ÚZEMNÍ PLÁN LAMPERTICE

Historická pohlednice Lampertice zdroj: webové stránky obce

ÚZEMNÍ PLÁN LAMPERTICE POSOUZENÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zpracováno ve smyslu § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Pořizovatel územního plánu:

OBECNÍ ÚŘAD LAMPERTICE

Zpracovatel posouzení:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová Pavlovova 19, 568 02 Svitavy tel: 608 129 375

ÚZEMNÍ PLÁN LAMPERTICE Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí

Zpracovatelé posouzení

Autorizovaná osoba:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP č. j. 32190/ENV/09

Vedoucí zakázky:

Mgr. Jana Švábová Nezvalová

Pořizovatel územního plánu:

Městský úřad Trutnov, odbor rozvoje města a územního plánování

Zhotovitelé územního plánu:

Ing. arch. Roman Žatecký Ing. arch. Pavel Tomek

Objednatel:

Obec Lampertice Lampertice 210 541 01 Trutnov

Strana: 2 z 66


Obsah PŘEHLED ZKRATEK.................................................................................................................................................. 5 ÚVOD.......................................................................................................................................................................... 7 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ......................................................................................... 13

1.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni ........................................................................................... 14 1.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví .................................................................. 19 2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE .................................................................................................................. 20

2.1. Geologické a geomorfologické poměry ............................................................................... 20 2.2. Hydrologické poměry ........................................................................................................... 21 2.3. Kvalita ovzduší a klimatické poměry ................................................................................... 24 2.4. Pedologické poměry ............................................................................................................ 26 2.5. Biogeografické poměry ........................................................................................................ 27 2.6. Současný stav využití krajiny v zájmovém území ............................................................... 28 2.7. Ochrana přírody a krajiny .................................................................................................... 29 2.8. Hmotný majetek a kulturní památky .................................................................................... 30 2.9. Dopravní a technická infrastruktura ..................................................................................... 31 2.10. Obyvatelstvo ...................................................................................................................... 32 2.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce ................... 33 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY .................................................................................................................... 34

3.1. Urbanizované území............................................................................................................ 34 3.2. Zóny neurbanizované .......................................................................................................... 35 4. SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................. 38

4.1. Ochrana přírody a krajiny a NATURA 2000 ........................................................................ 38 4.2. Ovzduší ............................................................................................................................... 38 4.3. ZPF ...................................................................................................................................... 38 4.4. Krajinný ráz .......................................................................................................................... 40 4.5. Hluk...................................................................................................................................... 41 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ. ............................................................................................................. 42 6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. ....................................................................................................................................................... 49

6.1. Vlivy na ZCHÚ a NATURA 2000 ......................................................................................... 49 6.2. Vlivy na biotickou složku krajiny .......................................................................................... 49 6.3. Vlivy na ÚSES a prostupnost krajiny ................................................................................... 49 6.4. Vlivy na ZPF resp. PUPFL .................................................................................................. 50 6.5. Vlivy na krajinný ráz............................................................................................................. 51 6.6. Vlivy na hlukovou situaci ..................................................................................................... 53 6.7. Vlivy na ovzduší ................................................................................................................... 53 6.8. Vlivy na veřejné zdraví ........................................................................................................ 54 6.9. Vlivy na dopravní a technickou infrastrukturu ..................................................................... 55 6.10. Vlivy na hydrologické poměry............................................................................................ 56 7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ............................................................................ 58

7.1. ZCHÚ a NATURA 2000 ....................................................................................................... 58 7.2. ÚSES a prostupnost krajiny ................................................................................................ 58 7.3. ZPF ...................................................................................................................................... 58

Strana: 3 z 66


7.4. Krajinný ráz .......................................................................................................................... 58 7.5. Ovzduší ............................................................................................................................... 58 7.6. Hluková situace ................................................................................................................... 58 7.7. Veřejné zdraví ..................................................................................................................... 58 7.8. Územní plánování ................................................................................................................ 58 7.9. Hydrologické poměry ........................................................................................................... 59 8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. .................................................................................................................................................. 60 9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ........................................................................................................................................................... 62 10. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ................................................................................................................................. 63 11. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ................................................................................... 64 Použité podklady....................................................................................................................................................... 66

Strana: 4 z 66


PŘEHLED ZKRATEK B(a)P CO ČIŽP ČOV ČSN ČSÚ dB(A) EIA EK EU EVL EO HG HKK CHKO CHOPAV IAD IDS KO KÚ HKK LBC LV MCHÚ MMR MÚK MZe MŽP NEHAP NOx NRP NP OP OOP OZKO OŽP pH PHM PHO PM10 PO PP PÚR PUPFL PZKO RBC

benzopyren oxid uhelnatý Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod Česká státní norma Český statistický úřad ekvivalentní hladina hluku posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (angl. Environmental Impact Assessment) Evropská komise Evropská unie evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 ekvivalentní obyvatel hydrogeologie / hydrogeologický Královéhradecký kraj chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod integrovaná autobusová doprava integrovaný dopravní systém komunální odpad krajský úřad Královéhradeckého kraje lokální biocentrum limitní hodnota maloplošné chráněné území ministerstvo pro místní rozvoj mimoúrovňová křižovatka ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí Akční plán zdraví a životního prostředí ČR oxidy dusíku národní rozvojový plán národní park ochranné pásmo orgán ochrany přírody oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ochrana životního prostředí vodíkový exponent - veličina vyjadřující kyselost vodných roztoků pohonné hmoty pásmo hygienické ochrany tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle Matter) ptačí oblast soustavy Natura 2000 přírodní park Politika územního rozvoje pozemky určené k plnění funkce lesa Plán ke zlepšení kvality ovzduší regionální biocentrum

Strana: 5 z 66


REZZO R11 SEA SO2 SPŽP SUR ČR SVP SZÚ TEN-T TINA TKO TTP TZL ÚP ÚPD ÚPO ÚP VÚC ÚSES UZIS VD VKP VN VÚC WHO ZCHÚ ZPF ZÚR ZVHS/ZVS ŽP

registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší rychlostní komunikace 11 Strategical Environmental Assesment (posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví) oxid siřičitý Státní politika životního prostředí České republiky Strategie udržitelného rozvoje České republiky Směrný vodohospodářský plán Státní zdravotní ústav Trans European Network - Transport Transport Infrastructure Needs Assessment in Central and Eastern Europe tuhý komunální odpad trvalé travní porosty tuhé znečišťující látky územní plán územně plánovací dokumentace územní plán obce Územní plán velkého územního celku Územní systém ekologické stability Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR vodní dílo významný krajinný prvek vodní nádrž velký územní celek World Health Organisation – Světová zdravotnická organizace zvláště chráněná území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje zemědělská vodohospodářská správa životní prostředí

Strana: 6 z 66


ÚVOD Předkládané posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Územní plán Lampertice - návrh“ na životní prostředí (SEA dokumentace) je vypracováno ve smyslu zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Obec Lampertice zadala zpracování dokumentace vlivu územního plánu na životní prostředí Mgr. Janě Švábové Nezvalové, držitelce autorizace ke zpracování dokumentací a posudků dle § 19 zákona č. 100/2001Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Nutnost zpracování této studie vychází ze závěru zjišťovacího řízení, jež je součástí koordinovaného stanoviska Královéhradeckého kraje, vydaného v rámci projednávání návrhu zadání územního plánu Lampertice dne 9. 12. 2011. Hlavními důvody jsou: územní plán Lampertice může závažně ovlivnit životní prostředí, stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a na úrovni předloženého návrhu zadáni nebylo možné územní plán dostatečně posoudit dle kritérií, jež stanoví příloha č. 8. zákona. Stanovisko Krajského úřadu (cituji): V. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů: Odůvodnění: Z posouzení obsahu návrhu zadání, na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona a vyjádření věcně příslušných oddělení odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu provedl úřad, jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí podle § 10i zákona EIA. Po důkladném prostudování předloženého návrhu zadání byla shledána nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí, a to převážně z těchto důvodů:   

Předkládaný územní plán nelze dostatečně posoudit ve fázi návrhu zadání. Požadavky na územně plánovací dokumentaci jsou navrženy v rozsahu, kdy nelze vyloučit kumulativní vliv jednotlivých funkčních využití území ve smyslu zákona EIA. Předkládaný návrh zadání nevylučuje vymezení ploch pro případnou realizaci záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona EIA.

Vyhodnocení by se mělo zaměřit především na možnosti prověření vhodnosti ploch pro možné rekreační využití, z menší části navazující na současně zastavěné území obce, z větší části ve volné krajině, vymezení případně navržených protierozních nebo protipovodňových opatření a dalších funkčních ploch (například pro komerční zařízení, rekreačních a sportovních). Dále by se vyhodnocení mělo zaměřit na případnou výstavbu nové technické a dopravní infrastruktury. /Konec citace./ Na základě této připomínky byla vypracována dokumentace - Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace „Územní plán Lampertice“ na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zpracovaná řešitelským týmem pod vedením autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové. Pořizovatelem ÚPD je MěÚ Trutnov, odbor rozvoje a územního plánování. Zpracování posouzení proběhlo v únoru až srpnu roku 2012. Východiska posouzení Základním podkladem pro zpracování posouzení byla ÚPD a informace předané jejími zpracovateli Ing. Arch. Romanem Žateckým a Ing. arch. Pavlem Tomkem a pořizovatelem ÚP Městským úřadem Trutnov. Další údaje byly získány během vlastního průzkumu místa předpokládaných změn funkčního využití a bylo využito informací z veřejných zdrojů v síti internet a archívu zpracovatele posouzení. Zpracovateli byly poskytnuty následující podklady:  Návrh zadání územního plánu Lampertice - textová a grafická část  územně analytické podklady ORP Trutnov  Generel místních ÚSES Trutnovsko (1995)  Plán nadregionálního a regionálního systému ekologické stability pro území Královéhradeckého kraje (Ageris, verze prosinec 2009)

Strana: 7 z 66


 

Koordinované stanovisko KHK k návrhu zadání územního plánu Lampertice Návrh územního plánu Lampertice – textová a grafická část

Důvody pro pořízení územního plánu Lampertice Obec Lampertice dosud neměla platnou územně plánovací dokumentaci. Zastupitelstvo obce Lampertice rozhodlo na svém zasedání dne 6. října 2011 pořídit pro obec územně plánovací dokumentaci – územní plán. Územní plán Lampertice bude pořízen postupem podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č. 68/2007 Sb. a zákona č. 191/2008 Sb. (dále jen „stavební zákon“) a vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška“) a zákona č.500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších změn. Funkci pořizovatele územního plánu pro obec Lampertice bude v návaznosti na ustanovení § 6 odst. 1) písm. c) stavebního zákona vykonávat Městský úřad Trutnov (odbor rozvoje města a územního plánování), jako obecní úřad obce s rozšířenou působností Trutnov. Návrh ÚP Lampertice byl zpracován na základě dohodnutého a následně zastupitelstvem obce Lampertice schváleného zadání ze dne 15.12.2011. Požadavky vyplývající ze zadání ÚP Lampertice, po redukci vyplývající z konzultací s DOSS, byly v návrhu ÚP Lampertice splněny. ÚP vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití, plochy pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanovuje zásady dopravní a technické infrastruktury. Plochy pro asanaci nejsou v územním plánu Lampertice stanoveny. V návrhu územního plánu jsou vymezeny následující zastavitelné plochy: • • • • • • • • • • • • •

Z01 – Z03 = Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) v severozápadní části obce, s komunikační návazností místních komunikací na silnici III/30022 Z04 – Z07 = Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) v centrální části obce, opět s komunikační návazností místních komunikací na silnici III/30022 Z08 = Plocha smíšená obytná – venkovská (SV) v proluce v jižní části obce, navazující na místní komunikaci Z09 = Plocha smíšená obytná – venkovská (SV) při vyústění komunikace III/30022 z katastru obce Pro nové plochy bydlení musí být respektována OP komunikací a splněny podmínky platných hygienických limitů (hluk, vibrace…), u ploch Z06, Z07 pak navíc řešeny plochy zeleně ochranné a izolační (ZO) Z10 = Plocha smíšená obytná – rekreační (SR) navazující na stabilizovanou plochu SV v centrální části obce Z11 = Plochy smíšené obytné – rekreační (SR) navazující ze západu na stabilizovanou plochu SV v jižní části obce Z12 = Plocha smíšená obytná – rekreační (SR) v jižní části obce při hranici s k.ú. Bernartice. Plocha byla v průběhu zpracování SEA vypuštěna. Z13 = Plocha smíšená obytná – rekreační (SR) navazující z východu na stabilizovanou plochu SV v jižní části obce. Plocha byla v průběhu zpracování SEA vypuštěna. Plochy rekreace - zahrádkové osady (RZ) v jižní okrajové části obce = společná plocha zahrádkové kolonie s k.ú. Bernartice (viz. ÚP Bernartice) stabilizovaná bez dalšího rozvoje. Z14 = Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) v centrální části obce – rozšíření areálu stávajícího fotbalového hřiště Z15 = Plocha výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) v západní části obce v komunikační návaznosti na stávající areál VZ, mimo hranici zastavěného území K1 = Přírodně sportovní volnočasový areál DJŠ, dislokovaný v rámci plochy změn v krajině K1 jako plocha NSsp

Pro plochy Z01, Z06, Z07 je nutno zpracovat územní studie. Vzhledem k převažujícímu stabilizovanému charakteru v podstatě celé části obce při komunikaci III/30022 v k.ú. Lampertice jako SV = smíšení obytné - venkovské je ve stávajících i v nově navržených plochách nutná mimořádná citlivost při realizaci novostaveb vzhledem ke krajinnému rázu, hustotě zastavění, s výškovým omezením do max. 2 nadzemních podlaží (NP) v rodinných domech a rekreačních objektech v plochách smíšených obytných – rekreačních a 1NP s možností obytného podkroví. Základními zásadami celkové koncepce rozvoje obce Lampertice jsou:

Strana: 8 z 66


-

zachování a v nejvyšší možné míře respektování stávající urbanistické struktury obce, využití stávající veřejné infrastruktury, ochrana historických, kulturních, urbanistických a přírodních hodnot v celém řešeném území.

Hlavními cíli rozvoje obce jsou: rozvoj bydlení – bydlení v rodinných domech venkovského typu, rozvoj individuální rekreace nové využití ploch přestavby nové využití areálu Dolu Jana Švermy rozvoj ploch pro podnikání rozvoj dopravní infrastruktury – rychlostní silnice R11, Hlavní požadované směry rozvoje obce: Řešením ÚP vytvořit podmínky pro trvale udržitelný rozvoj území, t.j.: vyvážený vztah hospodářského rozvoje (vymezení ploch výroby a ploch smíšených výrobních), sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek: Vymezení řešeného území Obec Lampertice se nachází cca 12 km severovýchodně od města Trutnov a cca 2 km východně od Žacléře. Obec má charakter lánové obce s rozvolněnou zástavbou, situovanou v údolí Důlního (Lampertického) potoka. Řešené území tvoří správní území obce Lampertice, které se skládá z 1 katastrálního území (kód k.ú. 602782). Velikost řešeného území je cca 584 ha a z toho urbanizované území obce má výměru cca 110 ha. K 31.12. 2011 měly Lampertice 463 obyvatel. Obr.: Schéma řešeného území:

Strana: 9 z 66


Koncepční řešení územního plánu Lampertice Urbanistická koncepce vychází především z přírodních podmínek, širších vztahů a stávajícího funkčního využití území, daného historickým vývojem a společensko – ekonomickými podmínkami při využití zejména silných stránek rozboru udržitelného rozvoje území ÚAP obce Lampertice. Nová zástavba bude doplňována a rozvíjena s ohledem na historické a krajinné hodnoty sídla. Navržené plochy navazují na zastavěné území obce tak, aby zásah do okolního nezastavěného území byl minimalizován. Nové stavby, s výjimkou ploch VZ = výroba a skladování – zemědělská výroba, ve volné krajině nebudou povolovány. Při návrhu jednotlivých ploch se vycházelo z podnětů občanů a požadavků obce a zkušeností s využívání původní urbanistické studie, které byly koordinovány s ohledem na krajinné a přírodní hodnoty, na stávající limity využití území a dále upraveny dle názoru zpracovatele. Při řešení ÚP byla respektována stávající technická infrastruktura, její kapacity a možnosti dalšího rozšíření. Nová výstavba, s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území, byla přednostně umisťována na plochy, které lze dopravně obsloužit stávajícím dopravním skeletem, které lze napojit na stávající inženýrské sítě a které přednostně doplňují proluky mezi současně zastavěným územím obce. V zájmu respektování historického rázu obce byly nastaveny regulativy zejména plošného a výškového charakteru tak, aby nedošlo k degradaci rozvolněného rázu obce v plochách mimo komunikaci II/30022. Vzhledem k situování obce v kvalitním životním prostředí rozvolněného sídla v průsmyku mezi Rýchorami a Vraními horami s menšími lesními enklávami, navazující na hodnotnou rozptýlenou a doprovodnou zeleň v krajině, bez větších narušení životního prostředí či znečištění, s ukončenou hlubinnou hornickou činností, vychází návrh Územního plánu Lampertice ze základních krajinných charakteristik včetně zájmů ochrany přírody a krajiny, byly nastaveny podmínky využití území tak, aby tyto hodnoty zůstaly zachovány a byly nadále rozvíjeny. Koncepce dopravní infrastruktury ÚP Lampertice nemění stávající dopravní koncepci v řešeném území, základní dopravní kostru severní části rozvojové osy OS4, jejíž součástí je i správní území obce Lampertice, dnes tvoří státní silnice I/16 Trutnov – Královec. Vlastní obec Lampertice je dopravně obsloužena silnicí III/30022 Bernartice Lampertice – Žacléř, vycházející z centra obce Bernartice. Tato silnice na severním okraji Lampertic zaúsťuje do silnice II/300 Královec - Žacléř - Trutnov. Na tuto dopravní kostru navazuje síť místních a účelových komunikaci, včetně dopravních napojení nově navrhovaných lokalit. V územním plánu je vymezen koridor pro připravovanou výstavbu silnice R11, stavba 1109, procházející obcí, je koncovým úsekem dálnice D11 Praha - Hradec Králové – Trutnov - státní hranice. Výstavba komunikace D11/R11 je dlouhodobě připravovanou stavbou dopravní infrastruktury ČR a je veřejně prospěšnou stavbou převzatou z návrhu ZÚR Královéhradeckého kraje. U nově budovaných objektů, změnách využití staveb a území bude počet parkovacích stání odpovídat požadavkům stanovených v podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Stávající, především nezpevněné parkovací plochy, budou postupně opatřovány bezprašným povrchem, bude vybudováno jejich odpovídající odvodnění a stanovena jasná organizace dopravy. Veřejnou hromadnou dopravu osob bude i nadále tvořit doprava autobusová. Doprava železniční je v současné době ukončena. Vzhledem ke stávající hustotě zastavění, majetkoprávním vztahům nejsou v obci vybudovány segregované pěší tahy podél komunikace III. třídy, s výjimkou centrální části obce. V nových lokalitách je nutné vytvořit prostorové podmínky pro vybudování chodníkové sítě s případnou možností segregovaného napojení na centrum obce s občanskou vybaveností. Koncepce technické infrastruktury Zásobování vodou V obci je vybudován vodovodní systém zásobující z místních zdrojů většinu obyvatel obce (trvalých i přechodných). Do budoucna se předpokládá rozšíření vodovodní sítě.

Strana: 10 z 66


Obec Lampertice vlastní veřejný vodovod (obecní), gravitačním systémem je zásobeno pitnou a užitkovou vodou trvale i přechodně bydlící obyvatelstvo a objekty občanské i technické vybavenosti. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Lampertice. Vzhledem ke dvěma vodním zdrojům mimo vlastní katastrální území je vodovodní síť rozdělena na dva vzájemně nepropojené systémy s velkými tlakovými rozdíly. Stávající vydatnost zdrojů vody a základní vodovodní síť je pro současný i pro plánovaný rozvoj obce dostačující. Potřebu pitné vody pro obec Lampertice 2,29 l.s-1 dává svojí vydatností již jen samotný zdroj ve Vodním údolí v katastru obce Bernartice u Trutnova. Pro obec je nevýhodné a dlouhodobě neúnosné, že oba její zdroje jsou mimo katastrální území obce a zdroj z Bernartic pak pro jižní část obce s vysokým tlakem. Zásobování spotřebiště s tak velkým tlakovým rozdílem není v souladu s platnými normami s tím, že je zásobováno prostřednictvím jediného tlakového pásma. Proto se navrhuje využít vodojemu 200 m3 původně určeného pro Důl J. Šverma s napojením na zdroj hydrogeologických vrtů u „Průzkumné jámy Královec“ pro zásobování vyššího spotřebitelského tlakového pásma obce za současného propojení s rekonstruovaným řadem obce PVC 110 mm. Rozdělení tlakového pásma by bylo vhodné na kótě 515 m.n.m. v rozmezí 5 m. Nižší výškové osídlení by bylo zásobeno plně ze zdroje ve Vodním údolí s přerušovací komorou tlaku. Odkanalizování a čištění odpadních vod V obci Lampertice není vybudována veřejná kanalizační síť ani centrální čistírna odpadních vod. Pro likvidaci odpadních vod se plánuje „společná obecní čistírna“, která je umístěna na levém břehu říčky Ličná v sousedství křižovatky státních silnic č. 300 22 do Lampertic a č. 300 19 do Kořenova. Na novou čistírnu odpadních vod budou odpadní vody přivedeny oddílnou splaškovou kanalizací. Na novou čistírnu bude napojena především centrální část obce, okrajové části řešeného území budou řešeny individuálně. Čištění odpadních vod je řešeno buď pravidelně vyváženými bezodtokými jímkami, přepadovými septiky nebo domovními čističkami odpadních vod. Zásobování elektrickou energií Způsob zásobování elektrickou energií ze stávající distribuční soustavy tvořené vrchním vedením VN 35 kV, stávajícími trafostanicemi a rozvodnou sítí NN se v ÚP Lampertice nemění. Napojení nových lokalit výstavby bude na rozvody vysokého napětí el. energie ve vazbě na výhledový el. příkon přes distribuční trafostanice, nebo na stávající rozvody nízkého napětí. Nové rozvody el. energie v zastavěném území obce budou řešeny pokud možno kabelizací. Je třeba vzít v úvahu a respektovat ochranná pásma energetických sítí. Zásobování obce plynem V ÚP Lampertice koncepce technické infrastruktury napojení obce na plynovod neuvažuje. Nakládání s tuhým domovním odpadem Stávající způsob zneškodňování tuhého domovního odpadu, který je zajišťován pravidelným svozem specializovanou společností bude i nadále zachován. ÚP Lampertice nevymezuje v řešeném území plochy pro skládky, spalovnu nebo kompostárnu. Koncepce občanského vybavení a veřejné infrastruktury Stávající koncepce občanského vybavení veřejné infrastruktury se návrhem ÚP Lampertice nemění. Koncepce veřejných prostranství Stávající koncepce veřejných prostranství se návrhem územního plánu nezmění. Koncepce uspořádání krajiny ÚP Lampertice vymezuje dvě plochy pro provedení změn v krajině obě situované v areálu bývalého Dolu Jana Švermy, v ploše K1 je uvažováno využití jako sport v přírodním prostředí a v ploše K2 zalesnění. Návrhem územního plánu Lampertice bude v řešeném území vymezen územní systém ekologické stability (ÚSES), skládající se z následujících prvků: nadregionální biokoridor K28, regionální biocentrum H001 Žacléřské a lokální biocentra (BC 11, BC 12) a lokální biokoridory (BK 10-11, BK 11-12, BK 12-13). Zástavbou v zastavitelných plochách i zástavbou v zastavěném území nebude snížena prostupnost krajiny.

Strana: 11 z 66


Stávající koncepce systému cest v krajině, včetně pěších cest (i turistických tras) a cyklotras se ÚP Lampertice nezmění. ÚP Lampertice nevymezuje žádné plochy pro návrh protierozních opatření ani žádné plochy pro realizaci protipovodňových opatření. Veřejně prospěšné stavby ÚP Lampertice vymezuje jako veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, pouze plochu označenou Z100 - koridor rychlostní silnice R 11. Jako veřejně prospěšná opatření jsou potom vymezeny skladebné prvky ÚSES. Vymezení ploch přestavby a ploch územních rezerv ÚP Lampertice nevymezuje žádné plochy územních rezerv. V návrhu územního plánu je vymezena plocha přestavby P1 na místě bývalého zemědělského areálu určená pro lehký průmysl a skladování.

Strana: 12 z 66


1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Níže uvedené koncepční dokumenty byly zpracovatelem SEA využity pro stanovení hodnotícího rámce, tj. pro výběr sady referenčních cílů životního prostředí. Podrobná charakteristika vybraných, z hlediska SEA změny územního plánu nejdůležitějších, koncepcí je uvedena v následující podkapitole 1.1. Mezinárodní úroveň: Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Rámcová směrnice pro vodní politiku Společenství (2000/60/ES) Národní úroveň: Strategie regionálního rozvoje ČR (2006) Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 Politika územního rozvoje (2008) Strategie udržitelného rozvoje ČR (2004) -Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) Státní politika životního prostředí (2004) Plán odpadového hospodářství ČR (2003) Státní surovinová politika (1999) Státní energetická politika (2004) Národní alokační plán k EU ETS Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR (1999) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004) Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998) Zdraví pro všechny v 21. století - Zdraví 21 (2002) Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (2002) Vodohospodářská politika ČR (2004) Integrovaný národní program snižování emisí ČR (2004) Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (1998) Národní lesnický program (2003, aktualizace na léta 2007-2013) Dopravní politika ČR (2005) Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy (2004) Národní implementační plán Stockholmské úmluvy (2004) Regionální úroveň: Strategie rozvoje kraje 2006-2015 Dotační strategie Královéhradeckého kraje 2010-2013 Program rozvoje kraje 2008-2010 Program rozvoje cestovního ruchu (2008) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (2004) Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) v Královéhradeckém kraji (2004) Integrovaný krajský program snižování emisí a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje (2004) Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje (2004) Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje - verze 04/2004

Strana: 13 z 66


Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje (2004) Koncepce zemědělské politiky Královéhradeckého kraje (2004) Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje (2009) Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje (V současní době je vyhotoven návrhu konceptu aktualizace, který je předložen k připomínkování. ) Plán rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období 2007 - 2009. 1. Aktualizace pro období 2008 - 2009. Strategie protidrogové politiky Královéhradeckého kraje na období 2008 – 2010 Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením Královéhradeckého kraje, (2007) Koncepce prevence kriminality na léta 2009 až 2011 v Královéhradeckém kraji Strategie rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje 2007-2015 Koncepce protipovodňové ochrany Královéhradeckého kraje Regionální inovační strategie Královéhradeckého kraje (2010) Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje Místní úroveň ÚAP ORP Trutnov Nelze vyloučit ani přítomnost dalších koncepcí resp. programů různých subjektů. Vlivy realizace všech koncepcí budou vzájemně interferovat, při vhodném návrhu aktivit, odpovídajícím posouzení vlivů na životní prostředí a realizaci odpovídajících opatření nelze očekávat významné riziko kumulace negativních vlivů. V řadě případů lze očekávat, že koncepce se budou překrývat, resp. budou využívat společné finanční zdroje. V rámci vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Lampertice na životní prostředí byly vzaty v úvahu relevantní cíle v oblasti ochrany životního prostředí výše uvedených koncepcí a na jejich základě byla sestavena sada referenčních cílů ochrany životního prostředí (viz podkapitola 1.2.), které tvoří základní referenční rámec pro hodnocení.

1.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní úrovni Politika územního rozvoje (PÚR)

1

Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR) (Schváleno Vládou ČR usnesením z 20.7.2009 č. 929). Celé řešené území spadá dle nadřazeného strategického dokumentu celostátního významu Politiky územního rozvoje do Rozvojové osy republikového významu (OS 4). OS 4 Praha - Hradec Králové/Pardubice - Trutnov - hranice ČR/Polsko (- Wroclaw) vymezena jako území obcí mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnici D11, koridory připravovaného pokračování dálnice D11 a připravované rychlostní silnice R11 a železniční trať č. 010 v úseku Praha–Pardubice. Vymezení: Území ovlivněné dálnicí D11 a jejím připravovaným pokračováním do Jaroměře, připravovanou rychlostní silnicí R11 Jaroměř–Trutnov–hranice ČR/Polsko, železniční tratí č. 010 v úseku Praha–Pardubice (I. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Nymburk, Poděbrady, Kolín, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem a Trutnov. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. V oblasti ochrany životního prostředí jako jednoho z pilířů udržitelného rozvoje stanovuje PÚR následující relevantní priority (upraveno pro účely posouzení):

Strana: 14 z 66

ÚZEMNÍ PLÁN LAMPERTICE Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí 1

(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice…. .Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurence-schopnost. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření…..V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace je-jich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobo-vání území energiemi. Komentář zpracovatele: Z výše uvedeného lze konstatovat, že návrh územního plánu Lampertice je navržen v souladu s prioritami územního plánování tak, jak jsou stanoveny Politikou územního rozvoje. Státní politika životního prostředí České republiky Státní politika životního prostředí ČR (SPŽP) je zásadní referenční dokument pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska životního prostředí. Byla přijata vládou České republiky v roce 2004. Aktualizovaná Státní politika životního prostředí (SPŽP) je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. Odpovídá na výzvy plynoucí z výsledků hodnocení implementace předchozí SPŽP a současně respektuje závazky i povinnosti, které pro Českou republiku vyplývají z členství v Evropské unii, OSN či OECD. SPŽP je dokumentem, který posiluje partnerskou spolupráci s jinými resorty, a to prostřednictvím podpory realizace těch cílů jiných resortů, které jsou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. SPŽP rovněž nabízí škálu (normativních, ekonomických, informačních, dobrovolných aj.) nástrojů k dosažení stanovených cílů. V souladu se stavem životního prostředí, transpozicí a implementací evropského práva a základními principy ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje se aktualizovaná SPŽP soustřeďuje na následující čtyři prioritní oblasti: 1. ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 2. udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 3. životní prostředí a kvalita života 4. ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší V rámci prioritní oblastí životního prostředí byly přijaty následující prioritní cíle SPŽP:

1

Pro snadnější orientaci odpovídá v závorce uváděné číslování odstavcům originálního znění Politiky územního rozvoje

Strana: 15 z 66


1.1 Zastavení poklesu biodiverzity 1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů 2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů 2.3 Využívání obnovitelných zdrojů 2.4 Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů 2.5 Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady 3.1 Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.2 Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 3.4. Environmentálně příznivé využívání krajiny 3.5 Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik 3.6. Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací 4.1 Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) 4.2 Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší 4.3 Ochrana ozonové vrstvy Země Komentář zpracovatele: V rámci posouzení vlivů návrhu ÚP Lampertice na životní prostředí nebyly identifikovány žádné významně negativní vazby vůči přijatým cílům SPŽP. Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (Strategie udržitelného rozvoje ČR) Strategie udržitelného rozvoje ČR byla vládou schválena dne 8. prosince 2004 (usnesení č. 1242/04). Návrh Strategie, který byl vypracován pod koordinací Rady vlády pro udržitelný rozvoj, vzešel z rozsáhlé společenské diskuse a představuje dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala, avšak zároveň respektuje specifické podmínky ČR. Strategické a dílčí cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje ČR jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích (s vědomím toho, že představy budoucích generací o kvalitě života mohou být oproti našim odlišné). K tomu směřují následující vybrané strategické cíle relevantní vzhledem k posuzované změně územního plánu:  podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku);  rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb;  zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost;  systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot (snižující exploataci krajiny a spotřebu importovaných surovin);  minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného;  zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu);  trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit;  udržet vhodné formy rozmanitosti kultur, života venkova a aglomerací. Zajistit kulturní diverzitu a diverzitu životního stylu. Zajistit rovnoprávnost komunit, dosažitelnost služeb dle jejich rozdílných životních potřeb a priorit;  podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů;

Strana: 16 z 66


 podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury; umožňovat účast veřejnosti na rozhodování a tvorbě strategií ve věcech týkajících se udržitelného rozvoje a vytvářet co nejširší konsenzus při přechodu k udržitelnému rozvoji; V rámci aktualizace Strategie udržitelného rozvoje vláda ČR schválila dne 11. ledna 2010 usnesením č. 37 nový Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, který slouží jako zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracovávané v České republice. Má tedy nadresortní charakter a jeho účelem je napomoci vzájemné provázanosti opatření, cílů a politik, které již mohou být součástí stávajících sektorových strategií, nebo určit problémy, které tyto materiály zatím neřeší. Dokument definuje základní principy udržitelného rozvoje, které je nezbytné respektovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních dokumentů. Uplatnění cílů navržených ve Strategickém rámci má zajistit, aby prosperita české společnosti stála na vzájemné vyváženosti 3 pilířů udržitelného rozvoje – oblasti ekonomické, sociální a environmentální.  Cíle aktualizovaného dokumentu jsou:  stanovit vizi udržitelného rozvoje v ČR,  určit klíčové priority a cíle, rozvést principy udržitelnosti a rozpracovat základní implementační struktury.  Dále informovat všechny, kdo připravují nebo přijímají zásadní rozhodnutí o naší společnosti s dlouhodobými dopady,  připravit prostředí pro celostátní zavedení dobré praxe strategické práce (která je podmíněna vytýčením verifikovatelných cílů v odpovídajících koncepčních a strategických dokumentech s vyčíslenými náklady a dopady, spolu s uvedením závazných úkolů),  zajistit systematické sledování situace v České republice z hlediska udržitelného rozvoje pomocí sady indikátorů obsažených v dokumentu a reflektovat mezinárodní dokumenty (zejména obnovenou Strategii EU pro udržitelný rozvoj z r. 2006). Komentář zpracovatele: Návrh ÚP Lampertice je navržen v souladu s cíli Strategického rámce udržitelného rozvoje. Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí – NEHAP NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998. Dokument obsahuje soubor doporučení, směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního prostředí (LEHAP). Z analýzy vývoje stavu životního prostředí v České republice vyplývají prioritní problémy politiky životního prostředí trvalého charakteru:  ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů,  ochrana ozónové vrstvy Země,  ochrana biologické a krajinné rozmanitosti,  zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životního prostředí. Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit:  postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi,  pokračující rekonstrukce lesních porostů v oblastech poškozených emisemi,  pokračující obnova území devastovaných hornickou činností,  zajištění takové struktury využívání území, která povede ke zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu a snižování hlučnosti). Z výše uvedených priorit vyplývají následující cíle (relevantní vzhledem k SEA návrhu územního plánu)  

stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik; dále zvyšovat kvalitu ovzduší cestou snižování emisí škodlivin, včetně tzv. skleníkových plynů;

Strana: 17 z 66


           

stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek; předcházet poškození zdraví z požívání a užívání vod; chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci; zlepšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody veřejného zásobování a zabezpečit její stálou jakost; chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí; uplatňovat princip prevence poškozování půdy; vhodným využíváním půdy zajistit ochranu dalších složek životního prostředí, zejména vody; omezovat negativní působení hluku na zdraví; zastavit nárůst hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny; snižovat expozici hluku prostředky územního plánování; zabezpečovat prevenci a omezování důsledků velkých průmyslových a jaderných havárií a přírodních katastrof; soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů zdravotního stavu populace.

Komentář zpracovatele: V rámci posouzení vlivů ÚP Lampertice na životní prostředí nebyly identifikovány žádné významně negativní vazby vůči této koncepci. Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) Česká republika se v roce 1998 přihlásila k programu „Health for all in the 21st century“, který následně rozpracovala do strategického dokumentu „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky: Zdraví pro všechny v 21. století“ (dále jen program ZDRAVÍ 21). Program byl schválen vládou ČR dne 30. října 2002 usnesením č. 1046. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti. Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho plnění. Za plnění programu Zdraví 21 odpovídá vláda ČR. Jejím poradním orgánem je Rada pro zdraví a životní prostředí. Program ZDRAVÍ 21 vychází z racionálního, dobře strukturovaného modelu komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaného týmy předních světových odborníků z medicínských oboru a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Navrhuje vlastní cesty ČR, jak směřovat ke splnění 21 cílů společného evropského programu ke zlepšení zdravotního stavu národu a regionu. Program Zdraví 21 stanovuje následující cíle:  CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU;  CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ;  CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA;  CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH;  CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ;  CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ;  CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ;  CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ;  CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY. Komentář zpracovatele: Návrh ÚP Lampertice nevykazuje žádné negativní vazby vůči Zdraví 21.

Strana: 18 z 66


1.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví Na základě relevantních cílů národních strategických dokumentů (zejména Strategie udržitelného rozvoje ČR, Politika územního rozvoje ČR, Politika ochrany životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí a další) spolu s analýzou stavu a hlavních problémů životního prostředí v řešeném území byl stanoven referenční rámec pro hodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí v podobě sady referenčních cílů ochrany ŽP. Tyto cíle reprezentují pozitivní trendy v ochraně životního prostředí dle jeho jednotlivých složek. Návrh územního plánu Lampertice by měl v optimálním případě přispět k plnění těchto trendů a z tohoto hlediska je v rámci posouzení vlivů na životní prostředí hodnocen. Níže uvádíme vybrané cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví relevantní vzhledem k posuzovanému dokumentu, členěné dle jednotlivých složek životního prostředí: Tab.: Sada referenčních cílů ochrany ŽP

Složka ŽP

Referenční cíl ochrany ŽP

1. ovzduší, klima

1.1 snižovat znečištění ovzduší 2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. 2. voda funkce vodních útvarů 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na 3. půda a horninové prostředí zabezpečení jejích funkcí; 4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci 4. flóra, fauna, ekosystémy krajiny 5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat 5. krajinný ráz, kulturní dědictví kulturní a přírodní dědictví 6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního 6. hluk plánování 7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální 7. obyvatelstvo, veřejné zdraví determinanty lidského zdraví 8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody 8. sídla, urbanizace a krajiny

Strana: 19 z 66


2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1. Geologické a geomorfologické poměry Geologie Geologicky je zájmové území součástí Podkrkonošské pánve, která náleží k nemetamorfovaným částem svrchního paleozoika. Jsou zde zastoupeny permské sedimenty. Podkrkonošská pánev je tvořena sledem sedimentů do mocnosti 1000 m, sedimentace začíná v nejvyšším vestfálu a končí ve v. části pánve ve spodním triasu. Subsekventní magmatické horniny jsou reprezentovány ložními žilami a subaerickými příkrovy bazaltových a andezitových hornin v komplexech sedimentů spodnopermského stáří. Stejného stáří jsou i kyselé vulkanity. Obr.: Geologická mapa zájmového území (zdroj: mapový server ČGS)

q Surovinové zdroje Do katastrálního území Lampertice zasahuje dobývací prostor DP 20060 Žacléř a prognózní zdroj B 3 07 5000 Žacléř. Dobývací prostor je chráněným ložiskovým územím. Evidenci těchto území vede ministerstvo životního prostředí ČR. V chráněném ložiskovém území je možno zřizovat stavby a zařízení, které

Strana: 20 z 66


nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen za souhlasu dle zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ÚP Lampertice nevymezuje žádné další plochy dobývání nerostů. V řešeném území se nenachází žádné aktivní ani jiné sesuvy. Geomorfologické poměry Řešené území náleží z geomorfologického hlediska do Krkonošsko–jesenické subprovincie. Bližší členění dle Vyšších geomorfologických jednotek České republiky: systém: Hercynský subsystém: Hercynská pohoří provincie: Česká vysočina (I) subprovincie: Krkonošsko–jesenická (I4) oblast: Orlická podsoustava (I4B) celek: Broumovská vrchovina (I4B-1) podcelek: Žačléřská vrchovina okrsek: Bernartická vrchovina Širší zájmové území se vyznačuje rozmanitým a poměrně členitým georeliéfem, který je výsledkem dlouhodobého geologického vývoje. Výškové rozpětí je v rozmezí od cca 460 m n.m. v Lamperticích v údolí Důlního (Lampertického) potoka až po kopec Hůrka o nadmořské výšce 596 m n.m. v severovýchodní části katastru. Krkonošsko-jesenická soustava je výsledkem starohorních a prvohorních horotvorných procesů, z nichž poslední – variský (hercynský) – vyvrcholil v průběhu karbonu. Do oblasti zasahují dvě podsoustavy Krkonošská a Orlická. Bernartická vrchovina představuje severní část Žacléřské vrchoviny. Jedná se o plochou vrchovinu převážně v povodí Úpy, na severu Bóbru. Podloží představují karbonské slepence, pískovce a jílovce s porfyry a melafyry. Rozčleněný erozně denudační reliéf se vyznačuje litologicky podmíněnými sedimentární stupňovinami se strukturně podmíněnými tvary (strukturní hřbety, suky, strukturně denudační plošiny) a antropogenní tvary po těžbě uhlí na Žacléřsku (haldy, odvaly). Významnými body jsou Hřebínek 632 m n.m., Královecké sedlo 528 m n.m., Na popravišti 635 m n.m., Valy 599 m n.m. Bernartická vrchovina je středně zalesněná převážně smrkovými porosty.

2.2. Hydrologické poměry Povrchová voda Zájmové území náleží do úmoří Baltického moře, hlavního povodí řeky Labe a na rozhraní hlavního povodí Odry, do kterého zasahuje severní okraj katastru obce. Převážná většina území náleží do dílčího povodí řeky Úpy. V území se nachází řada drobných povodí. Obr.. Hydrologická povodí 4. řádu

Strana: 21 z 66


Členění z vodopisného hlediska: hlavní povodí řeky 1-00-00 Labe. dílčí povodí 1-01-02 Úpa a Labe od Úpy po Metuji drobné povodí 1-01-02-027/0 Lampertický potok drobné povodí 1-01-02-028/0 Líčná do severní části katastru zasahuje i povodí řeky Odry: hlavní povodí řeky 2-00-00 Odra dílčí povodí 2-04-05 Bobr po Kwisu drobné povodí 2-04-05-005/0 Černý potok Zájmové území je zachyceno na základní vodohospodářské mapě ČR listy 03-42 Trutnov v měřítku 1:50 000. Ústředním recipientem území je řeka Úpa - číslo hydrologického pohoří 1-01-02-023. Úpa pramení v Krkonoších pod Studniční horou v nadmořské výšce 1432 m. Úpa je z vodohospodářského hlediska významným vodním tokem, pstruhová voda nad ústím Lhoteckého potoka k pramenům, mimopstruhová 2 voda na ostatním toku. Povodí Úpy má 175,61 km . Řešené území je odvodněné Líčnou, především jejím přítokem Lampertickým (Důlním) potokem a rovněž Lesním potokem do řeky Úpy. Líčná pramení při státní hranici s Polskem ve výšce 645 m n.m., ústí zleva do Úpy u Trutnova, délka toku je 17,5 km. Severní okraj katastru obce zasahuje do povodí Odry, je odvodňován Černým potokem do řeky Bobr. Obec Lampertice nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Likvidace odpadních vod od rodinných domů a bytových objektů v obci je řešena: 1. bezodtokové jímky (žumpy), které jsou vyváženy k dalšímu zpracování na městské ČOV Žacléř – Bobr nebo ČOV Trutnov - Bohuslavice nebo na polní pozemky dle projednaného a schváleného rozvozového plánu.

Strana: 22 z 66


2. v minulosti budovaných biologických septicích s přepadem vody do dešťové kanalizace nebo přímo do povrchových vodotečí. Některé nové objekty obsahují septiky doplněné o další stupeň čištění (filtraci). 3. malé domovní čistírny s aktivací (provzdušňované) jsou se sedimentací a následným vyvážením kalů, od čistíren je odtokové potrubí vyústěné do povrchových vod, do vodotečí. Doposud jsou v obci realizovány ČOV pro skupiny domů u č.p. 132, 155, 182 – v majetku obce a ČOV pro jednotlivé domy (cca 8). Celkem je zatím na řízené ČOV pro jednotlivé objekty nebo skupiny domů připojeno cca 60 obyvatel obce. Vodní plochy V řešeném území se nachází 2 vodní nádrže na drobných pravostranných přítocích Důlního (Lampertického) potoka v severní části katastrálního území, které plní retenční funkci. Kvalita vod Kvalita povrchových toků je poměrně dobrá, řádově se jedná o třídy II. stupně, místně vlivem lokálního komunálního znečištění pod obcemi na třídu II. Obr.: Chráněné oblasti podzemní akumulace vod

Kolem toků je vymezeno ochranné a manipulační pásmo, které může (podle zákona č. 254/2001, § 49 o vodách) využívat správce toku. Jedná se o volný manipulační pruh šířky nejvýše 6 m od břehové čáry (oboustranně), který je nutno respektovat a který nebude zastavěn. Záplavové území Lesního a Lampertického potoka není stanoveno. Jižní část území se dotýká záplavového území Líčné. Severozápadně od řešeného území se nachází CHOPAV Krkonoše (zřízena v r. 1978). Severovýchodně se rozprostírá CHOPAV Polická pánev. Podzemní voda Řešené území náleží do hydrogeologického rajónu 5161 - Dolnoslezská pánev - západní část.

Strana: 23 z 66

ÚZEMNÍ PLÁN LAMPERTICE Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Obr.: Hydrogeologické rajóny a zdroje podzemních vod (zdroj: Heis VUV)

Podkrkonošská pánev vyplněná permokarbonskými sedimenty je díky jejich pestrému složení rozdělená na řadu izolovaných zvodní. Význam pro zásobování podzemní vodou je zde spíše lokální. Podobné vlastnosti mají i permokarbonské usazeniny Dolnoslezské pánve, které obklopují Polickou pánev. Souhrnně lze konstatovat, že v hydrogeologické struktuře jihovýchodní části podkrkonošské pánve se významně uplatňují strukturní faktory, přičemž pro pohyb podzemní vody má zásadní význam puklinový systém hornin. Pohyb podzemní vody a podzemní odtok v této struktuře může být významněji ovlivněn tektonickými prvky a změnami faciálního složení sedimentů. Jednotlivé hydrogeologické struktury se zčásti přirozeně odvodňují při patě strukturních svahů v místech bočních údolí Úpy a jejích přítoků (říčka Líčná a její přítok Lampertický/Důlní potok). Podkrkonošský permokarbon je znám velkými faciálními změnami. Proto se v polohách propustných usazenin vytvářejí jen lokální horizonty s mírně napjatou hladinou. Největší hydrogeologický význam mají bazální křemenité slepence a vrchní červené jaloviny. Hlavním rysem chemismu podzemních vod permokarbonu je veliká tvrdost, častý obsah nepřípustného Fe a Mn. Takže pro jímání pitných vod nejsou tyto oblasti vhodné. Nejdůležitějšími hydrogeologickými celky v řešeném území jsou oblasti křídových sedimentů. Chemické složení podzemních vod je na většině zájmového území shodné a to typu Ca-HCO3. V Podkrkonošské pánvi jsou mineralizované Ca-Mg-HCO3, někdy se zvýšeným obsahem síranů. Stručná charakteristika vodohospodářských poměrů obcí a usedlostí, které se nacházejí v zájmovém území. Pásma hygienické ochrany vod, zdroje minerálních vod K.ú. Lampertice neleží v ochranném pásmu vodního zdroje. Dle zákona 164/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se v řešeném území ani jeho okolí nenachází žádná místa, která by byla lázeňskými místy, ani se v něm nenachází žádné zdroje minerálních vod, které by byly prohlášeny za přírodní léčivé zdroje anebo za zdroje přírodních minerálních vod.

2.3. Kvalita ovzduší a klimatické poměry Kvalita ovzduší Přímo v řešeném území se neprovádí soustavné sledování kvality ovzduší. Nejblíže situované stanice imisního monitoringu jsou stanice ČHMÚ č. 1504 – Trutnov - Mládežnická (HTRMA), která se nachází v sídlištní zástavbě v údolní poloze uprostřed města Trutnova, jedná se o pozaďovou městskou stanici s reprezentativním dosahem cca 0,4-4 km. Pro venkovské oblasti řešeného území jsou reprezentativní spíše

Strana: 24 z 66


hodnoty naměřené na stanici imisního monitoringu Krkonoše - Rýchory (HKRY), která se nachází ve vrcholových partiích Krkonošského podhůří severně od řešeného území, stanice stanovuje celkové pozadí koncentrací, reprezentativnost stanice je pro území desítek až stovek kilometrů. Tab.: Imisní zátěž v roce 2010, stanice imisního monitoringu ČHMÚ č. 1504 Trutnov Mládežnická (HTRMA) a stanice Krkonoše Rýchory (HKRY)

Citovaná stanice v Rýchorách naměřila v roce 2010 u oxidu dusičitého roční průměrnou koncentraci na -3 úrovni 15 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m ). Naměřená hodinová maxima -3 dosahovala hodnot 33 µg.m , tedy hodnot, na úrovni cca 15 % imisního limitu pro maximální hodinové -3 koncentrace (LV1h=200 µg.m ). U tuhých znečišťujících látek frakce PM10 byly v roce 2010 naměřeny roční průměrné koncentrace přibližně stanice AIM 1504 HTRMA Trutnov Mládežnická

stanice AIM HKRY Krkonoše Rýchory

NO2

SO2

PM10

NO2

SO2

PM10

6,40 40 36,1

3,89

5,95 40 330

2,82

39,4

13,38 40 202,4

17,6

7,48 40 -

datum naměření maxima v daném roce 27.1. hodnota 24hodinového imisního limitu IHd (µg.m - 40 3 )

10.2. 125

13.7. 50

10.2. 40

10.2. 125

50

počet překročení limitní hodnoty (případů za rok) povolený počet překročení limitní hodnoty

0 -

0 -

19 35

0 -

0

maximální naměřená hodinová koncentrace (µg.m-3) datum naměření maxima v daném roce

65,6

55,1

82,5

57,8

39,4

10.9.

27.1.

31.12

20.1.

10.2.

hodnota hodinového imisního limitu IHd (µg.m-3)

200

350

-3

průměrná roční koncentrace (µg.m ) hodnota ročního imisního limitu IHr (µg.m-3) maximální naměřená 24hodinové koncentrace (µg.m-3)

200

350 -3

na úrovni 19 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m ). Maximální hodinová koncentrace nebyla na dané stanici měřena. Citovaná stanice v Trutnově měřila v roce 2010 u oxidu dusičitého roční průměrnou koncentraci na úrovni -3 16 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace (LVr=40 µg.m ). Naměřená hodinová maxima -3 dosahovala hodnot 36,1 µg.m , tedy hodnot, na úrovni cca 18 % imisního limitu pro maximální hodinové -3 koncentrace (LV1h=200 µg.m ). Pro tuhé znečišťující látky frakce PM10 byly v roce 2010 u této škodliviny naměřeny na stanici v Trutnově roční průměrné koncentrace přibližně na úrovni 33 % imisního limitu pro průměrné roční koncentrace -3 (LVr=40 µg.m ). Maximální 24hodinová koncentrace hodnotu imisního limitu překračovala s podlimitní -3 četností devatenácti případů za rok (LV=50 µg.m , 35 případů za rok). Zájmové území nespadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou vymezeny dle členění české republiky podle jednotlivých stavebních úřadů. Sledovaná oblast je zatížena nadměrnými koncentracemi ozónu (stejně jako většina území ČR), a to z hlediska ochrany veřejného zdraví i z hlediska ochrany ekosystémů. Ozón není typická škodlivina, která by byla emitována v důsledku lidské činnosti, ale vzniká složitými fotochemickými reakcemi v ovzduší vzájemnou interakcí slunečního záření a prekurzorů ozónu, které mohou být jak antropogenního, tak i přírodního původu. Klimatické faktory Širší zájmová oblast představuje z hlediska klimatického velice pestrý a složitý útvar. Klima je lokálně ovlivňováno reliéfem terénu, využíváním terénu (pole versus porosty), méně se uplatňují vlivy zástavby. Různorodý reliéf (tvar, sklon a orientace ke světové straně) i aktivní povrch vedou k vytváření místních rozdílů v mezoklimatických poměrech. Zájmové území leží podle klasifikace (Klimatické oblasti Quitt 1971) v klimatickém rajónu CH7. Území leží ve vlhkém vrchovinném okrsku.

Strana: 25 z 66

ÚZEMNÍ PLÁN LAMPERTICE Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Tab.: Charakteristika klimatických oblastí (Quitt 1977) Číslo oblasti

CH 7

Počet letních dnů

10 až 30

Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více

120-140

Počet mrazových dnů

140-160

Počet ledových dnů

50 až 60

Průměrná teplota v lednu

-3 až -4

Průměrná teplota v červenci

15 až 16

Průměrná teplota v dubnu

4 až 6

Průměrná teplota v říjnu

6 až 7

Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více

120-130

Srážkový úhrn ve vegetačním období

500-600

Srážkový úhrn v zimním období

350-400

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

100-120

Počet dnů zaLamperticeených

150-160

Počet dnů jasných

40 až 50

CH 7 – velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Zájmová oblast je charakterizována krátkým mírně chladným a vlhkým létem, dlouhým přechodným obdobím, mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je zde dlouhá, mírná, mírně vlhká a s dlouhou sněhovou pokrývkou. Klima je poměrně vyrovnané bez výraznějších místních anomálií. Různorodý georeliéf (tvar, sklon a orientace ke světovým stranám) i aktivní povrch širší zájmové oblasti vedou k vytváření místních rozdílů v mezoklimatických poměrech. Mezi teplotně kontrastními plochami dochází k mikrocirkulační výměně vzduchových hmot rozdílných vlastností, která je doprovázena dalšími významnými topoklimatickými procesy, jako je vytváření teplotních inverzí, rozvoj katabatických a anabatických proudů apod., které mohou mít kladný, jindy záporný vliv na rozptyl znečišťujících látek ze silničních motorových vozidel.

2.4. Pedologické poměry Půdní mozaika zájmového území je podmíněna kombinací petrografických a reliéfových poměrů. Horninové podloží je poměrně jednotné, tvořené permokarbonskými sedimenty různé granulometrie (pískovce, slepence, prachovce, jílovce), s místními vložkami vyvřelin. Typ sedimentu dále určuje jeho zvětrávací schopnosti a zrnitostní složení výsledné půdy. Poloha půdy v reliéfu má značný vliv na její hydromorfní ovlivnění. Z celkové výměry 584 ha správního území obce Lampertice tvoří orná půda 201 ha, zahrady 14 ha, ovocné sady 1 ha, trvalý travní porost 170 ha (tj. ZPF celkem 384 ha), pozemky určené k plnění funkce lesa - lesní půda 85 ha, vodní plochy 5 ha, zastavěné plochy 15 ha, ostatní plochy 95 ha. Z hlediska půdních typů v území převažují kambizemě (hnědé půdy), lehčí až středně těžké, kyselé až dystrické (velmi kyselé kambizemě s náznaky podzolizace). Kambizemě vznikly zvětráváním převážně kyselých pevných i zpevněných hornin. Ze skupiny střídavě vodou ovlivňovaných půd jsou v území zastoupeny hlavně glejové půdy, které jsou vázány na bezkarbonátové nivní sedimenty a deluvia svahovin okolních hornin, sledují potoční nivy a prameniště. V řešeném území převažují půdy méně kvalitní půdy s nižšími stupni. Směrem k severu se začínají vyskytovat půdy spadající do střední ochrany, do III. třídy. Opět se zde začínají vyskytovat půdy spadající do nejvyšší třídy ochrany. V katastru obce Lampertice byla v menší míře provedena plošná odvodnění zemědělsky využívaných pozemků v místech s nevyhovujícím vodním režimem podpovrchových vod pro zemědělskou činnost. Rozsahem odvodňovacích drenážních systémů byly zúrodňovány plochy do 10 ha. Hlavním způsobem využití jsou trvalé travní porosty a to i často na orné půdě a pastevectví. Zemědělskou půdu v rozhodující míře obhospodařuje Diana Seven a.s. Trutnov – zastoupená živočišnou výrobou (cca 70 ks skotu bez produkce mléka) a rostlinnou výrobou pícnin.

Strana: 26 z 66


V řešeném území dosud nebyly provedeny pozemkové úpravy.

2.5. Biogeografické poměry Biogeografická charakteristika území Charakter bioty (flóry a fauny) a tím i její hodnota z hlediska biodiverzity jsou podmíněny geografickou polohou, charakterem trvalých ekologických podmínek a v kulturní krajině i druhem a intenzitou vlivu činnosti člověka. Podle regionálně fytogeografického členění ČR, zpracovaného Botanickým ústavem ČSAV v roce 1987, náleží území převážně do fytogeografického obvodu mezofytika, okresu 58a Žacléřsko. Mezi zajímavé botanické lokality patří nivy drobných i větších vodních toků v Podkrkonoší, bohaté zejména na porosty bledule jarní (Leucojum vernum). Z hlediska biogeografického členění České republiky (Culek M. et al. /eds/ 1996) náleží řešené bioregionu 1.38 Broumovského. Broumovský bioregion je prakticky shodný s geomorfologickým celkem Broumovská vrchovina. Je tvořen vrchovinou na kulmu, permu a pískovcích. Je dosti pestrý, s biotou 3. dubovo-bukového až 5. jedlovo-bukového vegetačního stupně. Potenciální vegetace je tvořena květnatými bučinami, v údolích suťovými lesy, v nižších částech též acidofilními doubravami. Tato severní část zájmového území spadá podle fytogeografického členění (Skalický V. et al. 1977) do Sudetského mezihoří s podokresem Žacléřsko. Přirozenou potenciální vegetaci Žacléřska, s jednoznačnou převahou buku s jedlí, lze charakterizovat dále zastoupením těchto jednotek: 

 

zřejmě dominantní v tomto území s členitějším reliéfem jsou acidofilní bučiny, zpravidla s příměsí jedle, občas i smrku (fytocenologicky jde o Luzulo-Fagetum). Dále jsou to květnaté bučiny zpravidla s přimíšenou jedlí, často i klenem a vtroušeně jilmem (Dentario enneaphylli-Fragetum, lokálně i Festuco-Fragetum). potoční luhy (jasanové olšiny se střemchou a vrbami) se nacházejí v doprovodu Líčné a jejích přítoků a na úplném severu při Černém potoce (Arunco sysvestris-Alnetum glutinosae). čisté jedliny a jedliny s příměsí buku a smrku na pseudoglejových půdách rovinatých terénů se nacházejí v okolí Královce.

Flóra tohoto bioregionu je poměrně pestrá, je složena především z běžných středoevropských mezofilních druhů. Současný rostlinný kryt je tvořen společenstvy více či méně antropogenně přeměněnými. Na severu převládá půda s kulturními druhy trav. Květena je poměrně chudá, s běžnými druhy mezofilních i hydrofilních luk a mokřadních lad. Nejnápadnější je účast některých horských druhů, které v jižní části bioregionu chybějí: pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), velmi hojně bledule jarní (Leucojum vernum), kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum). Dalšími demontánními druhy jsou třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), pilutník (Galeobdolon montanum), kuklík potoční (Geum rivale), černýš lesní (Melampyrum sylvaticum). Význačná je i mokřadní květena, která je reprezentovaná druhy třtina (Calamagrostis canescens), ostřice obecná (Carex nigra). Teplomilnější druhy zcela chybí, a to jak v lesní (hájové), tak i nelesní vegetaci. Zřetelné je to rovněž i u dřevin, kde chybí nejen habr, ale přirozeně i lípa. Chybí i teplomilnější keře, jako svída, trnka, ale i hloh, jejichž místo zastupují jeřáb a bez hroznatý s jívou. Celkové složení fauny zájmového území lze charakterizovat jako standardní pro podhorské území se střídajícími se lesními porosty, poli a pastvinami. Na druhé straně je území silně antropogenně ovlivněno. Lesní porosty mají až na výjimky nepřirozené složení, převažují smrkové monokultury, což samozřejmě ovlivňuje i složení fauny. V širším zájmovém území převažuje relativně chladnomilná hercynská fauna zkulturněné krajiny, s poměrně bohatým spektrem lesních živočichů včetně druhů horského lesa (ořešník). Tekoucí vody patří do pstruhového pásma, např. v říčce Líčné a Důlním potoce. Podél toků se vyskytují další charakteristické druhy, např. skorec vodní, konipas horský, cvrčilky aj. Ze savců zaslouží pozornost rejsek černý.

Strana: 27 z 66


Obojživelníci jsou zastoupeni především ropuchou obecnou a skokanem hnědým. Za pozornost stojí i mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Nedostatek vodních ploch v rozsáhlejších komplexech zemědělských ploch vede k soustřeďování obojživelníků při jarním rozmnožování do poměrně malých ploch a mokřadů. Z měkkýšů jsou z významných druhů zastoupeni: vřetenatka mnohozubá (Laciniaria plicata), závornatka malá (Clausilia parvula), vřetenovka (Cochlodina dubiosa corcontica). Ptáci jsou zastoupeni vedle řady obecných druhů, vyskytujících se prakticky všude a bez vyhraněných nároků na biotop, rovněž druhy cennými, včetně zvláštně chráněných. V lesních komplexech pravděpodobně hnízdí čáp černý, káně lesní, krkavec velký, krahujec obecný aj. Zajímavá je ornitofauna nelesní krajiny, s výskytem zvláště chráněných druhů. Na loukách a pastvinách hnízdí bramborníček hnědý, chřástal polní, křepelka obecná, ťuhýk obecný a další. Charakter krajiny se střídajícími se poli a lesy je vhodným útočištěm srnčí zvěře, která se zde vyskytuje velice hojně.

2.6. Současný stav využití krajiny v zájmovém území Dotčené území a jeho širší okolí reprezentuje vrchovinu, převážně, zemědělsky a lesozemědělsky intenzivně využívanou krajinu. Z hlediska krajinářsko-typologického spadá řešené území do krajinného makrotypu krajiny vrchovin hercynika. Hodnocené zájmové území se vyznačuje poměrně velkým zastoupením „přirozených“ ekosystémů. Jsou druhově rozmanité a to jak nivy podél vodních toků, tak lesy, ale i ekosystémy luk na vrchovinách. Řešené území lze zařadit do makrotypu Krajiny vrcholné středověké kolonizace Hercynika. Krajinný makrotyp vrcholné středověké kolonizace Hercynika je rozšířen ve: 3. a 4. vegetačním stupni. Hercynika a Polonika v pahorkatinách a plochých vrchovinách s listnatými lesy. Krajina byla kultivována od počátku 13. století, jedná se o krajiny lesopolní se zastoupením lesů v podílu cca 30-70. Ve struktuře osídlení je často zachována pravá traťová plužina (středověká kolonizace), osídlení je soustředěné v návesních vsích s charakterem zástavby v podobě návesní ulicovky. V architektuře je původní českomoravský roubený dům. Tyto krajiny představují hlavní prostor kolonizačních krajin ČR. Na území Lampertic a jejich širšího zázemí se nachází následující typy biochor: Broumovský bioregion 4VM Vrchoviny na drobách 4. v. s. Rozloha v bioregionu: 18,5 km². Na území KHK 4 menší segmenty. Reprezentativním RBC je RBC 524 Zbečník 4BL Erodované plošiny na permu 4. v. s. Rozloha v bioregionu: 22 km² na území KHK 3 segmenty – dva malé a jeden větší, pravděpodobně není reprezentativní RBC 5BM Erodované plošiny na drobách 5. v. s. Rozloha v bioregionu: 30 km², na území KHK dva segmenty – jeden malý a jeden velký Reprezentativním RBC je RBC 1198 Žaltman. 5DO Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 5. v. s. Ve vymezeném území se nenachází žádný přírodní park. Stav využití území Obec Lampertice, ústně tradovaná již od dob Břetislava I (1039) jako osada při solné stezce, je doložená prvními písemnými zmínkami roku 1650, se historicky rozvíjela pod průsmykem pod Vraními horami jako souvislé zastavění mezi Bernarticemi (jejichž součástí po dlouhou dobu Lampertice byly) a Žacléřem. Venkovská krajina řešeného území se vyznačuje typickým podhorským rázem lesopolní kulturní krajiny Krkonošského podhůří. Sídla mají charakter typických lánových vsí. Příměstská sídla mají v současnosti významný rezidenční, i vzdálenější obce mají rekreační potenciál a do budoucna lze očekávat rovněž rozvoj výrobních funkcí především v souvislosti s připravovanou stavbou silnice R 11. V obci až na výjimky cca tří bytových domů je dominantní bydlení v izolovaných rodinných domech, respektive původních hospodářských usedlostech. V centru obce jsou situovány původní či současné objekty občanské vybavenosti a nemovitá kulturní památka – smírčí kříž. Další nemovité kulturní památky jsou v areálu bývalého DJŠ.

Strana: 28 z 66


V okrajových částech obce je situována výrazně rozvolněná zástavba obytných či rekreačních objektů. Krajinný ráz je poznamenaný především důlní činností, jež řešené území formovala po staletí. Kladným prvkem krajinného rázu je zachovalá urbanistická struktura Lampertic i přilehlých obcí, velmi hodnotná a pestrá krajinná mozaika, vysoký podíl lesů a trvalých travních porostů a jedinečná dominanta masivu Krkonoš v pozadí.

2.7. Ochrana přírody a krajiny Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definuje územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou biocentrum, biokoridor. K udržení stability krajiny přispívají i významné krajinné prvky jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny - tzv. interakční prvky.

2.7.2. Významné krajinné prvky, ÚSES VKP Ze zákona (zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je významný krajinný prvek (VKP) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Přispívá k udržení stability krajiny. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 uvedeného zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. V dotčeném území se nachází celá řada významných krajinných prvků ze zákona např. toky a nivy Důlního potoka a jeho levostranného přítoku, tok Líčné. Dalšími významnými prvky ze zákona jsou lesní celky rozptýlené po celém zájmovém území. Rašeliniště, rybníky a jezera se v řešeném území nenacházejí. Významné krajinné prvky – lokální – dle MÚSES - jedná se o bývalé mokřady, břehové porosty vodních toků, extensivní louky s bohatou paletou lučních druhů, bukové porosty či smíšené smrko-bukové porosty na svazích, meze či drobné lesíky v loukách. V řešeném území se nenacházejí žádné památné stromy. ÚSES Nadregionální a regionální úroveň ÚSES Základním vstupním podkladem pro zpracování plánu L-ÚSES je „Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability ČR“ vydaný MMP a MŽP ČR v roce 1996 jako závazný územně-technický podklad (ÚTP) Ten poskytuje přehled o lokalizaci biocenter nadregionálního a regionálního významu a jejich propojení biokoridory téhož významu a vymezuje jejich ochranná pásma. Dále vymezení ÚSES v nadřazené územně plánovací dokumentaci (VÚC Trutnovsko - Náchodsko). ÚSES je v ÚP Lampertice vymezen na základě požadavků a dle podkladů poskytnutých Krajským úřadem Královéhradeckého kraje (nadregionální a regionální ÚSES) a aktualizovaného Okresního generelu ÚSES (lokální ÚSES). Při návrhu ÚSES byly zohledněny i Územně analytické podklady poskytnuté úřadem územního plánování v Trutnově. Při vymezování ÚSES v ÚP Lampertice bylo přihlédnuto i k vymezeným územním systémům ekologické stability ve schválených a vydaných územně plánovacích dokumentacích sousedních obcí. Územní systém ekologické stability v řešeném území obsahuje segmenty všech tří biogeografických úrovní, tedy úrovně lokální, regionální i nadregionální. Řešeným územím prochází osa nadregionálního biokoridoru mezofilní bučinná (K 28 MB) Adršpašsko teplické skály – Prameny Úpy – vedený v lesním celku jižně od obce, včetně jeho ochranného pásma. Na úrovni nadregionálního ÚSES nejsou v zájmovém území navrhovány žádné změny. Ve vydaném návrhu Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje je do systému vloženo regionální biocentrum H001 Žacléřské situované na západní hranici při rozhraní s k.ú. Křenov a Žacléř. V širším řešeném území jsou dle výše uvedené práce vymezeny následující prvky regionálního ÚSES:

Strana: 29 z 66


Mezofilní větev vedená od místa napojení na mezofilní bučinou osu NRBK K 28 jižně od Rýchor, v řešeném území je vymezena pomocí RBC Žacléřské Respektován je lokální ÚSES, který byl dopřesněn do měřítka mapového díla. Místní územní systém ekologické stability - Královec, Křenov, Bečkov, Lampertice, Bernartice, Černá Voda, Žacléř, Bobr, Prkenný Důl zpracoval Help forest spol. s.r.o. v roce 1995, tedy i pro celé správní území obce Lampertice. Celý systém je doplněn lokálními biocentry (BC 11, BC 12) a lokálními biokoridory (BK 10-11, BK 11-12, BK 12-13). ÚP Lampertice vymezuje v řešeném území tyto prvky územního systému ekologické stability území (ÚSES): - nadregionální ÚSES:  nadregionální biokoridor K 28 MB, - regionální ÚSES:  regionální biocentrum H001 Žacléřské, - lokální ÚSES:  2 lokální biocentra,  3 lokálních biokoridory.

2.7.3. Zvláště chráněná území Nejbližším zvláště chráněným územím je Národní park Krkonoše ve vzdálenosti cca 4 km od zájmového území. KRNAP byl vyhlášen vládou v roce 1963 k ochraně významných přírodních a estetických hodnot a to na rozloze 36 ha. Nejbližší Chráněná krajinná oblast Broumovsko (vyhlášena MŽP ČR ř. 157/1991 Sb. na ploše 410 km2) se nachází východně od zájmového území a její hranice je vzdálena cca 8 km. Přímo v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky.

2.7.4. Lokality NATURA 2000 Nejbližšími lokalitami soustavy Natura 2000 jsou ptačí oblast CZ0524044 a evropsky významná lokalita CZ0524044 Krkonoše, které se překrývají s NP Krkonoše. Územní plán nenavrhuje žádné změny v území, jež by zasahovaly do území evropsky významné lokality. Dle stanoviska krajského úřadu Královéhradeckého kraje k návrhu zadání územního plánu Lampertice nemůže mít návrh územního plánu významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu vymezenou národním seznamem nebo vymezenou ptačí oblast.

2.8. Hmotný majetek a kulturní památky Z hlediska historického je osídlení v zájmovém území doloženo již od starší doby kamenné. Klimaticky nepříznivý region spolu s nízkou efektivitou prehistorického zemědělství vylučuje trvalé osídlení po většinu doby pravěké, nelze však vyloučit krátkodobé pobyty loveckých nebo kupeckých skupin. Další prokazatelné osídlení je doloženo až z období počínajícího středověku, ale předpokládá se, že území bylo v této době ještě pusté. Kraj byl kolonizován až v průběhu 13. století, kdy se Trutnovsko stalo objektem kolonizace rodu Švábeniců, který zde vytvořil i základní krajinnou strukturu. Specifikou oblasti jsou pak drobné výrobní areály, jsou to doklady např. dřevozpracujících pyrotechnologií (dehtáry, milíře), skláren, dolování (hornické stařiny nebo sejpy). Územím vede důležitá komunikační trasa a strategická spojnice do Polska. V řešeném území se nachází následující nemovité kulturní památky evidované v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek: Číslo rejstříku

Okres

Sídelní útvar

Část obce

Památka

Umístění

25428 / 6-4568

Trutnov

Lampertice

Lampertice

smírčí kříž

mezi silnicí a potokem

50666 / 6-6161

Trutnov

Lampertice

Lampertice

uhelný důl hlubinný - jáma Julie, z toho jen: těžní věž, těžní budova, strojovna těžního stroje, těžní stroj

důl Jan Šverma Žacléř

104588

Trutnov

Lampertice

Lampertice

uhelný důl hlubinný Jan

důl Jan Šverma Žacléř

Strana: 30 z 66


Zájmové území lze označit na základě zákonů územím s archeologickými nálezy, protože se zde vyskytují přesně nelokalizované archeologické aktivity, např. zaniklé vsi hornické stařiny. Proto je nutné při přípravě stavby respektovat povinnosti vyplývající ze stavebního zákona a zákona o státní památkové péči 20/87 Sb., jeho novely 242/1992 Sb. Již před započetím vlastní realizace stavby je nutné kontaktovat odborníky archeologické památkové péče, kteří tak v dostatečném předstihu zajistí provedení průzkumných, popřípadě předstihových výzkumných prací. V řešeném území se dle informačního serveru Národního památkového ústavu nevyskytují žádné významné archeologické lokality ani archeologické památkové rezervace. Dle seznamu ověřených archeologických nálezů jde o území : 03-42-15/1 – Lampertice, Křenov u Žacléře. Celé řešené území je klasifikováno jako území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 zák. č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jedná se o území archeologického zájmu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

2.9. Dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Silnice první třídy se v řešeném území nenacházejí Základní dopravní kostru řešeného území tvoří silnice II/300 Trutnov Horní Staré Město – Žacléř – Královec a z ní navazující silnice III/30022 Bernartice - Lampertice - Žacléř a v malé části silnice III/30019 Bernartice – Křenov – Prkenný Důl. Na tuto dopravní kostru navazuje síť místních a účelových komunikaci. Řešeným územím prochází železniční trať 1481 Královec - Žacléř, se železniční stanicí Lampertice a železniční vlečka do areálu bývalého dolu Jana Švermy. Řešeným územím obce prochází zelená turistická trasa Bernartice – Lampertice –Žacléř, cykloturistická značená trasa 4081 Královec – Lampertice – Žacléř a 4082 Žacléř – Lampertice - bývalý důl Jan Šverma – Žacléř, dále pak mikroregionální značené cyklotrasy (Lampertická, V Lukách), navazující na systém ostatních značených tras. Technická infrastruktura Zásobování vodou V obci je vybudován vodovodní systém zásobující z místních zdrojů většinu obyvatel obce (trvalých i přechodných). Obec Lampertice vlastní veřejný vodovod (obecní), gravitačním systémem je zásobeno pitnou a užitkovou vodou trvale i přechodně bydlící obyvatelstvo a objekty občanské i technické vybavenosti. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu je obec Lampertice. Vzhledem ke dvěma vodním zdrojům je vodovodní síť rozdělena na dva vzájemně nepropojené systémy. Zdrojem pitné vody pro jižní část obce je prameniště „Vodní údolí“ v údolní prameništního pásma Lučního potoka na úpatí Vraních hor. Podzemní voda je jímána systémem zářezů a štol na lesních pozemcích a 3 gravitačním potrubím je odvedena do „Vodního zámku“ (přerušovací komory objemu 3,0 m – hladina 550,0 m n.m.), ve kterém je prováděno hygienické zabezpečení vody chlorováním. Vodní zdroj je z roku 1912 a má průměrnou vydatnost 10,0 l/sec (povolen je max. odběr 10,0 l/sec). Voda z tohoto zdroje zásobuje především sousední Bernartice. Z přerušovací komory - „Vodního zámku“ ve Vodním údolí je -1 pitná voda gravitačně vedena do jižní části katastru obce Lampertice. Vydatnost tohoto zdroje je 10 l.s , -1 Bernartice spotřebují cca 3,5 l.s . Obec Lampertice je ze zdroje z Bernartic zásobována bez vodojemové akumulace a navíc pro nižší odběrná místa v Lamperticích s nežádoucím vysokým tlakem. Připojení je tak možné jedině přes redukci tlaku. Druhým zdrojem pro obec Lampertice je vodní zdroj ze Žacléře přivedený potrubím PE 63 bez omezení 3 množství do vodojemu 50 m na katastru Černá Voda u Žacléře severně od katastrálních hranic obce Lampertice. Z něj je gravitačně potrubím PE 80 zásobována severní obytná část obce Lampertice v okolí bývalého Dolu Jan Šverma V současnosti se jeví jako perspektivní třetí možný zdroj vody v blízkém okolí. V katastru obce Královec, v jeho západní části, v údolí Černého potoka se nachází další vodní zdroj použitelný pro vodárenské vyžití „Průzkumná jáma Královec“. V současné době je na základě povolení Odboru ŽP Trutnov (2005) odebírána podzemní voda z „jámy“ čerpáním jako důlní voda – užitková voda (povolený odběr 2,85 l/sec –

Strana: 31 z 66

ÚZEMNÍ PLÁN LAMPERTICE Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí 3

max. 4,0 l/sec – 90 tisíc m /rok). Voda je dodávána do areálu Důl Jan Šverma Žacléř, kde je mechanicky -1 upravena na vodu pitnou pro vlastní vodovod. Surová voda z tohoto zdroje je v množství cca 900 l.min 3 přiváděna do akumulační nádrže 1000m v areálu Dolu J. Šverma a odtud po úpravě přečerpávána do 3 Hydroglobu o objemu 200 m . Obec Lampertice v současné době projednává s vlastníkem areálu a technologických zařízení GEMEC UNION a.s. možnost využití tohoto zdroje pro zásobování obce vodou. Odkanalizování a čištění odpadních vod Obec Lampertice nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Likvidace odpadních vod od rodinných domů a bytových objektů v obci je řešena : 1. bezodtokové jímky (žumpy), které jsou vyváženy k dalšímu zpracování na městské ČOV Žacléř – Bobr nebo ČOV Trutnov - Bohuslavice nebo na polní pozemky dle projednaného a schváleného rozvozového plánu. 2. v minulosti budovaných biologických septicích s přepadem vody do dešťové kanalizace nebo přímo do povrchových vodotečí. Některé nové objekty obsahují septiky doplněné o další stupeň čištění (filtraci). 3. malé domovní čistírny s aktivací (provzdušňované) jsou se sedimentací a následným vyvážením kalů, od čistíren je odtokové potrubí vyústěné do povrchových vod, do vodotečí. Doposud jsou v obci realizovány ČOV pro skupiny domů u č.p. 132, 155, 182 – v majetku obce a ČOV pro jednotlivé domy (cca 8). Celkem je zatím na řízené ČOV pro jednotlivé objekty nebo skupiny domů připojeno cca 60 obyvatel obce. Zásobování elektrickou energií Řešeným území prochází páteřní trasy VN 35 kV č.340 a č.341, zásobující jednotlivé transformační stanice v území. V území jsou na páteřní trasu vysokého napětí napojeny tyto trafostatnice: TS 43, TS 26, TS 198, TS 412, v průmyslovém areálu bývalého DJŠ je průmyslová TS 439. Zásobování elektrickou energií jednotlivých lokalit je řešeno ze stávajících trafostanic s případnou výměnou transformátorů, eventuálně vybudováním dalších trafostanic. Způsob zásobování elektrickou energií ze stávající distribuční soustavy tvořené vrchním vedením VN 35 kV, stávajícími trafostanicemi a rozvodnou sítí NN se v ÚP Lampertice nemění. Zásobování obce plynem Obec není plynofikována. Nakládání s tuhým domovním odpadem Stávající způsob zneškodňování tuhého domovního odpadu, který je zajišťován pravidelným svozem specializovanou společností bude i nadále zachován.

2.10. Obyvatelstvo 1

Lampertice Počet obyvatel 463 Přirozený přírůstek -7 Saldo migrace 1 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 12,5 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 18,6 Míra registrované nezaměstnanosti (%) 27,6 Počet dokončených bytů Lampertice jsou středně velkou obcí na Trutnovsku, první písemná zmínka o obci je z roku 1365. Obec prochází restrukturalizací, kdy zaniká tradiční hornictví, z čehož plyne i v současnosti nepříznivá demografická situace, úbytek obyvatel, nízká porodnost a vysoký podíl obyvatel nad 65 let. Zároveň je zde velmi vysoká míra nezaměstnanosti. Znak obce je modro-stříbrný sníženě dělený štít, nahoře stříbrný odvrácený Beránek Boží, dole tři červené pletené úly vedle sebe.

1

údaje k 31. 12. 2011

Strana: 32 z 66


2.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez provedení koncepce Charakteristiky vývoje v souvisejícím širším území v zázemí města Trutnova Potvrzuje se růst obcí v suburbánním území města Trutnova a Žacléře, který povede k tlaku na rozšíření stavebních možností v Lamperticích, kde bude pravděpodobně úzce spjat s výstavbu R11 a rozšířením atraktivního perimetru rezidenčního zázemí Trutnova. V obcích širšího řešeného území převažují především rezidenční a rekreační funkce. Omezené prostorové možnosti rozvoje sídel - omezující vliv dopravních koridorů. Významný rozvoj funkcí výroby skladování se bude i v dalším období soustředit podél dopravních koridorů celostátního významu. V širším okolí lze očekávat rozvoj sídel především velikostní skupiny nad 1000 obyvatel s dobrým zázemím přírodního prostředí a možnostmi rozvoje pracovních příležitostí vč. služeb a veřejné vybavenosti, a také v oblastech s co nejrychlejší dostupností do místních subcenter. Obecně převažují vztahy okolních obcí a jejích obyvatel k městům Žacléři a Trutnovu - dojížďka za prací, využívání infrastruktury. Rozvoj zaměstnanosti lze očekávat především v sektoru tržních služeb (sektoru služeb vůbec), který se bude rozvíjet především v Trutnově, případně v Žacléři. Dosud pokračující dotěžovací práce na Dole Jana Švermy by měly být ukončeny k roku 2015. Z charakteristik lze odvodit následující tendence vývoje  Rozvoj a následně stabilizace rezidenčních funkcí širšího zázemí a v delším časovém horizontu tlak na posílení výroby vzhledem k uvažovaným dopravním stavbám (případná realizace R11)  Naroste intenzita vztahů k místním subcentrům zejména do oblastí soustředěných pracovních aktivit, zejména terciální sféry.  Posílí se zájem o využívání krajiny pro rekreaci zejména v lesním a lesopolním typu krajiny Krkonošského podhůří, přičemž rekreační vybavenost bude realizována ve vzdáleném časovém horizontu. Problémové okruhy, střety a rizika Problémové okruhy lze vymezit v zásadě z následujících hledisek: a) Území je významně exponované existencí nadřazených systémů dopravní a technické infrastruktury, přičemž kapacita dopravních systémů musí být nezbytně doplněna (R11). Záměry související s řešením této problematiky vyvolají řadu střetů při vložení odpovídajících tras do území. Celkově byl územní plán koncipován tak, aby maximálně využil pozitivních daností (relativně atraktivní poloha v hodnotné krajině podhůří Krkonoš a Vraních hor a při stávajících i výhledových dopravních tazích). Návrh klade důraz na maximální kompaktnost navrhovaných ploch. Tím se snaží předcházet konfliktním situacím, jež by mohly nastat zejména ve vztahu k organizaci zemědělského půdnímu fondu.

Strana: 33 z 66


3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY Podrobná analýza stavu životního prostředí je uvedena v kapitole 2. Charakteristika problémů a jevů životního prostředí v řešeném území se zvláštním významem vzhledem k předkládané územní studii je uvedena v následující kapitole 4. Níže uvádíme charakteristiky životního prostředí a veřejného zdraví v rámci funkčního využití a krajinných hodnot urbanizovaného a neurbanizovaného území. Významné hodnoty území souvisí s estetickými kvalitami území, které je možno posuzovat ze dvou hledisek - z pohledu území se zvlášť vysokou estetickou hodnotou, tedy se zvlášť dochovaným krajinným rázem a z pohledu urbanizovaného území sídel, kde souvisí s významnými kompozičními hodnotami.

3.1. Urbanizované území Urbanizované území tvoří plochy zastavěné a určené k zastavění. Většina sídel v širším území byla založena v nižších polohách nebo na úpatí hřbetů, ale vždy jsou citlivě usazena v krajině, zástavba nedosahuje na horizont, rozšiřuje se do nižších poloh. Významnou roli sehrávají v území dominanty, které jsou zároveň orientačními body v krajině. Historický vývoj území Lampertice se rozkládají na obou stranách údolí Důlního potoka, jednoho z přítoků Líčné. Obec má charakter lánové obce s rozvolněnou zástavbou (zejm. v horní části), která se v dolní zástavbě soustřeďuje podél hlavní komunikace. Dochované objekty lidové architektury jsou z velké části přestavěny, četné jsou novostavby. Obci dominuje v ose položená věž kostela Nanebevstoupení Páně. Urbanistická struktura je převážně dochovaná. Sídlo poskytuje nemálo průhledů do okolních svahů s četnou mimolesní vzrostlou zelení a pastvinami s pasoucími se zvířaty. Obraz sídla se vyznačuje především dominantou kostelní věže a drobnými průhledy na jednotlivá stavení, není ucelený a převážně netrpí žádnými stavbami narušujícími jeho měřítko či hlavní pohledové osy. V území se nachází celá řada pozůstatků důlní činnosti, které spoluurčují ráz krajiny, výraznou dominantou je areál dolu Jana Švermy. V jižní části sídla jsou umístěny objemově i proporčně nevhodné stavby zemědělského areálu v pohledově exponované poloze mimo vlastní zastavěné území. Severní částí katastru prochází dopravní koridory především železniční trať. V severozápadní části katastru se nachází rozsáhlý důlní areál Dolu Jana Švermy, jež významně poznamenává krajinný ráz tohoto prostoru. Dotěžovací práce v areálu by měly být dokončeny k roku 2015 a následně provedena rekultivace území s potenciálem rekreačního využit Na sídlo navazující krajinná struktura si dochovala částečně svůj ráz vztažený k období před intenzifikací zemědělské výroby, kdy byly pozemky drasticky slučovány do velkých lánů orné. Snahy o toto sloučení jsou patrné především náhorních polohách nad obcí. Velká část současných pozemků v okolí obce je zatravněna a využívána jako pastviny, náznaky původní plužiny zvýrazňuje vzrostlá zeleň, která spoluvytváří celkový charakter krajiny v okolí obce. Kulturní a historické památky: Na katastru obce jsou registrovány dvě nemovité kulturní památky Smírčí kříž vedle čp 123 a důlní věž Julie. Pohledově významnými jsou však i jiné objekty lidové architektury či doklady využívání území jako kostel Nanebevstoupení Páně, technické památky důlní činnosti či drobné památníky. Urbanistická struktura sídel Středověká a raně novověká struktura osídlení našich podhorských oblastí byla v podstatě vytvořena na počátku 17. století. Obyvatelé nejrůznějších typů těchto sídel se museli přizpůsobovat tvrdším, ale zdravějším klimatickým podmínkám, aktivitu stimulujícím způsobům obživy i ošacení, ale především budovali městečka, vesnice a osady s domy, které je ochránily před všemi hlavními nepřízněmi hor. Vystavěli tak daleko solidnější stavby než lidé v nížinách, stavby, které vyrostly a srostly s prostředím a staly se vzorem pro výstavbu novou.

Strana: 34 z 66


Pro urbanistickou strukturu sítě podhorských sídel je charakteristická jejich rozptýlenost, nesoustředěná, nízká hustota, která zřetelně ukazuje, že pracovní okruh prostoru, který uživil příslušnou sídelní jednotku, je podstatně rozsáhlejší než plocha pro obživu v nížině. Přes tyto jednotící činitele jsou zřejmé rozdíly v urbanismu i architektuře horského venkova podle etnického původu. Hraniční horstva, která obklopují Čechy (mimo Českomoravské vrchoviny), ale i moravské Jeseníky, byla osídlena převážně německými kolonisty již od 13. století a urbanistická struktura vesnic a městeček je zde odlišná ve srovnání se slovanským osídlením hor na hranicích Moravy se Slovenskem. Byť s výraznými regionálními znaky jsou to Krušné, Jizerské a Orlické hory, Krkonoše, Tachovsko, Šumava a Novohradské hory, kde převládá typ dlouhých, volně urbanizovaných řetězových a dvorcových vesnic, táhnoucích se horskými údolími podél potoků a silnic. Kolem zděného kostela, který teprve v 17. až 18. století nevýrazným barokem nahradil původní kostelík dřevěný, zde vzniklo nekompaktní centrum s rychtou, školou a bohatší usedlostí. Ostatní dvorce s úrodnějšími, přilehlými políčky a pastvinami se vyskytují podél potoka i několik kilometrů. Další pole i louky při statku jsou ohraničeny kamenitými mezemi, pak stoupají do úbočí svahů ke hřebenům, které však kryje les. V těchto horách jen zřídka pronikají rozptýlené osady do lesů ve vyšších polohách. Až na výjimky je to charakteristické pro zachmuřené, ale monumentální Jeseníky s enklávami loveckých osad. Četnější rozptýlené mozaikové struktury nalézáme v Krkonoších i Orlických horách, svoje luční náhorní osady má i Šumava. Dřevo zde sice převládá, ale prestižní usedlosti mají nejen kamenný zděný sokl, ale často i klenuté přízemí. Velké statky i drobné zámečky používají od 18. století cihlu. Horskému prostředí odpovídá vždy kompaktní, prostorově nečleněný tvar domu. Balkon, arkýř, rizalit se objevují zřídka. S jistou tolerancí řečeno, horské dřevěné domy až do poloviny 19. století petrifikují pozdně gotickou městskou architekturu, zjednodušenou pro horské podmínky. Dokazují to detaily městských vedut. Tyto dřevěné štíty kolem roku 1550 nám horské domy dobře konzervovaly. Po prvních rozpačitých kopiích městských vzorů na konci 19. století, kdy horská konstrukce a architektura odolávala houževnatěji než architektura vesnice nížinné, podlehla městským vlivům ve 20. století. Soudobá urbanistická struktura podhorských vesnic v blízkosti měst zahušťuje bydlení v běžných nebo exkluzivních rodinných domech s nezbytnou občanskou vybaveností, méně výrobou nebo živnostmi. Zástavba původně venkovská byla v minulém století doplňována rodinnými domy městského charakteru často se dvěma podlažími s plochou střechou, řadovými (s charakteristickou úzkou šířkou parcely pro jeden dům a použitím typového RD pro všechny domky v jedné i více skupinách), dvojdomky nebo volně stojícími. V současnosti probíhá stejně jako v mnoha obdobných obcích výstavba vilového charakteru s nevhodným tvaroslovím, které měřítkem, členěním a detaily nerespektují původní zástavbu a narušující charakter obce.

3.2. Zóny neurbanizované Neurbanizované území tvoří ostatní nezastavěné pozemky, které nejsou určeny k zastavění. Charakter krajiny se odvíjí v prvé řadě od trvalých ekologických podmínek a ekosystémových režimů krajiny, tedy základních přírodních vlastností dané krajiny. V těchto rámcích je krajinný ráz dotvářen (krajiny přírodní) až vytvářen (krajiny antropicky přeměněné) lidskou činností a životem lidí v nich. Krajinný ráz je utvářen souborem typických přírodních a člověkem vytvářených znaků, které jsou lidmi vnímány a určitý prostor pro ně identifikují. Typické znaky krajinného rázu tedy vytvářejí obraz dané krajiny. Různé kombinace typických znaků vytvářejí různé typy krajinného rázu. Nadřazené krajinářské celky a typy krajinného rázu v širším zájmovém území

1

Nadřazený krajinný celek (NKC) - Jsou dány geomorfologií krajiny: NKC 1 TRUTNOVSKÉ PODKRKONOŠÍ NKC 2 BROUMOVSKO

1

čerpáno z Vyhodnocení krajinného rázu území KRNAP a jeho ochranného pásma (ing.arch.Jitka Brychtová, ing. Josef Kraus 2003 - 2005

Strana: 35 z 66


Dotčené krajinné prostory (DoKP). Zájmové území je rozděleno do krajinných prostorů, které jsou vymezeny z hlediska specifických rysů, charakteristickým obrazem krajiny, vizuálních a sluchových vjemů aj. DoKP 1.1 Okolí Dolu Jana Švermy DoKP 1.2 Údolí Důlního potoka DoKP 2.1 Žacléřsko NADŘAZENÝ KRAJINNÝ CELEK TRUTNOVSKÉ PODKRKONOŠÍ Krajinný celek zahrnuje východní podhůří Krkonoš. Jedná se o plošinu ohraničenou ze severu jižními svahy kerného pohoří Krkonoš, z východu ji vymezuje zvedající se masiv Orlických hor, z jihu jej ohraničuje zalesněný táhlý hřebem mezi Maršovem u Úpice a Vítěznou. Ze západu je krajinný celek vymezen údolím Labe. Krajinný celek má charakter náhorní plošiny, která je rozřezána údolími Úpy, Líčné, Běluňky a Pilníkovského potoka. Centrální osu řešeného území tvoří řeka Úpa s dominantním prvkem zástavby města Trutnova. DoKP 1.1 – Údolí Líčné a okolí Bernartic Krajinný rámec lze vnímat ve dvou plánech: údolní část sevřených údolí Líčné a jejích přítoků, kde horizont tvoří zemědělsky obdělávané svahy nevýrazných strání a kopců ohraničujících údolí. Ve druhém plánu pak rozlehlá krajina na S a SV výrazně ohraničena Vraními horami se zalesněnými hřbety, které tvoří přirozenou hranici s Polskem. Přírodní dominantu tvoří výrazná hora Královeckého Špičáku. Struktura okolní krajiny sídla se vyznačuje patrnými známkami intenzifikace zemědělské výrovy v 70. letech minulého století, kdy došlo ke změnám především v uspořádání pozemků jejich slučováním a odstraňováním typických mezí a remízků s doprovodnou vegetací zvýrazňujících tvar plužiny. Předchozí struktura krajiny, resp. její znaky jsou dochovány v okolí obce ve fragmentech. Kulturní a historické památky: Kaplička ve Vrchově, kapličky v Křenově (sv. Donáta) a Bečkově, roubené domy, Mariánský sloup v empírovém stylu z roku 1828 a Pieta, barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, socha sv. Jana Nepomuckého, smírčí kříže, vila v Křenově. Terén klesá do údolí Líčné. V západní části začíná už složitý podhorský terén. Působivý je i pohled k severu, kde vynikne výškový gradient Vraních hor oproti Královecké sníženině. DoKP 1.2 Lampertice Obci, rozkládající se v údolí Důlního potoka nemá významnou architektonickou dominantu. V severní části území se nachází areál Dolu Jana Švermy s památkami průmyslového charakteru, kde stávající povrchový způsob dotěžování zásob znamená významný zásah do krajinného rázu s omezeným časovým dosahem, neboť práce na dole by měly být ukončeny k roku 2015 a území následně zrekultivováno. Urbanistická struktura obce je převážně dochovaná. Sídlo poskytuje nemálo průhledů do okolních svahů s četnou mimolesní vzrostlou zelení a pastvinami s pasoucími se zvířaty. Obraz sídla se vyznačuje především drobnými průhledy na jednotlivá stavení, není ucelený a převážně netrpí žádnými stavbami narušujícími jeho měřítko či hlavní pohledové osy. Ve spodní a horní části sídla jsou umístěny objemově i proporčně nevhodné stavby zemědělského areálu. Na sídlo navazující krajinná struktura si dochovala částečně svůj ráz vztažený k období před intenzifikací zemědělské výroby, kdy byly pozemky drasticky slučovány do velkých lánů orné. Snahy o toto sloučení jsou patrné především náhorních polohách nad obcí. Velká část současných pozemků v okolí obce je zatravněna a využívána jako pastviny, náznaky původní plužiny zvýrazňuje vzrostlá zeleň, která spoluvytváří celkový charakter krajiny v okolí obce. Kulturní a historické památky: smírčí kříž a technické památky v areálu DJŠ. DoKP 2.1 Žacléřsko Krajina přiléhající k V okraji Krkonoš v okolí města Žacléř. Krajina leží na území bývalé hornické pánve, kde se těžilo od roku 1570 uhlí (těžba byla v roce 1992 trvale ukončena). Město se vyznačovalo mnoha průmyslovými podniky již od 17. stol. a patřilo mezi průmyslová centra kraje. To mělo vliv na jeho charakter a výstavbu bohatých měšťanských domů soustředěných v ose jejíž střed tvoří lichoběžníkové náměstí Městu do jisté míry vévodí zámek Castrum Schecler (původní hrad střežící obchodní stezky). Na Rýchorském nám. významná památka mariánského sloupu z 18. stol.

Strana: 36 z 66


Historické jádro města bylo vyhlášeno za městskou památkovou zónu. Krajinný rámec sídla je na SV straně výrazně devastován haldami a průmyslovými areály. Haldy tvoří v této části výraznou dominantu krajiny (Důl Jana Švermy). Krajina v okolí Žacléře je členitá a poměrně pestrá s bohatou historií. Krajinný rámec tvoří na V straně členitý reliéf úpatí Krkonoš vytvářející pestrou „přírodní“ krajinu s mnoha dochovanými prvky původní krajinné struktury s četnými zarostlými mezemi (Prkenný důl, Babí, Březová hora, Mladé Buky). V krajině jsou přítomny objekty obrané linie z roku 1938 v podobě betonových srubů. Z strana je utvářena rozevírající se pánví tvořenou plochou vrchovinou v povodí Úpy s haldami a odvaly po těžbě uhlí. Krajina je utvářena pastvinami, drobnými loukami přírodního charakteru oddělenými často dlouhými mezemi, středně zalesněná převážně smrkovými porosty s drobnými sídly umístěnými převážně v údolích a častými samotami ve svazích. Kulturní a historické památky: Barokní zámeček (v soukr. vlastnictví), zbytky opevnění a hradeb, trojúhelníkovité náměstí s měšťanskými domy a podloubím a kašnou, stará radnice, barokní sloup Panny Marie z dílny J.E. Pacáka, renesanční kostel Nejsvětější Trojice, fara, roubené domy, kaple sv. Anny v Prkenném Dole.

Strana: 37 z 66


4. SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4.1. Ochrana přírody a krajiny a NATURA 2000 Územní plán nenavrhuje změny funkčního využití ploch v oblastech, které jsou součástí chráněných lokalit soustavy NATURA 2000. Dle stanoviska krajského úřadu Královéhradeckého kraje k návrhu zadání ÚP Lampertice nemůže mít navrhovaný územní plán významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu vymezenou národním seznamem nebo vymezenou ptačí oblast. Územním plánem rovněž nejsou navrhovány změny v územích pod zvláštní ochranou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Přijetím návrhu územního plánu budou upřesněny a vymezeny skladebné součásti územního systému ekologické stability. Popis lokálního ÚSES navrženého v předkládaném dokumentu je uveden v kapitole 2.7.2.

4.2. Ovzduší Zájmové území spadá pod působnost stavebního úřadu Trutnov. Území v působnosti městského úřadu Trutnov nepatří dle sdělení MŽP č. 4, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2011, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší je nejvýznamnějším zdrojem znečišťování ovzduší na území obce silnice III/16, respektive provoz motorových vozidel na této komunikaci. Obcí prakticky neprojíždí tranzitní doprava, takže imisní situace v území je dobrá. Emitovanými škodlivinami jsou obvyklé plynné škodliviny (NOx, CO atd.) a prach. Zdrojem emise prachu jsou v současnosti také rozsáhlé plochy intenzivně zemědělsky obhospodařovaných pozemků (především v průběhu polních prací). Z hlediska dalšího vývoje je třeba věnovat pozornost především snižování prašnosti (např. omezování větrné eroze větrolamy) velkých zemědělsky obdělávaných ploch. Provoz na výše uvedené silnici resp. plánované rychlostní komunikaci a tedy i produkci škodlivin z této komunikace, prakticky nelze ze strany obce ovlivnit. Královéhradecký kraj zpracoval Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší a Integrovaný krajský program snižování emisí. Tyto programy je třeba respektovat a v následných krocích konfrontovat dopady jednotlivých záměrů na imisní event. i hlukovou situaci v daném území. Významné zhoršení kvality ovzduší v souvislosti s realizací nové rychlostní komunikace v jižní části řešeného území se neočekává, avšak rovněž významný pokles znečištění ovzduší nenastane. Zvýšené emise prachu z provozu po rychlostní komunikaci je možné částečně zachytit vhodnou realizací výsadby doprovodné zeleně.

4.3. ZPF Základním informačním zdrojem pro stanovení půdních a zemědělsko-produkčních podmínek jsou údaje z katastru nemovitostí, kde jsou jednotlivým pozemkům přiřazeny číselné kódy bonitovaných půdně ekologických jednotky (dále BPEJ). Jednotlivé BPEJ jsou označeny pětimístným číselným kódem (např. 5.47.10.), který vyjadřuje první číslicí klimatický region, další dvě hlavní půdní jednotku a poslední dvojice 1 různou číselnou kombinaci sklonitosti, expozice, hloubky a skeletovitosti půdy . Základní půdní vlastnosti půdní typ, subtyp, druh a varietu - vyjadřuje hlavní půdní jednotka. V území dotčeném vedením koridorů se vyskytují následující hlavní půdní jednotky: 34 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu.

1

BPEJ kvalitativně vyhodnocují pouze pozemky zemědělské půdy, nikoliv např. lesní pozemky

Strana: 38 z 66


40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. 50 Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 68 Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim. Pro relativní zařazení jednotlivých BPEJ a jejich srovnání v rámci různých klimatických regionů jsou půdy zařazeny do tzv. tříd ochrany. Třídy ochrany zemědělské půdy vymezuje metodický pokyn Odboru ochrany lesa a půdy MŽP čj. OOLP/1067/96 z 1. 10. 1996, platný dnem 1. ledna 1997. Tímto metodickým pokynem je stanoveno pět tříd ochrany zemědělské půdy: 1. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zem. půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmínečně zastavitelné. 3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro event. výstavbu. 4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.

produkční schopností, s jen

5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Na kyselých substrátech krystalických hornin se vyvinuly především kambizemě v subtypu dystrické a modální a ve varietě kyselé. To jsou půdy se spíše nižší produkční schopností. Dále se kambizemě vyskytují i jako kryptopodzoly. Tento subtyp přechází místy až do půdního typu pseudoglej až glej v subtypu modální. Další půdní typy se vyskytují v malém rozsahu. Jedná se především o půdy v aluviích v okolí vodních toků a půdy hydromorfní v nivách: fluvizemě a gleje, černice až rašelinné půdy, převážně v subtypu modální. Z texturního hlediska se jedná převážně o půdy střední (písčitohlinité, hlinité) s výskytem pseudoglejů a vyšším zastoupením jílů. Ve všech půdách zájmového území se vyskytuje skelet ve formě štěrku i kamení, jeho zastoupení je však na zemědělské půdě z hlediska produkčních vlastností většinou nevýznamné. Vyšší podíl skeletu se vyskytuje na lesních půdách a ve svažitějších polohách. Velkoplošně obhospodařované zemědělské pozemky v dotčeném území jsou často postiženy vodní erozí. Mnoho půd v řešeném území je odvodněno. Konstatovat lze rovněž degradaci půd vlivem nadměrného používání agrochemikálií v minulosti. V katastru obce Lampertice byly provedeny plošná odvodnění zemědělsky využívaných pozemků v místech s nevyhovujícím vodním režimem podpovrchových vod pro zemědělskou činnost. Rozsahem odvodňovacích drenážních systémů byly zúrodňovány plochy do 10 ha. V současné době je životnost těchto zařízení za jejich časovou hranicí. Pro zvýšení potřebné akumulace vody v krajině je další provozování melioračních systémů včetně rekonstrukcí a budování nových zařízení je faktorem bez dalšího rozvoje.

Strana: 39 z 66


4.4. Krajinný ráz ZÚR KK vymezuje území obce Lampertice jako území Rozvojové osy mezinárodního a republikového významu - OS4 Rozvojová osa Praha – Hradec Králové/Pardubice – Trutnov – hranice ČR Polsko (Wroclaw). Pro zachování a rozvoj hodnot vzniklých spolupůsobením přírodních a lidských vlivů, jejichž výsledkem je jedinečný krajinný ráz, se pro území obce Lampertice vymezuje podoblast krajinného rázu 2c – Žacléřsko – Jestřebí hory v rámci Broumovské oblasti krajinného rázu. V rámci oblastí a podoblastí krajinného rázu jsou ZÚR KK stanoveny cílové charakteristiky jednotlivých oblastí se shodným typem krajiny, z nichž pro území obce Lampertice se týkají převážně pro oblasti: - lesozemědělské krajiny Pro celé území kraje se k zachování charakteristických rysů jednotlivých oblastí se shodným typem krajiny stanovují v ZÚR KK tyto obecné zásady: - zemědělskou krajinu členit (ale neuzavírat) rozptýlenou zelení, umožňující průhledy krajinou pro zvýraznění její hloubky nebo různých dominant, - Nevytvářet nová urbanizovaná území. Řešené území se nachází na styku tří různých proudů osídlování krajiny. V malé části krajiny (zejména Broumovského bioregionu a části Podkrkonošského bioregionu) bylo osídlení pravděpodobně již prehistorické, velká část krajiny byla osídlena v období raného středověku, v horských částech krajiny bylo naopak osídlení velmi pozdní. Hřebeny Krkonoš byly dlouhou dobu nepřístupné, protože je pokrývaly husté lesní porosty. Cesty přes vrcholy začaly vznikat až ve třináctém století. Počátky kolonizace tohoto území souvisí především s těžbou nejen dřeva, ale i nerostných surovin - zejména drahých kovů. Mnohem později pak se začalo těžit uhlí (Žacléřsko). Krkonoše začali osídlovat nejprve Češi, ale od druhé poloviny 13. století na toto území začali přicházet hlavně Němci. Ve 14. století získala Koruna česká Slezsko a pohraniční lesy ztratily na významu. Začala tedy masivní těžba dřeva a osidlování této, dříve pohraniční oblasti. Významnou hospodářskou aktivitou bylo sklářství a textilní výroba. V 16. století patřila mezi hlavní sklářské osady Rokytnice a Sklenářovice. Rozvoj textilního průmyslu souvisel s hojně provozovaným pastevectvím. Uplatnění v kraji nacházeli rovněž tkalci. Specifikem oblasti bylo soužití českého a německého obyvatelstva, jehož pozůstatky jsou v krajině patrné dodnes. V území se mísili slovanští osídlenci a osadníci z germánské oblasti, kteří přicházeli na pozvání Přemysla Otakara II. z Flander, ze severozápadního Německa a Slezska. Od 18. století do roku 1945 převažovalo německé obyvatelstvo. Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva z oblasti a souběžně k osídlování přistěhovalci z Československa, popř. krajany z Volyně či Rumunska. Za zlomové období, kdy se krajině proměnila a výrazně se změnil i poměr lesů vůči otevřené krajině lze považovat střední až pozdní středověkou kolonizaci, kdy docházelo k výrazné těžbě dřeva pro výstavbu, sklářský průmysl a tavbu železné rudy. Současný stav krajiny odpovídá překrytí několika změn: razantní odlesnění krajiny a převedení velké části pozemků na pastviny a ornou, výsadba nových porostů (jehličnatých kultur) a intenzifikace zemědělské výroby v druhé polovině 20. století a nakonec útlum využití krajiny a živelná výstavba současnosti. Lesy jsou díky obhospodařování stále dominantním znakem přírodní charakteristiky. Odlesněné plochy jsou převážně zemědělsky využívány jako pole, ve vyšších polohách též jako louky a pastviny. V okolí Lampertic jsou četné antropicky vytvořené tvary (haldy, odvaly). Zásadní změnu struktury některých sídel přinesla industrializace zejména textilního průmyslu, vznikaly nové tovární komplexy a drobné továrny, na které byly navázány některé obytné prostory. Charakter mnoha sídel utrpěl nejen v období industrializace, ale též v 70. - 80. letech minulého století, kdy došlo k necitlivé živelné výstavbě architektonicky nevhodných rodinných domů městského typu, které svým objemem, měřítkem, ale i funkcí byly spíše popřením dosavadních funkcí venkovského stavení. Ve větších sídlech (městech) se objevil vícepatrový panelový dům. Krajinný ráz řešeného území je dán přírodním prostředím s významným zastoupením lesů, remízků, rozptýlené krajinné zeleně, stromořadí, vodních toků a ploch a další vzrostlou zelení. Ovlivněn je dalším významným faktorem – historickou stopou kulturního způsobu využívání krajiny koncentrovaného jednak do rozvolněného způsobu zástavby, na druhou stranu však s výraznou stopou po hlubinné hornické činnosti, která je v řešeném území reprezentována haldou hlušiny části Dolu Jana Švermy, v současné době již rekultivovanou a připravenou k založení systému plochy změny v krajině K1 – NSps – multifunkčního volnočasového areálu (bikepark, bobová dráha, lanové centrum…)

Strana: 40 z 66


V současné době je z hlediska krajinného rázu v širším okolí Lampertic nejproblematičtějším trendem ve vývoji krajiny rozvoj suburbanizace, projevující se zejména v podobě rozsáhlé výstavby průmyslových zón a nových obytných ploch, jež mohou při nevhodné volbě objemových a morfologických parametrů výrazně poznamenat charakter urbanizovaného území především v návaznosti na koridor silnice R 11. Ve volné krajině je třeba zamezit zastavování ploch nenavazujících na současně zastavěné území a citlivě volit případné umisťování výškově dominantních staveb v podobě stožárů či věží větrných elektráren, resp. plošně dominantních objektů jako jsou elektrárny fotovoltaické. Nejvýznamnější zásah do krajinného rázu území bude bezesporu představovat plánovaná výstavba rychlostní silnice R11. Severně od Zlaté Olešnice je trasa vedena ve směrovém oblouku západním obchvatem Bernartic. Za Vlaštovčím vrchem kříží hluboké a široké údolí řeky Ličná a to velkým mostem délky 480 m přes Ličnou, lokální biokoridor a Křenovskou cestu. Toto území je cenné z botanického i zoologického hlediska. Za údolím Ličné navazuje další údolí Důlního (Lampertického) potoka. Jím prochází silnice III. třídy, podél které se nachází souvislá zástavba Lampertic. Křížení tohoto údolí je rovněž velkým a vysokým mostním objektem o rozpětí 400 m. Oba mostní objekty jsou dominantami z hlediska krajinného rázu. Pod tímto mostem bude převeden i nadregionální biokoridor Pramen Úpy Adršpašsko-Teplické skály.

4.5. Hluk Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienické limity včetně limitů pro chráněné venkovní prostory, stanoví prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 148/2006). Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Rekreace zahrnuje i využívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím, nájmem resp. podnájmem bytového či rodinného domu nebo bytu v nich. V chráněných vnitřních prostorech staveb by mělo být dosaženo max. intenzity hluku 40 dB ve dne, resp. 30 dB v noci. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru z automobilové dopravy činí 55 dB ve dne a 45 dB pro noční provoz, v případě provozu po hlavních komunikacích platí limit 60 dB ve dne a 50 dB v noci. Hluková situace - stávající stav Stávající situace v hodnoceném území je dána především provozem na hlavní komunikační síti, tzn. na silnicích II/300 Trutnov Horní Staré Město – Žacléř – Královec a z ní navazující silnice III/30022 Bernartice - Lampertice - Žacléř a v malé části silnice III/30019 Bernartice – Křenov – Prkenný Důl, které jsou vedeny středem zastavěného území. Nejvíce zatížené je území v bezprostředním okolí komunikací. Intenzity provozu jsou však relativně nízké, obcí prakticky neprojíždí tranzitní doprava. Hluková situace v území je tedy příznivá.

Strana: 41 z 66


5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - METODA HODNOCENÍ A JEJÍ OMEZENÍ. Pro samotné hodnocení byly sestaveny hodnotící tabulky, které představují matici jednotlivých referenčních cílů ochrany ŽP versus dílčí navrhované plochy resp. podmínky využití ploch (regulativů). Jednotlivé plochy či podmínky využití tedy byly konfrontovány s vybranými referenčními cíli a na základě expertního úsudku zpracovatelského týmu jim byly přiřazeny hodnoty. Následně byly hlavní charakteristiky vlivu plochy na ŽP jako celek okomentovány v pravém sloupci hodnotící tabulky a to zejména při identifikovaném negativním vlivu. Tab.: Sada referenčních cílů ochrany ŽP

Složka ŽP

Referenční cíl ochrany ŽP

1. ovzduší, klima

1.1 snižovat znečištění ovzduší 2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. 2. voda funkce vodních útvarů 3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na 3. půda a horninové prostředí zabezpečení jejích funkcí; 4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci 4. flóra, fauna, ekosystémy krajiny 5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat 5. krajinný ráz, kulturní dědictví kulturní a přírodní dědictví 6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního 6. hluk plánování 7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální 7. obyvatelstvo, veřejné zdraví determinanty lidského zdraví 8.1 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody 8. sídla, urbanizace a krajiny Pro zjištění, zda a jakým způsobem může mít ÚP při realizaci závažné vlivy na životní prostředí, bylo provedeno hodnocení navržených opatření územního plánu tj. funkčních ploch a podmínek jejich využití vzhledem k referenčním cílům ochrany životního prostředí, tj. zda a jakým způsobem bude vymezení daných ploch v rámci ÚP přispívat či nikoliv k naplňování referenčních cílů. Pro hodnocení bylo použito následující stupnice: stupnice významnosti ++ potenciálně významný pozitivní vliv (velkého rozsahu) opatření na referenční cíl + potenciálně pozitivní (přímý či nepřímý, lokální) vliv opatření na daný referenční cíl 0 zanedbatelný nebo komplikovaně zprostředkovatelný potenciální vliv (velmi malý rozsah) potenciálně negativní vliv opatření na daný referenční cíl (přímý či nepřímý, lokální) -potenciálně významný negativní vliv opatření na daný referenční cíl (velkého rozsahu) ? nebyla identifikována potenciální vazba mezi referenčním cílem a navrhovaným opatřením rozsah vlivu B bodový (působící v řešeném území) L lokální (působící v rámci území jedné obce) R regionální (působící na území 2 a více obcí) spolupůsobení vlivu K kumulativní působení vzhledem k již existujícím resp. uvažovaným plochám/záměrům S synergické působení vzhledem k již existujícím resp. uvažovaným plochám/záměrům časový horizont působení

Strana: 42 z 66


dp kp

krátkodobé působení vlivu resp. působení občasné dlouhodobé působení vlivu resp. působení kontinuální

Při aktuální míře neznalosti jednotlivých projektů umístěných ve funkčních plochách, není možné kvalifikovaně vyhodnotit konkrétní vlivy na životní prostředí. Z toho důvodu budou hodnoceny vlivy vymezených ploch v rámci jejich regulativů (možností realizace záměrů) na referenční cíle životního prostředí, které mohou potenciálně nastat za určitých podmínek realizace. Výše uvedená stupnice hodnot tedy odpovídá potenciálním vlivům, které zahrnují danou míru neurčitosti. Při hodnocení byl využit princip předběžné opatrnosti, bylo tedy přihlédnuto k „nejhoršímu možnému scénáři“, který by mohl nastat potenciální realizací záměrů dle regulativů navrhovaných pro danou plochu. Vzhledem k tomu byly rovněž navrhovány opatření pro zamezení potenciálních negativních vlivů resp. doporučení SEA týmu. Posouzení vlivů na životní prostředí bylo provedeno tak, aby identifikovalo všechny pravděpodobné významné vlivy na základě známých faktů (studie, odborná literatura) i na základě údajů a informací obsažených v územním plánu a aby zároveň postihlo specifika regionu.

Tab.: Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle ochrany ŽP

Strana: 43 z 66

Zastavitelné plochy

Kód plochy

Z100

Z01

1

Funkční využití

Plocha dopravní infrastruktury – silniční

Plochy smíšené obytné – venkovské – prověřit US

Výměra (ha)

38,33

23 386

ZPF/ PUPFL

Nebylo vyčísleno

23 386

Třída ochrany1

I.+II.+III.+IV.

III.+V.

1.1 snižovat znečištění ovzduší

+/R/dp

0

2.1 posilovat retenční funkci krajiny a zlepšovat ekol. funkce vodních útvarů

-/B/dp

-/L/dp

3.1 omezovat nové zábory ZPF a PUPFL a chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem na zabezpečení jejích funkcí;

4.1 chránit ohniska biodiverzity a omezovat fragmentaci krajiny

-/R/dp

-/L/dp

-/R/dp

0

5.1 chránit krajinný ráz a kulturní dědictví, lépe využívat kulturní a přírodní dědictví

-/R/dp

-/B/dp

převažující třída ochrany, pokud je zábor relativně rovnocenný u více tříd ochrany jsou uvedeny všechny

6.1 snižovat expozici hluku prostředky územního plánování

+/R/dp

0

7.1 zlepšit kvalitu života obyvatel sídel a sociální determinanty lidského zdraví

++/R/dp

++/B/dp

8.2 efektivním územním plánováním přispět k optimalizaci územního rozvoje sídel a ochraně přírody a krajiny

Komentář

+/R/dp

Plocha je převzata z nadřazených územně plánovacích dokumentací, kde je dlouhodobě stabilizována. Vlivy konkrétního stavebního řešení na projektové úrovni byly hodnoceny v rámci procesu EIA pro záměr výstavby Rychlostní silnice R11, stavba 1109 Trutnov - Státní hranice ČR/Polsko, bylo vydáno Souhlasné stanovisko EIA (viz IS EIA, www.mzp.cz, kód MZP 197). Dojde k významným záborům půdy včetně PUPFL. Rychlostní silnice R11 je navržena jv jihovýchodní části řešeného území, kde překonává údolí Důlního (Lampertického) potoka estakádou až o 40 m výšky. V tomto prostoru se bohužel nachází stávající zástavba, která bude dotčena externalitami z průchodu rychlostní silnice územím a provozu po ní. Dojde především k zvýšení hlukové zátěže v území a významnému zásahu do krajinného rázu. Při konkrétním projektovém řešení stavby silnice R11 je třeba učinit důsledná opatření pro ochranu obytné zástavby před hlukem a to minimálně v parametrech navržených v hlukové studii zpracované v rámci vyhodnocení vlivů výstavby R11 na životní prostředí (ATEM, říjen 2009). Při konkrétním projektovém řešení stavby je rovněž třeba pomocí technických opatření (např. přemostění, propustky apod.) resp. přeřešením územního vymezení zajistit funkčnost ÚSES a prostupnost krajiny v Z-V směru. Zajistit minimalizaci střetu se stávajícím zastavěným územím a to tak, aby nebyla obytná zástavba obce dotčena případnými externalitami spojenými s provozem na rychlostní komunikaci tj. především hlukem, resp. znečištěním ovzduší apod.

++/L/dp

Jedná se o na místní poměry relativně rozsáhlou plochu venkovského bydlení, která vhodně zaplňuje proluku v zástavbě a využívá stávající cestní sítě. Plocha je umístěna na jižním svahu pod železniční tratí, přičemž hluk z provozu po železniční trati je odcloněn doprovodnou zelení podél náspu. Zároveň je plocha tvarována tak, aby nedošlo k omezení prostupnosti krajiny. Doporučujeme orientovat domy na parcelách podélně k ose údolí. Vzhledem k rozsahu ploch vůči charakteru řešeného území, nejsou předpokládány významné negativní vlivy na životní prostředí. Při povolování staveb je však třeba dbát na zachování charakteru krajiny s rozvolněnou zástavbou a typického tvarosloví staveb v regionu a tomu přizpůsobit i výměru parcel a regulativy zastavěnosti v rámci řešených ploch. Plocha je lokalizována v poměrně exponované poloze a tudíž je žádoucí neumisťovat stavby městského charakteru s nevhodným tvaroslovím a charakterem zástavby. Postupné zastavování navržených ploch umožní uspokojit očekávanou poptávku po kvalitních stavebních pozemcích bez toho, aby došlo k výraznému soustředění nové zástavby v jedné lokalitě a při citlivé volbě konkrétních projektů, tak dojde ke zvýšení kvality života v obci za zachování jejího optimálního územního rozvoje. V rámci územní studie, která bude prověřovat území je třeba navrhnout vhodný způsob řešení odvodu dešťových vod.



Kód plochy

Funkční využití

Výměra (ha)

ZPF/ PUPFL

Třída ochrany1









Komentář

+/B

Na místní poměry poměrně rozsáhlá plocha venkovského bydlení umístěná v severní části katastru jižně od stávajícího zastavěného území, na které vhodně navazuje a využívá stávající cestní síť a respektuje vzrostlou zeleň v území. Při zastavování plochy je třeba dbát na vhodnou hmotovou a prostorovou skladbu umisťovaných objektů včetně volby materiálů a umístění staveb na pozemcích tak, aby zůstala zachována urbanistická struktura sídla, a to včetně velikosti pozemků v místě obvyklých. V následných povolovacích řízeních učinit opatření pro maximální zadržení dešťových vod v rámci pozemků.

++/B

Drobnější plocha v severní části obce, organicky navazující na stávající zastavěné území obce obdobného charakteru a využívající existující cestní síť, plocha vhodně doplňuje tvar urbanizovaného území a kopíruje tvar terénu. Lokalita je pohledově poměrně exponovaná. Vzhledem k rozsahu ploch nejsou předpokládány významné negativní vlivy na životní prostředí. Při povolování staveb je však třeba dbát na zachování charakteru krajiny s rozvolněnou zástavbou a typického tvarosloví staveb v regionu a tomu přizpůsobit i výměru parcel a regulativy zastavěnosti v rámci řešených ploch.

++/B

Drobnější plocha venkovského bydlení v centrální části obce, organicky navazující na stávající zastavěné území obce obdobného charakteru a využívající existující cestní síť, plocha vhodně doplňuje tvar urbanizovaného území a kopíruje tvar terénu. Při zastavování plochy doporučujeme v maximální míře zachovat stávající vzrostlou zeleň. Vzhledem k rozsahu ploch nejsou předpokládány významné negativní vlivy na životní prostředí. Při povolování staveb je však třeba dbát na zachování charakteru krajiny s rozvolněnou zástavbou a typického tvarosloví staveb v regionu a tomu přizpůsobit i výměru parcel a regulativy zastavěnosti v rámci řešených ploch. V následných povolovacích řízeních učinit opatření pro maximální zadržení dešťových vod v rámci pozemků

++/B

Drobnější plocha venkovského bydlení, bez záboru půdy, organicky navazující na stávající zastavěné území. Realizace plochy zasáhne do stávající vzrostlé zeleně, doporučujeme minimalizovat kácení a při projektové přípravě záměru zapojit stávající zeleň do projektu. Vzhledem k rozsahu plochy nejsou předpokládány významné negativní vlivy na životní prostředí. Při povolování staveb je však třeba dbát na zachování charakteru krajiny s rozvolněnou zástavbou a typického tvarosloví staveb v regionu a tomu přizpůsobit i výměru parcel a regulativy zastavěnosti v rámci řešených ploch. Neumisťovat stavy městského charakteru s nevhodným tvaroslovím a charakterem zástavby.

Plochy smíšené obytné venkovské 11 990

Z2

8 590

V.+IV.+III

0

-/B

-/B/kp

-/B/kp

-/B/kp

0

0

Plochy smíšené obytné venkovské Z3

4 588

4 588

III.

0

-/B

-/B/kp

0

-/B/kp

0

0


9 909

9 909

III.+V.

0

-/B

-/B/kp

-/B/dp

-/B/kp

0

0


2 937

-

-

0

-/B

0

-/B/dp

-/B/kp

Strana: 45 z 66

0

0



Kód plochy

Z6

Funkční využití

Plochy smíšené obytné – venkovské – prověřit US

Výměra (ha)

ZPF/ PUPFL

Třída ochrany1









8 537

7 475

III.+V.

0

-/B/dp/K

-/B/dp

0

-/B/dp

0

++/B/dp

+/L/dp

19 587

18 551

III.+V.

0

-/L/dp/K

-/L/dp

0

-/B/dp

0

++/B/dp

+/L/dp

Plochy smíšené obytné – venkovské – prověřit US Z7

11 814

0-

-

0

-/L/dp/

0

Vzájemně související plochy venkovského bydlení na jižním okraji centrální části obce. Plochy navazují z jihu na zastavěné území, jsou lokalizovány na severovýchodním svahu pod zemědělským areálem, od nějž jsou odděleny pásem izolační zeleně. Doporučujeme orientovat domy na parcelách podélně k ose údolí. Vzhledem k rozsahu ploch vůči charakteru řešeného území, nejsou předpokládány významné negativní vlivy na životní prostředí. Při povolování staveb je však třeba dbát na zachování charakteru krajiny s rozvolněnou zástavbou a typického tvarosloví staveb v regionu a tomu přizpůsobit i výměru parcel a regulativy zastavěnosti v rámci řešených ploch. Plocha je lokalizována v poměrně exponované poloze a tudíž je žádoucí neumisťovat stavby městského charakteru s nevhodným tvaroslovím a charakterem zástavby. Postupné zastavování navržených ploch umožní uspokojit očekávanou poptávku po kvalitních stavebních pozemcích bez toho, aby došlo k výraznému soustředění nové zástavby v jedné lokalitě a při citlivé volbě konkrétních projektů, tak dojde ke zvýšení kvality života v obci za zachování jejího optimálního územního rozvoje. V rámci územní studie, která bude prověřovat území je třeba navrhnout vhodný způsob řešení odvodu dešťových vod.

-/B/dp

-/B/dp

0

++/B/dp

+/L/dp

Plocha venkovského bydlení zaplňující proluku v zástavbě v ohybu údolí Důlního (Lampertického) potoka. V současnosti se v ploše nachází významný podíl zeleně, doporučujeme při zastavování minimalizovat kácení zeleně. Při povolování staveb je třeba dbát na zachování charakteru krajiny s rozvolněnou zástavbou a typického tvarosloví staveb v regionu a tomu přizpůsobit i výměru parcel a regulativy zastavěnosti v rámci řešených ploch. Plocha je lokalizována v poměrně exponované poloze a tudíž je žádoucí neumisťovat stavby městského charakteru s nevhodným tvaroslovím a charakterem zástavby. Postupné zastavování navržených ploch umožní uspokojit očekávanou poptávku po kvalitních stavebních pozemcích bez toho, aby došlo k výraznému soustředění nové zástavby v jedné lokalitě a při citlivé volbě konkrétních projektů, tak dojde ke zvýšení kvality života v obci za zachování jejího optimálního územního rozvoje. V rámci územní studie, která bude prověřovat území je třeba navrhnout vhodný způsob řešení odvodu dešťových vod.

Plochy smíšené obytné venkovské

Z8

Komentář

Z9

Plochy smíšené obytné venkovské

1 980

1 980

V.

0

-/B

-/B/kp

0

-/B/kp

0

0

++/B

Drobná plocha venkovského bydlení zaplňujíc proluku v zástavbě. Bez významných negativních vlivů na životní prostředí.

Z10

Plocha smíšená obytná rekreační

5 376

5 376

III.+V.

0

-/B

-/B/kp

-/B/dp

-/B/kp

0

0

++/B

Drobnější plocha rekreace na severním okraji centrální části obce, organicky navazující na stávající zastavěné území obce obdobného charakteru a využívající existující cestní síť, plocha vhodně doplňuje tvar urbanizovaného území a kopíruje tvar terénu a krajinné zeleně.

Strana: 46 z 66



Kód plochy

Funkční využití

Výměra (ha)

ZPF/ PUPFL

Třída ochrany1









Komentář

Lokalita je pohledově poměrně exponovaná. Vzhledem k rozsahu ploch nejsou předpokládány významné negativní vlivy na životní prostředí. Při povolování staveb je však třeba dbát na zachování charakteru krajiny s rozvolněnou zástavbou a typického tvarosloví staveb v regionu a tomu přizpůsobit i výměru parcel a regulativy zastavěnosti v rámci řešených ploch.

Z11

Plocha smíšená obytná rekreační

Z14

Občanské vybavení – tělovýchova a sport

Z15

Plocha výroby a skladování – zemědělská výroba

7 950

4 913

16 309

7 950

4913

16 309

V.

0

-/B

-/B/kp

-/B/dp

III.+V.

0

-/B

-/B/kp

0

I.

-/B/dp

--/B

-/L/dp

0

-/B/kp

0

0

++/B

Plocha určená pro výstavbu rekreačních chalup, lemující stávající záhumenky. Bez významných vlivů na ŽP, při výběru konkrétního řešení jednotlivých objektů je třeba dbát na zachování venkovského charakteru sídla.

0

0

++/L/dp

++/L

Plocha sportu navazující na stávající plochu obdobné funkce. Z pohledu životního prostředí bez významných negativních vlivů.

0

Plocha zemědělské výroby určená pro pastevní chov dobytka, v odloučené poloze bez návaznosti na zastavěné území. Plocha je umístěna na půdách I. třídy ochrany. V rámci regulativů plochy doporučujeme pevně stanovit způsob využití plochy a možnosti její zastavěnosti. Žádoucí je, aby v takto exponované poloze nevznikaly nové trvalé pohledové dominanty výrobního charakteru a aby mělo využití plochy minimální likvidační vliv na půdu.

0

0

0



Komentář

+/B

Plocha lehké výroby na místě stávajícího výrobního areálu, původně zemědělského charakteru. Od sousedícího rezidenčního území je plocha oddělena pásem izolační zeleně. Neočekáváme významné negativní vlivy na životní prostředí. Při umisťování výrob je však třeba zvolit takové využití území, které nebude zatěžovat související rezidenční území vyvolanou dopravou a zároveň nebude ohrožovat přilehlý vodní tok.

Plochy přestavby

Kód plochy

P1

Funkční využití

Plocha výroby a skladování - lehká výroba

Výměra (ha)

11 470


-/B/dp


0


0


0


0


-/B

Strana: 47 z 66

+/B/dp


Plochy změn v krajině

1

Výměra (ha)

ZPF/ PUPFL

Třída ochrany1









Komentář

Kód plochy

Funkční využití

K1

Plochy smíšené nezastavěného území – určené pro sport v přírodním prostředí

195 535

3 182

VI.

+/B/dp

+/B

0

0

++/B/dp

0

++/R/dp

++/R/dp

Jedná se o plochu na místě rekultivovaného areálu Dolu Jana Švermy v západní části obce. Plocha je navržena pro sportovní využití v přírodním prostředí, má zde být realizováno např. hornický skanzen, bikepark, lanové centrum a bobová dráha. Z hlediska životního prostředí se jedná o pozitivní vliv zejména z pohledu snížení prašnosti, vlivu na krajinný ráz a kvality života obyvatel obce a sociálních determinantů veřejného zdraví.

K2

Plochy smíšené nezastavěného území – určené pro zalesnění

17 925

-

-

+/B/dp

+/B

0

0

++/B/dp

0

++/B/dp

++/L/dp

Rekultivace části areálu DJŠ, cílový stav jsou plochy smíšené nezastavěné určené pro les. Z pohledu životního prostředí významně pozitivní vliv.

převažující třída ochrany, pokud je zábor relativně rovnocenný u více tříd ochrany jsou uvedeny všechny

Strana: 48 z 66

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. 1 6.1. Vlivy na ZCHÚ a NATURA 2000 Územní plán nenavrhuje změny funkčního využití ploch v oblastech, které jsou součástí chráněných lokalit soustavy NATURA 2000. Dle stanoviska krajského úřadu Královéhradeckého kraje k návrhu zadání ÚP Lampertice nemůže mít návrh územního plánu významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu vymezenou národním seznamem nebo vymezenou ptačí oblast. Územním plánem rovněž nejsou navrhovány změny v územích pod zvláštní ochranou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ani v územích podléhajících ochraně obecné. Územní plán stanovuje územní systém ekologické stability.

6.2. Vlivy na biotickou složku krajiny Z hlediska ovlivnění biotické složky krajiny bude mít předkládaný územní plán vliv především na migrační prostupnost krajiny a populace chráněných druhů v nivách vodních toků. Nejvýznamnější dopad lze očekávat v případě vymezení koridoru rychlostní komunikace R11 (plocha Z100) v jejímž úseku, km 149,57-149,63, kde dochází ke křížení nivy Důlního potoka s potoční olšinou a svahovými remízky, výskyt bledule jarní a lilie zlatohlavé. Dále v trase až po cca km 149,9 se nacházejí druhově bohatší krátkostébelné louky, v horní části svahu vysýchavé. Přes údolí je navržen 400 m dlouhý a poměrně vysoký most, čímž je nepříznivý dopad stavby na lokalitu zmírněn. Podrobně je dopad stavby na biotickou složku krajiny řešen v rámci procesu posouzení vlivů stavby na životní prostředí. V další fázi projektové přípravy záměru je třeba respektovat podmínky stanoviska EIA. Lze předpokládat poměrně významné zásahy při křížení niv všech přírodě blízkých úseků toků (bez ohledu na technické řešení) a zejména zásahy do drobnějších krajinotvorně významných porostů charakteru remízů a skupin. Nejvýznamnějším dopadem na faunu je dělící efekt kapacitní komunikace R11 (Z100), poněvadž silniční těleso rozděluje přirozené areály živočichů a znesnadňuje nebo znemožňuje migraci, při nevhodném řešení může dojít k izolaci určitých částí populace, nejzávažnější je trasování v úrovni terénu, kdy kapacitní komunikace vytváří tak pro řadu živočichů nepřekonatelnou bariéru – hodnotnější přírodě blízké lesní porosty, úseky přes rozsáhlé pastviny či louky. Pozitivním vlivem realizace územního plánu na biotickou složku krajiny potom budou rozsáhlé rekultivace v areálu Dolu Jana Švermy po skončení dotěžovacích prací. Obnova krajinného krytu přispěje rovněž ke snížení prašnosti. Lze očekávat v širším časovém horizontu rovněž posun společenstev daný přirozenou sukcesí v oblasti DJŠ, jež bude mít pravděpodobně vliv i na okolí. Obecně je třeba při zastavování jednotlivých ploch v maximální možné míře zachovat stávající vzrostlou zeleň, nezasahovat do skupin mimolesní zeleně a realizovat navržené pásy izolační zeleně. Doporučujeme rovněž realizovat výsadby zeleně v souvislosti s výstavbou rychlostní komunikace z důvodů izolace rezidenčního území vůči emisím prachu a hluku.

6.3. Vlivy na ÚSES a prostupnost krajiny Územní systém ekologické stability v řešeném území obsahuje segmenty tří biogeografických úrovní, tedy úrovně lokální, regionální a nadregionální: Řešeným územím prochází osa nadregionálního biokoridoru mezofilní bučinná (K 28 MB) včetně jeho ochranného pásma.

1

V následující kapitole je uveden přehled vlivů územního plánu jako celku na jednotlivé složky životního prostředí. Konkrétní vlivy jednotlivých navrhovaných ploch jsou komentovány v hodnotících tabulkách v předchozí kapitole.


Ve vydaném návrhu Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje je do systému vloženo výše uvedené regionální biocentrum H001 Žacléřské situované na západní hranici při rozhraní s k.ú. Křenov a Žacléř. Z Místního územního systému ekologické stability - Královec, Křenov, Bečkov, Lampertice, Bernartice, Černá Voda, Žacléř, Bobr, Prkenný Důl zpracovatel Help forest spol. s.r.o., jsou pro správní území Lampertic převzaty lokální biocentra (BC 11, BC 12) a lokální biokoridory (BK 10-11, BK 11-12, BK 12-13). Významné krajinné prvky – lokální – dle MÚSES - jedná se o bývalé mokřady, břehové porosty vodních toků, extensivní louky s bohatou paletou lučních druhů, bukové porosty či smíšené smrko-bukové porosty na svazích, meze či drobné lesíky v loukách. V katastru obce Lampertice se nachází významný podíl relativně harmonické kulturní krajiny bez významných známek poškození lidskou činností. Pro zachování prostupnosti krajiny ÚP Lampertice v rámci koncepce uspořádání krajiny a vymezením územního systému ekologické stability, kde jsou uplatněny požadavky na založení prvků územního systému ekologické stability, vytváří předpoklady k zachování prostupnosti krajiny. U budoucí rychlostní silnice R11, která protne řešené území v jeho jižní části ve směru jihozápad - severovýchod bude prostupnost krajiny zajištěna stavebně technickým řešením trasy (mosty resp. propustky při překonávání skladebných součástí ÚSES a stávajících cest). Konkrétní řešení prostupnosti tělesa silnice R11 bylo navrženo v rámci vyhodnocení vlivů záměru výstavby silnice R11 na životní prostředí (stavba R1109, Evernia 2009, Rámcová migrační studie) a bude dále upřesněna v dalších fázích projekční přípravy stavby. Návrh územního plánu Lampertice stávající stav řešení projektu respektuje. V územním plánu je aktualizováno vymezení ÚSES dle aktuálních podkladů a stavu v území. Navrhované zastavitelné plochy územní systém ekologické stability respektují. Katastrální území Lampertice je z hlediska územního systému ekologické stability územím s dobrou prostupností krajiny a v zásadě funkčním a spojitým systémem ekologicky relativně stabilních částí krajiny. K zajištění ekologické stability v řešeném území byl zajištěn Místní územní systém ekologické stability : Královec, Křenov, Bečkov, Lampertice, Bernartice, Černá Voda, Žacléř, Bobr, Prkenný Důl - zpracoval Help forest spol. s.r.o. v roce 1995, tedy i pro celé správní území obce Lampertice. Základem pro tvorbu lokálního ÚSES jsou prvky nadregionálního a regionálního ÚSES ČR. Dle ÚTP NR-R ÚSES ČR se v řešeném území nachází nadregionální biokoridor mezofilní bučinná (K 28 MB), včetně jeho ochranného pásma a v ZÚR KK nově dislokované regionální biocentrum H001 Žacléřské (na západní hranici řešeného území k.ú. Lampertice. Vliv návrhu územního plánu na ÚSES je pozitivní z hlediska jeho aktuálního vymezení, bez významných negativních střetů s navrhovanými zastavitelnými plochami. V případě střetu koridoru R11 (plocha Z100), resp. plánovaného mostního úseku trasy komunikace, který bude mít délku cca 400 m a výšku 12-40 m je třeba zvolit v následné projektové přípravě stavby takové technické řešení přemostění údolí Lampertického (Důlního) potoka tak, aby byla zajištěna spojitost a funkčnost ÚSES, se kterými je koridor budoucí silnice ve střetu, tj. lokálního biocentra LBC 11 a biokoridoru BK 10-11 (střet s LBC11) a prostupnost krajiny v ZV směru. V rámci další projektové přípravy stavby je třeba provést převedení osy nadregionálního biokoridoru K 28 MB. Minimalizovat dočasné zábory a kácení v místě přiblížení se trasy k LBC 11 na jihu k.ú. Lampertic. V nivě Důlního potoka se nachází cenné biotopy bledule jarní a lilie zlatohlavé, které budou pravděpodobně významně dotčeny výstavbou uvažované R11, v rámci následných řízení je třeba přijmout opatření pro minimalizaci ovlivnění populace uvedených druhů. Návrh řešení ÚSES je podrobněji popsán v kap. 2.7.2.

6.4. Vlivy na ZPF resp. PUPFL Územní plán navrhuje ke změně funkčního využití celkem 12,93 ha pozemků – z toho vynětí ze ZPF 11,62 ha, ochranná a přírodní zeleň bez vlivu na ZPF 0,17 ha ostatní plochy cca 2 ha. Fakticky však bude odňato jen cca 3,00 ha pro vlastní stavby, komunikace a zpevněné plochy (přibližně 10% rozlohy lokalit na 2 komunikace a cca 300 m na RD, sport 100%, zemědělská výroba 50%). Pozemky určené územním plánem přestavbě se netýkají ZPF. V rámci změn v krajině se do půdního fondu vrací 21,03 ha – původně výroba – dnes zrekultivováno v rámci zahlazení důsledků hlubinné těžby černého uhlí. Plochy řešené územním plánem Lampertice se dotýkají následujících půd:

Strana: 50 z 66

ÚZEMNÍ PLÁN LAMPERTICE Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Tab.: Rozvojové plochy Lampertice - zábory pro zastavitelné plochy: Plocha

Zábor

celkem

ZPF

m

2

129 276

Třídy ochrany dle BPEJ

Zábor PUPFL 2

Ostatní plochy

II.

III.

IV.

V.

m

116 227

16 309

-

58345

114

34259

-

20 297

11,6

1,6

-

5,9

0,001

3,4

-

2,0

2

m

2

I.

m

ha 12,3

Předpokládaný zábor zemědělské půdy v katastrálním území Lampertice navrhovaný v rámci nově pořizovaného územního plánu je vzhledem k současně zastavěnému území i stávajícímu a očekávanému rozvoji regionu adekvátní (cca 11,6 ha), většina záboru (cca 82 %) je určena pro bydlení a rekreační bydlení. Plochy určené pro bydlení a rekreační bydlení jsou vyčísleny jako 100% výměra zabíraných pozemků, skutečný zábor však bude významně menší vzhledem k navrhované maximální zastavěnosti pozemků (cca 15%). Všechny návrhové plochy pro bydlení jsou umístěny na méně kvalitních půdách III. až V. třídy ochrany. Navrhována je rovněž plocha Z15, která zaujímá výměru cca 1,6 ha a je lokalizována mimo kontakt se stávajícím zastavěným územím, na půdě I. třídy ochrany, jež je v rámci řešeného území velmi vzácná. Nicméně jedná se o plochu určenou pro zemědělskou výrobu, konkrétně pro volné zimní ustájení pastevního dobytka. Dopady na půdu by v tomto případě neměly být významně negativní v závislosti na konkrétním projektovém řešení záměru. Ostatní zábory ZPF jsou převážně určeny pro plochy venkovského bydlení a individuální rekreace (9,5 ha) a vymezeny v prolukách stávající zástavby resp. v těsné návaznosti na zastavěné území. Řada těchto ploch využívá plochy jež byly v minulosti zastavěny, díky tomu bude zastavěné území kopírovat jeho historické hranice. V územním plánu nebyl vyčíslen zábor půdy pro budoucí rychlostní silnici R11, která je veřejně prospěšnou stavbou. Návrh územního plánu nenavrhuje žádný zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa( při realizaci silnice R11, bude zábor PUPFL nicméně nevyhnutelný, zábor pro tento koridor však nebyl v ÚP Lampertice vyčíslen silnice R11 je veřejně prospěšnou stavbou celorepublikového zájmu). Všechny navrhované zastavitelné plochy s výjimkou plochy Z100 a Z15 navazují na současné zastavěné území. Návrhem územního plánu jsou navrhovány rovněž plochy přestavby resp. změn v krajině v areálu Dolu Jana Švermy, kde v důsledku rekultivace ploch dojde k návratu cca 21 ha do ZPF resp. PUPFL. Je třeba konstatovat, že rozvojové plochy jsou z hlediska záboru půdy lokalizovány v relativně optimální poloze vzhledem k současně zastavěnému území i organizaci zemědělského půdního fondu a stávající cestní síti. Zábor navrhovaný pro plochy venkovského bydlení je vyčíslen jako plocha celých pozemků při 100% zastavěnosti, skutečný zábor tedy bude významně menší. Navrhované plochy pro bydlení, výrobu, i technické vybavení spolu funkčně i prostorově souvisí, navazují na již existující plochy obdobného charakteru, jsou umístěny logicky vzhledem k organizaci ZPF a nejsou v neřešitelné kolizi s prvky ÚSES. Z těchto hledisek je návrh ÚP řešen tak, aby byl prostorově relativně optimálně vyřešen střet z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu. Pozitivně se projeví navrhovaná výsadba izolační a veřejné zeleně.

6.5. Vlivy na krajinný ráz Zájmové území lze charakterizovat jako oblast sice významně ovlivněnou antropogenní činností, avšak dosud s poměrně významným podílem harmonické kulturní krajiny. Kladným prvkem krajinného rázu je zachovalá urbanistická struktura obce, velmi hodnotná a pestrá krajinná mozaika řešeného území, vysoký podíl lesů a trvalých travních porostů a jedinečná dominanta masivu Krkonoš a Vraních hor v pozadí.

Strana: 51 z 66


Sídla širšího okolí mají charakter typických lánových vsí. Příměstská sídla mají v současnosti významný rezidenční potenciál a do budoucna lze očekávat rovněž rozvoj výrobních funkcí především v souvislosti s připravovanou stavbou silnice R 11. V současné době je z hlediska krajinného rázu nejproblematičtějším trendem ve vývoji krajiny v širším okolí rozvoj suburbanizace, projevující se zejména v podobě nových obytných ploch, jež mohou při nevhodné volbě objemových a morfologických parametrů výrazně poznamenat charakter urbanizovaného území. Ve volné krajině je třeba zamezit zastavování ploch nenavazujících na současně zastavěné území. V případě navrhovaných ploch bydlení je vzhledem k jejich rozsahu a umístění nezbytné dbát při následných povolovacích řízeních na vhodnou hmotovou a tvarovou skladbu povolovaných staveb tak, aby nedošlo k narušení charakteru sídla a nebyly vytvářeny nevhodné dominanty. Rozsáhlejší plochy výroby ve volné krajině nejsou navrhovány, plocha přestavby (P1), je vymezena v přestavbovém území a od související obytné zástavby je oddělena pásem izolační zeleně. Plocha je umístěna v přímé vazbě na stávající síť silnic. Při umisťování výrob je třeba volit vhodný způsob využití plochy tak, aby nedošlo k ohrožení přilehlého lesního potoka a zatížení souvisejícího rezidenčního území vyvolanou dopravou. Významným zásahem do krajinného rázu bude v širším časovém horizontu potenciální výstavba dopravního koridoru R11. Trasa prochází kopcovitým terénem s hlubokými příčnými údolími kolem obcí Zlatá Olešnice, Bernartice, Lampertice. Na km 147,00 km je navržena MÚK Zlatá Olešnice, a to na severním okraji obce. Za Vlaštovčím vrchem trasa překonává údolí říčky Líčná (km 148,23) mostem o délce 480 m a výšce 13 – 38 m. Na údolí Líčné se napojuje další údolí Důlního potoka, kterým prochází silnice, podél které se nachází souvislá zástavba Lampertic. Proto křížení tohoto údolí je rovněž velkým mostem rozpětí 400 m, výšky 12 – 42 m a to na konci zástavby obce, km 149,18. Dle vyhodnocení vlivu záměru výstavby rychlostní komunikace R11, stavba R1109, v úseku Trutnov – státní hranice, na krajinný ráz území, jež je součástí dokumentace EIA (Evernia 2009) resp. posudku (Bauer 2011), je území dotčené řešením návrhu územního plánu Lampertice a zde řešeného úseku koridoru R11 zařazeno do dotčeného krajinného prostoru Zlatá Olešnice – Bernartice. Přitom střet s hodnotami ochrany krajinného rázu území je zde vyhodnocen následovně: Trasa prochází kopcovitým terénem s hlubokými příčnými údolími kolem obcí Zlatá Olešnice, Bernartice, Lampertice. Na km 146,7 km je navržena MÚK Zlatá Olešnice, a to na severním okraji obce. Za Vlaštovčím vrchem trasa překonává údolí říčky Ličná (km 148,23) mostem o délce 480 m a výšce 13 – 38 m. Na údolí Ličné se napojuje další údolí Důlního potoka, kterým prochází silnice, podél které se nachází souvislá zástavba Lampertic. Proto křížení tohoto údolí je rovněž velkým mostem rozpětí 400 m, výšky 12 – 42 m a to na konci zástavby obce, km 149,18. Konflikt s přírodními prvky v tomto prostoru je dle dokumentace na následujících místech: v km 144,0 – 145,0 kříží stavba drobná zalesněná údolí. Lesní porosty a i vodní toky jsou významnými krajinnými prvky. Údolí jsou překonávány mostními objekty o délce 150 m, tak aby vliv byl minimalizován. V km 145,45 kříží stavba okraj lokálního biocentra a lokální biokoridor vymezený v údolí. Prvky ÚSES jsou převedeny pod mostním objektem o délce 190 m, tak aby funkčnost biokoridoru byla zachována. V km 148,23 prochází rychlostní silnice údolím říčky Ličná. Široké údolí s významnými mokřadními společenstvy v nivě bude překonáno mostním objektem o délce 480 m a výšce 13 – 38 m, tak aby vliv trasy byl co nejmenší. Údolí je hodnoceno z hlediska ÚSES jako lokální biokoridor s vloženými biocentry. Niva a tok říčky jsou významným krajinným prvkem. Velký mostní objekt zajistí ekologické funkce tohoto přírodního prvku, vliv lze považovat za přijatelný. V km 150,50 kříží trasa osu nadregionálního biokoridoru (K28 MB) spojující pramen Úpy a Adršpašsko- - Teplické skály. Osa nadregionálního biokoridoru není v území zcela patrná. Vede mezi zástavbou Lampertice a Bernartice po zemědělských pozemcích a lesních remízcích. Nadregionální biokoridor bude převeden velkým mostem o rozpětí 400 m, výšky 12 – 42 m na km 149,18, tímto technickým řešením bude zachována spojitost tohoto významného biokoridoru. Konflikt s estetickými hodnotami a narušení harmonického měřítka lze předpokládat na úsecích km 148,23 a km 149,18, kde jsou lokalizovány velké mostní objekty o rozpětí 480 a 400 m a výškách 13 – 38 a 12 – 42 m. Estakády přes údolí Ličné a Důlního potoka budou tvořit ohniska a stanou se novými dominantami v území. Rozpětí i výšky mostů jsou dány členitostí terénu a také byly přizpůsobeny ekologickým požadavkům, tak aby byla zajištěna funkčnost biokoridorů a byla zachována významná botanická lokalita v nivě Ličné. Estakády ovlivní především harmonické vztahy v krajině, konflikt lze považovat za středně silný až silný. Celkově je stavba hodnocena, jako z hlediska krajinného rázu přijatelná v řešeném území nebudou významně dotčeny hodnoty krajinného rázu, silnější zásah do jeho charakteristik nastane především při průchodu koridoru přes údolí Líčné a Důlního potoka.

Strana: 52 z 66


Obecná doporučení k ochraně krajinného rázu: Zachovat charakter krajiny - především podhorské, zemědělské s funkcí klidové rekreace, zajistit péči o luční společenstva, chránit významné výhledy a pohledově exponované prostory, neumisťovat prvky, které narušují charakteristické vztahy, měřítko, funkci a využití daného prostoru, zachovat louky a pastviny členěné liniemi mezí s porosty, chránit objekty lidové architektury a objekty československé obranné linie z před druhé světové války, chránit cestní síť. Případná technická infrastruktura či technické stavby budou respektovat ráz krajiny, případné změny ve využití území budou respektovat ráz krajiny. Při umisťování staveb je nutno navazovat na urbanistickou strukturu a charakter daného místa, je nutno brát zřetel na stávající okolní zástavbu, především na její výraz, hmotové a materiálové řešení a způsob zasazení do území (krajiny), Při umisťování stavby na stavebním pozemku, vždy v návaznosti na okolní zástavbu, respektovat převažující způsob umístění stavby a její orientaci vzhledem ke komunikacím, hlavním pohledovým osám a světovým stranám. Dle možnosti respektovat prostředí a vycházet z konfigurace a nivelety terénu.

6.6. Vlivy na hlukovou situaci Vyhodnocení vlivů řešení územního plánu bylo provedeno na základě strategické hlukové mapy, konfigurace terénu, údajů o intenzitách dopravy na řešených komunikacích a hlukové studie zpracované v rámci dokumentace EIA záměru výstavby silnice R11, stavba 1109 (Evernia 2010). Lampertice jsou jedním z mála míst na trase budoucí rychlostní komunikace R11, kde dojde k místnímu zvýšení hlukové zátěže, v jižní části zastavěného území bude trasa komunikace křížit údolí Důlního (Lampertického) potoka a zástavbu, která se vine podél silnice III/3022. V tomto prostoru je sice zástavba velice řídká a dojde tudíž k dotčení obyvatel pouze několika domů, avšak vzhledem k vedení komunikace po estakádě je reálná možnost účinné ochrany zástavby resp. vnějšího chráněného prostoru před hlukem velmi nízká. Při výstavbě silnice budou učiněna technická opatření na budovách pro zajištění dodržení hygienických limitů pro vnitřní prostory. Lampertice tak relativně doplatí na výstavbu rychlostní komunikace v tom smyslu, že její realizací nedojde k významnému úbytku tranzitní dopravy v centru zastavěného území, protože touto obcí významné objemy tranzitní dopravy neprojíždějí, avšak dojde k zatížení jižní části zastavěného území především hlukem z dopravy. Naproti tomu u řady okolních obcí, resp. obcí podél zatížených dopravních tahů (např. I/16 a I/14) dojde k významnému úbytku obyvatel zatížených hlukem a znečištěním ovzduší z dopravy. Celkově je trasa nové komunikace navržena tak, aby byly optimalizovány střety vůči životnímu prostředí a koridor byl do území vložen v relativně optimální poloze. Bohužel jedno z nejvíce problematických míst na trase budoucí komunikace se nachází právě na katastru Lampertic. Návrh územního plánu nebude mít v širším kontextu významně negativní vliv na hlukovou situaci v území. Přesto je třeba konstatovat místní zvýšení hlukové zátěže díky vedení koridoru rychlostní silnice R11, která kříží zastavěné území v jeho jižní části. Tento nárůst se projeví zejména zvýšením počtu obyvatel s rušením spánku, hladiny hluku po realizaci komunikace se dle predikce provedené v rámci posouzení vlivů záměru výstavby R11 na životní prostředí budou pohybovat na hranici rizika nárůstu kardiovaskulárních chorob. Vzhledem ke způsobu vedení stavby přes údolí Důlního potoka a zastavěné území Lampertic (silnice bude převedena po estakádě), je účinná protihluková ochrana pomocí protihlukových stěn problematická (není možné zajistit splnění limitu pro vnější hluk na úroveň 55 dB ve dne a 45 dB). Protihlukové stěny budou dimenzovány alespoň na 60 dB ve dne a 50 dB v noci a současně je třeba zajistit splnění limitu pro vnitřní hluk na úrovni 40 dB ve dne a 30 dB v noci. Bude ověřeno v aktualizované hlukové studii v dalším stupni PD. Po uvedení silnice R11 do provozu je nutné prověřit autorizovaným měřením hlukové zatížení nejbližších obytných objektů a v případě překročení hygienických limitů realizovat dodatečná protihluková opatření.

6.7. Vlivy na ovzduší Hodnocení kvality venkovního ovzduší je provedeno na základě imisních limitů, stanovených v Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Porovnávány jsou koncentrace suspendovaných částic PM10, oxidu dusičitého a oxidu siřičitého, které představují charakteristické znečišťující látky z hlediska vlivů automobilové dopravy, které jsou měřené na nejbližších stanicích. Využito bylo rovněž dokumentace EIA a posudku zpracovaným k záměru výstavby Rychlostní silnice R11, stavba 1109, Trutnov – státní hranice ČR/Polsko.

Strana: 53 z 66


Stávající rozptylové podmínky a stav znečištění ovzduší v převážné většině řešeného území jsou relativně příznivé. Lze konstatovat, že ÚP nepredisponuje umístění zdrojů znečištění ve formě poměrně rozsáhlé průmyslové či jiné výroby, jež by mohla znečišťovat ovzduší emisemi, či zápachem. Navrhovány jsou pouze plochy bydlení a výroby určené pro zemědělskou výrobu a plocha lehkého průmyslu. Výhledová silnice R11, nebude mít na stav znečištění ovzduší v obci významně negativní vliv. V této souvislosti budou významnější především emise prachových částic pro jejichž částečnou kompenzaci je nutné realizovat výsadby doprovodné zeleně podél budoucí komunikace, resp. na hranicích rezidenčního území. Pozitivní vliv realizace územního plánu na ovzduší se projeví především snížením prašnosti v souvislosti s ukončením povrchové těžby v areálu Dolu Jana Švermy a jeho rekultivací.

6.8. Vlivy na veřejné zdraví V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by, vzhledem k navrhovaným podmínkám využití ploch, mohly mít potenciálně významně negativní vliv na veřejné zdraví. Plochy vymezené v rámci projednávaného konceptu územního plánu pro bydlení nemají z hlediska veřejného zdraví žádné negativní vlivy na okolí a rovněž negativní vlivy okolí na kvalitu bydlení v těchto plochách jsou zanedbatelné. V souvislosti s uvedenými skutečnostmi nemá z hlediska ochrany zdraví a pohody obyvatelstva prakticky žádný význam ani znečišťování ovzduší (prašností, zápachem aj.) ani provozní hluk. Prakticky vyloučeno je i nepříznivé ovlivnění pitné vody. Realizace projektů v rozvojových plochách nebudou uskutečňovány naráz ale postupně. Neměly by mít kumulativní a dlouhodobý charakter. Typickým doprovodným jevem stavební či jiné činnosti může být zvýšená hlučnost z dopravy, stavby, dále prašnost apod. Emise v takových krátkodobých situacích pokládáme za dočasné a celkově málo významné. Přesto je třeba konstatovat místní zvýšení hlukové zátěže díky vedení koridoru rychlostní silnice R11, která kříží zastavěné území v jeho jižní části. Tento nárůst se projeví zejména zvýšením počtu obyvatel s rušením spánku, hladiny hluku po realizaci komunikace se dle predikce provedené v rámci posouzení vlivů záměru výstavby R11 na životní prostředí budou pohybovat na hranici rizika nárůstu kardiovaskulárních chorob. Lampertice jsou jedním z mála míst na trase budoucí rychlostní komunikace R11, kde dojde k místnímu zvýšení hlukové zátěže i zátěže emisním působením dopravy především z hlediska prachu, v jižní části zastavěného území bude trasa komunikace křížit údolí Důlního (Lampertického) potoka a zástavbu, která se vine podél silnice III/3022. V tomto prostoru je sice zástavba velice řídká a dojde tudíž k dotčení obyvatel pouze několika domů, avšak vzhledem k vedení komunikace po estakádě je reálná možnost účinné ochrany zástavby resp. vnějšího chráněného prostoru před hlukem velmi nízká. Při výstavbě silnice budou učiněna technická opatření na budovách pro zajištění dodržení hygienických limitů pro vnitřní prostory. Lampertice tak relativně doplatí na výstavbu rychlostní komunikace v tom smyslu, že její realizací nedojde k významnému úbytku tranzitní dopravy v centru zastavěného území, protože touto obcí významné objemy tranzitní dopravy neprojíždějí, avšak dojde k zatížení jižní části zastavěného území především hlukem z dopravy a emisemi prachu. Naproti tomu u řady okolních obcí, resp. obcí podél zatížených dopravních tahů (např. I/16 a I/14) dojde k významnému úbytku obyvatel zatížených dopravními externalitami. Díky významně pozitivnímu vlivu plánované komunikace jako celku na veřejné zdraví a nemožnosti provést koridor jinou stopou, nezbývá než vedení její trasy v prostoru Lampertic akceptovat. V rámci procesu posouzení vlivů záměru výstavby Rychlostní silnice R11 stavba 1109, Trutnov – státní hranice ČR/Polsko, bylo vydáno Souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí s řadou podmínek pro další realizační fáze projektové přípravy, výstavby i provozu, které je třeba důsledně uplatnit v navazujících řízeních. Celkově je trasa nové komunikace navržena tak, aby byly optimalizovány střety vůči životnímu prostředí a koridor byl do území vložen v relativně optimální poloze. Bohužel jedno z nejvíce problematických míst na trase budoucí komunikace se nachází právě na katastru Lampertic. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v případě realizace navrhovaných opatření viz kapitola 7 nevyplývá z ÚP možnost závažnějšího ovlivnění území z hlediska veřejného zdraví a vlivu na obyvatelstvo. Domníváme se tak, že z vlastní koncepce nevyplývají při správné realizaci významné negativní vlivy na veřejné zdraví.

Strana: 54 z 66


6.9. Vlivy na dopravní a technickou infrastrukturu Dopravní infrastruktura Základní dopravní kostru řešeného území tvoří silnice II/300 Trutnov Horní Staré Město – Žacléř – Královec a z ní navazující silnice III/30022 Bernartice - Lampertice - Žacléř a v malé části silnice III/30019 Bernartice – Křenov – Prkenný Důl. Na tuto dopravní kostru navazuje síť místních a účelových komunikaci. Základní skelet silnic a místních komunikací zůstává zachován a je dále doplněn. Připravovaná výstavba rychlostní komunikace R11 dle ZUR KK – její koridor procházející jižní části obcí a zde limitující její rozvoj, je koncovým úsekem dálnice D11 Praha - Hradec Králové – Trutnov - státní hranice. Výstavba dálnice D11/R11 je dlouhodobě připravovanou stavbou dopravní infrastruktury ČR a je veřejně prospěšnou stavbou. V nových lokalitách soustředěné výstavby RD budou navrženy nové místní komunikace funkční skupiny C a D1 pro dopravní obslužnost těchto lokalit bydlení, případně budou šířkově a směrově upraveny místní komunikace. Doprava v klidu (parkování a garážování vozidel) je řešena pro stupeň motorizace 1:3,5. Stávající odstavné plochy, zejména u objektů OV je nutno doplnit. Všechny nové obytné objekty musí být vybaveny min. 1 odstavnou plochou pro 1 bytovou jednotku. Všechny výrobní a skladovací plochy musí mít vyřešeno parkování na vlastním pozemku. Řešeným územím prochází železniční trať 1481 Královec - Žacléř, se železniční stanicí Lampertice a železniční vlečka do areálu bývalého dolu Jana Švermy. Veřejnou hromadnou dopravu osob bude i nadále tvořit doprava autobusová. Doprava železniční je v současné době zrušena. Vzhledem ke stávající hustotě zastavění, majetkoprávním vztahům nejsou v obci vybudovány segregované pěší tahy podél komunikace III. třídy, s výjimkou centrální části obce. Síť místních komunikací může být zklidněna vložením zpomalovacích retardérů. V nových lokalitách je nutné vytvořit prostorové podmínky pro vybudování chodníkové sítě s případnou možností segregovaného napojení na centrum obce s občanskou vybaveností. Řešeným územím obce prochází zelená turistická trasa Bernartice – Lampertice –Žacléř, cykloturistická značená trasa 4081 Královec – Lampertice – Žacléř a 4082 Žacléř – Lampertice - bývalý důl Jan Šverma – Žacléř, dále pak mikroregionální značené cyklotrasy (Lampertická, V Lukách), navazující na systém ostatních značených tras. ÚP Lampertice vymezuje resp. přejímá z nadřazené dokumentace dopravní koridor pro rychlostní silnici R11, která bude mít především nadregionální význam a v rámci širšího území přispěje k převedení tranzitní dopravy ze silnice I/16 mimo střed zastavěných území sousedních obcí. Doprava v klidu Ve stávajícím stavu nejsou vymezeny plochy parkovišť, Umístění dopravy v klidu umožňuje regulace řady navrhovaných funkčních ploch. Hromadná doprava – zůstává zachována. Technická infrastruktura V celém území je možný rozvoj všech technických sítí (teplovod, kanalizace, vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie vysokého i nízkého napětí) za podmínky, že všechny nově budované a stávající sítě v případě jejích rekonstrukce a opravy budou uloženy v zemi. Řešení technické infrastruktury navrhované v územním plánu nebude mít žádné významné vlivy na životní prostředí. Zásobování pitnou vodou a odkanalizování Stávající vydatnost zdrojů vody a základní vodovodní síť je pro současný i pro plánovaný rozvoj obce dostačující. Potřebu pitné vody pro obec Lampertice 2,29 l.s-1 dává svojí vydatností již jen samotný zdroj ve Vodním údolí v katastru obce Bernartice u Trutnova. Pro obec je nevýhodné a dlouhodobě neúnosné, že oba její zdroje jsou mimo katastrální území obce a zdroj z Bernartic pak pro jižní část obce s vysokým tlakem. Zásobování spotřebiště s tak velkým tlakovým rozdílem není v souladu s platnými normami s tím,

Strana: 55 z 66


že je zásobováno prostřednictvím jediného tlakového pásma. Proto se navrhuje využít vodojemu 200 m3 původně určeného pro Důl J. Šverma s napojením na zdroj hydrogeologických vrtů u „Průzkumné jámy Královec“ pro zásobování vyššího spotřebitelského tlakového pásma obce za současného propojení s rekonstruovaným řadem obce PVC 110 mm. Rozdělení tlakového pásma by bylo vhodné na kótě 515 m.n.m. v rozmezí 5 m. Nižší výškové osídlení by bylo zásobeno plně ze zdroje ve Vodním údolí s přerušovací komorou tlaku. Odkanalizování Stávající systém odkanalizování resp. čištění odpadních se výrazně nezmění. Ve výhledu širšího časového horizontu nad rámec tohoto územního plánu bude vybudována kanalizační síť napojená na novou čistírnu odpadních vod. Pro likvidaci odpadních vod se plánuje „společná obecní čistírna“, která je umístěna na levém břehu říčky Ličná v sousedství křižovatky státních silnic č. 300 22 do Lampertic a č. 300 19 do Kořenova. Na novou čistírnu odpadních vod budou odpadní vody přivedeny oddílnou splaškovou kanalizací. Technologická linka čistírny bude obsahovat mechanický stupeň přečištěním a s klasickou biologickou aktivací s předřazenou denitrifikací a nitrifikací. Čistírna bude bez kalového hospodářství, zahuštěný kal bude odvážen do městské čistírny pro Trutnov v Bohuslavicích. (viz. schválený ÚP Bernartice) Kanalizační síť – splaškové stoky včetně vedlejších stok jsou navrhovány pro centrální a jižní část obce, takže okrajové části intravilánu Lampertic nebudou napojeny na „obecní čistírnu“ a likvidace odpadních vod bude i nadále řešena individuálně. Kapacita čistírny je navržena pouze pro centrální zastavěnou část obce Bernartice a likvidaci odpadních vod v části obce Lampertice na podkladě územních plánů a technicko-ekonomické studie. Návrhem územního plánu je uvažována výstavba rodinných domů či objektů rodinné rekreace v ucelených blocích (lokalitách) a předpokládá se, že při přípravě území – inženýrské infrastruktury (sítí) bude řešena i likvidace splaškových odpadních vod pro více objektů, respektive pro celou lokalitu. Dle této koncepce bude navrženo 6 – 7 ks čistíren o kapacitách lokalit : Z 01 = 32 E.O. Z 02 = 16 E.O. Z04 = 12 E.O. Z 06 = 12 E.O. Z 07 = 24 E.O. Z 08 = 12 E.O. Z 10 = 12 E.O. Z 11 = 15 E.O. Dešťové vody jsou z obce odváděny systémem příkopů, povrchových stružek a propustků pod silnicí, železniční tratí a místními komunikacemi odváděny do údolní vodoteče do Důlního (Lampertického) potoka a jeho přítoků Zásobování zemním plynem S plynofikací obce není uvažováno. Elektroenergetika Způsob zásobování elektrickou energií ze stávající distribuční soustavy tvořené vrchním vedením VN 35 kV, stávajícími trafostanicemi a rozvodnou sítí NN se v ÚP Lampertice nemění. Koncepce nakládání s odpady Odpady v obci jsou řešeny v jednotlivých domácnostech popelnicemi, jejich odvoz je zajišťován odbornou firmou.

6.10. Vlivy na hydrologické poměry Hodnoty znečištění při vypouštění vod do vodních toků musí být v souladu s Nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Realizací návrhu územního plánu dojde k relativně významnému zvýšení podílu zpevněných ploch v území. Územní plán predisponuje zábor půdy ve výši cca 12 ha záboru ZPF (tato čísla jsou orientační nejsou totožná s nárůstem zpevněných ploch v území – podíl zpevněných ploch bude jen částí záboru půdy, zároveň nebyl v územním plánu vyčíslen zábor resp. nárůst zpevněných ploch pro R11). V případě plochy Z100 – koridoru silnice, budou vodoteče, Líčná a Důlní potok, přemostěny většími mosty přes celé příčné údolí. Nebudou trasou významněji ovlivněny. Odváděné dešťové vody z tělesa silnice mohou být znečištěny ropnými látkami a proto je nutné řešit taková opatření, která zabrání, v případě

Strana: 56 z 66


havarijních stavů, kontaminaci dotčených vodních toků. Tato opatření budou v rámci systému odvodnění silnice podrobně řešena v dalším stupni PD. V rámci nově navrhovaných zastavitelných ploch je třeba učinit opatření pro maximální zadržení dešťových vod v rámci pozemků. Pozitivní vliv na stav a hydrologické funkce vodních útvarů bude mít realizace oddílné kanalizace v centrální části obce a společné ČOV. Protipovodňová opatření nebyla v návrhem územního plánu navržena.

Strana: 57 z 66


7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 7.1. ZCHÚ a NATURA 2000 Z hlediska dopadů koncepce na ZCHÚ a lokality soustavy NATURA 2000 nejsou navržena žádná kompenzační opatření. Dle stanoviska krajského úřadu Královéhradeckého kraje k návrhu zadání územního plánu Lampertice nemůže mít předkládaný ÚP významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu vymezenou národním seznamem nebo vymezenou ptačí oblast.

7.2. ÚSES a prostupnost krajiny -

v rámci následných řízení technicky vyřešit střet silnice R11 a se skladebnými prvky ÚSES a uzpůsobit technické řešení rychlostní silnice tak, aby umožňovala migraci skrz její těleso

7.3. ZPF -

minimalizovat trvalé zábory půdy, v dohodě s orgánem ochrany půd rozhodnout o využití případných přebytků půd,

7.4. Krajinný ráz -

v případě navrhovaných ploch bydlení je vzhledem k jejich rozsahu a umístění nezbytné dbát při následných povolovacích řízeních na vhodnou hmotovou a tvarovou skladbu povolovaných staveb tak, aby nedošlo k narušení charakteru sídla a nebyly vytvářeny nevhodné dominanty, dbát na to, aby v těchto plochách nedocházelo k výstavbám městského vilového charakteru a při parcelaci jednotlivých rozvojových ploch určených pro bydlení volit velikosti pozemků resp. regulativy zastavěnosti odpovídající charakteru podkrkonošské zástavby,

7.5. Ovzduší Návrh územního plánu nebude mít žádné významné negativní vlivy na kvalitu ovzduší. V této souvislosti nejsou navrhována žádná kompenzační opatření.

7.6. Hluková situace -

při konkrétním projektovém řešení stavby silnice R11 je třeba učinit důsledná opatření pro ochranu obytné zástavby před hlukem a to minimálně v parametrech navržených v hlukové studii zpracované v rámci vyhodnocení vlivů výstavby R11 na životní prostředí (ATEM, říjen 2009),

7.7. Veřejné zdraví Nejsou navrhována žádná kompenzační opatření nad rámec opatření navrhovaných z hlediska hlukové zátěže.

7.8. Územní plánování Územní plán je navržen v souladu se všemi požadavky nadřazených územně plánovacích dokumentů a v souladu s principy zachování a rozvoje hodnot území. V této souvislosti nejsou navrhována žádná další opatření pro předcházení či kompenzaci vlivů územního plánu na životní prostředí.

Strana: 58 z 66


7.9. Hydrologické poměry -

při zaplňování rozvojových ploch je třeba učinit opatření pro maximální zadržení dešťových vod v rámci pozemků,

-

v případě plochy Z100 – koridoru silnice, budou vodoteče většími mosty přes celé příčné údolí. Nebudou trasou významněji ovlivněny. Odváděné dešťové vody z tělesa silnice mohou být znečištěny ropnými látkami a proto je nutné řešit taková opatření, která zabrání, v případě havarijních stavů, kontaminaci dotčených vodních toků. Tato opatření budou v rámci systému odvodnění silnice podrobně řešena v dalším stupni PD,

Strana: 59 z 66


8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Podkladem pro posuzování byl dokument „Návrh zadání územního plánu Lampertice, závěry zjišťovacího řízení, grafická i textová část návrhu územního plánu, UAP ORP Trutnov a informace z terénního průzkumu, a odborné literatury, veřejně dostupných informací a archív zpracovatele. Zpracovatel dále čerpal z Vyhodnocení vlivů záměru rychlostní komunikace R11, stavba 1109 na životní prostředí – dokumentace (Evernia 2010). Posouzení vlivů na ovzduší, klima a hlukovou situaci bylo provedeno na základě informací o konfiguraci terénu z mapových podkladů a vlastní prohlídky lokality, dále byly využity informace ČHMÚ, strategických hlukových map a Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Rozsah a vypovídající schopnost použitých podkladů byly pro vyhodnocení dostatečné. Údaje o současném stavu životním prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 2. Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 2.11. Vlivy koncepce na popsány v kapitole 3. Soulad s nadřazenou ÚPD a rozvojovými koncepcemi na regionální i místní úrovni: Z PÚR ČR a vydaných Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje vyplývá, že obec Lampertice se nachází v rozvojové ose OS4 Praha – Hradec Králové / Pardubice – Trutnov – hranice ČR / Polsko (Wroclaw), na hranici specifické oblasti SOB7 Krkonoše – Jizerské hory a v rozvojovém dopravním koridoru rychlostní silnice R11, navazujícího na dálnici D11 s vazbou na polskou silniční síť. Pro obec je významné zejména její umístění při specifické oblasti SOB7 Krkonoše – Jizerské hory. Tato oblast byla vymezena z důvodů potřeby úměrně a rovnoměrně využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál Krkonoš, které jsou národním parkem a biosférickou rezervací UNESCO. Pro Lampertice z tohoto situování vyplývá možnost vytvářet územní podmínky pro rovnoměrné využívání rekreačního potenciálu výše uvedené oblasti s ubytováním mimo hlavní střediska. Katastrální území obce Lampertice je součástí řešeného území Zásad územního rozvoje Královéhradeckého – vydané dne 08. 09. 2011 Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje na základě usnesení 22/1564/2011. Ze ZÚR KK je do Územního plánu Lampertice převzata osa a koridor rychlostní komunikace R11 - DS1p limitující rozvoj obce jihovýchodním směrem. Výstavba komunikace D11/R11 je dlouhodobě připravovanou stavbou dopravní infrastruktury ČR a je veřejně prospěšnou stavbou. Dle ZÚR KK řešeným územím prochází osa nadregionálního biokoridoru mezofilní bučinná (K28 MB) včetně jeho ochranného pásma. V kontaktu se západní části území k.ú. Lampertice je situováno regionální biocentrum H001 Žacléřské, oboje bylo do územního plánu převzato. Politika územního rozvoje ČR 2008, stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění trvale udržitelného rozvoje. V kapitole 2.2, odst. 24 požaduje vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Politika územního rozvoje vymezuje v řešeném území rozvojovou osu OS4 Praha-Hradec Králové/Pardubice – Trutnov – hranice ČR/Polsko (-Wroclaw). Zároveň území hraničí se specifickou oblastí SOB7 Krkonoše – Jizerské hory. Pro obec je významné zejména její umístění při specifické oblasti SOB7 Krkonoše – Jizerské hory. Tato oblast byla vymezena z důvodů potřeby úměrně a rovnoměrně využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál Krkonoš, které jsou národním parkem a biosférickou rezervací UNESCO. Pro Lampertice z tohoto situování vyplývá možnost vytvářet územní podmínky pro rovnoměrné využívání rekreačního potenciálu výše uvedené oblasti s ubytováním mimo hlavní střediska.

Strana: 60 z 66


Návrh územního plánu Lampertice je tak, jak byl navržen, v zásadě v souladu s prioritami územního plánování i vymezenými rozvojovými osami resp. specifickými oblastmi dle Politiky územního rozvoje. Předkládaný návrh územního plánu zachovává stávající charakter sídla, výškovou hladinu zástavby a respektuje stávající hodnoty řešeného území. Zastavitelné plochy jsou v ÚP Lampertice vymezeny tak, aby navazovaly na zastavěné území. Předkládaný návrh nového územního plánu navazuje na dosavadní územní vývoj řešeného území i urbanistickou koncepci nadřazených územně plánovacích dokumentací a je koordinován s právě projednávaným řešením nadřazených koridorů – silnice R11. Z hlediska koncepčního řešeni je z návrhu územního plánu patrná snaha zachovat stávající urbanistický ráz obce a přitom maximálně využít potenciál, jež nabízí blízkost Krkonoš, kvalitní přírodní zázemí i uvažovaná výstavba rychlostní silnice R11 a s tím spojené příležitosti pro rozvoj nejen výrobních funkcí, ale především funkcí rezidenčních. Územní plán nabízí ucelenou koncepci rozvoje obce s širokou nabídkou ploch bydlení navazujících na stávající zastavěné území a jeho funkční využití. Zároveň je v návrhu územního plánu patrná snaha využít možnosti rekreačních funkcí, jejichž potenciál je dán polohou a charakterem řešeného území. Přitom je v návrhu územního plánu uvažováno s napojením na silnici R11. Soulad s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni: Výsledkem vyhodnocením vlivu územního plánu na životní prostředí je rovněž zhodnocení zda je územní plán v souladu s cíli ochrany životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni, které sloužily jako podklad pro stanovení referenčního rámce a identifikace a vyhodnocení základních střetů se stanovenými prioritními pozitivními trendy v ochraně životního prostředí. Navržena jsou rovněž opatření pro zamezení negativních vlivů územního plánu na ŽP (viz kapitola VII). Tato opatření tedy slouží zároveň jako opatření pro docílení souladu konceptu územního plánu a na národní a komunitární úrovni přijatých cílů ochrany životního prostředí. Ze SEA vyhodnocení vyplynuly následující hlavní střety s cíli ochrany ŽP: -

relativně významné zábory ZPF - rozpor s cíli v oblasti nakládání s neobnovitelnými zdroji a ochrany půdy a jejích funkcí - Státní politika ŽP, NEHAP ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR,

-

změna charakteru území v neurbanizovaném území (výstavba silnice R11) - rozpor s cíli ochrany nezastavěného území, zachování rázu urbanistické struktury území a krajiny - Politika územního rozvoje.

Je však třeba konstatovat, že navrhovaný rozsah rozvojových ploch je adekvátní současnému demografickému a společenskému vývoji v území a reaguje na očekávaný rozvoj dopravní infrastruktury a předchází tak možnému živelnému nekoordinovanému a nekoncepčnímu rozvoji. Rozvojové plochy důsledně navazují na stávající zastavěné území resp. proluky v zástavbě a realizací územního plánu tak nedojde k nežádoucímu roztříštění urbanizovaných ploch a rozptýlenému zastavění volné krajiny. Z celkového pojetí ÚPN dospěl zpracovatel vyhodnocení vlivů územního plánu Lampertice na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení pro realizaci koncepce a za podmínky, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF resp. PUPFL – ÚP Lampertice nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví.

Strana: 61 z 66


9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Zpracovatel SEA sám nenavrhuje monitoring indikátorů vlivu územního plánu na životní prostředí. Monitorování kvality ovzduší ani klimatických charakteristiky na území obce nejsou navrženy. Indikátory na jejichž základě lze stanovit výběr vhodného projektu mají za úkol eliminovat ty návrhy, jež mohou mít ve výsledku negativní dopad na oblast, pro kterou jsou kritéria zvolena. Regulativy tedy mohou mít funkci kritérii pro výběr projektu. V rámci této dokumentace byly stanoveny následující kritéria: 1. Regulativy vyplývající z legislativy (zákon č. 114/1992 Sb., v platné znění) - omezení z důvodů ochrany přírody - přírodní památky, přírodní park, VKP ze zákona, NATURA 2000, ochrana ovzduší, vody a pod. Respektovat hodnoty krajinného rázu a podmínky obecné ochrany přírody. Respektovat ochranná pásma vodních toků a lesů. 2. V případě realizace staveb v nově navrhovaných funkčních plochách pro bydlení či výrobu požadovat co nejnižší nevratný zábor zemědělského půdního fondu a opatření pro maximální zdržení resp. zasáknutí dešťových vod na pozemcích. 3. V rámci zastavování rozvojových ploch bydlení je třeba stanovit regulativy, které stanoví způsob hospodaření s dešťovou vodou tak, aby došlo k maximálnímu zadržení vody v rámci pozemků. 4. Citlivě volit architektonické řešení staveb, velikost pozemků a umístění staveb na pozemcích s ohledem na zachování charakteru sídla a krajinného rázu. Realizovaný projekt by měl tyto všeobecné zásady splňovat. Vzhledem k tomu, že příprava územního plánu probíhala v součinnosti s posouzením SEA byla většina doporučení vznesených k jednotlivým plochám již zapracována do návrhu územního plánu a návrhu regulativů k jednotlivým typům funkčního využití území.

Strana: 62 z 66


10. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ1 Z celkového pojetí ÚP dospěl zpracovatel posouzení vlivů územního plánu Lampertice na životní prostředí k závěru, že při respektování níže uvedených podmínek a doporučení, ÚP Lampertice nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví. Z výše uvedeného důvodu doporučuje předloženou koncepci k realizaci včetně všech navržených ploch, za následujících podmínek: Návrh stanoviska: Na základě vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí navrhujeme udělit návrhu změny č. 2 územního plánu Lampertice SOUHLASNÉ STANOVISKO a doporučujeme předloženou koncepci k realizaci včetně všech navržených ploch za následujících podmínek a doporučení: A. Podmínky souhlasného stanoviska 1. 2.

3.

V rámci následných řízení technicky vyřešit střet silnice R11 a se skladebnými prvky ÚSES a uzpůsobit technické řešení rychlostní silnice tak, aby umožňovala migraci skrz její těleso. při konkrétním projektovém řešení stavby silnice R11 je třeba učinit důsledná opatření pro ochranu obytné zástavby před hlukem a to minimálně v parametrech navržených v hlukové studii zpracované v rámci vyhodnocení vlivů výstavby R11 na životní prostředí (ATEM, říjen 2009), Minimalizovat trvalé zábory půdy. Stanovit maximální zastavěnost pozemků dle jednotlivých funkčních využití návrhových ploch tak, jak jsou navrženy v návrhu územního plánu. Přebytky zeminy využít pro ozelenění stavebních ploch a sadové úpravy. B. Ostatní doporučení

1.

V případě navrhovaných ploch bydlení dbát při následných povolovacích řízeních na vhodnou hmotovou a tvarovou skladbu povolovaných staveb tak, aby nedošlo k narušení charakteru sídla a nebyly vytvářeny nevhodné dominanty, dbát na to, aby v těchto plochách nedocházelo k výstavbám městského vilového charakteru a při parcelaci jednotlivých rozvojových ploch určených pro bydlení volit velikosti pozemků resp. regulativy zastavěnosti odpovídající charakteru podkrkonošské zástavby.

1

Posouzení vlivů na životní prostředí bylo zpracováno jako ex-ante hodnocení, tj. v souběhu s přípravou vlastního územního plánu. Většina připomínek vzešlých ze SEA již byla zapracována, resp. byly některé původně navrhované plochy vypuštěny.

Strana: 63 z 66


11. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Tato část dokumentace je určena zájemcům o všeobecné informace. Jsou zde shrnuty veškeré předchozí kapitoly do přehledné a stručnější formy. Podrobnější informace zájemce najde v předchozích kapitolách. Návrh zadání územně plánovací dokumentace (ÚPD) byl předložen dle požadavků zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a požadavků §10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí dotčenému úřadu, kterým je Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí. Příslušný úřad vydal v rámci koordinovaného stanoviska k Návrhu zadání územního plánu Lampertice závěr zjišťovacího řízení. Nutnost zpracování této studie vychází ze závěru zjišťovacího řízení, jež je součástí koordinovaného stanoviska Královéhradeckého kraje, vydaného v rámci projednávání návrhu zadání územního plánu Lampertice dne 9. 12. 2011. Hlavními důvody jsou: územní plán Lampertice může závažně ovlivnit životní prostředí, stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a na úrovni předloženého návrhu zadáni nebylo možné územní plán dostatečně posoudit dle kritérií jež stanoví příloha č. 8. zákona. Posouzení vlivu ÚP Lampertice bylo zpracováno souběžně s přípravou návrhu územního plánu. Údaje o současném stavu životním prostředí v dotčeném území jsou shrnuty v kapitole 2. Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce je popsán v kapitole 2.9. Vlivy koncepce na popsány v kapitole 3. Zde dále uvádíme základní závěry: Koncept územního plánu v zásadě nemění urbanistickou koncepci územního rozvoje obce Lampertice a jejího katastrálního území danou dosavadní urbanizací řešeného území. Přesto dojde k významnému rozvoji především ploch dopravní infrastruktury v souvislosti s vymezením koridoru silnice R11. Nové plochy pro bydlení venkovského charakteru a individuální rekreaci jsou vymezeny v drobnějších plochách rozptýleně po celém zastavěném území využívající proluk v zástavbě, historicky využívaných parcel, či organicky navazující na současné obytné území. Blízkost hodnotného přírodního prostředí vytváří ideální podmínky pro klidné a atraktivní bydlení. V tom je spatřován zásadní důvod pro další rozvoj tohoto území pro bydlení. Stávající systém dopravní a technické infrastruktury zůstává zachován. Jihovýchodně od obce je veden dlouhodobě stabilizovaný koridor pro rychlostní komunikaci R11 Trutnov – PL. Záměr výstavby silnice R11 byl podrobně posouzen z hlediska vlivů stavby na životní prostředí. Bylo vydáno stanovisko EIA, jež stanoví podrobnější podmínky a opatření pro další fáze projektové přípravy, výstavby i provozu rychlostní komunikace. Tomu je přizpůsobováno technické řešení vlastní stavby. Nedůležitějším faktorem, který bezpochyby výrazně ovlivní rozvoj obce je přivedení rychlostní silnice do jeho správního území. Z hlediska koncepčního řešeni je z návrhu územního plánu patrná snaha zachovat stávající urbanistický ráz obce a přitom maximálně využít potenciál, jež nabízí uvažovaná výstavba rychlostní silnice R11, a s tím spojené příležitosti pro rozvoj nejen výrobních funkcí, ale především funkcí rezidenčních. Územní plán nabízí ucelenou koncepci rozvoje obce s širokou nabídkou ploch bydlení navazujících na stávající zastavěné území a jeho funkční využití. Zároveň je v návrhu územního plánu patrná snaha využít možnosti revitalizace území po těžbě, jež bude ukončena k roku 2015 a nabídnout rozšíření možností rekreace. Předpokládaný zábor zemědělské půdy v katastrálním území Lampertice navrhovaný v rámci nově pořizovaného územního plánu činí cca 11,6 ha a odpovídá proporčně jak stávajícímu, tak očekávanému vývoji v území, zábor je navržen především pro rezidenční funkce. Navrhován je rovněž rozvoj občanské vybavenosti v podobě plochy sportu (Z14) a využití území po těžbě (K1). Zábory ZPF jsou převážně určeny pro plochy venkovského bydlení a individuální rekreace a vymezeny převážně v prolukách stávající zástavby resp. v těsné návaznosti na zastavěné území. Řada těchto ploch využívá plochy jež byly v minulosti zastavěny, díky tomu bude zastavěné území kopírovat jeho historické hranice. Plochy jsou vymezeny na méně kvalitních půdách III. až V. třídy ochrany.

Strana: 64 z 66


V návrhu územního plánu je vymezena rovněž plocha lehké výroby a skladování na místě bývalého zemědělského areálu v jižní části obce a plocha zemědělské výroby určená pro zimní pastevní ustájení dobytka mimo vlastní zastavěné území. Územním plánem není navrhován zábor Pozemků určených k plnění funkce lesa. Všechny navrhované zastavitelné plochy s výjimkou plochy Z100 a Z15 navazují na současné zastavěné území. Je třeba konstatovat, že rozvojové plochy jsou z hlediska záboru půdy lokalizovány v relativně optimální poloze vzhledem k současně zastavěnému území i organizaci zemědělského půdního fondu. Zábor navrhovaný pro plochy venkovského bydlení je vyčíslena jako plocha celých pozemků při 100% zastavěnosti, skutečný zábor tedy bude významně menší. Navrhované plochy pro bydlení, výrobu, i technické vybavení spolu funkčně i prostorově souvisí, navazují na již existující plochy obdobného charakteru, jsou umístěny logicky vzhledem k organizaci ZPF a nejsou v neřešitelné kolizi s prvky ÚSES. Z těchto hledisek je návrh ÚP řešen tak, aby byl prostorově relativně optimálně vyřešen střet z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu. V posuzovaném případě nejsou z hlediska ochrany obyvatelstva navrhovány žádné funkční plochy, jež by, vzhledem k navrhovaným podmínkám využití ploch, mohly mít potenciálně významně negativní vliv na veřejné zdraví. Plochy vymezené v rámci projednávaného návrhu územního plánu pro bydlení nemají z hlediska veřejného zdraví žádné negativní vlivy na okolí a rovněž negativní vlivy okolí na kvalitu bydlení v těchto plochách jsou zanedbatelné. Přímé pozitivní vlivy na veřejné zdraví bude mít zejména vyřešení uvažovaná realizace dopravní infrastruktury a odvedení tranzitní dopravy ze zastavěného území. Pozitivně se dále projeví rozšíření nabídky atraktivních stavebních pozemků s potenciálem oživení současného nepříznivého demografického vývoje v obci. Vzhledem k tomu, že příprava územního plánu probíhala v součinnosti s posouzením SEA byla většina doporučení vznesených k jednotlivým plochám již zapracována do návrhu územního plánu a návrhu regulativů k jednotlivým typům funkčního využití území. Z celkového pojetí ÚPN dospěl zpracovatel vyhodnocení vlivů územního plánu Lampertice na životní prostředí k závěru, že při respektování výše uvedených podmínek a doporučení pro realizaci koncepce a za podmínky, že bude udělen souhlas příslušného úřadu s odnětím ploch ze ZPF, ÚP Lampertice nevyvolá závažné střety s ochranou životního prostředí a veřejného zdraví.

Strana: 65 z 66


Použité podklady [1] BALATKA, J. a kol.(1971): „Regionální členění reliéfu ČSSR. 1: 500 000“, Brno, GGÚ ČSAV [2] CULEK, M. a kol. (1996): „Biogeografické členění České republiky“, Enigma, Praha. [3] DEMEK, J. a kol. (1987) : „Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny“, Academia Praha. [4] CHLUPÁČ, I. a kol. (2002): Geologická minulost České republiky, Academia Praha. [5] kol. (1961): Podnebí ČSSR - Tabulky. Praha, HMÚ, 379 str.+ 6 map. [6] MORAVEC, J. (1994): „Fytocenologie“, Academia, Praha. [7] NEUHÄUSLOVÁ, Z. (1998): „Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky“, Academia, Praha. [8] Olmer M. a kol. (2005):Hydrogeologická rajonizace 2005 v České republice, VUV TGM Praha. [9] QUITT,E. (1979): „Mezoklimatické regiony ČSR. 1:500 000“, Brno, GGÚ ČSAV. [10] Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění.– In: Hejný S. & Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha. [11] VLČEK a kol. (1984): „Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže“, Academia Praha. [12] ANDĚL a kol. (2010): Rychlostní silnice R 11, dokumentace EIA, Evernia Liberec. Příslušné právní normy a metodické pokyny Informace ze sítě WWW (stránky obce, MŽP, KÚ Královéhradeckého kraje, katastrálního úřadu, českého statistického úřadu a jednotlivých obcí).

KONEC HLAVNÍHO TEXTU Datum zpracování, podpis zpracovatele a seznam osob, které se podílely na zpracování dokumentu se nachází v jeho úvodní části.

Strana: 66 z 66

ÚZEMNÍ PLÁN LAMPERTICE

Recommend Documents