ÚZEMNÍ PLÁN LOUŇOVIC

ÚZEMNÍ PLÁN LOUŇOVIC

ČÁST II. – ODŮVODNĚNÍ

index 07 DATUM 4. 12. 2014 Pavel Hnilička Architekti, s.r.o. 162 00 Praha 6 Cukrovarnická 46 www.hnilicka.cz

II. ODŮVODNĚNÍ – OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI A.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S NADŘAZENOU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ............................................................................................................ 3

A.1 A.1.1 A.1.2 A.1.3 A.1.4 A.1.5 A.1.6 A.1.7 A.2

Širší vztahy................................................................................................................... 3 Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací ........................................ 3 Politika územního rozvoje České republiky .......................................................... 4 Zásady územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje.......................................... 4 Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Říčany .............................. 5 Strategický plán rozvoje DSO Ladův kraj .............................................................. 5 Program obnovy venkova..................................................................................... 6 Strategie regionálního rozvoje mikroregionu Černokostelecko........................... 6 Stávající územně plánovací dokumentace .................................................................. 6

B.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ........................................................................................... 7

B.1

požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů ............. 7 požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů ............................. 7 požadavky na rozvoj území obce ................................................................................ 7 Urbanismus / požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) .......................................... 10 požadavky na řešení veřejné infrastruktury ............................................................. 11 požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území ......................................................... 13 požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace................................................................................................................... 14 další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) .............................................. 14 Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území ............ 14 požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose ............................................................................................................ 15 požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií .............................................................................. 15 požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem...................... 15 požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast............... 15 případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant ....................................................................................................................... 15 požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení ............................ 15

B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8

B.9 B.10

B.11 B.12 B.13

B.14 B.15

C.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .......................................................... 16

Územní plán Louňovic – Odůvodnění

1

C.1 C.2 C.3 C.4 C.4.1 C.4.2 C.4.3 C.4.4 C.4.5 C.4.6 C.4.7 C.5 C.5.1 C.5.2 C.5.3 C.5.4 C.5.5 C.5.6

Členění území podle zastavitelnosti ..........................................................................25 Urbánní struktura a veřejná prostranství..................................................................27 Nemovité kulturní památky.......................................................................................28 Veřejná infrastruktura ...............................................................................................28 Doprava...............................................................................................................28 Vodní toky a plochy.............................................................................................32 Kanalizace ...........................................................................................................36 Zásobování vodou ...............................................................................................38 Zásobování elektrickou energií ...........................................................................41 Spoje ...................................................................................................................42 Zásobení plynem .................................................................................................43 Příroda a krajina, životní prostředí ............................................................................45 Přírodní podmínky ..............................................................................................45 Ochrana přírody ..................................................................................................48 Památné stromy..................................................................................................49 Území NATURA 2000, EECONET .........................................................................50 Území systém ekologické stability (ÚSES)...........................................................50 Koncepce rekreačního využívání krajiny.............................................................51

D.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ...........................................52

E.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA .........52

E.1

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (ZPF) ........................................................................................................52 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) ..........................................................................54

E.2 F.

OCHRANA OBYVATELSTVA ........................................................................................54

F.1 F.2 F.3 F.4 F.5 F.6

F.8 F.9 F.10 F.11

Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní .............54 Zóny havarijního plánování .......................................................................................54 Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události................................................54 Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování ..................................................................55 Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci ....................................55 Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce .........................................................................................55 Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události .........................55 Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území................................55 Nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií ...........................55 Systém varování a vyrozumění..................................................................................55 Zdroj vody pro požární účely .....................................................................................55

G.

SEZNAM LITERATURY A PODKLADŮ ..........................................................................56

F.7

GRAFICKÉ PŘÍLOHY O.1 KOORDINAČNÍ VÝKRES O.2 VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ O.3 VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU


2

A.Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací

Přehledné schéma katastrálních území s vyznačením řešeného území (vyšrafované)

A.1

Širší vztahy

Obec Louňovice se nachází ve Středočeském kraji, přibližně 25 km vzdušnou čarou jihovýchodně od centra Prahy. Je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Říčany. Přirozeným centrem území ORP Říčany je samotné město Říčany, kde je soustředěna většina ekonomických aktivit a občanské vybavenosti území. Louňovice nemají vybudovanou vlastní kulturní a sociální infrastrukturu. Jisté zázemí nabízí obci sousední Mukařov (základní škola, obchodní centrum, poštovní a církevní služby), přirozeným lokálním zázemím Louňovic je město Říčany a Kostelec nad Černými lesy. Další sociálně‐ ekonomické vazby vznikají s Prahou, která uspokojuje požadavky na pracovní místa a disponuje také kompletním spektrem občanské vybavenosti. Louňovice naproti tomu představují jednak centrum trvalého bydlení v těsném zázemí Prahy, ale také místo rekreace prostřednictvím chatařských osad i možnosti pěší a cyklistické turistiky.

A.1.1 Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací Návrh územního plánu obce Louňovice sleduje vazbu na následující nadřazené územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci, konkrétně pak sleduje záměry, cíle a požadavky těchto dokumentů vztahující se k řešenému území:  Politika územního rozvoje České republiky (Brno, Ústav územního rozvoje, 2008)  Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (vydáno v prosinci 2011)


3

Dále návrh územního plánu sleduje záměry, cíle a požadavky následujících strategických dokumentů:  Strategický plán DSO Ladův kraj  Program obnovy venkova obce Louňovice  Strategie regionálního rozvoje mikroregionu Černokostelecko

A.1.2 Politika územního rozvoje České republiky Politika územního rozvoje ČR z roku 2008 (PÚR 2008) určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování a tím poskytuje rámec pro konsensuální obecně prospěšný rozvoj hodnot území ČR. Dále stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. Louňovice jsou dle PÚR 2008 zařazeny na okraj rozvojové oblasti OB1 Praha. Řešeného území se na úrovni územního plánu v obecnější rovině dotýkají především některé z republikových priorit územního plánování pro zajištění trvalé udržitelnosti území, uvedené v kapitole 2 PÚR 2008: ▫

▫

▫

▫

▫

▫

▫

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest.

Územní plán Louňovic respektuje Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území uvedené v kapitole 2.2 Politiky územního rozvoje České republiky, 2008.

A.1.3 Zásady územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje Ze ZÚR Středočeského kraje nevyplývají pro řešené území žádné konkrétní požadavky. ZÚR v řešeném území vymezují nadregionální biocentrum 27 Voděradské bučiny v jižní části obce a podél východní a severní hranice obce a osu nadregionálního biokoridoru 66 Voděradské bučiny – Vidrholec. Louňovice dle ZÚR spadají do rozvojové oblasti OB1 Praha.


4

A.1.4 Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Říčany V rámci Územně analytických podkladů pro správní obvod Obce s rozšířenou působností Říčany bylo na základě analýz údajů o území, zjištění z průzkumů území a dalších informací provedeno vymezení problémů k řešení. V souladu s ustanovením § 4 odst. 3 vyhlášky č. 500/2006 Sb., byly sledovány zejména urbanistické závady, dopravní závady, střety záměrů na provedení změn v území s hodnotami, limity využití území a vzájemné střety záměrů. Identifikovány byly též obecné problémy související s rozvojem území ORP a jednotlivých obcí. Přehled problémů k řešení v územním plánu vyplývajících z rozboru udržitelného rozvoje území a týkajících se řešeného území Louňovic je uveden v následující tabulce: Popis problému Způsob řešení v územním plánu URBANISTICKÉ ZÁVADY A PROBLÉMY Občanská vybavenost neodpovídající zvyšujícímu se počtu obyvatel

Vymezit vhodné plochy pro umístění objektů a stanovit regulativy využití ploch.

Živelná suburbanizace

Věnovat větší pozornost proporčnímu rozvoji obcí, a to i ve vzájemné návaznosti území obcí.

Nedostatečná nabídka služeb v cestovním ruchu

Vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení cestovního ruchu a případně (současně) stanovit regulativy využití stávajících objektů nebo ploch, kde bude možné zařízení služeb umístit. Vymezit území pro zkapacitnění a výstavbu mimoúrovňových či okružních křižovatek, případně přestavbu křižovatek stávajících.

Problém přetížení komunikačního systému

Tab.: Přehled problémů vyplývajících z rozboru trvalé udržitelnosti a určených k řešení v územním plánu Střety záměrů s hodnotami, limity a vzájemné střety záměrů na území obce Louňovice jsou obsahem Územně analytických podkladů pro správní obvod ORP Říčany (2008), Textová část, tabulka č. 87

A.1.5 Strategický plán rozvoje DSO Ladův kraj Strategický plán rozvoje DSO Ladův kraj vymezuje hlavní směry dlouhodobého rozvoje mikroregionu. Dokument byl projednán a schválen Shromážděním starostů dne 27. ledna 2004. Strategický plán DSO Ladův kraj stanovuje strategické cíle, které představují základní vývojové tendence dlouhodobého rozvoje mikroregionu směřující k naplnění vize. Dále pak vymezuje čtyři problémové okruhy (oblasti vnitřně souvisejících problémů), jejichž řešení je významné pro dlouhodobý rozvoj mikroregionu a vyžaduje soustředěnou pozornost. Každý problémový okruh obsahuje vlastní strategické cíle, tj. hlavní dlouhodobé cíle v daném problémovém okruhu, jejichž plněním se bude mikroregion postupně přibližovat naplňování vize. Vybrané strategické cíle jednotlivých problémových okruhů týkající se řešeného území a implementovatelné do územního plánu obce Louňovice jsou: A) Cestovní ruch a kultura ▫ Rozvíjet cestovní ruch a rekreaci využívající a zároveň respektující přírodní ráz a kulturní dědictví regionu. ▫ Uchovávat historický odkaz a prostřednictvím propagace historických památek a zajímavostí rozvíjet cestovní ruch. ▫ Vytvořit síť kvalitních ubytovacích a stravovacích zařízení. ▫ Vytvořit obyvatelům a návštěvníkům podmínky pro aktivní společenské, kulturní a sportovní vyžití. B) Technická, dopravní a správní infrastruktura ▫ Zlepšit kvalitu, úroveň života a kvalitu životního prostředí, zvýšit spokojenost obyvatel. ▫ Podpořit trvalé bydlení v mikroregionu. ▫ Spoluvytvářet lepší podmínky pro drobné podnikání zejména v oblasti obchodu, služeb a zemědělské výroby. ▫ Vybudovat kvalitní technickou a dopravní infrastrukturu


5

C) Životní prostředí ▫ Chránit a zlepšovat životní prostředí. ▫ Snižovat dopady zemědělské výroby na životní prostředí a spoluvytvářet krajinný ráz mikroregionu. ▫ Optimalizovat strukturu a rozlohu lesních porostů a rozptýlené zeleně ▫ Zvýšení retenční schopnosti krajiny. ▫ Spoluvytvářet prostředí pro zdravý život. D) Občanská vybavenost ▫ Zlepšovat životní podmínky, kvalitu a úrovně života a spokojenosti obyvatel. ▫ Vytvoření podmínek pro vzdělávání a informovanost obyvatel mikroregionu. ▫ Zajistit dostupnost všech služeb pro obyvatele i návštěvníky.

A.1.6 Program obnovy venkova Program obnovy venkova je plošným programem pro venkovské oblasti Středočeského kraje, určený pro malé obce do 2000 obyvatel. Plán programu obnovy venkova je zpracován jako komplexní pohled na rozvoj obce v časovém horizontu 25‐ti let. Obec Louňovice má vypracovaný plán obnovy venkova z března 1996, na který navazují pozdější aktualizace (poslední schválená zastupitelstvem obce dne 25. 4. 2008, zpracovaná Ing. arch. Hájkem a MgA. Stratilem). Z programu obnovy venkova přebíráme do územního plánu ideu sousedského okruhu. Spolu s vlastní zkušeností z průzkumů a rozborů doplňujeme koncepci tzv. malých louňovických míst, které představuji charakteristickou urbanistickou kvalitu.

A.1.7 Strategie regionálního rozvoje mikroregionu Černokostelecko Strategie byla zpracována v roce 2000. Cíle, které mají vliv na územní plán Louňovic, se dotýkají společného řešení infrastruktury, podpory venkovské turistiky a řešení sociálních služeb a zdravotní péče. Strategie řeší mimo jiné podporu podnikání v místě, doplnění zeleně v krajině, rekreační turistiku (jmenovitě např. trasu Louňovice – Jevany po západním okraji rybníků). Strategické priority pro obec Louňovice uvedené ve SWOT analýze jsou tyto:  výstavba kanalizace a ČOV (splněno).  plynofikace (splněno)  úprava veřejných prostranství (probíhá)  technická příprava výstavby rodinných domů  výstavba dalších zařízení pro rozvoj cestovního ruchu Územní plán je zpracován v souladu s navrženou strategií.

A.2

Stávající územně plánovací dokumentace

Stávající územní plán obce Louňovice byl vypracován kanceláří A. D. O. a projekční kanceláří ARCHDAN (Ing. arch. Jiří Danda). Zastupitelstvem obce Louňovice byl ÚP schválen usnesením č. 97/2002 dne 6. 9. 2002. Během let byl územní plán doplněn dvěma schválenými změnami (č. 1 a č. 3). Kompletní přehled zpracovávaných a projednávaných změn:  změna č. 1 – platná; (vypracovala kancelář CHS Praha, s. r. o., Ing. arch. Sommerová) schválena usnesením č.1/2004 dne 9. 7. 2004  návrh změny č. 2; neplatná; nebyl dopracován (Ing. arch. Danda, 2005)  změna č. 3 – platná; (CHS Praha, s. r. o., Ing. arch. Sommerová) schválenou usnesením č. 105/1/2006 6.10.2006.  4. změna č. 4; neplatná; zpracováno pouze zadání (Ing. arch. Sommerová, 2008) nebylo schváleno zastupitelstvem obce.


6



5. Podklady pro změnu č. 5; neplatná; zahrnuje návrhy pro zapracování do územního plánu (např. vybrané body z programu obnovy venkova), jednotlivé požadavky a principy změn byly projednány na zasedání komise pro rozvoj obce dne 30. 5. 2008.

B. Údaje o splnění zadání Výchozím podkladem pro zpracování územního plánu je Zadání územního plánu obce Louňovice, schválené zastupitelstvem obce Louňovice dne 9. 9. 2011.

B.1

požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů

V urbanistickém návrhu územního plánu vycházíme ze stávajícího daného stavu. Nepočítáme s další expanzí, naopak revidujeme zastavování volné krajiny. Navrhujeme kompaktní sídlo s dostupnou okolní krajinou a směřujeme tak k ochraně krajiny jako podstatné složky prostředí života obyvatel a v neposlední řadě k hospodárnému využívání zastavěného území.

B.2

požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů

V návrhu územního plánu jsme se řídili vytýčenými pravidly z územně analytických podkladů. Na urbanistické závady a problém reagujeme:  Problém chybějící občanské vybavenosti navrhujeme řešit nikoli centralisticky, výběrem ploch pro tuto „monofunkci“, ale necentrálně, rozložením do menších celků, které mohou vznikat jako přidružené k bydlení. Míra využitelnosti je dána lokalitou. Pro obchod a služby podporujeme oblast okolo silnice Kutnohorské, kde vymezujeme pás OU (obchodní ulice) a oblasti nových náměstí – JO (jádrové oblasti). Tímto způsobem, kdy vznikají drobné provozovny a prodejny, se lépe navazuje na charakter a ráz obce, než vznikem měřítkově nepřiměřených objektů a zároveň se podporuje místní podnikání a vznik pracovních míst.  Na akutní problém suburbanizace reagujeme prověřením hranice zastavitelného území a důrazem na hospodárné využití stávajícího území před extenzivním zabíráním nových ploch. Dále posilujeme systém ochrany přírody (biocentra a biokoridory).  Pro zkapacitnění křižovatek navrhujeme doplnění o odbočovací pruhy.

B.3

požadavky na rozvoj území obce

Návrh zadání UP obce Louňovice požaduje prověření řešení těchto požadavků: ▫

přesné a důsledné vymezení hranice zastavitelného území. Stávající hranice zastavitelného území bude revidována a na některých místech, kde je třeba respektovat významný přírodní fenomén, bude plocha zastavitelného území redukována (např. severní okolí rybníka „Louňovák“, „Pařez“ s přilehlými plochami stávající zeleně). Je nutné přehodnotit zastavitelné území obce v rámci logických vazeb a potlačit zástavbu ploch bez logické návaznosti na strukturu obce, tj. fragmentaci území

Při vymezení hranice zastavitelného území v návrhu vycházíme z původního územního plánu, zastavitelné území v některých případech redukujeme. Změny zastavitelného území jsou vyznačeny v grafické části: oblasti označené zz1, zz2 převádíme do režimu územní rezervy, plocha zz3 je převedena na krajinnou zeleň.  Dle Průzkumů a rozborů (2010) bylo v zastavitelném území Louňovic (127,7 ha) celkem 42,9 ha rezerv, tj. nevyužitých pozemků – to představuje 33,5% území. Hospodárné


7

využívání krajiny podporujeme jednak zavedením etapizace a jednak převodem části nevyužitých pozemků do režimu rezerv. Zastavitelné území rozšiřujeme výhradně pro plochy vybavení obce (pro sport a rozšíření hřbitova). Nejsou přidány žádné rozvojové plochy bydlení. Oblasti zz1, zz2 jsou nevhodné k zástavbě z důvodů konfliktu s ÚSES (nadregionální biokoridor 66 Vidrholec – Voděradské Bučiny). Půda je zamokřená a blízko vodoteče. Oblast zz3 je v blízkosti lesa (do 50 metrů), zajišťujeme tak ochranu prameniště a přístup k potoku a jeho ochrannému pásmu. Zachováním členění a přírodního rázu "mezikrajiny" chráníme urbanistické a architektonické hodnoty území. Zachováním přírodního charakteru území posílíme ekologickou stabilitu v návaznosti na okolí, zejména prvky ÚSES a VKP ‐ nivní porosty v údolí Jevanského potoka a lesní kultury.

     ▫

Upřednostnit stavební rozvoj na plošných rezervách uvnitř zastavěného území a plochách rozestavěných.

Splněno. Je navržena etapizace a některé nevhodné oblasti byly vyjmuty ze zastavitelného území nebo převedeny do režimu rezervy. ▫

Výstavbu na volných plochách navrhnout s podmínkami časové etapizace ve vazbě na možnosti občanské vybavenosti a technické infrastruktury.

Zastavování území je rozděleno do dvou etap. Obě etapy jsou vyznačeny ve výkresu členění území. ▫

Nové zastavitelné plochy navrhovat pouze v sousedství či vazbě na plochy již zastavěné.

Rozvojové plochy navazují na zastavěné území obce. Jedná se pouze o maloplošné území určené pro sport – na obou koncích hráze rybníka Louňováku a dále o plochu rozšíření hřbitova. Nebyly přidány žádné rozvojové plochy pro bydlení. ▫

Důsledně vymezit ochranná pásma.

Splněno. Byla stanovená následující ochranná pásma, podrobně jsou zpracována v grafické části: OCHRANNÁ PÁSMA PRO VODNÍ TOKY A PLOCHY: Podle zákona č. 254/2001 Sb. (Vodní zákon), § 49, odst. 2 je u vodních toků ochranné pásmo v šířce nejvýše 6 m od břehové čáry na obě strany u drobných toků. Vodoprávní úřad může pro nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu stanovit i větší šířku. U Jevanského potoka, jako významného vodního toku, je šířka ochranného pásma, na základě požadavku Povodí Vltavy, stanovena na 8 m. Odbor životního prostředí MěÚ Říčany požaduje, aby nově zřizovaná oplocení pozemků sousedících s koryty vodních toků bylo umístěno min. 3 m od břehové čáry koryta. PRO KANALIZACI: Ochranná pásma kanalizačních stok jsou dána zákonem č. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny kanalizační stoky na každou stranu:  u kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně ‐ 1,5 m  u kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0m. Ochranné pásmo čistírny odpadních vod je 50m. Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad.


8

PRO ZÁSOBENÍ VODOU: Ochranná pásma vodovodních řadů jsou dána zákonem č. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny vodovodního potrubí na každou stranu:  ‐ u vodovodů do průměru 500 mm včetně ‐ 1,5 m PRO SPOJE: Ochranná pásma telekomunikačních zařízení jsou dána § 92 zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích. Ochranné pásmo podzemního telekomunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. Ochranné pásmo nadzemních vedení určuje stavební úřad ve svém rozhodnutí. Ochranné pásmo radiového zařízení a radiového směrového spoje určuje stavební úřad ve svém rozhodnutí. PRO ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ: Zákonem č.158/2009 Sb byla stanovena ochranná pásma elektrických zařízení. Pro zařízení vybudovaná před účinností tohoto zákona však platí ochranná pásma, která byla stanovena podle dřívějších předpisů (zákon č.79/1957 Sb., zákon č.222/1994 Sb., zákon č.458/2000 Sb). druh el.zařízení ochranné pásmo hranice pásma podzemní vedení 1 m od krajního kabelu druh el.zařízení ochranné pásmo do r.1994 hranice pásma nadzemní vedení nad 1‐35kV včetně 10m od krajního vodiče elektrická stanice nad 1‐52kV 30m od oplocení, obezdění druh el.zařízení ochranné pásmo od r.1995 hranice pásma nadzemní vedení nad 1‐35kV včetně – vodiče bez izolace 7m od krajního vodiče nadzemní vedení nad 1‐35kV včetně – vodiče s izolací 2m od krajního vodiče závěsná kabelová vedení 1‐35kV včetně 1m od kabelu elektrická stanice nad 1‐52kV ‐ stožárová 7m od konstrukce elektrická stanice nad 1‐52kV – kompaktní, zděná 2m od obvodového zdiva elektrická stanice nad 1‐52kV ‐ vestavěná 1 m od obestavění V ochranném pásmu je zakázáno mimo jiné zřizovat bez souhlasu vlastníka stavby a jiné konstrukce, provádět zemní práce, vysazovat trvalé porosty. PRO ZÁSOBENÍ PLYNEM: Ochranná pásma plynovodních zařízení jsou dána zákonem č. 458/2000 Sb. energetický zákon. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny plynovodního potrubí na každou stranu:  V zastavěném území u STL a NTL plynovodu ‐ 1,0 m, s výkopem ručním 1,5m na každou stranu od osy potrubí. V nezastavěném území 4,0m. ▫

Umístění občanské vybavenosti.

Problém chybějící občanské vybavenosti řešíme decentralizovaně ‐ nikoli výběrem ploch pro tuto „monofunkci“, ale rozložením do menších celků, které mohou vznikat jako přidružené k bydlení. Míra využitelnosti území je dána regulativy dle lokality. Pro obchod a služby podporujeme oblast okolo silnice Kutnohorské, kde vymezujeme pás OU (obchodní ulice) a oblasti nových náměstí – JO (jádrové


9

oblasti). Tímto způsobem, kdy vznikají drobné provozovny a prodejny, se lépe navazuje na charakter a ráz obce, než vznikem měřítkově nepřiměřených objektů a zároveň se podporuje místní podnikání a vznik pracovních míst. ▫

Umístění sportovních ploch (např. víceúčelové hřiště)

Jsou navrženy plochy pro hřiště: V Louňovičkách : Hřiště u lesa V Krajině mezi : Hřiště u hráze V Louňovicích: Hřiště u rybníka ▫

Rozšíření ploch veřejné zeleně

V souladu s urbanistickým konceptem, který podporuje význam "mezi‐krajiny", byly navrženy plochy parků a krajinné zeleně. ▫

Umístění biocenter a biokoridorů

Stávající biocentra byla propojena biokoridory o dostatečné šíři. ÚSES se nenachází na oplocených pozemcích. Biokoridory navazují na ÚSES okolních obcí a na nadregionální systém. ▫

Obnovení a doplnění původních cest

V Louňovičkách byla doplněna veřejná zeleň tak, aby zdůraznila význam původních cest. Do systému pěších cest byla převzata idea sousedského okruhu, umožňující snadnější propojení Louňovic s Louňovičkami. Krajina okolo rybníků byla zpřístupněna pěšími cestami. ▫

Definovat a podpořit hodnotné lokality vytvářející specifický charakter obce Louňovic

Splněno. Viz kapitola Hodnoty v území

B.4

Urbanismus / požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Návrh zadání UP obce Louňovice požaduje prověření řešení těchto požadavků: ▫

optimalizovat využití území podle principů trvale udržitelného rozvoje a omezit proces probíhající suburbanizace.

Viz. B2 problém suburbanizace. ▫

Navrhnout řešení rozvoje budoucí struktury obce a veřejných prostranství. Iniciovat výstavbu tak, aby se zlepšila kvalita a obyvatelnost veřejných prostranství. V obci rozšířit počet veřejných prostranství, posílit jejich vzájemné vazby a spojitost. Zlepšit podmínky orientace v prostoru obce. Zabývat se vymezením veřejného prostoru v „Louňovičkách“. Pro jednotlivé rozvojové lokality v zastavitelném území stanovit parametry veřejných prostorů včetně zeleně.

Jako stěžejní vnímáme iniciaci vzniku míst, která podpoří Louňovickou jedinečnost a doplní veřejný prostor o zapamatovatelná místa s vlastní identitou. Navrhujeme prostřednictvím tzv. malých louňovických míst podpořit členitost území na menší celky. Na Kutnohorské silnici při křížení se silnicemi 3. třídy navrhujeme „vstupní náměstí“ – veřejná prostranství, které mají napomoci orientaci v obci. V jednotlivých rozvojových oblastech jsou vymezeny parky, sportoviště, remízky, volně přístupná krajinná zeleň podél potoků apod. Tyto veřejné prostory jsou navzájem propojeny sítí cest. ▫

Vytvořit podmínky pro vznik podnikatelských aktivit malého a středního rozsahu, zvýšit zaměstnanost v obci, snížit dojezd občanů za prací do Pražského regionu – zvýšit ekonomickou samostatnost. Jednou z možností je vytvoření předpokladů pro zvýšení cestovního ruchu a zvýšení rekreačního potenciálu.

V území jsou vymezeny plochy |OU| Obchodní ulice, určené zejména pro podnikání ‐ výrobu a obchod. Funkční plochy |JO| Jádro obce, |NV| Vstupní náměstí a v omezené míře i |B| Bydlení


10

v krajině, umožňují umístění provozoven nerušících služeb. Cílem územního plánu je zatraktivnění prostředí obce a tím i zvýšení cestovního ruchu. ▫

Vytvořit podmínky pro rozvoj dnes nedostatečné občanské vybavenosti.

V územním plánu jsou vyznačena místa pro výstavbu nové občanské vybavenosti. Ve funkčních plochách Jádro obce, Obchodní ulice a Bydlení jsou navrženy doplňkové (přípustné) možnosti k hlavnímu využití, které umožňují umístění provozoven nerušících služeb. Cílem územního plánu je umožnit barvitý rozvoj činností a programů jako doplňku k bydlení. ▫

Připravit podmínky konverzí chatových oblastí na plochy pro rodinné domy (řešit dostupnost, rozšíření a propojení komunikací apod.)

K přestavbě jsou navrženy pouze ty části chatových oblastí, u nichž je možné zajistit napojení staveb na stávající, dostatečně široká veřejná prostranství. Větší část rozsáhlé chatové oblasti na jihu území tak zůstává v ploše Chaty a zahrádky. K jejímu převodu do ploch pro trvalé bydlení by bylo zapotřebí domluvy ze strany vlastníků chat o ustoupení veřejnému prostranství a o scelování pozemků za účelem výstavby rodinných domů, které mají větší prostorové nároky než chaty. Současné cesty v chatových oblastech mají často šířku jen 3 m a jsou naprosto nevhodné pro konverzi na trvalé bydlení v rodinných domech. Stejně tak je v mnoha případech nevhodná velikost parcel jednotlivých chat pro soudobé rodinné domy. Přestavbou by také výrazně vzrostl počet obyvatel obce a požadavky na kapacity sítí veřejné infrastruktury. Chatové oblasti situované na okrajích obce, bez návaznosti na zastavěné území obce, často v těsné blízkosti lesů, proto ponecháváme ve své stávající podobě. ▫

vytvořit předpoklady pro případnou zemědělskou soběstačnost v případě energetické nebo jiné krize – omezení závislosti na ropě, resp. dopravě. Chránit bonitně cenné půdy.

Bonitně cenné půdy jsou chráněny. Rozvojová oblast zabírá pouze nejnutnější část zemědělské půdy. ▫

Podporovat volnou formu sportovních a rekreačních aktivit. Zvážit doplnění o další zařízení vhodného typu v přímé vazbě na vývoj počtu obyvatel.

V obci jsou navrženy nová sportoviště, vycházkové okružní cesty a množství dalších pěších a cyklistických cest, které propojují obec s okolními obcemi a přírodou.

B.5

požadavky na řešení veřejné infrastruktury

Návrh zadání ÚP obce Louňovice požaduje prověření řešení těchto požadavků: DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ▫

▫ ▫

▫ ▫ ▫

Skelet místních komunikací uzpůsobit novým požadavkům na stávající a rozvojové plochy a uvést jej do souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 269/2009 Sb.). Zejména se jedná o tato ustanovení: § 20 odst. 7. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. A § 22 odst. 2. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Prověřit srozumitelnou průjezdnou síť sběrných a obslužných spojovacích komunikací s maximálním využitím stávajících cest a v návaznosti na předpokládaný rozvoj. Revidovat a posílit pěší a cyklistickou dopravu v obci. Obecným problémem pěší dopravy v řešeném území je nedostačující propojení Louňovic s Louňovičkami a bariéra silnice I/2. Pěší trasy popř. doplnit stezkou pro in‐ line brusle a cyklostezku. Stanovit podmínky pro dopravu v klidu v nově vznikající zástavbě formou regulativu. Stanovit upřesňující kritéria pro přístupové komunikace včetně chodníků pro novostavby v oblastech s nerozvinutou dopravní infrastrukturou. Obnovit a doplnit původní cesty a zlepšit propojení obce a okolních lesů.

Nově navrhované komunikace splňují požadavky na nejmenší šířku veřejného prostranství. Rozšiřování stávajících nevyhovujících komunikací se jeví jako nemožná. A to vzhledem k již vystavěným plotům a případným složitým vyjednáváním o možném postoupení částí soukromých pozemků pro veřejná prostranství. To je také jeden z hlavních důvodů, proč nelze chatové oblasti


11

konvertovat na oblasti pro trvalé bydlení v rodinných domech. Proto jsme navrhli regulativy, které podrží stávající rekreační charakter staveb. Srozumitelnou síť jsme navrhli v podobě dvou okružních cest a řadou propojení slepých ulic. V návrhu jsme výrazně posílili pěší a cyklistickou dopravu zatříděním komunikací do tzv. obytných ulic, návrhem chodníků a nových pěších cest v krajině a pěších spojnic. ▫ ▫ ▫ ▫

Stanovit podmínky pro dopravu v klidu v nově vznikající zástavbě formou regulativu. Řešit velmi úzké ústí ulice Choceradská do severní části návsi. Navrhnout dopravní opatření a úpravu povrchů vedoucí ke zpomalení dopravy. Stanovit upřesňující kritéria pro přístupové komunikace včetně chodníků pro novostavby v oblastech s nerozvinutou dopravní infrastrukturou. Obnovit původní cesty a zlepšit propojení obce a okolních lesů.

Regulativ pro dopravu v klidu je dán povinností uspokojit parkovací potřeby na pozemku stavebníka. Výpočet dopravy v klidu je dán obecně platnými předpisy a není územním plánem definován jinak. Dopravní opatření v ústí ulice Choceradská ke zpomalení dopravy je zaneseno do výkresu dopravy. Řešení povrchů bude předmětem navazující projektové dokumentace. Upřesňující kritéria pro navrhované úpravy komunikací jsou uvedeny v konceptu. Obnovení původních cest a propojení do okolních lesů je součástí návrhu. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ▫

▫

▫

▫ ▫

▫ ▫ ▫

▫

▫ ▫ ▫ ▫ ▫

V souladu s novelou vodního zákona. č. 150/2010 Sb. o vodách, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, je nutné stanovit pásma hygienické ochrany 2. stupně pro vrty HJ1, HJ2, HJ4, HJ5 a HJ6. Územní plán prověří ochranu i těch vrtů, které nejsou v současné době využívány jako vodní zdroj. Je třeba zvážit v souvislosti s předpokládaným nárůstem obyvatel, zda zachovat systém zásobování obce pitnou vodou převážně z vrtů nebo počítat se zvýšením odběru z vodovodu Regionu jih. V případě rozšíření zástavby určené k trvalému bydlení mimo oblasti, kde není vybudovaná vodovodní síť, je nutné posoudit nárůst spotřeby vody a také, zda je možné tyto lokality zásobit ze stávajících vodojemů, případně vystavět další. Systém odkanalizování obce oddílnou stokovou soustavou zůstane zachován do budoucna. V případě rozšíření zástavby určené k trvalému bydlení mimo oblasti, kde je vybudovaná kanalizační síť resp. kde je naprojektovaná, je nutné posoudit, zda je možné tyto lokality gravitačně odkanalizovat nebo je nutné vybudovat další čerpací stanice splašků nebo tlakovou kanalizaci. V územním plánu bude třeba posoudit výhled obyvatel a kapacitu ČOV v příslušném časovém horizontu. Dále pak prozkoumat možnost lepšího využití dešťových vod v území. Vodní toky a plochy zůstanou zachovány. Ukázalo se, že Jevanský potok si v průběhu doby vytvořil nové koryto, odlišné od zákresu v katastrálních mapách. Stejně tomu může být i u Louňovického potoka a řady dalších bezejmenných toků. A ty navíc nejsou přesně zmapovány. Bylo by vhodné zakreslit lokality, kde bezejmenné toky v zájmovém území pramení, aby se při případné zástavbě uvažovalo s opatřeními zabraňujícími stržení pramenů. Velmi důležité je zachovat i stávající mokřady. V souvislosti s meliorovanými plochami je nutné brát v úvahu nebezpečí pramenící z přerušení funkce tohoto zařízení a navrhnout nezbytné úpravy při návrhu nové zástavby. Prověřit rozsah zaplavovaných ploch. Velká voda může ovlivnit nejen zdroje pitné vody, ale i činnost úpravny vody a ČOV. Systém zásobování obce zemním plynem zůstane zachován do budoucna. V případě rozšíření zástavby určené k trvalému bydlení mimo oblasti, kde je vybudovaná STL plynovodní síť, je nutné posoudit nárůst spotřeby plynu a také možnost napojení na tuto síť. Rozvoj sítě elektrické energie v lokalitách nové výstavby bude řešen dle bilance nových odběrů a místních podmínek v distribuční síti. Nové trafostanice budou přednostně zapojeny do kabelové sítě 22kV, menší odběry budou připojeny kabelovým vedením do stávající distribuční sítě 1kV a napájeny z výkonové rezervy stávajících trafostanic. Bude prověřeno a rozšířeno provedení veřejného osvětlení se svítidly na samostatných stožárech ve všech ulicích. Rozšiřování zastavitelného území nesmí znemožňovat intenzifikaci stávajících zastavěných ploch, kde jsou sítě již naprojektovány a schváleny. Zejména s ohledem na dané kapacity ČOV. Podporovat vsaky dešťových vod v nové zástavbě. Přispět k vodohospodářské stabilizaci odtokových poměrů, zvýšit retenci v území, prověřit umístění nových rybníků. Jednoznačně vymezit v ÚPn rozvody inženýrských sítí v intravilánu obce jako podzemní, zejména rozvody elektro, zvážit vhodná místa pro umístění trafostanic a případnou regulaci jejich vzhledu. Respektovat odstup zastavovaných pozemků a oplocení od vodních toků a vodních ploch tak, aby byla možná jejich údržba


12

Podmínky ze zadání jsou splněny. Podrobněji níže v části C. komplexní odůvodnění.

B.6

požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území

HODNOTY KRAJINY: ▫ ▫ ▫

▫

▫ ▫ ▫ ▫ ▫

Minimalizovat zásahy do přírodní složky krajiny. Zlepšit ekologickou stabilitu území. Chránit bonitně cenné půdy Respektovat VKP (rybníky, lesíky, zeleň podél vodních ploch a vodotečí), podpořit plnou funkčnost biokoridorů i v místech, kde jsou nyní nefunkční, nepracovat jen s minimálními dimenzemi biokoridorů, ale s optimálními dimenzemi dle skutečných terénních podmínek v území. Navrhnout nové biokoridory a biocentra pro zabezpečení podmínek rozvoje kvalitního přírodního prostředí. Maximálně podporovat spojitost a průchodnost zelených ploch a dalších ploch při místních vodotečích, funkčnost zdejší zeleně, přísně omezit přípustnost dalších omezujících aktivit v bezprostřední blízkosti vodních toků. Ochránit přírodní ráz okrajů obce (pastviny, cesty, hodnotné náletové lesíky) a jejich návaznost na výjimečně krásnou a hodnotnou krajinu, která obec obklopuje. Chránit stávající stromořadí podél cest a prověřit jejich doplnění. Do výkresu uspořádání krajiny zařadit kromě VKP i další stabilizační prvky krajiny (remíze, meze, vegetační doprovody komunikací, vodních toků apod.). Vodní toky, údolní nivy a rybníky vč. břehových porostů vyloučit ze zástavby (vč. oplocení); revidovat plochy okolo potoků a podmáčené pozemky nevhodné pro zástavbu, vhodné pro vodní a retenční plochy. Zvážit identifikaci drah soustředěného odtoku a hlavních melioračních zařízení, která nejsou evidována jako vodní toky, a do ÚP je zahrnout s přiměřeně širokými pozemkovými pásy, v nichž bude možné provádět vhodná protierozní, revitalizační a další krajinotvorná opatření nebo alespoň udržovat samovolné renaturační procesy. Tyto pásy by pak měly být vedeny jako součást veřejných zařízení s funkcí zeleně a vodohospodářské stabilizace odtokových poměrů.

Hodnoty krajiny respektujeme. Navrhujeme ji v maximální míře podpořit. Vzhledem k divokému rozvoji výstavby v rozvojové ose OB 1 Praha však očekáváme do budoucnosti nárůst počtu obyvatel. V okolních obcích se počet obyvatel místy zdvoj‐ až ztrojnásobil. Za 5 let mezi lety 2004 až 2009 se do Louňovic přistěhovalo 230 nových obyvatel. Počet obyvatel v roce 2013 je 980. Pokud bychom uvažovali s ročním nárůstem cca 200 nových obyvatel, lze očekávat v roce 2015 celkový počet obyvatel obce cca 1300 a v roce 2020 cca 2300 obyvatel, na které je dimenzován původní územní plán. Společenské trendy, obliba bydlení v rodinných domech v zázemí hlavního města Prahy a zkušenosti z okolních obcí jasně naznačují, že je naléhavě zapotřebí se na tuto vlnu připravit. Rozdíl mezi zastavěným (94,7 ha) a zastavitelným územím (127,7 ha) současného územního plánu činí 33 ha. V rámci zastavěného území jsou ještě rezervy v prolukách o celkové velikosti 12,6 ha. Celkové rezervy k datu zpracování průzkumů a rozborů činily 42,9 ha. Jejich vyčerpání očekáváme zhruba k roku 2050. Pro hospodárné využití území a především za účelem ochrany krajiny navrhujeme etapizaci a redukci zastavitelných ploch Stávající významné krajinné prvky plně respektujeme a posilujeme novou koncepcí uspořádání krajiny. Snažíme se jasně vymezit hranici mezi sídlem a volnou krajinou. Stávající chatové oblasti ponecháváme v rekreačním charakteru s podstatným zastoupením nezpevněných a nezastavěných ploch. Více ke krajině v části c) komplexní zdůvodnění. HODNOTY OBCE: ▫ ▫ ▫ ▫ ▫

zachovat urbánní strukturu historické části obce ve způsobu parcelace pozemků a umisťování staveb a formě vymezení návsí a přilehlých ulic. ochránit veřejnou zeleň a navrhnout její rozšíření. Vysazovat aleje podél ulic i starých pěších cest. rozvíjet a zkvalitňovat veřejná prostranství a stanovit podmínky regulace. Zachovat návaznost uliční sítě obce na cesty do výjimečného přírodního okolí obce. věnovat se tématu vstupů do jednotlivých částí obce (Louňovice, Louňovičky)


13

Splněno. Urbánní struktura je podpořena systémem okružních cest a dalších cest zvyšujícím prostupnost území. Způsob umisťování staveb v historickém jádru je popsán v textu plochy JO.

B.7

požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace ▫ ▫ ▫

Zhodnotit a provést revizi VPS z platného územního plánu. Navrhnout nové VPS zejména pro řešení veřejné infrastruktury. Požadavky na asanace nejsou známy.

Splněno. Nové VPS jsou vymezeny v omezené míře pro ochranu veřejného zájmu.

B.8

další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy)

▫ ▫

V návrhu bude prověřen návrh ploch zeleně pro zlepšení kvality ovzduší V návrhu bude prověřen způsob ochrany vodních zdrojů a vodních toků

Splněno. V konceptu jsme doplnili plochy zeleně a stanovili ochranu vodních zdrojů a vodních toků.

B.9

Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území

PROBLÉMY V ÚZEMÍ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫

▫ ▫

Velkoplošná individuální zástavba s nedostatkem ploch zeleně, volnočasových aktivit, inženýrských sítí, špatnou dopravní obslužností a poddimenzovanými komunikacemi Konverze části chatových oblastí k trvalému bydlení bez odpovídající infrastruktury, dopravní problémy. nepřehledná síť místních komunikací v nových lokalitách Bariéry pohybu pěších, absence chodníků (zejména v podél silnice I/2) Vysoká zátěž silnice I/2 Nedostatečná veřejná vybavenost Prázdné parcely připravené na výstavbu rodinných domů narušující kompaktnost urbanismu obce. Soudobá individuální výstavba v Louňovičkách se svým charakterem ulic lemovaných neprůhlednými bariérami plotů uzavírá vůči svému okolím a vytváří tak nekontrolované veřejné prostory ulic. Chybí místa zastavení, posezení. Nedostatečné pěší provázání s prostory pro volnočasové aktivity. Nedobrá úprava veřejného prostranství Dolní návsi.

STŘETY ZÁMĚRŮ V ÚZEMÍ: ▫ ▫ ▫

střety záměrů další zástavby s bonitní půdou ochrany třídy II. střety záměrů další zástavby s ochrannými pásmy technické infrastruktury střety záměrů další zástavby se zájmy ochrany přírody (ÚSES, lesy, VKP)


14

B.10 požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Řešené území je dle PÚR 2008 vymezeno na hranici rozvojové oblasti OB1. Stávající nevyužité pozemky poskytují dostatečný prostor pro další rozvoj obce. S ohledem na množství nevyužitých pozemků a ochranu krajinných hodnot byla navržena mírná redukce zastavitelného území. Plochy přestavby nejsou vymezeny.

B.11 požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Územní studie budou v návrhu územního plánu zváženy na rozvojová dosud nezastavěná území jako prověření možností další výstavby s ohledem na napojení na stávající zástavbu a posouzení nově plánované výstavby v širších souvislostech a vazbách. Jedině tak lze naplnit požadavek daný Politikou územního rozvoje: „Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území.“  Územní studie jsou vymezeny pro lokalitu V Ječništích a U hřiště.

B.12 požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Územní plánu obce Louňovice jsou vymezeny lokality, v kterých je prověření využití regulačním plánem (dále RP) podmínkou pro rozhodování.  RP1 – lokalita „Y“  RP2 – lokalita „Kutnohorská I.“ Přesné vymezení hranic lokalit pro zpracování RP viz výkres základního členění území. Zpracování obou regulačních plánů probíhá souběžně s návrhem územního plánu.

B.13 požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast Na území Louňovic ani v nejbližším okolí se nenachází žádná evropsky významná lokalita či ptačí oblast.

B.14 případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Koncept není zpracován. V obci nedochází k významnému nárůst zastavitelného území. V území se neplánuje žádná významná stavba nebo činnost, která by vyžadovala zpracování variant.

B.15 požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Obsah návrhu územního plánu s odůvodněním územního plánu je v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších


15

předpisů, a to v rozsahu přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Grafická část je zpracována nad mapovým podkladem mapy katastru nemovitostí v měřítku 1 : 5000.

C. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území V širším kontextu dochází ke slévání sídel do kontinuální zástavby ‐ rozmazávají se hranice, mizí jedinečnost i identita jednotlivých obcí. Abychom podpořili povahu obce jako rozpoznatelného sídelního útvaru v okolní krajině a zdůraznili odlišnost Louňovic od ostatních, proto navrhujeme uchovat rozestup mezi obcemi při vstupu do Louňovic. Idea územního plánu spočívá v posílení přirozené jedinečnosti existujících hodnot a jejich provázání do fungujícího celku. Abychom tyto hodnoty dokázali uchopit, popsat a podpořit, je třeba vnímat obec v širším kontextu a přesto neztratit představu o specifických konturách, které ji odlišují od těch ostatních. Mimo rámec návrhu územního plánu doporučujeme, aby obec hledala společný konsenzus se sousední obcí o nezastavování pozemků tvořících rozestup a průhledy do krajiny, především u následujících pozemků patřící do katastru obce Srbín (p. č. 588/18, 588/19, 588/20, 588/75, 593/2, 586). LOUŇOVICE – PŮVODNÍ SÍDLO ZA RYBNÍKY

V urbánní struktuře je přítomný prstenec, na který se paprsčitě napojují další cesty.


16

V Louňovicích posilujeme urbanistický význam okruhu, který tvoří část ulice Obecní, ulice Na Zvoničce, Horní náves, ulice Jižní, ulice Svojetická. Navrhujeme zdůraznit připojení dalších ulic na tento pomyslný prstenec, který již ve svém průběhu stávající hodnotná místa propojuje. Louňovice mají zajímavý dopravní charakter. Hlavní příjezd do obce je jakousi smyčkou tvořenou ulicí Obecní, přicházející do Louňovic po jedné a odcházející po druhé hrázi. Na tuto smyčku navazuje vnitřní prstenec, jehož zárodek je čitelný již z Císařských otisků (1848). Tvoří ho ul. Na Zvoničce, Horní Náves, ul. Jížní (respektive nově vybudovaná dopravní komunikace ve středu sídla) navazující na ul. Svojetickou. Přestože tento prstenec nebyl při terénních průzkumech příliš patrný, je zajímavý pro svůj prázdný střed a paprsčitě napojené cesty, pro které je spojovacím prvkem. MEZIKRAJINA Území obce je rozděleno rušnou Kutnohorskou silnicí I/2 na dvě části ‐ starší jižní část – Louňovice a mladší severní část – Louňovičky. Vyjma rušné dopravní tepny od sebe obě sídla odděluje společná krajina rybníků – Mezikrajina. Stěžejním tématem územního plánu je podpoření těchto tří základních prvků spolu se zpřístupněním okolní krajiny Voděradských lesů.

"Mezi‐krajina" oddělující Louňovice od Louňoviček. Dva rozdílné světy a společná krajina mezi nimi.

LOUŇOVIČKY – NOVÁ SAMOSTATNÁ ČTVRŤ Svým odloučením a polohou „za“ ulicí Kutnohorskou jsou Louňovičky do určité míry samostatným celkem a tak je i v návrhu územního plánu vnímáme.

Louňovičky – je patrná novodobá zástavba rodinnými domy, s velkým množstvím nevyužitých ploch.

VNÍMÁNÍ ODSTUPU A PRŮHLEDY Z pohledu do širšího kontextu dochází podél silnice Kutnohorské, v úseku Praha‐Kostelec nad Černými Lesy, k postupnému srůstání obcí v kontinuální pás zástavby, která pohlcuje poslední průhledy do krajiny. Je obtížné rozeznávat konec jedné a začátek druhé obce. V Louňovicích je to


17

jiné, ze západu vnímáme začátek Louňovic díky nezastavěnému území nad rybníkem Požár. Z východu je pro vnímání počátku obce významný odstup od lesa, který dnes přirozeně tvoří, na jižní straně cesty, pole (p. č. 207/2) a na severní straně částečně podmáčené území (p. č. 217). Dalším Louňovickým specifikem je nezastavěné území na jižní straně Kutnohorské silnice nabízející jeden z posledních překrásných průhledů na hladiny rybníků a okolní krajinu Voděradských bučin. DVĚ ÚROVNĚ VSTUPŮ Dnešní povaha zástavby způsobuje, že při příjezdu do Louňovic vnímáme dvě úrovně vstupů. První úroveň je patrná ve chvíli, kdy míjíme vstupní ceduli “Louňovice“. Druhou úrovní je vstup do jednotlivých částí. Tyto vstupy jsou pomyslnými bránami do sídla a jejich čitelnost by napomohla usnadnit orientaci a podpořila specifický charakter obce. Vstupujeme‐li do Louňovic, tak přejíždíme hráz rybníků a míjíme průhledy do krajiny. Vstupujeme‐li do Louňoviček, tak přejíždíme nevýraznou fádní křižovatku. MALÁ LOUŇOVICKÁ MÍSTA Z terénních průzkumů je patrná snaha o postupnou kultivaci veřejného prostoru prostřednictvím malých zásahů (kamenný stolec u hřiště v Louňovičkách, lípa s kamennou lavičkou, vymezení cesty novou aleji atd.), které pozitivně ovlivňují charakter míst i schopnost orientace. Tato „malá Louňovická místa“ chápeme jako specifickou hodnotu, které v jednotlivých složkách územního plánu podporujeme. V ÚP vyznačujeme oblasti vhodné pro doplnění tzv. malých Louňovických míst. Logika jejich rozmístění podporuje přirozené členění urbánní struktury a doplňuje provázání s krajinou. Jejich vyznačení v grafické části nevymezuje přesnou hranici, rozměr a povaha bude odpovídat reálným prostorovým možnostem. Obrázky mají povahu ilustrační. Téma tzv. malých louňovických míst má povahu strategie úprav veřejných prostranství. Návrh těchto míst a zejména uvažování o nich ovlivnil zásadní měrou vlastní návrh územního plánu. Jedná se o tato místa:

Malá louňovická místa – mapa obce.


18

1. HRANA OBCE

4. LICHTENŠTEJNŮV PAMĚTNÍ KÁMEN

Zdůraznění hrany sídla pěší cestou s alejí, případně terénní úpravou.

Stávající „malé louňovické místo“ na hraně lesa.

2. CHARAKTER ULICE SOVÍ

5. ROZCESTÍ ULICE

Doplnění ulice Soví stromořadím, které usnadní čitelnost členění území a doplní charakter veřejného prostoru.

Zdůraznit rozcestí „louňovickým mobiliářem“.

3. CHARAKTER ULICE K LESU

6. CHARAKTER ULICE K HORCE

Zdůraznění cesty směřující k lesu solitérními stromy s možností posezení.

Nová alej podél ulice K Horce, která usnadní čitelnost členění území a doplní charakter veřejného prostoru.


19

7. CHARAKTER CESTY K HŘIŠTI

10. PRŮHLEDY

Doplnění ulice směřující k hřišti o stromořadí, které usnadní čitelnost členění území a doplní charakter veřejného prostoru.

Doplnění průhledů na rybník solitérními stromy.

11. LEMOVÁNÍ PRŮHLEDŮ DO KRAJINY

8. MALÉ PROSTRANSTVÍ

Navrhujeme lemovat hranu zastavitelného území pásem vysoké zeleně a zdůraznit tak výhledy na rybníky.

Nové malé prostranství v severní části Louňoviček.

9. ALEJ PODÉL KUTNOHORSKÉ SILNICE

12. MÍSTO K POSEZENÍ

Nová alej, která odděluje pěší cestu od rušné silnice Kutnohorské.

V dostatečném odstupu od křižovatky silnice Kutnohorské s Obecní cestou, doplnění solitérních stromů a příp. i možnost posezení.


20

13. ÚVOZOVÁ CESTA

16. DOLNÍ NÁVES

Navrhujeme novou pěší cestu zpřístupňující rybník Pařez.

Původní historická náves.

14. HŘIŠTĚ S VÝHLEDEM NA RYBNÍK Nově navržený veřejný prostor v bezprostřední blízkosti rybníka.

17. PARK S DĚTSKÝM HŘIŠTĚM Stávající park s dětským hřištěm za Obecním úřadem.

15. CHARAKTER ULICE NA VYHLÍDCE

18. STROM S KAMENNOU LAVICÍ

Navrhujeme podél ulice Na Vyhlídce vysázet stromořadí, které usnadní čitelnost členění území a doplní charakter veřejného prostoru.

Stávající „Louňovické malé místo“, které představuje charakteristický příklad toho, že i velice malý vhodně zvolený prvek, dokáže z obyčejné křižovatky vytvořit zapamatovatelné a příjemné místo.


21

19. STAČÍ NĚKOLIK STROMŮ

Stávající veřejný prostor se zelení a několika vzrostlými stromy.

22. SOLITÉRNÍ STROM Stávající solitérní strom doplňující prostor rozšířené cesty.

20. KAMENICKÝ SKANZEN Charakteristické místo v Louňovicích, které všichni znají a tvoří zapamatovatelný bod.

21. PARČÍK

23. MASKOVÁNÍ

Stávající veřejný prostor se zelení a několika vzrostlými stromy.

Je možné upravit zeleň okolo stávající trafostanice tak, aby se objekt v co největší míře skryl v zeleni. Stejný přístup doporučujeme u nově navržených trafostanic.


22

24. STROM U ODBOČKY

26. STROMOŘADÍ U CESTY KE HŘBITOVU

Stávající strom, který zdůrazňuje odbočení.

Stávající stromořadí podél ulice směřující ke hřbitovu spolu s úpravami okolo vstupu do hřbitova. 27. STROMOŘADÍ NA NOVÉ CESTĚ V JEČNIŠTI Navrhujeme vysázet stromořadí podél nové cesty v Ječništi. 28. STROMOŘADÍ PODÉL CESTY KE KAMÉNCE

25. NOVÝ PARK

Stávající stromořadí podél cesty.

V místě, kde dochází ke křížení ulice Jižní s ulicí Svojetickou navrhujeme nový park, který zdůrazní odbočení nové ulice směřující k plánované výstavbě v Ječništi.


23

Prostupy do krajiny ‐ navrhujeme místa, kde je vhodné umožnit pěší prostupy do lesa.

Okolí rušné silnice ‐ navrhujeme úpravu krajiny podél rušné silnice Kutnohorské, tak abychom vytvořili příjemnější prostor pro chodce.


24

C.1

Členění území podle zastavitelnosti

Stavební zákon vymezuje v § 2 odst. 1 písm. d) zastavěné území 1, v písm. f) nezastavěné území2 a v písm. j) zastavitelné plochy3. Způsob vymezení zastavěného území je dále podrobněji definován v § 58 stavebního zákona. Území zastavěné tak definuje území, které lidé svým sídlem již zastavěli, a plochy zastavitelné definují plochy, s jejichž zástavbou se do budoucna počítá. Vše ostatní mimo tyto dvě množiny, tvoří nezastavěné území. Čáry, kterými jsou tyto dvě množiny (území zastavěné + zastavitelné plochy) vymezeny vůči nezastavěnému území, však mají v územním plánování nesrovnatelně větší důležitost, než čára, která tvoří jejich vzájemný předěl. Je evidentní, že čára tvořící hranici mezi územím zastavěným a zastavitelnými plochami se z logiky věci bude každou novou stavbou umístěnou do zastavitelných ploch posouvat a měnit v průběhu času. Je tedy nestálá a do určité míry i nahodilá, protože reaguje na aktuální stav v území, zatímco čára vymezující zastavěné území a zastavitelné plochy vůči území nezastavěnému v žádném případě nestálá nebo nahodilá být nesmí. Proto je v návrhu územního plánu doplněna čára zastavitelnosti, která spojuje dvě podmnožiny (území zastavěné a zastavitelné plochy) do jedné množiny kterou je území urbánní. Vzniká tak jasné členění na území urbánní a území krajinné. Vyčlenění území urbánního a krajinného je vedeno snahou jasněji vymezit hranici města vůči volné krajině. Po období, ve kterém se tato hranice spíše rozmazávala a její kontura se rozlézáním města do volné krajiny nebezpečně ztrácela, je vhodné jí vrátit zpět její důležitost. Pro účelné vymezení zastavěného území a zastavitelných ploch se k nezastavěnému území dále doplňují tzv. nezastavitelné plochy. Jedná se o plochy návrhové, které se vymezují v územně plánovací dokumentaci podobným způsobem jako zastavitelné plochy. Zastavitelné plochy se vymezují na plochách nezastavěného území jako plochy rozvoje města. Ve stejném principu by mělo být možné navrhnout nezastavitelné plochy na území zastavěném jako rozvojové plochy krajiny. Celkově je tedy území zastavěné a nezastavěné a plochy jsou zastavitelné a nezastavitelné.

Obr 1.

Členění území a ploch dle stavebního zákona

1

2 3

stavební zákon §2 odst. (1) V tomto zákoně se rozumí: d) zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán"), f) nezastavěným územím pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy, j) zastavitelnou plochou plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje,


25

Obr 2.

Členění území a ploch dle stavebního zákona s doplněním čáry zastavitelnosti.

ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY Zastavěné území je vyznačeno v grafické části územního plánu. Hranice zastavěného území je vymezena v souladu s §58 zákona 183/2006 Sb. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY Při vymezení hranice sídla, tj. návrhu zastavitelných ploch, vycházíme z uspořádaní krajiny a z hranic vymezených předchozím územním plánem. Rozsah zastavitelných ploch v některých místech oproti předchozímu územnímu plámu redukujeme (viz bilance níže). Oproti platnému územnímu plánu nejsou navíc přidávány žádné plochy pro výstavbu bydlení. Plochy přidané navíc jsou výhradně pro vybavenost obce. Bilance ploch se změnou využití ‐ odebrání ze zastavitelných ploch (oproti platnému územnímu plánu) číslo lokality

území funkce dle původního platného ÚP

navržené využití ploch

výměra celkem [ha]

zz1

SVO3 ‐ smíšené

ZP ‐ zemědělská půda

3,1

zz2


2,6

zz3

OV13 ‐ obytné , SVO4 ‐ smíšené OV ‐ obytné

KZ ‐ krajinná zeleň

0,5

zz4

SVO2 ‐ smíšené


1,7

zz5

S/ZŠ ‐ smíšené


0,8

zz6

OV14 ‐ obytné

KZ ‐ krajinná zeleň

0,1

CELKEM

8,8 ha


26

Obr 3.

Srovnání s předchozím územním plánem – označené plochy jsou v návrhu odebrány ze zastavitelných ploch.

C.2

Urbánní struktura a veřejná prostranství

DVA ROZDÍLNÉ SVĚTY Na obtisku současných Louňovic čteme na první pohled dvě sídelní struktury a zároveň dva odlišné světy: první na severní hraně katastru (Louňovičky) a druhou v jeho středu (Louňovice). Příčinou tohoto rozdělení je historicky odlišný vývoj obou částí. Mladší Louňovičky vznikly v bezprostřední blízkosti hlavní dopravní tepny I/2 ul. Kutnohorské. Zatímco starší Louňovice od hlavní cesty oddělovali vždy rybníky. DVĚ ÚROVNĚ VSTUPŮ Dnešní charakter Kutnohorské ulice způsobuje, že při příjezdu do Louňovic vnímáme dvě úrovně vstupů. Tyto vstupy jsou bránami do sídla. Jejich dnešní charakteristickou vlastností je výhled do krajiny, ta však má být dle stávajícího územního plánu zastavěna. Je to tak správně? První úroveň je patrná ve chvíli, kdy míjíme vstupní ceduli “Louňovice“. Charakter tohoto meziprostoru lze přirovnat k předehře; již jsem vstoupili, ale obec je ještě skryta, začínáme však vnímat její kontury. Druhou úrovní je vstup do jednotlivých částí (Louňovičky, Louňovice). V prvním případě se struktura sídla objevuje již za odbočením z hlavní dopravní tepny, v druhém případě musíme ještě překročit hráz. Pro obec jsou tedy charakteristické jakési pomlky, ne ve smyslu prázdných míst, ale ve smyslu provázání obce s krajinou. Pomlku – louky, pole, rybníku či lesa chápejme jako přidanou hodnotu a ne pouze prostor k zastavění. LOUŇOVIČKY A LOUŇOVICE V první oblasti se objevuje zástavba rodinného a rekreačního bydlení, poměrně řídkého charakteru. Při bližším pozorování je patrný vliv ulice Kutnohorské, která udává směr spodní části zástavby, kde se nacházejí další funkce. Ostatní směry výstavby odpovídají vlivu bariér – hranicím lesního porostu, jejichž směr se promítá do trasování jednotlivých ulic.


27

Druhá oblast zástavby má poměrně kompaktní oválný tvar s dvěma prázdnými zálivy (na severu tvořený lesem, na jihu loukou) a nezastavěným prostorem ve středu. Z obtisku zastavěné plochy není zcela zřejmá hierarchie prostorů, jen v oblasti horní návsi se zástavba nepatrně zhušťuje. PRSTENEC V URBANISTICKÉ STRUKTUŘE Louňovice mají zajímavý dopravní charakter. Hlavní příjezd do obce je jakousi smyčkou tvořenou ulicí Obecní, přicházející do Louňovic po jedné a odcházející po druhé hrázi. Na tuto smyčku navazuje vnitřní prstenec, jehož zárodek je čitelný již z Císařských otisků (1848). Tvoří ho ul. Na Zvoničce, Horní Náves, ul. Jížní (respektive nově vybudovaná dopravní komunikace ve středu sídla) navazující na ul. Svojetickou. Z prstence vycházejí paprsčitě napojené cesty, pro které je spojovacím prvkem.

C.3

Nemovité kulturní památky

Na řešeném území se nenacházejí žádné chráněné objekty ani území podléhající památkové ochraně.

C.4

Veřejná infrastruktura

C.4.1 Doprava ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY A VÝHLED DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI Řešené území obce Louňovice je napojeno na silniční síť prostřednictvím silnic I/2 a III/101 72. Silnice I/2 tzv. Černokostelecká (ulice Kutnohorská) je významnou radiálou v Pražském regionu, která propojuje JV okraj Prahy, Říčany, Kostelec nad Černými lesy a Kutnohorsko. Silnice prochází řešeným územím v severní části a zřetelně rozděluje osídlení obce. V Mukařově protíná silnici I/2 silnice II/113, zajišťující nejbližší severojižní propojení s okolím. Historické jádro obce je pro automobilovou dopravu dále neprůjezdné, silnice III/101 72 tvoří smyčku, která se napojuje zpět na hlavní silnici I/2. Směrem na jih je osídlení obce uzavřeno masivem lesa, prostupného pouze pro dopravní obsluhu, cyklistickou a pěší dopravu. V oblasti Pražského regionu bylo navrženo několik významných úprav silničních komunikací, které se mohou odrazit na dopravní obslužnosti Louňovic, zejména přístupnost z jižního směru:  Využitelnost dálnice D1 je na vstupu do Prahy kapacitně limitována nejvíce od Mirošovic. Situaci v budoucnu zlepší zprovoznění Silničního okruhu, druhého dálničního vstupu do Prahy v tomto sektoru, tj. vstupu dálnice D3 a dovybavení sítě silnic II. třídy na Říčansku, v bezprostředním dopravně exponovaném okolí Prahy.  prodloužená silnice II/104 je vedená dle schváleného ZÚR v propojení silnice I/2 – D1 (dále pak jižně do oblasti Jílovska a severně výhledovému koncipovanému propojení silnice I/2 a silnice II/101). Toto silniční propojení silnice II/104, sloužící zároveň jako východní obchvat Říčan, rozdělí radiální tlak v území a i pro obec Louňovice rozšíří distribuci vztahů směrem na Prahu. Hlavní distribuce těchto vztahů bude realizována v mimoúrovňové křižovatce Kuří na Silničním okruhu, přeložka silnice II/335 ve stopě bývalé solné stezky je pak koncipována do oblasti Praha – Pitkovice, Uhříněves, Petrovice.


28

Obr 4.

Širší dopravní vztahy, Zdroj: Silniční mapa ČR, ČÚZK, 1997

KOMUNIKAČNÍ SÍŤ Vzhledem k rozdílným podmínkám celkového rozvoje území Louňovic se v návrhu územního plánu zakládá koncepce – princip rozvoje komunikační sítě, jejímž cílem je její celkové zpřehlednění s lepší dostupností území. SILNICE V řešeném území má největší dopravní význam silnice I/2 spojující Prahu, Říčany, Kostelec nad Černými lesy a Kutnohorsko. Je značně dopravně zatížená, jednak dojížděním významného podílu obyvatel menších obcí za prací do Prahy, jednak rekreační dopravou, neboť oblast na východ od Prahy je atraktivní pro rekreační vyžití. Dopravní zátěž silnice I/2 v úseku č. 1‐1008 mezi Mukařovem (křižovatka s II/113) a hranicí okresu Praha‐východ a Kolín, zjištěná při celostátním sčítání dopravy na dálniční a silniční síti ŘSD ČR v r. 2005, činila celkem 10 441 vozidel za 24 h, z toho 2 316 těžkých. Sil. I/2 Kutnohorská je uvažována dle Kategorizace ŘSD ČR na dálniční a silniční síti do r. 2040 jako silnice II. třídy II/333 vzhledem k menšímu významu pro dálkové vztahy. Vzhledem k postupnému rozvoji podél této sil. I/2 a narůstajícím intenzitám dopravy je žádoucí doplnit křižovatky sil. I/2 a


29

III/10172 (ul. Obecní), tj. křižovatky I. a II. hráz o přídatné (levé) odbočovací pruhy tak, aby byla zvýšena bezpečnost a plynulost na ul. Kutnohorské a byly zdůrazněny plynulé vstupy do území Louňovic a Louňoviček. Předpokládá se vložení samostatných středních dělících ostrůvků v místě přechodů pro chodce, čímž i dojde ke zpomalení dopravy na Kutnohorské silnici. Na vstupu do Louňovic od Prahy je formou zklidněných komunikací koncipováno „Vstupní náměstí“ při ul. Obecní, do Louňoviček u hráze II pak „Malé náměstí“. Na jihovýchod od hlavní dopravní osy I/2 se nachází historicky původní zástavba obce Louňovice přístupná prostřednictvím silnice III/101 72 přicházející ze severu od obcí Žernovka, Doubek, Třebohostice. Ve struktuře obce vytváří tato silnice uzavřenou dopravní „smyčku“ ve vztahu k sil. I/2.

Obr. : Výsledky celostátního sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2005 – kraj Středočeský (výřez) Zdroj: www.scitani2005.rsd.cz, 11. 1. 2010

MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE K hlavní průjezdné komunikační síti, kterou tvoří v rámci řešeného území výše popsané silnice I. a III. třídy (sběrné komunikace funkční skupiny B), náleží obslužné komunikace funkční skupiny C, účelové komunikace (polní a lesní cesty) a hlavní pěší komunikace (členění dle ČSN 73 61 10 Projektování místních komunikací). Většina dopravní zátěže v obci je přenášena na silnici III/10172, po níž je vedena autobusová doprava. Komunikační síť Louňovic navazuje na historickou stopu cest v obci. Zástavba se v Louňovicích soustředila min. do r. 1841 (dle stabilního katastru) téměř výhradně kolem návsi. Ze severovýchodu do ní ústila cesta z Vyžlovky a ze severozápadu cesta ze směru na Žernovku, tyto cesty protínaly za rybniční soustavou cestu na Kutnou horu. V jižním směru byly Louňovice propojeny pouze s obcí Svojetice, dnes místní komunikace ul. Svojetická. Pozdější vývoj zástavby v obci víceméně sledoval význam původních cest a postupně došlo k doplnění o další síť příčných cest zajišťující propojení s nově vznikající chatovou výstavbou, později výstavbou rodinných domů. Významnou proměnou prošla severní část obce od silnice I/2 (Louňovičky), kde došlo k rozvoji výstavby rodinných domů a s tím spojenému vybudování místních komunikací. Vstup do této části ze silnice Kutnohorské navrhujeme rozčlenit v dispozici obslužných a zklidněných komunikací prostřednictvím „vstupního náměstí“, doplnění prostranství „U Pěti stromů“ a navržením alejí podél některých cest.


30

V rámci dopravní části územního plánu je vytipována přehledná průjezdná síť obslužných komunikací funkční skupiny C, též návaznosti na předpokládaný rozvoj území. Ostatní síť obslužných komunikací spojovacích a slepých přechází v návrhu do funkční podskupiny D1 se smíšeným provozem vozidel a chodců, tj. obytné zóny (případně pěší zóny), čímž se zmenšují nároky na šířkové uspořádání.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Síť železniční dopravy přes Louňovice neprochází. Nejbližší železniční zastávka hlavní dvojkolejné elektrifikované železniční trati č. 221 Praha – Benešov u Prahy se nachází v Mnichovicích. MHD – AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Autobusovou dopravu v rámci širšího okolí Prahy obsluhují příměstské autobusové linky začínající číslem 3 a 4, přičemž pouze linky s číslem 3 na začátku zajíždějí na území Prahy. Příměstské linky navazují na základní kolejovou síť a obsluhují zejména obce bez možnosti železničního spojení. Příměstské autobusové linky jsou součástí dopravního systému Pražské integrované dopravy (PID). Linky 385 a 387 zajišťují přímé spojení Louňovic a Prahy (387 z Hájů, 385 z Opatova).

Autobusovou dopravu do Louňovic zajišťují příměstské autobusové linky PID (Pražské integrované dopravy) Dopravního podniku hl.m.Prahy:  381 Háje – Suchdol ‐ Kutná Hora  382 Háje ‐ Sázava  385 Opatov – Louňovice  387 Háje – Uhlířské Janovice  609 Strašnická – Háje – Kostelec n. Černými lesy Plošná obsluha řešeného území je zajišťována prostřednictvím následujících autobusových zastávek:  Louňovice  Louňovice, Na hrázi I  Louňovice, Na hrázi II Izochrony dostupnosti autobusových zastávek 10 minut (600 m) pokrývají většinu zastavěného území Louňovic. DOPRAVA V KLIDU A DOPRAVNÍ VYBAVENOST Parkování a odstavování vozidel se dle místních podmínek odehrává v rámci komunikací, převážně však na jednotlivých pozemcích rodinných domů a chat. Veřejné parkovací plochy v obci nejsou vymezeny vyjma neznačených ploch u sportovního areálu, obchodu a hřbitova. Souvislé parkování je řešeno v rámci regulačních plánů lokality „Y“ a „Kutnohorská“ a obytné zóny v Ječništích. PĚŠÍ A TURISTICKÁ DOPRAVA Jako nové chybějící pěší propojení Louňovic a Louňoviček je navrhován tzv. Sousedský okruh, který využívá z části stopy stávajících komunikací, z části je veden po nově navrhovaných pěších komunikacích. Bariera Kutnohorské ul. je překonávána přechody pro chodce, které členěním středním dělícím ostrůvkem působí pro zpomalení dopravy na vstupech Kutnohorské ul. do zastavěných částí.


31

Vzhledem k blízkosti souvislých polesí je v návrhu kladen důraz na pěší propojení zástavby a okolní krajiny. Tato pěší propojení navazují na síť účelových či pěších komunikací s největší koncentrací na jihu Louňovic – tzv. Louňovický prstenec a na severu Louňoviček – tzv. hřebínek v Louňovičkách. Souvislé pěší tahy jsou navrženy po severním okraji rybniční soustavy v návaznosti na pěší propojení do Louňoviček – lokality Pod Poštolkou, po jižním okraji Kutnohorské silnice a dále pak v rámci nové obytné zóny V Ječništích. Územím obce prochází značená turistická trasa zelená, modrá a po hranici katastrálního území lemuje obec turistická trasa žlutá. Další významnou trasou je Naučná stezka historií Louňovic, na kterou se napojuje naučná stezka Voděradské bučiny. CYKLISTICKÁ DOPRAVA Řešeným územím procházejí regionální cyklistické trasy č. 0022 Žernovice – Mnichovice, č. 0023 Hrušov‐Louňovice a na hraně obce trasa č. 0031 Babice – Voděradské bučiny jih. Trasy č. 0022 a č. 0023 se protínají v křížení ulice Obecní s ul. Na Zvoničce. Návrhem komunikační sítě se značným podílem zklidněných ulic se zvyšuje celková průchodnost územím pro cyklistickou dopravu. V souvislosti s návrhem nových pěších komunikací, především po stávající sil. III/10172 – ul. Obecní by měly být prověřeny možnosti návrhů úseků společných souběžných cyklopěších komunikací.

C.4.2 Vodní toky a plochy STÁVAJÍCÍ STAV Obcí Louňovice protéká několik vodních toků. Nejvýznamnější z nich je Jevanský potok, dalším významným tokem je Louňovický potok a potok Lázný. Nachází se zde i několik malých bezejmenných vodotečí, které jsou vesměs přítoky Jevanského potoka. Jevanský a Louňovický potok, vč. jejich bezejmenných přítoků, patří pod Povodí Vltavy, s.p. Potok Lázný v severní části Louňoviček patří pod Lesy ČR, s.p. V oblasti se nachází také několik vodních ploch, jejichž zdrojem jsou v převážné většině případů výše vyjmenované toky. Nejvýznamnějšími jsou rybník Pařez a Louňovický rybník – oba v majetku České zemědělské univerzity, Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy. Ostatní vodní plochy jsou v majetku obce nebo soukromníků. I když rybník Požár neleží na katastru obce, jeho hráz tvoří hranici a v případě velkých vod přepad přes hráz zasahuje do katastru Louňovic. Hranici katastrálního území tvoří i břeh Vyžlovského rybníka. V zájmovém území se nachází i několik studánek, mokřadů a meliorovaných ploch. Podle § 54, odst. 1 zák. č. 254/2001 Sb. O vodách (vodní zákon) je Jevanský potok významným vodním tokem. Ostatní vodní toky jsou brány jako drobné vodní toky. Podle § 33, odst. 1 zák. č. 254/2001 Sb. O vodách (vodní zákon) není zájmové území vedeno jako zranitelná oblast. Jsou zpracovány Povodňové předpisy obce Louňovice – aktualizace č.2. OCHRANNÁ PÁSMA Podle zákona č. 254/2001 Sb. (Vodní zákon), § 49, odst. 2 je u vodních toků ochranné pásmo v šířce nejvýše 6 m od břehové čáry na obě strany u drobných toků. Vodoprávní úřad může pro nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu stanovit i větší šířku. U Jevanského potoka, jako významného vodního toku, je šířka ochranného pásma, na základě požadavku Povodí Vltavy, stanovena na 8 m. Ochranné pásmo je nutné pro zajištění údržby toku – slouží jako manipulační pruh pro účel správy a údržby toku, ve kterém nebudou umisťovány žádné nové stavby. Odbor životního prostředí MěÚ Říčany požaduje, aby nově zřizovaná oplocení pozemků sousedících s koryty vodních


32

toků bylo umístěno min. 3 m od břehové čáry koryta. Břehová čára je určená hladinou vody, která zpravidla stačí protékat korytem, aniž se vylévá do přilehlého území. Podle zákona č. 254/2001 Sb. § 56, odst. 4 je vlastník pozemku, na kterém je umístěna meliorační stavba, mj. strpět ji na svém pozemku a užívat pozemek tak, aby neovlivnil negativně její funkci. JEVANSKÝ POTOK Pramení v k.ú. Svojetice a přitéká do Louňovic přírodním korytem od Mukařova přes rybník Požár. Protéká neupraveným korytem nezastavěným územím obce. Protéká postupně Louňovickým rybníkem a rybníkem Pařez, pod jehož hrází opouští katastr Louňovic a pokračuje až ke Stříbrné Skalici, kde ústí do řeky Sázavy. Na území Louňovic je potok kaprovou vodou dle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. Jevanský potok patří mezi povrchové vody, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších živočichů. Průtoky pod hrází rybníka Požár Dle údajů ČHMÚ je plocha povodí 6,19 km2, průměrná dlouhodobá srážka na povodí činí 635 mm, průměrný dlouhodobý roční průtok 28,0 l/s (údaje z roku 1975, třída III.) Dle údajů ČHMÚ jsou uváděny denní průtoky v profilu pod hrází rybníka Požár v l/s : m 30 60 90 120 150 180 210 240 270 300 330 355 364 Qm 67 46 31 24 20 ‐ 15 ‐ 10 ‐ 7 4 ‐ Dle údajů ČHMÚ jsou uváděny n‐leté průtoky v profilu pod hrází rybníka Požár v m3/s : n 1 2 5 10 20 50 100 Qn 2,3 3,5 5,3 6,4 8,0 10,0 12,6 Průtoky pod hrází Louňovického rybníka Dle údajů ČHMÚ je plocha povodí 6,95 km2, průměrná dlouhodobá srážka na povodí činí 651 mm, průměrný dlouhodobý roční průtok 32,1 l/s (údaje z roku 1998, třída III.). Dle údajů ČHMÚ jsou uváděny denní průtoky v profilu pod hrází Louňovického rybníka v l/s : m 30 60 90 120 150 180 210 240 270 300 330 355 364 Qm 72 51 40 33 27 23 19 16 13 10 7,5 4,5 2,5 Průtoky n‐letých vod v m3/s ČHMÚ nedodal, jsou k dispozici údaje z roku 1975 – viz níže. n 1 2 5 10 20 50 100 Qn 2,5 3,9 5,9 7,1 8,8 11,3 14,0 Průtoky pod hrází rybníka Pařez Dle údajů ČHMÚ je plocha povodí 8,411 km2, průměrná dlouhodobá srážka na povodí činí 650 mm, průměrný dlouhodobý roční průtok 38,0 l/s (údaje z roku 2006, třída III.) Dle údajů ČHMÚ jsou uváděny denní průtoky v profilu pod hrází rybníka Požár v l/s : m 30 60 90 120 150 180 210 240 270 300 330 355 364 Qm 86 60 47 39 32 27 23 19 16 12 9 5,5 3 Dle údajů ČHMÚ jsou uváděny n‐leté průtoky v profilu pod hrází rybníka Pařez v m3/s : n 1 2 5 10 20 50 100 Qn 3,4 4,7 6,7 8,4 10,1 12,6 14,6


33

Koryto potoka vede jak po obecních, tak po soukromých pozemcích. Podle katastrální mapy tok Jevanského potoka vede jiným korytem, než je zachyceno na mapách. LOUŇOVICKÝ POTOK Pramení v k.ú. Svojetice a přitéká do Louňovic přírodním korytem od Svojetic. Protéká neupraveným korytem převážně nezastavěným územím a přibližně sleduje katastrální hranici mezi obcemi Svojetice a Louňovice a vlévá se do rybníku Požár. Lze říci, že potok kdysi tvořil hranici mezi oběma obcemi. Koryto potoka vede jak po obecních, tak po soukromých pozemcích. BEZEJMENNÝ TOK VE STŘEDU OBCE Jedná se bezejmenný tok, který je dotován z obecní dešťové kanalizace a je zaústěn do Louňovického rybníka. Jsou na něm 3 vodní plochy. Dle údajů ČHMÚ je plocha povodí 0,225 km2, průměrná dlouhodobá srážka na povodí činí 649 mm, průměrný dlouhodobý roční průtok 1,0 l/s (údaje z roku 1990, třída IV.). Dle údajů ČHMÚ jsou uváděny denní průtoky v profilu pod hrází návesního rybníka v l/s : m 30 60 90 120 150 ‐ 240 270 ‐ 364 Qm 2 1,5 1,5 1,0 1,0 – 0,3 0,5 – 0,0 Dle údajů ČHMÚ jsou uváděny n‐leté průtoky v profilu pod hrází návesního rybníka v m3/s : n 1 2 5 10 20 50 100 Qn 0,4 0,6 0,8 1,0 1,3 1,6 2,0 POTOK LÁZNÝ V severní části obce pramení potok Lázný. Na katastru obce jde o velmi krátký tok v přírodním neupraveném korytě. OSTATNÍ BEZEJMENNÉ TOKY Ze severu do rybníka Pařez natéká v přírodním neupraveném korytě občasně tekoucí bezejmenná vodoteč. Vede po hranici katastru se sousední obcí Vyžlovka. V jižní části obce v lese pramení několik bezejmenných toků, které se vlévají do Vyžlovského rybníka, který leží na katastru obce Vyžlovka (břeh tvoří hranici). Koryta toků jsou neupravená a vedou jak po obecních, tak po soukromých pozemcích. VODNÍ PLOCHY Na Jevanském potoku je několik významných vodních děl – na katastru obce leží Louňovický rybník a rybník Pařez. Těsně při hranici katastru obce leží rybník Požár a Vyžlovský rybník. Louňovický rybník a rybník Pařez slouží pro výzkum, výuku a chov násadových ryb. Oba rybníky byly v nedávné době odbahněny a opravena zařízení na nich. Na rybník Pařez byl zpracován nový manipulační řád v roce 2007, na rybník Louňovický a Požár bude zpracován v roce 2011, jinak platí manipulační řády z roku 1975. Vlastníkem rybníků je Česká zemědělská univerzita Praha, Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými Lesy. Rybník Požár Jeho hráz délky 230 m tvoří katastrální hranici mezi Srbínem a Louňovicemi. Kóta koruny hráze 416,30 m n.m., kóta přepadové hrany 414,70 m n.m.,


34

kóta koruny hladiny stálého nadržení 414,60 m n.m., retenční prostor nádrže 43 559 m3 min. průtok na výpusti 4,0 l/s Rybník Louňovický hráz délky 200 m Kóta koruny hráze 412,70 m n.m., kóta přepadové hrany 411,10 m n.m., kóta koruny hladiny stálého nadržení 411,00 m n.m., retenční prostor nádrže 50 000 m3 min. průtok na výpusti 4,0 l/s Rybník Pařez Jeho hráz délky 150 m tvoří katastrální hranici mezi Louňovicemi a Vyžlovkou. Kóta koruny hráze 407,20 m n.m., kóta přepadové hrany 406,40 m n.m., kóta koruny hladiny stálého nadržení 406,30 m n.m., retenční prostor nádrže 32 040 m3 min. průtok na výpusti 5,0 l/s Návesní rybník a další vodní plochy v obci Na bezejmenném toku, který je dotován z místní dešťové kanalizace v centru obce se nachází obecní návesní rybník (parc.č. 494/6) , sloužící jako požární nádrž. Rybník plní i funkci dočisťovacího rybníka pro povrchové splachy z komunikací. Jsou do něj zaústěny 2 dešťové kanalizace – DN 300 a DN 400. Výpust je potrubím DN 600. Toto potrubí pokračuje na pozemek pana Suse, kde jsou 2 rybníky v jeho vlastnictví (parc.č. 32/6). Voda z těchto rybníků odtéká do Louňovického rybníka. Na parcele č.32/1 pana Suse je vedena v katastru nemovitostí ještě jedna vodní plocha – ta je však zasypána a s její obnovou se nepočítá. Další vodní plocha je na parcele č. 50/8 pana Skláře (ul. Na Horáku). Jedná se o bývalý lom ve východní části obce a jde o nebeský rybník. V západní části obce na parcele č. 71/46 mezi ul. Zahrádky a U nádrže se nachází umělá vodní plocha ve vlastnictví obce, která je zásobována spodními a dešťovými vodami. Odtok je do Louňovického potoka. Tabulka významných vodních ploch Výměra Objem Zatopená plocha Hladina stálého (ha) (m3) při max.hladině nadržení (ha) (m n.m.) Požár 414,60 3,991 30 650 5,5 Louňovický rybník 411,00 7,060 92 500 8,25 Pařez 406,30 4,240 23 590 7,34 Vyžlovský rybník 402,90 19,700 290 000 ‐ Návesní rybník ‐ 0,044 530 0,044 Výměra a objem jsou při hladině stálého nadržení. STUDÁNKY A OBECNÍ STUDNY Na katastru obce se nachází několik studánek, které jsou v lese. Bylo zmapováno 5 studánek a vloženy do Národního registru pramenů a studánek. Jedná se o studánku U Divočáků, studánku Kaménku, studánku Pod Kořenem, studánku U jezírka a bezejmennou studánku v ulici U Nádrže. Všechny studánky jsou udržovány soukromými subjekty resp. základní školou v Mukařově. V zastavěném území Louňovic se nachází 5 obecních studen. Využívána je pouze studna u hřbitova. MELIOROVANÉ PLOCHY, MOKŘADY Největší meliorovaná plocha se nachází v severní části obce v oblasti Louňoviček. Ostatní tři menší plochy jsou rozmístěny na různých místech obce. Vzhledem k tomu, že řada meliorovaných ploch je již zastavěna, došlo k přerušení melioračních svodů a tedy i jejich funkce. To může mít za následek zvýšení hladiny podzemní vody v některých lokalitách. Jediná meliorovaná plocha, která je


35

neporušena zástavbou, je plocha uprostřed obce – meliorační svod je patrně vyveden do obecního rybníka. Částečně je zachována i menší část meliorované plochy severně od rybníka Pařez, která zasahuje až do Louňoviček za Kutnohorskou ulici. Na katastru obce se podle katastrálních map nachází i několik mokřadů. Je to v severním cípu místní části Louňovičky, kde pramení potok Lázný. Další mokřad je uváděn mezi rybníky Pařez a Louňovickým, kde se nacházejí vrty, které jsou zdrojem pitné vody pro obec a zároveň zde protéká Jevanský potok. Menší mokřad je uváděn i v jižním cípu obce na hranicích s katastrem obce Vyžlovka, kde pramení jeden z bezejmenných toků, který se vlévá do Vyžlovského rybníka. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ Územní plán respektuje stávající vodní toky a plochy včetně jejich ochranných pásem a ploch pro umožnění jejich údržby. Je respektován i požadavek Odboru životního prostředí MěÚ Říčany, aby nově zřizovaná oplocení pozemků sousedících s koryty vodních toků byla umístěna min. 3 m od břehové čáry koryta. Jsou respektována i ochranná pásma Jevanského potoka (8 m) a ostatních vodotečí (6 m). V souvislosti s úpravou koryta bezejmenné vodoteče z Louňoviček ke Kutnohorské ulici při východní hranici obce, v souvislosti s vybudováním nové dešťové kanalizace, dojde i revitalizaci koryta, aby došlo k zpomalení odtoku vod z území. Dešťová kanalizace přivede do horní části koryta cca 74 l/s srážkových vod. K revitalizaci koryta této bezejmenné vodoteče dojde i za ulicí Kutnohorskou. Nad rybníkem Pařez na parc. č. 214/2 a 214/3, které jsou v majetku obce, se vybuduje suchý poldr, který při zvýšeném průtoku vodotečí, zadrží srážkové vody v území, zpozdí jejich odtok a zároveň nalepší hydrologické podmínky v oblasti. Jsou respektovány i stávající mokřady, meliorované plochy a prameniště vodních toků, do nichž nově navržená zástavba nezasahuje a tudíž je nijak neovlivňuje. Protože však řada pozemků, kde se meliorované plochy, mokřady a prameniště nachází, je v soukromých rukou, je nutno dbát na dodržování příslušných omezení. To se týká hlavně prameniště potoka Lázný v severní části obce a meliorované plochy uprostřed obce. V souvislosti s meliorovanými plochami je nutné brát v úvahu nebezpečí pramenící z přerušení funkce tohoto zařízení, např. podmáčení domů. V prameništi potoka Lázný by mohlo dojít ke stržení pramene a celkové změně nejen hydrologického režimu v oblasti. Vzhledem ke skutečnosti, že řada toků vede po hranici katastrálního území obce, je nutné aby navrhovaná opatření byla projednána i se sousedními obcemi. Vodní toky, vodní plochy, studánky a meliorované plochy jsou zakresleny v situaci. ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ Ve smyslu § 66 zák. č 254/2001 Sb. není vodoprávním úřadem stanoveno záplavové území a vyhlášena aktivní záplavová zóna pro žádný tok na zájmovém území. Jsou zpracovány Povodňové předpisy obce Louňovice – aktualizace č. 2. Tento Zjednodušený povodňový plán se hlavně zabývá Jevanským potokem. Je zde uvedeno, že při III. povodňovém stupni se uzavírají vrty HJ1, HJ2 a HJ4, které jsou zdrojem pitné vody obce

C.4.3 Kanalizace STÁVAJÍCÍ STAV Obec Louňovice má vybudovanou veřejnou kanalizační síť oddílné soustavy. Do splaškových stok jsou odkanalizovány přilehlé nemovitosti, dešťové stoky odvodňují veřejné zpevněné plochy. Stoková splašková síť včetně ČOV je v provozu od r. 2003 a výstavba stok stále probíhá. Je připojeno cca 90% obyvatel obce. Vzhledem ke konfiguraci terénu jsou některé lokality odkanalizovány pomocí čerpacích stanic splašků (ČJ) případně tlakové kanalizace. Nemovitosti, které nejsou připojeny na veřejné stoky, mají vlastní žumpy.


36

Vlastníkem a provozovatelem splaškových stok včetně ČOV je obec Louňovice. Vlastníkem a provozovatelem dešťových stok je rovněž obec Louňovice. Dešťovou kanalizaci tvoří nejstarší stoky a nachází se v různých částech obce. Jedná se o odvedení dešťových vod z komunikací. Někdy se jedná o kombinaci otevřeného příkopu a zatrubnění. Dešťové vody jsou odváděny jak do vodotečí, vodních nádrží, tak i do lesa. V jednom případě jsou dešťové vody odváděny do suchého poldru mezi zástavbou, kde jsou položeny i děrované trubky pro pozvolný zásak. Tento poldr je však navržen ke zrušení a nahrazen propojkou na stávající vedení dešťové kanalizace. Profily gravitačních splaškových stok jsou DN 250 až DN 400, materiál převážně PVC. Profily výtlačných řadů a tlakové kanalizace jsou D 50 až D 110, materiál PE. Profily dešťových stok jsou hlavně DN 300 a DN 400, materiál trub je různorodý, převážně však PVC a beton. Město má vlastní čistírnu odpadních vod situovanou pod hrází Louňovického rybníka poblíž úpravny vody. Stávající ČOV je v provozu od roku 2003, v roce 2006 byla její kapacita rozšířena na 2000 EO. ČOV má před vtokem čerpací stanici, poté následuje mechanické předčištění a denitrifikační nádrž. Vlastní čistící proces probíhá ve třech aktivačních nádržích, následují dvě separační jímky. Z nich odtéká vyčištěná voda do Jevanského potoka. Kal je schraňován v kalových nádržích. Stávající kapacita ČOV je Qd = 392 m3/h , což odpovídá 2 000 EO. Ve stávající kanalizační síti je dostatečná kapacitní rezerva pro rozšíření odkanalizování do míst, kde je navržena další zástavba. Toto rozšíření počítá pouze s odvodem splaškových vod. Rezerva je i v kapacitě čistírny odpadních vod. OCHRANNÁ PÁSMA Ochranná pásma kanalizačních stok jsou dána zákonem č. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny kanalizační stoky na každou stranu:  u kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně ‐ 1,5 m  u kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.  Ochranné pásmo čistírny odpadních vod je stanoveno na 50 m. Výjimku pro stavby v ochranných pásmech může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ Systém odkanalizování obce oddílnou stokovou soustavou zůstane zachován do budoucna. V případě rozšíření zástavby určené k trvalému bydlení mimo oblasti, kde je vybudovaná splašková kanalizační síť resp. kde je naprojektovaná, je nutné posoudit, zda je možné tyto lokality gravitačně odkanalizovat nebo je nutné vybudovat další čerpací stanice splašků nebo tlakovou kanalizaci. Dále pak prozkoumat možnost lepšího využití dešťových vod v území. Je nutné dbát, aby dešťové vody byly co nejvíce likvidovány v místě svého dopadu. Proto je nutné, aby u rodinných domů byly likvidovány na parcelách. V oblasti Louňoviček je vypracován projekt na odvod dešťových vod pomocí kanalizace z veřejných zpevněných ploch do vodních nádrží na Jevanském potoce. Mění se také způsob likvidace dešťových vod v centrální části obce, kde tyto vody nebudou likvidovány v suchém poldru, který bude zrušen, ale ve 3 vsakovacích objektech – toto je také ve fázi projektu. V rozvojových lokalitách je nutné likvidovat dešťové vody z veřejných zpevněných ploch podle možností přímo v místě, aby nebyl příliš ovlivněn hydrogeologický režim podzemních vod.


37

BILANCE SPLAŠKOVÝCH VOD Výpočet množství odpadních splaškových vod vychází z potřeby vody. počet obyvatel…..1 700 potřeba vody pro bytový fond……150 l/obyv/den pracovní příležitosti……100 obyvatel specifická potřeba vody pro pracovní příležitosti……60 l/obyv/den průměrný odtok splašků Qd = 1700 x 150 + 100 x 60 = 261 000 l = 261 m3/den = 3,02 l/s maximální hodinový odtok Qhmax = Qd x kh = 3,02 x 2,2 = 6,65 l/s kde koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh = 2,2 počet ekvivalentních obyvatel 1700 + 0,5 x 100 = 1750 EO Čistírna odpadních vod je dimenzována na 2000 EO, z čehož plyne, že výhledový nárůst počtu obyvatel obce svou kapacitou pokryje. V situaci jsou zakresleny veškeré kanalizační stoky i objekty na síti, včetně projektovaných stok. Profily jsou uvedeny pouze u hlavních stok od profilu DN 400 výše. Ostatní profily jsou DN 300 a menší. Dále jsou zakresleny i ČOV, čerpací jímky odpadních vod a navržené zasakovací objekty na dešťové vody.

C.4.4 Zásobování vodou STÁVAJÍCÍ STAV Obec Louňovice má vybudovanou veřejnou vodovodní síť, ze které jsou zásobovány přilehlé nemovitosti. Řady byly budovány postupně od roku 1997 a výstavba probíhá dosud. Vodovody jsou položeny ve větší části zastavěného území obce, další výstavba probíhá jen v nových lokalitách. Zásobení vodou je provedeno z místních vodních zdrojů, odkud je voda čerpána do úpravny vody, kde se odstraňuje radon a uran. Z podzemního vodojemu VDJ.1 umístěného u úpravny vody (90 m3) je voda přímo distribuována po obci, resp. vedena do dalšího vodojemu (nadzemní věžový vodojem VDJ.2 o kapacitě 60 m3 na kraji obce směr Svojetice). Jako doplňkový a záložní zdroj vody bylo v září 2011 zrealizováno připojení vodovodní sítě obce na vodovod Region Jih řadem DN 100 ze Svojetic. Připojení přivádí vodu do věžového vodojemu VDJ.2 na kraji obce. Přislíbený odběr činí 1,5 l/s. Obec je rozdělena na 2 tlakové pásma, obě jsou čerpaná. Profily hlavních řadů jsou DN 80 až DN 150, materiál PE, PVC. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Louňovice. Vodovodní síť není zavedena do odlehlých lokalit, kde jsou převážně nemovitosti určené pouze k rekreaci, nebo se jedná o osaměle stojící nemovitosti ve velké vzdálenosti od vodovodních řadů. Nemovitosti, které nejsou připojeny na veřejný vodovod jsou zásobeny z individuálních zdrojů (studny). Studny, které má většina nemovitostí, jsou také využívány pro odběr užitkové vody či jako lokální doplňkový vodní zdroj. Ve vodovodní síti i ve vodních zdrojích jsou dostatečné kapacitní rezervy pro rozšíření vodovodu do míst, kde se výhledově počítá s další zástavbou. OCHRANNÁ PÁSMA Ochranná pásma vodovodních řadů jsou dána zákonem č. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny vodovodního potrubí na každou stranu:  u vodovodů do průměru DN 500 včetně ‐ 1,5 m


38



u potrubí o průměru nad DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m

ZDROJE PITNÉ VODY Zdrojem pitné vody pro obec Louňovice je v současné době 5 vrtů HJ1, HJ2, HJ4, HJ5 a HJ6 vybudovaných poblíž rybníka Pařez a u Vyžlovského rybníka. Vrty jsou hluboké 30 až 40 m o průměru 15‐20 cm. V každém vrtu je ponorné čerpadlo. Výtlaky z čerpadel vrtů HJ1, HJ2, HJ4 vedou do úpravny vody samostatně, výtlaky z čerpadel vrtů HJ5, HJ6 vedou do úpravny vody společným potrubím. Celková vydatnost používaných vrtů je 5,2 – 5,97 l/s. Kromě výše uvedených vrtů existují i vrty HJ3, HJ7 a HJ8, jsou nezkolaudované a jako zdroje vody se nevyužívají.

HJ1

HJ2

HJ3

HJ4

HJ5

HJ6

HJ7

HJ8

Vydatnost Q (l/s)

0,76

1,25

0,11

1,1‐1,46

0,85‐1,25

1,1‐1,5

0,08

1,0

Terén (m n.m.)

406,50 406,41

407,00

407,61

409,80

407,70

405,30

Hloubka vrtu (m)

30,0

30,3

45,0

37,0

40,0

40,0

40,0

Hladina vody ustálená (m n.m.)

406,17 406,34

406,87

406,55

403,77

Hladina vody snížená 393,17 395,44 při čerpání (m n.m.)

395,92

391,77

Hladina vody minimální (m n.m.)

380,40

386,30

383,90

29,7

Protože však vlastní vrty jsou kapacitně nevyhovují zvláště v letním období či v období delšího sucha, obec zajistila posílení vodovodní sítě napojením na vodovod Region Jih řaden DN 100 od Svojetic. Tento řad je napojen do věžového vodojemu VDJ.2 na okraji obce ve Svojetické ulici od září 2011. Přislíbený odběr činí 1,5 l/s. Připojení na vodovod Region Jih zároveň slouží jako záložní zdroj pro zásobení obce vodou. OCHRANA VODNÍCH ZDROJŮ Vodní zdroje jsou chráněny ochrannými pásmy. Rozsah jednotlivých pásem hygienické ochrany pro vrty HJ1 a HJ2 je stanoven na základě hydrogeologického posudku v souladu s platnou legislativou (zákon č.138/73 Sb.) v roce 1996. Jedná se o pásmo hygienické ochrany 1. stupně (PHO 1) a dvěma pásmy hygienické ochrany 2. stupně (PHO 2) – vnitřní a vnější. Rozhodnutím OkÚ RŽP Praha‐východ ze dne 12.3.1997 bylo vyhlášeno pásmo hygienické ochrany 1. stupně. Na základě změny legislativy (zákon č.138/73 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhl. MŽP č.137/99 Sb.) byla hydrogeologem vypracována revize 2st. ochranných pásem vodních zdrojů, rozšíření pásma hygienické ochrany 2. stupně je v době zpracování územního plánu projednáváno na základě návrhu z 12/2012, zpracovaného firmou Hydroservis Zdeněk Pištora. Dle tohoto návrhu je rozsah zakreslen ve výkresové části. Ochranné pásmo 1. stupně pro vrty HJ1, HJ2, H4 je stanoveno na 400 m2 a je oploceno. Pro vrty HJ5 a HJ6 je stanoveno na 100 m2 a jsou vymezena oplocením. V pásmech platí zpřísněný režim všech aktivit spojených s lidskou činností, zejména s ohledem na činnosti ohrožující podzemní vody. PHO 1.stupně bylo stanoveno k zabezpečení ochrany místa vodního zdroje před bezprostředním negativním ovlivněním nebo ohrožením – jeho rozsah je v terénu vyznačen oplocením a výstražnými tabulemi s nápisem „Vodní zdroj ‐ pásmo hygienické ochrany 1. stupně – Nepovolaným vstup


39

zakázán.“ V pásmu se nesmí provádět zemní práce narušující zemní pokryv, používat trhaviny a toxické látky, pást zvířata a jakkoliv znečišťovat krycí vrstvy zeminy. Pozemek je trvale zatravněn, musí být pravidelně kosen a tráva odklizena. Je možno pozemek pouze vápnit. Ostatní látky je zakázáno používat. PHO 2. stupně slouží k zabezpečení ochrany místa vodního zdroje před ohrožením ze vzdálenějších míst – jeho rozsah je v terénu vyznačen výstražnými tabulemi s nápisem „Vodní zdroj ‐ pásmo hygienické ochrany 2. stupně – znečištění zakázáno.“ V PHO 2. stupně se např. nesmí těžit zemní hmoty, provádět hnojení močůvkou, tábořit, zřizovat skládky odpadů, fekálií, hnojiv atd. Konkrétní opatření jsou navržena hydrogeologem. VODOVODNÍ SÍŤ Rozvod vody v Louňovicích je zajištěn z podzemního vodojemu VDJ.1 o kapacitě 1x 90 m3, který se nachází vedle úpravny vody, poblíž hráze Louňovického rybníka. Na okraji obce u silnice Louňovice – Svojetice je umístěn nadzemní věžový vodojem VDJ.2 o kapacitě 1x 60 m3, max. hladina 481,50 m n.m. a min. hladina 479,20 m n.m. Do úpravny vody, která slouží k odstranění vysokého množství radonu 222, jsou přivedeny přítoky z 5 vrtů výtlačnými samostatnými řady D 90, resp. společným výtlakem D 90 pro vrty HJ5 a HJ 6. Hygienické zabezpečení vody je zajištěno dávkováním roztoku chlornanu sodného v úpravně vody. Z vodojemu VDJ.1 je pitná voda čerpáním distribuována do městské vodovodní sítě a do VDJ.2, který slouží jako záložní. Zásobované území je rozděleno do 2 tlakových pásem. Z tohoto důvodu jsou navrženy 3 redukční ventily (RV) na distribuční síti. Ty mají za úkol snížit tlak vody u objektů, které leží pod kótou 425 m n.m. tlak je snížen z 0,75 MPa na 0,55 MPa. V situaci jsou zakresleny polohy RV i hranice tlakových pásem. Tlakové Napájecí uzel pásmo

Qč (l/s)

1

vodojem

7,2

2

RV 1 ‐ ul. Obecní RV 2 ‐ ul. Na Vyhlídce RV 3 ‐ ul. Na Hořičkách

‐

H (m)

Nadmořská výška spotřebiště (m n.m.) minimální

maximální

80,0

425,00

455,00

‐

415,00

425,00

Pro provozování, kontrolu a údržbu vodovodů obce Louňovice je vypracován provozní řád. V situaci jsou zakresleny veškeré vodovodní řady a objekty na síti, hranice tlakových pásem a hranice pásem hygienické ochrany. Profily a materiály jsou uvedeny pouze u hlavních řadů a řadů od profilu DN 100 výše. Ostatní profily jsou DN 80. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ V souladu s novelou vodního zákona. č. 150/2010 Sb o vodách, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, je nutné stanovit pásma hygienické ochrany 2. stupně pro vrty HJ1, HJ2, HJ4, HJ5 a HJ6 ‐ návrh zpracovaný firmou Hydroservis Zdeněk Pištora 12/2012 je v době zpracování územního plánu v procesu projednání. V souvislosti s předpokládaným nárůstem obyvatel a souvisejícím nárůstem spotřeby vody, je navrženo navýšení kapacity vodojemů: je navrženo rozšíření stávajícího podzemního vodojemu VDJ.1 o novou komoru (VDJ.3) s kapacitou 160 m3 a vymezení plochy pro umístění nového vodojemu VDJ.4 o kapacitě 200 m3 v lokalitě V Ječništích. Kapacity rozšíření vodojemů je nutné dle vývoje potřeby vody ověřit v dalších fázích projektové přípravy.


40

C.4.5 Zásobování elektrickou energií STÁVAJÍCÍ STAV Napájení řešené oblasti elektrickou energií je zajištěno nadzemním vedením 22kV. Napájecí vedení jsou vyvedená z TR 110/22kV Stránčičce se zálohou z TR 110/22kV Říčany a TR 110/22kV Kostelec nad Černými lesy. Napájení distribučních trafostanic 22/0,4kV v obci je zajištěno kabelovou smyčkou, která je vyvedena svody z nadzemního vedení 22kV směr Srbín a směr Mukařov. V části obce Louňovičky severně od komunikace směr Kutná Hora jsou připojeny trafostanice na nadzemní vedení 22kV probíhající ve směru Mukařov – Vyžlovka. Výjimkou jsou trafostanice u nové zástavby připojené kabelovými svody na toto vedení. V řešeném území se jedná o distribuční stanice, které napájí bytový odběr a odběry vybavenosti obce. Jedná se převážně o trafostanice kompaktní kioskové připojené na kabelové vedení 22kV. V části obce s rozvody nadzemním vedením jsou trafostanice stožárové. Napájecí vedení 0,4kV jsou vyvedena z distribučních trafostanic a zajišťují napájení všech maloodběrů. Vedení v obci jsou provedena podzemním kabelovým vedením, v části Louňovičky je rozvod proveden nadzemním vedením. Energetické sítě a zařízení jsou ve správě a majetku ČEZ Distribuce a.s. Jedná se o nadzemní a podzemní vedení 22kV a 0,4kV. Veřejné osvětlení je rozvedeno v obci podzemním kabelovým vedením. Je ve správě obce. OCHRANNÁ PÁSMA Zákonem č.158/2009 Sb byla stanovena ochranná pásma elektrických zařízení. Pro zařízení vybudovaná před účinností tohoto zákona však platí ochranná pásma, která byla stanovena podle dřívějších předpisů (zákon č.79/1957 Sb., zákon č.222/1994 Sb., zákon č.458/2000 Sb). ochranné pásmo ‐ podzemní vedení 1 m od krajního kabelu ochranné pásmo do roku 1994 nadzemní vedení nad 1‐35kV včetně 10m od krajního vodiče elektrická stanice nad 1‐52kV 30m od oplocení, obezdění ochranné pásmo od roku 1995 nadzemní vedení nad 1‐35kV včetně – vodiče bez izolace 7m od krajního vodiče nadzemní vedení nad 1‐35kV včetně – vodiče s izolací 2m od krajního vodiče závěsná kabelová vedení 1‐35kV včetně 1m od kabelu 7m od konstrukce elektrická stanice nad 1‐52kV ‐ stožárová elektrická stanice nad 1‐52kV – kompaktní, zděná 2m od obvodového zdiva elektrická stanice nad 1‐52kV ‐ vestavěná 1 m od obestavění V ochranném pásmu je zakázáno, bez souhlasu vlastníka elektrického zařízení, mimo jiné zřizovat stavby a jiné konstrukce, provádět zemní práce, vysazovat trvalé porosty apod. ROZVOJ SÍTÍ Rozvoj sítě 22kV v lokalitách nové výstavby bude řešen dle místních podmínek připojením na stávající rozvody. Předpokládá se přednostně rozvoj kabelového vedení. Nové trafostanice budou zapojeny do kabelové sítě 22kV nebo na kabelové svody z nadzemního vedení 22kV. Nárůst zatížení předpokládá výstavbu nových trafostanic 22/0,4kV s transformátory výkonu 400‐630kVA, které budou situovány do centra odběru s ohledem na rozmístění stávajících trafostanic. Jedná se o kioskové trafostanice připojené v obci kabelou smyčkou do stávajících kabelů VN, v části Louňovičky kabelovým svodem z nadzemního vedení VN. Distribuční síť 0,4kV bude řešena pouze podzemním kabelovým vedením.


41

NÁVRH PŘELOŽKY Stávající nadzemní vedení 22kV, které probíhá částí Louňovičky, je ve střetu s návrhem rozvojových ploch. Je řešena varianta náhrady nadzemního vedení kabelovým vedením 22kV. Jedná se o nadzemní vedení s odbočkou jižním směrem k rybníku Louňovák s navazujícím kabelovým svodem, který je součástí kabelové smyčky napájející trafostanice v obci a odbočkou severním směrem k Žernovce. Při rušení nadzemního vedení v celém rozsahu mimo odbočku severním směrem je nutno nahradit stávající trafostanice novými kabelovými stanicemi. Zároveň je nutno do kabelového systému zapojit stávající kabelové trafostanice, které jsou napájeny svody z probíhajícího nadzemního vedení. Trafostanice připojené jedním kabelem bude nutno přezbrojit rozvaděčem 22kV pro kabelovou smyčku. Přeložka si vyžádá položení do země cca 3,5 km kabelu 22 kV, vybudování 5 nových trafostanic jako náhradu, za zrušené stožárové trafostanice a přezbrojení 2 stávajících trafostanic. Pro nové trafostanice je nutné počítat s pozemkem o velikosti 8 x 5 m, které budou přímo sousedit s komunikací, aby byl zajištěn přístup. Je nutné vzít v úvahu i tu skutečnost, že nové kioskové trafostanice musí být vybudovány dříve, než dojde ke zrušení stožárových trafostanic, které musí fungovat do poslední chvíle před přepojením. Nelze tedy použít pozemek rušeného stožáru s trafostanicí. ENERGETICKÁ BILANCE Bilance je zpracována dle členění řešeného území a rozvojových ploch. Vychází z nárůstu počtu obyvatel přepočtených do počtu RD. Výpočet předpokládá 80% RD v kategorii B to zn.včetně zemního plynu – ukazatel 4kW/RD, 20% RD se zvýšeným příkonem pro el.vytápění, tepelné čerpadlo, klimatizaci – ukazatel 10kW/RD. obec – 160 RD 832 kW + vybavenost 200 kW = 1 032 kW část Louňovičky – 140 RD 728 kW + vybavenost 250kW = 978 kW Výsledný součet 2 010 kW navyšuje bilanci spotřeby energie obce. V oblasti Louňoviček může dojít k navýšení spotřeby elektrické energie, protože se jedná o oblast s individuální výstavbou RD, kde všude není rozveden plyn, na rozdíl od elektrických kabelů, a případný zájemce o plyn by musel vybudování plynovodu uhradit ze svých finančních prostředků. Bilance energie v oblasti podél Kutnohorské ulice v tzv. obchodní ulici, kde budou převážně drobné provozovny, bude posuzována individuálně podle charakteru provozovny. VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ Bude vybudováno v nových rozvojových oblastech při budování nových komunikací, k jejichž osvětlení bude sloužit. Osvětlení komunikací je navrženo ocelovými bezpaticovými stožáry výšky 6 m se svítidly se sodíkovými vysokotlakými výbojkami. Kabelový rozvod bude proveden paprskově s náhradním propojením, připojení se předpokládá ze stávajících rozvodů veřejného osvětlení. V případě odlehlejších lokalit je nutné počítat s novými zapínacími body. Ve stávajících ulicích bude postupně veřejné osvětlení provedeno na samostatných stožárech. V situaci jsou zakresleny rozvody 22 kV a trafostanice, a to jak stávající, tak nově navrhované či překládané.

C.4.6 Spoje STÁVAJÍCÍ STAV Obec Louňovice je připojeno na místní telefonní obvod, který spadá pod telefonní ústřednu Mukařov – celý telefonní obvod je plně automatizován. Telefonní síť v současné době slouží i přenosu jiných dat, např. internetu. Telefonní síť je provozována firmou Telefonica O2 Czech Republic a.s. Podél Kutnohorské ulice, severně od ní, jsou vedeny mezinárodní dálkové kabely. Radiokomunikace zajišťují pokrytí území televizním a rozhlasovým signálem, datové komunikace po radioreléových trasách a přenos telefonních hovorů. Území je pokryto vysílací sítí tvořené digitálními vysílači Cukrák a Praha–Žižkov. Jedná se o síť Multiplex České televize (ČT), Multiplex Českých Radiokomunikací (ČRa). Digitální vysílače Cukrák, Praha –Žižkov, Praha – Ládví, Praha – Strahov,


42

Praha – Zelený pruh pokrývají území signálem sítě Multiplex Czech Digital Group (CDG). Nad územím jsou i dílčí radioreléové trasy mobilních operátorů. Tyto trasy se často mění a nebývají v územních plánech zakreslovány. Kromě podzemních telefonních kabelů má Telefonica O2, na věžovém vodojemu u silnice do Svojetic, je osazen vysílač mobilní sítě. Na vodojemu i osazen i vysílač místní datové sítě firmy LASCO. V obci je také místní bezdrátový rozhlas, jehož tlampače jsou po obci umístěné na sloupech. Majitelem a provozovatelem je obec Louňovice. OCHRANNÁ PÁSMA Ochranná pásma telekomunikačních zařízení jsou dána § 92 zákona č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích. Ochranné pásmo podzemního telekomunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. Ochranné pásmo nadzemních vedení určuje stavební úřad ve svém rozhodnutí. Ochranné pásmo radiového zařízení a radiového směrového spoje určuje stavební úřad ve svém rozhodnutí. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ Rozvoj telekomunikačních sítí či přeložky stávajících tras budou provedeny soukromými subjekty, které budou v rozvojových oblastech provádět výstavbu RD nebo komerčních objektů. Řada mobilních operátorů nyní nabízí veškeré služby spojené nejen s telefonními službami, ale i s internetem. Je tedy možné, že do některých lokalit nebude kabelová telekomunikační síť natažena. Vzhledem k charakteru obce je nevhodné, aby na jejím území byla povolena výstavba samostatného výškového vysílače mobilního operátora. V situaci jsou zakresleny kabelové rozvody v ulicích pouze orientačně (obvykle jsou kabely vedeny po každé straně ulice).

C.4.7 Zásobení plynem STÁVAJÍCÍ STAV Obec má vybudovanou veřejnou STL a NTL plynovodní síť, ze které jsou zásobovány přilehlé nemovitosti. Řady byly budovány postupně v letech 2008 a 2009. Zemní plyn je do obce přiveden STL plynovodem D 160 přes sousední obec Mukařov z regulační stanice VTL/STL v Říčanech. STL plynovodní řad D160 výhledově bude pokračovat do sousední obce Vyžlovka. Tlak v STL plynovodní síti je 0,3 MPa. Profily STL řadů jsou D 160 až D 50, materiál PE. Profily NTL řadů jsou D 90, materiál PE. NTL plynovody byly položeny v ulicích, které jsou velmi úzké a vzhledem k ostatním sítím, by nebylo možné dodržet prostorovou normu pro uložení STL plynovodu. Snížení tlaku ze STL na NTL není pomocí regulačních stanic, ale distribučními regulátory. Celá obec je plynofikovaná, nebyla provedena plynofikace některých nových lokalit severně od Kutnohorské ulice a tam, kde probíhá individuální výstavba rodinných domů. Plyn je využíván především k vytápění a ohřevu TUV. Přípojky STL k objektům jsou D 25 a D 32, a jsou provedeny k většině stávajících nemovitostí. Přípojky NTL k objektům jsou D 40. Objekty, které nejsou plynofikovány, protože nebyl zájem ze strany, vlastníků nemovitostí, jsou vytápěny převážně elektrickou energií, popř. zařízeními na tradiční paliva (uhlí, dřevo). Ochranné pásmo STL a NTL plynovodů v zastavěném území je 1,0m na obě strany od povrchu potrubí, nezastavěném území to jsou 4,0m. Provozovatelem sítě je splolečnost RWE, Distribuční služby s.r.o. Brno. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ Systém zásobování obce zemním plynem je navržen k rozšíření do rozvojových částí obce. Kapacita řadů je dostatečná, aby pokryla nárůst potřeby plynu. Pouze koncové větve řadů v oblasti Louňoviček je nutné individuálně posoudit, zda při případném prodloužení řadů kapacitně pokryjí potřebu další výstavby.


43

Z nových lokalit je navržena plynofikace lokality Pod Poštolkou severně od Kutnohorské ulice, kde výstavba nyní probíhá a lokality V Ječništích na jihozápadě obce. S plynem se počítá hlavně na vytápění a ohřev TUV. S využitím plynu k vytápění je počítáno i v lokalitě podél Kutnohorské ulice, pro objekty komerčního charakteru. Poblíž výše uvedených lokalit vedou hlavní STL plynovodní řady, které jsou dostatečně kapacitní, aby na ně mohl být napojen řad určený pro zásobení plynem zájmové oblasti. Okrajové lokality, kde je navržena zástavba, ale není do nich zaveden plyn, budou na vytápění a ohřev TUV používat jiné zdroje, protože finanční náklady na dobudování plynovodní sítě by byly pro obec příliš vysoké. Potřeba plynu Bilance je zpracována dle členění řešeného území a rozvojových ploch a v souladu s energetickou bilancí. Vychází z nárůstu počtu obyvatel přepočtených do počtu RD. Výpočet předpokládá 80% RD bude využívat zemní plyn, 20% RD bude na vytápění používat elektrickou energii ze stávající energetické sítě nebo využijí jiný alternativní zdroj. V obci přibude asi 300 RD z toho 80 % bude využívat zemní plyn, tj. 240 RD, potřeba plynu pro RD je 2,5 m3/h. Komerční zóna podél Kutnohorské – cca 2,5 ha, potřeba plynu pro komerční zóny je počítána 34,0 m3/h/ha. Potřeba plynu Q = 240 x 2,5 + 2,5 x 34 = 685 m3/h. S přihlédnutím k občanské vybavenosti či využití plynu v provozovnách i k technologickým účelům potřeba plynu by činila cca 800 m3/h. Nárůst roční potřeby plynu Qrok = 800 x 1440 h = 912 m3/rok. Výsledný součet nemusí odpovídat skutečnosti, zvláště v oblasti podél Kutnohorské ulice v tzv. obchodní ulici, kde budou převážně drobné provozovny, je nutné ji posuzovat individuálně podle charakteru provozovny. Použijeme‐li stejný parametr na stávající RD, kterých je cca 420, tzn. plynofikovaných bude 336. Potřeba plynu Q = 336 x 2,5 = 840 m3/h. Roční potřeba plynu Qrok = 840 x 1440 h = 1 210 m3/rok. Z výpočtu vychází, že celková potřeba plynu, po dosažení navrhovaných parametrů územního plánu, bude 1 640 m3/h, resp. 2 122 m3/rok. V situaci jsou zakresleny rozvody STL a NTL plynu, a to jak stávající, tak nově navrhované. Dimenze je uvedena pouze u hlavních řadů D 160, 110 a 90. Ostatní řady STL plynovodní řady jsou profilu D 63 a D 50, NTL řady D 90. OCHRANNÁ PÁSMA Ochranná pásma plynovodních zařízení jsou dána zákonem č. 458/2000 Sb. energetický zákon. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny plynovodního potrubí na každou stranu:  v zastavěném území u STL a NTL plynovodu ‐ 1,0 m, s výkopem ručním 1,5m na každou stranu od osy potrubí  V nezastavěném území 4,0m.


44

C.5

Příroda a krajina, životní prostředí

C.5.1 Přírodní podmínky PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Krajinný ráz území je modelován především širokou údolní nivou Jevanského potoka, na kterém se v Louňovicích i sousedících katastrech Srbín a Vyžlovka nachází kaskáda rybníků (Požár, Louňovický rybník, Pařez, Vyžlovský r., Jan Švýcar, Jevanský). Druhým dominantním prvkem území je rozsáhlý lesní celek, jehož větší část se nachází na sousedícím okrese Kolín. Nejhodnotnější částí katastru je národní přírodní rezervace (NPR) „Voděradské bučiny“. V širším kontextu je katastr Louňovic součástí rozlehlého krajinného a přírodního celku v jižní části okresu Praha‐východ v širším Posázaví a v okolí hlavního města. GEOMORFOLOGIE, GEOLOGICKÉ POMĚRY Z hlediska geomorfologického členění ČR náleží řešené území do systému Hercynského, provincie Česká Vysočina. Na nižší klasifikační úrovni patří do subprovincie Česko‐moravská soustava, oblast Středočeská pahorkatina, celek Benešovská pahorkatina, podcelek Dobříšská pahorkatina, okrsek Jevanská pahorkatina. Podle Geologické mapy ČR 1:50 000 leží řešené území na granitech jevanského a říčanského typu.  granit (jevanský typ) [ID: 1745] Eratém: paleozoikum, Útvar: karbon, perm, Horniny: granit, Typ hornin: magmatit hlubinný, Mineralogické složení: biotit, Poznámka: typ Jevany, Soustava: Český masiv ‐ krystalinikum a prevariské paleozoikum, Oblast: moldanubická oblast (moldanubikum), Region: magmatity v moldanubiku, Jednotka: středočeský pluton, Subjednotka: říčanská skupina  granit (říčanský typ) [ID: 1746] Eratém: paleozoikum, Útvar: karbon, perm, Horniny: granit, Typ hornin: magmatit hlubinný, Mineralogické složení: biotit, Poznámka: typ Říčany, nevýrazně porfyrický, Soustava: Český masiv ‐ krystalinikum a prevariské paleozoikum, Oblast: moldanubická oblast (moldanubikum), Region: magmatity v moldanubiku, Jednotka: středočeský pluton, Subjednotka: říčanská skupina Terén území je svažitý všemi směry s převládajícím mírným sklonem k severu. Celkový ráz krajiny ovlivňuje masiv Voděradského lesa s rezervací „Voděradské bučiny“, který se rozkládá na severních svazích hřbetu obtékaného ze severu Jevanským potokem a jeho přítoky. Okolí Jevanského potoka se pod Louňovicemi mění z pozvolné doliny v ostřeji zařízlé údolí. Hydrogeologicky představuje území systém se dvěma kolektory. První, významnější, je oběh vody ve zvětralinové zóně granitoidů a ve svrchních, rozpukaných částech těchto hornin. Hloubka podzemní vody pod terénem je zpravidla do 7 m. Druhým oběhem je artézský systém podzemních vod, vázaných na ložní pukliny v granitoidech. Po navrtání ve větších hloubkách vystoupal v nivě Jevanského potoka do hloubky 17 m.


45

obr.: mapa geologického podloží , Zdroj: www.geology.cz

KLIMA Klimaticky představuje území dva rozdílné klimatické celky, komplex pahorkatinných lesů a širokou nivu. Komplex lesů se vyznačuje retardací klimatických změn, tepelnou setrvačností, větším počtem dní se sněhovou pokrývkou, mírnějším prouděním vzdušných mas a menším rozpětím maximálních a minimálních teplot. Údolní niva je naopak mrazovou kotlinou se značnou amplitudou teplot. Dle Quittovy klasifikace spadá řešené území do mírně teplé oblasti MT9: Základní klimatické charakteristiky MT9 Počet dnů letních

40 ‐ 50

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více

140 ‐ 160

Počet dnů mrazových

110 ‐ 130

Počet ledových dnů

30 ‐ 40

Průměrná teplota v lednu [°C]

‐3 až ‐4

Průměrná teplota v červenci [°C]

17 ‐ 18

Průměrná teplota v dubnu [°C]

6 ‐ 7

Průměrná teplota v říjnu [°C]

7 ‐ 8

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

100 ‐ 120


46

Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm]

400 ‐ 450

Srážkový úhrn v zimním období [mm]

250 ‐ 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 ‐ 80

Počet dnů zamračených

120 ‐ 150

Počet dnů jasných

40 ‐ 50

Tab.: Základní klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti dle Quittovy klasifikace

PEDOLOGIE Dle Taxonomického klasifikačního systému půd ČR se v území vyskytuje především půdní typ Kambizem modální a v severní části území v okolí rybníků půdní typ Glej fluvický. Většina půd území jsou lehčí hnědozemě s proměnlivým podílem písčité frakce. Na územích, která byla zalesněna, případně ve vyšších polohách, jsou půdy kyselejší. Široké splachové deprese a závěry údolí jsou vyplněny hlinitopísčitými fluviodeluviálními sedimenty, které dosahují mocnosti až 3 m. Na JV svazích je nepatrný podíl spraší, které mírně zvyšují úrodnost půd. V kaňonovitých údolích potoků na Voděradských bučinách se vyskytují náplavy štěrků a štěrkopísků. V údolích nelze vyloučit drobný výskyt eolických písků. Většinu ZPF řešeného území tvoří půdy s průměrnou produkční schopností (třída ochrany III). Malé plošné zastoupení mají půdy s nadprůměrnou produkční schopností (třída ochrany II), podprůměrnou produkční schopností (třída ochrany IV) a velmi málo produkční půdy (třída ochrany V). Bonitně nejcennější půdy (třída ochrany I) se v území nevyskytují. BPEJ

třída ochrany

5.29.01

II.

5.29.04

III.

5.29.14

III.

5.32.04

IV.

5.50.01

III.

5.50.04

IV.

5.50.11

III.

5.50.51

IV.

5.68.11

V.

Tab. : Tabulka BPEJ a tříd ochrany ZPF

FYTOGEOGRAFIE A GEOBOTANIKA Území leží ve fytogeografickém okresu 64b ‐ Jevanská plošina. Podle mapy potenciální přirozené vegetace mapového serveru AOPK v území převládají Bučiny s kyčelnicí devítilistou Dentario enneaphylii ‐ Fagetum, do severovýchodní části území zasahují bukové / jedlové doubravy Luzulo albidae ‐ Qzercetum petraea / Abieti ‐ Quercetum. Podle geobotanické mapy byly původními společenstvy acidofilní doubravy. Území leží v bioregionu 1.22 ‐ posázavském. Vyskytují se zde biochory :  3BR ‐ Erodované plošiny na kyselých plutonitech 4. vegetačního stupně  3Do ‐ Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. vegetačního stupně  4Ro ‐ Vlhké plošiny na kyselých horninách 4. veg. Stupně


47

HYDROLOGIE Celé území leží v povodí Labe. Dílčí povodí jsou 1‐09‐03‐106 Jevanský potok a 1‐04‐06‐035 Šembera. Jižního okraje území se dotýká dílčí povodí Zvánovického potoka 1‐09‐03‐109 (heis.vuv.cz). Územím protékají potoky Jevanský, Louňovický a Lázný. Na Jevanském potoce leží rybníky Louňovický a Pařez. Několik menších vodních ploch se nachází také na přítocích zmíněných potoků. Při Jevanském potoce se nacházejí dva zdroje povrchové vody ‐ zdroj Bouda a vrt Louňovice – s pásmem hygienické ochrany 2b. stupně. Na ZPF jsou ve značném rozsahu provedeny meliorace (zakresleno ve výkrese č. 3 Příroda a krajina). LESY Řešené území se nachází v přírodní lesní oblasti 10 ‐ Středočeská pahorkatina. Je téměř z poloviny zalesněno. V JV části území se nachází lesní komplex Voděradské Bučiny, který byl vyhlášen Národní přírodní rezervací. Dle typologické mapy se v území vyskytují především kyselé dubové bučiny. V menším rozsahu se dále v území vyskytují svěží dubové jedliny, vlhké bučiny, vlhké dubové bučiny, svěží dubové bučiny, kamenité kyselé bučiny, kyselé bukové doubravy a hlinité dubové bučiny. ZEMĚDĚLSTVÍ Orná půda se nachází na okrajích zastavěného území obce a především v rozlehlejšímu pásu na severu území. Drobnější ostrůvky orné půdy prostupují zastavěné území na nezastavěných plochách a na nepřevedených parcelách se zástavbou. Vzhledem k převládajícímu typu zástavby rodinnými domy a chatami, se v zastavěném území nachází velké množství zahrad, většinou obytných a rekreačních. Trvalé travní porosty se vyskytují v pásech podél Louňovického potoka a na západním a jižním okraji obce. Údaje o BPEJ a třídách ochrany jsou uvedeny v kapitole 3.1.3 ‐ Pedologie. KRAJINNÁ ZELEŇ Mimo lesní porosty se vyskytují ve značném rozsahu porosty mimolesní zeleně na pozemcích trvalých travních porostů, na okrajích pozemků orné půdy (zpravidla v návaznosti na lesní porosty), na pozemcích ostatních a neplodných půd. Jedná se o různá stadia postupného zarůstání neobdělávaných ploch řídkých náletů stromů a keřů. SÍDELNÍ ZELEŇ Charakteru venkovského sídla s velkým zastoupením rekreační zástavby odpovídá velké zastoupení zahrad, které dohromady tvoří souvislou plochu funkční zeleně. Převažují zahrady na odpovídajícím druhu pozemku, zčásti jsou obytné a rekreační zahrady na jiných pozemcích, které nebyly na zahrady po zástavbě převedeny (orná půda, trvalé travní porosty) nebo na pozemcích ostatních a zastavěných. Veřejná zeleň je zastoupena parkem Kamenického skanzenu na Horní návsi, parkem v ulici K Lípě, malým parkem se třemi vzrostlými stromy na východním konci ulice Jižní a parkem v ulici Obecní (u samoobsluhy).

C.5.2 Ochrana přírody ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ V JV části území se nachází Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny. Má rozlohu přibližně 658 ha a zasahuje území obcí Černé Voděrady, Vyžlovka a Louňovice. Rezervace byla vyhlášena v roce 1955, její nadmořská výška se pohybuje od 350 do 500 m n. m. Předmětem ochrany jsou rozsáhlé bukové lesy a projevy mrazového zvětrávání. Les tvoří převážně buky, doplněné dubem letním, habrem obecným, místy se vyskytuje osika, lípa či bříza. V lese hnízdí řada vzácných druhů ptáků, například datel černý, holub doupňák či jestřáb.


48

VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Podle § 3 zák. 114/92 jsou významnými prvky všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. V řešeném území se vyskytují tyto VKP: Ozn. Název parc. č. Popis (k.ú. Louňovice) 31 „Rybníky Louňovický a 120/4, 120/61, Jevanský potok s Louňovickým Pařez“ 127/1, 127/2, 127/5, rybníkem a rybníkem Pařez, VOD+RYB+ÚN 127/6, 127/7, 127/8, rákosinami, loukami a dřevinným 127/9, 127/14, doprovodem podél toku S a SV od 127/15, 137/2, obce 127/14, 197, 201/2, 214, 214/1, 214/3 32 „Louky u Louňovického 109/1 Údolní louka u Louňovického potoka“ potoka, kolem toku dřevinný VOD+RYB+ÚN doprovod. L .45 „Voděradský les“ 55/1, 55/2, 55/3, Rozsáhlý lesní komplex, zabírající (L 1.) 55/4, 55/5, 55/21, více než polovinu katastru. 55/23, 57/1, Přesahuje do katastrů Svojetice 65/1(část), 65/6, a Vyžlovka (okr. Kolín). VKP na JV 65/10, navazuje na NPR „Voděradské 65/11, 65/12, 65/14, bučiny“. V lese je znám výskyt několika studánek. 65/20, 66/1, 70/1, Z právního pohledu NPR není 70/2 významným krajinným prvkem, protože požívá vyšší ochranu jako ZCHÚ. L.46 „Remízy v obci“ 110/1, 110/6, Dva menší lesíky nedaleko od sebe, (L 2.) 110/17, 110/24, obklopeny chatovou zástavbou, 110/25, 116/1, 116/3 v SV cípu obce. Jeden z lesíků s chatou, oplocený. L. 47 „Pod starým lisem“ 175, 176 Cíp lesa ležícího v převážně (L 3.) v katastru Mukařova, v severní části k.ú. Louňovice. Zdroj: Významné krajinné prvky Louňovice, J. Bratka, J. Pokorný, J. Lešner, J. Bratková , Zelený svět, 2001.

Dle ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění, § 4 odst. 2, „Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko‐stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.“

C.5.3 Památné stromy Podle evidence památných stromů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR: kód kategorie

název druh

103615

0 Jednotlivý strom Tilia cordata Mill., lípa malolistá Tilia cordata Mill.


49

výška m obvod kmene cm poznámka kat. území p.p.č.

398 Ochranné pásmo o poloměru 12,7 m Louňovice 494/3

C.5.4 Území NATURA 2000, EECONET Území Natura 2000 se v území nevyskytuje. Do východní poloviny území zasahuje území mezinárodně významné části přírody Evropské ekologické sítě – EECONET.

C.5.5 Území systém ekologické stability (ÚSES) Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Louňovice poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985) Vzorec pro výpočet koeficientu Kes je následující: Lesní půda + vodní plochy + louky a pastviny + ovocné sady + zahrady Kes = Ostatní plochy + zastavěné plochy + orná půda Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území dle je: 3,29 Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999):  Ks < 0,10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy  0,10 < Kes < 0,30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy  0,30 < Kes < 1,00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie  1,00 < Kes < 3,00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů (podle Novákové, 1987).  3,00 < Kes: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur Z výše uvedeného vyplývá, že na území obce Louňovice převládá stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Při realizaci lokálního ÚSES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu ÚSES. Prvky ÚSES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené


50

sukcese. Člověk sám přirozený porost nevytvoří. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1 ‐ 4 roky – společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna 8 ‐ 15 let – vegetace eutrofních stojatých vod 10 ‐ 15 let – vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů desetiletí – xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou druhovou garniturou staletí – vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin tisíciletí ‐ vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině Předkládaný plán místního územního systému ekologické stability je dalším krokem, který, směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. Vymezení ploch ÚSES vycházelo z územně analytických podkladů, platného územního plánu obce Louňovice a schválených ZÚR Středočeského kraje. Na pozemcích, které jsou zahrnuty do územního systému ekologické stability, nesmí dojít ke snížení současného stupně ekologické stability. Na biocentrech, jejichž součástí jsou vlhké louky, bude vhodné z důvodů biodiverzity zachovat tyto vlhké louky a to nejlépe pomocí pastvy či extenzivního kosení.

C.5.6 Koncepce rekreačního využívání krajiny Obec Louňovice je významným rekreačním střediskem chatové zástavby, která se tu rozvíjela od meziválečného období. Chatová zástavba se nachází zejména v J a JV sektoru území, kde propojuje historické zastavěné území s lesním komplexem Říčanský les ‐ Voděradské bučiny a v izolované poloze v JZ sektoru území při Louňovickém potoku a jeho přítoku, na okraji lesů Voděradských bučin. Současný rozsah rekreační chatové zástavby je na hranici únosnosti a nepočítá se s jejím dalším rozvojem. Územím prochází zelená turistická trasa Říčany – Oplany a cyklostezky 0022 a 0031. Návrh se zabývá doplněním pěších cest a propracovává propojení zastavěného území s přírodním územím jednak na podkladě historických polních cest, jednak vymezením nových úseků cest.


51

D. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Krajský úřad Středočeského kraje (KUSK), odbor životního prostředí (ŽP) v Zadání územního plánu Louňovic nepožadoval vypracování vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí. Odbor ŽP KUSK vyloučil významný vliv na území soustavy Natura 2000. Výměry, kultura a BPEJ zemědělské půdy určené k nezemědělskému využití jsou doloženy v kapitole E Odůvodnění návrhu ÚP Louňovic.

E.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

E.1

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (ZPF)

Návrh územního plánu obce Louňovice pro plánovaný rozvoj obce využívá převážně plochy určené k rozvoji obce dosud platným územním plánem. Návrh ÚP Louňovice oproti platnému územnímu plánu předpokládá uvolnění některých zastavitelných dosud nezastavěných ploch zpět pro zemědělské využití (jedná se zejména o plochy kvalitní půdy podél Kutnohorské silnice). Nový návrh ÚP ponechává funkci ZPF půdy BPEJ: 5.29.01 II. třída ochrany 5.29.04 III. třída ochrany 5.32.04 IV. třída ochrany 5.50.01 III. třída ochrany 5.50.11 III. třída ochrany 5.68.11 V. třída ochrany Řešené území náleží dílčímu povodí Sázavy od Želivky po ústí č. h. p. 1‐09‐03, povodí Jevanského potoka č.h.p. 1‐09‐03‐1060. Při navrhovaném rozvoji, snížení ploch záborů zemědělské půdy ovlivní pozitivně hydrologické a odtokové poměry v území. Pozitivní vliv na hydrologické a odtokové poměry v území bude mít též návrhem ÚP uvažované rozšíření ploch krajinné zeleně. Navrhované funkční využití území nezvyšuje erozní ohrožení půd.


52

Povodí v území (zdroj: http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=vtu&) Při zpracování návrhu územního plánu byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MŽP č.13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Bilance ploch se změnou využití – v navržených zastavitelných plochách (zábory ZPF) číslo lokality

kultura


01‐A

orná půda

B, VP

výměra celkem [m2] 62 760

03‐A

zahrada

B, VP

7 649

Louňovice‐Pod vsí

03‐B

zahrada

B

749

Louňovice‐Pod vsí

04‐A

trvalý travní porost

S

1 121

U Louňováku

04‐B

orná půda

S

434

U Louňováku

05‐A

orná půda, trvalý travní porost NV, P, VP

17 304

Kutnohorská‐západ

06‐A

orná půda

P

26 182

Kutnohorská‐střed

07‐A

orná půda

NV, OU, B, P, VP

19 072

Lokalita Y

07‐B

orná půda

NV, OU, P, VP

2 253

Lokalita Y

07‐C

orná půda

VP

63

Lokalita Y

08‐A

orná půda

B, P, VP

9 064

pozn.

V Ječništích

U hřiště

08‐B

orná půda

B, OV, S, P, VP

26 404

U hřiště

08‐C

orná půda

B, VP

7 073

U hřiště

09‐A

orná půda

B, VP

7 546

Louňovičky‐sever

09‐B

orná půda

B, P, VP

6 675

Louňovičky‐sever

10‐A

orná půda, zahrada

B, P, VP

15 605

Louňovičky‐V Zájezdí

11‐A

orná půda

B, P

4 848

Louňovičky‐Soví

11‐B

orná půda

B, KZ

3 160

Louňovičky‐Soví


53

12‐A

orná půda

B, OU, VP

12 802

Louňovičky‐Pod Poštolkou

12‐B

orná půda

B, OU, VP

1 020

Louňovičky‐Pod Poštolkou

CELKEM

231 784 m2

Navržené využití ploch ‐ viz výroková část územního plánu, kapitola F.

E.2

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL)

Návrh územního plánu obce Louňovice předpokládá zábor pozemku určených k plnění funkcí lesa – pro rozšíření hřbitova – o ploše 1786 m2. Plocha bude sloužit jako veřejné pohřebiště. Pro pozemky vedené v katastru nemovitostí jako lesní pozemky (PUPFL), které jsou v zastavěném území u stávajících chat a rodinných domů a které zároveň nenavazují na další lesní pozemky, je navržena změna kultury na nelesní pozemky (zejména zahrady). Tyto pozemky jsou vyznačeny v grafické části jako „Navržená změna kultury pozemku PUPFL“. Na těchto pozemích neprobíhá lesnické hospodaření, jsou oplocené a mají ve skutečnosti charakter zahrad. Bilance ploch se změnou využití ‐ zábor PUPFL číslo záboru

kultura


výměra celkem [m2]

pozn.

01‐L

les / PUPFL

P ‐ parky a hřbitovy

1786

rozšíření hřbitova

02‐L

les / PUPFL

B – bydlení

2696

oplocený pozemek RD

03‐L

les / PUPFL

B – bydlení

491

oplocený pozemek RD

04‐L

les / PUPFL

B – bydlení

730

CELKEM

oplocený pozemek RD 2

5703 m

F. Ochrana obyvatelstva F.1

Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Na území obce Louňovice se nacházejí toky místního významu na nichž není vyznačena hranice záplavového území Q 100. V územní plánu navrhujeme jako prevenci povodní zachovat zamokřené louky v prostoru Jevanského potoka a vymezení suchého poldru nad rybníkem Pařez.

F.2

Zóny havarijního plánování Na území obce se nenacházejí zóny havarijního plánování stanovené podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.

F.3

Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Stálý úkryt CO není v obci hlášen. Jako improvizovaný úkryt je možno využít budovu obecního úřadu, adresa: Louňovice ‐ Horní náves 6, 251 62 Mukařov.


54

F.4

Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Evakuované obyvatelstvo bude v případě potřeby ubytováno v budově obecního úřadu, adresa: Louňovice ‐ Horní náves 6, 251 62 Mukařov.

F.5

Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Sklad civilní obrany se v obci nenachází.

F.6

Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce

Na území obce nejsou skladovány nebezpečné látky.

F.7

Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události

Pro dekontaminaci je možné využít plochy zemědělsky využívaných pozemků, kde nehrozí průnik do vodních toků. Pro jejich vymezení je zapotřebí vyhledávací studie a dohoda s vlastníky dotčených pozemků včetně sousedních.

F.8

Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území

Na území obce nejsou skladovány nebezpečné látky.

F.9

Nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou je možné ze studní (obecní nebo vlastních) nebo z mobilních cisteren, nouzové zásobování elektrickou energií z mobilních generátorů (v řešeném území není zdroj elektrické energie).

F.10 Systém varování a vyrozumění Siréna zařazená do systému JSVV. V případě poruchy technických zařízení pro vyhlášení poplachu se poplach vyhlašuje obecním rozhlasem.

F.11 Zdroj vody pro požární účely Požární ochrana v obci je zajištěna Jednotkou hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, kategorie JPO I, stanice HZS Říčany, ulice Černokostelecká 447, která zabezpečuje nepřetržitou službu. Zdroji vody pro požární účely jsou rybníky v obci a místní vodovod. Přístup k jednotlivým stavbám je umožněn po silnicích nebo místních komunikacích. Z hlediska zajištění lokalit zdroji vnější požární vody je třeba postupovat v souladu s požadavky ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou a ČSN 73 6639 Zdroje požární vody. Na přístupových komunikacích k objektům a lokalitám je třeba dodržet vyhlášku 23/2008 Sb., ČSN 73 0802, 73 6100, 73 6101, 73 6114.


55

G. Seznam literatury a podkladů Územní plán obce Louňovice, Ing. arch. Jiří Danda 2002 Změna č. 1 územního plánu obce Louňovice, Ing. arch. Sommerová 2004 Změna č. 3 územního plánu obce Louňovice, Ing. arch. Sommerová 2006 Politika územního rozvoje České republiky, Ústav územního rozvoje, Brno 2008 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, 12/2011 Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Říčany, aktualizace 2010 Strategický plán DSO Ladův kraj, 27. 1. 2004 Program obnovy venkova – aktualizace 2008 Archiv stavebního úřadu v Říčanech Český úřad zeměměřický a katastrální – mapové podklady katastru a systému ZABAGED, ortofotomapy. Louňovice Zelený svět 2001 – J.Bratka, Mgr.J. Pokorný, Bc. J. Lešner, J.Bratková http://www.chmi.cz www.csu.cz http://mapy.kr‐stredocesky.cz/ www.geoportal.cenia.cz http://www.geologicke‐mapy.cz/ http://www.geology.cz www.Louňovice.cz http://www.wmap.cz/vucprazskyregion/ www.mzp.cz www.rsd.cz http://geoportal.cenia.cz/ www.laduv‐kraj.cz www.mapy.cz www.mapy.nature.cz www.monumnet.npu.cz www.heis.vuv.cz http://www.voda.gov.cz http://vdb.czso.cz/ http://klasifikace.pedologie.cz/ http://www.staremapy.cz/ http://www.ochranaprirody.cz/ http://www.monet.cz/atlas/ http://geoportal2.uhul.cz/


56

ÚZEMNÍ PLÁN LOUŇOVIC

Recommend Documents