ÚZEMNÍ PLÁN ŘEHENICE

ÚZEMNÍ PLÁN ŘEHENICE Návrh pro veřejné projednání

část II. - ODŮVODNĚNÍ duben, 2016 AF - CITYPLAN s r.o., Magistrů 1275/13, 140 00 Praha 4

AF - CITY PLAN s. r. o., Magistrů 1275/13, 140 00 Praha 4, www.city plan.cz

Článek I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE POŘIZOVATEL: Obecní úřad Řehenice Křiváček 6, 251 67 Řehenice (pošta Pyšely) Pořizování na základě splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti podle §24 odst. 1 zák. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), zajištěného smlouvou s fyzickou osobou, kterou je: Ing. arch. Zdeněk Kindl, č. osvědčení 800042571 Pravonín 167, 257 09 Pravonín OBEC, PRO KTEROU JE ÚZEMNÍ PLÁN POŘIZOVÁN: Obec Řehenice starosta: p. František Ondřich určený zastupitel pro spolupráci s pořizovatelem: p. František Ondřich ZHOTOVITEL: AF-CITYPLAN s.r.o., Magistrů 1275/13, Praha 4, 140 00, IČ: 47307218 ODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: Ing. arch. Ladislav Komrska, autorizovaný architekt ČKA 02 748 – A Autorský tým: Vedoucí projektant: Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592, AF-CITYPLAN s.r.o. Urbanismus a architektura: Ing. arch. Ladislav Komrska, autorizovaný architekt ČKA 02 748 – A Ing. arch. Martin Wedell, AF-CITYPLAN s.r.o. Doprava, technické vybavení území: Ing. Ondřej Kyp, autorizovaný inženýr ČKAIT 0009592, AF-CITYPLAN s.r.o. Ing. Eva Göpfertová, AF-CITYPLAN s.r.o. (dopravní infrastruktura) Ing. Mojmír Hnilica (vodní hospodářství a technická infrastruktura) Životní prostředí, ÚSES, ochrana půdního fondu, civilní ochrana: Bc. Jan Kvasnička, AF-CITYPLAN s.r.o. (životní prostředí) Ing. Jan Dřevíkovský, autorizovaný projektant ČKA pro ÚSES Ing. Jana Gebhartová, AF-CITYPLAN s.r.o. (civilní ochrana) Spolupráce GIS: Mgr. Pavel Kaňka, AF-CITYPLAN s.r.o.

Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

1


ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ÚP Řehenice: vydávající správní orgán

Zastupitelstvo obce Řehenice

datum nabytí účinnosti jméno a příjmení oprávněné úřední osoby pořizovatele

2016 p. František Ondřich

funkce oprávněné úřední osoby starosta obce pořizovatele podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele

otisk úředního razítka (Obecní úřad Řehenice):


2


Článek II. OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU II. Návrh územního plánu Řehenice - odůvodnění II. A. Textová část II. B. Grafická část 2. a.

Koordinační výkres

1 : 5 000

2. b

Výkres širších vztahů

1 : 50 000

2. c

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

2. d

Porovnání zastavitelných ploch dosud platného ÚPO a nového ÚP

1: 5 000

Obsah textové části odůvodnění: 2.a) 2.b)

Postup při pořízení územního plánu............................................................................................................................. 9 Výsledek přezkoumání územního plánu...................................................................................................................... 9

2.b.1) Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem.......... 9

2.b.2) Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v ú zemí a požadavky na ochranu nezastavěného území ...............................................................................11 2.b.3) Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů .....................................................12 2.b.4) Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ..........................................................................................................13 2.c) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí .............................................................................................................15 2.d) Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona .................................................................16 2.e) Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením zá važných důvodů, pokud některé požadavk y nebo podmínk y zohledněny nebyly ................................25 2.f)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty .....................................................................26

2.f.1) Zdůvodnění urbanistického řešení ...................................................................................................................................26 2.f.2) Řešení požadavků civilní ochrany ....................................................................................................................................31 2.f.3) Doprava.................................................................................................................................................................................33 2.f.4) Vodohospodářská koncepce .............................................................................................................................................37 2.f.5) Energetická koncepce ........................................................................................................................................................41

2.f.6) Podmínky životního prostředí............................................................................................................................................42 2.f.7) Zdůvodnění použití druhů ploch neuvedených ve vyhl. 501/2006 Sb. .......................................................................57

2.f.8) Konzultace s dotčenými orgány v průběhu zpracování návrhu územního plánu......................................................57 2.g) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch....................... .............................................................................................................................................................................57 2.g.1) Vymezení zastavitelných ploch .........................................................................................................................................57

2.g.2) Rozložení funkčních ploch podle plošného zastoupení ................................................................................................58 2.g.3) Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení............................................................................................59 2.g.4) Návaznost vymezených ro zvojových ploch ÚP vůči předchozímu ÚPO....................................................................61 2.h) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ...............................................63 2.i) Vyhodnocení splnění požadavků zadání...................................................................................................................65 2.i.1) Požadavky na urbanistickou koncepci .............................................................................................................................65 2.i.2) Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury ...............................................................................................................68

2.i.3) Dopravní infrastruktura .......................................................................................................................................................68 2.i.4) Technická infrastruktura .....................................................................................................................................................69

2.i.5) Občanské vyba vení.............................................................................................................................................................69 Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

3


2.i.6) Veřejná prostranství ............................................................................................................................................................69 2.i.7) Požadavky na koncepci uspořádání krajiny....................................................................................................................70

2.i.8) Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv ........................................................................................71 2.i.9) Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací ......72 2.i.10) Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci.......72 2.i.11) Případný požadavek na zpraco vání variant řešení........................................................................................................72 2.i.12) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení.................................................................................................................................72 2.i.13) Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů ú zemního plánu na udržitelný rozvoj ú zemí.........................73 2.i.14) Další požadavky vypl ývající z vyjádření dotčených orgánů k návrhu zadání............................................................73 2.j) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ...................74 2.k) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa .............................................................................................................................................................74 2.k.1) Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do tříd ochrany ZPF.................................................................................................................75 2.k.2) Údaje o záboru lesního půdního fondu............................................................................................................................82 2.l) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění .........................................................................................................82 2.m)

Vyhodnocení připomínek...............................................................................................................................................82

Seznam obrázků:

Obrázek 1 - ZÚR Středočeského kraje ............................................................................................. 10 Obrázek 2 - Silniční síť (zdroj: ŘSD ČR)........................................................................................... 33 Obrázek 3 - Vymezení rámcových krajinných typů........................................................................... 42 Obrázek 4 - Meandry Ledeckého potoka pod Raňkovem (foto AF-CITIPLAN) ............................... 43 Obrázek 5 - Pohled z Raňkova jižním směrem (foto AF-CITYPLAN) .............................................. 43 Obrázek 6 - Údolí Malešínského potoka mezi Barochovem a Malešínem (foto AF-CITYPLAN) .... 44 Obrázek 7 - Vymezení biochor v zájmovém území .......................................................................... 44 Obrázek 8 - Vymezení PřP Velkopopovicko a PřP Hornopožárský les............................................ 45 Obrázek 9 - Křovinaté meze v okolí Babic (foto AF-CITYPLAN)...................................................... 47 Obrázek 10 - Mokřanský potok nad Doly v místě nad regulací (foto AF-CITYPLAN)...................... 49 Obrázek 11 - Lípa srdčitá v Řehenicích (foto AF-CITYPLAN).......................................................... 53 Obrázek 12 - Dub letní pod Raňkovem (foto AF-CITYPLAN)........................................................... 53 Obrázek 13 - procentuální zastoupení zastavitelných ploch územního plánu vlevo stav, vpravo návrh ........................................................................................................................................... 58 Obrázek 14 - Vývoj registrovaných obyvatel v období 1869 - 2011 a odhad do r. 2035 ................. 60 Obrázek 15 - Schéma řešeného území s nejbližším okolím............................................................. 63 Obrázek 16 - Silniční síť v řešeném území ....................................................................................... 64 Obrázek 17 - Schéma rozvodů elektrické energie ............................................................................ 65 Seznam tabulek:

Tabulka 1 - Přehled lokálně významných staveb.............................................................................. 11 Tabulka 2 - Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách ........................................................ 37 Tabulka 3 - Bilance splaškových vod z rozvojových ploch na ČOV Dařbož .................................... 39 Tabulka 4 - bilance splaškových vod z rozvojových ploch na navrhovanou ČOV Babice ............... 39 Tabulka 5 - bilance splaškových vod z rozvojových ploch na navrhovanou ČOV Řehenice ........... 40 Tabulka 6 - bilance splaškových vod z rozvojových ploch na navrhovanou ČOV Barochov ........... 40 Tabulka 7 - bilance splaškových vod z rozvojových ploch na navrhovanou ČOV Malešín.............. 40 Tabulka 8 - bilance splaškových z ostatních návrhových ploch ....................................................... 40 Tabulka 9 - Přehled distribučních trafostanic .................................................................................... 41 Tabulka 10 - Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území............................................ 41 Tabulka 11 Prvky liniové zeleně ........................................................................................................ 47 Tabulka 12 - Seznam biocenter......................................................................................................... 50 Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

4


Tabulka 13 - Seznam biokoridorů...................................................................................................... 50 Tabulka 14 - Seznam interakčních prvků .......................................................................................... 51 Tabulka 15 - Plochy s uplatněním sídelní zeleně.............................................................................. 53 Tabulka 16 - Význačné dřeviny na území Řehenic........................................................................... 54 Tabulka 17 - Návrhové plochy zasahující 50 m od okraje lesa ........................................................ 54 Tabulka 18 - Rozvojové plochy zasahující do CHLÚ ........................................................................ 55 Tabulka 19 - Lokality zjištěných černých skládek odpadů ................................................................ 57 Tabulka 20 - rozsah zastavitelných ploch ......................................................................................... 58 Tabulka 21 - přehled stavových a rozvojových ploch ....................................................................... 59 Tabulka 22 - vývoj počtu obyvatel ..................................................................................................... 59 Tabulka 23 - výpočet potřeby ploch při nulovém nárůstu obyvatel................................................... 60 Tabulka 24 - bilance počtu obyvatel a RD......................................................................................... 61 Tabulka 25 - bilance převzatých, nově vymezených a rušených ploch............................................ 62 Tabulka 26 - Původ zastavitelných ploch .......................................................................................... 75 Tabulka 27 - Zábor ZPF podle druhů pozemků ................................................................................ 75 Tabulka 28 - Zábor ZPF podle funkčního využití zastavitelných ploch ............................................ 75 Tabulka 29 - Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF ...................................... 77 Tabulka 30 - Lokality s investicemi do půdy (melioracemi) .............................................................. 82 Tabulka 31 - Zábory PUPFL .............................................................................................................. 82


5


Používané zkratky: AZZÚ aktivní zóna záplavového území BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelné komunální odpady CO civilní ochrana CP AF-CITYPLAN čj. číslo jednací ČOV čistírna odpadních vod ČR Česká republika DČOV domovní čistírna odpadních vod EIA posouzení záměru z hlediska vlivů na životní prostředí EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita (Natura 2000) HZS hasičský záchranný sbor CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území IP interakční prvek (ÚSES) k.ú. katastrální území KN Katastr nemovitostí LC lokální biocentrum (ÚSES) LK lokální biokoridor (ÚSES) MK místní komunikace Natura 2000 soustava chráněných území podle směrnice č. 92/43/EHS a směrnice č. 2009/147/ES NC nadregionální biocentrum (ÚSES) NK nadregionální biokoridor (ÚSES) NP nadzemní podlažní OP ochranné pásmo ORP obec s rozšířenou působností P+R doplňující průzkumy a rozbory PR přírodní rezervace PřP přírodní park PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR ČR Politika územního rozvoje ČR RC regionální biocentrum (ÚSES) RK regionální biokoridor (ÚSES) RD rodinný dům SEA strategické posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí ÚAP územně analytické podklady ÚP územní plán ÚPD územně plánovací dokumentace (ZÚR, ÚP, regulační plán) ÚPO územní plán obce (územní plán podle stavebního zákona platného do 1. 1. 2007) ÚR územní rozhodnutí ÚS územní studie/urbanistická studie ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek VL vlastník VN vysoké napětí VPO veřejně prospěšné opatření VPS veřejně prospěšná stavba VRT vysokorychlostní trať ZCHD zvláště chráněný druh živočicha nebo rostliny (podle zákona o ochraně přírody a krajiny) ZCHÚ zvláště chráněné území (podle zákona o ochraně přírody a krajiny) ZPF zemědělský půdní fond Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

6


ZÚ ZÚR ŽP Zkratky BH BI BV RI OM OV OS PV ZV SV DS DZ TI V W NZ NL NP NS ZP ZS P Z K ba ma

záplavové území zásady územního rozvoje životní prostředí ploch rozdílného způsobu využití: bydlení - v bytových domech bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské bydlení - v rodinných domech - venkovské rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední občanské vybavení - veřejná infrastruktura občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení veřejná prostranství veřejná prostranství - veřejná zeleň plochy smíšené obytné - venkovské dopravní infrastruktura - silniční dopravní infrastruktura - železniční technická infrastruktura - inženýrské sítě výroba a skladování plochy vodní a vodohospodářské plochy zemědělské plochy lesní plochy přírodní plochy smíšené nezastavěného území zeleň - přírodního charakteru zeleň - soukromá a vyhrazená plochy přestavby plochy změny využití území plochy změny využití v krajině k.ú. Babice u Řehenic k.ú. Malešín

Vymezení pojmů: akustická (hluková) studie

využití plochy je podmíněno prokázáním (v následujících řízeních podle stavebního zákona), že pro objekty chráněné ve smyslu odst. 3, § 30 zákona 258/2000 Sb. nebudou překračovány hygienické limity hluku. V případě překračování hygienických limitů hluku u chráněných objektů (dle odst. 3, § 30 zákona 258/2000 Sb.), není možno výstavbu chráněných objektů realizovat.

etapizace

pořadí změn v území

komerční vybavenost

zařízení obchodu a služeb

nerušící výroba

zařízení, která hygienickými a dopravními nároky nenarušují obvyklé hygienické a dopravní poměry v lokalitě

nevýrobní služby

provozy, které nezatěžují své okolí dopravou zdrojů, surovin nebo expedicí, směnným provozem, hlukem

nezbytná dopravní infrastruktura

dopravní infrastruktura dle stavebního zákona, zajišťující funkční a bezpečné užívání daného (dotčeného navazujícího) území

nezbytná technická infrastruktura

stavby a zařízení technické infrastruktury dle stavebního zákona, zajišťující funkční a bezpečné užívání daného (dotčeného navazujícího) území


7


rozvojové plochy (návrhové plochy, zastavitelné plochy) související vybavenost

zastavitelné plochy dle stavebního zákona

specifická plocha

plocha, u níž jsou podmínky využití oproti regulativům v kapitole 1f dále zpřesněny (podrobnějším popisem, zpřesněným prostorovým regulativem, zpřesněným funkčním využitím)

veřejná prostranství

veřejně přístupné plochy v zastavěném území, a to nezávisle na vlastnictví, které mají zpravidla významnou prostorotvornou a komunikační funkci plochy veřejných prostranství s významným zastoupením zeleně (parky, lesoparky, pobytové louky, veřejně přístupné zahrady) významné plochy zeleně v zastavěném území, výjimečně i mimo něj, zpravidla oplocené, které nemohou být součástí jiných typů ploch

veřejná zeleň zahrady zastavitelnost (zastavěnost, zastavěná plocha pozemku)

doprovodná zařízení nebo stavby, které slouží dané ploše

součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb, přičemž zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.


8


2.a) Postup při pořízení územního plánu Aktuální Územní plán obce Řehenice je z roku 2002, Změna č. 1 územního plánu obce Řehenice byla schválena v roce 2004 (dále společně také jako „předchozí ÚPD obce“). Zastupitelstvo obce Řehenice se rozhodlo pořídit nový územní plán na svém veřejném jednání dne 6. 6. 2012. Zadání územního plánu zpracovali pořizovatel Ing. arch. Zdeněk Kindl a zpracovatel územního plánu AF-CITYPLAN na podkladě analýzy potřeb obce a vyhodnocení žádostí majitelů pozemků, dalších fyzických a právnických osob a dotčených orgánů na změnu využití území. Zadání územního plánu bylo schváleno zastupitelstvem obce Řehenice dne 22. 5. 2013. Návrh územního plánu Řehenice ke společnému jednání byl zpracován v období červen 2013 až březen 2014. Návrh územního plánu Řehenice k veřejnému projednání byl zpracován v období prosinec 2015 až březen 2016.

2.b) Výsledek přezkoumání územního plánu 2.b.1) Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Politika územního rozvoje ČR ve znění aktualizace č. 1 (dále také „PÚR ČR“) jako nástroj územního plánování na nejvyšší úrovni byla schválena usnesením vlády ze dne 15. dubna 2015 č. 276. Návrh územního plánu Řehenice respektuje priority PÚR ČR jak jsou deklarovány v kapitole republikové priority pro zajištění trvale udržitelného rozvoje území. K vybraným bodům, které se významněji dotýkají řešeného území Řehenic lze konstatovat: Ad. 14a) Požadavek je splněn návrhem územního plánu vymezením ploch SV s možností drobného „rodinného“ hospodářství pro údržbu krajiny a obecně požadavkem na nízkou hustotou zástavby tak, aby zůstaly pokud možno co nejvíce zachovány ekologické funkce krajiny. Ad. 20a) Požadavek se týká především stavby v koridoru železnice, kde požadavky na prostupnost krajiny bude řešena navazující dokumentací. Ad. 23) Požadavek se týká především stavby v koridoru železnice, kde požadavky na prostupnost krajiny a eliminaci negativních vlivů na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti realizovat nákladná technická opatření na jejich eliminaci) bude řešena navazující dokumentací Ad. 24) Možnost nové výstavby je v mnoha případech podmíněna realizací veřejné infrastruktury. Ad. 25) Dešťové vody budou v maximální míře zadržovány v místě dopadu. Ad. 27) Stavbu železnice nelze účelně koordinovat s dalšími druhy dopravy ve smyslu vytváření dopravního uzlu vzhledem k tomu, že plánovaná železnice územím prochází bez místa pro zastávku. Ad. 28) Nároky na veřejnou infrastrukturu a veřejná prostranství a dále spolupráci veřejného a soukromého sektoru s veřejností územní plán zajišťuje vymezenými plochami veřejných prostranství a plochami v nichž je uložena podmínka uzavření dohody o parcelaci. Ad. 30) Návrh územního plánu vymezuje v území plochy pro rozvoj technické infrastruktury ČOV v obcích. Rozvoj některých lokalit je přímo podmíněn výstavbou ČOV. Koncepce zásobení vodou je ponechaná převážně na individuálních zdrojích vody. Zde je nutné vyhodnotit riziko dopadu stavby železnice vedené v zářezu nebo tunelu na zdroje vody v Malešíně a Barochově. Řešené území spadá do rozvojové oblasti OB1 – Metropolitní rozvojová oblast Praha. PÚR uvádí jako předpoklad rozvoje této oblasti připojení na dálnice, rychlostní silnice a tranzitní železniční koridory a efektivní propojení jednotlivých druhů dopravy. Územní plán tuto skutečnost respektuje, a to formou převzetí železničního koridoru (viz dále). Vymezení rozvojové oblasti je dále zpřesněno Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje (dále také „ZÚR“), které byly vydány v r. 2012. Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

9


Úkoly pro územní plánování jak je definuje PÚR ČR 2015 na území rozvojové oblasti OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha jsou: a) Pořídit územní studie řešící zejména vzájemné vazby veřejné infrastruktury. b) Koordinovat rozvoj a využití území hlavního města Prahy a Středočeského kraje. c) Pořídit územní studie řešící problémy suburbanizace, zejména nekoncepční rozvoj. Ad a, b) Územní plán Řehenice respektuje Politiku PÚR a v souladu s krajskou dokumentací a vymezuje na svém území plochu koridoru železniční dopravy. Území obce představuje pouze tranzitní využití. Obdobně u koridoru energetických sítí, vedení ZVN. Ad c) Na území Řehenic jsou rozvojové plochy, které lze označit jako produkty nekoncepčního rozvoje. Vzhledem k tomu, že jsou ve fázi stavební připravenosti nebo u nich probíhá realizace a další rozsáhlé lokality pro rozvoj nejsou návrhem územního plánu vymezeny, není vyžadována podmínka zpracování územní studie. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR) ve shodě s politikou územního rozvoje ČR řadí celé řešené území do rozvojové oblasti republikového významu OB1 – (Metropolitní) rozvojová oblast Praha. V této oblasti se významně projevuje nejsilnější koncentrace obyvatelstva v ČR a je zde nejvyšší soustředění kulturních a ekonomických aktivit, které mají z velké části celostátní a mezinárodní význam. Pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území z toho pro území Řehenic plyne zejména povinnost vytvářet podmínky pro realizaci vysokorychlostní železniční tratě a zpřesnit vymezení tohoto koridoru. ZÚR vymezuje koridor č. D204 pro železniční trať č. 220 Praha – Bystřice u Benešova o šíři 600 m, a to v převážném úseku v tunelovém provedení. Územní plán tento koridor přebírá a vymezuje v zúžené šířce 200 m a to s ohledem na aktuálně zpracovanou územně technickou studii SUDOP (2014). Nicméně vzhledem k rozdílnému technickému řešení mezi ZÚR a územně technickou studií územní plán vymezuje pouze plošně koridor, avšak technické provedení neřeší (v případě hodnocení vlivů koridoru pak pouze zvažuje obě možné varianty vedení - v tunelu i na povrchu). Územní plán přebírá také požadavky ZÚR týkající se železničního koridoru, a to zajistit ochranu obyvatel před hlukem v místech kontaktu koridoru s obytnou zástavbou a zajistit ochranu krajinného rázu. Obrázek 1 - ZÚR Středočeského kraje

Ze ZÚR dále pro územní plán vyplývá povinnost převzetí a zpřesnění skladebných částí nadregionálního a regionálního ÚSES – nadregionálního biokoridoru NK 61 Štěchovice – Chraňbožský les a regionálního biocentra RC 1671 Nespeky. Územní plán respektuje zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území ve vztahu k uvedeným skladebným částem ÚSES – tyto plochy jsou vymezeny v rámci nezastavěného území a zpřesněny ve funkčních plochách umožňujících zachování a rozvoj ÚSES (zejm. NL).


10


2.b.2) Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Návrh územního plánu Řehenic je vytvářen v legislativním prostředí, vymezeném novelou stavebního zákona z roku 2012. Soulad územního plánu s cíli územního plánování na vyvážený rozvoj území obecně je naplněn vymezením ploch funkčního využití. Územní plán vymezuje plochy smíšené obytné venkovské a plochy občanské vybavenosti jako plochy pro koncentraci lokálních hospodářských aktivit s možností bydlení, plochy bydlení ve stávajících polohách a polohách převzatých z platného územního plánu jsou vymezeny v dostatečné míře a jsou usměrněny podmínkami nutných investic a staveb pro realizaci podmíněných ploch. Jsou vymezeny plochy rodinné rekreace. Dominantní přírodní složka v území je chráněna vymezeným funkčním využitím a vymezením ÚSES. V souladu s cílem územního plánování ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní kulturní a civilizační hodnoty v území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví návrh územního plánu vymezuje tyto hodnoty a jejich ochranou: -

kompaktní zastavěné území,

-

dochovaná sídelní struktura, jedinečné jádrové oblasti sídel,

-

veřejná prostranství,

-

dochovaná cestní síť,

-

pohledová scenérie Řehenic, linie horizontu, která chrání sídla Barochov a Malešín,

-

nízkopodlažní zástavba,

-

plochy bydlení, občanské vybavenosti a rekreace,

-

plochy a koridory infrastruktury.

Ochrana architektonických a urbanistických hodnot v území je zajištěna uvážlivým vymezením ploch s rozdílným způsobem využití a nastavením funkčních i prostorových regulativů využití ploch. Územní plán respektuje zákonné hodnoty v území, které představují evidované nemovité kulturní památky - tvrz Božešice a zájezdní hostinec v Křiváčku. Na podkladě průzkumů a rozborů jsou v území vymezeny hodnotné stavby, jejichž ochrana a zachování je územním plánem požadována s ohledem na jejich hodnotu coby jedinečného dokladu stavební kultury minulosti. Tabulka 1 - Přehled lokálně významných staveb bývalý poplužní dvůr Dařbož kaple v Řehenicích můstek v Babicích budova obecního úřadu v Křiváčku bývalá cihelna ve Vavřeticích usedlost Gabrhele statek Nový Dvůr vodní stupeň na Mokřanském potoce boží muka v Babicích a v Barochově Urbanisticky hodnotná jádra sídel s dochovanou historickou strukturou se kryjí s vymezením ploch BV, kde je vyžadován při stavebních intervencích zvýšený ohled na dochovaný charakter zástavby v rovině prostorového členění (podlažnost, sklon střechy, orientace štítu) a vzhledem k materiálovému výrazu, případně barevnosti. Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

11


Veřejná prostranství jsou ve stabilizovaných lokalitách vymezena funkčními plochami PV, případně ZV. V navazujících rozvojových plochách je vymezení ploch veřejného prostoru podmínkou pro změnu využití území. Plochy veřejných prostranství jsou v území rozloženy v návaznosti na vedení komunikací. Prostor komunikací je v mnoha případech nedostatečný a územní plán vymezuje jeho rozšíření. Veřejná prostranství jsou v některých případech vymezena v rámci veřejně prospěšných staveb. Chráněny jsou dochované soubory historických staveb s požadavkem na respektování stávajících podmínek urbanistické kompozice a dochované hierarchie urbanistických vazeb v území. Územní plán zachovává funkční, prostorové, dopravní a technické vazby včetně aplikace prvků ochrany přírody a krajiny. Výjimku představuje koridor VRT železnice, který v případě vedení po terénu znamená zásah do hodnot přírodního rázu a ve složce kulturních hodnot znamená narušení cestní sítě, potenciální vliv na rozvoj nebo hodnotu ploch bydlení a novou stavební dominantu v území. Požadavky na ochranu nezastavěného území jsou v souladu s legislativou §18 odst. 5 stavební zákona včetně doplnění o stavby, které návrh územního plánu v nezastavěném území výslovně vylučuje. Mezi vyloučené stavby patří stavby ekologických a informačních center. V nezastavěném území je dále vyloučeno stavět oplocení s výjimkou ohrazení pro pastvu hospodářských zvířat, obory, nebo oplocení ohrazení lesních školek nebo objektů nutné technické infrastruktury. V popisu regulativů jednotlivých funkcí nezastavěného území jsou pak upraveny některé další podmínky včetně možnosti podmínečně přípustných funkcí. Takto vymezené podmínky mají za cíl především zajistit ochranu prostupnosti územím a zachování hodnotné přírodní složky území. Hodnotné prvky nezastavěného území jsou chráněny především tím, že jsou v daných plochách stabilizovány (relativně) přírodní plochy odpovídající charakteru nezastavěného území, tedy plochy lesní (NL), přírodní (NP), smíšené (NS), zemědělské (NZ) a vodní a vodohospodářské (W). Přitom ale plochy zemědělské (NZ) v sobě zahrnují jak relativně přírodní travní porosty luk a pastvin, tak plochy orné půdy zcela bez přírodního (ekologicko-stabilizačního) potenciálu. Politika územního rozvoje ČR (dále jen „PÚR ČR“) a Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (dále jen „ZÚR“) vymezují koridory republikového a krajského významu. Z nadřazené ÚPD bylo převzato vymezení koridoru železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova, koridor byl přitom dále zúžen a zpřesněn na základě územně technické studie (SUDOP 2014). Soulad s úkoly územního plánování je zajištěn: -

Vymezením přírodních, kulturních a civilizačních hodnot,

-

vymezením zastavěného území, stanovením podmínek využití nezastavěného území v obecné rovině, včetně podmínek funkčního využití v plochách dle regulativů funkčních ploch,

-

stanovenou koncepcí rozvoje území,

-

stanovením ploch přestavby,

-

stanovením prostorových regulativů pro jednotlivé plochy dle typu funkčního využití nebo konkrétně pro jmenované plochy,

-

stanovením podmínek pro rozvoj sídelní struktury vymezením a posílením profilu veřejných prostranství a přístupových komunikací vymezenými plochami veřejných prostranství a plochami funkčního využití,

-

stanovením pořadí provádění změn v území (etapizací),

-

stanovením podmínek pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení.

2.b.3) Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán Řehenic byl zpracován po obsahové stránce, formální stránce a postupem podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

12


jeho prováděcích předpisů – vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhl. č. 458/2012 Sb., a vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Soulad s úkoly a cíli územního plánování jak je definuje stavební zákon, je popsán v předchozí kapitole. Názvosloví a význam ploch s rozdílným způsobem využití je navrženo v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., přičemž podrobnější vymezení nad rámec vyhlášky je uplatněno u těchto ploch: - bydlení - rekreace - občanské vybavenosti - veřejných prostranství - smíšené obytné - dopravní infrastruktury - výroby a skladování - zeleně Zpracování územně plánovací dokumentace je podle stavebního zákona vybranou činností ve výstavbě, tudíž územní plán byl zpracován k tomu oprávněnou osobou.

2.b.4) Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Při zpracování územního plánu byly brány v úvahu hodnoty území a limity využití území, prostřednictvím kterých se do území promítají některé požadavky a omezení ze zvláštních právních předpisů či z rozhodnutí vydaných na základě zvláštních právních předpisů. Ke střetům s požadavky některých zvláštních právních předpisů dochází v případech, kdy to vyplývá z podstaty věci a kdy jsou požadavky různých zvláštních předpisů vzájemně protichůdné. Při vymezení zastavitelných ploch přirozeně dochází ke střetu s požadavky zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Rozvoj obce se odehrává z velké části na plochách zemědělské půdy, přitom zasahuje do bonitních půd II. třídy ochrany. Rozsah záborů je dán nejvíce záměry převzatými z předchozí ÚPD obce (které již prošly v minulosti schvalovacím procesem, pravděpodobně za účasti orgánu ochrany ZPF) a dále nezbytným převzetím požadavků nadřazené ÚPD, tj. ZÚR Středočeského kraje. Zábor zemědělských půd nad rámec těchto přebíraných požadavků je minimální a jde buďto o žádosti vlastníků pozemků nebo o návrh zpracovatele územního plánu (vymezení ploch přestaveb, veřejných prostranství a ploch ochranné a izolační zeleně). Podrobné vyhodnocení územního plánu z hlediska záboru ZPF a zdůvodnění navrženého řešení je obsaženo v kapitole 2.k odůvodnění. Navržené rozvojové plochy až na jednu výjimku nezasahují přímo do ploch lesa. Výrazné dotčení lesních porostů představuje koridor železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova (Z37-DZma), který je přebírán z nadřazené ZÚR Středočeského kraje. Územní plán dále vymezuje některé zastavitelné plochy v tzv. ochranném pásmu lesa (tj. ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa), přitom stanoví, že objekty lze v daných plochách umisťovat nejblíže 25 m a oplocení nejblíže 10 m od okraje lesa a obojí je vázáno na předchozí souhlas příslušného orgánu státní správy lesů podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Mezi požadavky ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, patří především zachování obecně chráněných částí přírody a krajiny (VKP ze zákona, skladebných částí ÚSES, rázu krajiny) a prostupnosti krajiny, zvláště chráněných částí přírody a krajiny, lokalit soustavy Natura 2000 a lokalit výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Při plánování rozvoje dochází pouze ke střetům s obecnou ochranou přírody a krajiny, kdy některé rozvojové plochy zasahují do VKP ze zákona, ovlivní krajinný ráz území a také prostupnost území. Jedná se hlavně o koridor železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova, který by představoval ovlivnění v případě následné realizace vlastní stavby na terénu. Na druhé straně navrhuje územní plán také některá opatření, která podporují zachování obecně chráněných částí přírody a krajiny Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

13


(vymezení ÚSES, návrh doprovodné zeleně ad.). Zvláště chráněných částí přírody se rozvojové plochy přímo nedotýkají. Ani lokality soustavy Natura 2000 nemohou být přímo dotčeny, ale mohou být v důsledku vymezení návrhových ploch dotčeny nepřímo (způsob likvidace splaškových vod ze zastavitelných ploch). Pro tento účel bylo vypracováno vyhodnocení vlivů územního plánu na území soustavy Natura 2000, jehož výsledek je zmíněn v kap. 2.c - 2.e odůvodnění. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin jsou vázány na plochy v nezastavěném území, tyto lokality nejsou návrhem rozvojových ploch dotčeny, jsou zde stabilizovány stávající (relativně) přírodní funkce. V zájmovém území se nacházejí prvky chráněné podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, a to ložisko vyhrazeného nerostu a zasahují sem 3 chráněná ložisková území (CHLÚ). V ploše vymezeného ložiska jsou stabilizovány plochy lesní (NL) a v rámci CHLÚ je vymezena jedna rozvojová plocha bez strategického významu pro doplnění zástavby v Gabrhelích (Z32-V-ma), čímž nedochází ke ztížení případného budoucího využití ložiska, a dále koridor železniční tratě č. 220 Praha - Bystřice u Benešova, který je strategickým záměrem povinně přebíraným ze ZÚR. Územní plán zohledňuje požadavky vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, i z nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, když využití ploch bydlení a smíšených obytných v blízkosti významnějších silničních tahů (II/603 a III/6032) a koridoru železnice podmiňuje splněním hygienických limitů hluku z dopravy. Požadavky vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích vyhlášek a ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, se v územním plánu projevují zejména návrhem zajištění zdrojů pitné vody a návrhem likvidace splaškových vod. Řešeného území se netýká stanovené záplavové území ani vymezená aktivní zóna záplavového území Sázavy (viz dále kap. 2.f.4), územní plán tudíž nenavrhuje žádná cílená protipovodňová opatření. Nicméně již stabilizace lesních ploch a dalších přírodě blízkých ploch v nezastavěném území (zejm. NP - ploch přírodních ve vazbě na průběh vodních toků) má bezpochyby příznivý efekt pro zajištění přirozené retence. V souladu s požadavky vodního zákona je dále navržen způsob nakládání se srážkovými vodami v rámci jednotlivých zastavitelných ploch. Ve výkresové části územního plánu jsou zakreslena ochranná pásma technické a dopravní infrastruktury vyplývající ze zvláštních předpisů. V souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, byly vyhodnoceny vlivy územního plánu na životní prostředí (SEA). Závěry vyhodnocení a zapracování podmínek vzešlých z vyhodnocení je uvedeno v kap. 2.e) odůvodnění. Zohlednění stanovisek dotčených orgánů státní správy a výsledek případného řešení rozporů bude doplněn po společném jednání a případně v dalších fázích přípravy a projednání územního plánu.


14


2.c) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vlivů na životní prostředí Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území (URÚ), obsahující též vyhodnocení SEA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí) a vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura 2000, je samostatnou dokumentací, zpracovávanou souběžně s pořízením územního plánu. V rámci vyhodnocení URÚ je hodnocena vyváženost územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, přičemž vyváženost je nutné vztahovat a hodnotit s ohledem na charakter řešeného území. Z provedeného vyhodnocení vlivů na životní prostředí (vč. vlivů na území soustavy Natura 2000) a následného vyhodnocení vlivů na všechny tři pilíře udržitelného rozvoje a jejich vzájemné poměry (vyváženost) vyplývá následující: -

-

-

navržený rozvoj je značně naddimenzovaný, což je dáno respektováním požadavku na převzetí rozvojových ploch z předchozí ÚPD obce, a neodpovídá ani dlouhodobému demografickému vývoji v tomto území, ani charakteru území (to je do velké míry využíváno rekreačně a v zachování přírodních hodnot a jejich využití pro rekreaci je potenciál území), v rámci samotného rozvoje sociálně-ekonomických podmínek v území jsou patrné disparity – rozsáhlému rozvoji zastavitelných ploch bydlení plně neodpovídá návrh řešení technické infrastruktury, obzvláště vodohospodářské (tato bude limitující pro rozvoj), navržený rozvoj je nevyvážený, když vytváří územní předpoklady pro zajištění příznivějších sociálně-ekonomických podmínek, které výrazně přetvářejí přírodní prostředí a z rozsahu rozvojových ploch je zřejmá výrazná převaha nad zájmem zachování příznivého životního prostředí území (zejm. ovlivnění krajiny, zemědělských půd a povrchových i podzemních vod), územní plán se kromě vyššího zabydlení území snaží o zlepšení socio-ekonomických podmínek určitým zlepšením nabídky občanského vybavení, nicméně jevy limitující ekonomický rozvoj území leží z velké části mimo toto území a nejsou ovlivnitelné územním plánem (zaměstnanost vázaná na větší sídla; vyšší občanská vybavenost, než základní, ve větších sídlech).

Kritickým bodem z hlediska vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území byl rozsah navrženého rozvoje, který vyplýval z de facto plošného převzetí zastavitelných ploch z předchozí ÚPD obce. Rozsah rozvojových ploch byl na podkladě stanoviska krajského úřadu významně redukován. V celkové bilanci bylo z rozvoje vyřazeno 29,95 ha ploch rozvoje dle předchozího územního plánu, které byly součástí návrhu pro společné projednání. Zpracované hodnocení tak není vůči předkládanému návrhu aktuální a cca. poloviční rozsah předkládaných rozvojových ploch by pravděpodobně představoval příznivější hodnocení ve smyslu vyváženého rozvoje.


15


2.d) Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona


16



17



18



19



20



21



22



23



24


2.e) Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Na podkladě zamítavého stanoviska krajského úřadu byl návrh územního plánu po společném projednání výrazně upraven ve smyslu odebrání některých rozvojových ploch z ejména ve Vavřeticích a plochy v Dařboži. Rozvojové plochy byly redukovány také v Malešíně a v Řehenicích. Menších úprav dostály také plochy v Babicích. Množství přebíraných rozvojových ploch se tak zmenšilo z původních 54,79 ha na 24,76 ha. Podmínky vyplývající ze stanoviska na vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí SEA, A) Podmínky z hlediska vyhodnocení SEA: 1. Redukce ploch proběhla na podkladě zamítavého stanoviska krajského úřadu. Zdůvodnění vymezených rozvojových ploch je zdůvodněno v odůvodnění v kapitole 2.g.3) „Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení“. Šířka koridoru byla upravena podle požadavku na 200m. 2. Regulativ plochy VD byl zobecněn na funkci V (plocha výroby a skladování) a byla upravena regulace zastavitelnosti na 70% a minimální podíl zeleně na 30%. 3. Plošně významné lokality představují budoucí soubory rodinných domů, přičemž pro každou lokalitu je navržen maximální počet domů a povinnost zasakovat a likvidovat srážkové vody v místě dopadu. Pro plochu DZ bude zpracovaná samostatná dokumentace, ve které budou stanoveny podmínky hospodaření s vodami včetně posouzení vlivu na hydrogeologické poměry. 4. Výstavba v nově vymezených lokalitách je v území ojedinělá a týká se malých ploch, proto pro ně není vyžadovaná podmínka napojení na ČOV, nebo stavba domácí čističky na pozemku. 5. Plocha Z32-SV-ma byla pro návrh pro veřejné projednání překvalifikovaná jako plocha výroby a skladování Z32-V-ma. Samostatný zdroj pitné vody by neměl být podmínkou využití plochy. 6. Pro plochy Z7-BI-ma a Z5-BI-ba (včetně Z3-BI-ba a ploch Z23-SVma, Z24-SV-ma, Z25SVma) v bezprostřední blízkosti silnice II/602 je územním plánem požadováno prověření hlukových limitů a směrem ke komunikaci orientovat jiné funkce než obytné. 7. Pro ploch Z26-SV-ba (včetně Z12-BI-ba) v bezprostřední blízkosti silnice III/6032 je není územním plánem požadováno prověření hlukových limitů, ale je doporučeno směrem ke komunikaci orientovat jiné funkce než obytné. Podmínka prověření hlukové zátěže není vyžadovaná vzhledem k tomu, že zde není očekávaná zvýšená hluková zátěž i s ohledem na budoucí zklidnění komunikace. 8. Rozvojová plocha Z9-BI-ma v Malešíně je částečně odcloněna plochou veřejné zeleně při komunikaci. Ostatní plochy, které budou zasaženy ovlivněny stavbou a provozem v koridoru budoucí železnice nejsou územním plánem nijak chráněny. Veškerá opatření na ochranu veřejného zdraví budou realizovaná na podkladě projektové přípravy vlastní stavby. 9. Možnosti zásobení ploch vodou ze studní nebyla prověřena. Některé plochy byly redukované, nebo zcela vypuštěné. Rozvojové plochy v Dařboži lze napojit na plánovaný vodovod. 10. Ostatní dešťové vody budou likvidovány zasakováním nebo retencí v místě dopadu. 11. Koeficient zeleně je územním plánem vyžadován. 12. V plochách BI a BV je vyžadovaná stanovaná zastavitelnost. 13. Pro výsadbu veřejné zelně i v krajině je územním plánem vyžadované užívat původní přirozené druhy. 14. Směrem do volné krajiny vyžaduje územní plán ponechávat zahrady. 15. Územní plán stanovuje regulativy využití a minimální podíl zeleně. 16. Plochy Z28-BI-ba a Z29-RI-ba byly z územního plánu vyřazeny.


25


B) Doporučení z hlediska vyhodnocení NATURA: 17. Doporučení doplnit do technologie čistíren odpadních vod třetí stupeň čištění je v územním plánu obsaženo. 18. Alternativní doporučení výstavby vyrovnávacích nádrží na odtoku z ČOV, kde může být množství odtékajících vod regulováno je v územním plánu obsaženo ve výrokové části v kapitole 1d.2.

2.f) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty 2.f.1) Zdůvodnění urbanistického řešení Zdůvodnění urbanistické koncepce Urbanistická koncepce územního plánu je založena na stávajících podmínkách v území. Funkční plochy popisující stav území jsou vymezeny podle reálného stavu v území. Rozvoj sídla vychází z nastaveného kurzu rozvoje dominantní složky využití území pro bydlení a rekreaci. Koncepce rozvoje předpokládá posílení a stabilizaci tohoto využití za předpokladu budování sítí technické infrastruktury, zejména kanalizace. Cílem urbanistické koncepce je snaha podpořit a zachovat stávající kvalitní a hodnotné prvky urbanistické struktury sídel. Dále rozvíjet obec podle reálných možností území při respektování limitů území a vyváženého poměru hospodářské, sociální a přírodní složky života v území. Podmínky etapizace v plochách jsou vymezeny pro zajištění návaznosti investic a stavebních celků a pro zajištění jejich ekonomičnosti a dodržení logických stavebních úseků. Podmínky uzavření dohody o parcelaci jsou v území vyžadovány pro zajištění možnosti využití území vlastníky a jejich vzájemného vyrovnání při realizaci dopravního napojení, nebo realizaci podmínek pro napojení na sítě technické infrastruktury v rozvojových lokalitách. Transformace ploch rodinné rekreace ve vybraných lokalitách je nepřípustná vzhledem k velikosti parcel, dostupnosti lokality nebo návaznosti těchto potenciálních přestavbových lokalit na lesní celky. Koncepce rozvoje přebírá požadavky vyplývající ze ZÚR Středočeského kraje. Vyšší míra navrhované urbanizace území vyplývá mj. z faktu, že řešené území je součástí rozvojové oblasti republikového významu OB1 – Praha. Záměr ZÚR na výstavbu vysokorychlostní tratě v daném koridoru je ve zpřesněné podobě zapracován jako vstupní informace pro řešení rozvoje území. V nezastavěném území je podporováno zachování a rozvoj doprovodné zeleně cest, což je výrazný prvek zejména v jižní polovině zájmového území. Vymezení skladebných částí ÚSES, jakožto překryvné funkce nad plochami rozdílného způsobu využití, je prakticky pouze zdůrazněním některých přírodních prvků v krajině, které je bezpodmínečně potřeba zachovat a rozvíjet. Územní plán za tímto účelem stanoví „regulativy“ přímo pro plochy ÚSES. Jelikož ÚSES je pouze překryvnou funkcí, je třeba tyto „regulativy“ vnímat jako zpřesnění podmínek využití daných ploch rozdílného způsobu využití, nad kterými je ÚSES vymezen. Při vymezení ÚSES byly samozřejmě přednostně sledovány (relativně) přírodní plochy, které plní nebo mohou plnit funkci ÚSES bez zásadních změn, k rozporu mezi „regulativy ÚSES“ a regulativy ploch rozdílného způsobu využití tedy nedochází Zdůvodnění vymezení funkčního využití s ohledem na urbanistickou strukturu Současný stav území lze hodnotit jako území málo urbanizované, s převahou přírodní složky. Rovnoměrně rozmístěná sídla jsou propojená dlouhodobě stabilizovaným komunikačním systémem. Páteřní komunikací je silnice II. třídy (II/603) na kterou je vázán rozvoj Křiváčku a Babic. Sídla mají dostatek rozvojových ploch. Civilizační složku využití území představuje hlavně využití pro bydlení a rodinnou rekreaci. Nejstarší zřetelnou vrstvu v urbanistické struktuře představuje síť historických cest kolem vodních toků, jedná se o cestu kolem Mokřanského potoka s napojením na Posázavskou cestu. K dalším Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

26


jednotlivostem patří pozůstatky tvrziště Božešice, poplužní dvůr Dařbož nebo historický objekt bývalé hospody v Křiváčku. Urbanistická struktura jednotlivých sídel je navzájem principiálně podobná. Starší část sídel představují chalupy a hospodářská stavení. Jsou to jednopodlažní objekty s podkrovím s větším podílem zastavěných ploch. Objekty jsou seskupené kolem cest, prostranství, přičemž prostranství typu náves chybí. Těmto plochám odpovídá zpravidla funkční využití BV. Dochovaná urbanistická struktura jádrových ploch jednotlivých sídel bude chráněna s ohledem na jedinečné kvality prostorového členění těchto sídel ve vztahu k veřejnému prostoru a ve vztahu jednotlivých privátních prostorů mezi sebou navzájem. Požadavek na dodržení obvyklého tvarosloví, hmotové řešení, případně i materiálového řešení a barevnosti je v plochách BV kladen s ohledem na historickou hodnotu těchto jádrových ploch podle §18 odst. 4 stavebního zákona. Druhou vrstvu v urbanistické struktuře představuje výstavba nastupující v období od druhé poloviny 20. století dodnes. V této skupině převládají rodinné domy (Barochov, Babice), zpravidla dvoupodlažní zástavba. Dalším výrazným jevem je pak rozvoj chatových osad (Babice, Vavřetice, Řehenice) a chalupaření v zachovalých starších domech a chalupách. Těmto plochám odpovídá zpravidla funkční využití BI, RI. Specifické místo ve struktuře osídlení představují částečně realizované projekty domů pro rodinné bydlení, které výrazně rozšiřují zastavitelné plochy směrem do krajiny, ven z původních drobných sídel (Dařbož, Křiváček). Tato vlna výstavby je brzděna ve fázi stavební připravenosti poklesem poptávky po stavění a absencí inženýrských sítí, vodovodu a kanalizace Specifická podoba zástavby řadových domů v Dařboži. obvyklá spíš v městské zástavbě v návaznosti na plochy s nabídkou vybavenosti, služeb a veřejné dopravy je zde zasazena do přírodního prostředí. Územní plán respektuje řadové domy v této specifické lokalitě, pro kterou bylo vydané územní rozhodnutí. V ostatních zastavitelných plochách a v plochách zastavěného území se bydlení v řadových domech nepřipouští, protože je preferováno bydlení v individuálních RD s nižší intenzitou využití území pro zachování krajinných hodnot v území. Zásady urbanistické koncepce Zásady urbanistické koncepce představují principy pro rozhodování při řešení územního plánu. Zásady urbanistické koncepce se promítají do vymezení jednotlivých funkčních ploch a do podoby regulativů funkčních ploch a představují vlastní mechanismus tvorby územního plánu. Zásady urbanistické koncepce jsou podkladem pro stanovení podmínek využití území. Mezi zásady urbanistické koncepce patří: -

Zastavitelné plochy jsou vymezovány tak, aby vhodně doplňovaly zastavěné území a společně vytvářely kompaktní, logický urbanistický celek,

-

respektování stávající sídelní struktury,

-

ochrana a rozvoj stávajících urbanistických hodnot, v souladu s legislativou a kapitolou 1b

-

jádrové plochy sídel a jejich urbanistická struktura a forma se nemění. Požaduje se zachování charakteru zástavby z hlediska architektonických forem, tvaru a sklonu střech a použití charakteristických stavebních technologií, materiálů a barevnosti,

-

podmínka využití rozvojových ploch v Dařboži až po realizaci ČOV v obci,

-

podmínka využití ploch po realizaci odpovídajícího dopravního napojení,

-

územní studie nejsou vyžadovány u menších ploch kde vzhledem k jejich velikosti a charakteru není účelné zpracování podrobnějšího řešení,

-

územní studie nejsou vyžadovány u větších ploch, kde bylo provedeno dělení pozemků evidované v katastru nemovitostí,

-

uzavření dohody o parcelaci je podmínkou v rozvojových plochách, kde je nutné vymezit přístup k parcelám a zajistit vyrovnání mezi jednotlivými vlastníky,

-

redukce rozvoje území oproti rozsahu nastaveným stávajícím územním plánem,


27


-

transformace části území s využitím pro rodinnou rekreaci na bydlení,

-

částečné využití zemědělského areálu v Dařboži pro bydlení

-

územní plán akceptuje stávající zařízení i navrhované krajské záměry rozvoje veřejné infrastruktury.

Nástroje urbanistické koncepce Nástroje urbanistické koncepce utvářejí podle stavebního zákona a souvisejících předpisů procesní podmínky, pravidla implementace koncepce územního plánu do praxe. Mezi nástroje urbanistické koncepce patří: -

Vymezení ploch s rozdílným funkčním využitím,

-

definice regulativů funkčních ploch, podmínky využití území

-

vymezení hranice zastavěného území,

-

podmínka přednostní realizace staveb technické infrastruktury (etapizace),

-

přednostní využití ploch rozvoje v polohách navazujících na zastavěné území (etapizace),

-

vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření,

-

podmínka uzavření dohody o parcelaci.

Zdůvodnění řešení podle jednotlivých sídel: Území obce se člení ze správního hlediska na dva katastry - Babice u Řehenic a Malešín. V k. ú. Babice u Řehenic se nacházejí sídla Babice, Dařbož, Vavřetice. V k. ú. Malešín se nacházejí sídla Řehenice, Malešín, Barochov, Křiváček a Gabrhele. Dařbož – Drobné sídlo s rozsáhlými plochami rozvoje a nesourodou strukturou zástavby. Jádrem sídla je bývalý zemědělský dvůr ohrazený kamennou zdí, který představuje cíl na pohledové ose původní přístupové cesty od Babic. Tato prostorová osa bude návrhem územního plánu chráněna, je navržena jako zklidněná komunikace uvnitř budoucí zástavby. Jsou vytvořeny podmínky pro nové využití nefunkčního zemědělského areálu. Plochy občanské vybavenosti jsou dále rozvíjeny v polohách u silnice mezi Babicemi a Čakovicemi. Rozsáhlé rozvojové plochy jsou podmíněny vybudováním nezbytné technické infrastruktury (ČOV, kanalizace) a napojením na dopravní infrastrukturu. Hlavní komunikace v sídle, která dnes představuje propojení Babic a Čakovic změní, s narůstající urbanizací, charakter. Zklidnění dopravy podpoří navazující zástavba napojení chodníků, podélných parkovacích stání, stromořadí. Doprovodným nástrojem zklidnění by mohlo být umístění kruhové křižovatky v těžišti rozvoje v návaznosti na vymezené plochy veřejných prostranství. Komunikace bude obklopena plochami s možností smíšeného obytného využití a plochami občanské vybavenosti. Rozvoj dál od komunikace v klidnějších polohách je vymezen pro bydlení. V případě využití plochy výroby k zemědělské produkci nebo jinému výrobnímu využití musí být zařízení realizováno v odstupu od navazující obytné zóny, tak, aby byly dodrženy hygienické limity a podmínky veřejného zdraví. Návrh územního plánu přebírá rozvojové plochy v Dařboži určené pro zástavbu řadových rodinných domů podle vydaného územního rozhodnutí z 18. 3. 2004 č. j. 1275/382/03 na výstavbu lokality RD včetně komunikačního systému a výstavbu ČOV Dařbož podle vydaného stavebního povolení. Zdůvodnění vymezených ploch: P1-BI-ba - plocha přestavby doplňuje rozvoj kolem historické cesty Z8-BI-ba - plocha s provedenou parcelací doplňuje proluku v zastavěném území Z9-BI-ba - plocha ve které jsou provedeny investice do území Z11-BI-ba - plocha ve které je vydané ÚR a provedena parcelace Z30-BI-ba - plocha ve které je vydané ÚR Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

28


K1-ZV-ba - plocha doprovodné zeleně a přístupové komunikace k čov Z12-BI-ba - plocha navazuje na zastavěné území a zastavitelné plochy Z13-BI-ba - plocha ve které jsou provedeny investice do území Z14-OV-ba - plocha s vydaným ÚR Z20-OM-ba - plocha rozvoje vybavenosti v rámci zastavěného území Z21-PV-ba - plocha veřejného prostranství která se kryje s historickou cestou Z24-TI-ba - plocha s vydaným ÚR pro nutnou infrastrukturu Z26-SV-ba - plocha doplnění území v těžišti obce Babice - Sídlo na křižovatce hlavních dopravních tras v území. V polohách při silnici je potenciál pro doplnění vybavenosti nebo služeb částečně omezený tím, že většinu tohoto území lze považovat za stabilizované se zachovalými venkovskými staveními, která slouží trvalému bydlení i rekreaci. Novější zástavba, která je situovaná výše ve svahu nad silnicí, převažuje ve formě chat pro individuální rodinnou rekreaci. Je zde tlak na transformaci chat na trvalé bydlení. V místech, kde nelze upravit profil veřejných prostranství na odpovídající šířku (požadovanou šířku veřejných prostranství 8m pro obousměrné, nebo 6,5m pro jednosměrné komunikace dle vyhlášky 501/2006) a kde jsou nedostatečné velké parcely pro bydlení, územní plán možnost stavět rodinné domy nepřipouští. Zdůvodnění vymezených ploch: P2-SV-ba - plocha transformace území Z3-BI-ba - plocha rozvoje bydlení uvnitř zastavěného území obce Z4-BI-ba - plocha rozvoje navazuje vhodně na zastavěné území Z5-BI-ba - plocha rozvoje navazuje vhodně na zastavěné území Z6-BI-ba - plocha rozvoje navazuje vhodně na zastavěné území Z7-BI-ba - plocha rozvoje navazuje vhodně na zastavěné území Z16-SV-ba - plocha rozvoje navazuje vhodně na zastavěné území Z17-TI-ba - plocha potřebné technické infrastruktury Z23-OS-ba - plocha potřebné občanské vybavenosti Vavřetice - Původní zachovaná sídelní struktura je v prostoru kolem bezejmenného přítoku Babického rybníka. V severní části sídla je dnes nevyužívaný historický objekt cihelny. Novější formy zástavby představují chatové osady na hranách lesních celků v severovýchodní části území. Některé původně rekreační objekty jsou upraveny na trvalé bydlení a některé jsou tak využívány. Územní plán limituje možnost výstavby rodinných domů v těchto místech především při nedostatečné velikosti parcel. Transformace chat na trvalé bydlení je možná pouze tam kde lze upravit profil veřejných prostranství na odpovídající šířku (požadovanou šířku veřejných prostranství 8m pro obousměrné, nebo 6,5m pro jednosměrné komunikace dle vyhlášky 501/2006) a kde jsou dostatečné velké parcely pro bydlení. Ve Vavřeticích byl výrazně redukován rozvoj nastavený platným územním plánem. S ohledem na stanovisko krajského úřadu tak bylo ve shodě mezi obcí pořizovatelem a zhotovitelem rozhodnuto o nepřevzetí ploch rozvoje a územních rezerv (v územním plánu označeny: 6/8, 6/9 a 6/10), které představovali propojení částí Vavřetic do jednoho celku. Návrh územního plánu tak zachovává kvalitu území, kterou představuje výrazná přírodní složka. Gabrhele - Venkovská usedlost s chovem koní v izolované poloze mimo urbanizovanou krajinu. Rozvoj předpokládá stavbu nebo zařízení pro potřeby farmy. Raňkov - Samota pod lesem bez výhledu na další rozvoj.


29


Řehenice - Soubor venkovských domů kolem silnice, která sleduje vrstevnici v pohledově exponované poloze na jihozápadním svahu. Vzhledem k tomu je požadovaný zvýšený ohled na charakter zástavby tak, aby nebylo negativně narušeno panorama obce. Z2-SV-ma - plocha v návaznosti na stávající zastavěné území Z22-RI-ma - plocha v návaznosti na stávající zastavěné území Z33-BV-ma - plocha v návaznosti na stávající zastavěné území Z45-BI-ma - plocha s realizovanou parcelací v návaznosti na stávající zastavěné území Z46-BI-ma - plocha v proluce zastavěného území Z48-SV-ma - plocha v návaznosti na stávající zastavěné území Z30-TI-ma - plocha potřebné technické infrastruktury Křiváček - Drobné sídlo na dopravním tahu mezi Prahou a Benešovem. Dosavadní územní rozvoj sídla se odehrával na straně komunikace, směrem Řehenice. Zde se dochoval zájezdní hostinec, evidovaný jako kulturní památka. Nápadná je hmota budovy obecního úřadu a školky. Sídlo dále tvoří objekty bydlení, drobné výroby a hasičské zbrojnice na vyvýšenině. Územní proluka mezi těmito objekty je logickým prostorem pro doplnění, charakter zástavby by měl odpovídat venkovské zástavbě rodinných domů. Nově se obec rozvíjí i na druhou stranu silnice II/603. Je zde vhodná příležitost v návaznosti na komunikaci doplnit území vybaveností, mixem služeb a požadovaného bydlení. Rozšíření zástavby směrem přes komunikaci implikuje zklidnění dopravy v nově vymezeném intravilánu a kultivaci přilehlých veřejných prostranství. Kultivace veřejného prostranství je sledována také návrhem doplnění doprovodné zeleně podél silnice II/603. Z5-BI-ma - plocha v proluce zastavěného území Z7-BI-ma - plocha s připravenou parcelací a investicemi v návaznosti na zast. území Z23-SV-ma - plocha v návaznosti na stávající zastavěné území Z24-SV-ma - plocha v návaznosti na stávající zastavěné území Z17-OS-ma - plocha potřebné občanské vybavenosti Z34-PV-ma - plocha pro zklidnění dopravy v Křiváčku Malešín – Menší sídlo, které je rozděleno potokem na část s historickým jádrem a se zemědělskými usedlostmi a novější části převážně s rekreačním využitím. Převzaté plochy rozvoje navazují na stávající zastavěné území a na cestní a siliční síť. Rozvoj sídla směrem na západ je limitován vymezením koridoru železnice přebíraného ze ZÚR. Z9-BI-ma – plocha doplňuje protilehlou stanu ulice Z10-BV-ma - plocha navazuje na zastavěné území Z19-PV-ma - plocha pro zklidnění dopravy Z29-TI-ma -plocha potřebné technické infrastruktury Barochov – Místní část v okrajové poloze s mixem starší zástavby venkovských domků, domů a statků. V západní části obce jsou stabilizovány objekty rodinné rekreace a část území s většími parcelami s přestavbovým potenciálem na trvalé bydlení. Ve východní části se nachází areál Nový Dvůr nabízející služby v oblasti turistického ruchu. V obci je omezený šířkový profil veřejných komunikací, na tuto skutečnost reaguje návrh územního plánu doplněním nové místní komunikace vymezené v rozvojovém území v severní části obce. Tato dopravní stavba je podmínkou rozvoje navazujících rozvojových ploch. Rozhodující rozvojový prostor pro nové bydlení představuje vyplnění volných proluk v zastavěném území mezi bývalým statkem Nový Dvůr včetně doplnění profilů veřejných prostranství s komunikacemi na minimální požadovanou šířku. Z12-BI-ma - doplnění proluky v zastavěném území Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

30


Z42-SV-ma - doplnění proluky v zastavěném území Z13-BV-ma - rozšíření zastavěného území Z16-BV-ma - doplnění proluky v zastavěném území Z26-SV-ma - doplnění proluky v zastavěném území Z27-SV-ma - rozšíření zastavěného území Z35-SV-ma - doplnění zástavby na druhé straně komunikace Z36-SV-ma - rozšíření zastavěného území Z18-OV-ma - doplnění proluky v zastavěném území Z31-TI-ma - plocha potřebné technické infrastruktury Z20-PV-ma - zlepšení dopravní dostupnosti Z40-PV-ma - nutné rozšíření profilu veřejného prostranství Z41-PV-ma - nutné rozšíření profilu veřejného prostranství

2.f.2) Řešení požadavků civilní ochrany Civilní ochrana v úseku územního plánování je zajišťována dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a jeho prováděcí vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako požadavky civilní ochrany vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace. Na základě stanoviska příslušného dotčeného orgánu musí být do územního plánu zapracovány požadavky civilní ochrany dle § 20 vyhl. č. 380/2002 Sb., tj. vymezeny plochy pro potřeby: -

ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní,

-

zón havarijního plánování,

-

ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události,

-

evakuace obyvatelstva a jeho ubytování,

-

skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci,

-

vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce,

-

záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události,

-

ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území,

-

nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.

Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Řešené území není ohroženo zvláštní povodní způsobenou protržením či havárií významného vodního díla. Zóny havarijního plánování V současné době není v řešeném území vymezena zóna havarijního plánování podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ani zóna havarijního plánování vymezená Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Návrh míst sloužících improvizovanému ukrytí obyvatelstva V řešeném území nejsou evidovány stálé úkryty. Improvizované úkryty (IÚ) se budují k ochraně obyvatelstva ve kterékoliv vhodné budově či objektu. Pro výběr vyhovujících prostor k improvizovanému ukrytí obyvatelstva lze využít části bytů, obytných domů, provozních a výrobních Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

31


objektů, škol, nemocnic. Nejvhodnější jsou stavby železobetonové nebo ocelové, vhodné jsou i masivní cihelné nebo kamenné stavby s velkou únosností stropních konstrukcí v suterénech. Proti samotnému úniku nebezpečných látek jsou nejvhodnější prostory ve vyšších patrech budov, nejlépe na odvrácené straně budovy od směru místa výronu nebezpečné látky. Lze doporučit, aby nově budované podsklepené objekty byly v zájmu majitelů domů řešeny tak, aby vyhovovaly podmínkám kladeným na IÚ. Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není úkolem územního plánu, ale je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Evakuace se provádí dle zpracovaných povodňových nebo havarijních plánů. Přípravu a realizaci nouzového ubytování zajišťují orgány obce ve spolupráci s HZS kraje. Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky č. 380/2000 Sb. Organizační ani technické zabezpečení evakuace obyvatelstva není úkolem územního plánu, ale je řešeno orgány města v jejich dokumentaci. Plochy ke skladování materiálu civilní ochrany a k poskytnutí humanitární pomoci Organizační ani technické zabezpečení skladování (výdeje) materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci není úkolem územního plánu, ale je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. Požadavek na vymezení samostatných ploch pro tento účel příslušný dotčený orgán neuplatnil. Ohrožení obyvatelstva z hlediska možné technologické havárie s únikem nebezpečných látek Systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek ukládá zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami, v platném znění. V současné době se v zájmovém území nenachází objekty nebo zařízení spadající do skupiny A nebo B dle zákona č. 59/2006 Sb. Plochy pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Všeobecně vhodnými místy pro dekontaminaci osob jsou bazény, umývárny, sprchy a jiné. Pro dekontaminaci věcných prostředků jsou vhodné zpevněné (nejlépe betonové) plochy napojené na kanalizaci a vodovod s improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a z druhé odjezd s přívodem vody nebo páry. Takovými místy jsou zejména velké garáže, myčky vozidel, trolejbusové a vlakové vozovny, apod. Územní plán v této souvislosti nevymezuje zvláštní plochy, neboť požadavek na jejich vymezení příslušný dotčený orgán neuplatnil. Plochy vymezené k zajištění provozu požární technicky a odběrných míst pro zásobování vodou k hašení požárů Požární bezpečnost v řešeném území komplexně řeší HZS Středočeského kraje, územní odbor Benešov. V obci Řehenice působí také jednotka sboru dobrovolných hasičů. Jako zdroje požární vody jsou v obci určeny: 

vodní nádrž v Řehenicích



rybník Barochov



rybník Babice (leží již mimo řešené území)

Z hlediska požární bezpečnosti staveb je nutno v zastavitelných územích respektovat požadavky právních předpisů na úseku požární ochrany a souvisejících předpisů. Je potřeba zajistit dosažitelnost a možnost případného požárního zásahu, zejména: - zajištění příjezdových komunikací a nástupní plochy pro požární účely, - zajištění dostatečného množství vody pro případný požární zásah a požadavků na odstupové vzdálenosti. Územní plán v této souvislosti nevymezuje zvláštní plochy ani nestanoví cílená opatření, neboť požadavek na jejich vymezení příslušný dotčený orgán neuplatnil. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií


32


Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou bude zajišťováno pomocí cisteren ze zdroje Pecerady a doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z obecních studní. Problematiku zabezpečení nouzových zdrojů elektrické energie je možné řešit při vyhlášení krizového stavu přes dodavatele nezbytných dodávek nebo zajištění zdrojů bez obsluhy ze skladů Správy státních hmotných rezerv. Řešení této problematiky není v rovině územního plánování. Celkově pro potřeby CO není potřeba v rámci návrhu územního plánu vyčleňovat další speciální plochy s jednoúčelovým využitím. Zmiňované plochy či místa mohou v plném rozsahu plnit funkce, pro které jsou v územním plánu obce určeny (bydlení, výroba, občanská vybavenost, atd.). Případné využití míst a objektů pro potřeby CO, které nejsou ve vlastnictví státu, se z hlediska majetkoprávního řídí speciálními zákony (zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách apod.).

2.f.3) Doprava Automobilová doprava Řešené území leží na významné silnici II/603, která se napojuje v Nespekách - Městečku na silnici I/3 směřující na Benešov a Tábor a v Jesenici na pražský okruh R1. Trasa je vedena prakticky středem řešeného území a tvoří zároveň jediné dopravní spojení místních částí na severu s částmi na jihu – není alternativní trasy pro automobily po místních komunikacích mezi Babicemi a Řehenicemi. Řešené území je dále s okolními obcemi propojeno silnicemi III. třídy - III/6031 směr Čakovice a III/6032 směr Pyšely. Obrázek 2 - Silniční síť (zdroj: ŘSD ČR)

Trasy uvedených silnic II. a III. třídy jsou ponechány ve stávajících polohách. Hlavním cílem dopravní koncepce územního plánu je zvýšení kvality dopravní infrastruktury. V rámci návrhu územního plánu jsou navrženy nové místní komunikace. Stávající komunikace lze modernizovat ve stabilizovaných plochách dopravní infrastruktury silniční (DS) a plochách veřejných prostranství (PV). Některé stavby s významem pro širší okolí jsou územním plánem vymezeny jako veřejně prospěšné stavby (VPS). Mezi hlavní cíle vymezených dopravních staveb patří: -

zlepšení dopravního propojení do rozvojových lokalit nebo v odůvodněných místech ve stávající struktuře sídel (Vavřetice, Barochov) nové dopravní připojení rozvojové plochy (Dařbož)


33


Navržený komunikační systém obce je řešen invariantně. Navržené komunikace rovněž řeší některé dopravní závady, které byly zjištěny v rámci doplňujících P+R. Nové komunikace, příp. úpravy stávajících, by měly tedy přispět i ke zvýšení bezpečnosti provozu: Z18-PV-ba - MK-rozšíření uličního prostoru ve Vavřeticích - jedná se o místní komunikaci zajišťující lepší obsluhu přilehlým plochám bydlení. Dále také tato komunikace umožní šířkově a kapacitně vyhovující napojení Vavřetic na silnici II/603. Z19-PV-ma - MK-rozšíření uličního prostoru a připojení ploch Z9-BI-ma, Z10-BV-ma na silniční síť v Malešíně - jedná se o místní komunikaci zajišťující obsluhu přilehlým návrhovým plochám bydlení. Dále také tato komunikace umožní šířkově a kapacitně vyhovující napojení Malešína. Z20-PV-ma - MK-rozšíření uličního prostoru a připojení ploch Z27-SV-ma, Z35-SV-ma, Z13-BV-ma - jedná se o místní komunikaci zajišťující obsluhu přilehlým návrhovým plochám bydlení. Dále také tato komunikace umožní šířkově a kapacitně vyhovující napojení Barochova. Z21-PV-ba – nová MK v dostatečně širokém uličním prostoru (12m) a připojení ploch Z9-BI-ba, Z26SV-ba, Z12-BI-ba, P1-BI-ba na silniční síť v Dařboži - jedná se o místní komunikaci zajišťující obsluhu přilehlým návrhovým plochám bydlení. Dále také tato komunikace umožní šířkově a kapacitně vyhovující napojení Dařbože. Z22-PV-ba - MK-rozšíření uličního prostoru a zlepšení připojení ploch rekreační chatové oblasti na silniční síť ve Vavřeticích. Dále také tato komunikace (pokračuje v ploše Z18-PV-ba) umožní šířkově a kapacitně vyhovující napojení Vavřetic na silnici II/603. Z34-PV-ma - Rozšíření veřejného prostoru a připojení ploch Z23-SV-ma, Z24-SV-ma, Z7-BI-ma na silniční síť v Křiváčku - jedná se o rozšíření veřejného prostoru v návaznosti na silnici II/603. Z40-PV-ma - nová MK ve stopě stávající cesty pro připojení plochy Z16-BV-ma na silniční síť v Barochově. Z41-PV-ma - úpravy MK a rozšíření veřejného prostoru pro možnost připojení ploch Z12-BI-ma, Z42BI-ma na silniční síť v Barochově, včetně umístění chodníků, míst pro parkování a ploch zeleně. Z42-DS-ba - Plocha pro příjezdovou komunikaci k čistírně odpadních vod v Babici (Z17-TI-ba). Z44-DS-ma - Plocha pro příjezdovou komunikaci k čistírně odpadních vod v Řehenicích (Z30-TIma). Z47-PV-ma - úpravy MK a rozšíření veřejného prostoru pro zlepšení možnosti připojení ploch Z2SV-ma, Z48-SV-ma, Z45-BI-ma na silniční síť v Řehenicích. Z49-PV-ma - úprava MK a rozšíření veřejného prostoru pro zlepšení možnosti dopravního připojení kolonie rekreačních chat nad Papírnou v Řehenicích. Územní plán dále navrhuje úpravu křižovatky II/603 a III/6032 na okružní, a to bez územního nároku (v rámci stávající plochy veřejného prostranství - PV). Důvodem návrhu je zajištění plynulosti dopravy i v době dopravní špičky, kdy je problematické se na silnici II/603 od Dařbože připojit. V rámci návrhu územního plánu není z hlediska silniční dopravy řešeno: -

nové trasování komunikací dotčených výstavbou koridoru VRT (vzhledem k nejasnému horizontu dokončení stavby a zejména nespecifikovanému technickému řešení stavby),

-

propojení nerozvíjených lokalit (Dolský Mlýn a Řehenice).

Dle doplňujících P+R byly dále zjištěny následující dopravní závady, které však nelze řešit vymezením funkční plochy na úrovni územního plánu: -

úprava křižovatky II/603 a místní komunikace naproti obchodu – komplikované sklonové poměry, úprava by byla možná pouze za cenu demolic a záboru pozemků, vzhledem k intenzitě provozu nebylo řešení této dopravní závady považováno za prioritu.

-

úprava křižovatky II/603 a místní komunikace vedoucí z Křiváčku do Barochova a Malešína, z předchozí ÚPD obce je přebírána plocha občanského vybavení (OS), která znemožňuje nakolmení křižovatek. Z hlediska dopravního se jedná o nevhodné řešení napojení na silnici II/603. Nicméně křižovatka se nachází v uzavřené obci, kde je rychlost jízdy omezena na 50


34


km/h a intenzita dopravy zejména na bočních vjezdech není vysoká – jde o slepě ukončené komunikace, které dopravně napojují přilehlá sídla na II/603. Vzhledem k umístění zastavěných a zastavitelných ploch není možné alternativní řešení tohoto dopravního problému (demolice, újmy, možné kompenzace). Nízká intenzita dopravy však žádné razantní opatření nevyžaduje. -

vedení silnice II/603 centrální částí obce Babice – nevhodné řešení průtahu silnice II/603 místní částí Babice je nutné řešit dopravně inženýrským opatřením a staveními úpravami, a to zejména s ohledem na zvýšení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu. Vzhledem k zastavěnosti území a konfiguraci terénu není navržen obchvat místní části Babice, který by odvedl dopravu mimo zastavěné území. Řešení obchvatu by zřejmě vyžadovalo i tunelové řešení, což je nereálné z hlediska finančního.

-

chybějící střední propojení v rámci stávající zástavby na jihovýchodě Babic - dle informací z katastru nemovitostí jsou vlastnická práva ke komunikaci rovnoměrně rozdělena mezi vlastníky přilehlých pozemků, z tohoto důvodu není potřeba propojení dále řešit. Na řešení tohoto propojení nebyl ani vznesen požadavek ze strany obce nebo obyvatel.

-

dopravní propojení chatové oblasti Papírna s Dolským Mlýnem - je ponecháno ve stávajícím stavu (pouze místně lze v úsecích po 200 m doplnit výhybny umožňující bezpečný průjezd vozidel v opačných směrech).

Veřejnou dopravní infrastrukturu lze realizovat v plochách nezastavěného území jako podmínečně přípustné stavby. Rozvojové plochy, resp. plochy přestavby navržené v rámci územního plánu jsou v dopravním řešení napojeny jedním nebo více body na stávající komunikační síť. Volba místa napojení je provedena s ohledem na parametry stávajících komunikací – umístění křižovatek, směrové poměry a dále s ohledem na stávající zástavbu a sklonové poměry v území. Počet napojovacích bodů je odvozen z velikosti jednotlivých ploch a možností napojení na stávající komunikace. Napojovací body jsou řešeny ze stávajících či navržených komunikací, přičemž stávající komunikace nemusí být v odpovídajícím stavebně-technickém stavu pro zvýšení dopravních zátěží – komunikace bude rekonstruována bez nároku na zábory okolních pozemků. Předpokládá se posouzení úprav stávajících komunikací v rámci investičního záměru. V rámci dopravního výkresu není řešen tvar křižovatek, který bude prověřen až v podrobnějších územních studiích na základě dopravně inženýrského posouzení. V rozvojových plochách také není až na výjimky řešen základní komunikační skelet, který bude rovněž předmětem dopravně urbanistických studií jednotlivých ploch. Zakreslení konkrétních návrhů komunikačního systému do této dokumentace by bylo při navazujících podrobnějších studiích zavádějící a omezující. Obecně lze říci, že se bude jednat převážně o obslužné místní komunikace, a to obousměrné či jednosměrné, navrhované na 30 km/h. Dle normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací se bude jednat o komunikace funkční skupiny „C“, případně „D1“. Návrh komunikace v kategorii D1 vyžaduje vybavení a prostorové uspořádání dle požadavků TP 103 Navrhování obytných a pěších zón. Při návrhu uličního prostoru musí být dodrženy základní požadavky na šířkové uspořádání, které vychází z požadavku vyhlášky 501/2006 Sb. „Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území“, zejména § 22 – Pozemky veřejných prostranství. Pěší doprava Řešeným územím prochází modře a červeně značená turistická trasa. Modrá trasa prochází řešeným územím ze severu na jih. Začíná v Ládví, pokračuje přes Ládeves, do řešeného území vstupuje v Babicích, a pokračuje přes Gabrhele a místní část Doly, kde řešené území opouští, a dále pokračuje na Nespeky. Červeně značená turistická trasa probíhá mezi Zbořeným Kostelcem a Nespeky a do řešeného území vstupuje pouze velmi okrajově. Pěší doprava je poměrně významná na krátké vzdálenosti a v řešených obcích je tedy hojně využívána. Nejintenzivnější pěší trasy jsou v blízkosti zastávek autobusů a u významných cílů cest – úřad, restaurace. V rámci územního plánu je systém pěších cest zachován. Pěší trasy jsou součástí nových komunikací, které jsou navrhovány jako obecní a jsou vedeny v zastavěném území. Nové rozvojové plochy, které nemají stanoven systém obslužných komunikací, Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

35


nejsou řešeny ani z hlediska pěší dopravy. Předpokládá se, že uliční prostor bude doplněn chodníky. V rozvojových plochách, které sousedí s otevřenou krajinou, budou v podrobnějších prověřovacích dokumentacích navrženy průchody ze zastavěné části do volné krajiny. Tyto pěší cesty budou určeny pro místní obyvatele, aby byla zajištěna možnost rekreačních procházek. Cyklistická doprava Řešeným územím prochází cyklotrasa č. 0030 Senohraby - Nespeky, která je vedena po silnici III/6031 místní částí Doly. Jedná se o propojovací trasu, která má místní charakter. Podél Sázavy je řešeným územím vedena cyklotrasa č. 19, která představuje jednu z páteřních cyklotras ve Středočeském kraji. Je vedena ze Zruče nad Sázavou a je ukončena Davli. Vedení obou cyklotras je v řešeném území nevýznamné, nejsou zde řešena žádná zařízení pro cyklisty ani zde nejsou přírodní či jiné památky, které by mohly být cílem cyklistů. Místní cyklistická doprava může být bez problémů provozována zejména po místních komunikacích a zčásti i silnicích III. třídy. Využití silnice II/603 je problematické z důvodu vysoké intenzity motorové dopravy. Hromadná doprava V obci Řehenice není provozována městská hromadná doprava, dopravní obsluha je zajištěna linkami meziměstské dopravy, většinou s vazbou na Prahu. Linky meziměstské autobusové dopravy mají v řešeném území několik zastávek a tím zajišťují i cíle obecní dopravy. Systém hromadné dopravy v obci a mezi sídly bude nadále zajišťován zejména autobusy, které mají zastávky v řešeném území stabilizovány. Dopravní obsluha hromadnou dopravou je současném stavu zajištěna ve všech místních částech, část linek je zařazena do systému Pražské integrované dopravy. V rámci územního plánu není navržena změna systému dopravní obsluhy. V území nejsou navrženy nové plochy určené převážně pro hromadnou dopravu. Není ani navržena obsluha autobusovou dopravou v nových rozvojových plochách, neboť jejich rozloha a funkce nesplňuje požadavky na dopravní obsluhu hromadnou dopravou (malý počet potencionálních cestujících). Pokud přeci jenom budou některé oblasti atraktivní z hlediska obsluhy hromadnou dopravou, pak navržené plochy pro dopravní napojení rozvojových ploch umožňují vedení autobusové dopravy. Železniční doprava V řešeném území není aktuálně železniční doprava zastoupena. Nejbližší železniční zastávka je v Poříčí nad Sázavou. Pro dopravu do Prahy či Benešova je využívána zastávka Pyšely na trati Praha – Benešov. Ze ZÚR Středočeského kraje je do územního plánu převeden koridor vysokorychlostní trati č. 220 Praha – Bystřice u Benešova (Z37-DZ-ma). Dle ZÚR je požadovaná šířka koridoru 600m a v řešeném území je veden převážně v tunelu. V průběhu zpracování územního plánu byl od zpracovatele projektové dokumentace (SUDOP) získán podklad – územně technická studie, který umožňuje koridor zúžit na 100 m a přesněji jej umístit, a to včetně případné prostorové rezervy. Studie SUDOP, jejíž převzetí bylo požadováno zadáním ÚP, vymezuje stavbu v celé jižní polovině až po křížení silnice II/603 na povrchu, přičemž v úseku přemostění Sázavy a následně přechodu mělkého údolí Malešínského potoka mezi zástavbou Malešína a Barochova je koridor ještě více zúžen, severně od silnice II/603 jsou navrženy dva úseky v tunelovém provedení (pod terénním hřbetem před Babicemi a pod Nespery), krátké přemostění údolí bezejmenného přítoku Mokřanského potoka mezi Babicemi a Gabrhely a přemostění na hranici řešeného území za výstupem z tunelu pod Nespery. Územní plán na základě zadání a územně technické studie SUDOP (2014) zpřesnil a zúžil koridor na šířku 100 m, a to v celé jeho délce. Vzhledem k rozdílu v návrhu technického řešení mezi oběma podklady, závaznosti ZÚR, ale na druhé straně i relevantnosti podkladu, kterým je územně technická studie SUDOP, nebylo při vypracování územního plánu technické řešení specifikováno s tím, že toto je třeba řešit v případě úpravy řešení až po aktualizaci ZÚR. V územním plánu je koridor zakreslen jako návrhová plocha dopravní infrastruktury železniční (DZ). VRT řešeným územím pouze prochází, není navržena přímá obsluha území – není navržena zastávka ani stanice. Všechna křížení se stávající dopravní infrastrukturou budou navržena jako mimoúrovňová, neboť tento typ železniční trati nepřipouští úrovňová křížení. Místa křížení a počet křížení bude specifikován v dalších stupních projektové dokumentace VRT.


36


2.f.4) Vodohospodářská koncepce Vodní režim v území Řešené území leží ve Středočeském kraji v severní části ORP Benešov. Území hydrograficky náleží povodí řeky Vltavy. Zájmovým územím protékají drobné vodní toky. Východní částí řešeného území protéká Mokřanský potok a Křivoveský potok. Středem zájmového území protéká Ledecký potok, na kterém leží rybník Barochov a rybník Babice (mimo řešené území), a několik dalších malých rybníků a vodních nádrží. V jihozápadní části katastru Malešín se nalézá Kostelecký potok a jihozápadní částí katastru Babice u Řehenic protéká bezejmenný přítok Kamenického potoka. Podzemní vody Z hydrogeologického hlediska je zájmové území vymezeno hydrogeologickým rajónem 63204 – Krystalinikum v povodí Střední Vltavy – severní část. Horniny krystalinika mají sníženou puklinovou propustnost. Podzemní vody krystalinika mají význam z hlediska lokálního využití (zdroj pitné či užitkové vody pro vesnice či velmi malá města). CHOPAV Řešené území nespadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Záplavová území, ochrana před povodněmi Na vodních tocích v řešeném území nejsou stanovena záplavová území (ZÚ) ani vymezeny aktivní zóny záplavových území (AZZÚ). Na řece Sázavě v úseku, kde se nejvíce přibližuje hranici území obce Řehenice, je stanoveno záplavové území pro Q5, Q20 a Q100 a vymezena aktivní zóna záplavového území. Podle ÚAP ORP Benešov (2012) zasahují ZÚ i AZZÚ z nepatrné části také do řešeného území a zasažena je rekreační chata č.e. 23 v místě soutoku Malešínského potoka se Sázavou. Z formálního hlediska jde o nepřesnost, jelikož území obce Řehenice ani k.ú. Malešín není uvedeno v dokumentu, jímž bylo ZÚ stanoveno a AZZÚ vyhlášena (opatření obecné povahy KrÚ Středočeského kraje č.j. 155975 06/OŽP-Bab ze dne 24. 11. 2006). Stěžejním prvkem ochrany před povodněmi je tzv. povodňový plán. Zájmová oblast je zanesena v povodňovém plánu Středočeského kraje. Obec Řehenice nedisponuje povodňovým plánem. Územní plán z hlediska protipovodňové ochrany nenavrhuje žádná cílená opatření. Zásobování pitnou vodou Obec Řehenice nedisponuje veřejným vodovodem. Zásobování obyvatel pitnou vodou je realizováno na úrovni domovních studní popřípadě formou balené vody (zčásti Dařbož). Územní plán potvrzuje vzhledem k místním podmínkám a se zohledněním ekonomických investic tento trend a v souladu s koncepcí obce a navrhuje zásobování rozvojových ploch z individuálních zdrojů, tj. z domovních studní. Výjimkou je rozvojová lokalita řadových domů a objektu DPS v Dařboži, kde je jejich realizace je podmíněna napojením a zásobováním vodou z vodovodního přivaděče PE DN 160 z vodojemu Ládví. Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách uvedená v následující tabulce vychází z údajů uvedených v PRVKSK: -

specifická potřeba pitné vody: 120 l/os/den koeficient denní nerovnoměrnosti kd: 1,4 pro plochy určené k jiným účelům, než k bydlení (OV, V, RI), byla uvažována potřeba 0,05 l/s/ha

Tabulka 2 - Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách index NP P1-BI-ba P2-SV-ba Z3-BI-ba Z4-BI-ba Z5-BI-ba Z6-BI-ba

poč. ob 12 6 24 9 3 3

průměrná denní rozloha [ha] potřeba (m3/den) 0,4885 1,44 0,2596 0,72 0,7677 2,88 0,4798 1,08 0,1141 0,36 0,2216 0,36

maximální denní potřeba (m3/den) 2,10 1,05 4,20 1,58 0,53 0,53


maximální hodinová spotřeba (l/s) 0,04 0,02 0,09 0,03 0,01 0,01 37


index NP Z7-BI-ba Z8-BI-ba Z9-BI-ba Z11-BI-ba Z12-BI-ba Z13-BI-ba Z14-OV-ba Z16-SV-ba Z20-OM-ba Z23-OS-ba Z26-SV-ba Z30-BI-ba Z2-SV-ma Z3-BI-ma Z5-BI-ma Z7-BI-ma Z9-BI-ma Z10-BV-ma Z12-BI-ma Z13-BV-ma Z16-BV-ma Z17-OS-ma Z18-OV-ma Z23-SV-ma Z24-SV-ma Z26-SV-ma Z27-SV-ma Z32-V-ma Z33-BV-ma Z35-SV-ma Z36-SV-ma Z42-BI-ma Z45-BI-ma Z46-BI-ma Celkem:

poč. ob 9 9 24 60 12 39 3

18 231 9 3 24 33 12 12 24 6 6

6 12 6 15 3 9 24 6 6

průměrná denní potřeba (m3/den) rozloha [ha] 0,6276 1,08 0,2461 1,08 1,1746 2,88 0,6407 7,20 0,4507 1,44 1,6885 4,68 0,5315 2,30 0,1592 0,36 0,3563 1,54 0,6306 2,72 1,0777 2,16 3,8889 27,72 0,6291 1,08 0,1333 0,36 0,9236 2,88 1,0622 3,96 0,6458 1,44 0,9812 1,44 0,8425 2,88 0,2755 0,72 0,4060 0,72 0,2334 1,01 0,4270 1,84 0,3584 0,72 0,8081 1,44 0,2282 0,72 0,7618 1,80 0,5548 2,40 0,1516 0,36 0,5862 1,08 0,1888 0,82 0,7847 2,88 0,3996 0,72 0,6010 0,72 93,99

maximální denní potřeba (m3/den) 1,58 1,58 4,20 10,51 2,10 6,83 2,30 0,53 1,54 2,72 3,15 40,47 1,58 0,53 4,20 5,78 2,10 2,10 4,20 1,05 1,05 1,01 1,84 1,05 2,10 1,05 2,63 2,40 0,53 1,58 0,82 4,20 1,05 1,05 131,41

maximální hodinová spotřeba (l/s) 0,03 0,03 0,09 0,22 0,04 0,14 0,03 0,01 0,02 0,03 0,07 0,84 0,03 0,01 0,09 0,12 0,04 0,04 0,09 0,02 0,02 0,01 0,02 0,02 0,04 0,02 0,05 0,03 0,01 0,03 0,01 0,09 0,02 0,02 2,62

Pozn.: *počet obyvatel je maximální možný, nik oliv předpok ládaný

Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou v zájmovém území bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den/ob. cisternami ze zdroje Pecerady a případně bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z obecních a domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Kanalizace Zájmové území obce Řehenice nedisponuje v současné chvíli ani veřejnou kanalizací ani čistírnou odpadních vod (ČOV). Odpadní vody jsou jímány převážně v septicích nebo čištěny domovními čistírnami odpadních vod. Vzhledem k charakteru území navrhuje územní plán kombinovanou stokovou sít v rámci jednotlivých oblastí tak, aby zajišťovala odvádění splaškových vod z rozvojových ploch v jednotlivých sídlech. Babice a Vavřetice budou napojeny na lokální ČOV v Babicích. Řehenice a Křiváček mají navrženou Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

38


plochu vlastní ČOV v Řehenicích, přičemž vody z Křiváčku budou v části stoky směr Řehenice čerpány. Dařbož, Malešín a Barochov mají navrženy plochy pro lokální ČOV vždy pro své území. Do doby realizace veřejných ČOV a související infrastruktury, budou rozvojové plochy vybaveny vlastními ČOV, nebo bezodtokými akumulačními jímkami, jejichž obsah bude pravidelně vyvážen na nejbližší ČOV. Výjimku tvoří převážná část území Dařbože, kde se předpokládá nejbližší horizont realizace stavby ČOV. Návrhové plochy jsou zde podmíněné realizací zařízení ČOV a napojením stokového systému zajišťujícího odvedení splaškových vod, aby odkanalizování ploch bylo realizováno jednotně, bez přechodných investic do jiných způsobů likvidace odpadních vod. Navržené kanalizační stoky budou vedeny převážně ve stávajících či navržených uličních profilech dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Nároky vzniklé v souvislosti s napojením splaškových vod na kanalizační síť budou vzhledem ke kapacitě posouzeny a odsouhlaseny provozovatelem. Návrh řešení likvidace odpadních vod je v souladu s nadřazenou dokumentací a zohledňuje doporučení Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. Stávající i navrhovaná kanalizační síť v řešeném území je zakreslena ve výkresu 1bc (koncepce technické infrastruktury). Bilance produkce splaškových odpadních vod v rozvojových plochách je uvažována v relaci k maximální hodinové spotřebě vody, v souladu s ČSN 756101. součinitel maximální hodinové nerovnoměrnosti kh ~ 5,9 (na 100 obyvatel) součinitel maximální denní nerovnoměrnosti kd ~ 1,5 (pro čistírny do 1000EO) Pro výpočet maximální hodinové produkce platí: Qh = Q24 x kn x kh /24 Tabulka 3 - Bilance splaškových vod z rozvojových ploch na ČOV Dařbož index NP P1-BI-ba Z9-BI-ba Z11-BI-ba Z12-BI-ba Z14-OV-ba Z26-SV-ba Z30-BI-ba celkem

poč. ob 12 24 60 12 18 231 357

rozloha [ha] 0,4885 1,1746 0,6407 0,4507 0,5315 1,0777 3,8889 -

Q24d - průměrná denní Qh - maximální produkce (m3/den) hodinová produkce (l/s) 1,44 2,88 7,20 1,44 2,30 2,16 27,72 45,14

0,15 0,30 0,74 0,15 0,24 0,22 2,84 4,62

Tabulka 4 - bilance splaškových vod z rozvojových ploch na navrhovanou ČOV Babice průměrná denní produkce (m3/den) 0,72

maximální hodinová produkce (l/s) 0,07

0,7677 0,4798

2,88 1,08

0,30 0,11

3

0,1141

0,36

0,04

3 9

0,2216 0,6276

0,36 1,08

0,04 0,11

Z16-SV-ba

3

0,1592

0,36

0,04

Z23-OS-ba stav Babice

178

0,6306 -

2,72 21,36

0,28 2,19

stav Vavřetice

63

-

7,56

0,77

celkem

298

-

38,48

3,94

index NP P2-SV-ba

poč. ob 6

Z3-BI-ba Z4-BI-ba

24 9

Z5-BI-ba Z6-BI-ba Z7-BI-ba

rozloha [ha] 0,2596


39


Tabulka 5 - bilance splaškových vod z rozvojových ploch na navrhovanou ČOV Řehenice Z2-SV-ma

9

0,6291

průměrná denní produkce (m3/den) 1,08

Z5-BI-ma

24

0,9236

2,88

0,30

Z7-BI-ma Z17-OS-ma

33 -

1,0622 0,2334

3,96 1,01

0,41 0,10

Z23-SV-ma

6

0,3584

0,72

0,07

Z24-SV-ma Z33-BV-ma

12 3

0,8081 0,1516

1,44 0,36

0,15 0,04

Z45-BI-ma

6

0,3996

0,72

0,07

Z46-BI-ma Z48-SV-ma

6 6

0,601

0,72 0,72

0,07 0,07

stav Řehenice

73

8,76

0,90

stav Křiváček Celkem

17 198

-

2,04 24,77

0,21 2,54

index NP

poč. ob

rozloha [ha]

0,7096

-


Tabulka 6 - bilance splaškových vod z rozvojových ploch na navrhovanou ČOV Barochov index NP

poč. ob

rozloha [ha]

průměrná denní produkce (m3/den)

maximální hodinová produkce (l/s)

Z13-BV-ma

6

0,2755

0,72

0,07

Z16-BV-ma Z27-SV-ma

6 15

0,406 0,7618

0,72 1,8

0,07 0,18

Z35-SV-ma

9

0,5862

1,08

0,11

Z36-SV-ma Z42-BI-ma

24

0,1888 0,7847

0,82 2,88

0,08 0,30

stav

70

-

8,4

0,86

celkem

130

-

16,42

1,68

Tabulka 7 - bilance splaškových vod z rozvojových ploch na navrhovanou ČOV Malešín

Z9-BI-ma

12

0,6458


Z10-BV-ma

12

0,9812

1,44

0,15

Z12-BI-ma Z18-OV-ma

24 -

0,8425 0,427

2,88 1,84

0,30 0,19

Z26-SV-ma

6

0,2282

0,72

0,07

Stav Malešín Celkem

19 73

-

2,28 10,6

0,23 1,09

index NP

poč. ob

rozloha [ha]


Tabulka 8 - bilance splaškových z ostatních návrhových ploch Z13-BI-ba

39

1,6885


Z8-BI-ba

9

0,2461

1,08

0,11

Z20-OM-ba Z22-RI-ma

-

0,3563 0,0952

1,54 0,41

0,16 0,04

Z32-V-ma

-

0,5548

2,4

0,25

index NP

poč. ob

rozloha [ha]



40


Územní plán až na výjimky neřeší likvidaci dešťových vod, což bude předmětem podrobnějšího řešení konkrétních projektových dokumentací. Vzhledem k obecným principům udržitelnosti se vyžaduje přednostní likvidace dešťových vod přímo na pozemcích jejich spadu, vsakováním (trend nakládání s dešťovými vodami). V případech nevhodných podmínek pro zasakování je nezbytná retence a další využití v rámci závlahy ploch, či využití při splachování toalet, popřípadě regulované odvádění dešťových vod do vodoteče.

2.f.5) Energetická koncepce Zásobování elektrickou energií Hlavním napájecím bodem distribuční soustavy pro řešené území je rozvodna Benešov, z níž je vyvedeno samostatné venkovní nadzemní vedení VN 22 kV. Provozovatelem distribuční soustavy elektrické energie je ČEZ Distribuce, a.s. Severní částí řešeného území prochází vedení přenosové soustavy č. 413 Řeporyje – Prosenice (ZVN 400 kV). Zásobování elektrickou energií v řešeném území je realizováno prostřednictvím vedení distribuční soustavy VN na napěťové hladině 22 kV. V řešeném území se nachází 18 distribučních trafostanic VN/NN – všechny jsou v majetku provozovatele distribuční soustavy. Tabulka 9 - Přehled distribučních trafostanic ID distribuční trafostanice 34378 94476 94477 106602 26491 26805 33149 33294 33245 106601 33469 33486 141976 32429 32923 25389 30594 27415

Napětí

Typ trafostanice DTS DTS DTS DTS

Kompaktní, zděná Kompaktní, zděná Kompaktní, zděná Kompaktní, zděná DTS Stožárová DTS Stožárová DTS Stožárová DTS Stožárová DTS Stožárová DTS Stožárová DTS Stožárová DTS Stožárová DTS Stožárová DTS Stožárová DTS Stožárová DTS Stožárová DTS Stožárová DTS Věžová

22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22

kV kV kV kV kV kV kV kV kV kV kV kV kV kV kV kV kV kV

Provozovatel ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ

Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce, Distribuce,

a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s. a.s.

Zdroj: Územně analytické podklady

V území jsou pro podporu stávající přenosové soustavy a s ohledem na vymezený rozvoj území navrženy nové trafostanice VN/NN v nových polohách. V Dařboži, v Barochově a v Babicích. Návrh územního plánu současně neomezuje úpravu stávajících trafostanic s ohledem na jejich modernizaci nebo zvýšení výkonu s růstem nároků zapříčiněným rozšířením distribuční sítě. V řešeném území se nachází licencovaný zdroj elektrické energie s instalovaným výkonem 0,005 MW e. Tabulka 10 - Licencované zdroje elektrické energie v řešeném území č.j.

Držitel licence

Elektrický výkon [MW e]

Typ zdroje

1

Ing. Aleš Novák

0,005

sluneční

Zásobování zemním plynem Územní plán nenavrhuje plynofikování území. Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

41


Zásobování teplem Územní plán nenavrhuje centrálního zdroj tepla ani navazující distribuční soustavu. Telekomunikace a radiokomunikace Územní plán potvrzuje rozmístění stávajících funkčních ploch, zařízení a koridorů telekomunikací a radiokomunikací.

2.f.6) Podmínky životního prostředí V následujícím textu je uvedeno odůvodnění návrhu územního plánu z pohledu ochrany životního prostředí, tj. respektování přírodních limitů využití území a přírodních hodnot území. Uváděny jsou zde pouze skutečnosti relevantní pro řešené území, které budou dotčeny přijetím územního plánu nebo které naopak ovlivňují podobu územního plánu, příp. jejichž prověření bylo zadáním územního plánu požadováno. Ostatní víceméně popisné informace, které mají vazbu na návrh ÚP nepřímou nebo vzdálenou, jsou uvedeny ve vyhodnocení SEA. Krajina a krajinný ráz Z hlediska rámcové typologie krajiny podle Löwa a kol. (2005) je prakticky celé území charakterizováno jako lesozemědělská krajina členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika, která je osídlena od pozdního středověku (viz obr. 3, podrobná charakteristika rámcových typů krajiny je uvedena v doplňujících průzkumech a rozborech). ZÚR charakterizují zájmové území obce Řehenice jako krajinu zvýšených hodnot s vyšším výskytem přírodních nebo kulturních hodnot, které však nejsou zvláště chráněny podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Obrázek 3 - Vymezení rámcových krajinných typů

3M2 – vrcholně středověká sídelní krajina Hercynika (osídlena od 13. – 14. stol.), lesozemědělská krajina členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika 3L13 – vrcholně středověká sídelní krajina Hercynika, lesozemědělská krajina výrazných svahů a skalnatých a horských hřbetů 3M15 – vrcholně středověká sídelní krajina Hercynika, les ozemědělská krajina zaříznutých údolí Zdroj: Geoportál INSPIRE, Typologie české krajiny (Löw a spol, s.r.o. 2005) Legenda:


42


Obrázek 4 - Meandry Ledeckého potoka pod Krajina je zde pahorkatinná až vrchovinná s nadprůměrným zastoupením lesů, velkým Raňkovem (foto AF-CITIPLAN) zastoupením zemědělských (často extenzivně obhospodařovaných) ploch a s malými poměrně izolovanými sídly. Terén je členěn neregulovanými vodními toky (zejm. Ledecký a dále Mokřanský a Křivoveský p.), místy jsou zachovány přírodě blízké lužní porosty a zamokřené louky. Východní část území je charakteristická rozlehlými extenzivně využívanými zemědělskými plochami (louky a pastviny), kterými prostupují dlouhodobě ponechané křovinaté meze. Celá část území východně od silnice II/603 je součástí Přírodního parku Velkopopovicko (dále také „PřP“), z jižní a západní strany sousedí řešené území s Přírodním parkem Hornopožárský les. Severní polovina území je více vrchovinná, více lesnatá a pohledově polootevřená až uzavřená, ohraničená ze severu vrchy Vlková a Nespery, z jihu pak vrchem Raňkov, na který na opačné straně údolí Ledeckého potoka navazují zalesněné vrchy Kosteleckých lesů. Obrázek 5 - Pohled z Raňkova jižním směrem (foto AF-CITYPLAN)

Naproti tomu jižní pahorkatinná polovina území je více pohledově otevřená, ohraničena je zalesněnými vrchy a hřbety až na hranici zájmového území (na severu Raňkov a vrchy Kosteleckých lesů, na jihu vrchy Lipkovického lesa a Starý vrch), vhodně se zde uplatňují stromořadí. Také zde se ale najdou menší specifické krajinné prostory, jako např. louky a pastviny v širokém a mírně sklonitém údolí Malešínského potoka jižně od Barochova a Malešína, prostor mezi Babicemi, Gabrhely, Křiváčkem a Řehenicemi s loukami, pastvinami a keřovými mezemi nebo široké údolí Mokřanského potoka pod Gabrhely, které pokračuje do lokality Papírna a Doly.


43


Obrázek 6 - Údolí Malešínského potoka mezi Barochovem a Malešínem (foto AF-CITYPLAN) Na samém jihu se území prudce svažuje k řece Sázavě, přičemž příkré jižní svahy pokrývají lesní porosty Starého vrchu a Lipkovického lesa. Rozsáhlé lesní porosty se nacházejí v oblasti mezi Barochovem a Dařboží (Kostelecké lesy) a na severu zájmového území (obora Vlková, vrch Nespery). Jedinou výraznou technickou stavbou v jinak harmonické lesozemědělské krajině je stávající nadzemní vedení elektrické energie VVN 400 kV vedené ve směru Čakovice – Dařbož – Gabrhele. Kromě výše uvedeného vymezení rámcových krajinných typů je charakter reliéfu území dobře patrný z vymezení biochor (viz obr. 7, podrobná charakteristika jednotlivých biochor je uvedena v doplňujících průzkumech a rozborech). Obrázek 7 - Vymezení biochor v zájmovém území

3SJ – svahy na bazickém krystaliniku 3. vegetačního stupně -3BP – rozřezané plošiny na neutrálních plutonitech v suché oblasti 3. vegetačního stupně -3VM – vrchoviny na drobách v suché oblasti 3. vegetačního stupně 3UP – výrazná údolí v neutrálních plutonitech 3. vegetačního stupně Zdroj: ÚAP ORP Benešov 2012, upraveno AF-CITYPLAN Legenda:


44


Pro stanovení koncepce ochrany a rozvoje znaků, které společně utvářejí hodnotný krajinný ráz území, byly pojmenovány hodnoty krajiny, a to v návaznosti na hodnoty vymezených přírodních parků Velkopopovicko i Hornopožárský les. Přestože zájmové území obce Řehenice nespadá do území PřP Hornopožárský les 1, byla hranice PřP při zpracování územního plánu vnímána jako čistě administrativní, tedy stanovená bez ohledu na skutečný výskyt krajinných hodnot. Toto lze vyčíst nejen ze zaslaného vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 14. 3. 2014 (č.j. 041433/2014/KUSK), ale již z vymezení úzkého pásu PřP jižně od Malešína při toku Sázavy, kde je území PřP striktně vedeno po hranici správního území obce Řehenice. Přitom obdobně jako v území PřP Hornopožárský les, spočívají také hodnoty krajiny území Řehenic západně od silnice II/360 zejména v rozsáhlých lesních porostech, které ve zvlněném až členitém terénu vytvářejí zalesněné horizonty (ve středu území vrch Raňkov a zalesněné vrchy mezi Dařboží a Barochovem, na jihu Starý vrch a Lipkovický les), a v pahorkatinném terénu se zaříznutými údolími vodních toků. Obrázek 8 - Vymezení PřP Velkopopovicko a PřP Hornopožárský les

Zdroj: Geoportál ŽP Středočeského kraje

Z tohoto důvodu byly v této části zájmového území uplatněny níže uvedené zásady území PřP Hornopožárský les, které vycházejí ze zásad stanovených studií preventivního hodnocení krajinného rázu „Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje (2. část)“ (Atelier V, 2009) pro území PřP Hornopožárský les: 1

Podle zřizovacího předpisu, tj. nařízení bývalého Okresního úřadu Ben ešov č. 1/2002, zahrnoval Přírodní park celé území Řehenic západně od silnice II/603. Ve stejném rozsahu bylo území přírodního parku vymezeno a hodnoceno ve studii „Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje“ (2008-2009), jež měla být jedním z podkladů pro zpracování ÚAP Středočeského kraje a dotčených obcí. ZÚR Středočeského (2011) kraje již vymezují přírodní park po hranici správního území obce Řehenice (viz obr. 5) a toto vymezení přebírají ÚAP ORP Benešov (2012). Ve vymezení území Přírodního parku Hornopožárský les se diametrálně liší i různé internetové zdroje. Dle vysvětlujícího sdělení KrÚ Středočeského kraje, které bylo vyžádáno, je platné zde popisované „užší“ vymezení, jelikož území Řehenic západně od silnice II/603 příslušelo v době zřízení přírodního parku k okresu Praha-východ, a ten zde přes původní záměr přírodní park nevyhlásil. V r. 2005 usiloval Krajský úřad Středočeského kraje o vyhlášení Přírodního parku Hornopožárský les – Vlková v upraveném rozsahu, avšak tento návrh narazil na nesouhlas dotčených obcí.


45


-

zachovat strukturu krajiny, tj. lesní porosty s enklávami nelesní půdy, které zahrnují sídla Dařbož, Barochov a Malešín,

-

nezasahovat do morfologie terénu v území (např. těžbou nebo liniovými stavbami),

-

zachovat neregulované vodní toky a přirozený vodní režim,

-

chránit vizuální horizonty tvořené zalesněnými vrchy, nezasahovat do nich nepříznivě novou výstavbou,

-

novou výstavbu přednostně směřovat do zastavěného území obcí,

-

omezit výstavbu nových liniových technických staveb, které by zasáhly do harmonického měřítka a vztahů v krajině,

-

omezit plošný rozsah výstavby s ohledem na zachování harmonického měřítka a vztahů v krajině,

-

zachovat prvky nelesní krajinné zeleně - doprovodnou zeleň cest, vodních toků, meze.

Území PřP Velkopopovicko je charakteristické drobnějším měřítkem, které je dáno členitým reliéfem se zalesněnými návršími a sítí údolí, mozaikou menších lesních celků, bezlesí a malých sídel s plošně víceméně úměrně rozvinutou zástavbou. Ta část zájmového územ í, která spadá do PřP Velkopopovicko, tj. území východně od silnice II/603, se uvedenému popisu do určité míry vymyká. Lesní porosty zde nevytvářejí mozaiku s plochami bezlesí, spíše jde o rozsáhlé spojité lesy (Nespery), které střídají rozsáhlé plochy bezlesí prostoupené křovinatými mezemi a doprovodnou zelení drobných nebo občasných vodních toků. Vodní toky (zejm. Mokřanský a Křivoveský potok) tvoří podstatnou složku krajiny tohoto území a mají zásadní podíl na vzniku zdejšího členitého terénu. Z uvedené studie preventivního hodnocení krajinného rázu plynou pro území náležející do PřP Velkopopovicko tyto zásady: -

posilovat podíl rozptýlené nelesní zeleně a zachování maloplošné struktury zemědělské krajiny,

-

nenavrhovat výstavbu na vizuálních horizontech nebo v jejich blízkosti,

-

respektovat strukturu osídlení,

-

novou výstavbu přednostně směřovat do zastavěného území obcí nebo do kontaktu s ním, vyloučit rozšiřování samostatných částí zastavěného území,

-

omezit plošný rozsah výstavby s ohledem na zachování harmonického měřítka a vztahů v krajině,

-

omezit výstavbu nových liniových technických staveb, které by zasáhly do harmonického měřítka a vztahů v krajině.

Výrazným zásahem do podoby a vazeb v nezastavěném území je vymezení koridoru železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova, jenž je veden prakticky středem území ve směru severo-jižním, a to v případě realizace záměru na terénu. V takovém případě by došlo především k zásadnímu dotčení prostupnosti krajiny a obrazu krajiny, která je dosud téměř bez výrazných antropogenních prvků, a bylo by také ztíženo obhospodařování zemědělských pozemků. Koridor je přebírán z nadřazené ÚPD (tj. ZÚR Středočeského kraje), jde tedy o povinně přebíraný „záměr“. Koridor je oproti vymezení v ZÚR podstatně zúžen (ze 600 m na 200 m), ale vzhledem k rozdílům v technickém řešení dle ZÚR (v řešeném území převážně navržen tunel) a dle aktuálně zpracované územně technické studie (naopak převážně navrženo vedení po terénu) vymezuje územní plán koridor v celé délce procházející řešeným územím, avšak bez specifikace technického řešení. Těmito výchozími podklady byla společně s rozsahem rozvoje území v zásadě nastavena i koncepce ochrany krajinných hodnot. Byl tím převzat místy zcela nevyhovující rozvoj – kapacitou naddimenzovaný, příp. ani urbanistickou strukturou neodpovídající stávající zástavbě (Dařbož, Vavřetice). Ke zmírnění tohoto problému a efektivnějšímu využití zastavitelných ploch má vést navržená etapizace využití některých ploch, výšková regulace nové zástavby v nich (výšková Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

46


regulace je však stanovena i v plochách přestaveb v zastavěném území) a podmínění využití některých ploch vybudováním potřebné technické infrastruktury. Uvedený koridor železnice je vymezen bez další specifikace technického řešení (povrchové/tunelové vedení). Jedná se o zcela nový umělý prvek v území, který, pokud by byl koridor veden na povrchu, by mohl zásadně ovlivnit obraz krajiny i její prostupnost. Co se týče možností umisťování staveb, zařízení a jiných opatření v nezastavěném území, zde územní plán zásadně neomezuje využití možné podle § 18 odst. 5 stavebního zákona. Územní plán nedovoluje stavbu ekologických a informačních center, budování trvalých oplocení zemědělských a lesních pozemků (možné jsou pouze ohrady pro pastvu hospodářských zvířat). I případné stavby v nezastavěném území mají dánu výškovou regulaci. Kromě výše uvedených skutečností (předchozí a nadřazená ÚPD), které zásadním způsobem určují rozvoj v území a ovlivňují podobu krajiny, a které byly při zpracování územního plánu nepřekročitelnými limity, byla snaha při zpracování územního plánu aktivně chránit krajinné hodnoty, případně vytvářet územní podmínky k jejich dalšímu rozvoji. Samozřejmostí je územní ochrana lesních porostů, která je zajištěna stabilizací těchto ploch (funkce NL). Sledována byla ochrana ploch neregulovaných vodních toků a jejich niv, které byly většinou stabilizovány v plochách přírodních (NP).

Obrázek 9 - Křovinaté meze v okolí Babic (foto AF-CITYPLAN)

Obdobným způsobem je zajištěna ochrana již zmíněných křovinatých mezí – tyto plochy jsou stabilizovány jako plochy smíšené nezastavěného území (NS) a jsou tak vyčleněny z okolních ploch zemědělských (NZ), regulativy využití ploch NS přitom umožňují zachování této důležité krajinné zeleně. Dalším podstatným krajinotvorným prvkem je doprovodná zeleň cest. Ochrana a rozvoj této zeleně je obecně regulativy umožněn v plochách dopravní infrastruktury silniční (DS). Územní plán mimo to konkrétně uvádí stávající prvky doprovodné zeleně (zachovalé i vyžadující doplnění) a navrhuje některé nové prvky, a to zejména v jižní polovině území.

Tabulka 11 Prvky liniové zeleně ID 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

Popis úsek Malešín - Křiváček úsek Malešín - Křiváček Malešín úsek Malešín - Křiváček Křiváček Malešín Malešín úsek Malešín - Raňkov úsek Křiváček - Nespeky úsek Křiváček - Nespeky úsek Křiváček - Řehenice úsek Křiváček - Řehenice úsek Křiváček - Řehenice úsek Křiváček -Rankov úsek Křiváček - Raňkov úsek Křiváček - Raňkov úsek Raňkov - Babice


Stav stav - k doplnění částečně stav - k doplnění stav - zachování k založení částečně stav - k doplnění a založení částečně stav - k doplnění částečně stav - k doplnění k založení stav - zachování částečně stav - k doplnění stav - zachování částečně stav - k doplnění částečně stav - k doplnění stav – zachování a doplnění stav – zachování a doplnění stav – zachování a doplnění stav – zachování a doplnění 47


ID 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

Popis úsek Raňkov - Babice Babice úsek Babice - Dařbož úsek Babice - Dařbož Dařbož Dařbož Dařbož úsek Dařbož - Čakovice Dařbož úsek Dařbož - Čakovice

Stav částečně stav - k doplnění částečně stav - k doplnění částečně stav – zachování a doplnění částečně stav – zachování a doplnění částečně stav – zachování a doplnění částečně stav – zachování a doplnění částečně stav – zachování a doplnění částečně stav – zachování a doplnění částečně stav – zachování a doplnění částečně stav – zachování a doplnění

Posledním aktivním krajinotvorným opatřením je vymezení ÚSES, vč. interakčních prvků (viz dále). Z důvodu zachování krajiny byl od počátku již v zadání stanoven požadavek, že nebude prosazován rozvoj těžby na vymezených CHLÚ v oblasti Gabrhele, a tento požadavek územní plán respektuje. Vymezená CHLÚ i ložiska (přímo v zájmovém území pouze ložisko Babice) zůstávají limity využití území, které ÚP respektuje (tj. nevymezuje zde plochy pro záměry nesouvisející s využitím ložisek, které by toto využití mohly zásadně ztížit nebo znemožnit). Jedinou výjimkou je koridor železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova, který je přebírán ze ZÚR. Významné krajinné prvky Ve správním území obce Řehenice se nenacházejí registrované VKP, jsou zde „pouze“ VKP ze zákona, tj. lesy, rybníky, vodní toky a údolní nivy. Území je na poměry Středočeského kraje nadprůměrně lesnaté – lesy zabírají 46% plochy zájmového území (průměr v kraji je 28%). Nerozsáhlejší lesní porosty se nacházejí v oblasti vrchu Nespery na severovýchodě zájmového území, dále v oblasti vrchu Vlková na severozápadě území a zejména pak v oblasti mezi Dařboží a Barochovem, kde se táhnou od vrchu Raňkov dále jižním a jihozápadním směrem k řece Sázavě (Lipkovický les a Kostelecké lesy). Plochy stávajících lesních porostů jsou stabilizovány (funkce NL), zábory představuje pouze koridor dopravní infrastruktury vymezený pro plánovanou železnici č. 220 Praha – Bystřice u Benešova (již bylo uvedeno, že jde o koridor povinně převzatý ze ZÚR).


48


Dalšími VKP ze zákona jsou vodní toky a jejich nivy. V centrální části území je nejvýraznějším tokem Ledecký potok, který prochází v severo-jižním směru od Babic až po Barochov a pod Raňkovem vytváří místy širokou nivu se dřevinami tvrdého luhu. Východní částí zájmového území procházejí další vodní toky, které výrazně určují ráz krajiny – Mokřanský a Křivoveský potok. Také v tomto případě se v území, kterým vodní toky procházejí, nacházejí přírodě blízké na vodu vázané ekosystémy a vodní toky mají přirozený charakter (výjimkou je částečně regulovaný nejjižnější úsek Mokřanského potoka v lokalitě Doly). Tyto přírodní prvky jsou chráněny stabilizací příslušných funkcí – nejčastěji jsou vodní toky zahrnuty do ploch přírodních (NP), občas jsou vedeny zvlášť jako plochy vodní a vodohospodářské (W). Kromě lesních porostů jsou tyto VKP těmi nejcennějšími přírodními prvky území Řehenic - jedná se často o špatně přístupná místa, kde dlouhodobě nejsou požadavky na jakýkoliv rozvoj, ani jej nelze v budoucnu očekávat a je zde tedy potenciál pokračování přirozené sukcese zdejších ekosystémů. Na druhé straně je v souvislosti s rozvojem v území navrženo takové řešení likvidace splaškových vod, které může v „nejhorší“ variantě (využití všech zastavitelných ploch, jejich napojení na ČOV společné pro jednotlivá sídla a následně zaústění do vodotečí) představovat výraznou změnu kvality vod ve vodních tocích. To se zejména Obrázek 10 - Mokřanský potok nad Doly v místě týká Ledeckého potoka, do kterého by byly nad regulací (foto AF-CITYPLAN) zaústěny ČOV pro Vavřetice, Babice, Dařbož a Barochov. Prakticky veškeré zastavitelné plochy jsou přebírány z předchozí ÚPD obce a stejně tak je přebíráno i řešení likvidace splaškových vod. Jediným opatřením ke zmírnění těchto vlivů v rámci územního plánu, které se zde však neuplatnilo, by byla redukce zastavitelných ploch. Dále bude řešit otázku možné míry znečištění vodních toků vlivem vypouštění odpadních vod z objektů v zastavitelných plochách příslušný vodoprávní úřad v jednotlivých řízeních k povolení vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Rybníků je na území Řehenic vcelku málo – jde prakticky pouze o rybník v Dařboži, resp. v Božešicích, Barochovský rybník a tři malé rybníky na Malešínském potoce, další drobné nádrže se nacházejí v Babicích (nepočítaje Babický rybník, který již náleží do sousedního správního území), Řehenicích (požární nádrž), Dařboži (zanesený rybník vedle silnice III/6032 u bývalého poplužního dvora) a v Malešíně. Tyto plochy jsou stabilizovány v plochách vodních a vodohospodářských (W), pouze první z malých rybníků na Malešínském potoce je zahrnut do plochy smíšené nezastavěné (NS) s tím, že dané regulativy podporují využití plochy jako vodní. Vymezené rozvojové plochy jsou většinou vázány na stávající zástavbu sídel, tudíž jsou prakticky vyloučeny přímé zásahy do ploch s přírodě blízkými biotopy, resp. biotopy s vyšší ekologickou stabilitou, které jsou ze zákona považovány za VKP. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní plán přebírá vymezení skladebných částí nadregionálního a regionálního ÚSES z nadřazené ÚPD, tj. ze ZÚR a vymezení těchto prvků dále zčásti zpřesňuje nad katastrální mapou. Jedná se o nadregionální biokoridor NK 61 Štěchovice-Chraňbožský les a regionální biocentrum RC Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

49


1671 Nespeky. Nadregionální biokoridor NK 61 Štěchovice – Chraňbožský les je veden lesními porosty na svazích nad Sázavou. Vymezení nadregionálního biokoridoru je upraveno v souvislosti s vymezením koridoru železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova (a předpokládaným přemostěním Sázavy), který je také přebírán ze ZÚR a zpřesněn podle studie SUDOP (2014). V rámci nadregionálního biokoridoru jsou vymezena dvě vložená regionální biocentra - RC 1671 Nespeky na zalesněném svahu Starého vrchu nad Nespeky a RC 1672 Čížov na svahu vrchu Čížov na jihozápadě (již mimo zájmové území). Vymezení skladebných částí lokálního ÚSES vychází z předchozí ÚPD obce, z ÚAP ORP Benešov (2012) a také z Generelu místního ÚSES (1994). Lokální úroveň ÚSES tvoří lokální biocentra vymezená v lesních porostech (zejm. jih řešeného území) a lokální biokoridory využívající koridory vodních toků (zejm. Ledeckého, Mokřanského a Křivoveského potoka). V místech, kde bylo vymezení dle předchozí ÚPD obce nevhodné (nefunkční biokoridory vedené po urbanizovaných nebo zemědělských plochách a s malou šancí na změnu stavu – zvýšení stupně ekologické stability), bylo vymezení upraveno. To se týká lokálního biokoridoru LK6 Pod Raňkovem-Gabrhele, který byl posunut blíže k zastavěnému území a je veden zčásti po plochách hostících biocenózy hydrické řady mokré (prameniště drobného bezejmenného přítoku Ledeckého potoka), zčásti biocenózy řady normální (porosty křovinatých mezí). Nově vymezený biokoridor tak využívá fragmenty stávajících, relativně stabilních přírodních prvků v této části území. Další podstatná úprava se týká vymezení lokálního biokoridoru LK5 Okolo Raňkova a v souvislosti s tím i vymezení nového lokálního biocentra LC2 Pod Raňkovem, oba prvky ÚSES jsou vymezeny na toku Ledeckého potoka a navazujících nivních plochách. Výrazné úpravy byly provedeny v jižní části území u vložených lokálních biocenter v rámci nadregionálního biokoridoru NK 61 Štěchovice-Chraňbožský les, kde bylo dosavadní vymezení podle ÚAP dosti rozporuplné (např. zde docházelo k překryvu lokálního a regionálního biocentra). V této části území bylo nutné provést úpravy ve vymezení lokálních biocenter i z důvodu vymezení koridoru železniční tratě. V rámci návrhu lokálního ÚSES byly vymezeny také tzv. interakční prvky, a to zejména ve východní polovině území. Vzhledem k tomu, že se jedná sice o tradičně vymezovanou součást lokálního ÚSES, avšak nemající oporu v prováděcí vyhlášce k zákonu o ochraně přírody a krajiny (vyhl. č. 395/1992 Sb.), jejíž vymezení nemůže nikterak omezovat vlastníky dotčených pozemků, nebyly interakční prvky vymezeny v hlavním ani v koordinačním výkresu, ale pouze ve výkresu koncepce uspořádání krajiny (výkres 1b4). Názvy skladebných částí ÚSES byly převzaty buď ze ZÚR (nadregionální a regionální), nebo z Generelu ÚSES. V několika případech, kde došlo k výraznějšímu posunu, byly navrženy názvy nové. Tabulka 12 - Seznam biocenter Kód Regionální biocentra 1671

Název

Stav/návrh (funkčnost) funkční

Nespeky

Lokální biocentra LC1

V jamkách

funkční

LC2

Pod Raňkovem

funkční

LC3

V Nesperách

LC4

Křivoveský potok

funkční

LC5

Vrabčí Brod

funkční

LC6

Lipkovický les

funkční

LC7

Lipkovický les-Ledce

funkční

nefunkční

Tabulka 13 - Seznam biokoridorů Kód Nadregionální biokoridory K61

Název

Stav/návrh (funkčnost)

Štěchovice-Chraňbožský les


funkční 50


Kód Lokální biokoridory

Název

Stav/návrh (funkčnost)

LK1

Žlaby

funkční

LK2

Dařbože

funkční

LK3

K Čakovicům-nad Barochovem

LK4

U Barochova

funkční

LK5

Okolo Raňkova

funkční

LK6

Pod Raňkovem-Gabrhele

funkční

LK7

Ke Gabrhelům

funkční

LK8

Mokřanský potok

funkční

LK9

Mokřanský potok-V Dolech

funkční

LK10

Křivoveský potok

funkční

část funkční, část nefunkční

Tabulka 14 - Seznam interakčních prvků Kód IP1

Stav/návrh (funkčnost) funkční

IP2

funkční

IP3

funkční

IP4

funkční

IP5

funkční

IP6

funkční

IP7

funkční

Pro zajištění návaznosti především lokální úrovně ÚSES na hranicích zájmového území obce Řehenice a sousedních území byly získány územní plány všech sousedních obcí a vymezení lokálního ÚSES tyto návaznosti zajišťuje. Vymezení skladebných částí ÚSES, jakožto překryvné funkce nad plochami rozdílného způsobu využití, je prakticky pouze zdůrazněním některých přírodních prvků v krajině, které je bezpodmínečně potřeba zachovat a rozvíjet (kostra ekologické stability v území). Územní plán za tímto účelem stanoví „regulativy“ přímo pro plochy ÚSES. Tyto „regulativy“ je třeba vnímat jako zpřesnění regulativů daných ploch rozdílného způsobu využití, nad kterými je ÚSES vymezen. Při vymezení ÚSES byly přednostně sledovány (relativně) přírodní plochy, které plní nebo mohou plnit funkci ÚSES bez zásadních vnějších zásahů, k rozporu mezi „regulativy ÚSES“ a regulativy ploch rozdílného způsobu využití tedy nedochází. Skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES a nefunkční skladebné části lokálního ÚSES (k založení) jsou vymezeny jako veřejně prospěšná opatření (VPO). Zvláště chráněná území Do zájmového území se promítá pouze ochranné pásmo Přírodní rezervace Čížov, které je vymezeno ze zákona, tj. 50 m od hranice chráněného území. Předměty ochrany PR Čížov jsou květnaté bučiny a suťové lesy s bohatým podrostem. Území ochranného pásma tvoří lesní porosty (Kostelecké lesy), plochy v ochranném pásmu jsou stabilizovány jako plochy lesní (NL), tedy ochrana PR Čížov, resp. jejích předmětů ochrany, je tímto územně zajištěna. Lokality výskytu ZCHD V zájmovém území je podle dat z Nálezové databáze ochrany přírody AOPK ČR (dále „NDOP“) evidováno několik záznamů o výskytech druhů živočichů a rostlin chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky k zákonu (dále také „ZCHD“). ZCHD se dle vyhlášky člení na druhy ohrožené (O), silně ohrožené (SO) a kriticky ohrožené (KO): -

celé území – prasetník lysý (Hypochaeris glabra) – druh KO, bělolist žlutavý (Filago lutescens) – druh KO, záznamy jsou hodně staré a nověji nepotvrzené, navíc nejsou blíže lokalizované;


51


-

lesní porosty na soutoku Mokřanského a Křivoveského potoka – zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria) – druh SO, vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) – druh O; lesní porosty u Mokřanského potoka pod Nespery – pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) – druh O, zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria) – druh SO; přechod lesních porostů a luk na úpatí vrchu Raňkov– otakárek fenyklový (Papilio machaon) – druh O, v současnosti louky v místě zaznamenaného výskytu hustě zarostlé náletem habru; louky mezi Barochovem a Malešínem – kosatec sibiřský (Iris sibirica) – druh SO; rekreační plocha Vavřetice – mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) – druh SO, záznam starý, na ploše rekreační objekt, druhová skladba lesních porostů dosti pozměněná; soutok Mokřanského a Křivoveského potoka – otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) – druh O.

Při přípravě územního plánu nebyl prováděn terénní průzkum zaměřený na výskyt ZCHD. V případě výše zmíněných lokalit (vyjma druhů s uváděným celoplošným výskytem) jsou až na jedinou výjimku v daných plochách stabilizovány přírodě blízké funkce (NL, NP, příp. NS), územní předpoklady pro zachování ZCHD v těchto lokalitách tedy jsou zajištěny. Nicméně výskyt druhů často závisí také na stavu daných biotopů a hospodaření na daných plochách (např. motýl otakárek fenyklový se jistě nebude vyskytovat na ploše louky, která je však hustě zarostlá vysokým náletem). Lokality soustavy Natura 2000 Do území se promítá, i když naprosto zanedbatelně, evropsky významná lokalita Dolní Sázava. V dané ploše je stabilizována plocha vodní a vodohospodářská (W), k přímému zásahu rozvojových ploch do EVL dochází v jednom případě, a to koridorem železnice č. 220 Praha – Bystřice u Benešova. Křížení toku Sázavy lze předpokládat přemostěním a je zřejmé, že lze v takovém případě záměr provést tak, aby nedošlo k závažnému ovlivnění toku (jde pouze o otázku technického řešení a nejedná se o nijak výjimečný záměr). V rámci územního plánu však nebylo technické provedení stavby vůbec řešeno, proto ani nebylo možné v této úrovni vyhodnotit vlivy na předměty ochrany a celistvost EVL Dolní Sázava. Předměty ochrany EVL a tím i celistvost EVL by mohly být plochami vymezenými územním plánem dotčeny spíš nepřímo, a to zaústěním kanalizace z ČOV do vodotečí, které zásobují řeku Sázavu. Navržené ČOV jsou zaústěny zejména do Ledeckého potoka (ČOV Babice, ČOV Dařbož a ČOV Barochov), dále do Mokřanského potoka, resp. jeho přítoku (ČOV Řehenice) a do Malešínckého potoka (ČOV Malešín). Vzhledem k návrhu řešení likvidace splaškových vod v území (společné ČOV pro jednotlivá sídla před zaústěním do vodotečí, příp. DČOV nebo do doby vybudování ČOV alespoň bezodtoké jímky) se nepředpokládá v důsledku schválení územního plánu a využití navržených rozvojových ploch významný nárůst znečištění v uvedených vodních tocích ani v Sázavě, a tedy ani významně negativní ovlivnění předmětů ochrany EVL. Přírodní hodnoty v zastavěném území Obec Řehenice netrpí nedostatkem zeleně ani přírodních prvků ve volné krajině. S ohledem na to a na výbornou dostupnost zeleně ve volné krajině, ale i s přihlédnutím k velikosti a charakteru jednotlivých sídel vcelku nepřekvapí, že je v zastavěných územích jednotlivých sídel velmi malý podíl veřejné zeleně sídelní (ze stejných důvodů to nelze vnímat jako nedostatek, ale spíše jako přirozený stav). Při toku Ledeckého potoka v místě jeho průchodu zastavěným územím Babic (u křižovatky silnic II/603 a III/6032) je v návaznosti na stabilizovanou plochu občanského vybavení (hřiště) stabilizována plocha přírodě blízké zeleně (extenzivně obhospodařovaná zeleň). Tímto je umožněna určitá kultivace plochy ve vazbě na sousední plochu hřiště, nicméně m usí být zachován přírodní charakter plochy. Jinak tvoří sídelní zeleň víceméně pouze zeleň soukromá, která je stabilizována buď v samostatných plochách (ZS) nebo zahrnuta do ploch bydlení (BH, BI, BV), smíšených obytných (SV) a rekreace (RI), rozvoj sídelní zeleně je v těchto plochách regulativy umožněn. Dále umožňují rozvoj sídelní zeleně také regulativy ploch veřejných prostranství (PV), které jsou úzce vázány na komunikace v zastavěném území sídel. Výjimečně jsou vymezeny přímo plochy veřejných prostranství - veřejné zeleně (ZV), v několika případech na pomezí mezi zastavitelným územím a volnou krajinou s funkcí zeleně ochranné a izolační. Také tyto plochy mohou přispět k rozvoji sídelní zeleně.


52


Tabulka 15 - Plochy s uplatněním sídelní zeleně INDEX_NP

Funkční využití

K6-ZV-ba

veřejná prostranství - veřejná zeleň

0,3962

K2-ZV-ba


0,4862

K1-ZV-ba


2,0021

K12-ZS-ba

plochy zeleně – soukromá a vyhrazená

0,1268

K13-ZS-ba


0,1879

K11-ZS-ba


0,3028

K28-ZS-ma


0,6678

K2-ZV-ma


0,1769

K3-ZV-ma


0,1113

Rozsah [ha]

Malá a vzájemně odlehlá sídla nenabízejí plochy parků, namísto toho se zde občas nacházejí malá návesní prostranství s drobnými sakrálními stavbami a vzrostlými dřevinami původních druhů. Toto je případ Barochova (zvonička pod vzrostlou lípou srdčitou) a Řehenic (kaplička na návsi, opodál vzrostlá lípa srdčitá). V Babicích je to vzrostlá lípa srdčitá u st. par. č. 24/2. V ostatních sídlech tyto hodnoty chybí. Tyto dřeviny jsou navrženy k vyhlášení za památné stromy, případně alespoň k interní evidenci obce (pro případ zajištění jejich ošetření apod.). Územní plán v daných plochách stabilizuje plochy veřejných prostranství (PV), ochrana těchto dřevin je tím v rovině územního plánování dostatečně zajištěna. Lokalizace těchto dřevin je provedena ve výkresu koncepce uspořádání krajiny (výkres 1b4).

Obrázek 11 - Lípa srdčitá v Řehenicích (foto AF-CITYPLAN)

Obrázek 12 - Dub letní pod Raňkovem (foto AF-CITYPLAN)


53


Tabulka 16 - Význačné dřeviny na území Řehenic ID

Popis 1 lípa srdčitá v Řehenicích 2 lípa srdčitá v Barochově 4 lípa srdčitá v Babicích

Pozn.: kromě toho byla jedna význačná dřevina zjištěna v nezastavěném území – jedná se o statný dub letní s kamennou obezdívkou u Ledeckého potoka při východním okraji lesní mýtiny pod Raňkovem. Podle územního plánu je zde stabilizována plocha přírodní (NP), čímž je zajištěn územní předpoklad ochrany této význačné dřeviny.

U rozvojových ploch nad 2 ha (výhradně jde o plochy bydlení BI) je podle prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu počítáno s předepsaným poměrem veřejných prostranství (PV), ty by měly být vymezeny v rámci vypracování územních studií k daným rozvojovým plochám. Zemědělský půdní fond (ZPF) V zájmovém území se podle údajů ČSÚ uvádí výměra orné půdy přibližně trojnásobná ve srovnání s travními porosty, nicméně tyto údaje jsou založeny na evidenci druhu pozemků v Katastru nemovitostí a realita bude zřejmě trochu příznivější pro travní porosty. Půdní fond v souhrnu je třeba vnímat jako zásadní přírodní hodnotu, nezávisle na vymezení bonit půd, jde o neobnovitelný přírodní zdroj, jehož vývoj je dlouhodobý (uvádí se až 200 let pro vznik 1cm půdy z matečné horniny). Z pohledu bonity půd jsou v území (celková rozloha zemědělské půdy – 512 ha) nejvíce zastoupeny vysoce bonitní půdy II. tř. ochrany ZPF (cca 290 ha) a dále málo bonitní půdy IV. (cca 193 ha) a V. (cca 136 ha) tř. ochrany ZPF. Rozvojové plochy jsou z převážné většiny přebírány z předchozí ÚPD obce (cca 55 ha), rozsah záborů zemědělských půd je tak de facto dán převzetím dříve schválených ploch. Nové zábory představuje hlavně na základě ZÚR vymezený koridor dopravní infrastruktury pro železniční trať č. 220 Praha – Bystřice u Benešova (cca 64 ha). K dalším záborům dochází na základě zahrnutí některých žádostí vlastníků (cca 4 ha) a v důsledku ploch navržených zpracovatelem územního plánu (cca 9 ha). Podrobné vyhodnocení a zdůvodnění záborů ZPF je uvedeno v kap. 10. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Jak již bylo uvedeno, je zájmové území nadprůměrně lesnaté (cca 46% plochy). Rozsáhlé lesní porosty se nacházejí na vrších a v říčních údolích zejména po obvodu zájmového území - na severovýchodě kolem vrchu Nespery, na severu kolem vrchu Vlková, na východě v údolí Mokřanského a Křivoveského potoka, na jihu nad svahy k Sázavě (Lipkovický les a Kostelecké lesy), odkud prostupují rozsáhlé Kostelecké lesy až do středu zájmového území k vrchu Raňkov. Plochy stávajících lesních porostů jsou stabilizovány (funkce NL). Oproti předchozí ÚPD obce je navíc v ploše lesa ve Vavřeticích (par. č. 170/7, 170/22 a 170/37 v k.ú. Babice u Řehenic) stabilizována plocha individuální rekreace, kdy jde reálně o zastavěné pozemky, které jsou však dosud vedeny jako lesní (tato plocha nefiguruje v záborech vzhledem k tomu, že není navržena jako zastavitelná). Zábor PUPFL představuje pouze koridor dopravní infrastruktury vymezený pro plánovanou železnici č. 220 Praha – Bystřice u Benešova, což je však koridor povinně přebíraný ze ZÚR. Podrobné vyhodnocení záborů PUPFL je uvedeno v kap. 10. Některé návrhové plochy jsou vymezeny i na pozemcích ve vzdálenosti menší než 50m od okraje lesa (OP lesa). V těchto případech územní plán navrhuje jako obecnou povinnost dodržení min. 10m volného (neoploceného) pásu podél okraje lesa a povinnost umisťování objektů min. 25m od hranice lesa, přičemž zde platí nutnost předchozího souhlasu orgánu státní správy lesů v rámci celého OP lesa. Tabulka 17 - Návrhové plochy zasahující 50 m od okraje lesa Kat. území

Využití plochy

Index plochy

Babice u Řehenic

Z23-OS-ba

občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení

Babice u Řehenic

Z9-BI-ba

bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské

Babice u Řehenic

Z30-BI-ba

bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské

Malešín

Z22-RI-ma

rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci

Malešín

Z28-ZS-ma

zeleň - soukromá a vyhrazená


54


Kat. území Malešín Babice u Řehenic, Malešín

Využití plochy

Index plochy Z29-TI-ma

technická infrastruktura - inženýrské sítě

Z37-DZ-ma

dopravní infrastruktura - železniční

Ložiska nerostů Do zájmového území přímo zasahuje jedno ložisko stavebního kamene (ložisko Babice). Další dvě ložiska stavebního kamene (Mokřany a Pyšely) jsou vymezena těsně za hranicí zájmového území. Pokus o těžbu ložiska Babice, resp. o stanovení dobývacího prostoru na ložisku, byl učiněn již ve 2. pol. 90. let 20. stol. a byl neúspěšný s ohledem na některé jiné přírodní hodnoty území, které by tím byly zničeny (krajinný ráz, lesní porosty ad.). Územní plán v souladu se zadáním ÚP nevytváří podmínky pro otevření ložiska Babice a nevymezuje zde návrhové plochy pro těžbu nerostů. Plochy v tomto území jsou stabilizovány většinou jako plochy lesní (NL) nebo zemědělské (NZ). Nicméně dle ZÚR jsou stále tato výhradní ložiska považována za přírodní hodnoty území2, které je nutno chránit. Podle horního zákona nelze na celém území CHLÚ umisťovat stavby a zařízení nesouvisející s těžbou ložiska, které by mohly ztížit nebo znemožnit případnou budoucí těžbu, resp. je k takovému kroku potřeba závazné stanovisko příslušného krajského úřadu vydané po projednání s příslušným obvodním báňským úřadem. Z návrhových ploch se do území CHLÚ promítá pouze plocha pro doplnění zástavby v Gabrhelích (Z32-V-ma), která navazuje na stávající zemědělské objekty a jejíž vymezení zjevně nemůže podstatně ztížit případné budoucí využití ložiska, a dále koridor železniční tratě č. 220 Praha - Bystřice u Benešova, který je povinně přebírán ze ZÚR. Tabulka 18 - Rozvojové plochy zasahující do CHLÚ Využití plochy

Index plochy Z32-V-ma

plochy výroby

Z37-DZ-ma

dopravní infrastruktura - železniční

Popis

Původ

jízdárna koridor železniční tratě č. 220 (úsek Praha – Bystřice u Benešova)

VL ZÚR

Legenda: VL – na základě žádosti vlastníka pozemku, ZÚR – na základě převzetí ze ZÚR

Radonové riziko Z mapy radonového indexu je možné vyčíst radonový potenciál (index) místního geologického podloží, který je na velké části zájmového území vysoký, v oblasti Babic a Vavřetic je naopak hodnota radonového indexu nízká. Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Vyšší kategorie radonového indexu podloží znamená vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m -3 v existujících objektech (hodnota EOAR) a zároveň indikuje míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nové výstavby (dle ČSN 73 0601 - Ochrana staveb proti radonu z podloží). V rozvojových plochách v území s vyšším radonovým indexem nebyla přijímána žádná opatření, tato ani nelze v rovině územního plánu přijmout. Problém je řešitelný a běžně řešen technickými opatřeními v projektové fázi přípravy staveb. Hygienické podmínky – ovzduší, hluk, odpady, SEZ Ovzduší Podle Sdělení č. 1 z Věstníku MŽP 2/2012 o hodnocení kvality ovzduší a vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (data za rok 2010) nebylo území Řehenic zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). V rámci území stavebního úřadu Velké Popovice, pod který spadá také území Řehenic, je evidováno překročení tzv. cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren na 6% území. Spolehlivě nelze určit, kde konkrétně v rámci správního obvodu stavebního úřadu dochází k překračování limitu. Hlavním zdrojem benzo(a)pyrenu je doprava a průmysl. V zájmové území se vůbec nenacházejí zdroje emisí z oblasti průmyslu, liniovými zdroji mohou být jen silnice 2

Zatímco dříve uvedené přírodní hodnoty jsou hodnotami samy o sobě a budou jimi, dokud budou dané fenomény zachovány, hodnota nerostného ložiska spočívá pouze v možnosti jeho využití (vydobytí ložiska nezávisle na tom, zda to bude v blízké nebo daleké budoucnosti), přičemž toto využití bude znamenat jeho zánik (v ekonomickém pojetí zhodnocení), proto nelze hovořit o přírodní hodnotě, ale pouze o přírodním zdroji, resp. limitu využití území.


55


II/603 a III/6032, což má ale zřejmě v porovnání s některými okolními obcemi zanedbatelný vliv na emisích benzo(a)pyrenu (do správního obvodu stavebního úřadu Velké Popovice spadá také obec Kunice, jejímž územím částečně prochází dálnice D1). Na základě těchto důvodů je pravděpodobné, že zájmové území se významněji nepodílí na emisích benzo(a)pyrenu. Územní plán s ohledem na výše uvedené hodnocení stavu nenavrhuje žádná opatření cílená na ochranu ovzduší nebo zlepšení kvality ovzduší. Hluk Jediným významnějším zdrojem hluku je v řešeném území silniční doprava. Zejména je to silnice II/603, kde se na celém úseku v rámci řešeného území uvádí intenzita 5 281 všech vozidel/24 hodin (celostátní sčítání dopravy 2010). Dalším liniovým zdrojem hluku je silnice III/6032, tento úsek se ale v rámci celostátního sčítání nesledoval. Žádné jiné druhy dopravy (železnice, letiště), které jsou zpravidla spojeny s vyššími intenzitami emitovaného hluku, se v území nenacházejí. Nejsou zde evidovány ani žádné bodové zdroje hluku. Územní plán stanoví pro využití konkrétních rozvojových ploch bydlení a smíšených obytných v blízkosti silnic II/603 a III/6032 podmínku předchozího prokázání splnění hygienických limitů hluku. Vzhledem k tomu, že jde o existující dopravní tahy, je tato podmínka přenesena na stranu investorů v plochách bydlení a plochách smíšených obytných. Územní plán dále vymezuje plochy železniční dopravní infrastruktury pro železnici č. 220 Praha – Bystřice u Benešova, jejímž vymezením mohou být dotčeny některé rozvojové i stávající plochy v Malešíně a v Barochově. Také zde je dána podmínka splnění hygienických limitů hluku. Odpady V řešeném území není provozována žádná skládka odpadů, spalovna odpadů, sběrný dvůr ani zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu. Na území obce jsou vyhrazena místa pro shromažďování vytříděných složek komunálního odpadu – papíru, plastů, skla, nápojových kartonů, a to v Křiváčku před obecním úřadem, v Babicích u křižovatky silnic II/603 a III/6032 a v Dařboži v prostoru před bývalým poplužním dvorem. Územní plán nevymezuje žádné návrhové plochy technické infrastruktury pro nakládání s odpady. Vymezení konkrétních míst pro stanoviště kontejnerů na vytříděné složky komunálního odpadu by bylo nad rámec územního plánu, ale tato možnost je umožněna v rámci ploch veřejných prostranství (PV). Požadavek ze zadání na navržení dalších vhodných systémů separace a likvidace komunálního odpadu nebyl naplněn. V obci funguje systém shromažďování a sběru komunálního odpadu, který pro obec zajišťuje externí partner. Jak v rámci doplňujících průzkumů a rozborů, tak ani při následném zpracování územního plánu nebylo zjištěno, že by stávající systém nakládání s komunálními odpady měl nedostatky, proto územní plán nenavrhuje žádná nová opatření (kromě zmíněné možnosti separace odpadů v plochách veřejných prostranství). Naplněn nebyl ani požadavek na prověření možností nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO), jelikož ani zde nebyly zjištěny nedostatky v současném stavu. Sídla v zájmovém území jsou malá, obytnou zástavbu tvoří prakticky výhradně rodinné domy, v případě rekreace jde o objekty rodinné rekreace. U všech těchto objektů jsou dostatečné možnosti vlastního nakládání s BRKO (kompostování), které jsou také využívány. SEZ Jihovýchodně od Babic u cesty do Gabrhele je evidována lokalita staré ekologické z átěže (kontaminované místo) – bývalá skládka komunálního odpadu (zdroj: Systém evidence kontaminovaných míst). Tato plocha je v současné době zarostlá travní vegetací. Podle předchozí ÚPD obce je plocha uváděna jako plocha rekultivace (stav). Podrobné informace o umístění, charakteru a míře kontaminace, nebo dalších plánech na sanaci údajně kontaminované lokality byly zjišťovány u ČIŽP OI Praha, avšak ani zde nejsou žádné další informace k dispozici. Územní plán v této lokalitě pouze stabilizuje plochu zemědělskou (NZ), protože k zajištění rekultivace plochy nemá územní plánování žádné nástroje. Za současných nedostatečných informací o lokalitě není vyloučena migrace kontaminantů ve směru terénní deprese a toku bezejmenného potoka ke Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

56


Gabrhelím, proto je návrhová plocha smíšená obytná v Gabrhelích podmíněna předchozím prokázáním nezávadnosti vodního zdroje. V území bylo při terénním průzkumu zjištěno několik lokalit černých skládek. V těchto lokalitách je třeba zajistit sanaci a kontrolu, aby nedošlo k opětovnému zavážení odpadů. Územní plán ponechává tyto lokality ve stabilizovaných plochách podle převažující funkce, možnost sanace skládek tím není nijak dotčena (je možná). Tabulka 19 - Lokality zjištěných černých skládek odpadů Popis černá skládka u cesty na Gabrhele černá skládka u silnice II/603 mezi Babicemi a Křiváčkem černá skládka u zídky pozemku parc. č. 600 v Řehenicích černá skládka u cesty z lokality Papírna do Gabrhele černá skládka u přítoku Ledeckého potoka do Barochovského rybníka černá skládka u lesní cesty z Dařbože do Barochova (v místě soutoku Ledeckého potoka a bezejmenného toku)

Umístění pomezí pozemků parc. č. 1360, 1348 a 803 v k.ú. Malešín parc. č. 1310 v k.ú. Malešín pomezí pozemků parc. č. 600 a 1109/1 v k.ú. Malešín parc. č. 971 v k.ú. Malešín pomezí pozemků parc. .č. 1405, 232/1 a 232/4 v k.ú. Malešín pomezí pozemků parc. č. 305, 311/1 a 1074 v k.ú. Malešín

2.f.7) Zdůvodnění použití druhů ploch neuvedených ve vyhl. 501/2006 Sb. V kategoriích ploch s rozdílným způsobem využití byly použity mimo jiné plochy zeleně soukromé a vyhrazené (ZS) a plochy zeleně přírodního charakteru (ZP). Jedná se o plochy neuvedené v §4 až §19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Jejich použití bylo nezbytné pro vymezení systému sídelní zeleně (viz část I, odst. 1, písm. c) přílohy 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.).

2.f.8) Konzultace s dotčenými orgány v průběhu zpracování návrhu územního plánu Návrh územního plánu obce byl v průběhu prací konzultován se zástupcem objednatele – starostou obce Řehenice p. Ondřichem a s odborným zástupcem pořizovatele Ing. arch. Kindlem. Dále byl konzultován se stavebním úřadem v Popovicích (Ing. Pawingerová). V průběhu zpracování územního plánu byly provedeny také konzultace s některými orgány ochrany přírody a dalšími dotčenými subjekty: MěÚ Benešov, odbor životního prostředí (ÚSES, VKP); MŽP a AOPK ČR (vymezení Přírodního parku Hornopožárský les, vymezení ochranného pásma PR Čížov, výskyty zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin); KrÚ Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (vymezení Přírodního parku Hornopožárský les); ČIŽP – Oblastní inspektorát Praha (přesné umístění a podrobnosti k lokalitě staré ekologické zátěže). Od všech sousedních obcí byly získány podklady pro podrobné vymezení skladebných č ástí ÚSES na hranicích zájmového území. Významně do podoby územního plánu zasáhly odpovědné orgány Krajského úřadu Středočeského kraje v souvislosti s omezením vymezeného rozsahu zastavitelných ploch.

2.g) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 2.g.1) Vymezení zastavitelných ploch Vymezení zastavěného území a zastavitelných ploch je vyznačeno ve výkresech základního členění území, hlavním a koordinačním výkresu. Přehled a výměry zastavitelných ploch v jednotlivých katastrálních územích jsou uvedeny v kap. 1c) Výroku. Zastavěné území není využito intenzivně. V jednotlivých sídlech existují proluky, které se podílejí na současném obrazu území. Enklávy nezastavěného území v intravilánu jsou v Babicích v jihovýchodní poloze nad silnicí, kde jsou plochy zahrad, polností a sadů. V Dařboži je to nefunkční areál zemědělské výroby. Zástavba Křiváčku je nesouvislá s vnitřními prolukami, obdobně Barochov. Oblast kolem Dolského mlýna je částečně také přestavbovou lokalitou.


57


Nad rámec těchto ploch je v území řada lokalit s částečně vybudovanou infrastrukturou, které vzhledem k absenci kanalizace a vodovodu v obci zůstávají nevyužity. Další plochy rozvoje, které územní plán navrhuje, jsou převážně převzaté plochy z předchozí ÚPD obce. Tabulka 20 - rozsah zastavitelných ploch Rozsah celého území obce

1104,6691 ha

rozsah zastavěného území

94,5781 ha

celková výměra rozvojových ploch mimo zastavěné území

94,3201 ha

-

bez plochy koridoru železnice

30,2434 ha

-

bez plochy koridoru železnice a bez ploch zeleně

26,1816 ha

2.g.2) Rozložení funkčních ploch podle plošného zastoupení Dominantní funkční využití území je bydlení a individuální rodinná rekreace. V území není zastoupeno žádné typické pracovní odvětví nebo výrobní závod. Jako zdroj hospodářských aktivit nebo pracovní příležitosti lze uvést práci v zemědělství a lesnictví. Segment turistiky představují koňské farmy ve spojení se zařízeními pro kongresovou turistiku a firemní nebo i rodinnou turistiku. Plochu výroby v území představuje původní brusírna, později cihelna ve Vavřeticích. Naposledy byl objekt využíván jako skladovací prostor, nyní je zchátralý a bez využití. Jedná se o historickou a lokálně hodnotnou stavbu, která je dokladem stavební úrovně minulosti. Plochu výroby v Barochově, kterou vymezila předchozí ÚPD obce, vyhodnotil zpracovatel jako nenaplněnou a vzhledem k potenciálnímu střetu výroby a bydlení byl upraven regulativ na smíšené využití, tj. smíšenou obytnou funkci venkovského typu (SV), která připouští nerušící výrobu. Plocha zemědělské výroby v Dařboži je novým územním plánem vnímána jako brownfield. Vzhledem k tomu, že celý areál se nachází v těžišti dlouhodobě plánovaného rozvoje individuálního bydlení, vymezil zpracovatel část této plochy jako přestavbové území, na bydlení. Plochy pro služby, nerušící výrobu a drobnou občanskou vybavenost lze umisťovat společně s bydlením v plochách SV. Plochy SV jsou vymezeny v kontaktních plochách s komunikacemi v Křiváčku, Babici a Dařboži. Návrh územního plánu dále přebírá z předchozí ÚPD obce stávající plochy občanské vybavenosti. Jedná se o plochy sportovních zařízení a tělovýchovy (OS) a dále o plochy pro drobnou komerční i nekomerční vybavenost (OM, OV). Na žádost vlastníků je rozšířena plocha OM v Dařboži. Další plocha občanské vybavenosti v Dařboži je vymezena jako územní rezerva. Obrázek 13 - procentuální zastoupení zastavitelných ploch územního plánu vlevo stav, vpravo návrh


58


Tabulka 21 - přehled stavových a rozvojových ploch Agregované plochy

stav [ha]

návrh [ha]

plochy pro individuální využití [BI, BV, RI]

54,9300

18,0141

plochy dopravy [PV, DS]

17,5100

3,8149

plochy smíšené [SV]

12,6526

6,3214

plochy pro vybavenost území [OV, OM, OS]

4,0024

2,1789

plochy výroby [V]

1,9083

-

ostatní technická infrastruktura [TI]

-

0,4914

celkem

89,0950

30,8207

Z hodnocení stavu území jsou vypuštěny plochy železniční dopravy [DZ], které představují téměř 64,07 ha, která tak představuje více, jak dvojnásobek všech návrhových ploch. Vymezená plocha představuje koridor stavby železnice, reálný průmět stavby do území bude menší.

2.g.3) Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení Podkladem pro vymezení rozvojových ploch pro bydlení je analýza demografického vývoje počtu obyvatel v obci založená na datech o vývoji v uplynulých letech. Analýza vývoje počtu obyvatel je základem pro stanovení odhadu vývoje počtu obyvatel. Časový horizont pro odhad je stanoven kolem roku 2035. Výpočet potřeby bytů při nárůstu počtu obyvatel dle dosavadního rozvoje Součástí územního plánu není odborná demografická studie. Demografický vývoj předpokládaný pro tento územní plán je odvozen z dosavadního vývoje posledních let. V období 1991 - 2014 se počet obyvatel vyvíjel v trvale rostoucím trendu (zdroj: ČSÚ): Tabulka 22 - vývoj počtu obyvatel

rok poč. obyv.

1991 407

1992 397

1993 407

1994 407

1995 411

1996 414

1997 402

1998 413

1999 440

2000 446

2001 425

2002 422

rok poč. obyv.

2003 422

2004 439

2005 441

2006 460

2007 335

2008 342

2009 352

2010 349

2011 389

2012 407

2013 414

2014 418

Pokles mezi lety 2006 a 2007 o 125 obyvatel byl dán administrativním odtržením části obce Čakovice. Nárůst počtu obyvatel na dnešním území obce Řehenice lze tedy sledovat až od roku 2007. Za období 2007 – 2014 (7 let) počet obyvatel narostl o 83 obyvatel, tj. průměrně 12 obyvatel za rok. Toto tempo se pravděpodobně zvýší v důsledku předpokládaného vybudování odpovídající technické infrastruktury (zejména veřejného vodovodu a kanalizace) v průběhu návrhového období. Průměrný roční přírůstek obyvatel je tak uvažován v hodnotě 13 obyvatel / rok. Pro 21 leté období (2014 - 2035) je tedy reálné předpokládat nárůst o 273 nových obyvatel, tedy na celkovou hodnotu 691 (zaokrouhleně 700) obyvatel. Graf níže, sestavený na podkladě dat ČSÚ o sčítání obyvatelstva a domů od roku 1869 ukazuje úbytek obyvatelstva až do počátku 90. let, kdy došlo k sociálním a společenským změnám. S těmito změnami došlo k zatraktivnění příměstského bydlení, které se projevilo i v území Řehenic. Graf pokračuje i po r. 2011 (poslední sčítání obyvatelstva a domů) a ukazuje odhad vývoje obyvatelstva do budoucnosti.


59


Obrázek 14 - Vývoj registrovaných obyvatel v období 1869 - 2011 a odhad do r. 2035

Zdroj: Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 (přepočet na územní strukturu 2013), upraveno AF-CITYPLAN V území je evidováno 174 rodinných domů, z toho je obydleno 114 domů, lze tedy dovozovat, že 60 domů slouží k rekreaci. Lze předpokládat, že některé z nich budou v budoucnu využívány pro trvalé bydlení (vzhledem k možnosti práce na dálku nebo stěhování obyvatel měst v poproduktivním věku kvůli vysokému nájmu, hluku apod.). Stejně tak lze očekávat, že ze stávajícího bytového fondu (141 obydlených bytů) přejde v důsledku generačních výměn a prodejů část bytů mezi byty s rekreačním využitím. Návrh územního plánu považuje oba tyto trendy za vzájemně vyvážené, bez rozhodného vlivu na počet obyvatel. Druhý faktor, který je vedle demografické prognózy zahrnutý do výpočtu potřeby rozvojových ploch je potřeba saturovat nároky místních obyvatel na bydlení, které lze odvozovat ze všeobecného trendu zmenšování domácností (ob/RD(byt)), stárnutí bytového fondu a podobně. K podchycení tohoto jevu slouží následující tabulka, která shrnuje některé údaje a ukazuje na potřebu nových bytů (ploch) při stávajícím počtu obyvatel (nulovém nárůstu obyvatel). Tabulka 23 - výpočet potřeby ploch při nulovém nárůstu obyvatel počet obyvatel

424

trvale obydlené byty

141

odpad bytů - 0,2% z výchozího počtu ročně obložnost (obyvatel / byt)

5 3

celková potřeba bytů do roku 2035 při obložnosti 2,5

175

potřeba nových bytů v roce 2035 podíl nových bytů na rozvojových plochách územního plánu

34 0,9

potřeba bytů v rozvojových plochách v roce 2035

31

Výpočtové hodnoty potřeby rozvojových ploch vycházejí z aktuálního počtu 424 trvale bydlících obyvatel a z množství 141 trvale obydlených bytů. Z těchto dat vyplývá velikost běžné domácnosti 3 ob/RD(byt). S ohledem na trend zkvalitňování ukazatelů bydlení (zvětšování podlažních ploch na jednoho obyvatele, snižování počtu domácností v nuceném soužití) se v příštích 16-ti letech předpokládá pokračování zmenšování stávajících domácností na 2,5 ob/RD. Za předpokladu, že stávající bytový fond prochází obnovou, rozvojem a zánikem některých bytů (odpad bytů – 5 bytů) je výchozí počet potřeby nových bytů 34. Převládající charakter bydlení v území představují individuální rodinné domy. Ve výpočtu je zahrnut koeficient 0,9, který předpokládá rozložení nových bytů ve stávajících plochách a v plochách rozvoje v poměru 1 : 9. Rozdělení nových bytů tímto poměrem znamená potřebu 3 byty v zastavěném území a 31 bytů v rozvojových plochách. Územní plán vymezuje 24,23 ha rozvojových ploch s funkčním využitím BI, BV, SM pro bydlení. V těchto plochách jsou územním plánem vymezeny maximální počty rodinných domů, přičemž na Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

60


každý RD se pro účely výpočtu počtu obyvatel počítají 3 obyvatelé. Územní plán dále využívá nástroje etapizace k usměrnění investic a rozvoje sídla. V první etapě tak lze realizovat maximálně 14,5 ha při těchto ploch určených pro 97 RD ~ 291 obyvatel. Nárůst v nově vymezených plochách územního plánu ve 2. a 3. etapě rozvoje činí 9,72 ha, 128 RD ~ ekvivalent 384 obyvatel. Celkový nárůst v nově vymezených plochách územního plánu tedy včetně 2. a 3. etapy rozvoje činí 24,23 ha 225 RD ~ 675 obyvatel. Tabulka 24 - bilance počtu obyvatel a RD

stav k roku 2015 1. etapa 2. a 3. etapa (50%) 2. a 3. etapa (100%) vliv změn v zastavěném území* Návrh úp Předpoklad 2035

Počet obyvatel

RD 2015

424 291

141 97

291 192

291

Prostorové nárok y [ha]

97 64

384 -78 637 700

-78 829

-78 1021

3 241

3 305

97

14,5

128

9,72

3 369

24,23 15,99

* Vliv na využití území, který má vliv zmenšování domácností v současně zastavěném území. Výsledná bilance předpokládaného počtu obyvatel v roce 2035 (podle analýzy) a počtu obyvatel dle ploch návrhu územního plánu je rozdělena do tří částí podle postupu realizace etap výstavby v území. Jako nejpravděpodobnější cílový stav je uvažována střední hodnota, která odpovídá počtu obyvatel při realizaci 50% ploch podmíněných etapizací. Tato hodnota převyšuje návrhovou hodnotu o 129 obyvatel. Územní plán vzhledem k dosavadnímu stavebnímu vývoji v území a omezením, které představuje etapizace, nepředpokládá s využitím všech ploch k návrhovému horizontu roku 2035. Předpokládaný převis počtu obyvatel (vymezených ploch) lze odůvodnit: -

řešené území je součástí rozvojové oblasti OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha, součástí výpočtu nebyla rezerva, která může představovat až 20%, převis rozvojových ploch předchází deformaci cen na realitním trhu, využití některých ploch je omezeno předchozími investicemi, respektováním platných územních rozhodnutí (např. Dařbož - nových 20 + 77 RD) využití ploch SV připouští i nerušící vybavenost

2.g.4) Návaznost vymezených rozvojových ploch ÚP vůči předchozímu ÚPO Rozsah rozvoje, jak je vymezen platným územním plánem je naddimenzovaný. Vzhledem k chybějící infrastruktuře, poklesu stavební výroby a poklesu poptávky po bydlení v lokalitách s horší dostupností zůstala většina ploch vymezených předchozím územním plánem a jeho změnou nevyužita. V návrhu územního plánu dochází k výrazné redukci zastavitelných ploch zejména v oblasti Vavřetic a Dařbože. Ve Vavřeticích jsou vypuštěny z návrhu územního plánu plochy rozvoje a územních rezerv, které by představovaly srůst původních Vavřetic s lokalitou rekreačních chat, označenou v platném úp (dále jen ozn.): 6/9 a 6/10. V Dařboži je vypuštěna plocha (ozn. 7/9), která byla vymezená bez návaznosti na zastavěné území. V Dařboži je část původní plochy rozvoje drobné výroby 7/4, změněna při komunikaci na rozvoj bydlení a v části orientované k lesu ponechaná jako výroba určená k využití pro bydlení pouze ve výhledu. V Babicích byla redukovaná plocha rozvoje vymezená změnou platného územního plánu s ozn. 1/9 je obtížně přístupná část plochy původně vymezené pro funkci smíšenou. Jedná se o plochu v ochranném pásmu vysokého napětí a v pohledově exponované lokalitě nad sídlem. Částečně omezená je plocha (ozn. 6/3). Původní plocha rozvoje v Křiváčku (ozn. 1/14) je nahrazena rozvojem v části Křiváčku, kde je již na protilehlé straně silnice II/603 vymezen rozvoj včetně dokončené parcelace. Vypuštěna je plocha rozvoje v Řehenicích mezi obcí a lokalitou rekreačních chat nad „Papírnou“. Vypuštěna je i plocha nad Řehenicemi ve východní části (ozn. 1/2). Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

61


Redukovaný je rozvoj ploch v Malešíně východním směrem (ozn. 1/12). Zrušen je rozvoj u lesa v lokalitě Raňkov (ozn. 1/19). V Barochově je vypuštěna plocha na západním konci obce u potoka. Plochy v lokalitě na severu Barochova (ozn. 5/5) jsou překvalifikovány z drobné výroby a na plochy smíšené obytné. Ve velmi omezené míře jsou využity podněty vlastníků na zařazení nových zastavitelných ploch. Celkový přehled převzetí rozvojových ploch platného územního plánu obce do návrhu územního plánu podává schéma 2d - Porovnání zastavitelných ploch dosud platného ÚPO a nového ÚP, které tvoří samostatnou přílohu odůvodnění. Čtyřmi barvami je zde odlišen různý původ nebo vývoj zastavitelných ploch ve srovnání nového ÚP a dosud planého ÚPO. Mezi zastavitelné plochy jsou počítány i plochy technické infrastruktury pro čistírny odpadních vod. Plocha koridoru vysokorychlostní trati není do výpočtu zahrnuta. Tabulka 25 - bilance převzatých, nově vymezených a rušených ploch členění ploch dle schematu 2d – Porovnání zastavitelných ploch dosud platného ÚPO a nového ÚP -

zastavitelné plochy dle ÚPO - v ÚP navržené ke zrušení navrhované plochy přebírané z ÚPO rozvojové plochy dle ÚPO s již realizovanou zástavbou nebo vydaným ÚR zastavitelné plochy nově navrhované v ÚP


rozsah [ha] 29,95 24,76 5,85 2,14

62


2.h) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Koordinace využití řešeného území z hlediska širších vztahů se projevuje zejména respektováním nadřazené ÚPD (ZÚR Středočeského kraje) a vztahem k ÚPD okolních obcí. Z hlediska nadřazené dokumentace (ZÚR) je sledováno, koordinováno a zpřesněno: -

vymezení koridoru železniční tratě č. 220 (úsek Praha – Bystřice u Benešova) vymezení nadregionálního biokoridoru NK 61 Štěchovice-Chraňbožský les vymezení regionálního biocentra RC 1671 Nespeky

Území obce Řehenice sousedí s územími následujících obcí (k.ú.): -

Velké Popovice (k.ú. Lojovice, Mokřany u Velkých Popovic) Kamenice (k.ú. Ládví) Týnec nad Sázavou (k.ú. Čakovice u Řehenic, Týnec nad Sázavou, Pecerady) Nespeky (k.ú. Nespeky) Pyšely (k.ú. Pyšely)

Obrázek 15 - Schéma řešeného území s nejbližším okolím


63


Dopravní infrastruktura Středem řešeného území ve směru sever – jih prochází silnice II/603, která propojuje silnici I/3 s Pražským okruhem. Dále jsou dopravní vazby na okolní obce a města (Čakovice - Týnec nad Sázavou a Nespeky - Pyšely) zajišťovány prostřednictvím silnic III/6032 a III/6031. Územní plán na tomto stavu nic nemění. Obrázek 16 - Silniční síť v řešeném území

V obci Řehenice není provozována městská hromadná doprava, dopravní obsluha je zajištěna linkami meziměstské dopravy s vazbami na nedaleká města Benešov, Čerčany, Kamenice ad. i Prahu. Ani zde územní plán nepřináší žádnou změnu. Územní plán přebírá ze ZÚR Středočeského kraje a zpřesňuje koridor železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova (dle ZÚR koridor D204), technické provedení není v rámci územního plánu řešeno. Z hlediska bezmotorové dopravy leží řešené území na cyklotrase č. 0030 Senohraby – Nespeky a cyklotrase č. 19 Zruč nad Sázavou – Davle. Dále prochází územím modře značená turistická stezka z Nespek do Ládví a červeně značená turistická stezka mezi Zbořeným Kostelcem a Nespeky. Vedení obou cyklotras a červeně značené turistické stezky v řešeném území je nevýznamné a územní plán na současném stavu nic nemění. Ochrana přírody a krajiny Vymezení NK 61 Štěchovice-Chraňbožský les a RC 1671 Nespeky je převzato ze ZÚR a dále zpřesněno. K úpravě vymezení biokoridoru NK 61 došlo v souvislosti s převzetím dalšího koridoru ze ZÚR, a to koridoru železniční tratě č. 220 Praha – Bystřice u Benešova (zpřesněného na základě studie SUDOP 2014), nadregionální biokoridor byl v místě křížení s koridorem železnice posunut tak, aby procházel pod plánovaným přemostěním Sázavy. Při vymezení skladebných částí lokálního ÚSES byla sledována mj. návaznost na hranicích s územími sousedních obcí podle aktuálně platných územních plánů. Do zájmového území zčásti zasahuje ochranné pásmo Přírodní rezervace Čížov. Hranice ochranného pásma se uvádí ve výkresu koncepce uspořádání krajiny (výkres 1b4) a územní plán zde nevymezuje žádné rozvojové plochy. Územní plán přebírá ze ZÚR a ÚAP ORP vymezení Přírodního parku Velkopopovicko a Přírodního parku Hornopožárský les. Do řešeného území zasahují CHLÚ Babice, CHLÚ Mokřany a CHLÚ Pyšely. Územní plán přebírá vymezení všech CHLÚ. Vodní hospodářství Z hlediska širších územních vazeb je důležité vymezení vodovodu PE DN 160 zásobujícího Dařbož z vodojemu Ládví (některé velké rozvojové plochy jsou podmíněny napojením na tento vodovod) . Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

64


Navržená likvidace odpadních vod se odehrává na úrovni místních částí bez vazeb na vodohospodářskou infrastrukturu v širším území, resp. pouze s možným ovlivněním vodních toků, do nichž je navrženo zaústění ČOV z jednotlivých sídel. Technická infrastruktura Hlavním napájecím bodem distribuční soustavy pro řešené území je rozvodna Benešov, z níž je vyvedeno samostatné venkovní nadzemní vedení VN 22 kV. Severní částí řešeného území prochází vedení přenosové soustavy č. 413 Řeporyje – Prosenice (ZVN 400 kV). Územní plán tuto infrastrukturu respektuje. Obrázek 17 - Schéma rozvodů elektrické energie

Zdroj: Územně analytické podklady

Řešené území není plynofikováno ani se zde nenachází zdroj tepla pro centrální zásobování obyvatel. Řešeným území prochází radioreléová trasa, která nijak zásadně neomezuje rozvoj území či realizaci nové výstavby. Územní plán na tomto stavu nic nemění.

2.i) Vyhodnocení splnění požadavků zadání Zadání územního plánu Řehenic bylo schváleno zastupitelstvem obce Řehenice 22. 5. 2013.

2.i.1) Požadavky na urbanistickou koncepci Požadavky vyplývající ze ZÚR 

území je součástí rozvojové oblasti republikového významu OB1 – Rozvojová oblast Praha (vymezena PÚR a převzata do ZÚR) – skutečnost je respektována mj. v rámci zdůvodnění rozsahu rozvojových ploch, podrobněji viz kap. 2b1) odůvodnění.

Požadavky vyplývající z ÚAP (stávající hodnoty a limity) Kulturní limity 

respektovány jsou evidované nemovité kulturní památky (pozůstatky tvrze Božešice, bývalý zájezdní hostinec ve Křiváčku) včetně ochranného pásma;


65




území s archeologickými nálezy jsou vymezena v centrech všech sídel v řešeném území a územní plán stanoví před prováděním zemních prací v těchto oblastech podmínku provedení archeologického průzkumu

Urbanismus   



zastavěné území bylo nově vymezeno v souladu s § 58 stavebního zákona, a to k 1. 9. 2013; byly navrženy nové funkční plochy bydlení, rekreace a občanské vybavenosti a stávající plochy stabilizovány podle skutečnosti; urbanistické hodnoty - ochrana krajinného rázu, horizontu, ochrana stop historických cest – územní plán upozorňuje na přítomné hodnoty krajinného rázu, avšak ty jsou pouze jedním z limitů, resp. motivů ovlivňujících podobu a rozvoj území, přičemž v tomto případě zčásti převážil požadavek na zahrnutí ploch z předchozí ÚPD obce a z nadřazených ZÚR, který jde někdy dosti výrazně proti zachování hodnot krajinného rázu. Územní plán stanoví výškovou regulaci zástavby právě s ohledem na nezasahování do krajinných horizontů, žádné výškové stavby nejsou navrženy, navržena není ani plocha těžby nerostů na ložisku Babice, která by výrazně ovlivnila zalesněný horizont vrchu Nespery. Byly vesměs zachovány stávající cesty, občas byly podpořeny návrhem doprovodné zeleně. V Dařboži je vymezena plocha veřejného prostranství v trase původní cesty k bývalému poplužnímu dvoru. Na druhé straně vlivem vymezení nového koridoru železnice napříč územím, pokud by byl koridor vymezen na povrchu, by došlo k přetnutí několika polních cest v oblasti mezi Babicemi, Malešínem a Barochovem. K výraznému zásahu dojde také vlivem vymezení rozsáhlých zastavitelných ploch zcela bez vazby na zastavěné území v Dařboži, resp. svým rozsahem značně měnících strukturu a uspořádání tohoto sídla; historicky významné stavby (bývalý poplužní dvůr Dařbož, bývalá cihelna Vavřetice, hráz a přepad bývalého rybníka na Mokřanském potoce, kamenný mostek v Babici, bývalý zájezdní hostinec ve Křiváčku) byly respektovány.

Požadavky vyplývající z doplňujících průzkumů a rozborů 



 

   

jsou zachovány samostatné sídelní útvary (Řehenice, Babice, Barochov, Dařbož, Gabrhele, Křiváček, Malešín, Vavřetice) a jejich další rozvoj je navržen mj. s ohledem na rozvojové plochy z předchozí ÚPD obce, tím však dochází i k rozvoji zcela bez návaznosti na zastavěné území (Dařbož, Vavřetice); zohledněny jsou některé žádosti fyzických a právnických osob (plochy s vazbou na zastavěné území a s pozitivním efektem pro něj – občanská vybavenost, přestavba); urbanistická koncepce vychází z předchozí ÚPD obce – rozvoj navržený v předchozí ÚPD obce je ve velké míře převzat; je podpořen rozvoj obce (bydlení, občanská vybavenost, veřejná prostranství, rekreace – podpora přírodních funkcí v nezastavěném území s vlivem na rekreační atraktivitu území, ale vlastní plochy rekreace jsou rozvíjeny minimálně); navržený rozvoj je řešen v souvislosti s technickou a dopravní infrastrukturou i z hlediska souladu s přírodními a kulturními složkami v území - zásadní střety s přírodními složkami vyplývají právě z plošného převzetí rozvoje; byl vyhodnocen rozsah rozvoje ve vazbě na aktuální potenciál území, demografický vývoj a reálnou společenskou poptávku – zdůvodnění potřeby nových zastavitelných ploch je provedeno, nicméně navržený rozvoj je značně naddimenzovaný, což plyne z jiného požadavku, tj. požadavku na plošné převzetí rozvojových ploch z předchozí ÚPD obce; prakticky nedošlo k redukci zastavitelných ploch oproti předchozí ÚPD obce (požadavek obce), avšak jejich využití je zčásti regulováno (etapizace, územní studie, podmíněnost nezbytnou infrastrukturou, dodržení hygienických limitů, regulativy využití); plochy s rozdílným způsobem využití jsou stabilizovány a vymezeny dle metodiky MINIS a v souladu s vyhl. č. 501/2006 Sb.; v jádrových částech jednotlivých sídel je sledováno zachování stávající struktury, výšky a charakteru zástavby a zachování a rozvoj veřejných prostranství ve vazbě na komunikace; kompoziční osy a průhledy – v Dařboži je návrhem plochy veřejného prostranství sledována obnova téměř zaniklé cesty od Babic k bývalému poplužnímu dvoru; na spojnici Malešína a Křiváčku je navrženo podél cest doplnění, příp. založení nové doprovodné zeleně,


66


    



doprovodná zeleň je navržena i v dalších částech území, naopak nepříznivý efekt má z tohoto pohledu návrh nové zástavby ve Vavřeticích; územní plán navrhuje řešení některých dopravních závad v území (např. rozšíření uličního prostoru, úprava křižovatky II/603 a III/6032 na okružní); využití ploch bydlení a smíšených obytných navržených v blízkosti silnic II/603 a III/6032 je podmíněno prokázáním splnění hygienických limitů hluku; obdobné řešení u plochy železniční dopravní infrastruktury a rozvojových ploch bydlení v Malešíně; jsou navrženy plochy občanské vybavenosti, vč. ploch pro tělovýchovná a sportovní zařízení (adekvátně k velikosti sídel); veřejná autobusová doprava vázaná na blízká větší města a obce probíhá po stávajících komunikacích, jejichž vedení územní plán nemění; územní plán nemá nástroje na zajištění lepších podmínek veřejné autobusové dopravy v území; územní plán stabilizuje stávající silniční a cestní síť, propojení jednotlivých sídel oddělenými pěšími a cyklistickými cestami není vzhledem k velikosti území a velikosti a vzájemné vzdálenosti sídel reálné, nicméně v některých sídlech jsou na stávající komunikace navázány rozšířené plochy veřejných prostranství; některé existující silnice a polní cesty (s minimálními dopravními intenzitami) jsou doplněny doprovodnou zelení; ve všech sídlech byly stanoveny podmínky využití zastavitelných ploch, vč. požadavků prostorové regulace;

Řehenice 

v jádrové části sídla je stabilizována plocha veřejného prostranství v návaznosti na místní komunikace; tyto plochy umožňují vedení nezbytné technické infrastruktury (vodovod, kanalizace); stávající napojení na plochu hasičské nádrže umožňuje v určité míře využití veřejného prostoru pro setkávání obyvatel apod., vzhledem k omezeným prostorovým poměrům v této lokalitě daným stávající užívanou zástavbou nelze zajistit další rozšíření veřejného prostoru; význam návsi je posílen jednak vlastním umístěním rozvojových ploch paprskovitě od středu sídla, tak zčásti i návrhem na ochranu vzrostlé lípy v blízkosti kapličky; zastavitelné plochy vesměs vyplňují proluky v zastavěném území a dotvářejí tak kompaktní celek s dominantní funkcí rezidenčního bydlení a prostoru hlavní komunikace jako centrálního veřejného prostoru sídla se snahou o její kultivaci. Byla prověřena možnost využití okolí vodní nádrže jako plochy veřejného prostranství s rekreační funkcí; byla prověřena možnost dopravního propojení chatové oblasti papírna s Dolským Mlýnem a ponechána ve stávajícím stavu;

Řehenice-Papírna 

chatová oblast, plochy rekreace jsou stabilizovány, nedochází k dalšímu rozvoji;

Babice 

 

veřejné prostranství narušené průtahem silnice II/603; problematická lokalita křižovatky silnic II/603 a III/6032 s přilehlým prostorem pro parkování a se zastávkou autobusů – územní plán řeší zčásti zklidnění dopravy návrhem okružní křižovatky; v návaznosti na prostor křižovatky silnic II/603 a III/6032 je zčásti stabilizována neudržovaná plocha (ve stavu jako plocha zeleně přírodního charakteru - ZP), čímž je umožněna případná budoucí kultivace plochy v okolí Ledeckého potoka s propojením na sousední plochu hřiště apod.; chybějící lokální propojení ulic ve svahu východně od silnice II/603 není řešeno s ohledem na vlastnické vztahy k pozemkům v ploše propojení; rozvoj v Babicích je poměrně malý a nijak negativně nepůsobí na chráněné přírodní složky v území;

Vavřetice 

území a jeho přírodní složky nejsou zásadně dotčeny rozvojem nových ploch rekreace, nebo bydlení

Dařbož 

druhem, strukturou a rozsahem zástavby značně nesourodé sídlo; územní plán místy navrhuje vyplnění stávajících proluk či nové využití zašlého zemědělského areálu


67


v bezprostředním sousedství ploch bydlení, a tím i sjednocení urbanistické struktury sídla, vč. doplnění veřejného prostranství v trase cesty k bývalému poplužnímu dvoru; na druhé straně rozsahem zastavitelných ploch dle dosavadního územního plánu (částečně již realizovaných) se sídlo výrazně rozrůstá do volné krajiny a jeho struktura se tím komplikuje (regulace rozvoje pomocí podmínky vybudování nezbytné infrastruktury, prověření územními studiemi); Barochov 

jsou vyplněny proluky v rámci stávající zástavby sídla, a to s ohledem na zachování prostorových parametrů stávající zástavby; v návaznosti na plochu Barochovského rybníka, který je součástí pásu přírodě bližších ploch podél Ledeckého potoka, je sledován rozvoj veřejného prostranství a stabilizovaná plocha veřejného prostranství ve středu sídla je zčásti zdůrazněna návrhem na ochranu vzrostlé lípy u zvoničky;

Malešín 

rozvoj zástavby západním směrem je limitován navrženým koridorem železniční tratě č. 220 (úsek Praha – Bystřice u Benešova) přebíraným ze ZÚR; zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, případně je jejich využití rozděleno do etap tak, aby nedocházelo k vytváření oddělené zástavby;

Křiváček 

je navržen rozvoj v prolukách stávající zástavby a dále ve vazbě na silnici II/603, vč. rozvoje občanské vybavenosti, rozšíření veřejného prostranství a doplnění doprovodné zeleně;

Gabrhele 

rozvoj je omezen na jedinou plochu navazující a funkčně spojenou se stávajícím hospodářským areálem;

Dolský Mlýn 

rozvoj je omezen na jedinou plochu individuální rekreace v návaznosti na stávající plochy rekreace.

2.i.2) Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury Požadavky vyplývající ze ZÚR 

územní plán vymezuje koridor pro železniční trať č. 220 v úseku Praha – Bystřice u Benešova na základě ZÚR (záměr D204) a zpřesňuje vymezení koridoru (nikoli technické řešení) dle výsledků zpracované územně technické studie SUDOP (2014);

Požadavky vyplývající z ÚAP (stávající hodnoty a limity) Technická a dopravní infrastruktura 

územní plán respektuje limity technické a dopravní infrastruktury včetně ochranných a bezpečnostních pásem;

Odpadové hospodářství 

umisťování sběrných míst pro kontejnery na tříděný odpad je umožněno v plochách veřejných prostranství;



staré zátěže území a kontaminované plochy (bývalá komunální skládka Gabrhele) – územní plán zde nenavrhuje žádné změny, plocha je stabilizována jako plocha zemědělská;

Ostatní požadavky 

převzata a zohledněna jsou vydaná územní rozhodnutí a stavební povolení;

Požadavky vyplývající z doplňujících průzkumů a rozborů

2.i.3) Dopravní infrastruktura 

některé zjištěné dopravní závady jsou řešeny v rámci územního plánu (zejm. návrh okružní


68


     

křižovatky v místě křižovatky silnic II/603 a III/6032), řešení jiných dopravních závad nebylo navrženo z důvodů uvedených v kap. 2.f.3); plochy pro řešení dopravy v klidu územní plán nenavrhuje, s ohledem na velikost sídel je parkování řešeno v rámci jednotlivých parcel, příp. i v rámci komunikací; ve středu některých sídel jsou navrženy plochy pro rozšíření veřejných prostranství, jejichž součástí jsou/mohou být také chodníky pro pěší dopravu; územní plán zachovává stávající strukturu silniční a cestní sítě bez výraznějších změn; v rámci rozvoje bydlení a zčásti i rekreace ve Vavřeticích stanoví územní plán mj. požadavek na řešení potřebné dopravní infrastruktury, a to v rámci plochy rozšířeného veřejného prostranství; v případě velkých rozvojových ploch (Dařbož) je požadováno pořízení územních studií řešících mj. zajištění prostupnosti území; územní plán zachovává a v některých případech i dále rozvíjí stávající síť účelových komunikací (zachování přístupu na polní cestu vycházející severozápadně z Řehenic, doplnění doprovodné zeleně cest zejména v okolí Malešína, Barochova a Křiváčku); v důsledku vymezení koridoru železnice č. 220 Praha – Bystřice u Benešova by mohlo dojít k narušení silniční a cestní sítě v jižní polovině řešeného území, k významnému zásahu do krajinného rázu území a ovlivnění zástavby (stávající i navržené) v Barochově a především v Malešíně, pokud bude koridor veden na povrchu (územní plán technické řešení nespecifikuje);

2.i.4) Technická infrastruktura 

ve všech místních částech a rozvojových plochách byl navržen systém likvidace odpadních vod, který spočívá minimálně ve vybudování bezodtokých akumulačních jímek, případně domácích ČOV (DČOV), větší plochy jsou podmíněny vybudováním lokální ČOV, nebo místní ČOV a související kanalizace v jednotlivých sídlech;



jsou respektovány nadřazené i místní systémy technické infrastruktury včetně ochranných pásem;



zásobování zastavitelných ploch pitnou vodou je řešeno v souladu se stávající situací, tzn. většinou individuálním zásobováním, příp. návrhem zásobování z vodovodu (u některých ploch v Dařboži je toto podmínka jejich využití);



v rozvojových plochách je uplatněna podmínka zasakování dešťové vody v místě spadu, příp. zachytávání a využití v dané rozvojové ploše;



nebylo třeba nijak zasahovat do stávajícího systému nakládání s komunálními odpady, vč. BRKO (viz kap. 2.f.6);

2.i.5) Občanské vybavení 

podpora ploch občanského vybavení je řešena v Babicích (malá komerční a sportovní zařízení), v Dařboži (malá komerční zařízení a dům s pečovatelskou službou), ve Křiváčku (sportovní zařízení) a v Barochově; využití pro objekty občanského vybavení je přípustné i v plochách smíšených;



územní plán nenavrhuje zvláštní opatření pro zajištění civilní ochrany, tyto funkce mohou plnit objekty ve standardně vymezovaných plochách bydlení, výroby a občanské vybavenosti;

2.i.6) Veřejná prostranství 

v rámci jednotlivých sídel jsou stabilizovány plochy veřejných prostranství, a to v návaznosti na základní silniční síť; především v Dařboži, Křiváčku, Barochově a ve Vavřeticích je navrženo rozšíření, příp. i vymezení nových veřejných prostranství; specifické funkční využití ploch veřejných prostranství (stávajících i nově vymezených) je dáno regulativy těchto ploch, které upřednostňují využití pro setkávání obyvatel před jinými (podmíněně přípustnými) způsoby využití;


69


 



pro plochy bydlení nad 2 ha byl uplatněn požadavek na pořízení územních studií mj. k řešení vymezení odpovídajících ploch veřejných prostranství vč. stanovení min. výměry veřejných prostranství; v plochách veřejných prostranství je dle regulativů žádoucí umisťování veřejné zeleně; v Babicích, Barochově a v Řehenicích byly v plochách veřejných prostranství identifikovány vzrostlé dřeviny domácích dřevin, které jsou navrženy k ochraně; v Babicích, Dařboži, Křiváčku a Malešíně navazují na plochy veřejných prostranství prvky doprovodné zeleně (stávající i navržené), které pokračují do volné krajiny; ve středu Řehenic a Barochova jsou stabilizovány plochy veřejných prostranství zahrnující drobné sakrální stavby a vzrostlé dřeviny navržené k ochraně; v Řehenicích navazuje plocha veřejného prostranství na plochu s hasičskou nádrží.

2.i.7) Požadavky na koncepci uspořádání krajiny Požadavky vyplývající ze ZÚR 

převzetí a zpřesnění prvků ÚSES (NK61 Štěchovice – Chraňbožský les a RC1671 Nespeky) – požadavek byl naplněn - viz kap. 2.b.1) a 2.f.6);

Požadavky vyplývající z ÚAP (stávající hodnoty a limity) Ochrana přírody a krajiny 

oblast krajinného rázu Dolní Posázaví, přírodní park Velkopopovicko, lokální ÚSES z ÚAP, VKP ze zákona (lesy, rybníky, vodní toky, mokřady, údolní nivy), ochranné pásmo Přírodní rezervace Čížov, lesy a ochranné pásmo lesa, dřeviny rostoucí mimo les – viz kap. 2.f.6);

Lesní a půdní fond 

PUPFL a ZPF, zejm. půdy I. a II. tř. ochrany ZPF – viz kap. 2.f.6.;

Vodní hospodářství-ochrana 

v území se nenacházejí vodní zdroje využívané pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou ani sem nezasahují ochranná pásma takových zdrojů - viz kap. 2.f.6) a 2.f.4);

Vodní režim-ochrana 

 

vodní toky a vodní plochy jsou respektovány a rozvojové plochy do nich přímo nezasahují (výjimkou je přemostění toku Sázavy koridorem železniční dopravní infrastruktury, kdy by ale k přímému zásahu do vodního toku nemuselo vůbec dojít – otázka technického řešení projektu); nepřímé ovlivnění vodních toků odpadními (splaškovými) vodami z rozvojových ploch je řešeno návrhem způsobu likvidace odpadních vod; záplavové území ani aktivní zóna záplavového území nebyla na tocích v zájmovém území vymezena -viz kap. 2.f.6) a 2.f.4);

Horninové prostředí  

ložisko nerostných surovin Babice, CHLÚ Babice, CHLÚ Mokřany, CHLÚ Pyšely – tyto limity jsou respektovány (výjimkou je opět koridor železnice); radon v podloží – tento limit není řešitelný v rovině územního plánování, ale v rámci technického řešení projektu - viz kap. 2.f.6.);

Odpadové hospodářství 

SEZ a kontaminované plochy (bývalá skládka komunálního odpadu Gabrhele) – viz kap. 2.f.6);

Požadavky vyplývající z doplňujících průzkumů a rozborů 

zohlednění Studie hodnocení krajinného rázu pro území Středočeského kraje (Vorel I. a kol., 2009) a zřizovacího předpisu Přírodního parku Velkopopovicko; maximální zachování charakteristik určujících celkový ráz krajiny (zejm. lesní porosty, zemědělské plochy, vodní plochy, vodní toky); ochrana volné krajiny (nová výstavba prioritně v zastavěném území nebo v návaznosti na něj, min. fragmentace lesních porostů, respektování Oblasti krajinného rázu


70








Dolní Posázaví a Přírodního parku Velkopopovicko, respektování významných krajinných horizontů a přírodních dominanty); výšková regulace v rozvojových plochách ve vazbě na stávající zástavbu; regulativy z hlediska ochrany krajinného rázu pro plochy s rozdílným způsobem využití; otázka doplnění doprovodné zeleně cest; protierozní ochrana půdy; převzetí a zpřesnění NR a R ÚSES; detailní vymezení lokálního ÚSES vč. zajištění návaznosti na hranicích zájmového území; stabilizace ploch zeleně uvnitř i mimo zastavěné území; přírodě blízká opatření k posílení biodiverzity - územní plán všechny tyto aspekty týkající se ochrany krajiny území bere v úvahu, je navržena výšková regulace nové zástavby, nicméně v důsledku nutnosti převzetí některých ploch ze ZÚR a z předchozí ÚPD obce přesto dojde nebo může dojít k podstatnému narušení některých vyjmenovaných charakteristik krajinného rázu. ÚSES je vymezen dle požadavků. Plochy zeleně jsou stabilizovány zejm. v nezastavěném území, prvky doprovodné zeleně jsou stabilizovány i nově navrženy. Podpora biodiverzity - v lokalitách výskytu zvláště chráněných druhů jsou stabilizovány „přírodní“ funkce, územně je zajištěna existence ploch přírodního charakteru (údolní nivy, lesní porosty, křovinaté meze) a tato území jsou často zahrnuta do ÚSES - viz kap. 2.f.6); návrh opatření proti vyplavování půdy za přívalových dešťů; nakládání s dešťovými vodami (zvýšení retenční kapacity krajiny); prověření stavu zatrubněných toků a možností jejich revitalizace; možnost obnovy rybníků – z území nejsou k dispozici informace o lokalitách, kde dochází k vyplavování půdy vlivem přívalových dešťů; je stanoven požadavek na zasakování dešťových vod v místě spadu, příp. retenci a využití v dané ploše; vodní toky v území mají převážně přirozený charakter, kromě křížení s dopravními komunikacemi nebylo zjištěno zatrubnění vodních toků; plochy rybníků jsou stabilizovány (a to i např. drobné nádrže u bývalého poplužního dvora v Dařboži), nové plochy ani obnova bývalých rybníků (např. bývalý rybník na soutoku Mokřanského a Křivoveského potoka) nejsou navrženy (viz kap. 2.f.6); řešení vzájemných střetů zájmů v území (rozvoj - limity využití území) a problémů (zábor půd II. tř. ochrany ZPF, prorůstání zástavby do lesních porostů, vymezení koridoru VRT x ochrana krajinných hodnot, ZPF, lesních porostů, zastavěného území i nových zastavitelných ploch) – limity využití území z hlediska ochrany složek životního prostředí z ÚAP byly při plánování rozvoje známy a v mezích možností daných ZÚR a předchozí ÚPD obce respektovány (viz kap. 2.b.2) a 2.f.6); přírodní hodnoty území - respektování zásad a požadavků ochrany charakteristik OKR Dolní Posázaví a PřP Velkopopovicko; ochrana ZPF a řádné zdůvodnění záborů; ochrana PUPFL a ochranného pásma lesa; převzetí a zpřesnění NR a R ÚSES ze ZÚR, převzetí a zpřesnění lokálního ÚSES z ÚAP, minimalizace zásahů rozvojových ploch do ÚSES; respektování VKP ze zákona; ověření možností doplnění doprovodné a liniové zeleně; prověření výskytu cenných částí přírody v území a jejich doporučení k ochraně (památné stromy, registrované VKP, lokalit ZCHD nebo maloplošných ZCHÚ); stabilizace ploch zeleně; respektování CHLÚ Babice, CHLÚ Mokřany a CHLÚ Pyšely; rozvoj chatových osad za podmínky vytvoření dopravní a technické infrastruktury (ochrana vodních toků); prověření možnosti vymezení nových zelených ploch, terénních depresí a míst vhodných pro retenci vody - všechny známé informace o výskytu shora uvedených přírodních hodnot území byly brány v úvahu a v rámci možností daných ZÚR a předchozí ÚPD obce byly respektovány, v několika případech byla navržena opatření k rozvoji těchto hodnot.

2.i.8) Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv Návrh územního plánu vymezuje územní rezervy R1, R3 a R4 – jako plochy rezerv pro bydlení a R2 – jako plocha rezervy pro občanské vybavení a stanoví podmínky pro jejich prověření, po kterém mohou být tyto územní rezervy převedeny v rámci změny územního plánu do ploch zastavitelných. Podmínkou převedení mezi zastavitelné je potřeba plochy vzhledem k nedostatku rozvojových ploch. V případě plochy R1 je požadováno prověřit možnost řešení dopravního napojení plochy z prostoru stopy původní cesty z Babic do Dařbože. Územní plán stanoví na prověření ploch územních rezerv lhůtu 4 let od data jeho schválení. V případě, že rezervy nebudou potřebné pro převedení mezi zastavitelné plochy, mohou být ponechány nadále jako rezerva, nebo zrušeny.


71


2.i.9) Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací Územní plán stanoví jako veřejně prospěšnou stavbu s možností vyvlastnění (VPS) železniční trať č. 220 (úsek Praha – Bystřice u Benešova), jakožto záměr přebíraný ze ZÚR, a vymezuje pro tuto VPS koridor ve zpřesněné poloze a rozsahu dle studie SUDOP (2014), přičemž otázka technického provedení (po povrchu/v tunelu) není řešena. Plochy a koridory pro VPS s možností vyvlastnění, příp. věcného břemene jsou vymezeny také pro další plochy dopravní a technické infrastruktury (zejm. ČOV, kanalizace, energetika). V případě rozšíření veřejného prostranství v prostoru před areálem bývalého poplužního dvora v Dařboži je vymezena plocha s uplatněním předkupního práva ve prospěch obce. Územní plán nerespektuje plně požadavek ze zadání ÚP, tj. nevymezovat skladebné části ÚSES jako veřejně prospěšná opatření s možností vyvlastnění, a to z následujících důvodů. Jako veřejně prospěšná opatření (VPO) byly vymezeny skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES a dále nefunkční skladebné části lokálního ÚSES navržené k založení. Vymezení VPO pro prvky nadregionálního a regionálního ÚSES vyplývá ze ZÚR. Vymezením nefunkčních prvků lokálního ÚSES jako VPO je jednoznačně deklarován veřejný zájem na jejich založení a rozvoji s tím, že jde o zásadní prvky pro zajištění alespoň minimální ekologické stability území, do kterých nelze zastavitelnými plochami zasahovat. Veřejný zájem na vytváření a ochraně ÚSES je deklarován již zákonem o ochraně přírody a krajiny. Zajištění ochrany prvků ÚSES na příslušných pozemcích je v souladu se stavebním zákonem navrženo formou stanovení ploch s možností vyvlastnění, což ve skutečnosti může být jen omezení vlastnického práva formou věcného břemene Dalším možným způsobem zajištění ochrany prvků ÚSES je postup podle §§ 59 a 68 zákona o ochraně přírody a krajiny (dohoda na hospodaření). V obou případech půjde z hlediska vlastníka pozemku zpravidla o povinnost něco strpět nebo nekonat (vyloučení orby části zemědělských pozemků) nebo naopak o povinnost něco konat (výsadba vhodných porostů). Územní plán nenavrhuje veřejně prospěšná opatření pro zvyšování retenčních schopností území, ochranu před povodněmi a jinými přírodními katastrofami ani pro ochranu archeologického dědictví.

2.i.10) Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci Územní plán neuplatňuje v žádných plochách podmínku vydání regulačního plánu. Územní plán neuplatňuje v žádných plochách podmínku zpracování územní studie. Ve dvou případech stanoví územní plán podmínku uzavření dohody o parcelaci vzhledem ke složitějším vlastnickým vztahům. Předmětem parcelace je v obou případech zajištění přístupnosti všech parcel pro dopravní napojení a pro sítě technické infrastruktury. Vzhledem k velikosti ploch není třeba vymezovat v plochách další veřejná prostranství podle zákona, a proto není vyžadovaná územní studie.

2.i.11) Případný požadavek na zpracování variant řešení Návrh územního plánu byl v souladu se zadáním zpracováván v jediné variantě.

2.i.12) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Územní plán, vč. odůvodnění je zpracován po obsahové stránce v souladu s vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Základní měřítko výkresů je 1 : 5 000 a výkresy jsou zpracovány na podkladu katastrální mapy. Výkres širších vztahů je zpracován v měřítku 1 : 50 000. Územní plán je zpracován v souladu s metodikou MINIS.


72


Územní plán je vyhotoven v 5 paré, vč. plné elektronické verze na CD, což zahrnuje textovou a grafickou část ve verzi pro prezentaci (PDF), editovatelné verze textů (Word, Excel) a geografická data (GIS).

2.i.13) Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území Na základě souhrnného vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 038206/2013/KUSK ze dne 27. 3. 2013 bylo vypracováno vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území (URÚ). Vyhodnocení URÚ je zpracováno po obsahové stránce podle přílohy 5 vyhl. č. 500/2006 Sb., ve znění vyhl. č. 458/2012 Sb., a dále podle metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj „Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“ (4/2008). Součástí vyhodnocení URÚ (část A) je vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí (SEA), které je zpracováno podle přílohy stavebního zákona. Další součástí vyhodnocení URÚ (část B) je vyhodnocení vlivů územního plánu na území soustavy Natura 2000, které je zpracováno podle metodiky MŽP „Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů“ (11/2007). Vyhodnocení vlivů územního plánu na území soustavy Natura 2000 je vypracováno na základě stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 040925/2013/KUSK ze dne 14. 3. 2013, v němž tento orgán ochrany přírody nevyloučil možné významné vlivy na předměty ochrany a celistvost evropsky významné lokality (EVL) CZ0213068 Dolní Sázava. Stručné shrnutí výsledků všech vyhodnocení je uvedeno v kap. 2.c).

2.i.14) Další požadavky vyplývající z vyjádření dotčených orgánů k návrhu zadání Vyhodnotit zábory ZPF dle platné metodiky (výměra záboru, kultura, BPEJ v místě záboru atd.) – vyhodnocení záborů ZPF bylo vypracováno dle společného metodického doporučení MŽP a MMR „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ (7/2011); podrobnosti viz kap. 2.k). Ve vyhodnocení záborů PUPFL uvést seznam dotčených PUPFL (identifikace jednotlivých pozemků) – vyhodnocení záborů PUPFL bylo vypracováno dle společného metodického doporučení MŽP a MMR „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ (7/2011), doplněn byl výčet dotčených pozemků dle KN; podrobnosti viz kap. 2.k). Řešit problematiku lokalit se stávající chatovou zástavbou v lesích (možnosti rozšiřování, stabilizace, postupného odstraňování), související dopravu a okolní plochy – územní plán nerozšiřuje plochy rekreace v lesích, jistou výjimkou je nově stabilizovaná plocha rekreace ve Vavřeticích, kde však jde o současnou zástavbu; k návrhu odstranění ploch rekreace umístěných v rámci lesních porostů by mohlo dojít víceméně pouze vymezením ploch přestaveb, ale územní plán to nenavrhuje. Nezasahovat zástavbou do ochranného pásma lesa, tj. 50m od okraje lesa – požadavek není plně respektován, územní plán vymezuje některé zastavitelné plochy i v OP lesa, regulativy je stanovena po předchozím souhlasu příslušného orgánu státní správy lesů možnost umisťování staveb až do vzdálenosti 25 m od okraje lesa. Výslovně uvést případné omezení využití ploch nezastavěného území dle § 18 odst. 5 stavebního zákona – v regulativech je výslovně vyloučeno budování trvalého oplocení zemědělských a lesních pozemků v nezastavěném území, s výjimkou ohrad pro pastvu zemědělských zvířat a oplocení lesní školky. V podmínkách využitelnosti nezastavěného území stanovit přípustnost zalesňování zemědělských pozemků, revitalizace vodních toků a výstavby malých vodních nádrží (rybníků) – tyto požadavky nejsou uvedeny v možnostech využití nezastavěného území; dle názoru zpracovatele územního plánu možnost zalesňování zemědělských pozemků neplyne z § 18 odst. 5 stavebního zákona (umisťování staveb, zařízení a jiných opatření v souladu s charakterem území); v případě ploch vodních a vodohospodářských (W) a ploch přírodních (NP) nic nebrání revitalizacím vodních toků; výstavba malých vodních nádrží nebyla vůbec zvažována. Prověřit stav zatrubněných vodních toků, možnosti jejich revitalizace, obnovy rybníků, opatření k posílení biodiverzity a ke zvýšení retenčních schopností krajiny – zatrubněné vodní toky nebyly Územní plán Řehenice - část II. odůvodnění - návrh pro společné projednání

73


v území zjištěny; jsou zachovány stávající rybníky, obnova bývalých není navržena; opatření k posílení biodiverzity jsou navržena (ÚSES, VKP ze zákona, vodní toky a navazující údolní nivy); opatření k zachování či zvýšení retence jsou navržena (zasakování v zastavitelných plochách) – podrobnosti viz kap. 2.f.6). V koordinačním výkresu byly očíslovány silnice II. a III. třídy a byla vyznačena jejich ochranná pásma podle platných předpisů. Minimalizován byl počet připojení rozvojových lokalit obslužnými komunikacemi na silnice II. a III. třídy. V rámci měřítka a možností územního plánu řešit pěší dopravu s ohledem na její bezpečnost – tato podmínka nebyla splněna, pěší doprava je řešena okrajově pouze v plochách rozšiřovaných veřejných prostranství ve středech některých sídel (přípustné využití), ale nejsou navrženy separované pěší cesty ani opatření pro posílení pěší dopravy mezi jednotlivými sídly (s ohledem na vzájemné vzdálenosti jednotlivých sídel i na intenzity dopravy mezi nimi, vyjma silnice II/603 a III/6032, se nejeví potřeba tohoto řešení). Vymezit ÚSES s návazností na území okolních obcí, pokud možno vymezovat prvky ÚSES na celé pozemky dle KN (zejm. louky v údolních nivách vodních toků) – návaznost ÚSES na hranicích zájmového území byla řešena, skladebné části byly vymezovány mj. na hranice pozemků dle KN, ale také podle stavu v území. Změny ve vymezení ÚSES navrhovat výjimečně za předpokladu zajištění stejné nebo vyšší ekologické stability v plochách nového vymezení – při několika úpravách vymezení ÚSES byla tato zásada sledována. Návrh ÚP nenaruší přírodní prvky v zemědělské krajině (interakční prvky ÚSES, remízky, meze, ostrůvky zeleně, strouhy, rokle) – interakční prvky ÚSES jsou zvlášť vymezeny ve výkresu koncepce uspořádání krajiny (výkres 1b4); křovinaté meze východně od silnice II/603 jsou stabilizovány jako plochy smíšené v nezastavěném území (NS) v rámci ploch zemědělských (NZ); údolí vodních toků jsou často stabilizována jako plochy přírodní (NP); rozvojové plochy do těchto lokalit zpravidla nezasahují, výjimkou je koridor železnice č. 220 Praha – Bystřice u Benešova povinně přebíraný ze ZÚR (v případě vedení po povrchu). Vymezovat zastavitelné plochy v návaznosti na zastavěné území, vyloučit ostrůvkovitou či solitérní zástavbu, a to s ohledem na zachování krajinného rázu (výjimkou mohou být nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury) – požadavek byl při zpracování územního plánu respektován, s výjimkou některých ploch přebíraných z předchozí ÚPD obce nebo ZÚR. Respektovat výhradní ložisko Babice (netěžené) a stanovená CHLÚ Babice, CHLÚ Mokřany a CHLÚ Pyšely; specifikovat možnosti využití území a předcházet případným střetům – vymezené ložisko a stanovená CHLÚ jsou plně respektována (vymezení v koordinačním výkresu 2a); plochy zůstávají převážně ve stávajícím využití, z rozvojových ploch do CHLÚ výrazně zasahuje pouze koridor přebíraný ze ZÚR (koridor železnice č. 220 Praha – Bystřice u Benešova); v souladu se zadáním není podpořena těžba na ložisku (nejsou vymezeny plochy těžby nerostů), ale je současně zachována tato možnost do budoucna (nejsou vymezeny plochy, které by výrazně ztížily nebo znemožnily případnou budoucí těžbu); podrobnosti viz kap. 2.f.6).

2.j) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje Územní plán nevymezuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR.

2.k) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa


74


2.k.1) Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do tříd ochrany ZPF Zdůvodnění řešení a srovnání s jiným možným řešením Územní plán většinu rozvojových ploch přebírá z předchozí ÚPD obce (cca 64 ha) a ZÚR (cca 37 ha). Důvodem pro téměř úplné převzetí ploch z předchozí ÚPD je požadavek obce. Převzetí koridoru ze ZÚR je povinností ze stavebního zákona, oproti ZÚR vymezuje územní plán na základě studie SUDOP (2014) koridor užší, což znamená i potenciálně menší zábor ZPF. Ve velmi malé míře jsou využity podněty vlastníků na zařazení nových zastavitelných ploch (cca 1 ha). Rozvojové plochy navržené zpracovatelem územního plánu jsou vymezeny prakticky výhradně pro veřejná prostranství, zeleň ochrannou a izolační, příp. pro přestavby, tedy plochy pozitivně doplňující jiné zastavitelné plochy. Rozvojové plochy vymezené na základě žádostí vlastníků na změny v území jsou malého rozsahu, přitom zahrnuto bylo velmi malé procento žádostí, a to pouze plochy situované v rámci proluk v zastavěném území. S ohledem na tyto skutečnosti nebylo zvažováno jiné řešení rozvoje z hlediska záboru ZPF. Tabulka 26 - Původ zastavitelných ploch Původ ploch vymezených v územním plánu

Rozloha ploch [ha]

ÚP ZÚR CP VL

24,299 36,895 0,91 1,167

Legenda: ÚP – předchozí ÚPD obce, ZÚR – ZÚR Středočeského kraje, CP – návrh zpracovatele ÚP, VL – požadavek vlastníka

Vymezením rozvojových ploch dochází k největšímu záboru půd II. tř. ochrany ZPF. Z hlediska druhů pozemků je nejvíce zabírána orná půda. Na záboru ZPF se nejvíce podílejí plochy DZ přebrané dle ZUR. Tabulka 27 - Zábor ZPF podle druhů pozemků Z toho třída ochrany č. podle BPEJ v ha

Druh pozemku

Zábor celkem

I.

II.

III.

IV.

V.

Orná Trvalé travní porosty Chmelnice

49,809

0,000

27,706

4,741

12,847

4,515

11,934

0,567

2,918

2,451

4,409

1,589

0

0

0

0

0

0

Vinice

0

0

0

0

0

0

Ovocné sady

0

0

0

0

0

0

Zahrady

1,795

0,000

1,708

0,001

0,002

0,084

Ostatní

0,111

0,077

0,005

0,029

0,000

0,000

celkem

63,648

0,644

32,337

7,221

17,259

6,187

Tabulka 28 - Zábor ZPF podle funkčního využití zastavitelných ploch Funkční využití

Z toho třída ochrany č. podle BPEJ v ha I.

II.

III.

V BI

8,258 1,093

DS

0,091

0,003

16,416

3,974

OM OS

V.

0,500

BV DZ

IV.

0,644

1,973

Zábor celkem 0,500

2,621

0,010

12,861

0,148

0,165

1,405

0,006

0,099

4,236

36,895

11,627

0,356

0,356 0,552

0,052


0,603 75


Funkční využití

Z toho třída ochrany č. podle BPEJ v ha I.

IV.

III.

OV

0,952

0,006

PV

0,680

0,092

0,050 0,070

0,070

SV

3,312

0,447

0,316

0,222

4,297

TI

0,079

0,058

0,210

0,347

ZS

0,373

0,647

0,265

1,285

0,958

RI

ZV celkem

0,644

V.

Zábor celkem

II.

0,822

0,727

0,175

1,241

1,004

3,148

32,337

7,221

17,259

6,187

63,648

Dopad územního plánu na zemědělský půdní fond je graficky znázorněn ve výkresu 2c. Organizace ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území, síť zemědělských účelových komunikací, obhospodařování ZPF Jediné, čím by mohl územní plán zásadně zasáhnout do sítě zemědělských účelových komunikací a ovlivnit přístupnost zemědělských ploch, by byl koridor železnice vymezený na povrchu. Takto Naopak v případě vymezení koridoru v tunelové variantě by mohly být ovlivněny hydrologické poměry v území. Toto technické řešení však není v úrovni územního plánu specifikováno. Podpora zasakování srážkových vod na pozemcích v místě jejich spadu sleduje zachování přirozených odtokových poměrů v území a nezvyšování povrchového odtoku ze zpevněných ploch. V území východně od silnice II/603 jsou stabilizovány prvky s protierozní funkcí (křovinaté meze), tyto prvky jsou vylišeny (NS) z ploch zemědělských (NZ). Snížení účinků větrné eroze lze očekávat v případě realizace navržené doprovodné zeleně polních cest a místních komunikací zejména v jižní polovině území.


76


Tabulka 29 - Podrobná kvantifikace důsledků navrhované řešení na ZPF Z toho půda náležející do ZPF v ha BPEJ

Třída ochra ny

Výměra zemědělské půdy podle BPEJ [ha]

Nezemě dělská půda [ha]

Katastrální území

Meliora ce

Původ

0,451

orná půda orná půda orná půda

52901 52911 52901

II. II. II.

0,562 0,027 0,392

0,000 0,000 0,000

Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic

0,482 0,000 0,000

UP UP UP

1,688 3,860

orná půda zahrada orná půda

55001 52911 52901

III. II. II.

0,059 1,688 0,614

0,000 0,000 0,029


0,000 0,000 0,428

UP UP UP


52911 52951 55001

II. IV. III.

1,848 1,125 0,273

0,000 0,000 0,000


0,006 0,022 0,000

UP UP UP

trvalý travní porost 52911 trvalý travní porost 52941 orná půda 52911

II. IV. II.

0,157 0,436 0,207

0,000 0,000 0,011

Babice u Řehenic Babice u Řehenic Malešín

0,000 0,000 0,000

UP UP UP

Lokalita číslo

Navrh ované využití

Výměra celkem [ha]

Z11-BI-ba

BI

0,589

0,000

0,589

0,589

Z12-BI-ba

BI

0,451

0,000

0,451

Z13-BI-ba Z30-BI-ba

BI BI

1,688 3,889

V současně Mimo současně zastavěném zastavěné území obce [ha] území obce [ha]

0,000 0,000

1,688 3,860

Celkem [ha]

Z4-BI-ba

BI

0,593

0,000

0,593

0,593

Z45-BI-ma

BI

0,400

0,000

0,389

0,389

Z46-BI-ma

BI

0,585

0,000

0,563

0,563

Z5-BI-ba Z5-BI-ma

BI BI

0,114 0,923

0,000 0,000

0,114 0,923

Z6-BI-ba

BI

0,222

0,000

Z7-BI-ba

BI

0,628

0,000

Z7-BI-ma

BI

1,062

0,000

Druh ZPF podle katastru nemovitostí


53201 52911 53716

III. II. V.

0,182 0,553 0,010

0,000 0,022 0,000

Malešín Malešín Malešín

0,000 0,000 0,000

UP UP UP

0,114 0,923


53241 52911 53201

IV. II. III.

0,114 0,397 0,527

0,000 0,000 0,000

Babice u Řehenic Malešín Malešín

0,000 0,000 0,000

VL UP UP

0,205

0,205

0,607

0,607


52911 52951 52911

II. IV. II.

0,201 0,004 0,075

0,016 0,000 0,021


0,000 0,000 0,000

UP UP UP

orná půda 52951 trvalý travní porost 52951 orná půda 51510

IV. IV. II.

0,079 0,453 0,005

0,000 0,000 0,000


0,000 0,000 0,000

UP UP UP

1,061

1,061


52901 52911 53241

II. II. IV.

0,628 0,019 0,410

0,000 0,000 0,000

Malešín Malešín Malešín

0,000 0,000 0,000

UP UP UP

52901 55001 52901

II. III. II.

0,240 0,933 0,644

0,000 0,000 0,000


0,219 0,733 0,000

UP UP UP

52901

II.

0,148

0,000

Malešín

0,000

UP

BI

1,173

0,000

1,173

1,173

Z9-BI-ma

BI

0,644

0,000

0,644

0,644


Z10-BV-ma

BV

0,981

0,000

0,981

0,981

orná půda

Z9-BI-ba


77


Lokalita číslo



Z toho půda náležející do ZPF v ha V současně Mimo současně zastavěném zastavěné území obce [ha] území obce [ha]

Celkem [ha]

Z13-BV-ma

BV

0,275

0,000

0,275

0,275

Z33-BV-ma Z42-DS-ba

BV DS

0,151 0,107

0,000 0,000

0,148 0,087

0,148 0,087

Z44-DS-ma Z31-DZ-ba

DS DZ

0,086 64,076

0,000 0,000

0,012 36,895

0,012 36,895


BPEJ

Třída ochra ny




Meliora ce

Původ

orná půda orná půda

52911 52951

II. IV.

0,796 0,031

0,000 0,000

Malešín Malešín

0,000 0,000

UP UP

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost vodní plocha orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda trvalý travní porost orná půda vodní plocha trvalý travní porost zahrada

56811 53211 53251 54077 52911 52911 55001 56811 52911 52901 52901 52901 52911 52911 52941 52941 53201 53211 53211 53214 53241 53241 53251 53251 53715 54077 55001 55001 55011 55011

V. IV. IV. V. II. II. III. V. II. II. II. II. II. II. IV. IV. III. IV. IV. V. IV. IV. IV. IV. V. V. III. III. III. III.

0,006 0,090 0,028 0,158 0,148 0,079 0,003 0,006 0,012 9,251 0,038 0,005 4,969 2,153 0,864 0,001 1,416 5,550 0,746 3,526 0,108 0,050 2,014 2,292 0,119 0,483 0,205 0,029 2,323 0,001

0,000 0,000 0,000 0,000 0,003 0,019 0,000 0,000 0,074 27,181 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín

0,000 0,059 0,028 0,149 0,000 0,036 0,003 0,006 0,000 2,421 0,000 0,005 0,922 0,190 0,000 0,001 0,000 0,514 0,287 0,000 0,000 0,032 0,030 0,677 0,082 0,000 0,205 0,029 2,295 0,001

UP UP UP UP UP UP UP UP ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR ZUR


78


Lokalita číslo



Z toho půda náležející do ZPF v ha V současně Mimo současně zastavěném zastavěné území obce [ha] území obce [ha]

Celkem [ha]


BPEJ

Třída ochra ny




Meliora ce

Původ

I. I.

0,567 0,077

0,000 0,000

Malešín Malešín

0,000 0,000

ZUR ZUR

V. V. II. II. III. IV. II. II. III. II. II. IV. IV. IV. II. II. III. II. II. II. II. II. V. II. IV. II. II. V. II. V.

0,025 0,082 0,030 0,326 0,552 0,052 0,532 0,421 0,006 0,096 0,113 0,044 0,003 0,003 0,060 0,061 0,092 0,094 0,156 0,062 0,019 0,019 0,070 0,145 0,004 0,578 0,158 0,201 0,787 0,022

0,000 0,000 0,000 0,000 0,027 0,000 0,000 0,000 0,000 0,197 0,129 0,000 0,000 0,000 0,584 0,000 0,000 0,112 0,452 0,645 0,150 0,000 0,035 0,010 0,000 0,051 0,000 0,000 0,000 0,000

Malešín Malešín Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic Malešín Babice u Řehenic Malešín Malešín Malešín Babice u Řehenic Babice u Řehenic Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín

0,025 0,082 0,000 0,000 0,000 0,000 0,521 0,000 0,000 0,000 0,072 0,013 0,003 0,003 0,000 0,000 0,048 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

ZUR ZUR VL VL UP UP UP UP UP CP CP CP CP CP UP UP UP CP UP UP UP VL UP UP UP UP UP UP UP

trvalý travní porost 55600 vodní plocha 55600

Z20-OM-ba

OM

0,356

0,000

0,356

0,356

Z23-OS-ba

OS

0,631

0,000

0,603

0,603

Z14-OV-ba Z18-OV-ma

OV OV

0,532 0,427

0,000 0,427

0,532 0,000

0,532 0,427

Z19-PV-ma Z20-PV-ma

PV PV

0,293 0,292

0,000 0,000

0,096 0,163

0,096 0,163

Z21-PV-ba

PV

0,798

0,000

0,213

0,213

Z22-PV-ba Z34-PV-ma Z41-PV-ba Z47-PV-ma

PV PV PV PV

0,206 0,608 0,707 0,188

0,000 0,000 0,000 0,021

0,094 0,156 0,062 0,018

0,094 0,156 0,062 0,038

Z22-RI-ma Z16-SV-ba

RI SV

0,105 0,159

0,000 0,000

0,070 0,149

0,070 0,149

Z2-SV-ma Z23-SV-ma

SV SV

0,629 0,358

0,000 0,000

0,578 0,358

0,578 0,358

Z24-SV-ma

SV

0,808

0,000

0,808

0,808


trvalý travní porost zahrada orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda zahrada trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

56811 56811 52901 52911 53201 53211 52901 52901 55001 52901 52911 53204 53211 53251 52901 52911 55001 52911 52901 52901 52911 52911 54077 52911 53241 52911 52901 53715 52901 53715

79


Z toho půda náležející do ZPF v ha

Lokalita číslo



Z26-SV-ba

SV

1,078

0,000

1,078

Z27-SV-ma

SV

0,762

0,000

Z35-SV-ma

SV

0,586

Z24-TI-ba

TI

Z29-TI-ma

BPEJ

Třída ochra ny




Meliora ce

Původ

orná půda orná půda

52901 55001

II. III.

0,656 0,422

0,000 0,000

Babice u Řehenic Babice u Řehenic

0,131 0,254

UP UP

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda zahrada orná půda zahrada trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost

52911 53204 52911 52914 53204 52951 57869 54077 56811 52911 56811 52951 53211 53251 52911 52941 53241 53241 54077 54077 52951 52911 52951 54067 56811 52901 52901 52951 55001 55001

II. IV. II. III. IV. IV. V. V. V. II. V. IV. IV. IV. II. IV. IV. IV. V. V. IV. II. IV. V. V. II. II. IV. III. III.

0,494 0,267 0,495 0,025 0,044 0,058 0,016 0,046 0,107 0,079 0,041 0,001 0,498 0,001 0,066 0,236 0,122 0,002 0,001 0,002 0,188 0,307 0,098 0,132 0,131 0,430 0,135 1,200 0,048 0,128

0,000 0,000 0,022 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,029 0,000 0,055 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,009 0,000 0,000 0,000 0,000

Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Babice u Řehenic Babice u Řehenic Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Malešín Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic Malešín Malešín Malešín Malešín Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic

0,117 0,019 0,439 0,010 0,000 0,058 0,016 0,000 0,000 0,000 0,003 0,000 0,000 0,000 0,057 0,117 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,338 0,124 0,250 0,043 0,127

UP UP UP UP UP UP UP UP UP UP UP VL VL VL VL VL VL VL UP UP UP UP UP UP UP UP UP UP


1,078

0,762

0,762

0,000

0,564

0,564

0,074

0,000

0,074

0,074

TI

0,153

0,000

0,153

0,153

Z30-TI-ma Z31-TI-ma Z32-V-ma

TI TI V

0,108 0,041 0,555

0,000 0,000 0,000

0,079 0,041 0,500

0,079 0,041 0,500

K11-ZS-ba

ZS

0,303

0,000

0,303

0,303

K12-ZS-ba

ZS

0,127

0,000

0,127

0,127

K13-ZS-ba K28-ZS-ma

ZS ZS

0,188 0,668

0,000 0,000

0,188 0,667

0,188 0,668

K1-ZV-ba

ZV

2,002

0,000

1,993

1,993

V současně Mimo současně zastavěném zastavěné území obce [ha] území obce [ha]

Celkem [ha]


80


Lokalita číslo



K2-ZV-ba

ZV

0,486

Z toho půda náležející do ZPF v ha V současně Mimo současně zastavěném zastavěné území obce [ha] území obce [ha] 0,000

0,486

Celkem [ha]

0,486

K2-ZV-ma

ZV

0,177

0,000

0,177

0,177

K3-ZV-ma K6-ZV-ba

ZV ZV

0,111 0,396

0,000 0,380

0,111 0,000

0,111 0,380


Třída ochra ny




Meliora ce

Původ

orná půda 57869 trvalý travní porost 52901

V. II.

0,051 0,045

0,000 0,000

Babice u Řehenic Babice u Řehenic

0,047 0,000

UP UP

trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost

V. IV. V. II. II. V. V.

0,441 0,041 0,136 0,111 0,005 0,118 0,257

0,000 0,000 0,000 0,000 0,016 0,000 0,000

Babice u Řehenic Malešín Malešín Malešín Babice u Řehenic Babice u Řehenic Babice u Řehenic

0,000 0,000 0,000 0,000 0,005 0,087 0,187

UP CP CP UP CP CP CP


BPEJ

57869 52951 56811 52901 52911 54077 56811

81


Investice do půdy (meliorace apod.) Zastavitelné plochy vymezené územním plánem zasahují v níže uvedených případech do ploch s uskutečněnými investicemi do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorace, závlahy). Nicméně tyto investice jsou již staršího data a je pravděpodobné, že většina těchto staveb již dnes dávno není funkční. Tabulka 30 - Lokality s investicemi do půdy (melioracemi) Lokalita číslo

Investice do půdy (ha)

Lokalita číslo

Investice do půdy (ha)

K11-ZS-ba

0,174

Z26-SV-ba

0,385

K1-ZV-ba

0,931

Z27-SV-ma

0,135

K6-ZV-ba

0,279

Z30-BI-ba

0,456

Z11-BI-ba

0,482

Z31-DZ-ba

7,798

Z13-BV-ma

0,235

Z31-TI-ma

0,003

Z14-OV-ba

0,521

Z35-SV-ma

0,449

Z20-PV-ma

0,091

Z42-DS-ba

0,044

Z21-PV-ba

0,048

Z9-BI-ba

0,952

Z24-TI-ba

0,074

Celkový součet

13,057

2.k.2) Údaje o záboru lesního půdního fondu Zábor PUPFL představuje pouze koridor dopravní infrastruktury vymezený pro plánovanou železnici č. 220 Praha – Bystřice u Benešova. Koridor je přebíraný ze ZÚR, kde je veden pod označením D204. Koridor je oproti ZÚR zúžen a zpřesněn podle výsledku územně technické studie SUDOP (2014). Oproti předchozí ÚPD obce je navíc v ploše lesa ve Vavřeticích (parc. č. 170/7, 170/22 a 170/37 v k.ú. Babice u Řehenic) stabilizována plocha individuální rekreace. Jde reálně o zastavěné pozemky, které jsou však dosud vedeny jako lesní. Přestože tedy jde v porovnání s předchozí ÚPD obce o novou plochu, není vymezena jako zastavitelná a tudíž ani nefiguruje v záborech. Dopad územního plánu na pozemky určené k plnění funkcí lesa je graficky znázorněn ve výkresu 2c. Tabulka 31 - Zábory PUPFL Index plochy

Typ lesa

KATASTR

Výměra záboru PUPFL [ha]

Původ

Z31-DZ-ba

les hospodářský

Babice u Řehenic Malešín

15,931 7,589

ZUR

2.l) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění Bude následovat po veřejném projednání územního plánu.

2.m) Vyhodnocení připomínek Bude následovat po veřejném projednání územního plánu.


82

ÚZEMNÍ PLÁN ŘEHENICE

Recommend Documents