ÚZEMNÍ PLÁN DOMOUŠICE

ÚZEMNÍ PLÁN DOMOUŠICE – DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY.

ÚZEMNÍ PLÁN DOMOUŠICE DOPLŇUJÍ PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST

10 / 2010

VYHOTOVENÍ Č.

Pořizovatel :

Obec Domoušice, Domoušice 107, PSČ 439 68. zastoupená starostou obce - Zdeňkem Kutnerem.

Zhotovitel :

Jiří Müller - autorizovaný architekt ČKA 03 119, Domoušice 162, 439 68 Domoušice. Ing. arch. Petr Martínek, autorizovaný architekt ČKA 00499 Úvalská 2, 360 09 Karlovy Vary.

Datum :

10 / 2010

10 / 2010


10 / 2010

POPIS ÚDAJŮ O KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ č. 566152 a č. 752436 – DOMOUŠICE a SOLOPYSKY (zpracováno dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500 / 2006 Sb.) Popis údajů zahrnuje následující tématické oblasti, které jsou zpracovány v úvodu souhrnnou částí pro řešené katastrální území a následně rozděleny dle kapitol ÚAP: -

zjištění a vyhodnocení stávajícího stavu území, zjištění a vyhodnocení hodnot území, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, další informace o území, statistické údaje, rozbor udržitelného rozvoje území.

Souhrnné informace o správním území Údaje o řešeném území v řazení dle ÚAP Rozbor udržitelného rozvoje území Fotodokumentace

str. str. str. str.

2 - 17 18 - 47 48 - 59 60 - 80

1


10 / 2010

Souhrnné informace o správním území Obsah souhrnných informací 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Úvod Souhrnné údaje o pozemcích dle KN Sociální a ekonomické údaje Historie obce Ostatní významné údaje o obci Rozvojový potenciál Občanská vybavenost. Cestovní ruch, rekreace a sport Přírodní podmínky území Přírodní a krajinné hodnoty Zemědělství Lesní hospodářství Doprava Technická infrastruktura Seznam úřadů s působností pro obec Domoušice Použité zdroje

str. 3 str. 4 str. 5 str. 8 str. 10 str. 11 str. 12 str. 12 str. 12 str. 14 str. 14 str. 15 str. 15 str. 16 str. 16 str. 17

2


10 / 2010

1.

Úvod Souhrnné informace o správním území obce doplňují tabulkově zpracované informace. Tabulky zpracované podle přílohy č. 1. vyhlášky č. 500/2006 Sb. následují za souhrnnou částí a třídí informace podle jednotlivých jevů. Základní část statistických, informačních i částečně analytických textů je převzata z platného ÚP Domoušice z roku 1995. Druhá část údajů byla doplněna zejména v grafické složce dle ÚAP z odboru stavebního a územního plánování Městského úřadu Louny. Zbývající údaje jsou získány z podkladů a zdrojů uvedených v textové části a z vlastních terénních průzkumů. Zkratky použité v textu: ÚAP Územně analytické podklady ÚP Územní plán KN Katastr nemovitostí

Schéma katastrálního území

3


2.

10 / 2010

Souhrnné údaje o pozemcích dle KN v ha Obec Celková výměra (ha) Sledovaný jev Podíl zemědělské půdy z celkové výměry [1] 22 (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 23 Podíl trvalých travních porostů ze 24 zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z 27 celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 28 Podíl lesů z celkové výměry (%) 29 Orná půda - rozloha (ha) 30 Chmelnice - rozloha (ha) 30 Vinice - rozloha (ha) 30 Zahrady - rozloha (ha) 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 30 Lesní půda - rozloha (ha) 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 30 Koeficient ekologické stability 30

Domoušice 1 527 [2] 41,7 [2] 61,4 [2] 12,2 [2] 7,1 [2] 0,6 [2] 50,5 [2] 391 [2] 142 [2] 22 [2] 4 [2] 77 [2] 772 [2] 10 [2] 19 [2] 90 [2] 2,06 [2]

[1] Ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006 Sb. [2] Období: 31.12.2009

4


3.

10 / 2010

Sociální a ekonomické údaje Sledovaný jev podle UAP [1] Kód obce 1 Počet obyvatel 1 Přirozený přírůstek 1 Saldo migrace 2 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 2 Počet obyvatel ve věku 0 - 14 let 3 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 3 Počet obyvatel ve věku 65 let a více 6 Počet částí obce 8 Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) 8 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní 8 Počet uchazečů o zaměstnání 8 Počet uchazečů - absolventů 8 Počet uchazečů - evidence nad 12 měsíců 11 Počet dokončených bytů 11 Počet dokončených bytů v rodinných domech 17 Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem 18 Počet lázeňských léčeben 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách 22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 30 Orná půda - rozloha (ha) 30 Chmelnice - rozloha (ha) 30 Vinice - rozloha (ha) 30 Zahrady - rozloha (ha) 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 30 Lesní půda - rozloha (ha) 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 30 Zemědělská půda - rozloha (ha) 30 Celková výměra (ha) 30 Koeficient ekologické stability 37 Živě narození 37 Zemřelí 37 Přistěhovalí 37 Vystěhovalí 37 Průměrný věk 37 Počet obyvatel ve věku 15 - 64 let

Nejčerstvější údaj 566152 677 [2] -3 [3] 1 [3] 14,5 [2] 98 [2] 17,1 [2] 116 [2] 2 [2] 20,6 [2] 59 [2] 60 [2] 20 [2] 2 [3] 2 [3] 41,7 [2] 61,4 [2] 12,2 [2] 7,1 [2] 0,6 [2] 50,5 [2] 391 [2] 142 [2] 22 [2] 4 [2] 77 [2] 772 [2] 10 [2] 19 [2] 90 [2] 637 [2] 1 527 [2] 2,06 [2] 6 [3] 9 [3] 14 [3] 13 [3] 41,6 [2] 463 [2]

[1] Ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006 Sb. [2] Období: 31.12.2009 [3] Období: rok 2009

5


10 / 2010

Územní změny počtu obyvatel v katastrálním území Domoušice - narození, zemřelí, stěhování 1971-2009

Rok

Stav k 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Přírůstek přirozený

Přírůstek migrační

Přírůstek celkový

Územní změna

Stav k 31.12.

1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

648 646 652 642 638 658 667 631 630 610 833 808 785 760 749 751 739 708 697 678 653 638 642 646 641 649 633 641 642 649 626 628 626 622 625 623 631 656 679

11 14 9 11 11 14 12 9 10 8 15 9 11 6 4 8 9 12 5 3 6 4 7 8 6 4 4 5 9 6 7 4 1 8 3 3 5 3 6

12 9 9 9 7 11 11 8 10 15 19 15 15 10 5 19 16 10 25 12 14 8 4 14 6 9 11 12 10 7 10 5 9 6 5 10 10 7 9

26 22 20 21 56 31 6 28 10 11 25 29 21 16 23 15 9 19 23 30 20 26 14 19 17 6 23 21 15 8 27 15 14 13 12 32 42 42 14

27 21 30 27 40 25 43 30 30 33 46 46 42 23 20 16 33 32 22 23 27 18 13 18 9 17 8 13 7 12 22 16 10 12 12 17 12 15 13

-1 5 2 4 3 1 1 -7 -4 -6 -4 -4 -1 -11 -7 2 -20 -9 -8 -4 3 -6 -5 -7 -7 -1 -1 -3 -1 -8 2 -2 -7 -5 -4 -3

-1 1 -10 -6 16 6 -37 -2 -20 -22 -21 -17 -21 -7 3 -1 -24 -13 1 7 -7 8 1 1 8 -11 15 8 8 -4 5 -1 4 1 15 30 27 1

-2 6 -10 -4 20 9 -36 -1 -20 -29 -25 -23 -25 -11 2 -12 -31 -11 -19 -2 -15 4 4 -5 8 -16 8 1 7 -5 2 -2 -4 3 -2 8 25 23 -2

Solopysky -

646 652 642 638 658 667 631 630 610 581 808 785 760 749 751 739 708 697 678 676 638 642 646 641 649 633 641 642 649 644 628 626 622 625 623 631 656 679 677

6


10 / 2010

Sociální změny obyvatel v katastrálním území Domoušice, sňatky, rozvody, potraty 1991-2009 Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Sňatky 5 6 5 5 3 5 4 8 1 3 3 1 2 1 2 2 3

Rozvody 1 1 2 3 2 2 1 1 1 3 2 2

Potraty . 4 5 4 6 1 3 2 2 5 1 3 2 1 1 2 1

Základní údaje dle sčítání k 1.3.2001 Sledovaný jev dle UAP 4 5 7 7 9 9 10 10 12 13 13 13 13

16 19 20 21 37

Kód obce Podíl osob starších 14 let bez vzdělání a s nejvyšším dokončeným základním vzděláním (%) Podíl osob starších 14 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním (%) Podíl ekonomicky aktivních v priméru (%) Podíl ekonomicky aktivních v sekundéru (%) Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec Vyjíždějící do škol mimo obec Dojíždějící do zaměstnání do obce Dojíždějící do škol do obce Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%) Počet trvale obydlených domů Počet trvale obydlených bytů (TOB) z toho podle druhu domu podíl v rodinných domech (%) z toho podle doby výstavby podíl postavených do roku 1945 (%) podíl postavených mezi roky 1946 1990 (%) podíl postavených mezi roky 1991 2001 (%) Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Počet obyvatel v trvale obydlených bytech z toho zásobovaných pitnou vodou z vodovodu s plynem zavedeným do bytu napojených na kanalizaci

2001 566152 33 1,7 18,9 30,4 113 63 33 30,3 198 239 85,4 53,6 34,7 4,2 79 98,1 1 36,5 624 612 6 228

7


4.

10 / 2010

Historie obce

Staré hradiště dochované na Rovinách ukazuje na osídlení zdejší oblasti již v dobách pravěku. O vzniku samotné obce i jejího názvu existuje teorie, podle které ves vznikla v dobách panování krále Jana Lucemburského (v první polovině 14. století). Lesy kolem dnešních Domoušic byly tehdy v královském majetku a představovaly pro panovníka vítaný zdroj příjmů. Aby mohl z těchto lesů čerpat, nechal král založit ves, původním jménem Tomášice. Tento název pochází z osobního jména Tomáš a ves jej dostala podle svých zakladatelů - Tomašiců, potomků podkomořího Tomáše. Domoušice byly tedy od dob svého vzniku královským majetkem. Dne 4. listopadu 1325 je dal král Jan Lucemburský rytíři Chvalovi a jeho synovi Dětřichovi, aby ves vysadili právem německým. Toto právo na rozdíl od předchozího práva slovanského jasně stanovilo panská práva i povinnosti poddaných, díky tomu tak nedocházelo k ukládání příliš velkých břemen poddaným. Pro zdejší obyvatele byla tato změna dosti významná a obec si jí vážila natolik, že si ji nechala roku 1534 ověřit úřadem města Louny, aby zdejší obyvatele nemohl žádný z pánů, kteří ves po husitských válkách držel v zástavě, obtížit dalšími břemeny. Chval a Dětřich měli od krále dovoleno povolat si do vsi po jednom pekaři, řezníkovi, ševci, kováři a mlynáři, také zde směli mít veřejnou hospodu a obecnou rychtu. Rychta byla svobodná a dědičná, nemuseli z ní tedy nic platit a mohli s ní nakládat jak uznali za vhodné i bez souhlasu krále. Chval s Dětřichem tedy byli lidé svobodní, nejspíš zemané. Vedle toho také dostali zahradu o výměře 4 strychy a stejně velkou louku se stráněmi porostlými lesem, které mohli vymítit a změnit na orné pole. K tomu dal král Domoušickým ještě právo, které užívala i ves Nesuchyně. O tomto právu však bohužel nic nevíme. Po Chvalovi a Dětřichovi Domoušice získal klášter sv. Jana na Ostrově u Davle, řádu sv. Benedikta. V roce 1373 jeho konvent obyvatelům obce ulevil od některých platů, kterými byli přetíženi, a dal jim navíc právo města Rakovníka. Nutno podotknout, že Domoušičtí měli až do husitských válek oproti svým sousedům mnohem výhodnější postavení. Další osudy vsi nejsou příliš známy. Víme však, že již za dob císaře Karla (možná i dříve) byl v Domoušicích farní kostel sv. Martina, poté, co sem byla přenesena fara ze Lhoty (stalo se brzy po roce 1325). Na konci 70. let byla zdejší fara filiálkou Kounova. Během husitských válek bylo zboří kláštera sv. Jana zastaveno světským pánům, kteří císaři Zikmundovi sloužili proti husitům. Z těchto zástavních držitelů známe Jindřicha Žehrovského z Kolovrat, od něhož bylo zboží roku 1460 vyplaceno. Dalším majitelem Domoušic se pak stal Jiří Bírka z Násilé. Po něm ves získal syn Václav. Od husitských dob se zdejší obyvatelstvo hlásilo k protestantské víře, toto vyznání si přitom drželo prakticky až do bitvy na Bílé hoře. Roku 1599 nechal císař Rudolf II. na prosbu purkmistra a obce Nového města pražského vystavět špitál sv. Alžběty. Domoušice pak byly dány do správy Novému městu pražskému, které ves mělo spravovat "ve prospěch špitálu". Tento stav trval až do roku 1627. Ve stejném roce se objevuje zpráva, podle níž byl ze zdejší rychty udělán dvůr. K němu byly přidávány zpustlé (vlivem třicetileté války) selské pozemky. Po bitvě na Bílé hoře nastal velký nedostatek katolických kněží, v Domoušicích proto přisluhoval lounský děkan. Po třicetileté válce zde pak administroval převor augustiánského kláštera v Dolním Ročově. Jak je patrné z dochovaných záznamů, válka se na životě zdejších obyvatel značně podepsala. Podle Berní ruly bylo v Domoušicích k roku 1654 na 13 sedláků a 7 chalupníků. Domoušické zboží náleželo k děkanství sv. Apolináře v Praze. V roce 1628 bylo přivtěleno jednomu ze starších svatovítských kanovníků, majitelkou Domoušic se tak stala metropolitní kapitola u sv. Víta v Praze. Prvním svatovítským kanovníkem a děkanem u sv. Apolináře byl Dr. Eliáš Kolbius z Kolumberka. Druhým byl M. Cyprian Petrides ze Steinfeldu, který pronajal zdejší dvůr Tomáši Písařovic. Tento dvůr pak zůstával z větší části v pronájmu i v budoucnu, jména ostatních nájemců se nám však nedochovala. Dalšími kanovníky byli Daniel Hesselius z Kamsberka, později zvaný Zetwinger z Zetwinbergu, roku 1681 Jiří Kriegelstein u sv. Apolináře a od roku 1686 byl pánem na Domoušicích jako kanovník a děkan Becker Tomáš Jan. Od dob

8


10 / 2010

Ferdinanda II. se situace prostého lidu značně horšila, lidé byli stále více zatěžováni robotními povinnostmi. Situace došla až tak daleko, že za císaře Leopolda I. se obyvatelstvo na mnoha místech začalo bouřit a Leopold musel roku 1680 vydat patent, kterým omezil robotu pouze na tři dny v týdnu a celkově přetíženému lidu odlehčil. Z roku 1697 pochází první dochovaný záznam o učiteli v obci. Není však vyloučeno, že zde učitel působil i dříve. Místní škola zpočátku neměla vlastní budovu, učitelé vyučovali buď ve svém, nebo jiném soukromém domě. V roce 1717 vydal císař Karel VI. nový patent, který obnovoval a doplňoval patent císaře Leopolda z roku 1680. Roku 1738 pak Karel VI. vydal druhý robotní patent, vymezující robotní povinnosti poddaných. Situace obyvatelstva byla přesto stále špatná, proto se císařovna Marie Terezie roku 1775 rozhodla vydat další robotní patent. Než však tento patent vyšel, vzbouřili se obyvatelé Domoušic v letech 1770 - 1771 proti své vrchnosti a odmítli poslouchat její rozkazy! Jelikož se hospodaření na statcích stávalo pro svatovítskou kapitolu stále obtížnějším, rozhodla se některé ze svých menších statků prodat. Domoušice tak byly dne 7. března 1754 prodány svatovítskému děkanovi Janu Ondřeji Kneislovi. V této době žilo ve vsi 14 celoláníků a 12 pololáníků. Záznamy uvádějí, že Jan Ondřej nechal přestavit a rozšířit zdejší kostel. Po něm ves převzal synovec Jan Augustin Kneisl. Byl to právě on, kdo porušoval císařské robotní patenty a zatěžoval domoušické obyvatele do takové míry, že se proti němu vzbouřili. Jan Kneisl se nakonec dostal do finančních potíží a panství tak bylo roku 1783 prodáno Václavu Janovi Paulovi. Jako jeho správce je pak v letech 1783 - 1785 uváděn Appelt Jan František. Za Václava Paula byla ve vsi konečně postavena školní budova. Za výukou sem v této době docházely děti až se Solopysk. Na konci 18. století ves čítala 42 popisných čísel. Byl zde hostinec, kovárna, mlýn a panská myslivna. V roce 1784 byla ve svahu na jih od Domoušic na místě, kde ves původně vznikla, založena osada Filipov. Tato osada se s Domoušicemi postupem času propojila. Po Václavu Paulovi Domoušice získal syn Leopold Paul. V letech 1791 - 1797 byl jeho správcem Jan Kadler a po něm až do roku 1799 Václav Husák. V tomto roce ves koupil Karel Prücker, již po třech letech ji však prodal baronovi Jakubovi Wimerovi z Wiemersbergu. Ještě v prosinci téhož roku Domoušice nakonec koupil kníže Josef ze Schwarzenbergu. V držení rodu Schwarzenbergů pak ves již zůstala. Roku 1836 byly Domoušice povýšeny na faru. V roce 1844 proběhla přestavba místní školy, aby mohla pojmout rostoucí počet žactva. Roku 1874 byla škola rozšířena na dvojtřídní a o sedm let později na trojtřídní. To zde již ale byla od roku 1883 postavena nová školní budova. Na počátku 20. století obec zažívala období rozvoje. Byla zde postavena nová fara, opraven kostel a začala výstavba nových domů a s ní spojený nárůst počtu obyvatel. V únoru 1905 byla ve zdejší škole otevřena pobočka III. třídy. Na tomto rozvoji se značně podílelo propojení Domoušic železnicí s okresním městem Louny a Rakovníkem.1 V obci se zachovala celá řada kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.

1

Číslo rejstříku 42287 / 5-1121 43487 / 5-1123 43221 / 5-1125

Sídelní útvar Domoušice Domoušice Domoušice

42837 / 5-1124 43029 / 5-1122

Domoušice Domoušice

Část obce Památka Domoušice kostel sv. Martina Domoušice kaplička (zvonička) Domoušice kultovní místo Kounovské řady, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické Domoušice stopy Domoušice zámek

Převzato z http://www.domousice.cz/historie/

9


5.

10 / 2010

Ostatní významné údaje o obci

Z hlediska regionální spádovosti je nejdůležitější vazba na město Louny jako nadřazeného subregionální centra a blízké město Rakovník, které poskytuje významný zdroj pracovních míst a další občanské vybavenosti a služeb. Ekonomické faktory. Dominantní podíl ovlivňující ekonomickou stránku obce mají 2 faktory: --úzká vazba na Louny a Rakovník jako převažující zdroj pracovních příležitostí. --plošně rozhodující území katastru obce jako další zdroj pracovních příležitostí zejména v sektoru zemědělství a lesnictví. Tyto vazby ovládají ekonomické faktory obce, menší část ekonomicky činného obyvatelstva se realizuje v obci v terciérní sféře. Demografická struktura a vývoj. Z demografického hlediska vykazuje řešený katastr varující vývoj v rámci regionu i kraje. Místní populace má zatím příznivé věkové složení, avšak záporný přírůstek obyvatelstva. Pokud jde o tendence přirozené reprodukce, „následuje“ místní populace obecné trendy. Pokud jde o tendence v migraci obyvatelstva, je možné konstatovat mírný nárůst nových obyvatel. Nejnovější údaje ČSÚ z roku 2009 ilustrují následující dva grafy vyexportované z dat přímo pro obec Domoušice.

10


10 / 2010

Domovní a bytový fond. Podle statistických údajů je domovní a bytový fond průměrného stáří, 53,6 % fondu pochází z let před rokem 1945, významný podíl, 34,7%, tvoří budovy postavené v letech 1945 – 1990. V posledních 20 letech se na výstavbě podílí rekonstrukce rodinných domů a v malé míře novostavby. Technické vybavení rodinných domů je na standardní úrovni, většina domů je napojena na obecní vodovod, na kanalizaci je napojena větší část obce Domoušice, projekt napojení obce Solopysky se připravuje. 6.

Rozvojový potenciál

Lidský potenciál. Zatím příznivá věková struktura populace. Mírná převaha dětí a osob v produktivním věku nad ostatními věkovými kategoriemi. Ekonomický potenciál. Pro nejbližší horizont je třeba počítat s rizikem vyššího procenta nezaměstnanosti v rámci regionu. Tomu je žádoucí čelit podporou nové nabídky pracovních příležitostí – nejlépe v odvětvích služeb, cestovního ruchu nebo v primárním sektoru v souvislosti s tradičním pěstováním chmele a jiných zemědělských plodin, lesnictvím, volným chovem skotu či hledáním nových mimoprodukčních funkcí zemědělství (pěstování energetických rychle rostoucích plodin, agroturistika ) v rámci dalšího rozvoje venkovského prostoru. Nelze opomenout ani možné zdroje pracovních příležitostí v nedalekých průmyslových zónách blízkých měst, to je podmíněno udržením dobré dopravní obslužnosti a adekvátního počtu spojů hromadné dopravy nejen během pracovního týdne. Polohový potenciál. Obec leží v krátké časové dostupnosti k významným centrům s pracovními příležitostmi i ostatními nabídkami služeb občanské vybavenosti, kultury, zdravotních a sociálních služeb (Louny, Rakovník). Z dlouhodobého hlediska je nutné udržet a zvyšovat kvalitu železničního koridoru Louny - Rakovník. Zároveň leží obec i v srdci krajiny s významným přírodním bohatstvím, tj. v srdci přírodního parku Džbán, který nabízí volnočasové aktivity nejen místním obyvatelům, ale jako rekreační zóna je využíván i obyvateli blízkých měst včetně Prahy.

11


10 / 2010

Specifický potenciál území. Je důležité navázat na místní tradiční krajové a přírodní hodnoty. Území má tradiční potenciál v oblasti pěstování chmele, náleží do Žatecké chmelařské oblasti a tradičnímu pěstování „zeleného zlata“ napovídá i charakter místní zástavby „tzv. opukových statků“ s hospodářským zázemím včetně dnes již mnohdy nevyužívaných sušáren chmele. Toto dědictví po předcích a tradiční charakter zemědělské opukové zástavby je třeba udržet nejen jako výpověď dalším generacím, ale i jako vzácný a jinde neopakovatelný charakter staveb tradiční venkovské architektury. Opukové statky představují lokální potenciál, který je nutné nejen zachovat, ale i citlivě revitalizovat, a který tvoří jednu z významných a jedinečných hodnot území. Nepříznivý historický vývoj, který mnohdy změnil osudy celých generací venkovských obyvatel zde zanechal své stopy. Je nutno znovu poukázat na tradiční venkovské hodnoty a znovuoživit kulturní a historické tradice tak, aby se vývoj migrace „mladých do měst“ nejen zvrátil, ale aby se upevnily vazby na venkov jako na zdroj zdravého a plnohodnotného života pro všechny generace. 7.

Občanská vybavenost

Občanská vybavenost komerční povahy, tj. obchodní zařízení soukromých společností a fyzických osob všeho druhu a provozovny integrovaných služeb drobných živnostníků nejsou v tomto výčtu zaznamenány. V následujícím výčtu jsou uvedeny ostatní důležité složky občanské vybavenosti. 1. Sakrální stavba sloužící církevním účelům. 2. Obřadní síň v budově OÚ. 3. Mateřská škola a základní škola – nižší stupeň 1. – 5. ročník. 4. Detašované pracoviště zdravotnického zařízení. 5. Sbor dobrovolných hasičů. 6. Pobočka České pošty. 8.

Cestovní ruch, rekreace a sport

V katastru obcí nejsou veřejná zařízení pro přechodné ubytování turistů (penziony, turistické ubytovny, hostely apod.) Nízkokapacitní ubytování v soukromí není statisticky podchyceno. Sportovní zařízení sloužící veřejnosti. 1. Hřiště – 3x včetně velkého fotbalového. 2. Tělocvičny včetně školní – 2x. 3. Turisticky značené trasy, 1x naučná stezka. 4. Požární nádrž sloužící i jako koupaliště. 9.

Přírodní podmínky

Přírodní podmínky jsou charakterizovány listnatými a smíšenými lesními porosty Přírodního parku Džbán a celkovou charakteristikou území tzv. džbánské pahorkatiny. Geologie. Geologický podklad oblasti tvoří usazeniny druhohorního křídového moře, jemnozrnné pískovce, jílovce a slínovce, nazývané opuky, které dosahují mocnosti 30 – 60 m. Jejich původ dokládají lastury a ulity měkkýšů. Celá oblast vykazuje jednotnou geologickou stavbu, kdy na podloží červených vrstev svrchního permokarbonu tvořených souvrstvím jílovců a pískovců nápadně červené barvy, spočívají víceméně vodorovně uložené horniny svrchní křídy, tj. pískovce, místy s jílovci, slíny a opuky, které tvoří vrcholovou tabuli.Opuky se zde proto zpracovávají na zajímavý stavební a obkladový materiál. Na rozčlenění tabule měla vliv eroze. Křídová tabulová plošina Na Rovinách je vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí a je členěna údolními rýhami. Převážná část území leží v nadmořské výšce 400 - 500 m n. m.

12


10 / 2010

Klimatické poměry území jsou ovlivněny polohou v blízkosti Krušných a Doupovských hor, což se projevuje převládajícími větry jihozápad – severovýchod. Srážky v celé oblasti jsou celkem vyrovnané, avšak relativně nízké. Srážkové poměry jsou negativně ovlivněny Krušnými a Doupovskými horami, které tvoří rozsáhlou zádržnou kulisu proti převládajícímu dešťovému proudění a ochuzují o 20 % srážek. Oblast lze charakterizovat jako relativně suchou a mírně teplou. Dle charakteristiky klimatických oblastí dle Quitta (Quitt, 1971) leží území v klimatické oblasti MT11 –mírně teplé oblasti. Klimatická oblast Počet letních dnů Počet dnů s prům. teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu v °C Průměrná teplota v červenci v °C Průměrná teplota v dubnu v °C Průměrná teplota v říjnu v °C Počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů slunečných

MT11 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 - -3 17-18 7-8 7-8 90-100 350-400 200-250 50-60 120-150 40-50

Vodní toky a vodní plochy. Základním prvkem v krajině je vodní tok Hasina, která pramení v západní části území a protéká podél severo-západní hranice katastru. Její bezejmenné přítoky se napojují i v části zastavěného území. Záplavy mívají spíše lokální charakter (vytopené sklepy apod.), celá oblast je pramennou oblastí. Záplavové území nebylo vymezeno. Významným přítokem Hasiny je Lhotecký potok. Zásobování pitnou vodou je řešeno několik zdroji podzemních vod v území katastru. Fauna a flóra Oblast tzv poddžbánska je výrazně lesním územím doubravního stupně. Střídají se zde mozaikovitě kyselé buko-dubové lesy mařinkové, místy i borové doubravy s habrovými doubravami.V dubohabrových hájích roste vzácná kýchavice černá, která patří mezi zbytky dochované třetihorní květeny. Ve smíšených lesních a hájových porostech se mísí zbytky bučin, habřin a doubrav, ve kterých je možné nalézt i vzácnější druhy jako jsou: plicník úzkolistý azurový, lilie zlatohlávek, zimostrázek alpinský, lýkovec jedovatý, lecha jarní a černá, medovník meduňkolistý, kručinka německá, jetel alpinský, jetel bledožlutý, podléška jaterník, náprsník žlutý, kruštík širolistý, okrotice bílá a růžová. Na píscích v řídkých borech je značně rozšířen vřes obecný, borůvka a brusinka. Fauna poddžbánska není ještě zcela prozkoumána, lze však předpokládat výskyt řady vzácných druhů, zejména bezobratlých. Dobře známá je především zvěř, kterou se zabývá myslivost.

Exhalace. Znečištění ovzduší se zvyšuje během topného období z lokálních zdrojů tepla v jednotlivých objektech. Přechod vytápění objektů z lokálních zdrojů na centrální topeniště se stalo jedním z významných záměrů obce. Znečištění ovzduší dopravou může mít místní charakter v souvislosti s aktuální zemědělskou a průmyslovou činností. Obec není zatížena nadměrným hlukem.

13


10 / 2010

Radon. Převážná část urbanizovaného území se nachází na plochách s nízkým a středním radonovým indexem pozemku. Hodnoty jsou převzaty ze sledovaných dostupných statistických údajů realizovaných staveb a z prognózních map celostátní sítě. Odpady. Odpadové hospodářství je v obci řešeno centrálně na základě smluvních vztahů s firmami na likvidaci směsného i separovaného odpadu. V obci jsou umístěny kontejnery na separovaný odpad pro papír, sklo, pet lahve, kartony a plasty. Směsný odpad je ukládán na centrální skládku Vrbička. Na řešeném území se nachází stará ekologická zátěž v místě původního ukládání směsného odpadu, která může být využívána k deponii inertních odpadů. Tato podmínka je však často porušována. 10.

Přírodní hodnoty území

Přírodní park Džbán se nachází na území okresů Rakovník, Kladno a Louny. Jedná se o poměrně rozsáhlé přírodovědně a krajinářsky cenné území, ležící mezi průmyslovými oblastmi Severočeské hnědouhelné pánve a Kladensko-rakovnické pánve. Od severozápadu je zacloněn zlomovým pásmem Krušných hor. Území Džbánu představuje pahorkatinu, která zejména v okolí Ročova přechází ve vrchovinu. Kulturní a sídelní památky Džbánu pocházejí z pravěku, tak i z doby historické. Mezi pravěké památky patří dodnes záhadné kamenné řady u Kounova. Jde o 14 řad kamenů /nejdelší měří 450m/, které měly v pravěku pravděpodobně astronomický význam. Řady jsou rovnoběžně sestavené z balvanů křemenců, křemitých pískovců a slepenců ve směru sever - jih. Dva největší kameny byly nazvány Pegas a Gibbon. V blízkosti řad na severním výběžku Roviny se nachází halštacko-laténské hradiště s mohutným dvojitým valem. Pozůstatky laténské /keltské/ kultury lze najít i na mnoha dalších místech Džbánu. Přírodní park Džbán byl vyhlášen především za účelem zachování krajinného rázu. Posláním přírodního parku Džbán je zachování unikátní krajiny džbánské křídové tabule s významnými estetickými hodnotami, zejména s ohledem na geomorfologii území, lesní porosty, charakteristickou flóru a faunu a rozptýlenou mimolesní zeleň. Některé činnosti lze provádět pouze se souhlasem příslušného úřadu. To se týká například umísťování a povolování nových staveb, těžby nerostů a hornin, pořádání rekreačních, sportovních a jiných hromadných akcí, změn současné skladby a rozsahu zemědělských a lesních kultur, kácení dřevin rostoucích mimo les ve volné krajině, zřizování parkovišť, tábořišť a kempů, odstavných ploch, zřizování a rušení stezek, pěšin a účelových komunikací atd. V přírodním parku Džbán je třeba usměrňovat výstavbu ve volné krajině a výstavbu nových chatových osad. Výstavba chat a zahradních domků do volné krajiny je zcela nežádoucí. Z hlediska výskytu územních systémů ekologické stability se v katastru obce Domoušice nacházejí dva významné regionální biokoridory a do k.ú. Solopysky zasahuje významné regionální biocentrum. Dále se v k.ú. Domoušice nacházejí dvě lokální biocentra, která, bohužel, na základě intenzivní těžby dřeva již nejsou funkční a tomu odpovídající, nyní též pravděpodobně nefunkční, lokální biokoridor. V k.ú. Solopysky se nalézá další lokální biocentrum propojené, zřejmě funkčním, lokálním biokoridorem. 11.

Zemědělství

Zemědělství představuje jeden z významných způsobů využívání krajiny. Území je významné především z hlediska své polohy v Žatecké chmelařské oblasti. Chmel lze pěstovat na mnoha místech na světě, ale ne všude má takové vynikající podmínky, jako je tato oblast. Nejen odrůda chmele, ale i souhrn optimálních přírodních podmínek a tisíciletá tradice přispívají k jeho vysoké kvalitě. Základem jedinečnosti českého chmele jsou specifické přírodní podmínky Žatecké chmelařské oblasti. Tato oblast je od severozápadu chráněna Krušnými horami, Doupovskými vrchy i Českým středohořím, které vytvářejí tzv.

14


10 / 2010

dešťový stín. Proto zde průměrný roční úhrn srážek představuje i méně než 449 mm. Rozložení srážek je však pro vývoj chmele příznivé. Spolu s klimatickými podmínkami má na kvalitu chmele vliv i půda této oblasti. Jedná se zejména o permské červenky, ale i o lehčí opukové půdy. Na růst a vývoj chmele působí také poloha chmelnic, která je určována zejména nadmořskou výškou, umístěním v reliéfu terénu, jeho svažitostí a expozicí ke světovým stranám. Uvnitř každého území jsou proto ještě některé obzvláště vhodné polohy pro pěstování chmele, které produkují chmel špičkové jakosti. Jedná se zejména o široká otevřená údolí s volným prouděním vzduchu, dostatečně chráněná před prudkými západními a severními větry. V Žatecké chmelařské oblasti patří toto území k těm s nejlepším potenciálem. Podíl chmelnic tvoří v katastru cca 142 ha. Základem kvality českého chmele jsou vlastnosti odrůdy "Žatecký poloraný červeňák". Jde o odrůdu s výjímečně zdravým základem a genetickou čistotou. Specifickou vlastností této odrůdy je jemnost, dokonalý vzhled, pravé jemné chmelové aroma a zlatá barva lupulinu. Český žatecký chmel obsahuje v průměrné sklizni 14 - 15 % měkkých pryskyřic a kolem 4 % alfa-hořkých kyselin. Pro sládka v pivovaru jsou ovšem důležité i jeho další složky, jako třísloviny a silice, které významně přispívají ke kvalitě piva. Ve srovnání s jinými odrůdami je v českém žateckém chmelu mimořádně důležitá beta-frakce hořkých kyselin, která je výrazně vyšší a v poměru 1,5 : 1 k alfa-kyselinám. Zkouškami bylo prokázáno, že vařením se větší část této beta-frakce mění do rozpustného stavu a má velmi výrazný vliv na typicky jemnou a příjemnou hořkost, která je předána pivu. Z hlediska dalších agroekologických a ekonomických předpokladů lze území začlenit do zemědělské výrobní oblasti řepařské s vyšším podílem svažitějších území, pěstitelské předpoklady pro pěstování zemědělských plodin jsou spíše podprůměrné, dobré podmínky jsou pro pěstování řepky olejné, energetických plodin a pro volný chov dobytka pastevním způsobem. Způsob a tradiční hospodaření na zemědělské půdě významně ovlivňuje i rovnováhu všech ostatních složek přírodních ekosystémů a může se stát cenným artiklem rozvoje spolu s mimoprodukční funkcí území a ostatními přírodními hodnotami. 12.

Lesní hospodářství

Území leží v přírodní lesní oblasti Rakovnicko-kladenská pahorkatina. Podíl lesů z celkové výměry pozemků katastru obcí Domoušice a Solopisky tvoří více než 50% Převažuje lesní vegetační stupeň dubobukový, místy se vyskytuje i stupeň bukodubový, lesní typy se člení v nejvýznamnějších plochách na typ 3K – kyselá dubová bučina biková na plošinách a mírných svazích, typ 3J - lipová javořina bažanková na zpevněných sutích, 3S – svěží dubová bučina na vlhkostně příznivé mezotrofní kambizemi, typ 3A – lipodubová bučina bažanková na kamenitých půdách na prudkých svazích, pro lesy v k.ú. Solopysky převažuje typ 2K – kyselá buková doubrava, typ 3I - uléhavá kyselá dubová bučina, typ 2H - hlinitá dubová bučina, typ 3D – obohacená dubová bučina. Současné lesní porosty mají většinou pozměněnou druhovou skladbu /smrk, borovice/, místy se však zachovaly přirozené listnaté a smíšené porosty. Původní porosty se udržely na méně přístupných místech, hlavně na srázech pod okraji jednotlivých plošin a tvoří významnou součást přírodního parku Džbán. 13.

Doprava

Vlastní dopravní obsluhu území zajišťují silnice III. třídy – III/22924, III/22923, III/22919 a III/22946 Uvnitř urbanizovaného území je doprava řešena místními komunikacemi. Některé komunikace se v KN nevyskytují, jsou jen místně vytvořené, proto bude do budoucna nutné k zajištění dopravní obslužnosti vyřešit majetkoprávní vztahy. Železniční doprava. Obcí prochází na vyvýšeném terénním náspu trať č.126 Most-Rakovník. Její modernizace se předpokládá v rozsahu optimalizace bez výraznějších územních nároků. Autobusová doprava.

15


10 / 2010

Významný podíl hromadné dopravy v území je zajišťován autobusovou dopravou. Územím jsou především vedeny linky místního charakteru zajišťující dopravní obsluhu a vazby na centra osídlení (Louny, Rakovník). 14.

Technická infrastruktura

Zásobování pitnou vodou. Zásobování pitnou vodou zajišťuje akciová společnost Severočeské vodovody a kanalizace. V obci Domoušice a Solopysky jsou všechny obytné objekty na vodovod napojeny na základě dobrovolnosti. Některé nemovitosti využívají i zdrojů z vlastních studen. Kanalizace. Provoz kanalizace zajišťuje také akciová společnost Severočeské vodovody a kanalizace. Připravuje se záměr odkanalizování celé obce Solopysky a části obce Domoušice. Zásobování teplem. V obci je v současné době řešeno zásobování teplem lokálními topeništi. Jako další záměr se předpokládá vybudování centrálních zdrojů tepla v obcích Domoušice a Solopysky na bázi spalování biomasy. Sdělovací rozvody. Místní kabelová síť je napojena na telekomunikační ústředny mimo katastr obcí, pokrytí provozu mobilních sítí je zajištěno všemi významnými mobilními operátory ČR. 15.

Seznam úřadů s působností pro obec Domoušice - Agentura pro zemědělství a venkov Louny - Celní úřad Chomutov - Celní ředitelství Ústí nad Labem - Česká obchodní inspekce - Inspektorát Ústecký a Liberecký (se sídlem v Ústí nad Labem) - Český statistický úřad Ústí nad Labem - Finanční úřad v Lounech - Finanční ředitelství v Ústí nad Labem - Katastrální úřad pro Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem - Katastrální úřad pro Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem - Katastrální pracoviště Louny - Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje - územní pracoviště Louny - Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem - Krajská veterinární správa pro Ústecký kraj - Inspektorát Žatec - Krajská veterinární správa pro Ústecký kraj - Ústřední pracoviště - Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem - Krajské vojenské velitelství Ústí nad Labem - Krajský soud v Ústí nad Labem - Krajský úřad - Ústecký kraj - Odbor dopravy a silničního hospodářství - Krajský úřad - Ústecký kraj - Odbor správních činností a krajský živnostenský úřad - Krajský úřad - Ústecký kraj - Odbor školství, mládeže a tělovýchovy - Městský úřad Louny - Městský úřad Louny - Matrika - Městský úřad Louny - Obecní živnostenský úřad - Městský úřad Louny - Odbor správní - Městský úřad Louny - Stavební úřad - Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem - Oblastní inspektorát ČIŽP Ústí nad Labem

16


-

10 / 2010

Obvodní báňský úřad v Mostě Okresní soud v Lounech Okresní státní zastupitelství Louny OSSZ Louny Pozemkový fond ČR - Odloučené pracoviště Louny Pozemkový úřad Louny Státní energetická inspekce - Územní inspektorát pro Ústecký kraj Státní oblastní archiv v Litoměřicích Státní okresní archiv Louny Státní plavební správa - pobočka Děčín Státní rostlinolékařská správa - Oblastní odbor Louny Státní zemědělská a potravinářská inspekce - Inspektorát v Ústí nad Labem Ústecký kraj Úřad městského obvodu Ústí nad Labem-město - Správní odbor Úřad práce v Lounech Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových - Územní pracoviště Ústí nad Labem Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových - Územní pracoviště Ústí nad Labem, odbor Odloučené pracoviště Louny Vrchní soud v Praze Vrchní státní zastupitelství v Praze Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem Zeměměřický a katastrální inspektorát v Liberci

16.

Použité zdroje

-----------

Platný Územní plán obce Domoušice. Český statistický úřad Praha. Podklady ÚAP poskytnuté Odborem územního plánování Městského úřadu Louny. Informační portály poskytovatelů ÚAP. Ministerstva. Ministerstvo dopravy ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Ministerstvo vnitra. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Ministerstvo zemědělství ČR. Ministerstvo životního prostředí ČR. Ostatní poskytovatelé. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Český hydrometeorologický ústav. Český úřad zeměměřičský a katastrální Praha. Česká geologická služba Geofond ČR. Lesy ČR, s.p. Národní památkový ústav Praha. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Praha, v.v.i. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Přímé podklady poskytnuté v písemné či elektronické podobě následujícími poskytovateli: Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., Přítkovská 1689, 415 50 Teplice. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Česká geologická služba Geofond ČR, Kostelní 26, 170 21 Praha 7.

---

---

17


10 / 2010

Údaje o řešeném území v řazení dle ÚAP č.j. 1

Název jevu.

Komentář zkoumaného jevu.

Zdroj podkladů a informací.

Zastavěné území.

Vymezuje se územním plánem nebo postupem podle stavebního zákona.

Úřad územního plánování (viz ÚAP – dále jen ÚAP).

Zastavěné území obce je nově vymezeno v rámci doplňujících průzkumů a rozborů územního plánu Domoušice (§ 43 odst. 1 stavebního zákona, (příloha č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti). Nově navrhované zastavěné území obce zaujímá plochu 65,84 ha. 2

Jde o plochy „ výroby a skladování “, které se vymezují územním plánem.

Plochy výroby.

vlastní průzkum území.

Plochy výroby jsou upravené novým průzkumem území. Jde především o původní zemědělské areály česáren chmele. Jejich rozsah a umístění je vyznačen ve výkresové části dokumentace. Celková plocha výroby 5,06 ha 3

Plochy občanského vybavení.

Vymezují se územním plánem.

vlastní průzkum území.

Plochy pro funkce občanského vybavení patřící do nesoukromého, neziskového sektoru jsou uvedeny v úvodní části souhrnných informací o celém správním území obce. Tyto funkce zahrnují plochy pro správní administrativu a státní úřady, školství, zdravotnictví a sociální služby, kulturní zařízení a ostatní zařízení sloužící pro společenský život v obci. K nim se řadí plochy občanského vybavení komerční povahy – plochy obchodních a prodejních zařízení. Plochy občanského vybavení jsou zobrazeny ve výkresové části dokumentace. Plochy občanského vybavení jsou vymezené platným územním plánem a průzkumem území. Jejich rozsah a umístění je vyznačen ve výkresové části dokumentace. Celková plocha občanského vybavení v řešeném území 2,20 ha OV Plochy veřejné vybavenosti dle průzkumu území 0,38 ha OS Plochy pro tělovýchovu a sport dle průzkumu území 1,40 ha OH Plochy veřejných pohřebišť a souvisejících služeb dle průzkumu území 0,42 ha 4

Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území.

Jde o „ plochy přestavby “, které se vymezují územním plánem.

ÚAP

Prohlašuje vláda nařízením. Rozhodnutí o ochranném pásmu vydává obecní úřad ORP. PR městská, vesnická.

ÚAP

Jev se v území nevyskytuje. 5

Památková rezervace včetně ochranného pásma.


Památková zóna včetně ochranného pásma.

Prohlašuje ministerstvem kultury. Rozhodnutí o ochranném pásmu vydává obecní úřad ORP. PR městská, vesnická.

ÚAP


Krajinná památková zóna.

Prohlašuje ministerstvem kultury po projednání s krajským úřadem.

ÚAP

18


10 / 2010


Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma.

Prohlašuje ministerstvem kultury. Rozhodnutí o ochranném pásmu vydává obecní úřad ORP PR.

národní památkový ústav.

Tabulka nemovitých kulturních památek Číslo rejstříku 42287 / 5-1121 43487 / 5-1123 43221 / 5-1125 42837 / 5-1124 43029 / 5-1122

9

Sídelní útvar Domoušice Domoušice Domoušice Domoušice Domoušice

Část obce Domoušice Domoušice Domoušice Domoušice Domoušice

Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, vč. ochran. pásma.

Památka kostel sv. Martina kaplička (zvonička) kultovní místo Kounovské řady, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy zámek

Prohlašuje vláda nařízením. Rozhodnutí o ochranném pásmu vydává obecní úřad ORP PR.

ÚAP


Památka UNESCO včetně ochranného pásma.

Seznam světového dědictví zahrnuje kulturní a přírodní dědictví. Vyhlašuje ho mezivládní Výbor pro světové dědictví.

ÚAP

Jevy se v území nevyskytují. 11

Území s historicky i esteticky cennou urbanistickou kompozicí zahrnující části sídel, rozptýlené zástavby nebo urbanizované krajiny.

Urbanistické hodnoty.

ÚAP, vlastní průzkum území.

Podle ÚAP Domoušice je v katastru obce jedno území, které lze zařadit do této kategorie. Jedná se o „areál veřejého pohřebiště“ v k.ú. Domoušice s kostelem sv. Martina, zvonicí a kaštanovou alejí. Toto území je vyznačeno ve výkresové části dokumentace. 12

Region lidové architektury.

Území se zvýšeným výskytem dochovaných objektů lidové architektury ve svém původním umístění a urbanistické skladbě.


Tento jev se v území vyskytuje ve spojení s tradiční chmelařskou architekturou. Domoušice patří do Žatecké chmelařské oblasti, kde byla většina zemědělských usedlostí vybavena tradičními věžovými sušárnami chmele, které nemají v jiných regionech obdoby. Tento jev však nebyl v rámci doplňujících průzkumů a rozborů samostatně zmapován. Ostatní významné nemovité a urbanistické hodnoty viz výše. 13

Historicky významná stavba, soubor staveb.

Budova nebo soubor staveb významné svou minulostí např. spojené s narozením či pobytem známé osobnosti nebo jako dějiště historické události.


K dalším významným stavbám kromě výše uvedených nemovitých kulturních památek patří dvě kaple se zvonicemi v Domoušicích, boží muka v Domoušicích (vedle prodejny) a kaple v Solopyskách s památníkem padlých z 1.světové války. 14

Architektonicky cenná stavba, soubor staveb.

Jedinečné stavby a jejich soubory nezapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR ( např. stavby významných architektů, slohově čisté budovy, dochované stavby lidového stavitelství ).

ÚAP, vlastní průzkum území

19


10 / 2010

Tento jev je naplněn tradiční charakteristickou chmelařskou architekturou sušáren a skladů chmele, která by měla být zachována pro příští generace jako trojrozměrný historický doklad „in situ“ – viz výše. 15

Významná stavební dominanta.

Stavby a jejich soubory, jejichž umístění v terénu či charakter je činí výrazně viditelné a do velké míry ovlivňující vizuální charakter sídla i krajiny.



Území s archeologickými nálezy.

Kraj může vydat nařízením kraje plán území s archeologickými nálezy.


V katastrálním území Domoušic se nacházejí dvě významné lokality s archeologickými nálezy : 1. Hradiště Na Rovinách. Z hradiště se dochovaly valy a příkopy vymezující poměrně velký prostor 8 hektarů. Místo bylo osídleno již v eneolitu, dnešní podoba je však pozůstatkem činnosti protokeltských obyvatel z pozdní doby halštatské (6. stol. př.n.l.). Zničeno bylo násilně kolem roku 500 př. n. l., nejspíše v mezikmenových válkách. Dokládají to kromě datované keramiky stopy požáru a destrukce opevnění. Poslední odpor obránců hradiště ilustrují muniční zásoby nalezené v troskách valu (hromady přitesaných opukových valounků). 2. Kounovské kamenné řady Dávní obyvatelé rozestavěli kameny - křemencové balvany do 14 rovnoběžných řad ve směru severjih. Tyto kameny zde byly dopraveny pravděpodobně z velké vzdálenosti. Nyní se dochovaly již jen neúplné řady s menším počtem kamenů ukryté v hustém lese. Dříve řady obsahovaly i vysoké kameny stély ty však byly již v minulosti odvezeny okolními zemědělci. Celkem je zde zaregistrováno 2239 kamenů, nejdelší řada je dlouhá 450 m a vzdálenost od první západní řady k nejvýchodnějšímu velkému kamenu je 302 m. Význam či účel tohoto díla není dosud vyjasněn, jisté ale je, že se jedná o jediné dílo tohoto druhu v celé střední a východní Evropě. Centrální část zastavěného území obce Domoušice je dle ÚAP potenciálním archeologickým nalezištěm.

17

Oblast krajinného rázu a její charakteristika.

Krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu; je vymezena hranicí, kterou může být vizuální horizont, přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik.


Jev se vyskytuje na celém území katastrů Domoušice a Solopysky – viz přírodní park Džbán.

18

Místo krajinného rázu a její charakteristika.

Část krajiny homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu; může se jednat o vizuálně vymezený krajinný prostor nebo o území vnímatelné díky své výrazné charakterové odlišnosti.


Jev se vyskytuje na celém území katastrů Domoušice a Solopysky – viz přírodní park Džbán. 19

Místo významné události.

Lokalita nebo i rozsáhlejší území spojené s historicky významnou událostí ( např. bojiště, poutní místa, místa národopisných slavností, místa, která inspirovala umělecká díla ).


20


10 / 2010


Významný vyhlídkový bod.

Veřejně přístupné místo, jehož vyvýšené umístění v terénu (vrchol kopce, úbočí ) nebo v rámci stavby ( rozhledna, věž ) umožňuje přehlédnout významnou a atraktivní část okolního území.


Přírodou vytvořená vyvýšená místa s romantickými výhledy na zalesněné džbánské svahy a hřebeny nebo do obydlených údolí se nachází na několika místech v katasterech Domoušice a Solopysky a jsou vyznačeny ve výkresové dokumentaci. 21

Územní systém ekologické stability.

Nadregionální – vymezuje MŽP, regionální – vymezují krajské úřady, místní – vymezují obecní úřady obcí s rozšířenou působností; nejde-li o národní park, CHKO nebo jejich ochranné pásmo.


Prvky ÚSES se nachází v západní části katastru obce Domoušice (regionální biokoridor) a velmi malý cíp nadregionálního biocentra zasahuje do západní části katastru Solopysk. V jižní části katastru Domoušic se nachází zřejmě nefunkční lokální biorokoridor propojující dvě lokální biocentra. Jedná se plochy na území s plochami hospodářských lesů a v geologicky nestabilní oblasti, kde by nemělo docházet (avšak dochází) k plošné těžbě dřeva. V obce Solopysky se nachází ještě další lokální biocentrum s lokálním biokoridorem. 22

Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou.

Registrují je pověřené obecní úřady.



Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou.




Přechodně chráněná plocha.


Národní park včetně zón a ochranného pásma.

Náleží mezi zvláště chráněná území. Vyhlašuje se zákonem. Eviduje AOPK v ústředním seznamu ochrany přírody.



Chráněná krajinná oblast včetně zón.

Náleží mezi zvláště chráněná území. Eviduje AOPK v ústředním sseznamu ochrany přírody.



Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma.

Náleží mezi zvláště chráněná území. Eviduje AOPK v ústředním seznamu ochrany přírody.



Přírodní rezervace včetně ochranného pásma.



21


10 / 2010


Národní přírodní památka včetně ochranného pásma.




Přírodní park.

Zřizuje se k ochraně krajinného rázu.


Řešené území se v celém rozsahu plochy nachází v přírodním parku Džbán.

31

Přírodní památka včetně ochranného pásma.




Památný strom včetně ochranného pásma.

Vyhlašují je pověřené obecní úřady. Eviduje AOPK v ústředním seznamu ochrany přírody.

ÚAP, vlastní průzkum území, AOPK

Jev se v území nevyskytuje.

33

Biosférická rezervace UNESCO. Geopark UNESCO

Reprezentativní území světa, která kromě cenných přirozených ekosystémů poskytují příklady harmonických vztahů mezi přírodním prostředím a místními obyvateli. Území s jednou nebo více lokalitami tzv. geologického dědictví.



NATURA 2000 – evropsky významná lokalita.

Eviduje AOPK v ústředním seznamu ochrany přírody.



22


35

NATURA 2000 – ptačí oblast.

10 / 2010


Eviduje AOPK v ústředním seznamu ochrany přírody.


Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem.



Lesy ochranné.

O zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení rozhoduje krajský úřad.


Lesy ochranné se v území vyskytují a zaujímají plochu 14,6 ha. 38

Lesy zvláštního určení.

O zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení rozhoduje krajský úřad.


Lesy zvláštního určení se v území vyskytují a zaujímají plochu 94,82 ha. 39

Lesy hospodářské.

Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.


Lesy hospodářské se v území vyskytují a zaujímají plochu 673,7 ha. 40

Vzdálenost 50 m od okraje lesa

K dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje je třeba souhlas příslušného orgánu státní správy lesů.


Vzdálenost 50 m od okraje lesa je v grafické části. Hranice vymezuje v katastrech plochu cca 137,9 ha. 41

Bonitovaná půdně ekologická jednotka.

Informace o kvalitě půdy. Celostátní databázi BPEJ zajišťuje Mze prostřednictvím odborné organizace.


V území se vyskytují tyto bonitonované půdně ekologické jednotky. BPEJ 4.08.10 4.08.40 4.08.50 4.10.00 4.10.10 4.11.10 4.12.10 4.15.10 4.15.40 4.15.50

4.19.01 4.19.04 4.19.14 4.25.04 4.25.11 4.25.14 4.25.51 4.30.01 4.30.04 4.30.11

4.30.14 4.30.41 4.30.44 4.30.51 4.30.54 4.31.11 4.31.14 4.33.01 4.33.11 4.33.41

4.33.51 4.37.16 4.40.77 4.40.78 4.40.89 4.41.67 4.41.68 4.41.77 4.41.99 4.47.10

4.48.11 4.48.51 4.49.11 4.50.51 4.55.00 4.56.00 4.57.00 4.64.01 4.68.11 4.77.69

4.77.89 5.08.40 5.08.50 5.11.10 5.25.04 5.30.04 5.30.11 5.30.14 5.30.51 5.30.54

5.33.11 5.33.51 5.37.16 5.37.56 5.40.78 5.40.99 5.41.77 5.58.00 5.68.11 5.68.41

V grafické části jsou vyznačeny pozemkové parcely ZPF. Orná půda, chmelnice, TTP, ovocné sady a zahrady zaujímají plochu 630,70 ha. 42

Hranice biochor.

Biogeografické členění. Je podkladem pro projektování územních systémů ekologické stability.


23


10 / 2010

V grafické části jsou vyznačeny hranice biochor, převzatých z územně analytických podkladů. Jedná se o biochory – plošiny na opukách v suché oblasti, pahorkatiny na opukách v suché oblasti a erodované plošiny permu v suché oblasti. 43

Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti.

Stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny a drobných vodních toků.


V grafické části jsou vyznačeny plochy půd výše uvedeného jevu (odvodňovací zařízení otevřená, zatrubněná a v ploše území).

44

Vodní zdroj povrchové podzemní vody včetně ochranných pásem.

Zdroje vody, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody ; 1. vodní zdroj povrchové vody vč. ochranných pásem ( např. vodárenská nádrž, odběr vody z vodního toku ); 2. vodní zdroj podzemní vody vč. ochranných pásem. Ochranná pásma I. a II. stupně stanoví vodoprávní úřad.


V katastru obce Domoušice je dle ÚAP evidováno více zdrojů vody, které jsou patrné z výkresové dokumentace.

45

Chráněná oblast přirozené akumulace vod..

Vyhlašuje vláda nařízením : - Nařízení vlády č. 40/1978 Sb. - Nařízení vlády č. 10/1979 Sb. - Nařízení vlády č. 85/1981 Sb.



46

Zranitelná oblast.

Stanoví vláda nařízením : Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.


Podle územně analytických podkladů je celé území katastru stanoveno jako zranitelná oblast.

47

Vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod.

Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrch. nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrch. vody v určitém prostředí, např.: v jezeru, ve vodní nádrži a voda v korytě vodního toku; útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemních vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech.


V katastru Domoušice pramení potok Hasina, do kterého se vlévá z jihovýchodu Lhotský potok.

48

Vodní nádrž.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách 55. Vyhláška MŽP č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, § 5.

ÚAP, vlastní průzkum území..


24


49

Povodí vodního toku, rozvodnice.

Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku do jiného vodního útvaru). Povodí je ohraničeno rozvodnicemi, kterou je myšlená hranice geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími. Plocha povodí také zahrnuje plochy povrchových vodních útvarů v povodí

10 / 2010


Katastr obou obcí leží v povodí řeky Ohře. 50

Záplavové území

Stanoví vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku.



51

Aktivní zóna záplavovéh o území.

Stanoví vodoprávní úřad na a to v zastavěných územích, v zastavitelných plochách dle územně plánovací dokumentace, případně dle potřeby i v dalších územích podle nebezpečnosti povodňových průtoku.



52

Území určené k rozlivům povodní.

Pro účely zmírnění účinků povodní může vodoprávní úřad jako preventivní opatření v záplavovém území místo jiných opatření na ochranu před povodněmi rozhodnutím vymezit území určená k rozlivům povodní. Omezení v těchto územích musí projednat vodoprávní úřad s dotčenými orgány státní správy (právo užívání pozemků a staveb v tomto území).



Území zvláštní povodně pod vodním dílem.

Vymezení území ohroženého zvláštními povodněmi se provádí pouze v tom případě, že jejich rozsah výrazně přesahuje záplavové území v tomto místě.



Objekt / zařízení protipovodňové ochrany

Např. poldr, ochranná hráz toků, přehrada, mobilní zábrany, pohyblivé klapky na vodních dílech, jezy ) apod.



Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem.

Osvědčení o těchto zdrojích vydá ministerstvo zdravotnictví rozhodnutím. Ochranné pásmo I. a II. stupně stanoví ministerstvo zdravot. vyhláškou.


Lázeňské místo a statut lázeňského místa stanoví vláda nařízením.



Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa.


Dobývací prostor.

Stanoví obvodní báňský úřad.


25


10 / 2010

V řešeném území se dle ÚAP nachází dobývací prostor – viz grafická část. Podrobnější informace podá Obvodní báňský úřad Most. 58

Chráněné ložiskové území.

Ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. CHLÚ stanoví ministerstvo životního prostředí.


Do k.ú. obce Domoušice zasahuje chráněné ložiskové území KOUNOV – stanovené pro ochranu výhradního ložiska černého uhlí – Kounovské sloje. Č. ložiska 3 112 300. V k.ú. obce Solopysky je lokální chráněné ložiskové území cihlářské suroviny. 59

Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry.



Ložisko nerostných surovin

Ložisko výhradní, ložisko nevyhrazených nerostů, prognózní zdroje. Osvědčení o výhradním ložisku vydává ministerstvo životního prostředí.


V řešeném území se dle ÚAP nachází ložisko černého uhlí v kakastru obce Domoušice a ložisko cihlářských surovin v k.ú. obce Solopysky – viz grafická část. 61

Poddolované území.

Území se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry.


Na řešeném území se nacházejí poddolovaná území – jedná se o pozůstatky předchozí důlní činnosti cca.z let 1870 – 1965 (1870 byl založen důl Karolina ve Lhotě pod Džbánem, 1920 byl založen důl František ve Lhotě pod Džbánem, 1965 byly uzavřeny doly Perun II a III a Slávka II a III v Mutějovicích). Původní sloje zasahovaly i na dnešní katastr obcí Domoušice a Solopysky – viz grafická část. 62

Sesuvné území a území jiných geologických rizik.

Např. sesuvy, radiometrické anomálie.


Na řešeném území se nachází několik potencionálně sesuvných ploch. Řešená lokalita se nachází v oblasti s nízkým až středním radonovým indexem – viz grafická část. 63


Staré důlní dílo.

Nebylo v rámci ÚAP definováno. 64

Staré zátěže území a kontaminované plochy.

Ekologická zátěž.


Na řešeném území se vyskytuje skládka Domoušice, která byla dle ÚAP definována jako stará ekologická zátěž. 65

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Vymezení provádí ministerstvo životního prostředí.



26


66

10 / 2010


Odval, výsypka, odkaliště, halda.


Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma.

Např. úpravna vody, vodojem, čerpací stanice a další.


V řešeném území se nachází několik výše uvedených objektů – viz grafická část. 68

Vodovodní síť včetně ochranného pásma.

Potrubí s objekty k dopravě vody (vodovod).


Obě obce jsou zásobovány vodou z vodovodního řadu– viz grafická část. 69

Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochran. pásma.

Např. čistírna odpadních vod mechanická, ČOV mech.- biologická, ČOV mech.- biolog.-chemická, přečerpávací stanice a další.


V obci Domoušice se nachází zařízení k čištění odpadních vod – viz grafická část. 70

Stoková síť včetně ochranného pásma.

1. Přiváděcí stoka mezi dvěma obcemi. 2. Hlavní stoka stokové sítě.


Obec Domoušice má vybudovanou jednotnou kanalizační síť. V obci Solopysky je v nárhu záměrů plánováno vybudování kanaliazce včetně ČOV. 71

Výrobna elektřiny včetně ochran. pásma.

Výrobna elektřiny ( elektrárna ) nad 1 MW.



Elektrická stanice včetně ochran. pásma.

Elektrická stanice ( rozvodna, trafostanice ) ZVN/VVN, VVN/VN, VN/NN.


Na řešeném území jsou rozvodny a trafostanice – viz grafická část.. 73

Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma.

1. Nadzemní vedení ZVN, VVN, VN. 2. Podzemní kabelové vedení VVN, VN.


V řešeném území se nachází síť nadzemních vedení elektrizační soustavy – viz grafická část. 74

Technologický objekt zásobování plynem vč. ochr. a bezpečnostního pásma.

Zásobník plynu, plynojem, regulační, předávací a kompresorová stanice a další.



75

Vedení plynovodu vč. ochr. pásma.

1. Velmi vysokotlaký plynovod (VVTL) a tranzitní plynovod a anodové uzemnění; 2. vysokotlaký plynovod (VTL) a jeho anodové uzemnění; 3. hlavní středotlaký plynovod (STL) a jeho anodového uzemnění.



27


76

10 / 2010


Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma.



Ropovod včetně ochran. pásma.

Jev se v území nevyskytuje 78


Produktovod včetně ochranného pásma.


Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma.

Např. výrobna tepla, předávací stanice, výměníková stanice a další.



Teplovod vč. ochr. pásma.

1. Dálkový teplovod a jeho anodového uzemnění. 2. Primární teplovod a jeho anodového uzemnění.



81

Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma.

1. Elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě jako ústředna, resp. její vzdálená účastnická jednotka; 2. elektronické komunikační zařízení neveřejné komunikační sítě; 3. radiová zařízení (např. vysílače).


V katastru obce umístěna převáděcí stanice mobilního operátora – viz grafická část.

82

Komunikační vedení vč. ochranného pásma.

1. komunikační vedení veřejné komunikační sítě mezi elektronickým komunikačním zařízením veřejné komunikační sítě jako ústředna, resp. její vzdálená účastnická jednotka; 2. komunikační vedení neveřejné komunikační sítě mezi elektronickým komunikačním zařízením neveřejné komunikační sítě; 3. radiové směrové spoje.


Přes katastr obce Solopysky vede radiový směrový spoj – viz grafická část.

83

Jaderné zařízení.

1. Jaderné zařízení (stavby a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci, zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů); 2. úložiště nízko a středně aktivních odpadů (Např.: Dukovany, úložiště Richard Litoměřice, úložiště Bratrství Jáchymov, uložiště Hostím); 3. lokality pro hlubinná úložiště vysoce radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva.



28


84

Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami.

10 / 2010



85

Skládka odpadu vč. ochranného pásma.

1. skládka odpadu; 2. skládka nebezpečného odpadu. Souhlas k provozování uděluje příslušný krajský úřad, v případě, že půjde o skládku nebezpečných odpadů, je souhlas udělen na dobu určitou, a to na 4 roky.



Spalovna vč. ochranného pásma.

Provozovat zařízení k odstraňování odpadů lze pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu..



87

Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. ochr. pásma.

1. Jiné zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů – tato zařízení může.provozovatel provozovat jen na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a souhlas s provozním řádem. Kolaudační rozhodnutí pro stavby, které jsou určené k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů není možné vydat bez rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k provozování takového zařízení. 2. Zařízení k odstraňování nebezpečného odpadu – k provozování takového zařízení musí.být souhlas příslušného krajského úřadu. Pokud se bude jednat pouze o nakládání s nebezpečným odpadem, i k nakládání je třeba souhlas, a to tehdy, když původce bude nakládat s nebezpečným odpadem do 100 t/rok – souhlas uděluje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, když množství nebezpečného odpadu bude větší jak 100 t/rok, souhlas uděluje krajský úřad ( pokud již na.tuto činnost není udělen souhlas k provozování zařízení ).



Dálnice včetně ochr. pásma.



Rychlostní silnice vč. ochr. pásma.



Silnice I.tř včetně ochran. pásma.



Silnice II.tř vč. ochr. pásma.



29


92

Silnice III.tř vč. ochr. pásma.

10 / 2010


V řešeném území jsou pouze silnice III. třídy č. : III/22924, III/22923, III/22919, III/22546 93

Místní a účelové komunikace.

Veřejně přístupná komunikace určená k přímému připojení sousedních ploch.

ÚAP, obec, vlastní průzkum

V řešeném území se nachází komunikace dle výše uvedeného jevu – viz grafická část. 94

Železniční celostátní síť včetně ochran. pásma. Dráhy celostátní vybudované pro rychlost větší než 160 km / h včetně ochranného pásma.


Katastrem obcí prochází státní železniční trať Most – Rakovník č. 126, se zastávkami v obou řešených obcích. 95

Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma.



Koridor vysokorychlostní železniční trati.



Vlečka vč. ochranného pásma.



Lanová dráha vč. ochranného pásma.



Speciální dráha vč. ochranného pásma.



Tramvajová dráha vč. ochranného pásma.



Trolejbusová dráha vč. ochranného pásma.



30


102

10 / 2010


Letiště vč. ochranných pásem.

Řešené území se nachází v ochranném pásmu letiště Panenský Týnec – v celém rozsahu plochy řešeného území – viz grafická část. 103


Letecká stavba vč. ochranných pásem.


Vodní cesta.

Dozor vykonává MD a Státní plavební správa, o rozvoj se stará MD a Ředitelství vodních cest.




Hraniční přechod.


Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka.


Řešeným územím vedou značené turistické cesty mezi jednotlivými turistickými zajímavostmi – viz grafická část.

107

Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma.

Za výstavbu, provoz a údržbu objektů důležitých pro obranu státu odpovídají ministerstva a jiné ústřední správní úřady. O hranici ochranného pásma rozhoduje ministerstvo obrany.



Vojenský újezd.

Újezdy se zřizují zákonem: vojenský újezd Boletice, Brdy, Březina, Hradiště, Libavá.


Jevy se v území nevyskytují.

109

Vymezené zóny havarijního plánování.

Území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. Oblast v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se nachází zdroj ionizujícího záření, v níž se uplatňují požadavky z hlediska havarijního plánování (vnější havarijní plán).


Jevy se v území nevyskytují.

110

Objekt civilní obrany.

Stavby civilní ochrany určené k ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech – stálé úkryty civilní ochrany v souladu s centrální evidencí u HZS kraje. Stavby civilní ochrany určené k ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech – vybudované improvizované úkryty v souladu s evidencí u obcí



31


111

Objekt požární ochrany.

Sklady a zařízení MV – GŘ HZS ČR. Požární stanice a zařízení HZS kraje.

10 / 2010


V zastavěném území obcí se nachází objekty požární stanice sboru dobrovolných hasičů. 112

Objekt důležitý pro plnění úkolů PČR



Ochranné pásmo hřbitova, krematoria.

Ochranné pásmo veřejného pohřebiště i krematoria činí nejméně 100 m.

ÚAP, vlastní průzkum

V obou obcích se nachází veřejná pohřebiště – viz grafická část. 114

Jiná ochranná pásma.

Jde o územní rozhodnutí o ochranném pásmu.



Jde o veřejná prostranství, např. náměstí, parky. ( Technická a dopravní infrastruktura a občanské vybavení jsou předmětem jiných sledovaných jevů.)

Ostatní veřejná infrastruktura


V řešeném území se nachází několik ploch, které je možné označit za ostatní veřejnou infrastrukturu – viz grafická část. 116

Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku.

Statistický údaj o počtu bytů, které byly dokončeny k 31.12. každého roku


Do konce roku 2009 – 2 byty. 117

Zastavitelná plocha

Vymezuje se v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

ÚAP, vlastní průzkum

Jako podklad pro úpravu a návrh nového zastavitelného území posloužil poslední platný Územní plán Domoušic z roku 1994. Plochy zastavitelného území byly stanoveny na základě vlastního průzkumu a dle záměru obce. Plochy navrhovaného zastavitelného území : Domoušice 2,78 ha + 2,85 ha = 5,63 ha Solopysky 0,56 ha CELKEM ZÚ V NÁVRHU 6,19 ha

118

Jiné záměry.

Jedná se o veřejné i soukromé záměry změn v území, které nejsou součástí údajů o území dle § 27 odst.2 stavebního zákona.

vlastní průzkum

Jedná se o následující záměry : --vymezení a aktualizace nových ploch zastavitelného území s ohledem na ponechání lokality v severní části obce Domoušice jako zóny pro individuální a rodinnou rekreaci, tato lokalita byla původně zamýšlena jako rekreační oblast a není ji tedy možné s ohledem na kapacitní možnosti technické infrastruktury, velikost pozemků a územní limity označit za plochu zastavitelnou, další rozšíření území v této části lze doporučit pouze s funkční převahou „rekreace“ – zahrádky, Další záměry : --výstavba kanalizace v obci Solopysky

32


---------

10 / 2010

výstavba kanalizace v části obce Domoušice vymezení nových ploch a vyřešení majetkoprávních vztahů pro místní komunikace v obci Domoušice realizace centrálních zdrojů tepla spalujících biomasu v obcích Domoušice a Solopysky vymezení ploch pro rozšíření funkce rekreace s převahou využívání ZPF – zahrádky.

119

Další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku, n člení podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území

Jedná se zejména o statistické údaje z oblastí demografie, hospodářství a životního prostředí.

Statistické údaje uveřejňované krajskými pracovišti Českého statistického úřadu za správní obvody ORP. ČSÚ http://www.czso.cz/

Cena pozemků a zemědělské půdy kolísá v souvislosti se stavem ekonomické situace ČR a s řešením celosvětové hospodářské krize. Podrobnější specifikace jevu je bezpředmětná. Popis sledovaných jevů ÚAP kraje a jejich identifikace v datovém modelu ÚAP č.j.

1

Název jevu.

Komentář zkoumaného jevu.

Zdroj podkladů a informací.

Vývoj počtu obyvatel

Obyvatel ČR - do roku 2000: osoba s trvalým pobytem na území ČR; od roku 2001 osoba s trvalým nebo cizinec s dlouhodobým pobytem (dobré by bylo obyvatelstvo dále strukturovat na občany ČR a cizince, z nich s trvalým pobytem) Vývoj počtu obyvatel lze definovat jako časovou řadu počtu obyvatel. Časová řada přitom může mít různý interval a délku a to jak pro období v minulosti tak v budoucnosti. V druhém případě se jedná o prognózu počtu obyvatel. Základním zdrojem dat je „Demografická ročenka krajů České republiky“, zpracovaná Český statistickým úřadem (souhrnné údaje za celý kraj)

1

Územní změny počtu obyvatel v katastrálním území Domoušice - narození, zemřelí, stěhování 20002009

Rok

Stav k 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Přírůstek přirozený

Přírůstek migrační

Přírůstek celkový

Územní změna

Stav k 31.12.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

649 626 628 626 622 625 623 631 656 679

6 7 4 1 8 3 3 5 3 6

7 10 5 9 6 5 10 10 7 9

8 27 15 14 13 12 32 42 42 14

12 22 16 10 12 12 17 12 15 13

-1 -3 -1 -8 2 -2 -7 -5 -4 -3

-4 5 -1 4 1 15 30 27 1

-5 2 -2 -4 3 -2 8 25 23 -2

-

644 628 626 622 625 623 631 656 679 677

33


10 / 2010

S ohledem na zápornou hodnotu přirozeného přírůstku obyvatel nelze předpokládat zvýšení počtu obyvatel ve věku 0-15 let a v dlouhodobém horizontu se počet obyvatel produktivního věku bude spíše snižovat.

2

Podíl obyvatel ve věku 0 14 let na celkovém počtu obyvatel

Podíl dětské složky v populaci (na celkovém počtu obyvatel) [%] Obyvatel ČR - do roku 2000: osoba s trvalým pobytem na území ČR; od roku 2001 osoba s trvalým nebo cizinec s dlouhodobým pobytem Základním zdrojem dat je „Demografická ročenka krajů České republiky“, zpracovaná Český statistickým úřadem (souhrné údaje za celý kraj)

1

Podíl seniorů v populaci (na celkovém počtu obyvatel) [%] Obyvatel ČR - do roku 2000: osoba s trvalým pobytem na území ČR; od roku 2001 osoba s trvalým nebo cizinec s dlouhodobým pobytem. Základním zdrojem dat je „Demografická ročenka krajů České republiky“, zpracovaná Český statistickým úřadem (souhrné údaje za celý kraj)

1

Podíl obyvatel starších 15 let s nejvyšším dokončeným vzděláním základním [%] Obyvatel ČR - do roku 2000: osoba s trvalým pobytem na území ČR; od roku 2001 osoba s trvalým nebo cizinec s dlouhodobým pobytem

1

Podíl obyvatel starších 15 let s nejvyšším dokončeným vzděláním vysokoškolským [%]. Obyvatel ČR - do roku 2000: osoba s trvalým pobytem na území ČR; od roku 2001 osoba s trvalým nebo cizinec s dlouhodobým pobytem.

1

Velice široký pojem u kterého lze sledovat mnoho samostatných ukazatelů a který udává základní vývojové trendy osídlení, rozdělení obcí podle počtu obyvatel do velikostních skupin obcí a počty obcí v jednotlivých skupinách velikostní struktura základních sídelních jednotek

1

14,5%

3

Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel

17,10 %

4

Podíl osob se základním vzděláním

33 %

5

Podíl osob s vysokoškolským vzděláním

1,7 %

6

Sídelní struktura

34


10 / 2010

v krajích, podíl venkovského a městského obyvatelstva, funční vazby mezi obcemi, hierarchická regionální struktura; poloha regionálních center a celého systemu vůči hlavním pólům a osám rozvoje. Důležitý pojem : Funkční vazby mezi obcemi v mikroregionu Lounské Podlesí: Smlouva o založení svazku obcí právnických osob mikroregionu Lounské Podlesí vznikla 21.3.2003 k ochraně společných zájmů a k zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem každou účastnickou obec. Vyhodnocení SWOT analýzy mikroregionu Lounské Podlesi: V kapitole věnované obyvatelstvu mezi silné stránky patří lokalizace mikroregionu v zázemí velkých měst, především Loun, nadpoloviční podíl obyvatel produktivního věku a spolupráce obcí v rámci mikroregionu. Jako negativum je pociťována především nepříznivá vzdělanostní struktura, nepříznivá věková struktura v některých částech mikroregionu a poměrně silné zastoupení problémových a hůře adaptabilních skupin obyvatel. Předpokladem a příležitostí pro zlepšení situace je ve většině sídel zpracovaná územně plánovací připravenost obcí, především s ohledem na výstavbu nových rodinných domů, k podnikatelské činnosti a vybudování biokoridoru a zachování kulturních tradic v mikroregionu. Hrozbou do budoucna je především stárnutí populace, odlivu mladých obyvatel do měst v důsledku nedostačující občanské vybavenosti, nárůst přerušených vazeb v osídlení obcí, růst kriminality související s růstem nezaměstnanosti a skupiny obyvatel, které devastují prostředí. Za velmi podstatné ve sféře cestovní ruch a rekreace je považováno to, že mikroregion disponuje určitým potenciálem, který představuje jednotlivé přírodní a historické atraktivity a celkový harmonický ráz krajiny (Ročovský klášter, Cítolibský zámek, kostely, kapličky, chráněná přírodní krajina). Přínosem pro cestovní ruch jsou cyklostezky. Naopak nevýhodou je neexistence infrastruktury pro návštěvníky, protože mikroregion netvoří vymezený turistický region. Příležitosti pro rozvoje cestovního ruchu jsou viděny především v oblasti rozšiřování cyklostezek, ve zlepšení informovanosti turistů, v údržbě vodních ploch, toků a zeleně v okolí a v ochraně kulturních památek. Právě devastace historicky cenných památek představuje hrozbu. Ve sféře přírodní podmínky, krajina je za pozitivum považován zejména harmonický a vyvážený charakter krajiny, funkční regionální ÚSES a pestré zastoupení základních stratigrafických jednotek. Naopak negativem je zemědělsky pozměněný ráz krajiny, poloha v oblasti dešťového stínu Krušných hor, změněná struktura původních lesních porostů a měkčí krajinný reliéf. Příležitosti pro zlepšení jsou spatřovány hlavně v obnově krajiny spojené s komplexní pozemkovou úpravou, v revitalizaci vodního systému a v zázemí vhodného pro turistiku a rekreaci. Hrozbu je možno spatřovat pouze v pokračování nekoordinovaného kácení lesů, čímž by docházelo k dalšímu ohrožení původního ekosystému. V tématu věnovaném infrastruktuře je jako pozitivum vnímána dobrá dopravní dostupnost mikroregionu jako celku a likvidace běžného komunálního odpadu. Negativa však převažují: nízký podíl obyvatel napojených na ČOV, nevyhovující vodovodní řád, převaha chybějícího napojení na plyn a slabá dopravní obslužnost hromadnou dopravou. Hrozbou pro další rozvoj obcí je špatný stav místních komunikací a chodníků. Pokud jde o vybavenost obcí v mikroregionu, jako příznivý fakt je vnímáno, že základní vybavenost je v každé spádové obci, další vybavenost je v dostupných střediscích. Velmi kladně je hodnocena dlouholetá tradice SDH, pořádají se sportovní akce. Naopak negativní stránkou je, že chybí kapacity pro akce kulturní a v některých obcích jsou i nedostačující prostory pro činnost OÚ. Možností pro zlepšení může být především dům s pečovatelskou službou a internetové stanice v obcích. Hrozbu představuje právě nedostačující

35


10 / 2010

občanská vybavenost v tom, že brání přílivu nových obyvatel. Další hrozbu představuje případné zavírání škol. V části životní prostředí je hlavním pozitivem celkově příznivé prostředí s ohledem na kvalitu ovzduší, což se projevuje i rostoucím zájmem ze strany chatařů či chalupářů. Negativem je zejména nutnost likvidace černých skládek, chybějící kanalizace (úniky ze septiků a žump), vytápění tuhými palivy, narůstající silniční provoz v obcích. Příležitostmi pro zlepšení stavu je využívání netradičních zdrojů energie, oprava místních komunikací a pozemkové úpravy. Hrozbou pro životní prostředí je vytápění nekvalitními palivy a spalování plastů. Ve sféře ekonomiky mikroregionu jsou pozitivem příznivé a dostatečné přírodní podmínky pro další rozvoj zemědělství, vznikající průmyslová zóna Louny – jihovýchod a menší aktivní firmy, které tvoří novou strukturu pracovních příležitostí. Negativy jsou zejména: vysoká míra nezaměstnanosti, nedostatek vhodných pracovních míst, nepříznivá profesní struktura obyvatel, nutnost dojíždění do míst s pracovními příležitostmi. Není vybudována rychlostní komunikace a nepříznivě působí klesající odbyt chmele. Příležitostmi pro místní ekonomiku může být vybudování rychlostní komunikace, vybudování menší průmyslové zóny, podpora malého a středního podnikání, rekvalifikace nezaměstnaných a sezónní práce pro nezaměstnané nekvalifikované občany (úklid, údržba zeleně). Hrozbou je konkurence na místním trhu práce a úpadek zemědělství.

7

Ekonomická aktivita podle odvětví

Absolutní či relativní struktura ekonomicky aktivních podle odvětví národního hospodářství

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru (%) Podíl ekonomicky aktivních v obyvatel sekundéru (%)

8

Míra nezaměstnanosti

1

18,9 % 30,4 %

Podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na disponibilní pracovní síle [%], kde čitatel a jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle následujících algoritmů: Čitatel : přesná evidence registrovaných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, vedená místně příslušnými úřady práce dle trvalého bydliště uchazeče. Jmenovatel : počet zaměstnaných v NH s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠSP) (klouzavý průměr posledních čtyř čtvrtletí) + počet registrovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání ve stejném období (klouzavý roční průměr).

1

Počet obyvatel dané obce, kteří vyjíždějí do zaměstnání nebo do školy mimo obec svého bydliště

1

20,6 %

9

Vyjíždějící do zaměstnání a škol

Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec Vyjíždějící do škol mimo obec

113 63

36


10

Dojíždějící do zaměstnání a Počet obyvatel, kteří přijíždějí do dané obce za škol do obce zaměstnáním nebo do školy Dojíždějící do zaměstnání do obce

11

12

10 / 2010

1

33

Výstavba domů a bytů

Struktura domů podle roku dokončení výstavby nebo zásadní přestavby (kolaudace) a počet bytů v domech podle období výstavby; rozestavěné byty, nově zkolaudované domy a byty

Počet dokončených bytů

2 (2009)

Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu

Podíl bytů, bez obyvatele hlášeného v daném bytě k trvalému pobytu

1

Struktura domů podle roku dokončení výstavby nebo zásadní přestavby (kolaudace), podle počtu obytných místností, podle obytné plochy připadající na jeden byt

1

1

30,3 %

13

Struktura bytového fondu

Počet trvale obydlených bytů (TOB) z toho podle druhu domu - podíl v rodinných domech (%) z toho podle doby výstavby - podíl postavených do roku 1945 (%) - podíl postavených mezi roky 1946 - 1990 (%) - podíl postavených mezi roky 1991 - 2001 (%)

14

Místně obvyklé nájemné

239 85,4 53,6 34,7 4,2

Místně obvyklé nájemné je takové nájemné, za které je možné na volném trhu v daném místě a za běžných tržních podmínek pronajmout porovnatelný byt. U místně obvyklého nájemného je nutné rozlišovat za jakou územní jednotku je vymezeno - např. celou obec, sídlo, katastrální území či cenové pásmo (třídu polohy, 1 lokalitu). Prezentované údaje o místně obvyklém nájemném, ve vybraných 335 obcích plošně velmi dobře pokrývajících celé území ČR, jsou výsledkem trvalého monitoringu nabídkových cen bytů a nájemného, prováděného Institutem regionálních informací.

Jev nebyl sledován.

15

Rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím

Na celostátní úrovni neexistuje žádná jednotná metodika pro vymezování rekračních oblastí. Oblasti

1

37


10 / 2010

jsou vymezovány na jednotlivých krajích dle interních postupů a metodik. Obecně se jedná se o oblasti které nabízejí možnosti k rekreaci (sportovní, turistické, kulturní, léčebné aktivity). Sezónní dělení vyplývá z charakteru převažujíích aktivit v dané rekrační oblasti.

Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%)

79 30,3

Vysoké procento neobydlených bytů z celkovéhpo počtu znamená, že řešené území je rekreační oblastí s celoročním využitím. S tímto údajem kontrastuje 0 % objektů pro sezónní využití, což znamená, že zde existuje dosud skrytý a nevyužitý potenciál v tercierní sféře (služby, cestovní kanceláře, ekoturistika).

16

Počet staveb pro rodinnou rekreaci

(Zřejmě počet chat a chalup v daném administrativním území). Nepodařilo se nalézt jednoznačnou definici ani vymezení tohoto jevu. Zřejmě neexistuje ani celostátní statistika..

1

79

17

Kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních

Za hromadné ubytovací zařízení je považováno zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu. Ubytovací zařízení s nižší kapacitou se řadí do kategorie individuální ubytovací zařízení (neboli ubytování v soukromí). Do ročního statistického šetření o kapacitě ubytovacích zařízení jsou zahrnuta všechna hromadná ubytovací zařízení sloužící cestovnímu ruchu, provozovaná na 1 komerčním principu právnickými nebo fyzickými osobami. Výsledky jsou členěny do úrovně krajů (NUTS 3) a okresů (NUTS 4) podle klasifikace CZ–NUTS. Pro účely statistiky jsou hromadná ubytovací zařízení dále rozděleny na hotely, pensiony, kempy, chatové osady a turistické ubytovny, ostatní hromadná a ubytovací zařízení

V této oblasti zde nejsou evidovány žádné kapacity.

18

Lázeňská místa a areály

Lázeňská místa jsou definována v § 2 Zákon č. 164/2001 Sb (lázeňský zákon) Přírodními léčebnými lázněmi se rozumí soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužících k poskytování lázeňské péče stanovený za přírodní léčebné lázně podle tohoto zákona Lázeňským místem se rozumí území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní

1

38


10 / 2010

léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle tohoto zákona. V této oblasti zde nejsou evidovány žádné kapacity.

19

Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu

Poměr počtu obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů k počtu všech obyvatel ve sledované administrativní jednotce.

1

Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) 98,1

20

Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu

Poměr počtu obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů k počtu všech obyvatel ve sledované administrativní jednotce.

Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%)

21

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci

22

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru

1

Poměr počtu obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci k počtu všech obyvatel ve sledované administrativní jednotce.

Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%)

1

1

36,5

Zěmědělská půda je definována v § 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny (dále jen "zemědělská půda") a půda, která byla a má být nadále 1 zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen "půda dočasně neobdělávaná"). Jedná se o poměr plochy zemědělské půdy v daném katastru k celkové ploše tohoto katastrálního území [%].

41,7 %

39


23

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy

10 / 2010

Zěmědělská půda je definována v § 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny (dále jen "zemědělská půda") a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně 1 obdělávána není (dále jen "půda dočasně neobdělávaná"). Orná půda je druh (kultura) pozemku evidovaný v katastru nemovitostí (Příloha 1 k vyhlášce 190/1996 Sb. Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb.). Jedná se o poměr plochy orné půdy k ploše zemědělské půdy v rámci určité administrativní jednotky (katastr, obec) [%].

61,4 %

24

Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy

Zemědělská půda je definována v § 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny (dále jen "zemědělská půda") a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen "půda dočasně 1 neobdělávaná"). Trvalý travní porost je druh (kultura) pozemku evidovaný v katastru nemovitostí (Příloha 1 k vyhlášce 190/1996 Sb Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb.) Jedná se o poměr plochy trvalých travních porostů k celkové ploše zemědělské půdy v rámci určité administrativní jednotky (katastr, obec), nebo souhrnně jako údaj pro celý kraj [%].

12,2 %

25

Podíl speciálních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy

Zěmědělská půda je definována v § 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice,

1

40


10 / 2010

zahrady, ovocné sady, louky, pastviny (dále jen "zemědělská půda") a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen "půda dočasně neobdělávaná"). Speciální zemědělské kultury jsou pozemky v katastru nemovitosí evidované jako vinice, chmelnice, ovocné sady Jedná se o poměr plochy speciálních zemědělských kultur k celkové ploše zemědělské půdy v rámci určité administrativní jednotky (katastr, obec), nebo souhrnně jako údaj pro celý kraj. 22,9%

26

Podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích

Definice tříd ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) vychází z legislativy: Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ze den 12.6.1996 č.j. OOLP/1067/96 Třídy ochrany charakterizují optimální produkci vhodných plodin v konkrétních podmínkách BPEJ. Všechny BPEJ jsou rozděleny do I. – V. třídy ochrany. Jedná se o poměr plochy jednotlivé třídy ochrany ZPF v daném katastru k celkové ploše tohoto katastru

1

41


10 / 2010

V území se vyskytují tyto bonitonované půdně ekologické jednotky. BPEJ 4.08.10 4.08.40 4.08.50 4.10.00 4.10.10 4.11.10 4.12.10 4.15.10 4.15.40 4.15.50

27

4.19.01 4.19.04 4.19.14 4.25.04 4.25.11 4.25.14 4.25.51 4.30.01 4.30.04 4.30.11

Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru

4.30.14 4.30.41 4.30.44 4.30.51 4.30.54 4.31.11 4.31.14 4.33.01 4.33.11 4.33.41

4.33.51 4.37.16 4.40.77 4.40.78 4.40.89 4.41.67 4.41.68 4.41.77 4.41.99 4.47.10

4.48.11 4.48.51 4.49.11 4.50.51 4.55.00 4.56.00 4.57.00 4.64.01 4.68.11 4.77.69

4.77.89 5.08.40 5.08.50 5.11.10 5.25.04 5.30.04 5.30.11 5.30.14 5.30.51 5.30.54

5.33.11 5.33.51 5.37.16 5.37.56 5.40.78 5.40.99 5.41.77 5.58.00 5.68.11 5.68.41

Zastavěná plocha a nádvoří je druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí (Příloha 1 k vyhlášce 190/1996 Sb Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb.) Jedná se o poměr zastavěné plochy v daném katastru k celkové ploše tohoto katastru.

1

7,10 % 42


28

Podíl vodních ploch na celkové výměře katastru

10 / 2010

Vodní plocha je druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí (Příloha 1 k vyhlášce 190/1996 Sb Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb.) Jedná se o poměr vodní plochy v daném katastru k celkové ploše tohoto katastru.

1

Lesem jsou lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změněn a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Jedná se o poměr plochy lesů v daném katastru k celkové ploše tohoto katastru.

1

0,6 %

29

Podíl lesů na celkové výměře katastru

50,50 %

30

Koeficient ekologické stability KES

Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi přírodními prvky a mezi prvky vytvořenými člověkem v krajině. Slouží k elementární typizaci území. Koeficient vyjadřuje poměr ploch s trvalými ekosystémy (sady + vinice + rybníky + ostatní + vodní plochy / ku orná půda + chmelnice + zastavěné plochy). Dle hodnoty KES bylo provedeno vymezení tří účelových krajinných typů : krajina plně antropogenizovaná, harmonická, relativně přírodní.

1

2,06 Pásmo KES 0,9 -2,9 indikuje běžnou kulturní krajinu, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků, naprosto převažuje krajinný typ B – krajina intermediární (harmonická) s vyrovnaným vztahem mezi člověkem a přírodou.

31

Stupeň přirozenosti lesních porostů

Kritériem pro určení jevu je dřevinná druhová skladba porostu procenticky komparovaná na rekonstruovanou přirozenou dřevinnou skladbu na daném stanovišti. Tato hodnota se poté průměruje na jednotky rozdělení lesa. Zjišťuje se na základě taxačních dat lesních hospodářských plánů (LHP), může se tedy měnit v periodách obnovy LHP (10 let).

1

43


10 / 2010

Les kulturní - les, jehož dřevinná skladba odpovídá převážně poměrům stanovištním, ale jeho prostorová struktura je srovnatelná nebo jednodušší než v lese přírodě blízkém. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen vědomou činností člověka. Jedná se o porosty obhospodařovaného lesa, v kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova, případně obnova porostů.

32

Hranice přírodních lesních oblastí

Definice přírodních lesních oblastí vychází z vyhlášky MZV č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Hranice přírodních lesních oblastí jsou fixní a vycházejí z biogeografických podkladů. §1 (1) Oblastní plány rozvoje lesů (dále jen "oblastní plány") stanoví pro přírodní lesní oblasti vymezené v příloze č. 1, rámcové zásady hospodaření. Jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních 1 hospodářských osnov. (9) Výstupem oblastního plánu jsou mapy vyhotovené v analogové a digitální formě v souvislém zobrazení na podkladě státních mapových děl, zpravidla v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000, grafické a tabelární přehledy a textová část obsahující členění dle odstavce 5, výsledná doporučení a závěry. Součástí textové části je technická zpráva a příloha dokladující rozhodnutí vztahující se ke kategorizaci lesů (deklarovanému veřejnému zájmu).

Území leží v přírodní lesní oblasti Rakovnicko-kladenská pahorkatina. Podíl lesů z celkové výměry pozemků katastru obcí Domoušice a Solopisky je více než 50% Převažuje lesní vegetační stupeň dubobukový, místy se vyskytuje i stupeň bukodubový, lesní typy se člení v nejvýznamnějších plochách na typ 3K – kyselá dubová bučina biková na plošinách a mírných svazích, typ 3J - lipová javořina bažanková na zpevněných sutích, 3S – svěží dubová bučina na vlhkostně příznivé mezotrofní kambizemi, typ 3A – lipodubová bučina bažanková na kamenitých půdách na prudkých svazích, pro lesy v k.ú. Solopysky převažuje typ 2K – kyselá buková doubrava, typ 3I - uléhavá kyselá dubová bučina, typ 2H - hlinitá dubová bučina, typ 3D – obohacená dubová bučina.

33

Hranice bioregionů a biochor

Bioregion je individuální biogeografická jednotka na regionální úrovni. Společenstva biogeografického regionu jsou ovlivněna jeho polohou a mají charakteristické chorologické rysy, které jsou výsledkem specifického postglaciálního vývoje. V rámci biogeografického regionu se většinou již nevyskytují jiné rozdíly v potenciální biotě než rozdíly způsobené odlišným ekotopem. Bioregion je zpravidla charakterizován také specifickým typem a určitou

1

44


10 / 2010

intenzitou antropického využívání, a tedy i svébytným současným stavem společenstva. Biochora je vyšší jednotkou typologického členění v rámci biogeografické diferenciace krajiny. Typ biochory tvoří typická kombinace skupin typů geobiocénů v rámci určitého biogeografického regionu. Typy biochor se vyznačují svébytným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace typů geobiocénů v rámci vegetačních stupňů a ekologických (trofických a hydrických) řad. Tyto strukturální znaky jsou natolik výrazné, že je možno vymezit typy biochor a územně je odlišit od typů biochor jiných vlastností.zájmu). Území se nalézá ve Džbánském bioregionu, vyskytují se zde tyto biochory – plošiny na opukách v suché oblasti, pahorkatiny na opukách v suché oblasti a erodované plošiny permu v suché oblasti.

34

Hranice klimatických regionů

Klimatický region (KR) zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj plodin. KR používané v rámci BPEJ byly konstruovány výhradně pro účely bonitace. Charakteristiky klimatických regionů jsou Přílohou č. 1 k vyhlášce č. 327/1998 Sb. Hranice klimatických regionů lze odvodit z bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ)

1

Klimatická oblast MT11 – mírně teplá oblast. Dle charakteristiky klimatických oblastí bylo provedeno zařazení dle Quitta (Quitt, 1971).

35

Počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší je oblast, kde došlo k překročení jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance. Zvláštní imisní limity jsou uvedeny ve vyhlášce MŽP č. 553/2002 Sb. Jedná se o číselný údaj počtu obyvatel (obcí) ovlivněných zhoršenou kvalitou ovzduší. Jev je smysluplné lokalizovat.

1

Sezónní problém týkající se výrazného zhoršení kvality ovzduší v zimním období. Souvisí s rozptylovými podmínkami, kvalitou paliva, kvalitou zdrojů tepla (kotlů) a týká se většiny obyvatel a většiny zastavěného území. Větší koncentrace znečišťujících látek lze zaznamenat v centrální části obce, kde se nacházejí stacionární zdroje tepla na tuhá paliva o větších výkonech.

36

Hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj

Vychází z vyhlášky MŽP č. 553/2002 Sb kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů 1 znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů

45


10 / 2010

podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší

V současné době produkce celkových emisí stále mírně klesá, obavy ale vzbuzuje rostoucí trend emisí TZL a NOx z mobilních (zejména ze silniční dopravy) a malých zdrojů, tj. především z vytápění domácností. I přes pokračující pokles emisí od roku 2000 koncentrace znečišťujících látek v ovzduší neklesají - lze zaznamenat spíše stagnaci nebo dokonce mírný růst koncentrací uvedených znečišťujících látek. Občasné výkyvy jsou dány především meteorologickými a rozptylovými podmínkami. Důvody, proč nedošlo k pokračování klesajícího trendu koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, nejsou plně objasněny. Emise malých stacionárních zdrojů dosud nebyly plošně měřeny a je to otázka nastavení legislativy. Pozn. 1 Použité zdroje. -----------

---

---

Platný Územní plán obce Domoušice.. Český statistický úřad Praha. Podklady ÚAP poskytnuté Odborem územního plánování Městského úřadu Louny. Informační portály poskytovatelů ÚAP. Ministerstva. Ministerstvo dopravy ČR. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Ministerstvo vnitra. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Ministerstvo zemědělství ČR. Ministerstvo životního prostředí ČR. Ostatní poskytovatelé. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Český hydrometeorologický ústav. Český úřad zeměměřičský a katastrální Praha. Česká geologická služba Geofond ČR. Lesy ČR, s.p. Národní památkový ústav Praha. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Praha, v.v.i. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Přímé podklady poskytnuté v písemné či elektronické podobě následujícími poskytovateli: Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., Přítkovská 1689, 415 50 Teplice. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Česká geologická služba Geofond ČR, Kostelní 26, 170 21 Praha 7.

46


10 / 2010

Rozbor udržitelného rozvoje území.

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 1.10

Obsah. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v členění následujících kapitol : str. 48 Horninové prostředí a geologie. str. 48 Vodní režim. str. 48 Hygiena životního prostředí. str. 49 Ochrana přírody a krajiny. str. 49 Zemědělský půdní fond ( ZPF ) a pozemky určené k plnění funkcí lesa ( PUPFL ). str. 51 Veřejná dopravní a technická infrastruktura. str. 52 Sociodemografické podmínky. str. 52 Bydlení. str. 53 Rekreace. str. 54 Hospodářské podmínky ( výroba, zemědělství, služby ). str. 55

2 2.1 2.2 2.3

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro : Příznivé životní prostředí. Hospodářský rozvoj. Soudržnost společenství obyvatel území.

str. 57 str. 58 str. 58

3 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6

Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Ochrana a tvorba krajiny. Urbanistické problémy a závady. Dopravní závady. Hygienické závady. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území. Ohrožení území přírodními jevy.

str. 59 str. 59 str. 59 str. 59 str. 59 str. 59 str. 59

1.

47


10 / 2010

1

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v členění následujících kapitol :

1.1

Horninové prostředí a geologie.

1.1/1

Silné vnitřní stránky subjektu. Horniny svrchní křídy, opuky, tvoří tradiční stavební a obkladový materiál a vytváří neopakovatelný charakter staveb tradiční venkovské architektury. Horninové prostředí je významnou a výjimečnou složku ochrany v rámci ochrany krajinného rázu přírodního parku Džbán. Specifický charakter podloží červených vrstev svrchního permokarbonu tvořených souvrstvím jílovců a pískovců nápadně červené barvy vytváří základ pro významnou zemědělskou komoditu pěstování chmele. 1.1/2

Slabé vnitřní stránky subjektu. Výskyt CHLÚ a výhradního ložiska nerostných surovin omezuje a limituje stavební činnost v území.

1.1/3

Příležitosti. Je možné využít stávajícího CHLÚ a dobývacího prostoru k těžbě a zdroji místního stavebního materiálu do budoucna, což zajistí alespoň jednu položku v procesu výstavby z místních zdrojů. Využití těžené horniny bude mít vzhledem k povaze stavebního kamene regionální význam. 1.1/4

Hrozby. Poddolované území a potenciální sesuvná území mohou ohrozit novou i stávající zástavbu obce. Sesuvná území v západní části obce Domoušice mohou při neodborném zásahu a výrazné těžbě dřeva na svazích způsobit sesuvy většího rozsahu. 1.2

Vodní režim.

1.2/1

Silné vnitřní stránky subjektu. Pramenná oblast bez větších extrémních hydrologických jevů. Zvyšující se podíl neoraných ploch a lesa zlepšuje retenční kapacitu území. Kvalitní přírodní zdroje pitné vody pro většinu obyvatel.

1.2/2

Slabé vnitřní stránky subjektu. Celé území je klasifikováno jako zranitelná oblast dle NV č. 103/2003 Sb. Výskyt invazních rostlin podél vodních toků. Napřímený páteřní vodní tok, absence přírodních vodních ekosystémů a přirozených mokřadů. Umístění nevhodných melioračních zařízení. Podprůměrné zastoupení vodních ploch ve správním území obcí. Stávající přírodní vodní plochy jsou ve stavu zazemnění nebo jsou nadmíru zatíženy intenzivním chovem ryb. Chybí větší vodní plocha, která by mohla být využívána jako přírodní koupaliště s potřebným rekreačním zázemím. 1.2/3

Příležitosti. Zvýšení retenční schopnosti krajiny v důsledku snižování podílu orné plochy ( přechod na trvalé travní porosty ), racionálního obhospodařování a postupného snižování podílu meliorovaných ploch jejich přirozeným časovým zanášením. 1.2/4

Hrozby.

48


10 / 2010

Změna režimu dešťových srážek vlivem globálního oteplování. Kontaminace podzemních a povrchových vod vlivem intenzivního ošetřování plodin pesticidy, intenzivní zemědělskou činností a neodkanalizovanou urbanizací. Znečištění vodního toku nedostatečně přečištěnými odpadními vodami, vypouštění odpadních vod přímo do toku. Určitým rizikem při zřízení nových přírodních vodní ploch je jejich jednostranné intenzivní využívání pro rybolov a osazení vysokým počtem kaprovitých ryb. Další rozšiřování invazních druhů rostlin podél vodních toků. 1.3

Hygiena životního prostředí.

1.3/1

Silné vnitřní stránky subjektu. Kvalita životního prostředí je jednou z největších hodnot, které toto území má. V území a v jeho blízkém okolí nejsou střední ani velké zdroje přímého znečištění ovzduší, které by spalovaly klasická fosilní paliva a zásobovaly teplem, případně elektrickou energií další obce, nebo regiony. V území a v jeho blízkém okolí nejsou střední ani velké zdroje, které by ohrožovaly, nebo znečišťovaly vodní toky. V území a v jeho blízkém okolí není zvýšená emisní zátěž z tranzitní nákladní dopravy. 1.3/2

Slabé vnitřní stránky subjektu. Sezónní zhoršená kvalita ovzduší z malých stacionárních zdrojů v celém zastavěném území, kde jsou spalována klasická fosilní tuhá paliva. 1.3/3

Příležitosti.. Podpora budování ekologických zdrojů vytápění a centralizace ekologického zdroje dodávky tepla střední velikosti v jednotlivých obcích. Pro udržení kvality životního prostředí je třeba klást obecný důraz na zdravý životní styl a vytvářet pro jeho dodržování potřebné podmínky. Likvidace staré ekologické zátěže – kontaminovaného místa skládky Domoušice. 1.3/4

Hrozby Možné lokální ekologické zátěže spojené s místními areály klasické zemědělské výroby,které nejsou po stránce ekologické zátěže analyzovány. Průmyslové stavební záměry „na zelených loukách“, nevhodná zástavba v rekreačních oblastech bez napojení na technickou infrastrukturu, zástavba „načerno“ nebo neodpovídající danému stavebního povolení či v rozporu s územně plánovací dokumentací. 1.4

Ochrana přírody a krajiny.

1.4/1

Silné vnitřní stránky subjektu. Přírodní park Džbán. Vysoký podíl lesa na rozlohu katastrálních území obcí. Regionální a lokální ÚSES. Na velké části území je zachovalý typický krajinný ráz a nezaměnitelný přírodní charakter krajiny. Na zemědělské a lesní půdě se nacházejí cenné ekosystémy a cenná přírodní stanoviště.

1.4/2

Slabé vnitřní stránky subjektu. Slabé vnitřní stránky ochrany přírody a krajiny souvisejí se slabými stránkami zejména nešetrného hospodaření v lesích a chemizace zemědělském sektoru. Nedostatečná ochrana funkce stávajících ÚSES.

49


10 / 2010

Černé skládky. Výskyt invazních druhů rostlin (bolševník velkolepý).

Legenda:

1.4/3

Příležitosti. Realizace a udržování funkčních ÚSES. Likvidace černých skládek. Posilovat vyváženost polyfunkční krajiny – lesy, luka, plochy orné půdy, niva vodního toku, sídla s vyváženým obhospodařováním ZPF a zvyšováním podílu rozptýlené zeleně. Údržba liniových společenstev zeleně podél vodního toku, likvidace bolševníku. 1.4/4

Hrozby.

50


10 / 2010

Vybudování větrných elektráren versus krajinný ráz. Současně s potřebou využívání alternativních a k životnímu prostředí šetrných zdrojů energie je třeba pro zachování cenného krajinného rázu v území vyloučit větrné elektrárny jako jeden z možných potencionálních zdrojů. Cena za zničenou velmi hodnotné krajiny, která by se v konečném účtování uplatnila, by byla neúměrně vysoká oproti jejich přínosu. Z těchto důvodů je třeba realizovat jiné formy alternativních zdrojů energie. Narušení funkčnosti stávajících biocenter a biokoridorů v souvislosti s intenzivní těžbou dřeva, která může vést až k nevratnému poškození ÚSES. Zásahy do krajinného prostředí živelnou výstavbou a zvětšováním rekreačních objektů bez vazeb na infrastrukturu. Necitlivé zásahy do rozptýlené a doprovodné zeleně. Necitlivá realizace nových ploch k bydlení a zemědělské výroby do přírodního prostředí. 1.5

Zemědělský půdní fond ( ZPF ) a pozemky určené k plnění funkcí lesa ( PUPFL ).

1.5/1

Silné vnitřní stránky subjektu. Hodnotný podíl lesních porostů na více než 1/2 ploch území. Jedno z nejlepších území pro pěstování chmele v rámci Žatecké chmelařské oblasti. Extenzivní formy hospodaření spojené s volným pastevectvím. Částečně vhodné druhové složení lesních porostů. Kvalitní síť lesních a polních cest.

1.5/2

Slabé vnitřní stránky subjektu. Nepříznivá druhová skladba lesa. Nevyvážený podíl trvalých travních porostů a orné půdy, orná půda tvoří 2/3 ZPF, TTP 1/10 ZPF. Nižší podíl strukturální zeleně.

1.5/3

Příležitosti. Převedení části lesů do kategorie ochranných. Podpora orientace zemědělství na tvorbu a ochranu krajiny za využití dotačních titulů. Rozvoj agroturistiky. Postupná změna nepříznivé druhové skladby lesa. Přechod na pěstování energetických plodin a dřevin pro ekologické zdroje energie potřebné pro rozvoj území (na vytypovaných zemědělských plochách, které jsou pro klasické zemědělství méně výhodné). Zalesňování pozemků vhodnější druhovou skladbou a energetickými dřevinami. Realizace komplexních pozemkových úprav jako důležitého nástroje a klíče k efektivnímu hospodaření v krajině. Stanovit se správcem melioračních sítí postupně kategorizaci meliorací z hlediska vlivu na retenční schopnost krajiny. Stanovit plochy, kde bude meliorace udržována (produkční orná půda), kde bude ponechána na dožití (většina plochy zemědělské půdy, orné a TTP ), kde a budou v rámci revitalizací říční sítě, mokřadů, nivy provedena opatření na omezení funkčnosti meliorační sítě. U půd ohrožených vodní erozí na orné půdě provádět opatření proti vodní erozi - organizační, agrotechnická a technická, postupovat od přírodně blízkých a finančně a realizačně jednodušších opatření. Využití ZPF k pastvě. Podporovat vznik Pozemkových spolků v území a podporovat spolupráci s pozemkovými spolky. 1.5/4

Hrozby. Nadměrná a nekoordinovaná těžba dřeva. Ohrožení půdy vodní erozí a sesuvy při nevhodném hospodaření. Ohrožení smrkových monokultur kalamitami. Další rozšiřování invazních a plevelných druhů rostlin.

51


10 / 2010

Snižování pastevních chovů, degradace luk a soustředění pastvy zvířat jen do malých pastevních areálů. Zábory ZPF na jiné účely. 1.6

Veřejná dopravní a technická infrastruktura.

1.6/1

Silné vnitřní stránky subjektu. Rovnocenná časová dopravní dostupnost do dvou okresních měst – Louny a Rakovník po silnicích III. třídy a po státní železnici na trati Most – Rakovník. Základní technická infrastruktura ( kanalizace, ČOV, vodovod, plánovaný centrální zdroj tepla v obou obcích). 1.6/2

Slabé vnitřní stránky subjektu. Přestupní trasa do krajského města v rámci hromadné dopravy, velká vzdálenost do krajského města. Horší kvalita a parametry dopravních cest III. třídy spojujících venkovská sídla s centrem správního

území. Logistika hromadné autobusové dopravy místy neodpovídá pracovním dobám v území i v regionu.. Místy absence čištění odpadních vod z bydlení a hospodářství. Absence veřejné plynofikace. Absence veřejné kanalizace v Solopyskách (pouze ve fázi prvního stupně dokumentace). Lokální vytápění tuhými palivy. 1.6/3

Příležitosti. Využití dotačních titulů z programů EU na budování a zlepšení veřejné infrastruktury Dobudování kanalizace v obci Solopysky včetně ČOV. Změna celkové energetické koncepce, napojení na centrální zdroje tepla v obou obcích. Patnáctiminutová dostupnost osobním automobilem na plánovanou dostavbu dálnice, resp. rozšíření rychlostní silnice R6 Praha – Karlovy Vary, zvýšená dostupnost hlavního města ĆR. 1.6/4

Hrozby Nedostatek vlastních finančních zdrojů k zajištění realizace příležitostí. Kontaminace zdrojů podzemních vod v důsledku intenzifikace zemědělství a nevhodné urbanizace.

1.7

Sociodemografické podmínky.

1.7/1

Silné vnitřní stránky subjektu. Převažující část tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Zvýšené saldo přistěhovalých, trvale bydlících obyvatel. V území je relativně komplexní struktura v oblasti občanské vybavenosti, sociálních a ostatních služeb, kultury a ostatního společenského života ( zdravotnictví, školství, sportovně společenském prostory, pravidelné promítání filmů v obecním kině, místní rozhlas). V obci působí aktivní občanské spolky sboru dobrovolných hasičů a fotbalový klub. Pravidelná přítomnost duchovního a mše a jiné kulturní akce v kostele sv. Martina. Dobrá dostupnost okresních center s nabídkou pracovních příležitostí se současným zachováním trvalého pobytu v obci. 1.7/2

Slabé vnitřní stránky subjektu. Nepříznivá věková struktura obyvatel, převažující podíl obyvatel starších 65-ti let nad obyvateli věkové kategorie 0-14 let. Převažuje vyjížďka do zaměstnání mimo území obce.

52


10 / 2010

Nepříznivá vzdělanostní struktura a vyšší zastoupení sociálně slabých skupin obyvatel s obecnými průvodními jevy. Návazně dochází k omezenému rozsahu i odvětvové diverzifikaci místní ekonomiky, chybějí progresivní ekonomické aktivity, zvyšuje se pracovní vyjížďka obyvatelstva, emigrace mladších generací převažuje nad imigrací atd. Slabší ekonomické možnosti působí zejména na sociální kvalitu obyvatelstva. Úroveň vzdělanosti je v řešeném prostoru výrazně podprůměrná, slabé zastoupení mají profese náročné na kvalifikaci. Nízká vzdělanostní struktura obyvatel neodpovídá současným potřebám struktury pracovních příležitostí. Index vzdělanosti je výrazně pod celostátním a významně pod krajským průměrem. Tyto nepříznivé charakteristiky zesiluje navíc dědictví poválečné výměny obyvatelstva, které se dosud projevuje sníženou úrovní sociální a sídelní stability. Vlastnictví nejvýznamnější památky v území – zámku v soukromých rukou a její současná postupná devastace. Současný stav zámku ovlivňuje i oblast kulturního a společenského života, oblast turistického ruchu a možné pracovní příležitosti spojené s turistikou. Nižší úroveň religiozity a národnostní homogenity obyvatelstva (dědictví poválečného znovuosídlení). 1.7/3

Příležitosti. Kooperace aktivit obcí v rámci mikroregionu Lounské podlesí. Dokončení občanské vybavenosti, vytvoření nových základen pro další kulturní a společenský život v obci (veřejný internet, knihovnické služby, další kulturní akce apod.) Podpora nabídky služeb spojené s pracovními místy. Podpora zájmu chalupářů o trvalý pobyt. Podpora zvyšování péči o sociálně slabé obyvatele. Podpora rekvalifikace nezaměstnaných a sezónní práce pro nezaměstnané nekvalifikované občany Zvýšit vhodnými opatřeními atraktivitu trvalého bydlení pro rodiny s dětmi (nájemní a startovací bydlení, kulturní a společenský život a služby, stálá dostupnost a vysoká kvalita vzdělávání – výuka jazyků, práce na PC, zájmové kroužky). Docílit všemi dostupnými prostředky fyzickou a funkční záchranu zámku včetně přilehlých nemovitostí. Údržba všech kulturních památek. 1.7/4

Hrozby. Nedostatek finančních zdrojů na zajištění realizace příležitostí. S růstem vzdělanosti mladé generace, která za vyšším vzděláním dojíždí ( a navazuje kontakty mimo správní území) může docházet k odlivu mladých vzdělaných lidí. Hrozba zvyšování nezaměstnanosti při zániku nebo omezení výroby v současných odvětvích. Vlivem nezodpovědnosti vlastníka, případně vlivem nedostatku finančních prostředků dojde postupně k celkovému zániku zámku a jeho areálu. 1.8

Bydlení.

1.8/1

Silné vnitřní stránky subjektu. Poměrně zachovalá urbanistická struktura obou venkovských sídel. Potenciál bydlení v relativně zdravém životním prostředí, kde jsou prioritní venkovské přírodní podmínky a zdravý životní styl. Možná kombinace vesnického bydlení s provozem živnosti v terciární sféře (cestovní ruch, rurální turistika, služby, řemesla). Mírný, ale přibývající zájem o výstavbu rodinného bydlení na venkově. Návrh a aktualizace zastavitelného území obcí. 1.8/2

Slabé vnitřní stránky subjektu.

53


10 / 2010

Chátrající a případně neobydlené domy a statky. Výstavba nových rodinných sídel na zelených loukách mimo zastavěné území, v místech určených pro rekreaci. Nevhodné a necitlivé rekonstrukce nerespektující původní řemeslné prvky venkovské architektury. Značné průměrné stáří domů a usedlostí Naprostá absence výstavby nájemního bydlení. Vysoký podíl výhradně rekreačního bydlení k bydlení trvalému. 1.8/3

Příležitosti. Výstavba v Solopyskách přednostně formou dostavby „historického“ půdorysu – viz zastavitelná lokalita v jižní části obce. Preference přístupu „zevnitř – ven“, tzn. nejdříve opravit původní a chátrající stavby, teprve poté stavět novostavby na zelených loukách. Obecný trend zkvalitňování života ve zdravých životních podmínkách s orientací na propagaci lokálních farmářských produktů v biokvalitě bez použití pesticidů a chemikálií, které mají příznivý vliv na celkový zdravotní stav lidí. Záchrana neobydlených domů a usedlostí a postupná rekolaudace rekreačních chalup na trvalé bydlení v zastavěném území. Posoudit reálné možnosti využití opuštěných, ale dosud ekonomicky opravy schopných objektů a areálů pro zřízení startovacích bytů pro mladé občany s minimálními provozními náklady. Důležitým faktorem při vyhledávání je dopravní napojení, protože se nepředpokládá vlastnictví a provoz osobního automobilu. Kvalitní bydlení lze při rozumném přístupu realizovat i adaptací a rekolaudací původního hospodářského stavení – existuje celá řada pozitivních příkladů a realizací. 1.8/4

Hrozby. Snaha o rekolaudace a navyšování rekreačních chat mimo zastavěné a zastavitelné území. Nedostatek finančních zdrojů na údržbu chátrajících objektů nebo naopak příliš mnoho finančních zdrojů jednotlivce – viz živelná výstavba bez stavebního povolení na nezastavitelných plochách bez technické infrastruktury. Rychlejší devastace nevyužívaných objektů než jejich oprava a údržba v důsledku slabého ekonomického potenciálu celé oblasti. Živelná výstavba nových objektů k trvalému bydlení v okrajových lokalitách bez respektování místních venkovských podmínek a limitů a bez vazby na původní urbanistickou strukturu. 1.9

Rekreace.

1.9/1

Silné vnitřní stránky subjektu. Velmi kvalitní přírodní zázemí v celém řešeném území dokumentované přítomností významných regionálních prvků ÚSES a místních prvků ÚSES. Vysoký podíl lesů. Dostatečná síť turistických tras. Na většině území klidné prostředí bez rušivých vlivů ( hluk, smog, spady, apod. ). Kvalitní podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku. Velmi dobré krajinné podmínky pro hyppoturistiku (s podmínkou vybudování kvalitního zázemí prostřednictvím ekologických farem a chovu koní ). Možnost chalupaření, houbaření, zahradničení omezeno klimatickými podmínkami. Dobrá časová dostupnost Loun a Rakovníka. Nenarušená urbanistická zástavba a zachovalý venkovský ráz s tradiční a nedoceněnou architekturou Žatecké chmelařské oblasti.

54


10 / 2010

Existence kulturních památek v čele s významnými archeologickými nalezišti (Kounovské kamenné řady, hradiště) Vysoký potenciál cestovního ruchu v oblasti rurální turistiky a agroturistiky. Projekty pro oživení turistického ruchu v rámci Žatecké chmelařské oblasti – viz Chrám chmele a piva v Žatci. Začátek obnovení tradice klasických řemesel, počínaje opravami původních venkovských sídel a konče realizací novostaveb na zastavitelných plochách v duchu tradiční lokální venkovské architektury – viz poměrně zachovalá lokalita Filipov s tradičními statky. 1.9/2

Slabé vnitřní stránky subjektu. Absence jakýchkoliv ubytovacích kapacit. Poloha mimo hlavní oblast cestovního ruchu regionu, který je soustředěný do Prahy a Karlových Varů. Devastace některých pozoruhodných památek a hodnotných venkovských stavení z důvodu nedostatku finančních prostředků, citu pro detail a celkového sociálního vykořenění. Nízký počet ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v terciární sféře. Vodní plochy ve správním území nejsou vhodné ke koupání. Omezené podmínky pro zimní rekreaci. 1.9/3

Příležitosti. Při plném docenění rekreačních a relaxačních hodnot, které může poskytnout venkovské sídlo je znovuoživení a zalidnění těchto obcí velkou příležitostí pro zachování života na venkově. Při rekreačním způsobu využívání opuštěných částí venkovských sídel se výrazně smazává negativní prvek jejich horší dopravní dostupnosti pro obyvatele trvalého bydlení. Růst poptávky po ekologických potravinách, jejichž produkce v území stoupá, má pozitivní vliv na možnosti rozvoje agroturistiky. S tím je třeba posílit a zkvalitnit služby a ubytování hostů vedené snahou o prodloužení pobytu hostů v území a jejich případný opakovaný návrat. Rozšíření nabídky rekreačního ubytování ve spojení s agroturistikou. Realizace celého souboru aktivit, vedoucích k posílení zájmu o turistiku v krajině ( budování naučných stezek, propojení stávajících a vybudování dalších pěších cest a cyklostezek v atraktivních trasách, propagace celého území ve sdělovacích prostředcích, na internetu, v tisku) by mělo jít ruku v ruce s realizací ubytovacích kapacit a služeb s tím spojených. Vytipovat soubor sportovních a společenských akcí, které je schopna obec organizačně zajistit a které přesahují hranice správního území a regionu. Prezentovat řešené území v rámci celého mikroregionu s dalšími atraktivními památkami, pamětihodnostmi a přírodními hodnotami – Pravda, barokní Klášter v Dolním Ročově apod. Využití dotačních titulů podpory cestovního ruchu z kraje a EU. 1.9/4

Hrozby Nedostatek finančních prostředků na vybudování veřejné společné infrastruktury jako základu pro znovuoživení a znovuosídlení venkovské struktury s funkcí rekreace. Malá propagace turistického potenciálu oblasti, obecný nedostatek informací o možnostech participace a spolupráce na již realizovaných projektech v sousedních obcích. Nedostatek finančních zdrojů na obnovu památek obecně. Nedostatek informací. 1.10

Hospodářské podmínky ( výroba, zemědělství, služby ).

1.10/1 Silné vnitřní stránky subjektu. Relativně bohatá rozmanitost pracovních příležitostí v oblasti cestovního ruchu obecně a potenciální možnosti zemědělců v oblasti agroturistiky.

55


10 / 2010

Přechod primární sféry na mimoprodukční oblast (pěstování energetických rostlin, údržba krajiny s pasteveckými chovy, zachovalý potenciál rozmanitosti prostředí pro zvýšení atraktivity různých forem služeb a agroturistiky). Tradiční potřeba drobných řemesel. 1.10/2 Slabé vnitřní stránky subjektu. Omezené možnosti vlastního rozvojového potenciálu z důvodu nedostatečného vzdělání obyvatel a sociální struktura trvale bydlících. Pomalejší rozjezd aktivit v oblasti cestovního ruchu z důvodu nedostatku informací a obecně prezentovaného názoru na „všespásnost“ průmyslové výroby s vyřešením nezaměstnanosti tvorbou průmyslových zón. Oživení venkova vyžaduje osobní aktivní přístup obyvatel, jejich osobní statečnost při prosazování jednotlivých projektů přes pavučinu legislativních požadavků. Zaostávání v rozvoji nevýrobních aktivit v terciérní sféře. Současný stav s velkou závislostí na primárním sektoru. Jednostranně orientované zemědělství. 1.10/3 Příležitosti. Příležitosti přesahující rámec a hranice správního území. Zvlášť důležitá by byla pomoc při získávání projektů s vyžadovanou finanční spoluúčastí, neboť právě chudé oblasti na tuto pomoc – v důsledku nezbytného spolufinancování – často nemohou dosáhnout. Řešené území je příliš malé na to, aby dosáhlo potřebné pozornosti ze strany centrálních institucí a institucí EU. Z tohoto pohledu je výhodná spoluprace obcí v rámci mikroregionu. Je proto žádoucí iniciovat společnou aktivitu celého prostoru vnitřní periferie. Kromě ekologického zemědělství a agroturistiky má pro budoucnost daného regionu velký význami multifunkční zemědělství, včetně nezemědělského využití zemědělských pozemků pro pěstování biomasy jako obnovitelného zdroje energie - záměrně pěstovaná biomasa – rychle rostoucí dřeviny ( vrby, topoly ) nebo nedřevnaté energetické byliny. Využití biomasy by mohlo podpořit ekonomickou soběstačnost řešeného území. Využití prostředků z rozvojových programů pro podporu - malého a středního podnikání - soukromého zemědělského hospodaření - regionální ekonomiky - využití potenciálu obnovitelných zdrojů energií. Možnost využití budov a celých areálů opuštěných zemědělských zařízení pro jinou výrobní funkci s prioritním dopadem na lokální ekonomiku. Podpora návratu zpracovatelského průmyslu pro suroviny, které jsou a v budoucnu budou v území produkovány, zejména v resortu potravin. (dá se předpokládat, že bude i nadále postupný růst cen potravin pokračovat, minimálně v důsledku nárůstu cen energií na jejich výrobu a zejména na jejich distribuci ). Podpora prodeje lokálních produktů „ze drota“ a jejich propagace v regionu. Vytipovat instituce a organizace, které nepotřebují častý kontakt s veřejností a dalšími institucemi a které by mohly mít sídlo v řešeném území. Jedná se např. o organizace z oblasti kultury, výzkumu, vzdělávání, archivace, dlouhodobé uskladnění komodit apod. Pro jejich činnost by byly opraveny nevyužité objekty a areály. 1.10/4 Hrozby. Zostření konkurence a zhoršení odbytu klasické zemědělské plodiny oblasti – chmele. Odliv mladých kvalifikovaných pracovních sil v důsledku lepší finanční, sociální a kulturní nabídky mimo řešené území.

56


2

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro :

2.1 2.2 2.3

Příznivé životní prostředí. Hospodářský rozvoj. Soudržnost společenství obyvatel území.

10 / 2010

Pro vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek v jednotlivých kategoriích ( hlediscích ) je navržena následující stupnice, vyjadřující objektivní i subjektivní stránky hodnocení. 1.

Územní podmínky velmi dobré, dobře vyvážené. Území musí splňovat více jak 80% pozitivních základních hodnotových faktorů pro danou kategorii. V území není přítomen jakýkoliv negativní, ale i pozitivní dominantní prvek, výrazně ovlivňující charakter území ( např. rozsáhlá povrchová důlní činnost, rozsáhlé záplavové území, území s výraznou radioaktivitou, rozsáhlé kontaminované území, většina území jako součást národního parku, jako součást CHLÚ, území s výraznou seizmicitou apod. ). 2.

Územní podmínky dobré, dostatečně vyvážené. Území musí splňovat více jak 65% pozitivních základních hodnotových faktorů pro danou kategorii. V území není přítomen jakýkoliv negativní, ale i pozitivní dominantní prvek, výrazně ovlivňující charakter území ( např. rozsáhlá povrchová důlní činnost, rozsáhlé záplavové území, území s výraznou radioaktivitou, rozsáhlé kontaminované území, většina území jako součást národního parku, jako součást CHLÚ, území s výraznou seizmicitou apod. ). Výskyt negativního prvku, který nemá rozhodujíc vliv na charakter území se připouští. 3.

Územní podmínky vyhovující a umožňující další rozvoj území, částečně vyvážené. Území musí splňovat více jak 50% pozitivních základních hodnotových faktorů pro danou kategorii. V území není přítomen jakýkoliv negativní dominantní prvek, výrazně ovlivňující charakter území ( např. rozsáhlá povrchová důlní činnost, rozsáhlé záplavové území, území s výraznou radioaktivitou, rozsáhlé kontaminované území, většina území jako součást inundačního území, jako součást CHLÚ, území s výraznou seizmicitou apod. ). Výskyt negativního prvku, který nemá rozhodujíc vliv na charakter území se připouští. Výskyt pozitivního dominantního prvku se připouští. 4.

Územní podmínky vyhovující, neumožňující však další rozvoj území, spíše nevyvážené. Území musí splňovat více jak 35% pozitivních základních hodnotových faktorů pro danou kategorii. V území může být přítomen jakýkoliv negativní dominantní prvek, výrazně ovlivňující charakter území ( např. rozsáhlá povrchová důlní činnost, rozsáhlé záplavové území, území s výraznou radioaktivitou, rozsáhlé kontaminované území, většina území jako součást inundačního území, jako součást CHLÚ, území s výraznou seizmicitou apod. ). Souběžný výskyt pozitivního dominantního prvku se přípouští.

5.

Územní podmínky nevyhovující a nevyvážené. Území nesplňuje ani 35% pozitivních základních hodnotových faktorů pro danou kategorii. V území jsou přítomny výrazné negativní dominantní prvky, výrazně ovlivňující charakter území ( např. rozsáhlá povrchová důlní činnost, rozsáhlé záplavové území, území s výraznou radioaktivitou, rozsáhlé kontaminované území, většina území jako součást inundačního území, jako součást CHLÚ, území s výraznou seizmicitou apod. ). 2.1

Příznivé životní prostředí. Základní hodnocené faktory:

57


10 / 2010

--nepřítomnost primárních zdrojů znečištění životního prostředí (vzduch, voda, půda, hluk, vibrace, radioaktivita ) v území, případně v bezprostřední ovlivňující vzdálenosti. --dostatečný podíl ploch lesů a TTP z celkové plochy území. --funkční ÚSES. --Na velké části území je zachovalý typický krajinný ráz a nezaměnitelný přírodní charakter krajiny. Přírodní, ekonomické, technické i ostatní současné jevy v území zakládají kvalitní územní podmínky pro příznivé životní prostředí. Z těchto hledisek lze hodnotit územní podmínky jako : 1. Územní podmínky velmi dobré, dobře vyvážené. 2.2

Hospodářský rozvoj.

---------------------

Základní hodnocené faktory: poloha území v kontextu kraje, oblasti a hospodářsky provázeného území. dostatek energetických zdrojů. kvalitní dopravní napojení. založená kvalitní technická infrastruktura v území. dostatečný počet optimálně kvalifikovaných pracovních sil, hustota osídlení. vyvážené sociální a kulturní zázemí obyvatel území. vhodné podmínky k využití území pro rozvoj cestovního ruchu, krátkodobé i dlouhodobé rekreace. kvalita zemědělské půdy z hlediska BPEJ. kvalita lesních porostů. vhodné klimatické podmínky pro zemědělství.

Z hlediska splnění základních hodnotových faktorů lze hodnotit územní podmínky jako : 2. Územní podmínky dobré, dostatečně vyvážené s mírným směřováním k hodnocení podle bodu 3. Územní podmínky vyhovující a umožňující další rozvoj území, částečně vyvážené.

2.3

Soudržnost společenství obyvatel území.

Podmínkou soudržnosti společenství obyvatel v území je vyvážený vztah základních hodnotových faktorů, které zajišťují uspokojování základních lidských potřeb. Základní hodnotové faktory. --kvalitní bydlení. --pracovní příležitosti v přiměřené časové dostupné vzdálenosti. --základní občanská vybavenost ( školství a zdravotnictví ), sociální služby a ostatní služby. --reálná využívaná možnost rekreace, dostupnost a využívání přírodních hodnot. --reálná možnost využívání kulturních a sportovních zařízení. --zajištění bezpečnosti občanského života. --možnosti aktivního přístupu ke společenskému občanskému uplatnění a realizace duchovního života. Jsou – li tyto faktory zastoupeny v území všechny a jsou – li ve vyváženém kvantitativním i kvalitativním vztahu, lze posuzovat podmínky v území jako optimální. Z hlediska splnění základních hodnotových faktorů lze hodnotit územní podmínky jako : 2. Územní podmínky dobré, dostatečně vyvážené s mírným směřováním k hodnocení podle bodu 3. Územní podmínky vyhovující a umožňující další rozvoj území, částečně vyvážené.

58


3

10 / 2010

Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.

Ochrana a tvorba krajiny. Zabezpečit funkčnost lokálních a regionálních ÚSES, navrhnout vhodná opatření. Monitorovat aktuální stav sesuvných území v západní části katastru, omezit těžbu dřeva v těchto lokalitách a navrhnout možná opatření. Zamezit šíření invazních druhů rostlin. Likvidace černých skládek.

3.1

3.2

Urbanistické problémy a závady. Vytvořit územní předpoklady pro řešení centrálního zdroje vytápění v obou obcích. Vyhledat a pojmenovat ve stávající urbanistické struktuře venkovských sídel vhodné územní předpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, drobného a středního podnikání, malých forem potravinářského průmyslu, tradičních řemesel, a to zejména vymezením vhodného zázemí nevyužitých objektů ve stávající zástavbě, popř. v zastavitelném území. Zajistit vymezení ploch a projektovou dokumentaci pro realizaci nových obslužných komunikací k novým záměrům a v místech se zhoršenou dopravní obslužností. Zvýšit vhodnými opatřeními atraktivitu trvalého bydlení pro rodiny s dětmi (nájemní a startovací bydlení, kulturní a společenský život a služby, stálá dostupnost a vysoká kvalita vzdělávání, veřejný internet). 3.3

Dopravní závady. Průběžně ověřovat požadavky občanů na veřejnou dopravu ve vztahu venkovská sídla – centrum.

3.4

Hygienické závady. Sezónní zhoršení kvality ovzduší z důvodu používání nevhodných paliv do lokálních topenišť (plasty) a jejich nedostatečné údržby. 3.5

Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území. Nemají podstatný charakter a nejsou významné.

3.6

Ohrožení území přírodními jevy. Výskyt poddolovaného území a hrozba sesuvů.

59


10 / 2010

Fotodokumentace

60


10 / 2010

Obrázek 1 : Obec Domoušice

Obrázek 2: obec Solopysky

Obrázek 3: obec Domoušice – tradiční venkovská zástavba v části Filipov

61


10 / 2010

Obrázek 4: Domoušice – příklad tradiční architektury - statek z opuky

62


10 / 2010

Obrázek 5: Solopysky - zástavba

Obrázek 6. Solopysky - panorama

63


10 / 2010

Obrázek 7: Kvalitní místní komunikace s novým veřejným osvětlením

Obrázek 8: Rekonstrukce objektu k bydlení v obci Domoušice

64


10 / 2010

Obrázek 9: Příklad necitlivé rekonstrukce místní architektury

65


10 / 2010

Obrázek 10: Příklady necitlivě rekonstrukce a chátrajících objektů

66


10 / 2010

Obrázek 11: Zámek - architektonická dominanta v soukromých rukou, neznámé záměry vlastníků

67


10 / 2010

Obrázek 12: Hospodářské budovy zámku - příklad unikátní chmelařské architektury s potenciálem šetrné rekonstrukce, neznámé záměry vlastníků

68


10 / 2010

Obrázek 13: Drobné památky lidové architektury

69


10 / 2010

Obrázek 14: Kostel sv. Martina se zvonicí

70


10 / 2010

Obrázek 15: Detail kostela

71


10 / 2010

Obrázek 16: Chráněná alej u kostela s detailními prvky

72


10 / 2010

Obrázek 17: Turisticky atraktivní poloha v srdci nádherné krajiny přírodního parku

73


10 / 2010

Obrázek 18: Dobrá dopravní dostupnost

74


10 / 2010

Obrázek 19: Polyfunkčnost a rozmanitost krajiny

75


10 / 2010

Obrázek 20 Lesnictví s nebezpečím nadměrné těžby

76


10 / 2010

Obrázek 21: Pozitivní příklad zemědělství s volným pastevním chovem

77


10 / 2010

Obrázek 22: Potenciál turistických tras

78


10 / 2010

Obrázek 23: Propojení historie a současnosti, važme si dědictví po předcích

79


10 / 2010

Obrázek 24: Tradice, spokojenost a lidé se k nám budou vracet nebo nikdy neodejdou

80

ÚZEMNÍ PLÁN DOMOUŠICE

Recommend Documents