména díky charakteru současné bytové, drobné zástavby a jejího umístění. Jde o zástavbu původní dochované typické urbanistické struktury Malšic a dalších venkovských sídel (Třebelice, Čenkov, Dobřejice, Maršov, Všechlapy). Pro tyto plochy je ÚP vymezen zpřísňující prostorový regulativ. Na nejhodnotnější plochy, charakterizované kompozičně ucelenými stavebními bloky, je (kromě standardního omezení výšky staveb) uplatněn požadavek dodržení stavebních čar, předepsané orientace štítu + max. úroveň výšky vstupního podlaží. Návrh ÚP zde přebírá určité zpřesňující prvky regulace, které jsou pro zachování urbanistických hodnot těchto vybraných lokalit (v duchu tradiční venkovské zástavby) zcela zásadní, a to bez nutnosti stanovovat pro tyto plochy pořízení regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování v území. Vzhledem k hodnotám, významu a rozsahu těchto ploch by takový požadavek byl (i finančně a časově) nereálný. Vymezeny jsou plochy pro nové bydlení venkovského charakteru (BV-N). Tato zástavba je regulativy upravena tak, aby adekvátní formou respektovala genius loci venkovské zástavby. Regulativy nelze docílit kvalitní architektury. Lze však zabránit nejhorším prohřeškům vůči tradiční venkovské zástavbě.


19

7.1.1.2

Plochy bydlení městského (BM)

Bydlení městské se ve správním území realizuje výhradně v Malšicích. Jde o plochy formované pravoúhlou uliční sítí s typicky příměstskou individuální rodinnou zástavbou z 2. pol. 20. stol. v severovýchodní části sídla. Návrh pro tento typ bydlení vymezuje nové plochy v těsné vazbě na stávající plochy BM.

7.1.1.3

Plochy bydlení smíšeného (BS)

Bydlení smíšené rozšiřuje zejména možnosti uplatnění širšího spektra funkcí v koexistenci s bydlením, což ostatně je pro obce velikosti a významu Malšic typické. Regulativy připouštějí celou škálu možností využití, které je s bydlením slučitelné.

7.1.1.4

Plochy rekreace individuální (Ri) Plochy rekreace hromadné (Rh)

Návrh potvrzuje stávající plochy individuální rekreace a doplňuje je o nové plochy. Jedná se o rekreaci individuální s možností existence penzionů.

7.1.1.5

Plochy Plochy Plochy Plochy

občanské občanské občanské občanské

vybavenosti vybavenosti vybavenosti vybavenosti

(OV) – plochy hřbitova (OVh) – plochy hradu (OVhr) – sport (OVs)

Návrh potvrzuje ve svém statutu stávající plochy občanského vybavení (OV). Jedná se o objekty církevní (kostely, kapličky, hřbitov), správní (budova úřadu, úřadovny místních samospráv), vzdělávací (areál školy, školka, sportovní hala), hřiště, služby ostatní (zdravotní středisko, zámek, budovy hasičských zbrojnic, společenských místností obce), areál zříceniny Příběnice. Pro nově vymezené zastavitelné plochy obytné zástavby jsou rovněž regulativy dané možnosti vymezovat občanskou vybavenost.

7.1.1.6

Plochy veřejných prostranství (VP) Plochy veřejných prostranství – zeleň (VPz)

Návrh vymezuje všechny plochy náměstí a návsí, rozšířených úseků ulic apod. jako plochy veřejných prostranství. Pro plochy veřejných prostranství platí podmínka komplexního zastoupení veřejné parkové zeleně, sloužící obecnému užívání. Jako VPz jsou označeny plochy sloužící primárně pro veřejnou zeleň. Zeleň má mnoho pozitivních funkcí, které zvyšují kvalitu pracovního a životního prostředí (funkce mikroklimatická, hygienická, ochranná, estetická, biologický význam). Její význam při formování veřejného prostoru proto nesmí být snižován.


20

7.1.1.7

Plochy výroby zemědělské (Vz)

Územní plán nevymezuje nové plochy pro zemědělskou výrobu. Stávající kapacita areálu v Malšicích je pro případný rozvoj dostačující. Většina původních zemědělských areálů v ostatních sídlech je navržena k funkční konverzi na výrobu smíšenou (VS-N). V rámci ploch VS zemědělská výroba není vyloučena, naopak se uživatelům umožňuje širší spektrum využití těchto ploch a zároveň se chrání okolní obytná zástavba před případnými negativními vlivy z velkokapacitní zemědělské výroby, neboť ta zde musí splňovat příslušné hygienické limity bez nutnosti stanovovat ochranná pásma. Plochy jsou tedy nadále vhodné pro umístění objektů a zařízení zemědělské výroby a skladování, avšak bez nadlimitních negativních účinků na okolní zástavbu a životní prostředí. Pro malšický výrobní areál je navrženo limitní OP. Negativní vlivy z provozu, vč. zemědělské výroby, nesmí tuto limitní hranici překročit. Pokud bude zdroj negativního vlivu v rámci vymezené plochy umístěn blíže k obytné zástavbě, vzdálenost k hranici ochranného pásma se pro tento zdroj snižuje a úměrně s tím musí klesnout i jeho intenzita (např. kapacita ustájených zvířat), ledaže lze provést na zdroji účinná opatření k eliminaci či snížení hodnot negativních vlivů (např. hluku, prašnosti apod.) na přípustnou mez. Tyto aspekty pak musí investor zohlednit v územním řízení.

7.1.1.8

Plochy výroby smíšené (VS-N)

Tyto plochy lze charakterizovat jako plochy s možností umisťovat zařízení pro drobnou výrobu, skladování a služby. Jedná se zejména o zařízení drobné výroby a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy. Výjimečně přípustná je pak i např. výroba el. energie (fotovoltaická elektrárna). Jsou však pro ně stanoveny určité podmiňující funkce, které se snaží zamezit případným kolizím, jež by v případě realizace mohly vzniknout. Územní plán tak dává široké možnosti uplatnění, avšak eliminuje nejvyšší možná rizika. V sídle je navržena funkční konverze vybraných ploch bývalých zemědělských areálu, čímž se má docílit opětovného využití těchto znehodnocených ploch, za současného zmírnění negativního vlivu na okolní plochy bydlení, včetně negativního působení v krajině.

7.1.1.9

Plochy výroby „rušící“ (Vr)

Výroba a skladování „rušící“ Tím je míněna výroba s možnými negativními vlivy na své okolí. ÚP pro tuto zónu vymezuje limitní OP, v němž je vyloučeno umísťovat objekty vyžadující hygienickou ochranu (zejména bydlení, rekreační, školská a stravovací zařízení, atd.). Jde o plochu na JV okraji Malšic, tedy v okrajové poloze vzhledem k sídlu, v těsné vazbě na stávající areál zemědělské výroby. Je to zároveň plocha podmíněně vhodná pro umísťování velkých objemů skladovacích a výrobních budov, které by v měřítkovém kontextu městské zástavby degradovaly urbanistické kvality sídla.


21

7.1.1.10

Plochy výroby el. energie (Ve)

Jde o plochy ve smyslu výroby ryze monofunkční, s přesně stanoveným způsobem využití, kterým je výroba elektřiny přeměnou ze sluneční energie (fotovoltaická elektrárna).

7.1.2

Nezastavěné území a nezastavitelné plochy

Tak jako je věnována pozornost zastavěnému území a zastavitelným plochám, všímá si návrh stejně důsledně i území nezastavěného. Podle Evropské úmluvy o krajině se „péčí o krajinu“ rozumí činnosti, které směřují v perspektivě trvale udržitelného rozvoje k uchování krajiny v dobrém stavu řízením a harmonizací změn, vyvolaných sociálním, ekonomickým a environmentálním vývojem. V souladu s tímto úkolem se územní plánování považuje za zvláště významnou činnost, která ve svých důsledcích směřuje ke zhodnocení, obnově nebo tvorbě krajiny. Návrh ÚP respektuje zásady Evropské úmluvy o krajině, vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití v krajině a formou regulativů stanovuje podmínky pro změny v jejich využití. Krajinné matrixy jsou členěny do 5 typů funkčních ploch. Plochy orné půdy (NZo) jsou návrhem fragmentovány na menší plošné celky a doplňují se tak plochy trvalých travních porostů (NZt-N) v plošném uspořádání, a plochy krajinné zeleně (NSk-N), plochy pozemků určených k plnění funkce lesa (NL-N) a plochy vodní (W-N) v liniovém a plošném uspořádání. V nezastavěném území (tj. mimo zastavěné území a zastavitelné plochy) probíhají činnosti stávající, či navrhované, které je nutné vhodně regulovat. Jedná se o tradiční hospodářské využívání krajiny (zemědělství, lesnictví), které se rozhodujícím způsobem podílí na vytváření krajinného rázu. Ochrana ZPF jako (ne)obnovitelného vyčerpatelného přírodního zdroje je rovněž jedním ze základních úkolů územního plánování. Mimo tyto funkce plní krajina další pro trvale udržitelný rozvoj nezastupitelné mimoprodukční funkce např. přírodních a přirozených refugií rostlin a živočichů, významného a jediného zdroje pitné a užitkové vody apod. Významnou funkcí pro trvale udržitelný rozvoj je i kulturní a estetická hodnota dané předchozím historickým vývojem. Volná krajina je rovněž nejpřirozenějším a nezastupitelným prostorem pro rekreaci a relaxaci obyvatelstva. Základním úkolem územního plánování v nezastavěném území je vytváření podmínek pro zachování vysoké kvality základních složek životního prostředí, respektování a ochrana krajinného rázu a významná podpora přirozeného členění sekundární krajinné struktury – přirozeného krajinného rámce sídel, včetně jeho kompozičních aspektů (průhledy, dálkové pohledy, dominanty apod.). Je pochopitelně na uživatelích, která forma využití pozemků bude pro ně adekvátní. Územní plán se snaží skloubit podmínky pro rozvoj a ochranu všech složek prostředí, společně s různorodými, často protichůdnými zájmy a požadavky obyvatel. Výsledkem je kompromis mezi potřebami člověka a hodnotami a limity krajiny. Návrh ukazuje možnosti revitalizací vodních toků a umístění nových vodních ploch, výsadeb lesních a nelesních porostů. Všechny tyto kroky by měly vést k posílení vitality krajiny a zájmu člověka o ni. ÚP návrhem podporuje prostupnost území. Funkční rozložení ploch je navrženo s ohledem na potřebu zvýšení ekologické stability a možnosti zprůchodnění správního území, které je dnes pokryto převážně zorněnou půdou. Tři funkční typy krajiny (trvalé travní porosty (NZt), plochy lesů (NL) a krajinné zeleně (NSk)) umožňují přímý kontakt návštěvníka s krajinnými složkami


22

bez nutnosti zorněné bloky obcházet. Rekreační potenciál je zvyšován nabídkou ploch pro nové účelové veřejné komunikace, doplňující stávající síť komunikací a silnic II. a III. třídy.

7.1.2.1

Vodní plochy a toky (W)

Jedná se o plochy vodních toků, rybníků, retenčních a ostatních vodních nádrží, které plní funkce ekologicko-stabilizační, retenční, rekreační, estetické a hospodářské. Vodní plochy a toky zůstávají nejdůležitějšími činiteli v krajině. Podél nich je směřována většina biokoridorů a interakčních prvků a právě ony se se svými břehovými partiemi podílejí nejsilnější měrou na migraci a reprodukci většiny rostlinných a živočišných druhů. Návrh provádí zejména tyto úpravy: 1) Doporučení vodohospodářských úprav ve formě retenčních zdrží, poldrů a mokřadů, splavů, revitalizaci melioračních koryt 2) Ochranný režim ploch biokoridorů a biocenter daný regulativy a ÚSES Ve správním územní plán dále doporučuje zejména tyto kroky: 1) Vykácení nežádoucích náletů a výsadba hodnotných dřevin a stromových porostů 2) Možná otevření melioračních koryt 3) Revitalizaci rybníků s přírodními břehovými partiemi Systém opatření posiluje retenci krajiny a zlepšuje její biodiverzitu. Ačkoli výrazné přímé ohrožení ploch povodní ve správním území nehrozí (výjimkou jsou rekreační plochy na březích Lužnice), protipovodňová funkce zde hraje rovněž svou důležitou roli. Opatření mají zmírnit rychlý odtok vod zejména do řeky Lužnice, kam většina ŘÚ spáduje, a chránit tak níže položená území.

7.1.2.2

Plochy lesa (NL)

Jedná se o plochy lesa pro upevnění funkce ekologicko-stabilizační, rekreační, estetické a hospodářské. Návrh lesních ploch rovněž podporuje obnovení krajinné mozaiky v jinak fádní zorněné krajině. V návrhu ploch pro zalesnění jsou zohledněny požadavky plánu ÚSES. Zpracovatel vymezuje i další plochy pro upevnění ekologické kostry krajiny. Navrženy k zalesnění jsou plochy návrší, plochy plnící ochrannou a clonící funkci (Malšice – severovýchod), plochy rozšiřující lesní masiv přírodního parku Kukle. Nové lesní plochy jsou navrženy s doporučenými regulativy obhospodařování. To má být šetrné ke krajině (doplňování listnatých porostů a šetrné způsoby těžby lesa s vyloučením holosečí).

7.1.2.3

Významné krajinné prvky

Charakteristický ráz krajiny v řešeném území tvoří významné krajinné prvky ze zákona (podle §3, odst. 1b zákona č. 114/92 Sb. jimi jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a


23

údolní nivy). Registrované VKP v ŘÚ nejsou.

7.1.2.4

Zeleň v sídlech

Vzhledem k rozvolněnému způsobu zástavby hraje důležitou roli zeleň veřejná (VPz), ale i zahrady v rámci ploch BM, BV a BVo). Regulativy je umožněna redukce ploch místních komunikací ve prospěch veřejné zeleně. Pro podporu sídelní a přilehlé sídelní zeleně návrh vymezuje tyto funkční plochy a opatření: 1) Plochy stávajících nelesních porostů s převážně vzrostlými stromy s ochranným režimem nezastavitelnosti – nelesní porosty, veřejná zeleň (VPz, NSk) 2) Revitalizace břehových partií rybníků, odstranění nežádoucích náletů a výsadba hodnotných dřevin 3) Redukce šířkových profilů místních komunikací ve prospěch veřejné zeleně (stromové, keřové a bylinné patro – upraveno regulativy) 4) Plochy účelových veřejných komunikací (DSú) s výsadbou zeleného stromořadí po jedné, případně obou stranách 5) Plochy místních komunikací (DSm) a veřejných prostranství (VP) se založením travnatých ploch a výsadbou stromů

7.1.2.5

Nelesní zeleň mimo plochy sídel a ÚSES

Plochy nelesní zeleně se vedle lesů zásadní měrou podílejí na obrazu krajiny, formování krajinné mozaiky. Zahrnují zelené plochy – jak TTP intenzivně či extenzivně zemědělsky využívané – louky a pastviny (NZt), tak plochy neobhospodařované. Plochy zemědělsky neobhospodařované jsou coby plochy smíšené nezastavěného území (NS) dále členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území na plochy krajinné zeleně (NSk) a plochy mokřadů (NSm). 7.1.2.5.1

Plochy trvalých travních porostů (NZt)

Jde o plochy luk a pastvin, ostatní plochy. Navrženy jsou na parcelách, které jsou ekologicky labilní, podléhají erozím. Navrženy jsou rovněž na parcelách, kde je jejich hospodářská a krajinná funkce žádoucí a přínosná. Dalším důvodem pro jejich vymezení je podpora krajinné mozaiky a charakteru krajinného rázu a v neposlední řadě eliminace negativních vlivů v důsledku intenzivní zemědělské výroby (erozní splachy, prašnost). Navrženými regulativy je ochráněn i režim stávajících ploch. Tyto plochy představují významný ekologický fenomén, jsou dočasnými rezervoáry dešťových srážek, poskytují útočiště rozmanitým společenstvím živočišných a rostlinných druhů – jsou významnou součástí kostry ekologické stability. Významnou roli bude hrát výběr směsi lučních osiv pro obnovení květnatých luk, procentuální zastoupení určitého typu lučního biotopu, monokulturní plochy luk jsou prvkem nežádoucím. Jedná se o trvalé a speciální kultury ve volné krajině (nezastavěném území). Návrh nevylučuje možnost částečného, poměrně variabilního zemědělského i nezemědělského využití, a to


24

za podmínek daných regulativy. 7.1.2.5.2

Plochy nelesních stromových a keřových porostů (NSk)

Plochy s významem přírodním, ale i krajinotvorným, s výraznou funkcí retenční a protierozní. Funkce podchycuje rozmanitou škálu ploch rozptýlené krajinné zeleně. Jde převážně o maloplošná, často liniová a bodová území. Jsou nárazovými prvky erozních splachů a odvodňují, za pomoci dešťových koryt, přebytečnou vodu. Jsou útočištěm volně žijících živočichů a „zásobárnou“ přirozených druhů bylin a trav pro postupnou revitalizaci krajiny. Jejich ochrana a postupné doplňování je pro přírodní biodiverzitu krajiny a krajinný ráz zcela zásadní a nenahraditelná. Významnou roli bude hrát procentuelní zastoupení jednotlivých prvků vegetace a jejich vzájemná rozmanitost a uskupení. V návrhu ÚP se jedná o potvrzení stavu ploch charakterizovaných zejména jako ostatní (dle katastrálních map), ochrana a ukotvení jejich funkce. Nové plochy jsou vymezeny jako protierozní, pro zvýšení retence, zvýšení biodiverzity a ekologické stability, obohacení krajinné mozaiky a podporu charakteru krajinného rázu a v neposlední řadě pro žádoucí odclonění funkčních složek v sídle. Na severním okraji sídla Malšice byla vymezena plocha NSk-N z důvodu ochrany sídla před vanoucími větry (větrolam) a rovněž jako doprovodná zeleň navržených komunikací (interakční prvek) se všemi vedlejšími krajinotvornými, ekostabilizačními a protierozními efekty. 7.1.2.5.3

Plochy mokřadů (NSm)

Jde o zemědělsky neobhospodařovaná nivní území, s rozvinutými mokřadními společenstvy. Často se jedná o mělké tůně v okolí vodních toků a ploch, nátokové partie rybníků. Jde rovněž o plochy uměle odvodněné, kde však meliorační systém částečně či zcela přestal plnit svou funkci. Tyto plochy mají význam především z hlediska přírodního. Jsou místem výskytu řady druhů rostlin, které poskytují útočiště zejména mnoha druhům ptáků, nižších obratlovců a bezobratlých, pro jejichž život či vývojová stádia mají zásadní význam. Jejich ochrana a postupnou obnovu je pro přírodní biodiverzitu krajiny a krajinný ráz zcela zásadní a nenahraditelná. Neméně významná je i retenční funkce těchto ploch.

7.1.2.6

Plochy přírodní a přírodě blízkých ekosystémů

Plochy ÚSES – plochy biokoridorů (LBC), biocenter (LBK) a interakčních prvků (IP) jsou základem kostry ekologické stability krajiny. Tyto plochy, vedle lesů, vodních ploch a mokřadů, představují vůbec nejdůležitější složky krajinných matrixů. Plochy jsou v ÚP chráněny nejpřísnějšími regulativy. Obzvlášť pečlivý musí být postup revitalizací, spojený s revitalizací a renaturalizací vodních recipientů, na které se ÚSES váže především. Zákon o ochraně přírody definuje navíc vodní toky a údolní nivy jako významné krajinné prvky (VKP).


25

Návrh ÚP vymezuje funkční plochy ÚSES. Základní skladebnou součástí ÚSES je biocentrum (centrum biotické diverzity). Jeho plocha je nebo má být tvořena ekologicky významným segmentem krajiny, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje trvalou existenci druhů i společenstev přirozeného genofondu krajiny. Jedná se o biotop nebo soubor biotopů, jenž svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je skladebnou součástí ÚSES, která je nebo cílově má být tvořena ekologicky významným segmentem krajiny, který propojuje biocentra a umožňuje a podporuje migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů. Na rozdíl od biocenter nemusí umožňovat trvalou existenci všech druhů zastoupených společenstev. Funkčnost biokoridorů podmiňují jejich prostorové parametry, stav trvalých ekologických podmínek a struktury i druhové složení biocenóz. Vymezené biokoridory jsou většinou vedeny drobnými vodními toky a břehovými partiemi rybníků. Skladebné části systému ekologické stability doplňují interakční prvky. Jsou to ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně ovlivňujícím fungování ekosystémů kulturní krajiny. V místním územním systému zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. IP jsou součástí ekologické niky různých druhů organismů, které jsou zapojeny do potravních řetězců i okolních, méně stabilních společenstev. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v kulturní krajině a tím podmiňují vznik regulačních mechanismů, zvyšujících celkovou ekologickou stabilitu krajiny. IP v ŘÚ jsou vymezeny jako dodatkové maloplošné a liniové prvky doplňující návrh místní úrovně ÚSES v území s převahou zemědělské půdy. IP nepatří mezi skladebné části úses, ÚP však potvrzuje jejich statut různými opatřeními a stanoveným managementem. V řešeném území je vymezena regionální a lokální úroveň ÚSES. Bližší specifikace a návrh opatření pro využití ploch ÚSES stanoví tabulková část ÚSES:

7.1.2.6.1 Biocentra

Číslo: 1

Název: Potálov

Katastrální území: Čenkov Mapový list: 22-42-04 ekologicky významný segment

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM

Rozloha: 32,03 ha

Kultura: les (porost 457C) Geobiocenologická typizace: 4B3, 4B4, 4A3


26

Charakteristika ekotopu a bioty: Část komplexu hospodářského lesa na západním svahu strukturního hřbetu nad souvisle zalesněným údolím řeky Lužnice. Stromové patro tvoří víceetážové smrkoborové rozpracované lesní porosty. Ve spodní etáži zmlazují ve skupinách smrk a buk. Obnovním zásahům předcházejí předsunuté kotlíky buku. Mezi kotlíky se zalesňuje smrk a borovice. Jako rozčleňující prvek je podél cest vysazen modřín. 457 C - zastoupení dřevin: v I. a II. věkové třídě

SM 10-40%, BO 45-65%, MD 10%, BK 5-10%, BR + 5%

v V. a VI. věkové třídě

SM +10%, BO 80-95%, BK 2%, OL+, OS+ (ve spodní etáži přirozeně zmlazující smrk a buk)

455 B - zastoupení dřevin: v I. a II. věkové třídě

SM 70-90%, BO 5-30%, MO 10%, BK 10-20%

v V. a VI. věkové třídě

BO 100%, OL+ (ve spodní etáži smrk a buk)

SLT: 4K a 4O Půdy: Hnědé lesní půdy, skeletovité, středně hluboké, čerstvě vlhké. Návrh opatření: Pokračovat v zahájené obnově a výchově. Obnovu s předsunutými kotlíky je možné doplnit clonnou sečí. Výchovou upřednostnit buk před dalšími dřevinami. Poměrně vysoké zastoupení smrku v první věkové třídě v porostu 455B a modřínu v obou porostech, je nutné postupně redukovat výchovou především předrůstavých jedinců. Cílová druhová skladba: V cílové druhové skladbě zajistit zastoupení BK 15-30%, DB +10%, JD+, LP+, BR+.

Číslo: 2

Název: U Obory

Katastrální území: Čenkov Mapový list: 22-42-04 ekologicky významný segment Rozloha: cca 12 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Kultura: les (porost 453C) Geobiocenologická typizace: 4A3

Charakteristika ekotopu a bioty: Část komplexu hospodářského lesa na jižním svahu


27

strukturního hřbetu nad souvisle zalesněným údolím řeky Lužnice. Stromové patro tvoří víceetážové smrkoborové lesní porosty. Ve zralé kmenovině ve věku 80 až 100 let převažuje smrk (80%) a borovice lesní (20%). Ve spodní etáži převládá přirozená obnova smrku, ojediněle dub. Bylinné patro tvoří acidofilní druhy trav a bylin. SLT: 4K Půdy: Hnědé lesní půdy, skeletovité, středně hluboké, čerstvě vlhké. Návrh opatření: Postupnou obnovou rozdělit smrkoborové lesní porosty do skupin s příměsí listnatých dřevin, zejména dřevin melioračních a buku ke zlepšení půdního horizontu. Obnovou a výchovou dosáhnout minimálního zastoupení dřevin přirozené druhové skladby 25%. Cílová druhová skladba: V cílové druhové skladbě zajistit zastoupení BK 15-30%, DB +10%, JD+, LP+, BR+.

Číslo: 3

Název: U Cesty

Katastrální území: Dobřejice Mapový list: 22-42-04 ekologicky významný segment


Rozloha: 9,5 ha

Kultura: les (451C) Geobiocenologická typizace: 4B3 Charakteristika ekotopu a bioty: Část rozsáhlého lesního porostu na plošině strukturního hřbetu nad údolím řeky Lužnice. Lesní porosty jsou rozpracované, část porostu před ukončením obnovy, zbytky tvoří stoleté kmenoviny s převažujícím zastoupením smrku (95%) a modřínu (5%). Ostatní část lesního porostu tvoří tyčovina s převahou smrku (70%), s příměsí borovice, modřínu, douglasky, jedle, dubu, buku a lípy. SLT: 4O svěží dubová jedlina, 4S svěží bučina Půdy: Illimerizované hnědé půdy, středně hluboké, vlhké, místy oglejené. Návrh opatření: Při výchově porostů upřednostnit listnaté dřeviny a jedli bělokorou, která je ze stávajících porostů při výchovných zásazích (pravděpodobně jako dřevina, která zaostává v rychlosti růstu) systematicky odstraňována. Cílová druhová skladba: V cílové druhové skladbě zajistit zastoupení BK 15-30%, DB +10%, JD 2-5%, LP+, BR+.


28

Číslo: 4

Název: Liška

Katastrální území: Dobřejice, Křída u Stádlce Mapový list: 22-42-03 ekologicky významný segment Rozloha: 4,58 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Kultura: vodní plocha, louka, les Geobiocenologická typizace: 3 BC 3, 3 BC 5

Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum zahrnuje společenstva v nivě Lužnice a na přilehlých svazích. Břehové porosty jsou tvořeny společenstvy vrboolšového luhu s podrostem lesknice rákosovité a druhů nitrofilních společenstev. Menší louka s významným podílem přirozeně rostoucích druhů. Lesní porosty na stanovištích lipových javořin jsou tvořeny mladými tyčovinami až slabými kmenovinami jednotlivě až skupinovitě smíšenými, s výrazným až dominantním zastoupením dubu, s příměsí smrku a modřínu, akátu, s vtroušeným bukem a břízou. Zápoj plný až místy (ve starší skupině) rozvolněný až mezernatý. Odd. 362 J4 - věk 35 r., zakm. 10, DB 90 MD 10 J6 - věk 56 r., zakm. 8, DB 50 BK 5 AK 20 BR 5 SM 20 LT 3A3 - lipodubová bučina s pitulníkem na srázných svazích Půdy: Mezotrofní hnědá půda, mulový moder až moder, středně kyselá, slabě skeletovitá až skeletovitá, středně hluboká, stále čerstvě vlhká. Bylinné patro: Melica nutans, Poa nemoralis, Carex digitata, Calamagrostis arundinacea, Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Dryopteris filix-mas, Stellaria holostea, Asarum europaeum, Urtica dioica, Geranium robertianum. Návrh opatření: Do obnovy hospodaření dle LHP s důrazem na výchovu dubu vypěstování kvalitních jedinců, ponechání části podúrovňového dubu v porostech (vytvoření spodní etáže), postupná redukce smrku, modřínu, akátu a břízy. Při obnově jednotlivý až skupinovitý výběr, ve smrku násek až holá seč, vpravit do porostů lípu a javor, popř. jedli (předsunuté kotlíky). Přirozená druhová skladba: BK 5, LP 2, DB 1, JV 1, JD 1.


29

Číslo: 5

Název: Obora

Katastrální území: Dobřejice Mapový list: 22-24-24 ekologicky významný segment Rozloha: 11,8 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Kultura: les Geobiocenologická typizace: 4B3

Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní porost na severním svahu výrazně zahloubeného bezejmenného vodního toku, levostranného přítoku řeky Lužnice. Lesní porost 443A - porost před ukončením obnovy. V západní části tvoří zbytky stoleté kmenoviny převážně smrk (96%) s příměsí modřínu a borovice. Rozpracovanou část lesních porostů tvoří tyčovina, druhově výrazně rozrůzněná: SM 40%, JD 7%, DB 14%, BK 35%, LP 4%, a kultura zastoupená z 80% smrkem, s příměsí modřinu a borovice. SLT: 4B - bohatá bučina, 4S svěží bučina Půdy: Humózní hnědé půdy, vespod skeletovité, hluboké, čerstvě vlhké, místy oglejené. Návrh opatření: Při obnově kmenoviny zajistit předepsaný podíl melioračních dřevin. Při výchově lesních porostů upřednostnit listnaté dřeviny a jedli bělokorou. Cílová druhová skladba: V cílové druhové skladbě zajistit zastoupení BK 15-35%, DB +10%, JD+, LP+, BR+.

Číslo: 6

Název: Slupiště

Katastrální území: Stádlec, Dobřejice Mapový list: 22-24-23 ekologicky významný segment


Rozloha: 4,14 ha

Kultura: vodní plocha, les Geobiocenologická typizace: 3 A 3, 3B3, 3 BC 5


30

Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je tvořeno nivou Lužnice a přilehlým svahem porostlým lesními porosty na stanovišti kyselých dubových bučin a dubových bučin. Břehové porosty s fragmenty vrboolšového luhu, v podrostu dominantní lesknice rákosovitá a druhy nitrofilních společenstev. Lesní porosty jsou tvořeny kmenovinou s převahou smrku s příměsí borovice, zápoj plný. V okolí vodního toku se nachází část chatové kolonie. Odd. 361 J5 - věk 99 r., zakm. 10, SM 85 BO 15 LT 3S9 - svěží dubová bučina šťavelová na příkrých svazích, 3K9 - kyselá dubová bučina biková na příkrých svazích Přirozená druhová skladba: 3S bk 6, db 3, lp 1, jd, hb 3K bk 6, db 3, jd 1, bo, (lp) Půdy: Oligotrofní hnědá půda až mulová rendzina, surový moder až mul, silně kyselá až neutrální, skeletovitá, mělká až středně hluboká, mírně až čerstvě vlhká. Bylinné patro: Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Myosotis sylvatica, Mycelis muralis, Galeobdolon luteum, Rubus sp., Geranium robertianum, Chelidonium majus, Hieracium sp., Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, Hypnum cupressiforme. Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP, při obnově použít jemnější způsoby - násek, clonná seč, předsunuté kotlíky s bukem, dubem a jedlí. Postupně převést na podrostní hospodářství. Území biocentra by mělo být součástí stavební uzávěry. Nelze povolovat další výstavbu chat, přestavbu stávajících objektů, vedlejší stavby jakéhokoliv druhu. Nepovolovat zpevněné plochy, betonové a zděné stavební prvky, opěrné zídky, chodníky, cesty, manipulační plochy apod. Mimo zdravotní výběr dřevin neomezovat vývoj vegetačního doprovodu vodního toku.

Číslo: 7

Název: Za Břevci

Katastrální území: Slavňovice, Dobřejice Mapový list: 22-24-23, 22-24-24 ekologicky významný segment Rozloha: 3,80 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Kultura: vodní plocha, louka, les Geobiocenologická typizace: 3 BC 3, 3 B 3, 3 BC 5

Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je tvořeno společenstvy v nivě Lužnice břehové porosty s lesknicí rákosovitou a druhy nitrofilních společenstev doprovázejících vodní toky, s jednotlivými dřevinnými nárosty vrby křehké a olše lepkavé; lesní porosty


31

na svazích jsou tvořeny mýtnou kmenovinou smrku a jedle, s vtroušenou borovicí. Zápoj rozvolněný až mezernatý. Na břehu řeky jsou postavené jednotlivé rekreační chaty. Odd. 445 B63 - věk 102 r., zakm. 8, SM 65 JD 33 BO 2 LT 3A3 - lipodubová bučina s pitulníkem na srázných svazích 3B6 - bohatá dubová bučina bažanková Přirozená druhová skladba: 3B - bk 5, lp 2, db 1, jv 1, jd 1 3A - bk 5, lp 2, db 1, jv 1, jd 1 Půdy: Mezotrofní hnědá půda, mulový moder až moder, středně kyselá, slabě skeletovitá až skeletovitá, středně hluboká, stále čerstvě vlhká. Bylinné patro: Melica nutans, Poa nemoralis, Carex digitata, Calamagrostis arundinacea, Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Dryopteris filix-mas, Stellaria holostea, Asarum europaeum, Urtica dioica, Geranium robertianum; Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Mycelis muralis, Galium odoratum, Fragaria vesca, Urtica dioica, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Melica nutans, Mnium sp., Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum. Návrh opatření: Při obnově včas zajistit v porostech podíl dřevin přirozené skladby, postupná redukce smrku - nahradit bukem, lípou, jedlí, javorem. Při obnově násek až maloplošná holá seč - kotlíky. Území biocentra by mělo být součástí stavební uzávěry. Nelze povolovat další výstavbu chat, přestavba stávajících objektů, vedlejší stavby jakéhokoliv druhu. Nepovolovat zpevněné plochy, betonové a zděné stavební prvky, opěrné zídky, chodníky, cesty, manipulační plochy apod. Mimo zdravotní výběr dřevin neomezovat vývoj vegetačního doprovodu vodního toku. Luční porosty pravidelně sekat, nehnojit průmyslovými hnojivy, nedoplňovat druhovou skladbu dosevem kulturních druhů.

Číslo: 8

Název: U Rybárny

Katastrální území: Slavňovice, Bečice nad Lužnicí Mapový list: 22-24-24 ekologicky významný segment Rozloha: 8,14 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Kultura: vodní plocha, les Geobiocenologická typizace: 3 BC 3, 3 AB 1, 3 B 3, 3 BC 5

Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je tvořeno katénou společenstev od toku Lužnice po příkré svahy porostlé lesními porosty na stanovištích lipových javořin,


32

reliktních borů a dubových bučin. V nivě vrboolšový luh s podrostem lesknice rákosovité s druhy nitrofilních společenstev. Lesní porosty jsou tvořeny převážně borovou kmenovinou se smrkem, s vtroušeným dubem a břízou. Reliktní bor na skalách s rozvolněným až mezernatým zápojem. Ochranný les. Odd. 360 L41 - věk 43 r., zakm. 10, SM 100 L42 - věk 70 r., zakm. 10, SM 34 BO 65 BR 1 L43 - věk 117 r., zakm. 7, BO 100 L44 - věk 137 r., zakm. 10, BO 91 DB 8 SM 1 LT 3S9 - svěží dubová bučina šťavelová na příkrých svazích 3A3 - lipodubová bušina s pitulníkem na srázných svazích 0Z1 - reliktní bor skalnatý na srázech a hřebenech Přirozená druhová skladba: 3A3 - bk 5, lp 2, db 1, jv 1, jd 1, 3S9 - bk 6, db 3, lp 1, jd, hb, 0Z1 - bo 9, bř 1, db (bk, sm) (LT 0Z1) Půdy: Humózní podzolovaná hnědá půda písčitá, typický moder, středně až silně kyselá, s ojedinělým skeletem, hluboká, čerstvě vlhká; mezotrofní hnědá půda, mulový moder až moder, středně kyselá, slabě skeletovitá až skeletovitá, středně hluboká, stále čerstvě vlhká. Na stanovišti reliktního boru nevyvinutá hnědá půda podzolovaná, surový moder, silně kyselá, mělká, vyprahlá. Bylinné patro: Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Vaccinium myrtillus, Mnium sp., Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum; Melica nutans, Poa nemoralis, Carex digitata, Calamagrostis arundinacea, Galeobdolon luteum, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Dryopteris filix-mas, Stellaria holostea, Asarum europaeum, Urtica dioica, Geranium robertianum; na výsušném stanovišti Avenella flexuosa, Festuca ovina, Genista tinctoria, Viscaria vulgaris, Hieracium pilosella, Dicranum scoparium, Dicranum undulatum, lišejníky Cladonia sp., Cetraria sp. Návrh opatření: Reliktní bor bez zásahu, udržet zápoj - proti erozi. Obmýtí se blíží fyzickému věku dřeviny. Hospodaření dle LHP, zvýšit obmýtí na fyzický věk dřevin. Jednotlivý až skupinovitý výběr, na vhodných stanovištích clonná seč ve smrkových skupinách. Redukce smrku - při obnově nahradit dřevinami přirozené skladby. Výhledově vytvořit věkově, prostorově a druhově diferencovaný porost obnovovaný na nepříznivých stanovištích jednotlivě až skupinovitě výběrným způsobem, na ostatní ploše podrostní hospodářství. Území biocentra by mělo být součástí stavební uzávěry. Nelze povolovat další výstavbu chat, přestavba stávajících objektů, vedlejší stavby jakéhokoliv druhu. Nepovolovat zpevněné plochy, betonové a zděné stavební prvky, opěrné zídky, chodníky, cesty, manipulační plochy apod. Mimo zdravotní výběr dřevin neomezovat vývoj vegetačního doprovodu vodního toku.


33

Číslo: 9

Název: Maršovské rybníky

Katastrální území: Maršov u Tábora Mapový list: 22-42-05 ekologicky významný segment Rozloha: cca 4 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Kultura: vodní plochy, ostatní plochy Geobiocenologická typizace: 3B4, 3BC4

Charakteristika ekotopu a bioty: Část údolí Maršovského potoka nad sídlem Maršov. Biocentrum tvoří dva drobné rybníky ze soustavy drobných vodních nádrží procházející sídlem Maršov. Rybníky jsou intenzivně využívané, eutrofního charakteru, bez přechodového pásma, a s dobře vyvinutými břehovými porosty vzrostlých dřevin přirozeného druhového složení. Svažité břehy rybníků jsou ruderalizované, bez výrazných technických úprav. Vodní plochy jsou bez vodních makrofyt, ovlivněné chovem polodivokých kachen březňaček. Vodní tok je upravený, s provedenou směrovou a spádovou úpravou, nad vodní nádrží jsou úpravy vodního toku již silně narušené, v okolí je vytvořený porost dřevin přirozené druhové skladby s dominující olší a vrbou křehkou v silně zamokřených plochách a dubem letním, břízou bělokorou, topolem osikou a vrbou jívou na ostatním plochách. Půda: Drnoglejové a mokré glejové půdy v nivě. Návrh opatření: Rybníky bez technických úprav. Ponechat současné využívání. Do dřevinných nárostů kolem rybníků nezasahovat.

Číslo: 1416

Název: Maršovský potok

Katastrální území: Maršov u Tábora, Zhoř u Tábora Mapový list: 22-42-05 ekologicky významný segment


Rozloha: 3 ha

Kultura: vodní tok, louky


34

Geobiocenologická typizace: 3AB3, 3BC4-5 Charakteristika ekotopu a bioty: Část údolí Maršovského potoka s částečně zachovanou potoční nivou, upraveným korytem vodního toku a údolními svahy. Koryto vodního toku má provedenou spádovou a směrovou úpravu, úpravu příčného profilu. Dno a svahy koryta jsou opevněné, vodní a pobřežní společenstva jsou zničené. Údolní niva je zčásti zachovaná, luční porosty nahradila zamokřená travinobylinná lada. V nivě je zachovaná drobná tůňka. Svahy nad nivou tvoří mezofilní ovsíkové luční porosty a pastviny. Od nivy jsou oddělené mezí s porosty sekundárních křovin sv. Prunion spinosae. Půdy: Drnoglejové půdy v nivě, hnědé půdy na svazích. Návrh opatření: Postupně podle možností částečná revitalizace Maršovského potoka. Luční porosty v nivě po obnově pravidelně kosit, nepoužívat chemické prostředky, hnojit pouze statkovými hnojivy. Jižní svah údolí v případě nezájmu o udržování lučního porostu ponechat přirozenému vývoji pravděpodobně k porostům sekundárních křovin sv. Prunion spinosae.

Číslo: 11

Název: Příběnice

Katastrální území: Malšice, Řepeč Mapový list: 22-24-24 ekologicky významný segment Rozloha: cca 100 ha

REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM Kultura: vodní plocha, les, louka

Geobiocenologická typizace: 3 BC 3, 3 B 3-4, 2 AB 1, 3 C 3, 3 BC 4-5 Charakteristika ekotopu a bioty: Regionální biocentrum zahrnuje katénu společenstev od vodní hladiny Lužnice k lesním porostům na příkrých svazích s pestrou mozaikou lesních typů od zakrslých doubrav přes lipové javořiny k mezotrofním dubovým bučinám. Břehové porosty s běžnými společenstvy doprovázející vodní toky - lesknice rákosovitá, nitrofily, vrba křehká, olše lepkavá. Louky na vlhkých stanovištích se zastoupením přirozených druhů. Na stráni pod zříceninou hradu Příběnice jehlice a sloupce skorylu v pegmatitové facii muskovitické žuly. Skály nad meandrem Lužnice - hnízdiště výra velkého (Bubo bubo). V okolí vodního toku jsou ojediněle rekreační chaty a jedno tábořiště. Lesní porosty jsou tvořeny převážně různověkými kmenovinami se smrkem, dubem, lípou, habrem, jedlí, klenem, bukem, v nivě olše. Ochranný les.


35

Odd. 429 A, E; vojenské lesy odd. 9c,18e,d,17e,f. Odd. 425 C6, 426 D10, 426 E7. Mozaika lesních typů 3A6, 3S4, 1Z3, 3J4, 1L5, 4A, 3K. Půdy: Pestrá mozaika od nevyvinutých půd přes oligo-mezotrofní a mezotrofní hnědé půdy k hnědým rankerům. Bylinné patro: Běžné druhy kyselých zakrslých doubrav, lipových javořin, dubových bučin. Roztroušeně lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Na Příběnické skále výskyt lomikámenu růžicovitého vlnatého (Saxifraga decipiens ssp. steinmannii). V severních svazích druhy mezotrofní řady se zastoupením nitrofilních druhů Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Geranium robertianum ap. Návrh opatření: V ochranném lese důraz na protierozní funkci - udržení zápoje, podpora keřového patra. Obnovní způsob: jednotlivě až skupinovitě výběrný, zachovat současnou dřevinnou skladbu, do mezer výsadba dřevin přirozené skladby. V ostatních lesních porostech jemnější způsoby obnovy - clonná seč, předsunuté kotlíky s listnáči a jedlí bělokorou. Redukce smrku a topolu. Území biocentra by mělo být součástí stavební uzávěry. Nelze povolovat další výstavbu chat, přestavbu stávajících objektů, vedlejší stavby jakéhokoliv druhu. Nepovolovat zpevněné plochy, betonové a zděné stavební prvky, opěrné zídky, chodníky, cesty, manipulační plochy apod. Mimo zdravotní výběr dřevin neomezovat vývoj vegetačního doprovodu vodního toku. Luční porosty pravidelně sekat, nehnojit průmyslovými hnojivy, nedoplňovat druhovou skladbu dosevem kulturních druhů.

Číslo: 13

Název: Na směnách

Katastrální území: Bečice nad Lužnicí Mapový list: 22-24-24 ekologicky významný segment Rozloha: 11,40 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Kultura: les (432C) Geobiocenologická typizace: 3B3

Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní porost na jižním svahu výrazně zahloubeného bezejmenného vodního toku, levostranného přítoku řeky Lužnice. Porost 432 C - Les je před ukončením obnovy. Zbytky 80 - 120 let staré kmenoviny s druhovým


36

zastoupením: BO 85-90%, MD a SM v příměsi. V tyčovině převládá borovice nebo se smrkem tvoří hlavní dřevinu. K zalesnění byl použit smrk. V jihovýchodní vlhčí části je v příměsi javor, osika a vrba. Ve zbývající části je výskyt listnáčů zanedbatelný. SLT: 3S - Svěží dubová bučina 3H - Hlinitá dubová bučina Půda: Hnědá lesní půda, štěrkovitá, hluboká, čerstvě vlhká. Návrh opatření: Při obnově kmenoviny zajistit předepsaný podíl melioračních dřevin. Při výchově lesních porostů upřednostnit listnaté dřeviny. Cílová druhová skladba: V cílové druhové skladbě zajistit zastoupení DB 15-30%, BK +10%, JD+, LP+, BR+.

Číslo: 14

Název: U Maršovského potoka

Katastrální území: Malšice Mapový list: 22-42-05 ekologicky významný segment Rozloha: 18,60 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Kultura: les (434B) Geobiocenologická typizace: 3A3, 3B3, 3BC4

Charakteristika ekotopu a bioty: Jednoetážový smrkoborový lesní porost na mírném svahu východní a severovýchodní orientace, oddělený od navazujících lesních porostů drobnými vodotečemi - přítoky Maršovského potoka. SLT: 2L - Potoční luh 3K - Kyselá dubová bučina 3H - Hlinitá dubová bučina Půda: Hnědá lesní půda, odspodu oglejená stále vlhká až zamokřená. Návrh opatření: Doporučené jemnější způsoby obnovy - clonná seč, předsunuté kotlíky s listnáči a jedlí bělokorou. Při obnově zajistit předepsaný podíl listnatých dřevin. Cílová druhová skladba: 3K a 3H v cílové druhové skladbě zajistit zastoupení: BK 15-30%, DB +10%, JD+, LP+, BR+. v 2L - DB 40-60%, JS 10-40%, JV 10-20%, LP+.


37

Číslo: 15

Název: Čimelky

Katastrální území: Čenkov Mapový list: 22-42-05 ekologicky významný segment Rozloha: 11,60 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Kultura: les (porost 438 B) Geobiocenologická typizace: 3AB3

Charakteristika ekotopu a bioty: Rozpracovaný smrkoborový lesní porost na mírném severním svahu. Porost 438 B - Převládající porostní skupiny jsou ve věkovém rozmezí 25 až 60 let. Menší část starších porostních skupin je ve věku 85 - 110 let. Hlavní dřevinou je smrk s borovicí, pouze v severovýchodní části biocentra na hranici se zemědělskými pozemky je četnější výskyt olše. SLT: 3I - Uléhavá kyselá dubová bučina. Půda: Illimerizované hnědé půdy, s přechody k oglejeným a hnědým lesním půdám, stále vlhkým. Návrh opatření: Při obnově starších porostních skupin zajistit předepsaný podíl listnatých dřevin. Doporučené jemnější způsoby obnovy - clonná seč až skupinovitě výběrný, předsunuté kotlíky s listnáči a jedlí, při výchově upřednostnit listnaté dřeviny a jedli. U mladších porostních skupin provádět přeměnu smrkových a borových porostů ve stoletém obmýtí násečným způsobem (skupinovitě) a převahu buku zajistit výsadbou. V porostech s cílovou druhovou skladbou zajišťovat obnovu podrostním způsobem. Cílová druhová skladba: V cílové druhové skladbě zajistit zastoupení BK 15-30%, DB +10%, JD+, LP+, BR+.


38

Číslo: 809

Název: Na směnách (ÚSES Malšice)

Katastrální území: Bečice nad Lužnicí, Malšice Mapový list: 22-24-24 ekologicky významný segment Rozloha: 12,8 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Kultura: les (432C) Geobiocenologická typizace: 3B3

Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní porost na jižním svahu výrazně zahloubeného bezejmenného vodního toku, levostranného přítoku řeky Lužnice. Porost 432 C - Les je před ukončením obnovy. Zbytky 80 - 120 let staré kmenoviny s druhovým zastoupením: BO 85-90%, MD a SM v příměsi. V tyčovině převládá borovice nebo se smrkem tvoří hlavní dřevinu. K zalesnění byl použit smrk. V jihovýchodní vlhčí části je v příměsi javor, osika a vrba. Ve zbývající části je výskyt listnáčů zanedbatelný. SLT: 3S - Svěží dubová bučina 3H - Hlinitá dubová bučina Půda: Hnědá lesní půda, štěrkovitá, hluboká, čerstvě vlhká. Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP. Při obnově kmenoviny zajistit předepsaný podíl melioračních dřevin. Při výchově lesních porostů upřednostnit listnaté dřeviny. Cílová druhová skladba: V cílové druhové skladbě zajistit zastoupení DB 15-30%, BK +10%, JD+, LP+, BR+.

Číslo: 814

Název: Pod Červeným Dvorem

Katastrální území: Dražičky, Malšice Mapový list: 22-24-24 ekologicky významný segment


Rozloha: 8,9 ha


39

Kultura: les Geobiocenologická typizace: 4B-BC3, 3AB3 Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum vymezené v zalesněném údolí Příběnického potoka severně od Malšic. Lesní porosty na stanovišti bučin a lipových javořin jsou tvořeny různověkými etážovými porosty s výrazným zastoupením cenných listnáčů v mladších skupinách. Starší kmenovina je tvořena čistým smrkem. Zápoj plný až mírně rozvolněný. Odd. 422 E2 - věk 51 r., zakm. 10, DB 10 KL 35 JS 45 LP 10 E3 - věk 61 r., zakm. 10, DB 70 SM 30 E5 - věk 86 r., zakm. 9, SM 100 LT 4B1 - bohatá bučina mařinková na svazích 4D5 - obohacená bučina s netýkavkou Pedologie: Mezotrofní až eutrofní hnědá půda, místy oglejená hnědozem, mullový moder až mull, středně kyselá, dospod s přibývajícím skeletem, hluboká, čerstvě vlhká, kyprá. Fytocenologie: Milium effusum, Carex digitata, Melica nutans, Poa nemoralis, Luzula luzuloides, Galium odoratum, Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Impatiens noli-tangere, Hepatica nobilis, Dentaria bulbifera, Mercurialis perennis, Fragaria vesca, Viola sylvatica, Deschampsia caespitosa, Rubus idaeus. Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP. Při výchově podpora cenných listnáčů v porostech, při obnově redukce smrku - nahradit dřevinami přirozené skladby. Přirozená druhová skladba: 4D bk 6, jv 1, lp 2, jd 1 4B bk 8, jd 2, db, lp

Číslo: 1003

Název: Oborský potok

Katastrální území: Obora u Maršova Mapový list: 22-42-05 ekologicky významný segment Plocha: 3,17 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Kultura: vodní tok, louky


40

Geobiocenologická typizace: 4B4, 3AB3 Charakteristika ekotopu a bioty: Část mělkého údolí Oborského potoka se zachovanou luční nivou. Koryto vodního toku je upravené. Provedena je směrová a spádová úprava, úprava příčného profilu a opevnění dna a břehů. Nevyvinutá jsou vodní a pobřežní společenstva. Luční porosty v nivě jsou pravidelně extenzivně využívané, druhově chudé s přísevem a doplňkovým hnojením. Možnost výskytu přirozeně rostoucích druhů rostlin. Půdy: V nivě drnoglejové půdy. Návrh opatření: Postupně podle možností částečná revitalizace Oborského potoka. Luční porosty pravidelně kosit, nepoužívat chemické prostředky, hnojit pouze statkovými hnojivy.

Číslo: 1005

Název: Pod Lesem (ÚSES Malšice)

Katastrální území: Obora u Maršova Mapový list: 22-42-05 ekologicky významný segment Plocha: 4,4 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Kultura: vodní tok, louky Geobiocenologická typizace: 4B4, 3AB3

Charakteristika ekotopu a bioty: Část mělkého údolí Oborského potoka se zachovanou luční nivou. Koryto vodního toku je upravené. Provedena je směrová a spádová úprava, úprava příčného profilu a opevnění dna a břehů. Zničená jsou vodní a pobřežní společenstva. Luční porosty v nivě jsou pravidelně extenzivně využívané, druhově chudé s přísevem a doplňkovým hnojením. Možnost výskytu přirozeně rostoucích druhů rostlin. Jižní údolní svah představují mezofilní travinobylinná lada s náletem dřevin. Severní svah je souvisle zalesněný listnatými dřevinami zčásti výsadba a zčásti přirozený nálet dřevin. Druhová skladba topol černý, topol osika, bříza bělokorá, dub letní. Půdy: V nivě drnoglejové půdy, na svazích mezotrofní hnědé půdy slabě oglejené až oglejené. Návrh opatření: Postupně podle možností částečná revitalizace Oborského potoka. Luční porosty pravidelně kosit, nepoužívat chemické prostředky, hnojit pouze statkovými hnojivy. Severní svah údolí převést na lesní porost s přirozenou druhovou skladbou.


41

Jižní svah v případě nezájmu o obnovení lučního porostu ponechat přirozenému vývoji. Cílová druhová skladba lesních porostů: DB 35-70%, BK 10-30%, MD+, BO+, JD+, LP+, BR+, JVM.

Číslo: 1418

Název: Na Kopcích

Katastrální území: Čenkov u Malšic, Malšice Mapový list: 22-42-04 ekologicky významný segment Plocha: 3,31 ha

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Kultura: louka, vodní tok, vodní plocha Geobiocenologická typizace: 4BC4-5, 4B4, 4BC3

Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je vymezeno v ploché sníženině protékané drobným vodním tokem se soustavou dvou menších vodních nádrží a rozmanitými biotopy luk, travinobylinných lad a lesních porostů jižně od Malšic. Na mokřady navazují podmáčené luční porosty s přirozeným druhovým složením. Litorální pásma rybníků jsou úzká dobře vyvinutá a břehové porosty rybníků se skládají z olší lepkavých, keřových vrb a lísky. Na hrázích rostou duby letní. Návrh opatření: U rybníků by bylo vhodné přiměřeně snížit intenzitu hospodářského využití. Volit druhově vhodné rybí osádky a snížit jejich početnost tak, aby chov nebyl zdrojem eutrofizace vod. V maximálně možné míře omezovat zdroje eutrofizace v povodí nádrže, nezasahovat do vodního režimu lokality a jejího okolí. Provádět občasné kosení litorálních bylinných porostů, alespoň v ruderalizovaných partiích častěji, odvoz sklizené hmoty mimo lokalitu. Přiměřeným nastavením výšky hladiny umožnit alespoň podél menší části břehů rozvoj přirozené litorální vegetace. Provádět občasné letnění nádrže. Při event. nutnosti vyhrnování nezasahovat kvalitní břehové partie, hmotu zásadně odvážet mimo lokalitu rybníka bez tvorby deponií bahna. V břehových porostech rybníků a podél vodoteče provádět údržbu výběrovými zásahy, vhodnými prořezávkami v podrostu podporovat jedince perspektivní pro obnovu porostu, v případě potřeby doplňovat dřevinnou zeleň výsadbou přirozených druhů. Prořezávkami v podrostu uvolňovat stávající perspektivní jedince žádoucích dřevin, podporovat další přirozené zmlazení porostu, s cílem zajištění budoucí kontinuální převážně přirozené obnovy. Chybějící, málo zastoupené nebo nedostatečně zmlazující dřeviny doplňovat výsadbou, přednostně v užších partiích stávajícího porostu. Vhodné zdravé jedince, zejména dlouhověkých dřevin ponechávat do vysokého věku.


42

7.1.2.6.2 Biokoridory

Číslo: 5-11

Název: Řeka Lužnice

Katastrální území: Dobřejice, Bečice nad Lužnicí, Malšice Mapový list: 22-24-23,24; 22-42-03 ekologicky významný segment

REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR

Délka: 14-15 km

Kultura: les, vodní plocha, louka, zastavěné plochy Geobiocenol. typizace: 3 BC 5, 3-4 BC 3, 3 C 3, 3 AB 1, 2-3 BC 4, 2 AB 1, 2-4 B3 Charakteristika ekotopu a bioty: Regionální biokoridor tvořený úzkou nivou Lužnice a přilehlými prudkými stráněmi, porostlými lesními porosty. Zahrnuje pestrou mozaiku společenstev 2.-4. vegetačního stupně, typických pro kaňonovité údolí s četnými mikro- a mezoklimatickými odlišnostmi svahů různých expozic. Strmé svahy často s vystupujícími skalami - ochranné lesy charakteru reliktních borů, zakrslých doubrav a lipových a habrolipových javořin. Vlastní niva je většinou velmi úzká, místy rozšířená o úzké ploché louky, které jsou většinou využívány k rekreačním účelům (tábory, kempy, chaty). Břehy jsou lemovány víceméně souvislým liniovým doprovodem s dominantní vrbou křehkou a olší lepkavou, místy přistupuje jasan, dub a výsadby topolu černého. Pedologie: Mozaika různých půdních typů od mělkých nevyvinutých půd a hnědých rankerů, přes oligomezotrofní a mezotrofní hnědé půdy k eutrofně mezotrofním naplaveným půdám s glejovou spodinou v nivě řeky. Fytocenologie: Niva se společenstvy sladkovodních rákosin tekoucích vod s dominantní lesknicí rákosovitou a druhy nitrofilních a heminitrofilních společenstev (sv. Phalaridion arundinaceae a tř. Galio-Urticetea), dřevinné nárosty sukcesního charakteru podél břehů lze označit jako fragmenty společenstev vrbových olšin (ř. Salicetalia purpureae). Luční společenstva lze rámcově zařadit do ř. Molinietalia (sv. Alopecurion, Molinion, Calthion, Deschampsion). Lesní porosty jsou většinou přeměněné, s převahou smrku a borovice, stanovištně podsv. Eu-Fagenion, sv. Luzulo-Fagion, význačná jsou lesní společenstva na stanovištích sv. Tilio-Acerion (listnáče), na exponovaných stanovištích borové porosty sv. Dicrano-Pinion a listnaté porosty s dubem sv. Genisto germanicae-Quercion. Údolí Lužnice je velmi významné z ekologického hlediska - výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů a estetického - nutná ochrana krajinného rázu. Návrh opatření: Dřevinné nárosty v nivě bez zásahu, louky pravidelně sekat, lesní porosty obecně dle předpisu LHP s důrazem na zvyšování zastoupení přirozeně se vyskytujících listnatých dřevin a jedle, redukce smrku, borovici ponechat na stanovištích reliktních borů a jako příměs v listnaté směsi. Hospodářská opatření volit jemnější,


43

vyloučení holosečí na prudkých svazích - nebezpečí eroze, podrostní obnovní způsob, okrajové clonné seče na vhodných stanovištích, předsunuté kotlíky s dubem, bukem, lípou a jedlí dle odpovídajícího LT. Na exponovaných stanovištích prodloužit obnovní dobu na nepřetržitou a obmýtí na fyzický věk dřevin - obnova jednotlivým až skupinovitým výběrem s důrazem na udržení přirozeného zápoje s využitím keřového patra. Území biocentra by mělo být součástí stavební uzávěry. Nelze povolovat další výstavbu chat, přestavbu stávajících objektů, vedlejší stavby jakéhokoliv druhu. Nepovolovat zpevněné plochy, betonové a zděné stavební prvky, opěrné zídky, chodníky, cesty, manipulační plochy apod. Mimo zdravotní výběr dřevin neomezovat vývoj vegetačního doprovodu vodního toku.

Číslo: 8-13

Název:

Katastrální území: Bečice n. Luž., Dobřejice Mapový list: 22-24-24 ekologicky významný segment Délka: 950 m

REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR Kultura: les Geobiocenologická typizace: 3 B-BC 3

Charakteristika ekotopu a bioty: Výrazně zahloubené údolí Vnučského potoka před soutokem s řekou Lužnicí. Údolí je zalesněné se skalními výstupy. Lesní porosty tvoří věkově a prostorově rozrůzněné porostní skupiny, převládají zrající kmenoviny. Hlavní dřevinou je smrk nebo borovice, kterou doplňuje modřín, osika. V mladších skupinách je doplňující dřevinou ke smrku a borovici javor, osika a vrba. SLT: 3H - Hlinitá dubová bučina 3S - Svěží dubová bučina Přirozená druhová skladba: bk6, db3, lp1, hb, jd Půda: Mezotrofní až eutrofně mezotrofní hnědé půdy s přechody k hnědému rankeru, středně kyselé až kyselé, čerstvě vlhké. Návrh opatření: Hospodařit dle LHP s důrazem na zvyšování podílu listnatých dřevin v trase biokoridoru.


44

Číslo: 1-x

Název:

Katastrální území: Čenkov Mapový list: 22-42-04 ekologicky významný segment Délka: 800 m

REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR Kultura: les Geobiocenologická typizace: 4B4, 4AB3, 4B3

Charakteristika ekotopu a bioty: Regionální biokoridor sleduje okraj zalesněného údolí řeky Lužnice. Lesní porosty tvoří věkově a prostorově rozrůzněné porostní skupiny, převládají porostní skupiny 60 až 90 let staré. Hlavní dřevinou jsou smrky a borovice lesní. V mladších skupinách je příměs břízy a olše. SLT: 4K - Kyselá bučina 4O - Svěží dubová jedlina Přirozená druhová skladba: bk6, db3, lp1, hb, jd Půda: Hnědé lesní půdy, skeletovité, středně hluboké, čerstvě vlhké, půdy přechází v humozní pseudogleje, středně vlhké až mokré. Návrh opatření: Hospodařit dle LHP s důrazem na zvyšování podílu listnáčů v trase biokoridoru.

Číslo: 2-3

Název:

Katastrální území: Čenkov u Malšic, Dobřejice Mapový list: 22-42-04 ekologicky významný segment


Délka: 500 m

Kultura: les Geobiocenologická typizace: 4AB3, 4B3 Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vede lesními porosty mezi Dobřejicemi a


45

Malšicemi. Lesní porosty tvoří věkově a prostorově rozrůzněné porostní skupiny, převážně 60 až 90 let staré. Hlavní dřevinou v lesních porostech je smrk nebo borovice. V mladších skupinách je příměs listnatých dřevin - buk, dub. Vtroušena je bříza, olše, modřín a jedle. SLT: 4K - Kyselá bučina 4O - Svěží dubová jedlina Přirozená druhová skladba: bk6, db3, lp1, hb, jd Půda: Hnědé lesní půdy, skeletovité, středně hluboké, čerstvě vlhké, půdy přechází v humozní pseudogleje, středně vlhké až mokré. Návrh opatření: Hospodařit dle LHP s důrazem na zvyšování podílu listnáčů v trase biokoridoru.

Číslo: 1-2

Název: Údolí Třebelického potoka

Katastrální území: Čenkov u Malšic Mapový list: 22-42-04 ekologicky významný segment Délka: 800 m

REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR Kultura: les Geobiocenologická typizace: 4AB3, 4B3, 4A3

Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vede zalesněným údolím Třebelického potoka. Lesní porosty tvoří věkově a prostorově rozrůzněné porostní skupiny. Hlavní dřevinou jsou smrk a borovice. V mladších skupinách je příměs listnatých dřevin - buk, dub. Vtroušena je bříza, olše, modřín a jedle. SLT: 4K - Kyselá bučina; 4O - Svěží dubová jedlina Přirozená druhová skladba: bk6, db3, lp1, hb, jd Půda: Hnědé lesní půdy, skeletovité, středně hluboké, čerstvě vlhké, půdy přechází v humozní pseudogleje, středně vlhké až mokré. Návrh opatření: Hospodařit dle LHP s důrazem na zvyšování podílu listnáčů v trase biokoridoru.


46

Číslo: 3-4

Název:

Katastrální území: Dobřejice Mapový list: 22-42-04 ekologicky významný segment Délka: 500 m

REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR Kultura: les Geobiocenologická typizace: 4B3, 4A3

Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen v lesních porostech na severním a severozápadním svahu strukturního hřbetu mezi Dobřejicemi a Malšicemi. Lesní porosty tvoří stejnověké rozpracované porostní skupiny, 85 až 95 let staré. Hlavní dřevinou je smrk s vtroušenou borovicí a modřínem. Mladší předsunuté skupiny tvoří bukové nebo jedlové kotlíky s příměsí smrku. SLT: 4K - Kyselá bučina; 4O - Svěží dubová jedlina Přirozená druhová skladba: bk6, db3, lp1, hb, jd Půda: Hnědé lesní půdy, skeletovité, středně hluboké, čerstvě vlhké, místy přecházejí půdy v humozní pseudogleje, středně vlhké až mokré. Návrh opatření: Při obnově zvyšovat podíl listnatých dřevin v porostních skupinách v trase biokoridoru.

Číslo: 4-13

Název:

Katastrální území: Bečice n. Luž., Dobřejice Mapový list: 22-24-24 ekologicky významný segment


Délka: 750 m

Kultura: les Geobiocenologická typizace: 4BC3, 3B3


47

Charakteristika ekotopu a bioty: Výrazně zahloubené údolí Vnučského potoka. Údolí je zalesněné. Lesní porosty tvoří stejnověké porostní skupiny (zrající kmenoviny). V dřevinné skladbě převládá smrk s borovici, vtroušena je jedle. SLT: 3S - Svěží dubová bučina Přirozená druhová skladba: bk6, db3, lp1, hb, jd Půda: Hnědé lesní půdy, štěrkovité, středně hluboké, mírně až čerstvě vlhké. Návrh opatření: Hospodaření dle LHP, důraz na zvyšování podílu listnáčů v porostech ležících v trase biokoridoru. V podmáčených částech nezalesňovat smrkem, v první etapě využít melioračních dřevin.

Číslo: 14-15

Název:

Katastrální území: Maršov, Čenkov Mapový list: 22-42-05 ekologicky významný segment Délka: 1350 m

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Kultura: les Geobiocenologická typizace: 3AB3, 3B3, 3A3

Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vymezený na plošině v komplexu hospodářského lesa mezi obcemi Maršov - Malšice. Lesní porosty jsou rozpracované do pruhů, věkově různorodé. Hlavní dřevinou je smrk s borovicí, vtroušeny jsou další druhy dřevin - jasan, javor, lípa, olše, bříza. SLT: 3I - Uléhavá kyselá dubová bučina Přirozená druhová skladba: bk6, db3, jd1 (bo) Půda: Illimerizované hnědozemě, s přechody k oglejeným a hnědým lesním půdám, stále vlhkým. Návrh opatření: Při obnově zajistit předepsaný podíl listnatých dřevin. Výchovou zabezpečit stabilitu porostu.


48

Číslo: 9-x

Název: Maršovský potok

Katastrální území: Maršov u Tábora Mapový list: 22-42-05 ekologicky významný segment Délka: 850 m

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Kultura: les, louka, vodní plocha, vodní tok Geobiocenologická typizace: 3BC4-5, 3AB3

Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vede údolím Maršovského potoka nad Maršovem. Nivu tvoří travinobylinná lada s náletem dřevin (BOL, OLL, BŘB, VRJ). Břehové porosty podél potoka náleží do komplexu hospodářského lesa. Lesní porost tvoří zralá smrková kmenovina a smrková tyčovina, na zamokřených místech fragmenty potočních olšin. Součástí biokoridoru je Maršovský rybník I., který je intenzivně obhospodařovaný (chov polodivokých kachen březňaček), eutrofizovaný, svažité břehy silně ruderalizované. Litorální pásmo je silně omezené, vodní makrofyta nevyvinutá. Kolem břehů je dobře vyvinuté pásmo listnatých dřevin přirozeného složení. SLT: 3S - Svěží dubová bučina 3I - Uléhavá kyselá dubová bučina Přirozená druhová skladba: bk6, db3, lp1, hb, jd (bo) Půda: Hnědé lesní půdy, slabě štěrkovité, středně hluboké, mírně vlhké, v místech svěžích dubových jedlin jsou půdy illimerizované hnědozemě, s přechody k půdám oglejeným, stále vlhkým, v potoční nivě glejové půdy. Návrh opatření: V případě, že nebude zájem na obnovení luční nivy, převést louky na lesní půdu. Zajistit obnovu lesního porostu přirozeného druhového složení. Při obnově lesních porostů zajistit předepsaný podíl listnatých dřevin. Výchovou zabezpečit stabilitu lesních porostů na údolních svazích. Rybník ponechat současnému využití.


49

Číslo: 15-x

Název:


LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Kultura: les Geobiocenologická typizace: 3AB3, 3B3

Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor vymezený na plošině v komplexu hospodářského lesa. Lesní porosty jsou rozpracované a věkově rozrůzněné. Převládají smrkové - borové porosty s příměsí modřínu. Na podmáčených stanovištích vyšší podíl olše. SLT: 3S - Svěží dubová bučina 3I - Uléhavá kyselá dubová bučina Přirozená druhová skladba: bk6, db3, lp1, hb, jd (bo) Půda: Hnědé lesní půdy, slabě štěrkovité, středně hluboké, mírně vlhké; v místech svěžích dubových jedlin jsou půdy illimerizované hnědozemě, s přechody k půdám oglejeným, stále vlhkým. Návrh opatření: Při obnově zajistit předepsaný podíl listnatých dřevin. Výchovou zabezpečit stabilitu porostu využitím melioračních dřevin na podmáčených stanovištích.

Číslo: 1412


Katastrální území: Obora u Maršova Mapový list: 22-42-05, 23-31-01 ekologicky významný segment Délka: 550 m

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Kultura: vodní tok, louky Geobiocenologická typizace: 4B4, 3AB3, 3BC4-5


50

Charakteristika ekotopu a bioty: Část mělkého údolí Oborského potoka se zachovanou luční nivou. Koryto vodního toku je upravené. Provedena je směrová a spádová úprava, úprava příčného profilu a opevnění dna a břehů. Zničená jsou vodní a pobřežní společenstva. Luční porosty v nivě jsou pravidelně extenzivně využívané, druhově chudé s přísevem a doplňkovým hnojením. Možnost výskytu přirozeně rostoucích druhů rostlin. Půdy: V nivě drnoglejové půdy. Návrh opatření: V celém úseku biokoridoru zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných organismů. V zastavěných úsecích a v úsecích, kde je niva zorněná, je nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na každé straně toku), tzn. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků, ornou půdu převádět na přirozené nivní luční porosty.

Číslo: 1414


Katastrální území: Obora u Maršova Mapový list: 22-42-05, 22-42-04 ekologicky významný segment Délka: 1800 m

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Kultura: vodní tok, louky Geobiocenologická typizace: 4B4, 3BC4-5

Charakteristika ekotopu a bioty: Mělké údolí Oborského potoka s převážně zničenou luční nivou. Koryto vodního toku je upravené. Provedena je směrová a spádová úprava, úprava příčného profilu a opevnění dna a břehů. Zničená jsou vodní a pobřežní společenstva. Luční porosty v nivě se zachovaly pouze nad obcí Obora. Jsou pravidelně extenzivně využívané, druhově chudé s přísevem a doplňkovým hnojením. Možnost výskytu přirozeně rostoucích druhů rostlin. Směrem k Bezděčínu je jižní údolní svah částečně zachován a v celé zachované šíři je souvisle zalesněný listnatými dřevinami, zčásti výsadba a zčásti přirozený nálet dřevin. Druhová skladba topol černý, topol osika, bříza bělokorá, dub letní. Půdy: V nivě drnoglejové půdy, na svazích mezotrofní hnědé půdy slabě oglejené až oglejené.


51

Návrh opatření: Postupně podle možností částečná revitalizace Oborského potoka. Luční porosty pravidelně kosit, nepoužívat chemické prostředky, hnojit pouze statkovými hnojivy. Jižní svah údolí převést na lesní porost s přirozenou druhovou skladbou. Cílová druhová skladba: DB 35-70%, BK 10-30%, MD+, BO+, JD+, LP+, BR+, JVM

Číslo: 1415

Název: Maršovský potok I.

Katastrální území: Maršov u Tábora Mapový list: 22-42-05 ekologicky významný segment Délka: 970 m

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Kultura: vodní plochy, ostatní plochy Geobiocenologická typizace: 3B4, 3BC4

Charakteristika ekotopu a bioty: Údolí Maršovského potoka nad obcí Maršov. Biokoridor je vymezen v soustavě drobných vodních nádrží procházející obcí Maršov. Rybníky jsou intenzivně využívané, eutrofního charakteru, bez přechodového pásma, a s dobře vyvinutými břehovými porosty vzrostlých dřevin přirozeného druhového složení. Svažité břehy rybníků jsou ruderalizované, bez výrazných technických úprav. Vodní plochy jsou bez vodních makrofyt, ovlivněné chovem polodivokých kachen březňaček. V okolí rybníků je vytvořený porost dřevin přirozené druhové skladby s dominující olší a vrbou křehkou v silně zamokřených plochách a dubem letním, břízou bělokorou, topolem osikou a vrbou jívou na ostatním plochách. Vodní tok pod obcí je upravený, s provedenou směrovou a spádovou úpravou a s nevhodnou výsadbou dřevin na svahu nad potokem. Půda: Drnoglejové a mokré glejové půdy v nivě. Návrh opatření: Rybníky bez technických úprav. Ponechat současné využívání. Do dřevinných nárostů kolem rybníků nezasahovat. Postupně podle možností částečná revitalizace Oborského potoka. Luční porosty pravidelně kosit, nepoužívat chemické prostředky, hnojit pouze statkovými hnojivy. Podél vodního toku bude nutné vytvořit ochranné zatravněné pásmo v šíři 20 m.


52

Číslo: 999

Název: Lomský potok

Katastrální území: Maršov u Tábora, Lom Mapový list: 22-42-05 ekologicky významný segment Délka: 450 m

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Kultura: vodní tok, louky, les Geobiocenologická typizace: 3AB3, 3BC4-5

Charakteristika ekotopu a bioty: Levostranný přítok Maršovského potoka s částečně zachovanou potoční nivou, upraveným korytem vodního toku a údolními svahy. Koryto vodního toku má provedenou spádovou a směrovou úpravu, úpravu příčného profilu. Dno a svahy koryta jsou opevněné, vodní a pobřežní společenstva jsou zničené. Údolní niva je zachovaná. Tvoří ji zamokřené luční porosty a kulturní louky založené rychloobnovou. Výrazný svah nad upraveným vodním tokem je porostlý smrkovou monokulturou. Od orné půdy je les oddělen porosty sekundárních křovin sv. Prunion spinosae. Půdy: Drnoglejové půdy v nivě, hnědé půdy na svazích. Návrh opatření: Při obnově změnit druhovou skladbu lesního porostu ze smrkové monokultury na smíšený les se zastoupením druhů přirozeného druhového složení. V celém úseku biokoridoru zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných organismů. Na všech vhodných místech podél vodního toku je nutné klást důraz na obnovu a doplnění kvalitních břehových a doprovodných dřevinných porostů s rozmanitou vnitřní strukturou a vertikální členitostí. Tyto porosty budou plnit funkci skladebné části ÚSES a v případě průchodu zastavěnou částí obce (osadou, skupinou staveb) vytvoří porosty dřevin základ přirozených krajinářských úprav. Je nutné trvale zachovat stávající porosty dřevin, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin. Travinobylinná společenstva kolem vodního toku, nevyužívaná lada v nivě (mimo silně podmáčené plochy) pravidelně alesp. 1x ročně kosit, je nutné zabránit postupné ruderalizaci porostů. V nivě nepoužívat žádné chem. prostředky ochrany rostlin a hnojiva.


53

Číslo: 1000

Název: Maršovský potok II.

Katastrální území: Maršov u Tábora, Zhoř u Tábora Mapový list: 22-42-05 ekologicky významný segment Délka: 1400 m

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Kultura: vodní tok, louky Geobiocenologická typizace: 3AB3, 3BC4-5

Charakteristika ekotopu a bioty: Údolí Maršovského potoka s částečně zachovanou potoční nivou, upraveným korytem vodního toku a údolními svahy. Koryto vodního toku má provedenou spádovou a směrovou úpravu, úpravu příčného profilu. Dno a svahy koryta jsou opevněné, vodní a pobřežní společenstva jsou zničené. Údolní niva je zachovaná. Tvoří ji převážně zamokřené luční porosty a kulturní louky založené rychloobnovou. Svahy nad nivou tvoří v některých částech mezofilní ovsíkové luční porosty a pastviny. Od nivy jsou oddělené mezí s porosty sekundárních křovin sv. Prunion spinosae. Půdy: Drnoglejové půdy v nivě, hnědé půdy na svazích Návrh opatření: Postupně podle možností provést částečnou revitalizace Maršovského potoka. Luční porosty v nivě pravidelně kosit, nepoužívat chemické prostředky, hnojit pouze statkovými hnojivy.

Číslo: 11-x

Název:

Příběnický potok

Katastrální území: Malšice, Slapy u Tábora Mapový list: 22-24-24 ekologicky významný segment

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR

Délka: 900 m

Kultura: les, vodní tok Geobiocenologická typizace: 4 BC 3, 4 B 3, 3 BC 4-5 Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen převážně v lesních porostech v


54

údolí Příběnického potoka s pestrou mozaikou společenstev lipových javořin a dubových bučin. Aktuální skladba lesních porostů je tvořena v blízkosti údolí Lužnice dubovými kmenovinami s lípou, s příměsí smrku, jedle a borovice. Zápoj většinou mírně rozvolněný, místy až mezernatý. S rostoucí výškou a vzdáleností od řeky Lužnice převládají smrkové a borové porosty a jejich směsi. Půdy: Mozaika půdních typů od hnědých půd k hnědým rankerům, v nivě naplavená eutrofní hnědá půda, dospod glejová, půdy středně kyselé, středně hluboké až hluboké, místy skeletovité. Bylinné patro: Převažují lesní druhy mezotrofní řady se zastoupením nitrofilních druhů Galeobdolon luteum, Mercurialis perennis, Geranium robertianum ap. Návrh opatření: Obnovní způsob: skupinovitě výběrný, v jehličnatých porostech měnit současnou dřevinnou skladbu, jemnější způsoby obnovy - clonná seč, předsunuté kotlíky s listnáči a jedlí. Redukce smrku. Do mezer výsadba dřevin přirozené skladby.

Číslo: 14-x

Název:

Katastrální území: Malšice, Libějice Mapový list: 22-24-25, 22-42-05 ekologicky významný segment Délka: 1300 m

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Kultura: vodní tok, louky Geobiocenologická typizace: 4AB4, 4B4

Charakteristika ekotopu a bioty: Částečně chybějící lokální biokoridor vymezený v údolí a pramenné oblasti drobného vodního toku, levobřežního přítoku Maršovského potoka. Prameniště a nivu tvoří travinobylinná, částečně narušená lada. Vodní tok je upravený v zemní koryto. Chybějící část biokoridoru je vymezena na orné půdě. V trase biokoridoru jsou objekty vodních zdrojů. Půdy: hnědé půdy, oglejené půdy Návrh opatření: Orná půda: v trase biokoridoru vymezit minimálně 20 m široké pásmo, ve kterém bude nutné obnovit luční porosty.


55

Číslo: 1417

Název: Obora (ÚSES Malšice)

Katastrální území: Dobřejice, Malšice Mapový list: 22-24-24, 22-42-04 ekologicky významný segment Délka: 13,69 ha

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Kultura: les Geobiocenologická typizace: 4B3

Charakteristika ekotopu a bioty: Lesní porost na severním svahu výrazně zahloubeného bezejmenného vodního toku, levostranného přítoku řeky Lužnice. Lesní porost 443A - porost před ukončením obnovy. V západní části tvoří zbytky stoleté kmenoviny převážně smrk (96%) s příměsí modřínu a borovice. Rozpracovanou část lesních porostů tvoří tyčovina, druhově výrazně rozrůzněná: SM 40%, JD 7%, DB14%, BK 35%, LP 4%, a kultura zastoupená z 80% smrkem, s příměsí modřinu a borovice. SLT: 4B - bohatá bučina 4S - svěží bučina Půdy: Humózní hnědé půdy, vespod skeletovité, hluboké, čerstvě vlhké, místy oglejené. Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP. Při obnově kmenoviny zajistit předepsaný podíl melioračních dřevin. Při výchově lesních porostů upřednostnit listnaté dřeviny a jedli bělokorou. Cílová druhová skladba: V cílové druhové skladbě zajistit zastoupení BK 15-35%, DB +10%, JD+, LP+, BR+.

Číslo: 1413

Název:

Katastrální území: Obora u Maršova Mapový list: 22-42-05 ekologicky významný segment

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR

Délka: 120 m


56

Kultura: vodní tok, louky Geobiocenologická typizace: 4B4, 3AB3, 3BC4-5 Charakteristika ekotopu a bioty: Část mělkého údolí Oborského potoka na soutoku s bezejmenným přítokem východně od Obory. Koryto vodního toku je upravené. Provedena je směrová a spádová úprava, úprava příčného profilu a opevnění dna a břehů. Vodní a pobřežní společenstva nejsou vyvinuta. Luční porosty v nivě jsou pravidelně využívané, druhově chudé s přísevem a doplňkovým hnojením. Možnost výskytu přirozeně rostoucích druhů rostlin. Půdy: V nivě drnoglejové půdy. Návrh opatření: V celém úseku biokoridoru zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných organismů. V zastavěných úsecích a v úsecích, kde je niva zorněná, je nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na každé straně toku), tzn. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků, ornou půdu převádět na přirozené nivní luční porosty.

7.1.2.6.3 Interakční prvky

Číslo: 1002

Název: Čenkovský potok II.

Katastrální území: Čenkov u Malšic Mapový list: 22-42-05 ekologicky významný segment

INTERAKČNÍ PRVEK

Délka: 2250 m

Kultura: louky, vodní tok Geobiocenologická typizace: 3BC4-5, 3B3 Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v údolí Čenkovského potoka severně od Obory u Maršova. Koryto vodního toku má provedenou směrovou a spádovou úpravu, úpravu příčného profilu. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní


57

společenstva jsou narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy rostlin ruderální vegetace. Podél vodního toku jsou sporadicky jednotlivě nebo ve skupinách porosty dřevin, na okraj interakčního prvku navazují luční porosty, travinobylinná lada a v některých částech i orná půda. V horní části toku je v úzkém pásu kolem koryta vyvinuta ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a Galio-Urticetea s Rumex obtusifolius, Aegopodium podagraria, Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Daucus carota, Elytrigia repens, Urtica dioica, Cirsium arvense a Calamagrostis epigeios. Kulturní louky kolem koryta vodního toku jsou fytocenologicky nezařaditelné s výskytem běžných druhů kulturních lučních porostů - řebříček obecný, psárka luční, bojínek luční, jetel zvrhlý, pampeliška srstnatá, kopretina bílá, lipnice luční, metlice trsnatá, pcháč rolní, knotovka bílá, čekánek obecný, pýr plazivý, pryskyřník plazivý, mochna husí, kontryhel pastvinný, šťovík tupolistý, jitrocel kopinatý, jitrocel větší, srha laločnatá, jetel luční, kostival lékařský, třtina křovištní a další. Ruderální vegetace náleží do třídy Galio-Urticetea. Půdy: Nivní a antropogenní půdy. Návrh opatření: V celém úseku interakčního prvku (včetně sídel) zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na obnovení přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných organismů. V zastavěných úsecích a v úsecích, kde je niva zorněná, je nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na každé straně toku), tzn. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků, ornou půdu v okolí vodního toku převádět na přirozené nivní luční porosty. Porosty dřevin kolem vodního toku a olšiny bez výrazných opatření, možné jsou pouze citlivé probírky a výběrné těžby popř. náseky s podporou přirozené obnovy.

Číslo: 1009

Název: Bezděčínský potok III.

Katastrální území: Bezděčín, Skrýchov u Malšic, Třebelice Mapový list: 22-42-04, 22-42-05 ekologicky významný segment Délka: 900 m

INTERAKČNÍ PRVEK Kultura: vodní tok, louky, ostatní plochy, lada Geobiocenologická typizace: 3 BC-C 4(5a)

Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v upraveném údolí Bezděčínského potoka mezi osadou Bezděčín a Třebelicemi. Koryto vodního toku má


58

provedenou směrovou a spádovou úpravu, úpravu příčného profilu a je zpevněno v celé délce i profilu betonovými profily. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní společenstva jsou narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy rostlin ruderální vegetace. Podél vodního toku nejsou liniové porosty dřevin a na okraj interakčního prvku navazuje intenzivně využívaná zemědělská půdy. V nivě intenzivně využívaná kulturní louka bez indikačních druhů rostlin, pravděpodobně převedená z orné půdy rychloobnovou. Kulturní louky kolem koryta vodního toku jsou fytocenologicky nezařaditelné s převládající Taraxacum sp. a s výskytem Aegopodium podagraria a Dactylis glomerata. Údolní svahy ruderalizované s dřevinami - smrk, lípa srdčitá, vrba křehká, třešeň ptačí, bříza bělokorá, střemcha pozdní. Bylinná vegetace na svazích náleží do třídy Galio-Urticetea. Fytocenologie: Ruderální vegetace: tř. Atemisietea vulgaris a Galio urticetea s dominancí Urtica dioica, Arrhenatherum elatius, Rubus idaeus, Calamagrostis epigeios. Především v okolí rybníků výskyt rákosin sv. Phragmition communis, Phragmites australis a Typha latifolia. Vodoteč doprovází v okolí koryta jednotlivě nebo ve skupinách druhy ze sv. Sparganio-Glycerion fluitantis s dominancí Glyceria fluitans a výskytem Carex rostrata, jinde také podsv. Filipendulenion s dominancí Scirpus sylvaticus. Na svazích koryta se vyskytují některé druhy ze sv. Magnocaricion elatae. Půdy: Nivní/antropogenní půdy. Návrh opatření: V celém úseku interakčního prvku (včetně sídel) zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných organismů. V zastavěných úsecích a v úsecích, kde je niva zorněná, je nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na každé straně toku), tzn. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků, ornou půdu převádět na přirozené nivní luční porosty.

Číslo: 1012

Název:

Katastrální území: Bezděčín, Želeč, Obora u Maršova Mapový list: 22-42-05 ekologicky významný segment Délka: 1350 m

INTERAKČNÍ PRVEK Kultura: vodní tok, louky, les, ostatní plochy, lada Geobiocenologická typizace: 3 BC-C (4)5a, 3AB3, 3A3


59

Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v údolí bezejmenného vodního toku levostranného přítoku Bezděčínského potoka, který se vlévá do Bezděčínského potoka v osadě Obora. Koryto vodního toku má provedenou směrovou a spádovou úpravu, úpravu příčného profilu a je zpevněno ve střední části, kde interakční prvek prochází intenzivně využívanou zemědělskou krajinou betonovými profily. Šíře interakčního prvku je zde kolem 3 metrů. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní společenstva jsou narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy rostlin ruderální vegetace. Podél vodního toku nejsou liniové porosty dřevin a na okraj interakčního prvku navazuje intenzivně využívaná zemědělská půdy. V úzkém pásu kolem vodního toku převládá ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a Galio-Urticetea s Rumex obtusifolius, Aegopodium podagrari, Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Daucus carota, Elytrigia repens, Urtica dioica, Cirsium arvense a Calamagrostis epigeios. Kulturní louky kolem koryta vodního toku jsou fytocenologicky nezařaditelné s převládající Taraxacum sp. a s výskytem Aegopodium podagraria a Dactylis glomerata. Ruderální vegetace náleží do třídy Galio-Urticetea s převládajícími druhy Cirsium arvense a Calamgrostis epigeios. Vodní tok je oživen množstvím hmyzu a jeho larev (nápadné je množství larev chrostíků). V horní části se interakční prvek vidlicovitě dělí, část údolí je širší, vodní tok protéká travinobylinnými a dřevinnými lady. Vodní a pobřežní společenstva jsou narušená a eutrofizovaná. V nivě vodního toku převažují lada, bývalé pcháčové louky, často silně ruderalizované (ca 30%), a drobné porosty dřevin (cca 10%). V kontaktu se lesním porostem je údolí vodního toku zachované, porostlé olšinou podsv. Alnenion glutinosoincanae s dominancí Alnus glutinosa. Dolní část interakčního prvku (navazující na osadu Obora) zahrnuje rybník s málo vyvinutými břehovými porosty a nepatrnou plochou vysokých ostřic. Půdy: Nivní/antropogenní půdy. Návrh opatření: Cílem opatření je iniciovat vznik souvislého pásu přirozených břehových porostů a mokrých extenzivních luk kolem vodního toku. V horní části toku by bylo vhodné obnovit extenzivní pastevní nebo lukařské využití. V případě nezájmu o hospodaření, ponechat dřevinná lada a olšiny bez výrazných opatření přírodní sukcesi, možné jsou pouze citlivé probírky a výběrné těžby popř. náseky s podporou přirozené obnovy. Případné chybějící dřeviny přirozené skladby je vhodné vnášet výsadbou.

Číslo: 1419

Název:


INTERAKČNÍ PRVEK


60

Kultura: louky, vodní tok, komunikace Geobiocenologická typizace: 3BC4-5, 3B3, 3AB3 Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen jednostranně v návaznosti na polní cestu vedoucí v údolí severozápadně od vesnice Čenkov. V dolní části u rybníka na kopcích je součástí IP meliorační kanál (bývalý drobný vodní tok, nyní z větší části zatrubněný). Kolem polní cesta je vyvinuta ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a Galio-Urticetea s Rumex obtusifolius, Aegopodium podagrari, Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Daucus carota, Elytrigia repens, Urtica dioica, Cirsium arvense a Calamagrostis epigeios. Půdy: Nivní a hnědé oglejené půdy. Návrh opatření: Cílem opatření je iniciovat vznik souvislého pásu přirozených lučních porostů a liniových porostů dřevin, včetně stromořadí po jedné straně polní cesty v šířce 15-20 m. Orná půda bude převedena na luční porost po vhodné předplodině tak, aby půda byla minimálně zatížena dusíkem a semeny plevelů. Luční porost bude založen výsevem směsi přirozených druhů trav (travní směs složená z druhů přirozených ovsíkových luk). V prvním období do zapojení drnu bude nutné pravidelné kosení, dvakrát ročně s poněkud pozdějším termínem první seče. V této fázi je rovněž možno dle potřeby provést přísev, ve vhodné míře válení, smykování. Po zapojení drnu snížit počet sečí, nadále nedosévat, vyloučit hnojení, obnovu drnu a další pratotechnické zásahy (s event. výjimkou občasného smykování, např. pro rozhrnutí krtin). Kosit dle stavu společenstva jeden až dvakrát ročně, při převážně dvousečném využití s občasným vynecháním některé seče na menší části plochy střídavě v různých místech tak, aby bylo umožněno uchycení a existence druhů neschopných regenerace v cyklu dvou pravidelných sečí. Pravidelné dvě seče používat pro potlačení expanze nitrofilních druhů nebo zvýšení zápoje drnu. Termíny sečí stanovit dle stavu společenstev, event. střídat v různých letech a částech lokality. Při převážně jednosečném využití a časném kosení provést dle možností občasně i druhou seč na konci vegetace pro odstranění stařiny. Ke kosení využívat pokud možno lehké mechanizace, nevjíždět do louky při rozmoklé půdě. Seno pokud možno sušit přirozeným způsobem na pokose. Vhodné může být i občasné extenzivní pastevní využití s jedním, max. dvěma kratšími pastevními cykly, vždy s následným posekáním nedopasků a ponecháním prostoru pro revitalizaci porostu, při jednom cyklu dle stavu společenstev s event. druhou sečí na konci vegetace. Na vhodných místech biokoridoru provést do již zapojeného lučního porostu výsadbu dřevin. Druhová skladba dřevin bude odpovídat STG. Výsadbu je nutné v několikaletém období do úplného zajištění vylepšovat, ošetřovat a chránit před okusem, poté provádět občasnou vhodnou výchovu a údržbu.


61

Číslo: 1420

Název: Třebelický potok


INTERAKČNÍ PRVEK Kultura: louky, vodní tok Geobiocenologická typizace: 3BC4-5, 3B3

Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v údolí Třebelického potoka západně od vesnice Čenkov. Koryto vodního toku má provedenou směrovou a spádovou úpravu, úpravu příčného profilu. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní společenstva jsou narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy rostlin ruderální vegetace. Podél vodního toku nejsou jednotlivé nebo liniové porosty dřevin, na okraj interakčního prvku navazují luční porosty a travinobylinná lada. V horní části toku je v úzkém pásu kolem koryta vyvinuta ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a Galio-Urticetea s Rumex obtusifolius, Aegopodium podagrari, Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Daucus carota, Elytrigia repens, Urtica dioica, Cirsium arvense a Calamagrostis epigeios. Kulturní louky kolem koryta vodního toku jsou fytocenologicky nezařaditelné s výskytem běžných druhů kulturních lučních porostů - řebříček obecný, psárka luční, bojínek luční, jetel zvrhlý, pampeliška srstnatá, kopretina bílá, lipnice luční, metlice trsnatá, pcháč rolní, knotovka bílá, čekánek obecný, pýr plazivý, pryskyřník plazivý, mochna husí, kontryhel pastvinný, šťovík tupolistý, jitrocel kopinatý, jitrocel větší, srha laločnatá, jetel luční, kostival lékařský, třtina křovištní a další. Ruderální vegetace náleží do třídy Galio-Urticetea s převládajícími druhy Cirsium arvense a Calamgrostis epigeios. Půdy: Nivní a antropogenní půdy. Návrh opatření: V celém úseku interakčního prvku zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných organismů. V úsecích, kde je niva zorněná, je nutné dbát na minimální šíři IP (10 m na každé straně toku), tzn. ornou půdu převádět na přirozené nivní luční porosty. V lesních porostech hospodařit do obnovy dle LHP. Smíšené porosty kolem vodního toku a olšiny bez výrazných opatření, možné jsou pouze citlivé probírky a výběrné těžby


62

popř. náseky s podporou přirozené obnovy. Případné chybějící dřeviny přirozené skladby na údolních svazích je vhodné vnášet výsadbou.

Číslo: 1421

Název: Všechlapský potok

Katastrální území: Čenkov u Malšic, Všechlapy u Malšic Mapový list: 22-42-04, 22-42-09 ekologicky významný segment Délka: 2000 m

INTERAKČNÍ PRVEK Kultura: louky, vodní tok, les Geobiocenologická typizace: 3BC4-5, 3B3

Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v údolí Všechlapského potoka. Koryto vodního toku má provedenou směrovou a spádovou úpravu, úpravu příčného profilu. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní společenstva jsou narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy rostlin ruderální vegetace. Podél vodního toku nejsou jednotlivé nebo liniové porosty dřevin, na okraj interakčního prvku navazují luční porosty a travinobylinná lada. V horní části toku je v úzkém pásu kolem koryta vyvinuta ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a Galio-Urticetea s Rumex obtusifolius, Aegopodium podagrari, Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Daucus carota, Elytrigia repens, Urtica dioica, Cirsium arvense a Calamagrostis epigeios. Kulturní louky kolem koryta vodního toku jsou fytocenologicky nezařaditelné s výskytem běžných druhů kulturních lučních porostů - řebříček obecný, psárka luční, bojínek luční, jetel zvrhlý, pampeliška srstnatá, kopretina bílá, lipnice luční, metlice trsnatá, pcháč rolní, knotovka bílá, čekánek obecný, pýr plazivý, pryskyřník plazivý, mochna husí, kontryhel pastvinný, šťovík tupolistý, jitrocel kopinatý, jitrocel větší, srha laločnatá, jetel luční, kostival lékařský, třtina křovištní a další. Ruderální vegetace náleží do třídy Galio-Urticetea s převládajícími druhy Cirsium arvense a Calamgrostis epigeios. Půdy: Nivní a antropogenní půdy. Návrh opatření: V celém úseku interakčního prvku (včetně sídel) zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných organismů. V zastavěných úsecích a v úsecích, kde je niva zorněná, je nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na každé straně


63

toku), tzn. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků, ornou půdu převádět na přirozené nivní luční porosty. V lesních porostech hospodařit do obnovy dle LHP. Smíšené porosty kolem vodního toku a olšiny bez výrazných opatření, možné jsou pouze citlivé probírky a výběrné těžby popř. náseky s podporou přirozené obnovy. Případné chybějící dřeviny přirozené skladby na údolních svazích je vhodné vnášet výsadbou.

Číslo: 1487

Název: Čenkovský potok


INTERAKČNÍ PRVEK Kultura: louky, vodní tok Geobiocenologická typizace: 3BC4-5, 3B3

Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v údolí Čenkovského potoka východně od Čenkova. Koryto vodního toku má provedenou směrovou a spádovou úpravu, úpravu příčného profilu. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní společenstva jsou narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy rostlin ruderální vegetace. Podél vodního toku nejsou jednotlivé nebo liniové porosty dřevin, na okraj interakčního prvku navazují luční porosty a travinobylinná lada. V horní části toku je v úzkém pásu kolem koryta vyvinuta ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a Galio-Urticetea s Rumex obtusifolius, Aegopodium podagrari, Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Daucus carota, Elytrigia repens, Urtica dioica, Cirsium arvense a Calamagrostis epigeios. Kulturní louky kolem koryta vodního toku jsou fytocenologicky nezařaditelné s výskytem běžných druhů kulturních lučních porostů - řebříček obecný, psárka luční, bojínek luční, jetel zvrhlý, pampeliška srstnatá, kopretina bílá, lipnice luční, metlice trsnatá, pcháč rolní, knotovka bílá, čekánek obecný, pýr plazivý, pryskyřník plazivý, mochna husí, kontryhel pastvinný, šťovík tupolistý, jitrocel kopinatý, jitrocel větší, srha laločnatá, jetel luční, kostival lékařský, třtina křovištní a další. Ruderální vegetace náleží do třídy Galio-Urticetea s převládajícími druhy Cirsium arvense a Calamgrostis epigeios. Půdy: Nivní a antropogenní půdy. Návrh opatření: V celém úseku interakčního prvku (včetně sídel) zachovat otevřené koryto, alespoň v minimální míře klást důraz na zachování přirozeného charakteru toku a potoční nivy, při ochraně břehů používat přírodní materiály. Vyloučit jakékoliv


64

znečištění vodního toku, odstranit a zabránit ukládání odpadního materiálu v nivě a na březích potoka. Při průchodu toku pod komunikacemi a dalšími překážkami dbát na dostatečnou průchodnost propustků, včetně vytvoření suchých břehů podél vlastního koryta, které umožňují migraci drobných organismů. V zastavěných úsecích a v úsecích, kde je niva zorněná, je nutné dbát na minimální šíři biokoridoru (10 m na každé straně toku), tzn. nepovolovat v tomto prostoru další zástavbu a plocení pozemků, ornou půdu převádět na přirozené nivní luční porosty. V lesních porostech hospodařit do obnovy dle LHP. Smíšené porosty kolem vodního toku a olšiny bez výrazných opatření, možné jsou pouze citlivé probírky a výběrné těžby popř. náseky s podporou přirozené obnovy. Případné chybějící dřeviny přirozené skladby na údolních svazích je vhodné vnášet výsadbou.

Pro plochy ÚSES návrh ÚP stanovuje regulativy funkčního využití. Tyto plochy jsou harmonicky doplněny do ploch uspořádání krajiny (společně s interakčními prvky) a tvoří tak nedílnou součást celého krajinného rámce (kap. 6.2.9 návrhu). Plochy ÚSES vč. IP a plochy krajinné zeleně (NSk) a mokřadů (NSm) jsou plochy, kde by veřejný zájem měl v případě možných změn převažovat nad individuálním a jako takové by neměly za žádných okolností sloužit k zastavění či intenzivnímu zemědělskému využití (v případě změn ÚPD).

7.1.2.7

Orná půda

Jedná se o plochy orné půdy, které plní výhradně hospodářské funkce. Návrh rozsah plochy orné půdy mírně zmenšil ve prospěch krajinné zeleně, lesních a vodních ploch a ploch trvalých travních porostů. Důvodem jsou protierozní opatření a nestabilní ekologická funkce takových orných ploch. Návrh ÚP dále doporučuje na obdělávaných plochách dodržování těchto protierozních zásad: Z hlediska vodní a půdní eroze: Organizační opatření: − Soustředění širokořádkových plodin na pozemky rovinaté, max. do 4° svažitosti (okopaniny, kukuřice, bob apod.). − Na středně ohrožené půdě se sklonem do 7° lze pěstovat i širokořádkové plodiny za předpokladu uplatnění protierozní agrotechniky. − Výrazně erozně ohrožené pozemky (svažitost 7 - 12°) chránit před erozí vysokým podílem víceletých pícnin. Pozemky se svažitostí vyšší než 12° převést na trvalé travní porosty. Agrotechnická opatření: − Obdělávat svažité pozemky (do 7°) po vrstevnicích. − Využívat brázdování a hrázkování svažitých pozemků. − Pěstovat plodiny v pásech (okopaniny, obilniny, víceleté pícniny). − Minimalizovat zpracování půdy, využívat bezorebného setí do strniště předplodin nebo setí do


65

hrubé brázdy. Technická opatření: − Zřizovat záchytné příkopy kolem ohrožených pozemků. − Zřizovat obdělávané nebo zatravněné průlehy. − Terasování svažitých pozemků, znovuzřizování některých zrušených mezí a jejich osazení přirozenou vegetací, která ohrožované plochy zpevňuje, zachycuje erodované části substrátu, poskytuje útočiště mnoha druhům vyšších i nižších živočichů. − Zatravněné pásy okolo otevřených melioračních stok.

Z hlediska větrné eroze: − − −

7.2

Uplatňování správné agrotechniky (viz výše) a dále tato opatření: výsadby dřevin a zatravnění pásů podél cest pastvu ovcí a koz namísto kosení některých pozemků terasování pozemků a budování protierozních valů (mezí) vč. výsadby vhodné vegetace.

Zdůvodnění z hlediska dynamiky rozvoje

Řešení zastavitelných ploch, plošných a prostorových regulativů je nastaveno tak, že se nepředpokládají žádné výrazné výkyvy od dosavadního stavu. Řešené území je poměrně stabilizované a nárůst rozvojového potenciálu se očekává velmi pozvolný (Malšice, Čenkov, Všechlapy, Maršov) nebo spíše stagnující (ostatní sídla). Určitou dynamiku lze předpokládat pro plochy krajiny, kde se očekává posílení její retence a biologické vitality. Rozvojovým impulsem pro průmyslovou zónu na východě Malšic by mohla být realizace úpravy průtahu obcí, či případné radikální zintenzivnění příměstské dopravy, zejména s využitím železničního spojení s městem Tábor.

7.3

Zdůvodnění z hlediska umístění plošného rozvoje

Řešení zastavitelných ploch je v případě Malšic nastaveno po obvodu sídla, logicky se skladbou stávající uliční sítě. Převažují plochy městského a venkovského bydlení. Nové plochy průmyslu jsou situovány ve východní části sídla ve vazbě na stávající koridor železnice a budoucí dopravní průtah, jako rozšíření plochy stávajících průmyslových zón. Plochy územních rezerv pro bydlení jsou vymezeny na severním okraji sídla. Ostatní venkovská sídla jsou doplňována ZP výběrově, v duchu urbanistické koncepce původního sídla (radiální/ulicová/rostlá), zpravidla s využitím prostorových rezerv a navázáním podél komunikací.


66

7.4

Zdůvodnění z hlediska umístění ploch a vedení koridorů dopravní a technické infrastruktury

7.4.1 Dopravní infrastruktura Komunikační kostru území tvoří silnice II. třídy č. 137 směr Sudoměřice u Bechyně – Tábor. S ní se kříží nebo na ni navazuje řada silnic III. třídy: − silnice III/1376 směr Lom, Zhoř u Tábora a Planá nad Lužnicí − silnice III/1377 směr Lom, Maršov, Obora u Maršova − silnice III/13713 směr Dudov − silnice III/13711 směr Bezděčín, Čenkov, Dobřejice, Stádlec − silnice III/13710 směr Maršov − silnice III/1379 směr Bečice Návrh respektuje stávající komunikační síť v jejím dosavadním rozsahu a významu. ÚP VÚC Táborsko počítá s úpravou průtahu silnice č. II/137 obcí Malšice (VPS D21. II/137 Malšice – úprava průtahu). ÚP Malšice tento záměr reflektuje návrhem plochy přeložky Z.MAL.7 (DSII-N) ve východní části sídla. Nová poloha vedení komunikace by měla výrazně snížit dopravní zátěž centra obce, která je dlouhodobě na vysoké úrovni, zejména v důsledku tranzitní nákladní dopravy. Realizací dojde rovněž k bezkoliznímu dopravnímu zpřístupnění průmyslové zóny situované ve východní části sídla. Návrh dále počítá se severozápadním obchvatem sídla Všechlapy (plocha Z.VŠE.1), s podobnými pozitivními dopady na životní prostředí obce. Návrh dílčím způsobem přidává i místní a účelové komunikace v souvislosti s návrhem nových ZP a zprůchodněním krajiny. Koncepce dopravy nedoznává návrhem ÚP zásadních změn.

7.4.2 Technická infrastruktura Návrh ÚP respektuje stávající technickou infrastrukturu. Výraznější změny se navrhují v oblasti vodohospodářské a v oblasti zásobování sídel el. energií. Ostatní systémy tech. infrastruktury zůstávají beze změn.

7.4.2.1

Vodovod a kanalizace

MALŠICE Vodovod Obec Malšice je z části zásobena vodou z obecního vodovodu (cca 80%), jehož provozovatelem je 1. JVS a.s. Vodovodní je dostavěna v celé obci, vodovod však dosud není zkolaudován.


67

Zdrojem vody pro vodovod je Vodárenská soustava jižní Čechy. Do řídícího věžového VDJ Čenkov 1×500 m3 (544,18/550,24 m.n.m) je voda čerpána z čerpací stanice Bezděčín. Z vodojemu Čenkov je voda gravitačně dopravena do spotřebiště – Malšic. V investičním plánu 1. JVS a.s. pro rok 2004 a dále je předpoklad rozšíření vodovodu do východní části obce směrem za železniční přejezd pro budoucí podnikatelskou zónu (cca 303 m, materiál lPE DN 110).

Kanalizace Obec Malšice má vybudovanou jednotnou kanalizační síť, na kterou jsou napojeni všichni obyvatelé. Kanalizace byla vybudována v 70. – 80. letech a má celkovou délku 8,865 km. Splaškové vody jsou odváděny na ČOV Malšice. Vlastní ČOV, která byla uvedena do provozu v r. 1995, je mechanicko-biologická, se stabilizačním stupněm dočištění. ČOV má kapacitu 238 m3/den, BSK5 84 kg/den, EO 1400. Údaje o odtoku (z vodohospodářského rozhodnutí): 240 m3/den, BSK5 max. 38 mg/l, NL max. 41 mg/l, CHSK max. 135 mg/l. Údaje o skutečném odtoku (v r. 1998): Q 195 m3/den, BSK5 2,7 kg/den, BSK5 14 mg/l, NL 11 mg/l, CHSK 76 mg/l, N-NH4 16 mg/l, Pcelk. 3,7 mg/l. ČOV vyprodukuje za rok 20 t kalů, které jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Vyčištěné vody se vypouštějí do melioračního kanálu, následně do Vnučského potoka a do Lužnice. Pila má vlastní ČOV, bližší údaje nejsou známy. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací. Kanalizaci a ČOV provozuje 1. JVS Č. Budějovice. S ohledem na stáří kanalizace a použité trubní materiály, je doporučena v této lokalitě postupná rekonstrukce zhruba 50% stávající kanalizační sítě. Časový harmonogram rekonstrukce kanalizační sítě uvažuje s kompletním dokončením nejpozději do r. 2050. Návrh vymezuje plochu Z.MAL.9 pro umístění ČOV ve východní části sídla.

ČENKOV Vodovod Obec Čenkov je zásobena vodou z obecního vodovodu, jehož provozovatelem je 1. JVS a.s. Vodovod však dosud není zkolaudován. Zdrojem vodovodu je Vodárenská soustava Jižní Čechy. Do řídícího věžového VDJ Čenkov 1×500 m3 (544,18/550,24 m.n.m) je voda čerpána z čerpací stanice Bezděčín. Z vodojemu Čenkov je voda gravitačně dopravena do spotřebiště – Čenkova. Systém zásobování pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnu. Kanalizace Místní část obce Malšice – Čenkov má jednotnou kanalizaci, na kterou je napojena celá obec. Kanalizace, původně budovaná jako dešťová, má celkovou délku 1,69 km. Splaškové vody jsou předčištěny v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do jednotné kanalizace.


68

Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací, která je ve správě obce, do místní vodoteče. Obec do budoucna předpokládá výstavbu odpovídajícího typu ČOV pro cca 250 EO a dostavbu kanalizační sítě. Navrhuje se mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s nitrifikací a denitrifikací. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do místní vodoteče. Po uvedení kanalizace a ČOV do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků Návrh vymezuje plochu Z.ČE.11 pro umístění ČOV ve východní části sídla a koridory pro umístění kanalizačního sběrače.

DOBŘEJICE Vodovod Objekty jsou zásobeny z individuálních zdrojů. Navrhuje se zde výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy z VDJ a ČS Bezděčín 2×650 m3 (508,00/504,00 m.n.m.), ze kterého je dále čerpána do věžového VDJ Čenkov 1×500 m3 (544,18/550,24 m.n.m). Z vodojemu Čenkov bude voda gravitačně dopravena do spotřebiště. Kanalizace Místní část obce Malšice – Dobřejice má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno 90 % obyvatel. Kanalizace, původně budována jako dešťová, má celkovou délku 1,39 km. Kanalizační síť má dvě větve, které jsou na západní straně obce pod stávající zástavbou vyústěny do otevřených příkopů. Ty se po asi 400 m spojí, voda teče lesním potokem, který je levobřežním přítokem Lužnice. Splaškové vody jsou po předčištění v septicích zaústěny do kanalizace. Zbývající splaškové vody (10 %) se zachycují v bezodtokých jímkách a jsou vyváženy k likvidaci na ČOV Malšice, vzdálené 6 km. Dešťová voda je odváděna jednotnou kanalizací, která je ve správě obce. Obec do budoucna předpokládá výstavbu odpovídajícího typu ČOV pro cca 120 EO a dostavbu kanalizační sítě. Navrhuje se mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s nitrifikací a denitrifikací. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do místní vodoteče. Po uvedení kanalizace a ČOV do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků Návrh vymezuje plochu Z.DOB.8 pro umístění ČOV v západní části sídla a koridory pro umístění kanalizačního sběrače.

MARŠOV Vodovod Objekty jsou zásobeny z individuálních zdrojů. V Maršově se navrhuje výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy z VDJ a ČS Bezděčín 2×650 m3 (508,00/504,00 m.n.m.), ze kterého je dále čerpána do


69

věžového VDJ Čenkov 1×500 m3 (544,18/550,24 m.n.m). Z vodojemu Čenkov bude voda gravitačně dopravena do spotřebiště přes redukční šachtu. Z VDJ Čenkov je již položena část gravitačního zásobního řadu do Obory a Maršova (podél výtlaku z ČS Bezděčín do VDJ Čenkov). Kanalizace Místní část obce Malšice – Maršov má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou jsou napojeni všichni obyvatelé. Kanalizace, která je ve správě obce, má celkovou délku 1,22 km. Tvoří ji v podstatě 3 základní větve, které jsou svedeny do jednoho z rybníků v prostoru návsi. Splaškové vody jsou předčištěny v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do jednotné kanalizace. Dešťové vody včetně dešťových vod ze zemědělského areálu jsou odváděny jednotnou kanalizací. Obec do budoucna předpokládá výstavbu odpovídajícího typu ČOV pro cca 150 EO a dostavbu kanalizační sítě. Navrhuje se mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s nitrifikací a denitrifikací. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do místní vodoteče. Po uvedení kanalizace a ČOV do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků Návrh vymezuje plochu Z.MAR.2 pro umístění ČOV ve východní části sídla a umístění kanalizačního sběrače.

koridor pro

NOVÉ LÁNY Vodovod Objekty budou i nadále zásobeny z individuálních zdrojů, výstavba obecního vodovodu se v sídle nepředpokládá vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci. Kanalizace Místní část obce Malšice – Nové Lány nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace. Všechny splaškové odpadní vody jsou předčištěny v biologických septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do dešťové kanalizace. Dešťová kanalizace, která je ve správě obce, má celkovou délku 0,3 km. Je zaústěna do melioračního kanálu a následně do Malšického potoka a Lužnice. Odvádí všechny dešťové vody z této místní části. S ohledem na velikost této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto se navrhuje zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 by měly být veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Malšice. Obec však do budoucna předpokládá dostavbu kanalizace s napojením na ČOV Staré Lány pro cca 60 EO. Návrh vymezuje plochu Z.MAL.28 pro umístění ČOV v jihozápadní části sídla a koridor pro umístění kanalizačního sběrače.


70

OBORA Vodovod Objekty jsou zásobeny z individuálních zdrojů. V Oboře se navrhuje výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy z VDJ a ČS Bezděčín 2×650 m3 (508,00/504,00 m.n.m.), ze kterého je dále čerpána do věžového VDJ Čenkov 1×500 m3 (544,18/550,24 m.n.m). Z vodojemu Čenkov bude voda gravitačně dopravena do spotřebiště přes redukční šachtu. Z VDJ Čenkov je již položena část gravitačního zásobního řadu do Obory a Maršova (podél výtlaku z ČS Bezděčín do VDJ Čenkov). Kanalizace Místní část obce Malšice – Obora má vybudovanou jednotnou kanalizaci, která je ve správě obce. Její celková délka je 0,72 km. Dvě větve kanalizace jsou v prostoru propustku silnice Želeč – Maršov zaústěny do nátokové části místní nádrže, do které přitéká Bezděčínský potok, následně ústící do Oborského potoka. Všechny splaškové vody jsou předčištěny v septicích s přepadem do kanalizace, která je celkově hodnocena jako nevyhovující. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací, která je ve správě obce. Obec do budoucna předpokládá výstavbu odpovídajícího typu ČOV pro cca 120 EO a dostavbu kanalizační sítě. Navrhuje se mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s nitrifikací a denitrifikací. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do místní vodoteče. Po uvedení kanalizace a ČOV do provozu bude nutné zajistit odstavení stávajících septiků. Návrh vymezuje plochu Z.OBO.4 pro umístění ČOV ve východní části sídla a koridory pro umístění kanalizačního sběrače.

STARÉ LÁNY Vodovod Objekty budou i nadále zásobeny z individuálních zdrojů, výstavba obecního vodovodu se v sídle nepředpokládá vzhledem k nízkému počtu obyvatel a vyšším investičním nákladům na realizaci. Kanalizace Místní část obce Malšice – Staré Lány nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace. Splaškové vody se po předčištění v biologických septicích vypouštějí do povrchových vod. Dešťové vody jsou odváděny pomocí systému příkopů, struh a propustků do místní vodoteče.


71

S ohledem na velikost této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Malšice. Obec však do budoucna předpokládá dostavbu kanalizace a vybudování ČOV pro cca 60 EO. Počítá se i s napojením osady Nové Lány. Návrh vymezuje plochu Z.MAL.28 pro umístění ČOV v jihozápadní části sídla a koridor pro umístění kanalizačního sběrače.

TŘEBELICE Vodovod Objekty jsou zásobeny z individuálních zdrojů. V Třebelicích se navrhuje výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy z VDJ a ČS Bezděčín 2×650 m3 (508,00/504,00 m.n.m.), ze kterého je dále čerpána do věžového VDJ Čenkov 1×500 m3 (544,18/550,24 m.n.m). Z vodojemu Čenkov bude voda gravitačně dopravena do spotřebiště přes redukční šachtu. Kanalizace Místní část obce Malšice – Třebelice, kterou prochází hranice CHOPAV Třeboňská pánev, má vybudovanou jednotnou kanalizaci, která je ve správě obce a celkově měří 0,63 km. Tvoří ji dvě základní větve, které jsou zaústěny v podstatě ve stejném místě do občasného toku z Třebelic a následně do Bezděčínského potoka. Všechny splaškové vody jsou předčištěny v septicích s přelivem do kanalizace. Technický stav kanalizace je hodnocen jako nevyhovující. Dešťové vody jsou odváděny touto jednotnou kanalizační sítí do místní vodoteče. Obec do budoucna předpokládá výstavbu odpovídajícího typu ČOV pro cca 80 EO a rekonstrukci a dostavbu kanalizace. Do té doby však bude nezbytné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Malšice. Vzhledem k stávajícímu rozsahu odkanalizování je možné zvážit i variantu uvažující s intenzifikací stávajících jímek – septiků na domovní mikročistírny. Při posuzování této varianty je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích. Návrh vymezuje plochu Z.TŘE.4 pro umístění ČOV ve východní části sídla a koridory pro umístění kanalizačního sběrače.

VŠECHLAPY Vodovod Objekty jsou zásobeny z individuálních zdrojů.


72

Ve Všechlapech se navrhuje výstavba vodovodu. Obec bude připojena na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy z VDJ a ČS Bezděčín 2×650 m3 (508,00/504,00 m.n.m.), ze kterého je dále čerpána do věžového VDJ Čenkov 1×500 m3 (544,18/550,24 m.n.m). Z vodojemu Čenkov bude voda gravitačně dopravena do spotřebiště (napojení na předpokládaný vodovod Třebelice). Kanalizace Místní část obce Malšice – Všechlapy, kterou prochází hranice CHOPAV Třeboňská pánev, je přibližně z jedné pětiny využívána k rekreačním účelům. Jednotná kanalizace je ve správě obce. Byla vybudována v době před II. svět. válkou, další větve byly realizovány až v souvislosti s novou zástavbou. Kanalizace je pod propustkem silnice Tábor – Bechyně zaústěna do melioračního kanálu a následně do Všechlapského potoka. Kanalizační síť má celkovou délku 0,74 km. Všechny splaškové vody se předčišťují v septicích s přelivem do kanalizace. Technický stav kanalizace je nevyhovující. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací, která je ve správě obce. Obec do budoucna předpokládá dostavbu kanalizace a vybudování odpovídajícího typu ČOV pro cca 50 EO. Do té doby však bude nezbytné zajistit výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Sudoměřice u Bechyně. Stávající kanalizace bude poté nadále sloužit k odvádění pouze dešťových vod. Návrh vymezuje plochu Z.VŠE.6 pro umístění ČOV v západní části sídla a koridor pro umístění kanalizačního sběrače.

7.4.2.2

Elektrická energie

MALŠICE Sídlo Malšice je napojeno celkem 12 trafostanicemi. Trafostanice jsou napojeny na venkovní vedení VN 22kV. Většina objektů je napojena přes podzemní vedení NN. Kapacita stávajících trafostanic je pro navrhované zastavitelné plochy nedostačující. Návrh vymezuje 5 nových ploch (TV3-N) pro umístění nových trafostanic. Tyto plochy jsou lokalizovány na ploše hraničící se zastavitelnými plochami Z.MAL.21 (západ sídla), Z.MAL.23 (U Dolejšů), v rámci plochy Z.MAL.3 (Na Padělkách), Z.MAL.11 pro průmyslovou zónu na východním okraji sídla a v rámci plochy rezervy pro bydlení městské v severní části sídla Za Peštovými – Z.MAL.25. – – – – – –

Bude zřízeno nové Bude zřízena nová výkresová část) Bude zřízeno nové Bude zřízena nová

napájecí vedení VN z osy západ TS (TS29-N), p.č. 494/37 KN, 494/85 KN, 494/69 KN (viz napájecí vedení VN z osy sever TS (TS30-N), p.č. 1265/72 KN (viz výkresová část)

Bude zřízeno nové napájecí vedení VN z osy sever Bude zřízena nová TS (TS31-N), p.č. 1265/169 KN (viz výkresová část)


73

– –

–

Bude zřízeno nové napájecí vedení VN z osy východ Bude zřízena nová TS (TS32-N), p.č. 1334/44 KN, 1334/30 KN (viz výkresová část) Bude zřízena nová TS (TS33-N), p.č. 1794/113 KN, 1794/116 KN, 1794/114 KN (viz výkresová část)

VŠECHLAPY Sídlo Všechlapy je napojeno 1 trafostanicí pro veškerou zástavbu. Trafostanice je napojena na venkovní vedení VN 22kV. Objekty jsou napojeny přes vzdušné vedení NN. Kapacita stávající trafostanice je pro navrhované zastavitelné plochy nedostačující. Návrh vymezuje 1 novou plochu (TV3-N) pro umístění nové trafostanice. Tato plocha je lokalizována na ploše hraničící se zastavitelnou plochou Z.VŠE.5 pro zástavbu. – –

Bude zřízeno nové napájecí vedení VN z osy západ (Hutecký) Bude zřízena nová TS (TS34-N), p.č. 429/17 KN (viz výkresová dokumentace)

OBORA Místní část Obora u Maršova je napojena 1 trafostanicí. Trafostanice jsou napojeny na venkovní vedení VN 22kV. Většina objektů je napojena přes vzdušné vedení NN. Kapacita stávající trafostanice je pro navrhované zastavitelné plochy nedostačující. Návrh vymezuje jednu novou plochu (TV3-N) pro umístění nové trafostanice. Tato plocha je lokalizována na hranici zastavitelné plochy Z.OBO.1 (jih sídla). – –

Bude zřízeno nové napájecí vedení VN z osy západ Bude zřízena nová TS (TS35-N), p.č. 473/27 KN (viz výkresová dokumentace)

Pro ostatní sídla je systém zásobení el. energií vyhovující a nebude se v budoucnu měnit.

7.4.2.3Zásobování plynem a teplem Pro správní území obce Malšice se s využitím plynu nepočítá. Pro všechna sídla se předpokládá i do budoucna využití jiných zdrojů energie (elektřina, tuhá paliva). Návrh umožňuje rovněž využití centrálního zdroje tepla, například s možností spalování biomasy. Regulativy funkčního využití nicméně umožňují vymezení nových plynofikačních soustav či centrálních systémů vytápění kdekoliv pro zastavitelné plochy správního území Malšice.


74

7.5

Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno v prováděcím právním předpisu (vyhl. 501/2006 o obecných požadavcích na využívání území)

V návrhu ÚP bylo stanoveno funkční využití nad rámec obsahu citovaného právního předpisu. Jde o plochy zeleně, konkrétně vyhrazené zeleně v zástavbě (Zz), tedy zpravidla na soukromých pozemcích. Významová škála těchto ploch je poměrně široká. V zastavěném území zahrnuje plochy rozptýlené zeleně, mající takřka přírodní charakter, přes plochy zemědělsky využívané (sady, zahrady) až po plochy parkové a parkově upravené. Přitom jde vesměs o zeleň, která není veřejně přístupná. Ve venkovských sídlech jde zpravidla o plochy zahrad a sadů, zpravidla na soukromých pozemcích, přiléhajících a tvořících součást kompozice tradičních venkovských stavení v rámci zastavěného území. Tyto plochy zaručují typické prolnutí přírodních prvků se zástavbou, zprostředkovávají přechod záhumenních partií sídla do volné krajiny. Často vyplňují prostor mezi velkými objemy stodol a podílí se tak na utváření rozvolněné rostlé urbanistické kompozice sídla, představující jeho genia loci. Vymezení všech takových ploch má společného jmenovatele, a tím je potřeba jejich zachování a ochrany, zejména před zastavěním. Jsou nedílnou součástí systému sídelní zeleně (spolu se zelení veřejných prostranství a drobnou zelení soukromou nebo vyhrazenou). Jejich význam tkví rovněž ve zprostředkování přirozeného přechodu urbanizovaných ploch do krajiny, často se fakticky prolínají např. s plochami krajinné zeleně. Zástavbu těchto ploch nelze připustit. Regulativy těchto ploch jejich ochranu před zastavěním zaručují. Funkční regulativy pro tyto plochy vyžadují jiné parametry, než je tomu u ostatních ploch nezastavěného území, jež definuje vyhláška. Hlavním problémem je již fakt, že tyto plochy se nalézají uvnitř zastavěného území. Proto na ně nelze aplikovat žádné vhodné funkční využití, které vyhláška nabízí. Z těchto důvodů se projektant rozhodl ke stanovení funkčního využití označeného kódem Zz.

7.6

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch

Plochy nové zástavby jsou vymezeny v přiměřeném, u venkovských sídel spíše malém rozsahu a to nejen k relativně malému procentu poptávky ale i vzhledem k prostorovým rezervám rozvolněné zástavby v rámci ZÚ. Využití těchto rezerv by mělo být prvořadým úkolem při rozhodování o změnách v území, s výjimkou ploch ochranného režimu, kde je rozvolněnost zástavby naopak žádoucí a regulativy chráněna. Hlavní cíle rozvoje zástavby tedy tkví v omezeném využití stávajícího potenciálu zastavěného území a dekoncentrovaném rozvoji rozsahem malých zastavitelných ploch, zpravidla po obvodu sídel a podél příjezdových komunikací. V souladu s možností cíleného rekreačního využití krajiny byly okrajově vymezeny plochy


75

pro individuální a hromadnou rekreaci, v okrajových polohách sídel, často ve vazbě na potoční nivy (Dobřejice, Malšice, Všechlapy, Obora, Čenkov). Nové plochy výroby, pokud byly vymezovány, byly zpravidla situovány do sousedství stávajících areálů a provozoven. Návrh maximální měrou reflektuje potřebu opětovného využití znehodnocených ploch opuštěných zemědělských areálů, které navrhuje pro funkci výroby jako plochy přestavby (P.DOB.1, P.DOB.3-4, P.VŠE.1-2, P.MAR.1, P.OBO.1). Nově byly pro většinu sídel vymezeny rovněž plochy technické infrastruktury pro umístění ČOV. Tyto plochy jsou situovány zpravidla s odstupem od stabilizovaného území, do níže položených míst v blízkosti vodoteče, kam přirozeně spáduje většina území toho kterého sídla. Specifickými plochami, situovanými rovněž v polohách odlehlejších, případně okrajových vzhledem k zastavěným územím, jsou plochy pro výrobu elektřiny ze slunečního záření. Podmínkou pro umístění těchto ploch je vazba na stávající vedení VN, příznivá orientace a svažitost pozemku (optimálně mírný náklon k jihu) a v neposlední řadě hledisko uplatnění v krajinném rázu (nevhodnost pohledově exponovaných poloh). Tento typ ploch je v plánování využití území relativně novinkou, bylo proto nutné vytipovat vhodné lokality a stanovit příslušné regulativy ploch (Čenkov, Malšice, Maršov).

7.7

Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

ÚP stanoví urbanistickou koncepci a koncepci veř. Infrastruktury, jež do budoucna dostatečně umožní odpovídající rozvoj obce. Vytváří tím předpoklady pro stabilizaci populace. ÚP zároveň přistupuje k řešení uspořádání krajiny v duchu obnovy její ekologicko-stabilizační funkce, podpory větší biodiverzity, rozmanitosti a potažmo i atraktivity z hlediska rekreace a cestovního ruchu. Regulativy umožňují rozvoj nezbytné turistické infrastruktury a zlepšení prostupnosti krajiny. ÚP podporuje hospodářská odvětví, která by mohla těžit z místních podmínek, tradice, potenciálu pracovní síly a existující, ale i navržené infrastruktury a vytváří tak do budoucna více pracovních příležitostí v místě (stávající průmyslové a zemědělské provozy i nové průmyslové zóny, drobné podnikání a výroba vč. zemědělské, zpracování biomasy, turistický ruch). Cílem URÚ je trvalý soulad přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území se zřetelem na ochranu krajiny. ÚP vymezil nové zastavitelné plochy. Jejich rozsah vychází z potřeb obce korigovaných potenciálem rozvoje území. Jednotlivé funkční typy ploch mají stanoveny regulativy hlavní, přípustné, příp. podmíněně přípustné či výjimečně přípustné a nepřípustné činnosti. Jsou stanoveny zásady věcné, časové koordinace, zejména se zřetelem na ochranu krajinných hodnot území. Prvotní je v rozvojové ploše vždy vybudování veřejné technické a dopravní infrastruktury. Zastavěné území je doplňováno s využitím volných přilehlých ploch zemědělské půdy se zřetelem na dokomponování urbanisticky neukončených lokalit. Okrajově jsou navrženy nové solitéry zastavitelných ploch v návaznosti na sídla, zpravidla pro individuální a hromadnou rekreaci. Návrh eliminuje nedostupné nebo těžko obhospodařovatelé plochy zemědělských pozemků.


76

Je dosaženo trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Návrh ÚP sleduje zajištění kvalitního životního prostředí, hospodářský rozvoj, zajištění kvalitních sociálních vztahů a zajištění podmínek pro ochranu hodnot kulturního dědictví. Návrh respektuje a rozvijí přírodní hodnoty území, jsou stanoveny regulativy pro vymezené plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské, lesní, krajinné zeleně, plochy skladebných částí ÚSES. Je vymezena řada ploch krajinných opatření pro zvyšování retenčních schopností území a VPO pro založení prvků ÚSES. Jsou respektovány přírodní parky Kukle a Černická obora. Koncepce uspořádání krajiny zajišťuje její vyšší ekologickou stabilitu, eliminuje negativní přírodní i antropogenní vlivy a zvyšuje její atraktivitu a rekreační potenciál. Civilizační hodnoty jsou taktéž posunuty kladným směrem. Stávající technická a dopravní infrastruktura včetně ochranných pásem je respektována. Je zajištěna prostupnost urbanizovaného území, jsou navrženy nové úseky a propojení místních komunikací a účelových veřejných komunikací. Vymezením ZP se otevírá prostor pro další rozvoj, včetně jeho zabezpečení technickou infrastrukturou. Je navrženo dořešení odkanalizování sídel a likvidace splaškových vod. Jsou navrženy plochy pro nové trafostanice. Limitem pro výstavbu v nových plochách budou ochranná pásma veškerých nově vybudovaných inženýrských sítí a objektů technické vybavenosti, které jsou nezbytné pro navrhované plochy (vodovod, kanalizace, energetická a sdělovací vedení). Je navržen způsob hospodárného využívání krajiny, zajišťující zároveň částečnou energetickou soběstačnost a vytvářející pracovní příležitosti (pěstování a zpracování biomasy). Jsou zajištěny podmínky pro kvalitní trvalé bydlení i předpoklady pro místní pracovní příležitosti a hospodářský rozvoj. Regulativy umožňují rozvoj turistické infrastruktury jako předpoklad k rozvinutí rekreačního potenciálu území. Vymezením limitních ochranných pásem výrobní zóny, ČOV a komunikací jsou dány předpoklady pro zachování kvalitního životního prostředí obce. Kulturní hodnoty sídla jsou respektovány - viz urbanistická koncepce. Původní jádra obcí Čenkov, Dobřejice, Malšice, Maršov, Třebelice, Všechlapy, hodnotné svou dochovanou urbanistickou strukturou, jsou chráněny zpřísňujícími regulativy. Návrhem územního plánu jsou vytvořeny předpoklady pro udržitelný rozvoj území v souladu s cíli a úkoly územního plánování.

8. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů ÚP na URÚ Závěrem zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění zákona č. 93/2004 Sb. bylo zjištění, že územní plán není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. K územnímu plánu nebyly rovněž připomínky z hlediska zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění (soustava Natura 2000). Předmětem zadání ÚP tedy nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území.


77

9. 9.1 9.1.1

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu Klimatické podmínky

Podle klimatické rajonizace ČSR patří území do oblasti mírně teplé, klimatického okrsku MT – 5, který je charakteristický kratším, mírně chladným a mírně suchým létem a mírně chladnou suchou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje od 7°C do 7,5°C, průměrný roční úhrn srážek 600 mm. V relativní četnosti jednotlivých směrů větru převládá západní až severozápadní proudění.

9.1.2 Půdní podmínky Působením přírodních podmínek se na geologickém podloží vytvořily písčitojílovité půdy.

9.2

Vyhodnocení záboru ZPF

Formální stránka vyhodnocení: V tabulkové části jsou v základní tabulce jednotlivé očíslované lokality charakterizovány jejich navrhovaným funkčním využitím (tabulka obsahuje všechny lokality, tedy jak plochy krajinných opatření, tak zastavitelné plochy). Dále jsou uvedeny kódy BPEJ s třídou ochrany a plocha záboru v jednotlivých třídách ochrany, s rozlišením, zda se jedná o zábor plochy orné půdy, TTP, PUPFL a ploch ostatních. Dále jsou zde rozlišeny lokality záboru v závislosti na etapě (zábory realizované v etapě návrhu, ve II. etapě a v rámci územních rezerv) – tab. 1. Dále je vyhodnocena změna kultur na plochách dotčených záborem v nezastavěném území (tab. 2). Tabulkovou část uzavírá přehled celkových záborů pro jednotlivé druhy navržených funkcí urbanizovaných ploch vůči pozemkům ZPF (tab. 3) a celkových záborů pro jednotlivé třídy ochrany ZPF (tab. 4). V grafické části (Výkres předpokládaných záborů půdního fondu M 1 : 5000) je v řešeném území vyznačen zákres hranic BPEJ s jejich kódem a třídou ochrany a vyznačen zákres lokalit záboru s jejich označením a barevným rozlišením dle tříd ochrany ZPF.


78

PUPFL 1

I. NL-N

II.

III.

7.29.44 7.29.41

IV.

V. 1,35

PUPFL 10

NL-N

NL-N

PUPFL 11

NL-N

PUPFL15

NL-N

PUPFL 16 PUPFL 17 PUPFL 18

PUPFL 19

PUPFL 20

NL-N NL-N NL-N

NL-N

NL-N

Mezisoučet

W 30

W 31

7.46.10 7.73.11 7.29.11 7.29.04 23 7.29.14 7.29.11 7.29.01 7.50.11 7.50.01

1,51

1,74

1,71

1,70

1,70

1,83

3,39

3,39

3,39

3,01 6,01 0,36

9,39

0,36

9,03

9,39

0,64

0,64

0,33 0,05 0,01 0,89 0,67

0,53 0,30

W-N

7.67.01 7.29.41 7.50.11 7.68.11 7.50.41

0,23

0,77

7.29.11 7.29.01 7.29.14 7.29.11 7.29.41

7.46.10

TTP Orná Celk. 1,74

0,55

0,01

W-N

Zemědělská půda [ha]

0,20 0,07

7.29.01 7.50.41 7.29.11 7.50.01 7.50.04 7.29.11 7.50.04 7.50.11 7.68.11

7.68.11 7.50.11 7.67.01 26,78 1,73 25,05

Celk. [ha]

0,09 0,03

7.67.01 PUPFL 7

Ostatní

Třída ochrany

Fční Kód využití BPEJ

PUPFL

Lokalita

tab. 1 – základní tabulka

0,56

0,64

0,08 3,36 0,82

3,36 0,85

3,36 0,85

3,36 0,85

1,14

2,31

0,08

2,20

2,28

1,64

0,42

1,22

1,64

1,79

1,79

25,05

26,78

0,03 0,03 0,20 0,08 0,03 0,68 0,42 0,35 0,12 0,07 1,27 3,26 0,08 3,18

0,05 0,05

17,10 0,36 16,74

1,79 2,08 0,03 2,05

0,52 4,29 0,01 0,03 1,26 3,03

0,17 0,11

26,82

1,73

1,20

1,09

0,11

1,20

0,58

0,39

0,19

0,58

0,72 0,20 0,01 0,12 0,19


79

W 31

W-N

0,58 7.50.41 7.29.11

W 32 W 33 W 34

W-N W-N W-N

W 35

W-N

W 36

W-N

W 37

W-N

Mezisoučet

40

Ri–N

41

VS-N

42 44

BV-N BV-N

46

TV2-N

47

DSm-N

7.71.01 7.71.01 7.68.11 7.46.10 7.68.11 7.50.51 7.50.11 7.67.01 23 7.50.11 7.67.01 4,88 2,70 2,18

48

49

Rh-N

BV-N

50

BV-N

51 52 53 54

BV-N DSú-N Ri–N DSú-N

55 56

BVo-N BVo-N

0,58

0,48 0,50

0,48 0,50 0,58

0,22

0,22

0,07 0,19 0,48 0,50 0,54

0,48 0,50 0,58

0,20 0,02

0,22

0,58

0,04

0,11

0,69

0,64

0,64

0,53 0,05 0,28 0,26 0,07 0,19

0,00

0,72 0,33 0,39

0,68 0,20 0,20

0,40 3,70 0,05 0,00 2,10 1,60 0,51

4,93

0,68 2,70

0,58

2,18

0,57

0,68 4,88

0,57

0,01 0,06 0,10 0,35 0,72 0,78 0,15

0,45

0,45

0,72 0,93 0,36 0,66 0,08

7.29.11 7.46.12

7.46.12 7.68.11 7.29.11 7.29.11 7.50.11 7.29.01 7.29.11 7.29.11 7.50.11 7.50.51 7.68.41 7.29.44 7.37.15 7.29.11 7.29.11 7.29.41

0,19

0,19

7.29.41 35 7.22.42 7.29.04 7.29.11 7.29.11 7.29.11 7.29.01 7.47.52 7.68.11

7.47.52 7.29.11

0,39

0,45 0,72 0,93

0,72 0,93

1,36

1,28

0,08

1,36

0,62

0,56

0,06

0,62

0,65

0,65

0,65

0,28

0,28

0,28

0,70

0,70

0,70

0,26 0,52 0,02 0,02 0,04 0,02 0,14 0,28 0,23 0,26 0,02 0,30 0,40 0,51 0,05 0,39 0,01 0,01 0,06 0,28 1,08

0,02

0,51 0,05 0,39 0,10

0,51 0,05 0,39 0,08

0,51 0,05 0,39 0,08

0,28 1,26

0,28 1,26

0,28 1,26

0,18


80

57

BV-N

58 59

BV-N BV-N

60 61

BV-N BV-N

7.29.11 7.29.14 7.29.11 7.29.11 7.50.11 7.29.11 7.29.01

62 63

BV-N BV-N

7.46.00 7.50.01 7.29.01 7.29.01

65 66 67 69 71

BM-N DSm-N BM-N VS-N VS-N

72 74 75 76

BM-N VS-N BV-N TV2-N

7.29.11 7.29.11 7.29.11 7.46.00 7.46.00 7.29.01 7.29.01 7.46.10 7.46.10 7.68.11

0,27

0,37

0,96 0,45

0,96 0,92

VS-N Vr-N VS-N DSII-N

89

90

91 92

VPz-N BM-N DSm-N BS-N BV-N BV-N

Ve-N

BV-N BV-N

7.46.00 7.46.00 7.46.00 7.50.01 7.68.11 7.29.01 7.29.14 35 7.46.00 7.29.14 23 7.68.11 7.29.14 7.46.00 7.46.00 7.50.01 7.29.01

0,96 0,92

0,97 2,50

0,13

0,97 2,37

0,97 2,50

0,17 0,90

0,17 0,22

0,68

0,17 0,90

0,80 0,07 0,75 0,88 1,22

0,80 0,07 0,75 0,88 1,22

0,80 0,07 0,75 0,88 1,22

0,76 0,15 0,59 0,72

0,76 0,15 0,59 0,23

0,76 0,15 0,59 0,28

1,07 1,65 0,95 8,01

1,65 0,95 1,96

0,33 0,35 0,10 1,31 0,40

0,33 0,35 0,10 1,31 0,40

3,61

2,44

0,20 0,17 0,68 0,22 0,80 0,07 0,75 0,88 1,05 0,17 0,76 0,15 0,59 0,05 0,07

0,39

0,05

0,16 0,03 0,02 1,07 1,65 0,95 1,47 0,91

0,11

1,07

5,94

1,07 1,65 0,95 7,90

2,85 0,30

7.50.01 82 83 84 85 88

0,92

0,96

1,09

7.46.00 7.46.00 7.46.00 7.46.00 7.29.01

0,37

0,47 0,97 1,08 0,13

7.46.10 35 77 79 80 81

0,37

0,10

1,62 0,75 0,33 0,35 0,10 1,31 0,39

0,33 0,35 0,10 1,31 0,40

0,01 2,40 0,86

0,22

0,86

3,30

2,56

2,43

2,43

0,14

0,14

0,14

1,41

1,41

1,41

0,09 0,04 2,29 0,13 0,14 0,07 0,07 0,49 0,76 0,16


81

93

94 95 96 97 98 99 100 101

VP-N

BV-N BV-N BS-N BV-N BV-N

7.46.00 7.50.01 7.29.01 7.46.00 7.50.01 7.29.01 7.29.01 7.29.01 7.29.01

DSm-N 7.29.01 VS-N 7.15.00 Ve-N 7.15.00 7.46.00

0,17

105 106 107 108

109 112

113 114 115 116 117 118 119 120 121 125

126 127

TV2-N 7.71.01 DSm-N 7.71.01 7.46.10 BV-N 7.46.10 BV-N 7.46.10 Rh-N 7.46.10 BV-N 40519 7.15.10 7.46.10 BV-N 7.15.10 7.46.10 DSm-N 7.46.10 7.15.10 7.29.11 7.29.01 7.67.01 Vz-N 7.29.11 7.29.01 BV-N 7.29.01 BV-N 7.29.01 BV-N 7.29.01 DSm-N 7.46.10 TV2-N 7.68.11 VS-N 7.50.11 7.29.11 VS-N 7.29.01 7.29.11 BV-N 7.29.01 7.29.11 DSú-N 7.29.04 7.29.01 7.50.01 DSú-N 7.29.01 7.50.01 DSII-N 7.29.01 7.29.11

0,34

0,34

0,81

0,81

0,81

1,71

0,37

1,71 0,82 1,19 0,90

0,69 4,62

0,08 0,69 4,95

0,31 0,13

0,31 0,13

0,31 0,13

0,53 0,13 0,44 0,58

0,53 0,13

0,53 0,13 0,44 0,58

0,02 0,52 0,29 1,71 0,82 1,19 0,37 0,53 0,08

1,71 0,82 1,19 0,90 0,08 0,69 4,95

0,69 3,35 1,18 0,20

7.71.01 103 104

0,34 0,15

0,09 0,13 0,31 0,06 0,07 0,53 0,13 0,44 0,31 0,20 0,07 0,37 0,01 0,04 0,28

0,38

0,82 1,19 0,53 0,08 0,33

0,44 0,58

0,38

0,38

0,99

0,99

0,99

0,44

0,44

0,44

1,77 0,92 0,56 0,08 0,25 0,69

1,77 0,92

1,77 0,92 0,56 0,08 0,25 0,69

0,59

0,59

0,59

0,23

0,23

0,23

0,20

0,20

0,20

0,47

0,47

0,47

3,09

3,37

0,42 0,24 0,01 0,20 0,24 1,77 0,92 0,56 0,08 0,25 0,56 0,13 0,53 0,06 0,22 0,01 0,04

0,56 0,08 0,25 0,69

0,05 0,11 0,03 0,44 1,48 0,05 1,58

3,37


82

0,28

0,06 7.68.11 128 129 130 133 134 135 139 140

141 142 143 144 146 147 148 150

151 153 154

BV-N

7.29.11 7.29.01 BV-N 7.29.01 BV-N 7.50.01 7.29.01 DSm-N 7.68.11 TV2-N 7.68.11 VS-N 7.46.00 7.46.10 BV-N 7.46.10 7.46.00 BS-N 7.46.00 7.50.51 7.50.11 BS-N 7.50.11 7.50.51 BV-N 7.46.00 BV-N 7.46.00 7.47.00 TV2-N 7.47.10 VS-N 7.46.00 7.46.10 DSú-N 7.46.00 7.14.00 DSú-N 7.14.00 7.14.10 BV-N 7.29.11 7.46.10 7.46.00 23 7.29.04 BV-N 7.46.10 7.46.00 TV2-N 7.71.01 7.46.10 Rh-N 7.71.01

0,17 0,03 0,39 0,65 0,94

1,04

0,32

156 157

0,03 0,24 1,11 0,07 1,11

7.29.11

0,33

0,94 0,33

0,03 0,24 1,18

0,03 0,24 1,18

0,03 0,24 1,18 2,03

2,03

0,28

0,28

0,28

1,19

1,19

1,19

1,86 0,89

1,86 0,89

1,86 0,89

0,41 0,96

0,96

0,02 0,21 1,06 0,13 1,86 0,71 0,18 0,41 0,75

0,41

0,41 0,96

0,11

0,11

0,11

0,21

0,21

0,21

1,35

1,30

1,30

0,76

0,76

0,76

0,20

0,20

0,22

0,49

0,20

0,20

0,21 0,09 0,02 0,16 0,05 1,03 0,01 0,04 0,05 0,22 0,29 0,47 0,11

0,20

0,09 0,16 0,08

0,49

0,00 0,27

0,14 0,11

DSm-N 7.46.00 7.46.10 7.71.01 7.47.10 BV-N 7.46.00 7.46.10 DSú-N 7.46.00 7.71.01

DSú-N

0,94

0,94 0,33

2,03

0,92 0,05

0,01

0,20 0,14 0,04 0,01

0,28

0,65

0,65

0,71

0,35

0,65

0,37 0,08

0,01

0,27

0,62

0,08

0,08

0,04 0,11

7.47.10 158

1,04

0,01

7.46.10 155

1,04

0,23 0,16

0,08

0,08

0,08


83

159

160

161

162

163 164 165 166 167 168 169 170 171 172

173 174

175 177 178 179 180 181 182 183 184 188 189 191 192

DSú-N

7.29.01 7.29.11 7.47.12 7.47.42 DSú-N 7.29.01 7.50.01 7.29.11 TV2-N 7.37.15 7.29.11 7.29.41 DSm-N 7.37.15 7.29.11 7.29.41 DSú-N 7.50.01 DSú-N 7.29.01 7.46.00 TV3-N 7.29.01 TV3-N 7.29.01 TV3-N 7.40.00 7.29.01 TV3-N 7.46.00 DSú-N 7.29.11 TV3-N 7.29.01 DSú-N 7.29.01 7.50.11 DSú-N 7.29.04 7.29.01 7.29.11 7.46.10 7.46.00 DSú-N 7.46.00 7.47.00 DSú-N 7.46.10 7.47.10 7.47.00 BV-N 7.46.00 7.14.00 VS-N 7.14.10 TV3-N 7.29.04 Ri–N 7.29.01 Ri–N 7.29.01 BV-N 7.29.01 BV-N 7.29.01 BV-N 7.46.10 BS-N 7.15.10 DSú-N 7.29.11 DSm-N 7.47.10 7.64.01 DSm-N 7.47.10 7.46.00 DSm-N 7.29.11 7.29.01

0,01 0,13

0,23

0,23

0,23

0,31

0,31

0,31

0,27

0,41

0,41

0,41

0,27

0,52

0,52

0,52

0,22 0,39

0,22 0,39

0,22 0,39

0,03 0,04 0,05

0,03 0,04 0,05

0,03 0,04 0,05

0,03 0,10 0,05 0,18

0,03 0,10 0,05 0,16

0,03 0,10 0,05 0,16

0,17

0,35

0,47

0,47

0,47

1,22

1,12

1,12

0,38

0,38

0,38

0,16 0,07 0,04 0,07 0,33

0,03

0,16 0,07 0,04 0,07 0,33 0,37 0,19 0,20 0,06 0,07

0,07

0,16 0,07 0,04 0,07 0,33 0,37 0,19 0,20 0,06 0,07

0,01

0,04

0,04

0,04

0,14

0,15

0,02 0,07 0,15 0,12 0,04 0,11 0,03 0,11 0,14 0,22 0,17 0,22 0,03 0,04 0,04 0,01 0,03 0,10 0,05 0,13 0,03

0,02

0,05

0,35

0,18

0,06 0,06 0,02 0,01 0,15 0,39 0,08 0,05 0,05

0,28 0,84 0,04 0,34 0,16 0,07 0,04 0,07 0,33 0,37 0,19 0,20 0,06

0,37 0,19 0,20 0,06

0,04 0,03 0,06 0,08 0,01

0,15

0,01


84

193 194

VS-N BV-N

195

BV-N

196

BV-N

197 198

VP-N BS-N

199

BS-N

200 201

BS-N BV-N

Mezisoučet

43 45 70 73

78 86 87 111

7.46.00 7.29.01 7.29.11 7.29.01 7.50.01 7.50.01 7.29.01 7.46.00 7.29.01 7.29.01 7.29.11 7.29.01 7.29.11 7.29.11 7.50.01 7.29.01 94,74 30,19 60,46

BV-N II 7.29.11 BV-N II 7.29.11 7.68.11 VS-N II 7.46.00 7.29.01 VS-N II 7.29.01 7.46.10 7.46.00 Vr-N II 7.46.00 BV-N II 7.29.01 7.50.01 BV-N II 7.29.01 23 BV-N II 7.15.10 7.46.10

122

BV-N II 7.50.11

123 124

7.29.11 7.29.01 BV-N II 7.29.04 BV-N II 7.29.04 7.29.01 BV-N II 7.29.01

132 145 149 152 176

BV-N II 7.15.00 7.46.00 BV-N II 7.50.11 7.29.01 BV-N II 7.47.10 7.46.10 VS-N II 7.14.00 7.14.10 7.46.00

0,06

1,01 0,26 0,11 0,21

0,49 0,28 0,94

0,11 0,06 0,06

0,57 0,15 0,32 0,01 0,57 0,46 0,04 0,14 0,03 35,38 6,89 25,76

1,07 0,37

29,45 10,41 19,04

23,83 9,87 12,60

0,19 0,19

1,01 0,37 0,49

0,49

1,74

1,51

1,51

0,15 0,33

0,33

0,15 0,33

1,03

1,03

1,03

0,04 0,17

0,04 0,17

0,04 0,17

0,15

5,89 0,18 1,88 95,82 33,76 3,02 2,87

0,73 1,17

1,01 0,37

0,73 1,32

60,98 94,74

0,73

0,73 1,32

4,79

4,79

4,79

4,97

4,97

4,97

1,32

0,15 3,45 1,34 1,73 2,95 0,29 3,87

3,87 3,13

0,26

3,87 3,13

3,87 3,13

2,87 1,15

1,16

1,15

1,15

0,01 0,31 0,25 0,24 1,19 0,18

0,80

0,25

0,55

0,80

2,02

0,18

1,84

2,02

0,40 0,24

0,40 0,24

1,66

1,84

0,25

0,25

0,25

0,54

0,65

0,65

0,65

0,03 2,17

2,20

2,20

2,20

2,44

2,44

2,44

0,50 0,15 0,40 0,23

0,40 0,24

0,01 1,66 0,18

1,84 0,13 0,12

0,18

0,11

2,29 0,07 0,08


85

186

BV-N II 7.29.01 0,57 7.15.00 0,32 187 BV-N II 7.29.01 0,97 190 BV-N II 7.47.10 0,36 Mezisoučet 33,02 8,63 13,15 11,09 10,79 1,98 5,36 3,30 22,23 6,65 7,79 7,79

64 68

0,89

0,00

Mezisoučet

CELKEM

0,00

0,00

0,00

0,89

0,97 0,97 0,97 0,36 0,36 0,36 0,15 0,01 0,00 33,03 10,79 22,23 33,02 0,15

BM-R 7.29.01 7.29.11 BM-R 7.29.01 7.29.11

0,21 2,86 2,26 2,19 7,52 7,52 0,00 7,52 7,52

0,89

0,00 0,00 0,00

3,07

3,07

3,07

4,45

4,45

4,45

7,52

0,00

7,52

7,52

55,05 42,65 52,74 2,47 14,03 0,24 1,91 168,12 48,98 117,96 166,94 I.tř. II.tř. III.tř. IV.tř. V.tř. PUPFL Ost. Celk TTP Orná Zem.

tab. 2 podíl záborů ZPF připadající na jednotlivé nové kultury přírodních ploch navržených v rámci nezastavěného území

Nová kultura

Původní kultura (zábor)

CELKOVÁ PLOCHA [ha]

NL – PUPFL (plochy PUPFL 1–20)

NZo – orná půda

25,05

NZt – trvalý travní porost

1,73

W – vodní plocha (plochy W 30-37)

NZo – orná půda

2,18

NZt – trvalý travní porost

2,70

Celková plocha záborů ZPF pro přírodní plochy v nezastavěném území činí 31,66 ha, z toho zábory pro PUPFL činí 26,78 ha a zábory pro vodní plochy 4,88 ha.


86

tab. 3 tabulka záborů pro jednotlivé druhy navržených funkcí urbanizovaných ploch vůči pozemkům ZPF Plocha [ha]

Navrhovaná funkce

NÁVRH

II. etapa

BV – bydlení venkovské

39,09

16,95

BVo – bydlení venkovské s ochr. Režimem

1,54

BM – bydlení městské

2,66

BS – bydlení smíšené

5,20

5,20

Ri – rekreace individuální

1,07

1,07

Rh – rekreace hromadná

1,58

1,58

VP – veřejná prostranství

0,49

0,49

VPz – zeleň na veřejném prostranství

0,33

0,33

VS – výroba smíšená

10,00

Ve – výroba el. energie – fotovoltaické elektrárny

7,38

Vr – rušící výroba a skladování

1,65

Vz – výroba zemědělská

0,44

0,44

TV2 – tech. infrastruktura – kanalizace

3,46

3,46

TV3 – tech. infrastruktura – elektro

0,27

0,27

DS II

11,27

11,27

DSm – místní komunikace

3,08

3,08

DSú – účelové komunikace

5,23

5,23

Celkem

94,74

úz. rezerva

Celkem 56,04 1,54

7,52

12,20

10,18

22,20 7,38

3,87

33,02

5,52

7,52

135,28

Celková plocha záborů ZPF pro zastavitelné plochy a komunikace činí 135,28 ha, z toho 94,74 ha v etapě návrhu, 33,02 ha ve II. etapě a 7,52 ha v rámci územní rezervy.


87

tab. 4 tabulka odnětí půdy ze ZPF dle tříd ochrany ZPF

Celkem [ha]

TTP

Orná půda

Původní kultura

Třída ochrany ZPF I.

II.

III.

Plocha celkem [ha] IV.

V.

Územní NÁVRH II. etapa rezerva 88,21 22,23

NÁVRH 29,65 19,09 29,73 2,24 7,50 II. etapa 6,65 7,79 7,79 ÚZEMNÍ REZERVA 7,52 NÁVRH 9,25 10,41 11,92 0,23 6,38 38,19 II. etapa 1,98 5,36 3,30 0,15 10,79 ÚZEMNÍ REZERVA NÁVRH 38,90 29,50 41,65 2,47 13,88 126,40 II. etapa 8,63 13,15 11,09 0,00 0,15 33,02 ÚZEMNÍ REZERVA 7,52 0,00 0,00 0,00 0,00 55,05

42,65

52,74

2,47

14,03

7,52

0,00

7,52

166,94

Celková plocha záborů ZPF vyplývající z návrhu ÚP činí 166,94 ha. Z toho je 55,05 ha v I. třídě ochrany a 42,65 ha ve II. třídě ochrany ZPF.

Třídy ochrany zemědělské půdy (možné rozpětí I. - V.; příloha metodického pokynu ze dne 12.6.1996 č.j.: OOLP/1067/96) o do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, popř. pro liniové stavby zásadního významu o do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci klimatického regionu nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné o do 3. třídy jsou sloučeny půdy v klimatickém regionu s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možné v územním plánování využít pro event. výstavbu o do 4. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu, s jen omezenou ochranou a využitelné i pro výstavbu o do 5. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností, vč. půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské pozemky pro zemědělské účely postradatelné, lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.


88

9.3

Zdůvodnění záboru ZPF – zastavitelné plochy

Vyhodnocení záboru ZPF bylo provedeno pro plochy zemědělské půdy zabírané ve prospěch ZP a rovněž staveb dopravní infrastruktury, především v souvislosti s plochami pro úpravu průtahu Malšic - silnice II/137. Celková plocha záborů zemědělské půdy pro zastavitelné plochy a komunikace tvoří 135,28 ha.

9.3.1 Čenkov Na území sídla Čenkov jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BV-N), bydlení smíšené (BS-N), výrobu zemědělskou (Vz-N), hromadnou rekreaci (Rh-N), smíšenou výrobu (VS-N), pro ČOV (TV2-N) a solární výrobu el. energie (Ve-N). Plochy pro venkovské bydlení byly vymezeny na severním a JV okraji sídla. Plochy těsně navazují na zastavěné území, jsou umísťovány podél komunikací či zahušťováním záhumenních partií. Plochy smíšeného bydlení jsou koncentrovány na jižní a západní okraj obce. Plocha zemědělské výroby (Vz-N) je situována jižně od obce, poblíž vodojemu. Návrh zde vymezuje ojediněle plochu umístěnou s odstupem vůči zastavěnému území. Dopravní dostupnost plochy je řešena s využitím stávající komunikace k vodojemu. Záměrem zde je vybudování agrofarmy s možností dočasného ubytování a bytu majitele. Převažujícím využitím zůstává však zemědělská výroba. Okolní pozemky budou sloužit jako pastviny (TTP), jsou proto coby zemědělské pozemky ponechány v nezastavěném území. V ploše je omezena zastavitelnost na 30%. Samotná plocha, ačkoli se nachází na půdách v I. třídě ochrany (což úzce souvisí se zemědělským využitím okolních pozemků), je svým rozsahem poměrně nevýznamná. Z hlediska rozlohy jsou významnější plochy výroby el. energie z fotovoltaických panelů. Tyto plochy jsou umístěny na východním okraji obce. Místo bylo voleno s ohledem na blízkost vedení VN, příznivou svažitost k jihu a ne příliš výraznou expozici z hlediska krajinného rázu. Z hlediska záboru pozemků ZPF by se nutně nemuselo jednat o znemožnění zemědělského využití plochy. Naopak pastva je vítaným doplňkovým využitím takovýchto ploch a specifické regulativy to umožňují. ZP v jižní a severní polovině území jsou svým rozsahem přibližně v rovnováze. V severní polovině území se nacházejí kvalitní půdy v I. a II. kat. ochrany. Důvodem umístění zástavby zde je navázání na stávající zástavbu, včetně vyplňování proluk, využití stávající infrastruktury a příznivé vlastnosti terénu (sklon na jih a jihovýchod – výhodné jak pro bydlení, tak pro solární kolektory). Zejména posledně jmenovanou vlastností tato lokalita předčí jižní část území (III. třída ochrany), která je však pro umístění zastavitelných ploch rovněž hojně využita. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na velikost a význam sídla, jeho charakter, rozvojový potenciál, vhodnost k zástavbě a dosažitelnost dopravní a technické infrastruktury. Vodítkem pro jejich vymezení byly rovněž záměry některých vlastníků dotčených pozemků.

9.3.2 Dobřejice Na území sídla Dobřejice jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BVN), pro hromadnou rekreaci (Rh-N), smíšenou výrobu (VS-N) a pro ČOV (TV2-N). Plochy pro bydlení byly vymezeny na severním a východním okraji sídla, ať již při příjezdových komunikacích, nebo jako zahuštění záhumenních partií. Prakticky celé sídlo Dobřejice se nalézá na velmi kvalitních půdách v I. třídě ochrany. Z hlediska ochrany ZPF nelze volit šetrnější alternativu umístění, pokud mají nové plochy být logicky


89

v kontaktu se stávající zástavbou. Také s ohledem na tuto skutečnost byla velká část ploch na severním okraji určena k zástavbě až ve II. etapě. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na velikost a význam sídla, jeho charakter, rozvojový potenciál, vhodnost k zástavbě a dosažitelnost dopravní a technické infrastruktury. Vodítkem pro jejich vymezení byly rovněž záměry některých vlastníků dotčených pozemků.

9.3.3 Malšice Na území sídla Malšice jsou vymezovány zastavitelné plochy převážně pro venkovské a městské bydlení (BV-N, BM-N), území smíšené obytné (BS-N), smíšenou výrobu (VS-N), výrobu tzv. „rušící“ (Vr-N), pro ČOV (TV2-N) a solární výrobu el. energie (Ve-N). Plošně významný je také koridor průtahu silnice II/137 východní částí obce – VPS zakotvená v platném ÚP VÚC Táborsko. Funkční rozvržení ploch je poměrně jednoznačné a logické – ve východní části byl potvrzen průmyslový a výrobní charakter (nové plochy výroby byly situovány téměř výhradně do této části), ve zbytku obce převažuje smíšená obytná a čistě obytná funkce. Výjimkou je navržená nerušící plocha výroby el. energie ze slunečního záření (fotovoltaickou technologií), situovaná na západním okraji sídla v blízkosti stávající ČOV. Zastavitelné plochy byly vymezeny prakticky po celém obvodu sídla. Prvním kritériem pro jejich vymezování bylo doplnění proluk a plošných rezerv stávající zástavby. Plochy byly vymezeny v těsné vazbě na sídlo, přimykají se k přístupovým místním komunikacím, případně k procházející silnici II. třídy, resp. její budoucí přeložce, a i k místním komunikacím (severozápad). V osadách Nové a Staré Lány bylo vymezeno několik malých ploch pro bydlení venkovské, opět ve vazbě na stávající zástavbu a příjezdové komunikace. Osady se nacházejí na půdách v I. třídě ochrany. Zastavitelné plochy pro území smíšené obytné byly vymezeny v osadě Červený Dvůr, a to na základě platného stavebního povolení. Sídlo Malšice a jeho okolí se nalézá na kvalitních půdách v I. třídě (střed, západ) a II.- III. třídě (východ) ochrany ZPF. Vymezením ZP jsou zde nejvíce dotčeny právě pozemky kvality I. třídy, které jsou zabírány zejména plochami pro bydlení. Plochy byly logicky voleny v příznivých, k jihu sklonitých partiích, v návaznosti na zastavěné území, zároveň s možností dobré dopravní dostupnosti a vybavení technickou infrastrukturou. Půda ve II. třídě a méně kvalitní půda ve III. třídě ochrany se v záborech uplatňuje především u ploch výroby (lokality ve východní části sídla). Z hlediska ochrany ZPF neexistuje pro umístění ploch příznivější řešení. S ohledem na tuto skutečnost byla část ploch navržena k realizaci až ve II. etapě a též 2 plochy (na severu) pouze jako územní rezerva. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na velikost a význam sídla, jeho charakter, rozvojový potenciál, vhodnost k zástavbě a dosažitelnost dopravní a technické infrastruktury. Přednostně byly vytipovány lokality, kde vymezením ZP dojde ke scelení stávající zástavby, k vyplnění proluk. Vodítkem pro jejich vymezení byly rovněž záměry obce a některých vlastníků dotčených pozemků.

9.3.4 Maršov Na území sídla Maršov jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BV-N), pro ČOV (TV2-N), pro smíšenou výrobu (VS-N) a vytipována byla rovněž plocha pro solární výrobu el. energie (Ve-N). Plochy bydlení byly vymezeny v těsné vazbě na sídlo, přimykají se k místním komunikacím


90

a navazují na zastavěné území. Vymezením těchto ploch dochází ke scelení zástavby, okraje sídla získávají kompaktnější tvar (sever, jih). Plochy výroby byly situovány na severním okraji v těsné vazbě na stávající výrobní areál (vymezením dochází ke scelení a zarovnání zastavěného území) a dále excentricky jihovýchodně od sídla, kde se rovněž přimykají ke stávajícímu výrobnímu areálu. Na periferiích sídla převládá zemědělská půda ve II. třídě ochrany, na jihozápadě a v okolí výrobního areálu je zastoupena částečně i III třída. Z hlediska ochrany ZPF neexistuje příznivější alternativa umístění rozvojových ploch. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na velikost a význam sídla, jeho charakter, rozvojový potenciál, vhodnost k zástavbě a dosažitelnost dopravní a technické infrastruktury. Vodítkem pro jejich vymezení byly rovněž záměry některých vlastníků dotčených pozemků.

9.3.5 Obora u Maršova Na území sídla Obora u Maršova jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BV-N), smíšenou výrobu (VS-N), hromadnou rekreaci (Rh-N) a pro ČOV (TV2-N). Plochy byly vymezeny v těsné vazbě na ZÚ, přimykají se k přístupovým komunikacím, případně rozšiřují záhumenní partie (východ, západ). V okolí sídla převažují půdy ve II. třídě ochrany, místy se vyskytuje III. třída (v návaznosti na nivní území Podmovčínského potoka východně od sídla), sporadicky I. třída. Při návrhu ZP se půdám s II. třídou ochrany nelze vyhnout. Půdy ve III. třídě byly částečně využity, dále jsou však pro zástavbu nevhodné (odlehlost, potoční niva, navíc OP ČOV). S ohledem na tyto nepříznivé podmínky byla velká část ploch zařazena do II. etapy. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na velikost a význam sídla, jeho charakter, rozvojový potenciál, vhodnost k zástavbě a dosažitelnost dopravní a technické infrastruktury. Vodítkem pro jejich vymezení byly rovněž záměry některých vlastníků dotčených pozemků.

9.3.6 Třebelice Na území sídla Třebelice jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BVN), smíšenou výrobu (VS-N) a pro ČOV (TV2-N). Plochy pro bydlení byly vymezeny na severním okraji, částečně jako vyplnění proluky, částečně navázáním na stávající zástavbu podél příjezdové komunikace. Další plochy byly vymezeny při komunikaci a v záhumenních partiích JZ části sídla – tyto plochy byly zařazeny do II. etapy. Plocha výroby byla navržena ve vazbě na stávající výrobní areál na východním okraji sídla. Sídlo Třebelice se z větší části nalézá na kvalitních půdách v I. třídě ochrany. Střed obce, kudy prochází potoční niva, je zařazen do III. třídy. Nová zástavba je z větší části umístěna na půdy I. třídy ochrany. Projektant se snažil maximálně pro umístění ploch využít méně kvalitních půd, avšak jejich další zábor je neopodstatněný z důvodu nesrovnatelně horší obslužností dopravní a technickou infrastrukturou, nivní polohy a navržené OP ČOV. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na velikost a význam sídla, jeho charakter, rozvojový potenciál, vhodnost k zástavbě a dosažitelnost dopravní a technické infrastruktury. Vodítkem pro jejich vymezení byly rovněž záměry některých vlastníků dotčených pozemků.


91

9.3.7 Všechlapy Na území sídla Všechlapy jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BVN) a pro ČOV (TV2-N). Podstatná část zabíraných ploch je dána návrhem obchvatu silnice II/137, vedeného severozápadně od sídla (DSII-N). Plochy pro bydlení byly vymezeny po obvodu sídla, při příjezdových komunikacích. Plocha v jižní části byla vymezena k realizaci ve II. etapě. Obec Všechlapy stojí na nejkvalitnějších půdách v I. třídě ochrany. Pouze úzký pruh potoční nivy, procházející sídlem z východu na západ, představuje plochu s půdou horší kvality (na východě je návrhem pro zástavbu využit). Jinak zde není lepší alternativy, a to ani pro trasování přeložky silnice II. třídy. Zastavitelné plochy byly vymezeny s ohledem na velikost a význam sídla, jeho charakter, rozvojový potenciál, vhodnost k zástavbě a dosažitelnost dopravní a technické infrastruktury. Vodítkem pro jejich vymezení byly rovněž záměry některých vlastníků dotčených pozemků.

9.4

Zdůvodnění záboru ZPF – nezastavěné území

Celková plocha záborů ZPF pro přírodní plochy v nezastavěném území činí 31,66 ha. Plochy zemědělské půdy v krajině jsou zabírány ve prospěch PUPFL a vodních ploch. Celková plocha záborů pro PUPFL (NL-N) tvoří 26,78 ha, u vodních ploch (W-N) zábory představují 4,88 ha. Při jejich vymezování byly maximálně respektovány plochy nejkvalitnějších půd v I. a II. třídě ochrany. Ve větší míře dochází k jejich záboru v těchto dotčených lokalitách: 

jihozápadně od Malšic (lokalita PUPFL 10) - zalesnění návrší (kóta 499) – obnova krajinné dominanty ve vazbě na lesní masiv Kukle. Krajinotvorné opatření, oddělení krajinných prostorů Malšic a sousedního Čenkova. Protierozní a ekostabilizační opatření, součást protierozních a retenčních opatření na zorněných svazích nad rybniční soustavou na Vnučském potoce.

K záborům zemědělské půdy v bonitě I. a II. tř. ZPF dochází z důvodu převažujícího veřejného zájmu, kterým je zejména: − ochrana přírody a krajiny (podpora ekologicko-stabilizační funkce krajiny, zvyšování biodiverzity, podpora ÚSES); důvodem je velký rozsah zornění zemědělsky intenzivně využívané krajiny a z toho plynoucí vysoká míra ekologické lability území. Řada z těchto ploch byla také vymezena jako VPO pro založení prvků ÚSES. − protipovodňová ochrana (podpora schopnosti krajiny vázat vodu, udržení vody v krajině a zpomalení jejího odtoku z území); důvodem je nežádoucí zrychlený odtok povrchových vod z velkých nečleněných ploch orné půdy. − ochrana životního prostředí (ochrana vodních zdrojů, eliminace důsledků potenciálního znečišťování podzemních vod). − ochrana proti erozi (eliminace vodní, půdní a větrné eroze); důvodem jsou četné splachy kvalitní svrchní vrstvy půdy v důsledku malé retence rozlehlých zorněných ploch. − zvýšení rekreačního potenciálu území (obnova a podpora rozmanitosti, malebnosti a lepší prostupnosti krajiny), nové vodní plochy (přírodní koupaliště) jako opatření zlepšující podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu atd. − potřeba zvýšení estetické a přírodní hodnoty krajiny, obnovy členité morfologie a segmentace


92

krajiny, zpestření krajinné mozaiky, obnovy přirozených přírodních dominant – zalesněných návrší v zemědělské krajině, identifikace krajinných prostorů a posílení návaznosti na přírodní plochy v okolních správních územích. Uvedené zábory tvoří jen část koncepce uspořádání krajiny. Plochy navržených vodních ploch a ploch navržených k zalesnění jsou v návrhu dále doplněny plochami krajinné zeleně (NSk) a plochami trvalých travních porostů (NZt), které však z hlediska ochrany ZPF nepředstavují zábor. Při návrhu koncepce uspořádání krajiny byly respektovány požadavky ucelenosti a dobré dostupnosti pozemků zemědělské půdy. Navržené plochy krajinných opatření, přestože mohou znamenat zmenšení rozsahu zemědělsky využívaných ploch, na druhou stranu napomáhají udržení produkčních kvalit půdy (např. eliminace větrné a půdní eroze, udržení vody v krajině – stabilizace a eliminace extrémů vodního režimu krajiny). Návrh ÚP respektuje zásady Evropské úmluvy o krajině. Koncepce uspořádání krajiny, jejíž nedílnou součástí jsou výše zmíněné plochy, byla navržena v souladu s hlavními cíli územního plánování. Těmi jsou ochrana a rozvoj hodnot území za současné ochrany krajiny jako podstatné složky života obyvatel území a základu jejich totožnosti. Koncepce uspořádání krajiny je významnou náplní územního plánu. Její redukce na výčet přípustných činností na zemědělských plochách, paušálně bez vztahu ke konkrétní lokalitě, by byl pro potřeby stanovení této koncepce povrchní a nedostačující. V krajině se odehrává mnoho složitých, vzájemně provázaných komplexních dějů, než abychom na ni mohli nazírat jednostranným, navíc produkčně (a tedy komerčně) zaměřeným pohledem. V tomto bodě ÚP respektuje rovněž požadavek PÚR (kap. 2 – Republikové priority ÚP pro zajištění URÚ – podkapitola 2.2 – Republikové priority, čl. 16: „Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území.“). Vymezení ploch krajinných opatření je tedy jedním (nikoli jediným) ze základních předpokladů naplňování krajinné koncepce, s cílem zvýšení hodnoty krajiny, s celou řadou pozitivních dopadů v různých oblastech (zemědělství nevyjímaje) - viz příkladný výčet výše, z nichž řada svým významem a důsledky přesahuje dané správní území, a které jsou, stejně jako ochrana ZPF, ve veřejném zájmu.

9.5

Zábor PUPFL

V druhové skladbě lesů převládá smrk ztepilý s příměsí borovice lesní. Většina lesů spadá do kategorie lesů hospodářských. Podle geobotanické rekonstrukce vegetace má v převážné části řešeného území přirozené předpoklady společenstvo acidofilních doubrav, a to jedlová a biková doubrava, v části území na západě v okolí řeky Lužnice černýšová dubohabřina a na jihu to je biková bučina. Plocha PUPFL se v tabulkovém vyhodnocení záborů pro jiné funkce objevuje pouze vzácně a v zanedbatelném rozsahu. Celková výše předpokládaných záborů PUPFL (s kulturou nebo bonitou lesa) představuje 0,24 ha. U plochy 87 (0,01 ha) jde o okrajový zábor osamoceného lesního pozemku v záhumenní partii


93

západní části Malšic. Plocha je zabírána ve prospěch bydlení venkovského ve II. etapě (BV-N II). U plochy 90 (0,13 ha) jde o výběžek pozemku s bonitou lesa do plochy vytipované pro výrobu el. energie ze slunečního záření (Ve-N). Je součástí spojitých ZP navazujících na zastavěné území Malšic. U plochy 150 (0,05 ha) jde o zábor pozemku s bonitou lesa v rámci vymezené ZP pro bydlení venkovské (BV-N) na jižním okraji sídla Obora u Maršova. U plochy W36 (0,05 ha) jde o novou vodní plochu na místní bezejmenné vodoteči (přítok Všechlapského potoka), primárně navrhovaná v sousedství lesa pro zvýšení retenčních schopností území a zvýšení biodiverzity prostoru potoční nivy. Dotčená plocha má kulturu louky. Jinak pozemky s kulturou nebo bonitou lesa v nezastavěném území programově nebyly v návrhu ÚP ke změně funkce vymezovány. U lokalit přiléhajících k lesním pozemkům je požadováno umístění veškerých staveb v minimální vzdálenosti 50 m od okraje těchto pozemků. V případě potřeby zmenšit toto pásmo, nebo umístit stavbu do tohoto pásma je nutno postupovat podle Lesního zákona v platném znění.

10. Rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění V průběhu veřejného projednání byly podány tyto námitky k návrhu územního plánu Malšice: 1. k.ú. Malšice – lokalita Červený dvůr - žádost o zakreslení nových zastavitelných ploch - funkce smíšené obytné Závěr: Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Na stavbu je vydáno platné stavební povolení. 2. k.ú. Dobřejice a) požadavek na změnu regulativů pro zastavitelnou plochu Z.DOB.10 - OP produktovodu ze 100 m na 50 m b) požadavek na rozšíření zastavitelné plochy na hranici 50 m hranice OP od trasy produktovodu - žadatel p. Benda Závěr: Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: ad a) Na základě vyjádření Čepro a.s., které obdržel pořizovatel 2. 12. 2009, kde se povoluje zástavba po hranici 50 m od trasy produktovodu, při splnění podmínky, že plocha bude sloužit


94

výlučně pro individuální rekreaci, bude z regulativů plochy Z.DOB.10 vypuštěna podmínka, že nelze situovat zástavbu do 100 m od trasy vedení produktovodu. ad b) V ÚP zastavitelná plocha pro individuální rekreaci k hranici 70 m od trasy produktovodu, celkem zábor ZPF: 0,48 ha (V. tř.). Nově bude hranice zastavitelného území posunuta až na 50 m k trase produktovodu. Stanoviska DO: Orgán ochrany ZPF: lze akceptovat. MěÚ Tábor OŽP: bez připomínek. 3. k.ú. Malšice – požadavek vyjmutí pozemku parc. č. 627/1 z plochy podmíněné územní studií – žadatel p. Malá, Mgr. Kristiánová Závěr: Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: - pozemek navazuje na zastavěné území - přístupné z komunikace - celá parcela bude využita pro výstavbu 1 RD, žadatel předpokládá výstavbu v roce 2010 Stanoviska DO: Orgán ochrany ZPF: orgán ZPF neřeší, vyjmutí pozemku z plochy podmíněné ÚS. MěÚ Tábor OŽP: bez připomínek. 4. k.ú. Čenkov u Malšic – požadavek na posunutí návrhové plochy Z.ČE.1 o 20 m jižním směrem – žadatel p. Kluzák Závěr: Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: K záměru byla zpracována studie vlivu na krajinný ráz. Součástí záměru je provedení rozsáhlých sadových úprav začleňujících stavbu do krajiny. Posunutím plochy se dopad záměru na krajinný ráz v zásadě nemění. Rovněž rozsah záboru ZPF se nemění. Pro posun plochy hovoří výhodnější terénní podmínky - lepší rovinatý terén a z toho plynoucí minimalizace přesunů deponie orné půdy. Stanoviska DO: Orgán ochrany ZPF: nemá vliv na další zábor ZPF – bez námitek. MěÚ Tábor OŽP: nemáme připomínky.


95

5. k.ú. Malšice – požadavek na zahrnutí pozemku parc. č. 304/7 do I. etapy zástavby – žadatel Městys Malšice Závěr: Námitce se vyhovuje. Odůvodnění: Plocha Z.MAL.15 je v ÚP určena jako BV–N II. etapa. Pozemek parc. č. 304/7 k.ú. Malšice je možné získat od Pozemkového fondu ČR. V případě rozparcelování a prodání stavebních parcel, městys získá prostředky na zainvestování dalších rozvojových ploch. Stanoviska DO: Orgán ochrany ZPF: vyhodnoceno ve stanovisku ZPF, lze souhlasit s navrženou změnou etapovitosti. MěÚ Tábor OŽP: bez připomínek. 6. k.ú. Dobřejice – požadavek na zařazení pozemků parc. č. 727/45, 727/51, a 852/1 pro výrobní (průmyslovou) zónu – žadatel Zemědělská a.s. Březnice Závěr: Pozemek parc. č. 852/1 k.ú. Dobřejice (je součástí zastavěného území, určeného v ÚP jako plocha přestavby pro smíšenou výrobní funkci) – námitce se vyhovuje. V rozsahu pozemků parc. č. 727/45 a 727/51 v k.ú. Dobřejice se námitce nevyhovuje. Odůvodnění: Pozemek parc. č. 852/1 je již v ÚP zařazen do plochy VS-N. Pozemky parc. č. 727/45 a 727/51 jsou v ÚP určeny jako plochy orné půdy a plochy smíšené, nezastavěného území – krajinné zeleně. Celkem se jedná o 9 460 m2 . Pozemky žadatele se nachází při vjezdu do sídla, z urbanistického hlediska se jedná o území pohledově exponované, v nejvýše položené části sídla a tedy v dominantní poloze tohoto komorního krajinného prostoru. Návrh tohoto rozsahu zastavitelných ploch určených pro výrobu a skladování by znamenal výrazné posílení výrobní funkce a představoval by změnu v urbanistické koncepci sídla Dobřejice, které je svým charakterem určené zejména k bydlení. Rovněž krajinný ráz by byl touto změnou velmi negativně a nevratně ovlivněn, došlo by k narušení harmonického posazení sídla v krajině. V územním plánu je v tomto sídle vymezena rozvojová plocha pro smíšenou výrobu o velikosti 0,45 ha (Z.DOB.3), navazující na stávající areál, kterým je pohledově odcloněna. Tato plocha se jeví pro rozvoj sídla jako dostačující. Další rozvojové plochy pro výrobu a skladování jsou navrženy zejména v sídle Malšice (12,93 ha), které je z hlediska jeho centrální polohy v území a tradičního zastoupení výrobních funkcí pro tyto aktivity vhodnější. Území navazuje na další pozemky, které jsou předmětem námitky č. 7 na zastavitelné plochy pro výrobu. Stanoviska DO: OŽP MěÚ Tábor: Jedná se o území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu (viz Generel krajinného


96

rázu, AV ateliér, 2009). Sídlo Dobřejice je v blízkosti přírodního parku Kukle. Takto rozsáhlý záměr výrobního charakteru zde není vhodné realizovat. Orgán ochrany ZPF: V předmětné lokalitě by se jednalo o velký zábor nejkvalitnější zemědělské půdy (pozemky I. tř. ochrany) - nedoporučujeme. Doporučujeme ponechat zastavitelný pouze stávající zeměděl. areál, který je v ÚP navržen k přestavbě na plochu pro výrobu smíšenou. 7. k.ú. Dobřejice – požadavek na zařazení pozemků parc. č. 852/5, 727/2, 727/10, 852/8, 727/12, 727/55, 727/46, 727/13, 727/57, 727/11, 727/15, 852/9, 727/48 a 727/14 pro výrobní zónu – žadatel PaedDr. Jiří Štěch Závěr: V rozsahu pozemků parc. č. 852/8 a 852/5 v k.ú. Dobřejice (jsou součástí zastavěného území, určeného v ÚP jako plocha přestavby pro smíšenou výrobní funkci) se námitce vyhovuje. V rozsahu pozemků parc.č. 727/2, 727/10, 727/12, 727/55, 727/46, 727/13, 727/57, 727/11, 727/15, 852/9, 727/48 a 727/14 v k.ú. Dobřejice se námitce nevyhovuje. Odůvodnění: Pozemky 727/2, 727/10, 727/12, 727/55, 727/46, 727/13, 727/57, 727/11, 727/15, 852/9, 727/48 a 727/14 jsou v ÚP určeny jako nezastavěné území, převážně jako orná půda. Celkem se jedná o 14 216 m2. Pozemky žadatele se nachází při vjezdu do sídla, z urbanistického hlediska se jedná o území pohledově exponované, v nejvýše položené části sídla a tedy v dominantní poloze tohoto komorního krajinného prostoru. Návrh tohoto rozsahu zastavitelných ploch určených pro výrobu a skladování, resp. smíšenou výrobu by znamenal výrazné posílení výrobní funkce a představoval by změnu v urbanistické koncepci sídla Dobřejice, které je svým charakterem určené zejména k bydlení. Rovněž krajinný ráz by byl touto změnou velmi negativně a nevratně ovlivněn, došlo by k narušení harmonického posazení sídla v krajině. Další rozvojové plochy pro výrobu a skladování jsou navrženy zejména v sídle Malšice (12,93 ha), které je z hlediska jeho centrální polohy v území a tradičního zastoupení výrobních funkcí pro tyto aktivity vhodnější. Území navazuje na další pozemky, které jsou předmětem námitky č. 6 na zastavitelné plochy pro výrobu. Stanoviska DO: MěÚ Tábor OŽP: Jedná se o území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu (viz. Generel krajinného rázu, AV ateliér, 2009). Takto rozsáhlý záměr výrobního charakteru zde není vhodné realizovat. Orgán ochrany ZPF: Pozemky BPEJ I. a II. tř. ochrany. Na kvalitních půdách by se jednalo o velký zábor - nedoporučujeme. 8. k.ú. Malšice – námitka k VPS - koridor přeložky II/137 – p. Miroslav Ragan Závěr: Námitce se nevyhovuje.


97

Odůvodnění: Územní plán je zpracován v plochách v měřítku 1:5000 a trasa přeložky II/137 je vymezena koridorem. Námitka se týká vzdálenosti trasy vedení přeložky II/137 a stávající studny na pozemku p. Ragana a studny na sousedním pozemku firmy TSH Plast. Pan Ragan se ve své námitce odkazuje na § 24a vyhlášky č. 269 ze dne 12. 8. 2009, kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. § 24a je součástí části třetí této vyhlášky – „Požadavky na vymezování a využívání pozemků“. Dle § 1 odst. 2 vyhl. 501/2006 Sb. v platném znění, se při vymezování ploch v územních plánech použije pouze část druhá této vyhlášky, ustanovení části třetí se použije při vymezování pozemků a umisťování staveb na nich tzn. v podrobnější dokumentaci než je územní plán (RP, PD k územnímu řízení). V této návazné dokumentaci budou zároveň řešeny přístupy ke stávajícím objektům, vzdálenosti studní atd. 9. k.ú. Všechlapy u Malšic – námitka k vymezení pozemku st. parc. č. 30 a 53/2, pro výrobu a skladování, žádost o ponechání a rozšíření stávající živočišné výroby – žadatelka Růžena Kovaříková Závěr: Námitce se nevyhovuje. Odůvodnění: Projektant ÚP: Požadavek na zachování funkce zemědělské výroby nebyl akceptován z důvodu převažujícího charakteru a určení území, kterým je bydlení (navrhované, ale zejména rovněž stávající). Důležité je zachování vysoké kvality čistého a zdravého obytného prostředí, které by kapacitnější zemědělská výroba svými negativními vlivy mohla významně snížit. V ÚP jsou pozemky navrženy jako plocha přestavby ze zemědělské výroby na plochu smíšenou výrobní („nerušící“ výroba a skladování), neobtěžující svou činností okolí (VS-N). Regulativy těchto ploch zemědělskou výrobu nevylučují, avšak za předpokladu, že tato činnost nebude svými případnými negativními vlivy (zejména zápach) zasahovat své okolí (hranice negativních vlivů je totožná s hranicí plochy, pozemku). Stanoviska DO: MěÚ Tábor OŽP: bez připomínek. Orgán ochrany ZPF: změnu účelu využití neřeší orgán ochrany ZPF, doporučujeme zachovat navržený stav dle požadavků obce. Městys Malšice: souhlasíme s využitím, které nebude negativně ovlivňovat životní prostředí a okolní zástavbu.


98

11.

Vyhodnocení připomínek

V průběhu veřejného projednání byly uplatněny tyto připomínky k návrhu územního plánu Malšice: 1. k.ú. Obora u Maršova – požadavek na využití pozemku parc. č. 542/4 pro individuální rekreaci, v ÚP určeno jako plocha zemědělská – trvalé travní porosty (NZt-S) – žadatel p. Bc. Luboš Préda Závěr: Připomínce se nevyhovuje. Odůvodnění : Projektant ÚP: Jde o území, které je již stranou sídla, bez vazby na zastavěné území sídla; výstavba v této lokalitě by zapůsobila jako precedent a vedla by k nežádoucímu zastavování volné krajiny, navíc v místě s ekologicky hodnotnými přírodně krajinářskými složkami území. - jde o VKP ze zákona - nivní území, interakční prvek břehových porostů významný pro zachování druhové biodiverzity, významný krajinotvorný prvek a výrazný kompoziční prvek pro sídlo (zelený klín vstupující z jihu do zástavby v podobě nivy a doprovodné zeleně bezejmenného přítoku Bezděčínského potoka); zástavbou a intenzivním rekreačním využitím by tyto důležité funkce byly narušeny - jde o zátopové území (pod hrází rybníka) s rizikem záplav při povodních; zástavba by působila jako nežádoucí překážka při odtoku přívalových vod, s rizikem ztrát na majetku a ohrožení bezpečnosti osob - celkově lze tedy shrnout, že v dané lokalitě je z urbanistického a krajinářského hlediska nevhodný jak požadovaný způsob využití, tak zástavba obecně. Stanoviska DO: Orgán ochrany ZPF: z hlediska narušení organizace ZPF nedoporučujeme MěÚ Tábor OŽP: souhlasíme s názorem projektanta, s požadavkem nesouhlasíme 2. k.ú. Malšice – požadavek na zahrnutí pozemku parc. č. 179/19 k zástavbě RD – v ÚP určeno jako plocha zemědělská – trvalé travní porosty (NZt-S), žadatelé Josef a Eva Bučínských Závěr: Připomínce se vyhovuje. Zástavba bude podmíněna územní studií. Odůvodnění: Územní plán se zpracovává v plochách, nelze proto vymezit samostatný pozemek bez vazby na zastavěné území sídla. Pozemek parc. č. 179/19 bude zahrnut do plochy bydlení, společně s pozemky přilehlými ke stávajícímu zastavěnému území. Stanoviska DO: KÚ, odbor dopravy: - souhlasí s připojením na komunikaci II/137, požaduje ale, aby plocha určená pro zástavbu byla napojena jedním sjezdem. Z tohoto důvodu bude zástavba v lokalitě podmíněna územní studií.


99

Ochrana ZPF: souhlasí Městys Malšice: souhlasí MěÚ Tábor OŽP: S ohledem na to, že dotčená lokalita je v sousedství výrobního areálu, nelze zde argumentovat negativním vlivem na krajinný ráz. Z pohledu zájmů ochrany přírody nemáme připomínky. 3. k.ú. Malšice – požadavek na zahrnutí pozemku parc. č. 933/19 k zástavbě RD – žadatelka J. Helclová Závěr: Připomínce se nevyhovuje. Odůvodnění: Z urbanistického hlediska není vhodné dále rozšiřovat navržené zastavitelné plochy směrem do volné krajiny. Zastavitelné plochy se v územním plánu vymezují s ohledem na potenciál rozvoje a míru využití zastavěného území. Pozemek je bez možnosti přístupu z komunikace. Stanoviska DO: MěÚ Tábor OŽP: Doporučujeme požadavku nevyhovět. Jedná se o požadavek na zastavování volné krajiny. Orgán ochrany ZPF: Doporučujeme požadavku nevyhovět. V celém správním území je ÚP navrženo 58 ha pro bydlení, není vhodné dále protahovat tvar sídla, zejména na půdách I. tř. bonity. Přednostně doporučujeme využívat proluky a navržené zastavitelné plochy. 4. k.ú. Malšice – požadavek na zahrnutí pozemků parc. č. 933/29, 1000/109 a 2121/20 k zástavbě RD – žadatelka Věra Hejná Závěr: Připomínce se nevyhovuje. Odůvodnění: Jde o pozemky, bez vazby na zastavěné území sídla, bez přístupu a návaznosti inženýrských sítí. Pozemky jsou v současné době zemědělsky využívané – orná půda. Stanoviska DO: Orgán ochrany ZPF: nedoporučuje z důvodu umístění záměru do volné krajiny, zeměděl. využívané, bez návaznosti na zast. území. Pozemky parc. č. 933/29 a 2121/20 jsou - I. tř. ochrany MěÚ Tábor OŽP: Jedná se o požadavek na zastavování volné krajiny. Požadavku doporučujeme nevyhovět.


100

5-6. k.ú. Malšice – požadavek na zahrnutí pozemků parc. č. 247, 248/2 a 248/1 k zástavbě RD – žadatelky Věra Skaláková a Radka Švadlenová Závěr: Připomínkám se vyhovuje. Odůvodnění: Jde o pozemky navazující na zastavěné území sídla, tvořící proluku mezi navrženými zastavitelnými plochami. Zástavbu je nutné situovat mimo OP komunikace. Stanoviska DO: Orgán ochrany ZPF: minimální zábor, logická návaznost na zastavěné území, méně kvalitní půdy (zábor ZPF celkem – 1 655 m2) - BPEJ III. tř. ochrany - souhlasíme. MěÚ Tábor OŽP: bez připomínek.

12.

Údaje o počtu stran odůvodnění územního plánu a počtu výkresů grafické části Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 101 stran formátu A4. Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje 8 výkresů: O1a

KOORDINAČNÍ VÝKRES - jih

1 : 5 000

O1b

KOORDINAČNÍ VÝKRES - sever

1 : 5 000

O2

KOORDINAČNÍ VÝKRES – detail Malšice

1 : 2 000

O3a

VÝKRES KONCEPCE VEŘ. INFRASTRUKTURY - jih

1 : 5 000

O3b

VÝKRES KONCEPCE VEŘ. INFRASTRUKTURY – sever

1 : 5 000

O4

VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

1 : 25 000

O5a

VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU - jih

1 : 5 000

O5b

VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU - sever

1 : 5 000


101

Územní plán MALŠICE ODŮVODNĚNÍ

Recommend Documents