ÚZEMNÍ PLÁN KOPŘIVNICE

ÚZEMNÍ PLÁN

KOPŘIVNICE

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ

Obsah

str.

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1.1 Širší vztahy v území - postavení města v systému osídlení 1.2 Postavení řešeného území v návaznosti na politiku územního rozvoje 1.3 Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

1 1 3 4

2. Údaje o splnění zadání,údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu

5

3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty 3.1 Charakteristika řešeného území 3.2 Koncepce rozvoje města 3.3 Koncepce rozvoje jednotlivých funkčních složek 3.3.1 Koncepce rozvoje bydlení 3.3.2 Občanské vybavení 3.3.3 Výroba 3.3.4 Rekreace a cestovní ruch 3.3.5 Zeleň 3.3.6 Územní systém ekologické stability 3.4 Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití - charakteristika ploch 3.5 Doprava 3.5.1 Silniční komunikace a významnější silniční zařízení 3.5.2 Železniční doprava a významnější železniční zařízení 3.5.3 Hromadná doprava osob 3.5.4 Ostatní druhy doprav 3.5.5 Ochranná dopravní pásma, ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací 3.6 Vodní hospodářství 3.6.1 Zásobování pitnou vodou 3.6.2 Zásobování užitkovou vodou 3.6.3 Odkanalizování a likvidace odpadních vod 3.7 Energetika 3.7.1 Zásobování elektrickou energií 3.7.2 Zásobování plynem 3.7.3 Zásobování teplem 3.8 Spoje 3.8.1 Telekomunikace 3.8.2 Radiokomunikace 3.9 Likvidace komunálních odpadů

6 6 6 11 11 13 18 22 23 24

46 48 48 56 56 62 62 66 70 75 75 76 78

4. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 4.1 Horninové prostředí, geologie a klimatické podmínky 4.2 Vodní režim 4.2.1 Vodní toky 4.2.2 Záplavové území 4.2.3 Vodní plochy 4.3 Hygiena životního prostředí 4.3.1 Znečištění ovzduší 4.3.2 Znečištění a ochrana vod

79 79 80 80 82 82 83 83 85

31 36 36 45 45 45

4.4 4.5 4.6 4.7

4.8 4.9

4.10 4.11 4.12 4.13 4.14

4.3.3 Znečištění půdy 4.3.4 Staré ekologické zátěže 4.3.5 Radonové riziko Ochrana přírody a krajiny Kulturní a historické hodnoty území Veřejná dopravní infrastruktura Technická infrastruktura 4.7.1 Vodní hospodářství 4.7.2 Energetika 4.7.3 Spoje Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Limity využití území 4.9.1 Ložiska nerostných surovin 4.9.2 Poddolovaná území 4.9.3 Sesuvná území 4.9.4 Ochranná pásma technické infrastruktury 4.9.5 Záplavová území Sociodemografické podmínky Hospodářské podmínky území Bydlení Rekreace Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území

5. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území 5.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu Kopřivnice na životní prostředí a na území Natura 2000 5.2 Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech 5.3 Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území 5.4 Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování 5.5 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí

86 86 89 91 94 99 102 102 102 104 106 108 108 108 109 109 111 113 115 117 120

121 123 123 126 127 127 128

6. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa 6.1 Kvalita zemědělských pozemků 6.2 Zábor půdy v návrhovém období 6.3 Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability 6.4 Posouzení záboru zemědělských pozemků 6.5 Rekultivace

129 129 131 131 132 132

7. Stavby a zařízení pro nouzové ubytování obyvatelstva - evakuační střediska

152

Příloha č.1 - Použité územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace Příloha č.2 - Základní pojmy stavebního zákona a další použité pojmy Příloha č.3 - Seznam použitých zkratek Příloha č.4 - Přehled citovaných zákonů a vyhlášek

153 155 156 158

1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 1.1 ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ - POSTAVENÍ MĚSTA V SYSTÉMU OSÍDLENÍ Město Kopřivnice leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje, v okrese Nový Jičín. Ze severu sousedí správní území Kopřivnice se správním územím města Příbor, z východu se správním územím obcí Hukvaldy a Kozlovice, z jihu se správním územím obcí Tichá a Lichnov, ze západu se správním územím obcí Štramberk a Závišice. Kopřivnice je obcí s rozšířenou působností se správním obvodem Kateřinice, Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice, Štramberk, Trnávka, Závišice a Ženklava. Dále je správním, obslužným a výrobním centrem, zdrojem pracovních příležitostí a centrem občanského vybavení pro okolní obce. Jsou zde zastoupeny funkce, které v okolních obcích nemohou z ekonomických důvodů vzniknout, především v oblasti administrativní. Z oblasti zdravotnictví jsou to specializovaná lékařská pracoviště, ordinace praktických lékařů a léčebna pro dlouhodobě nemocné. Z oblasti sociálních služeb se jedná o domy s pečovatelskou službou, ze školství (4 základní školy se spádovou oblastí Závišice, Lubina, Vlčovice, Mniší, část Štramberka, střední průmyslová škola, učiliště, vyšší odborná škola),z kultury (kluby, kino, kulturní a katolický dům, knihovny), dále se jedná o zařízení pro ubytování, obchod (jednotky maloobchodní sítě, supermarkety Albert, Riedl, Diskont Plus, Kaufland) a sport (letní a zimní stadión, krytý bazén, minigolfové a volejbalové hřiště, tenisové kurty). Krajská hygienická stanice MSK - územní pracoviště, Krajská veterinární správa pro MSK - inspektorát, Pozemkový úřad, Okresní soud, Státní okresní archiv pro Kopřivnici jsou v Novém Jičíně. Z hlediska širších vztahů převládají vazby na blízká města - Příbor ( cca 5 km ), Nový Jičín (cca 13 km), Frenštát pod Radhoštěm ( cca 13 km ), Frýdek-Místek ( cca 20 km ) a Ostravu (cca 35 km). Zástavba Štramberku navazuje na zástavbu Kopřivnice. Východní částí správního území města prochází silnice I/58, která má nadregionální význam. Silnice II/480, II/482, II/486 a silnice III/4824 mají regionální význam. Železniční trať č. 325 Studénka - Veřovice, která je vedena územím města, má regionální význam. Z nadřazených sítí technické infrastruktury prochází územím města přivaděče Ostravského oblastního vodovodu DN 500. Z nadřazené soustavy VVN prochází okrajem jižní části území vedení VVN 459 Nošovice - Horní Životice (400 kV), okrajem severní částí území prochází VVN 253 - 254 Prosenice Lískovec (220 kV). Soustava 110 kV je zastoupena vedením VVN 657 - 658. Správní území Města Kopřivnice je situováno v prostoru zájmového území Ministerstva obrany. V tomto zájmovém území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy: - výstavba souvislých kovových překážek, výstavba větrných elektráren, - stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem, - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy, - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů,

1

- výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení, - výstavba vedení VN a VVN, - výstavba radioelektrických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice...) - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky). Vazby sídelní struktury, vazby dopravní, vazby sítí technické infrastruktury včetně prvků ochrany přírody a ÚSES přesahující správní hranici města Kopřivnice jsou zobrazeny ve výkrese Širší vztahy v měřítku 1 : 25 000.

2

1.2 POSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V NÁVAZNOSTI NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR Pro hodnocení širších vztahů je nutno vnímat základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak je uvedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Jejich upřesnění bylo provedeno v projednávaném návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK). Z PÚR ČR 2008 je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu. Vlastní řešené území je součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava, s vymezením za SO ORP: Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části), Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části), Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části). Pro tuto rozvojovou oblast jsou tímto dokumentem stanoveny následující podmínky. Úkoly pro územní plánování: Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice. V PÚR ČR 2008 jsou dále (mimo rozvojové oblasti) vymezeny rozvojové osy mezinárodního významu, OS10 - rozvojová osa (Katowice-) hranice Polsko/ČR –Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice ČR/Slovensko (Bratislava) na řešené území (jako součást rozvojové oblasti) nepřímo navazuje. V rámci PÚR ČR 2008 jsou vymezeny i tzv. specifické oblasti (SOB). Správní území Města Kopřivnice není zařazeno do žádné specifické oblasti.

V rámci samotného řešeného území se problémy projevují zejména v hospodářských podmínkách území, ale do značné míry i v oblasti životního prostředí (viz. příslušné kapitoly). V rámci SO ORP Kopřivnice se na nižší stabilitě osídlení podepisuje zejména celá řada sociodemografických faktorů – navazující zejména na vyšší míru nezaměstnanosti, ale i problémy s transformací průmyslových a částečně i zemědělských podniků v regionu, zejména v devadesátých letech minulého století.

Tab. Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP Kopřivnice a širší srovnání (k 31.12. 2005) počet SO ORP

obcí

Kopřivnice 10 průměr ORP MSK kraj 13,6 ČR 30,3

obyvatel na

19

16

částí / výměra km2/ obec km2 obec 1,6 121 12,1

27,9 63,2

28,4 73,3

2,1 3,5

katastrů částí

246,7 382,8

18,2 17,7

obyvatel 41 535

obec část.o km2 4 154 2 596 343

56853 49763

4183 9518

2472 937

231 154

Pro sídelní strukturu celého spádového obvodu ORP Kopřivnice je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení, malý počet obcí (mnohdy s rozptýlenou zástavbou)

3

a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (průmyslová krajina se značnou dynamikou dalšího rozvoje). Obecně je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území a zčásti i problémy v oblasti životního prostředí. Soudržnost obyvatel území je ohrožena zejména na velkých sídlištích města. Posílení zejména hospodářského pilíře je tak nezbytným předpokladem udržitelného rozvoje území, přitom však musí být minimalizovány negativní dopady v oblasti životního a rekreačního prostředí, které je jedním z nejvýznamnějších zdrojů obytné atraktivity území města. Posílení hospodářských podmínek je nutno hledat také v širším regionu pohybu za prací (Nošovice, Mošnov), úsilí je nutno soustředit na optimalizaci využití zastavěného území. Optimalizace funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby města v sídelní struktuře regionu (optimální dělbě funkcí - obytné, rekreační, obslužné a výrobní).

1.3 VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

SOULAD S ÚPN VÚC BESKYDY V PLATNÉM ZNĚNÍ Územní plán Kopřivnice je v souladu s Územním plánem velkého územního celku Beskydy, který byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 25. 3 2002, č. 298/02 a jeho Změnou č. 1, schválenou dne 21. 12. 2006 Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje usnesením č. 15/1321/1 a jeho Změnou č. 2, schválenou dne 21. 9. 2006 Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje usnesením č. 13/1144/1. Územním plánem Kopřivnice jsou respektovány: - vymezené prvky nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (regionální biocentrum Pískovna 144, osa nadregionálního biokoridoru K 144); - plochy územních rezerv pro trasy přeložek silnic I/58 a II/482.

4

2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Údaje o splnění zadání Zadání územního plánu Kopřivnice bylo zpracováno v.souladu s § 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a projednáno ve smyslu § 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zadání Územního plánu Kopřivnice bylo schváleno na 5. zasedání Zastupitelstva města Kopřivnice konaném dne 14. 6. 2007. Požadavky obsažené ve schváleném Zadání Územního plánu Kopřivnice byly splněny s výjimkou těchto bodů: j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby - v textové části uvést jejich charakteristiku a pro plochy větší nebo rovné 10 ha zpracovat tabulku dle přílohy č. 16 vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Přehled a charakteristika všech zastavitelných ploch byly uvedeny v Textové části konceptu ÚP Kopřivnice včetně výměr. Podle přílohy č. 16 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti se seznam vymezených zastavitelných ploch nad 10 ha přikládá k registračnímu listu územního plánu a není součástí textových částí územního plánu. h) odstavec 5 -Zapracovat protipovodňová opatření, která jsou navržena ve Studii odtokových poměrů řeky Lubiny (Hydrosoft Veleslavín, prosinec 1998). Návrh protipovodňových opatření na řece Lubině navržený ve Studii odtokových poměrů řeky Lubiny je zapracován do návrhu ÚPN, část opatření již bylo zrealizováno, do návrhu ÚP se nepromítl. Údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu Kopřivnice byly schváleny na 13. zasedání Zastupitelstva města Kopřivnice konaném dne 25. 9. 2008. Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu Kopřivnice - doplnění byly schváleny na 14. zasedání Zastupitelstva města Kopřivnice dne 2. 10. 2008. Požadavky obsažené ve schválených pokynech byly splněny s výjimkou bodů: P41 - nebyly navrženy plochy pro potřeby evakuace obyvatelstva a jeho ubytování a záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků vzniklých při mimořádné události, vzniklé v souvislosti s ohrožením a ochranou obyvatel města Kopřivnice před povodněmi dle Rozpracování krizového plánu kraje určenou obcí Kopřivnice a Povodňového plánu města Kopřivnice. Zhotoviteli ÚP Kopřivnice byl předán výčet evakuačních středisek, který je uveden v kapitole 7. odůvodnění ÚP Kopřivnice. P43 - pro aktualizaci údajů o nemovitých kulturních památkách byly zhotoviteli předány údaje o archeologických nalezištích, které byly zapracovány 4.5 textové části odůvodnění a do grafické části - Koordinačního výkresu. Jiné údaje o kulturních památkách nebyly zhotoviteli předány.

5

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY Předpoklady a možnosti rozvoje města jsou ovlivněny jak faktory, které nelze z pozice územně plánovací dokumentace ovlivnit ( jedná se především o přírodní podmínky, historický urbanistický vývoj města a širšího území apod.) tak faktory, které lze územně plánovací dokumentací koordinovat a navrhnout způsob jejich řešení. Územní plán je vhodným nástrojem pro regulaci využití území, především nabídku ploch pro výstavbu bytů, které umožní zvyšovat počet obyvatel ve správním území města, ploch pro podnikatelské aktivity, které podpoří rozvoj zaměstnanosti v území. S vymezením ploch pro výstavbu ale současně souvisí vymezení vhodných ploch pro sportovní a rekreační aktivy a stanovení požadavků na ochranu přírody a krajiny, včetně ochrany zemědělsky obhospodařované půdy. Kvalitní životní prostředí je jedním z významných faktorů ovlivňujících rozhodování obyvatel o případné výstavbě bytů v řešeném území.

3.1 CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území se rozkládá v Beskydském podhůří - Štramberské vrchovině. Údolí řeky Lubiny, s významnějším přítokem Tichávka a potoky Kopřivnička a Sýkorečka, je sevřeno na západě svahy Bílé hory ( 556,6 m n.m.) na jihovýchodě masivem Červeného kamene (695,0m n. m. ) a Pískovny ( 583,7m n. m.), na východě svahy Holého vrchu ( 486,1 m n.m.), Kazničova (601,1 m n.m.) a na severovýchodě, nad Větřkovickou nádrží, svahy Hůrky (442,0 m n.m ). Nejnižším místem je severní část území, ve kterém opouští tok Lubiny, Kopřivničky a Sýkorečky správní území města (cca 300,0 m n.m.). Městská zástavba se soustředěnou občanskou vybaveností a rozsáhlým výrobním areálem firmy Tatra Kopřivnice je situována v k.ú. Kopřivnice, které tvoří západní část řešeného území. Venkovský charakter zástavby převažuje v k.ú. Drnholec nad Lubinou, které tvoří severovýchodní část správního území,v k.ú. Větřkovice u Lubiny - východní část správního území,v k.ú. Mniší - jihovýchodní část správního území a v k.ú. Vlčovice - jižní část správního území. V západní části k.ú. Vlčovice, která přímo navazuje na k.ú. Kopřivnice, je průmyslový park s několika nově realizovanými výrobními závody.

3.2 KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA Řešeným územím je správní území města Kopřivnice, které je tvořeno k.ú. Kopřivnice, k.ú. Drnholec nad Lubinou, k.ú. Větřkovice u Lubiny, k.ú. Mniší a k.ú. Vlčovice. Navržená koncepce rozvoje území respektuje rozlišný charakter zástavby v jednotlivých katastrálních územích města a jeho místních částech. K.ú. Kopřivnice se rozkládá v Beskydském předhůří, v údolí potoka Kopřivnička, sevřeného na západě Bílou horou (556,6m n. m) a na jihovýchodě masivem Červeného kamene (695,0 m n. m) a Pískovny (583,7m n. m.). Nejnižžím místem je severní část území, ve kterém opouští tok Kopřivničky k.ú. (cca 300,0 m n.m.). Souvislá zástavba je situována podél toku Kopřivničky a silnice II/480 ve směru sever-jih, dále je rozvinuta západním směrem podél silnice II/482 ve směru na Závišice. Jedná se

6

převážně o zástavbu sídlištní s doplňující občanskou vybaveností. Zástavba rodinnými domy je situována po obvodu sídlištní zástavby a to všemi směry, kromě směru východního, kde je situován rozsáhlý areál automobilky Tatra, na který navazuje v k.ú. Vlčovice Průmyslový park Kopřivnice. Zemědělský areál je situován v severní části k.ú. Na úpatí Pískovny a Červeného kamene vznikl sportovní areál (včetně koupaliště a krytého bazénu). V jeho blízkosti, na Červeném kameni, je sjezdovka, která je vedena z k.ú. Lichnova. Hřbitov je situován v jižní části k.ú., v blízkosti stávající zástavby rodinnými domy. Zařízení občanské vybavenosti jsou většinou situována mezi obytnou zástavbou. V centrální části došlo k přebudování části průmyslové výstavby (starý závod Tatry) na komerčně obchodní centrum. Přibližně uprostřed zástavby je soustředěna občanská vybavenost celoměstského a nadregionálního významu, např. kulturní dům, ve kterém je Technické muzeum Tatra, Expozice Dany a Emila Zátopkových, kino, městská knihovna a informační centrum. Dále je v centrální části zástavby kostel sv. Bartoloměje,Katolický společenský dům, Šustalova vila s díly kopřivnického rodáka Z. Buriana a fragmenty historického vývoje Kopřivnicka, Hotel Tatra, Dům dětí a mládeže, Městský úřad, Finanční úřad, Úřad práce, apod. Ve vzdálenějších dislokacích od centra města je to Loutkové divadlo a regionální muzeum „Fojtství“. Od severu k jihu prochází zástavbou železniční trať. V blízkosti severní části zástavby je nákladové nádraží, západním směrem od tohoto nádraží je areál čistírny odpadních vod. Zástavba je západním, jihozápadním, jižním a jihovýchodním směrem obklopena menšími celky zemědělsky obhopodařované půdy a lesními masívy. V k.ú. Kopřivnice převládá návrh zastavitelných ploch (Z) pro bydlení, v rámci kterých lze připustit také výstavbu zařízení občanské vybavenosti a dalších staveb v souladu s podmínkami stanovenými v oddíle F textové části výroku územního plánu. Jedná se o plochy smíšené obytné městské (SM) vymezené v návaznosti na stávající zástavbu bytových domů v severní části zastavěného území podél přeložky silnice II/482 a severně od ulice Sluneční. Plochy pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) jsou vymezeny v návaznosti na stávající zástavbu rodinnými domy v západní části zastavěného území, jižně od ulice Sluneční, v jižní části zastavěného území západně od ulice Záhumenní a v prolukách mezi stávající zástavbou. Plocha pro rozvoj občanského vybavení - veřejné infrastruktury (OV) je vymezena v jihovýchodní části k.ú, v návaznosti na stávající plochy staveb občanského vybavení podél ulice Husovy. Plochy výroby drobné (VD) jsou navrženy čtyři. První a druhá plocha je vymezena podél ulice Obránců míru v severozápadní části k.ú., třetí plocha je vymezena západně od ČOV, čtvrtá plocha je největší a je vymezena jak na k.ú. Kopřivnice, tak na k.ú. Drnholec nad Lubinou. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích - parků, jsou vymezeny tři a to v severní části k.ú.. Jedna plocha je vymezena mezi plochou rekreace (RN) a zastavitelnou plochou smíšenou obytnou - městskou (SM), druhá plocha je vymezena severně od přeložky silnice II/482 a třetí menší plocha je vymezena u ul. České. Dále jsou v k.ú. Kopřivnice plochy zeleně soukromé - zahrad (ZS) a rekreace individuální zahrádek (RZ). Podél ulice K Očnímu je vymezen pás ochranné zeleně (ZO). Vymezení zastavitelných ploch dopravní infrastruktury specifické (DXS) je provedeno ve vazbě na stávající plochy bydlení hromadného v severní části k.ú. za účelem výstavby garáží a odstavných ploch.

7

Z hlediska řešení dopravy je významný návrh přeložky silnice II/482 (severní obchvat). V neurbanizovaných plochách podél severního okraje území jsou vymezeny navržené prvky územního systému ekologické stability krajiny lokální úrovně, jejichž zřízením budou plochy zalesněny. Výjimkou je interakční prvek z lokálního biocentra Kopřivnice 3 směrem ke Štramberku, kde bude zachován současný stav obhospodařování. Pozemky se nesmí oplocovat. V jižní části k.ú. Kopřivnice jsou vymezeny prvky nadregionální úrovně územního systému ekologické stability, tj. jednoduché nadregionální biokoridory, vložená lokální biocentra a vložené regionální biocentrum. K.ú. Drnholec nad Lubinou se nachází severovýchodním směrem od k.ú. Kopřivnice. Jedná se o rovinatější území. Nejnižším místem je severní část k.ú., území ve kterém opouští tok Lubiny k.ú. (cca 300,0 m n.m.). Souvislá zástavba je tvořena převážně rodinnými domy a usedlostmi a je soustředěna do tří samostatných celků. Jeden celek je situován na levém břehu řeky Lubiny v severovýchodní části k.ú., druhý celek je situován přibližně uprostřed k.ú., podél silnice I/58 ve směru na Příbor a třetí celek je situován v jihozápadní části k.ú. a navazuje na zástavbu v k.ú. Kopřivnice. Přibližně uprostřed zástavby je základní škola a požární zbrojnice. Plochy mezi zástavbou jsou tvořeny zemědělsky obhospodařovanou půdou s drobnými remízky a vzrostlou zelení podél vodních toků. V tomto k.ú. není žádný výrobní areál. Přibližně uprostřed k.ú., v polích, je stavba kravína, která však v současné době není užívána pro zemědělskou výrobu. Zástavba je obklopena zemědělsky obhospodařovanou půdou. Největší rozsah zastavitelných ploch je vymezen přibližně uprostřed k.ú. Jedná se o plochy smíšené venkovské (SV), ve kterých bude převládat výstavba bytů především v rodinných domech, s možností výstavby občanské vybavenosti a dalších staveb v souladu s podmínkami uvedenými v oddíle F této textové části. Zastavitelné plochy jsou vymezeny tak, aby stávající zástavba začala vytvářet kompaktní celek. V jižní části k.ú. je vymezena plocha zeleně soukromé (ZS) v proluce mezi stávající zástavbou. V severozápadní části k.ú. je navržena plocha rekreace na plochách přírodního charakteru kynologické cvičiště (RN). Jedná se část plochy bývalé skládky. Zbývající část skládky je navržena na rekultivaci - zalesnění. Plochy výroby drobné (VD) jsou navrženy v severní části k.ú. a v jižní části k.ú. podél přeložky silnice I/58. Plocha pro výrobu drobnou (VD) v jihozápadní části k.ú. zasahuje do k.ú. Drnholec nad Lubinou z k.ú. Kopřivnice. Z hlediska dopravního řešení je nejvýznamnějším záměrem přeložka silnice I/58. Prvky územního systému ekologické stability jsou vymezeny v neurbanizovaném území ve východním cípu k.ú. a podél řeky Lubiny, která tvoří hranici k.ú. v jeho východní části. Všechny prvky, s výjimkou koryt vodních toků, budou po realizaci tvořeny lesními porosty. K.ú. Větřkovice u Lubiny tvoří východní část správního území. Jedná se o poměrně kopcovité území. Nejnižším místem je severozápadní část k.ú., území, ve kterém opouští tok Lubiny k.ú. (cca 300,0 m n.m.). 8

Zástavba je tvořena převážně rodinnými domy a usedlostmi a je soustředěna podél komunikace vedené východně od břehů řeky Lubiny. Severním směrem od centra zástavby, ve kterém je situován Katolický dům, areál farního kostela sv. Václava s farou, mateřská škola a hasičská zbroujnice, je areál zemědělské výroby. Východním směrem od zástavby je vodní nádrž Větřkovice, která je v letních měsících využívána k rekreaci. Vzrostlá zeleň je zastoupena především břehovými porosty řeky Lubiny a lesním masívem na svazích Větřkovické hůrky ve východní části k.ú. Rozsah navržených ploch pro výstavbu je v tomto k.ú. nejmenší ve srovnání s ostatními k.ú. správního území města Kopřivnice. Plochy jsou navrženy pro rozvoj ploch smíšených venkovských (SV) v návaznosti na stávající zástavbu. V centru stávající zástavby je areál hřbitova (OH), který je navržen k rozšíření. Z hlediska celoměstského je významná navržená plocha pro letní rekreaci u vodní nádrže Větřkovice (RN). Prvky územního systému ekologické stability jsou vymezeny především podél východní a západní hranice k.ú. Zatím neexistující prvky nebo jejich části jsou, s výjimkou koryt vodních toků, navrženy k zalesnění. K.ú. Mniší tvoří východní část správního území Kopřivnice. Jedná se o poměrně kopcovitý terén východně od řeky Lubiny. Souvislá obytná zástavba je tvořena převážně rodinnými domy a usedlostmi a navazuje na zástavbu Vlčovic. Zástavba je situována v údolí, mezi svahy Kabuďova vrchu, který je severním směrem od zástavby a svahy Hůrky, která je v jižní části k.ú. Občanská vybavenost je situována přibližně v centru zástavby. Jedná se o školu, kapli sv. Máří Magdalské, hasičskou zbrojnici, kulturní dům, obchod. Jižním směrem od „centra“ stávající zástavby je zemědělský areál, který v současné době není využíván pro zemědělskou výrobu. Rozvolněnější obytná zástavba menšího rozsahu je také situována ve východní části k.ú., na úpatí svahů vrchu Kazničov (správní území Hukvaldy). Zástavba je obklopena zemědělsky obhospodařovanou půdou. Menší lesní celek je na svazích Hůrky. Vzrostlá zeleň je také na březích drobných vodních toků v jižní části k.ú. V návaznosti na stávající zástavbu smíšenou venkovskou (SV) a proluky v této zástavbě jsou navrženy plochy pro její další rozvoj. Severně od stávajícího hřbitova je navržena plocha zeleně soukromé (ZS). Prvky územního systému ekologické stability jsou vymezeny především v neurbanizovaném území, lokálního významu podél západní hranice k.ú., v blízkosti toku Lubiny, ve východní části k.ú. je vedena trasa regionálního biokoridoru a v okrajové jihovýchodní části k.ú.je vedena trasa nadregionálního biokoridoru. Neexistující části prvků jsou určeny k zalesnění (s výjimkou koryt vodních toků). K.ú. Vlčovice se nachází v jihovýchodní části správního území. Poměrně rovinatý terén v severní části k.ú. přechází jižním směrem do kopcovitého terénu - Holý vrch, Pískovna. Obytná zástavba je tvořena rodinnými domy a usedlostmi a je situována podél východní hranice k.ú., na levém břehu řeky Lubiny. V severní části k.ú. je skládka odpadů, která je v současné době již uzavřená a probíhá její rekultivace. Přibližně uprostřed zástavby je kulturní dům, denní stacionář Kopretina a kostel Všech svatých s areálem hřbitova, v severovýchodní části zástavby je sportovní areál - fotbalové hřiště.

9

V západní části k.ú., ve vazbě na areál Tatry Kopřivnice a.s., se postupně rozrůstá areál podnikatelských aktivit výrobního charakteru - Průmyslový park Kopřivnice - v rozsahu 80 ha, ve kterém v současné době sídlí 7 nových výrobních závodů (3,5 tis. pracovních míst). Mezi tímto areálem a obytnou zástavbou jsou plochy zemědělsky obhospodařované půdy. Menší výrobní areál je situován také v severovýchodní části k.ú., na pravém břehu Lubiny. Lesní masívy pokrývají svahy Pískovny a Holého vrchu v jižní části k.ú. Plochy pro rozvoj ploch smíšených venkovských (SV) jsou vymezeny v návaznosti na západní a jižní část stávající souvislé zástavby. Východním směrem od stávajícího sportovního areálu je vymezena plocha pro jeho případné rozšíření (OS). Mezi touto plochou a navrženou plochou smíšenou venkovskou je vymezen pás zeleně na veřejných prostranstvích (ZV). V severozápadní části k.ú., v návaznosti na komunikaci I/58 a areál Tatry a.s., jsou navrženy plochy pro rozvoj výroby drobné (VD) a výroby průmyslové a skladování (VP). Podél hranice severovýchodní části k.ú. je navržen pás ochranné zeleně (ZO) za účelem ochrany stávajících a navržených ploch smíšených venkovských (SV) v k.ú. Drnholec nad Lubinou před negativními vlivy z výroby na plochách neurbanizovaných - zemědělských pozemcích a na plochách výroby průmyslové a skladování a výroby drobné. Prvky územního systému ekologické stability jsou vymezeny v neurbanizovaném území jižní části k.ú. Jedná se o nadregionální biokoridor a lokální biocentrum. Prvky lokálního významu jsou vymezeny podél východní hranice k.ú. - vodního toku Lubiny.

10

3.3 KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŽEK 3.3.1 KONCEPCE ROZVOJE BYDLENÍ Na základě demografického rozboru je do r. 2020 předpokládána realizace cca 50 nových bytů ročně. Přibližně 25% bytů v rodinných domech a 5% bytů v bytových domech bude získáno bez nároků na vymezení nových ploch, tj. formou přístaveb, nástaveb, změny funkce využití objektu apod., případně výstavbou na zahradách vymezených v územním plánu jako součást stávajících ploch bydlení. Celkem se tedy předpokládá výstavba cca 500 - 550 bytů na nových plochách vymezených územním plánem. Rozsah a kapacita zastavitelných ploch navržených územním plánem by měla být minimálně o 50%, lépe však o 100% vyšší než je předpokládaný rozsah nové výstavby a to z důvodu efektivnějšího fungování trhu s pozemky. Nabídka pozemků by měla převyšovat poptávku, vytvořený převis nabídky slouží k regulaci cen pozemků. Výstavba bytů v bytových domech se předpokládá v plochách smíšených - městského centra (SC), smíšených obytných městských (SM) a plochách bydlení v bytových domech (BH). Výstavba nových bytových domů je přípustná i v plochách bydlení v rodinných domech městské, příměstské (BI) a to jak v zastavěném území, tak v zastavitelných plochách vymezených v návaznosti na zastavěné území v k.ú. Kopřivnice a s ohledem na výškovou hladinu zástavby. Výstavba bytů v rodinných domech se předpokládá v plochách smíšených obytných městských (SM), plochách bydlení v rodinných domech - městských, plochách příměstských (BI) a plochách smíšených venkovských (SV). Plochy bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI) jsou vymezeny v k.ú. Kopřivnice, plochy smíšené venkovské (SV) jsou vymezeny především v místních částech Lubině, Mniší a Vlčovicích. Rozsah vymezených zastavitelných ploch pro bydlení: Plochy smíšené obytné městské (SM) - 31,18 ha v k.ú. Kopřivnice. Plochy bydlení v rodinných domech - městské, příměstské (BI) - 35,93 ha (k.ú. Kopřivnice). Plochy smíšené venkovské (SV) - celkem 112,32 ha, z toho 6,74ha v k.ú. Kopřivnice, 58,60 ha v k.ú. Drnholec nad Lubinou, 13,31 ha v k.ú. Větřkovice u Lubiny, 14,06 ha v k.ú. Vlčovice a 19,61 ha v k.ú. Mniší.

11

Předpokládaná kapacita navržených zastavitelných ploch bydlení: k.ú. Bytů v SM Bytů v BI Bytů v SV celkem v RD/v BD v RD v RD RD/BD Kopřivnice 140/900 480 60 680/900 Drnholec 470 470/nad Lubinou Větřkovice 110 110/u Lubiny Vlčovice 110 110/Mniší 160 160/celkem 1530/900 Pro výpočet byly použity orientační koeficienty: 1,2 bytu/1 RD/1000 m2 v plochách SM, BI (v plochách SM je pro RD orientačně počítáno se 40% ploch, pro BD s 60 % ploch ); 2 1,2 bytu/1 RD/1500 m v plochách SV; 1 byt v BD/200 m2 v plochách SM (v plochách SM je pro BD počítáno s 60% ploch); Celková kapacita zastavitelných ploch je vymezena s dostatečnou rezervou pro případ, že některé z ploch nebude možné využít z důvodu majetkoprávních vztahů. V případě, že na plochách smíšených městských bude proti odhadu převažovat výstavba bytů v rodinných domech, dojde k výraznému snížení odhadu v předpokládaném počtu realizovaných bytů. Uvedené údaje o počtu bytů jsou pouze orientační, ve vymezených plochách mhou být dále realizována zařízení občanské vybavenosti, zeleň a pod. Také nelze předem určit o jak velké výměry pozemků bude převažovat v následujících letech zájem.

12

3.3.2 OBČANSKÉ VYBAVENÍ Rozsah zařízení občanské vybavenosti ve správním území Kopřivnice je odpovídající velikosti města a jeho spádovému území. Většina zařízení je soustředěna v centru k.ú. Kopřivnice. A) ZAŘÍZENÍ PRO VZDĚLÁNÍ A VÝCHOVU - ZAŘÍZENÍ ŠKOLSTVÍ Město Kopřivnice je zřizovatelem 9 mateřských škol s celkovou kapacitou 644 míst ve 26 třídách. Stávající kapacita pokrývá potřebu města. Vzhledem k předpokládanému demografickému vývoji se nepředpokládá potřeba zřízení další mateřské školy. Dále jsou v Kopřivnici dvě mateřské školy se specializovaným zaměřením a to Mateřská škola Motýlek pro děti s více vadami na ul. B. Smetany a mateřská škola logopedická. Zřizovatelem těchto zařízení je Moravskoslezský kraj. Město Kopřivnice je zřizovatelem 6 základních škol s celkovou kapacitou cca 3270 žáků. Zřizovatelem Základní školy na ul. Štramberské (zvláštní škola) a Základní školy pro děti s více vadami na ul B. Smetany je Moravskoslezský kraj. Dále je v Kopřivnici Základní škola sv. Zdislavy na ul. Štefánikově. Jejím zřizovatelem je Biskupství ostravsko - opavské. Zřizovatelem Základní umělecké školy Zdeňka Buriana na ul. Štramberské, s obory hudební, taneční, výtvarný je Moravskoslezský kraj. Dále je v Kopřivnici První soukromá základní umělecká škola MIS music, o.p.s. na ul. Obránců míru s obory hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. Na ulici Husova je Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště se zaměřením na strojírenství a automobilový průmysl (obory autoelektrikář, automechanik, autotronik, ekonomika podniku a management, klempíř, lakýrník, mechanik seřizovač, obchodní akademie, technické a ekonomické lyceum a další).

B) SOCIÁLNÍ SLUŽBA A PÉČE O RODINU Středisko sociálních služeb města Kopřivnice (ul. Česká) provozuje pečovatelskou službu, domácí zdravotní péči, domovinky a terénní služby a léčebnou rehabilitaci. Dále provozuje denní stacionář „Kopretina“ ve Vlčovicích v objektu bývalé mateřské školy. Je určen dospělým klientům s mentálním nebo kombinovaným postižením a navazuje na Dětské centrum. Jedná se o ústav s denním pobytem. Kapacitní stav je 20 klientů. Pod Středisko sociálních služeb spadá i Azylový dům pro lidi bez domova - v objektu je pět bytových jednotek o celkové kapacitě 20 míst a Salus - domov pro rodiče a děti v nouzi. Domy s pečovatelskou službou jsou v Kopřivnici dva. Na ul. České je DPS se 100 bj. s kapacitou 120 obyvatel ( 24 bj. je 1+1, 76 bj. jsou garsonky ). Na náměstí je DPS se 27 bj. s kapacitou cca 30 obyvatel ( 24 bj. je 2+1 a 3 garsonky).

13

C) ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ Největším zdravotnickým zařízením je Poliklinika v Kopřivnici (nestátní zdravotnické zařízení - THERÁPON 98, a.s.). Jsou zde soustředěna oddělení léčby bolesti, radiodiagnostiky, rehabilitace a fyzikální terapie, gynekologie, kardiologie, plastická a estetická chirurgie, urologie, gastroenterologie, neurologie, diabetologie, kožní, psychiatrie, alergologie a imunologie, zubní a oční ambulance, ordinace praktických lékařů a další. V objektu je i samostatné středisko následné lůžkové péče se 41 lůžky. Celkově je v Kopřivnici uváděno 11 samostatných ordinací praktických lékařů pro dospělé,6 samostatných ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, 14 ordinací stomatologů,1 samostatná ordinace gynekologa, 3 lékárny a 16 ostatních samostatných zařízení.

D) KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ Nevětším kulturním zařízením v Kopřivnici je Kulturní dům na ulici Obránců míru, v centru městské zástavby. Je zde velký sál s kapacitou 550 míst pro pořádání koncertů, výstav, plesů, diskoték a prodejních akcí se zázemím. Bar Pomněnka má kapacitu 50 míst při stolové úpravě. Dále je zde konferenční místnost VIP, hudební sál s kapacitou 170 míst, kino PULS s kapacitou 150 míst. V objektu je také Městské informační centrum, Alternative music Nora club, Helax klub, Městská knihovna, která má pobočku na sídlišti Sever, ul. Francouzské. Kulturní dům navazuje na objekt Technického muzea s expozicí automobilů Tatra a expozicí Emila a Dany Zátopkových. Muzeum Fojtství je na ulici Záhumenní, jižně od centra města. Další muzeum je umístěno v Šustalově vile poblíž vlakového nádraží. Kromě stálé expozice věnované významným rodákům jsou v těchto muzeích soustředěny sbírky archeologické, etnografické a sbírka kopřivnické majoliky. V bývalé fojtově stodole jsou umístěny ukázky kočárů a bryček.Loutkové divadlo je na ulici Štefánikově, severním směrem od centra. Dům dětí a mládeže, na ulici Kpt. Jaroše v centru Kopřivnice, zajišťuje zájmové aktivity pro děti a mládež. Patří pod něj i zařízení Centrum Klokan, v bývalých jeslích na ulici Francouzské s aktivitami pro rodiče s dětmi do 4 let, dále je zde Klub Kamarád. Mezi kulturní zařízení patří také Katolická beseda na ulici Štramberské, Osvětová beseda ve Vlčovicích , Osvětová beseda v Mniší a Společnost KD Lubina. Knihovna je také ve Větřkovicích u mateřské školy. Kostely jsou ve správním území tři. Mezi nemovité kulturní památky patří areál kostela sv. Václava s farou ve Větřkovicích u Lubiny a areál kostela Všech svatých ve Vlčovicích. Přibližně v centru zástavby Kopřivnice je kostel sv. Bartoloměje.

E) ZAŘÍZENÍ STÁTNÍ SPRÁVY, MĚSTSKÉ SAMOSPRÁVY, ZAŘÍZENÍ DALŠÍ ADMINISTRATIVY V centru zástavby Kopřivnice, na ulici Štefánikové sídlí MěÚ Kopřivnice, jehož součástí je obecní živnostenský úřad, odbor správní, sociálních věcí a zdravotnictví, odbor školství, mládeže a sportu, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor dopravy a silničního hospodářství, odbor stavebního řádu, územního plánování a památkové péče apod. Ve stejném objektu sídlí Městská policie Kopřivnice, Česká pošta, Úřad práce, Kontaktní místo státní sociální podpory.

14

Finanční úřad sídlí na ul. Kpt. Jaroše. Policie ČR - obvodní oddělení má sídlo na ulici Štefánikové. Komerční banka a.s.sídlí na Čs. armády, Česká spořitelna a.s. na ul. Záhumenní a na ul. Štefánikově je pobočka GE Money Bank. Útulek pro psy byl zřízen v k.ú. Vlčovice (kapacita 50 psů). Krajská hygienická stanice MSK - územní pracoviště, Krajská veterinární správa pro MSK inspektorát, Pozemkový úřad, Okresní soud, Státní okresní archiv pro Kopřivnici jsou v Novém Jičíně. Zařízení občanské vybavenosti uvedená v bodech A) - E) převážně náleží do veřejné infrastruktury. Územním plánem je vymezena zastavitelná plocha občanského vybavení pro veřejnou infrastrukturu (OV) bez bližšího určení v návaznosti na plochy stávajících zařízení tohoto typu u ulice Husova . Dále lze výstavbu objektů, nebo využívání objektů pro tato zařízení připustit v plochách smíšených - městského centra (SC), smíšených obytných městských (SM), bydlení v bytových domech (BH), bydlení v rodinných domech - městském a příměstském (BI), smíšených venkovských (SV) aniž jsou vymezeny jako samostatné plochy.

F) HŘBITOVY Ve správním území města Kopřivnice jsou v současné době provozovány 4 hřbitovy. k.ú. Kopřivnice Hřbitov je situován ve vazbě na jižní část zastavěného území. k.ú. Větřkovice u Lubiny Hřbitov je situován v centru zástavby, u kostela sv. Václava. k.ú. Vlčovice Hřbitov je situován v jižní části zastavěného území u kostela Všech svatých. k.ú. Mniší Hřbitov je situován západně od centra zástavby u kaple Sv. Máří Magdalské. Územním plánem jsou navrženy dvě plochy pro rozšíření hřbitovů. Jedná se o rozšíření hřbitova v k.ú. Větřkovice u Lubiny a plochu hřbitova v blízkosti hřbitova stávajícího v k.ú. Vlčovice.

G) ZAŘÍZENÍ PRO SPORT A REKREACI Většina sportovních zařízení ke každodenní rekreaci je soustředěna v blízkosti centra Kopřivnice. Severním směrem je tenisový areál s 5 antukovými dvorci a 2 asfaltovými minikurty. V jeho těsné blízkosti, směrem k centru, je areál házené s asfaltovým a antukovým hřištěm. Hala pro házenou, florbal a fitcentrum se saunou je u Základní školy Emila Zátopka. V Základní škole sv. Zdislavy je herna stolního tenisu. Sportovní hala s ledovou plochou, která se mimo sezónu využívá pro in-line hokej, tenis, volejbal a bruslení na kolečkových bruslích, je situována jižně od centra. Kromě ledové

15

plochy je v hale tělocvična pro sálové sporty (basketbal, volejbal, futsal, badminton a rekreační cvičení), gymnastická tělocvična s umělou lezeckou stěnou a fitnescentrum. V jihovýchodní části zástavby je u VOŠ, SOŠ a SOU krytá hala pro sálové sporty, posilovna a krytý bazén, kde je kromě plaveckého bazénu (25 m) a dětského bazénu finská sauna a řecká lázeň. Jižně od těchto sportovních zařízení je bowling a dále letní stadión s fotbalovým travnatým hřištěm, tréninkové hřiště s umělým osvětlením, atletická dráha a sektory pro lehkou atletiku, plochodrážní ovál, 3 volejbalové kurty, antukový tenisový kurt a skate park. Na tento areál navazuje jižním směrem areál letního koupaliště s plaveckým bazénem (50 m), bazénem pro neplavce s vodním tobogánem o délce 70 m, dětské brouzdaliště, hřiště pro plážový volejbal, minigolf s 18 drahami a travnatá plocha např. pro fotbal. Jižním směrem od areálu koupaliště je lyžařský areál, který zasahuje až do k.ú. Lichnov u Nového Jičína. Sjezdové tratě v celkové délce 300 m jsou vedeny po svahu Červeného kamene směrem ke Kopřivnici. Běžecká trať je dlouhá cca 4 km. Záměrem města Kopřivnice a dalších subjektů je vybudovat v blízkosti letního stadiónu přírodní sportovní Areál zdraví, stabilizovat a rozšířit plochy pro lyžařské sporty a upravit pozemky pro vybudování terénní cyklotrialové dráhy. Severně od centra města se nachází v areálu „Kasárna“ bowling, squash a fitnescentrum. Ve východní části k.ú. Drnholec nad Lubinou je travnaté fotbalové hřiště, které částečně přesahuje do k.ú. Větřkovice u Lubiny. Ve východní části k.ú. Větřkovice u Lubiny je vodní nádrž Větřkovice, která je využívána především k rybaření a v letních měsících ke koupání. Sportovní areál je také v k.ú. Vlčovice. Je zde travnatá fotbalová plocha a tři tenisové kurty. Menší travnaté fotbalové hřiště je také v centru zástavby k.ú. Mniší. Plošně nejrozsáhlejším záměrem a zastavitelným územím je plocha pro rekreaci na plochách přírodního charakteru (RN) pro letní rekreaci u vodní nádrže ve Větřkovicích u Lubiny. Pro zimní sporty je navrženo rozšíření stávajícího lyžařského areálu v k.ú. Kopřivnice na Červeném kameni (plocha RN). V k.ú. Kopřivnice je navrženo rozšíření sportovního areálu - tenisových kurtů (Dolní ulice) severním směrem, v k.ú. Vlčovice je navrženo rozšíření sportovního areálu východním směrem (plochy OS). Dále jsou územním plánem vymezeny dvě plochy pro kynologická cvičiště a to v k.ú. Drnholec nad Lubinou (severně od stávající ČOV v k.ú. Kopřivnice) a v jihovýchodní části k.ú. Vlčovice (plochy RN). Dále lze výstavbu zařízení pro sport a rekreaci připustit v plochách smíšených městského centra (SC), smíšených obytných městských (SM), bydlení v bytových domech (BH), bydlení v rodinných domech - městském a příměstském (BI), smíšených venkovských (SV) aniž jsou vymezeny jako samostatné plochy. Další formou rekreace jsou zahrádkové osady, které většinou využívají obyvatelé bytových domů. Plošně nejrozsáhlejší zahrádkářské osady jsou situovány v západní části k.ú. Kopřivnice. Územním plánem jsou vymezeny dvě menší plochy rekreace individuální - zahrádek (RZ) a to v jižní a jihozápadní části k.ú. Kopřivnice.

16

H) ZAŘÍZENÍ KOMERČNÍHO TYPU Mezi tato zařízení patří zařízení maloobchodu, ubytovací zařízení, stravovací zařízení a zařízení služeb. Převážně jsou soustředěna v centru Kopřivnice, případně v jeho blízkosti. V místních částech venkovského charakteru jsou prodejny smíšeného zboží, hostince a jiné drobné provozovny. Větší nákupní střediska zpravidla soustřeďují jak zařízení maloobchodu, tak stravování a drobné služby v sídlištní zástavbě, menší prodejny jsou situovány mezi zástavbou a v jádru města. Plošně nejrozsáhlejší jsou nákupní centra – supermarkety Kaufland a LIDL na ul. Štefánikově v severní část zástavby k.ú. Kopřivnice, market Albert v centru města a Penny Market na ul. Husově. Ubytovací zařízení jsou situována mezi stávající zástavbou, jedná se např. o: Hotel Tatra, ul. Záhumenní (kapacita 150 lůžek), Hotel Stadion, Masarykovo náměstí (kapacita 50 lůžek), Hotel Olympia, ul Kpt. Jaroše (kapacita 38 lůžek), Motorest Jehlan, Lubina (kapacita 8 lůžek), Tenisové kurty, Dolní ulice (kapacita 20 lůžek). Dále poskytuje ubytování VOŠ, SOŠ a SOU - 150 lůžek (třílůžkové pokoje). Zařízení veřejného stravování a služeb nejsou podrobněji popisována vzhledem k tomu, že se jedná o zařízení plošně méně významná (pokud nejsou součástí supermarketů a hypermarketů ) a vzhledem k tomu, že se jejich kapacity a skladba často mění. Stravovací zařízení - součástí Hotelu Tatra je restaurace Radegast, salónky, café bar, vinárna, v Hotelu Stadion je restaurace, samoobslužná jídelna, salónek a vinárna. V Penzionu Olympia je restaurace, v Motorestu Jehlan je restaurace. VOŠ, SOŠ a SOU zajišťuje stravování ve školní jídelně.

Dále lze výstavbu komerčních zařízení plošně malých nebo změnu využívání objektu pro tato zařízení připustit v plochách smíšených - městského centra (SC), smíšených obytných městských (SM), bydlení v bytových domech (BH), bydlení v rodinných domech - městském a příměstském (BI), smíšených venkovských (SV), plochách výroby drobné (VD) a ploše smíšené občanského vybavení komerčních zařízení plošně malých a středních a výroby drobné (SOM-VD) aniž jsou vymezeny jako samostatné plochy.

17

3.3.3 VÝROBA A) PRŮMYSLOVÁ VÝROBA, VÝROBA DROBNÁ Průmyslové areály, areály výrobních služeb, skladů a technických služeb jsou převážně soustředěny do několika průmyslových a výrobních zón. Stavby a zařízení pro drobné výrobní služby a aktivity jsou situovány mezi obytnou zástavbou. Dále jsou uváděny plošně významnější areály. k.ú. Kopřivnice - Tatra a.s. - výroba nákladních a užitkových automobilů. Plošně nejrozsáhlejší areál je situován ve východní části k.ú. - Doprava Tatra a.s. - přepravní služby, provozování železniční vlečky, pronájem vozidel, opracování strojních součástí apod. - VPAZ s.r.o. - kovoobrábění - provozovna v areálu TATRA a.s. - Union Ocel s.r.o. - úpravárenský a skladovací komplex pro speciální plechy. - Svar Technik - svařovací kovovýroba - Areál STK k.ú. Vlčovice Východním směrem od areálu Tatry a.s. navazuje Kopřivnice industrial park (Průmyslový park Kopřivnice), ve kterém byly dosud realizovány výrobní haly firem: - RIEGER Automotive - příslušenství a doplňky pro automobilový průmysl z kovů a plastů. - DURA Automotive Systems CZ, s.r.o. - výroba strojů a zařízení pro automobilový průmysl, výroba součástek a příslušenství vozidel - dveřní moduly, skleněné systémy, mechanismy a konstrukce sedadel a konstruovaných montážních celků. - ERICH JAEGER s.r.o. - řeší komplexní vývojové a výrobní úlohy pro automobilový průmysl. - BROSE s.r.o - vývoj a výroba mechanických a elektrických součástí a systémů pro dveře a sedadla automobilů. - CIREX CZ - slévárna a obrábění odlitků - BANG - OLUFSEN - výroba spotřebitelské elektroniky - výroba televizorů, hudebních systémů, reproduktorových soustav a telefonů. - RÖCHLING Technické plasty - výroba plastových polotovarů - vytlačované a lisované desky, tyče, profily a svařovací drát z PP, PE, PVDF, PVC. - KOPŘIVNICE TOWN PRODUCTION HALL - hala dočasně sloužící ke skladování s předpokladem využití pro výrobu. - Vágner - výroba nábytku k.ú. Větřkovice u Lubiny - ECORRA spol. s r.o. - v areálu DV Lubina - restaurování veteránů, úpravy moderních automobilů, přestavba vozidel, stavba prototypů. k.ú. Drnholec nad Lubinou - Pneuservis Kostelník - prodej nových pneu, disků, pneuservisní služby pro motocykly, osobní a nákladní automobily, traktory, zemědělské a stavební stroje. Územním plánem je navržena poměrně rozsáhlá plocha výroby - průmyslu a skladování (VP) ve výše zmiňovaném industriálním parku v k.ú. Vlčovice.

18

V návaznosti na tento areál je vymezena plocha výroby drobné (VD), také v k.ú. Vlčovice. Další plocha s tímto funkčním využitím je vymezena na rozmezí k.ú. Kopřivnice a k.ú. Drnholec nad Lubinou. Plochy menšího rozsahu pro drobnou výrobu jsou dále vymezeny v severozápadní části k.ú. Kopřivnice, v severní části k.ú. Drnholec nad Lubinou, v severní části k.ú. Větřkovice u Lubiny.

B) ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA Z hlediska zemědělské výroby je katastrální území Drnholec nad Lubinou zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B1 bramborářské 1 dobré – převažuje výrobní podtyp bramborářsko – ječný a pšeničný. Katastrální území Kopřivnice, Větřkovice u Lubiny a Vlčovice jsou zařazena do zemědělské výrobní oblasti B2 – bramborářské 2 střední, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-žitný a katastrální území Mniší do zemědělské výrobní oblasti B3 bramborářsko-ovesné, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-ovesný. Tyto oblasti jsou vhodné pro pěstování brambor, obilovin a technických plodin. V živočišné výrobě je to oblast vhodná pro pastevní chov skotu a ovcí. Organizace zemědělské výroby Zemědělské pozemky v řešeném území jsou v soukromém vlastnictví nebo ve vlastnictví pozemkového fondu. Hospodaří na nich Mléčná farma Lubina s.r.o. a soukromí vlastníci. V současné době není k dispozici žádný závazný předpis pro výpočet ochranných pásem pro zařízení živočišné výroby. Jako nejvhodnější vodítko pro návrh ochranných pásem jsme použili „Metodický návod pro posuzování chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek“ (zpracoval ing.M.Klepal - Brno ). Výpočty jsou orientační a slouží jen pro potřeby územního plánu. Ochranná pásma jsou zakreslena v Koordinačním výkrese. Převládající směr větrů je jihozápadní. Korekce dle četnosti větru se omezuje 30% v kladném i záporném smyslu. Větrná růžice, z níž výpočet vychází, byla zpracována Českým hydrometeorologickým ústavem v Ostravě – Porubě pro lokalitu Kopřivnice v roce 2006. Relativní četnost směru větrů v % : S SV V JV 16,3 14,0 2,3 3,6

J 12,1

1/8 calmu = 1,6125 směr podíl podíl + 1/8 větru calmu S 16,3 17,9125 SV 14,0 15,6125 V 2,3 3,9125 JV 3,6 5,2125 J 12,1 13,7125 JZ 25,6 26,9125 Z 7,1 8,7125 SZ 6,1 7,4125 Vysvětlivky : En = emisní číslo K = korekce v % = emisní číslo korigované EKn rOP = poloměr ochranného pásma

JZ 25,6

Z 7,1

SZ 6,1

klid 12,9

x8

+

korekce

143,3 124,9 31,3 41,7 109,7 215,3 69,7 59,3

+ 43,3 + 24,9 - 68,7 - 58,3 + 9,7 + 115,3 - 30,3 - 40,7

+ 30 + 25 - 30 - 30 + 10 + 30 - 30 - 30

19

součet 100,0

aktuální směr J JZ Z SZ S SV V JV

Mléčná farma Lubina s.r.o Celkem obhospodařuje 1080 ha zemědělských pozemků, z toho v řešeném území je to 685 ha. Ve Větřkovicích má společnost farmu živočišné výroby. Ve čtyřech stájích se předpokládá kapacita celkem 764 dojnic. Mimo to je zde dojírna, víceúčelové sklady, silážní žlaby, sklady sena, sklad strojů, posklizňová linka na obilí se skladem obilí a administrativní budova. Betonové věže, původně sklady obilí jsou ve špatném stavu, určené k likvidaci. Hnojiště s jímkou je umístěno na okraji areálu farmy. kategorie zvířat

skutečný průměrná počet ks váha kg porodna krav 180 500 dojnice 584 500 emisní číslo celkem = 3,82 J JZ Z SZ K + 30 + 25 - 30 - 30 EKn 4,966 4,775 2,674 2,674 rOP 311,57 304,68 218,94 218,94

počet standardizovaných ks 180 584 S + 10 4,202 283,27

SV + 30 4,966 311,57

emisní konstanta 0,005 0,005 V - 30 2,674 218,94

emisní číslo 0,9 2,92 JV - 30 2,674 218,94

rOP = 219 až 312 m Ochranné pásmo zasahuje část ploch s hlavní funkcí obytnou ve Větřkovicích u Lubiny. Soukromě hospodařící rolník Libor Pustějovský – celkem obhospodařuje 34 ha zemědělských pozemků. Při severním okraji zastavěného území města Kopřivnice má umístěnu farmu – stáj pro 25 ks krav bez tržní produkce mléka a 20 ovcí a víceúčelový sklad (seno, sláma, stroje). kategorie zvířat krávy bez TPM ovce En = 0,155 J K + 30 EKn 0,2015 rOP 50,15

skutečný počet ks 25 20 JZ + 25 0,1937 49,04

Z - 30 0,1085 35,24

průměrná váha kg 500 50 SZ - 30 0,1085 35,24

počet standardizovaných ks 25 20 S + 10 0,1705 45,60

SV + 30 0,2015 50,15

emisní konstanta 0,005 0,0015 V - 30 0,1085 35,24

emisní číslo 0,125 0,03 JV - 30 0,1085 35,24

rOP = 35 až 50 m Ochranné pásmo nezasahuje žádný objekt hygienické ochrany. Farma v Mniší, (původně Zemědělské družstvo Lubina) je ve správě Pozemkového fondu. Objekty jsou ve špatném stavu a nevyužívané. V době zpracování územního plánu není ujasněno další využití. Stávající areály jsou územním plánem respektovány a jsou vymezeny jako plochy výroby zemědělské a skladování (VZ). Nové plochy s tímto využitím nejsou územním plánem navrženy.

20

C) LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Lesy jsou v řešeném území zastoupeny jak okrajem většího lesního celku v jižní části řešeného území, tak menšími lesíky v polích a břehovými porosty. Lesy v řešeném území jsou zařazeny z části do lesní oblasti č. 39 – Podbeskydská pahorkatina. Lesnatost : katastrální území výměra katastrálního výměra lesních podíl na výměře území ha pozemků ha katastru % Kopřivnice 1032,9 164,2 16 Drnholec nad Lubinou 328,8 10,7 3 Větřkovice u Lubiny 474,5 71,4 15 Vlčovice 541,4 142,7 26 Mniší 370,3 47,7 13 celkem řešené území 2747,9 436,7 16 Kategorizace – lesní porosty v řešeném území jsou zařazeny do dvou kategorií : 10 – lesy hospodářské 32 c – příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí Věková a druhová skladba – jedná se o různověké porosty od 1 do 110 let. Převažujícím porostním typem je smrk s vyšší příměsí buku a jedle. Menší příměsí jsou modříny, borovice, jasany, lípy, topoly, vrby, olše, kleny, břízy a jeřabiny. U břehových porostů a menších lesíků je zastoupení listnáčů vyšší. Lesy České republiky s.p. Hradec Králové - Lesní správa Frenštát p. Radhoštěm – hospodaří v řešeném území na 24,0 ha lesních pozemků – vše v kategorii č. 10 lesy hospodářské. Pěstební a těžební činnost pro Lesy ČR zajišťuje na základě zakázek Opavská lesní a.s. a Lesy & Forest s.r.o. (Lesy Bohdaneč). Městské lesy Kopřivnice – v řešeném území vlastní celkem 104 ha. Z toho: kategorie č. 10 lesy hospodářské - 24 ha kategorie č. 32c - lesy zvláštního určení – lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - 80 ha (Pískovna) Pěstební a těžební činnost zajišťují na základě výběrového řízení akciové společnosti, které se každým rokem mění. Zbytek lesních pozemků – cca 308 ha je v soukromém vlastnictví – většinou menší výměry. Všechny lesy jsou v kategorii č. 10 – lesy hospodářské Větší výměru lesních pozemků má ve vlastnictví p. Kvitová (cca 30 ha), která má zpracován samostatný lesní hospodářský plán. Lesy jsou v kategorii č. 10 – lesy hospodářské. Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářský celek Frenštát p. Radhoštěm má platnost od 1.1. 2003 do 31.12. 2012. Platnost LHP a osnov pro Městské lesy Kopřivnice a soukromé vlastníky je stejná. Žádná z uvedených organizací nemá v řešeném území výrobní ani správní zařízení. Územním plánem jsou navrženy plochy k zalesnění v rámci vymezeného územního systému ekologické stability (ÚSES). Jiné plochy pro lesní hospodářství nejsou navrženy.

21

3.3.4 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Z hlediska územního plánování se řešení potřeb rekreace dělí na 3 hlavní oblasti, jejichž rekreační náplň je závislá na rozsahu volného času a rytmu jeho využívání. Pro obyvatele města má největší význam rekreace každodenní, která je náplní několika hodin volna po skončení denního zaměstnání nebo výuky. Většinou je provozována na plochách uvnitř zastavěného území města a případně v příměstské rekreační zóně, dosažitelné v únosné časové dostupnosti, za kterou se považuje dostupnost do 30 minut a to pěší nebo veřejnou dopravou od okraje zastavěného území, tzn. v maximální vzdálenosti 5 - 10 km. Musí se jednat o území s vysokou estetickou, přírodní i hygienickou hodnotou, jehož součástí jsou plochy zeleně. Ke každodenní rekreaci slouží zařízení občanské vybavenosti pro sport a rekreaci, která jsou volně přístupná veřejnosti, případně jsou přístupná zájmovým organizacím a sdružením. Většina sportovních zařízení ke každodenní rekreaci je soustředěna blízkosti centra Kopřivnice (viz kapitola 3.3.2 Občanské vybavení, bod G). Rekreace krátkodobá a dlouhodobá (víkendy, dovolené, prázdniny) směřuje převážně mimo správní území města. Z hlediska víkendové rekreace je ve velmi příznivé dostupnosti rekreační oblast Beskyd, která je vhodná pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty. Cestovní ruch Kopřivnice je, dle ÚPN VÚC Beskydy, nástupním centrem do rekreačního krajinného celku 10 Štramberk. Především zajišťuje vybavenost nadmístního významu, která je sice z ekonomických důvodů vázaná na trvale bydlící obyvatele, ale současně tak zajišťuje služby pro rekreanty a návštěvníky Kopřivnice a jejího blízkého okolí. Jedná se hlavně o zdravotnické služby a kulturu, ale také o ubytování, možnosti sportovního vyžití apod. Jako středisko cestovního ruchu vyššího významu byl zařazen Štramberk. Řešeným územím vede několik značených turistických tras. Po hranici se správním územím Štramberku vede červeně značená turistická trasa a to po úpatí jihovýchodních svahů Červeného kamene směrem na Lichnov a dále na Frenštát pod Radhoštěm. Modrá trasa je vedena ze Štramberku přes Bílou horu, kolem Váňova kamene do Kopřivnice na náměstí a dále severním směrem přes Drnholec nad Lubinou, Větřkovice u Lubiny, Kopčanku, Hukvaldy, Kubánkov až po Palkovické Hůrky. Zelená trasa vede z Příbora přes Větřkovice u Lubiny, Mniší, Měrkovice, Hukvaldy (obora), Kozlovice, Lhotku na Kubalanky. Žlutá trasa je vedena z Kopřivnice - náměstí kolem koupaliště, zříceniny hradu Šostýn, Raškova kamene do Lichnova a do Frenštátu pod Radhoštěm. Správním územím Kopřivnice je vedena i trasa Lašské naučné stezky. Územním plánem jsou navrženy plochy pro každodenní a víkendovou rekreaci, tzv. plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (RN). Jedná se o vymezení ploch pro pláže u vodní nádrže Větřkovice (k.ú. Větřkovice u Lubiny) včetně ploch pro vybavenost a zařízení související s touto funkcí. Rekreační funkci by měla získat i plocha bývalé skládky v severozápadní části k.ú. Drnholec nad Lubinou, která by po provedení rekultivace měla mít charakter rekračního lesa a měla by sloužit k rekreaci obyvatel města. Nové plochy rekreace individuální - zahrádek (RZ), jsou územním plánem navrženy v poměrně malém rozsahu a to v západní a jihozápadní části k.ú. Kopřivnice.

22

3.3.5 ZELEŇ Zeleň je nezbytnou součástí sídlení struktury, která ovlivňuje vzhled krajiny, životní prostředí, rekreační využívání krajiny a pohodu bydlení v zastavěném území. Územním plánem jsou kromě ploch nezastavitelných lesních (NL), smíšených (NS) a přírodních (NP) stanoveny podmínky pro využívání ploch sídelní zeleně: - zeleně soukromé (ZS) - zahrad - zeleně na veřejných prostranstvích (ZV) - parky a parkové úpravy - zeleně ochranné (ZO) A) PLOCHY ZELENĚ SOUKROMÉ zahrnují plochy zahrad (ZS), které nebyly zahrnuty do ploch zastavěného území a případně zastavitelných ploch a jsou využívány, nebo jsou územním plánem navrženy k využívání jako zahrady. Územním plánem je navržen poměrně malý rozsah ploch s tímto využitím. Většinou se jedná o proluky mezi stávající zástavbou, jejichž využití je pro výstavbu omezeno ochrannými pásmy sítí technické infrastruktury, nebo plochy navazující na stávající zahrady nebo na rozptýlenou zástavbu v území apod. Nejrozsáhlejší plocha zeleně soukromé je vymezena v jižní části k.ú. Drnholec nad Lubinou. Menší plochy jsou vymezeny v jihozápadní části k.ú. Kopřivnice a v západní části k.ú. Mniší.

B) PLOCHY ZELENĚ NA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍCH - PARKY Jako samostatné plochy zeleně na veřejných prostranstvích - parků (ZV) byly vymezeny stávající plochy: - Masarykovo náměstí - Sad Dr. Ed. Beneše - zeleň mezi ulicemi Pionýrská a Sadová - zeleň u křížení ul. Pionýrská a Školní Územním plánem jsou navrženy plochy zeleně na veřejných prostranstvích (ZV) v severní a severozápadní části k.ú. Kopřivnice. C) ZELEŇ OCHRANNÁ Stávající plochy zeleně ochranné nejsou územním plánem vymezeny. Navrženy jsou dvě plochy zeleně ochranné (ZO) a to v k.ú. Kopřivnice, podél ul. K Očnímu, v západní části k.ú. Drnholce n. L. a v severozápadní části k.ú. Vlčovice.

23

3.3.6 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Stavební zákon a vyhláška o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti stanovují jako součást územního plánu vymezení územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES). Cílem ÚSES je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických společenstev. Tato původní společenstva jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek. Těmito podmínkami jsou reprezentace pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Ty mají také stanoveny velikostní a kvalitativní parametry. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG). Územní systém ekologické stability má základní prvky: Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Pod pojmem "migrace" se rozumí nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb rostlinných orgánů schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměna genetické informace v rámci populace, přenos pylu, živočišných zárodků apod. Interakční prvek je rozlohou ani tvarem nedefinovaný vegetační prvek v krajině, většinou menší rozlohy, který doplňuje základní prvky ÚSES - biocentra a biokoridory - a posiluje jejich funkci. Jedná se o remízky, břehové porosty, keřové porosty na mezích, podél železničních tratí a náspů apod. Hierarchické členění ÚSES. Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Součástí nižší hierarchické úrovně se přitom v daném území stávají všechny skladebné prvky hierarchické úrovně vyšší, a to jako jejich opěrné body a výchozí linie. Pro realizaci chybějících částí a změnu ve stávajících částech ÚSES nebyl dosud jasně stanoven finanční postup a státní dotace na realizaci ÚSES. I z těchto důvodů je respektována minimalizace na rozsah biocenter a biokoridorů. Základem systému ekologické stability jsou biocentra a biokoridory charakteru lesních porostů a lesních pásů, pro zachování lučních stanovišť s bohatou květenou zvlášť chráněných druhů rostlin je systém doplněn i řetězem lučních biokoridorů a biocenter. Základem navrženého územního systému ekologické stability ve správním území města Kopřivnice jsou biocentra a biokoridory s převažujícím charakterem lesních porostů. Hierarchicky jsou v řešeném území vymezeny prvky: nadregionální biokoridor, nadregionální biocentrum, regionální biokoridor, regionální biocentrum, lokální biokoridory, lokální biocentra. Pro prvky nefunkční (chybějící) lze využít možnosti minimalizace pro zmenšení nároků na nové plochy - biokoridory. Většina chybějících prvků ÚSES je navržena v minimálních parametrech.

24

Při případné minimalizaci biocenter je nutno pamatovat na vhodný tvar biocentra tak, aby v biocentru byly vytvořeny podmínky pro vznik pravého lesního prostředí. Při zakládání prvků ÚSES na nezalesněné půdě je nutno využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby respektovat místní provenienci (přírodní lesní oblast) a odpovídající ekotop. V lesních biokoridorech mimo pozemky lesů a v břehových porostech podél potoků provádět obnovu jednotlivým nebo skupinovým výběrem, případně ponechat obnovu přirozenou. Na plochách navržených biokoridorů a biocenter zabezpečit do doby výsadby takové hospodaření, které nebude zhoršovat stávající stav, tzn. že na těchto plochách nelze povolit realizaci trvalých staveb, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat vzrostlou zeleň a pod. Přípustné jsou hospodářské zásahy mající ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu, např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění. Popis prvků ÚSES Podrobný popis jednotlivých prvků je uveden v tabulkách, označena jsou biocentra a to podle příslušnosti do katastrálního území a pak pořadí, u prvků vyšší úrovně, regionálních a nadregionálních, je uvedeno i republikové číslování. Biokoridory jsou označeny pomocí koncových biocenter nebo názvem kat. území, na kterém končí mimo řešené území. Nadregionální úroveň tvoří v území Kopřivnice nadregionální biokoridor K 144 JezerniceHukvaldy, který je složen z jednoduchého NRBK za území Štramberku do vloženého LBC Kopřivnice1/Lichnov, dále přes území Lichnova do vloženého regionálního biocentra 144 Pískovna (Kopřivnice2/Vlčovice1), přes vložené lokální biocentrum Vlčovice 2 a Vlčovice 3 na území obce Tichá. Ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru je široké 2 km na každou stranu od osy, která je tvořena vlastním vymezením nadregionálního biokoridoru. V ochranném území mají být podporována všechna opatření vedoucí ke zvýšení přirozené ekologické stability a omezováno šíření invazních nepůvodních druhů. Lokální a regionální úroveň je tvořena ostatními prvky ÚSES tvořenými lokálními biokoridory a lokálními biocentry a jsou to: − trasa ze Závišic severním okrajem Kopřivnice přes Příbor, s LBC částečně na území Kopřivnice a pak pokračující po území Příbora; − trasa po toku Lubiny − trasa z nadregionálního biokoridoru K 144 Jezernice- Hukvaldy k východu přes území Mniší a do Sklenova do nadregionálního biocentra Hukvaldy, část je vedena podél toku Lubiny jako trasa výše uvedená; − trasa z Hájova přes severovýchodní část Větřkovic, která je v části zdvojena podél břehu nádrže Větřkovice a druhá větev částečně přes k. ú. Sklenova do nadregionálního biocentra Hukvaldy. Interakční prvky – je vymezen interakční prvek z biocentra Kopřivnice 3 na jih na území Štramberka, který je již dne využíván zvěří jako migrační koridor na Bílou horu (unikátní regionální biocentrum). Vymezený interakční prvek bude ponechán ve stávajícím stavu, může být na jeho ploše zvýšena ekologická stabilita.

25

Podrobný popis jednotlivých prvků je uveden v tabulkách, označena jsou biocentra a to podle příslušnosti do katastrálního území a pak pořadí, u prvků vyšší úrovně, regionálních a nadregionálních, je uvedeno i republikové číslování. Biokoridory jsou označeny pomocí koncových biocenter nebo názvem kat. území, na kterém končí mimo řešené území. Prvky ÚSES – nadregionální úroveň označení prvku mapový list

funkce, funkčnost

STG

velikost

druh pozemku

stav

typ - cíl, opatření

lesní, TTP

část louka, smrčina místy lípy, duby, kleny buky

lesní modální

lesní

smíšený listnatý les

lesní

Nadregionální biokoridor K 144 Jezernice – Hukvaldy, mezofilní bučinný ŠtramberkKopřivnice1

Nový Jičín 3-4

NRBK jednoduchý

4BC3

(230 m)

částečně chybějící

Kopřivnice1/Li Nový Jičín 3-4 chnov

NRBK – LBC

zalesnění louky

4BC3

(4,6 ha)

4BC3

(0 m)

4BC3

(79 ha)

lesní

bučiny, dubové bučiny, suťové lesy, místy smrčiny

lesní

vložené funkční

Kopřivnice1/Li Nový Jičín 3-4 chno-Lichnov LichnovKopřivnice 2/ Vlčovice1

NRBK funkční

Regionální biocentrum Pískovna 144 Nový Jičín 2-3, RBC funkční 2-4

4CD3 4B23 3C4

Kopřivnice2/Vl Nový Jičín 2-4 čovice1 – Vlčovice2

NRBK

4BC3

570

lesní

bučiny, smrčiny, smíšené lesy

lesní modální

Vlčovice2

NRBK-LBC funkční 4BC3

8 ha

lesní

bučiny, smrčiny

lesní

Nový Jičín 2-4

funkční

postupná změna smrčin na dubové bučiny

26

Vlčovice2Vlčovice3

Nov Jičín 2-4

Vlčovice3

Nový Jičín 2-4

NRBK funkční

4BC3

560 m

lesní

bučiny, smrčiny

lesní, modální postupné omezení smrčin

NRBK-LBC

4BC3

funkční

3BC4

(5,2 ha)

lesní, vodní pl., smíšené lesy

lesní kontrastní

700 m

lesní, vod. pl.

smíšené lesy, tok Lubiny

lesní kontrastní

lesní modální

3C45 Vlčovice 3 – Tichá

Nový Jičín 2-4

NRBK, funkční(na úz. Vlčovic)

4BC3, 3BC4 3C45

Prvky ÚSES – regionální úroveň (dle neschválených Zásad územního rozvoje MS kraje) Regionální biokoridor RK 550 (NRBC 97 Hukvaldy – RBC 172), Větřkovice 4SklenovVětřkovice 5

Nový Jičín 1-2

RBK částečně existující

4BC3

890 m

lesní, TTP, orná

smrčina, míst dub, buk, lípy, neobhospodařované plochy travních porostů, pole

6,29 ha

lesní

smrčina a listnatý porost-dub, klen, lesní mléč, jasan, lípa, habr změna druhové skladby na ploše se smrčinou

(910m)

lesní, TTP

v porostech jasan, lípa, dub, buk, smrk, břehový porost Svěceného potoka

3C4 4B3

Větřkovice 5

Nový Jičín 1-2

LBC nefunkční

4BC3 4CD3 4B23 3C4

Větřkovice 5Mniší-Sklenov

Nový Jičín 1-2, RBK částečně 2-2 chybějící

3C34 4B3

trasa po toku Lubiny (dle neschválených Zásad územního rozvoje MS kraje jako regionální biokoridor RK 547) označení prvku mapový list funkce, funkčnost STG velikost druh pozemku stav Regionální biokoridor RK 547

27

lesní, modální doplnění lesních porostů

typ - cíl, opatření

Vlčovice 3

Nový Jičín 2-4

NRBK-LBC

4BC3

funkční

3BC4

(5,2 ha)

lesní, vodní pl., smíšené lesy, břehové porosty ost. pl. Lubiny- jasanové olšiny

lesní kontrastní

1400 m

lesní, vod. pl.,

břehové porosty Lučiny, jasanové olšiny, vrbiny, smrčiny, porosty převážně na pravém břehu Lubiny

lesní modální

11 ha

lesní

porosty v nivě Lubiny a porosty na lesní svazích nad Lubinou

3C45 Vlčovice 3Mniší 1

Nový Jičín 1-4, RBK funkční 2-4

3BC45

Mniší 1

Nový Jičín 1-3, LBC funkční 1-4

3BC45

3C45

3C45 4BC3 4BD3

Mniší1Větřkovice 1/

Nový Jičín 1-3, RBK část. chybějící 2-3

3BC45

1 900 m lesní, vod. pl.

3C45

břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše

vodní; lesní modální

břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše

lesní modální

dosadba porostů chybějících částí

Vlčovice 4 Větřkovice1/Vl Nový Jičín 1-3, LBC funkční čovice4 2-2, 2-3 Větřkovice 1/

Nový Jičín 2-2

Vlčovice 4Drnholec 1/

3BC45

12,3 ha

lesní, vod. pl.,

3C45

RLBK funkční, část. 3BC45 chybějící 3C45

1 100 m lesní, vodní. pl. břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše

LBC část. chybějící

7,2 ha

vodní, lesní rozšíření lesních porostů na levém břehu Lubiny

Větřkovice 2 Drnholec 1/

Nový Jičín 2-2

Větřkovice 2 Drnholec 1/ Větřkovice 2Příbor

3BC45

lesní, vod. pl.

3C45 Nový Jičín 2-1, RBK funkční 2-2

3BC45

(1080m) lesní, vod. pl.

3C45

Prvky ÚSES – lokální úroveň trasa od toku Lubiny do Sklenova do nadregionálního biocentra Hukvaldy

28

břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše

lesní

břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše

vodní; lesní modální

dolesnění

označení prvku mapový list Mniší 1Sklenov

funkce, funkčnost

Nový Jičín 1-3, LBK částečně 1-4 existující

trasa z Hájova přes severovýchodní část Větřkovic, označení prvku mapový list funkce, funkčnost Větřkovice 4Hájov

Nový Jičín 1-2, LBK částečně 2-2 chybějící

Větřkovice 4

Nový Jičín 1-2

LBC část. chybějící

STG

velikost

druh pozemku

stav

4BC3

(1870 m)

lesní, orná, TTP, ost. pl.

převážně na zemědělsky užívaných lesní, modální pozemcích a drobnými lesíky doplnění porostů na chybějících s převahou listnáčů částech

STG

velikost

druh pozemku

stav

typ - cíl, opatření

4BC3

(1230 m)

lesní, orná, TTP

část pole, část listnaté porosty – lípy, duby, kleny, habry, mléče, buky, jasany, smrky

lesní modální

4,4 ha

lesní, TTP

smrčina s modřínem, listnaté porosty – lípy, duby, kleny, buky, habry, třešně, břízy; neobhospodařované zemědělské pozemky

lesní

břehy vodní nádrže Větřkovice, lesík nad nádrží-lípy, dub, klen, buk, jasan, mléč, jilm, smrk

lesní kontrastní

3BC34 3BC3 3BC4 3C4

Větřkovice 4Větřkovice 5

Nový Jičín 1-2

LBK částečně existující

3BC34

1 400 m lesní, TTP

3C4

trasa ze Závišic severním okrajem Kopřivnice přes Příbor, s LBC částečně na území Kopřivnice a pak pokračující po území Příbora označení prvku mapový list funkce, funkčnost STG velikost druh pozemku stav Kopřivnice 3

Drnholec 2/

Nový Jičín 3-2, LBC funkční 3-3

Nový Jičín 3-2

PříborKopřivnice 3 Drnholec 2/ /Příbor

Nový Jičín 3-2

3B3

8,2 ha

v severní části smrky, borovice, v jižní části dub, jasan, lípa, klen, mléč

lesní

3C4

LBK částečně existující

3B3

LBC část. existující

3BC4 3C4

1800 m

(1,7 ha)

typ - cíl, opatření

dolesnění

dolesnění, změna druhové skladby v nevhodných porostech

zalesnění

typ - cíl, opatření lesní změna druhové skladba náhrada jehličnatého porostu

lesní, TTP, orná, ost. pl.

pole, louky, břehové porosty potoka

lesní modální

orná, TTP, ost. pl.

pole, louka, břehové porosty Kopřivničky, rekultivovaná skládka

lesní

3BC3

29

výsadba koridoru ve většině jeho délky

zaležení lesního biocentra

Vysvětlivky k tabulkám: označení označení prvku v územním plánu Kopřivnice, označení sestává z názvu k. ú, ve kterém (ve kterých) je vymezen a pořadového čísla biocentra v k.ú., mapový list název mapového listu map 1 : 5 000 funkce funkčnost pro lesní biokoridory a biocentra: funkční – stav porostů vyhovuje funkci, nefunkční – stromové porosty jsou nevyhovujícího druhového složení, je nutná změna skladby, částečně chybějící – většina prvku je tvořena dřevinnými porosty, částečně existující – jen malá část prvku je tvořena dřevinnými porosty, většina plochy je bez stromového porostu STG kód skupiny typů geobiocénů začáteční číslice označují vegetační stupeň, písmena označují úživnost stanoviště, poslední číslice vlhkostní řadu velikost délka biokoridorů nebo výměra biocenter, údaje v závorkách uvádějí velikost prvku pouze na řešeném území Kopřivnice, prvek je vymezen i mimo řešené území druh pozemku dle map KN stav stručný popis současného stavu typ cíl, opatření cílová formace a typ prvku, navržená opatření

30

3.4 NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ - CHARAKTERISTIKA PLOCH Územním plánem jsou vymezeny stávající a navržené plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou podrobně stanoveny podmínky jejich využívání v textové části územního plánu. Území řešené územním plánem je rozděleno do ploch: Plochy smíšené - městské centrum (SC) Jedná se o plochy centra zástavby k.ú. Kopřivnice, ve kterém je soustředěna většina zařízení občanského vybavení městského, obvodového a lokálního významu. Zástavba občanského vybavení se prolíná se zástavbou bytovými domy a plochami souvisejícími s bydlením a občanskou vybaveností, tj. zelení, plochami dopravními, parkovišti, zařízením pro sport a relaxaci apod. Připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu, které nebudou narušovat funkci městského centra negativními vlivy z provozované činnosti, např. nepřiměřenou dopravní zátěží, hlukem, prachem, pachy apod. Také je nutno brát zřetel na vzhled staveb a organizaci zástavby a zeleně v jednotlivých lokalitách. Plochy smíšené obytné městské (SM) Jedná se o plochy navržené územním plánem jako zastavitelné plochy v severní a severozápadní části k.ú. Kopřivnice. Předpokládá se, že se zde bude realizovat jak výstavba bytových domů tak výstavba rodinných domů, občanské vybavenosti související s potřebami trvalého bydlení a zeleně. Podrobnější členění ploch bude určeno zpracováním územních studií. Plochy bydlení v bytových domech (hromadné) (BH) Jedná se o plochy stávající, ve kterých převládá bydlení hromadné v bytových domech. Bydlení v rodinných domech je v minimálním rozsahu. Zástavba občanského vybavení se prolíná se zástavbou obytnou a plochami souvisejícími s bydlením - zelení, hřišti, plochami dopravy, veřejnými prostranstvími apod. Připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu, které nebudou narušovat pohodu bydlení negativními vlivy z provozované činnosti, např. nepřiměřenou dopravní zátěží, hlukem, prachem, pachy, osvětlením apod. U staveb a zařízení pro podnikatelské činnosti je nutno brát zřetel na vzhled staveb a organizaci zástavby a zeleně v jednotlivých lokalitách. Plochy bydlení v rodinných domech (individuální) městské a příměstské (BI) Jedná se o plochy stávající i navržené v k.ú. Kopřivnice, ve kterých převládá bydlení individuální v rodinných domech a vilkách městského charakteru. Mezi zástavbou obytnou jsou situovány stavby a zařízení občanské vybavenosti. Připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu, které nebudou narušovat pohodu bydlení negativními vlivy z provozované činnosti, např. nepřiměřenou dopravní zátěží, hlukem, prachem, pachy, osvětlením apod. U staveb a zařízení pro podnikatelské činnosti je nutno brát zřetel na vzhled staveb a organizaci zástavby a zeleně v jednotlivých lokalitách.

31

Plochy smíšené venkovské (SV) Jedná se o stávající i navržené plochy v k.ú. Drnholec nad Lubinou, Větřkovice u Lubiny, Vlčovice a Mniší. Převažuje zástavba rodinnými domy s hospodářskými budovami a dílnami a usedlosti. Mezi obytnou zástavbou jsou situovány stavby občanského vybavení lokálního významu a připouští se zde provozování zařízení služeb a podnikatelských aktivit lokálního významu, které nebudou narušovat pohodu bydlení negativními vlivy z provozované činnosti, např. nepřiměřenou dopravní zátěží, hlukem, prachem, pachy, osvětlením apod., včetně staveb a zařízení pro chov hospodářských zvířat a drůbeže, pokud nebudou negativní účinky na životní prostředí překračovat limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru a bude je možné připustit s ohledem na organizaci okolní zástavby. Plochy občanského vybavení - veřejné infrastruktury (OV) Jedná se o stávající i navržené plochy občanské vybavenosti spadající do veřejné infrastruktury v k.ú. Kopřivnice. Připouští se zde provozování a výstavba zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a stavby a zařízení související s provozováním uvedených zařízení včetně ploch zeleně a dopravy. Plochy občanského vybavení - tělovýchovných a sportovních zařízení (OS) Jedná se o navržené i stávající plochy a stavby pro sport, relaxaci a volný čas. Součástí těchto ploch a staveb jsou zařízení a stavby související s využíváním těchto ploch, např. šatny, klubovny, sociální zařízení, stravovací zařízení, byty majitelů a správců a další zařízení a stavby související s provozem sportovních areálů a hřišť. Plochy občanského vybavení - komerční zařízení (OK) Jedná se o stávající plochy pro velkoplošná obchodní zařízení typu obchodní dům, supermarket a hypermarket a stavby související, především parkovací plochy, obslužné komunikace. Čerpací stanice pohonných hmot lze v těchto plochách připustit v případě, že nebude narušena pohoda bydlení a lze je připustit s ohledem na organizaci stávající zástavby a veřejných prostranství. Plochy občanského vybavení - hřbitovů (OH) Jedná se o stávající i navržené plochy hřbitovů. Zde se připouští pouze realizace staveb a zařízení souvisejících s provozem a využíváním hřbitova včetně dopravní obsluhy plochy. Plochy smíšené občanského vybavení, komerčních zařízení plošně malých a středních a výroby drobné (SOM-VD) Jedná se o stávající plochu uprostřed zástavby v k.ú. Kopřivnice. Lze zde realizovat a provozovat stavby a zařízení komerční s prodejní plochou do 400 m2, stavby a zřízení pro stravování, ubytování, služby a stavby a zařízení pro výrobu menšího rozsahu za předpokladu, že případné vlivy z provozované činnosti a architektonický vzhled staveb bude slučitelný s navazující plochou městského centra. Plochy rekreace individuální - zahrádek (RZ) Jedná se o stávající i navržené plochy zahrádek s možností výstavby chatek se zastavěnou plochou do 25 m2, využívaných k individuální rekreaci a staveb a zařízení souvisejících s využíváním zahrady (např. skleníky, altány, pergoly, zahradní krby spod.). U zahrádkových osad se připouští také výstavba společných sociálních zařízení.

32

Plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (RN) Jedná se o stávající lyžařský areál a plochy navržené pro letní rekreaci u vodní nádrže v k.ú. Větřkovice u Lubiny, kynologická cvičiště a „jezdecký areál Bubla ranč“. Přípustná je realizace staveb a zařízení souvisejících s provozováním těchto ploch, včetně bytu pro majitele či správce a staveb a zařízení souvisejících se službami návštěvníkům, např. stravování, ubytování, bude - li výstavba těchto zařízení možná s ohledem na organizaci zástavby lokality. Plochy zeleně soukromé (ZS) Jedná se o stávající i navržené plochy zahrad, které nebyly zařazeny do ploch bydlení nebo do ploch smíšených venkovských. Lze zde realizovat zahrádkářské chaty anebo stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků se zastavěnou plochou do 40 m2 a zařízení a stavby související s využíváním zahrad, např. skleníky, altány, pergoly, zahradní krby apod. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích - parků (ZV) Jedná se o stávající i navržené plochy zeleně na veřejných prostranstvích v k.ú. Kopřivnice, tj. plochy přístupné 24 hodin denně bez jakéhokoliv omezení, které nebyly zahrnuty do ploch smíšených - městského centra, smíšených venkovských, do ploch bydlení nebo do ploch občanského vybavení. Přípustné je zde budování dětských hřišť, prvků drobné architektury, instalace parkového mobiliáře a staveb a zařízení pro dopravní obsluhu plochy. Plochy zeleně ochranné (ZO) Jedná se o navržené pásy zeleně s funkcí ochrannou a izolační, které budou sestávat ze tří pater - stromového, keřového i travního. V těchto pásech lze připustit realizaci staveb a zařízení, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, nezbytné stavby technické infrastruktury, provádění pozemkových úprav a nezbytné stavby komunikací. Plochy prostranství veřejných (PV) Jedná se o plochy v zastavěném území, veřejně přístupné, např. plochy podél komunikací, chodníky, zastávky hromadné dopravy, parkoviště, odstavné plochy apod. V těchto plochách lze realizovat stavby a zařízení pro hromadnou dopravu - přístřešky, prvky drobné architektury, mobiliáře apod. Plochy výroby - průmyslu a skladování (VP) Jedná se o stávající i navržené plochy pro stavby a zařízení průmyslové výroby a pro skladování, pro výrobní služby a drobnou výrobu, odstavování nákladních vozidel, sběrné dvory, čerpací stanice pohonných hmot a zařízení technické infrastruktury, např. velkokapacitní ČOV, výtopny, rozvodné závody, spalovnu apod. Dále zde lze realizovat stavby a zřízení související s hlavní činností, tj. dílny, zařízení údržby, nezbytné komunikace, stavby a zařízení pro relaxaci zaměstnanců, administrativní budovy, garáže hromadné, byty pro majitele, správce, hlídače, haly pro technické sporty, autobazary, vrakoviště, zařízení pro relaxaci zaměstnanců apod. Plochy výroby drobné, řemeslné a skladování (VD) Jedná se o stávající i navržené plochy pro výrobu menšího rozsahu, u nichž se nepředpokládá působení negativních vlivů z provozované činnosti za hranici ploch. Připouští se zde halový prodej nepotravinářského charakteru do 5 000 m2 prodejní plochy, sklady do 5 000 m2 skladovací plochy, sběrné dvory s podmínkou skladování a třídění sběrných surovin v uzavřených objektech, čerpací stanice pohonných hmot, odstavování nákladních vozidel, hromadné garáže, byty majitele, správce a hlídače, administrativní budovy, haly pro technické 33

sporty, maloplošná hřiště a chov hospodářských zvířat a drůbeže v souladu s platnými hygienickými předpisy. Plochy výroby zemědělské a skladování (VZ) Jedná se o stávající plochy zemědělských areálů se stavbami zemědělskými, stavbami pro skladování, výrobu, výrobní a technické služby, stavby pro obchod a služby, čerpací stanice pohonných hmot, odstavování nákladních vozidel apod. Dále zde lze realizovat stavby a zařízení související s hlavní činnosti, např. sociální a stravovací zařízení pro zaměstnance, administrativní budovy, byty pro majitele, správce a hlídače, oddychové a relaxační zařízení pro zaměstnance. Plochy neurbanizované přírodní (NP) Jedná se plochu přírodní památky Váňův kámen. Připouští se zde pouze stavby a zařízení, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny a stavby nezbytných komunikací. Plochy neurbanizované smíšené (NS) Jedná se o plochy vzrostlé zeleně, keřové porosty, zatravnění, drobné vodní plochy s doprovodnou zelení v nezastavěném území. Připouští se zde realizace zařízení a staveb, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, provádění pozemkových úprav, nezbytné stavby technické infrastruktury včetně stožárů telekomunikačních zařízení a nezbytné stavby pro dopravu. Plochy neurbanizované lesní - rekreační lesy (NLR) zahrnují pozemky lesů navazujících na obytnou zástavbu, využívané pro aktivní odpočinek a relaxaci v přírodě. To znamená, že je zde přípustné realizovat naučné stezky, fit stezky přírodního charakteru, mobiliář (např. odpadkové koše, osvětlení apod.).Současně se ale jedná o plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesní výrobu, zemědělskou výrobu související s lesním hospodářstvím a myslivostí. V těchto plochách lze realizovat stavby a zařízení k zajišťování lesních školek a provozování myslivosti, zařízení a stavby, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty u značených turistických cest, stavby komunikací a nezbytné stavby technického vybavení, jejichž umístění, nebo trasování mimo plochy lesní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky neúměrně náročné. Plochy neurbanizované lesní (NL) Jedná se o plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesní výrobu, zemědělskou výrobu související s lesním hospodářstvím a myslivostí. V těchto plochách lze realizovat stavby a zařízení k zajišťování lesních školek a provozování myslivosti, zařízení a stavby, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, stavby přístřešků pro turisty u značených turistických cest, stavby komunikací a nezbytné stavby technického vybavení, jejichž umístění, nebo trasování mimo plochy lesní by bylo neřešitelné nebo ekonomicky neúměrně náročné. Plochy neurbanizované - zemědělské pozemky (NZ) Hlavním využitím těchto ploch je zemědělská rostlinná výroba a případně pastevní chov dobytka. Lze zde realizovat stavby nezbytné pro zemědělskou výrobu, např. skladování zemědělských produktů, letní ustájení dobytka, včelíny apod. Dále se zde připouští realizace přístřešků a odpočinkových míst pro turisty u značených turistických tras, stavby a zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody, stavby pro vodní hospodářství v krajině, drobné sakrální stavby vázané na konkrétní místa, stavby a zařízení nezbytné technické infrastruktury včetně stožárů telekomunikačních zařízení a stavby pro dopravu.

34

Plochy neurbanizované - rekultivace na trvale travní porosty (NXR) Plocha navržená k rekultivaci s cílovým stavem trvalé travní poroty. Po ukončení rekultivace bude tato plocha náležet do zemědělských pozemků (NZ). Plochy neurbanizované specifické - zřícenina hradu Šostýn (NXH) Jedná se o plochu zříceniny hradu Šostýn a části bývalého podhradí. Připouští se zde stavby a zařízení související s archeologickými pracemi a údržbou zříceniny hradu a podhradí, stavby informačního systému, stavby a zařízení, které jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny a stavby komunikací. Plochy vodní a vodohospodářské (VV) Jedná se o plochy vodních nádrží a vodních toků v řešeném území. Přípustná je realizace staveb a zařízení souvisejících s vodním dílem nebo vodním tokem či plochou, např. hráze apod., dále se připouští stavby nezbytné pro vodní hospodářství a stavby související s vodním hospodářstvím, např. vyústění odvodňovacích staveb, jímání zavlažovacích systémů, vyústění kanalizací, dále stavby mostů a lávek, výsadba břehové zeleně apod. Plochy územního systému ekologické stability (ÚSES) Jedná se o plochy územního systému ekologické stability, které zahrnují ekologickou kostru území - biokoridory a biocentra. Představují těžiště zájmu ochrany přírody v území a základní předpoklady jeho ekologické stability. Na těchto plochách se nepřipouští žádná výstavba s výjimkou zařízení, která jsou v zájmu ochrany přírody a krajiny, sítí technické infrastruktury a komunikací, jejichž trasování mimo plochy ÚSES by bylo obtížně řešitelné nebo ekonomicky neúměrné, dále malých vodních nádrží a staveb na vodních tocích. Plochy dopravní infrastruktury železniční (DZ) Jedná se o plochy staveb souvisejících s železniční dopravou včetně sítí a zařízení technické infrastruktury a provozních zařízení. Přípustné jsou nezbytné stavby komunikací, parkovací a manipulační plochy, zeleň. Plochy dopravní infrastruktury specifické železniční (DXZ) Jedná se o plochy železničních stanic a staveb a zařízení pro obchod a služby souvisejících s přepravou cestujících, administrativou a provozní zařízení železniční dopravy. Připouští se stavby komunikací a stavby a zařízení technické infrastruktury. Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) Jedná se o plochy staveb komunikací, mostů, lávek a plochy služeb motoristům, např. čerpací stanice pohonných hmot, dále plochy související s dopravou, např. plochy odstavné, výhybny, autobusové zastávky, parkovací a manipulační plochy apod. Plochy dopravní infrastruktury specifické silniční (DXS) Jedná se o plochy garáží, parkoviště, autobusové nádraží a stavby a zařízení pro obchod a služby související s přepravou cestujících, čerpací stanice pohonných hmot, plochy pro technická zařízení zabezpečovací a sdělovací. Plochy technické infrastruktury (TI) Jedná se o plochy technické vybavenosti, kterou nelze běžně umístit mezi zástavbu, např. centrální čistírnu odpadních vod, vodojemy apod. V těchto plochách lze povolit realizaci staveb a zařízení souvisejících s provozem příslušné technické vybavenosti.

35

3.5 DOPRAVA 3.5.1 SILNIČNÍ KOMUNIKACE A VÝZNAMNĚJŠÍ SILNIČNÍ ZAŘÍZENÍ A) NÁVRH KONCEPCE ŘEŠENÍ S ŠIRŠÍMI VAZBAMI NA ÚZEMÍ Základní dopravní vazby řešeného území zajišťuje silnice I/58 (Rožnov p.R., I/35 – Frenštát p.R. – Příbor, I/48 – Ostrava, I/11, I/56 – Bohumín, I/67 – Polsko), dále doplněná sítí ostatních silnic, místních a účelových komunikací. Významnými regionálními silnicemi jsou silnice II/480 (Kopřivnice, Lubina, I/58 – Veřovice, II/483) a II/482 (Rybí, I/48 – Závišice – Kopřivnice, II/480), silniční komunikace sloužící především místní dopravě jsou silnice II/486 (Krmelín, I/58 – Vlčovice, I/58) a III/4824 (Kopřivnice, Lubina, I/58 – Hájov, Hájovský Dvůr, III/4863). • Silnice I/58 – Rožnov p.R. (I/35) – Frenštát p.R. – Příbor (I/48) – Ostrava (I/11, I/56) – Bohumín (I/67) – Polsko Silnice I/58 je řešeným územím vedena přes katastry Vlčovic a Drnholce na Lubinou z jižního směru od Frenštátu pod Radhoštěm severním směrem na Příbor a Ostravu. Jedná se o průměrně zatíženou komunikaci (6500 – 8500 mV/24 hod.) nadregionálního významu spojující významná sídla ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah ve Vlčovicích a Lubině charakterizovat jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B. Šířkové uspořádání mimo zastavěnou část pak odpovídá dvoupruhové kategorii S 7,5/60 (v úseku Vlčovice – Lubina) až S 11,5/80 (Lubina – Příbor). V rámci územního plánu je v souladu s 1. Změnou ÚPN VÚC Beskydy, Koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje a zpracovanou projektovou dokumentací navržena přeložka silnice I/58 do obchvatové polohy vůči Příboru a Vlčovicím spojená s šířkovou homogenizací celého tahu na jednotnou kategorii. • Silnice II/480 – Kopřivnice, Lubina (I/58) – Veřovice (II/483) Silnice II/480 je vedena východo – západním směrem katastry Drnholce nad Lubinou a Kopřivnicí. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah Kopřivnicí charakterizovat jako sběrnou komunikaci funkční skupiny B s částečnou obslužnou funkcí. Trasa silnice II/480 je v řešeném území stabilizovaná. V rámci územního plánu je navržena pouze její šířková homogenizace na jednotnou kategorii, včetně přestavby některých křižovatek. • Silnice II/482 – Rybí (I/48) – Závišice – Kopřivnice (II/480) Silnice II/482 je vedena ze severního směru od Závišic a Rybí, kde se napojuje na silnici I/48. Jedná se o sběrnou komunikaci s částečnou obslužnou funkcí, kterou lze z urbanisticko – dopravního hlediska zařadit mezi komunikace funkční skupiny B. Silnici II/482 je v rámci územního plánu navrženo přeložit do nové obchvatové polohy vůči zastavěné části Kopřivnice s úpravou některých křižovatek a úsek vedený severní částí k.ú. Kopřivnice šířkově upravit na jednotnou kategorii. • Silnice II/486 – Krmelín (I/58) – Vlčovice (I/58) Silnice II/486 je hlavní páteřní komunikací místní části Mniší. Z urbanisticko–dopravního hlediska lze průtah charakterizovat jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C s řadou směrových a výškových dopravních závad.

36

V rámci územního plánu je navrženo trasu silnice II/486 šířkově homogenizovat na jednotnou kategorii s dílčími směrovými úpravami. • Silnice III/4824 – Kopřivnice, Lubina (I/58) – Hájov, Hájovský Dvůr (III/4863) Silnice III/4824 je páteřní komunikací zastavěné části Větřkovic, kterou lze z urbanisticko– dopravního hlediska charakterizovat jako obslužnou komunikaci funkční skupiny C. Její trasa je v řešeném území směrově i výškově stabilizovaná. Nevyhovující úseky ve Větřkovicích nejsou vzhledem k průtahovému charakteru komunikace a jejímu nízkému významu řešeny. • Místní komunikace Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu veškeré zástavby, která není přímo obsloužena ze silničních průtahů. V Kopřivnici se jedná o jednopruhové i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou (živičný povrch, dlažba, obalované kamenivo, beton apod.). V místních částech (Lubina, Mniší a Vlčovice) pak síť místních komunikací představují zejména jednopruhové obousměrné komunikace s proměnlivou šířkou vozovky. Významnými komunikacemi, které lze zařadit do sítě sběrných místních komunikací funkční skupiny B, jsou ul. Štramberská, Štefánikova, Husova a Nádražní. Ostatní místní komunikace mají vesměs obslužný charakter funkční skupiny C, některé úseky v Kopřivnici jsou pak zařazeny do funkční skupiny D jako obytné zóny (podskupina D1). Územní plán především doporučuje stávající úseky místních komunikací šířkově homogenizovat buď na dvoupruhové kategorie s případnými parkovacími a odstavnými pruhy (především v sídlištích), event. doplnit výhybnami a uslepené úseky obratišti (v místních částech). V rámci územního plánu je rovněž navrženo vybudování nových úseků tak, aby byl zajištěn kvalitní příjezd k navrhovaným obytným plochám • Účelové komunikace Účelové komunikace, ve formě komunikací uvnitř průmyslových a výrobních areálů a polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění jednotlivých zastavěných ploch, polních, lesních event. soukromých pozemků a navazují na místní i silniční komunikace. Územní plán navrhuje upravit některé úseky účelových komunikací především v souvislosti s vedením nových tras ostatních komunikací. B) DOPRAVNÍ PROGNÓZA INTENZIT SILNIČNÍHO RUCHU V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na všech silničních komunikacích mimo silnici III/4824 (viz tab.) s orientačním uvedením šířkových kategorií stávajících komunikací. Pro období do r. 2020 je stanovena prognóza zatížení podle růstových indexů (ŘSD z r 2001), a to z výchozího zatížení v r. 2005. Na přiložených tabulkách je pak podán přehled o dopravním zatížení sčítaných úseků ve městě a jeho okolí při ponechání stávajícího stavu silniční sítě.

37

tab.: Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území T Stan. č.

7–1716

7–3937

Sil. č.

I/58

I/58

7–2506

I/58

7–2507

II/480

7–2501

II/480

7-2502

II/480

7-5660

II/482

7-5661

II/482

7-1719

III/486

Úsek

Lichnov – Vlčovice křiž.II/486

těžká mot. voz. a přívěsy 519 1995 650 2000 Rok

O

M

voz./24 hod.

osobní a dodáv. vozidla 2617

jednostopá mot. vozidla 40

3736

72

4458

součet

(ČSN736101 a 736110)

3176

2005

1377

6235

34

7646

2020

1681

7981

27

9689

1995

825

3163

46

4034

2000

738

3994

52

4784

2005

1455

5213

31

6699

2020

1777

6673

25

8474

1995

825

3163

46

4034

2000 křiž.II/480 a III/4824 – Příbor 2005 2020 1995 křiž. I/58 – 2000 Kopřivnice, 2005 MÚK 2020 1995 Kopřivnice, 2000 MÚK – 2005 křiž.II/482 2020 1995 křiž.II/482 – 2000 Kopřivnice, ul. 2005 Štramberská 2020 1995 Závišice – 2000 Kopřivnice, ul. 2005 K pasekám 2020 1995 Kopřivnice, ul. 2000 K pasekám – 2005 křiž. II/480 2020 1995 hr. kat – křiž. 2000 I/58 ve 2005 Vlčovicích 2020

1123 1660 2027 545 1351 1547 959 545 1334 1527 440 620 778 891 395 458 715 818 395 339 710 813 304 152 183

5379 6839 8754 6341 6470 7773 4802 6341 6775 8139 3390 2611 6624 7958 5398 3545 4594 5519 2505 5398 6740 8097 1338 1098 1390

70 46 37 64 59 47 88 64 58 47 75 89 23 18 88 51 31 25 71 88 54 43 43 39 27

6572 8545 10818 6950 7880 9367 5849 6950 8167 9713 3905 3320 7425 7425 2971 4054 5340 6363 2971 5825 7504 8953 1685 1289 1600

209

1670

22

1901

Vlčovice křiž.II/486 – křiž.II/480 a III/4824

Stávající orientační kategorie

MS2 -/8,5/50

S7,5/60 (úsekově S9,5/70)

S11,5/80

S9,5/70

S9,5/70

S7,5/60

S7,5/60

MS2 -/8,5/50

S6,5/50

Na ostatních silničních komunikacích sčítání dopravy prováděno nebylo. Předpokládaná intenzita dopravy by však ani výhledově neměla přesahovat 1000 mV/24 hod. Nejzatíženější komunikací v Kopřivnici je dle sčítání dopravy průtah silnice I/58. V rámci územního plánu jsou tedy navrženy jeho přeložky do obchvatové polohy vůči Příboru a Vlčovicím a homogenizace celé trasy na jednotnou šířkovou kategorii (předběžně S 11,5/80).

38

C) HLAVNÍ ZÁSADY NÁVRHU TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ KOMUNIKACÍ • Silnice I/58 – Rožnov p.R. (I/35) – Frenštát p.R. – Příbor (I/48) – Ostrava (I/11, I/56) – Bohumín (I/67) – Polsko Realizace přestavby silnice I/58 je v rámci územního plánu navržena ve dvou etapách. V I. etapě výstavby bude realizován obchvat Příbora se zapojením do stávajícího průtahu v lokalitě Drnholec a směrové a výškové úpravy v Lubině (k.ú. Drnholec nad Lubinou a k.ú. Vlčovice). Součástí návrhu je i úprava křižovatky silnic I/58, II/480 a III/4824 na okružní (není zahrnuto v projektové dokumentaci), úprava příjezdové komunikace do průmyslového parku Kopřivnice a dílčí úpravy sjezdů k některým nemovitostem. Ve II. etapě je navrženo dobudování obchvatu Vlčovic. Trasa je převzata z původního územního plánu s drobnými směrovými korekcemi navrženými především podél hranice s areálem průmyslového parku. V grafické části územního plánu je pro vedení přeložky tahu I/58 vymezen koridor, který zahrnuje veškeré významné doprovodné stavby, včetně přeložek sítí technické infrastruktury. Jeho šířka se pohybuje v rozmezí od cca 15 m až po cca 50 m od osy návrhu. Ve vymezeném koridoru mohou být v rámci podrobné technické dokumentace řešeny i drobné směrové odchylky od vymezeného orientačního návrhu územního plánu. Navržené řešení je v souladu s platným ÚPN VÚC Beskydy (VPS č. 49 a 50), s Koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje a se zpracovanou projektovou dokumentací (DSP, DZS). Překládané úseky silnice I/58 je v rámci územního plánu doporučeno převést do sítě silnic nižší třídy. • Silnice II/480 – Kopřivnice, Lubina (I/58) – Veřovice (II/483) Stávající trasu silnice II/480 vedenou správním územím Kopřivnice je v rámci územního plánu navrženo šířkově homogenizovat na jednotnou kategorii, včetně úprav prostorů některých křižovatek pro zajištění rozhledu pro zastavení (křižovatka s ul. I. Šustaly, U Palárny a křižovatka se spojkou ul. Nádražní se silnicí II/480. Dalšími významnými záměry jsou přestavba křižovatky s ul. Husova na okružní s dílčí směrovou úpravou silnice II/480, přestavba průsečné křižovatky silnic I/58, II/480 a III/4824 v Lubině na okružní a dostavba ramena mimoúrovňové křižovatky s ul. Dělnická pro vyloučení levého odbočení z průtahu silnice II/480. • Silnice II/482 – Rybí (I/48) – Závišice – Kopřivnice (II/480) Úsek silnice II/482 mezi křižovatkou se silnicí II/480 a křižovatkou s ul. K Pasekám je navrženo přeložit do severovýchodní obchvatové polohy vůči Kopřivnici. Záměr vychází ze Změny č. 1 ÚPN VÚC Beskydy a schváleného územního plánu, kde je pro přeložku vymezena výhledová územní rezerva. Ovšem vzhledem ke skutečnosti, že v rámci územního plánu jsou podél tohoto návrhu vymezeny oboustranné zastavitelné plochy, je její trasa řešena nově jako návrh. Přeložka silnice II/482 tak bude plnit i částečně obslužnou funkci. Navazující úsek mezi zaústěním přeložky silnice II/482 do stávající trasy a severní hranicí k.ú. je pak v souladu se Změnou č.1 ÚPN VÚC Beskydy navrženo šířkově upravit na jednotnou kategorii. V grafické části územního plánu je pro vedení přeložky silnice II/482 vymezen koridor, jehož šířka přibližně odpovídá ochrannému pásmu silnice II. třídy (15 m od osy návrhu na obě strany).

39

• Silnice II/486 – Krmelín (I/58) – Vlčovice (I/58) Nevyhovující šířkové uspořádání silnice II/486 je navrženo v celém průtahu správním územím Kopřivnice sjednotit na jednotnou kategorii. Mimo tyto úpravy je dále v rámci územního plánu navrženo i několik směrových korekcí – v centru Mniší za mostem přes Lubinu a ve východní části katastrálního území. • Silnice III/4824 – Kopřivnice, Lubina (I/58) – Hájov, Hájovský Dvůr (III/4863) Silnici III/4824 lze v rámci územního plánu pokládat za územně stabilizovanou. • Místní komunikace Síť místních komunikací v řešeném území je v rámci územního plánu navrženo doplnit o některé nové úseky. Z nově navržených vybraných záměrů je nutno se zmínit o: -

prodloužení ul. Francouzská podél severovýchodního okraje sídliště Sever, které je navrženo včetně komunikací pro chodce a parkovacím pásem,

-

propojení místních komunikací v Lubině (napříč plochou Z106) ve dvoupruhové kategorii navržené pro případ zrušení křižovatky silnice I/58 a místní komunikace, po které je vedena cyklotrasa č. 502 (křižovatka může být zrušena v rámci homogenizace celého tahu na jednotnou kategorii, její stávající stav je pro levé odbočení nevyhovující)

-

nová obslužná komunikace navržená v souběhu se stávající silnicí I/58 a její přeložkou v Lubině (lokalita Dolní Roličky), včetně nového zapojení do průtahu I/58

-

propojení silnice II/480 s ul. Pod Bílou Horou, které je navrženo v minimální šířkové kategorii pro dvoupruhové komunikace s omezením provozu nákladních vozidel

Ostatní navržené komunikace především dopravně obsluhují nově vymezené zastavitelné plochy a navazují na stávající úseky. Jedná se dvoupruhové místní komunikace v Kopřivnici a některé jednopruhové úseky v jednotlivých místních částech, které však budou sloužit především místní dopravě a v hierarchii komunikační sítě v Kopřivnici zastávají pouze podružnou obslužnou funkci. U nových úseků místních komunikací pro navrhovanou zástavbu bude šířka zpevněné části vozovky navržena dle ČSN 736110. Šířky budoucího prostoru místních komunikací budou důsledně respektovány pro případné vedení chodníků, event. inženýrských sítí, a to ve smyslu vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. V ostatních případech je nutno dodržet alespoň minimální šířku uličního prostoru, která bude zahrnovat šířku hlavního dopravního prostoru (jízdní pruhy, odvodňovací proužky, bezpečnostní odstupy) zvětšenou o 1 m na obě strany v případě jednopruhových komunikací a o 2 m na obě strany v případě dvoupruhových komunikací. Na uslepených místních komunikacích delších než 100 m (zejména obsluhují-li více objektů) budou v rámci podrobnější dokumentace navržena úvraťová obratiště, na kterých je pak třeba zajistit zákaz parkování a odstavování vozidel. Stávající jednopruhové komunikace budou doplněny výhybnami event. šířkově homogenizovány na dvoupruhové kategorie, v sídlištích pak umožňující realizaci parkovacích a odstavných pásů a vedení komunikací pro chodce – jednotlivé úseky jsou patrné v grafické části. Významnější uslepené stávající komunikace budou doplněny úvraťovými obratišti.

40

Z těchto záměrů je nutno se zmínit o: - zásadním přebudování ul. Štramberská a Štefánikova na dvoupruhovou kategorii s odstavnými a parkovacími pásy s nabídkou parkovacích možností, s vysokou zelení a s prostory pro chodce a cyklisty (více viz Odstavování a parkování automobilů) -

zásadním přebudování místních komunikací v západní části Korej – ul. Pod Bílou horou, K. Čapka, Pionýrská, Sadová a dvou spojek ul. Z. Buriana a Ke Koryčce na dvoupruhové event. jednopruhové kategorie s odstavnými a parkovacími pásy (více viz Odstavování a parkování automobilů)

-

přestavbě ul. K očnímu (vedenou do Štramberku podél zahrádek) na dvoupruhovou kategorii

-

přestavbě místní komunikace vedené podél severovýchodního okraje sídliště Sever na dvoupruhovou kategorii, která bude sloužit místní dopravě jako přístupová na navrženou trasu přeložky II/482

-

přestavbě místní obslužné komunikace vedené podél řeky Lubiny a její spojky na silnici I/58 na dvoupruhovou kategorii z důvodu dalšího navrhovaného obestavění rodinnou zástavbou.

-

přestavbě místní komunikace ve Větřkovicích na dvoupruhovou kategorii, která slouží jako příjezd k vodní nádrži

-

přestavbě místní komunikace v Mniší na dvoupruhovou kategorii, která slouží dopravní obsluze Měrkovic

-

přestavbě místní komunikace v Mniší vedené podél východního okraje zástavby v prodloužení do silnice II/486 na dvoupruhovou kategorii z důvodu oboustranného obestavění rodinnou zástavbou.

-

přestavbě místní komunikace v severní části Vlčovic na dvoupruhovou kategorii z důvodu zlepšení dopravní obslužnosti (příjezd k hřišti, zlepšení dopravní obsluhy nových zastavitelných ploch).

-

přestavbě místní obslužné komunikace v jižní části Vlčovic na dvoupruhovou kategorii z důvodu dalšího navrhovaného obestavění rodinnou zástavbou.

Ostatní navržené úpravy slouží především místním lokalitám a jsou navrhovány z důvodu zlepšení dopravní obsluhy. Jedná se o úpravy jednopruhových komunikací spočívající v doplnění výhyben dle místních možností. Všechny komunikace uvnitř zástavby budou pokládány za zklidněné komunikace se smíšeným provozem (podle čl. 176 ČSN 73 6110), které slouží společně motorové dopravě a pěšímu a cyklistickému provozu s omezenou rychlostí (dle místních podmínek). Jednopruhové komunikace budou opatřeny zákazem odstavování a parkování vozidel – vše dle vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů a norem ČSN pro požární bezpečnost staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833). • Účelové komunikace Územní plán Kopřivnice navrhuje stávající síť účelových komunikací pouze upravit v souvislosti s vedením nových komunikací. Nově jsou navrženy významnější dva sjezdy ze silničních komunikací. V k.ú. Vlčovice se jedná o sjezd do průmyslového parku z přeložky silnice I/58, který je zaústěn do křižovatky přeložky silnice I/58 a její stávající trasy, v severní

41

části k.ú. Kopřivnice pak o nový sjezd zaústěný do silnice II/482 umožňující obsluhu území odříznutého navrženými plochami výroby. D) PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ V dopravní grafické příloze jsou vymezeny pouze významné komunikace pro cyklisty, event. komunikace pro společný provoz chodců a cyklistů. Doplnění chodníků bude navrhováno v rámci podrobné dokumentace především v prostorech místních komunikací (dle ČSN 736110) dle příslušných regulačních podmínek bez vymezení v grafické části nebo v rámci navržených úprav silničních a místních komunikací (podél silnice I/58 ve Vlčovicích, podél silnice II/480 v Kopřivnici apod.). V zásadě budou chodníky doplněny všechny sběrné komunikace a významné místní komunikace. Dále je v rámci územního plánu navržena úprava náměstí před Městským úřadem, která bude zahrnovat vymezení ploch pro zeleň, chodce a cyklisty, úprava prostoru Náměstí T.G.Masaryka a pro bezkolizní pohyb chodců mezi železniční zastávkou a autobusovým nádražím podchod pod ul. Nádražní. Pro orientaci jsou v grafické části rovněž zakresleny stávající značené turistické stezky, trasově upravené tam, kde to vyžadují nadřazené silniční zájmy. Řešeným územím je vedeno celkem pět značených turistických tras – červená, která přímo řešeným územím neprochází, ale je vedena podél jeho západního okraje, modrá, vedená ze Štramberku přes Bílou horu, Kopřivnici, Lubinu a Větřkovice a dále na Sklenov, zelená, vedená přes katastr Větřkovic u Lubiny a Mniší a dvě žluté trasy, vedené katastrem Kopřivnice. Mimo značené turistické trasy je řešeným územím vedena tzv. Lašská naučná stezka, která je vedena okruhem přes území Kopřivnice, Lichnova a Štramberku. tab.: stávající turisticky značené trasy v řešeném území Ev. číslo 0616

Průběh trasy

značení

Štramberk – Lichnov – Frenštát pod Radhoštěm – Trojanovice – Ráztoka, hotel

vedená podél červená západního okraje k.ú. Kopřivnice

2235

Štramberk – Kopřivnice – Lubina – Větřkovice – Hukvaldy – Kubánkov – Palkovické hůrky

7837

Příbor – Kopřivnice – Štramberk

žlutá

7852

Kopřivnice – Šostýn – Raškova skála – Lichnov – Frenštát pod Radhoštěm – Tichá – Měrkovice – Hukvaldy

žlutá

Husova lípa – Jasníkova studánka – Hřeben Brd – Pískovna – Lašská Rozcestí čarodějnic – Hrad Šostýn – Raškův kámen – Janíkovo naučná sedlo – Červený kámen – Okružní cesta – Kamenárka – Bílá stezka hora – Váňův kámen – Muzeum Fojtství – Masarykovo náměstí – Sad dr. E. Beneše Pozn: označení tras je v souladu se značením KČT

pozn.:

modrá

místní

Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace. Pro cykloturistiku jsou v terénu vyznačeny čtyři cyklistické trasy dle KČT a několik místních cyklotras. Jedná se o lokální cyklotrasu č. 502 (Starý Jičín – Hukvaldy), která je řešeným územím vedena po místních a účelových komunikacích a částečně po silnici III/4824 (Větřkovice), a která je v širších vazbách součástí dálkové trasy Jihlava – Český Těšín, lokální cyklotrasu č. 6001 (Hukvaldy – Kopřivnice – Příbor) vedenou z Příbora kolem vodní nádrže Větřkovice do Mniší a dále na Hukvaldy, lokální cyklotrasu č. 6002 (okruh Paseky) vedenou severní částí Kopřivnice přes Závišice a kolem Příboru zpět do Kopřivnice a lokální 42

trasu č. 6039 (Kopřivnice – Nová Horka) vedenou severní částí katastru Kopřivnice v souběhu s cyklotrasou 6002. Místní cyklistické okruhy jsou vedeny především v jižní části Kopřivnice kolem vrchu Červená kámen a ve Vlčovicích a Mniší (okruh Holý vrch a Pískovna, trasa Mniší – Tichá). tab.: stávající cyklistické značené trasy dle KČT v řešeném území ev. číslo

průběh trasy

průběh trasy na území Kopřivnice

502

Starý Jičín – Hukvaldy

Vedená od Štramberka po ul. K očnímu, Obránců míru, Česká, Kadláčkova, Pod Moravií s přejezdem železniční trati do ul. Dělnická a Na Luhách a dále po místních komunikacích V Lubině, silnici III/4824 a místní komunikaci ve Větřkovicích směrem na Sklenov

6001

Hukvaldy – Kopřivnice – Příbor

Vedená z Příbora kolem vodní nádrže Větřkovice do Mniší a dále na Hukvaldy po místních komunikacích a silnici II/486

6002 okruh Paseky

vedená severní částí Kopřivnice přes Závišice a kolem Příboru zpět do Kopřivnice

6039 Kopřivnice – Nová Horka

Vedené od silnice II/482 po ul. K Pasekám směrem na Příbor

tab.: stávající místní cyklistické trasy a okruhy v řešeném území průběh trasy

průběh trasy na území Kopřivnice

Okruh Holý vrch

Trasa je vedená kolem kopce Holý vrch u Vlčovic s prudkým sjezdem z Janíkového sedla nad Lichnov

Okruh Červený kámen

Trasa je vedená jižní částí řešeného území kolem hřebene vrchu Červený kámen.

Okruh Pískovna

Krátký okruh vedený lesním masivem pod vrchem Červený kámen (nad areálem Tatry)

bez označení

místní cyklotrasa vedená z Mniší do Měrkovic s odbočením do Tiché

V rámci územního plánu je v řešeném území vymezeno v souladu s Vyhledávací studií cyklistických stezek a tras na území města Kopřivnice (DHV, s.r.o., 02/2008) několik cyklotras a cyklistických stezek. Navrženy jsou nové trasy vedené jak po stávajících komunikacích, tak po nově vybudovaných stezkách pro cyklisty (event. pásy pro cyklisty doplněné v rámci úprav prostorů místních komunikací). Jednotlivé úseky jsou patrné v grafické části. E) ODSTAVOVÁNÍ A PARKOVÁNÍ AUTOMOBILŮ Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů se ve správním území nachází cca 1338 stání v řadových boxových garážích a cca 38 stání ve vestavěných garážích v bytových domech. Pro obyvatele bytového domu v Mniší je pak vybudováno celkem 6 stání v řadových boxových garáží. Krytá stání jsou doplněna odstavnými plochami na terénu. Počet stání na těchto plochách je cca 1746. Údaj je však pouze orientační, neboť některé odstavné plochy nejsou jasně vymezeny a k odstavování vozidel lze využít i některá parkoviště u objektů občanské vybavenosti, a to v rozsahu až cca 50 %. Odhadem lze tedy určit počet odstavných stání na terénu na cca 2600. K tomu lze přičíst i tolerované parkování na dvoupruhových komunikacích, které však lze uvést pouze odhadem – cca 200 míst. Pro výpočet bilance potřeby odstavných stání je použita metodika ČSN 73 6110. 43

Předpokladem je, že se jedná o město s počtem obyvatel do 50 000 a se stavbami celoměstského významu uvnitř zastavěného území s dobrou kvalitou obsluhy hromadnou dopravou. Stupeň automobilizace požadovaný v zadání územního plánu je 1 : 2,5, který dává po uplatnění redukčních součinitelů a v porovnání s celkovým počtem bytů v bytových domech (6978 bytů) celkovou potřebu cca 5600 odstavných stání. V rámci územního plánu je tedy navržena dostavba odstavných ploch na terénu především v lokalitách s bytovými domy o kapacitě cca 735 míst. Tato kapacita je navržena převážně v rámci přestaveb místních komunikací uvnitř jednotlivých sídlišť na dvoupruhové event. jednopruhové komunikace s parkovacími pásy umožňující podélné, šikmé i kolmé stání. V oblasti Korej se jedná o úpravy ul. Pod Bílou Horou, K. Čapka, Pionýrská, Sadová, dvou spojek ul. Z. Buriana a Ke Koryčce,v sídlišti Sever úpravy dvou uslepených ulic zapojených do 17. Listopadu a navržené prodloužení ul. Francouzská podél severovýchodního okraje sídliště Sever, které je navrženo včetně parkovacího pásu. V sídlišti Jih se pak jedná o úpravy ul. Štramberská a mimo tyto úpravy jsou navržena odstavná parkoviště v lokalitě s bytovými domy při ul. Máchova. Dalším návrhem, řešícím problematiku odstavování a parkování vozidel, je budování hromadných garáží event. velkokapacitních parkovišť. Příslušné plochy jsou v řešeném území vymezeny v celkem dvou lokalitách. Jedná se o navržené plochy vhodné pro realizaci výše uvedených objektů v přijatelné dostupné vzdálenosti od bytových domů, které jsou vymezeny podél přeložky silnice II/482 severně sídliště Sever a plochu mezi ul. Francouzskou a výše uvedenou přeložkou. Kapacita těchto zařízení není územním plánem jednoznačně určena. Doporučeno však je, aby byl alespoň zčásti pokryt zbývající deficit odstavných stání, který činí po započítání ostatních návrhů cca 2080 stání pro stupeň automobilizace 1 : 2,5. Další odstavné kapacity pak mohou být rovněž navrženy v rámci příslušných ploch zastavěných a zastavitelných území bez přesného vymezení v grafické části územního plánu. Jedná se především o dostavby stávajících parkovacích ploch malého rozsahu na sídlištích a parkovací kapacity v rámci příslušných ploch. Odstavování nákladních vozidel případných soukromých autodopravců se navrhuje v rámci vymezených výrobních zón. Pro parkování osobních automobilů jsou zachována stávající parkoviště o celkovém úhrnu cca 1850 stání (bez samostatných parkovišť v areálu Tatry a průmyslovém parku). Územní plán navrhuje vybudování nových parkovacích stání především u významných objektů občanské vybavenosti, příp. sportovišť. Jedná se o parkoviště navržené v rámci úprav náměstí T.G.Masaryka a dvě parkoviště pro lyžařský a sportovní areál v jižní části Kopřivnice. Počty parkovacích míst budou upřesněny v podrobnějších stupních dokumentace. Další parkovací kapacity mohou být navrženy v rámci příslušných ploch zastavěných a zastavitelných území bez přesného vymezení v grafické části územního plánu. Parkovací nároky podnikatelských ploch nejsou v bilanci uváděny a musí být řešeny v rámci vlastních pozemků. F) OSTATNÍ OBSLUŽNÁ SILNIČNÍ ZAŘÍZENÍ Ve správním území Kopřivnice se nachází celkem 29 autobusových zastávek a autobusové nádraží (více viz 3.5.3 Hromadná doprava osob). V Kopřivnici a Lubině se dále nachází čtyři čerpací stanice pohonných hmot (na ul. Obránců míru (OMW) a v areálu ČSAD na ul. Dělnické v Kopřivnici a u křižovatky silnic I/58 a II/480 (PAP OIL) a u silnice I/58 ve směru na Příbor (čerp. st. plynu) v Lubině), stanice technické kontroly (TESTCAR s.r.o. v Kopřivnici v areálu ČSAD) a celkem sedm autoservisů a jeden pneuservis.

44

Lze tedy konstatovat, že síť obslužných zařízení je v řešeném území dostatečně hustá. Nová obslužná zařízení typu čerpací stanice pohonných hmot, autoservisů apod. tak mohou být realizována pouze v souladu s podmínkami pro využití jednotlivých ploch.

3.5.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA A VÝZNAMNĚJŠÍ ŽELEZNIČNÍ ZAŘÍZENÍ Řešeným územím je vedena regionální jednokolejná železniční trať č. 325 (Studénka Veřovice), jejíž poloha je v rámci územního plánu územně stabilizovaná. Případná optimalizace trati na vyšší traťovou rychlost bude řešena buď v rámci vlastních pozemků, případně v ochranném pásmu dráhy. Hromadné dopravě po železnici v řešeném území slouží dvě železniční stanice a jedna železniční zastávka (více viz 3.5.3 Hromadná doprava osob). Na rozhraní katastrů Kopřivnice a Drnholce nad Lubinou se pak nachází železniční nákladové nádraží. Z ostatních železničních zařízení je nutno se dále zmínit o křížení železničních tratí se silničními komunikacemi. Ty jsou na regionální trati ve správním území Kopřivnice řešeny především úrovňově se zabezpečovacím zařízením. Nová křížení nejsou v rámci územního plánu navrhována.

3.5.3 HROMADNÁ DOPRAVA OSOB Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou příměstskou autobusovou dopravou, kterou zajišťují ČSAD Frýdek – Místek, a.s., a Connex Morava a.s. V řešeném území se nachází celkem 29 autobusových zastávek a na ul. Nádražní pak autobusové nádraží. V rámci územního plánu je navrženo doplnění autobusových zastávek, a to především pro obsluhu nových zastavitelných území. Jedná se o navržené autobusové zastávky na přeložce silnice II/482 a nová zastávka na stávajícím průtahu silnice I/58 ve Vlčovicích. Poloha některých autobusových zastávek pak byla upravena v souvislosti s vedením nových komunikací. V rámci územního plánu je dále při řešení problematiky hromadné dopravy osob doporučeno hájit několik zásad: -

stávající i nové zastávky na průtahu silnice I/58, na silnicích II. třídy a místních komunikací se zvýšeným provozem důsledně opatřovat zastávkovým pruhy (zastávky na ostatních komunikacích mohou vzhledem k předpokládanému nízkému dopravnímu zatížení komunikací a malé frekvenci spojů navrhovány na jízdním pruhu, případně s jedním zastávkovým pruhem).

-

opatřovat autobusové zastávky přístřešky pro cestující.

V grafické části je vyznačena obalová křivka izochron dostupnosti (400 m) prokazující, že rozmístění a počet zastávek je vyhovující. Hromadné dopravě osob po železnici slouží ve správním území Kopřivnice dvě železniční stanice (Kopřivnice a Štramberk) a železniční zastávka.

3.5.4 OSTATNÍ DRUHY DOPRAV Zařízení vodní ani letecké dopravy se v řešeném území nenacházejí. 45

3.5.5 OCHRANNÁ DOPRAVNÍ PÁSMA, OCHRANA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ V grafické části jsou vyznačena: - silniční ochranná pásma stávajících komunikací mimo souvisle zastavěné území podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (podél silnice I. třídy od osy vozovky na obě strany v šířce 50 m a podél silnic II. a III. třídy od osy vozovky na obě strany v šířce 15 m) - orientační silniční ochranná pásma navržených komunikací mimo souvisle zastavěné území podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (viz výše) - železniční ochranná pásma v šířce 60 m od osy krajních kolejí na obě strany, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy a v šířce 30 m od osy krajní koleje u vlečky, nejedná – li se o vlečku uvnitř uzavřeného areálu provozovny (podle zákona č.266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů). Na silničních křižovatkách a na vnitřních stranách oblouků silnic o poloměru > 500 m je dále nutno respektovat rozhledová pole podle platného znění zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Na ostatních křižovatkách pak alespoň rozhledová pole určující minimální délku rozhledu pro zastavení dle ČSN 73 6110. V těchto polích se nesmějí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Tam, kde rozhledová pole nemohou být uvolněna (z důvodu finanční náročnosti, demolice apod.) bude postupováno dle příslušných předpisů. Rozhledová pole křižovatek a vnitřních stran oblouků nejsou zakreslena v grafické části ÚP. Zdrojem nadměrné hlučnosti z pozemní dopravy je především průtah silnice I/58 a silnice II/480 vedené zastavěným územím místní části Lubina a Kopřivnice. Pro území podél těchto komunikací je provedeno orientační posouzení z hlediska ochrany před hlukem z pozemní dopravy pro časový horizont r. 2020. Byl použit postup dle „Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy“. Přípustné ekvivalentní hlukové hladiny byly stanoveny podle nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Vypočtená hodnota ekvivalentní hlukové hladiny je uvedena v tabulce: sčítací stanoviště

výhledová intenzita silničního provozu v r.2020

LAeq (do) dB (A) den/noc

T

2027

I/58

O

8754

7–2506

M

37

S

10818

T

1527

63,1/52,4*

II/480

O

8139

7-2501

M

47

pozn.: ve vzdálenosti 12 m od od zdroje hluku

LAeq (příp.) dB (A) den/noc

62,8/51,9* pozn.: ve vzdálenosti cca 15 m od zdroje hluku (jízdní pruh)

S 9713 * nejbližší obávaný objekt, pohltivý terén, výška posuzovaného bodu 3 – 4 m LAeq (do) = ekvivalentní hluková hladina LAeq (příp.) = přípustná ekvivalentní hluková hladina

46

60/50

60/50

Jak je zřejmé z tabulky, přípustná ekvivalentní hladina hluku u posuzovaných úseků bude v r. 2020 překračována. U obou komunikací se však jedná o jejich bezprostřední okolí, ve kterém se nachází poměrně malé množství obytných objektů. Tyto stavby je doporučeno chránit před nadměrným hlukem z dopravy pasivními opatřeními ve formě trojitého zasklení, příp. úpravou fasád. Pro novou zástavbu podél silničních průtahů je pak doporučeno hájit alespoň 25 m hygienické pásmo, kdy by neměly být umísťovány objekty související s bydlením.Hlukové posouzení je však třeba brát jako orientační. Přesnější hlukové poměry může posoudit pouze podrobná hluková studie.

47

3.6 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 3.6.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU k.ú. Kopřivnice Původní vodovod pro město byl zprovozněn v roce 1921. Současný vodovod je provozován SmVaK Ostrava a.s. Do r. 2004 bylo město pitnou vodou zásobeno ze dvou zdrojů. Z místního zdroje vody Šutyra a centrálních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Z jímacího zářezu Šutyra s vydatností cca 2 l.s-1 byla voda gravitačně přiváděna do zemního vodojemu Kopřivnice Šutyra 300 m3 s maximální hladinou 381,20 a dnem 378,00 m n.m. Z vodojemu byl proveden gravitační rozvod do vodovodní sítě jižní části města, která tvořila samostatné tlakové pásmo. Rozhodnutím vydaným Referátem životního prostředí Okresního úřadu Nový Jičín pod č.j. ŽP/6260/99/Pe-231/2 ze dne 10.1.2000 bylo vydáno vodoprávní povolení k odběru podzemní vody v množství: maximální povolený odběr 2,35 l.s-1, průměrný povolený odběr 1,46 l.s-1. Rozhodnutím Městského úřadu Kopřivnice, odboru životního prostředí pod č.j. OŽP/50 193/04/JS – 7195/04 ze dne 15.11.2004 bylo zrušeno původně vydané povolení k nakládaní s podzemními vodami - k jejich odběru z vodního zdroje Kopřivnice – Šutyra za účelem veřejného zásobování pitnou vodou z důvodu nepotřebnosti tohoto vodního zdroje. Vodní zdroj je fyzicky zachován pro zajištění bezpečného odvádění jímaných podzemních vod gravitačně vytékajících do bezejmenného suchého koryta vodního toku s následným zaústěním do vodního toku Kopřivnička. Zdroj má rozhodnutím VLHZ/3977/84/Pe-332 ONV NJ ze dne 13.2.1985 vyhlášená pásma hygienické ochrany I. a II. stupně, která do doby jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu nadále zůstávají platná. Z centrálních zdrojů (OOV) je voda přiváděná ze dvou směrů. Z vodojemu Hájov 2 000 m3 s maximální hladinou 378,12 m n.m. a dnem 367,00 m n.m.je veden přivaděč DN 500, který dopravuje vodu do přerušovací komory (PK) Rybí. Odbočením z tohoto přivaděče je řadem DN 500 přivedena voda do severovýchodní části města ke trati ČD. Z tohoto řadu je zásobována přilehlá část zástavby Na Luhách, areál závodu Tatra Kopřivnice a.s. a Průmyslový park Kopřivnice. Tento řad je propojen s vodojemem horního tlakového pásma (HTP) přes vodovodní síť města. Propojení se využívá jen jako náhradní zdroj pro HTP. K bezprostřední ochraně přivaděče DN 500 z vodojemu Hájov do přerušovací komory Rybí, na k.ú. Kopřivnice je, dle zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), stanoveno ochranné pásmo 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu. Z přivaděče OOV Nová Ves – Čeladná – Červený kámen DN 500 je voda přiváděna do akumulace OOV Červený kámen 2 x 750 m3 s maximální hladinou 442,53 a dnem 439,29 m n.m. Z vodojemu Červený kámen je samostatným řadem DN 300 voda dopravena do vodojemu Bílá hora HTP 2 x 1 000 m3 s maximální hladinou 393,14 m n.m. a dnem 388,14 m n.m. Odbočením z tohoto přívodního řadu je plněna akumulace STP – vodojem 2 x 2 000 m3 s maximální hladinou 377,43 m n.m. a dnem 373,93 m n.m. Z vodojemu STP je plněna přerušovací komora dolního tlakového pásma (DTP) 2 x 150 m3 , která má maximální hladinu 365,08 a dno 362,02 m n.m.

48

Z vodojemu HTP Bílá hora 2 x 1 000 m3 je provedeno propojení řadem DN 200 do PK Rybí a dále do Nového Jičína a samostatný řad DN 150 do Štramberku. Ochranné pásmo přivaděče OOV Nová Ves – Čeladná – Červený kámen je dle rozhodnutí VLHZ-790/89-235/Hr ze dne 24.4.1989 6 m od osy na obě strany. Toto rozhodnutí je změněno rozhodnutím č.j. OŽP 35175/04/JS – 5758/04 ze dne 27.7.2004 na 1,5 m pro p.č. 2711 na k. ú. Kopřivnice a rozhodnutím č.j. OŽP 3363/2005/JS – 9511/04 ze dne 14.1.2005 pro p.č. 2733/5 na k.ú. Kopřivnice. Ostatní přivaděče OOV DN 500 mají ochranná pásma stanovená dle zákona 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně na 1,5 m, u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm na 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu. Západní a střední část města je pitnou vodou zásobena z vodojemu Bílá hora HTP 2 x 1000 m samostatným zásobovacím řadem DN 200. Vodovodní síť HTP pokračuje směrem na Štramberk, Bařiny a Kozinu. Z Bařin pokračuje směrem na Ženklavu. Tlakové poměry vody v tomto tlakovém pásmu jsou vyhovující pro zástavbu na terénu 333,14 – 373,14 m n.m. Nová zástavba v ul. Pod Bílou horou je napojena na zásobovací řad DN 200 z vodojemu HTP do sídliště. 3

Střední tlakové pásmo je ovládané vodojemem STP Kopřivnice 2 x 2 000 m3. Tlakové poměry vody v síti vyhovují pro zástavbu na terénu 317,43 – 358,15 m n.m. Z PK 2 x 150 m3 je zásobena část zástavby na severním okraji města – sídliště Sever, v prostoru ulice Francouzská, Osvoboditelů a 17. listopadu. Pod tlakem vodojemu Hájov je zásobena jen malá část zástavby Na Luhách. Samostatné tlakové pásmo tvoří vodojem Tatry 2 x 1 000 m3 s dnem 376,50 m n.m. Vodojem je zásobován z vodojemu Hájov. Zásobování pitnou vodou pro město je z hlediska zdrojů (napojení na OOV ze dvou směrů) plně zajištěno i s dostatečnou rezervou pro předpokládanou výstavbu. místní část Lubina (k.ú. Drnholec nad Lubinou, k.ú. Větřkovice u Lubiny) Vodovod v Lubině je vybudován od roku 1976 a je provozován SmVaK Ostrava a.s. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod - přivaděč DN 500 Vodojem Hájov – Kopřivnice – Nový Jičín. Pod tlakem vodojemu OOV Hájov je tažen přívodní řad do dělící šachty, kde se dělí na přívod do Příbora a do Kopřivnice. Na přívodní řad do Kopřivnice je napojen vodovod Lubina třemi samostatnými odběry přes redukční ventily. Na tyto odběry navazují v Lubině tři samostatné rozvody tvořící tři samostatná tlaková pásma. Větřkovice mají vybudován veřejný vodovod, který je napojený na centrální zdroj vody – na OOV přes vodoměrnou šachtu a redukci tlaku. Vodovod je vybudován v profilu DN 80 a svým rozsahem kryje současnou potřebu obce. k.ú. Mniší Původní vodovod v Mniší byl vybudován již v roce 1898, nesloužil však pro obec, ale byl využíván pro město Příbor. V roce 1976, po napojení Příbora na OOV, byl tento vodovod přenechán pro k.ú. Mniší a k.ú. Vlčovice.

49

Vodovod využívá čtyři místní zdroje vody (pramen Kazničov, Spruží, Tichá I a Tichá II) s přepouštěním přebytků vody do vodovodu města Příbor. V blízkosti stávajícího vodojemu Mniší je pramen Kazničov. Z pramenní jímky je přívod do vodojemu Mniší. Přímo pod tlakem akumulace pramenní jímky je zásobována zástavba v prostoru vodojemu (je vytvořeno samostatné tlakové pásmo). Zároveň je plněna akumulace 32 m3 u AT stanice, která řadem DN 50 zásobuje zástavbu kolem zdroje a tvoří horní tlakové pásmo. Dalším zdrojem vody je prameniště Spružiny (východně od obce) a prameniště Tichá I a Tichá II, což jsou prameny jižně od zástavby, na k.ú. Tichá. Jejich vydatnost je cca 3,7 l.s-1. Voda z pramenů je gravitačně stažena do akumulace – vodojemu Mniší. Z vodojemu je veden zásobovací řad, který se pod vodojemem dělí na přívod do Příbora a do vodovodní sítě Mniší (dolní tlakové pásmo). Přes vodovod Mniší jsou zásobovány Vlčovice. Povolení k odběru vody pro zdroj Spružinky a Kazničov vydal Městský úřad Kopřivnice 7.12.2006 pod j.č. 1099/2006/OŽP & 70 696/2006/JS Povolený odběr vody ze zdroje Spružinky je Qp= 1,0 l/s; Qmax= 1,5 l/s; Qměsíční= 5 000 m3/rok; Qroční= 32 000 m3/rok, ze zdroje Kazničov je Qp= 3,0 l/s; Qmax= 7,3 l/s; Qměsíční= 20 000 m3/rok; Qroční= 95 000 m3/rok. Rozhodnutím č.j. VLHZ/4001-11/76/Ma-402 ONV NJ ze dne 5.2.1977 a č.j. VLHZ/18681/75/Ma-402 ONV NJ ze dne 16.12.1975 mají zdroje vyhlášeno ochranné pásmo 1. stupně. k.ú. Vlčovice. V obci byl v roce 1976 vybudován vodovod, který navazuje na vodovod Mniší. Zdroje vody jsou pro k.ú. Mniší a Vlčovice společné. Rozvodná síť je poměrně nová, v dobrém technickém stavu, její rozsah odpovídá potřebě v zásobování pitnou vodou. V rámci zajištění technické infrastruktury pro průmyslový park Kopřivnice jsou vybudovány nové vodovodní řady pro pitnou a užitkovou vodu. Vlastní akumulaci areál vybudovanou nemá. Předpokládané množství pitné vody po dobudování areálu je Q = 250 m3/den . S ohledem na toto množství vody bylo provedeno napojení na přivaděč Ostravského oblastního vodovodu DN 500, odkud je vedena přípojka profilu DN 300, která je ukončena ve vodoměrné šachtě. Na k.ú. Štramberk se nachází zdroj vody Tatra Lázně. Zdroj má stanoveno ochranné pásmo 1. a 2. stupně. Ochranné pásmo 2. stupně je vedeno po hranici k.ú. Kopřivnice a k.ú. Štramberku. Do území Kopřivnice nezasahuje. Výpočet potřeby vody Výpočet potřeby vody pro obyvatelstvo, technickou vybavenost, objekty druhého bydlení, průmysl a zemědělství je proveden podle Směrnice č. 9 ze dne 20. července 1973 MLVH ČSR a MZ ČSR – hlavního hygienika ČSR pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení a posuzování vydatnosti vodních zdrojů. Vzhledem k charakteru zástavby a velikosti sídla je podle této směrnice uvažována pro byty v bytových domech s koupelnou a lokálním ohřevem teplé vody potřeba vody 120 l/os/den , u ostatních bytů připojených na vodovod včetně bytů se sprchovým koutem 90 l/os/den. Vzhledem k rozsahu stávající vodovodní sítě v Kopřivnici a ostatních částech a k rozsahu navrhované vodovodní sítě se předpokládá, že do roku 2020 bude na veřejný vodovod napojeno 100% obyvatel. Výpočet potřeby vody pro 100% napojených obyvatel je teoretický a vytvoří určitou rezervu při dimenzování vodohospodářských zařízení a objektů. 50

Specifická potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost je dle uvedené směrnice na jednoho obyvatele 70 l/d pro Kopřivnici, 30 l/den pro Lubinu a 20 l/den pro ostatní sídla. Potřeba vody pro objekty rekreace je počítána na základě údajů o počtu bytů druhého bydlení. Specifická potřeba je uvažována ve výši 60 l/os/den. Nižší specifická potřeba vody zohledňuje využívání objektů převážně o víkendech. Potřeba vody pro průmysl pro stávající zařízení je převzata z údajů provozovatele vodovodní sítě o stávající potřebě vody za poslední sledované období (v k.ú. Vlčovice: firma. CIREX CZ, BROSE s.r.o., DURA Autoservis Systeme CZ s.r.o., BANG & OLUFSEN, ERICH JAEGER s.r.o., RIEGER Automotiv, RİCHLING a v k.ú. Kopřivnice firma UNION OCEL s.r.o. a TATRA Kopřivnice). Do celkové bilance potřeby vody pro průmysl je započítána i potřeba vody pro navrhované plochy pro rozvoj průmyslové výroby o rozloze dle konkrétních lokalit. Specifická potřeba vody je uvažována ve výši 3m3 /ha plochy za den pro průmysl a 1,5 m3 /ha plochy za den pro drobnou výrobu. V navrhovaných plochách se nepředpokládá výroba s nároky na pitnou vodu pro technologické účely. V případě požadavku na dodávku pitné vody pro technologické účely bude nutné přehodnotit bilance potřeby vody, resp. dbát na instalování uzavřených technologických okruhů s minimálním dopouštěním čerstvé vody. Potřeba vody pro zemědělství – živočišnou výrobu je vypočtena na základě údajů o stávajícím počtu dobytka, s rozšířením živočišné výroby se nepočítá. Koeficient denní nerovnoměrnosti je určen dle kategorií sídla : kd = 1,35 pro Kopřivnici, kd = 1,4 pro Lubinu a kd = 1,5 pro Mniší a Vlčovice. Koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh = 2 pro Kopřivnici a kh = 1,8 pro ostatní sídla. Výsledné hodnoty potřeby pitné vody, rozhodující pro posouzení vodovodu, jsou uvedeny v následujících tabulkách: Výsledná potřeba pitné vody – místní část Lubina potřeba vody pro

počet obyvatel

potřeba vody Qm )6

Qp

Qh )7

m3.d-1

m3.d-1

l.s-1

l.s-1

BF

)1

1 660

199,20

278,88

3,23

5,81

TV

2

1 660

49,80

69,72

0,81

1,45

163

9,78

13,69

0,16

0,29

-

23,72

23,72

0,27

0,49

-

44,04

59,32

0,69

1,23

276,74

375,61

4,35

7,82

)

Druhé bydlení )3 Průmysl )

4

Zemědělství )5 Σ Lubina

)1 )2 )3 )4

bytový fond - RD 1 660 obyvatel, specifická potřeba vody 90 l.os-1.den-1 technická vybavenost - specifická potřeba vody 30 l.os-1.den-1 druhé bydlení - specifická potřeba vody 60 l.os-1.den-1 návrhové plochy pro drobnou výrobu : Větřkovice 1,14 ha, Drnholec 14,67 ha, specifická potřeba vody 1,5 m3/ha/den 5 ) Mléčná farma Lubina s.r.o. (porodna krav 180 ks, dojnice 584 ks – specifická potřeba vody 50 – 80 l/kus/den) 6 ) kd = 1,4 )7 kh = 1,8 51

Výsledná potřeba pitné vody – místní část Mniší potřeba vody pro

počet obyvatel

potřeba vody Qm )6

Qp

Qh )7

m3.d-1

m3.d-1

l.s-1

l.s-1

BF

)1

740

66,60

99,90

1,16

2,08

TV

2

740

14,80

22,20

0,26

0,46

137

8,22

12,33

0,14

0,26

-

-

-

-

-

Zemědělství )5

-

-

-

-

-

Σ Mniší

-

89,62

134,43

1,56

2,80

)

Druhé bydlení )3 Průmysl )

)1 )2 )3 )4 )5 )6 )7

4

bytový fond - RD 740 obyvatel, specifická potřeba vody 90 l.os-1.den-1 technická vybavenost - specifická potřeba vody 20 l.os-1.den-1 druhé bydlení - specifická potřeba vody 60 l.os-1.den-1 průmysl se v místní části nenachází zemědělství – živočišná výroba se v místní části nenachází kd = 1,5 kh = 1,8

Výsledná potřeba pitné vody – místní část Vlčovice potřeba vody pro

BF

)1

TV

)2

Druhé bydlení ) Průmysl )4 Zemědělství ) Σ Vlčovice

5

3

počet obyvatel

potřeba vody Qm )6

Qp

Qh )7

m3.d-1

m3.d-1

l.s-1

l.s-1

600

54,00

81,00

0,94

1,96

600

12,00

18,00

0,21

0,38

82

4,92

7,38

0,09

015

-

359,52

359,52

4,16

7,49

-

-

-

-

-

-

430,44

465,90

5,40

8,71

)1 )2 )3 )4

bytový fond - RD 600 obyvatel, specifická potřeba vody 90 l.os-1.den-1 technická vybavenost - specifická potřeba vody 20 l.os-1.den-1 druhé bydlení - specifická potřeba vody 60 l.os-1.den-1 údaj z evidence správce sítě doplněný o návrhové plochy pro průmysl 72,41 ha a drobnou výrobu 18,38 ha )5 zemědělství – v lokalitě se nenachází )6 kd = 1,5 )7 kh = 1,8

52

Výsledná potřeba pitné vody – k.ú. Kopřivnice potřeba vody pro

počet obyvatel

potřeba vody Qm )6

Qp

Qh )7

m3.d-1

m3.d-1

l.s-1

l.s-1

BF

)1

19 800

2 310,06

3 118,58

36,09

72,18

TV

2

19 800

1 386,00

1 871,10

21,66

43,31

847

50,82

68,61

0,79

1,59

-

4,23

4,23

0,05

0,05

-

-

-

-

-

41,42

58,67

0,68

1,16

)

Druhé bydlení )3 Průmysl )

4

Zemědělství )5 Σ Lysůvky

)1

bytový fond - BD 17 602 obyvatel, specifická potřeba vody 120 l.os-1.den-1 - RD 2 198 obyvatel, specifická potřeba vody 90 l.os-1.den-1 2 ) technická vybavenost - specifická potřeba vody 70 l.os-1.den-1 )3 druhé bydlení - specifická potřeba vody 60 l.os-1.den-1 )4 údaj z evidence správce sítě doplněný o návrhové plochy pro drobnou výrobu 15,81 ha )5 soukromě hospodařící rolník (krávy 25 ks, ovce 20 ks – specifická potřeba vody 8 – 70 l/kus/den) 6 ) kd = 1,35 )7 kh = 2,0

Návrh zdrojů vody, posouzení tlakových poměrů, akumulace, návrh zásobovacích a hlavních rozváděcích řadů Návrh doplnění a rozšíření vodovodní sítě v Kopřivnici a místních částech Lubina, Mniší a Vlčovice vychází ze současného stavu zásobování pitnou vodou. Navrhované řešení respektuje koncepci stanovenou Územním plánem města Kopřivnice a jeho místních částí Lubina, Mniší, Vlčovice a Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje. S ohledem na výškové uspořádání stávající a navrhované zástavby je celé řešené území rozděleno na tlaková pásma tak, aby tlakové poměry vody v síti co nejlépe vyhovovaly ČSN 75 5401. Při posouzení tlakových poměrů vody v síti se vychází z uvedené normy, která připouští nejvyšší přetlak vody v potrubí 0,6 MPa, v odůvodněných případech 0,7 MPa a požaduje minimální hydrodynamický přetlak v místě přípojky 0,15 MPa pro zástavbu do dvou podlaží a 0,25 MPa pro zástavbu nad dvě podlaží. Rozhraní tlakových pásem je dáno provozem dle konkrétních potřeb. Pro optimální tlakové poměry v dílčích tlakových pásmech jsou navrženy redukční ventily. Dle ČSN 73 6650 se doporučuje stanovit celkovou akumulaci ve výši 60 – 100% maximální denní potřeby vody. Dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb je pro rodinné domy a nevýrobní objekty do plochy ≤ 120 m2 stanoveno množství požární vody 4 l.s-1 a obsah nádrže požární vody 14 m3 (Lubina, Mniší, Vlčovice), pro nevýrobní objekty o ploše 120 – 1 500 m2 je množství požární vody 6 l.s-1 a požadovaný obsah nádrže 22 m2 (Kopřivnice). V případě průmyslového parku

53

Kopřivnice s výrobními objekty, sklady s vysokým požárním zatížením a plochou větší než 2 500 m2 je požadovaný obsah nádrže požární vody 45 m3. Akumulace je posouzena dle provozních celků, t.j pro vodovod Mniší a Vlčovice, pro Lubinu (Větřkovice a Drnholec) a pro Kopřivnici. Posouzení akumulace dle provozních celků sídlo Mniší, Vlčovice )1 Vlčovice – průmyslová zóna Lubina (Větřkovice, Drnholec) Kopřivnice

Qm m3.d-1

A potřebné m3 )2 144,45 215,71 225,37 3 643,97

240,75 359,52 375,61 6 073,29

A stávající m3 332 0 0 7 800 )3

A návrh m3 0 0 250 0

)1 bez průmyslové zóny )2 bez požární akumulace )3 vodojemy Červený kámen 2x750 m3 + Bílá hora 2x1 000 m3 + Vdj. STP Kopřivnice 2x2 000 m3 + PK DTP Kopřivnice 2 000 m3, (není započítán VD Hájov 2 000 m3) Stávající akumulace pro Kopřivnici je postačující a vyhoví i její rozdělení dle potřeby v tlakových pásmech. Nová akumulace je navržena pouze pro vodovod Lubina, čímž se vyloučí špičkové odběry vody z přivaděče OOV DN 500. Nový vodojem v prostoru pod Bílou horou, který je navržen v Plánu rozvoje vodovodů Moravskoslezského kraje, se vzhledem na dostatečnou kapacitu stávající akumulace jeví jako nepotřebný. V územního plánu se s ním nepočítá. Dle výpočtu potřeby vody pro obyvatelstvo, technickou vybavenost, objekty druhého bydlení, průmysl a zemědělství v roce 2020 bude nárok na zdroj vody pro celou Kopřivnici včetně místních částí Lubina, Mniší a Vlčovice a průmyslového parku Kopřivnice. Qm = 7 049,23 m3 .d-1, tj. 81,61 l.s-1. Z toho Mniší a Vlčovice budou nadále zásobeny z místních zdrojů, zbývající množství bude dodáváno z OOV z vodojemu Hájov a Červený kámen. V grafických přílohách jsou schematicky vyznačeny trasy navrhovaných vodovodních řadů, jejichž poloha bude dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. Rovněž dimenze řadů bude nutno upřesnit s ohledem na protipožární zabezpečení jednotlivých objektů v následné projektové dokumentaci. Rekonstrukce řadů vyznačených v grafické části je navržena zejména z důvodů kapacitních, výměna nekvalitních úseků vodovodní sítě bude probíhat dle aktuálních potřeb provozovatele. místní části Mniší, Vlčovice Množství vody Qm = 240,813/den, tj. 2,79 l/s pro Mniší a Vlčovice (bez průmyslového parku) bude i nadále dodáváno z místních zdrojů Kazničov, Spružinky , Tichá I a Tichá II. Celková vydatnost prameniště Tichá I a Tichá II je 3,7 l/s, vydatnost zdroje Spružinky je Qp= 1,0 l/s; zdroje Kazničov je Qp= 3,0 l/s. Zdroje pokryjí požadovanou potřebu místních částí, přebytky vody budou i nadále propouštěny do vodovodu Příbora. V případě nedostatku vody bude omezeno propouštění vody do vodovodní síti Příbora a voda bude využívána pouze pro Mniší a Vlčovice. Pro k.ú. Mniší a Vlčovice budou i nadále využívány místní zdroje, napojení na centrální zdroje OOV se nenavrhuje.

54

Stávající akumulace plně pokryje potřebu i v návrhovém období. Samostatně je vyčíslená maximální denní potřeba vody pro průmyslový park Kopřivnice. Qm = 359,52 m3/den, tj. 4,16 l/s. Původní záměr vybudovat velkou akumulaci pro tuto zónu se nerealizoval. Průmyslový park je v současnosti napojen na přivaděč OOV DN 500 samostatným řadem DN 300, který je ukončen ve vodoměrné šachtě. Průmyslový park bude zásoben ze středního tlakového pásma (STP) Kopřivnice s alternativní možností napojení z přivaděče OOV (VDJ. Hájov 2 000 m3). Potřebná akumulace je zabezpečena ve vodojemu Kopřivnice STP a vodojemu Hájov. Nová akumulace není navržena. místní část Lubina (k.ú. Drnholec nad Lubinou, k.ú. Větřkovice u Lubiny) Maximální denní potřeba vody pro Lubinu pro rok 2020 bude Qm = 375,61 m3/den, tj. 4,35 l/s. Pro Lubinu je shodně s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje navržený nový vodojem, který je situován poblíž místa odbočení řadu z přivaděče DN 500 na Příbor. Zemní vodojem objemu 250 m3 s hladinami cca 344 – 347 bude plněn z přivaděče DN 500 z vodojemu Hájov. Z vodojemu je navržen nový zásobovací řad DN 100, který bude napojen jednak na rozvodnou síť pod místem stávající redukce ve Větřkovicích a jednak na rozvodnou síť v Lubině. Vodovodní síť Lubiny bude vzájemně propojená a zokruhována. Stávající tři redukce budou po přepojení nového řadu z vodojemu zrušeny. Navržený vodojem 250 m3 s hladinami 344,00 – 347,00 m n.m. vyhoví pro stávající i navrhovanou zástavbu na terénu 284,00 – 332,00 m n.m. Část zástavby v k.ú. Větřkovice, nad místem stávajícího napojení na přivaděč DN 500 a stávající redukce, bude nadále napojena na přivaděč DN 500 z vodojemu Hájov. k.ú. Kopřivnice Vodovodní síť je vybudována v dostatečném rozsahu a bude pouze doplněna o nové řady v plochách navrhované výstavby. Nové řady budou napojeny na stávající řady v příslušných tlakových pásmech. Postupně budou měněny řady původního vodovodu, který je dnes ve špatném technickém stavu. Horní tlakové pásmo (HTP) bude i nadále ovládáno hladinami vodojemu HTP Bílá hora 2 x 1 000 m3. Zástavba tohoto tlakového pásma je v rozmezí terénu cca 333,14 – 373,14 m n.m., výjimečně v rozmezí terénu 323,14 – 363,14 m n.m. Vodovodní síť HTP zásobuje zástavbu západní a střední části k.ú. Kopřivnice. Rozvodná síť pokračuje na Štramberk, Bařiny. Do HTP je zahrnuta stávající zástavba a zastavitelné plochy pod Bílou horou. Zástavba, která spadala do tlakového pásma zdroje Šutyra, je po jeho odstavení z provozu napojena na horní tlakové pásmo ovládané vodojemem Bílá hora. Pro část stávající a navržené zástavby od terénu cca 360 m n.m. je navržena automatická tlaková stanice s výtlakem cca 20 m. Střední tlakové pásmo (STP) z vodojemu STP Kopřivnice 2 x 2 000 m3 zásobuje pitnou vodou zástavbu ve střední části k.ú. Kopřivnice. Zástavba tohoto tlakového pásma je v rozmezí terénu cca 317,43 – 358,93 m n.m., výjimečně v rozmezí terénu 323,14 – 363,14 m n.m. Pod tlakem vodojemu Hájov je zásobena zástavba Na Luhách a Tatra Kopřivnice a.s.

55

Dolní tlakové pásmo (STP) tvoří vodovodní síť v zástavbě v nejnižší části k.ú., na severním okraji (sídliště Sever). Tlakové poměry vody v síti jsou ovládány hladinami přerušovací komory 2x150 m3. Tlakové poměry jsou vyhovující pro zástavbu na terénu 305,08 – 347,02 m n.m. Stávající zásobování k.ú. Kopřivnice pitnou vodou z OOV bude zachováno, včetně akumulace ve vodojemech HTP Bílá Hora 2 x 1 000 m3, STP Kopřivnice 2 x 2 000 m3 a DTP Kopřivnice 2 x 150 m3. 3.6.2 ZÁSOBOVÁNÍ UŽITKOVOU VODOU V řešeném území je provozováno několik přivaděčů užitkové vody, jejichž správci jsou příslušné průmyslové podniky. Tatra a.s. má vybudován samostatný vodovod užitkové vody. Zdrojem je řeka Lubina a vodní nádrž užitkové vody Větřkovice. V místě odběru vody z Lubiny je voda upravována v úpravně vody o kapacitě 180 l.s-1 a dále čerpána do závodu střídavě dvěma výtlačnými řady DN 400. Přebytky vody jsou akumulovány ve dvou vodojemech užitkové vody 2 x 3 000 m3 + 3 000 m3 (dno 369,50 m n.m.). Pokud je průtok v Lubině větší než 248 l.s-1, je voda čerpána do Větřkovické nádrže potrubím DN 400, z ní pak odtéká stejným potrubím v období nedostatku vody v Lubině zpět do úpravny vody a pak do areálu Tatry a.s. Při odběrech vody je nutno ponechat v Lubině minimální průtok Q355 = 110 l.s-1. V minulosti potřeba vody Tatry činila 6 000 m3 /den. V současnosti je potřeba výrazně nižší, ale objem akumulace je nadále zachován. Návrh V ÚP Kopřivnice nejsou navrženy změny v systému zásobování průmyslových areálů užitkovou vodou. 3.6.3 ODKANALIZOVÁNÍ A LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD k.ú. Kopřivnice Město Kopřivnice je odkanalizováno jednotnou kanalizační sítí, na kterou je napojeno cca 20 600 obyvatel. Odpadní vody jsou gravitačně přiváděny na centrální ČOV, která je v provozu od roku 1973. V roce 2002 byla provedena komplexní rekonstrukce stávající technologické linky. Projektovaná kapacita ČOV je Q24 = 8 300 m3.den-1, EO 20 000. Dle podkladů SmVaKu, poskytnutých Městskému úřadu Kopřivnice (zn. 8111/247815/07/Dá ze dne 4.10.2007) tato ČOV vykázala v roce 2 006 na přítoku 24 511 EO (projekt 20 000 EO). Správce ČOV SmVaK uvádí, že projektantem deklarovaná projektovaná kapacita, v reálném rozmezí, rozhodující pro zajištění čištění odpadních vod, je v souladu se zákonnými požadavky. Důležitější jsou vlastní zatěžovací parametry v ukazatelích organického zatížení dusíkatými látkami. ČOV při uváděném vytížení bez problému plní limity stanovené vodoprávním úřadem. V oznámení SmVaKu Městskému úřadu Kopřivnice se uvádí, že s ohledem na stávající vytížení ČOV a plánované postupné napojování nových lokalit je SmVaK připraven dle aktuální potřeby (již v první etapě výstavby kanalizace) provést na ČOV Kopřivnice další rekonstrukci (intenzifikaci), která zajistí odpovídající objem aktivační nádrže, vyšší látkovou kapacitu ČOV a tím vyšší odbourávání ukazatelů znečištění. K uvedenému záměru je k dispozici objem původního v současnosti nepoužívaného objektu biofiltru, který bude v případě potřeby zrekonstruován. 56

Kanalizace je relativně nová, v dobrém technickém stavu, převážná část sítě cca 75 % byla budována od roku 1971. Areál Tatra Kopřivnice má od roku 1982 v provozu mechanicko – chemickou ČOV o kapacitě 15 000 m3.den-1, na kterou je přiváděno také 50 % splaškových odpadních vod z areálu závodu. Průmyslové odpadní vody jsou předčišťovány v neutralizační a emulgační stanici. Průmyslový park Kopřivnice je napojen na kanalizaci města Kopřivnice. Napojení je provedeno výtlakem DN 100, na stávající stoku městské kanalizace DN 500 v Dělnické ulici. Likvidace splaškových odpadních vod je zajištěna v městské ČOV. Pro odvedení dešťových vod z plochy průmyslového parku Kopřivnice (cca Qd = 6,97 m3/den) je vybudována dešťová kanalizace, která odvádí dešťové vody do Lubiny. Kanalizační sběrač do Lubiny je společný pro čisté dešťové vody zbavené olejů a pro vyčištěné průmyslové vody z areálu. V současné době je část dešťových vod představující cca 1/3 vypočítaného množství odvedena do vodního toku Sýkoreček. místní část Lubina (k.ú. Drnholec nad Lubinou, k.ú. Větřkovice u Lubiny) V Lubině je v současné době nesoustavná kanalizační sít budována postupně od počátku 20. století, bez jasné koncepce, s cílem odvádět odpadní vody do vodotečí. Postupně byly do této kanalizace napojeny i splaškové odpadní vody z domácností. Čištění odpadních vod je zajištěno v prostých septicích a žumpách. Přepady septiků či jímek jsou zaústěny do stávající kanalizace s vyústěním do Mlýnského náhonu. U několika objektů je likvidace odpadních vod zajištěna v malých domovních čistírnách s odtokem vyčištěných odpadních vod do recipientů. Ve Větřkovicích u Lubiny je vybudována nesoustavná jednotná kanalizace, která odvádí odpadní vody bez řádného čištění do potoka Svěcený a do Lubiny. Stávající způsob likvidace odpadních vod je naprosto nevyhovující. k.ú. Vlčovice, k.ú. Mniší. Ve Vlčovicích je v současné době vybudován systém jednotné kanalizace. Odpadní vody odtékají po individuálním předčištění do Lubiny. Kanalizace z betonových trub délky cca 2 100 m je profilu DN 300 – DN 600. Dešťové vody jsou odváděny do Lubiny kanalizací, nebo otevřenými příkopy. Mniší má v současnosti vybudovaný systém jednotné kanalizace. Odpadní vody po individuálním předčištění odtékají do místních toků a do Lubiny. Jednotná kanalizace má celkovou délku 2 830 m. Kanalizace je z betonových trub profilu DN 200 – DN 1 000. Likvidace odpadních vod v okrajových částech zástavby nenapojených na stávající systém kanalizace a ČOV probíhá přímo u zdroje. Odpadní vody jsou akumulovány v septicích a žumpách s přepady zaústěnými do trativodů a místních toků. Výpočet množství odpadních vod Množství bezdeštných splašků pro posouzení kapacity stok vychází z předpokládaného počtu obyvatel v řešeném území a uvažované specifické potřeby vody. V územním plánu je ve výpočtu potřeby vody uvažováno se 100 % napojených obyvatel na veřejný vodovod. Z tohoto údaje se vychází při výpočtu množství vyprodukovaných odpadních vod z místní části Kopřivnice - Lubiny. U částí Vlčovice a Mniší je s ohledem na charakter zástavby uvažováno s napojením cca 90 % obyvatel. Maximální odtok splaškových vod z řešené lokality je vypočítán z průměrného odtoku s použitím součinitele maximální hodinové nerovnoměrnosti kh. Jednotná stoková síť je vesměs dimenzována na 15 – ti minutový přívalový déšť periodicity p=0,5 a intenzity 120 l/s/ha. Stoky splaškové sítě oddílné kanalizace jsou dimenzovány na dvojnásobek maximálního hodinového průtoku. 57

V územním plánu je proveden výpočet množství vyprodukovaných splaškových odpadních vod z řešeného území, při posouzení kanalizace není uvažováno s množstvím balastních vod. V lokalitách s navrženou oddílnou kanalizací se dešťové vody ze zahrad a dvorů doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar zahrad) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání zahrad, příp.WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Výpočet množství vyprodukovaných odpadních vod je uveden v následující tabulce: Množství splaškových odpadních vod odváděných kanalizací před ČOV lokalita

Mniší

Vlčovice

Lubina

Kopřivnice

Σ

Počet obyvatel

kh

Qp m3.den-1

l.s-1

BF 666 obyvatel )1

59,94

0,69

TV

14,80

0,17

8,22

0,10

PR

-

-

Σ obyvatel

82,96

0,96

Σ průmysl

-

-

BF - 540 obyvatel )1

48,60

0,56

TV

12,00

0,14

4,92

0,06

PR

359,52

0,61

Σ obyvatel

65,52

Σ průmysl

Qmax splask

2 x Qmax spl

m3.hod-1

l.s-1

l.s-1

2,2

7,60

2,11

4,22

-

-

-

-

0,76

2,2

6,01

1,67

3,34

359,52

4,16

-

14,98

4,16

8,32

BF 1 660 obyvatel

149,40

1,73

TV

49,80

0,58

DB 163 obyvatel

9,78

0,11

PR

23,72

0,27

Σ obyvatel

208,98

2,42

2,1

18,29

5,08

10,16

Σ průmysl

23,72

0,27

-

0,99

0,27

0,54

BF 19 8000 obyv.

2 310,06

26,74

TV

1 386,00

16,04

DB 847 obyvatel

50,82

0,59

PR

1 013,05

11,73

Σ obyvatel

3 746,88

43,37

1,8

281,02

78,06

156,12

Σ průmysl

1 013,05

11,73

-

42,21

11,73

23,46

Σ obyvatel

4 104,34

47,50

-

312,92

86,92

-

Σ průmysl

1 396,29

16,16

-

58,18

16,16

-

Σ

5 500,63

63,66

-

371,30

103,08

-

DB

DB

137 obyvatel

82 obyvatel

)1 uvažovaných 90 % obyvatel

58

Kanalizace je navržena dle ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky, je vedená v trasách místních komunikací nebo v souběhu s nimi, v nutných případech podél hranic pozemků, v souběhu s ostatními inženýrskými sítěmi v souladu s ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Základní údaje pro čistírnu odpadních vod Odpadní vody na ČOV Kopřivnice

Odpadní vody na zemní filtr

Odpadní vody na lokální ČOV )3

Odpadní vody bez řádného čištění )4

Počet obyvatel napojených na kanalizaci

22 666

35

57

42

Počet rekreantů napojených na kanalizaci

1 299

-

-

-

Zaměstnanci průmyslu napojených na kanaliz.

5 674 )1

-

-

-

EO celkem

29 639

35

57

42

4 027,18

3,87

6,45

5,16

78,74

-

-

-

1 395,29

-

-

-

Qp obyvatel a techn. vybav.

m3 .den-1 3

-1

Qp rekreantů

m .den

Qp zaměstná. průmyslu

m3.den-1 3

-1

)2

Qp celkem

m .den

5 501,21

3,87

6,45

5,16

Znečištění BSK5

kg.den-1

60

60

60

60

1 778

2,10

3,42

2,52

530,20

488,40

Celková produkce odp. vod

-1

kg.den

Průměrná koncentrace mg.l-1 323,30 542,60 1 ) počet zaměstnanců odvozený z navržené plochy pro průmysl )2 v lokalitě Spružinky )3 na hranici k.ú. Mniší a Tichá )4 objekty s akumulací odpadních vod z žumpách, resp, s čištěním

v MD ČOV

Návrh Návrh odkanalizování Kopřivnice vychází z koncepce, která je dána stávajícím uspořádáním stokové sítě města a morfologickými poměry řešeného území. Řešení navrhované v ÚP je upraveno podle potřeb nové zástavby. Podkladem pro návrh odkanalizování byly již zpracované projektové dokumentace: - Zadání stavby „Kopřivnice, odkanalizování částí Lubina, Vlčovice a Mniší“ Voding Hranice spol. s.r.o., 04/2002 - „DSŘ Aglomerace Kopřivnice – místní část Lubina, odkanalizování“ Koneko spol. s.r.o., 2006 Snahou návrhu je odvést maximální množství odpadních vod na čistírnu odpadních vod Kopřivnice, která je na hranici využitelnosti, ale dle potřeby je možná její intenzifikace. Pro odvedení splaškových vod je navržená kanalizace splašková profilu DN 300 (dle použitého materiálu DN 250). Navržená kanalizace je kombinovaná - gravitační s přečerpáváním odpadních vod dle konkrétní potřeby. Dešťové vody budou odváděny do místních toků dešťovou kanalizací nebo povrchově otevřenými příkopy.

59

k.ú. Kopřivnice V prostoru bývalého autobusového nádraží je provozována jednotná kanalizace (budova obchodního centra a budova autobusového nádraží), která je zaústěna do stávající jednotné kanalizace v ulici Čs. armády. Dešťové vody z odstavných parkovacích ploch jsou po předčištění v odlučovačích olejů spolu s dešťovými vodami ze střech budov odvedeny stávající kanalizací do Kopřivničky. Pro část navrhované zástavby v lokalitě Malá Luhová je navržená splašková kanalizace, která bude zaústěná do kanalizační čerpací stanice ČS 8, prostřednictvím které budou splaškové vody dopravovány do stávající jednotné kanalizace v ul. Česká. Východní část navrhované zástavby v lokalitě Malá Luhová bude odkanalizována splaškovou kanalizací do čerpací stanice ČS 3 na levém břehu Kopřivničky. Splaškové vody budou krátkým výtlakem zaústěny do stávající stoky jednotné kanalizace před ČOV. Plocha pro výrobu drobnou, vymezená podél silnice směrem na Nový Jičín v lokalitě Paseky, bude odkanalizována gravitačně splaškovou kanalizací vybudovanou v rámci plochy. Splašková kanalizace bude zaústěna v nejnižším místě terénu do čerpací stanici ČS 11 a dále výtlakem do stávající kanalizace v ul. Obránců míru. Rozptýlená zástavba v lokalitě Paseky bude mít likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem v žumpách s vyvážením odpadu, res. v malých domovních ČOV s vyústěním odpadu do vhodného toku. Pro zástavbu v lokalitách severně a jižně od ul. Sluneční je navržena splašková kanalizace zaústěná do čerpací stanice ČS 14. Odpadní vody budou výtlakem dopravovány do stávající jednotné kanalizace v ul. Zdeňka Buriana. Rovněž čerpací stanice ČS 15 bude výtlakem napojena na stávající kanalizaci v ul. Zdenka Buriana. Původní otevřený příkop na odvádění dešťových vod podél ul. K Očnímu bude zatrubněn a bude odvádět dešťovou vodu do dešťové kanalizace a do bezejmenného potoka. Splaškové vody z navržených ploch pro zástavbu pod Bílou horou západně od ul. Záhumenní, budou odkanalizovány krátkými úseky splaškové kanalizace, zaústěné do stávající jednotné kanalizace. Pro odvádění dešťových vod budou sloužit stávající otevřené příkopy a meliorační odpady, které jsou zaústěny do vodního toku Kopřivničky. Pro odkanalizování zastavitelných ploch jižně od ul. Janáčkovy je navržena splašková kanalizace, která bude zaústěna do stávající jednotné kanalizace v ul. Štramberská. Další čerpací stanice ČS 12 bude odvádět splaškové vody ze zastavitelných ploch v lokalitě Za Sýkorcem. Výtlak z čerpací stanice bude zaústěn do stávající stoky jednotné kanalizace u železnice v ulici Čs. armády. místní část Lubina (k.ú. Drnholec nad Lubinou, k.ú. Větřkovice u Lubiny) Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací je likvidace odpadních vod z Kopřivnice ponechána stávajícím způsobem, nové stoky jsou navrženy pouze pro novou zástavbu. Likvidace odpadních vod na kapacitní ČOV je vyhovující. Z ostatních částí je navrženo odkanalizování soustavnou splaškovou kanalizací pouze pro k.ú. Větřkovice u L. a k.ú. Drnholec nad L. Pro Mniší a Vlčovice je, vzhledem k velikosti zdroje znečištění a výši investičních nákladů na dostavbu a výstavbu kanalizace, doporučeno do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem. V roce 2006 byla zpracována dokumentace „DSŘ Aglomerace Kopřivnice – místní část Lubina, odkanalizování“ Koneko spol. s.r.o. V rámci dokumentace je navrženo plošné odkanalizování stávající zástavby města Kopřivnice a místní části Lubina na katastrálním území Větřkovice u Lubiny a Drnholec nad Lubinou.

60

Shodně se Zadáním stavby a DSŘ je pro m.č. Lubinu navržena gravitační soustavná splašková kanalizace, která prostřednictvím čerpacích stanic odvede odpadní vody na ČOV. Menší čerpací stanice ČS 6 je navržena pro lokalitu Na Luhách s výtlakem zaústěným do stávající kanalizace v ul. Na Luhách a čerpací stanice ČS 7 severně ulici K Luhám, která bude výtlakem napojena na kanalizaci v ul. Čs. armády. Na pravém břehu řeky Lubiny je pro k.ú. Větřkovice u L. navržená splašková kanalizace, která bude přes čerpací stanici ČS 5 a ČS 4 zaústěná do kanalizace Lubiny. Centrální čerpací stanicí je ČS 10 v lokalitě Drnholec na levém břehu Lubiny. Výtlačný řad z čerpací stanice bude zaústěn do stávající stoky před železnicí, v ul. Čs. armády. Navržené plochy pro zástavbu jednotlivých lokalit (lokalita Dolní Roličky, lokalita Na Drahách, lokalita Na Hrázi a Rybníková) budou odkanalizovány splaškovou kanalizací, která bude svedena na centrální čerpací stanici ČS 10 a odtud společným výtlakem do stávající kanalizace a na ČOV. místní části Vlčovice (k.ú. Vlčovice) a Mniší (k.ú. Mniší) „DSŘ Aglomerace Kopřivnice – místní část Lubina, odkanalizování“ Koneko spol. s.r.o., 2006, je řešena I. etapa odkanalizování místních částí Mniší a Vlčovice. Tento návrh je převzat do územního plánu. Územní plán řeší odkanalizování v delším období - cca do roku 2020, proto je na rozdíl od DSŘ řešena kanalizace z celého území. Ve Vlčovicích je navržena oddílná splašková kanalizace, která bude prostřednictvím čerpací stanice ČS 9 v lokalitě Úpravna vody zaústěna do kanalizace Lubiny. Pro odkanalizování malé části Vlčovic je u hranice s k.ú. Tichá je navržena čerpací stanice ČS 1. Pro Mniší je navržena soustavná splašková kanalizace, která gravitačně odvede odpadní vody do nejnižšího místa zástavby, do čerpací stanice ČS 2, na pravém břehu Lubiny. Z čerpací stanice bude kanalizace krátkým výtlakem napojená na kanalizaci z Vlčovic. Rozptýlená zástavba v lokalitě Spružinky má navrženou likvidaci odpadních vod v lokální ČOV. Vzhledem na malý zdroj znečištění a rozptýlenou zástavbu je na likvidaci odpadních vod navržen zemní filtr. Plocha drobné výroby navazující na průmyslový park Kopřivnice v lokalitě Sýkorec bude odkanalizována gravitační splaškovou kanalizací, která bude zaústěna na kanalizaci k.ú. Drnholec nad Lubinou a následně na ČS 10

61

3.7 ENERGETIKA 3.7.1 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zdroje el. energie – jediným zdrojem el. energie na území města Kopřivnice je teplárna Energetiky Tatra, v současné době Energetiky Kopřivnice a.s., v majetku a.s. Komterm. Strojovna je osazena 2 parními odběrovými protitlakými turbinami – TG3 a TG4, každá o výkonu 12 MW. Současně je možno provozovat pouze jednu turbinu při dostatečném odběru tepla z tepelné sítě. Vyrobená elektrická energie je využívána především pro potřebu závodu, případné přebytky výkonu jsou vyvedeny do rozvodny Příbor. Nadřazená soustava VVN – okrajem jižní části území Vlčovic prochází jednoduché vedení nadřazené soustavy 400 kV – VVN 459 Nošovice – Horní Životice, severní částí území Lubiny prochází dvojité vedení nadřazené soustavy 220 kV – VVN 253 – 254 Prosenice – Lískovec. Soustava 110 kV je v území zastoupena dvojitým vedením VVN 657 – 658, kterým je z rozvodny Příbor napojena transformační stanice 110/22 kV Tatry Kopřivnice a.s. Tato stanice je osazena 2 transformátory s výkonem 2 x 50 MW, které slouží výhradně pro potřebu vlastního podniku. Provozovatelem sítě VVN je ČEPS a.s. Praha (vedení 220 kV) resp. ČEZ Distribuce a.s. oblast Morava se sídlem v Ostravě (vedení 110 kV). Distribuční soustava VN – zdrojem el. energie pro město Kopřivnice je rozvodna 110/22 kV Příbor. Z této rozvodny jsou pro město Kopřivnice vyvedena 2 napájecí vedení 22 kV – VN 245 a VN 253 zaústěná do rozvodny (spínací stanice) 22 kV v Kopřivnici. Lubina a Vlčovice jsou zásobovány el. energií z linky VN 250, Mniší z linky VN 248. Obě linky jsou ukončeny v rozvodně 22 kV ve Frenštátě pod Radhoštěm. Napájecí linky jsou provedeny vodiči AlFe 3x120 mm2 a jejich technický stav je dobrý. Distribuční rozvod VN 22 kV v městské zástavbě je převážně kabelový, vyvedený ze spínací stanice 22 kV situované v jihozápadní části města. Také kabelový rozvod VN 22 kV je v dobrém technickém stavu. Distribuční soustavu VN dále tvoří 66 distribučních trafostanic (TR 22/0,4 kV), s celkovým výkonem 23 340 kVA, z toho : Kopřivnice 42 trafostanic s výkonem 16 670 kVA Lubina 15 trafostanic s výkonem 5 050 kVA Mniší 5 trafostanic s výkonem 1 010 kVA Vlčovice 4 trafostanice s výkonem 610 kVA Distribuční trafostanice 22/0,4 kV jsou v hromadné bytové zástavě provedeny jako kioskové, příp. vestavěné s transformátory 400 kVA nebo 2 x 400 kVA napojené z kabelové sítě VN. V okrajových částech města a v místních částech jsou distribuční trafostanice vesměs stožárové s transformátory 100 - 250 kVA a venkovními VN přípojkami. Technický stav trafostanic je převážně dobrý. Trasy vedení VVN 220 a 110 kV, VN 22 kV, včetně umístění trafostanic a ochranných pásem jsou zřejmé z grafické části dokumentace.

62

Rozvodná síť NN – v městské a sídlištní zástavbě je síť NN provedena jako kabelová, v jednotné dimenzi AYKY 3 x 120+70 mm2. V místních částech Lubina, Mniší a Vlčovice je síť NN převážně jako venkovní vedení, páteřní rozvody venkovní sítě NN jsou provedeny vodiči AlFe 3x70+50, resp.4x70. Provozovatelem distribuční sítě VN a NN je ČEZ Distribuce a.s., středisko Valašské Meziříčí. Z rozvodné sítě NN je v řešeném území zásobováno el. energií 8 770 trvale obydlených bytů, 450 objektů druhého bydlení, včetně vybavenosti a podnikatelských aktivit. Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění. Průmyslový park Vlčovice je zásobován el. energií z TS 110/22 kV Tatra Kopřivnice a.s. kabelovým vedením 22 kV 3x 3 x 240 Al, které je ukončeno ve spínací stanici 22 kV situované v areálu průmyslového parku. Jednotliví odběratelé jsou napojeni ze spínací stanice kabelovým vedením 22 kV přes vlastní distribuční trafostanice. Bilance příkonu a transformačního výkonu Z energetického hlediska se uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace. Vzhledem k přítomnosti soustavy CZT a plošné plynofikaci města, se bilančně uvažuje s rozšířením elektrického vytápění pro 1 % bytů ve městě tj. 80 bytů a cca 3 % bytů v místních částech, tj. 30 bytů. U ostatních bytů se uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace A, B, při 70 % podílu stupně elektrizace A ve městě a 20 % podílu v městských částech. Rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude koncem návrhového období v Kopřivnici následující: 9 080 bytů - stupeň elektrizace A, B. 110 bytů - stupeň elektrizace C (smíšené (hybridní) vytápění el.energií přímotopné a akumulační, tepelná čerpadla). Podílové maximum bytů (Bmax) - je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stanoveného pro konec návrhového období. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové jednotky ve městě pro smíšený stupeň elektrizace A,B stanoven na 1,2 kVA/byt (průměrný příkon 8,2 kVA/byt , soudobost 0,15), v městských částech pro stupeň elektrizace B na 2,0 kVA na byt (příkon 10,2 kVA/byt, soudobost 0,20). Pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií včetně smíšeného elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem 10 kVA/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení je měrný příkon stanoven na 0,5 kVA. Vypočtené podílové maximum bytů - B max je do r. 2020 následující: město: Bmax = 8 110 x 1,2 + 80 x 10,0 + 350 x 0,5 = 10 707 kVA místní části. Bmax = 1 070 x 2,0 + 30 x 10,0 + 150 x 0,5 = 2 5 Celkem Bmax = 13 222 kVA Z uvedené hodnoty připadá 2 MVA na přírůstek příkonu pro nové byty a zvýšení stupně elektrizace stávajících domácností během návrhového období. Podílové maximum vybavenosti - (Vmax), včetně drobných podnikatelských aktivit, je stanoveno z měrného ukazatele vztaženého na bytovou jednotku - 0,8 kVA/byt pro město a 0,6 kVA/byt pro venkovské části. Podílové maximum vybavenosti je pro konec návrhového období následující: město: Vmax = 8190 x 0,8 = 6 552 kVA místní části: Vmax = 1100 x 0,6 = 660 kVA Celkem Vmax = 7 212 kVA 63

Z uvedené hodnoty připadá 2,5 MVA pro navrženou vybavenost a nové, drobné podnikatelské aktivity. Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebu transformačního výkonu bytově komunální sféry pro konec návrhového období – PTR VN/NN. Nesoučasnost mezi bytovým odběrem a odběrem vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit vytváří rezervu transformačního výkonu (PTR VN/NN) ve výši cca 20 % pro optimální vytížení transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim. Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro město Kopřivnice, včetně místních částí zajistit cca 20 MVA transformačního výkonu. Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu a růst stupně elektrizace domácností dosáhne během návrhového období 4,5 MVA proti současnému stavu. Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je podle uvedených zásad cca o 30 % nižší než potřebný transformační výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru dosahovat výše 14 MW, z toho cca 2,5 MW připadá na místní části. Soudobé zatížení výrobní, velkoodběratelské sféry (TATRA, podnikatelský park Vlčovice) které je zajišťováno z transformační stanice 110/22 kV Tatry Kopřivnice se do celkové bilance nezahrnuje. Předpokládá se, že tato stanice pokryje veškeré rozvojové záměry v podnikatelském parku Vlčovice s dostatečnou rezervou. Návrh řešení Nadřazená soustava VVN - stávající napájecí body 110/22 kV Příbor a Tatra Kopřivnice budou pro zásobování elektrickou energií využity během celého návrhového období. Provoz vedení VVN bude zachován ve stávajících trase. S výstavbou nových zařízení VVN se během návrhového období neuvažuje. Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro území města Kopřivnice a jeho místních částí bude zajištěn z venkovní a kabelové rozvodné soustavy 22 kV. Proudová soustava - VN 3 stř. 50 Hz, 22 kV / IT NN 3 PEN stř. 50 Hz, 380 V / TN-C Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím: dle ČSN 34 1010 VN zemněním NN nulováním Způsob napojení distribuční soustavy VN 22 kV ze stávající TS 110/22 kV Příbor zůstane během návrhového období zachován. Vzhledem k tomu, že zatížení města se k roku 2020 blíží přenosové kapacitě linek VN 245 a VN 253 (linka VN 253 zásobuje kromě Kopřivnice také Štramberk a Ženklavu), je nutné výhledově uvažovat se zvýšením přenosové kapacity pro město Kopřivnici zdvojením potahu u jednoho z uvedených vedení. Pro navrženou smíšenou výstavbu v severní části města se navrhuje rozšíření kabelové sítě VN – 22 kV. Nová kabelová síť bude napojena z vedení VN 253, na stávající nadzemní přípojku k TR 6417, která bude ukončena na okraji budoucí zástavby. Novou kabelovou síť tvoří 2 kabelové větve, které smyčkově napojí 8 nových trafostanic 22/0,4 kV (TR-K1 - K8), včetně náhrady za TR 5914, která je navržena ke zrušení. Nové trafostanice budou kioskové nebo vestavěné, vybavené transformátorem 400 – 630 kVA, třemi skříněmi VN s pojistkami a výkonovými odpínači. Propojení na stávající kabelovou síť bude provedeno v navržených TR-K1 a TR-K8. Umístění nových trafostanic je pouze směrné a bude upřesněno podle navržené zástavby. Ze stávající kabelové sítě se dále navrhuje napojení TR-K9 (nový tepelný zdroj) a přepojení TR 6417 jako náhrada za zrušenou nadzemní přípojku. 64

Pro zajištění potřeby transformačního výkonu je dále navrženo 18 nových trafostanic napojených z nadzemní sítě VN - 22 kV, z toho 5 v okrajových částech města (TR-N1 - N5), 10 v místní části Lubina (TR-N6 - 15) , 2 v místní části Mniší (TR-N16 - 17) a 1 v místní části Vlčovice. Vysoký počet navržených trafostanic je ovlivněn plošným rozsahem navrhované výstavby, který kapacitně značně převyšuje bilanční potřebu nových bytů. Navržené trafostanice napojené z nadzemní sítě budou venkovního provedení pro transformátory do 400 kVA, napojené ze vzdušné sítě VN krátkými přípojkami s vloženými úsekovými spínači. Pro omezení ochranného pásma nových nadzemních vedení se doporučuje použití izolovaných vodičů. Zemní kabelové dopojení je navrženo u TR-N10, 13 a 15. Potřeba příkonu podnikatelského parku ve Vlčovicích bude pro nové odběratele řešena výstavbou vlastních trafostanic napojených kabelovou sítí 22 kV ze stávající spínací stanice 22 kV. Tři kabelové napaječe z transformační stanice 110/22 kV Tatry Kopřivnice do spínací stanice zajišťují bezpečnou dodávku příkonu do cca 25 MW. Trasy vedení VVN 220 a 110 kV, VN 22 kV, včetně umístění trafostanic a ochranných pásem jsou zřejmé z grafické části dokumentace. Vliv na životní prostředí Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk TR, elektromagnetické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranná pásma vedení VVN 440, 220 a 110 kV, vedení VN 22 kV a elektrických stanic ve smyslu zákona č.458/2000 Sb.§ 46., resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranná pásma nadzemních vedení jsou vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany: u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m (25 m) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m (20 m) 12 m (15 m) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně: pro vodiče bez izolace 7 m (10 m) pro vodiče s izolací základní 2m pro závěsná kabelová vedení 1m pro podzemní kabelová vedení 1m venkovní stanice s napětím větším než 52 kV.- 20 m od oplocení, nebo vnějšího líce zdiva u stožárových TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení u zděných TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení u vestavěných TR s převodem napětí z 1 – 52 kV 1 m od obestavění Při provádění jakékoliv stavební činnosti, včetně zemních prací, v těchto pásmech je nutno si vyžádat předchozí souhlas provozovatele těchto energetických zařízení, ČEPS a.s. Praha (pro vedení 400 a 220 kV), resp. ČEZ Distribuce a.s., středisko v Ostravě (pro vedení 110) resp. ve Valašském - Meziříčí (pro vedení 22 kV). Poznámka: údaje v závorce platí pro vedení postavená před datem účinností 1. energetického zákona, tj. před 1.1. 1995.

65

3.7.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VVTL, VTL plynovody a RS – do řešeného území zasahuje plynovod velmi vysokého tlaku (VVTL) DN 200, PN 64 plynárenské soustavy podzemního zásobníku plynu Štramberk, kterým je napojena těžební sonda TV 35. V západní části města okrajově do území zasahuje bezpečnostní pásmo a bezpečnostní vzdálenost těžební sondy TV 17. Na území města jsou dále situovány 2 pozorovací sondy KL 149 a KL 162. Uvedená zařízení provozuje RWE – Transgas a.s.. Východní částí území k.ú. Lubina, Vlčovice prochází trasa VTL plynovodu DN 200, PN 10 Příbor – Frenštát ve správě OKD - DPB Paskov a.s., s odbočkou DN 100 napojující plynové sondy v Tiché. Na tomto plynovodu je v jižní části k.ú Mniší umístěna plynová sonda NP 836. Město Kopřivnice je napojeno na vysokotlakou plynárenskou síť (VTL) provozovanou RWE- Severomoravská plynárenská a.s. 2 odbočkami z plynovodů: VTL – DN 500 , PN 25 Štramberk – Příbor jih (633 018). Plynovod byl postaven v roce1964 a prochází severní částí řešeného území. VTL – DN 500, PN 40 Lipník – Příbor (632 024). Plynovod byl postaven v roce 1975 a je veden mimo řešené území. Na plynovodu 633 018 je pro město vysazena odbočka DN 200, PN 40 (632 001), ze které jsou napojeny regulační stanice plynu (RS): RS VTL/STL Lubina (63 202) s výkonem 1 200 m3h -1 RS VTL/NTL Lubina – Vodárna (63 138) s výkonem 200 m3h -1 RS VTL/STL Vlčovice – PZ (63 241) s výkonem 2 000 m3h -1 RS VTL/STL U hřiště (63 213) s výkonem 1 200 m3h -1 3 x RS VTL/STL Tatra (63 130 Kovárna, 63 146 Slévárna a 63 140 Zkušebna s celkovým výkonem 15 700 m3h -1) Na plynovodu 632 024 je pro město vysazena odbočka DN 200, PN 40 Borovec – Kopřivnice (632 039), ze které jsou napojeny regulační stanice plynu: RS VTL/STL Energetika Kopřivnice (63 129) s výkonem 23 000 m3h -1 RS VTL/NTL Česká (63 078) s výkonem 1 200 m3h -1 Řešeným územím prochází také odbočka DN 150 (633 102) z tohoto plynovodu, napojující RS VTL/STL Příbor – Nerudova (63 162 – mimo řešené území). Místní plynovodní síť – distribuční plynárenskou soustavu města Kopřivnice tvoří soubor nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek. - nízkotlaká plynovodní síť (NTL) – nízkotlaké plynovody tvoří rozsáhlou, zokruhovanou síť pokrývající prakticky celé zastavěné území města. Propojením na plynovodní síť ve Štramberku v jižní části města je vytvořen společný provozní celek. Na dodávce plynu do místní plynovodní sítě města Kopřivnice se podílí RS 63 213 – U hřiště a RS 63078 – Česká, resp. RS STL/NTL Husova s výkonem 1 200 m3h -1, na území města Štramberk zajišťují dodávku plynu do nízkotlaké plynovodní sítě dvě regulační stanice VTL/NTL Kanada a Bařiny, každá s výkonem 1 200 m3h -1. Nízkotlaké plynovodní řady jsou vybudovány převážně z ocelových trubek v profilech DN 100 – 300 v délce cca 36 km, dále z materiálu lPE v profilech D160 – 225 a délce cca 3,8 km. Podle Energetického generelu je na území města Kopřivnice z nízkotlaké plynovodní sítě 66

napojeno 7 420 odběratelů, z toho 7 245 v kategorii obyvatelstvo. V této kategorii je evidováno cca 950 odběratelů s otopem. středotlaká plynovodní síť (STL) – na území města je provozována pouze středotlaká přípojka DN 200 k RS STL/NTL Husova s odbočkou pro 1 odběratele. Středotlaká plynovodní síť v tlakové úrovni do 300 kPa je rozšířena především v místních částech Lubina, Mniší a Vlčovice, dodávku plynu do této sítě zajišťuje RS 63 202 Lubina. Středotlaké plynovodní řady jsou vybudovány z lPE trubek v profilech D 50 – 110, v délce 28 km. Ze středotlaké plynovodní sítě je napojeno cca 700 odběratelů v kategorii obyvatelstvo a maloodběr s využitím plynu především k vytápění RD. Celkový roční odběr plynu ve městě a místních částech dosahuje cca 43 mil. m3 zemního plynu, z toho podíl podniku TATRA a.s. (včetně Energetiky Kopřivnice) činí téměř 80%. Pro podniky TATRA a.s. a Jaeger Vlčovice je dále dodáván degazační plyn z VTL plynovodu OKD – DPB přes vlastní regulační stanice. Trasy VVTL, VTL, STL a NTL plynovodů, včetně umístění plynových sond, regulačních stanic a jejich bezpečnostních pásem jsou zřejmé z grafické části dokumentace.

Bilance potřeby plynu Bilance potřeby zemního plynu pro dodávku z místních sítí vychází z následujících zásad: - plošná plynofikace se rozšíří pro všechna sídla v řešeném území: - ve městě bude plynofikováno 100 % bytů v BD a 95 % bytů v RD tj. celkem 8 140 bytů, z toho 7 100 bytů bude plyn využívat pouze pro vaření, a cca 1 040 bytů pro plnou plynofikaci, včetně vytápění a přípravy TUV. - pro místní části Lubina, Mniší a Vlčovice se uvažuje plnou s plynofikací 90 % bytů, tj. cca 1000 bytů - roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou specifických potřeb podle směrnice č. 17 Severomoravské plynárenské a.s. - pro vybavenost a podnikatelské aktivity ve městě jsou potřeby plynu převzaty ze zpracovaného Přepočtu hydraulických poměrů na místní plynovodní síti Kopřivnice (SMPI Ostrava / 1998) s 30 % rezervou pro nové odběratele, v městských částech pak 25 % podílem z odběru obyvatelstva - formou rezervy jsou započteny potřeby plynu pro drobné, blíže nespecifikované podnikatelské aktivity a objekty druhého bydlení ve městě i městských částech - bilance potřeby plynu je rozdělena podle místních sítí pro město Kopřivnici a ostatní městské části - do bilance se nezahrnuje potřeba plynu Tatry Kopřivnice a průmyslového parku Vlčovice, jejichž potřeby jsou zajištěny z vlastních regulačních stanic

67

Bilance potřeby plynu k roku 2020 je uvedena v následující tabulce: Měrná potřeba plynu Druh odběru

Roční potřeba plynu

[m3 h-1 ]

[m3 rok-1 ]

[m3 h-1]

[tis. m3 rok-1 ]

0,10

100

710

710

Město Kopřivnice Obyvatelstvo Vaření

7 100 bytů

Vytápění + vaření + TUV BD

480 bytů

0.45

1 500

216

720

RD

860 bytů

0,70

3 000

602

2 580

Podle přepočtu (MO , SO, VO)+30%

720

1 440

Rezerva

500

1 000

Město Kopřivnice - celkem

2 748

6 450

z toho - ze sítě STL

1 548

- ze sítě NTL

1 200

Ostatní odběr

Lubina, Mniší, Vlčovice Obyvatelstvo Vytápění + vaření + TUV RD

1 000 bytů

0,7

3 000

700

3 000

25% odběru obyvatelstva

300

600

Rezerva

200

400

1 200

4 000

Ostatní odběr

Lubina, Mniší, Vlčovice - celkem

Potřeba plynu pro přímou dodávku z dálkovodu přes vlastní regulační stanice není z důvodu značné přepravní kapacity vysokotlaké plynovodní sítě bilancována, s novými odběrateli z této sítě se neuvažuje. Kromě uvedených odběrů zemního plynu se pro technologickou potřebu TATRY a.s. a firmy Jaeger uvažuje s dodávkou degazačního plynu. Špičková potřeba plynu dodávaného do místní sítě v Kopřivnici dosáhne koncem návrhového období cca 2 600 m3h-1a vzroste tak o cca 600 m3h-1 proti současnému stavu. Největší podíl na tomto růstu má rozšíření vytápění plynem pro bytově - komunální sféru a drobné podnikatelské aktivity ve městě. Růst potřeby plynu v místních částech bude závislý především na realizaci nové rodinné výstavby. Návrh řešení VVTL plynovody – nová plynárenská zařízení VVTL se během návrhového období v řešeném území nenavrhují. VTL plynovody a RS – v souvislosti s uvažovanou výstavbou v severní části města se navrhuje výstavba nové regulační stanice VTL/STL s výkonem 3 000 m3 h-1 na ul. Obránců

68

mírů, mimo zastavěné území. Oplocený pozemek RS s příjezdovou komunikací bude mít orientační výměru 10x10 m. Stávající vysokotlaký plynovod od nové RS k stávající RS Česká (63 078) se navrhuje dále provozovat jako středotlaký, s tím že RS Česká bude převedena na regulaci STL/NTL. Dále se navrhuje výstavba nové regulační stanice VTL/STL - RS NTZ s výkonem 5 000 m3 h-1, která bude zajišťovat dodávku zemního plynu pro nový tepelný zdroj. Místní plynovodní síť – během návrhového období bude ve městě provozována plynovodní síť ve dvou tlakových hladinách - nízkotlak a středotlak. Nízkotlaká plynovodní síť.bude provozována v centrální části města a sídlištní zástavbě, rozšiřována bude pouze pro připojování odběratelů z řad obyvatelstva a přepojování menších kotelen v provedení pro středotlak. S výraznějším růstem špičkového odběru z této sítě se neuvažuje, výkon stávajících RS je pro dodávku do NTL sítě dostatečný. V místech s největším poklesem tlaku bude NTL síť injektována uličními regulátory (ÚR) ze sítě STL. Během návrhového období se navrhuje rozšiřování středotlaké plynovodní sítě, zejména pro nově navrhovanou smíšenou výstavbu a lokality s rodinnou výstavbou. Sředotlaký rozvod plynu v tlakové úrovni do 0,3 Mpa je při menších profilech velmi pružný a dovoluje při zachování navržených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním vytížení. Pro bezpečnou dodávku plynu ze středotlaké plynovodní sítě se navrhuje vybudování páteřního plynovodu D 160, který propojí navrhovanou RS Obránců míru se středotlakým plynovodem D 110 pro RS Husova. Na ul. Záhumenní bude z tohoto plynovodu vysazena odbočka D 110 směrem na Štramberk, ukončená uličním regulátorem na stávající síti NTL. Pro výstavbu v severní části města se navrhuje výstavba páteřního plynovodu D 110, ukončeného uličním regulátorem na ul. Příborská. Z uvedených plynovodů budou vysazeny odbočky nižších dimenzí pro navrhovanou výstavbu podél místních komunikací. S přechodem z nízkotlakého provozu na středotlaký se během návrhového období uvažuje v lokalitách se stávající rodinnou zástavbou jihovýchodně od ul. Štramberská. S převedením na středotlaký provoz se dále uvažuje pro stávající rodinnou zástavbu podél ul. Mírová, 1. května, Dělnická a Na Luhách. V místních částech města Kopřivnice je rozvoj místní sítě orientován pouze na rozšíření středotlaké plynovodní sítě pro novou zástavbu. Odběr ze středotlaké sítě bude zajištěn přes regulační stanici VTL/STL Lubina, která má pro pokrytí špičkové potřeby plynu dostatečný výkon. Nové odběry v průmyslovém parku Vlčovice budou napojeny rozšířením středotlaké plynovodní sítě napojené z RS VTL/STL – 63241. Nové plynovody budou navrženy z trubek lPE, nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací a budou pokládány zásadně na veřejných neoplocených pozemcích zejména do tělesa komunikací mimo vozovku, do chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů. Potrubí plynovodu bude uloženo v zemi, ve výkopu s pískovým podsypem a označením žlutou výstražnou folií. Veškeré dotčené pozemky budou po ukončení výstavby navráceny do původního stavu. Vzhledem ke značnému rozsahu navržených plynovodních sítí se doporučuje dimenze plynovodů ověřit zpracováním plynárenského generelu. Návrh rozšíření místních sítí je zřejmý z grafické části dokumentace. Vliv na životní prostředí Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat bezpečnostní pásmo (BP) VVTL a VTL plynovodů a regulačních stanic (RS) a ochranné pásmo (OP) VVTL, VTL, STL, NTL plynovodů ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb.§ 68 69

a § 69, resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranným a bezpečnostní pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu, u RS pak od půdorysu na všechny strany: bezpečnostní pásmo ochranné pásmo pro VVTL do DN 500 VTL do DN 100 VTL do DN 250 VTL nad DN 250 STL a NTL plynovody pro regulační stanice VTL

150 m 15 m 20 m 40 m 10 m

4m 4m 4m 4m 1m 4m

Bezpečnostní vzdálenosti vrtů od objektů a zařízení jsou stanoveny vyhláškou č.236/1998, § 40 Českého báňského úřadu na 150 m.

3.7.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Řešené území patří do klimatické oblasti mírně teplé. Podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot se území nachází v oblasti s výpočtovou teplotou te = -15 oC a intenzivními větry. Pro tem = 13o C (tem – střední denní venkovní teplota pro začátek a konec otopného období) je střední venkovní teplota za otopné období tes = 3,8o C, počet dnů otopného období je 242. Převážná část obytného území se rozkládá v nadmořské výšce kolem 320 m. Podle způsobu vytápění je možno město Kopřivnice rozdělit na oblasti s: - centralizovaným zásobováním teplem (CZT) z teplárenského zdroje Energetiky Kopřivnice a.s. - decentralizovaným zásobováním teplem ze samostatných kotelen pro vybavenost a podnikatelské aktivity, včetně individuálních zdrojů v RD Centralizované zásobování teplem - soustava centralizovaného zásobování teplem města Kopřivnice vznikala postupně v 60. - 80. letech v návaznosti na rozvoj města. S ohledem na charakter odběru s převažující bytovou zástavbou a na geografickou polohu města byla soustava vybudována na bázi horkovodního rozvodu, s projektovanými parametry horké vody na zdroji 160o/80oC. Současný stav centralizovaného zásobování teplem v Kopřivnici lze charakterizovat jako rozvinutou horkovodní soustavu, dodávající teplo pro převážnou část bytově - komunální a podnikatelské sféry. Primárním výrobcem a distributorem tepla pro soustavu CZT Kopřivnice je a.s. Energetika Kopřivnice (dříve Energetika TATRA). Teplo do horkovodní soustavy CZT města Kopřivnice je dodáváno z teplárenského zdroje této společnosti. Teplárna je osazena 5 parními a 1 horkovodním kotlem s celkovým výkonem 353 MWt, z toho 58 MWt je výkon horkovodního kotle. Palivem je černouhelný prach a zemní plyn. Pevné palivo je do teplárny dopravováno po železnici a uloženo na dostatečně dimenzované skládce. Spaliny ze 4 středotlakých kotlů jsou po mechanickém vyčištění (multicyklony) odvedeny do zděného, 107 m vysokého komínu, spaliny ze 2 vysokotlakých kotlů jsou po elektrostatickém vyčištění odvedeny do betonového komínu vysokého 150 m.

70

Pro ohřev topné vody horkovodní tepelné sítě jsou ve strojovnách teplárny instalovány 2 výměníkové stanice: VS1 s výkonem 214 MW (včetně výkonu horkovodního kotle) VS2 s výkonem 78 MW Obě stanice jsou vzájemně propojeny horkovodním potrubím, umožňujícím samostatný nebo společný provoz při teplotním spádu 130/80o C. Primární horkovodní síť ve městě je provedena jako dvoutrubková, s horkovodními řady v profilech 2 x DN 65 – 2 x DN 500 a celkové délce 8 km. Převážná část sítě je uložena v neprůlezných žlabech, dílčí úseky z 90. let jsou provedeny jako bezkanálové. Výměníkové stanice ve městě jsou v dobrém technickém stavu, postupně se provádí rekonstrukce ohřevu TUV ze zásobníkového na přímý ohřev. Z horkovodní soustavy města Kopřivnice, je prostřednictvím 35 předávacích stanic dodáváno teplo a teplá užitková voda (TUV) pro 6753 bytů v BD v městské zástavbě a převážnou část městské vybavenosti. Špičková dodávka tepla do soustavy dosahuje cca 50 MW. Provozovatelem předávacích stanic a sekundérní sítě ve městě jsou: REKAZ s.r.o. (32 VS s instalovaným výkonem 102, 95 MW) Ostatní odběratelé (8 VS s instalovaným výkonem 4,68 MW) Odběratelé napojení ze samostatného horkovodu ze závodu TATRA a.s. (5 VS s instalovaným výkonem 6.12 MW) Provoz výměníkových stanic je dálkově monitorován prostřednictvím telefonní sítě z centrálního dispečinku umístěného v sídle spol. REKAZ , ul. Česká 684. Sekundární teplovodní síť je převážně čtyřtrubková, vedená v podzemních neprůlezných žlabech, částečně bezkanálově a v suterénech obytných domů. Soustava CZT Kopřivnice má výrazný přebytek výkonu ve zdroji, který není možno provozovat v optimálním provozním režimu, zejména v letním období. Ekonomicky výhodná je výroba tepla z ČUP. Rovněž horkovodní síť je výrazně předimenzována a její koncepce s výměníkovými stanicemi velkého výkonu neodpovídá moderním trendům rozvodu tepla. Decentralizované zásobování teplem - je zastoupeno samostatnými kotelnami pro některé objekty vybavenosti, podnikatelské aktivity a RD. K významnějším tepelným zdrojům ve městě patří kotelny Vyšší odborné školy na ul. Komenského (1 980 kW), Dopravy Tatra na ul. Štefanikova ( 312 kW), ZŠ E. Zátopka na ul. Pionýrská (250 kW), ČSAD nádraží na ul. Nádražní (210 kW). Jako paliva je v uvedených kotelnách využíván zemní plyn. V místních částech jsou to kotelny Družstva vlastníků Vlčovice (400 kW, ZP) a Jednoty Vlčovice (250 kW, koks) a Výroba nábytu Vlčovice (1160 kW , HU a dřevní odpad). Zbývající bytový fond v území je vytápěn lokálními topidly event. z individuálních kotelen v rodinných domech na tuhá paliva, plyn a el. energii. Zemní plyn k vytápění se využívá v cca 1 650 bytech a pro část maloodběratelů – vybavenosti. Elektrická energie k otopu se využívá v cca 65 bytech. Bilance potřeby tepla Bilance potřeby tepla vychází ze stanovení potřeb tepla jednotlivých odběratelských skupin - bytového fondu, občanské vybavenosti a podnikatelských aktivit. 3

Bytový fond - podle ČSN 73 0540 se uvažuje s potřebou tepla pro měrný byt (200 m o.p.) ve výši 4.5 kW/byt resp. 40 GJ/rok (včetně přípravy TUV). Uvedené hodnoty respektují požadavek na zlepšení tepelně izolačních vlastností stavebních konstrukcí. U bytů, které

71

těmto požadavkům nevyhovují je nutné minimalizovat spotřebu topné energie dodatečným zateplením objektů. Pro hromadnou bytovou zástavbu v Kopřivnici je potřeba tepla pro konec návrhového období následující: pro 7 280 bytů : QBD = 7 280 x 4,5 = 32 760 kW, resp. 290 TJ/rok z toho 1,4 MW pro novou výstavbu Pro byty v RD se uvažuje s tepelným příkonem 7,5 kW/byt při roční spotřebě 70 GJ. pro 2 010 bytů : QRD = 2 010 x 7,5 = 15 075 kW, resp. 140 TJ/rok z toho 1,7 MW pro novou výstavbu Občanská vybavenost a drobné podnikatelské aktivity - potřeba tepla pro vytápění a přípravu TUV v městské části řešeného území je bilancována podle měrného ukazatele 1,4 kW/ byt resp. 10 GJ/rok. Celková potřeba tepla vybavenosti bude pro konec návrhového období následující: QV = 9 290 x 1,4 = 13 006 kW resp. 92 TJ/rok z toho cca 3 MW pro novou výstavbu Pro ostatní místní části se potřeba tepla pro vybavenost a drobné podnikatelské aktivity odhaduje na cca 4 MW, včetně přírůstku 1,5 MW do konce návrhového období. Potřeba tepla pro velké podnikatelské aktivity (Tatra Kopřivnice a podnikatelský park Vlčovice), která bude zajištěna ze stávajících zdrojů - Teplárny Tatra a plynových kotelen v podnikatelském parku Vlčovice (stávajících i budoucích), napojených ze středotlakého rozvodu plynu se do bilance potřeby tepla nezahrnuje. Celková potřeba tepla pro bytově – komunální sféru a drobné podnikatelské aktivity dosáhne koncem návrhového období pro řešené území 65 MWt, z toho cca 12 MWt připadá na místní části Lubina Mniší a Vlčovice. Pro centralizované zásobování teplem ze zdroje CZT se navrhuje 93 % bytů v BD tj. 6 760 bytů s potřebou tepla 30,4 MWt. Pro centralizované zásobování teplem je dále navrženo 80 % potřeby tepla městské vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit, tj. 7,4 MWt. Po provedení korekce odběrů koef. současnosti a realizace Ksr = 0,85 je celková potřeba pro dodávku tepla za soustavy CZT bilancována ve výši 32 MWt.

Návrh řešení Centralizované zásobování teplem (CZT) Město Kopřivnice má rozvinutou horkovodní soustavu CZT napojenou na ústřední zdroj tepla – teplárnu Energetiky Kopřivnice a.s.. Návrh zásobování teplem předpokládá další rozvoj soustavy CZT pro bytově - komunální sféru v jejím ekonomickém dosahu. Pro minimalizaci tepelných ztrát vytápěných objektů ze soustavy CZT se předpokládá dodatečné zateplení obvodového pláště objektů s běžnou úrovní tepelně izolačních vlastností, dokončení regulace dodávek tepla do jednotlivých objektů a instalaci zařízení pro měření a regulaci v jednotlivých bytech.

72

Koncepce zdrojů tepla - vzhledem k neujasněné situaci v dlouhodobých dodávkách tepla pro soustavu CZT města Kopřivnice z teplárenského zdroje Energetiky Kopřivnice a.s. se v rámci ÚP Kopřivnice navrhuje výstavba nového tepelného zdroje, který by zajistil potřebu tepelného příkonu ve výši 35 MW (podle PD Modernizace tepelných sítí Města Kopřivnice). Vyvedení tepelného výkonu do horkovodní soustavy bude provedeno horkovodem 2 x DN 300. Tepelné sítě - stávající primární tepelné rozvody se navrhují k postupné, celkové rekonstrukci ve stávajících trasách, kromě přípojek k VS 6, která bude zrušena. Sekundární tepelné sítě vyvedené z výměníkových stanic VS 1 – 23 budou nahrazeny horkovodními přípojkami převážně v trasách stávající sekundární sítě, částečně pak v trasách nových. Konstrukce horkovodní sítě ve městě bude řešena jako dvoutrubkový, podzemní bezkanálové vedení s předizolovaným potrubím do 300 oC, volně ložené ve výkopu na pískovém loži, v místě využití stávajících tepelných kanálů se uvažuje osazení těchto potrubí přímo do kanálů, s pískovým obsypem a záhozem zeminou. Tímto řešením budou maximálně využity stávající trasy rozvodů s minimalizací výkopových prací. Kompenzace potrubí bude řešena osovými kompenzátory. Výhodou tohoto řešení je, že odpadají sekundární rozvody tepla a duplicitní měření odebraného tepla v zásobovaných objektech. Teplonosné médium je primárním rozvodem přivedeno až ke vstupu do domů. Všechny stanice budou vybaveny měřící a regulační technikou s možností napojení na dálkový přenos dat do centrálního dispečinku. Předávací stanice – u stávajících výměníkových stanic VS 1 – 23 se uvažuje s jejich zrušením, jejich objekty budou dány k dispozici ke komerčním účelům. Odběratelé tepla budou napojeni přes objektové předávací stanice (OPS), instalované v každém zásobovaném objektu. Nové OPS budou horkovodní, tlakově nezávislé, s decentralizovanou přípravou teplé užitkové vody. Za prioritní z hlediska ekonomie provozu soustavy CZT a ochrany životního prostředí města je nutno považovat udržení dodávek tepla z CZT pro stávající odběratele. Odpojování stávajících odběratelů ze soustavy CZT na území města se proto zásadně nedoporučuje. Trasy primárních rozvodů a umístění výměníkových stanic jsou zřejmé z grafické části dokumentace. Decentralizované zásobování teplem - decentralizovaný způsob vytápění pro stávající zástavbu, s individuálním vytápěním RD, objektů druhého bydlení a samostatnými kotelnami pro některé objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit zůstane během návrhového období zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu, el. energie a biomasa (dřevní hmota) budou plnit funkci doplňkového topného media. Pro novou hromadnou bytovou zástavbu (300 bytů v BD) bude tepelná energie zajištěna výstavbou domovních příp. blokových kotelen na zemní plyn s teplovodním rozvodem topného media (podle rozsahu jednotlivých staveb). Bilančně se uvažuje s rozšířením využití zemního plynu pro vytápění cca 2 340 bytů v BD a RD, tj. cca 25 % z celkového počtu bytů. Využití elektrické energie pro vytápění bude během návrhového období ovlivněno cenou elektrické energie a ostatních paliv, přičemž lze předpokládat progresivnější růst ceny elektrické energie jako ekologicky nejčistšího energetického media. Lokality pro elektrické vytápění se nevymezují, v případě zvýšeného zájmu o elektrické vytápění v určité lokalitě budou pro jeho zavedení vytvořeny technické podmínky. 73

Výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro cca 110 bytů, včetně části objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného (hybridního) elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a tepelných čerpadel. Pro zóny drobných podnikatelských aktivit se navrhují plynové kotelny pro potřeby jednotlivých objektů podnikatelských provozoven. Vliv na životní prostředí Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství a průmyslu způsobuje zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění. Z hlediska ochrany životního prostředí je stávající způsob zásobování teplem, s převažujícím využitím zemního plynu pro přípravu tepelné energie ekologicky přijatelný. Plynofikací tepelných zdrojů došlo ke snížení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období, při snížení zatížení místních komunikací, omezení hluku a výfukových plynů v jejich okolí. Výrazně se snížily také nároky na skladování pevného domovního odpadu - popelovin. V této souvislosti upozorňujeme na platnost nového zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů), který kromě jiného umožňuje nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění a stanovit podmínky pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů. (§ 50, odst. g) a h)). Zařízení rozvodu tepla jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivňují. K zajištění spolehlivého provozu, ochraně života, zdraví a majetku osob jsou tato zařízení chráněna ochranným pásmem ve smyslu zákona č 458/2000 Sb., (Energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů), tj. 2,5 m po obou stranách tepelného vedení. Stavební činnosti a úpravy terénu v tomto pásmu je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele těchto zařízení.

74

3.8 SPOJE 3.8.1 TELEKOMUNIKACE Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica 02 Czech Republic je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je TELEFAX, POSTFAX, veřejná radiokontaktní služba, veřejná datová služba, pronájem digitálních okruhů pro přenos dat, služby euroISDN, INTERNET OnLine a propojení s veřejnou sítí mobilních telefonů v systému GSM – O2, T – Mobile a Vodafone. Město Kopřivnice, včetně místních částí Lubina, Mniší a Vlčovice, telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU) Kopřivnice jako součást telefonního obvodu (TO – 55) Moravskoslezský kraj. Uvedená ústředna, jako základní prvek pevné telekomunikační sítě je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) HOST Kopřivnice. Tato ústředna je prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě přímo napojena na tranzitní ústředny TÚ Ostrava a TÚ Brno, které zajišťují styk se 158 UTO v České republice a mezinárodní telefonní styk s cca 225 evropskými i zámořskými státy. Účastnická přístupová síť v řešeném území je po celkové rekonstrukci provedena především úložnými kabely v kombinaci s nadzemním vedením podle místních podmínek. Převážná část účastnické přípojné sítě v území má vyhovující parametry pro návrhové období. Územím Kopřivnice prochází optické kabely dálkové přenosové sítě ve správě a.s. Telefónica 02. K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení ve smyslu zák. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a změně dalších předpisů. Na území města jsou dále provozovány základnové stanice operátorů mobilních sítí (BTS): Kopřivnice – Bílá hora, rozhledna (T – Mobile + O2, provozovatelem víceúčelové věže je Kabelová televize Kopřivnice) Kopřivnice – Hotel Tatra, věžák (O2 + Vodafone) Kopřivnice – Dukelská , Obránců Míru, Štefánkova (3 x T – Mobile) Kopřivnice – Osvoboditelů (Vodafone) Kopřivnice – tubus v průmyslovém parku Vlčovice (O2) Pozn. BTS – Base Transceiver Station (základnová převodní stanice)

Návrh řešení Rozvoj telefonizace na území města Kopřivnice je řešen na výhledovou hustotu telefonních stanic odpovídající 100 % telefonizovaných bytů s 30 % rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru. Výhledově je nutno v řešeném území zajistit podmínky pro připojení cca 12 100 telefonních účastníků. Podmínky pro rozvoj telekomunikačního provozu budou řešeny postupným rozšiřováním kapacity stávajícího digitálního účastnického bloku (RSU) a řídící ústředny (HOST) na kapacitu odpovídající pokrytí potřeb v rámci jejich atrakčních obvodů, bez nároku na nové plochy. Pro napojení nových telefonních účastníků z pevné sítě bude pro navrženou zástavbu rozšířena účastnická přístupová síť. Její provedení bude řešeno podle místních podmínek úložnými příp. závěsnými kabely. Při návrhu kabelových přívodů k účastnickým rozvaděčům

75

bude uvažováno s kapacitou 1,5 - 2 páry na byt. Při pokládce kabelů budou dodržena ustanovení ČSN 736 005 - Prostorová úprava vedení technického vybavení. Další rozvoj pevné sítě bude zaměřen především na proces zkvalitňování služeb, kde výraznou slabinou je dosud přístup k INTERNETU jako zdroji informací, podobně jako budování veřejných datových sítí s otevřeným přístupem. Rozšiřovat se bude také počet telefonních účastníků mobilní telefonní sítě, která je významným konkurentem pevné sítě. V případě výstavby nových základnových stanic operátorů mobilní sítě se doporučuje tato zařízení sdružovat na společné stožáry příp. výškové budovy. Územím Kopřivnice prochází optické kabely dálkové přenosové sítě ve správě a.s. Telefónica 02. K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení ve smyslu zák. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a změně dalších předpisů. 3.8.2 RADIOKOMUNIKACE Tyto služby zahrnují šíření televizních a rozhlasových programů, přenos meziměstských telefonních hovorů, speciální pevné služby a inspekční činnost. Rozhlasové vysílání - území města Kopřivnice je pokryto rozhlasovým vysíláním v pásmech DV, SV (AM vysílače) a VKV (FM vysílače). Z rozhlasových AM (amplitudová modulace) vysílačů je možno zachytit signál vysílače: Uherské Hradiště, Topolná - DV – 270 kHz (ČRo 1 – Radiožurnál, 650 kW) v pásmu SV: Ostrava, Svinov - SV – 639 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 30 kW) Prostějov, Dobrochov - SV – 954 kHz (ČRo 2 – Praha a ČRo 6, 200 kW) Přehled vysílačů FM (frekvenční modulace) v pásmu VKV je uveden v následující tabulce: Název vysílače

Ostrava

Valašské Meziříčí

Umístění vysílače

Program

Hošťálkovice

Radhošť

76

Výkon

Kmitočet

kW (max)

MHz

Radio Impulz

43 (100)

89,0

Frekvence 1

70

91,0

Rádio Helax

40 (100)

93,7

Hitrádio Orion

4

96,4

ČRo1- Radiožurnál

43 (100)

101,4

ČRo3 - Vltava

43 (100)

104,8

ČRo - Ostrava

2,8

107,3

ČRo1- Radiožurnál

10

92,5

Frekvence 1

10

94,1

ČRo3 - Vltava

10

96,8

ČRO - Ostrava

10

99,0

Radio Impulz

10

100,5

Hitrádio Orion

3

103,9.

Televizní vysílání - zájmové území je pokryto programem České televize a nezávislých televizních stanic Nova a Prima. Šíření programů je zajišťováno z televizních vysílačů: Název vysílače

Umístění vysílače

Program

Výkon

Kanál

kW Ostrava

Jeseník

Frýdek - Místek

Valašské Meziříčí

Hošťálkovice (287 m.n.m)

Praděd (1492 m.n.m.)

Lysá Hora (1313 m.n.m)

Radhošť (1129 m.n.m.)

ČT1

600

31.

ČT2

100

51.

TV NOVA

100

1.

TV NOVA

2

42.

TV PRIMA

150

48.

ČT1

320

36.

ČT2

190

50.

TV NOVA

320

53.

ČT1

300

37.

ČT2

0,25

52.

ČT1

0,10

27.

ČT2

0,20

49.

TV NOVA

0,20

6.

Na území města je dále rozšířena kabelová síť Kabelové televize Kopřivnice, která nabízí příjem 21 televizních stanic + 10 programů v rozšířené nabídce, 16 rozhlasových stanic a TV program Kabelové televize Kopřivnice (kanál E11). Signál ČT1, ČT2, Televize Prima, a celé řady dalších televizních a rozhlasových programů, je dále šířen prostřednictvím kabelové televize která je v obci zavedena, dále je vysílán prostřednictvím satelitu Eutelsat III v paketu Czech Link. Vzhledem k omezení plynoucí z vysílacích práv jsou televizní programy zabezpečeny proti neautorizovanému příjmu systémem CryptoWorks. Při instalaci parabolické antény a příslušného dekodéru lze dosáhnout kvalitního, digitálního příjmu uvedených programů. Území je pokryto také pozemním digitálním signálem (DVB –T), který šíří programy ČT1, ČT2, ČT 24, ČT4 Sport a TV Nova, včetně řady rozhlasových programů z vysílače Ostrava – Hladnov, vodojem na 39. kanále (618 MHz). Pro příjem uvedeného signálu je nutný televizor s digitálním tunerem (IDTV – Integrated Digital TV) příp. jakýkoliv stávající televizor vybavit digitálním přijímačem. Radioreléové spoje - tyto spoje jsou určeny pro přenos televizní a rozhlasové modulace a přenos telefonních hovorů. Řešeným územím prochází trasy radioreléových spojů Radiokomunikací a.s.: Lysá Hora – Kopřivnice, Bílá Hora Radhošť – Hošťálkovice (okrajově) Radhošť – Polanka nad Odrou Kopřivnice – Hošťálkovice a operátora mobilní sítě T – Mobile v trase Kopřivnice – Bílov. Návrhem nové zástavby nejsou trasy radioreléových spojů dotčeny.

77

3.9 LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ Efektivní a účinná likvidace komunálních odpadů je v mnoha městech a obcích nákladným problémem s významnými územními a ekologickými vlivy. Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR, na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSK byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9. 2004 usnesením č.25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č.2/2004 s účinností ze dne 13.11. 2004. Plán odpadového hospodářství původce odpadů je v řešeném území zpracován (ze zákona mají tuto povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu). Město má PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA KOPŘIVNICE na období 2006 – 2010, zhotovitel: FITE a.s. V srpnu 2006 byly ukončeny práce na Koncepci odpadového hospodářství (KOH) pro Kopřivnici a její správní území jako obce s rozšířenou působností. Zpracování této KOH bylo dobrovolnou aktivitou všech měst a obcí ve správním území koordinovanou městem Kopřivnice. Hlavním cílem KOH bylo zmapovat a zhodnotit stav nakládání s odpady ve správním území a to jak pro jednotlivá města a obce, tak komplexně za celé území a navrhnout možnosti optimalizace nakládání s komunálními odpady. V průběhu roku 2006 byla zpracována i Studie využití biologicky rozložitelného odpadu pro území města Kopřivnice, jeho správního území a okolí (Nový Jičín, Frenštát). Impulzem ke zpracování jsou problémy s využitím a zneškodňováním tohoto odpadu. V roce 2006 bylo na území města Kopřivnice a místních částí vyprodukováno a společností SLUMEKO, s.r.o., Kopřivnice svezeno celkem 6 532 tun komunálního odpadu, z toho 31 tun odpadu nebezpečného. Ostatní odpad nevhodný k využití byl předáván k odstranění na řízených skládkách odpadů, a to především na skládku SKLADEKO, s. r. o., Staříč nebo ASOMPO, a. s., v Životicích u Nového Jičína. Tříděný odpad je předáván k využití zpracovatelům jednotlivých druhů odpadů jako tzv. druhotná surovina, odpad ze zeleně je předáván na kompostárnu ke zpracování na kompost. Nebezpečný odpad odvážejí mobilní sběrny nebezpečných odpadů. Sběrný dvůr je umístěn na ul. Panské v Kopřivnici. Výběr nových lokalit pro stavbu sběrných dvorů není v současnosti konkretizován, územním plánem je stanovena přípustnost vybudování sběrných dvorů ve vazbě na výrobní plochy. Na území města v současnosti neexistují další záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by se promítly do územně plánovací dokumentace.

78

4. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Průzkumy a rozbory pro Územní plán Kopřivnice byly zpracovány v listopadu 2006 podle zákona č. 50/1976 Sb., v platném znění. Vzhledem k datu zpracování průzkumů a rozborů nebyl zpracován rozbor udržitelného rozvoje území. Rozsah zpracovaných průzkumů a rozborů však umožňuje zpracování této kapitoly.

4.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, GEOLOGIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY Geomorfologická regionalizace řešeného území :

provincie: Západní Karpaty soustava (subprovincie): Vnější Západní Karpaty podsoustava (oblast): Západobeskydské podhůří celek: Podbeskydská pahorkatina podcelek: Štramberská vrchovina, Příborská pahorkatina Štramberská vrchovina, do které náleží jižní a centrální část řešeného území, je tvořena zejména druhohorními palkovickými a bašskými vrstvami (střídání pískovců a jílovců) a vápenci. Její součástí jsou Palkovické hůrky v západní části, budované i odolnými baššskými pískovci, tvoří souvislejší pruh vrchoviny. V pleistocénu zadržely severní svahy Štramberské vrchoviny postup pevninského ledovce. Území Příborské pahorkatiny je budováno v převážné části paleogenními horninami flyšového souvrství slezského příkrovu, jehož erozní zbytky vystupují místy v nadloží tohoto souvrství. Značná část území podél Lubiny se nachází na fluviálních sedimentech údolní nivy s fluviálními štěrky a písky. Morfometrické charakteristiky geomorfologických podcelků v řešeném území: Název jednotky Nejvyšší bod Nejnižší bod Střední výška Střední sklon m n.m. m n. m. m n. m. Štramberská vrchov 964 295 444,3 9°40′

Klimatické podmínky Klimatické podmínky řešeného území jsou do značné míry předurčeny jeho nadmořskou výškou a orografickými poměry. Území města se nachází na návětrné straně hor, proto vykazuje poměrně značné průměrné srážkové úhrny. Většina řešeného území patří do klimatické oblasti mírně teplé - MT 9, nejvyšší část řešeného území na jihu ke klimatické oblasti mírně teplé - MT 2. klimatická charakteristika počet letních dnů počet mrazových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou

klimatická oblast MT 9 40 - 50 110 - 130 -3 až -4° C 17 - 18° C 400 - 450 mm

klimatická oblast MT 2 20 - 30 110 - 130 -3 až -4° C 16-17° C 450 - 500 mm

250 - 300 mm 60 - 80

250 - 300 mm 80 - 100

79

Relativní četnost směru větrů v Kopřivnici (podle ČHMÚ, pobočka v Ostravě) je uvedena v následující tabulce v %: S SV V JV J 16,3 14,0 2,3 3,6 12,1 Lokalita: Kopřivnice, Okres: Nový Jičín

JZ 25,6

Z 7,1

SZ 6,1

klid 12,9

suma 100,0

Vyhodnocení a) Silné stránky Vymezení zastavitelných ploch, návrh řešení dopravní a technické infrastruktury ve vazbě na stávající zástavbu a zastavitelné plochy a vymezení ploch v krajině pro územní systém ekologické stability a plochy ochranné zeleně nebude mít vliv na horninové prostředí a geologické podmínky v území. Územním plánem není vymezena žádná plocha pro dobývání nerostů. V řešeném území převládají zejména jihozápadní, severní a severovýchodní větry. Orientace větru je z hlediska rozložení zdrojů znečištění ovzduší v širším regionu pro řešené území spíše příznivá. Současně vyhovuje také plochám vymezeným územním plánem pro výrobu průmyslovou a výrobu drobnou. b) Slabé stránky Poměrně vysoké srážky, návětrná strana hor. c) Příležitosti Ochrana zastavěného území před povětrnostními vlivy pásy ochranné zeleně. h) Hrozby Nejsou definovány

4.2 VODNÍ REŽIM 4.2.1 VODNÍ TOKY Řešené území spadá do povodí Odry. Hlavním recipientem území je řeka Lubina č. povodí 2-01-01-137 a řeka Kopřivnička č. hydrologické povodí 2-01-01-138. Středem řešeného území protéká Kopřivnička, která je ve městě upravena na průtok stoleté vody. S další úpravou koryta se nepočítá. Kopřivnička nemá stanoveno záplavové území. Řeka Lubina tvoří částečnou hranici mezi k.ú. Drnholec nad Lubinou a Větřkovice u Lubiny a protéká východním okrajem k.ú. Vlčovice. Z větších přítoků Lubiny jsou to pravostranné toky - potok Svěcený a Lubinka. Dle vyhlášky č. 470/2001 Sb. ze dne 14.prosince 2001, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností související se správou vodních toků jsou řeka Lubina v řešeném území (dle seznamu k vyhlášce) zařazena mezi významné vodní toky. Dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách jsou správci vodních toků při výkonu správy oprávněni, pokud je to nezbytně nutné, užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku a to u významných vodních toků v šířce do 8 m od břehové čáry, u ostatních vodních toků v šířce 6 m od břehové čáry. 80

Dle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. ze dne 29.1.2003 o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a dle přílohy k tomuto nařízení ze dne 29. ledna 2003, jsou mezi povrchové vody vhodné pro život ryb v povodí Lubiny (přesněji mezi lososové vody) ve správním území Kopřivnice zařazeny toky Lubinka, Svěcený potok a Kopřivnička. U toků se zjišťuje a hodnotí stav jakosti povrchových vod a posuzuje jejich vhodnost pro život a reprodukci ryb a dalších vodních živočichů. Vodní toky na území Kopřivnice a místních částí jsou stabilizované, v přirozeném stavu nebo s provedenou směrovou a výškovou úpravou staršího data a nevyžadují větší úpravy. Naposled byla provedena revitalizace toku Sýkoreček v roce 1992. Ve „Studii odtokových poměrů řeky Lubiny v úseku Košatka nad Odrou – Vlčovice“ je provedený návrh a zdůvodnění technických opatření ke zvýšení povodňové ochrany v intravilánech obcí po toku Lubina. Vzhledem k tomu, že doporučené návrhové stupně ochrany úprav toků jsou po celé délce toku v zájmovém území splněny je návrh nových technických opatření vesměs nadstandardní a zajistí ochranu na Q100 za přijatelných investičních nákladů. Na levém břehu Lubiny v k.ú. Drnholec v km 18,77 – 18,840 je rozdíl terénu a úrovně hladiny při průtoku Q100 cca 10 cm. V tomto úseku je doporučené proti vybřežování řeky do levobřežní inundace v délce 70 m zvýšit břehy. Na území Lubiny - Mniší v km. 21,600 – 22,300 se doporučuje pouze sanace těžkým záhozem, jinak koryto ponechat z ekologických důvodů v přirozeném stavu. Na k.ú. Vlčovice v km 22,940 – 23,020 tj. v délce 80 m je navržena sanace levobřežní hráze v délce 60 m bez nároků na zábor území a rozšíření zúženého koryta na pravém břehu toku. Na soutoku Lubiny s Tichávkou je navrženo pouze ochránit objekty proti zatápění výsadbou pásu stromů na levém břehu v km 23,70 – 23,78 a výsadbu keřů na pravém břehu tj. mimo k.ú. Vlčovice. Toto protipovodňové opatření bude funkční do doby výstavby přeložky silnice I/58. Pak část stromů a keřů v trase přeložky bude zlikvidována. V km 24,450 na levém břehu Lubiny tj. v k.ú. Vlčovice se proti vybřežení vody při průtoku Q50 navrhuje místně zvýšit cestu o cca 0,5 m. Rekonstrukce silničního mostu ve Vlčovicích v km 24,25 již byla provedena. Vodní toky není navrženo zatrubňovat, případné úpravy sklonových poměrů či tras je nutno provádět přírodě blízkým způsobem s použitím přírodních materiálů. Při výstavbě kanalizace v okrajových částech zástavby třeba respektovat stávající odvodňovací zařízení (meliorační příkopy a meliorační péra), v případě jejich narušení je nutné je uvést do provozuschopného stavu. V k.ú. Drnholec nad Lubinou se nachází dva objekty (vrty) základní pozorovací sítě podzemních vod (HMÚ), vrt VO 0138 na parcele č. 208 a nový vrt VO 0165 (6M028b) na parcele 246/1. V k.ú. Vlčovice se nachází vrt VO 0134 na parcele 859/8. Vrty mají stanovená ochranná pásma o poloměru 250 m.

81

4.2.2 ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ Na řece Lubině je rozhodnutím OkÚ Nový Jičín č.j. ŽP-2045/2000/Ko-231.2 ze dne 25.1.2001 stanoveno záplavové území v km 3,350 – 24,463 a rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č. j. ŽPZ/10970/03 ze dne 11.3.2004 stanovené záplavové území vkm 24,463 – 28,670. V tomto úseku je na toku vymezená aktivní zóna. V řešeném území v aktivní zóně stanovených záplavových územích nejsou navrženy žádné plochy pro výstavbu a nebudou zde povolovány nové stavby kromě nezbytných sítí technické infrastruktury a staveb dopravních. 4.2.3 VODNÍ PLOCHY Na potoce Svěcený je vybudována vodní nádrž užitkové vody Větřkovice pro výrobní areál Tatra Kopřivnice, a.s. Nádrž nemá, kromě potoka Svěcený, větší přirozený přítok, voda je do nádrže čerpána z Lubiny. Jedná se o víceúčelovou nádrž, která akumuluje vodu pro výrobní areál, který ji využívá jako vodu provozní. Dalším účelem je zajištění minimálního průtoku v toku pod vodním dílem a částečné snížení povodně na Svěceném potoce. Nádrž je taky využívaná ke sportovnímu rybaření a rekreaci. Dle Vyhlášky MZd č. 159/2003 Sb. Ve znění Vyhlášky 168/2006 Sb. kterou se stanoví povrchové vody užívané ke koupání osob je nádrž zařazena mezi tzv. koupací oblasti. Vodní nádrž vznikla za hrází délky 460 m, šířky 4 m a výšky 15,0 m nade dnem údolí. Technické parametry nádrže : - kóta hladiny stálého nadržení 319,00 m n.m. - zatopená plocha při hladině stálého nadržení 2,04 ha - kóta hladiny zásobního prostoru 329,50 m n.m. - maximální hladina v nádrži 329,80 m n.m. - celkový objem nádrže 1 090,20 tis m3 - kapacita výpustí při hladině na kótě 329,80 m n.m. 3,24 m3/s Dle projektové dokumentace „Zvláštní povodeň pod VD Větřkovice – záplavové území“, Vodní díla – TBD a.s. Brno, prosinec 2006 je ve smyslu Nařízení vlády č. 100/99 Sb., o ochraně před povodněmi vymezený průběh zvláštní povodně na vodním díle Větřkovice. Zvláštní povodeň je definována jako povodeň způsobená umělými vlivy, to jsou situace, jež mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu, zejména při narušení vzdouvacího prvku, porušení hradících konstrukcí bezpečnostních nebo výpustných zařízení, resp.při jiném nouzovém řešení kritických situací. Hlavní charakteristiky zvláštní povodně pod vodním dílem Větřkovice jsou: doba trvání vzestupné větve hydrografu 36 min, kulminační průtok 831 m3/s, objem povodňové vlny 1,119 mil. m3. Využití území ohroženého průlomovou vlnou neupravuje v současné době žádný právní předpis. Z pohledu jednotlivých resortů se jedná víceméně o doporučení , které aktivity zde nejsou vhodné. Např. z hlediska civilní obrany by v ohroženém území neměly být budovány úkryty CO, z hlediska hygieny by zde neměly být umisťovány sklady jedovatých či jinak nebezpečných látek, z hlediska energetiky by zde neměla být budována významnější energocentra, z podnikatelského hlediska by zde neměly být umísťovány sklady cenného zboží apod. Závazné podmínky pro takto ohrožená území by měly být součásti krizových a havarijních plánu měst a obcí. 82

Vyhodnocení a) Silné stránky V řešeném území nedochází k rozsáhlým záplavám, rozsah stanoveného záplavového území není velký a neovlivňuje zásadním způsobem možný rozvoj zástavby. Aktivní zóna stanoveného záplavového území je respektována a nejsou v ní navržena žádná zastavitelná území. V aktivní zóně stanoveného záplavového území není přípustná žádná nová výstavba s výjimkou vodních děl a nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. V záplavovém území mimo aktivní zónu dále není přípustná výstavba zdravotních a školských zařízení, sociálních ústavů, veřejných budov, staveb pro hromadnou rekreaci, staveb nakládajících se závadnými látkami apod. Zastavitelné plochy vymezené územním plánem, které okrajově zasahují do záplavového území, jsou určeny pro obytnou výstavbu. b) Slabé stránky Nejsou definovány c) Příležitosti Územním plánem Kopřivnice je navrženo nepovolovat novou výstavbu včetně oplocení do vzdálenosti 2,5 m od břehových hran vodních toků, kromě nezbytných staveb a zařízení technické vybavenosti a komunikací z důvodu údržby vodních toků a zachování prostupnosti krajiny. Posílení rekreační funkce území - vodní nádrž Větřkovice je územním plánem navržena k využívání pro letní rekreaci za podmínky vybudování nezbytných staveb sociálních zařízení a vybudování vodovodu a kanalizace. d) Hrozby V případě rozvoje zástavby na zastavitelných plochách je nutno budovat stavby a zařízení na likvidaci odpadních vod tak, aby nemohlo docházet ke znečišťování vodních toků a případně se nevhodným způsobem neměnil vodní režim v území ve vazbě na zvyšování rozsahu zpevněných ploch.

4.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 4.3.1 ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Znečištění ovzduší je problematickým faktorem životního prostředí většiny obcí, zejména v urbanizovaných a průmyslových regionech. Na nevyhovujícím stavu znečištění ovzduší se podílí především emise z velkých zdrojů průmyslu a energetiky. Stále ještě významným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním účinkem a emisí tuhých látek jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. Cenová a dotační politika je v této oblasti dlouhodobě neujasněná a promítá se do neustálých změn v oblasti vytápění. Dlouhodobě roste i negativní vliv dopravy na kvalitu ovzduší, zejména podél vybraných komunikací a v husté zástavbě. V roce 2003 zajistilo město Kopřivnice zpracování studie „Stanovení koncentrací polyaromatických uhlovodíků – PAHs – v ovzduší města Kopřivnice“, čímž navázalo na započatý soubor měření orientovaný na zjištění míry vlivu dopravy na životní prostředí, resp. kvalitu ovzduší ve městě Kopřivnice nazvaný „Komplexní hodnocení vlivu dopravy na životní prostředí ve městě Kopřivnice“. Vyobrazení emisního

83

a imisního zatížení způsobeného dopravou je možno najít na modelových imisních a emisních mapách, údaje o dopravní intenzitě jsou rovněž znázorněny v grafických přehledech studie. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil a u některých ukazatelů došlo i ke zhoršení situace. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí Moravskoslezského kraje bude aktualizován do roku 2008, krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3) stanovených pro Moravskoslezský kraj. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. Nejbližší stanice, na kterých se pravidelně monitorují imisní situace, se nacházejí na Ráztoce (ČHMÚ) a v Čeladné (okr. Frýdek-Místek, Ekotoxa). Stanice, která byla umístěna v Lubině od roku 2003 není v provozu. Stanice v Čeladné a Ráztoce nemají pro území města přiměřenou vypovídací schopnost. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č.38/rok2005) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 - území Kopřivnice částečně patří k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, dochází zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Výrazně nepříznivěji je hodnocena situace na základě dat za rok 2006 a nejnověji i rok 2007 – celé území SO ORP Kopřivnice je zahrnuto do OZKO (údaje ĆHMÚ). Příčinou je zejména překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 . Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Zařazení města Kopřivnice do OZKO bylo podnětem pro zpracování Místního programu zlepšování kvality ovzduší (MPZKO). MPZKO byl dokončen v listopadu 2006. Hodnotí celé území správního celku Kopřivnice a zároveň i jednotlivá města a obce tohoto správního území samostatně z hlediska emisního a imisního zatížení. Na základě zjištěných údajů navrhuje nápravná opatření, která by měla být realizována za účelem splnění imisních limitů PM10 a B(a)P. MPZKO je závazný pro všechny orgány a správní úřady při výkonu veřejné správy, zejména při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn a posuzování vlivu staveb nebo technologií na životní prostředí. Z hlediska ochrany životního prostředí je stávající způsob zásobování teplem, s převažujícím využitím zemního plynu pro přípravu tepelné energie ekologicky přijatelný. Plynofikací tepelných zdrojů došlo ke snížení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období, při snížení zatížení místních komunikací, omezení hluku, emisí a výfukových plynů v jejich okolí. Výrazně se snížily také nároky na skladování pevného domovního odpadu - popelovin.

84

4.3.2 ZNEČIŠTĚNÍ A OCHRANA VOD Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN 75 72 21 – “Klasifikace jakosti povrchových vod“ z října 1998. Principem klasifikace je srovnání charakteristické hodnoty ukazatelů jakosti vody se soustavou normativů, které odpovídají hodnocení z obecného ekologického hlediska. Zařazení jakosti vody podle jednotlivého ukazatele do třídy jakosti vody se uskutečňuje srovnáním vypočtené charakteristické hodnoty tohoto ukazatele s jemu odpovídající soustavou mezních hodnot. Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody: I. třída – neznečištěná voda II. třída – mírně znečištěná voda III. třída – znečištěná voda IV. třída – velmi znečištěná voda V. třída – velmi silně znečištěná voda Kvalita povrchových vod v říčním systému regionu je pravidelně hodnocena podnikem Povodí Odry Ostrava. Hodnocení jakosti vody v profilu týkajícího se řešeného území Lubina Vlčovice není k dispozici. Nejnovější hodnoty (za období 2006-2008) jsou uvedeny za nejbližší profil Tichávka – ústí (do řeky Lubiny), profil Lubina Košatka-ústí není pro vlastní řešené území reprezentativní. Širším problémem v povodí řeky Lubiny jsou především vysoké koncentrace fosforu, je možno předpokládat, že třída jakosti vody řeky Lubina se dále v řešeném území zhoršuje (zejména vlivem zemědělské výroby a neúplného odkanalizování vzdálenější a rozptýlené zástavby). Úplné odkanalizování místních částí je i záměrem Strategického plánu města Kopřivnice (r.2007), priorita D2.1 (viz. kapitola Vodní hospodářství). Profil Tichávka – ústí (období 2006-2008) ukazatel

jednotka minim. maxim.

teplota vody °C 0.1 23.8 reakce vody 7.7 8.8 elektrolytická mS/m 22.3 50.0 konduktivita biochemická spotřeba kyslíku mg/l 1.1 3.3 BSK-5 chemická spotřeba kyslíku mg/l 8.0 19.0 dichromanem amoniakální mg/l 0.04 0.16 dusík dusičnanový mg/l 0.5 2.7 dusík celkový fosfor mg/l 0.02 0.26 imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb.

průimisní třída medián C90 C95 měr limity jakosti 11.0 10.1 21.8 23.5 25 8.3 8.3 8.6 8.8 6 - 8 36.0

36.1

47.5 49.8

1.9

1.9

2.5

2.9

6

II.

11.3

10.5

15.8 18.5

35

II.

0.06

0.05

0.11 0.14

0.5

I.

1.6

1.6

2.3

7

I.

0.11

0.10

0.20 0.23

0.15

III.

85

2.6

II.

4.3.3 ZNEČIŠTĚNÍ PŮDY Při hodnocení půd a jejich kontaminace rizikovými prvky je vycházeno z průzkumů Státního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně (pobočka Opava), které se systematicky prováděly v letech 1990–92 a jsou průběžně aktualizovány. Zjištěné hodnoty jsou porovnány s platnými limity pro obsah rizikových prvků v půdách náležejících do zemědělského půdního fondu dle vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb. Limity pro obsah sledovaných rizikových prvků v půdách mají následující hodnoty (v mg/kg): Maximální přípustné hodnoty Prvek lehké půdy ostatní půdy a) Výluh 2 MHNO3 (výluh roztokem 2 MHNO3 při poměru půdy k vyluhovadlu 1: 10) Cd (kadmium) 0,4 1,0 Cr (chrom) 40,0 40,0 Pb (olovo) 50,0 70,0 b) Celkový obsah (rozklad lučavkou královskou) Hg (rtuť) 0,6 0,8 Hodnoty sledovaných rizikových prvků se v bezprostřední blízkosti řešeného území pohybovaly v následujících intervalech: Cd: 0,4-1, východ řešeného území 0,2 – 0,4 mg/kg Cr: < 6,0 mg/kg Pb: < 15,0–40,0 mg/kg Hg: 0,07 – 0,6 mg/kg (Drnholec i nižší - příznivější hodnoty)

4.3.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE V řešeném území je v rámci Moravskoslezského kraje evidována stará ekologická zátěž v k.ú. Vlčovice, lokalitě Pružinky, č. 16699001. Situování bývalé skládky ohrožuje vodní tok Lubiny (zjištěna kontaminace zemin). Sanace plochy bude provedena na základě průzkumu. Dále je evidována uzavřená skládka v k.ú. Kopřivnice, lokalita Tatra, č. 6939001. Městským úřadem Kopřivnice, odborem životního prostředí a zemědělství je evidováno celkem 9 lokalit, kde docházelo k ukládání odpadů. č. 1 Lokalita U Benčáku (k.ú. Kopřivnice) Jedná se o lokalitu o výměře asi 6.300 m² na jihovýchodním okraji lesíku zvaného „Benčák“ severně od města Kopřivnice. Kdysi plytká rokle s vývěrem drenáží z polí byla zavezena v 50. a 60. letech 20. stol. stavebními a komunálními odpady, není vyloučeno, že v době nerozlišování průmyslových a komunálních odpadů se do skládky dostalo i určité procento průmyslových či zemědělských odpadů. Kubatura odpadů se dá odhadovat na 16.000 m³. Územním plánem je navrženo využívání lokality jako plochy nezastavitelné smíšené, územní systém ekologické stability a zemědělské pozemky. č. 2 Lokalita Jezdecký areál Bubla Ranch (k.ú. Kopřivnice) Tato lokalita je původní plytkou terénní depresí s vývěrem pramenů z okolních polí, do které bylo v době navážení odpadů neodborně uloženo betonové potrubí. Území se nachází severně od města Kopřivnice nedaleko lokality U Benčáku. Výměra území je asi 22.500 m² a je zde

86

uloženo neidentifikované množství především stavebních a průmyslových odpadů, určité procento i komunálních odpadů, po náhodném provedení vrtu v této skládce v roce 2005 odbornou firmou byly potvrzeny i nebezpečné průmyslové odpady. Odpady jsou překryty vrstvou výkopové zeminy. Kubatura odpadů se dá odhadovat na 85.000 m³. Na pozemku je v současné době provozováno zařízení pro chov koní s příslušným občanským vybavením, část lokality je navržena jako územní systém ekologické stability a zbývající část jako zemědělské pozemky. č. 3 Lokalita Skládka kalů Kopřivnice (k.ú. Kopřivnice) Původně vytěžený prostor hlíny pro místní kachlovku o výměře 9.100 m² s hloubkou kolem čtyř metrů byl v 70. a 80. letech 20. stol. využit jako skládka průmyslových odpadů pastovité a tekuté konzistence. K této lokalitě byla provedena v r. 2003 analýza rizik se závěry, podle kterých je nutné řešit její zabezpečení. Kubatura odpadů je odhadnuta na 34.000 m³. Územním plánem je převážná část lokality navržena jako zeleň na veřejném prostranství park a okrajové části jsou přiřazeny do navržených ploch smíšených městských, určených k zástavbě. č. 4 Lokalita Pod Brdy (ul. Husova, k.ú. Kopřivnice) Jedná se o lokalitu vybranou v době rozvoje výstavby v 70. a 80. letech k deponii stavebních odpadů a zemin, do které se mohly vyvážet i průmyslové odpady. Území bylo jen částečně upraveno pro výstavbu garáží, část zůstala bez úprav, lokalita je zarostlá náletovými dřevinami. Rozloha lokality je asi 2.500 m². Kubatura odpadů se dá odhadnout na 15.000 m³ odpadů. Územním plánem je převážná část lokality navržena jako plocha občanského vybavení, část lokality je součástí stávajících ploch občanského vybavení. č. 5 Lokalita u Lubiny - Hluková dráha a skládka průmyslových odpadů Vlčovice byla z evidence vypuštěna. Skládka je navržena k rekultivaci na trvalé travní porosty. č. 6 Lokalita pod Velovou (mezi Větřkovicemi a Mniší) Jedná se o dvě asi 200 m od sebe vzdálené bývalé deprese v terénu, kterými protékaly především srážkové vody z vrchu Kazničova a vytvořily rozměrné zářezy v polích. Do těchto prohlubní byly uloženy průmyslové, stavební i komunální odpady, včetně z dnešního pohledu nebezpečných odpadů. Na části těchto deponií byla provedena rekultivace a území bylo zapojeno do zemědělské půdy, zbytek ve svahu k řece Lubině byl ponechán přirozené obnově, pokud na to budou přírodní podmínky stačit. Rozloha těchto území je dohromady asi 33.000 m². Kubatura odpadů je jen odhadnutelná, lze předpokládat tak do 200.000 m³. Územním plánem je respektováno stávající, výše uvedené využívání lokality. č. 7 Lokalita nad Marákovými (k.ú. Mniší) Mělká proláklina na snadno přístupném území u cesty na Hukvaldy byla v 70. a 80. letech 20. století využita pro ukládání průmyslových a stavebních odpadů. Výměra činí asi 27.000 m². Kubatura navezených odpadů je asi 100.000 m³. Územním plánem je respektováno stávající využívání lokality - zemědělsky obhospodařované pozemky. č. 8 Lokalita nad letním koupalištěm (ul. Husova, k.ú. Kopřivnice) Vedle cesty k dolní stanici sjezdovky nad letním koupalištěm vznikla návozem průmyslových odpadů na lesní pozemek plocha o výměře asi 4.000 m². Podle nálezů sklovitých balvanů 87

v okolí navýšeného profilu se zřejmě jedná o průmyslové odpady podobné odpadům z hutní výroby. Kubatura odpadů je asi 20.000 m³. Územním plánem je respektováno stávající využívání lokality - pozemky lesa a nezastavitelné smíšené plochy (doprovodná zeleň vodního toku). č. 9 Lokalita u PPK - Nohlice Po levé straně silnice I/58 podél Průmyslového parku Kopřivnice ve směru na Frenštát p. R. v úseku od Křížku asi 300 m vznikla návozem stavebních, průmyslových a komunálních odpadů zvýšená plocha pozemku od původního terénu o 4 – 5 m o výměře asi 116.000 m² Plocha je špatně zemědělsky využitelná pro podloží, na kterém plodiny rostou omezeně. Část lokality náleží do navržených ploch pro výrobu průmyslovou a zbývající část lokality je ponechána jako zemědělsky obhospodařované pozemky. Přes lokalitu je navržena trasa přeložky silnice I/58. č. 10 Lokalita Větřkovice – Pod břehem (Velová) Plocha po vytěžení říčních štěrků byla zavezena průmyslovými a stavebními odpady, srovnaná, byl proveden návoz výkopové zeminy, pozemky se částečně vrátily do zemědělského využívání. Odpady jsou uloženy až pod hranicí hladiny spodní vody, kterou ovlivňuje hladina vody v řece Lubině. Územním plánem je lokalita vymezena jako součást územního systému ekologické stability.

88

4.3.5 RADONOVÉ RIZIKO Ozáření obyvatel způsobené inhalací produktů přeměny radonu je celosvětově hlavní složkou ozáření lidí ionizujícím zářením, v průměru vyšší než jejich průměrné ozáření způsobené aplikací zdrojů záření v lékařství (rentgenová diagnostika, CT, nukleární medicína, terapie nádorů atd.). Česká republika patří mezi země, ve kterých je díky horninovému podloží zvýšená koncentrace radonu v ovzduší. V řadě zemí jsou z uvedených důvodů přijímána opatření směřující ke snížení této zátěže. V ČR byla přijata dvě usnesení vlády (č. 538 ze dne 31.5.1999 a č. 970 ze dne 7.10.2002), která ustavila Radonový program ČR a stanovila jeho podmínky; program by měl být dokončen v roce 2009. Radonové riziko v budovách je způsobeno většinou nasáváním radonu z podloží přes nedokonale těsné základy domu. Radon se rozpadá na tzv. dceřiné produkty (polonium, vizmut a olovo), které se ve vzduchu mohou vázat na aerosol. Mohou být vdechovány a následně způsobovat ozařování tkáně v plících. Toto ozáření může být jedním z faktorů vzniku rakoviny plic. Z uvedeného důvodu je velmi důležité řešit systematicky problematiku radonu v bytech na území ČR. Riziko na území naší republiky není rovnoměrně rozloženo, ale s výrazně větší četností se vyskytuje na územích, kde je geologické podloží tvořeno např. žulami, vyvřelinami nebo kde je tektonicky porušené. Kritéria pro hodnocení ozáření obyvatelstva vycházejí ze zákona č. 18/1997 Sb., (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů a navazující vyhlášky o radiační ochraně. Vyhláška stanoví rovněž tzv. směrné hodnoty, které jsou rozhodující pro určení míry rizika a případné přijetí protiradonových opatření. Směrné hodnoty objemové aktivity radonu pro rozhodování o tom, zdá má být ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi proveden zásah (opatření) ke snížení přírodního ozáření, stanovené v § 95 vyhlášky č. 307/2002 Sb., jsou pro stávající stavby 400 Bq/m3, pro projektované stavby 200 Bq/m3. V současnosti je v ČR obecně přístupná mapa radonového indexu geologického podloží, která vychází z výsledků získaných v rámci Radonového programu České republiky (realizován od r. 1990 a je řízen Státním úřadem pro jadernou bezpečnost). Radonový index uváděný v této mapě je klasifikován třemi základními kategoriemi (nízká, střední, vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízká až střední v nehomogenních kvartérních sedimentech). Měření byla prováděna Českou geologickou službou a firmami z Asociace Radonové Riziko.

Vyhodnocení a) Silné stránky Půda patří společně s ovzduším a vodou k základním složkám životního prostředí, její postavení je však značně odlišné od zbývajících dvou složek. Znečištění ovzduší a vody lze téměř zcela vyloučit po odstranění jeho zdrojů, kontaminace půd je však většinou nevratný jev, za normálních podmínek nemůže být samovolně dosaženo původního stavu. Z uvedených hodnot vyplývá, že v řešeném území pravděpodobně nedochází k překračování limitů koncentrace hlavních rizikových prvků v zemědělské půdě. b) Slabé stránky V průběhu roku 2006 vznikl v souvislosti s příchodem dalších investorů do Průmyslového parku Kopřivnice (PPK) požadavek na zpracování studie vlivu PPK a zdrojů v areálu Tatry Kopřivnice a.s. (společně pojmenováno jako průmyslová oblast) na kvalitu ovzduší. 89

Pozornost byla věnována polétavému prachu PM10 a polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (B(a)P), tedy znečišťujícím látkám, kvůli nimž je město vyhlášeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z výsledků vyplynulo, že zhoršená imisní situace je způsobena kombinací vlivů dálkového přenosu znečištění z Ostravska a zejména průmyslové oblasti. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají zejména starší zdroje v areálu Tatry, nové zdroje v PPK se na zhoršené kvalitě ovzduší podílejí jen velice málo. Zhoršenou imisní situaci u B(a)P na území města Kopřivnice způsobují zejména lokální topeniště a automobilová doprava (podle Ročenky 2006 města Kopřivnice). c) Příležitosti V řešeném území je žádoucí využít všechny možnosti zlepšení kvality ovzduší. Jedná se zejména o řešení situace v dopravě na území města a přiměřeně posuzování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území dotčených územních celků. Vodní tok Lubina, ve kterém je sledována čistota vody, protéká celou řadou správních území obcí a měst - Trojanovicemi, Frenštátem pod Radhoštěm, Lichnovem, Kopřivnicí, Příborem, Mošnovem, Petřvaldem a Starou Vsí. Měření se provádí až při ústí, takže uváděné hodnoty neodpovídají hodnotám přímo v řešeném území, kde se dají předpokládat lepší ukazatele. Na vliv čistoty vody ve vodních tocích má vliv jak hospodaření na zemědělských pozemcích, tak způsob likvidace odpadních vod ze zastavěného území. Aktuální stav a návrh řešení na odvádění a likvidaci odpadních vod v řešeném území je podrobně popsán v kapitole 3.6 Vodní hospodářství. Likvidace odpadních vod ze zastavitelných ploch je převážně směrována na centrální ČOV. U lokalizovaných starých zátěží lze naplánovat případné asanace, je však nutné vzít na vědomí, že lokality č.1 a č.3 jsou současně registrovány jako významné krajinné prvky, případně jsou již vedeny jako pozemky lesa, nebo jsou součástí územního systému ekologické stability. d) Hrozby Kategorie radonového indexu geologického podloží, uvedená v mapě radonového indexu geologického podloží (měř. 1: 50 000), vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu v konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům v geologickém podloží. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech. Z mapy radonového indexu geologického podloží (mapový list Nový Jičín 25-21, Česká geologická služba, rok vydání 2004) vyplývá, že většina území se nachází v území s nízkou a přechodnou (nehomogenní kvartérní sedimenty) kategorií radonového rizika z geologického podloží (viz. přiložená kopie mapy). Konkrétní zatřídění jednotlivých pozemků do kategorie radonového rizika provádí celá řada firem rovnoměrně rozmístěných po území ČR. Uváděné orientační zatřídění řešeného území na základě údajů mapy radonového indexu geologického podloží je nutno brát s ohledem na její vypovídací schopnosti jako vstupní informaci o možnostech využití území.

90

4.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V řešeném území k.ú. Kopřivnice je vyhlášeno těchto 7 památných stromů: kód

název

typ objektu

309 310 311 312 313 314 315

Buk černých myslivců Buk Ondrášův Raškův buk Husova lípa Ořech Leopolda Víchy Fojtova lípa Platan Emila Hanzelky

jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom jednotlivý strom

počet výška (m) 1 27 1 37 1 37 1 34 1 20 1 25 1 25

obvod (cm) 300 329 343 448 233 398 337

parcela 1617/1 1617/1 1617/1 2380 1948 945 1932/3

rok vyhlášení 28.4.1997 28.4.1997 28.4.1997 28.4.1997 28.4.1997 28.4.1997 28.4.1997

U všech uvedených památných stromů je ze zákona určené ochranné pásmo, což je kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. V místních částech Lubina, Vlčovice a Mniší nebyl dosud vyhlášen žádný památný strom. Maloplošná chráněná území Ve správním území města Kopřivnice byla vyhlášena v roce 1993 přírodní památka (PP) Váňův kámen. Jedná se o významnou přírodní lokalitu o rozloze 0,77 ha na východním svahu Bílé hory s 15 m vysokou vápencovou skálou. Přírodní park Podbeskydí Do správního území města Kopřivnice zasahuje vyhlášený PřP Podbeskydí. Přírodní park o celkové rozloze 125 km2 byl vyhlášen v roce 1993 orgánem ochrany přírody k ochraně území, které není zvláště chráněným územím, za účelem zvýšené ochrany krajinného rázu, tedy zachování přírodní, kulturní a historické charakteristiky daného území a dále k zajištění diferencované péče o krajinu, na území okresu Nový Jičín, v části Podradhošťské pahorkatiny, která je představována Štramberskou vrchovinou se dvěma odlišnými částmi – ženklavskou a hodslavickou. Vznikl přehlášením oblastí klidu Červený kámen a Kojetín. Území přírodního parku je rozděleno podle stupně ochranného režimu do IV zón. Hospodářské využití území přírodního parku lze provádět s ohledem na tyto zóny odstupňované ochrany tak, aby se zachoval krajinný ráz typický pro Podbeskydskou pahorkatinu a aby se udržoval a zlepšoval přírodní stav území, byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce tohoto území. Podle podkladů odboru životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Kopřivnice jsou registrovány tyto významné krajinné prvky: katastrální území číslo VKP Název Kopřivnice 34119 Louky a pastviny pod Červeným kamenem Kopřivnice 34120 Potůčky pod Červeným kamenem Kopřivnice 34168 Kříž u křižovatky dvou cest se čtyřmi kaštany Vlčovice, Kopřivnice, Drnholec 3401/1 Sýkoreček - regulovaný vodní tok Větřkovice 3402 Výhled do kraje - kóta 353 Větřkovice 3403 Zeleň u vodojemu (Hájov) Větřkovice 3404 Erozní rýha do údolí Lubiny v prudkém svahu se zelení Větřkovice 3405 Pastvina intenzivně využívaná Větřkovice 3406 Louky a pastviny na svahu JV Větřkovické hůrkyVětřkovice 3407 Bukojedlový lesní porost 3408 Rozptýlená zeleň - remíz Větřkovice Mniší 3409 Drobné selské lesíky 91

Větřkovice Větřkovice Hájov, Větřkovice Drnholec Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice Větřkovice, Drnholec Větřkovice, Drnholec Drnholec Drnholec Kopřivnice Drnholec Drnholec Větřkovice Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Mniší Vlčovice Vlčovice Vlčovice Mniší Mniší, Kopřivnice Mniší Mniší Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice, Příbor Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice Vlčovice Vlčovice Vlčovice

3410 3411 3412 3413 3414 3415 3416 3417 3418 3419 3420 3421 3422 3423 3424 3425 3426 3429 3430 3431 3432 3433 3434 3435 3437 3438 3439 3440 3441 3442 3443 3445 3446 3447 3448 3449 3450 3452 3457 3459 3470 3475 3476 3477 3478 3479 34126 34127 34128 34129

Selský lesík Zalesněná trasa řeky Lubiny Komplex drobných selských lesíků Lokalita s výskytem sledovaných druhů rostlin Drobné remízky a lesíky Okrasná zeleň u zemědělského areálu Zamokřená plocha Švestková alej podél místní komunikace Zahrada využívaná jako polní sad Pastvina v sousedství areálu zemědělského družstva Doprovodná zeleň podél komunikace Kulturní louka Lesík na terase Lubiny Výsadba zeleně kolem komunikace Ochranná zeleň kolem ČSAD Místní potok Alej vzrostlých stromů podél komunikace Vrchol kóty 390 s lesíkem a loukami Mez porostlá zelení Louky a pastviny pod Kazničovem Zeleň kolem sportovního areálu Erozní rýha porostlá zelení Louky a pastviny na V svazích Hůrky (418 m) Les na svazích vrchu Hůrka Louka ve svahu pod Kazničovem Polní sad ovocných dřevin Drobné selské lesíky Lesy navazující na lesní komplex Kazničova Mlýnská strouha Sportovní areál s doprovodnou zelení Vodní nádrž Erozní rýha na terase Lubina, porostlá zelení Polopřirozená louka ve svažitém podhorském terénu Polopřirozená pastvina s dosud přirozenými společenstvy Malý listnatý lesík Ochranná zeleň kolem závodu Tatra Remízy rozptýlené zeleně Bezejmenný levostranný přítok Kopřivničky Bezejmenný potok Degradovaná pastvina a les Benčák Louka polopřirozená Bezejmenný potok Pastevní areál Váňův kámen Mokřad Degradovaná pastvina s remízkem Raškova skála Bezejmenný potok Janíkovo sedlo Pastviny pod Holým vrchem 92

Vlčovice Kopřivnice Kopřivnice Vlčovice Kopřivnice Kopřivnice Kopřivnice

34130 34131 34132 34133/1 34134 34138 34139

Pastvina pod Janíkovým sedlem Svahová louka pod Č. kamenem (Louky na sjezdovce) Vrcholová partie Brd s Janíkovým sedlem Zeleň v krajině doprovázející erozní rýhy Šostýn Bílá hora Stanoviště zvlášť chráněných druhů rostlin

Natura 2000 - návrh Jedná se o dvě lokality evropského významu: - CZ0810001 Červený kámen o celkové rozloze 253,39 ha v kategorii přírodní památka. Lokalita je rozdělena na dvě samostatné části; - CZ0810036 Štramberk o celkové rozloze 169,0868 ha - v kat. území Kopřivnice leží cca jedna třetina EVL. Navrhovaná kategorie ochrany je v tomto případě národní přírodní památka, res. přírodní památka. Vyhodnocení a) Silné stránky Ve správním území Kopřivnice je vyhlášeno a registrováno poměrně hodně prvků spadajících do zájmů ochrany přírody. Pro maloplošné chráněné území přírodní památky Váňův kámen jsou stanoveny podmínky využívání území v rámci ploch s rozdílným využíváním území tak, aby nedošlo ve vymezeném území k nevhodným zásahům. b) Slabé stránky Některé vymezené registrované významné krajinné prvky zasahují do zastavěného území a do proluk mezi stávající zástavbou. Vymezením hranice zastavěného území a zastavitelných ploch dochází k mírným kolizím mezi zájmem o ekonomické využití území s možností využít stávající a navrženou dopravní a technickou infrastrukturu a ochranou přírody. c) Příležitosti Do správního území města zasahuje hranice navržené evropsky významné lokality Červený kámen a Štramberk (Natura 2000). Jedná se o plochy s navrhovanou kategorií ochrany přírodní památka, res. národní přírodní památka. Návrh zařazení tohoto území do EVL vyplývá především z důvodu ochrany původní vegetace a zachování skladby skalní, luční a lesní vegetace. Vymezené území patří do atraktivního území z hlediska rekreace a turistického ruchu. Je zde lyžařský areál, územím vede trasa Lašské naučné stezky, do vymezeného území patří i plocha zříceniny hradu Šostýn a přírodní památky Vaňkův kámen. d) Hrozby Z hlediska územního plánu nevyplývají pro prvky, které jsou v zájmu ochrany přírody, žádné hrozby. Snahou je za pomoci stanovení podmínek pro využívání ploch s rozdílným způsobem využití v maximální možné míře omezit střety zájmů mezi ochranou přírody a krajiny a rozvojem území pro výstavbu. Prvky ochrany přírody jsou zobrazeny v Koordinačním výkrese v měřítku 1 : 5 000.

93

4.5 KULTURNÍ A HISTORICKÉ HODNOTY ÚZEMÍ Dle Ústředního seznamu kulturních památek ČR jsou ve správním území města Kopřivnice evidovány nemovité kulturní památky: k.ú. Kopřivnice 31022/ 8-1615 zřícenina hradu Šostýna na kopci pod tzv. Pískovnou v Motýlím údolí, parc.čís. 2398/2 les; Pro historii kraje důležitá památka archeologická (nálezy pravěké i středověké) i historická, připomínající počátky osídlení zdejší oblasti. Hrad založen před rokem 1297. Zanikl v 1. polovině 15. století. Od 30 .et 20 stol. intenzivně zkoumán a konzervován. 13800/ 8-1612 areál starého hřbitova s pozdně empírovými náhrobky parc.čís. 943/2 o.p.; Soubor pozdně empírových náhrobků, doplněných hrobkami rodin, významných pro dějiny místního průmyslu. V současné době městský park. 8-1612/1 hrobka rodiny Raškovy parc.čís. 943/2 o.p. Novogotická hrobka z poslední čtvrt. 19. století. Byla zde pochována rodina kopřivnického podnikatele Adolfa Rašky, jenž v roce 1812 založil továrnu na kameninu a hliněné zboží. 8-1612/2 hrobka rodiny Šustalovy parc.čís. 943/2 o.p. Novogotická kaple postavena roku 1891 jako rodinná hrobka majitelů pozdějšího podniku Tatra. 8-1612/3 tzv. napoleonský kříž parc.čís. 943/2 o.p. Drobný, kamenný, plasticky zdobený náhrobek s datací 1828 (předpoklad). Dočasně deponován v lapidariu Muzea Novojičínska. 8-1612/4 tzv. napoleonský kříž parc.čís. 943/2 o.p. Drobný, kamenný, plasticky zdobený náhrobek z počátku 19. století. Dočasně deponován v lapidariu Muzea Novojičínska.. 8-1612/5 kříž Ignáce Rašky st. parc.č. 943/2 o.p. Náhrobek datovaný chronogramem do roku 1824 byl při úpravách bývalého hřbitova na městský park zničen nebo ztracen a je navrženo zrušení památkové ochrany. 8-1612/6 kříž Jana Bartla parc.č. 943/2 o.p. Empírový náhrobek ze 30. let 19. stol. byl při úpravách bývalého hřbitova na městský park zničen nebo ztracen a je navrženo zrušení památkové ochrany. 49749/ 3984 vila tzv. „Šustalova“ čp. 226/8 Štefánikova ul., parc.č. 1930 st.; Historizující vila situována v rozsáhlé, parkově upravené zahradě při hlavní komunikaci protínající Kopřivnici. Byla vybudována v roce 1889 pro syna zakladatele kopřivnické automobilky Ignáce Šustalu.

94

38917/ 8-1606 fojtství čp. 1 s areálem ul. Záhumenní, parc.čís. 147, 945, 947; Usedlost sestávající původně z několika objektů, uspořádaných kolem obdélného dvora. V roce 1850 zde byla zahájena výroba kočárů, která se stala předchůdcem výroby automobilů podniku Tatra Kopřivnice. V letech 1985 až 1990 prošel areál zásadní rekonstrukcí a bylo zde zřízeno městské muzeum. 8-1606/1 fojtství čp. 1 ul. Záhumenní, parc.čís. 147 st.; Hlavní budova fojtství (původně obytné stavení) je umístěna ve svahu, štítovou stranou orientovaná k silnici. Objekt je k silnici přízemní, do zahrady dvoupodlažní, zastřešený mansardovou střechou. Nad hlavním vstupem je datace 1789. 8-1606/2 stodola ul. Záhumenní, parc.čís. 945, 947 st. Volně stojící dřevěná pilířová stodola s kamennou podezdívkou a pilíři vyzděnými z lomového kamene je zastřešena sedlovou střechou. Ve zděné části této stodoly byla zahájena v roce 1850 výroba kočárů (viz pamětní deska). 8-1606/3 roubený přístřešek na studnou ul. Záhumenní, parc.čís. 147 st. Nad studnou je dochovaný polygonální roubený přístřešek se šindelovou stříškou. 12284/ 8-3302 býv. arcibiskupský dvůr zv. zemanství čp. 72 ul. B. Němcové parc.čís. 882 st.; Zděný přízemní dům z roku 1837, postavený podle návrhu arcibiskupského stavitele Floriána Biefala z Frýdku s dochovanou dispozicí a klenbami. Na obytnou část navazuje chlév, v němž rovněž zachovány klenby. 35742/ 8-1613 kříž zv. Kristiánův před farním kostelem sv. Bartoloměje, parc.čís. 1996/1 o.p.; Kamenný kříž zlidovělých forem ze 2. poloviny 19. století. 41760/ 8-1620 kříž zv. Váňův ul. Záhumenní, parc.čís. 2753 o.p.; Příklad bohatě zdobeného kříže, navazujícího na barokní tradici a dokládající její doznívání v díle místních mistrů. Kříž postaven v roce 1863. 31158/ 8-1614 Pamětní kámen - označení tzv. Hrstkovy cesty na svahu Bílé hory na Hrstkově cestě parc.čís. 2753o.p.; památník vlastivědného pracovníka, který se zasloužil o poznání Štramberska. Památník postaven v roce 1934. 20231/ 8-1616 pomník básníka Adolfa Jasníka v Motýlím údolí parc.čís. 1735 les; Památník místního proletářského básníka, postavený v roce 1934. 38515/ 8-1617 pomník Petra Bezruče na Bezručově vyhlídce nad Motýlím údolím parc.čís. 1732; Historická památka, postavená v roce 1934. 45466/ 8-1618 pomník Mistra Jana Husa pod zříceninou hradu Šostýna u lípy v lese parc.čís.1646; Historický památník z roku 1933. 17653/ 8-1619 prehistorické sídliště zv. Šutyrova studánka v západní části severního svahu Červeného kamene u Šutyrovy studánky, parc.čís. 2527 o.p.; Archeologická lokalita, sídliště slezské a laténské kultury. Nověji zjištěna i keramika púchovské kultury.

95

k.ú. Drnholec nad Lubinou 31918/ 8-1629 statek čp. 5 zv. Hončův parc.čís. 53/2 st.; Typická lidová architektura z 1. poloviny 19. století pozbyla stavebními úpravami zcela charakter památky a proto bylo navrženo upuštění od památkové ochrany. k.ú. Větřkovice u Lubiny 11570/ 8-1631 areál farního kostela sv. Václava s farou, 4 kapličkami a křížem 8-1631/1 farní kostel sv. Václava parc. č.89 st.pl.; Historizující zděná, omítaná stavba vystavěná na místě původního dřevěného kostela, který vyhořel v roce 1887. Kostel stavěn podle projektu stavitele Josefa Ryšavého z Kojetína a posvěcen v roce 1900. Objekt situovaný na návrší je výraznou pohledovou dominantou obce i blízkého okolí. 8-1631/2 fara , čp. 201 parc.č. 86 st. pl.; Přízemní, zděná, břízolitem omítaná, volně stojící budova v blízkosti kostela. Autorem projektu je zřejmě J. Ryšavý z Kojetína, fara stavěna současně s kostelem, pozdější úpravy (především v 70. létech 20. st.) utilitárního charakteru. 8-1631/3 kaplička v ohradní zdi fary parc.č. 181/2; Zděná neorientovaná omítaná kaple obdélného půdorysu s mělkou apsidou. Malebný architektonický prvek v centru obce. Stavba postavena počátkem 20. století. 8-1631/4 kaplička v ohradní zdi fary parc.č. 84 st.; Zděná, neomítaná, neorientovaná kaple.Vystavění kaple se datuje do počátku 20. století. 8-1631/5 kaplička parc.č. 88 st. pl; Zděná, omítaná, orientovaná, volně stojící kaple, součást areálu kostela sv. Václava. Vystavění kaple se datuje do počátku 20. století. 8-1631/6 kaplička v ohradní zdi hřbitova parc.č. 168 o. pl.; Zděná, omítaná kaple, jejíž vystavění je datováno na počátek 20. století. 8-1631/7 kamenný kříž z roku 1877 parc.č. 89 st.pl.; (původní umístění proti čp. 102 na návsi v Drnholci nad Lubinou, v roce 1985 přemístěn). Kamenný podstavec je kvalitní kamenická práce z roku 1877, místo původního litinového kříže, který byl zničen autojeřábem, osazen kamenný kříž ze starého náhrobku. Kamenická práce dobré řemeslné úrovně, dozvuky vlivů barokních křížů. 8-1631/8 oplocení. 27057/ 8-1630 sloup P. Marie před čp. 257, parc.čís. 1135/2 ; Hodnotná lidová práce z 19. století na podstavci z roku 1903. Práce lidového kameníka, navazující na starší barokové tradice.

96

k.ú. Mniší 33148/8-1633 sloup P. Marie před domem čp. 79, parc.čís. 824/1 o.p.; Lidová kamenická práce z roku 1872. Příklad rustikální plastiky doznívajících barokních forem. k.ú. Vlčovice 33259/ 8-1697 filiální kostel Všech svatých s areálem hřbitov parc.čís. 42 st., 115/1 o.p., 116 o.p.; 8-1697/1 filiální kostel Všech svatých hřbitov parc.čís. 42 st. Jednolodní architektura gotického založení, upravovaná v roce 1613 (presbyterium) a v průběhu 17. a 19. století. 8-1697/2 kříž u fil. kostela Všech svatých parc.čís. 115/1 o.p. Hodnotná kamenická práce z roku 1858. Po stranách kříže plastiky P. Marie a sv. Jana. 8-1697/3 ohradní zeď kolem hřbitova parc.čís. 116 o.p. Kamenná ohradní zeď ze 16. - 17. století, nedílná součást areálu, vymezující jeho rozsah. Území s archeologickými nálezy (ÚAN) Ve správním území města Kopřivnice je vymezeno dle podkladu Národního památkového ústavu 16 jednotlivých území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu České republiky (SAS ČR): pořad.č. 42 43 46 47 48 51 52 53 54 58 65 66 67 69 70 73

číslo SAS ČR typ UAN 25-21-13/2 1 25-21-13/3 2 25-21-13/4 2 25-21-13/9 1 25-21-12/8 1 25-21-13/8 1 25-21-17/8 1 25-21-17/7 1 25-21-18/5 2 25-21-18/1 2 25-21-18/6 1 25-21-17/6 1 25-21-18/4 1 25-21-18/8 1 25-21-18/2 1 25-21-18/3 1

název ÚAN hrádek u řeky Lubiny, poblíž kóty 318 středověké a novověké jádro obce Drnholec středověké a novověké jádro obce Větřkovice ESA 12 Kopřivnice I a II ESA 11 ESA 50 Kopřivnice novověké jádro obce Sýkorec středověké a novověké jádro obce Mniší Kopřivnice IV, nad fojtstvím Váňův kámen kostel sv. Bartoloměje, dvůr ESA 7 kostel Všech svatých + intravilán obce zřícenina hradu Šostýn (Schauenstein)

ÚAN jsou rozdělena podle kategorií ÚAN I – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů; UAN II – území, na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují : pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100%; 97

ÚAN III – území, na kterém ještě nebyl rozpoznám a pozitivně doložen výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů; ÚAN IV – území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů - veškerá vytěžená území – lomy, cihelny, pískovny apod. V tabulce jsou vypsána ÚAN, kterým odpovídají záznamy, označené Pořadovým číslem SAS ČR v databázi Státní archeologický seznam ČR. Některá UAN typu I jsou obklopena ÚAN II, jež nemají Pořadové číslo SAS ČR a k nimž se vztahuje popisová informace území, které obklopují. ÚAN typu III též nemá Pořadové číslo SAS ČR a zaujímá celý zbývající prostor mezi územími typu I, II a IV. Polygony byly zpracovány s mírou přesnosti pro mapové podklady v měřítku ZM 1 : 10 000. Na všechny typy území s archeologickými nálezy mimo UAN IV se vztahuje povinnost vyplývající z § 21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. To znamená, že je nutné v prostoru ÚAN I, II i III respektovat § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. Stavebníci jsou již od přípravy stavby, tj. záměru, při provádění jakékoli zemní práce, při nichž může být objeven archeologický nález ve smyslu § 23, povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo organizaci oprávněné k archeologickým výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Vyhodnocení a) Silné stránky Návrhem zastavitelných území a související dopravní a technické infrastruktury nejsou dotčeny nemovité kulturní památky evidované ve správním území města. b) Slabé stránky Nejsou definovány. c) Příležitosti Ochranou stávajících nemovitých kulturních památek, jejich údržbou a údržbou jejich okolí a informačním systémem o těchto památkách podporovat turistický ruch v území. d) Hrozby Lašská naučná stezka, která je vedena částečně i přes správní území Kopřivnice a na jejíž trase jsou i nemovité kulturní památky, je vedena územím, které je navrženo jako Natura 2000 v kategorii přírodní památka. Zde může dojít ke střetu zájmů z hlediska ochrany přírody a podporování turistického ruchu v území. Nemovité kulturní památky a území s archeologickými nálezy jsou označeny v Koordinačním výkrese v měřítku 1 : 5 000.

98

4.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA a) Návrh koncepce řešení dopravy s širšími vazbami na území Silnice I/58 – Rožnov p.R. (I/35) – Frenštát p.R. – Příbor (I/48) – Ostrava (I/11, I/56) – Bohumín (I/67) – Polsko V rámci ÚP je v souladu s 1. Změnou ÚPN VÚC Beskydy, Koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje a zpracovanou projektovou dokumentací navržena přeložka silnice I/58 do obchvatové polohy vůči Příboru a Vlčovicím spojená s šířkovou homogenizací celého tahu na kategorii S 11,5/80. Silnice II/480 – Kopřivnice, Lubina (I/58) – Veřovice (II/483) Trasa silnice II/480 je v řešeném území stabilizovaná. V rámci ÚP je navržena pouze její šířková homogenizace na kategorii S 9,5, včetně přestavby některých křižovatek. Silnice II/482 – Rybí (I/48) – Závišice – Kopřivnice (II/480) Silnici II/482 je v rámci ÚP navrženo přeložit do nové obchvatové polohy vůči zastavěné části Kopřivnice s úpravou některých křižovatek. Silnice II/486 – Krmelín (I/58) – Vlčovice (I/58) V rámci ÚP je navrženo trasu silnice II/486 šířkově homogenizovat na jednotnou kategorii (alespoň S 7,5/60) s dílčími směrovými úpravami. Silnice III/4824 – Kopřivnice, Lubina (I/58) – Hájov, Hájovský Dvůr (III/4863) Trasa silnice III/4824 je v řešeném území směrově i výškově stabilizovaná. Nevyhovující úseky ve Větřkovicích nejsou vzhledem k jejímu významu řešeny. • Místní komunikace Řešení územního plánu především doporučuje stávající úseky místních komunikací šířkově homogenizovat buď na dvoupruhové kategorie s případnými parkovacími a odstavnými pruhy (především v sídlištích), event. doplnit výhybnami a uslepené úseky obratišti (v místních částech). V rámci ÚP je rovněž navrženo vybudování nových úseků tak, aby byl zajištěn kvalitní příjezd k navrhovaným obytným plochám Z nově navržených vybraných záměrů je nutno se zmínit o: -

prodloužení ul. Francouzská podél severovýchodního okraje sídliště Sever, které je navrženo včetně komunikací pro chodce a parkovacím pásem,

-

propojení místních komunikací v Lubině (napříč plochou Z106) ve dvoupruhové kategorii navržené pro případ zrušení křižovatky silnice I/58 a místní komunikace, po které je vedena cyklotrasa č. 502 (křižovatka může být zrušena v rámci homogenizace celého tahu na jednotnou kategorii, její stávající stav je pro levé odbočení nevyhovující)

-

nová obslužná komunikace navržená v souběhu se stávající silnicí I/58 a její přeložkou v Lubině (lokalita Dolní Roličky), včetně nového zapojení do průtahu I/58

-

propojení silnice II/480 s ul. Pod Bílou Horou, které je navrženo v minimální šířkové kategorii pro dvoupruhové komunikace s omezením provozu nákladních vozidel

99

Ostatní navržené komunikace především dopravně obsluhují nově vymezené zastavitelné plochy a navazují na stávající úseky. Jedná se dvoupruhové místní komunikace v Kopřivnici a některé jednopruhové úseky v jednotlivých místních částech, které však budou sloužit především místní dopravě a v hierarchii komunikační sítě v Kopřivnici zastávají pouze podružnou obslužnou funkci. • Účelové komunikace Územní plán navrhuje upravit některé úseky ÚK s ohledem na vedení nových komunikací. b) Provoz chodců a cyklistů V rámci ÚP je v zásadě navrženo doplnit chodníky všechny sběrné komunikace a významné místní komunikace. Dále je v rámci ÚP navržena úprava plochy před Městským úřadem, která bude zahrnovat vymezení ploch pro zeleň, chodce a cyklisty, úprava prostoru Náměstí T.G.Masaryka a pro bezkolizní pohyb chodců mezi železniční zastávkou a přeloženým autobusovým nádražím pak podchod pod ul. Nádražní. Dále je v rámci ÚP v řešeném území vymezeno v souladu s Vyhledávací studií cyklistických stezek a tras na území města Kopřivnice (DHV, s.r.o., 02/2008) několik cyklotras a cyklistických stezek. Navrženy jsou nové trasy vedené jak po stávajících komunikacích, tak po nově vybudovaných stezkách pro cyklisty (event. pásy pro cyklisty doplněné v rámci úprav prostorů místních komunikací). c) Odstavování a parkování automobilů V rámci návrhu nového ÚP je navržena dostavba odstavných ploch na terénu v lokalitách s bytovými domy o kapacitě cca 734 míst a navrženo je i budování hromadných garáží v celkem dvou lokalitách. Ostatní odstavné kapacity pak mohou být rovněž navrženy v rámci příslušných ploch zastavěných a zastavitelných území bez přesného vymezení v grafické části ÚP. Jedná se především o dostavby stávajících parkovacích ploch malého rozsahu na sídlištích a parkovací kapacity v rámci ploch BH. Pro parkování osobních automobilů jsou navržena parkoviště v rámci úprav náměstí T.G.Masaryka a dvě parkovací plochy pro lyžařský a sportovní areál v jižní části Kopřivnice. Počty parkovacích míst budou upřesněny v podrobnějších stupních dokumentace. Další parkovací kapacity mohou být navrženy v rámci příslušných ploch zastavěných a zastavitelných území bez přesného vymezení v grafické části ÚP. d) Ostatní obslužná silniční zařízení Síť obslužných zařízení je v řešeném území dostatečně hustá. Nová obslužná zařízení typu čerpací stanice pohonných hmot, autoservisů apod. tak mohou být realizována pouze v souladu s podmínkami pro využití jednotlivých ploch. e) Železniční doprava Řešeným územím je vedena regionální jednokolejná železniční trať č. 325 (Studénka Veřovice), jejíž poloha je v rámci ÚP územně stabilizovaná. Případná optimalizace trati na vyšší traťovou rychlost bude řešena buď v rámci vlastních pozemků, případně v ochranném pásmu dráhy.

100

f) Ostatní druhy doprav Zařízení vodní dopravy se v řešeném území nenacházejí. V katastrálním území Vlčovic je navržena vzletová a přistávací dráha, která bude sloužit především pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení. g) Ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací Zdrojem nadměrné hlučnosti z pozemní dopravy je především průtah silnice I/58 a silnice II/480 vedené zastavěným územím Lubiny a Kopřivnice. Přípustná ekvivalentní hladina hluku u posuzovaných úseků v bezprostředním okolí bude překračována. Zasažené objekty je doporučeno chránit před nadměrným hlukem z dopravy pasivními opatřeními ve formě trojitého zasklení, příp. úpravou fasád. Pro novou zástavbu podél silničních průtahů je pak doporučeno hájit alespoň 25 m hygienické pásmo, kdy by neměly být umísťovány objekty související s bydlením.

Vyhodnocení a) Silné stránky Realizací úprav silnice I/58 dojde ke zlepšení dopravní dostupnosti oblasti Beskyd přes Kopřivnici. Území je dobře dostupné hromadnou dopravou osob. Realizací obchvatu silnice II/482 dojde k odklonu dopravy směřující do/ze sídliště Sever mimo stávající průtah. b) Slabé stránky Špatný stav některých místních komunikací, zejména v místních částech. Nedostatečně vyřešená statická doprava v lokalitách s bytovými domy. c) Příležitosti Rozvoj cyklistické dopravy. Zvýšení bezpečnosti chodců realizací chodníků a komunikací pro chodce. Odstranění problémů s odstavováním a parkováním osobních automobilů. e) Hrozby Komunikace pro nová zastavitelná území nebudou realizována v dostatečných parametrech. Nebude řešena ochrana zdraví obyvatel před účinky hluku a vibrací. Nebudou realizovány parkovací a odstavné kapacity. Nebudou řešeny kolize dopravních záměrů se zájmy ochrany přírody a ochrany zemědělské půdy.

101

4.7 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 4.7.1 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Koncepce zásobování pitnou vodou pro řešené území je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, kromě návrhu na výstavbu vodojemu na Bílé hoře, který není v ÚP navržen. Veškerá výstavba vodovodních zařízení musí splňovat příslušné normy a předpisy. Jakákoliv výstavba v území musí respektovat stávající trasy vodovodů, včetně jejich ochranných pásem, případně nutno počítat s přeložením těchto inženýrských sítí. Z provedených bilancí potřeb pitné vody pro vodovodní systém Kopřivnice nevychází potřeba výstavby nové akumulace. Nová akumulace 250 m3 je navržena pouze pro Lubinu. Stávající a navržené vodojemy zabezpečí dostatečnou akumulaci pro pitné a požární účely. Stávající vodovodní síť doplněná o nové řady vyhoví pro období do roku 2020. Nové vodovodní systémy jsou navrženy pouze do okrajových částí zástavby, kde dosud vodovod vybudován není. Předpokládá se, že vodovod bude plnit i funkci vodovodu požárního, zároveň je ale nutno zajistit i kvalitu vody v rozvodné síti. Samostatné větve zásobující objekty v dosahu hydrantů na hlavním řadu (rodinné domy do vzdálenosti až 400 m od sebe) mohou mít profil DN 50, ostatní řady jsou navrženy profilu DN 80 a DN 100 a jsou podle konkrétních možností zokruhovány. Původní místní zdroj Šutyra je mimo provoz, povolení k nakládaní s podzemními vodami bylo zrušeno rozhodnutím Městského úřadu Kopřivnice ze dne 15.11.2004. Ochranná pásma vodního zdroje I. a II. stupně stanovená k ochraně jeho vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zůstávají i nadále platná, pokud vodoprávní úřad nerozhodne jinak. Návrh řešení Územního plánu Kopřivnice v likvidaci odpadních vod respektuje koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje a zohledňuje návrhy zpracovaných dokumentací. Stávající a navržená kanalizace odvede odpadní vody z řešeného území na mechanicko – biologickou ČOV Kopřivnice, která je dnes na hranici využitelnosti. Po vybudování kanalizace v Lubině, v rámci první etapy, provede správce ČOV její intenzifikaci na požadovanou kapacitu. K intenzifikaci bude využit objekt biofiltru, který je dnes mimo provoz. Intenzifikace ČOV bude provedena na stávající ploše ČOV. Po vybudování kanalizace dle návrhu územního plánu Kopřivnice bude na kanalizaci a tím na ČOV napojeno celkem 22 666 trvale bydlících obyvatel, tj. 99,9 % všech obyvatel.

4.7.2 ENERGETIKA Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro město Kopřivnice, včetně místních částí zajistit cca 20 MVA transformačního výkonu. Přírůstek transformačního výkonu pro novou výstavbu a růst stupně elektrizace domácností dosáhne během návrhového období 4,5 MVA proti současnému stavu. Způsob napojení distribuční soustavy VN 22 kV ze stávající TS 110/22 kV Příbor zůstane během návrhového období zachován. Vzhledem k tomu, že zatížení města se k roku 2020 blíží přenosové kapacitě linek VN 245 a VN 253 (linka VN 253 zásobuje kromě Kopřivnice 102

také Štramberk a Ženklavu), je nutné výhledově uvažovat se zvýšením přenosové kapacity pro město Kopřivnici zdvojením potahu u jednoho z uvedených vedení. Pro navrženou smíšenou výstavbu v severní části města se navrhuje rozšíření kabelové sítě VN – 22 kV - novou kabelovou síť tvoří 2 kabelové větve, které smyčkově napojí 8 nových trafostanic 22/0,4 kV (TR-K1 - K8), včetně náhrady za TR 5914, která je navržena ke zrušení. Ze stávající kabelové sítě se dále navrhuje napojení TR-K9 (nový tepelný zdroj) a přepojení TR 6417 jako náhrada za zrušenou nadzemní přípojku. Pro zajištění potřeby transformačního výkonu je dále navrženo 18 nových trafostanic napojených z nadzemní sítě VN - 22 kV, z toho 5 v okrajových částech města (TR-N1 - N5), 10 v místní části Lubina (TR-N6 - 15) , 2 v místní části Mniší (TR-N16 - 17) a 1 v místní části Vlčovice. Potřeba příkonu průmyslového parku Kopřaivnice bude pro nové odběratele řešena výstavbou vlastních trafostanic napojených kabelovou sítí 22 kV ze stávající spínací stanice 22 kV. Tři kabelové napaječe z transformační stanice 110/22 kV Tatry Kopřivnice do spínací stanice zajišťují bezpečnou dodávku příkonu do cca 25 MW. Špičková potřeba plynu dodávaného do místní sítě v Kopřivnici dosáhne koncem návrhového období cca 2 600 m3h-1a vzroste tak o cca 600 m3h-1 proti současnému stavu. Největší podíl na tomto růstu má rozšíření vytápění plynem pro bytově - komunální sféru a drobné podnikatelské aktivity ve městě. Růst potřeby plynu v místních částech bude závislý především na realizaci nové rodinné výstavby. VTL plynovody a RS – v souvislosti s uvažovanou výstavbou v severní části města se navrhuje výstavba nové regulační stanice VTL/STL s výkonem 3 000 m3 h-1. Dále se navrhuje výstavba nové regulační stanice VTL/STL - RS NTZ s výkonem 5 000 m3 h-1, která bude zajišťovat dodávku zemního plynu pro nový tepelný zdroj. Místní plynovodní síť – ve městě bude provozována plynovodní síť ve dvou tlakových hladinách - nízkotlak a středotlak. Nízkotlaká plynovodní bude rozšiřována pouze pro připojování odběratelů z řad obyvatelstva a přepojování menších kotelen v provedení pro středotlak. Výkon stávajících RS je pro dodávku do NTL sítě dostatečný. V místech s největším poklesem tlaku bude NTL síť injektována uličními regulátory (ÚR) ze sítě STL. Navrhuje se rozšíření středotlaké plynovodní sítě, zejména pro nově navrhovanou smíšenou výstavbu a lokality s rodinnou výstavbou. Pro bezpečnou dodávku plynu ze středotlaké plynovodní sítě je navrženo vybudování páteřního plynovodu D 160 a výstavba páteřního plynovodu D 110. Z uvedených plynovodů budou vysazeny odbočky nižších dimenzí pro navrhovanou výstavbu podél místních komunikací. V místních částech města Kopřivnice je rozvoj místní sítě orientován pouze na rozšíření středotlaké plynovodní sítě pro novou zástavbu. Odběr ze středotlaké sítě bude zajištěn přes regulační stanici VTL/STL Lubina, která má pro pokrytí špičkové potřeby plynu dostatečný výkon. Nové odběry v průmyslovém parku Kopřivnice budou napojeny rozšířením středotlaké plynovodní sítě napojené z RS VTL/STL – 63241. Město Kopřivnice má rozvinutou horkovodní soustavu CZT napojenou na ústřední zdroj tepla – teplárnu Komterm, a.s. Návrh zásobování teplem nepředpokládá další rozvoj soustavy CZT pro bytově - komunální sféru v jejím ekonomickém dosahu.

103

Koncepce zdrojů tepla - územním plánem je navržena plocha pro výstavbu nového tepelného zdroje, který by zajistil potřebu tepelného příkonu ve výši 35 MW. Za prioritní z hlediska ekonomie provozu soustavy CZT a ochrany životního prostředí města je nutno považovat udržení dodávek tepla z CZT pro stávající odběratele. Odpojování stávajících odběratelů ze soustavy CZT na území města se proto zásadně nedoporučuje. Decentralizované zásobování teplem - bilančně se uvažuje s rozšířením využití zemního plynu pro vytápění cca 2 340 bytů v BD a RD, tj. cca 25 % z celkového počtu bytů. Výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro cca 110 bytů, včetně části objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného (hybridního) elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a tepelných čerpadel.

4.7.3 SPOJE Rozvoj telefonizace na území města Kopřivnice je řešen na výhledovou hustotu telefonních stanic odpovídající 100 % telefonizovaných bytů s 30 % rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru. Výhledově je nutno v řešeném území zajistit podmínky pro připojení cca 12 100 telefonních účastníků. Podmínky pro rozvoj telekomunikačního provozu budou řešeny postupným rozšiřováním kapacity stávajícího digitálního účastnického bloku (RSU) a řídící ústředny (HOST) na kapacitu odpovídající pokrytí potřeb v rámci jejich atrakčních obvodů, bez nároku na nové plochy. Vyhodnocení a) Silné stránky Stávající zásobování pitnou vodou je vyhovující a po vybudování vodojemu v místní části Lubina bude vytvořena dostatečná rezerva i pro tuto místní část. Likvidace odpadních vod - možnost intenzifikace stávající ČOV přes objekt biofiltru, který je v současnosti mimo provoz. Zásobování elektrickou energií a plynem je vyhovující pro stávající zástavbu a případný mírný rozvoj zástavby především v prolukách mezi stávající zástavbou. Zásobování teplem v k.ú. Kopřivnice je dostačující pro stávající zástavbu. Spoje - rozvoj telefonizace je možné řešit postupným rozšiřováním kapacity stávajícího digitálního účastnického bloku a řídící ústředny. b) Slabé stránky Špatný stav některých řadů pitné vody - nutná rekonstrukce z důvodu zmenšení ztrát pitné vody. Nedostatečný způsob likvidace odpadních vod především v místních částech - Lubině, Mniší a Vlčovicích bude vyžadovat větší náklady při budování navržené kanalizace. Nedostatečné kapacity zdrojů elektrické energie pro předpokládaný rozvoj zástavby na zastavitelných plochách. Nutnost rozšíření všech typů sítí technické infrastruktury ve vazbě na předpokládaný rozvoj výstavby z důvodu zásobování pitnou vodou, likvidace odpadních vod, zásobování elektrikou energií, plynem a případně i teplem.

104

c) Příležitosti Rozvoj zástavby v prolukách mezi stávající zástavbou umožňuje využívání stávající dopravní i technické infrastruktury bez větších vyvolaných investic Rozvoj zástavby na vymezených zastavitelných plochách umožňuje ekonomické využívání budovaných sítí technické infrastruktury a zařízení a staveb pro dopravu. f) Hrozby V případě, že by výstavba objektů na zastavitelných plochách předbíhala budování sítí technické infrastruktury, může při nedostatečném čištění odpadních vod dojít ke zhoršení životního prostředí nebo k nedostatečnému zásobování pitnou vodou, energiemi, nebo nebude zabezpečen vhodný dopravní přístup k jednotlivých stavbám.

105

4.8 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

katastrální území

výměra ha

podíl na výměře v katastru %

podíl na výměře zem. pozemků %

výměra kat.území

1032,9

100

-

zemědělské pozemky

396,2

38

100

orná půda

201,7

20

51

trvalé travní porosty

98,1

9

25

lesní pozemky

164,2

16

-

výměra kat.území

328,8

100

-

zemědělské pozemky

258,3

78

100

orná půda

203,6

62

79

trvalé travní porosty

18,8

6

7

lesní pozemky

10,7

3

-

výměra kat.území

474,5

100

-

zemědělské pozemky

329,9

69

100

orná půda

246,1

52

75

trvalé travní porosty

58,33

12

18

lesní pozemek

71,4

15

-

výměra kat.území

541,4

100

-

zemědělské pozemky

329,7

61

100

orná půda

236,5

44

72

trvalé travní porosty

68,4

13

20

lesní pozemek

142,7

26

-

Výměra kat.území

370,3

100

-

zemědělské pozemky

286,4

77

100

orná půda

103,9

28

36

trvalé travní porosty

149,3

40

52

lesní pozemky

47,7

13

-

Kopřivnice

Drnholec nad Lubinou

Větřkovice u Lubiny

Vlčovice

Mniší

106

Vyhodnocení a) Silné stránky Vysoké zastoupení kvalitních odvodněných půd ve třídě ochrany I a II v katastrálním území Kopřivnice a Vlčovice. b) Slabé stránky Malé procento zastoupení trvalých travních porostů v celém řešeném území (mimo k.ú. Mniší). zábor zemědělských pozemků celkem ha 302,30

I 7,19

z toho ve třídě ochrany ha II III 196,49 30,56

IV a V 68,06

Z celkového záboru zemědělských pozemků představují nejkvalitnější půdy ve třídě ochrany I a II (68,9 %). Vzhledem k tomu, že v návaznosti na zastavěné území jsou z větší části jen kvalitní půdy, není možné plochy potřebné pro územní rozvoj města navrhnout na horších půdách. V řešeném území je malé zastoupení lesních porostů vzhledem k zemědělským pozemkům.

107

4.9 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 4.9.1 LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN Ložiska výhradní

Způsob těžby

Využitelná surovina

Příbor - východ Příbor - Klokočov Příbor - západ Mořkov - Frenštát Kopřivnice - Tichá

dosud netěženo současná z vrtu dosud netěženo dosud netěženo současná z vrtu

černé uhlí zemní plyn černé uhlí černé uhlí zemní plyn, černé uhlí

Číslo zákresu v mapě 307200000 308367200 314400000 317190000 321690003

podzemní zásobník plynu ( PZP )

zemní plyn

315457200

Příbor-jih (Štramberk)

Chráněná ložisková území (CHLÚ)

Využitelná surovina

Číslo zákresu v mapě

Příbor Tichá Štramberk II (PZP) Česká část Hornoslezské pánve (zasahuje celé správní území )

zemní plyn černé uhlí, zemní plyn zemní plyn černé uhlí, zemní plyn

08367200 21690002 15457200 14400000

Chráněné území pro zvláštní zásah do zemské kůry Štramberk III

Využitelná surovina

Číslo zákresu v mapě

zemní plyn

400250000

Dobývací prostory Štramberk II zásobník Příbor Tichá

Způsob těžby zastavená těžba těžené těžené

Nerost zemní plyn karb. zemní plyn zemní plyn

Chráněné území pro Využitelná surovina zvl áštní zásah do zemské kůry Štramberk III podzemní zásobník plynu -ůzemní plyn

Číslo zákresu 40028 40025 40038

Číslo zákresu v mapě 400250000

V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu podle horního zákona. Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů (stavební zákon) jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení. V roce 1998 byly OKD, a.s. IMGE, o.z. vypracovány "Nové podmínky ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek – Místek, Nový Jičín, Vsetín, Opava a jižní část okresu Ostrava – město." Řešené území bylo zařazeno do plochy C2, tj. do území mimo vlivy důlní činnosti, kde se 108

v současné době nejeví pravděpodobná exploatace ložiska černého uhlí klasickými metodami. V případě, že by tyto části ložiska byly exploatovány např. odplyňováním nebo jinými metodami, nepředpokládá se v souvislosti s tím vznik důlních škod deformacemi terénu.

4.9.2 PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ V řešeném území nejsou evidována poddolovaná území ani stará důlní díla. 4.9.3 SESUVNÁ ÚZEMÍ V řešeném území je evidováno 11 sesuvů. číslo sesuvu

lokalita

3519

Štramberk

3671

Větřkovice

3672

Větřkovice

3673

Vlčovice

3674

Kopřivnice

3675

Kopřivnice

3676

Kopřivnice

3680

Větřkovice

5877

Kopřivnice

5878

Kopřivnice

6188

Štramberk

klasifikace aktivita sesuv aktivní sesuv potenciální sesuv potenciální sesuv potenciální sesuv potenciální sesuv potenciální sesuv potenciální sesuv potenciální sesuv potenciální sesuv potenciální sesuv potenciální

délka (m) 300

šířka (m) 200

plocha (ha) 4,01

rok revize

100

1000

10,86

1979

100

1000

11,19

1979

150

50

0,80

1979

300

200

5,43

1985

400

500

16,41

1985

450

200

7,86

1985

150

100

1,70

1979

300

170

4,16

1985

280

220

6,42

1985

520

500

16,12

1991

1975

4.9.4 OCHRANNÁ PÁSMA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY a) Stanovená ochranná pásma OOV Nová Ves - Čeladná - Červený kámen (Nová Ves - Frenštát - Kopřivnice) má stanoveno OP na 6 m rozhodnutím o stanovení OP VLHZ - 790/89-235/Hr. ze dne 24. 4. 1989. Změnou rozhodnutí o stanovení OP na pozemku p.č. 2711 v k.ú. Kopřivnice je sníženo OP ze 6 m na 1,5 m (OŽP 35175/04/JS-5758/04 ze dne 27. 7. 2004) a taktéž na pozemku p.č. 2733/5 v k.ú. Kopřivnice (OŽP 3363/2005/JS-9511/04 ze dne 14. 1. 2005). Vodní zdroj - jímací zářez Šutyra - byl odstaven v listopadu r. 2004. Povolení jímání podzemní vody bylo zrušeno dne 15. 11. 2004 rozhodnutím OŽP/50193/04/JS-7195/04 MÚ Kopřivnice. Zdroj má vyhlášeno pásmo hygienické ochrany I. a II. stupně rozhodnutím o stanovení ochranného pásma podzemních zdrojů pitné vody lokality Kopřivnice - Šutyra, k.ú. Kopřivnice Okresního národního výboru, odboru VLHZ, ze dne 13. 2. 1985, č.j. VLHZ/3977/84/Pe-332, podle § 19 zák.č. 138/73 Sb. o vodách. 109

b) Ochranná pásma technické infrastruktury dle platných zákonů: - Dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů ochranné pásmo silnic I. třídy v šířce 50 m od osy komunikace mimo souvisle zastavěné území. - Dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů ochranná pásma silnic II. a III. třídy v šířce 15 m od osy komunikace mimo souvisle zastavěné území. - Dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů ochranné pásmo místních komunikací II. třídy vyznačených dle platného ÚPN jako sběrné komunikace v šířce 15 m od osy komunikace mimo souvisle zastavěné území. - Dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů rozhledová pole křižovatek silnic a místních komunikací I. a II. třídy.. - Dle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů vnitřní strany oblouků silnic a místních komunikací I. a II. třídy o poloměru > 500 m. - Dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů ochranná pásma železniční trati v šířce 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy. - Dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů ochranná pásma vleček v šířce 30 m od osy krajní koleje (neplatí pro vlečky v uzavřených prostorech provozoven). - Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů - vodovodní řady a kanalizační stoky do průměru 500 mm vč. – ochranné pásmo 1,5 m od líce potrubí - vodovodní řady a kanalizační stoky nad průměr 500 mm – ochranné pásmo 2,5 m od líce potrubí - objekty (vrty) základní pozorovací sítě podzemních vod (HMÚ) - ochranné pásmo o poloměru 250 m - Dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče) Údaje v závorce platí pro vedení postavená před datem účinnosti energetického zákona tj. rokem 1995. vedení VVN 400 kV nadzemní 20 (25) m vedení VVN 220 kV nadzemní 15 (20) m vedení VVN 110 kV nadzemní 12 (15) m stanice 110/22 kV 20 m od hranice oplocení vedení VN 22 kV nadzemní (vodiče bez izolace) 7 (10 ) m vedení VN 22 kV nadzemní (izolované vodiče) 2m vedení VN 22kV nadzemní (závěsné kabely) 1m vedení VN 22kV podzemní do 110 kV 1m distribuční trafostanice stožárová 7 (10) m od zařízení distribuční trafostanice zděná 2 m od zařízení venkovní stanice s napětím větším než 52 kV 20 m od oplocení nebo líce zdiva stožárové trafostanice 22/0,4kV 7 (10) m od zařízení 22/0,4 kV 2 m od zařízení zděné trafostanice vestavěné trafostanice 22/0,4 kV 1 m od obestavění 110

-

Dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů bezpečnostní pásma plynovodů (vzdálenost od okraje potrubí) VVTL do DN 500 150 m VVTL do DN 300 100 m VTL nad DN 250 40 m VTL do DN 250 20 m VTL do DN 100 15 m regulační stanice plynu 10 m od hranice oplocení Ochranná pásma vysokotlakých plynovodů a regulačních stanic jsou stanovena na 4 m od půdorysu zařízení. Středotlaký plynovod – ochranné pásmo 1 m od půdorysu na obě strany

- Bezpečnostní vzdálenost vrtů od objektů a zařízení jsou stanoveny § 40 vyhlášky č. 236/1998 Českého báňského úřadu na 150 m. - Dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů ochranná pásma tepelných rozvodů a předávacích stanic 2,5 m od povrchu potrubí. - Dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů u podzemních telekomunikačních vedení – ochranné pásmo 1,5 m od krajního vedení.

4.9.5 ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Respektovat vyhlášené záplavové území na řece Lubině stanovené rozhodnutím OkÚ Nový Jičín č.j. ŽP-2045/2000/Ko-231.2 ze dne 25.1.2001 v km 3,350 – 23,650 (od soutoku , Lubiny s Trnávkou - až po její soutok s Tichávkou), záplavové území stanovené rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č. j. ŽPZ/10970/03 ze dne 11.3.2004 pro Lubinu v km 24,464 – 28,670 v rámci kterého je vymezená aktivní zóna. Poznámka Mezi limity využití území patří také: - prvky ochrany přírody - viz kap. 4.4 Ochrana přírody a krajiny; - nemovité kulturní památky - viz kap. 4.5 Kulturní a historické hodnoty území.

Vyhodnocení a) Silné stránky Správní území města Kopřivnice je vybaveno technickou infrastrukturou v poměrně velkém rozsahu. Územním plánem je tedy řešeno pouze rozšíření těchto sítí ve vazbě na vymezená zastavitelná území, která nelze přímo napojit na stávající sítě. Ve správním území města nejsou registrována poddolovaná území a tím nejsou v této oblasti stanovena žádná omezení.

111

b) Slabé stránky Vybavení technickou infrastrukturou současně omezuje využívání zastavěného území a zastavitelných ploch ochrannými pásmy vyplývajícími ze zákonů, případně stanovenými ochrannými pásmy. Vzhledem k tomu, že celé správní území Kopřivnice náleží do CHLÚ České části Hornoslezské pánve a do některého z výše uváděných výhradních ložisek a CHLÚ, nebylo možné vymezit zastavitelné plochy mimo tato ložiska. Zastavitelné plochy vymezené v jihovýchodní části k.ú. Kopřivnice jsou navíc vymezeny v hranicích dobývacího prostoru Štramberk II zásobník a zastavitelné plochy vymezené v severní části k.ú. Drnholec nad Lubinou a severní části k.ú. Větřkovice u Lubiny jsou vymezeny v dobývacím prostoru Příbor. c) Příležitosti Omezit rozsah ochranných pásem zejména u energetických zařízení pro rozvod elektrické energie využíváním izolovaných vodičů, případně podzemních kabelů a zvýšit tak využitelnost zastavěného území a zastavitelných ploch. d) Hrozby Zastavitelné plochy vymezené územním plánem v jihovýchodní části k.ú. Kopřivnice a severní části k.ú. Větřkovice u Lubiny okrajově zasahují do vymezených hranic sesuvů potenciálních. Vzhledem k tomu, že se jedná o informativní zákres, je nutno přesný rozsah sesuvů zaměřit po provedení geologického průzkumu před zahájením výstavby. Stavby realizované na zastavitelných plochách vymezených v záplavovém území řeky Lubiny (k.ú. Větřkovice u Lubiny) mohou být v případě záplav na úrovni Q100 poškozeny, nebo případně i zničeny. V případě realizace staveb v tomto území je nutno učinit stavební opatření již v rámci těchto staveb.

Hranice ložisek nerostných surovin, sesuvná území, ochranná pásma sítí technické infrastruktury a ochranná pásma dopravní jsou zobrazeny v Koordinačním výkrese v měřítku 1 : 5 000 a ve výkrese Širší vztahy v měřítku 1 : 25 000 (kromě ochranných pásem dopravní a technické infrastruktury).

112

4.10 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY V území existují jednotlivé rozvojové, ale i omezující faktory, které mají různý význam pro vývoj jednotlivých obcí, sídel. Zaměstnanosti (především v regionálním měřítku pohybu obyvatel za prací) je většinou přikládán prvořadý význam pro rozvoj sídel, především migraci obyvatel. Obvykle následuje dopravní poloha, kvalita rekreačního a obytného prostředí, vybavenost sídla a další faktory, jejichž význam - váha se může různit podle konkrétních podmínek území. U řešeného území města Kopřivnice se projevují na jeho vývoji především: • Historický vývoj – spojení rozvoje města s rozvojem automobilky • Poloha na jižním okraji průmyslové aglomerace, s mnoha městy v okolí • Hlavním omezujícím faktorem je dlouhodobě nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti ve městě i v širším regionu (zejména Ostrava) • Rekreačně atraktivní okolí Pro dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v minulosti (po r.1869) byl charakteristický stabilní růst až do období druhé světové války. Růst počtu obyvatel dále gradoval v sedmdesátých letech minulého století. Vývoj počtu obyvatel od roku 1869 v jednotlivých sídlech řešeného území je patrný z následující tabulky: Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území s Rok řešené území Lubina Mniší Vlčovice Kopřivnice

1869 3090 775 468 523 1324

1900 5309 1050 454 486 3319

1930 7276 1360 559 598 4759

k u t e č n o s t 1950 1961 1970 1980 7829 9689 12917 19044 1165 1304 1278 1358 527 628 596 671 595 541 505 494 5542 7216 10538 16521

1991 24102 1371 644 499 21588

2001 2007 23747 23285 1391 1538 661 701 535 571 21160 20475

Podle definitivních výsledků sčítání bylo v Kopřivnici 23747 trvale bydlících obyvatel (r.2001). Podle sdělení obce 23285 obyvatel v r.2007. Vývoj počtu obyvatel po r.1991 byl obecně nepříznivý, podobný ve srovnání s jinými městy. Pokles počtu obyvatel ve městě je způsoben poklesem počtu obyvatel na velkých sídlištích (při stagnaci počtu bytů). Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých částech města je tak rozdílný, růst vykazují části s převažující zástavbou rodinnými domy. V úvahu při hodnocení možností vývoje počtu obyvatel je nutno vzít skutečnost, že např. migrace obyvatel za prací je stále v ČR omezená a v budoucnosti bude zřejmě vyvolávat vyšší tlak na pokles počtu obyvatel, zejména u měst a obcí s vysokou nezaměstnaností. Tab. Vývoj počtu obyvatel v posledních letech (zdroj průběžná evidence ČSÚ) rok Kopřivnice

2002 23687

2003 23521

2004 23424

113

2005 23389

2006 23314

změna 2002 2006 -373

změna 2005 2006 -35

odhad 2020 22800 1660 740 600 19800

Tab. Věková struktura obyvatel územní jednotka – celkem část obce ČR 10230060 okres Nový Jičín 159925 řešené území 23747 Lubina 1391 Mniší 661 Vlčovice 535 Kopřivnice 21160 zdroj : (ČSÚ, SLDB 2001)

věková skupina 0-14 podíl 0-14 1654862 16,2% 28663 17,9% 4742 20,0% 200 14,4% 122 18,5% 87 16,3% 4333 20,5%

věková skupina nezjištěno průměrný věk nad 60 podíl 60+ 1883783 18,4% 3483 39 26044 16,3% 11 37 2959 12,5% 0 35 239 17,2% 0 39 113 17,1% 0 37 109 20,4% 0 39 2498 11,8% 0 35

Vyhodnocení a) Silné stránky

Věková struktura obyvatel řešeného území je stále příznivá, což je důsledek vývoje v minulosti. Podíl předproduktivní věkové skupiny (0-14 let) byl v r.2001 20,0%, při srovnatelném průměru okresu Nový Jičín 17,9%. Podíl obyvatel v poproduktivním věku byl u řešeného území pouze 12,5%, zatímco průměr okresu Nový Jičín byl 16,3%. V dlouhodobém výhledu podíl obyvatel nad 60 let dále rychle poroste a podíl dětí bude klesat, v lepším případě později stagnovat. b) Slabé stránky Pokles počtu obyvatel města pokračoval i v posledních letech, hlavní příčinou je záporné saldo migrace rychle zhoršující věkovou strukturu obyvatel. c) Příležitosti Nabídkou ploch pro rozvoj bytové výstavby, zajištěním občanské vybavenosti především z oblasti veřejné infrastruktury (školství, zdravotnictví, sociální péče apod.) v dostatečných kapacitách a nabídkou ploch pro rozvoj výroby a tím zajištění rozvoje pracovních míst lze podpořit úměrnou věkovou skladbu obyvatel a omezit pokles obyvatel v produktivním věku. d) Hrozby Během období do roku 2020 je možno reálně předpokládat další mírný pokles počtu obyvatel pod 23000. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel (mírný pokles) je podmíněn jak zvýšením nabídky pracovních míst ve městě a regionu, tak i zvyšováním atraktivity vlastního bydlení a nabídkou připravených stavebních pozemků v řešeném území.

114

4.11 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ÚZEMÍ Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských areálů je v současnosti velmi omezené, jakákoliv měřítka chybí. Obecné podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách. Nadměrná plošná expanze podnikatelských ploch (areálů) tak naráží pouze na obecná racionální omezení územního plánování, zejména potřeby ochrany podmínek životního prostředí. Tab. Zaměstnanost a pohyb za prací města

zaměst nané osoby

dojíždějící do města celkem

Kopřivnice 10718 zdroj: (ČSÚ, SLDB 2001)

3514

z toho denně

vyjíždějící z města celkem

3306

3806

obsazená pracovní místa na 1 000 z toho z toho celkem celkem zaměstdenně denně naných1) 3109 -292 197 10426 973 saldo dojížďky

Tab. Ekonomická aktivita obyvatel územní jednotka – ekonomicky podíl EA nezaměstnaní míra EA část obce aktivní – nezaměstnan v zemědělství (EA) osti ČR 5253400 51% 486937 9,3% 230475 okres Nový Jičín 80186 50% 10876 13,6% 3808 řešené území 12341 52% 1568 12,7% 164 Lubina 720 52% 64 8,9% 47 Mniší 325 49% 27 8,3% 18 Vlčovice 261 49% 18 6,9% 8 Kopřivnice 11035 52% 1459 13,2% 91 zdroj: (ČSÚ, SLDB 2001)

podíl EA v zemědělství 4,4% 4,7% 1,3% 6,5% 5,5% 3,1% 0,8%

Okres Nový Jičín patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým okresům, nadprůměrně při srovnání celé České republiky. Míra nezaměstnanosti v řešeném území je podobná průměru okresu.

Vyhodnocení a) Silné stránky Většina ploch vymezených pro výrobu je obsazována místními firmami, které mnohdy opouštějí nevyhovující areály (např. dopravně špatně obloužitelné, z hlediska omezení okolí – např. v obytné zástavbě) a jsou nezbytným předpokladem optimalizace využití území měst (např. vymístění výroby z nevhodných lokalit v obytné nebo centrální zástavbě). V současnosti je na území města dobudován Průmyslový park Kopřivnice s celkovou rozlohou 82,4 ha. Park byl plně ve vlastnictví Města Kopřivnice a postupně byly a jsou prodávány pozemky pro realizaci nových výrobních kapacit. V PPK byl proveden geologický průzkum, průzkum vod a ovzduší, hydrotechnické výpočty, studie proveditelnosti, E.I.A. a ekologický audit. Neobsazená plocha na konci roku 2007 činila cca 10,50 ha. 115

b) Slabé stránky Kopřivnice po r.1990 ztratila postavení města s výraznou nabídkou pracovních míst, saldo pohybu za prací bylo v r. 2001 mírně záporné. Situace se v posledních letech zlepšuje. Nepříznivým faktorem je zejména širší návaznost na Ostravsko s vysokou mírou nezaměstnanosti. Z celkového pohledu nutno vnímat omezené možnosti zaměstnanosti obyvatel jako jeden z hlavních faktorů omezujících rozvoj řešeného území. c) Příležitosti Ve městě i regionu existují předpoklady pro zvýšení nabídky pracovních míst průmyslový park Kopřivnice, průmyslová zóna Mošnov a Nošovice. Situování průmyslového parku v návaznosti na areál Tatry a.s, mimo obytnou zástavbu a jeho dopravní obsluha napojením na silnici I/58 je vhodná především z důvodu zachování pohody bydlení jak ve stávajících tak navržených obytných plochách. d) Hrozby Podporou rozvoje výrobních aktivit dochází ke zvyšování dopravní zátěže v území, načítání negativních jevů z výroby a tím ke zhoršování podmínek v oblasti životního prostředí.

116

4.12 BYDLENÍ V řešeném území bylo v r. 2001 8667 trvale obydlených bytů, v r.1991 8369 trvale obydlených bytů. Počet neobydlených bytů byl v r.2001- 459 (v r.1991 - 337). Tab. Bytový fond územní jednotka – část obce

byty celkem

ČR 4366293 okres Nový Jičín 62755 řešené území 9126 Lubina 545 Mniší 250 Vlčovice 188 Kopřivnice 8143 zdroj : (ČSÚ, SLDB 2001)

trvale obydlené neobydlené byty celkem v bytových v rodinných celkem % neob. k rekreaci domech domech 3827678 2160730 1632131 538615 12,3% 175225 56965 27610 28888 5790 9,2% 990 8667 6978 1680 459 5,0% 23 484 0 482 61 11,2% 9 214 5 209 36 14,4% 0 169 0 169 19 10,1% 1 7800 6973 820 343 4,2% 13

Byty v panelových domech jsou soustředěny na sídlištích v Kopřivnici. Právě tato velká sídliště představují nejproblematičtější území z hlediska stávajícího bydlení. Řešení problematiky sídlišť je proto nutno věnovat přiměřenou pozornost. Tab. Vybavenost bytů (sčítání 2001) územní jednotka – plyn část obce ČR 2453702 okres Nový Jičín 42180 řešené území 7855 Lubina 397 Mniší 169 Vlčovice 137 Kopřivnice 7152 zdroj : (ČSÚ, SLDB 2001)

64% 74% 91% 82% 79% 81% 92%

vybavenost bytů a stavební provedení vodovod ústřední, etáž. topení byty v panel. domech abs. % abs. % abs. % 3770500 99% 3127314 82% 1215243 32% 56389 99% 49125 86% 18404 32% 8644 100% 8024 93% 6079 70% 479 99% 437 90% 2 0% 212 99% 198 93% 5 2% 167 99% 154 91% 1 1% 7786 100% 7235 93% 6071 78%

V posledním období (1991-2001) bylo v řešeném území získáno 327 nových bytů, při čistém přírůstku 298 trvale obydlených bytů a 122 neobydlených bytů. Odpad cca 29 bytů posílil především skupinu tzv. neobydlených bytů, jak již bylo uvedeno tvořící z velké části druhé bydlení. Mezi těmito údaji existuje rozpor, svědčící především o nepřesné evidenci bytů v ČR podobně jako u různých evidencí obyvatel. Tento stav vyplývá z omezených legislativních možností sčítání a postavení Českého statistického úřadu. Růst počtu trvale obydlených bytů po r.1991, ale i úrovně bydlení, je dán využitím rezerv bydlení ve stávající zástavbě (v důsledku zvyšujících se nákladů na bydlení ve městech) a do značné míry i novou individuální bytovou výstavbou.

117

Tab. Věková struktura bytového fondu okres obec-celkem celkem část obce ČR 3827678 okres Nový Jičín 56965 řešené území 8667 Lubina 484 Mniší 214 Vlčovice 169 Kopřivnice 7800 zdroj: (ČSÚ, SLDB 2001)

trvale obydlené byty postavené v období 1946-1980 1980-1991 1991-2001 abs. % abs. % abs. % 1868940 48,8% 627486 16,4% 313769 8,2% 31583 55,4% 10124 17,8% 4466 7,8% 5545 64,0% 2324 26,8% 327 3,8% 265 54,8% 84 17,4% 51 10,5% 114 53,3% 38 17,8% 28 13,1% 74 43,8% 35 20,7% 19 11,2% 5092 65,3% 2167 27,8% 229 2,9%

Pro řešené území je v následující bilanci do r.2020 uvažováno: 1) S odpadem cca 140 trvale obydlených bytů do r.2020 (ve všech formách, především přeměnou části rodinných domů na druhé bydlení a pro jiné využití). Demolice budou tvořit pouze malou část odpadu bytů. Tj. je možno uvažovat s poměrně nízkou intenzitou odpadu - pod 0,2 % ročně z celkového výchozího počtu bytů (s životností bytů - jako hrubých staveb překračující 200 let, přičemž však hrubá stavba tvoří méně než 40% celé hodnoty stavby a současně značná část instalací a vybavení domku – bytu se mění v mnohem častější periodě např. po 20 - 40 letech). 2) S roční potřebou cca 40 bytů pro zlepšení úrovně bydlení stávajícího počtu obyvatel (do r.2020). Jde především o pokrytí nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude představovat největší část z celkové „potřeby“ nových bytů. Tato především demograficky odvozená potřeba však do r. 2015 nebude plně uspokojena, limitujícím prvkem je koupěschopná poptávka, ale i způsob bydlení. Především do r. 2010 je možné očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností nelze především v zástavbě s rodinnými domy považovat za jednoznačně negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky na sociálně zdravotní služby a je do jisté míry i přirozenou reakcí na snižování průměrné velikosti cenzových domácností (růst podílu jednočlenných domácností důchodců a samostatně žijících osob). 3) Potřeba bytů pro eventuální přírůstek počtu obyvatel není bilancována s ohledem na předpokládaný mírný pokles počtu obyvatel.

Tab. Střednědobá bilance vývoje počtu obyvatel a bytů část obce

obyvatel

rok - období

r.2007

r.2020

Lubina Mniší Vlčovice Kopřivnice celkem Kopřivnice

1538 701 571 20475 23285

1660 740 600 19800 22800

obydlených bytů r.2007 celkem v BD 510 0 230 0 190 0 7840 6980 8770 6980

118

r.2020 celkem 610 270 220 8190 9290

v BD 0 0 0 7280 7280

část obce rok - období

odpad nové byty* druhé bydlení kapacita do r.2020 do r.2020 r.2007 r.2020 území celkem v BD celkem v BD /nových bytů/ Lubina 20 120 (100) 0 0 50 60 (680) Mniší 10 50 (40) 0 0 45 50 (100) Vlčovice 10 40 (30) 0 0 25 30 (100) Kopřivnice 100 450 360 (380) (300) 60 330 350 (1670) 140 660 360 (550) (300) celkem Kopřivnice 60 450 500 (2550) * v závorce uvedeny byty na nových plochách vymezených v územním plánu Mírný nárůst druhého bydlení o cca 50 bytů se realizuje zejména formou „odpadu“ trvale obydlených bytů.

Vyhodnocení a) Silné stránky Stávající kvalita bytového fondu je poměrně dobrá, včetně vybavenosti bytů. S ohledem na vymezení ploch pro rozvoj bytové výstavby je v řešeném území bilancováno reálné získání celkem cca 660 nových bytů, tj. cca 50 nových bytů ročně. Asi u 1/4 - 1/5 bytů je možné jejich získání bez nároků na nové plochy vymezené územním plánem (tj. formou nástaveb, přístaveb, změny využití budov, v zahradách, v prolukách v zástavbě apod.). Současně však pro běžné fungování trhu s pozemky je doporučována přiměřená převaha nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou, min. o 50%, lépe však až o 100%. b) Slabé stránky Část pozemků z nabídky odpadne z majetkoprávních či jiných neodhadnutelných důvodů. Tyto pozemky nemusí být v průběhu až desítek let nabídnuty k prodeji a využity k navržené zástavbě. c) Příležitosti Vymezením zastavitelných území v návaznosti na stávající zástavbu dochází také k ekonomickému využívání dopravní a technické infrastruktury, nezhoršují se docházkové vzdálenosti za občanským vybavením každodenní potřeby, tj vybaveností z oblasti školství, zdravotnictví, obchodů apod. Větší nabídka ploch pro výstavbu umožňuje také rozhodnutí o výběru lokalit, kde bude, na základě dohody s vlastníky pozemků, podporováno rozšiřování sítí technické infrastruktury a dopravní obsluha území. d) Hrozby V případě, že dojde prudkému rozvoji zástavby, může dojít k nedostatku v kapacitách občanského vybavení především v oblasti školství a to jak v zařízeních předškolní péče, tak ve školách, dále můžou začít chybět kapacity v oblasti zdravotnictví. U komerčních zařízení dochází většinou k přizpůsobení poptávky.

119

4.13 REKREACE Stávající i navržená zařízení pro rekreaci jsou podrobně popsána v kapitole 3.3 Koncepce rozvoje jednotlivých složek. Z významnějších a plošně rozsáhlejších ploch je pro rekreační využívání navržena plocha pro letní rekreaci u vodní nádrže v k.ú. Větřkovice u Lubiny (místní části Lubina). Dále se předpokládá malé rozšíření lyžařského areálu na Červeném kameni. Výstavba maloplošných hřišť, dětských hřišť a dalších zařízení pro sport a rekreaci v rámci zastavěného území a zastavitelných ploch je stanovena v rámci podmínek hlavního a přípustného využití pro jednotlivé plochy. Individuální rekreačních objekty nebyly ve sčítání v r.2001 zjišťovány (v r.1991 bylo v řešeném území vykazováno 18 objektů individuální rekreace). Ke druhému bydlení (zahrnující v sobě i rekreační bydlení) je využívána značná část formálně neobydlených bytů podobně jako v jiných obcích (byty mnohdy nejsou vyjmuty z bytového fondu, přitom nejsou vedeny jako trvale obydlené). Rozsah druhého bydlení je odhadován na cca 450 jednotek druhého bydlení, většinou formálně neobydlených bytů v rodinných domech. V uvedeném čísle nejsou započteny zahradních chaty. Rozsah druhého bydlení, podobně jako na většině území ČR, rostl po r.1991 výrazně rychleji než u trvalého bydlení. Územním plánem nejsou vymezeny nové plochy pro individuální rekreaci, kromě několika menších ploch pro zahrádky, kde se předpokládá i výstavba zahradních chat. Dá se předpokládat, že i nadále bude probíhat proces změn ve využívání trvale obydlených staveb (rodinných domů, bývalých zemědělských usedlostí) k rekreačnímu využívání a to především v místních částech - Lubině, Mniší a Vlčovicích a případně v okrajových částech zástavby Kopřivnice. Vzhledem k tomu, že tyto objekty bývají využívány téměř celoročně, jedná se o formu bydlení, kde je nutno počítat se zásobováním vodou, likvidací odpadních vod, zásobováním energiemi a likvidací odpadů. Problematičtější jsou požadavky na změnu využití stavby z rekreačního využívání na bydlení trvalého charakteru, zvláště u staveb v zahrádkových osadách, kde se často jedná o malé pozemky, s nevyhovující dopravní obsluhou, bez možnosti napojení na sítě technické infrastruktury a pod.

Vyhodnocení a) Silné stránky Stávající objekty druhého bydlení jsou situovány mezi stavbami trvalého bydlení a jsou převážně dobře udržovány. V plochách rekreace individuální - zahrádkách se územním plánem nepřipouští výstavba bytů. Vymezené plochy pro tento typ rekreace budou respektovány. Územním plánem jsou respektována všechna stávající sportovní zařízení a plochy sportu a rekreace. b) Slabé stránky Rozvoj rekreačního zázemí by měl probíhat současně s rozvojem ploch pro bydlení. Vzhledem k tomu, že v současné době probíhá intenzivněji výstavba bytů individuálním způsobem, nebývají v plochách souvislé zástavby budována dětská nebo víceúčelová maloplošná hřiště.

120

Rozvoj ploch pro rekreaci a relaxaci obyvatel dále závisí na ekonomických možnostech města a v nemenší řadě na vypořádávání vlastnických vztahů v území. c) Příležitosti Plochy navržené k rozvoji rekreační funkce a to jak pro letní, tak pro zimní rekreaci (plochy u vodní nádrže Větřkovice a rozšíření lyžařského areálu na Červeném kameni) v případě realizace rozšíří možnosti každodenní a víkendové rekreace ve velmi příznivých docházkových vzdálenostech pro obyvatele města a jeho místních částí. Pro specifickou rekreaci - výcvik psů - jsou vymezeny dvě plochy. Dále ke každodenní rekreaci budou sloužit po svém vybudování i plochy zatím navržených parků a rekreačního lesa v k.ú. Kopřivnice. d) Hrozby U ploch, kde je navržen rozvoj obytné zástavby, případně u ploch s funkcí smíšenou, kde ale bude převládat funkce bydlení, je nutno v rámci podrobnější dokumentace požadovat vymezení ploch pro relaxaci obyvatel v podobě zeleně, dětských a maloplošných víceúčelových hřišť apod. z důvodu zachování funkcí, které náleží k bydlení, což je i každodenní rekreace.

4.14 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ Územním plán je jedním z nástrojů dosažení rovnováhy mezi ochranou a udržováním přírodního prostředí, včetně ochrany přírody a krajiny, mírou ekonomického rozvoje řešeného území a dosažením soudržnosti společenství obyvatel města. Území řešené územním plánem je rozčleněno do ploch pro které jsou stanoveny rozdílné podmínky užívání území. V rámci zastavěného území není dostatek proluk a ploch vhodných pro rozvoj nové výstavby, který by pokryl potřebu pro výstavbu nových bytů a funkcí souvisejících s bydlením, především z oblasti veřejného vybavení a služeb v odpovídajících kapacitách a vyhovující dostupnosti. Z tohoto důvodu bylo nezbytné vymezit zastavitelná území pro převažující funkci obytnou v návaznosti na stávající zástavbu a s ohledem na kvalitní napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Stanovené podmínky pro využívání ploch smíšených - městského centra, smíšených obytných městských, smíšených venkovských a ploch pro bydlení v bytových i rodinných domech umožňují polyfunkční využívání s ohledem na zachování pohody bydlení. S rozvojem funkce obytné a souvisejícího občanského vybavení je nezbytné sledovat ekonomický rozvoj území i s ohledem na tradiční podmínky v území a na podmínky v regionu. Územním plánem vymezené zastavitelné území pro průmyslovou výrobu navazuje na areál Tatry a.s. Jedná se o průmyslový park Kopřivnice, který je postupně obsazován a využíván pro výrobu především z oblasti lehké průmyslové výroby. Jeho situování umožňuje dobrou dopravní obsluhu tak, aby byla v maximální možné míře omezena zátěž nákladní dopravou v obytném území. Na okrajové části obytné zástavby navazují menší zastavitelné plochy pro výrobu drobnou. Vymezení ploch pro výrobu, které budou zdrojem pracovních příležitostí v území, v dobré dostupné vzdálenosti od ploch obytných, ale situovaných tak, aby nebylo narušeno životní 121

prostředí a pohoda bydlení v blízkém okolí je nezbytné jak z pohledu ekonomického rozvoje území, tak z pohledu sociálních vazeb. Další větší průmyslové zóny jsou v rámci přijatelné dojížďkové vzdálenosti za prací v Mošnově a Nošovicích. Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách – hospodářské podmínky jsou základním faktorem rozvoje města s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je vnímán zejména plošně a komplexně – především skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky), nikoliv vlastní analýzou struktury výroby či služeb. Komplexní řešení hospodářského a sociálního rozvoje města Kopřivnice popisuje na konci roku 2007 schválený Strategický plán rozvoje města. Další nezbytnou složkou je ochrana přírody a krajiny a kvalitního životního prostředí, které je jedním z faktorů napomáhajících rozhodování obyvatel o setrvání, nebo přistěhování do konkrétního území. Podmínky ochrany a využívání nezastavěného a nezastavitelného území jsou stanoveny v rámci podmínek využívání ploch s rozdílným využitím. Územním plánem nejsou navrženy plochy pro rozptýlenou zástavbu v území. V maximální možné míře jsou respektovány registrované významné krajinné prvky, jsou vymezeny plochy územního systému ekologické stability s ohledem na provázanost s územním systémem ekologické stability vymezeném na sousedících k.ú. Dále jsou minimalizovány zásahy do významných krajinných prvků „ze zákona“. (Ochrana přírody a krajiny je podrobněji popsána v kapitole 4.4). Soudržnost společenství obyvatel je ovlivněna sociálními vazbami na území v rámci širší rodiny, možnosti zachování a zvyšování životní úrovně jak ekonomické, tak např. dostupnosti vzdělání a možnosti každodenní rekreace v území. Je zde přímá souvislost v plánování zařízení občanského vybavení, hromadné dopravy v odpovídajících kapacitách a vyhovující dostupnosti pro všechna území s obytnou funkcí. Dále jsou obyvateli sledovány v rámci nové i stávající zástavby možnosti dopravní obsluhy území osobní dopravou a napojení na stavby a zařízení technické infrastruktury, což opět souvisí s ekonomií výstavby. Koncept řešení územního plánu byl komplexně posouzen v rámci vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí, který byl zpracován jako samostatný elaborát.

122

5.

5.1

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ

UDRŽITELNÝ ROZVOJ

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU KOPŘIVNICE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A NA ÚZEMÍ NATURA 2000

Koncept řešení Územního plánu Kopřivnice byl, na základě požadavku odboru životního prostředí KÚ MSK, posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí v rozsahu přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., a dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. Posouzení bylo zpracováno jako samostatný elaborát. V rámci posouzení byl zpracován Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí: Za negativní vlivy vyplývající z realizace ÚP Kopřivnice považujeme zejména: - Zábor půdy, změna zemědělského půdního fondu - Změna dopravní zátěže území - Zvýšení emisní a hlukové zátěže území - Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod) - Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch - Změna vegetace - Změna vzhledu krajiny - Ovlivnění systému ÚSES Tyto negativní změny jsou zčásti eliminovány již podmínkami v definování zadání ÚP Kopřivnice a následně byly rozpracovány v Konceptu územního plánu Kopřivnice. Zábor půdy, změna zemědělského půdního fondu Snahou autorů konceptu bylo minimalizovat dopady záboru půdy, zejména ploch určených pro výstavbu. Proto byly pro návrhy ploch potřebných pro územní rozvoj města využity všechny volné proluky uvnitř hranic současně zastavěných území. Další návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Rozptýlená zástavba není podporována. Celkově byl v konceptu navržen zábor půdy 371,18 ha, z toho je 348,51 ha zemědělských pozemků. V Územním plánu Kopřivnice je zábor půdy na základě výsledku společného jednání a veřejného projednání snížen na 331,51 ha, z toho je 304, 59 ha zemědělské půdy. Největší rozsah záboru půdy se předpokládá pro bydlení 180,53 ha a pro plochy výroby 83,50 ha. K zalesnění je navrženo v rámci územního systému ekologické stability 12,61 ha zemědělských pozemků. Zalesnění, budování systému ekologické stability a veřejné, ochranné a krajinné zeleně a plochy rekreace lze považovat za pozitivní a do jisté míry jako kompenzaci k nové výstavbě. Podrobnější rozpis záboru půdy je uveden v kapitole 6. odůvodnění.

123

Změna dopravní zátěže území. Zvýšení emisní a hlukové zátěže území V budoucnu lze očekávat další nárůst především automobilové dopravy. Vliv automobilové dopravy je již v současné době negativní a projevuje se mimo nárůstu intenzity dopravní zátěže i zvýšeným hlukem, vibracemi a emisemi a v neposlední řadě i problémy s parkováním. Nepříznivá situace je v okolí komunikace I/58 a II/480. Nárůst hluku a emisí bude mít negativní vliv zejména v zastavěném území Kopřivnice a Lubiny, zejména však na křížení s dalšími významnými komunikacemi (ul. Obránců míru, Husova). Pro stavby umístěné v okolí komunikací je nutno dodržovat: - u silnic ochranná pásma podle zákona č. 13/1997 Sb. - u železnic ochranná pásma podle zákona č. 266/1994 Sb. - v místech, kde je překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na budovách (úprava fasád, protihluková okna, výstavba protihlukových bariér, výsadba keřů nebo stromů) - v místech, kde je překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na komunikaci (šířková homogenizace komunikace, volba vhodného povrchu, omezení maximální povolené rychlosti, zabezpečení plynulého provozu) - udržovat komunikaci v dobrém technickém stavu - realizovat úpravy, obchvaty, propojení a přeložky komunikací podle návrhu v ÚP Kopřivnice Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu (nová paliva, nové typy motorů, tiché pneumatiky apod.). Jistou nadějí může být i evropské opatření, které bude muset ČR aplikovat a to zpracování strategické hlukové mapy a následně akčních plánů na snižování hluku (Doucha 2008). Vliv hluku z ostatních zařízení na obyvatelstvo je možno regulovat při povolování stavby stanovením limitních hlukových parametrů těchto zařízení a stanovením ochranných pásem (u některých staveb je ochranné pásmo dáno zákonem – např. vedení VN, transformátory). Emisní situace je ovlivněna mimo dopravu zejména systémem vytápění bytů a provozem některých průmyslových závodů a provozoven. V současné době je většina otopu v Kopřivnici zabezpečena systémem centrálního zásobování horkovodní soustavou z KOMTERM a.s. (dříve Energetiky Kopřivnice). Pro budoucnost se navrhuje: - zachovat systém CZT a výstavba nového tepelného zdroje (podle PD Modernizace tepelných sítí Města Kopřivnice); - rekonstrukce teplovodních rozvodů a jejich protažení do ploch nové výstavby; - decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu mimo ekonomický dosah CZT zůstane během návrhového období zachován; - v energetické bilanci je preferováno využití zemního plynu, el. energie a biomasa (dřevní hmota). Ovlivnění odtokových poměrů ze zastavených ploch Výstavba na nových plochách, zejména původně zařazených jako orná půda, bude mít za následek změnu odtokových poměrů. Část ploch bude pokryta nepropustným povrchem nebo stavbami, které zamezí vsakování dešťových vod a sníží dotaci podzemních vod a současně urychlí povrchový odtok. Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním vhodných dešťových vod (voda ze střech) na lokalitě. Voda z komunikací a parkovišť může být kontaminována a vhodnější je ji odvádět do kanalizace.

124

Na plochách s drenážními systémy hrozí jejich porušení při stavebních pracích a následné zamokření lokality nebo zaplavování sklepů a podmáčení staveb, případně mohou podpořit vznik sesuvu. Změnám lze předcházet důsledným respektováním a zachováním funkčnosti dosavadních drenážních systémů nebo jejich rekonstrukcí. Ovlivnění systému ÚSES a zalesněných území Otázka střetu zájmů mezi ochranou přírody a ostatními aktivitami je významná zejména u dopravních systémů, elektrických vedení, výstavby a způsobu hospodaření na pozemcích. U dopravních systémů je významná zejména při křížení komunikací se systémem ÚSES a chráněnými územími. Prakticky každé křížení lze považovat za negativní. Na území města Kopřivnice k těmto střetům dochází především u nadzemních vedení. Minimalizovat negativní vliv lze co nejmenším (nejkratším) kontaktem mezi chráněným územím a komunikací. Změna vzhledu krajiny Nová zástavba změní vzhled krajiny. Příliš nahuštěné stavby, zejména mimo dnes již urbanizovanou krajinu, nejsou přijímány pozitivně. Negativně působí i přílišná uniformita. Ve venkovské krajině doporučujeme zachovávat charakter staveb, který koresponduje se současným charakterem. U staveb podléhajících posuzování podle zákona 100/2001 Sb. klást důraz na posouzení krajinného rázu. Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod) Produkce odpadů bude zákonitě stoupat s růstem počtu obyvatel. Současně lze však očekávat zvyšování podílu tříděného odpadu a následné recyklace. Tento předpoklad je v souladu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. Obdobná je situace i v produkci odpadních vod. K jejich likvidaci ÚP navrhuje rozšíření kanalizačního systému do nové zástavby a napojení na centrální ČOV. (Podrobněji viz jednotlivé kapitoly ÚP Kopřivnice). V řešeném území není dosud stanoveno území Natura 2000. Závěr posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb. konceptu územního plánu Kopřivnice: Předložený koncept územního plánu Kopřivnice je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody akceptovatelný při dodržení doporučení uvedených v tomto posouzení a při dodržení předložené specifikace v ÚP Kopřivnice.

125

5.2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH - Pro Územní plán Kopřivnice nebyly zpracovány průzkumy a rozbory v rozsahu územně analytických podkladů vzhledem k tomu, že průzkumy a rozbory byly zpracovány v listopadu roku 2006 v souladu v té době platným zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k datu zpracování průzkumů a rozborů nebyl vypracován ani rozbor vlivů na udržitelný rozvoj území. Na základě zpracovaných průzkumů a rozborů lze vyhodnotit slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby návrhu řešení na území (SWOT analýzu). a) Silné stránky - Stabilní středisko osídlení s okolní krajinou vhodnou ke každodenní a krátkodobé rekreaci a v dostupné vzdáleností od rekreačních oblastí vhodných ke dlouhodobé rekreaci (oblast Beskyd). - Občanská vybavenost v rozsahu dostačujícím i pro spádovou oblast. - Zlepšení dopravní dostupnosti oblasti Beskyd přes Kopřivnici (přeložka silnice I/58). - Dobrá dostupnost hromadnou dopravou osob. b) Slabé stránky - Přetrvávající vyšší úroveň nezaměstnanosti v rámci širšího regionu, nižší úroveň mezd v regionu, pomalu se rozrůstající nabídka pracovních příležitostí. - Zatížení životního prostředí průmyslovou výrobou v rámci regionu. - Řešení statické dopravy. - Zvýšení dopravního zatížení silnice I/58 v souvislosti s rozšířením průmyslového parku Kopřivnice. - Územní dopad přeložky silnice I/58 na zastavěnou část Vlčovic. c) Příležitosti - Využívání ploch pro výrobu pro lehký průmysl a skladování, případně pro komerční zařízení i plošně rozsáhlá apod. Rozvoj pracovních příležitostí s ohledem na vymezení ploch pro výrobu včetně výroby drobné. - Využití ploch vymezených pro smíšené městské centrum a ploch smíšených obytných městských pro vybudování občanské vybavenosti i regionálního významu. - Využít plochy smíšené obytné městské i pro výstavbu bydlení hromadného. - Zvýšení atraktivity bydlení realizací sportovně - rekreačních ploch a zařízení v rámci obytné zástavby a na plochách vymezených ÚP a to výsadbou nové zeleně a údržbou zeleně stávající v rámci zastavěného území a zastavitelných ploch, realizací vymezené plochy rekreačního lesa za účelem relaxace obyvatel blízkého hromadného bydlení. - Zvýšení turistické atraktivity vybudováním sítě cyklotras a cyklostezek. d) Hrozby - Rozvojem obytných ploch bez současného posílení kapacit občanského vybavení může dojít k nedostatku kapacit především ve veřejné infrastruktuře - školství, zdravotnictví a sociální péči. - Rozvojem obytných ploch bez současného budování ploch zeleně a ploch pro odpočinek a rekreaci každodenní bude snížena kvalita a pohoda bydlení. 126

-

Kolize záměrů na novou výstavbu se zájmy ochrany přírody a se zájmy ochrany zemědělské půdy. - Kolize dopravních záměrů se zájmy ochrany přírody a ochrany zemědělské půdy. - Nebude řešena ochrana zdraví obyvatel před účinky hluku a vibrací. - Nebudou realizovány parkovací a odstavné kapacity.

5.3 PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ Vymezení zastavitelných ploch respektuje zájmy ochrany přírody i zájmy ochrany nemovitých kulturních památek. Rozvoj obytné zástavby neohrozí atraktivitu bydlení, ani rekreační funkci území. Nezbytné bude u větších ploch realizovat zástavbu až po zpracování podrobnější dokumentace, v rámci které budou podrobněji posouzeny možnosti využívání ploch ve vazbě na okolní zástavbu, dopravní obsluhu území, sítě technické infrastruktury, ochranu přírody apod. Vhodným využitím zastavitelných ploch dojde k posílení stabilizace počtu obyvatel, rozvoji pracovních příležitostí a případně i posílení sociálních vazeb, protože nebude nutná migrace obyvatel za prací, případně za dostupným bydlením.

5.4 VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Tato kapitola by měla obsahovat popis míry a způsob naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v zásadách územního rozvoje. V době zpracování Územního plánu Kopřivnice podle zákona č.183/2006 Sb., nejsou Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydány a nelze tedy vyhodnotit přínos Územního plánu Kopřivnice k jejich naplnění.

127

5.5

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ

5.5.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ, JAK BYLY ZJIŠTĚNY V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S ohledem na funkci města ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a přírodní podmínky, je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území přiměřené posílení funkce obytné, rekreace každodenní a víkendové a současné posílení funkce hospodářské při minimalizaci dopadů na životní prostředí. Snaha o dosažení optimalizace souladu mezi jednotlivými funkcemi města, s ohledem i na širší vazby spádového území, je současně předpokladem přiměřeného rozvoje města.

5.5.2 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍM POTŘEBY SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH Územní plán komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Tím vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a na ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Vymezení zastavitelných ploch především v návaznosti na zastavěné území, v prolukách mezi stávající zástavbou, mimo území v zájmu ochrany přírody omezuje negativní dopad na životní prostředí. Snahou je pomocí územního plánu eliminovat jak zjištěná rizika ovlivňující potřeby současné generace obyvatel, tak předpokládané ohrožení podmínek života budoucích generací.

128

6.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona 231/1999 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Použité podklady: - údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www. nahlizenidokn. cz prosinec 2008 - bonitované půdně ekologické jednotky z podkladů Města Kopřivnice - podklady o odvodněných pozemcích z podkladů Zemědělské vodohospodářské správy – Oblasti povodí Odry, územního pracoviště v Novém Jičíně 6.1 KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhů zemědělských pozemků s určením BPEJ. Pro lepší posouzení kvality jsou jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu označuje klimatický region. Řešené území náleží do klimatického regionu 6 – MT3 – mírně teplý, až teplý. Dvojčíslí (2. a 3. číslo) kódu BPEJ označuje hlavní půdní jednotku – HPJ. Hlavní půdní jednotky podle vyhlášky č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 13 - Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období. 21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. 22 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším. 24 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností. 27 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné.

129

40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. 41 - Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry. 44 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření. 47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. 49 - Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření. 56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. 59 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu. 70 - Gleje modální, gleje fluvické a fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami. 71 - Gleje fluvické, fluvizemě glejové, na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv.

130

6.2 ZÁBOR PŮDY V NÁVRHOVÉM OBDOBÍ Celkový předpokládaný zábor půdy v návrhovém období činí 331,51 ha, z toho je 304,59 ha zemědělských pozemků. zábor půdy podle funkčního členění ploch: funkční členění

z nich zábor půdy z toho celkem zemědělských orné půdy pozemků ha ha ha BI - bydlení v rod.domech městské, příměstské 35,93 34,65 16,62 SV - bydlení smíšené - venkovské 112,32 109,97 73,86 SM - plochy smíšené obytné – městské 31,18 29,21 25,28 bydlení celkem 179,43 172,94 115,76 OV - obč. vybav.- veřejná infrastruktura 3,35 0,15 OS - obč.vybav.– tělovýchovná a sport. zařízení 1,86 1,86 1,65 OH - občanské vybavení – hřbitovy 0,42 0,42 VP - výroba – průmysl a skladování 60,36 58,70 58,70 VD - výroba drobná, řemeslná a skladování 22,13 21,14 19,45 DXS - dopr.infrastruktura – specifická silniční 2,32 2,24 2,16 RZ - rekreace individuální – zahrádky 1,44 1,07 RN - obč.vybav.– specifická sportovní zařízení 5,10 4,80 2,26 ZS - zeleň soukromá – samostatné zahrady 4,27 4,27 3,28 P1,4,5 - plochy přestavby 4,15 0,27 ZV - zeleň na veřejných prostranstvích 2,66 1,64 1,64 ZO - zeleň ochranná 5,62 5,62 5,62 NS - plochy nezastavitelné - smíšené 1,04 0,85 0,85 DS - dopravní infrastruktura – silniční 32,61 25,60 24,39 D - plochy dopravy ostatní 2,44 0,76 0,58 návrh celkem 329,20 302,33 236,34

Meliorace – v návrhovém období se předpokládá zábor celkem 154,17 ha odvodněných zemědělských pozemků. Plochy jsou uvedeny v tabulce č. 2.1 až 2.11.

6.3 ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor 12,61 ha zemědělských pozemků určených k zalesnění. Z toho je 7,51 ha odvodněno. V katastrálním území Kopřivnice je navržena plocha pro interakční prvek – celkem 4,74 ha odvodněné orné půdy. V grafické příloze je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Do vyhodnocení záboru jsou zahrnuty jen zemědělské pozemky určené k zalesnění, které jsou v grafické příloze vyznačeny zeleným rastrem. Do záboru půdy pro územní systém ekologické stability nejsou započteny nezemědělské pozemky.

131

Pro potřeby ÚSES je navržen interakční prvek v katastrálním území Kopřivnice - celkem 4,47 ha. Předpoklad je zatravnění plochy s možností keřů a vzrostlé zeleně.

6.4 POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ Kvalita zemědělských pozemků navrhovaných k záboru – převážná část jsou půdy nejlepší kvality ve třídě ochrany II. Půdy v průměrné až nejhorší kvalitě se v řešeném území vyskytují v menší míře. zábor zemědělských pozemků celkem ha 302,30

I 7,19

z toho ve třídě ochrany ha II III 196,49 30,56

IV a V 68,06

Největší podíl záboru je pro bydlení – celkem 179,43 ha zemědělských pozemků, to je 57 % z celkového záboru zemědělských pozemků.

6.5 REKULTIVACE K rekultivaci na zemědělské pozemky, trvalé travní porosty, je navržena plocha skládky Tatry Kopřivnice - celkem 6,88 ha v katastrálním území Vlčovice. Parcely jsou v katastru nemovitostí vedeny jako zemědělské pozemky a lesní pozemky.

6.6 DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Celkem se v návrhovém období předpokládá trvalý zábor 0,65 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. plocha Z159-SV DS4 D6 D9 celkem

funkční využití - bydlení v rodinných domech - venkovské - doprava silniční - doprava ostatní - doprava ostatní

zábor ha 0,24 0,12 0,04 0,25 0,65

kategorie lesních pozemků 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské 10 – lesy hospodářské -

Z159 – SV – jedná se o parcely vedené v katastru nemovitostí jako lesní pozemky. Plocha byla do ÚP zařazena na žádost Města Kopřivnice. DS4– navržená trasa silnice I/58 protíná drobný lesík v katastrálním území Vlčovice. D6 – jedná se o úpravu trasy silnice v katastrálním území Mniší. D9 – jedná se o návrh cyklistické stezky v katastrálním území Větřkovice a Drnholec n. L. (viz grafická část, výkres 8. Předpokládané zábory půdy) Výstavba v ostatních nově navržených lokalitách je takového charakteru, že okolní lesní porosty neovlivní.

132

V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – viz § 14 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do vzdálenosti menší než 50 m lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Toto se týká ploch Z1 - SV, Z71 - VD, Z77 - SV, Z78 - SV, Z89 - SV, Z90 - SV, Z96 - SV, Z97 - SV, Z100 - SV, Z105 - SV, Z108 - SV, Z109 - SV, Z111 - SV, Z112 - SV, Z121 - SV, Z125 - SV, Z126 - SV, Z127 - OH, Z128 - SV, Z133 - SV, Z140 - VD, Z141 - VP, Z142 - VP, Z152 - SV, Z153 - SV, Z157 - SV, Z158 - SV, Z160 - SV, Z161 - SV, Z162 - SV, Z164 - SV, Z165 - SV, Z166 - SV, Z168 - SV, Z169 - SV, Z181 - SV, Z182 -SV, Z193 - SV, Z198 - SV, Z200 - SV, Z201 - SV, Z202 - SV, Z204 - SV, Z205 - SV, Z206 - SV, Z208 - SV, Z217 - SV, Z218 - SV, Z219 - SV, Z220 - RN, Z222 - SV, Z224 - SV, Z225 - SV, Z226 - SV, Z228 - SV, Z234 - SV, Z236 - SV, Z237 - SV, DS4.

Rekultivace – k rekultivaci na lesní pozemky je navržena plocha bývalé skládky katastrálním území Drnholec n. L. - celkem 9,75 ha. – les bude sloužit jako rekreační. Parcely jsou dosud vedeny v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky – trvalé travní porosty a orná půda. Část plochy – 2,19 ha, je navržena pro lokální biocentrum Drnholec 2 / Příbor.

133

PŘEDPOKLÁDANÉ ODNĚTÍ PŮDY PODLE FUNKČNÍHO ČLENĚNÍ PLOCH označení plochy / funkční členění

Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z13 Z16 Z18 Z19 Z29 Z30 Z31 Z32 Z35 Z36 Z39 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z52 Z53 Z54 Z56 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z63 Z176 Z1 Z2 Z66 Z69 Z73 Z74 Z75

BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI Σ SV SV SV SV SV SV SV

celková z toho pozemky výměra půdy nezemědělské lesní zemědělské ha ha ha ha 0,86 0,86 0,20 0,20 0,67 0,67 0,25 0,25 0,40 0,40 0,38 0,38 2,02 2,02 0,49 0,49 0,63 0,63 0,26 0,26 0,07 0,07 0,16 0,16 0,20 0,20 5,95 5,95 4,81 0,65 4,16 0,20 0,20 0,21 0,21 0,25 0,03 0,22 0,19 0,19 0,57 0,57 0,97 0,02 0,95 4,92 0,20 4,72 2,07 0,02 2,05 0,21 0,21 0,22 0,22 1,12 1,12 0,10 0,10 0,32 0,32 0,89 0,18 0,71 0,14 0,14 0,14 0,14 0,35 0,35 0,92 0,04 0,88 1,96 1,96 1,07 1,07 1,49 1,49 0,17 0,17 0,10 0,10 35,93 1,28 34,65 0,35 0,35 6,20 6,20 0,22 0,22 0,40 0,40 0,37 0,37 0,95 0,95 0,49 0,49

134

tabulka č.1.1 z celkového odnětí zemědělských pozemků orná zahrady TTP ha ha ha 0,20 0,23 0,43 0,20 0,33 0,34 0,25 0,40 0,38 0,16 1,86 0,25 0,24 0,63 0,26 0,07 0,16 0,20 5,95 2,51 0,77 0,88 0,20 0,21 0,22 0,19 0,57 0,95 4,72 1,54 0,51 0,21 0,22 1,12 0,10 0,10 0,22 0,17 0,54 0,14 0,35 0,88 1,81 0,15 1,07 1,28 0,21 0,17 0,10 16,62 15,43 2,60 0,35 4,32 0,43 1,45 0,22 0,40 0,14 0,23 0,95 0,07 0,42 -

označení plochy / funkční členění

Z76 Z77 Z78 Z79 Z80 Z81 Z82 Z83 Z84 Z85 Z86 Z87 Z88 Z89 Z90 Z91 Z92 Z93 Z94 Z95 Z96 Z97 Z98 Z100 Z103 Z105 Z106 Z107 Z108 Z109 Z110 Z111 Z112 Z114 Z115 Z116 Z117 Z118 Z119 Z120 Z121 Z122 Z124 Z125 Z126 Z128 Z129 Z130 Z131

SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV

celková z toho pozemky výměra půdy nezemědělské lesní zemědělské ha ha ha ha 0,51 0,51 7,95 0,46 7,49 0,73 0,73 0,25 0,07 0,18 0,31 0,31 0,04 0,04 0,21 0,21 0,46 0,46 1,67 1,67 0,17 0,17 0,14 0,14 0,12 0,12 5,19 0,22 4,97 1,76 1,76 2,40 2,40 0,23 0,23 0,57 0,57 0,42 0,42 0,27 0,27 0,47 0,47 0,16 0,16 0,12 0,12 0,16 0,16 0,68 0,68 0,47 0,47 0,63 0,63 6,48 0,10 6,38 0,10 0,10 0,69 0,69 0,87 0,87 2,67 0,03 2,64 0,10 0,10 2,56 2,56 0,25 0,25 0,28 0,28 0,20 0,20 0,36 0,36 0,33 0,33 1,09 1,09 0,06 0,06 0,85 0,07 0,78 2,03 2,03 0,42 0,42 0,49 0,49 0,57 0,57 0,64 0,64 1,42 1,42 0,92 0,92 0,10 0,10

135

tabulka č.1.2 z celkového odnětí zemědělských pozemků TTP orná zahrady ha ha ha 0,29 0,13 0,09 7,18 0,31 0,65 0,08 0,18 0,31 0,04 0,21 0,46 0,48 1,19 0,17 0,14 0,12 4,97 0,93 0,83 1,86 0,54 0,06 0,17 0,57 0,19 0,23 0,27 0,47 0,16 0,12 0,16 0,68 0,47 0,63 5,89 0,24 0,25 0,10 0,60 0,09 0,69 0,10 0,08 2,13 0,42 0,09 0,10 2,03 0,53 0,25 0,28 0,20 0,16 0,20 0,33 1,09 0,06 0,49 0,29 2,03 0,42 0,49 0,34 0,23 0,64 1,42 0,92 0,10 -

označení plochy / funkční členění

Z132 Z133 Z134 Z135 Z136 Z137 Z138 Z147 Z151 Z152 Z153 Z157 Z158 Z159 Z160 Z161 Z162 Z163 Z164 Z165 Z166 Z167 Z168 Z169 Z170 Z171 Z172 Z174 Z175 Z177 Z178 Z179 Z180 Z181 Z182 Z183 Z184 Z185 Z186 Z187 Z188 Z189 Z190 Z191 Z192 Z193 Z194 Z195 Z196

SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV

celková z toho pozemky výměra půdy nezemědělské lesní zemědělské ha ha ha ha 0,11 0,11 1,37 1,37 1,19 1,19 4,16 4,16 0,50 0,50 0,32 0,32 0,46 0,46 0,24 0,03 0,21 0,52 0,06 0,46 0,07 0,03 0,04 0,42 0,42 1,30 0,18 1,12 0,42 0,42 0,24 0,24 0,05 0,05 0,35 0,35 0,28 0,28 1,43 1,43 0,54 0,54 0,40 0,40 0,27 0,27 0,10 0,08 0,02 0,25 0,07 0,18 0,81 0,81 0,24 0,24 0,28 0,28 0,91 0,91 1,49 1,49 0,22 0,05 0,17 0,20 0,20 0,10 0,10 0,59 0,59 0,19 0,19 0,30 0,30 0,19 0,19 0,41 0,41 0,66 0,66 0,15 0,09 0,06 0,13 0,09 0,04 1,27 1,27 0,09 0,09 0,12 0,12 0,24 0,24 0,31 0,02 0,29 0,05 0,01 0,04 0,51 0,51 0,04 0,04 1,42 1,42 0,54 0,10 0,44

136

tabulka č.1.3 z celkového odnětí zemědělských pozemků TTP orná zahrady ha ha ha 0,11 1,37 1,19 4,16 0,50 0,32 0,46 0,11 0,10 0,23 0,23 0,04 0,80 0,32 0,42 0,05 0,35 0,28 1,43 0,54 0,40 0,27 0,02 0,18 0,45 0,36 0,19 0,05 0,28 0,66 0,25 1,49 0,17 0,20 0,10 0,59 0,19 0,30 0,19 0,18 0,23 0,11 0,40 0,15 0,06 0,04 0,27 0,60 0,40 0,09 0,12 0,29 0,04 0,51 0,04 0,36 1,06 0,27 0,17 -

označení plochy / funkční členění

Z197 Z198 Z199 Z200 Z201 Z202 Z203 Z204 Z205 Z206 Z207 Z208 Z210 Z211 Z212 Z214 Z215 Z216 Z217 Z218 Z219 Z221 Z222 Z225 Z226 Z227 Z228 Z233 Z234 Z236 Z237 Z238 Z239 Z240 Z241 Z11 Z12 Z20 Z24 Z26 Z28 Z148 Z27 Z213 -

SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV Σ SM SM SM SM SM SM SM Σ OV Σ OS OS OS Σ

celková z toho pozemky výměra půdy nezemědělské lesní zemědělské ha ha ha ha 0,57 0,09 0,48 0,51 0,51 0,65 0,65 0,25 0,25 0,19 0,19 0,73 0,73 1,53 1,53 0,56 0,56 0,27 0,27 0,44 0,02 0,42 0,14 0,14 0,42 0,42 0,42 0,42 2,58 2,58 0,83 0,18 0,65 2,07 2,07 0,11 0,11 0,36 0,01 0,35 0,07 0,07 2,17 2,17 1,47 1,47 0,20 0,20 0,19 0,19 0,10 0,10 0,66 0,15 0,51 0,08 0,08 0,34 0,34 0,13 0,13 0,69 0,69 0,13 0,13 0,19 0,19 6,24 6,24 0,25 0,25 0,51 0,51 1,27 1,27 112,32 3,00 0,24 109,08 14,57 0,04 14,53 1,73 1,73 1,16 0,05 1,11 2,86 0,10 2,76 1,16 1,16 9,70 1,78 7,92 31,18 1,97 29,21 3,35 3,20 0,15 0,57 0,57 1,29 1,29 1,86 1,86

137

tabulka č.1.4 z celkového odnětí zemědělských pozemků TTP orná zahrady ha ha ha 0,48 0,51 0,40 0,25 0,25 0,19 0,30 0,43 1,53 0,56 0,11 0,16 0,19 0,10 0,13 0,14 0,18 0,24 0,42 2,58 0,65 2,07 0,11 0,35 0,07 1,43 0,74 1,47 0,20 0,19 0,10 0,51 0,08 0,34 0,13 0,69 0,19 6,24 0,25 0,11 0,40 0,52 0,75 73,86 21,01 14,21 14,10 0,43 1,73 0,29 0,82 0,71 0,37 1,68 0,53 0,63 7,92 25,28 1,62 2,31 0,15 0,36 0,21 1,29 1,65 0,21

označení plochy / funkční členění

Z127 Z224 Z141 Z142 Z3 Z17 Z22 Z23 Z68 Z70 Z71 Z72 Z140 Z144 Z145 Z146 Z232 Z235 Z14 Z230 Z231 Z51 Z21 Z155 Z220 Z33 Z34 Z139 Z173 P1 P4 P5 P

OH OH OH Σ VP VP VP Σ VD VD VD VD VD VD VD VD VD VD VD VD VD VD VD Σ DXS DXS DXS DXS Σ RZ Σ RN RN RN RN Σ ZS ZS ZS ZS ZS Σ TI SC BI Σ ZV1 ZV4 ZV5 ZV6 ZV Σ ZO1 ZO2 ZO3 ZO5

celková z toho pozemky výměra půdy nezemědělské lesní zemědělské ha ha ha ha 0,13 0,13 0,29 0,29 0,42 0,42 12,46 0,51 11,95 47,94 1,19 46,75 60,40 1,70 58,70 1,17 1,17 1,62 1,62 1,26 1,26 0,44 0,44 6,71 6,71 1,04 1,04 0,92 0,08 0,84 3,31 3,31 1,71 0,16 1,55 0,45 0,45 0,94 0,94 0,30 0,30 0,73 0,73 1,53 1,53 22,13 0,99 21,14 0,89 0,89 0,22 0,08 0,14 1,21 1,21 2,32 0,08 2,24 1,44 0,37 1,07 0,67 0,67 2,56 0,30 2,26 1,87 1,87 5,10 0,30 4,80 0,74 0,74 0,32 0,32 2,54 2,54 0,67 0,67 4,27 4,27 0,68 0,41 0,27 3,10 3,10 0,37 0,37 4,15 3,88 0,27 0,88 0,88 0,65 0,65 0,99 0,99 0,10 0,10 2,62 0,98 1,64 1,85 1,85 2,00 2,00 1,26 1,26 0,51 0,51

138

tabulka č.1.5 z celkového odnětí zemědělských pozemků TTP orná zahrady ha ha ha 0,13 0,29 0,29 0,13 11,95 46,75 58,70 0,85 0,25 0,07 1,62 1,26 0,14 0,30 6,71 1,00 0,04 0,29 0,55 3,31 1,55 0,71 0,11 0,12 0,48 0,25 1,53 19,45 0,91 0,78 0,89 0,06 0,05 0,03 1,21 2,16 0,05 0,03 1,07 0,67 2,26 1,87 2,26 2,54 0,74 0,32 2,54 0,67 3,28 0,67 0,32 0,27 0,65 0,99 1,64 1,85 2,00 1,26 0,51

0,27 -

-

označení plochy / funkční členění

ZO Σ NS1 NS2 NS4 NS Σ DS1 DS2 DS3 DS4 DS5 DS6 DS7 DS8 DS9 DS Σ D6 D7 D9 DΣ Celkem

celková z toho pozemky výměra půdy nezemědělské lesní zemědělské ha ha ha ha 5,62 5,62 0,32 0,32 0,22 0,19 0,03 0,50 0,50 1,04 0,19 0,85 4,55 1,68 2,87 1,10 1,10 0,49 0,46 0,03 21,80 2,55 0,12 19,13 0,19 0,19 0,62 0,62 0,49 0,49 2,83 0,50 2,33 0,54 0,40 0,14 32,61 6,89 0,12 25,60 0,51 0,24 0,04 0,23 0,48 0,48 1,45 1,15 0,25 0,05 2,44 1,39 0,29 0,76 329,20

26,22

0,65

139

302,33

tabulka č.1.6 z celkového odnětí zemědělských pozemků TTP orná zahrady ha ha ha 5,62 0,32 0,03 0,50 0,85 2,80 0,07 1,08 0,02 0,03 18,26 0,87 2,25 0,08 0,14 24,39 1,13 0,08 0,10 0,13 0,48 0,05 0,58 0,05 0,13 236,34

41,43

24,56

PŘEDPOKLÁDANÉ ODNĚTÍ ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ ZE ZPF katastrální území

Kopřivnice ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Drnholec n.L. ˝ ˝ ˝

označení plochy / funkce

Σ

Σ

Σ

Σ Σ

Σ Σ Σ Σ

Σ Σ

Σ Σ

Σ Σ Σ

Σ

Σ Σ

Σ

Z1 Z2 ˝ ˝ Z2 Z3 ˝ ˝ Z3 Z4 ˝ ˝ Z4 Z5 Z6 ˝ Z6 Z7 Z8 Z9 Z11 ˝ Z11 Z12 Z13 ˝ Z13 Z14 Z16 ˝ ˝ ˝ Z16 Z17 Z18 Z19 ˝ Z19 Z20 ˝ Z20 Z21 Z22 ˝ Z22

odnětí druh zemědělských pozemku poz. celkem ha SV 0,35 2 SV 4,32 2 ˝ 0,43 5 ˝ 1,45 7 SV 6,20 VD 0,85 2 ˝ 0,25 5 ˝ 0,07 7 VD 1,17 BI 0,20 2 ˝ 0,23 5 ˝ 0,43 7 BI 0,86 BI 0,20 7 BI 0,33 2 ˝ 0,34 5 BI 0,67 BI 0,25 2 BI 0,40 5 BI 0,38 5 SM 14,10 2 ˝ 0,43 5 SM 14,43 SM 1,73 2 BI 0,16 2 ˝ 1,86 5 BI 2,02 DXS 0,89 2 BI 0,10 5 ˝ 0,15 5 ˝ 0,07 7 ˝ 0,17 7 BI 0,49 VD 1,62 2 BI 0,63 2 BI 0,20 5 ˝ 0,06 5 BI 0,26 SM 0,29 2 ˝ 0,82 5 SM 1,11 RN 0,67 7 VD 0,46 2 ˝ 0,80 2 VD 1,26 -

140

kód BPEJ

6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.58.00 6.44.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.44.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.44.00 6.58.00 -

tabulka č.2.1 odvodnění třída ha ochrany

II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II -

0,85 0,25 0,07 1,17 11,00 11,00 -

katastrální území

Kopřivnice ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝

označení plochy / funkce

Σ

Σ

Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ

Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ Σ Σ

Z23 ˝ Z23 Z24 ˝ ˝ Z24 Z26 ˝ Z26 Z27 ˝ Z27 Z28 ˝ Z28 Z29 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34 Z35 ˝ ˝ Z35 Z36 Z39 Z41 Z42 Z43 Z44 Z45 ˝ ˝ Z45 Z46 ˝ ˝ Z46 Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 ˝

VD ˝ VD SM ˝ ˝ SM SM ˝ SM OS ˝ OS SM ˝ SM BI BI BI BI ZS ZS BI ˝ ˝ BI BI BI BI BI BI BI BI ˝ ˝ BI BI ˝ ˝ BI BI BI BI BI RZ BI ˝

odnětí druh zemědělských pozemku poz. celkem ha 0,14 2 0,30 5 0,44 0,71 2 0,37 5 1,68 7 2,76 0,53 2 0,63 7 1,16 0,36 2 0,21 7 0,57 6,78 2 1,14 2 7,92 0,07 5 0,16 5 0,20 5 5,95 5 0,74 2 0,32 7 2,51 2 0,77 5 0,88 7 4,16 0,20 2 0,21 2 0,22 2 0,19 5 0,57 2 0,95 5 2,53 2 0,25 2 1,94 2 4,72 0,60 2 0,94 2 0,51 5 2,05 0,21 2 0,22 2 1,12 2 0,10 7 1,07 7 0,10 2 0,22 5

141

kód BPEJ

6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.44.00 6.49.11 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.49.11 6.41.78 6.41.78 6.49.11 6.49.11 6.49.11 6.49.11 6.49.11 6.49.11 6.49.11 6.49.11 6.49.11 6.48.11 6.49.11 6.48.11 7.48.11 7.48.41 7.48.11 7.48.11 7.48.11 7.48.11 7.48.41 7.48.41 7.48.41 7.48.41

tabulka č.2.2 odvodnění třída ha ochrany

II II II II II II II II II II IV II II II IV V V IV IV IV IV IV IV IV IV IV IV IV IV IV V IV IV IV IV V V V V

1,71 0,72 2,43 -

katastrální území

˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Drnholec n.L. Kopřivnice Drnholec n.L. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝

označení plochy / funkce

Σ

Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ

Σ

Σ Σ

Σ

Σ

Σ

Z52 Z53 ˝ Z53 Z54 Z58 Z59 Z60 ˝ Z60 Z61 ˝ Z61 Z62 ˝ ˝ Z62 Z63 ˝ Z63 Z66 Z68 Z69 Z70 ˝ Z70 Z71 ˝ Z71 Z72 ˝ Z72 Z73 ˝ Z73 Z74 Z75 ˝ ˝ Z75 Z76 ˝ ˝ Z76 Z77 ˝ Z77

BI BI ˝ BI BI BI BI BI ˝ BI BI ˝ BI BI ˝ ˝ BI BI ˝ BI SV VD SV VD ˝ VD VD ˝ VD VD ˝ VD SV ˝ SV SV SV ˝ ˝ SV SV ˝ ˝ SV SV ˝ SV

odnětí druh zemědělských pozemku poz. Celkem ha 0,32 0,17 2 0,54 7 0,71 0,14 5 0,35 5 0,88 5 1,81 2 0,15 5 1,96 1,03 5 0,04 5 1,07 1,20 2 0,08 2 0,21 7 1,49 0,15 2 0,02 2 0,17 0,226 5 7,22 2 0,40 2 1,00 2 0,04 7 1,04 0,29 2 0,55 7 0,84 0,20 2 3,11 2 3,31 0,14 2 0,23 5 0,37 0,95 2 0,07 2 0,10 5 0,32 5 0,49 0,29 2 0,13 5 0,09 7 0,51 7,18 2 0,31 5 7,49 -

142

kód BPEJ

tabulka č.2.3 odvodnění třída ha ochrany

7.48.41 7.48.41 7.47.12 7.47.12 7.47.12 7.47.12 7.47.12 7.47.12 7.48.51 6.47.12 6.48.51 7.47.12 7.47.12 6.48.51

V V III III III III III III V III V III III V

-

6.44.00 6.44.00 6.44.00 5.58.00 5.58.00 5.58.00 5.58.00 5.58.00 6.13.00 5.58.00 5.58.00 5.58.00 5.58.00 5.58.00 5.58.00 5.58.00 5.58.00 5.58.00 6.13.00 6.13.00 -

II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II -

0,22 7,22 0,40 1,00 0,04 1,04 0,29 0,29 6,76 6,76

-

katastrální území

˝ ˝ ˝ ˝ Kopřivnice ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Drnholec n.L. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Větřkovice u L. ˝ ˝ ˝ ˝ Drnholec n.L. Větřkovice u L. ˝ ˝ ˝ ˝ Drnholec n.L. ˝ Větřkovice u L. ˝ ˝ Drnholec n.L. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝

označení plochy / funkce

Σ Σ Σ Σ Σ Σ

Σ Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ

Σ Σ

Σ Σ Σ

Σ Σ Σ

Σ Σ

Σ

Z78 ˝ Z78 Z79 Z80 Z81 Z82 Z83 Z84 ˝ Z84 Z85 Z86 Z87 Z88 Z89 ˝ Z89 Z90 ˝ Z90 Z91 ˝ Z91 Z92 Z93 ˝ ˝ Z93 Z94 Z95 Z96 ˝ ˝ Z96 Z97 Z98 Z100 ˝ Z100 Z103 Z105 ˝ Z105 Z106 ˝ ˝

SV ˝ SV SV SV SV SV SV SV ˝ SV SV SV SV SV SV ˝ SV SV ˝ SV SV ˝ SV SV SV ˝ ˝ SV SV SV SV ˝ ˝ SV SV SV SV ˝ SV SV SV ˝ SV SV ˝ ˝

odnětí druh zemědělských pozemku poz. Celkem ha 0,65 2 0,08 5 0,73 0,18 5 0,31 5 0,04 5 0,21 5 0,46 2 0,48 2 1,19 5 1,67 0,17 5 0,14 2 0,12 5 4,97 2 0,93 2 0,83 5 1,76 1,86 2 0,54 5 2,40 0,06 5 0,17 7 0,23 0,57 2 0,19 2 0,08 5 0,15 5 0,42 0,27 7 0,47 5 0,03 5 0,03 5 0,10 5 0,16 0,12 5 0,16 5 0,37 5 0,31 5 0,68 0,47 2 0,44 5 0,19 5 0,63 4,33 2 1,56 2 0,21 5

143

kód BPEJ

6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.13.00 6.13.00 6.13.00 6.13.00 6.13.00 6.13.00 6.48.11 6.44.00 6.44.00 6.48.11 6.41.67 6.41.67 6.44.00 6.41.89 6.48.11 6.13.00 6.13.00 6.44.00 6.41.89 6.56.00 6.56.00 6.13.00 6.56.00 6.13.00 6.56.00

tabulka č.2.4 odvodnění třída ha ochrany

II II II II II II II II II II II II II II II II II II II IV II II II V V II V IV II II II V I I II I II I

0,65 0,65 1,86 1,86 0,09 0,09 0,31 1,74 1,50 -

katastrální území

˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Větřkovice u L. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝

označení plochy / funkce

Σ Σ

Σ

Σ

Σ Σ

Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ

Σ Σ

Σ

Σ Σ

˝ ˝ ˝ Z106 Z107 Z108 ˝ Z108 Z109 ˝ ˝ ˝ ˝ Z109 Z110 ˝ ˝ Z110 Z111 Z112 ˝ ˝ Z112 Z114 Z115 Z116 Z117 ˝ Z117 Z118 ˝ Z118 Z119 ˝ Z119 Z120 Z121 ˝ ˝ ˝ Z121 Z122 ˝ ˝ ˝ Z122 Z124

˝ ˝ ˝ SV SV SV ˝ SV SV ˝ ˝ ˝ ˝ SV SV ˝ ˝ SV SV SV ˝ ˝ SV SV SV SV SV ˝ SV SV ˝ SV SV ˝ SV SV SV ˝ ˝ ˝ SV SV ˝ ˝ ˝ SV SV

odnětí druh zemědělských pozemku poz. Celkem ha 0,01 5 0,02 5 0,25 7 6,38 0,10 2 0,60 2 0,09 5 0,69 0,60 2 0,09 2 0,10 5 0,04 7 0,04 7 0,87 2,13 2 0,42 5 0,09 7 2,64 0,10 5 2,03 2 0,28 7 0,25 7 2,56 0,25 5 0,28 5 0,20 2 0,16 2 0,20 5 0,36 0,22 2 0,11 2 0,33 0,91 2 0,18 2 1,09 0,06 2 0,39 2 0,10 2 0,09 5 0,20 5 0,78 0,32 2 0,81 2 0,27 2 0,62 2 2,03 0,42 5

144

kód BPEJ

6.13.00 6.58.00 6.56.00 6.56.00 6.56.00 6.56.00 6.56.00 6.13.00 6.56.00 6.13.00 6.13.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.44.10 6.58.00 6.14.00 6.14.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.13.00 6.13.00 6.58.00 6.13.00 6.44.00 6.47.52 6.44.00 6.47.10 6.44.00 6.44.10 6.47.00 6.47.10 6.44.10

tabulka č.2.5 odvodnění třída ha ochrany

II II I I I I I II I II II II II II II II II II II II II II II II II II II II II IV II III II II II III II

3,24 1,52 1,52 2,03 2,03 0,78 0,16 0,94 0,04 0,32 0,81 0,27 0,62 2,03 -

katastrální území

˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Drnholec n.L. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Vlčovice Drnholec n.L. ˝ ˝ ˝ Kopřivnice ˝ ˝ Kopřivnice ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Drnholec n.L. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Kopřivnice

označení plochy / funkce

Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ

Σ Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ

Σ Σ

Σ

Σ

Σ

Σ Σ

Z125 Z126 ˝ ˝ ˝ Z126 Z127 ˝ Z127 Z128 Z129 Z130 Z131 ˝ Z131 Z132 Z133 Z134 ˝ ˝ Z134 Z135 ˝ Z135 Z136 Z137 Z138 Z139 ˝ Z139 Z140 Z141 ˝ Z141 Z142 ˝ ˝ ˝ ˝ Z142 Z145 ˝ ˝ Z145 Z147 ˝ Z147 Z148

SV SV ˝ ˝ ˝ SV OH ˝ OH SV SV SV SV ˝ SV SV SV SV ˝ ˝ SV SV ˝ SV SV SV SV ZS ˝ ZS VD VP ˝ VP VP ˝ ˝ ˝ ˝ VP VD ˝ ˝ VD SV ˝ SV OV

odnětí druh zemědělských pozemku poz. Celkem ha 0,49 2 0,29 2 0,05 2 0,21 5 0,02 5 0,57 0,05 7 0,08 7 0,13 0,64 7 1,42 7 0,92 7 0,05 5 0,05 5 0,10 0,11 2 1,37 2 1,12 2 0,03 2 0,04 2 1,19 2,05 2 2,11 2 4,16 0,50 2 0,32 2 0,46 2 0,24 2 2,30 2 2,54 1,55 2 10,40 2 1,55 2 11,95 6,87 2 17,05 2 11,42 2 4,74 2 6,67 2 46,75 0,71 2 0,11 5 0,12 7 0,94 0,11 5 0,10 7 0,21 0,15 7

145

kód BPEJ

tabulka č.2.6 odvodnění třída ha ochrany

6.44.10 6.44.00 6.41.89 6.44.00 6.48.41 6.44.00 6.41.89

II II II II IV II II

0,49 -

6.48.41 6.48.41 6.22.13 6.58.00 6.22.13 6.58.00 6.44.10 6.58.00 6.44.10 6.44.00 6.46.00 6.47.00 6.47.00 6.47.00 6.47.00 6.44.00 6.47.00 6.47.00 6.47.00 6.59.00 6.47.00 7.47.10 6.48.11 7.48.11 7.48.51 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 7.48.54

IV IV IV II IV II II II II II II II II II II II II II II III II II IV IV V II II II II II V

0,11 1,27 1,12 0,03 0,04 1,19 2,05 1,68 3,73 0,46 0,38 0,38 1,55 8,75 1,55 10,30 6,26 16,20 11,42 4,74 6,67 45,29 -

katastrální území

Vlčovice ˝ ˝ ˝ Větřkovice u L. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Vlčovice ˝ ˝ Mniší ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Kopřivnice Vlčovice ˝ ˝ Mniší

označení plochy / funkce

Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ Σ Σ

Σ Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ

Z151 ˝ ˝ Z151 Z152 Z155 ˝ Z155 Z157 ˝ ˝ ˝ Z157 Z158 Z160 Z161 Z162 Z163 Z164 ˝ Z164 Z165 Z166 Z167 Z168 Z169 ˝ ˝ ˝ Z169 Z170 ˝ Z170 Z171 Z172 ˝ Z172 Z173 ˝ Z173 Z174 Z175 Z176 Z177 Z178 Z179 Z180

SV ˝ ˝ SV SV RN ˝ RN SV ˝ ˝ ˝ SV SV SV SV SV SV SV ˝ SV SV SV SV SV SV ˝ ˝ ˝ SV SV ˝ SV SV SV ˝ SV ZS ˝ ZS SV SV BI SV SV SV SV

odnětí druh zemědělských pozemku poz. Celkem ha 0,24 2 0,15 7 0,08 7 0,46 0,04 5 1,30 2 0,96 2 2,26 0,25 5 0,55 5 0,10 7 0,22 7 1,12 0,42 2 0,05 7 0,35 5 0,28 5 1,43 2 0,34 2 0,20 2 0,54 0,40 5 0,27 5 0,02 5 0,18 2 0,41 2 0,04 2 0,06 7 0,30 7 0,81 0,19 2 0,05 5 0,24 0,28 2 0,66 2 0,25 7 0,91 0,38 5 0,29 5 0,67 1,49 7 0,17 5 0,10 5 0,20 5 0,10 5 0,59 5 0,19 5

146

kód BPEJ

tabulka č.2.7 odvodnění třída ha ochrany

6.59.00 6.59.00 6.47.00 6.48.41 6.24.11 6.48.41

III III II IV III IV

6.48.11 6.48.41 6.48.11 6.48.41 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.48.11 6.48.11 6.58.00 6.59.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 7.58.00 7.24.11 7.24.51 7.24.11 7.24.51 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.11 6.24.41 6.41.89 6.24.41 6.24.41 6.44.00 7.41.89 7.41.89 7.41.89 6.24.41

IV IV IV IV II II II IV IV II III II II II II III III III III III III III III III III IV III III II V V V III

1,14 0,90 2,04 0,52 1,41 0,34 0,10 0,44 1,49 -

katastrální území

˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝

označení plochy / funkce

Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ

Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ

Σ Σ

Σ

Σ

Σ

Z181 Z182 Z183 ˝ Z183 Z184 ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Z184 Z185 Z186 Z187 ˝ ˝ Z187 Z188 Z189 Z191 Z192 Z193 Z194 Z195 ˝ Z195 Z196 ˝ ˝ Z196 Z197 ˝ Z197 Z198 Z199 ˝ Z199 Z200 ˝ Z200 Z201 ˝ Z201 Z202 ˝ ˝

SV SV SV ˝ SV SV ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ SV SV SV SV ˝ ˝ SV SV SV SV SV SV SV SV ˝ SV SV ˝ ˝ SV SV ˝ SV SV SV ˝ SV SV ˝ SV SV ˝ SV SV ˝ ˝

odnětí druh zemědělských pozemku poz. celkem ha 0,30 5 0,19 5 0,18 5 0,23 7 0,41 0,01 2 0,10 2 0,12 5 0,28 5 0,08 7 0,07 7 0,66 0,06 5 0,04 5 0,27 2 0,60 5 0,40 7 1,27 0,09 2 0,12 5 0,29 2 0,04 2 0,51 5 0,04 5 0,36 5 1,06 7 1,42 0,27 2 0,02 5 0,15 5 0,44 0,14 7 0,34 7 0,48 0,51 5 0,40 5 0,25 7 0,65 0,11 5 0,14 5 0,25 0,15 5 0,04 5 0,19 0,30 2 0,33 7 0,10 7

147

kód BPEJ

6.24.11 6.24.11 6.24.41 6.24.41 7.24.11 6.24.41 7.24.11 6.24.41 7.24.11 6.24.41 7.47.42 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.44 7.41.68 7.24.11 7.24.41 7.24.41 7.41.68 7.24.44 7.41.68 7.24.41 7.41.68 7.41.68 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.70.01 7.24.11 7.70.01 7.24.11 7.24.11 7.70.01

tabulka č.2.8 odvodnění třída ha ochrany

III III III III III III III III III III V III III III III III III III V V III IV IV V V V IV V V III III III V III V III III V

0,18 0,18 1,40 1,40 -

katastrální území

˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Vlčovice ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝

označení plochy / funkce

Σ Σ

Σ

Σ

Σ Σ

Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ

Σ Σ Σ Σ

Σ Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ

Z202 Z203 Z204 ˝ Z204 Z205 ˝ ˝ Z205 Z206 ˝ ˝ Z206 Z207 Z208 ˝ ˝ Z208 Z210 Z211 Z212 Z213 Z214 Z215 Z216 Z217 Z218 ˝ Z218 Z219 Z220 Z221 Z222 ˝ Z222 Z224 Z225 Z226 Z227 Z228 ˝ Z228 Z230 ˝ ˝ Z230

odnětí druh zemědělských pozemku poz. Celkem ha SV 0,73 SV 1,53 2 SV 0,38 2 ˝ 0,18 2 SV 0,56 SV 0,05 5 ˝ 0,06 5 ˝ 0,16 7 SV 0,27 SV 0,19 2 ˝ 0,10 5 ˝ 0,13 7 SV 0,42 SV 0,14 2 SV 0,18 2 ˝ 0,11 5 ˝ 0,13 5 SV 0,42 SV 0,42 2 SV 2,58 2 SV 0,65 5 OS 1,29 2 SV 2,07 2 SV 0,11 2 SV 0,35 2 SV 0,07 7 SV 1,43 2 ˝ 0,74 7 SV 2,17 SV 1,47 2 RN 1,87 7 SV 0,20 5 SV 0,11 5 ˝ 0,08 5 SV 0,19 OH 0,29 5 SV 0,10 5 SV 0,51 5 SV 0,08 5 SV 0,02 5 ˝ 0,32 5 SV 0,34 DXS 0,06 2 ˝ 0,05 5 ˝ 0,03 7 DXS 0,14 -

148

kód BPEJ

tabulka č.2.9 odvodnění třída ha ochrany

7.24.11 7.24.11 7.70.01 7.47.10

III III V III

7.47.10 7.20.41 7.20.41 7.20.41 7.47.42 7.47.42 7.47.42 7.40.67 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 7.58.00 7.58.00 7.58.00 7.58.00 7.58.00 7.58.00 7.58.00 7.41.78 7.41.89 7.22.13 7.41.89 7.41.89 7.41.89 7.41.89 7.41.78 7.41.89 6.58.00 6.58.00 6.58.00 -

III IV IV IV V V V V II II II II II II II II II II II II II V V III V V V V V V II II II -

0,16 0,16 0,14 0,18 0,18 0,42 2,38 -

katastrální území

Kopřivnice Kopřivnice ˝ ˝ Drnholec n.L. Vlčovice Drnholec n.L. ˝ ˝ ˝ Mniší ˝ ˝ Drnholec n.L. Mniší Drnholec n.L. ˝ ˝ Větřkovice u.L. ˝ ˝ Kopřivnice Vlčovice Kopřivnice Kopřivnice ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Větřkovice u L. Drnholec n.L. Drnholec n.L. ˝ ˝ Kopřivnice ˝ ˝ ˝ Kopřivnice ˝ ˝ Drnholec n.L. Drnholec n.L. Vlčovice

označení plochy / funkce

Σ

Σ Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ

Z231 Z232 ˝ Z232 Z233 Z234 Z235 ˝ ˝ Z235 Z237 ˝ Z237 Z238 Z239 Z240 ˝ Z240 Z241 ˝ Z241 P1

˝ ˝ Σ ˝ Σ Σ Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ Σ

odnětí druh zemědělských pozemku poz. Celkem ha DXS 1,21 2 VD 0,48 2 ˝ 0,25 5 VD 0,73 SV 0,13 2 SV 0,69 2 VD 0,36 2 ˝ 0,03 2 ˝ 0,14 2 VD 1,53 SV 0,04 2 ˝ 0,15 2 SV 0,19 SV 6,24 2 SV 0,25 7 SV 0,11 2 ˝ 0,40 7 SV 0,51 SV 0,52 2 ˝ 0,75 7 SV 1,27 TI 0,27 5 ZV4 0,65 2 ZV5 0,99 2 ZO1 0,21 2 ˝ 0,83 2 ˝ 0,81 2 ZO1 1,85 ZO2 1,90 2 ˝ 0,10 2 ZO2 2,00 ZO3 1,26 2 ZO5 051 2 NS1 0,32 2 NS2 0,03 2 NS4 0,50 2 DS1 2,60 2 ˝ 0,20 2 ˝ 0,07 5 DS1 2,87 DS2 1,08 2 ˝ 0,02 5 DS2 1,10 DS3 0,03 5 DS4 0,67 2 ˝ 0,23 2

149

kód BPEJ

6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.10 6.13.00 6.44.00 6.47.00 6.58.00 7.21.42 7.40.67 6.44.00 7.41.68 6.44.00 6.44.00 6.48.11 6.48.11 6.44.00 6.58.00 6.44.00 6.44.00 6.49.11 6.49.41 6.47.00 6.44.00 6.24.11 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.13.00 6.44.00 6.44.00 6.58.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.00 6.44.10

tabulka č.2.10 odvodnění třída ha ochrany

II II II II II II II II IV V II V II II IV IV II II II II IV V II II III II II II II II II II II II II II II

0,48 0,25 0,73 0,13 0,36 0,03 0,14 1,53 4,92 0,05 0,45 0,50 0,27 0,21 0,65 0,21 1,07 1,17 1,17 1,16 0,51 0,67 0,67 1,08 0,02 1,10 0,49 0,23

katastrální území

˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Mniší Vlčovice ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ Celkem

označení plochy / funkce

Σ

Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ

odnětí druh zemědělských pozemku poz. celkem ha ˝ 3,95 2 ˝ 3,44 2 ˝ 0,13 2 ˝ 3,04 2 ˝ 3,50 2 ˝ 2,50 2 ˝ 0,80 2 ˝ 0,15 5 ˝ 0,29 5 ˝ 0,43 5 DS4 19,13 DS8 0,23 2 ˝ 2,02 2 ˝ 0,08 7 DS8 2,33 DS9 0,14 5 D6 0,10 2 ˝ 0,13 7 D6 0,23 D7 0,15 2 ˝ 0,33 2 D7 0,48 D8 0,08 2 D9 0,05 5 302,30 -

150

kód BPEJ

6.47.00 6.47.10 6.58.00 6.59.00 6.24.11 6.24.51 6.41.78 6.44.00 6.22.13 6.41.78 6.13.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.24.44 6.24.44 6.59.00 6.56.00 6.58.00 6.13.00 -

tabulka č.2.11 odvodnění třída ha ochrany

II II II III III III V II III V II II II II V V III I II II -

3,37 3,44 0,13 2,83 3,50 2,50 0,80 17,29 2,02 0,08 2,10 0,10 0,13 0,23 0,08 154,17

ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY označení plochy

výměra ha

1 ˝ 1 Σ 2 Σ 3 ˝ 3 Σ 4 ˝ 4 Σ 5 ˝ 5 Σ 6 ˝ 6 Σ Vlčovice 2 Σ Větřkovice 4 Σ Drnholec 2 Σ celkem interakční prvek

z toho odvodnění ha

navržené společenstvo

0,78 0,60 1,38 0,22 0,87 1,52 2,39 1,06 2,09 3,15 0,65 0,05 0,70 1,65 0,31 1,96 0,25 0,37 2,19 12,61

0,78 0,60 1,38 0,87 1,02 1,89 1,06 1,86 2,92 0,33 0,33 0,99 0,99 7,51

lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní

Kopřivnice ˝ ˝ Kopřivnice Mniší ˝ ˝ Větřkovice ˝ ˝ Větřkovice ˝ Mniší ˝ ˝ Vlčovice Větřkovice Drnholec nad L. -

4,74

2

4,74

-

Kopřivnice

Vysvětlivky k tabulkám: druh pozemku

funkční členění

tabulka č.3 katastrální území

stávající druh pozemku 2 7 7 2 7 2 7 2 7 2 7 7 7 2 -

-2 -5 -7 SC SM BI SV OV OS OH VP VD TI DS DXS ZV RN RZ ZS ZO NS DS D

- orná půda - zahrada - trvalý travní porost – TTP - plochy smíšené – městské centrum - plochy smíšené obytné – městské - bydlení v rodinných domech – městské, příměstské - bydlení smíšené - venkovské - obč. vybav.- veřejná infrastruktura - občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení - občanské vybavení – hřbitovy - výroba – průmysl a skladování - výroba drobná, řemeslná a skladování - technická infrastruktura - dopravní infrastruktura – silniční - dopravní infrastruktura – specifická silniční - zeleň na veřejných prostranstvích - občanské vybavení – specifická sportovní zařízení - rekreace individuální – zahrádky - zeleň soukromá – samostatné zahrady - zeleň ochranná - plochy nezastavitelné - smíšené - plochy dopravy silniční - plochy dopravy ostatní

151

7. STAVBY A ZAŘÍZENÍ PRO NOUZOVÉ UBYTOVÁNÍ OBYVATELSTVA EVAKUAČNÍ STŘEDISKA V případě potřeby nouzového ubytování obyvatelstva budou využity stavby a zařízení: 1) MÚ Kopřivnice, ul. Štefánikova 1163, 2) ZŠ Emila Zátopka, ul. Pionýrská 791, 3) ZŠ 17. listopadu, ul. 17. listopadu 1225, 4) Kulturní dům Mníší, Mniší 175, 5) Kulturní dům Vlčovice, Vlčovice 190, 6) ZŠ Lubina, Lubina 60, 7) Katolický dům Lubina, Lubina 183 O uvedení konkrétních evakuačních středisek do pohotovosti rozhodne Krizový štáb města Kopřivnice.

152

PŘÍLOHA Č.1 POUŽITÉ ÚZEMNĚ DOKUMENTACE

PLÁNOVACÍ

PODKLADY

A

ÚZEMNĚ

PLÁNOVACÍ

Schválená územně plánovací dokumentace: - Územní plán města Kopřivnice, zpracován v srpnu 1994, schválen dne 17. 11 1994; - Územní plán města Kopřivnice, části Lubina, Mniší, Vlčovice, zpracován v dubnu 1995, schválen dne 26. 10. 2005; - Změny a doplňky č. 1 Územního plánu města Kopřivnice, část Lubina, zpracovány v lednu 1997 Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o., schváleny dne 27. 4. 1998; - Změny a doplňky č. 2 Územního plánu města Kopřivnice, zpracovány v březnu 1998 Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o, schváleny dne 27. 4. 1998; - Změna č. 3 Územního plánu města Kopřivnice včetně místních částí, zpracovaná v dubnu 1999 Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o, schválená dne 16. 9. 1999 včetně Změny ÚPN sídla Kopřivnice, část Vlčovice, zpracované v květnu 1999 S-projektem plus, a.s., Zlín; - Změna č.4 Územního plánu města Kopřivnice včetně místních částí, zpracovaná v červenci 2000 Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o, schválená dne 14. 12. 2000; - Změna č.5 Územního plánu města Kopřivnice včetně místních částí, zpracovaná v červnu 2001 Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o, schválená dne 18. 10.2001; - Změna č.6 Územního plánu města Kopřivnice včetně místních částí, zpracovaná v srpnu 2002 Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o, schválená dne 20. 2. 2003; - Změna č. 7 Územního plánu města Kopřivnice vč. místních částí Lubina, Vlčovice, Mniší, zpracovaná v prosinci 2003 Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o, schválená dne 24. 6. 2004; - Změna č. 8 Územního plánu města Kopřivnice včetně místních částí Lubina, Mniší, Vlčovice, zpracovaná v září 2005 Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o, schválená dne 22. 6. 2006. - Zm. č. 11 ÚPN města Kopřivnice – část Vlčovice, S – projekt, a.s., květen 1999. Schválená nadřazená územně plánovací dokumentace: - Územní plán velkého územního celku Beskydy, schválen usnesením vlády ČR ze dne 25. 3. 2002, č. 298/02); - Změna č. 1 ÚPN VÚC Beskydy, schválená dne 21. 12. 2006 Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje usnesením č. 15/1321/1; - Změna č. 2 ÚPN VÚC Beskydy, schválená dne 21. 9. 2006 Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje usnesením č. 13/1144/1). - Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením Vlády České republiky dne 20. července 2009 č. 929; Další podklady: - Ochrana ložisek nerostných surovin (MŽP ČR, Geofond Praha, aktualizace mapy ložisek nerostných surovin listopad 2006); - Registr sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací (MŽP ČR, Geofond Praha, aktualizace 2006); - Poddolovaná území (MŽP ČR, Geofond Praha, aktualizace 2005); - Nové podmínky ochrany ložisek černého uhlí v CHLÚ české části Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek – Místek, Nový Jičín, Vsetín, Opava a jižní části okresu Ostrava – město;

153

-

Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (DHV, květen 2003); Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Koneko, s.r.o., Ostrava, květen 2004); Koncepční dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odry, s.p., 2003); Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje (dokončena v říjnu 2003); Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003); Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (ÚDI Morava, s.r.o., prosinec 2003); Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o, listopad 2004); Turistická mapa 1 : 50 000 Moravskoslezské Beskydy, 3. vydání 2004; Kopřivnice - Lubina, lokalita Dolní Roličky - příprava území pro budoucí bytovou výstavbu - dokumentace k územnímu řízení (zprac. ing. arch .T. Šonovský, 11/2005); Studie areálu Pod Červeným kamenem v Kopřivnici (ARKAL s.r.o. Frýdek - Místek); Zadání stavby „Kopřivnice, odkanalizování místních částí Lubina, Vlčovice a Mniší“, Voding Hranice spol. s.r.o., 04/2002; Místní program zlepšování kvality ovzduší pro Kopřivnici (Ekotoxa Opava, 12/2006). Zadání stavby „Kopřivnice, odkanalizování místních částí Lubina, Vlčovice a Mniší“, Voding Hranice spol. s.r.o., 04/2002; DÚŘ „Podnikatelský areál Vlčovice technická infrastruktura, Projekt plus, a.s.VI. 1999; Vodní dílo Větřkovice, textová část; Zvláštní povodeň pod VD Větřkovice – záplavové území, Vodní díla – TBD a.s., prosinec 2006; Situace inženýrské sítě v prostoru obchodního centra a budovy autobusového nádraží; Aglomerace Kopřivnice – místní část Lubina, odkanalizování DSŘ, Koneko spol. s.r.o., 2006; Nová dešťová kanalizacepro podnikatelský areál Vlčovice, Technická infrastruktura, Jaroslav Ježek, 21.6.2001; PP „Výtlak provozní vody DN 400“ situace, Kovoprojekta Brno, srpen 1975; KPŘ „Vodní nádrž Větřkovice, Ob. 11 – Výtlačný řad II etapa“ Hydroprojekt Praha, pobočka Brno, únor 1974;

154

PŘÍLOHA Č.2 ZÁKLADNÍ POJMY STAVEBNÍHO ZÁKONA (ZÁKON Č. 183/2006 SB., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU) A DALŠÍ POUŽITÉ POJMY: Zastavěné území tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků, a dále pozemky vně intravilánu, a to : a) zastavěné stavební pozemky b) stavební proluky c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území d) ostatní veřejná prostranství e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví. Zastavitelné plochy tvoří plochy vymezené k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Jeho vymezení je dáno hranicí zastavitelného území. Plochy přestavby tvoří plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, příp. ke změně funkce. Limity využití území omezují změny v území z důvodu ochrany veřejných zájmů; vyplývají z právních předpisů nebo jsou stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, příp. vyplývají z vlastností území. DALŠÍ POUŽITÉ POJMY : Pohoda bydlení - stav, který zajišťuje kvalitní podmínky pro bydlení a odpočinek a který nesmí být narušen negativními vlivy, jako je např. nadměrné zatížení hlukem, prachem, pachy, nevhodným nočním osvětlením, nedostatečným osluněním a pod. Stavby pro letní ustájení dobytka – stavby jednoprostorové, obdélníkového půdorysu, opatřené obvodovými stěnami pouze ze tří stran. Včelín – maximálně dvouprostorová stavba, povinný úletový prostor o max. šířce 2,5 m, prosvětlená okny o max. rozměrech 0,5 m, šířka 1,0 m, manipulační místnost o podlahové ploše max. 12 m2, stavba nepodsklepená, na patkách nebo na sloupcích, max. 1 nadzemní podlaží, max. výška stavby nad terénem 4 m. Stavby pro skladování sena a slámy – nepodsklepené jednopodlažní stavby, max. výška stavby nad terénem po hřeben střechy 8 m. Přístřešky pro turisty – stavby jednoprostorové, obdélníkového půdorysu, opatřené obvodovými stěnami max. ze tří stran, zastavěná plocha max. 25 m2. Stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků – nepodsklepené jednopodlažní stavby, zastavěná plocha max. 25 m2. Komunikace funkční skupiny B – sběrné komunikace obytných útvarů, spojnice obcí, průtahy silnic I., II. a III. třídy a vazba na tyto komunikace. Komunikace funkční skupiny C – obslužné komunikace ve stávající i nové zástavbě, mohou jimi být průtahy silnic III. třídy a v odůvodněných případech i II. třídy. Komunikace funkční skupiny D – komunikace se smíšeným provozem, případně s vyloučením motorového provozu; rozdělují se dále na komunikace funkční skupiny D 1 - pěší a obytné zóny a komunikace funkční skupiny D 2 – stezky, pruhy a pásy určené cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, průchody, schodiště a ostatní komunikace nepřípustné provozu silničních motorových vozidel, pokud nejsou součástí komunikací funkčních skupin B a C.

155

ATS BD BP BTS CO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DTP EO HTP CHKO CHOPAV k. ú. LHP MK MO MŠ MÚK MŽP NN NPP NRBK NTL OMD OP OPB ORP OZKO PHM POH PřP PP PPK PUPFL PÚR RD RKS RS RSU SHR SO SOB STG STL STOÚ SÚ

-

PŘÍLOHA Č. 3 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK automatická tlaková stanice bytový dům bezpečnostní pásmo základová převodní stanice (base transceiver station) civilní ochrana Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad Český ústav zeměměřický a katastrální dolní tlakové pásmo ekvivalentní obyvatel horní tlakové pásmo chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod katastrální území lesní hospodářský plán místní komunikace místní obslužná (komunikace) mateřská škola mimoúrovňové křížení ministerstvo životního prostředí nízké napětí národní přírodní památka nadregionální biokoridor nízkotlaký odchovna mladého dobytka ochranné pásmo odchov plemenných býků obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pohonné hmoty plán odpadového hospodářství přírodní park přírodní památka průmyslový park Kopřivnice pozemky určené k plnění funkcí lesa politika územního rozvoje rodinný dům radiokomunikační středisko regulační stanice vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit) samostatně hospodařící rolník spádový obvod specifická oblast skupina typů geobiocénu středotlaký stálý tlakově odolný úkryt sídelní útvar 156

SV TKO TO TPM TR TS TTP TÚ TUV ÚK ÚP ÚPS ÚSES ÚV VDJ VKP VN VPS VTL VÚ VÚC VVN VVTL ZP ZPF ZŠ

-

skupinový vodovod tuhé komunální odpady telefonní obvod tržní produkce mléka trafostanice transformační stanice trvalé travní porosty tranzitní ústředna teplá užitková voda účelová komunikace územní plán účastnická přípojná síť územní systém ekologické stability úpravna vody vodojem významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšné stavby vysokotlaký vojenský újezd velký územní celek velmi vysoké napětí velmi vysokotlaký zvláštní povodeň zemědělský půdní fond základní škola

157

PŘÍLOHA Č. 4 PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKONŮ A VYHLÁŠEK -

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon);

-

zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti;

-

vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území;

-

vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace;

-

zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon);

-

vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany;

-

zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů;

-

zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;

-

nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech;

-

nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod;

-

vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků;

158

-

nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech;

-

vyhláška MZd č. 159/2003 SB. ve znění vyhlášky č. 168/2006 Sb., kterou se stanoví povrchové vody užívané ke koupání osob.

-

zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší;

-

nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;

-

nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací;

-

zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;

-

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška č. 452/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;

-

vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci;

-

zákon č. 366/2003 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (úplné znění zákona č. 95/1999 Sb., o převodu zemědělských a lesních pozemků na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů);

-

zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

159