ÚZEMNÍ PLÁN ŽIDNĚVES Upravený návrh územního plánu

ÚZEMNÍ PLÁN ŽIDNĚVES

Upravený návrh územního plánu II. Textová část Odůvodnění územního plánu

Duben 2010

ÚZEMNÍ PLÁN ŽIDNĚVES Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu OBSAH: Úvodní část............................................................................................................................................. 4 1. Základní údaje o zakázce ........................................................................................................... 4 1.1. Identifikační údaje obce ...................................................................................................... 4 1.2. Smluvní zajištění zakázky ................................................................................................... 4 1.3. Průběh zpracování ............................................................................................................... 4 1.4. Právní předpisy v oblasti územního plánování.................................................................... 5 2. Způsob provedení ....................................................................................................................... 5 2.1. Podklady řešení ................................................................................................................... 5 2.2. Digitální zpracování územního plánu.................................................................................. 7 A. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ..................................................................... 7 1. Širší vztahy .................................................................................................................................. 7 1.1. Vztahy regionální ................................................................................................................ 7 1.2. Vztahy k sousedním obcím ................................................................................................. 7 2. Územně plánovací dokumentace kraje ..................................................................................... 8 B. Údaje o splnění Zadání ÚP a Pokynů pro zpracování návrhu ÚP............................................... 9 1. Vyhodnocení splnění požadavků Zadání územního plánu...................................................... 9 2. Vyhodnocení splnění Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu ................................ 9 2.1. Změny vyvolané novým stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami .................. 9 2.2. Změny plynoucí z požadavků Souborného stanoviska ..................................................... 10 2.3. Změny plynoucí ze Zprávy o projednání Návrhu ÚP Židněves........................................ 12 C. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení .............................................................................................................................................. 13 1. Vymezení zastavěného území................................................................................................... 13 2. Koncepce rozvoje území obce a ochrana a rozvoj hodnot území ......................................... 13 2.1. Koncepce rozvoje území ................................................................................................... 13 2.2. Ochrana hodnot území....................................................................................................... 13 2.2.1. Nemovité kulturní památky ..................................................................................... 13 2.2.2. Archeologické nálezy .............................................................................................. 13 2.2.3. Ochrana přírodních hodnot ...................................................................................... 13 2.2.4. Ochrana půdního fondu ........................................................................................... 14 2.3. Ostatní limity využití území .............................................................................................. 14 2.3.1. Ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury.............................................. 14 2.3.2. Ochrana vod a vodních zdrojů, pozorovací vrty...................................................... 15 2.3.3. Ochrana nerostných surovin, vlivy na terén ............................................................ 15 2.3.4. Hygienická ochranná pásma .................................................................................... 15 2.4. Plochy dle způsobu využití a dle významu ....................................................................... 16 2.4.1. Plochy s rozdílným způsobem využití ..................................................................... 16 2.4.2. Plochy dle významu................................................................................................. 16 3. Urbanistická koncepce ............................................................................................................. 16 3.1. Základní urbanistická koncepce ........................................................................................ 16 3.2. Stabilizované plochy ......................................................................................................... 17 3.3. Zastavitelné plochy a plochy přestavby ............................................................................ 17 3.4. Systém sídelní zeleně ........................................................................................................ 19 4. Koncepce veřejné infrastruktury ............................................................................................ 19 4.1. Dopravní infrastruktura ..................................................................................................... 19 4.1.1. Silniční síť................................................................................................................ 19 4.1.2. Hluk z dopravy......................................................................................................... 21 4.1.3. Komunikační síť ...................................................................................................... 21 4.1.4. Autobusová doprava ................................................................................................ 21 4.1.5. Železniční doprava................................................................................................... 21 Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

2

4.1.6. Doprava v klidu ....................................................................................................... 22 4.1.7. Cyklistická doprava, polní cesty a průchodnost krajiny .......................................... 22 4.1.8. Pěší doprava............................................................................................................. 22 4.2. Technická infrastruktura.................................................................................................... 22 4.2.1. Vodní toky, nádrže, hydrologické poměry .............................................................. 22 4.2.2. Zásobování pitnou vodou......................................................................................... 23 4.2.3. Kanalizace a čištění odpadních vod......................................................................... 24 4.2.4. Zásobování teplem................................................................................................... 24 4.2.5. Zásobování elektrickou energií................................................................................ 24 4.2.6. Zásobování plynem.................................................................................................. 27 4.2.7. Elektronické komunikace ........................................................................................ 28 4.2.8. Nakládání s odpady.................................................................................................. 28 4.3. Občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury ...................................................... 28 4.4. Veřejná prostranství .......................................................................................................... 28 5. Koncepce uspořádání krajiny.................................................................................................. 29 5.1. Základní koncepce uspořádání krajiny.............................................................................. 29 5.2. Územní systém ekologické stability.................................................................................. 29 5.2.1. Nadregionální a regionální prvky ÚSES.................................................................. 29 5.2.2. Návrh lokálních prvků ÚSES .................................................................................. 29 5.3. Plochy s navrženou změnou využití v krajině................................................................... 30 5.4. Liniové prvky zeleně v krajině a protierozní opatření....................................................... 30 6. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ................................................. 30 7. Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace ....................................... 31 8. Plochy a koridory územních rezerv......................................................................................... 31 9. Plochy, ve kterých je podmínkou prověření změn územní studií......................................... 31 D. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ........................................................................... 31 E. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa .......................................................................................... 31 1. Zemědělský půdní fond ............................................................................................................ 31 1.1. Úvod .................................................................................................................................. 31 1.2. Metodika vyhodnocení záborů ZPF .................................................................................. 32 1.2.1. Mapa BPEJ .............................................................................................................. 32 1.2.2. Hranice zastavěného území dle zákona č. 231/99 Sb. ............................................. 33 1.3. Vyhodnocení záboru ZPF.................................................................................................. 33 1.3.1. Vyhodnocení záboru ZPF dle BPEJ a druhů pozemků (kultur)............................... 33 1.3.2. Investice do půdy..................................................................................................... 36 1.3.3. Areály a objekty zemědělské prvovýroby................................................................ 36 1.3.4. Závěrečné zhodnocení a zdůvodnění záborů ZPF ................................................... 36 1.4. Změny kultur ..................................................................................................................... 37 2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa ...................................................................................... 38 F. Návrh řešení civilní a požární ochrany ......................................................................................... 38 1. Řešení civilní ochrany............................................................................................................... 38 1.1. Metodika............................................................................................................................ 38 1.2. Návrh řešení ...................................................................................................................... 38 1.2.1. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní............ 38 1.2.2. Zóny havarijního plánování ..................................................................................... 38 1.2.3. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události............................................... 39 1.2.4. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování ................................................................. 39 1.2.5. Skladování materiálu CO a humanitární pomoci..................................................... 39 1.2.6. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území ....................... 39 1.2.7. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události............................................. 39 1.2.8. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií .............................. 39 2. Požární ochrana ........................................................................................................................ 39 Nejčastěji užívané zkratky.................................................................................................................. 40

Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

3

ÚVODNÍ ČÁST 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZAKÁZCE Pořizovatel Městský úřad Mladá Boleslav Zpracovatel Firma Kadlec K. K. Nusle, spol. s r. o., Praha 8, Chaberská 3 Projektant: Ing. arch. Daniela Binderová Na dílčích tematických kapitolách se jako řešitelé podíleli: Doprava: Ing. arch. Daniela Binderová Vodní hospodářství: Ing. Jiří Ron Energetika a spoje: Ing. Jan Bayerle Grafické zpracování v digitální podobě: Kateřina Bryndová, Štěpán Klumper

1.1. Identifikační údaje obce Kraj: Obec s rozšířenou působností: Stavební úřad: Obec: Katastrální území: Výměra správního území: Nejnižší nadmořská výška: Nejvyšší nadmořská výška:

Středočeský Mladá Boleslav Březno Židněves Židněves 450 ha 212 m n.m. 238 m n.m.

1.2. Smluvní zajištění zakázky Podkladem pro zpracování územního plánu Židněves je smlouva o dílo č. 345/08 na zpracování Územního plánu Židněves, v rozsahu jeho správního území, uzavřená mezi obcí Židněves jako zadavatelem a pořizovatelem územního plánu a mezi f. Kadlec K.K. Nusle, spol. s r.o., Praha 8, Chaberská 3, jako zpracovatelem územního plánu.

1.3. Průběh zpracování Podkladem pro zpracování Územního plánu obce Židněves byla smlouva o dílo č. 128/98 ze dne 12.3.1998. Objednatelem a původním pořizovatelem bylo Město Mladá Boleslav, odbor rozvoje města, na základě novely stavebního zákona od července 1998 přešla pořizovatelská činnost na obec Židněves. Průzkumy rozbory byly zpracovány ke dni 30. 6. 1998, následně bylo zpracováno Zadání územního plánu obce Židněves. Zadání bylo projednáno od dubna do října 1999 a následně schváleno v zastupitelstvu obce Židněves dne 25. 10. 1999. Na základě schváleného Zadání územního plánu obce Židněves byl v červenci 2000 zpracován Koncept územního plánu obce Židněves. Veřejné projednání se konalo dne 27. 9. 2000 na obecním úřadě Židněves. Na základě výsledků projednání Konceptu ÚP bylo v červnu 2001 zpracováno Souborné stanovisko ke konceptu ÚPO, schváleno v zastupitelstvu obce Židněves dne 22. 6. 2001. Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

4

Návrh územního plánu byl zpracován v červenci 2002, nebyl však do konce roku 2006 schválen. Proto bylo třeba zpracovat Návrh územního plánu Židněves dle zákona č. 183/2006 Sb. Na zpracování byla uzavřena nová smlouva č. 345/2008, objednatelem je obec Židněves, pořizovatelem je Magistrát města Mladá Boleslav, odbor rozvoje města. Návrh byl zpracován v prosinci 2008. Společné jednání s dotčenými orgány se konalo dne 21. 4. 2009. Upravený návrh územního plánu byl na základě pokynů pořizovatele zpracován v dubnu 2010.

1.4. Právní předpisy v oblasti územního plánování Právní předpisy upravující oblast územně plánovací: zákon č. 183/2006 Sb. – o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb. – o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území.

2. ZPŮSOB PROVEDENÍ 2.1. Podklady řešení Společné Smlouva o dílo č. 345/08, uzavřená mezi objednatelem – obcí Židněves a zpracovatelem – Kadlec K.K. Nusle, spol. s r.o., na zpracování Územního plánu Židněves Schválené Zadání územního plánu obce Židněves (1999) Vyjádření uplatněná při projednání Zadání ÚP (Dotčené orgány a organizace) Koncept ÚP Židněves (Kadlec K.K. Nusle, spol. s r.o., 7/2000) Souborné stanovisko ke Konceptu územního plánu obce Židněves (6/2001) Mapové podklady správního území katastrální mapy 1 : 1000, 1 : 2000, 1 : 5000 digitální katastrální mapa (Katastrální úřad) mapy 1 : 10 000 mapy 1 : 50 000 Digitální data ZABAGED – vrstevnice Výpis údajů z katastru nemovitostí Letecký snímek Konzultace na MěÚ Mladá Boleslav Vlastní průzkum v terénu Demografie Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 – obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti (Český statistický úřad, 2003) Historie a kulturní památky Seznam nemovitých kulturních památek (MěÚ Mladá Boleslav) Urbanismus ÚPg VÚC Mladoboleslavsko (U-24 s.r.o., Ing. arch. Vlasta Poláčková, 2003) Studie „Židněves – skupina RD SV1 (obec)“ (Atelier KK, 10/2006) Doprava Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 Studie prognózy intenzit automobilové dopravy města Mladá Boleslav na softwaru PTV VISION (CityPlan spol. s r.o., 4/2007) Přeložka silnice I/16 Mladá Boleslav – Martinovice, technická studie, objednatel ŘSD ČR Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

5

Praha, zpracovatel City Plan, 08/2009) Studie přezkoumání kapacit železniční infrastruktury železnice ČR navazující na Škoda Auto a.s. Mladá Boleslav (Technická studie SUDOP Praha a.s., 11/2008)

Vodní hospodářství Vodohospodářská mapa 1 : 50 000 Vyhlášené záplavové území Klenice Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje Konzultace na MěÚ Mladá Boleslav, odbor životního prostředí, oddělení vodního hospodářství VAK – Mladá Boleslav – konzultace, situace sítí Vodohospodářské služby RT s.r.o. Vrchlabí – konzultace, situace sítí Energetika ČEZ Distribuce, a.s., Rozvoj sítí – Střed, konzultace návrhu řešení zásobování elektrickou energií RWE, a.s., rozvoj plynofikace, podklady z generelu plynofikace a konzultace návrhu řešení zásobování plynem Generel plynofikace (INGAS spol. s r. o., 12/1999) Zákresy kabelu VN a TS ze studie „Židněves – skupina RD SV1 (obec)“ (Atelier KK, 10/2006) Spoje Telefónica O2 Czech Republic, a.s., dokumentace sítě – výřez telekomunikačních tras dgn k č.j. 137298/08/CMB/MM0, konzultace stavu sítí, zákres RR sítí T-Mobile Czech Republic, a.s., zákres RR sítí Vodafone Czech Republic, a.s., zákres RR sítí České radiokomunikace, a.s., zákres RR sítí Ochrana nerostných surovin, vlivy na terén Zákres dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území a ložisek – souřadnice lomových bodů, orientační zákres (Česká geologická služba – Geofond) Zákres poddolovaných území (Česká geologická služba – Geofond) Zákres svážných území (Česká geologická služba – Geofond) Ochrana ZPF a PUPFL, přírody a krajiny, ÚSES Ochrana zemědělského půdního fondu: Digitální vymezení a kódy BPEJ (VÚMOP, Katastrální úřad) Zákres hlavních odvodněných ploch – meliorace (Zemědělská vodohospodářská správa) Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa: Oblastní plány rozvoje lesů – Přírodní lesní oblasti ČR (UHÚL Brandýs n. Lab., 2001) Ochrana přírody a krajiny: Podklady od AOPK Culek M. a kol.: Biogeografické členění České republiky (ENIGMA, Praha, 1996) Neuhäuslová Z. a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR (Academia, Praha, 1998) Územní systém ekologické stability: Generel lokálního ÚSES Chloumecký hřbet a niva Klenice (Ing. Milena Morávková, 11/1996) ÚTP NR/R ÚSES ČR (Culek, Bínová, 1996) Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

6

Územní prognóza velkého územního celku Mladoboleslavsko (U-24 s.r.o., Ing. arch. Vlasta Poláčková, 2003) – zákres NR-R prvků (mimo řešené území)

2.2. Digitální zpracování územního plánu Územní plán Židněves je zpracováván digitálním způsobem v programu MicroStation, tj. ve formátu .DGN. Pro zpracování zakázky byly použity digitální katastrální mapy k.ú. Židněves zpracované zpracovatelem územního plánu na základě otisků katastrální mapy KN, poskytnuté pořizovatelem ÚP. Digitální tvar katastrálních map k.ú. Židněves vyhotovil zpracovatel vektorizací příslušných mapových listů těchto map. Stav digitálního tvaru katastrálních map je shodný s datem aktuálnosti předaných podkladů, tj. k 15. 4. 2008. Na základě tohoto mapového podkladu byly dále vyhotoveny datové vrstvy územního plánu.

A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

1. ŠIRŠÍ VZTAHY Širší vztahy jsou zobrazeny ve výkrese č. B2. Výkres širších vztahů.

1.1. Vztahy regionální Obec Židněves je obec menší velikosti, bezprostředně navazující svým zastavěným územím na zastavěné území sousední obce Březno, se kterým tvořila do r. 1990 jeden správní celek. Z hlediska širších vztahů se obec nalézá v těsném sousedství města Mladá Boleslav, na silnici I/16, vedoucí z Mladé Boleslavi na Jičín. Mladá Boleslav plní vyšší obslužnou funkci (státní správa, zdravotnictví, školství) a je také hlavním cílem vyjížďky za prací. Dále je obec vázána službami, základní školou, zdravotnictvím na sousední obec Březno. Obec je ovlivněna dopravním tahem silnice I/16, která obec dělí; přináší obci možnost vyšší ekonomické aktivity, tvoří vnitřní barieru.

1.2. Vztahy k sousedním obcím Řešené území sousedí s obcemi a jejich katastrálními územími: obec Husí Lhota (k.ú. Husí Lhota) na severu obec Sukorady (k.ú. Sukorady u Mladé Boleslavi) na východě obec Březno (k.ú. Březno u Mladé Boleslavi) na jihovýchodě obec Kolomuty (k.ú. Kolomuty) na jihozápadě obec Řepov (k.ú. Řepov) na jihozápadě obec Plazy (k.ú. Plazy) na západě obec Dolní Stakory (k.ú. Dolní Stakory) na severozápadě Správní území obce se nachází v regionu s převládající kulturní krajinou zemědělského půdního fondu (orná půda), sídla jsou v návaznosti na historický vývoj území převážně umístěna u toků nebo uprostřed zemědělského půdního fondu, spojena silniční sítí. Srůstání sídel není typické, rozvojem v posledních desetiletích však není neobvyklé. Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

7

Nedochází k vzájemnému ovlivňování sídel; významné jsou v tomto smyslu pouze: • dopravní infrastruktura, včetně záměrů, • sítě technické infrastruktury, propojené částečně, • trasy územního systému ekologické stability jsou provázány, • sídla se mohou ovlivňovat případnými vlivy na životní prostředí (hluk, prach, znečištění ovzduší, apod.).

Březno Obec Židněves je těsněji územně spjata s obcí Březno, se kterou je prakticky srostlá v jeden urbanizovaný celek. Z hlediska společného využívání území mají obce vybudován jeden systém splaškové kanalizace, zakončený ČOV na území obce Březno. Jsou spojeny i systémem vodovodu a trasami VN. Obce jsou spojeny významnou silnicí č. II/280, s jejíž přeložkou se počítá v souvislosti s přeložkou silnice I/16. Obec Březno rovněž zpracovává územní plán a v rámci Konceptu ÚP vymezila možnosti trasy přeložky II/280 tak, aby přeložka co nejméně ovlivnila obytnou zástavbu dopady z dopravy (hluk apod.). Na území obce Židněves je přeložka zaústěna do mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Židněves. Dále jsou propojeny prvky ÚSES – LBK 181 a LBK 183. Plazy S obcí Plazy je Židněves propojena stávající trasou vodovodu, trasou VN a stávající trasou silnice I/16. Dále se uplatní společná trasa přeložky I/16, která na území obce Plazy prochází navrhovaným LBC 217 umístění LBC je třeba v ÚP Plazy zkoordinovat s přeložkou. Dále jsou propojeny prvky ÚSES – trasa LBK 146. Ostatní sousední obce Obce jsou od Židněvsi odděleny plochami orných půd a nemají významné územní vztahy. Z hlediska společného využívání území jsou v ÚP Židněves navrženy pouze prvky ÚSES – trasa LBK 181 s obcí Kolomuty.

2. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE KRAJE Na území obce Židněves je v současné době v platnosti Územní prognóza velkého územního celku Mladoboleslavsko (U-24 s.r.o., Ing. arch. Vlasta Poláčková, 2003). Tato ÚPg VÚC vkládá do řešeného území veřejně prospěšné stavby: P05 – vedení STL plynu Plazy – Horní Stakory – Husí Lhota, Plazy – Valy – H.Lhota P06 – vedení STL plynu Plazy – Židněves D02 – I/16 nová trasa, v úseku MÚK Kosmonosy – Židněvěs D12 – II/280 obchvat Března, mimoúr. křížení žel. trati a napojení II/280 na I/16 v trase sil. III. třídy Územní plán nadřazené dopravní stavby a stavby technické infrastruktury zapracovává do měřítka řešení ÚP Židněves. Odlišně oproti ÚPg je řešen obchvat Března v ÚP Židněves (v souladu s technickou studií City Plan 2009 a ÚP Březno), přeložka sil. II/280 je vedena delší východnější trasou se zaústěním do kruhové křižovatky na staré I/16 a s pokračováním na MÚK Židvěves. Do území obce Židněves nevkládá ÚPg VÚC žádné nadregionální a regionální prvky ÚSES.


8

B. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚP A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚP 1. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zadání územního plánu Židněves bylo schváleno v zastupitelstvu obce Židněves 25. 10. 1999. Zadání bylo splněno s následujícími upřesněními: Požadavky na rozvoj • Rozvoj bydlení: Požadovaný přírůstek byl 20 % obyvatel. V současné době má obec 233 obyvatel, přírůstek představuje 47 obyvatel, tj. při 2,5 obyvatel/ RD představuje cca 19 RD. Tento požadavek je splněn včetně rezervy. • Rozvoj bydlení formou modernizace bytového fondu: V maximální míře byly vymezeny navržené plochy v zastavěném území formou ploch přestavby. • Rozvoj občanské vybavenosti: Řešeno především v textové části vymezením Podmínek pro využití ploch; samostatně navržena pouze plocha OS1 pro sport. • Rozvoj výroby a skladování: Řešen návrhem ploch v kategorii Smíšená výroba (SV1 až SV4), s vymezením škály možného využití v Podmínkách pro využití ploch. • Zemědělská výroba – ponechána ve stabilizovaném rozsahu stávajícího areálu. • Požadavek na řešení krajiny: Navrženy plochy a liniové prvky zeleně v krajině, plochy pro ÚSES a protierozní prvky. • Dopravní infrastruktura – řešena návrhem ploch pro přeložku silnice I/16. • Technická infrastruktura – od doby schválení zadání byla realizována výstavba kanalizace a ČOV (mimo řešené území). Je navržena plynofikace obce. Požadavky na způsob zpracování a postup projednání Vzhledem k době zpracování a schválení Zadání nebylo možno tuto kapitolu Zadání dodržet, protože tato problematika je nově řešena zákonem č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami.

2. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU

2.1. Změny vyvolané novým stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami Byly provedeny úpravy v dokumentaci, vyvolané změnami v legislativě, z nichž nejvýznamnější jsou: • Hranice zastavěného území byla nově stanovena dle § 58 stavebního zákona. • Ochrana hodnot urbanisticko architektonických a přírodních byla doplněna do výkresové dokumentace – výkres č. A2. Hlavní výkres. • Upraveny názvy ploch s rozdílným způsobem využití a upraveny dvojmístné kódy v souvislosti s vyhl. č. 501/2006 Sb. • Návrhové plochy byly rozděleny na zastavitelné, plochy přestavby plochy, plochy územních rezerv a navržených změn v krajině. • Dopravní stavby byly zařazeny buď jako plošné elementy (dopravní infrastruktura, veřejná prostranství) nebo jako překryvné liniové prvky (komunikace účelové, pěší komunikace). • Občanské vybavení (stabilizované a navržené) bylo rozděleno na veřejnou infrastrukturu a ostatní občanské vybavení. Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

9

• Protierozní opatření byla doplněna a zařazena jako překryvné prvky, nemající charakter ploch s rozdílným způsobem využití. • Seznam veřejně prospěšných staveb byl upraven s ohledem na novou legislativu (rozdělení na vyvlastnění a předkupní právo); byla doplněna veřejně prospěšná opatření. • Na vybranou návrhovou plochu byla ustanovena povinnost zpracovat územní studii.

2.2. Změny plynoucí z požadavků Souborného stanoviska Návrh územního plánu byl zpracován na základě schváleného Souborného stanoviska (dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb.). Všechny požadavky byly splněny, s následujícími upřesněními:

Úvodní stať Souborného stanoviska Požadavek na umístění návrhu želez. zastávky na p.č. 108/1 Vyznačení trasy přeložky I/16 v souladu se studií okresu Mladá Boleslav. Do textu uvést max. limit zahájení stavby r. 2010. Doplnit návazné řešení sil. II/280. Uvést zákres ÚP do souladu s katastrem nemovitostí.

Nepřesnosti v textové části.

Nezařazeno pro nesouhlas obce Březno. Splněno, dle technické studie City Plan, 2009. Není možno stanovit územním plánem. Splněno dle technické studie City Plan, 2009 Jde o nedorozumění, nelze ztotožnit „druh pozemku“ katastru nemovitostí s dříve funkčními plochami – nyní plochami s rozdílným způsobem využití. Jde vždy o jiné hledisko třídění. Vzhledem k jiné osnově textové části nebudou texty předchozí etapy opraveny, nýbrž nahrazeny jinými.

Požadavky dotčených orgánů Okresní úřad Mladá Boleslav, referát životního prostředí • doporučení doplnit zeleň ke komunikacím a turist. cestám • doplnit přírodní park Chlum • plochy MV1, MV2 změnit na plochy BV • plochy ZS1 převést z návrhu do výhledu (schválit do návrhu pouze, pokud budou schváleny výhledové lokality pro bydlení (BV102 a 103) po r. 2010).

Státní meliorační zpráva (nyní ZVHS) • uvedeny informace o zařízení v území Okresní hygienická stanice • podmínkou výstavby plochy výroby a skladů je, že produkující hluk bude v určených plochách umístěn tak, aby na hranicích těchto ploch nebyly překročeny nejvyšší přípustné hladiny hluku dané hygienickými předpisy. Okresní úřad Mladá Boleslav, referát dopravy a silničního hospodářství • omezit nová připojení místních komunikací na sil. I/16, ponechat pouze jedno připojení

Liniová zeleň v krajině navržena jako překryvné prvky. Přírodní park se nachází mimo řešené území. Plochy zařazeny do ploch Bydlení venkovské, nyní BV3 (část) a BV4. Jednalo se o zelený pás podél výhledové zástavby (ochrana zástavby před vlivy zemědělské činnosti, estetické oddělení od 300 m vzdálené přeložky silnice I. třídy). Vzhledem k tomu, že v čase od zpracování Konceptu ÚPO došlo k výstavbě v území, byly plochy pro bydlení sousedící se zeleným pásem zařazeny do návrhu a proto je i zelený pás v návrhu jako plochy Smíšené nezastavěné SN1 a SN2. Zapracováno do Odůvodnění. Podmínka zařazena do podmínek využití ploch.

VNávrhu ÚPO (2002) navrženy dva sjezdy (východně a západně od obce), a to ve smyslu Ověřovací studie přeložky silnice č. I/16 v úseku Mladá Boleslav – Sukorady (3/2002).


10

• doplnit obchvat I/16, včetně ochranného pásma Ředitelství silnic a dálnic ČR (z r. 2001) • upozornění na to, že trasa není dosud stabilizovaná a že neprošla posouzením vlivu na životní prostředí • trasu je třeba řešit v úseku Mladá Boleslav – křižovatka s II/280 jako čtyřpruh s 22,5/80, dále na Jičín jako dvoupruh S 11,5/80.

V Návrhu ÚP (2008) řešena problematika v souladu s ÚTP – ÚPg VÚC Mladoboleslavsko. V Upraveném návrhu ÚP (2010) řešena problematika dle technické studie City Plan, 2009, s jedním křížením (MÚK). Doplněno v textové i grafické části. Trasa zakreslena dle technické studie City Plan, 2009. Na základě studie City Plyn 2009 byla kategorizace silnice přehodnocena na vystřídaný třípruh.

Požadavky správců sítí a dalších organizací Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s. • navrhnout zokruhování vodovodní sítě v nových lokalitách • podmínkou rozvoje obce je posílení VDJ Propast a zdvojení včetně posílení a přeložky stáv. vodovod. přivaděče DN 200 na DN 300. • uvést do souladu počty obyvatel v části pitná voda a odkanalizování • navržený způsob odkanalizování neodpovídá Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací. Středočeská plynárenská a. s., ORG, Praha • požadavek na zapracování generelu gazifikace Český hydrometeorologický ústav • upozorňují na dna pozorovací vrty Český geologický ústav • upozornění na prognózní zdroj černého uhlí

Řešeno v kap. vodní hospodářství. Řešeno v textové části kap. 4.2.2. a kap. 6.

Uvedeny nové bilance v souvislosti se změnami, které v území proběhly. V mezidobí byla realizována stavba odkanalizování obcí Březno a Židněves se společnou ČOV – návrh převeden do stavu. Zapracováno. Doplněno ochranné pásmo. Doplněno v grafické části.

Požadavky obce Židněves • posun situování zastávky ČD na p.č. 108/1 • doplnit chodník ze středu obce k obci Březno • plochu MV3 přesunout do ploch BV

Nezařazeno pro nesouhlas obce Březno. Chodník již byl realizován, není předmětem ÚP. Plocha byla z části v mezidobí realizována, zařazena jako BV stav. • požadované úpravy textu regulativů Texty byly nově koncipovány s ohledem na nově definované plochy s rozdílným způsobem využití dle vyhl. č. 501/2206 Sb. a dle proběhlých změn v území. Věcná podstata požadavků byla zahrnuta do Podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití. • požadavek na řešení kolize pěší a automobilové Problematika pěší dopravy po obci bude řešena dopravy řízeným přechodem nebo podchodem do doby realizací přeložky silnice I/16 a II/280, podchod není realizace obchvatu reálná možnost řešení v lokalitě, kde se počítá s obchvatem, přechod, příp. se světelnou signalizací je možný, není však předmětem územního plánování. • požadavek na rozšíření plochy BV1 Plocha rozšířena o býv. plochy územních rezerv západním směrem, nyní BV3. • zajištění ploch pro podnikání; požadavek na začlenění Plochy byly začleněny jako Smíšené výrobní – návrh, ploch 223/3, 223/4, 147, 177/2, 209 začlenit do ploch nyní SV2. Dále byly doplněny ploch SV3 a SV4 MV v území mezi stávající komunikací a obchvatem, z hlediska budoucího zemědělského využití špatně obhospodařovatelné.


11

Požadavky vlastníků pozemků a právnických osob • vypustit komunikaci na pozemku p.č. 335/2 • BV7 změnit na MV

Dnes je tato plocha již zastavěna obytnou zástavbou. Plocha byla částečně zastavěna, částečně zařazena jako Smíšená obytná plocha SO2. • požadavek na začlenění p.č. 223/3, 223/4, 147, 177/2, Plochy byly začleněny jako Smíšené obytné – návrh, 209 do ploch MV nyní jako SO2. • BV rozšířit o p.č. PK 51, 54/6, 54/1 (KN 51/1) Zařazeno jako plocha BV9. • doplnit komunikaci přes p.č. 137/4 Doplněna jako plocha veřejné prostranství VP5. • plochy MV1 a MV2 (p.č. 653, 655, 656/2, 316) Vzhledem ke změnám v území zařazeny jako Bydlení převést do výhledových ploch BV venkovské – návrh, nyní BV3 (část) a BV4. • plochu MV3 převést do ploch BV Zařazena jako Bydlení venkovské – stav. • p.č. 710/1 a 711/1 začlenit do ploch BV Plocha nebyla zařazena, protože území je omezeno ochranným pásmem železnice, ochranným pásmem vysokého napětí a sousedstvím areálu sběrných surovin, území není vhodné jako obytná plocha. • vyznačit trasu přeložení silnice I/16 splněno • prověřit možnosti obchvatu sil. II/280 Přeložka navržena jako DK2, DK3 • plochu MV4 změnit na BV Nelze, plocha je již ve stavu. • plochu MV5 změnit na BV Plocha MV5 je již částečně zastavěna plochami výroby, zbytek zařazen jako SO2. • plochy bydlení oddělit od obchvatu zelení Řešeno návrhem zeleného pásu SN1 a SN2. • ponechat územní rezervu pro bydlení Zařazena jako BV 101. • připomínka k návrhu vodní plochy VP1 – ponechat Plocha byla zařazena do Smíšeného nezastavěného území (rybník + zeleň), protože budoucí rozsah vodní plochy není znám. Vodní plochu je možno realizovat v rámci vymezené návrhové plochy Smíšené nezastavěné, nyní SN3. • prověřit možnost výstavby v ploše BV8 vzhledem Plocha, nyní označena BV10, se nachází uvnitř Q100, k zaplavovanému území avšak mimo Q50 a mimo aktivní zónu. Možnost výstavby je zde proto ponechána, avšak limitována.

2.3. Změny plynoucí ze Zprávy o projednání Návrhu ÚP Židněves Ze Zprávy o projednání Návrhu ÚP Židněves, vydané pořizovatelem ÚP, Magistrátem města Mladá Boleslav OStRM, Odd. úřad územního plánování, dne 15. března 2010, byly zapracovány tyto požadavky: Požadavky Krajského úřadu Středočeského kraje, odbor dopravy • požadavky na návrh trasy přeložky silnice I/16

Trasa zapracována dle studie CityPlan spol. s r.o. (září 2009); zapracována úprava trasy přeložky v koridoru, návrh jako vystřídaný třípruh, vložení mimoúrovňové křižovatky pro odbočení silnice II/280; navrženo zklidnění stávající trasy silnice I/16 (převedení do II. třídy); odbočení silnice II/280 do nově navržené okružní křižovatky na stávající trase silnice I/16, pokračuje JV směrem v nové trase navrhované v ÚP Březno. • požadavky protihlukové ochrany Požadavky doplněny do kap. 4.1.2. výroku ÚP. • požadavky citací §§ zákonných ustanovení Požadavky doplněny Odůvodnění, kap. C.4.1.3. Požadavky Povodí Labe s.p. Požadavky doplněny do kap. 6.1. výroku ÚP pod • požadavky ve vztahu k záplavovému území Klenice bodem 5). Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav a.s. Podmínka doplněna do kap. 6.1. výroku ÚP pod bodem • podmínkou rozvoje je dostatečné množství pitné vody 4). Krajské hygienická stanice Středočeského kraje Podmínka doplněna do kap. 6.1. výroku ÚP pod bodem • požadavky na zpracování hlukových studií u 6). rozvojových ploch ve vztahu k silniční a drážní dopravě Správa železniční dopravní cesty Studie neovlivní řešení ÚP Židněves, odkaz uveden • upozornění na studii SUDOP v Odůvodnění, kap. C.4.1.5. Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

12

C. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ Tato kapitola je zpracována formou textu vysvětlujícího jednotlivá ustanovení Textové části I. územního plánu Židněves.

1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V území je stanovena tzv. hranice zastavěného území (ZÚ) dle § 58, zák. č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zastavěné území se skládá z 4 zastavěných území, výměra dohromady je 40,4738 ha.

2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE A OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ

2.1. Koncepce rozvoje území Základní koncepce rozvoje území vychází z polohy obce v blízkosti města Mladá Boleslav a na hlavním silničním tahu Mladá Boleslav – Jičín. Dále je zde dopravní uzel se silnicí II/280, jehož význam ještě vzroste vybudováním přeložky, kdy se na katastru obce budou stýkat tři významné dopravní tahy. Na základě těchto rozvojových vlivů lze očekávat významnější rozvoj území, než jaký vyplývá z přirozených vnitřních rozvojových trendů. Proto se očekává zájem o plochy pro novou výstavbu, který se projevuje již v současné době, a to jak v oblasti bydlení, tak v oblasti ploch pro výrobu a podnikání, proto jsou navrhovány rozvojové plochy převážně v těchto dvou oblastech. Cílem územního plánu je však ponechání venkovského charakteru sídla v přiměřeném rozsahu ploch a typu zástavby, není v zájmu obce, aby se stala předměstím Mladé Boleslavi.

2.2. Ochrana hodnot území Řešení územního plánu bylo navrženo s ohledem na zaznamenané hodnoty v území. Hodnoty, vyjádřené v kategorii limity využití území, jsou zobrazeny jsou ve výkrese č. B1 Koordinační výkres, výčet je uveden níže. Hodnoty dosud nechráněné vymezuje územní plán v Textové části I (hodnotné stavby a objekty, přírodní porosty).

2.2.1. Nemovité kulturní památky V řešeném území se nachází nemovitá kulturní památka: 35140/2-1775 – socha sv. Vojtěcha; na návsi Zákonem nechráněné objekty a jejich ochrana jsou vymezeny v Textová části I.

2.2.2. Archeologické nálezy Obec Židněves je území s potenciálními archeologickými nálezy a proto je možno celé jeho území kvalifikovat jako území archeologického zájmu, na němž se vyskytují doložené i přepokládané archeologické lokality.

2.2.3. Ochrana přírodních hodnot Využití řešeného území je omezeno limity využití území v oblasti ochrany přírodních hodnot: Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

13

Významné krajinné prvky (VKP) Významný krajinný prvek je definován (dle zákona č. 114/1992 Sb.) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Mezi VKP dané ze zákona patří lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Kromě toho mohou být VKP i jiné části krajiny, např. mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, parky, sady, zámecké zahrady, naleziště nerostů a zkamenělin, přirozené i umělé skalní útvary a jiné, pokud je orgán státní správy v ochraně přírody zaregistruje s ohledem na jejich ekologickou a krajinotvornou funkci. V zájmovém území se nacházejí: • VKP ze zákona (lesy, toky, nivy) • VKP registrovaný (dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.) – v návrhu Při severozápadní hranici katastrálního území obce Židněves je navržen VKP 51 Špičatá Horka – V pobočném (dříve VKP č. 37). V řešeném území leží menší část tohoto VKP o rozloze 1 ha (větší část o výměře 4,5 ha leží v k.ú. Dolní Stakory). Jedná se o přírodě blízkou extenzivní louku s významným podílem přirozeně rostoucích druhů bylin – mezofilní až hygrofilní květnatý trávník, na stráni u Horky liniové společenstvo polokulturní s mírně ruderalizovaným bylinným patrem. Je zde pruh keřů šířky cca 50 m. Do území nezasahují prvky Natura 2000, CHKO, přírodní parky, ZCHÚ ani památné stromy. Nadregionální a regionální prvky ÚSES se v řešeném území neuplatňují.

2.2.4. Ochrana půdního fondu Ochrana zemědělského půdního fondu Realizuje se formou bonitačních půdně ekologických jednotek (BPEJ). Ochrana lesního půdního fondu Pozemky určené k plnění funkcí lesa tvoří malý podíl správního území. Ochranné pásmo 50 m limituje rozvoj pozemků sousedících.

2.3. Ostatní limity využití území Limity využití území jsou definovány ve zákoně č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), v § 26, odst. 1. Tyto limity jsou vstupní limity, tj. přicházejí do řešení územního plánu jako předem dané omezující územní prvky. Naopak výstupní limity využití území jsou omezení, která vyplývají z navržené koncepce ÚP Židněves. Jsou navrženy v textové části Návrh územního plánu. Vstupní i výstupní limity jsou zakresleny ve výkrese č. B1. Koordinační výkres, výstupní limity rovněž ve výkrese č. A2. Hlavní výkres.

2.3.1. Ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury 1) Dopravní infrastruktura a její ochranná pásma: • ochranné pásmo komunikace I. třídy • ochranné pásmo komunikace II. a III. třídy • ochranné pásmo železnice

50 m od osy krajního pruhu 15 m od osy krajního pruhu 60 m od osy krajní koleje

2) Technická infrastruktura a její ochranná pásma: • ochranné pásmo vodovodních a kanalizačních řadů • ochranné pásmo vzdušných vedení VN 22 kV • ochranné pásmo trafostanic 22 kV • ochranné pásmo sdělovacích vedení

1,5 m do DN 500 včetně 7 m, 10 m od krajního vodiče 7 m, 20 m, 30 m 1,5 m


14

• ochranné pásmo objektů převaděčů a stanic • radioreleové spoje

dle zákresu dle zákresu

2.3.2. Ochrana vod a vodních zdrojů, pozorovací vrty Ochrana vodních toků vyplývá ze zákona o vodách. V prvé řadě je třeba v území umožnit péči o koryta vodních toků, která se realizuje formou zachování nezastavěného území podél toku, tj. oprávnění při správě toku (též „manipulační pásmo“), v šířce 6 m. Pokud bude správce vodního toku při výkonu správy vodního toku požadovat pro nezbytný přístup k vodnímu toku užívání pozemků sousedících s korytem vodního toku, pak po předchozím projednání s vlastníky pozemků může jejich pozemků užívat (viz § 49 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách). Nezbytná je rovněž ochrana území před ohrožením velkými vodami. Uplatňuje se formou vymezování zaplavovaných území toků. V řešeném území byla vymezena zaplavovaná území Klenice (Q100, Q50, Q10, aktivní zóny) – záplavové čáry pro kulminační průtoky povodní s pravděpodobností výskytu 1× za 10, 50 a 100 let (tzv. n-letých povodní). Na plochách aktivní zóny zaplavovaného území budou zřizovány stavby pouze takové, které v případě záplav nebudou bránit odtoku (např. hřiště, zpevněné plochy, komunikace apod.). Na plochách zaplavovaného území mimo aktivní zónu budou budovy situovány buď mimo zaplavované území nebo bude při jejich stavebním řešení počítáno s možností záplav.

Ochrana vodních zdrojů: Správní území obce není součástí žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Nejsou zde stanovena žádná ochranná pásma vodních zdrojů. Pozorovací vrty ČHMÚ V území se nacházejí dva pozorovací vrty ČHMÚ č. VP 7517 a VP 7518 – sledování podzemních vod křídového útvaru. Hloubka vrtů je 392 m. Ochranné pásmo pozorovacího vrtu je 500 m.

2.3.3. Ochrana nerostných surovin, vlivy na terén Do území nezasahují dobývací prostory, chráněná ložisková území ani výhradní ložiska. V území se nachází nechválený prognózní zdroj: Identifikační číslo 906200000

Číslo ložiska Název 9062000 Mnichovohradišťská pánev

Těžba dosud netěženo

Surovina Uhlí černé

Území není ovlivněno vlivy těžby (poddolovaná území, hlavní důlní díla, haldy) a nebyla zde zaznamenána svážná území.

2.3.4. Hygienická ochranná pásma Ochranná pásma chovů živočišné výroby Chovy hospodářských zvířat mohou svým provozem způsobit negativní ovlivnění zdravých životních podmínek v okolí a mohou být příčinou zdravotních rizik pro obyvatele žijící v okolí. V 80. letech byl v Židněvsi prováděn pouze chov dojnic. V té době jich zde bylo 856 a poloměr pachové zóny činil 240 m. Na přelomu 80. a 90. let došlo k přestavbě kravína K 96 na prasečák. Bylo povoleno chovat zde 200 ks prasat na výkrm, poloměr pachové zóny byl stanoven na 251 m. Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

15

Tento poloměr pachové zóny byl jako konečný zanesen jako limit využití území do grafické části a obnově, rozšiřování a při změnách chovu nesmí být překročeno. Středisko Židněves – dojnice (kravín K 174) Židněves – výkrm prasat (původně kravín K 96) Židněves – dojnice (velkokapacitní kravín VKK) Židněves – býci v žíru

Počet kusů 174 200 416 194

Je navrženo doplnění zeleně kolem zemědělského areálu. Tato zeleň by areál pohledově odclonila, částečně by též zachycovala prachové částice a snižovala pach. Dřevinami vhodnými pro výsadbu kolem zemědělského areálu jsou pro svou fytoncidní aktivitu zejména tyto: ořešák královský, dub červený, buk obecný, trnovník akát, dub červený, habr obecný, hloh obecný, dřín obecný, jeřáby, jalovec.

2.4. Plochy dle způsobu využití a dle významu 2.4.1. Plochy s rozdílným způsobem využití Plochy byly vymezeny na základě: • vlastního terénního průzkumu, • vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, která definuje základní dělení ploch s rozdílných způsobem využití, • s využitím § 3, odst. 4 vyhlášky, který umožňuje podrobnější členění ploch.

2.4.2. Plochy dle významu V souladu se stavebním zákonem jsou užívány pojmy: • zastavitelné plochy (§ 2, odst. 1, písm. j) • plochy přestavby (§ 43, odst. 1) • koridory dopravní infrastruktury (§2, odst. 1, písm. i) • plochy v krajině s navrž. změnou využití (příloha č. 7 k vyhl. č. 500/2006 Sb., bod 3b)) • plochy územních rezerv (§ 36, odst. 1) Nové pojmy – stabilizované plochy a návrhové plochy – byly definovány za účelem rozšíření možností vymezit slovně určitou skupinu ploch s danými vlastnostmi.

3. URBANISTICKÁ KONCEPCE 3.1. Základní urbanistická koncepce Kompaktně zastavěné území Židněvsi bylo rozděleno na základě terénního průzkumu do ploch s rozdílným způsobem využití, respektujících současnou zástavbu obce. Území bylo rozděleno na plochy stabilizované, plochy přestavby a plochy zastavitelné. Plochy dosud nezastavěné byly buď navrženy k dostavbě (proluky a zastavitelné plochy) nebo určené k ponechání jako omezeně zastavitelné (zahrady, veřejná zeleň). Rozvojové plochy mimo zastavěné území: Nové plochy byly vymezeny v návaznosti na stávající zástavbu s ohledem na potřeby obce, na možnost napojení na komunikace a inženýrské sítě, na stávající limity využití území a na ochranu zemědělského půdního fondu. Určujícími limity, významně omezujícími rozvoj, jsou v konkrétním případě obce Židněves návrh přeložky silnice I/16 a vlivy z toho plynoucí na severu a trasy inženýrských sítí (vodovod, trasa VN) na jihu. Omezení z hlediska zemědělského půdního fondu (I. a II. tř. ochrany ZPF) se rovněž uplatňují.


16

Vymezení zastavitelných ploch bylo provedeno na základě těchto principů: • zástavba proluk v zastavěném území, • další nové plochy navrženy v návaznosti na ZÚ s ohledem na kvalitu půdy a limity využití území tak, aby navázaly pásovým způsobem na stávající kompaktní okraj zástavby, • byl konstatován cíl zamezit rozrůstání zástavby do volné krajiny vytvářením dalších solitérů v krajině, a to zvláště severně od navržené silnice I/16 do volné krajiny orných půd. Z hlediska způsobu využití území převažují v území rozvojové plochy pro bydlení a pro smíšenou výrobu, v menší míře plochy smíšené, plochy pro občanské vybavení (sport) a zeleň. Obytné plochy byly vymezeny v kategorii rodinné domy (bydlení vesnické). Základním principem řešení je ucelená obytná zástavba v návaznosti na stávající plochy, která severně od sil. I/16 tvoří půlkruhový útvar s centrem na návsi; místně jsou doplněny proluky stávající zástavby plochami pro obytnou zástavbu. V místech, kde zasahují do ploch výstavby ochranná pásma a jiné limity využití území, byly navrženy zahrady, které budou součástí oplocení nové výstavby, kde však se vlastní stavba domu nemůže umístit. Plochy občanského vybavení jsou stabilizované, pouze je navrženo rozšíření stávajícího sportovního areálu. Plochy obytné byly doplněny návrhem komunikací, zařazených jako veřejná prostranství. Smíšené obytné plochy byly vymezeny v centrální části obce a na styku obytné a výrobní zástavby. Smíšené výrobní plochy, tj. plochy, kde se předpokládají pouze takové aktivity, které nenaruší obytné prostředí hlukem, prachem a zápachem, byly vymezeny v návaznosti na stávající a budoucí I/16 a stávající zemědělský areál severovýchodně od obce. Zemědělská výroba zahrnuje pouze jeden stávající areál. Plochy pro sídelní zeleň zahrnují jednak plochy veřejné zeleně, jednak plochy zeleně přírodního charakteru, zařazené do ploch Smíšených nezastavěných (rovněž určeny pro ochrannou zeleň). Dopravní infrastruktura: Na úseku dopravy byly řešeny plochy pro přeložky silnice I/16 a silnice II/280. Technická infrastruktura: Byl navržen rozvoj jednotlivých stávajících inženýrských sítí a plynofikace obce STL plynovodem. Vybudováním některých nezbytných inženýrských sítí je podmíněna zastavitelnost některých lokalit. Je-li návrhová plocha zatížena ochranným pásmem stávající nebo navržené trasy technické infrastruktury, bude se výstavba v lokalitě řídit požadavky těchto ochranných pásem (omezena rozsahem či funkcí). Nové plochy technické infrastruktury nebyly navrženy.

3.2. Stabilizované plochy Vymezeny na základě terénního průzkumu a s přihlédnutím ke Katastru nemovitostí.

3.3. Zastavitelné plochy a plochy přestavby Vymezeny na základě terénního průzkumu, záměrů na provedení změn v území a s přihlédnutím ke Katastru nemovitostí. Do ploch přestavby byly zařazeny plochy dlouhodobě nevyužívané (SO1) a plochy zanedbané (BV7). Přehled a ploch je uveden v následujících tabulkách, kde jsou uvedeny základní informace o navržených zastavitelných plochách, plochách přestavby a koridorech. Plochy zastavitelné jsou označeny „Z“, plochy přestavby „P“, koridory dopravní infrastruktury „K“.


17

Bydlení venkovské (BV) označení BV1

výměra počet druh pozemku (m2) RD 12156 8 orná půda

BV2

3677

1 orná půda

BV3

71410

BV4 BV5 BV6

6690 1382 44114

BV7

13758

BV8

BPEJ uvnitř Z / P ZÚ I. ne Z

I.

ne

Z

70 orná půda

I., III. ne

Z

III. III. II., III. I.

ne ano ne

Z Z Z

ano

P

1336

4 orná půda 2 orná půda 44 orná půda, ostatní plocha 8 zastavěná plocha, ostat. plocha, zahrada 2 ostatní plocha

—

ano

Z

BV9 BV10

6220 4177

3 TTP, ostatní plocha 4 orná půda

I., III. ano I. ano

Z Z

BV11 BV12 BV13

3761 2860 10327

I. I. I.

Z Z Z

celkem

181868

3 orná půda, TTP 2 TTP 4 orná půda, ostatní plochy 155

ne ano část

limity využití území o.p. silnice, o.p. sdělovacího vedení, vymezeno o.p. VN, o.p. vodovodu, o.p. vrtu ČHMÚ o.p. silnice, o.p. sdělovacího vedení, o.p. vrtu ČHMÚ o.p. silnice, o.p. sdělovacího vedení, o.p. vrtu ČHMÚ — — o.p. silnice, o.p. sdělovacího vedení, o.p. VN, o.p. živočišné výroby o.p. vodovodu a kanalizace o.p. vodovodu a kanalizace, o.p. živočišné výroby o.p. železnice zaplavované území Q100, vymezeno o.p. VN, prognózní zdroj č. uhlí zaplavované území Q100, o.p. VN zaplavované území Q100 o.p. železnice, o.p. VN, o.p. vodovodu, o.p. sděl. vedení

Občanské vybavení – sport (OS) označení výměra druh pozemku (m2) OS1 7264 orná půda, TTP, vodní tok

BPEJ uvnitř ZÚ I. ne

Z/ P Z

limity využití území zaplavované území Q50, o.p. sděl. vedení, pásmo při správě toku

Veřejná prostranství (VP) označení VP1 VP2 VP3 VP4 VP5 celkem

výměra (m2) 992 9335 7278 691 536 18832

druh pozemku orná půda orná půda orná půda, ostatní plocha ostatní plocha, zastavěná plocha ostatní plocha

BPEJ I. I., III. II., III. — —

uvnitř ZÚ ne ne část ano ano

Z/P Z Z Z P Z

Smíšené obytné plochy (SO) označení výměra počet druh pozemku BPEJ (m2) RD SO1 4284 3 zastavěná plocha, vodní plocha, I. zahrada SO2 14247 14 orná půda, TTP, ostatní plocha I., III. 18531 17

uvnitř ZÚ ano

Z / P limity využití území P

o.p. vodovodu

ne

Z

o.p. živočišné výroby


18

Dopravní infrastruktura – pozemní komunikace (DK) označení DK1 DK2 DK3 celkem

výměra (m2) 101540 17303 2511 121354

druh pozemku orná půda, ostatní plocha, vodní plocha orná půda, vodní plocha orná půda, vodní plocha

BPEJ I., II., III., IV. III. III.

uvnitř ZÚ ne ne ne

Z/P/K K Z Z

Smíšené výrobní plochy (SV) označení výměra druh pozemku (m2) SV1 2129 orná půda SV2 13862 TTP, ostatní plocha SV3 83381 orná půda, ostatní plocha SV4 48740 orná půda celkem 148112

BPEJ uvnitř ZÚ III. ano III. část

Z/ P Z Z

III.

ne

Z

III.

ne

Z

limity využití území o.p. živočišné výroby, o.p. silnice o.p. živočišné výroby, o.p. silnice, o.p. VN, o.p. sděl. vedení o.p. živočišné výroby, o.p. silnice, o.p. VN, o.p. sděl. vedení o.p. silnice, o.p. sděl. vedení

Zemědělské plochy – zahrady (ZZ) označení výměra (m2) ZZ1 5866 ZZ2 3786

BPEJ uvnitř ZÚ I. ano I. ne

Z/ P Z Z

ZZ3

druh pozemku orná půda orná půda, TTP 1249 TTP

I.

Z

celkem

7688

ne

limity využití území zaplavované území Q100, prognózní zdroj č. uhlí, o.p. VN zaplavované území – aktivní zóna, prognózní zdroj č. uhlí, interakční prvek zaplavované území – aktivní zóna, prognózní zdroj č. uhlí, interakční prvek

3.4. Systém sídelní zeleně Rozsah sídelní zeleně je dostačující. Zahrnuje vymezené plochy a liniové prvky stávající, navržené k ochraně, a je doplněn liniovými prvky navrženými.

4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 4.1. Dopravní infrastruktura 4.1.1. Silniční síť Silniční síť tvoří silnice: • I/16 Mladá Boleslav – Jičín – Nová Paka – Trutnov – státní hranice • II/280 Židněves – Kopidlno – Smidary – II/326 • III/27515 Plazy (I/16) – Jabkenice (II/275) • III/2801 spojnice I/16 (Židněves) a II/280 (Březno) Obě silnice III. třídy zasahují do řešeného území pouze okrajově. Obcí prochází silnice I. třídy I/16 Mladá Boleslav – Jičín – Nová Paka – Trutnov – státní hranice. V roce 1995 bylo na silnici I/16 bylo naměřeno cca 9 500 vozidel za 24 hod., kdežto v r. 2007 již 11 670 (z toho 3580 nákladních a autobusů); v r. 2015 se již předpokládá nárůst na 15 640 vozidel za 24 hod. (z toho 4030 nákladních a autobusů). Údaje jsou převzaty ze studie prognózy intenzit automobilové dopravy města Mladá Boleslav (City plan spol. s r.o., 2007).


19

Intenzita využití silnice roste a zvláště při průchodu zastavěnou částí obce vytváří problémy hluku a dopravní bariéru pro chodce, a to nejen v Židněvsi, ale i v samotné Mladé Boleslavi, a ovlivňuje další obce v okolí, jako jsou Řepov, Plazy a Sukorady. Proto se v dlouhodobém horizontu počítá s výstavbou obchvatu silnice, který bude veden od I/38 dále severně od Mladé Boleslavi, v křížení s R10 přes exit Kosmonosy a dále severně od obce Plazy a Židněvsi; východně pokračuje jako severní obchvat obce Sukorady. Na návsi Židněvsi se z I/16 odbočuje sil. II/280 Židněves – Kopidlno – Smidary – II/326. V roce 2007 bylo na silnici II/280 bylo naměřeno cca 3 200 vozidel za 24 hod. (z toho 640 nákladních a autobusů); v r. 2015 se již předpokládá nárůst na 2 900 vozidel za 24 hod. (z toho 410 nákladních a autobusů). Údaje jsou převzaty ze studie prognózy intenzit automobilové dopravy města Mladá Boleslav (City plan spol. s r.o., 2007). V souvislosti s přeložkou sil. I/16 se předpokládají i změny v trasování sil II/280. Pro obsluhu obce Židněves je sil. I/16 páteřní komunikací funkční tř. B1 (sběrná komunikace s převážně dopravním významem). Ostatní silnice jsou charakterizovány nepatrným dopravním významem, místy úzkými jízdními profily, směrovými oblouky malých poloměrů a výškovým zalomením jejich tras. Místní komunikace jsou třídami C s převahou C3 (obslužné přístupové komunikace).

Navržené řešení v ÚP Židněves vychází z řešení technické studie City Plan, 2009: Stručný popis řešení přeložky silnice I/16 v úseku Ml.Boleslav – Sukorady – Martinovice technickou studií: Trasa přeložky je zpracována ve dvou variantách A a B. Varianta A je vedena od MÚK Kosmonosy severně od obcí Plazy, Židněves, Sukorady a v Martinovicích se napojuje zpět na stávající I/16. Celková délka trasy je 8,1 km a na trase jsou navrženy 3 mimoúrovňové křižovatky na základě doporučení kapacitního posouzení. Ve vzdálenosti 1,0 km od začátku staničení (začátek staničení je v křižovatce se stávající R10) je navržena MÚK Plazy, umožňující napojení průmyslové zóny Plazy a průjezd na stávající I/16. Další MÚK Židněves je ve staničení 4,3 a MÚK Martinovice ve staničení 7,8 km, tyto MÚK slouží k napojení okolních obcí. Varianta B je vedena od MÚK Kosmonosy přibližně 100 m ve stejné stopě jako varianta A, poté se stáčí k jihu a mezi Mladou Boleslaví (Řepov) a obcí Plazy kříží na dvou místech stávající I/16. Kolem obce Plazy je trasa vedena jižně ve vzdálenosti cca 250 až 500 m a mezi obcemi Plazy a Židněves pokračuje severně kolem obce Židněves. Další úsek je shodný jako ve variantě A. Celková délka trasy je 9,4 km a na trase jsou 4 mimoúrovňové křižovatky. Tři jsou ve stejné poloze jako ve variantě A a oproti variantě A je navržena ještě MÚK Řepov v místě křížení přeložky se stávající I/16 mezi obcemi Plazy a Řepov. Výškové řešení je v obou variantách podobné, přeložka je vedena po stávajícím terénu. Okolní terén je rovinatý, podélné sklony v obou variantách jsou do 4%. Podle kapacitního posouzení je navržen úsek od R10 k první MÚK jako čtyřpruh, další úsek až do konce přeložky jako vystřídaný třípruh.

Silnice I/16 je v ÚP Židněves vedena přeložkou severně od obcí Plazy a Židněves (var. A ze studie) a východně od Židněvsi se napojuje na stávající trasu (koridor DK1). Vzhledem k tomu, že stávající trasa je napojena na exit R10 Mladá Boleslav, předpokládá se převedení na silnici II. třídy. Východně od obce Židněves bude umístěna mimoúrovňová křižovatka (MÚK Židněves) se sjezdem vedoucím k jihu (plocha DK2), tento sjezd bude zapojen do stávající trasy kruhovou křižovatkou. Dále je řešeno zapojení sil. II/280, která v současné době začíná na návsi Židněves křižovatkou s I/16. V ÚTP ÚPg VÚC Mladoboleslavsko se předpokládalo přeložení této silnice do stopy sil. III/2801 a napojení na novou I/16 kruhovou křižovatkou; původní trasa II/280 do obce Březno měla být převedena do kategorie silnic III. třídy. V současné době se také zpracovává územní plán obce Březno, která má zájem na vedení trasy II/280 ve východnější poloze z důvodu vyloučení dopravy ze stávající zástavby a z rozvojových ploch. Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

20

Proto bylo v koordinaci s ÚP Březno navrženo vyústění obchvatu obce Březno (nová trasa silnice II/280) do kruhové křižovatky na staré trase I/16 (plocha DK3) s pokračováním na MÚK Židněves (plocha DK2).

4.1.2. Hluk z dopravy V současné době je zástavba podél I/16 zasažena hlukem z dopravy. Tento nevyhovující stav bude řešen přeložkou I/16. V rámci stavby přeložky bude zpracováno Vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí, jehož součástí je i hodnocení dosahu hluku. Na základě této dokumentace pak budou navržena případná protihluková opatření pro ochranu stávající zástavby. Nová dosud nerealizovaná zástavba je navržena tak, aby nebyla blíže k předpokládané trase než jsou stávající obytné objekty, aby ani po vybudování přeložky nebylo třeba dodatečně řešit ohrožení další nové výstavby hlukem

4.1.3. Komunikační síť Komunikační síť odpovídá historickému vývoji sídla, místní komunikace v centru jsou místně v šířkových parametrech ne zcela vyhovující, avšak s ohledem na malé dopravní zatížení se předpokládají pouze místní úpravy (zpevnění apod.). V nové již realizované výstavbě se šíře veřejných prostranství pohybuje kolem 7 m. V nové dosud nerealizované zástavbě je požadována v souladu s vyhl. 501/2006 Sb. min. šíře 8 m. Je navrženo pět lokalit s novými komunikacemi pro obsluhu obytných ploch.

Řešení dopravní infrastruktury v nových zastavitelných plochách musí splňovat legislativní požadavky: • požadavky dle vyhl. 501/2006 Sb., o obecných technických požadavcích na využívání území, § 9 až § 22. • požadavky pro připojení dle ust. § 10 zákona o pozemních komunikacích; počet připojení na komunikacemi omezit na minimum (např. jednou obslužnou komunikací). • požadavky dle ust. § 36 zákona o pozemních komunikacích, tj. mimo zastavěné území obce a na silničních pomocných pozemcích nenavrhovat podélná uložení vedení v tělesech silnic.

4.1.4. Autobusová doprava Autobusová doprava v obci odpovídá umístění obce na hlavních tazích, obcí projíždí dostatečné množství autobusových spojů. Jedná se převážně o spojení Mladá Boleslav – Libáň s několika variantami tras (spoje 260000, 260890, 260950, 260980) nebo spojení Mladá Boleslav – Sobotka (– Jičín) – spoje 260880, 630005. Zastávky autobusů jsou u obecního úřadu a u odbočky k železniční stanici v Březně. Po realizaci přeložky je třeba v systému autobusové dopravy usilovat o to, aby zastávky zůstaly v zástavbě obce a nebyly přesunuty na novou I/16.

4.1.5. Železniční doprava Řešeným územím prochází lokální železniční trať č. 064 Mladá Boleslav – Stará Paka, nejbližší zastávky jsou Březno a Kolomuty. Centrum Židněvsi je v docházkové vzdálenosti cca 10 minut. V dosahu vlivu železnice se nacházejí navržené plochy BV9 a BV13, výstavba v plochách je podmíněna prověřením ovlivnění území hlukem ze železnice. Technická studie SUDOP Praha (2008), řeší v blízkosti území Židněvsi v prostoru tělesa dráhy výhybnu a zastávku Březno u Ml. Boleslavi. Ze studie nevyplynuly požadavky na Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

21

žádné územní nároky pro obec Židněves. V navazujících dokumentacích bude třeba prověřit míru případného ovlivnění navazujícího území uvažovaným využitím tratě pro potřeby nákladní dopravy Škoda Auto a.s.

4.1.6. Doprava v klidu Nároky na odstavná stání jsou vzhledem k charakteru zástavby uspokojovány výstavbou garáží v rámci vlastních objektů a pozemků, zejména u zástavby rodinných domků. Parkovací možnosti jsou především na odstavných pruzích I/16 v centru obce a místních komunikacích. Parkoviště jsou realizována v centrální části obce (u prodejny potravin, obecního úřadu a motorestu). Tato parkoviště pokrývají potřebu jak na parkování i jako odstavné plochy, nové plochy nejsou navrženy.

4.1.7. Cyklistická doprava, polní cesty a průchodnost krajiny Územím neprochází žádná cyklistická nebo cykloturistická trasa a není ani navržena. Je navržena síť polních cest s využitím současných polních cest, avšak s přihlédnutím k budoucímu zásahu do území přeložkou silnice I/16. Tím dojde k oddělení polností severně a jižně od přeložky a bude třeba v rámci stavby přeložky I/16 dořešit křížení se zemědělskou technikou. Územní plán navrhuje zapojení nové polní cesty ze severní větve MÚK Židněves pro obsluhu polností za přeložkou. Dvě stávající polní cesty křižující trasu budoucí přeložky budou ukončeny slepě u této přeložky.

4.1.8. Pěší doprava Obcí neprochází žádná značená turistická trasa. Pěší doprava v obci směřuje na náves a do sousední obce Březno, směr na Březno podpořen chodníkem. Podél silnice I/16 se pěší doprava dostává do kolize s automobilovou dopravou, situace bude řešena obchvatem obce. Pěší komunikace v obci zůstávají beze změny.

4.2. Technická infrastruktura 4.2.1. Vodní toky, nádrže, hydrologické poměry Obec Židněves leží východně od Mladé Boleslavi v nadmořské výšce 210 – 220 m n. m. v povodí Jizery.

Vodní toky Hlavním vodním tokem je Klenice, č.h.p. 1-05-02-096 a 1-05-02-098. Klenice je významný vodní tok ve správě povodí Labe Hradec Králové. Koryto Klenice je v katastru obce upravené. Do Klenice ústí v katastru zprava dva odvodňovací příkopy, zleva tři odvodňovací příkopy. Odvodňovací příkopy odvádějí vodu pouze po dešťových srážkách, nemají trvalý průtok vody. Správcem je Zemědělská vodohospodářská odvodňovací správa Ml. Boleslav. Ochrana před povodněmi Klenice má stanoveny hranice zátopy velkými vodami. Obec má povodňový plán. Vodní nádrže V obci jsou dvě malé nebeské vodní nádrže. Nádržemi neprotéká vodoteč. Plocha nádrže cca 120 m2 a 160 m2.


22

Geologické poměry Oblast patří do křídového masivu – svrchní turon. Pozorovací vrty ČHMÚ V katastru jsou dva vrty VP7517 a VP7518 hluboké 392 m – sledování podzemních vod křídového útvaru Českým hydrometeorologickým ústavem, Praha. Návrh Na potoce Klenice a jeho čtyřech přítocích se neuvažuje mimo údržby investiční činnost. Na pravostranném přítoku Klenice – Valská svodnice v rámci plochy SN3 je navrhována víceúčelová vodní nádrž o ploše cca 4,0 m s kótou hladiny cca 214 m n. m. Situování hráze u silnice do Mladé Boleslavi.

4.2.2. Zásobování pitnou vodou Obec je napojena na vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Mladá Boleslav – východní skupina. Vlastníkem vodovodu je obec provozovatelem VAK Ml. Boleslav. Vodovodní síť je z části zokruhovaná, napojená přívodním řadem DN 160 na 1. tlakové pásmo – 278 / 273 m n. m. na vodojem Propast 2× 3000 m3. Technický stav vodovodních řadů je vyhovující.

Potřeba pitné vody Dle VAK Ml. Boleslav, roční potřeba pitné vody r. 2007: Qr = 8120 m3 × r-1 Qd = 22,3 m3 × d-1 Potřeba pitné vody na jednoho EO… 92 l × d-1 při počtu obyvatel 242. Orientační nárůst potřeby pitné vody: Počet obyvatel současný 242 EO 458 EO Nárůst počtu obyvatel Výsledný počet EO 700 EO Potřeba pitné vody na 1 EO 120 l × d-1 Vybavenost a průmysl na 1 EO 40 l × d-1 celkem na 1EO 160 l × d-1 Celková výhledová denní potřeba pitné vody

Qd = 112 m3 × d-1, tj. 40.880 m3 × r-1

Návrh Všechny návrhové plochy (BV1 – BV13; SO1 – SO2; SV1 – SV4) budou napojeny na rozvody pitné vody, navržené rozvody pitné vody budou zokruhovány a navrženy v souladu s ČSN 730873. Podmínkou nové výstavby uplatněné správcem sítě (Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav a.s.) je posílení VDJ Propast (min. hladina vody na kótě 273 m n.m.) a dále posílení a přeložky stávajícího přivaděče z PVC DN 200 na DN 300. Tato podmínka platí pro všechny obce východní skupiny skupinového vodovodu Mladá Boleslav. Požární zabezpečení staveb Provozovatel veřejného vodovodu VAK Mladá Boleslav plánuje v horizontu 2 – 5 let posílení vodovodního přivaděče DN200, a to vybudováním dalšího přivaděče ve stejné trase.


23

4.2.3. Kanalizace a čištění odpadních vod Kanalizace a ČOV – současný stav V obci je vybudována tlaková splašková kanalizace napojená na společnou ČOV v obci Březno. ČOV je po rekonstrukci ve zkušebním provozu. Provozovatelem ČOV a kanalizace jsou Vodohospodářské služby R.T. s.r.o., Vrchlabí. Kapacita ČOV dle rozhodnutí Městského úřadu Mladá Boleslav z 22. 4. 2008 je: Množství odpad. vod…. 86.000 m3 × r-1, tj. 235,6 m3 × d-1 Znečištění…... v EO 1717, tj. 103 kg × d-1 BSK5 Počet připojených EO v současné době 985 Množství odpadních vod 34002 m3 × r-1 Qd = tj. 93,2 m3 × d-1 Volná kapacita ČOV je cca 700 EO pro obě obce. Nárůst EO v Židněvsi cca 450 – 500 EO. Dešťové vody jsou odváděny do vodotečí jednotlivými kanalizačními řady a povrchovými příkopy.

Návrh Všechny návrhové plochy (BV1 – BV13; SO1 – SO2; SV1 – SV4) budou napojeny navrženou tlakovou splaškovou kanalizací na stávající tlakovou kanalizaci a společnou ČOV v Březně. Volná kapacita ČOV je 700 EO pro obě obce. Nárůst znečištění v Židněvsi je cca 450 – 500 EO. Dešťové vody Je navrženo v max. možné míře vsakování na pozemcích zástavby. Zbylé dešťové vody budou odváděny povrchovými příkopy do vodotečí. Zůstává zachován stávající systém.

4.2.4. Zásobování teplem Dle ČSN 06 0210 patří řešené území do oblasti s nejnižší výpočtovou venkovní teplotou -12oC. V obci převažuje lokální způsob vytápění tuhými palivy (uhlí, koks) a elektrickou energií. Elektrotechnický závod (Světelná technika, Ing. L. Vyrtych), rodinné domky a objekty občanské vybavenosti (prodejna, restaurace) mají vlastní zdroje tepla převážně na tuhá paliva, LTO a akumulační kamna. Elektrická energie je doplňkovým zdrojem vytápění. Přímotopy jsou u cca 20 rodinných domů. Ve dvou případech je pro vytápění používán propan. U lokalit nové zástavby je navrhováno pro vytápění, případně vaření a ohřev TUV v období před provedením plynofikace zejména využití elektrické energie, v omezené míře se připouští i využití tuhých paliv. U stávající zástavby se navrhuje postupné omezování tuhých paliv, zejména hnědého uhlí. Je doporučováno i využívání biomasy (dřevního odpadu a štěpek), případně využití netradičních zdrojů energie (tepelná čerpadla, solární energie). Pro období po realizaci plynofikace obce je navrhováno orientovat zásobování teplem na využívání zemního plynu a doplňkově elektrické energie a to jak u stávající zástavby, tak u nových rozvojových ploch.

4.2.5. Zásobování elektrickou energií Řešeným územím neprochází žádné nadřazené VVN vedení. Z hlediska širších vztahů prochází západně od katastrálního území obce dvojité VVN vedení 110 kV č. 198, 197 Čechy Střed – TR Škoda Mladá Boleslav a jihozápadně dvojité vedení 110 kV č. 190, 191 Čechy Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

24

Střed – TR Mladá Boleslav. Napájecím bodem oblasti je transformovna 110/22 kV Mladá Boleslav. Z TR 110/22 kV Mladá Boleslav probíhá řešeným územím napájecí linka 22 kV č. 2612 Mladá Boleslav – Sobotka (název BOSO). Z napájecí linky VN č. 2612 jsou venkovními přípojkami připojeny transformační stanice 22/0,4 kV, které zásobují řešené území. Stanice TS Za hospodou je zasmyčkována na kabely z dvojitého svodu z venkovního vedení 22 kV umístěného vedle TS U silnice. Stávající transformační stanice: evidenční číslo MB_5035 MB_6058 MB_6059 MB_6219 MB_6588 MB_6336 MB_5365 MB_6286

název Zděná U trati U silnice Ve dvoře Za hospodou Tuček Kravín Vyrtych

charakter distribuční distribuční distribuční distribuční distribuční kabelová odběratelská odběratelská odběratelská

V těsné blízkosti řešeného území je umístěna TS Březno – U nádraží 250 kVA. Venkovní linky 22 kV jsou umístěny na betonových a ocelových stožárech s vyložením cca 1,5 – 2 m. Síť NN 400/230 V, venkovní vedení je v provedení převážně vodiči AlFe 42, stožáry betonové. Část obce je napájena vodiči a část závěsnými kabely (kabelové přípojky k domům). Stav sítě NN je vyhovující, rekonstrukce sítě NN byla provedena v r. 1987. Výkonová rezerva distribuční sítě je minimální, neumožňuje napojení případné nové výstavby. Bude nutné provést přezbrojení některých trafostanic, případně vybudovat nové. S rekonstrukcí se prozatím neuvažuje. Předpokládáme částečné zvýšení podílu elektrického vytápění u stávajících rodinných domů a též jeho využívání u části nové zástavby. V případě plynofikace obce je předpokládán nárůst elektrického vytápění mírnější (nelze přesně rozlišit, kteří maloodběratelé budou používat k vytápění elektrickou energii a kteří zemní plyn). Je navrhováno zrušení stávající TS Tuček, která je umístěna na nepřístupném pozemku, a její náhrada trafostanicí TS 1N, ze které bude zároveň napojena i zástavba na ploše BV1. Pro pokrytí výkonových potřeb na nových plochách je navrhována výstavba nové distribuční kioskové stanice TS 2N na navrhované ploše BV3, a TS 3N na ploše BV6. Jejich připojení bude dvěma kabely 22 kV, zasmyčkovanými na stávající kabely u TS Za hospodou. Pro zásobování plochy SO2 je navrhována TS 4N připojená z venkovního vedení. Pro smíšené výrobní plochy na východním okraji obce (SV2, SV3 a SV4) jsou navrhovány odběratelské, event. distribuční stanice TS 5N, 6N, 7N. Jejich počty a umístění jsou stanoveny orientačně a bude je nutno upřesnit v dalších stupních přípravy území k výstavbě na základě charakteru, rozmístění a skutečných výkonových potřeb navrhované zástavby. Odhad jednotkového soudobého zatížení vztaženého na distribuční trafostanici: nová zástavba RD před provedením plynofikace, cca 60 % B2, 40 % C1–2 7,5 kW/RD nová zástavba RD po provedení plynofikace, cca 90% B2, 10% C1–2 5,0 kW/RD nebytové plochy (SV) 0,012 kW/m2


25

Orientační bilance nárůstu elektrického zatížení plocha dle způsobu využití Bydlení vesnické (BV) BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV7 – přestavba BV8 BV9 BV10, BV11, BV12 BV13 BV celkem Občanské vybavení – sport (OS) OS1 Smíšené obytné plochy (SO) SO1 – přestavba SO2 SO celkem Smíšené výrobní plochy (SV) SV1 SV2 SV3 SV4 SV celkem celkem soudobě na TS na síť VN – koef. 0,85

výměra (m2)

počet Psj (kW) Ps (kW) připojení RD 8 1 70 4 2 44 8 2 3 9 4 155

7 264 4 284 14 247

2 129 13 862 68 659 32 591 117 241

5,0 40,0 7,5 7,5 5,0 350,0 7,5 30,0 7,5 15,0 7,5 330,0 4,0 32,0 7,5 15,0 7,5 22,5 7,5 67,5 7,5 30,0 939,5 20,0

3 14 17

TS 1N síť NN TS 1N, 2N síť NN z TS Za hospodou síť NN z TS Za hospodou TS 3N z TS U silnice síť NN z TS Zděná síť NN z TS Zděná síť NN z TS Zděná síť NN z TS U trati

síť NN

4,0 12,0 8,0 112,0 124,0

síť NN TS 4N

0,012 25,5 0,012 166,3 0,012 823,9 0,012 391,1 1 406,9

TS 7N TS 7N TS 5N TS 6N

2 490,4 2 116,8

Ochranná pásma Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky (§ 46 odst. 2). S poukazem na ustanovení § 98 odst. 2 energetického zákona je právní režim ochranného pásma nutné posuzovat podle doby jejich vzniku a právního předpisu účinného v době jejich vzniku. tj. zákona č. 79/1957 Sb., zákona č. 222/1994 Sb. a současně platného zákona č. 458/2000 Sb. druh el. zařízení Nadzemní vedení VN do 35 kV Podzemní vedení Elektrická stanice stožárová Elektrická stanice kompaktní a zděná Elektrická stanice venkovní

ochranné pásmo dle z. dle z. dle z. 458/2000 222/1994 75/1957 7m 7m 10 m 1m 1m 1m 7m 20 m 30 m 2m 20 m 30 m 20 m 20 m 30 m

vymezení od krajního vodiče od krajního kabelu vymezení svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od oplocení


26

4.2.6. Zásobování plynem Na území obce Řepov je umístěna regulační stanice VTL/STL, ze které jsou zásobovány STL systémem obce Řepov, Kolomby a Plazy. V roce 1999 byl zpracován generel plynofikace obcí Březno, Židněves, Valy, Sukorady, Husí Lhota, Dolní Strakory, Úhelnice (zpracoval INGAS s.r.o.). Doba realizace plynofikace obce Židněves je závislá na ekonomickém zajištění a zájmu velkoodběratelů a maloodběratelů o tento druh energetického zásobování. V případě reálného zájmu je společnost RWE, a.s. schopna zajistit požadovanou spotřebu zemního plynu. Územním plánem je navrhována plynofikace obce Židněvsi, a to jak stávající zástavby, tak i nově navrhovaných rozvojových ploch. Dle generelu plynofikace bude obec Židněves napojena na STL plynovod D 160 místní sítě obce Plazy. Zdrojem zemního plynu bude stávající regulační stanice VTL/STL Řepov o výkonu 1200 m3/hod. Propojovací plynovod D 160 do Židněvsi je navrhován podél východního okraje Plazů ke stávající silnici I/16 Mladá Boleslav – Jičín a dále podle této komunikace k západnímu okraji Židněvsi. Hlavní řad je dále navrhován v dimenzi D 160/110/90 podél této komunikace až do Března. Podél hlavního řadu v Židněvsi budou vysazeny odbočky pro jednotlivé uliční řady, které budou zajišťovat plošnou plynofikaci obce. Na východním okraji obce je v případě výhledové plynofikace Sukorad uvažováno s možností prodloužení navrhovaného STL plynovodu podél silnice I/16 do této obce. Doporučujeme provést přepočet dimenzí jednotlivých řadů stanovených generelem plynofikace vzhledem k navýšení spotřeby pro lokality nové zástavby, neboť generel plynofikace uvažoval pouze s malou rezervou pro další výstavbu.

Bilance Pro předpokládanou plynofikaci obce u nové zástavby dle územního plánu je stanoven přibližný odhad spotřeby plynu: Pro odběry v kategorii domácnosti byly použity koeficienty: druh odběru měrná spotřeba koef. současnosti roční spotřeba ks = 1 / n0,1 3500 m3/rok RD 3,0 m3/h Pro nebytové odběry je odhadováno: potřeba tepla na hektar 850 kW potřeba plynu na hektar 110 m3/ha koeficient současnosti k = 0,8 součtového odběru 1 800 hod. roční doba využití Odhad bilance spotřeby plynu Odběratel 1. dle generelu plynofikace velkoodběry maloodběry obyvatelstvo v RD součet 1. 2. potřeby navrhované zástavby obyvatelstvo v RD maloodběry, event. velkoodběry součet 2. celkem pro celou obec

Qh (m3/hod)

Počet 1 11 128 140 150 11,7 ha

Qh (tis. m3/hod)

210 78 242 530

370 191 509 1 070

270 1 030 1 300 1 830

525 1 850 2.375 3 445

Ochranná pásma Ochranná pásma plynárenských zařízení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 68 činí u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu. Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

27

4.2.7. Elektronické komunikace Telekomunikace Oblast spadá do uzlového telefonního obvodu ATÚ Mladá Boleslav. Obec Židněves je napojena na telefonní ústřednu Březno (typ EWSD SIEMENS) přes síťový rozvaděč umístěný u křižovatky ve středu obce. Kapacita ústředny je dostatečná jak pro současný stav, tak i pro napojení nových rozvojových ploch. Místní přístupová síť v Židněvsi je v provedení úložném v zemi, vyhovující pro potřeby stávající zástavby a umožňuje i rozšíření do nových rozvojových ploch. Kapacitu ústředny lze v případě potřeby zvýšit dle konkrétních požadavků. Konkrétní způsob napojení lokalit s kapacitnější zástavbou bude možno stanovit, při zohlednění aktuálního stavu komunikační sítě v daném čase, až v rámci investorské přípravy území. Podél silnice I/16 Mladá Boleslav – Jičín jsou přes území obce vedeny bývalé dálkové metalické kabely. V současnosti jsou nefunkční a nejsou překážkou pro novou výstavbu. Radiokomunikace Na území obce jsou umístěny základnové stanice a radioreléové spoje společností Vodafone – stanice MBZID T-Mobile – stanice 24908 Židněves Mobil Přes území obce dále procházejí i radioreléové spoje společností Telefónica O2 a České radiokomunikace. Ochranná pásma Ochranná pásma jsou dána zákonem č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, § 102, 103: Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. V ochranném pásmu je zakázáno mj. provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení. Parametry ochranných pásem a rozsah omezení a podmínky ochrany nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrového spoje stanoví příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí.

4.2.8. Nakládání s odpady Systém nakládání s odpady je vyhovující, nebylo třeba navrhovat změny. V území se nenacházejí řízené ani černé skládky. V území se nachází výkupna kovového odpadu.

4.3. Občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury Rozsah ploch občanského vybavení charakteru veřejné infrastruktury je stabilizovaný a odpovídá potřebám sídla. Byly vymezeny plochy charakteru veřejné infrastruktury stávající a navržena jedna plocha pro sport (OS1); v současné době je v ploše travnaté hřiště, území je však vedeno jako ZPF; proto je plocha vymezena jako návrhová s bilancováním záboru ZPF, aby bylo umožněno její bezproblémové užívání pro sport.

4.4. Veřejná prostranství Stávající veřejná prostranství jsou rozdělena do dvou skupin: Veřejná prostranství (VP), která představují plochy převážně pro návsi a komunikace, a plochy Veřejná prostranství – zeleň (VZ), která představují plochy veřejně přístupné zeleně. V oblasti veřejných prostranství jsou navrženy plochy pro komunikace (VP1 až VP5).


28

5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY 5.1. Základní koncepce uspořádání krajiny Rozdělení do jednotlivých ploch s rozdílným využitím vyplývá ze stávající situace v krajině, ze záměrů na provedení změn v krajině, z koncepce řešení územního systému ekologické stability a záměrů na protierozní ochranu půdy. Byly navrženy plochy pro ÚSES na základě Generelu ÚSES, v důsledku vymezení rozvojových ploch bylo oproti Generelu ÚSES místně upraveno vymezení ploch pro prvky lokálního ÚSES. Dále byly vymezeny plochy pro ochranu půdy proti erozím a pro krajinnou zeleň. Tyto plochy byly rovněž zahrnuty jako veřejně prospěšná opatření.

5.2. Územní systém ekologické stability 5.2.1. Nadregionální a regionální prvky ÚSES Řešení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES vychází z řešení prvků ÚSES: • ÚTP NR / R ÚSES (MŽP ČR, Culek, Bínová, 1996) • vymezení NR / R prvků ÚSES ve schválené dokumentaci ÚPg VÚC Mladoboleslavsko. V řešeném území obce Židněves se nadregionální a regionální prvky ÚSES neuplatňují.

5.2.2. Návrh lokálních prvků ÚSES Pro řešené území je zpracován Generel místního ÚSES „Chloumecký hřbet a niva Klenice“ vypracovaný Ing. Milenou Morávkovou v listopadu 1996. Tento ÚSES byl při zapracování do Okresního Generelu Mladá Boleslav přečíslován. Jednotlivé ekologické prvky jsou níže popsány a je u nich uvedeno číslo dle Okresního generelu a v závorce i číslo dle původního Generelu MÚSES.

LBC 218 (dříve LBC 15) U soutoku Valské strouhy s Klenicí Rozloha: min. 3 ha Stav: částečně funkční Popis: Jedná se o regulovaný tok s kynetou a širokou bermou cca 4 – 5 m po obou stranách toku. V bermě mírně zruderalizované mezofilní až hygrofilní louky, místy keřovité vrby. U soutoku skupina cca 10 stromů olše lepkavé navazující na lužní lesík. LBK 181 (dříve LBK 26) Klenice, Kolomuty – Březno Rozloha: min. šířka 20 m; délka v řeš. území 1800 m (včetně vloženého LBC 218) Stav: vymezený, částečně funkční Popis: účelový vodní tok, mírně narušená vodní a pobřežní společenstva. Napojuje LBC 218 na okolní systém ekologické stability. V bermě toku jsou mírně zruderalizované mezofilní až hygrofilní louky, místy nárosty keřů. LBK 183 (dříve LBK 27) Strouha od Dolánek Rozloha: min. šířka 20 m; délka v řeš. území 60 m Stav: vymezený, částečně funkční Popis: Jde o upravený vodní tok s mírně narušenými vodními a pobřežními společenstvy. Z LBC 218 vybíhá JV směrem. LBK 146 (dříve LBK 29) Valská svodnice Rozloha: min. šířka 20 m; délka v řeš. území 1450 m Stav: převážně funkční Popis: spojuje LBC 218 s LBC 217. Jedná se o Valskou strouhu – upravený vodní tok s mírně narušenými vodními a pobřežními společenstvy. Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

29

5.3. Plochy s navrženou změnou využití v krajině Jsou zařazeny do způsobu využití Smíšené nezastavěné plochy (SN) a Přírodní plochy (PP), s předpokladem možné změny ze zemědělského půdního fondu – orná půda na TTP nebo ostatní plochy. U všech těchto ploch jsou vymezeny zábory půdního fondu pro případ trvalého odnětí ze ZPF (není nezbytné), konkrétní řešení (zatravnění – změna kultury nebo osázení zelení) bude předmětem řešení navazující dokumentace (Projekt ÚSES apod.).

Smíšené nezastavěné plochy (SN) označení výměra (m2) druh pozemku SN1 17071 orná půda SN2 19221 orná půda, ostatní plocha SN3 46033 orná půda, ostatní plocha SN4 10330 orná půda

BPEJ uvnitř ZÚ I., III. ne II., III. IV. ne

limity využití území o.p. vrtu ČHMÚ, o.p. sdělovací vedení o.p. živočišné výroby

I., II.

ne

LBK, o.p. vrtu ČHMÚ

II., IV.

ne

SN5 celkem

IV.

ne

LBK, o.p. vrtu ČHMÚ, o.p. VN, vodovodu, sdělovacího vedení LBK, aktivní zóna zaplav. území

755 orná půda 93410

Plochy přírodní (PP) označení výměra druh (m2) pozemku PP1 51839 orná půda

BPEJ I., II., IV.

uvnitř ZÚ ne

limity využití území LBC, aktivní zóna zaplav. území, o.p. vrtu ČHMÚ

5.4. Liniové prvky zeleně v krajině a protierozní opatření Liniové prvky zeleně v krajině Důvodem návrhu těchto prvků (L1 až L5) je potřeba zvýšení estetických kvalit krajiny, oddělení zástavby od orné půdy, ochrana silnic a cest před slunečním svitem apod. Protierozní opatření Severní část řešeného území je charakteristická plošně rozsáhlými zemědělskými pozemky (orná půda), které nejsou většinou chráněny žádnými přírodními či technickými protierozními opatřeními. Na těchto plochách v období nepříznivých klimatických jevů dochází ke zvýšené erozi (zejména větrné a vodní) orné půdy. Z tohoto důvodu jsou v územním plánu navrhnuty plochy pro protierozní prvky liniového a plošného charakteru. Tyto prvky jsou vedeny zejména na hranicích jednotlivých pozemků, podél existujících či potenciálních polních cest a na dalších místech nutných pro vytvoření protierozních opatření. Protierozní prvky liniového charakteru (E1 až E13) cca šířky 10 m jsou navrhnuty jak proti vodní, tak i proti větrné erozi (vsakovací pásy a větrolamy). Tyto prvky jsou orientovány zejména kolmo na směr eroze a navrhnuty tak, aby zemědělské plochy (orná půda) byly rozčleněny na plochy o maximální délce a šířce 600 m, kdy šířka plochy je proměnlivá dle sklonu terénu (čím větší sklon, tím menší šířka plochy). Konkrétní typy a podoba protierozních opatření budou určeny následnou projektovou dokumentací.

6. PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití byly stanoveny dle stavu území a záměrů na provedení změn v území.


30

7. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ A ASANACE Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace byly vymezeny a zatříděny na základě ustanovení § 2, odst. 1, bodů k), l), m) a dále § 101 a § 170 stavebního zákona. Veřejně prospěšné stavby: Jako VPS byly vymezeny navržené dopravní stavby plošné a liniové, stavby technické infrastruktury (inženýrské sítě) a plochy občanského vybavení charakteru veřejné infrastruktury (kultura, veřejný sport). Z trafostanic byly zařazeny pouze TS1N až TS4N jako distribuční, ostatní nezařazené jsou průmyslové. Veřejně prospěšná opatření: Jako VPO byly vymezeny všechny prvky ÚSES, navržené plošné a liniové prvky protierozní ochrany a navržené plochy krajinné zeleně.

8. PLOCHY A KORIDORY ÚZEMNÍCH REZERV V území je navržena územní rezerva pro bydlení.

9. PLOCHY, VE KTERÝCH JE PODMÍNKOU PROVĚŘENÍ ZMĚN ÚZEMNÍ STUDIÍ Plochy byly vybrány na základě několika kritérií, a to výměra plochy, předpokládaný počet budoucích parcel v lokalitě a celková komplikovanost možnosti parcelace a napojení na komunikace a inženýrské sítě. Rozsah plochy je na východní straně odvozen od rozsahu navazujících ploch s vydaným územním rozhodnutím.

D. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vzhledem k tomu, že pořizování územního plánu Židněves bylo zahájeno před 1. květnem 2004, kdy vešel v platnost zákon. č. 93/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), řídí se posuzování vlivů ÚP Židněves na životní prostředí dle přechodných ustanovení zák. č. 93/2004 Sb. (Čl. II, odst. 2) dřívější právní úpravou, tj. zák. č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivu rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů; dle tohoto zákona územní plány obcí nepodléhaly posuzování. Proto nebylo zpracováno vyhodnocení vlivu územního plánu Židněves na životní prostředí (SEA), a proto ani Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND 1.1. Úvod Součástí vyhodnocení záboru ZPF a PUPFL je výkres č. B3. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5000, ve kterém jsou znázorněny navrhované vyhodnocované lokality, hranice a kódy zasahujících BPEJ, druhy zabíraných pozemků (kultur) a investice do půdy; lesy, jejich zábory a ochranné pásmo lesa; dále druhy pozemků řešeného území. V samostatném schématu přiloženém k výkresu jsou vyjádřeny BPEJ plošně. Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

31

Výměry navrhovaných lokalit a jejich dílů s ohledem na druhy pozemků, zasahující BPEJ a hranici zastavěného území byly změřeny vektorizací z mapy KN v digitální podobě, která je podkladem při zpracování Územního plánu Židněves, a to z PC v prostředí programu MicroStation. Naměřené hodnoty se s ohledem na rozdíl mezi grafickým a písemným operátem katastru nemovitostí mohou lišit od údajů uvedených v databázi SPI.

1.2. Metodika vyhodnocení záborů ZPF Vyhodnocení důsledků Územního plánu Židněves na zemědělský půdní fond (ZPF) vychází z Vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí ze dne 29. prosince 1993 (k zákonu č. 334/1992 Sb., a dle změn provedených zákonem ČNR č. 10/1993 Sb. a zákonem č. 98/1999 Sb.). Postupy při zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů jsou uvedeny v § 3 této vyhlášky a v její příloze č. 3 „Obsah vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond“. Ochrana zemědělského půdního fondu se řídí částí III – Zásadami ochrany ZPF (§ 4 zákona č. 334/1992 Sb.) a částí IV (§ 5 zákona č. 334/1992 Sb.) – Ochrana ZPF při územně plánovací činnosti. Dále se v ochraně ZPF uplatňuje Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ze dne 12. 6. 1996 „k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb.“, který zařazuje jednotlivé pětimístné BPEJ, vyjadřující kvalitativní kategorie ZPF, do pěti tříd ochrany ZPF (I. až V.). Pro jednotlivé třídy jsou stanoveny možnosti zastavitelnosti: Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF jen výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost a jde tedy o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno využít pro případnou výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci jednotlivých klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností. Většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Kromě pětimístných kódů BPEJ jsou ve výkrese uvedeny také následující dvojmístné kódy: 23 – plochy mající charakter lesa, 29 – neplodné půdy, 35 – vodní plocha

1.2.1. Mapa BPEJ K zjištění BPEJ pozemků byla použita mapa BPEJ v digitální podobě. Jejím zdrojem je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha, Zbraslav. Tato mapa rozděluje území na jednotlivé BPEJ, označené pěticiferným označením, vypovídajícím o kvalitě a vlastnostech půdy. Tyto bonitační půdně ekologické jednotky jsou zatříděny do pěti kvalitativních tříd (I. až V.), uvedených výše. Vycházelo se z klasického otisku katastrální mapy, zvektorizované pro účely územního plánu. Nad touto vektorizovanou katastrální mapou byla vytvořena upravená verze mapy BPEJ, a to s použitím údajů katastru nemovitostí (databáze SPI): • Byly odstraněny nepřesnosti mezi mapou KN a zobrazením hranic bonit – hranice bonit byly ztotožněny s hranicemi pozemků dle mapy KN, s ověřením v databázi SPI. • Čárové rozhraní mezi ZPF a nezemědělskou půdou (voda, les, ostatní plochy) a ZPF bylo upraveno dle hranic pozemků mapy KN.


32

1.2.2. Hranice zastavěného území dle zákona č. 231/99 Sb. Tato hranice byla od 1. 1. 2007 definována shodně s definicí zákona stavebního. Zastavěné území bylo stanoveno k 1. 4. 2010.

1.3. Vyhodnocení záboru ZPF 1.3.1. Vyhodnocení záboru ZPF dle BPEJ a druhů pozemků (kultur) V šířkově orientované tabulce na následujících stranách je u každé navržené lokality uveden kód lokality a způsob využití, celková výměra, celkový zábor zemědělského půdního fondu (dále členěn dle druhů pozemků), zábor nezemědělských pozemků. Zabíraný zemědělský půdní fond je vyhodnocován dále dle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Pro každou navrženou lokalitu jsou v tabulkách uvedeny kódy a výměry zasahujících bonitačních půdně ekologických jednotek (BPEJ) a zařazení do třídy ochrany dle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí ze dne 12. 6. 1996. Dále jsou v tabulce rozčleněny zábory mimo zastavěné území a uvnitř zastavěného území. Několik málo ploch se nachází zároveň uvnitř i vně hranice ZÚ a jsou proto jejich díly uvedeny zvlášť (proto se mohou opakovat u jedné plochy tytéž bonity). Výměry navrhovaných lokalit a zasahujících BPEJ byly změřeny vektorizací z PC v prostředí programu MicroStation. V následující tabulce je souhrnně vyhodnocen zábor ZPF, tj. jsou uvedeny celkové výměry zabíraných druhů pozemků a tříd ochrany a jejich procentuální podíl z celkového záboru ZPF dané kategorie.

Zábory ZPF – celkové vyhodnocení druhy pozemků (ha) třída ochrany I II III IV V celkem (ha) podíl (%)

orná půda

zahrady

11,8371 8,5280 32,8303 5,0617 0,0000 58,2571 95,47%

0,2518 0,0000 0,0000 0,0000 0,0000 0,2518 0,41%

trvalé travní porosty 1,1003 0,0000 1,4094 0,0000 0,0000 2,5097 4,11%

celkem (ha) 13,1892 8,5280 34,2397 5,0617 0,0000 61,0186 100,00%

podíl z celkového záboru (%) 21,6% 14,0% 56,1% 8,3% 0,0% 100,0%

Vyhodnocení záborů dle povodí V následující tabulce je souhrnně vyhodnocen zábor ZPF dle povodí. povodí 1-05-02-094/0 1-05-02-097/0 1-05-02-097/2 1-05-02-098/0 1-05-02-099/0 1-05-02-100/0 celkem

navržené plochy (ha)

celkový zábor ZPF (ha) 1,1574 37,3977 0,2663 13,2707 7,5390 4,5150 64,1461

1,1574 34,6527 0,2663 13,2707 7,1565 4,5150 61,0186


33

lokalita

navržené využití

celková výměra plochy

Zábory ZPF druhy pozemků zastavěné a ostatní orná půda plochy 1,2156 0,3677 4,4188 0,4102 2,3120 0,6690 0,1382 0,1955 1,0791 2,4648 0,6720 1,1529 0,1336 0,0178

BV 1 BV 2 BV 3

bydlení vesnické bydlení vesnické bydlení vesnické

1,2156 0,3677 7,1410

BV 4 BV 5 BV 6


0,6690 0,1382 4,4114

BV 7 BV 8 BV 9


1,3758 0,1336 0,6220

BV 10 BV 11 BV 12 BV 13

bydlení vesnické bydlení vesnické bydlení vesnické bydlení vesnické

0,4177 0,3761 0,2860 1,0327

OS 1 VP 1 VP 2

občanské vybavení – sport veřejná prostranství veřejná prostranství

0,7264 0,0992 0,9335

0,0596

VP 3

veřejná prostranství

0,7278

0,2860

VP 4 VP 5

veřejná prostranství veřejná prostranství

0,0691 0,0536

0,0691 0,0536

zahrady

výměra záboru ZPF 1,2156 0,3677 7,1410

0,6690 0,1382 4,2159

0,2229

0,4177 0,2670 0,0325

trvalé travní porosty

0,0244 0,9758 0,5604 0,0992 0,6403 0,0498 0,2434 0,0618 0,3695 0,0105


0,5724 0,0318 0,1091 0,2860

0,1064

0,2229 0,0000 0,6042 0,4177 0,3761 0,2860 1,0002 0,6668 0,0992 0,9335

0,4418

0,0000 0,0000

kód BPEJ

třída ochrany

výměra záboru ZPF dle BPEJ

ZÚ

3.60.00 3.60.00 3.60.00 3.19.01 3.46.00 3.19.01 3.46.00 3.61.00 3.19.01 3.46.00 3.60.00 3.46.00 3.60.00 3.46.00 3.60.00 3.60.00 3.60.00 3.60.00 3.60.00 3.60.00 3.60.00 3.60.00 3.19.01 3.46.00 3.61.00 3.19.01 3.46.00 3.60.00 3.60.00

I I I III III III III II III III I III I III I I I I I I I I III III II III III I I

1,2156 0,3677 4,4188 0,4102 2,3120 0,6690 0,1382 1,0791 2,4648 0,6720 0,2229 0,0000 0,5724 0,0318 0,4177 0,3761 0,2860 0,0244 0,9758 0,6668 0,0992 0,6403 0,0498 0,2434 0,0618 0,3695 0,0105 0,0000 0,0000

ne ne ne ne ne ne ano ne ne ne ano ano ano ano ano ne ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ano ano

34

DK 1

dopravní infrastruktura – pozemní komunikace

10,1540

0,0555

DK2 DK3 SO 1 SO 2

dopravní infrastruktura – pozemní komunikace dopravní infrastruktura – pozemní komunikace smíšené obytné plochy smíšené obytné plochy

1,7303 0,2511 0,4284 1,4498

0,0034 0,0101 0,3995 0,0322

0,1184 0,4179 1,0248 2,1160 4,3470 2,0744 1,7269 0,2410

10,0985

0,0289 0,5344

0,0264 0,0040

0,8528 0,2129

SV 1 SV 2

smíšené výrobní plochy smíšené výrobní plochy

0,2129 1,3862

SV 3 SV 4

smíšené výrobní plochy smíšené výrobní plochy

8,3381 4,8740

PP 1

přírodní plochy

5,1839

SN 1

smíšené nezastavěné plochy

1,7071

SN 2


1,9221

0,1759

SN 3


4,6033

0,3768

SN 4


1,0330

SN 5

smíšené nezastavěné plochy celkem

0,0755 64,1461

0,0126 0,0609

3,1275

0,5604 0,8132 8,2772 4,7309 0,1431 0,7535 1,9146 2,5158 0,7840 0,2075 0,7156 0,8300 0,7329 0,1623 0,0210 0,6599 3,5666 0,6580 0,3750 0,0755 58,2571

1,7269 0,2410 0,0289 1,4176

0,2129 1,3736 8,2772 4,8740 5,1839

1,7071

1,7462

4,2265 1,0330

0,2518


2,5097

0,0755 61,0186

3.60.00 3.61.00 3.07.00 3.19.01 3.46.00 3.20.01 3.46.00 3.46.00 3.60.00 3.60.00 3.46.00 3.46.00 3.46.00 3.46.00 3.46.00 3.46.00 3.46.00 3.19.01 3.60.00 3.61.00 3.55.00 3.60.00 3.19.01 3.46.00 3.61.00 3.19.01 3.46.00 3.20.01 3.60.00 3.61.00 3.61.00 3.55.00 3.55.00

I II III III III IV III III I I III III III III III III III III I II IV I III III II III III IV I II II IV IV

0,1184 0,4179 1,0248 2,1160 4,3470 2,0744 1,7269 0,2410 0,0289 0,5608 0,0040 0,8528 0,2129 0,5604 0,8132 8,2772 4,7309 0,1431 0,7535 1,9146 2,5158 0,7840 0,2075 0,7156 0,8300 0,7329 0,1623 0,0210 0,6599 3,5666 0,6580 0,3750 0,0755 61,0186

ne ne ne ne ne ne ne ne ano ne ano ne ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne

35

1.3.2. Investice do půdy Meliorace Do řešeného území zasahují odvodněné plochy ve správě majitelů pozemků. Do meliorovaných ploch zasahují návrhové plochy BV1 okrajově, BV2 okrajově, BV3 + VP1, BV4, BV6 + VP3 (částečně), SV2, SV3, SV4, DK1, DK2 (část) a plochy přírodního charakteru SN1, SN2, PP1. Protierozní opatření Severní část řešeného území je charakteristická plošně rozsáhlými zemědělskými pozemky (orná půda), které nejsou většinou chráněny žádnými přírodními či technickými protierozními opatřeními. Záchytné nádrže se v území nenacházejí. V území se nacházejí sporadicky liniové porosty zeleně, křoviny nebo pásy zatravnění, které mohou plnit funkci protierozní – vodní, jejich množství je však nedostatečné. Větrolamy v úplném uspořádání všech pater se nenacházejí, jsou zde pouze sporadicky pásy vzrostlé zeleně, které větrolam mohou částečně nahradit (u hřiště). Na nechráněných plochách v období nepříznivých klimatických jevů dochází ke zvýšené erozi (větrné a vodní) orné půdy. Z tohoto důvodu jsou v územním plánu navrhnuty plochy pro protierozní prvky liniového charakteru. Tyto prvky jsou vedeny zejména na hranicích jednotlivých pozemků, podél existujících či potenciálních polních cest a na dalších místech nutných pro vytvoření protierozních opatření. Jako protierozní opatření mohou sloužit vybrané plochy pro ÚSES, převážně lokální biokoridory v plochách orných půd: SN3, SN4, SN5. Tyto plochy jsou doplněny dalšími prvky pro ochranu půdy – protierozní prvky liniového charakteru, cca šířky 10 m (E1 až E13). Tyto prvky jsou orientovány zejména kolmo na směr eroze a navrhnuty tak, aby zemědělské plochy (orná půda) byly rozčleněny na plochy o maximální délce a šířce 600 m, kdy šířka plochy je proměnlivá dle sklonu terénu (čím větší sklon, tím menší šířka plochy). Plochy a liniové prvky protierozní ochrany nebyly vyhodnoceny jako zábor ZPF, protože budou sloužit k ochraně ZPF. V rámci nich se místě předpokládá vedení polních cest.

1.3.3. Areály a objekty zemědělské prvovýroby V území se nachází jeden areál zemědělské výroby, který zůstane zachován.

1.3.4. Závěrečné zhodnocení a zdůvodnění záborů ZPF Rekapitulace Řešení ÚP Židněves navrhuje návrhové plochy v rozsahu: z toho: plochy mimo ZPF ZPF Z tohoto záboru ZPF je umístěno v ZÚ: mimo ZÚ: Z toho plochy pro přírodní zeleň: pro liniové stavby dopravy: pro rozvoj obce:

64,1461 ha 3,1275 ha 61,0186 ha 2,4996 ha 58,5190 ha 13,9722 ha 12,0664 ha 32,4804 ha

Z hlediska druhů pozemků dochází k záborům převážně v kategorii orná půda (95,47 %). V menší míře jsou zabírány trvalé travní porosty a zahrady. V území se nenachází sady, chmelnice a vinice. Rozsah záborů dle druhů pozemků poměrově odpovídá rozsahu ploch dané kultury v řešeném území. Z hlediska kvality ZPF dochází u záborů ZPF převážně k záborům III. třídy (56,1 %), dále I. a II. třídy ochrany. Půdy nižší kvality (IV. třída ochrany) jsou v území vzácné, proto bylo do nich situováno pouze 8,3 % ze záborů ZPF, V. třída se zde nenachází. Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

36

Odůvodnění, proč je zvolené řešení v porovnání s jiným výhodné Zemědělský půdní fond v řešeném území je tvořen převážně půdami I. až III. třídy. V návaznosti na zastavěné území obce převládá převážně I. třída ochrany (západní a jižní okraj), pouze v severní a východní části se nacházejí půdy II., III. a IV. třídy. Proto byl rozvoj v prvé řadě směřován nejprve do zastavěného území, kde byly vymezeny plochy pro rozvoj formou přestavby a formou záboru ZPF v prolukách. Vzhledem k příměstskému charakteru obce (vliv blízké Mladé Boleslavi) a dynamických rozvojových tendencí v území bylo třeba hledat nové plochy i za hranicí zastavěného území; rozvoj byl směřován do ploch severních a východních, tj. do ploch s nižší kvalitou půdního fondu. V severních částech jsou plochy určeny pro bydlení, ve východní pro smíšenou výrobu. Mezi oběma rozvojovými lokalitami bylo nezbytné ponechat odstup z hygienických důvodů. Dále se v území uplatňují zábory pro přeložku silnice I/16, které vyplývají z nadřazených dopravních a územně plánovacích koncepcí, a potenciální zábory pro ÚSES. Vzhledem k potřebě uceleného a koncipovaného rozvoje sídla s návazností na veřejnou infrastrukturu a vzhledem k nepřekročitelným limitům území (zaplavované území na jihu, vlivy z dopravy na severu) se po vyčerpání možného rozvoje na horších půdách v okrajových částech návrhových lokalit rozvoj částečně dotýká i zemědělských půd vyšších kvalit, tj. I. a II. třídy (části ploch BV1, BV2, BV3, BV6, BV11, BV13, OS1, VP1, VP2, VP3, DK1, SO2). Zábory I. třídy mimo ZÚ jsou reprezentovány následujícími plochami či jejich částmi: • bydlení a veřejná prostranství – BV1 + VP1, BV2, BV3 část + VP2 část, BV11 • občanské vybavení – OS1 – proluka mezi stávající zástavbou • smíšené výrobní plochy – SO2 část – proluka mezi stávající zástavbou • plochy pro nadřazené dopravní stavby – DK1 část • plochy pro veřejnou a krajinnou zeleň (včetně ÚSES) Zábory II. třídy mimo ZÚ jsou reprezentovány následujícími plochami či jejich částmi: • bydlení a veřejná prostranství – BV6 část + VP3 část • plochy pro nadřazené dopravní stavby – DK1 část Návaznost na zastavěné území: Všechny vyhodnocované lokality mimo dopravních plocha a ploch pro realizaci ÚSES navazují na zastavěných území.

1.4. Změny kultur V souvislosti s návrhem ploch pro zahrady jsou navrženy změny kultur z orné půdy (příp. z TTP) na zahrady. Změna kultury druhy pozemků

lokalita

ZZ 1 ZZ 2 ZZ 3

navržené využití

výměra celková výměra záboru kód třída trvalé záboru výměra zastavěné ZPF ZÚ orná BPEJ ochrany zahrady travní ZPF plochy a ostatní dle půda plochy porosty BPEJ

zemědělské plochy – 0,5866 zahrady zemědělské plochy – 0,3786 zahrady zemědělské plochy – 0,1249 zahrady celkem

0,5866

0,5866 3.60.00

I

0,5866 ano

0,2164

0,1622 0,3786 3.60.00

I

0,3786

ne

0,1249 0,1249 3.60.00

I

0,1249

ne

1,0901 0,0000 0,8030 0,0000 0,2871 1,0901

1,0901


37

2. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA V celém řešeném území se nachází jediná parcela lesa, a to p.č. 555/3 Lesy jsou chráněny ze zákona jako významné krajinné prvky a mají stanoveno ochranné pásmo 50 m od okraje. Návrhem územního plánu nedochází k dotčení této parcely ani jejích ochranného pásma.

F. NÁVRH ŘEŠENÍ CIVILNÍ A POŽÁRNÍ OCHRANY 1. ŘEŠENÍ CIVILNÍ OCHRANY 1.1. Metodika Civilní ochrana v úseku územního plánování je zajišťována dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, a jeho prováděcí vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Ve vyhlášce v § 20 jsou uvedeny požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce. Tyto skutečnosti se do doložky CO zapracovávají v rozsahu podkladů, předaných pořizovatelem.

1.2. Návrh řešení 1.2.1. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Zvláštní povodně V řešeném území se neuplatňují. Záplavové území toků a povodňový plán Do řešeného území zasahuje záplavové území toku Klenice. Záplavové území je zaznamenáno v úrovních Q100 (včetně aktivní zóny), Q50, Q10. Do Q10 nezasahuje žádná stávající ani navržená zástavba. Do Q50 zasahuje stávající sportovní plocha, včetně jejího navrženého rozšíření OS1 a dále navržené zahrady ZZ2 a ZZ3. Do Q100 mimo aktivní zónu zasahují okraje stávající obytné zástavby a návrhové plochy BV10, BV11 a část plochy BV12, dále pak navržené zahrady ZZ1 až ZZ3 a plocha OS1. Technické řešení staveb v plochách BV10 až BV12 musí respektovat skutečnost, že se nacházejí v záplavovém území. V aktivní zóně Q100 se nachází pouze okrajové části stávající zástavby (zahrady) a části navržených ploch zahrad ZZ2 a ZZ3. Vyhodnocení: Na plochách v záplavovém území budou zřizovány stavby pouze takové, které v případě záplav nebudou bránit odtoku (např. hřiště, zpevněné plochy, komunikace apod.). Budovy budou situovány pouze mimo aktivní zónu a bude při jejich stavebním řešení počítáno s možností záplav.

1.2.2. Zóny havarijního plánování V území nejsou vymezeny


38

1.2.3. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Oblast ukrytí obyvatelstva v stávající zástavbě řeší plán ukrytí obyvatelstva. V nové obytné výstavbě je třeba doporučit, aby měly objekty sklepní prostory zapuštěny min. 1,7 m pod úroveň terénu, aby se s minimálními úpravami daly použít k bezpečnému ukrytí osob. Ukrytí zaměstnanců nových výrobních podniků je třeba řešit v rámci vlastního areálu.

1.2.4. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Pro příjem evakuovaných osob a jejich ubytování není v obci vhodný objekt veřejné infrastruktury, případnou situaci by bylo třeba řešit v součinnosti se sousedními obcemi.

1.2.5. Skladování materiálu CO a humanitární pomoci Pro krátkodobé skladování humanitární pomoci je možno využít objekt obecního úřadu.

1.2.6. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území V území se nenachází nebezpečné látky.

1.2.7. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Záchranné, likvidační a obnovovací práce řídí orgány Integrovaného záchranného systému. Plochy využitelné k záchranným a likvidačním pracím a dekontaminaci osob, zvířat a kolových vozidel – pro tuto činnost je možno využít parkoviště na návsi nebo sportovní areál.

1.2.8. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Zásobování obyvatelstva vodou je v současné době řešeno ze skupinového vodovodu, který je napojen na několik vodních zdrojů, proto při výpadku jednoho zdroje nebude zásobování narušeno. Nouzové zásobování pitnou vodou zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den na obyvatele cisternami. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Zásobování obyvatel elektrickou energií je řešeno vedeními 22 kV. V případě poškození vedení VN je možno pro nouzové zásobování elektrickou energií využít pomocí mobilních dieselagregátů.

Závěr: Řešení požadavků civilní ochrany nevyžaduje vymezení nových ploch v územním plánu.

2. POŽÁRNÍ OCHRANA Při návrhu jednotlivých staveb je třeba respektovat předpisy uvedené ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby.

Hydranty: Pro odběr požární vody uvnitř zástavby bude v prvé řadě využit vodovodní systém obce – stávající hydranty. Při výstavbě a dostavbě vodovodu budou na nová vedení umístěny hydranty pro odběr požární vody v místech, kde to dovolí technický stav vedení a kde je možnost přístupu požární techniky. Odběr z vodotečí: Pro odběr požární vody mimo vlastní zástavbu je v území pouze říčka Klenice. Ke zdroji požární vody je třeba zajistit přístup – komunikace o šířce min. 3 m a průjezdní výšce 4 m se zpevněným podložím. Územní plán Židněves – Upravený návrh územního plánu – II. Textová část Odůvodnění územního plánu

39

NEJČASTĚJI UŽÍVANÉ ZKRATKY Obecné RD – rodinné domky PZ – průmyslová zóna ZŠ – základní škola MŠ – mateřská škola Státní správa KÚ – krajský úřad MěÚ – městský úřad OkÚ – (býv.) okresní úřad ONV – (býv.) okresní národní výbor SMO – státní mapa odvozená KN – katastr nemovitostí PK – pozemkový katastr SPI – soubor popisných informací GIS – geografický informační systém ZABAGED – základní báze geografických dat k.ú. – katastrální území m.č. – místní část č.p. – číslo popisné p.č. – parcelní číslo DOSS – dotčené orgány státní správy Urbanismus ÚPD – územně plánovací dokumentace ÚPg VÚC – územní prognóza velkého územního celku (do r. 2006) ZÚR – zásady územního rozvoje (od r. 2007) ÚPnSÚ – územní plán sídelního útvaru (do r. 1998) ÚPO – územní plán obce (od r. 1998 do r. 2006) ÚP – územní plán (od r. 2007) ÚPnZ – územní plán zóny (do r. 1998) RP – regulační plán (od r. 1998) ÚPg – územní prognóza ÚTP – územně technický podklad ÚPP – územně plánovací podklad US – urbanistická studie (do r. 2006) ÚS – územní studie (od r. 2007) ZÚ – zastavěné území (od r. 2007) Doprava ŘSD – ředitelství silnic a dálnic KSÚS – krajská správa a údržba silnic MÚK – mimoúrovňová křižovatka MHD – městská hromadná doprava ČSAD – dálková autobusová doprava ČSPHm – čerpací stanice pohonných hmot ČD – České dráhy žst. – železniční stanice Technická infrastruktura TI – technická infrastruktura ČOV – čistírna odpadních vod PHO – pásmo hygienické ochrany EO – ekvivalent obyvatel TR – transformovna TS – trafostanice VVN – velmi vysoké napětí VN – vysoké napětí NN – nízké napětí

ČEPS – Česká energetická přenosová soustava ČEZ – České energetické závody RS – plynová regulační stanice VTL – vysokotlaký plynovod STL – středotlaký plynovod NTL – nízkotlaký plynovod TUV – teplá užitková voda CZT – centrální zásobování teplem VTS – veřejná telekomunikační síť TVP – televizní převaděč ČRa – České radiokomunikace Nerostné suroviny DP – dobývací prostor CHLÚ – chráněné ložiskové území OBÚ – obvodní báňský úřad PÚ – poddolované území ÚSES, ochrana přírody a krajiny MŽP – ministerstvo životního prostředí CHKO – chráněná krajinná oblast ÚSES – územní systém ekologické stability LÚSES – lokální územní systém ekologické stability LBC – lokální biocentrum RBC – regionální biocentrum NRBC – nadregionální biocentrum LBK – lokální biokoridor RBK – regionální biokoridor NRBK – nadregionální biokoridor IP – interakční prvek VKP – významný krajinný prvek MCHÚ – maloplošné chráněné území PS – památný strom ZPF – zemědělský půdní fond ZVHS – Zemědělská vodohospodářská správa BPEJ – bonitační půdně ekologické jednotky PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa LČR – Lesy České republiky LS – Lesní správa LHC – lesní hospodářský celek CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod Životní prostředí REZZO – registr emisí zdrojů znečišťujících ovzduší TKO – tuhý komunální odpad Zvláštní zájmy VUSS – vojenská ubytovací a stavební správa CO – civilní ochrana


40

ÚZEMNÍ PLÁN ŽIDNĚVES Upravený návrh územního plánu

Recommend Documents