ÚZEMNÍ PLÁN JESTŘABÍ V KRKONOŠÍCH

Územní plán Jestřabí v Krkonoších

Odůvodnění

ÚZEMNÍ PLÁN JESTŘABÍ V KRKONOŠÍCH

C

ODŮVODNĚNÍ

Pořizovatel: Obecní úřad Jestřabí v Krkonoších Jestřabí v Krkonoších, Roudnice čp. 42, 514 01, Jilemnice Zastoupený Ing. arch. Věrou Blažkovou, IČ 45599581, ČKA 01 628 Zpracovatel:

Ing. arch. Věra Blažková, IČ 45599581, ČKA 01 628

Nadřízený orgán územního plánování: Schvalující orgán:

KÚ Libereckého kraje OÚPSŘ Zastupitelstvo obce Jestřabí v Krkonoších

1


Odůvodnění

návrh ÚZEMNÍHO PLÁNU JESTŘABÍ V KRKONOŠÍCH A. B. C. D.

TEXT ÚZEMNÍHO PLÁNU VÝKRESOVÁ ČÁST OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VÝKRESOVÁ ČÁST

C.

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

C.

TEXTOVÁ ČÁST

a) b)

Postup při pořízení územního plánu Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Údaje o splnění zadání Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Informace k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL

c) d) e)

f) g)

h) i)

D.

D1 D2 D3

3

4 7 7

7 28

29 35 43

VÝKRESOVÁ ČÁST KOORDINAČNÍ VÝKRES VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

2

M 1 : 5 000 M 1 : 50 000 M 1 : 5 000


C.

Odůvodnění

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

a) Postup při pořízení územního plánu. Pro území obce nebyl dosud v minulosti vypracován územní plán. Zastupitelstvo obce Jestřabí v Krkonoších rozhodlo o pořízení územního plánu dne 31.10.2003 usnesením č. 6 a dne 7.3.2007 usnesením č. 2. Obecní úřad Jestřabí v Krkonoších zajistil splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti na základě smlouvy na technickou pomoc s Ing. arch. Věrou Blažkovou, Peřinova 255, Semily, IČ 45599581, ČKA 01 628 (dále jen „Pořizovatel“) dle ustanovení § 2 odst. 2 písm. a), § 6 odst. 2 a § 24 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Stavební zákon“), pořizuje na základě ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) a § 6 odst. 2 Stavebního zákona územní plán pro obec Jestřabí v Krkonoších. Vypracování dokumentace Průzkumů a rozborů k Územnímu plánu Jestřabí v Krkonoších bylo dokončeno v termínu 10/2006 a doplněno výkresem limitů, výkresem záměrů a problémovým výkresem se zpracováním JDM pro KÚ Libereckého kraje v termínu 04/2008. Byly uplatněny údaje týkající se požadavků obce, právnických a fyzických subjektů na zpracování nového územního plánu. K dispozici byly dokumentace a podklady řešící rozvoj obce v posledních letech. Návrh Zadání k Územnímu plánu Jestřabí v Krkonoších, který zpracoval pořizovatel v období 04/2008, byl projednán v období od 29. 4. 2008 do 4. 6. 2008. Následně bylo Zadání Územního plánu Jestřabí v Krkonoších schváleno v Zastupitelstvu obce Jestřabí v Krkonoších dne 4. 6. 2008 usnesením č. 3/2008. Koncepce řešení územního plánu byla projednána v rozpracovanosti ze strany projektanta v obci Jestřabí v Krkonoších a na společných jednáních obce, pořizovatele a projektanta. Dále průběžně ze strany pořizovatele byly uplatňovány konkrétní připomínky k rozpracované dokumentaci.Dne 8.12.2009 proběhlo veřejné projednání konceptu územního plánu Jestřabí v Krkonoších. , které bylo oznámeno jednotlivě dotčeným orgánům a okolním obcím oznámením ze dne 30.10.2009 a dále veřejnou vyhláškou dne 8.12.2009 .Součástí veřejného projednání bylo vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle § 10a odst. 1 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“) v rozsahu přílohy stavebního zákona. Koncept ÚP Jestřabí v Krkonoších byl vystaven na Obecním úřadě Jestřabí v Krkonoších, Krajském úřadě Libereckého kraje a v elektronické podobě na internetových stránkách Obce Jestřabí v Krkonoších po dobu minimálně 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky. K vyhodnocení vlivů Konceptu Územního plánu Jestřabí v Krkonoších na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí bylo ke Konceptu ÚP Jestřabí v Krkonoších vydáno souhlasné stanovisko pod č.j. KULK/7239/2010 a OŽPZ/118/2010 ze dne 05.02.2010 Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství při splnění stanovených podmínek. Na základě výsledků projednání Konceptu ÚP Jestřabí v Krkonoších vypracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem Návrh Pokynů pro zpracování Návrhu ÚP Jestřabí v Krkonoších a odůvodnění podle § 49 odst. 2 stavebního zákona. Zastupitelstvo obce usnesením č. 4/2010 ze dne 1.9.2010 souhlasilo

3


Odůvodnění

s odůvodněním Pokynů pro zpracování Návrhu Územního plánu Jestřabí v Krkonoších a schválilo Pokyny pro zpracování Návrhu ÚP Jestřabí v Krkonoších. Na základě schválených Pokynů pro zpracování Návrhu ÚP Jestřabí v Krkonoších vypravoval projektant Návrh ÚP Jestřabí v Krkonoších. Pořizovatel v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 Stavebního zákona oznámil termín společného jednání v Jestřabí v Krkonoších, jednotlivě dotčeným orgánům, Krajskému úřadu Libereckého kraje a sousedním obcím a vyzval je k uplatnění stanovisek a připomínek ve lhůtě 30 dnů od termínu společného jednání. Po uplynutí této lhůty pořizovatel předložíl Návrh ÚP Jestřabí v Krkonoších a zprávu o jeho projednání Krajskému úřadu Libereckého kraje k posouzení souladu s § 51 Stavebního zákona. Pořizovatel na základě uplatněných stanovisek a připomínek k Návrh ÚP Jestřabí v Krkonoších zajistil upravení dokumentace Návrhu ÚP Jestřabí v Krkonoších. Následně bude o upraveném a posouzeném Návrhu ÚP Jestřabí v Krkonoších konáno veřejné projednání podle § 52 odst. 1 Stavebního zákona.

b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů. b1) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. * Politika územního rozvoje ČR Území obce Jestřabí v Krkonoších se nachází z pohledu Politiky územního rozvoje ČR v širších republikových souvislostech s vazbou na Jilemnici s ohledem na hlavní centra a strukturu osídlení ČR mimo vymezené rozvojové oblasti a rozvojové osy, na řešené území nejsou kladeny proto žádné požadavky. * Zásady územního rozvoje Libereckého kraje Při řešení územního plánu bylo přihlédnuto k územně plánovací dokumentaci pořizované krajem z pohledu nadřazenosti a Správy KRNAP - vymezení nadregionálního územního systému ekologické stability a území Natura 2000, a to v lokalitě CZ0524044 Krkonoše.

b2) *

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů. Postavení obce v systému osídlení

Vymezení administrativního území, zahrnující k.ú. Jestřabí v Krkonoších, Roudnice, Křížlice se začleněním do správního obvodu obce Jestřabí v Krkonoších a do administrativního území obvodu obce s rozšířenou působností Jilemnice.

4


Odůvodnění

Obec vzhledem k dopravní obslužnosti pouze autobusovou dopravou z oblasti Poniklé vykazuje horší dopravní dostupnost do Jilemnice i ostatních větších sídel v okolí. Ekonomický potenciál v území je nedostatečný, území leží v III. zóně KRNAP a v ochranném pásmu KRNAP. Ekonomika území je slabá a je nutný rozvoj v oblasti cestovního ruchu a rekrace v zimním období a posílení této funkce sídla i v letní sezóně. Rozvojové předpoklady obce jsou hodnoceny jako podprůměrné, pokud nedojde k rozvoji cestovního ruchu a zimních sportů. Ve vybavení technickou infrastrukturou je kladen důraz na požadavek rozšíření vodovodu v části Křížlice a Jestřabí, odkanalizování a čištění odpadních vod v části Jestřabí a Křížlice. Obec má šanci dalšího rozvoje s vybudováním vleků a sjezdovky na svém katastru ve spolupráci s obcí Vítkovice. *

Širší vztahy sídelní struktury

Obec Jestřabí v Krkonoších administrativně patří do Libereckého kraje. A především leží v III. pásmu KRNAP a jeho ochranném pásmu. Jedná se o obec v západní části Krkonoš. V širších vztazích hraje pro obyvatele významnou roli zejména město Jilemnice jako správní a administrativní centrum oblasti. Obec je přímo dopravně propojena komunikací s obcí Poniklá, přes kterou v zimním období vede komunikační a autobusové propojení. Obec je v zimním období propojena běžeckými lyžařskými trasami s dalšími centry zimních sportů - Rokytnicí nad Jizerou, Vítkovicemi a dále pak Vrchlabím. Jestřabí v Krkonoších sousedí s katastry obcí: od východu - Horní Štěpnice, Vítkovice od severu - Horní Dušnice, Stromkovice od západu - Poniklá, Víchovská Lhota, Víchová nad Jizerou od jihu - Víchová nad Jizerou, Horní Štěpanice *

Širší vztahy ÚSES a Natura 2000

Nadregionální a regionální ÚSES je vymezen dle Územně technického podkladu nadregionálního a regionálního ÚSES České republiky. Severním cípem území prochází osa nadregionálního biokoridoru 22 K 19 - Prameny Úpy. Ochranná zóna 2 km zasahuje celé k.ú. Jestřabí, větší část k.ú. Roudnice a severní část k.ú. Křížlice. Podél Jizerky je vymezen regionální biokoridor 702 K 22 Řečiště - Jizerky, zahrnující tok a svahy údolí. Do jižního cípu území zasahuje regionální biocentrum 1220 Řečiště Jizerky. Regionální biokoridor RBC 1220 Řečiště Jizerky je v řešeném území upřesněn dla katastrálních hranic pozemků.

5


Odůvodnění

Lokální ÚSES Lokální ÚSES v území je vymezen dle Generelu místních SES Jestřabí v Krkonoších, Valteřice, atelier sadové a krajinné tvorby Baladová - Kulová, Pardubice z r. 1997, s přihlédnutím k dokumentaci Územně analytických podkladů pro obec Jilemnice. Pomocným podkladem je pracovní vymezení cenných botanických lokalit. Skladebné části ÚSES dle Generelu byly upřesněny dle katastrálních hranic pozemků. LBC 2 Pod Kobylou vložené LBC v ose NRBK Prameny Úpy, k.ú. Jestřabí, výměra v řešeném území 4,3 ha, les a ttp LBC 3 V Troubě vložené LBC v ose NRBK Prameny Úpy, k.ú. Jestřabí, výměra 8 ha, les LBC 4 Jestřabí Čihadlo LBC, k.ú. Jestřabí, výměra 5,5 ha, ttp, les LBC 6 Roudnické paseky LBC, k.ú. Roudnice, výměra 3,9 ha, ttp, vodní plocha LBC 8 Křížlice LBC, k.ú. Křížlice, výměra 3,1 ha, ttp LBC 13 Prameny Víchovského potoka LBC, k.ú. Křížlice, výměra v řešeném území 2,2 ha, les, ttp LBC 11 Machovsko vložené LBC v RBK Řečiště Jizerky k.ú. Křížlice, výměra v řešeném území 4,5 ha, les Všechna biocentra jsou v návrhu označena jako funkční, dle současného stavu jsou funkční BC v lesnívch porostech, částečně funkční na ttp. Biocentra jsou propojena lokálními biokoridory, jejich trasy jsou v situaci návrhu územního plánu doplněny na minimální prostorový parametr 15-20 m šířky. Část propojení probíhá mimo hranice řešeného území. Vzhledem k průchodu převážně zemědělskou půdou (ttp, orná) jsou v současnosti částečně funkční, v návrhu uvedeny jako funkční. (V Územně analytických podkladech jsou v území vyznačena pouze lokální biocentra vložená v RBK Řečiště Jizerky v hustotě dle metodiky vymezování ÚSES, tj. cca 400-700 m, bez přesnějšího vymezení.)

6


c)

Odůvodnění

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování.

S cíli a úkoly územního plánování je řešení územního plánu v souladu, zejména s požadavky - na stanovení koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce - na stanovení požadavků na využívání a prostorové uspořádání území Urbanistická koncepce je rozvíjena na základě požadavků vyplývajících ze současných potřeb rozvoje obce. Navržené řešení územního plánu nepředstavuje ohrožení kvality životního prostředí. Cílem je návrh dalšího rozvoje území s požadavky na stanovení podmínek funkčního a prostorového uspořádání území. d)

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů. S požadavky Stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisům zejména s vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, je dokumentace územního plánu Jestřabí v Krkonoších v souladu. e)

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – souladu se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. V souladu se zvláštními předpisy a v návaznosti na § 159 Stavebního zákona, údaje pro uplatnění specifických požadavků. Údaje limitů využití území, viz výkres č. D1 dokumentace, s vazbami se stanovisky dotčených orgánů. * KULTURNÍ LIMITY Ochrana památek Nemovité kulturní památky chráněné státem ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění Seznam nemovitých kulturních památek v obci Jestřabí v Krkonoších je následující:

Kulturní památka

Číslo rejstříku

Katastrální území

Č.p. Číslo parcely

Ulice,nám./umístění

rodný dům Jan Kadavého

40845 / 6-2577

Jestřabí v Krkonoších

33 st.p.č. 193

střední část obce, u silnice

20763 / 6-2647

Křížlice

33 st.p.č. 83

u silnice

vodní mlýn Mikoláškův, s omezením: bez kolny

Územní plán Jestřabí v Krkonoších respektuje platné právní předpisy na ochranu kulturního, architektonického a archeologického dědictví, především dle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, úmluvu o architektonickém dědictví Evropy

7


Odůvodnění

přijatou pod číslem 73/2000 Sb. m.s. Ochrana kulturního a archeologického dědictví je veřejným zájmem. Ochrana archeologického dědictví Území obce je územím s archeologickými nálezy (dle metodiky Státního archeologického seznamu ČR se jedná především o území s archeologickými nálezy I. kategorie, tj. výskyt archeologických nálezů je zde pozitivně prokázán či bezpečně předpokládán).Celé území obce se nachází na území s archeologickými nálezy III. kategorie a s lokalitami I. kategorie. V případě , že se na území s archeologickými nálezy bude provádět stavební nebo jiná činnost, jsou stavebníci povinni oznámit již v době přípravy svůj záměr Archeologickému ústavu Akademie věd ČR. Seznam ÚAN I. kategorie na území obce Jestřabí v Krkonoších je následující:

Poř. č. SAS

Soubor (převzato z vyjádření NPÚ)

Název UAN

Kategorie UAN

03-41-08/2

SM98

Jestřabí v Krkonoších

I

03-41-13/5

SM 98

Křížlice a Roudnice

I

Katastr, okres Jestřabí v Krkonoších, Semily Křížlice, Semily Roudnice v Krkonoších, Semily

03-41-08/1

SM98

Vítkovice v Krkonoších

I

Vítkovice v Krkonoších, Semily

* PŘÍRODNÍ LIMITY Nadregionální ÚSES Nadregionální biokoridor 22 K19 - Prameny Úpy v ose mezofilně bučinné, do řešeného území zasahuje v severním cípu k.ú. Jestřabí, ochranná zóna 2 km biokoridoru zasahuje celé k.ú. Jestřabí , větší část k.ú. Roudnice a severní čádt k.ú. Křížlice. Osa biokoridoru je vymezena v lesních porostech a na ttp, ve 3. zóně KRNAP. Minimální šířkový parametr je 40 m. Regionální ÚSES: Regionální biocentrum 1220 Řečiště Jizerky, vymezené převážně v lesních porostech, ve 3. zóně KRNAP. V návrhu upřesněné dle hranic katastrálních pozemků. Regionální biokoridor 702 K22 - Řečiště Jizerky, osa prochází tokem Jizerky, zasahuje nivu a svahy údolí Jizerky. Dle ÚTP NR a R ÚSES ČR k vymezení. Vyznačena je Ochrana přírody a krajiny. Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, požadavky správy KRNAP, Vrchlabí, Městského úřadu Jilemnice, odboru životního prostředí a požadavky zadání - údaje zapracované do dokumentace územního plánu

8


Odůvodnění

Natura 2000: Území se nachází v: Ptačí oblasti Krkonoše, typ J, CZ 0521009, ÚSOP 2283 Evropsky významné lokalitě CZ0524044 Krkonoše, kategorie SL, Národní park, ÚSOP 2915 Evropsky významné lokalitě typ K, Krkonoše, kategorie EVL, Národní park Uvedené oblasti jsou celoplošné v celém řešeném území, s výjimkou částí ptačí oblasti při západním okraji. Další nadnárodní prvky ochrany přírody: Biosférická rezervaci UNESCO Krkonoše Území Rady Evropy EECONET Komplexní území Corine Biotypos Krkonoše (vých. část území)

Územní systém ekologické stability. Plochy ÚSES se vymezují jako nezastavitelné. Lokální ÚSES Lokální ÚSES v území je vymezen dle Generelu místních SES Jestřabí v Krkonoších, Valteřice, atelier sadové a krajinné tvorby Baladová - Kulová, Pardubice z r. 1997, s přihlédnutím k dokumentaci Územně analytických podkladů pro obec Jilemnice. Pomocným podkladem je pracovní vymezení cenných botanických lokalit. Skladebné části ÚSES dle Generelu byly upřesněny dle katastrálních hranic pozemků. Nadregionální a regionáílní ÚSES název

K19 - Prameny Úpy

kód

22

typ

NRBK

délka v řeš. území

cca 1800 m

vymezení

osa vymezena, vymezit plošně

STG

5-6 AB3, 5B3, 5BC4

charakteristika

vymezena osa mezofilně bučinná. Převážně v lesním porostu.

název

K22 - Řečiště Jizerky

kód

702

typ

RBK

vymezení

vymezit

9


Odůvodnění

délka v řeš. území

cca 3000 m

STG

5BC3, 5C3, 5B3

charakteristika

Smíšené, zčásti etážové porosty a suťové lesy na prudkých svazích nad Jizerkou, tok a niva Jizerky

název

Řečiště Jizerky

kód

1220

typ

RBC

vymezení

vymezené funkční (v řeš. území)

plocha v řeš. území

25 ha

STG

5BC3, 5C3, 5B3, 5C5

charakteristika

Smíšené, zčásti etážové a různověké porosty a suťové lesy na prudkých svazích nad Jizerkou, tok a niva Jizerky.

název

Řečiště Jizerky

kód

1220

typ

RBC

vymezení

vymezené funkční (v řeš. území)

plocha v řeš. území

25 ha

STG

5BC3, 5C3, 5B3, 5C5

charakteristika


Lokální ÚSES název

Pod Kobylou

kód

2

typ

LBC

vymezení

vymezené funkční, vložené v NRBK 22

plocha

4,3 ha

STG

6AB3

charakteristika

Starší stejnověký lesní porost, luční enkláva

10


Odůvodnění

název

V Troubě

kód

3

typ

LBC

vymezení

vymezené funkční, vložené v NRBK 22

plocha

8 ha

STG

5B3, 5BC4

charakteristika

Smíšené porosty různého stáří, prameniště, malý vodní tok, pestré a bohaté bylinné patro.

název

Jestřabí Čihadlo

kód

4

typ

LBC

vymezení

vymezené funkční

plocha

5,5 ha

STG

5-6AB3, 5B3, 5BC4

charakteristika

Sekané i nesekané louky, přípotoční podmáčená niva. Botanické lokality. Břehový porost Roudnického potoka, lesní porost. Navazuje na zastavěné území

název

Roudnické paseky

kód

6

typ

LBC

vymezení

vymezené funkční

plocha

3,9 ha

STG

6B5, 6AB3(4)

charakteristika

Prameniště, mokřadní lado, - rtákosina, středněvěký nálet JVK, JS, BŘ, remíz. Navazuje na zastavěné území.

název

Křížlice

kód

8

typ

LBC

vymezení

vymezené funkční

plocha

3,1 ha

11


Odůvodnění

STG

5AB(4), 5AB4

charakteristika

Údolnice drobného přítoku Jizerky. Sekané louky s rozptýlenou mimolesní zelení, remízky na kamenných snosech.

název

Machovsko

kód

11

typ

LBC

vymezení

vymezené funkční, vložené v RBK 702

plocha

4,5 ha v řeš. území

STG

6AB3

charakteristika


název

Prameny Víchovského potoka

kód

13

typ

LBC

vymezení

vymezené funkční

plocha

2,2 ha v řeš. území

STG

5BC4

charakteristika

Výrazná pramenná zóna. Les, zarůstající mokřadní loučky, botanická lokalita

název

Roudnický potok

kód

5

typ

LBK

vymezení

vymezený funkční

délka

1800 m v řeš. území

STG

5C4, 5BC4

charakteristika

Roudnický potok, sekané i nesekané louky, lesní porosty v údolnici, břehové porosty. Zčásti souběžný s hranicí území, opouští řeš. území.

12


Odůvodnění

název

Roudnické paseky - Jizerka

kód

7

typ

LBK

vymezení

vymezený funkční

délka

1100 m

STG

5BC4, 5B3, 5B4-5

charakteristika

Údolnice drobného přítoku Jizerky. Vzrostlé břehové porosty na horním toku, nesekané louky. Botanické lokality. Dolní úsek údolnice - lesní porost.

název

Křížlice - pravostranný přítok Jizerky

kód

9

typ

LBK

vymezení

vymezený funkční

délka

1400 m

STG

5B4-5, 5AB-B3, 5AB4

charakteristika

Údolnice drobného přítoku Jizerky. Protéká intravilánem obce - tři přerušení do 50 m. Přípotoční niva, břehové porosty různě vyvinuté, sekané a nesekané louky.

Památný strom V Roudnici se nachází památný strom - jasan Fraxinus excelsior na pozemku č. 62 u č. p. 6, výška 15 m, stáří cca 200 let, nadmořská výška 795 m/m. Lesní pozemky Ochrana lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění, pásmo 50m od hranice pozemků určených k plnění funkcí lesa; požadavky a doporučení MěÚ Jilemnice, odboru životního prostředí a Státní správy lesů a požadavky zadání v případě kontaktu zastavitelných ploch pro bydlení s lesními pozemky na limitní vzdálenost staveb 30 m od okraje lesa. Myslivost Dle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění, návrh zastavitelných ploch negativně neovlivňuje životní podmínky zvěře a honitby, nedochází k zástavbě v sousedství lesních pozemků a dalších ploch s vazbou na pastvu zvěře.

13


Odůvodnění

* GEOLOGIE Ochrana nerostných surovin Pro území bylo významné dobývání železné a manganové rudy a vápence. dobývací prostory, ložiska výhradní a chráněná ložisková území chráněné ložiskové území: 6340000

Horní Štěpanice

ič. 00117650

dolomit

výhradní ložisko: 3063400

Křížlice

ič. 306340001 dolomit, stavební kámen

poddolovaná území 3172

Křížlice

důl na manganovou rudu

19. stol.

Poddolovaná území v lokalitách, kde v minulosti probíhala těžba, území jsou vymezena jako území s nepříznivými geologickými poměry. stará důlní díla 921

Křížlice

odval z těžby železné rudy

* TECHNICKÉ LIMITY Ochrana dopravní infrastruktury. Pozemní komunikace Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, rozdělení silnic, u místních a účelových komunikacích neuvedeno rozlišení, viz výkres č. B3 dokumentace. Ochranná pásma silnic Ochranná pásma silnic II. a III. třídy 15 m, § 30 zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, silniční ochranná pásma – vymezena mimo souvisle zastavěné území obce, (zvlášť pro každou stranu silnice). - zastavitelné plochy v ochranném pásmu silnic dle souhlasu dotčeného orgánu dopravního úřadu Kategorizace silnic Vymezení dopravních prostor silnic (dle normové kategorizace krajských silnic II. a III. třídy, schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 46/04/ZK). silnice II/286 Jilemnice (Hrabačov) - Jestřabí v Krkonoších (osada Křižlice) – Vítkovice (Horní Mísečky) S 7,5/60

14


Odůvodnění

silnice III/28620 Dolní Štěpánovice – Jestřabí v Krk.(Křižlice, Roudnice) – Rezek (kř. s II/294) - Rokytnice nad Jizerou S 7,5/60 – v úseku , kde je provozována autobusová doprava ( od křižovatky se silnicí III/28621 po křižovatku se silnicí III/28623) ostatní části S6,5/50 silnice III/28621 Víchová nad Jizerou – Víchovská Lhota - Jestřabí ( Křižlice - kř. s III/28620) S 6,5/50 Silnice III/28623 Poniklá - Jestřabí v Krkonoších - Jestřabí (Roudnice – křižovatka III/28620) S 7,5/60 Návrh zastavitelných ploch umožňuje respektování dopravních prostor silnic. Autobusové zastávky mají zastavovací zálivy vybudované , a nebo se jedná o zastávky autobusu v křížení s dalšími sestami, nebo je zastávka přímo u parkoviště. Ochrana technické infrastruktury. § 23 zákona č. 167/2004 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, v platném znění. Zásobování vodou ochranná pásma vodovodního řadu - ochranné pásmo vodovodního řadu do průměru 500 mm 1, 5 m Čištění odpadních vod ochranná pásma kanalizační stoky a čistírny odpadních vod - ochranné pásmo kanalizační stoky do průměru 500 mm 1, 5 m - ochranné pásmo čistírny odpadních vod (ČSN 74 6401) 100 m Elektrická energie Zásobování území elektrickou energií z distribuční soustavy vedením VN 35 kV č.583 z rozvodny Semily. Venkovní linky VN 35 kV a polohy trafostanic jsou v území stabilizovány. Distribuci elektrické energie zajišťuje rozvod NN, převážně venkovní vedení, rozvod NN je napájen z jednotlivých trafostanic. - ochranná pásma vedení a elektrické stanice § 19 a § 46 energetického zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění - ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy ochranné pásmo nadzemního vedení, vedení VVN 110 kV (§ 46) 15 m, vedení VN 35 kV a elektrické stanice (§ 19) 7 m, (§ 46) 10 m ochranné pásmo kabelového vedení NN 1 m, ochranné pásmo venkovního vedení NN 3 m Telekomunikace - zákon č. 127/2005 Sb. v platném znění o elektronických komunikacích, ochranná pásma, ochranné pásmo dálkového optického kabelu (DOK) 2 m, ochranné pásmo radioreléové trasy (RRT) 1 m Vytápění objektů Jedná se do budoucna o výstavbu předvšín rodinných domů , ktré budou vytápěny elektrickou energií, tepelnými čerpadly a obnovitelnými zdroji energií.

15


Odůvodnění

* VYTVÁŘENÍ A OCHRANA ZDRAVÝCH A BEZPEČNÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK Ochrana hřbitova. - ochranné pásmo hřbitova, zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, v platném znění, ochranné pásmo 100 m Zastavitelné plochy pro rodinné domy navrhovány při respektování ochranného pásma hřbitova. Vodní hospodářství. Ochrana podzemních a povrchových vod Ochranná pásma vodních zdrojů pro obec nejsou vytyčena ani nejsou vodoprávně vyhlášena. Obec leží v PHO (pásmo hygienické ochrany) III. stupně veřejného zdroje pitné vody Káraný. Do zástavby Křížlic zasahovala PHO I., II. a II. stupně veřejných zdrojů pitné vody. Platnost těchto pásem již byla ukončena. PHO budou vytyčena podle již zpracovaného posouzení zdrojů a návrhu PHO v obci firmou Prospekta v roce 2008. U všech zdrojů bude vytyčeno PHO I. stupně 10x10 m okolo zdroje. V Jestřábí bude podle parcely cca 10x20 m zahrnovat vrt, vodojem a odkyselovací komoru. PHO I. bude oploceno. Pro dva zdroje, které jsou ohrožené znečištěním (v Jestřábí je mělká studna, velmi snadno ohrožená znečištěním, Křižlice, vrt č. 3 Arnošt – zemědělská aktivita, přímo nad vrtem je chlívek, do louky vytéká močůvka) je navrženo PHO II. na několika přilehlých pozemcích. V PHO II. je kromě jiného zákaz pastvy, zřizování kompostů a hnojišť, vyvážení žump i kejdy ze zemědělství. Užívání pozemků podél vodních toků Užívání pozemků sousedících s korytem vodního toku při výkonu správy vodních to- ků dle § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, u významných vodních toků Jizerky – v šířce do 8 m od břehové čáry, u Křížlického a Roudnického potoka a bezejmenných vodních toků do 6 m. Na významném vodním toku Jizerka, který protéká řešeným územím, bylo v úseku Horní Sytová až Vítkovice stanoveno záplavové území a to aktivní zóna a Q 100. Oba limity jsou zakresleny ve výkresu B3 a D1. Odpadové hospodářství Obec má sepsanou smlouvu s firmou Marius Pedersen s. r. o., která vyváží domovní odpad z široké oblasti na skládku do Košťálova. Tento postup bude užit i u nových lokalit obce Jestřabí v Krkonoších. Tříděný odpad je řešen kontejnery na tříděnýodpad.

16


Odůvodnění

Ochrana zemědělského půdního fondu Vyhodnocení záboru ZPF: Celkový rozsah požadovaných ploch, údaje o druhu pozemku, BPEJ a třídě ochrany ZPF: K záboru ZPF dochází na k. ú. Jestřabí v Krkonoších, Roudnice v Krkonoších, Křížlice. Návrh zábor je rozdělen na území 3. zóny ochranného pásma KRNAP a Ochranné pásmo KRNAP. K trvalému záboru jsou navrženy plochy uvedené v tabulkách plochy uvedené v tabulce záborů 3. zóny KRNAP - celková výměra záborů 8,9 ha a Ochranného pásma KRNAP - celková výměra záborů 14,9 ha. Odděleně je uveden zábor pro R24 k.ú Roudnice, celková výměra 0,2 ha. Plochy lyžařských svahů výhradně pro zimní využití zůstávají v ZPF. Pro území je charakteristický členitý podhorský až horský terén na poměrně stejnorodém geologickém podkladu. Tabulka BPEJ a tříd ochrany: BPEJ 9.36.01 9.36.21 9.36.04 9.36.24 9.36.41 9.50.11 9.36.44 9.36.51 9.36.54 9.40.67 9.40.68 9.40.78

třída ochrany ZPF I.. I. II. III. III. III. IV. IV. V. V. V. V.

9.40.89 9.50.44 9.70.68 9.73.11

V. V. V.

Celé území je v klimatickém regionu: SYMBOL KÓD REREGIONU GIONU

Ch

9

OZNAČENÍ REGIONU

chladný, vlhký

SUMA TEPLOT NAD 10oC

pod 2000

17

VLÁHOVÁ JISTOTA

nad 10

SUCHÁ VEGETAČNÍ OBDOBÍ

0

PRŮMĚRNÉ ROČNÍ ÚHRN ROČNÍ TEPLO- SRÁŽEK TY [oC] [mm

pod 5

nad 800


Odůvodnění

Charakteristika HPJ: 4. HNĚDÉ PŮDY 36 HP kyselé HP podzolové

lehčí, středně těžké, lehké HP aj. včetně oglejených lehké až lehčí středně subtypů těžké 5. OGLEJENÉ PŮDY

různé substráty

štěrkoviště

40

různé substráty

extrémně svažité polohy (do 120)

žula, rula svor, filit, opuka aj.

dtto

50

HP oglejená, OG

70

6. NIVNÍ A GLEJOVÉ PŮDY GL, NP glejová

73

OG zbažinělé, GL

středně těžká

středně těžká až velmi těžké koluviální a nivní deprese vnější části těžké sedimenty nivy, TTP středně těžká až velmi těžké smíšené svahosvahové polohy těžké viny prameniště

Charakteristika tříd ochrany ZPF: I. třída: nejcennější půdy, vyjmutí možné jen výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. II. třída: zemědělské půdy v rámci klimatického regionu s nadprůměrnou produkční schopností. Půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. III. třída: půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, v územním plánování možno eventuelně využít pro výstavbu. IV. třída: půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V.třída: ostatní půdy s nízkou produkční schopností, pro zemědělské účely postradatelné. Předpoklad efektivnějšího nezemědělského využití (s výjimkou ochranných pásem, chráněných území ap.) Členění záborů dle katastrálních území a třída ochrany ZPF je uvedeno v tabulce záborů ZPF Půda je v kultuře orná a trvalé travní porosty (louky a pastviny). Zastoupení orné půdy a ZPF je v celém území vyrovnané, ve 3. zóně KRNAP je zvýšené zastoupení TTP na úkor orné půdy.

18


Odůvodnění

Údaje o uskutečněných investicích do půdy: V území se nacházejí plochy odvodněné drenáží: k.ú.

Jestřabí Roudnice Křížlice

počet ploch

výměra

1

1,47 ha

13

10,03 ha

2

19,86 ha

Všechny plochy jsou v majetku vlastníků pozemků. Funkčnost zařízení je neověřená, údržba zařízení se dlouhodobě neprovádí. Podklady jsou v některých případech značně nepřesné a schematické. Do odvodněných ploch zasahují zábory: k.ú. Roudnice: R5, R33, R40 k.ú. Křížlice: K7, K46, K56 Ve správě Zemědělské vodohospodářské správy Liberec je tok Roudnického potoka, v majetku ZVHS Liberec je zakryté hlavní odvodňovací zařízení (HOZ) v k.ú. Křížlice, procházející plochou záboru č. K7. Údaje o areálech zemědělské výroby, síti hospodářských cest a jejich narušení: Zábory se nedotýkají objektů zem. výroby a nenarušují síť hospodářských cest. Rozsáhlý zem. areál v Křížlicích je rozšířen, do záborů jsou zahrnuty jeho stávající plochy na ZPF (zábor K 10). Současně zastavěné území: Zastavěné území je značně roztříštěné vlivem charakteristicky rozptýlené horské zástavby. Do zastavěného území zasahují zábory v rozsahu: k.ú.

ochranné pásmo (m2)

3. zóna (m2)

1798

0

0

0

Křížlice

24189

0

součet

25987

0

Jestřabí Roudnice

Zábory mimo zastavěné území jsou situovány převážně v návaznosti na zastavěné území, případně propojují jednotlivé drobné lokality. Méně časté je založení nových lokalit, navazujících na stávající schéma horské zástavby.

19


Odůvodnění

Údaje o uspořádání ZPF, ÚSES a pozemkových úpravách: Půda je v kultuře orná a trvalé travní porosty. Díky členitému terénu a většímu podílu svažitých pozemků se zachovaly ve zvýšené míře protierozní a terasovité meze, snosové hrázky a kupy ap., podílející se na zachování krajinného rázu. Současné využití krajiny je patrné ze situace kultur. Orná půdy je víceméně rovnoměrně zastoupená v závislosti na bonitě půd, ve 3. zóně KRNAP je zvýšené zastoupení TTP na úkor orné půdy. Ve stávajícím využití orných půd je deklarován zájem o rozvoj organického zemědělství. Na trvalých travních porostech je perspektivní volná pastva. Územím prochází nadregionální, regionální a lokální ÚSES. Zábory jsou přizpůsobeny průběhu prvků ÚSES, tak aby do ÚSES nezasahovaly. Celé k.ú. Jestřabí a část k.ú. Roudnice leží v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru Prameny Úpy. Pro zemědělské využití z tohoto faktu může být odvozeno doporučení k enviromentálně šetrnému hospodaření (zachování fragmentace krajiny, omezení používání chemických prostředků, protierozní agrotechika, preference trvalých porostů na ZPF atd.). Pozemkové úpravy nejsou zpracovány. Zdůvodnění řešení: Navržené zábory vycházejí z požadavků obce. Největší rozsah mají zábory pro smíšené bydlení (BV), navazující na stávající rozptýlené osídlení. Vzhledem k rekreačním hodnotám krajiny se vyskytují zábory pro sportovní plochy (OL) a sportovní plochy s rekreační výstavbou ( OLS), dále plochy pro občanské vybavení (OS). Charakteristické využití představují plochy zemědělskou výroby a agroturistiku (VZ). Nejnutnější rozsah mají plochy pro dopravu a technické vybavení (OLZ, DM, ČOV). Členění záborů dle účelu vynětí a katastrálních území je uvedeno v tabulce záborů ZPF. Vyhodnocení záboru ZPF: Je uvedeno v tabulce (viz. tabulka záboru pro III. zónu KRNAP a samostatná tabulka pro ochranné pásmo KRNAP.) Dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, požadavky Krajského úřadu Libereckého kraje na minimalizaci záborů ploch zemědělského půdního fondu zařazených do I. a II. tř. ochrany. V místech výskytu těchto tříd ochrany jsou zábory navrženy pouze ve vazbě na zastavěné území Vyhodnocení zemědělského půdního fondu je provedena dle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

20


Odůvodnění

tabulka záborů dle k.ú. a účelu vynětí: ochranné pásmo BV

OL

Jestřabí

38513

Roudnice

37720

Křížlice

12635

součet

88868

OLS

VZ

OT

1048

1093

793

562

1999

OS

DP

DM

DS

1578

0

603

8012

38563 1610

OV

621

1763

41655

793

621

8012

3341

VZ

OT

OV

OS

DP

ČOV

součet 43628

0

48593

0

53582 603

145503

3.zóna KRNAP BV

OL

OLS

Jestřabí

2517

Roudnice

9188

1065

Křížlice

47638

4919 12072

2690

součet

59343

5984 12072

13553

DM

DS

ČOV

10863

součet 13380

349

10602

349

400

67719

400

91701

ČOV

součet

lyžařský areál R24 BV

OL

OLS

OLZ

VZ

OT

OV

OS

DP

DM

DS

Roudnice

Zábor ZPF a PUPFL bude pro nový lyžařský areál vypočítán až po vypracování územní studie celého areálu na katastru Vítkovic , Roudnice v Krkonoších a Křížlic s posudkem EIA Ochrana veřejného zdraví Dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a opatření vyplývající z nařízení vlády č. 148/2006 Sb., plochy se specifickými požadavky; požadavky Krajské hygienické stanice Libereckého kraje, územního pracoviště v Semilech a požadavky zadání, údaje, viz kap. f) územního plánu „stanovení podmínek pro využití ploch“ - bydlení v rodinných domech venkovské smíšené - stavby pro rodinnou rekreaci Zastavitelné plochy 1,2,8,9,18,26,27,30,33,35, 38 R23, K4,K31,K23, K53 pro bydlení při silnicích s blízkým zdrojem hluku a vibrací, před povolením umístění staveb musí být prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem a vibracemi v chráněných prostorech. Další zastavitelné plochy pro bydlení jsou situovány mimo sousedství průběhu tras silnic. Zastavitelné plochy v blízkosti sjezdových tratí a vleků tj. číslo lokality 16, K18,K33 před povolením umístění staveb musí být prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem a vibracemi v chráněných prostorech. Omezení negativních vlivů provozu drobných provozoven a chovu zvířectva při objektech bydlení v areálech s vazbou na dodržení zdravých životních podmínek u vymezených ploch pro bydlení územním plánem, s negativními vlivy na obytné prostředí. Omezení negativního vlivu u areálu bývalého JZD nelze stanovit ochranné pásmo, protože areál je prázdný a nelze stanovit počet kusů dobytka.

21


Odůvodnění

Ostatní stávající zemědělské objekty jsou u rodinných domů a jedná se o malý počet hovězího dobytka. * CIVILNÍ OCHRANA Požadavky civilní ochrany. Návrh ploch a opatření pro požadované potřeby plnění požadavků civilní ochrany k územnímu plánu dle § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. a) ochrana území vzniklé zvláštní povodní V řešeném území je vyznačeno záplavové území Q100 říčky Jizerky a aktivní zóna říčky Jizerky. Záplavové území se nachází v katastru Křížíce. b) zóna havarijního plánování Řešené území neleží v zóně havarijního plánování. Podle analýzy možného vzniku mimořádné události, která je součástí Havarijního plánu kraje, žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpečných látek neohrožuje řešené území. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Ukrytí ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v rekreačních zařízeních po jejich úpravě na improvizované úkryty. Návrh ukrytí obyvatel dle dokumentace obce (plán ukrytí obyvatel). d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší ve stávajících rekreačních objektech. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Opatření bude dle potřeby zajišťováno v době po vzniku mimořádné události. Skladování prostředků individuální ochrany pro zabezpečované skupiny osob na obecním úřadě v Roudnici. f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území a zastavitelné plochy v území obce Na území obce se nenacházejí nebezpečné látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto způsobem snižovat riziko spojené s případnými haváriemi. g) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Jako místa pro dekontaminaci osob využití umýváren a sprch v objektech, případně pro dekontaminaci kolových vozidel využití areálu bývalého JZD. Vymezení zahraboviště uhynulých zvířat v sousedství areálu zemědělské výroby. h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Nebezpečné látky nejsou v území obce skladovány. i) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Dle Plánu vodovodů a kanalizací Libereckého kraje z r. 2004 pro případ mimořádných situací nouzové zásobování pitnou vodou ze strany společnosti Severočeská vodárenská a.s. cisternami ze zdroje Martinice v Krkonoších v množství max. 15l/den/obyvatele, doplněno balenou vodou; nouzové zásobování elektrickou energií dle plánu zajištění společnosti ČEZ Distribuce a.s. * MINISTERSTVO OBRANY ČR V řešeném území se nachází ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení - komunikační zařízení včetně ochranného pásma.

22


Odůvodnění

Na základě požadavku Ministerstva obrany ČR je zapracován do návrhu územního plánu regulativ - pro celé správní území lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu pro následující vyjmenované druhy výstavby ve smyslu § 175 zákona č.183/2006 Sb. jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany vydání závazného stanoviska: • stavby vyšší než 15 m nad terénem; • výstavba nebytových objektů (továrny, haly, skladové a obchodní komplexy, rozsáhlé stavby s kovovou konstrukcí apod.); • stavby vyzařující elektromagnetickou energii (ZS radiooperátorů, mobilních telefonů, větrných elektráren apod.); • stavby a rekonstrukce dálkových kabelových vedení VN a VVN; • změny využití území; • nové trasy pozemních komunikací, jejich přeložky, rekonstrukce, výstavba, rekonstrukce a rušení objektů na nich včetně silničních mostů, čerpací stanice PHM; • nové dobývací prostory včetně rozšíření původních; • výstavba nových letišť, rekonstrukce ploch a letištních objektů, změna jejich kapacity; • zřizování vodních děl ( přehrady, rybníky); • vodní toky – výstavba a rekonstrukce objektů na nich, regulace vodního toku a ostatní stavby, jejichž výstavbou dojde ke změnám poměrů vodní hladiny; • říční přístavy – výstavba a rekonstrukce kotvících mol, manipulačních ploch nebo jejich • rušení; • železniční tratě, jejich rušení a výstavba nových, opravy a rekonstrukce objektů na nich; • železniční stanice, jejich výstavba a rekonstrukce, elektrifikace, změna zařazení apod.; • veškerá výstavba dotýkající se pozemků s nimiž přísluší hospodařit MO * TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování pitnou vodou Vodovod je ve správě obce Jestřabí, jedná se o tři vodovody pro části Jestřábí, Roudnice a Křižlice. Vodovody nejsou propojeny, každý vodovod má svůj zdroj vody a akumulaci. Na obecní vodovod je napojeno celkem cca 84 trvale bydlících obyvatel (z 286), to je cca 30 %, ostatní obyvatelé mají studny. Ochranná pásma vodních zdrojů pro obec nejsou vytyčena ani nejsou vodoprávně vyhlášena. Obec leží v PHO (pásmo hygienické ochrany) III. stupně veřejného zdroje pitné vody Káraný. Do zástavby Křížlic zasahovala PHO I., II. a II. stupně veřejných zdrojů pitné vody. Platnost těchto pásem již byla ukončena. Vodovod Jestřábí 23


Odůvodnění

Na obecní vodovod je napojeno celkem cca 18 trvale bydlících obyvatel (z 62), to je cca 30 %, a 90 rek. rostatní obyvatelé mají studny Zdrojem je mělká studna (hloubka 1,5 m) z roku cca 1198, předpokládaná vydatnost (není ověřena) je 0,5 l/sec. Kvalita vody je zatím dobrá, ale zdroj je silně ohrožen možným znečištěním, vzhledem k malé hloubce studny. Ze studny je voda gravitačně vedena přes odkyselovací komoru a vápenný filtr do vodojemu. Vodojem je zemní, jednokomorový, objem 20 m3 (763,00 m.n.m.), je vybudovaný asi v 70. letech. Z vodojemu je veden gravitační řad do obce. Vodojem je plné obsazenosti rekreanty malý již nyní, pro navrhovanou zástavbu je zdroj i vodojem nevyhovující. Vodovod Roudnice Zdrojem jsou dvě vrtané studny. Vrt č. 1 (Aldrov) hloubený na začátku 70. let, hloubka cca 21 m, vydatnost cca 0,5 l/sec. Vrt č. 2 (U Lukšů) hloubený na začátku 70. let, hloubka cca 24 m, vydatnost cca 1,7 l/sec. Vrt č. 2 se nepoužívá, voda se nečerpá, slouží jako záložní zdroj. Kvalita vody je dobrá. Z vrtu je voda čerpána do vodojemu Roudnice. Vodojem je zemní, dvoukomorový, objem 2x50 = 100 m3 (778,00 m.n.m.), je vybudovaný asi v 80. letech. Z vodojemu je veden gravitační řad do obce, řady jsou z PVC, PE o profilu 63, 90 a 110. Zdroj i vodojem vyhovuje i pro novou zástavbu. Vodovod Křižlice Zdrojem jsou dvě vrtané studny, vrtané pravděpodobně v 70. letech. Vrt č. 2 (U Ryby), hloubka není známa, předpokládaná vydatnost (není ověřena) je 0,5 l/sec. Vrt č. 3 (Arnošt), hloubka není známa, předpokládaná vydatnost (není ověřena) je 0,5 l/sec. Kvalita vody nyní nevyhovuje (bakteriální znečištění), je zde nevhodná zemědělská aktivita, přímo nad vrtem je chlívek, do louky vytéká močůvka). Z vrtu č. 2 je voda čerpána přečerpávací stanice s akumulací 25 m3 a dále do vodojemu Křižlice. Z vrtu č. 3 je voda čerpána do vodojemu Křižlice. Vodojem je zemní, jednokomorový, objem 150 m3 (758,00 m.n.m.), je vybudovaný asi v 80. letech. Z vodojemu je veden gravitační řad do obce, řady jsou z PVC, PE o profilu 63, 90 a 110. Vodojem vyhovuje i pro novou zástavbu, zdroj bude na hranici potřeby. Kanalizace a ČOV V obci není vybudována kanalizace, odpadní vody jsou likvidovány v bezodtokových jímkách s vyvážením na zemědělské pozemky, v septicích s přepadem do trativodů, případně v domovních čistírnách se vsakováním, nebo napojením do místních vodotečí. Kanalizace je dle zákona 254/2001 (vodní zákon) většinou nevyhovující. Dešťové vody jsou svedeny do na terén a do příkopů, případně do místní vodoteče.

24


Odůvodnění

Energetika

Elektrická energie Zásobování území elektrickou energií z distribuční soustavy vedením VN 35 kV č.583 z rozvodny Semily. Venkovní linky VN 35 kV a polohy trafostanic jsou v území stabilizovány. Distribuci elektrické energie zajišťuje rozvod NN, převážně venkovní vedení, rozvod NN je napájen z jednotlivých trafostanic. Vytápění Objekty budou vytápěny el. energií, tepelnými čerpadly a obnovitelnými zdroji energie. Spoje Telekomunikace Telefonní síť je provozována v rámci telefonního obvodu (TO) Semily v digitálním systému s vrchním rozvodem Telefónica O2, bude umožněno rozšiřování rozvodu v zastavitelných plochách. * HODNOTY ÚZEMÍ Památková ochrana. Kulturní památky chráněné státem a území s archeologickými nálezy ve smys-

lu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, viz údaje kap. e). Požadavky na respektování ochrany kulturních památek. Povinnost stavebníka dle § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění, v území s archeologickými nálezy povinnost oznámení záměru stavební činnosti Archeologickému ústavu AV ČR Praha. Údaje uplatněné Městským úřadem Jilemnice, odborem školství, kultury a vnějších vztahů. Hodnoty stavebně architektonické. Předmět místní ochrany při provádění stavební činnosti. Objekty místně hodnotné objekty hmotově tradiční a místně významné - katolický kostel sv. Jana Křtitele - evangelický kostel roubené a zděné domy lidové architektury - v oblasti Křížlice

Objekty drobné architektury Na území obce se nacházejí 4 objekty božích muk. Hodnoty urbanistické. Jestřabí v Krkonoších První zmínky se objevují v roce 1492, kdy se zdejší panství Valdštějnů se sídlem na hradě Štěpnice dělilo na poloviny a Jestřabí připadlo k Jilemnickému panství. Roku 1653 byl nalezen první berní zápis o Jestřabí jako panství a r. 1701 přejímají panství Harachové. Jediná komunikace procházela severní částí obce z Jilemnice do Rokytnice. Roku 1832 vznikl nový mlýn na Jestřabském potoce, do r. 1971 byla obec Jestřabí v Krkonoších samostatnou obcí v okrese Jilemnice. A od r. 1971 je Jestřabí v Krkonoších správní obcí pro osadu Roudnice vKrkonoších a Křížlice.

25


Odůvodnění

Roudnice v Krkonoších První zmínky o této obci jsou z roku 1850 a to v materiálech okresního archívu. Obec je vedena od roku 1850-1950 jako obec okresu Jilemnice od r. 1961-1970 se jedná o osadu obce Jestřabí v Krkonoších v okrese Semily. Do současné doby je Roudnice osadou obce Jestřabí v Krkonoších. Křížlice Z materiálů Jiřího Loudy – z knihy „Na horách leží“ – lze vystopovat obec Křížlice i pod názvem Křeslice od r. 1850-1890. V tomto materiálu je obec vedena od r. 1900-1950 jako součást okresu Jilemnice, od r. 1961 se jedná o obec v okrese Semily a od r. 1970 je zde uváděna osada Křížlice v obci Jestřabí v Krkonoších. V této knize je také uvedeno postavení evangelického kostela v r. 1783-1786. K této farnosti patří evangelíci celých západních Krkonoš a západního Podkrkonoší do r. 1950. Obce Jestřabí v Krkonoších a Křížlice jsou původními liniovými obcemi podél komunikace, která spojovala Jilemnici s Rokytnicí nad Jizerou. Roudnice je obcí s rozptýlenou zástavbou. Tyto 3 osady nemají určený přesný střed obce, jedná se o krkonošskou rozptýlenou zástavbu. Hodnoty krajinné. Krajinný ráz území s vazbou na zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění zahrnující přírodní, kulturní a historickou charakteristiku místa. Požadavek na zachování funkcí krajiny s ohledem na krajinný ráz, ochrana volné krajiny před nežádoucím rozvolňováním zastavěného území. Prostorové členění krajiny, specifický typ reliéfu krajiny s hlubokým údolím říčky Jizerky, svahy klesající ve směru k obci Víchová směr jihozápadní a obec Vítkovice směrem severovýchodním. Převažující zástavba je soustředěna kolem komunikace III/28623 a komunikace III/28620. Podklady o ochraně přírody byly získány od pracoviště GIS KRNAP a z webových stránek KRNAP. V území se nenachází maloplošné zvláště chráněné území přírody. Krkonošský národní park: Oblast Jestřabí vKrkonoších a Roudnice v Krkonoších v západní polovině území a výběžek ve východním cípu území navazující na sousední k. ú. Vítkovice v Krkonoších jsou v ochranném pásmu KRNAP, ostatní území, tj. severní část a východní polovina jsou ve 3. zóně KRNAP. Ochrana přírody v celém území je tudíž řízena Plánem péče KRNAP: Strategické cíle ochrany jednotlivých zón národního parku III. zóna - řádným hospodařením v lesích minimalizovat rozsah a postup škod, působených průmyslovými imisemi na lesních porostech, a usilovat v rámci obnovy porostů o postupnou změnu druhové skladby směrem k vyššímu zastoupení stanovištně odpovídajících tolerantnějších dřevin; ke zvýšení ekologické stability porostů vytvořit účelný vnější i vnitřní zpevňovací systém porostů (zpevňovací pásy, skupinové výsadby, pěstování dřevin méně tolerantních v ekologickém zákry-

26


Odůvodnění

tu dřevin tolerantnějších, apod.) - při umělém zalesňování využívat pokud možno (s ohledem na zalesňování zóny I a II) dřeviny krkonošského původu příp. dřeviny z porostů, které se jim svými vlastnostmi blíží; v případě nepůvodního modřínu opadavého jej využívat pouze účelově ve vybraných partiích III. zóny jako dočasnou dřevinu po dobu trvání extrémní imisní situace - myslivecké hospodaření podřídit požadavkům ochrany přírody a pěstování lesa; přehodnotit normované stavy a redukovat současné stavy jelení zvěře; sítí udržovaných přezimovacích obůrek u hranic III. zóny a ochranného pásma soustředit zbývající část populace a minimalizovat zimní poškozování lesních porostů - zachovat luční enklávy zajišťující zejména mimoprodukční funkce travních porostů; tohoto cíle dosáhnout kombinací tradičního hospodaření spojeného s chovem dobytka, lokálního využití produktů a poskytování služeb turistickému ruchu (agroturistika) příp. dalšími vhodnými způsoby zemědělské činnosti. Ochranné pásmo Ochranné pásmo, zabezpečující území národního parku před přímým účinkem rušivých vlivů z okolí, lze rozdělit podle převládajících funkcí do tří kategorií: (a) rekreační a sportovní centra tvořící tzv. vnitřní ochranné pásmo (Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Velká Úpa), (b) území při jižní hranici parku s většími či menšími sídelními celky, s průmyslovou výrobou a poměrně intenzívní zemědělskou činností, (c) oblasti s oběma výše uvedenými charakteristikami (Rokytnice nad Jizerou, Vítkovice, Horní Maršov); - rozvíjet obslužnou a rekreační funkci tohoto pásma s cílem zmírnění tlaku na rekreační využívání národního parku, zejména zón I a II - při rekonstrukci a výstavbě sídelních i výrobních prvků a při zemědělské činnosti respektovat charakter a ráz krajiny, důsledně brát v úvahu vybrané lokality zařazené do systému ekologické stability krajiny (místa se zvýšenou ochranou k zachování druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, cenné krajinotvorné prvky apod.) - z dlouhodobého hlediska preferovat zachování podniků s tradiční výrobou, postupně minimalizovat průmysl s negativními dopady na přírodní prostředí - v průmyslové výrobě prosazovat urychlené zavedení moderních technologií s minimálním dopadem na životní prostředí, zejména ve zpracování a recyklaci odpadů a odpadních vod, produkci emisí apod. - v zemědělské činnosti prosazovat zavedení přírodě blízkých technologií se zaměřením na přiměřený chov hospodářských zvířat a to i na lučních enklávách turistických center; zajišťovat pravidelnou sklizeň sena - zemědělské pozemky v kategoriích (b) a (c), kromě mimo- produkčních funkcí, cíleně využívat k produkci kvalitních potravin - v oblastech plánovaných dopravních opatření regulovat provoz motorových vozidel do území kategorie (a) - minimalizovat dopad negativních vlivů probíhající těžby nerostných surovin

27


Odůvodnění

- zabránit poškození resp. minimalizovat změny na lokalitách s historickou těžbou nerostných surovin Naleziště chráněných rostlin: V rámci mapování krajiny byly vytipovány botanické lokality s výskytem chráněných rostlin. Památné stromy: V Roudnici se nachází památný strom - jasan Fraxinus excelsior na pozemku č. 62 u č. p. 6, výška 15 m, stáří cca 200 let, nadmořská výška 795 m/m. f) Vyhodnocení splnění zadání. Dokumentace byla vypracována v souladu s požadavky zadání, byly upřesněny ná- sledující údaje zadání. Dle bodu a) zadání, týkající se požadavků vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR a územně plánovací dokumentace vydané krajem bylo přihlédnuto k rozpracované dokumentaci Zásad územního rozvoje Libereckého kraje. Z rozvojových materiálů Libereckého kraje převzata koncepce Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje. Dle bodu b) zadání se navrhuje dokumentace územního plánu s vazbou na zpracovanou dokumentaci Průzkumů a rozborů k územnímu plánu v termínu 10/2006 a dopracovanou 04/2008. Dle bodu c) zadání, týkající se požadavků na rozvoj území obce se vymezují zastavitelné plochy dle dokumentace Průzkumů a rozborů k územnímu plánu, údajů navrhovaných zastavitelných ploch v příloze výkresu záměrů na provedení změn v území k Zadání územního plánu a dle vyhodnocení ze strany projektanta územního plánu s projednáním v Zastupitelstvu obce Jestřabí v Krkonoších dne 04. 06. 2008. Je brán zřetel na využití stávající veřejné infrastruktury. Dle bodu d) zadání, týkající se požadavků na plošné a prostorové uspořádání území vymezení limitu umístění staveb od pozemků určených k plnění funkcí lesa 30 m (dle souhlasu dotčeného orgánu Státní správy lesa), ochranné pásmo hřbitova 100 m (zákon č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví), ochranné pásmo areálu zemědělské výroby – nebylo stanoveno, protože areál v současné době není využíván a je navržen pro celkovou rekonstrukci (výpočet dle metodického návodu posuzování chovů zvířat - Ministerstvo zemědělství ČR, č.j. HEM 1999). Při novém využití bude stanoveno ochranné pásmo nové provozovny. Požadavky na vymezování ploch s rozdílným způsobem využití a s jiným způsobem využití, viz dokumentace územního plánu (dle vyhlášky č. 501/2006 Sb.). Požadavek na stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněného přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách). Dle bodu e) územní plán splnil požadavky zadání územního plánu Jestřabí v Krkonoších v oblasti dopravní infrastruktury, technické infrastruktury a jejích ochranných pásem (viz. dokumentace výkres č. B3 a D1)

28


Odůvodnění

Dle bodu f) zadání, týkající se požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území do řešení územního plánu zapracováno rozšířené zvláště chráněné území Natura 2000 – Evropsky významná lokalita CZ0524044 Krkonoše. V územním plánu byly splněny požadavky krajinných hodnot, přírodních hodnot a urbanistického rozvoje území. Dle bodu g) zadání, týkající se požadavků na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace údaje uvedeny v kap. g) územního plánu. S vazbou na § 2, 101 a 170 Stavebního zákona v platném znění se člení údaje - plochy a koridory s možností vyvlastnění i uplatnění předkupního práva (vybraná veřejná infrastruktura, vybraná veřejně prospěšná opatření) - plochy a koridory pouze s možností vyvlastnění - plochy a koridory pouze s možností uplatnění předkupního práva Dle bodu h) zadání, byly splněny všechny požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin. Dle bodu i) zadání, týkající se požadavků a pokynů pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území do řešení územního plánu zapracováno. Dle bodu j) zadání vymezení zastavitelných ploch, viz údaje kap. c2) územního plánu, plochy přestavby jsou navrženy v územním plánu. Dle bodu k) zadání je uloženo zpracovatelem dopřesnění lokalityč R24 územní studií v území. Ostatní lokality jsou drobnějšího rázu s menším počtem objektů. Dle bodů l) zadání týkajících se regulačního plánu – nejsou v dalším stupni požadována. Dle bodů m) zadání je na územní plán Jestřabí v Krkonoších zpracováno vyhodnocení vlivu na životní prostředí z hlediska soustavy NATURA. Dle bodů n) zadání je zpracován koncept územního plánu, který umožňuje podrobnější projednání a varianty řešení územního plánu. Dle bodu o) zadání, týkajícího se požadavků na obsah návrhu územního plánu byly požadavky splněny.

g) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území. g1) Zdůvodnění přijatého řešení. * Řešení z hlediska dynamiky rozvoje území Obec Jestřabí v Krkonoších se skládá ze tří původně samostatných obcí – Jestřabí v Krkonoších, Roudnice v Krkonoších, Křižlice. Tyto obce v minulosti měly mnohem více obyvatel a rozvíjely se každá samostatně. V současné době je území pod jedním správním celkem a dochází zde k úbytku obyvatel. Území je těžko přístupné v zimním období a obyvatelstvo nemá příliš příležitostí k obživě. Pokud nedojde k rozvoji rekreace a sportu nejenom v zimním období ale bude využíváno území i pro rekreaci letní, zvýší se zde možnost obživy obyvatelstva. V území není žádná výroba ani zde není navrhována a stávající zemědělská výroba v areálu JZD je opuštěna. Drobná zemědělská výroba s extenzivním chovem dobytka pouze napomáhá údržbě krajiny a poskytuje obyvatelstvu částečnou obživu.

29


Odůvodnění

Jediná šance dalšího rozvoje obce je v cestovním ruchu a potřebných službách pro tento cestovní ruch, a tím možnost dalších pracovních příležitostí pro obyvatelstvo. Proto je zde navržena smíšená obytná zástavba, kde v každém rodinném domě bude možnost uplatnění maximálně 10 ubytovacích lůžek s možností služeb pro ubytované, a tím vznikne pracovní příležitost přímo v obci. Je zde nutný rozvoj sportovních ploch a občanské vybavenosti pro návštěvníky, tak aby zde ubytovaní ale i turisté po Krkonoších měli důvod dalšího pobytu. Pokud obec získá dostatek finančních prostředků z cestovního ruchu, bude možný další rozvoj inženýrských sítí a komunikací, tak aby došlo ke zlepšení životního prostředí a zvýšení ochrany přírody v území. * Řešení umístění plošného rozvoje Rozvojová aktivita s vazbami na potřebu vymezování rozvojových ploch se stanovením konkrétního obsahu dle údajů záměrů na provedení změn v území v dokumentaci Průzkumů a rozborů k územnímu plánu a dle připomínek k návrhu zadání územního plánu. Požadavkem zadání je k návrhovému období roku 2030 počítat s realizací 3 - 4 nových domů ročně, z toho u 1/5 bez nároků na nové zastavitelné plochy a s min. 30% rezervou. Plošný rozvoj Jestřabí v Krkonoších zahrnuje návrh zastavitelných ploch převážně pro bydlení ve smíšených obytných plochách a rekreace s vazbou na sevřenou urbanistickou strukturu sídla, formou doplňování zástavby v prolukách a navazujících na zastavěná území, v Roudnici v Krkonoších v rozptýlené zástavbě. Ochrana přírody a krajiny, ochrana zemědělského půdního fondu Návrh zastavitelných ploch je koncipován s ohledem na ochranu přírody a krajiny s vazbou na vymezení území Natura 2000, územního systému ekologické stability a zábor ploch zemědělského půdního fondu s vazbou na zastavěná území mimo plochy volné krajiny.

Sociodemografické podmínky, bydlení V obci Jestřabí v Krkonoších bude výhodné klidové bydlení ve smíšených obytných plochách, které budou umožňovat obživu obyvatelstva v místě. Vliv na zájem o výstavbu má i přírodní prostředí obce a její krajinný ráz s možností rekreace v území. Tato obec má výhodu i ceny pozemků oproti velkým centrům a lyžařským střediskům v Krkonoších. Bude se jednat o klidnou rekreaci a bydlení v klidové zóně. Hospodářské podmínky Navržené zastavitelné plochy ve smíšeném obytném území dávají obyvatelstvu možnost obživy, a drobná zemědělská výroba napomůže udržet krajinu v přírodním rázu. Extenzivní chov dobytka by měl částečně napomoci k obživě místního obyvatelstva.

30


*

Odůvodnění

Řešení dopravní a technické infrastruktury

Dopravní infrastruktura Plochy dopravy se vymezují k zajištění dopravní přístupnosti pozemků a k parkování vozidel samostatně i jako součást dalších funkčních ploch. Vymezení ploch dopravní infrastruktury viz údaje výkresů č. B2,B3 a D1 dokumentace. Nové komunikace se navrhují s vazbou na dopravní zpřístupnění dílčích zastavěných území, zastavitelných ploch, zemědělských a lesních pozemků. Návrh samostatně vymezeného parkoviště u bývalého zemědělského areálu. Řadové garáže Situování stávajících řadových garáží při severním okraji sídla Jestřabí s požadavkem na přestavbu, nové řadové garáže nejsou navrhovány. Doprava pěší, cyklistická a veřejná Územím obce prochází po komunikaci III/28620 cyklotrasa 22 a po silnici II/28623 a polní cestě cyklotrasa 8 vedoucí na území KRNAP, turisticky značené cesty podél komunikací. Stálé autobusové spoje procházejí územím obce pouze okrajově po silnici II/286. Z obce Poniklá zajíždí 2x denně autobusový spoj do centra Jestřabí až k zastávce u Skálů. V zimních měsících je tato linka provozována dle povětrnostních podmínek většinou pouze do osady Roudnice, při kalamitním stavu nejezdí vůbec. Pěší trasy vedou po místních komunikacích většinou k autobusovým zastávkám v údolí. Technická infrastruktura Rozhodující z pohledu technické infrastruktury je návrh plošného odkanalizování splaškových vod. Vodní hospodářství - Zásobování pitnou vodou V části Jestřábí v Krkonoších je navrženo posílení stávajícího zdroje i vodojemu, vodovod Roudnice vyhovuje, vodovod Křižlice má stávající zdroj na hranici potřeby, je navrženo posílení zdroje a propojení systému s vodovodem Roudnice. Pro napojení ostatních obyvatel obce a navrhované zástavby bude nutno rozšířit distribuční síť. Jsou navrženy trasy o délce cca 2,5 km. Ve spodní části obce (Křižlice) se bude muset redukovat tlak vody ve více pásmech, nebo vybudovat několik malých vodojemů pro jednotlivá tlaková pásma. Zbylá část obyvatel bude napojena na soukromé studny. PHO budou vytyčena podle již zpracovaného posouzení zdrojů a návrhu PHO v obci firmou Prospekta v roce 2008. U všech zdrojů bude vytyčeno PHO I. stupně 10x10 m okolo zdroje. V Jestřábí bude podle parcely cca 10x20 m zahrnovat vrt, vodojem a odkyselovací komoru. PHO I. bude oploceno. Pro dva zdroje, které jsou ohrožené znečištěním (v Jestřábí je mělká studna, velmi snadno ohrožená znečištěním, Křižlice, vrt č. 3 Arnošt – zemědělská aktivita, přímo nad vrtem je chlívek, do louky vytéká močůvka) je navrženo PHO II. na několika přilehlých pozemcích. V PHO II. je kromě jiného zákaz pastvy, zřizování kompostů a hnojišť, vyvážení žump i kejdy ze zemědělství. Nouzové zásobování pitnou vodou je navrženo ze strany společnosti Severočeská vodárenská a.s. cisternami ze zdroje Martinice v Krkonoších v množství max. 15l/den/obyvatele, doplněno balenou vodou.

31


Odůvodnění

Bilance potřeby vody Výpočet je proveden pro obyvatele napojené na vodovod (trvale bydlící, rekreanty a pro navrhovanou zástavbu) Vodovod Jestřabí: Zásobováno je 26 % obyvatel počet bydlících/zásobených obyvatel/rekreantů 62/18/90 3 množství vyrobené vody 3 000 m /rok zdroj vody studna s úpravou vody 0,5 l/sec 3 akumulace – zemní vodojem 20 m Výpočet potřeby vody (dle směrnice č.9 MLVH) Výpočet potřeby vody Počet obyvatel = m (18 + 90 + 225) 333 os Potřeba vody na den a obyvatele = q 170 l/obyv. a den Počet dní užívání v roce 330 dní Počet krav 20 ks Potřeba vody na den a krávu 60 l/krávu/den Počet dní užívání v roce 200 dní Q=mxq 57,81 m3/den Qd = Q x kd = Q x 1,5 86,72 m3/den Qd = (18 hod/den) 4818 l/h Qprům. = 0,67 l/s Qmax = Qd x kh = Qd x 4,4 21199 l/h Qmax = 5,89 l/s Qměs. = 1576,78 m3/měs. Qroč = 18921,3 m3/rok Potřebný zdroj vody pro obec 1 l/s (zdroj vody = min. Qd za 24 hod) Potřebná akumulace V = Qd 86,72 m3 (Objem akumulace je min. 100% Qd) Vodovod Roudnice: Zásobováno je 88 % obyvatel počet bydlících/zásobených obyvatel/rekreantů 45/40/50 3 množství vyrobené vody 6 000 m /rok zdroje vody dva vrty s úpravou vody 2,2 l/sec akumulace – zemní vodojem 100 m3 vodovod do DN 100 mm, celková délka cca 3,85 km z toho plast/ocel 3,45/0,4 km Hydrotechnický výpočet Počet obyvatel = m (40 + 50 + 240) Potřeba vody na den a obyvatele = q Počet dní užívání v roce Počet krav Potřeba vody na den a krávu Počet dní užívání v roce Q=mxq Qd = Q x kd = Q x 1,5

32

330 170 330 10 60 200 56,7 85,05

os l/obyv. a den dní ks l/krávu/den dní m3/den m3/den


Odůvodnění

Qd = (18 hod/den) Qprům. = Qmax = Qd x kh = Qd x 4,4 Qmax = Qměs. = Qroč = Potřebný zdroj vody pro obec (zdroj vody = min. Qd za 24 hod) Potřebná akumulace V = Qd x 1,2 x 0,6 (Objem akumulace je min. 100% Qd)

4725 0,66 20790 5,78 1552,75 18633 0,9

l/h l/s l/h l/s m3/měs. m3/rok l/s

85,05

m3

Vodovod Křižlice: Zásobováno je 14,5 % obyvatel 179/28/25 počet bydlících/zásobených obyvatel/rekreantů množství vyrobené vody 12 000 m3/rok zdroje vody dva vrty s úpravou vody 1,1 l/sec akumulace – zemní vodojem 150 m3 vodovod do DN 100 mm, celková délka cca 3,3 km z toho plast/ocel 3,3/0 km Hydrotechnický výpočet Počet obyvatel = m (28 + 25 + 300) Potřeba vody na den a obyvatele = q Počet dní užívání v roce Počet krav Potřeba vody na den a krávu Počet dní užívání v roce Q=mxq Qd = Q x kd = Q x 1,5 Qd = (18 hod/den) Qprům. = Qmax = Qd x kh = Qd x 4,4 Qmax = Qměs. = Qroč = Potřebný zdroj vody pro obec (zdroj vody = min. Qd za 24 hod) Potřebná akumulace V = Qd x 1,2 x 0,6 (Objem akumulace je min. 100% Qd)

353 170 330 80 60 200 64,81 97,22 5401 0,75 23764 6,6 1730,28 20763,3 1,13

os l/obyv. a den dní ks l/krávu/den dní m3/den m3/den l/h l/s l/h l/s m3/měs. m3/rok l/s

97,22

m3

- Kanalizace Kanalizace je dle zákona 254/2001 (vodní zákon) většinou nevyhovující. Jsou navrženy dvě kanalizace s ČOV, v Jestřábí a v Křižlicích, celkem cca 2,6 km. Vzhledem k roztroušenosti zástavby je nutno návrhy ekonomicky posoudit s výhledem na další zástavbu. Okrajové části obce budou řešeny individuálně použitím domovních čistíren, případně septiků s filtrem. Septiky s filtrem jsou upřednostňovány u rekreačních a

33


Odůvodnění

objektů a dočasně obydlených objektů. Vyčištěné vody budou svedeny do povrchových vod, dešťové kanalizace nebo trativodů, dle místních podmínek a možností vsakování. V případě, kdy nebude možné vyčištěné vody vypouštět do vodoteče, dešťové kanalizace ani do vsakování (hydrogeologický posudek to neumožní), budou použity bezodtoké jímky (žumpy). Dešťová kanalizace zůstane stávající. Energetika a spoje - Elektrická energie Zásobování území elektrickou energií z distribuční soustavy vedením VN 35 kV č.583 z rozvodny Semily. Venkovní linky VN 35 kV a polohy trafostanic jsou v území stabilizovány. Distribuci elektrické energie zajišťuje rozvod NN, převážně venkovní vedení, rozvod NN je napájen z jednotlivých trafostanic.. - Spoje Telekomunikace Připojení obce na telefonní síť s automatickým vstupem do systému, do místní provozní oblasti (MPO) Liberec v rozsahu kraje. Místní telefonní styk je uskutečňován v rámci telefonního obvodu (TO) Semily. Telefonní síť je provozována v digitálním systému, na dálkový kabel je napojena digitální telefonní ústředna. g2) Odůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití. Stanovení ploch s doplněním dalších ploch, než je stanoveno ve vyhlášce č. 501/ 2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území – tyto plochy nejsou v územním plánu. Stanovení plochy „Plochy krajinné zeleně - mimolesní zeleň a meze“ z důvodu začlenění jako funkční složky území s vazbou na urbanistickou strukturu sídla. Stanovení této plochy z důvodu jejich začlenění do funkčního uspořádání systému sídelní a krajinné zeleně.

g3)

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch. Stávající zastavěné území v Křížlicích a Jestřabí v Krkonoších je soustředěno podél komunikace III. třídy. V Jestřabí v Krkonoších a Roudnici v Kronoších zastavěné území tvoří rozptýlenou zástavbu. Proto Jestřabí v Krkonoších a Křížlice doplňuje zastavěné území zastavitelnými plochami v prolukách a v blízkosti zastavěného území, v Roudnici v Krkonoších se snažíme dodržet princip rozptýlené zástavby. Potřeby vymezení zastavitelných ploch se definují dle požadavků vlastníků pozemků a obce, jsou uvedeny v zadání územního plánu. Rozvojová aktivita s vazbami na potřebu vymezování rozvojových ploch, viz údaje kap. g1) řešení umístění plošného rozvoje.

34


Odůvodnění

g4)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje. Řešení rozvoje Jestřabí v Krkonoších ve vztahu k udržitelnému rozvoji území z pohledu návrhu rozvojových ploch s respektováním stávající struktury zastavěných území s rozvojem využití dílčích území, bez vzájemných kontrastů a střetů. Plochy pro bydlení jsou vymezeny v polohách smíšeného bydlení v blízkosti stávajících obytných ploch. Vymezení zastavitelných ploch s vazbou na ochranu volného území krajiny a ochranu krajinného rázu. Dopravní řešení zlepšuje propustnost krajiny a zastavěných území a umožňuje napojení navržených zastavitelných ploch se státními komunikacemi. Zemědělská výroba je zde zaměřena na rozvoj krajiny a především zatravňování zemědělského půdního fondu a využití extenzivního chovu dobytka. Cestovní ruch je zde navázán na vedení cyklotrasy a turistických stezek s částečnou návštěvností Jestřabí v Krkonoších a místních ubytovacích kapacit. Rekreace je zde navrhována spíše pobytová pro využití zimních sportovních areálů v obci nebo v sousedství s možností využití ubytovacích kapacit i v letním období. g5) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování. Cílem řešení územního plánu je vytvoření územně technických předpokladů pro rozvoj obce. Řešení dokumentace územního plánu navrhuje využití a prostorové uspořádání území, s vazbou na rozmístění funkčních ploch v území, jejich vzájemných vazeb, při zajištění ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Návrh urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území.

h)

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Při uplatnění požadavků odborných složek dotčeného orgánu Krajského úřadu Libereckého kraje k návrhu zadání územního plánu z hlediska posouzení vlivu na životní prostředí podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, byl uplatněn požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Ke zpracování tohoto posudku byl předložen koncept územního plánu Jestřabí v Krkonoších zpracovateli posudku vlivu na životní prostředí firmě Ekobau Praha. Tento posudek je přiložen k územního plánu Jestřabí v Krkonoších při projednávání a po dohadovacím řízení jsou všechny požadavky zapracovány do územního plánu Jestřabí v Krkonoších.

35


Odůvodnění

h1) Zohlednění vlivů na udržitelný rozvoj území. Koncepce řešení územního plánu spočívá na návrhu plošného využití a prostorového uspořádání území, při zachování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. S vazbou na udržitelný rozvoj území se týká problematika dalšího vývoje území vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel. * Udržitelný rozvoj území Řešení územního plánu s vazbou na udržitelný rozvoj území - funkční uspořádání dílčích území s odstupem navrhovaných ploch bydlení od areálu zemědělské výroby - funkční uspořádání ploch bydlení v rodinných domech venkovských a ploch smíšených obytných venkovských s přípustným využitím drobných provozoven, služeb, ubytování a stravování, rekreace, chovu zvířectva - řešení zastavitelných ploch pro smíšené bydlení, sport a rekreaci umožňující nabídku ke stavební činnosti s vazbou na velikostní rozvoj sídla - doplnění systému komunikací s cílem zajištění dopravní obslužnosti zastavěných území a propustnosti krajiny - ochrana nemovitých kulturních památek, potřeba zachování kvality objektů místně hodnotných a objektů drobné architektury významných pro vývoj obce - další rozvoj technické infrastruktury s vazbou na zastavěná území a zastavitelné plochy, řešení rozvoje vodovodu a částečně kanalizace a likvidace odpadních vod ve středu Jestřabí v Krkonoších a v jižní části Křížlic s vazbou na eliminace znečišťování povrchových a podzemních vod *

Ochrana přírody a krajiny

Natura 2000: Území se nachází v: Ptačí oblasti Krkonoše, typ J, CZ 0521009, ÚSOP 2283 Evropsky významné lokalitě CZ0524044 Krkonoše, kategorie SL, Národní park, ÚSOP 2915 Evropsky významné lokalitě typ K, Krkonoše, kategorie EVL, Národní park Uvedené oblasti jsou celoplošné v celém řešeném území, s výjimkou částí ptačí oblasti při západním okraji. Další nadnárodní prvky ochrany přírody: Biosférická rezervaci UNESCO Krkonoše Území Rady Evropy EECONET Komplexní území Corine Biotypos Krkonoše (vých. část území) Památný strom. V Roudnici se nachází památný strom - jasan Fraxinus excelsior na pozemku č. 62 u č. p. 6, výška 15 m, stáří cca 200 let, nadmořská výška 795 m/m.

36


Odůvodnění

Územní systém ekologické stability. Plochy pro ÚSES jsou nezastavitelné. Nadregionální a regionální ÚSES: Vymezení Nadregionálního a regionálního ÚSES je převzato z podkladů KRNAP a odpovídá vymezení z ÚTP NR a R ÚSES ČR z roku 1996. Severním cípem území prochází nadregionální biokoridor 22 K19 - Prameny Úpy v ose mezofilně bučinné. Biokoridor má vymezenou ochrannou zónum 2 km, která zasahuje celé k.ú. Jestřabí, větší část k.ú. Roudnice a S část k.ú. Křížlice. Do J cípu k.ú. Křížlice zasahuje regionální biocentrum 1220 Řečiště Jizerky, údolím Jizerky prochází regionální biokoridor 702 Řečiště Jizerky - K22. V situaci návrhu ÚP je hranice biocentra upřesněna dle katastrálních pozemků, převážně na lesních pozemcích, funkční. Zákres biokoridoru je dle ÚTP NR a R ÚSES ČR, k vymezení. Lokální ÚSES: Lokální ÚSES v území je vymezen dle Generelu místních SES Jestřabí v Krkonoších, Valteřice, atelier sadové a krajinné tvorby Baladová - Kulová, Pardubice z r. 1997, s přihlédnutím k dokumentaci Územně analytických podkladů pro obec Jilemnice. Pomocným podkladem je pracovní vymezení cenných botanických lokalit. Skladebné části ÚSES dle Generelu byly upřesněny dle katastrálních hranic pozemků. LBC 2 Pod Kobylou vložené LBC v ose NRBK Prameny Úpy, k.ú. Jestřabí v Krkonoších, výměra v řešeném území 4,3 ha, les a ttp LBC 3 V Troubě vložené LBC v ose NRBK Prameny Úpy, k.ú. Jestřabí v Krkonoších, výměra 8 ha, les LBC 4 Jestřabí Čihadlo LBC, k.ú. Jestřabí v Krkonoších, výměra 5,5 ha, ttp, les LBC 6 Roudnické paseky LBC, k.ú. Roudnice v Krkonoších, výměra 3,9 ha, ttp, vodní plocha LBC 8 Křížlice LBC, k.ú. Křížlice, výměra 3,1 ha, ttp LBC 13 Prameny Víchovského potoka LBC, k.ú. Křížlice, výměra v řešeném území 2,2 ha, les, ttp LBC 11 Machovsko vložené LBC v RBK Řečiště Jizerky k.ú. Křížlice, výměra v řešeném území 4,5 ha, les Všechna biocentra jsou v návrhu označena jako funkční, dle současného stavu jsou funkční BC v lesních porostech, částečně funkční na ttp. Biocentra jsou propojena lokálními biokoridory, jejich trasy jsou v situaci návrhu územního plánu doplněny na minimální prostorový parametr 15-20 m šířky. Část propojení probíhá mimo hranice řešeného území. Vzhledem k průchodu převážně zemědělskou půdou (ttp, orná) jsou v současnosti částečně funkční, v návrhu uvedeny jako funkční.

37


Odůvodnění

(V Územně analytických podkladech jsou v území vyznačena pouze lokální biocentra vložená v RBK Řečiště Jizerky v hustotě dle metodiky vymezování ÚSES, tj. cca 400-700 m, bez přesnějšího vymezení.) LBK 5 Roudnický potok Roudnický potok, délka v řeš. území 1800 m, k.ú. Jestřabí v Krkonoších, Roudnice v Krkonoších LBK 7 Roudnické paseky - Jizerka, délka 1100, k.ú. Roudnice v Krkonoších, Křížlice LBK 9 Křížlice - pravostranný přítok Jizery, délka 1400 m, k.ú. Křížlice h2) Shrnutí výsledků vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Navržené řešení urbanistické koncepce, spočívající na vymezení stabilizovaných ploch a ploch změn a na stanovení podmínek pro využití ploch s respektováním pravidel trvale udržitelného rozvoje způsobem, aby nedocházelo k poškozování životního prostředí. Koncepce rozvoje obce vychází z jeho geografické polohy. Řešení rozvoje Jestřabí v Krkonoších ve vztahu k udržitelnému rozvoji území z pohledu využití a uspořádání dílčích ploch. Zastavitelné plochy pro zemědělskou výrobu jsou navrhovány pro extenzivní chov dobytka tak, aby byl trvale udržován travní porost na území Jestřabí. V plochách rekreace návrh doplňujících staveb pro rodinnou rekreaci bez většího rozsahu. Převažující návrh ploch smíšeného bydlení v rodinných domech pro pobyt obyvatel ve venkovském území s vazbou na okolní přírodní zázemí. Potřeby doplňování území technickou infrastrukturou s preferencí dobudování vodovodu. Shrnutí připomínek Stanoviska k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí: k bodu 1/ lokalita č.1 a 26 jsou zmenšeny na ½ na základě dohadovacího řízení dne 9.11.2010 viz protokol dohadovacího řízení , kladné stanovisko SEA. Lokalita 5 byla na základě dohadovacího řízení a SEA ponechána v ploše 1/3 východní část Lokalita č.11 byla vypuštěna na základě požadavku krajinného rázu ze strany KRNAP lokalita č.20 – je akceptováno vydané uzemní rozhodnutí. lokalita č.28 – na základě dohadovacího řízení bylo akceptováno stanovisko SEA – bude ponechána zeměď. výroba k bodu2/ lokalita č. 18 – na základě dohadovacího řízení a stanoviska SEA byla plocha ponechána k bodu 3/lokalita č.21 – na základě dohadovacího řízení a posudku SEA a konsta tování obce , že má připravenou dokumentaci - byla plocha ponechána k bodu 4/lokalita č. 29 – lokalita byla na základě dohadovacího řízení a posudku SEA ponechána v územním plánu. 38


Odůvodnění

k bodu 5/ lokalita č.31- byla vypuštěna na základě požadavku KRNAP – zahuš tění krajiny a důvodu krajinného rázu k bodu 6/ lokalita 34 – na základě doh. řízení a SEA lokalita ponechána k bodu 7/ lokalita 35 – na základě dohadovacího řízení a SEA ponechána SZ část. k bodu8/ lokalita K2 na základě dohadovacího řízení a požadavku KRNAP byla lokalita zredukována na 1/3 severním směrem. k bodu 9/ lokalita K5 a K6 – byla vypuštěna na základě vyjádření SEA a KRNAP k bodu 10/ lokalita K7 – na základě dohadovacího řízení a požadavku KRNAPkrajinný ráz ponechána jen část u komunikace k bodu 11/ lokalita K10- na základě SEA a dohadovacího řízení ponechán pouze stávající areál k bodu 12/ lokalita K11 na základě krajinného rázu lokalita a ochranného pásma lesa vypuštěna lokalita K12,K13 a K14 –lokality ponechány na základě dohadovacího řízení , kde byla vysvětlena údržba krajiny k bodu 13/ lokalita č. K16 na základě dohadovacího řízení bude plocha ponechána a doplněny regulativy k bodu 14/ lokalita ponechána na základě dohadovacího řízení k bodu 15/ lokalita č. K22 – lokalita bude na základě dohadovacího řízení pone chána – regulativ- objekt ve V části k bodu 16/ lokalita K24 – jedná se o technické zázemí pro stávající zástavbu – lokalita ponechána k bodu 17/ lokalita č. K27 – na základě SEA a dohadovacího řízení lokalita ponechána lokalita č. K29 – na základě dohadovacího řízení – krajinný ráz vypuštěna k bodu 18/ lokalita č. K28 a K42 – jedná se o rozšíření pouze stávající parcelyvysvětleno při řízení dohadovacím k bodu 19/ lokalita č. K30 – rozhledna bude posunuta na okraj lesa k bodu 20/ lokalita K33 lokalita byla při dohadovacím řízení akceptována k bodu 21/ lokalita K 34 – jedná se o stav v terénu – legalizace vleku k bodu 22/ lokalita č. K38 na základě dohadovacího řízení je lokalita ponechána v územním plánu k bodu 23/ lokalita K40 - při dohadovací řízení lokalita ponechána – údržba krajiny k bodu 24/ lokalita K41 – na základě posudku SEA lokalita ponechána k bodu 25/ lokalita K43 – na základě dohadovacího řízení a požadavku krajinného rázu lokalita vypuštěna k bodu 26/ lokalita K46 – na základě požadavku KRNAP ponechána pouze V část k bodu 27/ lokalita K 47 – vypuštěna na základě SEA a lokalita č. K48 na základě

39


Odůvodnění

posudku SEA ponechána k bodu 28/ lokalita K49 a K50 při dohadovacím řízení vypuštěny – Ochranné pásmo lesa a krajinný ráz. k bodu 29/ lokalita č. K51 na základě dohadovacího řízení plocha ponechána – jedná se o plochu technického zázemí stávající zástavby k bodu 30/ lokalita K 54 a K57 – vypuštěny z důvodu krajinného rázu, lokalita K53 ponechána pouze v ¼ severní části , lokalita K56 při dohadovacím ří zení povolena na základě SEA k bodu 31/ lokalita K 59 při dohadovacím řízení ponechána k bodu 32/ a 33/ lokalita K 60 a K61 není nutná – nové lokality vypuštěny, lokalita K62 bude ponechána pouze ve V části k bodu 34/ lokalita R5 – ponechána pro 1 RD k bodu 35/ lokalita R7 – na základě krajinného rázu lokalita vypuštěna k bodu 36/ lokalita č. R10 – na základě posudku SEA lokalita ponechána v územním plánu k bodu 37/ lokalita R 9 – na základě dohadovacího řízení lokalita ponechána v územním plánu k bodu 38/ lokalita R11 – na základě SEA ponechána v územním plánu k bodu 39/ lokalita R16 – vypuštěna na základě krajinného rázu , lokalita R17, R19 – ponechány na základě posudku SEA k bodu 40/ lokalita R23 – na základě SEA a dohadovacího řízení ponechána loka lita v severní části k bodu 41/ lokalita R26 vypuštěna na základě krajinného rázu k bodu 42/lokality č.R28,R31,R34 – ponechány na základě posudku SEA, lokality R32,R37 – na základě krajinného rázu a SEA vypuštěny k bodu 43/ lokalita R39- na základě dohadovacího řízení ponechána v územním plánu na základě SEA k bodu 44/ lokalita R 43 je jako nepotřebná vypuštěna k bodu 45/ lokalita R 44 na základě SEA a dohad. řízení ponechána k bodu 46/ Přesná specifikace regulativů staveb nepřísluší do regulativů územní ho plánu. Správa KRNAP je vždy dotčeným orgánem státní správy. k bodu 47/ obecný regulativ bude k plochám bydlení přidán. k bodu 48/ Bude regulativ připojen – Při umísťování nových staveb s nadměrnou produkcí hluku nebudou tyto povolovány, pokud nebude prokázán sou lad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem.

Shrnutí připomínek Stanoviska k vyhodnocení vlivů územního plánu na lokality soustavy NATURA 2000 za podmínek: k bodu 1/ lokalita 2- lokalita ponechána dle NATURA a dle dohadovacího řízení k bodu 2/ lokalita 3- lokalita ponechána dle NATURA a dle dohadovacího řízení k bodu 3/ lokalita 10 a 12 - lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího 40


Odůvodnění

řízení k bodu 4/ lokalita 13- lokalita ponechána dle NATURA a dle dohadovacího řízení jen jen bez J část – viz zákres k bodu 5/ lokalita 14- lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího řízení k bodu 6/ lokalita 16- lokalita ponechána dle NATURA dle dohadovacího řízení na celou plochu pro 6 RD k bodu 7/ lokalita 17- lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího řízení k bodu 8/ lokalita 22 a 23 - lokality vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího řízení k bodu 9/ lokalita 32- lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího řízení a lokalita 33 ponechána pouze dle posudku NATURA v severní části k bodu 10/ lokalita 38- lokalita ponechána dle dohadovacího řízení – jedná se o lokalitu komunikace druhá lokalita č. 38 přečíslována na č. 40 – vypuš těna k bodu 11/ lokalita 39- lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího řízení k bodu 12/ lokalita K1- lokalita ponechána dle dohadovacího řízení a KRNAP k bodu 13/ lokalita K8 - lokalita ponechána dle dohadovacího řízení – jedná se o technické zázemí stávající lokality k bodu 14/ lokalita K9- lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího řízení k bodu 15/ lokalita K15- lokalita ponechána dle dohadovacího řízení s lokalitou K 14 pouze pro 2 RD k bodu 16/ lokalita K17- lokalita ponechána dle NATURA a dle dohadovacího řízení jedná se o legalizaci stavu k bodu 17/ lokalita K21- lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího řízení k bodu 18/ lokalita K25- lokalita ponechána dle NATURA a dle dohadovacího řízení v J části lokality k bodu 19/ lokalita K35 - lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího ří zení, lokalita K 36 ponechána dle SEA a NATURA k bodu 20/ lokalita K44,K45 - lokality vypuštěny dle NATURA a dle dohadovacího řízení k bodu 21/ lokalita K52- lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího řízení k bodu 22/ lokalita R1,R2,R3,R4 - lokality vypuštěny dle NATURA a dle dohado vacího řízení , lokalita R8 omezena na ½ k lokalitě R42. U lokalita R12 zjišťovacím protokolem povolena lokalita a doplněna zpět k bodu 23 / lokalita R13- lokalita ponechána dle NATURA a dle dohadovacího řízení SV část – 30 m od lesa k bodu 24/ lokalita R15- lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího řízení k bodu 25/ lokalita R18- lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího

41


k bodu 26/

k bodu 27/ k bodu 28/

k bodu 29/ k bodu 30/ k bodu 31/ k bodu 32/ k bodu 33/ k bodu34 / k bodu 35/

Odůvodnění

řízení lokalita R20- lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího ří zení, lokalita R21 – zmenšit na ½ při cestě dle NATURA a dohadova cího řízení. lokalita R22- lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího řízení lokalita R24- ponechána dle dohadovacího řízení – celá plocha bude vyšrafována jako plocha , která bude zpracována v územní studii do podrobnosti se zpracováním EIA a zábory ZPF a PUPFL budou do kladovány až na úrovni územní studie lokalita R25 - bude vypuštěna na základě krajinného rázu a NATURY lokalita R29- lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího řízení lokalita R30- lokalita omezena dle NATURA a dle dohadovacího řízení na J část lokalita R35 - lokalita ponechána dle NATURA a dle dohadovacího řízení , jedná se o legalizaci stavu lokalita R36 - lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího řízení lokalita R38- lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího řízení lokalita R40- lokalita omezeno dle NATURA a dle dohadovacího řízení lokalita R41- lokalita vypuštěna dle NATURA a dle dohadovacího řízení

42


Odůvodnění

i)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa.

i1)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond.

Ochrana zemědělského půdního fondu Vyhodnocení záboru ZPF: Celkový rozsah požadovaných ploch, údaje o druhu pozemku, BPEJ a třídě ochrany ZPF: K záboru ZPF dochází na k. ú. Jestřabí v Krkonoších, Roudnice v Krkonoších, Křížlice. Návrh zábor je rozdělen na území 3. zóny ochranného pásma KRNAP a Ochranné pásmo KRNAP. K trvalému záboru jsou navrženy plochy uvedené v tabulkách plochy uvedené v tabulce záborů 3. zóny KRNAP - celková výměra záborů 8,9 ha a Ochranného pásma KRNAP - celková výměra záborů 14,9 ha. Odděleně je uveden zábor pro R24 k.ú Roudnice, celková výměra 0,2 ha. Plochy lyžařských svahů výhradně pro zimní využití zůstávají v ZPF. Pro území je charakteristický členitý podhorský až horský terén na poměrně stejnorodém geologickém podkladu. Tabulka BPEJ a tříd ochrany: BPEJ 9.36.01 9.36.21 9.36.04 9.36.24 9.36.41 9.50.11 9.36.44 9.36.51 9.36.54 9.40.67 9.40.68 9.40.78

třída ochrany ZPF I.. I. II. III. III. III. IV. IV. V. V. V. V.

9.40.89 9.50.44 9.70.68 9.73.11

V. V. V. V.

43


Odůvodnění

Celé území je v klimatickém regionu: SYMBOL KÓD REREGIONU GIONU Ch

9

OZNAČENÍ REGIONU

SUMA TEPLOT NAD 10oC

VLÁHOVÁ JISTOTA

SUCHÁ VEGETAČNÍ OBDOBÍ

PRŮMĚRNÉ ROČNÍ ÚHRN ROČNÍ TEPLO- SRÁŽEK TY [oC] [mm

chladný, vlhký

pod 2000

nad 10

0

pod 5

nad 800

Charakteristika HPJ: 4. HNĚDÉ PŮDY 36 HP kyselé HP podzolové lehčí, středně těžké, lehké 40 HP aj. včetně oglejených lehké až lehčí středně subtypů těžké 5. OGLEJENÉ PŮDY

různé substráty

štěrkoviště

různé substráty

extrémně svažité polohy (do 120)

50 HP oglejená, OG

středně těžká

žula, rula svor, filit, opuka aj.

dtto

středně těžká až velmi těžké středně těžká až velmi těžké

těžké koluviální a nivní sedimenty těžké smíšené svahoviny

deprese vnější části nivy, TTP svahové polohy prameniště

6. NIVNÍ A GLEJOVÉ PŮDY 70 GL, NP glejová 73 OG zbažinělé, GL

Charakteristika tříd ochrany ZPF: I. třída: nejcennější půdy, vyjmutí možné jen výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. II. třída: zemědělské půdy v rámci klimatického regionu s nadprůměrnou produkční schopností. Půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. III. třída: půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, v územním plánování možno eventuelně využít pro výstavbu. IV. třída: půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. V.třída: ostatní půdy s nízkou produkční schopností, pro zemědělské účely postradatelné. Předpoklad efektivnějšího nezemědělského využití (s výjimkou ochranných pásem, chráněných území ap.) Členění záborů dle katastrálních území a třída ochrany ZPF je uvedeno v tabulce záborů ZPF Půda je v kultuře orná a trvalé travní porosty (louky a pastviny). Zastoupení orné půdy a ZPF je v celém území vyrovnané, ve 3. zóně KRNAP je zvýšené zastoupení TTP na úkor orné půdy.

44


Odůvodnění

Údaje o uskutečněných investicích do půdy: V území se nacházejí plochy odvodněné drenáží: k.ú.

počet ploch

výměra

Jestřabí v Krk. Roudnice v Krk.

1

1,47 ha

13

10,03 ha

2

19,86 ha

Křížlice

Všechny plochy jsou v majetku vlastníků pozemků. Funkčnost zařízení je neověřená, údržba zařízení se dlouhodobě neprovádí. Podklady jsou v některých případech značně nepřesné a schematické. Do odvodněných ploch zasahují zábory: k.ú. Roudnice: R5, R33, R40 k.ú. Křížlice: K7, K46, K56 Ve správě Zemědělské vodohospodářské správy Liberec je tok Roudnického potoka, v majetku ZVHS Liberec je zakryté hlavní odvodňovací zařízení (HOZ) v k.ú. Křížlice, procházející plochou záboru č. K7. Údaje o areálech zemědělské výroby, síti hospodářských cest a jejich narušení: Zábory se nedotýkají objektů zem. výroby a nenarušují síť hospodářských cest. Rozsáhlý zem. areál v Křížlicích je rozšířen, do záborů jsou zahrnuty jeho stávající plochy na ZPF (zábor K 10). Současně zastavěné území: Zastavěné území je značně roztříštěné vlivem charakteristicky rozptýlené horské zástavby. Do zastavěného území zasahují zábory v rozsahu: k.ú.

ochranné pásmo (m2)

3. zóna (m2)

1798

0

0

0

Křížlice

24189

0

součet

25987

0

Jestřabí Roudnice

Zábory mimo zastavěné území jsou situovány převážně v návaznosti na současně zastavěné území, případně propojují jednotlivé drobné lokality. Méně časté je založení nových lokalit, navazujících na stávající schéma horské zástavby.

45


Odůvodnění

Údaje o uspořádání ZPF, ÚSES a pozemkových úpravách: Půda je v kultuře orná a trvalé travní porosty. Díky členitému terénu a většímu podílu svažitých pozemků se zachovaly ve zvýšené míře protierozní a terasovité meze, snosové hrázky a kupy ap., podílející se na zachování krajinného rázu. Současné využití krajiny je patrné ze situace kultur. Orná půdy je víceméně rovnoměrně zastoupená v závislosti na bonitě půd, ve 3. zóně KRNAP je zvýšené zastoupení TTP na úkor orné půdy. Ve stávajícím využití orných půd je deklarován zájem o rozvoj organického zemědělství. Na trvalých travních porostech je perspektivní volná pastva. Územím prochází nadregionální, regionální a lokální ÚSES. Zábory jsou přizpůsobeny průběhu prvků ÚSES, tak aby do ÚSES nezasahovaly. Celé k.ú. Jestřabí a část k.ú. Roudnice leží v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru Prameny Úpy. Pro zemědělské využití z tohoto faktu může být odvozeno doporučení k enviromentálně šetrnému hospodaření (zachování fragmentace krajiny, omezení používání chemických prostředků, protierozní agrotechika, preference trvalých porostů na ZPF atd.). Pozemkové úpravy nejsou zpracovány. Zdůvodnění řešení: Navržené zábory vycházejí z požadavků obce. Největší rozsah mají zábory pro smíšené bydlení (BV), navazující na stávající rozptýlené osídlení. Vzhledem k rekreačním hodnotám krajiny se vyskytují zábory pro sportovní plochy (OL) a sportovní plochy s rekreační výstavbou (OLS), dále plochy pro občanské vybavení (OS). Charakteristické využití představují plochy zemědělskou výroby a agroturistiku (VZ). Nejnutnější rozsah mají plochy pro dopravu a technické vybavení (OLZ, DM, ČOV). Členění záborů dle účelu vynětí a katastrálních území je uvedeno v tabulce záborů ZPF. Vyhodnocení záboru ZPF: Je uvedeno v tabulce (viz. tabulka záboru pro III. zónu KRNAP a samostatná tabulka pro ochranné pásmo KRNAP.) Dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, požadavky Krajského úřadu Libereckého kraje na minimalizaci záborů ploch zemědělského půdního fondu zařazených do I. a II. tř. ochrany. V místech výskytu těchto tříd ochrany jsou zábory navrženy pouze ve vazbě na současně zastavěné území Vyhodnocení zemědělského půdního fondu je provedena dle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. tabulka záborů dle k.ú. a účelu vynětí: ochranné pásmo BV

OL

Jestřabí

38513

Roudnice

37720

Křížlice

12635

součet

88868

OLS

VZ

OT

1048

1093

793

562

1999

OS

DP

DM

DS

1578

0

603

8012

38563 1610

OR

41655

46

621 793

621

1763 8012

3341

ČOV

součet 43628

0

48593

0

53582 603

145503


Odůvodnění

3.zóna KRNAP BV

OL

OLS

VZ

OT

Jestřabí

2517

Roudnice

9188

1065

Křížlice

47638

4919 12072

2690

součet

59343

5984 12072

13553

OR

OS

DP

DM

DS

ČOV

10863

součet 13380

349

10602

349

400

67719

400

91701

ČOV

součet

lyžařský areál R24, R24A BV

OL

OLS

OLZ

VZ

OT

OR

OS

DP

DM

DS

Roudnice

Zábor ZPF a PUPFL bude pro nový lyžařský areál vypočítán až po vypracování územní studie celého areálu na katastru Vítkovic , Roudnice v Krkonoších a Křížlic s posudkem EIA. Toto bylo dohodnuto s nadřízeným orgánem – KÚLK a Správou KRNAP. Vymezení zastavitelných ploch převážně dle požadavků vlastníků pozemků a obce. Dle zadání odpovídají tyto plochy záměrům na provedení změn v území dle dokumentace Průzkumů a rozborů k územnímu plánu, zpracované v květnu 2007. i2) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Lesní porosty vstupují do území většími celky na S k.ú. Jestřabí (svahy Kobyly, lesní masív jižních svahů Krkonoš) a na JV k.ú Křížlice (svahy údolí Jizerky), nesouvislým pásem v údolní poloze Roudnického potoka a rozptýlenými menšími lesíky v k.ú. Roudnice a Křížlice. Rozsáhlejší lesní komplexy zasahují do severní části území, dále na svazích údolí Jizerky a v západní části území z údolí Jizery. Mozaika menších lesních ploch prostupuje území vcelku rovnoměrně a spolu s rozptýlenu mimolesní zelení (zejména meze) a konfigurací terénu se podílí na charakteru „parkové“ podhorské krajiny. V druhové skladbě lesů převažují smrkové monokultury. Lesy ve 3. zóně KRNAP jsou v kategorii lesů zvl. určení z titulu Národního parku (§ 22 zák. 114/92). Dále jsou na území 3. zóny a zejména ochranného pásma vymezeny lesní porosty v kategorii lesů zvl. určení kategorie c) - lesy s rekreační funkcí, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti (§8 zák. 289/1995). Lesy patří do LHC Harrachov. Ve 3. zóně se zábory lesa nevyskytují. V návrhu se vyskytují zásahy do pozemků určených k plnění funkce lesa:

47


Odůvodnění

Tab. č.3 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa

ochranné pásmo: k.ú.

kód záboru

číslo pozemku

účel vynětí

výměra m2

Jestřabí v Krk.

25

386/2

OL

13

součet

13

Zábor ZPF a PUPFL bude pro nový lyžařský areál vypočítán až po vypracování územní studie celého areálu na katastru Vítkovic , Roudnice v Krkonoších a Křížlic s posudkem EIA. Toto bylo dohodnuto s nadřízeným orgánem – KÚLK a Správou KRNAP.

48

ÚZEMNÍ PLÁN JESTŘABÍ V KRKONOŠÍCH

Recommend Documents