ÚZEMNÍ PLÁN HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU NÁVRH

ÚZEMNÍ PLÁN HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU – NÁVRH

T e x t o v á č á s t II. A

ODŮVODNĚNÍ Příloha č. 2 – Podrobný návrh územního systému ekologické stability

Identifikační údaje

Údaje o zadavateli Zadavatel:

Starosta města: Telefon: Fax: E-mail:

Město Hrušovany nad Jevišovkou náměstí Míru 22 671 67Hrušovany nad Jevišovkou Ing. Miroslav Miloš 515 200 466 516 229 101 [email protected]

Údaje o zpracovateli Zpracovatel:

Tel: Fax: Vedoucí projektu: Telefon: E-mail:

HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 Regionální pobočka Brno Regionální pobočka Ostrava Černopolní 39, 613 00 Brno Hollarova 5, 702 00 Ostrava 545 425 230 596 106 359 596 106 515 Ing. arch. Karel Bařinka, autorizovaný architekt tel: 545 425 235, [email protected]

Zhotovitel:

RNDr. Milan Svoboda, autorizovaný projektant ÚSES

Termín zpracování:

duben 2014

Pracoviště zpracovatele:

Obsah dokumentu 1

ŘEŠENÉ ÚZEMÍ ........................................................................................................................................ 1

2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ............................................................................................................................ 1 Geologické poměry ...................................................................................................................................... 1 Geomorfologické poměry ............................................................................................................................. 1 Klimatické poměry ....................................................................................................................................... 2 Půdní poměry.............................................................................................................................................. 3 Biotické poměry, biogeografická diferenciace území ........................................................................................ 3

3 3.1 3.2

POPIS AKTUÁLNÍHO STAVU KRAJINY .................................................................................................... 8 Kostra ekologické stability ............................................................................................................................ 9 Území zvláštní ochrany................................................................................................................................. 9

4 4.1 4.2 4.3

KONCEPCE NÁVRHU ÚSES ..................................................................................................................... 10 Podklady.................................................................................................................................................... 10 Popis systému ............................................................................................................................................ 10 Zábor zemědělského půdního fondu ............................................................................................................. 11

5 5.1 5.2 5.3

PŘEHLEDNÉ INFORMACE KE SKLADEBNÝM ČÁSTEM ÚSES ................................................................. 11 Přehled fyziotypů ........................................................................................................................................ 11 Biocentra ................................................................................................................................................... 12 Biokoridory ................................................................................................................................................ 20

6

ZÁVĚR .................................................................................................................................................... 34

1

ŘEŠENÉ ÚZEMÍ

Řešené území města Hrušovany nad Jevišovkou má rozlohu 2 531 ha. Celé území leží v jižní části Dyjskosvrateckého úvalu v nivě Dyje a Jevišovky a na plošinách rozsáhlých terasových těles a v plochých pahorkatinách. Území města sousedí s obcemi Hrabětice, Šanov, Pravice, Břežany, Litobratřice, Jevišovka a Nový Přerov, část hranice města tvoří státní hranice s Rakouskem.

2

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

2.1 Geologické poměry Z geologického hlediska se v řešeném území (a jeho širším okolí) stýkají dvě strukturně geologické jednotky, Český masív (žuly a granodiority prekambrického stáří) v podloží a komplex karbonátických sedimentů jury evropského tethydního šelfu a vrstvy neogénu karpatské předhlubně v nadloží. Skalní podklad krystalinika a jurské sedimenty jsou zastiženy pouze ve vrtech, nevycházejí na povrch. Neogenní sedimenty karpatské předhlubně byly překryty rozsáhlými akumulacemi kvarterních fluviálních a eolických sedimentů a na povrch vystupují u Hrušovan nad Jevišovkou jen omezeně. Jsou to miocenní vápnité jíly, vápnité písky spodního bádenu a karpatu. Z kvarterních sedimentů jsou plošně nejrozsáhlejší a nejvýznamnější fluviální písčité štěrky a písky günzu o průměrné mocnosti 2-4 m, max. 8,5 m, které se nacházejí ve výškách 203 až 210 m n.m. Fluviální písčité štěrky mindelského stáří se dochovaly jen v málo mocných reliktech v soutokové oblasti Dyje a Jevišovky. Jejich povrch dosahuje výšky 195 až 198 m n.m. Fluviální písčité štěrky staršího a mladšího rissu se nacházejí ve výšce 172 až 190 m n.m. Na povrchu fluviálních štěrkových akumulací se v omezené míře nacházejí v malých mocnostech váté písky würmu. Plošně poněkud rozsáhlejší jsou wümské spraše. Z přechodných sedimentů tohoto stáří se na sledovaném území vyskytují deluvioeolické sedimenty a deluviální, písčito-hlinité sedimenty. Nivy Dyje a Jevišovky vyplňují fluviálnípísčité štěrky würmského až holocenního stáří o mocnosti 1 až 5 m. Z holocénu jsou doloženy ronové písčité humózní hlíny jež místy lemují úpatí svahů a vyplňují ploché deprese. Deluviofluviální, hlinitopísčité, slabě humózní sedimenty vyplňující dna periodicky protékaných údolí. Fluviální písčitohlinité sedimenty vyššího nivního stupně jsou ve výšce 2-3 m nad hladinou Dyje. Fluviální písčité štěrky a písky nižšího nivního stupně jsou 0,5 až 1,0 m nad hladinou Dyje.

2.2 Geomorfologické poměry Reliéf řešeného území představují nivních tělesa na soutoku Dyje a Jevišovky a rozsáhlá akumulační tělesa s plochým povrchem pahorkatin. Pahorkatiny i terasové plošiny jsou měkce modelovány úpady a mělkými údolími. Příkřejší sklon mají pouze terasové svahy. Podle regionálního členění reliéfu České republiky (J. Demek a kol., 1987) celé území náleží k celku Dyjsko-svratecký úval. Je to sníženina s plochým reliéfem měkkých tvarů, se střední výškou 210 m. Čelní hlubina je vyplněná neogenními a kvarterními sedimenty. Nejnižší část tvoří údolní nivy Dyje, Jevišovky, Jihlavy, Svratky lemované akumulačními terasami, okraje tvoří nížinné pahorkatiny s kryopedimenty, při západním okraji závěje spraší. V rámci tohoto celku zasahují na území města dva podcelky -

VIII A-1B Drnholecká pahorkatina

-

VIII A-1B-b Olbramovická pahorkatina

Drnholecká pahorkatina Plochá nížinná pahorkatina se střední výškou 215,5 m, na neogenních čtvrtohorních usazeninách. Okraje tvoří stupně vysokých a středních teras Dyje, Jevišovky, Jihlavy. Na řešeném území se dále člení na okrsky:

1

-

Hrabětická plošina - nížinná pahorkatina mezi údolími Dyje a Jevišovky, tvořená neogenními sedimenty a rozsáhlými říčními terasami.

-

Jevišovická niva - akumulační rovina podél toku Jevišovky. Olbramovická pahorkatina - nížinná pahorkatina se sklonem k jihovýchodu budovaná

-

neogenními a čtvrtohorními usazeninami. Jihovýchodní okraj lemují akumulační říční terasy Jihlavy a Dyje.

Dyjsko-svratecká niva Akumulační rovina podél vodních toků se střední výškou 185,7 m. Budují ji kvarterní usazeniny. Z fluviálních tvarů zůstala morfologicky patrna některá mrtvá ramena a ostrůvky vátých písků. Řešené území je až na malé výjimky zorněno, lesy jsou zachovány jen maloplošně v nivách a na terasových svazích. Velké bloky orné půdy i na velmi mírných svazích podporují vznik eroze půdy. Nivy i vlastní vodní toky jsou upraveny. Fluviální tvary jako deprese po starých korytech a odříznuté meandry jsou lidskou činností zahlazeny.

2.3 Klimatické poměry Celé území patří k nejteplejším územím naší republiky. Podle Klimatických oblastí ČSR (E. Quitt, 1975) je zařazeno do klimatické oblasti teplé T4. Tato klimatická oblast má velmi dlouhé léto, velmi teplé a velmi suché, přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Klimatické charakteristiky klimatické oblasti T4: Počet letních dnů 60-70 Počet dnů s průměrnou teplotou 10oC a více 170-180 Počet mrazových dnů 100-110 Počet ledových dnů 30-40 Průměrná teplota v lednu (oC) -2 až -3 Průměrná teplota v červenci (oC) 19 až 20 Průměrná teplota v dubnu (oC) 9 až 10 Průměrná teplota v říjnu (oC) 9 až 10 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 80-90 Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) 300-350 Srážkový úhrn v zimním období (mm) 200-300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40-50 Počet dnů zamračených 110-120 Počet dnů jasných 50-60

Průměrný úhrn srážek (mm) za období 1901 -1950 (dle atlasu Podnebí ČSR, 1961) Přehled srážek je uveden ze srážkoměrných stanic Drnholec (185 m n.m. a Jaroslavice 189 m n.m.), které jsou nejblíže zájmového území. Stanice Drnholec Jaroslavice

2.3.1

I 21 24

II 22 25

III 22 22

IV 33 38

V 55 59

VI 62 70

VII 70 72

VIII 65 72

IX 42 40

X 40 41

XI 33 36

XII 30 30

ROK 495 529

IV-X 327 351

X-III 168 178

Hydrické poměry

Území je obecně charakterizováno nízkou vodností toků a rychlým odtokem vody z území. Vodní toky jsou technicistně upraveny, což prohlubuje nepříznivé hydrické poměry. Erozí poškozené půdy mají malou schopnost akumulace vody. V dřívější době v území byl větší počet rybníků, které v současnosti již neexistují. Zčásti jsou nahrazeny odkalovacími nádržemi cukrovarů.

Vzhledem k potřebě zadržení vody v krajině je vhodné uvažovat s obnovou rybníků. Plnily by funkci nejen retenční, ale i ekostabilizační. Rovněž je nutno se zabývat revitalizací povodí Jevišovky.

2.3.2

Povrchové vody

Hydrograficky přísluší zájmové území k povodí Moravy, oblast povodí Dyje, dílčí povodí 4-14-03 Jevišovka. V zájmovém území se nachází otevřené kanály, do kterých jsou zaústěny meliorační zařízení v nivě řeky.

2.3.3

Podzemní vody

Území není součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Zájmové území leží v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů II. stupně podle zákona 164/2001 Sb. V zájmovém území se nenachází významnější zdroje podzemních vod.

2.3.4

Vodní útvary

Hlavním vodním útvarem zájmového území je tok řeky Jevišovka, který je vyhlášen Evropsky významnou lokalitou v rámci soustavy NATURA 2000. Do území také zasahuje malá část levostranného přítoku řeky Jevišovky – potok Břežanka. V zájmovém území se nachází množství otevřených kanálů, které jsou součástí melioračního systému nivy řeky Jevišovky.

2.4 Půdní poměry Půdní typy v území jsou odrazem geologického podloží, klimatu, hydrických poměrů a samozřejmě dlouhodobého vývoje. Díky vlivu hospodaření v krajině dochází k erozi půd na svazích a k akumulaci na plošinách, nivách a úpatí svahů. Na nivách vznikla kombinace nivních a lužních půd v různém stupni oglejení až gleje, v depresích zbahnělé. Je to široké spektrum půdních druhů od velmi těžkých až po lehké. V polohách spojených s hladinou podzemní vody kapilárním zdvihem jsou černozemě lužní. Na plošinách teras je mozaika černozemí, od typických až po značně degradované, jejich přechody do hnědozemí a hnědozemě. V polohách s výchozy neogenních sedimentů a kvarterních písků a štěrků pak hnědé půdy až rendziny a regosoly. Na krátkých a příkrých svazích teras jsou koluviální půdy. Značná část zemědělských půd je pod závlahou (téměř 90 %), což musí být zohledněno při plánech a projektech ÚSES.

2.5 Biotické poměry, biogeografická diferenciace území Území města Hrušovany nad Jevišovkou patří do biogeografické podprovincie 4. Panonská, biogeografických regionů 4.1. Lechovický (území mimo nivu Dyje) a 4.5. Dyjsko-moravský (niva Dyje). Přestože jsou oba bioregiony již na okraji moravského panonika, ve fauně a flóře obou se výrazně projevuje návaznost na její jihomoravské centrum.

2.5.1

Bioregion 4.1. Lechovický

Vegetace Pro větší část území bioregionu jsou potenciální vegetací dubohabřiny, zejména teplomilné panonské (Primulo veris-Carpinetum), okrajově se prolínající i s hercynskými (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Na extrémnějších vysýchavých stanovištích možno předpokládat teplomilné doubravy, zřejmě i se šípákem. Potenciálně největší plochy zaujímalo asi Quercetum pubescenti-roboris ze svazu Aceri tatarici-Quercion, řidčeji se objevovalo i Corno-Quercetum (svaz Quercion pubescenti-petraeae) a Potentillo albae-Quercetum ze svazu Quercion petraeae a možná i další. Na extrémě kyselých substrátech v méně příznivých expozicích lze předpodkládat acidofilní doubravy (Luzulo albidae-Quercetum). Podél větších vodních toků v průlomech je vyvinuto Stellario-Alnetum glutinosae, lemované na březích vegetací svazu Phalaridion arundinaceae, ve vodě je typická vegetace svazu Batrachion fluitantis. Podél menších toků je možno předpokládat Pruno-Fraxinetum. Na

3

skalnatých stanovištích je primární bezlesí - komplex xerofilních typů ze svazů Alysso-Festucion pallentis a Festucion valesiaceae, na vzácnějších vápencích (Stránská skála) i Seslerio-Festucion glaucae. Výjimečný je výskyt humolitů s bažinnými olšinami (svaz Alnion glutinosae). Na tvrdých podkladech se místy vyskytuje přirozená náhradní vegetace svazů Festucion valesiaceae a Koelerio-Phleion phleoidis, vzácně na neogénu i Cirsio-Brachypodion pinnatae. Vzácně je přítomna i vegetace teplého křídla vlhkých luk svazu Calthion. V nedávné minulosti zde existovaly i fragmenty halofilních a subhalofilních společenstev.

Flóra Skladba flóry je ovlivněna polohou na kontaktu panonské a středoevropské oblasti. V tomto bioregionu je zastoupena řada mezních prvků, probíhá zde řada okrajů areálů (dílčích i absolutních). Na xerotermních stanovištích jsou četní zástupci submediteránního elementu, např. koulenka vyšší (Globularia punctata), tařinka chlumní (Alyssum montanum) a dub pýřitý (Quercus pubescens), a zčásti i ponticko-jihosibiřského elementu, např. kosatec nízký (Iris pumila), třešeň křovitá (Cerasus fruticosa), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia) a šalvěj hajní (Salvia nemorosa). Na tvrdých nebo písčitých substrátech jsou přítomny i západosubmediteránní a subatlantské prvky, k nimž náleží ovsíř luční (Helictotrichon pratense), ožanka hroznatá (Teucrium botrys), chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis) a paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), dále perialpidi, vesměs norického migrantu, např. kručinka chlupatá (Genista pilosa), dvouřadec pozdní (Cleistogenes serotina) a dvojštítek měnlivý (Biscutella laevigata ssp. varia).

Fauna Fauna bioregionu je součástí panonské části Moravy s vyzníváním zástupců pontomediteráního prvku k nejvýchodnějším svahům České vysočiny. Vyznívá zde např. rozšíření kudlanky nábožné, pakudlanky jižní nebo pestrokřídlece podražcového, z plazů například ještěrky zelené. Pro rozsáhlé lány tohoto bioregionu je charakteristický výskyt dropa velkého, lindušky úhorní a dytíka úhorního. Dyje má charakter pohorské řeky, patří do parmového pásma, s prvky pásma cejnového, Jevišovka do lipanového pásma, ostatní drobné vodní toky náležely do pstruhového pásma, dnes jsou však prakticky bez ryb. V periodických tůních ve zbytcích luhů přežívala žábronožka Pristicephalus carnuntanus. Významné druhy savců: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Významné druhy ptáků: husa velká (Anser anser), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), luňák červený (Milvus milvus), raroh velký (Falco cherrug), drop velký (Otis tarda), dytík úhorní (Burhinus oedicnemus), vodouš rudonohý (Tringa totanus), vlha pestrá (Merops apiaster), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), linduška úhorní (Anthus campestris), břehule říční (Riparia riparia), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), ťuhýk menší (Lanius minor), ťuhýk rudohlavý (Lanius senator), havran polní (Corvus frugilegus). Významné druhy obojživelníků: skokan štíhlý (Rana dalmatina). Významné druhy plazů: ještěrka zelená (Lacerta viridis). Významné druhy měkkýšů: páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis), hlemýžď zahradní (Helix pomatia), keřnatka vrásčitá (Euomphalia strigella), trojlaločka pyskatá (Helicodonta obvoluta). Významné druhy hmyzu: kobylka (Ephippiger ephippiger), kobylka sága (Saga pedo), saranče Omocestus petraeus, Euchorthippus pulvinatus, srpice komárovec (Bittacus hageni), Bittacus italicus, pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), žluťásek (Colias chrysotheme), můry Anarta myrtilli, Lygephila ludicra, Phyllophila obliterata, Pyrrhia purpurina, Platyperigea terrea, P. aspersa, Perigrapha l-cinctum, vřetenuška Zygaena punctum, píďalka Pachycnemia hippocastanaria, drvopleň Parahypopta caestrum, drobníček Ectoedemia rufifrontella, zavíječi Synaphe bombycalis, S. connectalis, pakudlanka jižní (Mantispa styriaca), kutilka Sceliphron destillatorius, kudlanka nábožná (Mantis religiosa), střevlík Cymindis variolosa. Významné druhy korýšů: žábronožka Pristicephalus carnuntanus.

2.5.2

Biroegion 4.5. Dyjsko - Moravský

Vegetace Potenciálně převládají lužní lesy. Tvrdý luh je tvořen vegetací podsvazu Ulmenion, zejména asociacemi Ficario-Ulmetum campestris a Fraxino pannonicae-Ulmetum, které zřídka na nejvyšších místech aluvia přecházejí do typů, blízkých panonskému Primulo veris-Carpinetum a snad až k teplomilným doubravám. V depresích se často objevuje Salici-Populetum ze svazu Salicion albae. Primární bezlesí je vyvinuto na mokřadech (vnitrozemská delta, mrtvá ramena) s katénou vegetace svazu Phragmition communis, Caricion gracilis, které přecházejí ve vodě v různé typy vegetace, náležejících svazům Hydrocharition, Nymphaeion albae, Potamion lucentis, Potamion pusilli a Batriachion aquatilis. V současnosti lesy a primární bezlesí pokrývají zhruba polovinu plochy. Na části bezlesí jsou vyvinuty přirozené luční porosty, náležející zejména svazům Cnidion venosi, Alopecurion pratensis, řídce i Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris. Na nejvyšších místech nivy (hrúdy) jsou ostrůvky xerofilní luční vegetace, náležející zřejmě svazu Festucion valesiaceae.

Flóra Ve vlhkomilné i suchomilné flóře jsou zastoupeny četné druhy, vázané na aluvia dolních toků řek, velmi často vyzařující z Panonie, kontinentálního (ponticko-jihosibiřského) charakteru, které mají zčásti charakter mezních prvků. Jsou to např. jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), bledule letní (Leucojum aestivum), pryšec bahenní (Tithymalus palustris), p. lesklý (T. lucidus), máčka plocholistá (Eryngium planum), žluťucha slatinná (Thalictrum flavum), jarva žilnatá (Cnidium dubium), šišák hrálolistý (Scutellaria hastifolia), mordovka písečná (Phelipanche arenaria), divizna knotovkovitá (Verbascum phoeniceum) a svízelka piemontská (Cruciata pedemontana). Vzácně se udržely hájové druhy, snad splavené z vyšších, především karpatských poloh, případně představující relikty předlužního období, jako kopytník evropský (Asarum europaeum), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), rozrazil horský (Veronica montana), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a sněženka předjarní (Galanthus nivalis). Subatlantské prvky jsou nečetné, vyskytují se převážně na kyselých píscích, k nim náleží např. paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), pavinec modrý (Jasione montana). Vzácněji subatlantské druhy rostou i v lužních lesích, např. ostřice hubená (Carex strigosa).

Fauna Fauna bioregionu je součástí panonské podrovincie, v jeho rámci se však liší převahou lužních typů. Význačným prvkem luhu jsou periodické záplavové a sněžní tůně, s výskytem charakteristických korýšů - žábronožek, lupenonohů, vznášivek ap. Tekoucí vody patří převážně do cejnového pásma, ovšem horní část toku Jihlavy po Pohořelice, Svratky po Rajhrad a Dyje po Hevlín lze řadit spíše do parmového pásma. Výraznou jednotkou vodní fauny je fauna řeky Moravy, která i přes úpravy koryta a silné znečištění vykazuje široké spektrum organismů černomořského povodí (měkkýši točenka kulovitá, kamenolep říční, zubovec dunajský, velký počet druhů ryb). Významné druhy savců: ježek východní (Erinaceus concolor), bobr evropský (Castor fiber), myšice malooká (Apodemus microps), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Významné druhy ptáků: volavka červená (Ardea purpurea), husa velká (Anser anser), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), luňák hnědý (Milvus migrans), l. červený (M. milvus), orel mořský (Haliaetus albicilla), raroh velký (Falco cherrug), břehouš černoocasý (Limosa limosa), koliha velká (Numenius arquata), vodouš rudonohý (Tringa totanus), rybák obecný (Sterna hirundo), racek bouřní (Larus canus), r. černohlavý (L. melanocephalus), břehule říční (Riparia riparia), slavík modráček (Luscinia svecica), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Významné druhy obojživleníků: skokan štíhlý (Rana dalmatina). Významné druhy plazů: želva bahenní (Emys orbicularis). Významné druhy ryb: jeseter malý (Acipenser ruthenus), plotice lesklá (Rutilus pigus), cejn siný (Abramis ballerus), cejn perleťový (Abramis sapa), ostrucha křivočará (Pelecus cultratus), candát východní (Schizostedion volgense), ježdík žlutý (Gymnocephalus schraetser), drsek větší (Zingel zingel), drsek menší (Zingel streber).

5

Významné druhy měkkýšů: zemounek lesklý (Zonitoides nitidus), jantarka obecná (Succinea putris), j. úhledná (Oxyloma elegans), oblovka lesklá (Cochlicopa lubrica), oblovka C. nitens, údolníček rýhovaný (Vallonia enniensis), plamatka lesní (Arianta arbustorum), srstnatka chlupatá (Trichia hispida), vřetenovka hladká (Cochlodina laminata), závornatka kyjovitá (Clausilia pumila), páskovka keřová (Cepaea hortensis), dvojzubka lužní (Perforatella bidentata), hrachovka malinká (Pisidium personatum), h. obecná (P. casertanum), točenka kulovitá (Valvata piscinalis), kamenolep říční (Litoglyphus danubialis), zubovec dunajský (Theodoxus danubialis). Významné druhy hmyzu: srpice komárovec Bittacus italicus, vřetenuška Zygaena punctum, pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), drobniček Ectoedemia preisseckeri, klíněnka Phyllonorycter acaciellus, nesytky Chamaesphecia palustris, Ch. hungarica, černoproužka topolová (Archiearis puella), zavíječ Ostrinia palustralis, kudlanka nábožná (Mantis religiosa), krasci Eurythyrea quercus, Anthaxia hackeri, A. deaurata, A. tuerki, tesaříci Trichoferus pallidus, Saperda punctata a S. perforata. Významné druhy korýšů: žábronožky Siphonophanes, listonozi Lepidurus, Apus, škeblovky Ostracoda. Významné druhy kroužkovců: Criodrilus lacuum.

2.5.3

Vegetace biochor v řešeném území

1Lh Širší hlinité nivy 1. v.s. Potenciální vegetaci tvoří především tvrdý luh podsvazu Ulmenion, a to především středoevropská asociace jilmových doubrav Querco-Ulmetum, pouze v dolní části nivy Moravy i ochuzené porosty panonských dubových jasenin (Fraxino pannonicae-Ulmetum). Na málo vyvinutých půdách s větším kolísáním hladiny podzemní vody se objevují i topolové jaseniny (Fraxino-Populetum). Měkký luh (nyní velni vzácný) tvoří vrbiny s vrbou bílou (Salicetum albae). Přirozenou nelesní vegetaci tvoří zřídka porosty zaplavovaných luk blížící se svazu Cnidion venosi, častěji najdeme porosty blížící se asociaci Serratulo-Festucetum commutatae (svaz Molinion). Nejčastěji jsou na místech nivních luk porosty v různém stupni degradace, které odpovídají vegetaci svazů Alopecurion nebo Arrhenatherion. V mokřadech najdeme nejčastěji vegetaci vysokých ostřic (svaz Caricion gracilis), řidčeji rákosiny (svaz Phragmition), v tůních vegetaci svazu Potamion lucentis, Hydrocharition a Lemnion minoris. V nivách se vyskytuje submediteránní jasan úzkolistý. Z okolních vrchovin jsou do niv splavovány některé druhy středních poloh.

1PB Pahorkatiny na slínech 1. v.s. V horních částech svahů mimo severní sektor lze předpokládat potenciální výskyt submediteránní šípákové doubravy ze svazu Quercion pubescenti-petraeae - a to dřínové doubravy (CornoQuercetum) a na nejvýraznějších jižních svazích mahalebkové doubravy (Pruno mahaleb-Quercetum pubescentis). Pro plošiny jsou charakteristické ochuzené panonské teplomilné doubravy (Quercetum pubescenti-roboris). Na konkávních částech svahů a na jejich úpatí na ně navazují panonské prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum). V nelesní vegetaci mají význam na konvexkonvexních tvarech jižního kvadrantu porosty drnových stepí svazu Festucion valesiacae, jinde teplomilné trávníky svazu Bromion, lemy svazu Geranion sanguinei a teplomilné křoviny svazu Prunion spinosae. Na narušených místech se objevuje teplomilná vegetace svazu Dauco-Melilotion. Na pórovitých vápencích na hřebeni západně od Valtic se vytváří i náznak vegetace svazu SeslerioFestucion pallentis.

1RB Plošiny na slínech 1. v.s. Potenciální přirozenou vegetací je zřejmě mozaika ochuzených panonských teplomilných doubrav ze svazu Aceri tatarici-Quercion (zřejmě Quercetum pubescentiroboris), místy doplněná středoevropskými mochnovými doubravami (Potentillo albae-Quercetum), i panonskými prvosenkovými dubohabřinami (Primulo veris-Carpinetum). V nivách potoků lze předpokládat olšové jaseniny (Pruno-Fraxinetum). Charakteristické jsou zasolené deprese (donedávna s komplexem halofilní vegetace), v mokřadech vegetace brakických rákosin svazu Scirpion maritimi.

1RN Plošiny na zahliněných štěrkopíscích 1. v.s. Potenciální přirozenou vegetaci tvořily pravděpodobně panonské teplomilné doubravy ze svazu Aceri tatarici-Quercion, především Quercetum pubescenti-roboris, ale na vlhčích čistších píscích nelze vyloučit i Carici fritschii-Quercetum roboris. V depresích je případně doplňovaly panonské prvosenkové dubohabřiny (asociace Primulo veris-Carpinetum). Podél menších vodních toků lze předpokládat olšovo-jasanové luhy (Pruno-Fraxinetum). V odlesněných depresích lze očekávat mírné zasolení a brakické rákosiny svazu Scirpion maritimi.

2Nh Užší hlinité nivy 2. v. s. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří lužní porosty, v nichž lze předpokládat vegetaci olšových jasenin (Pruno-Fraxinetum), na něž na sušších místech navazují v Čechách a snad i na střední Moravě hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), na jižní Moravě zřejmě panonské prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum) a v západokarpatské podprovincii ostřicové dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum). Občas se v depresích s výstupem podzemní vody vyskytují bažinné olšiny svazu Alnion glutinosae. V mokřadech se vyskytují porosty vysokých ostřic (svaz Caricion gracilis), případně i rákosu (svaz Phragmition), na loukách se objevuje vegetace svazů Arrhenatherion a Alopecurion, na vlhkých místech přecházející až porostů svazu Calthion a zejména v Čechách až do slatinných krátkostébelných ostřicových luk svazu Caricion davallianae.

-2PB Pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2. v.s. Dubohabřiny zastupují panonské prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum), na severních svazích zpravidla přecházející do karpatských ostřicových dubohabřin (Carici pilosae-Carpinetum). Na odlesněných místech se na nejextrémnějších svazích jižního kvadrantu se objevují mezi teplomilnými trávníky fragmenty drnových stepí svazu Festucion valesiacae.

2.5.4

Vymezené skupiny typů geobiocénů a jejich charakteristiky

Skupiny typů geobiocénů patří výhradně k prvnímu vegetačnímu stupni, diferenciačními faktory pak jsou trofické charakteristiky stanoviště a vlastní hydrické podmínky stanoviště. Plošně převažují STG 1B3, 1BD3 v normálních podmínkách, doplňuje je 1BC3, na vysýchavých polohách omezeně 1B2, přechod k vlhčím stanovištím tvoří 1BC3/4. Vlhká stanoviště podle míry zamokření náleží k STG 1B4, 1BD4, 1C4, 1BC4, 1CD4, 1BD5 a 1BC5. Konstrukce STG v takto změněných přírodních podmínkách je však značně obtížná.

1B1-2: Ligustri-querceta humila inf. (zakrslé doubravy s ptačím zobem nižšího stupně) Hlavní dřevinou je Quercus petraea, příměs tvoří Carpinus betulus, Acer campestre, Sorbus torminalis, typické je keřové patro teplomilných druhů (Ligustrum vulgare, Cornus sanguinea, Cornus mas, Euonymus verrucosa). V druhově velmi bohaté synusii bylinného podrostu se dominantně uplatňují teplomilné druhy s kalcifilní tendencí (např. Lithospermum purpureocoeruleum).

1B3: Querceta petraeae typica (typické doubravy) K dominantní dřevině Quercus petraea se přidružují Carpinus betulus, Sorbus torminalis, roztroušeně teplomilné keře. Druhově bohatý bylinný podrost (např. Poa nemoralis, Poa pratensis ssp. angustifolia, Lathyrus niger, Campanula persicifolia aj.).

1B/C3: Aceri-campestris-querceta (babykové doubravy) Hlavními dřevinami jsou Quercus petraea a Acer campestre, v křovinném patře teplomilné keře (Ligustrum vulgare, Cornus sanguinea aj.), v synusii bylinného podrostu druhy s nitrofilní tendencí (např. Arum orientale).

1B/D3: Ligustri-querceta (doubravy s ptačím zobem) Nejrozšířenější STG zájmového území, vázaná na černozemě, v menší míře i na hnědozemě. Lesní společenstva s vyrovnanou účastí Quercus petraea, Acer campestre, Quercus robur, Cornus mas, s doprovodem Carpinus betulus, Cerasus fruticosa, Pyrus sp., Quercus pubescens, Sorbus torminalis a Viburnum lantana. V bohatém keřovém patře převažuje Ligustrum vulgare, dále se vyskytují Cornus

7

sanquinea, Crataegus sp., Lonicera xylosteum, Prunus spinosa, Eunonymus verrucosa, Rosa galica, Rosa pimpinelifolia, Sambucus nigra.

1B/C4-5: Fraxini-alneta inf. (jasanové olšiny nižšího stupně) Zaujímá potoční nivy nejnižších a nejteplejších poloh na nivních půdách s kolísající hladinou podzemní vody. Hlavními porostotvornými dřevinami jsou Alnus glutinosa a Fraxinus excelsior, přidružují se Salix sp., Cornus sanguinea, Euonymus europaea aj. V bylinném podrostu dominují nitrofilní druhy (Urtica dioica, Glechoma hederacea ssp. glabriuscula aj.)

1B/C4: Querci roboris-farxineta inf. (dubová jasenina nižšího stupně) Výskyt v nížinách na rovinatém aluviu řek v území pravidelně zaplavovaném nebo podmáčeném, na humózních půdách aluviálních oglejených až na glejích, případně na zasolených půdách. Hlavní dřevinou je Quercus robur, přimíšeny jsou Fraxinus excelsior a Fraxinus angustifolia, vtroušeny jsou Ulmus carpinifolia a U. effusa, Populus alba, P. nigra, P. cinerea, v depresích Alnus glutinosa. v keřovém patře Cornus sanguinea, Salix caprea, Prunus padus, Sambucus nigra, Viburnum opulus a další. V synusii bylinného podrostu jsou dominantní druhy typické pro slehlé a neprovzdušněné půdy a druhy snášející zamokření (např. Glechoma hederacea ssp. glabriuscula, Symphytum officinale, Urtica dioica).

1B/D3-4: Ligustri-querceta (doubravy s ptačím zobem) až Tili-querceta roboris inf. (lipové doubravy nižšího stupně) Lipové doubravy - výskyt v pruzích v širokých nivách potoků a ve dnech svahových úpadů na nivních půdách a slinovatkách. Hlavními porostovými dřevinami jsou Tilia cordata a Quercus robur, v keřovém patře Cornus sanguinea. V synusii bylinného podrostu jsou dominantní vhkomilné druhy s nitrofilní tendencí (např. Glechoma hederacea ssp. glabriuscula).

1 B/C 5: Salici-alneta (vrbové olšiny) Vrbové olšiny se vyskytují v nejnižších polohách aluvií řek, podél potoků a příkopů a v terénních prohlubeninách se stagnující povrchovou vodou, na zamokřených oglejených nevyvinutých či nivních půdách na mladších náplavech. V horních částech toku převládá olše lepkavá (Alnus glutinosa), dále vrba bílá a křehká (Salix alba, S. fragilis), na méně zamokřených místech topoly (Populus alba, P. nigra, P. cinerea). V synusii bylinného podrostu jsou dominantní druhy mokřadní bahenní a vodní, zejména vysoké ostřice (Carex acutiformis, C. elongata), blatouch (Caltha palustris), kosatec žlutý (Iris lutea) a další.

1B/C/D4: Tili-querceta roboris (lipové doubravy) Výskyt v pruzích v širokých nivách potoků a ve dnech svahových úpadů na nivních půdách a slinovatkách. Hlavními porostotvornými dřevinami jsou Tilia cordata a Quercus robur, v keřovém patře Cornus sanguinea. V synusii bylinného podrostu jsou dominantní vlhkomilné druhy s nitrofilní tendencí (např. Glechoma hederacea ssp. glabriuscula).

1B/C/D3: Ligustri-querceta aceris inf. (javorové doubravy s ptačím zobem nižšího stupně) Ostrůvkovitý výskyt na minerálně bohatých černozemích a vápnitých humózních půdách, na teplých expozicích. Přirozené dřevinné patro tvoří Quercus petraea, Acer campestre a teplomilné keře (Ligustrum vulgare, Cornus mas). V druhově bohatém bylinném podrostu teplomilné a nitrofilní druhy (Asarum europaeum, Lithospermum purpureocoeruleum aj.)

3

POPIS AKTUÁLNÍHO STAVU KRAJINY

Řešené území je již po velmi dlouhou historickou dobu osídleno (první písemné zprávy o Hrušovany jsou z roku 1131). Hlavním faktorem jsou velmi příznivé klimaticky podmínky, což se projevilo i na vzhledu krajiny. Nyní je převážná většina ploch volné krajiny zemědělsky využívaná, dominuje orná půda. Výrazně se v krajině uplatňují vinice a také fotovoltaické elektrárny a odkalovací nádrže Cukrovarů.

Vodní toky Jevišovky a Dyje i menší toky jsou technicistně upraveny a nivy odvodněny. Největší podíl lesů zůstal zachován v nivě Dyje i Jevišovky, drobnější lesní plochy mají většinou změněnou druhovou skladbu, převažují akátiny s bezem černým v podrostu. Větší komplexy lesů zůstaly zachovány v lokalitě Karlov a podél řeky Dyje v lokalitě Travní dvůr. Relativně zachovalá je poměrně rozsáhlá síť větrolamů, které tvoří v území dobrou stabilizační síť. Na většině území byly provedeny meliorační zásahy, které podstatně změnily hydrologický režim, došlo k dalšímu snižování podílu vegetace a cenných biotopů (např. v okolí Travního dvora). Využití správního území města Hrušovany nad Jevišovkou (dle údajů ČSÚ k 31. 12. 2012) Využití Rozloha Podíl z celkové rozlohy města ha % Celková rozloha města (ha) 2531,00 100 Zemědělská půda (ha) 2053,00 81,11

Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

1829,00 0,00 37,00 36,00 38,00 112,00

72,26% 0,00% 1,46% 1,42% 1,50% 4,43%

144,00 47,00 49,00 238,00

5,69% 1,86% 1,94% 9,40%

3.1 Kostra ekologické stability Kostra ekologické stability jako základ pro vymezení systému ÚSES má v řešeném území i přes jeho odpřírodněný charakter poměrně mnoho ekologicky významných segmentů. Do kostry byly zahrnuty i segmenty se stupněm 3 (vyjímečně i 2) vzhledem k mimořádně nízké ekologické stabilitě celého území. Mimo tyto ekologicky významné segmenty jsou v území další VKP ze zákona, jejichž stupeň ekologické stability není příliš vysoký (nejsou tedy součástí kostry). Jedná se především u lesů o akátiny, ochranné lesní pásy s nevhodnou druhovou skladbou atd. Údolní nivy, které rovněž jsou VKP, jsou většinou vlivem technicistních vodohospodářských úprav pouze s průměrným až podprůměrným stupněm ekologické stability.

3.2 Území zvláštní ochrany V řešeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území. Na ochranu formou Národní přírodní rezervace byla navržena lokalita Travní dvůr. Předmětem ochrany je celá řada biotopů typických pro nivní krajiny v moravských úvalech - trvalé travní porosty, rákosiny, lužní lesy a slepá ramena vodního toku. Na katastrální území obce Hrušovany nad Jevišovkou zasahují plochy navržené do soustavy NATURA 2000. Jsou to evropsky významné lokality EVL Jevišovka (CZ0623041) a EVL Trávní dvůr (CZ0623046).

3.2.1

EVL Jevišovka

Tato plocha zahrnuje dolní část toku řeky Jevišovky s písčitojílovitými náplavy. Na lokalitě se vyskytuje populace hybridního komplexu sekavců. Lokalita je cenná především pro svůj rozsah zaručující dlouhodobou existenci sekavců v této části panonské oblasti, jedná se o výjimečnou populaci vysokého regionálního významu, v panonské oblasti je jednou ze tří známých.

3.2.2

EVL Trávní dvůr

Vegetační pokryv tvoří hlavně společenstva tvrdých luhů nížinných řek s poměrně velkým zastoupením druhů měkkých luhů. Na podmáčených místech se lokálně vyskytují i mokřadní olšiny, porosty rákosin eutrofních a stojatých vod, fragmenty slanomilných rákosin a porosty vysokých ostřic. V území se

9

vyskytuje řada ohrožených živočišných druhů vázaných na mokřadní ekosystémy. Jedná se o mimořádně významný lesní celek v intenzivně obhospodařované krajině se stanovišti řady významných rostlinných i živočišných druhů - velmi významná lokalita kuňky ohnivé. Lokalita je především významná z hlediska zoologického jako místo výskytu a rozmnožování celé řady dalších zvláště chráněných a ohrožených druhů živočichů (ptáci, obojživelníci aj.), zahrnuje unikátní hnízdní kolonii volavky popelavé (Ardea cinerea). V periodických kalužích na lesních i polních cestách lze nalézt populace žábronožky.

4

KONCEPCE NÁVRHU ÚSES

4.1 Podklady Návrh plánu ÚSES v k.ú. Hrušovany nad Jevišovkou vychází z těchto podkladů: -

odvětvový podklad „Koncepční vymezení prvků R a NR ÚSES“, který byl dohodnut se všemi věcně a územně příslušnými orgány ochrany přírody na úrovni Jihomoravského kraje; územně analytické podklady správního obvodu ORP Znojmo (aktualizace 2012); Plán ÚSES k.ú. Hrušovany nad Jevišovkou, zpracovaný ateliérem Löw a spol., spol. s r. o. jako součást územního plánu města v roce 2006; vlastní průzkumy analýzy.

Z metodického hlediska jsou respektovány Rukověť projektanta ÚSES, Metodická pomůcka pro vyjasnění kompetencí v problematice územních systémů ekologické stability (Věstník MŽP ČR XXII/8) a sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ČR k závaznosti interakčních prvků v ÚP (č.j. 3044/2013 2013-81 ze dne 28.1.2013).

4.2 Popis systému Na území města Hrušovany je ÚSES vymezen na nadregionální, regionální i lokální úrovni. Nadregionální úroveň reprezentuje nadregionální biocentrum NRBC 9 Karlov a nadregionální biokoridory NRBK K15 a NRBK K28. Vymezení NRBC 9 se neliší od vymezení v ÚP z roku 2006 (ÚP 2006), jeho hranice jsou upřesněny dle nové katastrální mapy. Nadregionální biokoridor NBK K15 je veden po Dyji a je na území města reprezentován dvěma úseky biokoridoru, jedním vloženým regionálním biocentrem RBC 121 Trávní dvůr a jedním vloženým lokálním biocentrem LBC 15_1 Hudcovo stanoviště. Vymezení NBK se neodlišuje od vymezení v ÚP 2006, pouze jsou upřesněny hranice některých skladebných částí dle katastrální mapy. Nadregionální biokoridor NBK K28 navazuje na NBC Karlov a vede od něho nejprve severním směrem po západní hranici města a poté se odklání na východ do mělkého údolí přítoku Pastviny. Na území města je tvořen čtyřmi úseky biokoridoru a pěti vloženými LBC K28_1 Na Písku, K28_2 Na středisku, K28_3 Pod střelnicí K28_4 U střelnice a K28_5 Na potoce. NBK je v územním plánu vymezen nově, ÚP 2006 tento biokoridor nezahrnoval a v místě jeho vedení lokalizoval lokální biokoridor. Návrh NBK respektuje dle ÚP 2006 pouze LBC U střelnice, které je však zvětšeno. Ostatní vložená LBC jsou navržena tak, aby odpovídala metodickým požadavkům. Regionální úroveň představuje již zmíněné RBC 121 Trávní dvůr, které je vložené do NBK K15 a regionální biokoridor RBK 100 na řece Jevišovce. RBK je na území měst tvořen pěti úseky s vloženými LBC 100_01 Jevišovka, 100_2 U zahrádek, 100_3 Za kolonkou a 100_4 Na jevišovsku. Vymezení biokoridoru je v zásadě shodné s vymezením v ÚP 2006, v souladu s metodickými požadavky je přidáno vložené LBC 100_1 Jevišovka. Vložené LBC 100_2 U zahrádek je upraveno podle situace v území. ÚSES na lokální úrovni je vymezen v několika větvích ve vazbě na skladebné části vymezené na vyšších úrovních. Popis je proveden od severu, nejsou již uváděna všechna vložená LBC.

Od NRBK K28 se v místě LBC K28_4 odpojují LBK 12 v podobě převzaté z ÚP 2006 (pokračuje do území Drnholce) a LBK 20, který je nově navržený a směřuje k LBC 3 Krajina. V LBC se setkávají dále LBK 9 a 10, které přecházejí do sousedních území (Litobratřice a Pravice). Vymezení LBC 3 a LBK 9 a 10 odpovídá vymezení v ÚP 2006. Od LBC K28_4 se dále odpojuje LBC 11, které směřuje v poloze dle ÚP 2006 do NRBK K28. Dalším LBK navazujícím na LBC K28_4 je LBK 13, který vede jižním směrem a končí v LBC 6 Bruska. Z něho pokračuje LBK 14 navazující na RBK 100 prostřednictvím vloženého LBC 100_3. LBC 6 a LBK 13 a 14 rámcově odpovídají svým vymezení ÚP 2006, byly provedeny dílčí úpravy v souladu se stavem území. V jihozápadní části území je vymezena větev navazující na NRBC 9 Karlov. Tvoří ji LBK 8 spojující NRBC 9 a LBC 11 U cukrovaru, LBK 7 vedoucí z LBC 11 do LBC 12 Cukrovar a LBK 6, který se napojuje do RBK 100. V této větvi byly oproti návrhu z ÚP 2006 doplněny LBK 7 a LBC 12 a upraven LBK 6. Důvodem změny je větší provázanost skladebných částí se skutečným stavem území. Další větev v území jižně od Jevišovky tvoří nově vymezený LBK 5 spojující vložené LBC 100_2 U zahrádek a LBC 13 U přejezdu. Z tohoto LBC vedou LBK 15, které se napojuje do RBK 100 a další LBK 16 směřující jižním směrem do území Hrabětic. LBC 13 a LBK 15 a 16 jsou vymezeny v zásadě dle ÚP 2006 s dílčími upřesněními hranic dle katastrální mapy. Na NRBK K15 se odpojuje poslední větev lokálního ÚSES, kterou tvoří LBK 3 propojující LBC K15_1 s LBK 18 a LBK 4 propojující LBK 18 s LBC 13. Vlastní biokoridor LVK 18 vede od LBK 14 Za dráhou jižním směrem do území Hrabětic. Z LBC 14 vede dále LBK 19 severovýchodním směrem do území Jevišovky. V této větvi jsou z ÚP 2006 převzaty s dílčími úpravami hranic LBC 14 a LBK 18 a 19. LBK 3 a 4 jsou nově doplněny. Důvodem pro doplnění je snaha o větší provázanost ÚSES na území města a zvýšení požadovaného efektu pro krajinu.

4.3 Zábor zemědělského půdního fondu Vysoká intenzita využívání krajiny v k.ú. Hrušovany nad Jevišovkou se odráží ve vysoké míře zemědělského využití. Proto i návrh prvků MÚSES zasahuje ve značné míře na ornou půdu. Je ale třeba upozornit, že na rozdíl od záborů pro výstavbu nejde o nevratnou změnu. Půda jako taková zůstane zachována, omezeno je její využití. Z tohoto důvodu se zábor ZPF pro ÚSES v Úp nevykazuje.

5

PŘEHLEDNÉ INFORMACE KE SKLADEBNÝM ČÁSTEM ÚSES

5.1 Přehled fyziotypů 1. Bylinná vodní a pobřežní vegetace, VO - rákosiny a porosty vysokých ostřic 2.

Vegetace pramenišť a rašelinišť PR

3. Hydrofilní až mezofilní trávníky MT - louky, pastviny a slaniska 4. Mokřadní a pobřežní křoviny a lesy LO 5. Vegetace skal, sutí, písčin a prim. půd SP 6. Semixerotermní až xerotermní trávníky a lemy XT 7. Acidofilní travinná a keříčkovitá vegetace AT 8. Křoviny KR 9. Šípákové a subxerofilní doubravy SD 10. Dubohabřiny DH 11. Acidofilní březové, borové a jedlové doubravy AD 12. Bory BO 13. Suťové a roklinové lesy SU 14. Jedliny a bučiny BU 15. Smrčiny SM 16. Acidofilní keřová a keříčková vegetace SK

11

17. Subalpinské a alpinské hole SA 18. Plevelová vegetace (polní kulticenosy) SE 19. Ruderální vegetace RU 20. Lesní kulticenosy, akátiny a paseková vegetace KU

5.2 Biocentra 5.2.1

NRBC 105 Karlov

Funkční typ a biogeografický význam:

NRBC

Geobiocenologická typizace:

1B2, 1B3, 1BC4, 1C4

Minimální cílová rozloha:

1 000 ha

Rozloha vymezení na území města:

90,04 ha

Přesah do k.ú.:

Velký Karlov, Šanov, Pravice

Současné zastoupení fyziotypů:

KU, SE

Využívání:

lesní porosty, louky, orná půda

Významné druhy rostlin:

Robina pseudoacacia, Fraxinus excelsior, Sambucus nigra, Salix alba, Urtica sp., Elytrigia repens, Carduus sp.

Stupeň ekologické stability:

1-4

Znehodnocení a ohrožení:

nevhodná dřevinná skladba, holoseče

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin (dub zimní, habr obecný, javor babyka, jeřáb břek, jasan ztepilý ad.) a vodní tok

Opatření:

změna druhové skladby na odpovídající příslušným STG, hospodaření přizpůsobit potřebám BC (dle managementu)

5.2.2

RBC 121 Travní dvůr


RBC vložené do NRBK 15


1BC4, 1C4


30 ha


5,5 ha

Přesah do k.ú.:

Hrabětice


KU, MT, SE, LO

Využívání:

Lesní porosty a polokulturní louky, orná půda, částečné zamokření


Quercus robur, Salix alba, Acer negundo, Sambucus nigra, Populus nigra, Fraxinus excelsior, Ulmus leavis, Crataegus sp., Prunus spinosa, Robinia pseudoaca cia, Rosa canina, Pinus silvestris


1–5


intenzivní zemědělská výroba, vysušení mokřadů

Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty a extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin (dub letní, jasan ztepilý, olše lepkavá, javor mléč, jilm polní ad.), trávobylinné porosty, mokřady a vodní tok

Opatření:

hospodaření přizpůsobit potřebám BC (dle managementu)

Poznámka:

EVL Travní dvůr

5.2.3

LBC 15_1 Hudcovo stanoviště


LBC vložené do NRBK 15


1BC3, 1C4


3 ha


4,79 ha

Přesah do k.ú.:

-


KU, VO, LO

Využívání:

lesní porosty, bylinná lada s keři a ojedinělými stromy podél regulované Dyje s hrázemi


Quercus robur, Salix alba, Acer negundo, Sambucus nigra, Populus nigra, Fraxinus excelsior, Ulmus leavis, Crataegus sp.


3-5


ruderalizace, vysoušení

Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty a extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin (dub zimní, javor babyka, dub letní, jasan ztepilý , javor mléč, jilm habrolistý, olše lepkavá), trávobylinné porosty, vodní tok

Opatření:

dosadba dřevin podle přirozené druhové skladby dřevin, v lese postupná obměna k přirozené skladbě

5.2.4

LBC K28_1 Na písku




1B2, 1BD3


3 ha


1,28 ha

Přesah do k.ú.:

Pravice


KU, SE

Využívání:

lesní porost- větrolam, orná půda


Ulmus glabra, Ulmus leavis, Juglans regia, Populus deltoides, Caragana arborescens, Quercus robur, Laburnum anagyroides, Cornus mas, Acer platanoides, Acer negundo, Acer campestre, Prunus avium, v podrostu Robinia pseudoacacia, Artemisia vulgaris, Hordeum murinum


1–3


intenzivní zemědělská výroba, ruderalizace

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin a přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, habr obecný, jeřáb břek, javor mléč ad.)

Opatření:

údržba porostu, dosadba dřevin podle přirozené druhové skladby dřevin

5.2.5

LBC K28_2 Na středisku



13


1BD3


3 ha


1,28 ha

Přesah do k.ú.:

-


KU, SE

Využívání:



Ulmus glabra, Ulmus leavis, Juglans regia, Populus deltoides, Morus alba, Caragana arborescens, Quercus robur, Laburnum anagiroides, Cornus mas, Acer platanoides, Acer negundo, Acer campestre, Prunus avium, nálet Robinia pseudoacacia, v podrostu Artemisia vulgaris, Hordeum murinum


1–3



Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin a přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, javor babyka, javor mléč, jeřáb břek ad.)

Opatření:

údržba porostu, dosadba dřevin podle přirozené druhové skladby dřevin

5.2.6

LBC K28_3 Pod střelnicí




1B2, 1BD3


3 ha


3,35 ha

Přesah do k.ú.:

-


KU

Využívání:

lesní porost


Robinia pseudoacacia, Sambucus nigra, Fraxinus excelsior, Populus deltoides, Acer pseudoplatanus, Sambucus nigra, Urtica sp.,


2–3


ruderalizace, vyvážení odpadků

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin (dub zimní, dub letní, habr obecný, javor babyka, jeřáb břek, javor mléč, lípa srdčitá ad.)

Opatření:

údržba porostu, obměna dřevinami a keři podle přirozené druhové skladby dřevin

5.2.7

LBC K28_4 U střelnice




1BD3, 1BD5


3 ha


9,32 ha

Přesah do k.ú.:

-


KU, LO, VO, SE

Využívání:

lesní porosty podél místních vodotečí a mokřad při jejich soutoku, orná půda


Alnus glutinosa, Robinia pseudoacacia, Sambucus nigra, Fraxinus excelsior, Populus deltoides, Salix alba, Acer pseudoplatanus, Populus tremula, Urtica sp., Typha sp., Petasites hybridus


3-5


ruderalizace, vyvážení odpadků, provoz střelnice

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin (dub zimní, javor babyka, dub letní, lípa srdčitá, olše lepkavá, vrby, jasan ztepilý ad.), vodní toky, vodní plocha

Opatření:

redukce akátů, obměna dřevinami a keři podle přirozené druhové skladby dřevin

5.2.8

K28_5 Na potoce




1BD3, 1BD5


3 ha


1,4 ha

Přesah do k.ú.:

Jevišovka


KU, VO

Využívání:

Lesní porosty s borovicí lesní, vodoteč s doprovodnou, převážně bylinnou vegetací


Pinus sylvestris, Robinia pseudoacacia, Sambucus nigra, Urtica sp., Typha sp., Petasites hybridus


2-4


ruderalizace, úpravy vodního toku, změny druhové skladby dřevin

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin (dub letní, lípa srdčitá, olše lepkavá, vrby, jasan ztepilý ad.), vodní tok

Opatření:

postupná úprava druhové skladby dřevin a keřů vyloučení úprav toku

5.2.9

LBC 100_1 Jevišovka


LBC vložené do RBK 100


1B3, 1BC4


3 ha


1,9 ha

Přesah do k.ú.:

-

15


MT, VO, SE

Využívání:

niva regulovaného vodního toku s okrajovými ochrannými hrázemi, orná půda, skupiny keřů


Populus detoides, Salix aurita, Robinia pseudoacacia, Crataegus sp., Sambucus nigra, Urtica sp., Typha sp., Carex sp., Butomus umbelatus, Althea officinalis, Aegopodium podagraria, Geranium robertianum, Verbascum sp.


1–3



Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, habr obecný, jasan ztepilý, olše lepkavá, vrby ad.), trávobylinné porosty, mokřady a vodní tok

Opatření:

dosadba dřevin podle přirozené druhové skladby dřevin

Poznámka:

EVL Jevišovka

5.2.10 LBC 100_2 U zahrádek Funkční typ a biogeografický význam:



1B3, 1BC4, 1CD4


3 ha


3,61 ha

Přesah do k.ú.:

-


MT, VO, KU, SE

Využívání:

niva regulovaného vodního toku s okrajovými ochrannými hrázemi, lužní porost podél menší vodoteče toku, orná půda


Populus nigra, Salix sp., Robinia pseudoacacia, Crataegus sp., Sambucus nigra, Urtica sp., Typha sp., Carex sp., Butomus umbelatus, Althea officinalis, Aegopodium podagraria, Geranium robertianum, Verbascum sp.


1–4


ruderalizace, odkládání odpadu

Cílový stav:


Opatření:

odstranění akátů, revitalizace toků a založení břehových porostů, , změna druhové skladby současných porostů, dosadba dřevin přirozené druhové skladby

Poznámka:

EVL Jevišovka

5.2.11 LBC 100_3 Za kolonkou Funkční typ a biogeografický význam:



1B3, 1BC4


3 ha


5,05 ha

Přesah do k.ú.:

-


MT, VO, SE

Využívání:

niva regulovaného vodního toku s okrajovými ochrannými hrázemi, orná půda


Populus deltoides, Salix aurita, Robinia pseudoacacia, Urtica sp., Typha sp., Carex sp., Butomus umbelatus, Althea officinalis, Aegopodium podagraria, Geranium robertianum, Verbascum sp.


1–3



Cílový stav:


Opatření:

dosadba dřevin podle přirozené druhové skladby dřevin

Poznámka:

EVL Jevišovka

5.2.12 LBC 100_4 Na Jevišovsku Funkční typ a biogeografický význam:



1B3, 1BC4


3 ha


5,19 ha

Přesah do k.ú.:

-


MT, VO, SE

Využívání:

niva regulovaného vodního toku s okrajovými ochrannými hrázemi, orná půda


Populus detoides, Salix aurita, Robinia pseudoacacia, Urtica sp., Typha sp., Carex sp., Butomus umbelatus, Althea officinalis, Aegopodium podagraria, Geranium robertianum, Verbascum sp.


1–3


ruderalizace

Cílový stav:


Opatření:

odstranění akátů, založení kvalitních břehových porostů, revitalizace toku, dosadba dřevin a keři podle přirozené druhové skladby

Poznámka:

EVL Jevišovka

5.2.13 LBC 3 Krajina Funkční typ a biogeografický význam:

LBC


1B2, 1B3, 1BD3


3 ha


3,7 ha

Přesah do k.ú.:

-


KU, SE

Využívání:

Lesní porost- větrolam, orná půda


Ulmus leavis, Acer negundo, Tilia cordata, Populus nigra, Populus canescens, Acer platanoides, Sambucus nigra, Caragana arborescens, Quercus robur, Acer pseudoplatanus

17


1–3



Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin a přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, javor babyka, jeřáb břek, habr obecný ad.)

Opatření:

odstranění předrůstavých topolů, údržba, založení porostu se skladbou odpovídající STG

5.2.14 LBC 6 Bruska Funkční typ a biogeografický význam:

LBC


1BD3, 1B3


3 ha


3,6 ha

Přesah do k.ú.:

-


KU, SE

Využívání:

remíz od vinice k myslivecké střelnici, orná půda


Prunus avium, Prunus cerasifera, Rosa canina, Prunus domestica, Juglans regia, Prunus spinosa, Sambucus nigra, Atriplex sp., Artemisia vulgaris, Chenopodium album


1-3


ruderalizace, vyvážení odpadků, provoz střelnice a výrobního závodu

Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, javor babyka, jeřáb břek, habr obecný ad.)

Opatření:

dosadba dřevin přirozené druhové skladby

5.2.15 LBC 11 U cukrovaru Funkční typ a biogeografický význam:

LBC


1BC4, 1B3


3 ha


8,7 ha

Přesah do k.ú.:

-


MT, VO, LO, SE, RU

Využívání:

niva vodního toku s odvodňovacími příkopy, orná půda


Verbascum sp., Geranium robertianum, Althea officinalis, Aegopodium podagraria, Urtica sp., Typha sp., Carex sp., Butomus umbelatus


1-3


ruderalizace

Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, javor babyka, jeřáb břek, habr obecný, jasan ztepilý, jilm polní ad.), vodní tok, vodní plochy

Opatření:

odstranění náletu akátů, revitalizace toku založení kvalitních břehových porostů, výsadba dřevin podle skladby STG

5.2.16 LBC 12 Cukrovar Funkční typ a biogeografický význam:

LBC


1B2, 1BC5


3 ha


4,99 ha

Přesah do k.ú.:

-


KU, MT, VO, LO, RU

Využívání:

lesní porost, rybník, niva vodního toku, bylinná lada s keřovými skupinami


Salix alba, Salix fragilis, Alnus glutinosa, Prunus cerasifera, Tilia cordata, Fraxinus excelsior, Populus tremula, Populus nigra, Robinia pseudoacacia, Acer pseudoplatanus, Ulmus glabra, Typha sp., Phragmites australis, Sambucus nigra, Urtica sp., Carex sp., Chaenopodium sp.


2-4


ruderalizace, vysoušeni

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin (dub zimní, dub letní, javor babyka, jeřáb břek, habr obecný ad.), přirozené dřevinné porosty (jasan ztepilý, Alnus glutinosa, vrba bílá, vrba křehká ad.), trávobylinné porosty, mokřady, vodní plocha a vodní tok

Opatření:

odstranění akátů, revitalizace toku založení kvalitních břehových porostů, revitalizace toku, výsadba dřevin podle skladby STG, postupná obměna dřevin v lesním porostu

5.2.17 LBC 13 U přejezdu Funkční typ a biogeografický význam:

LBC


1BD3, 1B3


3 ha


4,88 ha

Přesah do k.ú.:

-


KU, SE

Využívání:

lesní porost – větrolam, orná půda


Populus deltoides, Acer negundo, Sambucus nigra, Tilia cordata, Urtica sp., Chenopodium album, Elytrigia repens


1-3


ruderalizace

19

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin, přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, javor babyka, jeřáb břek, habr obecný ad.)

Opatření:

Částečná změna druhové skladby, dosadba dřevin podle přirozené druhové skladby

5.2.18

LBC 14 Za dráhou


LBC


1C4, 1BC3-4, 1B3


3 ha


18,47 ha

Přesah do k.ú.:

Jevišovka


KU, LO

Využívání:

lesní porost, místy podmáčený, vodní plocha


Populus alba, Populus deltoides, Salix alba, Salix fragilis, Robinia pseudoacacia, Betula pendula, Acer negundo, Sambucus nigra, Alnus glutinosa, Salix aurita, Acer pseudoplatanus, Prunus spinosa, Fraxinus excelsior, Urtica sp., Elytrigia repens, Chenopodium album


4


ruderalizace

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin, přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, javor babyka, jeřáb břek, habr obecný, jasan ztepilý, jilm polní, olše lepkavá, vrby) trávobylinné porosty, mokřady, vodní plocha a vodní tok

Opatření:

postupná obměna druhové skladby, dosadba dřevin podle přirozené druhové skladby

5.3 Biokoridory 5.3.1

NRBK 15/1


NRBK – dílčí úsek


1C4, 1C5

Cílová délka / šířka:

do 700 m / min. 80 m

Délka / šířka vymezení na území města:

347 / 50 m

Přesah do k.ú.:

Rakousko


KU, LO, SE

Využívání:

niva řeky Dyje s pobřežními společenstvy, regulovaný tok a hráze, orná půda


Salix alba, Salix aurita, Acer negundo, Tilia cordata, Robinia pseudoaccacia, Populus deltoides, Corylus avellana, Hypericum perforatum, Rubus idaeus, Chamomilla recutita, Galium verum, Achillea millefolium, Carduus sp.,

Eryngium campestre, Tanacetum vulgare Stupeň ekologické stability:

1-4


ruderalizace

Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty (dub letní, lípa srdčitá, jasan ztepilý, jilm polní, olše lepkavá, vrby), trávobylinné porosty, mokřady a vodní tok

Opatření:

dosadba dřevin podle přirozené druhové skladby

5.3.2

NRBK 15/2




1C4, 1BC4, 1C5


do 700 m / min. 80 m

Délka / šířka vymezení na území města:

356 / 50 m

Přesah do k.ú.:

Rakousko


KU, LO, SE

Využívání:

niva řeky Dyje s pobřežními společenstvy, regulovaný tok a hráze, orná půda


Salix alba, Salix aurita, Acer negundo, Tilia cordata, Robinia pseudoaccacia, Populus deltoides, Corylus avellana, Hypericum perforatum, Rubus idaeus, Chamomilla recutita, Galium verum, Achillea millefolium, Carduus sp., Eryngium campestre, Tanacetum vulgare


1-4


ruderalizace

Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty (dub letní, lípa srdčitá, jasan ztepilý, jilm polní, olše lepkavá, vrby), trávobylinné porosty, mokřady a vodní tok

Opatření:


5.3.3

NRBK K28/1




1B2, 1BD3


do 700 m / min. 40 m

Délka a šířka vymezení na území města:

588/40 m

Přesah do k.ú.:

-


KU, SE

Využívání:



Ulmus glabra, Ulmus leavis, Populus deltoides, Caragana arborescens, Quercus robur, Laburnum anagyroides, Cornus mas, Acer platanoides, Acer negundo, Acer campestre, Prunus avium. V podrostu Robinia pseudoacacia, Artemisia vulgaris, Hordeum murinum


1–3



21

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin a přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, habr obecný, jeřáb břek, javor mléč ad.)

Opatření:

údržba stávajícího porostu, dosadba dřevin podle přirozené druhové skladby

5.3.4

NRBK K28/2




1BD3


do 700 m / min. 40 m


780/40 m

Přesah do k.ú.:

-


KU, SE

Využívání:



Ulmus glabra, Ulmus leavis, Juglans regia, Populus deltoides, Caragana arborescens, Quercus robur, Cornus mas, Acer platanoides, Acer negundo, Acer campestre, Prunus avium, nálet Robinia pseudoacacia, v podrostu Artemisia vulgaris, Hordeum murinum


1–3



Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin a přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, javor babyka, javor mléč, jeřáb břek ad.)

Opatření:

údržba stávajícího porostu, dosadba dřevin podle přirozené druhové skladby

5.3.5

NRBK K28/3




1BD3


do 700 m / min. 40 m


228/40 m

Přesah do k.ú.:

-


KU, SE

Využívání:



Robinia pseudoacacia, Sambucus nigra, Fraxinus excelsior, Populus deltoides, Acer pseudoplatanus, Sambucus nigra


1–3



Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty a extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin a přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, javor babyka, javor mléč, jeřáb břek ad.)

Opatření:

obměna lesního porostu a dosadba dřevin podle přirozené

druhové skladby

5.3.6

NRBK K28/4




1B2, 1B3


do 700 m / min. 40 m


228/40 m

Přesah do k.ú.:

-


KU, SE

Využívání:



Robinia pseudoacacia, Sambucus nigra, Fraxinus excelsior, Populus deltoides, Acer pseudoplatanus, Sambucus nigra


1–3



Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty a extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin a přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, javor babyka, javor mléč, jeřáb břek ad.)

Opatření:

obměna lesního porostu a dosadba dřevin podle přirozené druhové skladby

5.3.7

RBK 100/1


RBK – dílčí úsek


1B3, 1BC4


do 700 m / min. 40 m


529/50-56 m

Přesah do k.ú.:

-


MT, VO

Využívání:

niva regulovaného vodního toku s okrajovými ochrannými hrázemi




2–3


ruderalizace

Cílový stav:


23

Opatření:


Poznámka:

EVL Jevišovka

5.3.8

RBK 100/2




1B3, 1BC4


do 700 m / min. 40 m


788 / 42-54 m

Přesah do k.ú.:

-


MT, VO

Využívání:





2–3


ruderalizace

Cílový stav:


Opatření:


Poznámka:

EVL Jevišovka

5.3.9

RBK 100/3




1B3, 1BC4


do 700 m / min. 40 m


700 / 58 m

Přesah do k.ú.:

-


MT, VO

Využívání:



Populus deltoides, Salix aurita, Robinia pseudoacacia, Urtica sp., Typha sp., Carex sp., Butomus umbelatus, Althea officinalis, Aegopodium podagraria, Geranium robertianum, Verbascum sp.


3


ruderalizace

Cílový stav:


Opatření:


Poznámka:

EVL Jevišovka

5.3.10 RBK 100/4 Funkční typ a biogeografický význam:



1B3, 1BC4


do 700 m / min. 40 m


365 / 46 - 58 m

Přesah do k.ú.:

-


MT, VO

Využívání:



Populus detoides, Salix aurita, Robinia pseudoacacia, Urtica sp., Typha sp., Carex sp., Althea officinalis, Aegopodium podagraria, Geranium robertianum, Verbascum sp.


3


ruderalizace

Cílový stav:


Opatření:


Poznámka:

EVL Jevišovka

5.3.11 RBK 100/5 Funkční typ a biogeografický význam:



1B3, 1BC4


do 700 m / min. 40 m


92 / 62 m

Přesah do k.ú.:

Jevišovka


MT, VO

Využívání:



Populus detoides, Salix aurita, Robinia pseudoacacia, Urtica sp., Typha sp., Carex sp., Althea officinalis, Aegopodium podagraria, Geranium robertianum, Verbascum sp.


3


ruderalizace

Cílový stav:


Opatření:


Poznámka:

EVL Jevišovka

25

5.3.12 LBK 3 Funkční typ a biogeografický význam:

LBK


1B3, 1BC3-4


do 2000 m / min. 15 m


700 / 20 - (54) m

Přesah do k.ú.:

-


SE, LO

Využívání:


orná půda, remíz, břehový porost Salix alba, Acer negundo, Sambucus nigra, Urtica sp., Atriplex sp., Eryngium campestre, Phragmites australis 1-3


ruderalizace, intenzivní zemědělská výroba

Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, habr obecný, jasan ztepilý, olše lepkavá, vrby ad.), vodní tok

Opatření:




LBK


1BD2, 1BD3


do 2000 m / min. 15 m


1636 / 20 m

Přesah do k.ú.:

-


SE, KU

Využívání:

orná půda, lesní porost – větrolam


Populus deltoides, Acer negundo, Sambucus nigra, Tilia cordata, Laburnum anagyroides, Urtica sp., Chenopodium album, Elytrigia repens


1-3



Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin a přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, habr obecný, dřín obecný ad.)

Opatření:



LBK


1B3, 1BD3


do 2000 m / min. 15 m


2320 / 20 m

Přesah do k.ú.:

-


SE, KU

Využívání:

orná půda, lesní porost – větrolam


Populus deltoides, Acer negundo, Sambucus nigra, Tilia cordata, Laburnum anagyroides, Ace psedoplatanus, Urtica sp., Chenopodium album, Elytrigia repens


1-3



Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin a přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, habr obecný, jeřáb břek, dřín obecný ad.)

Opatření:



LBK


1B2, 1B3


do 2000 m / min. 15 m


766 / 15 m

Přesah do k.ú.:

-


SE, LO

Využívání:

upravená vodoteč s trávobylinným břehovým porostem s vtroušenými keři


Sambucus nigra, Salix sp., Arrhentherum elatius, Dactylis glomerata, Urtica dioica


2



Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, jeřáb břek, jasan ztepilý, jasan úzkolistý ad.), vodní tok

Opatření:


27


LBK


1B2


do 2000 m / min. 15 m


565 / 15 - 20 m

Přesah do k.ú.:

-


SE, LO

Využívání:

upravená vodoteč s trávobylinným břehovým porostem


Arrhentherum elatius, Dactylis glomerata, Urtica dioica


2



Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, jeřáb břek, jasan ztepilý, jasan úzkolistý ad.), vodní tok

Opatření:



LBK


1BC4, 1B3


do 2000 m / min. 15 m


331 / 36 m

Přesah do k.ú.:

-


MT, VO, SE

Využívání:

upravená vodoteč s trávobylinným břehovým porostem


Arrhentherum elatius, Dactylis glomerata, Urtica dioica


2


ruderalizace

Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, jeřáb břek, jasan ztepilý, jilm polní, olše lepkavá ad.), vodní tok

Opatření:

revitalizace toku, výsadba dřevin podle přirozené druhové skladby


LBK


1B3, 1BD3


do 2000 m / min. 15 m


504 / 15 m

Přesah do k.ú.:

Litobratřice


KU

Využívání:

lesní porost – větrolam


Ulmus leavis, Acer negundo, Tilia cordata, Populus deltoides, Populus canescens, Acer platanoides, Sambucus nigra, Caragana arborescens, Quercus robur, Acer pseudoplatanus


1-3


ruderalizace

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin (dub zimní, dub letní, jeřáb břek, jasan ztepilý, jasan úzkolistý ad.)

Opatření:

odstranění předrůstavých topolů, dosadba dřevin podle přirozené druhové skladby


LBK


1B3, 1BD3


do 2000 m / min. 15 m


188 / 25 m

Přesah do k.ú.:

Pravice


KU

Využívání:



Ulmus leavis, Acer negundo, Tilia cordata, Populus detoides, Populus canescens, Acer platanoides, Sambucus nigra, Caragana arborescens, Quercus robur, Acer pseudoplatanus, Robinia pseudoacacia


1-3


ruderalizace

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin (dub zimní, dub letní, jeřáb břek, jasan ztepilý, jasan úzkolistý ad.)

Opatření:

odstranění předrůstavých topolů, dosadba a obměna dřevin podle přirozené druhové skladby


LBK

29


1BD3


do 2000 m / min. 15 m


768 / 20 -28 m

Přesah do k.ú.:

-


KU

Využívání:



Ulmus glabra, Ulmus leavis, Juglans regia, Populus nigra, Morus alba, Caragana arborescens, Quercus robur, Laburnum anagiroides, Cornus mas, Acer platanoides, Acer negundo, Acer campestre, Prunus avium, v podrostu Robinia pseudoacacia, Artemisia vulgaris, Hordeum murinum


1-3


ruderalizace

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin (dub zimní, dub letní, jeřáb břek, javor babyka ad.)

Opatření:

dosadba a obměna dřevin podle přirozené druhové skladby


LBK


1BD3


do 2000 m / min. 15 m


228 / 15 -20 m

Přesah do k.ú.:

Litobratřice


SE

Využívání:

orná půda


-


1


ruderalizace, intenzívní zemědělská výroba

Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, jeřáb břek, javor babyka ad.)

Opatření:

výsadba dřevin podle přirozené druhové skladby


LBK


1BD3


do 2000 m / min. 15 m


719 / 15 -20 m

Přesah do k.ú.:

-


KU, SE

Využívání:

lesní porost – větrolam, orná půda


Populus deltoides, Caragana arborescens, Acer campestre, Prunus avium, v podrostu Robinia pseudoacacia, Artemisia vulgaris, Hordeum murinum


1-3


ruderalizace, intenzívní zemědělská výroba

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin a přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, jeřáb břek, javor babyka ad.)

Opatření:

výsadba a obměna dřevin podle přirozené druhové skladby


LBK


1BC4, 1CD4, 1BC3, 1B3, 1BD3


do 2000 m / min. 15 m


719 / 15 -20 m

Přesah do k.ú.:

-


KU, LO, VO, SE

Využívání:

lesní porost podél místní občasné vodoteče, náletové porosty v jižní části pod silnicí, remíz s převahou akátu, orná půda


Salix alba, Qurcus robur, Fraxinus excelsior, Sambucus nigra, Robinia pseudoacacia, Populus canescens, Acer pseudoplatanus, Ulmus glabra, Evonymus europaeus, Salix caprea, Acer negundo, Populus tremula, Alnus glutinosa, Prunus domestica, Urtica sp., Atriplex sp.


1-4


ruderalizace, šíření akátu a jasanojavoru

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin a přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, jeřáb břek, javor babyka, jasan ztepilý, jasan úzkolistý, olše lepkavá ad.), vodní tok

Opatření:

výsadba a obměna dřevin podle přirozené druhové skladby


LBK


1BD2, 1B3, 1BD3


do 2000 m / min. 15 m


1317 / 20 m

31

Přesah do k.ú.:

Hrabětice


SE

Využívání:

orná půda


-


3



Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty (dub zimní, habr obecný, javor babyka, jeřáb břek ad.)

Opatření:



LBK


1B3


do 2000 m / min. 15 m


764 / 20 m

Přesah do k.ú.:

Hrabětice


SE

Využívání:

orná půda


-


3



Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty (dub zimní, habr obecný, jeřáb břek ad.)

Opatření:



LBK


1B3, 1BC3-4


do 2000 m / min. 15 m


1080 / 20 – 36 m

Přesah do k.ú.:

Hrabětice


LO, KU, SE

Využívání:


doprovodný porost místní vodoteče Salix alba, Qurcus robur, Acer negundo, Sambucus nigra, Robinia pseudoacacia, Prunus domestica, Populus nigra, Salix aurita, Rosa canina, Prunus spinosa, Ulmus leavis, Populus tremula, Urtica sp., Atriplex sp., Eryngium campestre, Phragmites australis 3




Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, habr obecný, jasan ztepilý, olše lepkavá, vrby ad.), vodní tok

Opatření:



LBK


1B3, 1BC3-4, 1C4


do 2000 m / min. 15 m


800 / 20 – (56) m

Přesah do k.ú.:

Jevišovka



VO, RU, SE upravený vodní tok s doprovodnou, převážně bylinnou vegetací, ostrůvky dřevin Salix alba, Alnus glutinosa, Phragmites australis, Typha sp., Carex sp 3


ruderalizace,

Cílový stav:

přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, habr obecný, jasan ztepilý, olše lepkavá ad.), vodní tok

Opatření:

revitalizace toku (v ideální podobě návrat do původního koryta), dosadba dřevin podle přirozené druhové skladby

Využívání: Významné druhy rostlin:


LBK


1B3, 1BD3


do 2000 m / min. 15 m


2380 / 20 – 50 m

Přesah do k.ú.:

Jevišovka


VO, RU, SE

Využívání:


lesní porost, orná půda, lesní porost – větrolam Ulmus leavis, Acer negundo, Tilia cordata, Populus detoides, Populus canescens, Acer platanoides, Sambucus nigra, Caragana arborescens, Quercus robur, Acer pseudoplatanus, Robinia pseudoacacia. Pinus sylvestris 1-4


ruderalizace, intenzívní zemědělské hospodaření

Cílový stav:

extenzívně využívané lesní porosty s převahou původních dřevin a přirozené dřevinné porosty (dub zimní, dub letní, habr obecný, javor babyka, jeřáb břek)


33

Opatření:

6

dosadba a obměna dřevin podle přirozené druhové skladby

ZÁVĚR

Návrh územního systému ekologické stability v podrobnosti územního plánu je prvním krokem směřujícím k zabezpečení ekologické stability krajiny a dalších pozitivních změn v krajině Hrušovan nad Jevišovkou. Vymezení ÚSES dává předpoklad k realizaci biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty vod a ovzduší atd. Naznačené předpoklady zvyšující stabilitu bude tedy třeba rozvíjet a realizovat. Znamená to, že územní systém ekologické stability je nutno rozpracovat formou projektů ÚSES v komplexních popř. jednoduchých pozemkových úpravách a formou specifických opatření v lesních hospodářských plánech. ÚSES se po vydání ÚP se stává závazným a může být postupně realizován do funkční podoby. V nejbližší době, než dojde k výše zmíněným a nezbytným projekčním, administrativním a organizačním krokům, je nutné zajistit alespoň ochranu stávajícím ekologicky významným segmentům krajiny, protože i na jejich základě je založen návrh ÚSES.

Použitá literatura a podklady: Územní plán Hrušovany nad Jevišovkou– návrh, HaskoningDHV Czech Republic, 2013. Územní plán města Hrušovany nad Jevišovkou. Ing. Arch. Ladislav Brožek, 2006. Rukověť projektanta ÚSES, 1992 Culek a kol.: Biogeografické členění České republiky. Enigma Praha, 1996 Demek, J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia Praha, 1987. ÚTP MMR ČR a MŽP ČR pro vymezování regionálního a nadregionálního ÚSES, 1996. Územně analytické podklady (RURU) ORP Znojmo -2.úplná aktualizace 2012. Metodická pomůcka pro vyjasnění kompetencí v problematice územních systémů ekologické stability. Věstník MŽP ČR XXII/8, 2012. Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ČR k závaznosti interakčních prvků v ÚP (č.j. 3044/2013 201381 ze dne 28.1.2013). Letecké mapy řešeného území.

ÚZEMNÍ PLÁN HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU NÁVRH

Recommend Documents