ÚZEMNÍ PLÁN HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU NÁVRH

ÚZEMNÍ PLÁN HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU – NÁVRH

O D Ů V O D N Ě N Í TEXTOVÁ ČÁST II. A

Identifikační údaje Pořizovatel:

Městský úřad Znojmo, Odbor výstavby, oddělení územního plánování Obroková 1/12, 669 02 Znojmo

Údaje o zadavateli Zadavatel:

Starosta města: Telefon: Fax: E-mail:

Město Hrušovany nad Jevišovkou náměstí Míru 22 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou Ing. Miroslav Miloš 515 200 466 516 229 101 [email protected]

Údaje o zpracovateli Zpracovatel:

Pracoviště zpracovatele: Tel: Fax: Vedoucí projektu: Telefon: E-mail: Zpracovatelé:

Spolupracovali:

Termín zpracování:

HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 Regionální pobočka Brno Regionální pobočka Ostrava Černopolní 39, 613 00 Brno Hollarova 5, 702 00 Ostrava 545 425 230 596 106 359 596 106 515 Ing. arch. Karel Bařinka, tel: 545 425 235, [email protected] Bc. Eliška Kašpárková Ing. Martin Krejčí (doprava) Mgr.Tom Vrtek (ochrana životního prostředí) Roman Staněk, (grafické práce) RNDr. Milan Svoboda, (ÚSES) Ing. Jiří Křupka, (zásobování energiemi a plynem, vodní hospodářství) srpen 2013 – květen 2015

……………………………………………………… Autorizační razítko

2

II. Obsah textové části odůvodnění územního plánu (dle Vyhlášky č. 500/2006, ve znění vyhlášky č.458/2012 Sb.) Textová část územního plánu

1. Postup při pořízení územního plánu Zpracovává pořizovatel v samostatné příloze (po veřejném projednání). 2. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem

2.1. Vyhodnocení souladu Územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou s politikou územního rozvoje 2.2. Vyhodnocení souladu územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou s územně plánovací dokumentací vydanou Jihomoravským krajem 3. Soulad s cíly a úkoly územního plánování 4. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 5. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 6. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí

6.1. Důvody pro zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a údaje o zpracování a obsahu dokumentu 6.2. Výsledky vyhodnocení vlivů na životní prostředí 6.2.1. Základní výsledky SEA 6.2.2. Doporučení zhotovitele SEA k ÚP: 6.3. Celkové závěry VVURÚ 6.3.1. Doporučení ke koncepci ÚP 6.3.2. Závěr VVURÚ 7. Stanovisko krajského úřadu podle §50 odst.5 stavebního zákona 8. Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle §50 odst.5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly 9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

9.1. Koncepce rozvoje obce 9.2. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 9.2.1. Celková urbanistická koncepce 9.2.2. Zastavitelné plochy a plochy sídelní zeleně 9.2.3. Plochy přestavby 9.2.4. Systém sídelní zeleně 9.3. Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití 9.4. Návrh koncepce rozvoje jednotlivých funkčních složek

3

9.4.1. Bydlení 9.4.2. Občanské vybavení 9.4.3 Výroba 9.4.4 Plochy pro těžby nerostných surovin 9.4.5 Návrh chybějící technické infrastruktury a rozšíření jejich sítí v rozvojových lokalitách 9.4.6 Vymezení staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu 9.5. Návrh koncepce dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady 9.5.1 Doprava 9.5.2 Vodní hospodářství 9.5.3. Energetika 9.5.4 Spoje 9.6. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin apod. 9.6.1. Koncepce uspořádání krajiny 9.6.2. Vymezení ploch v krajině a stanovení podmínek pro změny v jejich využití 9.6.3. Územní systém ekologické stability 9.6.4. Prostupnost krajiny 9.6.5. Protierozní opatření 9.6.6. Ochrana před povodněmi 9.6.7. Rekreační využívání krajiny 9.6.8. Dobývání ložisek nerostných surovin 10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu dle §51, 53, 54 a 55 stavebního zákona

12.1. Vyhodnocení souladu se schváleným výběrem nejvhodnější varianty a podmínkami k její úpravě v případě postupu podle §51 odst.2 stavebního zákona 12.2. Vyhodnocení souladu s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu v případě postupu podle §51 odst.3 stavebního zákona, popř.§53 odst.3 stavebního zákona 12.3. Vyhodnocení souladu s pokyny k úpravě návrhu územního plánu v případě postupu podle §54 odst.3 stavebního zákona 12.4. Vyhodnocení souladu s rozhodnutím o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu v případě postupu podle §55 odst.3 stavebního zákona 13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení 14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.

14.1. Kvalita zemědělských pozemků 14.2. Zábor půdy v návrhovém období 14.3. Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability

4

14.4. Posouzení záboru zemědělských pozemků 14.5. Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa 15. Návrh rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění 16. Vyhodnocení připomínek 17. Seznam zkratek

Příloha č.1 – Tabulkový přehled záboru zemědělského půdního fondu Příloha č,2 – Podrobný návrh územního systému ekologické stability Příloha č.3 – schéma statické dopravy

5

1. Postup při pořízení územního plánu. Tato část odůvodnění bude zpracována pořizovatelem v samostatné příloze až po ukončení veřejného projednání této dokumentace.

2. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. 2.1 Vyhodnocení souladu Územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou s politikou územního rozvoje. Územní plán Hrušovany nad Jevišovkou je v souladu s politikou územního rozvoje. Řešené území se nenachází z hlediska Politiky územního rozvoje České republiky 2008 schválené usnesením vlády ČR č.929 ze dne 20.7.2009, v žádné z rozvojových os republikového významu.

2.2 Vyhodnocení souladu Územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou s územně plánovací dokumentací vydanou Jihomoravským krajem V současné době není pro řešené území platná žádná územně plánovací dokumentace vydaná krajem. V Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje (vydané dne 22.9.2011, v současné době však rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2012 neplatné) bylo počítáno s východním obchvatem města Hrušovany nad Jevišovkou novou trasou silnice II/414 pod kódem DR7 (Hrušovany, Jihovýchod) a DR9 (Hrušovany nad Jevišovkou). V grafické části předpokládaná trasa nového koridoru částečně zasahuje i do již zastavěných ploch a nelogicky přetíná toto území. Ze zadání územního plánu vyplývá prověření návrhu obchvatu, a jelikož nebyly shledány dostatečné důvody pro jeho realizaci, není do územního plánu zahrnut. Tato skutečnost vychází i z názoru města, že obchvat není z hlediska zjištěné intenzity dopravy přes Hrušovany nad Jevišovkou potřebný a dlouhodobě se nedá předpokládat, že by na jeho realizaci byly potřebné investiční prostředky ze státního rozpočtu. V souvislosti s výše citovaným zrušením ZÚR JMK byl, jako jev č.118 – „Jiné záměry orgánů veřejné správy“, předán pro aktualizaci Územně analytických podkladů ORP Znojmo materiál „Koncepční vymezení prvků R a NR ÚSES“, který byl poskytnut dle dohody všech sedmi věcně a územně příslušných orgánů ochrany přírody. Součástí poskytovaného údaje o území je textová část (metodické zásady pro aplikaci v procesu územního plánování). Územní plán tento materiál zpřesňuje v měřítku a podrobnosti územního plánu.

3. Soulad s cíli a úkoly územního plánování. Územní plán Hrušovany nad Jevišovkou je zpracován v souladu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, a s požadavky na ochranu nezastavěného území. V souladu s cíli a úkoly územního plánování respektuje návrh strukturu zástavby, a nové plochy řeší ve vazbě na zastavěné území, nebo tam, kde nebude charakter zástavby narušen. Rozsah návrhových ploch je úměrný předpokládanému rozvoji města. Uzemní plán vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, vyvážený vztah mezi hospodářským rozvojem řešeného území a příznivým životním prostředím.

6

4. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Tato část odůvodnění bude zpracována pořizovatelem v samostatné příloze až po ukončení veřejného projednání této dokumentace.

5. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Tato část odůvodnění bude zpracována pořizovatelem v samostatné příloze až po ukončení veřejného projednání této dokumentace.

6. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí. 6.1. Důvody pro zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a údaje o zpracování a obsahu dokumentu Vyhodnocení vlivů územního plánu města Hrušovany nad Jevišovkou na udržitelný rozvoj území (dále jen „VVURÚ“) bylo zpracováno na základě požadavku Krajského úřadu Jihomoravského kraje uvedeného ve stanovisku k zadání územního plánu ze dne 19. 3. 2013 pod č.j. JMK 21001/2013. Krajský úřad v tomto stanovisku uvedl, že zadání ÚP může stanovit rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2011 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů a vznesl požadavek na zhotovení vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí obsahuje tyto požadavky: 1. Vyhodnocení bude zpracováno v rozsahu úměrném velikosti a složitosti řešeného území. S ohledem na charakter projednávaného územního plánu a charakter řešeného území se vyhodnocení zaměří zejména na problematiku ochrany přírody a krajiny, záplavového území, ochrany zemědělského půdního fondu a na možné negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví související s budoucím využitím návrhových ploch výroby. Návrhové plochy budou posouzeny ve vzájemných vztazích, aby byly eliminovány budoucí střety vyplývající z rozdíleného funkčního využití. 2. Pokud bude na základě projednání návrhu zadání rozhodnuto o řešení variant, bude vyhodnocení obsahovat pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí, návrh podmínek, za jakých jsou jednotlivé varianty přípustné, včetně případných kompenzačních opatření, která mohou zmírnit nebo eliminovat negativní vliv jednotlivých variant. 3. Vyhodnocení bude obsahovat kapitolu Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska příslušného úřadu ke koncepci s uvedením jednoznačných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí doporučit schválení jednotlivých návrhových ploch a koridorů a schválení územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou, popřípadě navrhne a doporučí podmínky nutné k minimalizaci vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Pro obsah VVURÚ je podstatné i druhé stanovisko KÚ Jihomoravského kraje vydané k zadání ÚP Hrušovany nad Jevišovkou podle § 45i odst.1 zákona č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny dne 4. 3. 2013 pod č.j. LMK 21474/203 OŽP Krch. Krajský úřad v tomto stanovisku vyloučil vliv ÚP na příznivý

7

stav předmětu ochrany a celistvost EVL CZ0623041 Jevišovka a CZ0623046 Travní dvůr. Na základě výše uvedených stanovisek bylo v souladu s ustanovením § 47 odst. 3 stavebního zákona zpracováno VVURÚ. Zpracovatelem VVURÚ je HaskoningDHV CR, s.r.o., se sídlem v Praze, Sokolovská 100/94. Autorizovanou osobou pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí je Ing. Dalibor Vostal, č. osvědčení: 2167/326/OPV/93.

Vyhodnocení bylo zpracováno v únoru 2014. VVURÚ obsahuje v souladu s přílohou č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. tyto části: A: Vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (dále též „SEA“). C. Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech. Nepodchycené v územně analytických podkladech, například skutečnosti zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech. E. Vyhodnocení přínosu k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažených v politice územního rozvoje nebo v zásadách územního rozvoje. F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí. Část B: Vyhodnocení vlivů na území Natura 2000 nebyla vypracována s ohledem na vyloučení vlivu na lokality NATURA ze strany příslušného orgánu ochrany přírody (viz výše). Část D. Případné vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech, například skutečnosti zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech rovněž nebyla vypracována. Důvodem je, že pro ÚP nebyly zpracovány doplňující průzkumy a rozbory a tudíž výchozím podkladem jsou územně analytické podklady pro SO ORP Znojmo aktualizované v roce 2012.

6.2. Výsledky vyhodnocení vlivů na životní prostředí 6.2.1. Základní výsledky SEA • • • • • • • • • • • • • • • •

Celkové hodnocení vlivů ÚP na životní prostředí je spíše velmi pozitivní. ÚP jako celek je hodnocen jako proveditelný. Vliv ÚP na přírodu a krajinu je hodnocen spíše jako velmi pozitivní. Vliv ÚP na obyvatelstvo a zdraví je hodnocen jako mírně pozitivní. Vliv ÚP na krajinný ráz byl indikován jako mírně pozitivní. Vliv na funkčnost ÚSES je hodnocen jako vysoce pozitivní. Jedná se doplnění ploch krajinné zeleně, která dotvářejí systém lokálních prvků ÚSES. ÚP má středně negativní vliv na ZPF. Největší zábor ZPF představují plochy Z09, Z13 a Z17 pro bydlení a plochy Z2, Z6, Z72 a Z81 pro výrobu a skladování. Také další plochy k bydlení Z35-38 a Z41, Z44-46 a Z 50, Z53-53 zabírají kvalitní ZPF a mají tedy z tohoto důvodu negativní vliv. Také ostatní plochy, u nichž byl indikován zábor ZPF, mají mírně negativní vliv. ÚP má pozitivní vliv na PUPFL. Z hlediska ovlivnění vodního režimu byl uplatněním ÚP indikován celkově mírně pozitivní vliv ÚP. Nové plochy krajinné zeleně budou mít také pozitivní vliv. Vliv ÚP na ochranu vodních toků byl indikován jako mírně pozitivní. Vlivy na obyvatelstvo a lidské zdraví byly indikovány jako mírně pozitivní. Z hlediska rozložení kvality ovzduší a jejich zdravotních dopadů byl indikován velmi mírný negativní vliv novým rozložením. Celkově však uplatnění ÚP a požadavku na ekologické vytápění v nových lokalitách bude pozitivní. Zvýšená dopravní obsluha nových ploch pro bydlení bude mít velmi mírný negativní vliv na

8

• • • •

6.2.2.

hlukovou a emisní zátěž v okolí příjezdových cest. Vytápění na nových plochách pro bydlení nebude mít negativní vliv na emisní zátěž v okolí. Hluková situace bude uplatněním ÚP ovlivněna mírně negativně. Mírně negativní vliv je očekáván u rozsáhlých ploch bydlení Z02, Z03 a Z23, Z29, Z30 a P06 díky dopravní obsluze. Vliv na památky byl indikován jako neutrální. Nebudou dotčeny.

Doporučení zhotovitele SEA k ÚP

Zhotovitel vyhodnocení vlivů na životní prostředí doporučuje Krajskému úřadu Jihomoravského kraje jako dotčenému orgánu: 1. Vydat souhlasné stanovisko k návrhu ÚP jako celku s tím, že pro některé plochy změn se stanoví podmínky k předcházení, eliminaci nebo minimalizaci předpokládaných vlivů na životní prostředí. 2. Vydat podmíněně souhlasné stanovisko k plochám Z09, Z13 a Z17 s tím, že rozsah zásahu do území bude ověřen územní studií a teprve po projednání a odsouhlasení těchto studií budou plochy vymezeny v ÚP jako zastavitelné. 3. Vydat souhlasné stanovisko k plochám výrobním a skladovacím Z2, Z6, Z72 a Z81 s podmínkou: a) specifikovat využití a uspořádání území formou podrobné územní studie, b) skrýt ornici a využít skrývku pro rekultivace poškozených ploch. 4. Vydat souhlasné stanovisko ke všem plochám krajinné zeleně pro vytváření prvků ÚSES a zajistit ochranu stávajících prvků ÚSES při výstavbě jiných zastavitelných ploch. 5. Vydat souhlasné stanovisko k plochám bydlení Br a Bd s podmínkami: a) zajistit vsakování dešťových vod ze střech a chodníků (vsakovací pásy, plochy zeleně), tj. rozčlenit jednotlivé plochy propustnými plochami tak jak je navrženo i částečně v ÚP; b) na plochách Br realizovat výstavbu solitérních objektů (ne řadových domů), s maximální výškou 2 NP; c) vhodně organizovat dopravní obsluhu, především s ohledem na minimalizaci hlukové zátěže; d) skrýt ornici a využít skrývku pro rekultivace poškozených ploch. 6. Požadovat v dalším územním rozvoji města, zejména při stavební činnosti, uplatnění v maximální možné míře relevantní postupy, které přispějí ke zlepšení stavu životního prostředí, zejména: a) na základě podrobných územních studií minimalizovat zásahy do území, zejména do ploch ZPF; b) nezastavovat a nezpevňovat plochy, které jsou součástí ÚSES; c) organizovat výstavbu tak, aby zemědělská půda byla zabírána postupně; d) skrýt ornici a využít skrývku pro rekultivace poškozených ploch; e) vodní toky, které zůstanou součástí zastavitelných ploch, zahrnout do veřejných prostranství; f) zpevněné plochy rozčlenit propustnými plochami (zeleň) pro vsak dešťové vody; g) zajistit vsakování dešťových vod ze střech a chodníků (vsakovací pásy, plochy zeleně); h) vhodně organizovat dopravní obsluhu s cíle eliminace hlukové a emisní zátěže; i) realizovat v nezbytném případě protihluková opatření na objektech.

6.3. Celkové závěry VVURÚ ÚP přispívá celkově ke zlepšení podmínek všech tří pilířů udržitelného rozvoje. Navržený rozvoj lze považovat za proporcionální. Za příznivý pro udržitelný rozvoj lze považovat zejména návrh ploch považovat za proporcionální. Za příznivý pro udržitelný rozvoj lze považovat zejména návrh ploch bydlení, které jsou řešeny vhodným způsobem ve vazbě na zastavitelné území. Nejsou navrhovány kapacitní plochy, které by vedly ke vzniku monofunkčních, sociálně a urbanisticky izolovaných rezidenčních čtvrtí sub urbánního charakteru. Navržená opatření v krajině jsou sice primárně zaměřena na její ekologické charakteristiky, budou však pozitivně přispívat k ochraně zemědělské půdy jako přírodního zdroje a tím k udržení podmínek pro zemědělskou výrobu. Opatření v krajině budou mít význam i pro zlepšení hydrologických charakteristik krajiny a pro zvýšení atraktivity krajiny.

9

Pozitivní hodnocení ÚP snižuje řešení ploch pro výrobu, které jsou umístěny v krajině oddělně od stávajících zastavěných území. Toto řešení je možné akceptovat v případě, že tyto plochy budou významně přispívat ke zvýšení zaměstnanosti ve městě.

6.3.1.

Doporučení ke koncepci ÚP

Koncepce ÚP je z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území poměrně vyvážená. Přesto lze doporučit některá opatření, která ještě více přispějí ke zlepšení podmínek pro příznivé životní prostředí, pro ekonomický rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. K využití ploch pro bydlení Z09, Z13 a Z17 bude jejich zásah do území ověřen územní studií. U plochy smíšené výrobní Z43 je rovněž nutné specifikovat využití a uspořádání území formou podrobné územní studie. Je žádoucí preferovat umístění aktivit, které vytváří větší počet pracovních míst v pestré kvalifikační struktuře. Nevhodné jsou zejména fotovoltaické elektrárny, sklady, logistika ap.). U všech ploch s větším podílem zpevněných ploch zajistit vsakování dešťové vody.

6.3.2 Závěr VVURÚ Na základě vyhodnocení vlivů územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou lez konstatovat, že ÚP vytváří podmínky pro dlouhodobost udržitelnost rozvoje území. Existují určité, dále uvedené, dílčí výhrady týkající se zejména environmentálního a ekonomického pilíře udržitelného rozvoje: V oblasti životního prostředí je zejména nezbytné kompenzovat poměrně rozsáhlý zásah do zemědělského půdního fondu vyvolaný navrženými zastavitelnými plochami, který se z větší části dotýká půd v I. a II. třídě ochrany, které patří k významným přírodním hodnotám území (plochy bydlení Br 15,5 ha, plochy výroby a skladování Vs 15,6 ha). Při realizaci záměrů je rovněž nezbytné věnovat pozornost ekologicky příznivému nakládání s dešťovými vodami. V oblasti ekonomického rozvoje je žádoucí preferovat umisťování nových ekonomických aktivit vytvářejících větší počet pracovních míst v pestré kvalifikační struktuře.

7. Stanovisko krajského úřadu podle §50 odst. 5 stavebního zákona. Stanovisko bylo vydáno Krajským úřadem Jihomoravského kraje dne 2. 1.2015 pod č. j. JMK 468/2015 v následujícím znění: „Na základě návrhu územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou, vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí a po posouzení vyjádření dotčených územně samosprávných celků, dotčených správních úřadů a veřejnosti a po společném projednání Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí jako příslušný orgán podle ustanovení § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů vydává ve smyslu ustanovení § 10g a § 10i odst. 3 uvedeného zákona

SOUHLASNÉ STANOVISKO k Návrhu územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou za předpokladu splnění následujících podmínek:

10

1. Pro plochy bydlení Br 74, 75 a 76 navrhované u stávající liniové dopravní stavby bude posouzena vhodnost navrhovaného řešení z hlediska předpokládané hlukové zátěže na navrhované plochy bydlení. V rámci navazujících řízení musí být pro tuto plochu provedeno hlukové vyhodnocení, které prokáže, že jsou splněny požadavky vyplývající z platných právních předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví, respektive ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 2. Plocha Z4SO v navrhované podobě bude z územního plánu vypuštěna. 3. Vodní plocha, včetně parcel níže neuvedených, na ploše Z63 bude akceptována jako plocha přírodní, vymezení zastavitelné plochy jako plochy smíšené výrobní na jižním okraji předmětné plochy Z63 bude vymezeno parcelami p.č. 4620/1, 4620/2, 4620/3, 4616/2, 4616/3 a 4616/4, současně bude zachován návrh lokálního biokoridoru LBK6 na jižním okraji plochy. 4. Plochy Z09, Z13 a Z17 budou ověřeny územní studií. 5. Plochy Z2, Z6, Z72 a Z81 jsou realizovatelné za podmínky, že bude: a) specifikováno využití a uspořádání území formou podrobné územní studie, b) skryta ornice a skrývka bude využita pro rekultivace poškozených ploch. 6. Zajistit ochranu stávajících prvků ÚSES při výstavbě jiných zastavitelných ploch. 7. Plochy bydlení Br a Bd jsou realizovatelné s podmínkami: a) na plochách Br lze realizovat výstavbu solitérních objektů (ne řadových domů), s maximální výškou 2 NP, b) vhodně organizovat dopravní obsluhu, především s ohledem na minimalizaci hlukové zátěže. Podmínky odkazující na plnění zákonných povinností, popř. podmínky, které již byly do návrhu územního plánu prokazatelně zapracovány, nebyly zahrnuty do podmínek tohoto stanoviska. Návrh územního plánu bude dále obsahovat monitorovací ukazatele pro sledování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí, případně pro sledování dalších jevů, které zpracovatel územního plánu případně orgány města vyhodnotí jako důležité. Základními a) b) c) d) e) f) g)

monitorovacími ukazateli pro následné naplňování dané koncepce jsou: výměra a kvalita odnímaných pozemků ze ZPF a PUPFL (ha), množství vyčištěné vody (m3), spotřeba pitné vody (m3), podíl území zařazeného v OZKO (%), hluková zátěž (počet obyvatel žijících v území s překročeným limitem hluku), produkce odpadů (tis. tun/rok), podíl separovaného a recyklovaného odpadu (%), rozloha realizovaných částí ÚSES (m2).“

8. Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle §50 odst.5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly. Podmínka 1: Pro plochy bydlení Br 74, 75 a 76 navrhované u stávající liniové dopravní stavby bude posouzena vhodnost navrhovaného řešení z hlediska předpokládané hlukové zátěže na navrhované plochy bydlení. V rámci navazujících řízení musí být pro tuto plochu provedeno hlukové vyhodnocení, které prokáže, že jsou splněny požadavky vyplývající z platných právních předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví, respektive ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Podmínka je uplatněna v textové části územního plánu v kap. 6.2. Podmínky pro využití ploch / Plochy pro bydlení v rodinných domech.

11

Podmínka 2: Plocha Z4SO v navrhované podobě bude z územního plánu vypuštěna.

Zastavitelná plocha Z4 s využití smíšené území obytné není dále v návrhu vymezena (viz výkres č. i1). Podmínka 3: Vodní plocha, včetně parcel níže neuvedených, na ploše Z63 bude akceptována jako plocha přírodní, vymezení zastavitelné plochy jako plochy smíšené výrobní na jižním okraji předmětné plochy Z63 bude vymezeno parcelami p.č. 4620/1, 4620/2, 4620/3, 4616/2, 4616/3 a 4616/4, současně bude zachován návrh lokálního biokoridoru LBK6 na jižním okraji plochy.

Vymezení zastavitelné plochy Z63 bylo redukováno na parcely p.č. 4620/1, 4620/2, 4620/3, 4616/2, 4616/3 a 4616/4. Biokoridor LBK 6 vedený po jižním okraji původní odkalovací nádrže je v návrhu zachován. Vodní plocha severně od upravené plochy Z63 je vymezena jako plocha vodní a vodohospodářská, což odpovídá pojetí vymezení ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Naplnění podmínky je patrné z výkresů č. i1 a i2. Podmínka 4: Plochy Z09, Z13 a Z17 budou ověřeny územní studií.

Požadavek na zhotovení územní studie pro plochy Z9, Z13 a Z17 je uveden v textové části územního plánu v kap. 6.2. Podmínky pro využití ploch / Plochy pro bydlení v rodinných domech a v kap. 13 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Podmínka 5: Plochy Z2, Z6, Z72 a Z81 jsou realizovatelné za podmínky, že bude: a) specifikováno využití a uspořádání území formou podrobné územní studie, b) skryta ornice a skrývka bude využita pro rekultivace poškozených ploch.

Ad a) Požadavek na zhotovení územní studie pro plochy Z2, Z6. Z72 a Z81 je uveden v textové části územního plánu v kap. 6.2. Podmínky pro využití ploch / Plochy výroby a skladování a Plochy výroby a skladování specifické / odkalovací nádrže a dále v kap. 13 Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Ad b) Podmínka skrytí ornice a její využití pro regeneraci poškozených ploch je uvedena jako obecná v textové části územního plánu v kap. 5.6 Protierozní opatření. Podmínka 6: Zajistit ochranu stávajících prvků ÚSES při výstavbě jiných zastavitelných ploch.

Podmínka je uvedena v textové části územního plánu v kap. 5.4. Územní systém ekologické stability. Plochy bydlení Br a Bd jsou realizovatelné s podmínkami:

12

a) na plochách Br lze realizovat výstavbu solitérních objektů (ne řadových domů), s maximální výškou 2 NP, b) vhodně organizovat dopravní obsluhu, především s ohledem na minimalizaci hlukové zátěže.

Ad a) Podmínka výstavby solitérních rodinných domů s maximální výškou 2 NP je uplatněna v textové části územního plánu v kap. 6.2. Podmínky pro využití ploch / Plochy pro bydlení v rodinných domech. Ad b) Podmínka vhodně řešené dopravní obsluhy je uplatněna v textové části územního plánu v kap. 6.2. Podmínky pro využití ploch / Plochy pro bydlení v rodinných domech.

9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. 9.1 Urbanistická koncepce rozvoje obce Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj řešeného území, a to zejména dostatečnou nabídku ploch pro novou obytnou výstavbu, pro rozvoj výroby a služeb, zejména s důrazem na rozvoj cukrovarského průmyslu a také pro rozvoj rekreačních možností území. Hlavní zásadou navrženého řešení byly požadavky na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot řešeného území. Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj města, stávající strukturu osídlení doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a rozvíjí ji do nových ploch. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu, na nalezení ploch pro rozvoj výroby, občanskou vybavenost, výstavbu pro sport a rekreaci, a na odstranění dopravních závad. Součástí návrhu je vymezení místního systému ekologické stability. Návrh koncepce rozvoje řešeného území vychází z následujících zásad: - jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní hodnoty území - je vymezen dostatečný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu - v zájmu ochrany zemědělské půdy je přednostně uvažováno se zástavbou proluk - jsou navrženy plochy pro rozvoj občanské vybavenosti, výroby a výrobních služeb - je navrženo odstranění nedostatků ve vybavení území technickou infrastrukturou V řešeném území je 11 nemovitých kulturních památek, z nichž nejvýznamnější je empírový zámek v severní části řešeného území. Jedná se o kostel sv. Štěpána, park u zámku, hospodářské objekty (konírny a kočárkárny s domem č. 94), barokní sýpky u kostela, kaple - hrobka na hřbitově, hrob Maxe Dvořáka na hřbitově, dvě sochy Jana Nepomuckého před hřbitovem, socha Ecce Homo před hřbitovem, soch sv. Antonína Peduánského před hřbitovem, socha sv. řeholníka - kapucína u vstupu do zámeckého parku od zámku (2x), socha sv. Jana Nepomuckého v Mlýnské ulici a sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí. V řešeném území jsou 3 území s archeologickými nálezy. V oblasti volné krajiny je základním principem vyváženost mezi produkční, rekreační a ekologickou funkcí krajiny. Návrhem nových ploch krajinné zeleně a lesů ve skladebných částech ÚSES a v dalších plochách jsou vytvořeny podmínky pro vyšší ekologickou stabilitu a biodiverzitu krajiny i pro zlepšení jejích vizuálních charakteristik. Stávající plochy veřejné zeleně zůstanou zachovány případně budou rozšířeny, stejně tak zůstane zachována veškerá vzrostlá zeleň na nelesní půdě. Návrh bude respektovat zásady ochrany významných krajinných prvků. Centrální zastavěná část katastrálního území je přirozeným spádovým centrem řešeného území. Zástavba

13

v centru je převážně kompaktní řadová, směrem k okrajům samostatně stojící domy. Převážně v centru města je soustředěna většina občanské vybavenosti řešeného území. Plochy pro výrobu a skladování jsou soustředěny převážně v jižní části města. Městem prochází silnice II//414 ve směru od západu k východu (od Znojma k Mikulovu), dále silnice II/415 ve směru od severu na jih (od Brno k Hevlínu). Hrušovany nad Jevišovkou tvoří relativně kompaktní zástavbu rozrůstající se křížově do všech světových stran. V katastrálním území jsou navrženy plochy: - bydlení v bytových domech, - bydlení v rodinných domech, - občanského vybavení - veřejná infrastruktura, - občanského vybavení – sport, tělovýchova, - občanského vybavení – hřbitovy, - plochy veřejných prostranství, - smíšené obytné, - dopravní infrastruktury, drážní dopravy, - dopravní infrastruktury, silniční dopravy, - technické infrastruktury, - výroby a skladování, - zemědělské výroby, - výroby elektrické energie, fotovoltaika, - smíšené výrobní, - sídelní zeleně - vodní a vodohospodářské - zemědělské - sady, zahrady - zemědělské – orná půda, - zemědělské – vinice, - smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň - lesní;

Přehled základních zásad územního a urbanistického plánování z hlediska spotřeby energie Kompaktnost zástavby Vhodné uspořádání zástavby s ohledem na hospodárné využívání plochy, vhodné rozdělení a uspořádání pozemků, uspořádání dopravní a technické infrastruktury a rozumné vzdálenosti míst pro práci a odpočinek. Vše s ohledem na zajištění mikroklimatické stability – vhodně uspořádané zastavěné plochy a využití zeleně dokáže snížit teploty v intravilánu v létě až o 4°C a podstatně tím zvyšuje tepelnou pohodu a snižuje i energetické nároky na případnou klimatizaci vnitřního prostředí budov. Orientace a zónování budov Vhodná orientace denních a nočních zón a zónování objektů podle způsobů převažujícího využívání. Orientace domů by neměla být nadále ovlivněna neodůvodněnými zvyklostmi a tradicemi, ale více by měla respektovat přírodní podmínky a dlouhodobé efekty pro uživatele budov a pozitivní přínosy pro společnost. Jedná se zejména o orientaci domů vůči světovým stranám a předepisovaným typům střech a jejich orientaci k uličnímu řadu. Rozdíl v energetických ziscích mezi domy s různou orientací je až 15 %. Urbanistické řešení území s ohledem na energetickou náročnost provozu budov Umístění objektů v terénu by mělo respektovat morfologii daného terénu a upřednostnit pro výstavbu chráněnou polohu objektu vůči větrné expozici před polohou otevřenou či exponovanou. Obrázky 1 Tepelné ztráty budovy (v %) v závislosti na síle větru a na jejím umístění v terénu a rozložení působení větru v závislosti na morfologii terénu

14

Zdroj: Prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc., Ing. Vladan Panovec, Pasivní domy III.: Pravidla navrhování, koncepční přístup k řešení pasivních domů, www.archiweb.cz Urbanistické řešení území s ohledem na sluneční zisky U energeticky úsporných objektů hraje slunce velmi důležitou úlohu. Návrh a koncepce objektu počítá v energetické bilanci se zisky ze slunečního záření, domy by si tedy neměly vzájemně stínit. Doporučujeme zanést požadavek na odstupné vzdálenosti související s polohou slunce v období od 21. 3 do 21. 9 tak, aby nedocházelo k výraznému vzájemnému stínění objektů v rozsahu jihovýchod až jihozápad. Rozdíl mezi solárními zisky řady domů bez stínů a se stíny na fasádě je až 10 %. Obrázek 2 Příklad vhodné a nevhodné odstupové vzdálenosti objektů v klimatických podmínkách ČR

Zdroj: PORSENNA o.p.s. Řešení komunikačních ploch v daném území by mělo vycházet z koncepce výstavby energeticky úsporných objektů a mělo by respektovat využitelnost slunečních zisků. Z tohoto pohledu by tedy orientace hlavních prosklených ploch objektu měla umožňovat nestíněnou orientaci východ až západ.

15

Obrázek 3 Příklad ideálního umístění domu na pozemku (jižně orientována fasáda zůstává bez stínění)

Ideální umístění komunikace by mělo umožňovat využití klidových zón objektu (směrem do zeleně) s umístěním hlavních prosklených ploch z jižní strany (± 45°). Příjezdová komunikace k objektu by tedy neměla být umístěna z jižní strany pozemku, pokud není možné objekt umístit v jeho střední či severní části. Z tohoto důvodu se nedoporučuje předepsat závazné umístění objektu na pozemku. Je vhodné ponechat možnost energetické optimalizace objektu jeho natočením vůči světovým stranám a vhodným umístěním v rámci vlastního pozemku. Zdroj: Centrum pasivního domu, www.pasivnidomy.cz Energetický standard Doporučujeme upřednostnění realizace energeticky úsporných projektů. Tento požadavek je možné specifikovat pomocí hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění.

Doporučujeme upřednostnit projekty s měrnou potřebou tepla na vytápění nižší než 20 kWh/m2.rok (tzv. pasivní domy), respektive s hodnotou nižší než požadují stávající legislativní předpisy. V současné době probíhá změna legislativy, související s požadavky na energetickou náročnost budov, která bude nadále zpřísňovat požadavky na energetickou náročnost budov, platnou pro všechny novostavby. Tvarové řešení budovy (kompaktnost tvaru, členitost povrchů, půdorysné uspořádání a zónování) by mělo vést k energeticky optimálnímu konceptu budovy. Z energetického hlediska jsou výhodnější objekty s nízkým objemovým faktorem (A/V), který vyjadřuje poměr plochy obálky budovy k jejímu objemu. V tomto směru nedoporučujeme zanést požadavek na tvarové řešení objektu do regulativů daného území, je zde výhodnější zavést požadavek na energetickou náročnost, která automaticky vyřadí projekty s nevhodným tvarem.

Z tohoto hlediska lze říci, že řešení řadové zástavby může být energeticky výhodnější oproti solitérní zástavbě, resp. řešení bytové zástavby může být výhodnější oproti zástavbě rodinných domů.

16

Obrázek 4 Vliv tvaru objektu na tepelné ztráty

Zdroj: Centrum pasivního domu Poznámka: U vysoce izolovaných domů je vliv tvaru budovy malý, protože malý je i podíl ztrát tepla prostupem na celkové energetické bilanci objektu. Energeticky soběstačné zástavby Doporučujeme v rámci schvalovacích procesů pro dané území upřednostnit řešení zástavby s vysokou mírou energetické soběstačnosti. V tomto směru by mělo jít především o možnost pokrytí vlastních energetických potřeb výrobou v daném území a minimalizací toků energie ze širších územních celků.

Ochrana přírodních hodnot Řešené území je součástí Dyjskosvrateckého Úvalu. Řešené území má především zemědělský charakter s dominujícími polními plochami a dále pak turisticko-rekreační charakter. Územní plán stanovuje podmínku respektování přírodních hodnot území mezi které patří chráněná území a významné přírodní zdroje: a) Evropsky významná lokalita CZ0623041 Jevišovka, b) Evropsky významná lokalita CZ0623046 Trávní dvůr, c) významné krajinné prvky dle §3 a §4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tedy vodní toky Břežanka, pravostranný přítok Pastviny, Jevišovka a Dyje, vodní plochy a plochy lesů, d) funkční skladebné prvky regionálního a lokálního územního systému ekologické stability, e) útvar povrchových vod tekoucích Jevišovka po ústí do toku Dyje, f) útvar podzemních vod základní vrstvy g) útvar podzemních vod svrchní vrstvy Kvartér Jevišovky a Kvartér Dyje h) plochy zemědělské půdy v 1. a 2. třídě ochrany s výjimkou těch, na kterých jsou územním plánem vymezeny zastavitelné plochy změn v krajině. i) drobné krajinné prvky. Zásadní je požadavek ochrany těchto hodnot nejen při samotné územní plánovací činnosti, ale při všech činnostech spojených s výstavbou a rozvojem města. Zajištění ochrany se musí týkat jak ochrany před přímými vlivy (narušení přírodních hodnot výstavbou) tak pře vlivy nepřímými (vlivy z provozu staveb). Ochranné podmínky stanoví příslušné orgány veřejné správy.

17

9.2. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 9.2.1. Celková urbanistická koncepce Návrh koncepce rozvoje města a jeho částí vychází ze stávající struktury osídlení. Zachovává kulturní, historické, urbanistické a přírodní hodnoty území. Územní plán Hrušovany nad Jevišovkou navazuje na zpracované územní plány okolních obcí, zejména v návaznosti prvků ÚSES, navržených komunikací, cykloturistických tras a sítí technické infrastruktury. Koncepce respektuje vazby řešeného území na okolí, zejména na nadřazenou komunikační síť a na nadřazené soustavy inženýrských sítí. Obytná funkce je ve struktuře osídlení města a jeho částí převládající, přičemž koncepce počítá s jejich dalším rozvojem především v západní a částečně i východní části ve vazbě na centrum města. Občanská vybavenost je soustředěna do centra města. V jižní části Hrušovan nad Jevišovkou je počítáno s rozšířením ploch pro výrobu.

9.2.2. Zastavitelné plochy pořadové číslo plochy 1

označení (název plochy)

výměra v ha

druh funkčního využití

Max. procento zastavění

2

3

4

5

Z1

Severní část k.ú., obydlená osada Na Pastvinách, při místní komunikaci Pastviny

0,7167

So / plochy smíšené obytné

50

Z2

Severní část k.ú., při silnici Litobratřická - II/415

9,0914

Vs / plochy výroby a skladování

50

Z 3a

Severní část k.ú., u zemědělského areálu při silnici Litobratřická II/415 Severní část k.ú., u zemědělského areálu při silnici Litobratřická II/415 Severní část k.ú., u zemědělského areálu při silnici Litobratřická II/415, dopravní připojení plochy, viz.poznámka níže Severozápadní část k.ú., zastavěná část města severně při ulici Na hrádku Severozápadní část k.ú., zastavěná část města severně při ulici Na hrádku Severozápadní část k.ú., zastavěná část města severně při ulici Na hrádku Severozápadní část k.ú.,

1,1382

Sv / plochy smíšené výrobní

50

2,0844


50

1,2184


50

0,2049


50

0,1081

Pv / plochy veřejných prostranství

-

0,2238

Br / plochy bydlení v rodinných domech

30

4,0125

Br / plochy bydlení v

30

Z 3b

Z5

Z6

Z7

Z8

Z9

18

Z 11

zastavěná část města západně při ulici Na hrádku Severozápadní část k.ú., zastavěná část města západně při ulici Na hrádku Západní část k.ú., zastavěná část města západně při ulici Větrná Západní část k.ú., severně při silnici Znojemská - II/414 Západní část k.ú., jižně při silnici Znojemská - II/414 Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jihozápadně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Mokrá

rodinných domech 0,2992


-

5,2684

Br / plochy bydlení v rodinných domech Br / plochy bydlení v rodinných domech Br / plochy bydlení v rodinných domech Os / plochy občanského vybavení - sport, tělovýchova Br / plochy bydlení v rodinných domech

30

0,1159


-

0,0475


-

Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Lesní Severní část k.ú., u zemědělského areálu při silnici Litobratřická II/415 Severní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Litobratřická - II/415 Severní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Severní

0,2293


30

0,1055

Br / plochy bydlení v rodinných domech Br / plochy bydlení v rodinných domech Br / plochy bydlení v rodinných domech Pv / plochy veřejných prostranství

30

1,8476


30

0,1797


-

Z 32

Severní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Severní

0,3190


-

Z 33

Severní část k.ú., zastavěná část města severně od ulice Polní Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Lesní

1,5826

50

Severní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice Litobratřická - II/415 Severní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice

0,1956

So / plochy smíšené obytné Os / plochy občanského vybavení - sport, tělovýchova Br / plochy bydlení v rodinných domech Br / plochy bydlení v rodinných domech

30

Z 13 Z 16 Z 17 Z 18

Z 19

Z 20

Z 21 Z 22

Z 23 Z 25 Z 26 Z 28

Z 30

Z 31

Z 34

Z 35

Z 36

0,2699 3,1227 0,3282

1,1820

0,0374 0,3622 0,3414

0,4896

0,1925

19

30 30 50

30

30 30 -

50

30

Z 37

Z 38

Z 39

Z 40

Z 41

Z 42

Z 43

Z 44

Z 45

Z 46

Z 48

Z 50

Z 51

Z 52

Z 53

Z 54

Litobratřická - II/415 Severní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice Litobratřická - II/415 Severovýchodní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice Litobratřická - II/415 Severovýchodní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice Litobratřická - II/415 Severovýchodní část k.ú., zastavěná část města mezi ulicemi Litobratřická - II/415 a Drnholecká - II/414 Severovýchodní část k.ú., zastavěná část města mezi ulicemi Litobratřická - II/415 a Drnholecká - II/414 Severovýchodní část k.ú., zastavěná část města mezi ulicemi Litobratřická - II/415 a Drnholecká - II/414 Severovýchodní část k.ú., zastavěná část města mezi ulicemi Litobratřická - II/415 a Drnholecká - II/414 Východní část k.ú., zastavěná část města severně od ulice Drnholecká - II/414 Východní část k.ú., zastavěná část města severně od ulice Drnholecká - II/415 Východní část k.ú., zastavěná část města severně od ulice Drnholecká - II/414 Východní část k.ú., mezi zastavěnou částí města severně od ulice Drnholecká - II/414 a rozvojovou plochou Z43 Východní část k.ú., zastavěná část města severně od ulice Drnholecká - II/414 Východní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Drnholecká II/414 Východní část k.ú., zastavěná část města mezi ulicemi Drnholecká II/414 a Kostelní Východní část k.ú., zastavěná část města mezi ulicemi Drnholecká II/414 a Kostelní Jihovýchodní část k.ú., zastavěná

0,2642


30

0,2249


30

1,2407


30

0,4158


-

1,6153


30

0,5406

Oh / plochy občanského vybavení - hřbitovy

-

7,8818


50

0,2516


30

1,0693


30

1,0768


30

0,3078


-

1,2025


30

0,6644


-

1,6474


30

1,1730


30

0,4103

Os / plochy občanského

50

20

Z 56

Z 57

Z 59

Z 61

Z 62 Z 63

Z 65

Z 67

Z 68

Z 69

Z 70

Z 71

Z 72

Z 74

Z 75

Z 76

část města mezi ulicemi Novosady a Zahradní Jihovýchodní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Zahradní - severně od řeky Jevišovky Jihovýchodní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Zahradní - severně od řeky Jevišovky Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Nádražní - severně od řeky Jevišovky Jižní část k.ú., průmyslová část města východně od ulice Nádražní - jižně od řeky Jevišovky Centrální část k.ú., zastavěná část města v centru u ulice Znojemská Jihozápadní část k.ú., průmyslová část města západně od ulice Nádražní - jižně od řeky Jevišovky Jižní část k.ú., průmyslová část města západně u ulice Nádražní jižně od řeky Jevišovky Jižní část k.ú., průmyslová část města západně u ulice Nádražní jižně od řeky Jevišovky Jižní část k.ú., průmyslová část města východně u ulice Nádražní - jižně od řeky Jevišovky Jižní část k.ú., průmyslová část města východně u ulice Nádražní - - jižně od řeky Jevišovky Jižní část k.ú., průmyslová část města východně u ulice Nádražní - jižně od řeky Jevišovky Jižní část k.ú., průmyslová část města východně u ulice Nádražní - jižně od řeky Jevišovky, dopravní připojení plochy, viz.poznámka níže, Jižní část k.ú., průmyslová část města východně od ulice Nádražní - u cukrovaru Jižní část k.ú., zastavěná část města severně u ulice Nádražní u nádraží Jižní část k.ú., zastavěná část města severně u ulice Nádražní u nádraží Jižní část k.ú., zastavěná část

0,6536

vybavení - sport, tělovýchova Sv / plochy smíšené výrobní

50

0,1520

Ti / plochy technické infrastruktury

50

0,3728

Ds / plochy dopravy silniční

50

1,5580


50

0,1080

Br / plochy bydlení v rodinných domech Sv / plochy smíšené výrobní

30

0,3766


50

0,2275


50

0,1458


30

0,7969


50

0,1764


-

1,0682


50

6,5094


70

0,2715


30

0,7206


30

01,1715

Br / plochy bydlení v

30

4,5696

21

50

Z 77

Z 78

Z 79

Z 81

města jižně u ulice Nádražní - u nádraží Jižní část k.ú., průmyslová část města západně od ulice Nádražní - u křižovatky III/4155 a II/415, dopravní připojení plochy, viz.poznámka níže, Jižní část k.ú., průmyslová zastavěná část města jižně od křižovatky III/4155 a II/415 Jižní část k.ú., zastavěná část města jižně u ulice Nádražní - u nádraží Jižní část k.ú., průmyslová část města východně od křižovatky III/4155 a II/415 - u cukrovaru

rodinných domech 0,4364


50

0,1613


30

1,1746

So / plochy smíšené obchodu a služeb

50

15,7040

Vx / plochy výroby a skladování – specifické, odkalovací nádrže

-

Legenda označení ploch: Plochy převzaté z platné ÚPD Plochy částečně převzaté z platné ÚPD Nové plochy Poznámka: Dopravní připojení ploch Z5, Z71 a Z77 na silnici II/415 bude navrhováno v souladu se zákonem, vyhláškou č.104/1997 Sb., v platném znění, kterou se provádí zákon a ČSN 736101, ČSN 736102 a ČSN 736110. 9.2.3. Plochy přestavby pořadové číslo plochy 1

označení (název plochy)

výměra v ha

druh funkčního využití

2

3

4

P1

Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města, u křižovatky ulic 9. května a Nerudova Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města, u křižovatky ulic 9. května a Nerudova Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města, u křižovatky ulic 9. května a Nerudova Centrální část ú.p., vnitroblok v centru města, mezi ul. Znojemská a ul. Náměstí Míru Centrální část ú.p., zastavěná část města mezi ul. Mlýnská a ul. Náměstí Míru Centrální část ú.p., zastavěná část města mezi ul. Mlýnská a ul. Náměstí Míru Centrálněseverní část ú.p., zastavněná část města mezi

P2

P3

P4

P5

P6

P7

Max. procento zastavění 5

0,7653

Bd / plochy pro bydlení v bytových domech

30

0,0862


-

0,1915

Ov / plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura Pv / plochy veřejných prostranství

50

0,0461


-

0,0892

Ov / plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura Ov / plochy občanského vybavení - veřejná

50

0,4080

1,1430

22

-

50

ulicemi Polní a Lidická - zámek Centrálněseverní část ú.p., 0,1036 zastavněná část města mezi silnicí Litobratřická - II/415 a zámkem Centrálněseverní část ú.p., 0,0402 zastavněná část města mezi silnicí Litobratřická - II/415 a zámkem Severní část k.ú., zastavěná část 0,1726 města nad ul. Polní mezi novou školou a silnicí Litobratřická II/415

P8

P9

P 10

infrastruktura Br / plochy bydlení v rodinných domech Ov / plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura Ov / plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura

30

50

50

9.2.4 Systém sídelní zeleně Vymezení systému sídelní zeleně je provedeno s ohledem na zásady rozvoje města a na navrženou urbanistickou koncepci. Cílem vymezení systému zeleně je zajištění standardů vnitřního prostředí města a vytvoření podmínek pro společenský život a krátkodobou rekreaci obyvatel. Systém sídelní zeleně je v návrhu územního plánu města Hrušovany vymezen jako soustava stávajících a navržených ploch zeleně v zastavěném území města s návazností na plochy zprostředkující vazbu na nezastavěné území města, tedy na volnou krajinu.

Systém je založen na stávajících prvcích, mezi něž patří: a) jednoznačně vymezené plochy sídelní zeleně, mezi nimiž jsou nejvýznamnější zámecký park a plochy parčíků při Nádražní ulici a u kostela sv. Štěpána, b) zeleň hřbitova, c) prvky zeleně v rámci ostatních ploch s rozdílným využitím: - veřejná zeleň v rámci ploch veřejných prostranství (Pv), - uliční aleje a doprovodná zeleň silnic a ostatních komunikací a železnic v plochách pro silniční dopravu (Ds) a pro drážní dopravu (Dz), - zahrady, které jsou součástí obytných domů, rekreačních objektů a objektů vybavenosti zařazených v plochách bydlení (Bd, Br), v plochách smíšených (SO, SV) a v plochách vybavenosti (OV, OS), - zeleň výrobních areálů a zemědělských farem v plochách výroby (VS, VZ), - doprovodná zeleň vodotečí v plochách vodních a vodohospodářských (VV). Pro doplnění systému jsou navrženy nezastavitelné plochy s využitím sídelní zeleň (ZV) uvedené v následující tabulce. Celková výměra nových ploch Zv je 15 ha. Plocha Z14 Z15 Z24 Z27 Z29 Z47 Z49

Výměra (ha) Důvod vymezení 0,2044 Plochy zeleně sloužící k odclonění a ochraně stávajícího areálu TI (vodní 0,5980 zdroj a vodojem) od ploch bydlení. Plocha zeleně vymezená v proluce, která je díky existenci nadzemního 0,0944 vedení VN a OP nezastavitelná. 1,7087 Plocha zeleně vymezené pro realizaci parku na severním okraji města. 2,9368 Plocha zeleně vymezené pro realizaci parku na severním okraji města. Plocha zeleně lemující zastavitelné plochy pro bydlení sloužící k odclonění 0,5859 bydlení od komunikace. Zasahuje i do nezastavitelných ploch v OP nadzemního vedení VN. Plocha zeleně lemující zastavitelnou plochu pro bydlení sloužící k odclonění 0,1788 bydlení od komunikace.

23

Z55 Z60 Z64 Z66 Z73

Pás zeleně lemující zastavitelnou plochu sportovní vybavenosti. Vymezení 0,0708 plochy je provedeno z důvodu odclonění plochy sportu a sousední stávající smíšené komerční plochy. 1,6529 Plocha pro realizaci poříčního parku. 0,2229 Plochy vymezené z důvodu zvýšení zelených ploch v jižní části města 0,5384 v prostoru navrhované zástavby u nádrží starého pivovaru. Rozsáhlá plocha zeleně v prostoru před nádražím sloužící k odclonění ploch 6,2014 bydlení při nádražní ulici.

Systém sídelní zeleně bude dále doplněn novými prvky zeleně realizovanými v rámci jednotlivých zastavitelných ploch (zahrady, doprovodná zeleň, ochranná zeleň apod.). Specifická podmínka je stanovena pro zastavitelné a přestavbové plochy výroby a skladování (Vs) a plochy pro zemědělskou výrobu (Vz). Z důvodů hygienických je nutné při realizaci těchto ploch zřídit izolační zeleň k odclonění těchto ploch stávajících či navrhovaných ploch s podílem bydlení, od ploch občanského vybavenosti a také od volné krajiny. Z důvodu potřeby začlenění dopravních staveb do krajiny a do zastavěného území města a snížení zátěže okolních ploch z dopravy je stanovena podmínka realizovat ochrannou a doprovodnou zeleň dopravních staveb.

9.3 Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití Celé území je rozděleno na plochy s rozdílným způsobem využití. Pro každý typ ploch s rozdílným způsobem využití jsou územním plánem stanoveny: - podmínky pro využití ploch s určením: • hlavního využití • přípustného využití • podmíněně přípustného využití • nepřípustného využití - podmínky prostorového uspořádání Podmínky využití jednotlivých ploch jsou uvedeny v tabulkách, které jsou součástí textové části I.A. Navržené plochy s rozdílným využitím jsou v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. V řešeném území jsou vymezeny následující typy ploch: Plochy bydlení / §4 Plochy pro bydlení byly rozděleny vzhledem k nutnosti stanovení specifických podmínek zejména v centru města, kde převažuje kolektivní bydlení. Území určené pro kolektivní bydlení nelze jednoznačně specifikovat, proto bylo navrženo rozdělení na plochy bydlení kolektivní a individuální, které v jednotlivých plochách toto upřesňuje. - plochy bydlení v bytových domech / kolektivní Bd - plochy bydlení v rodinných domech / individuální Br Plochy občanského vybavení / §6 Plochy občanského vybavení byly rozděleny vzhledem k nutnosti rozlišení podmínek využití u funkcí veřejné a komerční infrastruktury, a u ploch pro sport a tělovýchovu. U ploch pro hřbitov se v zásadě jedná o monofunkční využití, které je účelné jednoznačně identifikovat. - plochy občanského vybavení Ov - plochy občanského vybavení – sport, tělovýchova, Os - plochy občanského vybavení – hřbitovy Oh

24

Plochy veřejných prostranství / §7

Pv

Plochy smíšené obytné / §8

So

Plochy dopravní infrastruktury / §9 Rozdělení ploch dopravní infrastruktury je v souladu s Vyhláškou 501/2006 Sb.v platném znění. - plochy drážní dopravy Dz - plochy silniční dopravy Ds Plochy technické infrastruktury / §10

Ti

Plochy výroby a skladování / §11 Plochy pro výrobu a skladování byly rozděleny ještě na plochy pro zemědělskou výrobu, specifické a odkalovací nádrže, a výrobu elektrické energie z důvodu nutnosti upřesnění funkčního využití na konkrétních plochách. U zemědělské výroby jde o vazby na stávající areály, u specifických ploch a odkalovacích nádrží jde specifickou částečně technologickou potřebu již existujících výrobních zařízení, a u výroby elektrické energie jde v zásadě o monofunkční specifické využití, které může být zpravidla časově omezeno, a je nutno jej v řešeném území jasně identifikovat. - plochy výroby a skladování Vs - plochy výroby a skladování-specifické, odkalovací nádrže Vx - plochy zemědělské výroby Vz - plochy výroby elektrické energie – fotovoltaika Ve Plochy smíšené výrobní / §12

Sv

Plochy vodní a vodohospodářské / §13

VV

Plochy zemědělské / §14 Z důvodů větší přehlednosti a vhodnosti upřesnění podmínek využití byly zemědělské plochy rozděleny na plochy s ornou půdou, sady a zahrady, a vinice. - plochy zemědělské – orná půda No - plochy zemědělské – sady, zahrady Nz - plochy zemědělské – vinice Nv Plochy lesní / §15

L

Plochy smíšené nezastavěného území/krajinná zeleň / §17 Nk Nad rámec vyhlášky územní plán definuje plochy sídelní zeleně (Zv). Důvodem pro začlenění ploch sídelní zeleně (Zv) do soustavy ploch s odlišným využitím je potřeba ochránit územním plánem stávající zeleň na veřejně přístupných plochách, tedy zejména parky či parkově upravené plochy. Tyto plochy zeleně mají v rámci zástavby zásadní kompoziční význam a tvoří základní prvek systému sídelní zeleně.

9.4

Návrh koncepce rozvoje jednotlivých funkčních složek

9.4.1. Bydlení Plochy bydlení (dle Vyhlášky 501/2006, §6) zahrnují zpravidla pozemky bytových domů (Bd), pozemky

25

rodinných domů (Br), pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení s výjimkou pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře větší než 1.000m2. Součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. V souladu s očekávaným nárůstem počtu obyvatelstva jsou navrženy lokality pro novou výstavbu rodinných domů, bytových domů a ve smíšených zónách multifunkčních domů. Předpokládaná realizace až 220 rodinných domů (orientační průměrná velikost pozemku 1.340m2/rd) a přibližně 40-60 bytových jednotek (dle velikosti) na návrhových plochách Bd a So. Částečně jsou navrženy k využití volné parcely mezi stávající zástavbou, částečně parcely navazující na stávající zastavěné území.

Označení ploch

Výměra ploch změn, návrhu (ha)

Z8 Z9 Z13 Z16 Z17 Z19 Z22 Z23 Z25 Z26 Z30 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39 Z41 Z44 Z45 Z46 Z50 Z52 Z53 Z62 Z68 Z74 Z75 Z76 Z78 P8 Celkem

0,2238 4,0125 5,2684 0,2699 3,1227 1,1820 0,2293 0,1055 0,0374 0,3622 1,8476 0,1956 0,1925 0,2642 0,2249 1,2407 1,6153 0,2516 1,0693 1,0768 1,2025 1,6474 1,1730 0,1080 0,1458 0,2715 0,7206 1,1715 0,1613 0,1036 29,4974

Předpokládaný počet rodinných domů 2 28 35 2 22 8 2 1 1 3 14 2 2 3 2 9 12 2 8 8 10 12 11 1 1 2 6 9 1 1 220 rd

Stávající obytná zástavba je nejvíce soustředěna v severozápadní části města, zejména podél silnic Na Hrádku, Sklepní, Větrná, Na Vršku, Na Výsluní a Znojemská. Dále pak v jihozápadní části města, zejména podél ulic 9. května, Nerudova, Mokrá a Lesní. Dále pak v severovýchodní části města, zejména podél

26

silnic Litobratřická, Drnholecká a Polní. Dále pak v jihovýchodní části města mezi ulicemi Kostelní, Zahradní, Luční, Poštovní a Novosady. Novější zástavba je spíše na okrajích města, zejména kolem ulic Severní a Znojemská. V souvislé zástavbě centra jde převážně o řadovou zástavbu, v okrajových částech města o samostatně stojící rodinné domy. Zástavba s vícepodlažními bytovými domy je zejména okolo ulic Maxe Dvořáka, Nádražní a Znojemská okolo centra města. Navrhované plochy pro bydlení se nachází v několika částech města. Západně od ulice Na Hrádku a Větrná jde o plochy navazující na stávající rodinné domy, západně od ulice 9. května, rovněž jde o plochy navazující na již zbudovanou zástavbu, ovšem novější. Dále pak doplňující plochy kolem ulic Lesní a Mokrá, kde se i zaplňují místa proluk. Další plochy pro bydlení v rodinných domech jsou navřeny ve východní části okolo ulice Drnholecká, jako prodloužení stávající řadové zástavby. Východně od ulice Kostelní jsou vymezeny další pozemky pro rodinné domy. V severní části zastavěného území, okolo silnice Litobratřická, ulice Polní a východní od ulice Hřbitovní další pozemky pro rodinné domy. Blízko centra, u ulice Nerudova je navžena plocha pro několik bytových domů. V odlehlé jižní, průmyslové části města blízko ulice Nádražní je navženo pár doplňujících ploch pro bydlení v rodinných domech. A další plochy pro bydlení jsou dále situovány blízko vlakového nádraží, do stávající řadové zástavby v ulici Nádražní. U nové zástavby se předpokládá výstavba řadových rodinných domů (blíže centra) nebo samostatně stojících rodinných domů. Charakter nové zástavby by měl odpovídat stávající zástavbové struktuře. U bytových domů je stanovena maximální podlažnost 4 podlaží + případné podkroví. Územní rezervy pro rozvoj bydlení nejsou v územním plánu navrženy.

Plocha Z9, Z13, Br, plochy pro bydlení v rodinných domech západně od ulice Na Hrádku

Plocha P1, Bd, plocha pro bydlení v bytových domech při ulicích 9. května a Nerudova

9.4.2. Občanské vybavení Plochy se stabilizovaným funkčním využitím zabezpečující základní potřeby obyvatel obcí a návštěvníků. Plochy občanského vybavení (dle Vyhlášky 501/2006, §6) zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej,

27

tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné. Občanská vybavenost je soustředěna do centrální části katastrálního území, které je přirozeným spádovým sídlem pro celé řešené území. Centrum města je vymezeno kolem náměstí Míru, a ulicemi Nádražní a Znojemská. Hasiči jsou při ulici Nádražní. V centru města a v jeho blízkém okolí jsou: - městský úřad, knihovna, peněžní ústav a pošta - polyfunkční dům, prodejny potravin, cukrárna, ostatní prodejny spotřebního zboží - mateřská škola - základní škola (1.-9.r.) - základní umělecká škola - lékárna a zdravotnické středisko - kostel a farní úřad - rehabilitační středisko - krytý bazén - dům s pečovatelskou službou - požární zbrojnice - několik pohostinství - sportovní areál V zastavěných částech katastrálních území budou provedeny úpravy okolí občanské vybavenosti. V řešeném území je soustředěna občanská vybavenost kolem náměstí Míru a při ulici Nádražní, případně Znojemská. Většina zástavby v centru města má charakter smíšeného využití, slučující bydlení a občanskou vybavenost. Nově je navrženo rozšíření ploch pro sport a tělovýchovu severozápadně od zámku směrem k ulici Sklepní. Tato plocha se nachází v blízkosti stávajícího hřiště na fotbal. Další plocha pro sport je navržena v jihoápadní zastavěné části města, západně od ulice Mokrá. Další menší plocha pro sport je v jihovýchodní části zastavěnéo území je mezi ulicemi Novosady a Zahradní. Plocha pro rozšíření hřbitova je navžena v návaznosti na současnou plochu hřbitova - tj. východní část zastavěné části, mezi ulicemi Litobratřická a Drnholecká . V plochách přestaveb jsou navrženy tyto plochy pro občanskou vybavenost: v jihozápadní části zastavěného území u křižovatky ulic 9. května a Nerudova, v centrální zastavěné části mezi ul. Mlýnská a ul. Náměstí Míru, v centrálně-severní části zastavěného území mezi ulicemi Polní a Lidická, v centrálněseverní části zastavěného území mezi ulicí Litobratřická a zámkem a v severní části zastavěného území nad ul. Polní mezi novou školou a silnicí Litobratřická. Plochy územních rezerv pro občanskou vybavenost nejsou navrženy.

9.4.3. Plochy smíšené Plochy smíšené obytné se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter zástavby, její urbanistickou strukturu a způsob její využití není účelné členit území na plochy bydlení a občanského vybavení a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení, snižujících kvalitu prostředí v této ploše, například pro těžbu, hutnictví, chemii, těžké strojírenství, asanační služby. Plochy smíšené obytné zahrnují zpravidla pozemky staveb pro bydlení, případně staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky občanského vybavení a veřejných prostranství a dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Do ploch obytných lze zahrnout pouze pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území, například nerušící výroba a služby, zemědělství, které svým

28

charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. Plochy smíšené obytné jsou navrženy převážně v centru města, v území vymezeném ulicemi Poštovní, Kostelní, Rudé armády, Znojemské a Nádražní.

Plochy smíšené výrobní se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter území není účelné jeho členění například na plochy výroby a skladování, plochy dopravní a technické infrastruktury, plochy těžby nerostů a plochy specifické. Plochy smíšené výrobní zahrnují pozemky staveb pro bydlení pouze ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Plochy smíšené výrobní jsou navrženy převážně v severní zemědělské části okolo ulice Litobratřické, dále pak severně od zámku, u ulice Polní a dál také v jižní zastavěné části u ulice Zahradní a směrem do jižní průmyslové části po obou starnách ulice Nádražní.

9.4.4. Výroba a skladování Plochy výroby a skladování (dle Vyhlášky 501/2006, §11) zahrnují zpravidla pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování, například pro těžbu, hutnictví, těžké strojírenství, chemii, skladové areály, pozemky zemědělských staveb a pozemky související veřejné infrastruktury. Plochy výroby a skladování se vymezují v přímé návaznosti na plochy dopravní infrastruktury a musí být z nich přístupné. Řešené území se v současné době potýká s problémem nedostatku pracovních míst. V současné době je evidován v Hrušovanech nad Jevišovkou relativně vyšší počet obyvatel, kteří dojíždějí za prací mimo své bydliště v řešeném území. Cílem územního plánu tedy je, vytvořit dostatek ploch pro podnikatelské aktivity v řešeném území. V současné době jsou plochy pro výrobu a skladování umístěny převážně v jižní průmyslové části, oddělené od obydlené části řekou. Plochy zemědělské výroby jsou nyní v severní části zastavěného území, v blízkosti vinic u ulice Litobratřická a dále pak v jižní průmyslové části u ulice Nádražní. Areály jsou převážně funkční, částečně nebo zcela využité. V severní a jižní části katastrálního území je celkově 6 ploch vymezených pro výrobu elektrické energie - fotovoltaiku a další plochy pro tento účel již vymezovány nebudou. V Hrušovanech nad Jevišovkou je většina ploch pro výrobu a skladování umístěna na průmyslovém jihu, přičemž významnou část zabírají pozemky cukrovaru. Ve vazbě na areál cukrovaru a stávající odkalovací nádrže je navržena rovněž nová plocha specifická pro odkalovací nádrže. Nové plochy pro výrobu a skladování jsou navrženy v jižní průmyslové části, u ulice Cukrovarská, a v severní části při odbočce ze silnice II/415 na Pastviny. Plochy územních rezerv pro výrobu nejsou navrženy.

9.4.5. Technická infrastruktura Plochy technické infrastruktury zahrnují (dle Vyhlášky 501/2006, §10) zejména pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod, staveb a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických vedení, komunikačních vedení veřejné telekomunikační sítě, elektronických komunikačních zařízení veřejné telekomunikační sítě, produktovody a ochranná pásma technické infrastruktury. Součástí těchto ploch mohou být i pozemky související dopravní infrastruktury.

29

Přípustné stavby - objekty a zařízení vč. sítí technického vybavení - komunikace obslužné a pěší, parkoviště - zeleň veřejná, parková, ochranná, travnaté plochy - dílny a garáže údržby Stávající plochy technické infrastruktury jsou respektovány. Umístěny jsou převážně mimo nebo na okraji zastavěného území, při silnici II/415 a při řece Jevišovce. Nová plocha pro technickou infrastrukturu je navržena u řeky Jevišovky jako rozšíření stávajícího areálu ČOV.

9.4.6. Vymezení staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu Do správního území Hrušovany nad Jevišovkou zasahuje: - Zájmové území Ministerstva obrany, koridor RR směrů – zájmové území pro nadzemní stavby (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu), které je nutné respektovat podle zákona č.222/1999 Sb. o zajišťování obrany ČR a zákona č.127/2005 o elektronických komunikacích. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 30m n.t. jen na základě stanoviska Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst.1.zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). V případě kolize může být stavba omezena. - Zájmové území elektronického komunikačního zařízení Ministerstva obrany na stanovišti Božice (dle ustanovení § 175 odst.1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu), které je nutno respektovat podle zákona č.222/1999 Sb. o zajišťování obrany ČR, zákona č.127/2005 o elektronických komunikacích, zákona č.49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. Ve vymezeném území do 10km od stanoviště lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu a rekonstrukci výškových staveb, větrných elektráren, průmyslových zón a průmyslových staveb (výrobních hal, skladů, sil, hangárů apod.), vedení VN a VVN, výkonných vysílačů, převaděčů, základnových stanic mobilních operátorů a podobných technologií v celém kmitočtovém pásmu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst.1.zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). Výstavba a rekonstrukce uvedených staveb může být v uvedeném zájmovém území Ministerstva obrany omezena nebo vyloučena. V územním plánu není vymezena pro tyto účely žádná nová plocha. Kapitola je zpracována pro celé správní území města Hrušovany nad Jevišovkou, na základě požadavků vyplývajících z platné legislativy: - Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 19 odst. 1 písm. k), § 136 odst. 3 a § 177. - Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2, 10, 12, 21, 23, 24 a 25. - Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 14, 15 a 21. - Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 64, 65, 66, 67, 68 a 69. - Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. m) a § 19 odst. 3. - Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění

30

-

pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), § 1, 2, 3, 6, 7, 10, 17, 20, 21, 27 a 32 a Příloha č. 1. Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, § 18 a 20. Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, § 25, 26, 27 a 28 a Přílohy č. 1 a 2. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, Přílohy č. 1 a 6. Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu , § 3 a 4. Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, § 1.

Požadavkem civilní ochrany k územnímu plánu dle vyhlášky MV č.380/2002 Sb., § 20 je zapracování návrhů ploch pro potřeby: a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, b) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, c) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události,

ad a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zájmové území je potenciálně částečně ohroženo zvláštní povodní, vzniklou průchodem průlomové vlny způsobené protržením hráze VD Vranov a VD Znojmo na řece Dyji. Obec je chráněna stávajícím systémem regulace hydrologických poměrů a ochrany před vybřežením vod, procházejících územím obce.

ad b) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události jsou navrženy v krizovém plánu pro nouzové, případně i náhradní ubytování obyvatelstva následující objekty a plochy: - prostory ZŠ včetně tělocvičny, MŠ, kulturně-společenského zařízení, penzionu, sportovní haly, domova důchodců; plocha stadionu místní TJ - vhodné nebytové prostory v obytných domech a vhodné prostory v dalších objektech nezasažených mimořádnou událostí Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci.

ad c) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události. K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru obce zásadní: - výrobní zóna je prostorově a provozně oddělena od zóny obytné, - není přípustná výstavba uzavřených bloků,

31

-

-

-

doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci, při řešení důležitých místních komunikací bude zabezpečena jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby, tedy jejich šířka bude minimálně (v1 + v2)/2 + 6m, kde v1 + v2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice, sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů.

Organizační ani technické zabezpečení záchranných, likvidačních a obnovovacích prací není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci.

9.5 Návrh koncepce dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady 9.5.1 Doprava Automobilová doprava Městem prochází z nadřazené komunikační sítě silnice II. třídy. Silnice II/415 Branišovice - Litobratřice - Hrušovany nad Jevišovkou - Hevlín - státní hranice spojující silnici I/53 s rakouským městem Laa an der Thaya je nejvýznamnější komunikace v městě a je vedena přibližně ve směru sever - jih. S ní se v centru města křižuje silnice II/414 Lechovice – Pravice – Hrušovany nd Jevišovkou – Drnholec – Mikulov vedoucí východozápadním směrem mezi silnicemi I/52 a I/53. V novém územním plánu není počítáno s východním obchvatem města Hrušovany nad Jevišovkou novou trasou silnice II/414 pod kódem DR7 (Hrušovany, Jihovýchod) a DR9 (Hrušovany nad Jevišovkou). Důvody pro respektování byly shledány jako neopodstatněné, zároveň trasa tvořila poměrně výraznou bariéru pro rozvoj města. Dále městem prochází jedna z krajských silnic III. třídy. Jedná se o silnici III/4155 napojující železniční stanici na silnici II/415. Intenzita dopravy na silnici II/415 z celostátního sčítání ve směru na Litobratřice v roce 2010 byla 1 497 vozidel, z toho 348 těžkých, ve směru na Hevlín 2 175 vozidel, 518 těžkých. Na silnici II/414 bylo evidováno ve směru od Drnholce 2 154 vozidel, z toho 455 těžkých. Další úsek této silnice k Pravicím už je minimálně zatížen (1 408 vozidel, z toho 237 těžkých). Silnice III/4155 nebyla sčítána, odhadem se zde objeví max. 500 vozidel za den. Podle modelu silniční dopravy dojde na území města do roku 2030 ke zvýšení dopravy - ve směru na Pravice na 3300/600 vozidel, na Litobratřice na 3500/700 vozidel, na Drnholec na 3600/700 vozidel a na Hevlín na 4800/900 vozidel - první číslo znamená celkový počet vozidel, druhé těžká vozidla. Územní plán nenavrhuje žádnou změnu v silniční síti v území. Obě silnice II. třídy prošly v letech 2005-2006 celkovou rekonstrukcí i v průtahu městem. Silnice byly opatřeny novými dopravně bezpečnostními prvky a chodníky, dostavěna byla i stezka pro chodce a cyklisty z centra města k odbočce k nádraží, která separovala motorovou a nemotorovou dopravu a tím výrazně zvýšila bezpečnost provozu podél této části silnice II/415. Vzhledem k výše uvedenému pominula dle názoru města potřeba vybudování přeložek obou silnic II. třídy a odvedení dopravy mimo město. I v Generelu krajských silnic Jihomoravského kraje totiž jsou tyto přeložky zařazeny do skupiny úseků, jejichž zařazení do krajské sítě není nezbytné. Stávající intenzity dopravy ani jejich prognóza nevyvolává takové zátěže, že by bylo nutno omezovat rozvoj města přeložkami silnic II. třídy (s ohledem na obtížnost získávání vlastnických práv k soukromým pozemkům a finančních prostředků na silniční stavby po roce 2015 by se jednalo o dlouhodobě neřešitelný problém), velká část dopravy je vzhledem k významu města cílová a nebyla by

32

tedy obchvaty vymístěna. Navíc i původní územní plán a soudem zrušené Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje měly původně sledované obchvaty v různých polohách, takže jejich stabilizace v území by byla obtížně aplikovatelná. Silnice jsou v řešeném území stabilizovány. Jejich případné úpravy se omezí pouze na homogenizaci, úpravu křižovatek, zlepšení technického stavu stávajících tras a odstranění dopravních závad. Mimo zastavěné a zastavitelné území města budou úpravy na silnicích prováděny dle zásad ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic a ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích. V zastavěném a zastavitelném území obce budou úpravy silnic prováděny dle zásad ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Kategorie krajských silnic jsou navrhovány podle návrhové kategorizace krajských silnic JMK (2008) a jsou stanoveny typy MK dle platné ČSN 73 6110 pro průjezdní úseky krajských silnic (funkční skupina B, C). Silnice II/415 a úsek silnice II/414 východním směrem jsou brány jako tahy krajského významu, úsek silnice II/414 západním směrem jako tah oblastního významu. Krajské silnice jsou proto navrženy k homogenizaci na kategorii S 7,5/60 – II/414, II/415 a S 6,5/50 - III/4155 (se šířkou zpevněné části 6,5 m, resp. 5,5 m mimo zastavěné území), respektive MO2 12/8/50 nebo MO2 12/7/40 v zastavěném území. Průjezdní úsek silnice II/414 podél stávající obytné zástavby naproti návrhovým plochám pro bydlení Z44, Z45, Z46 a Z50 navrhujeme zařadit v tomto úseku do funkční skupiny C, což umožní přímou obsluhu všech přilehlých staveb. U místních komunikací je navrženo vybudování krátkých úseků nebo prodloužení stávajících komunikací k obsluze zastavitelných ploch a místa hlavních vjezdů do území. Nově se navrhuje propojení ul. Na Hrádku, Severní a Litobratřická, spojení ulice Maxe Dvořáka s Nerudovou a prodloužení ul. J. Fučíka mezi ul. Mokrou a Lesní. V rámci návrhu zlepšení podmínek pro bezpečnost dopravy jsou navrženy k rozšíření na míjení alespoň osobních vozidel (min. š. 4,5 m, s rozšířením v místě křižovatek a výhyben na 5,5 m) hlavní místní komunikace. U dopravně významných místních obslužných komunikací, které zabezpečují hlavní příjezdy do oddělených místních částí, území s hromadnou bytovou nebo průmyslovou zástavbou je navržena šířková kategorie MO2 12/7/40 s šířkou uličního prostoru 12 m, šířkou hlavního dopravního prostoru 7 m (vozovka 6 m), návrhovou rychlostí 40 km/hod a chodníkem pro pěší o šířce 2 m. U ostatních obslužných místních komunikací je navrhována kategorie MO2 8/6/30 s šířkou vozovky 5 m a případným chodníkem o šířce 1,5 m. Ostatní komunikace s malým dopravním významem budou převedeny do kategorie obytných ulic nebo zóny 30 se smíšeným provozem motorové a pěší dopravy. Vzhledem k složitým směrovým a výškovým poměrům bude homogenizace u stávajících komunikací prováděna na min. š. 3 – 3,5 m s doplněním výhyben na dohledovou vzdálenost, případně obratišť. Na síť obslužných komunikací navazují účelové komunikace (včetně významných polních a lesních cest), které zabezpečují dopravní zpřístupnění jednotlivých objektů a pozemků v řešeném území. U veřejně přístupných účelových komunikací, které zabezpečují dopravní zpřístupnění jednotlivých objektů a pozemků v řešeném území, o šířce do 3,5 - 4,5 m budou doplněny na výhledu výhybny, u slepých komunikací s délkou nad 80 – 100 m budou doplněna chybějící obratiště. Komunikace k firmě LAC od ul. Drnholecké (sil. II/414) bude rozšířena na dvoupruhovou komunikaci z důvodu provozu autobusové a nákladní dopravy pro zajištění bezpečnosti provozu v návaznosti na územní studii rozvoje území. V územním plánu jsou v nezastavěném území zakreslena ochranná pásma stávajících silnic dle §30 zákona č. 13/1997Sb.

33

Železniční doprava Město je napojeno dvěma železničními tratěmi. Ve směru východ - západ je to celostátní trať 246 Břeclav - Znojmo a ve směru sever - jih regionální trať 244 Brno – Hrušovany nad Jevišovkou s pokračováním trati 245 z Hrušovan nad Jevišovkou do Hevlína (tento úsek bez osobní dopravy) s odbočkou Moravské Bránice – Oslavany. Jedná se o jednokolejné trati s provozem v motorové trakci. Obě trati se stýkají v železniční stanici, která je však situována na jiném katastru. Na katastru města jsou provozovány z železniční stanice též železniční vlečky. Podle generelu dopravy Jihomoravského kraje se na trati 246 počítá s dílčí modernizací zabezpečovacího zařízení spojeného se zvýšením traťové rychlosti, u trati 244 v úseku do Miroslavi generel nevylučuje možnost zastavení regionální osobní dopravy, u trati 245 se neuvažuje s obnovením hraničního přechodu do Rakouska, teoreticky je možné i zrušení trati. Přesto je železniční stanice sledována jako významný přestupní uzel mezi železniční a autobusovou dopravou. Na území města je dle databáze Správy železniční dopravní cesty jeden železniční přejezd zabezpečený světelným signalizačním zařízením na silnici II/414, dále vlečkový přejezd zabezpečený výstražným křížem na silnici III/4155. Další dva přejezdy na účelových komunikacích jsou rovněž zabezpečeny pouze výstražným křížem. Vodní, nekonvenční a letecká doprava Město Hrušovany nad Jevišovkou nemá na svém území nekonvenční, vodní ani leteckou dopravu ani se s těmito druhy doprav neuvažuje. Hromadná autobusová doprava Území města je nyní obslouženo třemi autobusovými linkami několika dopravců zařazenými do IDS JMK pod čísly 104, 822 a 174. Meziregionální linka 104 Brno - Pohořelice - Vlasatice Hrušovany nad Jevišovkou - Hevlín - Laa an der Thaya tvoří základní dopravní propojení města s Brnem a Rakouskem, linka 822 Znojmo - Práče - Lechovice - Božice - Hrušovany nad Jevišovkou - Velký Karlov spojení s okresním městem Znojmem. Linka 174 Mikulov - Březí - Novosedly - Hrušovany nad Jevišovkou zajišťuje spojení s dalším významným centrem v okolí - Mikulovem. Na území města je situováno 9 autobusových zastávek, které nejsou převážně vybaveny zálivy a pouze významné zastávky mají v jednom směru přístřešky pro cestující a které pokrývají 500 m docházkovou vzdáleností převážnou část zastavěné části města. V centru města se navrhuje rekonstrukce významných autobusových zastávek na Lidické ulici. kde se odbývají přestupy mezi jednotlivými linkami. V rámci úprav bude řešeno v souladu s ČSN 73 6425-2 mimo zastávek též odstavná stání pro autobusy, parkovací stání pro osobní automobily, přístřešek nebo čekárna pro cestující. Doporučuje se v blízkosti umístit alespoň základní občanskou vybavenost (bufet, WC, drobný prodej např. tisku) a sociální zázemí pro řidiče. Nástupiště všech zastávek s výjimkou koncových zastávek (točen), kde postačí pouze jednostranné nástupiště, je navrženo vybavit oboustrannými nástupišti s požadovanou výškou nástupní hrany, reliéfní dlažbou, barevným pruhem v místě bezpečnostního odstupu, příchodovou pěší komunikací (mimo extravilán) a případně přechodem. Na zastávkách se doplní přístřešek pro cestující vždy v alespoň jednom směru jízdy. Prostory obratišť vzhledem k stabilizovanému systému IDS se jeví jako dostatečné. Nově navržené zastávky pro obsluhu východního konce zástavby na ul. Drnholecké a zastávka Hrabětice rozcestí ve směru od nádraží budou koncipovány dle ČSN 73 6425-1.

34

Statická doprava Parkoviště jsou vybudována především v centrální části města, dále u hřbitova a průmyslových areálů. U hromadného bydlení jsou k dispozici též garáže. Navržené nedostatky parkovacích stání je nutno řešit v plochách veřejných prostranství dle přílohy textové části. Mimo souvislou zástavbu jsou navrženy plochy pro statickou dopravu u výhledově rozšířeného hřbitova, u koupaliště a plánovaného rybářského areálu. Potřeba parkování v rozvojových plochách bude řešena v rámci navržených zastavitelných ploch, eventuelně s využitím stávajících komunikačních ploch. Příloha č.1 - schéma statické dopravy obsahuje přehled významných parkovišť a garážových areálů s vyznačením jejich kapacity v cílovém stavu. Nové objekty vybavenosti, průmyslu, hromadného bydlení, sportovních a turistických aktivit budou doplněny návrhem parkovacích a odstavných ploch v kapacitách dle výpočtu ČSN 73 6110 Projektování MK pro stupeň automobilizace 1:2,5. Nutno též uvažovat s kapacitami pro odkládané jízdních kol, podobně jako je to dnes řešeno u cukrovaru nebo u občanské vybavenosti v centru města. S rozvojem boxových garážových stání na území města se dále nepočítá

Cyklistická doprava V řešeném území jsou vyznačeny mezinárodní cyklotrasy Greenways Praha - Wien, Greenway Krakov Morava - Wien a cyklotrasa KČT č. 5008 Lechovice - Borotice - Čejkovice - Břežany - Hrušovany n.J. Hrabětice. Dále městem procházejí tématické cyklotrasy nebo cyklookruhy Ahoj sousede, Na rovince, Moravská vinařská a Znojemská cyklotrasa, resp. trasa K soutoku. Cyklistické trasy jsou vedeny po vozovkách stávajících silnic, místních a účelových komunikací. Městem neprochází ani není ve výhledu sledován cyklokoridor mezinárodní ani krajský Jihomoravského kraje. Cyklostezka mezi centrem města a odbočkou k železniční stanici je vedena podél silnice II/415. Podle Programu rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou je oblast železniční stanice sledována jako uzlový bod s potřebou vybudování a udržování doplňkové cyklistické infrastruktury. Úseky Moravský Krumlov - Hrušovany nad Jevišovkou - Hrabětice jsou dle tohoto dokumentu součástí krajského cyklokoridoru, průjezd tzv. signálkou pak jako úsek mezinárodního cyklokoridoru. Navržena je cyklistická stezka mimo vozovku stávající silnice II/415 v úseku centra města, která vyloučí konflikty s motorovou dopravou, stávající vedení cyklotrasy po vozovce silnice II/415 bude zrušeno, trasa bude vedena buď po souběžných cyklostezkách nebo přes pěší zónu. V centru je možné dle šířkových podmínek jak vybudování společné stezky pro chodce a cyklisty, případně dělené na část pro chodce a cyklisty nebo i v některých úsecích samostatné cyklistické stezky. Obdobně podél silnice III/4155 je předpokládáno vedení stezky pro chodce a cyklisty. Připravuje se též cyklotrasa podél Jevišovky od Emina Zámku do Jevišovic po severním břehu a v návrhu je zohledněn též záměr zřízení tzv. Rodinné cyklotrasy od Pravic a Břežan přes Pastviny a centrum města s napojením na cyklotrasy na jihovýchodě katastru. Pro vnitřní každodenní cyklistickou dopravu budou využívány i stávající místní a účelové komunikace.

Pěší provoz Stávající chodníky vedoucí podél významnějších komunikací budou zachovány. Podél silnic a dopravně významných místních komunikací v zastavěném území bude žádoucí postupné doplnění chybějících chodníků pro bezpečný pohyb pěších s napojením nástupišť autobusových zastávek a parkovišť, zejména podél průtahů stávajících silnic II/414 a II/415, a to jak ve stávající, tak i

35

navržené obytné zástavbě. Navrženy jsou některá nová pěší propojení v území (významné pěší trasy), které vedou převážně k zastávkám hromadné dopravy a propojují též některé nové plochy zástavby a spojují centrum města se školou. Nově budované komunikace pro pěší provoz min. š. 1,5 m budou vybaveny slepeckou reliéfní dlažbou a budou vždy tam, kde je to technicky možné, řešeny bezbariérově v souladu s vyhláškou č. 398/2009Sb. Stávající pěší komunikace budou takto postupně rekonstruovány. Turisticky značené trasy v území nejsou ani se nenavrhují, jejich zřízení například v souběhu s cyklotrasami v případě potřeby je možné. Ostatní druhy dopravy, plochy pro dopravu V rámci územního plánu je v souladu s Konceptem páteřních jezdeckých tras a stezek v Jihomoravském kraji doplněno vedení trasy 101 ve směru od Emina zámečku na Jevišovice. Stávající plochy vyhrazené pro dvě čerpací stanice pohonných hmot u silnice II/415 zůstávají stabilizovány ve svých hranicích v rámci ploch smíšených výrobních.

Negativní vlivy dopravy Pro určení hygienických limitů byly použity výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti zhotoveného ŘSD ČR v roce 2010 a model dopravního zatížení. V následující tabulce je uvedeno očekávané dopravní zatížení silnic v roce 2030: úsek zatížení z toho těžkých voz./den II/414 Směr Pravice 3300 600 II/414 Směr Drnholec 3600 700 II/415 Směr Litobratřice 3500 700 II/415 Směr Hevlín 4800 900 silnice

Orientační LAeqv (dB) /den 68,5 69,0 70,0 71,0

Výše uvedené orientační hodnoty platí pro vzdálenost 7,5 m od osy komunikace, zdánlivá nepřesnost pro větší hodnotu ve směru na Litobratřice je způsobena vyšším podélným sklonem komunikace. Dle nařízení vlády č. 272/2011Sb. je pro chráněný venkovní prostor staveb a v chráněném venkovním prostoru hygienický limit hluku u silnic postavených do konce r. 2005 i při rekonstrukcích, případně při rozšíření při zachování směrového a výškového vedení je požadován 70/60 dB (tzv. staré hlukové zátěže), u silnic I. a II. třídy a místních komunikací I. a II. třídy 60/50 dB, u silnic III. třídy a místních komunikací III. třídy 55/45 dB. Hodnoty jsou uvedeny pro denní a noční dobu. Konkrétní hodnoty skutečného hluku u hlavních komunikací se zátěžemi nad 1000 vozidel za den je třeba ověřit měřením a podle výsledků navrhnout odpovídající opatření, zejména pak u zdravotnických areálů a školských zařízení, kde jsou požadavky na hlukové hladiny odlišné. Ostatní komunikace v zástavbě s intenzitami dopravy do 1000 vozidel za den vyvolávají v denní době ekvivalentní hladinu hluku nižší než 55 dB a není třeba je ověřovat výpočtem. Stavby v navržených zastavitelných plochách musí vyhovovat požadavkům zákona č. 258/2000Sb. o ochraně obyvatel před škodlivými účinky hluku a vibrací. Návrhové plochy, ve kterých je přípustné realizovat chráněné prostory podle zákona o ochraně veřejného zdraví, budou vymezovány mimo hluková

36

pásma silnic, případně budou navrhovány s podmínečně přípustným využitím tak, že v dalším stupni projektové dokumentace bude prokázáno nepřekročení limitních hladin hluku. Na místech, která mohou negativně ovlivnit stávající zástavbu, se navrhnou protihluková opatření (protihlukové clony, protihlukové valy, trojitá okna, příp. jiná opatření na objektech), která se musí podrobněji specifikovat podrobnější dokumentací.

9.5.2. Vodní hospodářství Návrh zásobování vodou Současný stav Zásobování pitnou vodou je v současnosti pro většinu obyvatel města zajišťováno prostřednictvím sítě veřejného vodovodu. Hlavním zdrojem pitné vody jsou dva podzemní vrty (značeny S-8 a H-1) nalézající se na západním (lokalita V Sadu) a jihozápadním (lokalita Za Novotným) okraji zastavěné části středu města. Hloubka vrtů je 170 m a 200 m, vydatnost 3,7 l/s (vrt S-8) a 4,0 1/s (vrt H-1). (DN 200). Vydatnost vrtu S-8 v minulosti dosahovala maxima 5 l/s resp. minima 3 l/s, v závislosti na ročním období. Vydatnost vrtu H-1 je od doby uvedení do provozu neměnná. U obou vrtů je stanoveno ochranné pásmo 1. stupně a je vymezeno oplocením. Kvalita vody ve zdrojích odpovídá hygienickým požadavkům na pitnou vodu, vyjma obsahu amonných iontů (cca desetinásobek). Vodní zdroje jsou ve vlastnictví Města Hrušovany nad Jevišovkou, provozovatel jsou Technické služby Města Hrušovany nad Jevišovkou, s.r.o. Pitná voda z vrtu S-8 je čerpána výtlačným potrubím DN100 do zemního vodojemu o obsahu 2 x 650 m3 (s hladinami na kótách min. 212,00 m.n.m. a max. 215,19 m.n.m.) a u vrtu H-1 vytlačným potrubím DN 250 do věžového (nadzemního) vodojemu Aknaglobus o obsahu 200 m3 (s hladinami na kótách min. 242,75 m.n.m., max. 249,18 m.n.m.) Oba vodojemy jsou navzájem propojeny potrubím DN 100 – DN 150 s úpravnou vody s rozšířenou kapacitou 9 až 10 l/s. Pitná voda je z těchto vodojemů do města rozváděna dvěma hlavními vodovodními řady DN 250 a DN 100 které jsou napojeny na veřejnou rozvodnou síť pitné vody. Zásobování pitnou vodou na území města je tak rozděleno na dvě tlaková pásma, jejichž hranice však nejsou striktně vymezeny a lze je upravovat. a) Spodní tlakové pásmo je zásobováno z podzemního vodojemu 2 x 650 m3. Tlak v potrubí, stanovený z výškového rozdílu nejnižšího a nejvyššího odběrného místa, se pohybuje v rozmezí 0,223 až 0,393 MPa. b) Horní tlakové pásmo je zásobováno z věžového vodojemu o objemu 200 m3. Tlak v potrubí se pohybuje v rozmezí 0,327 až 0,595MPa. Potřeba pitné vody ve vztahu k počtu zásobovaných obyvatel z celkového počtu 3311 k 31.12.2012 je obdobná jako v roce 2004. Pro počet zásobovaných obyvatel 3278 činí maximální denní potřeba Qdmax = 648,1 m3/den resp. 7,50 1/s, průměrná denní potřeba Qp = 463,0 m3/den resp. 5,34 1/s a specifická potřeba vyrobené vody Qsv = 138 1/os/den resp. 50,4 m3/so/rok.

37

Jako rezervní zdroj pitné vody pro veřejnou rozvodnou síť je k dispozici napojení na vodovodní přivaděč DN 200 od Dyjákovic, nepoužívaný vrt „D“ v lokalitě V Sadu (výtlakem DN 250 přivedený do nadzemního vodojemu 200 m3) a starý zdroj vody u vodárny v centru města. Kapacita těchto pitné vody zdrojů není evidována Obyvatelé města, kteří nejsou napojeni na veřejný vodovod používají pitnou vodu z místních studní, která je dle potřeby lokálně rozváděna potrubím. Jeho délka, světlost, hloubka uložení a materiál provedení nejsou evidovány. Kvalita vody není systematicky sledována a její množství kolísá dle ročního období. Jedná se o zejména lokální zdroje u osady Na Pastvinách, zdroj pitné vody S-1 (lokalita Stará Studna, hloubka vrtu 40 m) s vydatností cca 2 l/s, dva zdroje užitkové vody v blízkosti lokality U Cukrovaru (vrt HV2 , cca 1,42 l) a zdroj s úpravnou vody v areálu společnosti Agrocentrum Hrušovany s výtlakem DN 80 do vodojemu Agrocentrum o objemu 200 m3. Dalšími neevidovanými zdroji užitkové vody jsou zemědělské areály v severní části města u silnice na Litobratřice. Dále se v centru města a u nádraží nachází několik veřejných studní, které jsou příležitostně využívány jako zdroje užitkové vody. Vydatnost a kvalita těchto zdrojů není pravidelně vyhodnocována. S ohledem na kapacitní omezení v současnosti využívaných zdrojů pitné vody je doporučeno provést pasportizaci, měření vydatnosti a kvality vody, jakožto revizi ochranných pásem u dosud nevyužívaných, rezervních či v minulosti odstavených zdrojů (vrtů) pitné případně užitkové vody, jakožto aktualizaci podmínek pro dodávku pitné vody z přivaděče DN 200 od Dyjákovic.

Navrhovaný stav Pro zvýšený odběr pitné vody v návaznosti na zajištění zásobování nových rozvojových ploch pro bydlení, občanskou vybavenost a v odlehlých lokalitách i výroby je preferována varianta pokrytí ze současných zdrojů. -

-

k osadě Na Pastvinách nebude potřeba přivést nový vodovodní řad DN 100 napojený na veřejnou vodovodní síť, po ověření vydatnosti a kvality vody dvou lokálních zdrojů vody budou tyto využity pro zásobování návrhových ploch Z1 a Z2 stávající vodovod DN 150 vedený ulicí Litobratřická bude prodloužen až k bývalé STS pro zásobování ploch Z3 a Z4 z vodovodu DN 80 vedeného z ulicí Drnholecká bude jeho severně vedenou odbočkou napojena plocha Z43 ostatní rozvojové plochy lze napojovat na stávající vodovodní síť nevyhovující výtlak DN 80 do 200 m3 zemního vodojemu vedený přes navrhovanou průmyslovou zónu v lokalitě U Dráhy nahradit novou trasou v souběhu se stávajícím plynovodem v oblasti starého cukrovaru je potřeba vybudovat novou vodovodní síť provést revizi co do použitelnosti, vydatnosti a kvality vody u stávajících ať už používaných či nepoužívaných zdrojů pro účely nouzového zásobování případně trvalému odběru systém studní u nádraží doplnit o úpravnu vody, zajistit vyhlášení ochranného pásma jímacího území jako zdroje pitné vody pro zajištění výhledové zvýšené potřeby pitné vody připravovat posílení vydatnosti zdroje vody novým vrtem s doporučenou vydatností Q=2,5 až 3 l/s.

Řešení zásobení vodou je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. V případě odstavení místních zdrojů bude pitná voda na pití a vaření dovážena balená nebo v cisternách za krizové situace ze zdroje NZV - Miroslav - jímací vrty V24, V25, HV210.

38

Výpočet potřeby vody pro novou zástavbu čítající 221 rodinných domů a 40-60 bytových jednotek na návrhových plochách Brm, Bd a So. Pro průměrný počet 4 obyvatel RD a 3 obyvatel BD činí pro rok 2014 přírůstek 1020 osob. Při průměrné spotřebě 36 m3/os/rok činí maximální denní potřeba Qdmax = 100,6 m3/den resp. 1,15 1/s (4,19 m3/hod), průměrná (souč. denní nerovnoměrnosti kd = 0,74) denní potřeba Qp = 74,4 m3/den resp. 0,86 1/s (3,1 m3/hod) a specifická potřeba vyrobené vody Qsv = 98,6 1/os/den. Při současné kapacitě 7,7 l/s zdrojů pitné vody (S-1 a H-1) bude tato I výhledově jak současnou (5,34 l/s) tak novou (0,86 l/s) průměrnou denní spotřebu pitné vody pro obyvatele města. Co se týče zajištění maximální denní potřeby v souhrné výši 8,86 l/s tato bude zaručena pouze za předpokladu poklesu stávajícího odběru z 50 m3/os/rok na 36 m3/os/rok.

Odkanalizování území Současný stav K odvodu splaškových a dešťových vod pro cca 80% obyvatel města slouží jednotná gravitační kanalizační síť. Pouze u pravobřežní části města (U Cukrovaru), západní část města (Za Novotným) a na ulici Drnholecké je realizován výtlak kanalizace na ČOV. K čištění splaškových a dešťových vod svedených jednotnou kanalizací slouží v roce 2011 rekonstruovaná městská ČOV s kapacitou 2484 EO. Lokálně jsou vybudovány krátké úseky oddílné kanalizace, kdy jsou splaškové vody po částečném předčištění v septicích vypouštěny do městské kanalizační sítě. Mezi oddílnou kanalizaci začleněnou do jednotné kanalizační sítě města je i oddílná kanalizace vedená v pravobřežní části města v oblasti starého cukrovaru. Odpadní vody v oblasti starého cukrovaru jsou sváděny na lokální štěrbinovou ČOV, vody z ulice Drnholecké jsou sváděny do septiku a vypouštěny po předčištění do recipientu. Vlastní kalové hospodářství a ČOV má společnost Moravskoslezské cukrovary a.s. Ostatní drobné podniky ve městě žádné významné množství technologických odpadních vod neprodukují. Jednotná kanalizace, včetně ČOV a čerpacích stanic je ve vlastnictví Města Hrušovany nad Jevišovkou, provozovatelem jsou Technické služby Města Hrušovany nad Jevišovkou, s.r.o.

Navrhovaný stav V minulosti započatý proces rekonstrukce a výstavby kanalizační sítě bude postupně realizován v návaznosti na projektovou a územní přípravu. Současně je při rekonstrukcích kanalizace posuzována a následně realizována separace dešťových vod od splaškových. Bilance nárůstu množství splaškových vod při denní produkci na obyvatele ve výši 90 l/os./den)činí v cca desetiletém výhledu (rok 2024) a přírustku 1020 osob a součinitele denní nerovnoměrnosti kd = 0,74 činí nárůst denní produkce 67,93 m3/den, roční produkce pak 24 795 m3/rok.

39

Ve vztahu k 80% v současnosti připojených v souobyvatel města z celkového počtu 3311 (31.12.2012) zde není pro připojení nových rozvojových lokalit patřičná rezerva. U rozvojových ploch u kterých je možnost připojení na kanalizační síť ve vztahu k její přílišné vzdálenosti od místa potenciálního připojení či nutnosti vybudování čerpací stanice je navrženo řešit odvod splaškových a dešťových vod individuálně, výstavbou lokálních ČOV, sběrných a retenčních nádrží, vsakovacích šachet a trativodů situovaných přímo na dotčené rozvojové ploše. Jedná se o nové rozvojové plochy obchodu a služeb, výroby a skladování (rozvojové plochy značené Z1 a Z2) situované na severozápadním okraji města (Pastviny), plocha pro bydlení (Z17) jižně při ulici znojemská, plochy obchodu a služeb (Z71 a Z79), výroby a skladování (Z72 a Z77), plochy pro bydlení v rodinných domech (Z74, Z75, Z76 a Z78) situované v jižní části města (ulice Nádražní) a plochy průmyslové výroby (Z81) v jihovýchodní části města (U Dráhy). Od původního záměru pro odkanalizování domků v oblasti železničního podjezdu směrem na Šanov vybudováním nové kanalizace napojené prostřednictvím ČS na stávající kanalizační síť bylo upuštěno. U ostatních, výše neuvedených rozvojových ploch realizovat odvod splaškových vod připojením do stávající kanalizační sítě. Odvod dešťových vod realizovat bezprostředně na rozvojové ploše záchytnými nádržemi, vsakovacími šachtami a trativody, s případný svodem do blízkého recipientu.

9.5.3. Energetika Zásobování elektrickou energií Současný stav Město Hrušovany nad Jevišovkou je zásobeno elektrickou energií ze sítě hlavních 22 kV kmenových vedení a soustavy více než 30 ks distribučních trafostanic 22/0,4 kV v rozsahu výkonu 75, 100, 160. 250 až po 630 a 1000 kVA v areálu cukrovaru. Celkový instalovaný výkon trafostanice činí cca 14 675 kVA. Tato vedení jsou napojena na hlavní vedení VVN 110/22 kV. Celkový příkon jednotlivých trafostanic pokrývá požadované odběry elektrické energie daných lokalitách a jednotlivé instalované trafostanice jsou v dobrém fyzickém stavu a nepotřebují rekonstrukci. Současné prostorové stavební řešení většiny transformačních stanic navíc v případě umožňuje jejich přezbrojená na vyšší výkon. Rozvody NN jsou převážně venkovní, s přenosovou schopností pro stávající odběry a prochází postupnou rekonstrukcí, Navrhovaný stav Přírůstek výkonová bilance je odvozen z podkladů o návrhu rozvoje stavebních ploch a předpokládaných aktivit. Stávající soudobé zatížení bytového fondu, základní vybavenosti a nebytového odběru nebylo do výkonové bilance zahrnuto a předpokládá se, že je plně pokryto ze stávajících rozvodů. Výkonová bilance byla stanovena výpočtem pomocí hrubých perspektivních hodnot měrného zatížení a vychází z obdobných srovnatelných studií. Pro řešené území se předpokládá zajištění tepla a TUV jiným médiem. U bytů se předpokládá komfortní vybavení běžnými el. spotřebiči, vařením a vytápěním jinými médii t.j. stupněm elektrizace "A". V souladu s pravidly pro elektrizační soustavu je

40

výhledová hodnota měrného soudobého zatížení na bytovou jednotku 1,5 kVA. Pro výpočet je dále předpokládána převážně výstavba dvougeneračních RD se dvěma byty a u 20 % RD rezerva 12 kVA pro případné další odběry (dílny ap.) Bilance pokrytí potřeby nárůstu elektrického výkonu je rozložena do 10 lokalit sdružujících sobě blízké rozvojové plochy a přítomnost jedno či dvou stávajících transformačních stanic. Celkový nárůst příkonu činí 1231 kVA a pro jeho pokrytí bude potřeba rekonstrukce u sedmi stávajících trafostanic situovaných v blízkosti lokalit (při ulici Na Hrádku, Větrná, Znojemská, Mokrá, Lesní, Litobratřická, Drnholecká, Kostelní, Znojemská a Nádražní) zahrnující navýšení výkonu v rozsahu 100 až 250 kVA. U výrobních areálů a významnějších staveb objektů občanské vybavenosti se předpokládá v případě potřeby většího instalovaného výkonu výstavba samostatné vlastní trafostanice VN/NN. Jedná se rozvojové plochy obchodu a služeb (Z2, Pastviny), plochy výroby a skladování (Z43 - zástavba mezi ulicemi Litobratřická a Drnholecká, Z63 - západně od ulice Nádražní, Z72 - východně od ulice Nádražní ), plochy průmyslové výroby (Z81 – východně od cukrovaru) a ploch bydlení v rodinných domech (Z41 mezi ulicemi Litobratřická a Drnholecká). Bilance elektrického výkonu (nová bytová zástavba) Označení plochy

Počet RD

Z8 Z9 Z13 Z16 Z17 Z19 Z22 Z23 Z25 Z26 Z30 Z35 Z36 Z37 Z38 Z39

2 30 35 2 22 9 2 1 1 3 14 2 2 3 3 9

Příkon v KVA pro bydlení

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

6 90 105 6 66 27 6 3 3 9 42 6 6 9 9 27

Příkon v KVA pro ostatní

12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12

4,8 72 84 4,8 52,8 21,6 4,8 2,4 2,4 7,2 33,6 4,8 4,8 7,2 7,2 21,6

Celkem v kVA

173 189

216

178

Označení plochy

Z41 Z44 Z45 Z46 Z50 Z52 Z53 Z62 Z68 Z74 Z75 Z76 Z78 P8 Celkem

Počet RD

12 2 9 9 10 12 12 1 1 2 6 10 1 1 228

Příkon v KVA pro bydlení

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

Příkon v KVA pro ostatní

36 6 27 27 30 36 36 3 3 6 18 30 3 3 684

12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12

Celkem v kVA

28,8 4,8 21,6 21,6 24 28,8 28,8 2,4 2,4 4,8 14,4 24 2,4 2,4 547,2

227

130 5 5

103

5 1 231

Veřejné osvětlení Pro zajištění funkce veřejného osvětlení je ve městě zřízeni 6 napájecích míst, transformačních stanic pro lokality : -

TR TR TR TR TR TR

VÚPP (jistič 3x50 A), 18 ulic, délka 5,4 km, počet svítidel 142, příkon 9,8 kW Na Vršku (3x 25A), 7 ulic - 2,2 km - 50 ks - 4,6 kW Zahradní (3x 25A), 15 ulic - 4,4 km - 80 ks - 5 kW Nerudova (3x 25A), 5 ulic - 1,5 km - 27 ks - 1,08 kW Nádražní (3x 20A), 6 ulic - 3,2 km - 48 ks - 6 kW Pastviny (1x 16A), Pastviny - 0,3 km - 0,125 kW

Průběžně je prováděna jejich údržba a postupná výměna osvětlovacích těles a rekonstrukce rozvodů.

41

Návrh zásobování plynem Současný stav Plošná plynofikace města byla ukončena v roce 1998. Převážná část obyvatel města je tak zásobována zemním plynem prostřednictvím středotlakého plynovodního rozvodu z trubek LPE 32-160, přičemž zdrojem STL plynu jsou tři vysokotlaké regulační stanice : -

RS VT 200/1/1 pro osadu Na Pastvinách RS VT 5000/2/1 pro město Hrušovany nad Jevišovkou, která je situována na severním okraji zastavěného území. RS v Šanově, která slouží pro oblast u cukrovaru

Regulační stanice jsou napojeny na VTL plynovod DN 150 Mackovice- Hrušovany nad Jevišovkou, který ve městě končí. V jižní části katastru města probíhá další trasa VTL plynovodu DN 300 Dolní Dunajovice - Hevlín. VTL a STL plynovodní síť a regulační stanice jsou součástí distribuční sítě JM ve správě RWE GasNet, s.r.o,. Kapacita regulační stanice pro obyvatelstvo je výhledově postačující. Bezpečnostní pásmo před účinky havárie dle § 69 a přílohy zákona č. 458/2001 Sb. je pro VTL DN 300 stanoveno na 40 m, pro VTL plynovod DN 150 na 20 m, pro VTL DN 100 na 15 m. Ochranné pásmo dle § 68 zákona č. 458/2001 Sb. pro STL a NTL plynovod v zastavěném území města 1 m, u ostatních 4 m. Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby odpovídající za provoz příslušného plynového zařízení. Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení.

Navrhovaný stav Nová výstavba rodinných domů situovaná na rozvojových plochách bude připojena převážně na stávající rozvody STL plynovodu, redukce na NTL plynovod a NTL přípojka bude u každé jednotlivé nemovitosti řešena individuálně. Jelikož jsou nové rozvojové plochy situovány výhradně v intravilánu Hrušovan nad Jevišovkou, jejich plánovaná zástavba je poměrně rozptýlena a převážně se nacházení v blízkostech páteřních STL rozvodů zemního plynu (resp. budou na tyto rozvody prostřednictví nových rozvodů připojeny), lze pro návrhové období předpokládat jejich dostatečnou přenosovou kapacitu. Při výstavbě plynovodu je potřeba respektovat ochranné pásmo, kterým se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu činí u STL a NTL plynovodů a NTL přípojek 1 m od potrubí na každou stranu. Co se týče kapacity zdrojových RS VTL/STL, je zde reálný předpoklad řešení případného navýšení chybějící kapacity jejich přezbrojením. Navýšení kapacity stávají VTL a STL RS jakožto kapacity stávajících STL a NTL plynovodů je předmětem další etapy zpracování ÚP ve spolupráci s dodavatelem a provozovatelem RS a plynovodů.

42

Pro individuální zástavbu rodinných domů je uvažováno s průměrnou roční potřebou zemního plynu 25 MWh na jeden RD určenou pro vytápění, ohřev teplé vody a vaření a 2 MWh určenou pouze pro vaření. Z celkového počtu 228 rodinných domů nové zástavby, které lze připojit k síťovému odběru zemního plynu je následně v návrhu uvažováno s 65% RD, které budou využívat zemní plyn pro vytápění, a zbývajících 35% bude využívat zemní plyn pouze pro potřeby vaření. Soudobost odběru je volena 0,6. Roční bilance spotřeby zemního plynu pro 228 rodinných domů nové zástavby ve výše uvedeném členění co do spotřeby ZP tato činí cca 2 319 MWh. Navýšení požadavku na kapacitu dodávky cca 138 m3/h. Co se týče ostatních rozvojových ploch nebytové zástavby bude zde síťové zásobování zemním rovněž plynem realizováno připojením potenciálních odběrů na stávající STL plynovod. U rozvojové plochy s označením Z81 v těsném sousedství území v předchozím návrhu ÚP určeného pro průmyslovou zónu situovanou na jižním okraji města podél železniční trati je navržena realizace regulační stanice VTL/STL s kapacitou zemního plynu 1500 m3/h. U objektů, u kterých vlastník či provozovatel nebude realizovat připojení k rozvodům zemního plynu bude pro vytápění, ohřev teplé vody a tepelné zpracování potravin alternativně využito elektrické energie, tuhých (uhlí) a kapalných paliv (PB) jakožto obnovitelných zdrojů (biomasa, solární energie apod.).

Ostatní zdroje energií K hlavním problémům v lokalitách, které nejsou plynofikovány, je převládající spalování tuhých fosilních paliv, které patří k významným faktorům ovlivňujícím stav ovzduší. Ke zlepšení stávajícího stavu a motivování občanů pro změnu systému vytápění tuhými palivy ve prospěch alternativních zdrojů by měl napomoci i uvažovaný systém výroby a dodávek peletek, briket a dřevní štěpky jednotlivým uživatelům. Jistou alternativou vůči využívání alternativních zdrojů je i instalace či u stávajících systémů výměna kotlů na tuhá fosilní paliva nízkoemisními zdroji 4.třídy.

Využití místních zdrojů energie Nejvýznamnější lokálně využitelné obnovitelné energetické zdroje v řešeném území s přehledem zařízení a technologií, se základním komentářem ve vztahu k územnímu plánování: Technologie

Teplárny / elektrárny na biomasu

Výtopny na biomasu

Zdroj energie

Komentář ve vztahu k území

lesní zbytková biomasa, zbytková zemědělská biomasa; pěstovaná biomasa – rychlerostoucí dřeviny

Při plánování velkého energetického zařízení na biomasu je nutno vzít v potaz veškeré vlivy na danou lokalitu; toto je standardně ošetřeno zákonným postupem (EIA); z hlediska místní soběstačnosti a energetické bezpečnosti může jít o vhodné řešení, je-li zdroj biomasy zajišťován udržitelným způsobem. Místní výtopny – obecní blokové, domovní, jsou vhodným místním řešením dodávky tepla, případně přípravy teplé vody; ve výkonech do cca 2 MWt nepředstavují zásadní vliv na dopravní zátěž, krajinu apod., ale je technologicky omezena

lesní zbytková biomasa, zbytková zemědělská biomasa; cíleně pěstovaná, dřevní pelety a agropelety

43

Bioplynové stanice

Termosolární systémy

Fotovoltaické elektrárny

Biomasa vhodná pro anaerobní fermentaci, zemědělská zbytková, cíleně pěstovaná, biologicky rozložitelné odpady Sluneční záření, přímé i difuzní

Sluneční záření, převážně přímé

Energie pohybu vzdušných mas (větru) Větrné elektrárny

Malé vodní elektrárny

Energie vodních toků nebo nádrží; využití průtoku nebo spádu Energie prostředí

Tepelná čerpadla

možnost kogenerační výroby (elektřiny a tepla). Bioplynové stanice se stávají běžnou a žádoucí součástí kulturní krajiny a do budoucna i zásadním stabilizačním prvkem lokální energetiky; ve správně koncipovaném území by měly sloužit nejen k výrobě elektřiny, ale kogenerované teplo by mělo být beze zbytku místně využito pro vytápění, ohřev vody, sušení apod. Vhodné a esteticky příznivé využití sluneční energie pro přípravu teplé vody a přitápění; úspora energie 10 – 30 % (dle níže uvedené mapy jsou podmínky v řešeném území velmi dobré). Preferované místní výrobny elektřiny, esteticky příznivé střešní instalace, případně využití zastavěných ploch, nikoli volné zemědělské půdy (dle níže uvedené mapy jsou podmínky v řešeném území velmi dobré).

Větrné elektrárny mohou být za dodržení určitých zásad přirozenou součástí kulturní krajiny; podstatné je jejich dimenzování jak s ohledem na potenciál větru, tak na místní krajinné a sociální podmínky (dle níže uvedené mapy jsou podmínky v řešeném území spíše podprůměrné). Malé vodní elektrárny jsou přirozenou součástí české krajiny více než 100 let; jistý potenciál dalšího rozvoje, jak nových tak repoweringu stávajících existuje, ale při respektování zásad správné praxe. Tepelnými čerpadly je možno dosáhnout významné úspory energie na vytápění; nejedná se však o 100% obnovitelný zdroj; při jejich realizaci je nutno vzít v úvahu vliv na životní prostředí.

Při místním plánování je vhodné využívat doporučení a analýzy zpracované v rámci Územní energetické koncepce Jihomoravského kraje: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=5908&TypeID=2. S ohledem na četnost její aktualizace a disponibibilitu akčních plánů k této koncepci. Umisťování obnovitelných zdrojů v území s ohledem na tvorbu územně plánovací dokumentace a rozvoje území je také částečně metodicky postiženo v dokumentu ÚÚR: Stavby a zařízení pro výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů. Na využívání místních, potažmo obnovitelných zdrojů je potřeba nazírat stále více s ohledem na energetickou bezpečnost a jistou míru soběstačnosti. V případě jakýchkoli krizových stavů, dlouhodobějších výpadků dodávek síťových médií apod. je stabilita regionu tím vyšší, čím vyšší je podíl zajištění vlastních dodávek energie a vody. Problematice bezpečnosti a soběstačnosti je věnován celý výzkumný program Ministerstva vnitra ČR. Významnou roli v této věci sehrává společnost Cityplan, viz např. http://www.cityplan.cz/cz/informacniprirucka-energeticke-bezpecnosti-1404044430.html. V rámci územního plánu obce Hrušovany nad Jevišovkou je možné velmi dobře aplikovat výše uvedená opatření a doporučení a také je zde velmi dobrý potenciál místních obnovitelných zdrojů. V případě vzniku nových projektů využívajících obnovitelné zdroje v místním měřítku by měly být tyto projekty přirozeně v rámci území akceptovány.

44

Mapa ročního úhrnu slunečního záření na 1m2

Mapa průměrné rychlosti větru v m/sec. Pro využití větrné energie je limitní hodnota 5m/sec

9.5.4. Spoje Současný stav Stávající telekomunikační síť je tvořena podzemním kabelovým rozvodem kombinovaným s nadzemním vedením a digitální ústřednou situovanou v areálu České pošty, a.s. na Náměstí Míru. Telekomunikační vedení jsou chráněna ochranným pásmem. Vlastník této telekomunikační sítě, vzhledem k intenzivnímu rozvoji mobilního telefonního spojení, v této lokalitě nepředpokládá pro účely hlasového přenosu její další rozvoj. Případné další požadavky na zřízení nových účastnických přípojek řeší individuálně v rámci kapacity současné sítě.

45

Ve městě a jeho blízkém okolí jsou na vyvýšených místech (budovy, terénní převýšení) instalována technologická zařízení provozovatelů sítí GSM, která umožňují dosažitelnost signálu mobilních telefonů v zájmovém území. V současné době instalovaný výkon těchto zařízení je dostačující a nepotřebuje další úpravy. Na území města se dále provozována radiokomunikační síť, zajišťující přenos televizního signálu z vysílače Brno - Kojál a vysílače Mikulov – Děvín. Navrhovaný stav V návaznosti na probíhající a očekávaný nárůst poptávky po datových službách bude v hustě obydlených částech města bude nutno v návaznosti na vedení současných i plánovaných veřejně prospěšných staveb koordinovat realizaci postupného rozšiřování kabelové vysokorychlostní a optické datové sítě. V odlehlých lokalitách pak výstavbu rádiových vysílačů pro přenos internetového a satelitního vysílání.

9.6 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin apod. 9.6.1

Koncepce uspořádání krajiny

Územní plánování představuje v souladu s požadavky Evropské úmluvy o krajině jeden z hlavních nástrojů, kterým lze koncepčně ovlivňovat budoucí vzhled a parametry uspořádání krajiny. Územní plán je nástrojem, který stanovuje podmínky využívání volné krajiny a krajinářsky hodnotných prvků území. Územní plánování má zásadní úkoly v podobě ochrany stávajícího krajinného rázu a podpory údržby krajinného rámce sídel. Východiska Koncepce upořádání krajiny vychází z požadavku na vyvážený vztah volné krajiny a zastavěného (urbanizovaného) území, který utváří komplexní celek. Krajina je v územním plánu vnímána jako prostor pro ekonomickou činnost (zemědělství a lesnictví) a volnočasové aktivity. Na stejné úrovni jsou i funkce krajiny pro ochranu přírodního dědictví a pro zajištění přírodních procesů nezbytných pro obnovu přírodních zdrojů a zdravého životního prostředí. Koncepce uspořádání krajiny vychází z následujících základních principů: a) zastavěné a nezastavěné území v rámci města jsou udržovány ve vyváženém poměru; b) krajina je prostorem pro hospodářskou činnost, volný čas i pro zajištění ekologických funkcí; c) přírodní hodnoty jsou cenným dokladem přírodního i kulturního vývoje území a zároveň jsou významné z hlediska ekologické stability a biodiverzity a je tedy nutné je chránit a respektovat při územním rozvoji města; d) významnou charakteristikou krajiny obce je tzv. krajinný ráz, který je významnou a unikátní hodnotou území; významné dálkové pohledy a místa s vyšší hodnotou krajinného rázu musí být při územním rozvoji města též chráněny. Požadavky na ochranu a rozvoj krajinných struktur jsou v územním plánu uvedeny v souladu s požadavky Evropské úmluvy o krajině, která považuje územní plán za jeden z hlavních nástrojů, kterým lze koncepčně ovlivňovat budoucí vzhled a parametry uspořádání krajiny. Definice koncepce uspořádání krajiny v návrhu ÚP vychází z reálného stavu území města a zohledňuje

46

požadavky zadání ÚP, požadavky na udržitelný rozvoj území definované stavebním zákonem (§ 19), priority územního plánování stanovené Politikou územního rozvoje ČR a právní předpisy týkající se ochrany přírody a krajiny a přírodních zdrojů, zejména: a) zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, b) vyhláška MŽP ČR č.395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.114/1992 Sb., c) zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění, d) zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění, e) zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů, v platném znění, f) zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, g) zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění. Krajina na území města Krajina Hrušovan je dokladem historického vývoje osídlení a rozvoje ekonomických činností na pozadí geomorfologicky předurčeného terénu Podyjí. Krajinářskou osou území je Jevišovka, které se vyznačuje výrazně pozměněným korytem technicistního charakteru. Volná krajina je využívána především zemědělsky a omezeně lesnicky, významným prvkem jsou vinice. Typickým jevem krajiny je mírný jižně exponovaný svah uplatňující se zejména severně od města. Je součástí údolí Jevišovky. V krajině se uplatňují i další mělká údolí vodních toků s pozvolnými svahy. Na základě analýzy území vymezil zpracovatel následující krajinné prvky a prostory, které se pozitivně uplatňují v krajinném rázu území města. Jsou to: a) zámek a zámecký park, b) toky Jevišovky a Dyje, c) vodní plochy u starého cukrovaru, d) krajinný předěl tvořený pozvolným severním svahem údolí Jevišovky s vinicemi, e) lesní komplex v lokalitě Houští s údolím Břežanky, f) lesní porosty v lokalitě Hrušovanské hony s údolím pravostranného přítoku Pastviny, g) lesní komplex a sady v lokalitě Na Hrbě. Z hlediska krajinného rázu je nezbytné chránit i dálkové pohledy ve směru na Pavlovské vrchy.

9.6.2

Vymezení ploch v krajině a stanovení podmínek pro změny v jejich využití

Jako plochy v krajině jsou vymezeny všechny plochy mimo zastavěné území obce, tedy plochy zemědělské – orná půda (No), plochy zemědělské – sady zahrady (Nz), plochy zemědělské – vinice (Nv), plochy lesní (L), plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň (Nk) a plochy vodní a vodohospodářské (W). Území obce vykazuje velmi vysoký podíl zornění a velmi nízký podíl lesů. Z tohoto důvodu je nanejvýš žádoucí změna daného nepříznivého stavu, k čemuž ÚP přispívá vymezením všech výše uvedených ploch změn v krajině ve prospěch ploch lesních a ploch krajinné zeleně.

Plochy zemědělské (No, Nz a Nv) K 31. 12. 2013 tvořily zemědělské pozemky s 2035 ha 80,4 % celkové výměry území města (2531 ha). Orná půda zaujímala 71,8 % z území města (1817 ha), vinice 1,3 % (32 ha), zahrady 1,42 ha (36 ha),

47

sady 1,5 % (38 ha) a trvalé travní porosty 4,43 % (112 ha). Plochy zemědělské půdy představují na území města významný přírodní zdroj předpoklad pro stabilizaci popř. rozvoj zemědělské výroby jako významného ekonomického odvětví města. Kvalitní půdy jsou přírodní hodnotou území. Plochy zemědělské jsou v návrhu ÚP rozlišeny do tří typů a) plochy orné půdy b) sady a zahrady, c) vinice. Plochy orné půdy jsou určeny pro všechny zemědělské kultury vhodné pro dané území, tedy jednoleté kultury, louky, sady ev. vinice. Konkrétní využití bude řešeno hospodářskými záměry vlastníků půdy v souladu s příslušnými právními předpisy. Plochy speciálních kultur tedy sadů a vinic jsou vymezeny v prostorech, kde je žádoucí přesnější určení zemědělských kultur. Důvodem jsou buď morfologické vlastnosti (náchylnost k erozi) nebo naopak vhodnost pro speciální kultury (expozice pozemků jako významný faktor pro umístění vinic). Nedílnou a typickou součástí ploch zemědělské půdy jsou drobné krajinné prvky a účelové cesty, které nejsou zahrnuty v samostatných plochách. Drobné krajinné prvky ovlivňující pozitivně ekologickou stabilitu a biodiverzitu krajiny, účelové cesty přispívají k prostupnosti krajiny. Na menší části výměry zemědělské půdy je navržen zábor pro výstavbu a pro krajinářská opatření (viz kap. 14 Odůvodnění). U plochy K23 je navržena změna z orné půdy na zahrady a sady (Nz).

Plochy lesní (NL) K 31. 12. 2013 měly lesy na území města výměru 144 ha, což je pouze 5,69 % z celkové rozlohy města. Část plochy lesů je vázána na větrolamy Stávající lesy jsou v územním plánu v maximální míře stabilizovány s důvodu jejich ochrany jako přírodní hodnoty a přírodního zdroje. Lesy jsou chráněny též jako významný krajinný prvek. Využití ploch lesů na území obce je díky malé rozloze významně omezeno ve prospěch zajištění funkčnosti ÚSES. Toto omezení neznamená zamezení těžby dřeva, ale nahrazení holosečných metod metodami extenzivnějšími. Podstatný je požadavek na přechod k přirozené skladbě porostů. Nové plochy lesů jsou navrženy výhradě v souvislosti se zajištěním funkčnosti ÚSES a zvýšení ekologické stability a retenční schopnosti krajiny. Významná je protierozní funkce les. Plochy lesů jsou u skladebných částí ÚSES navrženy v místech, kde váží na stávající plochy lesů. Navrženo je 34 ha nových lesních ploch. Největší z nich jsou plochy K28 a K29 sloužící k doplnění ploch v NBC Karlov.

Plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň (Nk) Zeleň v krajině tvořená plošně různě rozsáhlými krajinnými prvky jsou v území důležité pro zajištění ekologické stability krajiny a biodiverzity, zvýšení retenční schopnosti krajiny a zajištění protierozní ochrany půd (viz následující kapitoly). Porot jsou v maximální míře chráněny a doplněny do uceleného systému.

48

Nové plochy krajinné zeleně jsou vymezeny zejména ve skladebných částech ÚSES, u nichž dosud využití neodpovídá cílovému stavu. Z tohoto pohledu je podstatné, že plochy krajinné zeleně vymezené ve skladebných částech ÚSES umožnují i extenzivní luční hospodaření. Další nové plochy krajinné zeleně jsou vymezeny na okraji zastavitelných ploch v místech, kde je žádoucí specificky definovat rozhraní mezi krajinou a zastavěným územím. Navrženo je celkem 51,5 ha nových ploch krajinné zeleně. Plochy vodní a vodohospodářské (W) Stávající plochy vodní a vodohospodářské jsou představovány vodními toky (Jevišovka, Dyje, Břežanka, přítok Pastviny a další drobné toky)a cukrovarské nádrže. Nové plochy nejsou navrženy. Jsou v územním plánu stabilizovány a chráněny jako přírodní hodnota, významný krajinný prvek a přírodní zdroj. Specifickou podmínku stanovuje ÚP pro vodní toky, u nichž je nutné zachovat volně přístupný pruh podél toku v šíři 6 m. Důvodem je vytvoření podmínek pro péči o vodní toky. Požadavkem územního plánu je i zachování a doplnění břehových porostů a dalších krajinných prvků v rámci ploch vodních a vodohospodářských. Důvodem je posílení funkce vodních toků pro zajištění ekologické stability krajiny. V ÚP je navržena jedna nová plocha vodní a vohospodářská o výměře 0,16 ha.

Plochy změn v krajině V územním plánu jsou navrženy plochy změn v krajině s návrhovým způsobem využití plochy zemědělské – sady, zahrady (Nz), plochy lesní (L) a plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň (Nk). Polochy jsou uvedeny v následující tabulce. pořadové číslo plochy K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8 K9 K10 K11 K12 K17 K18 K19 K20 K21 K22 K23

výměra v ha 1,2586 1,2096 1,0806 1,6399 0,3684 4,8242 0,6224 1,3543 0,5737 0,3798 0,0361 0,1593 0,5711 0,7496 0,6014 2,9036 0,0784 0,5419 0,6801

využití plochy Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy lesní (L) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy zemědělské – sady, zahrady (Nz)

49

K24 K25 K26 K27 K28 K29 K30 K31 K32 K33 K34 K35 K36 K37 K38 K39 K40 K41 K42 K43 K44 K45 K46 K47 K48 K49 K50 K51

0,6381 0,2801 0,6385 1,1999 17,2160 14,2027 0,5741 0,4503 8,4324 2,1692 1,3460 0,1510 0,6445 0,4912 1,1167 0,4726 3,6667 2,9945 0,8439 0,9892 2,4654 1,9635 0,8901 0,0428 0,4641 1,4531 0,5573 0,8419

Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy lesní (L) Plochy lesní (L) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy lesní (L) Plochy lesní (L) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy smíšené nezastavěného území - krajinná zeleň (Nk) Plochy lesní (L)

Odůvodnění vymezení ploch v krajině Vymezení ploch změn v krajině je provedeno v souladu s koncepcí rozvoje města. Navazují na plochy sídelní zeleně v zastavěném území a spolu s nimi tvoří ucelený zelený systém na území města. Plochy změn v krajině jsou vymezeny v souladu s odst. 1e) a 3b) přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Největší část ploch změn v krajině je spojena se zajištěním funkčnosti územního sytému ekologické stability (viz též kap. 9.6.3. odůvodnění územního plánu). V souvislosti s ÚSES jsou v ÚP vymezeny plochy změn v krajině K1, K2, K3, K4, K5, K6, K7, K8, K9, K10, K11, , K17, K18, K19, K20, K21, K27, K28 ,

K29, K30, K31, K32, K34 (část), K35, K36, K37, K38, K39, K40, K41, K42, K43, K44, K45, K46, K47, K48, K49, K50 a K51 (část). Důvod pro vymezení dalších ploch v krajině je následující: K12 – plocha je navržena pro obnovu vodního koryta a jeho vhodné zakončení ve směru k zástavbě; K22 – plocha je navržena jako ukončení stavebního rozvoje východně od zastavitelné plochy Z39; K23 – plocha vymezená z důvodu upřesnění využití pozemků již zčásti zahrádkářsky využívaných pozemků na okraji lesa; K24 – plocha je navržena jako ukončení stavebního rozvoje severně a západně od zastavitelné plochy Z9; K25 – plocha je navržena jako ukončení stavebního rozvoje západně od zastavitelné plochy Z9; K26 – plocha je navržena jako ukončení stavebního rozvoje západně a jižně od zastavitelné plochy Z17; K33 – plocha je vymezena pro stabilizaci rekultivovaného území;

50

K34 (část) – návrhová plocha lesa je vymezena v uceleném prostoru v sousedství ČOV z důvodu odclonění ČOV; K51 (část) – plocha je primárně vymezena z důvodu zajištění funkčnosti ÚSES, části mimo LBK a LBC jsou vymezeny s ohledem na stávající využití dotčených pozemků.

9.6.3

Územní systém ekologické stability

Východiska Vymezení ÚSES jako nedílné součásti územního plánu je definováno zákonem č. 114/1992 SB., o ochraně přírody a krajiny, vyhláškou č. 395/1992 Sb. (§ 2) a stavebním zákonem. Obecným důvodem pro vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) v ÚP je vytvořit předpoklady pro posílení ekologické stability krajiny a zvýšení biodiverzity. Toho je v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny dosahováno zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Na území města Hrušovany je výše uvedený důvod pro řešení ÚSES nadmíru významný. Pro základní posouzení potřeby změn v krajině směřujících k její větší stabilitě se používá ukazatel koeficient ekologické stability. Jde o rámcový podíl ploch považovaných za ekologicky stabilnější ku plochám považovaným za ekologicky nestabilní. Dle tohoto ukazatele lze krajinu rozdělit do tří typů: a) krajinný typ A – tvorba - KES do 0,399 – jedná se o území nestabilní, nadprůměrně využívaná s jasným porušením přírodních struktur. Jde o krajinu zcela přeměněnou člověkem. - KES 0,4–0,899 – jedná se o území málo stabilní, intenzivně využívané kulturní krajiny s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků. b) krajinný typ B – údržba - KES 0,9–2,99 – jedná se o území mírně stabilní, běžnou kulturní krajinu, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků. c) krajinný typ C – ochrana - KES od 3,0 – jedná se o území stabilní, technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků. KES pro území města činil k 31. 12. 2012 (dle dat ČSÚ) 0,2, což znamená zařazení území do nejhoršího typu dle ekologické stability a jasné avizo akutní potřeby strukturálních změn v krajině. Na území města budou skladebné části ÚSES mít i funkci protierozní (viz kap. 9.6.5.) a budou přispívat i ke zvýšení retenční schopnosti krajiny. Vzhledem k neexistenci územně plánovací dokumentace na krajské úrovni (ZÚR Jihomoravského kraje byly zrušeny) byl podkladem pro vymezení skladebných částí ÚSES na nadregionální a regionální úrovni odvětvový podklad „Koncepční vymezení prvků R a NR ÚSES“, který byl dohodnut se všemi věcně a územně příslušnými orgány ochrany přírody. V územním plánu jsou skladebné části zpřesněny v měřítku a podrobnosti územního plánu. Pro vymezení skladebných částí ÚSES na místní úrovni by základním podkladem Plán ÚSES k.ú. Hrušovany nad Jevišovkou, zpracovaný ateliérem Löw a spol., spol. s r. o. jako součást územního plánu města v roce 2006. Z metodického hlediska jsou respektovány Rukověť projektanta ÚSES, Metodická pomůcka pro vyjasnění kompetencí v problematice územních systémů ekologické stability (Věstník MŽP ČR XXII/8) a sdělení

51

Ministerstva pro místní rozvoj ČR k závaznosti interakčních prvků v ÚP (č.j. 3044/2013 2013-81 ze dne 28.1.2013). Zákres skladebných částí ÚSES je v návrhu ÚP proveden ve dvou úrovních: a)hranice skladebné části definuje rozsah území, na něž se vztahují podmínky pro zajištění a ochranu ÚSES, definuje její význam (biocentrum nebo biokoridor) a hierarchickou úroveň (lokální, regionální, nadregionální), b)specifikace využití formou vymezení plochy s rozdílným způsobem využití definuje cílový stav a potřebu změn k zajištění funkčnosti skladebné části. Zvolená forma grafického vyjádření jednoznačně informuje o rozsahu území, na něž se vztahují omezení vyplývající z ochrany a zajištění funkčnosti ÚSES a zároveň dává přehled o potřebě změn v území. Podrobný popis jednotlivých skladebných částí ÚSES je uveden v příloze č. 2 Odůvodnění.

Aktualizace ÚSES vymezeného v platném ÚP V návrhu nového ÚP je provedena autorizovanou osobou zhotovitele (RNDr. Milan Svoboda, autorizovaný projektant ÚSES, ČKA 02643) aktualizace ÚSES vymezeného v platném ÚP z roku 2006. Aktualizace zahrnuje: a) vymezení nového LBK 3 mezi vloženým LBC 15_1 a LBK 18 a nového LBK4 mezi LBK 18 a LBC 13 z důvodu posílení krajinných vazeb a zvýšení ekologické stability ve východní části území města; b) změna vymezení LBK 18 a LBK 19 z důvodu zohlednění skutečného stavu území; c) vymezení nového LBK 5 mezi LBC 13 a RBK 100 z důvodu zvýšení ekologické stability a protierozní ochrany v území východně od Hrušovan; d) změnu vedení LBK 7 od LBC 11 z důvodu zohlednění skutečného stavu území; e) vymezení nového LBC 12 Cukrovar z důvodu zajištění návaznosti na upravený LBK 7; f) změnu vedení LBK 6 z důvodu zajištění optimálního provázání LBC 12 RBK 100; g) vymezení nového vloženého LBC 100_1 Jevišovka z důvodu dodržení požadovaných parametrů RBK 100; h) úpravu vymezení LBC 100_2 U zahrádek z důvodu zohlednění skutečného stavu území; i) dílčí úpravu vymezení LBK 14 z důvodu zohlednění skutečného stavu území; j) úpravu vymezení LBC 6 Bruska z důvodu zohlednění skutečného stavu území; k) úpravu vymezení LBK 13 z důvodu zohlednění skutečného stavu území; l) vymezení NRBK K28 v poloze dle výše uvedeného odvětvového podkladu; m) vymezení vložených LBC K28_1 na písku v nové poloze, LBC K28_2 Na středisku, K28_3 Pod střelnicí a K28_5 z důvodu dodržení požadovaných parametrů NRBK K28, n) změna vymezení vloženého LBC K28_4 U střelnice u důvodů zajištění návazností NRBK K28 na lokální skladebné části ÚSES; o) vymezení nového LBK 20 z důvodu propojení větvě tvořené LBK 9 a 10 a LBC 3 Krajina na NRBK K28.

Popis a odůvodnění řešení Na území města Hrušovany je ÚSES vymezen na nadregionální, regionální i lokální úrovni. Nadregionální úroveň reprezentuje nadregionální biocentrum NRBC 9 Karlov a nadregionální biokoridory NRBK K15 a NRBK K28. Vymezení NRBC 9 se neliší od vymezení v ÚP z roku 2006 (ÚP 2006), jeho hranice jsou upřesněny dle

52

nové katastrální mapy. Nadregionální biokoridor NBK K15 je veden po Dyji a je na území města reprezentován dvěma úseky biokoridoru, jedním vloženým regionálním biocentrem RBC 121 Trávní dvůr a jedním vloženým lokálním biocentrem LBC 15_1 Hudcovo stanoviště. Vymezení NBK se neodlišuje od vymezení v ÚP 2006, pouze jsou upřesněny hranice některých skladebných částí dle katastrální mapy. Nadregionální biokoridor NBK K28 navazuje na NBC Karlov a vede od něho nejprve severním směrem po západní hranici města a poté se odklání na východ do mělkého údolí přítoku Pastviny. Na území města je tvořen čtyřmi úseky biokoridoru a pěti vloženými LBC K28_1 Na Písku, K28_2 Na středisku, K28_3 Pod střelnicí K28_4 U střelnice a K28_5 Na potoce. NBK je v územním plánu vymezen nově, ÚP 2006 tento biokoridor nezahrnoval a v místě jeho vedení lokalizoval lokální biokoridor. Návrh NBK respektuje dle ÚP 2006 pouze LBC U střelnice, které je však zvětšeno. Ostatní vložená LBC jsou navržena tak, aby odpovídala metodickým požadavkům. Regionální úroveň představuje již zmíněné RBC 121 Trávní dvůr, které je vložené do NBK K15 a regionální biokoridor RBK 100 na řece Jevišovce. RBK je na území měst tvořen pěti úseky s vloženými LBC 100_01 Jevišovka, 100_2 U zahrádek, 100_3 Za kolonkou a 100_4 Na jevišovsku. Vymezení biokoridoru je v zásadě shodné s vymezením v ÚP 2006, v souladu s metodickými požadavky je přidáno vložené LBC 100_1 Jevišovka. Vložené LBC 100_2 U zahrádek je upraveno podle situace v území. ÚSES na lokální úrovni je vymezen v několika větvích ve vazbě na skladebné části vymezené na vyšších úrovních. Popis je proveden od severu, nejsou již uváděna všechna vložená LBC. Od NRBK K28 se v místě LBC K28_4 odpojují LBK 12 v podobě převzaté z ÚP 2006 (pokračuje do území Drnholce) a LBK 20, který je nově navržený a směřuje k LBC 3 Krajina. V LBC se setkávají dále LBK 9 a 10, které přecházejí do sousedních území (Litobratřice a Pravice). Vymezení LBC 3 a LBK 9 a 10 odpovídá vymezení v ÚP 2006. Od LBC K28_4 se dále odpojuje LBC 11, které směřuje v poloze dle ÚP 2006 do NRBK K28. Dalším LBK navazujícím na LBC K28_4 je LBK 13, který vede jižním směrem a končí v LBC 6 Bruska. Z něho pokračuje LBK 14 navazující na RBK 100 prostřednictvím vloženého LBC 100_3. LBC 6 a LBK 13 a 14 rámcově odpovídají svým vymezení ÚP 2006, byly provedeny dílčí úpravy v souladu se stávajícím stavem v území. V jihozápadní části území je vymezena větev navazující na NRBC 9 Karlov. Tvoří ji LBK 8 spojující NRBC 9 a LBC 11 U cukrovaru, LBK 7 vedoucí z LBC 11 do LBC 12 Cukrovar a LBK 6, který se napojuje do RBK 100. V této větvi byly oproti návrhu z ÚP 2006 doplněny LBK 7 a LBC 12 a upraven LBK 6. Důvodem změny je větší provázanost skladebných částí se skutečným stavem území. Další větev v území jižně od Jevišovky tvoří nově vymezený LBK 5 spojující vložené LBC 100_2 U zahrádek a LBC 13 U přejezdu. Z tohoto LBC vedou LBK 15, které se napojuje do RBK 100 a další LBK 16 směřující jižním směrem do území Hrabětic. LBC 13 a LBK 15 a 16 jsou vymezeny v zásadě dle ÚP 2006 s dílčími upřesněními hranic dle katastrální mapy. Na NRBK K15 se odpojuje poslední větev lokálního ÚSES, kterou tvoří LBK 3 propojující LBC K15_1 s LBK 18 a LBK 4 propojující LBK 18 s LBC 13. Vlastní biokoridor LVK 18 vede od LBK 14 Za dráhou jižním směrem do území Hrabětic. Z LBC 14 vede dále LBK 19 severovýchodním směrem do území Jevišovky. V této větvi jsou z ÚP 2006 převzaty s dílčími úpravami hranic LBC 14 a LBK 18 a 19. LBK 3 a 4 jsou nově doplněny. Důvodem pro doplnění je snaha o větší provázanost ÚSES na území města a zvýšení požadovaného efektu pro krajinu. Interakční prvky nejsou vymezeny jako závazná část ÚSES. Tento krok je proveden v souladu s výkladem Ministerstva pro místní rozvoj ČR poskytnutým k dotazu při řešení jiného ÚP. MMR ČR ve svém

53

sdělení č.j. 3044/2013 / 2013-81 ze dne 28. 1. 2013 uvádí, že interakční prvky nemohou být závaznou částí ÚSES, neboť jejich závaznost nevyplývá z obecně závazného právního předpisu. Interakční prvek je jako pojem definován pouze v metodické příručce Rukověť projektanta ÚSES. Interakční prvky jsou tedy v Návrhu ÚP stabilizovány formou ploch s odlišným způsobem využití (plochy vodní a vodohospodářské, plochy lesní a plochy zeleně přírodního charakteru). Opatření k zajištění funkčnosti ÚSES Pro zajištění funkčnosti skladebných částí ÚSES vymezených v ÚP je nezbytná řada opatření. Nejdůležitější skupinou opatření, která se promítá do ÚP, je realizace chybějících částí ÚSES v souladu s cílovým stavem definovaným v ÚP. Z tohoto důvodu je ÚP vymezena řada ploch změn v krajině, které vytváří podmínky pro zajištění výsadeb a úprav pozemků ve skladebných částech ÚSES. Pro zajištění funkčnosti skladebných částí ÚSES jsou vymezeny plochy změn v krajině uvedené v následující tabulce.

Označení skladebné části NRBC 09 NRBK K28/1 NRBK K28/2 NRBK K28/3 NRBK K28/4 LBC K28_1 LBC K28_2 LBC K28_4 LBC 15_1 LBC 100_1 LBC 100_2 LBC 100_3 LBC 100_4 LBC 3 LBC 6 LBC 11 LBC 13 LBK 3 LBK 5 LBK 8 LBK 12 LBK 13 LBK 14 LBK 15 LBK 16 LBK 20

Název

Plochy změn v krajině

Karlov

K28, K29 K6 K7, K8 K9 K13 (část), K14, K15, K16 K6 K6 K11, K13 (část), K12, K17 K51 (část) K27 K34 (část), K35 K40 K41 K1, K2 K20 K32 K44, K45 K49, K50, K51 (část) K36, K37, K38 K30, K31 K10 K18, K19 K21, K39 K42, K43 K46, K47, K48 K3, K4, K5

Na písku Na středisku U střelnice Hudcovo stanoviště Jevišovka U zahrádek Za kolonkou Na jevišovsku Krajina Bruska U cukrovaru U přejezdu

54

Při vlastní realizaci (např. při pozemkových úpravách) bude nezbytné respektovat prostorové charakteristiky a vztahy jednotlivých skladebných částí ÚSES a rovněž podrobné kvalitativní charakteristiky (složení vegetačního pokryvu, možnosti hospodaření apod.) uvedené v příloze č. 2 Odůvodnění. Konkrétní podmínky stanoví orgán ochrany přírody, tedy Odbor životního prostředí MěÚ Znojmo. Dalším významným opatřením pro zajištění funkčnosti ÚSES je omezení možnosti výstavby v plochách ÚSES je v návrhu ÚP provedeno formou vyloučení umístění staveb, které obecně v nezastavěném území umožňuje §18, odst. 5 stavebního zákona ve skladebných částech ÚSES. Z výčtu uvedeného ve zmíněném právním ustanovení lze ve skladebných částech umístit pouze stavby pro ochranu přírody, nezbytné technické infrastruktury a pěších a cyklistických stezek a to za podmínky, že tyto stavby neomezí funkčnost prvku v systému. Podmínka zachování ekologické stability a funkčnosti ÚSES je obecnou podmínkou pro veškeré činnosti v plochách skladebných částí ÚSES.

9.6.4. Prostupnost krajiny Prostupnost krajiny je jedním z atributů obecné ochrany krajiny a je zakotvena v právní ochraně (§ 63 zákona č. 114/1992 Sb.). Souvisí s hospodařením v krajině a s rekreačním využitím krajiny. Prostupnost krajiny na území města je zprostředkována sítí silnic, místních komunikací a účelových polních a lesních cest. Oproti minulému stavu, který je patrný z reziduí v krajině i z parcelního stavu dle katastrální mapy, mnohé cesty zanikly nebo byly záměrně zrušeny. ÚP stabilizuje síť vybraných silnic a polních cest formou ploch dopravy silniční (Ds). Doplnění sítě není konkrétně navrhováno, je možné ho realizovat podle potřeb v různých plochách s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami využití těchto ploch definovaných v kap. 6 návrhu ÚP. ÚP definuje požadavek na realizaci alejí popř. a jiných forem doprovdné vegetace podél silnic, místních a účelových komunikací a ckylistických a pěších stezek. Důvodem je zvýraznění systému silnic a cest v krajině, zvýšit estetickou kvlaitu krjianu, zvýšit protierozní ochranu krajiny a jjeí ekologickou stabilitu.

9.6.5.

Protierozní opatření

Z podkladů týkajících se erozní ohroženosti půd (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, aplikace SOWAC GIS) vyplývá, že díky morfologii území a dalším faktorům, je území mírně ohroženo vodní erozí. Ohrožení větnou erozí je naopak extrémně vysoké, což dokládá následující obrázek.

55

Mapa ohroženosti zemědělských půd na území města (žlutá hranice) větrnou erozí. Tmavě hnědé plochy představují nejohroženější půdy (zdroj: http://www.sowac-gis.cz/index.php?projekt=vetrna&s=mapa). Díky dlouhodobému působení větrné eroze došlo k podstatnému odnosu půdních částic a snížení mocnosti půdního horizontu. S tím souvisí i omezení retenční schopnosti krajiny. V minulosti byly jako opatření proti erozi realizovány větrolamy. Pro zajištění protierozní ochrany stabilizuje stávající plochy lesů, sadů a krajinné zeleně. Výraznou protierozní funkci budou mít skladebné části ÚSES. Zajištění protierozní ochrany je jedním z důvodů pro doplnění nových skladebných částí na lokání úrovni. Na základě závěrů Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území a stanoviska Krajského úřadu Jihomoravského kraje k vyhodnocení vlivů na životní prostředí je doplněna podmínka týkající se skrývky ornice při realizaci zástavby v zastavitelných plochách a její využití pro rekultivaci erozí poškozených ploch. Jde o poměrně logické ustanovení, které směřuje k alespoň částečné eliminaci vysokého erozního poškození půd.

9.6.6.

Ochrana před povodněmi

Na řešené území zasahují záplavová území Q100 řek Jevišovka a Dyje. Na řece Dyji je stanovena aktivní zóna. Zastavěné území města je ochráněno hrázemi na Jevišovce. Řešené území zasahují i území zvláštní povodně vymezená pod VD Znojmo a VD Vranov. ÚP nenavrhuje další stavby ke snižování ohrožení území města před záplavami. Záplavové území je respektováno. Pro snížení rizika záplav a s nimi spojených škod je nezbytné zvýšit retenční schopnost krajiny. Z tohoto důvodu je významným opatřením na území města stabilizace ploch lesů, sadů a dalších ploch zeleně v krajině a vytvoření podmínek pro realizaci nových lesních ploch a ploch krajinné zeleně. V souladu se závěry Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území je uplatněna podmínka zajištění vsakování dešťových vod ze střech a ze zpevněných ploch. Tímto opatřením je sledováno, kromě snížení

56

rizika bleskových povodní při přívalových deštích, i zlepšení vodního režimu území města a zpomalení odtoku vody.

9.6.7.

Rekreační využívání krajiny

Rekreační využití krajiny je v současné době intenzivně rozvíjející se fenomén cestovního ruchu. Na území Hrušovan je orientován zejména na pěší a cyklistickou turistiku. Na území města vedou čtyři cyklistické trasy. Trasa č. 4 (84080) je trasou mezinárodní a trasa Moravská vinná má regionální charakter. ÚP stabilizuje vedení zmíněných cyklistických tras a navrhuje jejich doplnění o nové trasy, které umožní napojení města na zmíněné trasy č. 4 a Moravská vinná. První z navržených tras je vedena účelovou komunikací podél Jevišovky a druhá po účelových komunikacích v jihovýchodní části města.

9.6.8. Dobývání ložisek nerostných surovin V území se nenachází žádná ložiska nerostných surovin. Území není dotčeno limity spojenými s těžbou či geologickými charakteristikami území (poddolovaná území, stará důlní díla, sesuvná území).

10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Převážná část návrhových ploch je určena pro bydlení. Navrženy jsou plochy pro 221 rodinných domů, příp. 36 bytových jednotek v bytových domech (vč.bytových domů na pozemcích ploch smíšených obytných). Rozsah návrhových ploch odpovídá potřebám rozvoje města pro přibližně následujících 10 let. Počty kolaudačních rozhodnutí staveb pro bydlení (rodinných domů) v posledních třech letech: - 2010 / 15 rodinných domů - 2011 / 33 rodinných domů - 2012 / 18 rodinných domů Kromě toho bylo ve výše uvedeném období zkouladováno několik bytových a polyfunkčních domů s přibližnou kapacitou cca 36 bytových jednotek. Z výše uvedeného přehledu vyplývá předpokládaná maximální potřeba pro následujících 10 let 220 rodinných domů. Předpokládá se, že rovněž část z tohoto počtu může být realizovaná na stabilizovaných plochách. Přehled nárůstu počtu obyvatel za posledních 10 let: Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel 2003 3.209 2008 3261 2004 3.191 2009 3268 2005 3.211 2010 3247 2006 3.217 2011 3280 2007 3.235 2012 3287 Většina ploch pro bydlení je převzata z platného územního plánu. Úbytek návrhových ploch zastavěním přibližně odpovídá výše uvedenému přehledu kolaudačních rozhodnutí. Nově jsou územním plánem navrženy 3 lokality pro bydlení, a to Z8 (pro 2 rodinné domy), Z26 (pro 3 rodiné domy) a částečně převzata s úpravami je plocha Z19 (pro 8 rodinných domů). Celkem je novým územním plánem nově

57

navržena plocha pro 13 rodinných domů, což je méně, než průměrný roční počet kolaudovaných staveb pro bydlení. Z výše uvedeného vyplývá, že je navržen odpovídající a dostatečný rozsah ploch pro bydlení.

11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území. Předmětem ÚPD je město Hrušovany nad Jevišovkou a jeho administrativně správní území. Město Hrušovany nad Jevišovkou administrativně patří pod Jihomoravský kraj (NUTS 3, CZ 064), Obec s rozšířenou působností (ORP) Znojmo. V rámci kraje se řešené území nachází v jižní části. Podle správního členění území město patří pod okres Znojmo (NUTS 4, CZ0647). Město je součástí mikroregionu Hrušovansko. Řešené -

území sousedí s katastrálním územím: Litobratřice Jevišovka Nový Přerov Státní hranice, Rakousko Hrabětice Šanov nad Jevišovkou Pravice Břežany u Znojma

V obci jsou evidovány 2 základní sídelní jednotky (Hrušovany nad Jevišovkou a Pastviny). Všechny adresy ve městě a všech jeho částech mají PSČ 671 67. Název obce: Hrušovany nad Jevišovkou Kód ZUJ: 581879 Počet katastrů řešeného území: 1 • Hrušovany nad Jevišovkou Katastr. výměra: 2532 ha Počet obyvatel: 3.280 (1.1.2012) Řešené území je součástí mikroregionu Hrušovansko. Území je charakteristické vysokým podílem zemědělské půdy a relativně nízkým podílem lesů. Z hlediska krajinného typu jde o krajinu lesopolní, s převažujícími pozemky pro zemědělskou výrobu. Řešené území vykazuje 12,87% (12/2010) nezaměstnanost (průměr ČR 7,7%, stav k 30.11.2013). Evidovaný je pouze jeden subjekt zaměstnávající více jak 50 zaměstnanců (cukrovar v jižní části řešeného území). Přirozená spádová centra občanské vybavenosti a současně centra vyjížďky do škol, za zdravotní péčí a za další občanskou vybaveností jsou mimo řešené území Znojmo, Mikulov a Brno. Vytvoření podmínek pro dostatek pracovních míst v řešeném území je jednou z priorit rozvoje řešeného území. Základní občanská vybavenost je v místě, v návrhu územního plánu se počítá s rozvojem na nových plochách. Dopravní vazby – Středem města prochází silnice II.třídy II/414 ve směru od západu k východu (od Znojma na Mikulov) a křižuje ji silnice II.třídy II/415 ve směru od severu na jih (od Brna na Hevlín). V jižní části katastrálního území je krátký úsek silnice III.třídy III./4155. Všechny ostatní komunikace v řešeném území jsou místní a účelové komunikace.

58

Nadřazené sítě technické infrastruktury – řešeným územím prochází nadzemní el.vedení území neleží v ochranném pásmu jaderné elektrárny Dukovan.

VN. Řešené

Řešeným územím protékají vodní toky – Dyje (při jižních hranicích katastrálního území, státní hranice s Rakouskem) a Jevišovka. Záplavové území Q20 – aktivní zóna je stanovena na Dyji, na obou vodních tocích potom také Q100. Vazby sídelní struktury, vazby dopravní i vazby technické infrastruktury jsou zachyceny ve výkrese „Širší vztahy“ v měřítku 1:50 000. Z PÚR ČR je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu. Vlastní řešené území je mimo rozvojové osy. V současné době není pro řešené území platná žádná dokumentace vydaná krajem.

12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání. Zastavěné plochy jsou v území na zhruba 280 ha. Návrh územního plánu předpokládá dalších cca 120 ha zastavitelných / návrhových ploch. V návrhu jsou maximálně využity proluky. V souladu se zadáním ÚP byly navrženy další plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu průmyslovou i zemědělskou, smíšené plochy, a jiné, další funkční plochy, které byly doplněny v průběhu jedníná a vypracování dokumentace. Také byl zvážen navrhovaný obchvat, a po projednání s ním není do budoucna počítáno. Požadavky schváleného Zadání územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou byly splněny.

Informace o splnění požadavků zadání dle jednotlivých kapitol: bod

Kapitola zadání.

a)

Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšování dosavadního stavu, včetně rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na změnu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury a1) Požadavky na urbanistickou koncepci, zejména prověření plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a na prověření možných změn, včetně vymezení zastavitelných ploch a2) Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury, zejména prověření uspořádání veřejné infrastruktury a možnosti jejích změn a3) Požadavky na koncepci uspořádání krajiny, zejména na

Informace o splnění, příp.důvody, splněny nebyly. Požadavky byly respektovány.

Požadavky byly respektovány.



59

proč

b)

c)

d)

e) f)

g)

prověření plošného a prostorového uspořádání nezastavěného území a na prověření možných změn, včetně prověření, ve kterých plochách je vhodné vyloučit umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v §18 odst. 5 stavebního zákona Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie, nebo uzavřením dohody o parcelaci Případný požadavek na zpracování variant řešení Požadavky na uspořádání obsahu návrhu změny územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území

Bez požadavků.



Bez požadavků. Požadavky byly respektovány.


V průběhu zpracování a jednání byla vyřazena ze seznamu čísla ploch Z10, Z12, Z58, Z80. Oproti Zadání ÚP se předpokládá také realizace cca 36-ti bytových jednotek v přibližně 5 nízkopodlažních bytových domech, jako podpora např.pro nízkopříjmové rodiny, nebo domácnosti s 1 členem.

13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení. Územní plán nenavrhuje žádné záležitosti nadmístního významu, které je třeba zapracovat do zásad územního rozvoje. V rámci zpracování zásad územního rozvoje požadujeme vypustit záměr obchvatu města.

60

14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. 14.1.

Východiska

Území města Hrušovany je možné chrakterizovat jako silně zemědělskou oblast. Území se vyznačuje velmi vysokým stupněm zornění a malým podílem lesů. Orná půda zabírá 71,8 % z rozlohy města, lesy pouze 5,7 %. Přehled o využití pozemků na území města podává následující tabulka (dle údajů ČSÚ k 31. 12. 2013). Využití Celková rozloha města (ha) Zemědělská půda (ha)

Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

Rozloha ha 2531,00 2035,00

Podíl z celkové rozlohy města % 100 80,4

1817,00 0,00 32,00 36,00 38,00 112,00

71,8% 0,0% 1,3% 1,42% 1,50% 4,43%

144,00 47,00 49,00 238,00

5,69% 1,86% 1,94% 9,40%

Díky příznivým podmínkám převládají na území města půdy I. a II. tříd ochrany (viz dále).

Vyhodnocení je z hlediska legislativního zpracováno dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., dle přílohy č. 3 k vyhlášce č.13/1994 Sb. a dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ (červenec 2011). V tabulkách uvedených v příloze č. 1 odůvodnění jsou vyhodnoceny plochy změn - zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn v krajině s výjimkou ploch uvedených v následujícím odstavci. Zdrojem pro určení kultur v jednotlivých lokalitách byla katastrální mapa. Zdrojem pro určení třídy ochrany půd byla data o bonitovaných půdně ekologických jednotkách z ÚAP pro správní obvod ORP Znojmo (2012). ÚAP byly též zdrojem dat o odvodněných pozemcích. V souladu s výše uvedenou metodikou nejsou součástí tabulkového vyhodnocení záborů ZPF tyto plochy a koridory se záborem ZPF: - plochy určené pro bydlení (Bd. Br) uvnitř zastavěného území - Z22, Z23, Z25, Z38, Z62, P1, P8, - plochy do výměry 2 000 m2 uvnitř zastavěného území Z20, Z21, Z24, Z31, P2, P3 a P10 - plochy změn v krajině vymezené pro zajištění funkčnosti skladebných částí ÚSES - K1, K2,

K3, K4, K5, K6, K7, K8, K9, K10, K11, , K17, K18, K19, K20, K21, K27, K28 , K29, K30, K31, K32, K34 (část), K35, K36, K37, K38, K39, K40, K41, K42, K43, K44, K45, K46, K47, K48, K49, K50 a K51 (část),plochy bez zásahu do ZPF - Z63, Z71, Z77, , P5, P6, P7, a P9 .

61

Údaje k jednotlivým lokalitám jsou v tabulkách přílohy Návrhu územního plánu Hrušovany nad Jevišovkou, odůvodnění. Dle údajů Oblastní státní meliorační správy jsou v řešeném území provedeny meliorace v jižní a jihovýchodní části katastrálního území.

14.2.

Bonitované půdně ekologické jednotky

Výchozím podkladem ochrany ZPF pro územně plánovací činnost jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). BPEJ vyjadřuje klimatický regionu, hlavní půdní region, číselnou kombinaci skeletovosti a expozice půdy. Jednotlivým BPEJ se přiřazují třídy ochrany ZPF, jejichž charakteristiky jsou následující: a) do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu, b) do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné, c) do III. třídy ochrany jsou v jednotlivých klimatických regionech sloučeny půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro případnou výstavbu. d) do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. e) do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují především půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydroformních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Na základě kombinace klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů za odnětí zemědělské půdy ve smyslu zákona O ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů. V řešeném území převládají půdy I. a II. třídy ochrany.

14.3.

Zábor půdy v návrhovém období

Celkový zábor zemědělské půdy u hodnocených ploch činí 102,2 ha, z toho je - 99,5 ha orné půdy, - 1,2 ha trvalých travních porostů, - 0 ha ovocných sadů, - 1,5 ha zahrad, - 0 ha vinic. Zábor půdy podle funkčního členění ploch je uveden v tabulce v příloze č. 1 Odůvodnění. Vzhledem k pedologickým poměrům území nebylo možné se při vymezení ploch změn vyhnout zásahu do půd v I. a II. třídě ochrany, neboť ty na území města převládají. Z hlediska tříd ochrany činí navržený zásah u půd: - I. třídy ochrany 40,9 ha,

62

-

II. třídy ochrany 20,2 ha, III. třídy ochrany 22,3 ha, IV. třídy ochrany 15,8 ha, V. třídy ochrany 3,6 ha.

14.4 Posouzení záboru zemědělských pozemků Při lokalizaci rozvojových ploch využívá územní plán prostorové rezervy uvnitř zastavěného území, tj. proluky a plochy nevyužívané či nedostatečně využívané (brownfields), další zastavitelné plochy jsou vymezené na základě prokazatelné potřeby ve vazbě na hranici zastavěného území, aby byla zajištěna ochrana volné krajiny a aby nedocházelo k narušování organizace ZPF, hydrologických a odtokových poměrů a sítě zemědělských účelových komunikací. ÚP nenavrhuje vznik satelitů, které by znamenaly nevhodný zásah do krajiny a celkovou zátěž území. Kvalita zemědělských pozemků navrhovaných k záboru je z větší části v I. a II. třídě ochrany zemědělské půdy. Plochy na kvalitních půdách jsou navrženy z důvodu neexistence jiného proveditelného řešení. Pro všechny navrhované plochy platí podmínka zajištění dobré dopravní obslužnosti a možnost napojení na inženýrské sítě. V návrhu ÚP jsou v katastrálním území navrženy zejména plochy pro bydlení v jižní, severozápadní, západní, severovýchodní a jihovýchodní části katastrálního území. Z větší části jde o plochy v prolukách. Plochy smíšené obytné stejně jako plochy pro občanskou vybavenost jsou převážně uvnitř zastavěného území. Plocha pro výrobu a skladování je v severní části, další potom v jižní části ve vazbě na stávající aktivity. Funkce, které není možné řešit v prolukách, nebo v zastavěném území obce jsou navrženy mimo zastavěné území. Jedná se především o plochy pro podnikatelské aktivity, pozemky pro výrobu a služby. Umístění rozvojových ploch je limitované místními podmínkami a vazbami na již existující provozy. Veškeré plochy změn v krajině jsou vymezeny výhradně pro účely ploch zeleně z důvodu dotvoření krajinného prostředí a zajištění ekologické stability krajiny, Plochy změn v krajině jsou převážně navrženy k zajištění funkčnosti skladebných částí ÚSES. Z hlediska zajištění funkčnosti skladebných částí ÚSES je podstatné, že některé plochy s cílovým stavem trávobylinné porosty mohou být i nadále zemědělsky využívány jako extenzívní trvalé travní porosty. Předpokládá se jen omezení ve způsobu obhospodařování zemědělských pozemků. V návrhu ÚP jsou v území navrženy tyto skupiny ploch: a) plochy pro bydlení (Br, Bd) navazující na stávající obydlená území uvnitř a na okraji zastavěného území vč. ploch veřejných prostranství pro jejich obsluhu (Pv) – plochy P1, P2, P4, P8, Z7, Z8, Z9, Z11, Z13, Z16, Z17, Z19, Z20, Z21, Z22, Z23, Z25, Z26, Z28, Z30, Z31, Z32, Z35, Z36, Z37, Z38, Z39, Z40, Z41, Z44, Z45, Z46, Z50, Z51, Z52, Z53, Z62, Z68, Z70, Z74, Z75, Z76 a Z78; b) plochy občanského vybavení (Os, OV, Oh), plochy smíšené obytné (So) a plochy sídelní zeleně (Zv) navazující na stávající zastavěná území uvnitř a na okraji zastavěného území - P9, P10, Z1, Z4, Z14, Z15, Z18, Z24, Z27, Z29, Z33, Z34, Z42, Z47, Z48, Z49, Z54, Z55, Z60, Z61, Z64, Z66, Z71, Z73 a Z79; c) plochy pro výrobu a skladování (Vs), plochy smíšené výrobní (Sv) a plochy pro výrobu specifické – odkalovací nádrže (Vx) doplňující stávající výrobní plochy - Z2, Z3, Z5, Z6, Z43, Z56, Z63, Z67, Z69, Z72, Z77 a Z81; d) plochy dopravy – silniční (Ds) a technické infrastruktury (Ti) nezbytné pro obsluhu území - P5, Z57, Z59 a Z65; e) plochy lesní (L) a plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň (Nk) vymezené pro zajištění funkčnosti skladebných částí ÚSES - K1, K2, K3, K4, K5, K6, K7, K8, K9, K10, K11, ,

63

f)

K17, K18, K19, K20, K21, K27, K28 , K29, K30, K31, K32, K34 (část), K35, K36, K37, K38, K39, K40, K41, K42, K43, K44, K45, K46, K47, K48, K49, K50 a K51 (část). plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň (Nk) vymezené jako zelený okraj města (ukončení stavebního rozvoje) – K22, K24, K25 a K26;

g) plocha vodní a vodohospodářská (W) K12 vymezená z důvodu obnovy vodního prvku na okraji zástavby h) plocha zemědělská – sady, zahrady (Nz) vymezená z důvodu změny hospodaření – K23 (nepředstavuje zábor ZPF) i) ostatní plochy smíšené nezastavěného území – krajinná zeleň (Nk) -

K33 – vymezená pro stabilizaci rekultivovaného území; K34 (část) – návrhová plocha lesa vymezená v uceleném prostoru v sousedství ČOV z důvodu odclonění ČOV; K51 (část) – primárně vymezená z důvodu zajištění funkčnosti ÚSES, části mimo LBK a LBC jsou vymezeny s ohledem na stávající využití pozemků.

14.5 Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Navržené zastavitelné plochy, přestavbové plochy a plochy změn v krajině znamenají pouze malý trvalý zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa v rozsahu uvedeném v následující tabulce . Číslo lokality

Způsob využití plochy

Zábor kategorie lesa les hospodářský

les ochranný

les zvláštního určení

ha 0,1612 0,0978 0,0167 0,0125 0,0469 0,3351

ha 0 0 0 0 0 0

ha 0 0 0 0 0 0

Z9 Br Z54 Os Z55 Zv Z56 Sv K24 Nk Zábor PUPFL celkem

Úhrnná výměra lokality z toho celkem PUPFL ha ha 4,0126 0,1612 0,4103 0,0978 0,0768 0,0167 0,6537 0,0125 0,6381 0,0469 5,7915 0,3351

V územním plánu je navrženo celkem 6 ploch změn v krajině s využitím plochy lesní s celkovou výměrou 34,32 ha. Tyto plochy by se měly po realizaci stát součástí PUPFL. Jedná se o plochy uvedené v následující tabulce. Kód plochy K17 K28 K29 K34 K35 K51

výměra v ha 0,5711 17,216 14,2027 1,346 0,151 0,842

Důvod vymezení zajištění funkčnosti ÚSES zajištění funkčnosti ÚSES zajištění funkčnosti ÚSES zajištění funkčnosti ÚSES, ucelení plochy lesa z důvodu odclonění ČOV zajištění funkčnosti ÚSES zajištění funkčnosti ÚSES, ucelení ploch lesa na nevyužitých pozemcích

V případě nové výstavby je nutný souhlas orgánu státní správy lesů k umístění jakékoliv stavby na lesním pozemku nebo ve vzdálenosti do 50m od okraje lesa – viz zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), § 14. Rozhodnutí o umístění stavby do vzdálenosti menší než 50 m lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy.

64

15. Návrh rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění. Tato část odůvodnění bude zpracována pořizovatelem v samostatné příloze až po ukončení veřejného projednání této dokumentace.

16. Vyhodnocení připomínek. Tato část odůvodnění bude zpracována pořizovatelem v samostatné příloze až po ukončení veřejného projednání této dokumentace.

17. Seznam zkratek BPEJ

bonitovaná půdně ekologická jednotky

ČOV

čistírna odpadních vod

ČÚZK

Český úřad zeměměřičský a katastrální

DP

dobývací prostor

EECONET

European Ecological Network (Evropská ekologická síť)

FVE

fotovoltaická elektrárna

GIS

geografický informační systém

HOZ

hlavní odvodňovací zařízení

CHLÚ

chráněné ložiskové území

CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

CHÚ

chráněné území

IPRM

integrovaný plán rozvoje města

JPÚ

jednoduché pozemkové úpravy

KN

katastr nemovitostí

k.ú.

katastrální území

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MV

Ministerstvo vnitra

MVE

malá vodní elektrárna

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NKP

nemovitá kulturní památka

NRBC

nadregionální biocentrum

NRBK

nadregionální biokoridor

OK

odlehčovací komora

OP

ochranné pásmo

OP PLZ

ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů

ORP

obec s rozšířenou působností

65

OV

občanská vybavenost

OZ

ochranná zóna

PPk

přírodní park

PRVKÚK

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Karlovarského kraje

PUPFL

pozemky určené k plnění funkce lesa

PÚR ČR

Politika územního rozvoje České republiky

RBC

regionální biocentrum

RD

rodinný dům / rodinné domy

SEA

Strategic environmental assessment (Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí)

SEZ

stará ekologická zátěž

STL

středotlaký

TI

technická infrastruktura

TS

Technické služby

TTP

trvalý travní porost

TVÚ

technické vybavení území

ÚHÚL

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

ÚP

územní plán

ÚPnSÚ

územní plán sídelního útvaru

URÚ

udržitelný rozvoj území

ÚSES

Územní systém ekologické stability

ÚTP

územně technické podklady

ÚÚR

Ústav územního rozvoje

VKP

významný krajinný prvek

VN

vysoké napětí

VPO

veřejně prospěšné opatření

VPS

veřejně prospěšná stavba

VTE

větrná elektrárna

VTL

vysokotlaký

VVE

vysoké větrné elektrárny

VVN

velmi vysoké napětí

ZPF

zemědělský půdní fond

ZÚ

zastavěné území

ZÚR

Zásady územního rozvoje

ZVS

Zemědělská vodohospodářská správa

ŽP

životní prostředí

66

ÚZEMNÍ PLÁN HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU NÁVRH

Recommend Documents